Você está na página 1de 12

Kapitola 2: Formt

17

2. Formt
Monosti formtovn Ne vdy vyhovuje vchoz zobrazen daj na obrazovce nebo pi tisku naim elm. asto je nutn nkter sti tabulky zvraznit, zmnit velikosti pro vt pehlednost, srozumitelnost a lep celkov dojem. V zsad lze hovoit o tchto monostech formtovn: 1. formtovn bunk, 2. formtovn celch dk a sloupc, 3. formtovn list, 4. formtovn graf (tomuto tmatu bude vnovna samostatn st v kap. 4.2). Jednotliv monosti formtovn si budeme postupn pedstavovat tak, abychom tabulku z prvn kapitoly upravili do podoby dle obr. 2-1.
OBR.

ENC-2-01

2-1: ZFORMTOVAN TABULKA

2.1 dek, sloupec a list


dek Formtovn dk nabz ve volb FORMT, DEK nsledujc monosti: VKA: Mme monost zmnit vku dku, kter se udv v bodech. Vka dku se automaticky pizpsobuje velikosti psma. Pokud bychom pesto potebovali mnit vku dku a chtli pi tom vyut prce s my a nikoliv volby menu, meme postupovat analogicky jako pi zmn ky sloupce (viz nsledujc odstavce). PIZPSOBIT: Uprav vku dku na takovou nejni velikost, aby nejvy znak v buce v rmci celho dku byl zobrazen v cel vce. SKRT: Skryje dek. To neznamen, e by byl odstrann, pouze nen doasn pstupn. Takov dky se pak nap. netisknou. ZOBRAZIT: Zobraz skryt dek. Pokud chceme zobrazit skryt dky, je nutno nejprve oznait rozsah (oblast), do nho tyto dky spadaj, a zvolit pkaz FORMT, DEK, ZOBRAZIT. Jsou-li nap. skryty dky 5 a 6, ozname libovoln rozsah, kter bude obsahovat buky z dk 4 a 7. Krom tchto forem prav dk meme nkdy potebovat pidat do tabulky urit poet dk na konkrtn pozici nebo naopak urit dky odstranit. V naem ilustrativnm pkladu stojme nyn ped kolem upravit vzhled tabulky o prodejch program do podoby uveden na obr. 2-1. Bude teba doplnit k tabulce zhlav s nadpisem a popisy sloupc. Pro tento el vlome do tabulky dky. Klepneme my do prvnho dku (obecn do dku, ped nj se maj vloit nov dky), sloupec nerozhoduje. Z menu vybereme VLOIT, DEK. Vlo se jeden dek. My potebujeme vloit dalch est dk. Proto ozname v ktermkoli sloupci rozsah esti bunk pod sebou. Pokud k oznaen nechceme pout my, meme vyut monosti oznaovn rozsahu z klvesnice drme stisknutou klvesu Shift a klvesovou ipkou oznaujeme poadovan rozsah (v naem ppad 6 bunk pod sebou). Pot opt zvolme pkaz VLOIT, DEK. Pokud bychom potebovali vloit sloupec, postupujeme analogicky jako v ppad vkldn dku, tj. ozname tolik bunk vedle sebe v libovolnm dku, kolik sloupc potebujeme na dan msto vloit. V naem pklad vlome jeden sloupec ped sloupec A.

Vloen dk

Oznaen pomoc klvesnice Vloen sloupc

Kapitola 2: Formt Sloupce ka sloupc

18

List

Formtovn sloupc nabz ve volb FORMT, SLOUPEC nsledujc monosti: KA: Nastavme ku sloupce v potu znak standardnho psma. ku sloupce meme tak velmi pohodln mnit pomoc myi pmo v tabulkovm listu. V naem ilustrativnm pkladu zatm nemme zobrazen pln obsah bunk ve sloupci B, protoe pesahuje ku tohoto sloupce. (Nezapomeme ovem na situaci, kdy by sloupec C byl nevyplnn. V tom ppad bychom vidli cel nzvy program.) Sloupec obecn meme rozit tak, e pemstme kurzor na ed dek s nzvy sloupc, pesn na hranu mezi dvma sloupci, nap. mezi sloupce B a C, pokud chceme zmnit ku sloupce B. U pi piblen k tto hranici se kurzor zmn ze symbolu ke na symbol tun svisl rky se ipkami na ob strany. V tomto moment stiskneme lev tlatko myi a taenm doprava (doleva) sloupec B roziujeme (zuujeme). O ce sloupce B jsme prbn informovni oknkem s dajem ka. Podobn bychom postupovali s vkou dku. Pokud na hranici mezi sloupci my poklepeme, ka sloupce se automaticky pizpsob ce nejdelho daje v tomto sloupci. V naem ppad poklepeme na hranici mezi sloupci B a C. Dodejme jet, e pokud by bylo teba nastaven ky sloupce provst pro vce sousedcch sloupc, ozname cel sloupce tak, e klepneme na zhlav prvnho sloupce skupiny a taenm my v dku zhlav sloupc a k poslednmu sloupci skupiny sloupce ozname. Pot postupujeme tak, jako bychom mnili ku kterhokoliv oznaenho sloupce. PIZPSOBIT: Pizpsob ku sloupce nejir buce. SKRT: Skryje sloupec. Jedn se o analogick pkaz se skrytm dku. ZOBRAZIT: Zobraz skryt sloupec. STANDARDN: Umon zmnit standardn ku sloupce na listu, tj. vchoz ku sloupce spolenou pro vechny listy v seitu. Formtovn list nabz ve volb FORMT, LIST tyto monosti: PEJMENOVAT: Pejmenuje aktivn list. List lze pejmenovat t klepnutm pravm tlatkem myi do zloky listu a vybrnm pkazu PEJMENOVAT, pop. poklepnm na zloku listu. Poslednho zpsobu vyuijeme, poklepeme na zloku listu s prodeji firmy a nazveme jej Prodeje. SKRT: Skryje aktivn list. ZOBRAZIT: Objev se dialogov okno Zobrazit, v nm je seznam skrytch list. Z nj vybereme ten, kter chceme zobrazit, a klepnutm na tlatko OK jej zobrazme. Tato volba je dostupn pouze v ppad, e mme njak list skryt. POZAD: Objev se dialogov okno pro oteven souboru, v nm vybereme obrzek v nkterm z podporovanch formt. Tm se potom podbarv aktuln list. Pokud pouijeme tuto monost, bude vhodn vypnout zobrazen mky listu volbou NSTROJE, MONOSTI, kde na kart Zobrazen zrume zatren pole Mky. Pokud mme nastaveno pozad, zmn se volba FORMT, LIST, POZAD na FORMT, LIST, ODSTRANIT POZAD.

