A Radio Prakticka Elektronika 06 2012

POWER
HRPT RECEIVER 137MHz
TUNE
(k naemu rozhovoru na str. 1)
Ti zbry ze stanovit radiovozu

stanice OK10HK pi Polnm dnu
mldee na kt Sv. Matou, loktor JOSOEG.
Vlevo dole: Kadoron prezentan

dlnika DDM Hradec Krlov pi
setkn radioamatr v Holicch.
pi oivovn vrobku pi okresnm

soute dt a mldee v radioelektronice.
Jakub
kole
N ROZHOVOR
rtAitTICK
~Ll(RONIK;A
RONK XVII (LXI) 2012. SLO 06
s Vojtchem Horkem, OK1ZHV,

a Vladislavem Zubrem, OK11VZ,
pracovnky Domu dt a mldee v Hradci Krlov, o radiotechnick a elektrotechnick
vchov dt a mldee.
V TOMTO SEIT
N rozhovor .
Nov knihy .... . ...... .. .... .... .
Svtozor
.1
....... 2
.... 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ............................ 4
Jednoduch zapojen pro voln as .......... 7
Pijma pro signly meteorologickch
satelit NOAA ve formtu HRPT .. ....... . 11
Nov typ hledac cvky
pro detektory kovu ............ .. .. .. .... .. .. ... .. .. . 17
Robot Control Board dic jednotka
pro mobiln roboty (dokoneni) .... .
.20
Elektronick fzovka s akustickou
i optickou signalizac ............................... 23
Xprotolab - ikovn trpaslk .. ... .. .... ... . .. 24
Arduino na nepjivm poli
.. . 26
Parazitn napjen ........................ .. ....... 27
Zesi l ova pro mikrofon .. .. . ..................... 27
Sriov ovldan displej LCD
........... 28
Loudness filtr .. .. .. .. ..
.. .. . 28
Inzerce
......... I-XVI, 56
Picaxe mikrokontrolr
pro zatenky a snadn pouit (2) ....... 29
Antny........... .. .... .
............ ... ...... . 31
Zesilova pro aktivn subwoofer .
.. ..... 33
PC hobby .. ..... . ... .. .. .. ......... .. ... ....
. .. 41
Rdio "Historie" . ..... .. .. ...........
....... 45
Z radioamatrskho svta .. .. .. .. .. .. .. .... . 49
Obr. 1. Vojtch Hork, OK1ZHV,

v kapitnsk epici na kinku Belfast
(GB2RN, viz. www.gb2rn.org.uk)
teni PE-AR se s va instituc
na st rnkch naeho asopisu

od asu setkvaj v rzn ch
souvi slostech ji po nkolik desetilet. Pesto prosm na vod
o strun pohled do historie vaeho DDM.
PRAKTICK ELEKTRONIKA
Amatrsk RADIO
Redakce : fredaktor: ing. Josef Kellner ,
redaktoi : ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1 PFM, ing. Milo Munzar, CSc .
Adresa redakce : Karlovo nm. 557/30, 120 00
Praha 2, tel.: 257 317 310, 222 968 376.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 75 K .
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. ,
Mediaprint-Kapa a. s. a soukrom distributoi.
Pedpla tn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. ,
Hana Merglov (Karlovo nm. 30, 120 00 Praha 2, tel.:
257 317 312; tel./fax: 257 317 313; odbyt@aradio.cz).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupeni
vydavatele spo l enost Med iaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Vdesk 995/63, 639 63 Brno; tel.:
541 233 232 ; fax: 541 616 160; predplatne@mediaservis.cz; reklamace- tel.: 800 800 890. Objednvky
do zahrani: Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum,
Vdesk 995/63 , 639 63 Brno ; export@mediaservis.cz; tel.: +420 532 165165.
Predplatn v Slovenskej republike vybavuje MagnetPress Slovakia s. r. o , ustekova 10, 851 04 Bratislava- Petralka; korepondencia P. O. BOX 169,
830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33- predplatn; e-mail: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce- Michaela Hrdlikov,
Karlovo nm. 30, 120 00 Praha 2; tel.ifax:
257 317 313; inzerce@ aradio. cz.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Vydavatel: AMARO spol. sr. o. , IO 63487233.
E-mail : pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1804-7173, MKR E 7409

AMARO spol. s r. o.
dtmi
em zen frze od nvrhu a k realizaci.

Technick a prodovdn znalosti roziuj i dal dva krouky: pokusy pro dti
a mlad debruji. V tchto kroucch se
dti u sestavovat rzn zazen z dostupnch materi l , zkoumaj fyzikln
zkony na jednoduchch zajmavch pokusech , provdj chemick pokusy z kuchyskch surovin.
Zvdavost a zjem dt tedy neklesaj ,
ale bohuel mezi n nepat radioelektronika nebo amatrsk vysln.
as
Vychz: 5. den v danm msci.

Internet: http: //www.aradio.cz
Obr. 2. Vladislav Zubr, OK11VZ, s
Dm dt a mldee vznikl jako nstupnick organizace tehdejho krajskho domu pionr a mldee. Cesta
k dnen podob Domu dt a mldee
(DDM) vedla pes zisk prvn subjektivity
v roce 1994 a dal zmny, kter byly realizovny v souladu se zizovatelem DDM,
Magistrtem msta Hradec Krlov.
V souasn dob je n DDM nedlnou
soust volnoasovch aktivit v naem
mst. Ron nabz kolem 130 zjmovch aktivit Pravideln zjmov vzdl
vn navtvuje ron kolem 1300 klient
a DDM navtv pi dalch akcch kolem
23 000 osob.
Jak j e dnes zjem dt o v yuit

volnho asu v rznch oborech a kroucch, kter nabzte? Mte naplnnu kapacitu?
O kter obory maj dti nejvt
zjem? Pedpokldm, e radiotec h ni ka a elekt ronika to nejsou?
Zjem o vyuit volnho asu u dt je
dn jejich vlastn chut a tak snahou rodi zabezpeit dal vzdlvn svch
ratolest. Tk se to hlavn vtvarnch
technik a v posledn dob i modelskch
obor. V zjmov innosti se sname
dti smovat i k technickm oborm. Nabzme napklad krouek milovnk pry ,
kde se seznamuj s konstrukc jednoduchch tepelnch stroj. Pro nsledujc
rok je pipraven klub CNC stroj, kde le
nov mohou vyrbt sousti na pota-
( Praktick elektronika
-fd;J 06/2012 )
Nevad. Prv proto si o innos

t i v aeho DDM v tchto oborech
povme. Jakou formou jsou
u v s elektrotechnick obory
vyuovn y , lpe eeno dtem
nabzeny a prezentovny?
Pro zjemce o elektroniku a radiotechniku mme pipraveno nkolik krouk.
Nejmlad dti vtinou navtvuj krouek Mlad elektronik . Zde se seznm
s funkc elektrickch soustek a sestavuj jednoduch obvody a stavebnice,
k jejich oiven potebuj minimum p
stroj. Zanme vtinou s popu lrnm
bl i kaem, nsleduje sirna a majk, samostatn navren a vypoten svtilna
s LED. Do tchto krouk se hls zjemci ji od druh tdy zkladn koly, teore-.
tick vuka je zaazovna pmo p i prci
na jednotlivch konstrukcch. V prvnm
pololet dti vtinou poznaj zkladn
soustky jako rezistor, kondenztor ,
tranzistor a diodu. Dovedou urit hodnotu,
ppadn polaritu. U se pracovat se
schmaty a vkresy osazen.
Dal konstrukce jsou pak podle zjmu len. Vtinou erpme z vyzkouench stavebnic ze sout v radielektronice. Nap. svteln spna, zvukov
spna , teplomr , regulovateln zdroj , zesilova ..
V da lch letech pak dti stav konstrukce podle svho zjmu. Pokroilej
konstrukti navtvuj Omega klub .
Hlavn npln je aplikace mikroprocesor
a jejich programovn. V tomto krouku
mohou samozejm stavt i jin nronj
konstrukce a experimentovat s modernmi soustkami . Druh polovina roku je
smovna tak k pprav dt na sout
v radioelektronice. lenov krouk vylepuj sv domc vrobky, osazuj je do
krabiek a zpracovvaj dokumentaci. Samostatn se pipravuj i na odborn test
Na mistrovstv R maj nae krouky
vdy zastoupen.
Obtnj je zskvat leny pro
krouky amatrskho vysln. Letos se
podailo zskat jednoho zjemce v krouku elektroniky a ti ikovn chlapce )
z krouku airsoftu. Pravideln prce
v krouku je doplnna ast v MR juni-
or v prci na VKV, kde soutme pod

)
a mlde se zjmem o technick disciplny: elektroniku , modelstv , potae , digitln fotografii a prodovdn aktivity.
Program je postaven tak , aby si dti mohly vybrat innost , kter je prv zajm.
Zaazujeme hry v ternu , ROB , geocaching. Zjemci o elektroniku stav jednoduch elektronick zazen podle svho
zjmu. Dobe splnn koly jsou nsledn zhodnoceny body do celotborov hry.
Fotodokumentaci poizuj nai fotografov , programtoi pak zveejuj veker
dn na tborovm webu .
znakami
OK1 OHK a OK1 RHK.

Z pbuznch technickch obor
v DDM nabzme i krouky programovn ,
tvorby webu, robotiky, potaov grafiky,
digitln fotografie , meteorologie ad .
Kdo jsou vedouc tchto krouJsou njak honorovni?
Jak poplatky vybrte od len
krouku ron?
k?
Vedoucmi krouk jsou vtinou intern pracovnci nebo extern pracovnci ,

nai odchovanci. Radioklub a mlad opertory vedu j , OK1 ZHV. Elektroniky Vla , OK11VZ, nkter programtory Petr,
OK1 PHX. Na vysln se podl dal le
nov radioklubu OK1 OHK, napklad Martin, OK1 FMS, Radim , OK1 MJT. Vechny
poplatky za zjmov tvary pedstavuj
asi 20 % celkovch pjm DDM. U naich odbornost to je 800 a 1000 K za
koln rok.
Elektrick
men
pro bakale
V DDM ovem pod i akce

oteven pro veejnost, jako je
nap . "Radioamatrsk kola" .
Co to obn, jsou jet njak
dal podobn akce a s jakm
ohlasem se setkvte?
Jak u vs probh vuka rdiovho provozu?

Kompletn osnova je zveejnna na
http://www. ba rak . czlstrankylradiok/ub/
index.html. V n je uvedeno to, co nm
as ukzal jako funkn. Prbn a a
sem se osnova upravovala do dnen podoby.
Pravideln se astnme MR junior
na VKV a sname se o ast v kadm
zvod, ve kterm je dtsk kategorie
nebo je pro dti vyhlen. Slovo ,sname
se' je velice dleit , protoe do ivota
enatho radioamatra as od asu zashne nco , co se ned pedpovdat (napklad nvtva u pbuznch ... ). Radioamatrskmu provozu se v souasn
dob aktivn vnuje 5 dt . Dva kluky
vede v ter Vojta , OK1 ZHV, a ti zjemce z krouku airsoftu si vzal na starost
Martin , OK1 FMS, ve stedenm termnu .
Ob skupinky se pi pravidelnch schz
kch vnuj prci na VKV a KV psmech ,
digitlnmu provozu, seznamuj se s p
jmem satelitnch snmk a pipravuj se
na ast v zvodech. Vojta s opertory
Martinem a Jakubem vyslaj pod zna
kou OK1RHK ze stanovi na Novm
Hradci Krlov , Jedlov v Orlickch horch , v ppad patnho poas vyuij
i domc stanovit v DDM . Martin se
svmi opertory pak pod znakou
OK1 OHK vyslaj vtinou ze stanovit
na Chlumu u Hradce Krlov. Zjemce
o radioamatrsk provoz se sname pi
pravit ke zkoukm a zskn radioamatrsk licence.
Bl se przdniny a my u jsme
nkolikrt strun informovali
o tom, e pro dti podte letn
tbory s rad iotechnickm programem. Prosm o podrobnj
informace.
Tbory podme s malmi pestv
kami od roku 1996. V t dob jsme se zaali usazovat v Penzionu Kristna v Jedlov v Orlickch horch . Pobyt dt je
zamen na vysln, elektroniku a samozejm i na dal aktivity. astnme
se Polnho dne dtskho i dosplckho .
D se ci , e kdo jde kolem a chce vyslat, me vyslat. No a potom to jsou dal
programy (Tiscovky , SOTA, Moon Contest. .. ). Tbor v Jedlov se astn dti
NOV
KNIHY
Nejsme jedin, kdo organizuje radioamatrskou kolu . Ve o kurzu podanm

nam DDM a jeho radioklubem je na
http://www. ba rak. czlstrankylradiok/ublindex.html . Dal kurz pod radioklub
OK1 KTS. Informace na strnkch radioklubu OK1 KTS Sokolov, http://ok1kts.cz/
index .php, telefonick informace na sle
605 402 202
innost radioklubu se sname prezentovat i pi ad akc. Pravideln se
astnme Mezinrodnho setkn radioamatr v Holicch , kde pedstavujeme
stnek vnovan mldei. ast je i nae
ast na Bambirid , akci , na kter se
prez~ntuj neziskov organice pracujc
s dtmi a mlde , naposledy v loskm
roce v Rychnov nad Knnou . lenov
klubu se aktivn podlej i na pprav
a prbhu Mistrovstv Cesk republiky
dt a mldee v radioelektronice. V letonm roce sout probhla 18. -20. kvt
na prv u ns v Hradci . Soute se
astn krajsk tmy , kter si svou ast
vybojovaly postupem pes okresn a krajsk kola. Dky finann podpoe eskho
radioklubu a ady sponzor probhl ji 35.
ronk soute. V rmci przdninovch
akc DDM v prbhu kolnho roku pi
pravujeme i dlny pro pchoz dti , kde
sestavujeme jednoduch elektronick vrobky. Napklad blika s LED nebo nvrh
a stavba jednoduch svtilny s LED .
Jak se vm rsuje z pohledu
zkuench instruktor dal vvoj zjmovch innost dt
a mldee, zvlt pak v naem
oboru?
O pozitivn vvoj volnoasovch aktivit
dt nemm strach . Stle vce rodi
a dt starho kolnho vku si uvdomu
j , e celoivotn vzdlvn je pro uplatnn lovka nutn vc . Ano , nkdy to
bol a moc. O ns radioamatry a elektroniky se troku bojm . N konek je pro
vtinu obyvatel ukryt do dlen provon
nch kalafunou nebo na kopce , kde se
sname navzat co nejvce QSO . A pi
jdeme na to , jak se zviditelnit, bude vyhrno. Bohuel jsem zatm nic globlnho
a fungujcho vdy nevymyslel. Teba pomohou teni .
V kadm ppad zveme dti a mlde do naeho DDM , kontakty jsou na 2.
stran oblky tohoto PE-AR .
Dkuji
Pipravil
za rozhovor.
Petr Havli, OK1PFM.
-'44 06/2012 )
Bohumil Brtnk
Brtnk, 8.: Elektrick men pro

bakale. Vydalo nakladatelstv
BEN - technick literatura v roce
2011, 172 stran A4, obj. .121328.
V pti kapitolch je popsna zkladn
problematika micch pstroj a zkladnch
metod men s nimi. Je t poukzno i na
chyby men a na jejich odstrann.
Nejprve jsou uvedeny ve dvou kapitolch
zkladn elektromechanick mic soustavy : magnetoelektrick a elektrodynamick
a je popsno jejich vyuit pro men odpor ,
kapacit, induknost vlastnch i vzjemnch
a vkonu. Krom metod vchylkovch jsou
popsny i metody mstkov vetn transformtorovch poloautomatickch mstk a zkladn metody rezonann.
Vychzejce z nedostatk elektromechanickch pstroj jsou ve tet kapitole popsny principy micch zesilova , umoujcch konstrukci elektronickch micch
pstroj , pedevm stdavch voltmetr .
Dle je popsn princip analogovch osciloa men s nimi .

Dal kapitola je zamena na slicov
mic pstroje. Nejprve je popsn princip
tae , z nho vychz pevodnk s dvoj integrac , kter v integrovan form pedstavuje
jdro vtiny slicovch multimetr. Dle je
uveden princip funkce slicovho osciloskopu , rozebrna fze sbru dat a zobrazen
dat , fze pepotu dat je ilustrovna vpotem mezivrcholov hodnoty a spektra signlu , co umon slicov men spektra .
Na zvr je uveden princip innosti slico
vch mi kapacity a induknosti. Naznaeny jsou i principy men vkonu a prce .
Na zvr jsou uvedeny dal uvan
analogov slicov pevodnky a pevodnky
neelektrickch veliin . Konen je ukzno
i msto signlovch procesor v micch
skop
pstrojch .
Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrku

v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00
Praha 10, tel. 274 820 211, 274 818 412, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba pro SR: Anima, anima@anima.sk,
www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR}, 040 01 Koice, tel.ltax (055) 6011262.
drift je nejve 0,75 [JVfDC. Tet novinkou je ISL28408 uren pro prmys
lov a pstrojov aplikace. Pi napjen jednm zdrojem (3 a 40 V) m
polovinu spoteby ISL28417 a vstup
rail-to-rail , piem vstupn signl
me bt a 0,5 V pod potencilem zporn napjec sbrnice. Ofset je maximln 230 f.JV, um 15,8 nVNHz.
SVTOZO
Nekonc pbh
asovae 555
Je tomu ji pes tyicet let , ~ co firma Signetics uvedla na trh legendrn

integrovan obvod 555 , kter umonil
po doplnn nkolika rezistory a kondenztorem jednodue vytvet levn
a pesn monostabiln a astabiln klopn obvody. Obvody 555 nepat do historie , je o n zjem a jsou dodnes
vyrbny a uvny v hrakch i pr
myslovch aplikacch Svd o tom i
to , e firma Diod es lncorporated
(www.diodes.com) rozila sv portfolio linernch integrovanch obvod
prv o ekvivalentn asovae -NE555 uren pro teplotn rozsah Oa
+ 70 oc, SA555 pro -40 a +85 oc
a NA555 pro -40 a +1 05 oc Diodes
Inc. je vyrb v pouzde S0-8. Pi odbru 50 000 ks je cena O, 075 USD/1 ks.
tveice pesnch operanch

zesilova s nzkm umem
a malou spotebou
Firma lntersil Corporation (www.
intersi/.com) doplnila svou adu ty
nsobnch operanch zesilova
o nov typy s velkou pesnost , malm teplotnm driftem vstupnho klidovho proudu , ppadn napov
nesymetrie, a vylepenmi umovmi parametry. Vhodou je tak irok
rozsah napjecho napt od 4,5 V
(ISL28407/28417), ppadn ji od 3 V
(ISL28408) do 40 V. Teplotn drift
vstupnho klidovho proudu ISL28407
mezi -40 a +85 oc je 0,3 pAfDC , vstupn nap ov nesymetrie je nejve
90 f.JV s driftem 0,8 f.JV/C. K dalm
pednostem tohoto typu pat mal
spoteba jednoho zesilovae - maximln 290 [JA, ka psma 1 MHz
a mal umov napt 13 nV/.VHz pi
1kHz. Typ ISL28417 je uren primrn pro pevodnky signlu senzor ,
pesn regultory napt , oddlovac
zesilovae v pstrojch, u kterch je
mezi prioritami mal um, kter je
8 nV/.VHz pi 1 kHz i mal spoteba
530 f.JA I tento typ m mal vstupn
napov ofset 70 f.JV a jeho teplotn
Piezoelektrick bzuk
s velmi nzkm profilem
Firma Mu rat a (www.murata.eu)
k pednm vrobcm elektronickch soustek vyuvajcch keramick materily, jako jsou nap. kondenztory, rezontory, piezobzuky,
aktory a reproduktow K novinkm
v tto oblasti pat dva nov SMD piezoelektrick bzuky produkujc tn
s kmitotem 2,4 kHz roziujc stvajc adu PKLCS. PKLCS1212E2400R1 jsou ureny pro blou techniku , pe
nosn pstroje, PKLCS1212E24AO-R1
pro prmyslov a automobiln aplikace. Nov prvky maj akustick tlak
75 dB, kter je o 5 dB vy ne u stvajcch 2kHz soustek s touto funkc od Muraty. K buzen lze ut nap .
klasick astabiln multivibrtory s amplitudou vstupnho pravohlho signlu od 1,5 do 12,5 V Protoe vka
pouzdra (12 x 12 mm) in jen 3 mm,
jsou zvlt vhodn pro miniaturn
elektronick pstroje. Rozsah pracovnch teplot je u prmyslovho typu
-40 a +85 oc, u bzuk pro spoteb
n elektroniku -20 a +80 C. Soust
ky jsou vhodn pro natavovac pjen.
pat
.,"
Senzor okolnho osvtlen

a piblen
Integrovan kombinovan senzor
s citlivost odpovdajc lidskmu oku a infraerven senzor pi
blen, s kterm pichz firma Maxim
(www.maxim-ic.com) prodluuje dobu
ivota napjec baterie, zkracuje dobu
potebnou pro nvrh penosnch aplikac, u kterch jsou prioritou minimln rozmry. Typickm pkladem jsou
chytr telefony, kde je dleit zjistit
piblen tve telefonujcho a vypnout
funkci dotykovho displeje. Pedpokl
d se i pouit v prmyslu . MAX44000
obsahuje na svm ipu vytvoenm firmou vyvinutou technologi na bzi
BiCMOS ti optick senzory, dva AI
pevodnky, budi extern infradiody
a obvody digitlnho zpracovn signl. Ruen okolnmi zdroji je obvodov
omezeno. Jsou-li ve funkci oba senzory, je spoteba 10 jen 7 [JA, samotn
senzor osvtlen vyaduje 5 [JA Napjec napt je 1, 7 a 3,6 V MAX44000
je nabzen v 6pinovm pouzde
UTDFN-Opto-EP s rozmry 2 x 2 x
x 0,6 mm , pracovat me pi teplotch
-40 a +105 C.
osvtlen
Mikrokontrolr s integrovanm
adiem displeje
Texas lnstruments (www.ti.com)
na trh kombinaci levnho 16bitovho mikrokontrolru s malou spotebou zaloenho na jde RISC
procesoru MSP430 a kontrolru ty
mstnho 12segmentovho displeje
LCD. Na ipu AFE4110 je dle 16 kB
pamti ROM a 512 B RAM , nbojov
pumpa , pesn referenn zdroj , osciltor 32kHz , dva asovae a dal
ochrann a 1/0 obvody. Nov obvod,
kter nepotebuje extern krystal , lze
napjet ze zdroje o napt 1,1 a 1,55 V,
tedy jedinho 1,SV lnku , je uren
nap. pro digitln teplomry, termostaty, pedometry. Cena ipu s rozmry
2,7 x 1,1 mm je pi odbru 1000 ks
0,80 USD. Nvrhi maj ku pomoci
demonstran modul pro teplomr.
JH
pin
AFE411 0 DEMO PEN REVA
-@ij 06/2012 )
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Modifikace
pro
vyslae
smykovou
magnetickou
antnu
(Pokraovn)
Rezistor R 13 v emitoru T 4 uruje

proud koncovho stupn , s uvedenmi soustkami asi 17 mA Rezistorem
protk souet proud tranzistor T2,
T3 . Obvod pracuje s pomrn malou
vstupn impedanc. Sondu osciloskopu 1:1O meme pmo pipojit na kolekor T3 .
Kolektor vstupnho tranzistoru T3 je
napjen pes tlumivku 22 IJH. Jeji induknost nen kritick a me bt i vt
, nap . 100 IJH. Uvedench 22 IJH p
sob svoj indukn reaktanc (2nfL) proti
kapacitn reaktanci (1/(2nfC)) kondenztor C13 a C16 a lehce zmenuje
jejich vslednou efektivn kapacitu (reaktanci) , v tomato ppad o piblin
5 %. Kapacitu kondenztor C13 , C16
je teba urit tak, aby byla antna v paraleln rezonanci . Zmte induknost
rmu a spotejte potebnou kapacitu.
Protoe jsou kondenztory v srii, bude
kapacita kadho dvojnsobek kapacity vypoten Pipojme vhodn jakostn kondenztory paraleln k rmov cvce spolu s kapacitnm trimrem
nebo ladicm kondenztorem o co nejvt kapacit (500 pF) . Zkuste proladit. Pokud jste zvolili kapacitu kondenztor sprvn , uke digitln midlo
Obr. 19.
Smykov
pipojen na TP3 nebo indiktor sly n za tepla. Lze tak pout rm z plaspole pobl antny bhem proladn matovch trubek , ktermi bude protaen
ximum mimo krajn polohu . Sprvnou katlust vodi nebo kabel s opletem. Pravpacitu kadho kondenztoru bude pravdpodobn by bylo mon tmto zp
dpodobn teba poskldat paralelnm
sobem pout i antnn koaxiln kabel
azenm kondenztor s men kapaRG58- zapojme jeho o plet. V prakticcitou. Po doladn nahradme kapacitn
km oven byl pouit rozznut hlitrimr pevnm kondenztorem odpovdankov rfek kola 0622/13 s kapacitnm
jc hodnoty Je-li kapacita pipojench
dliem tvoenm sloenmi kondenkondenztor pli velk a potebujeme
ztory s kapacitou 32 nF (C 13) a 44 nF
ji lehce zmenit, lze msto jej vmny pi
(C16).
pojit paraleln k cvce tlumivku o vt
Men prmr vodie zvt trochu
induknosti, nap . 220 IJH. Zrove se
induknost , take posta pro rezonanci
sn i initel jakosti Q rezonannho obmen kapacita. Pouijte kondenztovodu , take mon odpadne nutnost zary s kvalitnm dielektrikem jako je mi ca ,
pojit tlumic rezistor R18 (obr. 18, 20).
sklo , porceln , teflon nebo NPO. B
Pokud netvo smykov antna don keramick kondenztory jsou ztrstaten velkou zt , tj ne n naladna
tov , ale ztrty mohou bt prv tak
nebo je pli zatlumena malm odpovelk , ko lik potebujeme k nastaven
rem R18 , zane se vf nosn signl pi
sprvnho initele jakosti Q rezonan
pln modulaci harmonickm signlem
nho obvodu antny. Je-li kondenztor
na hornm a dolnm okraji zploovat
pli zrtov, naladte sice maximum
(obr. 21). R18 je pli mal nebo antamplitudy, ale bude ni. Tlumivka
na nen naladn. Zvtenm R18 se
22 IJH me bt nahrazena tlumivkou
zvt odpor antny v rezonanci, zros induknost 100 IJH nebo vt. V zave se z psmo . Pi extrmn zkm
pojen vyslae lze pout vtinu tranpsmu bude zvuk z pijmae zatlumezistor pro mal signly.
n V takovm ppad zante velikm
Aby bylo mon pout i slab zdroR18 a paralelnm azenm rezistor
je signlu , je zeslen audiosignlu pozmenujte vsledn odpor, dokud nemrn velk. Rezistor R1 v emitoru tranbude prbh modulovanho napt
zistoru T 4 toto zeslen nepmo uruje .
sprvn. Proud v rmov cvce a konJe dostaten mal na to , aby byl ji sigdenztorech C 13, C 16 bude Qkrt vt
nl zkreslen. Pracuje-li vysla se signe proud pivdn do antny. Napt
nlem z audiovstupu potae , zvte
na cvce antny bude dvakrt vt ne
te odpor R1 tak, aby bylo mon mt
pivdn , protoe C 13 a C 16 tvo d
hlasitost na potai tm naplno. Nali 1:2.
pt nf signlu na vstupu PC je pak a
Piblen ruky k tto antn nezp
0,7 V Pro nastaven modulace lze s vsob vrazn rozladn , take kapacitn
hodou pout freeware programy pro
trimr me bt namontovn pmo mezi
generovn nf sinusovho signlu . Nakonce rmov antny a ve finle jemn
stavme kmitoet 1 kHz , rove audiodoladn. Sonda osciloskopu smyko
vstupu blzko maxima a zkontrolujeme
vou antnu bhem men lehce rozlanelimitovan prbh signlu na kolekd, ale po doladn trimrem nabude
toru T3 .
amplituda opt maxima.
Pizpsobovac obvod antny lze
Pevzato s laskavm svolenm autora
vestavt do standardn plastov krabi
z techlib .com
VP
ky. Uchycen trubkovho rmu me
(Pokraovn pt)
bt trochu problm . Pomohlo nalisov-
antna
Obr. 21.
Omezen
modulovanho
vf signlu pi
peten
koncovho
stupn
a sprvn
Obr. 20. ka psma B rezonann
ho obvodu antny s vlivem R1 8
prbh
(dole)
-@ij 06/2012 )
Mikrokontrolry PIC (54)

Rozhran 12 c
SCL (Serial Clock) pen hodinov signl.

Oba tyto signly jsou obousmrn (kterkoliv pipojen zazen me na sbrnici vyslat i z n pijmat) a jsou typu "oteven kolektor" (rove H zajiuj pull-up rezistory
pipojen k obma vodim- viz obr. 74).
Maximln dlka vodi SDA a SCL a maximln poet pipojench zazen je dn nejvt ppustnou kapacitou 400 pF. (Pozn .:
Maximln poet pipojench zazen je rovn uren adresovou kapacitou . Pi pouit
?bitovch adres nen mon na sbrnici pi
pojit vce ne 128 zazen. Problm me
navc nastat v ppad , e bychom chtli na
sbrnici pipojit integrovan obvody stejnho typu , kter obvykle neumouj mnit vce
ne ti bity adresy, nebo obvody, kter maj
stejn nebo pekrvajc se rozsahy nastavitelnch adres.)
V klidovm stavu (tj . neprobh-li penos
dat) jsou oba vodie SDA i SCL v rovni H,
piny SDA a SCL vech pipojench zazen
proto mus b1 ve stavu vysok impedance .
V prbhu penosu plat , e se sm mnit
rove na vodii SDA pouze v ppad , e je
hodinov signl SCL v rovni L. Vjimkou
jsou podmnky START a STOP, kter se
pouvaj k zahjen komunikace a k ukonen penosu (viz obr. 75). Podmnka START
je definovna jako zmna rovn signlu SDA
z H doL (tj. spdov hrana), je-li SCL= H.
Podmnka STOP je definovna jako nb
n hrana signlu SDA v okamiku, kdy je
hodinov signl v rovni H.
Obvod , kter chce na sbrnici nastavit
rove L, jednodue pivede rove Lna p
slun pin SDA nebo SCL. Chce-li vak obvod na sbrnici nastavit rove H, pivede
dan pin do stavu vysok impedance (u mikrokontrolru bychom tohoto stavu doshli
nastavenm danho pinu jako vstupu). Tmto zpsobem je zajitno, e v ppad , kdy
by vyslalo na sbrnici vce obvod , nedojde
Modul synchronnho sriovho portu

(SSP), kterm jsou vybaveny nkter mi krokontrolry PIC (nap. PIC16F88 a mnoh
dal), me pracovat ve dvou reimech:
SPl (Serial Peripherallnterface)
a 12 c (lnter-lntegrated Circuit).
S rozhranm SPl jsme se podrobn seznmili v pedchozch nkolika dlech tohoto
serilu. Ve srovnn s SPl je sbrnice 12 c
podstatn propracovanj a samotn modul
SSP ani hardwarov nepodporuje vechny
dostupn pracovn mdy. Jak jsme si ji ek
li , na sbrnici SPl mohou bt pipojeny dva
nebo vce obvod , z nich vdy jeden mus
b1 typu master a ostatn mus pracovat v reimu slave. V ppad vce obvod slave je
adresace eena samostatnmi signly SS
(slave select). 12c je na rozdl od SPl sbrni
c typu multimaster, na sbrnici tedy me
b1 pipojeno vce zazen pracujcch v reimu master. Zrove se me role pipoje
nho obvodu mnit , take me jednou pracovat v reimu slave a podruh iniciovat
penos jako master. Z tohoto dvodu je u 12 C
specifikovn zpsob pstupu vce obvod
master na sbrnici , ani by nastala kolize
nebo pokozen dat (tzv. arbitrace , tj. procedura zajiujc , e bude sbrnice zena vdy
pouze jedinm obvodem master). Sbrnice
m rovn vestavn mechanismus adresovn pipojench zazen. Kad obvod na
sbrnici 12c je identifikovn vlastn adresou
o dlce 7 nebo 1O bit. Obvod master na zatku penosu specifikuje vyslnm pslu
n adresy, s jakm obvodem slave chce prv komunikovat. Zkladn koncepce sbrnice
12c je uvedena na obr. 74.
Sbrnice 12c umouje sriovou komunikaci prostednictvm pouhch dvou vodi- SDA a SCL. Datov vodi SDA (Serial
Data) slou k penosu dat , zatmco vodi
Voe
Re
SDA
SCL
SDA
SCL
SDA
SCl
SDA
SCL
Master/Siave
....
Master/Siave
ke kolizi rovn La H. Je-li navc dan vvod

ve stavu vysok impedance, me obvod sledovat, zda se na danm vodii opravdu objevila rove H. Takto lze detekovat , zda se
nepokou zahjit penos dal obvod pracujc v reimu master (arbitrace - viz dle)
nebo tento mechanismus umouje obvodu
slave zpomalit penos tm, e podr po uri
tou dobu signl SCL v rovn La zabrn tak
obvodu master v penosu dalho bitu.
Obvod master tedy zahj penos zm
nou rovn signlu SDA z H do L, zatmco
SCL zstv v rovni H (podmnka START) .
Nsleduje zmna rovn signlu SCL z H
do L. Pot me vyslajc obvod nastavit
poadovanou rove na pinu SDA . Po jist
minimln dob , kter je dna kmitotem hodinovho signlu (t > 4,7 ~s pi fc = 100 kHz,
t > 1 ,3 ~s pi fc = 400 kHz) , nastav obvod
master pin SCL do stavu vysok impedance
a ek , dokud se na vodii SCL neobjev rove H. Zpodn je dno RC konstantou pull-up rezistoru a parazitn kapacitance sbrni
ce a dle me bt zpsobeno obvodem
slave , kter zmrn dr nzkou rove na
SCL, aby zpomalil penos . Po dosaen rovn H na vodii SCL obvod master opt vyk
jistou minimln dobu (t > 4 ~s pi fc =
= 100 kHz , t > 0,6 ~s pi fc = 400 kHz) a pot
opt nastav na pinu SCL rove L, m
me zat penos dalho bitu .
Jak ji jsme si ekli , 12c je sbrnic typu
multimaster, me na n b1 tedy pipojeno vce
obvod typu master. Kad obvod master
monitoruje sbrnici , detekuje podmnky
START a STOP a iniciuje penos pouze v p
pad , e je sbrnice v klidovm stavu (tj. prv neprobh aktivn penos , kter byl zahjen jinm obvodem master). Me se ovem
stt , e dva obvody master zahj penos
piblin ve stejnm ase (viz obr. 76) . V takovm ppad se uplatn proces zvan arbitrace, kter vyuv metodu s detekc kolize.
Kad obvod master neustle porovnv vyslan bity se skutenm stavem linky SDA .
Kolizi lze detekovat v ppad , e obvod vysl na SDA rove H (tj. nastav pin SDA do
stavu vysok impedance) , ale detekuje na lince SDA rove L. Takov situace zna , e
na sbrnici vysl jet dal zazen. Obvod , kter na lince SDA zjist rove L, zatmco sm vysl rove H, mus vysln
okamit ukonit , vykat na podmnku STOP
druhho vyslajcho obvodu a pot se me
pokusit o opakovan odesln cel zprvy.
Kolize je vtinou detekovna bhem vysl-
Master/Siave
Master 1 detekuje kolizi
~ ~a~r~a~~~~ _ _ _ _ _
Obr. 74. Zpsob pfipojenf obvod na sbrnici 12c. Napjecf naptf V00
bv typicky 5 V nebo 3,3 V, jin naptf jsou vak rovnt matn. Doporuen velikosti odpor pro pu/1-up rezistory Rp: 4, 7 kQ pro fc < 100kHz,
2,2 kQpro fc =100kHz a 1 kQpro fc =400kHz
-- ~
-- ~,
,-
SDA
SCL I'
r">:
'I
SDA
:;- - -~ --
\...._____J
data
- -
~:
.. :
Master 2
SCL
L_ .:_ _j
Podmlnka
START
Podm nka
START
Mohou se
Mohou se
mnit
mn it
data
na SDA
data
na SDA
Podmnka
STOP
Obr. 75. Pfenos po sbrnici 12 c zafn spdovou hranou na SDA

zatfmco SCL =H (podmfnka START). Data na SDA se mohou mnit
pouze pfi SCL =L. S nbtnou hranou na SCL a po celou dobu, kdy je
SCL =H, musf bt na SDA platn data, kter se nemnf. Podmfnka
STOP, kter oznauje konec pfenosu, je definovna jako nbtn hrana
signlu SDA v okamtiku, kdy je hodinov signl SCL v rovni H
Obr. 76. Na sbrnici Pc me nastat situace, kdy dva

obvody master iniciuj penos piblin ve stejn
okamik. V takovm ppad nastane na vodii SDA
typicky bhem vysln nkolika prvnch bit kolize, kdy
jeden z obvod master detekuje na lince SDA rove L,
zatmco sm vysl rove H, co zna, e na sbrnici
vysl jet jin zazen master. Prvn obvod, kter
kolizi detekuje, mus okamit ukonit vysln
-6Jij 06/2012 )
n nkolika prvnch bit , kdy obvod specifikuje adresu zazen slave . Pokud by se dva
obvody master snaily komunikovat se stejnm obvodem slave (tj. adresa by byla stejn) , me bt kolize detekovna a pi pe
nosu samotnch dat. V krajnm ppad , kdy
by nkolik obvod master zapisovalo souas
n stejn data do obvodu slave se stejnou
adresou , nemus bt kolize vbec detekovna . Arbitrace nastv velmi zdka , ale jej
podpora je nutnou podmnkou pro sprvnou
funkci sbrnice v reimu multimaster. Ne
vechny obvody vyuvajc sbrnice 12c vak
arbitraci podporuj . V takovm ppad je typicky mon pout pouze jeden obvod master.
Kad zazen pipojen na sbrnici 12c
je identifikovno vlastn adresou o dlce 7
nebo 1O bit . Je-li detekovna podmnka
START, vechny obvody porovnaj vlastn
adresu s adresou vyslanou na sbrnici. V p
pad shody mus obvod potvrdit pijet adresy bitem ACK (acknowledge). Dal komuni-
kace ji probh s tmto obvodem . Na obrzcch 77 a 79 je znzornn formt penosu

dat na rovni linkov vrstvy pi pouit ?bitov adresy. Obrzek 77 uvd formt penosu
pi zpisu dat do zazen slave, na obr. 78
te obvod master data ze zazen slave a na
obr. 79 je uveden kombinovan formt , kdy
obvod master me po opakovn podmnky
START zmnit smr penosu dat nebo adresu zazen slave, se kterm chce komunikovat, ani by byl penos ukonen . Z obrzk je
patrn , e penos vdy zan podmnkou
START (S) , kter je nsledovna sedmibitovou adresou zazen slave . Osm bit R/W
vyslan rovn obvodem master indikuje, zda
chce obvod master data do zazen slave zapisovat (R/W = L, viz obr. 77) nebo z nj data
st (R/W = H, viz obr. 78) . Devt bitACK
(acknowledge- viz obr. 80) je bitem potvrzovacm . Zazen slave potvrzuje pijet adresy rovn Lna SDA .
Formt penosu v ppad zpisu do zazen slave je uveden na obr. 77 . Po potvrn bajt dat + bity ACK
Podmnka
=O
Adresa slave
START
Vysll master
Potvrzen
adresy
Vysil slave
Podmnka
STOP
Data
(zpis)
Potvrzeni (ACK)
nebo nepotvrzenl (AC'R)
Potvrzeni
dat
poslednho bajtu dat
Obr 77. Formt pfenosu po sbrnici Pc v pfpad zpisu dat do obvodu stave
p poutitf ?bitov adresy
n bajt dat+ bity ACK
Podmlnka
=1
Adresa slave
START
Podmnka
Data
(teni)
Potvrzeni
adresy
STOP
Master indikuje
Potvrzeni
nepotvrzenlm (ACK)
dat
ukoneni
Vysfl: slave
Vysl master
prljmu
Obr 78. Formt pfenosu po sbrnici t2 C v pffpad te nf dat z obvodu stave

p poutitf ?bitov adresy
START Adresa Ctenl/

slave zp1s
START Adresa Ctenl/

slave zpis
Data
Vysl slave
Vysll master
V zvislosti na bitu
STOP
Data
(opako11an)
RiW
Obr. 79. Kombinovan formt penosu p poutitf ?bitov adresy s opakovanm generovnfm podmfnky START (Sr) . Tfmto zpsobem mte obvod master zmnit smr penosu dat
nebo vybrat jin zaffzenf stave, anit by pferuil penos podmfnkou STOP
Data generovan
vyslaem
r-l
~ ;
r - - - - \ r - - - - \ r --
: \f-L--A----A-1 I
Data generovan
Nepotvrzeno pfijlmaem
pfijimaem
HodinovY signl (SCL)

generovan obvodem
master
Y\.___________J
~otvrzeno pfiFma?
~--~
t
LSJ
Hodinov)' impuls
proACK
Obr. 80. Generovn{ potvrzovacfho bitu ACK pjfmaem (v zvislosti na hodnot bitu RJW
mte bt pjfmaemjak obvod stave, tak i obvod master)
I
!1
Podmlnka
START
A9
AB RJW IAcKI A7 As As A4 A3 A2 A1 Ao IAcKI

