Palivov soustavy zehovch motor:

el:

Za kadho provoznho stavu motoru zsobovat systm ppravy zpaln smsi

palivem
Pouvan palivo:
kapaln (benzn, benzol, metanol)
plynn (zemn plyn, propan-butan, bioplyn)
Tvorba smsi:
vnj
vnitn
Sms je zaehvna z cizho zdroje.
Homogenn (stejnorod) sms paliva a vzduchu se v motoru pi kompresnm zdvihu (stlaen) zahv na
teplotu 400C 500C, kter je ni ne teplota samovzncen. Proto sms paliva a vzduchu mus bt
zaehnuta zapalovac jiskrou z cizho zdroje.
Vnj tvorba smsi: Tvorba smsi paliva a vzduchu se provd v sacm potrub, tzn. mimo vlec (motory
s karburtory nebo s nepmm vstikovnm benznu).
Vnitn tvorba smsi: Tvorba smsi paliva a vzduchu se provd pmo ve vlci (motory s pmm vstikovnm
benznu).
Tvorba smsi v sob zahrnuje rozpren paliva a odpaen paliva.
Rozpraovn paliva se provd u motor:
karburtorovch pod tlakem vzduchu v difuzoru Venturiho trubice
vstikovch petlakem, kterm je palivo vytlaovno ze vstikovac trysky
Aby sms paliva a vzduchu byla zpaln a mohla beze zbytku shoet, tak mus bt smena v uritm pomru,
danm chemickmi zkony.
Smovac pomr:
Je to hmotnostn pomr paliva a vzduchu.
Rozliujeme smovac pomr:
teoretick
skuten
Teoretick smovac pomr je 1 : 14,8.
To znamen, e ke splen 1 kg benznu je poteba 14,8 kg
vzduchu (stechiometrick pomr).
Stechiometrick pomr obecn zvis na chemickm
sloen paliva.
Skuten smovac pomr se od teoretickho li
v zvislosti na teplot, otkch a zaten motoru.
Bohat sms: vy podl paliva, smovac pomr
nap. 1 : 13
Chud sms: ni podl paliva, smovac pomr
nap. 1 : 16
Zpaln jsou pouze smsi se smovacmi pomry
ohranienmi doln a horn mez zpalnosti (hranice chodu
motoru) 1 : 7,4 a 1 : 19,2.
Souinitel pebytku vzduchu : je pomr mezi skutenm mnostvm vzduchu pi spalovn a mnostvm
vzduchu teoreticky potebnm pro dokonal spalovn, kter je dno stechiometrickm smovacm pomrem.

ms
mt

- souinitel pebytku vzduchu (-)

ms skuten mnostv pivdnho
vzduchu (kg)
mt teoretick poteba vzduchu (kg)

Pi teoretickm smovacm pomru 1:14,8 je souinitel

pebytku vzduchu . Pi nm zsk motor pesn tolik
vzduchu, kolik je pro dokonal splen paliva potebn.

Rozdlen palivovch soustav zehovch motor:

Palivov soustava zehovho motoru s karburtorem

innost
Dopravn erpadlo nasv palivo z ndre
pes hrub isti paliva a dopravuje jej
pes jemn isti paliva do plovkov
komory karburtoru. Vzduch nasvan
motorem prochz difuzorem, kde z dvodu
snen obsahu prezu potrub zvyuje
svou rychlost a vytv podtlak nad stim
emulzn trubice. Vlivem tohoto podtlaku
se do proudcho vzduchu pisv pes
hlavn trysku karburtoru palivo
z plovkov komory karburtoru a vytv
se zpaln sms, kter se nasv do motoru.
Mnostv smsi a tm i otky motoru
reguluje idi otevenm krtc klapky
pi selpnut akceleranho pedlu.
Palivov soustavy se vstikovnm benznu

Palivo je dopravovno z palivov ndre pes istie do zazen k pprav palivov smsi. Ta se vytv tak,
e benzn je pomoc vstikovacho ventilu vstikovn do vzduchu u v sacm potrub (nepm vstikovn)
nebo a ve vlci (pm vstikovn).
Jednotliv sti
Palivov ndr
materil: - ocelov plech zven i zevnit opatena
protikorozn ochranou
(poolovn)
- plast - polyetylen (PE), je prhledn
U ndr vtch objem se mus zabrnit pelvn paliva
pi jzd a to tmito zpsoby:
- vnitn mezistny
- vnitn jmka (Catch - Tank) men ndobka v palivov
ndri, kter je neustle zaplnna palivem.Vtinou tuto
jmku tvo vestavn modul ndre, ve kterm je

umstno elektricky pohnn palivov erpadlo s istiem a snma hladiny paliva v ndri
- palivov ndr obsahuje zazen, pop. ppoj pro zavzdunn a odvzdunn prostoru ndre (aby se ndr
nedeformovala pi vytvoen podtlaku, kter vznik bytkem spotebovvanho paliva; aby nevznikal v ndri
petlak zpsoben zvtovnm objemu paliva zahvnm paliva nap. u dlouho stojcho vozidla
na slunenm svitu. V tomto ppad je pebyten palivo pechodn vytlaeno do pepadov ndobky
a palivov pry jsou zachycovny npln aktivnho uhl ve zvltn ndobce.
- z uzvru plnicho hrdla nesm unikat dn palivo a to
ani pi nadmrnch nklonech, nap. pi nehod.
K tomuto elu je zavzduovac a odvzduovac ventil
asto kombinovn s kulikovm gravitanm
ventilem, kter zabrauje vytkn paliva z pevrcenho
automobilu.
Palivov veden
materil: - ocelov nebo mdn trubky
- hadice z teplu odoln prye nebo plastu

Poadavky: - mus odolvat vem prunm deformacm automobilu a pohybm prun uloenho motoru
- mus bt umstno tak, aby bylo chrnno ped mechanickm pokozenm
- nesm bt umstno v blzkosti teplch i horkch st, pedevm vfukovho potrub,
aby se zamezilo tvorb parnch bublin
isti paliva
el: - zbavuje palivo pevnch mechanickch neistot
- zbavuje palivo kapalnch neistot, odluuje vodu
rozdlen: - prchoz istie (in-line)
- vmnn istie
- istie s vmnnou vlokou
a) prchoz istie (in-line)
- ist palivo filtrac
druhy filtr: - stov
- paprov
- stov filtry se pouvaj jako pedadn vstupn istie
v palivov ndri nebo v palivovm erpadle. Filtr tvo
hust drtn nebo polyamidov pletivo s velikost ok
(otvor) 50 a 63 m.
- paprov filtry se pouvaj jako jemn istie s velikost
pr 2 a 10 m. Zaazuj se do palivovho veden
a pi drb se vymuj jako celek.
b) vmnn istie
- tyto istie tvo nerozebrateln pouzdro, uvnit kterho je vlastn filtran vloka z papru nebo plsti
- jsou umstny u motoru a vymuj se opt jako celek
c) istie s vmnnou vlokou
- skldaj se z rozebratelnho pouzdra a vlastn vmnn filtran vloky
- pi drb se vymuje jen zneitn filtran vloka
- jsou provedeny jako jemn istie paliva a jejich vloka je ze stejnho materilu jako u vmnnch isti

Intervaly vmny
- istie paliva by se mly, pokud neur vrobce jinak, vymovat kadch ujetch 30 000 km
Palivov erpadlo
el: - doprava paliva ke karburtoru nebo ke vstikovacmu zazen
pohon erpadel: - mechanick
- hydraulick
- elektrick
a) mechanicky pohnn palivov erpadla
- pouvaj se vtinou u tydobch benzinovch motor s karburtorem
- konstrukn jsou eena jako membrnov
innost:
sn
- vaka najd na hnac pku erpadla, membrna se proti pedpt pruiny prohb smrem dol
- v prostoru nad membrnou se zvtuje objem a vznik tam podtlak (sac ventil je oteven, vtlan zaven)
- vzniklm podtlakem se do prostoru nad membrnu nasv palivo
vtlak
- vaka sjd z hnac pky
erpadla, pedptm pruiny se
membrna pohybuje smrem
nahoru
- objem nad membrnou se
zmenuje a narst tam tlak (sac
ventil je uzaven, vtlan
oteven)
- vzniklm tlakem se vytlauje
palivo z prostoru nad membrnou
do potrub smrem ke karburtoru
- vtlak paliva provd pruina
pln plovkov komora
karburtoru
- jehlov ventil plovku uzave
pvod paliva do plovkov
komory karburtoru
- protoe motor b, b
i podvac erpadlo a v potrub ke karburtoru narst tlak
- zdvih membrny se zmenuje a pi dosaen uritho tlaku paliva v potrub zstane pruina pln stlaena
a palivo se neerp
- vaka erpadla b naprzdno dokud tlak paliva v potrub nepoklesne
Ped startem motoru je mon naerpat palivo do plovkov komory karburtoru pkou pro ron erpn na
erpadle (runm podvacm erpadlem)
b) elektricky pohnn palivov erpadla
Podle zpsobu monte:
- samostatn erpadla v potrub (in-line)
- erpadla ponoen do palivov ndre (in-tank)
Samostatn erpadlo (in-line)
- lze namontovat tm do libovolnho msta palivovho veden

- vmna vadnho palivovho erpadla je proto jednodu ne u erpadel ponoench

erpadlo ponoen do ndre (in-tank)
- je vtinou soust montnho modulu pro pepravu paliva,
kter se shora montuje do otvoru palivov ndre automobilu
- vedle ponornho erpadla jsou v tomto modulu i dal sti,
kter jsou dleit pro zsobovn automobilu palivem,
nap. isti paliva, ponorn ndobka, snma hladiny paliva
v ndri
Podle principu prce elektrickch palivovch erpadel
rozliujeme:
- erpadlo zubov
- erpadlo odstediv s bonmi kamly
- erpadlo roubov
- erpadlo kdlov

erpadlo zubov
- obvykle se pouv erpadlo s vnitnm ozubenm, kter
nepotebuje k utsnn jednotlivch prostor (komor) mezi zuby
a zubovmi mezerami dn dal tsnc prvky
. s elektromotorem spojen vnitn kolo s vnjm ozubenm
pohn vnj kolo s vnitnm ozubenm
- zuby vytvej uzaven pepravn komory, kter se cyklicky
zmenuj a zvtuj
-zvtujc se komory jsou spojeny s vtokovm (sacm) otvorem,
zmenujc se komory s odtokovm (vtlanm) otvorem
- erpadlo s kolem s vnitnm ozubenm pracuje s vtlanm
tlakem a 0,65 MPa
erpadlo roubov
- palivo je nasvno a vytlaovno dvojic protibnch rotor
se roubovm ozubenm
- rotory jsou v tlese erpadla pesn uloeny a zabraj do sebe
s velmi malou bon vl
- roubov ozuben rotor, zabrajc do sebe s velmi malou vl,
vytv promnn pepravn komory, kter pi oten plynule
postupuj v axilnm smru
- v oblasti vtoku se pepravn komory zvtuj, zatmco v oblasti odtoku se zmenuj, co vytv vtlan tlak
a 0,4 MPa
- roubov erpadlo se asto pouv v palivovm potrub jako erpadlo prchoz in-line
erpadlo kdlov
- v tlese erpadla je excentricky uloen rotor s radilnmi
drkami
- v drkch jsou posuvn uloeny vleky, kter tvo kdla
rotoru
- vleky jsou pi oten rotoru odstedivou silou pitlaovny
k vnitn stn tlesa erpadla
- tm vleky psob jako rotujc tsnn a vytv v drkch

rotoru prostory, kter se cyklicky zvtuj (sn) a zmenuj (vtlak)