2.2 Buky
Automatick vyplnn ENC-2-02 Dve, ne si ukeme vlastn monosti formtovn buky, upozornme na urit monosti rychlho vyplnn nkterch daj. Doplnme zhlav tabulky podle obr. 2-1 krom nzv msc. Slovo Msce zapite do buky E6, slovo Program do buky A8. Nyn chceme do rozsahu E7:J7 doplnit nzvy msc, v nich se pslun prodeje uskutenily. Vyuijeme monosti automatickho vyplnn, kterou Excel nabz. Napeme slovo Leden do buky E7 a jet ped odeslnm pouijeme postupu koprovn pomoc chytu tvereku v pravm spodnm rohu buky. Nevad, pokud jsme pedasn odeslali, pouze se musme vrtit kurzorem zpt. chyt v pravm dolnm rohu buky si uchovv svoji funkci jak v reimu Zadn, tak v reimu Pipraven. Pi taen my jsme prbn informovni o tom, kter msc bude vyplnn do posledn buky vytyovanho rozsahu. daje v zhlav tabulky (nap. nzvy msc) jsou vzhledem k dajm o potu prodanch program pli irok, muj bt proto irok tak tyto sloupce. Kdybychom sloupce pesto zili, mohlo by se stt, e nkter nzvy msc nebudou viditeln. Vyuijeme monosti vypsat text do buky pod uritm hlem. Je obecnm principem prce v Excelu, e se rozsah bunk nejdve ozna a pak se provedou formtovac pkazy. Aby se formtovac

Zarovnn

Kapitola 2: Formt

19

Mstn nabdka

Sklon textu

pkazy uplatnily na vechny buky, ozname my rozsah C7:K7. Pak stiskneme prav tlatko myi (kurzor je umstn v oznaenm rozsahu) a objev se mstn nabdka. Mstn nabdka pat k velmi uitenm monostem prce v Excelu. Jej obsah se mn podle toho, jak mme v dan chvli monosti prce. V naem ppad meme pomoc mstn nabdky oznaenou oblast nap. koprovat, pesouvat, mazat, meme tak vkldat dal buky. Ns zajm monost FORMT BUNK. Vechny volby, kter se vyskytuj v mstn nabdce, jsou dostupn samozejm i z menu, nap. formtovn bunk pomoc FORMT, BUKY. Pouit mstn nabdky vak velmi zrychluje prci. Klepneme tedy my na volbu FORMT BUNK a objev se dialogov okno Formt bunk. Obsahuje est karet, jimi se budeme podrobn zabvat. Orientace daj v bukch pat pod kartu Zarovnn (viz obr. 2-2). V sekci Orientace uchopme zatm vodorovnou rku u slova Text a pomoc myi ji zathneme nahoru, a se v dku stup objev slo 45. V dku stup se seln vype, jak hel jsme pro orientaci psma zvolili. Meme tak pmo my klepnout na nkter z bod vymezujc plkruh nebo poet stup dopsat. Pro ukonen prce s dialogovm oknem odeleme nebo klepneme na tlatko OK. Nzvy msc jsou vypsny pod hlem 45 stup. ku sloupce nyn optimalizujeme ve zmnnm postupem (viz kap. 2.1). Mimo vypsn textu pod jistm hlem meme tak vypsat text svisle, tzn. psmeny pod sebou, klepnutm na vzor v sekci Orientace.
OBR.

