Vysok

kola ekonomick v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Diplomov prce

2013 Bc. Nikola Mchalov

Vysok kola ekonomick v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Audiovizuln obsah v online prosted

Vypracovala: Bc. Nikola Mchalov Vedouc prce: Ing. PhDr. Antonn Pavlek, Ph.D. Rok vypracovn: 2013

estn prohlen

Prohlauji, e jsem tuto diplomovou prci vypracovala samostatn. Veker pouit podklady, ze kterch jsem erpala informace, jsou uvedeny v seznamu pouit literatury a citovny v textu podle normy SN ISO 690. V.................dne.................. Podpis:..............................

Podkovn
Podkovn pat vem, kte mi pomohli v realizaci tto prce. Zejmna pak Ing. PhDr. Antonnu Pavlkovi, Ph.D. za odborn veden, inspiraci, prbn rady a podntn pipomnky. Pedagogm magisterskho studia dkuji za pedan znalosti, dky kterm mohla bt tato prce vytvoena. V neposledn ad pat podkovn zstupcm spolenost, kte poskytli svj as a podntn informace ke zpracovn vzkumn sti tto prce.

Abstrakt
Diplomov prce se zabv problematikou zen informac ve spolenosti, zejmna vyuvnm audiovizulnho obsahu v online prosted. Teoretick vchodiska prce nabzej pohled do oblasti komunikace prostednictvm webovch strnek spolenost, definice potebnch pojm k nslednmu vzkumnmu eten v empirick sti. Ta poskytuje kvantitativn i kvalitativn zvry z oblasti eskch exportnch spolenost a jejich pstupu k audiovizulnmu obsahu v rmci komunikace s externmi subjekty.

Klov slova
Audiovizuln obsah, video, animace, webov strnky

Abstract
This diploma thesis deals with the management of information in companies, especially the use of audiovisual content in the online environment. The theoretical basis of the work offers insight into the problems of communication through company websites, definitions of terms needed for subsequent research investigation in the empirical part. It provides quantitative and qualitative findings from the Czech export companies and their access to audiovisual content in the communication with stakeholders.

Key Words
Audiovisual Content, Video, Animation, Web pages

OBSAH
VOD TEORETICK ST 1. MDIA A KOMUNIKACE V ONLINE PROSTED 1.1 OBSAH 1.1.1 DEFINICE OBSAHU 1.1.2 AUDIOVIZULN OBSAH 1.2 MDIA 1.2.1 CHARAKTERISTIKA MDIA 1.2.2 MULTIMDIA 2. VVOJ OBSAHU WEBOVCH STRNEK 3. SPECIFIKA AUDIOVIZULNHO OBSAHU V ONLINE PROSTED 3.1 VYUIT AUDIOVIZULNHO OBSAHU ONLINE 4. SITUACE V ESK REPUBLICE 5. SROVNN VLASTNOST VIDEA A ANIMACE 5.1 ANIMACE V ESK REPUBLICE A VE SVT 5.2 NSTROJE PRO TVORBU ANIMAC 5.3 ANIMACE VS. VIDEO VZKUMN ST 6. ZKOUMAN PROBLEMATIKA 7. METODIKA VZKUMU 7.1 PPRAVN FZE 7.1.1 PRBH ETEN 7.1.2 TVORBA KRITRI 7.1.3 VZKUMN CLE A HYPOTZY 7.1.4 TVORBA VYHODNOCEN 7.1.5 REFLEXE MONCH ZKRESLEN 9 11 11 11 11 11 12 12 12 13 16 20 22 24 25 28 30 31 31 32 32 33 34 35 36 37 6

7.2 REALIZAN FZE 7.2.1 KVANTITATIVN ETEN 7.2.2 KVALITATIVN ETEN 8. ANALZA ZSKANCH DAT Z ETEN 8.1 KVANTITATIVN ETEN 8.1.1 ZKLADN PEHLED 8.1.2 SDLEN 8.1.3 UMSTN 8.1.4 POET SHLDNUT 8.2 KVALITATIVN ETEN 8.2.1 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH NA WEBOVCH STRNKCH MAJ (1) 8.2.2 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH NA WEBOVCH STRNKCH MAJ (2) 8.2.3 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH NA WEBOVCH STRNKCH NEMAJ 8.2.4 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH PRODUKUJ (1) 8.2.5 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH PRODUKUJ (2) 8.2.6 ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH PRODUKUJ (3) 9. INTERPRETACE VZKUMNHO ETEN 10. VLASTN DOPORUEN ZVR ZDROJE MONOGRAFIE INTERNETOV ZDROJE SEZNAM GRAF, OBRZK, TABULEK

37 37 39 40 40 40 44 46 48 51 51 53 55 56 60 61 64 67 69 71 71 72 76 7

PLOHY PLOHA 1 - ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH NA WEBOVCH STRNKCH MAJ PLOHA 2 - ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH NA WEBOVCH STRNKCH NEMAJ PLOHA 3 - ZEN ROZHOVOR S KOMPETENTNM ODBORNKEM Z FIRMY, KDE AUDIOVIZULN OBSAH PRODUKUJ PLOHA 4 SEZNAM RESPONDENT ZENCH ROZHOVOR PLOHA 5 - KVANTITATIVN ETEN

77

77 78 79 80
81

VOD
Problematika preference formtu sdlen je jednou z kompetenc odbornk zen informac. Prezentace znalosti je rozhodovna v kad spolenosti a me bt klov pro komplexn systm organizace. Tma diplomov prce bylo zvoleno z dvodu vysok aktulnosti problematiky vbru formy obsahu v online prosted. Uivatel internetu upednostuj sledovn audiovizulnch dl ped tenm textu (Tang) a v roce 2013 se oekv a 90% nrst video obsahu na internetu (Inbound Internet Marketing Blog, 2011). Motivac k napsn tto diplomov prce byl osobn zjem o problematiku. Ten byl projeven ji ve studiu kurz magisterskho studia na VE a tvorb seminrnch prac na kurzech 4SA525 a 4IT60. Hlavnm clem diplomov prce Audiovizuln obsah v online prosted je zjitn, jak ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu ovlivuje komunikaci spolenosti s externmi subjekty a jak zstupci jednotlivch organizac vnmaj ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu v jejich online prosted. Dlm clem je zjistit, v jakm pomru maj organizace z vybran oblasti podnikn audiovizuln obsah na svch webovch strnkch. Dalm podprnm clem je vymezit teoretick vchodiska tto problematiky (mdia, multimdia, komunikace, audiovizuln obsah, animace) a zmapovat trend vyuvn audiovizulnho obsahu. Tato prce je lenna na st teoretickou a vzkumnou. V teoretick sti jsou definovny termny nutn pro dkladnou tvorbu vzkumnho eten v nadchzejc sti. Vzkumn st se zabv analzou obsahu webovch strnek. Nejprve formou kvantitativnho eten (zkoumn obsahu webovch strnek zvolench spolenost), dle kvalitativnmi zenmi rozhovory s kompetentnmi odbornky. Na zklad 9

vzkumnho eten bude ureno, zda dolo k potvrzen/vyvrcen v vodu stanovench hypotz. Vstupy prce jsou vsledky analzy vyuvn audiovizulnho obsahu v online prosted, odborn podnty z zench rozhovor s odbornky dan problematiky a doporuen spolenostem ze zvolen oblasti, jak postupovat, nevd-li jakou formu prezentace informac pout.

10

TEORETICK ST 1. Mdia a komunikace v online prosted

V teoretick sti diplomov prce jsou vysvtleny pojmy nutn pro dkladn osvojen vzkumn sti. Dle bude popsna problematika vyuvn audiovizulnho obsahu na webovch strnkch a jej dleitost. V vodn sti teoretickch vchodisek je probrna terminologie oblasti vyuvn audiovizulnho obsahu v online prosted, specifika komunikace online, vyuit mdi a multimdi.

1.1 Obsah
1.1.1 Definice obsahu

Prvn dleit termn, kter je nutn si definovat je obsah (angl. content). Obsah obvykle vyjaduje tma, informaci nebo pedmt, kter jsou obsaeny na uritm mdiu (kniha, dokument). Obsah v jinm vznamu bv tabulka kapitol s pslunmi sly stran, kde se nachz nebo urit sdlen, kter je vyjdeno v proslovu, textu nebo jin form. (Content, dictionary.com) Formy sdlen se mohou vrazn liit. V tto prci se termnem obsah obvykle zaml sdlen v online prosted, tedy informace na webovch strnkch. 1.1.2 Audiovizuln obsah Spojen audiovizuln obsah znamen vyuit, tvorbu nebo prezentaci zvukov a obrazov strnky. Od svho vzniku se audiovizuln forma stala velmi oblbenou soust lidskch ivot. Audiovizuln obsah je vyuvn v mnoha oblastech, nap. pro firemn prezentace (slidy v prezentanm softwaru jsou vizuln komponentou, hlas mluvho je audiln slokou). Audiovizuln obsah je asto vyuvn i na akademick pd, kde je pi vuce vyuvno projekc, interaktivnch tabul a dalch pomcek (Barman).

11

1.2 Mdia
1.2.1 Charakteristika mdia Mdium (neboli prostednk, zprostedkovatel) je nosiem informace nebo prostedkem komunikace. Podoba mdi se vrazn vyvj. Na potku lidsk komunikace byly mdii kamenn stny, pozdji materily pro penos obraz a map. Terminologie mdi prochz vvojem. V 20. stolet definovan hork a chladn mdia (McLuhan, 2000) se dky genialit autora vyuvaj dodnes. V tchto dnech u ale vce slchme mdia, kter se dl na elektronick, digitln, hypermdia, masmdia, nov mdia a dal. Pro zamen tto prce jsou dleit zejmna nov mdia. Ta obvykle spluj ve vt i men me nsledujc charakteristiky: multimedialita asociativnost kolaborativnost virtualita interaktivita komunikativnost globalita distribuovanost (Pavlek, 2010). Multimdia

1.2.2

Multimdia jsou typem mdi a obsahu. Aby splovala kritria definice multimdi, mus bt sloeny z kombinace rznch forem obsahu. Multimdia obvykle obsahuj text, audio, statick obrazy, animace, video nebo interaktivn prvky. Multimdia jsou obvykle nahrvna, hrna a zobrazovna potaovmi nebo elektronickmi zazenmi. Tak jsou ale vyuvna pi ivch vystoupen (monost interagovat s divkem, nap. laserov show). Multimdia se dle dl dle specifikace, nap. na bohat mdia (interaktivn) a hypermdia (konkrtn multimediln

12

aplikace), linern (nedvaj monost divkovi ovlivnit vvoj nap. film v kin), nelinern (uivatel ovlivuje, nap. PC hra). Multimdia pedstavuj splvn textu, videa a zvuku do jedn formy. Vliv multimdi na internetu souvis s prezentovanou informac. Existence multimdi na webu vyaduje nov pstup k sdlovn informac. Informace jsou prezentovny tak, aby je bylo mono rychle prohledat a zjistit potebn informace. Webov strnky, kter funguj na bzi multimdi a jsou uivatelsky ptelsk, jsou vytveny s jasnm zmrem, co a jak sdlit. Mly by poskytovat monost interakce, kter se stv velmi oblbenou v souasn dob (viz video a s otevenm koncem na YouTube, kdy divk rozhoduje, jak skon). I zde nabvaj multimdia na vznamu. Dle by mly obsahovat technologick novinky. S tm vak opatrn, jeliko dvno je pry doba, kdy mnostv blikajcch banner a rznorodost font byla vhodou. Dnen doba je o minimalismu a ten vyhledvaj uivatel internetu i na webu. Nov technologie um pilkat a zaujmout uivatele. Zle vak na obsahu strnek, zda se to k danmu tmatu hod. Velmi dleit je intuitivnost uivatelskho rozhran a ergonomie webu, ist design, navigace, asto aktualizovan a informace na n snadno staiteln (Zuras, 2010).

2. Vvoj obsahu webovch strnek

Je zajmav, jakm vvojem stihly projt webov strnky obecn ale i korportnch firem za 10 let sv existence. Prvky webovch strnek vznikaly postupn. Spolu se vznikem Internet Exploreru 2.0 (1995) byly vytveny textov, tabulkov a formulov prvky. V tto dob byly internetov strnky domnou vdc, kterm nepilo dleit vizuln zpracovn HTML stic. To se ale zmnilo r. 1996, kdy grafit designi objevili webov prosted jako prostor pro svou tvorbu. V tomto roce tak vznikl Javascript, prvn plug-iny, potky CSS a rmce, kter byly obrovskm hitem, jeliko umoovaly opakujc se akce (MacManus, 2004).

13

V tomto obdob zaali o internet jevit zjem i marketi. Sprvn vidli ve webovch strnkch velk potencil pro komercializaci svch produkt. Zajmav pklady jsou spolenosti Pepsi a Coca-cola, dv odvk soutc organizace. Pepsi spustila sv strnky r. 1996, a byly pehldkou technologickch vdobytk. Nap. animovan otiv logo, streamovan zvuk, schockwave, quicktime, aj. Tyto strnky (pezdvalo se jim psychotropn pohr) bylo mon otevt a po staen etnch plug-in. Pepsi byla tak mezi prvnmi spolenostmi, kter se snaily o interaktivn virtuln svt. Nabzela svm nvtvnkm aktuln hity, filmov a hern ukzky a dal digitln umn. Pepsi tmito iny chtlo doclit pozice poskytovatele informac v masovm mtku. Nabzeli uivatelm prostor k hran her a trven volnho asu. Coca-cola tak spustila sv strnky v r. 1996. Koncept byl podobn jako u spolenosti Pepsi. Nabdnout uivateli msto, kde trvit as a bavit se (MacManus, 2004). Nov typ strnek vznikl v roce 1997, tzv sticky sites strnky, kter mly za kol udret nvtvnka na strnkch tak dlouho, ne provede nkup. Strnky mly nvtvnka naladit, aby se ctil jako doma a nechtl strnku jen tak opustit. K tomu pomhaly prvky webu, kter pipomnaly reln svt metafory dom, pokoj, nkupnch center a dal. Dnes klademe vy draz na to, e je internet uniktn mdium se svmi nleitostmi a pravidly a webov nvrhi se nesna napodobovat reln svt. V tchto letech tak dochz k posunu od pojet internetu jako publikanho mdia k interaktivnmu pojet. I kdy to zatm byly jen nznaky (MacManus, 2004). V letech 1998 a 1999 zaaly vznikat transakn webov strnky. Vznikaly mnoh projekty obsahujc e-commerce, kter si dvaly za cl prodvat pes vce kanl a vce typ slueb a produkt. Tak rychle jak zaaly tyto projekty vznikat, zase svou existenci ukonily. Boom peel v r. 2000, jeliko technologie jet nebyly zral na transakce na webu (MacManus, 2004). Pozdji propukla standardizace web. Korportn webov strnky tak mly vypadat dle jednotnho mustru a tak to dodrovaly. To lo ruku v ruce, jeliko se do t doby 14

