Paulu Khunerovi, mmu pteli z Nov

Guineje 1914, Austrlie 1918, Jinch Tyrol

1922.

Sex a represe
v divosk
spolenosti
Bronislav
Malinovski

PELOILI
MARTIN HBEK A MARKTA TROJANOV
SOCIOLOGICK NAKLADATELSTV PRAHA 2007

Vydalo SOCIOLOGICK NAKLADATELSTV (SLON), Praha

2007. Vydn prvn.
Kniha vychz ve spoluprci s Cargo Publishers.
Z anglickho originlu Sex and Repression in Savage
Society, vydanho v nakladatelstv Routledge
(Routledge Classics), London and New York 2001
(reprint 2002), peloili Martin Hbek a Markta
Trojanov.
Doslovy napsali Petr Skalnk a Frantiek Vrhel.
Edin ada MOST (Modern sociologick teorie), 4. svazek.
Rediguje Miloslav Petrusek.
Jazykov

redaktor

Robin

Ujfalul.

Odpovdn

redaktorka Alena Miltov. Nvrh oblky a sazba studio

Designiq.
Vytiskla tiskrna Ale Zpotock - az servis, Mendk 9,
Praha 4. Adresy vydavatel:
Alena Miltov, Rabysk 740/12,
Praha-Kamk. Ji Ryba, U Nrodn
galerie 469, Praha-Zbraslav.
Adresa nakladatelstv:
SOCIOLOGICK NAKLADATELSTV
Jilsk 1,11000 Praha 1
redakce@slonknihy.cz www.slonknihy.cz

All rights reserved. Authoriscd translation from the

English language edition publlshed by Routledge, a
member of theTaylor & Francis Group.

Vechna prva vyhrazena. Autorizovan peklad z

anglickho vydn v nakladatelstv Routledge, a
member of the Taylor & Francis Group.
Translation Martin Hbek a Markta
Trojanov Afterwords Petr Skalnk,
Frantiek Vrhel 2007 ISBN 978-8086429-76-2

Obsah

Pedmluva....................................................... 7
ST I - VYTVEN KOMPLEXU...................... 13
Kapitola 1 - Problm...................................... 15
Kapitola 2 - Rodina otcovskho a mateskho
prva ..
20
Kapitola 3 - Prvn stadium rodinnho dramatu 27
Kapitola 4 - Otcovstv ve spolenosti
mateskho prva.......................... 32
Kapitola 5 - Sexualita v obdob ranho dtstv. 38
Kapitola 6 - Pprava na ivot.......................... 43
Kapitola 7 - Sexualita v pozdnm dtstv......... 49
Kapitola 8 - Puberta....................................... 56
Kapitola 9 - Rodinn komplex
ve spolenosti mateskho prva. . . 67
ST II - ZRCADLO TRADICE............................
Kapitola 1 - Komplex a mtus ve spolenosti
mateskho prva..........................
Kapitola 2 - Nemoc a perverze........................
Kapitola 3 - Sny a iny....................................
Kapitola 4 - Obscnnost a mtus.....................
ST III - PSYCHOANALZA
A ANTROPOLOGIE.........................................
Kapitola 1 - Rozpor mezi psychoanalzou
a spoleenskou vdou..................
Kapitola 2 - Potlaen komplex"..................
Kapitola 3 - Prvotn pina kultury".............
Kapitola 4 - Dsledky otcovrady..................

73
75
77
82
91

113
115
120
124
128

Kapitola 5 - Rozbor hypotzy o pvodn

otcovrad..
132
Kapitola 6 - Komplex nebo citov vztah?....... 142
ST IV - INSTINKT A KULTURA..................... 147
Kapitola 1 - Pechod z prody do kultury...... 149
Kapitola 2 - Rodina jako kolbka rodc se
kultury..
152
Kapitola 3 - Pen a je u zvat a u lid........ 159
Kapitola 4 - Partnersk vztahy...................... 165
Kapitola 5 - Rodiovsk lska....................... 169
Kapitola 6 - Stlost rodinnch vztah u
lovka.. . .
176
Kapitola 7 - Tvrnost lidskch instinkt......... 181
Kapitola 8 - Od instinktu k citu..................... 184
Kapitola 9 - Matestv a pokuen incestu...... 193
Kapitola 10 - Autorita a represe.................... 200
Kapitola 11 - Otcovsk a matesk prvo....... 206
Kapitola 12 - Kultura a komplex"................. 213
K prvnmu eskmu pekladu knihy zakladatele
sociln antropologie (Petr Skalnk) .............. 218
Malinowski a psychoanalza (Frantiek Vrhel)
...................................................................225
Rejstk jmenn............................................ 233
Rejstk vcn.............................................. 235

Pedmluva

Popularita
psychoanalytick
doktrny
je
v
poslednch deseti letech pmo hvzdn. M
rostouc vliv na souasnou literaturu, vdu i
umn. Dalo by se ci, e je mdnm trendem
doby. Mnoho blouznivc j bezmezn propadlo,
mnoho stzlivch uenc pobouila a rozhnvala.
Autor tto knihy pat pochopiteln do prvn z
tchto dvou kategori, nebo byl naas teoriemi
Freuda, Riverse, Junga a Jonese nadmru
ovlivnn. Stzlivost uvaovn je vak uenci
vn nejsilnj, a tak pochybnosti brzy zchladily
poten naden.
Tento proces vystzlivn me pozorn ten
v pedkldanm tlm svazku sledovat. Nerad
bych
vak
vzbudil
oekvn
njakho
dramatickho obratu. Nikdy jsem neprovozoval
psychoanalytickou praxi, ani jsem nebyl stoupencem tto teorie, a nyn, akoliv m roziluj
nabubel tvrzen psychoanalzy, jej chaotick
argumentace a zbyten sloit terminologie,
musm j piznat hlubok vdk za podnty k
vahm a cenn pouen o psychologii lovka.
Psychoanalza ns postavila ped dynamickou
teorii lidsk mysli, v n studium duevnch
proces dostalo konkrtn obrysy; nabdala ns,
abychom se zamili na psychologii dtte a vvoj
jedince.
Nemn
vznamnm
pnosem
psychoanalzy je, e ns pinutila brt v vahu i
skryt a utajovan strnky ivota lovka.
Oteven pstup k sexu a k rznm hanebnm
nzkostem a rozmarm lovka, kvli nmu je
psychoanalza nejvce nenvidna a zatracovna,
je podle mho nzoru pro vdu nanejv

pnosn. Prv pro tuto otevenost by si

psychoanalza mla zskat pze zejmna vech
zjemc

o studium lovka, pokud jej chtj zkoumat bez

zbytench zbran, dokonce i bez fkovho listu.
Jako k a nsledovnk Havelocka Ellise nebudu
tentokrt Freuda obviovat z pansexualismu",
pestoe s jeho pojetm pohlavnho pudu hluboce
nesouhlasm. Ani vak nemnm ulevit svmu
neistmu svdom tm, e bych jeho nzory pod
tlakem pijal. lovk je zve a jeho sklony jsou
obas neist. estn antropolog mus tomuto
faktu elit. Nmitka uence nem na to, e
pojet sexu je v psychoanalze chpno oteven
a s drazem, jej si zaslou, ale e je myln.
Tento svazek m za sebou pestrou historii. Jeho
prvn dv sti byly napsny mnohem dve ne
zbytek. Mnoh vahy v nich obsaen se zrodily v
dob, kdy jsem se zabval vzkumem ivota
melanskch spoleenstv na jednom korlovm
souostrov. Pouen, kterch se mi dostalo od
mho ptele, profesora C. G. Seligmana, a
literatura, j m laskav zsoboval, m pimly
zamyslet se nad podobou, v jak by se mohl
oidipsk komplex a jin projevy nevdom"
objevovat
ve
spoleenstv
zaloenm
na
mateskm prvu. Pedkldan poznatky o
matrilinernm komplexu u Melansan jsou,
pokud vm, prvnm uplatnnm psychoanalytick
teorie na vzkum ivota divoch a mohou snad
proto vzbudit zjem tch, kte zkoumaj lovka,
jeho mysl a kulturu. Sv zvry jsem formuloval s
pouitm
terminologie,
kter
je
vce
psychoanalytick, ne bych si sm nyn pl. I tak
zdka zabhm do vtch detail, ne jsou
termny jako komplex" nebo represe"1, a jejich
vznam je v mm textu zcela jasn vymezen a
empirick.
Po del etb jsem ale zaal bt stle mn
naklonn neomezen pijmat zvry Freuda a
jet
mn
pak
vech
vtv
a
odno
psychoanalzy. Jako antropolog jsem ml pede' esky t potlaen" - poznmka pekladatele (M.H.).

vm pocit, e
divoch, hypo

ambicizn

teorie

tkajc

se

tzy o pvodu lidskch instituc a vklady vvoje

kultury by mly bt vedle vdomch a
nevdomch aspekt lidsk mysli zaloeny i na
spolehliv znalosti domorodho ivota. Skupinov
manelstv ani totemismus, nevraivost vi
tchyni ani magie se pece neodehrvaj v
nevdom. Jsou to pevn sociologick a kulturn
fakta a jejich teoretick uchopen vyaduje
zkuenost, kterou nelze zskat v ordinaci. O
oprvnnosti svch pochyb jsem se pesvdil
pelivou etbou Freudova Totemu a tabu, jeho
Skupinov psychologie a analzy ega, Rheimova
Australskho totemismu a antropologickch prac
Reika, Ranka a Jonese. M zvry a jejich
zdvodnn ten nalezne v tet sti tto
knihy.
V zvren sti se pokoum podat vlastn
vklad vzniku kultury. Nastiuji zmny, jimi
zvec povaha lidskho druhu musela projt v
anomlnch podmnkch, do nich ji uvrhla
kultura. Zvlt se snam ukzat, e potlaen
pohlavnho pudu a urit forma komplexu" jsou
nutn vedlej produkty vzniku kultury.
Tato zvren st knihy nazvan Instinkt a
kultura je podle mho soudu nejzvanj a
zrove nejvce diskutabiln. Alespo z pohledu
antropologie je pionrskm poinem, pokusem
prozkoumat neprobdan zem na pomez vdy
o lovku a vdy o zvatech. Vtinu mch
argument
bude
nepochybn
nutn
peformulovat, avak vm, e nastoluj dleit
otzky, kter biologov, psychologov zvat i ti,
jejich oblast vzkumu je kultura, budou muset
dve i pozdji vzt do vahy.
Pokud jde o poznatky z biologie a psychologie
zvat, opral jsem se o veobecn znm dla.
Zvlt jsem pracoval se svazky Darwina a
Havelocka Ellise, profesor Lloyda Morgana,
Herricka a Thorndika, Dr. Heapa, Dr. Khlera a

pana Pyecrofta a dle s daji, kter je mon

nalzt v sociologickch pracch Westermarcka,
Hobhousea, Espinase a dalch. V textu jsem na
n neodkazoval v kadm jednotlivm

ppad, a proto bych na tomto mst rd vyjdil

vdnost, kterou k tmto dlm chovm, zvlt
pak k pracm profesora Lloyda Morgana, jeho
koncept instinktu se mi jev jako nejadekvtnj
a jeho postehy jsem shledal nejuitenjmi.
Pli pozd jsem zjistil, e mezi mm a
Morganovm uitm termn instinkt a zvyk je
urit rozpor, kter se promt i do konceptu
tvrnosti instinkt, s nm oba pracujeme.
Domnvm se vak, e to neznamen dnou
zvanou nzorovou odchylku. Rovn vm, e
kultura obohacuje koncept tvrnosti instinkt o
nov rozmr, z nho mohou psychologov zvat
tit pro svou prci, pou-li se o pspvku
antropologie k tomuto problmu.
Pi pprav tto knihy se mi dostalo ady
pounch podnt a pomoci v podob etnch
rozhovor o jejm tmatu od ptel, Brendy Z.
Seligmanov z Oxfordu, Dr. R. H. Lowieho a
profesora Kroebera z Kalifornsk univerzity, pana
Firtha z Novho Zlandu, Dr. W. A. Whitea z
Washingtonu, Dr. H. S. Sullivana z Baltimore,
profesora Herricka z Chicagsk univerzity, Dr.
Ginsberga z Londnsk ekonomick koly, Dr. G.
V. Hamiltona a Dr. S. E. Jelliffea z New Yorku, Dr.
E. Millera z Harleysk ulice, de Angulovch z
Berkeley v Kalifornii, pana C. K. Ogdena z
Cambridge,
profesora
Radcliffe-Browna
z
Kapskho msta a Sydney a Lawrence K. Franka z
New York City. Ternn vzkum, na nm je tato
kniha zaloena, jsem mohl uskutenit dky
velkorysosti Roberta Monda.
Paul Khuner z Vdn, mj ptel, jemu je tato
kniha vnovna, mn nesmrn pomohl svou
zasvcenou kritikou, kter vyjasnila mj pohled
na toto i jin tmata.
B. M.
Katedra antropologie

Londnsk ekonomick kola, Londnsk

univerzita nor 1927

Po dlouh dob, kdy byly pudy pehleny ve

jmnu vzkumu poitk, je nyn modern
psychologie naklonna pistoupit k vtu a
popisu instinktivnho konn. Nepochybn tm
postupuje o krok kupedu. Avak kdy se pokou
vysvtlovat sloit udlosti v ivot jedinc a
spolenosti pmm odkazem k tmto silm
prody, jej vysvtlen bvaj nahodil a nsiln...
Dve ne se zaneme zabvat lohou duevna
ve
spolenosti,
musme
znt
spoleensk
podmnky, v nich se pvodn konn rozvinulo v
konkrtn dleit dispozice. V tom spov prav
vznam sociln psychologie... Pirozen povaha
lovka je surovinou, ji obyej obrb do
kenho tvaru... lovk je vtvor zvyku, nikoliv
rozumu nebo dokonce instinktu.
Zpsob, jakm k sexu pistupuj stoupenci
psychoanalzy, je nejpounj, protoe na nm
jsou dsledky umlho zjednoduen i zmna
spoleenskch dsledk za psychick piny
vidt nejnpadnji. Autoi, obvykle mui, pracuj
s psychologi eny, jak kdyby to byla njak
platnsk univerzln entita... Zabvaj se jevy,
kter jsou zvltnmi symptomy zpadn civilizace
souasnosti, jako kdyby to byly nutn inky
nemnnch pud lidsk pirozenosti."
John Dewey, v Lidsk pirozenost a chovn

ST I
VYTVEN KOMPLEXU

Kapitola
1
Problm

Akoliv se psychoanalza zrodila z lkask praxe

a jej teorie jsou pevn psychologick, m
zk vztah ke dvma dalm odvtvm studia - k
biologii a socilnm vdm. Jednou z jejch
hlavnch zsluh je, e vytv dal spojnici mezi
tmito temi odvtvmi vdy o lovku. Freudova
hlediska
psychologick,
tedy
jeho
teorie
konfliktu,
represe,
nevdom
a
vytven
komplex, tvo nejlpe propracovanou st i
vlastn jdro psychoanalzy. Biologick doktrna,
je zahrnuje teorii sexuality a jejho vztahu k
dalm instinktm, koncept libida" a jeho
rznch transformac, je mnohem mn ucelenou
st psychoanalzy. Tato doktrna nen prost
rozpor a bv tak vce kritizovna, zsti
oprvnn a zsti nikoliv. Sociologick aspekt
psychoanalzy, kter ns v tto souvislosti zajm
pedevm, bude vyadovat vce pozornosti. Je
zvltn, e akoliv sociologie a antropologie
pinesly
nejvce
argument
na
podporu
psychoanalzy
a
akoliv
teorie
oidipskho
komplexu m vrazn sociologick aspekt, bylo
tomuto aspektu vnovno nejmn pozornosti.
Psychoanalytick doktrna je v zsad teori o
vlivu rodinnho ivota na lidskou psychiku.
Ukazuje nm, jak vn, stresy a konflikty, kter
dt prov ve vztahu k matce, otci, bratrovi a
seste, vysuj v urit trval duevn postoje
nebo city, kter k nim zaujm. Tyto city sten
pevaj v pamti a sten se usazuj v
nevdom. Pozdji maj dopad na to, jak se

jedinec stav ke spolenosti. Pouvm zde slovo

cit (sentiment) v technickm smyslu, kter mu
pisoudil A. F. Shand, se vemi dleitmi
implikace

mi, je byly tomuto pojmu v rmci jeho teorie o

emocch a instinktech pisouzeny.
Sociologick charakter tto doktrny je zejm cel freudovsk drama se odehrv v rmci
pesn vymezenho typu spoleensk organizace
- v zkm rodinnm kruhu sestvajcm z otce,
matky a dt. Tud rodinn komplex, kter je
podle Freuda nejdleitjm psychologickm
faktem,
vznik
psobenm
uritho
typu
spoleenskho uspodn na lidskou mysl.
Mentln otisk zskan v mld m tedy na jedince
hlub sociln dopad. Peduruje ho k navazovn
uritch vztah a utv jeho receptivn dispozice
a tvr sly v oblasti tradice, umn, mylen a
nboenstv.
Podle sociologa by tedy psychologick rozbor
tohoto komplexu ml bt doplnn o dv
sociologick kapitoly: o vod, ve kterm by byl
vysvtlen sociologick charakter vliv rodiny, a o
epilog obsahujc analzu dsledk tohoto
komplexu pro spolenost. Sociolog m tak ped
sebou dva problmy, ktermi je teba se zabvat.
Prvn problm. M-li rodinn ivot natolik zsadn
dopad na lidskou mentalitu, pak by se charakteru
rodinnho ivota mlo vnovat vce pozornosti.
Rodina toti nen ve vech spolenostech stejn.
Jej uspodn se vrazn li podle stupn
vvoje a podle charakteru lidsk civilizace. Nen
stejn ani v rznch vrstvch jedn spolenosti.
Podle
nkterch
teori,
kter
jsou
mezi
antropology dosud pijmny, se rodina v prbhu
vvoje lidstva znan promovala: od sv
prvotn
promiskuitn
formy
zaloen
na
sexulnm a ekonomickm komunismu prola fz
2

Punalunski rodina je pokroilej forma skupinovho

manelstv; vyznauje se tm, e neomezen pohlavn
styk v urit skupin je na

skupinov
rodiny",
kter
spov
na
skupinovm manelstv", konsangvinn rodiny",
zaloen na manelstv typu Punalua2",

a fz Grossfamilie" a klanovho pbuzenstv

dospla u ke sv konen podob bn v na
souasn spolenosti - k individuln rodin
zaloen na monogamnm manelstv a moci
otcovsk (patria potestas). I kdy si odmyslme
tyto antropologick konstrukce, kter sluuj
nkolik faktu s mnoha hypotzami, je zejm, e z
pozorovn souasnch divoch se meme
pesvdit o velk rozmanitosti v uspodn
rodiny. Existuj rozdly spovajc v rozdlen
moci, kter, je-li udlena v rzn me otci,
vytv nkolik forem patriarchlnho zzen, je-li
pidlena matce, pak se Jedn o rozlin typy
mateskho prva. Vrazn se li zpsoby
urovn pvodu. Znme matrilinii zaloenou na
neznalosti principu otcovstv a patrilinii existujc
navzdory
tto
neznalosti,
dle
patrilinii
postavenou na moci i na ekonomickch
dvodech. Uspodn lidsk rodiny u rznch ras
a nrod je navc zsadn ovlivovno tak
rozdly v osdlen, zpsobu bydlen, zdrojch
potravy i dlb prce.
Naskt se tedy otzka: Mn se konflikty,
vn a nklonnosti v rodin podle jejho
uspodn, nebo zstvaj stejn pro cel
lidstvo? Jestlie se mn, co se tak ve
skutenosti dje, potom nuklern komplex
rodiny neme zstvat konstantn u vech
lidskch ras a skupin, nbr se mus mnit podle
rodinnho uspodn. Proto jc hlavnm kolem
psychoanalytick teorie prozkoumat limity tto
rozmanitosti, rmcov vymezit vhodn vzorec
typ rodinnho zzen a nakonec se zamit na
nejvznamnej z nich a stanovit odpovdajc
uritou dobu (od potku thotenstv a po narozen
dtte) nahr.i zovn vytvoenm doasn rodiny: nzev
je odvozen od msta, kdr byla tato forma skupinovho
manelstv poprv nalezena a popsna, tj. na
Havajskch ostrovech. Podle Wolf, J. (ed.), ABClovka.
Praha: Orbis 1977 (poznmka pekladatele, M.H.). 1
Mm na mysli dlo Psychoanalytick studie rodiny (Th

formy nuklernho komplexu. Mon a

jedinou vjimku3 nebylo na tento problm

na

doposud poukzno, alespo ne zetelnou a

pmou formou. Komplex, kter je znm ve
freudovsk kole a kter je touto kolou
povaovn za univerzln, mm na mysli oidipsk
komplex, odpovd pedevm na patrilinern
rijsk rodin s rozvinutou otcovskou moc
openou o msk prvo a kesanskou morlku a
zvraznnou
modernmi
ekonomickmi
podmnkami bohat buroazie. Freudist se
domnvaj, e se tento komplex vyskytuje v kad
divosk nebo barbarsk spolenosti. Tato
domnnka vak neme bt sprvn a podrobn
rozbor prvnho problmu ns pesvd, jak
dalece je nepravdiv.
Druh problm. Jakm zpsobem ovlivn rodinn
komplex tvorbu mtu, legendy, pohdky, urit
typy divoskch nebo barbarskch zvyk, formy
spoleensk organizace a produkty materiln
kultury? Tento problm si zastnci psychoanalzy,
kte aplikovali sv principy na rozbor mtu,
nboenstv a kultury, jist uvdomovali. Avak
teorie vlivu uspodn rodiny na kulturu a
spolenost
psobenm
rodinnho
komplexu
nebyla vypracovna sprvn. Mnoho stanovisek,
je s sebou tento druh problm pin, je teba
dkladn zrevidovat z ist sociologickho
hlediska. Na druhou stranu konkrtn een
skutench mytologickch problm, je nabdl
Freud, Rank a Jones, jsou mnohem pijatelnj
ne jejich obecn princip, e mtus je svtsk
sen nroda".
Psychoanalza poloila draz na skutenost, e
zjem primitivnho lovka je soustedn na nj
samho a lidi v jeho okol a e tento zjem je
konkrtn a dynamick povahy. Poskytla tm
sprvn zklad primitivn psychologii, je

Analytic Study of the Family) od J. C. Flgela. A je napsal

psycholog, je orientovno veskrze sociologicky. Mnoh
ze zvrench kapitol, zvlt patnct a sedmnct,
se tk tohoto problmu, i kdy to autor nikdy nek
explicitn.

se a doposud utpla ve falen pedstav o

lovku, kter bez velkho zjmu o okoln
prosted filozoficky spekuluje o svm osudu.
Avak tm, e ignorovala prvn problm a pijala
nevysloven domnnky o existenci oidipskho
komplexu ve vech typech spolenost, se do
antropologickch dl psychoanalytik vloudily
omyly. Nemohou doclit sprvnch vsledk, kdy
se v matrilinern spolenosti sna vystopovat
oidipsk komplex, jeho podstata je pedevm
patriarchln,
nebo
kdy
si
pohrvaj
s
hypotzami
o
skupinovm
manelstv
i
promiskuit,
jako
kdyby
nebylo
teba
obezetnosti v podmnkch tolik odlinch od na
vlastn
formy
rodiny,
kter
je
znma
psychoanalytick
praxi,
Antropologizujc
psychoanalytik, jen je zapleten do takovch
rozpor, potom o uritm typu primitivn tlupy
nebo o prehistorickm prototypu obtovn
totemovho zvete i o snovm charakteru mtu
vyvozuje hypotetick domnnky, je jsou asto
zcela nesluiteln se zkladnmi principy samotn
psychoanalzy.
Prvn st tto prce je v podstat pokus o
rozbor prvnho problmu - zvislosti nuklernho
komplexu na uspodn rodiny. Oprm se pitom
o fakta vypozorovan mezi divochy. Druhm
problmem se budeme zabvat v dal sti
knihy, zatmco v poslednch dvou oddlech se na
tato
zce
propojen
tmata
podvme
z
obecnjho hlediska.

Kapitola 2 Rodina
otcovskho a
mateskho prva

Nejlep zpsob, jak zkoumat prvn problm, tedy

do jak mry je rodinn komplex" ovlivnn a
pozmnn
uspodnm
rodiny
v
dan
spolenosti, je pistoupit pmo k vci, sledovat
vytven
komplexu
v
prbhu
bnho
rodinnho ivota a postupovat obdobn i v
ppad odlinch civilizac. Nemm v myslu zde
podat ucelen obraz vech existujcch forem
rodiny, nbr podrobn porovnat dva typy, se
ktermi jsem obeznmen z osobnho pozorovn:
patrilinern
rodinu
modern
civilizace
a
matrilinern
rodinu
nkterch
ostrovnch
komunit v severozpadn Melansii. Tyto dva
pklady
pravdpodobn
pedstavuj
dva
nejradiklnji odlin typy rodin, je jsou
sociologickmu pozorovn znm, a budou tedy
vhodn pro n zmr. Je tedy teba nkolika
slovy
pedstavit
obyvatele
Trobriandovch
ostrov ze severovchodu Nov Guineje (neboli
severozpadn Melansie), kte budou v tomto
srovnn tvoit protipl k na vlastn kultue.
Tito divoi jsou matrilinern, ij tedy ve
spoleenskm
uspodn,
ve
kterm
se
pbuzenstv odvozuje pouze od matky a rodov
posloupnost i ddictv pechzej v ensk linii.
Znamen to, e chlapec nebo dve nle do
matiny rodiny, klanu a komunity. Chlapec
pejm hodnost a spoleensk postaven matina
bratra a tak majetek dd po strci, ppadn
tet z matiny strany, nikoli po otci.

Kad mu a ena na Trobriandovch ostrovech

prochz obdobm sexulnch her v dtstv,
veobecn nevzanosti v adolescenci a pozdji
dobou, kdy vznik mezi

milenci trvalej vztah a sdlej se dvma nebo

temi dalmi pry spolen obydl - dm
svobodnch (bachelos house). Teprve potom se
usad a uzavou manelstv. To bv vtinou
monogamn, krom nelnk, kte maj vce
manelek, a trval svazek zahrnuje sexuln
vrnost, spolenou ekonomickou existenci a
samostatnou
domcnost.
Povrchnmu
pozorovateli by se mohlo zpotku zdt, e se
jedn o stejn model manelstv jako u ns. Ve
skutenosti je tomu vak pln jinak. Manel
pedevm nen povaovn za otce dt ve
smyslu, v jakm toto slovo pouvme my. Podle
pedstav divoch, kte si nejsou vdomi
fyzickho otcovstv, nem otec s jejich zrozenm
fyziologicky nic spolenho. Divoi v, e dti
jsou v podob drobnch duch vpraveny do
matiny dlohy zpravidla pomoc ducha matiny
zemel
pbuzn.4
Jakmile
se
narod,
je
povinnost matina manela dti opatrovat,
chrnit a na rukou nosit". Nejsou vak jeho" v
tom smyslu, e by ml njak podl na jejich
zplozen.
A tak je otec milovanm, laskavm ptelem,
nen vak povaovn za pbuznho dt. Je
cizincem, jeho autorita je zaloena na osobnm
vztahu k dtti, ale ne na jeho spoleensk pozici
v rod. Opravdov pbuzenstv, kterm je
identick substance, stejn krev", existuje
pouze skrze matku. Autorita nad dtmi je udlena
matinu bratrovi, kter s n nsledkem psnho
tabu, zakazujcho jakkoliv ptelstv mezi bratry
a sestrami, neme mt blzk vztah, a ani
udrovat kontakt s jej domcnost. Matka uznv
bratrovu autoritu a skln se ped nm jako
4

Viz mj Otec v primitivn psychologii" (The Father in

Primitive Psychology), Psyche Miniatures, 1927 a
Baloma, duchov mrtvch" (Baloma, Spirits of the
Dead), Journal ofthe Royal Anthropological Institute, 1916.

adov lovk ped nelnkem, ale nikdy mezi

nimi neme dojt k blzkmu vztahu. Nicmn jej
dti jsou jeho jedinmi potom

ky a ddici a on m nad nimi pmou moc

(potestas). A zeme, pejdou jeho pozemsk
statky do vlastnictv tchto dt. Bhem ivota
jim pedv veker dovednosti, kter ovld tance, psn, mty, magii i emesla. On tak zsobuje sestinu domcnost potravou a dodv j
znanou st ze svch vypstovanch vnos. U
otce proto dti hledaj pouze laskavou pi a
blzk ptelstv. Matin bratr pedstavuje v
rmci rodiny princip disciplny, autority a moci.
ena se ke svmu manelovi rozhodn nechov
slun. M svj vlastn majetek a jej sfra vlivu
je soukrom i veejn. Nikdy se nestv, aby dti
vidly, jak otec jejich matku tr. Na druh
stran je otec jen stenm ivitelem rodiny a
mus pracovat pedevm na sv vlastn sestry,
zatmco chlapci vd, e v dosplosti budou
muset zase oni pracovat na domcnosti svch
sester.
Manelstv je patrilokln, co znamen, e se
dve pivd do domu svho manela, a pochzli odjinud, jak se stv ve vtin ppad,
sthuje se do jeho komunity. Dti proto vyrstaj
ve spoleenstv, v nm jsou legln cizinci.
Nemaj prvo na pdu ani podl na slv vesnice,
protoe jejich domov, tradin centrum loklnho
patriotismu, majetek i hrdost na pedky jsou
spjaty s jinm mstem. Nsledkem tohoto dvojho
vlivu vznikaj neobvykl a zmaten kombinace
socilnch vztah.
Od ranho dtstv jsou chlapci a dvky jedn
matky od sebe v rodin oddleni. Dochz k tomu
nsledkem dodrovn psnho tabu, kter mezi
nimi nedovoluje intimn vztahy a pedevm
zakazuje, aby se spolen zabvali jakmkoliv
tmatem souvisejcm se sexem. Stv se proto,
e akoliv bratr skuten m nad svou sestrou
autoritu, tabu zakazuje ji ut, jedn-li se o jej
manelstv. Privilegium svolit i odmtnout

satek je tedy ponechno rodim dcery. V tto

jedin zleitosti m nejvt autoritu matin
manel, tedy dcein (enin) otec.

Zkladn rozdl mezi obma typy rodin, kter

budeme srovnvat, zan bt jasn. V naem
typu rodiny je otec a manel autoritativn a vlivn
a spolenost ho v tom podporuje. 5 Hospodsk
uspodn je rovn uzpsobeno tak, e otec je
ivitelem rodiny a me pinejmenm odept
podporu nebo bt velkorys, podle sv libovle.
Naproti tomu u Trobrianan je matka nezvisl a
jej manel, kter nem nic spolenho se
zplozenm dt, nen ivitelem rodiny, neme
svm dtem penechat majetek a nem nad nimi
spoleensky uznanou autoritu. Na druhou stranu
maj nad dtmi velmi siln vliv matini pbuzn,
zvlt pak jej bratr, kter je osoba nadan
autoritou, zaopatovatcl rodiny, po jeho smrti
budou synov jeho sestry ddit majetek. A tak
vzorec spoleenskho ivota a uspodn rodiny
se d jinmi pravidly ne v na kultue.
Me se zdt, e zatmco zkoumat rodinn
ivot v matrilinern spolenosti jc zajmav, je
zbyten rozvdt ten n, jen je kadmu
dvrn znm a je tolikrt rekapitulovn v
souasn
psychoanalytick
literatue.
Mohli
bychom ho jednodue povaovat za samozejm.
V pesn srovnvac studii je vak podstatn
pedevm
neztrcet
ze
zetele
podmnky
srovnn.
Jeliko
data
o
matrilinernch
s

Rd bych poznamenal, e akoliv jako o na

civilizac" mluvm o spolenostech Evropy a Ameriky
obecn,
mm
na
mysli
zejmna
prmrnou
kontinentln rodinu, protoe prv na tomto materilu
jsou zaloeny zvry psychoanalzy. Zda u vych
socilnch vrstev zpadn Evropy a Severn Ameriky
dochz k pomalmu posunu k mateskmu prvu, k
podmnkm blim prvnm pedstavm Melansie ne
mskmu prvu a kontinentlnm zvyklostem, to si
netroufm pedpovdat. Je-li zkladn pedpoklad tto
knihy sprvn, pak by nkter modern promny v
otzkch sexuality (rzn nevzan verky apod.)

spolenostech, kter zde uvdme, byla zskna

speciln

mi
metodami
antropologickho
ternnho
vzkumu, je nezbytn zpracovat stejn i evropsk
materil a postupovat tak, jako by byl zkoumn
stejnmi
metodami
a
posuzovn
z
antropologickho hlediska. Jak jsem ji uvedl, v
dnm psychoanalytickm popisu jsem nenael
ani jednu konzistentn referenci o spoleenskm
prosted, a tm mn rozbor toho, jak se
nuklern komplex a jeho piny mn v zvislosti
na spoleensk vrstv na spolenosti. Je pece
zcela zejm, e dtsk konflikty v bohat
vybavenm dtskm pokoji man nebudou
stejn jako v pbytku rolnka i jednopokojovm
byt chudho pracujcho lovka. Abychom nyn
obhjili platnost psychoanalytick doktrny, bude
nutn zabvat se i spodn a mn kultivovanou
vrstvou spolenosti, kde se vci nazvaj pravmi
jmny, kde je dt ve stlm kontaktu s rodii,
ije a stravuje se s nimi v jedn mstnosti a sp na
jedn posteli a kde rodi nem dnho
zstupce", kter by mu obraz rodiny komplikoval. Tady neexistuje dobr vychovn, kter
by zmrnilo tvrdost vech tchto vliv, a rlivost
i drobn soupeen kadodennho ivota tu
perstaj
v
zatvrzel,
by
potlaen,
neptelstv.6
Meme tedy dodat, e pokud studujeme
nuklern komplex a jeho zkladn sociln a
biologick fakta proto, abychom je mohli
aplikovat
na
studium
folkloru,
nutnost
neopominout pi tom rolnka a nevzdlan tdy
je jet nalhavj. Nae lidov tradice maj
koeny v podmnkch blzkch spe prosted
dnenho
stedoevropskho
a
vchodoevropskho rolnka nebo chudho eme6

M osobn poznatky o ivot, zvycch a psychologii

vchodoevropskch
rolnk
mi
umonily
poznat
hloubku rozdl mezi negramotnmi a vzdlanmi
vrstvami te spolenosti, pokud jde o postoj rodi k
dtem a naopak.

slnka, ne prosted pesycench a nervzami

sthanch lid z modern Vdn, Londna i New
Yorku.

Aby bylo srovnn srozumitelnj, rozdlm

prbh dtstv do nkolika obdob, o kadm z
nich budu hovoit zvl, popu je a srovnm v
obou spolenostech. Pesn rozlien stadi v
prbhu rodinnho ivota je pro zpracovn
nuklernho
komplexu
dleit,
protoe
psychoanalza (a v tom skuten tkv jedna z
jejch hlavnch zsluh), odhalila stratifikaci lidsk
psychiky a ukzala, e jednotliv vrstvy zhruba
odpovdaj stadim dtskho vvoje. Rzn obdob
sexuality, krize, prvodn represe a amnzie,
bhem kterch jsou nkter vzpomnky odsunuty
do nevdom - z toho veho lze zpracovat
pehledn rozdlen dtskho ivota na jednotliv
obdob.7 Pro n nynj zmr posta, bude-li
vvoj dtte rozdlen do ty obdob podle
biologickch a sociologickch kritri.
1. Kojeneck vk - nemluvn je zvisl na
viv z matina prsu a na ochran rodie,
neme se samostatn pohybovat nebo vyslovit
sv pn a mylenky. Toto obdob bychom
vymezili od narozen a po dobu odstaven. U prodnch nrod kon mezi druhm a tetm
rokem. V civilizovanch spolenostech je daleko
7

Akoliv je pro Freudovo pojet dtsk sexuality jej

rozdlen do nkolika rznch stadi zcela zsadn, ani v
jeho ncjpodrobnj prci na toto terna, Tech
pojednnch k teorii sexuality (Drei Abhandlun-gen zur
Sexualtheorie, pt vydn - esky Freud, S., Sebran spisy
Sigmunda Freuda. Pt kniha. Praha: Kocourek, 2000, s.
27-122. Peloil M. Kopal a O. Friedmann. Poznmka
pekladatele, M.H.) nen schma tchto po sob
jdoucch stadi zeteln a explicitn nastnno. V
dsledku toho je tato kniha pro tene, jen nen
odbornkem na psychoanalzu, ponkud sloit, a
vznikaj tak nkter nejasnosti a kontradikce, kter se
mi dosud nepodailo zcela pekonat. Flugelv jinak
vynikajc vklad psychoanalzy (op, cit.) rovn trp
tmto nedostatkem, zvlSt politovnhodnm v dle,
kter si klade za cl tuto doktrnu vyjasnit a

krat - vtinou trv pouze jeden rok. Pro

odlien stadi dtstv je vak lep

pout toto pirozen kritrium. V tto dob je

dt fyziologicky vzno na rodinu.
2. Ran dtstv - obdob, kdy dt je sice
pipoutno k matce a nen schopno vst
nezvislou existenci, avak u se um pohybovat,
mluvit a voln si hrt v blzkosti matky. Toto
obdob trv piblin ti a tyi roky a dt se na
jeho konci ocit asi ve vku esti let. Toto dob
ivota zahrnuje prvn pozvoln odpoutvn se od
rodinnch vazeb. Dt se u odchzet z dosahu
rodiny a zan bt sobstan.
3. Pozdn dtstv - doba, kdy je dt relativn
samostatn, kdy se potuluje a hraje si s ostatnmi
dtmi. Bhem tohoto obdob ve vech vtvch
lidstva a ve vech spoleenskch tdch zan
bt
rznm
zpsobem
pijmno
za
plnohodnotnho lena spolenosti. U nkterch
divoch zanaj ppravn obady k iniciaci. U
jinch a u naich rolnk a pracujcch lid, a to
zvlt
na
kontinentu,
je
dt
postupn
zauovno a pipravovno na sv budouc
zamstnn. V Zpadn Evrop a v Americe
zanaj dti touto dobou chodit do koly. Je to
obdob druhho vymaovn se z vlivu rodiny a
kon pubertou, kter pedstavuje jeho pirozen
konec.
4. Adolescence - obdob mezi fyziologickou
pubertou a plnou spoleenskou dosplost. V
mnoha prodnch komunitch jsou do tto
epochy zaazeny zkladn inician obady a u
jinch kmen klade kmenov zkon a d na
mladka a dvku urit poadavky. V modernch
civilizovanch spolenostech chod mlde na
stedn a vysok koly nebo jinm zpsobem
dokonuje svou ppravu na budouc povoln. Je
to obdob pln emancipace z rodinnho vlivu. U
divoch a u nich vrstev na spolenosti vtinou kon toto dob satkem a zaloenm nov
rodiny.

Kapitola 3
Prvn
stadium
dramatu

rodinnho

Je obecnou charakteristikou savc, e narozen

mld nen sobstan a mus se spolhat na
pi, ochranu, teplo a veker pohodl, kter mu
zajiuje matka. Tomu tak odpovd tlesn
aspekt vztahu matky a dtte. Matka na
fyziologick rovni projevuje nutkav instinktivn
zjem o dt a kojenec zase tou po mateskm
organismu, po teple jejho tla, pocitu bezpe v
jejm nru a pedevm po mlce a kontaktu s
jejmi prsy. Zpotku je pro tento vztah urujc
selektivn nklonnost matky - zatmco kojenec je
uspokojen jakmkoliv tlem kojc eny, matce je
drah pouze jej vlastn dt. Brzy se vak
rozliovac schopnosti projev i u dtte a jeho
vazba na matku se stv stejn vjimenou a
individuln jako pouto matky. Porod tak vytv
celoivotn pouto mezi matkou a dttem.
Toto pouto je nejprve zaloeno na biologickm
faktu, e mlad savci nemohou t bez pomoci.
Peit druhu proto zvis na nejsilnjm
instinktu, kterm je matesk lska. Brzy vak do
hry vstupuje spolenost a k mocnmu hlasu
prody pipojuje sv zpotku slab pravidla.
Obyeje, zkony, morlka a nkdy i nboenstv
vech
lidskch
spolenost,
prodnch
i
civilizovanch, berou na vdom pouto mezi
matkou a dttem vtinou ji od prvnho stadia
thotenstv. Matka a nkdy tak otec mus
dodrovat rzn tabu a pedpisy nebo vykonvat
obady, kter njakm zpsobem souvisej s p
o nov ivot v matin ln. Porod je vdy

dleitou spoleenskou udlost spjatou s mnoha

tradinmi zvyklostmi, kter maj asto souvislost
s nboenstvm. I to nejpirozenj a nejzejmj

biologick pouto, jak vznik mezi matkou a

dttem, je determinovno zrove fyziologicky i
sociln a neme bt vyloeno bez pihldnut k
vlivm tradice a zvyklost dan spolenosti.
Pojme strun shrnout a charakterizovat tyto
spoleensk vlivy, kter spoluuruj prbh
matestv v na spolenosti. Matestv je mravn,
nboensk a dokonce i umleck idel civilizace.
Thotn ena je chrnna zkony i obyeji. Mlo
by se na ni pohlet jako na posvtn objekt a i
ona sama by se mla ve svm stavu ctit astn
a hrd. Historickmi a etnografickmi daji je
doloeno, e tento idel me bt tak skuten
naplnn. Dokonce i v modern Evrop se v iv
podob
uchoval
u
ortodoxnch
idovskch
komunit v Polsku, kde je thotn ena objektem
opravdov cty a je na sv thotenstv hrd.
Avak v kesanskch rijskch spolenostech se
u nich td na thotenstv pohl jako na bm
a u bohatch lid je pinou rozpak, nepohodl a
doasnho vyazen ze spoleenskho ivota.
Jeliko tedy musme uznat, e matin postoj k
thotenstv je dleit pro jej budouc city k
potomstvu, a jeliko se tento postoj vznamn
li v zvislosti na prosted a spoleenskch
hodnotch, je dleit, aby byl tento sociologick
problm zkoumn podrobnji.
Jakmile se dt narod, spolenost stvrzuje a
podporuje
biologick
vzorce
chovn
a
instinktivn pudy matky. Mnostv obyej,
mravn zsady a idely in z matky opatrovnici
dtte, co vce mn plat jak u nich, tak i u
bohatch vrstev vech nrod Evropy. Pestoe je
tento vztah natolik zsadn a biologi pojitn, v
jistch
spolenostech
obyej
a
ochablost
vrozench pud umouj vznamn odchylky.
Tak napklad existuje zvyk odeslat dt piblin
na prvn rok jeho ivota k najat nhradn matce.
Tento obyej bval velmi ast u stedn tdy ve

Francii. Stejn neblah zvyk je chrnit prsa eny

a najmout nhradn kojnou

nebo krmit dt umlou stravou, co bvalo u

bohatch td bnou prax, avak dnes je to
povaovno za nepirozen. Tady opt sociolog
mus vstoupit do hry a doplnit, jak matestv
vypad ve skutenosti a jak se li v zvislosti na
nrodnch, ekonomickch a mravnch rozdlech.
Nyn se budeme zabvat tmt vztahem v
matrilinern spolenosti na bezch Pacifiku.
Melansk ena svmu dtti vdy projevuje
vnivou nklonnost a spolenost jej city
podporuje a tuto nklonnost podncuje a
idealizuje prostednictvm rznch zvyk a
obyej. Od samotnho potku thotenstv mus
budouc matka dodrovat rzn stravovac tabu,
vykonvat urit obady, a dbt tak o prospch
dtte. Podle obyeje se na thotnou enu pohl
jako na objekt cty a tento idel je tak naplnn
skutenm chovnm a ctnm domorodc. V
prbhu matina prvnho thotenstv se kon
jist komplikovan obad, jeho pesn cl nen
zcela jasn, avak zejm zdrazuje vznam
thotenstv a en jsou v jeho rmci prokazovny
rzn pocty.
Po porodu bv matka s dttem asi na msc v
stran. Bhem t doby na dt neustle dohl a
peuje o n a do jejho pbytku maj pstup jen
nkter
ensk
pbuzn.
Adopce
je
za
normlnch okolnost velmi vzcn, a kdy u k n
dochz, tedy a po odstaven dtte. I v takovm
ppad
je
dt
adoptovno
jen
blzkmi
pbuznmi, nikdy ne cizmi lidmi. Pirozen pouta
mezi matkou a jejm potomkem jsou upevovna
celou adou zvyk, zejmna obady, mezi n
pat napklad rituln omvn matky a dtte,
* Vznamnou formou tabu, kter mus matka po porodu
dodrovat, je pohlavn zdrenlivost. Ndhern vyjden
vysokch morlnch standard domorodc souvisejcch
s tmto zvykem viz Kontakt nrod a stet kultur (The
Contact ofRaces and Clash ofCulture) od G. Pitta-Riverse,
1927, kap. vili, oddl 3.

zvltn tabu, kter matka mus dodrovat, a

pedvdn dtte nvtvnkm.8

V obou spolenostech je tedy k biologickmu

mechanismu, instinktu, pidno spoleensk
psoben obyej, morlky a pravidel dobrho
chovn, aby dolo k upevnn pouta mezi matkou
a dttem a aby jim byl dn prostor k vytvoen
silnho intimnho vzjemnho vztahu, kter si
matestv d. Soulad mezi spoleenskmi a
biologickmi silami zajiuje plnou spokojenost a
dokonal tst. Spolenost spolupracuje s
prodou, aby obnovila astn stav dtte v
dloze, kter byl naruen porodnm traumatem.
Dr. Rank ve sv prci, kter m vznamn podl
na vvoji psychoanalzy9, ukzal, e nitrodlon
existence a vzpomnky na ni jsou pro dal ivot
dleit. A u si o traumatu" z porodu myslme
cokoliv, nen pochyb o tom, e prvn msce po
porodu dochz psobenm jak biologickch tak
spoleenskch sil k vytvoen uritho stavu blaenosti, kter je pozdji peruen traumatem" z
odstaven. Vjimen odchylky od tohoto procesu
byly
zjitny
pouze
u
vych
vrstev
civilizovanch spolenost.
Mnohem podstatnj rozdly mezi patriarchln
a matrilinern rodinou nalezneme v tomto
obdob u otcovstv. Je dosti pekvapiv, e v
prodn spolenosti, kde neznaj fyzick pouta
otcovstv a kde je dodrovno matesk prvo,
m otec mnohem dvrnj vztah k dtem, ne
je obvykl u ns. V na spolenosti toti otec
nehraje v ivot malho dtte pli vznamnou
roli. Obyej, zvyky a pravidla dobrho chovn
dobe situovanmu otci naizuj vyhnout se
dtskmu pokoji, zatmco rolnk i pracujc mu
mus nechat pi o dt na manelce skoro po
9

Trauma zrozen (Das Trauma der Geburt), 1924. Zvry

Rankovy knihy jsou pro mne samozejm zcela
nepijateln. Smysl vech ncj-novjch posun v
psychoanalze mi unik, nato pak abych |c mohl
pijmout za sv.

cel den. Mon mu vad, kolik asu a pe dt

vyaduje, avak je pravidlem, e s dttem
nepomh, ani do situace nijak nezasahuje.

Vme ji, e u Melansan je otcovstv" ist

spoleensk vztah. st tohoto vztahu spov v
muov povinnosti vi manelinm dtem.
Oekv se od nj, e je bude na rukou nosit",
co je frze, kter ji byla citovna. Mus je nst,
je-li matka na pochodu unaven, a rovn doma
se mus na pi o dti podlet, umvat je a
pomhat jim, kdy nco potebuj. V divoskm
jazyce
existuje mnoho
vraz
popisujcch
otcovstv a trapy s nm spojen a tak povinnosti dt chovat ctu ke svmu otci. Typick
trobriandsk
otec
je
tvrd
pracujcm
a
svdomitm peovatelem, m pln povinnost,
kterou mu ukld spoleensk tradice. Ve
skutenosti se vak otec vdy o dti zajm sm
od sebe, nkdy i velmi zancen, a pln sv
povinnosti vstcn a s lskou.
Porovnme-li tedy patriarchln a matrilinern
vztahy v tomto ranm stadiu, zjistme, e hlavn
rozdl tkv v otcovstv. V na spolenosti je otec
dren stranou a v nej lepm ppad hraje
vedlej lohu. U Trobrianan je otec mnohem
aktivnj, co je dleit pedevm proto, e je
mu dn daleko vt prostor pro utven
lskyplnho vztahu k dtem. A na pr vjimek
nedochz v obou spolenostech k vtm
rozporm mezi biologickmi sklony a spoleenskmi podmnkami.

Kapitola 4
Otcovstv
ve
spolenosti
mateskho prva

Nyn jsme dospli k obdob, kdy je dt ji

odstaveno, u se chodit a zan mluvit.
Biologicky se vak jen pozvolna stv nezvisl
na tle matky. Dt stle zancen tou po jej
ptomnosti, doteku jejho tla a nnm objet.
To je pirozen, biologicky podmnn sklon
dtte, avak nae spolenost se stav jeho
touhm dve nebo pozdji do cesty. Pedevm
bychom si mli uvdomit, e obdob, do kterho
prv vstupujeme, zan procesem odstaven.
astn, harmonick ivot kojence tak kon,
nebo je pinejmenm naruen. U vych td je
dt na odstaven pipravovno a dochz k nmu
natolik pozvoln, e vtinou probhne bez
jakhokoliv oku. Avak u nich td na
spolenosti je odstaven bolestiv rna pro
matku, a tm spe pro dt. Pozdji je intimita
mezi matkou a dttem vystavena dalm
pekkm. Dt prochz obdobm vraznch
zmn: ji se samostatn pohybuje a nakrm,
vyjaduje nkter sv pocity a mylenky, zan
sledovat a chpat sv okol. Peovatelsk systm
vych td oddluje matku a jejho potomka
pozvolnm zpsobem. Dt neprov dn ok,
avak v jeho ivot zstv trhlina a pocit
nenaplnn touhy. U nich td se dt dl o
postel se svmi rodii a stv se tak zdrojem
rozpak a nevar, je nuceno snet surov a
nsiln odmtn.

Jak lze tedy na tomto stadiu porovnat prodn

matestv na korlovch ostrovech Nov Guineje
s tm nam? Pedevm odstaven probh u
Trobrianan mnohem pozdji, kdy u je dt
samostatn, pobh okolo, zajm

se o vci kolem sebe a tak me vechno jst.

Nastv tedy ve chvli, kdy dt nechce a ani
nepotebuje kontakt s matinmi prsy, a proto k
prvnmu bolestnmu odtren nedochz.
Matriarcht", tedy vlda matky, v dnm
ppad neznamen, e je matka straliv a
neltostn sa. Trobriandsk matka se o sv dti
star, miluje je a hraje si s nimi tm stejn
lskypln jako ve stadiu pedelm a mravn
zsady a obyeje kmene to tak naizuj. Dt je k
n pipoutno, rovn v souladu se zkony,
obyeji a zvyklostmi, tsnji ne jej manel,
jeho prva jsou podzena prvm dt.
Psychologie intimnch manelskch vztah m
proto odlinou povahu ne u ns a nestv se, e
by kvli otci matka odmtala sv dti. Dal rozdl
je, e melansk matka je mnohem shovvavj
ne typick evropsk matka. Jeliko dt nen
pli vedeno a sotva dostv njakou mravn
vchovu a protoe ta, j se mu dostat m, pichz a pozdji a prostednictvm jinch lid, nen
zde mnoho dvod k psnosti. Matiny mal
nroky na disciplnu sice na jedn stran vyluuj
a plinou psnost, kter se obas vyskytuje v
na spolenosti, avak na druhou stranu sniuj
smysl pro povinnost a touhu dtte matku potit
a zskat si jej pze. Je teba si uvdomit, e tato
dtsk touha je jedna z vc, je utuuj vazbu
mezi rodii a dtmi u ns a dvaj velkou nadji
pro vytvoen trvalho vztahu na cel ivot.
Co se tk otcovskho vztahu, v na
spolenosti se otec stle t patriarchlnmu

Tak zde bych rd uvedl jako vjimku modern

americkou a britskou rodinu, v n otec postupn ztrc
svou patriarchln pozici. Protoe se vak okolnosti
rychle mn, nen bezpen ji zde vlenit do naich
vah. Psychoanalza neme chovat nadji, e se
oidipsk komplex uchov i v ptch generacch, kter

statusu, a to bez ohledu na nrodnost

spoleenskou tdu.10 Je hlavou rodiny, dle

itou spojnic rodu a rovn ekonomickm

zaopatovatelem.
Jako absolutn vldce rodiny se snadno stv
tyranem a v takovm ppad vznikaj mezi nm a
jeho manelkou a dtmi rzn formy napt,
jejich konkrtn podoba velmi zvis na socilnm
prosted. U bohatch td zpadn civilizace je
dt oddleno od otce vemi typy peovatelskho
systmu. Akoliv je dt stle s chvou, jeho
matka se mu vnuje, dohl na n, a tak zaujm
v jeho citech stle dominantn msto. Na druh
stran otec jen zdkakdy vstupuje do dtskho
svta, a kdy, tak pouze jako divk a cizinec,
ped kterm se dti mus dobe chovat a pedvdt se. Je autoritou, pvodcem trest, a proto
se v och dtte stv jakmsi strakem.
Vsledkem je kombinace dvojho pohledu. Na
jedn stran je povaovn za dokonalou bytost, v
jej prospch mus bt udlno ve, ale zrove
je na nm cosi straidelnho, eho se dt boj, a
rovn si uvdomuje, e uspodn domcnosti
se d jeho pohodlm. Milujc a sympatick otec
snadno zaujme prve zmnnou roli poloboha.
Nafoukan, obhroubl nebo netaktn otec brzy
vyvol nedvru nebo dokonce i nenvist dtte.
Matka se ve vztahu k otci stv jakmsi prostednkem, jen nkdy zaaluje potomka jeho
svrchovanosti, zrove vak me proti trestu
zakroit.
V jednopokojovch domcnostech s jedinou
postel, jak nalzme u chudho rolnictva ze
stedn a vchodn Evropy nebo u nich
pracujcch vrstev, je situace jin, ale vsledek je
v podstat stejn. Otec m vzhledem k uvedenm
podmnkm tsnj kontakt s dttem, co ve
vjimench ppadech vede k lepm vztahm,
avak vtinou to vyvolv mnohem akutnj a
chronick napt v rodin. Kdy se unaven otec
vrac z prce nebo jde opil

bho otce pod pantoflem". K nmu budou dti

pociovat spte soucitnou ltost ne nenvist a strach I

z hospody, samozejm si vybj svoji nevrlost na

rodin a tr matku i dti. Neexistuje jedin
vesnice i chudinsk tvr modernho msta, kde
by se neobjevily ppady ist patriarchln
krutosti. Ze svch vlastnch vzpomnek mohu
uvst mnoho ppad, kdy se rolnit otcov
vrtili opil dom a zbili sv dti pouze pro
potchu nebo je vythli z postele a poslali do
studen noci.
Kdy se pracujc otec vrac dom, i v tch
nejlepch ppadech mus dti ztichnout, pestat
si neurvale hrt, potlait bezprostednost a
dtsk vbuchy radosti a bolesti.
V chudch domcnostech m otec rovn
svrchovan prvo udlet tresty, zatmco matka je
jen jakousi pmluvkyn, kter je asto vystavena
tmu zachzen jako jej potomci.
V chudch domcnostech je navc ekonomick
role ivitele a spoleensk moc otce mnohem
zetelnj a psob vc stejnm duchu jako jeho
osobn vliv.
Role melanskho otce se v tomto stadiu od
role evropskho patriarchy velmi li. V druh
kapitole jsem strun vylil jeho znan rozdln
spoleensk postaven jako manela a otce i
jakou lohu zaujm v domcnosti. Nen hlavou
rodiny, nepedv rodov pvod svm dtem a
ani nezaujm roli hlavnho ivitele. To od zklad
mn jeho prvn postaven, a tm pdem i vztah k
manelce. Trobriandsk mu se jen zdka se svou
enou hd, sotva ji nkdy hrub napad a v
dnm ppad ji nen schopen dlouhodob
tyranizovat. Dokonce ani na sexuln ivot
nepohl domorod zkon a zvyklosti jako na
manelinu povinnost a manelovo privilegium,
jako je tomu v ppad na spolenosti.
Trobriandt domorodci zastvaj tradic pedepsan nzor, e manel je za sexuln sluby
manelce zavzn, mus si je zaslouit a platit za

n. Jeden ze zpsob, vlastn hlavn zpsob, jak

dostt tto sv povinnosti, je prokazovat sluby a
nklonnost
jejm
dtem.
Existuje
mnoho
domorodch poekadel, v nich jsou tyto principy

vyjdeny formou ponkud nevzanho folkloru.