1
1
1
1
1
1
1
1
Adresa slave
Vysl master
Vysll slave
=O
(zpis)
Potvrzeni
adresy (1)
Adresa slave
Potvrzen
adresy (2)
Vt pringl
(Pokraovn{ pt)
Obr 81 . Formt penosu p poutit 10bitov adresy
zen adresy probh zpis dat vdy po osmi

bitech (penos zan nejvznamnjm bitem- MSB) , kter mus bt potvrzeny obvodem slave rovn Lna lince SDA (devt bit
ACK). Nen-li pjem dat obvodem slave potvrzen (tj. ACK = H, tento stav se rovn
oznauje jako ACK nebo NACK) nebo pokud si obvod master nepeje do obvodu slave zapisovat dn dal data , je penos
ukonen podmnkou STOP (P).
V ppad ten dat ze zazen slave je
formt penosu obdobn (viz obr. 78) . Obvod
master mus po podmnce START opt nejprve specifikovat adresu zazen slave a pot
indikuje poadavek na ten nastavenm bitu
R/W (R/W = H). Po potvrzen adresy obvodem slave se mn role jednotlivch obvod.
Z obvodu slave se stv vysla a z obvodu
master pijma , kter nyn potvrzuje pijat
data bitem ACK (tj . rovn Lna SDA) . Podmnka STOP je pak opt generovna obvodem master, kter pedtm indikuje obvodu
slave konec penosu nepotvrzenm pjmu
(bitem ACK , tj . rovn Hna SDA) .
Obvod master me namsto podmnky
STOP generovat opakovanou podmnku
START (Sr- repeated START) . Po tto podmnce mus opt specifikovat adresu obvodu slave a indikovat bitem R/W, zda chce ze
zazen slave st nebo do nj zapisovat (viz
obr. 79) . Tmto zpsobem me zazen
master zmnit smr penosu dat nebo vybrat
jin zazen slave , ani by peruilo penos
a uvolnilo sbrnici dalmu obvodu master.
Na obr. 81 je uveden formt penosu pi
pouit 1Obitov adresy. Protoe probh pe
nos po sbrnici 12c vdy po osmi bitech , je
nutn adresu v tomto ppad penst nadvakrt. Prvn bajt m tvar: 1111 O A9 A8 R/W,
kde A9 a A8 jsou dva nejvznamnj bity
adresy, zatmco druh bajt obsahuje osm
nejmn vznam nich bit adresy. Komunikace po sbrnici I C je pi pouit 1Obitov
adresy o nco komplikovanj a me nastat nkolik scn. Obvod master vdy
nejprve vysl prvn st adresy ve tvaru
1111 O A9 A8 R/W. Aby vak mohl master
vyslat v dalm bajtu zbvajcch osm bit adresy, mus bt bitR/W =O (zpis) . Vechny
obvody slave nejprve porovnaj prvn st
adresy. V tto fzi se me stt, e je shoda
vych dvou bit adresy detekovna u vce
zazen slave a prvn potvrzovac bit je generovn vce obvody. Vybran obvody slave
pot porovnaj s vlastn adresou i druhou st
vyslan adresy a obvod , kter detekuje shodu , generuje druh potvrzovac bit ACK.
Chce-li obvod master data do zazen slave
zapisovat , smr penosu dat se nemn
(R/W = O) a master me rovnou pokrao
vat zpisem . Pi poadavku ten vak mus
obvod master vyslat opakovanou podmnku
START (Sr) a pot znovu prvn st adresy
( 1111 O A9 A8 R/W) nyn s nastavenm bitem R/W (R/W = 1). Obvod master me samozejm rovn nejprve zapsat nkolik bajt
dat do zazen slave a pot vyslat poadavek na ten , piem nemn-li se adresa
zazen slave , je mon vdy vyslat pouze
prvn bajt adresy. Zazen master me
v prbhu penosu t zmnit adresu obvodu slave, pak je ovem nutn po opakovan
podmnce START odeslat oba adresov
bajty, piem v prvnm bajtu mus bt opt
R/W =O . V prbhu jedinho penosu je dokonce mon kombinovat jak 1Obitov , tak
i ?bitov adresy (oba typy zazen vyuvajc ?bitovou nebo 1Obitovou adresu mohou bt
pipojeny na stejnou sbrnici) .
-@ij 06/2012 )
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Tab. 1. Pravdivostn tabu/'ka rel
Signaliztor
(ne)zapnutch svetiel
Svetl Motor Dvere
o
o
o
Signaliztor si njde uplatnenie

v starch typoch automobilov, ktor nemaj tto funkciu u od vrobcu .
Zrove oproti ostatnm kontrukcim poskytuje monost' asovo oneskori signalizciu po natartovan
a sledovat' stav dver automobilu.
vod
Zapojenie som navrhol z dovodu
obasnho zabdania zapnutia a vypnutia svetiel pred alebo po jazde ,
a kee starie typy automobilov nemal i funkciu signalizcie. Tak som
zapojenie hl'adal na internete. Hl'adanie skonilo tm , e som naiel kontrukcie len na zapnut alebo nezapnut svetl a alej nespali moju
poiadavku , aby bol sledovan aj
stav dver. Pretoe ke vypneme motor a svetl nezhasneme, neznamen
to hned', e sme ich zabudli zhasn.
o
o
1 (signal.
nezap. svetiel)
o
o
o
o
1
1
o
o
o
1
1 (signal.
zap. svetiel)
1
1
o
o
Logick as moe by navrhnut

aj pomocou logickch integrovanch
obvodov, ale pouitm rel sa zapojenie nielen zjednodu , ale odpad aj
ich napjanie.
Obvod je napjan napatm 12 V,
ktor sa nachdza v automobile, ie ,
nie je potrebn napatie upravovat'.
Cel obvod je k napjaniu pripojen
a v tedy, ke je aspo jedno z troch
rel zapnut. V opanom prpade obvod neodober iaden prd.
asovac obvod m za lohu oneskori zvukov signalizciu nezapnutch svetiel z toho dovodu , aby sa
nm ihned' po natartovan neozval
signalizan tn (nema li by sme as ,
kedy zasvieti svetl bez upozornenia). Vel'kos oneskorenia menme
zmenou hodnot RC lnku tvorenho
rezistorem R3 a kondenztorem C 1.
Pouitm hodnot uvedench v schme je nastaven as 8 seknd. Zkladem asovacieho obvodu je 10 555
Popis zapojenia
Zapojenie signaliztora , schma
ktorho je na obr. 1, sa d rozdeli do
troch ast: logick as , asovac
obvod a tnov genertor.
Logick as obvodu tvoria tri
elektromagnetick rel K1 a K3,
ktor s zapojen podl'a pravdivostnej tabul'ky tab. 1. Logick jednotky
v nej predstavuj zapnut svetl, natartovan motor a otvoren dvere
automobilu.
(101 ), ktor je zapojen ako asova

s oneskorenm (time delay). Tranzistory T1 a T2 s pouit preto, aby
v dobe, ke sa na bze T1 nenachdza kladn impulz, bol C1 vybit.
Tnov genertor tvoria dva aso
vae 555 , kde l'av (102) je zapojen
ako astabiln multivibrtor a vytvra
takt, ktorm je spnan prav astabiln multivibrtor (103), v ktorom je vytvran vlastn tn. Kmitoet tnovch impulzov doladme pomocou
trimra P1. Na vstup som pripojil
elektromagnetick elektroakustick
meni SP1.
Kontrukcia a oivenie
Signaliztor je skontruovan z vvodovch siastok na dvoch doskch s jednostrannmi plonmi spojmi (obr. 2, obr. 3). Na doske SNZS-A
(102 x 43 mm) sa nachdza logick
as signaliztora a asova, na doske SNZS-B (62 x 43 mm) je tnov
genertor. Dosky prepojme pomocou troch vodiov.
Na doske s SNZS-B sa nachdza
jedna prepojka , ktor je mon zhotovit' z odtipnutho vvodu rezistora.
Pri spjkovan siastok dvame
pozor, aby sme nezamenili polaritu
elektrolytickch kondenztorov, did
a tranzistorov . Ak sprvne osadme
vetky siastky , obvod pracuje na
prv zapojenie.
Nakoniec zapojme vodie do svorkovnice. Do pozcie 1 zapojme prvod zo spnaa svetiel, pozciu 2 zapjame na zapal'ovanie alebo in
S-1
1N4148
S-2
..,.
o
1N4148
"'
0::
><:
o
~
1N4148
102
103
OU
OU
555
555
GND
GND
C4
C6
10n
S-4
t-
"RES
"RES
47n
Q-----,
o~
-Md 06/2012 )
10n
Obr. 1.
Schma
zapojenia
signa!iztora
(ne)zapnutch
svetiel
Obr. 2. Dosky SNZS-A a SNZS-B s plonmi spojmi signa/iztora (ne)zapnutch svetiel (mer 1 : 1)
(1)
~e>a
I D!ID210
1
N
OID31JD
"' D!ID410
...,. OID51JD
D!C:JO
D6
E9
E9
Obr. 3. Rozmiestnenie
siastok
na doskch signaliztora (ne)zapnutch svetiel
miesto, kde s a po natartovan i objav 12 V, pozciu 3 na dvern spna ,

ktor sa vyuva aj na rozsvietenie
svetla v interiri auta pri otvoren
dver. Nakoniec pozciu 4 pripojme
na kostru (zporn pl batrie).
Pri zapjan dvame pozor, aby
iaden vodi ani konektor neostal nezaizolovan . Prpadn skrat by mohol
pokodit' zariadenie , alebo sp6sobit'
in kodu na automobile.
Fotografie zhotovenej vzorky zariadenia je na obr. 4.
Zoznam
R1 , R2,
R4 , R7
R3
R5
R6
P1
C1 , C3
C2 , C4, C6
C5
01 a 07
T1, T2
T3
101 a 103
K1 a K3
SP1
siastok
1O kQ, miniatrny
360 kQ, miniatrny
120 kQ, miniatrny
100 kQ, miniatrny
100 kQ, trimer
1O f.JFI16 V, radilny
1O nF, keramick
47 nF, keramick
1N4148
BC337
BC327
NE555
signlov rel G5V-2
( 12 V, 2x prep. kontakt)
elektroakustick meni
svorkovnica tvorplov
(2x ARK2500R-A-2P ,
2x ARK2500F-A-2P)
Obr. 4. Signaliztor (ne)zapnutch svetiel
Jednoduch tester
tranzistor
Literatra
[1] Hjek, J.: 2x asova 555 . BEN
Praha, 1998.
[2] Malina, V.: Poznvame elektroniku 111. KOPP esk Budjovice, 2003.
Vladimr Tlach
zistor, vyjmeme z objmky referenn

PNP tranzistor T1 a nahradme ho
U tranzistor " vytench " z rz

nch starch pstroj je vhodn ov
ovat, e jsou v podku , abychom pi
jejich pouit v novch zazench pe
deli problmm pi oivovn.
Schma zapojen jednoduchho
testeru malovkonovch bipolrnch
tranzistor PNP i NPN , kter umouje nejen zkontrolovat stav tranzistor (dobr/patn) , ale t ovit
sprvnost zapojen jejich vvod , je
na obr. 5.
Tester je zapojen jako multivibrtor s doplkovmi tranzistory PNP
(T1) a NPN (T2). Oba tranzistory jsou
zasunuty ve vhodnch objmkch .
Ped menm jsou do objmek
zasazeny dobr referenn tranzistory. Kdy chceme testovat PNP tran-
( Praktick ele.ktronika
-fjiij 06/2012 )
Rl
220
E
Jl
l.sv
181
r~;v
R2
3k9
Cl
RS
470
100n
PNP
~18
100n
R4
C2
2k7
K
8T~
83
Tl, S V
J2
R7
220
SLUCHTKA
Obr. 5. Schma zapojen

jednoduchho testeru tranzistor
testovanm. Podobn , kdy chceme

testovat NPN tranzistor, zasuneme
ho do objmky msto referennho
NPN tranzistoru T2.
Pokud jsou oba tranzistory T1 i T2
dobr, multivibrtor kmit na frekvenci asi 500 Hz. Kmitn sledujeme ve
sluchtkch s malm odporem (o velikosti maximln nkolika destek
ohm) , kter jsou pipojena do zsuvky K1 (JACK 3,5 mm).
Aby multivibrtor kmital jen s dobrmi, a nikoliv s "nakopnutmi" tranzistory, je zeslen v uzaven smy
ce kladn zptn vazby nastaveno
jen o nco mlo vt ne 1. Je toho
dosaeno tm , e dky zpornm zpt
nm vazbm zavdnm emitorovmi rezistory R1 a R7 zesiluje napo
v kad z tranzistor asi 2x (celkov
zeslen je tedy 4), zatmco vazebn
obvody mezi tranzistory (zejmna d
li s R2 a R4) zeslabuj signlov
napt asi 3x.
Multivibrtor je navren tak , aby
pi nesprvnm zasunut tranzistoru
do nesprvn objmky nebylo mon
tranzistor zniit - napjec napt testeru (4,5 V) je ni ne prrazn napt pechodu bze-emitor a proudy
tekouc do jednotlivch kontakt objmek pro tranzistory jsou omezen na
nkolik mA
V pvodnm prameni z USA jsou
jako referenn pouity tamn tranzistory 2N3906 (PNP) a 2N3904 (NPN) ;
v naich podmnkch zvolme b
nj tranzistory- PNP typu KF517,
BC557A apod. a NPN typu KF508 ,
BC547A apod .
Jako objmky pro T1 a T2 pouijeme st objmek urench pro 10
v pouzdrech Dll. Vhodn jsou objmky s pti kontakty piazenmi v poad K, B, E, K , B , abychom mohli
snadno pipojovat testovan tranzistory s rznm poadm vvod (evropsk tranzistory v pouzdru T092
maj vtinou poad vvod K, B, E,
zatmco japonsk maj asto poad
E, K, B).
Kondenztory C1 a C2 by mly
bt fliov se stabiln kapacitou .
Tester je napjen naptm 4 ,5 V

ze t tukovch nebo mikrotukovch
alkalickch lnk zapojench do srie. Nen nutn vypna napjen, napjec obvod se peru odpojenm
sluchtek od testeru.
Soustky testeru pipjme na

malou desku s univerzlnmi plonmi spoji, kterou pak spolu s drkem
napjecch lnk vestavme do vhodn plastov krabiky.
MM
QST, leden 2012
AM pijma
s lambda-diodou
Popisovan pijma je pmozesi
lujc s jednm ladnm obvodem a je
uren pro pjem stanic AM v psmu
stednch vln (SV) .
Na rozdl od bnch audion se
k odtlumen ladnho obvodu nevyuv kladn zptn vazba v obvodu
detekn elektronky nebo tranzistoru ,
ale ladn obvod je odtlumovn zpornm odporem paraleln k nmu
pipojen lambda-diody. Protoe se
takov diody bn nevyskytuj , je
lambda-dioda vytvoena z tranzistor P-JFET a N-JFET.
V Nmecku se tento pijma prodv jako stavebnice pro radioamatry , kte se chtj seznmit s n
ktermi mn bnmi obvodovmi
eenmi.
Schma zapojen pijmae je na

obr. 6. Ladn obvod , kterm je uro
vn pijman kmitoet , je tvoen varikapem 01 , oddlovacm kondenztorem C6 a cvkou L4 .
Varikap 01 je typu BB112 (tzv.
AM varikap), msto nj lze pout varikap TESLA KB 113. Pochopiteln je
mon varikap nahradit otonm kondenztorem - styroflexovm nebo lpe vzduchovm . Ladic napt je na
varikap pivdno pes oddlovac
rezistor R3 z bce ladicho potenciometru R1. Rezistorem R2 je urov
no minimln ladic napt. Na potenL2 lOuH
ciometr R1 se pivd pes filtran

tlumivky L 1 a L3 pmo napjec napt +9 V z baterie B1 , proto nen naladn kmitoet nijak stabiln.
Oddlovac kondenztor C6 mus bt jakostn- sldov nebo keramick z materilu NPO.
Cvka L4 je navinuta na feritov
antnn tyce o prmru 8 a dlce
140 mm a m induknost 400 (370
a 420) IJH. V pvodnm prameni popisovan L4 m 75 zvit vf lanka
20x 0,05 mm navinutch na plastov
trubce nasunut na tyce.
U neznm feritov tyky je nejlep navinout cvku s deseti zvity
a zmit jej induknost L(10) Poet
zvit N cvky L4 pak ur1me podle
vztahu:
N = 1O -.J (L4/L( 1o))

Pokud nechceme pijmat vf signl feritovou antnou , navineme L4
na bnou kostiku s feritovm jdrem. Je nutn, aby L4 mla dobr
initel jakosti Q (alespo 100).
Pes pizpsobovac kondenztor
C15 a svorku J1 lze k ladnmu obvodu pipojit vnj drtovou antnu .
Vf signl z ladnho obvodu je
zpracovvn integrovanm AM pij
maem TA7642 (101 ). Tento 10 je
ekvivalentem obvodu ZN414 , kter
byl vyvinut okolo roku 1970 a dnes se
ji nevyrb.
Obvod TA7642 v pouzdru T092
se temi vvody je irokopsmov zesilova , kter m v kmitotovm psmu SV (piblin 0,5 a 1,6 MHz) zisk
okolo 60 dB. Aby zesilova mohl
zpracovvat i siln vstupn signly,
m automatick zen zisku (AGC)
v rozmez asi 30 dB. Na vstupu zesilovae je AM demodultor. Vstupn
odpor zesilovae je typicky 3 MQ,
take vstup obvodu TA7642 me bt
pipojen pmo na iv konec ladn
ho obvodu. Obvod se vyznauje malm napjecm naptm (1 ,3 a 1,6 V)
a nepatrnm napjecm proudem
(max. 0,3 mA). Ped lety to byl velmi
populrn obvod , se kterm se stav
ly velmi jednoduch AM pijmae
J2~
L3 lOuH
C3
C4
.70u/l6
4u7 / 3 i
NAPJEN~Bl+
9V
J3
Rll
RB
lk
R9
C9
lOOf
pijmae
Rl O
lOk / LOG
s lambda-diodou
-(d;j 06/2012 )
T2
Obr. 7. Schma
vnitnho
zapojen obvodu TA7642, resp. ZN414
s pekvapiv dobrmi vlastnostmi.

Schma vnitnho zapojen obvodu
TA7642 je pro zajmavost uvedeno
na obr. 7.
Obvod TA7642 (101) je zapojen
podle doporuen vrobce. Pes pracovn rezistor R8 je na 101 pivdno
napjec napt asi 1,6 V stabilizovan zelenou diodou LED D2 a blokovan kondenztorem C14. Na vstupu 3 101 vytv vstupn proud 101
tekouc rezistorem R8 ti sloky signlu - stejnosmrnou, nzkofrekven
n a vysokofrekvenn.
Vf sloka se svd do zem blokovacm kondenztorem C9.
Ss sloka mrn sle pijman
ho vf signlu se vyuv jako dic
napt AGC a pes oddlovac rezistor R9 se vede na vstup 101. R9 bohuel zmenuje vstupn odpor pij
mac sti s 101 na 100 kn, je to
vak jet pijateln.
Nf sloka signlu se z vstupu 3
101 vede pes oddlovac kondenztor C 1O a potenciometr R 1O pro ovldn hlasitosti do nf zesilovae.
V nf zesilovai je pouit znm
obvod LM386 (102) v zapojen podle
doporuen vrobce. Rezistorem R11
je nastaveno napov zeslen 102
asi 100. Pi napjecm napt 9 V dodv 102 do reproduktoru o impedanci 8 Q vkon a 0,5 W.
Na celm pijmai je nejzajmavj obvod s lambda-diodou, kter je
pipojena paraleln ke vstupnmu ladnmu obvodu a me ho odtlumovat. Lambda-dioda je dvojpl tvoe
n doplkovmi tranzistory N-JFET
2N381 9 (T1) a P-JFET 2N5461 (T2).
Voltamprov charakteristika tohoto
dvojplu m st prbhu ve tvaru
velkho eckho psmena A (lambda), tj. v uritm seku vykazuje zporn dynamick odpor. Prv tmto
zpornm odporem je odtlumovn
ladn obvod. Vzrstajcm odtlumovnm se zvtuje citlivost pij
mae a zvyuje se jeho selektivita
(zuuje se ka psma propustnosti
ladnho obvodu). Velikost dynamickho zpornho odporu a tm i mra
odtlumen zvis na pracovnm bodu
lambda-diody, kter se nastavuje potenciometrem R5. Pi pli velkm
10
odtlumen se ladn obvod rozkmit

a vstupn st pijmae pak pracuje
jako osciltor. Osciltor fungujc na
tomto principu byl ji popsn v aso
pise Konstrukn elektronika 6/2003
na str. 2, v uvedenm lnku je vyobrazena i voltamprov charakteristika
lambda-diody sloen z doplkovch
tranzistor JFET.
Pijma je napjen naptm 9 V
z destikov baterie, kter je filtrovno adou LC lnk se soustkami
L1 a L3 a C1 a C4. Odebran proud
me bt podle hlasitosti reprodukce
a nkolik destek mA Vzhledem ke
znanmu napjecmu proudu a tak
s ohledem na stabilitu ladicho napt
pro varikap D1 je vhodnj napjet
pijma naptm 9 V ze stabilizovanho sovho zdroje.
V praktickm provozu se popisovan pijma chov podobn jako
bn zptnovazebn audion, pouze
msto "sly" kladn zptn vazby ovldme potenciometrem R5 velikost
zpornho odporu lambda-diody.
Stavbu pijmae lze doporuit
jen tm amatrm, kte jsou schopni
si obstarat obtnji dostupn polovodiov soustky, jako jsou BB112,
2N3819, 2N5461 a TA7642.
MM
K1 je zsuvka USB, kter je spojena kabelem se zsuvkou USB v hlavnm spotebii. Napjec napt 5 V
se z kontakt 1 a 4 K1 vede na vstup
polovodiovho rel (SSR = Solid
State Relay) 101. Sepnutm triakem
v SSR se pak podrun spotebi
(pipojen ke svorkovnici K2) pipoju
je k sti (pipojen ke svorkovnici K3).
Spotebi je jitn pojistkou F1.
F1 a SSR se dimenzuj podle pouitho spotebie. Ptomnost napt
5 V na K1 je indikovna diodou LED
D1. Dal soustky R1, R2, C1 a C2
jsou odruovac.
Popisovan obvod je zkonstruovn na mal desce s plonmi spoji.
Deska je vestavna do plastov sk
ky, kter m na zadn stn sovou
vidlici a na pedn stn sovou zsuvku pro podrun spotebi. Zsuvka USB je na boku skky.
MM
FUNKAMATEUR, 612008
Mic
vf
zesilova
Slab vf signl men osciloskopem nebo taem apod. meme

zeslit irokopsmovm vf zesilovaem, jeho schma zapojen je na
obr. 9. Zesilova pedstavuje doporuen zapojen mikrovlnnho integrovanho obvodu ERA6 (101 ). D1
chrn 101 pi peplovn napjecho napt. Zesilova m ku psma
50 kHz a 1,5 GHz, zisk 10 a 12 dB,
umov slo 6,5 dB, vstupn a vstupn impedanci 50 na napjec napt 12 V/25 mA
Zesilova je vestavn do plechov
stnc skky s BNC vidlic (K1) a zsuvkou (K2) a s napjecm kablkem
zakonenm bannky.
MM
FUNKAMATEUR, 1012008
......................................................
.
..
Dl
C3:
NAPJEN
___
+12V
,.___
FUNKAMATEUR, 812008
2n2T
ZEM
Spna
napjen
ovldan USB
Rl
Kl
Schma zapojen spnae so

vho napjecho napt podrunho
spotebie, kter je ovldn napjecm naptm 5 V z konektoru USB
hlavnho spotebie, je na obr. 8.
K2
100
V STUP
50 !1
VSTUP
50 !1
C2
~Ln
Obr. 9. Schma vf micho
~
zesilovae
R2 22
Rl
4k7
Kl
K4
C2
Cl
10n
10n
spnae
( Praktick elektronika -@;J 06/2012 )
napjen ovldanho USB
Pijma
pro signly
meteorologickch satelit
NOAA ve formtu HRPT
(High Resolution Picture Transmission)
Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
Ji nkolik destek let NOAA (National Oceanographic and Atmospheric Administration) vysl do vesmru satelity, jejich hlavnm
kolem je monitorovat zemsk povrch ze vzdlenosti zhruba 81 O
a 870 km a jejich obn doba je piblin 100 minut. Drha satelitu
je heliosynchronn, take nad danm mstem obh kad den
v piblin stejnou dobu, kdy je tato st Zem osvtlena Sluncem. Tyto satelity vyslaj v relnm ase snmky analogov pomoc APT (Automatic Picture Transmission) v psmu 137 MHz, velikost pixelu obrazu je 4x 4 km. V minulch ltech byla v PE
uveejnna cel ada stavebnch nvod, kter popisovaly konstrukce konvertor, pijma a dekodr pro star analogov
systm APT (Analog Picture Transmission). Pro radioamatry byla
vhodou jednoduch monost zazen sestavit a analogov data
snadno demodulovat - nap. pomoc zvukov karty a programu
JVComm32 (http://www.jvcomm.de/index_e.html) nebo WXtoiMG
(http://www.wxtoimg.com/). Tak nen nutn sledovat drhu satelitu a smrovat antnu.
Aktivn pracujc satelity NOAA a jejich pracovn kmitoty
NOAA15
ANO 1702,5 MHz
HRPT:
APT:
ANO 137,62 MHz
NOAA16
HRPT:
ANO 1698,0 MHz
NE
Mimo provoz
APT:
NOAA17
HRPT:
ANO 1698,0 MHz
APT:
ANO 137,50 MHz
NOAA18
ANO 1707,0 MHz
HRPT:
ANO 137,9125 MHz
APT:
NOAA19
HRPT:
ANO 1698,0 MHz
APT:
ANO 137,1 MHz
Zdroj: www.oso.noaa.gov/poesstatus/
Satelity NOAA jsou vak vybaveny ji od roku 1978 (TIROS-N) i vkonnjm zazenm, kter nm
vydv snmky zemskho povrchu
s podstatn vym rozlienm (velikost pixelu je 1,1 km). Snmky jsou
vyslny tak v relnm ase, avak
na kmitotu 1700 MHz digitlnm systmem HRPT (High Resolution Picture Transmission). Penos je digitln,
rychlost 665 ,4 kbitls a pouv se
modulace PSK (fzov modulace
68 .. Digital split phase , phase
modulated). Satelity NOAA snmaj
data radiometrem AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer) a zaznamenvaj 5 spektrlnch
kanl. Bhem peletu je snmn ps
Zem irok asi 3000 km.
DEMODULATOR
PSK
COAX CABLE
1698 - 1707MHz
Obr. 1. Blokov schma RX137 HRPT
-f!jij 06/2012 )
Pro HRPT je nutn sloitj pij

mac systm a bhem peletu je pote
ba smrovat antnu pmo na satelit.
Avak radioamati si vdy dokou
poradit a mohl jsem sledovat velmi
jednoduch smrovac systm - Yagi
antna uchycena na stativu a nate
na do piblinho smru v azimutu
a elevaci , kterou dil osobn pota
s prediknm programem. To je vak
krajn een , daleko innj je pout rottor, kter smruje antnu za
satelitem po dobu peletu na horizontu naeho stanovit.
Pijma
pro pjem
signl HRPT
Pijma je navren pro pjem digitlnch signl ze satelit NOAA,

kter obhaj Zemi na polrnch drhch a vyslaj na kmitotech 1698
a 1707 MHz. Meme tak pijmat
HRPT (CHRPT) signly z nskho
satelitu Feng Yung 1C.
Samotn pijma vak je jen
st pijmacho kompletu (viz blokov schma na obr. 1 ). Ped vstup
pijmae zaazujeme sestavu: parabolick antna 90 a 150 cm (nebo
Yagi antna se roubovicovm provedenm prvk a pravotoivou kruhovou
polarizac) , ozaova , nzkoumov
pedzesilova , rottor a konvertor
pro pevod z psma z 1700 MHz na
137 MHz. Antnu umstme na stanovit, kter nen kryt stromy nebo
budovami, mus mt pm vhled na
pedpokldanou drhu peletu satelitu.
Za pijma je zaazen dekodr digitlnch signl (napklad Rob Albas
http://www.alblas .demon. nllwsatlindex. html) a osobn pota stednho
vkonu , opaten vhodnm programovm vybavenm . Jeliko pjem
HRPT signl je "hobby" mnoha radioamatr ve vech vysplch zemch
svta, naleznete jejich konstrukce
a hlavn popisy pestr kly variant
na internetu. My se budeme zabvat
pouze stavbou pijmae pro psmo
137 MHz.
11
me
Jak nstroje a soustky budepotebovat pro stavbu HRPT pij
Popis vstupn
mae.
Pedpokldm ,
e stavbou pij
mae se nebudou zabvat pln zatenci, kte zpas s kvalitou pjen
a nemaj ve sv dln patin mic
pstroje. Konstrukce vak byla navrena tak, abychom se co nejvce vyhnuli SMD soustkm, kter vyaduj osazovn s lupou v ruce a jistou
zkuenost navc. Pouit soustky
jsou v mnoha ppadech vyseparovan z elektronickho odpadu na sbr
nm dvoe , kde kon mnohdy svj
velmi krtk ivotn cyklus ada elektronickch pstroj , pestoe jsou
jet pln funkn. Konstrukce uveejnn v asopise PE-AR by mly
hlavn slouit k inspiraci pro vlastn
"bastlen" a vst ns hravm zp
sobem k sebevzdlvn v oboru.
Jednotliv konstrukn uzly jsou proto
sestaveny tak, aby bylo mon s nimi
experimentovat pi oivovn a nastavovn .
A nyn k pstrojm: neobejdeme
se bez osciloskopu a vf genertoru
s rozsahem do 150 MHz (lpe rozmtanm genertorem) , mie kmitotu a multimetru , ke ktermu si vyrobme jednoduchou vf sondu pro
orientan men. Deska s plonmi
spoji je navrena tak , aby vechny
konstrukn detaily mly vstup na
konektory , kter usnadn manipulaci
pi oivovn a umstn do vhodn
skky.
Popis
innosti pij mae
Pijmme psmo kmitot v rozsahu 1691 a 1707 MHz. Do ohniska

paraboly umstme antnu s pravotoivou kruhovou polarizac, spirlu se
temi zvity. Detaily jsou odvisl od
typu a velikosti parabolick antny
a jejho F/0 (pomru ohniskov vzdlenosti k jejmu prmru).
Na spirlovou antnu bezprosted
n navazuje nzkoumov pedzesilo
va pro psmo 1700 MHz, se zeslenm, kter je ureno velikost paraboly
a dlkou koaxilnho kabelu ke konvertoru. Pedpokldme, e koaxiln
kabel je vhodnho typu s co nejmenmi ztrtami v uvedenm kmitoto
vm psmu.
Dle navazuje konvertor, doporuuji konstrukci Radka , OK2XDX, kter umouje nastaven 256 diskrtnch kmitot v psmu 1700 MHz
a je vybavena teplotn stabilizac osciltoru pomoc PTC termistoru. Vstupn kmitoet konvertoru meme
nastavit tak , e pijman signl se
konvertuje na kmitoty v rozsahu 134
a 150 MHz, nebo je osciltor konvertoru dlkov pelaovn dicm signlem, vedenm z pijmae 137 MHz
po koaxilnm kabelu. Na vstupu
pak mme jedin diskrtn kmitoet,
napklad 137,5 MHz.
12
sti
Signl z konvertoru je piveden na

vstupn konektor (BNC nebo F) a na
kapacitn dli C2 , C3. Dli ve spojen sL 1 a L2 tvo vstupn psmovou propus , jej "hork" konec je
pipojen na T1 - dvoubzov tranzistor MOSFET bnho typu , nap
klad BF982. T1 zesl vstupn signl ,
kter dle prochz trojitm psmovm filtrem , tvoenm obvody L3 a
L5 se kou psma propustnosti asi
4 MHz. Kritick vazba mezi obvody
obou propust je nastavena kondenztory SMD C4 + C5 a C11 + C12,
C14 + C15. Rezistor R3 potlauje
sklon vstupnho zesilovae T1 ke kmitn. "Hork" konec obvodu L5 je pi
veden na mku dalho zesilovacho
stupn s tranzistorem T2 MOSFET,
jeho neladn vstup je piveden
pes oddlovac kondenztor C22 na
vvod 1 symetrickho smovae
s integrovanm obvodem IC3 NE612.
Jeho vvod 2 je uzemnn pes kondenztor C24. Colpittsv osciltor
s tranzistorem T 4 pracuje na sted
nm kmitotu 174 ,2 MHz (nebo alternativn na kmitotu 100,8 MHz).
Vzorek oscilanho signlu je pes
kapacitn dli C26, C27 piveden na
vstup 6 smovae IC3. Pivedeme-li
na vstup pijmae signl o kmitotu
137,5 MHz, za smovaem IC3 obdrme kmitoet 36 ,7 MHz. Vstup
smovae je symetricky navzn na
mf filtr FS1 SAW (Surface Acoustic
Wave - filtr s povrchovou akustickou
vlnou) 36,7 MHz.
Dostaten innost HRPT pijma
e je urena do znan mry kvalitou
filtru v mezifrekvenn sti pijma
e. Filtr mus vyhovovat teoretickmu
pedpokladu , e psmo propustnosti
je rovn tynsobku penosov rychlosti slicovch dat. V naem ppad
pro HRPT to je 4x 666 kHz= 2,66 MHz.
Jestlie je filtr pli zk, signl
bude oezan , zatmco filtr, kter je
pli irok, bude mt za nsledek
zmenen pomru signl/um a zv
anci na interferenci se silnmi blzkmi signly z nedoucch zdroj .
Zvolme-li mezifrekvenn kmitoet 1O, 7 MHz, protoe se v tto oblasti nabz dostatek soustek , zvlt ladnch obvod ze standardnch
FM pijma, nezskme dostaten
irok psmo propustnosti. Plat, e
ka psma mezifrekvence se rovn
25 % zvolenho kmitotu , take pouze splnme podmnku bez rezervy
Vhodnjm filtrem se jev SAW
na kmitotu televizn mezifrekvence
36 ,7 MHz. Filtr m ku psma propustnosti 4,5 MHz (-6 dB). Pravda,
filtr je ir, ne by bylo optimum pro
HRPT, avak jeho charakteristika (p
kr nstupn a sestupn hrana) je
vhodn . Na kmitotu 1700 MHz se
projevuje Dopplerv posuv (frequency
shift during the course of the satellite
-t!Jij 06 / 2012 )
pas s}, bhem peletu je v rozsahu asi

100 kHz. Z toho pohledu se volba
mezifrekvennho kmitotu 36 MHz
a filtru SAW tak jev jako mimod
n astn shoda.
Vstup SAW filtru FS1 vhodn
pivedeme na symetrick vstupy (televiznho) integrovanho obvodu IC4
MC1350P (nebo ekvivalent NTE746).
Vstup obvodu je zaten transformtorem TR1, jeho vstup je na ladn do
rezonance na kmitoet SAW filtru
36,7 MHz. Na sekundrn vinut navazuje symetrick smova MIX1, kter je dleitou soust demodultoru . Ped demodultorem je odebrn
vzorek, jeho amplituda je zeslena
tranzistorem T7 , a je zaveden na jednoduch zapojen obvodu AGC (Automatic Gain Control) s tranzistory
T1 O a T11 , jeho vstup je piveden
na vvod 5 IC4. To nm umon nastavit stl rozkmit amplitudy zeslenho signlu pro dal zpracovn
v demodultoru.
PSK demodultor
Demodultor je sestaven z fzovho zvsu (PLL) z diskrtnch soustek , naptm zenho osciltoru
(VCO), kruhovho smovae a zesilovae "diagramu oka".
Zkladnm prvkem demodultoru
byl zvolen kruhov smova TESLA
QN75601. Dal st je VCO, jeho
stedn kmitoet je 36,7 MHz. Tranzistor T8 osciltoru je ve znmm zapojen, ladn obvod osciltoru je tvoen L7 a varikapy D8 a D9. Tranzistor
T9 impedann pizpsob vstupn signl VCO vstupu smovae
MIX1 .
Zptnovazebn smyka PLL je tvoena operanmi zesilovai IC12A a
IC12D. Vstupn signl smovae
prochz pes rezistor R26 na IC12B,
na jeho neinvertujc vstup je pipo
jen i zptnovazebn filtr PLL, jeho
asov konstanta je urena rezistory
R27, R28 a kondenztory C56 a C57.
Smyku PLL lze jemn doladit potenciometrem P2 na stav "a se zavs" na stedn kmitoet. Dopplerv
posuv je bhem peletu v rozsahu
40 kHz , jeho kompenzaci zvld
smyka PLL.
Pro kontrolu nastaven PLL me
me na vvod EYE OUT zapojit osciloskop a sledovat charakteristick obrazec ("diagram oko"}, kter vykresl
demodulovan signl. Meme tak
pipojit ruikov indiktor vyladn.
Dal zpracovn
demodulovanho HRPT signlu
Zeslen datovho HRPT signlu
tak oznaovanho jako "diagram oka" , protoe na osciloskopu se
jev podobn jako dv oi) v obvodu
IC8 lze nastavit trimrem P3. Po pr
chodu dolnofrekvenn propust pi(asto
Obr. 2.
Schma
zapojen
pijmae
IC7
""
.. 5vReecee~
tt_~' T"'.
es
......
JPO[~
. ''"'
I5I~
LM78~n
Ta Ia
i
I"
.,
TL4
"'
''"'
chz datov signl na vstup kompartoru IC11 s obvodem LM311. Zde

je demodulovan analogov signl
peveden na rove TTL (5 V). Obvod IC13 pak jen zesl TTL signl,
kter je z pijmae vyveden na improvizovan pepna JP6 , kde lze
zvolit HRPT OUT (NORM) a tak jeho
inverzi HRPT OUT (INVERTED).
Z vstupu pijmae pak zavedeme
TIL NORM signl do Rob Alblas HRPT
dekodru , jeho popis a praktickou
aplikaci nalezneme na strnkch
http //www.alb las.demon.nl/wsatlindex.html.
Pijma me pracovat na jedinm vstupnm kmitotu, kdy zvolme variantu s dlkov pelaovanm
osciltorem konvertoru 1700 MHz.
Colpittsv osciltor s tranzistorem T4
pracuje na stednm kmitotu 137,5 +
+ 36,7 = 174,2 MHz (nebo alternativn 137,5- 36,7 = 100,8 MHz). Vzorek
signlu je piveden pes oddlovac
emitorov sledova s tranzistorem T5
na vstup PLL obvodu IC5 MC145170D,
jeho pracovn reim je uren zptno
vazebnm filtrem s R57 a R59 a C84
03
04
G~ ;
T7
BF2.,A
~""'"""'
1
v ...."
EYEG.'JN
r!l
1
"'
1 ~
L5PII
LSP10
HRPTOUT (NORM)
HRPI' OUT (INVE""D)
L-------------4-----~
l.SPUll.SP>2
1
-(d;J 06/2012 )
EYEo.tr(ANAL.OO)
13
LCD1X16
LCD1
VLED+
VOD
~ CTRST
Obr. 3.
Schma
zapojen
displeje
15
LCD DISPLAY
~vss
Panel
r H-H-H-H-H-H-+-+-h
..-NP'l'<tlllUlf'-.I()(J)!=!::~~~1~
JP1
a C85. Pracovn kmitoet PLL je nastaven datovou sekvenc z procesoru