- tak se pepravuje palivo od pvodnho (sacho) otvoru k odtokovmu (vtlanmu) otvoru
- erpadlo kdlov dosahuje vtlanho tlaku a 0,65 MPa
erpadlo odstediv
- erpadlo m rotor s lopatkami, kter psobenm
odstedivch sil pepravuje palivo od stedu k obvodu
- tlak v bonm vtlanm kanle narst kontinuln, tm
bez kmit (pulzac) a dosahuje hodnot a 0,2 MPa
- erpadlo odstediv je nzkotlak a pouv se vtinou
jako prvn stupe (pedstupe) u dvoustupovho erpadla
k vytvoen tlaku, kterm se odplyn palivo
Vysokotlak odstediv erpadlo
- je dokonalej odstediv erpadlo s vtm potem lopatek
na rotoru
- tak lze doclit pi minimln hlunosti vych tlak a 0,4 MPa
Dvoustupov palivov erpadlo
- aby se bezpen zamezilo tvorb bublin v palivovm veden a doshlo se vych vtlanch tlak, kombinuj
se rzn druhy erpadel do jednoho palivovho erpadla
- prvn stupe palivovho erpadla obvykle tvo nzkotlak
odstediv erpadlo, kter nasv palivo a vytv mal
tlak, m se odplynuje palivo
- pry se odvdj pes odvzduovac hrdlo do palivov
ndre
- vtlak nzkotlakho erpadla prvnho stupn je zaveden
na sn erpadla druhho, vysokotlakho stupn
- toto hlavn erpadlo, obvykle zubov, vytv potebn tlak
v palivu, kter ji neobsahuje parn bubliny
- aby se zabrnilo hydraulickmu peten palivovho
erpadla, spojuje omezovac pojistn ventil, pi pekroen
nastavenho tlaku, vtlak erpadla se snm erpadla
Elektrick zapojen
- elektricky pohnn palivov erpadla mohou bt
zapojena v souinnosti s imobilizrem nebo alarmem
a ovldna dc jednotkou motoru
- dc jednotka motoru pi neoprvnnm pouit
vozidla nesepne pvod proudu pro palivov erpadlo
c) hydraulicky pohnn palivov erpadla
- protoe palivov ndre mohou mt vzhledem
k prostorovm monostem asto velmi sloit tvar,
je asto nutn peerpvat palivo uvnit ndre
- k tomu se pouv nap. ejektorov erpadlo
- proud paliva z elektrickho palivovho erpadla nasv
u otvoru trysky ejektoru z bon komory palivov ndre palivo
a pepravuje jej pak dle do jmky
Regultor tlaku paliva
- pouv se pouze u motor se vstikovnm paliva
- reguluje tlak paliva v palivovm systmu v zvislosti na tlaku
vzduchu v sacm potrub tak, aby pomr tchto tlak byl

konstantn
- mnostv vstikovanho paliva pak zvis pouze na dob oteven vstikovacho ventilu
Odvzduovac ventily, regenerace aktivnho uhl a diagnostika tsnosti ndre
- aby se zabrnilo niku palivovch par z ndre a zazen
pro ppravu smsi pouv se uzaven palivov systm
s ndobkou s aktivnm uhlm
- palivov pry, kter se vytvej i u stojcho motoru,
nemohou unikat pmo do okol, ale pivdj se do ndobky
s aktivnm uhlm
- aktivn uhl m dky svm prm velmi velk povrch (1 gram
500 a 1500 m2), na kterm se zachycuj uhlovodky z paliva
- pi bcm motoru se pes ndobku s aktivnm uhlm vede
st nasvanho vzduchu a uloen uhlovodky se odsvaj
a pivdj do motoru pes regeneran ventil
- innost d dic jednotka motoru
Karburtor
el: - rozpraovat palivo a mchat je ve sprvnm pomru se vzduchem
- potebn mnostv smsi pizpsobovat konkrtnmu stavu motoru
Princip innosti:
- do karburtoru se nasv proud vzduchu pohybem pstu motoru
bhem jeho sacho zdvihu
- zenm prezu v difuzoru (Venturiho trubice) se zvyuje
rychlost proudcho vzduchu
- v nejum mst je nejvy rychlost proudn a nejvt podtlak,
proto se v tomto mst nachz rozpraova pro vstup paliva
- palivo je z rozpraovae odsvno podtlakem a uneno
proudem vzduchu, piem se rozprauje na drobn kapky
- jemnho rozpren se dosahuje tm, e se do paliva jet
ped rozpraovaem pivd od hlavnho vzdunku men
mnostv vzduchu, m je palivo pedmeno (zpnno)
- krtc klapkou se d mnostv smsi paliva a vzduchu, m se
mn vkon motoru a otky
Druhy karburtor
Podle smru proudn vzduchu v karburtoru a umstn sacho potrub na motoru:
- spdov karburtor
- horizontln karburtor
- vertikln karburtor
Spdov karburtory se
pouvaj nejastji, nebo
u nich vzduch i sms proud
seshora dol, tj. ve smru
gravitace. Jsou umstny
nad hlavou vlc.
Horizontln a vertikln karburtory jsou umstny pod hlavou vlc nebo v jej rovni, co umouje velmi
krtk sac potrub. Konstrukn vka motoru je proto ni.

Podle potu a funkce smovacch komor:

- jednoduch karburtory
- vcestupov (postupn) karburtory stupovit karburtor s postupn se otevrajcmi stupni pro jedno sac
potrub
- dvojit vcestupov karburtory
- dvojit (zdvojen) karburtory pouvaj se pro oddlen sac potrub
- karburtory rovnotlak maj promnliv prez difuzru a pracuj s tm konstantnm pod tlakem
- ouptkov karburtory se pouvaj jako karburtory u motocykl

Jednoduch karburtor

Skld se ze t hlavnch st:

- klapkov komora se krtic klapkou

- tleso karburtoru s difuzorem a plovkovou komorou
- vko karburtoru
Klapkov komora je asto soust tlesa karburtoru.
V hlavnch stech karburtoru jsou umstna nsledujc zazen:
- plovk s jehlovm ventilem
- spoutc (obohacovac) zazen
- systm chodu naprzdno s pechodovm zazenm
- sytm hlavnch trysek
- akceleran pumpika
- obohacova, ochuzova
- pdavn zazen

Zazen karburtoru
1) Plovk s jehlovm ventilem
el plovkovho zazen: - m za kol regulovat ptok
paliva do plovkov komory a udrovat konstantn hladinu
paliva v karburtoru za kadho provoznho stavu motoru
sloen plovkovho zazen: - plovkov komora
- plovk
- jehlov ventil plovkov
komory
2) Spoutc zazen
- pi spoutn studenho motoru se velk st paliva ze smsi kondenzuje a sr se na stnch sacho potrub
a vlc
- dvodem je mal rychlost proudn smsi pi nzkch spoutcch otkch motoru a nedostaten teplota
pro odpaovn paliva
- mal podtlak nesta k tomu, aby se sms pipravovala systmem chodu naprzdno nebo hlavnm systmem
- sms je ve spalovacm prostoru pli chud, nezpaln a motor neme zat pracovat
el spoutcho zazen: - mus zajistit, aby se v karburtoru pi spoutn studenho motoru vytvela velmi
bohat sms paliva a vzduchu se smovacm pomrem a asi 1 : 3
- to odpovd asi ptinsobnmu mnostv paliva ve smsi paliva a vzduchu ( = 0,2)

- tm je zarueno, e se i po kondenzaci paliva v sacm potrub

dostane do spalovacho prostoru sms schopn
zehu ( = 0,9)
druhy spoutcch zazen:
- run ovlada plovku, pedevm u ouptkovch
karburtor, umoujc zven hladiny paliva v plovkov
komoe a obohacen smsi
- pvra vzduchu klapka v sacm hrdle karburtoru
- syti mal jednoduch smova pro velmi bohatou sms

Spoutc automatika
- ovld samoinn a v zvislosti na provozn teplot motoru pvru vzduchu
- regulanm prvkem je obvykle dvojkov (bimetal) ve snmai umstnm v chladc soustav motoru,
vjimen ve vfuku
Podtlakov zazen (Pull-Down)
- otvr pi spoutn motoru mechanicky pstem ovldanm podtlakem pvru vzduchu do polohy, zaruujc
vhodn smovac pomr, tm se zabrn plinmu obohacen smsi
Nucen ovldn pvry vzduchu
- pokud se ped spoutnm selpne a opt uvoln plynov pedl, zave se vzduchov pvra pomrn
sloitm mechanizmem, umoujcm po stupnch v zvislosti na teplot jej zptn pohyb
- smovac pomr je lpe pizpsoben poteb pi opakovanm
spoutn a ohevu motoru na provozn teplotu
3) Zazen chodu naprzdno s pechodovm zazenm (by
pass)
- pi otkch chodu naprzdno je rychlost proudn vzduchu
v difuzoru pli mal a podtlak pro nast paliva
z rozpraovae hlavnho systmu nedostaten
- aby motor mohl pravideln pracovat i pi chodu naprzdno,
mus bt v karburtoru zvltn zazen, palivov
a smovac systm (okruh) pro chod naprzdno
el: - dodvat sprvnou sms paliva a vzduchu pro pravideln
chod naprzdno a zajistit plynul pechod do stavu
ppravy smsi v hlavnm okruhu, pi vych otkch
a zatench
Sloen zkladnho systmu chodu naprzdno:
- vzdunk a tryska chodu naprzdno
- smovac trubice a pechodov otvory ve smovac komoe

innost:
- pi chodu naprzdno je krtc klapka tm zavena a malou trbinou proud vzduch vysokou rychlost
- protoe v tomto mst je nejvt podtlak, st do nj kanlek, pivdjc palivo ji sten pedmen
se vzduchem ze smovac (emulzn) trubice chodu naprzdno
- sms pro chod naprzdno se tvo z takto piveden smsi a vzduchu proudcho klapkovou komorou
- otvor, stcch do klapkov komory, bv vce a jsou postupn odkrvny a uvdny do innosti otvrnm
krtc klapky
- protoe systm chodu naprzdno se uplatuje na pprav smsi nejen pi chodu motoru naprzdno
(bez zaten), ale i pi mench otkch i zatench, je u karburtor novjch konstrukc sloitj a tvo
ho dva a ti spolupracujc systmy, nkdy oznaovan jako korekn
Sms pro chod naprzdno
Systm ppravy smsi tvo: - primrn systm
- sekundrn systm
- korekn systm
- smovac trubice pro pedmen paliva (tzv. emulze paliva se vzduchem) obsahuj vzdunky, odmujc
mnostv vzduchu a trysky, odmujc mnostv paliva
- smovac trubice koreknho systmu m pouze vzdunk
- smovac trubice sekundrnho systmu je od trubice se vzdunkem a tryskou oddlena
- primrn a korekn systm se uplatuj pedevm pi zaven krtc klapce a sekundrn systm se postupn
zapojuje pi otevrn krtc klapky
Primrn a korekn systm
- pedmen palivo primrnho a koreknho systmu pro sms chodu naprzdno se odebr ze achet
movacch (emulznch) trubic, zsobovanch palivem z okruhu hlavn trysky
- pedmen palivo se odtud dostv kanlem s pechodovmi otvory a regulanm roubem pdavn smsi
pro chod naprzdno do klapkov komory pod krtc klapku
Sekundrn systm (tzv. pdavn sms)
- palivo i vzduch sekundrnho systmu je vedeno pes zvltn smovac trubici sekundrnho systmu
a regulan roub do spolenho kanlu systmu chodu naprzdno
- pdavn vzduch pro sekundrn systm se odebr ped a za difuzorem
- po vypnut zapalovn motoru se elektromagnetem ovldan ventil v kanlu systmu chodu naprzdno
samoinn uzavr a pvod smsi je peruen, co zabrauje dalmu monmu chodu motoru
tzv. samozpaly smsi od horkch mst ve spalovacm prostoru
kol pechodovho zazen
- mus zajistit plynul pechod ppravy smsi od systmu chodu
naprzdno k hlavnmu systmu uplatuje se v pechodovch
reimech oblast stenho zaten
Pechodov zazen
- pi pechodu z chodu naprzdno do spodn oblasti stenho
zaten se pedlem plynu dle oteve krtc klapka
- tak se dostanou pechodov otvory (by pass otvory) postupn
do oblasti vysokho podtlaku ve trbin krtc klapky
- z pechodovch otvor se pitom nasv dostaten mnostv
pdavn smsi, aby se zamezilo de pi pechodu chodu
naprzdno do spodn oblasti stenho zaten
- se zvtujcm se otevenm krtc klapky je podtlak
v rozpraovai hlavnho systmu (difuzoru) vt ne v systmu
chodu naprzdno, m se samoinn peru innost systmu
chodu naprzdno

4) Hlavn systm
el: - tento systm mus nasvat palivo, rozpraovat jej, msit
se vzduchem a dodvat sms ve sprvnm smovacm pomru
v cel oblasti stenho a plnho zaten
Sloen hlavnho systmu:
- hlavn tryska
- korekn systm (chodu naprzdno)
- rozpraova umstn v difuzoru
innost:
- se vzrstajcm prtokem vzduchu, tzn. pi dalm otevrn
krtc klapky, se zvyuje podtlak vce ne rychlost proudn,
take smovac pomr kles a sms paliva se vzduchem je
pli bohat
- v oblasti stenho zaten (hlavn oblast jzdy) se poaduje
konstantn smovac pomr, aby se doshlo nzk spoteby
paliva
- aby se doclilo tohoto pomru men, psob vedle hlavn
palivov trysky i tryska a vzdunk koreknho systmu
- kdy je motor v klidu, tak je palivo ve smovac
trubici a v acht smovac trubice stejn vysoko
- pi stoupajcm potu otek dochz k poklesu tlaku
vzduchu v difuzoru, m stoup hladina paliva
v acht smovac trubice, ale v samotn smovac
trubici koreknho systmu kles
- vzduch, nasvan vzdunkem koreknho systmu,
vystupuje z postupn se otvrajcch otvor smovac
trubice koreknho systmu a stle vce zpuje
protkajc palivo
- tmto pidvnm vzduchu (korekc) se psob
proti obohacovn smsi paliva a vzduchu
v rozpraovai hlavnho systmu, pi vzrstajc
rychlosti proudn vzduchu v difuzoru
Pdavn zazen
el: - pdavn zazen se pouvaj pi pprav smsi
tak, aby pzniv ovlivnila jzdn komfort
a spotebu paliva
5) Vyhvn obtoku (by-pass
- zabrauje monmu zmrznut vody kondenzovan
ze vzduchu v obtokovch otvorech
6) Ventil pro vypnn chodu naprzdno
- zabrauje ppadnmu kodlivmu dobhu
(samozpaly)
7) Vyhvn sacho potrub
- zabrauje kondenzaci par paliva v sacm potrub
8) Akceleran zazen
Sloen akceleranho zazen:
- akceleran pumpika
- sac ventil
- vtlan ventil