vyuvan prvky na webu staly dvodem chaosu na webu. Standardizaci tak pomohlo, e se majoritnm internetovm prohleem stal Microsoft Internet Explorer. Pozdji se zaal web roziovat i na dal zazen jako mobiln telefony, televize a dal (MacManus, 2004). Nap. Amazon u dnes nen pouze elektronickm prodejcem knih. Zn uivatelovo jmno, v, co se mu bude z nabzenho sortimentu lbit, ukazuje co je novho od posledn nvtvy uivatele. Je to personalizovan web, kter psob jako asistent, jeho jsme si zaplatili, aby za ns udlal zdlouhav pedvbr a etil nm tak as (MacManus, 2004). Vvoj umonil korportnm webovm strnkm zmnit svj profil od katalogovho, prezentanho k interaktivnmu, multimedilnmu obsahu. Od statickho se posunul k transaknmu. Z chaotickho k organizovanmu vyuvajcmu standardy. Z vyslajcho ke spolupracujcmu. Dnen webov strnky slou uivatelm a tak mus bt personalizovny. Web se bude neustle vyvjet. Jen je otzka jakm dalm smrem (MacManus, 2004). Mezi nov mdia, kter jsou dnes na vzestupu, bychom mohli zaadit sociln st, blogy, portly na sdlen fotografi a vide atd. Tyto sluby nejsou vyuvny pouze jednotlivci, ale i velkmi firmami, kter se sna rznmi zpsoby rozit mylenky, informovat okol o svch produktech a poinech. Jednm z nstroj, kter je vyuvn je sociln s Facebook. Facebook se stal nejpopulrnj sociln st (v roce 2012 pekroil poet uivatel hranici jedn miliardy), a proto je vhodn i pro organizace, aby byly na Facebooku (Wall Street Journal, 2012). Jak je ale patrn z ady afr, nelze na Facebooku pouze bt. Sprvci takovch strnek se mus o sv uivatele (followers nsledovatele) starat a pipravovat jim zajmav obsah. Velk firmy, kter poskytuj urit zkaznick servis, se mus pipravit na to, e 15

pokud si zalo strnku na Fecbooku, budou muset reagovat na komente lid a vyuvat tak sociln s jako nov komunikan kanl. Twitter je tak online sociln st, ale zamuje se na tzv. mikroblogging neboli psan krtkch zprv do 140 znak. Twitter je tak vysoce populrn, v roce 2012 doshl vce jak 500 milion uivatel a vce jak 340 milion tweet (krtkch zprv) denn (TechCrunch, 2012). Twitter slou i pro podniky. Ty mohou komunikovat v relnm ase se svmi zkaznky a sdlet aktuality. Souasn mohou zkaznci dvat zptnou vazbu jednotlivm organizacm a lidem vyuvnm tzv. hashtag (oznaen konkrtnho uivatele).

3. Specifika audiovizulnho obsahu v online prosted

Dnen spolenost se stv spolenost vizuln. Uivatel internetu preferuj multimediln obsah ped formou textu (vzkum asopisu Forbes, 2010). Tomu se pizpsobuj mnoh mal i velk organizace, zamujc se na zaujet potencilnho zkaznka. Pro pedstavu vbr ze statistik, kter ukazuj vznamnost audiovizulnho obsahu: online video je nejrychleji rostoucm formtem reklamy za rok 2012 s 55% nrstem (eMarketer, 2012) 52% zkaznk tvrd, e sledovn videa o produktu, kter se chystaj koupit online, je utvrd v rozhodnut koupit (Internet Retailer, 2012) produktov online video hraje klovou roli v rozhodovn zkaznka (MediaPost, 2012) sledovn online vide odpovd 50% celho provozu mobilnch zazen (Bytemobile, 2012) oekv se, e v roce 2013 bude 90% internetovho provozu video obsah (Inbound Internet Marketing Blog, 2011). 16

 Ve zmnn prognzy jsou velmi optimistick pro tvrce audiovizulnho obsahu na internetu. Vyjaduj se k rznm oblastem audiovizulnho obsahu. Posledn bod, kter poukazuje na vysokou nronost audiovizulnho obsahu na data, predikuje vysokou nvtvnost webovch strnek obsahujcch audiovizuln obsah. Multimediln obsah na webovch strnkch nemus bt pouze domnou velkch a bohatch spolenost. Vzkumy (viz ve) ukazuj, e je video efektivnm nstrojem pro komunikaci se zkaznkem. To vak nen pravdou po dlouhou dobu. Dve opravdu audiovizuln obsah na svch strnkch vlastnily pouze korportn spolenosti. Dnes se videa vyuvaj ke zjednoduen kolen pracovnk, k usnadnn orientace novch pracovnk v podniku nebo poskytuj nvod, co dlat v krizovch situacch, jako nap. pi poru (Phannenstiel, 2012). Profesionln zpracovan videa maj propracovan scn, inkuj tam profesionln herci, video je vybaveno kvalitnm zvukem a je peliv sesthno. To ale neznamen, e se triviln a levn animace neme stt virlnm obsahem a oslovit tak miliony uivatel internetu (Phannenstiel, 2012). Vyuit audiovizulnho obsahu m adu vhod a monost vyuit. Mezi takov pat: komunikace ve vce jazycch monost pidat titulky, dabovat pro rzn trhy, nebo jednoduch forma prezentace beze slov monost opakovn uivatel si me pehrt video kolikrt chce a kdy chce pedstaven firemn politiky nebo bezpenostnch pravidel spolenost me vyuvat audiovizuln formy pro prezentaci nutnho obsahu, kter by v textov form nemusel bt efektivn pedn pracovnkovi kontinuln kolen levnj varianta kolen, e-learning umouje kontinuln vzdlvn bez nutnosti dalch nklad vron zprvy monost prezentovat zastnnm stranm informace

17

motivan prezentace jeliko je video efektivnm nstrojem, je velmi vhodn pro pesvden potencilnho zkaznka/pracovnka (Phannenstiel, 2012).

Za posledn roky se se z videa jako nstroje pro velk organizace stal prostedek pro vechny, jak rychle propagovat svou znaku. Video se stv hlavn polokou online marketingu. Dnen uivatel internetu netou tolik obsahu jako dv. V textu peskakuj, a hlavn pointa obsahu se jim tak vce vzdaluje. (Lunarpages, 2013) Hlavn 3 dvody, pro vyuvat video obsahu na strnkch, jsou: Konzistence komunikace vdy zle na obou stranch procesu a okolnostech. S videem je jistota, e pedvan zprva, bude vdy podan stejn, se stejnm entuziasmem, za kadch okolnost. Pjemce tak me lpe porozumt pedvan zprv a veden spolenosti m jistotu, e je penos efektivn. Rentabilita investice do videa se mohou rychle vracet a pinet obrovsk vhody, je-li video vytvoeno sprvn. Um snit nklady na kolitele, kte dosud draze cestovali za klienty. Zven produkce kvalitn vukov video me sniovat poet chyb, kterch se pracovnci dopoutli, me mt dlouhodob vliv na vnmn firmy spolenost a zkracuje pracovnkv as na ppravu prezentace (Phannenstiel, 2012). V dnen vizuln dob, kdy jsme obklopovan grafickm zpracovnm zprv, informac v mdich a vizuln zpracovanmi reportemi v televizi je vyuit profesionlnch vide efektivnm nstrojem pro zachovn dlouhotrvajcch dojm. Online video je rozvjejcm se mdiem v dnen dob. Je mon i s nzkmi nklady vytvoit kvalitn audiovizuln obsah. A pro je dleit video-marketing? Nejen video jako takov se rozvj. Pomh tomu i fakt, jak rychle se rozvj technologie, kter umouj nahrvat videa online. Mezi takov pat YouTube, Vimeo, Viddler, Facebook, Google video a dal. Audiovizuln 18

obsah v online prosted sniuje poet odchod ze strnek. Ne vdy zle na kvalit a dlce videa. Samotn ptomnost videa na strnkch zv as nvtvnka strvenho na strnkch. Videa zvyuj i ranking, neboli hodnocen strnek. Pokud nahrvte video na jednu ze sdlcch platforem, dkladn ho pojmenujete, popete, oznate tagy (klov slova) a pidte linky, webovm strnkm se zv hodnocen. A se to v jistch kruzch nemus zdt, video je pece jen novinkou a ne kad firma ho na svch strnkch m. Proto jeho vyuitm pispje organizace ke sv exkluzivit. Pouit multimdi tak me zapinit zven brandingu (hodnoty znaky) a dvryhodnosti. Spolenost, kter m na svch strnkch video, zskv na dve a zlepuje se vnmn firmy klienty (Stamoulis, Search Engine Optimization Journal). Video samozejm nen vhodn pro kadou firmu. Jsou obory, kde by video mohlo psobit ruivou formou a firma by mohla utrpt na povsti a dve. Proto je vdy na veden organizace, aby rozhodlo, zda se jim audiovizuln obsah hod do firemnho obchodnho modelu. Podle studie University of Pennsylvania si 72% nakupujcch online pod produkt rychleji, pokud byla u popisu produktu i monost shldnout video. Takov nakupujc m pr vt pehled o produktu a snze se v prodeji rozhodne. Dal vhodou pro spolenost nabzejc video je sdlen. Vysok procento z kupujcch pole odkaz na video svm znmm, rodin aj. (Videomann, 2012). Videovizitky maj daleko vy retenci u oslovench partner, ne ty klasick paprov. I marketingov videa bvaj obvykle dosledovna a do konce, na rozdl od lhostejnosti k letkm, newsletterm, telemarketingu ad. Video slou nejen v prodeji, ale i v poskytovn informac o spolenosti. Kvalitnm videem lze tak lehce oklamat. Mal firma, kter nato video i z prostor svch renomovanch dodavatel a klient tak me zskat mnoho kredit. Divk si tak vytvo ucelen pohled na prezentovanou tmatiku. Video doke zachytit produkt v innosti, to v paprov podob mnohdy nelze. Technick daje mus bt zaznamenny i v textov podob, ale dky potaov animaci me video vysvtlit adu vhod produktu. Dal velkou vhodou videa je 19

monost zashnout emoce (dle teorie McLuhana - hork mdium) a pomoc nap. zbr pedtm a potom pesvdit zkaznka (Videomann, 2012). Video je vhodn nahrt na jeden z monch portl pro sdlen vide (nejastji YouTube, Vimeo) a na strnky organizace vloit pouze odkaz. Dalm mstem, kam je vhodn piloit natoen firemn video, je patika firemnho e-mailu. V takovm e- mailu by vak nemlo chybt krtk shrnut, pro bylo toto video vytvoeno (Videomann, 2012). YouTube je portl na sdlen vide, kter byl vytvoen temi bvalmi zamstnanci spolenosti PayPal v roce 2005. Na tento portl mohou uivatel voln nahrvat sv videa (obsah, ke ktermu maj autorsk prva) a mohou voln sledovat a sdlet videa ostatnch. Na provoz portlu vyuvaj technologie Adobe Flash Video a HTML 5 ta, aby bylo mon zobrazovat videa rznch formt vetn klip z televize, profesionln i amatrsk obsah, vzdlvac videa nebo video blogy (YouTube, 2013). YouTube je velmi navtvovanou webovou strnkou. Spolenost udv a 800 milin uniktnch pstup kad msc, pes 4 mld. hodin sledovanch vide kad msc a kadou je minutu nahrno 72 hodin vide (YouTube, 2013). Studie Verleura, Verhagena a Heuvelmana dokazuje, e afektivn audiovizuln obsah prezentovan v online prosted me vyvolat emotivn reakce u divk (ucch se dle zamen studie) a me dokonce vyvolat zmnu nlady. Tato studie navc dokzala, e zskan citov naladn po shldnut m vliv na schopnost eit problm, kter byl zadn po skonen videa. Nsledujc koly tematicky nesouvisely s obsahem videa (Verleur, Heuvelman & Verhagen, 2011).

3.1 Vyuit audiovizulnho obsahu online

Audiovizuln obsah v online prosted se logicky hod pro nkter oblasti vce ne pro jin. Audiovizuln obsah je vhodn pi uvdn zkaznickch referenc na webov 20

strnky organizace. Zkuenost klienta s produktem organizace v audiovizulnm formtu me psobit realistitji ne pouze citace slov zkaznka (Fox, 2011). Videoprezentace produkt a slueb se v dnen dob vyuv, ale m jet vt potencil. Tyto prezentace by mly bt tvoeny z pohledu zkaznka a ukazovat konkrtn benefity, kter mu pin. Podobnm typem jsou produktov demonstrace (tzv. demo). Tato videa maj ovlivnit potencilnho zkaznka k nkupu a prezentovna nap. v provozovnch, prodejnch aj. Dal velmi vhodnou oblast pro vyuit audiovizulnho obsahu v online prosted jsou jednoduch tutorily. Pro firmy, kter poskytuj sluby nebo vrobky zkaznkm, mohou jednoduch video nvody etit spoustu asu na call centrech a mnoho nklad pi vjezdech servisnch technik. Toto een nen vhodn pouze jednostrann. I zkaznk et svj as, energii, penze. Je vysoce pravdpodobn, e se urit pote spojen s konkrtnm produktem budou opakovat, a jedna kvalitn zpracovan pomoc tak me slouit ad zkaznk (Stewart, 2012). Audiovizuln obsah se tak hod do oblasti korportnch podnik. astm vyuitm je napklad prezentace historie spolenosti, klovch produkt, nejvyho veden a korportn vize a kultury (Stewart, 2012). Vysok potencil m vyuit audiovizulnho obsahu ve vzdlvn. Online video je nzkonkladovou nhradou za kolen v rmci spolenosti. Z oblasti vzdlvacch vide je velmi pnosn i forma tzv How-to videa, neboli videa s postupy, jak vykonvat urit innosti (Stewart, 2012). Dle Denise Pombrianta, je YouTube .2 v ebku internetovch vyhledvach, hned za Googlem. Lid se stle astji s dotazy obrac na YouTube. Proto me bt ptomnost video nvod na YouTube velmi pnosn (Fox, 2011). Audiovizuln obsah je samozejm velmi pnosn v oblasti reklamy a marketingu. Reklamy, kter jsou vytveny v tomto formtu maj vysok dopad. Nezle ale pouze 21

na formtu, dleit je i sdlen. Toho jsou dkazem tzv. virln videa, kter nemus bt kvalitn zpracovna nebo natoena v nejvy kvalit, ale mus mt obsah, kter lid spatuj natolik zajmav, e je zanou sdlet se svmi pteli a vznik tzv. virln efekt. Spolenosti, kter si takov audiovizuln obsah nechaly na zakzku vyrobit, jsou napklad: Blend, Procter&Gamble, Nivea, Samsung a H&M. Vysok potencil do budoucna maj video emailing a obsahov marketing. Video emailing je forma zasln emailovch zprv s odkazy na audiovizuln obsah, kter byl kontaktujc firmou vytvoen. Obsahov marketing je typ marketingu, kter m pro zkaznka pidanou hodnotu. Me to bt reklama v rmci online vzdlvn, nebo v receptu, jak uvait konkrtn pokrm. Toto sdlen sn pjemci nevdomost a zrove je na nm aplikovna propagace. Dalm vyuitm je umstn audiovizulnho obsahu na vodn strnku webu. Oblasti, do kterch se hod audiovizuln obsah, jsou ty zamujc se na mlad publikum (spoleensk akce pro mlad, odvn znaky pro mlad, elektrotechnika), vzdlvac oblast (online tutorily, kurzy, vuka, how to nvody) a obecn tmatika, kter je jednoduch a pro vysvtlen sta napklad krtk animace s jasnou pointou. Audiovizuln obsah se tolik nehod pro oblasti, kde sdlen obsahuje podrobn technick parametry (nap. na webovch strnkch elektronickch obchod s elektronikou). V tomto ppad ale slou jako skvl doplnk vedle textu a doke pispt k pesvden o koupi produktu (viz vzkum z kapitoly Specifika audiovizulnho obsahu v online prosted).

