High End pedzesilova

pro MM/Me penosku

a sluchtkov zesilova

-~
&
Laser

LPKF ProtoMat 5103

pracovn plocha 229 x 305 x 35 mm, rozlien 0,5 ~m (0,02 mil), 100.000 ot/min,
automat . vmna 15 nstroj, rychlost
pohybu max. 150 mm/s, integrovan
kamera pro fiducials a vakuov stl

Profesionln prototypy DPS

FR4, PTFE nebo flexibiln substrty, od

nvrhu plonho spoje k jeho okamit realizaci. Funkn vzorky za nkolik
minut. Prototypy, malosriov vroba
nebo frzovn elnch panel.
S technologi od LPKF.
Soust

Electron ics

dodvky frzky je intuitivn software

LPKF CircuitPro pro ppravu dat a ovldn stroje. Integrovan prvodce vroby desky umon
rychl zvldnut procesu i novm uivatelm.

s frzkami LPKF ProtoMat

N ROZHOVOR

RONK XVII (LXI) 2012. SLO 01

V TOMTO SEiT
N rozhovor ... ...... .. ............................ .... 1
Vyhodnocen Konkursu 2011 ...
...... 3
Svtozor .. .. ... ... .... ... ... .... .
..... .4
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ............................. 5
Jednoduch zapojen pro voln as .. ..... .... 8
Robrouk .. ... ... .. .... ... ................................. 12
Signalizace nzkho tarifu ........ .
.. 15
Palubn voltmetr aneb nov
voltmetr pro star automobil ..... ,
.... 17
Podsvcen displej
s vyuitm LOO regultoru ....................... 19
PWM vkonov regultor do 15 A .. .... .. .. . 20
Elektrnkov gitarov efekt ........ .............. 21
Jednoduch logick sonda ...................... 23
Co je to Arduino? .... .... .. ... ....................... 24
Jednoduch ochrana reproduktor .... .... .. 25
Televizn vysla .. .... .... .......................... .. 26
Akustick fzov zkoueka ...
.. .... .. 26
Multimetr s LED .......... .. .. ..
.. .. .. 27
Ovldn zsuvky spotebiem ..
.. .. .. 28
Inzerce
..............
.. I-XVI , 56
PICkit 2 (dokontenie)
...................... 29
Antny ........... .. .. .. .... .......... .. .. .... .... ......... 31
High End pedzesilova pro MM/MC
penosku a sluchtkov zesilova .... .... .. 33
PC hobby .. .. ...... ............ ...................... .41
Rdio "Historie" ............................. . .... .. .. 45
Z radioamatrskho svta
... 56

PRAKTICK ELEKTRONIKA
Amatrsk RADIO
Redakce : fredaktor : ing . Josef Kellner

redaktoi : ing . Jaroslav Belza , Petr Havli :

OK1 PFM , ing. Milo Munzar, CSc .
Adresa redakce: Karlovo nm . 557/30 , 12000
Praha 2 , tel. : 257 317 310 , 222 968 376 .
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 75 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a . s .,
Mediaprint-Kapa a. s . a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
Hana Merglov (Karlovo nm. 30, 12000 Praha 2, tel. :
257317 312 ; te~.Ifax : 257317313; odbyt@aradio.cz).
DistribUCI pro predplatitele tak provd v zastoupen
vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum , Vdesk 995/63, 639 63 Brno; tel :
541233232 ; fax: 541 616160 ; predplatne@mediaservls.cz ; r;klamace - tel. : 800800890 . Objednvky
do zahramcl: Medlaservls s. r. O., Zkaznick Centrum
Vdesk 995/63, 639 63 Brno ; export@mediaser:
VIS.CZ; tel. :+420 532165165.
Predplatn v Slovenskej republike vybavuje MagnetPress Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka ; korepondencia P. O. BOX 169,
830 ~ Bratslava 3; tel.lfax (02) 67 20 19 31-33 - predplatne ; e-mail : predplatne@press.sk .
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha ( .j . nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996) .
Inzerc pijm redakce - Michaela Hrdlikov
Karlovo nm . 30 , 120 00 Praha 2 ; tel.lfax :
257317313 ; nzerce@aradio.cz .
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci) .
Vydavatel : AMARO spol. s r. o., IO 63487233.

Vychz: 5 . den v danm

msci.

Internet: http://www.aradio.cz
E-mail : pe@aradio .cz
Nevydan rukopisy nevracme.

spezia/ e/ectronic

s editelem firmy Spezial Electronic Ing. Martinem Pekou.

V loskm roce jste oslavili 15 let
na eskm trhu.
Ano , v roce 2011 byla firma Spezial
Electronic ji patnctm rokem na es
km a slovenskm trhu s elektronickmi
soustkami a systmy. Matesk firma
Spezial Electronic v Nmecku vak existuje ji vce ne 40 let.
Co se od t doby

zmnilo?

