SOUASN

FYZIKOV
A BO
EXISTENCE
Islmsk kritick zhodnocen nzor
nkterch souasnch fyzik
Dr. Jaafar Sheikh Idris
PEKLAD: ABUBACER
Kontrola a recenze pekladu: Al VTROVEC

www.e-islam.cz 2012

Pedmluva o podstat a loze vdy a jejm mst v lidskm mylen

Na svt okolo lze pohlet dvma cestami, tou bnou, tj. kadodennm uvaovnm, kter je
sice velmi vhodn, velmi rychle nauiteln a efektivn, ale nepronik k podstat vc, kter
vyuv, a nept se pro. Druhm zpsobem, kter si tyto otzky klade, je spolen filozofie,
teologie a vda. Prvn pstup je pedpokladem pro pstup druh a na rozdl od druhho
pstupu me existovat sm o sob, zatmco druh zpsob uvaovn si osvoj jen men st
lidstva.
Filozofie pot, co zavrhla metafyzick nikam nevedouc vahy, se dnes odr zejmna
v ptrn po pravd a v korekci otzek, kter si klademe, aby tyto byly poloeny sprvn a aby
se odpovdi na n staly logicky konzistentnmi a schopnmi posouzen v rovin pravda vs.
nepravda. Sem spad tedy pedevm logika a teorie poznn reality okolo ns.
Teologie se zabv nepoznatelnmi vcmi Bomi, i vztahem Boha a lovka, zabv se
zjevenm, se kterm pracuje jako s pravdou. Teologie nepotebuje, aby pedmt jejho zjmu
byl oviteln empiricky a nepracuje s opakovatelnou skutenost. To ovem neznamen, e
by nebyla intelektuln disciplnou a netbila intelekt. Naopak, prv teologie je jedinou
oblast lidskho zjmu, kter je schopn do taj zjeven proniknout, poznat a dle pedat to, co
v dvnch poselstvch lidstvu seslal Stvoitel.
Vda je sofistikovan studium hmatatelnho svta. Vda nen ani zliba, pedmt zjmu, ani
obor. Je systmem s jasn danou metodou, kterou lze shrnout do sedmi krok: 1. Pozorovn,
2. Formulace otzky, kterou chceme eit, 3. Formulace hypotzy, 4. Oven hypotzy
pokusem, 5. Analza vsledk pokusu, 6. Interpretace zskanch dat a zformovn zvru, 7.
Publikace vsledk. Tato metoda mus bt dodrena, aby vda zstala vdou a nestala se
pavdou.
panlsk spisovatel a filozof Jorge Luis Borges v knize Univerzln historie hanby pedkld
paralelu e, kter si zakld na fenomenlnch vsledcch sv kartografick koly. Tamn
zempisci piln pracuj na sestavovn ohromnch a fascinujcm zpsobem pesnch map
svho okol. Mapa jedn provincie je velk jako jedno cel msto. Mapa cel e je velk
jako cel jedna provincie. Jednomu kartografovi se vak i toto zd mlo a sna se doshnout
absolutn dokonalosti zobrazen v map s mtkem 1:1. Jeho pln vak pochopiteln
ztroskot na tom, e podle takov mapy nen mono se orientovat. Takov mapa se proto ned
prakticky pout.
Tato analogie odhaduje, e vda pracuje s modelem, s pijatelnou mrou redukce skutenosti a
jistou rovn rozumov abstrakce. Proto je teba stavt se k jakmkoli vdeckm zvrm
s patinou rezervou. Slovy prvnho skutenho vdce, stedovkho muslimskho optika Ibn
Hajsama (il 965 1041 k. ry): Kdokoli studuje vdeck prce, mus,chce-li odhalit
pravdu, pemnit sama sebe v kritika veho, co pete."
Pokud tento princip absentuje, vda pestv bt vdou a pekrauje, z ciz nebo vlastn vle,
sv pedem dan limity, kter si sama definovala, aby mohla bt vdou. Stv se z n vdeck
mtus. Toto dokresluje t pbh ze ivota vzpomnanho muslimskho teoretika vdy.
Kdy se o jeho vhlasu dozvdl ftimovsk vlada al-Hkim, poruil mu nalzt systm, jak
pedvdat a kontrolovat zplavy na Nilu. Ibnu l-Hajsam se ihned pustil do prce ale zhy
zjistil, e nco takovho nen z vdeckho pohledu vzhledem k technickm monostem t