IC6 AT89C2051 tlatky Up-Down
nebo z programu WXtoiMG pes komunikan kanl USB s IC9 FT232RL
z PC (pro star modely pota je
vyveden i port RS-232). Program
WXtoiMG spolupracuje s pijmaem
tak , e nastav bezprostedn ped
vchodem satelitu nad obzor obvod
PLL pijmae na pracovn kmitoet,

kter vyplv z kmitotovho plnu
osciltor pijmac soupravy. Autor
programu WXtoiMG Craig Andersen
(Abstract Technologies from Auckland ,
New Zealand) do nj implementoval
funkci , kter v prbhu peletu satelitu
neustle po jemnch krocch dolau
je osciltor a tak precizn kompenzuje
Dopplerv jev. Referenn signl do
PLL obvodu je piveden z vvodu 4

IC6. Rozsah peladn pijmae ve
variant s konvertorem 1700 MHz
s jednm diskrtnm kmitotem je
134 a 150 M Hz.
Pijma je alternativn opaten
jednodkovm estnctiznakovm
displejem LCD s obvodem CM161 O.
Pokud displej LCD vypustme, me
me sledovat zmny nastaven pij
mae v osobnm potai , v programu
WXtoiMG nebo testovacm programu.
Pijma napjme z "klasickho
transformtorovho" adaptru AC/DC
230 V/15 V. Vstup napjen v pijma
i je na konektor N1 . V pijmai jsou
pouity 3 stabiliztory napt IC1
LM7812, IC2 LM78L08 , IC? LM7805
a invertor IC10 8 V/-8 V s obvodem
ICL7660. Obvody jsou zapojeny podle aplikanch list . Pekroen provoznch stav hldaj 2 tavn pojistky.
F1 je urena pro ochranu cesty napjen konvertoru a pedzesilovae a F2
je zaazena za vstupn konektor napjen.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji pijmae - strana spoj
14
-t-Jd 06/2012 )
Obr. 5. Deska s plonmi spoj pijmae- strana soustek
Konstrukce
pijmae
Jak bylo uvedeno v vodu, pe

vn vtina soustek je klasickho proveden (vvodov proveden),
aby byla umonna stavba i seniorm, kte ji prci s obvody SMD
z rznch dvod odmtaj. Jen obvody IC5 a IC9 jsou SMD, protoe se
v klasickch pouzdrech nevyrbj.
Prci zahjme osazenm tchto obvod. Nen teba se obvat, deska je
opatena nepjivou maskou i v mstech mezi vvody obou IC , proto pjen probh celkem snadno. Dle doporuuji osazovat jednotliv funkn
celky postupn a vdy je ihned oivit
Postupn by mly za sebou nsledovat napjec zdroje, vstupn dl
pijmae s navzanm smovaem,
osciltorem, PLL a procesorem. V zapojen nejsou dn zludnosti, pokud budete pracovat pi osazovn
a pjen s dostatenou pozornost,
oiven bude snadn. Osazen integrovanch obvod do objmek nedo-
poruuji, pouze a jen u procesoru IC6

ano, z dvod ppadn inovace firmware. Nen nutn se obvat vadnch
soustek, snad jen pokud pochzej
ze sbrnho dvora elektronickho odpadu, je vhodn je na zkuebn desce
otestovat v doporuenm zapojen
od vrobce. Dleit je dkladn zapjen smovae MIX1, aby se spolehliv spojilo pouzdro smovae
s potencilem GND.
Sestaven a nastaven pijma
vestavjte do vhodn skky - j sm
ji tradin pouvm skky BOPLA
pro jejich estetick kvality a dobrou
opracovatelnost plastovch materil.
Provoz
pijmae
Provoz pijmae ve spojen s dekodrem , napklad Rob Albas (nov

varianta http://www. alblas. dem on. ni/
wsat/index.html nebo star varianta
http://www. al blas. demon. n 1/wsat/
hardware/hardware1. html), spov
v jeho propojen stnnm kabelem
-Md 06/2012 )
z vstupu HRPT OUT (NORM) pij

mae do vstupu HRPT dekodru. Jak
na to v detailech, si nastudujte na
http://www. alblas. dem on. nl/wsat/index. html. Signl z dekodru je pive
den do osobnho potae a vlastn
deifrovn digitlnch dat a jejich
pemna na HRPT obraz probh za
podpory programu HRPT Reader, kter
si lze ve zkuebn verzi sthnout zdarma. Autor programu David Taylor
z Edinburgu se thle problematice
vnuje dlouhodob a na jeho strnkch http://www. satsignal. eu/software
/hrpt htm naleznete cenn rady a zkuenosti.
Dleitm prvkem pijmac soupravy je antnn systm spojen s rottorem, kter ho nasmruje v azimutu
a elevaci na prv aktuln pel
tvajc satelit. Pokud mte pstup
ke strojnmu obrbn kov alespo
v t nejelementrnj podob, lze
antnu i rottor vyrobit v domcch
podmnkch. Na webu je dostatek inspirace, jak na to , zvlt u provoze-
15
Obr. 6.
vatel
antn pro radioamatrskou komunikaci EME. Pouvaj se nap. ve

dvojici rzn upraven "TV rottory",
kter znme z provozu satelitnch televiznch pijma. Rottor lze rovn postavit z dostaten vkonnch
krokovch motor apod. J , nemaje
pstup k obrbcm strojm, jsem si
byl nucen podit profesionln vyrbn rottor YAESU G-5500. Nebyl
lacin, ale pineslo mi to usnadnn
dalch navazujcch innost- to je
propojen antnnho systmu s programem v potai. Rottor YAESU
G-5500 je standardn a hojn pouvan model mezi radioamatry, a proto jsem nemusel eit konstrukci komunikanho modulu mezi nm a PC.
Internet "vyplav" dostaten mnostv amatrskch konstrukc, jen si
vybrat. Lze si tak koupit komunika
n modul pmo od vrobce, ovem
jeho cena se bl cen samotnho
rottoru. Stejn tak proveden detail
v okol antny je hojn publikovan
problematika. Naleznete jak programy pro vpoty parametr jednotli-
16
Rozmstn soustek
na desce
pijmae
vch prvk , tak samotn konstrukn

nvody. J jsem zvolil variantu Yagiho antny se roubovic a n zkoumovho pedzesilovae od znm
konstruktrsk znaky S53MV Matjaze
Vitmara, kter byl jednm z prvnch
konstruktr HRPT pijmae a jeho
stavebn nvod stle mnoz radioamati vyuvaj. Konvertor jsem
si vyrobil podle konstrukce Radka,
OK2XDX (PE 04/2003) a umstil ho
mimo antnu na mst chrnnm
ped povtrnostnmi vlivy.
Popis stavby
a nastaven pijmae
Pedchoz
publikovan konstrukce
byly navreny tak, aby se
daly nastavit jen s nejzkladnjm
vybavenm, a to multimetrem a trpli
vost pi nastavovn vf vstupnch obvod pomoc signl pichzejcch
na antnu pi peletu satelitu v nadhlavnku. Pijma HRPT137 vznikal
na zklad rznch pokus s fragpijma
-fd;J 06/2012 )
menty ji znmch zapojen a hledal

se kompromis mezi jednoduchost
a poadovanmi vlastnostmi, kladenmi na HRPT pijma. Jeho jednotliv sti jsou funkn ohranien
a lze je samostatn oivit. Blokov
schma zapojen pijmac soupravy
HRPT signl je uvedeno na obr. 1.
Tento lnek se zabv jen dl st
soupravy- pijmaem 137 MHz, na
jeho vstup pivedeme HRPT signl
z konvertoru a na vstup zapojme
dekodr.
Stavbu zahjme optickou kontrolou plonch spoj zkladn desky
a displeje.
Nedoporuuji osadit desku najednou vemi soustkami a pak se pokouet o oiven pijmae.
Naopak - sestavujeme postupn
jednotliv sti pijmae a zrove je
oivme. Nakonec pak zstane jen
celkov oiven, kter nein problmy,
protoe ji mme jistotu, e sprvn
funguj jednotliv sti pijmae.
(Pokraovn pt)
Nov typ hledac cvky VYBRALI JSME NA

(:}<) OBLKU
pro detektory kovu
Z.Jarchovsk,P.Soch
Uplynulo 130 let od vynlezu balannho detektoru kovu a stle

plat, e 60 % prce na detektoru pedstavuje vroba cvky a stejn
podl m cvka na vkonu pstroje. Sta si vimnout, e elektronika detektor se s postupem asu pli nemn, jen stoup vkon
vyslae a pijmae pouvaj pm zeslen se zavedenou fzovou detekc. Vvoj a inovace se vnuje pedevm cvkm.
Balann cvky detektor kov svou
podstatou funkce pat mezi zcela nevedn soustavy cvek. Vyslac cvka
vyzauje siln elektromagnetick rozptylov pole v du watt, a pitom se
do pijmac cvky indukuje jen zanedbateln zlomek vyslan energie.
m mn, tm lpe, jde o rozdl nejmn t d, a to prv dky tm
nulov vzjemn induknosti. Tu m
eme realizovat nkolika zpsoby.
Nastavit orientaci os cvek tak,

aby plochu pijmac cvky neprotnaly silory vyslanho pole, tzv. een
transversln. Nebo vyut symetrie,
ppadn asymetrie elektromagnetickho pole vyslac cvky a signl pij
mac cvky kompenzovat signlem
z cvky referenn. Tet nejastji pouvanou monost je vytvoen dvou
opan orientovanch elektromagnetickch pol, kter se navzjem kompenzuj v rovin pijmac cvky.
Galerie obrzk a patentovch pi
hlek a) a o) obsahuje jen zlomek
d)
k)
F!G.f
Fi~.;<
h)
45
eg
FIG.1.
m)
i)
e)
FIG.4.
llllustonom,..,..;r.g~filfdW~I""ICrm~~~d~prini"D'~~lol.l);~n!t~low~ledlomlolc~.
Th!:t <:1'-!Ms WO!O ~kld l.t~Of 11\an lili> lilinfr <lol<ll w.lhln :!>v P'lf'.<XI plOS<..t>l><l e.,' RulO
~S( I ) ofl'><! P3!~r!U Ro.lloo 1990
-MQ 06/2012 )
17
vybranch a dobe nzornch pkla

d . Prvn dva a) , b) ukazuj dobov
obrzky transversln polohy cvek,
detektory vhodn pro vysok a velk
pedmty . Z obr. b) jednoho z prvnch
patent poznme konfiguraci znmou jako "08"; v homogennm elektromagnetickm poli vyslac cvky jsou
umstn dv symetrick cvky a jejich signl se st v antisriovm zapojen. Stejnou konfiguraci pouil Bell
u prvnho zaznamenanho detektoru,
jen si ji zapomnl patentovat
Poloha cvek zobrazen v ppad
d) je klasick , bn nazvan 20 .
Pijmac cvka svou men st pi
jm intenzivn signl vyslan zevnit
vyslac cvky a vt st vn vyslac cvky pijm kompenzan signl
s opanou polaritou .
Konfiguraci cvek, podobnou podkov - e) , vyuil detektor nazvan
"Beachcomber" a toto oznaen se
vilo . Vyslac cvka prolamuje st
svho obvodu dovnit vyslac plochy,
tam vytv obrcen orientovan pole
a pijmac cvka zabr rovnovnou
polohu tak, aby do n indukovan signl byl nulov.
Na detailu pevzatm z patentov
pihlky f) uvidte trojici oslova
nch cvek. sla 22 a 30 oznauj
dv vyslac cvky orientovan polem
proti sob , pijmac cvka 34 je
umstna v prostoru , kde se oba vyslan signly kompenzuj; i to je monost, jak vytvoit nulovou vzjemnou
odboka
smyka . Jet o n
- kompenzan
bude e. Koplanrn variantu cvky meme realizovat
i v invertovan form i} , kdy pouijeme jen jednu vyslac cvku a kompenzan napt vytv antisriov
pijmac cvka.
Pkn pklad pokusu obejt patentu uvidte na pkladu j) - vytvoen
kompenzanho transformtoru z sti
cvek a k) -odvozen kompenzanho
signlu externm transformtorem.
Zbytek galerie I) a o) jsou ji jen
drobn hrtky se symetri. Umstn
ty malch vyvench cvek po obvodu vyslac cvky velk divy neud
l a symetrick cvky kompenzujc
signl ve dvojicch , to je jen opakovn Grahama Bella. Ostatn , velmi podobn patenty najdete asto .
Kdy se rozhldneme po uznvanch typech cvek detektor , tak se
prosadily jen dva , 20 a koncentrick
neboli koplanrn. Uznejte, e vymyslet nco novho, a neobchzet star
patenty, je dina .
Velmi m vak zaujalo schematick znzornn rozloen elektromagnetickho pole kruhov cvky - obr. 1.
Tak, jako konfigurace 20 vyuv ke
kompenzaci indukovanho signlu
rozdl polarity uvnit a vn vyslac
cvky, je mon " vypjit" si vytvoe
nm meandru na pijmac cvce elektromagnetick pole s opanou polaritou z druh strany obvodu vyslac
cvky . Skuten to jde, jen vsledky
nejsou dobr, protoe integrl Poyntingova vektoru pole cvky od nuly do
hodnoty polomru je roven integrlu
od hodnoty polomru do nekonena.
Vn cvky je daleko men hustota
energie. Kompenzan cvku pi pokusech nahradily kompenzan smy
ky, kter musely bt velk , a sestava
se tak stala nepouitelnou.
Ovem mylenka smyek zvtzi
la. Petoen smyka v blzkosti obvodu vyslac cvky dky nehomogenit rozloen pole naindukuje dostatek
energie ke kompenzaci signlu vnitn
pijmac cvky. Kdo m zlibu v integrlnm potu , me si matematickou rovnici z obr. 1 ovit Neobratn
vysvtleno - existuje polomr s hodnotou A, kter pl energii Poyntingova
vyvedena
induknost
Pro zpesten se podvejte na obrzek g) , pirtsk rentgenov fotografie planrn koaxiln cvky. Kdy si
konstrukti uvdomili sloitost a nestabilitu prostorovho umstn cvek,
sjednotili cvky z pkladu f) do jedn
roviny a vznikla tak cvka koplanrn.
Obvodov vyslac cvka a vnitn
kompenzan cvka ("bucking coil ")
v antisriovm zapojen , posledn
umstn v tsn blzkosti cvky pij
mac. Poet zvit kompenzan cvky je vybrn tak, aby se do pijmac
cvky transformovalo potebn kompenzan napt. Situace je zobrazena na schmatu h) . Protoe poet zvit na cvce mus bt cel slo , to je
pli hrub regulace kompenzanho
napt , je mezi vyslacmi cvkami
a)
Obr. 1. Prostorov rozloen intenzity

elektromagnetickho pole kruhov cvky
18
vektoru kruhov cvky a plat i pro

prostor s polomrem vtm , ne m
vyslac cvka . Take "hur", vznikl
nov tvar cvky poskytujc nulovou
induknost a dokonce dv monosti
v rovin- obr. 2a , 2b a tet een
vznikne vyuitm tetho rozmru prostoru - obr. 3.
Neuviteln, sta v ppad 2a
navinout pijmac cvku s obvodem
rovnm 2,4- a 2,6nsobku cvky vyslac , vytvoit smyky a doshneme
vyven. V ppad 2b potebujeme
3,2- a 3,3nsobek. Vsledn obrazec nebude ideln jako na obrzku ,
ze smyek se stanou deformovan
elipsy - viz obr. 6 , ale sestava je
funkn v irokm rozsahu velikosti
a potu vytvoench smyek.
Stnit vinut je mon tradin pro
kadou cvku zvl, ale lpe se osvd
ilo pokrt celou sestavu z obou stran
vrstvou plastov flie s naprenm
niklem nebo nstikem uhlkovm sprejem . (Mimochodem , plastov flie se
bn pouv v kvtinstv na leskl
obaly kytic a odpor vrstvy je v du
ohm . Pesto vyvenou soustavu cvek neovlivuje.)
Nhradn elektrick schma sestavy cvek s neutralizanmi smy
kami najdete na obr. 4. Pijmac cvka vytv charakteristick etzec
antisriov zapojench cvek, jejich
vsledn naindukovan signl je v p
pad absence vodivho nebo feromagnetickho pedmtu v prostoru
cvky nulov.
Obr. 3. Prostorov proveden cvky

s nulovou vzjemnou induknost
pijmac
cvky
petoen neutrazan smyky
b)
Obr. 2. Pklady planrnho proveden novch cvek s nulovou

vzjemnou induknost
-f!jij 06/2012 )
Obr. 4. Nhradn elektrick schma

nov cvky s nulovou vzjemnou
induknost a zapojen napjen
Nevhodou nov konfigurace je
men Q pijmac cvky dky jejmu
vtmu obvodu , tedy odporu, ale dle
pichzej sam klady. Sestava vynechv kompenzan cvku, kter by
svm polem mila proti vyslacmu,
aktivn oblast pedstavuje a devadest procent celkov plochy. Optimln vyrovnan klasick koncentrick
cvka vyuije jen dvacet pt procent
a stejn malou aktivn oblast m konfigurace 20 a "Beachcomber".
Konstrukce cvek s neutralizanmi
smykami nezn omezen velikost,
hmotnost vinut je etrn rozmstna
po obvodu, je tedy mon vytvoit
cvky pro velkoplon hledae, pr
choz detektory a zcela novou tdu
cvek pro prmyslov detektory kov.
Aplikace takovch cvek k impulsnm detektorm umon rozlien druhu
kovu i pro tyto detektory. Navc, pij
mac cvky s neutralizanmi smy
kami jsou pasivn, navzjem se neovlivuj, je jich proto mon umstit
na plochu vc a zskat tak signl s jinou
aperturou pro uren hloubky a velikosti nalezenho pedmtu.
Cvka s neutralizanmi smykami
zhotoven ve stejn velikosti jako komern koncentrick a pipojen ke
komernmu detektoru kov, vykazovala nesrovnateln lep citlivost, ale
vtzstv nebylo objektivn. Neznali
jsme poet zvit pod krytem ko-
mern cvky, ani prmr drt. Proto jsme zhotovili dva prototypy - viz
obr. 6, se shodnm potem zvit vyslacch cvek o prmru 170 mm.
V sle nehledejte dnou magii, jedn se o prmr pouitho hrnce. Porovnnm dosah pi posunovn cvky po desce testeru vznikly profily
citlivosti prototyp, kter si mete
porovnat na obr. 7 a 8. Nov cvka
s neutralizanmi smykami m citlivost o deset procent vy a polo
ku profilu o padest procent ir.
Tedy o tolik pravdpodobnost zchytu vt. K tomu si troufm ci, e
nov cvka projde optimalizac a jej
parametry se jet zlep.
Tvar cvek nen omezen jen na
kruhov, nehomogenita elektromagnetickho pole je zachovna i u elipsy a ostatnch geometrickch tvar.
Tak me vzniknout cvka pro detekci
dopisnch bomb, obr. 5 nebo velk
cvka prchozho detektoru na kontrolu osob . Dosavadn prchoz detektory jsou v podstat tunelov,
pi zhotoven podle obrzku mohou
bt ploch a zcela nenpadn.
Nabzm tmto nov zpsob zhotoven balann cvky nejir veejnosti. Pro amatrskou realizaci
konstrukce cvky je zcela voln
a tm se nov poznatky "bastl" i hleda.
pijmac
cvky
Obr. 5. Pklady proveden cvek

prmyslovch detektor. Detektor
dopisnch bomb a prchoz detektor
170
Obr. 7. Zmen profit citlivosti

klasick koncentrick cvky, rozmry
v milimetrech
100
88
_....,
Literatura
[1] http/lnventors. about. comlodlpstar-
tinventions!a!Metal Oetector.htm
[2] httpllwww.gOtdgold comlhistoryof-treasure-gold-detectors.html
[3] Patentn vyhlka PV 2012-91 .
[4] Patentn vyhlka US3882374.
[8] Patentn vyhlka EP024911 O.
[9] Patentn vyhlka EP0764856.
()
()
( )
170
Obr 8. Zmen profit citlivosti cvky
neutralizanmi smykami, rozmry
v milimetrech
Obr. 6. Fotografie srovnvajc vinut klasick koncentriky

a cvky s neutra/izanmi smykami
-fjiij 06/2012 )
19
( )
Robot Control Board

dic
Obr. 11.
Arduino
JDE- Serial
monitor
jednotka pro mobiln roboty

Josef Navrtil
(Dokonen)
Modelsk
serva
Pouit modelskch serv je velmi

vhodn, pokud chceme, aby se st
robota (napklad ploina se senzorem , manipulan rameno apod.) pohybovala v omezenm rozsahu, a zrove potebujeme pomrn pesn
definovat jej polohu. Pohyb serv bv

omezen na necelch 180 , jednotliv
typy a rzn vrobci se v tomto mohou liit. Poloha osy odpovd ce
dicho pulsu, kter se opakuje kadch 20 ms. Vtina serv reaguje na
pulsy od 0,5 do 2,5 ms. Na trhu je
dostupn cel kla velikost serv od
miniaturnch a po velk s velkm
krouticm momentem pro nron
aplikace.
K napjen potebuj 5 V, obvykle
zvldnou pracovat i pi napt nim ,
vt serva naopak snesou (nkter
dokonce vyaduj) napjec napt
6 V a vce. Systm konektor je jednotn, vdy na nm najdeme dva vodie napjec (erven + a ern nebo
hnd barva zem) a jeden signln
oranov nebo lut barvy.
Pro Arduino existuje ikovn knihovna servo.h, pomoc kter meme
serva ovldat, ani bychom se zabvali tm, jak irok puls potebujeme
k dosaen poadovanho pohybu.
Polohu serva zadvme jednodue
ve stupnch. Rozsah vstupnch hodnot je O a 180 , neutrlu odpovd
90 . Nicmn tyto hodnoty jsou obvykle nad mechanick monosti b
nch modelskch serv. V ppad,
e zadte polohu napklad 180 o
nebo O servo dojede pravdpodob
n na doraz a pak motor stle pob
ve snaze doshnout poadovan vchylky. Pokud servo vas neodpojte
nebo nenastavte polohu v jeho mechanickm rozsahu, me se pokodit.
Jak pracovat se servy, vysvtluje
vzorov "sketch". Klovm pkazem
je write(hel), do jeho parametru
0
ll Vzorov ske- servo

I I pouit i knihovny
#include <Servo .h>
l l pojmenovni pinu , ke ktermu
ll je servo pipojeno
#define SERVO_pin 19
ll vytvoteni objektu pro ovldni serva

Servo servo;
void tup ()
I
I i inicializace serva
servo. attach (SERVO_pin);
}
void l.oop ()
I
ll nastaveni polohy serva ve stupnch

servo. write (45};
delay (1000);
servo.write (90);
delay (lOOO);
servo.write (135);
delay (lOOO);
servo.write (90);
delay (lOOO);
}
pak napeme poadovan hel podle

ve uvedench zsad. Mon nen
pln zejm, e objekt Servo pi vytven meme pojmenovat libovoln,
napklad tedy Servo plosina apod.
Zmna nzvu se vak mus vdy projevit i pi pouit wri te (), take cel
pkaz by vypadal teba takto: plosina.write(90).
Stejn
tak jako Arduino me tak

RCB komunikovat s PC nebo notebookem pomoc sriov linky pes ji
ve zmnn USB pevodnk. Pmo
vIDE k tomu slou Serial monitor,
ve kterm nastavme slo portu,
"baudrate" a meme pijmat a odeslat data. Podrobnosti lze najt na
http :1/arduino. cc!en!Reference!Serial.
Zajmavj een je vak pouit
technologie Bluetooth. K tomu slou
moduly, kter pi sprvnm zapojen
a nastaven zajist, e dv zazen
spolu komunikuj sriovou linkou, ani
by mezi nimi vedl kabel. Sta tedy
{AT"AMRSJ
--1
BaudR<!ite J115200
DataBits
Js
Parity
jNone
StopBb
F!owCtr!
INone
Change Afte~ Confilm
-------------------Obr 9. 8/uetooth
modul OBS 410i
20
3 I
3 II
3
3 I
3
~ ~c~:~~~~R~;.:;.i
AT'A SIT)
jRS232
~------
[-'~'~"
[iOiiO"-lI
fiOOO" I
I
-----
ll Vzorov
ske
I I sriov komunikace pfes bluetooth modul

fHnclude < Liqui.dCrystal .h>
LiquidCrystal lcd{l1, 12, 10, 9,
Bluetooth modul
Se1i~l Sel~ngs
RCB takovm modulem vybavit a m

eme ji bezdrtov pipojit k notebooku.
Otestoval jsem Bluetooth modul
connectB/ue OBS 410i, kter na es
k trh dodv firma Spezial electronic. Pro pipojen sta pt vvod
oznaench jako VSS (zem), VCC_3V3
(napjen 3 a 6 V), BLUE (indikan
LED), UART-TxD (datov vstup),
UART-RxD (datov vstup). Na spodn
stran modulu najdeme kontakty, ke
kterm lze rovnou pipjet vodie.
Komu se to nebude zdt pli elegantn, me vyut "board-to-board"
konektor, ten zapjet na vlastn desku s plonmi spoji a pak Bluetooth
modul piroubovat. Vsledek vypad
daleko lpe a modul zstane netknut, nicmn je to trochu pracnj.
Rd bych upozornil, e kontakty pro
pm pjen vodi (v "datasheetu"
oznaeno J6) a "board-to-board" konektor (J2 nebo J3) se na spodn stran
modulu nachzej jinde a tak sla
vvod jednotlivch funkc jsou jin.
Nap. UART-TxD je vvod 16 v kontaktech J2, ale vvod 11 v kontaktech J6.
lcd. beqin (16, 2);

lcd. print {"Test komunikace" );
lcd. setCursor (0,1);
lcd. print ( " Bluetooth modul " );
I I start komunikace
Serial . begin ( 115200);
delay (1000);
I
String prijato;
void l.oop ()
I
ll pokud pf!chzi njak data pes BT,
I I zane ukldni znak do etzce
prijato "" ;
( Serial . available ())
if
I
led. clear ();
lcd . print ( "Prijato :" l;
led. setCursor (O, ll ;
delay ( 100) ;
while (Serial . available ()
> 0)
ll kad pijat znak

I I je pidn k etzci prijato
prijato prijato +char ( Serial . .read ());
TimeAiter(ms]
_ _ _ _ _ _ _j
( Praktick elektronika -@;J 06/2012 )
7) ;
void atup ()
I
hne Be/e<o lm)
Obr. 1O. Vez z konfiguranho

programu Serial Port Adapter
Too/box - nastaven sriov
komunikace
8,
ll zobraz;eni tetzce na
l l LCD a odeslni zpt pes BT
lcd. print (pri jato );
prijato - "Prijato ; 11 + prijato;
S.ri.lll . println (pr ijato);
MC1602E-SBL/H
+SV
LCD DISPLAY
2x16
+SV
Obr. 12.
Schma
zapojen
L4940V0S
+5V
z
-,
a.
~
"'
""
LED2
'\oZELENA
'li
GND
MI STO L293D LZE POUZ IT SN754410
0854101
KOMUNIKACNI MODULY USB A BLUETOOTH

LZE PR I POJIT POMOC I KONEKTORU
( NEJSOU SOUCAST I DPS l
Take podle zpsobu pipojen je te

ba v "datasheetu " dohledat sla vvod! Proto jsem tak ve schmatu
ponechal modul bez slovn.
Jakmile zapneme napjen , mli
bychom modul objevit v Bluetooth
manageru svho notebooku nebo PC
po vyhledn zazen v dosahu.
Jeho oznaen je v tovrnm nastaven "Biuetooth Device". Pak musme
projt pipojovac proceduru , bude detekovn typ spojen jako SPP- Serial
Port Profi le a nsledn a u run
nebo automaticky modulu piazen
COM port. Na mm notebooku je to
napklad COM40, COM41 atd .
Dle je teba nastavit samotn modul pomoc konfiguranho programu
od vrobce. Nejd leitj jsou parametry sriov komunikace - poadovan
baudrate, 8 datovch bit , 1 stop bit,
bez parity a kontroly toku dat. Pak
J.NAVRATIL
2011
Obr. 13.
Deska
s plonmi
spoji
160 x 100 mm
tak nen na kodu si modul njak rozumn pojmenovat (msto pvodnho

" Biuetooth Device" ) a ppadn zabezpeit pin kdem . Dostupn je i irok kla dalch nastaven, do kterch nedoporuuji bez dostatench
znalost pli zasahovat. Potebn
nastaven lze tak pipsat k objednvce, dom vm pak doraz modul
rovnou pipraven k pouit.
Komunikaci meme hned otestovat pomoc Serial monitoru a vzorovho "sketch" , kter jsem pipravil.
Reset
Napjen
Vstupy/vstupy
motor
napjen
(zelen)
www. active-robots. com/fi leuploader/

download/download/?d=O&file=cus-tom
%2Fupload%2FFile-1305981650.pdf
CB-OBS41 O Electrical mechanical
data sheet
http 1/wwwspezial.cz/pdf/EM_
Datasheet_ OBS41 O. pdf>
modulu
(modr)
Shrnut technickch
parametr
a stabiliztor .
6 a 9 V (5 a 6 AA
akumultor nebo primrnch lnk).
Proud stabiliztoru:
max. 1,5 A
Odbr jednoho motoru:
max. 0,6 A
(L293D), max. 1 A (SN754410).
Napjen
Obr. 14.
Osazen
du~
irepro
Poet vstup/vstup
pipojen perifri."
pipojen motor
V Arduino IDE nastavme COM port,

ke ktermu je piazen Bluetooth modul,
nastavme "baudrate" 115200 a odeslan text by se ml zobrazit na displeji RCB a navc dorazit zpt Pro
plnost dodm, e "baudrate" lze zmnit
podle poteby, ale mus bt nastaven
vude stejn - v RCB , Bluetooth modulu i Serial monitoru . Pochopiteln
tento test komunikace funguje i s USB
pevodnkem , sta pouze zmnit port.
Spna SW2 na RCB slou ke
spojen nebo odpojen komunika
nch vvod UART-RxD a UART-TxD
s ATmegou ; dvodem je fakt, e pokud byl Bluetooth modul trvale pipo
jen , nereagovala ATmega na spojen
s PC pes USB pevodnk . Jednodue
eeno , pokud chceme nahrt nov
program pes pevodnk , musme modul odpojit spnaem - ob pky pe
sunout dol. Zatm se mi nepodailo
programovn realizovat pes Bluetooth.
Roboti
S dic jednotkou ji spn funguj dva roboti. Prvn vznikl na improvizovanm podvozku ze stavebnice
LEGO a ml pvodn slouit pouze
k otestovn funknosti RCB. Nicmn vsledek pedil oekvn , take
jsem ho nerozebral. Naopak dokal
se ultrazvukovho dlkomru umstnho na servu , take s nm lze otet v rozsahu necelch 180 . Dle
jsem ho vybavil nraznky, kter jsem
v lnku rovn zmnil , a nakonec
motor
pro
tak jednoduchm senzorem pro sledovn ry vlastn konstrukce.
Zkladem druhho robota je psov podvozek vybaven temi IR senzory
Sharp , kter jsou vi sob pootoe
ny piblin o 45 o a pokrvaj tedy
velkou st prostoru ped robotem .
Dky tomu si robot me rychle vybrat,
kterm smrem m vce volnho prostoru , ani by musel senzorem otet.
Ukzkou ji postavench robot
bych svj lnek rd ukonil. Doufm , e se mi alespo v nkom podailo vzbudit zjem o robotiku a v p
pad dotaz m , prosm , kontaktujte
pes www.josefnav. cz, nebo josefnav@seznam. cz.
Literatura
Arduino Duemilanove schematic
http://arduino. cc/en/u ploads/Mainlarduino-duemilanove-schematic.pdf
L293D Quadruple Half-H Driver
http://doc. gmecdn. cz/399/399-0171
dsh. 399-017. 1.pdf
L4940 series Very Low Drop 1.5 A
Regulators
http.lldoc. gmecdn. cz/ 3301330-06 7I
dsh.330-067.1 .pdf
SN75441 O Quadruple Half-H Driver
http://www. datasheetcatalog. orgldatasheet/texasinstrumentslsn 75441 O.pdf
ATM1602B LCD Module
http:l/doc.gmecdn .cz/5131513-1281
dsh . 513-128. 1.pdf
SRF05- Ultra-Sanic Ranger Technical
Specification
7, z toho 6
vybaveno pevodnky A/D.
Frekvence procesoru:
16 MHz.
Voln pam po nahrn bootloaderu:
30 kB .
Rozlien LCD:
2x 16 znak .
Pipojiteln komunikan moduly
USB<->UART pevodnk ,
Bluetooth modul OBS 410i
nebo podobn kompatibiln.
Seznam
soustek
2,2 kQ
R1
R2, R4, R5,
R6, R8 , R9, R10
1 kn
R3
1,8 kn
R7
10 kn
R11
10 n
R12
1O kQ, trimr PT1 OVK01 O
C1
220 IJF/16 V
C2 , C3 , C4
100 nF, keram .
C5, C6
22 pF , keram.
LED1
modr, 3 mm
LED2
zelen , 3 mm
lut , 3 mm
LED3
XT1
16 MHz, nzk pouzdro
10
L293D ,
ATmega328 ,
L4940V05
Chladi
D01A
LCD
MC 1602E-SBLIH
SV1 a SV4 svorkovnice A K 500/2
Lmac lita, 40 vvod
Objmka precizn, 16 vvod
Objmka precizn, 28 vvod
SW1
tlatko P-B 1720A
SW2
spna DIP02 Blue
Program pro procesor lze sthnout
na www.aradio.cz
Obr. 15.
Robot
z LEGA
Obr. 16.
Robot
z psku
22
-fi'ij 06/20 12 )
Elektronick fzovka
s akustickou i optickou
signalizac
Vclav Khun
Fzovka je zazen, kter nm orientan ukazuje, kde je p
tomno napt. Princip zde uveden fzovky je velice jednoduch,
i kdy zde nen pouit unipolrn tranzistor.
vodem musm upozornit na to, e
uveden fzovky je umst
na v izolovan krabice, kter chrn
ped razem elektrickm proudem
a ze kter vynv pouze hrot, na kter je teba si dt pozor, nebo pi m
en je na nm pln fzov napt
230 V a me zpsobit raz; proto
zkoueku drte vdy jen za izolovanou krabiku. Dle doporuuji hrot alespo z poloviny zaizolovat nap. smrovac burkou, aby byla pika hrotu
dlouh teba jen 3 mm.
Schma zapojen zkoueky je na
obrzku 1. Pilome-li hrot zkoue
ky na njakou ivou st elektrickho
rozvodu nebo zazen (st pod naptm), ozve se chriv zvuk z piezomnie SP1 a rozsvt se LED1. Jak
to pracuje? Tm, e pilome hrot
zkoueky na pedmt s elektrickm
stdavm potencilem, se kapacitn
vazbou tranzistor T2 lehounce pootevdestika
e, a tm oteve p-n-p tranzistor T1.

Ten m v kolektoru ji zmnnou indikan LED1, jejm "pedadnm rezistorem" je piezomni SP1, kter by
neml mt impedanci cvky men ne
45 Q (napklad KSS-1206). Mni
kmit v rytmu 50 Hz pi kad kladn
plvln a tm je vydvn onen chri
v zvuk. Diody D1 a D2 jsou ochrann. Dioda D1 chrn obvod ped naindukovanm velkm naptm z cvky
piezomnie SP1 a dioda D2 chrn
pechod B-E tranzistoru T2 ped kadou zpornou plvlnou.
Cel zazen je napjeno tvolto
vou lithiovou bateri CR2032. V aktivnm stavu odebr obvod proud kolem
3,8 mA, ve vypnutm stavu je odbr
dov v jednotkch a desetinch f..IA,
take njak spna napjecho napt
nen vbec teba. Tranzistory mohou
bt tm libovoln kemkov, ovem
je lep, aby mly vt zeslen, co
zde uveden typy BC557 a BC547 spluj. Zkoueka je tak mal, e ji lze
uzavt do krabiky od bonbon Tictac (viz obrzek 5).
Nvrh desky s plonmi spoji je na
obr. 2. Pro zvten kapacity je lep
spoje vyrobit metodou dlicch ar. J
jsem spoje na desce pouze prokrbl , jeliko by bylo zbyten a asov
nronj je leptat nebo frzovat. Na
obr. 3 je rozmstn soustek na desce. Rozmry desky jsou 50 x 30 mm.
Hrot je zhotoven z mdnho vodie
o prezu 2, 5 mm 2 a dlky zhruba 3 cm.
Nevhodou zkoueky je, e indikuje i mal stdav napt, vhodou
naopak je, e napt lze indikovat pouze jednoplov, a to jak s akustickou ,
tak optickou signalizac. Dal vhodou je nahrazen doutnavky svtivou
diodou. Doutnavka se asto zni ,
spadne-li nap. fzovka na zem apod.
Vyvedete-li si vak jet jednu svorku
z emitoru tranzistoru T1 jako dal vodi nebo vodivou ploku, lze s touto
zkouekou mit i celistvost obvod.
Bohuel vak dky zeslen tranzistor nepoznte pechodov odpory.
Pi prci s tmto zazenm je teba
dbt zven opatrnosti, pokud budete mit sov napt! Zkoueka je
galvanicky (vodiv) spojena se st,
a i kdy je odpor rezistoru do bze T2
dost velk, mete ctit na vyveden
svorce nepjemn brnn, drte-li se
njak uzemnn sti (nap. topen,
rm dve, kolk v zsuvce apod.).
Proto jsem do schmatu vyvedenou
dal svorku nebo ploku nezakresloval. Prce se zkouekou je na vlastn riziko, neberu zodpovdnost za
jmu zpsobenou tmto zazenmi
SP1
hrot
R1
390k
81
3V
02
1N4148
Obr. 2 a 3. Obrazec plonho spoje (30 x 50 mm) a rozmstn soustek
Obr. 4. Osazen deska fzovky
Obr. 5. Fzovka v izolovan
-6'3 06/2012 )
krabice
23
Xprotolab-ikovn trpaslk
Ing. Michal ern
Konstrukce a stavebnice z oblasti mic techniky byly vdy populrPed lty stla v pozad vtinou poteba mt k dispozici pslun
pstroj, dnes jde pedevm o zjem. Nejsem vjimkou, a tak jsem si
jednou v podveer sedl, a ne jsem el spt, postavil jsem si dvoukanlov digitln osciloskop, logick analyztor, dvojit digitln voltmetr
a mi frekvence, snifer, rozmtan genertor tvarovch kmit a napjec zdroj. e to je prce na mnoho msc a ne na jeden veer? Se
stavebnic Xprotolab od americk firmy Gabotronics to jde. Jestli je vsledek pouiteln, nebo je to jen hraka bez praktickho vznamu, posute z nsledujcho popisu sami.
n.
Na nabdku americk firmy Gabotronics, kter nabz prostednictvm svch

internetovch strnek www.gabotronics.
com mal digitln osciloskopy, a to
i v podob stavebnic, elektronick soustky a pomcky pro vvoj, jsem narazil
vcemn nhodou. To , co m zaujalo, byla pedevm videa pedstavujc jej
nejmen osciloskop Xprotolab , kter se
s rezervou vejde do krabiky od zpalek.
Je to opravdov kuriozita, pitom velmi
slun funkn a v nkterch ppadech
i praktick, nepochybn ale velmi levn.
Hotov pstroj se dodv za cenu
49 USD, vzhledem k nepatrn hmotnosti
i rozmrm nen ani cena dopravy nijak
zvratn. J zvolil stavebnici, respektive
kompletn sadu soustek , k n je rmcov dokumentace voln k dispozici na internetu. Sada stoj 35 USD.
Kdy zhruba po tdnu zsilka dorazila
a po vyzen nezbytnch formalit, jako je
zaplacen DPH i z ceny potovnho, jsem
drel v ruce jaksi mal sypk nic v antistatickm sku. Ten, kdo stavebnici kompletoval , tomu vnoval opravdu velkou
pi. Vechny psky s SMD soustka
mi pevn velikosti 0805 byly run popsan hodnotou , a to pesto , e teba re-
Obr. 1 a 2. Sada
24
soustek
zistory maj svj popis pmo na sob.