Cel trh s elektronickmi soustkami

se za nkolik poslednch let podstatn
zmnil , mnoho mench distributor zaniklo nebo bylo pohlceno vtmi spole
nostmI. Na evropskm trhu se tak objevily dal subjekty - nap . ze zmo. Tyto
sk~tenosti se pirozen promtly rovn
v CR. Jednm z pozitivnch rys naeho
lenstv v EU je jednoduchost, s jakou lze
koupit soustky v ostatnch zemch EU.
Nen ojedinl , e mnohdy je to dokonce
jednodu a rychlej , ppadn i levnj
ne nkup v CR . Souasnm trendem je
pak I eXistence velkch distributor , kte
dodvaj sortiment od ady firem . Mnohdy
nabzej soustky od destek a stovek
vrobc. Napklad znm spolenost
Farnell uvdi , e dodv zbo od vce
ne 800 dodavatel .

pevn vtiny nmi dodvanch

komponent je znalost problematiky
a schopnost poradit pi vbru vhodn
soustky pro danou aplikaci klovm
momentem , pro si zkaznk soustky
objedn zrovna u ns. Dalm velmi dle

itm faktorem je vak i dostupnost a samozejm cena . Existence velkho skladu

je proto nezbytn . I kdy v naem skladu
v Praze mme trvale velk sortiment produkt , oprme se pochopiteln pede
vm o nai mateskou firmu , kter disponUJe nesrovnateln vtmi skladovmi
monostmi . V roce 2010 se obchodn
a technick st na matesk firmy pe
sthovala do nov budovy , aby se mohl
rozil sklad umstn na stvajcm mst .
Prodej produkt spojen s technickou podporou a rychlost dodvek je tedy spn?
Potvrzenm ve eenho me bt
pravideln umsovn na firmy jako
nejvtho evropskho dodavatele krystal a krystalovch produkt od vedoucho
svtovho vrobce Epson Toyocom , ped
n msta v hodnocen dodavatel (Distributor des Jahres) podle nmeckho renomovanho asopisu Elektronik , anebo
zskn prestinho ocenn "nejlep distributor" od znmho vdskho vrobce
prmyslovch Bluetooth a WiFi technologi - spolenosti connectBlue.
Na kter novinky v sortimentu
byste chtl poukzat?

Jak vidte budoucnost specializovanch firem, jako je ta vae?

Silnou strnkou firem , jako je nae, to
znamen specializujcch se jen na nkte
r druhy nebo typy soustek , je dobr
znalost vrobk a technick podpora.

Obr. 1.
Nejmen frzka
plonch spoj
LPKF ProtoMat E33

-Laser&EI

ProtOMot E33

ectronics

ISSN 1804-7173, MKR E 7409

AMARO spol. s r. o.

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

Obr. 3. Bluetooth modul connectBlue

OBS421 , pipraven
na Bluetooth 4.0 Low Energy

Obr. 2. Dual-band 2, 4 + 5 GHz WiFi

modul connectBlue OWS451

Napklad ji jmenovan vdsk vrobce prmyslovch bezdrtovch modul a bezdrtovch jednotek , firma connectBlue , letos uvd zcela novou srii
prmyslovch modul Bluetooth verze
2.1 (+EDR). Nap . nejvkonnj Bluetooth
modul pro penos sriov linky poskytuje
dosah pes 1000 m. Dleit je rovn
pipravenost na nadchzejc verzi Bluetooth 3.0, kdy bude mon na tuto technologi pejt pouhou zmnou firmware
modulu . Nejnovj moduly OB5421 jsou
pak hardwarov pipraveny dokonce na
Bluetooth 4.0 Low Energy , co je technologie , od kter se oekv masivn nstup na trh . Nabdne toti energeticky extrmn sporn een velmi spolehlivho
bezdrtovho penosu Bluetooth do asi
50 m . Uvd se , e zazen Bluetooth
Low Energy (BLE) vysta s malm knoflkovm lnkem na rok provozu!
Z oblasti Wireless LAN pak connectBlue zaal dodvat mimodn spn
WiFi "dual-band" moduly pracujc v psmu 2,4 a 5 GHz a disponujc vlastnostmi ,
kter na trhu dodnes nemaj konkurenci.

V nabdce va spolenosti jsou

nov i DC-DC mnie?
Od potku roku 2011 dodvme
high-tech DC-DC a AC-DC izolovan m
nie od americk firmy Vicor, kter po-

skytuj pln nov pohled na een napjen. Jsou koncipovan jako snadno propojiteln moduly s rznmi funkcem .
Nejastji je to vstupn modul integrujc
vstupn filtr (vyhovujc psnm EMI podmnkm) , procesorem zen sov
usmrova s galvanickm oddlenm
a dal modul ve funkci DC-DC konvertoru (nap. sniujcho modulu 48 na 5 V).
To ve v proveden pro stovky watt
v mimodn miniaturnm proveden. B
n jsou tak izolovan vstupn moduly
AC-DC s korekc inku (PFC - Power
Factor Correction) .
DC-DC mnie Vicor mete najt
v mnoha nronch aplikacch , jako jsou
leteck technika , armdn aplikace, eleznin doprava apod .
Ve vaem sortimentu jsou velmi
zajmav frzky na vrobu plonch spoj.
Zazen na prototypovou a malosriovou vrobu plonch spoj od nmeck
firmy LPKF Laser & Electronics dodvme ji od potku na existence. Na jae
2011 vrobce LPKF Laser & Electronics
pedstavil zcela novou adu spnch
frzek ady LPKF ProtoMat. Tato nov
ada frzek je vybavena zcela pepraco
vanm ovldacm software LPKF CircuitPro. Na rozdl od dve pouvanch program LPKF CircuitCAM PCB a LPKF
BoardMaster je nov software koncipovn
jako jedin program , integrujc jak import
a ppravu dat, tak i ovldn vlastn frzky . Pro zanajc uivatele jsou v LPKF
CircuitPro k dispozici prvodci jednotlivmi
operacemi. Zvldnut vroby desky s plonmi spoji je tak velmi rychl a intuitivn.