Bhem kojeneckho vku dtte je manel jemn
a milujc peovatel. Pozdji, v obdob ranho
dtstv, si s dttem hraje, vnuje se mu a u ho
tolika zbavnm kratochvlm, kolik ho jen
napadne.
Tud prvn, morln a obyejov tradice
kmene a veker tlaky spoleensk organizace
spolupsob tak, e mu ke sv manelsk a
otcovsk roli m pln jin postoj ne patriarcha.
Pestoe mus bt tento postoj definovn abstraktn, v dnm ppad se nejedn o pouh
prvn princip, kter se nedotk skutenho
ivota. Projevuje se v kad malikosti vednho
ivota, pronik do vztah v rodin a ovld city
mezi jednotlivmi leny. Dti nikdy nevid svou
matku poniovanou, tranou nebo otrocky
zvislou na svm manelovi, a to ani v ppad,
e je enou prostho pvodu provdanou za
nelnka. Nikdy nepoct otcovu tvrdou ruku.
Nen jejich pbuzn, vlastnk ani dobrodinec.
Nem na n dn prva ani privilegia. Pesto je
na n citov vzn stejn jako kad normln
otec na svt, a proto se pokou zskat si jejich
lsku a udrovat nad nimi svj vliv v souladu s
tm, co vyaduje tradice.
Srovnvme-li evropsk a melansk otcovstv,
nesmme ztratit ze zetele biologick ani
sociologick fakta. Biologicky je nepochybn v
kadm prmrnm mui tendence ctit ke svm
dtem lsku a nhu. Tato tendence vak nen
zejm dostaten siln k tomu, aby peklenula
vechny tkosti, je dti na svho rodie uval.
Proto kdy do hry vstoup spolenost a v njakm
ppad prohls, e otec je absolutnm pnem a
dti jsou tu pro jeho prospch, pohodl a slvu,
potom spoleensk vliv poru rovnovhu mezi
pirozenou nklonnost k potomkm a pirozenm
odporem k obtnm situacm. Kdy se naopak v

mntrilinern spolenosti nepiznvaj otci dn

privilegia ani prva na city k jeho dtem, nbr si
je mus zskat, a kdy

se v te necivilizovan spolenosti vyskytuje

mn tivch situac psobcch neblaze na jeho
nervy, ambice a ekonomickou zodpovdnost, m
vce volnosti k tomu, aby podlehl svm otcovskm
instinktm.
V
na
spolenosti
je
tedy
spolupsoben biologickch a spoleenskch sil
uspokojiv v tom nejranjm dtstv, ale pozdji
se
zanaj
ukazovat
jeho
nedostatky.
V
melansk
spolenosti
harmonick
vztahy
petrvvaj.
Pesvdili jsme se, e otcovsk prvo m lv
podl na pinch rodinnho konfliktu tm, e
zaruuje otci spoleensk nroky a privilegia,
kter nejsou mrn jeho biologickm sklonm
ani lsce, ji je schopen svm dtem dt a v nich
vyvolat.

Kapitola 5
Sexualita v
dtstv

obdob

ranho

Pestoe se zabvm stejnm tmatem jako

Freud a jin psychoanalytici, doposud jsem se
snail vyhbat oblasti sexuality - jednak abych
zdraznil sociologick aspekt svho pstupu a
jednak abych nezabedl do akademickch vah,
jako je povaha vazby mezi matkou a dttem
nebo koncept libida". Avak v tomto stadiu, kdy
si dti zanaj samostatn hrt a rozvjej svj
zjem o lidi kolem a jejich innosti, sexualita
vystupuje na povrch v podob, je je pstupn
vnjmu sociologickmu pozorovn a je pmo
zasahuje do ivota rodiny.11 Kdo pozorn sledoval
evropsk dti a sm nezapomnl na sv vlastn
dtstv, jist postehl, e v ranm vku, eknme
mezi temi a tymi lety, se v dtech probouz
urit druh zjmu a zvdavosti. Krom svta
legitimnch, normlnch a krsnch" vc se jim
otevr svt ostchavch tueb, tajnch zjm a
skrytch popud. Zanaj se utvet dv
kategorie vc, kategorie, kter petrvaj po cel
11

ten, kter se zajm o dtskou sexualitu a

psychologii dtte, by ml nahldnout t do Sexulnho
ivota dtte (Das Sexuallclwn des Kindes), 1908, od A. Molla
a do sbornku sestavenho Havclockem Ellisem pod
nzvem Studie k psychologii sexu (Studies in the Psychology
ofSex), 1919, s. 13 a dle. Rovn do prvnho dlu z roku
1910, s. 36 a dle a 235 a dle. Vznamn jsou t
knihy Dt ve zvycch u mravech nrod (Das Kind in Brauch
und Sitte der Vlker) od Ploss-Rcnze, Lipsko, 1911-1912;
Duevn ivot mldee (Das Svelenleben des fnymili-chen),
1925, od Charlott Bhlerov; a dle prce o

ivot:

slun"

neslun",

cudn"

necudn". U nkterch lid je ve neslun"

pln potlaeno a prav hodnoty slunosti
nabobtna

j v zatrpklou puritnskou ctnost nebo v jet vce

odpudiv pokrytectv konvenn morlky. Jindy je
slun"
zcela
zadueno
zplavou
pornografickho ukjen a druh kategorie se
rozvine v plnou chlpnost mysli, kter nen o nic
mn odpudivj ne ona pokryteck ctnost".
V druhm obdob dtstv, kterm se nyn
zabvme a do nho podle mho schmatu
spadaj dti piblin od ty do esti let, se
neslun" projevuje zjmem o vymovac
funkce, exhibicionismem a hrami s neslunm
odhalovnm, asto provzenmi krutost. Pohlav
na to v podstat nem vliv a zjem o reprodukn
akt je minimln. Kadmu, kdo il del dobu
mezi rolnky a zn dvrn jejich dtstv, je
zejm, e k tmto jevm dochz zcela bn,
avak skryt. U pracujcch td je tomu
podobn.12 Ve vych tdch jsou neslunosti"
mnohem vce potlaovny, avak pli se neli.
Pozorovn bohatch spoleenskch vrstev, kter
je daleko sloitj ne mezi rolnky, by se vak z
morlnch, pedagogickch a eugenickch dvod
mlo nalhav uskutenit a rovn by mly bt
vyvinuty pimen vzkumn metody. Domnvm
se, e vsledky by do znan mry potvrdily
nkter tvrzen Freuda a jeho koly.13
Jak m nov probuzen dtsk sexualita i
dtsk neslunost vliv na rodinn vztahy? V rmci

Peliv pozorovatel spoleenskho ivota, Zola, nm k

tomuto tmatu poskytl bohat materil, kter je zcela v
souladu s mmi vlastnmi pozorovnmi.
3 Freudova tvrzen o normlnm vskytu sexuality ped
pohlavn dosplost, o mal diferenciaci mezi pohlavmi,
o anln erotice a malm zjmu o samotn pohlavn styk
jsou, podle mch pozorovn, sprvn. V nedvnm
lnku v Zeitschrift fr Psycho-Analyse, ronk 1923, Frcud
sv pedchoz stanovisko ponkud pozmnil a tvrd,
ani by to dokladoval, e dti na tomto stadiu maj
prese vechno u i pohlavn" zjmy. S tm nemohu

rozliovn mezi slunm" a neslunm" spadaj

rodie, zejmna

matka, zcela do prvn kategorie a v dtsk mysli

zstvaj neslunm" naprosto nedoteni. Pro
dt je pedstava, e by matka mohla o njak
jeho chlpn he vdt, nanejv odporn. Dt
rovn odmt dotkat se v matin ptomnosti
jakkoliv sexuln tematiky nebo s n na toto
tma hovoit. Na otce, jen je rovn striktn
vyazen z neslun" kategorie, je navc
pohleno jako na morln autoritu, kterou by
tento druh mylenek a zbavy mohl rozhnvat.
Neslun" toti vdy pin pocit viny.1,1
Freud a psychoanalytick kola kladou velk
draz na sexuln rivalitu mezi matkou a dcerou a
mezi otcem a synem. Podle mho nzoru rivalita
mezi matkou a dcerou nezan v tomto ranm
stadiu. Kadopdn jsem nikdy nevypozoroval
stopy, kter by tomu nasvdovaly. Vztahy mezi
otcem a synem jsou komplikovanj. Akoliv, jak
jsem ji poznamenal, nem mal chlapec vi sv
matce takov mylenky, touhy i pudy, kter by
on sm adil do kategorie neslunch", neme
bt pochyb o tom, e pi tsnm tlesnm
kontaktu s matkou dochz v jeho mladm
14

Pstup modernch mu a en se rychle mn. V

souasn dob dbme pi vchov svch dt na
osvtu", aby mohly do sexulnho ivota vstoupit
pipraveny. Musme si vak v prvn ad uvdomit, e
se to tk jen meniny, dokonce i mezi britskou a
americkou inteligenc. Zadruh si nejsem vbec jist,
zda tato nov metoda vchovy zcela pekon ostych a
nesmlost, kterou v otzkch sexu dti k rodim
pociuj. Zd se toti, e i dospl maj obecnou
tendenci vyluovat dramatick, rozruujc a mystick
citov prvky ze vech stabilnch vztah zaloench na
kadodennm styku. Ani Trobrianan, jejich sexualita
je v podstat nepotlaen, se ve vcech sexu nikdy
nesvuj rodim. Je pozoruhodn, o kolik snaz je
svit nco deliktnho i ostudnho ptelm a
znmm, kte nejsou pli dvrn spojeni s nam
kadodennm ivotem.

organismu k sexulnm reakcm.15 V rolnic

kch komunitch rad star klevetnice mladm

matkm, aby chlapce star t let nechvaly spt
oddlen. Vskyt dtskch erekc je v tchto
komunitch dobe znm stejn jako fakt, e
chlapec lne k matce jinm zpsobem ne dvka.
Skutenost, e za tchto podmnek je mezi otcem
a mladm chlapcem prvek sexuln rivality,
nezpochybuje
ani
vnj
sociologick
pozorovatel. Psychoanalytikov jsou o tom
sklopevn pesvdeni. U bohatch td se
pm konflikty vtinou neprojevuj, ale vznikaj
v pedstavch ve vytbenj, mon vak stejn
zken form.
Je teba si uvdomit, e v tomto stadiu, kdy
dt zan projevovat rozdlnou povahu a
temperament v zvislosti na pohlav, jsou
rodiovsk city jin k dcerm a jin k synm. Otec
vid v synovi svho nstupce a nkoho, kdo
zaujme jeho msto v rodu a v domcnosti. Je proto
k synovi ve vem mnohem krititj, co
ovlivuje jeho city dvojm zpsobem: kdy
chlapec jev znmky mentln nebo fyzick
nedostatenosti a nespluje ten idel, ve kter
otec v, potom je pinou velkho zklamn a
nevraivosti. Na druhou stranu u v tomto stadiu
vede urit mra rivality, nelibost z budoucho
nahrazen a melancholie odchzejc generace
opt k odpovdi v podob neptelskch pocit.
Toto neptelstv, v obou ppadech potlaen,
zatvrzuje otce vi synovi, jen na to reaguje
rovn neptelskmi pocity. Matka naproti tomu
k negativnmu citu k synovi nem dvod, a navc
k nmu chov obdiv jako k budoucmu mui.
zd nyn absurdn. Jsem rd, e mohu ut tak tvrdho
vrazu, nebo jsem sm pvodcem onoho absurdnho
tvrzen. Tuto fzi vvoje psychologie dtte jsem vyloil
zpsobem, jen se mi zd i nadle adekvtn, v sti
IV., kapitole 9. tohoto dla.

Otcovy city k dcei - opakovan sebe samho v

ensk form - vtinou vyvolaj nn emoce a
snad i lichot jeho jeitnosti. Tud spoleensk
faktory jsou smeny s biologickmi a zpsobuj,
e otec thne nn

ji k dcei ne k synovi, zatmco u matky je tomu

naopak. Musme vak podotknout, e zliba v
potomkovi nemus mt sexuln podtext jen
proto, e jde o potomka opanho pohlav.
V Melansii se dt sexuln vyvj pln jinm
zpsobem. Biologick pudy se zcela jist v
zsad neli. Avak nepodailo se mi nalzt
dn znmky neho, co by se dalo nazvat
dtskou neslunost nebo skrytm svtem, ve
kterm by se dti oddvali tajnm zbavm
zahrnujcm zjem o vymovac funkce i
exhibicionismus. Zkoumn tchto zleitost s
sebou pirozen nese jist komplikace, protoe s
divoskm dttem je tk navzat osobn
kontakt. Kdyby existoval neslun svt jako u
ns,
potom
by
bylo
zbyten
zpovdat
prmrnho dosplho divocha, stejn jako by
bylo zbyten zpovdat konvenn matku, otce i
chvu v na spolenosti. U divoch vak existuje
jedna okolnost, kter natolik zsadn mn celou
situaci, e nen mon se mlit. Toti v okamiku,
kdy se objev dtsk sexualita pohlavnho typu, k
emu dochz ponkud pozdji ne v obdob,
kterm se zabvme nyn, tak okolo pti a esti
let, nikdo z divoch tyto projevy nepotlauje,
nekritizuje ani neodsuzuje. Z toho vyplv, e
jestli v ranm dtstv existuje neslunost, mla
by bt stejn snadno sledovateln jako pozdj
pohlavn stadium sexulnch her.
Jak vysvtlme, e u divoch neexistuje
stadium,
kter
Freud
nazv
stadiem
pedpohlavnm" i obdobm anln-erotickho"
zjmu? Lpe tomu porozumme pot, co
probereme dal stadium dtskho vvoje, v
jeho prbhu se sexualita melanskch dt
zsadn odliuje od t na.

Kapitola 6
Pprava na
ivot

Prv vstupujeme do tetho stadia dtstv,

ponajcho mezi ptm a sedmm rokem. V
tomto obdob se dt zan ctit nezvisle,
vytv si vlastn hry a vyhledv sv vrstevnky,
se ktermi se rdo potuluje mimo dosah dosplch. Dtsk hra pechz ve vyhrannj
innosti a vnj ivotn zjmy.
Sledujme nyn nae dva paraleln ppady v
tomto stadiu. V Evrop vzdl dt od rodinnho
vlivu vstup do koly nebo u nevzdlvanch td
pprava na budouc povoln. Chlapec i dvka
ztrcej do urit mry svou vhradn vazbu na
matku. Chlapci se asto v tomto obdob stv, e
nkter prvky vniv nhy, kter ct ke sv
matce, doasn penese na njakou nhradn
matku. Tento penos vak nesmme zamovat s
mnohem pozdj tendenc pubertlnch chlapc
zamilovat se do star dvky i eny. Souasn se
ji probouz touha vymanit se z vemocn intimity
mateskho zjmu, a dt se proto odmt se vm
svovat svm rodim. U rolnk a nich td
nastv proces emancipace od matky dve ne u
vych vrstev, ale v podstat se mnoho neli. Jeli matka siln vzan na dt, a zvlt pak na
chlapce, m sklon k urit rlivosti a odporu vi
tomuto procesu a sna se mu njakm zpsobem
zabrnit. Zpravidla to vede jen k tomu, e
odtren je jet bolestivj a intenzivnj.
Dti na korlovch plch zpadnho Pacifiku
maj podobn tendence. Dokonce se projevuj
jet vraznji, protoe absence povinn koln

dochzky a psn disciplny umouje, aby se

vrozen sklony a dtsk pirozenost

mohly volnji projevit. Matka v Melansii neklade

rliv odpor ani neprojevuje znepokojen nad
ponajcmi projevy dtsk nezvislosti. To proto,
e tady chyb hlub zjem matky o vzdln
dtte. V tomto obdob si dti na Trobriandov
souostrov zanaj v rmci komunity utvet sv
mal mldenick spoleenstv. Potuluj se v
tlupch a spolen s dalmi malmi dtskmi
spoleenstvmi ze sousedstv si hraj na odlehlch
plch nebo ve vzdlench mstech dungle, a a
poslouchaj svho dtskho vdce, jsou tm
pln nezvisl na autorit dosplch. Rodie se
je nikdy nesna omezovat, zasahovat do jejich
aktivit nebo po nich vyadovat kadodenn
povinnosti. Zpotku m samozejm rodina na
dt znan vliv. Proces emancipace vak
postupuje pozvolnm, neperuovanm a pirozenm zpsobem.
V tom je znan rozdl mezi evropskmi
podmnkami, kde dt asto pechz z dvrnho
rodinnho prosted do chladn koly nebo jinho
ppravnho zazen, a Melansii, kde proces
emancipace probh postupn, uvolnn a bez
stres.
Jakou roli hraje v tomto obdob otec? Krom
nkolika modernch fz vvoje rodinnho ivota
v Britnii a Americe pedstavuje otec v na
spolenosti i nadle princip autority v rodin.
Mimo domov - ve kole, dln nebo ppravnm
uen, kde dt z rolnick rodiny asto pracuje vldne otec bu osobn, nebo v zastoupen. V
tomto stadiu dochz u dt z vych td k
dleitmu procesu - k utven vdom otcovsk
autority a idelu otce. Dt zan nyn chpat to,
co pedtm pouze tuilo a ctilo, toti e otec je
ustanoven jako hlava rodiny a m tak ekonomick vliv. Matka nebo vychovatel dtti v
rzn me a rozlinmi zpsoby vtpuj idel
otcovy moudrosti, neomylnosti, spravedlivosti a

moci prostednictvm mravnch a nboenskch

ponauen. Hrt roli idelu nen nikdy

jednoduch a zstat v n i v bhu vednho ivota

je vskutku mimodn vkon, zvlt pak pro
nkoho, jeho patn rozpoloen a vrtochy
nejsou usmrovny dnou disciplnou. A tak se
dtsk pedstava o idelnm otci hrout jet
dve, ne se sta zcela zformovat. Dt ct zprvu
z otcovy patn nlady a slabosti jaksi
zneklidnn, m z jeho hnvu strach a matn
pocit nespravedlnosti, a je-li vbuch pli siln,
mon i pocit studu. Brzy si k otci vytvo svj
vlastn postoj, pln rozporuplnch emoc, v nm
se ms cta s opovrenm, lska s odporem, nha
se strachem. Prv v tomto obdob dtstv m
spoleensk vliv, dky psoben patriarchln
instituce, dopad na postoj dtte k jeho otci. Mezi
chlapcem a otcem vraznji krystalizuje jak
soupeivost nslednka a toho, jen m bt
nahrazen, tak i vzjemn rlivost popsan v
pedchzejc sti, co zpsobuje, e negativn
prvky v otcovsko-synovskm vztahu pevldaj
vraznji, ne je tomu ve vztahu otce a dcery.
U nich td je proces idealizace otce drsnj,
avak nemn dleit. Jak jsem ji ekl, otec je v
typick rolnick domcnosti zcela oteven
tyranem. Matka se podvoluje jeho svrchovanosti
a pen tento postoj na dti, kter ho uctvaj a
zrove se obvaj krut moci, ji otec pedstavuje.
I
v
tomto
ppad
cit
sestv
z
rozporuplnch emoc a otec rovn vrazn
preferuje sv dcery.
Jak je loha otce v Melansii? V tomto stadiu
vvoje dtte nen teba o n mnoho kat. Otec i
nadle pistupuje k dtem kamardsky. Pomh
jim a u je vemu, co chtj umt. Je pravdou, e
dti v tomto vvojovm stadiu nevnuj otci tolik
pozornosti, a spe dvaj pednost svm
vrstevnkm. Otec je vak vdy nablzku jako
rdce, napl kamard ve he a napl ochrnce.

Pesto v tomto obdob vstupuje do ivota

mladch chlapc a dvat princip kmenovho
zkona a autority,

nutnost podrobit se omezen a zkazu uritch

doucch vc. Avak tento zkon a omezovn
nejsou reprezentovny otcem, nbr zcela jinou
osobou - matinm bratrem, muskou hlavou
rodiny v matriarchln spolenosti. Je to on, kdo
tm v rukou potestas a tak ji rozshle vyuv.
Autorita matina bratra je sice velmi obdobn
t, kterou u ns zastv otec, ale nen s n pln
identick. Pedevm jeho vliv zane psobit na
dt daleko pozdji, ne je tomu u evropskho
otce.
Dle
nikdy
nevstupuje
do
intimity
rodinnho ivota a naopak ije v jin chatri a
asto i v jin vesnici ne jeho sestra, kter podle
pravidla patilo kality trobriandskho manelstv
bydl s dtmi u svho manela a otce svch dt.
A tak strcv vliv psob z urit vzdlenosti,
m se vyluuje tyranizovn za kadou
malikost, kter je nejvce nepjemn. Do ivota
dtte, a u chlapce nebo dvky, vn strc dva
prvky. Pedevm povinnosti, zkazy a rzn
omezen a na druhm mst, zvlt v ivot
chlapce, tak prvek hrdosti, ambice a spoleenskch hodnot, zhruba polovinu toho, pro
Trobriananovi stoj za to t. Omezen pichz v
okamiku, kdy strc zan dit chlapcovy
aktivity, poadovat na nm urit sluby a
seznamovat ho s nktermi kmenovmi zkony a
zkazy. Mnoh z toho mu ji bylo vtpeno jeho
rodii, ale kada (matin bratr) je ten, ke komu
chlapec vdy vzhl jako k prvoplatn autorit.
Od svch esti let je chlapec strcem nabdn,
aby se astnil vprav, zaal pracovat v
zahradch a pomhal pi skliznch. Bhem tchto
innost, kter vykonv ve vesnici matina
bratra spolu s dalmi leny svho klanu, se chlapec dozvd, e i on pispv k butura (klanov
slv). Zan ctit, e toto je jeho vlastn vesnice
a jeho vlastn lid, a u se tradice, mty a
legendy svho klanu. Dt v tomto obdob rovn

asto pracuje spolu s otcem a je zajmav

sledovat jeho rozdln postoj k tmto dvma
starm mu

skm pbuznm. Otec je mu stle blzk. Chlapec

s nm rd pracuje, pomh mu a u se od nho,
ale zrove mu stle vce dochz, e takov
spoluprce je zaloena na jejich dobr vli a
nevychz ze zkona. Uspokojen z tto innosti
je mu odmnou, ale pynit se j neme, protoe
je to prce pro ciz klan. Dt je tak svdkem
toho, jak matka dostv od svho bratra rozkazy,
pijm od nho podporu, jedn s nm s velkou
ctou a skln se ped nm, jako se skln prost
lovk ped nelnkem. Postupn si uvdomuje,
e on sm je nstupcem svho strce a e se tak
stane pnem nad svmi sestrami, od nich je ji
nyn
oddlen
podle
spoleenskho
tabu
zakazujcho jakoukoliv intimitu.
Strc z matiny strany je, podobn jako otec u
ns, chlapci idealizovn, je mu pedstaven jako
nkdo, koho m uspokojit a kdo je rovn vzorem,
kter m bt v budoucnu napodobovn. Vidme
tedy, e mnoh z tch prvk, kter in otcovu
roli v na spolenosti tolik obtnou, jsou v
Melansii udleny matinu bratrovi. On m v
rukou moc, on je idealizovn a dti a matka jsou
mu podzeny, zatmco otec je od vech tchto
nepjemnch
privilegi
a
vlastnost
pln
osvobozen. Avak matin bratr vn do ivota
dt nove prvky, kter in ivot velkolepjm,
zajmavjm a lkavjm - spoleensk ambice,
tradin slvu, hrdost na svj rod a pbuzenstvo
a
pslib
budoucho
bohatstv,
moci
a
spoleenskho postaven.
Je teba si uvdomit, e ve stejn dob, kdy se
evropsk dt zan orientovat v naem
komplexu spoleenskch vztah, melansk
chlapec nebo dve rovn pronik do princip
pbuzenstv, kter jsou zkladem jejich spoleenskho du. Tyto principy pesahuj intimitu
rodinnho
ivota
a
znovu
uspodvaj
spoleensk svt dtte, kter doposud sestval z

irch kruh rodiny, dalch rodin, soused a

vesnick komunity. Dt nyn poznv, e mus

mezi vemi tmito skupinami lid rozliovat dv

zkladn kategorie. Jedna sestv z opravdovch
pbuznch -veyola. Sem pat pedevm jeho
matka, brati a sestry, strc z matiny strany a
vichni jejich pbuzn. To jsou lid, kte jsou
stejn substance, stejn krve" jako on sm.
Mue mus poslouchat, spolupracovat s nimi a
pomhat jim pi prci, ve vlce a v osobnch
sporech. eny stejnho klanu a pbuzensk
pslunosti jsou mu striktn zapovzeny. Druh
spoleensk kategorie sestv z cizinc i outsider - tomakava. Tak se nazvaj lid, kte
nejsou svzni matrilinernm poutem nebo
nepat do stejnho klanu. Do tto skupiny spad
i otec a jeho pbuzn muskho i enskho
pohlav a tak eny, se ktermi se mlad
Trobrianan me oenit nebo s nimi mt milostn
pletky. Tito lid, zvlt pak otec, maj s dttem
velmi blzk osobn kontakt, co ale zkon a
morlka kmene naprosto nebere v vahu. Na
jedn stran tak stoj vdom identity a
pbuzenstv spojen se socilnmi ambicemi a
hrdost, ale tak s omezovnm a sexulnm tabu,
a na druh stran, ve vztahu k otci a jeho
pbuznm, svobodn ptelstv a pirozen cit,
rovn i sexuln volnost, ale ne osobn identita
nebo tradic posvcen pouta.

Kapitola 7
Sexualita v pozdnm dtstv

Nyn se dostvme k problmu sexulnho ivota

ve tetm obdob vvoje dtte, do nho spad
stadium volnch her a pohybu a kter meme
nazvat pozdnm dtstvm. Jedn se o dobu
piblin od pti a esti let do puberty. Kdy
jsem se zabval pedchozm stadiem ivota
dtte, oddloval jsem vahy o sexualit od
rozboru spoleenskch vliv. Tot udlm i nyn,
abych objasnil, jak podl vlivu m na ivot dtte
organismus a jak spolenost.
Podle Freuda dochz u dt z modern Evropy v
tomto vku k velmi zvltnmu jevu - regresi
sexuality, obdob latence, utlumen vvoje
sexulnch funkc a pud. Ve Freudov schmatu
neurz je obdob latence obzvlt dleit,
protoe je provzeno amnzi, jakmsi zvojem
plnho zapomnn, jen v tomto obdob zastr
vzpomnky na dtskou sexualitu. Stoj za
povimnut fakt, e se k tomuto vznamnmu a
pozoruhodnmu
Freudovu
tvrzen
ostatn
psychoanalytici nehls. Napklad Moll se ve
svm popisu dtsk sexuality (velmi dkladnm a
kompetentnm pspvku)16 o dnm utlumen
sexulnho vvoje nezmnil. Naopak, popisuje
nim neruen, postupn rst sexuality dtte,
kivku, je plynule roste bez jakkoliv odchylky.
Pozoruhodn je, e i sm Freud je obas na
pochybch. A tak z celho vvoje dtstv nem ve
16

A. Moll, Sexuln ivot dtite (Das Sexualleben des Kindes),

1908. w Obdob latence asto zmiuje napklad ve Tech
pojednnch (Drei

svm

dle

dnou

kapitolu

jasn

zeteln

zasvcenou tomuto obdob a na jednom nebo

dvou mstech se dokonce pestv pt o jeho
existenci.17 Pesto, mohu-li se opt o materil

zskan z osobnch poznatk o chlapcch kolou

povinnch, se toto latentn obdob pravideln
dostavuje okolo estho roku dtte a trv dva a
tyi roky. Bhem tto doby zjem o neslunosti
ochabuje. Ponur, le lkav barvy, jimi svdly,
te blednou a jsou potlaeny a zapomenuty.
Zjem a energie dtte jsou smovny k jinm
vcem.
Jak
vysvtlme
rozporuplnost
Freudovch
vlastnch nzor a rovn pezravost ostatnch
autor, kte se sexualitou zabvali, k tmto
faktm?
Je zejm, e se zde zabvme nikoliv jevem
hluboce zakoennm v organick pirozenosti
lovka, ale nm, co je z velk sti nebo pln
ureno socilnmi faktory. Pustme-li se do
srovnvacho
przkumu
rznch
vrstev
spolenosti, bez obt zjistme, e u nich
vrstev, zvlt pak u rolnk, nen latentn obdob
tak vrazn. Abychom problm lpe pochopili,
vrame se do pedchzejcho obdob dtsk
pedpohlavn sexuality a podvejme se, jak na
sebe ob obdob navazuj. V pt kapitole jsme
se dozvdli, e u dt z nich i vych vrstev
existuje v ranm vku zjem o neslun". U
rolnickch dt se vak objevuje pozdji a
projevuje se trochu odlin. Porovnejme znovu
piny anln erotiky", jak ji Freud nazv, u
Abhandlungen), pt vydn, s. 40, 44, 64; a dle v
Pednkch (Vor-lesungen), 1922, s. 374 (esky Freud, S.,
Sebran spisy Sigmunda Freuda. Jedenct kniha. Praha:
Kocourek, 1997, s. 260 a 275. Peloil J. Pechar.
Poznmka pekladatele, M.H.). V dn z tchto knih
vak latence nen probrna zvl. Opt se doteme, e
obdob latence me tak opadnout, nemus s sebou
nutn nst peruen sexuln aktivity a sexulnch
zjm v celm jejich rozsahu". (Citt podle eskho
pekladu Pednek, s. 248.)
18
Okliv ncologismus anln erotika" bych zde sm
nepouval, avak protoe u je jednou zaveden

dt z nich a vych vrstev18. Dt z bohat

rodiny je zpotku peovateli podporovno ve
vykonvn pirozench funkc

a ve svm zjmu o exkrementy, avak tato

podpora nhle kon. Chva nebo matka, je se
do urit doby sna dt k konu podncovat,
chvl jeho rychl proveden a ukazuje mu jeho
vsledky, najednou zjist, e se tm dt pli
zabv a hraje si zpsobem, kter dosplm
pipad neist, kter je vak pro dt naprosto
pirozen. Pot nastupuje vchovn autorita dt dostane pohlavek, pochop, e zpsobilo
pohoren, a neslun zjem je nsiln potlaen.
Dt vyrst a rezervovanost, nevraivost a
petvka zastraj pirozen funkce a in je
pedmtem
tajnch
zjm
a
mystick
pitalivosti.
Ti, kte si ze svho dtstv pamatuj, jak siln
dt pociuje tuto represivn atmosfru narek a
nznak a jak pesn chpe jej vznam, uznaj,
e
kategorie
neslunosti"
je
vytvoena
dosplmi. Na zklad pozorovn dt i z
vlastnch vzpomnek rovn nen tk zjistit, e
dti rychle a brzy pochyt strojen postoje
dosplch a stanou se z nich mal puntiki,
moralist a snobov. U rolnku jsou podmnky
zcela odlin. Dti jsou poueny o vcech
tkajcch se sexuality ji v ranm vku. Nemohou
nevidt sexuln kony rodi a jinch pbuznch
a sly hdky, v nich je uvedena cel ada
sexulnch obscnnost a technickch detail.
Pichzej do styku s domcmi zvaty, jejich
rozmnoovn je i se vemi detaily pedmtem
zjmu cel domcnosti a je oteven a podrobn
komentovno. Jeliko jsou do vech tchto
zleitost pirozen vtaeny, pociuj men
potebu zabavovat se tajn tm, co mohou
rznmi zpsoby dlat a provat neskryt. Dti z
pracujcch vrstev se pravdpodobn nachzej
uprosted obou tchto extrm. Nemaj tm
dn kontakt se zvaty, ale na druh stran jsou

astji svdky postelovch scn a rznch e

hodnch nevstince.
Co z tchto zsadnch rozdl mezi bohatmi a
prole-tskmi
dtmi
vyplv?
Pedevm
neslunost", kte

r je u buroaznch dt vyvolvna potlaovnm

pirozen zvdavosti, je u nich td mnohem
mn vrazn a projevuje se a pozdji, kdy je ji
spojovna s mylenkami na pohlavn sexualitu. U
dt z bohatch vrstev nastupuje latentn obdob
pot, co zjem o neslunosti samovoln odeznl,
kdy dt opout domc pi a zan se zabvat
novmi zjmy. Tyto zjmy ho zcela pohlt, zatmco
chybjc znalosti v oblasti sexuality zamezuj
tomu, aby pohlavn zjem nastal tak brzy.
U nich td pichz ran zvdavost o
pohlavn zleitosti souasn s pslunmi
znalostmi, a vznik tak kontinuita, nepetrit
vvoj od ranho obdob dtstv k pln vyvinut
sexuln pubert.
Povaha socilnch vliv spolen se zmnnmi
fakty zpsobuje mnohem vraznj peruen
kontinuity v ivot bohatch dt. A do esti let
se mohly pln oddvat zbav a najednou se
mus uit a pipravovat do koly. Dti rolnk ji
od tlho vku pomhaly s vaenm, dohlely na
mlad sourozence a staraly se o husy a ovce. V
tomto obdob nedochz k dnmu peruen
kontinuity jejich ivota.
Dti rolnk a prolet tak sice projevuj zjem
o neslunost dve a jinou formou, ale ne tak
skryt. Je u nich spojen s menm pocitem viny, a
tud je mn amorln, mn anln-erotick a
vce spojen se sexem. Plynuleji a snadnji
pechzej do ranch sexulnch her a obdob
latence se u nich tm nevyskytuje, a kdy, tak
je mnohem mn vrazn. Tato fakta vysvtluj,
pro psychoanalza, zabvajc se bohatmi
neurotickmi lidmi, obdob latence objevila,
zatmco Dr. Moll, kter provdl veobecn
lkask vzkumy, si ho nepoviml.
Jestlie pece jen nastaly njak pochybnosti
ohledn uvedench rozdl mezi jednotlivmi

tdami a jejich pin, mly

podvme-li se k Melansanm.

by

se vytratit,

Tady je zcela urit jin situace ne u naich

vzdlanch vrstev. Z pt kapitoly vme, e ran
dtsk sexuln neslunosti, tajn hry a zjmy se
tu nevyskytuj. Meme vlastn ci, e kategorie
slun-neslun a cudn-necudn pro tyto dti
neexistuj. Stejn piny, kter in rozdl mezi
nimi slab a mn dleit u rolnk ne u
buroazie, jsou u Melansan dokonce silnj a
zetelnj. U Melansan neexistuje dn
obecn tabu na sex a pirozen funkce nejsou
zastrny, zvlt ne, jedn-li se o dt. Musme si
uvdomit, e dti zde bhaj nahat a k
vymovacm funkcm se stavj pirozen a
oteven, e neplat dn obecn tabu na urit
sti tla nebo na celkovou nahotu. Dti mezi
tetm a tvrtm rokem si navc zanaj bt
vdomy takov skutenosti, jakou je pohlavn
sexualita, i toho, e se z n brzy budou tit
stejnm zpsobem jako z ostatnch dtskch her.
Je tedy zejm, e rozdl mezi tmito dvma
spolenostmi vysvtluj spe sociln faktory ne
biologick.
Stadium, jeho prbh nyn popisuji v
Melansii (odpovd obdob latence u ns), je
obdobm dtsk samostatnosti, kdy si spolu mal
chlapci a dvata hraj v jaksi mldenick
republice. Jednm z jejich hlavnch zjm jsou
prv sexuln hrtky. Do sexulnch praktik se
dti v tlm vku zasvcuj bu samy mezi sebou,
nebo s pomoc o trochu starho kamarda. Je
pirozen, e v tomto vku nejsou schopny
provst akt dokonale, ale vysta si se vemi typy
her, v nich jim dospl ponechvaj do znan
mry volnost, a ony tak mohou uspokojit svou
smyslnost a zvdavost pmo bez jakhokoliv
zastrn.
Nen pochyb, e v tchto hrch pevauje to, co
by Freud nazval pohlavnm" zjmem, a e jsou
do velk mry urovny touhou napodobit jednn

a zjmy starch dt a
dt z Evropy toto obdob
mal me se objevuje
Domorodci asto mluv
zba

dosplch. U bohatch
tm neexistuje a jen v
u rolnk a prolet.
o tomto druhu dtsk

vy jako o zbavn souloi" (mwaygini kwayta)

nebo tak o he na manelstv.
Nesmme se domnvat, e vechny hry jsou
sexuln povahy. Mnoho z nich se tmto smrem
vbec neubr. Existuj vak jist zbavy malch
dt, ve kterch sex pevld. Melansk dti
maj rdy hru na manela a manelku". Chlapec
a dvka si postav mal pste a nazvou je svm
domovem. Tam jako" pijmou role manela a
manelky, k emu pat to nejdleitj sexuln spojen. Jindy se vyprav skupina dt na
piknik, kde zbava sestv z hodovn, bojovn a
milovn se. Obas jako" provedou obadn
vmnn obchod, kter je pak zakonen sexulnmi aktivitami. Samotn smysln poten je
zejm pln neuspokoj. V takovch sloitjch
hrch mus bt obohaceno romantickmi prvky a
pedstavivost.
U dtsk sexuality je dleit, jak postoj k n
zaujme star generace. Ji jsem uvedl, e rodie
se k n nestav ani v nejmenm vytav.
Vtinou ji povauj za nco samozejmho.
Nanejv si o tom s humorem vyprvj a rozebraj milostn tragdie a komedie dtskho
svta. Ani je nenapadne jakmkoliv zpsobem
zasahovat nebo se k tomu rozhoen vyjadovat,
pokud
jsou
dti
dostaten
diskrtn
a
neprovozuj milostn hry doma, nbr nkde
stranou v bui.
A tak jsou dti pi svch milostnch pletkch
ponechny vhradn samy sob. Nejene ze
strany rodi nedochz k dnmu zsahu, ale
ani nic nenasvduje tomu, e by mu i ena
mli perverzn sklony vi dtem, a zcela jist se
nestv, e by se tmto zpsobem vmovali do
dtskch her. Nemaj pont o zneuvn dt a
lovk, kter by si sexuln pohrval s dttem,
by byl povaovn za smnho a nechutnho.

Obzvlt
dleitm
rysem
v
dtskch
sexulnch vztazch je ji zmnn tabu tkajc se
bratr a sester. Ji od

tlho vku, kdy si dve poprv oblk suknku

z trvy, mus bt brati a sestry jedn matky
oddleni. Podizuj se tak psnmu tabu, podle
kterho mezi nimi nesm dojt k intimnmu
vztahu. Dokonce i dve, v dob svch prvnch
krk, si hraj v jinch skupinch. Pozdji se
nikdy
samy
voln
spoleensky
nestkaj.
Pedevm nesm dojt k niemu, co by jen trochu
smovalo k podezen, e se jeden z nich zajm
o milostn pletky druhho. Akoliv si dti mohou
pomrn svobodn hrt a povdat, nesm si ani
mal chlapec dvat sex do souvislosti se svmi
sestrami, a o to mn v jejich ptomnosti
prohodit sexuln narku i na toto tma
zaertovat. Tento stav trv po cel ivot a
nejhorm projevem hrubho chovn je zmnit se
bratrovi o milostnch pletkch jeho sestry a
naopak. Uplatnn takovho zkazu m za
nsledek asn rozpad rodiny, protoe chlapci a
dvata mus brzy opustit domov a odsthovat se
jinam, aby se tak vyhnuli vzjemnmu stetu. Zc
vech uvedench fakt meme vyrozumt, pro
je v tomto obdob pozdnho dtstv tak velk
rozdl mezi sexualitou u ns a v Melansii.
Zatmco u vzdlanch td u ns nastv
peruen sexuality a obdob latence s amnzi, v
Melansii vede velmi ran potek pohlavnho
zjmu k takovmu typu sexuality, kter je u ns
zcela neznm. Od tto chvle se sexualita
Melansan postupn a plynule vyvj, a k
pubert. Spolenost dv mladistv sexualit
plnou svobodu za pedpokladu, e ono jedno
tabu
je
co
nejpsnji
a
nejdkladnji
respektovno.

Kapitola
8
Puberta

Dt vstupuje do puberty ve vku, kter se rzn

v zvislosti na klimatu a rase, v rozmez trvajcm
piblin od devti do patncti let. Puberta toti
nen zlomov okamik nebo pouh chvle, ale vce
i mn dlouh obdob vvoje, bhem kterho
dochz k pln pemn pohlavnho stroj, systmu vnitnch sekrec i celho organismu.
Pubertu nememe povaovat za conditio sine
qua non sexulnho zjmu nebo dokonce
sexulnch aktivit, ponvad i nedospl dvata
mohou souloit a velmi mlad chlapci maj erekce
a provozuj immissio penis. Vk puberty vak
mus bt nepochybn povaovn za nejdleitj
meznk v sexulnm vvoji jedince.
Sex je navc v tomto obdob natolik spjat s
dalmi aspekty ivota, e v tto kapitole
nebudeme rozebrat sexuln a spoleensk ivot
oddlen, jako tomu bylo u pedchzejcch dvou
stadi. Pi porovnvn Trobrianan z Melansie
a na spolenosti je dleit zaznamenat, e tito
divoi nemaj v pubert inician rituly. Tento
fakt sice na jedn stran vyazuje z na diskuse
jeden velmi dleit problm, avak na druh
stran umouje provst pesnji a srozumitelnji srovnn matrilinie a patrilinie, nebo u
vtiny ostatnch divoskch spolenost je
obdob puberty inicianmi obady pln zasteno
nebo zmnno.
V na spolenosti musme mluvit o chlapcch a
dvkch zvl, protoe v tomto okamiku se
jejich sexualita ubr jinm smrem. V ivot

mue
znamen
puberta
dosaen
plnch
duevnch schopnost a tlesn vysplosti a
rovn zvrenou fzi formovn pohlavnch
znak.

S nov nabytm mustvm se vtinou zcela mn

nejen cel jeho vztah k ivotu, ale i k sexualit a k
pozici, ji zaujm v rodin. S tmto faktem souvis
neobyejn zajmav jev, kter vrazn ovlivuje
chlapcv postoj k matce, seste a ostatnm
pbuznm enskho pohlav. Typick chlapec,
pochzejc z na civilizovan spolenosti, zan
v obdob puberty projevovat rozpaitost ped
matkou, k sestrm se chov opovrliv a s jistou
dvkou brutality a ped svmi kamardy se styd
za vechny sv ensk pbuzn. Kdo z ns si
nepamatuje na ten hrozn pocit studu, kdy jsme
si bezstarostn vykraovali ve spolenosti svch
spoluk a najednou potkali bu matku, tetu,
sestru, nebo dokonce sestenici, a museli ji
pozdravit. Provali jsme siln pocit viny, jako
bychom byli pistieni inflagrante delicto. Nkte
chlapci se snaili nevmat si rozpaitho setkn
a
ti
statenj,
ervenajce
se,
nakonec
pozdravili. Kad to vak pocioval jako poskvrnu
na svm spoleenskm postaven, oslaben svho
mustv a nezvislosti. Nemusme se zabvat
psychologi tohoto jevu, abychom pochopili, e
stud a zmatek, kter chlapec ct, je stejnho
druhu jako ten, kter je spojen s prohekem
proti dobrm mravm.
Prv nabyt mustv hluboce
ovlivuje
chlapcv pohled na svt, jeho Weltanschauung.
Zan si vytvet sv vlastn nzory, osobnost a
hrdost, aby si udrel sv postaven autority a
intelektulnho vdce. Je to nov stadium vztah
mezi otcem a synem, dal hodnocen a ovovn
otcovskho idelu. Ten se hrout, je-li otec
shledn hlupkem nebo hulvtem", pokrytcem
nebo starm otrapou". Vtinou je pak vyazen z
chlapcova ivota a kadopdn pichz o
monost mt na syna inn vliv, a to i v ppad,
e by se pozdji znovu usmili. Jestlie naopak
obstoj ve velmi tvrdm zkouen, ktermu je v

tomto obdob vystaven, potom je velk ance, e

navdy zstane pro syna idelem. Toto pravidlo
samozejm plat i obrcen, nebo otec si

v tto dob syna ovuje stejn intenzivn a

rovn tak kriticky zkoum, zda chlapec napluje
jeho pedstavu idelu, jak by ml vypadat jeho
nstupce.
Nov postoj k sexu, jeho nov vyhrann v
pubert velmi ovlivuje chlapcv postoj nejen k
otci, ale tak k matce. Vzdlan chlapec si teprve
nyn pln uvdomuje biologickou povahu pouta
mezi nm a jeho rodii. V ppad, e chlapec, jak
tomu obvykle bv, hluboce miluje a ct svou
matku a otce si i nadle idealizuje, lpe se tak
vyrovn s pedstavou, e byl zplozen bhem
pohlavnm styku svch rodi, i kdy to zpotku
zashne jeho duevn svt. Jestlie naopak svho
otce nenvid a opovrhuje jm, by teba jen
skryt, jak je celkem bn, potom tato
pedstava dv podnt k tomu, aby matku urel
a znesvcoval ve, co mu je nejdra.
Nov nabyt pozice mue ovlivuje pedevm
jeho nzor na sex. Duevn je chlapec pipraven
vstebvat nove vdomosti a fyziologicky je
schopen jich vyut. Touto dobou vtinou
zskv prvn lekce sexu a rznm zpsobem
zan se sexulnmi aktivitami. Pravdpodobn
asto nikoliv normlnm, bnm zpsobem, ale
spe prostednictvm masturbace a nonch
poluc. Tato epocha je pro chlapce v mnoha
smrech ivotnm rozcestm. Me se stt, e
nov probuzen sexuln pudy, podncujc
prudk temperament a volnou morlku, chlapce
pln pohlt a vlna nezvladateln smyslnosti mu
vezme pdu pod nohama jednou pro vdy. V
ppad, e m dostatek zjm a pevn morln
zklad, je vtinou schopen se s tmito pudy
sten nebo pln vypodat. Dokud v sob
nese idel mravn istoty a je schopen za nj
bojovat, doke povznst sexuln pudy na vy
rove. Pokuen je samozejm ve velk me
ureno jeho socilnm prostedm a zpsobem

ivota. Nrodn povaha spolenosti, jej morln

kodex a kulturn hodnoty zavdj v rmci evropsk

civilizace znan rozdly. V uritch tdch

nkterch zem jc bn, e chlapec podlehne
zhoubnm nstrahm prodejnho sexu a jinde
zase tuto pleitost nem. Nkter spolenosti
ho zbavuj velk sti odpovdnosti tm, e
stanov psn mravn zsady.
Vztah mladka k osobm opanho pohlav je
zpotku obdobn jako jeho postoj k matce a
seste - ct k nim urit rozpaky s protikladnmi
pocity pitalivosti a odpudivosti. Na enu, kter
mu nen lhostejn a mohla by ho hluboce
zashnout, pohl s obavou a podezenm. Ct v
n ohroen sv erstv nabyt nezvislosti a
svho mustv.
Nkdy koncem puberty tak pichz nov
prvek, jaksi splynut sexuality a nhy, v nm se
dtsk vzpomnky na mateskou nhu ms s
novmi prvky sexuality. Pedstavivost a zvlt
snov fantazie zpsobuj hrozn zmatek a
podivn si pohrvaj s jeho mysl.19
Ve, co zde bylo nyn uvedeno, se tk spe
chlapce pochzejcho z vych a bohatch
vrstev. Porovnme-li s nm rolnickho nebo
proletskho mladka, zjistme, e zkladn rysy
zstvaj stejn, akoliv se zde zejm vyskytuje
mn jednotlivch odchylek a celkov obraz je
vyrovnanj.
Tak tady existuje obdob emocionln krutosti
k matce a sestrm, kter je zvlt vrazn u
rolnickho chlapce. Hdky s otcem bvaj
zpravidla prud, protoe si syn uvdomuje jak
svou slu a pozici nslednka, tak i lanost po
majetku a touhu po uplatnn svho vlivu. asto
mezi nimi v tto dob zan skuten boj o
nadvldu. Sexualita neprochz tak nsilnou kriz
a tak se mn dotk vztahu s rodii. Hlavn
rysy jsou vak stejn.

Dvka ze vzdlanch td prochz kriz v dob

sv prvn menstruace, kter sice zasahuje do jej
" Tmito pedstavami se zabvm podrobnji ne, v
sti IV., kapitole 9.

osobn svobo

dy a komplikuje j ivot, ale zrove ji tajemn

pitahuje a je touebn oekvna. Puberta nen
pro dvku takovm spoleenskm zvratem.
Nadle ije doma nebo se vzdlv v interntn
kole, avak vechno, co dl a m se zabv,
vetn jej vchovy, souzn s dem rodinnho
ivota (nebereme-li ovem v vahu modern
dvku, kter vykonv svou profesi). Jejm
ivotnm clem je dokat se manelstv. Ve vztahu
k rodin je dleitm prvkem soupeivost mezi
matkou a dcerou, k n v tto dob bn
dochz. Je tk ci, jak asto se vyskytuje v
pm a neskryt form,20 zcela urit vak zavd
ruiv prvek do typickch vztah spodan
rodiny. Teprve nyn vstupuje do vztahu otce a
dcery ona zvltn nha, kter je asto spojovna
s mateskou rivalitou. To je konfigurace Elektina
komplexu a m proto zcela odlinou povahu ne
oidipsk komplex. Kdy nebudeme brt v vahu
vraznj tendenci en k hysterii, nebo se zde
pohybujeme na pd normality, je Elektin
komplex
mn
astm
jevem,
nen
tolik
spoleensky vznamn a rovn nem takov
dopad na zpadn kulturu. Na druh stran je
jeho samotn vliv silnji pociovn a incest otce a
dcery se z pin biologickho i spoleenskho
charakteru vyskytuje ve sv skuten podob
nesrovnateln astji ne incest matky a syna.
Jeliko n zjem se v tto diskusi tk
pedevm kulturnho a spoleenskho vlivu
20

Tak jak ji nalzme velice nzorn popsanou v

Maupassanto-v psobivm romnu Siln jako smrt (Fort
comme la mort). esky Maupassant, G., Spisy, sv. 5.
Praha: SNKLU, 1966, s. 9-187. Peloila V. Smetanov.
Poznmka pekladatele (M.H.).

tchto komplex, nememe se dopodrobna

zabvat paralelami mezi oidipskm a Elektinm
komplexem. Stejn tak se nememe poutt do

srovnvn vych td, kde dochz k silnjm

represm a astjmu vskytu hysterie, avak k
mn ppadm skutenho incestu, s nimi
tdami, u nich dvka vtinou zan sexuln
t d

ve a pirozenjm zpsobem a tud nen tolik

nchyln k hysterii, ale zato je vce obtovna
otcem.21
Zavtejme nyn na Trobriandovy ostrovy.
Puberta tam zan dve ne u ns a zrove v
dob, kdy chlapci a dvata u maj za sebou
njak sexuln zkuenosti. Ve spoleenskm
ivot jedince nepedstavuje tak ostr zvrat jako
v tch divoskch spolenostech, u kterch
existuj inician obady. Chlapec postupn
nabv mustv a zrove se zan aktivnji
starat o hospodstv a zleitosti kmene. Je
povaovn za mladho mue (ulatile) a na konci
puberty se stv prvoplatnm lenem kmene,
me se oenit, plnit vechny sv povinnosti, a
zrove se tit ze svch privilegi. Dvka, kter
na potku puberty zskv vce svobody a
nezvislosti na sv rodin, mus tak zastat vce
prce, zbyl as si krt nevzanou zbavou a
pln obadn, hospodsk a zkonem dan
povinnosti, kter jsou ukldny enm.
Avak zmna, kter je nejvraznj a je ns
tak nejvce zajm, je sten rozpad rodiny v
dob, kdy dospvajc chlapci a dvata pestvaj
bt stlmi obyvateli domu svch rodi. Toti
brati a sestry, jejich vzjemn vyhbn zaalo
u dvno v dtstv, mus nyn dodrovat striktn
tabu, aby byla vylouena jakkoliv monost
kontaktu, kdy provozuj sexuln aktivity.
Tomuto nebezpe m zabrnit zvltn instituce bukumatula. Takto se nazvaj zvltn domy
obvan skupinami dospvajcch chlapc a dv21

Mezi rolnky se otcov o sv dcery pokouej pomrn

asto. Zvlt tomu tak je u latinskch nrod. Byl
jsem informovn, e v Rumunsku k tomuto typu incestu
dochz mezi rolnky zcela bn, a zd se, e je tomu
tak i v Itlii. Sm vm o nkolika mlo ppadech incestu
mezi otcem a dcerou na Kanrskch ostrovech.
Nedochzelo k nmu skryt, nbr zcela oteven. Oba
ili v nestoudnm svazku a vychovvali sv dti.

at. Chlapec, kter doshl puberty, odchz do

takovho

domu. Dm pat dosplmu mladkovi nebo

mladmu vdovci a je obvn piblin temi a
esti mladky, k nim se pidvaj jejich mil. 22 V
dom rodi proto nebydl dn dospvajc
chlapci, akoliv ne se oen, vracej se tam pro
jdlo a do urit mry se i nadle podlej na
domcch pracch. Dvka se ve svch vzcnch
nocch cudnosti, kdy nen zadna v nkterm
bukumatulu, me vracet dom.
Jak je postoj k matce, otci, seste i bratrovi,
vi nim si bhem tohoto dleitho obdob
chlapec nebo dve tb sv city? Stejn jako u
modernch mladch lid v Evrop se jen upevuje
a dotv to, co se postupn formovalo v
pedchozch obdobch ivota. Matka, od kter
bylo dt odstaveno, v nej irm smyslu tohoto
slova, zstv stedem celho pbuzenstva a
vech vztah po cel ivot. Spoleensk
postaven chlapce, jeho povinnosti a privilegia,
jsou urovny s ohledem k n a jejm pbuznm.
Nem-e-li se o ni postarat nikdo jin, bude to
muset udlat on a matin dm zase navdy
zstane jeho druhm domovem. Nklonnost a
vazba pedepsan spoleenskmi zvazky je tak
hluboce zakoenna v opravdovm citu. Kdy
dospl mu umr nebo se mu stane njak
netst, oplakv ho pedevm jeho matka a jej
zrmutek trv nejdle a je nejupmnj. Pesto
zde nen mnoho msta pro osobn ptelstv,
vzjemnou dvru a intimitu, kter jsou typick
ve vztahu matky a syna v na spolenosti.
Odpoutn dtte od matky, kter je, jak jsme
22

Detailn popis a analza tto dleit instituce,

slouc jako mimikry skupinovho manelstv, viz moje
chystan prce Sexuln ivot divoch (Sexual Life
ofSavages). (Vylo roku 1929 v Londn v nakladatelstv
Routledge jako The Sexual Life of Savages in Northwestern
Melanesia - poznmka pekladatele, M.H.)

vidli,

prbhu

vech

vvojovch

obdob

snadnj a dokonalej, bez tolika pedasnch

bolestnch odtren a jejich nsilnho potlaen,
je dotaeno do konce plnji a harmonitji.