doby provediteln. To al-Hkima rozltilo a pikzal vdce popravit. Uen Iran vak
pedstral lenstv a do vldcovi smrti a tak poprav unikl.
Ibnu l-Hajsama si tedy historie nebude pamatovat jen jako prototyp vdce a dkaz, e rozpor
mezi vdou a nboenstvm je uml, ale tak jako memento, e vda je schopna odpovdt
jen na nkter, zvltnm zpsobem formulovan otzky a neme studovat vechny
fenomny okolnho svta, ani by zrove pestala bt vdou. Jeho pbh u, e vda jako
takov nen vemocn a sami vdci nejene za to nenesou vinu, ale mli by si sv limity tak
uvdomovat.
Z historie filozofickch argument pro a proti existenci Boha, a u a priori, nebo a posteriori
formou, meme vidt, e rozum v otzkch nboenstv tu, ale upokojujc jistoty
nenabv, nebo je stvoen k posuzovn vc hmatatelnch a je pli ovlivnn smyslovou
zkuenost. Navc sloit rozumov vahy nikdy nebudou k dispozici vem lidem.
Proto, je-li Bh skuten a je-li Milostiv, mus rozumu toto ujitn seslat zvnjku,
v podob Zjeven, je je dkazem nevyvratitelnm, nebo jeho pravost me rozum potvrdit
(anebo vyvrtit monost, e jde o falsum) standardnmi cestami uvaovn, kter m k
dispozici. Teoretick rozumov uvaovn, kter se nikdy neme oprostit jist nejistoty a
nmitek, mus bt pevedeno na jasnou, empirickou vahu nad reln existujcm textem.
Tmto textem je zjeven, kter se takto nakonec stv jedinou vpovd o realit, kter me
bt pijata jako stoprocentn sprvn a navc je v pijateln form jasnho slova k dispozici
kadmu, bez ohledu na jeho vzdln a mentln dispozice.
Proto jsou vda, filozofie a teologie temi stranami lidskho rozmlen a intelektuln
innosti. Kad podv obraz o jedn sti reality podobn, jako to in smysly. Vsledn
pedstava pak vznik jejich spojenm, piem pstup kad z nich nepotebuje neustl
ujiovn t druh. Nelze se tedy dovolvat vdy jako hlavnho a nezvratnho dkazu pro
podporu vlastnch nboenskch pesvden, nebo pro vyvrcen nboenskch pesvden
svch odprc. To u nen vda, ale scientivizmus, i, chcete-li, mytologizace vdy, se vemi
z toho vyplvajcmi dsledky.
Ve strunm dle, kter vm nyn pedkldme v esk jazykov verzi, ns soudob islmsk
uenec a filozof Dafer ejch Idrs provede nzorovm spektrem souasnch fyzik na vznik
svta a zhodnot je mtkem sprvn islmsk vrouky. Pokusme se zodpovdt na otzku,
jak se k souasnm kosmologickm nzorm souasn vdy mme postavit jako vc
muslimov.
N peklad vychz z eseje The Contemporary Physicists and God's Existence, kter autor
napsal v roce 1994 a je k dispozici online na jeho webovch strkch, www.jaafaridris.com.
Jde o znan zkrcenou verzi knihy, autorem pvodn napsan v arabtin. Tato kniha vyla
ve tech vydnch v Menru s-Sebl, sv. 3, . 4 (z Dumda l-l/jna 1994) v . 5 (z
Redebu/Prosince 1994) a v . 6 (ze a'bnu/ ledna 1995). Mezititulky v pekladu jsou
sten na invenc.
V Mikulov, 26. Z l-Hidda 1432 hidry
Al Vtrovec

O autorovi
Dr. Dafer ejch Idrs je povaovn za jednoho z mla islmskch uenc dneka, kter
rozum jak islmu, tak i zpadnm ideologim. Je autorem mnoha odbornch prac. Navtvil
mnoho zem po celm svt a pednel jak arabsky, tak anglicky.
Dr. Dafer ejch Idrs se narodil 15. ervna 1931 k. ry v sdnskm mst Port Sudan. Zde
tak vyrstal, navtvoval zkladn kolu. Vedle modernho vzdlvacho systmu studoval
tak Korn v tradin kole Kornu. U tradinch uitel ve svm mst studoval t
islmskou prvn vdu (arab. fikh), hadsy a arabtinu. Islmskou vrouku (arab. akda)
studoval u skupiny Ansr as-Sunna. Stedn kolu dokonil v Hantbu v provincii al-Dezra,
co byla jedna ze t sdnskch stednch kol v t dob. Podmnky byly velmi tvrd, ale on
uspl, dky svm vynikajcm studijnm vsledkm. Pot studoval na univerzit v Chartmu,
kde dokonil sv vzdln a cestoval na postgraduln studia do Londna.
Na univerzit v Chartmu zskal bakalsk titul ve filozofii a ekonomii (men) a pak tak
Ph.D. a nsledn i druh Ph.D. na University of London, r. 1970. Pedmtem jeho doktorsk
prce byl Koncept kauzality v islmu."
Psobil jako konzultant mnoha rznch islmskch organizac ve svt a pedsedal rad
zakladatel American Open University. Je profesorem islmskch studi a editelem
Vzkumnho centra pi Institutu Islmskch a arabskch nauk v Americe (Research Center
of The Institute of Islamic and Arabic Sciences in America) a je profesorem islmskch stud
na katede vrouky, islmsk osvty a informac.
Je immem univerzity Muhammeda ibn Sada v Krlovstv Sadsk Arbie. U pokroil
kurzy akdy, teologie a souasnch ideologi. Je externm profesorem islmskch studi na
oddlen islmsk kultury na univerzit v Rijdu a pednejcm katedry filozofie na
univerzit v Chartmu.
Pednel na mnoha svtovch univerzitch a akademickch institucch v mnoha rznch
stech islmskho i zpadnho svta. astnil se svmi vzkumnmi pracemi mnoha
rznch konferenc ve svt.
Publikuje v arabtin a v anglitin. Anglicky vyly, krom mnoha lnk v rznch
periodicch mimo jin i tyto jeho prce:
Islamic Social Science - From Muslim to Islamic in Proceedings of the Fourth Annual
Convention of Muslim Social Scientists, The Association of Muslim Social Scientists,
Indianapolis, 1975.
The Islamic Way of Developing Nations - Islam and Development in Proceedings of the
Fifth Annual Convention of the The Association of Muslim Social Scientists, Plainfield,
Indiana, 1977.
Human Nature and Human Values: Qul Hadhihi Sabili, Journal of the College of Dawa and
Communication, Riyadh, Saudi Arabia,1985.
The Islamization of the Sciences: Its Philosophy and Methodology, The American Journal of
Islamic Social Sciences, 4/2, 1987.

