JINDICH BRO

Feminismus: ideologie smujc k totalitarismu

Obsah
vod
Antropologie a biologie
Matriarcht
Postaven eny ve starovku
ena ve stedovku a novovku
ena v devatenctm stolet
Dvact stolet
Emancipace
Feminismus
Mtus pirozenosti
Je feminismus vda?
Feminismus versus vda
Feministick teologie
Feministick politika
Zvr
vod
Pi slov feminismus si mnoho lid vybav pouze rzn medializovan kauzy, kterm vnuj
pozornost jen do t mry, do jak je ona kauza absurdn i pikantn. Druh, daleko men
skupina, zpravidla enskho pohlav, pi nm asto ehr na to, e u ns (i kdekoli jinde
na svt) nen feminismus jet zdaleka tak rozvinut, jak by bylo poteba, ale nic pro
to aktivn nedlaj. Tet skupinou jsou feministky a feminist, pro n je propagace
feminismu a boj za nj ivotnm poslnm. tvrtou skupinu tvo lid, pro kter feminismus
pedstavuje celospoleensk nebezpe.
Absolventskou prci na tma "Feminismus jako totalitn ideologie" jsem se rozhodl napsat
prv z toho dvodu, e patm do on tvrt skupiny. Pinou, je mne dovedla k nzoru,
e feminismus je totalitn ideologie, bylo stejn jako ve zmiovan prvn skupin sledovn
medializovanch kauz. Ty na m zpotku psobily pomrn zbavnm dojmem, ale
postupem asu se z nich humor jakoby vytratil. Byly ji pli ast a pli si podobn. v tto
dob m tedy napadlo, e zan bt nco v nepodku. Spe rozpait vvoj feministickho
hnut v zpadnch sttech se najednou dostal do obrtek: afirmativn akce zamen na eny,
lavinovit se c soudn procesy zabvajc se "sexulnm obtovnm", kvty na poty en
zapojench do vysok politiky apod., to vechno pro m byly znaky ponajc totalizace
celho feministickho hnut - a kad totalitn ideologie je nebezpen. Pes vechny sv ei
o spravedlnosti (a prv pro n) nebude ani feminismus vjimkou. Proto bych chtl touto
prac upozornit na nebezpe, je me feminismus pinst, pesvdit "prvn skupinu",
e feminismus nen vbec nim zbavnm, "druh skupin" sdlit, e nen na ehrat
a "tvrtou skupinu" inspirovat, aby pozvedla svj hlas. "Tet skupinu" ji oslovit nelze.
Antropologie a biologie
Na zatku je teba se rozepsat o biologick odlinosti mezi muem a enou. Tento problm
nen zdaleka tak irelevantn, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. Mu a ena jsou opravdu
odlin. Ne lep i hor. Odlin.
Co m pimlo k tomuto (ve svtle dnenho feminismu mon odvnmu) tvrzen? Koeny
lze hledat v Darwinov teorii o vvoji druh. Darwin na zklad svch pozorovn pochopil
a popsal jev, kter ene produ ve vvoji vped a nut ivoichy a rostliny pizpsobovat
se svmu prosted. Tmto jevem je pirozen vbr. To v praxi znamen, e v boji o peit

mohou zvtzit pouze nejspnj jedinci, kte pak dle, prv dky tomu, e jsou nejlep,
pedvaj svou genetickou vbavu potomkm. Na tomto principu vznikly vechny druhy
zvat a rostlin, kter v naem svt znme. A lovk nebyl vjimkou. Primitivn hmyzoravci
se po dlouh tiscilet svho vvoje stle zdokonalovali, a se ped temi miliony let vyvinuli
prvn lid. lovk se zsluhou svch vysokch adaptanch schopnost ukzal bt velice
spnm druhem, a tak jeho vvoj od t doby pokrauje dl a dl.
Z hlediska tto prce je vak daleko dleitj druh oblast pirozenho vbru, a tou je tzv.
vnitrodruhov vbr. Tento vbr jedinc, jak jeho nzev napovd, se ji neodehrv mezi
jednotlivmi druhy, nbr v rmci jednoho druhu. A tak jako lovk nebyl vjimkou
v kontextu mezidruhovho vvoje, nen vjimkou ani zde. Lidsk spolenost se ve svch
potcch vyvjela stejn jako spoleenstv jinch ivoinch druh, ale pozdji se do jejho
vvoje zapojily prvky, kter u jinch zvat nenalzme: kultura, socializace, mylen. Vvoj
druhu, a tedy i lovka, vak ovlivuj i jin, primitivnj aspekty: podneb, okoln prosted,
potrava, neptel a rozmnoovn, piem posledn ti jsou pro vnitrodruhov vbr
mimodn dleit. Podvejme se, jak prv ony ovlivovaly diferenciaci mezi muem
a enou.
Struktura potravy a jej dostatek jsou pro druh nesmrn dleit. Natolik, e se kupkladu
lovku staly odrazovm mstkem k dalmu obrovskmu vvoji. lovk il podobn jako
jin primti pedevm na stromech, je mu poskytovaly kryt a ochranu. Tento druh prosted
nabzel tak urit druh potravy, pedevm rostlinn. Jej snadn dosaitelnost lovka
nenutila k vt vnitrodruhov kooperaci, vyjma snad primitivn obrany. S stupem les
a bytkem pirozench sdli vak byl lovk donucen sestoupit se strom na zem a za lesem
bu cestovat, anebo se pizpsobit novm podmnkm v rozrstajc se stepi.
Nov podmnky na nho kladly obrovskou zt. Musel se nauit pohybovat v novm ternu,
rostlinn potrava nebyla tak dostupn a pedevm se zde objevili nov predtoi, kte se stali
pro lovka novm nebezpem. Nedostatek rostlinn potravy lovka donutil stt se z
bloravce veravcem - a tehdy se ukzaly vhody ivoinch protein. Ty jsou toti
jednak obrovskm zdrojem energie, kter se objemov ned s rostlinnm vbec srovnvat,
jednak jsou dobe straviteln. Nejdve se lovk k masu dostal nhodnm sbrem i lovem
drobnch obratlovc, jak se vak kmen rozrstal, vzrstala i spoteba masa. lovk tedy zaal
odhnt dravce od jejich koisti, anebo se pokouel zv lovit sm. A to byl klov moment,
kter podstatn ovlivnil specifinost obou pohlav; rozdlnost zde byla vdy, ale v tomto
obdob zskv na markantnosti. Tm, kdo odhnl dravce a pokouel se lovit zv, byl mu.
Pedurovala ho k tomu jeho sla a agresivita - a pedevm: nebyl zaten rozenm dt a ty
nebyly zvisl na jeho pi. Tento kol psluel en, kter byla po porodu na dt pudov
vzna, a naopak, dt na n bylo, tak jako mlata vtiny savc, dlouhou dobu zvisl.
Thotenstv a rozen dt zpsobuje en jistou fyzickou zranitelnost, a aby se druh mohl
rozrstat, musel zde bt nkdo, kdo se o ni v tchto obdobch postar. Podle Darwinovy teorie
o vvoji druh pevali pouze nejsilnj mui a ty eny, kter byly nejlpe schopny se o
potomky postarat.
Pedpokladem dobrho lovu bylo kompenzovat handicap pomoc nstroj a specifickch
innost. Vznik a vvoj nstroj znamenal obrovsk posun ve zkulturnn lovka. Kameny,
kusy deva i prvn sekeromlaty lovku dvaly vt anci na peit a jejich vroba
zamstnvala jeho duevn kapacitu a zlepovala koordinaci rukou. Dalm zsadnm
kompenzanm prvkem byla e. Pesn a rychl dorozumvn znamenalo lep kooperaci
mezi leny lovc skupiny, a ta zvyovala anci na uloven zve. S nstupem takovhoto
zpsobu obivy dolo v lidskm rodu k vznamnm socilnm zmnm.
lovk byl jedinou elmou, v jejm spoleenstv kde se lovu astnili pouze samci. Pina
je zejm: eny - samice - se musely nepetrit zdrovat v mst sdlit, protoe na pi
neobyejn nron mlata na nich byla dlouhou dobu zvisl, a mui se pro sv schopnosti

a men vzanost na mlata stali lovci. Pak se pihodilo nco naprosto pevratnho.
U primt ani u jinch zvat nepipadalo v vahu, aby samec nechal samice bez dozoru;
musel bt stle pipraven brnit svj "harm" ped jinm potulujcmi se samci. To si
vydalo pronikavou zmnu ve spoleenskm chovn, a odpovd se stalo vytvoen citovho
pouta mezi partnery, kter je pak udrovalo v jakmsi manelskm pru. v praxi
to znamenalo, e se samec a samice masoravho lidoopa museli do sebe zamilovat a zstat
si vrni. Tato zmna zpsobila, e zatmco samci byli na lovu, samice jim zachovvaly
vrnost. Tak byl vyeen i problm sexulnho soupeen mezi samci. Namlouvac rituly
zstaly, ale z hlediska peit musely bt omezeny boje mezi samci: k podmnkm spnho
lovu patila dokonal kooperace co nejvtho potu len lovc druiny. Slab i silnj
samci mli sv role ve smece pesn ureny. Vichni byli dleit a nikdo nemohl bt
vytlaen na okraj spolenosti, jak tomu asto bv u jinch druh primt. Odmnou se stal
voln pstup k samicm. Podstatnm se rovn ukzalo, e se zdokonalen uml zbran
staly vskutku vraednmi nstroji, a tak bylo nutno omezit vnitrokmenov svry na minimum,
nebo kmen poetn oslabovaly. Tet zmnou byl vznik rozmnoovac jednotky tvoen
jednm muem a jednou enou, kter mla pozitivn vliv na vchovu dtte. ena, jista
si podporou mue, se mohla vnovat rodiovskm povinnostem a samci, jisti si vrnost
svch samic, odchzeli na lov bez starosti o n.
A zde se dostvme k pin diferenciace mezi muem a enou, k pohlavnmu dimorfismu,
jen nem v ivoin i obdoby. Jet u dnho ivoinho druhu nedolo mezi samcem
a samic k tak pesn dlb spoleenskch rol. Specializace na jednotliv druhy innosti
se jako vdy ukzala velice prospnou. Znamenalo to vak, e se ob pohlavm uren
podskupiny kmene vyvjely z biologickho i socilnho hlediska kad jinm smrem.
Vchova dt kladla na jedince jin nroky a vyadovala jin schopnosti ne lov zve. Proto
jsou eny citlivj, vzanj na rodinu, zvldaj vce drobnch prac najednou, maj vt
mru empatie a adu jinch vlastnost, kter se povauj za ensk, a tak ensk jsou. U mu
je to zase sla, agresivita, rozhodnost, lep prostorov vnmni atd., tedy opt ada
specifickch vlastnost, kter jsou povaovny za musk, a tak musk jsou. Bylo by ovem
omylem se domnvat, e jedny vlastnosti jsou lep ne druh. Kad z vlastnost eny vznikla
pirozenm vvojem v nvaznosti na jej specializaci: ena obecn neme bt tak agresivn
jako mu, protoe plin agresivita by znamenala pli mlo thotnch en, a tak i ohroen
kmene. U mu je tomu naopak. Kdyby byl mu-lovec nadn plinou potebou peovat,
podryla by se jeho schopnost chrnit a zabjet, a to by kmen ohrozilo tak. Zde je vidt, jak
se mui a eny dopluj, jak specializace pomohla vytvoit tu spolenost, ve kter ijeme, ale
i to, jak je kulturn vvoj krtk a slab oproti milionm let evoluce. Vdy s pklady toho,
e mu a ena jsou rozdln, se setkvme po cel ivot dnes a denn, a to vzdor pornm
snahm tuto skutenost popt. Kulturn vvoj vdy nutn selhv, je-li konfrontovn
s biologickmi instinkty.
Matriarcht
Jestlie jsem se rozhodl ve sv prci alespo zhruba popsat vvoj postaven eny
ve spolenosti, nemohl jsem vynechat jedno (zatm jedin) obdob v historii, bhem nj mla
ena ve spoleenskm ivot vsadn postaven. Toto obdob djin se nazv matriarcht vlda matky, respektive vlda eny.
ena v t dob zskala postaven, jak v pozdjch spolenostech nemlo obdoby. ena
a potamo matka se toti stala skutenou vldkyn svho rodu. Tato jej role byla dokonce
silnj ne role mue v patriarchtu.
Spolenost, v n vldla ena, se ovem od spolenosti patriarchln velmi odliovala. Tato
odlinost nepramenila pouze ze skutenosti, e ena zaujmala vsadn postaven; byla
hlubho a zsadnjho rzu a nakonec, s tm jak se matriarchln spolenost vyvjela, se tak
stala pinou jejho pdu.

