Escolar Documentos
Profissional Documentos
Cultura Documentos
Z NETTESHEIMU,
ozbrojenho vojska ryte pasovanho, obojho prva i medicny doktora,
Jeho Svat Milosti csask rady a archive
OKULTN FILOSOFIE
KNIHA DRUH
Podle prvnho latinskho vydn z roku 1534 peloil Jaroslav Novk; vydalo nakl. Trigon, Praha 1994
slba
1
Vzneenmu pnu nejjasnjmu kneti
HEMANU z Wiedu,
kurfitu, vvodovi Westfalskmu a Engerskmu, pnu a arcibiskupovi
Kolnskmu a Paderbornskmu, nejmilostivjmu svmu pnovi
JINDICH CORNELIUS AGRIPPA
Z NETTESHEIMU
peje ve dobr.
Konen nyn, kne nejjasnj a nejdstojnj pane, zaslal jsem Tv Vsosti ostatn zbvajc knky
Okultn filosofie neboli magie, kter nedvno jsem vydal, jak jsem slbil. Od snahy vydati je dve zdrela mne
smrt jasn knny Markty Rakousk. K tomu jako dal pekka pidruil se pokik, kter spustilo nkolik
sykofant a scholastik a nepoctivost sofist nad vydnm mho spisu o marnosti vdn a vtenosti slova bo-
ho, kte neustle proti mn bsnili, pronsledujce mne svm ztm, zvist a pomluvami. Nkte z nich v chr-
mech kazatelskm hlasem s pynou tv a nadutm vzezenm enili proti mn a ped veejnost vinili mne
z bezbonosti. Druz hueli do u nezkuench, tupili mne po domech a konen tet tvali proti mn na veej-
nch i soukromch schzch biskupy, knata, ba i samho csae. Proto poal jsem vhati, zda mm vydati tyto
zbvajc knky, kdy jsem si byl vdom, e budu zaplaven proto pomluvami a tak se dostanu z koue do pla-
mene, a dle strach jaksi podivn mne napadl, abych Ti jejich vydnm nebyl spe na obt, ne abych se Ti
zavdil, a e bys mohl zakusiti nenvist onch utrhanch jazyk. To ve naplovalo mne zoufalstvm, avak
pemohl jsem je, maje na mysli Tvj vysok sudek, Tvoji uvlivost, rozvahu, irok rozhled a nbonost pro-
stou v povry i vechny ostatn proslaven ctnosti, dle bezpkladnou vnost a bezhonnost, kter snadno
petrv jazyky utrha a kter tak me je udreti na uzd. Zhostil jsem se tedy strachu a opt k dlu jsem od-
vn pistoupil, kter jsem ji tm ze zoufalstv opustil. Pijmi tedy nyn, kne nejjasnj, s pvtivm
smlenm tuto druhou knihu o okultn filosofii, v n pojednvme o tajemstvch nebesk magie, kter vechna
vysvtlujeme, ukazujce, co bylo o nich znmo starovku, co se zachovalo a do naich as, aby tm, kdo stu-
duj tato tajemstv, byla jasn vyloena, jeto doposud byla zanedbvna a mlo pochopena. Nyn pedkld se
jim pod Tvoj ochranou. Jestlie tato kniha pinese njak uitek komukoliv, nech Tob vzdv dky, Tob,
jen Jsi byl pinou tohoto vydn a poskytl jsi i monost, aby toto dlo mohlo otevenmi branami opustiti svj
al, kter je poutal.
Kapitola 1.
O nutnosti vd matematickch a o jistch podivuhodnch vsledcch, jich toliko jimi lze dosci.
Vdy matematick jsou pro magii tak nutn a natolik j blzk, e ten, kdo by chtl magii od nich oddliti,
dopustil by se omylu a marn by pracoval a kenho vsledku by nedoshl. Vdy vechny prodn sly zeny
jsou potem, vahou, mrou, souladem, pohybem a svtlem a ve, co vidme, m v nich svj dvod a zklad. Ba
dokonce, jak prav Platon, na zklad vd matematickch toliko, bez prodnch sil, meme vytvoit dla p-
rodnm podobn, jako jsou chodc a mluvc sochy, kter pece postrdaj ivoin sly. Takovmi byly u sta-
rch sochy Daidalovy, nazvan automaty, kter pipomn Aristoteles, samohybn tnoky Vulknovy a Daida-
lovy, o nich vypravuje Homeros, e samy od sebe thly do boje. Tak se dotme, e tnoky na hostin gym-
nosofisty Hyarba samy se pohybovaly a zlat sochy jako nci a sluhov slouily hodovnkm. Dle teme o
Merkurovch sochch, kter mluvily, a o devn holubici Archytov, kter ltala. A co zzraky Boeiovy, o
nich mluv Cassiodorus, kovov Diomedes troubc na roh, mdn syc had a ptci od ivch k nerozeznn a
sladce zpvajc! Tohoto druhu jsou i podivuhodn obrazce geometrick a optick, o nich jsme se zmnili
v pedchozch kapitolch na mst, kde jsme mluvili o vzduchu. Tak zhotovuj se zrcadla dut, sloupcov,
v nich pi urit vzdlenosti mono vidti obrazy vc podobn stnm, jak mono se pouiti u Apollonia a
Vittelia v jeho dlech O perspektiv a zrcadlech. teme, e Pompeius Velik pivezl mezi koist do ma
jaksi zrcadlo, v nm bylo lze spatiti cel vojska ozbrojenc. Vyrbj se tak i prsvitn zrcadla, kter na-
putna uritmi bylinnmi vami a ozena umlm svtlem napluj okoln vzduch fantomy. J sm dovedu
zhotoviti dv zrcadla proti sob postaven, v nich zcela jasn lze vidti, kdy svt slunce, ve, co jeho paprsky
jest ozeno v okruhu mnoha tisc mil. Kdy tedy mag je znal prodn filosofie a matematiky a obeznmen i
s pomocnmi vdami aritmetikou, hudbou, filosofi, optikou, astronomi a vemi vdami, kter uvaj vah, mr,
rozmr, lnk i spoj, a obeznmen i s mechanikou z nich vyplvajc, nen divu, kdy vynikaje takto nade
2
vemi ostatnmi umnm i vzdlnm, doke mnoho podivuhodnho, emu i velmi moud a velmi vzdlan se
podivuj. Zda podnes nestoj stopy starobylch vtvor prac Herkulovch i sloup Alexandrv, Kaspick brny
kovem pobit a uzaven eleznmi zvorami, e nemohly bti oteveny dnou znalost ani umnm; pyramida
Julia Caesara vedle Vatiknu vztyen, uprosted moe umle zzen hory a hrady a kamenn pehrady, kter
jsem vidl v Anglii snesen st uvitelnm umnm? Dle teme u dvryhodnch historik, e podobnmi
znalostmi byly kdysi prokopny hory, vyplnna dol, v rovinu srovnna horstva, provrtny skly, odstranna
mosk pedho, vyhloubeny troby zemsk, odvedeny eky, moe s moi spojena, odvodnny zplavy, pro-
zkoumny mosk hlubiny, vyerpna jezera, vysueny bainy, zzeny nov ostrovy a opt jin spojeny s pev-
ninou. A toto ve zd se pmo bti v odporu s prodou, pece o tom teme jako o skutenosti a do dnenho
dne vidme toho stopy. Jeto vak nen ani tch, kte by se aspo snaili tato fakta poznati a pochopiti, obecn
lid bj, protoe znalost i znalci z pamti lidsk vymizeli, e to vechno bylo dlem blovm. A tak vidouce
cokoliv podivuhodnho, nevdomost zaslepen hledaj u bla pinu toho, co jest dlem vd prodnch nebo
matematickch. Jest to tot, jako kdy nkdo neznal sly magnetu vid tk elezo, jak se zved nebo ve
vzduchu ulpv, prv tak jako kdysi elezn obraz Merkurv visel v Trevru uprosted chrmu, vzn jsa pr na
psoben magnetitu, o em svd verk:
Ferreus in mediis volitat caducifer auris.
1
Podobn teme o obrazu Slunce v chrmu Serapidov v Egypt. Neekne se ihned, e tak toto jest dlo
blovo? Je-li znm vliv magnetu na elezo, a je-li vyzkouen, zmiz vechen obdiv a nebude pochyb o tom, e
je to dlo prody. Zde jest nutno si uvdomiti, e jako prostednictvm jev prodnch sbrme prodn sly, tak
i pomoc vc abstraktnch, matematickch a nebeskch erpme nebesk sly, toti pohyb, ivot, smysl, e,
pedtuchu i vtn. Tato sla existuje i v ltce mn phodn, kter ne prodou, ale umle byla zhotovena. Tak
pr mohou bti zhotoveny mluvc sochy i budoucnost pedpovdajc, jak o tom vypravuje Vilm Pask, kdy
mluv o mdn hlav, zhotoven za vchodu Saturna, kter pr mluvila lidskm hlasem. Kdo vak dovede
vhodn si vybrati ltku phodnou a bude mti nejsilnj vliv, ten nepochybnch a velmi mocnch vsledk do-
ke. Jest toti veobecn mnn Pythagorejc, e jako matematika jest pesnj a skutenj ne fysika, jest i
innj, a jako jest neodvislej svoj podstatou, tak jest tomu i s jejmi vsledky. slm pak, jeto jsou nej-
skutenj, a tud nejpsobivj, nejenom filosofov pohant, ale tak i teologov hebrejt a kesant pipi-
suj sly a moc k dobru i zlu.
Kapitola 2.
O slech, jejich moci a sle.
Severinus Boetius prav: Zd se, e ve od potku stvoen je utvoeno sly, jeto byla vzorem v duchu
Stvoitelov. Ona jsou zkladem rozmanitch prvk; stdn poas, pohyb hvzd, oten oblohy a vbec stav
veho spov na spojen sel. Jsou tedy sla schopna velikch a vzneench sil. Nen tedy divu, jeto v p-
rodnch hmotch jest skryto tolik a tak velikch sil, to jest sil neobyejnch vsledk, e v slech samch jsou
sly daleko vt, skrytj, podivuhodnj a mocnj, nebo sla sama jsou skutenj, dokonalej; v nebesk
oblasti spovaj, s jednotlivmi podstatami splvaj a konen maj nejvt a nejjednodu vztah k idem ob-
saenm v boskm rozumu, z nho erpaj svoje vlastn a nejinnj sly; proto tak nejvce zmohou
k dosaen dmonickch i boskch dar, prv tak jako mohou v oblasti prodnch hmot vyvolvati njak
iveln kaz, penosem jejich zkladnch vlastnost. Rovn ve, co jest i bude, spov na uritch slech a sly
z nich erp. Vdy as se skld z sla, i vechen pohyb i innost a vbec ve, co na asu i pohybu zvis, tak
harmonie a hlasy maj svou slu a skldaj se z sel a jejich pomr. Tak pomry z sel vzel vytvej pomoc
ar charaktery a obrazce, je jsou vhodn k magickm pracem, jeto stoj uprosted mezi obma extrmy, k nim
lze je pibliti, jako pi uvn psmen. Konen vechny druhy pirozench i nadpirozench vc jsou vzny
na urit sla. Toho jsa si vdom Pythagoras, pravil, e slo to jest, jm vechno trv a propjuje jednotlivm
ltkm jejich vlastn sly. Proklos prav: slo vdy bytuje, jin vak jest v hlasu, jin v jeho pomrech, jin
v dui a rozumu a jin v bostv. Themistius vak, Boetius a Averrhoes Babylonsk vznam sla vyzdvihuj
natolik, e mysl, e nikdo bez sla neme sprvn filosofovati. Maj tu ovem na mysli slo rozumov a for-
mln, nikoliv slo hmotn, sensibiln nebo slovn, ani sla kupeck, kterch si Pythagorovci a akademikov i
n Augustin nevmaj; avak upraj pozornost na pomr vyplvajc z toho sla, je nazvaj pirozenm,
formlnm a rozumovm, z nho emanuj velk tajemstv, jak ve vcech pirozench, tak i ve vcech boskch
a nebeskch. Jm vede nejbli cesta k umn vteckmu; sm opat Joachim ve svch proroctvch nepostupoval
jinak ne sly.
1
elezn nositel berle, vznel se ve vzduchu voln.
3
Kapitola 3.