4. Situace v esk republice

K otzce vyuvn audiovizulnho obsahu na firemnch strnkch je dleit vzt v potaz i statistick fakta. Bylo by toti zbyten, aby firmy poizovaly dra formu obsahu na webov strnky, kdy nap. jejich potenciln klienti nemaj vysokorychlostn internet a nemohou si video pehrt. Na webovch strnkch eskho statistickho adu je toto vyjden: Co jsme zjistili v ppad domcnost? 22

Doma m pota v prmru 24 % domcnost , nejvce to jsou prask domcnosti (38 %), nejmn v kraji steckm (17 %) a Olomouckm (15 %). Pipojen k internetu m v prmru 15% domcnost, z toho jen desetina z nich vysokorychlostn. Potae vce pouvaj mui ne eny, maximln jej vyuvaj osoby ve vku 15-24 let (72 %). S pibvajcm vkem pak vyuit vrazn kles. Co lze pedevm uvst u podnikatelskch subjekt. Tm stoprocentn vybaven potai (96 %) lze konstatovat v ppad firem s vce ne deseti zamstnanci. Pokud se jedn o pipojen k internetu disponuje jm kolem 90 % firem a vlastn webov strnky maj dv tetiny tchto subjekt (64 %). V pouvn webovch strnek a internetu se adme spe k lepm zemm EU, zhruba jsme na rovni Rakouska. S potaem a internetem pracuje v naich firmch a podnicch zhruba kolem jedn tetiny vech zamstnanc (35 %) a pipojen k internetu m piblin jedna ptina (21 %) z nich (esk statistick ad, 2012). Jak je patrno ze statistickch daj ve, v otzce vyuvn pota a pipojen k internetu je esk republika na rovni technologicky vysplch zem z Evropsk Unie. Naprost vtina firem s 10 a vce zamstnanci vyuv potae, internet i disponuje webovmi strnkami. Men procento ve vybaven vpoetn technikou a internetem je obecn u domcnost. Vkovou skupinou, kter vyuv internet v nejvt me je 15-24 let. Z toho vyplv, e jsou-li clovou skupinou organizace mlad lid z velkch mst, vyplat se pout rznch forem propagace na internetu. Stejn tak, jedn-li se o B2B (business to business, obchodn vztah mezi obchodnmi spolenostmi) v malm a stednm podnikn. I tady se spolenosti rozhoduj na zklad referenc, ale i dle obsahu online prosted konkrtnch partnerskch organizac. Na nsledujcm grafu je patrn vzrst domcnost s pipojenm k internetu. V r. 2005 bylo pipojeno k internetu necelch 20%, v r. 2011 u byla pekroena hranice 60%.

23

Graf 1, Domcnosti s pipojenm k internetu

Zdroj: esk statistick ad, 2011

5. Srovnn vlastnost videa a animace

Animace je jednoduchou formou audiovizulnho obsahu. V dnen dob meme sledovat patrn nrst animac jako prezentanho prvku ady spolenost. pro se firmy odvrac od sloitch 3D efekt, postprodukc a lbivch zbr? Pro velk, bohat firmy (Google, Skype, Dropbox, Twitter), kter by mohly sv produkty nechat pedstavovat v audiovizulnch dlech s velkolepou produkc v hodnot milion dolar, preferuj na svch webech jednoduch animace? Jsou dvodem volby tchto firem finance? Nebo pily na to, e jednoduch forma penosu informac je nejlep pro osloven zkaznka? Dle Jiho Kubka, znmho eskho tvrce animovanho filmu, je velmi tk vystihnout jednoduchou definic, co to vlastn animace je. Jednou monost je ale napklad tato: Umn animace je vytven pohyblivch obraz vemi technikami s vjimkou iv akce. 24

 Animace je tedy zpsob vytven zdnliv se pohybujcch vc. Termn animace pochz z latinskho slova animateo znamenajcho proces oiven. Princip animace spov v zaznamenn sekvence snmk, kter jsou kad o sob statick a li se od sebe pouze drobn. Pi rychlm zobrazovn tchto snmk vznik dky setrvanosti lidskho oka dojem pohybu. Snmky se vak mus pehrvat pouze uritou rychlost, aby to mlo ken vsledek a oko klam nepostehlo (Williamson, 2009). Potaov animace je typ filmu, kter vznik za pomoci modern vpoetn techniky. Pi tvorb potaov animace se pouv speciln softwarov program. Nejastj dlen animace je na 2D (dvourozmrnou) a 3D (trojrozmrnou). Vtina program vytv animaci pomoc klovch snmk a program sm dopotv pohyb mezi tmito polohami (Williamson, 2009).

5.1 Animace v esk republice a ve svt

Po spnch letech esk animace a slavn esk kole animovanho filmu souasn vvoj stagnuje. Na mezinrodn uznvanm festivalu animovanch film AniFest v Teboni bv rok od roku ni zastoupen eskch film. Toto se ovem zd laick veejnosti, ale pro odbornky z oboru to nen nic novho a neoekvanho (Kubek). Pi ncch nad stavem eskho animovanho filmu jsme svdky ojedinlho paradoxu. Animace toti na druh stran prov obrovsk boom. Kam se podvte, tam na vs njak animace vykoukne. Jsou jich pln webov strnky, potaov hry, televizn reklamy... Jen vjimen se hran film v souasnosti obejde bez obrazov postprodukce, kter je vtinou tak zaloena na animaci. Animtoi se tedy nemus bt, e by byli v blzk dob bez prce. Prv naopak, animtor se nedostv. Problmem tedy spe bude nevole animtor pracovat na takovch zakzkch (Kubek).

25

Animace jako jednodu forma multimedilnho obsahu se vyskytuje asto. Nkter velk IT firmy ji v souasn dob vyuvaj jako hlavn nstroj pro seznmen klient s jejich produkty. Je to toti jednoduch forma, jak ukzat fungovn konkrtnho produktu jednodue, rychle, vtipn. Jednm z hlavnch propagtor animace je spolenost Google. Ta vyuv animac pro celou adu svch produkt (Google Documents, e-mail, AdWords aj). Ephipheo Studios se zabvaj prv tvorbou animac. V portfliu tto americk spn firmy nen jin produkt, ne prv tvorba animace. Mezi jejich dly bylo pedstaven Google Wave, Amazon Cloud Drive nebo sociln pluginy pro Facebook. Obrzek 1, vodn animace studia epipheo

Zdroj: www.epipheo.com

Doodles jsou zbavn, pekvapiv, a nkdy spontnn zmny, kter jsou provedeny na klasick podob Google loga oslavujc svtky, vro, ivoty slavnch umlc, prkopnk a vdc. Prvn mylenka na Doodles se paradoxn objevila jet ped zrodem spolenosti Google. Spovala ve he s firemnm logem. V roce 2000 vznikl oficiln prvn veejn doodle na poest dnu dobyt Bastilly. Veejnost tuto aktivitu pijala tak pozitivn, e z obyejnho grafika se stal hlavn f sekce Doodle a jeho mranice se zaaly objevovat pravideln. Postupem asu poptvka po mranicicch vzrostla i mezinrodn. Za tvorbu svtench log je v souasn dob odpovdn cel tm talentovanch ilustrtor (v 26

Googlu je intern oznauj doodlers - mralov) a ineni. Pro n se vytven mranic stalo snahou oivit domovskou strnku Google a pinst smv na tve uivatel po celm svt. Dodnes jich bylo vytvoeno pes 1000 pro domovsk strnky po celm svt. Nsledujc obrzky jsou nstinem spnch Doodles. Je to vro narozen male R. Magritta, vro narozen slavnho spisovatele J. Verna, vro pistn mue na Msci a vro vzniku eskho Veernka. Obrzek 2, Doodles

Zdroj: www.google.com/doodles

I dal firmy vysvtluj sv produkty prv animacemi. Mezi takov se ad nap. Dropbox, Skype, Ami, Adobe a dal. Animace jsou asto vyuvan v marketingu, jeliko jsou levn, rychl a obvykle nsleduj jednoduch djov linie. Tm jsou efektivnm nstrojem, kter doke divka zaujmout, ale i zabezpeuje jistou mru retence obsahu. 27

5.2 Nstroje pro tvorbu animac

Nstroje pro tvorbu animac lze rozdlit do dvou skupin. Ta prvn obsahuje nstroje, kter jsou vyuvny profesionly, kte se tvorbou animac iv. Sem pat Adobe After Effects, kter je nejrozenj v profesionln oblasti pro tvorbu animac, efekt aj. Tento potaov program pochz od spolenosti Adobe Systems a spolu s Adobe Premiere tvo nejpouvanj dvojici program pro tvorbu profesionlnch film (Adobe Systems Incorporated, 2013). Hojn je vyuvn tak Adobe Illustrator, kde si profesionlov vytvo grafick prvky, se ktermi potom dle pracuj nap. v Adobe After Effects. Program Adobe Illustrator je vektorov grafick editor, velmi spn, vyvjen od roku 1987 (nejprve pouze pro platformu MAC OS), v dnen dob s aktuln 16.verz v poad (Adobe Systems Incorporated, 2013). Dalm nejpopulrnjm zstupcem je Flash. Ve Flashi se vyrb animovan bannery na webov strnky ale i animovan serily. Je tak produktem spolenosti Adobe Systems (i kdy vyvinut spol. Macromedia). K jeho popularit pispl i fakt, e vsledn velikost souboru je mal, a proto je snadno umstiteln do online prosted (Flash formty .swf, .exe tak nahradily dvj populrn formt .gif) (Adobe Systems Incorporated, 2013). V dnen dob me profesionl pro tvorbu animace vyut i Adobe Photoshop, kter byl dve uren striktn pro prci s fotografiemi, poppad grafikou, dnes vak obsahuje urit animan komponenty (Adobe Systems Incorporated, 2013). Do skupiny animanch profesionl meme zaadit i nstroje pro 3D animaci. Mezi ty nejpopulrnj pat Autodesk 3Ds Max a Maya. Autodesk 3ds Max je vizualizan a animan nstroj pro 3D formt. Vyuv se ve filmovm prmyslu (postprodukci, tvorb reklam a film), pro architektonickou vizualizaci a tvorbu potaovch her (Autodesk Incorporated, 2013).

28

 Maya (pvodn spolenosti Alias Systems), dnes vlastnna a vyvjena ve zmiovanou Autodesk spolenost, je vyuvna zejmna pro vytven 3D efekt (Autodesk Incorporated, 2013). Nstroj pro tvorbu 3D animac je vak irok ada. Tyto dva jsou pouze nejpouvanj zstupci. Z kategorie profesionlnch program jsem vyzkouela pouze Adobe Illustrator pi studiu tvorby grafiky a Adobe Photoshop na pravu fotografi. Stejn jako ostatn jsou i tyto programy vak velmi finann nkladn, proto nejsou snadno k dostn laickm uivatelm. Druh skupina obsahuje adu nstroj, kter jsou dostupn zdarma, online a jejich vyuvn je intuitivn. Mezi takov pat napklad GoAnimate nebo Devolver. GoAnimate je online nstroj pro tvorbu animac. Obsahuje ti druhy lenstv. Zkladn - zdarma lenstv umouje jednoduchou tvorbu animac s pedem vytvoenmi ablonami i vlastnmi objekty. Uivatel me vybrat objekty z pedem definovanch, rozpohybovat je, pidat zvukovou stopu, urit celkovou dlku, zmnit barevn rozloen atd. GoAnimate je z ady nstroj pro kadho ten nejotevenj. Uivatel me vyut pednastavench melodi, nebo nahrt svou. Me vyut potaem namluvenou zvukovou stopu, nebo ji namluvit sm. Prci s tmto nstrojem zvldne uivatel i bez technickch schopnost a me doshnout vbornho vsledku. Devolver je nstroj, kter je online a zdarma. Uivatel se na strnkch nemus ani registrovat a rovnou me pejt k tvorb, kter se skld z 6 krok. Vybrat me uivatel z prosted, postav, zpletky, hudby, vypsat dialog a pjemce emailu s touto animac a je hotovo. Prci s tmto nstrojem jsem vyzkouela a byla jsem spokojen, jak finln vtvor vypad. Na takovou jednoduchost a rychlost vznikl zajmav vypadajc komiks. Jeliko ale lovk me pracovat pouze s ablonami, nem tento nstroj vyuit pro kadho.

29

5.3

Animace vs. video

Animace je ve vtin ppad jednodu formou videa. Vyuv se proto ve specifickch situacch, kdy zadavatel profituje z jednodu formy. Krtkou animac nen mono sdlit takov mnostv informac jako dlouhm komplexnm videem. Jednoduch animace tak bv mnohonsobn levnj ne dlouh profesionln video. Do nsledujc tabulky jsou zaznamenny zkladn vlastnosti animace a videa v typickch ppadech. Jak bude patrno z vzkumn sti, animace a video nejsou vyluujc se formty. Mnohdy se dopluj a kombinuj. Proto je toto rozdlen velmi obecn. Tabulka 1, Animace vs. video Animace Krtk rozsah Jednoduch sdlen Jasn pointa Jedna pbhov linie Levn
Zdroj: autor

Video Dlouh rozsah Komplexn problematika Nemus mt jasn sdlen Vce dlch pbh Drah

V praktick sti prce je tabulka Animace vs. video konfrontovna pi zenm rozhovoru s odbornkem na audiovizuln obsah ze spolenosti Ogilvy One. Ten vymezuje animaci jako nstroj pro jednoduch popsn sloitch problematik, video jako nstroj pro znzornn pocitu, k navozen nlady. Detailn pehled se nachz v kapitole zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj (3).

30

VZKUMN ST 6. Zkouman problematika

Praktick st tto diplomov prce se zabv online prostedm vybranch organizac. Zamen zkoumanch organizac bylo vybrno tak, aby byla oblast podnikn aktuln a aby byl vsledek zkoumn vyuiteln i pro dal organizace z tto kategorie. V magaznu euro (8, 2013) vyel velmi pnosn lnek od Tome Hrona (editele Global Trasnsaction Banking v UniCredit bance) o eskm exportu, kter je v dnen dob - klesajc domc spoteby - hnacm motorem nrodn ekonomiky. Zhruba jedna tetina z celho eskho exportu putuje do Nmecka. Za posledn roky se objem zvyuje, jde hlavn o dodvky do automobilovho prmyslu. esk export ale vrazn figuruje i v mnoha dalch odvtvch zdravotnick, potravinsk, strojrensk prmysl aj. Znaky jako AVG, Linet, Kofola a Zetor se prosazuj za hranicemi esk republiky. Clem analzy webovch strnek vybranch exportnch firem v R je zjitn, jak ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu ovlivuje komunikaci spolenosti s ostatnmi subjekty a jak zstupci jednotlivch organizac vnmaj ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu v jejich online prosted. Jednm z vstup prce bude i doporuen firmm z oblasti exportu, jak postupovat, maj-li o audiovizuln obsah na svch webovch strnkch zjem. V rmci vzkumnho eten bude zkoumna nejen extern komunikace spolenost s klienty, dodavateli a dalmi, ale i intern pouit audiovizulnho obsahu. Analza obsahu webovch strnek ukazuje vyuit audiovizulnho obsahu navenek

31

spolenosti. Aby byla problematika zpracovna kompletn je nutn probrat i vyuit audiovizulnho obsahu v rmci spolenosti (vzdlvn, korportn videa aj.).