Jak ale vypadala spolenosti v dob matriarchtu? Co vedlo k jejmu padku a pdu a jak byl
dvod nstupu spolenosti patriarchln?
Jako je ve spolenosti patriarchln zkladn sociln skupinou rodina, v matriarchtu tuto roli
plnila rozshlej a strukturovanj sociln jednotka, tzv. gent. Hlavou gentu byla nejstar
ena rodu - pramti. Od jejho rodu se tak odvozovaly rody vech en; ty patily k jejmu
pokolen. Pojala-li ena patc k uritmu gentu za manela mue z jinho gentu, pijal mu
jmno gentu, kdo nj se pienil, a vechny dti zrozen z tohoto spojen automaticky patily
k pokolen sv matky, tedy do pokolen pramti. Matka zde tedy byla skutenou hlavou
"rodiny", m bylo podmnno prvo matesk, od kterho se uplatovaly jak nroky
na pslunost k rodin, tak prvo ddin. Tento vztah je patrn tak v tom, e se v t dob
mluvilo o matestv msto o otcovstv, o matce rodiny msto o otci rodiny a podobn.
Majetkov pomry v gentu spovaly na bzi majetkovho spoleenstv a jakmsi
komunistickm hospodstv. Dsledkem bylo, e pokrevn rodiny mly jen velmi mal
osobn majetek a e prakticky veker majetek patil nadazen sociln skupin - gentu.
ena v gentu byla vedouc postavou jak v ivot domcnosti (myleno ve vztahu ena-mu),
tak v rmci gentu celho. ena na nejvym hierarchickm stupni, tedy matka rodu, mla
moc soudn a nboenskou. Tento stav se projevil i v mytologii, v n existuje ada bohy Ceres, Dmtr, Ladona a dal. Za povimnut stoj, e tyto ensk bohyn byly vdy
zpodobnnm plodiv sly prody.
ena v t dob platila za nedotknutelnou. Vrada eny-matky byla nejhorm zloinem a jeho
spchn bylo dvodem ke krevn mst. Ta byla vhradn zleitost vech mu gentu, kte
mli za povinnost trestat i vechny zloiny a bezprv, je se staly na kor gentu, ke ktermu
nleeli. Na much zvisela tak obrana gentu a zem, je obval.
S rostoucm potem obyvatelstva vznikla ada gent zaloench na sestersk bzi, kter
se pak sluovaly pod gent matesk, jen byl urovn rodem. Tyto organizace se spojovaly
a po rove kmene. Struktura takovchto organizac byla tak pevn, e se jej princip
uchoval i v dob, kdy gentov uspodn ji upadalo. k nejvtm problmm tchto
socilnch skupin patilo, e v pvodnch gentech byl tabuizovn incest. Incestem se vak
nerozuml sexuln styk pouze v rmci pokrevn rodiny, nbr v rmci celho gentu. Toto
omezen pochopiteln vedlo k rozpadu gentovch skupin.
Dal zmny ve spolenosti pinesl vvoj hospodstv. Dokud byla vroba ivotnch
prostedk na nzkm stupni a uspokojovala jen skromn spoleensk poadavky, byla
innost eny i mue prakticky nediferencovan. Se vzrstajc vysplost vdomost
a techniky vak nroky spolenosti rostly, a tak vznikla poteba specializace. Ta potom
umonila obshnout vt mnostv prce a zefektivnit vrobu. Dolo-li vak k dlb prce,
muselo tak dojt k dlb jej vsledk. Rybolov, chov dobytka a lov zve, to ve vyadovalo
zvltn vdomosti a zkou specializaci. Tu prokazateln lpe obshli mui, kterm pak
pipadlo za kol vytvoit si nstroje potebn k jejich innosti. Se vznikem zemdlstv se tato
situace jet vce prohloubila. Spolenost najednou zskala bohatstv, je velmi pevyovalo
jej nroky. Vzhledem k tomu, e na nadprodukci ml nejvt zsluhu musk prvek, zaali
se mui pomalu stvat majiteli bohatstv a jejich innost se rozrostla o obchodovn. Vznik
obchodu a jm zapinn nstup relativnho blahobytu byl dsledkem masivnho nrstu
obyvatelstva, kter ke svmu peit potebovalo stle vt prostor, co zase bylo pinou
boj o pdu mezi jednotlivmi genty. Poteba lepch zbran a nstroj dala podnt
k vytvoen tdy emeslnk, kter mla zjmy zcela jin ne zemdlci. Tyto zmny pak
pivodily rozhodujc fzi ve zmn spoleenskho zzen.
Pestoe se mu stal v dsledku sv innosti vlastnkem std, nstroj, pdy, zbran a pozdji
i penz, nemohl se svm majetkem voln nakldat, nebo a dosud platilo star gentov
zzen a stle, i kdy ve zmenen me, petrvvalo spolen hospodaen. Muv vliv
na rozhodovn v gentu byl navzdory jeho nepopirateln vd hospodsk roli velmi

omezen. Dalm problmem bylo, e gentov matriarchln zzen zamezovalo ddn

v otcovsk linii, a to zpsobilo, e pokrevn dti zemelho otce nemly anci zskat jeho
majetek. Tento stav pochopiteln nebyl udriteln. Postupem asu se zaal gent pod tlakem
mu rozpadat a vznikla nov autonomn sociln skupina - prov rodina.
Tato sociln skupina ji byla zaloena na majetku soukromm a ddictv pechzelo
v musk linii, nebo mu byl prvopotenm tvrcem majetku. Gent se stal pouhm
nboenskm tvarem a ztratil jakkoli hospodsk vznam. Matesk prvo zaniklo
a vzniklo prvo otcovsk.
Nastal patriarcht.
Postaven eny ve starovku
Starovk spolenost je ji cele zaloena na patriarchlnm modelu. Mluvm-li o starovk
spolenosti, mm tm na mysli spolenosti starch ek a man, kte nejvce ovlivnili
vvoj Evropy a jejich vztah k enm se promtl do stedovkch i pozdjch nzor
evropsk spolenosti.
Nejprve se zastavme u postaven eny ve starovkm ecku, respektive v Athnch a ve
Spart.
Athnsk spolenost
V Athnch dolo podobn jako jinde ve svt k perodu matriarchln spolenosti
v patriarchln, jakmile bylo dosaeno uritho stupn kulturnho vvoje, tedy stupn
popsanho v minul kapitole. Tak dolo k utvoen prva otcovskho a zniku prva
mateskho. To mlo za nsledek vyadovn manelsk vrnosti, nebo mu nechtl uznat
za svho ddice dt, je nebylo jeho. Toto omezen enu vc a vc pipoutvalo k domcnosti
- dokonce j byly v dom vykzny pouze urit mstnosti, kde trvila ivot, ani by pila
do styku s jinmi mui. Pd gentovho uspodn vzal en svobodu i monost veejnho
vystupovn. Opustila-li ena dm, musela bt zahalena, aby na sebe neupoutala zraky jinch
mu. (Tento zvyk se v nezmnn podob dodnes udruje v islmskch zemch a je
s podivem, e se po staletch vbec nezmnil). ena se svm manelem sdlela loe, ale nikdy
ne stl, nebo v domcnosti byla pouze slukou a manel byl jejm pnem. Tak ho tak
musela oslovovat a ctt. Dopustila-li se cizolostv, mohla bt potrestna smrt nebo prodna
jako otrokyn.
Zcela jin byla situace u mu. Ti se ve svm sexulnm ivot dnm zpsobem
neomezovali. Postupn tak vznikl hetrismus, jaksi druhu voln lsky, jemu se vnovaly
eny, kter se nechtly spokojit s otroctvm rodinnho ivota. O tom pe enk
Dmosthens: "My bereme si enu, abychom manelskch dtek obdreli a v dom vrnou
strkyni mli, soulonice mme k na obsluze a pohodl a hetry kvli poitku lsky."
Postaven eny ve starovkm ecku, respektive v Athnch, tedy spovalo v tom, e cel
jej individualita byla snena na strkyni domu, na roditelku, sluku a otrokyni. Tento
obrovsk propad jejho spoleenskho postaven vedl ve svm dsledku a do naprosto
nepirozen polohy, kdy strach z pelidnn a naprost nedostatek cty k en mly
za nsledek propagaci intimnch styk mezi mui (Aristotels, Skrats). v tto dob mla
ena dosud nejhor postaven.
Je zjevn, e tento stav nebyl normln. Lze z nj vyctit uritou formu odplaty za star
gentov uspodn, ve kterm byla mui urena podobn nepatrn spoleensk role. Tato
odplata vak byla pemrtn, co pravdpodobn zpsobil odpor en, je se nechtly svch
prv lacino zci, jak nm dokldaj bje rznch nrod, nap. u ns o dv vlce i v ecku
o Amazonkch (a mazdos - bezprs).
Postaven eny ve starovk Spart
Spoleensk situace ve Spart byla pomrn dost odlin od situace v Athnch. Zatmco
v Athnch a ve zbytku ecka panovalo ji patriarchln zzen, ve Spart dosud petrvval
star gentov d, kter vak byl ovlivnn celkovou zdej spoleenskou situac. Rodinn

ivot ve Spart a vbec v cel tehdej spolenosti byl vrazn ovlivnn tm, e dti - chlapci
i dvky - byly v sedmi letech svovny do pe a vchovy sttu. Sparan si nicmn svch
matek a manelek vili. Mum i enm se zde od dtstv dostvalo stejn vchovy.
Spartsk eny nebyly odluovny od veejnho ivota tak jako eny v Athnch (osloven
Athanky jim bylo odepeno, stejn jako hlasovac prvo), dokonce mohly sten
rozhodovat o chodu obce. Obyvatel sousednch mst toto zzen pohrdliv nazvali
gynaikokracie, enovlda, mimo jin i proto, e ve Spart nezleelo na tom, zda ena je i
nen provdna. Zajmavm pravidlem tehdej spolenosti bylo tak to, e dvky chodily a do
pln dosplosti nah a vichni mui se museli oenit nejpozdji do svho tictho roku.
Mravy vak byly pomrn uvolnn a je z nich patrn urit vliv gentu. Patilo k bnm
zvykm, e se nejstar bratr dlil o svou enu s mladmi bratry, ppadn i s pteli. Tuto
volnost mrav umonil fakt, e spartsk spolenost byla zaloena na spolen sttn vchov
dt, a proto zde nebyl takov tlak na pokrevn legitimitu ddic.
Postaven eny ve starm m
Ve starm m se ena tila opravdov ct. Spolenost vnovala stejnou pozornost jak
muskmu, tak i enskmu principu. Nzorn pklad nachzme v mskm nboenstv: pi
prosebn modlitb se man dovolvali jak boha (si Deo), tak bohyn (si Deae).
Pestoe byla ena v msk spolenosti vysoce vena mravn a spoleensky, s jejm
prvnm postavenm to bylo hor. (S takovou situac se pozdji setkme i ve stedovku.)
Dcera byla do doby, ne se provdala, zcela v poruenstv otce, kter za ni nesl plnou
odpovdnost a rozhodoval o dleitch vcech v jejm ivot. Po provdn tuto roli pebral
jej manel. Zemel-li jej zkonn manel, dostala se ena do podru jeho nejbliho
muskho pbuznho. Dalm prvnm rysem msk spolenosti bylo, e ena nesmla voln
nakldat se svm majetkem. Pes tyto aspekty vak bylo jej postaven nepomrn volnj
a zajist i pjemnj ne postaven eny v ecku. ena se pln podlela na chodu domcnosti
a mohla se voln pohybovat mezi pteli i - protoe nebyla omezovna pouze na ensk
komnaty - po veejnch prostorch.
O ct man k enm svd tak ada enskch postav v mskch djinch, uvdnch
jako vzory matestv, hrdho enstv a lsky (Lucretia, Cornelia).
ena ve stedovku a novovku
Po mravnm padku ma a jeho nslednm faktickm pdu se v Evrop rozmh nov
nboenstv - kesanstv. To zpotku en vrac lidskou dstojnost a odsuzuje aplikaci dvoj
morlky - jedn pro mue, jin pro eny. Avak ji apotol Pavel enu opt ze spoleenskho
ivota vyjm. (Tento obrat v nzoru na enu pravdpodobn nevyplynul z teologickho
principu, nbr byl spe dsledkem vnitnch tlak spolenosti.)
Asketick duch crkve pokldal manelstv a tlesnou lsku jenom za nutn zlo, jeho kolem
je reprodukce lidstva. ena byla pokldna za pvodkyni lidskch hch (zde je patrna pm
nvaznost na Star zkon) a zcela vn se uvaovalo i o tom, zda je ena vbec lovkem.
Vzdor tmto postojm sehrla ena ve slubch nboenstv i v pomoci blinm roli vc ne
nezanedbatelnou.
Jak se kesanstv ilo, konfrontoval se jeho pohled na enu s pohledem spolenost
"barbarskch" Germn a Slovan.
Ty enu chpaly jako mravn bytost a oslavovaly jej schopnost matestv. S prvy to vak
bylo podobn jako v m. ena nemla vlastn majetek a poruenstv bylo zaloeno
na stejnm systmu. Jedinou zvltnost bylo, e germnsk zvykov prvo urovalo
i hospodskou hodnotu eny, a ta inila padestinsobek ceny bnho otroka. I pes tyto
sociln handicapy nebyla ena ve spoleenskm styku omezovna a mohla vst bohat
spoleensk ivot.
Pestoe ji Germni ctili zejmna jako drkyni ivota, pipisovali j i takov vlastnosti, kter
se v jinch spolenostech spojovaly (a dosud spojuj) pedevm s mui. Tyto vlastnosti