O velikch silch sel ve vcech pirozench i nadpirozench.
Nejen nejlep filosofov souhlasn u, ale tak uenci katolit, pedevm Jeronm, Augustin, Orige-
nes, Ambro, eho Nazinsk, Athanasius, Hilarius, Basilius, Rabanus, Beda a etn jin potvrzuj, e v slech
obsaena je moc a innost k dobru i ke zlu. Tak Hilarius v poznmkch k almm tvrd, e 70 starc uspo-
dalo almy podle innosti sel. Tak peslavn uenec Rabanus napsal o silch sel jedinenou knihu. Ostatn
jak velik sly v prod maj sla, jest patrno na bylin zvan pentafylon.
2
Ta toti silou ptky jest protijedem,
zahn zl duchy a usmiuje; poije-li se pak ve vn dvakrte denn jednoho listu, l se jm jednodenn hore-
ka. Ti lstky l tdenn, tyi tydenn. Podobn pr tyi semena otonku jsou prostedkem proti horece
tydenn, prv tak jako ti semena proti tdenn. Podobn se tvrd, e horeky mono tak liti sporem ve
vn, a to tdenn, je-li utren u tetho kolnka, tydenn, je-li utren u tvrtho. Bodneme-li tmto stblem
hada jednou, hyne. Uzdrav se vak, bodneme-li dvakrte. etn pklady takovhoto druhu meme nalzti u
rznch autor. Jest jisto, e vechny tyto jevy maj svou pinu, a tou prv jest rzn pomr rznch sel.
Podivuhodn je tak pokus se sedmic. Kad sedm musk potomek, nepedchz-li mu ani jedna sestra, m
moc pouhm slovem nebo dotekem liti ndory. Podobn i kad sedm dcera podivuhodn obratn pomh
pi porodu; a nen pinou toho slo, nbr skuten pomr v nm obsaen. To, co jsme prv ekli, jest nutno
mti stle na pamti, e toti tyto sly nejsou obsaeny v slech slovnch aneb obchodnch, nbr e tajemstv
bo a prodn jsou skryta a ztajena v slech rozumovch, skutench a rozench. Kdokoliv vak um spojovati
sla slovn a pirozen s boskmi a navzjem je uvsti v soulad, ten bude moci pomoc sel nejen mnoh po-
znati, ale i mnoh podivuhodn dla vykonati. Pythagorejci tak prohlauj, e pomoc sel mono mnoho pro-
rokovati; a jist by nepravil sv. Jan v Apokalypse: Kdo m rozum, a uvauje o sle jmna zvete, kter jest
slem lovka, kdyby v nich njak velik tajemstv nebylo skryto. Ukeme dle, jak tento zpsob nazrn
jest velmi slaven u id a kabalist. To vak nutno vdti, e sla jednoduch oznauj vci bosk, destky
nebesk, stovky pozemsk, tiscovky pak vc budoucho vku. Krom toho, jeto sti ducha pro svoji totonost
neb stejnost svch projev jsou spojeny podle pomr aritmetickch, tak tlo, jeho sti se li velikost, sloe-
no je podle pomr geometrickch; ivouc tvorov z obou, sloeni z ducha a tla, prostednictvm pravidel
harmonie. Z toho vyplv, e sla psob nejvce na dui, obrazce na tlo a jejich souhrn na celou ivou bytost.
Kapitola 4.
O jednice a jej stupnici.
Nyn promluvme o slech samch zvlt; ponvad slo nen nim jinm ne opakovnm jedniky,
budeme se zabvati nejprve jednikou samotnou. Jednika toti nejdokonaleji pronik kad slo, jest spole-
nou mrou vech sel, zdlem jejich i potkem. Kad slo v sob obsahuje, jest prosta v mnohosti, je vdy
t a nepromnn; proto tak, je-li sama sebou nsobena, nic nedv, le sebe samu. A sama je prosta vech
st, pece je dliteln. Dlenm se netp, nbr nsob, to jest, vznikaj z n sam jedniky; dn vak
z tchto jedniek nen nad celek vt, ani men, nebo kad nov vzniknuv jest celou pvodn. Proto nazvali
ji jedni svornost, jin bonost, jin ptelstvm, protoe se nedl, nerozpad v stice. Ale i Martial podle
Aristotelova vroku tvrd, e ji kdysi nazvali Amorem, protoe je vdy jenom jednikou a sama zd se vdy sebe
hledati a nieho nem krom sebe, a prosta jsouc jakhokoliv umocnn nebo spojen, d vlastn r na sebe.
Jednotka je tedy potkem i koncem veho, sama potku ani konce nemajc; ped n ani za n nen nic. Jednika
je potkem vech vc, ve k jednice smuje; za n nic nen a ve, co jest, toliko po jednice prahne, nebo od
n ve vzniklo a nutn na n mus mti ast, aby mohlo vbec bytovati. A jako ve od jedniky vzelo, tak ve
sna se k n vrtiti; nejprve se ovem mus zbaviti sv mnohosti.
Jednika vztahuje se tedy k svrchovanmu Bohu, jen sm jsa jedin a nepotateln, pece nesetn vci
tvo a v sob obsahuje. A jako jedin je Bh, tak jedinho Boha jest jeden svt, jedinho svta jedno slunce,
tak jeden fnix je ve svt, jedna krlovna vel, jeden vdce ve std; ve speen jest jeden len dc, i jebi
nsleduj jednoho vdce a mnoho jinch ivoich m jedniku v ct. Mezi dy tlesnmi jest opt jeden dc,
jemu ostatn jsou podzeni, a ji je to hlava, nebo, jak jin mysl, srdce. Jedin jest ivel, jen ve pemh a
vm pronik ohe. Od Boha byla stvoen,a jedin podstata, zklad veho zzraku, bytujc na zemi i na nebe-
sch a jevc se v i ivoin, rostlinn i nerostn. Mlokdo ji poznal, kdy ji nalezl, nikdo ji pak nenazval
sprvnm jmnem. Ztajena je v mnohch obrazcch i zhadch; bez n neme dosci svho cle ani alchymie,
ani prodn magie. Vichni pochzme od jedinho lovka: Adama. Vinou jeho jedinho jsme smrteln, jedi-
nm pak Jeem Kristem vykoupeni a jak prav Pavel, jeden je Pn, jedna vra, jeden kest. Jedin je Bh a
2
Ptilstek.
4
Otec veho, jedin prostednk mezi Bohem a lidmi. Jedin svrchovan Stvoitel, kter je nade vm, ve vem, i
v ns vech, jedin jest bh Otec, od nho ve pochz a v nm i my jsme. Jedin jest Bh Je Kristus, jen
jest vude a skrze nho i my jsme. Jedin jest Duch Svat, k nmu ve i my smujeme.
Stupnice jedniky.
V archetypu y Jod
Jedin bosk podstata, pramen v moci, jej jmno jest
vyjdeno jedinm nejjednodum psmenem.
Ve svt duchovnm Svtov due Jedin nejvy inteligence, prvn stvoen, pramen ivot.
Ve svt nebeskm Slunce Jedin krl hvzd, zdroj svtla.
Ve svt ivl Kmen mudrc Jedin zklad a prostedek vech sil prodnch i mimoprodnch.
V mikrokosmu Srdce Jedin prvn ijc a posledn odumrajc.
V podsvt Lucifer Jedin vdce vzpoury andl a kne temnot.
Kapitola 5.
O dvojce a jej stupnici.
Stupnice dvojky.
V archetypu hy JAH la EL Jmna bo sloen ze dvou psmen
Ve svt duchovnm Andl Due Dv podstaty rozumov
Ve svt nebeskm Slunce Luna Dv velik svtla
Ve svt ivl Zem Voda Dva ivly chovajc ivot
V mikrokosmu Srdce Mozek Dv hlavn sdla due
V podsvt
Pl
Behemot
Skpn zub
Leviathan
Dv vci, jimi Kristus hroz zatracencm
Dvojka je prvn slo vyjadujc mnohost, kter se vak ned miti dnm slem, le toliko jednikou
spolenou mrou vech sel. Nen sloena z sel a jest jenom vslednic jedn plus jedn; nutno ji tedy naz-
vati spe nesloenou, ne sloenou. Tak trojka bv nazvna prvm slem nesloenm; dvojka pak prvou
odno, prvou zplozeninou jedniky. Odtud bv nazvna tak jmnem Genesis nebo Juno, jest domnlm vt-
lenm a projevem prvho pohybu a prvotvarem rovnosti. Jako slo prv rovnosti, krajnosti i prostoru jest tak
slem spravedlnosti a rovnovhy. Bv t nazvna slem vdy, pamti, svtla i slem lovka, kter jinak se
nazv mikrokosmos, dle pokld se za slo kesansk, sexuln i manelsk lsky a ptelstv, jak pravil Pn:
Dva budou v jednom tle, a jak se prav v knize Kazatel: Lpe jest dvma bti ne jednomu. Povaj vsled-
ku svho spojen. Klesne-li jeden, druh ho podpo. Bda samotnmu! Klesne-li, nem, kdo by mu pomohl. A
sp-li dva, navzjem se zahej; jak zaheje se jeden? A jeden jest snadno pemoen, dva vak mohou odporovati
tonku. Proto bv dvojka nazvna i slem pohlavnho styku a pohlav. Ta jsou toti dv, musk a ensk.
Tak holubice snej dva druhy vajec. Z jednch lhnou se samiky, z druhch samci. Dle bv dvojka naz-
vna stedem i astnkem dobra i zla; je potkem dlen, mnohosti a rozlien a oznauje hmotu. Nkdy bv
tak pokldna za slo nesvru a zmatku, netst a neistoty; proto sv. Jeronm prav ve spisu proti Jovianovi,
e o druhm dni stvoen se neprav: I vidl Bh, e jeho dlo je dobr proto, e dvojka jest slem patnm.
To jest tak dvodem, e Bh pikzal, aby do archy Noemovy byla zvata neist vzata po dvou. Protoe dvoj-
ka, jak Bh pravil, jest slem neistm, jest tak neastnm pi auspicich, obzvlt jsou-li vci, na n se
teme, Saturnsk nebo Martick, nebo ob tyto planety bvaj astrology pokldny za nepzniv. Traduje se
tak, e dvojka pivolv straidla a pery a e zlmi duchy kod tm, kdo za noci cestuj. Pythagoras podle
svdectv Eusebiova tvrdil, e pr jednika je symbolem Boha a dobra, dvojka pak bla a zla a e v n zahrnuta
jest mnohost hmoty. Proto Pythagorejci prav, e dvojka nen slem, nbr jakmsi zmatenm jedniky. Plutar-
chos pe, e Pythagorejci nazvaj jedniku Apollonem, dvojku svrem a drzost, trojku pak spravedlnost i
nejvy dokonalost, a nen v etnch mysterich jmenovna. Odtud dv desky pikzn na hoe Sinai, dva
cherubni shlejc na slitovnici u Moje, dv olivy dtc olej u Zacharie, dv pirozenosti v Kristu, bosk i
lidsk. Odtud dv zjeven Bo vidl Moj, zpedu i zezadu, tak dva zkony, dv pikzn kesansk lsky,
dv nejvy hodnosti; dle dva prv nrody, dva druhy dmon, dob a zl, dv rozumov stvoen, andl a du-
e, dva velk zdroje svteln, dva slunovraty, dv rovnodennosti, dva ply, dva ivly chovajc ivot zem a
voda.
5
Kapitola 6.
O trojce a jej stupnici.
Trojka je prv slo nesloen; slo posvtn, slo sly, slo nejmocnj, nebo v Bohu jsou ti osoby,
ti teologick ctnosti v nboenstv. Proto jest trojka slem velmi vznamnm v nboenskch obadech a tak
prosby pi auspicich i libace se tikrte opakuj. Odtud pje Vergilius:
... Numero Deus impare gaudet.
3
Tak Pythagorejci uvali j pi posvcovn a oisovn; proto u Vergilia:
Idem ter socios pura circumluit unda.
4
Rovn pro zaklnn jest trojka velmi phodn. O tom Vergilius:
Terna tibi haec primum triplici diversa colore
licia circumdo, terque haec altaria circum
effigiem duco ...
5
A o nco dle:
Nocte tribus nobis ternos Amarylli colores
necte, Amarylli modo et Ueneris, dic, vincula necto.
