IBNU L-HAJSAM, PRVN VDEC HISTORIE

ijeme ve vku vdy. Vnuj se j miliony lid na tiscovkch univerzit a

vzkumnch pracovi. Jsme hluboce zvisl na jejch vdobytcch. Co je vak
vda a kdo byli prvn skuten vdci?
Na svt okolo lze pohlet dvma cestami, tou bnou, tj. kadodennm
uvaovnm, kter je sice velmi vhodn, velmi rychle nauiteln a efektivn, ale
nepronik k podstat vc, kter vyuv, a nept se pro. Druhm zpsobem,
kter si tyto otzky klade, je spolen filozofie, teologie a vda.
Zatmco je filozofie svho druhu mentln trnink a teologie se zabv
nepoznatelnmi vcmi Bomi, i vztahem Boha a lovka, je vda sofistikovan
studium hmatatelnho svta.
Vda nen ani zliba, pedmt zjmu, ani obor. Je systmem s jasn danou
metodou, kterou lze shrnout do sedmi krok:
1. Pozorovn.
2. Formulace otzky, kterou chceme eit.
3. Formulace hypotzy.
4. Oven hypotzy empiricky, pokusem.
5. Analza vsledk pokusu, pokud mono kvantitativn (matematick).
6. Kritick interpretace zskanch dat a zformovn obecnho zvru.
7. Publikace vsledk v uznvanm odbornm periodiku.
Tato metoda mus bt dodrena ve vech uvedench bodech, aby vda zstala
vdou a nestala se pavdou.
Se vznikem vdy se poj v Evrop ti jmna a ti osudy. Onmi temi mui jsou:
1. Galileo Galilei, kter pi svch pozorovnch odvrhl nkter tvrzen
antickch autor a zavedl tak do vdeckho slovnku pojem ovitelnosti.
2. Roger Bacon, kter operuje s idoly, kter pekej vdeckmu poznn idoly rodu, tj. antropomorfizace vnmanho, idoly jeskyn, dan vlastn
omezenost a svzanost s prostorem, idoly trit, dan limity jazyka a
idoly divadla, dan pehnanou ctou k autoritm.
3. Poslednm z evropskch zakladatel vdy je Ren Descartes, zasazujc se
o matematizaci pozorovn, jasnost a ustlenou metodu.
Ppadn jako tvrtho lze mezi n jet dodat Karla Poppera, kter si ve 20.
stolet uvdomil, e ne vechny otzky formulovan jako vdeck, lze dostaten
dobe verifikovat, a proto zavedl do teorie vdy dal pojem falzifikace, tj.
empiricky doloiteln, experimentln zpochybnn dosavadnch vdeckch
zvr.
Z uvedenho vyplv, e vda v nejum svm smyslu je vhradn plodem
evropsk kultury, kter nem jinde na svt obdoby. Nebo je ve pln jinak?
Sociln antropolog Robert Brifault poznamenv:
To, co nazvme vdou, vzniklo jako vsledek novch experimentlnch
metod, pozorovn a men, kter byly do Evropy pineseny Araby. Vda je
nejvznanjm pspvkem arabsk civilizace modernmu svtu. Tyto a
dal vlivy islmsk civilizace byly z prvn ruky pedny evropskmu ivotu.
() Dluh na vdy t arabsk nespov v pevratnch objevech a novch
teorich. Vda dlu arabsk kultue samu svou existenci! Antick svt byl
pedvdeck. eck astronomie a matematika byla cizm importem, kter

