A Radio Prakticka Elektronika 04 2012

Do 1.
kvtna 2012 potrv vstava "Vynlezci a vynlezy"

v Nov budov Nrodnho muzea v Praze, Vinohradsk t. 1.
PROKOP DIVi
OJ\lJl,r~ \C n.1tOOrt \I roce lq8 II Hcl .... ~,Jl\Il(k"
u 2Jnlbcrl..l II lhude rOOlllt Studoval \I' lnoJnlt '10' j('1L1tl
\~"'m gymnllu, hrnomf. podpofDWlIllolllkym pr('mOl1\tr.'1
V;ym ~1;HICft'llI. tJo nthol n.... oJC"dn' \'slouprl Ol P'ljoJl fcJM
Im~ Prokop DIVI~. Po yY\vt(f'111 l1011o:n('1r. 1." .. \tll ultrlcm
Jid,u v,)! 1,1\1
II ~J"'~'('fn(Uol,. V 'oc~ In3 zf.. L,)1 dnlolOtJt 1. hlorohr cl leo

Jogi(' V roc'(' 17]6 OM~ oc:fclfll kl.l~t('r.l cl n<'Sloup,1 na I.lru
do Prlnltll( u lnojn1.1 pol" byt pt~rfT1 to"cll'ho Io-1.)(IN.l

"(.IP"t t.r v~11 do P. ullt"!1r krk p(r.otlllolt do ynf!.
1698- 1765
Ulili! <,(" I)ro\I".",1 pfctlrv~jln 1,,10.0 vyll.'lltl((, pf\lnfho hle-.

lO'ivndu. II lap Cr" dC'klrO!n;'1KMC\ldy("h vybnJ. 0" <'S
~tln Ul('lllf DIVIt. 'o" V~l"
z.lIIm,,'
Q d,."tHlm,,~nrhr~,t
~t"tll -,..ou ;n.ltn'( Dlvl~(lvV vylhll"V

.... IIVU rk'klrOlllolKfl('lI<,mu f1.1 rOSlt.ny;1 21VO(j(hy, tntmry)('
tt:VY cl J"I,rh vyUJ1tf
l,lV ~Ofl!lol'U~c-lltCCI ('j"~lrIky. tlV. r.kl..lfol DrVl~

~<'I
vyulll ,.lrkl'"1I1 pl..o jC'dr'n I m.1tJ
~ p~pt~nylT1
ntlll,
U('t"lUI11
t('h(k'J~h
s,. pokou
1I(('O(lI
n.lpf v Itc.'bt Of'lNTlQCntm (Kb,
bu/nI! fJou"~ od).
VY NLCZ BLES KO SVOOU
Jednotliv vynlezci jsou pedstaveni na grafickch panelech, jejich vynlezy

z valn sti " in natura" (viz str. 2).
Soust
vstavy je vdeckotechnick laborato, oblhan hlavn koln mldei. Slena vlevo stoj
u modelu Diviova elektra, pstroje na vrobu statick elektiny; ci na pravm obrzku zkoumaj
entomologick preparty pod stereomikroskopy, na PC se vnuj he o genetice "Zmutuj mouchu".
Velk dekoran kol

s indinem a prodnmi motivy
je vnovna Alei Hrdlikovi
(teorie o jednotnm pvodu lidstva),
Janu Evangelistovi Purkynmu
(bunn teorie a dal objevy)
a Gregoru Johannu Mendelovi
(objev zkladnch zkon
ddinosti) .
N ROZHOVOR
RONK XVII (LXI) 2012. SLO 04
s pan Luci ernou a pan Vandou Mareovou, autorkami vstavy "Vynlezci a vynlezy",
kter prv probh v Nov budov Nrodnho muzea v Praze.
V TOMTO SEiT
N rozhovor ...
.... . 1
Svtozor ...... ... .... .
.. ..... 3
.. .... 4
Veletrh v Norimberku ....... .
AR mldei:
Zklady elektrotechniky
..... 6
Mikrokontrolry PIC (52)
.... 7
Jednoduch zapojen pro voln as
... 9
Argentino - pstroj na vrobu
koloidnho stbra .... ..
................... 13
Sov elektronick pojistka 0,1 a 10 A ... 17
Jak jednodue a inn na kuny ............. 21
K lnku : "Jednoduch mi ESR"
z PE-AR 11 /2011 .................
............ 23
Pouitie obvod ov PT2262/2272, alebo
dial'kov sledovanie garovch dver ..... . 24
Potebujete stupnici? .... ....
... 27
Zajmav osciltor ...........
................ 28
Inzerce
....... .... .................... .. I-XVI , 56
Senzory proudu ACS758
....... ...... 29
Antny ...
.......... 31
Nov knihy
.. .... 32
Svtla a zvuk: Kytarov efekty .
.. 33
PC hobby .. .. ... ..
........... ....... 41
Rdio "Historie" ... .. ... .
...... 45
Z radioamatrskho svta .
.... 49
Nrodn muzeum (NM) je sice instituce veobecn znm a ct

n, ale pesto vs poprosm na
vod o nkolik zkladnch informac k historii a posln NM_
PRAKTICK ELEKTRONIKA
Amatrsk RADIO
Redakce : fredaktor : ing. Josef Kellner ,
redaktoi : ing . Jaroslav Selza , Petr Havli ,
OK1 PFM , ing . Milo Munzar, CSc .
Adresa redakce : Karlovo nm. 557/30, 12000
Praha 2 , tel. : 257317310 , 222968376 .
Ron vychz 12 isel. Cena vtisku 75 K .
Rozuje Prvni nov ino v spolenost a. s. ,
Mediaprint-Kapa a. s . a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.,
Hana Merglov (Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2, tel. :
257317312; tel./fax: 257 317 313; odbyt@aradio.cz) .
Distribuci pro pedplatitele tak provdi v zastoupen
vyda vatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum , Vdesk 995/63, 63963 Brno ; tel. :
541 233 232 ; fa x: 541 616 160; predplatne@mediaservis .cz; reklamace - tel. : 800800890. Objednvky
do zahrani: Mediaservis s. r. o , Zkaznck Centrum ,
Vdesk 995/63 , 639 63 Brno ; export@mediaservis.cz; tel. : +420 532 165 165.
Predplatn v Slovenskej republike vybavuje MagnetPress Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka ; korepondencia P. O. BOX 169,
830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - predplatn ; e-mail : predplatne@press .sk.
Pod vn novnovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha ( .j . nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996) .
Inzerc pj m redakce - Michaela Hrdliko v ,
Karlovo nm . 30 , 120 00 Praha 2 ; tel./fa x :
257317313 ; inzerce@aradio.cz.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Vydavatel: AMARO spol. s r. o., IO 63487233.

Vychz: 5 . den v danm msci .
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio .cz
Nevydan rukopsy nevracme .
ISSN 1804-7173 , MKR E 7409

AMARO spol. s r. o.
Nrodn muzeum bylo zaloeno v dubnu 1818 pedevm dky paleontologovi

hrabti Kaparu M. ternberkovi. Dal
dominantn osobnost v historii NM byl
Frantiek Palack , kter dal podnt k zaloen Matice esk a Casopisu Nrodnho muzea.
Vznamnm datem pro NM byl rok
1891 , kdy byla veejnosti otevena nov
budova architekta Josefa Schulze na hornm konci Vclavskho nmst. Tedy
teprve po 73 letech od zaloen zskalo
NM svoji budovu , kde mohly bt uloeny
vechny sbrky , vytvoeno zzem a pe
devm vybudovny nov rozshl expozice. Jedna ra hlavn budovy Nrodnho
muzea skonla 7. 7. 2011 , kdy byla kvli
rekonstrukci pro veejnost uzavena .
V souasn dob tvo NM pt instituc - Historick muzeum , Prodovdeck
muzeum , Knihovna NM , Nprstkovo muzeum asjjskch , africkch a americkch
kultur a Cesk muzeum hudby . S uzave
nm hlavn budovy nezanikla monost navtvit NM - naopak . NM nabz nvtv
nkm expozice a vstavy ve svch
dalch praskch i mimopraskch
objektech , nap . Nov budova NM , Nrodopisn muzeum Musaion , Nrodn pamtnk na Vtkov , zmek Vrchotovy Janovice, Muzeum knihy ve ru n/S ad .
Co vechno me nvtvnk
va vstavy shldnout?
Vstava pibliuje vce ne 20 vraznch osobnost esk vdy od 17. do 20.
stolet a seznamuje nvtvnka s jejich
nejvtmi vynlezy, kter mnohdy dobyly
svt. Clem je zpopularizovat vdeck
povoln a ukzat, jak to je bt vdcem
a co to znamen "vynalzat".
Tematicky je vstava rozdlena do devti st , vnovanch jednotlivm odvt
vm : technice, doprav , lkastv , chemi ,
biologii , zemdlstv a tiskaskm technikm . Ale nejsou opomenuty ani humantn
vdy nebo vynlezy z praktickho ivota
a vednho dne.
Vybran vynlezci a objevitel jsou
pedstaveni nejen pomoc expont a text s obrzky , ale tak prostednictvm ivotopisnch komiks , interaktivnch model , her a audiovizulnch program . Pro
mal a zvdav nvtvnky je pichyst
na hra "Cesta za Nobelovkou", animace
jzdy dlnkem (dlnk je kabinov motocykl , kter zhotovil v letech 1938 - 1941
konstruktr Jan Anderle) , hern a vtvarn atelir a vdeckotechnick laborato ,
( Praktick elektronika
-Md 04/2012 )
Obr. 1. Vanda Mareov a Lucie ern

v prostorch vstavy
... ............ . :.
..................
C""!io" ............"''"' . :!")

PrVodce atavebnlci
?t.-.IUfO.4f~_"t"...c-((""S5
.~~f'r_~~'fi<!''' ~rrt'~~A
.... # ..,dI.,~4
_~dd
Obr. 2 a 3. Vdeckotechnick laborato

je urena pedevm dtem (viz 2. strana
oblky) , ale S " Voltkem " si rdi pohraj
i star pnov
kde si zjemci mohou mj . pohrt s elektronickmi stavebnicemi "Voltk" (viz obr .
2 a 3) .
Ne se ponome do elektrotechniky, povzte nm o nkte
rch zajmavch vynlezech,
kter maj pvod v naich zemch a u kterch bychom to neekali.
V sti vstavy , vnovan eskm vynlezm v zemdlstv , se nap . dozv-
me , e v echch byl vynalezen medomet (obr. 4) , pstroj na zskvn medu

z velch plstv. Ped jeho vynlezem
museli velai plstve drtit a med z nich
Obr. 4. Medomet z roku 1865
9br. 9. Dioda, kterou pouval August

svch pokusech jako magnetron . Katoda je pm drt, anoda je vleek svinut kolem katody. Vyrobena
v tovrn Elektra Hloubtn r. 1924
Zek pi
Obr. 7. Kikova obloukov lampa z roku 1884 s diferenciln regulac. Tento

Kikv patent umooval stabiln provoz vce obloukovch lamp pipojench
na jedno dynamo
Obr. 5. Model bleskosvodu Prokopa
Divie a Leydensk lhve (18. stolet)
Obr. 10. Kompensograf, neboli kolkov
reostat k polarografu Jaroslava Heyrovskho, zazen k prav elektrickho
odporu pi men slabch proud
Obr. 8. Elektrick mic pstroje Ericha

Rouky. Vlevo rozvadov voltmetr z r.
1913, vpravo mi izolace z r. 1930
Obr. 6. Kikv elektromagnetick voltmetr z let 1880 a 1890. Je tvoen cvkou

na mosazn koste , do n se zasouv
speciln kotva podle velikosti proudu,
protkajcho cvkou, a jej pohyb je penen na stupnici
"dmat". Medomet vynalezl v r. 1865

Frantiek Hruka (1819 - 1888), povolnm vojk a nmonk .
Mnohho pekvap esk pvod n
kterch pedmt a pojm z bnho ivota . Jedn se nap. o taku sovku , nohej bal , tanec polka i podsadov stan ,
kter byl poprv postaven roku 1913 na
skautskm tboe .
Na naem zem vznikla tak remoska, mal penosn pec elektrick ndoba, kterou zkonstruoval elektrotechnik Oldich Homuta . Jej prvn prototypy se
objevily v letech 1953 - 1955.
eskm vynlezem remosky se
plynule dostvme k elektrotechnice. Prosm o strun pe

hled elektrotechnickch vynlez a vynlezc zde na vstav.
Nejstarm eskm elektrotechnikem
na vstav je Prokop Divi (pvodnm
jmnem Vclav Divek, 1698 - 1765) ,
vynlezce bleskosvodu (obr. 5) . Profes
byl knz a jmno Prokop Divi dostal jako
dov pot , co vstoupil do kltera . Krom atmosfrick elektiny zkoumal tak
vlivy elektromagnetismu na iv organismy a dlal pokusy s elektrolbou .

Nepochybn nejvtm a nejslavnj
m nam elektrotechnikem 19. a prvn
poloviny 20. stolet byl Frantiek Kik
(1847 - 1941). Proslavil se mj . vynlezem obloukov lampy se samoinnou regulac , za kterou dostal zlatou medaili na
Svtov vstav v Pai r. 1881 (obr. 6
a 7). Zazenm vlastn konstrukce vybavil
na 130 elektrren , zizoval poulin osvt
len , vybudoval poulin elektrickou drhu
a prvn vlakovou elektrickou drhu Rakousko-Uherska z Tbora do Bechyn .
Erich Rouka (1888 - 1986) vlastnil
na 850 patent nejen z elektrotechniky ,
ale i z medicny . V 29 letech zaloil
v Blansku dodnes dobe znmou tovrnu
Metra na vrobu micch pstroj (obr.
8). Na konci 2. svtov vlky byla jeho tovrna siln poniena a r. 1948 znrodn
na . E. Rouka pozdji emigroval a v N
mecku prac~val u firmy AEG .
August Zek (1886 - 1961) byl profesorem Univerzity Karlovy a zabval se
experimentln fyzikou , hlavn v oboru netlumench elektrickch kmit . Je vynlezcem magnetronu s cyklotronn frekvenc
(tzv. kv magnetron , 1924, obr. 9) .
Dritelem Nobelovy ceny za chemii
z r. 1959 je Jaroslav Heyrovsk (18901967) za vynlez polarografie, elektrochemick analytick metody . Od r. 1918 p
sobil v Chemickm stavu Univerzity Karlovy , kde byl j menov n profesorem
fyzikln chemie . V r. 1950 ~yl v Praze
zaloen Polarografick stav CSAV a Jaroslav Heyrovsk se stal jeho prvnm e
ditelem a a do konce svho ivota tam
pracoval na vvoji dalch polarografickch metod a pstroj (obr. 10).
-Ma 04/2012 )
Obr. 11 . Stejnosmrn pomalubn

nbojov trakn elektromotor pro automobil (1930 a 1931). Patent vynlezce
Josefa Sousedka
N strun pehled uzavr Josef

Sousedk (1894 - 1944). Pvodn zmenk a elektromontr zaal roku 1919
v rodnm Vsetn podnikat v oboru vvoje
a vroby elektromotor a elektrickch
stroj podle vlastnch patent (celkem 43,
nap . letadlo s kolmm startem , elektrick
kormidlo, elektromobil) . Za ast v protinacistickm odboji byl nkolikrt zaten
a v prosinci 1944 pi vslechu zastelen .
Ped vlkou na vhodn nabdky na prci
'{ cizin tento vlastenec odpovdal : "Jsem
CechosLovk a moj povinnost je pracovat pro Ceskoslovenskou republiku ."
A jak se
rozloume?
est naim vynlezcm a velk pod

kovni vem , kdo nm pi realizaci tto
vstavy pomhali a zapjili exponty :
Technick muzeum v Brn , Nrodn technick muzeum , Zemdlsk muzeum
Akademie vd R ad .
'
A tene asopisu PE-AR a jejich rodinn pslunky srden zveme na vstavu : Pijte se podvat a potit. Vstava potrv do 1. 5. 2012 a podrobnosti
najdete na www.nm.cz
Dkuji
Pipravil
za rozhovor.
Petr Havli, OK1PFM.
ipu
jsou i obvody digitlnho zen

hlasitosti a tnov clony. Pro pijma
s obvodem Si484x ve 24vvodovm
pouzde SSOP lze pout i jednostrannou desku plonch spoj , co se t
pzniv projevuje na vrobnch nkladech. Pi odbru 10000 ks je cena
pijmaovho obvodu 1,96 USD.
SV~TOZOR
irokopsmov
diferenciln zesilova
Klidov spoteba jen 115 mW (v reimu shutdown pouze 1,3 mW), jedin napjec napt 3,3 V (max. 4,2 V) ,
zeslen 2 x , 4x a 5x voliteln zapojenm vstupnch pin ke zdroji signlu ,
ka psma 1,4 GHz a vstupn um
pod 10 nV/" Hz, to jsou zkladn parametry novho irokopsmovho diferencilnho zesilovae ISL55211
s kterm pichz firma Intersil Cor~
poration (www.intersil.com) . Je uren
pro zpracovn signl s kmitoty pes
500 MHz ped rychlm ND pevodn
kem , nap. 14bitovm ISLA214P50
v micch a komunikanch systmech a pstrojch pro sbr dat.
ISL55211 je dodvn v pouzde TQFN
o pdorysu 3 x 3 mm s 16 piny. Potencionlnm uivatelm je nabzen
rovn vvojov kit s adou vyzkouench vzorovch een.
10 pro rdiov pijmae

s ladicm knoflkem
Firma Silicon Labs (wwwsi/abs .
com) je vznamnm vrobcem integrovanch obvod pro souasn analogov i slicov zpracovn signl .
K nabdce z posledn doby pat integrovan obvod v technologii CMOS ,
umoujc vytvoit vcepsmov rdiov pijma s digitlnm displejem ,
ktery se lad tradinm ladicm knoflkem . O pijmae s tmto zpsobem
ladn je ve svt stle zjem , podle
odhadu jich trh absorbuje ron a 40
milion . Vyuitm Si484x je mon
zmenit poet potebnch soustek
o vce ne 70 % a vrazn tm snit
materilov nklady a zmenit poteb
nou plochu na desce s plonmi spoji
v aplikacch , jako jsou stoln a penos
n radiopijmae , mini- a mikroaudiosystmy, i kombinace hodin s rdiem . Pijmae s Si484x poskytnou
kvalitn pjem FM (mono i stereo)
a AM vetn krtkovlnnch psem ,
maj vynikajc citlivost i pi patnm
signlu a inn potlauj poruchy. Na
A , ppadn s dvojnsobnmi hodnotami v td B a umem s rozkmitem 1,6 ppm v psmu 0,1 a 10Hz.
Napjec napt me bt a 36 V,
obvody vak pracuj jet pi rozdlu
napt m.ezi vstupem a vstupem
100 mV. Cinitel napov stabilizace
je nejve 5 ppmlV, proudov pak
8 ppm/mA vstup obvodu lze zatit
i do nho me tci proud a 8 mA
Reference se dodv v pouzde
SOT23 se 6 vvody a me pracovat
p~ teplotch -40 a +125 C. Pedpo
kladanou oblast vyuit je automobiln a prmyslov elektronika a systmy
pro sbr dat. Brzy maj bt dostupn
I verze s naptm 1,25 V, 2,048 V, 3 V,
3,3 V, 4,096 V a 5 V.
Akcelerometry sTM
opt men
Firma STMicroelectronics (www
nleejc k pednm vrobcum mikromechanickch systm
(MEMS) pro spotebn , zvlt pak
penosn aplikace, uvedla nov to
s senzory zrychlen vyznaujc se
pikovmi parametry, velmi malou
spotebou a minimlnmi rozmry
pouzdra (2 x 2 x 1 mm) . Vzhledem
k tomu , e to je jen zhruba polovina
velikosti stvajc generace akcelerometr , jsou zvlt vhodn pro snmn pohybu v pstrojch , kde je
k dispozici omezen prostor, jako jsou
mobiln telefony, tablety a hern konzole . LlS2DH a LlS2DM s rozsahy
2 g, 4 g, 8 g a 16 g se vyznauj
pesnost , velkm rozlienm (LlS2DH
16 bit , LlS2DM 8 bit) , asovou a teplotn stabilitou . Mohou rovn generovat dva programovateln signly
peruen indikujc rychl zmny ,
nap . voln pd. K dalm pednostem
nle monost uveden do spornho a spnkovho reimu , vestavn
pam FIFO a autotestovac reim . Digitln signl menho zrychlen je
k dispozici na rozhran 12 C/SPI. Napjec napt me bt v rozsahu 1 7
a 3,6 V, pracovn teplota pak od -40
do +85 C.
st~ com)
Kontrolry pro usmrovae

napjecch zdroj
s tranzistory MOS FET
Kontrolr synchronnho usmro
ZXGD3104N8 od firmy Diodes
Incorporated (www.diodes .com) je
uren pro buzen tranzistoru MOSFET
kter slou jako tm ideln diod~
v akumulujcch izolovanch mnich
(flyback) pracujcch v reimech CCM
(Continuous Mode), DCM (Discontinuous Mode) a CrCM (Critical Conduction Mode). Omezenm ztrt vznikajcch v dsledku bytk na bn
uvan Schottkyho diod lze doshnout nap . zvten innosti 90W
zdroj pro notebooky napjench
z 19V adaptr a o 3,5 % , take celkov innost zdroje je a 87 %. To
odpovd kritrim hodnocen Energy
Star V2 .0. ZXGD3104N8 umstn do
pouzdra SO-8 lze napjet naptm
5 a 25 V, pra~ovn kmitoet me bt
a 250 kHz . Rdic obvod rovn zabrauje pedasnmu vypnn MOSFET pi poklesu kolektorovho proudu a minimalizuje ztrty v inverzn
diod zenho tranzistoru .
JH
vae
Pesn napov
reference
s malm umem
Nov napov reference LT6654

od Linear Technology (wwwlinear.
com) , vyrbn zatm s naptm
2,5 V, se vyznauje pesnost 0,05 % ,
malm teplotnm driftem 10 ppm v t-
-Mti 04/2012 )
Veletrh v Norimberku
Ing. Michal ern
Norimbersk veletrh hraek a modelskho zbo je u tradin
akc ve svm oboru. Na jednom mst se letos v 17
halch selo vc ne 2700 vystavovatel ze 63 zem a kolem 80 000 pi
hlench nvtvnk ze 114 zem. Na tento veletrh m pstup i veej
nost, ale pro ni nen typicky uren a nen prodejn. Jeho hlavn cle jsou
v kontraktan oblasti a pedveden novinek pipravench pro nsledujc seznu, take rozhodujc st nvtvnk tvo obchodnci, vrobci , konstrukti a samozejm tak novini , kterch se zde schz
pes 2500. Co zde bylo zajmavho z hlediska elektroniky, se pokusm
shrnout v nsledujcch dcch.
nejvt svtovou
Novinky a zajmavost bych rozdlil do

oblast : propagace alternativnch zdroenergie a pohonu , elektronika v modelech (hrakch) a vukov i experimentln stavebnice . V prvn oblasti potem
vrazn dominuj nmeck a francouzsk
firmy , hraky a hky se solrnmi lnky
nebo vtrnky byly vidt prost vude. Jejich technick i vtvarn rove vak as
to mrn eeno nebyla valn a omezila se
na sestavu solrn lnek - motorek z mobilu - vrtulka (ppadn laserem z pekli
ky vyezan motlek s mvajcmi kdly) .
Skoro to vypadalo, e jsou dlan z povinnosti a kdo nco podobnho nenabz ,
sm se odsouv do druh ady ... nebo
mon od dotac.
Nejucelenj a nejpropracovanj
sortiment pevyujc ostatn vystavovatele o nkolik td pedvedla firma Horizon
Fuel Cell Technologies ze Singapuru
(http://www.horizonfuelce/l.com) . Vystavovala nap . jednotliv vukov vodkov
palivov lnky a elektrolyzry v pouzdrech z organickho skla , demonstran
modely aut na vodkov pohon (a to hned
v nkolika typech) nebo malou vtrnou
turbnu . Turbna s alterntorem m ve,
co m mt, nastaviteln hel nbhu list
rotoru , vmnn listy s rznm aerodynamickm profilem a monost osadit jich
2 a 6, otonou hlavici a digitln monitor
innosti zahrnujc voltmetr, amprmetr
a wattmetr. Vechny provozn daje lze
sledovat na potai a zaznamenvat do
graf , simulovat zmny zte a dal vlivy.
Jin sady se sousteuj teba na palivov
lnky s ethanolem a jejich vyuit .
Horizon nenabz jen demonstran
pomcky , ale tak prakticky pouiteln
prmyslov palivov lnky . Nejmen typ
pod oznaenm H-12 o hmotnosti 275 g
m napt a 12 V a dodv nejvy vkon 12 W pi napt 7 ,8 V . Jednotka tvo
kompaktn celek , je chlazen vzduchem
a spotebuje pi maximlnm vkonu 180 ml
vodku za minutu . Poetnou adu dalch
typ zakonuje 30kilogramov jednotka
H-5000 schopn dodvat proud 70 A pi
t
j
To, co m vak asi nejvc zaujalo, byly

mal prakticky pouiteln vodkov nabjee s USB vstupem 3,8 a 5 V a vkonem 1,5 W , vhodn k nabjen mobilnch
telefon, navigac , tablet , LED osvtlen
ve stanech a podobn . Je v nich pouita
metalhydridov cartridge Hydrostik, kter
m podobu vlcov ndre o prmru 22,
dlce 85 mm a hmotnosti 90 g. Na jedno
naplnn je schopna uchovat energii
10 Wh . Firma dodv i " nabje" (vlastn
plni ndr Hydrostik), kter hydrolizuje
vodu a napj se bu ze solrnch lnk
(2,5 a 3,3 V/23 W) , nebo pes adaptr
ze st . Rzn jednotky vyuvajc rychle
vmnn cartridge Hydrostik pak jsou zkladem pro pohon model , napjen svtilen nebo nabjeek . Ponechme-Ii stranou ekonomickou strnku poizovacch
a provoznch nklad , vypad to, e toto
je prvn skuten prakticky pouteln
zpsob vyuit vodku pro uchovn energie ze solrnch zdroj v malm , domcm (respektive "outdoorovm") mtku .
Funkn hraky a modely jsou dnes
doslova nadity elektronikou ; pokud bych
ml vytipovat nejvraznj zmnu za posledn rok , pak je to jednoznan provzanost s chytrmi telefony (smartphone)
a tablety. Jet loni bylo mon toto oznait za vstelek stojc na okraji zjmu
hlavnch vrobc , letos je to prvek masivn nasazen a kdo ho nenabz , nen "in".
Smartphony funguj jako ovladae k e
mukoli , sta zasunout do jejich nf konektoru infraerven komunikan modul nebo
72V.
Obr. 3.
Obr. 2. Palivov
lnky
firmy Horizon
Komunikan
modul a
smartphonem
zen
-M3 04/2012 )
Obr. 1. Zvs vrtulnku s nastavitelnou

a stabilizovanou kamerou - mnostv
pouit elektroniky nezape na prvn
pohled
modul s vyslaem malho dosahu v psmu 2,4 GHz.
Populrn minivrtulnky se prodvaj
jak ve verz s vyslaem do ruky , tak s moduly pro smartphony a tablety . Ovldac
pky jsou u jen virtuln a d se bu
jimi , nebo prostednictvm akcelerometrickch idel pohyby celho ovladae . Je
to dal zlevnn a zatraktivnn zpsobu
ovldn. Pznejme si tak , e pravdpo
dobn m asi podporu vrobc zmnn
komunikan a vpoetn techniky . Vdy
nejsnaz cesta k penence vede prv
pes dti , a pokud bylo dosud vlastnictv
podobnho zazen mezi kolky sp
vc stylu a spoleenskho zaazen , jakmile bude smartphone i tablet podmnkou pro funkc pokroilejch hraek , stane se naprostou nezbytnost a okruh
zkaznk se zase roz. Kdo chtl letos
vyboit z ady a ukzat, e je dl ne
ostatn , musel mt nejmn kameru a pe
nos obrazu v relnm ase i ve vrtulnku ,
kter startuje z nataen dlan . Na smartphony se j navazuj nejen dra vrobky , ale i robotick hmyz a tanky v cenov relaci kolem 40 .
Nejde jen o ovldn hraek , nkter
vrobky vyuvaj smartphony s dodvanm programem pmo jako svoji hlavn
soust. Napklad byly vidt "pistole", do
nich se zaklapne naleato telefon zobrazujc scnu hry , pem na cle se m
relnm pohybem cel ruky a pl stiskem spout . Tlo pistole s telefonem
spojeno bezdrtov , dn viditeln propojen na vzorku nebylo.
Unverzlnch stavebnic s dicmi mikropotaovm jednotkami bylo mnohem mn , ne bych ekal. K tm jednodum patila Tami Smart od korejsk
firmy Robotron (www.robotron .co .kr) . jej jednotka m jen nkolik mlo pedpro
gramovanch reim , teba pro smry
jzdy , sledovn ry na podkladu nebo
pjem signl z dlkovho ovldn. Sta-
Obr. 7.
Obr. 5. dic jednotka stavebnic firmy
Fischerlechnik
vebnice umouje sestaven jednoduchch kolovch voztek a manipultor .
Tradin irok sortiment a sloit
konstrukce i s pneumatickmi prvky prezentuje v tto oblasti nmeck firma Fischertechnik (www.fischerlechnik.de) . Jej
dic jednotka s nzvem Robo TX controller je vybavena 32bitovm procesorem
ARM9 a nkolikadkovm displejem
(grafika 124 x 64 bod) , m 8 MB RAM
a 2 MB pamti flash. K dispozici je 8 univerzlnch vstup , 4 vstupy pro tn udlost a vstupy pro 4 motory nebo ventily .
Pokud to nesta , dal rozen se me
pipojit pes dv rozhran 12 C a RS-485 .
Modul se samozejm pipojuje k PC
pes USB konektor nebo vestavn rozhran Bluetooth , programovat lze v jazyce
nebo sestavovnm blokovch schmat.
Ve srovnn by urit velmi dobe
uspla i esk firma Merkur Toys, Jej
kovov stavebnice znm snad vem es
km klukm pokroilejho vku v souasn dob vyuv i elektronick prvky
a m sten do oblasti automatizace
a robotiky. Merkur ml na vstav svj
stnek, bohuel jsem Jej ale v omezenm
ase nenael. A pozdji jsem zjistil , e
byl v t jedin technicky zamen hale,
kterou jsem neproel dsledn celou ,
mezi modelovou eleznic .
Hodn se projevilo i zlevnn elektroniky. Teba dtsk dalekohledy nebo mikroskopy jsou vybavovny kamerou a vlastnm monitorem viditeln stejnm , jak se
pouvaj v digitlnch fotoapartech ,
monost zznamu z nich ostatn dl
jednoduch fotoapart. Na monitoru se
d pedmt pozorovat. Samozejm , kvalita zobrazen nen nijak pikov , ale proti plastov optice hraek minulch let je
to velk posun vped. Dalm pkladem
Obr. 6.
Dtsk
dalekohled
s elektronickm monitorem
Dtsk vyslaky walkie talkie

pro reln videohovory
jsou dtsk vyslaky (walkie talkie) vybaven kamerami a schopn penet videohovor v relnm ase na vzdlenost
pr destek metr.
Stavebnic zamench na obecn seznmen s elektronikou bylo tak mnohem mn , ne bych oekval , a jejich
rove byla ni. V sortimentu britsk
obchodn firmy TTS se objevila sada se
esti moduly (bzuk, tlatko , LED , motor, dv rovky) , zdrojem a propojovacmi vodii, z n jde sestavit jednoduch
obvody . Jist , pro uvedenou vkovou kategorii od 3 let je to pimen , ale neni to
trochu mlo? Jako hlavn novinka byl vystavovn nabje , kter se pipojuje do
USB konektoru potae a dobj akumultorov moduly , take u nen teba kupovat baterie.
Jedinou firmou , kter pedstavila ucelenou koncepci stavebnic schopnou vst
k dalmu rozvoji , byl nmeck Kosmos.
Sada Elektro & Co . obsahuje zkladn
prvky , jako jsou tlatka , rovky a elektromagnety . Moduly se spojuj kontakty
z boku zaklapnutm . Stejn systm propojen vyuv i Electronic Start, ovem
u s polovodiovmi soustkami , optickm idlem a ventiltorkem. Dalm pokraovnm je Electronic Master s termistory , potenciometry, operanm zesilovaem ,
asovaem 555 , reproduktorem a dokonce modulem FM rdia , voltmetrem a amprmetrem , take ze sady lze postavit
150 experiment . Kombinovnm sad se
vak daj monosti vrazn rozit. Stavebnice u nejen jak dan prvky funguj ,
ale vzhledem k tomu , e se vlastn sestavuje funkn schma , i zakreslovn obvod .
Druh linie od stejn firmy , stavebnice

Easy Elektro Start a Easy Electronic vyuv jin zpsob propojovn modul a je
vce zamena na jednotliv druhy zkladnch soustek. Tet linie stavebnic
Electronic XN1 000 a XN3000 pro dti od
8, ppadn 12 let seznamuje napklad
s operanmi zesilovai i logickmi obvody.
Obr. 8. Stavebnice Electricity kit

pro dti od 3 let
-Ma 04/2012 )
Obr. 9. Kosmos - zkladn stavebnice

Electronic, stavebnice Electronic Starl,
stavebnice Electronic Master,
elektronick stavebnice firmy Kosmos
Zvrem si dovolm mal zamylen.
Jet ped nkolika lty jsme se jezdili ,na
veletrh mimo jin dvat , co dalho Can okoprovali, a asto to okoprovali

i s smvnmi chybami pvodnch vzor .
nsk zbo prodvali evropt obchodnci, vrobce zstval dokonale skryt v e
tzci firem . V poslednch seznch se
vak situace rok od roku radikln mn ,
nsk firmy prezentuj samy sebe, v podstat vytvej svou znaku. V poslednch
dvou ltech tak pozoruji , e to , co je jeden rok na nskch stncch jako novinka v dalm roce z nich tie zmiz , aby se
tyt vrobky objevily s jinm pelepem
jako novinky, jimi se chlub jak amerit ,
tak evropt " znakov " vrobci . Samozejm za podstatn vy cenu . Z tch ,
co jet ped pr roky nejv koprovali ,
se postupn stvaj tahouni vvoje a inovac . Mohu to ct za oblast modelsk
techniky , kterou se zabvm pedevm ,
ale mm pocit, e v jinch oblastech to
bude podobn . V takov souvislosti je mi
z nabdky stavebnic a pomcek, kter by
pomhaly podntit zjem a vychovat dal
technicky schopnou generaci, dost smutno.
AR ZANAJcM A MRN POKROILM

ANT1
+15V
Zkrcen antn 'JJ4 pro SV

s pizpsobovac cvkou
(Dokonen)
R2
10k
osci ltor
L..r..T100n
C1S .f-11
Induknost pizp sobovac cvky lze

vypotat podle nsledujcch vztah :
1~
10~
.b
tr
RB
22
100n
+15V
l Zo
=_
- cotg -2" h
2" f
Akde Za je chatrakteristick impedance
zkrcen drtov antny ').)4 vztyen
kolmo k vodiv ploe (ternu) , kde h
je dlka antny, p je pr mr vodie ,
a A. je vlnov dlka A. = 300 1061f
R17
Sk1
C7
33
120pF
sly signlu
Jednoduch mi sly signlu na

obr. 12 me usnadnit ladn koncovho stupn .
Kapacitn trimr je nastaven tak, aby
byl s tlumivkou naladn na poadovan men kmitoet. Nastavuje se na
nejvy vchylku midla v blzkosti
antny vyslae . Pokud ji midlo indikuje plnou vchylku , napklad b
hem nastavovn obvod vyslae ,
oddalte ho od antny. Bhem ladn
vyslae budete tento krok asi opakovat v cekrt. Tranzistor MPSA 18 m e
bt nahrazen jinm NPN tranzistorem
s velkm zeslenm , nap . BC337-40 .
Diodu 1 N914 lze nahradit stejnm tranzistorem s propojenou bzi a kolektorem . Dioda 1N5711 je Schottkyho dioda
a lze ji nahradit i diodou germaniovou.
Mi m "expandovan mtko " - m od nuly do maxima stupnice pokratk
antna
M1
R1
1M
lC1
10n
1 mA
B1
9V
C2
C3
20pF
Obr. 12. Mi sly signlu pro AM

(www.techlib .com)
R16
3k3
------------------T-~
indiktor
R10
~
C10
..L 2k2
TP2 propojit na TPS
100n
vstup
H:>I--,--,-~ TP3
, a udio
~ .
1N914
voltmetr 10 Mn : (modulace
(3a4V
I
100 %
R11
R12
100k
100k
bez antny)
: pi 0 ,8 Vpp)
t---+--+-~ TP4
C14
R1
22
100n
mrn malou zmnu rovn signlu ,

co usnaduje ladn.
Tento mi lze postavit na univerzln desce s plonmi spoji. Pstroj
odebr proud , jen kdy midlo indikuje nenulovou slu signlu , proto nen
pouit spna napjen. Bez signlu
je odbr proudu mn ne 10 j.JA Pokud nechcete, aby se baterie brzy
vybila , nenechvejte mi uloen
v blzkosti zdroje vf signlu .
Modifikace vyslae
pro vstupn transformtor
Nsledujc obvod je lehce vylepen verze vyslae popsanho v PE 11
12012. Li se pouze zpsobem pipo
jen antny v kolektoru T3 . Pro zvt
en napt vf signlu na antn a tm
i dosahu vyuv jakostn hrnkov
autotransformtor L 1. Kondenztor
C 13 zajist stejnosmrn oddlen antnya kapacitn trimr dolauje antnu
do sriov rezonance s transformtorem .
V originlnm zapojen bylo pouito hrnkov jdro velikosti 1811 z jakostnho feritu s konstantou AL =
250 nH/z2. Na kostice jsou navinuty dva pln zvity, pak je vyvedeno
oko drtu jako odboka a nsleduje
dalch 28 zvit . Vslednch 30 zvit m induknost 30 2 .250 = 225 j.JH
podle vztahu L = z2AL' Na jednom
konci vinut udlme uzlk jako zna
ku , kter usnadn identifikaci konc vinut pi monti . Cvku na kostice
vlome mezi plky feritovho jdra,
Obr. 13.
Proveden mie sly AM signlu
podle p vodnho lnku . Vpravo
vedle stupnice je kapacitn trimr
C3
D1
Mi
10 a
100 pF
L _________ _
Z=60(ln~ _~ ln 2hA- -IJ

fl
CA
C13
--
.. I. ,
----.;.
7'
"
Obr. 15. Vstupn transformtor - vyveden odboky a lepen
( Praktick elektronika -f!j;J 04/2012 )
sthneme je k sob slabm kolkem

(siln by mohl jdro rozlom it) a z vnj
strany je zakpneme nkolika kapkami epoxidovho lepidla nebo roztavenho vosku . Plky jdra mus k sob
tsn dosedat, aby mezi nimi nevznikla
mezera , kter by zmnila i nduknost
a initel vazby. Lepidlo se proto nesm
dostat mezi styn plochy jdra.
initel jakosti vinut transformtoru a pomr zvit je zvolen tak, aby
antna byla napjena co nejvtm
naptm , avak bez zkmit na modulanch pikch a bez vraznho
omezen ky psma vyslanho signlu. Hrnkov feritov jdro zaruuje
vbornou vazbu mezi vinutmi. Podobn lze pout toroidn (prstnkov) jdra ze zkladnch desek pota , takov cvka je vak mn chrnna
ped vlivem okolnch magnetickch
pol a pedmt .
Kapacitn trimr na vstupu nastavme na maxi mn slu signlu z antny. Nastaven kapacita bude kolem
20 pF (podle jdra transformtoru) na
hornm konci psma , a kolem 80 pF
na kmitotu 1 MHz. Indiktor sly signlu v kolektoru pedchozho vyslae
meme ponechat, ladme vak na
jeho maximln vchylku . V elektronice pedchozho vyslae pouze nahradme rezonann obvod v kolektoru T3
transformtorem a kapacitnm trimrem. Pro vyladn antny je vhodn
pout vceotkov trubikov kapacitn trimr - dovoluje jemnj ladn.
Del antna nebo antna s vt kapacitou pjde doladit do rezonance jen
s men induknost transformtoru ,
a proto bude teba odvinout nkolik zvit sekundrnho vinut. Poet zvit
bude teba zmenit tak tehdy, kdy
bude mt pouit jdro vt konstantu AL'
VP
(Pokraovn pt)
du SPI bitem SMP nastavit, aby byla

vstupn data v reimu master vzorkovna a v okamiku , kdy se mn data
vstupn (viz obr. 70).
Modul SSP obsahuje dva registry,
kter se pouvaj pro penos dat:
SSPSR (intern posuvn registr, kter
nen programov pmo pstupn )
a registr SSPBUF (viz obr. 68 , PE-AR
3/2012) . Do registru SSPBUF zapisujeme data , kter chceme s vyuitm
rozhran SPI odeslat. Ped samotnm
penosem se tato data zkopruj do registru SSPSR , piem odeslan data
zstvaj v registru SSPBUF a do
dokonen penosu . Po spnm
penosu vech osmi bit se zkopruj
pijat data z registru SSPSR do
registru SSPBUF, nastav se bity BF
(SSPSTAT<O a SSPIF (PIR <3
a vyvol se peruen , je-Ii povoleno.
Bit BF se vynuluje po peten obsahu registru SSPBUF. Jakkoliv pokus
o zpis do registru SSPBUF v prb
hu aktivnho SPI penosu je mikrokontrolrem ignorovn a zpsob nastaven bitu WCOl (SSPCON <7. Tento
bit lze pout k oven , zda byl zpis
dat do registru SSPBUF spn ,
Samotn penos je iniciovn zpisem
do registru SSPBUF na stran obvodu pracujcho v reimu master.
Pro sprvnou funkci rozhran SPI
mus bt piny SDl , SDO, SCK a SS
sprvn nakonfigurovny jako vstupy
nebo vstupy, a to nsledujcm zp
sobem :
Pin SDl mus bt nastaven jako
vstup (TRISB<1> = 1).
Pin SDO mus bt nastaven jako
vstup (TRISB <2> = O) ,
Mikrokontrolry PIC (52)