Mluvil jste o importu dat; lze pro

vrobu desek pout i nvrh nap.
z oblbenho programu Eagle?
Ano , obecn lze ci , e lze pro nvrh
desky pout jakkoli nvrhov program ,
kter umouje export dat do formtu
Gerber. Co, pokud je mi znmo , dokou vechny nvrhov programy . Pi nvrhu desky s plonmi spoji nen nutn
dlat jakkoli speciln pravy pro pouit
frzky LPKF . V programu LPKF CircuitPro
se pak detailn zvol , jakm zpsobem bude
deska vyrobena . A to vetn ppadnho
rozloen vce desek na vchoz materil.
Pedvdc frzka ve va firm je
nejmenm dodvanm modelem?

Obr. 5. Nov laserov systm

pro vrobu plonch spoj LPKF
ProtoLaser U3

Ano , jde o typ LPKF ProtoMat E33 za

velmi pijatelnou cenu . Pestoe jde o nejlevnj frzku , nabz rozlien 0,8 IJm
a opakovatelnost 0,5 IJm . Rychlost frzovac hlavy je 50 mm/s a rychlost vrtn je
100 otvor/min .

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

Obr. 4. Bluetooth modul connectBlue

OBS433 s dosahem pes 1000 m
Frzka m stejnou pracovn plochu
jako ostatn typy, tj . 229 x 305 mm . Jsou
na n pouit stejn kvalitn materily jako
na mnohem drach modelech a pouv
stejn software LPKF CircuitPro. Na stole
zabr plochu piblin o rozmru listu A3
a v jen 15 kg . Lze ji tedy mt pmo na
pracovnm stole v kanceli. Ke svmu
provozu potebuje navc jen odsvn ,
co je eeno pipojenm tichho prmys
lovho vysavae LPKF , jeho provoz je
automaticky ovldn frzkou . Vysava je
osazen innm HEPA filtrem , take jeho
provoz v kanceli je bezpen .
Firma LPKF vyrb i laserov
systmy na vrobu plonch
spoj.

Jak vyplv z celho nzvu vrobce

LPKF Laser & Electronics , vyvj a vyrb
rovn laserov systmy na vrobu plonch spoj , dle systmy na ostatn prce s laserem , jako je strukturovn , mikromechanika, laserov sven apod .
Nejnovjm prstkem ve skupin
laserovch systm pro vrobu plonch
spoj je ped mscem pedstaven
LPKF ProtoLaser U3 . Jde o zazen
kombinujc schopnosti pedchozch stroj ProtoLaser 5 a U. Doke pracovat
s materily, jako je napklad keramika ,
LTCC (green tape), FR4, Rogers, kovov
flie nebo fl ex a flex-rigid materily .
LPKF ProtoLaser U3 pracuje s laserovm paprskem o prmru 15 IJm (0,6 mil),
na vlnov dlce 355 nm (jedn se tedy
o ultrafialov laser). Jde o jedin ultrafialov laserov systm na svt , kter doke zpracovat lamintov materily , jako
nap . nejbnj materil desek s plonmi spoji FR4, ale nap . i Rogers 4350
pro vysokofrekvenn aplikace.
Jet

k pedvdc frzce LPKF

ProtoMat E33 - umonte zjemci o koupi stroje vrobu vlastn
desky s plonmi spoji?
Ano, frzku rdi pedvedeme pi prci
a v idelnm ppad si zkaznk pinese
vlastn nvrh svoj desky. Je to proto , e
desku dobe zn , a um tak posoudit kvalitu vroby. Nsledn je deska frzkou vyfrzovna , vyvrtna a zkaznk si sm
ov , v jak kvalit je deska vyrobena,
jak dlouho proces trval a jak nstroje
byly pouity.
Podle mch zkuenost jsou toto nejlep argumenty pro rozhodnut frzku zakoupit.
Dkuji

vm za rozhovor.
Pipravil

Ing. Josef Kellner.

Vsledky Konkursu PE -AR 2011

o nejlep elektronick konstrukce

.!.-

_IIICllVllll S 7 _

Losk

Konkursu a
sopisu PE - AR byl podle vyhlench podmnek (vyly v PE 3/2010)
uzaven dne 25. 9. 2011 . Do uzvrky
bylo pihleno k ohodnocen celkem
21 konstrukc , kter podle zadanch
kritri posuzovala komise redaktor
PE - AR a pizvanch odbornk .
Protoe sout byla letos neobyejn
vyrovnan , neurovali jsme poad.

16.

ronk

Pomocn osciltor (obr . 7) od

Jaroslava Skalnika, OK1 UKV (Praha) . Zsk vcnou cenu za 7000 K
od Ceskho radioklubu.
Ptimstn voltmetr pro osobn pota od Stanislava Pechala
(Ronov p/R) . Zsk vcnou cenu
za 5000 K od firmy RMC.