6
A o Medei teme:
Verbaque ter dixit placidos facientia sommos
quae mare turbatum, quae flumina concita sistunt.
7
Tak z Plinia se dovdme, e bylo zvykem ped poitm lku tikrte plivnouti a tikrte projeviti pn,
aby se dostavil inek.
Trojka jest dokonal trojrozmrnost, dlkou, kou a vkou, mimo n nen dalch rozmr a bv
proto tak nazvna prvm slem kubickm. K trojrozmrnmu tlesu, nebo ke kubickmu slu nelze nieho
pipojiti. Proto Aristoteles na potku svch rozprav o nebi nazv trojku zkonem, jm ve se d. Ze t st
tak jsou sloeny vci tlesn i duevn, z potku, stedu a konce. Temi vcmi, jak prav Trismegistos, trv
svt, osudem, nutnost a podkem, t.j. postupem od pin k nsledkm co se obyejn nazv Osudem nebo
Fatem rozenm a pslunm pidlenm narozenho. Kad men doby jest omezeno trojic, toti minulost,
ptomnost a budoucnost. Tak kad velikost je obsaena v trojici, v e, ploe nebo tlesu. Ti rozmry m
kad tleso, dlku, ku, vku, ti intervaly oktva, kvinta a tercie tvo harmonii. Tak jsou ti druhy du,
vegetativn, sensitivn a intelektuln; tuto dle dl trojnost na strnku rozumu, hnvu a dosti. A ji skrze pro-
roka bylo eeno, e svt je od Boha podle trojice uspodn, to jest podle potu, mry a vhy, a tato trojka jest
zkladem pratvar. Jako dvojka nle hmot a jednika Bohu Stvoiteli, tak tak magov rozliuj ti knata
svta: Oromazim, Mitrim a Araminin, to jest Bh, Rozum a Duch. Podle kubick nebo i bn trojky dl se ti
devtky stvoenho: nadnebesk v devt d inteligenc, nebesk v devt okruh a pozemsk v devt druh
hmot vznikajcch a zanikajcch. Konen tak v tto kubick trojce, to jest v sedmadvactce obsaeny jsou
vechny hudebn pomry, jak Plato a Proklos obrn dovozuj. Trojce sam odpovd v hudb kvinta. Tak ve
svt duchovnm jsou ti hierarchie andl. Dle jsou i ti schopnosti rozumovch tvor: pam, mysl a vle, ti
jsou typy svtc: muednci, vyznavai a nevinn. Pak jsou i ti tveice nebeskch znamen: stl, pohybliv,
pospolit. Podobn i ti druhy dom: hlavn, vzestupn a sestupn. Kad nebesk znamen m tak ti tve, ti
dekny a ti vldce v kad triplicit. Poslze jsou ti astn planety, mezi bostvy ti gracie, v podsvt ti su-
diky, ti soudcov a trojhlav Kerberos.
teme tak o troj Hekat a o tech tvch panensk Diany. Konen ti jsou osoby v nadsmyslnm bo-
stv, ti druhy asu, doba prody, zkon a milosti, ti kesansk ctnosti: vra, nadje a lska. Ti dny pobyl Jo-
n v bie ryby a tolik dn Kristus v Hrob.
3
Boha nestejn pot poet.
4
Tikrte soudruhy omval on vodou istou.
5
Tikrte nosm ti okolo olte pletence barven, tikrte, tikrte obraz tvj v kruhu ti nesu.
6
Tikrte, Amarylle, va si uzly v tech barvch za noci, jen to rci: "Venui uzly ty vi!"
7
Tikrte slova ta vyknula, je mrn psob snn, pboj, je ztiuj mosk a tak povodn drav.
6
Kapitola 7.
O tyce a jej stupnici.
Pythagorejci oznauj tyku jmnem tetraktys a vzhledem k jejm silm j dvaj pednost pede vemi
sly, nebo ona jest zkladem i koenem vech sel ostatnch. Proto tak jak ukeme dle zklady vech
vc umlch, pirozench i boskch jsou tvercovit. tyka jest symbolem pevnosti; proto ji oznaujeme
tvercem. Ten je toti prvm plochm tyhelnkem, kter se skld ze dvou pomr; prvnm jest pomr jedn
ku dvma, druh dvou ku tyem; vznik tak dvojm postupem a pomrem, toti jedn ku jedn a dvou ke dv-
ma, jednikou ponaje a tykou kone. Oba tyto pomry li se tm, e v ohledu aritmetickm jsou nepm,
v geometrickm vak pm.
tverec se vztahuje k Bohu Otci, nebo zaujm v sob mysterium cel Trojice: Prvm, jednoduchm
pomrem jedna ku jedn je oznaena jednota otcovsk bytosti, z n vychz Syn, Otci rovn. Druhm pomrem
dvou ku dvma je vyjden druh postup, toti od Otce a Syna k Duchu svatmu; a jako prvm postupem vznik
Syn z Otce, tak druhm vznik Duch Svat, obma prvm rovn. Proto vzneen jmno Bo sloeno jest z tak
zvanho Tetragramatu, to jest z psmen JOD, HE a VAU, HE, piem aspirace HE ukonuje ob slabiky i cel
jmno. Podle tvrzen nkterch vyslovuje se toto jmno jako Iova, z eho pr pochz jmno pohanskho boha
Jovie, malovanho se tymi uchy. tverka jest tedy pramenem i souhrnem bostv. Pythagorejci nazvaj ji
stlm pramenem prodnm, nebo na ebku prody jsou tyi stupn: byt, ivot, cit a mylen. Tak jsou
tyi druhy pohyb v prod: vzestupn, sestupn, postupn a kruhov, tyi strany svtov: sever, jih, vchod,
zpad. Dle mme tyi ivly: ohe, vzduch, vodu, zemi a podle nich i tvero triplicit. Jest i tvero hlavnch
vlastnost: chladno, teplo, sucho a vlhko a z nich vyplvajc tyi povahy: sanguinick, flegmatick, cholerick a
lymfatick. Ba i rok dl se na tyi dly, je jsou jaro, lto, podzim a zima; podobn vtr rozeznvme tver:
Euros, Zefyros, Auster a Boreas. tvero jest ek nebeskch a tolik podsvtnch. Mimo to vypluje tverka
kadou vdu; uruje postup jednoduchch sel tymi vrazy: 1+2+3+4, co tvo destku. Zaujm vechny
rozdly sel, obsahujc prv sud i prv lich. V hudb odpovd j diatessaron neboli kvarta a rovn tetrachord
a diagramma Pythagorovo, jimi on poprv objevil pravidla harmonie. V mezch tverky le toti vechny
akordy, jako napklad sekunda, tercie, kvarta, kvinta, oktva atd.
I matematika spov na tyech zkladech, toti na bodu, e, ploe a prostoru. Tak cel proda stoj
na tyech sloupech, jimi jsou hmota, jakost, mnostv a pohyb. Tak jevy prodn mono shrnouti do ty
pojm: sly plodiv, vzrstu, utven a skladby. Metafysika takt pracuje tymi hlavnmi pojmy: bytm; pod-
statou, silou a innost. Etika pak zdrazuje tyi ctnosti: moudrost, spravedlnost, statenost a mrnost. tyka
uplatuje se i ve spravedlnosti, neb jsou tyi zkony: zkon Bosk Prozetelnosti, zkon osudovosti svtov
due, zkon prody nebesk a zkon lidsk moudrosti. Jsou tak tyi hlediska posuzovn veho bytujcho:
hledisko rozumov, vdeck, pedsudkov a citov.
V mysterich m tyka tak velik vznam. Proto Pythagorejci pi n psahali, jakoto pi tom nejvy-
m, na em spov vrnost, m se me posliti dvra. Odtud psen formule, zvan Pythagorejskou, znla
takto:
Iuro ego per sanctum pura tibi mente quaternum,
aeternae fontem naturae animique parentem.
8
8
Psahm ti istou mysl pi svat tveici, prameni vn prody a rodice ducha.
7
Stupnice trojky.
ydv adaj Tpsmenn jmno Bo
V archetypu
Otec Syn Duch Svat Ti bosk osoby
Ve svt
duchovnm
Nejvy
Nevinn
Prostedn
Muednci
Nejni
Vyznavai
Ti hierarchie andl
Ti stupn blaench
Ve svt
nebeskm
Pohybliv
Hlavn
Denn
Stl
Vzestupn
Non
Pospolit
Sestupn
Oboj
Ti tveice nebeskch znamen
Ti tveice nebeskch dom
Ti vldcov triplicity
Ve svt ivl Jednoduch Sloen Rozloen Ti stupn ivl
V mikrokosmu
Hlava, v n buj
rozum, shodn s
rovn duchovn
Prsa se srdcem ivota,
souhlasn se svtem
nebeskm
Bicho, sdlo sly plodiv, pohlav.
stroj, shodn se svtem ivl
Ti sti tla odpovdajc
tem svtm
V podsvt
Alekto
Minos
Zloinci
Megera
Aiakos
Odpadlci
Tisifone
Rhadamanthys
Nevrci
Ti furie pekel
Ti soudcov v podsvt
Ti druhy zatracenc
8
Stupnice tyky a korespondence ty ivl.
typsmenn jmno
Bo
hwhy
rove
pravzoru;
oblast zkona
prozetelnosti
4 duchovn triplicity
neboli rozumov
hierarchie
Serafov
Cherubni
Trnov
Vldcov
Mocnosti
Sly
Knata
Archandl
Andl
Nevinn
Muednci
Vyznavai
4 andl, vldcov ty
stran nebe
Michael Rafael Gabriel Uriel
4 vldcov ivl
4 posv. zvata
Seraf
Lev
Cherub
Orel
Tharsis
lovk
Ariel
Bk
4 triplicity kmen
israelskch
Dan
Aser
Neftalej
Juda
Isaar
Zabulon
Manasses
Benjamin
Efraim
Ruben
Simeon
Gad
4 triplicity apotol
Matj
Petr
Jakub st.
imon
Bartolomj
Matou
Jan
Filip
Jakub ml.
Tade
Ondej
Tom
4 evangelist Marek Jan Matou Luk
rove
duchovn;
oblast zkon
nebes
4 triplicity nebeskch
znamen
Skopec
Lev
Stelec
Blenci
Vhy
Vodn
Rak
tr
Ryby
Bk
Panna
Kozoroh
Hvzdy a planety ve
vztahu k ivlm
Mars
Slunce
Jupiter
Venue
Saturn
Merkur
Stlice
Msc
4 vlastnosti nebeskch
ivl
Svtlost Prhlednost Pohyblivost Pevnost
rove nebesk;
oblast zkona
prodnho
tvero ivl
4 vlastnosti
4 ron poas
4 strany svta
4 druhy tl sloen.
4 druhy zvat
4 sti rostlinn se ivly
shodn
Ohe
Teplo
Lto
Vchod
Zvata
Chodc
Semena
Vzduch
Vlhko
Jaro
Zpad
Rostliny
Ltajc
Kvty
Voda
Chladno
Zima
Sever
Kovy
Plovouc
List
Zem
Sucho
Podzim
Jih
Kameny
Lezouc
Koeny
Kovy shodn se ivly
Zlato
elezo
M
Cn
Rtu
Olovo
Stbro
Kameny shodn se ivly Svtc a zc
Lehk a
prhledn
Jasn a tvrd
Tk a
neprhledn
rove iveln;
oblast zkona
vzniku a zniku
4 ivly lovka
4 schopnosti due
4 zklady soucitu
4 mravn ctnosti
Smysly shodn se ivly
4 prvky lidsk. tla
Mysl
Soudnost
Vra
Spravedlnost
Zrak
Duch
Duch
Rozum
Vda
Mrnost
Sluch
Maso
Due
Fantazie
Domnnka
Moudrost
Chu, ich
vy
ivot
Pocit
Zkuenost
Statenost
Hmat
Kosti
4 duchovn sly lovka Princip zvec Princip ivotn Princip plodiv Princip povahov
4 temperamenty
4 vlastnosti
temperament
Cholerick
Prudkost
Sanguinick
ilost
Flegmatick
Lenost
Melancholick
Zdlouhavost
Mikrokosmos;
oblast lovka a
zkona lidsk
moudrosti
tvero knat zlch
duch ivel.
