HADS O ROZDLEN UMMY

Muwjja ibn Ab Sufjn vyprvl, e Bo Posel

pravil:


Vskutku se lid knihy ped vmi rozdlili na sedmdest dv skupiny a
m umma se rozdl na sedmdest ti skupiny. Sedmdest dv vejdou do
ohn a jedna vejde do rje. A to je al-dema.1
Jeho isnd neobsahuje dn sporn i zvadov vyprave je kvalifikovn jako
hasan li ztihi2 Jeho smysl je nezpochybniteln.
Jin verze hadsu
Tento hads existuje v nkolika dalch podnch:
1. Od Ab Hurejry , e Posel Bo pravil: id
se rozdlili na sedmdest jednu, i sedmdest dv skupiny,
kesan podobn jako oni a m umma se rozdl na sedmdest ti
skupiny.3
2. Od Mu'wjji , s dodatkem vechny vejdou do ohn, krom
jedn a ona je dem'a. A vru se v m umm najdou lid, mezi
ktermi se toto rozkolnictv roz, jako se vzteklina v tle
nakaenho, do t mry, e v nm nezstane ani cva, ani kloub,
aby nebyl nakaen. Mu'wjja zde dodv: Arabov! Pi Allhu,
pokud nebudete postupovat podle toho, s m piel Bo Posel
, pak tm spe podle toho nebudou postupovat ostatn lid mimo
vs.4 V jinm senedu tho hadsu se nachz Azhar ibn Abdullh,
1 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/102; Ab Dad, 4/198; Ibn Mda v Sunenu,
2/480, jako sahh; al-Hkim v Mustedreku, 1/128; ad-Drm v Sunenu, 2/241.
Uvdj ho dle al-durr v a-ara, hads . 18; Ibn Betta v al-Ibna, 1/119 a
2/108; a al-Llik v arhu s-sunna, 1/23. ejchu l-islm Ibn Tejmjja tento hads
v dle Mesil, 2/83, ocenil jako znm sahh hads. S nm souhlas a-tib v alItism, 3/38. Ibn Hader v Techrdu l-Kef, str. 63, ocenil jeho isnd jako
hasan. Viz al-Albn v Silsiletu ahdsi s-sahha, 1/20, hads . 204.
2 Tj. vyhovujc na zklad sebe sama, bez nutnosti podprnch podn.
3 Tento hads uvdj jako sahh at-Tirmz, Ibn Hibbn, al-Hkim, az-Zeheb.
Zaznamenv jej i as-Sujt v al-Dmiu s-saghr, 2/20. Jako hasan jej uvd alIrk v Techrdu ahdsi l-ihj, 3/220; Ibn Hader v Techrdu l-Kef, str. 63; Ibn
Kesr v Tefsru, 2/482 a uajb al-Arnt v revizi Ibn Hibbnova Sahhu, 15/126.
Jako sahh hads znm z musned a sbrek sahh jej oznauje Ibn Tejmjja
v Medmu l-fetaw, 3/345.

pravdpodobn nsib5, ale dobr a dostaujc jako penae hads.

Metodologie nauky o vypravch dovoluje pijmout hads inovtora, dokud
se netk jeho inovace, s vjimkou 'it, protoe ti dovoluj le. Kvli
Azharovi ale hads jako slab oceuje a-ewkn a souhlas s nzorem Ibn
Wezra a Ibn Hazma, e dodatek vechny vejdou do ohn je
pimylen.6
3. Tento hads, i smysl jeho slov, ale podporuje nkolik dalch podn od
Anase , kolujc ve vcero verzch, s piblin stejnm obsahem:
Vru se synov Izraele rozdlili na sedmdest dv skupiny a vy se
rozdlte tak jako oni, vechny skupiny pak vejdou do ohn, krom
jedn s vynechnm slov a ona je dem'a.7 V dal verzi nsleduje
otzka Prorokovi , kdo je onou skupinou, nae Prorok
odpovd: Dem'a, dem'a!8 V dal verzi, uvdjc
poet frakc pouze na dvaasedmdest, stoj Prorokova
slova a ona je dem'a pmo v hlavnm textu hadsu a nejsou
oddlena otzkou.9 Dal verze obsahuje dodatek: a m umma bude mt
o jednu skupinu vc, ne ony dv (tj. ahlu l-kitb), sedmdest dv
vejdou do ohn a jedna do Rje. Zeptali se: A kter je to, Posle
Bo? Prorok odpovdl: M dem'a.10 Podle dal
verze odpovdl Prorok na otzku, kdo je zachrnnou
skupinou, slovy Dem'a, majce tm na mysli svou dem'a.11
4 Tento hads ocenili jako sahh al-Hkim, az-Zeheb a Ibn Tejmjja v Iktidu sirti
l-mustekm, 1/118. Jako hasan jej ocenil al-Irk v Techrdu ahdsi l-ihj, 3/199,
Ibn Hader v Techrdu l-Kef, podn . 63, a al-Albn v Silsiletu ahdsi ssahha, hads . 204.
5 Nenvidl a urel Alho a Prorokovu rodinu.
6 Viz Resilu we l-abhsu f hadsi iftirki l-umma, str. 64-68; al-Fisl fi l-milel we
n-nihal, 3/248.
7 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hads . 1798; al-Albn v as-Sahha, k podn
. 204, uvd, e hads je slab, kvli slabmu vypravi an-Numejrmu. Vichni
ostatn vypravi jsou spolehliv.
8 Zaznamenal Ahmned v Musnedu, hads . 12070; al-Albn jej oceuje jako
dobr na zklad podprnch podn. V tomto konkrtnm isndu se vak nachz
Ibn Leha, kter ml patnou pam a tento isnd je kvli nmu slab. Vichni
ostatn vypravi jsou spolehliv.
9 Zaznamenali jej Ibn Mda v Sunenu, hads . 3993; Ibn Ab sim, hads . 64;
podle al-Albnho al-Busr tento hads ocenil jako sahh. Al-Albn s nm souhlas,
ale dodv, e v tomto konkrtnm isndu se nachz Him ibn Ammr, kter je
slab. Vichni ostatn vypravi jsou spolehliv.

4. Podn od 'Awfa ibn Mlika , kde Prorok k:

Co bude s tebou, 'Awfe, a se tato umma rozdl na sedmdest ti
skupiny, jedna vejde do Rje a vechny ostatn do Ohn?12 Podle
jin verze Posel Bo ekl: Pi Tom, v Jeho ruce je
m due, vru se m umma rozdl na sedmdest ti skupiny,
jedna vejde do Rje a sedmdest dv do Ohn. Zeptali se: A kdo to
jsou, Posle Bo? Odpovdl: Dem'a.13
5. Abdullh ibn Selm se Proroka ptal, na kolik
skupin se rozdlili Synov Izraele. Prorok mu odpovdl:
Na sedmdest jednu nebo sedmdest dv skupiny, nae dodal:
A m umma se rozdl na stejn poet, nebo o jednu skupinu
vce, vechny vejdou do Ohn, krom jedin.14
6. Ve verzi Sa'ada ibn Ab Wekkse Prorok k:
Synov Izraele se rozdlili na sedmdest jednu skupinu,
neuplynou dny a noci, dokud se m umma nerozdl tak, jako oni,
kad skupina vejde do Ohn, krom jedn, to je dem'a.15
7. Od Ab Ummy al-Bhilho se uvd, e slyel Proroka
ci: Synov Izraele se rozdlili na sedmdest jednu
skupinu, kesan se rozdlili na sedmdest dv a m umma se
10 Zaznamenali Ab Jal, hads . 3668; al-durr v a-ara, podn . 16.
Hads ocenili jako slab al-Hajsem v Medmea, 7/257; Ibn Kesr v tefsru vere
Mida:66 a al-Albn v as-Sahha, kvli slabmu Ab Maerovi.
11 Zaznamenal Ab Jal, hads . 4127; Abdurrezzk v Musennefu, hads .
18674, jako merf. Al-Hajsem v al-Medmea, 6/226, uvd, e tento konkrtn
isnd je slab kvli Jezdovi ar-Rikkmu. Vichni ostatn vypravi jsou
spolehliv.
12 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 91; al-Hejsem v al-Medmea
uvd, e v tomto konkrtnm isndu se nachz Abdulhamd ibn Ibrhm, jen je
slab a vedle nj i nkolik neznmch vyprav. Abdulhamd byl podle Ab
Htima slab pamti a hads nezapisoval,viz Tehzbu l-keml, 16/407.
13 Zaznamenali Ibn Mda v Sunenu, hads . 992; Ibn Ab sim, hads . 63; atTabern v al-Kebru, hads . 129. Al-Albn na jednom mst ocenil tento hads
jako sahh a na jinm sprvn jako hasan.
14 Zaznamenal Abdurrezk v Musennefu, hads . 18675. Jene v tomto
konkrtnm isndu Katda vyprv od Abdullha, od kterho hadsy neposlouchal,
tj. etzec je peruen a toto konkrtn podn ve vsledku slab.
15 Zaznamenv jej al-durr v a-ara, podn . 17 a 18; al-Merwez v asSunna, str. 55 a 56. V tomto konkrtnm isndu figuruje Ms ibn Ubejda,
kterho podle az-Zehebho v Mznu, 4/213; Ahmed an-Nes a Ibn Men ocenili
jako velmi slabho vyprave a isnd je proto velmi slab.

