TRAKTT

O ZKLADECH
SUNNY

Imm a hfiz Ab Bekr Abdullh ibnu zZubejr

al-Humejd
Peklad: Al Vtrovec
www.e-islam.cz 2013

VOD
Dlo ar-Risletu f usli s-sunna je vedle Ab Hanfova dla Fikhu l-Akbar (do
etiny peloen kolektivem e-Islam.cz jako Nejvt porozumn) a v originle
nedochovanho vrounho trakttu nadiktovanho Sufjnem as-Sewrm jeho
uednkm1 jednm z nejstarch pojednn o akd, tedy islmsk vrouce.
asov tsn pedchz nejslavnjmu dlu z tohoto obdob, Uslu s-Sunn z pera
slovutnho imma Ahmeda ibn Hanbela.
Pochz z rann abbsovsk doby, kdy vrcholilo pekladatelsk sil, kter
pineslo arabskmu jazykovmu prosted tehdejch muslim nejen mnoho
pozapomenutch poznatk, nashromdnch starovkmi civilizacemi Vchodu i
Zpadu, ale tak mnoho nebezpench teologizujcch metafyzik, se ktermi brzy
zaala pichzet do kontaktu i vrstva islmskch uenc.
Doba, v n vzniklo toto dlo je charakterizovna prudkm rozmachem falsafy 2,
mutezily3 a kelmu4. Pamatovala krvav nsilnosti, kter muslimsk umma
zakusila od chridovc a nejrznjch itskch frakc. V dle, kter zde
tenm pedkldme, nachzej vechny tyto vnj impulzy svou odezvu,
nebo autor se patrn ctil potebu vymezit se vi nim a popsat alternativu,
kterou pedstavovala originln vrouka, vystaven vhradn na bzi Kornu a
Sunny v opozici k pozdjm vmyslm, zddn po generacch Prorokovch
spolenk a jejich pmch nsledovnk.
1 Uvd jej se svm isndem imm al-Llik v erhu usli l-itikdi ahli s-sunneti
we l-dema.
2 Mylenkov proud pinejc a hjc v islmskm kontextu ddictv
aristotelovsk a novoplatnsk metafyziky, nkdy orientalisty nesprvn vnman
jako islmsk filozofie.

V naem pekladu jsme vychzeli z arabskho originlu v revizi Abdullha ibn

Jsufa al-Dudaja. Pro kontrolu jsme uili anglickho pekladu Amra ibn Della
Ab r-Ruba, uveejnnm na serveru IslamLife.com. Vechny poznmky pod
arou jsou nam dlem.

V Mikulov, 18. safaru 1435

Al Vtrovec

O AUTOROVI
Immovo cel jmno zn Abdullh ibnu z-Zubejr ibn Anesa ibn Ubejdullh ibn
Usma, znm pod kunj5 Ab Bekr, al-Kure al-Asd al-Humejd al-Mekk. Zemel
roku 220 hidry.
Jak napovdaj jeho nisby6, pochzel z kmene Kurej a svj ivot spojil s posvtnou
pdou Mekky. Byl t nazvn immem mekknskho al-Harmu. Je autorem
slavnho al-Humejdho Musnedu.7

3 Mylenkov proud pistupujc k textm Kornu a Sunny prizmatem falsafy.

Odmtali vru v atributy Bo, zastvali tezi o stvoenosti Kornu, jen podle nich
nebyl nestvoenm slovem Bom, vili v existenci tetho stavu mezi vrou a
nevrou, poprali rst a klesn vry, Bo peduren a odmtali veker aspekty
vry v nepoznateln, kter se pili jejich rozumu, jako vidn Allha v Rji apod.
Jako prvn v islmskm svt ustavili orgn mylenkov cenzury nazvan mihna,
kter ml za kol hledat a potlaovat jakkoli nzory, kter byly v rozporu
s oficiln mutezilovskou doktrnou.
4 Mylenkov proud definovateln jako spekulativn teologick rtorika, kter si
kladl za kol odmtnout teze mutezily a dospt k pravdm Kornu a Sunny
pomoc terminologie a metodickch nstroj nabzench falsafou. Mezi
nejvznamnj frakce kelmu pat aarjja a mturdjja.
5 Pdomek nejastji (ale ne vdy) podle syna.
6 Pdomek nejastji podle msta pvodu, psoben, kmene atd., ale tak nkdy
podle mezhebu, mylenkovho smru, zastvan funkce apod.