2-2: DIALOGOV OKNO FOMT BUNK - KARTA ZAROVNN

Krom orientace textu v buce meme na kart Zarovnn dle upravovat zarovnn textu ve vodorovnm a svislm smru. Zarovnn textu Vodorovn obecn zajiuje zarovnn textovch dat zleva a selnch daj zprava. Volby vlevo (odsazen), na sted, vpravo jsou zejm z jejich nzv. Volba vyplnit zpsob opakovn daje v buce, dokud obsah buky nevypluje celou ku sloupce. Volba do bloku je obdobou zarovnn textu v textovch editorech, kde zajiuje zarovnn textu tak, aby byla vyuita cel e strnky (v ppad Excelu buky) a vechny dky odstavce (v ppad Excelu vechny dky textu v buce) byly stejn dlouh. Volbu na sted vbru si ukeme na naem ukzkovm pklad. Slovo Msce je stle jen v buce E6. Pomoc vlastnosti zarovnn na sted vbru zajistme, aby bylo nadepsan vem esti mscm, tedy vycentrovan v rozsahu E6:J6. Tento rozsah si musme nejprve oznait, pot vyvolme z mstn nabdky okno Formt bunk, kartu Zarovnn a Zarovnn textu Vodorovn: zadme na sted vbru. Vlastnost Odsazen meme definovat pouze pro zarovnn vlevo. Jedn se o odsazen daj v buce od jejho levho okraje. Zarovnn textu Svisle: hraje roli, pokud dek je vy, ne jak bezprostedn vyaduje pouit velikost psma. Napklad zadme v na cvin tabulce svisl zarovnn na sted v buce A7.

Kapitola 2: Formt Zalomen textu Spojovn bunk

20

Psmo

Formt sti buky

Barva psma

Sekce Nastaven textu nabz nkolik monost formtovn buky, pokud jej obsah pesahuje ku sloupce. Volba Zalomit text rozdl text v buce na nkolik dk tak, aby dn z nich nepesahoval ku sloupce. Volba Pizpsobit buce zmen velikost psma do t mry, aby text nepesahoval ku sloupce. Volba Slouit buky neovlivn vypisovn textu v buce, ale slou pedem oznaen buky, take pro pt budou vystupovat jako buka jedin. Takto slouen buky pejmaj adresu t buky, kter je prvn zleva ve skupin. Vyuijeme znalosti sluovn bunk a zalomen textu. Sloume buky A7:B7 a text zalomme. Dle zadme vodorovn zarovnn na sted v buce A7. Slovo Msce jsme zarovnali na sted rozsahu E6:J6. Tm jet nedolo ke slouen bunk. K automatickmu slouen bunk dojde, kdy pouijeme tlatko Slouit a zarovnat na sted. V tomto tlatku jsou spojeny pkazy slouit buky a vodorovn zarovnn na sted. Sluovat lze jak vce bunk vedle sebe, tak vce bunk pod sebou. Znme ji vechny monosti zarovnvn textu v buce. Vyuijeme jich pro dokonen formtovn tabulky. Jet nm zbv nadefinovat zarovnn slova Program. Nejprve sloume buky A8:A13, dle nadefinujeme orientaci textu na 90 a vodorovn i svisl zarovnn na sted. Tmto jsme poznali zatm jedinou kartu dialogovho okna Formt bunk. Dle se budeme zabvat monostmi formtovn psma. Zobrazme si okno Formt bunk a klepnme na zloku karty Psmo (viz obr. 2-3). Sekce Psmo nm dv na vbr ze irokho spektra typ psma. Ne vechny z tchto typ respektuj eskou diakritiku, o em se snadno pesvdte v Nhledu v pravm dolnm rohu dialogovho okna. ez psma umouje rozliovat obyejn (regular), tun psmo a kurzvu pop. tunou kurzvu. Dle meme definovat: rznou velikost psma (Text skript OBR. 2-3: DIALOGOV OKNO FORMT BUNK je psn velikost 10.), KARTA PSMO rzn typy podtren15 i barvu psma. Vechny zmny formtu psma se promtaj v ukzce. V sekci Efekty meme vybrat pouze jednu z nabzench monost tak, e na ni klepneme. Vbr je naznaen zatrenm dan monosti. Pokud chceme zruit vechny nastaven sloky formtovn psma, meme se zakrtnutm pole Normln vrtit k peddefinovanmu formtu psma, co je Arial CE, obyejn, velikost 10, dn podtren, barva automatick, efekty dn16. Volby na kart Psmo nemusej bt pouity na celou buku. Pokud potebujeme formtovat jenom st textu z buky, meme v reimu Zadn pop. pravy tak zvolit FORMT, BUKY, PSMO. Nov nastaven formtovn (nap. doln index) se pak projev jen na zbytek textu zadvanho do buky. V ppad, e chceme zmnit zpsob formtovn ji napsanho textu, ozname patinou st textu v dku vzorc nebo pmo v buce. Pot se budou zmny ve formtu vztahovat pouze na oznaen text. Chceme, aby nzvy msc byly vypsny zelenou barvou. Mme dv monosti: bu ut postupu uvedenho ve s tm, e na kart Psmo nastavme zelenou barvu nebo vyuijeme rychlej monosti z panelu nstroj Formt - tlatka Barva psma.

15 16

Jednoduch podtren podtrhne pouze vyplnnou st buky, etnick podtrhne celou buku. Vchoz nastaven psma lze zmnit pkazem NSTROJE, MONOSTI v kart Obecn zmnou pol Standardn psmo a Velikost.