Is Man the Vicegerent of God?, Journal of Islamic Studies, Cambridge University Press,
1990.
The Pillars of Faith, Muslim Students Association, Plainfield, Indiana, 1975. Tato kniha vyla
pod nzvem Pile vry i v etin, ve vydn Islmsk nadace v Praze.
The Attributes of God, an Islamic point of view, in Sontage, Frederick a Bryant, M. Darrol
(eds.): God, the Contemporary Discussion, The Rose of Sharon Press Inc., New York, 1982.

vod

Otzka, zda Bh existuje nebo ne, nen jako takov soust pedmtu empirick vdy, a
prodn nebo sociln. Ale fakta -nebo to, co se nkdy za fakta pokld poznatky prodnch
vd, zejmna fyziky a biologie, jsou asto interpretovna pro podporu jednoho pohledu nebo
naopak pohledu druhho.
Tato prce tedy nen o fyzice, ale o vztahu mezi fyzikou a otzkou existence Boha. Pesnji
eeno, je to hlavn islmsk racionln kritika zpsob modernch ateist, kdy se pokouej
splnit si svj kol vyvrtit existenci Boha-Stvoitele pedstavenm Teorie velkho tesku jako
vdeck odpovdi. Nezabvm se zde pozitivnmi dkazy pro existenci Tvrce. Jen dokazuji
neplatnost argument pro podporu ateismu.

Svt nen vn
Jeden z hlavnch argument, pedkldanch na podporu ateismu, nebo njak jeho podoby,
byla vdy tvrzen, e svt - nebo nkter jeho sti - je vn a jako takov tedy nepotebuje
dnho tvrce.
Nkte et myslitel vili, e nebesk tlesa, zejmna pak Slunce, jsou vn. Hlavn
argument jednoho z nich, Galna, podle al-Ghazlho1 bylo to, e po vky a vky maj stejnou
velikost, co ukazuje, e nepodlhaj rychl zkze, jinak by u nich byly zaznamenny znmky
rozkladu. Al Ghazl k, e toto nen dobr argument, protoe:
1. nezaruuje, e vc neme zaniknout, s vjimkou toho, e oslbne; slbnut je jen
jeden zpsob, jak zahynout, i kdy je nepravdpodobn, e by nco nhle zahynulo,
kdy to jet chvli pedtm bylo v kompletn podob.
2. I kdy je zarueno, e neexistuje dn znik bez postupnho slbnut, odkud lze
vdt, e objekt dn slbnut nevykazuje? Jeho odkaz na pozorovn nen pijateln,
protoe mnostv hmoty me bt znmo pouze piblin. Take pokud m Slunce,
kter je pr sedmdest, stokrt nebo jet vce krt vt ne Zem 2, pichzet o hmotu
velikosti hor, nikdy by to nebylo zjistiteln smysly. Tak to by mohlo postupn
chadnout a ubvat o sti velikosti hor nebo vt, ale smysly nemohou toto
zachytit3
Al-Ghazl tedy tu, e se velikost Slunce mon sniuje, jak meme vidt, je to vzcn
pedtucha o tom, co vda dokzal dnesa. Dnen vdci nm kaj, e Slunce skuten
oslabuje, ale mnohem vc, ne si mysleli lid v al-Ghazlho dob, a e nakonec bude muset
zaniknout. Mnostv energie vydan Sluncem je takov, e hmotnost slunce se sniuje o 4,3
miliardy kilogram za sekundu. Pesto, e je to mal zlomek slunen hmoty, je tato zmna
sotva znateln
Nae Slunce je asi 4,5 miliardy let star a bude pravdpodobn pokraovat ve sv souasn
aktivit dal 4,5 miliardy let.4
Pokud nebesk tlesa nejsou vn, co je potom tedy vn? Ltky, ze kterch jsou vytvoeny
1

Mylen je stedovk autor Ab Hmid al-Ghazl.

U dnes vme, e to je urit vc. Hmotnost slunce je 333000 nsobek hmotnosti Zem a jeho polomr je 109
krt vt, ne polomr Zem.
3
Viz Al-Ghazl: Tahfutu l-falsifa, str. 126.
4
Wheeler, str. 596.
2