Reim SPI
tovch vstupech i vstupech validn

(platn) data (viz obr. 72). V tomto p
pad je poteba indikovat zatek pe
nosu spdovou hranou signlu SS ,
aby byl schopen obvod slave na vstupu zajistit s pchodem prvn hrany hodinovho signlu platn data .
V reimu slave mus bt proto v mdu
CKE = 1 vstup SS vdy povolen
(SSPM = 0100).
Pozn. V literatue se mete setkat
s alternativnm znaenm parametr
CKP a CKE. Parametr CPOl (clock
polarity) zna rove hodinovho signlu v neaktivnm stavu a odpovd
tedy parametru CKP. Parametr CPHA
(clock phase) uruje , kdy se data vzorkuj. Je-Ii CPHA = O, data jsou vzorkovna pi lichch hranch hod . signlu (tj. 1, 3, 5, ... ), a pi CPHA = 1
jsou data vzorkovna p sudch hranch signlu SCK (tj. 2, 4, 6, ... ). Parametr CPHA tedy odpovd invertovan hodnot parametru CKE.
Modul SSP se povoluje nastavenm
bitu SSPEN (SSPCON <5 a pslu
n pracovn md synchronnho sriovho portu se nastavuje bity SSPM
(SSPCON <3:0 . V ppad mdu SPI
si meme vybrat mezi reimem master nebo slave, piem v mdu master lze zvolit jeden ze ty kmitot
hodinovho signlu a v mdu slave
je mon povolit nebo zakzat pin SS
pro vbr obvodu slave. Dle lze v m-
(Pokraovn)
Modul SSP se konfiguruje prosted

nictvm registr SSPCON (viz tab . 68)
a SSPSTAT (tab. 69, ob tabulky byly
otitny v minulm sle) , pro ten
a zpis penench dat se pak vyuv registr SSPBUF (adresa 13h). SPI
rozhran umouje penos dat ve ty
ech mdech, kter definuj okamiky,
ve kterch mus bt na vstupech platn data a ve kterch se pesouvaj data
v posuvnch registrech (a tm i na vstupy rozhran SPI). Modul SSP podporuje vechny tyto mdy, piem parametry penosu se nastavuj bity CKP
(SSPCON <4 a CPE (SSPSTAT<6 .
Bit CKP uruje rove hodinovho signlu v neaktivnm stavu (tj . rove na
vstupu SCK u obvodu master, neprobh-Ii aktivn penos) . Bit CKE specifikuje, zdali jsou data pesouvna pi
pechodu hodinovho signlu z neaktivn rovn do aktivn (CKE = O; tj .
nbn hrana , je-Ii CKP = O, nebo
spdov hrana, je-Ii CKP = 1) nebo pi
pechodu opanm (CKE = 1; tj . spdov hrana , je-Ii CKP = O, nebo nbn hrana , je-Ii CKP = 1). Vztahy
mezi zmnou dat na datovch vstupech a vstupech a hodinovm signlem SCK v zvislosti na konfiguraci b it CKP a CKE (a SMP) znzoruj
asov diagramy na obr. 70 a 72.
Podle nastaven bit CKP a CKE
mohou nastat nsledujc tyi situace ( pedpokldme , e SMP = O):
CKP O, tj . v neaktivnm stavu je
hodinov signl v rovni l :
Je-Ii CKE = O, jsou data pesouv
na pi nbn hran hodinovho
signlu a vzorkovna pi spdov
hran signlu SCK;
Je-Ii CKE = 1, jsou data pesou
vna se spdovou hranou SCK
a vzorkovna pi nbn hran .
CKP = 1, tj . v neaktivnm stavu je
hodinov signl v rovni H:
Je-Ii CKE = O, jsou data pesouv
na pi spdov hran hodinovho
signlu a vzorkovna pi nbn
Za pis do
SSPBUF
SCK (CKP = 0,
CKE = O)
SCK (CKP = 1,
CKE = O)
SCK (CKP = 0,
CKE = 1)
SCK (CKP = 1,
CKE = 1)
SDO (CKE = 0)
SDO (CKE = 1)
hran ;
SDl (SMP = O)
Je-Ii CKE = 1, jsou data pesou

vna s nbnou hranou SCK
a vzorkovna pi spdov hran .
Dle si pov i mnte , e pi CKE = O
za n penos dat s prvn hranou hodinovho signlu a vstupy jsou vzorkovny a s nsledujc hranou signlu SCK. Jak Je patrn z obr. 71 ,
aktivace pslunho obvodu slave
signlem SS nen v tomto ppad
vyadovna (je-Ii k SPI pipojen pouze jeden obvod slave ). Je- Ii vak
CKE = 1, pi prvn zmn rovn hodinovho signlu ji mus bt na da-
bit?
Vzorkovnf
vstupu (SMP = O)
SDl (SMP = 1)
bit?
Vzorkovnf
vstu pu (SM P = 1)
SSPIF
P es u n
dat ze
SSPSR do
SSPBUF
- - - -- - - - t-ir t
Obr. 70. asov prbhy signl sriovho rozhran SPI u obvodu pracujcho
v reimu master v zvislosti na konfiguraci bit CKp, CKE a SMP
-MU 04/2012 )
pes
rozhran SPI realizovn i v p

e je mikrokontrolr pepnut do
spornho reimu , piem po dokonen penosu se nastav bit SSPIF,
a je-Ii povoleno peruen od modulu
SSP, mikrokontrolr se "probud".
V tab . 70 je uvedena jednoduch
procedura pro zpis a ten dat prostednictvm rozhran SPI. Pot, co je
modul SSP spolu s pslunmi vstupy a vstupy sprvn nakonfigurovn ,
je penos dat mezi dicm obvodem
master a podzenm obvodem slave
snadn. Po pijet vech osmi bit dat
se nastav bit BF, kter indikuje, e je
mon st pijat data z registru
SSPBUF. V programu z tab . 70 se
kontroluje stav tohoto bitu ve smy-
Pin SCK mus bt v reimu master

nastaven jako vstup (TRISB<4> =
= O) a v reimu slave jako vstup
(TRISB <4> = 1).
Pouvme-Ii u obvodu slave pin
SS, mus bt nastaven jako vstup
(TRISB<5> = 1).
Pejde-Ii mikrokontrolr pracujc
v mdu master do spornho reimu
SLEEP, prv probhajc penos pes
rozhran SPI se pozastav , protoe
nen k dispozici hodinov signl. Po
"probuzen" mikrokontrolru se penos
dokon. V mdu slave je rotace registru SSPSR zena hodinovm signlem SCK obvodu master a vysln
a pjem dat probh asynchronn .
Z tohoto dvodu me bt penos dat
pad ,
ss (nepOVinn ) , L_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _-'
SCK (CKP = o) _ _---'
SCK (CKP
= 1)
_ _--,
SDO
SDl (SMP = o)
bit 7
bit
--------------------------------~~
SS PIF
Obr. 71 . asov prbhy signl sriovho rozhran SPI u obvodu pracujcho

v reimu slave, je-Ii CKE =O (tj. data na vstupu se mn pi pechodu hodinovho signlu z neaktivn rovn do aktivn a vstupn data jsou vzorkovna pi
sudch hranch hodinovho signlu SCK)
SS
~~
______________________________~
SCK (CKP = o)
SCK (CKP = 1)
SDO
SDl (SMP = o)
bit 7
SSPIF
bit
------------------------------------~I
Obr. 72. asov prbhy signl sriovho rozhran SPI u obvodu pracujcho
v reimu slave, je-Ii CKE = 1 (tj. data na vstupu se mn pi pechodu hodinovho signlu z aktivn do neaktivn rovn a vstupn data jsou vzorkovna pi
lichch hranch hodinovho signlu SCK)
ce, stejn tak by ovem bylo mon

vyut peruen. Je-Ii peruen pi
dokonen sriovho penosu povoleno, je vyvolno po navzorkovn poslednho bitu (viz obr. 70) , kdy se rovn nastav bit SSPIF, indikujc, e
bylo vyvolno peruen od modulu
SSP, a nastav se i bit BF. V prbhu
ten dat z registru SSPBUF pitom
me probhat pjem dalho bajtu
(v reimu slave) . Pokud bychom vak
nenaetli obsah registru SSPBUF ped
dokonenm penosu novho bajtu ,
data uloen v posuvnm registru
SSPSR by byla ztracena . Tato situace by byla indikovna nastavenm
bitem SSPOv. Pijat data zkoprujeme z registru SSPBUF do pracovnho
registru W , m se vynuluje bit BF.
tenm registru SSPBUF rovn zajistme, e se v reimu slave po pijet
dalho bajtu dat nenastav bit SSPOV
indikujc peteen pi pjmu dat.
Jak ji jsme se zmnili v minulm
dlu , penos dat pes rozhran SPI
probh vdy obousmrn , a proto nemus mt penen data pokad
vznam (nap . pokud data pouze pi
jmme nebo naopak pouze vyslme). Instrukci na vyznaenm dku
programu v tab. 70 , kter ulo pija
t data do nmi definovanho registru RXDATA, je tedy nutn vykonat
pouze v ppad , e oekvme p
jem platnch dat. V dalm kroku zkoprujeme nov data pro penos pes
sbrnici SPI z nmi definovanho registru TXDATA do registru SSPBUF.
V reimu master zpis do registru
SSPBUF (viz posledn dek programu v tab . 70) automaticky iniciuje pe
nos dat. V mdu slave mus modul
SSP vykat na pokyn dicho obvodu . Zejmna v reimu slave, kdy je
penos dat iniciovn asynchronn
podle poadavk obvodu master, se
me stt, e ji v okamiku zpisu
dat do registru SSPBUF probh aktivn penos . V takovm ppad je
zpis do registru SSPBUF ignorovn
a nastav se bit WCOL indikujc kolizi pi zpisu dat do registru SSPBUF.
Tento bit mus bt nulovn programov ped kadm zpisem . Program
v tab . 70 tyto kolize nedetekuje.
Tab . 70. Jednoduch procedura pro ten registru SSPBUF a zpis do nj.
Uloen dat do registru RXOATA (viz vyznaen dek) je nutn provst pouze
v ppad, e oekvme pjem platnch dat
STATUS , RP1 ; vbr banky 1
STATUS , RPO
LOOP
SSPSTAT, BF ; penos dat dokonen?
LOOP
; - ne ' skok na LOOP
STATUS , RPO ; - ano : vbr banky O
SSPBUF, W
; W =SSPBUF
; uloen pijatch dat do nmi definovanho
RXOATA
; registru RXOATA , oekvme-Ii platn data
, zkoprovn dat urench k vysln pes SPI z nmi definovanho registru TXOATA
; do SSPBUF '
MOVF
TXOATA , W
; W TXOATA
MOVWF SSPBUF
, SSPBUF =W
BCF
BSF
BTFSS
GOTO
BCF
MOVF
MOVWF
-613 04/2012 )
kol: S vyuitm informac, kter byly

uvedeny v tomto a minulm dlu serilu o mikrokontrolrech PIC, vytvote
program , kter bude prostednictvm
rozhran SPI penet data mezi dv
ma mikrokontrolry. Nezapomete
u obou mikrokontrolr sprvn nastavit jednotliv piny jako vstupy nebo
vstupy a oba mikrokontrolry korektn propojit jednotlivmi vodii rozhran
SPI (viz obrzky 68 a 69 , PE-AR 03/
12012) . Dle je samozejm nutn
sprvn nakonfigurovat registry
SSPCON a SSPSTAT. een tohoto
kolu bude uvedeno v ptm sle .
Vt pringl
(Pokraovn pt)
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Zvonek je napjen ze stabilizovanho sovho adaptru ss naptm
9 a 12 V. Je mon jej napjet i ze
dvou plochch bateri 4,5 V zapojench do srie.
Soustky jsou bn a dostupn
a jsou uspodny na desce s univerzlnmi plonmi spoji . Ke kadmu
tlatku vedou dva vodie. Vhodn je
PVC dvoulinka SY.
Zvonek
se
dvma tlatky
Popisovan zapojen podle obr. 1

pedstavuje bytov zvonek (nebo sp
bzuk) se dvma tlatky TL 1 a TL2,
u kterho se podle vky tnu pozn ,

kter z tlatek je stisknuto.
Zkladem zvonku je asovac obvod NE555N (101) pouit ve funkci
astabilnho multivibrtoru. Pi stisknut tlatka TL 1 se pivede pes oddlovac diodu D1 napjec napt na
101 a do obvodu urujcho kmitoet
multivibrtoru se zapoj trimr P1. Pi
stisknut tlatka TL2 se pivede napjec napt na 101 pes oddlovac
diodu D2 a do obvodu urujcho kmitoet multivibrtoru se zapoj druh
trimr P2 . Trimr P1 m vt odpor
ne P2, take trimrem P1 pi stisknutm TL 1 se nastavuje nzk tn, zatmco trimrem P2 pi stisknutm TL2
se nastavuje vysok tn. Rozdl mezi
tny je zeteln rozeznateln, snadno
tak poznme, ze kterho msta bylo
zvonno. Diody D1 a D2 brn tomu ,
aby po stisknut jednoho z tlatek
nebyl aktivovn i trimr, kter se m
aktivovat a pi stisknut tlatka druhho.
Na vstupu 101 je zapojen dynamick reproduktor SP1 o prmru
100 mm s impedanc 8 Q a se zatiitelnost 3 W. Zvukov vkon je dostaten a oba odlin tny jsou i na
dlku nebo do sousedn mstnosti
zeteln slyiteln.
Ji
rovni L. Proto multivibrtor nekmit

a na vstupu Q 101 je trvale nzk
rove L.
Pi peruen POJ1 se pes spotebi pipojen ke svorkm J3, J4 dostane na v;;tup R 101 vysok rove
H, take se multivibrtor rozkmit.
Vdy, kdy je vstup Q 101 v rovni
H, svt LED D1 a piezosirnka SP1
vydv tn. D1 je supersvtiv erve
n LED o prmru 5 mm. SP1 je sirnka, kter vydv tn pi stejnosmrnm napjen naptm 4 a 20 V,
m spotebu maximln 15 mA a poskytuje hladinu zvuku 90 dB.
Indiktor je napjen ze zazen,
ve kterm je pouit. Pro 101 je napjec napt zmenovno a stabilizovno tsvorkovm stabiliztorem 7806
(102). Blokovac kondenztory C2
a C3 zabrauj kmitn stabiliztoru.
Indiktor jsem postavil na desti
ce o rozmrech 35 x 35 mm s univerzlnmi plonmi spoji a pracoval na
prvn zapojen.
Ji Spudich
Spudich
Indiktor
peruen pojistky
Popisovan indiktor je uitenm
kadho zazen, ve kterm je pouita tavn pojistka. Indiktor upozorn na peruen pojistky
peruovanm zvukovm a blikajcm
svtelnm signlem.
Schma zapojen indiktoru je na
obr. 2. Sledovan pojistka je oznae
na POJ1 a je zaazena mezi napjec
zdroj , kter se pipojuje na svorky J1
a J2, a spotebi, kter se pipojuje
na svorky J3 a J4. Indiktor je pouiteln tehdy , kdy zdroj poskytuje ss
napt v rozmez 6 a 30 V.
Zkladem indiktoru je asova
NE555N (101) zapojen jako astabiln multivibrtor kmitajc na frekvenci
asi 1 Hz. Tento kmitoet je urovn
hodnotami soustek C1, R2 a R3.
Je-Ii pojistka POJ 1 v podku, je
nulovac (resetovac) vstup R 101
udrovn pes R1 a POJ1 v nzk
doplkem
Alarm
ledniky
Popisovan alarm vyuv ke sledovn dvek ledniky jazkov kontakt ovldan permanentnm magnetem . Kontakt je upevnn na skni
ledniky a magnet je umstn na dv
kch tak, aby pi zavench dvkch
byl tsn vedle kontaktu . Kdy jsou
dvka zaven, kontakt je sepnut
a alarm je v klidovm stavu. Pi oteven dvek se magnet vzdl od kontaktu, kontakt se rozpoj a spust se
poplachov sekvence. Ta je tvoena
pauzou, po kter nsleduje vlastn
alarm - zvuk sirny.
Pauza o zvolen dlce Tp '" 25 s
je nutn proto , aby se alarm nespoutl pi kadm oteven ledni-
r-----~O~JI1-------------------------------------------J--40
V R
OIS
J2
NAPJEN
THR
Dl
TR
CV
TL2
.d,.,.
+9 .. +12V
NESSS
IOl
sQ
C2
lOn
J3
o--.O=':''---4-----L';:t-....J
lOOk
Obr. 1. Schma zapojen zvonku se
pi oteven
ZEM
JS
dvma tlatky
Jl
J3 +
+6 ..
. +30V
VSTUP
R2
+-c--::t-_----.7~
4k7
GNO
DI S
V R
NESSS
IOl
Q
VSTUP
1-"'-1----.------,
THR
TR
C2
CV
R4
6S0
Rl
2k7
Dl
sQ
C3
10u/3S
Cl
SPl
PIEZO
~LEO
100u/16V
ZEM
J2
ZEM
J4
POJl
Obr. 3. Realizovan vzorek alarmu

Obr. 2. Schma zapojen indiktoru peruen pojistky
-Ma 4/2012
pi oteven ledniky
C1
C2
C3
V01, V02
T1 a T3
Bz1
220 I-lF/15 V, radiln

1N4148
BS170
KPX-1209, sirna,
kter vydv tn
pi ss napjen
Ing. E. Jakovlev
Impulsn regultor
proudu pro LED
Obr. 5. Deska s plonmi spoji alarmu pi oteven ledniky (m.: 1 : 1)
XS2
XSl
II
(ON)
XS2
O 1+9V-1
+
9V
it
VDI
R3
~ o-c:J-o
XSl
-o-c:J-o-C"!'!':4~'
1. vn2 ~
~\o ~~l~ r
Obr. 4. Schma zapojen alarmu
Q'
pi oteven ledniky
ky, ale jen tehdy, kdy jsme dvka

ledniky patn doveli nebo zapomnli zavt. Trvn alarmu je omezeno na zvolenou dobu TA "" 50 s, aby
se zbyten nevybjela napjec baterie poplanho zazen. Doba 60 s
pln postauje k upozornn na problm s lednikou.
Alarm s pedchzejc pauzou se
znovu spust tehdy, kdy dvka zave
me a pak je opt nechme oteven.
Tento alarm meme pout i pro
dal ely - meme jm hldat vysunut zsuvky v nbytku, posunut n
jakho pedmtu apod. Podle poteby
pak upravme asy Tp a TAAutor si zkonstruoval alarm nais
to, fotografie desky s plonmi spoji
osazen soustkami je na obr. 3.
T3
T~
~
~C3~
O'
Rl
Oo-c:J-o~O
Obr. 6. Rozmstn soustek
na desce alarmu pi oteven ledniky
Popis funkce
Schma zapojen alarmu je na
obr . 4. Bylo navreno co nejjednodu een s pouhmi temi tranzistory MOSFET BS170 (T1 a T3) .
Jazkov kontakt je pipojen na
svorkovnici XS1. Pi zavench dv
kch je kontakt sepnut a tranzistor
T3 je vypnut, take asovac obvody
s T1 a T2 jsou bez napjen a alarm
je v klidovm stavu.
Pi oteven dvek se kontakt rozpoj, T3 sepne a pipoj emitor T2 na
zem. C2 je vybit a je na nm pibli
n nulov napt, take T2 je vypnut. C2 se pomalu nabj pes R2 a odmuje dobu pauzy Tp . Kdy se napt
na C2 dostaten zv , T2 sepne
a tm je pauza ukonena .' Sepnutmi
T3 a T2 se uzemn emitor T1. T1 okamit sepne, protoe vybitm C 1 je
jeho dic elektroda G udrovna ve
vysok rovni vi emitoru. Sepnutmi tranzistory T1 a T3 je zavdn
proud do sirny Bz1, kter zane vydvat zvuk. Bhem alarmu se C1 nabj pes R1, take napt na dic
elektrod G T1 plynule kles. Tm se
odmuje doba alarmu TA. Kdy na-
10
Na obr. 7 je schma zapojen impulsnho regultoru proudu, kter

udruje piblin konstantn proud tekouc diodami LED 03 a 08. Regultor je napjen z akumultoru 12 V,
kter se pipojuje na svorky J1, J2.
Zapojen regultoru se vyznauje
tm, e neobsahuje dn speciln
10 pro impulsn mnie DC/DC, ale
jen ti obyejn tranzistory T1 a T3,
kter kad najde ve svm uplku.
Tyto tranzistory tvo Schmittv klopn obvod (SKO), jeho vstupem je
bze T2 a vstupem kolektor T1, ze
kterho jsou buzeny LED. Kladn
zptn vazba v SKO, kter zpsobuje
klopn charakter obvodu a vytv
hysterezi, je zavedena diodou 02.
Po pipojen napjecho napt na
svorky J1, J2 je tranzistor T2 vypnut, take T3 je sepnut dky proudu
tekoucmu do bze T3 pes rezistory
R2 a R3 . Pes sepnut T3 a rezistor
R5 tee proud do bze tranzistoru
T1, take sepne i T1. Sepnutm T1
zane tci pes tlumivku L 1 proud do
LED 03 a 08. Pi sepnut T1 se t
dky 02 podstatn zvt proud tekouc do bze T3.
Psobenm induknosti tlumivky
L 1 se proud tekouc diodami LED
plynule zvtuje a nsledkem toho
plynule vzrst i bytek napt na re-
pt na G T1 dostaten poklesne, T1
vypne a sirna zmlkne.
Po zaven dvek (a u ped alarmem, bhem alarmu nebo po ukonen alarmu) se sepnutm kontaktu
tranzistor T3 opt vypne a C1 i C2 se
rychle vybij pes V01, V02 a R4.
Alarm se napj ss naptm 5 a
12 V, kter se pivd na svorkovnici
XS2. Je vhodn jej napjet bateri 9 V
nebo ze stabilizovanho sovho
adaptru. Klidov odbr je asi 900 I-lA,
pi alarmu je odbr 25 a 30 mA.
Konstrukce a oiven
Jl
+12V
Alarm je zkonstruovn z vvodovch soustek na desce o rozm

rech 50 x 46,5 mm s jednostrannmi
plonmi spoji (obr. 5 a obr. 6).
Po pipjen soustek na desku
alarm oivme. Zkratujeme svorky
XS1 a pipojme napjec napt. Po
rozpojen svorek XS1 by asi za 25 s
ml bzuk Bz1 zat vydvat tn
a za dal asi minutu by ml utichnout. Po optovnm zkratovn a rozpojen svorek XS1 by se tato posloupnost stav mla opakovat. Uveden
asy meme podle poteby upravit
zmnou hodnot soustek R1, C1
a R2, C2. Pi oivovn t zkontrolujeme napjec proud.
Dl
lN414B
T3
BCS4B
DB
",I..EO
'"
R6
2k2
Seznam
R1
R2
R3
R4
Rl
soustek
ZEM
330 kQfO, 12 W
1,5 MQfO,12 W
470 kQfO, 12 W
9,1 kQfO,25 W
-fi1;J 4/2012
T2
BCS48
27
J2
Obr. 7. Schma zapojen impulsnho

regultoru proudu pro LEO
zistoru R1. Pi napt na R1 vtm

ne nkolik stovek mV se T2 zane
postupn otevrat a nsledn T3 uzavrat. Kdy napt na R1 doshne
horn rozhodovac rovn SKO (pi
blin 0,7 V), SKO se peklop a T1
se zave (vypne).
Diodami LED vak pes soust
ky R1 , D1 a L 1 protk proud dle,
protoe je vyvolvn energi magnetickho pole cvky L 1. Nsledkem
vyerpvn tto energie se proud tekouc diodami LED plynule zmenuje, a proto plynule kles i bytek napt na R1 .
Kdy napt na R1 poklesne na
doln rozhodovac rove SKO (asi
0,5 V), SKO se peklop zpt do stavu, ve kterm je T1 sepnut, a proud
tekouc cvkou L 1 a diodami LED se
zane opt zvtovat. Pak se SKO
znovu peklop do stavu s vypnutm
T1 atd. Cel proces se tak neustle
periodicky opakuje.
Protoe rozhodovac rovn pli
nezvisej na velikosti napjecho napt pivdnho na svorky J1 , J2,
zvis proud tekouc diodami LED jen
mlo na napjecm napt, a tak m
eme stedn hodnotu tohoto proudu
povaovat za tm konstantn.
V pvodnm prameni nen uvedena induknost cvky L 1, a proto redaktor realizoval popisovan regultor na nepjivm kontaktnm poli ,
aby vhodnou induknost vyhledal. Pi
t pleitosti pak obvod podrobnji
promil.
Ukzalo se, e impulsn regultor

proudu pracuje dobe s radiln tlumivkou FASTRON 09P s induknost
8,2 mH a s innm odporem 15,4 Q .
Velikost induknosti nen nijak kritick a me bt i 6,8 nebo 10 mH.
Obvod byl promovn s uvedenou tlumivkou o induknosti 8,2 mH
a s LED D5, D6 ervenmi, D4, D7
lutmi a D3, D6 zelenmi.
Pi napjecm napt 9 V a proudu
17,5 mA bylo na vech LED napt
6,1 V a tekl jimi proud 21 ,1 mA; kmitoet spnn byl 30 ,3 kHz. Vypote-
n innost (pomr vstupnho ku

vstupnmu vkonu) je 81 ,7 %.
Pi napjecm napt 12 V a proudu 15 mA bylo na vech LED napt
6 ,13 V a tekl jimi proud 22 ,2 mA;
kmitoet spnn byl 40 ,6 kHz . Vypoten innost je 75,6 %.
Pi napjecm napt 15 V a proudu 13,5 mA bylo na vech LED nap
t 6,15 V a tekl jimi proud 23,3 mA;
kmitoet spnn byl 50 kHz. Vypo
ten innost je 70,8 %.
Regultor pracuje spolehliv s celkem vyhovujc innost ; dvod , pro
pi zvyovn napjecho napt in
nost znan kles, nebyl podrobnji
zkoumn.
Zvlt vhodn je pouit impulsnho regultoru tehdy, kdy ze zdroje
s vym naptm (nap. 12 V) napjme jen jednu LED s bytkem napt
1,5 a 3 V. Pak je ze zdroje odebrn
nkolikansobn men proud , ne
jak protk LED, a innost impulsnho regultoru je mnohonsobn
vt , ne by byla innost odpovdajcho linernho regultoru .
Pro takov ppad t bylo provedeno men popisovanho regultoru, namsto esti LED D3 a D8 byla
v obvodu zapojena jen jedna supersvtiv erven LED.
Pi napjecm napt 6 V a prou du 12 mA bylo na LED napt 2,44 V
a tekl j proud 21 ,5 mA Vypoten
innost je 72,9 % .
Pi napjecm napt 9 V a proudu 9,5 mA bylo na LED napt 2,47 V
a tekl j proud 22,8 mA Vypoten
innost je 65 ,9 % .
a tekl j proud 24 mA Vypoten innost je 61, %.
a tekl j proud 25 mA Vypoten innost je 57,5 % . Odpovdajc linern regultor by ovem pi napjecm napt 15 V odebral proud
minimln 25 mA a jeho innost by
byla nejve 16,8 %.
Popisovan impulsn regultor by

si urit zaslouil upravit pro vt
vkon , nap. pro napjen bl LED
o pkonu a 1 W apod. Musely by se
pout vkonov soustky T1 , D1
(Schottky!) a L 1 a odpor rezistoru R1
by se musel zmenit tak, aby pi poadovan stedn hodnot proudu LED
se vytvel na nm stedn bytek napt okolo 0,6 V. Pokud nkdo regultor takto, spn modifikuje a pope, rdi jeho pspvek otiskneme!
MM
Everyday Practical Electronics,
jen 2006
Vyhledva
ruen
v psmech KV a VKV
irokopsmov pijmae pro vyhledvn vf elektromagnetickho
ruen jsou astm nmtem konstrukc popisovanch v zahraninch
radioamatrskch asopisech. Schma zapojen jednoho z ady takovch
pijma je na obr. 8.
Pijma je tvoen vf pedzesilova
em , AM demodultorem, rukovm
mikroamprmetrem indikujcm slu
ruen a nf zesilovaem demodulovanho nf signlu. Pstroj je napjen
destikovou bateri 9 V. Doplkem
pijmae je krtk prutov antna
a mal sluchtka (jako k MP3 pehr
vai apod.).
Vf pedzesilova je dvoustupov
s tranzistory T1 a T2. Vf signl z antny se pivd na zdku J1 a do prvnho zesilovacho stupn se vede
pes atenutor s potenciometrem R1
pro ovldn citlivosti. Podle nzoru
redaktora je to zcela nesmysln pouit potenciometru , kter snad me
pracovat jen jako jaksi promnn
kapacitn dli .
Prvn stupe obsahuje dvouhradlov tranzistor MOS FET (T1) zapojen se spolenm emitorem. Uveden
typ BF981 meme nahradit jakmkoliv podobnm tranzistorem , mus-
CS
ZAPNUTO
lOOn
ANTNA
lk
Jl
S~~:l
+9V
Cll
R9
2>< BAT41
02
vyhledvae
Bl
S60
47u/16
Mll
100uA
9V
J3
ZEM
C14
Dl
Obr. 8. Schma zapojen
+ C16
Rla
t--'tt-..,........-LJ-,
ruen
SLUCHTKA
Kl
v psmech KVa VKV
-MsJ 4/2012
11
me vak pohldat, aby pracoval v linern ob lasti (na kolektorovm rezistoru R5 mus bt bytek ss napt
alespo 1 V). Zeslen prvnho stupn
je zeno naptm AVC , kter se pi
vd na prvn hradlo Ti z AM demodultoru . Regulace zeslen je nutn
z toho dvodu , aby se pijma nezahicoval.
Druh stupe obsahuje bn bipolrn tranzistor BFR90 (T2) , kter
je rovn zapojen se spolenm emitorem .
Pouit typy Ti a T2 zajiuj , e
e penenho psma kmitot je
du stovek MHz, i kdy na vych
kmitotech zeslen postupn kles .
AM demodultor je zapojen jako
zdvojovac usmrova s vf Schottkyho diodami BAT41 (Di , D2). Mus
bt bezpodmnen pouity tyto nebo
podobn vf Schottkyho diody (BAT45,
BAR19, KAS34, 1N6263 apod.) s malou kapacitou . Tyto diody, pokud nejsou opateny integrovanou ochranou , jsou velmi zraniteln statickou
elektinou , a proto je ada bnch
prodejc vyadila ze sortimentu. Proto jsou dnes obtn dostupn . Nahradit je lze hrotovmi germaniovmi
diodami (GA201 apod.), naprosto nevhodn jsou bn Schottkyho diody
BAT47, BAT48 apod . s velkou kapacitou .
Ss sloka usmrnnho vf napt
je z AM demodultoru vedena pes
RC doln propust s R12 a C11 na
rukov mikroamprmetr Mli s rozsahem 100 f.JA, kter indikuje slu pi
jmanho ruivho signlu .
Demodulovan nf signl je vkonov zesilovn nf zesilovaem s tranzistory BC550 (T3 a T4) zapojenmi
jako Darlingtonova dvojice. Nezaten zesilova napov zesiluje asi 5x
a m velk vstupn odpor, take znateln nezatuje AM demodultor.
Vstupn odpor zesilovae je urovn
odporem rezistoru R18 a je asi 560 Q .
Aby sluchtka , kter se p ipojuj do
zsuvky JACK (K1) , nezatovala zesilova a nezeslabovala pli nf signl, musej mt co nejvt odpor. Ve
sluchtkch slyme modulan oblku ruen a podle charakteru zvuku
m eme usuzovat na zdroj ruen.
Pstroj je napjen naptm 9 V
z destikov baterie, proudov odbr
nen v p vodnm prameni uveden .
Napjen se zap n tlatkem Si jen
po dobu men , et se tm baterie.
Ptomnost napjecho napt indikuje LED D3. Napjec sbrnice je bohat blokovna kondenztory C3 a
C5 a C16 , Ci?
Pijma je vestavn do mal plastov skky . Antna je teleskopick
nebo z tlustho drtu o dlce 0,2 a
0,5 m a je opatena bannkem o pr
mru 4 mm , kter se zasunuje do
zd ky Ji . Zdka Ji je neizolovan se
zvitem o prmru 6 mm a je pirou
bovna na eln bon stn sk ky .
12
Meme
t dopln it vnit n vestaantnu , kter poskytuje slab

signl a po odpojen vnj antny je
vhodn k dohledn zdroje ruen .
Vnitn antnu zhotovme z tenkho
plechu o rozmrech asi 60 x 30 mm.
Do plechu vyvrtme dru 6 mm tak,
abychom ho mohli pomoc zdky Ji
upevnit zevn it ke stn skky .
Popisovanm pijmaem t m
eme vyh ledvat kabely pod omtkou , kter funguj jako antna a v jejich bzkosti je ruen silnj.
hradla pivd t ovldac signl pro

servo . Tento signl je obvykle tvo en
periodicky se opakujcmi impulsy
vysok rovn H o ce okolo 1 ms,
mez i ktermi jsou mezery s nzkou
rovn L o ce asi 20 ms (viz vloen ob rzek pr bhu na schmatu ).
Pokud je ovldac sign l ptomen , je
na vstupu hradla 101A impulsn signl a pes diodu D2 se nabj C2, na
kterm je trvale rove H. Po zniku
ovldacho signlu pejde vstup
hradla 101A do rovn La D2 je trvale vypnut .
Kondenztor C2 je soust peru
ovacho multivibrtoru tvo enho
dalm hradlem 4093 (I0 1B). Km itoet multivibrtoru je asi 1 Hz a je urovn hodnotami souste k C2 a R3.
K vstupu hradla 101 B je pes em itorov sledova s Ti pipojena piezosirna SPi (kter psk , kdy je napjen ss naptm) .
V klidovm dnm stavu , kdy je
ovldac signl ptomen a na C2 je
trvale rove H, multivibrtor nekmit a na vstupu hradla 101 B je trvale
rove L. Tranzistor T i je tud vypnut a sirnka nepsk . Odbr majku je v tomto klidovm stavu max imln nkolik f.JA, take bate rie
v modelu jm nen nijak zatovna .
Po p echodu do poruchovho stavu po vpadku ovldacho signlu se
D2 trvale vypne a multivibrto r se
rozkmit . Vdy pi rovni H na vstupu hradla 101 B se pes Ti pivd na
sirnu kladn napjec napt a sirna psk . Je nutn pout malou, ale
vkonnou sirnu , aby byl zvuk slyet
na co nejvt vzdlenost.
Majk je napjen z palubn baterie
(akumultoru) naptm 4,8 a 6 V.
Pracuje vak i pi nim napt , take akustick nvt je generovno
i tehdy , kdy model nouzov pistane
kvli vybit baterie (je pochopiteln
nutn vybrat piezosirnu , kter psk
u pi napjecm napt 3 V) .
Vzhledem k jednoduchosti zapojen je mon soustky majku uspodat na desku s univerzlnmi plonmi spoj i. Po vestavn do modelu
ovme , e po vypnut vyslae sirnka peruovan psk .
vnou
MM
FUNKAMATEUR, 8/2008
Akustick majk
pro vyhledvn
model letadel
Ultne-Ii nm rdiem zen model letadla a pistane- l i na neznmm
mst , je teba jej najt, protoe m
nezanedbatelnou hodnotu.
Pi tomto hledn m e prokzat
dobrou slubu popisovan akustick
majk, kter umstme na palubu modelu. Zvuk majku (peruovan pskn) se spout pi ztrt rdiovho
spojen nebo pi porue pijmac
aparatury . Podle tohoto zvuku pak
meme model v nepehlednm ternu snze najt.
Ke spoutn majku se vyuv
zniku impulsnho ovldacho signlu pro proporcionln servo , kter se
odebr z nkterho nevyuitho vstupu pijmae . Impulsn ovldac signl je ptomen vdy , kdy je let
v podku , a zanikne (je nahrazen
konstantnm ss naptm), kdy je rdiov spojen s modelem perueno
nebo kdy vypneme vysla .
Schma zapojen majku je na
obr. 9. Majk se skld z detektoru
ovldacho signlu , peruovacho
multivibrtoru a piezosirny SPi .
Detektor ovldacho signlu je tvoen hradlem CMOS NAND-Schmitt
4093 (101 A) a diodou Di . Vstupy
hradla jsou dreny ve vysok rovni
H kladnm napjecm naptm piv
dnm na n pes R1 . Pes oddlo
vac kondenztor Ci se na vstupy
MM
Elektor, 12/2008
+4,8 . .. +6V
UOO
I01C
C3
R3
1 00n
220k
4093
I 018
VSTUP
Cl
180n
Dl
R2
lN4148
lk
4093
I010
1m..
U S
SP l
PIEZOSIR4093
ZEM
Obr. 9. Schma zapojen akustickho majku pro vyhledvn
( Praktick elektronika -'4;J 4/2012 )
NA
model
letadel
Argentino
Pstroj
stbra
na vrobu koloidnho
VYBRALI JSME NA
(~) OBLKU
Ing. Pavel Hla