rozdl na jednu skupinu navc, vechny vejdou do Ohn, krom

nejvtho uskupen (arab. as-sewdu l-a'zamu).16 V
dalm podn chyb informace o kesanech, 17 dal je ve form
pevyprvn samotnm Ab Ummou s dodatkem: Toto jsem opravdu
slyel od Boho Proroka , ne jednou, ani dvakrt, ani
tikrt!18 V dalm podn stoj m umma se rozdl, jako se rozdlili
oni a o jednu skupinu navc,19 Dal podn dokumentuje udlost, na
jej popud Ab Umma hads citoval. Bylo to tehdy, kdy vidl hlavy
popravench chridovc.20 Tento dodatkem krom nejvtho
uskupen podporuj dv dal podn na autoritu Anase ibn Mlika
, jinak velmi slab. Proto je na zklad podprnch dkaz
vrohodn.21
8. Od Abdullha ibn Amra ibnu l-s je zaznamenno, e slyel
Proroka ci: Vru tuto ummu potk pesn stejnm
zpsobem to, co potkalo Syny Izraele, dokonce i kdyby nkdo z
nich veejn obcoval s vlastn matkou, bylo by i v m umm tch,
kte by se dopustili tho. A vru se Synov Izraele rozdlili na
sedmdest dv skupiny a m umma se rozdl na sedmdest ti
skupiny, vichni vejdou do ohn, krom skupiny jedin. Zeptali se:
Kdo je tou skupinou, Posle Bo? Odpovdl Prorok :
Ti, kte jsou na tom, na em j a m spolenci.22 At-Tirmiz prav:
Tento hads je hasan gharb, objasuje jin podn, neznme jej vak v
jin verzi, krom tto. O vrohodnosti tohoto hadsu je spor, nkte jej
16 Zaznamenal at-Tabern v al-Awsetu, hads . 7202. V isndu se nachz Ab
Ghlib, kterho Jahj ibn Man a skupina znalc isnd povauje za vrohodnho
vyprave, vichni ostatn jsou vrohodn. Toto podn je hasan. Viz al-Medmea,
7/258.
17 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 8054; a Ahmed v Musnedu,
19/242 Jako dobr je ocenn ve vydn Musnedu od nakladatelstv ar-Risla.
Hads je hasan.
18 Zaznamenal Ibn Ab sim v as-Sunna, str. 68. Al-Albn toto podn oceuje
jako slab kvli Kutnovi ibn Abdullhovi, kter je neznm, vichni ostatn jsou
spolehliv, krom trochu slabho Ab Tliba. Tento isnd je slab.
19 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 8053. Isnd je hasan.
20 Zaznamenal ar-Tabern v al-Kebru, hads , 8035; Ibn Ab ejba v alMusannefu, hads . 12; al-Bejhek v Sunenu, hads . 17254. Samotnou udlost
s chridovci zaznamenv Ahmed v Musnedu na tech oddlench mstech,
ovem bez uveden citace hadsu. Vichni vypravi tohoto podn jsou spolehliv,
isnd tto verze je hasan. Viz al-Medmea, 6/234.
21 Viz al-Albn v Zilelu l-denna, 1/28.

ocenili jako hasan23 a jin jako daf, tedy slab. 24 Podprnm svdectvm je
podn od Anase , kde je dodatek ti, kte jsou na tom, na
em jsem dnes j a moji spolenci.25 Ob tato podn nejsou
autentick, tedy dodatek kte jsou na tom, na em j a moji
spolenci nen penesen dnou autentickou cestou, ale jeho smysl je
sprvn.
9. Pes Nu'ajma ibn Hammda na autoritu 'Awfa ibn Mlika , e
Posel Bo pravil: M umma se rozdl na
sedmdest a nkolik skupin, nejvtm pokuenm bude skupina
oceujc vci svm rozumem, kte proto budou povolovat
zakzan a zakazovat povolen.26 Tento hads Ibn 'Abdulberr napadl
dky stanovisku Jahj ibn Ma'na, kter jej oznail za btil 27 a prost
relnho zkladu.28A-tib je mn kategorick a dle jeho nzoru hads
obsahuje njakou skrytou vadu, kterou Jahj ibn Ma'n diagnostikoval. Ibn
22 Zaznamenali jej at-Tirmiz v Sunenu, 2641; al-Hkim v Mustedreku, 1/128; aldurr v a-ara, str. 16; al-Llik v as-Sunna, podn . 147; al-Merwez v asSunna, podn . 62; Ibn Bett v al-Ibna, 1/265; a Ibnu l-Dewz v Telbsu Ibls,
str.7.
23 Krom at-Tirmizho i al-Irk v Techrdu l-ihj, 3/230; Ibn Tejmjja v Medmu
l-fetaw, 3/345; al-Albn v Sahhu l-Dmi, hads . 5343. Ibn Hader v Lisnu lmzn, 6/56, smysl tohoto hadsu povauje za autenticky dochovan.
24 Al-Hkim v Mustedreku, 1/129; Sulejmn al-Ulwn v Ahdsu mutekellimu
alejh, 1/17. Jako slab jej uvd i al-Albn v Techrdu mikt, 1/61. Dvodem
tohoto oslaben je vyprav Abdurrahmn ibn Zijd al-Ifrk, zbon mu, ovem
slab pamti. Jako slabho jej oceuj skoro vichni, ponaje Jahj ibn Menem,
Jahj ibn Sadem, pes imma Ahmeda, Ibn Hibbna a Ibn Hadera v Tehzbu ttehzb, 6/175.
25 Zaznamenal at-Tabern v al-Awsetu, hads . 4886, a v as-Saghru, 724; adDiju l-Makds v al-Ahdsu l-muchtra, hads . 2733. V isndu tohoto hadsu se
nachz Abdullh ibn Sufjn, o kterm al-Ukajl k, e jej nen mono brt za
autoritu v tom, co pen samostatn a m se li od jinch.
26 Zaznamenal ho Ibn Ad v al-Kmilu, 8/251, s poznmkou: ekl Ibn Hammd
(ad-Dewleb): Toto si Nuajm ibn Hammd vymyslel. Zaznamenv jej i alChatb v al-Fekh we l-mutefekih, 1/179, a v Trchu Baghgd, 13/307. Hads je
munker (odmtnut), nem zklad a je podvren.
27 Arab. , nicotn, falen.
28 Arab. l asle lehu. Tj. neexistuje nic, m by podn mohlo bt
podloeno.

'Abdulber uvd ti rozlin podn 29 a prvn oznauje za slab kvli

Nu'ajmu ibn Hammdovi30, dal dv pak za nepodloen, na zklad
vyjden Ahmeda ibn Hanbala a Jahj ibn Me'na. 31 Podle al-Bejhekho se
tmto podnm oproti jinm spolehlivjm vypravm Nu'ajm odliuje a
od nj ho pejm nkolik slabch vyprav a proto je hads nepijateln. 32
Tedy, dodatek o lidech povolujcch a zakazujcch na zklad rozumu je dle
jednch slab, dle druhch nepijateln a nepodloen a dle tetch
vymylen samotnm Nu'ajmem ibn Hammd. V dnm ppad jej nelze
pout jako dkaz.
10.Verze od Ismla ibn Ab Uwejse pes Kesra ibn Abdullha, od jeho otce a
od jeho dda, e sedli okolo Boho Proroka v meit
v Medn a ten jim ekl mimo jin i toto: Vru se Synov Izraele rozeli
ohledn Ms na sedmdest skupin a vechny jsou v bludu, krom
jedn, islmu a jeho skupiny, potom se rozdlili ohledn s na
sedmdest jedna skupin a vechny jsou v bludu, krom islmu a
jeho skupiny. Potom se rozdlte i vy na sedmdest dv skupiny,
vechny vejdou do Ohn krom jedn islmu a jeho skupiny.33
Vzpomnan Kesr je podle a-fiho lhem 34, Ibn Hader jeho stanovisko
mrn.35 Hads vak nemono ut jako dkaz.
11.Pes Lejsa ibn Ab Sulejma od Mudhida, od Ibn Abbse, od Alho
, s dodtatkem: a vru nejzbloudilej a nejpinavj je mezi nimi ta,
kter pijme itskou vrouku, nebo it.36 Al-Albn k, e tento isnd

29 Dmiu l-bejni l-ilm, podn . 1673, 1996 a 1997.

30 Az-Zeheb uvd, e podle Ab Dada tento Nuajm vyprv okolo dvaceti
nepodloench podn, viz Men tukellime fhi we huwe muwessek, 1/184.
31 Ibid., 2/891 a 2/1039.
32 Viz al-Medchal, str. 207.
33 Zaznamenal jej al-Hkim v al-Mustedreku, hads . 445 a oceuje jej jako slab
kvli Kesru ibn Abdullhovi a dodv, e hads nemono brt jako dkaz. Uvd
jej i at-Tabern v al-Kebru, 3/13 s tm, e je slab kvli Kesrovi. Toto podn je
velmi slab podle al-Hejsemho v al-Medmea, 7/260; al-Albnho v Zillu ldenna, 1/19.
34 Irwu l-ghall, 3/109.
35 Takrbu t-tehzb, 2/460.
36 Zaznamenal Ibn Ab sim v as-Sunna, podn . 995.