Obr. 3

Dal ceny:
6000 K zskv za dal

Komise rozhodla takto:

Ohodnocen zskaly:
Tester polovodiovch diod (viz
obr. 1) od Ing. Miroslava Baka (Bez
nice) . Dostane 4000 K a od firmy
ETC osciloskop k PC M523.
Argentino - pstroj na vrobu
koloidnho stbra (obr. 2) od Ing.
Pavla Hly (Praha) . Zsk 6000 K
a od firmy DIAMETRAL laboratorn
ss zdroj P230R51 D a mikropjeku
SBL530.1A.
Pijma pro signly meteorologickch satelit NOAA ve formtu
HRPT (obr. 3) od Miroslava Goly,
OK2UGS (Frdek - Mstek) . Obdr
4000 K a cenu od firmy ELNEC programtor MEMprog2 a tak sadu
sknk Bopla od firmy Eling.
Vkonov servozesilova (obr. 4)
od Ing. Ivo Straila (Brno) . Obdr
5000 K a od firmy GM electronic
stavebnici robota RoboKit 2.
Mni 12 V/230 V (obr. 5) od Karla
Barton (Hostomice). Obdr 4000 K
a od firmy Flajzar dlkov ovldn
pes GSM .
Zesilova pro men nf umu
od Ing. Jiho Dolelka (Praha). Zsk
4000 K a od firmy Flajzar USB mikroskop 1,3 Mp.
Dva moduly pre RC modelrov od
Ing. Jaroslava Macka (Koice) . Zsk 3000 K a od sponzora Milana Folprechta, OK1VHF, USB PC speaker.
Zdroj pro PC z autobaterie od
Ing. Jiho Vlka (any) . Obdr
3000 K a knihy (1000 K) od nakladatelstv BEN - technick literatura.

dv konstrukce: Ivo Strail (Brno) - Rychlostn

regultor krokovho motoru (obr. 8)
a Systm pro sledovn vpadk zazen pomoc SMS .
4000 K zskv Programtor
HVprog USB od Jiho Kysuana
(Sta) ; Mal nabje se sovm
zdrojem (obr. 6) od Ing . Zdeka Budinskho (Praha) .
3000 K zskv Ing . Pavel Hla
(Praha); Jan Zima (C~rekvice nad Bystic) ; Tom Krej (Cesk Mezi).
1000 K zsky Karel Barto (Hostomice); Ing. Jan Sediv (Praha); Eugenij Leonidovich Yakovlev (Ukrajina) ;
Ing. PaedDr. Mgr. Otto Janda, Ph . D.
(Karlovy Vary).

Vichni astnci Konkursu dostanou tak knihu od nakladatelstv BEN

a CO ROM 2010 od firmy AMARO.
Autorm odmnnch konstrukc
blahopejeme , vem dkujeme za ast
a tme se na nov konstrukce v 17.
ronku Konkursu , jeho podmnky budou uveejnny v sle 3/2012. Ji dnes
meme sdlit , e se podmnky nebudou liit od minulch a opt jsou pisl
beny zajmav ceny.
Redakce

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

SV~TOZOR

Operan zeslovae
nron aplikace

pro

Operan zesilovae MAX9636 a

MAX9638 od firmy Maxim Integrated
Products (www.maxim-ic.com) s Railto-Rail rozkmitem signl na vstupu
i vstupu , kter pat k novinkm firmy
v tto oblasti , se vyznauj t vynikajcmi umovmi vlastnostmi (spektrln hustota vstupnho umovho nap
t je 38 nV/~ Hz a vstupnho umovho
proudu 0,9 fA~ Hz) , malm vstupnm
klidovm proudem 0,1 pA a velmi malou spotebou 36 !-I A , v reimu shutdown jen 1 !-IA Tranzitn kmitoet je
1,5 MHz. K napjen posta jedin
zdroj napt 2,1 a 5,5 V. To peduru
je tyto zesilovae k uit v pevodncch
signlu pro senzory s velkou vstupn
impedanc, nap . pro piezoelektrick
a fotoelektrick snmae , detektory
koue a obecn pak pro zpracovn signlu v penosnch pstrojch s bateriovm napjenm, jako jsou notebooky
nebo pehrvae mdi. Zesilovae
jsou dostupn v pouzdrech SC70
(2 x 2 mm) se 6 piny (jednoduch
MAX9636), 8 piny (dvojit MAX9637)
a v 10vvodovm pouzde UTQFN
1,4 x 1,8 mm (dvojit MAX9638). Rozsah pracovnch teplot sah od -40 do
+125 C.

toho i men desky s plonmi spoji .

zen nbn a zvrn hrany sniuje vyzaovan ruen , jas diod je
mon dit stejnosmrnm naptm
v rozsahu 16 a 100 % nebo PWM
signlem v pomru 1000: 1 pivede
nm na dic pin. AL8807 je vyrbn
v pouzdrech SOT-25 s 5 vvody
a MSOP-8EP s 8 vvody. Budi je uren pedevm pro bn osvtlen vyuvajc LED.

High-resolution ADC
for med
imaging

..

Senzor hlu natoen

jako SMD
S hromadnou vrobou nov ady
levnch potenciometrickch senzor
hlu natoen SV03 pichz firma
Murata Manufacturing Co., Ltd.
(www.murata.eu) . Kompaktn snmae s rozsahem men 333,3 , navazujc na spnou pedchoz adu
SV01 , maj rozmry 11 x 12 x2,1 mm
a hmotnost 0,4 g a jejich konstrukce
umouje povrchovou mont. Ped
pokld se jejich irok nasazen
zvlt v automobilov technice , robotice a domcch spotebich , nap .
pi zen prtoku vzduchu v domcch
klimatizanch jednotkch . ivotnost
senzor nov ady, kter maj celkov odpor 10 kn, maximln chybu 2 %
a pracuj v rozsahu teplot -40 a
+125 C, je a 300 000 cykl. Pro napjen je teba zdroj napt 5 0,5 V.