Otec je doasn stranou zjmu. Chlapec, kter

byl jako dt dosti nezvisl a byl lenem mal
dtsk republiky, m nyn sice jet vce svobody
v bukumatule, ale na druh stran je mnohem
vce svazovn rznmi povinnostmi ke svmu
kada (matinu bratrovi). Na otce mu nezbv
tolik asu, ani o nho nem takov zjem jako
dve. Pozdji, kdy nastvaj prvn potyky se
strcem, se chlapec zpravidla znovu obrac na
otce a jejich ivotn ptelstv se ustl. Nicmn
v tomto stadiu, kdy se dospvajc mladk mus
uit sv povinnosti, je zasvcovn do tradice a
studia magie, umn a emesla, je nejpodstatnj
jeho zjem o matina bratra, kter je jeho
uitelem a rdcem, a jejich vztahy jsou nyn
nejlep.73
Mezi tm, co ct ke svm rodim melansk
chlapec a jeho vzdlan vrstevnk z na
spolenosti, existuje jet jeden podstatnj
rozdl. Kdy u ns dospvajc mladk vstupuje do
spolenosti a otevraj se ped nm nov ziv
vize, vrh jejich lesk podivn stn na doposud vel city k matce a otci. Jeho vlastn sexualita ho
odcizuje od tch, ji ho zplodili, vn do jejich
vztah rozpaky a vytv vn komplikace. V
matrilinern spolenosti k nemu takovmu
nedochz. Absence obdob ran neslunosti a
prvnch
vzpour
proti
rodim,
postupn
vzrstajc a oteven zaujatost sexem od chvle,
kdy zaal bouit jejich mladou krev, a pedevm
postoj rodi, kte se ke svm dtem stav jako
benevolentn divci, skutenost, e matka je
u

Vztahy v tto trojici, mezi mladkem, jeho otcem a

matinm bratrem, jsou ve skutenosti trochu
komplikovanj, ne jsem zde mohl ukzat. Vytvej
zajmav obraz hry a stet nesluitelnch princip
pbuzenstv a autority. Toto tma pojednm ve sv
chystan knize o pbuzenstv. Srovnej t Zloin a zvyk
v divosk spolenosti (Crime and Custom in Savage Society),

postupnm
chlapcovch
souhlas, to

zpsobem
pln
vyazena
z
vnivch cit, otcv spokojen

ve vede k tomu, e zeslen sexualita v pubert

se pmo neodr na vztahu s rodii.
Vztah mezi bratrem a sestrou je vak
jakmkoliv zeslenm sexuality, zvl v pubert,
hluboce poznamenn. Toto tabu, zasahujc do
vekerho volnho sdruovn obou sourozenc a
naprosto vyluujc z jejich vztahu sexuln
motivy, m tak vliv na jejich celkov nhled na
sex. Pedevm je toti nutn si uvdomit, e toto
tabu vn do pohlavnho ivota mue vznamnou
bariru, kterou nesm pekroit, a to tak utv
nejdleitj obecn morln pravidlo. Navc
zkaz zanajc v dtstv oddlenm bratr a
sester se asem roziuje i na ostatn ensk
pbuzn ze stejnho klanu, i kdy separace
sourozenc vdy zstv jdrem zkazu. Sexuln
svt chlapce je tak rozdlen mezi dv moiety.
Jedna je zakzan a do n spadaj eny z jeho
vlastnho klanu, druh je zkonem povolen a
sem pat eny ze zbvajcch t klan.
Nyn porovnejme bratrsko-sestersk vztahy v
Melansii a Evrop. U ns postupn chladne
dtsk velost a pemuje se v jaksi rozpait
vztah, kdy se sestra pirozenm zpsobem
odpoutv od bratra pod vlivem socilnch, psychologickch
a
biologickch
faktor.
Toto
oddlen vak nen pln. V Melansii nastupuje
psn zkaz u ve chvli, kdyby mezi sourozenci
mohla vznikat intimita. Sestra je tajupln bytost,
tak blzk, a pesto nedosaiteln, oddlen
neviditelnou, a pesto mocnou zd tradinho
pkazu, jen postupn perst v morln a
osobn zvazek. Ona zstv jedinm zastenm
bodem na sexulnm obzoru. Vechny pirozen
dtsk projevy nhy jsou mezi sourozenci
potlaovny od potku stejn systematicky jako
ostatn pirozen pudy evropskch dt. Sestra
rovn pedstavuje stejn neslun pedmt
mylen, zjm a cit, jakm jsou zakzan vci

pro evropsk dti. S pibvajcmi sexuln

zkuenostmi se prohlubuje i propast mezi obma
souro

enci. Akoliv jsou nuceni se vyhbat, mus mt

jeden druhho neustle v patrnosti, protoe bratr
je ivitel sestiny domcnosti. Takov nepirozen
a pedasn represe mus mt sv nsledky.
Psychologov z Freudovy koly by je snadno
pedpovdli.
Doposud jsem provdl rozbor tm vhradn
z hlediska chlapce. Jak se bhem dospvn tb
postoj melanskho dvete k jej rodin? V
podstat se od postoje jej evropsk vrstevnice
neli tolik jako v ppad chlapce. Je to dno tm,
e sestersko-bratrsk tabu se v trobriandskm
matriarchtu mn dotk dvky. Jeliko je
bratrovi psn zakzno jakkoliv se vmovat do
sestinch
sexulnch
pletek
vetn
jejho
manelstv a ani matin bratr nem prvo do
tchto zleitost zasahovat, jejm opatrovnkem
ve vci satku je kupodivu otec. A tak mezi otcem
a dcerou existuje ne zcela identick, ale velmi
podobn vztah jako u ns. Mezi evropskou dvkou
a jejm otcem vtinou nevznik takov napt, a
proto se jejich vztah vce pibliuje vztahu mezi
otcem a dttem na Trobriandovch ostrovech. Na
druh
stran
intimita
mezi
dosplm
trobriandskm muem a dospvajc dvkou, kter,
jak vme, nen povaovna za jeho pbuznou, je
pln rznch pokuen. Ta nejsou zmrnna, ale
naopak zeslena tm, e akoliv podle zkona o
exogamii nen dvka otci skuten sexuln
zapovzena, je sexuln styk mezi nimi povaovn
za nejvy stupe ohavnosti, i kdy nen nazvn
suvasova, tedy poruenm exogamie. Dvodem
tohoto zkazu je samozejm pouze skutenost,
e nen sprvn mt sexuln styk s dcerou eny,
se kterou ije. Pozdji, a budeme stopovat vliv
typickch postoj mezi leny rodiny, by ns
nemlo pekvapit, e k incestu mezi otcem a
dcerou skuten dochz, akoliv to st lze

nazvat obses, a toto tma se ani neodr ve

folkloru.
Typick prbh vztahu mezi matkou a dcerou je
sice pirozenj ne v Evrop, ale v podstat se
pli neli. Hlav

n rozdl je v tom, e odchod dospvajc

melansk dvky z domu jejch rodi a jej etn
sexuln zjmy nedvaj pinu ke vzniku
rlivosti mezi nimi, i kdy obasnmu vskytu
incestu nemohou zabrnit. V zsad tedy
meme konstatovat, e s vjimkou vztahu ke
svmu bratrovi prov melansk dvka podobn
city jako dvka evropsk.

Kapitola 9
Rodinn
komplex
ve
spolenosti mateskho prva

Porovnnm evropsk a melansk civilizace jsme

zjistili znan odlinosti, zvlt pokud jde o sly,
jimi spolenost psob na biologickou povahu
lovka
a
petv
ji.
Akoliv
v
obou
spolenostech existuje vymezen prostor pro
sexuln svobodu i urit mra zsah do
sexulnho instinktu a jeho regulace, rozsah
psobnosti tabu a rozvinut sexuln svobody v
rmci pedepsanch omezen jsou v kad z nich
pln jin. Rovn rozdlen autority v rodin je
odlin a tomu odpovd i rozdln zpsob
odvozovn pbuzenstv. V obou spolenostech
jsme sledovali, jak se prmrn chlapec i dvka
vyvj pod vlivem tchto rznch kmenovch
zkon a zvyk. Zjistili jsme, e tm na kadm
kroku existuj velk rozdly, a to dky vzjemnmu
psoben biologickch pud a spoleenskch
pravidel, kter jsou nkdy v harmonii a nkdy v
rozporu, nkdy vedou ke krtk blaenosti a jindy
zase naruuj rovnovhu, ale vdy nechvaj
prostor pro budouc rozvoj. V zvrenm stadiu
vvoje dtte, po dosaen dosplosti, se jeho city
tb do systmu, kter zahrnuje vztah k matce,
otci, bratrovi, seste, a na Trobriandovch
ostrovech tak ke strci z matesk strany.
Abychom
se
pizpsobili
psychoanalytick
terminologii, nazvme tento systm, kter je v
kad spolenosti osobit, rodinn komplex"
nebo nuklern komplex".
Dovolte mi nyn znovu strun popsat hlavn
rysy tchto dvou komplex". Oidipsk komplex,

systm postoj typickch pro nai patriarchln

spolenost, se formu

je v ranm dtstv - zsti na pelomu prvnho a

druhho stadia a zsti v prbhu druhho
stadia. Na jeho konci, piblin mezi ptm a
estm
rokem,
jsou
chlapcovy
postoje
zformovny, i kdy mon ne trvale zakotveny.
Tyto postoje ji obsahuj mnoho prvk nenvisti a
potlaen touhy. Domnvm se, e a potud se
nae zvry s psychoanalzou nerozchzej.24
Akoliv dt z matrilinern spolenosti m v
tomto stadiu vyvinuty velmi vyhrann city k otci
i matce, nen jejich soust nic potlaenho, nic
negativnho, dn nenaplnn touhy. Odkud se
bere tento rozdl? Pesvdili jsme se, e
spoleensk uspodn trobriandsk matrilinie
tm pln souzn s biologickm vvojem, zatmco instituce otcovskho prva zaveden v na
spolenosti odporuje mnoha pirozenm pudm a
sklonm a potlauje je. Podvejme se na vc
podrobnji. Vniv oddanost matce a tlesn
touha bt v jej blzkosti je patriarchlnmi
institucemi tm i onm zpsobem potlaena nebo
omezena. Dle je tu vliv naich morlnch zsad,
kter odsuzuj dtskou sexualitu, brutalita otce,
zvlt vrazn v nich vrstvch, ve vych pak
skryt ale mocn psobc atmosfra otcova
vlunho prva na matku a dt a konen
strach eny, aby neupadla v nemilost svho
manela. Vechny tyto tlaky nsiln oddluj
rodie od dt. I tam, kde je soupeivost otce a
dtte o matinu pozornost redukovna na
minimum nebo se neprojev vbec, dochz ve
druhm stadiu mezi otcem a synem ke stetu
24

Od doby, kdy byly napsny ve uveden dky, jsem

si uvdomil, e dn vce i mn ortodoxn
psychoanalytik by nepijal mj vklad komplexu" ani
dnho jinho aspektu tto doktrny.

spoleenskch zjm. Dt pedstavuje bemeno

a pekku pro svobodu rodie, pipomn mu

jeho vk a strnut, a pokud je to syn, pak i

budouc spoleenskou rivalitu. Krom stet o
ukojen tlesn smyslnosti je tak ve vztahu otce a
dtte znan

prostor pro spoleensk napt. Po zral vaze

km dt" a nikoliv chlapec", protoe podle
naich vsledk nehraje v tomto obdob pohlav
velkou roli a tsnj vazba mezi otcem a dcerou
se rovn objevuje a pozdji.
Vechny tyto tlaky a vlivy se v matrilinern
spolenosti Trobrianan nevyskytuj. Pedevm,
a to samozejm nem s matrilini nic spolenho,
v
trobriandsk
spolenosti
nen
mravn
odsuzovn sex nebo smyslnost a ani pedstavou
dtsk sexuality nikdo nen pohoren. Smyslnm
dotekm mezi dttem a matkou je ponechn
pirozen prbh a v dob, kdy se v dtti zane
probouzet zjem o jin tlesn kontakt, se samy
vytrat. Bhem prvnch dvou vvojovch fz se
otec chov k dtem jako jejich blzk ptel a
pomocnk. V dob, kdy n otec psob
nejpjemnji, pokud se na vchov nijak nepodl,
je trobriandsk otec v prvn ad opatrovnkem a
v druh spolenkem.
Tak vvoj ivota ped dosaenm pohlavn
dosplosti je v Melansii a Evrop jin. Represe
peovatelskho systmu, zvl u bohatch
vrstev, rozvj tendenci k tajnm przkumm
oblast
neslunho,
pedevm
vyluovacch
funkc a orgn. U divoch takov obdob
neexistuje.
Touto
dtskou
neslunost
pedpohlavnho obdob se zavd rozdl mezi
slunm a neslunm, istm a neistm.
Skutenost, e oblast neslunho je vymezena
rodii, tabu posiluje a prohlubuje. Toto tabu pak
nhle zasahuje i vztah k matce pedasnm
zapovzenm jejho loe a tlesnch objet.
Ani v tomto ppad dti na Trobriandovch
ostrovech nesdlej komplikace na spolenosti. V
nsledujcm stadiu sexuality shledme dal
nemn zvan rozdl. V Evrop je vce i mn
zeteln
obdob
latence,
kter
peruuje
kontinuitu sexulnho vvoje a podle Freuda vede

k zeslen mnoha naich repres a celkov

amnzie a mnohmi zpsoby ohrouje normln
vvoj sexuality. Na druh

stran
tak
pedstavuje
vtzstv
dalch
kulturnch a spoleenskch zjm nad sexualitou.
U divoch v tomto obdob zaujm sex v ran
pohlavn podob, u ns tm neznm, pedn
msto mezi zjmy dtte a ji nikdy nen z tto
pozice vytlaen. Tato skutenost m v mnoha
ohledech kulturn destruktivn nsledky, ale
napomh
postupnmu
a
harmonickmu
odstavovn dtte z vlivu rodiny.
Tmto jsme vstoupili do druh poloviny vvoje
dtte, do n spad obdob sexuln latence v
na spolenosti. Vezmeme-li na zetel tato dv
pozdj stadia, kter tvo druhou polovinu
vvoje, narazme na dal podstatn rozdl.
Oidipsk komplex, chlapcv postoj k rodim, se
u ns bhem potenho obdob puberty pouze
upevuje a tb. Avak v Melansii dochz k
vytven
komplexu pevn,
ne-li
tm
vhradn, a v tomto obdob. A v tto fzi je
dt vystaveno systmu repres a zkaz, kter
zanaj psobit na jeho pirozenou povahu. Na
tyto tlaky reaguje zsti adaptac, zsti
rozvjenm vce i mn potlaench antagonism
a tueb, protoe lidsk povaha je nejen poddajn,
ale i tvrn.
Represivn a pirozenost petvejc tlaky v
jsou Melansii dvoj. Kad se mus podrobit
matriarchlnmu zkonu kmene a dodrovat
zkazy vyplvajc z exogamie. Prvn z tchto
tlak vyplv z vlivu matina bratra, kter vyvolv v dtti hrdost, pchu a ambice. Vztah mezi
strcem a dttem je proto v mnohm analogick
ke vztahu otce a jeho potomka u ns. Naproti
tomu vkon, kter strc od dt vyaduje, i
soupeivost mezi nstupcem a jeho pedchdcem
vnej do vztahu negativn prvky rlivosti a
zt. A tak vznik ambivalentn" postoj, v nm
je ct piznno dominantn msto, zatmco

potlaovan
nenvist
se
projevuje
pouze
nepmo.
Druh tabu, zkaz incestu, zahaluje sestru a v
men me ostatn ensk pbuzn z matiny
strany i pslu

nice stejnho klanu roukou sexem prodchnutho

tajemstv. Z cel tto skupiny en se na sestru
vztahuje tabu nejpsnji. Ji jsme poznamenali,
e tento surov zkaz, jen v ranm dtstv
vstupuje
do
chlapcova
ivota,
zamezuje
pirozenmu dtskmu projevu - vzniku nnho
citu k seste. Kad, by nhodn kontakt spojen
se sexualitou, je podle tohoto tabu povaovn za
zloin, co m za nsledek, e mylenka na sestru
je v chlapcov vdom stle ptomn a zrove
potlaovan.
Po strunm porovnn tchto dvou systm
rodinnch postoj vidme, e dtsk soupeivost
a pozdji tak spoleensk funkce v patriarchln
spolenosti vnej do postoje otce a syna krom
vzjemnho pouta tak uritou mru zloby a
nevraivosti. Vztah mezi matkou a synem je zase
poznamenn pedasnm oddlenm v dtstv,
kter v chlapci zanechv neuspokojenou touhu.
Ta se pozdji s nstupem sexulnch zjm ms v
pamti s novmi tlesnmi dostmi a asto
nabv erotickho charakteru, co se projevuje
ve snech a jinch fantazich. Na Trobriandovch
ostrovech nedochz mezi otcem a synem k
dnmu napt a dtsk touha po matce je
uspokojovna
pirozenm
a
spontnnm
zpsobem, dokud sama neodezn. Rozpolcen
postoj pln cty i nelibosti mladk pociuje k bratrovi sv matky, zatmco potlaen krvesmiln
pokuen me poznamenat pouze vztah k jeho
seste. Uplatnme-li na ob spolenosti strun, i
kdy ponkud zjednoduujc vzorec, meme ci,
e v oidipskm komplexu existuje potlaen
touha zavradit otce a oenit se s matkou, zatmco v matrilinern spolenosti na Trobriandovch
ostrovech nachzme pn oenit se se sestrou a
zavradit strce z matiny strany.
Tmto
jsme
shrnuli
vsledky
naeho
podrobnho bdn a dali odpov na prvn

problm, jen byl na zatku vznesen. Zkoumali

jsme promnlivost nuklernho komplexu

v zvislosti na rodinnm uspodn a ukzali

jsme, jakm zpsobem komplex zvis na uritch
rysech rodinnho ivota a morlnch zsadch
spojench se sexualitou.
Jsme psychoanalze zavzni, e odhalila
existenci typick konfigurace cit v na
spolenosti a e dala sten vysvtlen,
pedevm v souvislosti se sexem, pro takov
komplex mus existovat. Na pedchzejcch
strnkch jsme popsali nuklern komplex jin
spolenosti, a to matrilinern, u n pedtm
nikdy studovn nebyl. Zjistili jsme, e se zsadn
li od komplexu v patrilinern spolenosti, a
vysvtlili jsme, pro tomu tak je a jak sociln
vlivy to zpsobuj. Provedli jsme srovnn na co
nej irm zklad, a ani bychom pi tom
opomenuli sexuln faktory, vnovali jsme se
systematicky i ostatnm prvkm komplexu.
Vsledek je dleit, protoe doposud se
nepedpokldalo, e by mohl existovat jin typ
nuklernho komplexu. M analza prokzala, e
Freudovy teorie nejen e zhruba odpovdaj
psychologii lovka, ale i dosti pesn sleduj
modifikace lidsk povahy pod vlivem jednotlivch
spoleenskch uspodn. Jinmi slovy, prokzal
jsem znanou korelaci mezi typem spolenosti a
nuklernm komplexem, kter se v n vyskytuje.
Akoliv je tak v uritm smyslu potvrzen hlavn
princip freudovsk psychologie, mohla by ns
nov zjitn pimt k prav nkterch jejch
rys, i spe zprunn uritch formulac.
Konkrtn eeno, je nutn systematitji popsat
souvislost mezi biologickmi a spoleenskmi
vlivy,
nepedpokldat
univerzln
existenci
oidipskho komplexu, nbr pro kad typ
civilizace stanovit zvltn typ komplexu, kter j
nle.

ST II
ZRCADLO TRADICE

Kapitola 1
Komplex a mtus
ve spolenosti mateskho
prva

Nyn
meme
pejt
k
vzkumu
druhho
problmu, jen byl pedstaven v prvn sti tto
knihy. Nam kolem bude prozkoumat, zda
matrilinern komplex, svm vvojem a povahou
tak zsadn odlin od komplexu oidipskho,
psob tak rozdln na tradici a spoleenskou
organizaci. Rovn se pokusme ukzat, e
specifick represe tchto divoch se zcela
neklamn projevuj ve spoleenskm ivot i ve
folkloru. Kdykoliv vn, je jsou psobenm
psnch tabu, zvyk a zkonem stanovench
trest udrovny v rmci tradic urench mez,
proraz v podob zloinu, perverze, chylky nebo
jedn z onch dramatickch udlost, kter as od
asu otesou jednotvrnm ivotem divosk
spolenosti, potom prv tyto vn odhal
matriarchln nenvist k strci z matiny strany
nebo
krvcsmilnou
touhu
po
seste.
Tak
melansk folklor odr matrilinern komplex.
Rozbor mt, pohdek, legend i magie ns
pesvd, e potlaovan nenvist ke strci z
matiny strany, bn maskovan konvenn
ctou a solidaritou, pror na povrch prv v
tchto pbzch, kter jsou vystavny podle
pedlohy fantazijnch pedstav a diktovny
potlaovanmi tubami.
Obzvlt zajmav je u tchto divoch magie
lsky a mytologie s n spojen. Trobrianan v,
e veker sexuln pitalivost a veker sla
svdn tkv v magii lsky. A tato magie m zase

podle divoch sv zklady v dramatickch

udlostech z minulosti, je jsou leny v podivuhodnm tragickm mtu o incestu bratra a
sestry. A tak

stanovisko, vychzejc z popisu spoleenskch

vztah v rodin a rozboru pbuzenstv, me bt
nezvisle
prokzno
i
studiem
kultury
melanskch domorodc.

Kapitola 2
Nemoc a
perverze

M dkazy uveden v tto sti knihy nejsou

zcela homogenn. Zatmco v nkterch smrech
jsem ml vyerpvajc informace, jinde musm
piznat neznalost nebo znalost jen stenou. V
takovch ppadech sp na problm pouku, ne
abych ho eil. Nutno to pist zsti mmu
nedostatku odbornch znalost o duevnch
chorobch a zsti tomu, e podle mho mnn
nen mon provdt u divoch vzkum pomoc
ortodoxn psychoanalytick techniky. Dalm
dvodem jsou nevyhnuteln nesrovnalosti v
materilu, zvlt v tom, kter jsem shromdil u
jinch kmen, bhem kratch pobyt a za mn
pznivch podmnek ne na Trobriandovch
ostrovech.
Zanu tm nejslabm lnkem ve svm
repertoru, a to otzkou neurz a psychickch
onemocnn. Pi srovnvacm vkladu vvoje dt
u ns a u Trobrianan jsme zjistili, e
matrilinern komplex vznik v pozdjm obdob
ivota, mimo intimitu rodinnho kruhu, e dtti
nezpsobuje velk oky (jestli vbec jak) a e se
utv hlavn dky soupeivosti, zatmco jeho
zbrany v erotick oblasti nezasahuj koeny dtsk sexuality. Za tchto okolnost by freudovsk
teorie pedpokldala mnohem men rozen
tch neurz (bertra-gungsneurosen25), kter
jsou zpsobeny traumaty z dtstv. Je velk
koda, e nebylo mon, aby ve stejnch podmnkch jako j sledoval Trobrianany i kompetentn
25

Penosov neurzy - poznmka pekladatele (M.H.).

psychiatr. Domnvm se, e by v takovm ppad

mohl ze zajmavch hl osvtlit zkladn
pedpoklady psychoanalzy.

Bylo by blhov, aby v tomto ohledu etnograf

srovnval Trobrianany s Evropany, protoe u ns
se vyskytuje nespoet dalch faktor, kter
komplikuj situaci a pispvaj k tvorb duevnch
chorob.
Avak
asi
ticet
mil
jin
od
Trobriandovch ostrov le ostrovy Amphlettovy,
kde ij lid, kte jsou Trobriananm blzc
rasov, jazykov i zvyklostmi, avak vrazn se
li spoleenskou organizac. Maj psn mravy,
kter neschvaluj pohlavn styk ped svatbou, a
nemaj instituce, kter by podporovaly sexuln
nevzanost. Naopak ij v tsnjm rodinnm
sept. Pestoe jsou matrilinern, je u nich
mnohem rozvinutj patriarchln autorita, co v
kombinaci s potlaovnm sexuality dv obraz
dtstv podobnj naemu.76
1 pes m omezen znalosti studovanho
pedmtu jsem zskal zcela odlin dojem o
neurotickch dispozicch tchto domorodc. U
Trobrianan jsem dvrn poznal tucty divoch
a mnoho dalch povrchnji, a pesto bych nikoho
z mu ani en nenazval hysterickm nebo
dokonce neurastenickm. Nezjistil jsem u nich
nervov tiky, nutkav jednn ani obsesivn
pedstavy. V systmu domorod patologie, kter
je samozejm zaloena na ve v ernou magii,
ale pomrn pesn rozliuje symptomy nemoci,
existuj dv kategorie duevnch poruch: nagowa,
kter odpovd kretenismu, idiocii, a tak se
vztahuje na lidi s vadou ei, a gwayluwa, kter
piblin odpovd mnii a spadaj do n lid,
kte se obas dopoutj nsilnch in a ztrcej
vldu
nad
svm
chovnm.
Trobriandt
domorodci dobe vd a uvdomuj si, e na
" Popis nkterch zvyk a kulturnch rys domorodc z
Amphlettovch ostrov se nachz v mch Argonautech
zpadnho Pacifiku (Argonauta ofthe Western Pacific),
kapitola xi.

sousednch Amphlettovch a Entrecasteauxovch

ostrovech existuj odlin typy ern magie,
kter na lidskou mysl maj jin inky, ne kter
znaj oni, a za jejich symptomy povauj nutkav
jednn,

nervov tiky a rzn formy obses. Bhem

nkolikamsnho pobytu na Amphlettovch
ostrovech byl mj prvn a nejsilnjs dojem, e se
jedn o spolenost neurastenik. Jeliko jsem
pichzel od veselch, srdench a pstupnch
Trobrianan, bylo pro mne zvltn ocitnout se
najednou ve spolenosti lid, kte jsou nedviv
k cizincm, netrpliv pi prci, arogantn ve
svch poadavcch a zrove se nechaj snadno
zastrait a znan znervzn, jedn-li se s nimi
trochu energitji. Kdy jsem se vylodil v jejich
vesnici, eny pede mnou utekly a s vjimkou
nkolika staen zstaly ukryt po celou dobu
mho pobytu. Krom tohoto veobecnho obrazu
jsem
okamit
zaregistroval
nkolik
lid
postiench nervozitou, kter jsem nemohl vyut
jako informtory, protoe by mi z jaksi obavy
bu lhali, nebo by zaali bt podrdn a
rozruen pi jakmkoliv detailnjm dotazovn.
Je
pznan,
e
u
Trobrianan
jsou
i
spiritualistick
media
spe
poseurs
ne
abnormln lid. Zatmco u Trobrianan je ern
magie praktikovna vdeckm" zpsobem lidmi,
to jest metodami, kter se jen mlo dovolvaj na
nadpirozen sly, na jinch ostrovech existuj
ltajc ernoknnci", kte na prvn pohled
vzbuzuj dosti abnormln dojem a kte praktikuj
magii, je v jinch oblastech pslu pouze napl
vybjenm arodjnicm.
V dal spolenosti, v n jsem pobval, existuj
jet vt represe ne na Amphlettovch
ostrovech. Navtvil jsem je v rmci sv praxe v
etnografickm vzkumu, a proto jsem nepouval
stejn metody vzkumu jako u Trobrianan, a
ani jsem s nimi nenavzal tak dvrn vztah.
Mailuov obvaj st jinho pobe Nov
Guineje, jsou patrilinern, otec m v rodin
27

Viz m monografie Domorodci z Mailu" (The Natives

of Mailu) v Proceedings ofthe Royal Society ofAustralia, vol.
39,1915. Neob-

vraznou autoritu a maj dosti psn mravn

kodex potlaujc sexualitu.27 Zaznamenal jsem

zde nkolik lid, kter jsem si oznail za

neurasteniky,
tud
nevyuiteln
jako
etnografick informtory.
Tyto pracovn poznmky, i kdy nejsou pouhmi
dohady, maj za cl pouze upozornit na problm a
naznait jeho een. K tomu by se mlo dospt
asi takto: zkoumat mnostv matrilinernch a
patrilinernch
spolenost
stejn
kulturn
rovn, zaznamenat variace v potlaovn
sexuality a rodinnm uspodn a nalzt korelaci
mezi rozsahem sexulnch a rodinnch repres na
jedn stran a rozenm hysterie a nutkavch
neurz na stran druh. Podmnky v Melansii,
kde v tsn blzkosti vedle sebe ij pln
rozdln
spolenosti,
jsou
jako
prodou
pipraven experiment pro tento zmr.
Dal otzka, kter by mohla bt vykldna ve
prospch freudovskho een tohoto problmu,
je korelace sexulnch perverz se sexulnmi
represemi. Freud dokzal, e prbh dtsk
sexuality a vskyt perverze v pozdjm ivot
spolu hluboce souvisej. Na zklad tto teorie by
se ve zcela uvolnn spolenosti, jako je
trobriandsk, kde nedochz k zsahm do
pirozenho
vvoje dtsk sexuality, mlo
vyskytovat minimum perverz. Na Trobriandovch
ostrovech se to pln potvrzuje. Homosexualitu
Trobriandan znali od jinch kmen a pohleli na
ni jako na zvrcenou a smnou praktiku. Mezi
nimi se vyskytla a po pchodu blho mue,
zvlt jeho morlnch zsad. Na misionsk
stanici byli chlapci a dvata od sebe oddleni a
vecpni do psn izolovanch dom. Museli si
shuje dn informace o duevnch nemocech. Doufal
jsem, e se do oblasti vrtm, a tento esej byl
publikovn jako pedbn zprva, do n jsem
nezahrnul ve, co mi bylo znmo a co jsem zaznamenal,
v nadji na vydn jej pepracovan a doplnn verze.

navzjem pomoci, jak nejlpe umli, jeliko jim

bylo odepeno to, co kad Trobrianan povauje
za sv prvo a vsadu. Podle velmi pelivch
przkum u domorodc ijcch v misii i mimo ni

se homosexualita stv pravidlem u tch, jim

jsou iracionlnm a nevdeckm zpsobem
vnucovny
morln
zsady
blho
mue.
Kadopdn se nkolikrt stalo, e hnci",
pistien in flagrante delicto, byli vyhnni z
nru Boha zpt do vesnice. Jeden z nich se v
tto praktice pokouel pokraovat, ale pod
tlakem domorod morlky vyjden pohrdnm a
vsmchem byl nucen od n upustit. Mm rovn
dvod se domnvat, e perverze se vyskytuj v
mnohem vt me na jihu na Amphlettov a
Entrecasteauxov souostrov, avak opt mohu
jen litovat, e jsem toto dleit tma nebyl
schopen prozkoumat podrobn.

Kapitola
3 Sny a
iny

Nyn budeme zkoumat, jak se celkov soubor cit

v trobriandsk matrilinern rodin projevuje v
kultue a spoleensk organizaci domorodc.
Kdybychom pojali tento problm pli iroce, byli
bychom nuceni detailn prozkoumat prakticky
kad projev kmenovho ivota. Musme proto
vybrat jen ty nejpodstatnj okruhy fakt. Lze je
rozdlit do dvou kategori: 1. voln fantazie a 2.
data zskan z folkloru. Do prvn skupiny pat
takov vplody lidsk pedstavivosti, jako jsou
sny, denn fantazie, osobn touhy a idely, kter
vychzej ze ivota kadho jedince a jsou formovny endopsychickmi silami kad osobnosti.
Do tto skupiny mohou bt zaazeny projevy
fantazie nejen v mylen a snn, ale tak v
inech. Nebo kriminln in, hch i jednn
pohorujc veejn mnn a pekraujc meze
slunho
vychovn
je
pchn
tam,
kde
potlaovan vn proraz i pes represivn tlak
zkon a morlnch zsad. Takov iny nm
umouj pomit slu idelu s hloubkou vn.
Nyn se budeme zabvat prv tmto souborem
dat, tedy sny a iny, jimi ze sebe jedinec na
chvli setese thu zvyklost a odhal potlaen
prvky a konflikt s represivnmi silami.
Zkoumat sny a denn fantazie u Melansan na
Trobriandovch ostrovech nen jednoduchm
kolem. Pro tyto domorodce je pznan, a tm
se zejm odliuj od ostatnch divoch, e zjevn
mlo sn, nejev o sv sny velk zjem a
zdkakdy je navzjem vznamov spojuj. V b-

nch snech nehledaj dn prorock nebo jin

smysl, a ani nemaj dn kl na jejich
symbolick vklad. asto

jsem s nimi na toto tma promlouval a ptal jsem

se svch informtor, jestli mli njak sny a o
em. A na pr vjimek, ke kterm se jet
vrtme, byly odpovdi negativn. Je tato absence
snn, nebo spe zjmu o snn, zpsobena tm,
e jde o spolenost, kde neexistuje represe a kde
sex jako takov nen nijak omezovn? Je tomu tak
proto, e jejich komplex" je slab, objevuje se
pozdji a neobsahuje mnoho prvk dtsk
sexuality? Vzcnost volnho snn, nepatrn
inek sn, a tud i nedostatek vzpomnek na n
vedou ke stejnmu zvru jako absence neurz potvrzen obecnch rys Frcudovy teorie. Ta
hls, e hlavn pina sn tkv v neuspokojen
sexulnch poteb, a to pedevm takovch
sexulnch i polosexulnch pud, kter jsou
nsiln potlaovny v dtstv. Uspokojivou
odpov na tuto otzku bychom mohli zskat jen
po shromdn velkho mnostv srovnvacho
materilu ze dvou spolenost s podobnou
kulturou a zpsobem ivota, ale odlinmi
represemi.
Doposud jsem uval termn voln snn",
protoe existuje kategorie sn, kter nen snadn
zaadit mezi voln ani utkvl fantazie, nebo se
odehrvaj v souladu s tradic. Mohli bychom je
nazvat sny oficilnmi". Tak napklad od mue,
kter stoj v ele njakho spolenho podniku
nebo ped splnnm njakho kolu, se oekv,
e se mu za uritch okolnost bude zdt sen
tkajc
se
cle
jeho
ponn.
Vedoucm
rybskch vprav se zdv o poas, o mstech,
kde jsou hejna ryb, a o nejlepm termnu
28

Symbolick obadn vmna. astnci slavnosti se

plavili proti sob, asto na vzdlenost mnoha kilometr,
a vozili s sebou lasturov nhrdelnky soulava" a
nramky z blch mul mwali", kter si pi setkn
slavnostn vymovali. B. Malinowski tento obad popsal
ve sv prci Argonauti zpadnho Pacifiku (Argonauts of the

vpravy. Podle toho pak akci organizuj a d. Od

organiztor nmonch vprav nazvanch kula 28
se asto

oekv, e se jim budou zdt sny o spchu

jejich
obadnho
vmnnho
obchodu.
A
pedevm kouzelnci maj sny, je jsou spojeny s
konnm magie. Existuje jet dal forma
typickho i tradinho snu spojenho s magi, a
to takovho, kter je pmm nsledkem kouzla
nebo obadu. Tak pi obadnm zmoskm
obchodovn lze ut jist kouzlo, kter psob
pmo na mysl obchodnho partnera a vyvol v
nm sen, kter vzbud jeho touhu po vmn.
Magie lsky m nejastji vyvolat sen, jen
probouz milostnou touhu. Tito domorodci tak
pozoruhodnm zpsobem pevracej Freudovu
teorii sn, protoe podle nich je sen pinou
pn.29 Ve skutenosti je vak tato skupina tradinch sn naprosto v souladu s Freudovou
teori. Tyto sny jsou toti vtvorem kouzelnkovy
vlastn touhy, kterou projektuje na ob. Ob ct
ve svm snu nutkav pn, je se shoduje s
duevnm rozpoloenm toho, kdo kouzlo provd.
Partnerovi v obadu kula by se mlo pod vlivem
kouzla zdt o asnch vmnnch obchodech,
kter jsou samy jdrem pedstav, je ovldaj
pn zakvajcho.
Tyto sny nejsou jen pedmtem e a jejich
existence nen pouze domnl. asto se stvalo,
e mi kouzelnk sm od sebe piel ci o svm
snu o dobrm lovku ryb, kter ho piml k
plnm
na
skutenou
vpravu.
Zahradn
kouzelnk zase vyprvl sen o dlouhm obdob
sucha, na jeho zklad uinil pslun opaten.
Dvakrt jsem ml pleitost zaznamenat sny
domorodc bhem vron obadn hostiny na
Pacific). Viz Soukup, V. et al. (eds.), Sociln a kulturn
antropologie. Praha: Sociologick nakladatelstv (SLON),
2000,
kapitola
o
funkcionalismu
poznmka
pekladatele (M.H.).
29
Srovnej rovn kapitolu o magii v mch Argonautech
zpadnho Pacifiku (Argonauts of the Western Pacific) a
detailn popis obad a kouzelnch prpovd na

poest zemelch pedk. V obou ppadech se

sen vztahoval k tto udlosti a v jednom vypra

v snu tvrdil, e hovoil s duchy, kte nebyli

spokojeni s prbhem obadu. Dal skupina
typickch sn souvis s pchodem dt na svt.
Nastvajc matka o nm dostane prostednictvm
snu zprvu od jednoho ze svch zesnulch
pbuznch.30
Jednm z typickch i oficilnch sn je sen o
sexu, kter je pro n zmr obzvlt zajmav.
Mui se zd, e ho v noci navtvila urit ena a
dolo mezi nimi k pohlavnmu spojen. Po
probuzen najde na rohoi vtok semene. Ped
svou manelkou to zataj, ale pokus se sen
naplnit v relnm ivot a pust se s touto enou
do milostnho dobrodrustv. Sen toti znamen,
e ena, kter ho ve snu navtvila, provdla
magii lsky a tou po nm.
O takovch snech jsem zskal adu osobnch
dvrnch sdlen, po nich nsledoval pbh o
pokusech vztah s nvtvnic ze snu naplnit.
Kdy mi domorodci sdlovali sv erotick sny,
byl jsem pirozen tak na stop sn o
krvesmilstvu. Po otzce: Ml jsi nkdy sen
tohoto typu o tv matce?" nsledovalo klidn a
nevzruen popen. Matka je zakzna - jenom
tonagova (hlupk) m takov sny. Je to star
ena. Takov vci se nestvvaj." Kdykoliv se
vak tato otzka tkala sestry, byla odpov
zcela odlin a vyvolala silnou emocionln
reakci. Samozejm jsem byl natolik vci znal, e
jsem se nikdy neptal pmo a nikdy o tom
nemluvil ve spolenosti vce lid. Pestoe jsem se
ptal nepmou formou, zda by jin lid" mohli mt
takov sny, reakce byla rozhoen a zlostn.
Nkdy jsem odpov nedostal vbec a po
rozpaitm tichu informtor navzal na jin tma.
M

Srovnej lnek s nzvem Baloma" v Journal ofthe

Royal Anthropo loxical Institute, 1916.

Nkte monost takovho snu poprali poklidn,

jin zase rzn a zlostn. Avak kdy jsem
rozebral tuto otzku postupn se svmi
nejlepmi informtory, pravda nakonec vyla

najevo. Pesvdil jsem se, e skuten nzor na

tuto zleitost je jin. Je veobecn znm, e
jin lid" takov sny maj: Mu je nkdy smutn,
zahanben a nevrl. Pro? Zdlo se mu toti, e
ml pomr se svou sestrou." Stydm se za to,"
ekl by ten mu. Zjistil jsem, e je to ve
skutenosti jeden z typickch sn, je o nm
znmo, e se vyskytuje asto a sncho obtuje a
znepokojuje. Dal daje, pedevm z mt a
legend, nm to potvrd.
Bratrsko-sestersk
incest
je
ten
nejtrestuhodnj
zpsob
poruen
pravidel
exogamie, instituce zakazujc pomr s jakoukoliv
enou nleejc ke stejnmu klanu. Akoliv se na
bratrsko-sestersk incest hled s nejvtm
odporem, poruen klanov exogamie je vc
trzn i dosti zrove, v dsledku oehavch
pekek, je mu stoj v cest. Sny o klanovm
incestu jsou tud velmi ast. Proto, porovnmeli rzn typy sn o krvesmilstv, mme vechny
dvody se domnvat, e matka se v nich objevuje
jen zdka, a sta-ne-li se tak, potom to neudl na
dotynho jedince velk dojem, a e sny o
vzdlenjm enskm pbuzenstvu jsou bn a
dojem z nich je pjemn, zatmco sny o seste,
kter se tak vyskytuj, zanechvaj u mue
hlubok a bolestn vzpomnky. To se dalo
oekvat, protoe jak jsme vidli na vvoji
sexuality Trobrianan, pokuen vi matce neexistuje, vi seste je nsiln potlaeno a v
ppad en ze stejnho klanu je zkaz mn
psn a dodv jim spe pchu zakzanho
ovoce.
Na incest bratra a sestry pohlej domorodci s
takovm odporem, e by se zpotku mohlo i
pozorovateli dobe obeznmenmu s jejich
ivotem
zdt,
e
se
vbec
nevyskytuje.
Stoupenec Freuda by vak mohl pojmout
podezen, a to by se pi blim pohledu tak

pln prokzalo. Incest mezi bratrem a sestrou

existoval dokonce i v dvnch dobch a zvlt
vldnouc klan Malasi je pedmtem vyprvn o
rodinnch skandlech. Dnes, kdy se dvj
mravn

zsady a instituce rozpadaj pod vlivem falen

kesansk morlky a bl mu zavedl takzvan
zkon a d, propukaj vn potlaovan tradic
kmene s vt agresivitou a otevenost. Mm
zaznamenny ti nebo tyi ppady, kdy
veejnost, i kdy jen nepmo v eech, obvinila
bratra z incestu se svou sestrou. Jeden z nich se
vak vymyk. Jednalo se o dlouhotrvajc
milostnou pletku znmou svou nestoudnost,
nechvaln proslulmi povahovmi sklony hrdiny a
hrdinky a skandlnmi historkami, je se o tom
vyprvly.
Mokadayu z Okopukopu byl slavn zpvk. Jako
vichni mui tto profese i on byl nemn
proslul pro svj spch u en. Krk je toti
dlouh chodba," kaj domorodci, jako wila
(vagna) a ob se navzjem pitahuj." Mu s
krsnm hlasem m velmi rd eny a ony maj
rdy jeho." O Mokadayuovi se vyprvlo mnoho
pbh, jak spal v Olivilevi se vemi manelkami
nelnka, jak svedl tu i onu vdanou enu. V jist
as udlal skvlou a vnosnou kariru jako
prostednk mezi lidmi a duchy a v jeho psteku
se
odehrvaly
pozoruhodn
jevy,
zejmna
znehmotovn rznch cennch pedmt, je
byly takto poslny do zem duch. Nakonec byl
vak odhalen a ukzalo se, e zmizel pedmty
se pouze staly soust jeho majetku.
A potom nastal ten dramatick incident jeho
krvesmiln lsky k seste. Byla to velmi krsn
dvka a jako Trobriananka mla samozejm
mnoho milenc. Jednoho dne se z nieho nic
odekla vekerho svho poten a zaala se
chovat cudn. Mladci z vesnice, kte se jeden
druhmu svovali o svm pdu z jej pzn, se
rozhodli, e pijdou vci na kloub. Brzy vylo
najevo, e a u je privilegovan rival kdokoliv,
djitm je urit jej rodn dm. Jednoho veera,

kdy rodie dvky nebyli doma, oteveli zhrzen

milenci v dokov stee prhled a stali se svdky

vjevu, kter jimi hluboce otsl - bratr se

sestrou byli pistieni in flagrante delicto. Ve
vesnici nastal straliv skandl, kter by za
starch as zcela urit konil sebevradou
obou vink. Za souasnch podmnek byli
schopni tomu elit a ili v incestu jet nkolik
msc, ne se dvka vdala a opustila vesnici.
Krom bratrsko-sesterskho incestu existuje
dal pestupek pravidel exogamie, kter se
nazv suvasova. Mui jsou zapovzeny eny ze
stejnho klanu pod hrozbou zostuzen a vytvoen
bolk po celm tle. Proti druhmu postien
existuje kouzlo, kter, jak mi se samolibm
smvem sdlili mnoz m informtoi, je
stoprocentn inn. Morln zostuzen za takov
incidenty nen ve skutenosti velk. Podobn jako
v ppad jinch mravnch norem je ten, kdo je
poru, povaovn za mazanho chlapka. Mlad
mu, je-li opravdov donchun a je-li dostaten
sebevdom, ohrnuje nos nad svobodnmi
dvkami a pout se do milostnch pletek pouze s
vdanmi enami, nejlpe s manelkou nelnka,
nebo se jinak dopout in suvasova. Vraz
suvasovayoku", Ty krvesmilnkul" zn trochu
jako
Ty
mizero!"
a
znamen
ertovn
kompliment.
Pro plnost dodvm, e nebyl zaznamenn
jedin ppad incestu matky a syna a ani dn
stopy, kter by
0 nem takovm svdily, pestoe toto tabu
nen zdaleka tak npadn a psn jako pro
sestersko-bratrsk incest. Ve ve uvedenm
pehledu typickch rodinnch cit Trobrianan
jsem uvedl, e jedin vztah, postaven na
stejnm zklad jako v patriarchln spolenosti,
je vztah mezi otcem a dcerou. Proto, jak se dalo
oekvat, incest otce a dcery nen nikterak
vzcn. Mm zaznamenny dva nebo ti ppady,

kter se zdaj bt nezpochybniteln. Jeden z nich

se tk dvky, kter krom vztahu s otcem byla
1
milenkou jednoho mstnho chlapce, jen
byl tehdy u m ve slub. Chtl se s n oenit a
dal m, abych ho fman

n a morln podpoil. Byl jsem proto obeznmen

se vemi detaily, kter m zcela ubezpeily o
existenci tohoto incestu i o jeho dlouhm trvn.
Doposud jsme se zabvali sexulnm tabu a
potlaovanm pnm je poruit, jak je vyjdeno
ve snech, zloinech a vnch. Existuje vak jet
dal
vztah,
jen
je
zaten
potlaenmi
protizkonnmi tubami, a to vztah mue k svmu
matriarchovi, k bratrovi sv matky. V souvislosti
se sny je teba zmnit jeden zajmav fakt - toti
vru, e smrt mue pedpov prorockm snem vdy
veyolai (jeho prav pbuzn), vtinou syn sestry.
Dal dleit poznatek je z oblasti in, nikoliv
sn, a je spojen s magi. Mu, kter si osvojil
ernou magii spojenou s nemocemi, si mus svou
prvn ob vybrat z blzkch pbuznch z matiny
strany. Velmi asto je nabdn, aby si vybral svou
vlastn matku. Je-li tedy o nkom znmo, e se u
magii, jeho prav pbuzn (pbuzn z matiny
strany) ij ve strachu a maj se na pozoru ped
nebezpem, kter jim hroz.
V zznamech skutench zloin lze rovn
nalzt nkolik ppad vztahujcch se k naemu
tmatu. Jeden z nich se odehrl ve vesnici
Osapola, pl hodiny od msta, kde jsem tehdy il,
a vinky jsem dobe znal. Jednalo se o ti bratry, z
nich nejstar byl slep. Nejmlad bratr mval ve
zvyku otrhvat arekov oky dv, ne zcela
uzrly, a pipravovat tak slepce o jeho podl.
Jednoho dne se vak slep bratr straliv rozzuil,
popadl sekyru a njak se mu podailo nejmladho
bratra zranit. Prostedn bratr se pot chopil
otpu a slepho zabil. Byl za to odsouzen adujcm bloskm soudcem ke dvancti mscm
vzen. Domorodci povaovali tento rozsudek za
do nebe volajc nespravedlnost. Bratrovrada je
ist vnitn zleitost, kter se sice povauje za
odporn zloin a stralivou tragdii, ale netk se
vnjho svta. Ten me nanejv neinn

pihlet a projevit
zaznamenny

zden

ltost.

Mm

dal ppady nsilnch svr, rvaek a jedn

nebo dvou vrad v rmci matrilinern rodiny.
Nen mi vak znm jedin ppad otcovrady.
Jak jsem ji zmnil, vrada otce by neznamenala
pro domorodce velkou tragdi, jen zleitost k
vyeen s otcovm klanem.
Krom tchto dramatickch udlost, zloin a
tragdi, otsajcch kmenovm dem v jeho
zkladech, existuj i mn vznamn udlosti,
kter svd o vnch dmajcch pod zdnliv
klidnm povrchem. Jak vme, spolenost buduje
tradin normy a idely a ve snaze je chrnit stanovuje rzn omezen. Prv ona omezen vak
vyvolvaj urit emocionln reakce.
Nic m bhem mch sociologickch vzkum
neudivilo tolik jako postupn odhalen proudu
skrytch tueb a sklon valcho se proti
konvencm, zkonm a morlce. Tradice naizuje
matesk prvo, tedy princip, e pbuzensk
svazek existuje pouze v matesk linii a e tento
svazek vyaduje vekerou lsku i odpovdnost a
vrnost. Skutenou ivouc silou, kter vyvr z
osobnch sklon a zkuenost ivota jednotlivce,
vak je ptelstv a lska pociovan k otci,
sdlen zjm a tueb s nm a dle pn
vysvobodit se z pout klanov exogamie. A tato
sla pomh rozncovat stle ptomn jiskry
neptelstv mezi bratry a mezi matinm
bratrem a synovcem. V tchto opravdovch
citech jednotlivce tak nalzme, lze-li to tak
vyjdit, sociologick popen tradinho principu
matrilinie.31

31

Tento argument jsem rozpracoval v knize Zloin a zvyk

(Crime and Custom), 1926.

Kapitola 4
Obscnnost a mtus

Nyn se dostvme k rozboru folkloru ve vztahu k

typickm citm v matrilinern rodin a zrove
tak vstupujeme do nejpropracovanj oblasti na
rozhran psychoanalzy a antropologie. Ji dlouho
je znmo, e jak vn mnn pbhy o dob
pedk tak vedn zbavn historky odpovdaj z
njakho dvodu tubm tch, mezi nimi se
traduj. Freudova kola navc tvrd, e folklor m
pedevm
uspokojovat
potlaen
pn
prostednictvm pohdek a legend a e tot plat
o bnch vtipech, pslovch, poekadlech a
konvennch formch nadvek.
Zanme formami nadvek. Jejich vztah k
nevdom nesm bt vykldn tak, e uspokojuj
potlaovan touhy naenho, nebo dokonce
nadvajcho. Napklad vraz poij exkrement",
jen je hojn rozen mezi orientlnmi nrody,
mnohmi divochy a v mrn pozmnn form se
vyskytuje tak u romnskch nrod, pmo neuspokojuje pn ani jednoho. M pouze nepmo
ponit a znechutit takto oslovenou osobu.
Vechny formy nadvek nebo vulgrnho jazyka
obsahuj urit tvrzen se silnm citovm
nbojem. Nkter navozuj pocit znechucen a
studu, jin zase pitahuj pozornost k inm,
kter jsou danou spolenost povaovny za
nechutn, nebo tyto iny nkomu pisuzuj, a tak
se dotknou jeho cit. Sem pat rouhn, kter
doshlo
v
evropsk
kultue
maximln
dokonalosti a komplikovanosti v nespoetnch
variacch na vrok Me cago en Dios!"12 hojn se
vyskytujcch vude

Seru na Boha" - poznmka pekladatele (M.H.).

tam, kde se mluv zvunou panltinou. Sem

tak
radme
vechny
variace
nadvek
narejcch
na
spoleensk
postaven,
opovrhovan a poniujc innosti, kriminln
nvyky a podobn. Kad variace je sociologicky
velmi zajmav, protoe odhaluje to, co je v dan
kultue povaovno za nejhlub ponen.
Nadvky tkajc se krvesmilstva, ve kterch je
osloven
osoba
vyzvna
ke
styku
se
zapovzenm pbuznm, obvykle s matkou, jsou
v Evrop typick pro slovansk nrody. Mezi nimi
zastvaj pedn msto Rusov s nesetnmi
kombinacemi vroku Job tvoju ma". Tento druh
nadvek ns zajm nejvce, kvli tmatu
samotnmu i proto, e u Trobrianan hraje
dleitou roli. Tito domorodci maj ti vrazy
souvisejc s krvesmilstvem: Kwoyu inam" vyspi se se svou matkou", Kwoy lumuta" vyspi se se svou sestrou" a Kwoy um' kwava" vyspi se se svou enou". Kombinace tchto t
vrok je sama o sob zvltn, nebo zde vedle
sebe vidme nanejv oprvnn i psn
zakzan typ styku pouit za stejnm elem
urky a citov jmy. Jet pozoruhodnj je
stupovn jejich intenzity. Zatmco vzva k
incestu s matkou je jen mrn vraz uvan pi
kdlen i vtipkovn, jako kdy ekneme Hele,
jdi nkam", nadvka zmiujc incest se sestrou
znamen velmi hlubokou urku a uplatuje se
pouze v ppad, kdy je nkdo opravdu
rozhoen. Avak nejhor urkou, kterou jsem
slyel vn mnnou nanejv dvakrt, z toho
jednou samozejm v souvislosti se zmnnm
ppadem bratrovrady, je vzva ke styku s
manelkou. Tento vraz je tak neslun, e jsem
se o nm dozvdl a po dlouhm pobytu u
Trobrianan. dn domorodec by ho nevyslovil
jinak ne eptem, ani by si nedovolil na toto
tma ertovat.

Jak je psychologie tto gradace? Je zejm, e

pmo nesouvis s ohavnost nebo nepjemnost
inu. Matesk

incest je naprosto neppustn, ale v nadvce

neznamen nic vaznho. Rovn mra provinn
nen dvodem k tomuto odstupovn intenzity
nadvek, nebo nejmen provinn, v podstat
legitimn sexuln styk, je tou nejurlivji
nadvkou. Prav pina tkv v relnosti inu a
monosti
ho
uskutenit,
v
pocitu
studu,
rozhoen a spoleenskho ponen, protoe
zbrany etikety byly streny a nah realita
odhalena. Sexuln intimita manel je toti
maskovna velmi psnou etiketou, je sice nen
tak tvrd jako v ppad sestry a bratra, ale
pesto m za cl vylouit jakkoliv svdnick nebo
dvojsmysln chovn. Neslun vtipy a narky
na sex nelze vyslovit v ptomnosti obou manel.
A vynst na svtlo osobn, pohlavn aspekt tohoto
vztahu ve vulgrnm jazyce je pro senzitivitu
Trobrianan smrteln urka. Tato psychologie
je nesmrn zajmav, protoe prozrazuje, e
jedna z hlavnch sil nadvky tkv ve vztahu mezi
relnou monost naplnit uritou touhu a jejm
potlaenm spoleenskmi konvencemi.
Vztah mezi nadvkami, je vybzej k incestu s
matkou a se sestrou, lze ozejmit na zklad
stejn psychologie. Jejich intenzita je odmena
pedevm podle pravdpodobnosti naplnn
danho naen. Pro domorodce je mylenka na
incest s matkou pravdpodobn jet odpornj
ne mylenka na incest se sestrou. Protoe vak
vvoj sexulnho ivota a vztahu k matce tm
zcela vyluuje krvesmiln tendence, zatmco tabu
vztahujc se na sestru je velmi surov a tak
mnohem psnj, skuten sklon poruit toto
psn tabu je daleko relnj. Nadvka vybzejc k incestu se sestrou tm pdem zrauje
hloubji.
O pslovch nen co ci, protoe se u
Trobrianan vbec nevyskytuj. Pokud jde o
typick poekadla a dal slov, je teba zmnit

jeden dleit fakt, toti e vraz luguta, m

sestra, se uv v magii a oznauje nesluitelnost
a vzjemnou odpudivost.

Nyn pejdme k mtm a legendm, tedy k

pbhm, kter se vyprvj s vnm zmrem vysvtlit vci, instituce a zvyky. Aby byl pehled
tohoto velmi rozshlho a bohatho materilu
nzorn a strun, rozdlme jej do t kategori:
1. Mty o pvodu lovka a o veobecnm
spoleenskm
du,
zvlt
o
rozdlen
spolenosti do totem a td. 2. Mty o kulturn
zmn a novch vymoenostech, kter obsahuj
pbhy o hrdinskch inech, o zaveden
nkterch
obyej,
kulturnch
rys
a
spoleenskch instituc. 3. Mty spojen s
uritmi formami magie."
Matrilinern charakter kultury se projevuje
hned u prvn kategorie, tedy v mtech o pvodu
lovka, spoleenskho du, zvlt nelnictv
a dlen na totemy, a o rznch klanech a
podklanech. Takovch mt je velmi mnoho,
protoe kad lokalita m sv vlastn legendy
nebo jejich variace, a dohromady tvo jaksi
propojen celek. Vechny se shoduj v tom, e
lidsk bytosti se vynoily otvory z hlubin zem.
Kad podklan m sv msto zrodu a phody
spojen s touto zsadn udlost nkdy peduruj
pednosti a slab strnky jednotlivch podklan.
Pro ns je nejzajmavj, e v onch prvotnch
skupinch pedk, o jejich pchodu se mtus
zmiuje, je vdy ena, nkdy ve spolenosti
svho bratra, nkdy totemovho zvete, ale
nikdy ne svho manela. V nkterch mtech je
oteven popsn zpsob, jakm se tato prvn
pedkyn rozmnoila. Rod svch potomk poala,
kdy se nerozvn vystavila deti nebo kdy
33

Srovnej kapitolu o mytologii v Argonautech zpadnho

Pacifiku (Argonauta of the Western Pacific), zvlt stranu
304 a nsledujc. M Stoupence Freuda bude zajmat
psychologie skryt za symbolismem tchto mt. Je
teba pedznamenat, e domorodci nema-

leela v jeskyni a pronikl do n odkapvajc

stalaktit i kdy se koupala a nabodla ji ryba.
Tmto zpsobem byla otevena", duch dtte
vstoupil do jej vagny a ona othotnla.34 A tak

namsto tvoiv sly otce mty odhaluj spontnn

plodivou slu pramatky.
Otec v mtech nehraje ani dnou jinou lohu,
mytick svt se o nm vlastn nezmiuje vbec.
Vtina tchto loklnch mt se dochovala ve
velmi zjednoduen podob, nkter z nich
obsahuj jen jednu udlost i ustanoven njakho
zkona nebo privilegia. Ty z nich, kter obsahuj
konflikt nebo dramatickou zpletku, co jsou
prvky, bez nich se pvodn, nezkreslen mtus
neobejde, l bez vjimky matrilinern rodinu a
drama, kter se v jejm rmci odehrv. Jednou
vznikne hdka mezi dvma bratry, kte se rozdl
a kad z nich si vezme s sebou jednu sestru. V
jinm mtu se spolu zase vydaj na cestu dv
sestry, pohdaj se, rozdl a zalo dv rzn
komunity.
Do tohoto nru by snad mohl bt zaazen i
mtus vysvtlujc ztrtu nesmrtelnosti i spe
vnho
mld
lovka,
v
nm
zpsob
katastrofu hdka mezi vnukou a babikou.
Uspodn matrilinern rodiny se ve struktue
mt spadajcch do tto kategorie zeteln
projevuje: matrilincarita v odvozovn pvodu od
matky, matesk prvo vznamem pikldanm
roli en a matriarchln konfigurace pbuzenstv
v neshodch bratr. Neexistuje jedin mtus o
pvodu kmene, kde by otec nebo manel hrl
j sebemen pont o oplodujc moci muskho
semene, ale vd, e panna pot neme a e ena
mus bt otevena", jak to sami nazvaj, aby se mohla
stt matkou. K tomu dochz v kadodennm ivot
vesnice v ranm vku za pouit pslunho orgnu. V
mtu o pramatce manel nebo jin legitimn spolenk k
pohlavnmu styku chyb, a tak je zvolen njak prodn
objekt jako ryba nebo stalaktit. Dal materil na toto
tma viz mj lnek v Psyche, jen 1923, petitno jako
Otec v primitivn psychologii" (The Father in Primitive

njakou roli nebo kde by se alespo vyskytoval.

dn dal dkazy by ji nemly bt teba, aby

se psychoanalytik

pesvdil,
e
matrilinern
povaha
mytologickho dramatu je tsn spjata s
matrilinernmi represemi v rodin.
Pejdme nyn ke druh kategorii mt, kter
vyprvj o nkterch vznamnch kulturnch
vymoenostech, jich bylo dosaeno hrdinskmi
iny a dobrodrustvmi. Tyto mty jsou mn
pvodn, skldaj se z delch cykl a rozvjej se
ve vyloen dramatick epizody. Nedleitj
cyklus tto skupiny je mtus o Tudavovi, hrdinovi
zrozenm z panny, do n pronikla stalaktitov
voda. iny tohoto hrdiny jsou oslavovny v
mnoha mtech, kter se nepatrn li podle
oblasti pvodu. Tudavovi se pit zaveden
zemdlstv a mnoha zvyk a morlnch zsad,
pestoe jeho vlastn morlka nebyla pli na
vi. Nej vznamnjm inem tohoto hrdiny vak
je krvav vtzstv nad lidoravm obrem. Tato
udlost je znm ve vech oblastech a tvo
zklad vech variant mtu. Pbh se odvj takto:
Lid
na
Trobriandovch
ostrovech
vedli
spokojen ivot. Najednou se ve vchodn sti
ostrov objevil straliv obr lidorout jmnem
Dokonikan. ivil se lidskm masem a postupn
poral jednu komunitu za druhou. Na severozpadnm konci ostrova ve vesnici Laba'i tehdy
ila rodina, kter sestvala ze sestry a jejch
bratr. Jak se Dokonikan dostval ble a ble k
vesnici, rodina se rozhodla, e ped nm uprchne.
Sestra si vak v tu chvli poranila chodidlo a
nebyla schopna pohybu. Brati tedy sestru
opustili a zanechali ji i s malm synem v jeskyni
na pobe Laba'i a odpluli na knoi smrem na
jihozpad. Chlapec byl vychovn svou matkou,
kter ho nejdve nauila vybrat sprvn devo na
podn otp a pot ho zasvtila do kouzla
kwoygapani, kter pipravuje mue o rozum.
Hrdina se vydal na cestu, oaroval Dokonikana

kouzlem kwoygapani, zabil ho a uznul mu hlavu.