je slab kvli Lejsovi ibn Ab Sulejm, vichni ostatn vypravi jsou

vrohodn, vrohodn je i sm hads bez dodatku o itech. 37
12.Pes Kesra ibn Merwna pes Abdullha ibn Jezda od skupiny sahb Ab
Dard, Ab Umma, Wsila ibnu l-Ask a Anase , e jim Prorok
na otzku, kdo je to nejvt uskupen (arab.
as-sewdu l-a'zam), odpovdl: Ten, kdo bude na tom, na em jsem
j i moji spolenci, kdo nediskutuje o Bo ve a neprohlauje
nikoho z muwehhid za nevcho kvli hchu, kter mu je
odputn.38 Hads je odvren kvli Kesru ibn Merwnovi, kter je dle
Ibn Ma'na lhem a nicotnm vypravem odvrench hads. 39 S nm
souhlas an-Nes40 a podle Ab Htima se jeho hadsy mohou zapisovat,
ale nelze je ut jako dkaz.41 Podle Ibn Hibbna jsou hadsy tohoto
vyprave odvren a nen dovoleno je brt za dkaz, ani je penet dle,
krom kvli pouen, e jsou odvren.42
13.Hadsy pipisovan Anasovi , s dodatkem a vechny vejdou
do rje, krom az-zendika43.44 Ten je uveden ve vcero podn, dal je
pes al-Abrada ibn Ab l-Arase, kde je jsou zindkov vysvtleni jako

37 Zillu l-denna, 2/203.

38 At-Tabern v al-Kebru, hads . 7659; al-dur v a-ara, str. 55; al-Hejsem
v al-Medmea, 7/259, uvd, e v isndu je Kesr ibn Merwn, kter je velmi
slab.
39 Trchu Baghdd, 12/481.
40 Tadlu l-menfaa, 2/147.
41 Al-Derhu we t-tadl, 7/157
42 Al-Medrhn, 2/255.
43 Arab. az-zendika, sg. az-zindk, oznauj pokrytce, heretiky, lidi
kiv vry.
44 V tomto podn se nachz trojce slabch vyprav navazujcch po sob
Nuajm ibn Hammd, Jahj ibn Jemm a Jsn ibn Zejjt, nejhor z nich. AlBuchr soud, e jeho hadsy jsou odvreny an-Nes a Ibn Dunejd jej povauj
za zavrenho vyprave a Ibn Hibbn jej oznauje za vyprave vymylench
hads. Podle al-Albnho je obvinn ze li a pravdpodobn al-Abradv padlek
ukradl.

kaderje bu Prorokem,45 nebo Anasem.46 Podle Ab l-Ferede Ibnu lDewzho je hads padlkem, kter vymyslel al-Abrad, lh a padlatel
hads, od kterho jej nsledn pebrali jin. 47 Podle al-Adlnho byly do
pvodn autentickho hadsu vneseny dodatky vechny vstoup do
rje a zendika, kter jej in nepodloenm.48 Ibn Tejmjja o tomto
hadsu prohlauje: Nen nim podloen, je to vymylen padlek a na tom
se vichni uenci hads shoduj.49 Tento fakt mono podept jet
nkolika indiciemi. Pedn, hads odporuje vem ostatnm podnm v tto
vci a zrove jeho vypravi jsou slab. Slovo zindk nen obsaeno
v dnm textu Kornu a Sunny, jde o slovo nearabskho, pravdpodobn
perskho pvodu, kter arabtina pejala a v dob po prorock misi Posla
Boho Muhammeda , jak dokld Ibn Tejmjja. 50 Podle Ibn
Hadera je text i isnd hadsu hrub pokozen a jeho vrohodn text
mono sestavit jako M umma se rozdl na sedmdest ti skupiny a
vechny vejdou do Ohn, krom jedin. Nkdo se zeptal: A kdo je
tato skupina? Prorok odpovdl: Ti, kte jsou na
tom, na em jsem j a moji spolenci dnes. Ibn Hader uvd tento
hads jako pklad hadsu maklb, tj. pevrcenho. 51
14.Nkolik podn hovo o osmdesti dvou skupinch, na kter se umma
rozpadne.52 Vechna se vak uvd pes slab vyprave Jezda ibn Abnu
ar-Rikho a Ahmeda ibn Abdurrahmna ibn Wehba. jejich text odporuje
silnjm verzm. Ibn Hader uvd, e as-Sad o vzpomnanm Jezdovi
45 Zaznamenv jej al-Ukejl v ad-Duaf, hads . 1782 a Ibnu l-Dewz v alMewdt 1/267. Uvd jej i al-Albn v ad-Dafa, 3/125. V isndu se nachz
Muz ibn Jsn, kter je neznm a tm slab. Jeho uitel al-Abrad je jet hor.
Podle az-Zehebho a Ibn Chuzejmy je lhem a padlatelem hads. Hads je
pravdpodobn vymylenm padlkem.
46 Al-Albn v Silsiletu d-dafa, 3/127, k: V senedu se nachz Osmn asSidistn, Ibnu Chuzejma psahal, e si vymlel hadsy o Prorokovi
, stejn jako jeho ejch Hafs ibn Omar, o kterm al-'Ukajl v ad-Du'af k,
e pen nicotn hadsy. Ab Htim jej prohlauje lhem. Hads je vymylenm
padlkem.
47 Al-Mewdt, 1/268. Toto potvrzuje as-Sujt v al-l, 1/128; Ibnu l-Irk
v Tenzhu -ara, 1/310; a-ewkn v al-Fewidu l-medma, str. 502.
48 Kefu l-chaf, 1/309.
49 Nazmu l-mutensir, 1/47; Hadsu iftirki l-umma, str. 28.
50 Bughjetu l-murtad, str. 338.
51 Lisnu l-mzn, 5/56.

uvedl, e chyboval a patn si pamatoval. Ibn Hibbn nedovoloval penet

jeho hadsy, leda kvli pouen o jejich slabosti. 53 Navc vyprv od Amra
ibnu l-Hrisa, kter je neznm. 54 Ohledn jmenovanho Ahmeda adDrekutn uvd, e byl kritizovn uenci hads, zejmna co se te
vyprvn hads od jeho strce s ibn Jnuse, mezi kter pat i toto
podn.55
Vrohodnost tohoto hadsu
Z pehledu nejrozenjch verz tohoto hadsu vidme, e jeho vznam v
nejobecnjm smyslu slova je v zkladu vrohodn, a na nkter dodatky
nkterch verz. Vechna doloiteln pijateln podn tento hads zdvihaj na
stupe vrohodnosti a pidvaj mu na vze jakoto aratskmu dkazu. Nkter
verze jsou dokonce vrohodn samy o sob. Autentick text hadsu by znl:
Rozdlili se id na sedmdest jednu, nebo sedmdest dv skupiny,
kesan podobn jako oni a m umma se rozdl na sedmdest ti
skupiny. K tomuto hadsu pat autentick dodatky vechny vejdou do
ohn, krom jedn, a to je dema a a to je as-sewdu l-azam. dn
dal dodatky nejsou peneseny autetickou cestou.
Dodatek vechny vejdou do Ohn, krom jedin, a to je dem'a je
penesen rznm stupnm autenticity v mnoha podnch, ve velk vtin
slabch, jejich slabost vak nen pli velk. Anasova verze je dokonce hasan,
proto ji lze dky existenci tolika podprnch vyprvn pozdvihnout na stupe
vrohodnosti sahh.
Tento hads pijali uenci tto ummy a dokazuj jm v otzkch, kter se tkaj
vc, na n hads odkazuje. Za autentick ve svm smyslu a podle nkterch
svch podn povauj tento hads a-tib, 56 Ibn Tejmjja, kter prohlsil: Toto je
vrohodn hads znm ve vcero verzch.57 Al-Hkim pot, co ve svm
Mustedreku uvd rzn pijateln verze tohoto hadsu, k: Tyto verze jsou
silnmi dkazy pro kvalifikaci tohoto hadsu jako sahh. Ibn Kesr v tefsru 118.
vere sry Hd k, e mnostv rznch podn tohoto hadsu se navzjem
52 Zaznamenv je al-Chatb v al-Fekh we l-mutefekkih, 1/237. 435. Dodv, e i
tch, kte uvdj i poet sedmdest jedna skupina, je vce a jsou silnj. Atib v al-Itismu, 2/190, o nm hovo jako o nejzvltnjm podn v tto vci.
53 Tehzbu t-tehzb, 11/311.
54 Ibid., 8/13.
55 Ibid., 1/55.
56 Al-Itism, 1/430.
57 V nevytitnm rukopise al-Mesil, 2/83. Cituje ho al-Albn v Sahhu, str. 204.

posiluje. Dle s nimi souhlas a-ehrestn na zatku sv knihy Milel we n-nihal,

al-Irk v Tachrdu l-ihj, Chatb al-Baghdd v knize al-Ferku bejne l-firak a Ibn
Hader v Techrdu l-Kef. Smysl tohoto hadsu je penesen tewturem 58 podle
nzoru as-Sujtho59 a al-Kuttnho.60
Al-Albn shrnuje: Je naprosto jasn, e jde o vrohodn hads, o tom nen
pochyb. Kvli tomu jej pouvali rann i pozdj uenci jako dkaz, do t mry, e
al-Hkim na zatku sv knihy Mustedrek napsal: Toto je ohromn hads o
zkladech vry, nen mi znm nikdo, kdo by tento hads napadl, krom nkolika
jedinc, jejich opozici v tto otzce nemono brt v potaz.61
Smysl tohoto hadsu je podpoen kornskmi veri:



A roztpily se nrody pedchoz teprve pot, co dostalo se jim vdn,
kvli vzjemn nevraivosti. A kdyby nebylo slova, je ji dve pilo od
Pna o lht stanoven, bylo by mezi nimi ji rozsouzeno. A vru ti, kdo
po nich Psmo zddili, v hlubokch pochybnostech o nm byli. (r:14)

Vak lid se roztpili ve vci sv na sekty a strana kad se radovala
jen z toho, co j bylo vlastn. (Muminn: 53)

S tmi, kdo roztpili nboenstv sv a stali se sekti, ty vru nem
nic spolenho! (Anm:159)
Nmitka ohledn autenticity
Dodatek a vechny vejdou do ohn krom jedn dajn napadl Ibn Hazm
jako neautentick, i padlan 62 a na zklad jeho kritiky Ibn Wezr, 63 a-ewkn
58 Nejvrohodnj zpsob stnho podn. Tj. vyprav a cest, ktermi se
podn dochovalo, je tolik, e je vylouena konspirace.
59 Viz nap. al-Munew ve Fejdu l-kadr.
60 Viz Nazmu l-mutensiri mine l-hadsi l-mutewtir, 1/47.
61 Viz Silsiletu ahdsi s-sahha, 1/8.
62 V dle al-Fisl, 3/138.
63 Viz al-Awsim we l-kawsim.

a al-Kewser, z novjch uenc al-Kardw, a-ankt a dal. Al-Albn tuto

nmitku podrobil dkladn analze a dospl k zvru, e se jedn o nejasnost.
Samotn nmitka nen v originlech uvdnch dl uvedena, zmnn kritici hads
jednou povauj za neautentick (podle a-ewknho) a jednou za vymylen
(podle Ibn Wezra), mezi m je propastn rozdl. V samotnm textu Ibn Hazmova
dla al-Fisl, kde by se mla kritika nachzet, nen vbec uveden dokonce ani
samotn hads. I kdyby Ibn Hazm nmitku ohledn autenticity tohoto dodatku
skuten vznesl, neobstla by proti velkmu mnostv dkaz, e autentick je.
Ibn Wezr navc protie sm sob, kdy v jin knize64 oznauje tento hads ve
verzi podle Muwjje za sahh.65
Co je rozdlen ummy
Arabsk slovo iftirk znamen rozkol, rozdlen se v zkladnch vcech a
bodech, pedevm akdy, tj. vrouky. Je mnohem hrub a hlubho vznamu ne
vraz
ichtilf uvan ve spojitosti s neshodami a rznost nzor ve fikhu,
tj. prvn vd.66
Iftirk se v aratsk terminologii vztahuje na rozkolnictv a rozdlen se:
a. Ve ve a vrouce. Dkazem jsou Bo slova:

Pidrujte se pevn provazu Boho vichni a nerozdlujte se! (li
Imrn: 103) Toto rozdlen se odehrv v zkladech nboenstv a je
dvodem vzniku neptelstv a boj mezi skupinami muslim.
b. Odvrcen se od spoleenstv muslim v nem, co nsledn zpsob
odstoupen od zkladnch lnk vry a pokiven cesty, nebo vzpoura proti
vladai muslim, i schvalovn prolit jejich krve. Na toto se vztahuj slova
Boho Proroka Kdo vypov poslunost, opust
spoleenstv a na tomto zeme, zemel smrt dhiljje.67
Rozkol v umm je tedy definovn jako oputn okruhu cesty a spoleenstv
muslim v jedn, nebo vce otzkch tkajcch se zkladnch bod vrouky, i
v otzkch vztahujcch se k obecnmu prospchu vcch, jako ozbrojen boj
proti vldci a spoleenstv muslim.
Pkladem takovch odtpeneckch proud mohou bt chridovci, it,
mutezila, murdja apod.
64 Jde o ar-Rewdu l-bsimu f z-zebbi an sunneti Ab l-Ksim, hads je zde uveden
v pojednn o sahbech, kter it odmtli i s jejich hadsy, v kapitole o hadsech
od Muwjji, kde je doloen i podprnmi podnmi.
65 Viz Silsiletu s-sahha, k podn . 1035.
66 Viz Nsir Abdulkerm al-Akl v Mukadimetun fi l-ahwi we l-iftirki we l-bida.
67 Sahh Muslim, hads . 1848.

Pravidlo, urujc, zda opustila dan formace ahlu s-sunna we l-dema je to, zda
se odchlila v jednom nebo vcero pil vrouky, i v jednom nebo vcero
obecnch aratskch pravidel.
Rozdlen ummy, kter zmiuje tento hads je veobecnho charakteru,
s vjimkou rozdlnosti nzor ve fikhu, kter sem podle konsensu uenc
nespad. To je znmo ji z dob sahb a vznik i dnes. Vznikala i v dob
pravovrnch chalf, za generace sahb, v generaci tbin i dle a nikdo za n
nikoho nekral. Na tyto generace se odvolvaly i dal generace a rozdly
pochopen nkterch een prvn vdy byly jet vt. Rozdly mezi
jednotlivmi mezheby tedy tento hads nijak nee.
Netk se ani neshod mezi Prorokovmi spolenky . To, co se uvd
z neshod mezi spolenky Proroka v dob jeho smrteln
choroby a po n se tkalo idtihdu a tkala se politickch a administrativnch
otzek, nikoli vrouky a podstaty vry. Nestalo se, e by nkdo ze sahb opustil
dem'a, nebo ekl, i vykonal inovaci. Ani se nestalo, e by se n odlin
stanovisko v otzkch, na nich se neshodli, vystilo v rozkol nebo inovaci.
Sahbov jsou isti od obvinn nebo nzor, kter jim pipisovali nsledovnci
sekt. Proto nemono tvrdit, e nap. 'Al je zakladatel 'izmu, Ab Zarr
zakladatelem islmskho socializmu, Ab Sa'd a ahlu s-suff 68
prvn sfjov, Mu'wjja zakladatel debrjje, Ab d-Dard
zakladatel kaderje apod. Ve jsou to pomluvy a sahbov jsou od
nich isti.
Prvn takov neshoda se stala jet kdy Prorok byl na smrteln
posteli a chtl napsat sahbm odkaz: Pojte, a vm napu knihu, po
kter ji nikdy nezbloudte. Omar tehdy ekl: Pemohla jej
bolest, Kniha Bo nm sta. Pot se sahbov nedohodli a bylo slyet mnoho
hlas. Prorok ekl: Bte ode mne, neslu se, abyste se
rozeli v m ptomnosti!69 Tuto udlost 'it berou za dkaz sv pravdy,
protoe dle jejich zptn interpretace tm chtl Prorok vslovn
jmenovat 'Alho chalfou vech muslim, pro co ale neexistuje dn
historick dkaz.
Druhou neshodou byla sama smrt Boho Proroka , kterou se
Omar na potku zdrhal pijmout, dokud mu Ab Bekr
jeho pochybnost nevyvrtil slovy: lid! Kdo z vs uctval Muhammeda, vru
Muhammed je mrtev. A ten, kdo uctval Allha, pak vru Allh je iv a neumr a
verem:





68 Chud mednt muslimov bez vlastnch pbytk, kte ili v zasteen sti
Prorokovy meity.
69 Sahhu l-Buchr, hads . 114; Sahh Muslim, hads . 4707.