Dezinfekn schopnosti stbra jsou znm ji velmi dlouhou
dobu a v lkastv byly tak dost dlouhou dobu suspenze stbra
nebo roztoky jeho slouenin pouvan pevn k len konch
onemocnn. Teprve a koncem tictch let minulho stolet byly
nahrazeny sulfonamidy a o nco pozdji antibiotiky. V poslednch
ltech, pevn dky rozvoji alternativn medicny, zav aplikace
stbra renesanci, a to pedevm v podob koloidnho roztoku. Na
internetovch serverech lze najt bezpoet strnek v nejrznjch
jazykovch mutacch, kter se tomuto tmatu vnuj. D se ci, e
koloidn stbro se stalo fenomnem poslednch let a dky jeho
olygodynamii - schopnosti iont psobit bakteriostaticky a baktericidn je vzvno jako panacea ili velk na vechny infekn
nemoci, vetn virovch. Zatmco pouit tchto ppravk pro
vnitn aplikaci je sporn, vnj pouit pro kosmetick ely by
nemlo pinet dn rizika.
Pro sprvnou funkci je nutn doshnout optimln koncentrace (doporuuje se okolo 10 ppm) a co nejmenho rozmru stic . Koloidn roztok
lze vyrobit elektrolyticky, pomoc p
soben stejnosmrnho proudu pive
denho na stbrn elektrody, umst
n v destilovan vod . Destilovan
voda mus bt dostaten kvalitn
a elektrody mus bt ze stbra s ryzost alespo 99,9 % . Na rozmr s
tic m vliv velikost proudu , piem je
vhodn smr proudu ve vhodnm
asovm intervalu komutovat. Pro
ppravu koloidnho roztoku stbra je
navren dle popisovan genertor,
kter umouje nastavit velikost proudu , dobu komutace a celkovou dobu
elektrolzy.
Technick parametry
Rozsah nastaven proudu:
200 a 4000 f-lA
Napov rozsah zdroje proudu:
Oa100V.
Rozsah nastaven
celkov doby procesu:
max. 100 hodin (rozlien 1 s).
Rozsah nastaven
periody komutace proudu:
1 a 999 s (rozlien 1 s).
Napjec napt:
12 V.
asi 60 mA
Proudov spoteba :
Rozmry:
131 x 100 x 45 mm .
Princip funkce
Princip funkce je zejm z blokovho schmatu na obr. 1. Stisknutm
tlatka START dic obvod zapne
proud pro elektrolzu , reguluje jeho
velikost podle nastaven hodnoty
a zajiuje komutaci polarity v nastavench intervalech . Na dvoudko
vm displeji LCD zobrazuje ji ubhl
as a as , zbvajc do ukonen procesu (ve formtu HH:MM:SS), sekundov potadlo intervalu komutace
a velikost prochzejcho proudu v f-lA
Polarita je indikovna svitem erven
nebo zelen LED. Po ubhnut nasta-
i-U)
I
I
I
ZDROJ PROUDU
r-...J
I
Obr. 1.
Blokov
schma
pstroje
I
I
100v
r----~ ~
I
i
r--L----~--~--~_,~
SekUod,
___
-MU 04/201 2 )
venho asu se proud vypne (nesvt

ani jedna LED) a proces tm skon.
Probhajc proces je mon jednm
stisknutm tlatka STOP pozastavit
(vypne se proud a zastav tn vech
as ) . Tento stav je indikovn souasnm svitem zelen i erven LED.
Dalm stiskem tlatka STOP lze
proces pedasn ukonit nebo stisknutm tlatka START v procesu pokraovat.
Pro vrobu koloidnho stbra je

pout co mon nejlpe destilovanou vodu alespo tzv. injekn
(s oznaenm Pro Injectione) . Ta je
ovem velmi patnm vodiem a aby
zdroj proudu pracoval i za takovchto
podmnek , mus disponovat dostatenm pracovnm naptm . Z tohoto
d vodu je zdroj proudu napjen vym naptm (asi 100 V). Obvod zdroje proudu je od dicho obvodu galvanicky oddlen . Jeho napjen je
realizovno separtnm zdrojem ze
samostatnho vinut transformto ru
spnanho zdroje a komunikace pro
zen velikosti proudu je oddlena
opticky. Spnn proudu pro elektrody, jako i jeho komutace jsou uskuteovny pomoc kontakt rel .
poteba
Popis obvodovho
een
Obvodov schma pstroje je na

obr. 2. dic obvod je realizovn mikrokontrolrem IC6 typu ATMEGA16 .
Ten svm programem zajiuje nastavovn pedvoleb vech potebnch
hodnot pomoc rotanho kodru RC 1
a na pipojenm dvoudkovm displeji jsou vechny tyto seln hodnoty
zobrazovny. Rovn pomoc analogovho vstupu snm velikost proudu ,
prochzejcho elektrodami a zenm
separtnho zdroje proudu zabezpeuje jeho regulaci . Namen velikost
proudu je zobrazovna na displeji .
Proces se spout , ppadn pozastavuje (nebo zastavuje) stiskem tlate k TL 1 a TL2. Pomoc sepnut rel
RE2 se sepne proudov okruh , pep
nnm rel RE1 se komutuje polarita
13
Obr. 2. Schma
zapojen
je urovna velikost napt na vstupu

obvodu IC2. Obvod IC2 je pevodnk
O/A, zen sbrnic 12C z mikropo
tae IC3 . daje o potebn velikosti
proudu dostv pak mikrokontrolr
IC3 sriovou asynchronn komunikac
z dicho mikrokontrolru IC6. Signl
komunikace je kv li galvanickmu
oddlen penen optolenem OC1.
Mechanick konstrukce
"l
'"
Ci
,,
oe,
"'"
<O,
Cel pstroj je postaven na jedn

jednostrann desce s plonmi spoji
o rozmrech 117 x 83 mm a je uren
pro vestavbu do krabiky typu Z91 .
Displej je upevnn pomoc 4 distan
nch sloupk dlky 15 mm a s deskou s plonmi spoji je propojen konektorem z dutinkov lity (zapjen
do desky) a kolky lmac lity (zapjen do desky displeje). Hmatnky tlatek mus mt dlku 20 mm a lze je
i amatrskmi prostedky vyrobit nap.
z duralov tyky o prmru 6 mm. Do
krabiky je spoj upevnn tymi rouby M3 x 12. Do pedn sti spodnho
dlu krabiky je poteba vyvrtat otvor
7 mm pro hdel rotanho kodru
a na zadn stran otvor pro konektor
napjecho napt 12 V
V hornm dlu krabiky je nutn
vyznout obdlnkov otvor o rozm
rech 64 x 17 mm pro displej, vyvrtat
dva otvory 7 mm pro hmatnky tla
tek TL 1 a TL2 a dva otvory 6 mm pro
zdky pro pipojen elektrod . Vkres
desky je na obr. 3, rozmstn soustek je pak na obr. 4 (strana klasickch soustek) a na obr. 5 (strana
soustek SMD) .
Transformtor spnanho zdroje
je navinut na hrnkovm jdru, kter
m oznaen H12, prmr 18 mm a vku 12 mm , AL = 160. Primrn vinut
m 24 zvit vodiem o prmru
0,35 mm, vinut pro 100 V m 120 zvit vodiem o prmru 0,15 mm a vinut pro stabiliztor IC1 m 15 zvit
vodiem o prmru 0,3 mm .
Oiven a uveden do provozu
proudu . dic obvody jsou napjeny

stabilizovanm naptm 5 V z vstupu linernho stabiliztoru IC7. Nap
t 100 V pro zdroj proudu je zskvno mniem s obvodem IC5 , jeho
velikost lze nastavit trimrem P1 . Z oddlenho vinut transformtoru mni-
14
je zskvno galvanicky oddlen

napjec napt pro obvody iditeln
ho zdroje proudu . (Toto napjec napt je stabilizovno na hodnotu 5 V
pomoc obvodu IC1 .) Zdroj proudu je
realizovn operanm zesilovaem
IC4 a tranzistorem T1 . Velikost proudu
( Praktick elektronika -f!j;J 04/20 12 )
Nejprve je vhodn osadit a oivit

obvody napjecch zdroj , hlavn obvod spnanho zdroje 100 V a obvod
5 V pro napjen obvod zdroje proudu . Pro tento el je vhodn vstupy
zdroj zatit nhradnmi odporovmi
ztemi (27 kQ pro zdroj 100 V,
1 kQ pro zdroj 5 V) . Orientaci vinut
je poteba vyzkouet
Na tomto mst zdrazuji nebezpe laborovn s kompletn osazenou deskou. Napt sice neme
ohrozit lidsk zdrav (vzhledem k malmu proudu , kter je zdroj schopen dodat) , zato je vak velmi dobe
schopn zatoit na ivoty zastn
nch obvod (co jsem si osobn ov
il) .
Po oven funkce zdroje m eme

pak desku doosadit, ostatn obvody
by ji dn pote zpsobovat nemly. Po pipojen napjecho napt

12 V zkontrolujeme proudov odbr,
ten by ml bt 50 a 60 mA Po pi
pojen amprmetru na svorky pstro
je zkalibrujeme trimrem P3 pevodnk
AJD pro men proudu. Po zapnut je
na prvnm dku displeje zobrazen
symbol T a as ubhl od startu procesu ve formtu HH :MM:SS (ped
startem 00:0000) a P a poet ubh
lch sekund v komutanm intervalu
(ped startem 000). Na druhm dku
displeje je symbol R a za nm ve formtu HH :MM :SS as , zbvajc do
ukonen procesu (ped startem celkov nastaven as podle pedvolby) .
V prav sti spodnho dku je pak
jet symbol I a za nm tymstn
daj protkajcho proudu v !JA
Obr. 3. Deska s plonmi spoji
Nastavovn
pedvoleb
V pedvolbch lze nastavit celkovou

dobu procesu do 100 hodin s rozlienm jedn sekundy , dobu komutace
proudu v rozsahu 1 a 999 sekund
a velikost proudu v rozsahu 200 !JA
a 4 mA (s rozlienm 4 !JA).
Do mdu nastavovn se dostaneme stlaenm knoflku rotanho kodru. Na displeji se objev:
SETTING
EXil
otenm
knoflku kodru doprava se

obsah spodnho dku
HH:MM:SS (celkov doba
postupn mn
TOTAL
procesu)
PERIOD XXX (as komutace v sekundch)
CURRENT XXXX (proud v !JA).
Obr. 4.
Rozmstn soustek
na
stran soustek
Dalm stlaenm knoflku nastavovn opustme (pro ppad polohy

EXIT) nebo se dostaneme do nastavovn jednotlivch hodnot. Ped nastavovanm dajem blik kurzor, kter
otenm knoflku kodru umstme
na pozici, kterou chceme zmnit. Po
dalm stlaenm kodru se ped nastavovanou veliinou objev symbol
hvzdiky a otenm kodru se mn
seln hodnota nastavovanho msta.
Dalm stlaenm se vrtme do ped
chozho kroku, ve kterm lze mnit
nastavovanou pozici . Odjetm s blikajcm kurzorem ped nastavovanou
veliinu (na vchoz pozici) a stlaenm
knoflku kodru se vrtme do menu
volby EXIT - TOTAL - PE-RIOD - CURRENT a meme nastavit dal poadovanou hodnotu, nebo (v poloze EXIT)
nastavovn opustit.
Sputn
Obr. 5.
Rozmstn soustek
SMD na
stran spoj
-Ma 04/2012 )
procesu
Stlaenm tlatka START (= TL 1)

- (ble ke kraji krabiky) se proces
odstartuje . Displej ukazuje ubhl
(horn dek) a zbvajc (spodn
dek) as , dobu komutace a proud .
Je slyet cvakn komutanho rel
15
a podle polarity svt bu erven , nebo

zelen LED. Stisknutm tlatka STOP
(= TL2) se proces pozastav - proudov okruh se rozpoj , as pestane
ubhat a svt ob LED souasn. Z tohoto stavu je mon budto v procesu
pokraovat - stisknutm tlatka START,
nebo definitivn zastavit druhm stisknutm tlatka STOP.
Seznam
P1
P2
P3
R1
R2
R3
R4
R5
R6 , R7
R8, R10
R9
R11
R12
R13 , R17,
R18, R20
R14
R15
R16
R19
R21
RC1
C1, C2, C7
C3
C4, C9 ,
C10 , C11
C5
C6
C8
C12
C13 , C14
C16
01 , 02
03
04
05
08 , 09
IC1
IC2
IC3
soustek
10 kQ, PT6V
5 kQ, PT6V
1 kQ, PT6H
820 Q, SMO, 1206
560 Q, SMO, 1206
900 Q, SMO, 1206
1,8 kQ, SMO, 1206
10 kQ, SMO, 1206
470 kQ , SMO, 1206
1 kQ, SMO, 1206
0,22 Q, R350
100 Q, SMO, 1206
47 Q, SMO, 1206
4,7 kQ, SMO, 1206
1 kQ, SMO, 1206
15 kQ, SMO, 1206
330 kQ, SMO, 1206
10 kQ, SMO, 1206
1,5 kQ, SMO, 1206
362 MAL, rotan kodr
2,2 IJF, SMO, 1206
1 IJF, SMO, 0805
10 IJF/16 V
47 IJF/160 V
680 pF , keramick
100 IJF/6 V
10 IJF, SMO C
100 nF, SMO, 1206
470 IJF/160 V
BA1580300
5 mm , 2 mA, erven
5 mm, 2 mA, zelen
4007
1N4148, SMO - MEL
78L05 , TO-92
MCP4725, SOT23_6
TINY2313 , 0lL20
s programem ARG_IQ
IC4
MCP602, S08
IC5
MC34063, 0 lL8
IC6
MEGA16, 0lL40
s programem ARGENTINO
IC7
7805 , TO-220H
LC01
MC1602LE
OC1
PC8170lL4
T1
MJE350, T0126
T2 , T3
BC846, SOT23
M4-12H
RE1 , RE2
X1 , X2
4 MHz, tvvodov
keramick rezontor
S1
K375A, napj. konektor
Tr hrnkov jdro 18 x 12 mm
TL 1, TL2
tlatko bez aretace
Dvojici naprogramovanch mikrokontrolr si lze objednat za

350 K na adrese: P. Hla, Jabloo
v 2, 106 00 Praha 10; prahula@

centrum.cz; 607565933.
16
Obr. 6 a 8. Fotografie osazen desky
Praktick elektronika
-Ma 04/2012 )
pstroje
St'ov elektronick
pojistka 0,1 a 10 A
VYBRALI JSME NA
OBLKU
(>9
Karel Zelenka
Pi opravch nebo oivovn elektroniky me bt uiten pouit "rychlej pojistky", ne poskytuj nkte~~ k~a.~ic.~ tavn pojistky nebo jistie v domovnm rozvodu. Speclalm jlstlce pro polovodiov soustky se sice vyrbj, ale jejich po!zen r1!~ bt
trochu sloitj. Navc neposkytuj dnou regulacI. Navrzene zazen proto umouje nastavit velikost prochzejcho proudu
v krocch po 0,1 A a do 10 A. Pi pekr~~e~. nas!~ven h.od~?t~
pak sov napt odpoj. Krom funkce jlstlcl plm I funkc.. me~lcl
zobrazovnm aktuln velikosti prochzejcho proudu na displeji.
Proud je men micm transformtorem proudu ASM010 , kter je

uren pro rozsah od 1 do 10 A. Poet
jeho primrnch zvit byl zvten
na 5, m jsme zvtili jeho citlivost
ptinsobn a souasn tak umonili
lep men proud pod hranic 1 A.
Dvojitm nzkoumovm operanm
zesilovaem MC33078 je signl z m
icho transformtoru zeslen a pive
den na detektor kladnch napovch
piek . Vlastn men a zen uskuteuje mikroprocesor 16F690 firmy
Microchip , kter m 18 vstupn/v
stupnch port a disponuje 10bitovm
analogov-digitlnm
pevodnkem
(ADC) , internm osciltorem a 256 B

eeprom . Mikroprocesor zajiuje , krom nezbytnho men a ovldn ,
zobrazovn informac na dvoumstnm LED displeji .
Pro napjen zazen je pouito
symetrick napt 8 V odebran
z transformtoru s jdrem E130, pi
em mikroprocesor vyuv 5 V z kladn vtve . Spnn sovho napt je
eeno pomoc rel 10 A, jeho maximln vypnac doba je 5 ms. Pro
sprvnou funkci jitn Je dleit volba kapacity kondenztoru C 11 a odporu rezistoru R8. Jejich zmnou
mnme velikost zvlnn vstupnho
signlu detektoru napovch piek ,
ale tak dobu vybjen kondenztoru pi poklesu proudovho zapnacho rzu v kladn napov plvln .
Po provedench zkoukch a men
na osciloskopu byla zvolena kapacita
2,2 IJF a odpor 30 kil Problm zvln

n vstupnho napt detektoru je een
v rmci firmware mikroprocesoru , kdy
je pro regulaci pouita detekce maximlnho pikovho napt v rmci
20 men , co zabr vce jak jednu
sinusoidu 50 Hz (20 ms). Z toho vyplv i vlastn reakn doba pojistky,
kter se bude pohybovat v rozmez
5 a 25 ms v zvislosti na prbhu
proudu prochzejcho micm transformtorem pi pipojen sovho napt (viz obr. 1 a 2) a dob odpadu
rel. S nelinearitou micho transformtoru, kterou vrobce uvd 10 %, se
firmware vyrovnv pomoc korekn
tabulky , kter se vypot z name
nch hodnot pi nastaven zazen
a ulo do eeprom mikroprocesoru .
V ppad poteby ji lze zadat i pmo
do firmware a uloit do programov
pamti.
K dispozici je program pro po

kter umouje nastaven a ovldn zazen , a tak opakovan ten
velikosti prochzejcho proudu . Tuto
informaci pak ukld do souboru
k monmu dalmu zpracovn. Komunikace mezi potaem a zaze
nm probh rychlost 19200 baud
s jednm stop bitem a bez paritnho
bitu. S pipojenm k potai lze za
zen vyut i jako zen spna so
vho napt.
Obvod obsahuje nkolik bezpe
nostnch prvk . Prvn je dvoupolohov pepna S2 , kter v poloze OFF
zajiuje rozpojen spnacho rel pi-
ta ,
Obr. 1, 2. Mon prbh napt (proudu) na vstupu zesilovae IG5 a

na detektoru piek pi pipojen zte (rovka 75 W}
napt
( Praktick elektronika -'4;J 04/2012 )
bze ovldacho tranzistoru rel . V poloze ON , kter je indikovna rozsvcenm erven diody LED ,
je spnac rel pipojeno k mikroprocesoru. Poadavek na jeho sepnut
se pak uskuteuje delm stiskem
tlatka S1 , kterm se tak nastavuje
poadovan velikost jisticho proudu ,
kdy je dvoupolohov pepna v poloze OFF. Po zachycen poadavku
na sepnut rel je nastavena asov
prodleva 5 sekund , kter je zobrazovna na displeji, ne skuten sepne
rel . V tto dob mme monost
optovnm stiskem tlatka S1 tento
as znovu nastavit, ppadn pepnu
tm dvoupolohovho pepnae do
polohy OFF poadavek na sepnut
rel vypnout . Dal bezpenostn
prvek je sov spna , kterm spnme pmo pvodn sov napjen
do zazen. Poslednm prvkem je trub i kov pojistka , kter by nemla dovolit prchod vtho proudu , ne je
maximln dovolen proud rel .
Jednostrann desky s plonmi
spoji s propojkami v horn vrstv jsou
zhotoveny o rozmrech 133 x 70 mm
a 87 x 40 mm. ir spoje jsou pocnovny tak , aby snesly uvaovanou
proudovou zt . Deska pevodnku
RS-232/TTL o rozmrech 27 x 27 mm
je pipjena pmo na kolky 9vvodovho D-SUB konektoru . Drtov propojky mezi deskami , kter je vhodn
opatit konektory, jsou ve schmatu
oznaeny XXA a XXB .
Proudov transformtor je teba
upravit pro 5 prvlak tak , e run
(nejlpe vrtkem odpovdajcho pr
mru) , opatrn odstranme vnitn
plastov kryt transformtoru. Do desky jej osazujeme s ji navinutmi
5 zvity primrnho vinut. Pokud
chceme izolaci zachovat, pravdpo
dobn navineme pouze 3 zvity ,
a bude poteba pslun upravit nastaven zesilovae s vdomm , e se
citlivost men sniuje.
Pokud pouijeme kovovou krabi
ku , je ji poteba vodiv spojit se zemzemnnm
17
'),
,.....!l.5
ID
R17
LG
O
O
>
S4A
S4B
Cl)
S3A
10k
S3B
Ci
-tl::
--'
J:
+---~-I----+---;;2:;;J~
r-+-~
2
'-+--+---'1
TXlRB7
RB6
VOD
VSS
RA5/0S~~~~
[1
On=!::: C12
13Tii~22U
GND
~[-"
JC16
tl::
GND
S1
S2B
S2A
S1A
S1B
10
>--
r1l
p;~
~3
C2A
C2B
__
R2
S A
a.
p-I
VO
>
~S0515
I
100n
_=i=
I~
Cg
~8
C6
-r-
.ii
.~
C10 C7
R'U(S .---:_~---, =='00n ~ ~:70U

...
21
xf--
tl::
R10
~b547
R3
4k7
I'
~r~--+---+-~--~-~~-+-~--------.I
o o
GNO
~nlf'<'_ _""
-e
PC817
C~
>+
TR1
L
ii~.
+-,-,-'N"'4""00""7-1<El__....
100n
470u.rg01
D1 '"
470u
Ilfu
o
o
v+
if
VI
GND
A1A
(~A1B
S6B
IC2
78L08
(~
~~==========~======~~~~~~==========================================j[~
N1 G1
RE
'"'"tl::
~~C~1~A~~C~1~B~~~~~:,2
Ll
~>
= r-~ ~+-~1-~p,~~-D--~~f1L-l~8-++4~l ~
>
r.' 6;'--t----->---'-'--JC~3~A~t~~C~3~B==l~ji~~R~2~6 ,.-+---I--~+-+---'3'---'ll.

Cl-1I~1
IC1
7805
L1
o
o
C15
==100n
1~, ...
I
1k5
R15
v+
'00n
2 rl '
n'
17
.' 16
C4A
C4B
R2
4 nn1 '-1.J
h'
15
~
15
~ RA3/MCLR ~g; 14
C5A
C5B
R2
I
5 p?'
~"~'4H-+-+--,
A2A
RC3 "'7-+_ _ _------JC"'6'f-lAe--e-;C$6""B--{=l::lIl~R~2:f_1_+__,
6 d2 CClI-~A;~1::-3-+-1f-+-+-+---A2B
RC4 ~
g~~
g~~
~~
'--+-~O-----=-~--I~~;.
~? ~~
~ RA2
RC5 o--t---t------''''''''e---e-'''-''''-{l::lIll-''''t--'
~ RA1
RCB ~ -$X6
'--______---"-9--'d"""-l02
b2 10
19 RAD
RC7 I'- -eX7 R20
S5~ SlB 3 S2
~'-' ..~
~PI::::-C1:-::6:;::F6~9::-0_ . . . J
4'k7"' R21 ~ ~
~'2
'r-:-,
" >
o
1k
J-l...
3 RA4/0SC2 RCD
c'---+-+-----9
"
4:
GND
IC4
LV
R19
Obr. 3. Schma zapojen

S2
T4 BC547
R16
5k1 "'
VI
V0
v-
~o
'"
"'o
f--OO
t!)
..... Jia::
-'"
<:J-----L
.. ~
4'k7"'
tl::
IC3
79L08
.......
T (~
J-"~
...
GND
V+
1N4148
05 '"
vMC33078
10k
R5
4k7
1N4148
~I
o
:2
(/)
'[
"'
>-----I
3+
}'-""'~
a::
~_ ~~'D~2~V-~--~
R6
P1
100k
tl::
...
cr>
MC33078
IC5A
.>'-~--{~=':::J0l-k.
_ _ _",5 +
IC~B
1
IV
8L~ :;;
?<la..
MG
i;;
00
.--!9 k
R7
1N4148
C11:T
2 u2
~[
<5
Cl)
O:::C")
--
GNO
nicm vodiem pvodnho sovho

kabelu . To meme provst nap .
prostednictvm vodivho distannho
sloupku . Pouijeme-Ii nev,odiv sloupek, je teba uskutenit toto spojen
jinm vhodnm zpsobem. Tak je
nutn pipomenout , e pracujeme se
zazenm , kde meme pijt do p
mho kontaktu se sovm naptm .
Dbme tedy na zsady bezpen manipulace, aby nedolo k razu .
Oivovat zaneme bez osazench
integrovanch obvod IG4 a IG5. Pi
pojme sov napjen a zkontrolujeme
napjec napt 8 V, +5 V a sprv-
18
nost napjen integrovanch obvod .

Odpojme napjen , osadme zbyl
lG a nastavme mic st
Pro nastaven vstupn nesymetrie
zesilovae meme pout osciloskop ,
ale vystame si s multimetrem do
20 A. K vlastnmu nastaven bychom
mli pistoupit a po nkolika minutch zapnutho zazen , tak aby se
jednotliv asti obvodu mohly zaht
na provozn teplotu. Nejprve zkontrolujeme komunikaci s potaem . Pi
pojme sriov kabel , na potai
spustme ovldac program a v nm
funkci menu Device-Info. Pokud ko-
-MU 04/2012 )
munikace funguje, dostaneme ze zazen odpov v podob vpisu verze firmware. V ppad , e komunikace nefunguje, jsou pravdpodobn
pehozeny linky 2 a 3 sriovho kabelu . Ovldac program ukonme
a zmme skuten napjec napt
5 V na vvodu 1 mikroprocesoru IG4.
To opravme v souboru elfuse.ini ovldacho programu v poloce "Voltage". Nyn pepneme pepna S2 do
polohy ON (rozsvt se erven LED)
a delm stiskem tlatka S1 (na LED
displeji se zobraz 4 vodorovn r
ky) spustme sepnut rel pro pi poje-
n sovho napt do zsuvky 220 V.

Po vlastnm sepnut , kter je indikovno zhasnutm prav desetinn te
ky na displeji LED , nastavme na vstupnm vvodu 1 zesilovae IC5
trimrem P2 nulovou stejnosmrnou
sloku napt.
Pepna S2 pepneme do polohy
OFF a hlavnm spnaem vypneme
cel zazen. Rozpojme pvod z m
icho tran~formtoru k zsuvce 220 V,
a mezi zsuvku a pvod z micho
transformtoru bezpen zapojme
multimetr pro men stdavho proudu. Mic rozsah nastavme alespo
10 A. Na potai spustme ovldac
program a v menu zvolme Data-Graph.
Zobraz se nm nevyplnn tabulka,
pomoc n dokonme nastaven.
Do zsuvky pipojme proudovou
zt okolo 5 A, co odpovd pko
nu asi 1, 1 kW. Sepneme zsuvku
220 V ve zmiovanm zpsobem
a odeteme daj na multimetru. Ten
zapeme do ji zobrazen tabulky
v PC , a to do ervenho sloupce I.
Po zadn se v levm edm sloupci
ADC objev teoretick daj ADC pe
vodnku mikroprocesoru. Tuto hodnotu se sname doshnout nastavenm zeslen trimrem P1 zesilovae
IC5. Reln data pevodnku ADC
teme v ovldacm programu pomoc
funkce menu Device-Last ADC measure. Na dvoumstnm displeji LED
by se pitom ml zobrazit men
proud . K tomu si je teba uvdomit ,
e pi zobrazovn se daj matematicky zaoukrouhluje (5 ,24 = 5,2 , ale
5,25 = 5,3). Nastavenou hodnotu pak
zapeme do fialovho sloupce ADC .
Tm je zkladn nastaven hotov.
Nyn je poteba vykonat nkolik
men v rozsahu O a 9,9 A, k zskn koreknch daj , kter zapeme
do tabulky . Jeliko zazen zobrazuje
s pesnost na 0,1 A a vpoet korekn tabulky probh prv v tch
to krocch , je ideln, bl-Ii se me
n proud tto pesnosti (je j roven
nebo ji mrn pekrauje) . Po provedench mench zskme vlastn korekn daje funkc menu Graph-Data-Calc Correction Table , kter
potom zapeme do eeprom mikroprocesoru tlatkem Write na formuli s daty korekn tabulky. Pokud
bychom chtli tabulku uloit pmo do
programovho kdu, pouijeme k tomu
nsledn funkci menu Data-Generate
CORRTABLE .INC File , kter z korekn tabulky vygeneruje pslunou
st zdrojovho kdu. Pot je teba
firmware znovu peloit s tm , e povolme pslun podmnn peklad
pro pouit tto tabulky.
Nemme-Ii k dispozici regulovatelnou zt , pouijeme pro nastaven libovoln spotebi s potebnm
proudovm odbrem. S spchem
_0
IE1l
~X6
X7 ()
R16
C7A
CSA
IC4
~~13
C~ C
2A
C12
~R15
Obr. 4. Desky s plonmi spoj
-Ma 04/2012 )
19
vyuijeme rovky rznch pkon ,

fn s nkolika rychlostmi apod .
Pomoc ovldacho programu lze
pi jitn nastavit dobu a 250 ms
pro dvojnsobn proudov peten
nastavenho jistcho proudu (Overload time) , m se meme chovnm sten piblit klasick trubi
kov pojistce. Tato funkce je vak
omezena micm rozsahem , take
zcela pracuje pro rozsah O a 5 A.
Pro vy hodnoty jisticho proudu je
maximln "dvojnsobn" velikost
proudu rovna maximlnmu mic
mu rozsahu (10 A) pi dodren aso
vho limitu doby peten.
Pokud "zafunguje" pojistka , jsou
zmen data uloena do eeprom
mikroprocesoru a lze je nsledn
v ovldacm programu pest funkc
menu Device-Get Last Stored Values.
Zajmav me bt daj o dob mezi
zapnutm a vypnutm spnacho rel.
Maximln doba , kter je mena , je
a 68 sekund (v tto dob je zahrnuta
doba sepnut rel , ale nen v n zahrnuta doba jeho odpadu) .
V ovldacm programu i vlastnm
obvodu je tak zachovna funknost
pro laborovn s nastavenm nkterch
parametr , a mon pouit napo
v reference pi men na pevodn
ku ADC , kter je v naem ppad
odvozena od napt na LED LV, pi
vdnho na vvod 17 IC4. Zpsob
pouit lze vyst ze zdrojovch kd .
Pi nvrhu zazen zstaly nevyuity dva 10 porty , kter lze pout
nap . na rozen zobrazovacho displeje ze dvou na ti nebo tyi znaky,
na pidn funkce pro ovldn pomoc infraervenho dlkovho ovladae apod . Tak lze po prav pout
krystalov osciltor a zvit tak vkon
mikroprocesoru a 2,5krt, a ppad
n zvit i poet micch cykl.
Na zvr si je teba uvdomit , e
hlavn cl nvrhu je zajitn rychlejho vypnut okruhu sovho napt ,
pesnost men tedy nemus bt p
li velk, nicmn dostaten pro
rozhodovac proces . Pitom lze vychzet z katalogovch list rznch
typ pojistek a jejich charakteristik.
Reakn dobu pojistky lze zkrtit nahrazenm spnacho rel triakem nebo
pouitm jinho pevodnku AC/DC
namsto jednoduchho detektoru napovch piek . Pokud bychom se
chtli zabvat spe menm ne jistic funkc , lze pak pslun upravit
analogovou st a pout i pesnj
mic transformtor.
E2 - chyba CRC konfiguranch dat

veeprom.
E3 - nelze pevst nastaven hodnoty proudu a nsobku korekce (I to
ADC multiply) na hodnotu ADC (je
vt ne 1023).
E4 - chyba CRC dat korekn tabulky
veeprom .
V ppad chyby je poteba , krom stavu EO a E1 , zkontrolovat nastaven ovldacm programem na PC.
Firmware pro mikroprocesor
a ovldaci program v Pascalu pro
Delphi, vetn zdrojovch kd,
naleznete na webovch strnkch
www.aradio.cz.
Pouit
soustky
R1 , R2,
R21 , R22
1 kQ
R3 , R10 , R11 ,
R12, R13,
4,7 kQ
R14 , R20
R4
51 Q
R5 , R6 , R7
10 kQ
R8
30kQ
R9
100 Q
R15, R17
1,5 kQ
R16
10 kQ
R18
180 Q
R19 , R32, R33
5,1 kQ
R23 a R31
150 Q
P1
500 kQ (v GME 64Y500K CN),
vceotkov trimr
P2
20 kQ (v GME 64Y20K CN),
vceotkov trimr
C1 , C2 , C3,
470 f-IF/16 V
C4 , C5 , C6 , C7
C8 , C9, C10, C13,
100 nF
C14, C15, C16
Obr. 5. Fotografie
vnitku pstroje
Zobrazovan chybov kdy

na displeji zazen
EO - po zapnut zazen je dvoupolohov pepna v poloze ON , nejprve
jej musme pepnout do polohy OFF.
E1 - zmen proud je vt , ne dovoluje zobrazen na displeji.
20
C11
2,2 f-IF
C12
22 f-IF
C17
10 f-IF/16 V
01
1 N4007
02, 04 , 05
1N4148
03
BZX83V5.1
IC1
7805
IC2
78L08
IC3
79L08
IC4
PIC16F690
IC5
MC33078
01
PC817
CT1
ASM010
T1 , T2, T3,
T4 , T5
BC547
T6
BC557
F1
250V/10A
LD
DA56-11 GWA
LG
zelen , 3 mm , 2 mA
LV
lut , 3 mm, 2 mA
LR
erven , 5 mm, 20 mA
RE
RAS0515
RS-232
D-SUB konektor 9M
S1
tlatko (v GME P-DT6)
S2 dvojit pkov pepna (v GME
P-KNX2)
Usmrovac mstek B250C 1500
TR1 transformtor EI30 2x 9 V
Propojovac jumper 1 PIN , 3 ks
Distann sloupek M3 x 15 mm, 4 ks
Gumov prchodka prmr 6 mm
Drk pojistky
Sov zsuvka 220 V/10 A
Sov kabel 220 V/10 A tlov
Sov vypna 220 V/10 A
Gumov noiky , 4 ks
Plechov krabika (150x 130x 100 mm)
-Ma 04/2012 )
Jak jednodue
a
inn
na kuny
Vojtch Vorek,
VYBRALI JSME NA
(~OBALKU
OK1XW
S pchodem podzimu se do lidskch pbytk, hlavn tch postavench pobl lesa, sthuj kuny lesn. Kuna je velk asi jako
koka domc, v 1 a 1,4 kg , dlouh bv i s ocasem a 80 cm
a ije samotsky. Den prosp v krytu , kter buduje v dutinch
strom a v oputnch hnzdech. Aktivn je v noci. Mv jet n
kolik zlonch kryt a jednm z nich me bt i pda lidskch
obydl. Kuna nevynechala ani n rodinn domek, akoliv bydlme
v Praze.
V noci kuna bhala v dutin mezi
stropem a podlahou pdy. Jej non
aktivita pravideln zanala tehdy,
kdy konila aktivita moje. Nikdy jsem
ji nevidl a jakkoliv pokusy o jej odlkn pomoc poutn hudby v dob
na neptomnosti v dom a bouchn do stropu nepomhaly. Nepomhaly ani chemick "bojov prosted
ky" jako spreje proti kunm, lidsk
vlasy, ps a koi chlupy Kyselinu
mselnou , kter m kuny pr tak
odlkat , jsem radji nezkouel, odporn zapch a pitahuje klata.
Nepomohl ani dvouplov elektrick
"ohradnk" nataen kolem prostoru,
kterm by kuna mohla do domu vlzt.
Od podobn postiench znmch
jsem ml informace, e prodvan
bateriov akustick plaie kun s nzkm vyzenm vkonem tak nefunguj a u m nely pout v prostoru
nad stropem blikajc rovky i v-
bojky, je tam tepeln izolace. Nezbylo

mi tedy nic jinho ne experimentovat.
Nejprve jsem vzal dv aktivn reproduktorov soustavy RCF ART-310A
s max. SPL 127 dB, do nich pipojil
tnov genertor s kmitotem asi 40 Hz,
nastavil vkon asi 50 W, kter soustavy bez problm dlouhodob snesou, a na jednu noc z domova odeel.
Jak moc to kun, vadilo nevm , ale
dal noc u ns bydlela zase.
Proto jsem zkusil pout vysok
kmitoty. O vkov reproduktor v soustavch RCF jsem se bl, tak jsem
radji zakoupil nkolik piezoelektrickch vkovch reproduktor. Na naem trhu se vyskytuj dva levn typy
lic se v podstat tvarem zvukovodu
(obr. 1, 2). Pipad mi, e typ se tver
covm tvarem pruby je pi kmitotech, kter budeme vyuvat, o nco
innj ne typ s obdlnkovm zakonenm zvukovodu. Koupit ho je
mon nap. v PS electronic, je oznaen jako PH8 a stoj tam 46 K.
Reproduktor jsem voln umstil na
pdu a zapojil do nho zesilova s vkonem nastavenm asi na 1 W do
odpovdajc odporov zte. K zesilovai jsem pipojil tnov genertor
a nastavil takov kmitoet na horn
hranici slyitelnho kmitotovho
spektra , kter jsem v lonici pod stropem pdy s izolac u prv neslyel ,
asi 17 kHz. Sestavu jsem na noc zapnul a bylo po nvtv. Kunu jsem
od t doby u nikdy neslyel. A trv
R3
Obr. 1. Reproduktor PHB
100k
""
R1
1~
to u druhou zimn seznu , kuna ani

jej kolegyn se nevrtily.
Po tomto docela snadnm vtz
stv jsem se rozhodl zapojen njak
dopracovat, peci nenechm na pd
genertor a zesilova. A bylo by asi
vhodn kmitoet njak modulovat
nebo peruovat, aby si kuny nezvykly. Zapojen by mlo bt jednoduch,
levn a energeticky sporn. vstupn kmitoet by ml bt nastaviteln,
vkon dostaten a zapojen by mlo
bt bezpen.
Nejprve jsem navrhl zapojen s obvody CMOS 4093 - viz obr. 3.
Jedn se o dva RC osciltory
s CMOS Schmittovm klopnm obvodem IC1 , jeden generuje pracovn
kmitoet v okol 17 kHz a druh ho
peruuje v rytmu asi 2 Hz. Dle lze
pro zven nepravidelnosti peruo
vn do zapojen osadit blikajc LED ,
kter pid dal peruovn nezvisle na kmitotech generovanch IC1.
Ale podle mch zkuenost s kunami
nen poteba ani LED pout, msto n
sta drtov propojka.
Jak jsou nejvhodnj kmitoty
pro plaen kun, opravdu nevm , oba
kmitoty RC osciltor se daj nastavit trimry, ale kuna u s nmi po nasazen tohoto zazen do praxe opravdu nebydl.
Protoe se pouit piezokeramick reproduktor chov v podstat jako
kondenztor s kapacitou asi 100 nF, )
je poteba tuto jeho vlastnost respektovat. Pi vysokch kmitotech bl-
'" 1M
sp
c~ ~C.6
I-4-Y--I
1u
1u
R5
Obr. 2. Mn vhodn typ

reproduktoru
Obr. 3.
Schma
plaie kun
siC 4093.
OR
GND
~
GND
-MU 04/2012 )
21
Obr. 4. Deska
s plonmi spoji
plaie
kun
siC 4093
cch se 20 kHz vyaduje ji vt budic vkon , a ten mus zapojen dodat.

Proto je za inverzn vstupy z osciltoru v IC zaazen mstkov zesilova z komplementrnch emitorovch
sledova s tranzistory T1 a T 4, kter dod potebn vkon i pro vce reproduktor zapojench para l eln .
Stavba pstroje je jednoduch ,
sta osadit desku s plonmi spoji
(obr. 4) a sedit kmitoty .
Pro napjen pouijeme bezpen
napjec adaptr s naptm 12 V, nemus bt ani stabilizovan, ale kontrolujte , jestli jeho napt naprzdno
nen vt ne 15 V, to by ji integrovan obvod nemusel snst. Proudov
odbr je minimln , kolem 20 mA.
sta proto nejmen adaptr. Bezpenost a zkratuvzdornost zapojen
j e zaruena i zdnliv zbytenmi
kondenztory C4 a C6. Pokud pouijeme msto piezokeramickho elektrodynamick reproduktor (i to lze,
ale je dra, vt a nebude to pskat
o mnoho vce), chrn tranzistory pi
pechodovch jevech a zastaven osciltoru a proti stejnosmrnmu zkratu vstup mstku se zem.
Pokud nen napjec napt dobe
filtrovan , vbec to nevad , zvuk je
pak dle modulovn kmitotem 100 Hz
a je " drsnj ".
Pi oivovn zapojen pipojme
reproduktor a napjen, pak u jen
sta trimrem nastavit kmitoet na
nkter z rezonannch vrchol reproduktoru , aby zvuk byl co nejvc
"protivn".
Obr. 5.
Hotov
plai kun
siC 4093
~~Il!! .
Seznam
soustek
plaie
s 4093
R1
1 MQ, trimr
R2
250 kQ , trimr
R3
100 kQ
R4
10 kQ
R5
OQ
C1
4,7 f.JF/16 V
C2
100 nF
C3
1 nF
C4 , C6
1 f.JF
(nejsou nutn, lze je nahradit propojkou)
C5
470 f.JF/16 V
IC1
CD4093
T1 , T2
BC547B
T3 , T4
BC557B
LED
5 mm, blikajc
(nen nutn, lze nahradit propojkou)
Jeliko se zapojen velmi osvdi
lo , hned m podalo nkolik znmch s podobnm problmem s kunami o stejn vrobek. Snail jsem se
zapojen bez vznamnho snen
funkce jet zjednoduit, a to se myslm povedlo a k extrmu.
Obr. 7.
Hotov plai
kun
s lavinovm
tranzistorem
22
-Ma 04/2012 )
R1
LED
+12V'--L==~~~~-------'
1k5
'lo'lt
T1
o...
CI)
KF507
OV.-----------~----~
Obr 6. Schma plaie kun

s lavinovm tranzistorem
Vsledkem je zapojen na obr. 6.

Zapojen vyuiv ponkud neobvyklho zapojen tranzistoru v lavinovm
reimu , zde jet v inverznm zapojen pechodu E-C. Bze nen zapojena .
Charakteristika takovho polovodiovho pechodu se podob charakteristice diaku nebo doutnavky. Informace k tomuto reimu lze najt na
webu . S takovou nelinern soust
kou pak snadno postavme RC osciltor, jako se to kdysi dlalo s doutnavkami, teba i v hudebnch nstrojch.
A protoe kondenztor ji mme (tm
je peci i piezokeramick reproduktor!) , sta pidat u jen jeden rezistor . A pokud chceme osciltorem
generovan zvuk dle modulovat,
sta pidat do srie s napjenm
dal soustku - blikajc diodu LED .
A zvuk lze jet " zdrsnt a zprotivnt"
amplitudovou i kmitotovou modulac
kmitotem 50 Hz, pro to sta pout
msto stejnosmrnho napjecho
adaptru stdav a proud jednocestn usmrnit diodou.
Malou nevhodou tohoto zapojen
je, e pro nae ely , kdy zazen
z dvodu bezpenosti a dostupnosti
levnch napjecch adaptr m bt
napjeno malm naptm kolem 12 V,
je poteba vyut prv zmnn inverzn lavinov reim NPN tranzistoru
s kolektorem pipojenm na zporn
pl napjen. Pouiteln pro tento reim jsou prv jen nkter typy tranzistor. Natst vhodn jsou nap- )
klad star typy KF506 , KF507 , KF508 ,
KFY46 , KFY34 z produkce bval
K lnku:
"Jednoduch
mi
ESR"
z PE-AR
11/2011
V uvedenm sle asopisu byl

nvod na jednoduch m
i sriovho odporu kondenztor
Ocen ho jist vichni opravi a konstrukti , proto jsem si ho postavil i j.
Zapojen funguje obstojn , u mho
vzorku sice byla chyba men sriovho odporu v hodnotch do 10 Q asi
40 % , co pro porovnn "patn/
/dobr" sta. Hned jsem s jeho pomoc roztdil "uplkovou " zsobu
svch kondenztor a byl jsem pe
kvapen, jak patn na tom s ESR
jsou 30 let star kondenztory TESLA
s axilnmi vvody.
Po osazen desky s plonmi spoji
v pvodnm lnku mi vak nedalo,
abych uveden uiten ppravek
neosadil na nov navrenou desku
spoj. V pvodn konstrukci mi b
hem provozu zaalo vadit nkolik
konstruknch detail. Pedevm nemm dvru k napjecm lnkm
LR44. Proto jsem radji pouil napjen pomoc dvou bnch alkalickch lnk typu MA Ty jsou umstny pmo na desce a mohou bt
i zapjeny, jejich ivotnost je zde dlouh . Dle jsem tlatkov spna nahradil pkovm . Tm se vyhneme
uveejnn
nutnosti dret bhem men tak poprst na tlatku .