tyto tlesa? Ale fyzikov objevili, e ltky jsou tvoeny z molekul. Jsou to pak molekuly, kter
jsou vn? Ne, protoe se skldaj z atom. A co atomy? Kdysi se vilo, e byly nedliteln
a existovaly jako takov, jako nemnn hmota, ze kter jsou vytvoeny vechny druhy
pechodnch forem materil. To ml bt solidn zklad, ze kterho vyrst modern
ateismus.
Vda pokrauje a pivd do rozpak ateisty samotn. Bylo brzy objeveno, e atomy nejsou
nemnn, konen, vn sloky hmoty, jak se tomu dlouho vilo. Stejn jako vechno
ostatn, jsou i ony tak dliteln; jsou sloeny ze subatomrnch stic, kter jsou zase
dliteln v jet men sloky. Je nkde konec on dlitelnosti? Nikdo nev. Ale i kdyby byl,
mnoho to ateistm nepome, protoe vda nejene odkryla atomy a jejich sloky a jejich
dlitelnost na men sti, ale tak pekonala i charakteristick rozdlen mezi hmotou a
energi. Kad kus hmoty, jakkoli mal, tedy nen pouze teoreticky, ale i prakticky
promniteln v energii a naopak. Konenm vsledkem je, e u neexistuje dn skuten
jsoucno, dvajc maximln zruky, e stejnm zpsobem jako nyn existovalo vdy, a
takov, jak je te, bude i navky.
Tento objev by sm o sob stail ke zruen veker nadje na vnost hmoty, kter je
podmnou ukotven ateismu. Pokud se tak dky tomu nestalo, pak teorie velkho tesku tohoto
jist doclila. Tato teorie zasadila definitivn, smrtelnou rnu tezi o vnosti jakkoli sti
vesmru. Pro?
Kosmologov v, e Velk tesk pedstavuje nejen objeven se, tedy vznik hmoty i energie
v neexistujc przdnot, ale zrove tak vytvoen prostoru a asu. Vesmr nebyl vytvoen v
prostoru a ase; prostor a as jsou toti soust stvoenho vesmru.5
Nejvt nedorozumn ohledem Velkm tesku panuje v tom, e ml zat v podob kusu
hmoty nkde v przdnm prostoru. Bhem Velkho tesku vak nevznikla jen hmota, vznikl
zrove i prostor a as. Take ve smyslu toho, e as m svj zatek, m svj zatek i prostor
a cel vesmr."6
Na potku nebylo nic, ani as, ani prostor, ani hvzdy ani planety, ani skly ani rostliny, ani
zvata, ani lidsk bytosti. Vechno vzniklo z przdnoty.7
Otzka existence i neexistence Boha nen, jsme si ekli, pedmtem zjmu dn empirick
vdy. Ale i vdci jsou lidsk bytosti. Nemohou nepemlet o zsadnch nevdeckch
dsledcch svho bdn. Ani si nemohou pomoci a nezaujmout postoje vi tmto
dsledkm.
Jasrow k o Einsteinovi:
Byl zamstnn mylenkou vesmru, kter se rozpn, protoe to znamen, e svt ml zatek.
V dopise De Sitterovi Einstein napsal: "Tato okolnost rozpnajcho se vesmru m vyt
To je podivuhodn emocionln jazyk, na diskusi o matematickch vzorcch. Myslm, e
mylenka o potku asu zamstnvala Einsteina kvli svm teologickm dsledkm.8

Davies, str. 123

Boslouh, str. 46.
7
Fritzch, str. 3.
8
Jasrow, str. 29.
6

Jasrow nabz podobn reakce ostatnch vdc, jako je Eddington, kter tvrd, e "pojem
zatek je mu odpudiv9 a tuto emocionln reakci pipisuje faktu, e ve skutenosti vdci
nemaj "brt v potaz mylenku prodnho fenomnu, kter nelze vysvtlit" 10 a komentuje
takov reakce vdc tm, e poskytuj zajmavou ukzku toho, jak reaguje mysl vdce
obvykle velmi objektivn na dkazy odhalen vdou samotnou, kter vedou k rozporu mezi
tmito objevy a mezi lnky vry pijman v na profes. Ukazuje se, e vdci se chovaj
naprosto stejn, jako ostatn z ns, kdy nae pesvden jsou v rozporu s dkazy. Stvme se
podrdnmi a pedstrme, e konflikt neexistuje, nebo se ho pokoume smest ze stolu
bezvznamnmi frzemi.11
M-li hmota, as a prostor zatek, otzka, kter pirozen pijde na mysl, zn: Jak vznikly?
Korn nm k, e pokud lovk nev v Boha, pak se neme vysvtlit vznik byt jinak, ne
jednm ze t neudritelnch vysvtlen:
A. Ve bylo vytvoeno z nieho, tedy e to se prost objevilo z nieho.
B. Vytvoilo to samo sebe.
C. Bylo to vytvoeno nm jinm, co je samo o sob stvoen.
een z Kornu, adresovan ateistm, pak prav:

Copak z nieho byli stvoeni, i sami jsou stvoiteli, anebo stvoili nebesa i zemi? Ne,
oni nejsou pesvdeni! (Tr:35-36)

Korn netvrd, e Arabov, jim je prvotn uren, skuten vili, e vci byly vytvoeny z
nieho, nebo e to oni vytvoili samy od sebe. Rozhodn tak netvrd, e jsou tvrci nebes a
zem. dn rozumn lovk by toto o sob netvrdil. Korn pouze vyjasuje ateistm
absurditu jejich pozice.
Po dkladnm studiu nkterch argument mnoha zpadnch ateistickch filosof a vdc
jsem zjistil, e opravdu spadaj do tchto t neudritelnch kategori.

Pro tyto jejich teze nelze obhjit?