Pak se svou matkou pi

pravil tarov nkyp35, ve kterm ukryl a upekl

lidoroutovu hlavu. S tmto otesnm pokrmem se
Tudava plavil za matinm bratrem. Kdy ho
konen nael, obdaroval ho pokrmem, ve kterm
strc ke svmu zden nalezl Dokonikanovu
hlavu. Strce se zmocnil strach a vitky svdom
a nabdl svmu synovci vechny mon dary, aby
si jej i jeho matku usmil za to, e je zanechal na
pospas obrovi. Hrdina ve odmtl a usmil se, a
kdy zskal strcovu dceru za manelku. Potom se
znovu vydal na cesty a vykonal mnoho kulturnch
in, kter pro ns nejsou v tomto kontextu
zajmav.
V mtu jsou dva konflikty, kter mu dodvaj na
dramatinosti: obrova zliba v lidskm mase a
oputn matky a syna matinm bratrem. V
druhm ppad se jedn o typick matrilinern
drama a pesn odpovd pirozenm tendencm,
kter, jak jsme se pesvdili pi analze
matrilinern trobriandsk rodiny, jsou potlaeny
morlnmi zsadami a zvyklostmi kmene, nebo
bratr je ustanoven opatrovnkem sv sestry i cel
jej rodiny. Tato povinnost je pro nho velmi tiv
a pitom nen vdy jeho svenci pijmna s
vdnost. Je tedy pznan, e potek
nejvznamnjho
hrdinskho
dramatu
v
mytologii je spojen s nejhorm hchem, kterm
je strcovo zanedbn matriarchln povinnosti.
Druh matriarchln konflikt vak nen vbec
nezvisl na prvnm. Kdy je Dokonikan zabit,
jeho hlava je v devn mse vnovna strci z
matiny strany. Kdyby tomu tak bylo jen proto,
aby jm otsl pohled na peru, potom by
nemlo smysl, aby byla hlava ukryta v tarovm
nkypu. Dokonikan byl navc hlavn neptel
35

Taro v tahittin a maortin oznauje hlzy kolokzie

jedl, kter se konzumuj vaen, peen nebo se rzn
zpracovvaj - poznmka pekladatele (M.H.).

lidstva, take pohled na jeho hlavu by ml strci

pinet spe pocit uspokojen.

Cel pozad tto udlosti a emoce, je j dvaj

draz, maj smysl pouze za pedpokladu, e mezi
obrem a strcem existuje urit spojitost i
spoluvina. V takovm ppad je pedloen hlavy
jednoho kanibala jako pokrm jinmu kanibalovi
spravedlivm trestem a v pbhu se vlastn
vyskytuje jeden zloinec a jeden konflikt, kter je
rozloen do dvou djstv a dvou osob. Vidme
tedy, e jdro legendy o Tudavovi tvo typick
matrilinern drama, kter je dovedeno k
logickmu zvru. Povauji proto za dostaten,
e jsem poukzal na ty rysy, kter jsou
nezpochybniteln a kter vyplvaj z fakt
samotnch, a nebudu se poutt do rozshlej a
podrobnj interpretace tohoto mtu, co by
vyadovalo urit historick a mytologick
hypotzy. Rd bych vak pedloil domnnku, e
postava Dokonikana nen asociac s matriarchou
(strcem z matiny strany) vysvtlena pln.
Me toti jt o pejmku z patriarchln kultury, a
v tom ppad by tato postava mohla pedstavovat otce a manela. Je-li tomu tak, byla by tato
legenda velice zajmav, protoe by ukazovala,
jak pevldajc uspodn kultury petv
postavy a situace, aby je pizpsobilo vlastnmu
sociologickmu kontextu.
Dal epizodou v tomto mtu, na kterou jen
krtce pouku, je hrdinovo manelstv s
kovou sestenic z matiny strany na konci
pbhu. V souasnm pbuzenskm systmu
domorodc nen nco takovho povaovno za
vhodn, i kdy se vysloven nejedn o incest.
V dalm cyklu legend je popsn pbh o dvou
bratrech, kte, jak se asto stv i v relnm
ivot, maj mezi sebou spor o zahradn pozemek.
Pi tto hdce star bratr zabije mladho. Mtus
nek, e by ml za tento in vitky svdom.
Zato dopodrobna popisuje kulinrn vyvrcholen
dramatu. Star bratr vykope do zem dru,

pinese kameny, list a devo na ohe a jako by

prv zabil sele nebo vylovil velkou rybu, zane
bratra opkat v hlinn peci. Potom

chod od vesnice k vesnici, nabz upeen maso,

a kdy je to pro sprvn ichov vjem nutn,
znovu ho mrn opee. Skupiny, kter jeho
nabdku odmtnou, zstanou nelidoroutsk. Tam,
kde ji pijmou, kanibalismus petrv i nadle.
Kanibalismus je tedy odvozen od bratrovrady a
od pijet i odmtnut jdla, kter bylo zskno
tmto zloinnm a hnm zpsobem. Nen teba
zdrazovat, e to je mtus nelidoroutskch
kmen. Lidojedi z oblasti Dobu a jinch lokalit na
Entrecasteauxovch ostrovech vysvtluj stejn
rozdl
mezi
skupinami
kanibalskmi
a
nekanibalskmi pbhem, ve kterm tento zvyk
rozhodn nen povaovn za nco nepjemnho.
Tento pbh je vak zaloen na neshod, ne-li
pmo hdce, mezi dvma bratry a dvma
sestrami.36 Pro ns jsou v tchto mtech nejvce
zajmav znmky matrilinearity, kter se projevuj
ve sporu mezi starm a mladm bratrem.
Mtus o pvodu ohn, ve kterm je i krtk
zmnka o vzniku slunce a msce, zase popisuje
rozkol mezi dvma sestrami. Pro zajmavost
uvdm, e podle tohoto mtu ohe vznik v
enskch pohlavnch orgnech.
teni
pivyklmu
psychoanalytickm
interpretacm mtu a obecnm psychologickm a
antropologickm spism na toto tma budou
vechny m poznmky pipadat a pli zejm a
nekomplikovan. Vechno, co je zde eeno, jasn
vyplv z mtu samotnho. J sm jsem se o
dnou komplikovanou i symbolickou interpretaci nepokouel. Vyhnul jsem se tomu zmrn.
Tezi, kterou zde rozvjm, tedy e mtus
matriarchln spolenosti obsahuje konflikty
vslovn matrilinern povahy, toti lpe poslou,
budou-li
na
jej
podporu
uvedeny
pouze
J

* Tyto mty jsem ji vyloil v Argonautech zpadnho

Pacifiku (Argo-nauts ofthe Western Pacific), v kapitole o
mytologii, s. 321-332.

nevyvratiteln argumenty. Navc, je-li mj sudek

sprvn a sociologick hledisko ns pivede o
krok ble ke sprvn

interpretaci mtu, potom je zejm, e se

nemusme
oprat
o
rozvlekl
symbolick
reinterpretace fakt, ale meme klidn nechat
promlouvat fakta samotn. Kadmu pozornmu
teni neunikne, e mnoho situac, kter povaujeme
za
pm
nsledek
matrilinernho
komplexu,
me
bt
umle
symbolicky
pepracovno
do
podoby
odpovdajc
patriarchlnmu nhledu na svt. Konflikt mezi
matinm bratrem a jeho synovcem, kte by si
mli bt pirozenmi ochrnci a dret pohromad,
ale ve skutenosti na sebe pohlej jeden na
druhho jako na lidorouta, dle hdka a nsil
spojen s kanibalismem mezi dvma bratry, kte
maj bt podle zkona kmene jednm tlem a jednou krv, to ve zhruba odpovd obdobnm
konfliktm v rodin patriarchln. Rozdl mezi
matriarchlnm a patriarchlnm mtem tkv
pouze v odlinosti aktr a jinm rozvren hry.
Li se prv sociologick hledisko tohoto
dramatu. Zklady psychoanalytickho vkladu
mtu jsme v dnm ppad nezpochybnili.
Pouze jsme poopravili sociologick aspekt tto
interpretace. Vm vak, e bylo dostaten
jasn prokzno, e je tato korekce nesmrn
dleit a dokonce se i dotk zkladnch
psychologickch problm.
Pejdme nyn ke tet kategorii mt, a to
tch,
kter
vysvtluj
pvod
kulturnch
vymoenost a kter jsou zkladem magie. Magie
hraje nesmrn dleitou roli ve vem, co tito
domorodci dlaj. Kdykoliv maj ped sebou
njak kol, jeho splnn je pro n ivotn
dleit, a nemohou se pi tom spolehnout jen
sami na sebe, volaj na pomoc magii. Provozuj
ry a kouzla, aby ovldli vtr a poas, vyvarovali
se nebezpe pi plavb, aby se jim potstilo v
lsce, obadnm obchodovn nebo tanci. ern
magie a magie zdrav hraj v jejich spoleenskm

ivot velmi vznamnou roli. Pi dleitch

hospodskch aktivitch a podnicch, jako je
obdlvn zahrad, rybaen a stavba

kno, je magie dleitm prvkem. Mezi magi a

mtem
existuje
zk
vztah.
Vtinu
nadpirozench
schopnost,
ktermi
mytit
hrdinov oplvaj, zskali dky sv znalosti magie.
Souasn lidstvo se od dvnch mytickch hrdin
li tm, e o ty nejinnj formy magie ji
pilo. Kdyby mocn kouzla a obady byly opt
objeveny, lid by mli schopnost ltat, nabt
znovu mld a nikdy nezestrnout, zabt lovka a
znovu mu vrtit ivot, bt vdy krsn, milovan a
obdivovan.
Nejen mtus vak nabv moc z magie, ale
tak magie je zvisl na mtech. Tm kad
druh kouzla a obadu m zklad v mytologii.
Domorodci vyprvj pbh z dvnch dob, kter
vysvtluje, jakm zpsobem se kouzlo dostalo do
vlastnictv lovka, a zrove slou jako jaksi
zruka spchu. V tom pravdpodobn spov
hlavn sociologick vznam mtu. Mty toti ij v
magii, a protoe magie utv a udruje mnoh
spoleensk instituce, m na n vliv tak mtus.
Pistupme
nyn
k
nkolika
jednotlivm
pkladm takovch mt o magii. Nejlep bude
rozebrat nejdve jeden konkrtn ppad. Vybral
jsem pro tento el mtus o ltajc knoi, kter
byl ji in extenso publikovn.37 Tento mtus je
pednen
v
souvislosti
s
magi,
kterou
domorodci uvaj pi stavb lod. Vyprv dlouh
pbh o dobch, kdy existovalo kouzlo, kter se
provdlo bhem stavby knoe a kter zpsobilo,
e knoe mohla ltala vzduchem. Hrdina tohoto
pbhu,
mu,
kter
byl
posledn
a
pravdpodobn tak prvn, kdo tuto magii
vykonval, je vylen jako stavitel lod a
kouzelnk. Pbh ns zpravuje o tom, jak je pod
jeho vedenm knoe postavena, jak na zmosk
37

Cit dlo, s. 421.

vprav

vechny

pedstihne,

protoe

let

vzduchem, zatmco ostatn knoe se mus plavit

po vod, a jak m jej majitel na

vprav ohromujc spch. To je astn zatek

pbhu. Nyn pichz tragdie. Vichni mui v
komunit na hrdinovy spchy rl a jsou vi
nmu plni nenvisti. Dochz k dal zpletce.
Hrdina pbhu ovld tak mocn zahradnick
kouzlo a jet jedno dal, kterm me zniit sv
sousedy. Bhem velkho sucha pev pouze
jeho zahrada. Vichni mui z komunity se proto
rozhodnou, e hrdina mus zemt. Mlad bratr
od nj zskal knojov i zahradnick kouzlo.
Nikdo proto nepedpokldal, e by jeho smrt
byla tato kouzla ztracena. Je vykonn zloin, a to
nikoliv njakm cizm lovkem, nbr mladm
bratrem hrdiny. V jedn z verz hrdinu napadne a
zabije bratr spolu se sestinmi syny. Jin verze
vyprv o tom, jak po zabit starho bratra
pipravuje mlad bratr pohebn slavnosti.
Pointa pbhu spov v tom, e kdy se po
vykonn inu mlad bratr pokouel ut
knojov kouzlo, ke svmu zden zjistil, e zn
pouze jeho mn innou st. Lid tak pili o
kouzlo umoujc ltn navdy.
V tomto mtu se dostv matrilinern komplex
zcela na povrch. Hrdina, jeho povinnost podle
kmenovho zkona je pedat kouzlo mladmu
bratrovi a sestinu synovi, je jednodue podvede.
Pedstr, e pedal vechna kouzla a obady, ale
ve skutenosti jim vydal jen jejich nepodstatnou
st. Na druhou stranu povinnost mladho mue
bylo svho bratra chrnit, pomstt jeho smrt a
vystupovat v jeho zjmu. Msto toho ho
nachzme
v
ele
spiknut,
s
rukama
potsnnma bratrovou krv.
Porovnme-li
tuto
mytickou
situaci
se
spoleenskou realitou, najdeme podivuhodnou
shodu. Povinnost kadho mue je pedat synovi
sv sestry nebo mladmu bratrovi rodinn
ddictv, jako jsou rodinn mty, rodinn kouzla a
rodinn psn, a stejn tak i nrok na urit

hmotn
majetky
a
obady
tkajc
se
hospodstv. Pedn kouzla mus samozejm
probhnout bhem ivota starho brat

ra. K postoupen majetkovch prv tak bn

dochz ped jeho smrt. Zajmav je, e mu, jen
takto zsk majetek jako zkonn ddictv po
strci z matiny strany nebo po starm bratrovi,
mus vdy nejprve zaplatit jaksi poplatek
zvanpokala, kter je asto vskutku vysok. Jet
zajmavj je pipomenout, e kdy otec dv
njak majetek svmu synovi, dl to bez nroku
na odmnu, z pirozen nklonnosti k potomkovi.
Ve skutenm ivot velmi asto nastv
podobn situace jako v mtu, kde star bratr
podvedl mladho. Stle existuje pocit nejistoty,
vzjemn podezvn dvou lid, kte by podle
kmenovho du mli bt spojeni spolenmi
zjmy, vzjemnmi povinnostmi a citovm
poutem. Kdy jsem od njakho mue zskval
kouzlo, velmi asto jsem postehl, e si sm nebyl
jist, zda nebyl svm starm bratrem nebo
strcem v nem oklamn. Podobn pochybnosti
se nikdy nezmocnili toho, kdo zskal kouzlo jako
dar od svho otce. Kdy jsem dlal przkum lid,
kte maj v souasnosti v dren dleit systmy
magie, zjistil jsem, e vce ne polovina
vynikajcch mladch kouzelnk zskala sv
schopnosti jako dar od otce, a nikoliv jako
ddictv od strce z matiny strany.
Ve skutenm ivot stejn jako v mtu jsme
tedy svdky toho, e tato situace odpovd
komplexu i potlaovanm citm a e je v rozporu
s kmenovm zkonem a konvennmi kmenovmi
idely. Podle zkona a mravnch zsad kmene
jsou dva brati nebo strc z matiny strany a jeho
synovec pteli a spojenci a sdl city i zjmy. V
relnm ivot do urit mry a v mtu zcela
oteven jsou vak nepteli, navzjem se
podvd i vrad a spe ne jednota a lska mezi
nimi vznik podezvavost a neptelstv.
V mtu o knoi je pro ns zajmav jet jeden
rys: na konci mtu se vyprv, e hrdinovy ti

sestry se hnvaj na mladho bratra, protoe

zabil starho, ani se od nho nauil magii. Ony
se ji magii nauily, ale protoe

jsou eny a nemohou stavt nebo dit ltajc

knoe, ltaj vzduchem jako arodjnice. Po
spchn zloinu se rozletly pry a kad se
usadila v jin oblasti. V tto epizod vidme
charakteristick matrilinern postaven eny,
kter se nau kouzlu dve, ne je zsk mu.
Sestry se objevuj v mtu jako strkyn morlky
klanu. Jejich hnv vak nen namen proti
samotnmu zloinu, ale proti znehodnocen
klanovho vlastnictv. Kdyby mlad bratr bval
znal kouzlo ped tm, ne starho zabil, byly by s
nm sestry ily astn i nadle.
Nai pozornost si zasluhuje dal st mtu,
kter byl ji publikovn38 a kter pojednv o
vzniku ochrannho kouzla, pouvanho pi
ztroskotn lodi. ili jednou dva brati, star byl
mu a mlad pes. Jednoho dne se mu vyd na
rybskou vpravu, ale mladho bratra s sebou
vzt odmt. Pes, kter zskal od matky kouzlo
zajiujc bezpen plavn, ske pod vodu a
bratra sleduje. Pi rybaen je pes spnj.
Jako odvetu za patn zachzen ze strany
starho bratra pes pejde k jinmu klanu a
odke kouzlo svm adoptivnm pbuznm.
Drama tohoto mtu spov pedevm v tom, e
matka upednostuje mladho syna, co je
zeteln rys matrilinearity, nebo matka svou
pze udluje oteven a nemus oklamat otce
dt, jako jej znmj kolegyn z Bible - matka
Ezaua a Jkoba. Je tu tak typick matrilinern
spor - kivda spchan starm bratrem na
mladm a pomsta.
Musm zde uvst jet jeden pbh. Legenda o
pvodu magie lsky je tm nejlepm dkazem
vlivu matrilinernho komplexu. Kdy jsou tito
lid zamilovan, umn svdt, okouzlit a
zaujmout opan pohlav uplatuj tak, e
vystavuj na odiv svou krsu, hrdinstv a
JB

Cit. dlo, s. 262-264.

umleck schopnosti. Vhlas dobrho tanenka,

zpvka i bojovnka m

sexuln ndech, a akoliv ctidost sama o sob

na lovka mocn psob, jej st je vdy
obtovna na olt lsky. Ze vech prostedk
svdn se vak pouv nejastji obyejn
umn magie a u domorodc tak vzbuzuje
nejvt respekt. Takov Don Juan kmene se vce
ne kvalitami sv osobnosti pyn znalost kouzel.
Kdy m mn spn ctitel zlomen srdce,
vzdych si: Kdybych tak jen znal podn
kayroiwoV. Domorodci poukazuj na star, okliv
mrzky, kte pesto vdy slavili spchy v lsce
dky znalosti magie.
Tento typ magie nen jednoduch. Spov v
srii kon, z nich kad sestv ze zvltn
prpovdi a obadu, kter je nutno provdt
jeden po druhm, aby byl vytouen milenec i
milenka co nejvce okouzlen. Dodejme, e tato
magie je provdna jak dvkami, aby zaujaly
ctitele, tak mladky, aby si podvolili milenku.
Poten prpov je spojena s rituln
koupel v moi. Je pronesena nad houbovitmi
listy, kter domorodci pouvaj jako runk po
koupn
k
osuen
a
vydrhnut
pokoky.
Domorodec se vydrhne oarovanmi listy a potom
je vhod do vln. Jak se listy na vlnch zdvihaj a
zase klesaj dol, tak by mlo bt pohnuto vn i
nitro milovan osoby. Nkdy toto kouzlo posta,
a pokud ne, odmtnut milenec pistoup k
innj prpovdi. Druh prpov se odkv
nad arekovm oechem, kter potom milenec
rozvk a vyplivne smrem ke sv milovan.
Kdy se neosvd ani toto, je nad njakm
pamlskem, jako je arekov oech nebo tabk,
pednesena tet formule, innj ne ob
pedchoz, a kus je podn vytouen osob, aby
jej
sndla,
vkala
nebo
kouila.
Jet
drastitjm prostedkem je odkat formuli do
otevench dlan a pak se pokusit je pitisknout
na adra milovan.

Posledn a nejpsobivj metoda me bt bez

velk
nadszky
popsna
jako
metoda
psychoanalytick. Prav

dou je, e dlouho ped Freudovm objevem, e

sny jsou pevn erotick povahy, byly podobn
teorie
populrn
mezi
sndmi
obyvateli
severozpadn Melansie. Podle jejich nzoru
mohou urit formy kouzel pivodit sny. Pn,
kter se zrodila v takovm snu, pronikaj do
bdlho ivota a tak se uskuteuj. To je
freudovstv naruby, ale kter z tchto teori je
sprvn, s konenou platnost rozhodovat nechci.
Co se tk magie lsky, tak podle jedn metody
se va urit aromatick byliny v kokosovm oleji
a odkv se nad nimi prpov, kter jim
dodv moci navozovat sny. Jestlie se tomu, kdo
kouzlo provd, poda, aby zpach z tohoto
odvaru pronikl do nosnch drek jeho milovan,
bude se j o nm zaruen zdt. V tchto snech
me mt dvka urit vize a prot situace, kter
se pak urit pokus naplnit ve skutenm ivot.
Mezi
nkolika
zpsoby
magie
lsky
je
nejdleitj sulumwoya. Pipisuje se j velk sla
a domorodec, kter chce prpov a obad
zskat, nebo si peje, aby byly vykonny jeho
jmnem, mus zaplatit vysokou cenu. Toto kouzlo
se provd ve dvou lokalitch. Jedna z nich le na
vchodnm pobe hlavnho ostrova. Podl
otevenho moe se smrem k zpadu thne
krsn pl z istho korlovho psku. V jasnm
dni je odsud mono spatit za blmi pbojovmi
vlnami siluety vzdlench korlovch skalisek
vynvajcch nad hladinu. Mezi nimi je ostrov Iwa
- druh centrum naeho kouzla lsky. Toto msto
na hlavnm ostrov, kter slou jako koupalit a
pstav vesnice Kumilabwaga, domorodci uctvaj
skoro jako svatyni lsky. V blm vpenci mezi
bujnou vegetac tam je jeskyka, v n se
odehrla pradvn tragedie. Po obou stranch
jeskyn vyrej dva prameny, kter maj stle
moc probudit pomoc ritulu lsku.

Ob tato msta, kter na sebe hled pes

hladinu moe, spojuje krsn mtus o lsce a
magii. Jeden z nejzajmavj

ch aspekt tohoto mtu je, e vysvtluje

existenci magie lsky skrze in, kter domorodci
pokldaj za hrzn a tragick - incest bratra a
sestry. Pbh se tak svm zpsobem podob
legendm o Tristanovi a Izold, Lancelotovi a
Guenivre, Sigmundovi a Sigelind, stejn jako
ad dalch podobnch pohdek, kter se
vyprvj v divoskch spolenostech.
Ve vesnici Kumilabwaga ila jedna ena z klanu
Malasi, kter mla syna a dceru. Jednoho dne,
kdy si matka zastihvala svou vlknnou
suknku, syn provdl njak kouzla s bylinami.
Chtl toti zskat lsku jedn eny. Vloil nkolik
tiplavch list kwayawaga a trochu sladce
voncch list sulumwoya (mta) do proitnho
kokosovho oleje, pot sms vail a odkval nad
n njak zaklnadlo. Pak nalil tekutinu do ndoby
ze zpevnnch bannovch list a poloil ji na
rkosovou krytinu stechy. Pot se el vykoupat
do moe. Jeho sestra se mezitm chystala k jezrku
naplnit kokosov ndoby vodou. Jak prochzela
pod mstem, kde byl poloen kouzeln olej,
zavadila svmi vlasy o ndobu a potsnila se
nkolika kapkami. Setela je prsty ze svch vlas
a potom si k nim piichla. Kdy se vrtila s
vodou, zeptala se matky: Kde je ten mu, kde je
mj bratr?" Podle morlky domorodc je takov
otzka naprosto nepstojn, protoe dn dvka
by se nemla ptt na svho bratra a ani o nm
mluvit jako o mui. Matka vytuila, co se stalo.
ekla si: Bda, m dti pily o rozum."
Sestra bela za svm bratrem. Nala ho na
pli, kde se koupal. Sv pirozen neml zakryt
listem. I rozvzala si svou vlknnou sukni a nah
se k nmu snaila piblit. Bratr by otesen tmto
dsivm pohledem a utkal pry po pobe,
dokud nenarazil na strm tes, kter petn pl
Bokaraywata. Otoil se a bel zptky k druhmu
tesu, kter pke stoup do nepstupnch vin

na jinm konci. Takto beli podl pobe pod

stny velkch strom tikrt, a

vyerpan a zmoen mu nechal svou sestru,

aby ho chytla a oba spadli na zem a objmali se v
mlk vod laskajcch vln. Potom zahanbeni a s
vitkami svdom, ale s neuhaenm ohnm sv
lsky, odeli do jeskyn Bokaraywata, kde zstali
beze spnku, jdla a pit. Tam tak zemeli jeden
druhmu v nru a skrze jejich spojen tla tam
vyrostla sladce voav rostlina domorod mty
{sulumwoya).
Jeden mu na ostrov Iwa ml o tto tragick
udlosti magick sen kirsfila, jeho soust bylo
vidn. Vzbudil se a ekl: Ti dva le mrtv v
jeskyni Bokaraywata a sulumwoya vyrst z
jejich tl. Musm tam jt." Vzal svou knoi a peplaval moe, kter oddluje jeho ostrov od
ostrova Kitava. Z Kitavy se dopravil na hlavn
ostrov, a dorazil k pli, kde se tragdie
odehrla. Tam uvidl tesovou volavku, jak se
vzn nad jeskyn. Veel dovnit a spatil rostlinu
sulumwoya vyrstajc milencm z hrudi. Potom
odeel do vesnice. Matka piznala hanbu, kter
dopadla na jej rodinu. Dala mu magickou formuli,
kterou se nauil nazpam. st kouzla pevezl
na Iwu a zbvajc st zanechal v Kumilabwadze.
V jeskyni utrhl trochu mty a odnesl ji s sebou.
Vrtil se na svj ostrov Iwu. Tam prohlsil:
Pinesl jsem jenom vrchn st kouzla, koeny
zstaly v Kumilabwadze. Tam tak zstanou,
spojen s prchodem lzn v Kadiusawasa a s
vodou z Bokaraywata. V jednom z pramen se
mus koupat mui a v druhm eny." Mu z Iwy
pot uvalil na magii rzn tabu, stanovil pesn
rituly a tak znan poplatek ve prospch
obyvatel Iwy a Kumilabwagy, jestlie jejich magii
nebo posvtn msta budou chtt vyuvat i jin
lid. Tm, kte na pobe vykonaj magii, slou
tak tradin zzrak i pinejmenm vtba.
Podle mtu byla i ona ustavena muem z Iwy.
Lze-li po proveden kouzla oekvat dobr

vsledky, potom ten, jen kouzlo provedl, spat

dv mal rybky, jak si spolu hraj v mlk vod na
pli.

Posledn st mtu jsem zde pouze shrnul,

nebo jeho doslovn znn obsahuje sociologick
tvrzen, kter jsou nezajmav a zvrhvaj se do
chvstn. Vyprvn o zzracch obvykle bv
spojeno se vzpomnkami na nedvnou minulost,
popis ritulu je rozveden do formlnch podrobnost a seznam tabu se stv soupisem pkaz a
zkaz. Pro domorodho vyprave je vak tato
posledn
st
zajmav
z
praktickho,
pragmatickho a asto i osobnho hlediska a je
pro nj mon nejdleitj. I antropolog se z n
me
pouit
vc
ne
z
pedchzejcho
dramatickho pbhu. V mtu jsou obsaena
sociologicky vznamn tvrzen, nebo magie, o
n se zde hovo, je osobnm vlastnictvm. Mus
bt pedna prvoplatnm vlastnkem nkomu,
kdo ji od nho v souladu s prvem obdr.
Veker moc magie spov ve sprvnm pedn.
Pm pbuzensk vztah, jm je spojen souasn
vykonavatel obadu s pvodnm zdrojem, m
svrchovan vznam. V uritch kouzelnch
prpovdch se uvdj jmna vech, kdo je
ovldali. U vekerch obad a kouzel je zsadn
pesvden, e jsou v naprostm souladu s
pvodnm vzorem. A mtus pedstavuje konen
zdroj, posledn vzor tto zptn ady. Je rovn
listinou posloupnosti kouzelnk, potenm
bodem rodokmenu.
V tto souvislosti je teba ci pr slov o
socilnm rmci magie a mtu. Nkter formy
magie nejsou spojeny s konkrtnm mstem. Mezi
n pat ern magie, magie lsky, magie krsy a
magie vmnnho obchodu kula. I u tchto forem
magie je zpsob pedn dleit, i kdy nejde o
pedn po pbuzensk linii. Jin formy magie
jsou spojeny s uritm zemm, s mstn vrobou,
s uritmi svrchovanmi a vlunmi prvy
nelnka a jeho sdeln vesnice. Sem pat
zahradnick magie, kter mus mt pvod v pd,

na n jedin me bt inn, a rovn raloci a

jin rybsk kouzla. Tak sem meme zaadit
urit

formy knojov magie, magie erven mule

uvan jako ozdoba, a pedevm mocnou magii
waygigi, kter ovld d a slunen svit a kter
je vlunm privilegiem svrchovanch nelnk z
ostrova Omarakana.
V tchto typech mstn magie je esoterick moc
slov s lokalitou spojena do stejn mry jako
skupina, kter vesnici obv a magii vykonv.
Magie tak nen pouze svzna s konkrtnm
mstem, ale je vhradnm vlastnictvm matrilinern pbuzensk skupiny, skrze ni se dd.
V takovch ppadech je teba mtus o magii
postavit na roven mtm o pvodu lokality jako
zsadn sociologickou slu spojujc skupinu,
dodvajc pocit jednoty a obdaujc ji spolenmi
kulturnmi hodnotami.
Dal prvek, zeteln na konci tohoto pbhu a
vyskytujc se tak ve vtin ostatnch mt o
magii, je vet zlch znamen, pedtuch a
zzrak. Lze ci, e tak jako lokln mtus
potvrzuje nroky urit skupiny tm, e jim
poskytuje
precedens,
mtus
o
magii
je
ospravedluje zzrakem. Magie je vdy zaloena
na ve v uritou moc, kter vdy spov v
lovku a vdy vychz z tradice. J* innost tto
moci je zaruena mtem, ale tak mus bt
potvrzena tm jedinm, co lovk povauje za
konen dkaz - praktickm vsledkem. Poznte
je po jejich ovoci." Primitivn lovk je stejn
dychtiv potvrdit si sv nzory empirickmi fakty
jako modern lovk vdy. Empirismus vry, a u
divoch, nebo civilizovanch lid, spov v
zzracch. A ivouc vra bude vdy plodit zzraky.
Neexistuje dn civilizovan nboenstv bez
svatch a dmon, bez osvcen a znamen, bez
39

Cit. dlo, kapitoly Magie" a Sla slov v magii", srovnej

t Vznam vznamu (The Meaning ofMeaning) od Ogdena a
Richardse, kap. 11.

boho ducha, jen sestupuje ke spoleenstv

svch vcch. Neexistuje dn nov vyznn,
nov nboenstv, a u to je urit forma
spiritismu, teosofie nebo kesansk vdy, kter
by nemohla sama sebe

ospravedlnit jasnm dkazem nadpirozenho

zjeven.
Divoch
m
tak
svou
formu
thaumatologie. U Trobrianan, kde magie vldne
vekerm
nadpirozenm
silm,
je
to
thaumatologie magie. Kad forma magie je
obklopena pramnky drobnch zzrak, kter as
od
asu
zmohutn
v
eku
npadnjch
nadpirozench dkaz, aby nsledn opt
zeslbly, avak nikdy zcela nevyschly.
Podvejme se napklad na magii lsky.
Pramnky neustlho chvstn o jej spnosti
nabvaj na sle a vrohodnosti v pozoruhodnch
ppadech, kdy velmi odpudiv mui vzbud ve
proslulch
krsek,
a
nejmohutnj
proud
zzran moci pak psob v uvedenm znmm
ppadu incestu. Tento zloin se asto vysvtluje
jako neastn nhoda, podobn t, je potkala
mytick milence, bratra a sestru z Kumilabwagy.
Mtus proto tvo pozad vech dnench zzrak,
zstv jejich vzorem a normou. Z jinch pbh
bych mohl uvst podobn vztah mezi pvodnm
zzrakem, o nm vyprv mtus, a jeho opakovnm v souasnch zzracch iv vry. teni
Argonaut zpadnho Pacifiku si vzpomenou, jak
mytologie obadnho obchodu vrh stn na
modern zvyky a praxi. V magii souvisejc s
detm a poasm, zahradnienm a rybaenm,
se projevuje siln sklon povaovat spn
dkazy magick moci za opakovn pvodnho
zzraku v oslaben podob.
Vtina mytickch pbh je pak zakonena
uritm normativnm souborem pedpis a
pkaz, jimi jsou formulovny rituly, tabu a
pravidla fungovn spolenosti. Jestlie mtus o
uritm kouzlu vyprv ten, kdo jej tak
vykonv, bude sv schopnosti pirozen od mtu
odvozovat a bude se ztotoovat s pvodnm
zakladatelem kouzla. Jak jsme vidli v uvedenm
mtu o lsce, lokalita, kde se odehrla pvodn

tragdie, s jeskyn, pl a prameny, se stala

vznamnou svatyn, je je prodchnuta silou
magie. Obyvatel tto lokality, kte ji nevlastn
vlun mono

pol na toto kouzlo, si uritch vsad, kter jsou s

tmto mstem stle spojeny, nesmrn cen. Ta
st ritulu, kter zstv spjata s lokalitou,
pirozen pitahuje jejich pozornost. V magii
ovldajc d a slunen svit na ostrov
Omarakana, kter je jednm z pil moci
nelnk, se mtus odehrv kolem dvou
mstnch bod, je rovn figuruj v dnenm
ritulu.
V se, e veker sexuln pitalivost,
veker moc svdn, spov v magii lsky.
Rovn ve vyprvnch o lovu ralok a ryby
klala se objevuj urit seky vztahujc se k
lokalit. Avak i v tch pbzch, kter nespojuj
magii s konkrtnm mstem, jsou dlouh nvody k
vykonvn ritul uvedeny bu jako integrln
st vyprvn, nebo se vkldaj do st jedn z
postav. Normativn povaha mtu ukazuje na jeho
zkladn pragmatickou funkci, zce spjatou s
ritulem,
vrou
a
ivou
kulturou.
Psychoanalytikov mtus asto oznauj za
svtsk
sen
nroda".
Z
hlediska
prv
prokzan praktick a pragmatick povahy mtu
tento vrok nen sprvn ani piblin. Tuto
problematiku zde pouze nastiuji v nezbytn
nutn me, nebo ji jinde zpracovvm ucelenji.40
V tto prci sleduji vlivy matrilinernho
komplexu pouze na jednu kulturu, kterou jsem
studoval sm pmo pi intenzivnm ternnm
vzkumu. Zskan vsledky vak maj mnohem
ir vyuit, nebo mty o incestu mezi bratrem a
sestrou jsou u matrilinernch nrod, zvlt v
Tichomo, bn a nenvist a rivalita mezi
starm a mladm bratrem nebo mezi synovcem
a
strcem
z
matiny
strany
jsou
charakteristickmi rysy svtovho folkloru.
40

Mtus v primitivn psychologii" (Myth in Primitive

Psychology), Psyche Miniatures, 1926.

ST III
PSYCHOANALZA
A ANTROPOLOGIE

Kapitola 1
Rozpor
mezi
psychoanalzou
a
spoleenskou vdou

Psychoanalytick teorie oidipskho komplexu

zpotku nebrala na sociln nebo kulturn
prosted ohled, co nen vbec pekvapujc,
nebo psychoanalza zanala jako lebn
technika zaloen na klinickm pozorovn.
Postupn se vak rozvinula v obecn vklad
neurz, pak v obecnou teorii psychickch proces
a nakonec se stala vysvtlujcm rmcem pro
vtinu jev tkajcch se tla i mysli, spolenosti
i kultury. Je jasn, e takov nroky jsou pli
vysok. Dostt jim, by i jen sten, by bylo
mon jen pi vn a upmn mnn spoluprci
mezi experty na psychoanalzu a odbornky na
jin odvtv vdy. Ti se mohli seznmit s principy
psychoanalzy, kter by je navedly do novch
oblast
vzkumu.
Na
opltku
mohli
psychoanalytikm
poskytnout
sv
odborn
znalosti a metody.
Bohuel, nov doktrna se nesetkala s velm a
vyrovnanm
pijetm.
Vtina
odbornk
psychoanalzu bu ignorovala, nebo proti n
vystoupila.
Nsledkem
toho
se
stoupenci
psychoanalzy ocitli ve stavu ponkud strnul a
esoterick izolace a odbornci na jin odvtv
vdy zase nejsou s tmto bezpochyby vznamnm
pspvkem
k
psychologii
lovka
dobe
obeznmeni.
Tato kniha je pokusem o propojen poznatk
antropologie
a
psychoanalzy.
Ze
strany
psychoanalytik ji bylo nkolik podobnch

pokus uinno. Mezi nimi bych chtl uvst jako

pklad zajmav lnek Dr. Ernesta Jone

se,41 a to proto, e byl napsn jako kritika prvn

sti tto knihy, kterou jsem uveejnil v podob
dvou lnk v roce 1924.42 Esej Dr. Jonese nm
poslou
jako
typick
pklad
uritch
metodologickch rozdl v pstupu antropolog a
psychoanalytik
k
problmu
primitivn
spolenosti. Je k tomu zvlt vhodn, protoe
autor
interpretac
mateskho
prva
u
Melansan a porozumnm jejich sloitmu
prvnmu systmu a pbuzensk organizaci
prokzal
znalost
obtnch
problm
antropologie.
Shrme tedy strun Jonesova stanoviska.
Zmrem
jeho
lnku
je
poskytnout
psychoanalytick vklad instituce mateskho
prva a neznalosti principu otcovstv, je nalz
mezi nktermi primitivnmi nrody. Podle Jonese
nesta se u tchto dvou jev zamit jen na
jejich zjevnou sloku. Kdy domorodci pedkldaj
sv nzory na rozmnoovn, hovo pi tom
symbolikou natolik pesnou, e prokazuje
poznn pravdy alespo v rovin nevdom". A
toto potlaen vdom o skutenosti otcovstv je
velmi tsn spjato s rysy mateskho prva,
nebo oboj je vedeno stejnm motivem - snahou
odklonit nenvist, kterou pociuje dorstajc
chlapec vi otci.
Dr. Jones svou domnnku zakld pedevm na
materilu z Trobriandovch ostrov. Jeho zvry
se vak od mch li, a to hlavn z hlediska
stednho tmatu, kterm je stanoven formy
nuklernho rodinnho komplexu podle sociln
struktury zkouman kultury. Dr. Jones se dr
Freudovy teorie oidipskho komplexu jako zkladnho, vlastn prvotnho jevu. Je toho nzoru, e
41

Matesk prvo a neznalost pohlavnosti u divoch"

(MotherRight and the Sexual Ignorance of Savages),
International
Journal
of
Psycho-Analysis, svazek vi., st 2,1925, s. 109-130.
42
Psychoanalza a antropologie" (Psycho-Analysis and

ze dvou prvk, z nich

komplex - lsky k matce

se

skld

oidipsk

a nenvisti k otci - vede k represi nejvce druh

prvek. nikov cesta je shledna jednodue v
popen otcova podlu na vzniku plodu, v
neuznn otcovy lohy pi souloi a rozmnoovn
a nsledkem toho ve zmrnn a odklonn
nenvisti vi nmu" (s. 122). Otec vak stle
nen zcela vyazen. Stle je poteba se
vyrovnvat s postoji bzn, hrzy, respektu a
potlaenho neptelstv, kter jsou pevn spjaty
s pedstavou otce"
a
kter vychzej
z
obsedantn ambivalence divoch", a tak je
vybrn strc z matiny strany jako obtn
bernek, na kterho mohou bt nakupeny hchy
starho mue s autoritou, zatmco otec me
doma nadle t v ptelsk a pjemn
atmosfe. A takto vidme rozdvojen prvotnho
otce do mrnho a shovvavho otce na jedn
stran a psnho a zsadovho strce na stran
druh" (s. 125). Jinmi slovy, kombinace mateskho prva a neznalosti principu otcovstv
ochrauje jak otce tak syna ped soupeenm o
matku a vzjemnm neptelstvm. Dr. Jones
proto povauje oidipsk komplex za zkladn a je
toho nzoru, e matrilinern systm se svm
avunkulrnm43 komplexem vznikl... jako zpsob
obrany proti prvotnm oidipskm sklonm" (s.
128).
Vechny tyto nzory budou tenm prvnch
dvou st tto knihy pipadat povdom a ve
vem podstatnm srozumiteln.
Nejsem ochoten bezvhradn souhlasit s
hlavnm stanoviskem Dr. Jonese, e matesk
prvo i neznalost otcovstv vznikly, aby odklonily
nenvist, kterou dorstajc chlapec pociuje vi
otci" (s. 120). Myslm, e toto tvrzen vyaduje
dal oven v rznch oblastech antropologie.
Tento nzor je vak podle mho mnn dokonale
v souladu se vemi fakty, kter jsem v Melansii
43

Avunculus je latinsky strc z matiny strany poznmka pekladatele (M.H.).

nashromdil, a rovn s ostatnmi pbuzenskmi

systmy, kter jsou mi

znmy z literatury. Bude-li hypotza Dr. Jonese

potvrzena i dalmi vzkumy, v co vm a
doufm, zv se pochopiteln i hodnota mch
vlastnch pspvk. Namsto upozornn na
pouhou nhodnou konstelaci bych toti ml to
tst, e jsem objevil jev, jen m univerzln
evolun a genetick vznam. Domnvm se, e v
uritm smyslu je teorie Dr. Jonese odvnm a
originlnm rozvedenm mch vlastnch zvr, e
v mateskm prvu se rodinn komplex mus liit
od oidipskho komplexu, e v matrilinernch
podmnkch je nenvist penesena z otce na
strce z matiny strany a e veker krvesmiln
pokuen jsou namena spe k seste ne k
matce.
Dr. Jones tak roziuje zorn hel pohledu na
tento problm, a v tom jsem ho ochoten podpoit,
avak tak klade urit kauzln i metafyzick
draz na to, e komplex je pina a cel
sociologick struktura nsledek. V jeho eseji,
stejn jako ve vtin jinch psychoanalytickch
interpretacch folkloru, zvyk a instituc, se
pedpokld
univerzln
vskyt
oidipskho
komplexu, jako by existoval nezvisle na typu
kultury, spoleensk organizaci a prvodnch
pedstavch. Kdykoliv ve folkloru narazme na
nenvist mezi dvma mui, je jeden z nich
nezvisle na tom, jestli je v tto spolenosti dna
pleitost ke konfliktu mezi otcem a synem,
interpretovn jako symbol otce a druh jako
symbol syna. A opt, potlaen nebo nedovolen
touha, je se tak asto vyskytuje v mytologickch
tragdich, je zpsobena incestn lskou mezi
matkou a synem i pesto, e je takov pokuen
prokazateln
vyloueno
typem
sociln
organizace danho spoleenstv. Dr. Jones proto v
ji zmnnm lnku tvrd, e m vsledky sice
mohou bt sprvn na ist popisn rovin",
korelace mezi sociologi a psychologi, na kter

trvm, je znan pochybn" (s. 127). Dle pe,

e zamme-li se na sociologickou strnku
daj", mj pohled se me jevit jako velmi

upmn a snad i platn", ale e mal pozornost

vi vvojov strnce tohoto problmu vedla k
nedostatku... ir perspektivy, tedy smyslu pro
nezjevn, jen me bt zaloen jen na dvrn
znalosti nevdom" (s. 128). Dr. Jones dochz k
zvru, kterm mne tak trochu napad, e opak
Malinowskho
koncepce
je
ble
pravd"
(tamt).
Na rozdl od autora pedchozch citac se
nedomnvm, e psychoanalytick teorie a
empirick antropologie nebo sociologie stoj v
protikladu. Nerad bych, aby psychoanalza byla
odlouena od empirickch vd o kultue a aby se
etnografick
popis
nemohl
opt
o
teorii
psychoanalzy. Rovn se dost dobe nemohu kt
z toho, e pli zdrazuji sociologickou strnku
problmu. Pokusil jsem se ji zahrnout do
konceptu nuklernho komplexu, ale v dnm
ppad jsem nepodcenil vznam biologickch,
psychickch nebo nevdomch initel.

Kapitola 2
Potlaen komplex"

M zkladn stanovisko je Dr. Jonesem samotnm

vstin shrnuto jako nzor, e nuklern
rodinn komplex se li v zvislosti na konkrtn
rodinn struktue existujc v kad komunit.
Podle nj (tj. Malinowskho) matrilinern rodinn
systm
vznik
z neznmch
socilnch
a
ekonomickch dvod a potlaen nuklern
komplex pot sestv z pitalivosti mezi bratrem
a sestrou a nenvisti mezi synovcem a strcem.
Kdy je tento systm nahrazen patrilinernm, z
nuklernho komplexu se stv znm oidipsk
komplex" (s. 127 a 128). Akoliv zde Dr. Jones
pekroil rozsah zvr, kter jsem publikoval
dve, je to zcela vstin interpretace mch
nzor. Jako ternn etnograf jsem v celm eseji
zstal na ist popisn rovin", ale v tto sti
knihy vyuiji pleitosti uvst sv nzory na
vznik a vvoj komplexu.
Jak ji bylo eeno, jdro problmu tkv v tom,
e Dr. Jones a dal psychoanalytikov povauj
oidipsk komplex za cosi absolutnho, za
prapvodn zdroj - jeho vlastnmi slovy za fons et
origo veho. J vak chpu nuklern komplex
jako funkn tvar zvisejc na struktue a
kultue
dan
spolenosti.
Nezbytn
je
determinovn zpsobem, jakm jsou v dan
spolenosti
nastavena
omezen
pohlavnho
chovn a jak je rozdlena autorita. Nemohu komplex chpat jako prvotn pinu veho, jako
jedin zdroj kultury, organizace a vry; jako
metafyzickou entitu, kter je tvoiv, avak ne

stvoen, kter je potkem vech vc, jen

nebyl zpsoben nim jinm.
Dovolte mi uvst nkolik dalch vznamnch
ryvk z lnku Dr. Jonese, abych mohl poukzat
na nejasnosti

a rozpory, o nich jsem se zmioval. Pedstavuj

ten typ argument, s nimi se setkvme v
ortodoxnch
psychoanalytickch
rozborech
divoskch zvyk.
Dokonce i kdy skuten existence pvodnch
oidipskch
sklon"
neme
bt
zeteln
prokzna,
tak
jako
v
matrilinernch
spolenostech Melansie, jsou tyto sklony stle
skryt ptomny: Zapovzen a nevdom
milovan sestra pouze zastupuje matku tak, jako
strc jen nahrazuje otce" (s. 128). Jinmi slovy,
oidipsk komplex je pouze zahalen nebo
pebarven jinm komplexem, jen m trochu jin
odstn. Dr. Jones dokonce uv daleko silnj
vrazy a mluv o represi komplexu" a o rznch
sloitch nstrojch, jimi je tato represe vyvolna
a uchovvna" (s. 120). A tady je nasnad prvn
nejasnost. Vdycky jsem chpal komplex tak, e
jde o skuten uspodn postoj a cit, zsti
zjevnch a zsti potlaench, kter vak v
nevdom reln existuj. Takov komplex me
bt vdy empiricky pstupn pomoc praktickch
psychoanalytickch metod, studiem mytologie,
folkloru a dalch kulturnch projev nevdom.
Jestlie vak, jak Dr. Jones, zd se, pln pipout,
postoje typick pro oidipsk komplex nenalzme
ve vdom ani nevdom, jestlie, jak bylo prokzno, se jeho stopy neobjevuj v trobriandskm
folkloru, ve snech i vizch ani v jakchkoliv jinch
symptomech a jestlie ve vech tchto projevech
nalzme jin druh komplexu, kde potom mme
hledat onen potlaen oidipsk komplex? Existuje
snad jaksi dal vrstva vdom pod dosud
znmm nevdomm, a co znamen pojem
potlaen represe? Tyto pedpoklady zcela jist
pesahuj souasnou psychoanalytickou doktrnu
a vedou do neprobdanch oblast. Dokonce se
domnvm, e spadaj do oblast metafyzikyl

Vrame se k nstrojm, kter podncuj represi

komplexu. Podle Dr. Jonese spovaj v tendenci
oddlit biologick

vztah od spoleenskho pbuzenstv pomoc

rznch obyej zastrajcch skutenost zrozen,
ustanovenm zrozen ritulnho, pedstrnm
neznalosti principu otcovstv a podobn. Rd
bych zde podotkl, e v tomto vce mn
souhlasm s nzorem Dr. Jonese, i kdy se
meme rznit v nkterch podrobnostech.
Nejsem si toti zcela jist, zda bych mluvil o
tendennm
popen
fyzickho
otcovstv",
protoe jsem pevn pesvden, e neznalost
tchto sloitch fyziologickch proces je stejn
pirozen a upmn, jako je neznalost proces
trven, vymovn, celkovho chtrn tla,
zkrtka veho, co se v lidskm tle dje. Nevm,
pro bychom se mli domnvat, e tito lid na velmi nzk kulturn rovni objevili urit aspekty
embryologie, kdy ve vech ostatnch aspektech
prodn vdy neznaj tm nic, pokud jde o
kauzln vazby jev. Pokusm se vak nyn
ukzat, e oddlen i alespo sten autonomie biologickch a socilnch vztah pomoc
kultury m v primitivn spolenosti mimodn
vznam.
Zd se mi toti, e nzory Dr. Jonese ohledn
neznalosti otcovstv jsou ponkud rozporupln.
Na jednom mst se nm tvrd, e existuje tsn
nepm vazba mezi neznalost otcova podlu na
rozmnoovn a instituc mateskho prva.
Podle mho nzoru jsou oba tyto jevy vedeny
stejnm motivem. Jak je mezi nimi chronologick
vztah, je zcela jin otzka a vrtme se k n
pozdji. V obou ppadech je podle tohoto nzoru
motivem
odklonn
nenvisti
dorstajcho
chlapce k otci" (s. 120). Tato mylenka je rozhodujc, ale Dr. Jones si j pesto nen pli jist.
Na jinm mst toti k, e nen dvod se
domnvat, e neznalost, i spe potlaen faktu
otcova podlu na rozmnoovn u divoch je
nezbytnm prvodnm jevem mateskho prva,

akoliv je zejm, e pedstavuje vznamn

podprn faktor pro ve zmnn motivy, kter
k zaveden instituce mateskho prva vedou" (s.
130). Souvislost tchto

dvou citac nen pln zejm. Zatmco druh

citace nen zcela sprvn, prvn by byla
srozumitelnj za pedpokladu, e by autor
vysvtlil, co m na mysli tsnou nepmou
vazbou". Znamen to, e ona neznalost i
matesk prvo jsou nutnmi nsledky prvotn
piny, tedy oidipskho komplexu, nebo jsou s n
spojeny volnji? Jestlie tomu tak je, jak jsou
potom okolnosti, za nich nutnost maskovat
oidipsk komplex vede k neznalosti otcovstv a
mateskmu prvu, a jak okolnosti k tmto
nsledkm nevedou? Bez takovch daj nen
teorie Dr. Jonese nic vc ne pouh nejasn
domnnka.
Probrali jsme tedy nstroje k potlaen
komplexu a meme pejt k jeho prvotn
pin". Tou je, jak ji vme, oidipsk komplex,
kter je povaovn za absolutn a z vvojovho
hlediska za transcendentln. Odhldneme--li od
eseje Dr. Jonese a podvme-li se na obecn
antropologick
pspvky
stoupenc
psychoanalzy, zjistme, jak je podle nich pvod
oidipskho komplexu. Hledaj ho ve znmm
totemickm zloinu v prvotn tlup.

Kapitola 3
Prvotn pina kultury"

Freudova
teorie
o
dramatickch
potcch
totemismu a tabu, exogamie a obti m ve vech
psychoanalytickch
spisech
tkajcch
se
antropologie obrovskou vhu. V dnm eseji,
jako je tento, kter se pokou skloubit psychoanalytick
stanoviska
s
vsledky
antropologickch zkoumn, ji nelze pejt bez
povimnut. Vyuijme proto tto pleitosti k
podrobn kritick analze tto teorie.
Freud ve sv knize Totem a tabu ukazuje, jak
me
oidipsk
komplex
pomoci
vysvtlit
totemismus a nevraivost vi tchyni, uctvn
pedk a zkaz incestu, ztotonn lovka s jeho
totemickm zvetem a pedstavu Boha Otce. 44
Vme, e psychoanalytikov chpou oidipsk
komplex jako zdroj kultury, kter existoval jet
ped jejm vznikem, a e Freud ve sv knize tedy
pedkld hypotzu o vzniku kultury.
Freud zde navazuje na sv dva slavn
pedchdce, Darwina a Robertsona Smithe. Od
Darwina si pjuje mylenku pratlupy" i, jak
byla
pejmenovna
Atkinsonem,
kyklopsk
rodiny". Podle tto pedstavy byla nejpvodnj
forma rodiny i spoleenskho ivota zaloena na
malch skupinch, z nich kadou vedl a ovldal
dospl mu, ktermu bylo podzeno vt
mnostv en a dt. Od dalho vynikajcho
odbornka, Robertsona Smithe, Freud pevzal
44

S. Freud, Totem a tabu (Totem and Taboo), New York,

1918. Citace a odkazy v textu odpovdaj eskmu
vydn: Freud, S., Sebran spisy. Devt kniha. Praha:
Kocourek,
1997.
Peloil
L.
Hoek.
Poznmka
pekladatele (M.H.).

hypotzu
o
vznamu
totemick
svtosti.
Robertson Smith se domnv, e prvotn
nboensk akt spoval ve spolenm

jdle, pi nm pslunci klanu obadn sndli

totemick zve. Z totemickho jdla vznikla
bhem dalho vvoje ob, kter je tm
univerzlnm
a
urit
nejdleitjm
nboenskm aktem. Tabu, zakazujc pojdn
totemickch druh ve vednm ase, tvo
negativn strnku ritulnho spoleenstv. Freud
pidal k tmto dvma hypotzm jet jednu
vlastn: ztotonn lovka s totemem je
pznan pro mentalitu dt, primitiv a
neurotik a je zaloeno na tendenci ztotonit otce
s njakm odpudivm zvetem.
V naem kontextu ns zajm pedevm
sociologick strnka tto teorie, a proto zde
odcituji cel znn Darwinovy pase, na n je
postavena teorie Freudova. Darwin k: Z toho,
co vme o rlivosti vech savc tvernoc, z
nich mnoz jsou vybaveni zvltnmi orgny do
boje se svmi soupei, meme vak soudit, e v
prod
je
voln
pohlavn
styk
velmi
nepravdpodobn. ...Zahledme-li se... do dvn
minulosti... a usuzujeme-li ze spoleenskch
zvyk
souasnho
lovka...,
je
nejpravdpodobnj, e pravk lovk il
pvodn v malch spolenostech, kad s vcero
enami, kolik jich mohl uivit a zskat a kter si
rliv steil vi ostatnm mum. Anebo il
mon sm s nkolika enami, podobn jako
gorila, protoe vichni domorodci se shoduj v
tom, e v tlup lze spatit jen jednoho dosplho
samce. Kdy mlad samec dospje, dochz k
zpasu o veden a nejsilnj, kter zabije nebo
vyene ostatn, se prosad jako hlava tlupy.
Poda-li se mladm samcm, kte jsou takto
vyhnni a vedou potuln ivot, konen najt
druku, vyhnou se tm aspo ken v pli
zkm rmci jedn rodiny."45

Zde je teba upozornit na to, e Darwin v tto

pasi nerozliuje mezi gorilami a lovkem.
45

Citace podle eskho vydn: Darwin, Charles. O

pvodu lovku. Praha: Academia, 1970, s. 155-156.
Peloili J. Wolf a Z. Wolfov. Poznmka pekladatele
(M.H.).