patrn byly pro germnsk eny natolik charakteristick, e se (eny) staly jejich symboly.
Pedevm to byla moudrost (bohyn osudu) a statenost, ji pedstavovaly Valkry.
Od mskch autor se tak dovdme, e se germnsk eny ve chvlch, kdy jejich mum
hrozila porka od msk armdy, asto samy zapojovaly do bitev a v boji byly velmi krut.
V dob konfrontace kesanstv s germnskou spolenost pela st germnskch zvyk
do kesanstv a naopak germnsk zvyky byly obohaceny kesanstvm. Z tohoto "zken"
vznikla zbon, vn a dobroinn ena romnskho obdob. Jej sociln role ve spolenosti
vzrstala pedevm v dsledku hojnho zakldn klter, je byly zpotku vyhrazeny
pouze enm. Kltery se na dlouhou dobu staly stedisky uenosti a pedstaven klter abatye - mly znan vliv na zen tehdejch stt.
Z ve uvedench skutenost by mohlo vyplvat, e se ena v nov vznikajc evropsk
spolenosti dome stejnch prv jako mli mui, a e tak bude pekonn dsledek
spoleenskch zmn, k nim dolo po pdu matriarchlnho zzen. Opak se stal pravdou.
Opt se ukzalo, e vvoj spolenosti ovlivuje ada faktor, je se nedaj ani ovlivnit, ani
pedpovdt. Kdo mohl tuit, e zpotku slibn se rozvjejc emancipaci eny ovlivn nco
tak odtaitho, jako byly kick vpravy, je mly za cl osvobodit Svatou zemi
a Jeruzalm? A pesto k tomu dolo.
lechta, tedy sla ovlivujc spoleensk klima a udvajc smry, jimi se bude spolenost
ubrat, toti kick taen organizovala a astnila se jich.
Jeruzalm mli v dren Arabov (Saracni), a Arbie je pravlast specifickho vztahu
k enm, jeho projevem je mimo jin existence harm. Evropt lechtici zcela jist nco
z tohoto aspektu arabsk kultury pochytili, a tak po jejich nvratu z vlench taen zaal
vznikat nov idel eny - eny jemn a pecitlivl, kehkho kvtku, kter potebuje oporu
ryte. Dsledek byl ten, e ryt vnoval lsku due Bohu a crkvi, ale lsku srdce en. Tou
vak nebyla manelka, s n by byl v dobrm i zlm, nbr milenka, chpan pouze jako
bytost pohlavn. Tak se spolenost ryt postupn stala siln promiskuitn. Je to patrno
pedevm z dvornho ivota tehdej doby. ena vak pirozen touila i po duevnm ivot,
a tak se objevila ena gotick, pln mystickho naden a hluboce nboensky zaloen.
Po obdob gotiky nastupuje nov, erstv doba renesann. Ta konen dokzala pekonat
pedsudky minulch stalet a pozvolna zaala enm piznvat lidsk prva. v umn se zan
objevovat nov typ eny. ena ji nen pouze svtic nebo milenkou - stv se u bytost
lidskou, se vemi taji a krsami (vizme napklad eny Leonardovy). Co je vak dleitj
ne zpsob, jm jsou eny ztvrnny? Nepochybn skutenost, e zanaj samy tvoit a e
je jejich tvorba pijmna. Vznikaj prvn ensk spolky, ve kterch eny debatuj o umn,
duchovnu a krsnu. Diskutuj o dlech svch i cizch a za asti vznanch osobnost t doby
se podaj prvn soukrom vstavy. Ty mly vrazn vliv na samo umn, nebo tvorba tak
byla konfrontovna s opravdovm ivotem. Prohlubuje se tak vzdln en a dostv se jim
ucelenjch informac. Tak byl konen pekonn po stalet panujc pedsudek, e ena nen
schopna intelektuln innosti a e ji snaha vymknout se svmu uen pouze pokozuje a ni
jej prav kouzlo. Tento vvoj obohatil kulturu a umn o ensk prvek, o ensk zpsob
vnmn svta. Zskan zkuenost se zase zptn penesla do rodinnho ivota.
Sedmnct a osmnct stolet ji pokrauje v linii, kterou nartla renesance. Doba je ponkud
lehkomyslnj, ale emancipace eny zdrn pokrauje.
Na zvr tto podkapitoly musm upozornit, e veker popsan vvoj postaven eny
ve stedovku a novovku se tk pouze en z horn, vldnouc tdy a z ad bohatho
manstva a venkovsk lechty. Dvody jsou dva: jednak nen mnoho znmo o ivot
prostch lid, nebo tehdy jaksi nebyla chu se jm podrobnji zabvat, jednak byl ivot
chudiny neuviteln statick, a tak lze sotva mluvit o socilnm a kulturnm vvoji.
Spoleensk systm t doby toti "plebsu" neumooval ani se jakkoli zapojit do zen sttu,
ani doshnout vyho vzdln, nsledkem eho ena i mu z chudch vrstev na tom byli

ze socilnho a politickho hlediska v podstat pln stejn. Zsadn spoleensk rozdly mezi
prostmi enami a mui mohly bt patrny a ve chvli, kdy se uvolnila cel spolenost,
zavedly se jin systmy vldnut a spoleensk ivot se otevel masm.
ena v devatenctm stolet
Veker vvoj postaven eny ve stedovku a novovku tedy byl popisovn z hlediska
vych socilnch td. Z tch se tak rekrutovali bojovnice a bojovnci za prva en. Je to
logick. Vdy ti jedin se mohli njakm zpsobem zasadit o konkrtn zmny ve spolenosti
a dohlet na jejich plnn. Dvact stolet do tohoto stavu vneslo erstv vtr. Zruen
nevolnictv, prmyslov revoluce, rozmach Spojench stt americkch, vznik stav,
hospodsk konjunktura po napoleonskch vlkch a dal skutenosti, charakteristick pro
devatenct stolet, daly vzniknout prvnm spolenostem zaloenm na obanskch
principech, pedevm v anglosaskch zemch. v t dob tak konen vznikaj modern
ensk hnut, kter nalzaj oporu ji v stednch tdch a ve td dlnick.
Nejranjm modernm enskm hnutm, kter mlo njak politick kontext a cl, bylo
sdruen americkch en, je poadovalo s mui stejn politick prva a rovnost ve vzdln.
Doba francouzsk revoluce sice pat do konce osmnctho stolet, povahou je vak bli
devatenctmu, jeho dje anticipovalo, ne dobm pedchozm. A tak tak prvn vraznj
postavou rodcho se enskho hnut je Francouzka Olympie de Gouges, kter pedloila
konventu "deklaraci enskch prv", v n bylo obsaeno zhruba toto: "Nrod a lidstvo
se skld z mu a en, proto je teba umonit i enm, aby se podlely na veejnch vcech,
nebo zkonodrstv m bt vl celho nroda." Tato snaha samozejm nebyla pijata
s dnm nadenm - spolenost na takov uvaovn oividn nebyla dost vyzrl: hnut
veden pan de Gouges bylo potlaeno a podobn spolky en byly zakzny.
V te dob se ve Velk Britnii objevuje dal vrazn postava enskho hnut, Mary
Wollstonecraftov (1759-1797). Zabvala se vchovou a vzdlvnm dvat a jej
nejznmj dlo nese titul "Obrana enskch prv". Mary Wollstonecraftov zskala triviln
vzdln a aby doshla vyho, stala se stejn jako mnoho en t doby samoukem. Za svj
nepli dlouh ivot staila zaloit kolu a publikovat literrn kritiky i romny a eseje,
zabvajc se pedevm vzdlnm a vzdlvnm. v "Obran enskch prv" jsou ji
v podstat definovny hlavn cle a sloky emancipanho hnut. (Tmto slokm
emancipanho hnut se podrobnji vnuji v jin kapitole.)
Pestoe v tomto obdob dolo k podstatnmu uvolnn ivota en ve spolenosti, jak lze
usuzovat i ze zveejovn a jistm zpsobem i oceovn dl uvedench autorek, jejich
prvn postaven se pli nezlepilo. Jako pklad lze nastnit situaci, v n se eny nachzely
v nejdemokratitj zemi Evropy, ve Velk Britnii. Ostatn, prv anglosask zem
se pozdji staly kolbkou feminismu.
Nepli ast, avak ne neobvykl byl nzor, e eny nemaj dui. v takovmto nzorovm
prosted se enm zajist tko vystupovalo s njakmi nvrhy, by oprvnnmi. Avak ani
ti, kdo enm dui piznvali, pro n rozhodn neprosazovali stejn prva a rovnost s mui.
Tak napklad teprve manelstv dvalo en prvn subjektivitu, ale pouze v tom smyslu,
e se mu a ena stali jedinm subjektem - pod plnou moc mue. Byl to zkon umle
vytvoen a dky rozvinutmu principu zvykovho prva nebylo prvn postaven eny tak
patn, jak by se na prvn pohled zdlo. Mla kupkladu prvo na vdovsk podl z majetku,
a to do ve jedn tetiny, a manel, kter se po satku stval sprvcem rodinnho jmn,
a tedy i sprvcem manelina vna, musel pi svch finannch a hospodskch transakcch
brt na tento jej vdovsk podl zetel. Mohl z nj pobrat rentu i jin zisky, nesml jej vak
prodat. Dle ruil za maneliny ppadn dluhy a delikty, kter spchala, a byl ze zkona
povinen poskytovat j ivobyt. I pes tyto problematick vhody byla enina situace
po satku z dnenho pohledu dost nepochopiteln. Opltkou za n musela manelovi slouit
a tvoit s nm manelsk spoleenstv. Na druhou stranu byla manelova odpovdnost

za eniny zloiny vy, spchala-li je v jeho ptomnosti, ponvad se pedpokldalo, e ji

k inu navdl. Vdan ena ani nesmla uzavrat smlouvy, pouze v podadnch zleitostech
a jet zastoupena manelem. Bez ptomnosti manela nemohla alovat ani bt obalovna,
nemohla napsat zv, rozhodovat o svm majetku ani o pstounovi svch dt a v ppad
kody dokonce nemla nrok na nhradu. Je vak teba si uvdomit, e mluvme pouze
o formln-prvnm postaven eny ve spolenosti. Jej reln situace byla ji kolem roku
1815 diametrln odlin. Systm zaloen na tto ochranitelsko-utlaovatelsk prvn form
nemohl mt v dob boulivch zmn, j bylo devatenct stolet, dlouhho trvn. Tehdej
spolenost pochopila, e takov diskriminace jej vznamn, ba nepostradateln sousti brzd
jej vlastn vvoj, a tak neekala na vyhlky, vnosy i zkony a zaala si ponat, jako
by zmny ji nastaly. Proto se navzdory prvnm pedpism eny stvaj spnmi
podnikatelkami, sprvkynmi pozstalost i vykonavatelkami zvt a uzavraj pro sebe
vhodn pedmanelsk smlouvy.
Podobn jako v Anglii tomu bylo i ve Spojench sttech, kde spoleensk vvoj rovn
pedbhl prvn normy. v USA vak mly jednotliv stty rozdln zkony, vyplvajc
z tradice ovlivnn pstupem panlskm, francouzskm i anglickm. Na severu a na
zpad, kde byly pvodn anglick kolonie, se prvn postaven en rychle lepilo, i kdy
stty Pensylvnie a New York pijaly prvn pravy zlepujc statut eny ve spolenosti
a roku 1848. Do tohoto data podepsalo listiny zajiujc prvn legitimitu en ji sedmnct
sttu Unie.
Jin situace byla mimo anglosask svt, napklad ve Francii. Revoluce z roku 1789 pinesla
i zmny, je postaven en zlepily. Tehdy se podailo pijmout zkon o rozvodu, kter
umooval manelstv rozvst, paklie ob zainteresovan strany souhlasily. Pijet zkona
mlo ten dsledek, e do konce osmnctho stolet skonilo ve Francii rozvodem piblin
kad tet manelstv. To jen dokld, jak byl tento zkon potebn. A zkon o rozvodu
nebyl jedinm; v letech 1791 a 1794 Francie pijala adu dalch zkon, je enu
osvobozovaly. Vechny vetn rozvodovho potom roku 1799 zruil Napoleon zrove
s direktoriem. Nkter nezruil de facto, ale napklad podmnky pro rozvod zmnil takovm
zpsobem, e se vsledek rovnal jeho faktickmu zruen. ena u s vjimkou jedinho
ppadu nemohla podat o rozvod z dvodu nevry, zatmco mu ano. Tm jedinm
ppadem bylo, e si mu dovedl konkubnu a dom. Byl-li mu alespo trochu inteligentn,
dokzala tato podmnka en zabrnit, aby se zletnho manela zbavila. Zatmco nevrn
ena mohla bt za svj in potrestna vzenm od t msc do dvou let, mu pouze zaplatil
pokutu. v ppad vrady manela nemla manelka nrok na obhajobu; manel mohl uvdt
polehujc okolnosti. Co se tk majetku, bylo en zachzen s nm pesn prvn
vymezeno, pokud nebyla regulrn registrovna jako obchodnice. v oblasti politick se tedy
po revoluci nedoshlo dnch zmn. Roku 1789 sice zaaly vznikat ensk kluby, ale ji
v roce 1793 byly tyto aktivity zrueny a Vbor pro veejn blaho enm vslovn zakzal
vstupovat do vldy, povat politickch prv a sdruovat se v klubech. Po Napoleonov pdu
a restauraci bourbonsk dynastie protiensk politick linie zeslila a sami Bourbonov tlaky
k nvratu patriarchln spolenosti osmnctho stolet jet zintensivnili.
Ve zbytku Evropy byla situace velmi podobn. Po krtkm obdob reforem, kdy se ena
zaala vymaovat z klasickho modelu patriarchln spolenosti, nastal nvrat k bvalmu
stavu vc a jej postaven se leckde i zhorilo. Pestoe praktick vsledky Velk francouzsk
revoluce mly na postaven eny nulov i dokonce zporn vliv, byl zde i urit teoretick
pnos, toti e se o tomto jevu zaalo mluvit. Byla zahjena veobecn debata na toto tma
a k jejm vsledkm patilo prv stejn dlo Mary Wollstonecraftov "Obhajoba enskch
prv". v tomto obdob vznikaj jak dla podporujc emancipaci en, tak dla, kter se stav
a fanaticky proti. Jednm z vnivch odprc byl Restif de la Bretonne, kter ke sv
argumentaci pouval ty nejhor pedsudky. Jeho dla se velmi dobe prodvala a s nemalou