Kapitola 2: Formt

21

Oznaen nesouvislho rozsahu

Koprovn formtu

Ohranien

Vyuijeme druhou monost. Ozname rozsah E7:J7 a klepneme na ipku vedle tlatka. My vybereme poadovanou barvu. Pokud my na barv chvli setrvme, objev se jej nzev. Klepnutm na lev tlatko myi potvrdme pslunou volbu. Krom barvy meme i dal formtovn psma provdt pomoc tlatek. Tato tlatka jsou pstupn na panelu nstroj Formt. Vyuijeme tato tlatka pi zadvn jednotn velikosti psma 12 bod pro slovo Program, Celkem a pro nzvy msc. Vme u, e ped aplikac uritho formtovn je teba mt oznaeny buky, na n se m formt uplatnit. V tomto ppad bude tedy nutn oznait oblast nesouvislou. Ozname my rozsah A8, tj. dve A8:A13 (slovo Program), stiskneme klvesu Ctrl, ozname klepnutm buku B14 (Celkem), stle drme klvesu Ctrl a dle ozname my rozsah E7:K7 (nzvy msc a Celkem). Potom klepneme na ipku u tlatka Velikost psma a ze seznamu velikost vybereme 12. Obdobn ozname buku A7, tj. dve A7 a B8, rozsahy B14:J14 a K8:K14 a klepneme na tlatko Tun. Text v buce A7 jet podtrhneme pomoc tlatka Podtren. Formtovn kurzvou bychom doclili klepnutm na tlatko Kurzva. Tato ti tlatka lze na buce nebo rozsahu bunk uplatnit souasn a tedy libovoln kombinovat. Opomenuli jsme formtovat buky C7 a D7. Namsto ve uvedench postup vyuijeme koprovn formtu nabzenho Excelem. Chceme na tyto buky aplikovat ji pouit formt (napklad v buce E7). Klepneme tedy na tuto buku (obecn na buku, jej formt chceme koprovat) a pot na tlatko Koprovat formt. Pot ozname my buky C7:D7 (obecn buky, v nich chceme formt pout). Zkopruj se vechny atributy formtu (okraje, zarovnn, barvy apod.), v naem ppad je to barva psma a orientace. Poklepnm na tlatko Koprovat formt lze pout formt postupn na vce bunk. Mka tabulky se netiskne na tiskrn17. Je proto vhodn nadefinovat v tisknutch tabulkch vlastn mku, tzv. ohranien. Ti monosti v dialogovm okn Formt bunk na kart Ohranien v sekci Peddefinovan nm urychluj prci, pokud chceme zadat pro vybran rozsah vnj obrys nebo vnitn mku (mono zadat pouze, pokud rozsah je vce ne jedna buka) i pokud chceme ohranien veho druhu odstranit. Jdrem karty Ohranien (viz obr. 2-4) je sekce Ohranien. Pedstavuje vzor rozsahu bunk, kter jsme oznaili ped vyvolnm okna Formt bunk, abychom v nich nadefinovali ohranien. Tlatky pod spodnm okrajem vzoru ohranien pipravme svisl ohranien, a to vlevo a vpravo. Prostedn tlatko bude aktivn jen tehdy, pokud byl vybrn rozsah bunk o alespo 2 sloupcch, protoe se vztahuje k ohranien uvnit rozsahu. Obdobn tlatka vlevo vedle vzoru piprav vodorovn ohranien, a to nahoe a dole. Prostedn tlatko bude aktivn jen tehdy, pokud bude vybrn rozsah o alespo dvou dcch. Tlatka v rozch piprav pekrtnut uvnit bunk. OBR. 2-4: DIALOGOV OKNO FORMT BUNK - KARTA OHRANIEN

17

Tisk mky na tiskrn lze zadat pkazem SOUBOR, VZHLED STRNKY a v kart List zatrenm pole Mka.