4 eky v podsvt
Samael
Flegeton
Azazel
Kokytos
Azael
Styx
Mehazael
Acheron
tvero knat zlch
duch 4 svt. stran
Oriens Paymon Egyn Amaymon
Podsvt;
oblast zkona
hnvu a trestu
9
Jsou tedy tyi eky rje, tyi evangelia a tolik evangelist uznanch crkv, id pak tymi psmeny
psali nejvy jmno Bo. Rovn tak Egypan, Arabov, Peran, Magov, Mohamedni, ekov, Etruskov,
Latinov p jmno Bo tymi psmenami: Theut, Alla, Sire, Oisi, Abgd, Theos, Esar, Deus. Proto tak Spar-
an zobrazovali nejvyho Jova se tymi uchy. Podle orfick nauky jezdil Neptun na voze taenm tyspe-
m. Tak znme tyi druhy boskho naden, majcho vznik od pslunch bostev, to jest od Mus, Dionysia,
Apollona a Venue. Prorok Ezechiel takt vidl tyi zvata u eky Chobaru a tyi Cheruby na tyech kolech.
Podobn u Daniela tyi velik zvata vystupovala z moe a tyi vtry spolu bojovaly. Rovn v Apokalypse
stoj kolem Boho trnu tyi zvata s oima vpedu i vzadu a ve tyech rozch tyi andl, majc dovolen
koditi zemi i moi, zadruj tyi vtry, aby dn z nich nevanul nad zem, nad moem, ani se neopral do jak-
hokoliv stromu.
Kapitola 8.
O ptce a jej stupnici.
Tak ptka m nemalou moc, sestvajc z prvho sudho a prvho lichho sla, to jest z sla muskho a
enskho; lich slo je toti pokldno za musk, sud za ensk. Proto tak matematikov nazvaj toto slo
matkou, ono otcem. Proto dle m ptka takovou innost a slu, jeto vznik slouenm tchto dvou sel. Mi-
mo to jest stedem obecnho sla, destky, nebo stme-li vdy dv sla od ptky jakoto od mylenho
stedu osy sel stejn vzdlen, nap. 4+6, 3+7, 2+8, 1+9, obdrme vdy destku, jejm pesnm stedem je
ptka. Z toho dvodu nazvaj ji Pythagorejci slem manelstv a spravedlnosti, jeto rovnovhou tvo destku.
Stupnice ptky.
Ptipsmenn
jmna Bo
Ptipsmenn
Jmno Kristovo
3wyla ELEON
2yhla ELOHIM
hwvhy IHESUH
V prasvt
5 duchovnch
podstat
Duchov I.
hierarchie, bozi
aneb synov
Bo zvan
Duchov II.
hierarchie,
zvan
Inteligence
Duchov III.
hierarchie,
zvan Andl
posln
Due
nebeskch
tles
Heroov aneb
blaen
Ve svt duchovnm
5 planet, vldc
zvetn. stup
Saturn Jupiter Mars Venue Merkur Ve svt nebeskm
5 druh hmot
pomjejcch
Voda Vzduch Ohe Zem Sms
5 tvar slouenin ivoich Rostlina Kov Kmen Zoofyt
Ve svt ivl
5 smysl Chu Sluch Zrak Hmat ich V mikrokosmu
5 tlesnch muk Smrteln bol Hrozn ev
Dsiv
temnoty
Neuhasiteln
r
Nesnesiteln
puch
V podsvt
lovk m pt smysl: zrak, sluch, ich, chu a hmat, a m tak pt duevnch sil: vegetativn, sensitivn,
voln citovou a rozumovou; tak na rukou m po pti prstech. Jest pt obnic nebeskch a podle nich pt okru-
h psobnosti v kadm znamen zvetnkovm. Tak v elementrnm svt jest pt druh sloenin, to jest ka-
meny, kovy, rostliny, zoofyti a ivoichov. Tchto je opt patero druh: lid, tynoci, plazi, ryby a ptci. Bh
stvoil svt dle pti princip: podstaty, rovnovhy, rozmanitosti, pocitu a pohybu. Vlaovka nevysed nikdy vce
ne pt mlat, kter spravedliv krm, ponajc od nejstarho a u nejmladho konc.
Toto slo m dle velikou slu pi oistnch obtch, nebo zahn zl dmony pi konech posvtnch,
ni moc jed pi konech bnch. Tak bv nazvna slem blaenosti a milosti, je peet Ducha sv. i pou-
tem ve vcm a slem ke, hlavnch ran Kristovch, jejich stopy ponechal si Je na svm oslavenm tle.
Pohant filosofov zasvtili ptku Merkuru a mli ji v ct o tolik vt ne tyku, o ped hmota oiven
hmotu neoivenou.
V tomto sle nalezl otec Noe milost u Boha a za potopy byl zachrnn. Pomoc jeho zplodil stolet Ab-
raham s devadestiletou neplodnou Srou syna, od nho pak vzeel velik nrod. V dob smen bylo jmno
vemohoucho bostv vzvno pti psmeny. Kdeto v dob prody bylo jmno bo vyslovovno 3 psmeny
IN-DALETH-JOD (ADAI), v dob zkona typsmenn jmno bo JOD HE VAU HE nevysloviteln
bylo nahrazovno jmnem ALEF DALETH NUN JOD (ADONAI). V dob smen uvalo se pentagramu
JOD-HE-IN-VAU-HE (IHESU), jeho mysterium nen men, vyjd-li se psmeny temi: JOD IN VAU.
10
Kapitola 9.
O estce a jej stupnici.
estka je slem dokonalosti, nebo jest nejdokonalej z sel od jedn do deseti. I sama sebou jest tak
dokonalou, e slouenm svch st dv sebe samu beze zbytku i bez pebytku. Seteme-li jej polovinu, teti-
nu a estinu, jest vsledkem opt est, kterto vlastnosti ostatn sla poheuj. Proto jest u Pythagorejc naz-
vna slem plozen, manelstv a dokonce i peet svta, nebo v esti dnech byl stvoen svt. Dle pak, jeto
v estce nen zbytenho pebytku ani v poteb nedostatku, dokonal Bh sv dlo a shledal je dobrm estho
dne stvoen. Jest tedy nebe i zem a ve, co je krl, dokonalm.
Stupnice estky.
V archetypu 2yhwla rwbgla estipsmenn Jmna
Ve svt
duchovnm
Serafov Cherubni Trnov Vldci Mocnosti Sly
6 kr andl, je nejsou
poslni na zem
Ve svt
nebeskm
Saturn Jupiter Mars Venue Merkur Luna
6 planet pohybujcch se
zvetnkem po obou str.
ekliptiky
Ve svt ivl Klid dkost Ostrost Tupost Hustota Pohyb 6 zkladnch vlastnost ivl
V mikrokosmu Rozum Pam Cit Pohyb ivot Esence 6 stup lovka
V podsvt Aktaios Megalesios Ormenos Lykos Nikon Mimon
6 dmon, pvodc vech
pohrom
estka je nazvna i slem lovka, nebo estho dne byl lovk stvoen; tak asto se oznauje jako
slo vykoupen, protoe estho dne trpl Kristus pro nae spasen. Odtud tak vyplv jej velik pbuznost
s kem. Jinde bv chpna jako slo prce a sluby: Zkon naizoval est dn pracovati, est dn sbrati man-
nu, est let vzdlvati pdu a tak sluebnk idovsk ml po est let slouiti svmu pnu. Po est dn vznel se
Bh ve slv sv nad horou Sinai, zastev jej vrchol mrakem. Cherubov maj po esti kdlech, est je tak kru-
h na bni nebesk: arktick, antarktick, dva tropick, rovnk a ekliptika. Tak mme est planet, Saturna, Ju-
pitera, Marta, Venui a Lunu, kter se pohybuj, prochzejce zvetnkovmi znamenmi, na obou stranch ekli-
ptiky. Dle t poet vlastnost ivl jest est: ostrost, dkost, pohyb a jejich opak tupost, hustota a klid. Tak-
t mme estero poloh, to jest: nahoe, dole, vpedu, vzadu, vpravo a vlevo. Jest i est pirozench vlastnost,
bez nich nic hmotnho nebytuje: velikost, barva, tvar, prostor, stav a pohyb. Bn tvar krychle m est stn a
konen jest i est tn v cel harmonii, to jest pt celch tn a dva pltny, je seteny tvo jeden cel es-
t.
Kapitola 10.
O sedmice a jej stupnici.
Sedmika m rozmanitou a mnohonsobnou moc; skld se toti z jedn a esti, nebo dvou plus pti, ne-
bo t a ty. Krom toho obsahuje jedniku, jakoto pojtko mezi dvma trojkami. Uvaujeme-li tedy jej sti i
jej spoje, bez rozpak uznme, e jak ve svch stech, tak ve sv plnosti obsahuje mnoho vzneenho. Pytha-
gorejci nazvaj ji nositelkou ivota lidskho, jeto j dostv se dokonalosti jak jejmi stmi, tak jejm celkem;
ona obsahuje tlo i dui. Vdy tlo se skld ze ty ivl a tymi vlastnostmi je urovno; trojka pak vztahuje
se na dui vzhledem k jejm tem strnkm, rozumov, zamtav a voln. Sedmika, kter se skld z trojky a
tyky, spojuje tedy dui s tlem a jej vliv psob i na zplozen lovka, nebo j se dje poet, tvoen, it a
byt vbec. Proto bylo-li do trob eny pijato oplodujc sm a jestlie tam setrvalo sedm hodin po souloi,
jest jisto, e v ivot utkvlo. V dalch sedmi dnech se sr a pon nabvati lidskho tvaru. Za sedm msc
je plod zral a narod-li se dt v tto dob, nazvme je sedmimsnm.
Potom po porodu rozhoduje sedm hodina, bude-li dt ti. Dch-li dobe po tto hodin, poznme, e
je zrozeno k ivotu. Po sedmi dnech odkld zbytky pupen ry, po trncti dnech pon obraceti zraky po
svtle, po jednadvaceti dnech pohybuje oima i celm obliejem. Za sedm msc ponaj mu rsti zoubky, za
14 msc ji um sedti, za 21 msc mn se jeho zvuky ve slova, za 28 msc ji pevn stoj a pon bhati,
za 35 msc pone si okliviti matesk mlko. V sedmi ltech ponou padati mln zuby a rostou nov, vhod-
nj pro tuhou potravu, a miz iln. Ve trncti ltech dt dospv a nastv potek pohlavn dosplosti. Do
jednadvaceti let lovk roste, v tto dob ukazuj se prvn vousy a rozplozovac schopnosti sl a mohutn. A do
dvaceti osmi let lovk tloustne a ztrc nepravidelnost postavy. Do ptaticeti rok dosahuje nejvyho rozvoje
sil tlesnch i duevnch, kter se pak udruj na stejn vi a do tyiceti dvou let. Devtatyict rok zname-
11
n vrchol moudrosti a kme, e jest lovk ve vku zralm. Kdy pak konen doshne dest sedmice let sv-
ho vku, jest zrove u konce ivota, nebo, jak prav prorok, den naich let posledn nastal v sedmdesti ltech.
Stupnice sedmiky.
rove
pravzoru
atyrara Ararita hyha rva Aer Eheie
Sedmipsmenn jmna
bo
rove
duchovn
Cafkiel Cadkiel Kamael Rafael Haniel Michael Gabriel
7 andl stojcch ped
tv bo
rove
nebesk
Sabatai
Saturn
Cedek
Jupiter
Madim
Mars
eme
Slunce
Nugah
Venue
Kochab
Merkur
Lebanah
Msc
7 planet
Dudek Orel Sup Labu Holub p Sova 7 planet. ptk
Sepie Delfn tika Tule Lipan Parmice
Mosk
koka
7 planet. ryb
rove
iveln Krtek
Olovo
Onyx
Jelen
Cn
Safr
Vlk
elezo
Dmant
Lev
Zlato
Rubn
Kozel
M
Smaragd
Opice
Rtu
Acht
Koka
Stbro
Kil
7 planet. savc
7 planet. kov
7 planet. kamen
Prav
noha
Hlava Prav ruka Srdce
Pohlavn
stroje
Lev
ruka
Lev
noha
7 d shodnch s
planetami
Mikrokosmos
Prav
ucho
Lev ucho
Prav
chp
Prav
oko
Lev
chp
sta Lev oko
7 otvor v hlav
shodnch s planetami
Podsvt
Peklo
Gehinom
Brny
smrti
ahari
calmaveth
Stn smrti
Calmaveth
Hlubina
Br
achath
Kalit
Mim hivan
Msto
zkzy
Abadon
Propast
eol
7 mst v podsvt dle
popisu kabalisty Rabbi
Josefa Kastilskho
Tak mra nejvy u lovka jest sedm stop. Hlavnch st tla je rovn sedm: morek, kosti, nervy, ly,
tepny, maso a ke. Prv tak u ek sedm st mvalo epitheton ern: jazyk, srdce, plce, jtra, slezina i
ob ledviny. Podle jinho dlen mme opt sedm hlavnch tlesnch st: hlava, prsa, ruce, nohy a ohanb. Ta-
k je znmo, e bez dechu mono ti nejve sedm hodin a ten, kdo byl odsouzen k smrti hladem, nepeije
sedmho dne. Tak pi nemocech jsou vdy sedm dny rozhodn a lkai nazvaj je kritickmi, to jest rozho-
dujcmi. Podle tvrzen lka jsou i ly a tepny ovlivnny sedmikou.