chut etla. Dal odprci se rekrutovali z ad romantik, napklad Victor Hugo, lord Byron
i Stendhal. Naopak velkm zastncem emancipace byl John Stuart Mill (1806-1873), kter
oteven vystupoval proti neschopnosti a nechuti soudc spravedliv odsuzovat vinky nsil
na ench a proti soustavnmu uprn enskch prv. Je autorem vznamnho dla
"Poddanstv en", ve kterm vztah tehdej spolenosti k enm siln kritizoval.
I kdy mly anglick eny ve spolenosti mnohem vt svobodu ne eny francouzsk, byla
to prv Francie, kdo dal enskmu hnut prvn konkrtnj filosofick rozmr. Francouzky
se mohly opt o uen spoleenskho utopisty Clauda Henriho Saint-Simona a jeho
nsledovatel. Pestoe se Saint-Simon zabval pedevm vlivem prmyslu a vroby
na vldu, naly si eny v jeho filosofii nco, co potvrzovalo jejich nzory a pomohlo jim
to poslit pozici ve spolenosti. Tm nm bylo Saint-Simonovo pesvden, e duchovn
moc mus nahradit hrubou slu - tedy zsada, j se z morlnho hlediska nedalo nic vytknout
a kter poukazovala na nutnost pisoudit en ve spolenosti dleitj roli. (Je zejm, kdo
pedstavoval "hrubou slu" a kdo "duchovn moc". S tmto rozdlenm lidsk spolenosti
na skupinu "rozumovou a citovou" a skupinu "silovou a agresivn" se pak setkvme
ve feministickm hnut dvactho stolet.) Na Saint-Simona navzal jeho k Barthlemy
Prosper Enfantin, kter se pokusil Saint-Simonovy utopistick mylenky uvst do praxe
a zaloil jaksi spolen sdlit a vrobn drustva, kde ji nedochzelo k pohlavn segregaci.
Na jeho pednky chodily tisce lid a jeho stoupenci a stoupenkyn ili v Pai, v Lyonu,
ve Spojench sttech i v Egypt. Zkzou jeho i celho hnut se stalo, e Otec Enfantin, jak
ho tak nazvali, zaal jako jeden ze zpsob ensk emancipace propagovat volnou lsku,
a tak se zanedlouho cel hnut zvrtilo v morln pokivenou sektu, kter se oddvala
sexulnm orgim. To mlo za nsledek uvznn Enfantina i jeho nejbliho spolupracovnka
Michela Chevaliera a rozklad sekty. st rozputnho sboru se sdruila v jin uskupen,
kter se nazvalo "Nov eny". Jeho lenky se doadovaly prva rozhodovat o svm
sexulnm ivot samy a svobodn, a to vedlo k rznm excesm: jedna z tchto
saintsimonistek, jak si tak kaly, mla kad ze svch ty dt s jinm muem a za dnho
se neprovdala. Nkter z postoj "Novch en" naly svj odraz v feminismu dvactho
stolet. Toto spoleenstv tak vydvalo asopis, do kterho mohly pispvat pouze eny.
Organizace nemla dlouhho trvn, avak svou leckdy a trapnou innost staila
zdiskreditovat francouzsk feministick hnut a do konce devatenctho stolet.
Pro k takovmto vstelkm nedochzelo ve Velk Britnii? Dvodem byl dle mho soudu
fakt, e Britnie nebyla extrmm a extremismu nikdy naklonna. Obansk spolenost,
zvykov prvo a izolovanost ostrova, na jeho zem se v novovku prakticky nevlilo,
dlaly z Anglie ostrov umenosti a kontinulnho spoleenskho vvoje - a to nebv pda,
ve kter by mohl extremismus zapustit koeny. Vznikla zde spolenost, kter tm vdy
pedbhla legislativu a jej zkony se dily podle vle lidu a ne lid podle vle zkonodrc.
Byla to situace naprosto odlin od ostatn Evropy. Francie, otesen Velkou revoluc 1789,
zaila kulturn ok. Zmaten hodnot, kulturn mezera a rozbit tradin spolenosti jsou naopak
podmnky, ve kterch se extremismu velmi dobe da. (Podobn situace nastane po prvn
a pedevm po druh svtov vlce, kdy v prvnm ppad vznikne nacismus a ve druhm
komunismus.)
Co ci na zvr? Devatenct stolet bylo jednou z nejvznamnjch epoch v djinch
lidstva. Obrovsk spoleensk, hospodsk, technologick a demografick zmny daly
vzniknout mylenkm, kter chpaly svobodu jako nutnost, bez n neme vvoj spolenosti
pokraovat. Tradin feudln vazby byly v dsledku prmyslov revoluce definitivn
zpetrhny a industrializovan spolenost zapinila nrst a rozvoj stedn tdy, kter
zskala vt vliv a lep postaven a stala se nositelkou moci a bohatstv. Byly zrueny rigidn
stedovk cechy, a tm i jejich nesmysln poadavky na nov mistry. Misti touili ve svm
oboru vydlvat, pitom vak dosud neustle nareli na byrokratick pekky. Schopnosti,

um, nadn, ale i vzdln se stvaj hlavnmi kritrii pro zskn prce a spnou kariru.
A tato situace se prost nemohla neodrazit tak v ivot en. Mnoho jich studuje (asto
na zapenou), stvaj se vznamnmi spisovatelkami, malkami, herekami i podnikatelkami
a vdeckmi pracovnicemi. Dal eny se zajmaj o politiku; dok se v n orientovat,
ovlivuj volie a podporuj jednotliv strany.
Devatenct stolet pineslo nebval rozen obanskch prv a svobod, k emu pispl
tak vznik novin a asopis, informujcch obany o dn ve stt a ve svt. Zan
se pracovat s veejnm mnnm, kter pak nsledn ovlivuje politiku. Pinou tohoto stavu
byla promna samotn definice veejnosti, do t doby pedstavovan pouze rodovou
a hospodskou elitou, je byla a na vjimky konzervativn. Pojem veejnost se zan chpat
v modernm, dnenm smyslu. Tak se pipravila pda pro plnou a dokonalou emancipaci
eny v nsledujcm dvactm stolet.
Dvact stolet
Dvact stolet je z hlediska tto prce nejdleitj. v tomto obdob se zan objevovat
fenomn feminismu tak, jak jej nyn chpeme. Nejedn se o formu boje en za emancipaci,
nbr o boj za totalizan ideologii. Abych mohl tento svj nzor obhjit, musm se nejdve
zamit na to, co ovlivovalo spolenost dvactho stolet v dob do konce druh svtov
vlky.
Jak u se zmiuje kapitola "ena v 19. stolet", rozvoji extremismu svd, kdy jsou tradin
hodnoty zpetrhny, kdy dochz k jejich pevrcen i zmn a vznik kulturn vakuum.
Jako pklad tohoto stavu jsme si uvedli Francii po Velk revoluci, stolet dvact vak pin
takov zmny v mnohem vt i a s mnohem vtm dopadem. Samozejm nelo pouze
o dsledky politickch otes; na uvedench zmnch se v nemal me podlely i objevy
na poli vdy (i pseudovdy). Temi vznanmi faktory, je ovlivnily mylen zpadnho
svta, byly marxismus, relativismus a freudismus. Co vnesly do zpsobu nahlen
na spolenost?
Marxismus - pseudovda zaloen na spekulativnch zvrech - hlsal nadazenost
ekonomickch vztah nad vemi jinmi aspekty spolenosti. Vybral a pizpsobil
si jednotliv fze djinnho vvoje a dokazoval na nich sprvnost svch tez. Ty se vak ji
nedlouho po zveejnn, ani by byly uvedeny do praxe, ukzaly jako myln.
Freudismus, jeho zakladatelem byl Sigmund Freud, zase hlsal, e veker mylen a konn
lid je motivovno sexuln. Toto uen bylo svou povahou bli marxismu ne opravdovm
vdm. Freud se tak pokouel opt sv tvrzen o vybran dkazy a vdy se dokzal pojistit
ped vyvrcenm svch mylenek tak, e je podle poteby aplikoval na cokoli a kohokoli.
Do zcela jin skupiny vdc pat fyzik Albert Einstein, kter svou teorii relativity rozboil
Newtonv model vesmru a jej sloitost uinil z vdy, do t doby celkem srozumiteln,
zleitost zcela abstraktn. Hor vak je, e se teorie relativity, obyejnm lidem tko
pochopiteln, vulgarizuje a ve spolenosti mn v morln relativismus.
Dalm podstatnm prvkem bylo Marxovo i Freudovo odmtn nboenstv a jeho role
ve vvoji lidsk spolenosti. Oba se domnvali, e nboenstv i jeho zmnn role jsou
pouhou smylenkou. v tomto nzoru s nimi souzn vznamn nmeck filosof Friedrich
Nietzsche ("Bh je mrtev") a ada dalch filosof t doby. Pro zpadn civilizaci
to znamenalo padek nboenskch podnt a jejich postupn zhroucen. A tak se svt ocitl
bez Boha (jak byl chpn dve), v relativistickm vesmru (jeho principy jsou tak sloit),
na konci starho adu a v nstupu novho, kter by ml bt postaven ji na zcela jinch
principech. Za tto situace stail jakkoli vznamnj otes, a v zemch, je byly dosavadnm
uenm nejsilnji ovlivnny a kde pitom situace nalhav vyadovala zmnu, se otevela
cesta pro lidi, kte chtli spolenost vybudovat na novch, "vdetjch" principech. Tmito
zemmi byly Nmecko a Rusko a onm otesem 1. svtov vlka.

Nejvraznj postavou perodu Ruska v novou spolenost byl Vladimr Ilji Lenin (18701924). Ten se nechal ovlivnit "vdeckm" nzorem Karla Marxe na spolenost a pokusil
se vytvoit stt pod vldou proletaritu, a tak zajistit svobodu a blahobyt mas. Revoluce, ji
vedl, probhla v roce 1917.
Ukzalo se vak, e perod star doby v novou nebude tak snadn. Od samho potku
doprovzelo snahy o nastolen vldy proletaritu straliv krveprolit, zcela nesrovnateln
s pomry v carskm Rusku. Od zatku stolet do roku 1917 zde bylo za vechny druhy
zloin ron popraveno v prmru 17 lid, od roku 1917 bylo jen za politick "zloiny"
popraveno ron v prmru 30 000 lid. Vznikla vemocn tajn policie, kter likvidovala
skuten i domnl neptele nov se rodcho reimu. Lid byli zastraovni, ikanovni
a okrdni. Lenin vak prohlaoval, e se ve dje v zjmu revoluce, kter je dobr, a proto
i nsil konan v jejm jmnu je sprvn (hle, pklad morlnho relativismu). Lenin tak ji
pochopil, e marxismus byl vlastn myln. Nic nefungovalo tak, jak Marx pedpovdal, a tak
Lenin musel vymlet teze, kter Marxovo uen nenpadn opravovaly a pitom
nezpochybovaly. Jako pklad meme uvst Marxovu teorii, podle n je za zloinnost
odpovdna vldnouc tda a buroazie. Jenome jak vysvtlit fakt, e ve stt bolevik
bujela zloinnost dl? Odpov byla jednoduch: je to dsledek zhoubnho vlivu buroazie,
kter v lidech jet stle petrvv.
Tento stav byl typickm produktem socilnho inenrstv. Na zklad uritho idelu jsou
konstruovny spoleensk teorie, kter zpravidla slibuj zlepen spoleenskch podmnek pro
vechny nebo alespo pro vrstvu, je dosud zavala nejvt tlak. Tm vdy se zapomn,
e lid nejsou jenom kostky stavebnice bez svobodn vle, a nebere se na zetel, e zmny
ve spolenosti pichzej postupn, jako nsledek pirozenho vvoje a nikoli na zklad
akademickch teori a vplod salonnch myslitel.
Podobn situace nastala i v Nmecku. Roli, jakou ml Lenin v Rusku, sehrl zde Adolf Hitler.
I jeho inspiroval Karl Marx. Byl vak siln ovlivnn Friedrichem Nietzschem a skladatelem
Richardem Wagnerm, kter v nm probudil pedstavu o mystickm peduren germnsk
rasy. Nmce chpal jako nrod nadazen vem ostatnm, a proto mu bylo proti mysli
zlikvidovat buroazii, je tvoila nedlnou a silnou soust nmeckho nroda. (O vlunosti
nmeck rasy se pesvdil - jak jinak? - "vdeckmi" metodami, na jejich zklad se potom
rozhodovalo o tom, kdo je rijec a kdo ne.) Musel si tedy najt jinho neptele, takovho,
kter by spojoval znaky buroazie a pitom nebyl pslunkem rijsk rasy. Tuto roli pikl
idm. O hrzch 2. svtov vlky a o jejch dsledcch pro idy i pro cel svt se jist
nemusm rozepisovat.
Co je vak dleit: oba tyto nejzloinnj reimy modern doby byly postaveny na pevnch
"vdeckch" zkladech a slibovaly zlepen ivotnch podmnek a spravedlivj d. Pitom
byly neuviteln krvav a liv a zotroily masy lid. Kdy nakonec padly, staly se vnm
djinnm varovnm.
Konec 2. svtov vlky znamenal ji dokonal rozvrat "podk starch as". Tehdy tak
dolo k obrovskm zmnm v lidsk spolenosti. Svt se rozdlil na dva politick bloky,
z nich jeden il svobodn (kapitalistick) a druh pod tlakem zloinnch reim
(komunistick). Jeden byl produktem pirozenho vvoje a druh vsledkem idealistickch
pln uvedench do praxe. Vzdor tmto celosvtovm problmm se postaven eny
ve spolenosti zlepovalo; lze ci, e snaha o plnou emancipaci en byla ve dvactm stolet
dovrena. Bylo by vak myln se domnvat, e dokonen emancipace je vsledkem boje
"uvdoml ensk meniny" za sv prva. Jist, i tyto snahy mly na emancipaci eny vliv,
lv podl vak sehrla pedevm celkov demokratizace spolenosti, jej rozvoj se mimo jin
i zsluhou mdi nutn stal zvislm na mnn veejnosti - a veejnost tvo jak eny, tak
mui. Stav, kdy o zastupitelch rozhoduje pouze urit skupinka lid vybranch podle
njakho kle, nebyl v tto dob ji udriteln. Veobecn volebn prvo - vdobytek 20.