Budic obvod pro LED

s malm ruenm
Zkladem novho budie svtivch
diod AL8807 od firmy Diodes Incorporated (www.diodes.co) je sniovac mni DCIDC, kter dovoluje napjet pi vstupnm napt od 6 do 30 V
sriov zapojen diody konstantnm
proudem a 1 A, nastavitelnm jedinm rezistorem s pesnost 5 %. Pi
tomto zpsobu napjen nejsou pote
ba srec rezistory a sniuje se rozdl v jasu jednotlivch diod. Podle velikosti vstupnho napt a bytku na
diodch jich me bt a 8. Pracovn
kmitoet mnie me bt a 1 MHz,
co pin monost pouit rozmro
v malch soustek a v dsledku

vstupnm mezivrcholovm naptm 4 V

a spotebou 380 mW/kanl , nebo
v 14bitovm s rozsahem 2 V, men
spotebou 195 mW/ kanl a SNR
74 dB. Pouit pouzdro QFN zabr
svmi rozmry 9 x 9 mmjen 50 % msta na spojov desce, ne jak pote
buj obdobn jedno- i dvoukanlov
obvody ostatnch vrobc . Pro aplikace v magnetickm poli lze volit pouzdro nemagnetick. ADS5263 je vhodn
i pro prmyslov pstrojov aplikace.

Velmi ry!;hl
tykanlov

Ale

Spolenost

pevodnk

Texas Instruments
(www.ti.com) pedstavila nov tyka
nlov N pevodnk uren pro zobrazovac aplikace v lkastv , nap .
pomoc pstroj vyuvajcch magnetickou rezonanci. ADS5263 maj
vzorkovac kmitoet a 100 milion
vzork za sekundu . Obvod je programovateln a me pracovat v 16bitovm reimu s velkm pomrem signlu k umu (SNR) 85 dB do 10 MHz,

( Praktick elektronika

lExAs

lNSTRUMENTS

Spnan regultor dod

s velkou innost a 6 A
Firma Intersil Corporation (www.
intersi/.com) uvedla nov integrovan
obvod ISL8016, kter umouje realizovat kompaktn spnan sniovac
mni napt DC/DC pracujc s volitelnm kmitotem spnn od 500 kHz
do 4 MHz a s innost a 97 %. Pi
vstupnm napt 2,7 a 5,5 V lze v p
pad nastaviteln verze zskat vstupn
napt v rozsahu od 0,6 V a do velikosti vstupnho napt. Pevn vstupn napt jsou 1,2 V, 1,5 V, 1,8 V, 2,5 V
a 3,3 V. Jako spnae obsahuje
ISL8016 dvojici tranzistor MOSFET
s N a P kanlem s malm odporem
v sepnutm stavu. K regulaci je uvna impulzn kov modulace, kter
pi mrn zti pechz v impulzn
kmitotovou . ip umouje nastavit
proudov omezen, je chrnn pi zkratu i tepelnm peten a podpt , postupn nbh funkce mnie trv 1 ms.
Pi pouit vce mni s ISL8016 je
mon synchronizace. ISL8016 je vyrbn v pouzde QFN s 20 kontakty.
Pro kompletn mni vysta vetn
potebnch externch soustek plocha
desky necelch 100 mm 2 K pedpo
kldanm aplikacm pat moduly napjen v mst zte (point-of-Ioad),
zdroje pro mikrokontrolry a mikroprocesory, routery, zkuebn a mic zazen a penosn pstroje.
JH

-MU 01/2012 )

AR ZANAJcM A MRN POKROILM

C3. Na kolektoru je signl v protifzi
k budicmu signlu z osciltoru . Rozkmitv rezonann obvod . Stdav
napt na nm se pit k napt zdroje, take stdav napt na kolektoru
je vt ne napjec. Kondenztory
C2 a Cg upravuj kmitotovou charakteristiku zesilovae . Proud emitor T2
a T3 se st a prochz pes tranzistor
T4 a paraleln kombinac rezistor R13
a R1 , Stejnosmrn proud diferenn
ho zesilovae (16 mA) prochz pouze pes R13 a zmme ho jako bytek napt 1,6 V na tomto rezistoru .

AM vysla
s malm vkonem
V tomto lnku si popeme funkci
kvalitnho vyslae s malm vkonem ,
jeho vysln me bt pijmno na
bnch AM rozhlasovch pijmach .
Vysla pracuje na pevnm kmitotu
s " mikrovkonem ", jen postauje
k pokryt arelu rodinnho domu. Na
rozdl od jednoduchch obvodovch
zapojen vak zstv kmitoet
vysln stabiln a istota penosu excelentn . Akoliv vypad schma komplikovan , vysla je snadno realizovateln a nastaviteln. Jednoduch
vestavn indiktor vkonu umou
je kontrolovat rove signlu a naladn antny za provozu. K vyslai lze
pipojit audiomixer, pehrva kazet i
CD , nebo audiovstup z potae a