Bh, jak dosvduje Bohem nadan Plato ve svm Timaiu, stvoil lidskou dui rovn ze sedmi st, ta-
k due pijm tlo v sedmice. A k sedmmu stupni stoup rznost tn, potom nastv opt klesn. Modula-
c tn jest opt sedm: velk a mal tercie, kvarta, kvinta celho tnu a pltnu a oktva. I ve vcech nebeskch
je vliv sedmiky velmi mocn. Nebo jako nebesk strany jsou diametrln, tvoce tak nejdokonalej a nejmoc-
nj aspekt, tvo zrove i k, nejmocnj obraz, o nm promluvme pozdji. Nezapomnejme vak, e sed-
mika m s kem zkou spojitost. Podobn zimn slunovrat od letnho, rovnodennost jarn od podzimn je
vzdlena sedm zvetnkovch znamen. Mimo to jest na nebi sedm kruh, vyplvajcch z dlky osy. Kolem
severnho plu jest sedm vtch a tolik mench. Takt sedm jest Virgili, nazvanch Plejady. Mme dle
sedm planet a proto sedm dn v tdnu. Tak sedm planeta, Luna, jest nm nejble a jej pohyb a svtlo d se
tmto slem vce ne planety ostatn. Svtlo jej rozvreno jest na 28 dn, v nich projde znamenmi zvetnku.
V prvch sedmi dnech vzrst do polovice, podobajc se plce kruhovho kotoue, v dalch sedmi dnech osvt
se cel kotou, ve tet sedmici opt dostv podobu srpu a ve tvrt, sedmidenn fzi pon se znovu osvtlo-
vati. Sedmikou d msc mosk pliv a odliv; v prv a tet fzi je vzdouvn moe slab ne ve fzi druh a
tvrt, kdy se zesiluje.
Sedmika je tak zasvcena Saturnovi, kter jest zezdola potno sedmou planetou, jemu sedm den je
zasvcen a kter bude podle Janova svdectv vldcem sedmho tiscilet, kdy po pemoen draka a inspi-
rtora zla, bla, dojdou poklidu lid trvc svj ivot v mru. Pythagorejci nazvaj sedmiku tak slem pa-
nenstv, protoe jest prvn slic, kter nen zplozena a kter tak neplod, nejsouc schopna rozdlen na dv
sti stejn velik. Tak zdvojnsobena nedv sla ped destkou, je jest limitou, prvn hranic sel. Byla tedy
sedmika zasvcena Athn-Pann. Tak v nboenskch obadech mme etn dkazy jejho vlivu a tak bv
oznaovna nzvem slo psahy. Proto id pi n psahali, j za svdka se dovolvali. Tak Abraham, kdy
sjednal mluvu s Abimelechem, dotvrdil ji sedmi bernky.
Tak uv se pro sedmiku nzvu slo blaenosti a klidu, odkud tak ono znm:
O terque quaterque beati...
9
9
tikrt, tyikrt blaen...
12
jm se rozum: na dui i na tle blaen. Tak Stvoitel ustal v dle stvoen sedmho dne, proe tento den jest u
Moje nazvn sabbath to jest den klidu; rovn i Kristus spoval v hrob dne sedmho.
Jak ji svrchu jsme pipomnli, m sedmika s kem a Kristem velikou spojitost. V Kristu spov
vechna nae blaenost, klid a tst; a sedmika se nejlpe hod k oiovn. Odtud Apuleius prav:
Chci-li se oistiti, koupm se v moi a sedmkrte ponouji si hlavu. I malomocn byl podle slov Starho
Zkona sedmkrt postkn vrab krv. Prorok Elizeus, jak psno jest ve IV. Knize Krl, prav malomocnmu:
Jdi a sedmkrte se vykoupej v Jordn a znovu nabude zdrav maso tv a ist bude! A o nco dle teme: I
umyl se dle slov prorokovch v Jordn a ist byl. Sedmika je dle slem pokn a odputn, proto sedmilet
pokn bylo ustanoveno pro kterkoliv hch, jak tak dosvduj slova mudrcova: Sedmkrte budi meno
hnku. Kadho sedmho roku byly udleny odpustky a pln rozheen dvala se jak mono sti
v Leviticu vdy po tyech sedmiletch. Ze sedmi proseb sestavil Kristus modlitbu za nae spasen. Sedmika
je i slem svobody, nebo po sedmi letech si idovsk otrok vykupovval svobodu. slo toto jest i velmi vhod-
n k veleben Boha, proto prav prorok: Sedmkrt tdn jsem T velebil za vroky spravedlnosti Tv. Sed-
mika bv tak nazvna slem pomsty, protoe v Psmu se te: Sedmkrte bude pomstn zloin Kainv a
tak almista prav: Spla sousedm naim sedmeronsobn v prsou jejich spchanou kivdu. Proto tak ala-
moun mluv o sedmi patnostech a v Evangeliu teme o sedmi zlch duchch. Sedmika zna i ptomnou dobu,
nebo ptomnost je st sedmidennho kruhu. Dle je zasvcena Duchu Svatmu, nebo prorok Izai l Ho
sedmkrt, a to podle jeho dar, je jsou: moudrost, rozum, rozvaha, sla, znalost, zbonost a bze bo. U Za-
charie teme o sedmi och boch, sedm jest i andl ped tv Boha stojcch, jak patrno jest z Tobie a
z Apokalypsy, z nich vyplv, e sedm hocch pochodn pllo ped trnem Bom a sedm zlatch svcn,
z nich prostedn v podob syna Boho drel v pravici sedm hvzd. Tak sedm duch stlo ped tv Bo a
sedmi andlm ped trnem bylo dno sedm trub. Dle vidl Jan bernka, majcho sedm roh a tolik o, a
knihu sedmi peetmi zapeetnou; po rozlomen sedm peet nastalo ticho na nebesch. Ze svrchu eenho je
patrno, jak prvem pipisuje se sedmice svrchovan dokonalost. Tak s dvanctkou m sedmice znanou spo-
jitost. Tak jako sedmika vznik z trojky a tyky setenm, tak dvanctka vznik jejich nsobenm, co jest po-
et planet a znamen zvetnku; trojic v nich obsaenou jsou astny bostv, tykou pak ni prody.
V Psmu Svatm t se tato sla obzvltn pozornosti a velik a mnohonsobn jsou jejich tajemstv,
z nich nkter uvsti jsme se rozhodli, aby tm snze se poznalo, e sedmika zna jakousi plnost tchto sva-
tch tajemstv. V Genesi teme o sedmm dnu odpoinku Stvoitele, teme, e svat a zbon mu Henoch byl
sedmm potomkem Adamovm a e druh sedm potomek Lamech byl lovkem niemnm a e holdoval
dvojenstv. V sedm generaci byla smyta vina Kainova, jak psno jest: Sedmkrte bude trestn Kain a kdo
Kaina zabije, sedmkrt trest splat. K tomu pisatel poznamenv, e sedm bylo tak hch Kainovch; t do
archy Noemovy bylo vzato po sedmi zvatech kadho druhu. Pak po sedm dn dal Hospodin preti a sedmho
dne otevel prameny a zatopil zemi. Rovn Abraham dal Abimelechovi sedm bernk a sedm let slouil Jakub
za Leu a dalch sedm za Rachel. Sedm dn truchlil Izrael nad smrt Jakubovou. Krom toho tamt teme o
sedmi kravch a sedmi hlasech, o sedmi letech rodnch a sedmi nerodnch. V Exodu jest pak ustanoveno, aby
sedmho dne o t. zv. sabbathu se nepracovalo, protoe tak Bh sedmho dne odpoval. Tak Moj sedmho
dne ustal od modlitby. Sedmho dne budi svtek Pn, sedmho roku svobodn nech odejde otrok, sedm dn
budi tele a jehn se svoj matkou. Sedmho roku m dojti odpoinku pda osvan est let; sedm den bude se
nazvati svat! V Leviticu tak bude teba slaviti a svtiti vedn den a prvn den sedmho msce bude vzpom-
nno sabbathu. Po sedm dn budi pinen zpaln ohe Pnu a sedm dn budi slaven svtek Pn, co budi
svatm prvem vaim potomkm! Sedmho msce budete slavnosti slaviti a ve svatostnku po sedm dn budete
prodlvati. Sedmkrte pokrop vs jmnem Pn, namoiv prst do krve, sedmkrt bude zkropen krv vrabce
z malomocenstv oistn; sedm dn bude se omvati ivou vodou ten, kdo trp krvcenm. Sedmkrt namo
prst v krvi telete; sedmkrt potrestm vs za vae hchy. Podle V. knihy Mojovy sedm kmen mlo v moci
zemi zaslbenou. te se dle o sedmi letech odputn a o sedmi svtlech svcn obrcench k zpadu. Ve IV.
knize teme o sedmi istch ovekch obtovanch syny Izraele, o nekvaenm chleb po sedm dn povanm a
o hch sedmi bernky a kozlem oistnch. Sedm den byl nejslavnjm a posvtnm, prvn den sedmho
msce uctvanm a svatm a sedmho msce byl slaven svtek stnk, sedmho dne obtoval telata a sedm
olt zdil Balaam. Marie, sestra Aronova, nemocn malomocenstvm, za sedm dn vyla uzdravena, za sedm
dn byl oistn, kdo se byl dotekl mrtvoly.
Podle knihy Josuovy sedm kn neslo archu mluvy ped Jerichem, sedm dn obchzeli msto a sedmho
konen dne sedm kn troubilo. Rovn v Knize soudc Abessa vldl sedm let nad Izraelem, Samson pak po
sedm dn slavil svatbu a sedmho dne dal sv manelce hdanku, sedmi provazy ze sedmi lach a sedmi jeho
vlas spletenmi byl spoutn; sedm let byli Izraelit pod vldou krle Madianskho. V Knize krl vypravuje se
pak o tom, jak sedmkrte ekl Eli chlapci: Jdi a pohldni k moi. Po sedm pak: Ejhle, mrky! Sedm dn
chystali synov Izraele ik a teprve sedmho dne svedli bitvu. Davidovi bylo vyhroovno sedmiletm hladem
za hch stn lidu a hoch, vzken Eliseem, sedmkrte zvl. Sedm mu bylo ukiovno ve dnech prvch
n. Naaman byl oitn sedmerm omytm od Elisea, v sedmm msci byl zabit Goli. V Paralipomenu teme,
13
e bhem sedmi msc byly poloeny zklady ke stavb chrmu, v knize Ester pe se o sedmi kletncch krle
perskho; z knihy Tobie se dovdme o sedmi manelch, kte byli oddni se Srou, dcerou Raguelovou.
Podle Daniela byla pec Nabuchodonozorova rozplena sedmeronsobn, sedm lv bylo v jm a sedmho dne
piel Nabuchodonozor. V Knize Jobov pipisuje se Jobovi sedm syn a vypravuje se, jak sedm dn sedl Job
se svmi pteli na zemi a tamt teme, e lovka nepotk zlo po sedm. U Ezdre jest zmnka o sedmi td-
nech v roce, o sedmi poradnch sborech Artaxerxovch, o hlaholu trub v sedmm msci. V dob Ezdrov,
kdy lid Izraelsk sdlil v obcch, byl sedm msc ve znamen slavnosti svatostnk a tak prvnho dne v sed-
mm msci pedtal Ezdr lidu Zkon. Sedmkrte za tden veleb David v almech Hospodina; stbro se ist
sedmkrte, sedmeronsobn bude meno naim blinm za neptelstv.