Kapitola 2: Formt

22

Pi pprav ohranien postupujeme tak, e nejprve vybereme rozsah bunk, vyvolme dialogov okno Formt bunk a zvolme kartu Ohranien. Potom vybereme v sekci ra pslun styl ry a ze seznamu barev nmi poadovanou barvu. Potom klepnutm na pslun tlatko nastavme poadovan ohranien. Tlatko se zamkne. Pokud chceme ohranien zruit, tlatko vymkneme. Ohranien Stejn jako pi formtovn psma meme i pi vytven buky okraj v tabulce vyut tlatka z panelu nstroj Formt. Ozname OBR. 2-5: PANEL rozsah B8:D13 a stiskneme ipku vedle tlatka Ohranien. Objev NSTROJ se mal panel nstroj Ohranien, kter meme taenm myi za OHRANIEN horn litu oddlit (viz obr. 2-5). Z nabzench monost klepnutm my vybereme monost v poslednm dku a poslednm sloupci, tj. Tlust ohranien okolo. Kolem vytyen oblasti se vytvo okraj silnou arou. V rozsahu E8:J13 chceme mt stejn ohranien a navc jet ohranien mezi bukami. Z nabdky monch okraj vybereme nejdve tet dek, druh sloupec, tj. Vechna ohranien. To by vak jet nepostaovalo, vnj okraje rozsahu jsou tenkou arou. Je proto teba jet jednou ut tlatka Tlust ohranien okolo. Rozsah E14:J14, K8:K14 a A8 chceme formtovat stejn. Ozname proto vechny najednou. Ani nen teba zobrazovat celou nabdku tlatka Ohranien, nebo tlatko uije pmo posledn aplikovan okraj, podobn jako tlatko Barva psma posledn aplikovanou barvu. Nicmn u buky K14 bude jet teba odstranit lev okraj. To u pomoc tlatka Ohranien nebude mon. Klepneme tedy na tuto buku pravm tlatkem myi a vyuijeme nabdky FORMT BUNK a karty Ohranien. V sekci Ohranien klepneme na tlatko s levm okrajem. Tm jej vymkneme a lev okraj zmiz. Stejnho inku bychom doshli i klepnutm pmo na lev okraj vzorov buky v okn. Vzorek v buce Pokud chceme barevn upravovat nejen psmo a ohranien, ale i pozad buky, budeme v dialogovm okn Formt bunk pracovat s kartou Vzorky. V sekci Stnovn meme vybrat barvu vpln, v poli Vzorek zadvme zpsob rafovn a barvu takto zvolenho vzorku. Vsledn barevn kombinace se ukazuje v pravm dolnm rohu okna v Ukzce. Poznali jsme ji rozlin monosti formtovn bunk a jejich obsahu. Pomoc ve popsanch postup nyn zapime nzvy a zkratky program mode. Prostednictvm karty Vzorky v okn Formt bunk nebo klepnutm na tlatko Barva vpln zadejme bukm v rozsahu E14:J14 a K8:K14 modrou barvu pozad. Uzamen asto vyvstv poteba chrnit obsah bunk ped pepsnm. Excel na rovni buky bunk rozliuje dv formy ochrany. Slab formou ochrany je zamezen peten vzorce v buce. Toho doclme tak, e v okn Formt bunk na kart Zmek zatrhneme Skrt vzorce a zrume zatren Zamknout buky. V naem ppad tento postup vyzkoume na soutovm dku. Ozname soutov dek my, klepnutm pravm tlatkem do vybran oblasti vyvolme mstn nabdku a provedeme ve popsan postup. To by samo o sob ale nestailo, je teba systm ochrany uvst v innost. Ne tak uinme, chceme jet zajistit, aby bylo mono buky s poty prodej editovat i pi zapnutm systmu ochrany. Ozname my buky s poty prodej E8:J13, pravm tlatkem myi vyvolme mstn nabdku a na kart Zmek okna Formt bunk tentokrt pouze zrume zatren u poloky Zamknout buky. (Vimneme si, e prvotn jsou vechny buky oznaeny k zamen.) Nyn uvedeme systm zamen listu do innosti. Volbami NSTROJE, ZMEK, ZAMKNOUT LIST vyvolme dialogov okno Zamknout list. Zatm neumme rozliovat mezi pojmy Obsah, Objekty, Scne, take nm toto okno pouze umouje zadat heslo. Pokud se k zadn hesla rozhodneme, jsme pro kontrolu nsledn vyzvni k jeho zopakovn. Pozor, pokud heslo zapomeneme, nen monost zruen uzamen. (V takovm ppad pome jedin tabulku zkoprovat na nov list. Situaci ale nezachrnme u bunk oznaench ke skryt vzorc.) V naem ppad monosti zadn hesla nevyuijeme. Pokusme se nyn prohldnout vzorec se souty za leden. Pokud klepneme na buku, bude se chovat, jako by v n bylo slo, i kdy v dku vzorc se nebude nic vypisovat. Pokud bychom se ji pokusili pepsat, bude to mon. (Nezapomete, e jsme zde zruili zatren pole Zamknout buky.) Pokusme se zmnit nzev nkterho z program. Excel ns upozorn, e nelze mnit zamknut buky. Naopak