Kdo zapomn zazen vypnat ,
me si ppravek doplnit indikan
LED nebo pout pkov spna bez
aretovan polohy. A hlavn - desku
s plonmi spoji jsem navrhl pro pouit bnch soustek s obvyklmi
rastry, co pvodn spoj nerespektoval. Vsledkem je deska na obr. 1.
Vechny rezistory mohou nyn bt
ve velikosti 207, naleato s rastrem
10 , kondenztory fliov s rastrem
5 mm. V pvodnm pramenu je pon
kud zmaten specifikovn typ kondenztoru C2. V textu je doporuen
svitkov , v seznamu soustek pak
keramick.
Na nov desce je msto pro kvalitn fliov kondenztory na vech pozicch .
Kondenztor C4 (asi 100 nF) blokuje napjen IC1 , v pvodnm pramenu ve schmatu i seznamu soustek
nebyl, jeho pouit je samozejmost.
Msto diod 1 N4007 (01 , 02) lze
pout samozejm i typy na jakkoliv
napt (1 N4001 +), jsou peci zapojeny antiparaleln . Rezistor R1 (sloen

z R1A a R1 B) nen teba nikterak
zvl vkonov dimenzovat, diody
01 a 02 ho ochrn. Pesto jsem na
desce nechal rezistor zdvojen, vzhledem ke konenmu spnacmu asu
diod , i kdy tady to je jen teorie. Pokud je men kondenztor nabit na
vt napt a jet k tomu m vt
kapacitu , je stejn po diod , proraz
se Proto. kondenztory radji ped
menm vybijte njakm rezistorem
s odporem okolo 50 Q na vt zaten.
Jet k vbru T1 (BS170). Nepodailo se mi ze vzork z rznch prodejen vybrat kus , kter by ukazoval
pi zkratovanch vstupnch svorkch
mn ne 0,3 mV. S touto chybou
men je poteba pak potat.
tebn
TESLA a tch je mezi lidmi a v rz

nm elektrorotu opravdu dost. vhodou je vak zase maximln jednoduchost a nzk spoteba zapojen ,
v neposledn ad i bezpenost pi
porue - napjen je vedeno vdy pes
rezistor R 1.
Zazen s lavinovm genertorem se vzhledem k malmu odbru
a bezpenosti pi porue hod i k trval vestavb do motorovho prostoru
automobilu. Me bt pipojeno za
pojistku, na kter je trvale 12 V. Kmitoet nastavte zmnou velikosti rezistoru na vy ne slyiteln, zazen
tak bude chrn it motorov prostor
proti monm devastujcm zsahm
kun .
Toto zapojen nen teba stavt na
desce s plonmi spoji , soustky
pipjme pmo na vvody reproduktoru za pr minut. Kmitoet lze
dostavit zmnou odporu rezistoru
R1 . Napjen je nenron , sta nestabilizovan napje s naptm pi
zaten kolem 12 V, ppadn lze zapojen napjet z rozvodu alarmu ,
mme-Ii ho v dom .
Meme postavit tchto zapojen
nkoli k, pipojit je na jeden napje ,
;;8
ESR METE R
8~~~-a
~========~I ~t~ztI
1
2x AAA baterie (3V)
Obr. 1. Deska s plonmi spoji

spoteba je du jen jednotek mA,
a pak bych chtl vidt tu kunu , kter
by to na pd vydrela. Zapojen funguje perfektn i na myi , vyzkoueno
ve sklep chaty.
Pro zajmavost jsem postavil jet
vkonn plai (nejen kun) se esti-
mie
ESR
c r eproduktor , kde zapojen podle

schmatu z obr . 2 bud vkonov
zesilova s integ rovanm obvodem
TOA1562Q s vkonem asi 40 W (viz
obr. 8) . Mm ho vak jen pro rezervu ,
kdyby si kuny zavolaly njakou posilu.
Obr. 8. Vkonn experimentln plai
-MU 04/2012 )
23
6 reznych stavov opisujcich otvranie a zatvranie dver - v i obr. 10.

Prv stav - "Stage01 " znamen
aktvny senzor pripojen na vstup procesora RA6 - dvere s plne zatvoren; a posledn stav "Stage03" znamen aktvny senzor RA4 - dvere
plne otvoren.
Pri otvran dver systm prejde
postupne nasledovnmi stavmi v tomto porad : Stage01 (aktvny senzor
RA6) ~ Stage11 (iaden aktvny senzor, naposledy aktvny senzor RA6) ~
Stage02 (aktvny senzor RA5) ~ Stage12 (iaden aktvny senzor, naposledy aktvny senzor RA5) ~ Stage03
(aktvny senzor RA4) .
Pri zatvran potom: Stage03 (aktvny senzor RA4) ~ Stage13 (iaden
aktvny senzor, naposledy aktvny senzor RA4) ~ Stage02 (aktvny senzor
RA5) ~ Stage12 (iaden aktvny senzor, naposledy aktvny senzor RA5) ~
Stage01 (aktvny senzor RA6).
Vysiela mus by preto schopn
vys la 6 reznych informci o aktulnej
polohe dver . Kee som nechcel
pevodn vysiela plne rozobera ,
vyuil som vlastne pevodn "tlaidl "
dial'kovho ovldaa: A-on , A-oft,
B-on , B-oft, C-on a C-oft. Pripojenie
ku ovldau je zachyten na obrzku
11 (spletenm ervenm, modrm a
itm kblom pripojenm v hornej
asti ovldaa je pripojen vysielac
modul - obr. 12).
Pre riadenie ovldaa procesorom
posta pripoji poadovan kontakt
Pouitie obvodov
PT2262/2272
alebo dial'kov sledovanie garovch dver
Miroslav Cina
(Dokonenie)
Sledovanie polohy
garovch dver
ktor dan signl zachyt a zobraz,

prpadne " zabzu ", ke sa dvere otvraj.
Najjednoduchie mi pripadalo vyui procesor PIC v prijmacej aj vysielacej asti celho zariadenia .
Pri kontrukcii sledovaa som vychdzal z niekol'kch kritri :

1. Mnimlne zsahy do samotnho
prijmaa a vysielaa pevodnho
dial'kovho ovldania .
2. Prpadn monos poui aj in
prenos dajov (in dial'kov ovldanie) .
3. Zvukov signalizcia pootvorenia
dver.
4. Prstroj m by schopn signalizova vpadok signlu (vysiela sa
"neozva").
Vysiela
- kontrukcia
Vysielacia as zariadenia (obr. 9)

m niekol'ko loh: sledovanie informci zo senzorov, ich vyhodnotenie, ale
aj zobrazenie aktulneho stavu podobne, ako bude zobrazen nesker
v prijmacej asti (3 LED) ; okrem inho som pouil 7-segmentov displej
na zobrazenie dodatonch informci - v danej verzii programu len "inicializcia" a chyba ...
Ako u bolo spomnan - na sledovanie polohy dver s pouit tri
senzory a jeden magnet, ktor "jazd"
s dverami . Tm je mon definova
Kee je pouit bezdretov prenos, cel zariadenie je mon rozdeli na vysielaciu as (umiestnen
v gari), ktor sleduje dvere vyhodnocovanm dt zo senzorov a zskan
informcie vys iela , a prijmaciu as ,
Rl0
270
LOl
'f-~
'f-Il
LED4
'f-~
'f-Il
LED5
LED6
RB7rr10SIIPGD
RB6rr, OSOIT1 CKIIPGC
VOD
RBS
RB4/PGM
RB3fCCP1
RB2ITXlCK
RB1/RXJDT
RBO/INT
RA7/0SC1/CLKIN
RA6/0SC2JCLKOUT
RA5IMCLRNPP
RA4fTOCKI/CMP2
RA3/AN3/CMP1
RA2/A N2NREF
RA1/AN1
RAO/ANO
VSS
~
12
11
10
II
R21 6x
'f-Il
LED8
X1-8-+12V
LED9,--X1 -7 - ov
- 4= = l = = I = = : I = = : 1 = = l==X1
-6 -A-on
X1-5-A-off
r
~ ~
-
IG1
'f-Il
LED7
BG~ T1 ~ T2
l = = 1 = = E = l = X 1 X1-3
-4- B-on
B-off
X1 -2 - G-on
T3
T4
~ T5 ~t--T-6-+-X1-1-G-Off
1k
R9
lOk
8
7
6
R4
lOk
R5
10k
R6
10k
R7
10k
R8
10k
IG5
16
J,L-
~
~
2
6
7
AO
A1
00
01
02
03
04
OS
06
07
A2
~"
r
1
18
17
CLR
PIG16F627AI/P
10
11
12
13
14
1 J l-RA6
---).
R12
lOk
4099N
Rll
+5 V
R18
10k
)R19
lOk
R13
lak
~g~ 270
'f- II
LED10
'f-I
LED11
'f-~
LED12
+18V
1
'f-
~ LED1
IN
OU
GNO
7812
IG 3
R2
lG1
100 ~
...
1k5
G2
100n
IN
OU
7805
IG2
LED2
R3
1k
GND
24
J.
J.
IG4
r--L-
LED3
lij ~::::::
U-lll--'--+~-F.~;~--;g~~l~
~
:::
A2
g
CLR
02
11
g~ ~i
~
,~....
gO~7 ~,~
LED14-R R15
100k
LED14-G
T7
SG547
l~~~
~T8
X
SG547 t-.
T9
SG547
l~~: r
9NC - - - '
...L':::409""'
G3
100n
R14
lOk
+12V
LED15-R
........
R1
330
"
LED15-G
-MsJ 04/2012 )
Obr. 9.
Schma vysielacej
asti
~D
J 2- RA5
>fD
~3D4
StageOl
0 0"
0 052
O DSl
O'"
D RAS
D'A'
QA-on
5tagell
r-----
0 051
0 052
0S3
DRA<
DRAS
DRA'
QA-<>"
Stage02
r-----
O OSl
. DS2
. 053
DRA<
DRAS
DRA'
Stagc12
0 051
052
0S3
DRA' DRAS
DRA'
QS"'''
Qs-on
Stage03
OSl
. 052
. 0S3
DRA'
DRA5
DRA6
Q(-on
r'
St.ge13
051
052
. 053
DRA'
DRA5
DRA'
Obr. 10.
Znzomenie stavov
opisujcich otvranie
a zatvranie dver
Qc-off
Obr. 11.
Dial'kov ovlda
s pripojenmi
kblami
Obr. 13.
Hlavn doska
vysielaa
Obr. 12. Vysielac modul
p6vodnho tlaidla na zem - na to je

pouitch 6 tranzistorov T1 a T6 - vdy jeden na tlaidlo . Tranzistory
s pouit len kv61i tomu , e som
chcel ma monos pripoji prpadne
aj in ovlda - pokial' takto nroky
nemme, je mon kodr v ovldai
riadi priamo mikrokontrolrom.
Vysiela samotn zobrazuje informciu o polohe brny troma dvojfarebnmi LED presne tak isto, ako bude
viditel'n na prijmacej astL alej zobrazuje t ist informciu , prpadne info
o chybe na 7-segmentovom displeji.
Okrem toho musme by schopn vysla 6 signlov na 6 tlaidiel dial'kovho ovldania a spracova signly
z troch senzorov - na to vetko m pouit mikrokontrolr mlo I/O pinov.
Preto som pouil 2 obvody 4099
(8-bitov priamo adresovatel'n register) na rozrenie potu vstupov. Jednm 4099 je potom ovldan dial'kov ovldanie a druhm 2-farebn LED ,
displej je pripojen priamo na PIC.
Kee dial'kov ovldanie je napjan napatm 12 V, pouil som extern zdroj (zhruba 18 V) a stabiliztor
7812 pre DO a 7805 pre zvyok elektroniky.
Ako magnetick senzory som pouil idl zo starej sady nejakho alarmu ; ich odpor je v neaktvnom stave
niekol'ko Mn, pri priblen sa magnetu klesne prakticky na nulu . Je mon
samozrejme poui akkol'vek magnetick senzor s podobnmi vlastnosa
mi , prpadne upravi odpor rezistorov
R15 a R17 na bzach vstupnch
tranzistorov. Senzor je vdy pripojen

na bzu NPN tranzistoru cez ochrann rezistor 10 kn. V prpade, e je senzor v blzkosti magnetu , klesne jeho
odpor bezmla na nulu a tranzistor sa
otvor - na vstup procesora sa privedie logick "O". Pokial' je senzor mimo
"dosah", jeho odpor stpne a tranzistor je zatvoren - na vstupe PIC je
logick " 1". Aktvny senzor je signalizovan svietiacou LED. Hlavn doska
vysielaa je na obrzku 13.
Musm na tomto mieste spomen ,
e naa gar je z plechu . Tto informcia je zaujmav len kv61i tomu , e
samozrejme dokonale odru vetky
pokusy vysla akkol'vek signl von.
Preto som vysialac modul odpojil od
dial'kovho ovldania , umiestnil von
z gare a pripojil s p6vodnm dial'kovm asi 2 m dlhm (tienenm) kblom .
Modul samostatn je na obr. 12 a na
pripojenie staia 3 kbliky: napjanie,
zem a signl odvoden od pinu DOUT
( . 17) obvodu PT2262.
Vysiela
- software
Software vysielaa analyzuje signly zo snmaov a mapuje ich do

opsanch 6 r6znych stavov.
Po pripojen napjania prebehne
najprv krtky test (preblikn ku procesoru pripojen LED a jednotliv
segmenty displeja), a potom procesor
ak na signl z jednho z pripojench
senzorov. Ak nie je aktvny iaden senzor, na displeji je zobrazen " nezobrazitel'n" znak a prostredn dvoJfarebn LED svieti erveno . V tejto
situcii sa nevysiela iaden signl
a procesor ak , km sa aktivuje jeden zo senzorov. Akonhle sa to stane, prejde vysiela do "normlneho"
reimu popsanho v nasledovnch
riadkoch.
-Mil 04/2012 )
Vysiela bu pri zmene stavu , alebo - ke sa ni nedeje - v pravidelnch asovch intervaloch vysiela signl definujci stav, ie polohu dver.
"Stage01 " predstavuje polohu dver , ke je aktvny snma pripojen na
vstup RA6 - dvere s plne zatvoren . V tomto stave je vysielan signl
"A-on ". V okamiku , ke snma
prestane by aktvny (nie je aktvny
iaden senzor) , prechdzame na "Stage11 " - predpoklad sa , e dvere sa
zaali otvra . Kee naspoledy bol
aktvny snma RA6 , LE015 zane
preblikva medzi ervenou a zelenou
a vysiela vyle signl "A-off'. V prpade , e sa dvere otvraj alej,
o krtku dobu dosiahne magnet al
senzor a vysiela vyle signl "B-on",
at. , a po pln otvorenie, ke je aktvny senzor pripojen na RA4 .
Kontrukcia -
prijma
Riadiacou asou prijmaa (rovnako ako vysielaa ) je procesor PIC .

O prjem signlu z vysielaa sa staraj 3 prijmacie asti z popisovanej
sady, priom vstupy DO a VT jednotlivch obvodov prijmacch modulov
s pripojen na porty RAO a RA5
(vdy dva porty na jeden prijmac
modul) Program tm pdom vyhodnocuje vdy dva bity VT (Valid Transmission) z prslunho prijmacieho
modulu a DO. Pokial' je VT aktvny,
znam to , e bol prijat signl z vysielaa , i e , pokial' bol aktvny VT
z prijmacieho modulu A, znamen to,
e vysiela vyslal "Stage01 " alebo
"Stage11 ". O tom, ktor situcia nastala , potom rozhoduje signl DO.
Portom RA7 je riaden " bzuiak",
ktor zabzu , ke sa dvere zan otvra. Bzuiakom m6e by okol'vek
(ja som pouil " pskaku " zo starej
hraky ) s napjacm napatm 5 V
25
LED3-R ""
t-
Status C
t--
Status B
LED3-G "
LED4-R . .
LED4-G . .
IN
+18V
1 ],
~
100~
LED1
GN~UlC2
7805
R2
1kS
_
IC1
14
VDD
RB7rrlOSIIPGD
RB61T1 OSOIT1 CKIIPGC
RBS
LED2
RB4/PGM
RB3/CCPl
RB2ITXlCK
RB1/RXlDT
RBO/INT
R1
330
100n
IC2
...
----"
VSS
RA7/0SC1/CLKIN
RA6/0SC2/ClKOUT
RA51MCLRNPP
RA4rrOCKI/CMP2
RA31AN3/CMP1
RA2/AN2NREF
RA1/AN1
RAO/ANO
@~
~
~
9
8
7
6
"LEDS- R . .
II
Status A
Sound off
..
"LED? ........
J,24
Connection
lost
PIC16F627A"P
f---
asti
S1
RS
330
LED3
R6
330
LED4
prava a pripojenie
prijmacch modulov
Kad prijmac modul obsahuje
(ako u bolo spomenut) samotn
prijma , silnoprdov ast' a riadiacu
ast' o Tri prijmacie moduly potrebujeme preto , e (bez nutnosti zmeny zapojenia povodnho vysielaa a prijmacch modulov) vie kad prijmac
modul rozpoznat' dva rozne stavy (onI
off) a my potrebujeme preniest' a rozpoznat' 6 roznych stavov. Nepotrebu-
jeme vak samozrejme 3 rozne prijmae prenanho signlu, iba dekodry. Ba zo sksenosti viem, e pokial'
s viacer prijmacie moduly umiestnen blzko pri sebe (naprklad zasunut v tej istej predlovake) , prjem
je hor. Preto je vhodn pouit' pre
vetky tri moduly len jeden fyzick prijma. Jeho vstup je pripojen na
vstup DIN (pin . 14) obvodu PT2272
- bod " C" na obrzku 15.
Pred pripojenm prijmacch modulov ku hlavnej doske prijmaa ich je
potrebn zl'ahka upravit' (vi obr. 15).
Kad z troch pouitch prijmacch
modulov je potom ku prijmau pripojen prostrednctvom piatich vodiov.
Najprv odpojme silnoprdov kble od dosky (na obrzku tri "vel'k ok"
na spodnej asti dosky), a potom moeme zaat' so samotnmi pravami:
1. Na mieste oznaenom na obrzku iarkou a psmenom "A" je potrebn preruit' plon spoj (to je pripojenie rel ku vstupnmu tranzistoru) ,
prpadne rel vybrat' plne.
2. Na mieste oznaenom elipsou
a psmenom "B" je potrebn vyspj-
~ 17
LEDS
R4
10k
X2-1
X2-2
X2-3
X2-4
X2-5
X2-6
g:
.~
o:
X1-1
X1 -2
X1-3
X1-4
X1-5
X1-6
o:'"
1iLL
J4
1
2
co
<
o;
>
.~
ro
T1
BCS47
kovat' samotn prijma (vi obrzok

6), a to z dvoch prijmacch modulov,
v jednom module moe zostat' na
povodnom mieste.
3. Kee nie je mon ponechanou
prijmacou ast'ou priamo obsluhovat'
vetky 3 moduly, na module, v ktorom
sme ponechali prijmaciu ast' , prerume plon spoj v mieste oznaenom
krkom a psmenom "C" - prerume
prvod vstupu samotnho prijmaa
ku pinu 14 (DIN) obvodu PT2272. Signl zskan z prijmacej asti sa potom rozdel obvodom 74LS04 , ktor
sa v podstate star o zosilnenie prijatho signlu pre vetky 3 moduly.
Podl'a obrzku 16 potom pripojme
potrebn kble ku upravenmu modulu:
erven kblik je napjacie napatie +5 V (pin 18 obvodu PT2272), modr je zem (pin 9, prpadne in vhodn
miesto - na obrzku s kble prip0en ku filtranmu kondenztoru). Zlt
kblik je vstup DO (pin 13) a zelen je )
vstup VT (pin 17). Vstup DIN (pin 14)
je pripojen ku bodu "C" podl'a obrzku 15.
Obr. 15 a 16.
prava
a pripojenie
prijmaceho
modulu
26
R7
330
...
--1
a odberom do 100mA (pokial' je odber va , je potrebn pouit' silnej

tranzistor T1) .
Na napjanie som pouil extern
zdroj , preto je pouit stabiliztor
7805. Cel elektronika vrtane pripojench prijmacch modulov je napjan 5 V
Didy LED3 a LED5 signalizuj
aktivitu VT signlu z jednotlivch prijmacch modulov (platn dtov prjem). Vznam obvodu 74LS04 pouitho v zapojen bude popsan neskor.
Riadiaca ast' prijmaa je zachyten na obrzku 17.
X3-1
X3-2
X3-3
X3-4
X3-S
X3-6
...
3
2
1
18
17
R3
10k
Obr. 14.
Zapojenie prijmacej
t--
LEDS-G : '
I LED6
~
~~ 74ALS04N
-hl;) 04/2012 )
Potebujete
Potebujete stupnici na mru pro
klasick rukov panelov midlo?
Na internetov adrese http://www.
tonnesoftware.com lze najt programy
Meter a MeterBasic, kter vrobu stupnice velmi usnadn. Meter vyaduje
stupnici?
zakoupen licence v cen piblin

35 $ a zvld toho opravdu hodn - jednoduch i vcensobn stupnice
linern i nelinern, jakkoli nastaven tvar midla od klasickch tver
covch a obdlnkovch se stedem
Scale design
r - - - - - - - - - - - - - - - il _ lm I'OLTSDC
-.:.J
10
15
20
5" \ ~ /1 }5
o~
~30
VOLTS DC
-.:J
-=J
p,rtelllllunitS);
Majorlcseveryllowmany
SCalelenglll(units):
iJO
labelsevel'jllowmany
~~~tltle;
Boltom to scate teili"!!:
()
Line~nlV e~j)OOw!
hNegflllln6~
So;j~lllcs
I~
Jow arC5: -~~-l
Co' Ves
C' No
_ _ _ _J
~~ellrCS 3ndticsOllIl'1 : .,
L~_. ~_~~
___J
stupnice vose ruky pes modern

pojet s posunutm osy, kruhov m
idla i midla s osou v jednom z roh.
Samozejmost jsou bohat monosti
volby popis a jejich umstn , barevn zvraznn sti stupnice nebo
vkldn grafickch symbol do stupnice . Vyrovnni odchylek v mtku
jednotlivch os pi tisku a slcovn
navren stupnice s relnmi rozm
ry plochY , umouje jednoduch tisk
kontrolnho obrazce a zadn jeho skutench rozmr zpt do programu.
Program MeterBasic je okletnou
verz pedchozho , je ale pro amatrsk pouit zdarma. Zvld jen jednu
linern stupnici, neum pracovat
s barvami ani grafikou nebo vkldat
texty krom zkladnho popisu mid
la. Podrobn nvod v anglitin lze ve
formtu PDF sthnout spolu s programem . Prci usnaduje i monost interaktivnho nastaven parametr ,
nhled na stupnici se mn prbn
pi jejich zmn , take i pokud pesn
nerozumte, co kter parametr dl ,
mete to rychle zjistit Tahle pomc
ka urit stoj za vyzkouen.
Ing. Michal ern
Zoznam
siastok
Vysie/a
R1
R2
R3 , R21
R4 a R9 , R12 a
R14, R18 a R20
R15 a R17
R10 , R11
C1
C2 , C3
T1 a T9
IC1
Obr. 17.
Osaden doska prijmacej
Prijma
- software
signalizcia vypnut , svieti

LED pripojen ku RB1.
Progam prijmaa je relatvne vel'mi jednoduch Na rozdiel od vysielaa nemus ni analyzovat' - len naposledy prijat informciu zobrazit'
pomocou LED. Cel program potom
nerob ni in , len ak na signl
z vysielaa a pota as od prijatia
poslednej sprvy. Pokial' sa vysiela
dlhie neozve, zane blikat' vrazn
modr LED , o signalizuje chybu
Pokial' nastane zmena zo "Stage01"
kamkol'vek, program aktivuje vstup
RA7 , m sa zapne zvukov signalizcia otvo renia (otvrania) dver.
Stlaenm tlaidla pripojenho ku
RA6 je mon zvukov signalizciu
vypnt' (prp. znova zapnt'). Ke je
asti
erven
Zver
Verm, e v danom lnku njdete
nmet i inpirciu. Aj ke je popisovanch sd dial'kovho ovldania na
trhu vel'a r6znych variant, verm , e
je mon njst' v lnku dostatok informci na ich prpadn pouitie
v amatrskej kontrukcii.
Pochopitel'ne, v prpade dotazov, i
prpomienok, som k dispozcii na mojej mailovej adrese: miros/av.cina@
t-on/ine. de .
Programy pre vysiela a prijma
je mon njst' na www.aradio.cz
("R" v nzve sboru oznauje program
pre prijma, ,,1" je vysiela) .
-Ma 04/2012 )
330 Q
1,5 kQ
1 kQ
10 kQ
100 kQ
270 Q
100 I-lF/25 V
100 nF
BC547B
PIC16F627A
(naprogramovan)
IC2
7805
IC3
7812
4099
IC4, IC5
LED1 a LED12 I'ubovol'n LED
LED13 a LED15 dvojfarebn LED so
spolonou katdou
LD1
SC08-11 (alebo in
7-seg . displej so
spolonou katdou)
Prijma
R1 , R5 a R7
R2
R3 , R4
C1
C2
T1
IC1
IC2
IC3
LED1
LED2
LED3 a LED5
LED6
LED7
S1
330 Q
1,5 kQ
10 kQ
100 I-lF/25 V
100 nF
BC547B
PIC16F627A
(naprogramovan)
7805
74LS04
erven LED
zelen LED
dvojfarebn LED so
spolonou katdou
erven LED
modr LED
tlaidlo
27
Zajmav osciltor
Zdenk
Balcar
Nedvno jsem pi renovaci starho rdia s atypickm kmitotem

mezifrekvence poteboval njak jednoduch zdroj signlu pro
naladn obvod . Zavrhl jsem znm zapojen pro jejich asto komplikovan nastavovn kapacitnch dli, odboek na cvce nebo
zptnovazebnch kapacit.
Ve svm archvu jsem ml jedno
zapojen , ale tak jednoduch, e jsem
se mu nakonec vdy vyhnul [1] . Nevil jsem , e nco tak primitivnho
me mt njak slun vlastnosti .
Tak jsem se s tmto osciltorem
v praxi nikdy nesetkal. Obvod jsem
tedy sestavil a nestail se divit. Tak
m zaujal , e jsem se rozhodl pro dal
pokusy a men.
Zapojen osciltoru je na obr. 1.
Tranzistor T1 pracuje v zapojen se
spolenm kolektorem. Emitor T1 je
spojen s emitorem T2 , kter pracuje
v zapojen se spolenou bz. Kolektor T2 s vysokm vstupnm odporem
je spojen s bz T1 a zavd kladnou
zptnou vazbu. Ladn obvod je tedy
zapojen do bodu s vysokm vstupnm
odporem , tedy je minimln tlumen.
Signl lze odebrat z bodu A pes C2
nebo z vazebnho vinut L2 .
Ve zkuebnm zapojen podle obr. 1
byly pouity tranzistory BF324 s fT =
= 450 MHz a proudovm zesilovacm
initelem (Q,) 45. Signl byl odebrn

z C2 s kapacitou 12 pF ; vstup byl
zaten osciloskopem se vstupn impedanc 1 MQ/30 pF. Osciltor za
n kmitat pi napjecm napt asi
0,4 V, se zvtovnm napt amplituda roste asi do 0,7 V. Signl m stle tvar ist sinusovky. Pi dalm zvt
ovn napt se sinusovka zan
oezvat , pi 2,5 V m tvar obdlnku
se zaoblenmi rohy. Pi dalm zvt
ovn napt se u nic nedje , pi jet vtm tranzistory "odchzej". Pro
praktick vyuit je tedy teba dodret
napjec napt maximln 0,7 V. Pi
C2 = 12 pF byla amplituda sinusovky
0,1 V.
Dle jsem zkouel vliv kapacity
kondenztoru C2:
12 pF - vstupn napt Uo = 0,1 V,
kmitoet fo = 1 MHz;
33 pF - Uo = 0,22 V, fo = 0,97 MHz;
82 pF - Uo = 0,5 V, fo = 0,95 MHz;
270 pF - Uo = 0,9 V, fo = 0,94 MHz;
330 pF - Uo 0,9 V, fo 0,93 MHz.
Dle se ji napt nezvtuje , sniuje se pouze kmitoet obvodu. Je to
+--- -- - ,
'-----+--
T2
R2
+-=--0 +1 ,5 V
1k2
~~~--~--------oGNO
Obr. 2. Oscilogram signlu osciltoru

na kmitotu 500 kHz
Obr. 1. Zapojen osciltoru
r-=-:R5:---------o +6 V
180
)H-+--+----+----<> modulace
L1
01
C1
4V3
L-4_---~------~-~~4__o GNO
Obr. 3. z.apojen osciltoru
+12V
s amplitudovou modulac
+12V
R8
330
+5,6 V
C5
P1
100k
10 ~
Obr. 4. Zapojen osciltoru
28
jasn, protoe kapacita C2 s kapacitou vstupu osciloskopu je pipojena

paraleln ke kmitavmu obvodu
L 1C1 . Tvar sinusovky se nemn.
Rezistorem R2 lze upravovat vstupn napt obvodu. Pi napjecm
napt asi 10 V vychz odpor R2
= 220 kQ. Obvod se vak stv nestabilnm. Signl rzn zakmitv , obvod
reaguje na piblen ruky nebo dotyk
soustky. Odpor rezistoru R1 nem
v rozmez 1 a 100 Q vliv na signl.
Hodnoty L 1 a C1 nemaj ve velkm
rozmez vliv na velikost a jakost signlu. Osciltor kmit i pi velice nevhodnm pomru L 1-C1 . Ve zkuebnm vzorku byla pouita cvka 200 IJH
a kapacita ladicho kondenztoru C 1
15 a 710 pF Obvod spolehliv kmital se stejnou amplitudou 0,1 V v rozsahu od 0,43 do 1,7 MHz. Osciltor
jsem zkouel jen do asi 120 MHz, pro
men na vych kmitotech nemm
potebn pstroje V rozmez 80 a
120 MHz kmital naprosto spolehliv .
Vyzkouel jsem tak vliv tranzistor v obvodu. Osciltor kmital pi pouit vech tranzistor , kter jsem nhodn vyzkouel. I v kombinaci vf
tranzistor s Q, = 40 a nf tranzistor se
zeslenm 350 byl signl vborn. Pouze nastaven sinusovky bylo citlivj.
Pro praktickou realizaci doporuu
ji odpor rezistoru R2 dodret v rozmez
1 a 10 kQ a napt nastavit dliem ,
nejlpe stabilizovanm naptm . Nestabiln napt se projevuje malou
zmnou kmitotu , zvlt pi vych
kmitotech . Odpor rezistoru R1 doporuuji dodret 10 Q. Kapacitu C2 volte podle kmitotu a co nejmen. Vt
kapacita zmeuje rozsah peladn.
Podstatn lep je signl odvdt vazebnm vinutm L2 , kter m asi 1/5
potu zvit L 1. Na kmitotech asi od
80 MHz pouijte odboku na L 1 v asi
1/4 a 1/5 potu zvit . U cvky L 1 je
dobr pout vdy nejvy induknost
vzhledem ke kapacit , rozsahu pela
dn a kmitotu , kapacitu C1 volme
odpovdajc induknosti L 1. Tranzistory jsou vhodn vysokofrekvenn
s malou vstupn kapacitou , na nich
kmitotech pi menm rozsahu pe
ladn vyhov cokoliv ze uplku .
Pro praktick vyuit jsem jet vyzkouel modulaci osciltoru . Pro
amplitudovou modulaci se osvdilo
zapojen podle obr. 3. Tvar signlu
(sinusovka) se nastav trimrem R2 .
Pokud je sinusovka oezna i pi maximlnm odporu R2, zmenme napt na emitoru T3 pravou dlie R4 ,
R3 . Na obr. 4 je zapojen pro kmitotovou modulaci , obvod se rozlauje
bn znmm zpsobem.
Popisovan osciltor m tak zaujal , e jsem se rozhodl aplikovat jej
v jednoduchch zazench . Protoe
se bavm pravami a renovacemi starch rdi , sestavil jsem si genertor
0,4 a 1,7 MHz, rozmtan genertor
8,2 a 11 MHz a signln genertor
85 a 120 MHz. Popis pstroj najdete v nkterm z ptch sel.
kmitotovou modulac
[1] Malina, V: Poznvme radiotechniku V.
-Ma 04/2012 )
ETH-BOH1
Ethernetov komuniktor stermostatem
Snadn ovldn zazen z vaich

PC, mobil tablet vm umon
nov ethernetov komuniktor
ETH-BOX1, postaven na vkonnm mikrokontrolru
ATMEL xMega. Zazen
vynik svoj jednoduchost, rychlost, spolehlivost, velmi jednoduchm a intuitivnm
ovldnm a nastavenm. Veker
nastaven i HTML strnky jsou uloeny na micro SD kart a mete tedy
celkov design strnek pizpsobit vaim
poadavkm. Tvary tlatek, jejich rozmstn, vzhled strnek,
vae logo ...
Souhrn funkc a vlastnost:
men teploty
digitlnm idlem Dallas (-50 0 ( a + 125()

monost nastavit vstupn rel do reimu termostatu
odesl email pi pekroen nastavench teplotnch mez
vzdlen ovldn vstupnh rel
digitln vstup smonost odesln emailu pi zmn jeho stavu
snadn pstup z libovolnho internetovho prohlee
pouiteln na vech bnch PC, MAC, PDA, tabletech a mobilech
pohodln ovldn na dotykovch obrazovkch
podpora komunikace svce uivateli najednou
webov rozhran v HTML uloeno na micro SD kart
monost pizpsoben vzhledu
ochrana heslem
NAPJECI
ADAPT!R
Komuniktor podporuje dotykov tlatka,

take jednodue a intuitivn mete ovldat
vstupn rel komuniktoru prostednictvm telefon a tablet s dotykovmi displeji.
230V/5V
Komuniktor obsahuje jeden relov vstup (vyveden spnac kontakt 30 V/2 Al, jeden digitln
vstup galvanicky oddlen optolenem ajeden
vstup uren pro pipojen teplotnho idla DaIlas, kter je soust dodvky. Dlka kabelu k
j ednotlivm vstupm/vstupm me bt a
nkolik destek metr . Napjen zajiuje extern
napjec zdroj 230 V/S V - takt soust balen.
U digitlnho vstupu i teplotnho idla
je mon nastavit generovn emailu v
ppad udlosti. U digitlnho vstupu
je to zmna stavu, u teplotnho idla monost nastaven horn a doln meze, pi jejich pekroen je odesln email. Opt se
snadno editovatelnm textem uloenm
na micro SD kart.
TOPENI
SplNNI osvtTlfNI OVlDNI
~
DII-----~
'--_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _---<~v
Pomoc novho ethernetovho komuniktoru ETH-BOXl mete velmi jednodue ovldat

a sledovat libovoln zazen prostednictvm vaeho
prohlee, mobilu nebo tabletu.
Technick daje:
FI.4JZARETH80X/
napjec napt: 5VD(

max. odbr proudu: 200 mA
pracovn teplota: -20 O( a +50 O(
rozsah men: -50 O( a + 125 O(
kontakt rel: 30 V/2 A
rozhran: 10/1 00 ethernet (konektor RJ45)
pamov karta: micro SD
rozmry: 48x49x23 mm
velmi pijateln cena
tl l/aIIII
/fflQf/l1
Ylrr.P~~
III
FLAJZAR, s.r.o., Lidovice 757, Vnorovy, PS 69667

on-line obchod: WWW.FLAlZAR.CZ
tel.: +420578628596 I mob.: +420 776 586 866 I fax.: +420578324088 I e-mail: flajzar@flajzar.cz
IIIIt IJ 8
VRB ADODV
~
~
Electronic Components
www.tme.eu
Ostrava, Czech Republic, +420596633 105, tme@tme.cz
Zilina, Slovakia, +421 415643420, tme@tme.sk
-20
panelov zsuvka pro 230 V
chrnn
tavnou pojistkou
oddluje sov napt
od pfipojenho zafzen
Oddlovac
transformtor
OT230.021
pro zafzeni s
OT230.012
odbrem
max. 2.1 A
pro zafzeni s
odbrem
max. 1.2 A
2914 K
2379K
1745 K
* vechny ceny jsou uvedeny bez DPH
Tak nabzme:
Fliov ttky a klvesnice za

bezkonkurenn
ceny!
- __
~-
_.
e'
-'"""
~ ---f
Kontakt na oddlen ttk a klvesnic:

Veronika Majtsov, tel: +420777311 202,
e-mail: v.majtasova@diametral.cz
www.spektrumreklamy.cz
t( DIAMETRA
www.diametral.cz
Diametral spol. s r.o., Hrdoovick 178, 19300 Praha 9 - Horn Poernice

tel.! fax 281 925 939 - 940, email: info@diametral.cz.
www.bucek . nome
r e l.J c e::
KUPREXTIT
Jednostrann A4 100,Jednostrann A5 50 ,-
rO n"1 r
Tel/Fax: 545 215 433

Vranovsk 14, 61400 BRNO
tlouka :
0.8; 1.0; 1 .5; 2.0 mm
Oboustrann A4 120,Oboustrann A5 60,ttouka :
1.0: 1.5mm
po pedchozl domluv je mono

usttihnout libovoln jin lormt
LEPTAC ROZTOK
AX 5 0WR:
O,HI
0,150
0,220
0,330
O, 47Q
0 ,69 n
l,on
100Q I ,OkO 10 kQ
1500 1,5kO
2200 2,2kO
3300. 4, 7kO
4700
6,BQ OBO 6800
1,50
2,20
3,30
4,70.
150
220
330
470
AX25W
65,-
DJH:
0,150
0,220
0,33Q
0,470.
1,on 100 1000 I,OkO

1,50
2,2Q
3,30
4,70
6 ,80.
10kO
150 1500 1,5kO

220 220n 2.2kO 22ko
330 3300 4 ,7k0.
470 4700 5,61<0
OBO 6800 8,2kn
AX50W
78T12 stabiliztor 12V 3A T0220 45,08253 pam DI P24 90 ,MC44608P40 pro sp.zdroje DIPB
PT2389 DIP24 zk 180,SLB0587 DI P8 180,SSM2165-1P DIP8 310,-
95,-
Termln dodni cca 7dnl od objednni. Pesn rozmry rezistoru

najdete na naich internetovch strnkch . Jsme schopni dodat tyto
rezistory I na vySSI vkon l00W, 20rNV a 300W Inlo o rozmrech ,
cench a dodaclm terminu na poptvku .
6V
12V
24V
48V
60V
75,90,90,120,120,-
6V
2x pepnac
Nabzme
kontakt typ
mnostevn slevy
2621 .4
- na poptvku!
12V
24V
48V
125,125,195,165,-
2x pepnac
kontakt typ
2621.5
HSK3 - dlka 20cm HSK4 - dlka BOcm
HSK1 - dlka 20cm
Prodluovacf kabel s
20cm
konektorem vidlice + vypfna
80cm
50,60,-
HSK5 - dlka 20cm HSK6 - dlka BOcm

Prodluovacf kabel s
konektorem zsuvka +
vypfna
20cm
50,-
80cm
60,-
Prodluovacf
kabel s
konektory
vidlice zsuvka
1,5m
50,-
SYS1148.JOI2 T2
ZdrOj ' kabel
480,-
Zdroj ' kabel
510 ,-
12V2,5A30W
5'1'51148-30 18 -1'2
'SV8A40W
taV 1.7A30W
5'1'51097-3609
Adaptr do
1800,-
TU 60 AKC 220V/24V 50Hz
1800,-
TU 60 BKC 220V/220V 50Hz
1500,-
z<:lsuvk y
SYS130a.:2412-W2E
12V2A24W
SYS1308..2415.W2E
TU 60 AKP 220V/220V 50Hz
1800,-
15V 1.6A24W
SYS I308..2418.W2E
laVl ,3A24W
SVS 1308..242 4.W2E
24V1A24W
300,-
Adaptr do
zsuvky
300,-
Adapterdo
zs uvky
300,
Adaptr do
zsuvky
Adaplrdo
zSlNky
zdroj
5'1'51097..601 2
5'1'51183..6512
12V5,41A6'5W
Zdroj + kabel
&40 ,-
5'1'51183-6615
15V4,33A65W
9V4A36W
TU 60 AKC 220V/220V 50Hz
5'1'51183-4006
Zdroj kabe l
660 ,_
STXX-8412
l1V5A60W
12V1A84W
5'1'51091 -6024
STXX.12012
24Vl ,7A65W
Zdroj kabel
660,_
12V I(IA120W
320,-
320 ,-
jsou
nejbtnj ~ fm
napjeclm konektorem 2,1/5,5mm .