7. Metodika vzkumu
7.1 Ppravn fze
Soust ppravn fze jsou etapy, kter slou ke stanoven metodiky eten a nslednmu prbhu eten. Dle je nezbytn vytvoit kritria, kter slou k posouzen sbranch dat a k vsledku eten. Dle vznik metoda pro vyhodnocen dat zskanch v praktick sti prce. Pro vbr vhodn metody je nutn vzt v potaz hlavn vhodnost ale i asovou a finann nronost danho postupu. Vyuit audiovizulnho obsahu lze zkoumat rznmi zpsoby analzy webovch strnek. Aby byly vsledky relevantn, eten se skld ze dvou st. Prvn st je kvantitativn, kde se zjiuje pomr organizac, kter maj na svch webovch strnkch audiovizuln obsah a kter ne. Pro zkoumn obsahu online prosted konkrtnch firem je nhodn vybrn vzorek 165 firem z katalogu firem eskch exportr, kter od roku 2004 provozuje agentura CzechTrade, spadajc pod Ministerstvo prmyslu a obchodu R. V Adresi exportr je k 1.3.2013 2280 firem. Pomoc genertoru nhodnch sel vznikl seznam 165 firem, u kterch je zkoumno online prosted (webov strnky, odkazy na audiovizuln obsah nahran na cizch portlech) a ptomnost audiovizulnho obsahu. V dalm kroku probh eten probhat kvalitativn formou. Jako dal metoda zkoumn je pouito dotazovn. Jeliko jsou pro ely prce vhodn nzory z rznch spolenost, kter vyuvaj/nevyuvaj audiovizuln obsah na svch webovch strnkch, je pnosn pout hloubkov dotazovn u niho vzorku spolenost. Hlavn vhodou hloubkovho dotazovn je monost individulnch podrobnch informac, kter me tazatel zskat. Tato forma dotazovn je vak asov i finann 32

nron. Tazatel by ml bt zkuen v tto oblasti tak, aby respondenty vedl smrem, kterm se potebuje ubrat. Nezkuen tazatel me bt odtaen od tmatu. Respondenti obvykle nereaguj pozitivn, maj-li pocit, e se otzky opakuj, nebo e je odpov zejm nap. tm, e je tazatel kontaktuje, po nalezen kontaktu v urit databzi kontakt a jeho prvn otzka se pt, zda je spolenost uvedena v libovoln databzi. Forma dotazovn byla po analze monost zvolena jako individuln hloubkov rozhovor. Je to rozhovor, kter tazatel vede dle pedem stanoven osnovy s jasn definovanm clem, jednotliv s kadm respondentem. Tato metoda je ale velmi zvisl na interakci mezi respondentem a tazatelem. Rozhovor m tu vhodu, e ho tazatel me smovat hloubji dky odpovdm respondenta. Rizikem je ale nezkuenost tazatele, kter me bt snadno zaveden do nepodstatn linie (Bedrnov, Nov, 2007). V rmci hloubkovho dotazovn dochz ke kontaktovn vybranch spolenost a analyzovn jejich pstupu k audiovizulnmu obsahu v online prosted. Clem hloubkovho dotazovn je zjistit, co respondentm audiovizuln obsah na strnkch pinesl a zda splnil oekvn. Ze zskanch dat z prvn sti jsou vybrni zstupci a s tmi vytvoeny individuln hloubkov rozhovory, kter se zabvaj podrobnj analzou problematiky. Rozhovory jsou vedeny podle pedem pipraven struktury, odpovdi na otzky mohou rozhovor nasmrovat novm smrem. 7.1.1 Prbh eten eten probh ve dvou fzch. Prvn fze je samotn analza nhodn vybranch korportnch webovch strnek. Ve fzi druh dochz k dotazovn odbornk.

33

Ve fzi prvn dochz ke zkoumn obsahu webovch strnek organizac, kter se zabvaj exportnm obchodovnm. Aby nemohl bt vzorek ovlivnn vbrem autora, je pouito nhodnho genertoru sel. Je to vpoetn systm, kter slou k uren vzorku sel nebo symbol, kter postrdaj spolen vzor. Takov sada znak se jev jako nhodn. Zznamm v katalogu eskch exportr jsou piazena sla, a ta kter se shoduj s vybranm genertorem, jsou zkoumna pro jejich obsah. Dle se analyzuje dokument, vznikl zkoumnm webovch strnek nhodn vybranch spolenost. V nsledujc fzi probh kontaktovn kompetentnch odbornk ze spolenost, kter byly vybrny jako relevantn pro dotazovn. Do tohoto dotazovn jsou tak zaazeni odbornci na audiovizuln obsah na internetu, s ktermi je eena otzka eskch spolenost a jejich pstupu k audiovizulnmu obsahu na webovch strnkch. Analza webovch strnek probh v druh polovin nora 2013. Nsleduje vyhodnocen vsledk kvantitativn sti prce a poslze pijde hloubkov dotazovn v rmci kvalitativnho eten. To se uskuteuje v prvn polovin bezna. Formou dotazovn je osobn setkn, nebo telefonick rozhovor. Zle na asov vytenosti respondent. Po uskutenn individulnch hloubkovch rozhovor s kompetentnmi odbornky probh analza zjitnch informac a strukturalizovn vsledk. Posledn fz je tvorba obecnho doporuen pro spolenosti podnikajc v dan oblasti k pouit audiovizulnho obsahu. 7.1.2 Tvorba kritri Zznamy v adresi exportr se zkoumaj tak, aby dolo ke splnn cl prce. Hlavnm zmrem zkoumn je zjistit, jak esk exportn firmy vyuvaj audiovizuln obsah v online prosted (na svch webovch strnkch). Pro ely kvantitativn sti tto prce je dleit zjistit, jak pomr eskch exportnch firem vyuv audiovizuln obsah na svch webovch strnkch. V dal sti vzkumu se pot 34

hodnot pstup spolenost k audiovizulnmu obsahu. Pro kvantitativn st diplomov prce je dleit zjistit, zda je mezi firmami, kter vyuvaj audiovizuln obsah na svch webovch strnkch njak spojitost zda nap. firmy, kter ho maj, ho vyuvaj pro komunikaci se zkaznkem i dodavatelem. Nebo je sdlen pouze zbavnho charakteru a m za cl zvit mnostv nvtvnk na strnkch a prodlouit jejich strven as tam. Dleit je tak fakt, kde je video nahrno a jakm zpsobem distribuovno. Urit spolenosti maj firmy maj zaloen vlastn firemn kanl na nejvtm video portlu YouTube. Jin maj audiovizuln obsah vloen pmo na svch strnkch. Tato forma se nazv embedovan video. To znamen vloen pomoc HTML kdu nebo specilnho pluginu z video portlu na sv strnky. Tabulka 2, Kritria analzy audiovizulnho obsahu Kritria Oblast podnikn Audiovizuln obsah Sdlen Umstn Poet shldnut Poet zamstnanc
Zdroj: autor

7.1.3 Vzkumn cle a hypotzy Cl diplomov prce Audiovizuln obsah v online prosted je zjistit, jakm zpsobem ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu na webovch strnkch spolenosti ovlivuje komunikaci spolenosti s externmi subjekty. Dalm clem je zmapovat, jak zstupci jednotlivch organizac vnmaj ptomnost/neptomnost audiovizulnho obsahu v jejich online prosted. Ke splnn cl prce je nezbytn kvantitativn eten, kter vymez procento spolenost ze zkoumanho vzorku, kter maj/nemaj audiovizuln obsah na svch webovch strnkch. Dle nsleduje kvalitativn eten, v rmci kterho jsou 35

dotazovni zstupci relevantnch spolenost na bli informace ze zkouman problematiky. K efektivnmu nsledovn vytyench cl jsou formulovny hypotzy. Na zklad konzultace s odbornkem na audiovizuln obsah na internetu z reklamn agentury byly ped zapoetm vzkumnho eten stanoveny nsledujc hypotzy. Ne jsme urili ti zkladn hypotzy, vyhodnotila jsem si vlastn nulovou hypotzu. Hypotza 1: Ve sledovanm vzorku eskch exportnch firem se bude nachzet jedna tetina spolenost s audiovizulnm obsahem na svch webovch strnkch. Hypotza 2: Spolenosti, kter audiovizuln obsah na svch webovch strnkch maj, ho v pevn vtin vyuvaj pro propagaci produktu. Hypotza 3: Spolenosti, kter audiovizuln obsah na svch webovch strnkch maj, jsou spokojen s pozenm audiovizulnho obsahu 7.1.4 Tvorba vyhodnocen K vyhodnocovn dochz na zklad stanovench kritri. Analyzovan data z webovch strnek jsou rozdlena do dvou skupin. Prvn skupina je ta bez audiovizulnho obsahu na webovch strnkch, druh skupina obsahuje pouze ty spolenosti, kter maj audiovizuln obsah na webovch strnkch. Dle jsou pouita kritria a analyzuj se jednotliv zkouman oblasti kolik spolenost z pozorovanho vzorku vyuv audiovizulnho obsahu k propaganm elm, vzdlvacm apod. Jak procento m audiovizuln obsah na vlastnch strnkch a jak procento spolenost ho nahrlo na extern videoportl. Jak jsou poty shldnut? Maj esk exportn spolenosti podobn poty shldnut, nebo vdy zle na kvalit, zpracovn a sdlen videa/animace? Vyhodnocen je zaznamenno v kapitole Shrnut a interpretace analzy obsahu webovch strnek.

36

7.1.5 Reflexe monch zkreslen Mon zkreslen u kvantitativnho eten mohou bt zpsobena nevhodn stanovenmi kritrii i hypotzami. Vsledky kvantitativnho eten nemus bt aktuln po dlouhou dobu. Nen znmo, jak asto dochz k aktualizaci webovch strnek zkoumanch spolenost. U kvalitativnho dotazovn je rizikem schopnost tazatele vst individuln hloubkov rozhovory. K monm zkreslenm vzkumnho eten me dojt tak vzhledem k asov vytenosti dotazovanch. Snaha ukonit rozhovor dve a nezdrovat se od prce je vrazn.

7.2 Realizan fze

Realizan fze obsahuje sbr dat, kter se budou vyuvat k analze audiovizulnho obsahu na webovch strnkch a dle informac, kter budou zpracovny v rmci pozdjho kvalitativnho eten. V prvn fzi dochz k nhodnmu vbru exportnch spolenost, u kterch je zkoumn obsah webovch strnek. V dal fz nastv samotn sbr dat u vybranch spolenost. Nsleduje vyhodnocen a interpretace vsledk kvantitativnho eten. Kvalitativn eten zan dkladnou ppravnou fz, kde si tazatel pipravuje strukturu zench rozhovor. Ta je uzpsobena vsledkm kvantitativn sti eten. Nsleduj samotn zen rozhovory. Ty jsou v zvren fzi vyhodnocovny a tvo se shrnut a obecn doporuen. 7.2.1 Kvantitativn eten Vbr spolenost, kter jsou zkoumny v rmci kvantitativn sti prce je vybrna pomoc online genertoru nhodnch sel na strnkch Stat Trek Teach Yourself Statistics.

37

Tabulka 3, Vygenerovan vzorek

Zdroj: www.stattrek.com

Spolenosti ze seznamu katalogu CzechTrade, kterm odpovdaj vybran sla jsou poznamenna do excelovsk tabulky, kde k nim jsou piazeny informace ohledn jejich vyuit audiovizulnho obsahu na webovch strnkch. Na zklad vybranch kritri jsou vytvoeny sloupce, kter jim odpovdaj. Pichz asov nron pas zkoumn a vyhodnocovn jednotlivch webovch strnek vech 165 spolenost. V prvn fzi vyhodnocovn se zkoum vodn strnka spolenosti. Zde se hled ikonka libovolnho videoportlu nebo audiovizuln obsah pmo nahran na strnkch. Pokud je hledan obsah na vodn strnce, pestupuje se k zznamu do pipravenho formule v excelu. Nen-li, je nutn projt zbyl zloky webu. I tam se me audiovizuln obsah nachzet. ast jsou strnky: O produktu, O ns, Firma, Aktuln, aj. Pokud se ani zde nenachz audiovizuln obsah, do formule se dopln znm daje o spolenosti oblast podnikn a poet zamstnanc (poet zamstnanc nen vdy vyplnn v katalogu CzechTrade, proto bvaj pole przdn).

38

Pokud se audiovizuln obsah na webovch strnkch zkouman spolenosti nachz, pejde se k podrobnjmu zkoumn. Detailnj analza nalezenho audiovizulnho obsahu spov v dslednm mapovn pomoc stanovench kritri. Nejprve je cel video (animace, jin forma) shldnuto. Do pipravenho formule se dopln informace o primrn sdlen, kter z audiovizulnho obsahu vyplv. M-li obsah vce dlch st, o kterch pojednv, jsou vyplnny i ty. Dle je zkoumn typ portlu, na kterm je audiovizuln obsah nahrn. Do formule je zanesen daj, zda se jedn o nahrn na videoportl YouTube, Vimeo nebo dal. Nebo zda je audiovizuln obsah pmo vloen na webov strnky spolenosti. Je-li nahrn na videoportlu, pt zkouman daj poet shldnut je jasn viditeln. Vloen video na webov strnky u sebe ve vtin ppad toto sdlen nem. To je mon zjistit pouze v ppad, e je video na webov strnce a firma m i vlastn kanl na videoportlu. 7.2.2 Kvalitativn eten K zenm hloubkovm rozhovorm dochz v prbhu msce bezna 13. Se zstupci spolenost, kte byli ochotni se potkat, byly vykonny zen rozhovory osobn v kanceli spolenosti nebo v kavrn v centru Prahy. S tmi, kte odmtli osobn schzku z dvodu asov nronosti, byl vykonn rozhovor telefonicky. I ten vak nakonec netrval krtce, jeliko dotazovan otzky zaujaly a jejich odpovdi byly vyerpvajc. zen rozhovory s odbornmi zstupci ze spolenost byli vybrni podle jednoduchho kle. Kad respondent je dotazovn z uritho dvodu. Je toti zstupcem skupiny: webov strnky s audiovizulnm obsahem webov strnky bez vizulnho obsahu tvrce audiovizulnho obsahu 39

 Mimo tento sdlen faktor m spolenost kadho respondenta i speciln rys, na kter je dotazovn, proto jsou rozhovory zpotku uniformn a v zvru pichzej otzky individualizovan. Individuln hloubkov rozhovor vyhovuje potebm tohoto vzkumu i z dvodu, e spolenosti, se ktermi prob dotazovn maj spolen rysy (kde se nsleduje struktura) a vjimen rysy (kde tazatel klade otzky dle pedchozch odpovd respondenta). Mal reklamn agentura, kter tvoila audiovizuln obsah pro jednu z exportnch organizac toti v zvru audiovizulnho obsahu na webovch strnkch exportn spolenosti na sebe uvedla kontakt. Tmto zpsobem tedy byli kontaktovni a jednatel nabdl osobn schzku pro pozen rozhovoru. Podobnm zpsobem byla kontaktovna i velk reklamn agentura. Na strnkch exportn spolenosti se toti nachzely reference na klientsk a dodavatelsk spolenosti. Po bli analze spolenost bylo zejm, e reklamn agentura pro n na zakzku zhotovovala novou verzi webovch strnek i audiovizuln obsah. I se zstupcem tto spolenosti byl rozhovor zachycen na osobn schzce pomoc nahrvacho zazen a pot pepisem zachyceny stejn mylenky.