Konstrukce a oiven
Vtina hodnot soustek v zapojen na obr. 1 nen kritick , nkter
vak musej bt zvoleny s ohledem na
co nejlep vsledek . Rezonann
obvod na vstupu je naladn na kmitoet krystalu vbrem kapacity kondenztoru C a induknosti cvky L, optimln hodnoty lze ode st z grafu na
obr. 2. Pro vysln na kmitotu 1 MHz
lze v grafu nalzt piblin hodnoty
700 pF a 35 i-JH Ovenm v upravenm Thomsonov vztahu
C= 1/(2rr.f)2L
zskme pesnjch 723 pF. Vypo
tenou kapacitu zmenme o kapacitu
C2 , tj. 56 pF mezi kolektorem a bz
koncovho tranzistoru. Kondenztor
C2 v srii s o mnoho d vtmi
kapacitami kondenztor C3 a C5
( paraleln s C11 a C15 ) je soust
rezonannho obvodu . Kondenztor
s nejmen kapacitou v tto kombinaci
uruje piblinou kapacitu cel sriov kombinace. Proto potme zjednoduen s C2 , jako by byl azen paraleln k C. Cvka s induknost 33 i-JH
a kondenztor C = 680 pF je pi kmitotu 1 MHz pro zatek dobr volba .

zprostedkovat lokln napklad pe

nos internetovch stanic.

Funkce
Vysla se skld ze ty blok . Indiktor vf signlu je sriov usmro
va osazen rychlou diodou 01 . Na
jeho svorky TP3 a TP4 pipojme b
n multimetr. Midlo mus mt velk
vstupn odpor. Vstup TP2 meme
bhem oivovn pipojit do bod , ve
kterch pot ebujeme mit. Ve finle
bude pipojen ke kolektoru tranzistoru T3 (bod TP5 ).
Kmitoet osciltoru je uren krystalem Q1 . Jeho vmnou ho lze v irokm rozsahu mnit. Vf signl je veden z bze T1 pes C8 do bze
tranzistoru T2 diferennho zesilovae modultoru . Druh vstup diferen
nho zesilovae - bze T3 - je pro st
dav signl uzemnn kondenztorem

+15 V

R2
10k

osciltor

R8

22

L . I T'00n
C15 ,f11 ~
1~

"

t------+------c--'

10~

VP
(Pokraovn pt)

ANT1

! ~: L2

Ladilteln cvka nebo kondenztor

s promnnou kapacitou umon doladit rezonann obvod na maximum indiktoru pi odpojen antn . Voltmetr
s velkm odporem nam na vstupu indiktoru napt a nkol i k volt .
K men rze pout i mikroamprmetr, namte jm pak proud kolem
50 i-JA Po pipojen antny je jej vyladn s cvkou L2 indikovno minimln vchylkou .
Krystal me bt jakkoliv se zkladnm kmitotem mezi 526 kHz
a 1,7 MHz s krokem g kHz. Na vym
kmitotu funguje vysla lpe. Zvolte
kmitoet krystalu odlin od siln stanice, kterou mete naladit, a ped
nostn nad 800 kHz . Snze se pak
nastavuj ladn antnn obvody.
innost osciltoru lze ovit osciloskopem se sondou pepnutou na
1: 1O, co zmen vliv kapacity sondy
na men obvod . Signl z osciltoru
s mezivrcholovm rozkm item 0,2 V
namen na C8 zajist pln vybuzen d i ferennho zesilovae , Modula
n napt moduluje nominln klidov
proud 16 mA a tento modulovan
proud mn amplitudu istho harmonickho vf signlu na rezonannm
obvodu . Me zde bt relativn velk
vf napt - a 24 V. Modulovan signl me bt men osciloskopem
pipojenm na antnn konektor.
Zapojte osciltor s blokovacm i
kondenztory C5 , C15 , C11 a indiktor vf napt. Tranzistory 2N4401 m
ete nahradit u ns dostupnjm typem z ady BC, nap . BC548B nebo
BC548C . Pipojte vstup indiktoru
TP2 doasn mezi R3 a C7. Km it-Ii
osciltor, namte na vstupu indiktoru stejnosmrn napt.

1 ,

1400

70
60

l adn

: C13

obvody

:100n

antny

~50
-J

40
30

L _________ _

20
0 ,52

+15V

3k3

'20 PF

T2

2N4401

T3

2N4401

100n

0,76

1000

R16
3k3

E.

..........

800 o

...........

------

1,24

'[MHz]
R17
5k1

C7

'" '"

1200

1,48

600
400
1,72

Obr. 2. Nomogram pro orientan

nvrh rezonannho obvodu

- -------------- -- -T-~

indiktor

+15 V

R10

modul tor

LAl

~ TP2 propOjit na TPS

C10
100n

...L 2k2

vstup

01
+--t:>l--T--T-~ TP3

1N914

R11
100k

voltmetr 10 Ml
(3a4V

R12
100k

bez antny)

~ .

audio
(modulace
100%
pi 0,8 Vpp)

t-----+---+--~ TP4

R1

0,1

22

C14
100n

Obr. 1. Kvalitn AM

Obr. 3.
vys la

velmi malho vkonu

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

1
'[MHz]

10

Rezonann kivka

pro L a C
na 1 MHz z obr. 2

Mikrokontrolry PIC (49)

Modul CCP
(Pokraovn)