Potrebujete sehnat zdroj,kter tu
nenl uveden? Napf. Na jin naptl
nebo proud? Kontaktujte ns.
Nabldneme vm takov zdroj,kter
vm bude svmi parametry pfesn
vyhovovat. K notebookm ,
monitorm , tiskrnm i k jinm
zaNzenml
Zde uveden sortiment nen kompletn. Celou nabdku naleznete na

Inlemelovch strnkach YNIW.bucek.name Vechy uveden ceny
vetn DPH
IV
.SOm
40
30
20
10
Ppojn
mista elektro
fil l x32A 3P, lx16A 1P

1lI 2x63 A 3P, 3x32A 3P, lx16A IP
B 1x16A 3P, 6x16A IP
1i] 1x32 A 3P
Plochy
I] 1x32A3P
trva, rovina, mrn svah
lil 1x32A 3P, 1x16A 1P
beton, zmkov dlaba
1!J 6x16A 1P
Cl
D
kryt podium
CJ 4x16A 1P
laviky
v mrnm svahu
LPE ne na inzert nakoupte a prodte na burze. Je na n

vt vbr, as na porovnn a rozmylenou, nekupujete zajce
v potovnm pytli a netla vs pomYlen na zbytenou cestu.
RYCHLEJI si projdete nabdku
shromdnou
na jednom mst
a v jedn chvli, pokud prodvte, za jedin den se setkte s to lika

potencilnm i kupci, e by vm to jinak zabra lo mnoho dn.
'~lnk
"""
VHODNJI nakoupte v kadm ppad v na slevov akci,
kterou odstartujeme prv na burze. Z irok nabdky si urit
/'
.,0"
STAR BOLESLAV
vybere kad. Vstup na burzu je jako loni zdarma a elektrick
proud pro vechny!
..
.:r'
I GPS 50"11 '18.847"N , 14"41'11.4 56" E I
.....
I '
Osadn 26 170 00 Praha 7

T: 220 806 054 E: info@prodance.cz
Vzkumn 2 710 00 Ostrava

T: 596 613 259 E: ostrava@prodance.cz
nm. Mru 4/2 664 42 Brno-Modice

T: 541 240 240 E: brno@prodance.cz
Gercenova 6 851 01 Bratislava

T: 02 635 30 500 E: blava@prodance.cz
. ...
- vhodn i do venkovnho prostedl , nov odolnjl plastov kryt zaruuje zvenou ochrana proti povtrnostnlm vlivm
- jednotliv vstupy maj samostatnou regulaci vstupn rovn
- napjen zesilovae +12\1 je realizovno dlkov po koaxilnm kabelu pes vstup pomoci zdroje AL -105, AL205
- zesilova vyrbn SMT technologi je umstn v Zamac odlitku
- plastov kryt zesilovae Je pizPsoben jak k monti na stor (pomoc pflloenho tmenu) tak i na stnu
- u UHF vstup lze zapnout napjen pedzesilova +12V/50 mA
- vylepen elektrick a mechanick propojen mezi plonm spojem a Zamac odlitkem, kter vede k vt stabilit zesilovae
ant:E!!:.~.11I
Rovnice 998/6, 691 41 Beclav, tel/fax. 519 374090

e-mail: obchod@antech.cz, www.antech.cz
Nepehledn
e-shop
s mnostvm
blikajcch slev?
NE!
VI
1 1729-043 1DT-9989
True RMS osciloskop (5 MHz) kombinovan s multimetrem. Pstroj m barevn 3,5" TFT LCD displej (32ox24o). M: Idc, lac, Vde, Vac, R, C, F a teplotu. Rozhran Bluetooth, intern pam pro
180 h zznamu.
2 1722-4361 DT-9935
Run RLC metr s velkm dvojitm displejem. M: induknost do 2000 H, kapacitu do 20 mF
a elektrick odpor do 2000 MOhm. Automatick volba rozsah a men veliiny.
3 1729-0361 DT-155
Jednoduch univerzln tester polovodiovch soustek. Automatick identifikace soust
kya pinu. Identifikuje speciln zapojen - ochrann diody, apod. M vtinu bnch polovodiovch so u stek.
41722-3371 UT804
Univerzln stoln multimetr se irokou klou funkc. Tento pstroj umouje mit:
lac, Idc, Uac, Ude, odpor, kapacitu, teplotu, frekvenci, diody, vodivost, AC True RMS
nebo AC + DC, napt a proud. Monost propojen s PC pomoc USB.
6 1722-1931 UnOB
Univerzln multimetr s velkm podsvcenm displejem a monost propojen s PC. M
AC a DC napt a proud, odpor, kapacitn reaktanci, induktanci, teplotu, odpor, frekvenci,
diody, tranzistory. Dalmi fukcemi jsou test kontinuity a men rovn DL logiky.
51722-3381 UT601
Pesn pstroj pro men elektrickho odporu a kapacity. M elektrick odpor
do 2000 MOhm, kapacitu do 20 mF. Doplkov funkce: men diod a vodivosti .
71722-1901 UnOA
Univerz ln multimetr s velkm podsvcenm displejem M AC a DC napt
a proud, odpor, kapacitn reaktanci, induktanci, teplotu, odpor, frekvenci, diody,
tranzistory.
8 1729-099 1CF-08
Jednoduch automobilov amprmetr s pehlednm displejem a bargrafem. Tento p
stroj slou pro men proudu jednotlivch okruh v automobilu. M do 8oA.
91722-3741 DT-ll8
Odoln 4mstn multimetr se zabudovanm bezkontaktnm detektorem napt.
Ideln pro pouit v nronch podmnkch. M Vde do 600 V, Idc do 200 mA,
Vac do 600 V, lac do 200 mA. R do 20 MOhm. Testuje diody a kontinuitu.
11 1722-2931 UT107
Univerzln digitln multimetr s funkc men otek. Krom men pedstihu a otek jej lze pout i pro men AC a DC napt. DC proudu, odporu, teploty, bateri,
stdy, frekvence, diod a vodivosti.
10 1722-361 1UT33A
Miniaturn multimetr pro pouit vude, kde nen dostatek msta, nebo jako kompaktn pstroj na pracovn stul. M vechny zkladn elektrick veliiny jako Vde,
Vac, Idc, elektrick odpor a vodivost.
12 1722-3471 MT-1860
Profesionln digitln multimetr s podsvcenm displejem. Tento mic pstroj
je mono pout k men lac, Idc, Uac, Idc, odporu, kapacity, frekvence, diod a vodivosti. Automatick nebo run volba rozsahu.
Vechny ceny jsou uvedeny v K
vetn
DPH . Zmna cen a jinch
daj
vyhrazena.
131722-401 1MT-3102
Digitln kl e ov multimetr. Jednoduch a peh ledn m ic pstroj pro m
en stdavho proudu bez nutnosti peruen obvodu. M: lac, Uac, Ude,
odpor, vodivost. Maximln rozeve n e l ist: 30 mm.
14 1722-4001 MT-1630
Univerz ln z koue ka/mu ltim etr. Jednoduch nstroj pro zkladn m
en elektrickch veliin. M Idc, lac, Ude, Uac, elektrick odpor, vodivost. Dal funkce : test diod.
151722-301 1OT-3348
Digitln kleov AC/DC True RM S Wattmetr. Funkce men diod a test
vodivosti. M AC/DC, v~kon do 240 kW, proud do 1000 A, napt do
600 V. odpor do 40 MOhm, frekvenci do 100 kHz.
16 1722-2741 AC-9
Bezkontaktn z kou eka a hledaka stdavh o napt 100 V a 600 V
s praktickou svtilnou - vyhled kabely i pod omtkou, bezpe no stn kategorie CAT 111/ 1000V
17 1729-0971 0T-171
Datalogger pro men vlhkosti a teploty s USB vstupem. Peh l edn zobrazen dat na PC. M
teplotu od -40 Cdo 70 C, vzdunou vlhkost od 0% do 100 %. Pam pro 32000 daj .
18 1729-0251 0T-1711
Datalogger pro kontaktn men teploty s USB vstupem. Pehledn zobrazen dat na Pc.
M teplotu od -200 DCdo 1 370 DC Pam pro 32000 daj.
l'ti.M
191722-246 1OT-8819
Pesn infraerven tep l o m r pro m e n teploty povrc h . M od -50 Cdo
750 C(rozlien 0,1DCdo 200 C, 1DCnad 200 C). Zorn pole 12:1. Pouit
bezpenostn a porn kontrola, tvarovn plast, atd.
201759-0181 0T-128M
Pstroj je uren pro m e n vlhkosti na stavebnch materilech veho
druhu, v konstruknch prvcch pod lah, stn, pep e k, apod. Funkce
max/min, data hold. Rozsa h m e n : 0,0 % a 100,0% (rozlien: 0,1 %)
21 1729-0981 OT-613
Dvojit digitln tepl o m r s kontaktnm menm teploty Podsvcen displej. M pomoc teplotnch sond typu "K" od -50 DC do 1300DCs pe s
nost t - 0,5 DC. Fu nkce max/min, prmrn hodnota, data hold.
22 1729-103 1OT-85A
Tento pstroj je navren pro ely me n hladin zvuku k za jitn bezpen c h zdravotnch podmnek v pracovnch prostedch. M od 40 dB
do 130 dB ve frekven nm psmu A. Funkce max/m in. Data hold.
Vechny ceny JSOU uvedeny v K vetn DPH Zmna cen a jinch daj vyhrazena
.@iliil
ELEClRONIC
www.gme.cz
Praha: Thmova 15, 18600 Praha 8, e-mail : prahamaloobchod@gme.cz

Brno: Ko l i t 67a, 602 00 Brno, e-mai l: brno .maloobchod@gme.cz
Ostrava: Dlouh 1485/8,702 00 Ostrava, e-mai l: ostrava.maloobchod@gme.cz
Hradec Krlov: DC Atrium, Dukelsk tda 1713/7, 500 02 Hradec Krlov,
e-mail : hradec.maloobchod@gme.cz
Plze : Kora ndova 4, 301 00 Pl ze, e-mai l: plzen.maloobchod@gme.cz

Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava,
e-mail: bratislava@gme.sk
Infolinka: 226 535111
AEC ELEKTROTECHNIKA
s r.o.
Memberofthe Kathrein Group

AEC ELEKTROTECHNIKA, spol. s r.o.
Na Rovinch 6/390, 14200 Praha 4
Tel.:
+420241710018,-48
Fax:
+420 241 71 O003
E-mail: info@aec-eltech.cz
JI,
KATHREln
Antennen . Electronic
Automatick nastaven antny

na poadovan satelit.
.. HD pijma s HDMI vstupem a

extemm IR idlem pro skrytou
mont v interiru.
lil
Napjen 12 Vl
Tak v proveden pro 2 TV s

rychlejm nastavenm pomoc
GPS(model CAP91 O).
'. '
HD$ 910" $?ldlt ~fi: tj llOlielollm

Je
lil
urena
pjem
~
Jo
pro pestavbu starch systm CAP pro

satelitnho digitlnho TV i HDTV vysln.
Obsahuje HDTV satelitn

a pozicionr HDS900.
pij ma
UFS940sw
EM COMPONENTSspol.
HDS900 umon
~ ~
spoluprci novho
.
pijmae se starmi
a. ,-"~ . ..
servojednotkami.
~
Jo
)t.
ll<
-----
ProtectiCapTM
Internetov obchod naleznete na:

http://obchod,aec-eltech.eu/
lo
s r.D_
KERAMICK KONDENZTORY SMD

se zvenou odolnost
proti povrchovmu \lboji
Pi aplikaci keramickch kondenztor malch
velikost na vysok napt vznik nebezpe vboje
na povrchu mezi elektrodami.
SYFER nyn vyvinul kondenztory ProtectiCap
opaten speciln vrstvou na povrchu keramiky,
kter nedouc vboj do znan mry eliminuje.
Tato nov technologie umouje pouvn
kondenztor na vy napt ne dosud.
Vybran antny:
ABH 01 - FM antna. zisk 7-8 dB
ABA 20 - FM kov dipl
AUY 69 - UHF kanl 21 - 69, zisk 8 - 14 dB
AOT 65 - UHF kanl 21 - 65 . zisk 12 - 18 dB
Kondenztory ProtectiCap jsou dostupn

ve velikostech 1206 a 2220.
--
www.AEC-ELTECH.CZ
MIchelsk 12a, 140 00 Praha 4
tel. : 241 483138
fax: 241 481 161
p&V ELEKTRONIC
spol . s r . o .
Oficiln distributor znaek AU neo , Kenwood, Yaesu , AOR, Wouxun ,

Puxlng, Diamond a Uniden. 20 let na eskm trhu . Veker sortiment
ihned k d ispozici , rychl vyzeni objednvek (osobn pevzet, PPl,
potou) i do zahranif. Dobe vybaven servisn stedisko , Nejiri
sortiment amatrskch, profesionlnfch, ca, PMR radiostanic a
Nad Rybnkem 589

19012 Praha 9 - Doln Poern i ce
plsluhnstvi.
YAESU FT-450D
VINUT DlY PRO ELEKTRONIKU

Samonosn atvarov cvky
Antenn spkan cvky
Zkaznick vinut dly
Mc cvky asenzory
Transformtory atlumivky do spnanch zdroj
SMD tlumivky apevodnky
Toroidn sov transformtory atlumivky
Rychl zsilkov sluba

po R i SR
Krtkovlnn ... 50 MHZ transce iver s vel mi dobrm

vybavenlm , kvalitn/Ol pij/maem . Vkon 100W. druhy
provozu LSB, SSB. CW, AM. FM . FMN . OSP systm na 2.
MF kmit otu s obshlmi a peh lednmi funkcemi. tyfp6lov
ROOFING filtr na 1. MF kmitotu 67,899MHz, velk LCD
disptej, krok l adni od 10Hz. hfasov pam. Sou st je
vestavn antnn! tuner. Konektor pro FS KRTTY.
Impedance: 50 ohm. Zabudovan CW klova . Rozmry
223x84x217mm, hmotnost 3,6 Kg .
Stle probh vprodej pehledovch pijma,

viz . www.elix.cz
AlincoDJ-X11
Runl pfehledov pfijfma 50kHz 1300MHz. Dva nezvisl pfiJfmae. Vechny druhy
provozu ~ AM/FMNVFM/SSB/CW. Dru h pijma 118-171MHz a 336-470MHz AM I
NFM 1200 pamtI. vstup pro 110 signl nebo vstup NF signlu z diskrimintoru .
vstup MF signlu 10,7 Mhz. Hlasov prvodce . Ladlcf kroky 50Hz - 1MHz.
Nastaviteln vf zisk (RF GAIN). 3 rychlosti scanovnf (VFO: 25ch/s, 33chls, 100ch/s,
MemOlY: 4 .5ch/s, S.3eh/s. 2Och/s). DekdovnI CTCSS a DCS. Akumultor U-ION
1800mAh. Stojnkov nab/je . Software pro programovnI a ovldni zdarma. Velk
LCD displej. Spektrln ana1yzr. Serambler. Robustnf mechanick koncepce
vychzejlcl z radiostanice OJ-G7. Rozmry 61 x 106x38 mm . Hmotnost 235g (vetn
akumultoru).
MECHANIKA NEJEN PRO ELEKTRONIKU

Nstroje appravky pro elektrovrobu
Elektroerozivn drtov ezn ahlouben
Konvenn brouen na plocho, na kulato atvarov
CNC soustruen do prmru 41 mm
Kenwood TK-2000/3000E
Tenk a lehk ~ Kenwood TK-2000 je velmi snadn na manipulaci a obsluhu.
Pesto, toto ikovn kompaktn rdio je velmi spolehliv, sp lujc psn M!L-STO
810 C / O I ElF a G specifikace. Se svym vyvel1m vkonem , dv dOkonaly
smysl podniknl - zejmna pro f(zenl zsob a provoz slueb.
Obecn vlastnosti: ultra tenk (x V x H: 54x 113 x 24 .9 mm). lehk (203 gram s
U-Ion baterif), baterie KNB63L, 1130 mAh. 7.4V v balenI. 16 kan l s funker
skenovnf. vkon 4/5W, programovateln fun knlllaftko s Hold. balen f ve-vJednom. (antna. LHol' baterie. nabljeka a spona na opasek) , spluje normu IP54
proti naruenI prachem a vodou. MIL-STO 810 C, O. E. Fa G ekologick normy, aT
I OaT signalizace, CTCSS a DCS , OTMF Enc. (PTT ID. Autodial). prlorltn!
skenovnI, Windows programovni a ladni, WideJNarrow ffka kanlu . funkce
VOX, sporn tflbarevny LED indiktor. indiktor nfzKhostavu baterie.
Provozovna 33544 Kasejovice 389
telefon: 00420371595412, fax: 00420371595280

e-mail: pvelektronic@pvelektronic.com
http://www.pvelektronic.com
Maloobchod"11 velkoobchodOl prodej: EllX. Klapkova 48, 182 00 Pra ha 8 - Kobylisy,

tel..: 284 690 447, 284 680 695, 284 680 656, fax: 284 690 447; stanice Metra Kobylisy.
www.hnwoodradlo.cl
Email: eUIC@elbc.cl
Prod. doba Po al tf 9 - 17,30; P 9 -17 h.
Pevodnky
ETHERNET - RS232/422/485
Rzn
proveden, snadn pouit, nzk cena tpevodnk,

webov server, FTP server, ...J, zakzkov software
papouch
Teplomry
Mic
, S vstupy RS232j485, USB, Ethernet

tiP teplomr). Men pmo ve .C.
PAPOUCH
Pevodnky
s.r.o.
USB - RS232/485/422
"Chyb Vm sriov port? ..

Bn i prmyslov proveden, galvanick
oddlen, penos vech signl, virtuln driver
moduly DRAK
AD pevodnk 0-1 O V. 4-20 mA, vstup Ethernet,

USB, RS232 j 4B5. Nov rychl proveden.
Pevodnky
a opakovae linek
RS232 i RS485/422
Galvanick oddlen, pepov ochrana,

rzn proveden, vysok spolehlivost
Optick
oddlen
a prodlouen RS232
I/O moduly pro RS232/485/422,

USB, Ethernet
Elektronick aplikace dle Vaich poadavk - www.papouch.com

Stranick 1a, Praha 10, tel. 267314267-9,602379954
XI
Prodej elektronickch
micch pstroj.
OPTOELEKTRONICK
iDLA A ZVORY
INFRAZVORY
12m
REFLEX. ZVORY Sm
DIFUZN iDLA
1,2m
INDUKN iDLA 6mm

PROGRAMOVATELN iDLA A z VORY
Pouit: kontrola osob , pedmt,

rozmru, ochrana objekt
REHABILITAN A MASN PSTRJ

-
(ELFA
-S~,~ )
eice 22
38801 BLATN
e-mail: srb@elfa.cz
http://WWN.elfa.cz
tel. fax 383 423 652
KONEKTORY - BRNO, s.r.o.

Musilova 1, 614 00 BRNO
tel. + fax: 541 212577
www: konektor.cz
e-mail: brno@konektor.cz
www.aradio.cz
Plon spoje rychle,
levn, kvalitn
Zhotovme jedno i dvojstrann pl. spoje dle asopis

AR, KlE i dle vlastnch pedloh. Bn dodac lhty
den a 10 dn. Po domluv i ex ress do 24 hodin.
* plon spoje dle asopis AR,PE,KE,Radio PLUS (KTE)
* plon spoje zakzkov -Jednostrann,

Oboustrann prokoven/neprokoven
(mky,
cnovan, vrtan, s nepjivou maskou, s potiskem)

* zhotoven filmovch pedloh
* digitalizace plonch spoj
* digitalizace dat pro strojn vrtn
* vroba plonch spoj z hotovch DPS, ke kterm nejsou
vrobn podklady
Bli informace o vyrob naleznete na www.bucek.name
XII
~ ELEKTRONIKA ZDENK KRM

DESKY PLOSNCH SPOJ
CUPREX-1S 75 jednostr. , UMATEX22,75xl00
CUPREX-1S 100 jednostr., UMATEX22, 100x150
CUPREX-1S150 jednostr., UMATEX22 , l50x200
CUPREX-1 S 200 jednostr., UMATEX22, 200x300
CUPREX-1S 300 jednostr., UMATEX22, 30Ox400
CUPREX-2S 75 oboustr., UMATEX22, 75x1 00
CUPREX-2S 100 oboustr., UMATEX22,100x150
CUPREX-2S 150 oboustr., UMATEX22, 150x200
CUPREX-2S 200 oboustr. , UMATEX22, 200x300
CUPREX-2S 300 oboustr., UMATEX22, 300x400
FHPCU50 1S, DPS s fotolakem, FR2, 50xl00mm
FHPCU75 1S, DPSsfotolakem , FR2' 75x100mm
FHPCU150 1S, DPS s fotolakem , FR2, 150x1 00
FHPCU200 1S, DPS s fotolakem, FR2, 200x150
PFR4-1S751S,DPSsfotolakem, FR4,75x100
PFR41S100 1S, DPSsfotolakem, FR4,100x160
PFR41S150 1S, DPS s fotolakem, FR4, 150x200
PFR41S210 1S, DPS s fotolakem, FR4, 21 Ox300
UD-S/D1
UD-4464
16 K
29 K
58K
99 K
199 K
23 K
41 K
79 K
129 K
229 K
17 K
25 K
44 K
79 K
39 K
69K
144 K
296 K
JEDNOSTRANNZKUSEBNiDPS
MOTOROV
RE315-FR2 vrtan, psy, 100x160mm, FR2 119 K

RE315-FR4 vrtan, psy, 100x160mm, FR4 175 K
RE317-FR2 vrtan, body, 100x160mm, FR2 119 K
RE317-FR4 vrtan, body, 100x160mm, FR4 195 K
UD3U1160 vrtan, eurokarta, 100x160, FR4 166 K
UD-S/D1 vrtan, SMD/DIL, 60x100mm, FR4 136 K
UDV4591 vrtan,body, 45x91mm, FR2
19K
UDV-DIP-1 vrtan, 2x DlL, 45x91 mm, FR2
16 K
UM-1 vrtan, DlL, 76x89mm, FR4
77 K
UM-2 body, 29x14Bmm, FR4
42 K
UM-6 psy, DlL, 66x175mm, FR4
92 K
UM-8 psky, 49x75mm , FR4
39 K
UM-9 psky, DlL, 67x125mm, FR4
85 K
UM-10 DlL, 95x125mm, FR4
92 K
UM-17 vrtan, DlL, 61x175mm, FR4
109 K
UM-20 psy, DlL, 34x178mm, FR4
59 K
UM-26 vrtan, body, psy, 100x160, FR4
154 K
UD-52100 QFP52-100/0.65mm, 49x52, FR4 64 K
UD-1668 PLCC16-68/1 .27mm, 41x44, FR4
39 K
UD-4464 QFP44-PLCC64/1 mm, 41 x43, FR4 44 K
UD-481DD QFP48-l00/0.5mm, 48x48, FR4
64 K
UD-16156 PLCC16-l56/l .27mm, 69x7l , FR4
99 K
UD-3264 QFP32-64/0.Bmm, 40x40mm, FR4
49 K
H25SR050 vrtan, psy, 50x1 OOmm, FR2
22 K
H25SR160 vrtan, psy, 160x1 OOmm, FR2
55 K
H25PS050 vrtan, body/psy, 50x1 OOmm, FR2 25 K
H25PR050 vrtan, body, 50x100mm, FR2
26 K
CP 1M/450VAC
35 K
CP 3M/450VAC
36 K
CP 4.5M/450VAC 39 K
CP 6M/450VAC
49 K
CP 8M/450VAC
55 K
CP 10M/450VAC 59 K
CP 12M/450VAC 62 K
CP 16M/450VAC 65 K
CP 20M/450VAC
79 K
CP 25M/450VAC 99 K
CP 30M/450VAC 109 K
CP 40M/450VAC 129 K
CP 50M/450VAC 149 K
CP 60M/450VAC 179 K
CR 80M/250VAC 189 K
CR 100M/250VAC 199 K
CR 120M/250VAC 239 K
CR 140M/250VAC 269 K
CR 200M/250VAC 299 K
plnou nabdku zbo, aktuln ceny s mnostevnmi slevami,

nn"i,n"'"
naleznete v e-obchodu .
mimodn
CP...
Uveden ceny jsou MC veln DPH
www.ezk.cZle-sho
Pijmeme do pracovniho pomru obchodniho manaera

dosti se ivotopisem zaslejte na: bsacoustlc@bsacoustic.com
ELTIP s.r.o.,
inzerce@aradio.cz
pe@aradio.ce
odbyt@aradio.cz
www.aradio.cz
XIII
elektrosoustky
OBJEDNAVKA PRO CESKOU REPUBLIKU

Zajistte
si pedplatn u na firmy AMARO a zskte a dv sla PE-AR zdarma!!!

Spolu s pedplatnm navc zskvte vraznou slevu na nkup CD ROM a DVD
Pedplatn 12 sel
Titul
Praktick elektronika Amatrsk Radio
Pedplatn 6sel
756,--
Objednvku od .:
Mnostv
378,--
Tituly prosm zaslat na adresu:

Pjmen ....................................................................................... Jmno ...................................... .
Adresa .............................................................................................................................................
Organizace dopln nzev firmy, IO, Di, Tel.lfax/e-mail .......................................................... ..
Objednvku zalete na adresu: Amaro spol. sr. o., Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2, tel.lfax: 257 317 313; email: odb~@aradio.cz
~
Mnostv
Mnostv
Tituly prosm zaslat na adresu:

Pjmen ....................................................................................... Jmno ...... ...... .......................... .
Adresa .............................................................................................................................................
Organizace dopln nzev firmy, IO, Di, Tel.lfax/e-mail .......................................................... ..
Objednvku zalete na adresu: Amaro spol. sr. o., Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2, tel.lfax: 257 317 313; email: odbyt@aradio.cz
uuuu
~u
~
"" u
'"
tu>
IU
tU
, .... u
.,.,
"
Co'
'Ul
'1)"
..
u." u .
C/J
Col
* .. ~
"
C"
Ul
'"
..~
,,$o U
Col'
<\..JI
\ol
GM ELECTRONIC
ZIPPY Technology -
mikrospnae
ZIPPY Technology je renomovan taiwansk spolenost zaloen
v roce 1983. V roce 2000
spole
nost vstoupila na taiwanskou burzu

(TWSE-Taiwan Stock Exchange), kde
je voln obchodovateln. Pvodn se
spolenost Zl PPY zamila na vvoj
a vrobu mikrospna . Pozdji se pi
dala vroba napjecch zdroj , po
taovch perifri a keramickch soustek. GM electronic spolupracuje se
spolenost ZIPPY Technology u od
roku 2003.
vech
pedstavuje
druh
Systm znaen
ZIPPY u svch produkt pouv
informativn typ znaen , kde kad
blok reprezentuje hodnotu nkterho
dleitho parametru definujcho
konkrtn model spnae .
Pklad
syntaxe znaen spna :
SM-05S-03PO-Z
SM - prefix ady -
momentln je
v nabdce ZIPPY vce jak 50 zklad-
od GM electronic
Krom
standardnch
mikroexistuj tak verze vodotsn (Water Proof Switches) DW,
DW(IP67), MP, SW, SW(IP67), VW1 ,
VW(IP67) .
T l atkov spnae jsou z ad
(Push Switches) AT2, AT3 , P1 , P2 ,
P3, P5, P8, PP3, PP6. Rzn barevn dly umouj sloit mnoho barevnch variac. Tlatkov spnae
se hod jako ovldac prvky do paspna
nel.
ad
nch
(napt) - jmenovit hodnoty dle evropskch i glo-
05 - jmenovit proud
blnch norem (ENEC, UL, ... )

sla stisku - maximln operan
pro sepnut kontaktu
Ssla
potebn
pky - nap . : bez pky,

se zaoblenou pkou, .. .
03 - typ
U od svch potk pat ZIPPY
Technology mezi nejvt a nejkvalitnj vrobce s vyrovnanou a p
vtivou cenovou politikou . Zkladem
spchu je kvalita produkt , na kterch od zklad pracuje vvojov
(R&D) centrum . Vsledkem prce
vlastnch vvojovch tm je vce
ne 150 mezinrodnch patent pro
oblast mikrospna. Samozejmost
je vlastnictv certifiktu ISO 9001
a plnn ekologick certifikace RoHS
u vech jejch produkt.
Sortiment spna ZIPPY pokrv irokou oblast monho pouit. Momentln v sortimentu GM
electronic naleznete 51 zkladnch ad. U kad je mon si vybrat z nkolika variant, m nm
vzniknou tisce monch kombinac .
Dokonce, i kdy mezi tmito standardnmi
kombinacemi
nenaleznete potebn typ spnae, je mon
upravit stvajc model dle vaich poteb . Monosti prav jsou obrovsk.
U produkt lze zmnit dlku i typ
pky, vvod nebo nakrimpovat konektory. A to je jen krtk vet monost pizpsoben ZIPPY spna
Vaim poadavkm.
pkou,
Poka,
typ vvod - do DPS, pjec

faston 3,2 mm, .. .
O- typ kontaktu - ON-OFF-ON , ON-OFF, OFF-ON

Z -
RoHS - vechny spnae ZIPPY

normu RoHS v plnm rozsahu
spluj
Rozdlen spna
ZIPPY
jsou nejetnj skupinou spna ZIPPY. Standardn
sem pat nejbnj ady (Micro
Switches) DA, DF, DF3, DM, DS, DS1 ,
SM, SM1, SMV, V3 , VA1, VK , VM,
VMN. Dle pak ada (Tact Switches)
T6 a ada (Side Mini Switches) BS.
Vtina tl model mikrospna je
opatena montnmi otvory pro umstn na vodic lity.
Mikrospnae
Demonstrace
SM s
rznch typ pek (ada
pkou
VMN se
zaoblenou
xv
pkou
SMl
VM s pkou
s rolnou
SM s pkou
s obloukem
Kolbkov spnae jsou zastoupeny adami (Rocker Switches) FT,

RE , RF. Obdlnkov (RE) nebo kruhov (RF) hmatnk s nkolika typy
potisku pro oznaen sepnut polohy. Spna ady FT mete nalzt
v lednice nebo prace .
Posuvn spnae jsou zastoupeny nkolika adami (Slide Switches)

85, 851, 04. Posuvn spnae naleznou uplatnn v zazench PDA, MP3
pehrvach a potaovch mych.
04
RF
Inkrementln spnae jsou
z ad (Rotary Switches) AN , ANO,
ANQ a tak ad (Encoder Switches)
RP, RT, WAF. ady AN , ANO a ANQ
naleznou uplatnn v multimedilnch
zazench i v kapesnch pehrva
ch. Spna ady WAF nalezne uplatnn jako koleko potaov myi .
Mezi ostatn typy spna pat ady

(Hook Switches) HK01, HM2, ada
(Low Torque switches) CNR a tak
ady (Detect Switches) 88, 01. Spna HK01 mete nalzt v telefonnch pstrojch pro peruen telefonnho hovoru poloenm sluchtka .
ZIPPY mikrospnae jsou bn

pouvan v automobilovm pr
myslu , spotebn elektron ice, po
taov a komunikan technice , domcch spotebich, laboratorn,
zdravotnick a prmyslov technice .
V souasnosti pat mezi hlavn
odbratele produkt spolenosti ZIppy Technology dodavatel a vrobci psobc v automobilovm
prmys l u. ZIPPY m i krospnae naleznete tak ve vozech pednch sv
tovch automobilovch firem koda,
Volkswagen , Audi a BMW.
GM electronic je oficiln distributor ZIPPY pro eskou republiku a Slovensko. V naem sortimentu naleznete
vce ne 250 rznch ZIPPY spna .
Nejbnj z nich je mon u ns objednat u od kusovho mnostv nebo
koupit v naich prodejnch.
spoleVechny
produkty
nosti ZIPPY Technology z nabdky
GM electronic naleznete na naich prodejnch. V ppad dotaz k produktm
tto spolenosti ns nevhejte kontaktovat na e-mailuzippy@gme.cz.
Domovsk strnka GM electronic:

www.gme .cz, www.gme.sk
AN
Prezentan strnka GM electronic:
www.gmelectronic.eu
HK01
Domovsk strnka spolenosti ZIPPY

Technology: www.zippy.com .tw
HM2
ANQ
CNR
RP
RT
01
WAF
IJ~
ELEClRONIC
Praha: Thmova 15, 18600 Praha 8, e-mail: praha@gme.cz

Brno: Koli t 67a, 602 00 Brno, e-mail: brno@gme.cz
Ostrava: Dlouh 1485/8, 70200 Ostrava, e-mail: ostrava@qme.cz
Hradec Krlov:
Atrium, Dukelsk tida 1713n, 500 02 Hradec
Krlov, e-mail: hradec@gme.cz
oe
XVI
Plze: Korandova 4, 30 100 Plze, e-ma il: plzen@gme.cz

Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava, e-mail: bratislava@gme.sk
www.gme.cz
Senzory proudu
ACS758
Ing. Michal ern
Potebujeme-Ii mit stejnosmrn proudy v du destek a stovek A, brzy zjistme, e to nen pln jednoduch loha. Monosti
levnch multimetr kon zpravidla u rozsahu 20 A, kleov mi
c pstroje se stejnosmrnm rozsahem zvldnou 200 nebo 400 A,
ale jsou pomrn drah a jejich pesnost nen nejlep. Amatrsk
vroba bonku s dostaten malm odporem je sice teoreticky velmi jednoduch, nar vak na patnou pjitelnost materil
s malou teplotn zvislost a hlavn problm s kalibrac, respektive adjustac takovho bonku. eenm mohou bt senzory proudu ady ACS758 od americk firmy Allegro MicroSystems, kter
jsou dostupn i u ns.
Senzory ACS758 pracuj na principu Hallovy sondy a men magnetickch ink prochzejcho proudu ,
typick pouit nachzej v elektropohonech hybridnch aut. Na prvn pohled pipomnaj vkonov tranzistory v pouzdru T0220 , jejich chladic
" kdlo " je rozznut na dv sti . Maj
pt vvod , vkonov jsou tvoeny
masivnmi mdnmi psky o pre
zu 6 mm 2, zbvajc jsou zem , napjec napt +3 ,0 a +5,5 V a vstup ,
na nm najdeme napt mrn
prochzejcmu proudu . Napjen obvodu i jeho vstup jsou od vodie ,
nm mme
proud , galvanicky odSenzor se sice mus vadit do

silovho obvodu , ale jeho vnitn odpor je opravdu mal, kolem 0,1 mn ,
take ani pi maximlnm proudu se
pli nezahv . Bez problm sn
krtkodob peten proudem a
1000 A a co se te pjen vkonovch pvod , snese toho pekvapiv
hodn . Oznaen PSS znamen , e
vkonov pvody jsou rovn, proveden PFF m pvody ohnut pro zapjen do desky s plonm spojem
a hod se i k pipjen na vodie o pr
mru kolem 4 mm (AWG 6).
dleny.
Senzory ady ACS758 se vyrbj

jak pro men obousmrnch (nebo
stdavch) proud , tak pro proudy stejnosmrn . Nejmen rozsah je +50 A,
tento senzor pracuje tak s nejvt
citlivost a 1 A menho proudu odpovd na vstupu prstek napt
60 mV Obousmrn senzory maj bez
proudu na vstupu napt pesn odpovdajc 1/2 napjecho napt a k tomu se p it kladn nebo zporn
vstupn napt , u idla s nejvtm
rozsahem 200 Aje to 10 mV/A. Senzory jsou schopny pracovat a do kmitotu 120 kHz (pro pokles -3 dB ), co
bohat pokrv psmo , v nm se
nachzej spnac kmitoty regultor elektropohon a topen ; to jsou asi
nejastj ppady, v nich potebu
jeme vt proudy mit. Velmi d le
itou vlastnost je, e senzory jsou u
z vroby nastaveny s pesnost 1,2 %
pi napjen 5,0 V U k us , kter jsem
pouval , byla pesnost podstatn lep- )
, do 0,5 % . Odpad tedy nutnost
nastavovn a pesn men napt
vstup k voltmetru nebo osciloskopu
GND
GND
100n 100n
GND
Men proudu
rukovm midlem
Obr. 1. Zapojen proudovho senzoru s pipojenm k multimetru
Obr. 4. Men proudu digitlnm

panelovm midlem
Obr. 2.
I
-30
-20 -10 O 10 20
.\"",""1
""",,,/",,,, . ./
' 60
30
,
-50 -.V\\\\~_~
-40
-60~
40
50
Obr. 3. Stupnice pro midlo HD-040 v zapojen z obr. 2 v mtku 1:1.