Nic nechyblo , nic nepebvalo , shoda
s dokumentac dostupnou na internetu
byla dokonal.
Osazen desky vyaduje urit zkuenosti a rozhodn bych je nedoporuil n
komu jako prvn prci se SMD , i kdyby ml
k dispozici dobr technick vybaven.
Nejde o rezistory a kondenztory, ty jdou
osadit snadno, ani o integrovan obvody,
i kdy ty u vyaduj pesnj prci. Kritick msta jsou pjen krystalu , vvod
mi kro USB konektoru a prunho pvodu
k OLED displeji. Zejmna na nm nesm
dojt k chyb, a pokud se povede , e se
pjka roztee mezi ploky, bez horkovzdun stanice a zk trysky se u neobejdeme. I tak je odpjen dost nepjem
n a rizikov prce.
Pstroj oprotn od veho zbyten
ho je na jedn desce s plonmi spoji
o rozmrech 41 x 25,7 mm. Na spodn
stran desky jsou umstny 10 a vtina
diskrtnch soustek, pi okrajch n pozlacen kontaktn kolky, na nich najdeme vechny vstupy, vstupy i napjen.
Shora je na desku oboustrann lepic pskou pichycen displej, pod nm najdeme
tveici ovldacch tlatek , vpravo estikolkov konektor pro upgrade programovho vybaven a mi kro USB konektor pro
pipojen k potai. Zajmav je pede
vm zkladn mylenka. Kdy u jde navrhnout modul tak mal, tak pro jej neudlat s vvody na kontakty smrem dol
a pak neusadit do nepjivho kontaktnho
pole vedle zkouenho obvodu? Takov
kombinace vytvo kompaktn celek, v pod-
stat sobstan,
poskytujc vtinu slueb potebnch pro pokusy s digitlnmi

obvody, a nejen s nimi. Tmto zpsobem
lze vytvoit elektronick pracovit na ploe men ne A4! Podle mho nzoru je
to vborn mylenka a skuten funguje.
Xprotolab se ovld jen tymi tlatky,
z nich prav vdy potvrzuje vbr, vznam zbylch t se mn podle menu zobrazovanho na spodnm okraji displeje .
Ovldn samozejm nen tak pohodln
a rychl jako u stolnch pstroj, ale lze
si na n zvyknout, a troufm si i tvrdit, e
je logick a intuitivn. Asi nejvc zdruje
to , e pokud chceme nastavit dva parametry vcn spolu souvisejc , teba vertikln citlivost a posunut stopy, musme
se opakovan "proklikat" nabdkou vet
n volby kanlu. Samozejm, funkn
parametry Xprotolabu jsou omezen tm,
e prakticky vechno dl mikroprocesor
ATxmega32A4 , nicmn tato omezen nepovauji za tak zvan. Hlavn nevhodu vidm v zkladn vlastnosti Xprotolabu ,
je u prost pli mal. Displej je sice
perfektn ostr , ale ke ten namench
selnch daj popisujcch prbhy
i aktuln nastaven je u skoro poteba
lupa, a nejlpe hodinsk. Vrobce si je
toho vdom a po spchu Xprotolabu uvedl
na trh i verzi s identickmi monostmi, ale
2,5x vtm displejem, kter se jmenuje
Xminilab. Podvejme se podrobnji na jednotliv funkce a parametry.
Obr. 3. Pjen displeje
-frj;J 06/2012 )
Osciloskop
Oba analogov vstupy osciloskopu jsou
pokud potebujeme stda
v , musme je oddlit vnjm kondenztorem. Vstupn impedance je kolem 1 MQ
(kapacita nen uvedena) , pouit sond
s dlicm pomrem 1: 1O nebo vym program v menu nepodporuje , ale je pipra
veno z hlediska ovldn z PC (1: 1 a
1:1 000). Vzorkuje se osmibitov s frekvenc a 2 MHz a udvan ka psma
vstupnch zesilova tvoench OZ TL064
je 200kHz pro pokles o 3 dB. Horizontln citlivost lze nastavit od 5,12 V/d do
stejnosmrn;
Obr. 4. Modul je pipraven

k zasazen do zkuebnho pole
80 mV/d vdy v nsobcch 2. Rastr dlk

(8 horizontln a 4 vertikln) se ukazuje
jen tekami a me pracovat se zobrazenm jen os nebo vech pol. Posunut rovn nuly je samozejmost. Kdy jsem zkouel vlastnosti vertiklnho zesilovae, prvn
pozorovateln tlum se objevil kolem
90 kHz a na 200 kHz ukazoval osciloskop
piblin polovin amplitudu , ne ml.
V praxi bych tedy spe potal se kou
psma 100 kHz.
Horizontln citlivost je 50 s/d a 81Js/d
v odstupovn 1-2-5, u krtkch as po
dvojnsobcch. Pi 8 IJS/d se automaticky
vypne kanl 2 a je zobrazovn jen kanl
1. Synchronizace me bt vnj samostatnm digitlnm vstupem nebo vnitn
s run nastavitelnou rovn , kter je na
displeji znzornna jako miniaturn kek
a ukazuje souasn vodorovn posunut
zobrazen kivky. Synchronizovat se me
zpsobem "normal", tedy jen pokud protne
signl synchronizan rove , "auto" funguje stejn , ale nech stopu odbhat,
nenastane-li ve vymezen dob synchronizace. "Single" jednotliv zachyt poadovan prbh. Podobn lze urit k synchronizaci vzestupnou nebo sestupnou
hranu i sklon kivky a zvolit zdroj synchronizace. Nen-li zobrazeno menu , m
ete souasnm stiskem obou prosted
nch tlatek nechat automatiku , aby sama
podle signlu urila a nastavila jak vertikln citlivosti obou kanl, tak rozsah a
sov zkladny a synchronizaci . Ve vti
n ppad automatika funguje vborn.
Z matematickch funkc mete pro
ob stopy pout stn (pi inverzi jedn
ze stop vznikne odtn) , nsoben a pr-
mrovn z vce period prbhu , kter

omezuje umy. Nechyb ani monost pe
pnout na zobrazen spektra zskanho
rychlou Fourierovou transformac v relnm ase, d se pout jak linern , tak
logaritmick mtko napt a zobrazen
Hamming, Hann nebo Cosine. Rozsah
kmitot je odvozen z nastaven asov
zkladny, respektive vzorkovac frekvence.
Na displeji je mon zobrazit krom
prbh a rastru tak dv svisl a dv
vodorovn odmovac pravtka a seln
vpis aktulnch vertiklnch citlivost
a nastaven asov zkladny. Vechno
funguje , jen je nutn si pipomnat, e
veho moc kod , a mnoho vpis na miniaturn ploe zpsobuje nepehlednost
a tak i zhoruje itelnost daj pi protnut kivkami. Zkrtka veho s mrou.
Cel obraz je mon obrtit "vzhru nohama" a invertovat do ernch kivek na
blm pozad. Vhodn je i monost vypnout zobrazen kivek (spojovn vzorkovanch bod sekami) a pejt na samostatn body, ppad nastavit nekonen
"dosvit" , k tomu se vrtm pozdji. Jeden
prbh meme uloit jako referenn
a zobrazovat jej "pod" menm signlem.
Obecn vzato je to jist uiten , ale
v ppad Xprotolabu pouvanho s jeho
vlastnm ernoblm displejem je to u trochu moc. Jednotliv stopy toti nemohou
bt nijak odlieny jasem nebo barvou , a tak
se kivky hodn pletou. Nic vak uivatele
ne nut, aby tuto monost vyuval, a na
obrazovce PC s odlienm barvami je rozhodn praktick .
V reimu XY se osciloskop vdy pe
pn do zobrazen jednotlivch bod a d
trochu prce, aby napklad Lissajousovy

obrazce byly opravdu ohranieny tvercem
a dobe iteln , nicmn i toto Xprotolab
doke.
Obr. 5. vodn pedstaven po zapnut
Obr. 9. Detail jednoho impulzu

s odmovacmi pravtky
Obr. 13. Osm digitlnch stop- vstupy

osmikanlovho modelskho RC
Obr. 10. FFT analza signlu
Obr. 14. Jedna analogov a tyi

digitln stopy
Obr. 6.
Dv analogov stopy s vpisem

nastaven (asova 555)
Logick analyztor
Krom dvou analogovch stop lze zobrazit osm digitlnch, a to i souasn . Digitln vstupy jsou v rovnch 3,3 V. Pokud
se spokojte s menm zpomalenm reakce (do 200kHz) , mete je pes oddlo
vac rezistory 3 kQ pipojit i na logick
rovn 5 V, pm spojen je vak zakzno. Odstupy jednotlivch digitlnch
stop nejde nastavit co do polohy, mete
je ale jednotliv vypnout a skupinu aktivnch posunout nahoru nebo dol , take
i kdy je displej velmi mal , daj se vytvoit rzn kombinace analogovch a digitlnch stop podle poteby. Synchronizaci
mete odvodit mimo jin od libovoln digitln stopy. Buffer obsahuje 256 navzorkovanch dat.
Krom monosti zobrazen prbh
um Xprotolab dekdovat a zobrazit i standardn protokoly 12 C, UART a SPl s rz
nm nastavenm parametr penosu . daje se vypisuj bu pmo vedle asovho
zznamu , nebo samostatn do 16 tabulek , mezi nimi je mon listovat. Nap
klad pro UART meme volit penosovou
rychlost 1 200 a 115 200 bps , paritu lichou , sudou nebo dnou a 1 nebo 2 stopbity. Meme i dekdovat paraleln signl a nechat vypisovat pod prbhy jejich
selnou reprezentaci ; pokud vak chceme mt zobrazeno vech osm stop , na
vpis u nen na displeji msto.
(Dokonen pt)
pijmae
o Ci' (? (7 (.7 Ci'

?1 n toTO (7 1:7 Ci' (7
'N H
(? (7 Ci' Ci' C6
31) G.: 10 1)()
(i' 01 :7 a~ Ci'
j'(l CE 1)(1 (6
Ci' BO Ci' 8(1 ~:(I
I)(J (1(1 E? E1
8(1 ((t 1:7
1)(1 (u) (J(I
10 N
6(1 3t) ~(1

j'(r j'(l 1)(1
1)(1
(J(I
1)(1
(].(1 (Jl)
Obr. 7. Inverzn a jet
otoen
zobrazen
Obr. 8. Jedna perioda servosignlu
Obr. 11. Veho moc kod, kivky

a aktuln se sms ve zm
pamti
Obr. 12. Lissajousovy obrazce v reimu XY
-fi'ij 06/2012 )
Obr. 15. Snifer- zznam sriov

komunikace
Obr. 16. Nastaven pro protokol SPl
25
Arduino
na nepjivm poli
Vlastimil Slintk
V lednovm a norovm sle tohoto asopisu jsme si ukzali,
co to je Arduino a jak se d pout. Pipomeme, e Arduino je
vvojov deska uren pedevm pro zatenky. To z n dl
jednoduch nstroj pro rychl a snadn vvoj a prototypovn. Co
kdy ale chceme Arduino vyut i ve finlnm vrobku?
Cl
matu jet vyvedeny piny PDO a PD1 .

Pomoc tchto pin a pinu RESET budeme pozdji mikrokontrolr programovat.
Clem tohoto lnku je ukzat nejmen mon zapojen , kter je kompatibiln s deskou Arduino Uno (to
znamen , e lze pout stejn zdrojov kdy jako pro Arduino bez jakkoliv zmny) . To se hod v okamiku , kdy
chcete svj projekt povit z prototypu na finln vrobek.
Ukeme si dv mon zapojen-verzi s externm krystalem 16 MHz
a verzi , kter bude pouvat intern
SMHz osciltor mikrokontrolru. Ob
tyto verze lze realizovat na nepjivm
kontaktnm poli . (Mimochodem , anglicky se nepjiv pole nazv breadboard . Google vm pro klov slova
arduino breadboard vrt spoustu
web , kde se mete inspirovat.)
Veker schmata , obrzky a zdrojov kdy v tomto lnku lze sthnout
z [1] .
Bootloader
Bootloader, esky zavad , je mal
kus kdu nahran v pamti mikrokontrolru , kter se spout po kadm
zapnut nebo resetu Arduina . Zavad
vypn watchdog , nastavuje timery,
AD pevodnky, vstupn piny a dal.
Dky zavadi je tak mon mikrokontrolr programovat pes rozhran
UART (zkuenj jist vd , e k b
nmu programovn mikrokontrolr
Atmel se pouv rozhran SPl [2]).
Jedn se tedy o nejdleitj stce
lho Arduina . Bez sprvnho zavad
e by se n mikrokontrolr vbec nechoval jako Arduino.
K tomuto kroku je poteba libovoln AVR ISP programtor, ppadn
funkn Arduino U no. Dobr zprva je,
e zavad je poteba nahrt pouze
jednou .
Schma zapojen
Zapojen s externm krystalem je na
obr. 1. Krystal je pipojen k pin m PB6
a PB?, k pinu PC6 (kter slou jako
reset) je pipojen pull-up rezistor
a mezi napjen a zem je pipojen blokovac kondenztor.
LED s rezistorem na pinu PB5 jsou
nepovinn a lze je vynechat. Pro tentokrt je ale pipojme , protoe po
spnm zapojen a naprogramovn si s touto diodou zablikme.
Jeliko se Arduino Uno programuje pes rozhran UART, jsou na sch-
Bootloader a AVR ISP

V ppad , e budete pouvat AVR
JSP programtor, sestavte zapojen
z obrzku 1 a pipojte programtor
k nsledujcm pinm :
SCK k PB5,
MISO k PB4,
MOSI k PB3,
RESET
DO
vcc
U1
vcc
AVCC
AA EF
"'
PBO
PB1
PB2
PB3
PB4
PB5
PB6
PB?
{;
vcc
G ND_2
G ND
PDO
PD1
P02
PD3
PD4
P05
PD6
PO?
vcc
PCO
PC1
PC2
PC3
PC4
PC5
PC6
R2
10k
AT M EGA328P -PU
Obr. 1. Schma zapojen Arduina na nepjivm poli
26
Bootloader a Arduino Uno

V ppad , e k naprogramovn
bootloaderu budete pouvat Arduino
Uno , pak tak sestavte zapojen
z obr. 1 a pipojte Arduino k nsledujcm pinm
D13 k PB5,
D12 k PB4,
D11 k PB3,
RESET k PC6 ,
VCC k VCC a AVCC a
GND k GND.
Jakmile budete mt hotovo , pipoj
te Uno k potai a zapnte vvojov prosted Arduina (Arduino JDE) .
V menu Tools-Board vyberte Nano wl
ATmega328 a pot v menu Tools vyberte Bum Bootloader (viz obr. 3).
Pokud se vm neda do mikrokontrolru zavad naprogramovat nebo
ve popsanmu vbec nerozumte,
existuje jet tet monost- koupit si
mikrokontrolr ATMega328 s ji naprogramovanm zavadem (nap .
[3]) .
Tmto mme za sebou nejd lei
tj a zrove nejobtnj st.
Programovn
Dovolte mi malou rekapitulaci . Na
nepjivm poli mme sestaven obvod
podle obr. 1 a v pouitm mikrokontrolru mme nahran bootloader. Tmto jsme zskali pln funkn obvod ,
kompatibiln s deskou Arduino Uno.
V tomto okamiku mete extern programtor odpojit, protoe ji nebude
poteba.
K dalmu programovn naeho

minimalistickho Arduina bude stait
PCS (ADC5/SCUPCINT13) AS
(PCINT14/RESEn PC6
(PCINT16/BXD) PDO
PC4 (ADC4/SDA/PCINT12) A4
PC3 (ADC3/PCINT11)
PC2 (ADC2/PCINT10)
A3
PC1 (ADCJ /PCINT9)
A1
PCO (ADCO/PCINT8)
AO
vcc
GND
(PCINT6/XTAL1!TOSC1) PB6
AVCC
02
(PCINT17fiXO) PD1
(PCINT18/INTO) PD2
03
(PCINT19/0C2BIINT1) PD3
04
(PCINT20/XCKITO) PD4
A2
AREF
22p
GND
01
RESET k PC6 ,
VCC k VCC a AVCC a
GND k GND.
Umstn pin pro ATMega328
v pouzdru DIP je na obr. 2.
Jakmile budete mt programtor
pipojen , najdete v ZIP archivu [1]
sloku bootloader a v n soubor
UNO_Mega328_16MHz.hex. Ten naprogramujte do mikrokontrolru ATMega. Fuses bity jsou : efuse = Ox05 ,
hfuse = OxD6 , lfuse = OxFF.
(PCINT7/XTAL2/TOSC2) PB7
05
(PCINT21 /0COBIT1) PDS
06
07
(PCINT22/0COA/AINO) PD6
08
(PCINTO/CLKO/ICP1) PBO
(PCINT23/AIN1) POJ
PBS (SCK/PCINTS)
013
PB4 (MISO/ PCINT4)
012
PB3 (MOSI/OC2A/PCINT3) 011
PB2 (SS!OC1 BIPCINT2)
PB1 (OC1A/PCINT1)
010
09
Obr. 2. Oznaen a poad pin pro mikrokontrolr

ATMega328 v pouzdru DIP Sloupce nejvce vlevo a vpravo
uvdj oznaen pin na originln desce Arduina
-fj!ij 06/2012 )
Arduino Mog' t<TmogllSO>

Ardu!no Mini w/ ATmega328
Arduino Mini w{ ATmegal68
Ardul noEt h\!rne t
ArdulnoFio
Ardu ino ST w{ ATm ega328
Ardul no ST w/ ATmegal 68
LllyPad Ard ul no w/ ATmega328
LllyPad Ard uino W/ ATm ega 16 8
Ardulno Pro or Pro Mini (SV, 16 MHzl W/ ATmegal28
Arduino Pro or Pro Mini (SV, 16 MHl) w/ ATmega168
Ardulno Pro or Pro Mini (3.3V, 8 MH"~:lw/ ATmega328
Arduino Pro or Pro Mini (3.3V, 8 MHz) w/ ATmegal68
Arduino NG or olderw/ ATmegal68
Ardulno NG or olderw/ ATmegaS
abreadbo ard{S MHz int ernal do-ck)
Obr. 3. Menu pro
vbr
bootloaderu v Arduino !OE
libovoln USB-UART pevodnk pipo

jen na piny PDO, PD1 a RESET.
Jako pevodnk m e poslouit originln Arduino Uno , ze kterho je
nutn vythnout mikrokontrolr. V tom
ppad pipojte DO na pin PDO , D1
na pin PD1 a RESET na pin PC6.
Zapnte vvojov prosted Arduina
a v menu File-Examp!es-Basics vyberte poloku Blink. Tento jednoduch kd
bude blikat s LED , kterou jsme pipo
jili na pin PB5.
V Arduino IDE kliknte na tlatko
Upload. Pokud jste vechny pedcho
z kroky provedli sprvn, ml by se
kd peloit a nahrt do ATMega. Jakmile programovn skon , dioda by
mla zat blikat Gratuluji, prv jste
postavili vlastn Arduino na nepjivm
poli.
Pokud nevlastnte Arduino, me
jako pevodnk poslouit libovoln
obvod, kter se potai hls jako
sriov linka (COM) , a na vstupu je
rozhran UART. K tomu mete pout napklad ip FTDI FT232RL nebo
ATMega8U2 (nap. [4]).
Obr 4. Sestaven obvod na nepjivm poli. Vlevo je

USB-UART pevodnk z [4}
Ve , co bylo eeno ve, plat i
zde, s nkolika drobnmi rozdly. Na
obr. 1 mete vypustit krystal a dva
kondenztory pipojen k pinm PB6
a PB7. Bhem nahrvn zavade je
nutn v ZIP archivu zvolit soubor
UNO_Mega32B_intBMHz.hex a fuses
bity jsou lfuse = OxE2 , hfuse = OxDA
a efuse = Ox05.
V ppad, e k programovn pouvte Arduino Uno , pak je nutn
nejdve ve sloce s vaimi zdrojovmi kdy (cestu k tto sloce naleznete v nastaven Arduino IDE, nazv se
Sketchbook /ocation) vytvoit adres
hardware\breadboard a tam zkoprovat soubor boards.txt, kter naleznete v ZIP archivu [1]. Pot v Arduino
IDE zvolte v menu Tools-Board poloku ATmega328 on a breadboard
(8 MHz interna/ c/ock). Zbytek je stejn jako pro 16 MHz.
Verze bez externho krystalu

Jin mikrokontolr
Na zatku jsem zmioval , e lze
sestavit i ve rze bez externho krystalu. Tm nm odpadnou 3 soust
ky a cel obvod se jet vce zjednodu. Kmitoet internho osciltoru
v ATMega328 Je 8 MHz.
Parazitn napjen
Napjen obvod s velmi malou
zdroj s proudovm transformtorem na obr. 1. Napjec pvod k zazen s velkm odbrem
prochz
stedem
transformtoru a vytv tak 1 zvit primrnho vinut. Na sekundrnm vinut
spotebou umouje
D1
+3 V/86 ~A
vstupn m
R1 proudu 1 A
pi
Pokud je pro vs mikrokontrolr

ATMega328 (resp. ATMega328P) p
li velk nebo drah a chtli byste
pout men, mete volit verze ATMega168 nebo ATMega8. V tom ppa-
s velkm potem zvit se pak indukuje napt , jeho velikost je zvisl

na zti a vstupnm proudu. Dovedu
si pedstavit na vstupu obvod s LED,
kter blik tm rychleji , m je proud
na vstupu vt.
http.ffwww. discovercircuits. com!

OJ -Circuit s!energy-h arvesting. ht m
Zesilova
pro mikrofon
Zapojen na obr. 2 poslou jako
pro dynamick mikrofon s malou impedanc nebo mal reproduktor ve funkci mikrofonu. Podle
volby soustek (pedevm odpo ru
pedzesilova
Obr. 1. Zdroj s proudovm transformtorem
-f!jij 06/2012 )
vidt
pouijte pslun verze zavade ,

kter opt naleznete v ZIP archivu [1] .
Zvr
Jak ji bylo eeno na zatku, obvod, kter jste na nepjivm poli prv sestavili, je pln kompatibiln s deskou Arduino Uno. K psan zdrojovch
kd a programovn lze vyut Arduino
IDE a libovoln USB-UART pevodnk .
Nklady na stavbu celho obvodu
jsou do 150 K (samotn mikrokontrolr ATMega328P stoj kolem 120 K ,
verze ATMega328 pak kolem 70 K)
a obvod lze velmi jednodue integrovat do vaeho projektu. Co s tm ud
lte, je jen na vs.
Odkazy
[1] http://pub. u art. cz/03-arduino-breadboard.zip.
[2] http://www. a tmel. com!lmages!
doc0943.pdf.
[3] http://jdem.cz/ua6m3.
[4] http:l/uart.cz/427/prevodnik-usbuart/.
[5] http://uart. cz/452/arduino-na-nepajivem-po/i/.
Obr. 2.
Pedze
silova
pro
mikrofon
R1) me obvod slouit bu jako nhrada uhlkovho mikrofonu , nebo,
zvtte-li odpor rezistoru R1, jako
nhrada za elektretov mikrofon, nap.
k PC. Tranzistor mete nahradit jakmkoli "malm" nf typem (BC548B).
http://members. shaw. ca/novoti/11

OynamicMicPreamplindex. htm
VH
27
Sriov
ovldan
LCD displej
Ing. Michal ern
Pi pokusech nebo vvoji jednoduchch konstrukc s mikroprocesory se asto vyuvaj levnj znakov LCD displeje. Jejich
nevhodou je znan poet vodi, kter mus procesor a displej
spojovat. Sriov ovldanmu displeji od firmy Josef Hanzal sta
jedin datov spoj, m se laborovn podstatn usnadn a uvoln
se vvody procesoru pro jin, potebnj ely.
s bt stabilizovan. Pokud zvolme

napjen vtm naptm , lze vvod
+5 V pout jako vstup a napjet z nj
teba dic mikrokontrolr, spoteba
se ovem mus udret v du jednotek mA. Jedna propojka pepn rychlost komunikace (2 400/9 600, 8N 1},
druh polaritu signlu. Vstupn rovn mohou odpovdat jak procesorm
(TTL, klidov rove H), tak sriovmu portu PC (RS232 , klidov rove
L), lze tedy displej ovldat pmo potaem. Protikus adovho pipojova
cho konektoru se dodv spolu s mo-
Displej SIC1602AYPLEB20 z nabdky internetovho obchodu http./!

shop. snailinstruments.com zamen
ho na amatrskou robotiku zobrazuje
2x 16 znak se lutm podsvcenm.
Modul se skld ze dvou pevn spojench st , vrchn je standardn LCD
displej, spodn deska s procesorem
zajiuje komunikaci a ovldn displeje. K uchycen pod panel lze pout tyi roubky M2,5.
Modul se napj bu stabilizovanm naptm 5 V (0,25 V), nebo naptm 8 a 12 V/150 mA, kter nemu-
dulem. Pokud by byl osazen i devtipinov konektor Canon , na nj je na

desce tak pipraven pozice , m zapojen pouze vvody GND a RX .
K ovldn displeje se vyuv rozen protokol Seetron , podsvcen je
vypnateln pkazem . Osm znak m
ete uivatelsky definovat. Kontrast se
nastavuje trimrem ze spodn strany.
Uveden modul je obdobou podobnch vrobk nabzench v zahrani ,
na naem trhu vak sriov LCD displeje bn nenajdeme. M ete koupit bu kompletn modul displeje za
490 K , nebo jen desku elektroniky sriovho rozhran pod oznaenm
MOD1602A20 za 290 K .
http ://shop . snailinstruments . com!
inde x. php ?main_page =product_
info&cPath=94_ 95&products_id=218
Obr. 1 a 2. Sriov ovldan LCD displej
Loudness filtr
a nf zesilova . Typ operanho zesilovae nen kritick, msto autorem pouitho LT101 vyhov jakkoli typ
vhodn pro nf aplikace, nap . NE5532,
MC4558, MJM8068 apod ., pi mench
nrocch na kvalitu i bn typy OZ
VH
http./litNVW.zen22142.zen. co.uk/Circuits!
Audio/loudness.htm
Zlepit poslech pi malch hlasitostech pome filtr na obr. 1. Pi malch

hlasitostech vnm sluch nzk a vysok kmitoty he , a proto pi poslechu jakoby chybj. Filtr na obr. 1 tyto
signly naopak zesl a tm pokles citlivosti sluchu kompenzuje. Kmitoto
v charakteristika filtru je na obr. 2.
Filtr se zapojuje mezi zdroj signlu
tdB
OV
Obr. 1. Zapojen Loudness filtru pro

zlepen poslechu pi malch hlasitostech
28
10Hz
1OOHz
1KHz
1OKHz
100KHz
Frequency Response
Obr. 2.
Kmitotov
charakteristika
filtru z obr. 1 ~
( Praktick elektronika -@;j 06/2012 )
Oprava lnku
Senzory proudu ACS758
v PE 4/2012
V lnku Senzory proudu ACS758
v PE 4/ 2012 bohuel bylo nkolik
chyb, za n se omlouvme:
Na obr. 1, 2 a 4 je patn uvedeno
oznaen idla a kondenztor pipo
jen na vstup obvodu , m mt kapacitu nejv 1O nF, ne 100 nF. V obr. 4
m bt zakreslen DVM s rozsahem
200 mV, nikoli 2 V, v textu je rozsah
dobe . Chyby vznikly, kdy jsem pe
kresloval obrzky z runch podklad.
Ing. Michal ern
Genertory funkc Sigenol DDS7 esk vroby

Zabvte se elektronikou a zvaujete koupi genertoru funkc,
kter by zkvalitnil, zjednoduil a zrychlil vai prci? Sedm let jsme
naslouchali naim zkaznkm z cel Evropy a nyn jsme ve spoluprci s nkolika dalmi eskmi firmami zahjili sriovou vrobu
ryze eskho pstroje, kter spln vae pn a poadavky.
Stejn jako multimetr, osciloskop
nebo mikropjeka, je i kvalitn genertor funkc nezbytnou soust
dobe vybaven laboratoe uren
pro vvoj, vrobu nebo servis elektronickch zazen v prci, ve kole
a nebo u vs doma.
Vtina v souasn dob dostupnch funknch genertor v cenov
kategorii do deseti tisc K je zaloena na analogovch obvodech. S toleranc nastaven frekvence v du
jednotek procent a s vysokm celkovm harmonickm zkreslenm jsou
pro adu aplikac nepouiteln. Obvykle uivatel takovchto pstroj
tak asem zjist, e by poteboval
vyuvat napklad vce vstup nebo
vstup souasn, poteboval by
i pulzn-kovou modulaci obdlnkovho signlu, harmonick rozmtn frekvence vstupnho signlu,
fzov nebo frekvenn klovn
nebo dal modulace , pestoe si
pi koupi pstroje neuvdomoval,
jak moc jsou v praxi tyto funkce uiten.
tegrovanch obvodech, dky ktermu me nabdnout vrazn lep

parametry a vt mnostv funkc
pi zachovn nzk ceny. Sigenol
ODS? slou ke generovn micch
a testovacch napovch signl ve
frekvennm psmu a do 23 MHz.
Tento pstroj umouje vytvet
harmonick, trojhelnkov , obdlnkov a TTL signl. Sigenol ODS?
podporuje irokou klu modulac
tchto signl, jako je amplitudov
modulace (AM) pracujc s modula
n frekvenc a do 1O MHz, nkolik
reim pesn frekvenn modulace
(FM, respektive rozmtn frekvence
externm naptm) , vetn reimu
logaritmick zvislosti vstupn frekvence na vstupnm napt, frekven
n klovn (FSK), fzov klov
n (PSK), pulzn-kov modulace
(PWM), spnn vstupnch signl
(BURST) a nkolik typ rozmtn
frekvence (SWEEP), vetn harmonickho a logaritmickho rozmtn
s velmi pesnm nastavenm, pi
em lze dky tem nezvislm vstupm vyuvat i vce tchto modulac
n syntzy, kompenzovanho a kalibrovatelnho primrnho osciltoru,

kvalitnch eliptickch filtr a nejnovj
ch integrovanch programovatelnch zesilova v srdci pstroje se
nm podailo doshnout vynikajc
frekvenn stability a tolerance frekvence vstupnch signl 0 ,002 %,
po kalibraci dokonce 0,0002% (tj.
2 ppm) a dalch zajmavch parametr. Celkov harmonick zkreslen vstupnho harmonickho signlu
dosahuje u nzkofrekvennch signl hodnot -66 dB (tj. 0,05 %). Maximln amplituda vstupnch signl bez zte je 20 V (pika-pika)
a k dispozici je i pesn vstupn
20 dB attenutor. as nbn
a sestupn hrany obdlnkovho
signlu pouhch 8 ns i pi maximln
amplitud je v tto td genertor
rovn bezkonkurenn.
Vce informac vetn kompletn

specifikace, eskho manulu a dalch fotografi naleznete na internetovch strnkch www.sigenol.cz
Podvejte se na prezentan video na www.generatory-funkci.cz

a poite si do sv laboratoe genertor Sigenol DDS7 pmo od
eskho vrobce se slevou 5 %
pro tene Praktick elektroniky
-Amatrskho Radia.
souasn .
Genertor funkc Sigenol ODS?

vyuv zcela odlin a inovativn
een zaloen na nejnovjch in-
Kd slevy 5 %:
Dky pouit hardwarov 28/14bitov vysokofrekvenn pm digitl-
ODS7
"DDS7ARAD/0".
Sleva 20%
Procesorem
zen
Monost fzen z potae
Stfdav stabilizovan
OV+255V/1A
napt
Stdav
zdroj AC250K1D-S
Vstupn napt se zskv transformac sovho napt 230V/50Hz oddlenm transformtorem.

Dky tomu m vstupn napt ist snusov prbh 50Hz. Minimln zmna napt je 1V. Zdroj je
navc vybaven omezenm maximlnho napt pod heslem, ukldnm stav zdroje pfed vypnutm
a jejich optovn vyvoln po zapnut.
9J50K
720K
*pouze pro objednvky v
bez DPH
msci ervnu
{( DIAMETRA(
www.diametral.cz
Diametral spol. s r.o., Hrdoovick 178, 193 00 Praha 9- Horn Poernice
tel.! fax 281 925 939 - 940, email: info@diametral.cz.
. .....,,._.
"_
....
....,
'.!
30
'W
CHANNEl
CHANNEl
..
~ ASHLV
",'':_.
>
.!
'!&'
,....
,,
'
CHANNEl
1
CHANNil
~ ASHLV
~
-1 0 0
.Jo ';>
CHANNlL
CHANNU
~ AS HLY
",.,.,._,
-
...,
,._
. . ..
.l
CHANNEl
rw
"'
ko
""'""
GJ
o
o.
E
o
u
u
.",..
o
u
s....,
QJ
QJ
GJ
.,...
__,
I ~<! I
I~!Ji~ IICLIFFI I CCN:C (j DE~M'I
~
Ellfl~ I -=-1 ~~- <J8> I..,...... I
I /MooK/ I N;.,;s_; I
[D=:l!IREQ'J I &~"'
. :;',~ I ~a 1-"'""' _::j ~
3M
Ampheool
[lj)BULGIN
connFLY e
molex
DEUTSCH
Switchcraf
p o
prmyslov " + signlni +

penos d t + pro amt'ov
VF + u to-video
karty + voje sk
Transfer Multisort Elektronik
~
~
Electronic Components
www.tme.eu
Ostrava, Czech Republic, +420 596 633 105, tme@tme.cz
Zilina , Slovakia, +421 415 643 420, tme@tme.sk
analogov-ch skupinov-ch pnjma.

je vhodn
pro hotely pouvajc analogov televizory. Pomoc tohoto kitu lze
pijmat 6 program . Sada obsahuje est pijma TP-569, napjec
zdroj FA-310 a montn rm SP-226. Sestavu meme na pn
dodat nastavenou na poadovan programy a vstupn kanly.
J,
cenov zvhodnn proti samostatnmu

nkupu komponent je 7%
~-------
-=--~~~-------
pevod program z DVB-S na digitln

kter p in monost vraznho zven
potu pijmanch program . Kit TT-211 HOTEL umouje pjem
cca 20 program ze ty satelitnch transpondr . Obsahuje tyi
transmodultory TT-211 , napjec zdroj FA-310 a montn rm SP226.
cenov zvhodnn proti samostatnmu nkupu komponent je 11%
KIT TT-211 HOTEL

signl DVB-T je
--
ant:e~.!!.1ll
eenm ,
Vechny typy kit jsou skladem! Zruka 36 msc!
Rovnice 998/6, 691 41 Beclav, tel/fax. 519 374 090

e-mail : obchod@antech.cz, http://eshop.antech.cz
~ ELEKTRONIKA ZDENK KRM

NABJEKY NIMH A NICd AKUMULTOR
AKUMULTORY NiMH A NiCd 1.2V
339K
MW9168 pro2 nebo4x R03/R06/R14/R20 a 1x9V, AU, stoln
49K
MW1298 pro 2 nebo 4x R03/R06, do zsuvky
269K
MW1281-5 pro 2 nebo 4xR03/R06, do zsuvky, v cen jsou 4xAA2300mAh
MW4798 2 nebo4x R03/R06, AU, s regen., Uin=230VAC/12-24VDC, adapt. O.BA 249K
49K
DN21 pro 1 nebo 2x R03/R06, do zsuvky, mini, ln=1 00/230mA
DC21 pro 1 a 2x R03/R06 , USB vsl. kon ., ln=100mA, v cen 2xAAA900mAh
89K
249K
MQN03 2 nebo 4x R03/R06, do zsuvky, v cen 4x AA 1700mAh, s asovaem
529K
KN-U90 1 a 2x R03 a 2 a 4x R06, AU , stoln, indik. LCD display, rychlonabjeka
779K
V9228 pro 1 a4x R03/R06, AU , kapesn, Uin=230VAC/12VDC, i USB , pulsn
599K
MW6178 1 a4x R03/R06, AU, stoln, Uin=230VAC/12VDC, indik. LCD display
UFC-3 1 a 4x R03/R06, AU , stoln, v cen 4xAAA900mAh, Uin=230VAC/12VDC 599K
859K
UFC-8 pro 1 aBx R03/R06, AU , stoln, s vybjenm
549K
MW8998 pro 1 a 10xR03/R06a 1 nebo2x9V, AU , stoln, Uin=230VAC/12VDC
P-500 pro 4x R03/R06/R14, R20 a 2x 9V, AU , stoln, rychlonab., indik. LCD displ.
925K
IPC-1L pro 1 a 4x R03/R06, AU, stoln, 4 nab. prog., indik. LCD display (I , U, t, ..) 849K
399K
BC-300 pro 1 a4x R03/R06, AU, stoln, indik. LCD display, rychlonabjeka
249 K
C1-15 pro 2x R03/R06, do auta, rychlonabjeka
V6HR NiMH , prm . 6.7x2mm , 6mAh, VARTA

59 K
VH700AAA NiMH , R03, 700mAh, psk. vv.
59 K
GP85AAAHC NiMH, R03, 850mAh
56 K
GP85AAAHCB NiMH, R03, 850m , ReCyko
79 K
GP100AAAHC NiMH, R03, 970mAh
83 K
NiMH113AA 1/3R06, 300mAh, psk. vvody
33 K
P25AANM NiMH , 2/3R06, 600mAh, psk. vv. 49 K
NiCdAA/940 R06, 940mAh, psk. vvody
79 K
GP130AAHC NiMH , R06, 1300mAh
43K
GP210AAHCB NiMH, R06, 2050mAh, ReCyko 93 K
TX2100AA NiMH , R06, 2100mAh , psk. vv.
79 K
GP230AA NiMH , R06, 2250mAh
74 K
. 79 K
99 K
NiCd4/5CL R14, 1400mAh, psk. vvody
79
VRECS1800 NiCd, R14, 1800mAh
119
SC1900/LNICD R14, 1900mAh, psk. vvody 69
SC1900/P NICD R14, 1900mAh, 3vv. do DPS 64
GP220CH NiMH, R14, 2200mAh
129
NiMHC/2300 NiMH, R14, 2300mA, psk. vv. 99
NiMH-C/2800 NiMH , R14, 2800mAh, psk. vv. 99
GP220DH NiMH , R20, 2200mAh
149
NiCdD/4000 R20, 4000mAh , psk. vvody
89
TX-R22 NiMH, 6F22 (9V), 160mAh
169
--
1300
MW9168
MW6178
IPC-1L
UFC-3
plnou nabdku zbo, aktuln ceny s mnostevnmi slevami,

mimodn
naleznete v e-obchodu.
Vl
NiMH-C/2300
GP130AAHC
ELECIRONIC
Pr drobnost
pro lto bez starost
6. do 30. 6. 2012, nebo do vyprodn zsob.
1 I Redukce- cestovn adaptr WTA19