8. Analza zskanch dat z eten

8.1 Kvantitativn eten
Vyhodnocen kvantitativnho eten probh v krocch naznaench v kapitole Tvorba vyhodnocen. V prvn sti se vzorek dl na spolenosti, kter nevyuvaj audiovizuln obsah pro extern komunikaci a na spolenosti, kter vyuvaj. Nsleduje tvorba vsledk dle jednotlivch skupin kritri. 8.1.1 Zkladn pehled Z kvantitativnho eten vychz, e spolenosti s audiovizulnm obsahem a bez audiovizulnho obsahu v online prosted jsou ve sledovanm vzorku v pomru 40

134:31. Celkem tedy 134 spolenost nem audiovizuln obsah, a tvo tak 81,2%. Zbylch 18,8% (31 spolenost) m audiovizuln obsah (viz Graf 2). Z tohoto pomru je patrn, e audiovizuln obsah u eskch exportnch firem tvo minoritu a jsou monosti, jak se v tto oblasti vyvjet. Pehled zkoumanch 165 spolenost se nachz v ploze .4. Graf 2, Vskyt audiovizulnho obsahu
Zdroj: autor

Vzorek zkoumanch spolenost je vcelku mal na to, aby se dalo ct, jak obor pevld v potu strnek s audiovizulnm obsahem v obecnm mtku. V tto prci vyly oblasti podnikn, kde se na webovch strnkch nachz nejvce firem s audiovizulnm obsahem: spolenosti zabvajc se vrobou obrbnch stroj a kovovch komponent, slubami a uitnm sklem. Audiovizuln obsah, kter se vyskytuje u 31 spolenost je pevn tvoen videi. Ty se vyskytuj u 28 spolenost. Videa jsou obvykle pojat jako propagace produkt, zbry z vroby nebo historie spolenosti. U dvou spolenost se na vlastnm videoportlu vyskytuj jak videa tak animace. Animace jsou obvykle vyuvna pro 41

vzdlvac a vysvtlovac funkci. U tech spolenost se nachz audiovizuln obsah pouze ve form animace (viz Graf 3). Ty nahrazuj video formt a jako hlavn sdlen propaguj produkt. Graf 3, Pomr animac a vide
Zdroj: autor

Graf 3 ukazuje procentuln zastoupen animac a vide ve zkoumanm vzorku. V naprost vtin pevld formt videa. Spolenosti, kter maj animaci nebo video i animaci je podobn nzk procento.

42

Tabulka 4, Spolenosti s audiovizulnm obsahem

Zdroj: autor

43

8.1.2 Sdlen Audiovizuln obsah z webovch strnek spolenost zamujcch se na kovov stroje touto formou vtinou sdl bli informace o produktech, zbry z vroby, nebo ciz obsah. Sluby videm a animac propaguj sv produkty, ukazuj zbry z vroby a postupy, jak s produkty pracovat. Audiovizuln obsah z webovch strnek spolenost produkujc uitn sklo m za cl propagovat produkty a seznmit zjemce s metodami vroby. Hlavnm sdlenm audiovizulnho obsahu byly v naprost vtin nsledujc body: Jejich procentuln zastoupen je patrn v Grafu 4. Graf 4, Sdlen
Zdroj: autor

propagace produktu zbry z vroby, monte vce informac o produktu jak to funguje historie spolenosti

44

Nejastji zastoupenm sdlenm audiovizulnho obsahu je ve sledovanm vzorku propagace produktu. V tomto typu sdlen se schovv prezentace produktu, bli popis parametr, ukzky, jak se produkt vyuv a jak funguje, aj. Tento typ sdlen je vyuiteln i do jinch mdi nap. reklamn sekce v televiznch vysln apod. Dalm typem jsou zbry z vroby a mont. Tento typ obsahu dkladnji popisuje, jak se produkty spolenosti vyrbj, od prvotn fze vroby po posledn. Spolenosti, kter nejsou vrobn, ale tento typ audiovizulnho obsahu mly na svch strnkch obvykle ukazovaly, jak je innost jejich spolenosti obvykle technick zamen. Dle se asto objevovaly rzn zbry z montnch hal a staveb. Audiovizuln obsah na firemnch webovch strnkch si asto klade za cl dkladnji informovat o produktu. Tato forma je podobn prvnmu typu a to propagaci produktu. Zde se tak obvykle objevovaly zbry dkladn pedstavujc produkt, avak tato forma m vce detailn a edukativn rz. Tento typ vzdlv zjemce v prezentovan oblasti, poskytuje adu daj nutnch pro dkladn seznmen s produktem. Dle je to obsah ukazujc divkovi, jak dan produkt funguje. V tto oblasti se nejvce vyskytoval audiovizuln obsah, kter slouil jako instruktn video, tutoril, nebo vzdlvac materil. Tento typ m mimo hlavn sdlen propagace, seznmen se s produktem dal pidanou hodnotu. Tm je fakt, e zjemci umouje vzdln v dan oblasti. Takov audiovizuln obsah je tedy mnohdy vyhledvan prv kvli sv hodnot snen nevdomosti u divka. Poslednm z nejastji zastupovanch typ sdlen je formt ukazujc vce informac o cel spolenosti. Mnohdy to byly zbry historick star ukzky z vroby, z kancel a jejich promna do modern obdoby. Dle do tto kategorie pat zbry ze spoleenskch akc dan organizace - charitativn akce, na kterch se podl spolenost, plesy, vnon verky aj.

45

8.1.3 Umstn Fakt, zda spolenosti maj audiovizuln obsah nahran pmo na svch strnkch nebo na nkterm z ze znmch video portl, byl dalm ze sledovanch kritri. V Grafu 5 je viditeln procentuln zastoupen jednotlivch forem sdlen. Graf 5, Umstn
Zdroj: autor

Z celkovho potu 31 spolenost, kter maj na svch webovch strnkch audiovizuln obsah, m 12 firem video nahrno na vodn strnce. asto bv embedovan z YouTube, ale je k vidn pmo na webovch strnkch spolenosti. Zjemce tedy nemus pechzet na video portl, aby shldl firemn video nebo animaci. Dalch 14 firem m na vodn strnce (po stran, vespodu) odkaz na vlastn YouTube kanl, na vlastn strnce je tedy pouze ikonka YouTube, na kterou me zjemce o audiovizuln obsah kliknout a pejt. Zde je nutn o krok navc, co me njak zjemce odradit. Ne vichni nvtvnci tak vd, co znamen mal ikona s logem YouTube a audiovizuln obsah tak me zstat bez povimnut. Na druhou stranu ale 46

m tato varianta i sv vhody. Kdy u se zjemce dostane na YouTube nebo jin video portl, kde m spolenost videa nahrna (a obvykle m vlastn kanl), je zde audiovizuln obsah pro zjemce daleko pehlednj. Divk me sledovat videa aktuln i star, vid poet shldnut, komente od jinch uivatel aj. Pouze 4 firmy mly audiovizuln obsah nahrn jak na svch vlastnch webovch strnkch, tak mly ikonku s logem YouTube odkazujc na vlastn YouTube kanl. Tato varianta je nejnronj co se te ppravy strnek a nahrvn obsahu. M ale vhody plynouc z obou variant. Kad varianta si najde sv divky, a spolenost tak t z pozen audiovizulnho obsahu o to vc. Mezi nhodn vybranmi spolenostmi s audiovizulnm obsahem na svch strnkch byla 1 firma, kter mla audiovizuln obsah na sv strnce na sociln sti (ne na vlastnch webovch strnkch). To je zvltn ppad. Nen zejm, zda je to z dvodu, e ve spolenosti nevd, jak vloit audiovizuln obsah na sv webov strnky. Nebo z dvodu, e se o firemn sociln s star osoba, kter v, e je dleit nabdnout v dnen informan zplav zajmav formt a sdlen, a u pes webov strnky nebo sociln s. V oblasti sledovn pouitho portlu a sdlen se vyskytl 1 zvltn ppad: na webovch strnkch spolenosti Kofola a.s. se vyskytuje audiovizuln obsah vloen z video portlu YouTube. Audiovizuln obsah vak nen vytvoen spolenost Kofola a.s., ale je pevzat. Na webovch strnkch Kofoly se tak pravideln mn videa, kter maj na YouTube vysokou sledovanost. Ve sledovanm vzorku je to ojedinl pklad. Naprost vtina spolenost s audiovizulnm obsahem z vzkumu tto prce m svj obsah vlastn. Pouze Kofola a.s. pejm obsah ciz. Na webovch strnkch Kofoly a.s. je seznam vysoce hodnocench vide, kter tam mohou vkldat fanouci strnek. Jejich tmatika je ale rzn a s produktem spolenosti nemaj nic spolenho. Obecn jsou webov strnky Kofoly a.s. atypick. Obsahuj adu funkcionalit pro zpesten chvle zkaznka. Jsou to ankety o nejlep fotku s tmatikou Kofoly, 47

vdomostn kvz, kofozprvy (informace od pracovnk ze spolenosti), titulky aktulnch zprv s monost prokliku na pvodn zpravodajsk server. Je zde tak odkaz, kde si zjemci mohou nastavit webov strnky Kofoly jako domovskou strnku. Takov prozkaznick pstup nemla dn ze 165 analyzovanch strnek (viz ploha 4). Z toho je patrn, e clem Kofoly je udret zkaznky na svch strnkch a nabdnout jim pidanou hodnotu v podob zbavnho obsahu. 8.1.4 Poet shldnut Poet shldnut je mon sledovat pouze u audiovizulnho obsahu nahranho na videoportly. Spolenosti, kter maj video/animaci pouze na svch webovch strnkch, nemaj daj o potu shldnut veejn dostupn. Do Grafu 6 a 7 se tedy promtly pouze spolenosti, kter maj audiovizuln obsah nahran na nkterm z videoportl. Jeliko je vysok rozdlnost v jednotlivch potech shldnut, ilustrativn grafy k tto podkapitole jsou dva. Graf 6 ukazuje poty shldnut u spolenost, kter maj do 10 000 shldnut. Graf 7 obsahuje spolenosti, kter doshly vych pot shldnut. Pohybuj se mezi 80 000 a 310 000. 48

Graf 6, Poet shldnut (1)

Zdroj: autor

Grafy Poet shldnut (1) a Poet shldnut (2) ukazuj dosaen poty shldnut k 1.3. 2013 spolenost ze vzorku. Jsou rozdleny do dvou za elem vy pehlednosti. Z graf je patrn vysok rozdlnost potu shldnut u spolenost, kter nahrly svj audiovizuln obsah na libovoln videoportl. 49

Graf 7, Poet shldnut (2)

Zdroj: autor

Spolenosti, kter sdl svj audiovizuln obsah pes velk videoportly, maj poty shldnut velmi odlin. Ve vzorku se nachzej spolenosti, kter doshly piblin stovky shldnut. Jsou zde ale i spolenosti, jejich audiovizuln obsah doshl tisce, desetitisce i statisce shldnut. V prmru maj videa a animace sledovanch spolenost okolo 3 800 shldnut, smrodatn odchylka je 27 000, take je evidentn velk rozdl mezi jednotlivmi poty. 50

Mezi sledovanmi je jeden speciln ppad spolenosti, kter na svch strnkch vyuv cizho obsahu (ve zmnn Kofola a.s.). Tento audiovizuln obsah m vysok poet shldnut (konkrtn 1,5 milionu shldnut), ale nezahrnuje se do porovnn s ostatnmi.

8.2 Kvalitativn eten

Informace, kter maj bt zjitny v rmci rozhovor v kvalitativnm eten jsou zaznamenny v ploze zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj, zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch maj, zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch nemaj. Ve zkratce je to problematika produkce audiovizulnho obsahu na pn klienta, typick poadavky a spokojenost klient, rozdlnost videa a animace a popis oblast, do kterch se vyuit audiovizulnho obsahu do online prosted hod i nehod. U spolenost, kter na svch webovch strnkch audiovizuln obsah maj, se e, jak byl hlavn zmr pro pozen, zda video/animace splnilo oekvn, zda byla investice do nho vloen navrcena. U firem, kter nemaj audiovizuln obsah probh dotazovn ohledn budoucho pozen a dvod, pro v souasn dob audiovizuln obsah nemaj. Na zklad toho, byla vytvoena sada otzek, kter je respondentm pokldna. 8.2.1 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch maj (1) Po kvantitativnm eten byly o firm znm nsledujc daje. Spolenost se zabv vvojem a produkc plastovch vrobk. Audiovizuln obsah se zamuje na sdlen jako jsou zbry z vroby a mont. Poet zamstnanc nebyl uveden (minimln vak dvacet podle daj se sekce Tm). Webov strnky tto spolenosti nemaj audiovizuln obsah nahrn na svch webovch strnkch, ale vyuvaj videoportlu YouTube. Na svch strnkch maj pouze ikonku s logem, pes kterou se zjemce na

51

YouTube dostane. Poet shldnut vide na YouTube je velmi nzk. Tento fakt je specilnm rysem, na kter se zen rozhovor tak zamuje. Prvotnm zmrem spolenosti pro pozen audiovizulnho obsahu byla snaha o zachycen realizac staveb, montovn dl apod. Jak k nejmenovan odbornk na pozici business director, v souasn dob je k dispozici pouze jedno video z realizace, na dalm se v souasn chvli pracuje a ve velmi krtkm asovm horizontu by mlo bt nahrno na YouTube. Dvodem, pro byl vybrn zrovna YouTube portl, je fakt, e je to dle slov respondenta nejrozenj video archv a samotn prezence obsahu na tomto portlu me spolenosti pinst adu zkaznk (vy nvtvnost) i na vlastn webov strnky. Prezentaci na YouTube vid respondent jako daleko efektivnj ne teba ukzat video na svch i cizch strnkch. Sdlen, kter je pro spolenost stejn jsou instruktn, vukov videa, kter mohou poskytnout klientm msto stnch rad, jak eit urit problm. Dle se videa specializuj na popis produkt a jak funguj. V souasn dob spolenost pracuje na novm audiovizulnm obsahu (zbry z konkrtn instalace). Toto video by mlo bt v daleko vy kvalit, ne jsou videa dosud. Respondent si od vy kvality poskytovanho audiovizulnho obsahu slibuje vy poty shldnut v krtkm asovm horizontu. V delm asovm horizontu oekvaj nrst potencilnch zkaznk dky kvalitnmu videu na YouTube. Jednm z dvod, pro byla kontaktovna prv tato spolenost byl i fakt, e akoli audiovizuln obsah maj pozen, maj velmi nzk poty shldnut (35 shldnut). Respondent se k tto oblasti vyjaduje tak, e je peci jasn, e maj nzk poet shldnut, kdy je video velmi nekvalitn. k, e od videa tto kvality se neoekv prst nvtvnk nebo potencilnch zkaznk. Pro tedy vbec takov video podili a nahrli na sociln s? Pr jde o provzanost rznch komunikanch kanl, pes kter se sna o zviditelnn. V souasn dob tedy spolenost vyuv videoportl YouTube, firemn sociln s LinkedIn a obrzkovou databzi Picasso. 52