Popis programu pro kreslen stupnic najdete v samostatnm lnku
Obr. 5. Senzor ACS758 s pipjenmi

model skmi konektory do 30 A
-Ma 04/ 2012 )
29
na vstupu senzoru nen u obtn.

vstup senzoru lze zatit proudem
nejv 1 mA, m vnitn odpor nejmn 4,7 kQ a kapacitu nejve 10 nF,
vlastn spoteba obvodu nepekrauje 13,5 mA.
Uveme si nkolik konkrtnch p
klad jednoduchho pouit tohoto
senzoru. V prvnm je obousmrn senzor ACS758-LCB-050B s rozsahem
50 A napjen naptm pesn 5,00 V
z nastavitelnho stabiliztoru LM317L.
Na vstup senzoru pipojme digitln
multimetr s monost men zmny
napt. Ve stavu bez proudu pepne
me do relativnho reimu, zapojme
men proud a pak u jen sledujeme
daje, kter vak musme pepotat,
v danm ppad proudu 1 A odpovd zmna napt 040 mV Se senzorem s rozsahem 200 A je situace jednodu, proud pmo odetme po
posunut desetinn rky (10 mV/A).
Druh zapojen , u bez rozkreslenho zdroje 5 V, vyuv k indikaci
bn dostupn levn rukov panelov midlo HD-040 (GM electronic)
s vchylkou 100 IJA na rozsah. Nen
ani poteba hledat midlo s nulou
uprosted. Na vstupu obvodu je bez
proudu napt 2,50 V, pi proudu 50 A
napt 4 ,5 V nebo pi -50 A napt
0,5 V Senzor je reln schopen pracovat i mimo tento rozsah , a to nejmn o 5 A nahoru i dol. Kondenztor pes vvody rukovho midla
zmenuje chvn ruky pi impulznch
proudech nzkch kmitot, zapojme
jej pouze tehdy, je-Ii to opravdu pote
ba. Zvtovat kapacitu pmo pipoje
nou na vstup obvodu nen vhodn.
Nejpracnj st je nvrh stupnice pro dan midlo s hlem vchylky ruky 95 zapojen jako voltmetr
s rozsahem 5,0 V, ovem popsan od
-60 do +60 A v hlu vchylky 91,2
a s nulou uprosted . V hlu 95 stup se hod mt na stupnici znaky ,
podle nich se lev krajn poloha nastavuje mechanicky a prav krajn
poloha pi napt 5,00 V z pomocnho
zdroje trimem . Po pipojen k senzoru
pak u ve "sed" a zapojen m
stedn hodnotu proudu, nen poteba
dal nastavovn a porovnvn
s jinm amprmetrem schopnm m
it velk proudy.
Posledn zapojen na obr. 4 ukazuje mon zpsob pipojen digitlnho
panelovho voltmetru se symetrickm
zkladnm rozsahem 200 mV Digit ln panelov midla vy?aduj vlastn napjen (obvykle 9 V), kter mus
bt stejnosmrn oddlen od me
nho napt , lze je ppadn napjet
z malho mnie. Pouijeme-Ii senzor
s rozsahem 200 A (10 mV/A), odpovd rozsah i zobrazen midlu ,
rozlien je 0,1 A. Vzhledem k tomu ,
e vnitn odpor midla je velk
(>100 MQ), mete sted napjecho
napt odvodit jen z odporovho dli
e. Trimrem v dlii nastavme zob-
30
Obr. 6.
proudu
nasnman senzorem ACS758 (modr
kivka) a jako bytek
napt na bezinduk
nm bonku (/ut)
D/ka impulzu je
20ps
Prbh
Obr 7.
proudu po
pipojen automobilov rovky H4
(12 V/90 W)
Na vrcholu kivky je
patrn limitace
vstupnho napt
Prbh
razen nuly pi nulovm proudu, trimrem na modulu doladme rozsah m

en na 2,00 V, nen ani teba shnt
rezistory 900 kQ .
Dynamick vlastnosti ACS758 dovoluj pout jej tak Jako proudovou
sondu k osciloskopu. V tom ppad
v zapojen 1 vynechme kondenztor
mezi vstupem a zem napjen. vhodou je nejen nepatrn odpor snmae , ale tak galvanick oddlen proudovho a micho obvodu. vstup
obvodu reaguje na skokov nrst
proudu se zpodnm 3 a 4 IJs, na
skokov pokles proudu je zpodn jen
o nco men. Snmek z osciloskopu
Hantek DS05202B na obr. 6 ukazuje
prbh proudu nasnman na bezinduknm bonku (lut stopa) a vstup senzoru ACS758 (modr stopa).
Pokud sta kmitotov rozsah zhruba 100 kHz, je pouit senzor velmi
jednoduch a vhodn.
Nakonec uvedu jeden pklad z praxe. Automobilov rovka H4 se jmenovitm pkonem vlkna 90 W dokzala spolehliv "vyhodit" elektronickou
pojistku spnanho zdroje nastavenou
na 50 A. e m studen vlkno podstatn vt odbr ne zaht, je jasn, ale jak je skuten velk proudov rz po zapnut rovky pi napt
12 V? Je to problm patn fungujc
pojistky nebo pracuje pojistka sprv-
n? K vstupu zdroje jsem pro vykryt

proudov piky paraleln pipojil
kondenztor s kapacitou 180000 IJF.
Snmek na obr. 7 pak zachycuje rz
proudu rovkou v takto upravenm
zapojen. Je vidt, e vstupn napt
senzoru me bt tm na hranici napjecho napt 5 V a a jm je omezeno, co znamen, e proud v prvnch 2 ms byl vt ne 62 A. Z tvaru
kivky lze odhadnout, e mohl dosahovat 70 a 75 A. Po 130 ms v prav
sti snmku se proud zmen na 12 A
a v ustlenm stavu nepekrauje 8 A.
Proudov senzory ACS758 lze objednat napklad u britsk firmy Farnell (www.farnel/.com) nebo jejich tuzemskho zastoupen v Pardubicch,
firmy ROT-HSware spol. s r.o. (WWw.
rothsware.cz). Ve srovnn s podobn pesnmi bonky se srovnateln
malm odporem a ztrtami je cena
senzoru piblin 220 K za kus vrazn ni a pi konstrukci micho
pstroje s nimi se obejdeme bez nutnosti mt k dispozici referenn amprmetr s velkm rozsahem.
Odkazy
[1] http//www.al/egromiero.eom/ - vrobce.
[2] http/lez.farnel/.eomlal/egro-mierosystems/
aes 758eeb-200b-pff-tlie-eurrent -senso(200a-3eb/dpI1791391 - prodej.
Tab. 1. Vybran varianty obvodu ACS758

Oznaen obvodu
ACS758LCB-050B-PFF-T
ACS758LCB-050U-PFF-T
ACS758LCB-1 OOB-PFF-T
ACS758LCB-1 OOU-PFF-T
Proud [A]
Citlivost [mV/A]
50
50
100
100
40
60
20
40
ACS758ECB-200B-PFF-T
ACS758ECB-200U-PFF-T
ACS758ECB-200B-PSS-T
200
200
200
10
20
10
-MU 04/2012 )
T [OC]
-40 a 150
-40 a 85
Feritov antny
v radioamatrsk praxi
Ing. Vlastimil Jetko, OK1ZKQ, ok1zkq@seznam.cz
(Dokonen)
Pjem
dlouhch
a velmi dlouhch vln
V posledn dob jsem se po estiletm snaen na krtkch vlnch zaal
rozhodovat, m se budu zabvat dl. Po
asi msnm poslechu provozu na psmu 145 MHz js~m zjistil, e tudy pro mne
cesta nevede . Casto jsem ml pocit, e
odposlouchvm hovory z mobilnho telefonu . Zajmavj jsou asi vkendov
akce jako program SOTA apod ., ale nemm rd , kdy je na psmu pli velk
tlaenice , jsem sp radioamatr introvert.
Nejradji nco vymlm , a kdy u je to
hotov , tak mi nezbv , ne to tak alespo njak as provozovat.
Pomrn krtce pstupn je psmo
136 kHz. Na tchto kmitotech vlastn
zanaly prvn pokusy v historii radiotechniky, o KV se pedpokldalo, e nebudou
pro spojen na vt vzdlenosti pouiteln . Dky ji zmnnm nadencm, kte
ignorovali vdecky zdvodnn zvry ,
se situace obrtila a radioamatrm nakonec zstaly jen zk vseky kmitot .
Velk dlka vlny (nkolik kilometr)
m za nsledek velmi patnou innost
klasickch drtovch antn o realizovatelnch rozmrech. astnch majitel n
kolika kilometrovho oputnho telegrafnho veden na sloupech asi moc nebude.
I pi pouit kapacitnho prodlouen
antny je innost kolem 1 %. To je myslm hlavn dvod , pro toho na tomto psmu , zvlt ve vedn den, mnoho nezachytme. Nepotm pjem naviganch
majk a asovch norml, jejich signly jsou u z podstaty ponkud stereotypn , ale jsou dleit pro nastavovn
naich zazen a sledovn podmnek en. Pokusn vysln se nkdy pedem
ohlauj , aby se o nich ostatn dozvdli

a mohli se ppravit. Jules Verne by ml
urit radost, e po vzoru hrdin z jeho
romn se vyuv i antna vytvoen
z vodivho lanka, na jeho konci ve velk
vce poletuje drak. Jen to chce pkn
poas , pi bouce by mohlo dojt k jednorzovmu nvratu k jiskrov telegrafii
a destrukci elektroniky , v horm ppad
i opertora.
Zde myslm rozmrnj feritov antny jet pijdou ke slovu i jako vyslac .
Nebo nkdo zkus msto drahho feritu
pout teba kus tlust kulatiny, ppadn
tsn stoenho plechu ze eleza nebo
njak vhodnj feromagnetick slitiny?
Rd se nechm pekvapit.
Pi m situaci , tj . aTH v mstskm
dom se irokm spektrem ruen, jsem
j i popsanou feritovou ty pouil ve stn
n verzi pro prvn pokusy s pjmem na
dlouhch vlnch.
Nejprve jsem zkusmo navinul 250 zvit lakovanho drtu o prmru 0,6 mm
a zm i l induknost , kter inila 2,7 mH.
S otonm vzduchovm kondenztorem
500 pF jsem doshl peladn 90 a
270 kHz. I bez pouit stnn antny
jsem v rozhlasovm psmu dlouhch vln
zachytil pi vazb 20 zvity na vstupn konektor pehledovho pijmae nkolik zahraninch stanic , kter byly pi pouit
drtov antny beznadjn utopen
v umu (pesnji eeno v rachotu) . Pro
dosaen nich kmitot a tak vtho
napt na antn jsem pracn navinutou
cvku odstranil a nahradil ji novm vinutm
ze slabho drtu o prmru 0,25 mm .
Zvity u jsem nepota l , protoe i m
znan trplivost zaala dochzet. Navinul jsem tolik zvit , kolik se tam velo,
z rozdlu prmr drtu si to nkdo me
piblin vypotat za domc kol.
AH1ENNA ASSoet.~
Cll
1
") 'IIAl 78 TURN
";"
1 LOQP NlTtNNA
---------- ---------- ---------- ------- - - - ---------- ----
~1 fO.~;;;H:--
ComIOL AS$E-.V
oasoa.v
":" lin
~-D2--'~-I~II-'-2_--<..t04P'
~
~=
~TORADIO
_ l"_
,N4ft2
~~
":"
478
RA
&.21<
Obr. 8. Zapojen
zesilovae
( Praktick elektronika -t!1;J 04/2012 )
Zjitn rozsah peladn m u uspokojil 60 a 160 kHz. Vliv tu bude mt i vt

vlastn kapacita vinut.
To znamen monost pjmu aso
vch signl DCF , naviganch signl
a psma 136 kHz. Kvli pizpsoben impedance ladnho obvodu k napjei (koaxiln kabel 75 Q) jsem zaadil zesilovac
stupe s tranzistorem FET na vstupu .
Napjec napt je k zesilovai pivedeno
pes oddlovac tlumivky . Tak meme
umstit ant)1u dle od pijmae , v mst
s co nejmenm ruenm .
Pozdji jsem msto otonho kondenztoru pouil ladn varikapem, kter dky
vtipnmu zapojen , kter jsem nael na
internetu , nepotebuje pro ladic napt
dal vodi (obr. 8) .
Popis
zesilovae
Pvodn jde o zapojen , kter je vyuito ve stavebnici pro zlepen pjmu KV

v rozsahu asi 1,7 a 13 M Hz. Vstupn signl z feritov antny je kapacitn navzn
na vstupn tranzistor s velkm vstupnm
odporem , za nm nsleduje emitorov
sledova pro pizpsoben k nzk impedanci koaxilnho kabelu . Ladn se provd pomoc varikapu . Jde o typ s velkou
kapacitou , uren pro radiopijmae
s klasickmi AM rozsahy. Tady nastv
trochu pot. Dve u ns vyrbn typ
KB313 u budeme shnt velmi tko
a v bnm prodeji jsou dnes jen varikapy s malou kapacitou pro VKV rozsahy ,
kter navc vyaduj ladic napt do 30 V.
Doprodvan typy jako BB112 jsou velmi
drah . Prakticky v kadm vraku autordia s rozsahem SVale obdobn typ najdeme . Nouzov lze pout i nkter b
n diody . Velkho peladn pi napt do
12 V lze podle nkterch pramen doshnout teba s diodou 1 N5822 (neoven
udvan pomr kapacit 1 : 4,5) , zkouely
se i bn usmrovac a Zenerovy nebo
LED diody , pochopiteln zapojen v zvrnm smru .
Hlavn "fgl " zapojen spov v tom ,

e z ladicho napt asi 12 a 27 V , kter
se pivd pes oddlovac tlumivky koaxilnm kabelem , se v obvodu antny vytv jednoduchm stabiliztorem jet
napt 12 V pro napjen zesilovae . Nen
tak poteba dal vodi .
Ve schmatu nejsou oznaeny typy
tranzistor , pro vstupn FET meme pout typ 2N5485 , MPF102 , ppadn typ
BF245B . Tranzistory NPN jsou typu
2N3904 , ale pro psmo dlouhch vln zde
vyhov bn univerzln typ, jako nap .
BC547.
Zapojen zdroje ladicho (a zrove
napjecho) napt meme zjednoduit
pouitm integrovanho stabiliztoru ,
nap. LM317L . Pro napjen zesilovae
pouvm zatm regulovateln linern
zdroj s jemnou regulac napt , doplnn
tlumivkou a kondenztorem pro oddlen
napjen od vf signlu , take jsem si zhotovil jen samotn zesilova .
Pro diodu BB112 mi vyla piblin
tato napt (skuten napt na jejch vvodech je asi o 12 V ni!):
60 kHz -14 V ,
80 kHz -16 V,
100 kHz - 18 V ,
136 kHz - 21 V.
Zesilova je velmi jednoduch , zapojen lze realizovat na kousku univerzlnho plonho spoje.
31
Pi stavb zdroje by el pout mal

rukov panelov voltmetr jako stupnice ,
se sriovou Zenerovou diodou s naptm

asi 12 V pro potlaen nuly. Na nov stupnici by se vyzna ily pmo kmitoty. P
vodn slice jdou opatrn odstranit iletkou nebo je pekryjeme samolepcm
ttkem , na nov pouijeme teba Propisot, pokud nm zbyla zsoba z dob minulch. U novho a podstatn draho zahraninho vrobku se mi odlepovaly
vechny slice najednou, chci vit, e
chyba byla na m stran.
Jak je vidt na fotografii (obr. 9) , antna je umstna ve stnicm krytu. Pro jeho
vrobu je vhodn Alobal , AI(dural) nebo
Cu plech. J jsem pouil samolepc stnic Cu flii o ce 50 mm , kter je ve
spodn sti upevnna na koste z uml
hmoty , na vko krabiky je pilepena p
mo. Tvo tak tvar psmene U, jeho vrchn mezera je pekryta. Dky izolan vrstv na flii a mal mezee mezi obma dly
stnn netvo oba dly zvit nakrtko,
kter by funkci antny znemonil. Pro
sprvnou funkci stnn je teba, aby vinut v podln ose trochu pesahovalo
a nebylo u nj pli blzko, m by vrazn vzrostla jeho vlastn kapacita.
Zesilova jsem umstil ve stnic krabice ze eleznho pocnovanho plechu,
typ U-AH1 01. Uvnit je i napjec oddlo
vac tlumivka. Protoe jde o bn proveden (vlastn miniaturn feritov antnka) ,
mohla by zachycovat ruiv signly
z okol. Cel antna je umstna v plastov krabice U-KP28, pro uchycen feritov antny ke spodn sti skky jsem
pouil plastov drky F0501 UC-9 , p
vodn uren pro kabely vtch prm
r. Pro pipojen koaxilnho kabelu slou
panelov BNC konektor. Vechny tyto
mechanick (a pochopiteln i elektrick)
dly lze zakoupit v prodejn GM Electronic, vetn Cu stnic flie.
NOV
KNIHY
Obr. 9. Folo
vnitku krabiky
modulac se bez potae stejn neobejdeme, pichz v vahu konverze pmo

do nf psma, kter zpracuje zvukov karta potae.
Na obr. 10 je jednoduch konvertor
s asto pouvanm obvodem NE602
(SA602, NE612 , SA612) a integrovanou
dlikou s krystalovm osciltorem.
Pelad'ovn po psmu je softwarov ,
osciltor tak me pracovat na pevnm
kmitotu. Pro psmo 136 kHz lze podle
autora (KOLR) pout bud' krystal 1O MHz
s vyuitm vstupu dliky 64 , nebo krystal 4,9152 MHz a vstup 32.
Mnoho dalch zapojen, uitench
informac a odkaz, specializovanch na
oblast dlouhch a velmi dlouhch vln, najdeme na internetovch strnkch n
meckho radioamatra DN7YD.
Pjem asovch signl
na naem zem
Dnes se v elektronickch zazench,

kter vyaduj pro svou innost pesn
as, v mnoha ppadech pouv pjem
signlu z nmeckho vyslae DCF77.
Vzhledem k astmu umstn v budovch (nstnn hodiny apod .) se stv,
e pjem nen spolehliv. Takov ppad
jsem eil ve svm zamstnn, ne se
pelo na synchronizaci z GPS. Po rozebrn krabiky modulu pijmae jsem
Pjem radioamatrskch
zjistil, e obsahuje miniaturn feritovou
signl v psmu 136 kHz
antnku , vyladnou kondenztorem o kapacit 6,8 nF. I kdy jsem pijma umstil
V ppad, e mme transceiver nebo
do volnho prostoru na prask stee
radiopijma s tmto rozsahem , sta
a peliv signl zamil , obas se stvalo,
jeho nf vstup propojit se zvukovou kare signl vypadval. Po ad zkouek
tou potae , na kterm spustme nkter
jsem malou antnku nahradil dvma ty
ze specilnch program , kter jsou
kami o prmru 8 mm a dlce 150 mm,
v pevn vtin freeware . Telegrafii ,
vzdlenmi od sebe asi 8 cm , s paralelpomalou telegrafii a PSK31 um nap . celnm zapojenm obou vinut (stovky zvikem bn MultiPSK. Speciln program ,
t). Ladic kondenztor pak vyel s kapanronj na obsluhu , asto pouvan
citou 10x men. Nov tyky s pvodnm
pro zpracovn signl v psmech dloupijmaem jsem umstil do plastov krahch a velmi dlouhch vln je Spectrum labiky, doplnn o vnitn stnc kryt z deboratory.
sek na vrobu plonch spoj.
Dal monost je pouit konvertoru
Pote touto pravou zcela zmizely.
Pokud nejsou na zvadu vt rozmry ,
pro pevod do nkterho radioamatrskho psma . Vzhledem k tomu, e u vtiny
mohu podobn een doporuit. U pouit jedn vt
tyky s vce zvity
+6V DC INPUT o-~-.,-~~~~~--,
pinese
vrazn
R2
10k
zlepen. Mnohokrt opakovan poC3
uka, e dobr anANT
365p
tna je nejlep
zesilova , zde uri
~C 1
t plat. I kdy je
~3300P
vysla DCF77 vkonn , na nkte
TO SOUND CARD "LINE " INPUT 0----+-rch mstech na
"Xl : 11 ,0592 MH z
GND o-----{>
republiky me jt
o podmnky charakteru dlkovho
Obr. 10. Konvertor pro zvukovou kartu (ve schmatu jsou
pjmu.
hodnoty soustek pro pjem v psmu 180 a 190 kHz)
o------p
32
Matouek, D.: Programovn v jazyce C v pkladech. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura v roce 2011, 126 stran
A4, obj. . 114546.
Tato praktick pruka s mnostvm p
nebyla urena pli pro veej
nost - kniha toti vyla v malm nkladu.
Mlo se jednat pedevm o text pro studenty, kte si potebuj osvojit jazyk C. Tm , e
se titul objevil vlastn "nedopatenm" na
webu nakladatelstv, zaalo se o nj zajmat
vce lid, i pes jeho ponkud vy cenu.
Pravdpodobn "za to me" kvalita autora,
kter programovn u , a m tak okamitou
zptnou vazbu, co studentm dl nejvt
problmy, a podle toho pipravuje studijn materily.
Tato kniha vhodn dopluje knihy stejnho autora, zamen na' programovn mikrokontrolr v jazyce C, kter vyly v posledn dob.
K eenm pkladm nen k dispozici jejich datov verze (zdrojov soubory), nebo
clem je nauit studenty podle tohoto textu
(nzornho nvodu) program sestavit, nikoliv jej pouze zkoprovat.
Z obsahu:
1. vod do programovn
2. Zkladn funkce a opertory
3. Podmnn pkazy
4. Iteran pkazy - cykly, pole
5. Datov typ ukazatel, funkce scanf
6. Funkce - zkladn rysy
7. Funkce - pokroil rysy
.
8. Datov typy
9. Vstup a vstup programu
10. Zkladn algoritmy azen
11 . Dynamick datov struktury
12. Pamov tdy a modulrn programovn
13. Dodatky
14. Vvojov prosted
15. Cseln soustavy a vnitn reprezentace
klad pvodn
-Ma 04/2012 )
promnnch.
Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrku

v prodejn technick literatury BEN, V/nova 5, 100 00
Praha 10, tel. 274 820 211,274818412, e-mail." kni
hy@ben.cz, adresa na Internetu." http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba pro SR." Anma, anima@anima.sk,
www.anima.sk. Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 04001 Koice, tel/fax (055) 6011262.
Rubrika pro zjemce o zvukovou a svtelnou techniku

ll!'
Kytarov efekty jsou skoro stejn

tak star j9ko elektrofonick kytara.
Zejmna s nstupem rock and rollu
se ada kytarist pokouela vytvoit
nov zvuk. To samozejm inspirovalo dal hudebnky k okoprovn nebo k vytvoen vlastnho novho zvukovho projevu. ada kytarist si tak
vytvoila zcela osobit zvuk , e jejich
hru poznme ji po nkolika taktech.
Nzornm pkladem je Mark Knopfler. Prvn efekty byly osazeny tranzistory, kter pozdji nahradily operan
zesilovae. Pro nkter typy efekt
byly dokonce navreny speciln
integrovan obvody. S nstupem digitln techniky a signlovch procesor (DSP) se monosti pravy zvuku vrazn rozily a dve sady krabiek pod nohama kytaristy vystdal
jeden vceelov digitln efektov
Kytarov efekty
Alan Kraus
Kytarov efekty byly vdy pedmtem laborovn pedevm rockovch kytarist. Na webu naleznete stovky nejrznjch zapojen,
a to jak tovrnch , tak i amatrskch. K jednm z prvnch urit patily bustry, kter oeznm piek vce mn sinusovho signlu ze
snma elektrofonick kytary vytvoily velk mnostv harmonickch. S rozvojem tranzistorov techniky se naopak objevily pokusy
o napodoben zvuku elektronkovch apart. Dnes je ji vtina
efekt eena digitln signlovmi procesory, pesto zbv stle
dost prostoru pro vlastn experimenty. Z irok kly rznch efekt pinme nkolik vybranch zapojen. Vechna jsou urena pro
vestavbu do klasick efektov krabiky s bateriovm napjenm
(jednou nebo dvma bateriemi 9 V).
pstroj.
R'4
K'-A
K3-A
4n7
R4
4k7
C7
R'7
4k7
10p
IC2-A
C6
LD2
~
3mm R
LD'
"
R5
NJM45BOD
R'9
R22
3mm R
RB
IC3-B
p,
R7
R6
R'8
R20
NJM45BOD
+9V
GND
-9V
K'-C
-Md 04/2012 )
Obr. 1. Schma zapojen obvodu

Harmonie sweetener
33
~
~
..
Ol
:...... ~ii"j') II
. - .. ~ ~ ~. 1);; '-;1
,~::. I I) ..
. ..
1"'.. .~.. ,
-1U"- t
..
'-.~
. /. .. I I I I
I
Obr. 2. Deska spoj obvodu Harmonie sweetener - TOP
Obr. 3. Deska spoj obvodu Harmonie sweetener - BOTTOM
Harmonie sweetener
80.0
>1
A2245
~~
O>
EJ
"'"
K3
Obr. 4. Rozloen soustek na desce obvodu Harmonie sweetener
V uvedench konstrukcch si samopouze zkladn

a jednoduch zapojen, osazen tranzistory nebo bnmi operanmi zesilovai. Vechny desky maj stejnou
i a shodn umstn vstupnho a vstupnho konektoru jack. Podle zvyklost jsou oba konektory umstny na
proti lehlch stranch krabiky. Pokud jsou v zapojen pouity potenciometry, jsou pro snadnj experimentovn umstny standardn na
okraj desky, v praxi se ale umisuj
vdy na horn stranu kral;>iky. V tom
ppad je s deskou spoj propojme
kablkem.
U nkterch uvedench konstrukc
autoi nepopisuj pli podrobn dosaen zvukov efekt, lze spe ze
zapojen pedpokldat, co se se zpracovvanm signlem asi dje. Tato
zapojen se hod vyloen k experimentovn. Pokud chceme zkouet
zejm pedstavme
34
rzn varianty hodnot soustek, vyplat se na msto jejich vvod zapjet napklad pin z precizn objmky.
Msto pjen pak sta jen soustku
vythnout a zamnit za jinou .
Tento ponkud tajemn znjc nzev pedstavuje obvod, kter pidv

k istmu signlu dal vy harmonick. Je to urit obdoba exiteru,
kter tak doke sten zvuk oivit pidnm vek, kter se kolikrt
ani v pvodnm zvuku nevyskytuj.
Schma zapojen je na obr. 1. Za vstupnm konektorem je zesilova IC1 A
s jednotkovm ziskem . Pm vtev
pokrauje na vstupn zesilova s IC1 B.
Efektov nejprve prochz horn propust 4. du s obvody IC2A a IC2B
a dle na omezova s IC3A. Vstupn
napt je limitovno dvojic antiparaleln zapojench LED. Na vstupu
zesilovae IC3B je potenciometr P1,
kterm nastavujeme pomr istho
a efektovho signlu . Obvod je napjen dvojic bateri s naptm 9 V nebo
z externho napjee. Pro minimln
spotebu je vypna napjen spojen
se vstupnm konektorem jack.
Obvod je postaven na dvoustrann
desce s plonmi spoji o rozmrech
80 x 60 mm. Obrazec desky spoj ze
strany soustek (TOP) je na obr. 2,
ze strany spoj (BODOM) je na obr. 3.
Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 4.
Jl-B
csl:
R7
100n
Kl
hr7'"1-+--t-----.J
+9V
GNO
INPU1
~-r"::O ~
J1-A
Obr. 5. Schma zapojen obvodu Tremolo
-Md 04/2012 )
T2 cr-oUTPUT
lf.4/50
J2-A
IQ
60.0
Ol

~.~
~:
If I
.....
-~II:
4 ~
,.
IE
IQ
~I
o
'"
::>
L9
:>-
'"
'"~
o
Obr. 6, 7 a 8. Deska spoj obvodu
tremolo a rozloen
soustek na desce spoj
2,2 kQ
R5
15 kQ
R6
100 Q
R9, R10
10 kQ
R11 a R15, R21 , R22
22 kQ
R19, R20
P16M 10 kQ/N
P1
Seznam soustek
pro Harmonie sweetener
R1 , R22
R3 , R8, R16
R4, R7, R17, R18
+ 9V
J2
C1
C2 , C3,C9
C4 a C6, C8
C7
100 kQ
1 MQ
4,7 kQ
1 I!F/50 V
10 I!F/25 V
4,7 nF
10 pF
INPUT
R19
R6
' - - - - -- --1470
+9V
Kl
+9V
tOM/25
CB
+ 9V
GN O
PSH02
10M/25
01
02
Obr. 9. Schma zapojen obvodu Univox super fuzz
-t!1d 04/2012 )
35
.
- - - .: :. :~w." .
....
. .....
:. : P~I ~:1:
:
...
.
.. .!""""'--!
_. - .
Seznam soustek
pro Tremolo
,,~
.I~~
.I~
.~.
t.
R1
R2 , R8
R3, R4
R5
R6
R7.
R9
P1
P2
:.:.\:
jl
1 kQ
2,2 kQ
47 kQ
4,7 kQ
1 MQ
5,6 kQ
10 kQ
P16M25kQ
P16M 100 kQ
C1, C2, C4, C6, C7

C3
C5
C2J
1 J-tF/50 V
2,2 J-tF/50 V
100 nF
T1
T2
Obr. 10. Deska spoj obvodu fuzz - TOP
BC548
J111
J1 , J2
K1
JACK63PREP
PSH02
Univox super fuzz

Dal tm z legendrnch kytarovch efekt z 60. a 70. let. Schma
zapojen je na obr. 9. Obvodov e
en je poplatn dob vzniku - tedy
vhradn s tranzistory. Za vstupnm
dvoutranzistorovm pedzesilovaem
je zapojen potenciometr vstupn citlivosti P1 . Nsledujc stupe s tranzistorem T4 pracuje jako invertor. Fzov
otoen signl pichz na stupe
s tranzistory T2 a T5 . Z jejich kolektor je signl piveden na diodov
omezova s D1 a D2. Nsleduje vypnateln notch filtr (psmov zdr)
s potenciometrem P2 na vstupu. Tranzistor T6 tvo vstupn zesilova.
Obvod je napjen z jedn destikov
baterie 9 V.
Fuzz je navren na dvoustrann
Obr. 11. Deska spoj obvodu fuzz - BOTTOM
IC1 a IC3
LD1 ,LD2
K1 , K3
K2
NJM4580D
LED 3 mm Red
JACK63PREP
PSH03

ze strany spoj (BOnOM) je na obr. 7.
Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 8.
Tremolo
Dalm oblbenm kytarovm efektem je tremolo . Tremolo je efekt, pi
kterm se cyklicky mn amplituda
(hlasitost) hranho tnu. Schma zapojen velmi jednoduchho tremola
je na obr. 5. Mezi vstupnm konektorem J1 a vstupnm J2 je zapojen
tranzistor JFET J111 T2. Ten pracuje
jako zesilova s promnnm ziskem.
Zkladn st obvodu je sinusov
genertor, tvoen tranzistorem T1 .
Jeho kmitoet, tedy frekvence tremola, se nastavuje potencioJl1etrem P1 .
Signl z kolektoru tranzistoru T1 moduluje zisk tranzistoru T2 . Hloubku
modulace nastavme potenciometrem P2. Obvod je napjen z destikov baterie 9 V nebo sovho
napjee. Napjec napt u vech
zapojen se spn zastrenm vstupnho jacku do konektoru J1 .
Obvod je postaven na dvoustrann
36
90 .0
~I
o
'"
o
J2
Obr. 12. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji obvodu
( Praktick elektronika -
tJ;) 04/2012 )
fUll
P1, P2
P16M 50 kQ
C1 , C3, C4, C6 a C10,
C13, C14
10 flF/25 V
C2, C11
100 nF
C5
100 flF/16 V
C12
1 nF
R1
RB
.5
10k
R9
INPUT
D1, D2
J1, J2
T1 a T6
K1-8~
"/25
~,
DUTPUT
K2
~ ...
J
K1-C
1N4148
JACK63PREP
BC548
fJ
GND
PSHOJ -9V
47t.1/25
K1
S1
PSH02
PREP-PCB
Stereo spreader
Obvod umoujc rozit stereofonn bzi. Schma zapojen je na
obr. 13. Za vstupnm stereofonnm
konektorem jack K1 je v kadm kanlu zapojen invertor s IC1A a IC2A,
nsledovan soutovm zesilovaem
IC1 B a IC2B. Princip spov v tom,
RJ
R13
RB
10k
Obr. 13. Schma zapojen obvodu Stereo

spreader
Obr. 14. Deska obvodu Stereo spreader - TOP

ze strany spoj (BOTTOM) je na obr.
11. Rozloen soustek na desce
s plonmi spoji je na obr. 12.
70.0
100 kQ
47 kQ
22 kQ
1,8 kQ
10 kQ
470 kQ
470 Q
220 kQ
27 kQ
1 kQ
15 kQ
~I
...---
Seznam soustek
pro Univox super fuzz
R1, R6, R17, R20, R26, R29
R2, R15, R23
R3, R5, R12, R28
R4, R8
R7 , R11, R14, R18 , R21,
R25, R27
R9
R10, R19
R13
R16
R22
R24
Obr. 15. Deska obvodu Stereo spreader - BOTTOM
Ol
K3
Obr. 16. Rozloen soustek

na desce obvodu Stereo spreader
Ma 04/2012 )
o
37
+9 V
Cll
330p
OUTPUT
ca
r:L5
Obr. 17. Schma zapojen obvodu Soul preacher
+AC AOAPTER
K2
R9
.. NAP 1Ol-:,------I2 20
P1
C1aC4
IC1,IC2
K1, K3
GND
PSH02
K2
P16S 100 kn/N

471lF/25 V
NJM4580D
JACK63PREP
PSH03
Soul preacher
e se fzov otoen signl jednoho

kanlu pit k signlu druhho kanlu. V dsledku se tak potlauj signly, nachzejc se ve stedu stereofonnho pole. Tm vznik dojem rozen
stereofonn zkladny. Efekt by se ale
ml pouvat stdm , protoe jinak
ze signlu zmiz nkter dleit zvuky (nap. zpv, kter bv obvykle ve
stedu). Obvod je napjen dvojic
destikovch bateri 9 V.
Stereo spreader je navren na
dvoustrann desce s plonmi spoji
IQ
o rozmrech 70 x 60 mm . Obrazec
desky spoj ze strany soustek
(TOP) je na obr. 14, ze strany spoj
(BOHOM) je na obr. 15. Rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 16.
Seznam soustek
pro Stereo spreader
R1 a R4, R9 , R14
R5, R6, R8, R10 , R11, R13
R7, R12
Ol
I'
Obr. 18. Deska spoj obvodu Soul preacher - TOP
38
100 kQ
10 kQ
100 Q
Jeden z nejlepch kompresor pro

kytaru od firmy Electro-harmonix.
Kompresory se pi kytarov he pouvaj k prodlouen tnu pi zachovn zhruba stejn hlasitosti. Schma
zapojen je na obr. 17. Za vstupnm
zesilovaem s tranzistorem T3 je
zapojen vlastn obvod kompresoru.
Dnes jsou k dispozici velmi kvalitn
obvody VCA (napov zen zesilovae), zde je pouit jako promnn
odpor tranzistor JFET T1. Dli tvoen rezistorem R1 a tranzistorem T1
uruje okamit zisk tohoto obvodu.
Dle nsleduje zesilova s IC1A, je-
Obr. 19. Deska spoj obvodu Soul preacher - BOTTOM
M4 04/2012 )
75.0
ho zisk se d potenciometrem P1.

Vstupn signl za kondenztorem
C10 pokrauje na vstup a souasn
tak na dvojici diod D1 a D2. Se vzr
stajc rovn signlu se zvyuje napt mezi vvody G-S tranzistoru T1
a tm se sniuje jeho odpor. m tedy
potenciometrem P1 nastavme vy
zisk, tm dle pak bude znt. Potenciometr P2 ovld vstupn hlasitost.
Obvod je napjen naptm 9 V z destikov baterie, ppadn z externho
napjecho zdroje. Vppad napjen
z baterie se napjec napt pipojuje
pes kontakt J1 C, ovldan zasunutm vstupnho jacku. Pokud je pipo
jen extern napjec zdroj, obvod okolo tranzistoru T4 odpoj baterii.
Kompresor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 75 x 60 mm. Obrazec desky
spoj ze strany soustek (TOP) je
na obr. 18, ze strany spoj (BOHOM)
je na obr. 19. Rozloen soustek na
desce s plonmi spoji je na obr. 20.
~I
~--
o
'"
o
J2
P1
Obr. 20. Rozloen soustek

na desce obvodu Soul preacher
INPUT
~
J1-A
22n
C12
R1
,.:.J1'--8=---_ _-1 100
K1
+9 V
Obr. 21. Schma zapojen obvodu

Proco rat distortion
r;
O
,:t~
Ol
:.. .I~~"
.
~~
- ... .
O
GND
A2250TOP
II
>-
'"
'"
g'"
~
Obr. 22. Deska spoj obvodu Proco rat distortion - TOP
Obr. 23. Deska spoj obvodu Proco rat distortion - BOTTOM
M;1 04/2012 )
39
Proco rat distortion
Obr. 25. Pklady klasickho een kytarovch efekt
Seznam soustek
pro Soul preacher
220 kQ
R1
270 kQ
R2, R11 , R12
100 kQ
R3
20 kQ
R4
47 kQ
R5
4,7 kQ
R6 , R20, R22
1 MQ
R7
680 kQ
R8
220 Q
R9
4,7 MQ
R10
10 kQ
R13 , R15 a R17, R21
15 kQ
R14
3,9 kQ
R18
1 kQ
R19
P1
P16M 100 kQ/N
P2
10 kQ/G
C1 , C2 , C4, C9
C3, C6, C14
C5 , C8, C10 , C12
C7
C11
C13
100 nF
1 f.lF/50 V
10 f.LF/25 V
100 f.LF/25 V
330 pF
150 nF
01 , 02
IC1
T1
T2
T3 a T5
BAT85
NJM45800
J111
BC558
BC548
J1 , J2
K1 , K2
S1 , S2
JACK63PREP
PSH02
PREP-PCB
70.0
Jl
Klasick zkreslovadlo, oblben celou adou kytarist . Schma zapojen

je na obr. 21. Za vstupnm konektorem J1 je zapojen vstupn pedzesilo
va s operanm zesilovaem IC1.
Potenciometr P1 nastavuje zisk ped
zesilovae a tm t mru zkreslen.
Za pedzesilovaem je dvojice antiparaleln zapojench diod 02 a 03 ,
kter oee veker piky signlu
na asi 0,7 V. Potenciometr P2 tvo
st RC filtru (P2 , R8, C6) , oezvajc
horn kmitotov psmo. Tranzistor T1
na vstupu je zapojen jako sledova
a zajiuje nzk vstupn odpor obvodu . Napjen je opt nesymetrick
jednou destikovou baterii 9 V.
Obvod je zhotoven na dvoustrann
ze strany spoj (BOTTOM) je na obr.
23 . Rozloen soustek na desce
s plonmi spoji je na obr. 24.
Seznam soustek
pro Proco rat distortion
R1
R2,R4
R3
R5
R6, R8, R9
R7, R10
R11
P1 a P3
100 Q
100 kQ
47 Q
560Q
1 kQ
1 MQ
10 kQ
100 kQ/G
C1
C2
C3 a C5, C11 , C12
C6, C10
C7
C8
C9
01
02, 03
IC1
T1
100 f.LF/16 V
100 nF
4,7 f.LF/50 V
22 nF
1 nF
3,3 nF
100 pF
1N4007
1N4148
TL071
BC548
J1 , J2
K1
JACK63PREP
PSH02
Zvr
[}
C1>
C>
J2
Obr. 24. Rozloen soustek na desce obvodu Proco rat distortion
40
M 04/2012 )
Dnes jsme si pedstavili nkolik

typickch jednoduchch kytarovch
efekt , kter byly velmi oblben v 60.
a 80. letech minulho stolet, dokud
je ze scny nevytlaily modern digitln zvukov procesory.
Zejmna v 70 . a 80. letech patil
vvoj amatrskch kytarovch efekt
k zbav znan sti pedevm rockovch kytarist . A pokud pmo nevyvjeli efektov krabiky, zkoueli
alespo jejich vzjemn kombinace.
Pklad sady nejrznjch efekt od
ady svtovch vrobc meme vidt na obr. 25.
ZE SVTA POTA
Rubriku
pipravuje
ing. Alek Myslk, INSPIRACE , alek@inspirace.info
.-
TELEFON S ANDROIDEM
JAKO OVLDAC A DIC CENTRUM
SII.MSUI'JG
'"'1
,II
H4<,1
11.,.'IHlli/.,lI"'",H',1orAn(!'O:IWf.i
ltgtllSensof
Levn telefony s operanm systmem Android se stle astji pouvaj i ke zcela jinm
neje telefonovn. Jsou to v podstat mal pomrn vkonn potae s dokonalm uivatelskm rozhranm (dotykov displej) a schopnost komunikovat s okolm (USB,
karta 50, Bluetooth, WiFi). Jejich propojenm s dalmi hardwarovmi obvody lze tak jednodue navrhovat rzn pomrn vkonn elektronick pstroje.
elm,
Ji loni se objevil pod nzvem Amarino projekt na propojen populrnch

modul Arduino (destika s potaem ,
USB, LAN , Bluetooth , za cenu okolo
50 $) s mobilnmi telefony (pop. tablety) s OS Android . Projekt vznikl na znm univerzit MIT v USA a byl zdarma
poskytnut jako Open Source vvojov
prosted pro tvorbu softwarovch aplikac pro tuto kombinaci. Jeho prvotnm
myslem bylo umonit manifestaci n
kterch komunikanch vstup (zvon
n, SMS ap.) mimo telefon nap . svtl
ky na odvu , rznmi akustickmi nebo
svtelnmi efekty v mstnosti a podob-
"
>
Modul pro
pipojenf
programovac rozhran
r-_
I
i
i
a _
a _._ . _
5V
. -
"
telefonu s OS Android k sriov lince RS232 (z
--~ ~
asopisu
l "
.~-
Elektor)
._._._._._.,._._.-12V
j
r-~---:-'
j.....,-_. .
!
telefon
s OS Android
USB
I (host)
iI
i napt'ov
HOl
adi
VINCULUM II
RS485
sriov ' - - - - - '
rozhran
TTL
I ochrana
j
j
j
USB
Telefon s Androidem jako ovldac

a zobrazovac jednotka k Arduinu
(kOnfig UraCe)
(~':~~:l..._._._._._._._._._._._.J_._._._._._._.J
L_._.
PC
RS485
(pes
USB)
zkladn deska Antropod
rozen
pro RS485
Blokov schma modulu pro pipojen telefonu k sriov lince RS232 (schma je na
str. 42, podrobn popis je v asopisu Elektor . 2 a 3/2012)
Arduino ADK s A Tmega2560 a USB host

n pro tyto efekty vyuvat i dal senzory, umstn v telefonu , i jeho dotykov displej.
Ve stejn dob vyvinula ve spole
nosti Google komunita vvoj okolo
operanho systmu Android univerzln Android Open Accessory Oevelopment Kit . Umouje pipojovat k USB
portu telefon a tablet s OS Android
Pro nvrhy elektronickch zazen s potaovm modulem

Arduino (na obrzku na prototypov desce) je velk dotykov displej telefonu, pipojenho
k obvodu jednodue pes port
USB , idelnm uivatelskm
rozhranm
-Ma 04/2012)
41
Bluetooth rozhran Blue Smirf pro Arduino