stolet - muselo platit pro mue i pro eny, a tak se urujcm kritriem ke zpsobilosti volit
a bt volen staly pouze vk a duevn zpsobilost a nikoli postaven i pohlav. Podobn jako
s volebnm prvem tomu bylo i s ostatnmi aspekty ensk emancipace, jak byly definovny
v 19. stolet (jim se bude vnovat nsledujc kapitola).
Dky slcmu vlivu mdi se ve 20. stolet, pedevm v 90. ltech, cel desetilet od doby, kdy
byla ensk emancipace ukonena, objevuje nov fenomn - feminismus.
Emancipace
Co je vlastn emancipace? Je definovna jako osvobozen, vyprotn, zrovnoprvnn
a zskn nezvislosti. v ppad en jde o emancipaci od mu a od spolenosti, kter je,
eny, svazuje.
Jak jsme vidli, ensk emancipace se vyvjela kontinuln s vvojem cel spolenosti.
Od doby, kdy ena mla ve spolenosti prakticky nulov postaven, a do doby dnen, kdy
je ji pln emancipovna, ubhlo mnoho asu a situace en se v kadm dob lidskho
vvoje stle zlepovala. Je to logick. S rozvojem obanskch svobod a se zapojovnm stle
vtho potu lid do rozhodovn o bhu spolenosti nemohla bt tak neoddliteln a poetn
st lidstva od tohoto procesu oddlena.
Jak jsme si ji ekli, tendence k tomuto stavu se objevily v prbhu 19. stolet. Tehdy vak
jet nebyl pln prvn kodifikovn; tto kodifikace se doshlo a ve stolet nsledujcm.
Pesto byly ji v t dob pesn stanoveny sloky emancipanho hnut a cle, kterch chtlo
doshnout. Ukame si tedy, o jak sloky emancipanho hnut lo, a posume, zda v na
dob bylo skuten dosaeno pln emancipace.
Hlavn sloky enskho emancipanho hnut jsou:
sil o individuln uvolnn a poadavek prakticky neomezenho pstupu ke vzdln.
Uvolnn sociln a etick, spojen s poadavkem pstupu ke vem povolnm a oborm
lidsk innosti a odstrann dvoj morlky, nucenho celibtu a prostituce.
Uvolnn politick, spojen s bojem za prvo na svobodn sebeuren ve stt, tedy za volebn
prvo, a s silm o zmnu nkterch zkon znevhodujcch eny.
Uvolnn rodinn, usilujc o mravn a prvn rovnost v rodin, hospodskou nezvislost
a omezen vlivu a moci rodi.
Po peten pedchozho vtu je jasn, e vechny sloky byly splnny. Nkter poadavky
dokonce ani splnit nelo, nebo ne mohlo dojt k jejich splnn, samy od sebe ztratily
vznam - kupkladu odstrann nucenho celibtu i omezen vlivu rodi. Meme tedy ci,
e ena je v souasn dob svobodn: m stejn prva i povinnosti jako mu a me
se astnit veejnho ivota jako kad jin oban svobodnho sttu. Tato situace vak
pinesla nov problm.
V boji o osobn a spoleensk spch byla stanovena pesn startovac ra, kter v rmci
prva a zkon nikoho neznevhoduje ani nepreferuje, a jedin, co me lovka v tomto
souboji s ostatnmi diskvalifikovat, jsou jeho schopnosti a vlastnosti. To v praxi znamen,
e ance jsou na potku stejn, ale vsledky samozejm stejn nejsou a ani bt nemohou bylo by to popen samotn podstaty boje, ve kterm m vyhrt nejlep. To vak plat pouze
v ppad, e ono dvoj, je lovka v boji znevhoduje, toti vlastnosti a schopnosti,
je brno opravdu jako osobn indispozice. Skutenost se stv jinou, kdy jsou vlastnosti
a schopnosti chpny jako skutenosti, kter jednotlivce znevhoduj ji od startovac ry
i mu dokonce v pstupu na ni zabrauj. Pak dochz k tomu, e schopnj jsou umle
znevhodovni, teba tak, e je jim startovac ra posunuta o kus dozadu, anebo e jsou
mn schopn zvhodovni jejm posunutm dopedu. Tak se dostvme k fenomnu 90. let
20. stolet - feminismu.
Feminismus

Feminismu byl dve chpn jako zpsob boje en za emancipaci. k tomuto boji vyuval
kulturn osvtu, pednky, letkov akce a jin prostedky, s jejich pomoc se snail
ovlivovat veejnost.
Zsadn odvrat od tohoto pstupu nastal ve Spojench sttech v edestch letech 20. stolet,
a to v nvaznosti na vznik Hnut obanskch prv, veden ernoskm politikem Martinem
Lutherem Kingem. Od t doby se ji feminismus pestal vnovat pouze emancipaci eny
a zaal se zabvat problmy, je se tkaj celho chpn enskosti a veho, co je s n spojeno.
O jde? Feminismus se zaal soustedit na otzky zen porodnosti, potrat, segregace
pohlav, muskho nsil a stereotypnch nzor na eny. Pedstavitelky tohoto typu
feminismu chpou mue jako zdroj tlaku a eny jako vykoisovan obti.
Pinou tohoto stavu je podle feministek skutenost, e svt je koncipovn na patriarchlnm
modelu a ena je umle vtlaovna do rol, kter jsou j vnuceny. Svt ovldaj mui, a proto
jsou enm vyhrazena pouze podadnj msta ve spolenosti (v zamstnn) a jsou omezeny
v rozhodovn (ve vld a zastupitelstvech). Dalm objevem feministek je nov chpn
pojm sex (pohlav) a gender (pohlavn role). Sex je podle nich biologick danost - nkdo
je mu, nkdo ena. Gender je vak to, co znamen bt enou i muem. enm byla
pohlavn role vnucena mui. Pohlavn role je tedy chpna jako role spoleensk a kulturn.
Nzory, jak m lovk na gender, de facto uruj zpsob jeho naplovn. To bhem asu
zane bt spojovno s enskost i s mustvm a zan se to jevit pirozenm.
Feministky se zkrtka domnvaj, e mui deformovali ve, co ve spolenosti znamen bt
enou, a nev, e by zmny zkon na tomto stavu mohly nco zmnit. Pej si tedy nov
chpn eny a vyaduj, aby j byl nalezen nov zpsob ivota v souasn dob.
Mtus pirozenosti
Termn "mtus pirozenosti", kter nejlpe charakterizuje zkladn stavebn kmen celho
feministickho hnut, jsem si vypjil od pedn esk feministky Evy Hauserov.
Aby feministky mohly se svmi argumenty ospravedlujcmi feminismus uspt (vdouce,
e za normlnch okolnost by neusply), pokusily se zrelativizovat to nejzkladnj pirozenost. A to pedevm pirozenost ve vztahu k vvoji kultury a spolenosti.
U feministek termn "pirozen" i "pirozenost" v podstat neexistuje. Ve, co u eny - tedy
u toho, co znamen "bt enou" - chpeme jako pirozen, podle feministek pirozen nen;
je to pouze umle vytvoen idea pirozenosti, kter je podmnna kulturnmi stereotypy.
Feministky nev, e odlin biologick stavba tla eny, a tm i jin specializace v rmci
lidskho rodu, ovlivuje plnn jej pohlavn i kulturn role v rmci kultury a spolenosti.
Biologick odlinost podle nich vbec nen dleit (alespo v rmci plnn kulturn role)
a pohlavn role je pouze spoleenskou a kulturn kategori. To podle feministek zapiuje,
e nzory typu "mui jsou aktivn a eny pasivn" nebo "mui chod do prce a eny zstvaj
doma" ns ve spolenosti pipoutvaj k muskm a enskm rolm; ty se bhem asu spoj
s muskost a enskost a zdaj se bt "pirozen". Jak jsme si vak ukzali v prvn kapitole,
pohlavn dimorfismus je u lovka velmi vrazn. eny jsou opravdu vce vzny na rodinu
a dti, o tom neme bt pochyb, a mui jsou zase aktivnj mimo "hnzdo". To je pirozen,
evoluc vznikl stav. Nelze tvrdit, e jde o stav nepirozen, protoe kdyby tomu tak bylo,
neml by z hlediska evoluce lidskho rodu dlouhho trvn. Relativizace "pirozenosti" vak
nezstala pouze u spoleenskch rol. Feminismus se pokou zrelativizovat i pirozenost
vvoje cel lidsk spolenosti. Feministky uvdj pro podpoen tohoto nzoru jeden
zajmav pklad: pedstavme si, e vechny knihy, filmy a obrazy, vechnu filosofii
a nboenstv vymyslily, napsaly a namalovaly kupkladu Eskymaky; to by znamenalo,
e celkov pojet svta by bylo diametrln odlin od naeho souasnho vnmn, ale bylo
by povaovno za "pirozenou" normu. Ten, kdo by se pokusil prosazovat to vnmn svta,
kter je typick pro nai spolenost, by se vlastn postavil mimo zait normy a byl
by povaovn za nenormlnho. A pesn v tto situaci se dajn nalzaj feministky uvnit

svta stojcho na patriarchlnm zklad. To, co se povauje za normln, je stanoveno mui