V pedchozch dvou dlech serilu

o mikrokontrolrech PIC jsme se seznmili s modulem CCP, kter me v zvislosti na zvolen konfiguraci pracovat v jednom ze t md : Capture (zaznamenn
hodnoty asovae TIMER1 do registr
CCPR1 ), Compare (porovnn aktuln
hodnoty asovae TI M E R 1 s hodnotou
nastavenou v registrech CCPR1) a PWM
(generovn signlu s pulsn kovou modulac ). Zkladn informace o modulu CCP
a jeho konfiguraci spolu s blokovmi schmaty zobrazujcmi funkci modulu v jednotlivch mdech naleznete v PE-AR 11/
/2011 . V tomto sle byly rovn popsny
jednotliv bity registru CCP1 CON , kter
slou ke konfiguraci modulu CCP. V minulm dlu byl pak uveden jednoduch
program , kter ukazoval princip men
periody obdlnkovho signlu pivdn
ho na vstup CCP1 s pouitm modulu CCP
nastavenho do mdu Capture. Periodu
jsme mili v procedue pro obsluhu pe
ruen , kter bylo vyvolno pi kad nbn hran vstupnho signlu , a to tak ,
e jsme si uloili hodnotu registru CCPR1
na zatku periody a porovnali ji s hodnotou tohoto registru na jejm konci (tj . pi
nsledujc nbn hran na pinu CCP1 ,
kdy bylo vyvolno dal peruen) .
Program pro men periody, kter byl
uveden v tab . 64 , bychom mohli snadno
upravit tak , aby zobrazovan daj o velikosti periody vstupnho signlu nebyl vypotn pouze z posledn periody, ale jako
prumr z poslednch estncti period .
Modul CCP bychom opt nastavili do
mdu Capture , tentokrt ovem tak , aby
se zaznamenala hodnota asovae TIMER1 do registr CCPR1 pouze pi kad
estnct nbn hran na pinu CCP1 .
Modul CCP bychom tedy museli nastavit
do mdu CCP1 M<3:0> = 0111 a jeho konfigurace by vypadala nsledovn :
MOVLW b'00000111 '
MOVWF CCP1 CON .
Vsledek rozdlu T = CCPR1 H - t_prev
bychom samozejm museli nsledn vydlit estncti , protoe nyn doba T odpovd estncti periodm vstupnho signlu . Jeliko jsme v naem programu
vyuvali pro zobrazen pouze tyi nejmn vznamn bity rozdlu , mohli bychom
pout instrukci SWAPF, kter prohod
ni a vy polovinu bajtu danho registru , co by bylo v naem ppad ekvivalentn operaci dlen estncti . Za instrukci
rozdlu SUBWF CCPR1 H, W bychom
tedy pidali instrukce:
MOVWF t_prev
SWAPF t_prev, W.
Vypjili jsme si pitom promnnou
t_prev, jej obsah nen v tto sti programu dleit , protoe bude tak jako tak
v nkolika mlo instruknch cyklech pe
psna novou hodnotou registru CCPR1 H.
Vhodou metody men periody s prum
rovnm mue bt vt odolnost vi

umu a tak men naruen programu vykonvanho v hlavn smyce (peruen

je v tomto ppad vyvolno estnctkrt
mn asto). Nevhodou mohou bt naopak vt prodlevy mezi aktualizacemi daje na displeji (pi delch periodch) .
Men

dlky impulsu

Program z tab. 64, kter byl uveden

v minulm dlu , bychom mohli snadno modifikovat tak, aby msto periody mil dlku impulsu , tj . dobu , po kterou je vstupn
obdlnkov signl v rovni H. Postupovali bychom nsledujcm zpsobem (viz
obr. 65) :
1. Modul CCP nastavme do mdu
CCP1 M<3:0> =0101 (md Capture, hodnota asovae TIMER1 se zaznamen do
registr CCPR1 pi kad nbn hran
na pinu CCP1) .
2. Peddliku asovae TIMER1 a kmitoet osciltoru nastavme tak, aby doba ,
po kter petee asova TIMER1 , byla
vt ne maximln dlka impulsu , kterou
budeme mit.
3. Povolme peruen od modulu CCP
(bit CCP1IE , registr PIE1) , perifern peru
en (bit PElE , registr INTCON) a cel systm peruen (bit GIE , registr INTCON).
4. Po vyvoln peruen ulome aktuln stav registr CCPR1 do pomocn promnn t1 (zatek impulsu) a zmnme
md modulu CCP tak, aby se zaznamenala hodnota asovae TIMER1 pi kad
spdov hran na pinu CCP1 (nastavme
CCP1 M<3:0> = 0100) .
5. Po dalm vyvolanm peruen (konec
impulsu) odeteme hodnoty registr
CCPR1 - t1 , m zskme daj o dlce
impulsu . Pot nastavme modul CCP zpt
do mdu CCP1 M<3:0> = 0101 (md Capture, kad nbn hrana) . Dle pokraujeme krokem 4.
Mete si vyzkouet implementovat
zjednoduenou verzi tohoto algoritmu vyuvajc pouze tyi nejmn vznamn
bity registru CCPR1 H (podobn jako
v programu z tab. 64) a nsledn jej otestovat na zapojen z obr. 64 (viz minul dl) .
Men stdy

5. Po dalm vyvolanm peruen (konec impulsu) odeteme hodnoty registr

CCPR1 - t1 , m zskme daj o dlce
impulsu . Vsledek rozdlu ulome do promnn pw. Modul CCP pot nastavme
zpt do mdu CCP1 M<3:0> = 0101 (md
Capture , kad nbn hrana) .
6. Peruen pi dal nbn hran
vstupnho signlu indikuje zatek dal
periody. Opt vypotme rozdl CCPR1
- t1 , vsledek tohoto rozdlu nyn reprezentuje dlku periody. Stdu pak vypo
tme jako pomr dlky impulsu zskan
v kroku 5 a tto periody. Aktuln hodnotu
registr CCPR1 pot opt ulome do promnn t1 (zatek impulsu) a modul CCP
nastavme do mdu CCP1 M<3:0> = 0100
(Capture , kad spdov hrana) . Dle
pokraujeme krokem 5.