K2
-..,
Na desce s plonmi spoji je krom

mikroprocesoru Vincufum II, dvou konektor USB a vstupnho konektoru
jet napjec obvod, kter zskv ze
vstupnho napt 5 V potebnch 3,3V
Kl
PC
CTS
ti
ELEKIO/l
BOIJ.FT2J1R
Schma zkladn
extern
sti pevodnku
AndroPod z
asopisu
Elektor
zazen,
pracujc jako "host",

navren na bzi ve zmnnho modulu Arduino jako univerzln a levn dostupn platformy pro vvoj
jednoduchch elektronickch zazen.
Telefon mus umoovat tzv. accessory
mode.
V letonm roce vychz ve znmm
asopise Efektor pod nzvem AndroPod popis hardwarovho pevodnku
z USB portu telefonu na klasick sriov port RS232. Tato kombinace umouje ovldn ady stvajcch pstroj
a zazen i nap. domc automatizace
a regulace.
Zkladn een vymysleli v rmci
svho studia dva rakout vysokokolci M. Bogner a T MO/ler-WipperfOrth
z rakousk Upper Austria University of
Appfied Sciences. Dostali za kol pipo
jen externch hardwarovch obvod
k USB portu standardnho mobilnho
telefonu s operanm systmem Android. Nhoda jim pomohla najt ve stvajcch systmech telefon obvody uren vhradn pro vvoje a umoujc pomrn snadn extern pipojen
ji zabudovanm jednoduchm komunikanm protokolem ADB.
standardn
Studenti M. Bogner a T. MO/ler-WipperfOrth
42
Osazen deska
AndroPod
s rozenm pro RS485
a modulem pro nahrvn firmware
pevodnku
Pevodnk potebuje mikroprocesor,

kter um pracovat jako USB host (aktivn) a m dostatek operan pamti
k uloen dat protokolu ADB a poadovanch funkc TCP. Byl zvolen FTOf
USB host adi Vincufum II. Tento integrovan obvod m dva USB porty,
kter mohou pracovat v obou reimech,
jako "host" i jako "device". Zkladem
mikroprocesoru je estnctibitov CPU
pracujc na 48 MHz s pamt RAM 16
kB a pamt flash 256 kB. Mikroprocesor m dostatek vvod k pipojen externch obvod. Jako vstupn rozhran
je vyuit zabudovan programovateln
UART se standardnmi sriovmi linkami RXO, TXO. Spolu s rovn ptom
nmi RTS a CTS tak me pln realizovat standardn rozhran RS232 (s vhodnm pevodnkem napovch rovn).
Zkladn schma je na obrzku nahoe. Dva porty USB umouj , aby bylo mon pipojit souasn jak telefon
s OS Android (jako "host"), tak i bn
pota (jako "device"). Je tak mon
souasn vyuvat zabudovan protokol nejen k "novmu" elu - ovldn
externch obvod, ale i k pvodnmu
elu odlaovn aplikac pro OS Androidz PC. Nedocenitelnto usnaduje
vvoj aplikac pro pipojen hardware.
-Md 04/2012)
pro napjen mikroprocesoru. Nkolik

dalch soustek slou ke generovn
pesnho kmitotu, konfiguraci pevod
nku a indikaci.
Podrobn nvod pro stavbu pevod
nku AndroPod je vslech 2 a 3/2012
asopisu Efektor (www.efektor.com).
lze tam zakoupit i osazenou a nastavenou desku pevodnku. Dal souvisejc
informace najdete mimo jin na nsledujcch adresch:
www.amarino-toolkit.net
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arduino
http://www.arduino.cc/
http://developer.android.com/guide/
topics/usb/adk.html
http://mbedorg/cookbook/mbed-withAndroid-AOK
www.coolcomponents.co .uk/catalog/
producUnfophp?cPath=23_105&
products_id=782
www.elektor.comlmagazines/20 12/
february/andropod-(1) .2052326.1ynkx
www.xdevelop.at
www.hardware-software-design .at
www.ftdichip.com/SupportlOocuments/
OataSheets/lCs/OS_ Vinculum-lI.pdf
RASPBERRY PI
konektor GPIO
vystup RCA vi deo
Koncem roku 2011 jsme vs strun

informovali o pprav miniaturnho potae Raspberry Pi. Autorem projektu
je stejnojmenn britsk nadace, kter
se zabv "propagac studia potaov
vdy a souvisejcch tmat, zvlt pak
ve kolskm prosted"; jejm zmrem
je, aby byl pota co nejlevnj a dostalo se mu masovho rozen zejmna ve kolch . Pota byl netrp
liv oekvn a po jeho uveden na trh
29. nora 2012 byla prvn srie bhem
nkolika destek minut vyprodna (prodv se prostednictvm distributor
Premier Farnell a RS Components).
JTAG
vystup audio
konektor
displeje OSI
slot pro
kartu SO
konektor mikroUSB
(napjeni)
USB 2.0
CPU
BCM2835
vstu p CSI
ARM11
Ethe rn et
vystup
HOMI
Hlavn komponenty
Takhle mal je Raspberry Pi
Vyvinuty jsou
dv
varianty - model
A za 25 $ a model B za 35 $ , prodvat
sezatm zaal dra model s ethernetem a dvma USB porty.
Raspberry Pi oproti prototypu (viz
PEAR 12/2011) zmnil tvar, kter je te
obdlnkov velikosti kreditn karty.
Jeho zkladn technick parametry:
Hlavn ip (CPU , GPU, DSP a SDRAM)
ARM Broadcom BCM2835
CPU: ARM1176JZF-S, 700 MHz
GPU: Broadcom VideoCore IV,
OpenGL ES 2.0, 1080p,
H.264/MPEG-4
pam SORAM: 256 MB
Pam: slot na karty SO (v . SOIO),
MMC
vstupy video: kompozitn RCA,
HOMI
vstup audio 3,5 mm jack, HOMI
USB USB 2.0, mikro USB 5 V
LAN: 10/100 Ethernet RJ45
WiFi: standardn USB nebo SOIO
adaptr
dal vvody pro perifrie
Pota se prodv bez pamti a tud bez operanho systmu . Pedpo
kld se jeho nahrn na pamovou
kartu , pro jej vloen je uren slot pro
pamov karty SO (MMC). Ji nkolik
msc je pro Raspberry Pi pipraveno
nkolik distribuc operanho systmu
Linux (Debian , Arch Linux, Fedora Remix) a vznikaj dal. Veker potebn
software a nstroje pro tvorbu aplikac
lze zdarma sthnout z Internetu. Vzhledem ke kvalitnmu grafickmu procesoru v ipu BCM2835 (VideoCore IV)
me pota pehrvat i full HO video
H.264/MPEG-4. Jednm z monch vyuit je tak i velmi levn a pekvapiv
vkonn multimediln centrum . Voperanm systmu Linux lze spustit ob-
destiky poftae
lben multimediln rozhran XBMC ,

pipraven je i zjednoduen operan
systm OpenELEC uren vhradn
pro XBMC .
Ji ped uvedenm Raspberry Pi na
trh se vytvoila ve svt i u ns velk komunita nadenc , pipravujcch se tuto
" destiku" nejrznjmi zpsoby vyuvat. Je zejm , e nepjde jen o multimediln centra , ale i o rzn regulan ,
automatizan a komunikan systmy.
Za 500 a 1000 K plus voln en
Raspberry Pi
software a narstajc mnostv rovn

voln ench aplikac je to pro vechny elektroniky opravdu lkav vci ka .
Oba distributoi (Premier Farnell a RS
Components) maj i sv esk strnky.
Dal informace:
www. raspberrypi. org
www.raspberrypi.org/down/oads
www.raspi.cz
www.smallbu/b.net/2012/225
-emulating-raspberry-pi#more-225
TELEVIZN WI-FI HOTSPOT

Spolenost
Equinox se spojila se
Belkin pokud jde o pslu
enstv k pstrojm firmy Apple, zejmna pro iPad a iPhone . Prvnm spole
nm produktem je televizn wi-fi hotspot
Belkin tizi - je to digitln televizn pij
ma (OVB-T) se zabudovanm adaptrem wi-fi. Pijman televizn obraz se
pes wi-fi pedv do pslun nastavenho iPadu nebo iPhonu. Fungujeto
podobn , jako kdy k notebooku pipo
jte extern USB OVB-T pijma , ale
bezdrtov . Software v potai (telespolenost
Belkin tizi funguje s potai

iPad a s telefony iPhone
-MU 04/2012)
fonu) signl pak mus zpracovat, pop .

umon jeho nahrvn, zobrazen EPG
ap. Pomoc GPS i rychleji najde pouiteln TV vyslae . Pstrojek funguje
bohuel pouze s vrobky Apple. Udvan dosah wi-fi je 10 a 30 m, vestavn
baterie vydr na jedno nabit asi 3,5
hodiny. Belkin tizi se u ns prodv za
piblin 3000 K .
Podrobnj informace:
http.//tizi.tv/en/index. html
http.//smartworld.cz/appleios/belkin-tizi-nabizi-teleizipro-ipad-a-iphone-2006
43
OCHRANA
USB PORT
~~N
Se \_d\EssenllaLPIM\Oatabase\lest eplm - EssenhalPIM Poltable
~OUbOf
Up/CIvil
~J II>
0b"'j
~ Den
Subminiaturn (1 x1 mm) integrovan obvod TPD2EUSB30ADRTR od firmy Texas Instruments chrn datov
linky USB (i jin) ped peptm a nap
ovmi pikami. Omezuje napt nad
4,5 V a mezi vstupnm a vstupnm vvodem vydr a 8 kV Dky velmi malm rozmrm a tm i kapacitm je uren i pro velmi rychl linky jako jsou
USB 3.0 , SATA, PCle ap. Jeho velikost
umouje dodatenou mont pmo
na pvody na plonch spojch. Podrobnj informace na webov adrese
wwwti.com/productltpd2eusb30a ,
cena asi 15 K u http://cz.farnell.com .
13 03 2012 (Tyd"
ll)
__
~~
ter' J 3bezen
:'::H;"'''vV;''h~.P;e
9:
! 8
~--
~ID
1?'1",d;;;,
o',;;;
"c;;
-'";",
i ,,-_ _
00
....
KaJend'
.I
I 1O
Oko', .
~~
r kol s pipomenutm
'5- Ukzkov Kontakt. nalozeniny
I
J
.~.'~.==.'.~.
__~!.
:
Customvlews
~\ J_ t:Jko1y
__
r ! Ukzkov kol s termnem
~ Tden
iii Mslc
IQ Rok
I!Il!I
"11~:zt;3t1
Pei,;t__A~
'c_
, -"tl:....
st~
lOie--=tl""
'p_
O V~
d'~~~~_"'~====== =
6:obrazen
ROzn,
ud~os"mohou n,,'a! "U.,,, ~ ~;!f~~~!~~;::o:~~E~~\ ~~:~~i'"
! Udlostem lze
piadit nkterou ze 7
rovn dulei\osti. Vykin k

vysokou duleitosl.
zna
,>+) -T,-"
. ' I1~a ~
f1>pfo'
-ipk-'-"'--nZ-kOU-d-.'-it-os,--I1
udlosti.
_1~1,.o3"l0+-_ _ _ _ _ _....IW_ _ _ _ _ _ _...II
~-~~-ll 1.?:-i
'Udlostem Mohou bt
piazeny rzn bary}' pozad. vybfw z peddefinovanch nebo
'~"~~~__~ I -~ OO i uivatelem definovanch barev.
13 30
P1==,~~~----l 1
14 .~
.~'======~~-41 15 ~:
memt
dokonen.
HI Udlost
atribut
Ta\oudlos\ iedokonena
mToto je 100%dokonenj koL
Udlosti !ze snadno 'pesouvat t-eb'o koplova!. Zkuste pethnOut m,VU tulo udlott
napnas.
SPRVCE OSOBNCH INFORMAC - PlM

Programy tohoto typu se nazvaj PlM - Personallnformation Manager. Tento
konkrtn EssentialPIM existuje ji dlouho a je neustle zdokonalovn. Umouje
sprvu, ukldn a zlohovn termnovch kalend, seznam kol, schzek,
kontakt , poznmek veho druhu (vetn obrzk a formtovn), hesel, obsahuje
dokonce i program pro elektronickou potu (e-mail). Ve lze zabezpeit hesly, daje
je mon exportovat a importovat ve vtin bnch formt. V jednodu form
je EssentialPIM zdarma , v profesionln verzi stoj 40 $, ob verze jsou k dispozici
i v penosn variant (portable), kdy se program nemus instalovat a lze ho
"nosit s sebou". Najdete ho na webovch strnkch wwwessentialpim .com .
Integrovan obvod TPD2EUSB30ADRTR

USBData
USB Port
USSINPUT
" C>--::t::---,---I
OUT
ONO
ffi\G
"
U
'"'"O
4 EN
lSON
GND
!ON
VIRTULN MUSEUM RADIOTECHNIKY
'OOT
5 IlIM "
~
www.oldradio.Cl
F'i:AG
TSON
Hledal jsem nvod k jednomu ze starch micch pstroj TESLA a narazil

jsem na tyto pkn strnky Martina Hjka, kter jsou vnovan historii a vrobkm
eskoslovenskho radiotechnickho prmyslu (sm tyto pstroje i sbr). Najdete
tu popis, fotografie, nkde i schmata a dokumentaci vtiny eskoslovenskch
radiopijma, televizor, magnetofon , gramofon a oskenovan nvody k destkm laboratornch micch pstroj s oznaenm TESLA
Integrovan obvod NCP380 ajeho zapojen
Oba 10 v porovnn s
hlavikou
zpalky
Integrovan obvod NCP380 vyrb

firma ON Semiconductor. Ochrn USB
porty ped nadmrnm odbrem proudu z napjecho napt 5 V Neumon
odebrat z portu vce ne 0,55 A (standardem pro USB 2.0 je 500 mA). Krom
nadmrn zte chrn i ped zkratem
a ped peptm. Pokud nastane nkte
r z uvedench ppad , rozpoj napjec obvod a je nutn ho znovu (externm
tlatkem , vvod EN) "nahodit". Rozpojen stav napjen je signalizovn na
vvodu FLAG. Pi bn funkci je p
davn vloen odpor pouze 70 mQ. Integrovan obvod NCP380 se dodv
v rznch variantch pro rzn pevn
proudy i pro vnjm rezistorem (R1im )
nastaviteln proud. Podrobnj informace www.onsem/com/PowerSolutionsl
product.do ?id=NCP380.
44
-hl;) 04/2012)
RADIO "HISTORIE"
Sovietske rdiostanice
Vel'kej vlasteneckej vojny
PaedDr. Miroslav Hornk, OM3CU
(Dokonenie)
Obr. 15. Rdiostanica RBM

Rdiostanica , ktor vznikla ako vyslovene ndzov rieenie , bola 13-R. Tto
rdiostanicu zaali montovat' na asi u
spomnanho rozhlasovho prijmaa
6N1 . Obrzok jeho vzhl'adu a vntornej
kontrukcie je na obr. 12 a, b. Rdiostanica okrem siet'ovch elektrnok pouvala
z p6vodnho prijmaa vainu kom ponentov. asi bolo upraven zmenou rozmiestnenia siastok , ale rozmery zostali
zachovan . Vznikala toti v Leningrade na
zaiatku blokdy. Rozsah rdiostanice bol
1,75 a 4,25 MHz pri vkone 0,5 W a prevdzky opat' A 1 a A3. Predn panel je na
obr. 13 aj s malm obrzkom celkovho
vzhl'adu a vntornej kontrukcie. Schma
rdiostanice je na obr. 14 (str. 46) .
Zdroje aj rdiostanica boli v jednej
drevenej skrinke, prenanej na chrbte
vojaka. Nevhodou bolo, e napriek tomu ,
e ilo o kompaktn kontrukciu, prepnanie prjem/vysielanie bolo mon iba
z prednho panelu , O vyluovalo obsluhu
nosiom za pochodu. Slila na spojenie
v pech streleckch a delostreleckch
plukoch. Po presune vrobnch zvod ov
do tyla prila k tvarom aj modernizovan
Obr. 12 a. Rozhlasov prijma 6N1
verzi a rdiostanice RB pod oznaenm

RBM . Tto rdiostanica mala s p6vodnou
zachovan koncepciu . Zmeny boli v osaden , pote podrozsahov , ktor klesli na
dva, a v zven vkonu na 1 W. Rozsah
sa zmenil na 1,5 a 5 MHz. Osaden bola
modernejmi elektrnkami rady 2K2M .
Vhodou bola monost' prepnania prjem/
/vysie lanie tlaidlom na mikrotelefne
a tie ovldanie pol'nm telefnom. Na
obr. 15 je jej vzhl'ad a pohl'ad na vntorn
kontrukciu . Schma je na obr. 16 (str.
46). Napjanie bolo z akumultorov 2 x
NKN22 a 3 x BAS-80. Zdroje boli nesen
druhm vojakom . Pri prevdzke za pochodu bol i tto dvaja spojen kblom . Ku
koncu vojny bola vyrban aj verzia
s vkonom 5 W a oznaovan aj ako
RBM-5.
Poslednou rdiostanicou urenou pre
pechotu a delostrelectvo bola VKV rdiostanica A-7 . Cel rada tchto rdiostan c
je popsan v Amatrskom rdii 5/2001 ,
preto iba strune . llo o prv sovietsku
rdiostanicu pracujcu frekvennou
modulciou F3 , o sp6sobovalo Funkabwehru problmy s odposluchom
prevdzky. Rdiostanica pracovala v roz-
sahu 27 a 32 MHz s vkonom 1 W .

Niektor verziemali aj monost' prevdzky F2 . Dokonca bola vyroben jedna
sria osaden originlnymi americkmi
elektrnkami , ktor neboli presnmi ekvivalentmi sovietskych. Pomerne vel'k bol
rozdiely vo vzhl'ade podl'a vrobnho zvodu a srie. P6vodn A-7 bol a pomerne
rchlo nahraden verziou A-7-A vyrbanou minimlne v troch modeloch. Modely
A-7 a A-7-A s na koli obr. 17.
Obr. 13. Rdiostanica 13-R (hore)
Obr. 17. Rdiostanice A- 7 a A-7-A (dolu)
-MU 04/2012 )
Obr. 12 b. Vntrajok prijmaa 6N1
45
Obr. 14. Schma zapojenia rdiostanice 13-R
Obr. 16. Schma zapojenia rdiostanice RBM
46
-M;I 04/2012 )
Nmeck vojensk bezdrtov

komunikan technika
v letech 1930 - 1945

(Dokonen)
Mal poln rdiov pojtka

Krom dosud zmiovanch vtch
souprav se zkouela ji ve 30. letech
mal poln rdiov pojtka a vyvjelo je ji
zmnn vojensk vvojov stedisko
se zadnm doshnout malch rozmr
a mal hmotnosti , se zajitnm dosahu
kolem 1 km i za pochodu. Jej ich obal ji
nebyl z masivnho a pancovanho de
va, ale plechov . Ta prvn vila asi 12 kg
a mla oznaen "FeldFu" doplnn typem.
Pro rzn druhy vojsk bylo vyvinuto
celkem 5 typ s vkonem 0,15 W, licch
se kmitotovm rozsahem : FeldFu.a1
120 - 156 MHz, FeldFu.b 90 - 110 MHz
(obr. 10 b, cl, FeldFu.c 130 - 16 MHz,
FeldFu .f 28 - 33 MHz, FeldFu.h 23,1 25 MHz (schma zapojen v minulm s
le na obr. 10 a), piem typ b byl vyrbn
ve tech variantch, ta s oznaenm b2
mla vkon jen 0,1 W. Prvn typ byl jet
s elektronkami typu RV2P800, SD1 A
a RL2P3, od typu b s elektronkami
RV2,4P700, RL2,4T1 a RL2,4P2. Typ f
byl uren pancovm jednotkm a zaal
se vyrbt a v roce 1944. Zapojen
vech typ bylo prakticky shodn , stupnice byly cejchovny i zde sly kanl.
Pevratnou zmnu v pojet i hmotnosti
oproti pedchozm typm pedstavoval typ
s oznaenm Kl. Fuspr.d (obr. 11 a, b, c)rozmrov nezvykle mal, s rozsahem
32 - 38 MHz a vkonem 0,2 W . Vyvinula
jej firma Philips v Holandsku a se dvma

RL 1 P2 a jednou DDD25 vil pouze
3,5 kg . Pestoe byl vyvjen jako "osobn"
radiostanice, v nmeck armd byl vyuvn hlavn u dlostelc a nazvn "Dorette". I u ns byl mezi amatry rozen
Obr. 11 a. KI.Fuspr.d1
Obr. 11 b. KI.Fuspr.d3
po vlce pod nzvem Doretka, a pokud by
nkomu pipomnal pozdji u ns vyrb
nou radiostanici RF-11 , nen daleko od
pravdy, e je to prakticky kopie. Jen stupnici mla Doretka na bon stn , ale
i schrnka na baterie, ba dokonce i pe
pravn bednka tm tot, jen s jinm
Obr. 10 c. Pohled na pedn panel

radiostanice FeldFu.b
uspodnm.
:J l
!. - - ---- - - - -- - - - - - - - - -- - ..,..\- ... - - - - - - - - -- - - - -- - - -,
~--1,------""-'<JII1I')',-_:.:o~--:: :--_::~-----~i:::.:-- -:.:::-----i:.:.:.:.:.
trL'lj'
ll'
lA d dr c~lc,~
~.l-:~.J-.B!o::-
L:'
';, ,
:1" I
ll;
. ,;
tl
"I'
':
:;
,1
,.. !JWI
I I
",.
,.
,
l
'
,J '
m, I
: t"iH
!r22 ,
. :::'9. ;
; ~!JJ~b:;;
(" II
(>\.... :~
/1\1 '"'
,II
L--+-~--~--+-~~~~~~~~~~:~~~~.-r~'i~~~~-r_-~-~_-'~:
,,
: ("12Q
,: , I
"
~Ij ~
dl I
L'
:!! :
TI
- - - - - - - - - - - - - -- - - - - ~~--------------,
"-1-- 1;:1' :,
Cf
l,_~ :
~:
r - _. - -'
_____-T:_Ir--t~~~-----~
I
, )
Wf4
lil
____
: ___
10
-t o'
8u5
I
W!6 :
:JJ
'---------
Jl
8t;!
_I
8u4-
-MU 04/2012 )
Obr. 10 b. Schma zapojen

radiostanice FeldFu.b2
47
Rll ?2
';,0002S
Ho,..,.
1,.;/8 - 3.2 HH..
Scholtung de. IOe!n1unlup'ec".r. d .
Ovem ani nmeck firmy , by se konec vlky blil, nezahlely a firma Lorenz
jet pracovala na vvoji pojtka se specilnmi bateriovmi elektronkami ady
041 w - Kl. Fuspr. k, kter bylo na tehdej
dobu skuten miniaturn s rozmry 7 x
12 x 18 cm a mlo pracovat v psmu 20 - 40 MHz . Uveden elektronky byly vyvinuty speciln pro minohledaku v roce
1943 a nen mi znm jin vyuit v komunikanch pstrojch , nejsou uvedeny
ani v nmeckm povlenm katalogu
Rhren Taschen Tabelle. Do sriov vroby se ji pstroj nedostal.
Obr. 11 c. Schma zapojen

radiostanice Dorette
[4] Rzn internetov strnky pojednvajc o nmeck komunikan technice ,

nap .:
Prameny
[1] Trenkle, Fritz: Die deutschen Funknachrichtenanlagen bis 1945.
[2] Sluebn pedpis 0101411 "Oas Tornisterfunkgerat h".
[3] Sluebn pedpis 0587/1 "Minensuchgerat Tempelhof 41 ".
www.laud.nolww2lndex.htm.
www.radiomuseum.org,
www.desyatnik.com.
www.armyradio.com
a ada dalch , kter nabz vyhledva
po zadn nzvu jednotlivch popisovanch typ .
QX
Klub vojensk historie eskoslovensk lidov armdy (SLA)
V loskm srpnu se pi pleitosti 22. setkn radioamatr v Holicch pedstavil vstavnm stnkem pevn s radiotechnikou, ale i stelnmi zbranmi Klub vojensk historie Ceskoslovensk lidov armdy (KVH SLA) . Hlavnm zamenm Klubu - jak z jeho nzvu vyplv je vojensk historie SLA. Tu prezentuje pedevm na svch intemetovch strnkch www.
CSLA.cz a na diskusnm fru na adrese http://forum.CSLA .cz. S Klubem spolupracuje ada
odbornk, bvalch vojk z povoln ad. I kdy prci na tomto projektu je mono oznait za
"nikdy nekonc", ji v r. 2009 byl vybrn Nrodn knihovnou R a je archivovn jako soust
eskho kulturnho ddictv. tenm PE-AR speciln doporuujeme oddl" Vzbroj - Spojovac prostedky ", kde je podrobn pehled radiostanic, pouvanch v SLA, rozdlen do kapitol: Penosn rdiov stanice, Pojzdn rdiov stanice, Rdiov pijmae a Rdiov vyslae .
Jednotliv radiostanice jsou na obrzcch, s technickm popisem i schmaty. Na obr. vpravo je
KV stanice RO-21 - Lbe (rozsah 2 a 2, 99 MHz) pro provoz CW a AM, vyvinut a vyrbn
u ns na potku 50. let minulho stolet.
OK1DVA
48
-MU 04/2012 )
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
World Flora &Fauna "Chrate
Svt
flry a fauny
zelenou planetu Zemi!"

(Pokraovn)
Pokraujeme v miniserilu o WFF . Nejdve mi dovolte napravit drobn chyby , kter nm pi

korektue prvn sti unikly a za kter se
co nejsrdenji omlouvme:
Kmitoet pro 40 m Je SSB 7,144 kHz.
Dle je nutno uvst taky pr zkladnch
podmnek, platnch pro vechny diplomy
- minimum 44 QSO z dan lokality a nutnost doplnn odeslanho logu o alespo
zkladn fotodokumentaci z msta vysln - ideln je foto u cedule s vyznaenm
parku (obr. 1), ppadn GPS souadnice ,
popis pouitho zazen atd . Tolik doplnn chybjcch informac z prvnho dlu.
Pokud se podrobnji podvte na hlavn webov strnky programu WFF , zjistte, e program WFF nejsou jen prodn
parky, ale i jin zajmav prodn lokality.
Ne vechny se ns t kaj , tko u ns
budeme aktivovat polrn oblasti , sopky
nebo ostrovy (i kdy i nkter lokality podobnho charakteru lze u ns najt) .
WBA - World Biosphere Award
Biosfrick rezervace , u ns nap

klad Tebosko . Tyto oblasti jsou oznae
ny stejnmi znakami jako rezervace
nebo parky.
WWA - World Wetland Award
Jde o zem s mokady , raeliniti
atd . Pkladem jsou tebosk rybnky ,
nebo umavsk raelinit.
WGEO - World Geoparks Award
V OK je jen jedno zem, a to Turnovsk geopark.
WZOO - World Zooparks Award
Zoologick zahrady , urit zajmav
tma na letn expedice.
WMA - World Mountains Award
U ns jde o vysln z vrchol nebo
oblast nad 1000 m asi . Jde o analogii
s naimi "Tiscovkami". Bhem spojen
udvme referenci ze seznamu , nap.

OKM 06-05 pro erk.
WLA - World Lakes Program
Jezera na naem zem. Mnoho jich
v seznamu nen (pouze 10) a jde vtinou
o horsk jezera.
WRA - World Rivers Program
ek je na naem zem mnoho. Zajmavost tohoto seznamu je i poet ek ,
kter pes nae zem protkaj , ale nepramen zde. Aktivace takov oblasti je
tak zajmav - uznvaj se QSO do
vzdlenosti 200 m od behu , nebo pmo
z plovoucho objektu .
WAO - World Astronomical Award
Astronomick observatoe - kupodivu

je v seznamu Kle, pice a Hradec Krlov , ale u ne teba nae nejznmj observato na praskm Petn. Observato je ale u ns mnohem vce , a tak
i tento seznam jsem doplnil a ekme na
jeho schvlen.
Kritikou do vlastnch ad (tedy pede
vm na mne) budi absence tchto seznam na naem webu. Ve bude v pr
bhu krtk doby doplnno. Dal
informace , kter se jet na strnkch
neobjevila , je pprava OKFF diplom pro
rzn typy aktivac. Zskn nrodnch diplom je pro mnoho radioamatr snadnj a jednodu cestou , ne tyto diplomy dolovat z centrln kancele v UA.
V kadm ppad je to znan levnj O
Z naich radioamatr jsou v aktivacch OKFF oblast nejpilnj OK1 VEl ,
OK1 HAG , OK1 EQ , OK1 CO , OK2ZTU ,
OK2BIQ a kolektiv cykloexpedice OL9CX
(obr. 3) . Nehlete prosm na uveden poad, to je opravdu zcela nhodn (zdroj
dat - DX Cluster) .
Expedice na nae zem podaj tak
hamov z okolnch stt. Nejaktivnj je
asi Manfred , DF6EX , Gunther, DC2RK,
a Xaver, DK4RM . asto navtvuj p
hranin oblasti DL/OK, aktivuj vce psem najednou a pouvaj znaku
OK8WFF/P (obr. 2) nebo DAOCW/P .
Vce podrobnost naleznete na adrese
http://blog. winqs/ .
com!.
Dalmi zahraninmi hamy, kte
aktivovali OKFF
oblasti , jsou Slvek, EI6DX/P , Stefan , DK8FK (jako
OK8FKlP) , a Manfred , DL8DXL/P .
Obr. 3. Tm OL9CX na Lui

Pro zkladn expedin provoz nen
dn nkladn vybaven . Sta
vyjet do vybran oblasti s transceiverem umoujcm provoz z bateri (nebo
s elektrocentrlou v kufru auta O ) a mt
s sebou mobiln antnu a nezbytn propriety k jejmu uveden do provozn podoby , jako nap . prak se silonovm lankem
na pestelen stromu , kter ji ponese ,
atd. Pak u sta jen ve zapnout, naladit
a v idelnm p pad si uvat pohody pi
provozovn naeho krsnho hobby
z prody . Jak u jsem uvedl v prvn sti ,
podobnost s programem SOT A nebo zvodnm provozem typu Polnho dne atd .
je na mst . Ostatn piloen foto napov
vce ne tisce zbytench slov.
Pt pr slov o zazench , antnch
atd.
73&44! OK11N
poteba
Linky
http://www. wff44.cz
http://groups.google.com/group/ok-wff
http://www.wff44.org
Obr. 1. Zbr z aktivace Nrodnho

parku esk vcarsko (vlevo)
Obr. 2. QSL-Istek
expedice
nmeck
-Id 04/2012 )
49
Antna K2AV
se skldanou protivhou
(Dokonen)
sobovac lnek , pokud bude zem pod

antnou mokr po dle trvajcm deti
nebo bude pokryt snhem apod . Lze
pedpokldat , e prv impedann pi
zpsoben a vbec cel zvolen zpsob
napjen budou slabm mstem tto antny.
Vyzaovac vlastnosti antny se skldanou protivhou znzoruj obr. 11 , 12
a 13. Zde se dn pekvapen nekonaj ,
vyzaovac diagramy ve vertikln i horizontln rovin (i 3D) ukazuj , e vsledek
bude odpovdat zkrcenmu vertiklu . Od
antny uvedench rozmr nelze oek
vat dn zisk - ten bude zcela jist zporn (-0,71 dBi pro elevan hel 30 0).
Antnu jsem s ohledem na mstn

podmnky neml monost prakticky ov
it. Provedl jsem vak analzu pomoc
programu 4NEC2, kter se osvdila ji
v destkch ppad , kdy byla antna postavena a ovena v praxi . Vsledky potvrzuj urit nedostatky tto konstrukce,
kter budou zkuenjm antnm patrn na prvn pohled .
Napjec obvody dle [1] nijak zvl
nee impedann pizpsoben. Na kmitotu 1,852 MHz pedstavuje antna se
skldanou protivhou impedanci 21 ,3
-j173 Q a s rozmry dle pvodnho popisu
bude mt na libovolnm kmitotu v psmu
160 m vdy kapacitn charakter (obr. 9)
a vsledn SV by se pohyboval mezi
hodnotami 2 a 40 (obr. 10).
Impedann pizpsoben tedy bude
nutn eit zapojenm pizpsobovacho
lnku mezi oddlovac transformtor
a vlastn zi (do msta , oznaenho na
obr. 4 jako "antna L st") . Vyhovt by
ml jednoduch L-lnek , jeho konfigurace vak bude zviset na rozmrech antny i na prosted , kde bude antna instalovna. Zde je na mst upozornit , e
antna bude z hlediska impedannho pi
zp soben nejen velmi zkopsmov , ale
jej impedann pomry se budou strm
mnit v zvislosti na umistn . Je rovn
nutn potat s tm , e se bude SV m
nit i s ohledem na klimatick podmnky
a bude nutn as od asu doladit pizp-
Zvr
Akoli kritika antny bez jej praktick
zkouky nen zcela na mst , je teba
uvst, e od antny podobnho typu nelze ekat vsledky, srovnateln s Inverted
L obvykl konstrukce s minimln 2 elevovanmi radily a u vbec ne se zkrcenm vertiklem s "plnohodnotnm "
zemnm systmem se zakopanmi >32
radily optimln dlky . Naproti tomu
nap . antny [2] a [3] budou oproti Inverted L i zkrcenmu vertik lu lep a je jen
s podivem, e nebud tolik pozornosti,
jako popisovan antna se skldanou
protivhou . Je pravdpodobn , e v uriX(ohm)
R (ohm)
Odkazy
[1] Ritter, Jack, WOUCE: K2AV Low
Band Antennas , http ://www.wOuce .net/
K2AVantennas .html
[2] Tait, John, EI7BA : Antennae for the
Low Bands 80 and 160 m, http://www.qsl.
netlei7ba/low_ band_antennae.htm
[3] Hi/le, Kari, DL1VU: Optimierte T-Antenne. CQ-DL, Jun 1978, str. 246 (t
British Patent GB 1454101 z roku 1974
a Deutsches Patent DE 3840 105 z roku
1990).
RR
-'
-20
60
tch ppadech bude mon s touto antnou doshnout velmi dobrch vsledk ,
avak jist skepse ohledn reprodukovatelnosti tto konstrukce bude na mst u
vzhledem k tomu , e se z antnskho
hlediska zdaleka nejedn o tak " istou "
konstrukci , jako nap . antny [2] a [3],
kter maj srovnateln nroky na prostor
a vliv okoln zem je i u nich redukovn .
SWR (50 ohm)
100
100
Obr. 11. Vyzaovac diagram antny se