a eny mus o sv msto bojovat.
To zn velice hezky, ale feministky pehldly jednu podstatnou skutenost: vechny knihy,
filmy a obrazy, vechnu filosofii a nboenstv nevymyslily, nenapsaly a nenamalovaly
Eskymaky. Uveden nzor vak nen tak irelevantn, jak by se mohlo na prvn pohled zdt
(nehled ovem na skutenost, e neplat ani pro vztah k mum - ale budi). Kdybychom jej
toti dovedli do dsledk, mohli by si kupkladu zlodji stovat, e je spolenost nenech
krst, akoli oni se na krde dvaj jinak, e normy jsou urovny pouze lidmi, kte
nekradou, a doadovali by se zmny zkon. Me se to zdt ponkud pehnan, ale nen. lo
by pouze o logick vystn situace, kter by vznikla v ppad, e by se zrelativizovaly
normy a hodnoty spolenosti. Kdybychom pijali vd mylenku feministek, nesporn
by takov situace mohla asem nastat.
Snahou feministek tedy je v podstat od zkladu popt model spolenosti, popt jej
pirozen vvoj, nahradit pirozen normy normami novmi, feministickmi, a tak si otevt
pole psobnosti, nebo kde neexistuj pirozen normy nebo kde jsou nahrazeny novmi,
"spravedlivjmi", je ve dovoleno - alespo tm, kdo tyto "spravedlivj" normy vytvej.
V nsledujcch kapitolch se zamme na jednotliv aspekty feminismu, jak jsou
pedkldny veejnosti, a zamyslme se nad jejich dsledky a vznamem. Tyto aspekty jsou
jak teoretickho, tak praktickho rzu. A formy teoretickho i praktickho feminismu maj
a budou mt nepzniv dopad na celou lidskou spolenost, paklie se nechme ovlivnit
stylem feministickho mylen a argumentm feministek piznme opodstatnnost
a smrodatnost.
Je feminismus vda?
Pi peten jakkoli publikace o feminismu se nelze ubrnit dojmu, e ve, co zsadnm
zpsobem podporuje jejich teze, je postaveno na solidnm vdeckm zklad a odr
skutenou situaci ve spolenosti. Opak je pravdou. Prv onen neodbytn pocit sprvnosti
a relevantnosti jejich mylenek je usvduje ze li. Nedv toti monost nesouhlasit i se ptt
a dostat smysluplnou odpov i navodit zdn pochybnost. Tak se dostvme k jednomu
z hlavnch dkaz, je usvduj njakou "vdu", e je pseudovdou. Tyto dkazy popsal
filosof a historik Paul Johnson ve sv knize "Neptel spolenosti". Podvejme se, jak dal
aspekty to jsou a jak se na n d i ned feminismus aplikovat.
Prvnm a nejdleitjm faktorem odliujcm vdu od pseudovdy je monost falzifikace.
Skuten vdec nehled fakta, je by jeho teorii potvrdila, nbr naopak ta, kter by jeho
teorii vyvrtila. Vdec, kter hled pouze ta fakta, je by mu jeho teorii potvrdila,
se usvduje z vlastnho podezen, e je nedokonal nebo myln. Aby se vak tato jeho
myln teorie nedala tak lehce vyvrtit, zabuduje do n obranu proti popen. Je to toti
jednodu a praktitj ne teorii pepracovat, a tak ji prohlsit za mylnou. Jak se k tomuto
problmu stav feminismus? Pekrsn pklad nachzme v knize "Dv vlka s ideologi",
kde editorka v pedmluv komentuje ideologickou povahu patriarchtu: "Kad teorie
i interpretace, a jde o humanitn a spoleensk obory, nebo o prodn vdy, je formulovna
v uritm ideologickm prosted. Ned se tedy nikdy hovoit o neutrlnm nzoru, protoe
kad nzor vychz z njakho systmu hodnot a rozdlen moci." S tmto tvrzenm meme
pouze souhlasit i nesouhlasit, nelze je vak ani dokzat, ani vyvrtit, a proto s vdou nem
nic spolenho. Je to pouze ist ideologie marxistickho typu. Sta toti ped tmto
vrokem, kter byl pronesen v souvislosti s patriarchln ideologi, vymnit slovo
patriarchln za slovo buroazn, a ocitme se ve znmch vodch. Problm nastv tehdy,
kdy by nkdo chtl argumenty uvedenou tezi vyvrtit: samotn vrok ji toti dokonale kryje.
Ve, co by j mohlo bt vytknuto, lze na zklad obsahu tohoto vroku smst. A to je prv
ta pojistka, kter zabrauje vyvrcen teorie, postaven na pseudovdeckm zklad.

Druhm pznanm rysem je, e pseudovda, a to jak cel, tak i jej jednotliv vvojov fze,
je vdy ve vzen sv doby. Feminismus nen vjimkou. Feministick nzory devatenctho
stolet upadaj v zapomenut a nahrazuj je modern nzory soudobch feministek, kter
povauj feminismus 19. stolet za beznadjn zastaral.
Dalm znakem je nejednotnost uen a stdn vdch kol. Tento problm se zatm
feminismu vyhnul. v souasn dob jsou pouze dva konkrtn typy feminismu: liberln
a radikln. Liberln feminismus nen ani tak feminismem ve smyslu, v nm zde o nm
hovome; pouze shrnuje normln poadavky na emancipaci eny. Radikln feminismus
naopak pedstavuje feminismus v jeho kilov podob. Co chyb feminismu v potu
vdch kol, vynahrazuje si v potu nzorovch proud, ktermi obshl vechny aspekty
lidsk spolenosti. Meme se setkat s ekofeminismem, socialistickm feminismem,
psychoanalytickm feminismem a adou dalch odno, vetn velice zajmavho feminismu
satanistickho. Tak se feminismu podob freudismu a marxismu: m neuvitelnou schopnost
popsat, okomentovat a vstebat vechny sloky lidsk innosti v intencch svho uen.
Znakem typickm pro slab vdy je tak nedostaten teoretick zkladna nauky, na n by se
vichni v dan vd zainteresovan shodli. U vd jako je fyzika, matematika i chemie
k takovm rozporm nedochz. Opan situace je vak u vd jako jsou sociologie
a psychologie. Tam obecn zklad tvo intuitivn veobecn tvrzen, kter vyvolvaj zdn
empirie. Nen pochyb, e feminismus je ve svm zkladu i koncepci bli sociologii
a psychologii ne vdm empirickm, jako jsou prv fyzika nebo matematika.
Na tchto nkolika pkladech je vidt, e feminismus chpan jako vda dnou vdou nen.
m tedy je? Pseudovdou a ideologi. Ideologi, kter obshla vechny nleitosti lidskho
vdn a konn a sna se k nim nalzt feministick stanovisko. Podvejme se nyn na nkolik
obor lidsk innosti, v nich se feminismus sna prosadit a zvrtit dosavadn vnman
skutenosti.
Feminismus versus vda
Jak jsme si ukzali v minul kapitole, feminismus nen dnou vdou. Meme jej povaovat
za pseudovdu nebo dokonce za ideologii. Tohoto handicapu jsou si feministky vdomy,
a proto se sna dostat na akademickou pdu jinm zpsobem. Jakm? Usiluj o vytvoen
nov teorie vdy, kter by byla pmo pod urujcm dikttem jejich uen. Tato teorie napad
klasickou koncepci vdy a jej pirozen vvoj. Cle, vsledky a postupy oznaila za dsledek
patriarchlnho modelu vidn svta a za dsledek patriarchln ideologie.
V popisu tohoto tmatu jsem vychzel z eseje Evelyn Fox Kellerov "Feminismus a prodn
vdy", kde je pesn popsn vztah feminismu a jeho nejdleitjch nzorovch proud
k vd.
U liberlnho feminismu se objevuj obvinn z androcentrismu vdc a jeho vlivu na vdu.
Npravy lze doshnou jednodue: sta do vzkumnho procesu zapojit vce en - a problm
je odstrann. Samozejm, e ve by se dlo na zklad princip zaruujcch rovn
pleitosti. Pot je v tom, e by tato nprava pomr nepinesla do chpn vdy nic novho
a e by v n tak jako tak rozdl mezi muem a enou nebyl znt. Nen to tedy kritika vdy, ale
kritika politick praxe.
Mrn radikln feministky ji pichzej s jinm, doplujcm nzorem: pinou tohoto stavu
je, e vtinu vdc tvo mui, kte si do vdeck prce pinej svj zpsob nhledu
na svt, take jej ovlivuj ve prospch mu a svm vzkumem sleduj pouze musk cle.
Patriarchln pojet vdy vedlo k jednostrannmu vbru pedmt zjmu a asto opomjelo
otzku enstv. Jako pklad uvd Kellerov lkastv, kde se toto obvinn d nejastji
doloit; antikoncepce byla dlouhou dobu zanedbvna, pestoe lo o vc velice dleitou pro
lidstvo, a kdy u se j zaala vnovat pozornost, byla vdy koncipovna pouze pro eny (!?).
Jako jin pklad uvd menstruan bolesti, kter jsou pro mnoho en velkm problmem.

Pedpokld se, e kdyby smr lkaskho vzkumu urovaly eny, k podobnm

nevyvenostem by nedochzelo.
K tmto dvma bodm si dovolm krtk koment. Vzkum v oblasti antikoncepce byl
opravdu mnoho let zanedbvn, ale nelze se domnvat, e je to pouze dsledek
androcentrickho zamen lkask vdy. Otzka antikoncepce byla a dosud je velmi
zvanm problmem z hlediska katolickho nboenstv a crkve veobecn. Pedmtem
zkoumn na poli lkask vdy se stala a se sekularizac cel spolenosti, je vedla
k oteven pstupu k tto otzce. (Vm, e pro feministky to nen dn relevantn dkaz,
protoe - jak se dovme v pt kapitole - nboenstv a crkev jsou opt ovlivnny
patriarchln ideologi. Ale pesto...) k otzce opomjen menstruanch bolest: menstruan
problmy a bolesti jsou pirozenm dsledkem pirozenho a dleitho jevu zvanho
ovulan cyklus eny. Nejedn se tedy o nemoc i postien. "Lit" je mono pouze
doprovodn pznaky, jako jsou kupkladu urit typy menstruanch bolest, tlumiteln
stejnmi ppravky, jak se pouvaj teba na bolest zub. U tchto dvou bod tedy nelze
kategoricky prohlsit, e jsou dsledkem egoismu muskch vdc. Lkask vda
se zabvala a zabv pedevm nemocemi, kter postihuj celou populaci bez ohledu
na pohlav, a obvm se, e typicky muskch nemoc je daleko mn ne nemoc enskch.
Sama Kellerov pipout, e u jinch vdnch obor se toto opomjen nalz mnohem he,
ale a priori jejich existenci pedpokld. (Nen pece mon, e by ti zlotil mui vynechali
jedinou pleitost, jak enm ukodit.) Ani tato kritika vdy se vak nedotk chpn vdy
a neni vru v jej neutralitu.
Radikln feminismus ji naopak kritizuje samotn proces plnovn a vklad experiment.
Kellerov zde nabz jeden pklad: uvd, e pro veker vzkumy uen zvat, provdn
na krysch, se pouvaj vhradn krys samci. A hned uvd dvod: krys samice maj
tydenn cyklus, kter prci znesnaduje. Tomu vak nev a tvrd, e praxe pedpokld,
e jen samci reprezentuj svj ivoin druh. Tento konstrukt, kter se neopr o dn
hmatateln dkazy, je vak obtn vyvrtit, nebo pedkldan vysvtlen smete se stolu.
Podobn pklady podle Kellerov existuj tak v psychologii. O vzkumu v psychologii
se vak zmiuje i Paul Johnson v "Neptelch spolenosti": "Vsledky pouit k potvrzen
hypotz nejsou asto nim jinm ne nhodnm souhrnem dat, protoe signifikantn testy
potvrd sprvnost tm veho. Sociologie na tom asto nen o nic lpe." To znamen, e u
psychologie, kter je slabou vdou, se d vbr a zkreslenost vzkumu pedpokldat, ale jak
sama Kellerov k, pklady z oblasti biologie se hledaj he (co j vak opt nebrn
tvrdit, e tam jist njak jsou). Pesto podle n lze dkazy o pedpojatosti v pozorovn
a experimentech najt i ve spoleentji zamench vdch, napklad v primatologii (nauce
o primtech), kde ada en provdla vzkum velmi podobnmi metodologickmi postupy
jako mui, avak vsledkem byly radikln odlin formulace. Pkladem m bt popis
smeky veden jednm samcem, ve kterm vdeck pracovnice Jane Lancasterov jinak
formuluje tradin pojet "harmu" u primt: "Pro samiku jsou samci zdrojem, kter me
vyut pro peit sv a svho potomstva. Pokud jsou podmnky takov, e sam role me
bt minimln, je obvykl smeka s jednm samcem. Jen jeden samec je nutn pro skupinu
samic, pokud je jeho jedinou rol oplodnit je." To, co Jane Lancasterov napsala, je fakt, kter
nelze vyvrtit, protoe na nm nic k vyvrcen nen. Je to logick dsledek pirozenho
vvoje primt. Kdyby toti ve skupin bylo poteba vce samc, byli by tam, protoe z by
hlediska evoluce ta skupina, v n by byl pouze jeden samec, byla slab (u primt
je obrovsk pohlavn dimorfismus); osaml samec by nemohl dvma samcm konkurovat
a byl by od smeky vyhnn. Lancasterov vak formulac svho popisu "harmu" sledovala
jin cl. Bylo jm zdiskreditovat dosavadn chpn "harmu", toti e je to skupina samic, j
vldne jeden samec. Zahledna do rtoriky vkladu opomnla jeden dleit fakt: samec svj
"harm" vydobyl nad jinmi samci a tak si jej uchrnil. Samice ve smece primt jsou

