Skuten je teba muslimky zachraovat?

Antropologick reflexe
kulturnho relativismu a souvisejcho.
Abstrakt
Tento lnek se zabv etikou probhajc "Vlky proti terorismu" a
te se, zda nm antropologie - jako disciplna oddan porozumn
kulturnm rozdlm a vypodvn se s nimi - me nabdnout
kritick nhled na argumenty obhajujc americkou intervenci v
Afghnistnu nutnost osvobozen i zchrany tamnch en.
Na vod se dotkm nebezpe, kter plynou z reifikace (chybnho
povaovn kultury za materiln se projevujc fenomn, kter je
ukonen a lze jej vnmat, spe ne za komplexn agregt proces,
na nm se vce i mn podl rzn jedinci, pozn. pekl.). Tato jsou
zejm ze snah o skrvn nepehlednch historicko-politickch dj
za srozumiteln kulturn ikony, jakou je i muslimsk ena. Nsledn
pivdm pozornost k rezonanci souasnho diskursu rovnosti,
svobody a prv s ran koloniln a misionskou rtorikou o
muslimkch. Tvrdm, e je msto toho teba rozvinout skuten
docenn rozdl mezi enami ve svt - jakoto produkt rozlinch
djin,
vystn
rozlinch
okolnost
a
projev
rozlin
strukturovanch poteb.
Dle zaujmm stanovisko, e spe ne snait se o "zchranu"
ostatnch (i s nadazenost, kterou to implikuje, a nsilm, kter by to
pivodilo) bychom spe mli uvaovat v intencch (1) prce s nimi v
situacch, kter rozeznme jako ovlivovan historickmi zmnami,
a (2) vah o na zven zodpovdnost pi poukazovn na podoby
globln nespravedlnosti, ji mocn majc vliv na jejich ivoty
pivdj.
Mnoho z tchto argument o limitech tzv. kulturnho relativismu
rozvjm pemtnm o burce a mnohovznamovosti zahalovn se v
muslimskm svt.
Jak jsou tedy argumenty pro Vlku proti terorismu vyuvajc snahu
o osvobozen afgnskch en? A m v tomto ohledu antropologie co
nabdnout?
K tto otzce m sten pivedla i m osobn zkuenost s
afghnskou reakc na vlku. Stejn jako mnoho mch koleg
zabvajcch se podobnmi tmaty jsem byla zvna, abych o tmatu
promluvila. Pro m to jako akademika, kter tomuto vnoval 20 let
ivota a m problematick vztah ke sv identit, nepotilo? Byla
zde monost, jak rozit sv mylenky a napravit omyly. Nruiv
ptrn po informacch o naich sestrch - zakrytch ench (jak je
G. Bush krsn nazval) je chvlyhodn a v souvislosti se studijnmi
programy, kter dnes berou vn nadnrodn feminismus, m i
uritou integritu.
M znepokojen m vedlo k reflexi toho, pro se jakoto zpadn
feministky nebo prost lid majc starost o eny mme obvat

reakc na udlosti 11. z 2001. Rda bych upozornila na "minov

pole" - tato metafora je bohuel pro zemi jako Afghnistn a jeho
nejvy poet min na osobu pli vhodn - tto posedlosti dlem
muslimek. Pokoum se ukazovat skrze n cestu pomoc poznatk z
antropologie - vdy, jej povinnost je pochopen a prce s
kulturnmi rozdly. Zrove se vak snam o kritick pstup k
antropologick reifikaci kulturnch rozdl.
Kulturn vysvtlen a mobilizace en
Je snaz vidt, pro je teba ohledn soustedn se na muslimky
pojmat skepsi, zaneme-li s reakc americk veejnosti. Zanalyzuji
dva jej projevy: rozhovor s reportrem "PBS NewHour s Jimem
Lehrerem" a projev prvn dmy L. Bushov ze 17. 11. 2001. (...)
Otzky u prvnho z nich byly beznadjn obecn. V muslimky v x?
Jsou y? Povoluje islm enm z? Odpovdla jsem: Zamnila-li byste
kad "muslimka" za kesanka nebo idovka, dvaly by vm ty
otzky smysl? Nevila bych, e zavol znovu. Zavolala vak
dvakrt. (...)
Zajmav je pesvden, e se znalostmi o ench a islmu nebo
ritulech lze pochopit toky na WTC nebo vldu Talibanu a tak dle
(...).
Jinmi slovy - je otzkou pro se znalosti o kultue danho regionu
staly vznamnjmi ne ty o historii tamnch represivnch reim a
roli USA. Toto rmovn dle mho zabraovalo v pochopen utrpen v
tomto svt. Tyto otzky ns msto k pochopen vedly k dlen svta
na Zpad a Vchod, ns a muslimy, zem, kde prvn dmy veejn
promlouvaj, a zem, kde se eny tie potcej v burkch.
Nejnalhavj pro m byla otzka, pro byla problematika
afgnskch en tak vznamn, kdy ignorovala ostatn souvislosti.
Pro byly eny najednou takto vyuvny, kdy k tomu nedochzelo
v pedelch konfliktech?
L. Bushov se v jej ei na jednu stranu nepodailo pojmout
vznamn rozdly mezi Talibanem a teroristy a tak jednotliv
piny chudoby, nemoc a podvivy afghnskch en a jejich
vylouen z prce, ze kolstv a z radost laku na nehty. Na druhou
stranu jin rozdly vytvoila - pedstavu civilizovanch lid stojcch
proti monstrm, kter "nm chtj vnutit svj svt".
e zahrnovala eny jako jeden z dvod intervence v Afghnistnu.
"Boj proti terorismu je i bojem za prva a dstojnost en".
Tato slova straideln rezonuj s lidmi, kte se nkdy zabvali
kolonialismem. Britov pi kolonizaci Jin Asie asto pouvali tento
argument. "Bl mu zachraoval hndou enu ped hndm
muem". Historie je tchto ppad pln, vetn Blzkho Vchodu. K
paradoxu dolo v Egypt, kde Lord Cromer bojoval proti tisku
tamnch en a sm se doma stavl do opozice proti jejich volebnmu
prvu. (...)