Nemme dn

dvod, abychom jako antropologov napadali

Darwina za toto zmaten - to nejmen, co nae
vda me udlat, je zbavit ns jakkoliv
domlivosti vi naim antropoidnm bratrm I I
kdy z filozofickho hlediska je jen nepatrn
rozdl mezi lovkem a opic, rozliovn mezi
rodinou, jak ji nalzme u antropoidnch op, a
organizovanou lidskou rodinou je pro sociologa
krajn dleit. Sociolog mus pesn rozliovat
ivot zvete v prodnm stavu od ivota lovka
v kultue. Pro Darwina, kter rozvjel biologick
argument proti hypotze o promiskuit, nebyl
tento rozdl podstatn. Kdyby se zabval
pvodem kultury a pokouel se urit okamik
jejho vzniku, hranice mezi prodou a kulturou by
byla
nanejv
dleit.
Freud,
jak
se
pesvdme, se skuten pokou uchopit a
vystihnout onu dleitou udlost potku
kultury", a naprosto selhv, protoe ztrc ze
zetele tuto hranici a umisuje kulturu do
podmnek, v nich ex hypothesi neme existovat. Navc Darwin mluv pouze o ench
patcch vdci tlupy, a nikoli o ostatnch
samicch. Tak tvrd, e exkomunikovan mlad
samci si nakonec partnerky najdou a o rodinu
svho otce se dle nestaraj. Freud v obou tchto
ppadech
podstatn
pozmuje
Darwinovu
hypotzu.
Dovolte mi, abych svou kritiku podloil citac
mistra psychoanalzy v plnm znn. Freud k:
V Darwinov pratlup nen ovem jet msto
pro zatek totemismu. Je tu jen nsilnick,
rliv otec, kter si ponechv vechny samice
pro sebe a dospl syny vyhn."1 Jak vidme, starmu samci je pisouzeno, e si udruje vechny
samice pro sebe, zatmco vyhnan synov
zstvaj nkde pobl a dr se pohromad, aby

1S. Freud, cit. dlo, s. 126 eskho vydn.

byli pipraveni na hypotetickou udlost. Ped

naima oima je vykouzlen zloin, jen je stejn
tak hrzostran jako hypotetick, kter je vak
pesto

pro historii psychoanalzy, ne-li celho lidstva,

mimodn dleit! Podle Freuda je toti
peduren zpsobit vznik veker budouc
civilizace. Je to velk udlost, kterou vznikla
kultura a kter od t doby lidstvo znepokojuje". 2
Je to in, kter byl na potku", 3 je to
pozoruhodn zloin, kterm se mnoh zapoalo:
sociln zzen, mravn omezen a nboenstv".4
Pojme si vyslechnout tento pbh o prapvodn
pin veker kultury.
Jednoho dne se zapuzen brati spojili, zabili a
sndli otce a skoncovali s otcovskou tlupou.
Odvili se spolen vykonat to, co by jednotlivec
nikdy nedokzal. (Snad jim dodal pocit pevahy
njak kulturn pokrok, ovldn nov zbran.) e
zabitho tak sndli, je pro kanibaly samozejm.
Nsilnick praotec byl pro kadho z bratr jist
zvidn-hodnm a obvanm vzorem. Tm, e ho
pozeli, se s nm ztotonili, a kad z nich si
pivlastnil kus jeho sly. Totemick hostina, snad
prvn slavnost lidstva, by tedy byla opakovnm a
pamtn
oslavou
tohoto
pozoruhodnho
zloinu..."'"
Je to prvn in lidsk kultury, a pesto autor
uprosted popisu mluv o njakm kulturnm
pokroku", o ovldn nov zbran", a takto
vybavuje sv ped-kulturn ivoichy hmotnm
kulturnm bohatstvm a nstroji. dn materiln
kultura nen mysliteln bez souasn existence
organizace, morlky a nboenstv. Nyn uki, e
mi nejde o chytn za slovo, nbr e smuji k
jdru problmu. Pesvdme se, e Freudova a
Jonesova teorie se pokouej vyloit pvod
kultury
skrze
proces,
kter
pedpokld
pedchoz
existenci
kultury,
a
je
proto

2 esky ibid. s. 128.

3 esky ibid. s. 138.
4 esky
esky ibid.
ibid. s.
s. 128.
126.
50

argumentac v kruhu. Kritika tohoto stanoviska

ns pirozen dovede pmo k analze kulturnho
procesu a jeho zkladu v biologii.

Kapitola 4
Dsledky otcovrady

Dve ne pejdeme k podrobn kritice tto

teorie, vyslechnme si pozorn ve, co nm k
tto
otzce
Freud
k
vdy se vyplat vyslechnout si ho: Vzpurn
bratry ovldaly tyt rozporn city vi otci,
kter
meme
prokzat
v ambivalentnm obsahu otcovskho komplexu
naich
dt a neurotik. Nenvidli otce, kter tak
nestupn
stl v cest jejich touze po moci a sexulnm
dostem,
ale
tak ho milovali a obdivovali. Kdy ho odstranili,
uspokojili svou nenvist a prosadili pn
ztotonit
se
s
nm,
pila nutn ke slovu potlaen nn hnut.
Projevila
se
jako ltost, vzniklo vdom viny, kter je zde s
touto spolen pociovanou ltost toton. Mrtv
se
stv
silnjm
ne zaiva, tak jak to dodnes vidme na lidskch
osudech.
emu dv zabraoval svou existenc otec, to si
nyn zakazovali synov sami v psychick situaci
dodaten poslunosti", kterou z psychoanalzy
dobe
znme.
Odvolali
svj
in vyhlenm zkazu zabjet otcovsku nhradu totem
a zekli se plod svho inu tm, e si odepeli
eny,
kter
byly nyn voln. Ze synovskho vdom viny tak
vytvoili

ob zkladn tabu totemismu, kter se prv

proto
musela
shodovat
s
obma
vytsnnmi
pnmi
oidipskho komplexu. Kdo se jim protivil,
dopoutl se obou hlavnch zloin, kter
primitivn spolenost suovaly." 5
Vidme, e otcovrahov ihned po vraednm
inu zavdj zkon a nboensk tabu, zakldaj
formy spoleensk organizace, zkrtka vytvej
formy kultury, kter se v prbhu historie lidstva
budou pedvat jet dlouhou dobu.

,l

esky ibid. s. 126-127.

A tady opt stojme ped dilematem: bu hrub

kulturn substrt ji existoval, a pak by ho ona
velk udlost" nemohla vytvoit, jak se Freud
domnv, nebo v dob, kdy se odehrl tento in,
kultura jet neexistovala, a pak by synov
nemohli zavst instituce svtost, stanovit zkony
a pedvat zvyky.
Freud tuto problematiku neopomj zcela, ale
zejm si neuvdomuje jej rozhodujc vznam.
Pedjm tuto otzku jako monost trvalho vlivu
prvotnho zloinu a jeho stlho psoben na
nsledujc
lidsk
generace.
Aby
pedeel
monm nmitkm, vypomh si dal hypotzou:
Jist nikomu neulo, e vude vychzme z
pedpokladu davov due, v n duevn pochody
probhaj podobn jako v duevnm ivot
jednotlivcov."6 Tento pedpoklad kolektivn due
vak nen dostaten. Tato jednotn entita mus
bt vybavena tak tm neomezenou pamt,
...pedpokldme,
e
po
mnoh
tiscilet
psobilo na nesetn generace vdom viny za
skutek, o nm nemohli nic vdt. Pipoutme,
e citov proces, vzniknuv v generacch otcem
tranch syn, pokraoval v novch generacch, s
ktermi se tak nezachzelo prv proto, e otec
byl odstrann."7'
Freud je sm ponkud nejist, pokud jde o
pesvdivost tto domnnky, ale hned m po
ruce
argumentm
ad
hominem. Ujiuje ns, e jakkoli je jeho hypotza
odvn,
odpovdnost za takovou smlost
nemusme nst
sami".8
Dokonce
stanovuje
univerzln
metodologick
pravidlo
pro
antropology
a

6 esky ibid. s. 136.

7" Ibid.
8 Ibid.

sociology. Psychologie nrod by nemohla

existovat bez pedpokladu davov due a kontinuity v lidskm citovm ivot, kter nevad
petritost duevnch akt nsledkem zniku
jednotlivc. Kdyby psy

chick procesy jedn generace nepokraovaly v

nsledujc, musela by kad svj pomr k ivotu
vdy znovu zskvat a nebyl by tu mon dn
pokrok a vvoj."" Zde se dotkme velmi dleit
otzky: metodologick poteby vytvoit koncept
kolektivn due. Je holm faktem, e v souasnosti
dn
kompetentn
antropolog
s
pedpokladem davov due", ddn zskanch
psychickch dispozic" nebo jakkoliv psychick
kontinuity" pesahujc limity due jednotlivce
nepracuje.36 Antropologov vak mohou pesn
urit prostedky, jimi kad generace ukld sv
zkuenosti a uchovv je pro generace budouc.
Tyto prostedky pedstavuj soubor materilnch
pedmt, tradic a ustlench zpsob mylen,
kter
nazvme
kulturou.
Jsou
tedy
nadindividuln, ale nikoliv psychologick. lovk
je jejich tvrcem, zrove je vak jimi utven.
Jedin prostednictvm kultury me lovk
vyjdit jakkoliv tvoiv impuls a pispt tak do
spolen studnice lidskch hodnot. Je to jedin
rezervor, z nho jedinec me erpat, kdy chce
vyut zkuenost ostatnch ve svj vlastn
prospch. Podrobnj analza kultury, k n nyn
pistoupme, nm odhal mechanismus jejho
vzniku, uchovvn a pedvn. Tato analza nm
tak uke, e komplex je pirozen vedlej
produkt vzniku kultury.
M

Ibid.
Tak napklad nikdo z antropologickch autorit, na n
se Freud odvolv, jako Lang, Crawley nebo Marett, ve
svch analzch obyej, vry a zvyklost tento ani
podobn pedpoklad nikdy nepouvali. Pedevm
Frazer jej ze svch prac vdom a metodicky vyluuje
(osobn rozhovor). Durkheim byl za svj pklon k
tomuto metafyzickmu omylu kritizovn vtinou
modernch
antropolog.
Pedn
sociologov
jako
Hobhouse, Westermarck, Dewey a sociln antropologov jako Lowie, Kroeber, Boas se zaveden
pedpokladu
kolektivnho
vjemovho
apartu"

systematicky vyhbali. Dkladn a zniujc kritika

uritch pokus o sociologick vyuit davov due"
viz M. Ginsberg, Psychologie spolenosti (The Psychology of
Society), 1921.

Dr. Jones, jak bude kadmu teni jeho

lnku zejm, zcela pejm Freudovu hypotzu o
pvodu lidsk civilizace. Z citovanch vrok
vyplv, e i on chpe oidipsk komplex jako
pvod veho. Proto musel bt utvoen jet ped
vznikem kultury. Dr. Jones se jet jednoznanji
klon k Freudov teorii v nsledujcch vrocch:
Jsem vzdlen tomu, abych se jako Malinowski
nechal
unst
vahami
o
oputn
nebo
pepracovn Freudovy koncepce o pratlup"
(Atkinsonova kyklopsk rodina"). Naopak se mi
zd, e tato koncepce poskytuje nejuspokojivj
vysvtlen komplikovanch problm, o nich
jsme diskutovali" (s. 130). Dr. Jones tak zcela
souhlas s tm, e existuje kolektivn sdlen
vzpomnka na pvodn zloin, protoe mluv o
ddictv pud, je se datuj od pratlupy" (s.
121).

Kapitola 5
Rozbor hypotzy
o pvodn otcovrad

Nyn se krok za krokem podvejme na Freudovy a

Jonesovy hypotzy. Hypotza o pratlup"
antropologickm poznatkm nijak neodporuje.
Vme, e nejranj forma lidskho a pedlidskho
pbuzenstv byla rodina zaloen na manelstv s
jednou nebo vce enami. S ohledem na Darwinv
nzor na pbuzenstv psychoanalza upustila od
hypotzy o promiskuit, skupinovm manelstv a
sexulnm komunismu a v tomto smru m plnou
podporu kompetentnch antropolog. Avak vidli
jsme, e Darwin zeteln nerozlioval mezi
stavem lidskm a zvecm a Freud ve sv
rekonstrukci Darwinova argumentu zastel kad
nznak takovho rozlien, jen byl v dle tohoto
vynikajcho prodovdce obsaen. Musme proto
prozkoumat, jak vypadalo uspodn rodiny na
antropoidnm konci lidsk rovn vvoje. Musme
si poloit otzku, jak povahy jsou rodinn pouta
na pedlidsk rovni a jak po n? Jak se li lidsk
pbuzenstv od zvecho, antropoidn rodina ve
stavu prodnm od nejranjho typu lidsk
rodiny ve stavu kulturnm?
Pedlidsk antropoidn rodina byla spojena
instinktivnmi i vrozenmi pouty, na n mohla
psobit individuln zkuenost, ale nikoliv vliv
tradice, protoe zvata nemaj jazyk, zkony ani
instituce. V prodnm stavu je pen samce a
samice zeno selektivnm sexulnm pudem a
probh pouze v dob je. Po oplodnn samice
vede nov pud k zaloen spolenho ivota, kdy

samec jedn jako ochrnce a strce procesu

thotenstv. S porodem

se v samici probouzej matesk pudy ke kojen a

k nn pi o mld, zatmco samec na novou
situaci
reaguje
obstarvnm
potravy,
zajiovnm bezpe a v ppad poteby i bojem
na obranu rodiny. Vzhledem k pomalmu rstu a
dospvn jedince u antropoidnch op je pro druh
nutn, aby se rodiovsk lska probudila u samce
i u samice a aby trvala od porodu do doby, kdy je
nov jedinec schopen se sm o sebe postarat.
Jakmile dospje, neexistuje u dn biologick
poteba, kter by rodinu spojovala. Jak uvidme,
tato poteba vyvstv v kultue, v n lenov
rodiny musej v zjmu spoluprce zstat pohromad. Aby bylo mon pedn tradice, nov
generace zase mus zstat v kontaktu s generac
pedchoz. V pedlidsk kyklopsk rodin by vak
dti obou pohlav opustily tlupu v okamiku, kdy
doshnou samostatnosti.
Toto chovn lze empiricky vysledovat u
kadho opiino druhu. Slou zjmm druhu, a
tud je teba je pijmout jako obecn pravidlo.
Tak je v souladu se vm, co meme vyvodit z
naich
veobecnch
znalost
o
zvecch
instinktech. Rovn u vtiny vych savc
meme pozorovat, e star samec opout tlupu
ve chvli, kdy pestv bt v pln sle, a tak dv
prostor mladmu strci. Pro druh je to
prospn, protoe stejn jako u lovka, ani u
zvete se temperament s vkem nezlepuje a
star vdce je mn uiten a vce nchyln
vyvolat konflikt. Z tchto fakt je zejm, e
instinkty psobc ve stavu prodnm nedvaj
prostor pro mimodn komplikace, vnitn rozpory, potlaen city nebo tragick udlosti.
Rodinn ivot nejvych zvecch druh je
tedy upevnn a zen vrozenmi citovmi postoji.
Biologick poteba vyvolv pimenou duevn
odezvu. Jakmile poteba odezn, vytrc se tak
citov postoj. Definujeme-li instinkt jako vzorec

chovn, kter je pmou reakc na uritou situaci,

reakc doprovzenou pjemnmi pocity, potom

meme ci, e ivot zvec rodiny je urovn

etzcem
vzjemn
propojench
instinkt:
nmluvy, pen, spolen ivot, pe o mlata a
vzjemn pomoc obou rodi. Kad nsledujc
lnek etzce pln nahrazuje pedchoz, nebo
pro takovto zetzen instinktivnch reakc je
charakteristick, e kad nov situace vyaduje
nov typ chovn a nov citov postoj. Z
psychologickho hlediska je velmi dleit si
uvdomit, e kad reakce na novou situaci vede
k zniku a nahrazen starho citovho postoje a
e ani nznaky pedchozho citu nepechzej do
novho. V okamiku, kdy je zve pod vldou
novho instinktu, se ji nemus vypodvat s
city vyvolanmi instinktem pedchozm. Vitky
svdom, duevn konflikt a ambivalentn city jsou
reakce kulturn, tedy lidsk, a nikoliv zvec.
Psoben instinkt a odvjen jejich posloupnosti
me bt vce nebo mn spn a spojen s
vtm i menm naptm, ale urit nedv
prostor pro endopsychick tragdie".
Jak m toto vechno vznam pro hypotzu o
primrnm zloinu? Nkolikrt jsem podotkl, e
Freud umstil Velkou tragdii" na prh kultury
jako jej poten akt. Pomineme-li nkolik
pmch citt z Freuda a Jonese, i kdy bychom
jich mohli uvst mnohem vce, je dleit si
uvdomit, e tento pedpoklad je pro jejich teorie
naprosto nezbytn. Bez totemick otcovrady
jako potku kultury by se vechny jejich
hypotzy zhroutily. Vme, e psychoanalytikov
povauj za zklad cel kultury oidipsk komplex.
Podle nich tedy tento komplex nejen d vechny
kulturn jevy, ale tak jim asov pedchz.
Komplex je fons et origo, ze kterho vzniklo
totemick uspodn spolenosti, zkladn prvky
prva, potky ritulu, instituce mateskho
prva a vlastn ve, co vtina antropolog i

psycholog pokld za prvn znaky kultury. Dr.

Jones navc nesouhlas s mm pokusem vyptrat
jakkoliv piny

oidipskho komplexu prv proto, e tento

komplex podle nj cel kultue pedchz. Je vak
zejm, e pedchzel-li komplex veker kultue,
potom seafortiori totemick zloin, pina
komplexu, musel odehrt jet dve.
Kdy jsme si nyn ujasnili, e se tato udlost
odehrla ped vznikem kultury, potkme se s
dal alternativou naeho dilematu: Mohl se
totemick zloin odehrt ve stavu prody? Mohl
zanechat stopy v tradici a kultue, kter ex
hypothesi v t dob jet neexistovala? Jak bylo
naznaeno ve, museli bychom pedpokldat, e
primti doshli kultury vykonnm jedinho inu,
kolektivn otcovrady, a tak se stali lidmi. Nebo e
opt skrze tent in nabyli takzvanou kolektivn
pam, vymoenost, j zvata nedisponuj.
Podvejme
se
nyn
na
tento
problm
podrobnji. V rodinnm ivot antropoidnch
druh, kter evolun pedchzej lovku, je
kad
lnek
etzce
instinkt
nahrazen
nsledujcm, jakmile pestane bt uiten.
Pedchoz
pudov
podmnn
postoje
nezanechvaj dn stopy, take neme vznikat
konflikt ani njak komplexy. Pipoutm, e by
tato tvrzen mla bt jet ovena odbornky na
psychologii zvat, avak zahrnuj ve, co o tomto
tmatu dosud vme. Jsou-li ale pravdiv, potom
musme vchodiska Freudovch kyklopskch
hypotz odmtnout. Pro by ml otec sv syny
vyhnt, kdy maj pirozen pudov sklon
opustit rodinu v okamiku, kdy ji nepotebuj
ochranu rodi? Pro by se jim mlo nedostvat
samic, kdy se od jejich skupiny i od skupin
ostatnch musej odlouit erstv dospl jedinci
obou pohlav? Pro by se mli mlad samci
potloukat v okol rodiovsk tlupy, nenvidt
svho otce a touit po jeho smrti? Vme pece, e
jsou za volnost vdni a netou vrtit se zpt k

rodiovsk tlup. Pro by se nakonec mli i jen

pokouet o spchn

nepohodlnho a nepjemnho aktu vrady

starho samce, kdy mohou pouze ekat na jeho
odchod a pot zskat voln pstup do tlupy,
pokud by po tom touili?
Kad z tchto otzek napad jednu z
nepodloench domnnek v pozad Freudovy
hypotzy. Freud svou kyklopskou rodinu v
podstat zatuje mnostvm tendenc, zvyk a
duevnch postoj, kter by pro jakkoli zvec
druh byly zhoubn. Je zejm, e tento nzor
nelze z biologickho hlediska obhjit. Nememe
pedpokldat, e by ve stavu prody existoval
antropoidn druh, jeho nejdleitj starost,
tedy
rozmnoovn,
by
byla
regulovna
systmem
instinkt
odporujcm
vekerm
zjmm tohoto druhu. Lze snadno postehnout,
e se pratlupa vyznaovala vemi pedpojatostmi
a vkyvy duevn rovnovhy, kter jsou typick
pro evropskou stedostavovskou rodinu, a pot
vyputna do dungle prehistorie, aby dovdla
ve vru nanejv pitalivch, avak zcela
smylench hypotz.
Nechrne
se
vak
strhnout
Freudovmi
inspirativnmi spekulacemi a v zjmu na diskuse
pipusme, e prvotn zloin byl spchn. I tak
narme na nepekonateln pote, pokud jde o
jeho dsledky. Jak vme, byli jsme pesvdovni,
e totemick zloin vyvolv vitky svdom,
kter
se
projev
posvtnm
aktem
endokanibalsk totemick hostiny a zavedenm
sexulnho tabu. Znamen to, e synovotcovrazi mli svdom. To je vak ten nejmn
pirozen duevn rys, jen byl v lovku vyvoln
kulturou. Tak to znamen, e mli schopnost
zavdt zkony, mravn hodnoty, nboensk
obady a spoleensk vazby. Toto ve si opt
nelze pedstavit z toho prostho dvodu, e ve
uveden iny se ex hypothesi odehrvaj v

pedkulturnm prosted, a kultura, jak nesmme

zapomenout, nemohla vzniknout v jedinm
okamiku a na zklad jedinho inu.
Skuten pechod ze stavu prodnho do stavu
kulturnho se nemohl udt najednou. Nebyl to
rychl pro

ces a urit ne ostr pechod. Ran vvoj

zkladnch kulturnch prvk - ei, tradice,
materilnch
vymoenost,
konceptulnho
mylen - si musme pedstavit jako velmi
zdlouhav proces, kter probhal v nekonenm
mnostv drobnch krk v dlouhm asovm
rozmez.
Tento
proces
nelze
dopodrobna
rekonstruovat, avak je mon urit zkladn
initele zmn, analyzovat podmnky ran lidsk
kultury a do urit mry nastnit mechanismus,
kterm kultura vznikla.
Shrneme-li nai kritickou analzu, zjistme e
totemick zloin se musel odehrt na plnm
potku kultury, a aby vbec ml njak smysl,
musel bt i prvotn pinou kultury. Musme tedy
pedpokldat, e se zloin i jeho nsledky
odehrly
jet
ve
stavu
prody.
Takov
pedpoklad si ovem v mnohm protie. Ve
skutenosti, jak jsme zjistili, neexistuje k
otcovrad dn motiv, protoe psoben
instinkt u zvat vyvolv reakci odpovdajc
pslun situaci, protoe vede sice ke konfliktm,
ale nikoliv k potlaen duevnch stav, a
pedevm proto, e synov nemaj po odchodu z
tlupy dn dvod otce nenvidt. Rovn jsme
vidli, e ve stavu prody zcela chyb prostedky,
pomoc
kterch
by
mohly
bt
dsledky
totemickho zloinu upevnny do kulturnch
instituc. Neexistuje tu dn kulturn mdium, do
nho by ritul, zkony a morlka mohly bt
vepsny.
Pvod kultury, abychom ob nmitky shrnuli,
prost nelze spatovat v jedinm zakladatelskm
inu, dky nmu pln rozvinut kultura nhle
vznik z jednoho zloinu, pevratu nebo vzpoury.
V na kritice jsme se zamili na tu
nejpodstatnj nmitku proti Freudov hypotze,
nmitku, je souvis se samou podstatou kultury a
kulturnch proces. Mohli bychom uvst i nkter

dal nesrovnalosti v jednotlivostech, ale ty byly

ji uveejnny ve vynikajc stati profeso

ra
Kroebera,
kde
jsou
antropologick
i
psychoanalytick
rozpory
tto
hypotzy
pesvdiv a srozumiteln sepsny.9
Existuje vak jet jeden vn problm, do
nho se psychoanalza svmi spekulacemi o
totemickm potku zaplt. Je-li opravdov
pina oidipskho komplexu i kultury hledna v
onom traumatickm aktu otcovrady a pev-li
komplex v kolektivn pamti lidstva", potom by
ml asem ztrcet na intenzit. Podle Freudovy
teorie by ml oidipsk komplex bt nejdve
otesnou
realitou,
pozdji
znepokojivou
vzpomnkou, avak v nejvy kultue by se ml
pomalu vytrcet.
Toto logick vystn se zd nepopirateln, ale
nen teba je tu dokazovat nepmo, protoe Dr.
Jones je ve sv stati vyjaduje zcela jasn. Tvrd,
e patriarcht, tedy spoleensk uspodn
nejvych kultur, pedstavuje astn een
vech problm, kter primrn zloin zpsobil.
Patriarchln systm, jak vme, znamen pln
uznn svrchovanosti otce a zrove schopnost
akceptovat ji s lskou, ani by bylo nutn
uchylovat se k systmu mateskho prva nebo
sloitm tabu. Znamen zlidtn lovka a
postupnou asimilaci oidipskho komplexu. Mu se
konen me smit se svm otcem a t s nm.
Freud sprvn ekl, e uznn otcova msta v
rodin pedstavuje nejdleitj pokrok ve vvoji
kultury."10
Dr. Jones a podle nj i Freud sm takto dospli
k nevyhnutelnm zvrm. Pipoutj, e podle
jejich schmatu pouze v patriarchln kultue,
kter je nejvce vzdlena od pvodnho prbhu

9 Totem a tabu, etnologick psychoanalza" (Totem

and Taboo, an Ethnological Psychoanalysis), American
Anthropologist, 1920, s. 48.

10 Jones, citovan dlo, s. 130.

komplexu, bylo dosaeno postupn asimilace

oidipskho komplexu". Toto tvrzen dokonale
zapad do schmatu popsanho v knize Totem a
tabu.

Jak vak zapad do veobecnho schmatu

psychoanalzy a jak vypad ve svtle poznatk
antropologie?
Pokud jde o prvn otzku, nebyla snad
existence oidipskho komplexu odhalena v jedn
z naich modernch patriarchlnch spolenost?
Nen komplex znovu denn objevovn v mnoha
individulnch
psychoanalzch
po
celm
modernm patriarchlnm svt? Psychoanalytik
by ml bt ten posledn, kdo na tyto otzky odpov
zporn.
Oidipsk
komplex
tedy
pravdpodobn nebyl tak pln asimilovn". I
kdy pipustme, e psychoanalytick nlezy
znan nadsazuj, bn sociologick pozorovn
z tohoto hlediska tvrzen psychoanalzy potvrd.
Psychoanalytik vak neme tvrdit ob zrove.
Neme se pokouet lit vtinu chorob
individuln mysli i spolenosti odhalovnm
podvdom, rodinnmi vztahy zpsoben duevn
nerovnovhy
a
zrove
ns
radostn
pesvdovat o plnm uznn svrchovanosti otce
v na spolenosti" a o tom, e je pijmna s
lskou". Krajn patriarchln instituce, ve kterch
patria potestas vede k trpkmu konci, jsou
opravdu ivnou pdou pro typick projevy
duevn nerovnovhy. Psychoanalytikov vyvinuli
velk
sil,
aby
nm
to
prokzali
na
Shakespearovi, bibli, msk historii a eck
mytologii. Neil snad sm eponymn hrdina
tohoto komplexu, odvm-li se jej takto nazvat,
ve spolenosti vrazn patriarchln? Nebyla snad
jeho tragdie dsledkem otcovy rlivosti a
povrivho strachu, motiv, kter jsou vlastn
typicky sociologick? Mohly by se ped naima
oima mtus nebo tragdie rozvinout s takovou
silou a osudovmi nsledky, kdybychom nectili,
e figurami je taeno podle patriarchlnho scne?

Vtina modernch neurz, sn pacient, mt

indoevropskch
nrod,
na
literatury
a
patriarchlnch vyznn vry byla vyloena v
intencch oidipskho komplexu, tedy

pedstavy, e ve spolenosti se silnm otcovskm

prvem syn nikdy neuznv otcovo msto v
rodin", e se neme smit se svm otcem" a
e
nen
schopen
t
s
nm"
v
mru.
Psychoanalza jako teorie i jako praxe stoj a
pad s pravdivost pedpokladu, e nae modern
kultura je postiena duevn nevyrovnanost, je
se skrv za vrazem oidipsk komplex".
Jak je pohled antropologie na optimistick
nzor, jen byl vyjden v uvedenm ryvku?
Jestlie je patriarchln zzen astnm eenm
oidipskho komplexu, stadiem vvoje, na kterm
se lovk me smit se svm otcem atd., kde
potom proboha tento komplex existuje v
neasimilovan form? Ji bylo prokzno v
prvnch dvou stech tto knihy a znovu
nezvisle potvrzeno Dr. Jonesem, e v mateskm
prvu je zmrnn". Je zbyten se ptt, zda
oidipsk komplex ve sv pln sle existuje v
njak kultue, je dosud nebyla v tomto smru
empiricky zkoumna. Jednm ze zmr tto
prce bylo podntit badatele k irmu ternnmu
vzkumu. Do pedpovd, co by takov empirick
studie mohla nebo nemohla odhalit, se zde
poutt nehodlm. Avak problm popt, zakrt
jej zjevn neadekvtnm pedpokladem a zastt
vechny kroky, kter byly doposud uinny
smrem k jeho vyeen, podle mho nzoru
neprospv ani antropologii ani psychoanalze.
Poukzal jsem na adu rozpor a nejasnost v
psychoanalytickm pstupu k tomuto problmu,
zejmna na pkladu zajmavho pspvku Dr.
Jonese. Takovmi nesrovnalostmi jsou pedstava
potlaenho komplexu", tvrzen, e matesk
prvo a neznalost principu otcovstv jsou vzjemn souvisejc, avak samostatn jevy, a
nzor, e patriarcht je astnm eenm
oidipskho komplexu a zrove i jeho pinou.
Vechny tyto rozpory se podle mho nzoru

odvjej od teorie, e oidipsk komplex je vera

causa socilnch a kulturnch jev, a ne jejich
dsledek, e

m pvod v prvotnm zloinu a e petrvv v

kolektivn pamti jako systm zddnch sklon.
Rd bych podotkl jet jednu dleitou vc.
Budeme-li
uvaovat
o
otcovrad
jako
o
historickm faktu odehrvajcm se v prostoru a
ase za konkrtnch podmnek, jak si mme tuto
situaci pedstavit? Mme se domnvat, e jednoho dne se v jedn mocn tlup na uritm
mst odehrl zloin? e z tohoto zloinu vzela
kultura, kter se pak rozila po celm svt
primrn difz a vude, kam doshla, pemnila
primty
v
lovka?
Takov
domnnka
je
neudriteln u ve chvli, kdy o n jen zaneme
uvazovat.
Ani
druh
monost
nevypad
vrohodn: muselo by dojt k celosvtov
epidemii otcovraednch akt. Kad tlupa by
prochzela obdobm kyklopsk tyranie, kter by
asem vystila ve zloin a pak v kulturu. m
podrobnji se na tyto hypotzy dvme a m vce
je rozvdme do dsledk, tm mn jsme ochotni
je povaovat za vce ne, slovy profesora
Kroebera, pouh pohdky". Toto oznaen mu
neml za zl ani sm Freud.11

11

,9

Srovnej Freudovu Skupinovou psychologii a analzu

ega (Group Psychology and the Analysis of the Ego), S. Freud,
1922, s. 90. Pjmen profesora Kroebera je chybn
uvdno jako Kroeger" i ve vech nsledujcch
vydnch. Mohli bychom ptrat po psychoanalytick
pin tohoto omylu podle pravidla probranho v
Psychopatologii kadodennho ivota (The Psychopathology
ofEveryday Life), e dn chyba nen bez motivu. Je
tm neomluviteln, e peklep ve jmnu pednho
americkho vdce se dostal i do americkho pekladu
Frcu-dovy knihyl

Kapitola 6
Komplex nebo citov vztah?

Doposud jsem uval slova komplex" k oznaen

typickch postoj jedince ke lenm rodiny.
Dokonce jsem je petvoil do novho vrazu
nuklern
rodinn
komplex",
jako
iroce
pouitelnho
zobecnn
termnu
oidipsk
komplex", jej lze podle mho nzoru uplatnit
pouze v souvislosti s patriarchlnmi rijskmi
spolenostmi. V zjmu vdeckho nzvoslov
vak budu muset tento nov vraz obtovat, a to
proto, e nov termny je zhodno zbyten
nezavdt a od terminologickch vetelc, kte
se prokazateln sna vytlait termn ji
zaveden, je teba vdu systematicky oiovat.
Vm, e slovo komplex" s sebou nese urit
implikace, dky kterm je jako odborn termn
naprosto nepouiteln, snad jen s vjimkou
vdeck hantrky jako to, co Nmci nazvaj
Schlagwort. Pinejmenm mus bt naprosto
zejm, co jm oznaujeme.
Slovo komplex" m pvod v urit etap
vvoje psychoanalzy. Ta byla tehdy jet tsn
spojena s terapi a neznamenala o mnoho vce
ne metodu lby neurz. Komplex" oznaoval
patologick, potlaen citov postoj pacienta.
Nyn je vak sporn, zda obecn psychologie
me oddlit a izolovat potlaenou st citov
vazby a lit ji oddlen od nepotlaench prvk.
V na studii jsme zjistili, c rzn emoce
podlejc se na vztahu jednoho lovka k druhmu jsou tak tsn spojeny a provzny, e
dohromady tvo pevn srostl, nerozdliteln
organick systm. Ve vztahu k otci tedy odpor,

nenvist nebo opovren pedstavuj temn odraz

zbon cty a idealizace a oba tyto ply vztahu
spolu tsn souvisej. Negativn city jsou pitom
ste

n reakc na pehnan zboovn. Plin

idealizace otce, kter ve skutenosti ideln nen,
vrh do nevdom temn stny. Oddlit stn od
sti, kter je v pedvdom", a t, kter je v
nevdom, nen mon, protoe jsou navzjem
pevn provzny. Psychoanalytik snad me ve
sv poradn pominout zejm, oteven prvky
citovch postoj, kter nevedou k chorob, a
me izolovat prvky potlaen, udlat z nich
entitu a nazvat ji komplexem. Jakmile vak opust
sv neurotick pacienty a vstoup do posluchrny
s teori obecn psychologie, mohl by si stejn
snadno uvdomit, e komplexy neexistuj, e
zcela jist nevedou v nevdom samostatn ivot
a e jsou pouze st organickho celku, jeho
zkladn sloky nejsou potlaeny vbec.
Jako
sociolog se zde
nezabvm jejich
patologickmi dsledky, ale normlnmi, bnmi
zklady.
Pestoe
jsem
teoretick
analzy
ponechal stranou a do tohoto okamiku, kdy je
mohu podloit fakty, v prbhu naeho popisu
rodinnch vliv jsem zeteln poukzal na
pedvdom"
i
na
nevdom
prvky.
Psychoanalza prokzala, a v tom tkv jej velk
zsluha, e typick city k otci a matce zahrnuj
negativn i pozitivn prvky a e tyto city jsou
zsti potlaen a zsti vdom. Nesmme vak
zapomenout, e ob sti jsou stejn dleit.
Vidme
tedy,
e
koncepce
izolovanho
potlaenho citovho postoje nen v sociologii
vyuiteln. Musme si proto ujasnit dv vci. Jak ji
zobecnit,
aby
krom
nevdomch"
prvk
obsahovala i prvky nepotlaen, a se ktermi
psychologickmi doktrnami mme spojit svou
pedstavu toho, co jsme a doposud nazvali
nuklernm rodinnm komplexem". Ji jsem
zdraznil, e nkter nov smry modern
psychologie jsou psychoanalze velmi blzk.

Myslel jsem tm samozejm ony vznamn

pokroky ve znalosti naeho emocionlnho ivota,
kter uinil A. F. Shand ve sv teorii cit a kter
pozdji rozvinuli Stout, Wcstermarck,

McDougall a nkolik dalch odbornk na

psychologii. Shand jako prvn pochopil, e emoce
nelze povaovat za jaksi voln stice, je se
nesouvisle a neorganizovan vznej v naem
duevnm prosted a as od asu nhodn a
jednotliv vypluj na povrch. Jeho teorie i vechny
novj prce o emocch jsou zaloeny na
principu, kter on sm zformuloval jako prvn:
toti e n citov ivot zcela jist souvis se
spoleenskm prostedm a e mnoho situac a
lid vyaduje nae emocionln reakce. Kolem
kadho lovka nebo pedmtu jsou emoce
uspodny do uritho celku - lsku, nenvist
nebo oddanost ctme k rodim, zemi nebo
ivotnmu cli. Takov celek uspodanch emoc
Shand nazv citovm vztahem. Pouta, je ns
vou k rznm lenm na rodiny, patriotismus,
idely pravdy, spravedlnost, oddanost vd - to
vechno jsou citov vztahy. ivot kadho
lovka se odehrv v rmci omezenho
mnostvm tchto vztah. Shand svou teorii
poprv nartl v jednom i dvou krtkch esejch,
kter je teba povaovat za pevratn a kter
byly pozdji rozvedeny do obshlho dla. 12
Shand ve sv knize pedpokld vrozen
predispozice k nkolika uspodanm celkm,
jako jsou lska a nenvist, na nich se podl
mnostv dlch emoc. Kadou emoci Shand zase
chpe jako komplexn duevn odezvu na urit
typ situace, take kad emoce d mnostv
instinktivnch reakc. Shandova teorie citovch
vztah bude mt pro sociology vdy mimodn
vznam, protoe sociln vazby i kulturn hodnoty
jsou citov vztahy, ustlen pod vlivem tradice a
kultury. Ve studii tkajc se rodinnho ivota a

12 Lidsk povaha a emoce" (Character and the

Emotions), Mind, nov edice, sv. i. a Zklady lidsk
povahy (The Foundations of Character), prvn vydn, 1917.

jeho vvoje ve dvou rozdlnch civilizacch jsme

provedli konkrtn aplikaci shandovskch princip, tedy teorie citovch vztah, na urit
sociln pro

blm. Vidli jsme, jak se postupn formuje postoj

dtte k ncjdleitjm skutenostem v jeho
okol, a zkoumali jsme vlivy, kter k tomu
pispvaj. Urit korekce a doplnn Shandovy
teorie, je nm umonila uinit psychoanalza, se
tkaj zven potlaench prvk citovho vztahu.
Avak tyto potlaen prvky nelze uzavt do
vodotsn komory a nelze je v podob
komplexu" povaovat za cosi od citovho
vztahu" odlinho a oddlitelnho. Z toho
vyplv, e chceme-li dt naim vsledkm pevn
teoretick zklad, musme se opt prv o
Shandovu teorii citovch vztah, a e msto o
nuklernm komplexu" bychom mli hovoit o
citovch vztazch v rodin a pbuzenskch
poutech, je jsou typick pro danou spolenost.
Postoje i citov vztahy k otci, matce, seste a
bratrovi
nevznikaj
oddlen
a
navzjem
nesouvisle. Organick, nerozluiteln jednota
rodiny stmeluje tak city mezi jednotlivmi leny
do jednoho propojenho celku. Z naich vsledk
to tak jasn vyplv. Vraz nuklern rodinn
komplex" je tedy shodn s konceptem systmu
vzjemn souvisejcch cit, i krtce konfigurace
cit, je jsou typick v dan patriarchln nebo
matriarchln spolenosti.

ST IV
INSTINKT A KULTURA

Kapitola 1
Pechod z prody do kultury

V pedchoz sti tto knihy jsme se zabvali

pedevm
rozborem
nkterch
psychoanalytickch stanovisek a nae vsledky
byly pevn kritick. Pokoueli jsme se dokzat
tezi, e v pedkulturnch podmnkch neexistuje
dn mdium, do nho by spoleensk
instituce, morln zsady a nboenstv mohly
bt vepsny, ani mechanismus pamti, kterm by
se instituce po svm ustanoven tradovaly a
udrovaly. Tuto tezi asi nebudou napadat ti, kdo
pochopili, e kultura neme bt vytvoena
jedinm aktem nebo v jedinm okamiku a e
instituce, morln zsady a nboenstv nemohou
jen tak najednou vzniknout mezi zvaty, kter
jet
nepekroila
prh
prodnho
stavu.
Samozejm se nespokojme jen s negativn argumentac. Nechceme jen poukazovat na myln
stanoviska. Nam zmrem je objasnit, jak
vlastn kultura skuten vznikla, a proto je nutn
analyzovat vztah mezi kulturnmi a prodnmi
procesy.
Chovn lovka pod vlivem kultury se zsadn
li od zpsobu chovn zvat v prod. lovk
pouv i v nejprimitivnjm typu kultury
nstroje, zbran a domc poteby. Pohybuje se
ve spoleenskm prosted, kter mu pomh a
zrove ho usmruje. Dorozumv se e a
rozvj
tak
pojmy
racionln-nboensk
i
magick
povahy.
lovk
tedy
disponuje
materilnm bohatstvm, ije v uritm typu
spoleenskho uspodn, komunikuje pomoc
jazyka a je ovldn systmem duchovnch

hodnot. Toto jsou tyi zkladn kritria, podle

kterch
vtinou
klasifikujeme
dosaenou
kulturn rove. Musme si uvdomit,

e kulturu nen nikdy mon pozorovat in sttu

nascendi. Stejn tak nem vznam vytvet
hypotzy o udlostech stojcch u zrodu kultury".
Jakm zpsobem lze tedy polemizovat o vzniku
kultury, nechceme-li se uchlit k fantastickm
hypotzm i tvrzenm, kter nelze dokzat?
Dleit je urit, jakou roli v tomto procesu hrly
jednotliv faktory kulturnho vvoje, jak zmny
tyto faktory zpsobuj v psychickch vlastnostech
lovka a jakm zpsobem mohou bt tyto
vlastnosti ovlivnny jinmi ne psychickmi
elementy. Protoe jednotliv faktory kulturnho
vvoje jsou spolu pevn provzny, meme se
mnoh dozvdt, budeme-li zkoumat jejich
korelace, a to i pesto, e neznme jejich
vvojovou posloupnost a e spekulace o vzniku
kultury lze st udret v rmcch rozumn
argumentace. Tyto korelace musme zkoumat u
kultury pln rozvinut, avak meme je sledovat
zpt k jejm stle primitivnjm formm. Podali se nm touto metodou dospt k pevnmu
schmatu zvislost a objev-li se u kadho
kulturnho jevu urit korelan kivka, potom
meme tvrdit, e kad hypotza poprajc tyto
zkonitosti mus bt chybn. Meme vak jt
jet dle: jestlie zkonitosti vech kulturnch
proces odkryj prvoad vliv uritch faktor, je
nutn pedpokldat, e stejn faktory tak
psobily na vznik kultury. Koncept vzniku v tomto
smyslu neznamen msto na asov pmce nebo
kauzln vztah, ale pouze odhalen tch aktivnch
faktor, kter psob univerzln ve vech
stadich vvoje, a kter by tud mly existovat i
na potku kultury.
Pipusme tedy, e hlavn kulturn jevy musely
bt provzan a psobit simultnn ji od
samho potku. Nemohly vznikat postupn a
nemohou bt zaazeny do dnho schmatu

asov posloupnosti. Napklad materiln kultura

nemohla vzniknout, dokud se lovk nenauil
pouvat rzn nstroje tradinmi technikami,
co pocho

piteln pedpokld existenci uritch znalost.

Znalosti a tradice by opt nebyly mon bez
konceptulnho mylen a jazyka. Jazyk, mylen a
materiln kultura jsou navzjem propojeny ve
vech stadich vvoje, tedy i v dob potk
kultury. Hmotn zajitn ivota jako bydlit,
domc nstroje a pedmty denn poteby jsou
zkladnmi korelty a nezbytnmi podmnkami
spoleensk organizace. Ohnit a prh nejsou
pouhmi symboly rodinnho ivota, ale tak
skutenmi spoleenskmi faktory pi tvorb
pbuzenskch vazeb. Morlka je zase silou, bez
n by lovk nebyl schopen pekonat sv pudy a
svou instinktivn vbavu, co je nucen pod vlivem
kultury
dlat
i
u
tch
nejjednoduch
technickch innost. Ns v tomto kontextu
nejvce
zajmaj
pemny
v
instinktivnm
vybaven, protoe jsme se zde dotkli problmu
potlaench sklon a pemnnch pudovch
tendenc, tedy oblasti nevdom". Pokusm se
dokzat, e prv nedostatek vzkumu vlivu
kultury na lidsk instinkty je odpovdn za onu
fantaskn hypotzu, kter m podat vklad
oidipskho komplexu. Mm zmrem je ukzat, e
potlaen pud je nezbytnou podmnkou vzniku
kultury a e veker zklady oidipskho komplexu
i vech ostatnch komplex" jsou nezbytnmi
vedlejmi produkty
vzestupnho kulturnho
procesu.
Zvrem se pokusm ukzat, e mezi rodiem a
dttem v kulturnm prosted vznikaj incestn
pokuen, kter by se nemla vyskytovat u zvat
zench pouze skutenmi instinkty. Musm tak
konstatovat, e tato pokuen musej bt u
lovka tvrd potlaovna, protoe incest a
organizaci
rodinnho
ivota
nelze
slouit.
Soust kultury je zase vchova, kter se
neobejde bez donucovac autority. V lidsk

spolenosti je zdrojem autority v rodin otec a

vztah mezi otcem a synem vede k potlaen
nenvisti i dalm prvkm komplexu.

Kapitola 2
Rodina jako kolbka
rodc se kultury

Zsadn zmny v mechanismu instinktivnch

reakc je teba zkoumat prv na pedmtu
naeho souasnho bdn: na ranch formch
rodinnho ivota a na pechodu mezi lidskou a
zvec rodinou. Na lidskou rodinu je soustedn
veker
zjem
psychoanalzy.
Tak
podle
antropologick koly, ke kter se hlsm, je
rodina
nejdleitj
jednotkou
primitivnch
spolenost.13
Srovnn
nmluv,
pen,
manelskch vztah a rodiovsk pe u zvat a
u lid nm v dal sti knihy uke, v jakm
smyslu mus bt lidsk rodina povaovna za
zkladn
jednotku
spolenosti
a
potek
organizace lidstva.

13 Je zejm, e za tmto tvrzenm, stejn jako za

celm textem tto knihy, se skrv pedpoklad, e
typick forma lidsk rodiny je zaloena na
monogamnm manelstv. Rovn Dr. Lowie ve sv Primitivn spolenost (Primitive Society), zvlt v kapitole iii.,
m za to, e monogamie zdaleka pevld ve vech
lidskch spolenostech. Zajmav a vznamn
pspvek k tomuto problmu najdeme v prci Kontakt
nrod a stet kultur (Contact of Races and Clash of Culture,
1927) kapitna Pitta-Riverse, zvlt v kapitolch viii.,
podkapitoly 1, 2, 3, a xi., podkapitola 1. Kapitn PlttRivers poukazuje na biologick a sociologick vznam
mnohoenstv na nich kulturnch rovnch. Ani bych
se s nm pln ztotooval, pipoutm, e tuto otzku je
teba znovu promyslet z hlediska, kter navrhl. Trvm
vak na tom, e mnohoenstv nalzme pedevm v
roli instituce odliujc ekonomicky silnj tdy
spolenosti od slabch. Vce manelek skt
nelnkovi politick a ekonomick vhody, a
pedstavuje tak zklad jeho vlunosti.

Dve ne pln rozvineme n argument,

musme si ujasnit jeden fakt. Antropologov se
asto domnvaj, e lovk

se vyvinul z pospolitho druhu primt a e po

svch pedcch zddil takzvan stdn instinkty".
Tato hypotza je naprosto nesluiteln s
nzorem, kter zde zastvm, toti e ir
pospolitost vznik pouze a vhradn roziovnm
rodinnch vazeb. Ne se pustm do vkladu
vzniku
spoleensk
organizace
z
ranch
pbuzenskch skupin, musm poukzat na
nepodloenost
pedpokladu
o
pedkulturn
pospolitosti
a
na
zsadn
rozdl
mezi
spoleenskost
lovka,
kter
je
kulturn
vymoenost, a stdnost zvete, je je vrozen.
Ne se se stdnm instinktem" stetat, kdykoli
na tuto problematiku v na debat narazme, a
neustle dokazovat nedostatky tohoto konceptu,
je lep poukzat na mylnost takovho stanoviska
hned na zatku.
Podle mho nzoru je zbyten zabvat se
problmem, kter je vhradn zoologick, a to,
zda nai pedkov na pedlidsk rovni ili v
poetnch stdech a byli nadni potebnmi
vrozenmi sklony, kter umouj stdnm
zvatm spolupracovat, nebo jestli ili v
samostatnch rodinch. Otzkou, na ni zde
musme odpovdt, je, zda nkter forma lidsk
organizace me bt odvozena od uritho typu
pospolitosti u zvat, tedy jestli lze potky
organizovanho chovn lovka sledovat a k
njak form zvec pospolitosti nebo stdnho
instinktu".'
Nejdve se budeme zabvat pospolitost u
zvat.
Pro
mnoho
zvecch
druh
je
charakteristick, e musej t ve vce nebo mn
poetnch skupinch a zkladn problmy sv
existence e vrozenmi zpsoby spoluprce.
Meme tedy ci, e tyto druhy zvat jsou
nadny
specifickm
stdnm"
nebo
pospolitostnm"
instinktem?
Vechny
kompetentn definice se shoduj v tom, e instinkt

je stal vzorec chovn spojen s uritmi

anatomickmi mechanismy, je jsou vzny na
jist organick poteby, a e tento vzorec je
uniformn v rmci celho druhu. Rozmanit metody, ktermi si ivoichov obstarvaj potravu a
vivu,

soubor
pud,
kter
dohromady
nazvme
penm, vchova mlat, innost rznch
pohybovch stroj a primitivnch obrannch i
tonch mechanism, to ve jsou instinkty. Vdy
meme rozpoznat vazbu instinktu k anatomickmu stroj, fyziologickmu mechanismu a
k uritmu zmru v ohromnm biologickm
procesu individuln a druhov existence. Kad
jednotlivec danho druhu se bude vdy chovat
identickm zpsobem za pedpokladu, e souhra
vnitnch podmnek jeho organismu a vnjch
okolnost spust urit instinkt.
Co ci o pospolitosti? Je pozoruhodn, e dlba
funkc,
koordinace
innost
a
veobecn
integrace kolektivnho ivota je nejvraznj u
nich forem ivoich, jako jsou rzn druhy
hmyzu nebo korlov kolonie.67 U spoleenskho
hmyzu ani u pospolit ijcch savc se vak
nesetkvme s anatomickm vybavenm, kter
by slouilo specifick innosti houfovn do
stda".
Kolektivn
chovn
zvat
slou
biologickm
procesm,
zahrnuje
vechny
instinkty, avak samo o sob instinktem nen.
Meme ho povaovat za uritou vrozenou
sloku, veobecnou modifikaci vech instinkt,
kter
umouje
ivoichm
danho
druhu
spolupracovat pi innostech, je jsou pro peit
nejdleitj. Je dleit si uvdomit, e veker
kolektivn chovn zvat a jejich spoluprce jsou
zeny vrozenmi schopnostmi adaptace na
prosted, a nikoli tm, co se nazv sociln
organizace v tom smyslu, v jakm se tento vraz
pouv pro lidskou spolenost. Tento problm
jsem podrobnji rozvedl v ji zmnnm lnku.
lovk tedy nemohl zddit pospolitostn
instinkt, kterm nen vybaven dn ivoich, ale
pouze neurit sklon k pospolitosti". To by
62

Srovnej s autorovm lnkem Instinkty a kultura"

(Instincts and Culture) v Nature, 19. ervenec 1924.

znamenalo, e lovk m veobecnou tendenci

spe ke kolektivnmu ne k individul

nmu zpsobu adaptace. Tento pedpoklad nm

vak pi een dn konkrtn antropologick
otzky pli nepome. Navc i tato hypotza o
tendenci k pospolitosti je, jak lze ukzat,
naprosto chybn. Existuje snad u lid njak
tendence vykonvat dleit innosti pospolit?
Ke splnn jedinho kulturnho kolu je lovk
skuten schopen zapojit stle vt poet
jednotlivc a nsobit tak slu spoluprce
neomezen. Vyaduje-li to vak situace a typ kultury, doke si rovn s jakmkoliv typem
innosti poradit sm. Procesy spojen s vivou a
uspokojovnm
tlesnch
poteb,
jako
je
sbrastv, rybaen nebo zemdlsk innost, je
lovk schopen vykonvat samostatn i v kolektivu. V rmci rozmnoovacho procesu je schopen
vyvinout kolektivn formy souten o pze
partnera i skupinov partnerstv i psn
individuln formy nmluv. Kolektivn pe o
potomstvo, vyskytujc se napklad u hmyzu,
nem nic spolenho s lidskou spolenost, kde se
rodie staraj o sv potomky individuln. Mnoho
nboenskch a magickch obad je sice
vykonvno v rmci spoleenstv, avak stejn
dleitou roli v nboenstv hraj individuln
inician rituly, duchovn zitky v odlouen a
osobn zjeven. V oblasti posvtna nenalezneme
vraznj tendence k pospolitosti ne v kterkoli
jin sfe kultury.14 Pehled kulturnch innost
nm tedy neodhal dn typ pospolitostnch
sklon. Lze ci, e m dle se vracme zpt do
minulosti,
tm
vce
pevld
individuln
charakter
innost,
alespo
co
se
tk
hospodskch
prac.
Nikdy
vak
nejsou

14 Tento argument jsem rozpracoval podrobn v prci

Magie, nboenstv a vda" (Magie, Religion and
Science), in: Vda, nboenstv a realita (Science, Religion
and Reality), eseje nkolika autor sebran a uspodan
J. Needhamem, 1925.

vykonvny zcela samostatn a pedpoklad

nkterch
ekonom
o
existenci
stadia
individulnho obstarvn potravy" mi pipad
nepravdpodobn.