jakmsi mobiliem, kter pebr vtzn samec od poraenho. O tom, kdo se stane vdcem
smeky, rozhoduj pouze schopnosti samce a ne volba i poadavky samic. Samice jsou zde
v roli pasivnch pozorovatelek a do dje pli nezasahuj. Podobn situace je u vtiny savc,
ne jen u primt. To nen sexistick vmysl, nbr potvrzen skutenost. Tady vidme, jak
pokus vysvtlit njak jev z hlediska ideologie i pojmout jej subjektivn me velice lehce
sklouznout k polopravdm, nesmyslm nebo dokonce ke lm.
Zatmco radikln feminismus toil na principy vyhodnocovn a plnovn vzkumu
a experiment pedevm ve vdch spoleenskch i humanitnch, ultraradikln feminismus
se sna objevit androcentrick pedsudky i ve vdch, kde je monost zkreslen na zklad
njakch pedsudk velmi zten, a dokonce kritizuje i samotnou ideologii vdy. Jak
to me mt dsledky ? Kellerov o tom k doslova: "Rozpt tto kritiky ns odvd
ze sfry liberalismu a vyaduje od ns schopnost zapochybovat o samotnou vchoz pozici
objektivity a racionality, kter tvo zklad vdeckho snaen." Katalyztorem tohoto
radiklnho kroku byla snaha feministek navrtit (sic!) enm pozici aktivnch initel
ve vd. Znamenalo to stle mnit zkladn mylenky jejich nauk; tato situace vak ji nebyla
dle udriteln, a feministky zaaly vnovat pozornost patriarchlnm pedsudkm v oblasti
sociln struktury a funkci jazyka a mylen.
Feministky toti v, e vdeck mylen nen urovno vlastn logickou a empirickou
nutnost. Kdyby tomu tak bylo, nemohl by zde bt patrn dn "autorsk rukopis",
odrejc, e jde o dlo eny nebo mue. Krom toho by pedstava, e svt je jinak vnmn
enami a jinak mui, mohla vst k dalmu vyluovn en z vdeckho procesu. Feministky
tedy zaaly odkrvat domnl filosofick a historick nedostatky v klasickm pojet vdy
a zaaly v nich rozpoznvat zpsoby, jak bylo vdeck poznn utveno svm politickm
a socilnm kontextem. Tak dolo k tomu, e feministky zaaly vdu chpat jako spoleensk
proces. Ovem chpat vdu pouze jako produkt spoleenskho procesu i jako spoleensk
proces sm je nejen nepravdiv, ale i nebezpen. Abychom si dokzali nepravdivost tvrzen,
e vbr pedmt vdeckho zkoumn a vyhodnocovn vsledk tohoto zkoumn jsou pod
dikttem poteb spolenosti a politick situace, nemusme chodit daleko do minulosti.
Za nzorn pklad me poslouit Albert Einstein a jeho teorie relativity. Nelze se domnvat,
e teorie relativity byla vynalezena i objevena pod tlakem poteb spolenosti nebo
na politickou objednvku. Ve spolenosti nebyla dn poteba, kter by ke svmu uspokojen
vyadovala prv teorii relativity. Zde je vidt, e vznikla zcela nezvisle na spolenosti
a politice. Podobn pklad lze najt v 19. stolet u Darwina, v jeho teorii evoluce. A nakonec
se meme podvat teba na Renho Descartese a jeho diferenciln poet. v dob ticetilet
vlky byl pro spolenost jako celek i pro politick pedstavitele diferenciln poet naprosto
zbyten a prakticky nevyuiteln. Byl stvoen pouze z touhy po poznn a popsn svta.
Z touhy po pochopen vech souvislost mezi dji probhajcmi ve vesmru a opt ne z poteb
spolenosti nebo z nazen politik. Takovch pklad lze najt stovky. Je vak nutno
pipustit, e mnoho vdeckch objev bylo politicky zneuito i e byly provedeny
na zklad njak objednvky, pesto vak vdu nememe takto paualizovat a uprat j na
tomto zklad jej autonomii. Upeme-li vd autonomii, degradujeme objektivitu
a rozhodovn o tom, co je pravda a co ne, se pesune do sfry politick. Prohlenm, e vda
nen autonomn, feminismus napad objektivitu vdeckho zkoumn. Objektivitu zkoumn
nazv ideologi objektivity. Tato ideologie podle feministek prosazuje protiklad mezi
(muskou) objektivitou a (enskou) subjektivitou a odmt monost jejich propojen.
Feministick kritika na tuto ideologii zatoila nsledovnm zpsobem: ve vdeckm mylen
je teba zmnit pojet objektivity a tu je nutno chpat jako dialektick proces. Tento pstup
vak vede k relativizaci objektivity: objektivita nen objektivn, nbr je ovlivnna
subjektivnm pohledem vdce, kter svou subjektivitu nevdom promt do zvr svch
vzkum. To vak nen pravda, alespo ne u vd, kter jsou skutenmi vdami. Subjektivitu

nelze aplikovat do vd jako je chemie, fyzika, matematika, ale - jak jsme si ukzali
na pkladu Jane Lancasterov - ani do biologie. Samozejm, e subjektivitu lze aplikovat
v sociologii a psychologii, jene to jsou prv ty slab vdy, kde lze aplikovat tm cokoli.
Kellerov pe, e tento feministick relativismus ru veker potencil feministick kritiky
pro nov chpn vdy. Podle n m toti feministick kritika dva zkladn cle, a to odliit
ve vd lokln od univerzlnho a uinit legitimnmi ty sti vdeck kultury, kter byly
odmtny, protoe byly definovny jako ensk. Jej nzor tedy znme, ale nevme,
co znamen. Nevme, co je myleno jako lokln a co jako univerzln. Ani nevme, jak jsou
ony odmtan sti vdeck kultury, kter jsou odmtny kvli tomu, e jsou ensk.
Feministky se tak domnvaj, e objektivita je spojovna s maskulinitou (?) a autonomi
a cle vdy s moc a nadvldou. To, e se cle vdy s moc a nadvldou v praxi nespojuj,
alespo ne v takov me, aby se to dalo povaovat za smrodatn, jsme si u doloili ve.
Spojen objektivity s maskulinitou a dsledky tohoto spojen sama Kellerov povauje
za mn jasn. Aby tento vztah ozejmila a obhjila, vypomohla si (jak jinak?) freudismem psychoanalzou. Monost aplikovat freudismus na cokoli se zde opt ukzala jako velice
vhodn. Kellerov rozvinula na bzi psychoanalzy nkolikastrnkovou teorii, aby
ji nakonec zakonila slovy (citac): "Pouze falick psychologie umonila agresivn zachzen
s prodou." Na jinm mst pe: "Ani oidpovskmu dtti, ani modern vd se nepodailo
zbavit svch pedoidpovskch a v zsad bisexulnch tueb. Pouze pochopme-li tuto
skutenost, meme zat hledat vdu jinou, vdu nedeformovanou maskulinnmi pedsudky."
Vskutku brilantn zvr. Problm je vak v tom, e oidpovsk komplex a bisexuln tuby
nebyly nikdy dokzny. Freudismus je konstrukt, kter nen oviteln. Vyvozovat z nj
zvry se rovn implikaci: tedy je-li pedpoklad nepravdiv, je kad zvr z nj odvozen
pravdiv.
Feministky maj pocit, e vda v pojet mu vede k ovldnut prody a k jejmu zotroen,
zatmco eny chpou vdu jako "rozhovor" i "dialog" s Prodou. Termnu "ovldnut
a zotroen" lze v souvislosti s prodou rozumt dost obtn. Vdn a vyuvn znalost
nen zotroovnm i ovldnm; je to aplikace poznatk v praxi s clem zlepit ivot lid nebo
hloubji pochopit dal jevy. Neaplikovn poznatk by vedlo ke stagnaci lidstva a jeho
nslednmu padku.
Co napsat na zvr? Snad jen to, e feminismus neme do vdy jako takov pinst nic
dobrho. dn ideologie promtnut do vdy pro ni nen pnosem, naopak: stv se jej
zhoubou. A e by se stala zhoubnou i v ppad feminismu, je nabledni. Feministick kritika
objektivity, zbsil hledn novch formulac, je keovit obracej objektivn fakta,
i prosazovn nzoru, e pravda je subjektivn, opravdu nejsou skutenostmi, kter by mohly
vdu njakm zpsobem obohatit. A snaha pesvdit veejnost, e feminismus ve vd
pinese lep a pravdivj vsledky, se ukazuje jako propagace li.
Feministick teologie
Jak jsme si ji uvedli, feminismus se sna popsat a ovldnout vechny aspekty a innosti
lidskho spoleenstv. Ani nboenstv ped nm nebylo ueteno. I ono je toti podle
feministek pokiveno patriarchlnm pohledem na svt. Feministky maj pocit, e do poped
je vyzdvihovna pouze "musk" strnka Boha a jeho "ensk" strnka e byla potlaena
nebo j nebylo dovoleno se projevit.
V dsledku toho, e crkevn struktury jsou pevn musk a hierarchick, nebylo enm
dovoleno studovat, ani mt moc a autoritu. Jedinm mstem, kde mohly doshnout spchu
a cty, byly misie a kltery. To alespo tvrd feministky. Opomjej vak fakt, e kltery
byly velmi autonomn celky, kter vldly znanou moc; nelze pedpokldat, e matky
pedstaven nemly dnou crkevn ani svtskou moc.
Feministky dle crkvi kupkladu vytkaj, e nkter liturgick a crkevn texty obsahuj
vhradn musk vrazov prvky a obrazy ("Kdo s Bo bojovnci", "Ji vstame, brati,

vstame ji" apod.). Myslm, e toto dn koment nepotebuje. Daleko dleitj jsou
snahy radiklnch feministek petvoit crkev a nboenstv na zklad novho,
"spravedlivjho" modelu.
Jist skupina feministek crkev zavrhla jako beznadjn patriarchln a tvrd, e nabz mlo
pomoci a nadje enm, je chtj svj ivot zmnit na zklad feministickho uen. To,
e nabz mlo pomoci a nadje feministkm, je pochopiteln. Crkev me nabzet pomoc
a nadji pouze lidem, kte chtj svj ivot zmnit na zklad kesanskch idej a nevidm
jedin dvod, pro by tuto pomoc a nadji mla nabzet lidem chtjcm svj ivot zmnit
napklad podle zsad komunismu (co je srovnateln). Jin st feministek chce zstat uvnit
crkevnch struktur, ale protoe se crkevn vidn svta neshoduje s jejich, usiluj o to, aby
byl nhled na bibli a kesanskou tradici pehodnocen, ppadn pijat nov. V, e bible jim
jako enm me nabdnout i (sic!) mnoho pozitivnho a e je v n pedpovzena
i spsotvorn smrt patriarchtu. Pokud je citace mylenky pesn, musme si vimnou onoho
problematickho i: feministky pedpokldaj, e bible pin enm, a tedy i celmu lidstvu
nco negativnho, to e se vak d spn korigovat feministickm pohledem na svt a jeho
projekc do kesanstv a bible. To je tok na bibli a na cel z n vychzejc princip
kesanstv. Zajmavou mylenkou je i pedpovzen znik patriarchtu. Feministky
vychzej ze zvltn konstrukce: v bibli je Bh chpn jako osvoboditel z nevolnictv, a tak
je pozitivnm vzorem i pro eny (?). Proroci Oze a mos pinej zvst, kter pevrac
stvajc d, a tak to na hierarchii a zrove na patriarcht. Co tm chtj feministky ci?
Pedpokldaj, e rozvrstven spolenosti je dsledkem patriarchln nadvldy nebo snad
e mu je ze sv podstaty tvrcem a propagtorem nevolnictv? Domnvaj se, e spolenost
zaloen na matriarchlnm modelu by vznikala bez fze nevolnictv a hierarchick
rozvrstven spolenosti by neexistovalo? Jejich pedpoklady a vvody nejsou pravdiv. Pro?
Sta se rozhldnout kolem sebe, podvat se do historie a trochu se zamyslit. Odpov pijde
sama.
Dalm jevem feministick teologie je polemika, zda je Bh mu i ena. Feministky
se pokusily chpat Boha nikoli jako Otce, nbr jako Matku: ensk vidn bylo z naeho
chpn vesmru vyloueno; je tedy tk je nsledn pijmout, a tak je Hospodin pirozen
chpn jako mu. Vytaj tak, e bosk Osoby novozkonn trojice jsou musk a Maria
e sice je v katolick tradici vznamnou postavou, jene je vlastn jen (dle psycholoek)
projekc mu. Maj pocit, e chpn Boha jako mue nen sprvn a nezakld se na pravd,
nebo ve Starm zkon jsou pase, v nich je Bh znzorovn jako matka i rodika, kdy
si pisatel peje znzornit lsku k Boha k lidem. Ony vak nechpou, e prv proto nen Bh
mu nebo ena. Bh je i muem i enou. Obsahuje v sob oba principy. v dsledku toho pak
ani kesanstv nerozliuje mezi muem a enou, nbr mezi dobrm a patnm lovkem.
Modern feministky tak zastvaj nzor, e ensk pojet Boha spojen s ekologi, mateskou
p a soucitem s utlaovanmi jsou aspekty, kter by mly bt vneseny do modern teologie.
Matesk pe a soucit s utlaovanmi vak nejsou jevy, je by v kesanstv chybly. Tvrdit,
e v nm nejsou nebo e jsou opomjeny, svd o totln neznalosti. Ekologie je ji nco
jinho. Ekologick ideologie se stala lkadlem pro mnoho demografickch skupin
obyvatelstva a propagovn ekologie je jistou zrukou pozornosti a medializace. Je tak
zajmav, e si eny-feministky udlaly na ekologii monopol. Jako by mui byli zdrojem
vech prodnch katastrof a pitom nehodlali se stavem ivotnho prosted cokoli dlat.
Ve vtu rznch "dkaz", kter podporuj feministick tvrzen, e chpn bible
a kesanstv je pokiveno patriarchlnm nhledem na svt, by se dalo jet dlouho
pokraovat. Je to vak zbyten. Z tchto pklad vidme, e se feministky sna najt
"dkazy" potvrzujc jejich teorii, kdekoli je to jen trochu mon. Neda se jim vak
nabdnout skutenou validitu, nebo k tomu, aby pravdu obrtily na svou stranu, vyuvaj
pouze pirovnn nebo nepatrn nznaky. Nejde jim toti o nalezen pravdy, nbr o moc.