I podle tchto pklad je tedy nutn mt se na pozoru, kdykoliv se

nkdo sna historickou a politickou situaci skrvat za snahu o
osvobozen en.
Dle bych se rda zamila na ty Afghnky, kter se (dle L.
Bushov) tak radovaly z osvobozen Ameriany. Panuje rozen
pesvden, e hlavnm znakem talibanskho tlaku na ench je
vnucovn burek. Liberlov jsou pak pekvapeni, kdy vid, e se
ani po osvobozen svch burek nevzdvaj. Proto je poteba vyjasnit
nkolik zkladnch vc ohledn zahalovn.
Zaprv je nutno zmnit, e to nebyl Taliban, kdo vynalezl burku.
Jedn se o mstn patunsk odv, kter eny nosily, aby daly najevo
skromnost a poestnost. Znaila tak oddlen muskch a enskch
sfr v rmci rodiny a domu, nikoliv vak na veejnosti.
Antropoloka Hanna Papanek burky oznaila za "penosnou sekluzi".
Vimla si, e jej vynlez enm umonil opustit oddlen domov a
zrove si zachovat morln standardy tkajc se oddlen mu a
en.
Pro by se tedy eny najednou mly stt neskromnmi? Pro by
mly odhazovat znamen sv poestnosti a svou ochranu ped cizmi
mui? Odv se stal natolik praktickm, e vtina en ani
neuvaovala o jeho vznamu.
Jedn se o podobnou (by ne pln) situaci, jako kdy bychom se na
operu vydali v ortkch. Antropologov moc dobe v, e lid
pizpsobuj svj odv sv komunit a jejm socilnm standardm,
nboenstv a morlce, nesna-li se naopak schvln tyto konvence
poruovat nebo na jejich zachovn naopak nemaj prostedky.
ijeme-li v pesvden, e Amerianky jsou ve volb obleen
svobodn, sta pipomenout vraz "tyranie mdy".
Jedin, co Taliban udlal, bylo, e vnutil jednu formu zahalovn a
prohlsil ji za jedinou "nboensky" vhodnou. Nejsem sice odbornic
na Afghnistn, ale vtina tamnch en nebyla pli vzdlan a ila
v zemdlskch oblastech. I kdyby dolo k osvobozen, nevzdaly by
se zahalovn, stejn jako se zahaluj jejich hinduistick protjky.
I v New York Times vyel lnek o afghnskch uprchlicch, kter se
sv okol snaily vzdlvat v tto rozmanitosti. Zobrazuje celou
klu - burky, dory i modern hidby, kterch vyuvaj pedevm
studentky nap. medicny. To, e burka nle pouze ctihodnm
enm, dosvduje i rozhovor s chudou trhovkyn, kter ji odmt
nosit s tm, e nen nic pro ni, kdy si mus vydlvat na ulici.
Guardian zase pinesl pbh o en, kter si vymohla vjimku z
noen burky. I j vak pilo nemysliteln vzdt se doru. V m
etnografick studii bedunsk komunity jsem zaznamenala, e je
zahalovn ped starm muem povaovno za znak morlky a
rodinn cti.
Z tohoto vyplvaj dva zvry. Zaprv se musme zbavit vkladu
zahalovn jako symbolu tlaku en. Nen pece poruenm svobody,
kdy uznme rzn socio-historick kontexty, v nich eny existuj.