Moudrost zdila si sedm sloup, sedm bylo mu pronejcch moudr vroky, sedm jest vc, kter
Bh nemiluje a zavrhuje. V srdci neptelov skrv se sedm niemnost, mme i sedm o pozornch a sedm
poetilch. Izai vypotv sedmero dar Ducha Svatho a vypravuje o sedmi ench, majcch jednoho mue.
U Jeremie teme o sedmi dostech ensk due; sedm syn tak porodila slab matka a ivot z n prchal.
Sedm dn trvil o alu prorok Ezechiel, Zachari pe o sedmi lampch a o sedmi miskch na svcnech, pak o
sedmi och, celou zemi obhlejcch a o sedmi pohledech na jedin kmen upench a konen o tom, jak sed-
midenn pst se zmnil v radost. U Michaela povstalo sedm past proti Assyanm.
A co konen v Novm Zkon! Mme sedmero blahoslavenstv, sedm ctnost, proti nim se klade sed-
mero hch, sedm proseb v modlitb Pn, sedm slov Kristovch na ki, sedm slov blahoslaven Marie Panny,
sedm chleb Pnem rozdlench, sedm ko zbylch drobt, sedm brat jedinou cho majcch, sedm ryb-
uednk Kristovch; sedm dle dber v Kni Galilejsk, sedm hnvivch slov, jimi stihl Pn pokrytce, sedm
dmon vyhnanch z hnice a sedm bl, kter pevzal vymta. Sedm let dlel tak Kristus ve vyhnanstv
v Egypt a sedmho dne opustila horeka syna krlova. V listech kanonickch popisuje Jakub sedm stup
moudrosti a Petr sedm stup ctnosti. Skutky apotolsk vypotvaj sedm diakon a sedm k vybranch apo-
toly. Tak v Apokalypse nalzme mnoh tajemstv tohoto sla. Tamt teme o sedmi svcnech, sedmi hvz-
dch, sedmi korunch, sedmi crkvch, o sedmi duch ped trnem, o sedmi ekch egyptskch, o sedmi pee-
tch, o sedmi znamench, o sedmi rozch, o sedmi och, o sedmi duch Boch, o sedmi andlch se sedmi trou-
bami, o sedmi rozch a sedmi hlavch drach, nesoucch diadmy; tak teme o sedmi ch, je dr jeden ze
sedmi andl, o sedmi hlavch krvavho zvete, o sedmi horch a sedmi krlch na nich sedcch, jich hlas znl
jako sedm hrom.
Krom toho obsahuje v sob toto slo mnoh sly, jak ve vcech pirozench, tak i ve vcech posvt-
nch, pi obadech a namnoze i jinde. Budi zde vzpomenuto jen sedmi dn, sedmi planet, sedmi Plejad, sedmi
vk svta, sedmi promn lovka. Pat sem tak sedm svobodnch, sedm mechanickch a sedm zakzanch
umn, sedmice barev, sedmero kov, sedm otvor v lidsk hlav a sedm pr nerv. Slu se dle zmniti o
sedmi pahorcch mskch, o sedmi mskch krlch, o sedmi obanskch vlkch a o sedmi mudrcch v dob
proroka Jeremie. Dle znme sedmi eckch filosof a vme, e sedm dn hoel m za Nerona. Bhem vldy
sedmi krl bylo pobito deset tisc muednk. Povst vyprv o sedmi spch, sedm je i hlavnch chrm
v m a tolik klter zdil eho. Stejn mnostv syn porodila Felicie. Mimo to jest ustanoveno v ,i
sedm kurfit, sedm dn tak trvaj slavnostn obady pi korunovaci csae; zkon d sedmi svdk pi zvti,
sedm jest trest civilnch a tolik crkevnch. Sedmkrte pozdravuje knz pi mi svat, sedm je svtost, sedm
stup klerik, sedmilet hoch me obdreti ni svcen a tak obro. Jest i sedm kajcnch alm a na druh
desce sedm pikzn, tak Adam s Evou byli v rji sedm hodin. Jest sedm mu, jich pchod zvstovali andl
jet ped jejich narozenm. Jsou to: Ismael, Izk, Samson, Jeremi, Jan Ktitel, Jakub, bratr Pn a Je Kris-
tus.
Ke konci pipomnme, e slo toto jest nejmocnjm vbec, jak v dobru, tak i ve zlu. O tom prastar
bsnk Linos pl:
Septima cum, venit lux, cuncta absolvere coepit
Omnipotens pater, atque bonis est septima et ipsa
Est etiam rerum cunctarum septima origo.
Septima prima eadem perfecta, et septima septem,
Unde etiam coelum stellis errantibus altum
Volvitur, et circlis totidem circum undique fertur.
10
10
Sedm kdy nastal den, vemocn Bh otec dlo sv dokonil. Proto t dobrm i sama sebou je slice ta,
potkem veho, dokonalm je i slem prvm; ba i sedmkrt sedm. Proto t vysoko na nebi hvzdy putuj v
sedmi kruzch a slic jejich je sedmice.
14
Kapitola 11.
O osmice a jej stupnici.
Pythagorejci nazvaj osmiku slem spravedlnosti a plnosti, ponvad prvn ze vech sel d se rozd-
liti na tyi stejn dly. Pro tuto vlastnost zskala si nzvu sla spravedlnosti . Nzvu sla plnosti zskala svou
tvarovou solidnost. Proto Orfeus, dovolvaje se bosk spravedlnosti, psahal pi osmi bostvech, toti pi
Ohni, Vod, Zemi, Nebi, Lun, Slunci, Dni a Noci. Proto tak jest osm viditelnch nebeskch sfr. Osmika
zna nm tak podstatu prody, kterou Orfeus obshl v osmi hymnech. T bv nazvna slem smlouvy a
obzky, protoe bylo pikzno idm konati tyto vci osmho dne. Podle Starho Zkona skldal se rituln at
kn z osmi st, ktermi byly spodky, spodn at, tiara, ps, vrchn at, nplecnk, nprsn ttek a elenka.
Toto slo vztahuje se tak na vnost a konec svta, nebo nsleduje po sedmice, kter jest symbolem asu;
odtud jest i slem blaenosti a Kristus sm v Evangeliu sv. Matoue vypotv osm druh blaench. Protoe
v are Noemov bylo zachrnno osm du ped potopou svta, jest osmika tak slem zdrav a zachovn.
Tak bylo osm syn Isajovch, z nich poslednm byl David. Zachariovi, otci Janovu, byla osmho dne vrce-
na e. slo toto jest zasvceno Dionysovi, protoe se narodil za osm msc po poet, eho jest svdkem
ostrov jemu zasvcen Naxos, jeho obyvatelky rod astn v osmm msci dtky schopn ivota, zatm co
tm na celm svt vechny dti takto zrozen umraj a tak matky jsou ve velkm nebezpe ivota.
Kapitola 12.
O devtce a jej stupnici.
Devtka jest slem zasvcenm Musm, slem nebeskch sfr a boskch duch. Jest toti devt pohyb-
livch sfr a jim odpovdajcch devt Mus: Kalliope, Urania, Polyhymnia, Terpsichor, Kleio, Melpomene, Er-
ato, Euterpe, Thalia, a to tak, e prvn Musa se vztahuje na nejvy sfru, tak zvan prv pohybliv, a pak
ostatn postupn sestupuj podle nadepsanho poad a k posledn, kter odpovd sfe Luny. Tedy: Kalliope
odpovd prvmu pohyblivmu, Urania hvzdnmu nebi, Polyhymnia Saturnovi, Terpsychor Jupiterovi,
Kleio Martovi, Melpomene Slunci, Erato Venui, Euterpe Merkurovi, Thalia Lun. Tak jest devt kr blae-
nch andl, a to Serafni, Cherubni, Trnov, Vldci, Sly, Moc, Knata, Archandl, Andl, kter Ezechiel
oznauje devti kameny. Tyto kameny jsou: safr, smaragd, karfunkl, beryl, onyx, chrysolith, jaspis, topas a kar-
neol. slo toto taj tak velik arkanum ke. Nebo v hodinu devtou Pn n Je Kristus vypustil dui. Sta
pohbvali mrtv za devt hodin po smrti a v devti ltech pijal Minos od Jova v jeskyni zkony. Proto tak
Homeros vnuje devtce zvltn pozornost, pedevm tam, kde mluv o dvn zkon, o vtebnch odpov-
dch nebo o hrozcch krveprolitch. Astrologov rovn nepisuzuj eneadm, to jest devtiletm obdobm
v ivot lidskm men dleitosti, ne obdobm sedmiletm, tak zvanm klimakterickm, kter se vyznauj
markantnmi zmnami.
U nkterch autor, jako na pklad u Augustina ve vkladu pbhu o deseti malomocnch v Evangeliu,
m vak devtka pee nedokonalosti a neplnosti, jeto pr nedosahuje dokonalosti destky, jsouc o jednu men-
. A pece nepoheuje mystickho obsahu dlka devti lokt krle Oga z Banu, kter jest typem bla.
15
Stupnice osmiky.
V archetypu tjdw hwla Eloha Vedaath tjdw hwhy Tetragrammaton Vedaath
Osmipsmenn jmna
bo
Ve svt
duchovnm
Ddictv Nezniitelno Moc Vtzstv
Paten na
Boha
Milost Krlovstv Radost 8 odmn blaench
Ve svt
nebeskm
Nebe hvzd Nebe Saturna Nebe Jupitera Nebe Marta Nebe Slunce Nebe Venue Nebe Merkura Nebe Luny
8 viditelnch nebeskch
sfr
Ve svt ivl Suchost zem Chlad vody Vlhkost vzduchu Teplo ohn Teplo vzduchu Vlhkost vody Suchost ohn Chlad zem 8 ivelnch vlastnost
V mikrokosmu Trpliv
Hladovjc a znc
po spravedlnosti
Mrn
Pronsledovan
pro spravedlnost
istho srdce Milosrdn Chud duchem Lkajc 8 druh blahoslavench
V podsvt al Smrt Soud Hnv bo Temnoty Bolest Nouze Tse 8 trest zatracench
Stupnice devtky.
Devtipsmenn jmna
bo
twabc hwhy Tetragrammaton Cevaoth
wnqdc hwhy Tetragrammaton Zidkenu
rwbg 2yhla Elohim Gibor
V archetypu
9 kr andlskch Serafni Cherubni Trnov Vldcov Moci Sly Knata Archandl Andl
9 andl vldnoucch
nebesm
Metatron Orfaniel Cafkiel Cadkiel Samael Rafael Haniel Michael Gabriel
Ve svt duchovnm
9 pohyblivch sfr
Prv
pohybliv
Hvzdn
nebe
Sfra Saturna Sfra Jupitera Sfra Marta Sfra Slunce Sfra Venue Sfra Merkura Sfra Luny Ve svt nebeskm
9 kamen symbolizujcch
9 kr andlskch
Safr Smaragd Karfunkl Beryl Onyx Chrysolith Jaspis Topas Karneol Ve svt ivl
9 smysl vnjch i
vnitnch
Pam Mylen Obrazotvornost Rozum Sluch Zrak ich Chu Hmat V mikrokosmu
9 d zloduch Libohov
Liv
duchov
Ndoby
bezprv
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzduchu
Furie
pvodkyn zla
alobci nebo
vyetujc
Pokuitel
i kladnci
V podsvt
16
Kapitola 13.
O destce a jej stupnici.
Destka! Toto slo nazv se vekerm neboli universlnm a slem plnm, oznaujcm pln bh i-
vota. Za ni se ji nepot, le opakovnm. Veker sla v sob bu obsahuje, nebo nsobenm rozvj. Proto
t se z mnohonsobn cty, proto sta nazvali denariemi kony, spovajc v desetidennm odkn se n-
kterch vc tmi, kte se chtli oistiti, nebo pistoupiti k obtm. Proto bylo zvykem u Egypan ukldati de-
setidenn pst tm, kdo chtli dti se zasvtiti do mysteri Isidinch. Tak dosvduje Apulejus, kdy prav sm
o sob: To mi uloil za ptomnosti vech, abych zkrotil na deset dn poitek z jdla, aby nepoval masa ze
dnho ivoicha a abych jedl bez vna.