Cestovn adaptr obsahujc dtskou pojistku
Univerzln zsuvka - Schuko vidlice. Zatitelnost 16A/250V(4kW)
3 1Redukce - cestovn adaptr
EL-TRAVEL01
Jednoduch cestovn adaptr pro Velkou Britnii.
21 Redukce - cestovn adaptr ABE

Univerzln cestovn adaptr pouiteln pouze pro spotebi e, kter nepouvaj zemnic
vodi a kolk (pro spotebie s dvojitou izolac
jako jsou holic strojky nebo mal transformtorky a napjec adaptry, kter jsou zakone
ny dvoukolkem).
41 Redukce -cestovn adaptr

EL-TRAVEL02
Jednoduch cestovn adaptr pro USA.
751-096 1 53,- l ~
1 I Redukce- cestovn adaptr PA32

Cestovn adaptr SwissTravel pouiteln ve vce ne
100 zemch. Max. proud 2,5A/230V Integrovan ochrana proti nesprvnmu zapojen napjenho pstroje.
21 Redukce -
cestovn adaptr EL-PA33

Cestovn adaptr SwissTra vel pro vce ne 1DO zem,
max. 2,5A/230V + USB nabjeka 5 Voe Integrovan
ochrana proti nesprvnmu zapojen napjenho p
stroje.
MW1283
nabj 1 nebo 2ks akumultoru
751-097 172,-
I~
I MW1282
nabj 2 nebo 4ks akumultoru
540-418 178,- 1~
Nexcell AAA NiMH 650mAh
Nabjeky akumultor
k nabjen NiMH
aNiCd akumultoru velikosti AAA AA. Velmi
kompaktn velikost. vhodn pro cestovn.
Napjen ze st 230 VAc
Sov nabjeky uren
Sada akumultor
4 ks akumultoru v blistru.
540-419 1126,-
Nexcell AA NiMH 140DmAh
-10 /o
485,- ~
Zmek s alarmem
110dB BAM1D03
Zmek s alarmem pro kola a motocykly, dlka ?Dem. Zvukov alarm 110dB zazn pi pestizen lana nebo
poruen zmku. Speciln konstrukce kabelu ztvrzen oceli . Pro vnj i vnitn pouit. Napjen: 2x AAA 1,5 V
Vechny ceny
JSOU
uvedeny v K vetn DPH. Zmna cen a 1nch da'u v hrazena.
Peckov sluchtka
Sluchtka uren p~d~~~!~~slech~ hudby z~enosnch~ehrva.
1105,-
759-881
---~
---1
-24/o
I J.a" I sluchtka H81 025
159,-~
impedance mni 16 O; frekvenn rozsah:

20-20000 MHz; dlka kabelu 1,3 m
759-460
I 69,- ~ ~~ sluchtka KEENION KDM-E005

impedance mni: 320; frekvenn rozsah
10-20000 MHz; citlivost mikrotonu -48dB t/- 2dB
759-461
I 72,- ~ ~~ sluchtka KEENION CD-K3

impedance mni: 32 O
sleva a
Sluchtka KEENION KDM-7300

Modern stereo PC sluchtka s mikrofonem. Impedance m
ni: 320, frekvenn rozsah: 20-20000Hz. Konektory: Jack
3,5mm. Dlka kabelu 2,3m.
28 Ofo
Sluchtka HEAD04
Sluchtka KEENION
MH-661 V
Sluchtka KEENION
MH-696V
Sluchtka KEENION MH-692
Sluchtka KEENION
KDM-7100
Stereo PC sluchtka
>mikrofonem
Mono PC sluchtka pro telefonn

opertory s mikrofonem
Stereo sluchtka
s mikrofonem
Stereo PC sluchtka
s mikrofonem
Stereo PC sluchtka
s mikrotonem
Single ear Headset
lmpendance
Konektor: 2x Jack 3,5 mm
Frekvenn
mpendance
=rekvenn
mni:
32 O
rozsah: 20-20 000 Hz
=itlivost 105dB/mW
mni
32 O
rozsah 20-20 000 Hz
Jlka kabelu: 2,5 m
lmpendance
Frekvenn
mni:
32 O
rozsah: 20-20 000 Hz
lmpendance
Frekvenn
mni:
32 O
rozsah: 10- 20 000 Hz
Citlivost -50 dB+/- 2 dB
Citlivost -48 dB+/- 3 dB
<onektor: 2x Jack 3,5 mm
642-1151 120,- 1~
759171
179,- I.J.e!f,-
759-1721 129,- 1~
-28 /o
759-4581 169,- 1~
759-463
1179,-
1~
1 I Nabjec svtilna do automobilu MW777CR

Nabjec svtilna do automobilu s akumultorem, poutkem a magnetickm drkem.
teln akumultor se pi nabjen vkld pmo do zsuvky autozapalovae.
Oddli
21 Svtilna pvek -1028C

Kovov pvek na kle s funkc svtilny. Svcen zajiuje vysoce svtiv LED. Napjen CR2032.
31 Solrn svtilna HO
Hi-tech signalizan svtilna vybavena specilnm lithiovm
akumultorem. Akumultor je automaticky nabjen prosted
nictvm solrnho panelu a svtilna je tak vdy pipravena
k okamitmu pouit.
.-
Vechny ceny JSOU uvedeny v K
ELECIRONIC
www.gme.cz
vetn
DPH.
Zmna
cen a jinch
daj
vyhrazena.
Praha: Thmova 15, 186 00 Praha 8, e-mail: praha maloobchod@gme.cz

Brno: Kolit 67a, 602 00 Brno, e-mail: brno.maloobchod@gme.cz
Ostrava: Dlouh 1485/8, 702 00 Ostrava, e-mail: ostrava.maloobchod@gme.cz
Hradec Krlov: DC Atrium, Dukelsk tda 1713/7, 500 02 Hradec Krlov,
e-mail: hradec.maloobchod@gme.cz
Plze:
Korandova 4, 301 00 Plze, e-mail: plzen.maloobchod@gme.cz

Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava,
e-mail: bratislava@gme.sk
lnfolinka: 226 535111
AEC ELEKTROTECHNIKA spol. s r.o.

Memberofthe Kathrein Group
AEC ELEKTROTECHNIKA, spol. s r.o.
Na Rovinch 6/390, 142 00 Praha 4
Tel.:
+420241710018,-48
Fax:
+420241710003
E-mail: info@aec-eltech.cz
KATHREID
Antennen Electronic
,. Automatick nastaveni antny

na poadovan satelit.
> HD
pijma s HDM I vstupem a

externm IR idlem pro skrytou
mont v interiru .
> Napjen 12 V!
> Tak v proveden pro 2 TV s
rychlejm nastavenm pomoc
GPS(model CAP910).
HOS !Htl ~ sada

lil
Je
piijima..e
a PQ:1iciooimt
urena
pjem
pro pestavbu starch systm CAP pro

satelitnho digitlnho TV i HDTV vysln.
Obsahuje HDTV satelitn

a pozicionr HDS900 .
pij ma
UFS940sw
> HDS900 umon

spoluprci novho
pijmae se starmi
servojednotkami.
ELEKTRONIC
spo l. s r . o .
Nad Rybnkem 589

19012 Praha 9 Doln
Internetov obchod naleznete na:

http://obchod.aec-eltech.eu/
IJmtJim muJUJ'/&flim.
eJEtiCfjrO/.)JCJr<eJ'IUJ iJhJamtu j e nastaven
Poernice
VINUT DLY PRO ELEKTRONIKU

Samonosn atvarov cvky
Antenn spkan cvky
Zkaznick vinut dly
Mc cvky asenzory
Transformtory atlumivky do spnanch zdroj
SMD tlumivky apevodnky
Toroidn sov transformtory atlumivky
Soupis potebnch komponent:

Antna BAS60
> Storek HDM140 nebo 141
,. Pijma UFS940sw
,. idlo nklonu HDZ60
/.1.
MECHANIKA NEJEN PRO ELEKTRONIKU

Nstroje appravky pro elektrovrobu
Elektroerozivn drtov ezn ahlouben
Konvenn brouen na plocho, na kulato atvarov
CNC soustruen do prmru 41 mm
Provozovna 33544 Kasejovice 389
telefon: 00420371595412, fax: 00420371595280

e-mail: pvelektronic@pvelektronic.com
http://www.pvelektronic.com
rC ,. 'I
X
Jednostrann A4 100,Jednostrann AS SO,tlouka
: 0.8; 1.0; 1.5; 2.0 mm
Oboustrann A4 120,0boustrann AS 60,tloutl<a : 1.0; 1.5mm

po predchozl domluv je mono
ustJ'ihnout libovoln jin fonmt
LEPTAC ROZTOK
0 ,330
0,470
0,68 o
1,00
1,50
2,20
3,30
4-,70
lOQ
150
22<1
330
470
6,80 680
1000
1500
22 00
3300
4700
6800
l,OkO 10 kO
l ,SkQ
2,2k0
4,7k0
0,330
0,470
4 ,70
6,80
6S,-
AX2SW
1,00
1,50
2,20
3,30
100 1000 l,OkO lOk O

150 1500 l,SkO
220 2200 2,2k0 22k0
330 3300 4,7k0
470 4700 5,6k0
68!l 6800 8,2k0
AXSOW
95,-
Tennln dodni cca 7dnl od objednn i. Pfesn rozmry rezisto r
najdete na naich internetovch strnkch. Jsme schopni dodat tyto

rezistory i na vyl vkon 100W, 200W a 300W lnfo o rozmrech ,
cench a dodaclm terminu na poptvku .
GV
12V
24V
48V
sov
75,90,- 2x
90,- kontakt typ
2621.4
120,120,-
GV
Nabzme
mnostevn slevy
- na poptvku!
12V
24V
48V
125,125,- 2x pepnac
195,- kontakt typ
2621.S
165,-
Konektory pro pfipojenf

autodiagnostiky v automobilu.
Vidlice - plastov tleso+ 16ks pin
vidlic (pfipojuje se k automobilu)
Zsuvka- plastov tleso + 16ks
pin zsuvek (protikus,kter je v
automobilu)
HSK3- dlka 20cm HSK4 -dlka BOcm
HSK1 -dlka 20cm
30,-
Prodluovacl kabe l s
konektorem vidlice +vypl na
20cm
80cm
50,60,-
HSK5- dlka 20cm HSK6- dlka 80cm
k~~~~~~~~~~~~e~~s.
vyplna
2ocm
80cm
50,60,-
Prodluovacl
kabe l s
konektory
vid licezsuvka
Typ
Provedeni
SYS11 83-4006
5V8A40W
12V 2,5A30W
SYS1148-3018-T2
Zdroj+ kabal
610,-
ZdrOj+ kabal
640 ,-
18V1,7A30W
SYS 1097-3609
12V5,41A65W
SYS1097-601 2
TU 60 AKC 220V/220V 50Hz
1800,-
TU 60 AKC 220V/24V 50Hz
1800,-
TU 60 BKC 220V/220V 50Hz
1500,-
TU 60 AKP 220V/220V 50Hz
1800,-
Zdroj+ kaba l
660 ,-
12V2A24W
1-lt
1. 0ll~tl\
15V1.6A24W
~~OV-11!
SYS1308-2419-'N2E
SO<Jv-
~ll/1~
1SV 1,3A24W
SYS1308-2424-'N2E
24V1A24W
Adaptr do
zsuvky
300,-
Adaptr do
zsuvky
300,-
Adaptr do
zMuvky
320,-
Adap tr do
zsuvky
320,-
typy spfnanch
zdroj
SYS1097-6024
24V2,7A65W
STXX~4 1 2
12V 7A84W
12V5A60W
SYS1308~416-W2E
SYS1183-6616
15V4,33A65W
9V4A36W
asov rel TU 60 3s-60h
SYS1 183-6612
Zdroj+ kaba l
660,-
STXX-12012
12V 10A120W
jsou
ukoneny nejbnjfm
konektorem 2,1/5,5mm.
sehnat zdroj,kter tu
nenf uveden? Napr. Na jin naptf
nebo proud? Kontaktujte ns.
Nabfdneme vm takov zdroj ,kter
vm bude svmi parametrypfesn
vyhovovat. K notebookm,
monitorm, tiskrnm i k jinm
zatzenfml
XI
uveden sortiment nen kompletn. Celou nabdku naleznete na

Intern etovch strnkch WNW.bucek.name Vechy uveden ceny
vetn DPH
EiA CQMPQNENTSspol.
s r.o.
pedstavuje
MAXON CM-70
Velice kvalitn CB
radiostanice s kapacitnm
dotykovm ovldnm.
AOR AR8600 MK2
SPECIALISTA
NA USMROVAE
S:hoUkyho diody
diody ULTRA/SUPERFAST
diody FAST RECOVERY
diody s vysokou innost
usmrovac
WOUXUN KG-UV2D
usmrovac mstky
diody pasivovan sklem

vvsokonapt'ov diody
usmrovae pro fotoblesky
standardn usmrova: diody
si~tnlov spnad diody
transily, varistory
zenerovv diody
Michelsk 12a, Praha 4
fax 241 481 161
"-' i~-- "i@~JJ'i~...-i. -::

-
ELIX SY-101
Populrn
~,.,
PUXING PX-888
penosn ,
profesionln
radioamatrsk
stanice, UHF nebo
VHF verze.
osvde n ,
CB
radiostanice s velmi
dobrmi parametry a
mnoha funkcemi.
Kenwood TS-590E
KV + 6m 1OOW transceiver.
www.rectron.com
tel 241 483 138
krtkovlnn 50 MHz
transceiver, vkon 1OOW.
Dvoupsmov
run radiostanice
s vysoce citlivm
pijmaem a FM
rdiem .
NEJIR SORTIMENT
V KLASICKCH I SMD POUZDRECH
Technick daje:
dualband s
APRS a GPS.
Stoln scanner od
100 kHz a 3000
MHz bez mezer.
Maloobchodnll velkoobchodnl prodej: ELIX, Klapkova 48, 182 00 Praha 8 Kobylisy,

tel.: 284 690 447, 284 680 695, 284 680 656 , fax: 284 690 447; stanice Metra Kobylisy.
www.kenwoodfadio.cz
Email; eflx@elix.cz
Prod. doba Po al t 9 -17,30; P 9. 17 h.
www.elix.cz;
era@comp cz
Klasick veni (neno, brutto, peak- maximln hmotnost)

Kalibrace a nastaveni pes pota nebo tlatky pes pedn panel
Vysok rozlien veni (vstupn citlivost 0,02 uV/dilek)
1x RS232 a 1x RS-485/422 s Modbus RTU protokolem (za pplatek mon i Profibus)
logick vstupy/vstupy (2+2)
Analogov vstup (0/4-20 mA. 0-5 V nebo 0-10 V)
Provedeni na DIN litu nebo do panelu
Nepehledn
e-s hop
s mnostvm
blikajcch slev?
NE!
XII
Cuprextit
LEVN OSAZOVN
A PJEN SMD a THT
FR4 - l ,Smm - 35um
A4- 75, K
A4 fotocitliv -135, K
Osazovni ji od 1ks
Zajistme vrobu ablony pro nanen pjeci pasty
Vtinu SMD R,C,D,T ve likosti 0603 , 0805, 1206 mme skladem

Bezolovnat i olovnat pjeni
dn technologick omezen desky
Sta vkres osazeni s hodnotami soustek
Cenu si snadno spotte sami podle jednoduch tabulky v Excelu
Maximlni osozovoci rychlost ai 3000
tel.: 732 799 302
www .plosny-spoj.cz
soustek/ hodinu
Moximlni velikost osazovan desky 343 x 560 mm

Pesnost osazovn 0,025 mm
Rozlien 0,002 mm a pesnost ai 0,025 mm umoui osazovni vech
SMT soustek vetn diskrtnch, SOIC, PlCC o QFP
Schopnost osazovn fine- pitch sou slek a. do roztee vvodG 0,381 mm
Monost poufvni soustek balench v pskch, tyich , voln sypanch
nebo v plotech
Nejmen
rozmry
soustku
lze osazovat 0402,
nejvt soustka
35 mm x 35 mm
~ Kpz .,..,r.,.iu .-...
l'll<l,~~~ ~SM~~1~5~~ 1900
KONEKTORY BRNO, s.r.o.

Musilova 1, 614 00 BRNO
tel. +fax: 541 212 577
www: konektor.cz
e-mail: brno@konektor.cz
www.kpz.cz
~......a~_Q;
~--------------------------~
OPTOELEKTRONICK
IDLA A ZVORY
PROGRAMOVATELN IDLA A ZVORY
Pouit : kontrola osob , pedmt ,

rozmru , ochrana objekt
REHABILITAN A MASN PSTROJE
(ELFAS!!_~)
eice 22
388 01 BLATN
e-mail: ar@elfa .cz

http: W'/INV. elfa . cz
tel. fax 383 423 652
Plon spoje rychle,
www.aradio.cz
e-mail:
inzerce~aradio.cz
levn, kvalitn
Zhotovme jedno i dvojstrann pl. spoje dle asopis'

AR, KTE i dle vlastnch pedloh. Bn dodac lhty
den a 10 dn. Po domluv i
ress do 24 hodin.
XIII
OBJEDNEJTE Sl KATALOG
na www.mausel.eu
Pevodnky
ETHERNET- RS232/422/485
Rzn
proveden, snadn pouit, nzk cena fpevodnk,

webov server, FTP server, ..), zakzkov software
~ Teplomry
~ c
S vstupy RS232/ 485, USB, Ethernet

tiP teplomr]. Men pmo ve c.
papouch
PAPOUCH
Pevodnky
s.r.o.
USB- RS232/485/422
"Chyb Vm sriov port?"

Bn i prmyslov proveden, galvanick
oddlen, penos vech signl, virtuln driver
moduly DRAK
AD pevodnk 0-1 O V. 4-20 mA, vstup Ethernet,

USB, RS232/ 485. Nov rychl proveden.
Pevodnky a opakovae linek

RS232iRS485/422
Galvanick oddlen, pepov ochrana,

rzn proveden, vysok spolehlivost
Optick
oddlen
a prodlouen RS232
1/0 moduly pro RS232/485/422,

USB, Ethernet
Elektronick aplikace dle Vaich poadavk- www.papouch.com

Stranick 1a, Praha 10, tel. 267 314 267-9, 602 379 954
XIV
ll @iliil
ELECIAONIC
.. .elektronika, kterou znte
OWON -
pikov osciloskopy za bezkonkurenn ceny
Spolenost Xiamen Lilliput Technology Co., Ltd. vyrb elektroniku od roku 1990. V roce 2006 zaal tento vrobce s produkc osciloskop pod oznaenm OWON modelem HDS1022M a modelem PDS5022M. Od tchto potk se spole
nost dle vyvjela a nyn dodv na trh vyspl 300MHz osciloskopy a logick analyztory. Pvodn obyejn vypadajc
plastov krabice postupn nahradili elegantn provedenmi modely s malmi rozmry, velkmi displeji, nzkou hmotnost
a monost funkce na vestaven akumultor. Krom stolnch pstroj nalezneme v nabdce tak run kombinovan
osciloskopy HDS s funkcemi multimetr vhodn pedevm pro servisn techniky pracujc mimo dlnu.
ada HDS, HDS-N - run kombinovan mic pstroje.
ada HDS, HDS-N - run kombinovan mic pstroje.
ada MSO - osciloskopy s integrovanm logickm analyztorem.
HDS1021M: jednokanlov, 20MHz,
kd: 720-076.
HDS1022M: dvoukanlov, 20MHz,
kd: 720-067.
HDS1022M-N: dvoukanlov, 20MHz,
kd: 720-101.
HDS2062M: dvoukanlov, 60MHz,
kd: 720-069.
kd: 779-079.
kd: 779-081.
Lehk prun pstroj vybaven

1 nebo 2kanlovm osciloskopem
a vstupy pro funkce multimetru. Ovldn zajiuje silikonov klvesnice
a 3,5" nebo 3,7" TFT displej. Typy
s oznaenm -N pedstavuj novou
1.Zobrazovn zajiuje 8" TFT displej .

2. Podporuje komunikaci s PC pomoc USB, umouje ukldat prbhy na
flash disk.
3. Umouje 20 automatickch md
adu tchto micch pstroj.
1. Nabz 2 funkce v jednom
Vkonn mic stanice s 2kanlovm osciloskopem a 16kanlovm

logickm analyztorem. Analyztor je
een samostatnou jednotkou, kter
me bt v ppad poteby od osciloskopu snadno odpojena.
men.
zazen
4.ka psma osciloskopu 25MHz-
osciloskop a multmetr.
2. Vyrb se v kch psma
20MHz - 100MHz.
3. Umouje spoluprci s PC pomoc
USB rozhran.
4. Umouje ukldat zmen prb
hy na USB flash disk.
5. Vymniteln li-ion akumultor zajist napjen po dobu a 6 hodin.
6. Umouje ukldat a znovu zobrazovat zmen prbhy .
?.Rozmry: 180x115x40mm, hmotnost 645g.
8. Balen obsahuje pstroj, napjec
zdroj, mic ry, sondy osciloskopu a vtina model tak praktick
kufk, ppadn ltkov pouzdro.
200MHz.
5. ka psma logickho analyztoru
33 MHz - 66 MHz.
6. Vzorkovac frekvence osciloskopu
a 2GS/s.
7. Vzorkovac frekvence logickho
analyztoru a 400 MS/s.
8. Umouje funkce FFT, autoscale
a dal.
9. Rozmry: 370x 180x 120 mm, hmotnost 2,2kg .
XV
ada MSO v sortimentu

GM electronic:
ada PDS v sortimentu

GM electronic:
ada PDS v sortimentu

GM electronic:
MS05022S: dvoukanlov, 25MHz +

16CH analyztor, kd: 720-100.
MS07102T: dvoukanlov, 100MHz +
MS08102T: dvoukanlov, 100MHz +
MS08202T: dvoukanlov, 200MHz
+ 16CH analyztor, kd: 720-083.
PDS5022S: dvoukanlov, 20MHz,

kd: 720-070.
PDS6042S: dvoukanlov, 40MHz,
kd: 720-078.
PDS6042S-BAT: dvoukanlov,
40MHz, kd: 720-104.
PDS6062T: dvoukanlov, 60MHz,
kd: 720-071.
PDS7102T: dvoukanlov, 1OOMHz,
kd: 720-804.
PDS8102T: dvoukanlov, 100MHz,
kd: 720-084.
PDS8202T: dvoukanlov, 21 OOMHz,
kd: 720-085.
SDS6062: dvoukanlov, 60MHz,

kd: 720-089.
SDS71 02: dvoukanlov, 1OOMHz,
kd: 720-091 .
kd: 720-093.
kd: 720-094.
ada PDS - klasick stoln 2kanlov osciloskopy
Akumultory pro osciloskopy

OWON
V sortimentu naleznete akumultory pro vechny nmi . nabzen osciloskopy OWON . Typy akumultor
se li dle srie , ke kter akumultor
pat.
ada SOS- Kompaktn stoln

osciloskopy.
Akumultory OWON v nabdce
GM electronic
Standardn 2kanlov mic pstroje
najdou uplatnn v kad elektronick
dln nebo na vvojovch pracovitch.
1. Umouje funkce autoscale, FFT

a mnoho dalch .
2.ka psma 25MHz-100MHz pro
adu PDS5, 6 a 7.
3. ka psma 100 MHz -200 MHz
pro adu PDS8 .
4. Vzorkovac frekvence a 50 0 MS/s
pro adu PDS5, 6 a 7.
5. Vzorkovac frekvence a 2 GS/s pro
adu PDS8 .
6. Zobrazen zajiuje 7,8" nebo 8"
TFT displej .
7. Podporuje komunikaci s PC pomoc
USB.
8. Rozmry PDS 5, 6 a 7: 350x 157x
103mm , hmotnost 1,7kg.
9. Rozmry PDS8: 370 x 180 x 120 mm,
hmotnost 2,2 kg.
OWON HDS Battery: kd 540-373

OWON MSO Battery: kd 540-369
OWON SOS Battery: kd 540-417
Tato ada pstroj pedstavuje osciloskopy vynikajc malmi rozmry, velkm displejem a vbornmi funkcemi.
1.ka psma 60MHz-300MHz.
2. Vzorkovac frekvence 500 MS/s-3 GS/s.
3. Dlka zznamu 10M pro kad kanl.
4.Zobrazen zajiuje 8" TFT displej
800 x 600 pix.
5. Funkce autoscale, FFT, pass/fail
a dal.
6. Minimalistick design s jednoduchm uivatelskm rozhranm .
7. Umouje napjen akumultorem.
8. Rozhran USB, VGA a LAN .
9. Rozmry: 340 x 155 x 70 mm, hmotnost 1,8 kg .
Osciloskopy OWON a psluen

stv naleznete na www.gme.cz, p
padn v nkter z naich poboek
v Praze, Ostrav, Brn, Plzni, nebo
Hradci Krlov.
Praha: Thmova 15, 186 DO Praha 8, e-mail: praha.maloobchod@gme.cz

Brno: Ko lit 67a, 602 OD Brno. e-mai l brno.maloobchod@gme.cz
Ostrava: Dlouh 1485/8, 702 00 Ostrava, e-mail ostrava.maloobchod@gme.cz
Hradec Krlov: DC Atrium, Dukelsk tda 1713/7,500 02 Hradec Krlov,
e-mail: hradec.maloobchod@gme.cz
Plze: Korandova 4, 301 DOPlze, e-mail : plzen.maloobchod@gme.cz
Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava, e-mail maloobchod@gme.sk
+420 226 535 111

XVI
enm jasu LED (a
Picaxe
START: toggle 4
mikrokontrolr pro zatenky

a snadn pouit (2)
Ing. Michal ern
(Pokraovn)
Cyklus FOR ... NEXT

M-li se st programu vcekrt zopakovat a znme-li pedem poet potebnch
opakovn , je to pleitost pro FOR cyklus (*8). K potn prchod se pouv
promnn, podle potu mus bt typu byte
nebo word. Zkladn tvar vypad takto:
lze eit rzn

pro reklamy,
zen antikoliznch svtel pro modely letadel , osvtlen vnonho stromku
aplikac se najde hodn. Zkusme vytvoit
sekvencer, kter krtce blikne jednm vstupem 3x po sob, pak druhm a tetm
vstupem stejn. Mohla by to bt teba simulace zbleskovch vstranch svtel.
Blikn bude zatm naprosto pravideln ,
pozdji se naume , jak simulovat, e kad ze svtel b samostatn a nepatrn
jinak ne ostatn.
Upozornm na jeden obecnj rys.
Zazen s Picaxe jsou tak rychle a snadno peprogramovateln , e jen ty parametry, kter se opravdu mus mnit asto a za
provozu, se mn uivatelsky za pomoci
tlatek, propojek, trimr a podobn. Parametry, kter se nemus mnit za provozu , spe se jimi jen obas nastavuje provozn reim , mohou zstat jako konstanty
se symbolickmi jmny v programu. To se
projev na dost vraznm snen potu
nutnch vstup a dalm zjednoduen
zapojen.
Podobnm
zpsobem
sekvenn spnae osvtlen
for bO = 1 to 50
.. ; nco
next bO
bOje v tomto ppad promnn cyklu, 1
je spodn mez pro dosazen v cyklu, 50 je
horn mez. Protoe pouvme hodnoty
mez z rozsahu O a 255, me bt promnn typu byte. To "nco", co se m provst, se vykon celkem 50x, piem pi
prvnm chodu je hodnota v promnn bO
rovna 1, pi druhm 2 atd. V cyklu me
me vyuvat i hodnotu promnn cyklu, ale
nikdy bychom nemli tuto hodnotu mnit.
Cyklus kon pkazem "next", jen m
v parametru pslunou promnnou cyklu, zde "next bO". Je-li teba, aby se pr
chody cyklem nepotaly po jedn nahoru, ale jinak, meme zadat i krok:
for bO = 1 to 50 step 2
.. ; nco
next bO
Tento kousek programu projde "nco"
pro hodnoty bO rovny 1; 3; 5; 7
atd., skon, kdy bO bude vt ne 50.
Krok lze zadat i zporn , doclme tak
potn smrem dol , v tom ppad ale
tak musme zadat prvn mez vt ne
druhou:
postupn
for bO = 50 to 1 step -2
.. ; nco
next bO
REM sekvencer1 - Picaxe 08M2

symbol doba1 =5 ;dlka bliknut
symbol doba2 =120 ;prodleva v srii
symbol doba3=800 ;prodleva mezi sriemi
start:
for bO=O to 2 ;vnj cyklus- vstupy
for b1 =1 to 3 ;vnitn cyklus- zblesky
high bO pause doba1 low bO pause doba2
next
pause doba3
next
goto start
Rychleji,
Je dobr si uveden ryvky programu

samostatn vyzkouet, za "nco" me
me dosadit teba bliknut LED pouvan
v pedelch programech. V reimu simulace se v rozenm okn za bhu ukazuj i hodnoty vech promnnch, tam
meme sledovat, jak se mn bO.
Nov verze svtelnho hada bude vyuvat FOR cyklus, protoe ale vstupy
O, 1, 2, 4 netvo postupnou adu (PIN3
me bt jen vstup u mikrokontrolru
08M2), omezme se jen na ti LED. Pece
jen , v tomto ppad jde pedevm o ukzku, ne o vslednou funkci. S mi kro kontrolrem 20X2 a jeho osmi vstupy v ad by
byl program stejn , zmnily by se jen konstanty.
skuten,
zmnou stdy mnit
pesnji
...
Trochu odbome. Nabz se otzka ,

jak rychle n pln prvn program me
bet , jak nejkrat impulzy me Picaxe 08M2 tmto zpsobem programem d
lat. Pesmrovnm na PIN4 , na nm
mme bod pro pipojen osciloskopu , odstrannm ekn a veho zbytenho dojdeme k jednodkovmu programu, kter generuJe symetrick impulzy. Impulzy
jsou rychl a viditeln se projev jen sn-
REM Svteln had- Picaxe 08M2

symbol cekani=200
start:
for bO=O to 2
high bO pause cekani low bO
next
goto sta rt
( Praktick elektronika -h);J 06/2012 )
takto se d
jas LED i plynule).
goto start
Osciloskop uke impulzy s kmitotem

445Hz (2,32 ms) a je vidt, e nejsou naprosto pravideln , perioda se nepatrn
mn , chvje. K blikn to sta , ale jinak
to nen moc dobr vsledek. Nejdle trv
skok programu zase na zatek , take
pokud potebujeme jen nkolik impulz
a mme dost pamti, meme vyrobit impulzy del sekvenc high 4 low 4 high 4
low 4 .... V takovm ppad maj impulzy 1607Hz (622 ~s). To u je trochu lep , monosti Picaxe jsou vak mnohem
ir.
Zkladn kmitoet mikrokontrolru, kter uruje vtinu asovn , je 4 MHz. P
kazem SETFREQ meme tento kmitoet nastavit, v ppad Picaxe 08M2 jej
zvit na 8, 16 nebo 32 M Hz nebo tak
snit a na 31 kHz. Msto 445Hz tak zskme pes 3,56 kHz nebo tak 3 Hz. Zkusme vyrobit trojici co nejkratch impulz
opakujc se zhruba po O, 1 s.
SETFREQ
me zmnit kmitoet vnitnho osciltoru, tm se vtina asovch daj zkrt nebo prodlou. Teba parametr PAUSE
pi zdvojnsoben kmitotu by ji nebyl
v ms , ale nsobcch 0,5 ms. Parametr
"m4" nastav obvykl zkladn kmitoet
4 MHz, "m8" pepne na 8 MHz, "m16" pe
pne na 16 MHz, "m32" pepne na 32 MHz.
Analogicky teba "k250" odpovd
250 kHz. Zmnu vnitnho hodinovho
kmitotu mikrokontrolru bychom mli
pouvat, jen pokud to m opravdu smysl
a s rozvahou , me toti zpsobit problmy v provdn nkterch pkaz , teba
pi sriov komunikaci.Vechny pkazy
jsou odladny pro zkladn kmitoet
4 MHz, ppadn jin uveden v dokumentaci.
REM Program trojice - Picaxe 8M2

setfreq m32 ;frekvence 32 MHz
START: ;zatek smyky programu
high 4 low 4 ;1.pulz
high 4 low 4 ;2.pulz
high 4 low 4 ;3 .pulz
pause 100 ;prodleva 100 ms
goto start
Dvodem
ke zmn pracovnho kmimikrokontrolru nemus bt jen to,

e potebujeme vy vkon mi kro kontrolru , rychlej reakci. Ruku v ruce s tm
jde tak spoteba mikrokontrolru, a ta
me bt zejmna u dlouhodob pracuj cch zazen s bateriovm napjenm kritick . Pracovn kmitoet lze kdykoli za
bhu programu mnit , a tak mikrokontrototu
Obr. 13.
Oscilogram prbhu
vstupnho napt
po sputn programu
trojice
29
lr m e ekat pi velmi lnm taktu a nepatrn spot eb , a nastane oekvan

udlost (teba obas m rove hladiny,
to nespch) , a potom kvli pmmu
zen synchronnho motoru pepne na rychl takt. Jak velk je rozdl v odbru proudu? Nechme mikrokontrolr bet ve
smyce naeho prvnho programu s b
cm svtlem s odstrannm eknm .
Odpojme LED ze zapojen a zmme
odbr p i napjen 5 V. Rozdl je znan ,
pi 32 MHz namme 2 ,2 mA, pi 31 kHz
O,13 mA. Je to ostatn logick , hlavn st
spoteby mikrokontrolru tvo nabjen
a vybjen kapacit vnit nch klopnch obvod.
Pracovn kmitoet mikrokontrolru