se nikdy celoplon neujal. Trpliv hromadn poznatk, peliv jejich

tdn, vyvinut subtiln vdeck metody, detailn a dlouhodob pozorovn
a experimentln vyetovn pozorovanch jev byly eckmu
temperamentu ciz. To, co nazvme vdou, vyrostlo v Evrop vsledkem
zaveden novch metod experimentu, pozorovn a men a vsledkem
rozvoje matematiky ve form naprosto neznm starm ekm. Tento
duch a tyto nov metody byly do Evropy pineseny Araby. 1
Mnoho lidskch spoleenstv tedy studovalo okoln svt, ale vdeckou metodu
neznali. Chybn zvry byly vyvrceny o mnoho stalet pozdji dalmi uenci,
kte ji pouvali experimentlnch metod. ada jich pochzela z muslimskho
prosted.
Al-Kind (zemel 873 k. ry) kriticky posuzuje star eck dohady v optice, zda
lze zaplit zrcadlem lo a experimentln vyvrac monost pemny obecnch
kov v drah. Svou interpretac Aristotela, Platna, Porfyria a Prokla ovlivnil
pozdji i Baconovy teze nebezpe idol pi vdeckm studiu.
Al-Chawrizm (z. 840 k. ry) vynalz prvn systematickou soustava jednotek
k men veliin. Zavd algebru, reformuje aritmetiku a stav pedpoklady pro
kvantifikaci zjitnch poznatk.
Asi nejvtm arabskm gniem, kter v sob spojoval pnosy a vlastnosti svch
pedchdc, i v kontextu evropskm Galilea, Bacona i Descartesa a Poppera
dohromady, byl vak Ab Al Hasan ibnu l-Hasan ibnu l-Hajsam (lat. Alhacen i
Alhazen).
Specializoval pedevm na optiku a bhem sv prce formuloval a ustavil ve
vzpomnanou vdeckou metodu sedmi krok, kter v podstat plat dodnes. Tu
lze objevit v knize nazvan Kitbu l-Menzir, esky Kniha optiky, vydan
nkdy okolo roku 1021.
V tto knize vyvrtil dvj teorie Pythgora a Euklida, e oko je zdrojem svtla,
jeho pomoc vidme, jednoduchm experimentem s nemonost vidt po tm.
Tak doel k nzoru, e svtlo naopak do oka vstupuje a umouje nm vidt.
Krom toho, e vynalezl cameru obscuru a dokzal, e oko vnm obraz zrcadlov
obrcen, kter pevrac a mozek, tak rozloil svtlo na barvy spektra a
experimentln prokzal, e svtlo se po pmce a jeho rychlost je konen.
Mnoho set let ped Einsteinem tak pedpovdl, e svtlo m i sticovou
povahu. Jeho kniha byla peloena do latiny pod nzvem De aspectibus a
poslouila jako pedloha pro Baconovu Perspectivu o 250 let pozdji.
Ibnu l-Hajsam se narodil v roce 965 k. ry v irck Base. Je autorem celkem 200
prac z rznch obor. Byl prvnm, kdo aplikoval algebru do geometrie, vymyslel
systm souadnic a analytickou geometrii. Byl nadenm experimenttorem,
k emu jej vedla jednak jeho skeptick povaha a jednak jeho muslimsk vra.
Vil pevn, e lid chybuj a jedin, kdo je absolutn dokonal, je Jedin Bh. Aby
lovk poznal vesmr, mus, jak kal, nechat k sob promluvit sm vesmr.
Hleda pravdy podle nj nen ten, kdo studuje spisy antickch autor a vkld
v n dky sv povaze dvru, ale naopak ten, kdo o nich pochybuje a jejich
poznatky podrobuje kritice cestou argumentace a ukzky.

1 Briffault, Robert (1928): Making of Humanity, str. 190 - 202.

Kdy se o jeho vhlasu dozvdl ftimovsk vlada al-Hkim, poruil mu nalzt

systm, jak pedvdat a kontrolovat zplavy na Nilu. Uen Iran se ihned pustil
do prce ale zhy zjistil, e nco takovho nen z vdeckho pohledu vzhledem
k technickm monostem t doby provediteln. To al-Hkima rozltilo a pikzal
vdce popravit. Ibnu l-Hajsam vak pedstral lenstv a do vldcovi smrti a tak
poprav unikl.
Podnikl tak cestu do Andalusie, kde pednel nejen o fyzice, ale tak o
matematice, meteorologii, lkastv a samozejm i o vdeck metod, kter
vnoval nkolik dalch knih. Popsal tak dnut atmosfry se vzrstajc vkou,
gravitaci a gravitan zrychlen, nezvisle na Newtonovi formuloval i zkon
setrvanosti a zkon sly. Ibnu l-Hajsam zemel v roce 1040 k. ry.
Ibnu l-Hajsam nen jen prototypem vdce a dkazem, e rozpor mezi vdou a
nboenstvm je uml, ale tak mementem, e vda je schopna odpovdt jen
na nkter, zvltnm zpsobem formulovan otzky a neme studovat vechny
fenomny okolnho svta, ani by zrove pestala bt vdou. Jeho pbh u, e
vda jako takov nen vemocn a sami vdci nejene za to nenesou vinu, ale
mli by si sv limity vdy tak uvdomovat.