Kapitola 2: Formt

23

Formt sel

DEM-2-01 Formty

Formtovn sel

bude mon zmnit poty prodej v kterkoli buce. Nyn zrume systm uzamen daj v listu, a to volbou NSTROJE, ZMEK, ODEMKNOUT LIST. Pi ptm zapnut systmu uzamen ji nebude teba urovat buky ke skryt vzorc i povolen zpisu. Tato nastaven jsou soust formtu buky, podobn jako teba barva psma. Ceny program jsou v korunch, chtli bychom zajistit vypisovn cenovch daj vetn mnov zkratky. K tomu vyuijeme dosud nepoznanou kartu slo dialogovho okna Formt bunk. Formt sla je velk mnostv, podobn jako funkc, a proto jsou tak seskupeny do skupin. Vybereme skupinu Mna. V poli Desetinn msta nastavme 0, symbol se nabz K, ze seznamu by bylo mono vybrat z vce symbol mn vetn symbolu Eura. Pole Zporn sla umouje upesnit zobrazen zpornch sel. V sekci Ukzka vidme, jak bude zobrazeno slo v buce, na n stoj kurzor. Excel nabz znan mnostv formt sel. Abychom poznali monosti jejich vyuit, pipravme si dle obr. 2-6 ilustran tabulku. Oteveme nov seit a pejmenujeme jeho prvn list na Formty. Nadepeme list do buky A1 Formty sla (tun, velikost 12). Do buky C2 zapeme vchoz ilustrativn slo 1234,605. Do buky D2 zapeme nulu, do buky E2 zapeme vzorec C2, abychom pozdji mohli mnit souasn kladn i zporn slo. Formty sel budou rozdleny do nkolika skupin, kter si nadepeme ve sloupci A. Ve sloupci B budeme slovat formty v jednotlivch skupinch. Do buky C3 zapeme vzorec =C2, kter zkoprujeme do 3. dku do bloku D3:E3, potom blok C3:E3 zkoprujeme do cel tabulky, tj. do bloku C4:E51. Zatm jsou vechny dky stejn, budeme postupn mnit jejich formt. Z menu budeme zadvat FORMT, BUKY nebo stiskneme kombinaci Ctrl 1 (Klvesa 1 mus bt z horn ady klves, v ppad psan eskou klvesnic musme souasn dret klvesu Shift). Postupn vybrme jednotliv formty: Obecn: Vchoz formtovn bunk sel. sla jsou zobrazovna tak, jak byla do listu vloena, bez zbytench nul v desetinn sti. slo: Pi formtovn sla lze zadat pevn poet desetinnch mst, mezeru jako oddlova tisc a jeden ze 4 peddefinovanch formt, kter se mezi sebou li zpsobem zobrazovn zpornch sel a zpsobem zarovnn sla v buce (viz obr. 2-6, buky C3:E6, ve formtech v dcch 5 a 6 je za slem mezera o ce zpornho znamnka). Mna: Krom desetinnch mst lze zadat i symbol mny ze seznamu a jeden ze 4 peddefinovanch formt. Soust mnovho formtu ji je mezera k oddlen tisc. etnick: Podobn jako mna, ale vpravo za symbolem mny je vloena mezera o ce zpornho znamnka. Pokud je v buce nula, zobrazuje se znak pomlky. Datum: Obsahuje vbr datovch formt. Excel si data uchovv jako sla ponaje od 1, kter odpovd datu 1.1.1900, 2 zna 2.1.1900 atd. Tmto hodnotm se k sriov sla. Desetinn msta se zobraz jako st dne, pokud to pslun formt sla umouje. Datum zapisujeme podobn, jak jsme zvykl, tj. nap. 1.1.01. Excel datum pslun zformtuje. Data z intervalu 1.1.1930 31.12.2029 lze zapisovat bez stolet, tj. nap. 1.1.30 chpe jako 1.1.1930, 31.12.29 chpe Excel jako 31.12.2029. Excel nepedpokld prci s daty ped 1.1.1900 a po 31.12.9999. as: Podobn jako datum i as Excel uchovv ve form sel. slo 0 zna as 0:00, slo 1 zna as 0:00 nsledujcho dne. Procenta: Vynsob slo 100 a pid znak %. Mme monost parametrizovat poet desetinnch mst. Nap. 0,2 se pi zadn zobrazen na 0 desetinnch mst v tomto formtu zobraz jako 20%, 5,4 se zobraz jako 540%. Zlomky: Excel umouje zobrazit desetinn slo ve form sloenho zlomku, Nap. 5 2/5. Vbr konkrtnho formtu ovlivn potom i sprvn zarovnn. Matematick: Zobraz slo ve vdeck notaci s pslunm potem desetinnch mst. Nap. 1,2E+03 zna 1200. Text: Akoliv do buky je vloeno slo, je formtovno jako text, tzn. zarovnno vlevo. Speciln: Formtuje slo jako PS nebo jako telefonn slo.

Kapitola 2: Formt
OBR.

24 2-6: ILUSTRACE FORMT SEL


C D E

1 Formty sla kladn nula zporn 2 Obecn 1234,605 0 -1234,605 3 slo 1 1234,61 0,00 -1234,61 4 2 1234,61 0,00 1234,61 5 3 1234,61 0,00 -1234,61 6 4 1234,61 0,00 -1234,61 7 Mna 1 1 234,61 K 0,00 K -1 234,61 K 8 2 1 234,61 K 0,00 K 1 234,61 K 9 3 1 234,61 K 0,00 K -1 234,61 K 10 4 1 234,61 K 0,00 K -1 234,61 K 11 etnick 1 234,61 K - K - 1 234,61 K 12 Datum 1 18.5 0.1 13 2 18.5.03 0.1.00 14 3 18.05.03 00.01.00 15 4 18-V. 0-I. 16 5 18.V.03 0.I.00 17 6 18-V-03 00-I-00 18 7 V-03 I-00 19 8 kvten 03 leden 00 20 9 18. kvten 1903 0. leden 1900 21 10 18.5.03 2:31 odp. 0.1.00 12:00 dop. 22 11 18.5.03 14:31 0.1.00 0:00 23 12 k l 24 13 k-03 l-00 25 14 18.5.1903 0.1.1900 26 15 18-V-1903 0-I-1900 27 as 1 14:31 0:00 28 2 2:31 odp. 12:00 dop. 29 3 14:31:12 0:00:00 30 4 2:31:12 odp. 12:00:00 dop. 31 5 31:12,0 00:00,0 32 6 29630:31:12 0:00:00 33 7 18.5.03 2:31 odp. 0.1.00 12:00 dop. 34 8 18.5.03 14:31 0.1.00 0:00 35 Procenta 123460,50% 0,00% -123460,50% 36 Zlomky 1 1234 3/5 0 -1234 3/5 37 2 1234 49/81 0 -1234 49/81 38 3 1234 121/200 0 -1234 121/200 39 4 1234 1/2 0 -1234 1/2 40 5 1234 2/4 0 -1234 2/4 41 6 1234 5/8 0 -1234 5/8 42 7 1234 10/16 0 -1234 10/16 43 8 1234 6/10 0 -1234 6/10 44 9 1234 61/100 0 -1234 61/100 45 Matematick 1,23E+03 0,00E+00 -1,23E+03 46 Text 1234,605 0 -1234,605 47 Speciln 1 012 35 000 00 -012 35 48 2 01235 00000 -01235 49 3 12 35 -12 35 50 4 12 35 - 12 35 51 Vlastn 1235 0 1235 Poznmka: V dku 51 je uplatnn vlastn formt [zelen]0;[modr]0;[erven]0.