Touto kombinac vyuvanch prostedk maj za cl zvyovat dohledatelnost informac o produktech a cel spolenosti. Jako hlavn vhodu audiovizulnho obsahu vid respondent ve vizualit a nzornosti. Dle jeho slov lep jednou vidt, ne stokrt popsat. Zvlt v oblasti podnikn tto firmy je dleit, aby klienti a tvrci mli stejnou pedstavu o finlnm produktu. Proto spolenost bude vyuvat nov kvalitnj audiovizuln obsah i pro dal vyuit ne pouze YouTube portl. Business director pr rd vyuv odkaz, kter klienty nasmruj rychle a zeteln na problematiku, ne kdyby ji vysvtlovat stn dlouhou dobu. Respondent dokonce k, e pro poteby jeho spolenosti jsou titn mdia mrtv a veker informace pro zkaznky i intern pracovnky (nap. techniky) umsuj na webov strnky. Respondent preferuje zasln odkaz na strnky, a u firemn i ciz, kde se nachz dokumenty vhodn pro pjemce. Co se te audiovizulnho obsahu pro ely internho vyuit (kolen, vzdlvn, tutorily) v souasn dob spolenost vyuv klasickch formt pro prezentovn nap. pr MS PowerPoint. V blzk dob ani neuvauj o poizovn audiovizulnho obsahu pouze pro sv pracovnky. 8.2.2 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch maj (2) Po analze webovch strnek je zejm, e spolenost podnik v oblasti stavebnictv. Zamstnv vce jak dv st padest pracovnk. Spad do tto kategorie zkoumn, jeliko m na webovch strnkch video. Zvltnost je, e je video pouze na anglick verzi webu. Video obsahuje anglick titulky. Pi rozkliknut Vimeo ikony se zjemce dostv na videoportl Vimeo, kde m spolenost nahranch dalch 7 vide (vetn stejnho videa z anglick verze pouze esky). Dal respondent zenho rozhovoru pochz ze stavebn spolenosti, kter se zabv produkc plastovch povrch (PVC, flie, PET, vinyl aj.). Je to odbornk, kter se 53

zabv problematikou sdlen informac s okolm spolenosti, a vedouc marketingovho oddlen. Respondent se k otzce, z jakho dvodu m spolenost audiovizuln obsah pouze na anglick verzi webu vyjaduje s pekvapenm v hlase. Ml za to, e audiovizuln obsah maj jak na anglick tak esk verzi. I po znovu proveden dkladnj analze vak video na esk verzi nebylo nalezeno. Manaer tedy pravdpodobn nem pln pehled. Kadopdn se tato vjimka mezi webovmi strnkami a audiovizulnm obsahem jev spe jako chyba ne zmr. Prvotn zmr, pro spolenost audiovizuln obsah podila, byl edukativn dvod. Produkty spolenosti jsou toti specifick plastov vrobky, kter se mus vyuvat podle uritch pedem definovanch postup. Videa maj tyto postupy ukazovat, a etit tak as i nklady pi kolen, zodpovdn otzek i monch zrann. Hlavnm sdlenm audiovizulnho obsahu tto spolenosti je ukzat sprvn kroky pi pokldn podlah, jak nakldat se stenmi fliemi, krytinami apod. Obecn tedy clem nen zven potu zkaznk nebo prodeje ale ukzka sprvnho pouvn produkt organizace. Videa jsou dle dotazovanho odbornka velmi proklikvan. V organizaci maj vytvoen analzy proklikovosti a audiovizuln obsah je velkm tahounem nvtvnosti na strnkch. Videa ale nevznikaj za elem zvit prodej, nebo nvtvnost strnek. Spolenost ani dokonce neanalyzuje, zda se po zveejnn videa zvil poet zakzek. Videa maj hlavn el objasovat fungovn produkt. Jejich pozen je dle slov respondenta obvykle low-costov (nzkonkladov). Ve spolenosti nepotaj, zda se jim investice do videa vrtila. Tento nklad berou jako nutnost pro budovn dobrch vztah jak se zkaznky, tak s dodavateli. Videa maj vysok smysl v tom, e pomhaj pibliovat produkty. Vsledek takovho snaen je zkoumn po kvalitativn strnce (spe ne po t kvantitativn). Dojmy a pnosy jsou probrny se zstupci obchodnho oddlen. 54

Dal probran tma byl audiovizuln obsah pro intern poteby spolenosti. Tato organizace si nechv vytvet mimo produktov videa (pedstavujc produkt) i tzv. videa korportn. Ta ukazuj firemn prosted, historii a naznauj firemn kulturu. Tato videa jsou prezentovna v rmci firemnho vzdlvn, rznch kolen a spoleenskch akc pro zamstnance (verky, teambuildingy). Co se te dalho vyuit jednou pozenho video obsahu, spolenost pouv audiovizuln obsah i pi prezentacch spolenosti na rznch veletrzch. Pro tyto ely jsou z vlastnch vide vytvoeny dlouh smyky, kter ukazuj jak zbry z vroby, tak propaguj produkt. Pro tyto pleitosti vyuv spolenost jak vide produktovch tak korportn. Dalm vyuitm audiovizulnho obsahu je v rmci direct mailingu1. Tm ze spolenosti odeslaj informace o novinkch, aktualitch a inovacch. V takovm emailu je tedy odkaz na webov strnky bu samotn spolenosti, nebo videoportlu, kde se nahran audiovizuln obsah vyskytuje. 8.2.3 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch nemaj Zstupcem spolenosti, kter komunikuje s okolm pouze prostednictvm textov a vizuln formy (fotografie, grafick prvky) je dal spolenost, kter se zabv tvorbou asistennch zazen pro celou rodinu a spad tak do kategorie tvorby chytrch softwar. Po prvotn analze strnek bylo zejm pouze oborov zaazen a strun pehled o innostech a projektech spolenosti. Kontaktovan odbornk ze spolenosti k, e jeliko vyvjej produkt, kter je relativn nov na trhu, potebuj ho potencilnmu zkaznkovi dkladn ozejmit. Proto vyuvaj v hojnm potu obrzky, fotografie, grafiku, aby zkaznk snze vdl,
1

Direct mail (neboli pm zsilka) je soust direct (tedy pmho) marketingu. Znamen to, e

reklamn sdlen je adresovan pmo konkrtnmu adrestovi, tedy (potencilnmu) klientovi, a to ideln v personifikovan podob, napklad formou osloven Ven pane Novku. BOHUTNSK, Jana, Podnikatel.cz

55

jak produkt funguje. Jsou si ve spolenosti vdomi, e text nen vdy tou nejlep variantou. Do souasn chvle vak nepemleli, e by poizovali audiovizuln obsah na webov strnky. Dvodem me bt i fakt, e posledn vyvinut produkt se specializuje spe na star skupinu klient, kte by si s takovm formtem nemuseli umt poradit. Na otzku, kdyby mli monost vytvoit firemn online video/animaci, tak co by bylo clem, odpovdaj, e od videa si slibuj pilkat nov zkaznky, vysvtlit fungovn produktu, pobavit a udret je dle na webu. Primrnm sdlenm a clem videa by vak bylo onen popis produktu a vysvtlen jak funguje. Jeliko v esk republice nemaj moc konkurennch produkt, audiovizuln formou by chtli dkladn vysvtlit principy fungovn produktu. Pozice ve spolenosti, kter by za tvorbu audiovizulnho obsahu odpovdaly (komunikovala by s externm tvrcem), by byly: obchodn zstupce, konstruktr a vedouc vroby. Pracovnci na tchto pozicch vd, jak informace by audiovizuln obsah ml obsahovat, aby byl vhodn k propagaci a en povdom. Co se te investice do ppadnho audiovizulnho obsahu, zstupce spolenosti k, e by spolenost samozejm investovala dle svch aktulnch poteb. Pokud by vak nebyli v nijak tiv situaci, byli by ochotni zaplatit za audiovizuln obsah dov desetitisce. 8.2.4 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj (1) V tto sti se nachz rozhovor s majitelem reklamn agentury, kter se zabv tvorbou animac a vide pro stedn velk firmy na eskm trhu. K individulnmu hloubkovmu rozhovoru s majitelem nejmenovan reklamn agentury dolo 5.3.2013 a trval 1,5 hodiny na osobn schzce. Rozhovor se tkal jak klient agentury a jejich

56

pstupu a poadavkm k obsahu webovch strnek, tak i pohledu tto tvoitelsk agentury. Zde jsou parafrzovny relevantn odpovdi jednatele reklamn agentury. Prvn pas se tkala formtu poizovanho audiovizulnho obsahu. V dal sti se e otzka, pro klienti vol audiovizuln obsah a zda jsou s vsledkem (nvratnost investice) spokojen. Tato reklamn agentura se specializuje na tvorbu animac, proto se prvn otzky zabvaly rozdlnost typ audiovizulnho obsahu. Jednatel agentury se domnv, e klienti poaduj animace na jejich strnkch z dvod trendovosti. V souasn dob je dle jeho slov trend audiovizulnho obsahu a firmy proto na svch strnkch takov obsah chtj. Takov firmy, kter do tto agentury chod se nespokoj pouze s textovou formou obsahu. Chtj se posouvat dopedu, bt jin ne konkurence, a proto si paradoxn vymuj obsah svch strnek obdobn jako ostatn. f agentury dle mluv o tzv. teorii bodu zlomu. Tato teorie se pouv v teorich vtvarnho umn a vztahuje se k realistinosti tvorby. Dojde-li k uritmu bodu, kdy jsou dla velmi realistick (v dnen dob 3D, snahy o 4D, fotografick pesnost a dal), nen u se kam posouvat tmto smrem. Proto dojde k bodu zvratu a vvoj se ubr opanm smrem za jednoduchost, jasnost, trivilnm sdlenm a dtskm provedenm. I dky tomu se pr animace stv velmi populrn. Je to takov nvrat ke koenm, naivit, dtstv. Nabz se otzka, zda me bt preference animac zdvodnna typicky nimi nklady ne u poizovn kvalitnho hranho videa. Nzor odbornka na tuto problematiku je takov, e tyto firmy ji pochopily, e neplat mra, m vce dm klientovi informac, tm lpe. Tvrd, e animace maj tu vhodu oproti videm, e jsou jednoduch na pochopen. Kad zkaznk je schopn pochopit snadn sdlen animace. Proto se animace mnohdy vyuvaj, kdy klient potebuje audiovizulnm obsahem vysvtlit njakou problematiku. Animace jsou jednodu a jejich sdlen je 57

jasnj. Vhodou animace pro klienta je univerzlnost animace, obsahuje mn ruivch a nedleitch prvk. Pro tvorbu animace se vyberou klov prvky a principy, kter se maj vysvtlit a na ty je upnuta pozornost tvrce i divka. Takov zjednoduen funguje na bzi modelu, kdy se vybraj stejn vlastnosti pro popis originln problematiky. Dle jednatele je animace vhodn spe pro korportn audiovizuln obsah ne produktov. Bylo by velmi sloit natet video o fungovn cel spolenosti (vetn popisu klovch proces). Animace umouje rozdlit fungovn spolenosti do zkladnch stavebnch kamen a pomoc nich graficky znzornit potebn. Dal vhodou animac je jednoduchost i co se tvorby te. Na tvorbu animace sta jednoduch scn, storyboard, definice cle animace a zpsob proveden. Videa jsou nronj na ppravu, finance, as, lidi, ppravu, obsazen, postprodukci. Tm vm narstaj poadavky. Je tk vyslit nkladovost takov animace. Vdy zle na poadavcch konkrtn zadavatelsk spolenosti. Ze zkuenosti agentury se ale jejich profesionln animace pohybuj okolo 40.000 50.000 K. Co je mn ne by klient zaplatil za profesionln video, vtho rozsahu. Animace je dle slov jednatele agentury i mn asov nron. Zatmco pro tvorbu videa je nutno pipravit pln, scne, obsazen, naten, postprodukci a dal nleitosti, animaci zvldne tm o pr lenech (ne-li jeden lovk). Nronou st ppravy videa je hledn vhodnch lokac, tato starost u animace pln odpad. Takovou standardn dlkou ppravy jednoduch animace pro klienty tto agentury je jeden msc. Dle vak respondent dodv, e toto je typick pouit animace, ke ktermu dochz v rmci jeho spolenosti. Avak me se stt, e animace bude vyadovna velmi kvalitn a sloit a v tom ppad me trvat pozen o mnoho dle a me bt nkladnj n video. Jednatel reklamn agentury doporuuje audiovizuln obsah na webov strnky spolenosti, pokud maj vizuln zajmav produkt. Touto podobou je mon oslovit 58

daleko vy procento zkaznk. Dle vyzdvihuje oblasti, kter pi zpracovn do audiovizuln podoby pinesou klientovi pidanou hodnotu. Me jt napklad o sten propagan a sten vukov videa, kter potenciln zkaznci vyhledvaj ze sv informan poteby. Respondent se dle vyjaduje k investicm do audiovizulnho obsahu a jejich nvratnosti. Dle jeho slov je toto sloit problematika. Ne vdy lze spotat, zda se nklady vrtily. Nkter videa toti vznikaj za elem informovat, vzdlvat nebo pobavit. I kdy i tato videa maj za cl zvit povdom lid o tto spolenosti, pop. jejm produktu, poet shldnut se nemus promtat v obratu firmy. Jin to me bt u audiovizulnho obsahu natoenho pmo pro ely propagace. Takov obsah me bt napojen na systm sledujc poet proklik na dan obsah a ppadnch nkup online. Jednatel uvd pklady. Z jeho zkuenosti se vtinou investice vracej. U se ale i stalo, e poadavek na tvorbu videa byl zadn ze zahranin centrly, rozpoet byl vysok a finln video velice kvalitn. Spolenost vak neumla dostaten vyut potencilu videa (nap. sdlen pes sociln st aj.) a video upadlo v zapomnn. Jinm pkladem bylo propagan video ke konkrtnmu typu auta. Investice do videa, kter bylo natoen pro nejmenovanou znaku automobilov spolenosti se zadavateli bezesporu vrtila. Video nebylo pli nkladn a firma ho poslze vyuila na sv webov strnky, veletrh, do showroomu a do tablet obchodnch prodejc. Audiovizuln obsah tak pinesl vce, ne kolik do nj bylo vloeno finannch prostedk a asu. Dle vak dodv, e pokud jim klient nechce sdlit, zda se mu investice vrtila, nemus. Agentura tak nem pehled o finann nvratnosti zadavatelsk spolenosti. Hlavnm indiktorem spokojenosti klienta je pro agenturu pokraovn ve spoluprci a osobn doporuen. asto spoluprce nekon jednm projektem, ale dle se posunuje a agentura vytv titn materily, renovuje webov strnky, zaizuje internetovou reklamu aj. ada spolenost, kter spolupracovala s touto reklamn 59

agenturou, ji doporuuje svm obchodnm partnerm, kolegm a znmm. Z toho se d usuzovat vysok spokojenost se slubami spolenosti. 8.2.5 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj (2) Audiovizuln obsah na internet nen nkladnou zleitost, vyvrac zait dojem odbornk na video emailing. Podle nho, jde postupovat pomalu od zklad, zamit se na sdlen videa tak, aby bylo zajmav a snadno se ilo po internetu. Videa s vysokm potem shldnut jsou mnohdy natoen na mobiln telefony. Proto si podle nho nemus tvrci dlat hlavu s drahou technikou. Ta me pijt pozdji. Stejn jako pomoc odbornk v podob najmn zkuenjch tvrc, kte za sebou maj praxi v tvorb audiovizulnho obsahu. Posledn kampa, kter se tato spolenost vnovala, ukazuje, jak je audiovizuln obsah na internetu siln nstroj. Jednalo se o propagaci placenho online vzdlvn. Jeden z pracovnk vnoval pozen videa 14 dn svho asu. Co je bezesporu velk poloka, jeho as je drah. Byla to ale jedin poloka. Veker postprodukn pravy vykonal tak on. Technika, kterou pouil, byla vlastn. Vytvoen audiovizuln obsah byl rozesln v rmci emailingu na ji pouvanou databzi klient. Hromadn rozesln (pomoc konkrtn sluby) email je do urit hranice potu email tak zdarma. Video nasbralo za tden destky tisc shldnut, co byl vysok pomr konverze. Trba za prodej propagovan sluby inila v tomto tdnu dov miliony korun. Dal vhodou je dle respondenta monost sledovat v rmci vlastnho tu na videoportlu statistiky, do jak sti videa zjemci vydreli a obsah sledovali. Z nedvn kampan pr zjistili, e se byli lid ochotni dvat na hodinu a pl dlouh video vcelku. Dokonce ho pr nkte shldli vcekrt.