skldanou protivhou - 30
60
-40
60
40
-60
50
-60
40
-100
30
20
10
-120
-140
20
-160
2
-160
1.84
1.86
1.88
1.9
1.92
1.94
1.96
1.98
-200
MHz
Phase
Z (o hm)
'1 000.
1.8
1.62
1.64
1.8 6
1.88
1.9
1.9 2
1.94
1.9 6
1.98
MHz
Refl coef [dB] (50 ohm)
-20
-1
600
-2
400
200
-4
-5
'100
60
40
-7
6
20
10
1.8
1.8 2
Obr. 9.
50
1.84
1.86
1.88
1.9
Impedann prbhy
1.92
1.94
1.96
1.98
90
-9
-100
MHz
-10 '----,--::-::-----::-c---,-,,--------.,...,--------1.6
1.82
1.64
1.86
1.86
1.9
1.92
1.94
1.9 6
1.98
2 MHz
antny se skldanou protivhou
Obr. 10. Prbhy SV antny se skldanou protivhou
-61;) 04/2012 )
Pedpovd'
N e w Yo rk 29 8
9 12 15 1821 24
podmnek e n KV na duben
Rio 2 1S
9 12 15 18 21
Ho no lulu 3 56
3
9 12 15 18 21 24
29
r-~-r~--+-~-+~~ 29
/, ~ 23
Y
--::
----o
~
" 2017
-.........
/' '"\
i'- v;;
"- . ? ----- x x 14
hXx
Xx xx
1~ v.
!-"d. 1---< 11
rzt }
~
~dn-r~~~~~~~~
()
17
i=~~I-><!>\I"'iPJ:;~~mt:FI 11
'"" ~ ~
,---
2W
26
23
~~H+~~--~~~~ 2 0
17
~~~~~~~-r~XX~1 4
V+H~~-r~~~~~~~ 11
~-I--r-+--~NM-I+--++JIIIl8
+-+--t----t--f~ 5
=="""'---'---'----'--'----'-""' 2
t:=L:t~~aJ ~
M',R>-t--!-~i'\I;\l-"H 8
Skutenost ,
e jsme pechodn poslunen aktivity bhem leton zimy

ekali a upozorovali na nj , vbec nebrnila krtkovlnnm amatrm ve stnostech na rove podmnek en. Ta je pi
tom vrazn lep , ne teba ped rokem ,
kles
kdy jsme mohli navazovat spojen DX

zhruba o jedno psmo ne. V rmci kvaziperiodickho nkolikamsnho kolsn ale ekme bhem celho letonho
jara pevldajc vzestup rovn slunen
radiace a tedy i znateln zlepen.
Zdroje pravidelnch pedpovd uvdj pro duben nsledujc sla: SWPC
R = 81 ,3 8, IPS R =82 a SIDC R =100
s pouitm klasick metody a R = 94, zskan metodou kombinovanou . Pro nae
poteby pouijeme slo skvrn R = 88,
resp. slunen tok SF =135 s.f.u .
Akoli byl lednov vvoj podmnek en vtinou klidn , o zvru msce to
tvrdit nelze. Dky vy rovni slunen radiace byla zotaven po poruchch rychlej , co plat i o takovch dnech , jako
25 . 1. a tak 30. 1. , kdy dorazily stice
od erupce X i ,8/1f z 27. 1. okolo 18.37
UTC. Byla ve vhodn pozici na severozpad slunenho disku a o doprovzejcm vronu koronlnho plazmatu do meziplanetrnho prostoru se po tech dnech
potvrdilo, e skuten smroval k Zemi.
e-~
r-~'~~~~~~~~
---
1~~-~~--~~~~~ 14
0~~
3~67;~~~12~1~~y1~8~2~1~2429
I-
26
20
Ho na kona 68
T ol-gain [dBij
105 ...--I~90r-Z~_75
1.825 MHz
nor byl klidnj a slunen aktivita b

hem msce postupn dle klesala . Dal
poruchy byly astji zpsobeny erupcemi
vlkna plazmatu nad slunen fotosfrou .
Oblaka pak cestovala kosmem pomaleji
a cesta k Zemi jim mohla trvat i nkolik
dn , jako tomu bylo pi porue 15. 2. po
erupci 10. 2. kolem 11.54 UTC , 20. 2. po
vronu plazmatu 17. 2. a 27. 2. po veer
n erupci 24. 2.
Pzniv seznn zmny , doprovzen
vzestupem slunen aktivity, zpsob pravideln otevrn vech psem KV. Destka se bude tm denn otevrat na jih
a sice krtce, ale pravideln i k protinocm , signly japons kch stanic budou
bn k mn na patnctce a asto tak
v psmu 24 MHz, stabilnj oteven na
Severn Ameriku zaznamenme zejmna
v psmu 18 MHz (na zpadn pobe
hlavn v lepch dnech) a Tichomo bude
pravideln dosaiteln na dvactce . Seznn pokles nejvych pouitelnch
kmitot bude v prbhu msce do
znan mry kompenzovn rstem slunen aktivity .
K zvru pat pehled index aktivity
za nor 2012:
slunenho toku 106 ,8 s .f .u., sla
skvrn R = 33,1 a geomagnetickho indexu z observatoe Wingst A = 10,8. Po-
Vertical plane
T 01-g3in [dBij
999 < dBi < 0.7
1.825 MHz
sledn R dosadme do vzorce pro vyhlazen prmr a za srpen 2011 dostaneme

R 12 = 59,1.
OK1HH
28. dubna 2012 Radioamatrsk setkn

ve Frentt p/R
Jarn setkn radioamatr ve Frenpod Radhotm se kon v sobotu

28. dubna 2012 jako vdy v budov
Stedn prmyslov koly elektrotechnick. Zatek je od 7 hodin rno a akce
trv podle poteby do odpolednch hodin.
Na programu je mj . tradin ble trh
a tombola . Zkladn oberstven je pmo
v arelu koly.
Srden zvou poadatel
Franta, OK2VFS, a Bohou, OK2VXV.
tt
oy
Horizont"1 plane
2.2 < dBi < 07
M"x gain Azi:90
Max gain Ele:28
FCP.out
Azi.= 90
180 ~+--t---=:~=I==I-"";~~~~--=*==l====l:::'+--+----j O
XY
Obr. 12.
Vyzaovac
Obr. 13.
Vyzaovac
270 I-I-t--r--I--+--+--+-f'f-/-H-t---t-
---I--r4 190
X
diagram antny se skldanou protivhouvertikln rovina
diagram antny se skldanou protivhouhorizontln rovina (vpravo)
195
-MU 04/2012 )
180
165
51
Pota
v ham-shacku XCIII
Baudline -
- univerzln analyztor
Systmov poadavky
a instalace
Baudline me bet na potai s n
kterm z operanch systm Linux, p
padn FreeBSD , Mac OS X nebo Solaris
s procesory s architekturou x86, x86_64,
PPC , S/390 nebo SPARC CPU, kter je
vybaven grafickm serverem X11 a zvukovm systmem ALSA i OSS , ppad
n s rozenm JACK . Monosti programu (citli vost , frekvenn rozsah
a pesnost) jsou omezeny monostmi
zvukov karty . Vzhledem k tomu , e v -
voj Baudline probh ji 11 let, nechyb

podpora starch zvukovch karet ,
u nich bvala standardem vzo rkovac
frekvence 5 ,5 nebo 11 kHz. Dnen zvukov karty bn pouvaj vzorkovac
frekvenci 44 ,1 nebo 48 kHz , karty pro hi-fi
aplikace pak 96 kHz a pikov zvukov
karty 192 kHz. Pedpokladem ovem je
podpora pouit karty ovladaem , kter je
soust jdra operanho systmu , tj .
nen kompilovn jako modul , ale pmo
jako soust jdra . Jdra , kter jsou soust vt iny modernch distribuc Linuxu ,
tomuto poadavku odpovdaj , vtinou
proto nen nutn se jdrem zvl zabvat.
Volba vhodn zvukov karty je tedy
velmi dleit . Nejdleitj jsou kvalitn
A/D a D/A pevodnky, proto volba padla
na ESI Juli@ (obr. 2), kter m sice jen
2 analogov vstupy a vstupy , ale je vybavena pevodnky VIA Envy24HT-S, kter ve spoluprci s AKM AK4114 , resp .
AKM AK5385A umouj doshnout dynamickho rozsahu 114 dBA (ADC) ,
resp. 112 dBA (DAC) pi THD + Noise:
-94 dB . Zskme tak nap . spektrln analyztor s dynamickm rozsahem kolem
100 dB , co vbec nen patn a ve srovnn s bnmi dlenskmi pstroji jde
opravdu o nadprmrn parametry. Pe
vodnky VIA Envy24HT-S jsou samozej
m standardn podporovny jdrem kad modern linuxov distribuce , navc je
zaruena minimln latence, co nelze ci
o systmech , zaloench na Windows ,
kde je i pi pouit ovlada ASIO latence
o d vy .
Z tohoto pohledu se jev volba opera
nho systmu Linux jako velmi vhodn ,
i kdy se meme setkat s nzory , e
podpora tchto zvukovch karet je v linuxu hor ne ve Windows . Tyto nzory
vtinou pramen z hodnocen zvukovch
karet pro pouit
pi zznamu , pe
hrvn a zpracovn (masteringu)
hudby a jsou ov li v nny i v lastnm
software pro toto
pouit.
Vlastn
systmov podpora vak nebv
"one .....J
Oevlce
mono
...J
nne
Galn
~~
v digltaJl
v' yolume
.J Ione generator
(-125.90190 PPM)
P' antl-alJaslHter
Hz
I"fonnatloll
Idev/mlxer
HDA-Inlel
Realtek. AlC868
caJlbrale Sample RaIs
44094.014807
loopbaCK
~
f:
ourput devlc~s
CWi
sample Rate
44100 ....1
Devlce
Posltlon
~
~
~.,
~-
..J /dav/audio'
.... .-.::
. /dev/audio
Galn
InfonnatlOll
Idev/mlxer
CS4236B
callbra.!e Sarnple Rate l

44100.0161257
Idev/mlxerl
S816
Cn1 745
calibrale Sample Rale
44070.069805
..J phono nsedle on in pause
Obr. 3. Nastaven vstupnch a vstupnch zazen se provd v pslunm

oknku, kter se objev v nabdce jako
input i output. Zvukovou kartu kalibrujeme kliknutm na tlatko "calibrate Sample
Rate "
rozebrna a zohlednna , mon i proto , e Windows maj v podstat
jednotn zvukov systm a neexistuje
zde volba alternativnch ovlada . Je rovn teba mt na pamti , e ovladae byly
vyvinuty pro hudebn aplikace, u kterch
se poadavky ponkud li.
Verze Baudline pro Windows prozatm neexistuje , i kdy autoi (kalifornsk
firma SigBlips Engineering) nabzej za
platu portovn programu do tohoto operanho systmu . Pro Windows vak
existuje cel ada jednoduch a nkdy
specializovanch program [2], [3],
umoujcch zskn srovnatelnch v-
veliin
dkladnji
sledk.
Instalace programu je ve lmi jednoduch . Sthneme archiv z [1] a rozbalme

do libovolnho podadrese v domovskm adresi uivatele. Archiv obsahuje
spustiteln binrn soubory baudline
a baudline~ack , spoutme soubor podle
toho, je-Ii pouito rozen JACK i nikoli.
Program si pi prvnm sputn vytvo
skryt podadres .baudline s konfigura
nmi a inicializanmi soubory.
Pi prvnm sputn je nutn provst
nastaven vstupnch a vstupnch zaze
n a kalibraci zvukov karty , aby byla zaruena pesnost vs ledk (obr. 3) a pia
zen (namapovn) vst up zvukov karty
(obr. 4 - pt) .
(Pokraovn)
Obr. 2. Zvukov karta ESI

Juli@, kter umouje m
en a do 192 kHz (vpravo)
.., Igaln
je standardn vlastnost
Baudline
52
I 44094 .44 7726
Otannel
JIl' Idev/audio
Obr. 1. Zobrazen
nkolika
souasn
44100 ...J
Declmale By
~D~rrw:'.n~
M~
' x,:'.r !='===:=~'~o::,:.OO~O
OOIO ... 22047.22
Existuje mnoho program , umoujcch men pomoc potae , vybavenho zvukovou kartou . Mezi nimi vynik svoj vestrannost Baudline [1] , kter lze
pout jako spektrln analyztor, digitln pamov osciloskop (OSO), FFT analyztor, mi zkreslen , mi kmitotu , genertor funkc, pro analzu a monitorovn kvality signl , jako prohle spektrogram (as/frekvence) , nstroj pro
sbr dat (OAQ), vyhodnocovn slabch signl , vizualizaci a pehrvn audiozznam a pro adu dalch funkc.
Baudline je freeware , tj . je en bezplatn . Nen ovem OpenSource , tj . nejsou k dispozici zdrojov kdy. Nabdky
jsou v anglitin a dky uzavenmu zdrojovmu kdu nen bohuel mon lokalizace do etiny .
Podstatou Baudline je asov-frek
venn analyztor a zobrazova spektrln domny. Analza je provdna pomoc
Fourierovy , korelan a rastrov transformace , vstupem jsou barevn spektrogramy s mnoha detaily . Zobrazen je plynul a rychl , k dispozici je ada nstroj ,
umoujcch vyhodnocen sledovan veliiny ve zvolenm bod , tj . nen nutn
hrub odetat z graf , ale je mon pouhm najetm kurzoru (kter me mt podobu os) zskat pesnou hodnotu v sel
n form . Samozejmost je sledovn
nkolika parametr souasn, m doshneme stejnho efektu jako pouitm
nkolika pstroj souasn , nap. osciloskopu, spektrlnho analyztoru a mie
zkreslen atd. (obr. 1) . Soust Baudline
je i pehrva , kter umouje celou adu
trik s DSP , zpomalovn , zrychlovn ,
pelaovn apod.
Sample Rale
-MO 04/2012 )
RR
Aplikcia MOT
pre napjanie PA
Ing. Jaroslav Samek, OM6SK
Plnm srub, e popem a zverejnm sksenosti s pouitm transformtorov
z mikrovlniek v zdroj och andovho napatia pre PA (Power Amplifier). Skrtene
sa tento transformtor nazva MOT (Microwave Oven Transformer).
Potrebn andov napatie pre PA sa
pohybuje v rozmedz od niekol'ko sto
voltov do niekol'ko kV a prdov vdatnost' od stoviek mA do niekol'ko A. Okrem
andovho napatia pre PA je potrebn
ete zdroj eraviaceho napatia a prdu ,
d'alej zdroj napatia a prdu pre prv
mrieku a nakoniec ete stabilizovan
zdroj napatia a prdu pre druh mrieku .
Movit amatri nemaj problm dat' si navint' transformtor na toroidnom jadre .
Bohuial', to nie je m6j prpad . V tomto
prspevku sa budem venovat' len zdroju
andovho napatia a prdu , priom sa
zameriam na mon pouitie MOTov.
Preo MOTy? Je to hotov , ttok mikrovlnky tvrd 700 a 1200 W , o vypad
vel'mi lkavo .. Ma tie , ako mnoho
inch , fascinuje pouit' nieo znovu , prakticky bez nkladov. U prv pohl'ad hovor , e plechy s skladan tlmivkovm
sp6sobom , o nie je moc vhodn , plechy
s zvaren , o tie nepote , a primrne
vinutie je od sekundrneho dost' vzdialen
- zas a mnus body ... A to nespomnam
hlinkovm dr6tom vinut primrne vinutie, o parametre nhradnej schmy
transformtora zasa len pohnoj ... Ale ked'
m lovek hlboko do vrecka a nem in
monosti , alebo inak povedan , z nouze
Franta dobrej ..
Spomenul som si na klasikov - kto
chce, hl'ad monosti , a kto nechce , hl'ad d6vody. Take dost' bolo pesimizmu .
Na vzhl'ad je to priamo mal krsavec .
Prv relne sklamanie prilo po meran
primrneho prdu pri rozpojenom sekundrnom vinut. V zvislosti na type MOTu
sa tento prd pohybuje v rozmedz 2 A a
6 A. Teria sice hovor o jalovom magnetizanom prde, ale v mojom prpade sa
elektromer vese lo toil a absencia inn
ho wattmetra v mojej vbave mi zabrnila
stanovit' inn straty od vrivch prdov
a stratovho sla plechov. Pre slabie
ntury u doteraz zskan fakty by znamenali ukonenie prc , alebo pokus nastrihat' plechy na jadro z vyklepanch plechoviek od dsov ! Prepoet prierezu
jadra a stanovenie potu zvitov na volt
ukzalo , e oproti tomu , o ma uili na
Strednej priemyselnej kole spojovej
techniky v Banskej Bystrici v dobch mojej mladosti , je poet zvitov polovin ..
Neviem , i som si to dobre zapamatal ,
som u star dedo , ale kdesi som
v novej literatre tal , e transformtor,
na ktorom udrme ruku , je neekonomicky navrhnut ... Svet sa men. .
Naprzdno som prehltol a skal som
d'alej , O s MOTmi. Prpad pripojit' ,primr' priamo na 230 V som z ekonomickch d6vodov zavrhol. V jednoduchosti je
sila a spol'ahlivost' a zisten fakty ponkali
rieenie zapojit' primrne vinutia do srie.
Na strane sekundrnej mme dve mo-
nosti. Vinutia spojit' do srie a usmernit'

Graetzovm mostkom , priom treba ukostren konce od jadra odpojit' a dfat', e
je vinutie dostatone izolovan od jadra ,
o v mojom prpade bolo splnen , alebo
ukostren konce sekundrnych vinut zapojit' tak , aby boli vhodn pre dvojcestn
usmernenie . Trochu viac d6very v kvalitu
polovodiovch siastok , ako bolo potrebn , a koeficient bezpenosti znamenal
presun zopr did do stavu venej blaenosti a asov zdranie , km prili nov
,polovodie ' . Paraleln rezistory a predi menzovanie did z hl'adiska zvernho
napatia a priepustnho prdu prinieslo
ken funknost' a mohol som zapoat'
merania . Nadhat' rozsah lnku schmami usmerovaov je zbyton , lebo kto
sa pust do stavby PA, tieto pojmy obvykle ovlda odzadu aj odpredu a aj od prostriedka . V d'alom u len uved iem tabul'ky nameranch hodn6t a zaaovacie
charakteristiky s krtkym komentrom
a niekol'ko fotografi z postupu merania.
Moje nreky na psme, ako je t'ak
a nemon zohnat' dva rovnak MOTy ,
vypoul okrem inch aj Jendo , OK1 MDM ,
a venova l mi dva rovnak kusy . Zloitou '
cestou sa vd'aka Emilovi , OK2WD , a Rudovi , OM6BB , dostali ku mne. Ako ich
perfektne pripravil na presun Jenda ,
OK1 MDM , je vidno na obr. 1. Ako vypadaj po vyrazen magnetickch bonkov
pomocou kladivka a bukovho palka
a odvinut p6vodnho eraviaceho vinutia
pre magnetrn , ukazuj obr. 2 a, 2 b.
Pohl'ad na zapojen MOTy , dvojcestn usmerova a filter je na obr. 3 a. Filter bol realizovan zo starch siet'ovch
ast farebnch TVP , ktor obsahovali
elektrolytick kondenztory 200 IlF/350 V.
Pohl'ad na dvojicu lnkov 400 IlF/350 V
je na fotografii 2 c .
Prd som meral klasickm analgovm AV-metrom a napatie cez deli 10:1
digitlnym multimetrom . Pohl'ad na filter
a meranie U a I a zaraden ast' zt'ae
ukazuj obr. 3 a, 3 b, 3 c.
Obr. 2 a.
Obr. 2 b.
Obr. 2 c.
Obr. 3 a.
(Pokraovanie)
Obr. 3 b.
Obr. 3 c .
Obr. 1.
-'43 04/2012 )
53
OSCAR _ __
Keplerinsk prvky:
NAME
CubeSaty - tentokrt evropsk

13. nora 2012 byly novou evropskou raketou VEGA VV01 ,
obr. 1 [1] , pi prvnm kvalifikanm startu z Francouzsk Guyany
vyneseny na obnou drhu dv italsk experimentln druice
ASI's LARES a ALMASat-1 a dle sedm nanosatelit vytvoe
nch na evropskch univerzitch : e-St@r (Itlie) , Goliat (Rumunsko) , MaSat-1 (Maarsko) , PW-Sat (Polsko), Robusta
(Francie) , UniCubeSat GG (Itlie) a Xatcobeo (panlsko). Pro!oe jsme slbili kolegm z budapesk techniky, e jim pom
zeme zajistit pozemn segment jejich mise, dkladn jsme se na
to pipravili.
Druici MaSat-1 postavili mlad doktorandi a "postdoci" Univerzity techniky a ekonomie v Budapeti , znm BME, pod vedenm nestora Dr. Andre Gschwindta, HA5WH (na obr. 3 - sedc v ele) . Andr stl u vech vznamnch projekt AMSATu
a jeho zkuenosti pedevm s jednotkou BCR (Battery Charge
Regulator) byly neoceniteln.
. ~~~e na druici MaSa!-1 zaaly v roce 2007 a byly zavreny
uspesnym startem na ponekud nezvyklou eliptickou orbitu s inklinac 70 o, vkou v perigeu 329 km a vkou v apogeu 1456 km.
Pro komunikaci s druic byl vyvinut nov md, a sice 2-GFSK
(625 a 1250 bps) . Maart kolegov vyvinuli pro demodulaci
tchto signl velmi sympatickou softwarovou apli kaci vyuvajc zvukovou kartu, kter je voln ke staen [2]. Krom tto digitln modulace vysl MaSat-1 tak
CW 120 zn/min.
Oba dva signly
jsou na frekvenci
437,345 MHz. Je
poteba
Obr. 1. Nov raketa VEGA

pi startu mise VV01
potat
s Dopplerovm posuvem 10 kHz.

Volac znak druice je HA5MASAT.
Vysla m vkon
100, respektive
400 mW. Signly
jsou velmi solidn
a dekdovateln
i pi nzkch pele
tech. Zvukov z znam z ptho obletu zaznamenan
u ns (v Laboratoi
experimentlnch
druic stavu radioelektroniky FEKT
VUT v Brn) si
mete pehrt na
adrese [3].
Reference
[1] http://www.esa.intlesaCP/SEMZM4TXXXGindexO.html
[2] http://cubesat.bme.hu/radioamatoroknek/kli~ns-sz-;;ftver/
[3] http://www.urel.feec.vutbr.cz/esllfiles/Othactlmasat1 rev5.
wav
OK2AQ
EPOCH
INCL
Obr. 2. CubeSat
MaSat- 1 (vlevo)
Obr 3. spn konstrukti druice

MaSat-1
54
RMN
ECCY
ARGP
MA
MM
DECY
REVN
Ao-07 12060.60977101.40 62.030.0012134.97225.2412.53588 -2.7E-7 70644

FO-29
12060 .92163 98.57175.780 .0350309.76 47.3213.52978 3.1E-776731
SO-33
12060.75459 31.43227.280.0353 334.45 23.9114.28672 2.1E-669713
Rs-22
12061.41734 97 .82267.71 0.0012245.47114.5214 .63913 5.1E-645011
vo-52
12060.61535 97 .61 96 .830.0027 39.46320.8614.82701 1.2E-5 36888
Ho-68
12061.28487100.38122.750.0008357.97 2.1413 .16293 -4.4E-710619
UO-11 12060.97580 97.97121.380.0010 29.73330.4514.80323 2.9E-650392
Ao-16
12060.85796 98.42 7.330.0012117.12243.1214.32021 8.7E-715449
LO-19
12060.96734 98.38 10.830.0013 109.21251.0414.32242 1.9E-615469
Ao-27
12060.89063 98.56 5.450.0008234.80125.2514.29433 3.2E-796100
10-26
12060.84216 98.56 5.800.0008230.19129.8614.29704 8.4E-7961l2
Go-32
12060.50151 98.35 44.620.0001201.63158.4814.23259 l.OE-870856
NO-44
12060.40649 67.05 40.690.0006277.55 82 .4814.29763 -1.4E-6 54369
SO-50
12060.69589 64.56264.900.0085269.70 89.4414.72228 2.7E-649399
CO-55
12060 .55654 98.71 70.510.0010171.78188.3614.20967 1.7E-644946
co-57
12060.54145 98.71 69.780 .0009175.71184.4114.20727 1.6E-644940
Ao-51 12060.47569 98.13 30.890.0085 10.79349.5114.40901 1.7E-640311
CP3
12060.55299 97.89 74.72 0.0103 100.98 260.30 14.52903 4.7E-625820
cO-65
12060.67114 97.81124.240 .0016 59.16301.1214.82710 1.1E-520768
PRISM 12061.41670 98.15199.560.0018287.01 72.9214.83259 2.2E-516777
SOHLA-1 12060.93919 98.09173.470 .0007 32.29327.8814.69876 3.4E-616634
so-67
12061.33017 97.25100.860.0002 l49.01 339.7415.22875 3.SE-513619
TISAT-1 12061.36347 98.07136.910.0016157.78202.4114.81555 1.4E-5 8852
STUDSAT 12060.90363 98.08136 .740.0014146.78213.43 l4.83202 3.lE-5 8846
FO-69
12046.04422 71.97223.660.0018195.07164 .9914.76924 3.3E-6 1791
Fo-70
12046.50349 71.97223.050.0018191.12168.9514 .76682 3.3E-6 1787
NOM-10 12060.94085 98.59 91.860.0012187.88172.2214 .27530 9.0E-832442
NOM-11 12060.81267 98.73148.24 0.001l169.40 190.7414.14953 -1.6E-6 20918
NOAA-12 12060 .95321 98.74 83.090.0014152.22 207 .9714.25479 -2.5E-7 8113
MET-3/ 5 12060.81851 82.55228.730.0013 231.16128.84 13.17036 5.1E-798763
MET-2/2112060.76109 82.55118.550.0024 96 .13 264.26 13 .83676 -6.4E-7 93417
OKEAN-4 12060 .92454 82.54132.400 .0021353.98 6.ll14.83604 8.6E-693875
NOAA-14 12060.91611 98.83145.760.0009269.47 90.5514.13879 6.1E-788549
NOM-15 12060 .57866 98.68 48.560 .0012 66.52293.72 14.25034 9.9E-771738
RESURS 12060.93421 98.31 54.910.0001155.87204 .2514.24275 1.8E-770899
FENGYUN112060.95472 98.84 21.870.0020317 .87 42.0914.09270 1.1E-565936
OKEAN-O 12060.93002 97.92 25.880 .0000 84.73275.4014.74097 3.9E-667862
NOM-16 12060.60549 99 .ll100 .98 0.001l 32.98327.2014.12708 1.0E-758970
NOM-17 12060.63598 98.35 93.100.0013 1ll.15 247.1014.24398 8.5E-750330
NOM-18 12060.69180 99.03 17.950.0015 99.11 261.18 14.11611 9.1E-734925
NOM-19 12060 .67531 98.86 1.860.0014 331.38 28.66 14.11300 4.5E-6 15770
HUBBLE 12061.24283 28.47129.790.0003355.79 4.27 15 .02225 1.8E-599848
ISS
12061.60135 51.64301.580.0018107 .00253 .3515.58677 2.0E-416534
co-58
12060.63613 97.93291.590.0019129.91230.3814.60498 6.6E-633781
FALCON 12060.88014 35.43217.970.0001144.04216.0415.06708 3.4E-527390
MAST
12060.98242 97.88 78.400.0095 87.89273.3214.54044 4.6E-625854
CAPEl 12060.58193 97.89 74.480.0103101.51259.7714 .52782 4.3E-625800
COMPASS 12060.83382 97.81124.540 .0016 58.40301.8714.83555 1.7E-520774
AAUSAT2 12060.82565 97.81124.850.0016 59.14 301.14 14.83840 2.1E-520776
00-64
12060.83608 97.83126.500.0016 56.40303 .8714.85019 3.2E-520779
CO-66
12060.64872 97.81124.180 .0017 57.76302.5314.83050 1.2E-520765
RS-30
12061.27463 82.51 2.240.0018180.08180 .0312.43021 1.0E-717115
TACSAT-312060 .96392 40.45 24.660.0009219.73140.2915 .76685 1.3E-315731
PHARMSAT 12060 .29662 40 .47 34.400.0005340.61 19.4515.66303 5.2E-41S715
METEOR-M 12060.91990 98 .67 ll7.21 0.0003 22.36337.7714.21856 -2.SE-7 12721
RS-38
12061.37882 98.67117 .670 .0005 14.56345.5714 .22056 2.1E-712729
lUGNU
12058 .86067 19.96306.610.0020 88 .05272 .2214.12029 6.2E-6 1963
SRMSAT 12060.03897 19.98 302.20 0.0012 73.31 286.86 14.10118 2. 6E-6 1977
RAX-2
12060.98411101.71 51.98 0.0251 299.14 58.49 14 .79012 5.SE-5 1840
AUBIESAT 12060.89655 101.72 51.970.0251 298.81 58.8114.79329 6.1E-5 1837
HRBE
12060 .96888101.72 52.060.0252 298.77 58.8414.79226 5.7E-5 1838
Rs-39
12061.34595 51.65313.010.0012 14.47 95.3415.22504 7.4E-5 553
-Ma 04/2012 )
===KV--na
14.4.
14.-15.4.
14.-154.
20.-21A.
214.
214.
214.
21 .-22.4.
284.
28.-294.
28.-294.
1.-7.5.
5.5.
5.-6.5.
5.-9.5.
6.5.
7.5.
125.
12.-13.5.
12.-135.
14.5.
19.-20.5.
19.-20.5.
19.-20.5.
19.-20.5.
26.-27.5.
Kalend zvod
duben a kvten (U TC)
OM Activity
CW/SSB
JIOX HF CW Contest
CW
Gagarin Contest
CW
Holyland Contest
MIX
OK CW zvod
CW
ES open Championship CW+SSB
EU Sprint Spring
SSB
YU-OX Contest
MIX
Holick pohr
CW+SSB
SP OX RTTY Contest RTTY
Helvetia XXVI
MIX
CW Ac!ivity Week OTC
CW
SSB liga
SSB
ARllnt. OXContest
MIX
AGCW Activity Week
CW
Provozn aktiv KV
CW
Aktivita 160
SSB
OM Activity
CW/SSB
CQ-M
MIX
Alessandro Volta RTTY RTTY
Aktivita 160
CW
EU PSK OX
PSK63
King ol Spain
CW
UN OX Contest
CW+SSB
Baltic Contest
MIX
CQ WW WPX Contest
CW
0400-0600
07.00-13.00
21 .00-21.00
21 .00-21 .00
0400-0600
05.00-09.00
16.00-20.00
2100-1700
0400-0600
1200-1200
13.00-13.00
00.00-24.00
05.00-07.00
1200-12.00
00.00-24.00
05.00-06.00
19.30-20.30
0400-0600
12 00-1200
12.00-12.00
19.30-20.30
1200-1200
1200-12.00
12.00-12.00
21 .00-02.00
00.00-24.00
Termny uvdme bez zruky, podle

daj dostupnch v noru t.r. Podmnky
vtiny uvedench zvod najdete na internetov strnce www.aradio_cz a vanglitin a rutin na www.qrz_ru , na tto
jsou u vtiny zvod uvedeny i vsledky
z pedchozch nkolika ronk.
Upozoruji na podmnky YU-DX Contestu , ve kterch se uvd , e v dob od
05 .00 do 09 .00 UTC je pro vechny
astnky povinn pestvka! V zvod
CQ WPX je ada drobnch zmn, tkaj
se vak vesms kategori a ustanoven ,
e kad zapoitateln peruen mus
bt nejmn 60 minut dlouh . Pipom
nm , e zvody Holyland a Helvetia XXVI
jsou nyn vypsny i pro digitln druhy
provozu . Zjemce o americk okresy
upozoruji na CW nebo SSB Marac
County Party prvn k v tnov vkend
a tak na "party" jednotlivch americkch
stt , kter se konaj 14. -15. 4. (Montana , Georgia , New Mexico) , 21. - 22. 4.
(Michigan, S. Dakota) , 28. - 29 . 4. (Nebraska , Florida) , 5. - 6. 5. (stty "New
England") a 12. - 13. 5. (Nevada). Najdete tam vzcn county , kter se v bnm
provozu nevyskytuj.
Adresy k odesln denk pes internet
Zde uveden adresy doporuujeme

odeslnm pekontrolovat na
wwwsm3bglse/contest nebo radji pmo
na internetovch strnkch jednotlivch
poadatel ; kadoron dochz k ad
zmn tsn ped zvodem , kter nelze pi
sestavovn pehled podchytit! Zjistte-Ii
jakoukoliv zmnu (vetn podmnek zveejnnch na webu www.aradio.cz) .
oznamte ji prosm na: j .pecek@email.cz
Aktivita 160 CW: cw@a160.net
Aktivita 160 SSB : ssb@a160.net
ARI : aricontest@kkn.net
Baltic: Irsf@lrsflt
CQ M: cqm@srr.ru
CQ WPX: cw@cqwpx.com
CW Activity week: dtc@muenster.de
tsn ped
EU PSK: ut7fp@srars.org
EU Sprint: eusprint@kkn.net
Gagarin: gc12@qst.ru
Helvetia: contesf@uska.ch
Holick pohr: hp@ok1khl.net
Holyland: 4z4kx@iarc.org
Japan Int. (JIDX HF): cw@jidx. org
King of Spain : smreycw@ure .es
OK CW: okcw@crk.cz
OM Activity: omactivity@gmail.com
SP DX RTTY: sprtty@pzk.orgpl
Volta RTTY: log2012@contestvolta.it
YU-DX: yudx@yu1srs.org.rs
QX
Expedice na ostrovy Spratly

;:n'hlipPlnes
South China Sea

Spr
I y.
I $ I 8 n d
.'"
-',
..
Na ostrov se cel skupina doprav letecky. Bhem provozu budou mt log online
na webov strnce Club Logu. Veker
podrobnj informace o jejich zazen ,
antnch a pracovnch kmitotech budou
na jejich webov strnce:
http://9mOI.legendchew.com/categoryl
mainl
QSL pro 9MOL poaduj direct na adrese:
9MOL Team Penang , PO BOX 125, GPO
10710 P.PINANG , MALAYSIA
Podobnou expedici v piblin stejn
sestav organizoval Tex, 9M2TO , v roce
2007 pod znakou 9M4SD X. Layang-Layang, neboli tak Swallow Reef je korlov atol , v Jihonskm moi asi 300 km
severn od ostrova Labuan. Tento atol je
hojn navtvovn turisty, kte tam provozuj rybolov a amatrsk potpn , nebo moe kolem ostrova je pmo rjem
nesetnho mnostv rznch druh ryb.
Sprvu nad touto oblast si nrokuj ady
provincie Sabah Vchodn Malajsie.
OK2JS
---VKV===
Kalend zvod
na
Obr. 1. Mapka se souostrovm Spratly
Po nezdaen dlouho plnovan expedici DXODX v roce 2011 na ostrovy Spratly se zdlo , e bude opt trvat nkolik
rok , ne se tam uskuten dal radioamatrsk vprava. Nyn byla neoekva
n ohlena nov mezinrodn expedice
pod znakou 9MOL. Ztitu nad celou
akc pevzala Malaysian Amateur Radio
Transmitter Society . Clem je mal ostrov
Pulau Layang Layang , lOTA AS-051 . Ten
je zatm jedinm pomrn pstupnm
mstem v souostrov Spratly . Expedice se
bude konat v dob od 10. do 24. dubna
2012. Ve vprav jsou tito opertoi : Hajime, 7K4QOK, Naoyuki , JKl FNL, Nigel ,
G3TXF , Tack JE1CKA, Hiro , JP1TRJ ,
Takuto , 9M2/JEl SCJ , Yasumasa ,
9M8YY, Yutaka, JQ2GYU , Joe, JAl LZR ,
Neoh, 9M2CLN, a Tex, 9M2TO. Vtina
z nich jsou zkuen opertoi a expedin
provoz zvldaj velmi dobe . Jejich vybaven zatm nen znmo, ale urit budou
mt v provozu nkolik stanic souasn .
kvten (UTC)
1.5. VKV aktivita; NA 1)

144MHz
2.5. MOON Contest 2)
144 MHz
5.-6.5. II. subreg. zvod 3) 144 MHz-241 GHz
8.5. VKV aktivita; NA
432 MHz
9.5. MOON Contestl)
432 MHz
10.5. VKV aktivita, NA
50 MHz
12.5. OlG UKW Party ')
144 MHz
12.5. OlG UKW Party ')
432 MHz
12.5. FM Pohr
145 a432 MHz
12.5. Mistr. R dt 5)
145 a432 MHz
1,3 GHz
70MHz
20.5. Provozn aktiv
144 MHz-76 GHz
20.5. Mistr R dt 5)
144 a432 MHz
20.5. DUR Activity Contest 1,3 GHz ave
22.5. VKV aktivita; NA
mikrovln. psma
26.5. BBT Contest
24 GHz ave
27.5. BBT Contest
10 a 24 GHz
17.00-21 .00
18.00-20.00
1400-1400
17.00-21 .00
1800-2000
17.00-21 .00
13.00-1600
16.00-18.00
0800-1000
08.00-10.00
17.00-21 .00
17.00-21.00
08.00-11 .00
0800-1100
08.00-11 .00
17.00-2100
07.00-1200
07.00-1 2.00
1) NA: Nordic Activity Contest

2) Hlen na: ok2vbz@centrum.cz
3) Denky na: vkvzavody,moravany,com
') Denky na: ok1ar@seznam.cz
5) Hlen na OKl OHK
DVA
esk radioklub na vstav ELEKTRON

Ve dnech 13. a
16. bezna 2012
se na praskm
vstaviti v Leta
nech konal 2. mezinrodn veletrh ELEKTRON.
Zastnil se ho
rovn RK svm
propaganm
stnkem. Na snmku zstupci RK

Standa Hladk,
OK1AGE, a Jaromr Vole, OK1VJV,
v rozhovoru se
temi studentkami
Stedn prmyslo
v koly strojn
a dopravn z D
na.
-Yd 04/2012 )
55
CENIK INZERCE (ernobl/barevn K bez DPH)

19.600/23.520
lIJ
171 x264 mm
171x 85 mm 54 x264 mm
lLU
9.800/11.760
171 x130 mm
~ 1/3 """Y
WJ ~
11 2x130 mm
171x63mm
6.530/7.830
1rTll11/9
lIJI
1/2 strany
cel strana
strany
2.170/2.600
54 x85 mm
11 2x63mm
4.900/5.880
Slevy
pi
strana: 43.000
K,
54x 130 mm
K I~~Il '12 'U"Y1.630/1.950 K
vnitn
13.060/15.670
"""Y
54x63mm
Oblka:
112x264mm
WJ wJT'
1/4 """Y
83x130mm
213 """Y
3.260/3.910
Banner na www.aradio.cz
5.000 K/msc .
IV. strana: 53.000
opakovan inzerci
Ve 3 a vce slech se sazba sniuje o ...... .. ................ 5 %

V 6 a vce slech se sazba sniuje o ............... ... ...... 10 %
Pi celoron inzerci se sazba sniuje o ...... ............... 20 %
Specifick rozmry
po dohod 44/53 K/cm 2
K.
Podklady pro inzerci pij

mme ve vstupnch formtech PDF, JPG v rozlien
150 LPI (300 OPI) na adrese
inzerce@aradio.cz
Kontakt: AMARO, spol. s r. o., Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2; tel. 257 317 313; email: pe@aradio.cz
Pevodnky
ETHERNET - RS232/422/485
Rzn proveden, snadn pouiti, nzk cena rpevodnk,

webov server, FTP server, ... ], zakzkov software
\S"\
-Teplomry
-
Mic
, S vstupy RS232/485, USB, Ethernet

rlP teplomr] . Men pmo ve C.
papouch '
PAPOUCH
Pevodnky
s.r.o.
USB - RS232/485/422
"Chyb Vm sriov port?"

Bn i prmyslov proveden, galvanick
oddlen, penos vech signl, virtuln driver
Pevodnky a opakovae linek

RS232 i RS485/422
Galvanick oddlen, pepov ochrana,

ruzn proveden, vysok spolehlivost
Optick
moduly DRAK
AD pevodnk 0-10 V. 4-20 mA, vstup Ethernet,

USB, RS232/485 Nov rychl proveden.
oddlen
a prodlouen RS232
I/O moduly pro RS232/485/422,

USB, Ethernet
Elektronick aplikace dle Vaich poadavk - www.papouch.com

Stranick 1a, Praha 10, tel. 2673142679,602379954
Seznam inzerent v PE 04/2012

A+A - plastov krabiky aj ......... ... ... ..... ........... . XI
AEC - TV technika ..... .. ..... ....... .. ................ ..... .. X
AME - elektronick pstroje a soustky ........ VII
ANTECH - mic p~troje , STA a TKR ... .... ..... VI
AV-ELMAK - elektronick pstroje ... ....... ... ...... .. X
BS ACOUSTIC - ozvuovac technika .. ...... .... XIII
BUEK - elektronick soustky ...................... IV
DEXON - reproduktory ......... .. ......... .. ........ ..... .. VI
DIAMETRAL - laboratorn nbytek ........ .... ......... 111
ELEKTROSOUND - plon spoje , el.sou .. .... XII
ELEX - elektronick soustky aj . ..... ...... ... ... .. XII
ELFA - optoelektronick idla ............ .. ............ XII
ELlX - radiostanice ..... .... .. .......... ... ... ............. ... XI
56
ELNEC - programtory aj ..... .. .... ........ ... ...... .... . XII

ELTIP - elektrosoustky .................... .... ......... XIII
ERA components - elektronick soustky ... ... .. X
ESDshop - pjen , antistatika .. ... .... ... .. .. .. ....... XIII
EZK - elektronick soustky a stavebnice ... . XIII
FLAJZAR - stavebnice a kamery .... ... ..... ..... ... ..... 1
GM electronic - el. soustky ........ ..... ...... . VIII, IX
KONEKTORY BRNO - konektory .... ..... .. ..... .. ... XII
P + V ELECTRONIC - vinut dly pro elektroniku .. .. ... ... XI
PaPouch - mic a komunikan technika ..... ... XI
PRODANCE - ozvuovac technika .... .. ... .... .... .. V
TME - elektronick soustky ..... ... ...... ... ............ II
UTILCELL - automatizace ............ ... ..... .... ....... .. .VI
-Ms) 04/2012 )
NOV ADA UEBNIC

Mikroprocesorov
technika
ady
Zkladn elektronick
obvody
Prce s mikrokonlrolry
ATMEL AVR ATXmega A4
Bohumil Brtnk
Bohumil Brtnk
Dav id Matousek
Dav id Matouek
Elektrick
men
Boh umil Brtn k
pro
Nejprve jsou uvedeny ve dvou kapitolch zkladn elektromechanick mic soustavy: magnetoelektrick a elektrodynamick a je popsno
jejich vyuit pro men odpor , kapacit, induk
nost vlastnch i vzjemnch a vkonu. Krom
metod vchylkovch jsou popsny i metody mst
kov vetn transformtorovch poloautomatickch mstk a zkladn metody rezonann.
Vychzejce z nedostatk elektromechanickch pstroj jsou ve tet kapitole popsny principy micch zes ilova , umoujcch konstrukci
elektronickch micch pstroj , pedevm st
davch voltmetr. Dle je popsn princip analogovch osciloskop a men s nimi.
Dal kapitola je zamena na s licov mic
pstroje . Nejprve je popsn princip tae, z
nho vychz pevodnk s dvoj integrac kter v
integrovan form pedstavuje jdro vtiny s
licovch multimetr. Dle je uveden princip funk-
~en
Bohumil Brlnfk
bakale
V pti kapitolch je popsna zkladn problematika micch

Je t poukzno i na chyby men a na jejich odstrann.
pstroj
a zkladnch metod
men
s nimi.
pro
Autor Bohumil Brtnk, vylo v nakladatelstv BEN

- technck literatura, 172 stran A4.
men
bakale
Bohumil Brtnk
Adresa knihy na Internetu (ukzka + obsah):
hUp:/Ishop.ben.cz/121328
LAMPRNA
aneb Co to zku sit
s e lekt ronkami ?
MOTORY
a POHONY
QlaRoubitek
http://shop.ben.cz/121139
Elektrick
ce slicovho osciloskopu , rozebrna fze sbru dat

a zobrazen dat, fze pepotu dat je ilustrovna
vpotem mezivrcholov hodnoty a spektra signlu ,
co umon slicov men spektra. Na zvr je
uveden princip innosti slicovch mi kapacity a
induknosti. Naznaeny jsou i principy men vkonu a prce.
Na zvr jsou uvedeny dal uvan analogov
slicov pevodnky a pevodnky neelektrickch
veliin . Konen je ukzno i msto signlovch
procesor v micch pstrojch , jimi se namen
hodnoty po pevodu do slicovho tvaru zpracovvaj.
ELEKTRICK
-OtQ
slicov systmy
Elektronick prvky
II'iioi
~
Z
-O>
Z
Spolehlivostni aspekty
LumlrSd ek
Prodejn msta nakladatelstv BEN - technck literatura :

Vnova
5, 10000 PRAHA 10, (pouhch 200 m od stanice metra "Stranick")

prodejna a zsilkov sluba tel. 274 820 211 , 274 818 412
BRNO, PLZE, OSTRAVA - prodejny zrueny
Intemet: http://www.ben.cz. e-mail: knihy@ben.cz
centrla :
SK: ANIMA, Slovenskej jednoty 10, 040 01 Koice, tel./fax (055) 601 1262, www.anima.sk, anima@anima.sk
l./T"ERATURP-
III~~
Ve.~kel'
technick( II potaov
Iiterfllura pod jednoll stech o u
-~
&
Laser
LPKF ProtoMat 8103

pracovn plocha 229 x 305 x 35 mm, rozlien 0,5 ~m (0,02 mil), 100.000 otlmin,
automat. vmna 15 nstroj, rychlost
pohybu max. 150 mm/s, integrovan
kamera pro fiducials a vakuov stUl
Profesionln prototypy DPS
FR4, PTFE nebo flexibiln substrty, od

nvrhu plonho spoje k jeho okamit realizaci. Funkn vzorky za nkolik
minut. Prototypy, malosriov vroba
nebo frzovn elnch panel.
S technologi od LPKF.
Soust
Electronics
dodvky frzky je intuitivn software

LPKF CircuitPro pro ppravu dat a ovldn stroje. Integrovan prvodce vroby desky umon
rychl zvldnut procesu i novm uivatelm.
s frzkami LPKF ProtoMat

A Radio Prakticka Elektronika 04 2012

Enviado por

Dados do documento

Título original

Direitos autorais

Formatos disponíveis

Compartilhar este documento

Compartilhar ou incorporar documento

Opções de compartilhamento

Você considera este documento útil?

Este conteúdo é inapropriado?

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

A Radio Prakticka Elektronika 04 2012

Enviado por

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

Do 1.

kvtna 2012 potrv vstava "Vynlezci a vynlezy"

Jid,u v,)! 1,1\1

II ~J"'~'('fn(Uol,. V 'oc~ In3 zf.. L,)1 dnlolOtJt 1. hlorohr cl leo

do Prlnltll( u lnojn1.1 pol" byt pt~rfT1 to"cll'ho Io-1.)(IN.l

Ulili! <,(" I)ro\I".",1 pfctlrv~jln 1,,10.0 vyll.'lltl((, pf\lnfho hle-.

~t"tll -,..ou ;n.ltn'( Dlvl~(lvV vylhll"V

tt:VY cl J"I,rh vyUJ1tf

l,lV ~Ofl!lol'U~c-lltCCI ('j"~lrIky. tlV. r.kl..lfol DrVl~

vyulll ,.lrkl'"1I1 pl..o jC'dr'n I m.1tJ

n.lpf v Itc.'bt Of'lNTlQCntm (Kb,

bu/nI! fJou"~ od).

VY NLCZ BLES KO SVOOU

Jednotliv vynlezci jsou pedstaveni na grafickch panelech, jejich vynlezy

Velk dekoran kol

RONK XVII (LXI) 2012. SLO 04

Nrodn muzeum (NM) je sice instituce veobecn znm a ct

Vydavatel: AMARO spol. s r. o., IO 63487233.

ISSN 1804-7173 , MKR E 7409

Nrodn muzeum bylo zaloeno v dubnu 1818 pedevm dky paleontologovi

Obr. 1. Vanda Mareov a Lucie ern

C""!io" ............"''"' . :!")

Obr. 2 a 3. Vdeckotechnick laborato

V sti vstavy , vnovan eskm vynlezm v zemdlstv , se nap . dozv-

me , e v echch byl vynalezen medomet (obr. 4) , pstroj na zskvn medu

Obr. 4. Medomet z roku 1865

9br. 9. Dioda, kterou pouval August

Obr. 7. Kikova obloukov lampa z roku 1884 s diferenciln regulac. Tento

Obr. 8. Elektrick mic pstroje Ericha

Obr. 6. Kikv elektromagnetick voltmetr z let 1880 a 1890. Je tvoen cvkou

"dmat". Medomet vynalezl v r. 1865

plynule dostvme k elektrotechnice. Prosm o strun pe

vlivy elektromagnetismu na iv organismy a dlal pokusy s elektrolbou .

Obr. 11 . Stejnosmrn pomalubn

N strun pehled uzavr Josef

est naim vynlezcm a velk pod

Petr Havli, OK1PFM.

jsou i obvody digitlnho zen

10 pro rdiov pijmae

Kontrolry pro usmrovae

Nov napov reference LT6654

Novinky a zajmavost bych rozdlil do

To, co m vak asi nejvc zaujalo, byly

Obr. 1. Zvs vrtulnku s nastavitelnou

Dtsk vyslaky walkie talkie

Druh linie od stejn firmy , stavebnice

Obr. 8. Stavebnice Electricity kit

Obr. 9. Kosmos - zkladn stavebnice

veletrh mimo jin dvat , co dalho Can okoprovali, a asto to okoprovali

AR ZANAJcM A MRN POKROILM

Zkrcen antn 'JJ4 pro SV

Induknost pizp sobovac cvky lze

Jednoduch mi sly signlu na

Obr. 12. Mi sly signlu pro AM

TP2 propojit na TPS

mrn malou zmnu rovn signlu ,

Z=60(ln~ _~ ln 2hA- -IJ

Obr. 15. Vstupn transformtor - vyveden odboky a lepen

( Praktick elektronika -f!j;J 04/2012 )

sthneme je k sob slabm kolkem

du SPI bitem SMP nastavit, aby byla

Mikrokontrolry PIC (52)

tovch vstupech i vstupech validn