I v tch nejprimitivnjch kulturch probhaj

vedle sil jednotlivce i spolen organizovan
innosti. Nepochybn vak plat, e s rozvojem
kultury se v ekonomick sfe postupn vytrc
samostatn innost jednotlivce a je nahrazena
kolektivn produkc ohromnch rozmr. Narazili
bychom tak na ppad instinktu", kter se rozvj
spolu s kulturou, ale to je, jak vme, reductio ad
absurdum\
Dal zpsob, jak pistoupit k problmu
takzvanho stdnho instinktu", je monost
prozkoumat vazby, kter sjednocuj lidi do skupin.
Tyto
vazby,
a
u
politickho,
prvnho,
jazykovho nebo zvykovho charakteru, jsou zskan a neobsahuj dn nepodmnn prvek.
Napklad spolen e vytv pouto mezi
skupinami lid na vech rovnch kulturnho
rozvoje a oste je odliuje od tch, s ktermi
mluvenm slovem komunikovat nelze. Jazyk je
schopnost zcela zskanou. Nen zaloen na
dnm vrozenm stroj, je zcela zvisl na
kultue a tradici uritho kmene, tedy na prvcch,
kter nemohou bt vrozen, protoe se v rmci
stejnho druhu rzn. Navc je jasn, e dn
jazykov instinkt" nemohl bt zddn po naich
zvecch pedcch, kte se symbolickm kdem
nikdy nedorozumvali.
Kad forma organizovan spoluprce, na
kterou jsme se v naem strunm pehledu
zamili,
je
tedy
zaloena
na
kulturnch
artefaktech a je zena konvennmi pravidly. Pi
vykonvn hospodskch innost lovk uv
nstroje a postupuje podle tradinch metod.
Sociln
vazby,
kter
sjednocuj
skupiny
spolupracujc na hospodskch innostech, jsou
tedy ist produktem kultury. Tot plat o veden
vlek, nboenskch obadech nebo uplatovn
prva. Proda nemohla lovka vybavit specifickm souborem reakc na artefakty, tradin kdy

komunikace a zvuky nesouc vznam z toho

prostho dvodu, e dn z tchto prvk
nespad do sfry prody. Formy a sla

spoleensk
organizace
nejsou
lidskmu
spoleenstv vnuceny prodou, ale kulturou.
Vrozen sklon dit lokomotivu nebo stlet
kulometem neme existovat jednodue proto, e
tyto mechanismy nebyly pedjmny prodnmi
podmnkami, v nich lovk jako biologick druh
vznikl.
Kad organizovan chovn lovka je vdy
zeno prvky, kter nepat do jeho pirozenho
vybaven.
Z
psychologickho
hlediska
je
spoleensk organizace zaloena na citovch
vztazch, tedy na sloitch, vytvoench postojch, a nikoliv na vrozench sklonech. V praxi je
sdruovn mezi lidmi vdy spojeno s artefakty,
nstroji, nadm, zbranmi a materilnmi
vtvory,
kter
dalece
pesahuj
pirozen
anatomick vybaven lovka. Spoleenskost
lovka je vdy kombinac prvnch, politickch a
kulturnch faktor. Nen to pouh totonost
citovho impulsu, ani podobnost reakce na tent
podnt, ale zskan zvyk zvisejc na existenci
umle vytvoenho souboru podmnek. Ve bude
jasnj po nsledujcm vkladu vzniku spoleenskch vazeb z vrozench sklon v rmci
rodiny.
Meme tedy ci, e lovk je nucen jednat ve
spolenm zjmu a jeho organizovan chovn je
jednm ze zkladnch kamen kultury. Zatmco u
zvat je kolektivn jednn zpsobeno vrozenm
vybavenm, u lovka jde vdy o postupn
vybudovan zvyk. Lidsk sdruovn nabv na
sle podle vysplosti dan kultury. V ppad, e
by lo pouze o pospolit chovn, muselo by se
vytrcet, nebo zstat konstantn. Opravdov
vznik kultury tedy spov v zsadn pemn
vrozenho vybaven lovka, bhem n se
vtina instinkt vytrc, aby byla nahrazena
tvrnmi, avak clenmi sklony, kter mohou

perst v kulturn reakce. Spoleensk integrace

takovch reakc je dleitou st tohoto procesu,
ale je mon dky veobecn tvrnosti instinkt,
a
nikoliv
njakmu
zvltnmu
sklonu
k
pospolitosti.

Lze tedy uinit zvr, e dn typ lidsk

organizace nevychz z tendenc k pospolitosti,
ani z njakho specifickho stdnho instinktu".
Mli bychom bt schopni dokzat, e z tohoto
zvru dle vyplv, e rodina je jedin typ
seskupen, kter lovk pevzal od zvete.
Bhem procesu pechodu z prody do kultury se
vak povaha a sloen tto jednotky podstatn
pemuje, akoliv jej forma zstv stejn.
Skupina sloen z rodi a dt, trvalost
mateskho pouta a vztah otce k potomstvu
prokazuj jednoznan analogie mezi lidskou
kulturou a svtem vych ivoich. Avak jak
nad rodinou postupn pebraj kontrolu kulturn
vlivy, instinkty, kter jsou vlunm regultorem
rodiny primt, se transformuj v cosi, co
neexistovalo
ped
lovkem:
ve
vazby
spoleensk organizace. Nyn se tedy musme
podvat na transformaci instinktivnch reakc v
kulturn chovn.

Kapitola 3
Pen a je u zvat a u lid

Porovnejme etzec propojench instinktivnch

reakc, kter je pinou dvoen, manelskho
souit a vzniku rodiny u zvat s odpovdajcmi
lidskmi institucemi. Proberme bod po bodu
kad
prvek
nmluv
a
rodinnho
ivota
antropoidnch op a pokusme se nalzt jejich
odpovdajc analogie u lovka.
U primt zan dvoen zmnami v organismu
samice.
Tyto
zmny
jsou
zpsobeny
fyziologickmi faktory a u samce automaticky
vyvolvaj sexuln reakci.15 Samec se zane
dvoit podle selektivnho typu nmluv, kter
pevauje u danho druhu. Na dvoen se podlej
vichni jedinci v dosahu samice, protoe v tomto
stavu je pro n neodolateln pitaliv. je dv
samcm pleitost se ped samic pedvst a j
zase vybrat si svho partnera. Vechny faktory
urujc chovn zvat v tomto stadiu jsou toton
pro vechny jedince danho druhu. Psob natolik
jednotn, e pro kad druh zvat zoologovi
posta jedin popis nmluv. Na druh stran jsou

15

M
V tto souvislosti bych tene rd odkzal na pt
svazk Studi k psychologii sexu (Studies in the Psychology of
Sex) od Havelocka Ellise. Autor v tomto dle nikdy
neztrc ze zetele biologickou povahu regulace
rozmnoovacho pudu ve stavu kultury a paralelu mezi
zvecm a lidskm spoleenstvm pouv jako dleit
nstroj svho vkladu. Zajmav koment k Darwinov
teorii pohlavnho vbru viz sv. iii, s. 22 a dle (vydn z
roku 1919). V tomto svazku tak ten nalezne
veobecnou kritiku rznch teori pohlavnho pudu.
Svazek iv pojednv o pohlavnm vbru u lidi; svazek
v se zamuje na sociologick aspekt tohoto problmu.

vak nmluvy u rznch druh natolik odlin, e

pro kad druh je nezbyt

n vypracovat zvltn popis. V rmci jednoho

druhu
jsou
individuln
i
jin
odchylky
zanedbateln a zoolog si je me dovolit
pominout.
Je mon, aby antropolog vypracoval takov
vzorec mechanismu nmluv a pen u lidskho
druhu? Samozejm, e nikoliv. Posta otevt
jakoukoliv knihu pojednvajc o pohlavnm ivot
lid, a u klasick dla Havelocka Ellise,
Westermarcka a Frazera, nebo vynikajc popisy v
Crawleyho Mystick ri, abychom zjistili, e existuj nespoetn formy nmluv a manelstv, e
obdob milostnch her se li a e zpsob dvoen
a zskn partnera je v kad kultue jin. Pro
zoologa je jednotkou druh, pro antropologa
pslun kultura. Jinmi slovy, zoolog studuje
specifick instinktivn chovn uritho druhu,
zatmco antropolog zkoum kulturn podmnnou
reakci.
Podvejme
se
nyn
na
tento
problm
podrobnji. Zanme tm, e u lovka neexistuje
nic jako obdob pen. Znamen to, e mu je k
souloi pipraven v kterkoliv dob a ena me
kdykoliv pslun reagovat. Tento stav, jak
vichni vme, pohlavn styk u lid rozhodn
nezjednoduuje. U lovka neexistuje nic, co by
psobilo s takovou nalhavost jako potek
ovulace u samic jinch savc. Znamen to vak,
e by v nkter lidsk spolenosti panoval stav
blc se bezuzdnmu souloen? Je nm znmo,
e i v takovch kulturch, v nich jsou mravy
velmi uvolnn, neexistuje a ani nikdy nemohlo
existovat nic jako promiskuita". Tak pedevm,
v kad lidsk kultue nalezneme systmy pesn
vymezench tabu, kter naizuj psn izolovat
urit skupiny lid opanho pohlav, a vyluuj
tak cel kategorie potencilnch partnerskch
vztah. Nejdleitj z tchto tabu zcela

vyluuje monost pen mezi lidmi, kte jsou v

bnm a pirozenm kontaktu, tedy mezi leny
jedn rodiny, rodii a dtmi, bratry a sestrami. U
mnoha primitivnch spolenost nalzme toto
tabu

v rozen podob, kdy zakazuje pohlavn styk

mezi celmi skupinami lid. To je zkon exogamie.

Druhm zvanm tabu je zkaz cizolostv. Prvn
zkon ochrauje rodinu a druh manelstv.
Kultura vak neovlivuje pohlavn pud jen
negativn. Krom zkaz a odprn existuj v
kad komunit tak nvody na dvoen a
recepty, jak probudit u potencilnch partner
milostn vzplanut. Rozlin obdob slavnost a
tanc, pi kterch je mon vystavit na odiv svj
osobn arm, kdy se marnotratn konzumuje jdlo
a uvaj rzn povzbuzujc prostedky, dvaj
vdy podnt k milostnm dobrodrustvm. V
takovch obdobch se schz mnoho mu a en a
mladci se setkvaj s dvkami, kter nepat do
okruhu jejich rodiny ani sousedstv. Velmi asto
se nehled na bn zkazy a chlapci se mohou s
dvaty stkat, ani by byli omezovni a
kontrolovni okolm. Bhem tchto obdob jsou
tedy
nmluvy
podporovny
rznmi
povzbuzujcmi prostedky, slavnostn atmosfrou
a umleckmi projevy.65
Signl ke dvoen a k uvolnn procesu pen
tak nedvaj zmny lidskho organismu, ale
kombinace kulturnch vliv. Tyto vlivy nakonec
samozejm psob na lidsk tlo a stimuluj
vrozen reakce tm, e navozuj fyzickou blzkost,
duevn uvolnnost a dvaj pslun podnty.
Pokud
nen
organismus
lovka
pipraven
pohlavn reagovat, dn kultura ho nedoke
pimt k pen. Lidsk sexualita vak nen
pouhm
automatickm
fyziologickm
mechanismem, nbr sloitm systmem, v nm
6i

Havelock Ellis pedloil mnostv dat o seznnm

pen u zvat a u lovka v eseji Pohlavn periodicita
(Sexual Periodocity), sv. i (vydn z roku 1910), zvlt s.
122 a dle. Srovnej rovn Westermarckovy Djiny
lidskho manelstv (History ofHuman Marriage), sv. i, kap. ii.

hraj vznamnou roli uml prvky. Musme si tedy

uvdomit dv vci: e lidsk sexualita nen ist
biologickm mecha

nismem,
ale
kombinac
fyziologickch
a
psychickch proces, kter se odehrvaj v urit
dob, mst a zpsobem urenm kulturn tradic,
a e vedle tchto proces existuje jet systm
kulturnch tabu, kter psoben pohlavnho pudu
vznamn omezuj.
Podvejme se nyn, jak jezbiologickho
hlediska vznam obdob je u zvat a jak dopad
m absence tohoto obdob na lovka. U vech
ivoinch druh mus bt pen selektivn. To
znamen, e jedinci obou pohlav musej mt
monost srovnn a vbru. Samec i samice
musej dostat pleitost vystavit na odiv sv
pvaby, uplatnit svou pitalivost a soupeit o
vyvolenho partnera. Symptomy vitality a tlesn
dokonalosti, jako je zbarven, hlas, fyzick sla i
hbitost a dovednost v boji, uruj vbr. Monost
volby partnera je zase nepostradateln soust
pirozenho vbru, protoe jinak by mohlo dojt
k degeneraci druhu. Tato poteba vzrst se
stupnm vvoje na evolun pmce - u nejnich
ivoich nen obdob je nezbytn vbec. Je
proto jasn, e u nejvyho ivoicha, lovka,
se poteba selektivnho pen nemohla vytratit.
Spe je pravdpodobn opan pedpoklad, toti
e u lovka je tato poteba nejsilnj.
je vak zveti nedv pouze pleitost k
vbru partnera, ale tak zjem o pen pesn
ohraniuje a vymezuje. Mimo obdob je je tento
zjem potlaen a souten, boje i neodolateln
sexuln touhy jsou z bnho ivota ivoinho
druhu doasn vyazeny. Uvme-li nebezpe
hrozc od vnjch neptel a niiv vnitn sly,
kter jsou s penm spojeny, je pro peit druhu
velmi dleit, aby byl zjem o pen omezen na
krtk intenzivn obdob a mimo n se
neprojevoval.

Co tedy absence obdob je pro lovka

znamen? Pohlavn pud nen omezen na urit
obdob,
nen
podmnn
dnm
tlesnm
procesem, a pokud jde o ist

fyziologick sly, me se projevit v ktermkoliv

okamiku ivota mue a eny. Doke lovka
kdykoliv odvst od vech ostatnch zjm, a je-li
mu nechn voln prbh, vede k rozvolnn vech
dosavadnch vztah. Tento pud lovka natolik
pohlcuje a prostupuje, e by mohl naruit vechny
ostatn lidsk innosti, zniit jakoukoliv rodc se
formu spoluprce, stt se vnitnm zdrojem chaosu a slabost vi nebezpem zvnjku. Jak
vme, nen to pouh fantazie. Pohlavn pud byl
kamenem razu u v dobch Adama a Evy. Je
pinou vtiny tragdi, a u se s nimi
setkvme pi etb dnench zprv, v dvn historii, v mtech nebo v literatue. Avak prv na
konfliktnch situacch v tchto pbzch meme
vidt, e existuj urit sly, kter pohlavn pud
ovldaj, e lovk svmu neukojitelnmu chti
nepodlh pln a vytv si zbrany a zavd
tabu, kter se pak stvaj stejn mocnmi jako
pud samotn.
Musme si uvdomit, e tyto zbrany a kulturn
mechanismy
usmrujc
pohlavn
ivot
se
zsadn li od obrannch mechanism zvat v
prodnm stavu. U zvat instinktivn vybaven a
fyziologick zmna vrh samce a samici do
situace, ze kter se mohou vymanit jen tak, e
daj pirozenm pudm voln prchod. lovk je,
jak vme, zen kulturou a tradic. V kad
spolenosti nalezneme pravidla, kter mui i en
znemouj pln podlehnout svm pudm. Brzy si
vysvtlme, jak tato tabu vznikaj a na zklad
jakch sil psob. Zatm posta, abychom si
uvdomili, e sla spoleenskho tabu se
nezakld na instinktu, ale naopak se vdy stav
proti uritmu vrozenmu pudu. Zde jasn vidme
rozdl
mezi
vbavou
lovka
a
zvecm
instinktem. lovk je sice schopen sexuln
reagovat kdykoliv, ale zrove se podizuje umle

vytvoenm pravidlm, kter tuto reakci omezuj.

ada podnt ke dvoen zase tento pud vyvolv
v innost, zatmco pi

rozen tlesn proces, kter by naplno uvolnil

aktivn sexuln zjem mezi muem a enou, u
lovka neexistuje.
Nyn meme pesnji formulovat, co mnme
tvrnost instinkt. Zpsoby jednn, kter jsou
njak spojeny s pohlavnm zjmem, jsou u
lovka determinovny, pouze pokud jde o jejich
konen cl. lovk se mus pit selektivn,
nikoliv promiskuitn. Avak vyvoln pudu v innost, podnt ke dvoen a motivy konenho
vbru
partnera
jsou
ureny
kulturnmi
mechanismy.
Tyto
mechanismy musej bt
uritm zpsobem paraleln k tm, kter jsou u
zvat soust pirozenho vybaven. Musej
obsahovat prvek selekce, ochranu vlunosti, a
pedevm musej zahrnovat tabu zabraujc
tomu, aby se pohlavnost neustle vmovala do
bnho ivota.
Pro tvrnost instinkt u lovka je dleit
absence fyziologickch zmn, kter by jako
automatick
spoutc
mechanismus
byly
biologickou pinou dvoen. S tm souvis inn
kontrola sexulnho chovn kulturnmi prvky.
lovk je vybaven pohlavnmi sklony, ale ty
musej bt jet usmrnny systmy kulturnch
pravidel, kter jsou v kad spolenosti odlin.
V nsledujcch stech naeho rozboru bychom
mli bt schopni pesnji urit, do jak mry se
tyto normy mohou od sebe liit a jak dalece se
mohou odchylovat od zkladnho ivoinho
modelu.

Kapitola 4
Partnersk
vztahy

Podvejme se nyn na dal stadium romance

ivota. Prozkoumejme partnersk svazky, v n
st ivotn cesty lovka i zvete, neolitickho
jeskynnho mue i lidoopa. V em vlastn spov
partnerstv u zvat, zvlt u op? Pen je
vyvrcholenm nmluv a vede k oplodnn samice.
Jakmile othotn, je kon a samice pestv bt
pro ostatn samce sexuln pitaliv. Ne vak
pro toho, kter si ji vybojoval a jemu se
podvolila. Na zklad dostupnch daj nelze s
uritost ci, zda se vy primti ve stavu prody
nadle p i po othotnn. Vme vak, e samice
pestv bt pitaliv pro ostatn samce,
zatmco jej druh s n i nadle zstv. V tom
spov podstata partnerskho svazku u zvat.
Specifick reakce samce i samice na novou
situaci, jejich vzjemn nklonnost, tendence
samce zstat se svou drukou, hldat ji a
ochraovat, ivit ji a pomhat j, to ve jsou
vrozen prvky, z nich se skld zvec
partnerstv.
Tuto
novou
fzi
ivota
tak
charakterizuje nov typ chovn a d ji nov
lnek v etzci instinkt. Abychom tento nov
lnek odliili od pohlavnho pudu, mohli bychom
ho nazvat partnerskou reakc. Zvec svazek nen
zaloen ani na neovladateln vni partner jako
v obdob je, ani na sexuln rlivosti nebo
vlastnickch nrocch samce. Je zaloen na
zvltnm vrozenm sklonu.
V lidsk spolenosti se povaha partnerskho
svazku
znan
li.
Pedevm
manelstv

nevznik pohlavnm spojenm. Vyaduje zvltn

formu obadnho stvrzen a tato spoleensk
smlouva se li od zkaz a podnt,

o kterch jsme hovoili v pedchzejc kapitole. V

tomto ppad se jedn o zvltn, tvoiv in
kultury, o jaksi stvrzen i punc, kter
ustanovuje nov vztah mezi dvma lidmi. Tento
vztah erp svou slu nikoliv z instinktu, ale ze
spoleenskho tlaku. Nov partnersk svazek
stoj nad biologickm poutem. Dokud se tento
tvoiv in neuskuten, dokud manelstv nen
uzaveno formou psluejc dan kultue, ena a
mu se mohou navzjem pohlavn stkat a t
spolu jak asto a jak dlouho chtj, a pesto bude
jejich vztah zsadn odlin od spoleensky
stvrzenho manelstv. Takov svazek nebude
jitn ani prodou, protoe lovk nem dn
vrozen sklon k partnerskmu souit, ani
kulturou, nebo nebyl ustaven spolenost. V
kad lidsk spolenosti plat, e mu a ena,
kte se rozhodnou spolu t jako manel bez
pslunho
spoleenskho
stvrzen,
jsou
vystaveni mrnj i tvrd sankci.
Do hry tak vstupuje nov sla, nov prvek,
kter nahrazuje instinktivn regulaci u zvat, a
tm je prv vliv spolenosti. Nen teba
zdrazovat, e jakmile dva lid vstoup do
svazku stvrzenho a posvcenho spolenost,
pak nejen mohou, ale jsou povinni plnit mnostv
tlesnch,
ekonomickch,
nboenskch
a
domcch povinnost, kter jsou v lidsk
spolenosti
soust
manelskho
souit.
Uzaven manelstv tedy nen dsledek pouhho
pudovho
nutkn,
nbr
celho
souboru
kulturnch podnt. Kdy je manelstv stvrzeno
spolenost, vyplv z nj ada povinnost, a
vzjemnch zvazk, kter jsou openy o prvn,
nboensk a morln sankce. V lidskch spolenostech vtinou existuje monost takov
svazek zruit a najt si jinho partnera, avak
vydat se touto cestou nen nikdy jednoduch a v

nkterch kulturch je cena za rozvod natolik

vysok, e je tm neprovediteln.
Rozdl mezi vldou instinkt a kulturnm vlivem
se tak stv zejmm. Zatmco u zvat je
partnerstv vsled

kem selektivnch nmluv, kter jsou zavreny

oplodnnm samiky, a petrvv dky vrozen
pchylnosti
k
partnerovi,
u
lovka
je
podporovno
kulturnmi
prvky,
je
zavreno
spoleenskou smlouvou a trv dky souboru
spoleenskch tlak. Ani zde nen tk odhalit, e
kultura psob do znan mry stejnm smrem
jako pirozen instinkty a e smuje ke stejnmu
cli, akoliv mechanismus tohoto psoben se
zsadn li. U vych ivoich je partnerstv
nutn proto, e m del je thotenstv, tm jsou
samice a mlata zranitelnj a tm nalhavji
potebuj
ochranu
samce.
Vrozen
pouto
partnersk lsky, kterm samec reaguje na
thotenstv sv vyvolen partnerky, tuto potebu
uspokojuje, a slou tak zachovn druhu.
U lovka poteba laskavho, osobn zaujatho
ochrnce thotenstv trv. Vrozen mechanismus
se vak ji dvno vytratil, jak se meme
pesvdit
ze
skutenosti,
e
ve
vtin
spolenost na nzkm i vysokm stupni kulturnho
rozvoje mu odmt nst jakoukoliv odpovdnost
za sv potomstvo, dokud ho spolenost nedonut k
uzaven manelstv. Kad kultura v tomto ohledu
vyvj urit tlaky a zavd urit opaten, kter
hraj stejnou roli jako instinktivn podnty u
ivoinch druh. Instituci manelstv v jejch
zkladnch morlnch, prvnch a nboenskch
projevech tak nesmme chpat jako pm dsledek tendence k partnerstv, jak ji znme u zvat,
ale jako jej kulturn nhraku. Tato instituce
ukld mui a en povinnost chovat se tak, aby to
co nejvce odpovdalo poteb zachovn lidskho
druhu, podobn jako vrozen tendence odpovdaj
potebm zvat.
Jak uvidme, nejsilnj prostedky, ktermi k
sob kultura pout manela a manelku, spovaj
v usmrovn a uspodvn jejich cit a

utven jejich osobnch postoj. Nyn mme

pleitost tyto procesy prozkoumat podrobnji a
zjistit, v em se li partnersk vztahy u zvat

a u lid. Zatmco u zvat funguje etzec na sebe

navazujcch
a
vzjemn
se
nahrazujcch
instinkt,
lidsk
chovn
je
podmnno
komplexnm citovm postojem, kter se v
psychologick terminologii nazv citov vztah.
Zatmco v organismu zvete dochz k ad
fyziologickch pochod, z nich kad vyvolv
uritou vrozenou reakci, u lovka se postupn
vyvj systm cit. Od okamiku, kdy se dva
milenci poprv setkaj, pes fzi zamilovn a
rostoucho zjmu jednoho o druhho meme
sledovat vvoj stle bohatho systmu cit, v
nm kontinuita a konzistence jsou podmnkou
harmonickho vztahu. Na tento komplexn
systm cit vak krom vrozench reakc maj
vliv tak spoleensk sly, mezi n pat morlka
nebo
oekvn
hmotnho
zabezpeen
a
pedstavy o duchovnm naplnn. Prbh nmluv
do znan mry uruje dal stadia partnersk
nklonnosti. Na druh stran vak vyhldka na
budouc manelstv a jeho vhody psob na
prbh nmluv budoucch milenc a na mru
zjmu, kter projevuj jeden o druhho. Na prvku
oekvn, kdy budouc reakce ovlivuj souasn
uspodn vztah, na vlivu vzpomnek a
ivotnch zkuenost, na neustlm zvaovn
minulosti, ptomnosti i budoucnosti vidme, pro
lidsk vztah pedstavuje kontinuln a homogenn
rst, namsto ady jasn rozliitelnch stadi,
kter nalzme u zvat.
Opt se tedy setkvme se stejnou tvrnost
instinkt, kterou
jsme zaznamenali
ji
v
pedchozch stadich, a vidme, e akoliv se
kulturn mechanismy znan li od mechanism
fyziologickch, formy a pravidla manelskho
souit diktovan spolenost psob na obecn
rovni stejnm smrem jako pravidla pirozenho
vbru u zvecch druh.

Kapitola 5
Rodiovsk
lska

Nmluvy, pen a thotenstv vedou u zvat i u

lovka ke stejnmu cli - narozen potomka.
Rovn duevn odezva na tuto udlost je u
ivoinch druh na pedlidsk rovni i u lid,
kte jsou pod vlivem kultury, podobn. Na prvn
pohled by vlastn porod mohl bt pkladem jedin organick udlosti, kter se u lovka ani
zvete vbec neli. Matestv je obvykle
povaovno za jedin vztah, kter v celistvosti
petrvv od primt k lovku, kter je vymezen
biologicky, nikoliv kulturn. Tento nzor vak nen
sprvn. Lidsk matestv je vztah uren do
znan mry kulturnmi faktory. Naopak lidsk
otcovstv, jeho biologick zklad nen na prvn
pohled zcela zejm, je prokazateln hluboce
zakoenno v pirozen vbav a organickch
potebch lovka. A tak i na tomto mst jsme
nuceni podrobn porovnat zvec a lidskou rodinu
a urit spolen rysy a odlinosti.
Porod je u zvat pinou zmny ve vztahu
obou partner. Do rodiny pibyl nov len. Matka
na to reaguje okamit. Potomka olizuje, neustle
na nho dohl, zahv jej svm tlem a krm ho
mlkem ze svho prsu. Ran matesk pe
vyaduje urit anatomick vybaven, jako jsou
vaky u vanatc a mln lzy u savc. Matino
tlo reaguje na pchod potomka a k reakci
dochz tak u mldte. Je to pravdpodobn ten
nejmn sporn typ pudovho jednn.
Lidsk
matka
m
podobn
anatomick
vybaven.
Oplodnn,
thotenstv
a
porod

zpsobuj v jejm tle adu zmn, kter jsou

obdobn jako u jinch savc. I fyzick stav mat

ky po narozen dtte odpovd matestv

zvecmu. Jej prsy obtkan mlkem vyzvaj
dt k sn se stejnou elementrn intenzitou, s
jakou dt tou uspokojit hlad a ze. Poteba
tepla, pohodl a bezpe je u dtte pmo mrn
nesmrn siln touze matky svho potomka
obejmout. Tato poteba je tak uspokojovna
matinou nhou a p o dt.
V dn lidsk spolenosti, a u je na kulturn
vysok, nebo nzk rovni, nen matestv
zleitost jen biologick vbavy nebo vrozench
pud. Kulturn vlivy, kter jsou analogick k tm,
o nich vme, e uruj vztahy mezi milenci a
ukldaj na manelsk pr urit povinnosti,
psob tak pi utven vztahu matky k dtti. Od
okamiku oplodnn se tento vztah stv
zleitost celho spoleenstv. Matka mus
dodrovat tabu, dit se pedepsanmi zvyky a
podstoupit urit rituly. U spolenost na vy
kulturn rovni jsou z velk sti nahrazeny
pravidly hygieny a morlky, u primitivnch
spolenost jsou soust magie a nboenstv.
Vechny tyto zvyky a pravidla vak smuj ku
prospchu dosud nenarozenho dtte. Matka
mus v jeho zjmu podstoupit obady a strpt
mnoh
nepohodl.
Povinnosti
uvalen
na
nastvajc matku tak pedjmaj jej budouc
instinktivn reakci. Zvazky pedchzej citm,
kultura d a pipravuje jej budouc postoj.
Systm vztah uren tradic psob se stejnou
silou i po porodu. Pomoc oistnch obad,
zvyklost naizujcch oddlit matku s dttem od
zbytku spoleenstv, ktu a ritul, pi kterch se
novorozen stv lenem kmene, je utveno
jedinen pouto mezi matkou a dttem. Takov
zvyky existuj v matrilinernch i patrilinernch
spolenostech. V matrilinernch spolenostech
bvaj zpravidla propracovanj a matka je

vedena k tsnjmu kontaktu s dttem i v

pozdjm obdob.
Lze tedy bez nadszky ci, e nazenmi a
pkazy tradice kultura nsob slu instinkt, i
pesnji, e pedj

m smr jejich psoben. Vechny kulturn vlivy

souasn
podporuj,
zesiluj
a
specifikuj
pirozen sklony, kter matku vedou ke kojen a k
lskypln ochran a pi o dt.
Pokusme-li se srovnat vztah otce a dtte u
zvat a lid, zjistme, e v lidskch spolenostech
jsou snadno rozpoznateln kulturn prvky, ale je
tk rozhodnout, co by mohlo bt instinktivnm
vybavenm. Je holou skutenost, e pinejmenm
ve vych kulturch je povinnost manelskho
svazku z praktickho i teoretickho hlediska
zavedena proto, aby byl otec donucen postarat se
o sv dti. Nelegitimn potomek se od svho
biologickho otce zpravidla nedok takov pe
jako potomek legitimn, o nj otec peuje starostlivji z vt sti proto, e je to jeho
povinnost. Znamen to snad, e u lovka
neexistuj vrozen sklony k otcovstv? Budeme se
moci naopak pesvdit, e lidsk otec je vybaven
uritmi impulsy, kter sice nejsou natolik siln,
aby daly vzniknout pirozenmu otcovstv, avak
postauj k tomu, aby slouily jako substrt, v
nm m zvyk zklad.
Nejdve se budeme zabvat otcovstvm u
vych
savc.
Samec
je,
jak
vme,
nepostradateln, protoe v prbhu dlouhho
obdob bezosti, kojen a vchovy mldte samice
potebuje silnho a obtavho ochrnce. Tato
poteba odpovd tomu, co jsme v pedchoz
kapitole nazvali partnerskou reakc. Tato reakce,
kter samce pimje starat se o bez samici, nen
aktem porodu zeslabena, ale je naopak silnj a
peroste u nj ve sklon chrnit celou rodinu.
Partnersk nklonnost je z biologickho hlediska
mezistupe vedouc k nklonnosti rodiovsk.
Vrtme-li se nyn do lidsk spolenosti,
zjistme, e poteba otcovstv je tady dokonce
silnj. Thotn a kojc ena je daleko
bezmocnj ne opi samice a tato bezmocnost

stoup se zvyujc se rovn kultury. Dtti

nesta pe, jak se dostv zvecm mlatm,
nesta mu pouh sn, nha a rozvoj uritch
vrozench instinkt. I v tch

nejprimitivnjch
lidskch
spolenostech
je
nezbytn, aby se dt nauilo jazyk, tradici a
emesla dan kultury.
Meme se tedy domnvat, e u lidskho samce
se pi pechodu z prodnho stavu do stavu
kultury tento zkladn sklon, jeho poteba byla v
novm prosted jet nalhavj, postupn
vytratil? Takov vvoj by odporoval vem
biologickm zkonm. Rovn vechna fakta
vyplvajc z pozorovn lidsk spolenosti to
vyvracej. Jakmile je mu jednou pinucen zstat
se svou enou, aby ji chrnil bhem thotenstv a
plnil povinnosti spojen s porodem, nen
nejmcn dvod k pochybm, e jeho reakce na
potomka je jin ne pudov, pln nhy a
laskavosti.
Vidme tak zajmav rozdl mezi psobenm
kultury a pirozen pudov vbavy. Kultura tla
mue prostednictvm zkon, morlky a zvyk
do situace, v n je nucen poddit se pirozenmu
stavu a chrnit svou thotnou enu. Tak ho
rznmi prostedky nut sdlet s n zjem o dosud
nenarozenho potomka. Jakmile se lidsk samec
do tto situace jednou dostane, reaguje na
potomka vdy se silnm zjmem a kladnmi
pocity.
To ns pivd k velmi zajmavmu faktu. Lidsk
spolenosti se li v pravidlech sexuln morlky,
znalosti embryologie a zpsobech dvoen, avak
ve vech existuje zkon, kter bychom mohli
nazvat zkonem legitimity. Mm tm na mysli
skutenost, e ve vech lidskch spolenostech je
dvka vedena k tomu, aby se vdala dve, ne
othotn. Thotenstv a porod jsou u neprovdan

eny vdy povaovny za hanebn.16 To plat pro

velmi svobodomysln

16" Wcstermarck v Djinch lidskho manelstv (History of

Human Marriage), 1921, sv. i, s. 138-157, uvd na sto
pklad primitivnch kmen, pro n je typick
pohlavn zdrenlivost ped svatbou. Vtinou vak pro
tato tvrzen nepedkld pesvdiv dkazy. Jestlie
k, e nkter kmeny cen cudnost u mu i en"
nebo e panenstv nevsty je vysoce hodnoceno",
neznamen to, e k pohlavnmu

spoleenstv Melansie, je jsem popsal v tomto

eseji, i pro vechny dal lidsk spolenosti, o
kterch mme njak daje. Z antropologickch
knih mi nen znma jedin spolenost, v n by se
dti
neprovdanch
dvek
tily
stejnmu
zachzen a postaven jako dti z legitimnch
svazk.
Univerzln
princip
legitimity
m
velk
sociologick vznam, kter nebyl doposud zcela
docenn. Znamen to, e ve vech lidskch
spolenostech morlka a zkon pedepisuj, e
skupina sestvajc z matky a jejch dt nen sociologicky pln. Kulturn d opt psob stejnm
smrem jako pirozen pudov vybaven. Hls,
e lidsk rodina se mus skldat z mue i eny.
A kultura pitom nachz okamitou reakci v
podob citovch sklon mue. Ve vech stadich
kultury projevuje otec o sv dti zjem, kter je
bez
ohledu
na
mon
racionalizace
u
patriarchlnch spolenost stejn intenzivn i ve
spolenostech matrilinernch, v nich se dt
nestv ddicem a nslednkem otce, a ani se
vtinou nepedpokld, e by ml otec podl na
jeho vzniku.17 Dokonce i v polyandrickch
spolenostech, v nich urit skutenho otce dt

17styku ped uzavenm manelstv nedochz. Z

naeho hlediska je vak tento vet dkaz velice
dleit proto, e jedinou skutenost, kterou dokld
pesvdiv, je univerzalita principu legitimity. Ve dvaceti
pti uvedench ppadech nejde jen o doporuen
zdrenlivosti, nbr pmo o zkaz svobodnho
matestv. Ve vce ne dvaceti dalch k nedovolenmu
styku dochz, ale po jeho odhalen nsleduje podle
zkona danho kmene bu veejn odsouzen vink,
nebo trest, pokuta i povinnost uzavt satek.
Pedloen dkazy tak sice spolehliv ncdokldaj
pohlavn zdrenlivost, ale ukazuj, e princip legitimity
je iroce rozen. Z pohledu na argumentace by tyto
dva problmy mly zstat oddleny.
" Srovnej autorv lnek Otec v primitivn psychologii"
(The Father in Primitive Psychology), Psyche Miniatures,
1927.

nen mon, a ani nutn, se dostavuje citov

reakce u mue, jemu je role otce pisouzena.

Bylo by zajmav dkladnji prozkoumat, jak

pesn pudov sklony k otcovstv psob. Pudov
reakce matky je podmnn ist tlesn. Dt, o
n bude peovat a je bude milovat, vzniklo v
jej dloze. U mue dn takov tsn souvislost
mezi spermi, kter oplodnila vajko, a citovm
sklonem neexistuje. Domnvm se, e citov
postoj otce je ovlivnn pouze okolnostmi
souvisejcmi se spolenm ivotem budoucch
rodi v prbhu thotenstv. Je-li tomu tak, pak
je zejm, e kulturn tlak je nezbytn, aby vyvolal
a uspodal citov sklony mue, a e pro kulturu
je zase nepostradateln vrozen pudov vbava.
Spoleensk tlaky by samy o sob nemohly na
mue uloit takov mnostv zvazk a mu by je
nemohl
zastat
s
takovou
citovou
bezprostednost,
kdyby
nebyl
vybaven
pslunmi biologickmi vlastnostmi.
Kulturn prvky vstupujc do vztahu mezi otcem
a dttem jsou obdobn jako ty, kter uruj
matestv. Otec bu podlh stejnm tabu jako
matka, nebo alespo zrove s n dodruje
nkter jin. Zvltn druh tabu, kter bylo jist
zavedeno ku prospchu dtte, je zkaz pohlavnho styku s thotnou enou. I pi porodu m otec
urit povinnosti. Nejznmj z nich je zvyk
couvade, podle nj manel mus vykazovat
symptomy poporodnch obt, zatmco ena se
hned po porodu pust do kadodenn prce.
Akoliv to je ten nejkrajnj zpsob pijet otcovsk
role,
podobn
mechanismy,
jejich
prostednictvm mu pejm st poporodn
zte eny nebo se k n alespo chov laskav,
existuj ve vech spolenostech. Tento typ zvyk
do naeho schmatu snadno zapad. Dokonce i
na prvn pohled absurdn idea couvade dv
hlubok smysl a pln svoji nepostradatelnou
funkci. Jestlie je z biologickho hlediska dleit,
aby lidsk rodina sestvala z otce i matky, a

jestlie vechny tradin zvyky a povinnosti maj

navodit takovou sociln situaci, aby vznikl blzk

vztah mezi otcem a dttem, tedy aby se otcova

pozornost zamovala na potomstvo, potom
couvade, kter mui pikazuje simulovat porodn
bolesti a poporodn slabost, dv onen nezbytn
podnt a vraz otcovskm sklonm. Couvade a
vechny zvyky tohoto typu zdrazuj princip
legitimity, zdrazuj, e dt potebuje otce.
Zde se nm opt ukazuje dvoj strnka vci.
Instinkty samotn nikdy nemohou ovldat lidsk
chovn. Ustrnul instinkty, kter by brnily
adaptaci lovka na nov prosted, jsou pro
lidsk druh bezcenn. Tvrnost pudovch sklon
je podmnkou kulturnho pokroku. Tyto sklony jsou
vak stle ptomn a nelze je rozvjet libovoln. I
kdy je podoba matestv urovna kulturou a
povinnosti jsou uvaleny zvnjku tradic, pesto
odpovdaj pirozenm sklonm, protoe vedou ke
vzniku pevnho pouta mezi otcem a dttem. Je
dleit si uvdomit, e mnoho takovch
spoleenskch vztah pedjm budouc realitu:
pipravuj otce na jeho budouc pocity, vnucuj mu
u pedem urit reakce, kter bude pozdji
rozvjet.
Pesvdili
jsme se, e otcovstv nelze
povaovat za ist spoleensk vztah. Sociln
prvky pouze navod situaci, v n je mu schopen
citov reakce, a nut ho do ady innost, pi nich
se otcovsk sklony mohou projevit. Jestlie jsme
tedy zjistili, e matestv m jak sociln tak biologickou povahu, musme uznat, e i otcovstv je
vymezeno biologickmi prvky, a tud otcovsk
pouto je analogick poutu mateskmu. Vidme,
e kultura nesmuje proti pirozenm tendencm,
ale naopak je podporuje. Spolu s dalmi prvky
sestavuje rodinu podle stejnho vzorce, jak se
vyskytuje v prod. Kultura se nechce proti prod bouit.

Kapitola 6
Stlost
rodinnch
vztah u lovka

Rodinn ivot savc narozenm mldte nekon.

m evolun vysplej druh je, tm dle se o
svho potomka musej oba rodie starat. Mld
dospv pozvolna a vyaduje dlouhodobou pi
rodi, kte proto musej zstat spolu. Avak u
dnho zvecho druhu nezstv rodina
pohromad po cel ivot. Mlata opoutj sv
rodie, jakmile doshnou fyzick nezvislosti. To
je v souladu se zkladnmi potebami druhu,
protoe kad vztah a z nj vyplvajc zvazky se
pro zvata stvaj bemenem, pokud neslou
njakmu konkrtnmu elu.
Rodinn ivot lovka je vak sloitj. Krom
nn pe, k n ns proda nut a kterou zvyky
a tradice podporuj, do hry vstupuje prvek
kulturn vchovy. Nesta jen pomoci instinktm,
aby se pln rozvinuly, jako kdy se zvec
mlata u shnt potravu nebo urit pohybov
dovednosti, ale je rovn teba zvldnout
mnostv kulturnch nvyk, je jsou pro lovka
stejn dleit jako instinkty pro zvata. lovk
mus sv dti uit manuln zrunosti, znalosti
umn a emesel, jazyku a morlce, zvyklostem,
na nich stoj sociln organizace.
K tomu vemu je nezbytn spoluprce mezi
dvma generacemi - star, kter tradici pedv,
a mlad, kter ji pebr. A tak v rodin opt
nalzme zdroj kulturnho vvoje, protoe
kontinuita tradice, zvlt u primitivnjch spolenost, je tou nejzkladnj podmnkou lidsk
kultury a tato kontinuita zvis na uspodn

rodiny. Je nutn si uvdomit,

kontinuity tradice je pro lidskou

udrovn

rodinu stejn dleitou funkc jako rozmnoovn.

lovk by toti bez kultury neml anci na peit
a stejn tak kultura by neexistovala bez lidskho
rodu, kter by ji udroval. Modern psychologie
ns navc u, e nejranj vchovn kroky, tedy
ty, ke kterm dojde prv v rodinnm prosted,
maj pro vchovu zsadn vznam, co dve
odbornci zcela pehleli. Jestlie je v dnen
dob rodinn vliv siln, na potku kultury musel
bt mnohem silnj. Instituce rodiny byla tehdy
pro lovka jedinou kolou a zskan vzdln
bylo prost, avak vynikalo jednoznanost a
zvaznost, kter nen u kultur na vy rovni
nutn.
Na procesu rodiovsk vchovy, jm je
udrovna kontinuita kultury, meme vidt
nejdleitj dlbu funkc v lidsk spolenosti:
na ty, kte se ujmaj veden, a ty, kte je
nsleduj, na kulturn nadazen a podazen.
Vyuovn,
proces
pedvn
technickch
informac a mravnch hodnot, vyaduje uritou
formu spoluprce. Nesta jen zjem rodie na
vchov svho dtte a zjem dtte uit se
novm vcem. Vchova rovn vyaduje urit
citov vztah. Na jedn stran je poteba cta,
podzenost a dvra, na druh stran zase lska,
vdom autority a touha pedvat zkuenosti.
Vuka se neobejde bez jist mry autority a
dstojnosti. Zjeven pravdy, pklady k nsledovn a zadan pkazy nespln svj el i
nebudou vyplnny, nejsou-li pedvny s onmi
typickmi postoji nn podzenosti a laskav
autority, je charakterizuj vechny pkladn
vztahy rodi k dtem. Tyto vzjemn postoje
jsou nejsloitj a nejdleitj pro vztah mezi
otcem a synem. Vzhledem k elnu a iniciativ
mladka a konzervativn autorit starho mue je
tk zachovat uctiv postoj trvale. Matka, jako

nejbli ochrnkyn a nejlaskavj pomocnk,

vtinou nem v ranch stadich ve vztahu k
dtti pote. Avak do vztahu mezi matkou a
synem, kter, m-li zstat harmonick, mus bt i
nadle pln cty

a podzenosti, zanou vstupovat ruiv prvky v

pozdjch stadich ivota. Tmi jsme se zabvali
ji dve, ale nyn se k nim musme jet jednou
vrtit.
Dospl zve se od svch rodi pirozenm
zpsobem oddl. U lovka nepochybn existuje
poteba
dlouhodobjch vztah. Pedevm
vchova ve dti k rodim i dlouho po dosaen
dosplosti. Avak ani ukonen kulturn vchovy
nen podntem k plnmu odlouen. Vztahy,
kter vznikly, aby kulturn vchovu umonily, petrvvaj dle a napomhaj ke vzniku rozshlej
sociln organizace.
Dospl jedinec udruje s rodii aktivn vztahy,
dokonce i kdy se od nich oddl a zalo novou
domcnost. Ve vech primitivnch spolenostech
bez vjimky je uspodn jednotlivch komunit,
klan
i
kmen
zaloeno
na
postupnm
roziovn rodinnch svazk. Princip uspodn
tajnch spolenost i totemickch a kmenovch
skupin vdy vychz z monch variant k navzn
partnerstv, kter se dle v na mstn
pslunost podle mry autority a spoleenskho
zaazen, avak i pesto m zejmou souvislost s
pvodnm rodinnm poutem.18
Prv na tomto skutenm a empirickm
vztahu
mezi
rodinou
a
ostatnmi
irmi
socilnmi uskupenmi si musme ukzat zsadn
vznam
rodinnch
vztah.
V
primitivnch
spolenostech si jedinec vytv vechny spoleensk vazby podle vzorce svho vztahu k otci,
matce, bratrovi a seste. V tom se opt
antropologov,
psychoanalytikov
a
psychologov pln shoduj, nepotme-li poetil

18 Tento nzor zde nemohu vyloit obrnji. Rozvedu

jej v prci na tma Psychologie pbuzenstv (The
Psychology ofKinship), kterou pipravuji pro Mezinrodn
kninici psychologie.

teorie Morgana a jeho nsledovnk. Zachovn

rodinnho svazku i v dosplosti je tud
principem veker spoleensk organizace a
podmnkou spoluprce v zlei

tostech hospodstv, nboenstv i magie. K

tomuto zvru jsme dospli v pedchoz kapitole,
kde jsme zkoumali dajn pospolitostn instinkt a
zjistili, e dn takov instinkt ani sklon k
vytven stda neexistuje. Jestlie spoleensk
pouta nelze redukovat na pospolit chovn zvat, pak musela vzniknout vvojem jedinho
vztahu, kter lovk od svch zvecch pedk
pevzal: vztahu mezi manelem a manelkou,
mezi rodii a dtmi, mezi bratry a sestrami,
zkrtka vztahu mezi leny nerozdlen rodiny.
Vidme,
e
trvalost
rodinnch
vazeb
a
odpovdajc biologick a kulturn postoje jsou
nezbytn nejen pro kontinuitu tradice, ale tak
pro kulturn spoluprci. V tto trvalosti tak
pravdpodobn spov nejpodstatnj rozdl
mezi instinktivnm vybavenm zvete a lovka,
protoe udrovn rodinnch pout i v dosplosti
je v rozporu s instinktivnm vzorcem, jen
existuje u zvat. Nememe nadle mluvit o
tvrnch vrozench sklonech, protoe pokud
rodinn pouta u zvat nepesahuj do dosplho
vku, nemohou bt vrozen. Navc praktick
vznam a funkce celoivotnch rodinnch pout
jsou podmnny kulturou, nikoliv biologickmi
potebami. Zrove vidme, e zvata neprojevuj
sklon zachovat rodinu dle, ne je to z
biologickho hlediska nutn. U lovka vytv
kultura zcela novou potebu, a to potebu
udrovat blzk vztahy mezi rodii a dtmi po cel
ivot. Ta vyplv jednak z nutnosti pedvat
kulturu z jedn generace na druhou, a dle z
nezbytnosti celoivotnch pout, kter jsou principem a potkem veker sociln organizace.
Rodina je biologick skupina, od n se odvozuje
pbuzenstv a kter podle pravidel o pvodu a
ddictv uruje sociln postaven potomk. Tento
vztah, jak vidme, pro lovka nikdy nepozbv

na vznamu, a mus bt proto neustle udrovn.

Kultura tedy vytv nov typ lidskho pouta,
kter nem dn pvodn vzor v i zvat. Jak
uvidme, kultura

tmto tvrm inem, jm pesahuje instinktivn

vybaven a prodn vzory, vytv pro lovka
tak adu nebezpe. V okamiku emancipace
kultury od prody vznikaj dv mocn pokuen:
pokuen sexu a pokuen vzpoury. Ji skupin
odpovdn za prvn krky pokroku lidstva hroz
dv hlavn nebezpe: sklon k incestu a ke
vzpoue proti autorit.

Kapitola 7
Tvrnost lidskch instinkt

Nyn pistoupme k podrobnmu rozboru tchto

dvou nebezpe, sklonu k incestu a ke vzpoue
proti autorit. Nejdve vak shrneme hlavn
mylenky nkolika poslednch kapitol, v nich
jsme srovnvali lidskou a zvec rodinu. Zjistili
jsme, e na obecn rovni se chovn v obou
ppadech
jev
obdobn.
V
lidskch
spoleenstvch i u zvat meme pozorovat
nmluvy, vtinou asov omezen a s pevn
vymezenou formou. Selektivn pen zase vede k
partnerskmu ivotu, kter m nejastji formu
monogamnho manelstv. A konen, u zvete i
lovka zahrnuje rodiovstv stejn druh pe a
povinnost. Zkrtka formy chovn a jejich funkce
jsou
podobn.
Zachovn
druhu
pomoc
selektivnho pen, manelsk vlunost a
rodiovsk pe jsou hlavn cle lidskch instituc
stejn jako instinktivnho vybaven zvat.
Vedle podobnost nachzme tak npadn
rozdly. Ty netkv ani tak v clech, jako sp v
prostedcch, ktermi je tchto cl dosahovno.
Mechanismus vbru pi pen, udrovn
partnerskch vztah a pe o potomstvo jsou u
zvat zcela vrozen a vychzej z anatomickho
vybaven, fyziologickch zmn a instinktivn
reakce. Tato ada pedstavuje vzorec chovn
platn pro kad zve danho druhu. U lovka je
tento mechanismus odlin. Zatmco sklon k
dvoen, pen a pi o potomka obecn je stejn
siln u zvat i u lid, pro lidsk druh nelze
stanovit jeden pesn vymezen vzorec takovho
chovn. Pirozen hranice zmizely a byly

vystdny hranicemi kulturnmi. Pohlavn pud je

trvale aktivn, neexistuje obdob je,

po jeho konci by eny ztrcely na pitalivosti.

Neexistuje pirozen otcovstv a dokonce ani
matesk vztahy nejsou ureny vlun vrozenmi
reakcemi. Namsto instinkt, pesn dcch
chovn, tu mme kulturn prvky, kter vrozenm
sklonm dvaj konkrtn tvar. To ve ukazuje na
vraznou zmnu ve vztahu mezi instinkty a
fyziologickmi procesy a na modifikaci, j jsou
schopny. Tuto zmnu jsme nazvali tvrnost
instinkt". Tento vraz zahrnuje soubor fakt,
kter jsme ve dopodrobna popsali. Vechny
nasvduj tomu, e u lovka se ony rozmanit
fyziologick
spoutc
mechanismy
instinkt
vytratily a e byly nahrazeny vchovou, kter
vrozen sklony petv v tradic podmnn
kulturn reakce. Tyto kulturn mechanismy byly
podrobeny pesn analze. Pat mezi n tabu,
kter zakazuj incest a cizolostv, kulturn
podnty k pen, morln normy, idely a
praktick nvody, kter manelm pedepisuj
zstat pi sob, napklad prvn legitimizace
manelskho svazku, a dle pravidla, je utvej
a dvaj vraz sklonm k rodiovstv. Jak vme,
vechny tyto kulturn vlivy pesn sleduj obecn
prbh chovn zvat v prod. V jednotlivostech
se vak konkrtn formy dvoen, partnerstv a
rodiovstv li podle dan kultury a tlaky, kter
utvej lidsk chovn, nejsou ji pouh instinkty,
nbr zvyky, k nim je lovk vychovn tradic.
Automatick pudov podnty jsou nahrazeny
spolenost uznvanmi zkony, tlakem veejnho
mnn, nboenstvm jako zdrojem psychologick
opory a pmmi stimuly ke spoluprci.
Kultura tedy nevede lovka jinm smrem ne
proda. I mu si mus namlouvat svou budouc
druku a ona se pro nj mus rozhodnout a poddat
se mu. Oba mus dret pi sob a bt pipraveni
na pchod potomk a pi o n. ena rod dti a

mu zstv po jejm boku jako ochrnce. Rodie

mus vychovvat sv potomstvo a peovat o n se

stejnou lskou, s jakou zvata v prod peuj o

sv mlata. Pitom vak namsto jednoho
nemnnho vzorce chovn, kter je v podob
pudov vbavy vloen do kadho zstupce
danho zvecho druhu, nalzme v lidskch
spolenostech ohromujc rozmanitost takovch
vzorc. Pm pudov reakce je nahrazena tradic
a jejmi pravidly. Do vech stadi nmluv a
rodiovstv vstupuje obyej, zkon, mravn
zsady, rituly a nboensk hodnoty. Vdy vak
psob stejnm smrem jako instinkty zvat.
etzec
reakc,
kter
d
pen
zvat,
pedstavuje prototyp postupnho rozvjen a zrn
kulturnho
postoje
lovka.
Nyn
musme
podrobnji porovnat psoben zvecch instinkt
a citovch vztah u lid.