A. Bylo univerzum vytvoeno z nieho?
Pedpokldejme, e nkdo ekl, e nebylo nic, vbec nic v urit oblasti a pak se objevila
kachna iv a il. Pro by mu lid nevili, i kdy je to pln stejn ppad? Nejen proto, e
kad v, e kachny nepijdou v existenci jen tak, jak by nkte mohli pedpokldat, ale tak
hlavn proto, e takov vc by patrn poruovala zkladn princip jeho racionality. Tedy n
postoj by byl stejn i v ppad, e by tot prohlsil o nem jinm, e vzniklo z nieho, i
kdy by to bylo nco, o em sm dotyn nikdy neslyel. Je tomu tak proto, e vichni
vme, e nic nevznikne z nieho, a vdy dl ptrme po njakch pinch, ktermi
bychom vysvtlili vznik a vskyt udlost a jev ve svt, a ji jev ve svt prodnm,
socilnm, nebo psychologickm. Dle pak proto, e jedin podpoena tmto racionlnm
principem, je vda mon. Bez nho bude nejen nae vda, ale i nae racionalita ve velkm
9

Eddington, str. 122

Gastro by mohl bt pesnj, kdyby ekl: "fenomn, kter nelze vysvtlit pirozen," protoe Bo stvoen je
vysvtlen.
11
Jasrow, srov. 15-16.
10

ohroen.
Navc pedstava pinn souvislosti je nezbytn i v sam identit vc, jak vypozoroval
muslimsk filosof Ibn Rud (lat. Averroes): Je naprosto zejm, e existujc vci maj
identitu. A ony maj i vlastnosti, kvality, kter existuj v kadm svm psoben a dky kterm
maj vci rzn identity, nzvy a definice. Kdyby tomu tak nebylo, kad individuln vc by
nemla zvltn pirozenost, kter je charakteristick pouze pro ni a pokud by nemla zvltn
pirozenost, nemla by speciln jmno i zvltn definici.12
B. Bylo univerzum vytvoeno samo ze sebe?
Absurdn pedstava, e nco vytv samo sebe, je dokonce jet absurdnj ne pedel. Pro
vytvoen neho jinho mus bt ptomna ji njak existujc pina. Aby nco bylo
vytvoeno, mus to bt v uritm okamiku neexistujc. Pedstava neho, co je schopno
vytvet samo sebe, vede k logickmu sporu a je proto nepijateln.
C. Bylo univerzum vytvoeno nm, co je samo vytvoeno?
Me bt pina doasn vci sama doasn? Ano, pokud se bavme o okamit a
bezprostedn, nekompletn pin, jako je strava pedpokladem dobr vivy, voda
pedpokladem klen, ohe pedpokladem hoen, atd. Ale tyto piny jsou pinami
neplnmi. Za prv proto, e dn z nich nen sama o sob dostaujc k dosaen danho
inku, protoe jen sm efekt kad takov asov piny zvis svou innost na celou adu
dalch pozitivnch a negativnch podmnek. Za druh pak proto, e doasn pina sama
potebuje bt zpsobena nm dalm a neme tedy bt konenou pinou, kter pivede
nco v existenci z nieho.
Pedpokldejme nsledujc asov na sebe navazujc srii ink a pin: P 1, P2, P3, P4 Pn,
tak, e pina P1 je zpsobena pinou P2, P2 je zpsobena P3, a tak dle. Takov asov na
sebe navazujc piny jsou skuten piny a proto uvaovat o nich je uiten, zejmna z
praktickch dvod, ale pokud hledme konenou pinu vzniku neho, sta jen k
neplnmu vysvtlen. Pak eknme, e pina P2 rozhodn nen pinou vzniku P1, nebo je
sama o sob podmnna pinou P3. Tot lze ci o P3 a tak dle.
Take, i v ppad, e mme nekonen dlouhou sri tchto asov na saebe navazujcch
pin, stle to nebude konen vysvtlen vzniku P 1. Jinmi slovy: kdy P 1 nastane? Teprve
tehdy, a nastane P2. Kdy nastane P2? Pouze pot, co je zpsobena P3, me P2 vyvstat, a tak
dle a do Pn. Proto P1 nikdy neme vzniknout, dokud nevznikne i sama pina Pn. Stejn
problm bude petrvvat i v ppad, e mme postoupit jet dle, za samu pinu P n, to i v
ppad, e mme jt do nekonena. To znamen, e pokud P1 zvis svm vznikem na takov
asem ohranien pin a bez n nikdy nebude existovat. Pak zde nen dn ada
skutench pin, ale pouze srie jev bez skuten existence, jak to vysvtluje Ibn Tejmjja.
Jene vci okolo ns skuten existuj. Jejich pvodn a hlavn pinou mus bt tedy nco
jinho, ne tyto doasn piny. Tato pina mus bt vnou a existujc sama o sob,
neme bt zpsobena jinou pinou.