Kapitola 2: Formt

25

Rozdl formtu a obsahu

Vlastn: Je mono vytvoit vlastn formt sla. Kad formt sla - i peddefinovan - je vytvoen pomoc kdu. Ten me mt a 4 sti oddlen stednky. Pokud je zadna jen prvn st, potom formtuje kladn i zporn sla. Pokud jsou zadny 2 sti, prvn formtuje kladn sla, druh nulu a zporn sla. Pokud jsou zadny 3 sti, prvn formtuje kladn sla, zporn sla formtuje druh st a nulu st tet. tvrt st formtuje text v buce. Uvedeme vznam zkladnch kd formtu: #: Zastupuje jednu slici. Pokud slo v desetinn sti obsahuje vce slic, ne je znak #, tak se tyto slice nezobraz. Jestlie tomu tak bude vlevo od desetinn rky, pak se takov slice zobraz. 0 (nula): Zastupuje jednu slici. Vznam je shodn jako # s tm rozdlem, e pokud slo nem tolik slic jako je znak 0 v kdu, zobraz se k nmu msto chybjcch slic nuly. ,:Desetinn rka. %: Excel slo vynsob 100 a pid znak %. mezera: Oddlova tisc. Formt ## ### zobraz 12000 jako 12 000. E: Zobrazen sla ve vdeck notaci (matematick formt). *: Opakuje nsledujc znak do vyplnn sloupce. _: Vlo znak o ce nsledujcho znaku. [barevn]: Zobraz slo zvolenou barvou. Lze pout barev ern, modrozelen, svtle fialov, bl, modr, zelen, erven, lut. text: Zobraz text uveden v uvozovkch. @: Pokud do buky vlome text, zobraz se na mst znaku @. \: Zobraz nsledujc znak; \ se nezobraz [h]: dleit kd v asovch formtech. Pokud se toti pouije jenom kd h bez hranatch zvorek, je as v reimu 0 - 24 h. Pokud je tedy teba sest vce asovch daj, jejich souet pesahuje 24 hodin, musme hodiny ve vsledku formtovat tmto kdem. Jinak vsledek nen zobrazen sprvn. Formtovn bunk usnaduj dle tlatka: Styl oddlovae: etnick formt bez mny. Pidat desetinn msto: U kterhokoliv formtu (s vjimkou textovho, specilnch a nkterch vlastnch formt) pid desetinn msto. Odebrat desetinn msto: U kterhokoliv formtu (s vjimkou textovho, specilnch a nkterch vlastnch formt) ubere desetinn msto. Pi formtovn selnch daj, musme mt na pamti, e nastaven selnho formtu nem vliv na skuten obsah buky. Nap. pi nastaven zobrazen na 2 desetinn msta je slo opticky zaokrouhleno. Pro dal matematick operace je vak nadle potno s pvodnm slem. Pokud bychom chtli doshnout i faktickho zaokrouhlen, platnho i pro dal vpoty, meme pout funkci ZAOKROUHLIT, o kter podvme informaci v sti vnovan funkcm (viz kap. 4.3).

2.3 Automatick formt


Automatick formt Efektnho a pitom rychlho a snadnho formtovn doshneme pomoc volby FORMT, AUTOMATICK FORMT. Excel m pipraveno mnoho kombinac formtovn tabulky nazvanch automatick formty. Ke kadmu formtu je znzornna ukzka, nkter formty jsou vidt a po pouit svislho posuvnku. Formt se bude aplikovat na pedem vybran rozsah bunk. Pokud je formtovan tabulka od daj v ostatnch bukch oddlena alespo jednm przdnm dkem a sloupcem, nemus bt ani oznaena, sta kdy kurzor stoj na nkter z bunk tabulky. Pomoc tlatka Monosti v dialogovm okn Automatick formt (viz obr. 2-7) meme omezit komplexnost pouit formtu. Zruenm zakrtnut nkter z voleb v sekci Z formtu pout zajistme, e se automatick formt nebude na tuto volbu vztahovat. Tak napklad meme zruit formtovn psma pomoc automatickho formtu, pokud zrume zatren u slova Psmo. Pokud chceme automatick formt odstranit, nabz se pouit poslednho formtu dn.

Kapitola 2: Formt
OBR.

26

2-7: OKNO AUTOMATICK FORMT PO STISKU TLATKA MONOSTI

DEM-2-01 Automatick

Pedveme aplikaci automatickho formtu na novm listu, kter nazveme Automatick. Pipravme do nj jednoduchou tabulku podle obr. 2-8. Tabulka obsahuje nklad (v kusech) skript k programm MS Office verze 4.2 v jednotlivch vydnch a dotiscch. Msce do sloupce A zapeme ve tvaru leden 96. Excel sm zformtuje zobrazen na I.96. Souty doplnme tlatkem AutoSum. Volbami z menu FORMT, AUTOMATICK FORMT vyzkoume rzn monosti formtovn. Na obr. 2-8 je vyuit formt seznam 1.
OBR.