- vstikovac trysky
- ovldac sti
el: - obohacuje sms pi nhlm oteven krtc klapky
- akceleran zazen je potebn, protoe otkami motoru se
vzduch urychluje vce ne palivo v kanlech a sms se ochuzuje
9) Obohacovac zazen
el: - obohacuje chudou sms pro sten zaten pi
pechodu na vt zaten tak, aby se doclilo
co nejvtho vkonu motoru
- pi plnm zaten zpsobuj vysok otky a velk
oteven krtcch klapek vysok podtlak u vstupu
obohacovac trubice, co vede k nasvn dalho paliva
Dlensk prce na karburtoru:
Pi zvadch v chodu motoru se mus nejdve zkontrolovat
zapalovn a doprava paliva ke karburtoru.
Karburtor se ist v rozloenm stavu. Provd se itn a kontrola vech trysek. Pot se vechny kanly,
palivov stka a trysky profouknou tlakovm vzduchem. Poruchy karburtoru jsou asto zpsobeny
pouze ucpanmi tryskami, otvory nebo palivovmi stky. Pinou mohou bt i kapky vody. Zamrznut kapek
vody brn prtoku paliva.
Kontroluj se plovk, jehlov ventil a ventily akceleran pumpiky. Dle se kontroluje snadn chod krtc
klapky a pvry vzduchu, vech thel a kloub. Hdelka krtc klapky nesm mt pli velkou vli v uloen,
protoe by se mohl pisvat vedlej, tzv. falen vzduch. Pisvan vedlej vzduch ochuzuje sms,
kter pak pomaleji ho a to me vst k hormu vnitnmu chlazen spalovacho prostoru a nslednmu
vnmu pokozen motoru.
Otvory trysek se kontroluj pneumatickm zkuebnm zazenm nebo mrkou.
Pravidla prce:
pi prci na karburtoru dbejte na maximln istotu
pouvejte pouze originln tsnn
dodrujte pedepsanou hmotnost plovku
zkontrolujte hladinu paliva v plovkov komoe
zkontrolujte tsnost jehlovho ventilu a ventil akceleran pumpiky
k itn trysky nikdy nepouvejte drty

Vstikovn benznu:
Palivo je v pesn odmenm mnostv, kter odpovd okamitmu mnostv
nasvanho vzduchu, tlakem palivovho erpadla jemn rozpreno
palivovmi tryskami.
koly:

- vstknout jemn rozpren palivo do nasvanho vzduchu

- upravit smovac pomr paliva se vzduchem optimln pslunmu stavu
provozu motoru (zaten, otky, teplota),
- udrovat nzk podl kodlivin ve vfukovch plynech

Vhody oproti karburtoru:

- pesnj odmen paliva

- vstikovn probh vtm rozdlem tlak
- pvod paliva v jemn rozptlen form
- krtk vzdlenosti a asy dopravy smsi k vlci
- jemnj rozptlen paliva, rychlej odpaovn
a tvorba smsi
- u vcebodovho vstikovn rovnomrn rozdlen
paliva do jednotlivch vlc
- snen mrn spoteby paliva
- redukce obsahu kodlivin ve vfukovch plynech

Rozdlen vstikovacch systm benznu:

podle msta vstiku paliva:
pm, do vlce
nepm, do sacho potrub
jednobodov SPI (Single Point Injection)
centrln CFI (Central Fuel Injection) do sti sacho
potrub spolen vem vlcm
vcebodov MPI (Multi Point Injection)
necentrln do jednotlivch vtv sacho potrub, pop.
kanlu ped ventil
podle asovho prbhu:
neperuovan - kontinuln
peruovan
simultnn vechny vstikovac ventily vstikuj v jeden okamik
skupinov spolu vstikuj souasn jen ventily uritch vlc
sekvenn vstikovac ventily jednotlivch vlc vstikuj po sob
v uritch intervalech
podle zen tvorby smsi:
mechanicko hydraulick (nap. K-Jetronic)
mechanicko hydraulicko elektronick (nap. KE Jetronic)
elektronick (nap. Jetronic, Motronic)

Benznov vstikovac systmy s elektronickou regulac se skldaj ze t st:

1. Sac systm: isti vzduchu, spolen sac
potrub, komora se krtc klapkou, sac potrub
k jednotlivm vlcm
2. Palivov systm: Palivov ndr, palivov
erpadlo, isti paliva, regultor tlaku,
vstikovac ventily
3. dc a regulan systm: Pro vstup,
zpracovn a vstup signl. Vstupn signly
jsou daje snma, nap. otky motoru,
poloha krtc klapky, teplota vzduchu apod.
Tyto daje zpracovv elektronick dc
jednotka a vstupnmi signly d akn leny
a diagnostiku.
Nepm vstikovn benznu
U tohoto vstikovn se palivo vstikuje do sacho
potrub, do sacho kanlu nebo do komory krtc
klapky.
Jednobodov vstikovn SPI:
Vstikovn probh v jednom mst, centrln do komory
krtc klapky jet ped krtc klapkou.
Do jednotlivch vlc se dostv nestejn mnostv smsi
nestejn kvality.
Jednobodov vstikovac zazen jsou konstrukn
jednodu ne vcebodov vstikovac zazen.

Vcebodov vstikovn MPI:

U MPI probh vstikovn pomoc vstikovacch
ventil piazench kadmu vlci. Vstikovac ventily
mohou bt umstny v sacm potrub bezprostedn
ped sacmi ventily v sacm kanle. Tm jsou pro kad
vlec stejn podmnky a rozdlen smsi je
stejnomrn.
U vcebodovho vstikovn rozliujeme:

simultnn (z lat. souasn) vstikovn

skupinov vstikovn (pro skupinu vlc)
sekvenn (z lat.po sob) vstikovn
Simultnn vstikovn:
Vechny vstikovac ventily motoru se ovldaj
souasn, bez ohledu na prv probhajc zdvih v tom
kterm vlci. as potebn pro odpaen paliva je tak
pro jednotliv vlce rozdln. Aby se pesto doshlo co
mon nejrovnomrnjho sloen smsi a dobrho
spalovn v jednotlivch vlcch, je na jedno otoen
klikov hdele vstknuta vdy jen polovina mnostv
paliva potebnho pro spalovn.

Skupinov (sdruen) vstikovn:

Nap. u tyvlcovho adovho motoru se otevraj
souasn vstikovac ventily vlce 1 a 3 a vlce 2 a 4,
vdy jen jednou za pracovn cyklus (2 otky). Ped
zaven sac ventily se tak vstkne vdy cel mnostv
paliva. asy pro odpaen paliva jsou tak rozdln
dlouh.
Sekvenn vstikovn:
Vstikovac ventily vstikuj jednotliv po sob,
v poad zapalovn, bezprostedn ped zatkem
sn cel potebn mnostv paliva. Zlepuje se tm
optimln pprava smsi paliva se vzduchem a
vnitn chlazen motoru.

Pm vstikovn benznu:
Oznauje se tak jako GDI (z angl. Gasoline Direct Injektion) nebo jen DI (Direct Injection).
U tohoto vstikovn je palivo vstikovno v prbhu sacho a kompresnho
zdvihu pmo do vzduchov npln vlce, piem se rozprauje a odpauje
jet ped zehem jiskrou svky.

Tvorba smsi paliva se vzduchem zvis na provozn oblasti motoru. Podle tto oblasti motoru (zaten, otky,
teplota) me palivov soustava motoru pracovat ve dvou provoznch reimech:
spornm
vkonnm
Znaky motoru GDI:
sac kanly tm svisl, aby se doshlo clenho smru proudn nasvanho vzduchu
pouit vysokotlakho palivovho erpadla, kter dopravuje palivo k vstikovacm tryskm pod tlakem
5 MPa
vysokotlak viv vstikovac trysky, u kterch se mn charakter a obraz vstiku, podle
provozn oblasti motoru
tvarov psty (deflektor, vybrn) pro usmrnn pohybujcho se vzduchu a smsi ve vlci
Palivov systm m dv sti:
- nzkotlak st dopravn tlak je 0,33 MPa
- vysokotlak st vstikovac tlak je 5 MPa (mus bt vy ne je kompresn tlak)
Vysok tlak je vytven mechanickm jednopstovm erpadlem, kter je pohnno vloenou hdel od
vakov hdele. Zdvih pstu je 1 mm, mazn st erpadla je jen palivem.
Vysokotlak erpadlo je zsobovno palivem z nzkotlakho erpadla zabudovanho pmo v palivov ndri.
Regulan ventily omezuj pslun maximln tlak v nzkotlak i vysokotlak sti.

Prce v spornm reimu:

- motor pracuje s velmi chudou sms
- vzduch je nasvn pes obtokov ventil (by-pass)
obtokem krtc klapky
- vzduch se pi sn i kompresi uvd do vivho
(roubovho) pohybu (deflektorem na pstu)
- palivo se vstikuje do vlce na konci komprese

- nastv vrstven plnn vlce v okol svky je bohat

sms paliva se vzduchem, kter je obklopena chudmi vrstvami
- vnj vrstvy se mohou skldat z istho vzduchu a neholavch horkch vfukovch plyn
zptnho veden (recirkulace) vfukovch plyn
- bohat sms paliva se vzduchem v oblasti zapalovac svky se bezpen zaehne jiskrou a hoc palivo
zapl bez problm okoln chudou sms, co zaruuje stabiln a ist spalovn
Prce ve vkonnm reimu:
- obtokov ventil (by-pass) je uzaven a mnostv
vzduchu je ureno jen polohou krtc klapky
- palivo je vstikovno vivou tryskou v dob sn
v irokm kuelu
- spaluje se s bohatou sms peskokem jiskry na konci
komprese
- plynul pechod mezi spornm reimem a vkonnm reimem zajiuje elektronick regulace zapalovn
a vstikovn GDI
Recirkulace vfukovch plyn:
V horn oblasti zaten pracuj motory GDI se
stechiometrickou sms, a proto i s zenm tcestnm
katalyztorem jako bn zehov motory. Pi
stenm zaten (provoz s chudou sms) se sice
sniuj hodnoty HC (uhlovodk) a CO, ale hodnoty
NOx jsou vy a nemohou bt tcestnm katalyztorem
pln redukovny. K jejich snen se me zvit podl
recirkulace (zptnho veden) vfukovch plyn a na
40% a vce, nebo se pouv dal speciln redukn
katalyztor pro chudou sms (DENOX-Kat), zaazen pro snen obsahu NOx do zptnho veden vfukovch
plyn.
Znaky motor GDI:
- a o 20% ni spoteba pohonnch hmot
- vy mrn vkon
- a o 20% ni emise CO2

Nepm vstikovn jednobodov

- vstikovn do sacho potrub
rozdlen
Mono-Jetronic
Mono-Motronic
Mono-Jetronic nepm, peruovan, jednobodov vstikovn s elektronickm zenm
vstikovn
Mono-Motronic nepm, peruovan, jednobodov vstikovn s elektronickm zenm
vstikovn a zapalovn

Jednobodov vstikovn Bosch Mono-Jetronic

Je jednoduch elektronicky zen nzkotlak kompaktn vstikovac systm, pouvan zejmna pro mal
tyvlcov motory s vkonem do 80kW. Vlastn vstikovn paliva probh centrln, pouze jednm
vstikovacm ventilem, kter je umstn v kompaktnm vstikovacm agregtu ped tlesem krtic klapky. Pi
kadm zapalovacm impulsu spust dic jednotka proces vstikovn, jde proto o vstikovn peruovan.
Zkladn funkce jsou podobn systmu L-Jetronic.

a) Popis funkce
Vstikovn Mono-Jetronic poskytuje potebn mnostv paliva peruovan prostednictvm elektricky
ovldanho vstikovacho ventilu do sacho potrub ped krtic klapku. Jeho ovldn provd dic jednotka
motoru. Pro vpoet doby vstikovn (vstikovanho mnostv) zaznamenv dic jednotka prostednictvm
rznch vstupnch signl provozn stav motoru.
Elektrick palivov erpadlo erp palivo z ndre
pes filtr do komory regultoru tlaku, kter udruje
tlak paliva konstantn v zvislosti na tlaku v sacm
potrub. Pebyten palivo odtk zpt do ndre.
Je-li vstikovac ventil oteven pomoc elektrickch
impuls z dic jednotky, pak se palivo svm
tlakem vstikuje do sacho potrub ped krtic
klapku. Mnostv vstikovanho paliva je urovno
dobou oteven vstikovacho ventilu, tzn. trvnm
impulsu vychzejcho z dic jednotky. Pro vpoet
potebnho vstikovanho mnostv slou dic
jednotce signly o potu otek, o nasvanm
mnostv vzduchu, o teplot motoru, o teplot
nasvanho vzduchu a signly ze snmae krtic

klapky. Funkci obohacen smsi pi studenm spoutn motoru pebr dic jednotka a vstikovac ventil, tzn.
e ji nen zapoteb ventil pro studen start a teplotn asov spna, jak tomu bylo u pedchzejcch systm
vstikovn.
b) Palivov systm
V systmu Mono-Jetronic bv asto zabudovno elektrick palivov erpadlo pracujc na principu proudn,
zdka vtlan komorov erpadlo. V dsledku nzk spoteby u malch motor a nzkho tlaku v systmu (asi 0,1
MPa) nen zapoteb vkonnch erpadel. Velmi asto bvaj umstny v ndri paliva spolen se snmaem
hladiny paliva. Palivo se nasv otenm obnho kola s vncem lopatek v erpadle bonho kanlu. Kanly ve
vku na stran sn a v pouzdru erpadla se palivo se dostv do obvodovho lopatkovho erpadla, ve kterm je
dalm lopatkovm kolem podvno dl.