Jak dl?
Kdy nkdo, lhostejno zda vdec nebo obyejn lovk, trv na svm chybnm pesvden
tv v tv vem dkazm, neme bt pro nj podporou, pokud se uchl k pochybnm
12

Ibn Rud: Tahfutu t-tahfut, str. 782-783.

argumentm, protoe dn le neme bt podporovna platnm argumentem. To byl ppad

se vemi ateistickmi vdci a filozofovy, kte v v Teorii velkho tesku.
Nestydat nkte tvrdili, e pvodn hmota vesmru vznikla z nieho. Proto Fred Hoyle, kter
obhajoval teorii Stlho stavu, a tato teorie byla nkdy povaovna za dvryhodnho soupee
teorie Velkho tesku, ale stejn jako v ppad tto konkurenn teorie, vyadovala i ona
objasnn pin vzniku kad nov vci.13
Nejvc zejm nmitka proti hypotze nepetritho vznikn je tato: Odkud vytvoen
materil pochz? Nepochz z libovolnho msta. Materil se prost objev - je vytvoen.
Zrove rzn atomy vytvejc materil neexistuj. To se me zdt jako velmi podivn
npad a j s tmto jeho oznaenm jako velmi podivn, souhlasm. Ale ve vd nezle, jak
zvltn npad to je, ale je dleit, jak dlouho tento npad funguje. Protoe mylenka me
bt vyjdena v pesn podob a to jen tak dlouho, dokud jsou jej dsledky v souladu
s vypozorovanmi daty."14
Kdy Hoyle toto prohlsil, vyvolalo to rozruch. Byl obvinn z poruen hlavnho principu
vdy, toti principu, e nic neme jen tak vzniknout z nieho a z toho, e tedy otevel
stavidla nboenstv. Tehdy o nm Mario Bunge prohlsil:
Tato teorie v sob zahrnuje hypotzu nepetritho vzniku hmoty ex nihilo (tj. z nieho). A to
nen pesn to, co je obvykle chpno jako respektovan vdeck determinismus i v nejirm
slova smyslu, koncept vzniku z nieho je charakteristick pro teologii, nebo magii, i kdy je
zde odn do hvu matematiky."
e hypotza vytvoen ex nihilo nen vdeck, je sice pravda, ale tvrzen, e je
charakteristick pro teologii, je myln. Teistick nboenstv nekaj, e vci vznikaj z
absolutn nicoty, protoe toto by odporovalo zkladnmu tvrzen tchto nboenstv, tedy e
ve je stvoeno Bohem. Mnoz vc lid kaj akort jen to, e Bh vytv vci z nieho, a
to je cel rozdl mezi dvma tmito vroky.
Stvoen neho z nieho bylo dve povaovno vdeckmi ateisty za nevdeck a
teologick postult a nyn se tot samo stv nm, co m status vdeckosti a je pouvno k
diskreditaci nboenstv.
Poprv jsme mli vysvtlen vzniku vech vc ve vesmru nadosah ruky. dn vdeck
problm nen zsadnj nebo vce skliujc ne hdanka, jak vznikl vesmr. Mohlo to udt
bez jakkoliv vstupu a zsahu nadpirozena? Zd se, e kvantov mechanika poskytuje jistou
nadji k peklenut mezery podle prastarho pedpokladu, e "nemete zskat z nieho nco".
Fyzikov nyn hovo o sebevytvejcm se vesmru - vesmr, kter pichz v existenci
spontnn, jako nuklern stice vznikaj z nieho pi vysoce energeticky nronch
procesech. Zstv vak nevyeen otzka, zda daje nabzen touto teori jsou sprvn nebo
chybn. Ta ovem nen podstatn. Dleit je, e nyn je mon si pedstavit vdeck
vysvtlen veho stvoen.15
Jak typ vysvtlen to je? Opravdu zanete vysvtlovat vznik neho tm, e se to samo objev
z nieho? V tito vdci skuten tomu, e jadern stice se objev z nieho jen tak, v tom
13

Pozdji vak on sm zmnil nzor, nejen na tento dl fakt, ale i na celou tuto teorii.
Hoyle, str. 112.
15
Jastrow, viii
14

smyslu, e opravdu vzniknou z nieho a nemaj dnou nvaznost vbec na nic, co jim
pedchz? V komenti na Daviesovo tvrzen, ml jeden z vdc ci toto: v kadm ppad
jde o udlost, kter se vyskytuje v prostoru a ase, v rmci sfry dvojakosti a pechodu mezi
hmotou a zenm. dn nic se tady nyn v tto situaci ji neobjevuje."16
Tuto stejn klamnou pedstavu opakuje v novj knize dal ateistick vdec, Taylor:
Je zde nenulov pravdpodobnost, e se stice, eknme nco jako elektron, najednou
objev mimo vakuum. Ve skutenosti je toti vakuum pln monost, z nich jedna je objeven
se samotnho vesmru. Byl vytvoen z nieho, tak to bylo.17
O jakm druhu vakua tu Taylor hovo? Pokud pouv slovo v jeho technickm a vdeckm
smyslu, pak lze skuten hovoit o tom, e takov vakuum (tj. vzduchoprzdno) je pln
monost, a e se nap. elektron objev mimo nj, protoe toto vakuum ve skutenosti nen
zcela przdn. Toto vakuum vak zajist, nen tou nicotou, kter by byla takto oznaovna
podle Teorie velkho tesku. Neexistuje tedy ani dn analogie mezi objevenm se stice ve
vakuu a vzniku vesmru z absolutn nicoty.
Pedstava, e nco je vytvoeno z nieho, je velmi odlin od mylenky, e je nco vytveno
samo. Je to mon divn, proto o tom tak nkte vdci mluv, jako kdyby se jednalo o jednu
a tut vc. Nejen Davies tyto dva pojmy zapletl, jak vidme z citac, ale ostatn se popletli
tak. Taylor nm k, e elektrony mohou vytvet sami sebe z nieho, zpsobem podobnm,
jako se baron Pril zachrnil od utonut v bain tak, e sm sebe vythl za tkaniky u bot.
Je to stejn tvrzen, jako to, e by tyto stice byly schopny vythnout sami sebe za rky
tm, e jejich vlastn sly mezi nimi vytvo samy sebe z nieho, tak jako baron Pril
zachrnil sm sebe z bainy, bez viditelnch prostedk podpory Tyto pitaliv sly byly
dokonce navreny jako vdecky solidn scn pro vytvoen vysoce specializovanho
vesmru jen tak z nieho.18
Je to co se zde dozvdme, vda, nebo sci-fi?
Taylor v a k, e Pril je jen pbh; to, co prohlsil, e udlal, je ve skutenosti nco, eho
nen mon fyzicky doclit. Navzdory tomu Taylor chce tm vysvtlit to, e tento jeho npad,
je nejen reln, ale tak nesmrn dleit a tak skon tm, e k nco, co je jet vc
absurdn ne Prilv fiktivn pbh, jak sm sebe vythl z bainy za tkaniky u bot. Pril
alespo mluvil o vcech, kter ji ped nm existovaly. Ale Taylorovy zvltn stice psob
jet dve, ne jsou vytvoeny! "Psob samy na sebe tm, e se samy vytv z nieho!"