Zadruh pak musme pestat zjednoduovat vechny problmy en

na problematiku zahalovn.
Vyvstv tedy problm, jak se ke kultue druhch postavit (bez
pasivity kulturnho relativismu).
Tuto problematiku bych rda nahlela ze t hl. Prvnm je mj
nzor na pstup feministek-antropoloek. Sama nesouhlasm s
talibanskou diktaturou, ale kdy se mn do rukou dostala petice
proti jejich tlaku en, byla jsem na pochybch. Nikdy mn nikdo
nenabdl petici za prva en v Palestin nebt bombardovna
Izraelci. Problematika se pehnan medializuje a zapomn se kvli
n na ostatn problmy en ve svt, m vak nikterak nesniuji
pnos organizac, kter se tmto zabvaj. (...) Mli bychom se vak
pozorn podvat, co podporujeme, a pemlet o tom pro. Dle
mho nzoru tak chyb vt snaha o boji s nerovnost ve svt.
Sociln prva tak povauji za zkladn.
Dle si musme uvdomit existenci rozdlu. Bude pro posttalibansk Afghnky vysvobozenm to, e se budou oblkat jako my?
Nebo jsme naopak schopn pijmout, e se budou odliovat? Na
spasitelskou rtoriku si musme dvat dobr pozor. Chceme pro eny
spravedlnost, ale pijmme, e nzory na ni se mohou velmi liit.
Pi diskuzch o pestavb Afghnistnu se tamn aktivistky shodly, e
zkladem pro ni mus bt islm. "Kdybych pila do A. dajc hlasy
pro sekularizaci, polou m nkam" eny naopak vzhlej k ranu zemi, kde funguje feminismus muslimskch en a da se mu. Nen
vak jist, dje-li se tak dky, nebo navzdory tamn vld.
Je tak nutn neupadnout do polarizace a nestavt feminismus
pouze jako specifikum Zpadu. Je nebezpen dvat proti sob
feminismus s fundamentalismem - bojovnci za prva en v
muslimskm svt by se tak ocitli ped tkou volbou, protoe jejich
chpn feminismu je odlin.
Existuje tedy osvobozen, kter je zrove islmsk? A je vbec
osvobozen tm sprvnm clem? Saba Mahmood 20 let zkoumala
tern v Egypt a tvrd, e ani jednou nenarazila na enu, kter by
zvidla tm americkm. Vimla si tak, e je vdy nucena se
distancovat od in islamistickch hnut ve svt - nic takovho ale
nepozoruje u sekularist, kte se za svtov vlky, kolonialismus,
genocidy, otrokstv a ostatn kody tolik omlouvat nemusej.
Musme se zbavit dogmatick vry v islamismus stejn jako v
sekulrn humanismus.
Na zvr se pojme vrtit k mmu titulku - potebuj eny zchranu?
Nezachraujete jen ped nm, ale i PRO nco. A tato idea
nadazenosti toho, pro co chceme eny zachraovat, posiluje pocit
nadazenosti Zpadu - aroganci, kter bychom se mli brnit. Stejn
rtoriky bychom nikdy neuili v souvislosti s Afroameriankami nebo
pracujcmi enami - rasa a tda jsou zpolitizovny, nikoliv vak
kultura. Nesmme se hlsit k pstupu mision z 19. stolet, kte se
snaili zachraovat sv muslimsk sestry. (...)

Nestojme nad svtem a nedvme se na nj jako na moe chudch

a utlaovanch lid. Jsme jeho soust. A samotn islamistick hnut
vznikla v reakci na zsahy Zpadu do ivot na Blzkm Vchod.
Jako mnohem produktivnj se mn jev zamit se na vechny
formy bezprv a na to, co proti nim meme udlat. RAWA - hnut
afghnskch en - opakovan upozoruje na nutnost vnmat rozdl
mezi vldami a jejich obany, vnmat, jak se udlosti to kolem
ropnch zjm a mezinrodnmu obchodu s drogami. Nejsou
posedl zahalovnm, i kdy to jsou ty nejradiklnj feministky
bojujc za sekulrn a demokratick Afghnistn. Bohuel jsou vak
vyslyeny jenom jejich zprvy o excesech Talibanu, a to i pes to, e
kritizovaly i pedchoz reimy. Misionstv a koloniln feminismus
u pat minulosti, my musme kriticky zkoumat nae monosti ve
snaze o tvorbu svta, v nm se tyto neboh Afghnky, pro n se
"lmou srdce civilizovanho svta", mohou dokat bezpe a
slunho ivota.