Vkon erpadla siln zvis na otkch a tm na palubnm napt. erpac vkon se m na vstupu
recirkulace.
Po prchodu palivovm erpadlem prochz palivo palivovm filtrem a nakonec oplachuje vstikovac ventil.
Nadbyten palivo me regultorem tlaku odtkat zpt do ndre. Regultor tlaku udruje konstantn tlak
paliva s petlakem asi 100 kPa proti okolnmu tlaku. Vstikovac ventil vstikuje palivo ve tvaru kuelu ped
trbinu krtic klapky. Umstn v systmu se vol tak, aby rychlost proudn nasvanho vzduchu byla
optimln a zaruilo se tak jeho dobr smovn s palivem. Tvarovn vstikovacho ventilu a tm i z nj
vystupujcho vstikovacho paprsku zvis na konstrukci sacho zazen a velikosti motoru.
Kontrola palivovho erpadla, regultoru tlaku a vstikovacho ventilu zan sejmutm vzduchovho
filtru ze vstikovac jednotky. Po odstrann pvodnho a zptnho veden paliva od vstikovac
jednotky se na pvodn hadiku pipoj manometr. Na vstup z tlesa se napoj druh hadika, kter
je vloena do ndobky pro odmovn mnostv dodanho paliva. Na rel erpadla se na 30 sekund
pemost svorky 30 a 87 a pekontroluje se tlak paliva. Dodvan mnostv mus bt nejmn 650
cm3. Tsnost vstikovacho ventilu je v podku, odkpne-li maximln 1 kapka paliva bhem 60 s.
Elektrick vnitn odpor mezi svorkami 2 a 3 mus bt pi teplot okol asi 15 a 30 0C v rozsahu 1,0 a
1,6 .
c) Vstupn signly pro sledovn provoznho stavu
Podstatn rozdl proti pedchzejcm vstikovacm
systmm spov u systmu MonoJetronic v tom, e
se nasvan mnostv vzduchu (hmotnost) nem,
nbr vypotv na zklad hlu oteven krtic
klapky () a otek (n). Jde o tzv. regulaci /n. Pi
danm oteven krtic klapky a danch otkch me
bt nasto jen urit mnostv vzduchu. Pslun pole
charakteristik je stanoveno experimentln na
zkuebnm stojanu a naprogramovno do dic
jednotky. Pslun vstupn signly dostv dic
jednotka ze svorky 1 (poet otek n) a potenciometru
krtic klapky (hel oteven klapky )
Signl ze svorky 1 (td-signl)
Dostv dic jednotka Mono-Jetronic z dic
jednotky zapalovn. Tento signl lze mit pomoc
hlu sepnut. Bez signlu o potu otek ke
vstikovn nedochz.

hel oteven krtic klapky

Rozeznv dic jednotka podle zmn odporu na potenciometru krtic klapky. Potenciometr krtic klapky m
dv odporov drhy s rozdlnmi charakteristikami. Jednu pro oblast nzkho zaten (hel oteven 0 a 24),
kdy se pi malch rozdlech v hlu oteven zskvaj velk zmny v nasvanm mnostv vzduchu, a druhou
drhu pro horn oblast zaten (hel rozeven 18 a 90). Volnobh nebo pln zaten pozn dic jednotka
podle pslunho hlu oteven. Ob drhy lze zkouet pomoc men odporu. Pi otevrn krtic klapky se
mus hodnoty odporu plynule mnit. Pitom je dleit i to, aby byl po cel ploe drhy zajitn dobr kontakt a
drhy nebyly vlhk nebo zkorodovan.
Poloha potenciometru vi krtic klapce se nem mnit. Pi ppadn nezbyt vmn se mus pesn
dbt daj pro nastaven od pslunho vrobce.
Pi vpadku potenciometru krtic klapky dic jednotka piazuje rznm otkm pevn doby vstiku, a tm
zaruuje omezen nouzov provoz.
Teplota motoru
Se zskv menm pomoc NTC termistoru.
Teplota nasvanho vzduchu
Se zskv pomoc NTC termistoru, kter je umstn v tlese vstikovacho agregtu na vstikovacm ventilu.
Napt akumultoru
Je meno prostednictvm svorky 15 a u tohoto systmu se nepouv jen pro napjen dic jednotky, ale jeho
hodnota ovlivuje vpoet doby oteven vstikovacho ventilu. Bezproblmov a elektricky vodiv mus bt
pipojen na kostru. Trval napjen z kladnho plu akumultoru mus bt k dispozici pro pam zvad.
Signl z lambda sondy
Je vyuvn pro korekci a regulaci vpotu doby vstikovn paliva. Pokud je regulace otek pi volnobhu
nastavovna pomoc ovladae krtic klapky (msto tepelnho ovladae), me dic jednotka pro stabilizaci
otek pi volnobhu dostvat doplkov spnac signly (nap. z klimatizanho zazen nebo automatick
pevodovky)
d) Funkce dic jednotky a vstupn signly
Nejdleitjm vstupnm signlem je impuls pro vstikovac ventil, zskan na zklad vpotu mnostv
nastho vzduchu. Vypoten doba vstiku se zskv ze vstupnch signl a naprogramovanch funkc, jako
jsou obohacen pi spoutn, obohacovn pi bhu za studena a v zahtm stavu, volnobhu, obohacovn pi
plnm zaten, peruen pvodu paliva pi deceleraci a omezen otek (podobn jako u jinch vstikovacch
systm). Tak regulace smsi prostednictvm teploty nasvanho vzduchu funguje podobn jako u ostatnch
vstikovacch systm. Krom obvyklch funkc mus dic jednotka ve svch programech teplotu nasvanho
vzduchu a teplotu motoru hodnotit zejmna pi pechodovm chovn a zmnch zaten. V dsledku
centrlnho vstikovn ped krtic klapku se pi akceleraci na stnch sacho potrub vytvo tenk vrstva
paliva, kter se odpa po optovnm uzaven krtic klapky.
Vytven a odpaovn tto vrstvy paliva na stnch sacho potrub je zvisl krom teploty i na otkch
motoru a na velikosti hlu a rychlosti oteven krtic klapky. Zmnu zaten dic jednotka rozpozn
prostednictvm zmny odporu potenciometru krtic klapky. V ten okamik spust pslun program, aby
vykompenzovala kondenzaci paliva na stnch. Dal speciln funkc dic jednotky je kompenzace napt
nejen pro fungovn vstikovacho ventilu, ale i pro erpac vkon palivovho erpadla. Pi ni palubnm
napt a tm i nim vkonu proudovho erpadla ( v dsledku jeho nich otek) se vypoten doba vstiku

jet prodluuje, aby se tak kompenzoval ni tlak paliva. Regulaci elektrickho palivovho erpadla
(bezpenostn spnn) provd dic jednotka prostednictvm rel.
Je-li msto tepelnho ovladae zabudovn regultor nebo ovlada krtic
klapky (obrzek 64), pak je tento ovlada pi regulaci volnobhu ovldn
pmo dic jednotkou. Na zklad signlu z kontaktu volnobhu (5) a
otek motoru se spout regulace volnobhu. Elektromotor (1) je dvma
kabely spojen s dic jednotkou, kter ur smr toku proudu a tm i smr
oten elektromotoru. Pomoc regulace volnobhu lze snit otky pi
volnobhu. Ty se zvyuj jen v ppad poteby (pi studenm startu nebo
pi bcm kompresoru klimatizace). Regultor krtic klapky dv navc
monost lehce pootevt klapku pi jzd bez stlaenho pedlu
akcelertoru nebo pi aktivnm zpomalovn a snit tak podtlak v motoru.
Pomoc regulace otek pi volnobhu se kompenzuj i odchylky
zpsoben opotebenm a strnutm. To, co se zvldne u otek pi
volnobhu kompenzovat regultor volnobhu, lze pomoc lambdaregulace pro sloen smsi kompenzovat nebo pizpsobit v celm
rozsahu.
dic jednotka, podobn jako pam zvad, dostv hodnoty pro
adaptaci jen pi trvale pipojenm napjen z kladnho plu
akumultoru. Na to je teba dbt pi hledn zvad a pi
diagnostice.
e) Diagnostika systmu
Mono-Jetronic obsahuje vnitn diagnostiku, kter neustle monitoruje vechny prvky systmu. V ppad
vskytu chyby nebo poruchy ji zaznamen do pamti zvad. Monosti vyhodnocen (vyten) pamti zvad
jsou dv:
blikacm kdem
pomoc diagnostickho pstroje, pipojenho na diagnostick rozhran vozidla
Pro citlivost centrln vstikovac jednotky na neodborn zsahy, je pi servisnch operacch dbt zsad, s nimi
je nezbytn se seznmit ped zahjenm prac.
f) Vnitn diagnostika
V dic jednotce je trval pam, kter uchovv zvady, je se vyskytnou bhem provozu motoru. Pokud motor
neb, je nutn po dobu asi 6 sekund startovat a nevypnat zapalovn. Tmto zpsobem se zvady opt ulo. U
vozidel, kter byly vyrobeny do roku 1988, me bt uloena pouze jedna zvada, u pozdji vyrbnch vozidel to
bylo a 11 zvad. Chyby tkajc se lambda-regulace mohou bt indikovny teprve po 12 minutch jzdy. Jestlie se
zvada neopakuje pi osmi nsledujcch startech, je automaticky vymazna.

g) Lambda regulace
Stoupajc legislativn poadavky uinily nezbytnm zaveden zench tcestnch katalyztor. Aby
odstraovn kodlivin z vfukovch plyn probhalo co nejinnji, mus se sloen smsi pohybovat v zkch
mezch stechiometrickho pomru. Pro udrovn smsi v mezch katalyztorovho okna nen zen
mnostv vstikovanho paliva dost pesn.
Pi nm se nebere ohled na dn zmny v motoru v dsledku opoteben, resp. na tolerance konstruknch dl.
Proto je poadovno, aby se milo skuten sloen vfukovch plyn po spalovn a podle zmench
odchylek se provdla regulace vstikovanho mnostv paliva, resp. upravovala tvorba smsi.

Sloen vfukovch plyn se m

lambda-sondou.
Prostednictvm
signlu z lambda-sondy me dic
jednotka
mnit
vstikovan
mnostv a tm i sloen smsi.
Protoe se jedn o uzaven
regulan obvod, hovome o
regulaci.
dic jednotka pomoc lambdaintegrtoru dodaten reguluje
vypotenou dobu vstiku. Je-li
sms pli bohat, zkracuje se doba
vstiku, je-li pli chud, pak se
prodluuje.
Regulace
probh
nepetrit a kols zhruba v rozmez 1 % kolem = 1. Pro tuto regulaci existuje nkolik vjimek, tzv.
zkaz regulace, aby nedolo k negativnmu ovlivnn podmnek chodu motoru ve fzi spoutn motoru a
chodu za tepla, pi akceleraci a deceleraci a vtinou i pi provozu pi plnm zaten. Pi vpadku signlu od
lambda-sondy dic jednotka pepne na zen v nouzovm reimu, o kterm je idi vtinou informovn
rozsvcenm varovn kontrolky na pstrojovm panelu.
prava smsi
U modernch vstikovacch systm se signl z lambda sondy pouv tak k tomu, aby se zkladn zen
vstikovanho mnostv pizpsobovalo (adaptovalo) skutenm charakteristikm motoru. Mus-li se
vstikovan mnostv v urenm intervalu neustle dodaten regulovat, dic jednotka to pozn, a vezme v
vahu pi dalm vpotu doby vstiku. Tak se pomoc lambda-integrtoru zmenuje absolutn velikost potebn
korekce. Hodnotu pro adaptaci ukld dic jednotka do pracovn pamti.