Dal alternativa
Tet alternativou jak popsat vznik vc je k pravmu Bohu pidruit boh falench. Tak se
mnoho ateist sna pipsat stvoen vci jinm vcem, kter jsou samy o sob doasn (jak
jsme uvedli pedtm).
Nap. Davies k19:
Mylenka fyziklnho systmu obsahujcho vysvtlen sama o sob se me zdt paradoxn
16

Tot mi mj ptel, profesor Mehdb Ubejd, slavn sdnsk fyzik, napsal v osobn komunikaci.
Taylor, str. 22.
18
Taylor, str. 46.
19
Davies, . 47
17

pro laika, ale je to npad, kter m ve fyzice precedens. Zatmco sice nkdo me pipustit,
(zanedbvajce kvantovch efekt), e kad udlost vznik a zvis svm vznikem jenom na
vysvtlen jin udlosti, co pak nutn znamen, e se mus tato srie sledovat, jak pokrauje
donekonena, nebo kon u Boha. Me vak bt i uzavena do smyky. tyi udlosti, nebo
objekty, systmy nebo efekty E1, E2, E3, E4, mohou mt zvislost na sob napklad nsledujc:

Toto je vak jasn pklad zaarovanho kruhu. Vezmme nkterou z tchto dajnch udlost,
objekt nebo systm i efekt. Nech to je E1 a zeptejte se, jak k tomuto efektu dolo?
Odpov zn: Byl zpsoben efektem E4, kter mu pedchzel. Ale co je potom pinou E 4? Je
to E3; pinou E3 je E2 a E2 je E1. Pinou E4 je tedy E1, E1 sm je potom pinou svch
vlastnch pin. Proto E4 je pinou E1 a E1 je pinou E4, co znamen, e kad jedna z
nich pedchz a me bt ped druhou. M toto ovem njak smysl? Pokud tyto udlosti,
atd., jsou skuten existujc, pak jejich stvoen neme bt zpsobeno jimi, jak to
pedpokld Davies. Jejich konen pina mus leet mimo tento zaarovan kruh.
A filozof Pasture nm rad toto:
Porovnejme nsledujc: (1) kad udlost m pinu; (2) abychom poznali, e se udlost
stala, musme vdt, jak k n dolo. Prvn postult nm jednodue k, e pokud mme zjem
zjistit pinu udlosti, vdy bude dvod pro ns ji objevit. Ale to ns tak nechv voln se
rozhodnout, na kterm mst, kter jsme si vybrali k hledn pin, meme zat, nebo
skonit. A pokud budeme chtt vydat se hledat pinu piny a tak dle, meme jt a ad
infinitum (tj. do nekonena). Jestlie jsme nali pinu, nali jsme i jej pinu, a u jej
pinou me bt cokoli. Druh tvrzen nm vak nikdy nedovol prohlsit, e se udlost
skuten stala Pokud nememe vdt, e udlost se uskutenila, pak stejn tak nememe
vdt, e pina tto udlost se uskutenila, pokud znme jej pinu, a tak dle ad infinitum.
Zkrtka teorie pln svj slib, srie se mus nkde zastavit, a pesto teorie je takov, e se srie
neme zastavit kdekoli. Tedy tvrzen je zachovno pro urit druh udlosti, nap. vznik
vesmru.20
Pokud se nad tm zamyslme, zjistme, e neexistuje dn skuten rozdl mezi tmito dvma
adami pin21, jak nm to vysvtluje Ibn Tejmjja ji ped velmi dlouhou dobou. 22 Prvn
srie: udlosti se stala, jej pina se musela stt tak. Nyn, pokud je pina sama zpsobena,
pak udlost se nestane, dokud se neud tak jej pina a tak dle, ad infinitum. Proto
nebudeme mt v takovm ppad k dispozici srii udlost, kter se skuten staly, ale srii
udlost, kter se nestaly. A protoe vme, e piny existuj a udlosti se staly, doli jsme k
zvru, e jejich skutenou a hlavn pinou nemohla bt doasn souslednost, nebo srie
doasn souslednosti vci, a konen, nebo nekonen. Hlavn pina mus mt povahu,
kter se naprosto li od vech tchto doasnch vc. Hlavn pina mus bt vn. Pro
km vn? Protoe, jak u jsem ekl dve, udlosti lze zobrazit jako skuten piny
20

Pasture, 29
Tj. linern nebo cyklick ada pin, pozn. kontroly pekladu.
22
Ibn Tejmjja, str. 436-483
21

jinch udlost tak dlouho, dokud uznvme, e jsou pinami neplnmi a zvislmi a jako
takov nemou bt pinami, kter vysvtluj vznik existence neho v jakmkoli
absolutnm smyslu, tedy nejde ci, e nemohou bt pinami namsto Boha.