2-8: LIST AUTOMATICK

2.4 Podmnn formtovn


Podmnn formt Dal volba nabdky menu FORMT, PODMNN FORMTOVN umouje zadat rzn formtovn v zvislosti na hodnot sla (ale i textu) v buce (hovome o tzv. dynamickm formtovn). Jeho monosti si ukeme na prav formtovn selnch hodnot v tabulce z pedchozho odstavce, tedy na prav rozsahu B2:E9. Budeme poadovat, aby mal hodnoty, tj. men nebo rovny 300, byly vypisovny tun erven, hodnoty mezi 301 a 999 se vypisovaly tun mode a hodnoty vt nebo rovny 1000 tun zelen. Ozname rozsah B2:E9. Z menu zvolme FORMT, PODMNN FORMTOVN. V sekci 1. podmnka okna Podmnn formtovn ponechme v prvnm seznamu Hodnota buky (pokud bychom vybrali Vzorec, musel by vracet logickou hodnotu PRAVDA nebo NEPRAVDA). V dalm poli zobrazme seznam monost ipkou. Obsahuje slovn vyjden ppady situac nerovnosti, vybereme je men ne nebo rovno. Do tetho pole doplnme hodnotu 300, mohl by zde bt i odkaz na buku v listu.

Kapitola 2: Formt

27

Tlatkem Formt zobrazme okno Formt bunk, kter vak poskytuje pouze zen monosti formtovn. Ji dve popsanmi postupy nastavme poadovan formty. Tlatkem Pidat doplnme podmnku slo 2 a poslze i 3 podle obr. 2-9. Maximln poet podmnek, kter meme tmto pkazem zadat, jsou ti. Podmnn formtovn me slouit k elm hrub analzy dat v tabulce. Jet dodejme, e pokud bychom chtli zmnit formt v buce, na n je uplatnno podmnn formtovn, museli bychom jej nejprve odstranit; podmnn formtovn m toti pednost. Podmnn formtovn se z buky odstran sloitjm postupem: V okn Podmnn formtovn klepneme na tlatko Odstranit, pot se objev okno, kde meme vybrat, kterou z uvedench podmnek si pejeme odstranit. Pokud zakrtneme vechny podmnky, vsledek je jednoznan odstranili jsme podmnn formtovn z buky. Pokud zadme k odstrann pouze nkterou z uvedench podmnek, pak buky, kter zbvajc podmnky nespluj, podlhaj doasn bnmu formtovn, dokud hodnotu do nich vepsanou nezmnme tak, aby zadanm podmnkm podmnnho formtovn vyhovovala.
OBR. 2-9: OKNO PODMNN FORMTOVN S VYPLNNMI PODMNKAMI A VZORY FORMTOVN

2.5 Styl
Styl Posledn nabdkou formtovn je volba FORMT, STYL. Vrame se k analze prodeje program. Klepneme na buku E14 listu Prodeje. Potom vybereme volbu FORMT, STYL. V seznamu v sekci Nzev stylu, kter obsahuje nkter peddefinovan styly, zapeme z klvesnice slovo Souet (viz obr. 2-10). Vidme, e se zmnil popis nkterch charakteristik stylu v sekci Styl obsahuje (napklad). Zatrenm nebo nezatrenm tchto charakteristik je zahrnujeme do stylu. Rozhodneme se, e nezahrneme ohranien buky a zrume u nj zatren. Tlatkem OK zaveme okno. Tm jsme pipravili styl souet. Zapeme pod tabulku nap. do buky B20 slo 20. Odeleme jej stisknutm klves Ctrl Enter. To zpsob, e kurzor zstane v buce B20.18 Zadme volbu FORMT, STYL a ze seznamu styl vybereme styl Souet. Tlatkem OK jej aplikujeme na buku B20. Vidme, e se jej formt upravil podle definice stylu, ohranien se ve shod s definic stylu neuplatnilo. Dvakrt klepneme na tlatko Zpt z panelu nstroj Standardn, m odinme posledn dv zmny na listu. Dodaten zmny v nastaven stylu se promtnou i do bunk, na n byl tento styl uplatnn pedtm. Dodme jet, e tlatka v dialogovm okn Styl slou k odstraovn a pidvn styl. My jsme vyuili praktitj monosti - definice stylu na zklad formtovn buky. Tlatkem Slouit mme monost pidvat styly z jinch seit.
18

Pouit stylu

Pokud bychom oznaili my blok bunk, do buky aktivn zapsali daj a odeslali Ctrl Enter , vloil by se tento daj do vech bunk rozsahu.

Kapitola 2: Formt
OBR.

28 2-10: DIALOGOV OKNO STYL

Shrnut:
1. asto je teba upravit vzhled listu tak, aby byl lpe iteln a graficky na vy rovni. K tomu se uvaj pkazy nabdky Formt. 2. Formtovn lze rozdlit na formtovn bunk, sloupc, dk nebo list. 3. V buce meme nastavovat tyto druhy formtovn: slo, zarovnn, psmo, ohranien, vzorky a zmek. 4. Vdy musme rozliovat mezi formtem zobrazen a skutenm obsahem buky. Zejmna u formt sel tm pedejdeme pozdjm potm. 5. Novinkou v Excelu 2000 jsou tymstn formty kalendnch dat a symbol mny Euro v mnovch formtech. 6. Pro uzamen bunk na listu je teba krom nastaven formtovn zapnout systm uzamen listu. 7. U dk a sloupc nastavujeme zejmna vku (ku) a skryt. U listu lze nastavit mj. i pozad. 8. Formtovn bunk me znan zrychlit pouit peddefinovanch formt - volba Automatick formt. 9. Dynamicky je mono buky formtovat pomoc volby Podmnn formtovn. 10. Definovnm styl meme rzn druhy formtovn aplikovat najednou a zrychlit tak formtovn listu. Zmny ve stylu se promtnou i v bukch, na n ji byl uplatnn.