Jeho uiteli byli Fudajl ibn Ijjd a Sufjn ibn Ujejna 8, se ktermi se druil nejvce,
dle tak al-Wki9 a a-fi10 a mnoz dal.
Mezi jeho studenty pat al-Buchr, kter od nj traduje prvn hads sv
veleslavn sbrky, dle Ab Htim ar-Rz a Ab Zura ar-Rz 11, Ab Bekr
Muhammed ibn Idrs al-Mekk a mnoz dal.
Mnoho uenc doloilo vysok kvality imma al-Humejdho:
Ab Htim pravil Mnoho lid doloilo nvaznost mezi al-Humejdm a Ibn Ujejnou.
On je hlavnm studentem Ibn Ujejny, je sikka 12 a je immem.
Jakb al-Fesw ekl: Al-Humejd nm vyprvl a nikdy jsem nevidl dnho
lovka vyznvat islm upmnji, ne jeho.
Al-Hkim pravil: al-Buchr se dnho hadsu, kter nalezl u al-Humejdho,
nikdy nezekl pro dn jin.
Muhammed ibn Sehl al-Kahtn uvedl od ar-Raba ibn Sulejmna, e slyel afiho ci: Od Sufjna ibn Ujejny al-Humejd zaznamenal deset tisc hads.13

7 Arab. musned je dlo z oblasti vdy o hadsech, kde jsou hadsy seskldny
nikoli tematicky, ale podle jejich vyprav. Takovch dl byla cel ada a tvo
v djinch nauky o hadsech celou jednu djinnou epochu, piblin odpovdajc
dob, v n imm il a pedchzejc dob velkch kompendi Sahh.
Nejznmnjm autorem zbrky hads s nzvem musned je Ahmed ibn Hanbel.
8 Oba nle generaci tbi tbin, tet generaci po Prorokovi
jsou znm jednak svou osobn zbonost a odkavost (arab. zuhd) a jednak
tak ohromujc znalost hads a islmsko-prvn vdy. V jejich dle vrchol ran
hidzsk kola fikhu zvan ahlu l-hads, kter kladla vt draz na textuln
podn oproti rozumovm nstrojm idtihdu, oproti kole ahlu r-raj s centrem v
Irku. Ddici hidzan jsou z dnench mezheb nsledovnci Mlika, a-fi'ho
a Ahmeda a ddici iran nsledovnci Ab Hanfy.
9 Znm autor dl s pevn historickou tematikou.
10 Muhammed ibn Idrs a-fi, znam fakh mudtehid a zakladatel mezhebu.
11 Vznan uenci a obrnci Sunny v nsledujc generaci. Dohromady jsou asto
oznaovni jako ar-Rzjn, tj. dva ar-Rzjov.
12 Ve vd o hadsech oznaen spolehlivho a dvryhodnho vyprave
vyhovujcho jak pamt, tak i mravnost. Nejvy stupe ocenn vyprave
hadsu.

Muhammed ibn Ishk al-Merz pravil: Slyel jsem Ishka ibn Rhawejha ci:
Immy na dnen doby jsou a-fi, al-Humejd a Ab Ubejd.14
Al ibn Chalef slyel al-Humejdho ci: Dokud jsem j v Hidzu, Ahmed ibn
Hanbel v Irku a Ishk ibn Rhawejh v Chursnu, nikdo nm nebude zavazet.15
Vdcovstv (immt) v Sunn mu pipisuj tak Ahmed ibn Hanbel, al-Buchr,
Ab Muhammed al-Kermn, az-Zaheb, al-Llik, Ibn Tejmjja a dal.
Imm al-Humejd je autorem vcero vznanch dl, krom Musnedu mimo jin i
at-Tefsru, pojednn o dkazech s nzvem ad-Delil.
Dlo Uslu s-Sunna, kter je zde peloeno, se dochovalo v pepise al-Humejdho
ka Bira ibn Ms.