Kdyby hledaly pravdu, mohly by si v souasn svobodn dob zaloit sektu, kter by byla
zaloena na principech feministick teologie.
Feministick politika
V roce 1998 probhla v Pekingu svtov konference o ench - ena 2000. Podvejme se na
jej zvry a na nvrhy, jakm zpsobem situaci eny v souasn spolenosti eit.
Na zatku zvren zprvy z kongresu se dovdme nsledujc: od kongresu, kter probhl
v roce 1985 v Nairobi, se udlo mnoho zsadnch zmn, je byly pro eny jak negativn, tak
pozitivn. Celosvtov demokratizan proces uvolnil politick mechanismy v mnoha sttech.
Hnac silou zmn byla rostouc sla enskch organizac a feministickch skupin. Hleme,
jak si feministky pisvojuj nco, na mly pramal vliv. Aplikujeme-li toto prohlen
kupkladu na nae pomry a vbec pomry v bvalm sovtskm bloku (protoe prv zde
dolo k nejvraznjmu uvolnn a oteven politickch mechanism), zjistme, e se toto
prohlen nezakld na pravd. Tvrdit nco takovho je neobyejn nehorznost. Nejsem
si vdom, e by na pdu komunismu mly rozhodujc podl ensk organizace a feministick
spolky (mly-li vbec njak podl). Na tomto zklad si ji dokeme pedstavit, v jakm
duchu se ponesou zvry a nvrhy een schvlen na kongresu.
O em se tedy jednalo? Kongres se zabval tmito dvancti body:
Chudoba
Vzdlvn a pprava na povoln
Zdrav
Nsil
Ozbrojen konflikt
Hospodstv
Rozhodovn
Institucionln mechanismy
Lidsk prva
Mdia
ivotn prosted
eny jako dti a dospvajc
Jak vidno, kongres se a na jednu vjimku zamil na problmy, kter se podle nzv tykaj
cel spolenosti a nikoli pouze en. Pi blim pohledu na jednotliv body zjistme, e byly
aplikovny pouze na eny a e vypsan problmy se podle feministek dotkaj pedevm en.
Te tedy k nejvznanjm bodm.
1. Chudoba - ta je hlavn problmem en. Nezvanji jej pociuj eny z rodin ijcch
ve venkovskch oblastech zvislch na zemdlstv. Bemeno chudoby tkne v dsledku
rigidnosti rol, je jsou enm pipisovny, a v dsledku tendenc redukovat sociln pomoc
a zabezpeen.
Doporuen postupy een: revize makroekonomick politiky, revize zkon a sprvnch
postup - zaruen rovnch prv, vytvoen situace, kdy eny budou mt pstup k sporm
a budou moci vyuvat kreditnch mechanism, a konen provdt vzkumy zjiujc
piny a odhalujc mechanismy, je vedou k feminizaci chudoby.
Problm chudoby vak nen pedevm problmem en. Je problmem cel spolenosti.
Kongres vymezil enu jako minoritn skupinu, kter nem nic spolenho s ir spolenosti.
Zabval se enami jako samostatnou skupinou. Musme si vak uvdomit, e chudoba
ve vtin ppad nen problmem jednotlivce, nbr problmem vy sociln jednotky rodiny. Rodinu v normlnm stavu tvo mu, ena a dti (dt). Proto se d - a mus pedpokldat, e chudoba rodiny postihuje jak enu, tak i mue a dti. Dle se ve zprv
setkvme s popisem skupin ensk populace, kter jsou chudobou ohroeny i postieny:
eny v domcnosti, oputn i rozveden eny, eny na matesk dovolen, nezamstnan

eny a vdovy. To jsou vak ppady, je meme aplikovat i na mue, a asto to opt nejsou
problmy samotn eny, nbr cel rodiny.
Samostatnou kapitolou je vet zvl ohroench enskch skupin, jimi jsou: romsk eny
a dvky, drogov zvisl eny a dvky, eny bez domova a poulin prostitutky. Feministky
na zklad tohoto vtu vyaduj vytvoen program, kter by tmto ohroenm enskm
skupinm pmo pomhaly. Asi si vak neuvdomuj, e skupinami ohroenmi chudobou
jsou pedevm Romov, drogov zvisl, bezdomovci (lid bez domova) a prostitutky, ale
i prostituti (to ve plat, pijmeme-li takovto vymezen) a nikoli jenom eny patc do tchto
skupin. Tvrzen, e v tchto socilnch skupinch jsou ohroeny pedevm eny, a vyadovat
na tomto zklad njak programy pm pomoci je elitstv a ne rovnost. Zkusme
si pedstavit, jak vlna nevole by se zvedla, kdyby se podobn pstup prosazoval v rmci
pm pomoci mum z tchto socilnch skupin.
2. Vzdlvn a pprava na povoln - v mnoha zemch eny stle trp diskriminac
zpsobovanou tradinmi postoji, pli asnm manelstvm a thotenstvm, nedostatkem
kol a nevhodnm, proti enm zamenm vzdlvacm a vukovm instrumentm. Dvkm
je stle znemoovno kvalitn vzdln vyho typu, hlavn v exaktnch a technickch
disciplnch.
Doporuen postupy een: zajistit rovn pstup ke vzdln, odstranit negramotnost en
o 50 %, navrhnout a realizovat nediskriminujc systmy vzdlvn a ppravy na povoln,
realizovat vzdlvac reformy a podporovat celoivotn vzdlvn a profesn kolen en
a dvek.
Kdy pomineme problm asnho manelstv a thotenstv, co je problm eiteln pouze
rozvojem cel spolenosti, zstv zde velmi zajmav mylenka nevhodnho a proti enm
zamenho zpsobu vzdlvn a vukovch instrument. Jak jsou ony zpsoby
a instrumenty znevhodujc eny? Nevme. Nen spe teba reformy celho systmu
kolstv, kter by zlepila zpsoby vuky a pouvan instrumenty pro vechny? Asi ne,
pestoe by vytven novch princip vuky pouze pro eny vedlo k pohlavn segregaci
ve kolstv, co by zapinilo stav, proti ktermu feministky donedvna oste protestovaly.
Otzka znemoovn vyho vzdln v exaktnch a technickch disciplnch nen ani tak
zpsobena spoleenskm znevhodovnm en, jako spe jejich nezjmem (nebo malm
zjmem) o tyto vdn disciplny. Sta se podvat na situaci na prask Matematicko-fyzikln
fakult UK, kde je o studium ze strany dvek miziv zjem.
esk feministky zastoupen na kongresu otevely jin problm. Stovaly si, e poet en
vysokokolsky vzdlanch je ve struktue enskch pracovnch sil pouhch 8,7 %, kdeto
mu je ve struktue muskch pracovnch sil celch 12,1 %. esk feministky maj pocit,
e tento stav zapiuj njak kvty. Dokldaj to skutenost, e celkov spnost pijet
na vysok koly byla v roce 1997 pro eny katastrofln - pijato bylo "jen" 21 %
pihlench dvek. Neuvdj vak, jak bylo procento u mu, co je dleit, nebo operuj
slem vychzejcm z celkovho potu pihlench dvek a ne z potu skuten pijatch
adatel. Vzhledem k tomu, e vysok koly berou v prmru kadho osmho adatele (tj.
12,5 %), je toto slo vce ne dobr. Z toho lze vyvodit, e esk feministky by v naem
kolstv uvtaly praktiku afirmativnch akc, nebo - jak se tak zmiuj - eny tvoily v roce
1997 "pouhch" 43,8 % vech poslucha vysokch kol. Jak procento by tedy vyadovaly?
50 %, 63 % nebo 80 % z celkovho potu poslucha? Copak samotn cifra 43,8 % nesvd
o tom, e je ve v podku a e monosti dle se vzdlvat jsou pro vechny stejn? Obvm
se, e o to zde nejde - jde o rovnost vsledk ne pleitost.*
3. Zdrav - krom veobecnch sdlen o tom, jak je zdrav dleit pro enu (co jist plat
i pro mue), je zde obsaen i tento poadavek: prvo na zdrav mus bt en zarueno
ve vech fzch ivota stejn jako mui (sic!).

Doporuen postupy een: rozit enm monost vyuvat po cel ivotn cyklus
odpovdajc kvalitn a finann dostupnou zdravotn pi, snit mateskou mrtnost do roku
2000 nejmn o 50 %, vzbudit jak v ench, tak v much odpovdnost za sexuln chovn
a navit finann prostedky vynakldan na zdrav en a na monitorovn jejich zdravotnho
stavu.
Vzhledem k tomu, e prvo na zdrav nen nic, co by mohlo existovat, budeme poadavky
feministek rozebrat z hlediska prva na zdravotn pi. Ta tedy mus bt zaruena ve vech
fzch enina ivota, stejn jako je tomu u mu. Copak nen? Copak eny dejme tomu
od uritho vku prvo na zdrav nemaj? Maj je snad vlun mui? Samozejm e ne.
Pedpokldat nco takovho je ji ist paranoia. Naven finannch prostedk
vynakldanch na zdrav en - to je stejn elitsk poadavek jako v bod 1. O tto
problematice nem cenu se dle rozepisovat. Podvejme se tedy alespo, co trp esk
feministky: nemocnost en je vy ne nemocnost mu, prodluovn stedn dlky ivota
probh u en pomaleji ne u mu. To, e prodluovn stedn dlky ivota u en
je pomalej ne u mu, nepramen ze zanedbvn pe o ensk zdrav. Je to zpsobeno
tm, e stedn dlka ivota mu byla velmi nzk, co bylo dsledkem velmi nezdravho
zpsobu ivot v dob totality. Se zmnou spoleenskho klimatu a novm pstupem k ivotu
a ivotnmu stylu je logick, e stedn dlka ivota u mu poroste rychleji a asem tak
vzhledem ke stedn dlce ivota en doshne stejnho pomru jako ve vysplch sttech.
Rozepisovat se o zbvajcch devti bodech jednn by u bylo zbyten. Jsou vedeny
v podobnm duchu jako ony ti, je jsme si uvedli: vytvej uml problmy a navrhuj
neprovediteln een. Feministky za kadm jevem objevujcm se ve spolenosti a zzran
nachzej diskriminovanou enu. A jde o vzdlvn, chudobu, zdrav nebo cokoli jinho,
vdy je postiena pedevm ona. Feministky nechpou eny jako soust spolenosti; sna
se je vymezit nezvisle na spolenosti, a tak vytvoit elitu, ppadn tdu se zvltnm
poslnm.
Kdyby byla vechna navrhovan een uskutenna v praxi, nevedla by k rovnosti, nbr
k proteovn jedn skupiny populace na kor druh. Mui i eny si toti jsou ped zkonem
a ve spolenosti rovni, i kdy tomu feministky nev. Ale jak jsme si ji nkolikrt ekli:
rovnost pleitost nen rovnost vsledk, jak by si feministky ply. Je to diskriminan
poadavek, vedouc vdy k nespravedlnosti, padku a nsil na skupinch obyvatelstva, kter
se jako erven nit thne nejen pekingskm kongresem a feministickm hnutm, ale i vemi
levicovmi ideologiemi, s nimi se ji historie setkala. k spchu pak nen teba osobnch
kvalit, ale schopnosti dostat se mezi vyvolen. A to lo vdy zpsoby, kter rozhodn nelze
povaovat za chvlyhodn.
Zvr
Kdy jsem zanal tuto prci pst, ani zdaleka jsem netuil, co vlastn doopravdy feminismus
je.
Jestlie jsem v vodu psal o sv obav z jeho totalismu a jako nejmarkantnj pklady jsem
uvdl afirmativn akce a kvty, usvdil jsem se z naprost neznalosti feminismu
a feministick ideologie. S pibvajcm asem a petenou literaturou jsem se s
feministickm hnut zanal ble seznamovat; poznal jsem, e problm feminismu
je mnohem hlub a nebezpenj, ne jsem si tehdy dokzal pedstavit, a e afirmativn akce,
kvty a sexual harassment jsou pouze erviv plody na stromu spolenosti, zatmco skryt
erv totalitn feministick ideologie nahlodv zkladn koeny celho stromu.
O tom, e feminismus je totalitn ideologie, snad nen po peten tto prce pochyb. Vnoval
jsem se tm nejdleitjm aspektm spolenosti, u nich me feminismus napchat nevt
kody, a myslm si, e jsem dostaten popsal nebezpe, kter feminismus pin. Nezmnil
jsem se vak, pro se feminismu dopv sluchu hlavn v demokratickch sttech, zaloench
na principu svobody. Pin me bt mnoho, j se vak domnvm, e je to zpsobeno

pedevm tm, e zpadn spolenosti jaksi ji ztratily (paradoxn v dsledku sv

dlouhotrvajc demokracie) schopnost rozpoznat totalitn hnut a s nm spojen nebezpe.
Pinou tto "ztrty schopnosti" je, e zpadn spolenosti po dlouh desetilet bojovaly
pouze s komunismem - a po jeho pdu byl nejvt neptel najednou pry. Tm, e se
zamovaly pedevm na vnjho neptele, nevnmaly neptele vnitn, a jim prv
ti nhle zaali perstat pes hlavu. Dal pinou me bt permanentn pocit viny, jen
zpadn spolenosti nut tato hnut jakoby pehlet nebo jim dokonce poskytovat podporu.
Ale a je pina tohoto stavu jakkoli, je poteba si nebezpe feminismu vas uvdomit,
nebo situace ve vztahu feminismus-spolenost ji doshla toho stupn, ve kterm
se nachzely faismus a komunismus nedlouho pedtm, ne uzurpovaly moc. Takov situace
je teba se vyvarovat a kdy nastane, bojovat proti n.
1999 Jindich Bro heinrich@iol.cz