Kapitola 8
Od instinktu k citu

V minul kapitole jsme shrnuli nejdleitj

rozdly v uspodn zvec a lidsk rodiny.
Ztrtou uritch fyziologickch omezen a stle
silnjm vlivem kultury nabyly reakce lovka na
sloitosti a rozmanitosti a na prvn pohled se
mohou zdt chaotick a zmaten. Skutenost je
vak jin. Tak pedevm jsme se mohli
pesvdit, e rozmanitost cit dcch pen je
v lidsk rodin v uritm ohledu omezena. Pouta
mezi lidmi vrchol v sexuln rovin manelstvm,
v rovin pe o potomstvo zaloenm rodiny
trvajc po cel ivot. V obou ppadech je
objektem citovho vztahu jen jedna osoba:
partner, dt nebo rodi. Vhradn dominantn
postaven
jednoho
individua
je
tm
nejdleitjm rysem vvoje citovch postoj
lovka.
Tuto tendenci meme sledovat i v ivoin
i, postupujeme-li od nich druh k vym. U
nich ivoich samec asto jen rozptl sv
semeno a oplodnn samiho vajka zcela zvis
na fyziklnch faktorech. Faktor osobnosti,
vbru a vzjemnho pizpsoben se vyvj
postupn a dosahuje svho vrcholu u vych
ivoich.
U lovka je vak tato tendence vyjdena a
vynucena uritmi institucemi. Napklad pen
je omezeno mnoha sociologickmi faktory, z nich
nkter vyazuj mnostv en, zatmco jin
oznauj vhodn partnery nebo pmo doporu
urit typy svazk. U nkterch forem manelstv, jako napklad u dtskch i sjednanch

satk, je pouto mezi jedinci vytvoeno vhradn

psobenm socilnch prvk. Ve vech ppadech
vak mezi dvma jedinci v prbhu dvoen,
manelstv a pe o dti postupn vzni

k jedinen osobn pouto. V ad ekonomickch,

sexulnch, prvnch a nboenskch zjm
kadho
partnera
hraje
rozhodujc
lohu
osobnost toho druhho. Vme, e prvn a
nboensk stvrzen manelstv zakld celoivotn a spoleensky vynutiteln pouto mezi
dvma lidmi. V mezilidskch vztazch tedy
uspodn cit zvis spe na jejich objektu ne
na okamit situaci. V rmci jednoho vztahu se
city a druh pohnutek a zjm mn. Na potku
dvoen jsou vtinou jednostrann a na sob
nezvisl, v prbhu tohoto obdob dozrvaj v
osobn nklonnost a spolenm ivotem v
manelstv a jet vce pchodem dt se pak
nesmrn obohacuj a nabvaj na sloitosti. Pes
tuto rozmanitost v uspodn cit je stlost
jejich objektu a lpn na ivot toho druhho
stle vraznj. Zpetrhn tohoto pouta brn
pekky psychologick i spoleensk povahy.
Napklad rozvod i roztrka mezi rodii a dtmi
jsou v divosk i civilizovan spolenosti
povaovny za osobn tragdii a spoleensk
selhn.
Akoliv city, na nich se zakldaj lidsk
rodinn pouta, prochzej neustlmi zmnami,
akoliv zvis na rznch okolnostech - napklad
partnersk nklonnost vyvolv lsku a bolest
stejn jako radost, strach a ve, a akoliv jsou
tyto city vdy komplexn a neovld je jen jedin
pud, ve skutenosti nejsou nijak chaotick a
neorganizovan, nbr jsou uspodny do
uritch
systm.
Obecn
postoj
jednoho
partnera k druhmu, nebo rodie k dtti a
naopak, nen v dnm ppad nhodn. Kad
typ vztahu mus zahrnovat adu citovch postoj,
kter podporuj urit spoleensk cle, a kad
postoj
postupn
dozrv
podle
uritho
schmatu, jm jsou city uspodny. Ve vztahu
mezi dvma partnery vznik citov vztah spolu s

probouzejc se sexuln vn. V kultue se, jak

vme, nejedn o pouhou instinktivn zleitost. Na
vzjemnou pitalivost mezi dvkou a chlapcem na
nich stupnch

kultury
i
v
rozvinutch
civilizovanch
spolenostech
psob
rzn
faktory,
jako
napklad osobn zjmy, ekonomick zzem a
vhled spoleenskho vzestupu. Jakmile je zjem
vyvoln, mus se tradinm stylem dvoen,
obvyklm v dan spolenosti, budovat vniv
citov nklonnost. V okamiku, kdy je tato
nklonnost
upevnna,
rozhodnut
uzavt
manelstv pedstavuje prvn smlouvu a zakld
vce i mn spoleensky definovan vztah.
Bhem tohoto obdob probh pprava na
manelstv. Vztah, v nm stle pevldaj
sexuln prvky, se prvnm stvrzenm manelskho pouta zpravidla posunuje do roviny
spolenho ivota, co vyaduje zmnu v
uspodn cit. Musme si uvdomit, e pechod
od nmluv k manelstv, je je ve vech
spolenostech pedmtem pslov a vtip, provz sloit promny citovch postoj. Akoliv
sexualita ani vzpomnky na obdob nmluv se ze
vztahu nevytratily, je teba do nj zahrnout i
zcela nov city a zjmy. Nov postoje musej bt
budovny na podklad tch starch a osobn
tolerance a trplivost v obtnch situacch se
musej rozvinout na kor sexuln pitalivosti.
Poten okouzlen a vdnost za erotick
radovnky
dvjho
ivota
maj
uritou
psychologickou hodnotu a tvo nedlnou soust
i pocit budoucch. Toto penen pedchozch
vzpomnek do pozdjch stadi ivota je
dleitm prvkem lidskch cit. Nyn provedeme
analzu vztahu matky k dtti a otce k synovi a
ukeme si, e i zde funguje stejn systm
postupnho dozrvn a uspodvn cit.
Dominantn citov postoj je vdy spojen s
tlesnm vztahem. Mezi manelem a manelkou
je sexuln touha stejn nezbytn jako pouto
zaloen na osobn pitalivosti a sluitelnosti
povah. Citovost z obdob nmluv a ve prvnch

noc musej bt vlenny do poklidnj vzjemn

lsky, kter manelm umouje tit se jeden z
druhho po vtinu ivota. Tyto sloky vztahu
mus bt rovn v souladu

s jednotou pracovnch povinnost a zjm, kter

manelskou dvojici stmeluje pi veden spolen
domcnosti. Je veobecn znmo, e pechod od
nmluv k obdob sdlen spolenho loe a pozdji
k plnjmu spolenmu ivotu v prbhu
manelstv, stejn jako pechod od manelstv k
rodiovstv pedstavuj krizov obdob pln obt,
nebezpe a zvrat. Jsou to okamiky, v nich
citov postoj prochz fzi pestavby.
Mechanismus tto pestavby je zaloen na
vzjemnm psoben vrozench pud, lidskch
cit a spoleenskch faktor. Jak jsme vidli,
spoleensk organizace usmruje sexualitu mue
a eny pomoc ekonomickch, spoleenskch a
nboenskch idel. Nkte potenciln partnei
jsou tak vyloueni pravidly exogamie, kastovnmi
rozdly nebo vchovou. Jin jsou obdaeni
klamavou aureolou ekonomick pitalivosti,
vysok hodnosti i vzneenosti spoleenskho
postaven. I ve vztahu mezi rodii a dtmi tradice
vytv urit sklony, kter dokonce pedjmaj
pchod objekt, na n se budou vzat. Psoben
sociologickch mechanism je zvlt dleit v
obdob dozrvn mentality mladho lovka.
Vchova, hlavn v primitivnch spolenostech,
neprobh otevenm vtpovnm spoleenskch,
morlnch a duchovnch princip, ale spe
psobenm okolnho prosted na dozrvajc mysl.
Dti se tedy u podstatu klanovch, kastovnch i
spoleenskch
rozdl
praktickou
vchovou,
prostednictvm konkrtnch pobdek k uritm
volbm na kor jinch a nutnost poddit se
autorit. Je jim tak vtpen urit idel, rzn
zkazy, pobdky a pedstavy o sprvnm zpsobu
dvoen a o vhodnm partnerovi jsou v jejich mysli
pevn zakotveny u v dob, kdy se zanou
projevovat sexuln zjmy. Je dleit si uvdomit,
e k tomuto budovn a postupnmu vtpovn
idel nedochz psobenm jaksi tajemn atmo-

sfry,
nbr
definovanch,

prostednictvm

ady

pesn

konkrtnch vliv. Vrtme-li se k pedchozm

tmatm tto knihy a podvme-li se znovu na
ivot jednotlivce v rolnick Evrop nebo divosk
Melansii, uvidme, jak je dt vychovvno
krnm rodi, veejnm mnnm starch a
vlastnmi pocity studu a rozmrzelosti, kter
nsleduj po nevhodnm chovn. Takto si dti
vytvej kategorie slunho a neslunho, u se
vyhbat zakzanm vztahm a upednostovat
jin, pociovat jemn odstny vztahu k matce,
otci, strci z matiny strany, seste a bratrovi.
Jako posledn a nejpsobivj projev systmu
kulturnch hodnot musme uvst uspodn
obydl, sdel a majetku. Rodinn dm, dm
svobodnch,
patrilokalita
manelstv
a
matrilinern prvo jsou v Melansii na jedn
stran spojeny se strukturou vesnic, obydl a
charakterem zemnho lenn a na druh stran
s pkazy, tabu, mravnmi zsadami a pocity
rznch odstn. Z toho meme vidt, e lovk
postupn vyjaduje sv citov postoje v prvn,
sociln i hmotn rovin a tyto projevy zase
nsledn formuj vvoj jeho chovn a nzor.
lovk utv sv okoln prosted podle svch
kulturnch postoj, a toto prosted zase zptn
navozuje citov vztahy typick pro danou kulturu.
Tm se dostvme k dleitmu bodu naeho
vkladu, kter nm umon pochopit, pro se
lidsk instinkty musely stt tvrnmi a pro se
vrozen reakce musej pemnit v postoje nebo
city.
Kultura je pmo zvisl na tom, do jak mry
mohou bt lidsk city utveny vchovou a
uspodvny do sloitch a tvrnch systm. V
konenm vsledku kultura lovku umouje
ovldat sv okol prostednictvm nstroj,
zbran, dopravnch prostedk a opaten na
ochranu proti nepzni poas a klimatu. Tch
vak lovk me vyut pouze tehdy, je-li mu

spolu s nstroji pedna tak tradin znalost a

umn jich vyut. Kad generace se mus znovu
nauit ovldat bohatstv materiln kultury. K
tomu

to uen, tradovn znalost, nesta pouze rozum

nebo instinktivn vybaven. Pedvn znalost z
jedn generace na druhou je strastipln a
vyaduje nesmrn sil, trplivost a lsku ze
strany star generace k t mlad. Tato studnice
cit opt jen sten vyvr z pirozenho
vybaven, protoe vechny kulturn innosti, je
jsou tmito city zeny, nejsou ani pirozen ani
specifick, a proto nemohou bt zaloeny na
vrozench pohnutkch. Jinmi slovy, k zajitn
kontinuity spoleensk tradice je nutn osobn
citov vztah, v nm mus bt mnostv reakc
vchovou pemnno na soubor sloitch postoj.
Rodie mohou bt zateni bemenem kulturn
vchovy jen do t mry, v n je lidsk povaha
schopna adaptovat se na kulturn a spoleensk
reakce. Z jistho pohledu je tak kultura pmo
zvisl na tvrnosti vrozenho vybaven.
Vztah lovka ke kultue ovem nespov
pouze v penosu tradice z jednoho jedince na
druhho. I nejprimitivnj kultura me bt
pedvna pouze formou kooperace. Vidli jsme,
e uen se kultue i rzn formy spoluprce jsou
mon prv dky trvn rodinnch svazk i v
dob biologick dosplosti. Ve zvec rodin
samozejm rovn dochz k zkladn dlb rol.
Samec zaopatuje potravu v dob, kdy se matka
star o dt, a pozdji mu oba poskytuj ochranu a
vivu. Adaptace zpsobu vivy na dan
prosted i rozdlen ekonomickch rol je vak u
zvecch druh nemnn. lovku kultura
umouje adaptovat se na velmi rznorod
ekonomick prosted, kter ovld nikoliv
pomoc nemnnch instinkt, ale dky svm
schopnostem
rozvjet
technick
dovednosti,
organizovat hospodskou innost a pizpsobit
se uritmu typu stravy. Tato technick strnka
adaptace mus bt ovem spojena s pimenou

dlbou rol a vhodnm typem spoluprce. Odlin

prodn podmnky pochopiteln vyaduj i odlin
uspodn cit, protoe povinnosti manela a
manel

ky pi zajiovn obivy jsou rozdln. V

arktickch podmnkch spov hlavn zt
shnn potravy na mui, u primitivnjch
zemdlskch nrod na n maj vt podl eny.
S dlbou prce v hospodsk rovin jsou tsn
spjaty odpovdajc rozdly nboensk, prvn a
morln povahy. Na vztah mezi maneli m vliv
pitalivost
spoleensk
prestie,
praktick
hodnota partnera jako pomocnka v domcnosti i
morln i nboensk idely. Prv tato
rozmanitost a adaptabilita tak zkladnch vztah,
jako je manelstv nebo vztah mezi rodii a
dtmi, rodin umouje pizpsobit se rznm
podmnkm praktick spoluprce, kter jsou zase
pizpsobeny materilnmu vybaven kultury a
prodnmu prosted. Jak dalece jsme schopni
tyto
zvislosti
a
souvztanosti
skuten
vystopovat, nen pedmtem na souasn
diskuse. Skutenost, na kterou zde chci drazn
poukzat, je, e spoleensk vztahy a uspodn
cit ivoinho druhu, kter je schopen rozvjet
sekundrn
prosted,
aby
se
pizpsobil
nepznivm vnjm ivotnm podmnkm, musej
bt nutn tvrn.
Na tom vem vidme, e akoliv zklad vztah
v lidsk rodin je instinktivn, m vce jsou tyto
vztahy utveny zkuenost a vchovou, m vce
prvk kultury a tradice jsou schopny pijmout,
tm vhodnj budou k rozmanitm a sloitm
dlbm rol.
Co zde bylo eeno o rodin, plat samozejm
tak o dalch spoleenskch vazbch. U nich je
vak, na rozdl od rodinnch pout, instinktivn
zklad tm zanedbateln. Obrovsk teoretick
vznam
manelstv
a
rodiny
odpovd
praktickmu vznamu tchto instituc pro lidstvo.
Rodina nen jen pojtkem mezi biologickou a
spoleenskou soudrnost, ale tak modelem pro
vechny dal ir vztahy. m podrobnji

sociologov a antropologov zpracuj teorii cit,

jejich utven v kulturnch podmnkch a jejich
souvztanost se spoleenskou organizac, tm
ble

se posuneme ke sprvnmu sociologickmu

porozumn primitivnm nrodm. Zrove se
domnvm, e vyerpvajc popis rodinnho
ivota, nmluv a klanov organizace primitivnch
nrod ze sociologie vylou takov vrazy jako
skupinov instinkt", kolektivn vdom", skupinov mysl" a podobn terminologick zplaty.
Tm, kte jsou obeznmeni s modern
psychologi, mus bt zejm, e pi budovn
teoretickch zklad primitivn sociologie jsme se
museli obrtit na vznanou teorii lidskch cit,
jej tvrce si nepochybn zaslou bt povaovn
za jednoho z nejvtch psycholog na doby. A.
F. Shand byl prvn, kdo upozornil, e pi
klasifikaci jednotlivch emoc a pi vkladu
zkon citovho ivota meme doshnout
podstatnch vsledk pouze tehdy, kdy si
uvdomme, e emoce se nevznej v przdnm
prostoru, nbr jsou systematicky uspodny
kolem uritho mnostv objekt. Shand ve sv
knize Zklady lidsk povahy navc formuloval
mnostv zkon, kter d uspodvn emoc
do komplexnch citovch vztah. Ukzal, e
morln problmy lidskho charakteru mohou bt
objasnny pouze vzkumem uspodn emoc.
Nae diskuse nm umonila aplikovat Shandovu
teorii citovch vztah na konkrtn sociologick
problm a ukzalo se, e sprvn analza promny zvecch reakc v kulturn jeho nzory zcela
podporuje. Zkladn odlinosti mezi lidskou
nklonnost a zvecm instinktem spovaj
pedevm v pevaujcm vlivu objektu cit nad
situac, v uspodanosti citovch postoj, stlosti
v jejich utven a vyhrannosti v trval,
adaptabiln systmy. N pspvek k Shandov
teorii spov pouze v osvtlen souvislosti
utven
citovch
vztah
se
spoleenskou
organizac a materiln kulturou lovka.

Ve svm vzkumu citovch vztah Shand

narazil na dleit problm, a to e rozhodujc
emoce, z nich se vztah skld, na sob nejsou
nezvisl a e maj sklon bt

vyazeny i potlaeny z vdom. V nsledujc

analze se budeme zabvat dvma typickmi
vztahy, vztahem mezi matkou a dttem na jedn
stran a otcem a dttem na stran druh. Tato
analza nm rovn umon poodhalit proces
postupnho vymazvn a potlaovn uritch
prvk z rozvjejcho se citovho vztahu.
Na tomto mst musme podotknout, e
Shandova teorie citovch vztah je zce spjata s
psychoanalzou. Ob tyto teorie se zabvaj
konkrtnmi emocionlnmi procesy v prbhu
ivota jedince. Ob dosply nezvisle na sob k
poznn, e k uspokoj i vm vsledkm meme
dospt pouze vzkumem konkrtnch konfigurac
lidskch cit. Kdyby zakladatel psychoanalzy
znali Shandovy prce, mohli se vyhnout mnoha
lkm metafyziky a mohli si uvdomit, e
instinkt je soust citovch vztah mezi lidmi, a
nikoliv metafyzickou entitou, a mohli nm
pedloit mn mystickou, ale zato konkrtnj
psychologii nevdom. Na druh stran Freud
teorii citovch vztah doplnil o dva hlavn body.
Byl prvn, kdo jasn prohlsil, e ohniskem
utven citovch vztah je rodina. Tak ukzal,
e proces eliminace i vymazvn je pi utven
citovch vztah nesmrn dleit a e tento
mechanismus potlaen je zdrojem snadno
rozpoznatelnch nebezpe. Represivn tlaky,
kter psychoanalytikov povauj za jakousi
tajemnou endopsychickou cenzuru, mohou bt
na
analzou
zasazeny
do
jasnjho
a
hmatatelnjho rmce. Represivn tlaky vychzej ze vztahu samotnho, i pesnji z principu
konzistence, kter mus platit v kadm
spoleensky uitenm citovm vztahu. Negativn
emoce nenvisti a vzteku nelze slouit s
podzenost rodiovsk autorit, ctou a vrou v
kulturn veden. Do vztahu matky a syna

nemohou vstupovat prvky smyslnosti, m-li tento

vztah i nadle bt v souladu s pirozenou dlbou
rol v domcnosti. Tmito problmy se budeme
zabvat v nsledujc kapitole.

Kapitola 9
Matestv a pokuen incestu

Tma pvodu" zkazu incestu je jednou z

nejastji probranch a nejspornjch otzek
antropologie. zce souvis s problmem exogamie
i primitivnch forem manelstv, s hypotzami o
ran promiskuit atd. Nen nejmench pochyb, e
se exogamie vyskytuje zrove se zkazem
incestu a e je pouhm rozenm tohoto tabu,
stejn
jako
je instituce
klanu
se svmi
klasifikanmi
pojmy
pro
vztahy
pouhm
rozenm rodiny a pbuzenskho nzvoslov.
Tmto problmem se nemusme zabvat, a to
pedevm proto, e sdlme nzory jinch
antropolog, jako jsou Westermarck a Lowie.19
Bude dobr si hned na zatku pipomenout, e
podle biolog nemaj incestn svazky na druh
negativn dopad.20 Otzka, zda by pravideln
vskyt incestu byl v pirozenm stavu kodliv, je
ist akademick. V prod mlata opoutj
rodie, jakmile doshnou dosplosti, a k pen
dochz nahodile s jakoukoliv samic, na kterou v
obdob je naraz. K incestu tak dochz pouze
ojedinle. U zvat tud incest nepedstavuje
biologickou, a pochopiteln ani morln jmu.
Navc nen dvod se domnvat, e u zvat existuje
njak zvltn pokuen k incestu.

19 Srovnej Westermarckovy Djiny lidskho manelstv

(History of Human Marriage) a Lowieho Primitivn spolenost
(Primitive Societ y ) . Nktermi dalmi argumenty pispji
sm v pipravovan prci o pbuzenstv.

20 K diskusi o biologick povaze ken v rmci rodu

viz Pitt-Rivers, Kontakt nrod a stet kultur (The Contact
ofRaces and the Clash of Culture), 1927.

Zatmco u zvat incest nepedstavuje biologick

nebez

pe ani pokuen, a neexistuj vi nmu proto

ani dn bariry, u lovka jsou naopak ve vech
spolenostech ty nejnepekonatelnj pekky a
nejpsnj zkazy nameny prv proti incestu.
Tento fakt se pokusme vysvtlit nikoliv pomoc
hypotzy o prvnm zkonu lidstva i pedpokladem o zvltn averzi k pohlavnm stykm s
pslunky jedn domcnosti, ale jako dsledek
dvou jev vznikajcch v kultue. Pedevm
incestn pokuen jsou vyvolna mechanismy
utvejcmi lidskou rodinu. Incestn sklony dle
vedle sexulnch pokuen lidsk rodin pinej
i urit nebezpe. V souvislosti s prvnm jevem
proto musme souhlasit s Freudem a nikoliv se
znmou Westermarckovou teori, podle kter
existuje mezi leny jedn domcnosti vrozen
odpor k pen. Akoliv s psychoanalzou sdlme
pedpoklad o pokuen k incestu v kultue,
nesouhlasme s nzorem, e vazba dtte k matce
je ve sv podstat sexuln.
To je zejm hlavn teze, kterou se Freud
pokusil obhjit ve svch tech pspvcch k
sexuln teorii. Sna se dokzat, e vazba mezi
malm dttem a matkou, a to pedevm pi
kojen, je sexuln povahy. Z toho tedy plyne, e
prvn sexuln vazba samce na matku je
jednodue vazbou krve-smilnou. Tato fixace
libida", eeno psychoanalytickou terminologi,
petrvv po cel ivot a je zdrojem stlch
incestnch pokuen, kter musej bt potlaena,
a v tto podob tvo jednu ze dvou sloek
oidipskho komplexu.
Tuto teorii nen mon pijmout. Vztah mezi
matkou a dttem je zcela jin povahy ne
sexuln. Instinkty musej bt vymezeny nikoliv
pouze introspektivnmi metodami i analzou
pocit, jako je bolest a slast, ale pedevm svoj
funkc.
Instinkt
je
v
podstat
vrozen

mechanismus,
kterm
jedinec
reaguje
na
specifickou situaci uritm zpsobem chovn,
aby uspokojil uritou organickou potebu. Vztah
kojence k matce je zaloen pedevm na jeho
dosti

po viv. Svou pchylnost k matinu tlu zase

uspokojuje tlesnou potebu tepla a bezpe. Dt
nen pipraveno odolvat okolnmu prosted
vlastnmi silami, potebuje podporu mateskho
organismu, k nmu se instinktivn pimyk. V
sexulnch vztazch je clem tlesnho kontaktu a
vzjemn pitalivosti svazek, kter vede k
oplodnn. Oba tyto vrozen sklony, tedy chovn
dtte k matce a pen, vyvolvaj mnostv
ppravnch i zavrujcch krok, je vykazuj
uritou vnj podobnost. Dlic ra mezi nimi je
vak zejm, protoe jeden soubor krok, sklon
a
pocit
kompenzuje
neplnost
dtskho
organismu a slou jeho viv, ochran a poteb
tepla, zatmco druh soubor vede k pohlavnmu
spojen a vzniku novch jedinc.
Nememe proto pijmout zvr, e incestn
pokuen vyvstv jednodue ze sexulnho
vztahu
mezi
dttem
a
matkou.
Smysly
pociovan slast, kterou lze pozorovat v obou
typech vztahu, je soust kadho spnho
instinktivnho chovn. Prv proto, e slast je
charakteristick pro vechny instinkty, neme
slouit jako ukazatel k jejich rozliovn. Akoliv
musme pro kad citov postoj stanovit odlin
instinkt, jeden prvek je obma ve uvedenm
spolen. Nen to jen slast, je je soust vech
instinkt, ale tak smyslov rozko pociovan pi
tlesnm kontaktu. dost dtte po mateskm
organismu se projevuje neustlou pchylnost k
matinu tlu v co nejvtm rozsahu kontaktu s
jej
pokokou,
pedevm
dotykem
rt
s
matinmi prsnmi bradavkami. Analogie mezi
ppravnm krokem k uspokojen pohlavnho pudu
a krokem zavrujcm uspokojen pudu dtte je
pozoruhodn.
Oba
pudy
je
teba
rozliit
pedevm podle jejich funkce a podle zsadnho
rozdlu v krocch, kter zavruj jejich uspokojen.

V em tkv pina tto sten podobnosti?

Meme si vypjit psychoanalytickou pouku,
kter je dnes v moder

n psychologii veobecn pijmna, a to e

vechny zkuenosti pozdjho ivota vyvolvaj
analogick vzpomnky z dtstv. Shandova teorie
citovch vztah ns zase pouila, e citov
postoje v ivot lovka jsou vsledkem
postupnho uspodvn emoc. K tomu je nutno
dodat, e hlavnm principem spoleenskch vazeb
je kontinuita citovch vzpomnek a postupn
budovn novho postoje podle vzoru postoje
pedchozho.
Budeme-li z tohoto hlediska zkoumat vznik
sexulnch postoj mezi milenci, uvidme, e
tlesn kontakt spojen se sexualitou mus mt
velmi zneklidujc retrospektivn inek na vztah
mezi matkou a synem. Nejen, e se milenci laskaj
prostednictvm stejnho mdia - pokoky, ve
stejnch situacch - v obt, pituleni v maximln
osobn blzkosti, ale provaj tak tyt smysln
pocity. S pchodem sexuality se tedy mus nutn
probouzet i vzpomnky na podobn zkuenosti z
minulosti. Tyto vzpomnky se vak v na objekt,
kter zstv v poped emocionlnch zjm
jedince po cel ivot. Tmto objektem je matka.
Erotick
ivot
tak
vyvolv
znepokojujc
vzpomnky na ranou citovou vazbu k matce, kter
byla u chlapce ji zcela potlaena a nahrazena
postojem cty, podzenosti a kulturn zvislosti.
Nov druh erotick smyslnosti a sexualita se
znepokojiv ms se vzpomnkami z ranho ivota
a hroz nebezpe, e naru uspodan systm
emoc, v jeho stedu stoj matka. Postoj k n se
pro el kulturn vchovy stval m dl tm mn
smyslnm a stle vce v nm zaal pevaovat
pocit duchovn a morln zvislosti, praktick
zjmy a spoleensk aspekt vztahu k matce jako
stedu domcnosti. Ji v pedchozch kapitolch
jsme si ukzali, e v tomto stadiu je vztah mezi
synem a matkou zasten a e mus dojt k

reorganizaci cit. Prv v tomto obdob vznik v

chlapcov mysli siln odpor k veker smyslnosti
spojen s matkou. Kdy se potlaen vzpomnky
na ranou

smyslnost zanou msit s novmi zkuenostmi,

vznik podvdom pokuen k incestu.
Rozdl
mezi
nam
a
psychoanalytickm
vkladem spov v tom, e Freud pedpokld
kontinuln trvn jednoho a tho postoje k
matce od dtstv a do dosplosti. V na diskusi
se pokoume dokzat, e mezi popudy ranho
vku a tmi pozdjmi existuje shoda pouze
sten, e tato shoda vyplv pedevm z
mechanismu
vzniku
citovho
vztahu,
co
vysvtluje, pro u zvat incestn pokuen
neexistuj, a e u lovka jsou tato pokuen
vyvolvna retrospektivn silou novch citovch
vztah.
Nyn si musme poloit otzku, pro je toto
pokuen nebezpen pro lovka, zatmco
zvatm dnou jmu nepin. Vidli jsme, e u
lovka je rozvinut emoc do uspodanch
citovch vztah podstatou spoleenskch vazeb a
kulturnho pokroku. Jak Shand pesvdiv prokzal, tyto uspodan celky podlhaj uritm
zkonm: musej bt harmonick, tedy sloen z
navzjem
sluitelnch
emoc;
musej
bt
uspodny tak, aby umoovaly spoluprci a
prun pijmn novch prvk. V rmci rodiny
zan citov vztah mezi matkou a dttem prvotnm smyslnm poutem, kter k sob oba ve
hlubokou vrozenou nklonnost. Avak pozdji se
tento postoj mus zmnit. lohou matky je
vychovvat, bt zdrojem kulturnho vlivu a
autority v domcnosti. Syn na to mus reagovat
postojem pokory a cty. Bhem dtstv, nesmrn
dlouhho obdob, kter se v psychologii pot od
odstaven k dosplosti, musej ve vztahu syna k
matce pevldat emoce cty, zvislosti a respektu
spolu se silnou nklonnost. V tto dob tak
mus bt dokonen proces emancipace, peruen
vekerch vzjemnch tlesnch dotek. Rodina
je v tomto stadiu svou podstatou nstrojem

kultury, nikoliv prody. Rodie vedou sv dti k

samostatnosti
a kulturn dosplosti, jejich
fyziologick role u skonila.

Prv v tto situaci by sklon k incestu psobil

jako destruktivn prvek. I jen piblen se k matce
s pokuenm smysln nebo erotick povahy by
naruilo pracn vybudovan vztah. Pen s n by,
stejn jako v ostatnch ppadech, muselo
zahrnovat dvoen a chovn naprosto nesluiteln s podzenost, samostatnost a ctou.
Navc matka neije sama. Je vdan za jinho
mue. Kad smysln pokuen by naruilo nejen
vztah syna a matky, ale nepmo tak syna a
otce. Harmonick vztah zvislosti a naprost
podzenosti vi otcov autorit by vystdala
skuten
neptelsk
rivalita.
Akoliv
stoupencm psychoanalzy dvme za pravdu v
tom, e pokuen k incestu mus bt univerzln,
vidme rovn, e nebezpe, kter skrv, nen
ist psychologick povahy a neme tedy bt
vysvtleno hypotzami, jako je Freudova teorie
prvotnho zloinu. Jeli nae analza rodiny a
jejho podlu na vzniku kultury sprvn, mus bt
incest zapovzen proto, e je nesluiteln ji s
poloenm zkladnho kamene kultury. Rodina by
nemohla trvale existovat v dnm typu
civilizace, v nm by zvyky, morlka a zkony
incest pipoutly. V dosplosti by dochzelo k
rozpadu rodin, tedy naprostmu spoleenskmu
chaosu, kter by neumooval pokraovn
kulturn tradice. Incest by znamenal naruen
spoleenskch rozdl zaloench na vku,
promchn generac, rozvrat citovch vztah a
nsilnou zmnu pravidel v dob, kdy je rodina
nejdleitjm nstrojem vchovy. V takovch
podmnkch
by
nemohla
existovat
dn
spolenost. Jedin druh monost, tedy vylouen
incestu, je cestou ke konzistentn spoleensk
organizaci a kultue.
Nae verze vkladu je v podstat v souladu s
nzory Atkinsona a Langa, kte povauj zkaz

incestu za prvotn zkon, avak n argument se

od jejich hypotz li. Rovn se neztotoujeme
s Freudem, podle nj je incest dsledkem
vrozenho chovn dtte. Od Westermacka

se nae pojet li v tom, e odpor k incestu

nepovaujeme za vrozen pud, za pirozenou
tendenci nesouloit s osobami ijcmi v jednom
dom od dtstv, ale spe za sloit systm
kulturnch reakc. Nezbytnost tabu incestu se
nm podailo odvodit ze zmny v instinktivnm
vybaven, ke kter mus dojt zrove se vznikem
spoleensk organizace a kultury. Incest neme
u lid existovat jako normln zpsob chovn,
protoe je nesluiteln s rodinnm ivotem, jej
by rozloil v samotnch zkladech. Rozpadl by se
zkladn vzor vech spoleenskch pout, normln
vztah dtte k matce a otci. Pohlavn pud nesm
bt soust dnho z tchto cit. Tento pud je
nejobtnji zvladateln a nejmn sluiteln s
ostatnmi. Pokuen incestu je tedy dsledkem
kultury, dsledkem nutnosti vytvet trval,
uspodan postoje. V uritm smyslu je tedy
prvotnm hchem lovka. Ve vech lidskch
spolenostech mus bt vyven jednm z
nejdleitjch a nejuniverzlnjch zkon. I
pesto, jak psychoanalytikov odhalili, incestn
tabu lovka rozruuje po cel ivot.

Kapitola 10
Autorita a
represe

V minul kapitole jsme se zabvali pevn

vztahem mezi matkou a synem. Nyn se zamme
na vztah syna a otce. Dcei budeme vnovat
pozornost jen okrajov, protoe, jak vyplv z
devt kapitoly, incest mezi otcem a dcerou
nehraje tak vznamnou roli, a ani konflikty mezi
matkou a dcerou nejsou tolik npadn. V kadm
ppad to, co jsme ekli o vztahu syna k otci a
matce, lze s malmi obmnami a v menm
mtku uplatnit i na jin soubor vztah.
Obsazen Freudovy oidipsk tragedie, kter se
odvj prv od vztahu syna k rodim, je tak z
antropologickho hlediska zcela sprvn. Freud
dokonce odmtl postavit Elektru Oidipovi na
roven a my s tmto aktem ostrakismu nememe
ne souhlasit.
V pedchozch
stech
vkladu
jsme
pesvdiv dokzali, e vztah mezi otcem a
synem vychz z instinkt. Lidsk rodina
potebuje mue, stejn jako zvec rodina samce,
co se ve vech lidskch spolenostech projevuje
principem legitimity, podle nho m bt mu
vldce a ochrnce rodiny.
Zdroj otcovsk autority v rodin nem smysl
odvozovat od role zvecho otce. Ten se st
me stt tyranem, nebo dokud jej mlata
potebuj,
je
zejm
dostaten
zsoben
pirozenou lskou a shovvavost. Jakmile pro n
otec pestane bt uiten, potomci jej opoutj.
V podmnkch kultury je vak autorita otce
nezbytn, nebo v pozdjch stadich, kdy rodie

a dti zstvaj pohromad kvli kulturn

vchov, mus urit autorita nastolit podek v
rodin i ve vech ostatnch spoleenskch

celcch, v nich se lid sdruuj. Toto sdruovn,

kter je reakc na poteby kulturn, nikoli
biologick, ji nen dokonale zeno instinkty,
vytv napt a obte, a proto vyaduje
legitimitu urit donucovac sly.
Avak pestoe otci i jinmu mui mus bt v
pozdjch stadich propjena autorita, v ranch
obdobch je jeho role pln jin. Stejn jako je
samec v potench fzch zvec rodiny
ochrncem thotn a kojc samice, tak otec v
lidsk rodin je spe strcem a peovatelem ne
muem s autoritou. Kdy spolu se svoj enou
dodruje tabu v dob jejho thotenstv a star se
o jej pohodl, kdy je thotenstvm eny
omezovn a kdy pozdji peuje o dti, nehraje
jeho tlesn sla, mravn autorita, nboensk
vsady a zkonn moc dnou roli. V tchto stadich spe pln povinnosti, ne aby poval vsad.
Pi plnn mnostv tchto intimnch funkcch mu
mus, a to asto trochu nedstojnm zpsobem,
hrt lohu eny, nebo J mus s nktermi
povinnostmi pomhat. Zrove je asto vystaven
posmchu a ponen, nkdy i ze strany celho
spoleenstv, zatmco jeho ena se zabv
innostmi povaovanmi za ivotn dleit. Ji
jsme nkolikrt zdraznili, e otec toto vechno
pijm trpliv a ochotn. Vtinou se radostn
ujm svch povinnost, peuje o prospch sv
eny a t se z malho dtte.
Cel soubor zvyk, idej a spoleenskch
vzorc, je mui kultura ukld, pesn odpovd
jeho vznamu v rodin a jeho uitenosti pro druh
v tomto obdob. Otec se podizuje roli milujcho,
vldnho a starostlivho peovatele. Je nucen se
pizpsobit tlesnm pochodm manelky, nebo
m-li inn plnit lohu opatrovnka rodiny, mus
j poskytovat ochranu a projevovat lsku a nn
city. Cl kulturnho chovn lidskch bytost je
tedy i v tomto ppad stejn jako funkce

vrozenho vybaven zvecho druhu. Tmto clem

je, aby se mu ke sv thotn partner

ce a k potomstvu choval jako nn ochrnce. V

podmnkch kultury mus takov chovn trvat
mnohem dle ne u zvat. Je nutn i v dob
biologick
dosplosti
potomka,
avak
v
potenm obdob, kdy se nn city utvej, je
nejdleitj. V tom spov zsadn rozdl mezi
zvec a lidskou rodinou, protoe zatmco zvec
rodina se rozpad v okamiku, kdy ustv
biologick poteba rodiovsk pe, lidsk rodina
trv. Mus bt zahjen vchovn proces, v nm
rodiovsk lska a pe ji nejsou dostaujc.
Uen se kultue nespov v pouhm rozvjen
vrozench schopnost. Krom vzdlvn v
emeslech a umn a rozvoje vdomost zahrnuje
rovn utven citovch postoj, vtpovn
zkon a zvyk, rozvjen morlky. Do hry tak
mus vstoupit prvek, kter jsme ji zaznamenali
ve vztahu dtte a matky, a to prvek tabu,
represe a negativnch imperativ. Vchova konec
konc spov ve vytven komplexnch systm
typu podnt-reakce a v uspodvn emoc do
citovch vztah.
K tomu, jak vme, napomhaj rzn projevy
obecnho mnn, veejn pronen morln
sudky a neustl morln tlaky, kterm je
dospvajc dt vystaveno. Rozhodujc vliv m
pak celkov soubor hmotnch artefakt, kter
tvo rmec kmenovho ivota a kter na
dospvajc dt psob v dob, kdy se jeho pudy
petvej v mnostv citovch vzorc. Vchovn
proces se vak mus oprat o pevnou autoritu
urit osoby, a dt se tak nau oddlovat
enskou a muskou strnku spoleenskho
ivota. eny, kter se o n staraj, pedstavuj
nejbli a nejdvrnj vliv, nnost domova,
oporu a tchu, na kterou je mono se vdy
spolehnout. Musk aspekt se postupn stv
principem
sly,
rezervovanosti,
honby
za
ambicemi a autoritou. Dt tyto dva aspekty

zane rozliovat pochopiteln a po uplynut

kojeneckho obdob, kdy, jak je nm znmo, otec
i matka hraj podobnou roli. Matka, pesto

e mus vychovvat a vzdlvat dt spolu s

otcem, zstv nn i nadle, zatmco otec je
vtinou nucen zastupovat alespo minimln
autoritu v rodin.
V uritm vku vak pichz doba, kdy se
chlapec zan z rodinnch pout vyvaovat a
pout se do svta. U spolenost, kter provozuj
inician obady, se tak dje propracovanou
institucionln formou, kdy se novci seznamuj s
novm systmem zkon a morlky, je jim
pedstavena
autorita
a
u
se
pravidlm
kmenovho ivota. To ve je jim asto vtpovno
pomoc zenho strdn a tvrdch zkouek. Ze
sociologickho hlediska iniciace spov v odstaven chlapce od domcho krbu a jeho podzen
kmenov autorit. V kulturch, u kterch iniciace
nen zvykem, je tento proces pozvoln a
rozloen do mnoha jednotlivch krok, ale nikdy
neme chybt. Chlapci je postupn umonno, i
je k tomu pmo podncovn, aby opustil domov
nebo se sm z jeho vlivu vyvaoval, a je
zasvcovn do kmenov tradice a odevzdn
musk autorit.
Musk autorita vak nemus nutn znamenat
autoritu otcovskou. V pedchozch stech tto
knihy jsem ukzal, jak podzen chlapce otcovsk
autorit probh a jak m dsledky. Nyn si to
znovu pipomeneme ve svtle na souasn
diskuse. Ve spolenostech, v nich je autorita
dna do rukou strci z matiny strany, me otec
zstat pomocnkem v domcnosti a ptelem
svch syn. Citov vztah mezi otcem a synem se
vyvj pirozen a pmo. Ran dtsk postoje
plynule dozrvaj mrn k chlapeckmu vku a
dosplosti. Otec hraje v pozdjm ivot roli,
kter je velmi podobn t, kterou hrl i na prahu
existence. Autorita, kmenov ambice, prvky
represe a donucovac prostedky jsou spojeny s

jinm citovm vztahem, jeho objektem je strc z

matiny strany a kter se utv na zcela jinch
zkladech
ne
vztah
k
otci.
Z
hlediska
psychologie vzniku citovho vztahu, a zde musm
opt poukzat k Shandovu

spisu, je zejm, e zrn dvou pirozench a

vnitn sladnch vztah bude nesrovnateln
jednodu ne utven cit k otci ve spolenosti
otcovskho prva.
V otcovskm prvu je role otce spojena se
dvma prvky, kter vytvoen citovho pouta
znan znesnaduj. Vude, kde je tento zpsob
odvozovn pvodu spojen se silnou patria
potestas, mus otec pijmout pozici svrchovanho
vldce vybavenho moc i autoritou. Postupn je
nucen vzdt se role kamarda a ochrnce a
pijmout pozici psnho soudce a krutho
vykonavatele zkona. Dky tto zmn je citov
vztah prostoupen postoji, kter jsou stejn
protichdn jako smysln touha a cta ve vztahu
k matce. Jak tk je skloubit dvru s represivn
moc, nhu s autoritou a ptelstv s dem, snad
nen
teba
dle
rozvdt.
V
pedchozch
kapitolch byl tento problm popsn vyerpvajcm zpsobem. Tak jsme se zmnili o dalm
prvku, kter je s otcovskm prvem vdy spojen,
a to i tam, kde otec nem vraznou autoritu, toti
e syn otce zbavuje jeho pozice a nahrazuje jej. I
kdy je otcova moc omezen, zstv pednm
muem star generace, pedstavitelem zkona,
povinnost vi kmeni a represivnch tabu. Ztlesuje donucovac moc, morlku a omezujc
spoleensk sly. Ani pro nj nen snadn
petvoit vztah pvodn zaloen na nnosti a
citovosti v represivn postoj. Toto vechno je nm
znmo.
Nyn je vak poteba tyto poznatky zasadit do
rmce na diskuse. Vztah otce k potomstvu
neme bt zaloen na vrozen reakci, kter
ustv v okamiku odchodu dosplho potomka,
nbr se v prbhu vvoje lidsk rodiny mus
rozvinout v pouto citov. Jdrem tohoto pouta je
instinktivn nnost otcovy reakce na potomka,
avak na tomto zklad m bt vybudovn vztah

pln strohho jednn, psnosti a nsiln represe.

Otec si mus vynucovat poslunost, bt zdrojem
represivnch sil, zkonodrcem v rodin

a nstrojem vkonu kmenovho prva. Patria

potestas otce pemuje z nnho a milujcho
ochrnce z dtstv v mocnho a asto obvanho
autokrata. Vytvoit citov vztah, do nho
vstupuj takov rozporupln emoce, mus bt
proto sloit. A pesto prv tato kombinace
rozporuplnch prvk je pro lidskou kulturu
nezbytn. Otec je toti zpotku biologicky
nepostradateln len lidsk rodiny, jeho funkc je
chrnit potomstvo. Pirozen nadn lskou a
nnost je kapitl, z nho me rodina erpat,
aby si udrela otcv zjem a nklonnost. Avak
kultura znovu vyuv tohoto citovho postoje a
ukld na otce, jako na nejstarho mue v
rodin, funkci naprosto odlinho charakteru.
Kdy dti, zvlt synov, vyrstaj, je pro ely
vchovy i soudrnosti a spoluprce v rodin
poteba osoba nadan autoritou, kter zodpovd
za udrovn du uvnit rodiny a navenek za
dodrovn kmenovho zkona. Vidme tedy, e
sloit pozice otce nen pouze dsledek rlivosti,
sexuln zvistivosti a nevrlosti starho mue,
jak to vykld vtina psychoanalytickch spis.
Je dsledkem samotn podstaty lidsk rodiny,
kter slou dvma elm, a to rozmnoovn
druhu a kontinuit kultury. Vztah otce k synovi a
jeho dv fze, ochranitelsk a donucovac, jsou
nevyhnutelnm dsledkem tto dvoj funkce
lidsk rodiny. Citov postoje, je jsou podstatou
oidipskho komplexu, ambivalence lsky a
odporu mezi otcem a synem, tak maj svj pvod
v momentu povznesen lidsk rodiny z prodnho
stavu do stavu kultury. Nen teba dn ad hoc
hypotza, kter by tyto okolnosti vysvtlovala.
Vyplvaj ze samotnho uspodn lidsk rodiny.
Existuje pouze jedin zpsob, jak se vyhnout
nebezpem, kter vztah k otci skrv, a to spojit
typick prvky otcovskho vztahu se dvma

rznmi
osobami.
Prv
tuto
nachzme v mateskm prvu.

konfiguraci

Kapitola 11
Otcovsk a matesk prvo

Nyn jsme schopni elit tivmu problmu

otcovsk a matesk filiace, ili, jak jej pikantnji,
avak mn pesnji nazvme, problmu
otcovskho a mateskho prva.
Shodneme-li se na tom, e vrazy matesk
prvo"
a
otcovsk
prvo"
automaticky
nezahrnuj autoritu nebo moc, meme je bez
nebezpe pouvat jako elegantnj ekvivalenty
termn matrilinie a patrilinie. Otzky, kter jsou
s mateskm a otcovskm prvem obvykle spojovny,
se
tkaj
jejich
potk",
mry
primitivnosti", stadi" jejich vvoje a podobn.
Vtina teori matrilinie tuto instituci spojuje s
existenc ran promiskuity, z toho plynouc
nejistotou otcovstv, a tud i potebou odvozovat
pbuzenstv po ensk linii/1 Variace na tma
pater semper incertus zapluj strnky mnoha
knih o primitivn morlce, pbuzenstv a
mateskm prvu.
Kritika namen proti njak teorii nebo
hypotze mus obvykle zat u vymezen
konceptu a formulace problmu. Vtina teori
pedpokld, e otcovsk a matesk prvo jsou
vzjemn se vyluujc alternativy. Pevn st
hypotz ad jednu z tchto alternativ na potek
a druhou do pozdjch stadi kultury. Napklad
S. Hartland, jedna z nejvznamnjch autorit
antropologie v oblasti primitivn sociologie,
povauje matku za jedin zklad spolenosti"
(op. c i t , s. 2) a tvrd, e v mateskm prvu
71

Viz napklad E. S. Hartland, Primitivn'spolenost

(Primitive Society), 1921, s. 2, 32 a dle.

jsou pvod i pbuzenstv sledovny vhradn

po matesk linii". Na tomto pojet jsou zaloena
vechna dla tohoto znameni

tho antropologa. Matersk prvo chpe jako

sobstan spoleensk systm, kter zahrnuje a
d vechny aspekty organizace ivota. Autor se
pokou
dokzat,
e
nejstar
znm
systematick metoda odvozovn pbuzenstv je
pouze po ensk linii a e patrilinern urovn
pbuzenstv vzniklo a pozdjm vvojem" (s.
10). Je vak pozoruhodn, e prv v dle, v nm
se
Hartland
pokou
dokzat
prvenstv
matrilinernho
pvodu
ped
patrilinernm,
narme na tvrzen, e matesk a otcovsk
prvo
jsou
vdy
smen.
Hartland
k:
Patriarchln d a patrilinern pbuzenstv na
celm svt do mateskho prva neustle
zasahovaly. Matrilinern instituce proto nachzme tm ve vech stadich pechodu ke
spolenosti, v n je stedem pbuzenstv i vldy
otec" (s. 34). Ve skutenosti se vci maj tak, e
ve vech stech svta nalzme pbuzenstv
zaloen na matesk linii zrove s institucemi
otcovsk autority a oba tyto zpsoby odvozovn
pvodu jsou neoddliteln provzny.
Nabz se otzka, zda je vbec nutn njak
hypotzy prvopotku" a po sob jdoucch
stadi" ve vvoji odvozovn pvodu vymlet,
kdy vzpt tvrdme, e lid ij ve vech typech
spolenosti, od nejniho po nejvy, v pechodnm stavu. Empirick vysvtlen bude spe
takov, e matestv a otcovstv na sob nikdy
nejsou nezvisl. Fakta nae zkoumn smuj k
otzce, zda me existovat matrilinie, kter by
otce vbec nebrala do vahy, a zda snad tyto dva
typy odvozovn pvodu nejsou komplementrn
spe ne protichdn. E. B. Tylor a W. H. R.
Rivers ji k tomuto pojet smovali a napklad
Rivers rozdluje matesk a otcovsk prvo na ti
nezvisl principy odvozovn, a to pvodu,
ddictv a nslednictv. Nejlpe vak toto tma

pojal Dr. Lowie, kter do problematiky vnesl d a

rovn pedstavil velmi innou terminologii
bilaterlnho
a
unilaterlnho
odvozovn
pbuzenstv. Organizace rodiny

je zaloena na bilaterlnm zpsobu odvozovn,

zatmco
organizace
klanu
na
zpsobu
21
unilaterlnm. Lowie jasn ukazuje, e rodina je
univerzln jednotka a genealogie se odvozuj
rovnomrn z obou stran, a proto je vce ne
poetil diskutovat o ist patrilinern nebo
matrilinern spolenosti. Toto stanovisko je
naprosto nevyvratiteln. Nemn dleit je
Lowieho teorie klanu. Ukzal, e ve spolenosti, v
n je v uritm ohledu zdraznna jedna strana
pbuzenstv, vznikaj rozen pbuzensk
skupiny toho i onoho typu pokrevn nebo
klanov organizace lidstva.
Je asi na mst doplnit Lowieho argument a
vysvtlit, pro se nkter lidsk vztahy odvozuj
unilaterlnm zpsobem, jak k tomu dochz a
jak
jsou
mechanismy
tohoto
odvozovn
pbuzenstv.
Pesvdili jsme se, e ve vech zleitostech,
v nich jsou matka a otec pro dt dleit, mus
bt pbuzenstv odvozovno z obou stran.
Instituce rodiny, sestvajc vdy z obou rodi a
poutajc dt dvojitm svazkem, je tak u potku
bilaterlnho odvozovn pbuzenstv. Kdy na
chvli oddlme sociologickou realitu domorodho
ivota od pravidel odvozovn pbuzenstv u
danho kmene, zjistme, e pbuzenstv je ji od
nejranjch stadi ivota jedince odvozovno z
obou stran. Oba rodie jsou dleit, avak jejich
role nen identick ani symetrick. Bhem ivota
se vztahy mezi dttem a jeho rodii mn a za
nov situace je explicitn sociologick odvozovn
pbuzenstv nezbytn. Spolenost je tak vlastn
nucena
si
vytvoit
svou
vlastn
teorii
pbuzenstv. Pozdj stadia vchovy spovaj,
jak jsme se mohli pesvdit, v pedvn

21 R. H. Lowie, Primitivn spolenost (Primitive Society),

kapitoly Rodina", Pbuzenstv" a Sourozenectv".

hmotnho majetku a tradinch znalost a dovednost s nm spojench. Spovaj tak v osvojovn

posto

j, povinnost a vsad, kter jsou spojeny se

vzestupem
cti
a spoleenskho
postaven.
Pedvn materilnch statk, mravnch hodnot a
osobnch vsad m dv strnky. Pro rodie
pedstavuje bm vuky, neustlho vynakldn
nmahy a trpliv prce s dttem, ale i pedn
hmotnho bohatstv, majetku a pravomoc. Z
obou dvod tedy penos kultury z jedn
generace na druhou mus stt na pevnch
citovch zkladech. Mus probhat mezi jedinci,
kter poj siln pouto lsky a nklonnosti.
Spolenost, jak vme, m k dispozici pouze jedin
zdroj takovch cit, a to biologick vybaven
rodiovskmi sklony. Penos kultury je proto ve
vech aspektech vdy vzn na biologick vztah
rodie k dtti a vdy se odehrv v rmci rodiny.
To ale nen vechno. Stle existuje monost
penosu v otcovsk nebo matesk linii i v linich
obou. Posledn z tchto monost je zjevn tou
nejmn uspokojivou: vedla by k ad nebezpe,
obtm a psychick nestabilit, prvkm dvojznanosti a zmatku. Jedinec by si vdy mohl vybrat
mezi pslunost ke dvma skupinm, vdy by si
mohl nrokovat majetek ze dvou zdroj, vdy by
ml dv alternativy a dvoj postaven. Naopak by
stejn mohl penechat svou pozici a sociln
identitu jednomu ze dvou nrokovatel. Tento typ
spolenosti by pedstavoval ustavin zdroj
hdek, tkost a konflikt a rovn by, jak je na
prvn pohled patrn, vytvoil nesnesitelnou
situaci. N zvr potvrzuje skutenost, e v
dn
lidsk
spolenosti
nejsou
pvod,
nslednictv a ddictv ponechny nevyjasnn.
Dokonce i v takovch spolenostech, jako je
polynsk, kde si jedinec me vybrat mezi
mateskou a otcovskou lini, mus toto rozhodnut
padnout v ranm mld. Princip unilaterlnho
pbuzenstv tedy nen nhodn. Neme bt

vysvtlen" odkazem na pedstavu otcovstv i na

njak
rys
primitivn
psychologie
nebo
spoleensk organizace. Pedstavuje jedinou
monou cestu, jak se vypodat s pro

blmem
pevodu
majetku,
postaven
a
spoleenskch
privilegi.
Pesto
vak,
jak
uvidme, nevyluuje mnoho komplikac, vedlejch
jev a druhotnch reakc. Stle existuje monost
volby mezi mateskm a otcovskm prvem.
Pojme se ble podvat, jak je princip
pbuzenstv v matesk a otcovsk linii. Vme, e
uspodn jednotlivch emoc do citovch vztah
je tsn spjato s uspodnm spolenosti. V
procesu utven vztahu k matce, kter jsme
podrobn sledovali v prvn sti knihy a shrnuli v
jedn z poslednch kapitol, nenachzme dn
vraznj otes zpsoben pemnou ran nhy
ve vkonnou autoritu. V mateskm prvu tm v
rukou donucovac moc nikoli matka, ale jej bratr.
Ani nslednictv nevyvolv mezi matkou a
synem dn antagonismus nebo rlivost, nebo
ddictv na syna pechz po jejm bratrovi. Pouto
osobn nklonnosti a lsky je pitom navzdory
vem kulturnm a spoleenskm vlivm silnj
mezi matkou a dttem ne mezi otcem a dttem.
Nen tak dn dvod zastrat, e zeteln
tlesn povaha matestv me vrazn pispt
ke zdraznn identity mezi potomkem a matkou.
Akoliv tak pedstavy o rozmnoovn, pocity
nnosti v dtstv a celkov silnj vazba mezi
matkou a dttem vedou ke vztahu citov
mnohem intenzivnjmu, tento vztah nen nijak
zatovn penosem prvnho statusu a majetku.
Jinmi slovy, spoleensk norma, podle n syn
dd po matinu bratrovi, vztah mezi matkou a
synem
v
matrilineln
spolenosti
nijak
nenaruuje a v zsad zpsobuje, e tento vztah
je zjevnj empirickmu pozorovn a citov
silnj. Jak jsme vidli pi podrobnm rozboru
instituc jedn matrilinern spolenosti, matin
bratr pedstavujc psnou autoritu, spoleensk

idely a ambice psob velmi phodn zvnjku

rodinnho kruhu.
V minul kapitole jsme jasn vidli, jak v
otcovskm prvu naopak dochz pi utven
citovho vztahu ke

zetelnmu pelomu. V patrilinern spolenosti

na sebe otec mus vzt dvoj roli milujcho ptele
a nesmlouvavho strce zkona. Nsledkem je
pak disharmonie vztahu a spoleensk obte v
rmci rodiny zpsoben naruenm spoluprce a
vznikem rlivosti a soupeen v jejm samotnm
nitru.
Je dobr si uvdomit jet jednu vc. V
primitivnch spolenostech jsou pohlavn vztahy
regulovny pbuzenstvm jet silnji ne ve
spolenostech
civilizovanch.
Rozen
pbuzenstv
nad
rmec
rodiny
v
mnoha
spolenostech vysuje v pravidlo exogamie a
vznik klan. V mateskm prvu je zkaz incestu
jednodue rozen na zkaz sexulnho styku v
rmci celho klanu. V matrilinern spolenosti je
proto vytven postoje k sexulnm vztahm se
enami, kter pat do komunity, plynul a
nekomplikovan.
Naopak
v
patriarchln
spolenosti mus bt vytvoeno zcela nov schma
dovolenho a zapovzenho sexu, protoe klanov
exogamie nevznik jen prostm rozenm zkazu
incestu vztahujcho se na leny rodiny. Patrilinern exogamie toti nezahrnuje osobu, s n je
teba se incestnho styku vyvarovat co nejpsnji,
a tou je matka. Vidme tak, e matesk prvo je z
ady dvod mon povaovat za uitenj
princip
uspodn
spolenosti
ne
prvo
otcovsk. Jeho uitenost se pochopiteln vztahuje k t rovni spoleenskho uspodn, na n
hraje pbuzenstv zsadn sociologickou lohu v
um i klasifikanm smyslu.
Je nutn si uvdomit, e i otcovsk prvo skt
podstatn vhody. V mateskm prvu je autorita
nad dttem dvojit a rodina je roztpena. Rozvj
se zde sloit systm kovch vztah, kter na
primitivn rovni posiluje pedivo spolenosti,
avak na vych rovnch by pinesl mnoh

komplikace.
S
pokrokem
kultury,
znikem
instituce klanu a klasifikan funkce pbuzenstv,
s potebou zjednoduit

organizaci mstnho kmenovho spoleenstv,

msta a sttu zan pirozen dominovat princip
otcovskho prva. To ns vak odvd od
vytyenho smru vzkumu.
Mohli jsme se pesvdit, e relativn vhody
mateskho a otcovskho prva jsou dobe
vyveny a e zejm nen mon ani jednomu
pisoudit prvenstv nebo ir vskyt. Vhoda
unilaterlnho principu odvozovn pbuzenstv
oproti bilaterlnmu je vak z hlediska prvnho,
ekonomickho
a
spoleenskho
nade
vi
pochybnost.
Nejpodstarnj je si uvdomit, e matesk
ani otcovsk prvo neme nikdy bt vlunm
zpsobem odvozovn pbuzenstv nebo pvodu.
Draz na jeden z tchto zpsob je kladen pouze
pi pedvn konkrtnch hodnot hmotn,
morln nebo spoleensk povahy. Jak jsem ji
ukzal pi jinch pleitostech, n uplatnn
jednoho principu bv doprovzeno zvyky a
tradicemi, kter do jist mry zastraj jeho
jednostrann psoben.
Vrtme-li se jet jednou na zatek, ili ke
kritice, kterou dr. Jones vznesl vi zvrm
pedchozch st tto knihy, vidme nyn, e
matesk prvo nen tajemn jev vyvolan
neznmmi spoleenskmi a ekonomickmi
dvody". Matesk prvo je jednm ze dvou
zpsob odvozovn pbuzenstv. Kad z nich
m jist vhody, avak na stran mateskho
prva
mon
pevauj.
Tou
zdaleka
nejvznamnj, kterou jsme uvedli v tto
kapitole, jsou vylouen silnch repres z citovho
vztahu k otci a systm sexulnch tabu, v nich
matka zaujm konzistentnj a vyvenj
postaven.

11

Zloin a zvyk v divosk spolenosti" (Crime and

Custom in Savage Society), 1926; Nature, suplement z 6.
nora 1926 a lnek z 15. srpna 1925.

Kapitola 12 Kultura
a komplex"

Oblast naeho bdn, tedy jak promny

instinktivnho vybaven souvisej s pechodem z
prody do kultury, je ji vyerpna. Nyn meme
krtce nastnit prbh na diskuse a shrnout jej
vsledky. Zanali jsme u nzor psychoanalzy
na vznik a historii komplexu a narazili na
mnostv nejasnost a rozpor. Koncept potlaen
prvk ji jednou potlaench, teorie, podle n
neznalost principu otcovstv a matrilinie byly
vytvoeny jako prostedek k utlumen nenvisti,
pedstava, e otcovsk prvo spn e
vtinu problm v rodin, to ve lze jen tko
slouit s obecnou doktrnou psychoanalzy stejn
jako se zkladnmi antropologickmi fakty a
principy. Tak jsme zjistili, e vechny tyto
rozpory maj pvod v pedstav, podle kter je
oidipsk komplex prvotn pina kultury, z n
teprve
povstala
vtina
lidskch
instituc,
mylenek a systm vry. Ve snaze dobrat se
konkrtn podoby, ji podle psychoanalytick
teorie tento oidipsk komplex pvodn ml, jsme
narazili na Freudovu hypotzu prvotnho zloinu". Podle Freuda je kultura spontnn vyvolanou
reakc na prvotn zloin a vzpomnka na nj, ltost
a ambivalentn postoj v kolektivnm nevdom"
pevaj.
Tuto hypotzu jsme naprosto nemohli pijmout
a to ns donutilo podvat se na vc podrobnji.
Zjistili jsme, e aby tato hypotza byla
smyslupln a nettila se o etn rozpory, mus v
n totemick zloin pedstavovat pedl mezi prodou a kulturou, okamik kulturnho potku.