08M2 uruje vnitn osciltor. Jeho pes
nost a stabilita na naprostou vtinu aplikac sta ; je-li poteba pesnost vt,
maj nkter vy typy Picaxe monost
zapojit vnj osciltor. U mikrokontrolr
s vnitnm osciltorem , jako je i 08M2, si
meme pomoci pkazem CALIBFREQ
(*6) , kterm lze kmitoet drobn upravit,
a to piblin v intervalu 5 % .
Multitasking
Vrtme se k loze bcho svtla.
mikrokontrolru nen jen zavadem , pln souasn i funkci malho operanho systmu , kter dovoluje sputn
a ty program bcch (vcemn)
nezvisle. Samozejm , ve skutenosti
nejde o skuten paraleln bh program ,
ale o jejich velmi rychl stdn. Musme
obtovat monost zmny hodinovho kmitotu , mikrokontrolr se sm pepne na
32 MHz a vechny programy pob pi
blin tak , jak by bely na kmitotu
4 MHz. To samozejm na prvn pohled nevychz , musme si vak uvdomit , e st
dn proces je hodn nron a "ukroj"
si z vkonu mikrokontrolru podn kus,
zhruba polovinu . Stdn proces tak
zpsob , e jednotliv programy se prakticky nemohou synchronizovat na stejn
udlosti (teba reagovat na stejn stisk tlatka). Vmna parametr mezi nezvislmi vlkny se me uskutenit nejjednodueji pes promnn .
Zatky program jsou uvedeny pevn
danm nvtm STARTO (nebo START) ,
START1 , START2 a START3. To sta, dn nov pkaz nen teba. Modifikujeme
tedy n zbleskov program sekvencer1
tak, aby se zdlo , e jednotliv LED jsou
asovny nezvisle na sob. O jednotliv
LED se staraj ti samostatn a tm stejn programy. Kdy dosadme do konstant
urujcch prodlevu prvosla , bude trvat
podn dlouho , ne se sekvence blikn
zase zane pesn opakovat.
Zavad
'-_"<J~o= ["'-----<!>-:~---'--'-----'-!
1-----"-1 Serial in
u
+Ucc
REM sekvencer2 - Picaxe 08M2

startO: ;prvn z paraleln ch program
for b0= 1 to 3 ;ti impulzy v srii
high O pause 20 low O pause 120 ;jeden impu lz
next
pause 1009 ;prodleva mezi sriemi
goto startO
start1: ;druh z paralelnch program
for b1 =1 to 3 high 1 pause 20 low 1 pause 120 next
pause 1097 goto start1
start2: ;t el i z paraleln ch program
for b2= 1 to 3 high 2 pause 20 low 2 pause 120 next
pause 1193 goto start2
Multitasking je velmi siln nstroj , kter nm umouje zkrtit a zjednoduit programy, nen ale vhodn pro lohy, u nich
zle na pesnm asovn programu.
Technick prostedky mikrokontrolru (te
ba asova) me samozejm vyuvat
v jednom okamiku jen jeden z program ,
ty se rozmnoit nedaj , take pokud jedno
vlkno teba odesl data sriovou linkou ,
ostatn vlkna se zastav!
Obsluha tlatek
Mechanick spnac kontakty pat
mezi to nejastj , co se pipojuje ke
vstupm mikrokontrolru . Nezapojen
vstupy zpravidla vykazuj stav L, ale obecn jsou ve stavu vysok impedance, co
znamen , e sta i nepatrn podnt , aby
svj stav zmnily. Meme si to nzorn
vyzkouet nsledujcm programem , kter te stav na PIN3 a vsledek bezprostedn kopruje na vstup osazen LED .
Stav vstupu lze jednodue piadit do promnn a naopak , stav promnn poslat
na vstupn PINO, ppadn jde piadit vstupnmu pinu pmo stav vstupnho.
kroil proud povolenou mez . Tomu odpovd asi tak 220 Q . Rezistor 1 kQ sriov
zapojen ke vstupu zlepuje funkci a omezuje proudov piky pi nabjen nebo
vybjen kapacity vstupu , nutn nen a ve
vtin pokus jej nebudeme pouvat.
Zkmity tlatek ppadn oetme programem.
Mikrokontrolry Picaxe ady M2 maj
dokonce pipravenou funkci TOUCH , kter sta na vstup pipojit vodivou ploku
a ta pak me fungovat jako bezkontaktn
tlatko , pro n lze kalibrovat citlivost.
Vstup reaguje na piblen , take ovldac tlatka zazen mohou bt vytvoena
na plonm spoji a pekryta ochrannou fli
s popisem . Tm odpadnou mechanick
spnac kontakty, prvek , kter m nejvt
problmy se ivotnost a zneitnm .
Smujeme k tomu, abychom vytvoili
jednoduch genertor impulz. Piprav
me si zapojen podle schmatu . Budeme
potebovat dal pkazy pro vytven
pesnch impulz a tak se nauit, jak
z mi kro kontrolru vyst potebn daje .
start: bO=pin3 pinO=bO goto start

start: pin0=pin3 goto start
V klidu bude pravdpodobn LED zhasnut , jakmile se vak dotkneme nezapojenho vstupu prstem nebo vodivm ped
mtem , penese se na nj ruen a LED
se rozsvt. Vtinou dokonce sta se jen
piblit , dotek ne n nutn . Proto vdy
musme jednoznan definovat rove na
vvodu, kter chceme pout jako vstup.
Vrobce doporuuje rezistor s odporem
4 ,7 a 1O kQ, men ne n na zvadu , ale
sname se , aby ani v ppad , e by byl
vvod pepnut do reimu vstupu , nepe-
+Uoo~
.
PIN
+Uoo ~
~
1k
PIN
IF ... THEN
Velmi asto je poteba program rozvt
vit a podle hodnoty njak promnn nebo
stavu na vstupu pokraovat bu jednou ,
nebo druhou cestou . K tomu slou pkaz
IF (*11 ), za nm je nzev promnn (vstupu) , se kterou budeme pracovat, pak relan opertor (nejastji= ; <; > nebo<>
(nerovn se)), konstanta nebo druh promnn , jej hodnotu porovnvme. Za
slovem THEN bude symbolick adresa ,
kam m program skoit , podobn jako by
tam byl pkaz GOTO . Nen-li podmnka
splnna , pokrauje program nsledujcm
pkazem v ad. Napklad "if w6 >150
then zapni" porovn hodnotu promnn w6
s konstantou 150; je-li vt , sko na nvt ,;zapni", je-li men nebo rovna, nedl nic a pokrauje dalm pkazem.
Pkaz IF me mt vak i jinou podobu , kterou v esk pruce nenajdeme .
Za THEN nemus nsledovat jen adresa ,
ale tak pmo jeden nebo vce pkaz ,
kter se provd; je-li podmnka splnna,
pak me nsledovat slovo ELSE a za nm
opt jeden nebo vce pkaz , jen se provd pi nesplnn podmnky. Pkaz IF
kon slovem ENDIF, na ten se pi psan
program asto zapomn. Jde tedy napsat "if w6>150 then high 4 else low4 endif' , co znamen : Je-li hodnota w6 vt
ne 150, nastav PIN4 na H, v opanm
ppad nastav PIN4 na L.
(Pokraovn pt)
TL
GNO (Sl
GND
Obr. 14.
Pipojen spna
GND r+--+- - ,
-~
f---<1>--"-1 PIN 4
PIN 1
o.
fl
PICAXE-08M 2
53
S1 -zmna hodnoty(+)
S2 -
zmna
hodnoty(-)
S3 - ka pu lzu I mezery
>'
Obr. 15. Zapojen
genertoru impulz
Obr. 16.
30
-@;j 06/2012 )
Genertorimpulz
Antnn soustavy
z celovlnnch
smyek
(2)
Jindra Macoun, OK1VR

lnek navazuje na 1. st (PE-AR 5/2012) dalmi informacemi o vlastnostech antnnch soustav z celovlnnch pravohlch smyek- quad. Uvdj se
smrov a impedann vlastnosti nkolika konfigurac. Rozmry ve vlnovch dlkch usnaduj realizaci podobnch sestav na rznch kmitotovch psmech.
Krtk rekapitulace
b)
vodem pipomeme zvr prvn s

ti o nejuvanj soustav celovlnnch
pravohlch smyek, o dvoulenn antn BIQUAD (jinak tak Twin-Diamond-Quad, Doppelquad nebo Doppelrhombus), dle 2Q.
Z hlediska zisku i n optimln
vzdlenost mezi vzjemn pilehlmi
vrcholy dvou celovlnnch pravohlch
smyek piblin 0,5 A. Nen to rozmr
kritick , ale pi napjen obou smyek
uprosted plvlnnho symetrickho spojovacho veden lze jeho vlnovou impedanc, tzn . vlnovou impedanc obou tvrt
vinnch (a transformanch) sek celou
dvojici snadnji pizpsobit
Zisk tto optimalizovan dvojice opt2Q s oddlenmi smykami, umst
n ped plonm reflektorem, in a
12,4 dBi, je tedy a o 2,3 dB vy ne
zisk obvyklho uspodn antny opt2Q
- s dvojic smyek tsn pilehlch (viz
tab. 2 v 1. sti).
Uspodn s oddlenmi smyka
mi patrn nebyla publikovna . Vjimkou
jsou nkter aplikace na WIFI psmo
2,4 GHz (obr. 1) pro mstn st s horizontln polarizac. Horizontln polarizace omezuje ruen a podporuje pesnost
penosu dat na psmu, "peplnnm" vertikln polarizovanmi signly.
Antna QUADROQUAD
Snaha o dal zven zisku antny
2Q vedla k tysmykov antn QUADROQUAD - 4Q. Principiln je to ty
lenn soustava soufzov napjench
pravohlch celovlnnch smyek. Podmnka soufzovho napjen je nezbytn
pro zlepen smrovosti i pi vtm potu
dlch antn v soustav.
00
12.4 dBi
Obr. 3. Diagramy zen antny 40 (dle

obr. 2) pi soufzovm (erven) a protifzovm (ern) napjen vnjch smyek. Plat v rovin H, tzn. v e!evan
(svisl) rovin pi horizontln polarizaci
antny
Obr. 1. Dvojice kruhovch smyek ped

plonm reflektorem - optimalizovan
antna BIOUAD - (opt20) na psmo
2,4 GHz (WIFI) s horizontln polarizac.
Vlastnosti celovlnnch (pesnji jednovinnch) kruhovch smyek se prakticky
neli od smyek tvercovch - quad
Obr. 2. Schma tysmykov antny
40. Pi soufzovm napjen mus bt
na stejnolehlch vstupnch svorkch
vech smyek zabezpeena stejn fze
"pekenm" napjenm vnjch smyek. V mst peken nen spodn
ziskem kolem 1O dB i do kadho z obou

lalok s azimutovm rozdlem 80 o. Antna se vak mus otoit kolem vodorovn
osy, kolm k plonmu reflektoru, o 90 .
Optimalizovan
QUADROQUAD
vodi peruen
Pi spolenm
napjen tveice tsn

celovlnnch smyek 4Q
lze tuto podmnku splnit pouze sfzovnm obou vnjch "sriov" pipojench
smyek s paraleln spojenmi (a spole
n napjenmi) smykami vnitnmi. Provede se to oboustrannm "pekenm"
vodi spojujcch vnj a vnitn smy
ky. Nzornj pedstavu nabz obr. 2.
Na symetrickch vstupech vnitnch
smyek je proti vstupnm svorkm posunuta fze prv o plvlnu, tzn. o 180 .
Schematicky je to oznaeno znamnky
+ a-. Aby se na stejnolehlch svorkch
vnjch smyek objevila shodn fze se
vstupem vnitnch smyek, mus se tam
proto spojit protileh\ svorky. Pak bude
mt antna vy zisk v jedinm maximu
e\evanho diagramu (obr. 3).
Pro tuto pravu se ujal nzev QUADROQUAD (4Q). Elektrick parametry
jsou uvedeny ve srovnvac tabulce
(tab. 1) na nsledujc strnce.
Pi prostm paralelnm spojen vech
stejnolehlch svorek by vnj smyky
nebyly napjeny soufzov s vnitnmi
a diagram by byl dvou\a\on s vraznm
minimem ve smru zamlenho spojen
(obr. 3). V tomto ppad by byla tato horizontln polarizovan antna pi jednosmrn komunikaci prakticky nepouiteln.
Za vhodnch okolnost je v tomto p
pad pouiteln jako vertikln polarizovan dvousmrn antna , s pijatelnm
uspodanch
-MQ 06/2012 )
Poznatky o vlivu vzjemnch rozte

antn na smrov vlastnosti cel
antnn soustavy plat obecn. Uplatnme
je i u pvodn pravy tylenn soustavy
4Q s tsn pilehlmi smykami, pipoj
me-li a zrove prostorov oddlme ob
vnj smyky plvlnnm symetrickm
vedenm , kter nm tak oto fzi o dalch 180 o, take pro soufzov napjen
vnjch smyek ji nen nutn vodie
kit Tuto modifikaci tylenn soustavy pravohlch ce\ovlnnch smyek povaujme za optimalizovanou antnu dlch
Obr. 4. Rozmrov schma jedn poloviny optimalizovan tysmykov

antny opt40 v pomrnm mtku
0,5 A
31
1
antna
1 x quad
2 x quad (2Q)
2 x quad (opt2Q)
4 x quad (4Q)
4 x quad (opt4Q)
2Q (3 refl. prvky)
S;.
83H
3
G [dBi]
9,0
10,1
12,4
1 X 0,5
3x0
12,5
3 X 0,5
15,5
9,1
o
o
83Eo
fres
66,4
66,4
66,4
66,4
66,4
70
1,05 f0
1,02 f 0
1,05 f0
1,00 f 0
1,04 fo
1,02
81,3
59
31,6
32,6
14,6
64,5
opt4Q . Smrov vlastnosti tto pravy

jsou zejm z selnch parametr v tab.
1 a z diagram na obr. 5.
Proti pvodn prav s tsn pilehl
mi smykami se u antny opt4Q zvyuje
zisk o 3 dB, take me init a 15,5 dBi .
Symetrick veden
Plvlnn
smykami
vzdlenosti mezi celovlnmi

usnaduj pizpsoben cel
soustavy.
Vyuv se transformanch vlastnost plvlnnch veden , transformujcch
impedance vnjch smyek antny na
vstupn svorky smyek vnitnch v pom
ru 1:1, a to nezvisle na vlastn vlnov impedanci.
Pak se vhodnou vlnovou impedanc
stednho symetrickho spojovacho veden, tzn. jeho dvou tvrvlnnch transformanch sek cel antna pizpsob
k vlnov impedanci napjee .
Vpoty i praxe ukazuj , e u takto
uspodanch soustav lze vychzet z impedanc jednotlivch dlch antn. Jejich
fyzick plvlnn vzdlenost toti omezuje
vzjemnou vazbu, kter impedanci velmi
blzkch smyek ovlivuje.
U vech st modelovanch antn,
vetn spojovacch symetrickch veden
se pouilo stejnch vodi o prmru
0,01 A-. U vlastnch antn - tvercovch
smyek, je na uvaovanch psmech
tento prmr . z konstruknch hledisek reln.
Mezi vodii s 0 0,01 A, symetrickho
veden a osovou rozte 0,02 A, je mezera
"jen" 0,01 A-. Vzdun veden tchto rozmr m vlnovou impedanci asi 160 Q.
S tmito parametry symetrickch veden
jsou tak vypoteny impedance ziskov
optimalizovanch antn opt2Q a opt4Q,
uveden v tab. 1. Je zejm, e poadovanou svorkovou impedanci 50 Q, pop.
75 Q zabezpe plvlnn (= 2x AJ4) transforman veden mezi vnitnmi smykami
s men vlnovou impedanc ne se zvolenmi 160 Q. Realizace men vlnov impedance symetrickho veden s ten
mi drtovmi vodii je s ohledem na
malou osovou rozte vodi (mezeru) obtn. Praktickm eenm jsou pskov
vzdun veden (viz obr. 1).
Parametry
optimalizovanch antn
Poznmky k tab. 1 (podle sloupc):
1. Typ antny
2. Rozte (mezera) s, mezi vzjemn
blzkmi konci d l ch antn.
3. Zisk antny (soustavy) v dBi.
4. hel zen v rovin H, tzn. ve svisl (elevan) rovin je ovlivovn vzjemnou rozte dlch antn.
5. hel zen v rovin E, tzn. ve vodorovn (azimutln) rovin je konstantn,
protoe se v tto rovin rozmr soustavy
nemn.
32
Zn posiL lai./H
93
68
85
155
110
50!
dn
dn
-10,4/58
-20,01 59
-12,5/+25
dn
Tab. 1. Elektrick
vlastnosti soustav
z kosotvercovch
smyek
15,5(
dBi '
6. fres je rezonann kmitoet cel

soustavy vzhledem k jmenovitmu kmitotu f0 , na kter je antna navrena (potna).
7. Svorkov impedance Zn, pesnji

rezistance cel soustavy v rezonanci , tzn.
na kmitotu fres plat s dle uvedenmi
rozmry, vyjdenmi ve vlnov dlce:
Elevan diagramy zen dvoua tylennch soustav celovinnch smyek v pvodnm (2Q, 4Q)
a optimalizovanm uspodn (opt2Q
- Obvody tvercovch smyek o = 1 A

(4x A,/4 ).
- Rozte vzjemn pilehlch vrcho l dlch antn s= O a 0,5 A.
-Prmr vodi antnnch smyek a vod i symetrickch veden je shodn d
0,01 A.
- Osov rozte vodi symetrickch veden a= 0,02 A, mezera mezi obma vodii je tedy 0,01 A-.
-Vlnov impedance vech symetrickch
veden in Z0 160 Q.
- Vka dlch antn nad plonm reflektorem v= 0,15 A.
a opt4Q)
Obr. 5.
tench
0.25 "A
8. rove postrannch l alok - dB

v rovin H, tzn. ve svisl rovin a jejich
hlov orientace vzhledem k maximu je
doplujcm smrovm parametrem . Veobecn plat, e maximlnho zisku se
u antnn soustavy sestaven z dlch
antn , napjench se stejnou fz a amplitudou, dosahuje s takovou rozte
dlch antn, pi kter se rove postrannch lalok bl k -10 dB
Z nkterch provoznch hledisek vak
nemus bt takov rove postrannch lalok pijateln.
S vyuitm uvedench daj lze navrhnout jin modifikace antnnch soustav, pop. pidat k pouvanm dal dvojice celovlnnch smyek.
Antna 2Q
s 3prvkovm reflektorem
Na nich psmech VKV (145 MHz ,
435 MHz nebo psma TV) je nesnadn
realizovat tyto soustavy s plonm re flektorem . Potaov simulace , oven
prax , ukazuj, e i s malm potem lad
nch, optimln umstnch reflektorovch prvk mohou mt tyto soustavy vyhovujc vlastnosti.
Nap. jednoduch BIQUAD (2Q) mus
mt alespo 3 samostatn, 0,5 A, dlouh ,
rovnobn reflektorov prvky (0 0,01 A-)
ve vzdlenosti v= O, 13 A, od roviny tver
covch smyek s obvody o= 1,02 A-. Vzjemn rozte tchto t symetricky umstnch reflektorovch prvk in 0,25 A
od stedu soustavy (obr. 6).
Dlky reflektor i jejich vzdlenost od
smyek (v= O, 13 A) jsou nastaveny tak,
aby i s pijatelnm initelem zptnho zen (-17 a -20 dB) inila svorkov impedance antny 50 Q.
Impedann irokopsmovost pro
SV :2:2, vztaen k jmenovitmu kmitotu, pekrv rozsah 0,96 f0 a 1,1 f0 .
Proti parametrm antny 2Q s plonm reflektorem (tab. 1) m antna asi
-6J;J 06/2012 )
0,25 "A
Obr. 6. Rozmrov schma dvousmy

kov antny 2Q s ladnm tprvkovm
reflektorem. dn z reflektor nen peruen
o 1 dB men zisk a ponkud vt hly
zen. Tyto zmny odpovdaj men
inn ploe antny bez plonho reflektoru.
Literatura
[1] Macoun, J ., OK1VR: Antnn soustavy. AR B 1/1982, s. 14- 25 (smrov
vlastnosti, ladn a neladn napjen
atd.).
[2] Macoun, J. , OK1VR: Antnn soustavy AR B 1/1984, s. 1O - 22 (podrobn
konstrukn popis antnn soustavy pro
pjem TV).
Uveden lnky jsou k dispozici na DVD
Amatrsk radio 1952 a 1995, vydanm
v r. 2007 spolenost AMARO.
lnek [2] je pak tak na CD ROM, pilo
enm k 3. vydn publikace:
Prochzka, J.: Antny. Encyklopedick
pruka. BEN- technick literatura, Praha 2005 .
Oprava
V 1. sti lnku v PE-AR 5/2012 (str.
32, ve stednm sloupci) m sprvn bt:
"Men prmr vodi rezonann

sniuje. Pi prmru d :s; 0,005 A
je f,es = f0 , take obvod smyky nemus
bt pro dosaen rezonance korigovn
a odpovd jmenovitmu kmitotu f0 , na
kter je antna navrena."
kmitoet
Rubrika pro zjemce o zvukovou a svtelnou techniku
Zesilova
pro
aktivn subwoofer
Alan Kraus
Jak ji bylo na tchto
frekvenn zesilovae jsou
strnkch mnohokrt receno, nzkojednou z nejoblbenjch amatrskch

konstrukc. Bohuel vvoj nelze zastavit, a tak i u ns zan stle
vce platit, e se amatrsk konstrukce ji nedlaj proto, e by
nco nebylo k sehnn nebo to vylo doma levnji nebo lep, ale
protoe konstruktr m radost, e dokzal nco vytvoit vlastnma
rukama. Zplava levn (a nyn i celkem kvalitnQ elektroniky z dlnho vchodu prakticky eliminovala potebu cokoliv stavt doma.
Dokonce i okrajov oblasti, jakmi byla donedvna profesionln
zvukov technika, jsou dnes zastoupeny adou asijskch vrobc.
Pesto existuje oblast, kde m jet smysl stavt vlastn zesilova
a reprobox. Tou jsou aktivn subwoofery. Nvod na kvalitn zesilova pro subwoofer je popsn v nsledujc konstrukci.
TO-MUlE
Subwoofer je specifick reproduktorov soustava. Jej pouit je zaloeno na nedokonalosti lidskho

ucha. To doke identifikovat smr
pichzejcho zvuku pouze od sted
nch kmitot ve . Pro hlubok tny
to nen schopn urit. Na druh stran , reprodukce hlubokch tn vyaduje vt prmr reproduktoru ,
obvykle tak vy vkon zesilovae
a s tm samozejm spojen i vt
rozmry ozvunice. Proto je vhodn
u vcekanlovch systm oddlit od
zpracovvanho signlu hlubok tny a v podstat zvuk ze vech kanl
reprodukovat jedinm spolenr:n reproduktorem. Ten se nazv subwoofer. Vhodou tedy je , e nm
sta pouze jeden velk reproduktor,
kter navc nemus bt umstn nk
de ve stedu poslechovho prostoru,
ale v podstat kdekoliv v mstnosti .
Meme ho tedy umstit tam, kde
nejmn pek.
Vtina dnench
vcekanlovch
s tmto uspodnm poHlavn prostorov reproduktory
zesilova
t .
TL062
MUTE
R41
Obr. 1. Schma zapojen obvodu ochran pro koncov zesilova
-Qd 06/2012 )
33
subwooferu . Stavba ozvunice pro

jedin reproduktor je relativn jednoduch - nejastji m tvar podobn kostce a tak nroky na zhotoven
jednoho kanlu koncovho zesilovae nejsou nijak vysok. Samozejm,
jako kad sloitj vkonov zesilova nen vhodn pro naprost za-
Ue jedno, kolikakanlov systm pouvme) maj koncov stupn umstny v zesilovai (ppadn AV receiveru). Pro subwoofer je ale vyveden
pouze linkov vstup . Pedpokld
se toti, e subwoofer m vlastn vkonov zesilova . Toto een pmo
vybz k amatrsk realizaci aktivnho
...
"'=>
"o
<
TI TI
...o
o
"
"'o
"'
..."'
"'"'
<90 1----___.---1
<
<90
,.,.
,),
!.!
...
..~
... 1 - - - - - - - + - - - -- - - -- - ----<
['6Lt::>SZ
>
"'
""'
...=>
5"'
.
~
<
"I~
o
5H
~>..
"'o
~~
o
o
!'
...
<
iD
iD
~r;
+
-!.!
~
~
" '
il
"'
"
"'"'
Obr. 2. Schma zapojen zesilovae pro subwoofer
34
( Praktick elektronika-
hJij 06/2012 )
tenky,
ale dky pouit integrovanho budie je zaruena dobr reprodukovatelnost zapojen. Navc jsem
vybral obvodov een, kter bylo
vyzkoueno v ad konstrukc a vdy
pracovalo na prvn pokus bez jakchkoliv problm.
Popisovan zapojen je zaloeno
na integrovanm budii LME4981 O
od firmy National Semiconductor.
Vhodou jsou vynikajc parametry
obvodu a monost tm libovoln
volit vstupn vkon zmnou napjecho napt. To je omezeno a na
100 V. Pro domc pouit tedy vce
ne dostaten.
I kdy je zesilova umstn uvnit
reproboxu a nehroz tedy pm nebezpe nevhodnho zapojen nebo
zkratovn vstupnho konektoru , je
osazen kompletn elektronickou pojistkou. Ta hld jak zkrat na vstupu
zesilovae, tak i ppadn peht
nebo ptomnost stejnosmrnho napt na vstupu. Samozejmost je
zpodn start a ochrana vstupu vkonovm rel.
Cel zesilova je umstn vetn
napjecho zdroje na jedin desce
s plonmi spoji, co vrazn zjednoduuje mechanickou stavbu. Aktivn subwoofery pro domc pouit
pouvaj nejastji pasivn chlazen
s ebrovanm chladiem umstnm
na zadn stran reproboxu . Pouil
jsem to sam een. Pedpokldm
umstn zesilovae na jednostrann
ebrovan chladi s kou 200 mm.
Minimln vka profilu je 150 mm,
ale samozejm me bt i vy- zle na pedpokldanm vkonovm
zaten. Profil je namontovn z venku na zadn stnu reproboxu. Pro
zesilova, kter je piroubovn na
zadn rovn stran chladie , je ve
stn reproboxu vyznut otvor.
Schma zesilovae je na obr. 2.
Jak jsem ji uvedl, pouil jsem osvd
en zapojen budie LME4981 O
s DC servem (IC2) pro stabilizaci stejnosmrnho napt na vstupu . Zapojen vychz z katalogovho listu
obvodu a je doplnno o obvod proudov pojistky s tranzistory T1 O a T5.
Klidov proud nastavme trimrem P2,
trimry P1 a P3 nastavuj nasazen
proudov pojistky. Optoleny IC7
a IC3 aktivuj obvod ochran v ppad
zkratu na vstupu . Schma zapojen
ochran je na obr. 1. IC6A sleduje stejnosmrnou sloku vstupnho nap
t, IC6B teplotu chladie . IC6C se
aktivuje optoleny na vstupu v p
pad zkratu na vstupu zesilovae.
Jdrem obvodu je kompartor IC6D,
kter sleduje vstupy jednotlivch
operanch zesilova a ovld funkci MUTE obvodu LME4981 O a vstupn rel. RC leny na vstupu
IC6D zajiuj sprvnou posloupnost
pipojovn a odpojovn vstupnho
rel a funkce MUTE . Rel tak vdy
spn i rozpn pi aktivaci funkce

MUTE, to znamen bez vybuzen koncovho stupn. Nehroz tak nebezpe speen kontakt.
Na obr. 3 je schma zapojen napjecho zdroje 15 V. Toto napt se

odvozuje od napjen koncovho stupn. Na obr. 4 je zdroj pro koncov zesilova. Je osazen tveic kondenztor s kapacitou 1O mF nebo 15 mF
Pro napjen doporuuji pout toroidn transformtor - je leh, men
a tak mont je jednodu. Dnes
nen problm nechat si vyrobit i jeden
kus pmo na mru - napklad u firmy
JK Eltra. Zesilova je zhotoven na
dvoustrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 160 x 140 mm. Deska spoj ze strany soustek (TOP) je na
obr. 6, ze strany spoj (BOTTOM) na
obr. 7 a rozloen soustek na desce spoj je na obr. 11.
C6
JP1
TO-POT
INP
CL IP
PA-IN
NE5532
+NAP
+15V
K4
TO-POT
GND
FROM-POT
INP
GND
+15V
ERROR
TEMP
LIMIT
-NAP
-15V
-15V
Aktivn subwoofery jsou asto

pouvny tak ve pikovch HiFi
aparaturch, montovanch do osobnch automobil. Vkony tchto sestav se asto pohybuj ve stovkch W
10 kQ
R4, R5, R23, R32, R36,R49
R7, R54
47Q
R8, R50
220 Q
R9, R39, R51
56 kQ
R10, R11, R52, R53
0,47 Q
R12, R30
10 Q
R13
5,6 kQ
R14
3,3 kQ
R15
330Q
R16, R42
39 kQ
1 kQ
R18, R27
47 kQ
R19, R26
22Q
R20
R21
33 kQ
R22
1,5 kQ
R24
120 kQ
R25
NTC 47 kn
2,2 kQ
R28
R29
390Q
R33, R37, R38, R43, R57,
R58
100 kQ
12 kQ
R34
220 kQ
R40
82 kQ
R55
8,2 kQ
R56
P1, P3
PT 2,5 kQ
PT 200 Q
P2
PT 10 kQ
P4
MLW10
Obr. 3. Schma zapojen napjecho

zdroje 15 V a propojovacho
konektoru
F2
K3
SEK1
+NAP
Lt----t------,
Seznam soustek
pro zesilova
Rezistory
R1, R60
R2, R59
R3, R6, R17, R31, R35, R41,
R44 a R48
560Q
15 kQ
1 MQ
-NAP
Obr. 4. Schma zapojen napjecho zdroje pro koncov zesilova
ti.Jd 06/2012 )
35
+15V
Kvalitn domc subwoofer s vestavnm zesilovaem
Kondenztory
C1 , C30
470 J.!F/25 V
C2, C31
100 J.!F/25 V
C3 , C10 a 13, C16 , C18,
C19, C25 , C28
100nF
C4, C15 , C23, C29

C5
C6
C7, C8
C9
C14
10mF/63V
47 J.!F/25 V
150 pF
1 J.!F
10 nF
2,2 J.!F/50 V
C17
C20
C21
C22, C24
C26, C27
10 pF
4,7J.1F/25 V
22 J.!F/25 V
1 J.!F/50 V
4,7 J.!F/50 V
A2256TOP
Obr. 6. Deska plonch spoj koncovho zesilovae ze strany soustek (TOP)
36
( Praktick elektronika -
fJ;J 06/2012 )
Polovodiov soustky
ZD 16V
D1' D23
D2, D3, D5, D6, D8, D1 O,
1N4148
D17,D19, D20
1N4007
D4,D9, D18
D-MUSTEK 8 A
D7
ZD 12 V
D21,D22
NE5532
IC1
TL061
IC2
PC817
IC3, IC7
TL062
IC4
IC5
LME49810
TL064
IC6
BD678
T1
T2
2SA1837
2SA1943
T3, T4
BC556
T5
BC560
T6
BD677
T7, T14
BC548
T8
2SC4793
T9, T13
BC546
T10
2SC5200
T11, T12
Ostatn
JP1
K1 a K3, K5 a K9
JUMP2
FASTON
-Obr. 8, 9 a 1O. Deska plonch spoj potenciometru hlasitosti a LED

K4
L1
F1, F2
RE1
MLW10
L16Z
POJISTKA4A
RELE-RP
Prvn varianta aktivnho subwooferu pedpokld pipojen na linkov

vstup zesilovae, uren pro subwoofer. V tomto ppad se nemusme starat o omezen kmitotovho
I
I
I'
Obr. 7. Deska plonch spoj koncovho zesilovae ze strany spoj (BOTTOM)
fJd 06/2012 )
37
psma smrem k vym frekvencm,

to za ns vyeil ji zesilova nebo
AV receiv er. Nkter lep modely
umouj pmo nastavit dlic kmitoet pro subwoofer a zbytek reproduktor, ppadn si samy s pomoc
micho mikrofonu propsknou pi
pojen reproduktory a akustiku prostoru a samy uprav dlic kmitoet
a frekvenn charakteristiku . V tom
ppad mme pouze jeden vstup
s konektorem cinch, potenciometrem
hlasitosti a indikanmi LED. Ve je
zapojeno podle obr. 5 a umstno na
samostatn desce spoj o rozm
rech 72,5 x 22,5 mm . Deska spoj ze
strany soustek je na obr. 8, ze strany spoj na obr. 9 a rozloen soustek je na obr. 1O.
Aktivn subwoofery pro vt vstupn
vkony bvaj chlazeny ventiltorem.
Chladi je umstn uvnit a ventiltor
zajiuje proudn vzduchu a odvod
tepla z vnitku reproboxu
Seznam soustek
pro desku indikac
R1
P1
LD1 a LD4
5,6 kn
P16M 10 kn
LED
CP560
MLW10
K1
K2
Pokud nemme k dispozici samostatn vstup pro subwoofer, musme

pout aktivn vhybku . Schma zapojen je na obr. 14. Signl pravho
a levho kanlu je piveden na dv
oddlen horn propusti 4. du se
strmost 24 dB/okt. Zde je nastaven
dlic kmitoet na 200 Hz. V ppad
poadavku na jin upravme hodnoty
rezistor a kondenztor v propustch. Vstup obou kanl je opt na
konektorech cinch. Na vstupu je signl obou kanl slouen a piveden
na doln propust opt 4. du s kmitotem 200 Hz. Jej vstup pak pokrauje pes potenciometr hlasitosti
na vstup koncovho zesilovae. Na
desce jsou tedy vstupy a vstupy
obou kanl, potenciometr hlasitosti
a indikan LED. Vhybka je s koncovm zesilovaem propojena plochm desetiilovm kabelem, opatenm konektory PFL/PSL.
A2256
Obr. 11. Rozloen soustek na desce koncovho zesilovae
38
f!lij 06/2012 )
+15V
LD3
~
TEMP
,----T....----T--.----10 +15v
.15
J;15
J;22
:O
J_
On
-15V
Obr. 12. Schma zapojen desky potenciometru

hlasitosti a indikanch LED pro aktivn vhybku
Obr. 13. Aktivn subwoofery maj nkdy reproduktor
umstn dole - viz obrzek vlevo
OUT-L
INP-L
h11
RS
INP
OUT-R
R14
Obr. 14. Schma zapojen aktivn vhybky pro subwoofer
6Jd 06/2012 )
39
Zvr
Popsan zesilova m velmi dobr

technick parametry, dan pouitm
budiem. Dv varianty vstup - pasivn a aktivn vhybka umouj pi
pojit subwoofer prakticky k libovolnmu zesilovai. Konstrukce ve na
jedn desce (koncov stupe a zdroj)
a samostatn deska vstupu nebo
vhybky vrazn zjednoduuj mechanick een reproboxu. Ozvu
nici si kad mus navrhnout sm
podle pouitho reproduktoru, na internetu lze ale najt celou adu ov
ench konstrukc.
Seznam soustek
pro aktivn vhybku
Panel aktivnho subwooferu

s pipojenm reproduktor
Vhybka je zhotovena na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 140 x 50 mm. Deska spoj
ze strany soustek (TOP) je na obr.
15, ze strany spoj (BOTTOM) na
obr. 16 a rozloen soustek na desce spoj je na obr. 17.
R5
R6, R7
RB, R9
R16
R21
P1
Kondenztory
C1,C5,C10,C15,C19,C22
C2, C11, C21
C3, C4, C6, C7, CB,
C12aC14
C16, C9
C17, C18
C20
100 nF
180 nF
10 nF
150 nF
120 nF
68 nF
Polovodiov soustky
IC1 a IC5
LD1 a LD4
Rezistory
R1, R10
R2, R11
R3, R12, R15, R17 a R20
R4 , R13, R14
100 kQ
220 kQ
82 kQ
1,5 kQ
5,6 kQ
P16M 10 kQ
120 kQ
47 kQ
4,7 kQ
200 kQ
NE5532
LED
Ostatn
K1 a K4
KS
CP560
MLW10
Obr. 15. Deska aktivn vhybky ze

strany soustek (TOP)
40
L?
o_j
Obr. 16. Deska aktivn vhybky ze

strany spoj (BOTTOM)
-@ij 06/2012 )
Obr. 17. Rozloen souostek na

desce aktivn vhybky
ZE SVTA POTA
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.info
KABELY PRO SRIOV PORTY

Sriov port je jednm z mla rozhran, kter peila desetilet.
I kdy u na novjch potach nen vyveden, je asto zapoteb i dnes a "vyrb se" pevodnkem z portu USB. Propojovac
kabely pro sriovou komunikaci jsou proto stle aktuln a tak
v tomto lnku pipomeneme jejich nejastj zapojen.
Komunikace pes klasick sriov
port je definovna standardem RS-232,
kter pop isuje 20 rznch s i gnl . Mnoho z nich se vak vyuv jen velmi zd
ka a k zkladn komunikaci jsou nutn minimln dva vodie. Pestoe se
bhem doby pouvaly rzn konektory,
d l ouhodob je preferovn devtivvodov konektor DB-9. Vzhledem kasymetrick specifikaci rozhran jsou dv
zkladn rozmstn vvod- pro DTE
(data terminal equipment), pvodn pouvan u dlnopis , a pro DCE (data
communication equipment) , pvodn
uvan u modem . Na stran DTE je
obvykle pouvn konektor DB-9 skolky (male) , na stran DCE konektor s otvory (female). Na nsledujcch obrzcch je vdy pohled z vnj strany (vod ie jsou pipj eny "zezadu").
pipojen k zazenm DCE a druh konektor s otvory (female) pro pipojen

k zazenm DTE.
Nejjednodu kabel
ze
A-2 to B-2
A-3 to B-3
A-5 to B-5
A !OCE I
B IOTE )
A !OCE l
Peken
kabely
Peken
B IOTf )
Jednoduch tvodiov kabel nebude fungovat, pokud jedna strana neposkytuje hardwarov handshaking a na
druh stran naopak nejde vypnout.
V takovm ppad pome kabel s lokln propojenmi signly RTS/CTS :
A !OCE )
B IOTE )
kabely (cross cable) se

pouvaj k propojen dvou zazen typu
DTE. Ve vjim!'lnch ppadech me
bt peken kabel pouit tak k propojen dvou zazen typu DCE, pokud
se na jeho koncch konektory DB-9 s otvory (female) nahrad konektory s kolky
(male) .
Stejn jako u pmho propojen vyaduje nejjedodu peken kabel
pouze ti vodie:
A-2 to B-3
A-3to B-2
A-5 to B-5
A IDTI!)
B !OTE l
A-4to A-6
A-7 to A-8
B-1 to B-6
B-4to B-6
B-7 to B-8
Pokud nastvaj vpadky penosu ,

je nutn pout zen penos . Pro zkladn zen RTS/CTS je zapoteb pti
vodiov kabel :
1 DCD (Data Carrier Detect)

2 RX (Receive Data)
3 TX (Transmit Data)
4 DTR (Data Terminal Ready)

5 GND ( Signal Ground)
6 DSR (Data Set Ready)
A-2 to
A-3 to
A-5 to
A-7 to
A-8 to
7 RTS ( Request To Send)

8 CTS (Cle ar To Send)
9 Rl (Ring lndicator)
Pm
pou-
A-1 to B-1
A-2 to B-2
A-3 to B-3
A-4to B-4
A-5 to B-5
A-6 to B-6
A-7 to B-7
A-8 to B-8
A-9 to B-9
ti vodie :
A-2 to B-2
A-3 to B-3
A-5 to B-5
Zapojen/ vvod
sriovho portu
na PC
potebuje
Pro modemov pln zen penos

je zapoteb devtivodiov propojovac
kabel. Takov kabel se d tak povaovat za univerzln pm prodluovac
kabel :
B-2
B-3
B-5
B-7
B-8
A !OCE )
Pm kabely se pouvaj k propojen zazen DTE se zazenm DCE .
Maj jeden konektor s kolky (male) pro
B-1 to B-6
A-2 to B-3
A-3 to B-2
A-5 to B-5
A (O Tf )
B iOTE !
A-1 to A-6
A-4to A-6
A-7 to A-8
A-4to A-6
kabely
Pokud jedna ze stran neposkytuje

hardwarov handshaking a na druh
stran naopak nejde vypnout, je zapoteb kabel s lokln propojenmi signly RTS/CTS :
B IOTE)
B-4 to B-6
( Praktick elektronika -fdij 06/2012)
B-1 to B-6
B-4 to B-6
B-7 to B-8
41
Pro zkladn zen RTS/CTS

poteb ptivodiov kabel.
A-2 to
A-3 to
A-5 to
A-7to
A-8 to
B-3
B-2
B-5
B-8
B-7
Pklad kabelu pro Ethemut 3, kde

je sriov port routovn v CPLD. Toto
propojen umouje i zen RTS/CTS
pro jeden z port. Kabel m lokln propojky pro pipojen zazen DTE
je za-
zazen
dva sriov porty. Pklad kabelu umoujcho monitorovn provozu mezi zazenmi DTE a DCE:
A tDTEI
A-1 to A-6
A-4 to A-6
B-1 to B-6
B IDTE I
B-4 to B-6
Tzv. nulov modemov kabel (Nu/1

Modem Cable) vyuv sedm vodi
a me bt univerzln pouit pro propojen dvou zazen DTE.
8 IDTEJ
A-2 to
A-3 to
A-5 to
A-7 to
A-8 to
.~
A-2 to
A-3 to
A-4to
A-5 to
A-6 to
A-7 to
A-8 to
B-3
B-2
B-6
B-5
B-4
B-8
B-7
A(DTE)
B-3
B-2
B-5
B-8
B-7
C IDTEI
A-4to C-2
A-5to C-5
A-6to C-3
o
A-1 to
A-2 to
A-3 to
A-4to
A-5 to
A-6to
A-7 to
Jinou skupinou specilnch kabel

jsou monitorovac kabely (tzv. sniffer).
Pouvaj se k monitorovn komunikace mezi dvma zazenmi pomoc te
tho (vloenho) zazen. Pro pln duplexn provoz mus mt monitorovac
A-1 to A-6
B-1 to B-6
B IDTE I
B-1
B-2
B-3
B-4
B-5
B-6
B-7
A-8 to B-8
A-9 to B-9
A-2 to S1-2
A-5to S1-5
A-3 to S2-2
A-5 to S2-5
Standard RS-232
Nu/1 Modem Cable (s konektory DB-9)
Speciln kabely
Konektor DB-25
Nkdy
zapoteb
nejsou propojen RTS/CTS

a vodie i vvody mohou bt
vyuity pro dal sriov port.
Zde je pklad kabelu, umoujcho
pipojit dv zazen DTE k jednomu
zazen DCE:
Mezinrodn standard RS-232 definuje asynchronn sriovou komunikaci pro penos dat. Poad penosu datovch bit je od nejmn vznamnho bitu (LSB) a po bit nejvznamnj
(MSB). Poet datovch bit je voliteln,
obvykle se pouv osm bit , lze se tak
setkat se sedmi nebo devti bity. Logick
stav (O nebo 1) penench dat je reprezentovn dvma rovnmi napt ,
kter jsou bipolrn a podle zazen
mohou nabvat hodnot 5 V, 1 O V,
12 V nebo 15 V Nejastji se pouv pro log. 1 napt -12 V a pro log. O
napt +12 V Zkladn ti vodie rozhran (pjem RxD, vysln TxD a spolen zem GND) jsou doplnny dalmi
vodii, urenmi k zen penosu (vstupy OCO, DSR, CTS , Rl, vstupy DTR,
RTS) . Ty mohou ale nemus bt pouvny (zapojeny), nebo mohou bt pouity k jinm elm, nap. pro napjen
elektronickch obvod v pipojenm zazen.
+15v
Spa ce
Start l l 0 1 Q 0 1 0
o
8 {DlEJ
A-2 to B-2
A-3 to B-3
A-5 to B-5
42
Stop
C IDTE I
A-5 to C-5
A-7 to C-3
A-8 to C-2
Druhm nejastji
poufvanm konektorem
pro sriov kabely je DB-25,
z obrzku jsou patrn
odpovdajc vvody DB-9 a DB-25
-fjJij 06/2012)
11me~
M.uk
-l 5v
Prbh
signlu p penosu znaku "K"

(ASCII kd 75, binrn 01001011)
bez parity a s jednm stopbitem
NRAMKOV TELEFON
LG G0910
Na vt zpst je uren mobiln
telefon s hodinkami LG G0910- m
rozmry 61 x39x13,9 mm a v 84 g.
Jeho vbava odpovd standardnm telefonm LG -telefonn hovory, SMS
a MMS zprvy, adres kontakt s vyhledvnm , hlasov volba , Bluetooth
s A2DP, polyfonn , vibran i MP3 vyzvnn , prediktivn slovnk T9 s eskou
diakritikou , budk, kalend, kolovnk,
poznmky, kalkulaka , diktafon, stopky.
Vvojov deska PIC32-Maxi-Web s ethernetovm rozhranm 100Mb/s
PIC32-MAXI-WEB
Vvojov deska s m ikroprocesorem
P/C32MX795F512 obsahuj e w ebov
server s mnoha externmi pipoj enmi
a i s vlastnm grafickm ba revn m T FT
dotykovm displejem. M zabudovan
modul pro Ethernet pro pipojen k p o
taov sti LAN a umo uje tak vvoj
rznch ovldacch aplika c. Naj dete
na n vkonov rel 1OA/250 V pro sp-
Telefon pracuje v psmech 850/900/