Muhammad je pouze poslem a ped nm odeli ji jin poslov. A jestlie

zeme anebo bude zabit, obrtte se nazpt? Ten, kdo se obrt nazpt,
neukod tm vbec Bohu, ale Bh odmn ty, kdo byli vdn. (li 'Imrn:
144) Ab Hurejra o tto udlosti k: Jakoby lid o tomto veri ani
nevdeli, dokud jej Ab Bekr ten den nezarecitoval. Pot vichni pijali
skutenost, e Posel Bo ji nen mezi ivmi.70
Tet vyvstalo ohledn msta, kde ml bt Prorok pochovn,
nkte muhdirov a Mekknci chtli, aby byl pohben v Mekce, Medan jej
chtli pohbt v Medn a skupinka ostatnch jej chtla penst k ostatnm
prorokm do Bejtu l-makdisu (Jeruzalma). Na zklad Ab Bekrova
hadsu o tom, e m bt pohben tam, kde zeme, se nakonec rozhodli pro
Mednu.
tvrt vyvstalo pi volb chalfy. Nkte ansrov chtli Sa'da ibn 'Ubdu
, muhdirov trvali na tom, aby chalfou byl Kurajovec. Nakonec se shodli na
Ab Bekrovi .
Ptm byl spor mezi Ab Bekrem a Ftimou o ddictv,
kter j nebylo piznno na zklad hadsu Po ns (prorocch) nikdo nedd a
to, co po sob zanechme, je milodar.71 Tato neshoda po pl roce skonila
mrtm Ftimy.
est neshoda vyvstala ohledn boje proti neplatim zektu. Skupina ashb
mla nmitky proti Ab Bekrov rozhodnut s tmito neplatii vlit a
tak Ab Bekr ekl: Kdyby mi odmtli dt by i ot, kterou dvali Bomu Poslu
, vlil bych proti nim kvlli tomu.72
Sedmou neshodou byla nmitka vi Ab Bekrovi , kter po sob
jmenoval Omara , kter se nkterm zdl pli psn. Ab Bekr
neshodu utiil slovy: Pokud se mne v Soudn Den mj Pn dote, odpovm:
Jmenoval jsem nad nimi nejlepho z nich.
Osm neshoda vznikla kvli nespokojenosti nkterch v Egypt a Irku, kam
poslal chalfa Osmn ibn 'Affn jako guvernry leny klanu Ben
'Umejja. Toto vyvrcholilo nespravedlivm zabitm spravedlivho Osmna skupinou
vzbouenc a zatkem znmho a tkho rozkolu mezi muslimy. Jeho potek
byl vak veskrze politick.
Devtou neshodou byla Muwjjova nevole dt psahu chalfovi
Almu , by byl vybrn vtinou muslim, dokud mu neped vrahy
jeho pbuznho Osmna . Naproti tomu Al poadoval jako prvn
Muwjjovu psahu, aby zskal moc a autoritu pivst vrahy ped spravedlnost.
70 Ibn Him v Sra, 4/305.
71 Sahhu l-Buchr, hads . 3093; Sahh Muslim, hads . 4676.
72 Sahhu l-Buchr, hads . 1400; Sahh Muslim, hads . 133.

Destm sporem byla snaha Talhy, Zubejra a ie dotlait Alho a

Muwjju k pm. Al doel na msto se svou armdou a pokrytci
okolo Abdullha ibn Sab vyprovokovali krvav stet, kter veel ve znmost
jako tzv. bitva o velblouda.
Jedenctm pak byla udlost, kter vystila v krvavou bitvu na Siffnu mezi
armdami Alho a Muwjji . Ani tento spor nebyl zapinn
vrounmi rozdly. V tomto ohledu se zcela li od Alho bitev s chridovci,
kter probhaly piblin v te dob a pedstavuj prvn nezpochybniteln pklad
vlky vyprovokovan odlinost vrouk dvou odlinch skupin muslim.
V ppad Al proti chridovcm se ji jedn prv o ten druh
rozkolu, o kterm hads hovo.
Rozdlen ummy je nepopiratelnou skutenost
Mnoz, snace se vyjdit dobr nzor o umm, popraj skutenost, e umma je
opravdu rozdlena, m ummu nikterak nenapadme, ale pouze konstatujeme
fakt. A za pravdu povaujeme jen to, o em ns zpravil Bo Posel
.
Dkazem jsou zvsti penesen mutewtir formou, mezi n pat i hads, o
kterm mluvme.
Dle je to i hads, kde Posel Bo k : Vru budete
nsledovat cesty tch, kte byli ped vmi,krok za krokem, loket za
loktem, do t mry, e i kdyby veli do jet nory, vy byste je tam
nsledovali. Nkdo se otzal: id a kesan, Posle Bo? Koho jinho?!
odpovdl Prorok .73
Dalmi jsou vechny ar'atsk texty, upozorujc na nebezpe rozkolnictv a
nsledovn cest odtpeneckch skupin:

Dodrujte nboensk kony a neroztpujte se ohledn jich! (r:13)


A toto je vskutku stezka M, je vede pmo. Krejte po n a
nensledujte cesty jin, je by vs vzdlily od cesty Jeho. (An'm:153)
Posel Bo nartl na zemi dlouhou pmou ru a pot dal
ry, kter od n odstupuj a vtv se. Pot objasnil, e dlouh pm ra je

sirtu l-mustekm, tj. pm stezka a linie, kter se z n oddluj,
jsou kiv cesty v opozici k pm stezce. Pak dodal, e na kad z nich h
vyzyvatel, kter k cestm ejtnovm vyzv a kadho, kdo uposlechne, mrt
do propasti.74

73 Sahhu l-Buchr, hads . 7320; Sahh Muslim, hads . 2669.

Allh tak varuje ty, kte sejdou z cesty vcch slovy:

A kdo odpadne od posla pot, co mu bylo jasn ukzno sprvn veden,
a sleduje pak cestu jinou ne vc, k tomu obrtme se zdy, tak jako
on se obrtil, a nechme jej hoet v pekle a jak hnusn je to cl konen!
(Nis:115)
Posledn skupinou dkaz, kter toto podporuje, je Prorokovo
upozornn na pokuen chridovc a jejich objeven se v tto umm.
Dkazem rozdlen ummy je tak empirick skutenost.
Vechno toto sektstv, rozkolnictv a rozdlen je negativnm jevem. Na
muslimech je vdt o nm, znt, kdo jsou nsledovnci zbloudilch smr a
vyvarovat se jejich nsledovn.
Rozkoly ummy a jejich piny
Od zatku zjeven Bomu Prorokovi a do obdob po roce 30
hidry byla muslimsk umma jednotnou ve sv vrouce, pidrovala se provazu
Boho a drela se daleko od veho, co mohlo zpsobit jej rozkol, nsledujce
slova Bo:

Hle, tato vae obec je obc jedinou a J Pnem jsem vam, uctvejte Mne
tedy! (Anbij:92)
Pot se muslimov zaali v otzkch sv vry rozchzet a skutenost se stalo
prorock varovn Boho Posla . Vznikly rozkoly mezi
chridovci a ostatnmi, mezi sunnou a 'izmem, mezi dehmjou a ahlu s-sunna
we l-dem'a, mezi kaderjou, debrjou a ahlu s-sunna we l-dem'a, mezi
mu'tezilou, a'arjskm a mturdjskm kelmem a zastnci ahlu l-hads, mezi
murdjou, i sfji a jejich oponenty atd.
Dvodem jejich vzniku bv jednak vzjemn nenvist jednch vi druhm,
nebo hch, nebo, co je nejastj, nsledovn inovace, kterou jedni pijmou a
jin odsoud. Toto rozdlen je nejnebezpenj a je prv onm, o kterm hovo
tento hads.
Skupina se tedy stv zbloudilou, odtpeneckou sektou tehdy, pokud se rozejde
s dem'a v nkter z hlavnch otzek vrouky, nebo obecn znmm
ar'atskm pravidle. Nestv se takovou, pokud se tato rozdlnost tk vedlejch
otzek. Pokud je neshoda na velmi velkm mnostv vedlejch otzek, toto
dosahuje mry rozdlnosti na rovni zkladu a takov skupina se stv rovn
odtpeneckm proudem, kvli znan opozici vi ar'e.
74 Toto je peneseno rozlinmi podnmi, nkter z nich jako sahh uvd alHkim, souhlas s nm az-Zeheb a al-Albn. Viz Ibn Ab sim v as-Sunna, 1/13-14.

O rozdlen ummy existuje cel ada knih, nkter spadaj do obecn kategorie
knih z oboru vrouky a hads, zatmco jin e pesn a specificky pouze tuto
otzku. Z klasickch dl islmskho nboenskho psemnictv, pojednvajc o
tchto otzkch, je nejdleitj al-Firku bejne l-firak od Chatba al-Baghddho.
V novj dob o tto otzce psali a-ewkn a as-Sann.
Kad sekta tvrd, e prv ona je zachrnnou skupinou
Kad smr, hnut a proud si pisvojuje tvrzen, e jsou jedinou skupinou na
pravd a jedinou cestou ke spse.
Mtkem toho, zda tvrd pravdu, i lou, jsou Bo slova:


Milujete-li Boha, pak mne nsledujte a Bh vs za to bude milovat (li
'imrn:31)
Mra skutenho nsledovn Proroka je pak tm, co rozhoduje.
Posuzuje se, nakolik se jejich hlavn hesla shoduj se Sunnou a menhedem
zbonch pedk tto ummy, tedy selef, kte maj na zklad Prorokova
hadsu garanci toho, e jsou nejlepmi generacemi lidstva a vzorem k
nsledovn pro ostatn.
Pokud se tedy principy a hesla njakho uskupen shoduj s Kornem, Sunnou a
chpnm selef, takov jsou v prvu a pokud njak uskupen nemu z toho
oponuje, pak vz, e nsleduj inovaci a sv tuby a jejich tvrzen se nepijm.
Kdo je zachrnn skupia?
Posel Bo popsal, kdo je zachrnnou skupinou, narozdl od
ostatnch, o kterch uvedl jen jejich poet. To proto, e ji bylo nutno zmnit zvl
kvli povinnosti dret se j a jednak proto, aby bylo co nejmn slovy vyjdeno
co nejvce, co byl charakteristick rys Prorokova slovnho
projevu.
Vichni uenci bez vjimky se shoduj na tom, e zachrnnou skupinou jsou ahlu
s-sunna, kdykoli nese charakteristiky jasn popsan v Kornu a v hadsech, jsou
to ti, kte se stle dr toho, na em byli Prorok a jeho
spolenci, nijak od toho neodstupujce.
Posel Bo objasnil zachrnnou skupinu prostednictvm t
dodatk k hlavnmu textu hadsu o rozdlen ummy:
1. Ona je dem'a.
2. Ona je nejvt uskupen.
3. Ona je to, na em jsem j a moji spolenci. Tento dodatek nen
sice penesen autentickou cestou od Proroka , ale jeho
smysl je sprvn a pijman vemi uenci.
Uenci vysvtlili pojem

al-dem'a, spoleenstv, uit v tomto hadse

nejmn pti zpsoby:


1. Jde o synonymum nejvtho uskupen (arab.
as-sewdu l

a'zam), kter je uvedeno v jinch podnch. Pat sem mudtehidi a uenci
tto ummy, jejich uednci a nsledovnci ar'y, kte ji praktikuj a vichni,
kte nsleduj je. Kdokoli je opust, opustil dem'a. Pkladem takovch
jsou inovtoi.
2. Jsou jimi immov, uenci a mudtehidi, postaven jako dkaz pro vechny
ostatn. To proto, e lid pijmaj vru od nich a tm je nsleduj. Kdo se
potom protiv uencm, opout dem'a. Proto dn inovtor nepat do
dem'a a nikdy neme bt skutenm uencem, jen se za nj me
prohlaovat a do dem'a nikdy nespad. Proto se dle jednch do idm'u
nzor inovtora nepot vbec a dle druhch se nepot v otzce, kde
pili se svou inovac.
3. Jsou jimi spolenci Boho Posla , kte se nejvce ze
vech lid zaslouili o islm a nikdy se nesjednotili na li. Tm je uveden do
souladu i dodatek to, na em jsem j a moji spolenci. Inovtor sem
tedy spadat neme.
4. Dem'a je ve to, na em se prvn muslimov shodli a vichni dal je
nsleduj. Umma jako celek m garanci Boho Posla , e
se nikdy neshodne na bludu. Tmto se vracme k prvnmu a druhmu
vysvtlen, nebo ti, o kterch zde hovome, mus bt mudtehidy. Kdy se
na nem shodnou, neme se jednat o inovaci.
5. Dem'a me bt tak spoleenstv muslim okolo jednoho vdce. Prorok
pikzal dret se takovho spoleenstv a zakzal
revoltovat proti vybranmu vdci muslim se zbran v ruce.
Vem tmto vysvtlenm je spolen prvek pedk nsledujcch Korn a Sunnu
v pochopen selef.
V dalch dodatcch tohoto hadsu se vyskytuje pojem as-sewdu la'zam, kter v jazyce znamen vtinov uskupen. Nejde vak o vtinu
muslimskch mas, nebo o to, co vtina muslim v dan dob zastv. Vichni se
shoduj na tom, e se zde jedn o vtinu tch, jejich nzor je v nboenskch
naukch mono brt v potaz a to jsou mudtehidi a uenci, lhostejno, zda se k
nim prost masy pidaj, i nikoli. I pokud by se k nim nepidali, vtinov
uskupen by se bezpochyby potalo jen podle tchto lid, kte jsou schopni
idtihdu, tedy samostatnho bdn a rozhodovn v nboenskch otzkch.
Pokud se k nim masy pidaj, spadaj do vtinovho uskupen samm faktem, e
nsleduj tyto mudtehidy. Samy masy toti nemaj dostaten ar'atsk znalosti
a v otzkch sv vry se obracej k uencm.
Pokud by se prost lid od uenc odchlil a nedbal by toho, co jim uenci
vysvtlili, e je nboenstv, pot by se sice stali absolutn vtinou, protoe
uenc je mezi lidmi jen hrstka, ale neznalc jsou zstupy, nicmn skutenm
vtinovm uskupenm v terminologickm smyslu slova by se stt nemohli, nebo
to je tvoeno prv uenci mudtehidy, a u by jich bylo jakkoli mlo. Ti, kte by
se jim v takovm ppad protivili, jakkoli by byl jejich poet velk, by byli onou
meninovou stranou, kter je v bludu. Proto prost masy maj tak za
nboenskou povinnost uence nsledovat.

Rozen nzor, e se jedn o vtinu muslim, nebo spoleenstv, sdruen

muslim, by by neobsahovalo uence, immy, mudtehidy, je proto chybn a je
uenci hadsu odmtn.
Kdo jsou odtepeneck skupiny?
Tyto odtpeneck sekty mono poznat podle jasnch charakteristik, na kter
nm ukazuje Korn a Sunna. Vem jim je spolen nsledujc:
1. Vzjemn rozkol. Allh prav:

Nebute jako ti, kdo se rozdlili a do sporu se dostali pot, co k nim
pily dkazy jasn; pro ty je uren trest nesmrn (li'Imrn: 105)
2. Nsledovn dvojznanho na kor toho, co je v Kornu jednoznan. Allh
prav:



On je ten, jen seslal ti Psmo, v nm nkter vere jsou pevn
stanoven, a ty jsou podstatou Psma, zatmco jin jsou vceznan. Ti, v
jejich srdcch je odchlen, nsleduj to, co je v nm vceznan,
usilujce tak o rozkol a snace se o svvoln vklad toho; vak nezn
vklad toho nikdo krom Boha. Ti vak, kdo pevni jsou ve vdn,
hovo: My v n jsme uvili; ve, co obsahuje, od Pna naeho je! A
pipomnaj si to jedin ti, kdo rozmyslem jsou obdaeni. (li 'Imrn:7)
3. Nsleduj sv chte a tuby. Arabsk vraz zejgh, uit ve ve
uvedenm veri, oznauje odstoupen od pravdy kvli tub. Allh dle
prav:


vz, e jen vn sv nsleduj. A kdo vce bloud ne ten, kdo za vn
svou jde msto za vedenm od Boha? (Kasas:50)





Co soud o tom, jen uinil si bostvem svm svou ve a jemu Bh
dal vdom zbloudit a zapeetil sluch i srdce jeho a zastel zrak jeho
roukou? Kdo povede jej krom Boha sprvnou cestou? Co se
nevzpamatuj? (Dsjja:23)
Kdo vechno do tchto skupin spad a zda-li je mono kategorizovat a statisticky
zhodnocovat, je pedmtem sporu mezi uenci. V tto vci existuj tyi hlavn
nzory:
Prvn sml, e se jedn o sfru nepoznatelnho, proto zde nen mono hovoit
bez dkaz a proto nelze ci nic konkrtnho.

Podle druhho je toto mono jen tam, kde o njakm odtpeneckm proudu
jasn hovo ar'atsk texty, jako je tomu nap. v ppad chridovc.
Podle tetho mono definovat zkladn skupiny odtpeneckch proud, ze
kterch se vtv vechny ostatn sekty.
Podle tvrtho je mono vypracovat detailn a pesn pehled tchto sekt i s jejich
jmny a doktrnami.
Podle ejcha Nsira 'Abdulkerma al-'Akla je nejsprvnj prvn a druh nzor,
protoe ummet se stle rozrzuje a objevuj se nov, doposud neexistujc
inovace a oprauj ty star, co se dje v kadm ase a do Soudnho Dne. 75
Jin se pokusili nartnout alespo zkladn piblin schma rozdlen ummy na
odtpeneck proudy inovace. Abdullh ibn Mubrek k: Zkladem jsou tyi
skupiny, ktermi jsou 'it, harrja (chridovci), kaderja (a mu'tezila) a
murdja. 'it se roztpili na dvacet dv dal sekty, harrja na dvacet jednu,
kaderja na estnct a murdja na tinct.76 Tot se traduje od imma Ahmeda.
Rozdlen sekt pedloili i Jsuf ibn Asbt, Ab Htim ar-Rz, al-Baghdd v alFerku bejne l-firak, Ibnu l-Dewz v Telbsu Ibls, a-ehrestn v al-Milel we nnihal, al-Irk a mnoz dal.
Ve toto byly idtihdy lidskch jedinc a nelze na n s uritost spolhat jako na
dogma. Pravdou zstv, e ns Bo Posel nezpravil o tchto
sektch jednotliv, kdy vzniknou, co budou zastvat, i zda existuje monost
vzniku sekt novch.
Nabz se otzka, zda iroce rozen smry kelmu 77, jako je mturdja a
a'arja, pat mezi tyto odtpeneck proudy, nebo mezi zachrnnou skupinu.
Jejich zastnci jsou bezpochyby muslimy a nikdo je neme prohlsit za nevc.
Avak na zklad jejich inovac je nemono zaadit ani mezi zachrnnou
skupinu, i kdy jsou j mezi vemi odtpeneckmi proudy bezesporu nejble.
Toto stanovisko podporuj nsledujc skutenosti:
1. Rozeli se s ahlu s-sunna we l-dem'a v mnoha zkladnch otzkch
vrouky.
2. Nen pochyb o tom, e se zabvali kelmem, kter selef odsoudili jako
nepotebnou a nebezpenou nauku a jej zastnce prohlsili za inovtory a
nsledovnky cht.

75 Viz Mukadimetun fi l-ahwi we l-iftirki we l-bida.

76 Uvd Ibn Ab Batta v al-Ibna, 1/379-380.
77 Spekulativn teologick rtorika, i scholastick islmsk teologie. Vzali si
zjeven textuln pravdy za cl a filozofickou debatu a argumentaci jako
prostedek, jak se k nim dobrat a ubrnit je v disputaci.