Mono Motronic
Sloen:

palivov systm
snmae
ovldac a dc prvky

zapalovn
diagnostick zsuvka

Palivov systm:
Je tvoen tmito komponenty:
palivov ndr
elektrick palivov erpadlo
jemn isti paliva
vstikovac jednotka se vstikovacm ventilem

regultor tlaku paliva

( je v tlese vstik. jednotky)
ndobka s aktivnm uhlm
magnetick regeneran ventil

a) Elektrick palivov erpadlo:

- je zabudovno pmo v ndri, je ovldan relm palivovho erpadla
- je dvoustupov, elektrick:
1. stupe lopatkov
2. stupe zubov
- ve spodn sti je hrub isti paliva
- jitn proti peten odejde pojistka
- tleso erpadla m takov vnitn objem, e je zrove i zsobnkem paliva doprava
paliva bez rz, nemus bt tlumi rz
- erpadlo je opateno zptnm ventilem, kter pi pekroen nastavenho tlaku pepout
palivo zpt do ndre

b) Jemn isti paliva:

- je paprov
- zachycuje neistoty do velikosti a 0,004 mm
- ivotnost je asi 50 000 km
c) Regultor tlaku paliva:
- je integrovan ve vstikovac jednotce
- udruje konstantn rozdl mezi tlakem paliva a okolnho
vzduchu (dleit pro pesnou dvku paliva)
- tento rozdl udruje na hodnot 0,1 MPa
innost:
- membrna oddluje doln komoru s pepoutcm ventilem
od horn komory s pedepjatou roubovou pruinou
- pohybliv uloen pepoutc ventil je silou pruiny
dotlaovn na sedlo ventilu
- pokud stoupne vlivem zmny tlaku paliva sla na membrnu a pekon slu pruiny, je
ventilov destika nadzdvihnuta ze sedla a palivo me volnm prezem proudit zpt
k ndri
- pi odstaven motoru je ukonena tak dodvka
paliva
- zptn ventil palivovho erpadla a regultor
tlaku se uzavou a udruj uritou dobu tlak
paliva v pvodnm veden. To zamezuje
odpaovn paliva, kter se zahv od teplch st
motoru a tm jsou zarueny pzniv podmnky
pro dal start
d) Vstikovac jednotka:
- umstna pmo na sacm potrub
- vstikovac ventil vstikuje
palivo do prostoru ped krtc klapku
- frekvence vstik odpovd zehovm
impulzm
- potek vstiku a dobu oteven ventilu vypotv dc jednotka na zklad vstupnch dat a provoznch stav

innost:
- vstikovac ventil m magnetick vinut, jehlu ventilu a magnetickou kotvu
- je-li vinut bez proudu, tla roubovit pruina jehlu ventilu do jejho sedla
- pi vybuzen vinut se jehla nadzvedne o cca 0,06 mm a palivo zane proudit z prstencovho
otvoru. Mnostv paliva podle otek motoru se d dobou oteven ventilu dc jednotkou.
e) Ndobka s aktivnm uhlm a regeneran ventil:
- spojena s ndr a pes elektromagnetick ventil s prostorem za krtc klapkou
- m ekologick dvod: zadruje vpary z benznu, aby neutkaly do ovzdu
- zachycen vpary, kter projdou aktivnm uhlm jsou strhvny do spalovacho prostoru
podtlakem ze sacho potrub
- mnostv regenerovanho proudu odpaenho paliva je zvisl v prvn ad na rozdlu tlaku
v sacm traktu a okol, tj. pi volnobhu je rozdl tlak vysok pi vym zaten motoru kles
- pesn odmovn proudu palivovch par provd dc jednotka pes regeneran ventil
- ventil je v innosti pouze pi zapnutm zapalovn, pod naptm je ventil ve stavu uzavenm, nen-li
na svorkch napt je ventil oteven
- po signlu z dc jednotky dojde k oteven ventilu a pry paliva zanou proudit do motoru
- nen-li motor jet zahn na provozn teplotu (pod 60C) je ventil uzaven
Snmae:
Vyhodnocuj vechny dleit hodnoty o provoznm stavu motoru. Zskan informace jsou ve form
elektrickch signl pivedeny k dc jednotce, tam se pevedou na signl digitln
a zpracuj pro dal zen aknch len
dc jednotka zskv informace o provoznch veliinch a stavech systm z nsledujcch snma:
- snma otek motoru
- snma teploty nasvanho vzduchu - spna volnobhu
- snma natoen krtc klapky - snma teploty chladc kapaliny
- lambda sonda
S jejich pomoc dc jednotka zabezpeuje: - optimln okamik zehu
- zen hlu sepnut kontakt v zapalovacm
trafu (odstediv a podtlakov regulace
pedstihu zehu odpadaj)
- koriguje dodvku paliva (dobou oteven jehly ventilu
vstikovac jednotky)
- mn okamik vstiku paliva
a) Snma hlu natoen krtc klapky:
- oblast hlu oteven krtc klapky je
rozdlena
na 2 odporov drhy
(z dvodu pesnho rozlien hlu natoen
krtc klapky):
1. odporov drha 0- 24 - oblast
volnobhu
2. odporov drha 18- 90 - oblast vyho
zaten.
Pi porue tohoto snmae vypotv dc
jednotka nhradn program. Vozidlo jede
dl, ale s omezenm vkonu. V pamti J je
uloena zvada

b) Snma otek a polohy klikovho hdele Hallv snma:

- uruje rychlost oten a polohu klikov hdele motoru
- je umstn na skni pevodovky v mst setrvanku
- snma vysl dc jednotce signl, spoutn hranami drky,
vyfrzovan v setrvanku
- tyto dva impulzy maj pesnou polohu vi klikov hdeli a to
6 a 60 ped horn vrati prvnho vlce
- aby toto pracovalo nesm se pootoit s vncem setrvanku
- kdy tento snma nepracuje, tak motor nejede
c) Snma teploty nasvanho vzduchu:
- je umstn vedle vstikovacho ventilu
- slou pro kompenzaci vlivu hustoty nasvanho vzduchu pi plnn vlce (hustota zvis
na teplot)
- pi vpadku tohoto signlu vyd J nhradn signl, odpovdajc teplot nasvanho
vzduchu 20C. Porucha se zaznamen do pamti zvad a vozidlo jede dl.
d) Snma teploty chladc kapaliny:
- snm teplotu chladic kapaliny (termistor NTC s klesajc teplotou se odpor zvyuje)
- podle toho J ovlivuje :
- mnostv paliva
- okamik vstiku
- okamik zehu
- se stoupajc teplotou motoru kles korekn dodvka paliva (zkracuje se korekn doba
oteven vstikovacho ventilu)
- pi dosaen provozn teploty motoru je korekce doby vstiku vzruena
- pi porue motor jede dl a do pamti se zaznamen zvada
- pracuje tedy podobn jako syti u karburtoru
e) Snma barometrickho tlaku:
- dodvn na pn zkaznka pi jzd s automobilem msty s velkm rozdlem nadmosk
vky (velk nadmosk vka id vzduch men hustota)
f) Provozn stav motoru spna volnobhu:
- slou k rozeznn okamitho
provoznho stavu motoru ( v tomto
ppad volnobh nebo pln vkon)
- je dleit pro optimalizaci vstikovanho
mnostv paliva
- volnobh je dc jednotce hlen
sepnutm volnobnho kontaktu snmae
nachzejcho se na nastavovai
volnobhu
- pln zaten vyhodnot dc jednotka
ze signlu potenciometru krtc klapky

g) sonda:
- pro dobrou innost katalyztoru je nutn optimln sloen
smsi (sms se stechiometrickm
smovacm pomrem: SP = 1 : 15 (na 1g paliva pipad
15 g vzduchu); tomu odpovd
pomr
m
skute. mnostv vzduchu
s
mt
teoret. mnostv vzduchu
innost:
- sonda se nachz ve vfukovm potrub a v nm je vystavena
proudu vfukovch plyn a reaguje na v nm obsaen kyslk
- aktivn keramika, nachzejc se na vnj pedn sti sondy je
opatena porznmi platinovmi elektrodami
- keramika se stv za vysok teploty vodivou pro kyslkov
ionty
- vnitn strana keramiky je spojena s okolnm erstvm
vzduchem
- je-li koncentrace kyslku na obou stranch keramiky rzn,
vznik na elektrodch elektrick napt
Charakteristika sondy
- signl napt lambda sondy se mn skokov v oblasti
odpovdajc stechiometrickmu sloen smsi, tj. = 1.
- napt blc se 0,9 V charakterizuje bohatou sms,
naopak napt 0,1 V znamen, e je sms chud
- lambda sonda pracuje s pomrem v rozmez 0,99 1,01, co znamen,
e katalyztor pracuje s innost a 99%
Druhy sondy : - nevyhvan (ohv se jen
od vfukovch plyn)
- vyhvan (m sv elektrick topn tleso, dostv se
dve na provozn
teplotu)
Regulan innost sondy s vyhvnm zan od teploty asi 300C,
samotn provozn teplota sondy
je asi 500C 600C; sondu ni teplota 900C a vce.
V ppad peruen signlu sondy nebo jeho zkratu zstv motor v chodu a
zvada se ulo do pamti zvad dc jednotky.

Katalyztor:
Zazen, kter umouje chemickou pemnu jedovatch sloek ve vfukovch plynech
na nejedovat.

Jedovat sloky ve vfukovch plynech:

CO oxid uhelnat (na CO2 oxidac)
HC uhlovodky (na CO2 a H2O oxidac)
NOx oxidy dusku (na N a O2 redukc)

Chemick reakce v katalyztoru:

2CO + O2 2CO2
2C 2H6 + 7O2 4CO2 + 6H2O
2NO + 2CO N2 + 2CO2

Katalyztor svou ptomnost umouje chemickou pemnu kodlivin na jin ltky, ani by se pitom sm
opotebovval, protoe se vlastnch chemickch reakc pmo neastn.
Konstrukce katalyztoru:
Podstatnmi stmi katalyztoru jsou:
- nosi katalyztoru kovov nebo keramick vloka (hlinko hokov silikt
- mezivrstva nazvan tak nosn vrstva (jen u keramickho nosie)
- katalyticky aktivn vrstva (vlastn katalyztor)
Vloku (nosi) tvo nkolik tisc jemnch kanlk,
ktermi proud vfukov plyny. Kanlky keramickch
nosi jsou opateny velmi porzn mezivrstvou.
inn povrch katalyztoru se tm zvyuje
asi 7000x. Na tuto mezivrstvu, nebo pmo na kovov
nosi se napauje katalyticky inn tenk vrstva
vzcnch kov, nejastji platiny, rhodia a palladia
(asi 2 gramy).

Nepm vstikovn vcebodov:

Pat sem soustavy vstikovn:
- K Jetronic
- KE Jetronic
- L Jetronic
- Motronic

Bosch KJetronic
Pat mezi prvn systmy nepmho vstikovn benzinu. Systm Bosch KJetronic je vstikovac zazen s
plynulm (kontinulnm) vstikovnm za nzkho tlaku s hydropneumatickm odmovnm mnostv
paliva.

a) Popis funkce a pehled systmu

Elektrick palivov erpadlo (12) dodv palivo z ndre (11) pes zsobnk paliva (13) a palivov filtr (14) do
regultoru smsi (7). Regultor tlaku (8) udruje v systmu konstantn tlak paliva, kter se u vtiny systm
pohybuje kolem 0,5 MPa. Pebyten mnostv paliva se vrac zpt do ndre. Pomoc tepelnho regultoru (6)
se podle teploty motoru mn dc tlak, kter psob na dc pst. Vychlen clony v pvodu mie mnostv
vzduchu (10) psob prostednictvm mnostv nasvanho vzduchu proti dcmu tlaku. Pi chodu zahtho
motoru se tak jet dodaten reguluje mnostv paliva, kter propout pst v rozdlovai paliva (7) na
jednotliv vstikovac ventily (1). Je-li motor zaht na provozn teplotu, je dc tlak konstantn (asi 0,37
MPa). Vstikovan mnostv paliva je tak pmo mrn mnostv nasvanho vzduchu a je zeno
prostednictvm vychlen clony mie vzduchu mnostv nastho vzduchu, kter pomoc pkovho systmu
aktivuje dc pst. Pi studenm startu se pomoc pdavnho vzduchovho ventilu (3) k motoru pivd
dodaten mnostv vzduchu pro zven volnobhu (do prostoru krtic klapky). Ventil pro studen start (15)
vstikuje bhem fze startovn do sacho systmu asov omezen dodaten mnostv paliva. Tm se
usnaduje sputn motoru a kompenzuj ztrty paliva zpsoben kondenzac na studenm povrchu sacho
potrub. Tento ventil je ovldn pomoc elektricky ohvanho teplotnho asovho spnae (19).

b) Palivov obvod K-Jetronic

Palivov erpadlo
Je lamelov, pohnn elektromotorem.
Zsobnk tlaku paliva (akumultor)

Zsobnk tlaku paliva udruje

po vypnut motoru tlak v
palivovm
systmu
po
nezbytn nutnou dobu. Bhem
provozu potlauje rzy chodu
palivovho
erpadla.
Usnaduje spoutn teplho
motoru. Tlak je vyvoln silou
pruiny (2) na membrnu (4).

isti paliva
Jemn isti paliva zachycuje neistoty do prmru asi 0,01 mm.
Paprov vloka m innou plochu 530 000 mm2. V pravidelnch
intervalech je doporuena jeho vmna. Pi vmn je nutno dbt na
orientaci ipky na pouzdru ke smru proudcho paliva. Zanesen filtr
me bt pinou nerovnomrnho chodu a snen vkonu motoru.
Regultor systmovho tlaku

Pro dosaen pesnho dvkovn paliva, mus bt tlak v palivovm systmu bhem celho obdob chodu
udrovn na konstantn hodnot 480 kPa. To zajiuje regultor systmovho tlaku. Elektrick palivov
erpadlo dodv vce paliva, ne je potebn. Tlak paliva psob proti vratn sle pruiny pstu regultoru, m
vznik systmov tlak.
Vstikovac ventil
Klidov poloha (ventil uzaven) nastv u vypnutho motoru
Vstik paliva nastane tehdy, jestlie tlak paliva bude vt ne 330 kPa. Bhem vstikovn se jehla v sedle
ventilu chvje a lpe rozprauje palivo.