13 Vechny citace jsou pevzaty ze Sijeru a`lmi n-nubel', 10/618; a z asSubkho Tabektu -fijja, 2/140.
14 Viz Sijeru almi n-nubel', 10/619; Tabektu -fijja, 2/140.
15 Viz Sijeru almi n-nubel', 10/619; Tabektu -fijja, 2/140.


VLASTN TEXT AL-HUMEJDHO TRAKTTU O
ZKLADECH SUNNY
I. Vra v peduren
Sunnu pro ns pedstavuje tak vra v peduren dobrho i patnho,
potujcho i hokho a vdom, e nic, co lovka postihne, jej nepostihlo
bezprvn a nic, co jej nepostihlo, se mu bezprvn nevyhlo. A toto ve je
peduren Allha Vemohoucho.

II. Vra je jak slovo, tak i in, stejn jako stoup, tak i kles
A vz, e mn je ustaven jak slovem, tak I inem, roste I kles a e dn slovn
vyjden nedostauje, nen-li potvrzeno inem a dn slovo ani in nedostauje,
nevychz-li z niternho myslu. A dn slovo, dn in ani mysl nen
dostaujc, nezakld-li se na Sunn.

III.Dk budi vzdn Sahbm, nech je s nimi Allh spokojen

A prosme o poehnn pro spolenky Proroka Muhammeda ,
nebo Allh Vzneen pravil:

A ti, kdo pili po nich, hovo: Pane n, odpus nm i bratm naim,

kte ns pedeli ve ve (Har:10)
Proto nikdo neuv, krom toho, kter pro n pros o odputn. A kdokoli je
prokln, nebo je znevauje, ten nen na cest Sunny a nem prvo ani na
vlenou koist, jak nm objasnil Mlik ibn Anas, kter ekl: Allh vzneen
rozdlil skupinu a pravil:








chudm vysthovalcm, kte byli vyhnni z pbytk svch (Har:8)
A t pravil:

A ti, kdo pili po nich, hovo: Pane n, odpus nm (Har: 10)
Tedy kdokoli nek ve uveden, nepat mezi ty, kte maj prvo na zisk
z vlen koisti.

IV. Korn je Slovo Bo

A Korn to je Slovo Bo. Slyel jsem Sufjna ibn Ujejnu ci: Korn je slovo
Bo, kdokoli pak ekne, e byl stvoen, je inovtorem 16, neposlouchme ho a
neposlouchme kohokoli, kdo nco takovho prohls.
Sufjnovo vyjden ohledn vry
A slyel jsem Sufjna ci i toto: mn bv prohlenm i skutky, zvtuje se a
zmenuje. Jeho bratr k tomu poznamenal: Ab Muhammede, radji nekej, e
se t zmenuje. Odvtil: Ml, blhov! Dokonce se me zmenit tak, e z nj
u nic nezstane!

V. Vc uvid po smrti svho Pna

A potvrzujeme, e po smrti sluebnk me uvidt Allha.

VI.

Potvrzen Boch Vlastnost

Potvrzujeme i ve to, o em hovo Korn i Sunna, jako:

A kaj id: Bo ruka je spoutna okovy! Nech jsou jejich ruce
spoutny okovy (Mida: 64)
Stejn jako:

16 Arab. mubtedi, inovtor, kdokoli, kdo pimysl do nboenstv nco, co
do n v okamiku smrti Boho Posla nepatilo a odporuje
chpn Prorokovch spolenk.

nebesa budou svinuta v pravici Jeho (Zumer:67)

A ani Korn, ani Sunna tomu neuvedli pmr. Proto v tom nepehnme, ale ani to
nevysvtlujeme. Zastavujeme se tam, kde se zastavuje i Korn a Sunna a kme:

Milosrdn - On na trn Svj vzneen usedl (TH:5)17
A kdokoli sml jinak, ne takto, je muattal18 a dehm19.

VII.

Rozdl mezi ahlu s-sunna20 a chawrid21

A nekme, co kaj chawrid, tedy e kdokoli se dopust velehchu 22, dopustil

se inu bezvrectv. Nelze se dopustit tekfru 23 nad dnm hnkem.