Deset je st lidskch krevnatch: menstruace, sperma, bunen jdra, hmota, vy, organick tlo, st
vegetativn, smyslov, rozum a mysl. V lovku je dle deset st jednoduchch, toti kost, chrupavka, nerv,
lacha, vazivo, tepna, la, blna, maso a ke. Dle jest i deset d vnitnch: jsou to: duch, mozek, plce, srdce,
jtra, lu, slezina, ledviny, pohlavn orgny a dloha.
Krom toho bylo deset opon v chrm, deset strun na harf, deset hudebnch nstroj, jimi byl doprov-
zen zpv alm a jich jmna jsou: Neza, na nm byly hrny dy, Nablum, tot jako nstroj mizmor
k doprovodu alm, Sir ke zpvu, Tefila k modlitb, Baracha k blahoeen, Haeiel ke chvle, hodaia
k dkvzdn, aer oslavujc n tst, halleluja k chvle toliko Bo a pi rozjmnch. Dle mme tak
deset pvc alm, toti Adama, Abrahama, Melchisedecha, Moje, Asafa, Davida, alamouna a ti syny Cho-
ra. Mimo to jest deset pikzn Boch a deset dn po nanebevstoupen Kristov sestoupil Duch Svat. Destka
je konen tm slem, v nm Jakub po celou noc zpolil s andlem, v boji zvtzil a za vchodu Jitenky byl
blahoslaven a nazvn Israelem. Tmto slem pemohl Josua jednaticet krl, David potel Golie a Filitnsk
a Daniel vyvzl z jmy lvov.
Stejn jako jednika je i destka slem kruhovm, nebo okletna k jednice se vrac, od n m svj
pvod, sama jsouc koncem i npln vech sel i potkem destek. A jako destka vrac se k jednice, z n vze-
la, tak ve pohybliv vrac se k tomu, od eho m svj pvod. Tak voda k moi, kter jest j otcem, spje, tlo
do zem, z n vzelo, se klade, due, od Boha stvoen, ke svmu Tvrci se vracej. A vbec ve stvoen obra-
c se vnive, nebo z nieho bylo ve stvoeno, nen-li ovem zachovno Boskm Slovem, v nm taj se ve, a
vechno dokonv svj bh v destce a skrze destku, jak prav Proklos: Od Boha ponajc a k Nmu se vrace-
jc. Tak Bh, jsa prvn jednikou, dve ne vejde do nich hmot, vchz do prvch sel, do trojky; odtud do
destky, do deseti ide a mr vech sel a veho stvoenho, kter id nazvaj deseti pvlastky a vypotvaj
deset Boch jmen. Proto neme bytovati dal slo.
Proto vechny destky obsahuj cosi boskho a v Zkon jsou na n odvoln jako na vlastnosti Bo,
piem k prvm slm jako potkm vc a pvodu vech sel pidvaj se destky jako zakonen Onoho,
kter jest potkem i koncem veho.
17
Stupnice destky.
yhywhyhwhy ahwawahdwy twabc 2yhla Desetipsmenn jmna Bo
Ehjeh
Jod Tetra-
grammaton
Tetra-
grammaton
Elohim
El Elohim Gibor Eloha
Tetragram-
maton
Cevaoth
Elohim
Cevaoth
Sadai
Adonai
Melek
10 boch jmen
V archetypu
Kether Chochmah Binah Chesed Gevurah Tifereth Necah Hod Jesod Malkuth 10 sefirot
Serafni Cherubni Trnov Vldci Moci Sly Knata Archandl Andl
Due
blaench
10 d blaench podle
Dionysia
Hajoth
hakado
Ofanim Aralim Chasmalim Serafim Malachim Elohim Bne ElohimCherubim Iim
10 d blaench podle
idovsk tradice
Ve svt
duchovnm
Metatron Jofiel Cafkiel Cadkiel Samael Rafael Haniel Michael Gabriel
Due
Mesiova
10 vldnoucch andl
Reith
hagalgalim
Masloth abathai Cedek Madim eme Nogah Kochav Levanah
Holom
Jesodoth
10 svtovch sfr
Ve svt
nebeskm Prvn
pohybliv
Sfra zvat
Sfra
Saturna
Sfra
Jupitera
Sfra
Martova
Sfra
Slunen
Sfra
Venue
Sfra
Merkura
Sfra
Luny
Sfra ivl 10 svtovch sfr
Ve svt ivl Holub Pardl Netopr Orel K Lev lovk Had Bk Bernek 10 posvtnch ivoich
V mikrokosmu Duch Mozek Slezina Jtra lu Srdce Ledviny Plce Rodidla Dloha 10 vnitnch st lidskch
V podsvt Libozi
Liv
duchov
Ndoby
nepravosti
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzduchu
Furie
pvodkyn
zla
alobci
nebo
vyetujc
Pokuitel
i
kladnci
Due
zatracen
10 d zatracench
18
Kabalistick stupnice dvanctky.
Dvanctipsmenn
jmna Bo
awh 1wrb vwdqh Svat bu poehnn vdqh xwrw 3b ba Otec, Syn a Duch svat
Dvanct kombinac
velikho jmna
HVHJ VHHJ HHVJ JHVH HJVH VJHH HJHV HHJV JHHV VHJH HVJH JVHH
V archetypu
Dvanct d
blaench duch
Serafni Cherubni Trnov Vldci Mocnosti Sly Knata Archandl Andl Nevinn Muednci Vyznavai
Dvanct andl
vldnoucch
zvetnku
Malchidie
l
Asmodel Ambriel Muriel Verchiel Hamaliel Zuriel Barbiel Annachiel Harael Gabriel Barchiel
Dvanct kmen Dan Ruben Juda Manase Aer imon Isaschar Benjamin Neftalim Gad Zabulon Efraim
Dvanct prorok Malachi Agai Zachari Amos Ose Miche Jon Abdi Sofoni Naum Habakuk Johel
Dvanct apotol Matou Tade imon Jan Petr Ondej Bartolomj Filip
Jakub
star
Tom Matou
Jakub
mlad
Ve svt
duchovnm
Dvanct zvetnko-
vch znamen
Skopec Bk Blenci Rak Lev Panna Vhy tr Stelec Kozoroh Vodn Ryby
Dvanct msc Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Z jen Listopad Prosinec Leden nor
Ve svt
nebeskm
Dvanct bylin alvj
Spor
musk
Spor
ensk
Kostival Brambok Marulka trovnk ernobl Drchnika ovk Hadovec Podraec
Dvanct kamen Sardonyx Karneol Topas Chalcedon Jaspis Smaragd Beryl Ametyst Hyacinth Chrosopas Kil Safr
Ve svt
ivl
Dvanct hlavnch
d
Hlava Krk Pae Prsa Srdce Bicho Ledviny
Pohlavn
stroj
Kyle Kolena Holen Chodidla
V mikro-
kosmu
Dvanct stup
zatracenc a zlch
duch
Libozi
Liv
duchov
Ndoby
nepravosti
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzdun
Furie,
pvodkyn
zla
alobci
nebo
vyzvdai
Pokuitel
i
kladnci
Zloinci Odpadlci Nevrci V podsvt
19
Orfick stupnice dvanctky.
12 bostev
Athn
Minerva
Afrodite
Venue
Appolon
Apollon
Hermes
Merkur
Zeus
Jupiter
Demeter
Ceres
Hefaistos
Vulcanus
Ares
Mars
Artemis
Diana
Vesta
Vesta
Hera
Juno
Poseidon
Neptun
Ve svt duchovnm
12 znamen zvrokruhu Skopec Bk Blenci Rak Lev Panna Vhy tr Stelec Kozoroh Vodn Ryby Ve svt nebeskm
12 msc Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Z jen Listopad Prosinec Leden nor
12 posvtnch ptk Sova Holub Kohout Ibis Orel Vrabec Husa Datel Vrna Volavka Pv Labu
12 posvtnch savc Koza Kozel Bk Pes Jelen Vep Osel Vlk La Lev Ovce K
12 posvtnch strom Oliva Myrta Vavn Lska Dub Jablo Zimostrz Javor Palma Borovice Trnoslvka Jilm
Ve svt ivl
12 lidskch d
odpovdajcch znamenm
Hlava Krk Pae Prsa Srdce Bicho Ledviny
Pohlavn
stroj
Kyle Kolena Holen Chodidla V mikrokosmu
20
Kapitola 14.
O jedenctce a dvanctce s obma stupnicemi tto, kabalistickou a orfickou.
Prv tak jako destku, kter jest slem zkona a pikzn, jedenctka pekrouje, tak i nedostupuje
dvanctky, sla milosti a dokonalosti; proto jest jedenctka nazvna slem hnk a kajcnk. Proto ve sva-
tostnku bylo pipraveno jedenct nnch rouch, sloucch za odv kajcnkm, litujcm svch hch. Proto
slo toto nem spoleenstv s vcmi boskmi, ani s nebeskmi, ani nepitahuje, ani nem stupnice k vymu
smujc, ani jakkoliv zsluhy; pece vak nkdy dostv se j nezaslouen milosti Bo. Jako onen dlnk,
kter v hodinu jedenctou byl povoln na vinici Pn a pece dostal mzdu jako ti, kte v parnu cel den praco-
vali.
Dvanctka jest vak slem boskm, kter nebesa rozdluje, jsouc vldkyn nebeskch znamen a duch.
Jest toti dvanct znamen na zvrokruhu, jim vldne tolik andl, podporovanch vroky Velikho Jmna
Boho. Jupiter za dvanct let svou drhu kon a Luna denn o dvanct stup pokro. V lidskm tle jest dva-
nct hlavnch kloub: zpstn, loketn, ramenn, kyeln, kolenn a patn. V boskch mysterich m dvanctka
neobyejnou slu. Dvanct rodin israelskch vybral Bh a tolik vldc jim ustanovil, dvanct kamen bylo
umstno na dn Jordnu a na prsou knze bylo do ttu vsazeno dvanct kamen. Na stole leelo dvanct chleb
a olt byl zbudovn z dvancti kamen. Kovov umyvadlo, je zdil alamoun, spovalo na dvancti lvech,
tolik pramen bylo v Elimu, tolik zvd bylo vyslno do zem zaslben, tolik bylo apotol Kristovch a
dvanct vdc stlo v ele dvancti okrskm. Dvanct tisc hlav taly nrody oznaen a vyvolen; dvancti
hvzdami nebeskmi korunovna je Krlovna nebes a podle evangelia z mnocch se chleb sebralo se dvanct
ko drobt. Dvanct andl stoj ped dvancti branami msta Jerusalema a dvanct nebeskch kamen jest
v nm. Ve vcech niho du tak mocn dvanctka psob; tak zajc a krlk dvanctkrt do roka plod a rod
a velbloud za dvanct msc vrh mlata a pv klade dvanct vajec.
Kapitola 15.
O slech vych ne dvanct a o jejich moci a silch.
Tak ostatn sla, vy ne dvanctka, jsou obdaena mnohou a rozmanitou innost a tyto jejich sly
dluno kalkulovati podle jejich pvodu a st; ovem jen potud, pokud vznikaj rozlinm spojenm jednodu-
chch sel, nebo jejich nsobenm. Nkdy tak uruje se jejich vznam podle toho, zda jsou ni nebo vy
ne pedchoz, eventuln nsledujc slo, kter jest obzvlt dokonal; tu tak obsahuj sama v sob nkter
posvtn mysteria.
Tak tet slo po destce oznauje tajemstv zjeven Kristova nrodm; nebo tinctho dne po jeho na-
rozen stala se hvzda vdkyn Mag.
t r nct ka tak jest typick pro Krista, kter trnctho dne v prvm msci za ns se obtoval a toho
dne tak synov Israele mli pikzno slaviti Pnu Passah, neboli slavnost pejit. slo toto m na zeteli
Matou tak peliv, e vynechv v rodokmenu Kristov nkolik rod, aby, kde me, je uplatnil.
Pat nct sl o je symbolem duchovnho povznesen, a proto mu odpovdal adov zpv patncti al-
m. K nmu vztahuje se tak patncte let povolench krli Ezechielovi. A patnct den sedmho msce byl
oslavovn a svcen.
est nct ku nazvaj Pythagorejci slem tst, protoe vznik ze tverce a jest pbuznou destky; ob-
sahuje toti vechny starozkonn proroky i apotoly a evangelisty Novho Zkona.