Zsadn omyl Freudovy hypotzy stejn jako

vech ostatnch spekulac o prvotn form rodiny
jsme odhalili v nerozpoznn

rozdlu
mezi
instinktem
a
zvykem,
mezi
biologicky
podmnnou
reakc
a
kulturn
adaptac. Pedmtem naeho zkoumn se tak
stala transformace rodinnch vztah pod vlivem
pechodu z prody do kultury.
Pokusili jsme se odhalit dleit zmny
vrozenho vybaven lovka a ukzat dsledky
tchto zmn pro lidskou mentalitu. Pitom jsme
pochopiteln narazili na nejdleitj tmata
psychoanalzy a podailo se nm pedloit teorii
pirozenho vzniku rodinnho komplexu. Zjistili
jsme, e komplex je nutnm vedlejm produktem
kultury, kter vznik v prbhu pemny rodiny
ze spoleenstv stmelenho instinkty na skupinu
spojenou kulturnmi svazky. Psychologicky eeno
tato pemna znamen, e soudrnost zaloen
na etzci vzjemn propojench pud je
transformovna v systm uspodanch citovch
vztah. Citov vztahy se utvej v souladu s
psychologickmi zkony, kter d prbh
duevnho zrn tak, aby mnostv postoj, nlad
a instinkt v danm vztahu bylo co nejmen.
Mechanismus psoben tchto zkon jsme
objevili
ve
vlivu
spoleenskho
prosted,
kulturnch
vlivech
a
pmch
osobnch
kontaktech.
Proces vylouen uritch postoj a popud ze
vztahu dtte k rodim me probhat rznmi
zpsoby. K systematickmu uspodn tchto
popud a pocit me dochzet postupnm
odeznvnm
uritch
postoj,
pomoc
dramatickch ok a zkonstruovanch idel jako
napklad pi obadech, i zesmovnm a
psobenm obecnho mnn. Tmito mechanismy
je napklad ze vztahu dtte k matce postupn
vylouena smyslnost a lska mezi otcem a synem
se obvykle mn ve vztah pln psnosti a
donucovac moci. Psoben tchto mechanism

vak nevede vdy k pln stejnm vsledkm.

Mnoh svry uvnit mysli i spolenosti maj
pvod v chybnch kulturnch mechanismech,
kter potlauj a usmruj

sexualitu nebo vnucuj autoritu. Pesvdili jsme

se o tom velmi podrobn na nkolika konkrtnch
ppadech v prvnch dvou stech tto knihy a v
jej posledn sti jsme nali i teoretick
zdvodnn.
Utven citovch vztah i napt a konflikty,
kter z nich vyplvaj, tak do velk mry zvis na
sociologickm mechanismu dan spolenosti.
Hlavnmi prvky tohoto mechanismu jsou regulace
dtsk
sexuality,
incestn
tabu,
pravidla
exogamie, rozdlen autority a zpsob uspodn
domcnosti. V tomto objevu pravdpodobn
spov
nejvt
pnos
tohoto
pojednn.
Podailo se nm prokzat souvztanost mezi
biologickmi, psychologickmi a sociologickmi
faktory. Rozvinuli jsme teorii, podle n jsou
instinkty v kulturnch podmnkch tvrn a
instinktivn reakce se mn na kulturn formy
adaptace. Z psychologickho hlediska nabz nae
teorie pstup, kter bere pln v vahu
spoleensk faktory, ale zrove se zbavuje hypotz skupinov mysli", kolektivnho nevdom",
pospolitostnho
instinktu"
a
podobnch
metafyzickch pojm.
Pitom se neustle zabvme stednmi
tmaty psychoanalzy, tedy problmem incestu,
otcovsk autority, sexulnch tabu a zrn
instinktu. Zvry m argumentace v podstat v
mnoha bodech podporuj obecnou nauku psychoanalzy, avak v jinch je zejm nutnost
uinit revizi. Dokonce i pokud jde o matesk
prvo a jeho dsledky a funkce, vsledky bdn,
kter jsem publikoval dve, ani zvry tto knihy
psychoanalytickou doktrnu zcela nepodvracej.
Matesk prvo, jak jsem se ji zmnil, m navc
ped prvem otcovskm vhodu v tom, e
oidipsk komplex tp". Autoritu rozdluje mezi
dva mue a zrove zavd zkaz incestu, kter je

zcela jednoznan a v nm exogamie vychz

pmo ze sexulnho tabu v domcnosti. Poznali
jsme vak, e matesk prvo nen na komplexu
nijak zvisl a e se jedn o ir fenomn, kter
je pod

mnn mnostvm rznch pin. Snail jsem se je

uvst konkrtn, abych se vyhnul nmitce dr.
Jonese, e vznik mateskho prva odvozuji od
neznmch socilnch a ekonomickch pin.
Pokusil jsem se ukzat, e matesk prvo lze ze
dvou monch forem odvozovn pbuzenstv
povaovat za uitenj variantu. Podstatou
mho argumentu je, e unilaterln zpsob
odvozovn pbuzenstv je uvn tm ve vech
kulturch, avak u lid nzk kulturn rovn m
matesk linie znan vhody ped lini otcovskou.
Jednou z tchto vznamnch vhod, jimi se
matesk
prvo
vyznauje,
je
schopnost
modifikovat a tpit komplex".
Dodvm, e z pohledu psychoanalytick teorie
je obtn vysvtlit, pro by komplex ml bt
kodliv. Pro stoupence psychoanalzy je komplex
pece fons et origo kultury, potek nboenstv,
prva a morlky. Pro bychom jej tedy mli
odbourvat? Pro by lidstvo nebo kolektivn
mysl" mli vymlet" njak zpsoby, jak se ho
zbavit? My chpeme komplex nikoliv jako pinu,
ale jako vedlej produkt, nikoliv jako tvoiv
princip, ale jako nedostatek v adaptaci. Tento
nedostatek je mn kodliv v mateskm prvu
ne v otcovskm.
Tyto zvry byly poprv uvedeny ve dvou
lncch, kter vyly ped nkolika lety oddlen a
nyn jsou znovu otitny jako st I a II tto knihy.
I zde jsme pi zkoumn obecnho problmu
dospli k uritmu potvrzen psychoanalytick
teorie, je-li chpna jako inspirace a pracovn
hypotza, a nikoliv jako systm dogmatickch
zsad.
Vdeck
vzkum
spov
ve
vzjemn
spoluprci
specialist
na
rzn
obory.
Antropologovi se dostalo urit pomoci od
psychoanalytick koly a byla by nesmrn koda,

kdyby jej zastnci odmtli spolupracovat a

pijmout to, co jim je v dobr ve nabzeno z
oblasti, v n konec konc ani nemohou stt na
domc pd. Vzestup vdy nikdy

nespov jen v pokroku jednm, pmm smrem.

Pi pronikn do novch oblast se asto s velkm
silm osv i nerodn pda. Vdt, kdy je teba
opustit neobhajitelnou pozici, je pro badatele i
stoupence teoretickch doktrn stejn dleit
jako pro pionra objevujcho novou zemi. Nikdy
by se pece nemlo zapomnat, e pi vdeckch
objevech lze nkolik zlatch zrnek pravdy zskat
jen trplivm vymvnm a pesvnm hromad
neuitench oblzk a psku.

K prvnmu eskmu pekladu

knihy zakladatele sociln
antropologie
Petr Skalnk

Zakladatel
sociln
antropologie
Bronislaw
Malinowski (1884-1942) dokonil knihu Sex and
Repression in Savage Society (Sex a represe v
divosk spolenosti) na vrcholu svch tvrch
sil, v roce 1927, kdy sc stal prvnm profesorem
sociln antropologie na London School of
Economics.
Kniha
byla
vnovna
Paulu
Khunerovi, s nm se poprv setkal na Nov
Guineji v roce 1914 a podruh v australskm
Melbourne, kde il a pracoval po skonen svho
druhho trobriandskho vzkumu. S Khunerem a
jeho enou se pak ptelil po celou svou
londnskou kariru. Khuncr byl znm vdesk
idovsk podnikatel. Jmno jeho produktu
Khunerol (jedl olej) bylo znmo kadmu, kdo se
v pedvlenm eskoslovensku i jinde v Evrop
zabval ppravou pokrm. Dalm idem, kter
il ve Vdni a jako by soupeil s Khunerem o
popularitu, byl Sigmund Freud. lka-psychiatr,
kter se stal zakladatelem novho hnut:
psychoanalzy. Dvact lta, poznamenan v
Rakousku, Maarsku i Nmecku povlenmi
devastujcmi inflacemi a celkovou politickou
nestabilitou nominln demokratickch reim,
byla ivnou pdou pro psychoanalzu, velkou
mdu sv doby, mdu, kter mla vysvobodit ty,
kte si to mohli dovolit finann, od zte
duevnch
nejistot
i
balastu
sexuln
podmnnho chovn, je navenek jako by
neexistovalo. V on dob se morlka buroazie

teprve mla pod vlivem Freudovm zat

osvobozovat od pruderie a pokrytectv osck
rakousko-uhersk
monarchie.
Malinowski
monarchii
obdivoval,
protoe
dokzala
poskytnout celkovou stabilitu a pod politickou
ochranou koruny zrove i dostatek prostoru pro
rozvoj nrodn kultury i modernismu ivotnho
stylu.

Modernismus Mladho Polska, kter siln ovlivnil

mladho Malinowskho a jeho ptele, mezi nimi
nechybl ani gnius cel ady umn Stanislaw
Ignacy Witkiewicz zvan Witkacy, byl doprovodnm jevem kulturn autonomie jeho rodn Halie
poslednch
desetiletch
mnohonrodnostn
monarchie. Fascinace sexem i drogami v tto
permisivn epoe nechybla. Podle nkterch
indici, kter najdeme v dle Witkacyho, tehdy
dokonce dolo mezi Witkacym a Malinowskm k
experimentovn homosexulnho typu.
Avak
Malinowskmu
nestaila
kulturn
autonomie, nebo byl dky sv osobnostn formaci
lovkem
kosmopolitnm,
neobyejn
scestovalm ji v jinoskm a studentskm vku,
schopnm st i pst vedle rodn poltiny v pti
svtovch
jazycch
(anglitina,
nmina,
francouztina, italtina a panltina). Vedle
filozofie a fyziky studoval Malinowski na
krakovsk Jagellonsk univerzit i psychologii. Po
obdren tamjho doktortu (s ocennm
summa cum (aude a veejnm pednm diplomu
sub auspiciis Imperators) pokraoval ve studich
psychologie a ekonomie v Lipsku, kde byli jeho
profesory Wilhelm Wundt a Karl Bcher. V roce
1910 odjd na studia sociologie a etnologie do
Londna, kde na London School of Economics jsou
jeho
profesory
Carl
Seligman
a
Edvard
Westermarck. V onch tyech letech do
vypuknut prvn svtov vlky, kter trvil
stdav v Krakov, Zakopanm a Londn, se mu
podailo napsat a vydat dv knihy na zklad
kritickho rozboru odborn literatury: anglicky
Rodina u australskch domorodc (The Family
among the Austrafian Aborigines, 1913) a polsky
Prvotn ury a formy spoleenskho zzen
(Wierzenia
pierwotne
i
formy
stroj
spofecznego, 1915). Za vlky krom ternnch

vzkum na ostrov Mailu a na Trobriandovch

ostrovech strvil dlouh obdob v australskch
mstech Adelaide a Melbourne, kde se tak
oenil. Do Britnie se vrtil v roce 1920 a brzy
nato odjel na Kanrsk ostrovy, kde se
stylistickou pomoc manelky Elsie, rozen
Massonov, napsal svou prvn trobriandskou
monografii
Argonauti
npadnho
Pacifiku
(Argonauts of the Western Pacific), je vyla v
Londn v roce 1922. Povlen Polsko, jeho
vlast, a osvo

bozeno od vce jak stolet ciz nadvldy, nebylo

pro nj osobn eenm. Svobodn Polsko se
vynoilo z vlky jako nestabiln kolos se slabm
prmyslem a extenzivnm zemdlstvm, kter
nemohl zaruit ani prosperitu ani bezpenost.
Zato pekypovalo nacionalismem i znanm
stupnm izolovanosti. Proto se do Polska krom
nkolika kratch nvtv nikdy nadobro nevrtil,
a mu byla v jeho rodnm Krakov nabzena
prestin profesura etnologie.
0 slvu Malinowski usiloval v roli socilnho
antropologa, jako zakladatel discipliny, kter
historizujc
a
zhusta
kabinetn
etnologii
pekonvala akcentem na co nejhlub studium
souasnosti
prostednictvm
dlouhodobho
intenzivnho ternnho vzkumu. Psychoanalza
byla ve 20. letech 20. stolet inovac podobnho
raen jako sociln antropologie. Vynoila se z
hluboce
vzdlan
stedn
Evropy
jakoby
mysterizn - alespo se tak jevila anglosaskmu
svtu, kter koeny stedoevropsk kultury znal
jen zprostedkovan. I Malinowski se vrtil z
Nov Guineje do Britnie jako jaksi deus ex
machina. Pivezl s sebou detailn znalosti, zskan za dlouhodobho bezprostednho ivota mezi
divochy - jak se tehdy nazvali domorodci
tropickch oblast svta. Jeho intenzivn ternn
vzkum,
zaloen
na
znalosti
mstnho
austronzskho jazyka kifiwifa, ktermu se v
ternu nauil, byl bezprostednm autentickm
svdectvm, nebo Malinowski skuten il
dvakrt po jednom roku mezi domorodci v
sousedstv trobriandskho nelnka To'oluwa ve
vesnici Omarakana na nejvtm trobriandskm
ostrov Boyowa. Ml tedy uniktn pleitost
pozorovat a astnit se ivota Trobrianan.
Nicmn nikdy neztratil ze zetele teoretick
otzky o charakteru lidsk spolenosti a usiloval
o to, aby jeho asto neobyejn iv a poutav

popisy ivota tchto domorodc byly zasazeny do

sil o odpovdi na otzky po smyslu jejich
innost i mylen. Bez znalosti jazyka a
dlouhodobho ovovn vpovd pozorovnm
chovn by to nebylo mon. Proto sociln
antropologie byla revolun vdn disciplnou. Pro
tehdy dominujc evolucionisty byly poznatky,
kter Malinowski zskal v ternu, vhledem do
ran fze vvoje lidstva. Malinowski byl hluboce
vzdln

i v historiografi a tak vdl, e v nepsemnch

spolenostech nelze rekonstruovat minulost tak
jako ve spolenostech, kde se zachovaly zpisy.
Jako socilnmu antropologovi mu vak pedevm
lo o poznn funkc instituc a autentick ivotn
praxe, jak je zail a mohl pozorovat v prbhu
svho ternnho vzkumu. Analza na mst
zkoumateln skutenosti mla tak pirozen
pednost ped rekonstrukc minulosti, pro kterou
v neliterrn spolenosti typu Trobriandn
neexistovalo dost pramen i dkaz. Malinowski
sice v nzvech svch dl i v textech pouval
evolucionistick termny divoi i divosk
spolenost, ty vak v jeho dob nemly onen
pejorativn pdech jako dnes. Nicmn ho jeho
ternn
zkuenost
dostaten
pouila
o
neobyejn sloitosti takovto spolenosti a o
tom, e i v situacch, kdy se zpadnmu lovku
vechno zd neracionln, je zena racionln
vahou. A se jeho prvn velk monografie
zabvala systmem meziostrovn ceremoniln
vmny zvanho kula, vdl, e jednm z kl k
pochopen
trobriandsk
spolenosti
je
pbuzenstv, je v jeho dob bylo chpno jako
zce souvisejc se vztahy mezi pohlavmi.
Protoe
vak
rozhodn
nebyl
biologickm
deterministou, uvidl ve Freudov psychoanalze
monou
alternativn
cestu
k
snadnjmu
uchopen
souvislost
mezi
sexualitou
a
pbuzenstvm vetn problematiky rodiny. Kniha
Sex a represe o diuosk spolenosti, zde
pedkldan eskmu teni, je spolu s menm
spiskem Otec o primitiun psychologii [Father in
Primitiue Psychology) vydanm o nco dve ve
stejnm roce 1927, specifickou ppravnou studi
k jeho druh velk trobriandsk monografii
Sexuln %ioot diuoch u seuerofpadnMelansii

[$exual Life of Saoages in Northwestern

Mefanesia, 1929).
Clem i strategi Malinowskho bylo od
potku jeho kariry nabdnout svtu novou teorii
kultury, kter by brala do vahy obrovskou
variabilitu kulturnch forem. Tm, e podrobil
kritickmu rozboru Freudovu teorii vzniku kultury
na
zklad
otcovrady
spojenmi
silami
frustrovanch syn (oidipsk komplex), otevel si
Malinowski cestu k expoz sv vlastn teorie
vzniku kultury, vetn politickho uspodn,
prvnch norem i nboenstv. Mali

nowski postupuje komparativn metodou. Na

jedn stran srovnv Freudv psychologismus
se
zsadami
socilnch
vd,
jako
jsou
antropologie a sociologie, na stran druh
systematicky
srovnv
socializaci
a
vvoj
sexuln podmnnho chovn v zpadnch
spolenostech a ve spolenostech divoskch,
zejmna na pklad trobriandskm. Specifickm
rmcem
jeho
rozboru
je
dal
srovnn:
mateskoprvnch a matrilinernch Trobrianan
s a patriarchlnmi spolenostmi evropskho, tj.
zpadnho typu. Pitom si vm i laterality, to
jest vztah v rodin vi otcov a matin
pbuzenstvu. Hned na potku bude teni dky
Malinowskmu jasn, e Freudova teorie je
eurocentrick a navc zakotvena ve vysplch
spolenostech kapitalistickho obdob a to
zejmna
v
jejich
zmonjch
vrstvch.
Malinowski sice uznv, e Freud objevil nov
rozmry psychiky lovka ve vztazch mezi leny
zk rodiny, ale podtrhuje, e z pozorovn
souasnch divoch" lze odvodit, e rodina je v
rznch spoleenstvch rzn a to dokonce i v
rznch
spoleenskch
vrstvch
tho
spoleenstv. Malinowski se pt: Mn se
konflikty, vn a nklonnosti v rodin podle
jejho uspodn, nebo zstvaj stejn pro cel
lidstvo?" (s. 17 tohoto vydn). Odpovd si, e
uspodn je rzn v rznch spolenostech, a
proto
nuklern
komplex
rodiny
neme
zstvat konstantn u vech lidskch ras a
skupin, nbr se mus mnit podle rodinnho
uspodn" (tamt). Malinowski vak sprvn
poznamenv, e daje o modern spolenosti
evropskho typu nemaj stejnou hodnotu jako ty,
kter sm zskal antropologickm vzkumem v
Melansii. Vyzv proto k proveden antropologickho vzkumu v modern Evrop a pmo

pe, e je nezbytn zpracovat stejn i evropsk

materil a postupovat tak, jako by byl zkoumn
stejnmi
metodami
a
posuzovn
z
antropologickho hlediska". Freud vak vychz
ve sv slavn knize Totem a tabu (1913, nkolik
eskch vydn) ze spekulativnho pedpokladu
univerzlnho vzniku kultury: totemismu a zkazu
incestu, exogamie a obti na zklad dramatu
prvotn otcovrady, oidipskho komplexu. Tm se
sna
vysvtlit
psychologicky
celou
adu
antropologickch kate

gori, k nim nem srovnvac daje pochzejc z

bezprostednho
ternnho
vzkumu.
Jeho
ternn"
materil
pochz
vlun
z
psychiatricko-psychoanalytickho
zkoumn
pslunk stednch a vych vrstev ve Vdni a
stedn Evrop potku 20. stolet. Malinowski
poznamenv, e v dnm psychoanalytickm
popisu jsem nenael ani jednu konzistentn
referenci o spoleenskm prosted, a tm mn
rozbor toho, jak se nuklern komplex a jeho
piny mn v zvislosti na spoleensk vrstv
na spolenosti. Je pece zcela zejm, e dtsk
konflikty v bohat vybavenm dtskm pokoji
man nebudou stejn jako v pbytku rolnka i
jednopokojovm
byt
chudho
pracujcho
lovka" (s. 24 tohoto vydn). Proto Malinowski
povauje za nutn zabvat se i spodn a mn
kultivovanou vrstvou spolenosti, kde se vci
nazvaj pravmi jmny, kde je dt ve stlm
kontaktu s rodii, ije a stravuje se s nimi v jedn
mstnosti a sp na jedn posteli a kde rodi nem
dnho zstupce", kter by mu obraz rodiny
komplikoval. Velk st monografie pak postupn
rozebr v komparativnm stylu stadia dtstv a
dospvn v Melansii a v modern zpadn
spolenosti. Poukazuje nzorn na to, e svt
dosplch
zejmna
v
bohatch
vrstvch
civilizovan spolenosti zpadnho typu vytv v
dtech podzen reflexy, pocity viny, vyvolv v
nich poznn neslunosti, kterou by jinak ani
nepociovaly. Naproti tomu dtstv, adolescence,
ale i dospl ivot se v divoskch spolenostech
odbvaj bez skrvn, studu i jinho druhu
pokrytectv. V mnoha ohledech Malinowski s
Freudem souhlas, v jinch, a velmi zvanch
bodech, se antropologie s psychoanalzou
rozchz.

Malinowskho kniha je dokumentem doby, v n

vznikla. Mnoho tmat jet bylo tabuizovno.
Napklad knihy Havelocka Ellise, slavnho
britskho sexuologa a souasnka Malinowskho,
se nesmly prodvat a bt veejn pstupny v
britskch knihovnch. Vydvaly se povtinou v
USA.
I
Malinowskho
dlo,
podobn
jako
Freudovo, stihl na evropskm kontinentu osud ne
nepodobn, ba hor: nacionln socialist jeho
knihy plili, protoe se zabvaly mimo jin
tabuizovanmi tmaty sexulnho chovn, a v
ppa

d
Malinowskho
obsahovaly
dokonce
systematick porovnn kulturnch praktik v
modernch spolenostech zpadnho typu se
spolenostmi primitivnmi. To byl ppad i tto
knihy. Samozejm ada tvrzen v n byla
pozdjm vvojem v antropologii i psychologii
modifikovna. Pesto zstv Malinowskho
pojednn o sexu a jeho potlaovn jak v
divosk
tak
v
civilizovan
spolenosti
neobyejn pounm tenm a o uitenosti
vydn eskho pekladu neme bt pochyb.
Prv
pro
tento
systematick
vklad
v
porovnvacm duchu, kdy i modern spolenost je
citliv lenna do stav zmonch a vzdlanch
a do vrstev pracujcch v zemdlstv a prmyslu,
je Malinowskho kniha pitaliv pro antropology
i pro jakhokoli tene, kter se neboj bt
srovnvn s divochy. Je napsna pstupnm
jazykem, kter si nezad s nejlepmi populrn
pounmi dly a pitom neztrc na sv
profesionln vdeck rovni. Nezbv ne si
pt, aby i jin Malinowskho dla spatila svtlo
svta v etin, stejn jako je tomu v mnoha
jinch jazycch. V polsk vlasti Malinowskho ji
vydali tinctidln pln vydn jeho tvorby, a to
pesto, e valn vtina musela bt peloena.
Pokud plat, e modern sociln antropologie by
nevznikla bez Malinowskho metodologick a
teoretick revoluce, pak prvnm pedpokladem
pro to, aby po 70 letech dola tato intelektuln
revoluce do esk republiky, jsou esk peklady
dla tohoto gnia, kter podle Arnota Gellnera
symbolicky zazl" Frazera (aluze na Zlatou
ratolest,
kde
slbnouc
knz
je
rituln
zavradn) a zatm se nikomu nepodailo
zaznout Malinowskho. Je dnes ji klasikem a
pesto povtce aktulnm, bez kterho je i
souasn sociln antropologie nemysliteln.

Listopad 2006

Malinowski a psychoanalza
Frantiek Vrhel

1. Freud
Kdy Sigmund Freud dorazil roku 1938 do
anglickho
exilu
pot,
co
za
nj
Maric
Bonapartov sloila vkupn umoujc mu uniknout z nacisty obleen Vdn, jednou z prvnch
britskch osobnost, je jej oslovila, byl Bronislaw
Malinowski:
v
dopisu
adresovanm
Ann
Freudov
se
znm
antropolog
vyhlauje
oddanm obdivovatelem vaeho otce a Jeho
dla". Freudova odpov pichz za tyi dny:
Malinowskho obdiv je shledvn potujcm
pekvapenm", nebo a dosud se autorovi dopisu
Malinowski jevil spe jako odprce naich
hledisek". Potud George W. Stocking (1986),
jemu
se
vztah
vhlasnho
socilnho
antropologa zd bt ambioaentn. A u
ambivalentn i nikoli, je vhodn podtrhnout, e
Bronislaw Malinowski, zjevn spolu s Alfredem L.
Kroeberem, nle v ranch dvactch letech
minulho stolet k tm nemnoha antropologm,
jim
je
Freudova
psychoanalza
instanc
zvanou, podntem k hlubmu zamylen.
2. Malinowski a jeho shrnut psychoanalzy z roku 1923
V dopisu k editorovi asopisu Ntue vybz
Malinowski
k
nepedpojatmu
pohledu
na
Freudv pnos k antropologii, vyhbaje se na
jedn stran krajnosti misionsk horlivosti",
prostoupen dogmatismem a tonost, na druh
stran
pak
zjednoduujcmu
odmtn,
pznanmu pro takovho Graftona Elliota
Smithe. Malinowskho snahou je aplikovat"

nkter
Freudova
zjitn
na
divoskou
psychologii a obyeje". Jdrem obezetnho
pstupu, kvalifikovatelnho jako modifikujc",
stv se mu oidipsk komplex. Pipomeme, e
tento komplex - kanonicky vzato - je pojmn jako
skupina
i
soubor
pevn
nevdomch
mylenek

a pocit, sousteujcch se kolem pn vlastnit

rodie opanho pohlav a odstranit rodie
pohlav stejnho. Je dleit podtrhnout, e
oidipsk komplex je chpn jako jev unioer^n,
fylogeneticky zakotven, jak naznauje Freud v
dopise k Wilhelmu Fliessovi z 15. jna 1897,
stejn jako ve Tech pojednnch k teorii sexuality (1905). Ji Cvekl (1969) myslm prvem
rozliil tyi zetele nebo tyi otzky, je
komplex pedkld: integruj se v nm biologick,
psychologick i sociokulturn strnky; tyto
strnky se uplatuj v rzn intenzit a stupni;
komplex me nabvat rozlinch vzezen v
souvislosti s rodinnm uspodnm; a nakonec
nezapomeme, e oidipsk komplex je provn a
een vdy souasn v rovin skutenosti a v
rovin fantazie, je se prolnaj. Dodejme rovn,
e univerzalistick vize Freudova podncovala
zejmna ranou psychoanalytickou antropologii,
ztlesovanou
v
tomto
smyslu
snad
nejvmluvnji dlem Gzy Rheima, k pokusm o
transkulturln
zapasovn"
oidipskho
komplexu. V tto souvislosti sotva pekvap, e
Malinowski
vytk
sociologick
implikace"
Freudova konstruktu, implikace, je naznauj, e
v celm vvoji lidstva je nutno potat s instituc
jdrov rodiny a monogamnho manelstv s
psnm patriarchou na jedn a laskavou, citem
prolnutou matkou na stran druh.
V dobov perspektiv je zjevn, e Freudv
komplex
bezprostedn
zvis
na
Westermarckov pedpokladu starobylosti a trvn jdrov monogamn rodiny. Jak znmo, Freud
sm v Totemu a tabu vychz z postultu
prvotnosti
patriarchln
rodiny
ovldan
tyranizujcm otcem. Je vhodn zdraznit, e
podle
Malinowskho
lze
Freudv
postult
zakldat nejen monumentln The History
ofHuman
Marriage,
nbr
i
synchronnmi

^jitnmi empirick etnofogie. Pesto vak, pe

Malinowski, zkoumme-li uspodn
rodiny
podrobnji, nikoli jen v on hypotetick dvn
podob,
vyvstvaj
urit
pote.
Tak
matrilinern rodina je ppadem, kde vztah dt a
rodi nen dn v t form, ji pedpokld
Freudv oidipsk komplex; pkladem budi
trobriandsk rodina, v n je to matka a jej bratr,
kdo sousteuj zkonitou potestas\ zatmco

auunculus je onm krutm matriarchou", otec

figuruje spe jako citupln ptel a rdce svch
dt, nejsa dokonce - v souladu s klasickou tez ani pokrevnm pbuznm (pipomeme, e stejn
jako
mon
kulturn
variabilita
oidipskho
komplexu, tak otzka pokrevnho pbuzenstv
otce, a u na Trobriandovch ostrovech, nebo v
nativn Austrlii, zalehuj as od asu polemiky
na strnkch vdeckch asopis; k prvnmu lze
uvst
rzn
francouzsk
studie
z
konce
devadestch
let;
k
druhmu,
generalizovatelnmu pod nzvem uirgin birth,
polemiku van Dokkumovu z roku 2000).
Druhou
potenciln
modifikaci
oidipskho
komplexu me odhalovat takkajc p incestu:
ne matka, nbr sestra je primrnm objektem
zkazu
krvesmilstva.
Prost
jak
omezujc
autorita, tak i oddlujc tabu jsou rozlenny
jinm zpsobem, ne je tomu v ppad rodiny
patriarchln, i kdy Malinowskho zkoumn sn,
mt,
pevaujcch
sexulnch
obses
na
Trobriandech vcelku potvrzuj Freudova hlediska,
je - podle Malinowskho - poskytla antropologm
prvn konkrtn teorii vztahu mezi instinktivnm
ivotem a sociln instituc".
3. Sex a represe v divosk spolenosti jako rozveden
Prci o sexu a represi (1927) lze chpat jako
ozvuk,
jako
amplifikaci,
jako
rozpedcn
Malinowskho postoje z roku 1923. Meme se
tzat, v em je puab tohoto rozveden, je uinilo
Malinowskho protagonistou fundujc srky
antropologie
s
psychoanalzou.
Pedevm,
Malinowskho amplifikace nen pln koherentn.
Na jedn stran dostupuje na prh obecn
refutace, zaloen argumentativn matrilinern
strukturou", je ve sv trobriandsk verzi nezn
napt mezi otcem a synem: meme ci, e v
oidipskm komplexu existuje potlaen touha

zavradit otce a oenit se s matkou, zatmco v

matrilinern
spolenosti
na
Trobriandovch
ostrovech nachzme pn oenit se se sestrou a
zavradit strce z matiny strany" (s. 71 tohoto
vydn). Znamen to tedy, e psychoanalze
vdme
sice
za
odhalen
dleit
citov
konfigurace,
ale
Malinowskho
analza
prokzala, e Freudovy teorie nejen e zhruba

odpovdaj psychologii lovka, ale i dosti pesn

sleduj modifikace lidsk povahy pod vlivem
jednotlivch spoleenskch uspodn" (s. 72
tohoto vydn). Zmnila se snad modifikace"
pot, co byla odmtnuta obecnost oidipskho
komplexu, v refutaci"?
Na druh stran vak spch Malinowski
podotknout, e vlastn jeho zjitn nejsou v
rozporu s obecnmi" principy psychoanalzy:
jeho matesk prvo... m navc ped prvem
otcovskm vhodu v tom, e oidipsk komplex
.tp'. Autoritu rozdluje mezi dva mue" (s. 215
tohoto vydn). Nedosti na tto smlivosti.
Malinowski mon zapomnl na skutenost
virilokln rezidence u Trobriandan: je to mu,
manel, kdo je pnem (master"!), jsa ve sv
vesnici v dom, jen mu nle, jak patrno z
Malinowskho monografie o sexulnm (ivot
Trobriandan (1929). Volnji eeno: zatmco
prvn polovina, prvn dv sti Sexu a represe
odmt univerzlnost oidipskho komplexu, jev
se druh polovina, zbvajc druh dv sti dla
vi psychoanalze mnohem submisivnj".
Ustupuje psychoanalze, Malinowski prav, e pro
Jonese
matrilinern
systm
se
svm
avunkulrnm komplexem vznikl... jako zpsob
obrany proti prvotnm oidipskm sklonm" (s.
117
tohoto
vydn):
nsledujc
vta
Malinowskho
boduje
pak
pmo
psychoanalyticky: teni prvn poloviny, prvnch
dvou st shledaj v Jonesovch idejch ozvuk
neho, o em ji vdli, a shodnou se na tom, e
v zsad jsou daje openy o solidn zkladnu. Je
to snad jdro Malinowskho konen" reakce
nebo snad jeho obratu, znacho oputn
refutace? Je to snad nvrat k on pvodn
modifikaci? Nen snad nakonec pvab v rozveden
vlastnho ambivalentnho postoje?

V
tto
souvislosti
je
pozoruhodn,
e
matrilinern spoleenstv, jak ukzali Kathleen
Goughov a David M. Schneider (1961, cf. i
Barnouw 1973), jsou ne zcela zobecniteln s
ohledem na tabu incestu bratra a sestry, jak
dokld ppad Hopi a Aant; tato spoleenstv
se mohou liit i stupnm striktnosti, je
kulminuje u Minangkabau a Nayar. Jako by se
vracela
star
Jonesova
replikace:
zvry
trobriandskho badatele jsou zcela korektn v
ist

deskriptivn rovin, nikoli vak v rovin obecn".

Dodejme jet, e Malinowskho hlas, jakkoliv
ztlumen, nebyl zcela ojedinl. Tm vevdouc
Richard Thurnwald, stejn jako Malinowskho jej
vyznauje melansk ternn zkuenost, rovn
zpochybuje
obecnou
platnost
oidipskho
komplexu
(1928),
pedevm
z
hlediska
stadilnho: Freud je mu ignorantem, jemu
unikaj etn varianty" a bohat stupovit
lenn", a tak me freudovsk oidipsk
udlost" poskoit snad z gorily na Sofokla.
Polemiky
i
ozvuky
vak
neskonily,
jak
naznaeno, ve dvactch letech; jejich nvraty,
jejich zlehy trvaj do dneka, naznaujce spe
stl stup antropologie z antipsychoanalytickch
pozic. Povimnme si alespo nkterch z tchto
nvrat.
4. Dohady kolem oidipskho komplexu
George W. Stocking (1986) uzavel svou evokaci
on prvotn polemiky Malinowskho s Jonesem,
polemiky, je se staila stt organickou soust
textu Sexu a represe, pekvapiv rezolutn: Far
from forcing a revision in Freudian theory,
Malinowski4s apparent ethnographic exception
merely proved the universal oedipal rule."
Analogicky, le podstatn analytitji, vyznv
celkov
hodnocen
trobriandsk
revize
psychoanalzy u Melforda Spiroa, jen problmu
vnoval zvltn monografii pod nzvem Oidipus
na Trobriandech (1982). Spiro pipomn, e pro
psychoanalzu je oidipsk komplex klovm
prvkem konceptu formovn osobnosti; pro
antropologii naproti tomu, pinejmenm od as
Malinowskho, dokladem kulturn vzanosti lidsk
pirozenosti
na
jedn
a
svdectvm
etnocentrinosti na stran druh. Vychzeje z
reinterpretace
Malinowskho
dat,
Spiro
konstatuje, eTrobriandn a jejich rodinn

uspodn nemohou bt dokladem mon

kulturn promnlivosti oidipskho komplexu;
dokonce se ukazuje, e ob dimenze komplexu,
toti lska k matce kontrastujc s nenvist vi
otci, jsou na Trobriandovch ostrovech vraznj
ne
na
Zpad.
Spiro
zdrazuje
dv
charakteristiky Freudovy formulace komplexu: jde
jednak o trojhelnkovou konstelaci (nikoli o dvoj
dyadickou),

v n chlapec milujc matku nenvid otce,

pesnji: nenvid otce, protoe miluje matku,
jednak o to, e oidipsk komplex se stv
relnm nikoli proto, e chlapec nenvid otce,
nbr opt proto, e miluje matku; pipomeme
lacanovsk dictum, e poten" s matkou je sice
zakzan, nikoli vak nemon. V kadm ppad: matka je chlapcovm prvotnm milostnm
objektem. Zd se mi vak, e Spirov pnos tkv
v nem jinm: v pokusu ukzat na monou
kulturn variabilitu oidipskho komplexu, jej
konceptualizuje ve ti dimenze: v dimenzi
struktury, intenzity a rezultativnosti. Struktura
jev se Spiroovi univerzln, ne tak zbvajc dv
dimenze.
Uveme,
mme-li
se
Spiroem
1
obmovat* , alespo podobu rezultativnosti, a
to vyhasnut, vymizen, vytsnn, a u sten
nebo pln, pro n n autor uvd ti ppady: z
Benglska, Mexika a Japonska, je spojuje ta
skutenost", e vztah matky a syna me bt
charakterizovn jako stl ptomnost nevyeen libidinznosti i slovy Roye, jeho se Spiro
dovolv: matka a syn zstvaj vysoce
katektovanmi libidinznmi objekty na cel
ivot" (plat to snad i o Malinowskm, jak by mohl
sugeroval jeho posmrtn vydan Denkl). I kdy
vechny podoby rezultativn dimenze najdeme v
kadm spoleenstv, jedna z nich zpravidla
dominuje. Jak jsou dsledky? U pospolitost
vyznaujcch se neplnou repres lze oekvat
jednak separaci dt, jejich odlouen od
rodiovskho prosted, jednak bolestiv inician
obady, je mohou slouit odruen chlapeck
incestn vzanosti na matku. Tm jsme se dostali
na potek Malinowskho argumentace i otzky:
oidipsk komplex jako kulturn produkt, jako
kulturn konstrukt? Pokud vak Spiro vbec nco
prokzal, pak spe kulturn nehybnost struktury
oidipskho komplexu na jedn stran a jeho

pohyblivost ve smyslu intenzity a distribuce

agresivnch a pohlavnch hnut, povaovatelnch
za vsledek socilnch vztah. Jde snad nakonec o
vdeck mtus", nejen Oidipa, nbr i celho
funkcionalismu, profesora Malinowskho? Mon
ano, avak s tm poukazem, pravda ponkud
vaihingerovskm, e lo o neobyejn inspirativn
fiktm, a u nabv podoby nekonench diskus

a konceptualizac neposkvrnnho poet", nebo

rekurence indukovan novmi etnologickmi
nlezy", jak doloil ped nedvnem Pradelles de
Latour
(1999)
v
rozmluvch
kolem
tibetobarmskch Moso, spoleenstv bez otce i
manela": existuje-li toti njak suornk mezi
etnologi pbuzenstv a psychoanalzou, lze jej
spe hledat nikoli v univerzlnosti oidipskho
komplexu, jeho modality mohou kolsat podle
kulturnch arel, nbr spe v ptrn po onch
bodech zapomnn a trhlin", natolik patrnch jak
v sexulnch praktikch typu tisese nebo
sambandham, tak i ve specifickch vztazch
aliannch, ilustrovatelnch uterinnm synovcem a
matrilaterlnm strcem u Thong. A tu se opt
vynouje
ona
pvodn
otzka
Bronislawa
Malinowskho, otzka, jej pvab nen v sexu,
nato v represi, otzka, formulujme ji jako
kulturn dotknutelnost v bezas si hovjcho id.
Literatura
Barnouw, Victor 1973. Culture and Personality.
Homewood, Illinois: The Dorsey Press.
Cvekl, Ji 1969. lovk o psychoanafytickm poli.
Praha: Melantrich.
Dokkum, Andr van 2000. On Virgin Birth" and a
Paradox of Procreation. Current Anthropology
41: 429-430.
Freud, Sigmund 2000. Ti pojednn k teorii
sexuality. Spisy z let 1904-1905. Sebran spisy
Sigmunda Freuda. Pt kniha. Praha: Ji
Kocourek, s. 27-122.
Gough, Kathleen - Schneider, David M., eds. 1961.
MatrifinealKinship.
Berkeley,
California:
University of California Press.
Jones, Ernest 1924. Mother Right and the Sexual
Ignorance of Saoages. Essays in Applied
Psycho-Anafysis.
New
York:
International
Universities Press, Vol. II, s. 145-173.

Malinowski, Bronislaw 1962. Sex. Culture and

Myth. New York: Harcourt, Brae and Co.
Pradelles de Latour, Charles-Henry 1999. UCEdipe
nouveau. CHomme 146:167-175.

Spiro, Melford 1982. Oedipus in tne Trobriand.

Chicago and London: The University of Chicago
Press.
Stocking, George W. 1986. Anthropology and the
Science
of
the
Irrational:
Malinowskfs
Encounter
with
Freudian
Psychoanalysis.
History of Anthropology 4:13-49.
Thurnwald,
Richard
1928.
Ethnologie
und
Psychoanalyse.
Krisis
in
Psychoanalyse.
Auswirkungen
der
Psychoanalyse
in
Wissenschafi undeben (herausgegeben von
Hans Prinzhorn). Leipzig: Der neue Geist, s.
114-133.
Westermarck, Edvard 1922. The History ofHuman
Marriage. New York: The Allerton Book
Company (in three volumes, fifth edition
rewritten).

Rejstk jmenn

Atkinson, J. J. 124,131,198
Boas, F. 130
Bhler(ov), Charlott 38
Crawley, E. 130,160
Darwin, Charles 9,124-126,132,159
Dewey, J. 11,130
Durkheim, E. 130
Ellis, Havelock 8-9, 38,159-161, 224
FlugelJ.C. 18,25
Frazer, SirJ. G. 130,160
Freud, S. 7-9, 15-16,18, 25, 38-40, 42, 49-50, 53,
65, 69, 72, 80, 83-84, 86, 91, 94,106,116, 124132, 134-138,141, 192,194,197-198, 200, 213
Ginsberg, M. 10,130
Hartland, E. S. 206-207
Hobhouse, L. T. 9,130
Jones,
Ernest
7,
9,18,115-123,127,131132,134,138,
140, 212,216 Kroeber, A. L. 10,
130,138,141 Lang, Andrew 130,198
Lowie, R. H. 10, 130,152, 193, 207208 Malinowski, B. 83, 119-120,131
Marett, R. R. 130 McDougall, W.
144 Moll, A. 38,49,52 Morgan, L. H.
9-10,178 Pitt-Rivers, G. 29,152,193
Ploss-Renz 38
74

Rejstk obsahuje pouze jmna z Malinowskho knihy,

nikoli z doslov.

Rank, O. 9,18, 30
Robertson Smith, W.
124 Rivers, W. H. R. 207
Shand, A. F. 15,143-145,191-192,196-197,
203 Stern, W. 38 Stout, G. F. 143 Tylor, E. B.
207
Westermarck,
E.
9,
130,143,160161,172,193-194

Rejstk vcn

adolescence 20, 26
adopce (na Trobriandovch ostrovech vzcn)
29 ambivalence (t ambivalentn postoj apod.)
70,128, 134, 205, 213
obsedantn a. divoch
117 Amphlettovy ostrovy
neurzy ostrovan 78-79
perverze 81 anln erotika 39,50
autorita v rodin viz otec, matin
bratr
biologick otcovstv viz
otcovstv bratr
bratrovrada 89, 92, 99
mty o b. (b. v mtech) 98-99,102
vztahy mezi bratry 103-104
bukumatula (dm dospvajcch) 6163 butura (klanov slva) 46
cit 15, 23, 28-29, 34, 36, 41, 45, 48, 62-68, 7172, 82, 91,103,121,128-129,133-134,142n.,
157, 167-168, 173-175, 177, 183, 195-199,
201-205, 209-210, 212, 214-215, st IV kap. 8
viz rovn instinkt, komplex
couvade 174-175
arodjnice / ernoknnci ltajc 79,104
7i

Rejstk obsahuje pouze pojmy z Malinowskho knihy,

nikoli z doslov.

davov due 129-130

dtsk sexualita vz sexualita dt
dtstv st I kap. 6 a 7
obdob d. (peridodizace) 25-26
viz rovn hry pohlavn u dt, sexualita dt
disciplna, jej absence na Trobriandovch ostrovech 43-45
Dokonikan viz Tudava
ekonomick aspekty manelstv 189190 Elektin komplex 60, 200 emoce a
kultura 188, 215
uspodn e. v manelstv 185-188
viz rovn cit
endopsychick cenzura
192
Entrecasteauxovy ostrovy a jejich obyvatel 78,
81, 99 exkrement v nadvce 91
exogamie 65, 70, 86, 88, 90,124,161,187, 193,
211, 215; poruen exogamie viz suvasova
folklor a psychoanalza
118,121 viz rovn mtus
gwayluwa (mnie)

78

homosexualita viz perverze

hry pohlavn (sexuln) u dt 20, 39, 42, 52-54
incest
biologick aspekty i. 193-194
krvesmiln (incestn) pokuen 71, 75,118119,151,
180, st IV kap. 9
mezi matkou a synem 60, 9293,118,211 mezi otcem a dcerou 6061, 65-66, 88-89

mezi sourozenci 70-71, 75, 86-88, 9293,107,111

neptomnosti mezi matkou a synem na
Trobriandovch ostrovech 88
sny o krvesmilstvu 85-86
i. v mtu 106-108, 112 iniciace (inician
obady, rituly) 26, 56, 61,155, 203
neexistence i. na Trobriandovch ostrovech
56 instinkt
definice 153
modifikace i. kulturou 154155,182 upevnn i. kulturou
170-175 i. a zvyk 10,11,
176,182,214 viz rovn stdn
instinkt, cit
jazyk

91, 132,149, 151,156,172,176

kada viz matin bratr

kanibalismus a jeho mytick pvod na
Trobriandovch
ostrovech 99-100
Kayro'iwo viz magie
lsky kirisala (magick
sen) 108
klan 20, 46-48, 64, 71, 86, 88, 90,
94,104,107,125,
178, 193, 208, 211
viz rovn exogamie
kojeneck vk: obdob vvoje 2
5 komplex
k. a cit 142-145,214-216
k. a matrilinearita 72, 75, 77-78,102,104,112
k. a mtus 18, st II kap. 1
povaha k. 120-121, 216
rodinn 16, 151
k. a sociln (sociologick) struktura 118,120
viz rovn nuklern k., oidipsk k., represe kula
ve snech, magie kula 83-84,109

kultura
k. a chovn 149,176-181
povaha k. 130-131,136-138,188-190
pvod" k. 124-131
viz rovn emoce, instinkt, cit,
rodina kwoygapani (kouzlo) 96
lska matesk 27, 33,170, 210
otcovsk 34, 37, 171-175, 201, 205, 211
libido 15, 38,194 luguta (sestra) 93
magie 9, 22, 63, 93,170,179
ern m. 78-79, 89, 100,109
m. lsky 75, 84-85, 104, 106-112
m. a mtus 75, 94,100-112
m. suvasova 65, 88
m. pi ztroskotn lodi 104
pedvn m. 109-110
viz rovn kwoygapani,
waygigi Mailuov: neurastenie
79-80 majetek a magie 87,102103 Malasi (klan) a incest 8687,107 manelstv
mezi kovmi bratranci a sestenicemi 98
u lid 16-17, 19, 60, 132, 152, 160-161,
165-168,
181,184-188, 190,193
na Trobriandovch ostrovech 21-22, 46, 65
m. (partnerstv) u zvat 165-168,178-179
matin bratr 20-23, 46-48, 63, 65, 70-71, 75,
90,
97-98, 100, 103, 112,117-118, 188, 203,
210
viz rovn Tudava materiln kultura
18,127,150-151,188, 190-191

matesk prvo 8,17, 20n., 30, 90, 95,116-118,

122-123,138,140, 205,215
jeho pvod 117,122,134,216
matesk a otcovsk prvo st IV kap. 11
viz rovn matrilinearita matesk instinkt
(pud) 27-28, 59,133,169-170
viz rovn lska matestv v divosk
spolenosti ve srovnn se spolenost
civilizovanou 29-30,
32 matka
a dcera 40-43,60,65,200
a syn 40-43, 60, 62-63, 71, 88-89, 92-93, 9697,
104,106, 118, 177, 192, 196, 198, 200, 210
viz
rovn
incest
matrilinearita
95
m. a mtus 99,104
viz rovn matesk prvo
medium spiritualistick 79
misie a domorod morlka 8081 mldenick spoleenstv 44,
53 Mokadayu a jeho pbh 87
morlka
18, 27, 30, 36, 39, 48, 58, 87, 90,
96,104,107,
127,137,151,168,170,172-173,176,198, 202204,
206, 216 mtus 18,
75n., 91n., 139
interpretace mt 98-100
klasifikace mt 94n.
m. o lsce a magii 100n., 106-112
m. o ltajc knoi 101-104
m. o ochrannm kouzlu 104
m. a ritul 105-106, 108-109,112
viz rovn ohe, magie, Tudava

nagowa (duevn porucha) 78

nahota a absence tabu n. v Melansii 53
nmluvy
u lovka 152,155,159-161,168-169,181, 183,
186-187,191
u zvat 134,152,155, 159160,165,167,169,181 nslednictv (t nslednk)
45, 59,173, 207, 209-210
viz rovn pbuzenstv
neslun" 38-40, 50, 52-53,
69
pojem vytvoen dosplmi 51,188
viz rovn slun" a
neslun" neurzy
interpretace n. 115,139
u Melansan 77, 80, 83
nevdom prvky komplexu 119,
143 nuklern komplex 67,142143, 145
Jonesova koncepce n. k. 116-123
variace n. k. podle spoleensk vrstvy 24
variace n. k. podle uspodn rodiny 17-19,
20n.,
71-72
viz rovn komplex
obdob sexuln latence 49-50, 52-53, 55, 69-70
obscnnost 51,91n.
odstaven 25, 29-30, 32, 62, 197
ohe, mtus o jeho pvodu 99
oidipsk komplex 8,15, 60, 70-71, 75,124, 128,
142,
151, 194, 205,213,215
asimilace o. k. 138-140
o. k. jako produkt patriarchln spolenosti 18,
67-68 pedpoklad o univerzlnosti o. k. 19,
72,115-118, 120n., 131,134-135 otcovrada 71,
90,128n., 138

kritika hypotzy o pvodn o.

13 2 n.

pvodn o. 137n., 132n. otcovsk prvo a

matesk prvo 8,17, 20-26, 30, 32n.,
37, 67n., 75n., 90, 95,116-118, 122-123,134,
138,
205-212, 214-216
otcovstv
jeho biologick zklady 30, 36,169, 171,174175 jeho spoleensk povaha 31,
36,171,175,182 neznalost principu
biologickho o. 17,21, 30,116-117,122-123,
140,213
poslen o. kulturou 30-31, 36-37,116-117,175
otec
autorita o. 151, 177, 180,198,
200n. dary od o. 103
a dcera 22, 40-42, 45, 60-61, 65, 69, 88, 200 v
Evrop 34, 46, 65
neptomnost o. v trobriandskch mtech 95
srovnn 36
a syn 23, 40-42, 45, 57-58, 68, 71,102,117118, 133, 135-137, 140, 151, 177, 186, 198,
200-205, 214 na Trobriandovch ostrovech 20,
31,46, 65, 67, 69, 71,88
viz rovn lska, rodina
partnersk reakce 165n., 171
pen 132,134,152,154,159-165, 169,181-184,
193-195, 198 patria
potestas viz otec, autorita
patriarcht (t patriarchln d, spolenost,
systm, zzen) 17, 67, 71, 88,138-140,142,
145,173, 207, 211
pe o dt 30-31,152, 170-171, 176, 181-182,
184, 189, 202
perverze, na Trobriandovch ostrovech vzcn
54, 80-81 pohlavn pud 8-9,159,163,165,199
kontrola p. p. 161-162, 181-182

pohlavn styk
16, 39, 58, 65, 78, 95,125,160161,166,
172-174,194
a matka 92-93,211 pohlavn zjem
39,52-53,55,164 pokala (poplatek) 103
porod 27, 29,132-133,169-172, 174-175
porodn trauma 30
sen o pchodu dt na svt 5 pospolitostmi
chovn viz stdn instinkt pratlupa viz rodina
kyklopsk princip legitimity 172-173,175, 200
pbuzenstv 17, 20-21, 47-48, 63, 67, 76, 95,
122, 132,
179,193, 206-212, 216
bilaterln a unilaterln 207-209, 212, 216
viz rovn otec,
matka pbuzn 23, 48,
89 psychoanalza
a mtus 18-19
a rodina 152-158,214-216
a Shandova teorie 143-145,191-192,196-197
ve vztahu k antropologii 8-9,113-145
ve vztahu k biologii a sociologii 15n.,
115 puberta 26, 43, 49, 52, 70
u civilizovan dvky 59-60, 203
u civilizovanho chlapce 57-59, 63-64
na Trobriandovch ostrovech 55-56, 61-66
pvod viz otcovsk prvo, matesk prvo,
rodina, pbuzenstv
ran dtstv 22,26, 36, 38n., 42, 52, 68, 71
represe 8, 15, 25, 60, 65, 69-70, 75, 79, 83, 96,
117, 200n.
r. a komplex 120-123,140144 r. a mtus 96-97

r. a nadvky 91-93 r. a
neurza 77, 80, 83 r. a
sny 82-83
r.
vdom
biologickho
otcovstv
116117,121-123 rodiovsk lska
u lovka 169n.,202
u zvat 133,169n.
rodina
r. antropoidn 126, 132-133,135,159
r. kyklopsk 124,131, 133, 136
piny vzniku r. 158
v psychoanalze 15-19
rodinn vztahy 176-180
rodinn komplex 15, 20, 24, dl-72
srovnn divosk a civilizovan r. 20-24, 2731,
33-37, 67-71
srovnn zvec a lidsk r., shrnut 181-183
vznam r. pro kulturu 152-153,177-180,190
viz rovn emoce, otcovstv, instinkt, cit
rolnick rodina (t rolnk, rolnictvo) 24, 26,
30, 34-35, 39-41, 43-45, 50-53, 59
rozvod 166,185
e viz jazyk
je
sn

132,159-165,181,193
170-171

selektivn pen viz pen, je

sestra nahrazujc (zastupujc) matku 121
viz rovn incest, obscnnost sexualita dt
25, 38n., 49n., 68-72, 77-80, 83, 215
viz rovn hry pohlavn u
dt sexuln rivalita 40-41

slun" a neslun" 38-40, 42, 50-53, 63-64,

69,
92-93,188 snov
fantazie 82n.
v pubert 59,71
sny 82-86,121
erotick 85-86
a magie 106
o smrti 89
viz rovn kirisala 106 sociln
organizace 118,154,176,178-179
viz rovn rodina, klan souit partnersk viz
pohlavn styk spoluprce 47,115,133,153156,163, 176-179,182,
189-190, 197, 205, 211, 216 stdn instinkt a
odmtnut tohoto konceptu 153-158,
179
strc
nhrakou otce 20, 46-48, 63, 67, 70-71, 75,
97-98,
103, 112, 117-118, 120-121, 188, 203
viz rovn matin bratr stud v
pubert 57 sulumwoya (magie
lsky) 106-108 suvasova (poruen
exogamie) 65, 88 svovn
dvrnost o sexu 39n.
tabu 9, 27, 29, 69, 75, 108-109,111,138, 162,
164, 170, 174, 188, 201-202,204 incestn 70,
88,182,199, 215 pvod t. 124-125,128, 163
sexuln 48, 53, 67, 89,136, 212,215
souvisejc s porodem 29
na vztahy mezi sourozenci 21-22, 47, 54-55,
61, 64-65, 70, 93
zajiujc exogamii 70,193

thotenstv 17, 27-29,132,167,169,172,174, 201

vz rovn tabu tomakava (cizinec)
48 totemismus 9, st III kap. 3 a
kap. 4
totemick
svtost
(hostina,
ob)
124125,127,136 tradice
16, 24, 28, 31, 35-36, 46,
48, 63, 73-112,130,
132-135,137, 144, 151, 156, 162-163, 170,172,
175-176,179,182-183,187,189-190,198, 203,
212 Tudava a mtus o nm 96-98 tvrnost
instinkt 10,157, 164,168, 175,181n.
vz rovn instinkt
ulatile (mlad mu)

61

ve pohlavn a manelstv 185186 veyola viz pbuzn

vchova v rodin 176-178,187-188, 202-203, 208209 vymovn a zjem o n 39,42,51
waygigi (magie ovldajc d a slunen svit)
110
zzrak 108,110-111
zloin 71, 75, 89-90,102,104,111,123,126-128,
131, 134-138, 141, 198, 213
rlivost (neptelstv)
mezi strcem a synovcem
90 ivot zvat viz rodina

70, 75,