Poklesne-li tlak v systmu pod hodnotu tlaku otevracho (zastaven motoru), vstikovac ventily se tsn
uzavou. Tsnost se kontroluje tlakovou zkoukou i vizuln.

Elektromagnetick ventil pro studen start motoru

Tento ventil je ovldn elektricky. Ve vypnutm stavu je prtok paliva zablokovn. Spoutn provd teplotn
asov spna, kter je piroubovn k motoru. Pi studenm startu je kontakt sepnut. Pi startu zane topnm
vinutm protkat proud. Po piveden napt do vinut cvky elektromagnetickho ventilu jdro uvoln pvod
paliva a to vtee do rotan trysky. Ta je uvedena do rotujcho pohybu a velmi jemn rozpr palivo do sacho
potrub. Psoben ventilu pi teplot 200C trv 7-8 sekund. Doba psoben se sniuje se zvyovnm teploty.
Pak bimetalov pruina teplotnho asovho spnae rozpoj kontakt. Pi teplot 350C je psoben zcela
vyazeno.
c) Vzduchov obvod K-Jetronic
Pizpsoben dvky paliva zaten motoru
Pizpsoben sloen smsi paliva pro rzn
provozn podmnky jako je bh naprzdno,
sten a pln zaten, je dno polohou
vzduchov klapky vi pesn urenmu
tvarovn vzduchovho trychte.
Pi stenm zaten pracuje motor s chudou
sms poloha vzduchov klapky (2). Pro bh
naprzdno, poloha vzduchov klapky (3) a pro
pln zaten je zapoteb bohat sms ( =
0,85 a 0,90) poloha vzduchov klapky (1).
Mi mnostv vzduchu s rozdlovaem mnostv paliva
Je-li motor v klidu, vzduchov klapka (2) uzavr prchod vzduchu. Je-li motor v chodu,
je vzduchov klapka proudcm vzduchem zvedna a jej pohyb je penen na dc pstek (9). dc pstek
pout systmov tlak (10) ze spodnch komor diferennch tlakovch ventil do komor hornch (11).

ouptko pdavnho vzduchu

Tleso krtc klapky je opateno obtokovm kanlem,

kterm je za krtc klapku nasvno vt mnostv
vzduchu. Prtok vzduchu je zen ouptkem (4)
pdavnho vzduchu v zvislosti na teplot motoru. Jeli motor studen, je ouptko oteveno a vt mnostv vzduchu spolen s vtm mnostvm paliva zv
volnobn otky. Se zvyujc se teplotou dochz k uzavrn ouptka a ke sniovn volnobnch otek.
d) Rozdlova mnostv paliva
Pidluje vlcm motoru palivo podle polohy stavc klapky v mii mnostv vzduchu.
dic trbina je irok 0,2 mm
v tlese je tolik trbin, kolik m motor vlc
dic trbina je spojena s horn komorou diferencilnho tlakovho ventilu (11)
dic pst (9) je ve styku s pkovm systmem mie mnostv vzduchu (7)
dic tlak (13) psob na horn stranu dicho pstku (9)
Funkce
vychlenm vzduchov klapky (2) v mii mnostv vzduchu pohne pkov systm (7) dicm pstem
mezi vychlenm desky, posunem pstku a uvolnnm prezem je pm mrnost
dic tlak psobc na horn stranu pstku je generovn pi zahvn motoru a pi pln zti motoru
Diferenn tlakov ventily
- horn komora (23) je naplnna odmenm
palivem
- doln komory (27) jsou vzjemn propojeny a jsou
pod systmovm tlakem (10)
- rozdlov tlak je urovn silou pruiny (25)
Diferenn tlakov ventily udruj konstantn
tlakov spd v dc trbin (16), nezvisl na
mnostv vstikovanho paliva. Tlakov rozdl mezi
doln komorou (27) a horn komorou je 0,01 MPa.
To znamen, e v horn komoe je 0,475 MPa.
Pokud motor potebuje vt mnostv paliva, dc
pstek (9) se posune nahoru, zv se tlak v horn
komoe (23), membrna (26) mezi komorami se vc
prohne a do vstikovacch ventil proud vce
paliva. Pi poadavku na men mnostv paliva
pstek (9) poklesne, sn se tlak v hornch
komorch (23), prton prez mezi membrnou
(26) vstupem ke vstikovacmu ventilu (24) se
zmen a tm se zmen i mnostv dodvanho paliva.

e) Regultor chodu teplho motoru

Tento regultor reguluje dic tlak jednak
zvisle na teplot motoru a jednak zvisle
na zaten motoru. dic tlak tak
koriguje vychlen vzduchov klapky,
m upravuje odmovan mnostv
paliva. Popime si jednotliv reimy.
Start studenho motoru:
Souasn se sepnutm startovacho
spnae je pivedeno napt na:
topnou spirlu teplotnho asovho
spnae a ouptka dodatenho
vzduchu
elektromagnetick ventil pro
spoutn studenho motoru

topnou spirlu regultoru teplho chodu motoru

dic tlak psobc na dic pstek je snen asi o 0,5 baru. Vzduchov klapka je vce vychlena ne pi
zahtm motoru. Tm je zveno mnostv paliva vymen pro start. Dal palivo je do sacho potrub
vstikovno elektromagnetickm ventilem pro spoutn studenho motoru a to po dobu 7 a 8 sekund. Pak
reim startu studenho motoru pejde do fze zahvn motoru.
Postupn ochuzovn smsi pi zahvn motoru:
Pi sputn studenho motoru je vytvoena bohat sms. Se vzrstajc teplotou se zpaln sms postupn ochuzuje.
S narstajc teplotou se sniuje sla bimetalov pruiny a membrna (1) vce uzave odtok paliva (2) do ndre,
m postupn vzroste dic tlak (13). Tak dojde k postupnmu ochuzovn zpaln smsi.
Obohacen smsi zatenho motoru snenm dicho tlaku:
Mru zaten motoru indikuje tlak v sacm potrub. K tomuto elu je regultor propojen hadikou se sacm
potrubm (12). Membrna (10) oddluje od sebe prostor kde je tlak v sacm potrub a prostor s barometrickm
tlakem ovzdu (9). Pi bhu naprzdno je v sacm potrub hlub podtlak, take barometrick tlak z (9) pitiskne tal
membrny (10) na horn doraz (8).
Kdy motor bude pln zaten, v sacm potrub mra podtlaku poklesne. Tm se nav tlak na horn stranu
membrny (10) a ta se prohne a na doln doraz. Zv se odtok do ndre (2), poklesne dic tlak a tm dojde k
obohacen smsi.

f) Systm K-Jetronic s lambda regulac

U automobil s trojcestnm katalyztorem se mus sloen smsi regulovat na hodnotu odpovdajc
stechiometrick smsi, tedy = 1. Tuto regulaci provd dic jednotka, kter vyhodnocuje signl lambda
sondy a potebnm zpsobem ovlivuje proces smovn. U systmu K-Jetronic se za tm elem mn tlak v
dolnch komorch diferennch tlakovch ventil. Ty jsou proto od tlaku v systmu oddleny pevnou krtic
trbinou. Tlak v dolnch komorch se pslunm zpsobem mn pomoc tzv. taktovacho ventilu. Tento
taktovac ventil (jeho oteven nebo zaven) je ovldn dic jednotkou. Neprotk-li jm elektrick proud, je
uzaven a v dolnch komorch pak psob tlak paliva v systmu.

Bosch KEJetronic
Z hlediska zkladn funkce je KE-Jetronic nadstavbou zen K-Jetronic. Jemn nastavovn vstikovanho
mnostv vak provd, podle rznch podmnek provozu, elektronick dic jednotka. Ta zpracovv
vstupn signly a na stran vstupu d elektrohydraulick mni tlaku. Ten mn rozdl tlak v rozdlovai
mnostv paliva, mezi tlakem v dolnch komorch diferennch tlakovch ventil a tlakem v systmu.
Mechanicky dodan mnostv smsi se tak upravuje zenm tlaku v dolnch komorch na rozdl od zmny
dicho tlaku v ppad vstikovn K-Jetronic.

a) Regultor systmovho tlaku

Ji nen integrovn pmo v rozdlovai mnostv paliva,
nbr je samostatnou soust. Tlak v systmu je u
vstikovn KE-Jetronic vy ne u zazen K-Jetronic,
ale i zde se mus bezpodmnen udrovat na pesn
hodnot.
b) Spna krtic klapky
Se krtic klapkou spojen spna krtic klapky. M jeden
kontakt pro volnobh a jeden kontakt pro pln zaten. Pi
irokm oteven krtic klapky se kontakt plnho zaten
spoj a dic jednotka dostane napov signl. Pi vych
otkch se tm spust obohacovn pi plnm zaten.

Je-li naopak pi vych otkch spojen kontakt

volnobhu (tj. krtic klapka je zaven), peru se
pvod paliva. A do naprogramovanho potu
otek nedochz ke vstikovn pi uvolnn pedlu
akcelerace. To pispv k sporm paliva a snen
objemu vfukovch plyn.

Signl o potu otek dostv KEJetronic

od
dic
jednotky
zapalovn. Nkte vrobci uvaj
KR-Jetronic i k omezovn otek a
lze ho zkouet menm hlu
sepnut kontakt. Informace o
zaten
se
zskv
pomoc
potenciometru na clon prezu v
mii
mnostv
nasvanho
vzduchu. Podle mncho se bytku
napt (podle zmny odporu)
rozpozn dic jednotka polohu
clony prezu a jej vychlen. V
zvislosti na zmn polohy clony
prezu a doby, bhem kter k n dojde, probh definovan
obohacovn pi akceleraci.
Potenciometr
Zkou se menm odporu. Pi vychylovn clony prezu se mus odpor spojit mnit. Prostednictvm svorky
50 rozpozn dic jednotka, e se spout proces startovn a po dobu asi 1,5 s dodv elektrohydraulickmu
mnii tlaku maximln proud pro obohacen pi startu. Nvazn zane v zvislosti na teplot motoru dit
zvyovn otek motoru po startu (obohacovn pi chodu v zahtm stavu).
Teplota motoru
M se termistorem NTC a m vliv jak na obohacovn pi akceleraci, tak na funkci peruen pvodu paliva.
Je-li automobil vybaven trojcestnm katalyztorem, koriguje se vypoten dic proud pro elektrohydraulick
mni tlaku jet podle signlu z lambda-sondy.
dic jednotka dostv napjec napt. Pi hledn zvady je teba co nejdve
zkontrolovat jej napjen a vechna spojen na kostru.
V zvislosti na vrobci me dic jednotka zpracovvat i dal vstupn signly. Ty vak nejsou vznamn z
hlediska zkladn funkce. Ovlivovn vstikovanho mnostv prostednictvm elektrohydraulickho mnie
tlaku.

c) Elektrohydraulick mni tlaku.