1800/1900 MHz a UMTS 2100 MHz,
s datovmi pipojenmi GPRS, EDGE ,
UMTS, WCDMA, HSDPA Baterie LiIon zajist a 120 minut hovoru a 247
hodin v pohotovosti. TFT dotykov kapacitn displej s rozlienm 176x220
pi x el s hlopkou 1,4" (23x28 mm)
m 262 000 barev. Cena asi 20 000 K.
nn extern ch zazen (svtla, topen

ap.) , ovladateln samozejm z webovho roz hra n. K dispozici jsou dva opticky oddlen vstupy, nastavovac potenciometr, ti uivatelsk tlatka , tla tko RESET, ti indikan LED , sriov
roz hran RS-232 , USB , slot pro karty
micro SO. S touto deskou si m ete
za utomatizovat sv j domov a pak ho
VCAPNDDCORE
OSC/Sosc
Oscillators
p~~~~~p
FRCILPRC
Osclllators
f-0
- s-cil-lat-or--.4
Start~up
PLL
USB HUB
+---1.81 VOD, Vss

+---1.81 MCLR
Timer
Power-on
Reset
I Dividers I
I PLL-USB I
Watchdog
Timer
Brownout
Reset
CN1-22
I PORTAj
IPORTBI
"
o-'
32
PWM
OC1-5
a.
"',.,
"'
IC1-5
I PORTCj
~
32
"
ll)
j sPI1,1A,2A,3Aj
I PORTDj
12C1,2,1A,
2A.3A
Zajmav een rozboova
USB
port nabz firma Belkin- krom pti

port v ad na bon hran m jet
PMP
dva porty snadno a rychle pstupn

shora pro rychl zasunut nap . USB
pamt. Vechny porty maj proudovou
ochranu proti peten , rozboova nevyaduje (ale umouje) extern napjen. M praktickou chytku na kabely
a jednoduch pipevnn k ploe stolu.
Prodv se za asi 25 .
Note
1:
BOR functionality is provided when the on-boa rd voltage regulator !S enabled.
Blokov schma vvoj ov desky PIC32-Maxi-Web
-fi'ij 06/2012)
43
ovldat odkudkoliv z Internetu. Pes

roziovac konektor lze k desce pipo
jovat dal vlastn hardwarov doplky
pro WiFi , GSM ap.
Mikroprocesor P/C32MX795F512L
je vybaven pamt 512 kB f/ash a dal
bootovac flash pamt 12 kB. Na desce
je samozejm programovac konektor
JTAG a ICSP pro programovn a odlaovn program (nap. s PIC-KIT3).
Napjec napt je 12 V (z externho
zdroje do zabudovanho konektoru},
odbr 300 mA pi plnm zapojen a vyten , na desce je napov stabiliztor
3,3 V s filtranmi kondenztory.
K vyzkouen desky a jejch funkc
je k dispozici demonstran software
OemoSoft PIC32-MAXI-WEB v.1.00na
www.olimex. com/dev. Umouje otestovat vechny funkce a rzn perifrie
desky vetn uivatelskch vstup , sriov komunikace, grafickho uivatelskho rozhran, sovho pipojen ad.
Je pouit operan systm FreeRTOS
(Rea/ Time Operating System) , kter
je voln dostupn a je k nmu dokonal
dokumentace a podpora.
Deska PIC32-Maxi-Web m rozm
ry 140x1 00 mm a stoj asi 100 .
GPS S VYSLAKOU
Uiten pstroj na vlety- GPS
s vyslakou a 5 W , baterkou , peno
sem dat mezi pstroji v ternu , slotem
na kartu microSD, barometrem , prohleem obrzk ad. -od firmy Garmin
m oznaen Garmin Rino 650. TFT displej 160x240 pixel m hlopku 66
mm a 65 000 barev. Pstroj o rozm
rech 60x190x45 mm v 320 g, vydr
v provozu 14 hodin (Li-Ion akumultor) a prodv se za asi 450 $ .
63 RuistorCalo.Jiator
File
Extw
R R.emtorC.Iculalor
~ i!e
Hdp
tres
Htlp
IR.;d;;l~;LEO"'!il(~
- .......
FteMIQr veb
~
T~COiiffdllnl
Tolwente
~~
-'700
""'"' ' DI4 1oals41t

->AR-!aqh.C':OI! <-
RESISTOR CALCULATOR
Resistor Calculator je jednoduch program pro prci s barevn znaenmi rezistory v elektronickch obvodech. Ur barevn kd pro zadanou velikost odporu,
z danho barevnho oznaen ur odpor rezistoru , zobraz nejbli normalizovan
hodnoty v adch E3, E6, E12, E24, E48, E96 a E192 a v Renardovch slech.
Krom toho dovede program vypotat potebn sriov odpor pro elektronick
obvody s LED (s jednou LED a sriovm i paralelnm spojenm vce LED) pro zadan napjec napt. Resistor Calcu/ator m integrovanou npovdu , automatickou
aktualizaci a je voln ke staen na strnkch www.ab-tools .com/en/ software/
resistorcalcu/ator v souboru widerstandsrechner.exe o velikosti 1,8 MB.
PEHLED SBRNIC A ROZHRAN

www. interlacebus.com/lnterlace_Bus_Types.html
Na webu www.interfacebus.com je soustedno mnostv informac o rznch
a rozhranch , pouvanch v elektronice a vpoetn technice. Ze zkladn nabdky, roztdn do nkolika kategori (potaov sbrnice , kabelov
rozhran , sbrnice roziovacch desek, sbrnice dceinch desek, rozhran integrovanch obvod, zabudovan rozhran uvnit 10, bezdrtov rozhran) se dostanete nejdve k pehlednm informacm, pop. porovnn rznch rozhran, a nakonec a k detailnm informacm, schmatm a parametrm zvolen sbrnice
nebo rozhran. Uveden jsou i internetov odkazy na dal uiten nebo jet
podrobnj zdroje informac.
sbrnicch
~.oubor
prAVY
~ .. ~ .. (j)
Z.obrazlt
~e~
Z!IQ~y
0 .Q [
rtstro~
N&po~~de
http://~.i- nterfaceb~~:c~mtiiterfac~~-B us~Ty~e5.ht'm~v:J- Q)
Prejt """"'' - - - - - - - - - '
lnterface Buses
~~
~
~4!!
....
Cable
Suse s
Backplane
IC
Buses
sSes
SoC
Buses
Buses
Automat rve
Sw.t ched~ill?.
D~ uglnerCard s
VM E Bus
PMC Bus
WlSHBONE
AMBA Bu s
MM~or8ys
~
Freld8u'H
HubLinkBus
M1c roW'ire
t PCIBus
IPBus
SMbus
More Buses
Card-to- Card
CMC
MemoryBus
IPCore
PCI Bus
CopperF1ber
EmbeddedBusn
OtllerBoards
ICBusus
Bu ses
Buses
~
App laBusn
Mezzanine
RF
!l
"""
Blue1ooth
Til.is: is: the top-level tree ofan indexed listing ofElectronic Inttrfact Buses. The index includes
Computer Buses, Cable Buses, Processor Buses, IC Buses and Embedded Busses:. Use the icons
above to navisate to a particular hus type orbu s fimction. Us e the All Buses icon, if unsure
which icon a particular Interface hus type resides under [or the Btts Pin outs only page}.
The page llilks will provide pointers to electrica1 bus specifications, standards, and standards bodies.
Switching rates, Inteace IC's, Voltage levels, Connector manufacturcrs, and a Description is provided.
Garmin Rino 650
44
-6J;J 06/2012)
One long list

8u$10polooes
RDIO "HISTORIE"
Radiostanice
protinacistickho odboje
Obr. 14. Pijma RBZ firmy Emerson

(USA) , elektronky 1L4, 1RS, 155, 1 T4
(2x)
Ing. Jan Lexa

(Dokonen)
Nkter vsadky dostaly, a nkdy
v r. 1943, na "cestu" tak penosn "miniaturn" pijmae napjen z bateri. Jednalo se o model RBZ (typ CEX-46203)
americk firmy Emerson (obr. 14). Ml
kmitotov rozsah 5- 13 M Hz. Rozmry
75 x 50 x 200 mm a stejn velk zdroj.
Hmotnost 0,9 kg (jen pijma) .
Na zem Velk Britnie byla tak polsk tovrna, kde se vyrbly vsadkov
radiostanice s oznaenm A 1, A2 , A3,
AP4 , AP5 , AP6 a pijma OP3 , z nich
A2, AP5 a OP3 byly pouity i naimi vsadky. Stanice AP5 na obr. 15 mla vkon 15 - 20 W. Pracovala v rozsahu 216 MHz a mla rozmry 26 x 25 x 98 cm.
Pijma OP3 u pouval miniaturn elektronky 1R5, 1T4, 1SS.
Pro nae vsadky zajistila nebo vyrb l a radiostanice i organizace SOE. Jednalo se hlavn o modely MK. !, MK.II ,
MK.lil v rznch verzch , kterch bylo pomrn dost.
Typ A MK.II (SOE, Marconi, 1942)
byla kufkov radiostanice s vkonem asi
6 W v rozsahu 3 - 9 MHz. Pijma superhet ml stejn kmitotov rozsah . Mezifrekvence 600 kHz. Rozmry asi 40 x
23 x 11 cm s hmotnost 9 kg . Napjen
100 - 250 V. Obsahoval vibran mni
na 6 V. V psluenstv byla sluchtka,
kl, nhradn elektronky, krystaly, 18m
antna a dal drobnosti (obr. 16).
Typ B MK.II (SOE , 1942, obr. 17) byla
robustn stanice s vkonem asi 20 W
v rozsahu 3 - 16 M Hz. Superheterodyn
pijmal na frekvencch 3,1 - 15,2 MHz.
Obr. 15. Radiostanice APS z polsk tovrny, elektronky 6L6, 6KB, 6SJ7, 6SC7,
5Z4
Obr. 18. Radiostanice A MK./
Mezifrekvence 470 kHz. Rozmry 47 x 32

x 14 cm pi hmotnosti 13 kg. Napjen 97
- 250 V a ze 6V baterie. Psluenstv
jako stanice A MK.ll.
Dle byly tak pouvny stanice
A MK.I (SOE , obr. 18) a A MK.III (SOE ,
Marconi, 1944, obr. 19). Jejich parametry
byly dosti shodn s pedchozmi radiostanicemi.
Obr. 16. Radiostanice A MK.//, elektronky 707, 7H7 (2x) ,

TT11 (replika)
Systm rdiovho spojen zpravodaj_skho odboru MNO zahrnoval vedle VRU

stanice zpravodajskch expozitur a vojenskch mis. Ty se vak musely asto pe
msovat pod tlakem vlench udlost.
Nkter vydrely jen nkolik tdn , jin
celou vlku . Expozitur bylo celkem 13
(zejm i vce) a mly rzn kryc jmna.
Expozitury byly umstny ve Varav , Pai, Bukureti , Blehrad , Istanbulu , Tehernu, Jeruzalmu, Jugoslvii, SSSR
(Moskva , Kujbyev) , Haagu, enev
(Lausanne) a na Podkarpatsk Rusi
(Chust a Koice) . V literatue nejsou uvedeny typy radiostanic , kter se na tchto
expoziturch pouvaly . Je mon , e na
nkter expozitury mohly bt dovezeny
i vt stanice, jako nap . MK119.
Obr. 17. Radiostanice B MK.// (3 MK.//) , 707 (2x) , 7R7 (2x),

EL32, 6L6
-f!jij 06/2012 )
45
Obr. 19. Radiostanice A MK. ll/
Obr. 20. Radiostanice MK119, elektronky EF91 (Sx) ,

EF92 (3x) , EA50,
2E26 (replika, vpravo nahoe)
Obr. 23. Radiostanice TENSOR (obr.
pevzat
MK119 (1940)- Vysla s vkonem

a 15 W pracoval v kmitotovm rozsahu
1,5 - 20 MHz. Pijma (superhet) ml
rozsah 0,5 - 20 MHz a mezifrekvenci
na 455 kHz . Rozmry stanice 50 x 20 x
38 cm a hmotnost asi 25 kg . Napjen 11 O
- 240 V a ze 6V akumultoru (obr. 20).
Vchodn odboj
Na tomto mst se dostvme i k vybaven vchodnho odboje. Radiostanice,
dopravovan na nae zem pro partiznsk skupiny ze SSSR , byly vesms sovtskho pvodu. Mezi ty nejznmj
patily stanice RPO , NABLA, SEVER
a TENSOR.
RPO ( 1941/42) byla radiostanice , vyslajc a pijmajc na frekvencch 4,287,7 MHz (vkon neznme). Byla osazena
elektronkami 2K2M (3x} , 6F5, 6P3.
NABLA- vysla o vkonu 25 W na
frekvencch 5-14 MHz. Pijma pokrval psmo 4- 12 MHz. Napjen 120/
/220 V. Vybaven: telegrafn kl , sluchtka, antnn a zemn kabel (obr. 21 ).
SEVER (1941)- 2W vysla na frekvencch 3,4- 6,25 nebo 2,6 - 6,2 MHz.
Pijma s rozsahem 3,5- 12 nebo 2,1 7,3 MHz. Rozmry vyslae byly 20 x 15 x
28 cm/5 kg , pijmae 15 x 12 x 22/2,5 kg
a baterie 20 x 15 x 28/5,9 kg (obr. 22).
TENSOR (1942) byla docela slun
mal radiostanice s vyslacm vkonem
13-30 W v kmitotovm rozsahu 3,714,3 MHz. Pijma obshl frekvence 3,3
- 15 MHz. Osazen 6J7 (3x), 6F6, 6L6 ,
5Z4 (2x). Napjen 90- 240 V. Rozmry
pijmae 4,7 x 17,5 x 10,7 cm/0,93 kg,
vysla 4,5 x 1O, 7 x 17,5 cm/1 kg, napjec zdroj 4,9 x 17,5 x 10,7 cm/2 kg . Ant-
46
z pramene [6})
nou byl dipl 2x 15m. Vybaven klasick

(obr. 23) .
Mezi expoziturami byla ji zmnn
expozitura ve vcarskm Lausanne. Nesdlila tam zejm jen "zpadn" expozitura, ale tak .,vchodn" pro spojen
s Moskvou. Z osobnho vyprvn pm
ho astnka odboje pana T. H. znm ve
strunosti tuto historku: T. H., kter se za
prvn republiky angaoval v komunistickm hnut , se poslze zapojil i do innosti
kominterny. Za vlky vezl vlakem pes
Nmecko z Moskvy do Lausanne tajn
radiostanici , se kterou byl pak ve spojen
s Moskvou. V padestch letech za proces se Slnskm, Horkovou a s dalmi byl tak vznn a vyslchn , ale nedosta li z nho ani slovo. Byl posln i do
Bohnic, aby tam na sebe nco prozradil.
Pozdji byl internovn mimo Prahu a pak
sml jako elektrik pracovat u firmy Senzina. V edestch letech byl nakonec rehabilitovn a stal se z nho antikomunista.
Zvrem je nutno zdraznit, e v tomto pspvku me bt ada chyb nap .
v oznaovn zazen a jejich parametr.
Jednotliv prameny se od sebe sten
li. Pouil jsem hlavn daje z knihy [5].
Obr. 21. Vysla sovtsk radiostanice

NABLA, elektronky 6J7 (3x) , 6L6 (3x)
5Z4
Prameny
[1] Hank, V.: Mui a radiostanice tajn
vlky ELLI PRINT, 2002.
[2] Hank, V.: Historie vojenstv 1/1997.
[3] Plzk, J.: Rdiov spojen zpravodajskch slueb. Security magazn 2003.
[4] Lexa, J.: Nmeck technika a metodika zamovn tajnch vysla za 2. sv
tov vlky. PE-AR 9/2011.
fd;J 06/2012 )
Obr. 22. Sovtsk radiostanice SEVER,

elektronky 2K2M, SB-244 , 6K7, 6F6,
6J7, 6H7
[5] Meu/stee, L. ; Staritz, R. , F. a kol.: Wireless for the Warrior. Vol. 4. Clandestine
Radio.
[6] www.radiomuseum.org
Historie
mechanickch vysla
Na potku 20. stolet mlo lidstvo prakticky pouiteln ti typy rdiovch vysla- jiskrov, mechanick a obloukov. Ty mechanick mly z praktickho
hlediska nejvy innost, dosahujc a 60 %-obloukov mly z potku jen
20 %, s vvojem se jejich innost zlepovala.
Obr. 4. Model prvnho Faradayova

genertoru
Obr. 1. Michael Faraday

(1791- 1867)
Obr. 3. R. A. Fessenden
(1866- 1932)
Obr. 2. S. Z. de Ferranti
(1864- 1930)
Prvn , kdo se pokouel o rdiov pe

nos hlasu pro veejnost , byl prof. Reginald Aubrey Fessenden (obr. 3). Ten ji
v roce 1895 poznal vhodnost a vemon prosazoval vyuit netlumench vln,
kter mohly penet i e, a zaal pouvat pro ns dnes bn pojmy "modulace" a "nosn vlna". Experimentoval a ji
v roce 1900 pedvdl v americkm a
d pro meteorologii monost penosu ei
za pomoci jiskrovho vyslae. Neml
ovem vt spch , ponvad vysok
rove umu typick pro jiskrov vysla
inila penenou e nesrozumitelnou.
Za dva roky nato se ovem objevily
prvn mechanick genertory vysokho
kmitotu a s tmi ji byly pokusy sp
n. Dva roky pot , co se objevily obloukov vyslae, zaal Fessenden s pokusy
o penos ei. Jednoznan vak z pokus s rznmi zdroji vf kmit vyly vtzn
mechanick genertory. Jene ty zase
nebyly zcela bn , a proto jich profesor
Fessenden sm nkolik, s kmitoty od 60
do 200 kHz , zkonstruoval. Vroba vak
nebyla jednoduch a uspla s n nakonec
spolenost NESCO (National Electric Signaling Company) , kdy finann prosted
ky pro jejich vrobu poskytli dva milioni
s tm , e Fessenden jim d k vyuit patenty, na kterch pracoval. Jeden z prvnch laboratornch genertor dodval
proud s kmitotem 50 kHz a vkon kolem
ely pesn otky a jejich rotory mly pi

vysokch otkch adu poruch . Fessenden se proto radji obrtil na General
Electric Company, kter zamstnvala
specialisty, kte se zabvali vlivy rychlch
otek na konstrukci rotor toivch stroj . Dohodl se s vedoucm elektrolaboratoe tto firmy, Charlesem Proteem Steinmetzem (Proteem - 7. pd od Proteus ,
pozn. red.) , e se pokus vyvinout spolehliv genertor podle jeho zadn. Steinmetz ji v roce 1903 pracoval na vvoji
genertoru s kmitotem 1O kHz (pozdji
se stal velkm obdivovatelem Sovtskho
Ruska , dokonce mu Lenin poslal vlastn
fotografii s vnovnm). Ten vyel z nvrhu Fessendena , spolupracoval pi jeho
sestav a nakonec se tak astnil pokus o rdiov penos. Prvn zkouky probhly v lednu 1906. Vyslalo se z mste(lloKo4d.}
8. Z. DE PERRJ.NTI.
ka Brant Rock lecho jin od Bostonu ,

poslouchalo se na krystalky . Penela se
hudba (Handelovo Largo) a nejrznj
reklamy.
Za tento pamtn penos se Fessenden dostal do znm Guinessovy knihy
rekord. Jet v prosinci roku 1906 ped
vedli skuten veejn rozhlasov penos
na kmitotu 50 kHz. O to, e se na tto
frekvenci bude vyslat, byli uvdomni
i opertoi lodnch radiostanic a poben
radiostanice USA, dokonce na 15 nkladnch lod spolenosti United Fruit Company byly dodny radiopijmae Fessendenovy konstrukce a vichni pijmali stanici
s volacm znakem BO , pracujc z Srand
Rock. Po ohlen CQ BO se ze sluchtek pijma ozval lidsk hlas. Mluvil
Fessenden, a ponvad to bylo 24. prosince, sm na housle zahrl znmou pse "Svat noc" . Pot z fonografu zaznly
melodie Handela a promluvili i Fessendenovi spolupracovnci , kte pedtali
z Bible. Obdobn relace se vyslala jet
jednou , na Nov rok.
Fessenden je prvem nazvn otcem
rozhlasu , ponvad do t doby se sice rdiov vlny ji vyuvaly k penosu informac , ovem vesms pomoc Morse znak- telegraficky .
'llbub-ahnt l.
URIPOL!R DY!f!U:O BLBOTJ.IO M!OBID.
No. 341,097.
Patented Jlay4, 1886.
300W
Jeho konstrukce vychzela z nvrh
W. M. Mordeye a Sebastiana Ferrantiho.
Ferranti (obr. 2 a 5) se mimo konstruovn toivch stroj zajmal tak o telegrafn
a telefonn systmy a podal celkem 176
patentovch pihlek , take byl nkdy
nazvn evropskm Edisonem . Zaloil
anglick radiotechnick prmysl a napsal
tehdy populrn knihu "Spolehliv cesta
k radiu". Je zajmav , e prvn patent na
mechanick dynamo-genertor mu byl
piznn v USA ji v roce 1886. Z jeho
prac nakonec vychzel i Alexanderson,
jeho mohutn genertory, pokud se dochovaly, jsou schopn provozu dodnes.
Prvn genertory vak vykazovaly
adu nedostatk hlavn proto , e byly vesms pohnny parnmi stroji , kter nedr-
W1TNESSES
~.C<~ .
ev.. Cl . ~O>V'V.
INVENTOA
J. Z . & F errcml:i,
_/'"1. @~
~Jihu .411~
~;~"'!k
Obr. 5. Nrtek Ferrantiho genertoru

z patentu . 341097 ze 4. 5. 1886
-fJ;j 06/20 12 )
Konstrukn zvltnosti
mechanickch genertor
K tomu ,aby mechanick genertor dval proud o vysokm kmitotu vhodn pro
rdiov provoz , je nezbytn , aby se jeho
rotor otel vysokou rychlost.
Obvykl konstrukce genertor pracujcch s nzkmi kmitoty jsou pro tento
el nevhodn , pro penos ei by bylo
nutn , aby jejich rotor ml destky tisc
otek. V t dob to bylo prakticky vylouen a bylo teba vymyslet nov typ elektrickho stroje. Na kmitoet m pedn
vliv poet otek rotoru a tak poet pr
jednotlivch otejcch se pl. Zdvojnsoben pr pin polovin potebu
otek pro zskn zdroje o stejnm kmitotu. Zvyovn otek m sv nepe
kroiteln meze , nebo na obvod rotoru
psob ohromn odstediv sly, kter ho
mohou mechanicky naruit. Promnliv
magnetick tok vyvolv tak mnc se
magnetick pole , kter v eleznm plti
stroje bud viv proudy , kter zase p
sob vzrst teploty plt tm vt, m je
vy kmitoet. Je tedy tak zapoteb pouvat speciln materily pi vrob takovchto stroj.
Dal problm , kter bylo teba vyeit , bylo snmn indukovanho napt
z rotoru , ponvad p i vysokch rychlos-
47
Obr. 6.
Alexandersonv
tech bn snmn kartky j nelze vyut. Toto ve byly dvody , pro i pi vye
en ady problm se mechanick genertory proudu s vysokm kmitotem vce
nerozily a pouvaly se jen v zatcch
rozhlasovho vysln.
Je ale zajmav , e princip , kter byl
nakonec u vech genertor s kmitotem
nad 25 kHz pouit , popsal ji v roce
1831 Michael Faraday (obr. 1)!! Ten nechal otet mdn kotou mezi podkovovitmi ply magnetu a zjistil, e mezi
osou kotoue a jeho vnjm okrajem se
indukuje elektrick proud (obr. 4). Vchylka galvanomru se objevila vdy , kdy se
kotou zaal otet. Vyzkouel tak prvn
genertor na induknm principu. Navc
generovan proudy maj dvojnsobn
kmitoet pi stejnm potu pl a ot
kch ne stroje s mncmi se ply .
Alexanderson vychzel z principu popsanho Faradayem , jeho genertory
pracuj na induknm principu. Nakonec
vyrbl stroje s vstupnm proudem
o kmitotu a 100kHz s vkonem 2 kW ,
nebo 50 kHz/50 kW a 25 kHz/200 kW!
Nejvy kmitoet genertoru , kter na
tomto principu byl sestrojen , byl 200 kHz
pi vkonu dov kW . Jeho stroje pracovaly s rotorem o tvaru disku , na jeho obvodu byly ploch vstupky. Pi mezipoloze vstupk mezi plovmi nstavci
elektromagnetu se zmnila polarita magnet . Elektromagnet ml vinut snmajc
proud vysokho kmitotu , kmitoet byl
mrn potu vstupk a rychlosti ote
n rotoru. K omezen ohromnch odstedi
vch si l pi vysokch otkch disku byl
disk tvarov uzpsoben - jeho tlouka
se smrem k okraji plynule zmenovala.
Disky byly vyrbny z tvrd chromniklov
oceli , otely se za provozu rychlost
20 000 otlmin a jejich obvodov rychlost
byla 400 mls . Stator byl vyroben z tenkch eleznch list a ml vnitn vodn
chlazen.
Obdobn genertory pracovaly na vt
in rdiovch stanic v Anglii , Polsku
a vdsku . Jejich vhodou bylo pomrn
rychl dosaen potebnch otek a tedy
kmitotu , kter byl velmi stabiln. Ke stabilizaci otek slouil tak dic obvod
48
genertor v Grimetonu
v budicm vinut motoru pohnjcho genertor. Nejvtho rozen se dostalo
genertorm s kmitotem 100 kHz a vkonem 2 kW; jeden z nich ml ve sv laboratoi i Marconi. Alexanderson se snail
o jejich en , podal pednky a ukzky provozu. V roce 1917 se zaala o jeho
systm zajmat i vlda USA, kter hledala
vhodn prostedek k dorozumvn se
skupinami americkch vojsk , kter byly
v Evrop zapojeny v 1. svtov vlce. Na
vchod Kanady byl postaven pokusn
vysla s vkonem 50 kW a to umonilo
praktick odzkouen pro zamlen
el. Stanice tehdy pracovala fonickm
provozem na vlnov dlce 8000 m a telegrafnm na vln 9300 m. V roce 1920 byl
dokonce jej genertor vymnn za vkonnj 200kW
Mechanick
mezikontinentln
vyslae americk vroby
vdsk vysla Grimeton
Rozhodn nejznmjm vyslaem
s mechanickm genertorem je vdsk

vysla v Grimetonu postaven v letech
1922 - 1923 s genertorem podle Ernsta
F. W. Alexandersona (obr. 6 a 7), kter
vlastn vysl dodnes, i kdy nyn jen jednou-dvakrt ron , kdy dobu a as pe
dem oznm , a radioamati pak zaslaj
zprvy o poslechu. Je spolehliv slyiteln v cel Evrop .
Jeho tvrce byl hlavnm konstruktrem firmy RCA, kter ji mla zkuenost
se stavbou velk vyslac stanice pro spojen se zmom z roku 1919, nazvanou
"Radio Centra I", na Long Islandu. Soust vyslac stanice Radio Central byly
t ohromn antny do nkolika smr;
jedna z nich smujc na severovchod
zajiovala prv spojen se vdskem,
kter mlo ohromn vznam hlavn za 2.
svtov vlky , kdy jin spojovac prostedky nebyly pouiteln. Po vlce stanice v Grimetonu slouila a do roku 1996
pro spojen s ponorkami , pvodn vysla
-fj1ij 06/2012 )
Obr. 7. Antnn systm stanice

v Grimetonu
na vln kolem 17,2 kHz byl doplnn druhm -ji s elektronkami a tranzistory,
kter pracuje na kmitotu kolem 40 kHz,
a pak tak UKV televiznm vyslaem.
Dnes je pvodn stanice, vetn antnnho systmu , zaazena mezi ku lturn pamtky svtovho vznamu organizac
UNESCO , coby jedin zachoval a dodnes funkn mechanick systm, umoujc ve sv dob trval bezdrtov mezikontinentln spojen .
Pouit prameny
[1] Pestrikov, Viktor: Mezikontinentln
mechanick radiostanice 20. stolet. a
sopis Radiohobbi 4/2011 (U krajina) 5/
/2011, str. 2- 5.
[2]1nternetov strnky vnovan stanici
Grimeton .
[3] www.nadajnik-babice.pf
[4] www.radiopassion.be/index.htm
(Pokraovn)
QX
INZERCE
Shnm - koupm pro moje vlastn ,sta
roamatrsk' konstrukce: XTALY typ
A2000 , A4000 , L2000 ad., vf midlo
z RM31, knoflky ze starch rdi ,
oton kondenztory do 500 pF, kera
mick kostry, detektory pro krystalky
ad. Prosm nabdnte .
ok2bjr@seznam.cz
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Majk OKOEA pro 24 GHz

zen
rubidiovm normlem
Pavel r, OK1AIY
(Dokonen)
Na blokovm schmatu (obr. 5) je patrn sestava dalch obvod, fzov detektor vytv pslun ladic napt pro
varikap umstn mechanicky v blzkosti
dielektrickho rezontoru (v jeho poli)
a tm d jeho kmitoet.
Soust pravy byla i zmna klov
n z F1 na klasickou A1 . Zdnliv komplikovan zleitost vyla nakonec jednodue, vkonov FET spn v rytmu znaek
z klovae napjec napt na stabiliztor
MA7805, m je zajitno, e se na koncov stupe s BA2160B nedostane vt
napt , a nezbytn kondenztory na vstupu i vstupu MA7805 oet zrove
nbnou a sestupnou hranu napt a nejsou produkovny kliksy. Vkonov zesilova Toshiba BA2160B je pes izoltor
a tlum redukujc budic vkon asi na
1 mW napjen z kterhokoliv vstupu
z DMC modulu. Vstupn vkon je asi
1 W, mezi antnou typu slot (trbinov
antna) je zaazen izoltor ve vlnovodovm proveden (R220) .
Je dleit zamezit pronikn rznch
signl z vnjku, kter by se na koncovch tranzistorech smchaly s nam kmitotem 24 048 MHz a v njak kmitoto
v kombinaci opt pronikly antnou ven
a ppadn ruily okoln zazen. Majk je
od z 2011 ve zkuebnm provozu, kmitoet 24 048,050 MHz. Prvn zkuenosti
pinesl UHF/SHF contest v jnu tho
roku. Vdt pesn kmitoet je skuten
pohoda, a e takovou vymoenost bude-
me na tomto perspektivnm psmu jednou mt, asi mlokoho napadlo.

V tto souvislosti alespo pr dk
o vsledcch OK stanic na UHF a mikrovlnnch psmech. Pro radioamatrskou
veejnost to mon zatm zstalo bez
povimnut , e nae stanice dosahuj
bhem nkolika poslednch let pozoruhodnch umstn v mezinrodnch soutch. asem jist nkdo povolan udl
v tomto smru njakou hlub analzu.
Vnujme tomu zde alespo nkolik stru
nch mylenek.
V radiotechnice i podobnch oborech
byly minul generace odjakiva velmi ikovn. Sta prohldnout psemn publikace z tch minulch let, kdy se toho dalo
ji hodn zajmavho pest [2, 3, 4, 5,
6, 7] . Po edestch ltech to byly pravideln VKV semine podan kolektivem
OK1 KIR u pleitosti radioamatrskch
setkn. Byli jsme jednou z mla zem
(spolu s bvalou NDR), kde probhalo
v edestch a osmdestch ltech
"masov bastlen" . Vzdor nedostatku modernch soustek lid tvoili, dobr
vsledky byly zveejovny v radioamatrskch asopisech, vychzel i Radioamatrsk zpravodaj , kter stl jen pr korun a byl peten cel "jednm dechem"
i s tir. Byla tu velk aktivita i na peva
dch, kde probhala pmo kolen ,
a kad si rd poslechl ty zkuenj a byl
vden za informace, kter by jinak tko
kde zskal. Pevade "hrly" jako zvuko-
Obr. 4. Majk OKOEA pro psmo 24 GHz
Obr. '6. Zbr z tzv. "kontrolnho dne "

v kulisa mnohdy i na mstech , kde byla
i neamatrsk veejnost , a byl i ppad , e
se cel dlna pracovnic dobe bavila a n
kter aktry obdaila i trefnm pseudonymem. Dal zdokonalen pinesl i internet,
kter umonil rychlou komunikaci- a nezdrav usnadujc domluvu pi zvodech, ale hlavn poskytuje vechny mon informace okamit , levn a vem. Po
devadestch letech bylo tak mon se
vybavit micmi pstroji, zakoupit soustky i cel zazen za pijateln cen y Ant
jak u ns, tak kdekoliv ve svt.
Velmi uiten byly i testy kolektivn

provdn v praktickm provozu. Jednalo ~ n
se o umstn nkolika stan ic vedle sebe 11
a okamit s rovnn nap. poslechem U u
uu
MB
:---o
5V
+12V
: ............ .. .. . . .... . .. ..... . .. . . . . . . . .. ... . ..

0
ModoiDMC
;~'"
-t2V
-2.5V
13,5V
+12V
Obr. 5. Blokov schma majku OKOEA pro psmo 24 GHz,
zenho
rubidiovm
-@ij 06/2012 )
kmitotovm
normlem
49
Optimalizovan antna T
vznikne kompaktn konstrukce, kter vydr i pomrn silnou nmrazu

a odolv i silnmu vtru .
(Dokonen)
Zvislost zisku a vyzaovacho hlu

optimalizovan antny T na jej vce
shrnuje tab. 2.
Shrneme-li daje z tab . 2 do grafu
(obr. 6) , lze snadno najt vku antny ,
pi kter je vhodn vyzaovac hel, jet pijateln zisk a zejmna vhodn vka vertiklnho zie .
Z grafu na obr. 6 vyplv , e pro 80 m
bude velmi vhodn antna vky 9 m
(O, 106 /c). Dlka horizontln sti je pi
tom stle t.J6 , tj. 14,1 9 m. Optimalizac
tedy zskme "miniaturn" antnu , jej
innost bude nepomrn vt ne
u bn zkrcen vertikln antny s improvizovanm zemnm systmem. Zatmco nezkrcen antna nen p l i vhodn , je u siln zkrcen antny na prvn
pohled patrn vhoda konstruknho
uspodn optimalizovan antny T podle DL 1VU . Tato skutenost nebyla zatm
nikde publikovna . Konstrukn uspo
dn optimalizovan antny T podle
DL 1VU je patrn z obr. 7. Antna je cel
zhotovena z drtu , jej konstrukce bude
Literatura
proto velmi levn. Drt, tvoc horizontln st , je uloen ve vrcholech rovnostrannho trojhelnka o stran 30 cm
(obr. 8) . Trojhelnk je tvoen temi lamintovmi tykami o prmru 6 mm , kter
sveme drtem nebo gumovou samovulkanizan pskou tak, jak je naznaeno
na obr. 8.
Tm vzniknou rozprky , kter umstme v rozestupu 2 m. Pouito bude tedy
celkem 7 trojhelnkovitch rozprek ,
[1] Hille, Kari, Heinz, DL 1VU: Short vertical

antenna having a maximised radiating area .
British Patent GB 1 454 101 , 1974.
[2] Hille, Kari, Heinz, DL 1VU: Optimierte T-Antenne. Deutsches Patent DE 384 0105
(A1 ). May 11 , 1989.
[3] Hille, Kari, Heinz, DL 1VU: Optimierte T-Antenne. CQ-DL, Jun 1978, s. 246.
RR
Vyza.
hel tJ
Vka (h) [mj

9
Vka (h) [A,j

0,106
Zisk [dBij
0,30
12
15
0,141
0,177
0,34
0,32
18
0,212
0,250
0,27
0,19
0,283
0,318
0,12
0,07
22
22
20
0,354
0,02
18
21 ,186(A/4)
24
27
30
28
26
26
Tab. 2. Zvislost
zisku a vyzaova
cho hlu optimalizovan antny T
na jej vce (f =
=3520kHz)
24
30 cm
Obr. 8. Konstrukce lamintov trojhelnkovit rozprky

(vpravo)
25
12
15
I
-+18
21 ,186
t L
24
-+
27
o
30
vka h (m}
Obr. 6. Zvislost zisku a vyzaovacho hlu optimalizovan antny T na jej vce (f = 3520 kHz). Lze najt vku antny, pi
kter je vhodn vyzaovac hel, jet pijateln zisk a zejmna vhodn vka verliklnho zie
vhodnho majku i protistanice. Humorn jsme je nazvali "kontrolnmi dny"

a ukzaly se jako velmi produktivn. Jeden z prvnch ukazuje obr. 6 . Kdy se
astnci rozchzeli , ml kad na zaze
n samolepku s vyznaenm zatkem
psma od 1,3 do 24 GHz. Dvakrt prob
hl takov kontroln den na 122 GHz i pi
pleitosti BBT setkn v Sankt Englmar
pmo na parkoviti ped hotelem. Zast
nilo se 5 stanic - OE5VRL , OE3WOG ,
DJ9BU , DL2AM a OK1AIY. Rovn tak
pi setkn na Tech studnch a nkolikrt
na Kozkov.
Dk dobe pipravenm seminm ,
publikacm v knihch, asopisech a na
50
Obr. 7. Konstrukn uspodn optimalizovan antny T podle

DL 1 VU. Dlka horizontln sti L je A/6, tj. 14, 19 m pro kmitoet 3520 kHz. ervenou barvou je naznaeno uloen drtu,
tvocho skldanou horizontln st. vazy jsou provedeny
dakronovou rou
strnkch internetu , takt dk dmysl

nm pomckm a hlavn nkolika jedincm , kte na vem hodn pracovali a dokzali to v amatrskch podmnkch
i profesionln udlat i tm ostatnm ,
jsme se dopracovali k funknm zaze
nm i na ty nejvy kmitoty . e to konen- jak se k "nese ovoce", je potujc skutenost ; vichni vme, e vci
mohu dopadnout i jinak . Vechno m ale
i svoji stinnou strnku. Je koda , e
v soutnm denku nen zavedena jet
jedna rubrika , ve kter by byl uveden
i vk soutcho. Dal k.oment by u
nebyl poteba ..
-Md 06/2012 )
Literatura .
[2] Weber, Antonn: Velmi krtk vlny. SNTL
1957.
[3] imon, 1. : Centimetrov vlny~ jejich uit.
Elektrotechnick svaz sl. - ESC .
[4] Petr, Mir. : Superreakn pijmae. Nae
vojsko 1957.
[5] Packov, L.; Hyha, M.: Velmi krtk
vlny a jejich pouit v modern technice .
SNTL 1962.
[6] Rambousek, Ant.: Amatrsk technika
velmi krtkch vln. Nae vojsko 1961 .
[7] Mariin, F.: Prvn kniha s. radioamatra .
Vydno vlastnm nkladem v komisi obchodn drustvo. Praha, 1926.
Pota
v ham-shacku XCV
Baud lineuniverzln analyztor