17 Ivan Hrbek nepesn peloil

ala l-ari stew jako vzneen



sed.
18 Ten, kdo napad Bo Vlastnosti svm patnm a inovativnm vkladem.
19 Ten, kdo neuznv Bo Vlastnosti a zrove sml, e Korn byl stvoen.
20 Lid Sunny, tedy ti, jejich vrouka je v souladu se Sunnou.
21 Nejranj odtpeneck proud islmu, kter povstal proti chalfovi Almu,
budi s nm Allh spokojen, a nakonec stl i za jeho vradou. Jin muslimy
prohlaovali za nevc na zklad jejich hch a povaovali proto jejich krev,
majetek a est za napadnutelnou.
22 Arab. kebra, hch, za kter je Kornem i Sunnou vzpomenuta hrozba
sankc na tomto nebo na onom svt, vedle samotnho faktu, e jde o hch.
23 Arab. , prohlen muslima za nevcho.

Za nevcho lze oznait pouze toho, kdo odvrhne nkter z pti pil24, kter
jmenoval Bo Posel Muhammed :

Islm stoj na ptici: svdectv, e nen bostva krom Allha a e
Muhammed je Posel Bo, vykonn modlitby, uhrazen zektu 25, pst v
Ramadnu a vykonn pout26 k Domu27.28
Kdy je ustaven dkaz proti tomu, kdo odvrhne nkter z pil islmu?
U tech z nich nen sporu v otzce toho, kdo je opust.
Kdokoli nepronese nen bostva krom Allha, kdo nedodruje modlitbu a kdo
se nepost, protoe tm tyto vci vdom odkld z jejich stanovenho asu.29 A
pokud je vdom odkld z jejich stanovenho asu, nikdy je nebude moci
nahradit.
Co se te zektu, kdo jej ned, me jej dt pozdji, ale je hnkem, nebo jej
nehrad.
24 Odvrhnutm lze myslme pesvden o tom, e dan pil nen nboenskou
povinnost. Nevykonvn povinnosti pti dennch modliteb dle vtinovho
nzoru samo o sob konstituuje nevru, by by i dotyn potvrzoval jejich
zvaznost. Modlitba tak tvo mezi vemi ostatnmi iny vjimku. Tohoto chpn
byli dle podn zaznamenanho at-Tirmzm v Sunenu, .2622, vichni sahbov.
Tot uvd od Bira ibn Mufaddala i al-Hkim v Mustedreku, . 1248, podn je
sahh. Toto zaznamenvaj al-Merwez a al-Llik. Toto zastvali immov Ahmed,
Ishk ibn Rahwejh, Abdullh ibn Mubrek a mnoz dal z prvnch i pozdjch
generac muslim. Stejnho nzoru byli i Ibn Tejmjja a Ibn Hazm.
25 Arab. Nboensk da definovan ze stanoven ve danm procentem
celku.
26 Arab. hadd, pou do Mekky a jejho nejbliho okol v urit stanoven
as v roce, s vykonnm uritch stanovench akt a zpsob uctvn.
27 Arab. al-bejt, odkazuje na Kabu, svatyni Jedinho Boha v Mekce, kter je
prvn svho druhu na svt.
28 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 19; Ibn Hibbn v Sahhu, hads . 1446
a dal.
29 Tj. tm, e je nevykonal v urenm ase, jich de facto zanechal.

Co se pouti te, kdokoli je povinen ji vykonat a nachz pro ni prostedky, pak je

pro nj povinnost, ale nen to pro nj povinnost ji toho stejnho roku, proto
neme bt prohlen za nevcho, nebo je zde tato pochybnost, e ji jet
me vykonat. Nen ani hnkem, pokud jej odkld, tak jako je hnkem ten,
kdo odkld platbu zektu, protoe zekt obsahuje i nrok chudobnch muslim,
ke kterm plyne a pokud je uhrazen, me jim bt rozdn.
Pokud nkdo zeme s ltost, e mohl hadd vykonat, ale neuinil tak, bude
vroucn dat, aby byl navrcen na tento svt a mohl se na pou vypravit.
V takovm ppad je povinnost jeho rodiny vykonat hadd za nj a my meme
prosit Allha, aby toto pijal stejnou hodnotou, jako kdyby dotyn pou
absolvoval sm osobn, nebo byl pece vcm a vichni lid se pili za nj
modlit po jeho smrti.