Mn tlak v navzjem propojench dolnch komorch diferennch tlakovch ventil. To znamen zmnu
rozdlu mezi tlakem v dolnch komorch a tlakem v systmu. dic proud pro tyto zmny dodv dic
jednotka. Zmnami polohy vzduchov klapky zenmi dic jednotkou lze ovlivovat tlak paliva v hornch
komorch diferennch tlakovch ventil a tm i pidlovan mnostv paliva. Tmto zpsobem lze provdt i
pravy a korekce.
Protk-li vinutm na plu magnetu proud, tla
vznikl magnetick pole destiku membrny proti
trysce (odtokov otvor). Tm se zmenuje tlak v
dolnch komorch a pvodn mechanicky dodan
zkladn mnostv paliva pro vstikovn se zvt.
Pi prtoku maximlnho proudu je tato korekce
vstikovanho mnostv nejvt. Pi vpadku
dicho proudu (nap. v dsledku poruchy na
dic jednotce) je narec maneta udrovan
v uren poloze pomoc trvalch magnet, a
umouje tak vstikovn mechanicky dodvanho
mnostv paliva bez tto korekce.

dic proud dodvan dic jednotkou se m pomoc vceelovho mcho pstroje. Pi

ppadnch odchylkch je nutn promit vechny vstupy na dic jednotce.

Bosch L Jetronic
Systm L Jetronic je vsledkem dalho vvoje vstikovn paliva u zehovch motor. Je
to elektronicky zen vstikovac systm s peruovanm simultnnm vstikovnm paliva do sacho potrub a
miem mnotv nasvanho vzduchu. Vvoj pak pinesl dal jeho varianty (LU-, LE-, LH-Jetronic). Vstikovn
L-Jetronic a jeho varianty LU-, LE-, LH-Jetronic vstikuj potebn mnostv paliva peruovan prostednictvm
elektricky ovldanch vstikovacch ventil do sacho potrub ped sac ventily. Jejich ovldn provd dic
jednotka. Pro vpoet doby vstikovn (vstikovanho mnostv) zaznamenv dic jednotka prostednictvm
rznch vstupnch signl provozn stav motoru. Hlavn dic veliinou je nasvan vzduch (Luft L-Jetronic).

a) Popis innosti
Elektrick palivov erpadlo erp palivo z ndre pes filtr do potrub rozdlovae. Regultor tlaku udruje tlak
paliva konstantn v zvislosti na tlaku v sacm potrub. Pebyten palivo odtk zpt do ndre. Jsou-li vstikovac
ventily oteveny pomoc elektrickch impuls z dic jednotky, pak se palivo svm tlakem vstikuje do sacho
potrub. Mnostv vstikovanho paliva je urovno dobou oteven vstikovacho ventilu, tzn. trvnm impulsu
vychzejcho z dic jednotky. Pro vpoet potebnho vstikovanho mnostv slou dic jednotce signly o
potu otek, o nasvanm mnostv vzduchu, o teplot motoru, o teplot nasvanho vzduchu a signly ze spnae
krtic klapky. Ventil pro studen start vstikuje pi studenm startu v zvislosti na teplotnm asovm spnai
krtkodob palivo pro obohacen smsi pi startu (analogicky k zazen K a KE-Jetronic). U modernch zazen tuto
lohu pebr dic jednotka a vstikovac ventily, to znamen, e ji nen zapoteb ventil pro studen start a
teplotn asov spna. Zven potu otek prostednictvm ventilu pdavnho vzduchu probh analogicky ke
vstikovn K-Jetronic a KE-Jetronic. Dnes se k tomu pouv asto i len pro nastavovn volnobhu, kterm lze
stabilizovat a regulovat i volnobh.

b) Palivov systm
Konstrukce i funkce elektrickho palivovho erpadla a palivovho filtru jsou stejn jako u vstikovn KJetronic. erpac vkon se m na zptnm odtoku regultoru tlaku. Bezpenostn vypnn palivovho
erpadla se provd pmo prostednictvm kontakt erpadla na mii mnostv vzduchu, dicm rel nebo
dic jednotkou systmu L-Jetronic.
Potrub rozdlovae s regultorem tlaku, kter je
v nm pipevnn, funguje tak jako zsobnk,
kter svou funkc zabrauje kolsn tlaku na
vstikovacch ventilech. Ty jsou tak na nm
vtinou pmo namontovny. Regultor tlaku
udruje konstantn tlak paliva na rovni 0,25
nebo 0,3 MPa (podle vrobce) v zvislosti na
tlaku v sacm potrub. Pryov hadice k ppojce
sacho potrub nesm bt pokozen, netsn
nebo pelomen. Jen tak lze zaruit, e rozdl
mezi tlakem paliva a tlakem v sacm potrub
zstane konstantn v zvislosti na zaten motoru, tzn. e zstv stle stejn pokles tlaku od vstikovacho
ventilu k sacmu potrub. Tlak paliva se m na potrub rozdlovae ped regultorem tlaku a vtinou se
staenou podtlakovou hadic. Po nasazen ppojky sacho potrub mus pi volnobhu v dsledku podtlaku v
sacm potrub klesnout absolutn tlak asi o 0,03 a 0,06 MPa.
c) Vstikovac ventily

Protk-li vinutm magnetu proud, pitahuje

magnetick pole kotvu magnetu s jehlou trysky
proti spirlov pruin. Tm se palivo svm
tlakem dostv do sacho potrub. Podobu
vstikovacho paprsku uruje tvar sedla a jehly
trysky. Neprotk-li dn proud, spirlov
pruina vstikovac ventil tsn uzave.

Netsn vstikovac ventily zpsobuj pote pi startu v dsledku pesycen smsi. Usazeniny na
jehle trysky nebo na jejm sedle (karbonizace) zmenuj vstikovan mnostv paliva, resp. mn
vstikovac paprsek. To vede ke patnmu chovn pi chodu v zaht stavu, nebo pi
pechodovch stavech. asto se to tk automobil, pouvanch pevn k jzdm na krtk
vzdlenosti nebo vozidel dlouhodob stojcch.
Vstikovac ventily lze istit bu pslunmi psadami v palivu (pozor na jejich sluitelnost s
katalyztorem), nebo po jejich vymontovn v ultrazvukov istice. Nikdy neistit mechanicky!
Ovldn vstikovacch ventil se provd vtinou signlem z dic jednotky. Pes svorku 15, resp. pes dic
rel jsou vstikovac ventily spojeny s plus plem akumultoru. Pslun signl ke vstiku me dic jednotka
vydvat pro vechny ventily souasn (simultnn), ve dvou skupinch (skupinov), nebo pro kad ventil
zvl (sekvenn).

Pi demonti a monti vstikovacch ventil je teba dvat pozor na to, aby se nepokodil dn
tsnic krouek. Signl ke vstiku (ti-signl) se nejlpe kontroluje pomoc osciloskopu. Elektrick
napjen lze pezkouet menm napt.
d) Registrace zaten pomoc mie mnostv vzduchu.
U vstikovn L-Jetronic (v zkladn variant) probh men nasvanho mnostv vzduchu pomoc
specilnho mie. Ten se nachz mezi krtic klapkou a vzduchovm filtrem, kde dochz ji jen k malmu
pulsovn nasvanho vzduchu. Mnostv vzduchu nasvanho motorem vychyluje zavrac klapku (4) proti
sle pruiny. Kontakt jezdce, spojen se zavrac klapkou, mn odpor na potenciometru, drze jezdce. Zmnou
odporu a tm spojenou zmnou bytku napt, dic jednotka zaregistruje polohu zavrac klapky a tm i
nasvan mnostv vzduchu. Vyrovnvac klapka (1) zabrauje v souinnosti s tlumicm objemem (2) pli
silnmu kmitn zavrac klapky v dsledku pulsovn vzduchu nebo pi nhlch zmnch zaten.
roubem pro nastavovn smsi volnobhu (5) se koriguje mnostv vzduchu, kter bez men
prochz kolem zavrac klapky. Tm se mn obsah CO pi volnobhu. U automobil s lambda
regulac vtinou odpad.

Pro pesn dvkovn vstikovanho mnostv paliva se mus mnostv vzduchu korigovat podle teploty
nasvanho vzduchu. idlem pro men teploty nasvanho vzduchu je NTC termistor (nkdy i PTC), kter je
asto integrovn v mii mnostv vzduchu.

Bezpenostn zapojen elektrickho palivovho

erpadla bylo u systm L-Jetronic asto
realizovno pomoc kontaktu erpadla v mii
mnostv vzduchu. Jakmile se zavrac klapka
vychl, tento kontakt se spoj. Pi stojcm
motoru je tento kontakt oteven a napjen
elektrickho erpadla se peru i pi zapnutm
zapalovn. Bezpenostn zapojen je v
souasnosti integrovna v dc jednotce
prostednictvm
snmn
potu
otek
(prostednictvm td-signlu).

Snma teploty nasvanho vzduchu (NTC) se zkou menm odporu. Pi zmn teploty se
mus odpovdajcm zpsobem zmnit i hodnota odporu. Je teba si dt pozor na to, zda se m
jen odpor snmae NTC nebo i pedadn odpor.
Funkce potenciometru a kontaktu jezdce se mus pezkouet, dochz-li pi uritch stavech
zaten motoru k vpadkm a nerovnomrnosti chodu motoru.
Pi kontrole se v prvnm kroku prostednictvm men odporu zkontroluje drha
potenciometru jako celek, nen-li peruena nebo zkratovna. Kontakt jezdce se kontroluje
menm bytku napt. Men odporu je v tomto ppad pli nepesn. Pi pomalm
otevrn zavrac klapky rukou by ml mt prbh napt tvar podle obrzku ne. Pitom mus
bt pivedeno napt akumultoru, stejn tak i na vstupu k NTC.
Nejpesnj zkoukou drhy potenciometru a kontaktu jezdce je postup, pi kterm se na
demontovanm mii vzduchu na vstup potenciometru pivede uren frekvence, nejlpe 500
a 800 Hz, kter se pak snm na vstupu kontaktu jezdce (pin7) a zobrazuje se na
osciloskopu. Pi pomalm otevrn zavrac klapky se spojit mn i velikost obrazu na
osciloskopu. Ppadn skoky nebo vpadky obrazu ukazuj na peruen nebo pokozen drhy
jezdce nebo jeho kontaktu.

Pi hledn zvady je krom pezkouen funkce mie mnostv vzduchu velmi dleit, aby
se do sacho systmu netsnostmi nedostval dn falen vzduch. Pisvn vzduchu bez
men a zapoten pi vpotu doby vstikovn vede k pprav chud smsi. Tsnost motoru
a sacho systmu je teba zkontrolovat zejmna pi neklidnm volnobhu a pi pli nzk
hodnot CO pi volnobhu.

Je-li hodnota CO pi volnobhu pli vysok a nelze ji ji korigovat, me bt krom

mechanickch zvad v motoru nebo pli vysokho tlaku paliva pinou i unaven pruina
uzavrac klapky. Oteven mie mnostv vzduchu a novho pedepnut pruiny je teba se
vyvarovat, protoe se tm ovlivn cel rozsah zaten.
e) Snmn zaten pomoc men hmotnosti vzduchu.
U vstikovacch systm jsou trendy nahradit mechanick sti elektronickmi dly nepodlhajcmi
opoteben. Ze vstikovn L-Jetronic s miem mnostv vzduchu tak vznikl systm LH-Jetronic s
miem hmotnosti vzduchu s topnm drtem. Ostatn funkce jsou analogick systmu L-Jetronic.
Nasvan vzduch zde proud kolem ohvanho tzv. topnho drtu. V zvislosti na hmotnosti okolo
proudcho vzduchu se mus drt ohvat, aby se udrela jeho konstantn nadmrn teplota. Teplota
topnho drtu je vdy ( asi o 130 a 1500C) vy ne je teplota nasvanho vzduchu. Proto se hovo o
konstantn nadmrn teplot. Topn proud, kter je tomu zapoteb, slou jako informace o zaten
motoru.
Neistoty a usazeniny na topnm drt by mohly zkreslovat vsledek men. Proto se po
zastaven motoru topn drt automaticky vyheje na vy teplotu a neistoty se spl.

Dalm krokem vvoje mi hmotnosti vzduchu s topnm drtem je mi hmoty vzduchu s tenkou topnou
vrstvou.
Snma tenk topn vrstvy se ohv na nadmrnou teplotu, udrovanou konstantn o 1800C nad teplotou
nasvanho vzduchu. hn ji nen kvli vysok teplot vrstvy nutn. Zapojenm do mstku se udruje
nadmrn konstantn teplota. Pi ochlazen topnho lnku poklesne odpor, co zpsob zven intenzity
protkajcho proudu, a tm i intenzivnjmu ohvn. Potebn topn proud slou dc jednotce jako
informace o zaten motoru, na kterm je hmotnost nasvanho vzduchu pmo zvisl.
f) Dal vstupn signly pro zskvn informac o provoznm stavu
Snma teploty chladic kapaliny (NTC) pedv dic jednotce informaci o teplot motoru. U studenho
motoru se sms obohacuje podle charakteristik uloench v dic jednotce. Velikost tohoto obohacen i teplota
jeho zastaven je u rznch vrobc rozdln. Pi vpadku tohoto signlu se asto pracuje s nhradn hodnotou
uloenou v dic jednotce. Pitom me dochzet k potm pi startu i k neklidnmu chodu po zaht, protoe
tato nhradn hodnota se vol vtinou v blzkosti provozn teploty.