60

8.2.6 zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj (3) Poslednm zstupcem spolenosti, kter audiovizuln obsah poskytuje je tzv. idea maker, neboli kreativec, ve spolenosti Ogilvy One v Praze. Spolenost se specializuje na pm marketing a na eskm trhu m dominantn postaven. Ogilvy One je pobokou celosvtov skupiny Ogilvy. vodn probranou tmatikou byl dvod, pro jsou oslovovni klientskmi spolenostmi a vyaduj audiovizuln obsah. Dle slov kreativce je to z dvodu, e pomoc audiovizulnho obsahu je mon zjednoduit koncept vysvtlovan problematiky a oslovit snze zkaznky. Tmto zpsobem obvykle zkaznci chpou lpe vysvtlovanou problematiku. V Ogilvy One maj vypozorovno, e nvtvnci strnek na nich strv del as, je-li tam video/animace. Co bv mnohdy clem klienta. Dalm podstatnm dvodem je vy konverze nvtvnosti, poskytne-li se zkaznkm monost audiovizulnho obsahu. Mimo kvantitativn vhody (vy nvtvnost, del as), jsou to i kvalitativn vhody (zkaznci si obsah vce pamatuj, audiovizuln obsah m vt zbr monost sdlen apod.). Dal problematikou je dlka projektu na pozen audiovizulnho obsahu. Tazatel si je vdom, e kad audiovizuln obsah me bt specifick, proto na to respondenta upozoruje a pt se na prmrnou dobu z vlastn zkuenosti. Jednoduch animace pr me trvat jeden a dva tdny. Nron video me zabrat i jeden msc. Doba projektu na pozen audiovizulnho obsahu se tedy me pohybovat okolo trncti dn. Vdy zle na konkrtnch poadavcch klienta. Oblast, pro kterou by respondent doporuil vyuit audiovizulnho obsahu, pr vdy zle na poadavcch klienta. Z prvn schzky s klientem je respondent schopn ct, zda je pro zadavatelskou spolenost vhodn audiovizuln obsah. Nkdy se stane, e ho zadavatel pmo vyaduje. Tam je nutn sprvn zkombinovat poadavky s profesionlnmi postupy, aby vznikl kvalitn obsah. Vdy zle na aktuln podob

61

webovch strnek (pokud tedy nen zadnm zmnit i je), poadavcch a okolnostech zadavatelsk spolenosti. Nkter webov strnky klient jsou zaloeny na grafick podob (obrazov materil). Je-li strnka sloena z mozaiky fotografi, ji se nehod pidat video/animaci. Pokud to vak klient vyaduje, d se to vyeit umstnm ikony s monost prokliku na libovoln videoportl do spodn sti strnek. Respondent k, e dnes u je nahrazen text audiovizulnm obsahem velmi ast a stv se konvenc v urit skupin organizac. Mlokdy ale pijde zadavatel konkrtn s poadavkem na tvorbu videa/animace. Klienti obvykle preferuj postupy, na kter jsou zvykl a preferuj klasiku ped inovac. Proto mus nastoupit tm odbornk ze spolenosti, kte na zklad proveden analzy doporu nejvhodnj formt sdlen informac. Pokud se v agentue dok vejt do rozpotu plnovanho na nov webov strnky i s audiovizulnm obsahem, bv klient daleko spokojenj ne za jednoduchou statickou formu. Oblasti, do kterch by respondent audiovizuln obsah nedoporuil je pouze legislativa (justice, advoktn kancele aj). k vak, e se mu nezdlo vhodn ani lkastv, ale ji takov pklad vidl a zmnil nzor. Pravdou je, e to byla forma osobnch vizitek lka, kter nepsob ruiv. k, e se tedy videa a animace hod do oblasti slueb, propagace produkt apod. Jak vnm respondent rozdl mezi videem a animac? Nejprve je nutn dle respondenta sladit terminologii. Animace toti me bt jednoduch rozpohybovan 2D grafika, ale tak formt znm z Disney animovanch pohdek, klidn dra a asov nronj ne kvalitn videa. Jak bylo definovno v teoretickch vchodiscch tto prce, animace pro tyto ely je povaovna jako jednoduch forma pohyblivch grafickch prvk. Po tomto sjednocen v termnech, respondent pokrauje.

62

Animace mv spe informan charakter. Je to zpsobeno jednoduchost sdlen. Je vhodn i pro transformaci originln sloitho sdlen do jednoduch a pochopiteln formy. Animace nen vhodn pro produktov video. Rozanimovat libovoln produkt me bt daleko nkladnj (nap. sloitm renderovnm), ne ho natoit. Videem se he popisuj postupy a principy. Je-li clem videa vysvtlit njak fungovn, obvykle je natoen odbornk z dan problematiky, kter popisuje fungovn verbln. Dal monost je vyut grafick prvky z animace a vloit je do pase videa, kterou chceme nco vysvtlit. Hran video m vy schopnost ukzat emoce, image neboli psobit njakm dojmem. Proto je to vborn nstroj pro pobaven a propagaci znaky nebo produktu. Video je tak vhodn, chce-li klient jeho pomoc naladit divky na uritou emon vlnu. Rozdl mezi videem a animac je ve stopi. Obvykle je animace krat a video del. Respondent ale dodv, e to tak nen vdy. Zsadnm rozdlem mezi videem a animac je rozpoet. V typickch pkladech spolenosti vychz jedna minuta videa na nklad 400 000 CZK. Animace jsou extrmn levnj (jedn-li se o ve zmnnou jednoduchou formu animace). Respondent dodv, e animace a video nejsou formty, kter by se vyluovaly. Je mon je kombinovat. Na animaci vak dostv vt mnostv klient. U videa je nutn vod, hlavn sdlen (zpletka) a zvr. Je-li problematika sloit, nen mon ji zredukovat do poadovanho asovho formtu 15 a 30 vtein. To jsou formty obvykl pro reklamu do televize i jako preroll2 reklama na videoportly na internet. Klientsk spolenosti Ogilvy One takov formt obvykle vyaduj. Animace a videa, kter se tvo primrn pro webov strnky spolenosti, nemaj takto striktn dan as, kter mohou trvat. Zde vdy zle na konkrtnch poadavcch zadavatele.
2 online reklama ped vlastnm audiovizulnm obsahem na internetu (obvykl nap. u videoportlu

YouTube, Stream.cz)

63

Co se te sledovn spokojenosti klient s vytvoenm audiovizulnm obsahem, maj ve spolenosti jednoznan systm. Vyuvaj klovch ukazatel vkonnosti KPI a tzv. Success Fee neboli smluvenou finann stku, kter je splatn po dosaen uritch podmnek. Stratg z dodavatelsk spolenosti ur, jakch KPI jsou schopni doshnout tvorbou audiovizulnho obsahu (nebo libovolnou kampan). Pokud jsou splnny, klient je spokojen a agentura dostv vy odmnu. Pokud ne, klient nen spokojen a agentura zstv na zkladn odmn. V tto fzi nen dleit, jak video nebo animace vypad, ale jak bylo spn. Vychz se z potu shldnut (u audiovizulnho obsahu nahranho na videoportly), z potu shldnut a dokonen shldnut (u preroll reklamy), konverze na strnku nebo i podle indexu prodejnosti. Tyto indexy jsou nastavovny analytiky, kte zkoumaj pedchoz vsledky kampan a celkovho psoben spolenosti.

9. Interpretace vzkumnho eten

Z kvantitativnho eten prce je patrn, e audiovizuln obsah pro komunikaci s externmi subjekty nen u eskch exportnch spolenost stle obvykl. Ze sledovanho vzorku 165 spolenost (viz ploha 4) nem audiovizuln obsah na svch webovch strnkch 81,2% spolenost. Zbylch 18,8% spolenost obsahuje audiovizuln obsah na strnkch. Tento pomr vypovd o nrstu pomru strnek s audiovizulnm obsahem. Avak stle nen audiovizuln formt sdlen informac bn vyuvn. Majoritn st zkoumanho vzorku pedv informace o produktech, o spolenosti aj. textovou a obrazovou formou. Co se te pouvanho formtu audiovizulnho obsahu, video vtz. Z 31 spolenost s audiovizulnm obsahem m video 28 spolenost. 2 spolenosti maj na svm kanlu na videoportlu jak video tak animaci. Z celho vzorku se pouze 5 spolenost prezentuje animaci (2 spolenosti kombinuj video a animaci, 3 maj pouze animaci). Nejastji zastoupenm sdlenm audiovizulnho obsahu je ve sledovanm vzorku propagace produktu. V tomto typu sdlen se nachz prezentace produktu, bli popis parametr, ukzky, jak se produkt vyuv a jak funguje. Dle se vyskytuj videa 64

ukazujc zbry z vroby a monte, vce informac o produktu a historick zbry ze spolenosti. Oblben formt audiovizulnho obsahu u divk i tvrc je vzdlvac. Tento typ audiovizulnho obsahu m vysok potencil i do budoucna. Jakmile toti zane bt audiovizuln obsah na internetu tak ast, jak prognzuj statistiky (viz Teoretick vchodiska), lid u nebudou doceovat pouze samotn fakt, e dan spolenost m na svch strnkch audiovizuln obsah. Lid budou vyhledvat prv obsah s pidanou hodnotou, a tm je obsah vzdlvac. Pouze mal st spolenost ze sledovanho vzorku m audiovizuln obsah ptomn jak na vlastn webov strnce, tak na videoportlu. Spolenosti, kter maj video/animaci pouze na webu nebo pouze na videoportlu (a na vlastnm webu jen ikonu na proklik) jsou v tm ve vyvenm pomru. Poet shldnut se odvj od kvality a zpsobu en videa/animace. m vy kvalita zkoumanch vide/animac, tm vy poet shldnut. Poty shldnut se vrazn li, dov jde od destky a stovky tisc. Dvody, kter udvaj zstupci spolenost odpovdn za audiovizuln obsah na svch strnkch, jsou zven nvtvnosti web, lep dohledatelnost informac o spolenosti a poteba vzdlvn lid v oblasti psoben spolenosti. Dotazovan spolenosti nesleduj nvratnost investic do audiovizulnho obsahu. V jednom ppad je to z dvodu nzk kvality aktulnho audiovizulnho obsahu, zstupci spolenosti v souasn dob ani neoekvaj vysok poty shldnut. Pipravuj nov kvalitn audiovizuln obsah. Zstupce druh spolenosti nesleduje nvratnost, jeliko audiovizuln obsah neml propagan funkci ale vzdlvac, proto se od nho nvratnost neoekv.

65

Dotazovan spolenosti se li v pstupu k internmu pouit audiovizulnho obsahu. Prvn spolenost nevyuv audiovizuln obsah pro intern pouit. Druh spolenost vyuv, nechv si na zakzku tvoit tzv. korportn video, kter vyuv pi spoleenskch a vzdlvacch akc pro pracovnky. Spolenost, kter nem audiovizuln obsah na svch webovch strnkch, by ho vyuila pro vysvtlen potencilnm zkaznkm, jak dan produkt funguje. Dle by ho vyuili k propagaci, pilkn novch zkaznk, pobaven a udren nvtvnk dle na webu. Akoli spolenost poskytuje produkt, kter nen v souasn dob na eskm trhu tak obvykl a spolenost vid ve vysvtlen fungovn produktu velkou pleitost, v souasn dob vyuv pouze textov a obrazov formy. Odbornci z organizac, kter audiovizuln obsah svm klientm poskytuj tvrd, e audiovizuln obsah na webovch strnkch se stv obvyklou formou en informac. Klienti zjiuj, e video nebo animace nemus bt velmi nkladnou zleitost a e me pinst vy nvtvnost, del pobyt na strnce a v konenm dsledku i vy trby. Co se te nvratnosti, investice zle vdy na konkrtnm pkladu. Obecn lze dle respondent ci, e kvalitn a divcky spn audiovizuln obsah nemus bt nkladnj ne text a me zskat mnohonsobn vce poadovanch vstup (nvtvnost, zisk, informovanost okol aj.). Dle respondent z produkce je rozdl mezi videem a animac pevn v nkladech (v obvyklch ppadech bv video vrazn dra), stopi (video bv del), sdlen (video obvykle propaguje produkt, animace vysvtluje fungovn) a problematice (video se hod k pivozen urit nlady a proto se vyuv k jednodum problematikm, animace se vyuv pro popis sloitjch princip apod.) Na zklad vsledk kvantitativnho a kvalitativnho vzkumnho eten me bt rozhodnuto, zda jsou hypotzy pijaty nebo odmtnuty. Hypotza prvn je 66

falzifikovna, jeliko audiovizuln obsah na webovch strnkch eskch exportnch spolenost se vyskytl pouze u 18,8% spolenost (na rozdl od 30% stanovench hypotzou). Hypotza druh je potvrzena, jeliko nejastji zastoupenm sdlenm audiovizulnho obsahu je skuten propagace produktu. Hypotza tet je potvrzena, jeliko jak zstupci spolenost s audiovizulnm obsahem tak zstupci spolenost, kter se zabvaj tvorbou audiovizulnho obsahu, potvrzuj spokojenost s pozenm audiovizulnm obsahem.