Osmnct ku a dvac t ku pokldaj teologov za nepznivou, protoe osmnct let slouil Israel moab-
skmu krli Eglonovi, dvacet let slouil Jakub a za dvacet stbrnch byl prodn Josef; a konen mezi mnoho-
noci nen ani jednoho, kter by ml vce ne dvacet noh.
Dvaadvac t ka jest slem moudrosti, nebo tolik jest psmen v hebrejsk abeced a Star Zkon t
dvaadvacet knih.
Osmadvac t ka se pokld za pznivou pro Lunu, protoe svj bh, zcela odlin od pohybu ostatnch
hvzd, vykonv za 28 dn, vracejc se neustle na tot msto Zvrokruhu, odkud vyla. Proto pot se osma-
dvacet dom Luny, kter taj zvltn sly a innost, k vcem nebeskm.
T i c t ka jest pamtihodn mnohmi mysteriemi, kter i Pn n Je Kristus j propjil. On sm ve
ticeti letech svho vku se dal poktti a poal initi zzraky a uiti o krlovstv Bom. Tak sv. Jan Ktitel byl
ticetilet, kdy poal na pouti kzati a pipravovati cestu Pnu. Ezechiel takt v tm st poal prorokovati a
Josef jsa ticet let str byl vyveden ze ale a obdrel od Faraona vldu nad celm Egyptem.
21
Dvaat i c t ce pipisuj idovt uenci moudrost, nebo tent poet cest moudrosti vypotv Abra-
ham. Pythagorejci ji vak nazvaj slem spravedlnosti, protoe a k jednice mono ji rozdliti na stejn dly.
t y i c t ku chovali sta ve velik ct a dili se j pi slavnosti nanebevstoupen. Jej vliv jev se pr i
pi porodech, nebo tolik dn se utv v ivot matky semeno, a se pemn v tlo organicky dokonal se vemi
potebnmi a harmonickmi rozmry, uschopnn k pijet due. Tent poet dn jsou matky po porodu churav
a uzdrav se, a orgny otesen porodem opt zesl a se vyist. Novorozeata prvch 40 dn se nesmj, posto-
nvaj a jejich ivot je stle na vkch. Jest tedy slo toto velmi vznamn pi obadech oisovn, pokn a
velkch mysterich. Tak 40 dn a noc dal Bh za potopy preti deti, 40 let sdlili dtky Israele na pouti, 40 dn
bylo odkldno znien Ninive. Svat pokldali tyictku za vhodnou pro pst a tak Moj, Eli a Kristus 40
dn se postili. tyicet tdn byl Kristus noen pod srdcem Panny a 40 dn prodlval v Betlm, ne byl donesen
do chrmu. tyicet msc veejn kzal, 40 hodin mrtev spoval ve hrobce, za 40 dn po svm zmrtvchvstn
vstoupil na nebesa, co by se nestalo, jak prav nai teologov, kdyby v sle tomto nebyla skryta zvltn tajem-
n moc.
Padest ka jest slem odputn hch a osvobozen z otroctv, nebo podle zkona se za 50 let proml-
ely dluhy a tak otroci byli proputni na svobodu. Proto tak oznauje pslib milosti a pokn milostivm l-
tem a kajcm almem. Tak zkon a Duch svat se v n projevuje, nebo za 50 let po odchodu id z Egypta byl
dn Mojovi Zkon na hoe Sinaj. Padest dn po zmrtvchvstn sestoupil na apotoly Duch svat na hoe
Sinaj; proto se nazv padestka tak slem milosti a pipisuje se Duchu svatmu.
I edest ka byla posvtn v Egypt, nebo pslu krokodlovi, kter v 60 dnech 60 vajec klade, toli-
k dn je zahv, edesti let pr se dov a tolik pr m zub; mimo to kadoron odpov bez potravy
po edest dn v strann.
I sedmdest ka m svoje tajemstv, nebo tolik let hoel v zajet babylonskm ustavin pod vodou
obtn ohe; sedmdest let pedem prorokoval Jeremi zkzu chrmu. Sedmdest let trvalo zajet babylonsk i
pustoen Jerusalma. Sedmdest palem rostlo na mst, kde rozbili tbor synov Israele, v potu sedmdesti
du pili otcov do Egypta. Tolik bylo tak krl, kte majce uezny palce na rukou i na nohou, sbrali potra-
vu pod stolem Adonibezechovm. Sedmdest syn vzelo z Joae, tolik muskch potomk ml Jeroboal. Se-
dmdest hiven stbra bylo dvno Abimelechovi, kter najednou kameny pobil prv tolik mu. Sedmdest
syn a vnuk Abdonovch jezdilo na sedmdesti oslicch. Sedmdest tisc nosi ml krl alamoun, sedmdest
syn samarskho krle Achaba bylo popraveno. Sedmdestka je podle almisty slem naeho vku, sedmase-
dmdestkrt byl souzen Lamech, tolikrt tak odpoutli se hchy provinilci.
slo sedmdest dva odpovd sedmdesti dvma jazykm, sedmdesti dvma nejstarm synagogm,
sedmdesti dvma pekladatelm Starho Zkona, sedmdesti dvma uednkm Kristovm. S dvancterem jest
toto slo tak v zk souvislosti; ve vcech nebeskch vznikaj dlenm kadho znamen v est dl sedmdest
dv ptiny, jimi vldne stejn poet andl, kte jsou opt ovlivnni stejnm potem Boch jmen. Kad pti-
n jest podrobena jedna ze sedmdesti dvou e, a to tak pesn, e astrologov a fysiognomikov mohou po-
znati, jak jest matesk e toho kterho lovka. Tomuto slu odpovdaj tak klouby lidskho tla, piem se
na kadm prstu u ruky i u nohy nalzaj ti, take seteme-li je s dvancti hlavnmi klouby udanmi u sla dva-
nct, obdrme slo dvaasedmdest.
slo st o, k nmu nle nalezen ovce a je tak pechz z lev strany na pravou, jest pokldno za
svat. Zna tak, ponvad vznik z destky sebou samou nsoben, uzavenou dokonalost. Avak dovrenm
vech sel jest slo tisc, je oznauje jako deset na tet plnou a obecnou dokonalost.
Konen jsou jet sla, kterm Plato ve svm Sttu pipisuje znan vznam a kter tak Aristoteles
ve sv Politice nezavrhuje, ponvad psob velik zmny ve sttech. Jest to tverec a krychle dvanctky, toti
sla st o t y i cet t y i a t i s c sedm set dvacet osm, a hlavn poslednj je slem zvlt neblahm;
nebo dospje-li k nmu njak spoleenstv nebo stt, dokonv krychli a bl se k svmu pdu. Dospnm ke
tverci dostavuje se tak zmna., avak k dobru, je-li stt moude spravovn; kdyby vak pesto nastal pd, pak
nen to vina osudu, nbr patn vldy. Tm myslm, e jsem dosti povdl o jednotlivch slech.
Kapitola 16.
Oznaovn sel uritmi pohyby ruky.
Velmi asto etl jsem v knihch o magii mezi jinmi kony a pokusy tak o nkterch podivuhodnch, a
jak se mi zdlo, smnch pohybech ruky. Nejdve jsem je povaoval za tajn pakty se zlmi duchy, proe
jsem si je hnusil a je zavrhl. Avak kdy jsem vc zkoumal ble, shledal jsem, e v tchto magickch posuncch
nelze vidti belsk pakty, ale pouze skryt seln pomry, kter sta nrodov oznaovali rozmanitm oh-
bnm ruky a prst. Takovmi pohyby vyjadovali magov slova nevyslovitelnch sil, pro kter nen hlsek, kte-
r vak maj rozlin sla, take je mlky naznaovali spojenm neb roztaenm prst a ctili tak v posvtnm
22
mlen bohy ovldajc svt. Martianus se zmiuje o tomto zvyku ve svm dle o Aritmetice takto: Vstoupila
panna a pozdravila Jupitera nepochopiteln hbitm pohybem prst, jen vyjadoval slo sedm set sedmnct.
Filosofie, je stla vedle Pallady, se tzala, co Aritmetika tmito slicemi vyjdila a Pallas odvtila: Pozdravila
Dia jeho vlastnm jmnem. K lepmu porozumn uznal jsem za vhodn uvsti Bedv vklad tchto pohyb.
Chce-li naznaiti jedniku, ohni malek lev ruky do stedu dlan.
Vyjaduje-li dvojku, polo podobn prstenk; chce-li naznaiti trojku, pilo i prostedn prst; m-li na
mysli tyku, malek vzpim. Pi ptce vzpim i prstenk, na oznaen estky vzty i prostedn prst, souasn
ohbaje prstenk do stedu dlan. K vyjden sedmiky nech vechny prsty vzpmeny, jen malek pilo
k zpst. Tot, jene s prstenkem, vyjaduje osmiku; devtka se vyjaduje zakivenm prstenkem. Nehet
ukazovku, poloen na prostedn lnek palce, zna devtku; dvactka se vyjd, kdy prostedn prst se
vtiskne mezi klouby palce a ukazovku. Spojme-li nehty ukazovku a palce, mme tictku. K vyjden tyi-
ctky polome palce vnitn plochou na bok nebo hbet ukazovku, pi em oba prsty jsou vzpmeny. Chce-
me-li naznaiti padestku, sklonme palec k dlani zakivive posledn jeho lnek v podob eckho psmene
gamma (G); tot gesto, pi nm vak ukazovek objm zpedu palec, zna edestku. Opeme-li pak nehet
palce o prostedn kloub ukazovku, mme osmdestku. Devadestku ozname, otiskneme-li nehet ohnutho
ukazovku na koen kolmo vztyenho palce. Vechny tyto pohyby konme levic. Stovku vyjdme tm
gestem pravice, jako levic jsme vyjadovali destku; podobn pravic proveden seskupen prst, jako dlme
levic na znamen dvactky, zna dv stovky. Stejn pohyb prst pravice jako pi dvojce zna dva tisce atd. a
do devti tisc. Potom vak na vyjden deseti tisc pilome levici hbetem na sted prsou tak, aby prsty smo-
valy k nebesm. Pi dvaceti tiscch uijeme tho gesta, jene tentokrte pikldme levici dlan nap. Na
oznaen ticeti tisc pilome opt dla levice na prsa s prsty vzhru, ale tak, aby se palec dotkal hrudn kosti.
K vyjden tyiceti tisc smuj prsty dol; palec pititn na pupek, piem prsty ostatn jsou vztyeny, zna-
padest tisc. Uchopme-li levic seshora stehno, vyjdme tak edest tisc. Otome-li v te pozici levici o
180, vznikne nm gesto sedmdesti tisc. Pi vyjadovn osmdesti tisc posic polome ohnutou levici na
stehno. Levice podepen v bok, s palcem dol smujcm, zna devadest tisc. Tot gesto jako pi deseti
tiscch provdn pravic zna statisce. Milion zname sepjatma rukama, pi em palce jsou zkeny.
Tyto poznmky podle Bedy, myslm, e by postaily; vt podrobnosti o tchto vcech nalezne v
Aritmetice bratra Luke od Boho hrobu.
Kapitola 17.
O rznch selnch znakch man.
Znaky seln se p u rznch nrod rzn. man, jak pe Valerius Probus, ve svm spise O sta-
rm psmu, oznaovali slice tak, jak dosud jsou oznaovny, tmto zpsobem:
23
Jsou tak i jin znaky slic, kterch dnes uvaj aritmetikov a kalkultoi, kter se poadem kresl
takto: l, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. K nim pidv se znaka przdnoty oznaovan kroukem, kter a sama nic ne-
znamen, pece ve spojen s pedchozmi zna destky, stovky, tiscovky, jak ze spis aritmetickch je patrno.
Nkte zna destku virgul s pnou linkou, ptku takt, avak linka zkladn ru nesee, nbr se j jen do-
tk, jedniku pak prostou kolmic, jak patrno na pklad:
zna deset,
zna patnct,
estnct,
sedmnct.
Krouek oznauje stovku, je-li spojen slem, pak zna tolik set, kolik znaka, na n je pipojen, udv;
jinak, sm o sob znamen nulu. Na pklad:
00, nebo 11o dv st
000, nebo 111o ti sta
|0 pt set