(Dokonen)
Obr. 8. Nzkofrekvenn
wobbler
umouje snmn
propustnch charakteristik filtr.
V tomto pkladu
jde o doln propust
s kmitotem zlomu
11 ,5 kHz. Zelen
kivka plat pro
rozmtn genertoru sinusovm
signlem, erven
kivka byla zskna " rozmtnm "
posloupnost nhodn generovanch hodnot signlu. Posun kivky,
platn pro sinusov rozmtn, ped
stavuje tzv. digitln zisk
I
I
Pos itl on 00:00:00.137
~~~~~~~
speect l
...L.J
scale I
...L.J
shlft
..
'I--...L.J-;-;-- +OOOOOHz
nastavoval jen potebn parametry, m e

se zdt ovldn programu sloit . Ve
skutenosti se po delm pouvn programu naume rutinn provdt vtinou
pouze nkolik nejpouvanjch men
a pokud budeme chtt provdt jin lohy,
bude nutn shnout po manulu . Je to
svm zp sobem da za univerzlnost
programu . Proto nen ani mon zpracovat jeho podrobnj popis , nebo jen vyjmenovn monost programu bez vysvtlen jejich funkce by zabralo nkolik
strnek.
Jak Baudline funguje?

Baudline pracuje v jednom ze t reizznam , pehrvn a pauza. V reimu pauzy lze prohlet vsledky a provdt analzy rznho t ypu . Reimy
m -
zznamu a pehrvn jsou tzv. bhov

a slou k provdn datovch operac.
Mezi jednotlivmi reimy lze libovoln pe
pnat pouze v logickch posloupnostech ,
nap. z reimu zznamu nelze pejt do
reimu pehrvn bez pauzy apod.
Baudline provd veker operace se
zvukovmi daty ve vnitn cyklicky obsluhovan pamti. Data mohou bt monofonn , stereofonn nebo vcekanlov , a do
9 kanl . Zznam i oteven souboru napln pam daty , zatmco pehrvn ,
ukldn nebo vkldn vbru vyvolv
data z pamti. Pi zznamu jsou vstupn
data ped uloenm do pamti upravovna
jen minimln (pre-processing) . Znamen to, e zvukov zznam m e probhat
po neomezenou dobu , avak do pamti je
uloen pouze posledn asov daj , kter
je k dispozici. V reimu pauzy je pak mon prohlet cel obsah pamti nebo jen
zvolen vez i sek mezi dvma rovnmi vstupnho signlu. Lze tak pema
povat kanly a p rovdt jednoduch , vratn operace , nap . p epnn polarity ,
inverzi frekvence , aritmetic k operace
-M;J 06/ 2012 )
J3.J
07652.11 Hz
............ ......
Y 'f'Y 'f''f' yy
__Lj
00020.00 Hz
1 18052.00 Hz
................
HYf1H
.A.,U&.i. .U .
1HHH
_.,
sine
Function
Modulation
-'1
AM
_.,
sine
I................
00002.572 Hz
HYHHY
Depth %
90
__Lj
Output Device
/ dev/audio ...1
left & right -'
Vtina nabdek umouje dal volby,

asto otvraj dal okno, kter m
opt mnostv dalch nabdek a voleb .
Akoli je struktura nabdek velmi logicky
uspodna a vede uivatele k tomu , aby
..)
~~~J,;,L~ ,-"-to~t g\'!1~rat9L,.,Bil.
Channel
kter
galn
Obr. 10. Uivatelsk rozhran pehrva

e vypad jednodue . Jeho velmi irok
monosti nejsou na prvn pohled patrn
zvtit
Obr. 11 . V reimu
Pause lze provdt detailn rozbory menho signlu
---------------- - ------------- ~
Obr. 9. (Vlevo)
Zobrazen sti
charakteristik lze
a zvraznit detaily.
Zde je patrn zvlnn v propustn
sti psma filtru
r.!J
JlJ
,1::::
Function
libovoln
Duration 00:00 :03 .329
...L.J
- 37
f"r
~
Obr. 12. Baudline lze vyut i jako tnov
genertor a genertor funkc s mnoha
monost_mi prbhu vstupnho signlu,
modulace a rozmtn
mezi kanly , pout Hilbertovy filtry apod .
Je mon tak zmnit typ transformace
nebo parametry zobrazen (barvu apod .).
Veker operace lze provdt s daty, kter jsou ukldna.
V reimu pehrvn lze provdt celou adu DSP operac v relnm ase ,
nap. vcerychlostn pevzorkovn, posun vky zznje , frekvenn smov
n , pouit filtr (DP , HP , vez) apod.
Lpe ne v klad pom e osvtlit funkce Baudline nkolik obrzk , z nich je
patrn , co vechno lze pomoc tohoto
programu mit (obr. 6 a 12).
Literatura
[1] SigBiips Engineering , Cupertino , California, USA:
Baudline, http://www.baud/ine. com/
[2] Buescher, Wolfgang, DL4YHF: Spectrum
Lab, http:llwww.qsl.net/d/4yhflspectra1.html
[3] A/berto di Bene, 12PHO: Spectran , http:/!
www.weaksignals.com/
RR
51
Aplikcia MOT
pre napjanie PA
Ing. Jaroslav Samek, OM6SK
(Dokonenie)
Preverovan varianty
Cel zostavu , ktor som popsal v zvere minulej ast (PE-AR 5/12, s. 52) ,
som provizrne stiahol stolrskou svorkou. Je to vidno na obr. 6 a i 6 b. Na uvedenej zostave som tie vykonal meranie .
Vsledky bol tak ist ako v bode 4.
5) 2 x MOT rozplen, primrne vinutia
previnut , sekundrne vinutia upraven
na dvojcestn usmerova . Tto kombincia pre zhodnos vsledkov s bodom 4
nem svoj vlastn graf.
Od tejto monosti bol krok k npadu
dat' dokopy dve E ast s dvomi ,sekundrmi' s novm primrnym vinutm. Vroba kostriky , hlavne lepenie, zabrala jeden
de a druh de som navinul nov primrne vinutie. Ako to dopadlo od npadu
a po realizciu, ukazuj obr. 7 a aj 7 b.
6) 2 x E ast MOTov, primrne vinutie
previnut, po vhodnom natoen E ast
stiahnut stolrskou svorkou a plechy
zvaren a sekundrne vinutia upraven
na dvojcestn usmerova , graf . 6.
7) 2 MOTy plus 2 MOTy , dvakrt dve
primrne vinutia v srii , sekundrne vinutia upraven na dvojcestn usmerova,
po usmernen ,plusy' spojen; paraleln
radenie je poznat', je to tvrdie, graf . 7.
Toto je priamo akoby preduren na 4 x
GU50.
8) Pre porovnanie som zmeral aj zaa
ovaciu charakteristiku klasickho El
transformtoru El 50 x 60s dvomi sekundrnymi vinutiami. Kad vinutie napja
zdvojova napatia. Filter tak ist . NamemA
o
70
240
245
262
280
290
310
335
410
450
mA
o
97
105
228
310
400
500
675
700
740
780
850
940
ran vsledky s tie v tabul'ke a grafe

8. Je evidentn, e tto varianta dva
najtvrd zdroj.
Prakticky som preveril prcu PA so
zdrojovou z dvoch MOTov. Padanie napatia s rastcou zaou oproti klasickmu El transformtoru bolo vaie. Vkon
men. Na zhorenie kvality modulcie sa
protistanice nesaovali, resp. na poiadanie pozornejie pozorovali signl a dali
mi BPN , o je v lekrskej terminolgii
"bez pozitvneho nlezu". Provizrne pripojenie k PA 4 x GU50 ukazuje obr. 8 na
nasledujcej strnke.
o sa tka hodnotenia tvrdosti zdroja,
myslm si , e by stailo porovnvat' rozdiel napat pri prde 100 mA, o je pribline BIAS , a pri maximlnom vyb uden.
Preo? Lebo znan as poklesu napatia
je prve medzi nulovm prdom a bodom
100 mA, a potom ani tie MOTy nie s tak
stran. Ak uvaujeme PA s uzemnenou
mriekou a priamoeraven elektrnky pri
prechode na vysielanie , obvodom pretek
kl'udov prd . Pri nepriamoeravench
elektrnkach je situcia podobn , lebo
elektrnky s stle eraven.
Zver: D sa to pouit', ale nie je to
prav orechov; vhoda: prakticky nulov
nklady.
V prpade zapojenia primrnych vinut
do srie prd ,primrom' naprzdno klesne na 140 mA, o je oproti 2 A a 3 A pri
priamom pripojen primrneho vinutia na
sie vzhl'adom na kvalitu plechov nosn,
a MOTy netreba chladit'. Obzvl je to
vhodn pre napjanie PA s uzemnenou
Obr. 6 b.
Obr. 7 a.
v
1394
1176
973
958
947
938
922
906
888
841
788
1~ ~~~~----------~----~
1400
400
Graf 6 (V/'avo). 2 E
asti MOT, primrne vinutie previnut, sekundme vinutia upraven na
dvojcestn usmer-
200
ova
1200
BOO
ooot-------------------------4
100
200
300
400
500
PrdmA
v
1253
939
930
884
861
831
802
791
779
763
748
725
694
mA
1200
70
114
264
344
376
416
500
1000
BOO
600
400
200
200
400
BOO
Obr. 7 b.
mriekou , lebo u je potrebn len transformtor na eravenie a napatie pre rel.
Najtvrdiu charakteristiku po klasickom striedavo skladanom transformtore
s kvalitnmi plechmi m tvorica MOTov
a dva a dva ,primry' do srie, a tieto dvojice pripojen paralelne na sieov napatie
a dve dvojcestn sekundrne vinutia zlen po usmernen . Tu je pokles zrovnatel'n s klasickm El transformtorem.
v
1280
1190
1166
1095
1059
1047
1032
1001
1000
BOO
600
----- - -
400
200
100
200
300
400
500
600
PrdmA
Prd mA
Graf 7. 2 MOTy plus 2 MOTy, dvojice primmych vinut v srii
52
Obr. 6 a.
Graf 8. Klasick El transformtor, sekundme vinutie je 2 x 230 V,

na kadom vinut je zdvojova
( Praktick elektronika -@ij 06/2012 )
,...-------1~-----7
C1
+900
K aHOAHOI1 1.1en11
K KBTOAHOVi 1.1en11
) -900 v
[' ~\,.
8 ce KOHAeHCaTOPbl Ha Hanp~Ji<eHvte
>350V. EMKOCTb-
OAV1H8KOBa.
>13 p8C4Ta 1 00 MKC!l H8 K8Ji<Able 200 mA 8 HOAHOrO TOK8 naMn
Obr. 8. Napjanie PA s 4 x GU50
Obr. 9. Schma zapojenia

2000 .
mA
o
251
265
320
350
450
v
1300
1059
1043
1014
973
912
mA
..
>
:i ;
lil
z
400
i-----------------1
265
270
277
382
450
1800
---
r---
1600
1400
1898
1580
1551
1519
1494
1466
> 1200
nsobia
1000
800
600 .
400
200
o
100
200
300
400
500
Graf 9.
Nsobi
6 x cez odde/'ovac transformtor 230 V/140 V
Medzi spechy radm aj to, e som

toto pokusnenie bez ,priekaku' preil.
Pri zapojovan a meran som musel vypadat' ako pouk, lebo som si aj trikrt vyprva!, o robm , a kontroloval , lebo sieov volty s mocn. Bolo to ako pred
tartom v kokpite velikho aeroplnu. Kapitn a druh pilot ved kopec re a ja
som si na to vystail sm so sebou, alebo
ako za doby zkladnej vojenskej sluby:
na doby a velm si sm.
Tmto prspevkom som si splnil vetko, o som si predsavzal , a dfam , e pre
pr hamov bude aj tto informcia zaujmav.
Dodatok
Nedalo mi , aby som ete nesksil n6 x najprv cez transformtor 1 1.
sobi
Graf 10.
Nsobi
200
300
400
500
6 x priamo zo siete 230 V
Pouil som didy P1 000. SOS Koice ich

ponka s parametrami 1000 V/1 O A. S vyhotovenm transformtora som bol zabrzden nedostatkem lakovanho drotu
a sekundrne napatie je zatial' na 140 V.
Na tejto napaovej hladine som urobil meranie. Ke sa elektrolyty sprvali mravne
a naformovali sa, tak som to pripojil priamo na elektrre . Schma nsobia je
prevzat zo strnky http://d/2kq.de/pa/11.htm, priom som dospel k horm vsledkem, ako publikuje dotyn rdioamatr. I tak doporuujem, aby ste si
prezreli cel jeho strnku, je tam aj nieo
o MOT och , ale primrne vinutia s pripojen priamo na sieov napatie. Aj v tomto prpade som nedosiahol tak dobr
hodnoty ako on.
Pohl'ad na zostavu, na ktorej som vykonval meranie, je na obr. 8 a schma
Obr. 1O. Foto zatial' poslednej varianty mjho PA 4 x GU50
100
PrdmA
PrdmA
nsobia je na obr. 9. Tabul'ka a graf

maj slo 9 a 1O.
Toto meranie hovor aj trochu v prospech MOTov, nie s o moc makie. Toroidn transformtor a prslun usmerova je mimo mojho finannho limitu ,
a teda toto meranie nechvam na niekoho
inho.
Ete jedna informcia o dimenzovan
elektrolytickch kondenztorov do filtrov.
Pre nsobi bol pouit daj 100 JJ.F na
kadch 200 mA. Pre nedostatek vhodnej zae som meranie vykonal len po
450 mA. Tieto merania mi napovedali, e
ak takto zdrojovu chcem pouit' pre 2 x
GK71 , je treba zvit' hodnotu dielej filtranej kapacity asi a na 600 JJ.F .
73 , de Jaro, OMGSK
Obr. 11. A "bleskov " detrukcia mjho antnneho stoiaru
( Praktick elektron ika -@;J 06/ 201 2 )
53
Pedpovd'
New Yo r k 298
podmnek en KV na
Rio 2 1 S
3 6 9 12 15 18 2 1 24
1---t---+--+- 1--+--+--+-3 29
1--+-4--+~-~~~~26
~~~=h++-1---+-~-+~ 26
23
23
~~~-4~F-~~74~
~~~~~~~-+~~
20
17
P-~~~~~~~~~ 1 4
9 12 15 18 21
~~~v+1-l--++-+++~
~~~~~~~~~~
20
~~~~~~---~--~~~11
Honolulu 356
3
9 12 15 18 21 24
29
~
"-----' 26
/'"~
"-...... \) /
'--"
17
~~mM~~~----~~~~~ 14
erven
:---
~1+~1---+-~~~~ 11
"
....___
,--....
~ r------ \ -
'---;
~" <
{
~ l'l: f-k
ll
1---~A--+~~-~~~ 29
~~4--+~~~~~~ 26
23
20
23
~~~-+-H~~~~~20
17
17
u----; 14
W~~=d~~~~~-d~1 4
rxJ ,-:;:;.
11
~+--+~-~~~+hL4~M 11
H-t-\tlf/YdH-1---1---+--Lf!:l.\\\\i S
l--+tllllfJ'J'-t-l---t--+~'\\-\1i s
~~q-~-+-+-4--~ 5
r-~4-~-+-+~--~~ 5
~~-L~-L-~-L~~ 2
~~~_L_L~~--LJ 2
24. cyklus slunen aktivity zstv

sv povsti nadje vzbuzujcho,
ale brzy zase zklamvajcho , obas nahrvajcho optimistm , aby je vzpt
zradil a dal za pravdu pesimistm. Vyvj
se pomaleji proti oekvn, ale pesto
m ve , ne k vtina pedpovd.
asto vidme zajmav sla v indexech
aktivity bez odpovdajc odezvy v kvalit
podmnek en krtkch vln. A jak se
k "na sla se nevysl".
Ti hlavn zdroje pravidelnch pedpo
vd uvdj pro erven nsledujc sla:
SWPC R = 74,2 7, IPS R = 74,0 a S IDC
R = 78 s pouitm klasick metody aR=
= 82, zskan metodou kombinovanou.
Dr. D. H. Hathaway z NASA Marshall
Space Flight Center se dr jako obvykle
" pi zemi" s R = 56 ,2. Pro nae poteby
pouijeme slo skvrn R = 123, resp. slunen tok SF= 166 s.f. u. Na prvn pohled
je to hodn , ale nejde o vyhlazen prvrn
mr, nbr o mru pedpokldanho p

soben na ionosfru.
Vzrst slunen aktivity bv pedch
zen zvenm etnosti slunench erupc
i aktivity magnetickho pole Zem. K vt
m poruchm dolo v beznu , zejmna
7. - 9. 3. a 15. - 17. 3., prekurzorem rs
tu ale byly spe dal z 23. - 24. 4. (po
erupcch 19. 4.). Hodnoty MUF vzrostly
23. 4. dopoledne a lep st kladn fze
poruchy nsledovala pozdji odpoledne.
Ionosfrick sonda v Prhonicch u Prahy zaznamenala v 17.15 UTC nejvy
f0 F2 = 9,3 MHz a MUF = 29,4 MHz, zatmco v zporn fzi poruchy 24. 4. nejve f0F2 = 4,2 MHz a MUF = 17,6 MHz
v 09.45 UTC . Stav ionosfry pitom odpovdal velmi nzkm a zpornm slm
slunench skvrn. Vtinu obdob se pro
spojen DX pravideln otevrala vechna
psma krtkch vln , zatm jet krom
destky.
Radioamatrsk DX expedice na
Skupinu radioamatr pod vedenm
Mika Shouldice, VYOCF , a Larry Horlicka,
VYOHL, dle dopln Dick lllman , AH6EZ,
a Harry Jones , K9DXA. Chtj opt aktivovat njak vzcn ostrov do diplomu
lOTA a m to bt v oblasti Nunavut.
Jejich vchoz stedisko bude v ms
teku Rankin lnlet na pobe Hudsonova
zlivu v severovchodn sti Kanady. Pi
poslednch expedicch se tam vypravil
znm Cesar, VE3L YC. Ten tam navtvil
v roce 2009 vzcn ostrov Fox, lOTA NA-186. V roce 201 O to byl ostrov East Pen,
IOTA-NA 231. Tehdy ho dokonce musela
zachraovat kanadsk zchrann sluba
za spoluprce s dalmi radioamatry
v dsledku velice patnch povtrnost
nch podmnek. Pak se jet vydal na dal vzcn ostrov Ulituqisalik, lOTA NA-208.
Letos tedy tito 4 radioamati hodlaj
vyslat v dob od 21. ervna do 2. er
vence z Rankin lnletu jako VYD lomeno
vlastnmi znakami. Jejich vybaven je
nsledujc: ti transceivery, a to ICOM
IC-706MKIIg pro SSB a Flex 1500 pro
SSB, CW a digimdy. Na CW maj Elecraft K2/1 00 W. Tak maj jeden PA
1 kW SPE Expert 1 K-FA. Jako antny
povezou Hex Beam pro psma 20 a
6 m na storku jen kolem 5 m vysokm.
Dal antnou bude Bravo 7K vertikl pro
psma 40 - 1O m run ladn . Tet antna je Buddipole - dipl ladn run pro
psma od 30 m. Vyslat tedy budou na
psmech od 40 do 6 m. S touto vbavou
a dobrmi podmnkami en by snad
54
pobe
V ervnu se sice destka otevrat

bude, ba i estimetr a ve, ale zpravidla
v tom "bude mt prsty" sporadick vrstva
E. Seznn zmny sraz hodnoty f0 F 2
a MUF hlavn na severn polokouli Zem ,
na jin se vy slunen aktivity uplatn
lpe. Vcekrt budou vsledkem mn
obvykl oteven psem KV, jak jsme od
maxima minulho slunenho cyklu v tomto ronm obdob nezaznamenali. A mohou se v dalch dnech opakovat.
K zvru pat pehled index aktivity
za bezen a duben 2012 - slunenho
toku SF= 115,1 a 113 ,2 s.f.u. , sla
skvrn R = 64,2 a 55 ,2 a geomagnetickho
indexu z observatoe Wingst A = 16,9
a 10,8. Posledn R dosadme do vzorce
pro vyhlazen prmr a za z a jen
2011 dostaneme R12 = 59,6 a 59,9.
OK1HH
Hudsonova zlivu
Obr. 1. Ostrov
A4arble - A4rarnorov. Vskutku nehostinn msto ..
bylo mon s nimi

navzat spojen.
Dick tam bude
oslavovat 43. vro radioamatrsk innosti a hodl s dalmi opt
aktivovat ostrov
Marble , lOT A NA-185. Pokud to poas dovol, mli
by se na tomto velice nedostupnm
ostrov zdret jen nkolik hodin . Ostrov
se nachz asi 45 km vchodn od Rankin lnlet. Je zcela neobydlen a cel povrch je tvoen kemencovmi sklami podobnmi blmu mramoru. Proto i nzev
tohoto ostrova je v pekladu Mramorov
ostrov (obr. 1 ). V minulosti byl aktivovn
pouze 3x. Zjem radioamatr o spojen
s tmto ostrovem do diplomu lOTA neutuch. Na ostrov se mus dopravit njakm
lunem , z toho dvodu bude jejich vbava
skrovn. Povezou jen mal 1OOW transceiver, kter budou napjet z baterie.
Proto asi budou pracovat QRP s max.
10- 30 W . Tak antnn vbava bude
jednoduch, a to bu vertikl Bravo 7K,
nebo jen Buddipole. Bude zleet na podmnkch en , zda jejich signly usly-
-fjiij 06/2012 )
me i u ns ve stedn Evrop . Nvtva

ostrova m probhnout nkdy mezi 25.
a 29. ervnem 2012. Ve zvis na tamnm poas. Celou vpravu opt zakon
v Rankin lnletu a zastn se zvodu Radio Canada Day. (1. ervence 2012). Dick
a Harry budou vyslat pod znakou
VYORAC. QSL za tuto expedici budou vyizovat samostatn za sv znaky . Jak to
bude za spojen s VYORAC , oznm po
skonen vpravy.
Veker informace jsou na jejich webov strnce:
http://ah6ez.yolasite.com/
Jestli budou mt online log , se dozvme urit pozdji na tto strnce.
OK2JS
____ Kv _ _ __
King of Spain SSB: smreyssb@ure.es

Marconi Memorial:
contest.marconi@arifano.it
NA RTTY: rttynaqp@ncjweb.com
OM Activity: omactivity@gmail.com
Portugal: rep-concursos@rep.pt
RAC (letn): canadaday@rac.ca
RSGB LP: lowpower.logs@rsgbhfcc.org
Ukrainian DX digi: urdigi@izmail-dx.com
Venezuelan: contestyv@cantv.net
pp.: contestyv@gmail. com
QX
Kalend zvod
na
erven
ervenec (UTC)
16.-17.6. AIIAsia DXContest

CW
17.6.
DIE Contest
SSB
23.-24.6. SP-QRP Contest
CW
23.-24.6. King ol Spain
SSB
23.-24.6. Ukrainian DXdigi
RTTY+PSK
23.-24.6. Marconi Memorial HF
CW
U
RAC Canada Day
CW+FONE
U
Provozn aktiv KV
CW
2.7.
Aktivita 160
SSB
77
SSB liga
SSB
7.-8.7. Venezuelan lndepend. CW+SSB
7.-8.7. DL-DX RTTY
RTTY
87
DARC Corona 10m
DIGI
9.7.
Aktivrta 160
CW
14.7.
OM Activity
CW/SSB
14.-15.7. IARU HF Championship CW+SSB
21.7.
HK lndependence Day CW+SSB
21.-22.7. NA RTTY Party
RTTY
22.7.
RSGB Low Power
CW
28.-29.7. RSGB lOTA Contest CW+SSB
0000-2400
0600-1200
12.00-12.00
12.00-12.00
12.00-12.00
1400-14.00
0000-2400
04.00-06.00
19.30-20.30
05 00-07 00
00.00-24.00
11.00-10.59
11.00-17.00
19.30-20.30
04.00-06.00
12.00-12.00
00.00-24.00
18 00-06 00
09 00-16.00
12.00-12.00
Zseka 2012
se kon od ptku 15. ervna do nedle 17. ervna 2012 v rekreanm
stedisku Zseka u obce Netn, okres
r nad Szavou.
Program:
Ptek: zatek v 15 h, verek s hudbou, tombola.
Sobota: od 8 h burza, prodej radiostanic a rzn elektroniky. Ukzka radioamatrskho provozu. Veer posezen
u tborku.
Nedle: voln zbava a ve 13 h ukonen akce.
Informace: Zdenk , OK2VMJ ,
tel. 604 981 848 nebo
E-mail: ok2vmj@tiscali.cz
Brzy bude svatba ...
---VKV _ _ __
Kalend zvod
Termny uvdme bez zruky , podle

daj dostupnch v zatku kvtna tr.
Podmnky vtiny zvod uvedench
v kalendi naleznete esky na internetovch strnkch PE-AR: www.aradio.cz
(viz odkazy po lev stran vodn strnky).
Adresy k odesln denk pes internet
Ped odeslnm si zkontrolujte u poada
tele na jeho internetovch strnkch,
asto dochz ke zmnm tsn ped zvodem, kter ji ne/ze v asopise podchytit.
Aktivita 160: a160m@crk.cz

All Asia: aacw@jarl.or.jp
DARC Corona: do1npf@darc.de
DIE: ea5aen@ure.es
DL-DX RTTY /ogs@drcg.de
GACWWWSA
auranito@speedy. com ar
HK lndep. Day: hk3cw@lcra.org.co
IARU HF Champ.: iaruhf@iaru.org
lOTA iota.logs@rsgbhfcc.org
XVII. Setkn radioamatr
na
Motto:
Prosme Pane chra lsku nai
chra nm ji
a osvi ns kdy jinak inme
ne nae srdce mn
(Frantiek Halas)
V sobotu 14. ervence 2012 se en
mj star kamard z mld, z dob stanic OL, Ing. Martin Kumpot, OK1 MCW
(ex OL5ANJ) z Hradce Krlov. Nevs
tou je Hanka Krlov, OK1 HCW.
Svatba se bude konat ve 13.30 hod.
v obadn sni domu U pulk na Velkm nmst v Hradci Krlov.
Pchoz jsou zvni na afterparty do
klubu Kozinka (www.kozinka.cz) veer
od 20 hod.
Pejeme novomanelm, aby se jim
naplnily vodn vere F. Halase.
Za redakci PE-AR OK1PFM (ex OL6AME)
3.7.
4.7.
77
7.-8.7.
10.7.
11. 7.
12.7.
147
14.7.
15.7.
15.7.
15.7.
177
19.7.
24.7.
ervenec (UTC)
VKV aktivita; NA 1)
144 MHz
MOONContestl)
144MHz
Poln den mldee 3) 144 a432 MHz
liLsubreg. zvod- Poln den 4)
144 MHz-241 GHz
VKV aktivita; NA
432 MHz
MOON Contest 2)
432 MHz
VKV aktivita; NA
50 MHz
FM Pohr
145 a432 MHz
5
Mistr R dt )
145a 432 MHz
Provozn aktiv
144 MHz-76 GHz
Mistr R dt 5) 144 MHz a432 MHz
DUR Activity Contest 1,3 GHz ave
VKV aktivita; NA
1,3GHz
VKV aktivita; NA
70 MHz
VKV aktvrta; NA
mikrovln. psma
17.00-21.00
1800-2000
1O00-13.00
14.00-14.00
17 00-21 .00
18.00-20.00
1700-21 00
08.00-10.00
08.00-10.00
08.00-11 .00
08.00-11.00
08.00-11.00
1700-2100
17.00-21.00
17.00-21 .00
1
)
Nordic Activity Contest

Hlen na: ok2vbz@centrum.cz
3
) Denky na: pdmlogy@crk.cz
4
) Denky na: vkvzavody.moravany.com
5) Hlen na OK1 OHK
DVA
2)
Nov armdn VKV pevad AR20 na vroby
Nov 11evad AR20
V na (a nejen na) armd se spn vyuv provoz na

VKV v rozsahu metrovch vln, piem jsou k dispozici jak run
radiostanice RF1302, tak mobiln RF13250. Pracuj spolehliv ,
ovem problmy nastvaj , pokud je teba pekonvat vt
vzdlenost Doposud bylo sice mon vyut tzv. retranslan
pracovit AR13.1, ovem znan omezen- pouze pro provoz
na pevnm kmitotu. Jak znmo, pro armdn provoz se vyuvaj rzn zpsoby utajovn penench zprv, jednm z nich
je vyuvn tzv. "frequency hoping" - rychl pepnn pouvanch kmitot rychlost a 100 skok/s, piem je pochopiteln ,
e tyto skoky mus bt jak na vyslac , tak pijmac stran synchronizovan. Zmnn retranslan pracovit takov provoz
neumoovalo , proto technici firmy Dl COM vyvinuli nov peva
d AR20, kter je schopen zajistit pln automatizovanou retranslaci VKV provozu na kmitotech 25 - 146 M Hz s radiostanicemi systm RF13 i RF20, a to vemi druhy provozu.
Pevad se skld z radiostanice pro pjem , druh pro vysln a z dic jednotky- ve je umstno odpruen na kovovm rmu, co umouje i provoz v mobilnch prostedcch. Ob
radiostanice (pjem -vysln) jsou mobiln typy RF13250 s vkonem 50 W , srdcem pevade je vak samostatn dic jednotka RU20. Ta umouje retranslaci oteven i maskovan ei ,
datovch penos i dalch signl vyuvanch v armdnm
provozu a tak vcensobnou retranslaci pro pokryt vtho le
nitho zem.
Zjemce o seznmen se s podrobnmi technickmi daty vyrbnch a pouvanch radiostanic, jako i o principy utajovn
penos odkazuji na webov strnky fy DICOM (www.dicom.cz)
a jednotlivch sel DICOM INFORM , ke staen tamt.
QX
( Praktick elektronika -f!jij 06/2012 )
55
~----...;:
-
tU AfttJJrrlr
" ll LVVJ/1~
\.
:.~:7o~%tZ7 is~
:::t
ELTIP s.r.o.,
cz
BrnoBSACOUST!(;, s.r.o., Radoovce - SK

tel.: 00421 34 660 4511 ~,
elektrosoustky
'
REPRDDUKTOif, REPRDSDUnAVY
DZVUCDVACI'IHNINA
'
CAR-HIF~PRDFE~IONALSDU
rTIFMS
ww::'::::=:::::~
;
'-
;:~7 euc~t<
Jarort1 ~..~~~:~;~~~1!5~1::J~
Vroba zakzkovch
plonch spoj :~:~~~:;;:
*plon spoje dle asopis AR,PE,KE,Radio PLUS (KTE)

* plon spoje zakzkov -Jednostrann,
Oboustrann prokoven/neprokoven
(mky,
cnovan, vrtan, s nepjivou maskou, s potiskem)

*zhotoven filmovch pedloh
* digitalizace plonch spoj
*digitalizace dat pro strojn vrtn
*vroba plonch spoj z hotovch DPS, ke kterm nejsou
vrobn podklady
Bli informace o vvrob naleznete na www.bucek.name
Seznam
inzerent
A+A- plastov krabiky aj .... .. ........ .......... .. .... XIV

AEC - TV technika ......................... ............ ....... X
AME -elektronick pstroje a soustky .. ..... ..... ll
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ............ Vl
AV-ELMAK - elektronick pstroje .. .... .... .... .. .... . X
BS ACOUSTIC- ozvuovac technika .............. 56
BUEK - elektronick soustky ......... ....... .. .... XI
www.plosny-spoj.cz- cuprextit ....... .. ....... .. ..... XIII
DEXON - reproduktory ....... .. ... .. ..... ................. XII
DIAMETRAL - laboratorn nbytek ............... ...... lll
ELEKTROSOUND- plon spoje, el.sou ...... XIII
ELEX- elektronick soustky aj . ... ............... XIII
ELFA- optoelektronick idla ......................... XIII
ELIX - radiostanice .. .. ...................... .. ...... .... .... XII
ELNEC- programtory aj . .. ...... .. ...... .... ... ........ XIII
56
v PE 06/2012
ELTl P - elektrosoustky .... .... .... ... .. ....... ........... 56

ERA components - elektronick soustky .... .. XII
ESDshop- pjen, antistatika ...... ..................... 56
EZK - elektronick soustky a stavebnice ...... Vl
FLAJZAR - stavebnice a kamery .. .. .. .... ........... Vll
GM electronic- el. soustky .................. .. Vlil, IX
KONEKTORY BRNO- konektory .... .. ...... ........ XIII
KPZ electronics- pjen a osazovn .............. XIII
MAUS Electronic- elektronick soustky ............ XIV
P + V ELECTRONIC -vinut dly pro elektroniku ..... X
PaPouch - mic a komunikan technika ...... XIV
PRODANCE - ozvuovac technika ........ .. ........ IV
SPEZIAL ELECTRONIC -frzky na DPS ....... IV.ob.
TME- elektronick soustky ................ ...... ....... V
UTILCELL- automatizace ...... ....... ... ....... .... ...... XII
-Md 06/2012 )
OBNOVEN VYDN
o [XI plo
U kyp,.~t/; l h<>p~wlltloJ>vo~
~tollolohuy ''"~~'
~Mvor.tli~o 1/tv (.l'fOI/fi!UII or o vjvo}ovi Ou h )
oo w,~ p!lp"~ /D~ ~lo<lt r.
RS I JI, IMollgooW 1:1'-uJco, -1
~<>! #!PIIb-.f mo h<pllllolii
:"Men(~ffzenf a regulace pomoc

"''llkol~.!f:a jednoduchch ppravk
http:/ishop.ben.cz/121251
http:l/shop.ben.cz/180035
http://shop.ben.cz/121 072
Maxwellovy rovnice a jejich nzorn odvozen

Ani v dnenm svte pota a Internetu bychom nemli zapomnat na zklady, ze kterch tyto
technick vymoenosti vyrstaj.
Kniha pojednv o elektromagnetickm poli
zkon jako dsledek elektrickch sil dvou liniovch
netradinm zpsobem. Vychz z pti srozuminboj , m se redukuje poet pvodnch pti postelnch postult zskanch ze zkuenosti katult na tyi. V tomto pojednn se tak objasn,
dodennho ivota a stav na elementrnch
pro molekulrn proudy ve feromagnetikch posiluj
mylenkovch experimentech, z nich odvozuje
magnetick pole vnjch proud. V novm oddlu se
Maxwellovy rovnice a zkony elektromagneticsnen rychlost elektromagnetickch vln v ltkovm
kho pole. V druhm vydn autor zroil zkueprosted dv do souvislosti s indexem lomu svtla
nosti z prvnho vydn a nov formuluje nkter
a vysvtluje se to z pozic QED - kvantov elektrodypase. Tk se to hlavn vektoru potencilu
namiky.
magnetickho pole a hustoty energie magneticAutor Ladislav Sznt, vylo v nakladatelstv BEN
kho pole, ale i kapitoly o zkonnch mrnch
- technick literatura, 2. vydn (kvten 2012), 124
jednotkch. Druh vydn je doplnno novmi
stran A5.
oddly. Sta Rovnice kontinuity pomh pochopit
"podivn" Maxwellv proud. V pojednn o elektrostatickm a magnetostatickm poli z pohledu
speciln teorie relativity se odvozuje Amperev
Ladislav Sznt
tl~i!N
MAXWELLOVY
ROVNICE
a jejich nzorn odvozeni
2. vydni
div O u p
di1U ". O
ro/ H "-' j ... ~*
r(JJ F. "" -~
Adresa knihy na Internetu (ukzka+ obsah):

DC/DC
LAMPRNA
mnie
aneb Co to zk usit
s elektro n kam i?
http://shop.ben .cz/121 085
~
z
-o>
z
Spolehlivostn aspekty
Prodejn msta nakladatelstv BEN- technick literatura:

Vnova 5, 100 00 PRAHA 1O, (pouhch 200 m od stanice metra "Stranick")
prodejna a zsilkov sluba tel. 27 4 820 211 , 27 4 818 412
BRNO, PLZE, OSTRAVA- prodejny zrueny, monost dodn pes systm Uloenka nebo Zsilkovna
Internet: http://www.ben.cz, e-mail: knihy@ben.cz
centrla:
SK: ANIMA, Slovenskej jednoty 10, 040 01 Koice, tel./fax (055) 601 1262,
www.anima.sk, anima@anima.sk
Veker technick a potac~o l'

literatura podjet/mm stech ou
-~
&
Laser
LPKF ProtoMat 5103

pracovn plocha 229 x 305 x 35 mm, rozlien 0,5 ~m (0,02 mil) , 100.000 ot!min,
automat. vmna 15 nstroj , rychlost
pohybu max. 150 mm/s, integrovan
kamera pro fiducials a vakuov stl
Profesionln prototypy DPS
FR4, PTFE nebo flexibiln substrty, od

nvrhu plonho spoje k jeho okamit realizaci. Funkn vzorky za nkolik
minut. Prototypy, malosriov vroba
nebo frzovn elnch panel.
S technologi od LPKF.
Soust
Electronics
dodvky frzky je intuitivn software

LPKF CircuitPro pro ppravu dat a ovldn stroje. Integrovan prvodce vroby desky umon
rychl zvldnut procesu i novm uivatelm.
s frzkami LPKF ProtoMat

A Radio Prakticka Elektronika 06 2012

Enviado por

Dados do documento

Título original

Direitos autorais

Formatos disponíveis

Compartilhar este documento

Compartilhar ou incorporar documento

Opções de compartilhamento

Você considera este documento útil?

Este conteúdo é inapropriado?

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

A Radio Prakticka Elektronika 06 2012

Enviado por

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

POWER

HRPT RECEIVER 137MHz

(k naemu rozhovoru na str. 1)

Ti zbry ze stanovit radiovozu

Vlevo dole: Kadoron prezentan

pi oivovn vrobku pi okresnm

RONK XVII (LXI) 2012. SLO 06

s Vojtchem Horkem, OK1ZHV,

Obr. 1. Vojtch Hork, OK1ZHV,

na st rnkch naeho asopisu

ISSN 1804-7173, MKR E 7409

em zen frze od nvrhu a k realizaci.

Vychz: 5. den v danm msci.

Obr. 2. Vladislav Zubr, OK11VZ, s

Jak j e dnes zjem dt o v yuit

Nevad. Prv proto si o innos

or v prci na VKV, kde soutme pod

OK1 OHK a OK1 RHK.

Vedoucmi krouk jsou vtinou intern pracovnci nebo extern pracovnci ,

V DDM ovem pod i akce

Jak u vs probh vuka rdiovho provozu?

Nejsme jedin, kdo organizuje radioamatrskou kolu . Ve o kurzu podanm

Petr Havli, OK1PFM.

Brtnk, 8.: Elektrick men pro

Dle je popsn princip analogovch osciloa men s nimi .

Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrku

Je tomu ji pes tyicet let , ~ co firma Signetics uvedla na trh legendrn

tveice pesnch operanch

Senzor okolnho osvtlen

AFE411 0 DEMO PEN REVA

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Rezistor R 13 v emitoru T 4 uruje

Mikrokontrolry PIC (54)

SCL (Serial Clock) pen hodinov signl.

Modul synchronnho sriovho portu

ke kolizi rovn La H. Je-li navc dan vvod

Obr. 75. Pfenos po sbrnici 12 c zafn spdovou hranou na SDA

Obr. 76. Na sbrnici Pc me nastat situace, kdy dva

kace ji probh s tmto obvodem . Na obrzcch 77 a 79 je znzornn formt penosu

poslednho bajtu dat

Obr 78. Formt pfenosu po sbrnici t2 C v pffpad te nf dat z obvodu stave

START Adresa Ctenl/

START Adresa Ctenl/

HodinovY signl (SCL)

AB RJW IAcKI A7 As As A4 A3 A2 A1 Ao IAcKI

Obr 81 . Formt penosu p poutit 10bitov adresy

zen adresy probh zpis dat vdy po osmi

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Svetl Motor Dvere

Signaliztor si njde uplatnenie

Logick as moe by navrhnut

(101 ), ktor je zapojen ako asova

na doskch signaliztora (ne)zapnutch svetiel

miesto, kde s a po natartovan i objav 12 V, pozciu 3 na dvern spna ,

Obr. 4. Signaliztor (ne)zapnutch svetiel

zistor, vyjmeme z objmky referenn

U tranzistor " vytench " z rz

Obr. 5. Schma zapojen

testovanm. Podobn , kdy chceme

Tester je napjen naptm 4 ,5 V

Soustky testeru pipjme na

Schma zapojen pijmae je na

ciometr R1 se pivd pes filtran