10. Vlastn doporuen

Vzkumy citovan v teoretickch vchodiscch prce ukazuj, e formt prezentace informac se rychle vyvj a pjemce hled pidanou hodnotu. Dotazovan odbornci ze spolenost, kter se zabvaj tvorbou obsahu na zakzku tvrd, e potenciln klient strv mnohem vce asu na webov strnce, jej soust je audiovizuln obsah, ne na t bez audiovizulnho obsahu. Maj dokonce vypozorovno, e audiovizuln obsah je obvykle sledovn do konce, v nkterch ppadech vckrt. V kvantitativnm eten se prokzalo, e audiovizuln obsah na webovch strnkch eskch exportnch spolenost nen stle obvyklou zleitost. V dnen konkurenn dob bv vhodn odliit se. Proto stoj za zven pozen audiovizulnho obsahu, kter by jednodue vysvtloval fungovn produktu, ukzal zajmav zbry z vroby, rozhovor s pracovnky spolenostmi aj. Takov zpracovn a en informac je dle vzkum dan. V dnen dob panuje pedstava, e tvorba a umstn audiovizulnho obsahu na strnku je velmi finann a asov nron zleitost. Vdy zle na konkrtnch poadavcch na sdlen a kvalitu pozenho obsahu, ale obecn plat, e i spn videa a animace mohou bt levn a rychle vytvoeny. Pokud m spolenost vizuln zajmav produkt, kter chce propagovat, nech zkus levnou formou podit audiovizuln obsah a sledovat spnost. Pokud u 67

potencilnch zkaznk uvid vy zjem, me zkusit investovat vce a podit audiovizuln obsah, kter se bude tkat nepmo produktu, ale bude mt i formu vzdlvac. Zkaznci se tak budou dostvat na webovou strnku snze. Dle je vhodn pout audiovizuln obsah, pokud disponuje spolenost slubou nebo produktem, kter jsou nron na vysvtlen. Videem nebo animac se jednodue uke vyuit, zkaznkm se tak pibl a maj monost vy prodejnosti.

68

ZVR
V vodn teoretick sti prce jsou definovny termny obsah, audiovizuln obsah, mdia, multimdia. Nsleduje popis vide a animac, jejich vyuvn, trendy a statistiky preferenc uivatel internetu. Dle je popisovn vvoj korportnch webovch strnek s drazem na audiovizuln obsah. Dleitost a specifika audiovizulnho obsahu na webovch strnkch jsou popsna v dal kapitole. Konzistence, rentabilita a zven produkce. To jsou nkter z pnos audiovizulnho obsahu na webovch strnkch. Audiovizuln obsah se rychle stv soust naich ivot, a u jako soust webovch strnek spolenost nebo adou jinch zpsob. Vyuit audiovizulnho obsahu na webovch strnkch je vystnm pirozenho vvoje obsahu webovch strnek. V 90. letech bylo hlavnm clem webovch strnek udret zkaznka del dobu na strnkch, pobavit ho a pimt ho, aby se vracel. Dle je definovna rozdlnost mezi nejastjmi formami audiovizulnho obsahu animacemi a videi. Animace mv v typickch ppadech informan charakter. Je to zpsobeno jednoduchost sdlen. Je vhodn i pro transformaci originln sloitho sdlen do jednoduch a pochopiteln formy. Animace nen vhodn pro produktov video. Videem se he popisuj postupy a principy. Je-li clem videa vysvtlit njak fungovn, obvykle je natoen odbornk z dan problematiky, kter popisuje fungovn verbln. Hran video m vy schopnost ukzat emoce, image neboli psobit njakm dojmem. Proto je to vborn nstroj pro pobaven a propagaci znaky nebo produktu. Jak z prce vyplv, audiovizuln obsah na webu nen v dnen dob domnou pouze velkch a bohatch firem. Pistupuj k nmu i spolenosti mench velikost. Tyto spolenosti psob v rznch oborech, maj jin organizan a vlastnick struktury, 69

jejich clem je tvorba zisku ale i spoleensk odpovdnost. Mimo spolen faktor zkoumanho vzorku exportn zamen - je spojuje i fakt, e chtj dlat vci jinak. Odbornci ze spolenost vd, e dnen klienti jsou nron a chtj pidanou hodnotu. Tou me bt nap. edukativn forma nabzenho obsahu. Vsledky kvantitativnho a kvalitativnho vzkumnho eten ukazuj, zda mohou bt hypotzy potvrzeny nebo falzifikovny. Hypotza prvn je falzifikovna, jeliko audiovizuln obsah na webovch strnkch eskch exportnch spolenost se vyskytl pouze u 18,8% spolenost (na rozdl od 30% stanovench hypotzou). Hypotza druh je potvrzena, jeliko nejastji zastoupenm sdlenm audiovizulnho obsahu je skuten propagace produktu. Hypotza tet je potvrzena, jeliko jak zstupci spolenost s audiovizulnm obsahem tak zstupci spolenost, kter se zabvaj tvorbou audiovizulnho obsahu, potvrzuj spokojenost s pozenm audiovizulnm obsahem. V dnen dob panuje pedstava, e tvorba a umstn audiovizulnho obsahu na strnku je velmi finann a asov nron zleitost. Vdy zle na konkrtnch poadavcch klienta na sdlen a kvalitu pozenho obsahu, ale obecn plat, e i spn videa a animace mohou bt levn a rychle vytvoeny.

70

ZDROJE Monografie
BEDRNOV, E., NOV, I. Psychologie a sociologie zen. Praha: Management Press, s.r.o., 2007. 3. vyd. ISBN 978-80-7261-169-0. JARBOE, G. YouTube and video marketing: an hour a day. Indianapolis, Ind.: Wiley Pub., 2009. ISBN 04-704-5969-7. HRON, T. Hledn cest pro esk export. Euro. 2013, ro. 15, . 8, s. 50-51. ISSN 1212- 3129. MCLUHAN, H. M. lovk, mdia a elektronick kultura: vbor z dla. Brno: Jota, 2000. 1. vyd. ISBN 80-721-7128-3. MUSIL, J. Elektronick mdia v informan spolenosti.. Praha: Votobia, 2003, 1. vyd. ISBN 80-722-0157-3. MUSIL, J. Komunikace v informan spolenosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenskho Praha, 2007, 1. vyd. ISBN 978-808-6723-396. PAVLEK, A. Nov mdia a sociln st. Praha: Oeconomica, 2010, 1. vyd. ISBN 978- 802-4517-421. WILLIAMSON, R. The animator's survival kit.. London: Faber and Faber, 2009, 2. vyd. ISBN 05-712-3833-5. ZARRELLA, Dan. The social media marketing book. Sebastopol, CA: O'Reilly, 2010. ISBN 05-968-0660-4

71

Internetov zdroje
Adobe Illustrator CS6. In: Adobe: Software pro grafick nvrh [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupn z: http://www.adobe.com/cz/products/illustrator.html Adobe Flash Professional CS6. In: Adobe: Animation software [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Adobe Photoshop CS6. In: Adobe: Image editor software [online]. 2013 [cit. 2013-02- 20]. Dostupn z: http://www.adobe.com/products/photoshop.html?promoid=DJDTV Autodesk Maya. In: Autodesk: Maya - 3D Animation Software [online]. 2013 [cit. 2013- 02-20]. Dostupn z: http://usa.autodesk.com/maya/ Autodesk 3ds Max Products. In: Autodesk: 3ds Max - 3D Modeling [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupn z: http://usa.autodesk.com/3ds-max/ People. Animation [online]. BARMAN, Ch R. Slide-Tape Presentations on a Classroom Budget. University of California BOHUTNSK, Jana. Vytvote direct [cit. mail a zahkujte si zkaznka z: napmo. Podnikatel.cz [online]. 2013-03-28]. Dostupn Press. [cit. 2013-02-05]. Dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/Audiovisual [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.animation.cz/en/dictionary Dostupn z: http://www.adobe.com/products/flash.html?promoid=DINMN

http://www.podnikatel.cz/clanky/vytvorte-direct-mail/

72

Content. (n.d.). Collins English Dictionary - Complete & Unabridged 10th Edition. Retrieved February 05, 2013, from Dictionary.com website: http://dictionary.reference.com/browse/content Epipheo Studios: Revealing Truth in a way that changes people's lives. [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.epipheo.com/ Facebook Tops Billion-User Mark. The Wall Street Journal (Dow Jones). October 4, 2012. Retrieved October 4, 2012. FOX, J. 51 ways to use web video to help your business grow. In: One Market media: Marketing with Video and Rich Media Blog [online]. 2011-01-03, 2013 [cit. 2013-02- 20]. Dostupn z: http://onemarketmedia.com/blog/2011/01/51-ways-to-use-web- video-to-help-your-business-grow/ Global speak [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.globalspeak.com/component/content/article/47-promo/126-online- video-benefits-.html GO-Gulf [online]. 2012-02-02, 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.go- gulf.com/blog/online-time KUBEK, MACMANUS, R. The Evolution of Corporate Web Sites. In: [online]. 2004-04-28, 2012 [cit. PHANNENSTIEL, D. The Many Faces of a Corporate Video and 3 Reasons You Should Create One. In: Resource Nation: Profit Through Knowledge [online]. 2012 [cit. 2012- 11-16]. Dostupn z: http://www.resourcenation.com/article/many-faces-corporate- video-and-3-reasons-you-should-create-one. 73 2012-11-10]. Dostupn z: http://www.digital- web.com/articles/the_evolution_of_corporate_web_sites/ J. Institut umn [online]. [cit. 2012-10-17]. Dostupn z: http://www.culturenet.cz/index.php?cmd=page&id=49&news_id=3852

 Potae a internet v esk spolenosti. In: esk statistick ad [online]. Praha, 2012- 08-20 Royal STAMOULIS, N. 5 Reasons Video Marketing is Important. In: Search Engine Optimization Journal: SEO Blog by Nick Stamoulis of Brick Marketing [online]. 2012 [cit. 2012-11-16]. Dostupn z: http://www.searchengineoptimizationjournal.com/video- marketing-important/. Statistics. STEWART, I. Video Tutorials: A Cheap, Brilliant Field Service Solution. In: The SmartVan [online]. 2012-04-10, 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupn z: http://thesmartvan.com/blog/2012/04/10/22921/video-tutorials-a-cheap-brilliant- field-service-solution/ The Importance of Videos for Business. In: Lunarpages [online]. 2012 [cit. 2012-11- 16]. Dostupn z: http://www.lpwebhosting.com/blog/importance-videos-business. The Washington Post [online]. 2010-10-31, 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://voices.washingtonpost.com/comic- riffs/2010/10/cartoon_of_the_day_google_unve.html Trendy videomarketingu. In: Vimeo [online]. 2012-10-14. [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://vimeo.com/50969842 74 In: YouTube [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupn z: http://www.YouTube.com/t/press_statistics College of Art [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.rca.ac.uk/Default.aspx?ContentID=159447 [cit. 2013-02-06]. Dostupn z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/pocitace_a_internet_v_ceske_spolecnosti1

Twitter Passed 500M Users In June 2012, 140M Of Them In US; Jakarta Biggest Tweeting City".TechCrunch. July 30th, 2012. VERLEUR, R, HEUVELMAN, A, & VERHAGEN. Trigger videos on the Web: Impact of audiovisual design, British Journal Of Educational Technology, 2011, Academic Search Complete, EBSCOhost, viewed 5 March 2013. Video Statistics: The Impact of Video. Invodo [online]. 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupn z: http://www.invodo.com/html/resources/video-statistics/ Why Is Video Important?. In: Video Mann Production [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupn z: http://www.videomann.com/why-is-video-important/. ZURAS, M. Tech Art History [cit. 2012-12-10]. 2010, Dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/Multimedia

75

SEZNAM GRAF, OBRZK, TABULEK

Graf 1, Domcnosti s pipojenm k internetu, zdroj: esk statistick ad Graf 2, Vskyt audiovizulnho obsahu, zdroj: autor Graf 3, Pomr animac a vide, zdroj: autor Graf 4, Sdlen, zdroj: autor Graf 5, Umstn, zdroj: autor Graf 6, Poet shldnut (1), zdroj: autor Graf 7, Poet shldnut (2), zdroj: autor Obrzek 1, vodn animace studia epipheo, zdroj: www.epipheo.com Obrzek 2, Doodles, zdroj: www.google.com/doodles Tabulka 1, Animace vs. video, zdroj: autor Tabulka 2, Kritria analzy audiovizulnho obsahu, zdroj: autor Tabulka 3, Vygenerovan vzorek, zdroj: www.stattrek.com Tabulka 4, Spolenosti s audiovizulnm obsahem, zdroj: autor

76

PLOHY Ploha 1 - zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch maj
Na strnkch va spolenosti je audiovizuln obsah / video, animace s danm obsahem/. Jak byl prvotn zmr, pro toto video vzniklo? Co je clem tohoto audiovizulnho obsahu? /obecn audiovizulnho obsahu na vaich strnkch/? A) pilkat nov zkaznky B) vysvtlit fungovn produktu C) pobavit D) udret zkaznky dle na webu E) jin dvod, prosm specifikujte Splnilo/nesplnilo video oekvn? Kolik jste do tvorby audiovizulnho obsahu investovali a vrtila se vm tato investice? /nov zkaznci, vy prodej zle na ve stanovench clech/ M v audiovizuln obsah njak dal uplatnn mimo hlavn web firmy? (sociln st, email newsletter, PFko, veletrh) Kdo ve va firm rozhoduje o audiovizulnm obsahu v online prosted? Vyuvte ve va firm audiovizuln obsah i pro intern pouit? /kolen, tutorily, vysvtlen postup/ Kdo ho tvoil? 77

Ploha 2 - zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah na webovch strnkch nemaj
Na webovch strnkch va spolenosti se nachz informace pouze v textov (ppadn grafick) podob. Vzkumy ukazuj (nap. Internet Retailer, 2012), e audiovizuln obsah je mnohdy efektivnj zpsob pro osloven zkaznk. Uvaujete do budoucna o zapojen audiovizulnho obsahu do va online komunikace? Kdyby jste mli monost vytvoit firemn online video/animaci, co by bylo jeho clem? A) pilkat nov zkaznky B) vysvtlit fungovn produktu C) pobavit D) udret zkaznky dle na webu E) jin dvod, prosm specifikujte Kolik byste byli ochotni investovat do audiovizulnho obsahu? Kdo ve va firm by byl ppadn zodpovdn za firemn audiovizuln obsah v online prosted?

78

Ploha 3 - zen rozhovor s kompetentnm odbornkem z firmy, kde audiovizuln obsah produkuj
Za jakch podmnek byste doporuil pout audiovizuln obsah na webov strnky spolenosti? Vnmte pi pouit audiovizulnho obsahu v online prosted rozdl mezi animac a videem? Jsou obory, ve kterch byste pouit audiovizulnho obsahu v online prosted nedoporuili? Kam se dle vaeho nzoru audiovizuln obsah vbec nehod? Mte pehled o spokojenosti vaich klient s pozenm audiovizulnho obsahu? Splnilo jejich oekvn? Vrtila se jim investice spojen s pozenm audiovizulnho obsahu?

79

Ploha 4 Seznam respondent zench rozhovor

ANDERA, Ji kreativec spolenosti Ogilvy One JANDA, Petr, Mgr vedouc marketingu Fatra a.s. POPEK, Petr konzultant, lektor spolenosti SmartEmailing ROSECK, Marek, Ing. obchodn editel spolenosti CWS s.r.o. Anonymn zdroj - jednatel spol. s.r.o. (marketingov agentura) Anonymn zdroj obchodn zstupce spol. s.r.o. (technologie a vzkum)

80

Ploha 5 - Kvantitativn eten

81

82

83