Zvr
Jak vznam tedy nakonec m tato diskuse o etzci pin? Pro udlost Velkho tesku tedy
musela existovat njak dal pina, ale to by mlo bt jasn pedevm i samotnmu
Daviesovi, jen tvrd, e pro nco takovho nen ve svtonzoru nkoho, kdo v, e vesmr
m absolutn zatek, msto.
Skutenost, e vechno, co je kolem ns, je doasn a e to samo o sob neme bt
vytvoeno jinak, ne zsahem vnho Tvrce, je znma lidskm bytostem od svitu jejich
vzniku, a je to tak stle vra drtiv vtiny lid na celm svt.23
Bylo by proto chybou zskat z tohoto pojednn dojem, e existence Boha zvis na uznn
Teorie velkho tesku jako pravdiv. Toto samozejm nen moje pesvden a ani to nebylo
elem tohoto pojednn. Hlavnm bodem pojednn spe bylo, e pokud ateista v v Teorii
velkho tesku, pak se neme vyhnout dojmu, e vesmr byl stvoen Bohem. Ve skutenosti,
to je to, co nkte vdci upmn piznali, a to, co jin vhav naznauj.
Neexistuje dn dvod pro to pedpokldat, e tu hmota a energie existovala i pedtm a
nhle vstoupila do akce. Jak by mohla odliit prv tuto chvli od vech ostatnch okamik
ve vnosti? Ne pedpoklad vytvoen ex nihilo je u jednodu uznat, e je to Bosk vle,
kter z nicoty vytv produ.24
Zvolit prvotn pinu vzniku vesmru, pinu jeho prvotn expanze, je ponechno na teni,
ale n obrzek nen kompletn bez Nho."25
To znamen, e poten stav vesmru musel bt velmi peliv zvolen, je-li model horkho
Velkho tesku sprvn hned od potku asu a i pro nj. Bylo by pak toti velmi obtn
vysvtlit, pro vesmr zaal prv tmto zpsobem, s vjimkou piputn aktu Boho, kdy by
Bh ml v myslu vytvoit bytosti, jako jsme prv my."26

Uit literatura
Al-Ghazl (ed. Dunj, Sulejmn), Ab Hmid: Tahfutu al-falsifa, Dru l-Me'rif, Khira,
1374 h./1955 k. ry.
23

Srov. "Prvn veejn prohlen spekulativnho ateismu se objevilo v roce 1770 a v roce 1782 v Britnii."
Russel: Atheism, str. 3. Podle poslednho przkumu institutu Gallop 96 % Amerian kaj, e v v Boha.
(Carter: Culture, str. 278). Toto procento v nezpadnm svt mus bt urit vt.
24
Jasrow, str. 122.
25
Jasrow, str. 122.
26
Hawking, str. 127.

Berman, David: A History of Atheism in Britain, London and New York, Routledge, 1990.
Boslough, John: Stephen Hawking's Universe - an Introduction to the most remarkable
Scientist of our Time, Avon Books, New York, 1985.
Bunge, Mario: Causality - The Place of the Causal Principle in Modern Science, The world
publication Co. New York, 1963
Carter, Stephen L.: The Culture of Disbelief - How American Law and Politics Trivialize
Religious Devotion, Basic Books, Harper Collins, 1993.
Concise Science Dictionary, Oxford University Press, Oxford, 1984.
Davies, Paul (1): The Cosmic Blueprint: New Discoveries in Nature's Creative Ability to
Order the Universe, Simon & Schuster Inc, London, 1989.
Davies, Paul (2): God & The New Physics, The Touchstone Book, New York, 1983.
Fritzsch, Harald: The Creation of Matter - The Universe From Beginning to End, Basic Books
Inc Publishers, New York, 1984.
Ibn Rushd, al-kd Ab al-Weld Muhammed (ed. Dunj, Sulejmn): Tahafutu t-tahfut, Dru
l-Me'rif, Khira, 1388h./ 1968 k. ry.
Ibn Tejmjja, Ab l-Abbs Takjjuddn Ahmed ibn Abdulhalm(ed. Slim, Red): Minhdu
s-Sunneti n-Nebewjja, Imam Muhammad Ibn Saud Islamic University, Riyad, 1406 h./ 1986
k. ry.
Jastrow, Robert: God And The Astronomers, Warner Books, New York, 1978.
Hawking, Stephen: A Brief History of Time,
Hoyle, Fred: The Nature of the Universe, Mentor Books, New York, 1955.
Kirkpatrick, Larry D.; Wheeler, Gerald F.: Physics, A World View, Saunders College
Publishing, New York, 1992.
Newton, Sir Isaac: Optics, Dover Publications Inc. New York, 1952.
Pasture, J. A: Philosophical Reasoning, New York, 1961.
Taylor, John: When the Clock Struck Zero - Science's Ultimate Limits, Picador, London, 1993.