Nen-li tato nhradn hodnota k dispozici ani nedochz k vpadku signlu, pak pi zkratu (mal odpor,
odpovd hodnot pi zahtm motoru) neprobh dn obohacovn, pi peruen (nekonen velk odpor,
tzn. velice studen motor) naopak dochz k trvalmu, nadmrn velkmu obohacovn smsi.
Dalm signlem pro jemnou korekci vstikovanho mnostv je spna krtic klapky. Je-li kontakt pro
volnobh sepnut, pak se pouije vlastnho programu pro volnobh. Pi vych otkch a spojenm kontaktu
pro volnobh je tak v innosti peruen pvodu paliva. Pomoc kontaktu pro pln zaten je sms rovn
obohacovna v zvislosti na potu otek.
Funkce a sprvn nastaven spnae krtic klapky je teba zkontrolovat pi kadm
hledn zvady.
Pi nejvych nrocch na bezpenost, spolehlivost a pesnost funkce zenho vstikovn se spna krtic
klapky asto nahrazuje potenciometrem krtic klapky. dc jednotka v tomto ppad rozpozn jakoukoli
polohu krtic klapky a tak pi vpadku informace o zaten (prostednictvm mie mnostv vzduchu atd.)
me sama spustit nouzov reim. Pi pln funknosti zase pedstih krtic klapky ped zmnou nasvanho
vzduchu zaruuje jet pesnj zen dvkovanho vstikovn (pedevm pi obohacovn pi akceleraci).
Nejdleitjm signlem pro vstikovn L-Jetronic je signl ze svorky 1 (td-signl), kter dic jednotka
dostv od cvky zapalovn nebo pmo z dic jednotky zapalovn. Ten spolu s informac o zaten slou k
vpotu vstikovanho mnostv a samozejm i pro vpoet doby vstikovn v zvislosti na otkch. Bez tdsignlu se vstikovn zastav. Pro men td-signlu se pouv hlu sepnut kontakt.
Bezpenostn nebo dic rel. Zabezpeuje pi zapnutm zapalovn
napjen dic jednotky, vstikovacch ventil, ventilu pdavnho
vzduchu, spnae krtic klapky a mie mnostv vzduchu
elektrickm proudem z plusovho plu akumultoru.
Pokud zahrnuje i napjen palivovho erpadla, mus pichzet i signl
ze svorky 1. Bez signlu ze svorky 1 se napjen erpadla zastav.
Elektrick napjen dic jednotky me bt krom dicho rel
zabezpeeno i pmo z plusovho plu akumultoru, resp. ze svorky 15.
Je-li v systmu zaazena pam zvad, mus bt neustle spojena s
plusovm plem baterie. Napov signl vyuv dic jednotka i pro
pravu doby vstikovn v zvislosti na velikosti palubnho napt. Napov kompenzace je potebn k tomu,
aby se respektovala doba sepnut vstikovacch ventil (zpodn odezvy) a vypoten vstikovan mnostv
paliva nebylo zkreslovno nap. nzkm naptm akumultoru.
Pi hledn zvad je nutn vdy zkontrolovat i ukosten.

d) Funkce dic jednotky

Vyuitm ve popsanch signl me dic jednotka rozpoznat provozn stav a zaten motoru a vypotat
potebn vstikovan mnostv, resp. dobu oteven vstikovacch ventil. Ovldn vstikovacch ventil se provd
hmotovm impulsem (ti-signl). U potench systm L-Jetronic je uplatnno simultnn vstikovn. Dalm
stupnm vvoje bylo pouito skupinov vstikovn. Krom tto zkladn funkce m dic jednotka i nkolik
dalch funkc, kter jsou programovny rznmi vrobci individuln.

Pi obohacovn smsi pi studenm startu se kondenzan ztrty kompenzuj bu zaazenm ventilu pro
studen start, nebo zenm studenho startu naprogramovanho v dic jednotce. To je provdno pmo
prostednictvm vstikovacch ventil. Naprogramovan zen studenho startu se uvede do innosti na zklad
rozpoznn podmnek startu a teploty chladic kapaliny. V nvaznosti na zen pi startu probh asov a
teplotn zvisl obohacovn po startu.

Teploty motoru se asto vyuv k jemnmu ovldn i u funkce peruen pvodu paliva, tzn. e u studenho
motoru k peruen pvodu paliva nedochz vbec, nebo a po pekroen vysok meze otek. Teplota
motoru hraje dleitou roli i pro funkci obohacovn pi akceleraci, kde spoluuruje velikost obohacen.
Pokud by nebyl k dispozici signl o teplot motoru, pak by pi akceleraci se
studenm motorem dochzelo ke kubn (zahlcen) motoru.
Na teplot motoru je zvisl i lambda-regulace. Tato regulace zan teprve po pekroen uren teploty (co
nen jen provozn teplota katalyztoru).
Pi pli brzkm zahjen lambda regulace by studen motor bel neklidn,
nebo by se i zastavil.

V dic jednotce automobil s katalyztorem je naprogramovno i omezen maximlnho potu otek

prostednictvm zastaven vstikovn. K dalm funkcm naprogramovanm v dic jednotce pat vlastn
program pro volnobh a obohacovn pi plnm zaten, kter zvis na potu otek a teplot motoru.
Program pro volnobh me obsahovat i regulaci volnobhu, pokud je msto ventilu pdavnho vzduchu
namontovn stavc len pro volnobh. Tmto zpsobem lze pak volnobh regulovat s ohledem na jakkoliv
pracovn podmnky motoru.

Bosch Motronic
Motronic vznikl integrac systmu nzkotlakho vstikovn paliva s elektronickm zapalovnm. Tm se
soustedila kompletn elektronika zen motoru v jedn dc jednotce.
To umonilo optimalizovat odmovn paliva a zen zapalovn, snit nklady na dc jednotky a spolen
vyuvat snmae. dic jednotka obsahuje mikropota, vybaven pamovou jednotkou, kter umouje uloit
adu pol charakteristik a konstant. Pole charakteristik se nap. pouvaj pro zen hlu sepnut a pedstihu, fze
zahvn, obohacen pro akceleraci, pro lambda-regulaci a pro cirkulaci spalin. Skuten hodnoty zjitn snmai
se s uloenmi hodnotami porovnvaj. Tak se zjiuje okamit provozn stav motoru. Podle charakteristik pamti
dc jednotky se prostednictvm koncovch vkonovch stup ovldaj akn leny, nap. vstikovac ventily a
zapalovac cvka. Provozn daje o stavu motoru pedv Motronic k dispozici i dalm elektronickm systmm
jakmi jsou elektronick zen pevodovky nebo regulace prokluzu hnacch kol (ASR). Palubn diagnostika OBD
(On Board Diadnostic) zaruuje plnn limit kodlivin v emisch i pi zhorovn technickho stavu motoru.

a) Dl systm vstikovn
Indukn snma snm z ozubenho kotoue setrvanku otky motoru. Mi mnostv vzduchu s
vyhvanm drtkem nebo vyhvanm filmem dv dc jednotce informace o nastm hmotnostnm
mnostv vzduchu. Mikropota na zklad tchto daj stanov zkladn mnostv vstikovanho paliva. K
tomuto parametru mikropota pipoj korekn signly o teplot motoru, teplot nasvanho vzduchu, poloze
krtc klapky a signl lambda sondy a tm doshne optimlnho provozu motoru a minimlnch kodlivin ve
vfukovch plynech.
b) Dl systm zapalovn
V pamti dc jednotky jsou pole (soustava charakteristik) rozhodujcch pro uren okamiku zehu
(pedstih) v zvislosti na otkch a zaten. Korekn signly jsou ze snma klepn, zsahu ASR, azen
pevodovky atd. V zvislosti na otkch motoru a napjecho napt se uruje okamik zaven (hel sepnut).
Tm se uprav energie zapalovac jiskry podle poteby.

c) prava vfukovch plyn

V zvislosti na zaten a teplot motoru dc jednotka Motronic ovld nsledujc regulan orgny:
odvzduovac ventil ndre
nastavova tlaku pro ventil EGR recirkulace vfukovch plyn
ventil pro sekundrn vzduch a erpadlo sekundrnho vzduchu
kol regulace minimalizace kodlivin ve vfukovch plynech
d) Funkn kontrola systmovch komponent
Podstatn systmov chyby se ukldaj do chybov pamti dc jednotky. Mohou bt peteny pomoc
servisnch diagnostickch pstroj. Pomoc diagnostiky aknch len lze provst test jejich funknosti
(vstikovac ventily, palivov erpadlo). Prvky pro pravu kodlivin v emisch jsou prbn a trvale
kontrolovny prostednictvm palubn diagnostiky OBD. Pi jejich chybn funkci se mus rozsvtit kontrolka na
pstrojov desce.
e) Systmov spojen
Datovou sbrnic CAN se spolu spojuj rzn
systmy vozidla jako nap. zen pevodovky,
protiblokovac a protiprokluzov zazen (ABS /
ASR), regulace dynamiky jzdy (FDR),
elektronicky zen bezpenostn systmy apod.
Pro monost zsahu do systmu mimo vli idie
bylo nutno nahradit mechanick ovldn krtic
klapky od plynovho pedlu systmem
elektrickm (Drive by wire). Poloha krtic klapky
se pak nastavuje krokovm elektromotorem podle
pokyn dc jednotky Motronic, vyhodnocujc
daj snmae polohy pedlu plynu a dal korekce.
f) Pdavn funkce
Nutn ke snen emis a spoteby paliva, jejich limity jsou poadovny zkonnmi normami. Umouj
hldn vech vliv ovlivujcch sloen vfukovch plyn. Pat sem regulace volnobnch otek, lambda
regulace, zen systmu odvtrn palivov ndre, regulace klepn, recirkulace spalin ke snen obsahu
NOX, zen vhnn sekundrnho vzduchu ke snen obsahu HC.
g) Systm me bt doplnn podle poadavk vrobce o nsledujc funkce
zen turbodmychadla, zen sacho potrub s promnnou dlkou k regulaci nrstu vkonu motoru, zen
nastaven vakovch hdel ke snen emis ve vfukovch plynech a regulaci nrstu vkonu motoru,
regulaci klepn jako i omezen maximlnch otek a omezen maximln rychlosti.
h) Motronic podporuje dc jednotky ostatnch elektronickch systm ve vozidle
Elektronickou dc jednotku automatick pevodovky, elektronickou dc jednotku ABS s regulac prokluzu
hnacch kol (ASR).

i) Provozn stavy
Start v prbhu celho startu je vstikovan mnostv stanoveno specilnm vpotem. Pro prvn vstikovac
impulsy je zvolen speciln vstikovac timing.
Doba po startu po spnm nastartovn probh dal redukce zvenho vstikovanho mnostv v
zvislosti na teplot motoru a dob ubhl od nastartovn.
Zahvn doba po startu plynule pejde do fze zahvn. Rozhodujcm faktorem je chovn pi jzd,
zlepen emis kodlivin a spoteby paliva. Souinnost chud smsi a malho pedstihu vede ke zven teploty
vfukovch plyn. Teplotu spalin lze zvit i jinou cestou a to spalovat bohatou sms s vhnnm sekundrnho

vzduchu za vfukov ventil. Smyslem urychlen etapy zahvn je rychlej nbh katalyztoru. Po dosaen
provozn teploty katalyztoru je vstikovn zeno na souinitel pebytku vzduchu = 1.
j) Pechodov kompenzace
Zrychlen / zpomalen m vce stoup zaten motoru a prodluuje se doba vstiku, tm vce ulpv palivov
film na stnch sacho potrub. Proto pi akceleraci je nutno zvit dotaci paliva. Pi klesajcm zaten je
palivov film k dispozici ke splen a o toto mnostv lze dotaci paliva snit
Decelerace / obnoven pi deceleraci, (brdn motorem), je odpojeno vstikovn paliva a to nejprve po
snen pedstihu. Pi poklesu otek blcch se volnobnm, je vstikovn opt obnoveno. Plynulost
pechodu podporuje zen pedstih.
k) Regulace volnobhu
M znan podl na spoteb paliva pi volnobnch otkch. Regulace volnobnch otek mus tvoit
rovnovhu mezi odevzdanm kroutcm momentem a zatenm motoru a tm zajistit konstantn otky.
Regulace volnobhu vedle signlu otek motoru potebuje informaci o hlu natoen krtic klapky
(neselpnut plynov pedl). Monosti regulace jsou nsledujc. Prvn je zen mnostv vzduchu pes
obtokov kanl kolem krtic klapky. To lze realizovat obtokovm kanlem, nebo ovldnm polohy krtic
klapky pohyblivm dorazem, nebo pmm pohonem krtic klapky. Druh, rychlej metoda je zenm hlu
zehu. Vtm hlem zehu, zskme vt kroutc moment.