3. Je historickou skutenost, e mnoz mutekellimov se na konci ivota kli,

kelm opustili a navrtili se k Sunn, jako nap. al-Duwejn, ar-Rz i Ab
Hmid al-Ghazzl mezi a'arjci.
4. Existuj jednoznan dobov vyjden prvnch i pozdjch uenc ahlu ssunna, e ani a'arjt, ani mturdjt mutekellimov do ahlu s-sunna we
l-dem'a nepat.
Jsou odtpeneck skupiny nevc?
Odtpeneckmi proudy, o kterch hovo hads, mohou bt nsledovnci
jakchkoli inovac a tak je zcela jasn, e sem budou patit i tac, kte do vry
vnesli nco, co je vyvd ze samho okruhu islmu. Toto je pak naprosto jist
nevra, protoe mezi vrou a nevrou nen tet kategorie. Stejn tak sem mohou
patit i ti, kte se sice odklonili od sprvn cesty a opustili velkou st islmskch
pedpis, ale nelze o nich ci, e by opustili i sm islm.
V hadsu v souvislosti se vstoupenm do ohn tak nen eeno, mysl-li se vn
zatracen v Ohni nebo doasn trest. Ohnm je v Kornu a v Sunn hrozeno jak
hnkm mezi vcmi, tak i nevcm, i kdy prvn budou v ohni trestni
doasn a druz tam zstanou vn. To je vidt z mnoha Kornskch ver,
nap.:


Ti, kdo nespravedliv pohlcuji majetky sirotk, vru pohlcuj to, co v
bichch jejich v ohe se promn, a spleni budou jeho plameny. (Nis
:10)



A kdokoliv tak uin jako pestupek a nespravedliv, toho vru ohnm
seehneme - a to je pro Boha nadmru snadn! (Nis:30)
Proto nelze ci, e kad z tchto odtpeneckch skupin opustila islm a jej
pslunci se stali nevcmi. Ibn Tejmjja prav: Kdo ekne, e kad z
dvaasedmdesti zbloudilch skupin upadla do nevry a opustila islm, ten
odporuje Kornu, Sunn a idm'u sahb, dokonce i idm'u ty imm a
ostatnch. Nen toti nikdo, kdo by prohlsil za nevc bez vjimky vechny tyto
skupiny. Za nevc byly prohleny jen nkter z nich, na zklad svch doktrn
a svch vyjden.78
Nevcmi se stali nap. extrmn dehmje 79, extrmn rfidje80, btinje81,
nsledovnci ist falsafy82, extrmn nsledovnci doktrny o stavech a splvn s
Bostvm, atd. Pat sem i ti, kte negovali existenci zkladnch povinnost
78 Medmu l-fetaw, 7/218.
79 Popirai Boch atribut a pvlastk zmnnch Kornem a Sunnou.
80 Extrmist mezi ity.

muslim, jako je modlitba, pst, zekt, nebo hadd. 83 Nevcm je i ten, kdo
pope dobe znmou vc, jako e Korn je pm slovo Bo, nebo e na onom
svt vc uvid svho Pna.84
Vysvtlen vroku vechny vejdou do Ohn krom jedn
Tato hrozba ukazuje, e vechny tyto skupiny, a na jedinou, se dopustili velmi
velkho hchu oddlen se od spoleenstv muslim a vymlen inovac,
ktermi se odchlili z cesty Boho Proroka a jeho spolenk.
Tato inovace me mt za nsledek vn zatracen v ohni tehdy, pokud zpsob,
e jej pachatel opust rmec islmu a stane se nevcm. V ppad, e inovace
bude mrnj a nezpsob nevru, me skonit doasnm trestem v Pekle a
neodputnm hch, anebo me bt odputna, nebo Allh me cokoli krom
modlosluebnictv odpustit tomu, komu chce. Pot by vechny vejdou do
ohn znamenalo vechny zasluhuj pekeln trest.
Tak lze na tomto mst ci, e inovace je hor, neli hch a pokud si nkter
hchy zasluhuj trest v ohni, zasluhuj si jej inovace tm spe. Sufjn as-Sewr
prav: Inovace je Iblsovi milej, neli hch.Z hchu se lze kt, kdeto z inovace
nikoli.85 Ibn Tejmjja tato slova vysvtlil jako pozmovn a pejmn jinho
nboenstv ze strany inovtora, kter si mysl, e kon dobro a proto otl
s poknm.86 Pokn z inovace je vak mon, podobn jako je mon le velmi
obtn i pokn z bludu, nevry a pokrytectv.87 Allh prav:


J vru jsem odpoutjc tomu, kdo pokn in, v, zbon skutky
kon a potom po sprvn cest se ubr. (TH:82)

81 Skupina itskch sekt odvolvajcch se na skryt vznamy, dostupn jen

vyvolenm, sem pat nap. alawit a drzov.
82 Ti, kte si vzali za vrounou doktrnu platnskou a aristotelovskou filozofii a
jej interpretaci arabsky pcmi filozofy.
83 Viz Ibn Tejmjja v Medmu l-fetaw, 17/447-448.
84 Viz al-Ibna, 1/379-380.
85 Al-Beghaw v erhu s-Sunna, 1/216.
86 Medmu l-fetw, 10/9-10.
87 Ibid., 11/685

Vjimka stanoven Prorokovmi slovy krom jedn pak

znamen, e existuje jedin cesta spsy a jedin pravda a touto je to, co je v
souladu s Bom Zkonem, ar'ou, ke ktermu se ve sporu nutno navrtit:

Vy, kte vte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdo mezi
vmi maj autoritu! A jste-li ve sporu o njakou vc, pedejte jej
rozhodnut Bohu a poslu - jestlie vte v Boha a v den soudn! A to
bude nejlep a povede k nejkrsnjmu vsledku. (Nis:59)
Protie vrok vechny vejdou do Ohn krom jedin ostatnm
dkazm z Kornu a Sunny?
Nkte zpochybnili vznam dodatku o jedin zachrnn skupin tm, e podle
jasnch dkaz Allh tto umm, je je nejlep ze vech nrod, odpustil to, co
uin nechtn, nebo kvli zapomenut. Podle tchto autor, kte jsou tmi
lidmi, kte zpochybnili autenticitu tohoto hadsu z hlediska isndu 88, by pijet
tohoto pravidla znamenalo vru v to, e velk vtina ummy je v bludu. Podle nich
se jedn o dodatek, kter vnesli nevc i pokrytci, aby odstraovali jin od
pijet islmu.
Argumentuj jednak veri z Knihy Bo:

Vy jste nrod nejlep, jen kdy povstal mezi lidmi; vy pikazujete
vhodn, zakazujete zavrenhodn a vte v Boha . (li 'Imrn:110)

A takovmto zpsobem jsme vs uinili obc vzdlenou krajnost, abyste
byli svdky o lidech a aby posel byl svdkem o vs. (Bekara:143)
A tak hadsy, dle kterch bude tato umma tvoit a polovinu obyvatel Rje. Ab
Sa'd al-Chudr slyel Boho Posla ci: Pi Tom, v
Jeho Ruce je m due, j doufm, e budete tetinou obyvatel Rje.
Sahbov dkovali Allhu a velebili ho, nae Prorok
pokraoval: Pi Tom, v Jeho Ruce je m due, j doufm, e budete
polovinou obyvatel Rje, a vru pklad v vzhledem k ostatnm
obinm je jako pklad blho chlupu na ki ernho bka.89
Ve uveden dkazy pivedli do souladu s nam hadsem dva jement uenci,
as-San'n a Slih al-Mukbil.
88 Viz ve. Podle al-Albnho byla prv tato nejasnost jednm z dvod, pro
tento hads Ibnu l-Wezr a dal prohlsili za slab.
89 Sahhu l-Buchr, hads . 6530; Sahh Muslim, hads . 554:

Lid se podle al-Mukbilho dl na dv zkladn skupiny obyejn muslimsk

masy a zvltn skupiny muslim. Obyejn lid jsou zpravidla ist a nenesou viny
za inovace a pokiven vrouky. Takovmi jsou obyejn rolnci, otroci, vtina en
apod. Mezi zvltn skupiny pat uenci a znalci vech obor, nboenskch i
nenboenskch, inteligence, myslitel, politit a vojent initel nebo hledai
ar'atskch nauk. Tyto mono rozdlit na dal tyi skupiny:
1. Inovtoi, kte dan inovace sami vymysleli a vyzvaj k nim, argumentuj
pro n nejrznjmi zpsoby, podporuj ji vlastnm chpnm Kornu a
Sunny, ppadn inovaci dle rozvjej. Takov jsou vdcov, teoretici a
duchovn otcov sekt a odtpeneckch proud. Toto jsou ist inovtoi, na
kter tento hads odkazuje.
2. Jejich pomocnci, kte je podporuj, inovaci dle a obhajuj. Tak tito
pat, alespo podle vnjch znak, mezi inovtory.
3. Ti, kte nejsou schopni analyzovat, bdat a zaujmout vlastn stanovisko a
kritizovat inovtory. Tito se u, pamatuj a pedvaj dle, ale jsou jako
mosk pna, sami nic nezmohou, v jejich och jsou mnoz inovtoi
velikny a mnoz z tchto lid jsou spokojeni sami se sebou a nechtj se
mnit. Nemaj omluvu jako obyejn masy a nedoshli dostaten znalosti.
Takovch je nejvce. Tak oni jsou svm zpsobem inovtory, i kdy rozdl
mezi nimi a prvnmi dvma skupinami je propastn.
4. Posledn skupina, mnoho z prvnch a velmi mlo z pozdjch. Pevn se dr
Kornu a Sunny a nsleduj je, kamkoli je povedou. O tom, o em Korn a
Sunna pomleli, ml i oni. Nepoutj se do spekulac a nezajm je to, co
se jich netk. Znaj vznamy Kornu a hads a tvo onu zachrnnou
skupinu, dem'a Boho Posla . Spolu s nimi budou
zachrnny i masy obyejnch prostch vcch a ti inovtoi, kterm se
Allh smiluje, a naprav se.
Z tohoto dvodu nelze na zklad hadsu o rozdlen ummy vyvodit, e dle nj
vtina ummy sho v pekle. Prost masy jsou zachrnny spolu s aktivnmi
obrnci Sunny a dle vemi tmi, kter pojme Bo milost i pmluva Boho
Posla apod.
Inovtoi a propagtoi inovace, i kdy jich je mnoho skupin, sekt a smr, tedy
pedstavuj jen nevelkou meninu mezi ostatnmi muslimy. Proto hads o rozdlen
ummy neme protieit dkazm, hovocm o zvltnm a vjimenm
postaven muslimsk ummy.90
As-San'n nabdl dal tyi argumenty, kter dajnou neshodu mezi tmto
hadsem a dkazy hovocmi o pednostech ummy islmu vyvracej:
1. Ti, kte vstoup do ohn in jen meninu ve srovnn se zachrnnou
skupinou. Sedmdest dva jejich frakc pak oznauje spe rzn odnoe,
mylenkov proudy a jejich rozmanitost, nikoli poet nsledovnk.
Allh prav:


90 Viz al-Albn v Silsietu s-sahha, 1/356-367, k hadsm . 203 a 204.

A toto je vskutku stezka M, je vede pmo. Krejte po n a

nensledujte cesty jin (An'm:153)
V tomto veri jsou cesty jin uity tak v plurlu, aby byla zdraznna
jejich mnohost a rozmanitost, zatmco cesta pm je pouze jedna jedin.
2. Konstatace vejdou do ohn me bt mylena tak, e dotyn lid
pchaj zloiny a hchy obyvatel ohn. To, jestli se skuten stanou
obyvateli Pekla, teba penechat na milosti a spravedlivosti Bo.
3. Je tak mon, e pekeln trest tchto skupin je podmnn jejich
netrestnm na tomto svt. O trestu na tomto svt, kter ummu stihne,
se dozvdme z hadsu: Tato m umma je ummou, kter se Allh
smiluje. Nebude trestna na onom svt. Vru spov jej trest na
svt tomto v rozkolech, zemtesench a zabjen.91 Tedy pokud
bude nkdo potrestn na tomto svt, d-li Bh, nebude trestn na svt
onom.
4. Sm text hadsu ukazuje na to, e k rozkolm dojde a po smrti Proroka
a e sahbov, kte k tto umm tak pat, se nerozdl
a budou spaeni, stejn jako kdokoli, kdo se dr jejich cesty a jejich
pochopen vry. Rozkoly jsou tedy spe konkrtnmi udlostmi, zlomovmi
body v ase, ne kontinulnm procesem, hlavn tleso ummy tak bude
zachrnno a do ohn vejdou jen rozvratnci, rozkolnci a odtpenci. 92
Motivy tch, kdo tento hads zpochybuj
V dnen dob byl ze strany nkterch jedinc pipisujcch se islmsk osvt
podniknut atak na vrohodnost tohoto hadsu s clem pedstavit svtov
muslimsk obyvatelstvo jako jedin celek, hlsc se k jedin ve, jako celek,
kter kolektivn spje k spchu a spse, negujce existujc a nepopirateln
rozdly ve vrouce. Jin pipisuj tomuto hadsu vznam, kter ze samho jeho
textu nevyplv. Toto vidn je jednak v pkrm rozporu nejen s empirickou
skutenost, ale tak s jednoznanmi dkazy Kornu a Sunny.
Takov chybn vklad tohoto hadsu m za nsledek schvalovn existujcch
vrounch rozkol a rozen pojmu ahlu s-sunna we l-dem'a o sekty, hnut a
smry s evidentn inovovanou vroukou, kter je v opozici k vrouce selef. Toto
st v rezignaci na snahu opravit vrouku muslim, sjednotit je na sprvn ve a
k pijet v jdru zpornch vrounch rozdl jako kladu.
Jin naopak toto rozdlen a jeho negativa uznvaj, ale vysvtluj jej rovn
patn, prohlaujce sv oponenty snadno za rozkolnky, sekte i dokonce
nevc, bez znalosti podmnek a dvod, kter mus bt naplnny, ne me bt
nkdo podobnmi denotacemi onlepkovn. Takov lid naprosto ignoruj
dichotomii mezi otzkami, ve kterch se monost nzorov neshody pipout a
ve kterch je tato zcela zapovzena.
91 Zaznamenal jej Ahmed v Musnedu, 4/410; Ab Dad v Sunenu, hads . 4280;
a al-Hkim v Mustedreku, 4/491, 283. Podle al-Hkima je sahh, s jeho ocennm
souhlas az-Zeheb a al-Albn.
92 Viz Ibnu l-Amr as-Sann, Iftirku l-umma, str. 66-76.

Vechna tato chybn chpn hadsu o rozdlen ummy pramen z neznalosti ve

tyech ohledech: v ohledu Boch zvyklost, v ohledu aratskch text, v ohledu
skuten situace ummy a v ohledu podn od jejch zbonch pedk.
Ohledn Boch zvyklost je v tto otzce eeno:

Kdyby Pn tvj chtl, byl by vru uinil lidstvo nrodem jedinm,avak
oni stle jsou ve sporech (Hd:118) Ti, kterm se Allh smiloval, jsou ahlu ssunna.
Z hlediska aratskch text tu mme mnostv kornskch ver a hads,
hovocch o jedin pravd v opozici k mnostv cest fali, kter jsme ve
citovali.
Skuten stav ummy islmu a jej rozttnost na spolky, sekty, hnut a proudy
neme uniknout kadmu, kdo objektivn a zodpovdn na danou vc pohl.
Neme pehldnout star spory mezi dvnmi islmskmi sektami a tak spory
nov, kter vyprovokovaly odtpeneck proudy novj i ty zcela modern.
Vechny jsou spokojeny s tm, na em jsou a chvstaj se, e jedin oni sprvn
chpou islm.
Z hlediska podn selef, existuje cel ada jejich vrok a vyjden, ve kterch se
shoduj na existenci odtpeneckch skupin a odsuzuj nkter z nich, jako
chridovce, ity, i zastnce kelmu, za jejich odchlen se od ahlu s-sunna we
l-dema.
Je tak mon, e ten, kter popr tento hads a v nm obsaen vznamy sm
pat do nkter z nsledujcch kategori:
Me bt murdjou, poprajcm, e se muslim me odchlit z pm cesty nebo
se dokonce stt nevcm.
Me bt ovlivnn modernm mylenm mnoha kruh mezi muslimy, kte si pej
sjednotit vechny, kte se pipisuj islmu pod jakmkoli heslem a d se jen
emocemi a nikoli pravidly a principy sprvn akdy.
Me bt sm pokrytcem, kter navenek ukazuje islm a uvnit ukrv nevru a
scestn pesvden.
Me bt pslunkem t i on sekty nebo frakce. Prv mezi nimi v souasnosti
nejvce buj trend smazvat vroun rozdly a sbliovat rzn proudy.
Mnoho tch, kte se dnes pipisuj islmsk osvt a prci pro vru hovo o
nutnosti mazat vroun rozdly mezi skupinami muslim. Ti vzdlanj a
fundovanj z nich hovo o vzjemn pomoci v tom, na em je shoda a o omluv
za to, v em je spor. Toto je vpravd jeden z nejvzneenjch cl vry, dokud se
spornmi body rozum neshody pramenc z odlinho idtihdu ve vcech
vedlejch aratskch pedpis. Ti, kte tato slova vykli jako prvn to tak velmi
pravdpodobn tak i mysleli a ctili. Jene tato pravda se stala vyprzdnnm

sloganem, kterm je clena fale. Stala se mottem mazn vrounch rozdl a

shromaovn dohromady pravdy i fali, sunny i inovace, tewhdu i irku.
V tomto tkv velk nebezpe, e muslimov pijdou na to, jak od sebe odliit
pravdu od nepravdy, sprvnou vrouku od vymylench ideologi zbloudilch
frakc, i nsledovnky pravdy od nsledovnk chte, tueb a inovace.
Vz tedy, e nikdo nevyzv k pravd, krom toho, kdo vyzv ke Kornu a
Sunn, krom jejich nsledovnk a toto je dnes jejich nejnpadnjm rysem.
Takov vyzvaj ke sjednocen vech muslim na Sunn a cest zbonch pedk,
pod zstavou tewhdu a nikoli pod przdnmi hesly a pompznmi motty.
Allh pravil:

Neoprejte se o ty, kdo nespravedliv jsou, aby vs nepohladil ohe
pekeln. A nemte krom Boha ochrnc dnch a jinou pomoc
nedostanete. (Hd:113)