zen jasu LED pomoc PWM

Generovn signlu s impulsn ko
vou modulac je dky modulu CCP velice
snadn. V podstat sta sprvn nakonfigurovat modul CCP a asova TIMER2
a pak ji pouze podle poteby nastavit poadovanou stdu (dlku impulsu) bity
CCPR1 L<7:0> :CCP1 CON<5:4> . Vtabulce 65 je uveden jednoduch program , kter demonstruje pouit modulu CCP
v mdu PWM . Generovan PWM signl
je k dispozici na pinu CCP1 a my jej vyu-

11=CCPR1,

Obr. 65. Men dlky impulsu (doba PW)

s vyuitm modulu CCP nastavenho do
mdu Capture. sla v obrzku odpovdaj
krokm v odstavci "Men dlky impulsu "

[!ECCPR1 PW=CCPR1-11, T=CCP R1=il

t1=CCPR1 -.J

Obr. 66. Men stdy jako pomr dlky

impulsu (PW) a periody (T) s vyuitm
modulu CCP nastavenho do mdu Capture .
sla v obrzku odpovdaj krokm uvedenm v odstavci "Men stdy "
ICSP konektor
VPP(13V)

Potebujeme-Ii mit stdu , tj . pomr

mezi dlkou impulzu a periodou signlu
pivdnho na vvod mikrokontrolru
CCP1 , m eme postupovat obdobnm
zpsobem (viz obr. 66).
1. Modul CCP opt nastavme do mdu
CCP1 M<3:0> = 0101 (md Capture , kad nbn hrana) .
2. Peddliku asovae TIMER1 a kmitoet osciltoru nastavme tak, aby doba ,
po kter petee asova TIMER1, byla
vt ne maximln oekvan perioda
vstupnho signlu .
3. Povolme peruen od modulu CCP
(nastavme bity CCP1IE , PElE a GIE).
4. Po vyvoln peruen ulome aktuln
stav registr CCPR1 do pomocn promn
n t1 (zatek impulsu) a modul CCP nastavme do mdu CCP1 M<3:0> = 0100
(md Capture, kad spdov hrana) .

( Praktick elektronika

PW=CCPR1-t1

-Ma 01/2012 )

GNO
PGO

10+-- + - + - - - - - - - - - - . - ,

~C ~~+---------_+~
PGM

M1/AN"
RAD/ANO 17

RA7/0SCl 16
RA6JOSC2

15

Voo 1~ _ ~
RB7/AN6JPGD 13

RB6IAN5IPGC 12
RBS 11

RB4 O

Obr. 67. Schma zapojen s mikrokontralrem PIC16F88, kter d jas LED

pipojen k vvodu RBO/CCP1 signlem
PWM generovanm modulem CCP

jasu LED pipojen pes

rezistor 220 Q z tohoto vvodu
na GND (viz obr. 67) .
Program z tab . 65 opt zan inicializac port , dleit je v tomto ppad zejmna nastaven pinu CCP1 (RBO) jako
vstupu . Dle je nutno prostednictvm
registru CCP1 CON nastavit modul CCP
do mdu PWM (CCP1 M<3:0> = 11 xx)
a povolit asova TIMER2. Nebudeme vyuvat dliku na vstupu ani na vstupu
asovae TIMER2, sta tedy nastavit bit
TMR20N (T2CON <2 . Vchoz hodnota registru PR2, kter uruje periodu a
sovae TIMER2 , je FFh , zde tedy nen
poteba nic mnit Podobn jako v dalch
zapojench uvedench v tomto serilu vyuv i v tomto ppad mikrokontrolr intern osciltor. Pi vchozm kmitotu osciltoru 31 ,25 kHz bude kmitoet PWM
signlu :
fpWM = fosc/((PR2 + 1) 4 TMR2PRE ) =
= 31 250/ (256 4 1) = 30,52 Hz.
Mete si sami vyzkouet, e tento
kmitoet nen pro zen jasu LED dostaten . Svteln dioda bude nepatrn poblikvat a pi jejm pohybu bude jej pe
ruovan svit jet vce patrn . Z tohoto
dvodu zvme kmitoet internho osciltoru prostednictvm registru OSCCON
na 125 kHz (nebo vy).
Vyzkouejte si nejprve implementovat
hlavn smyku programu v nsledujc
ijeme k

zen

ped adn

podob :

MAIN
INCF
CCPR1L, f
CALL
DELAY
GOTO MAIN
Takovto program bude postupn zvt
ovatjas LED pipojen k vvodu CCP1 .
Po dosaen maximlnho jasu svtiv dioda zhasne a pot se bude jej jas opt
zvtovat atd . Zmnou konstanty DEL ,
kter se vyuv v ekac smyce DELAY,
lze potom dit rychlost zmny jasu . Naprogramujete-Ii tmto programem mikrokontrolr v zapojen z obr. 67 , mete si
nsledn povimnout dvou vc :
1. Pi zvtovn jasu jsou zpotku (u nejmench intenzit) patrn vraznj skoky, zmna jasu nen zcela plynul .
2. Jas LED se zvtuje v nkolika prvnch
krocch velmi vrazn a pot ji naopak
velmi pomalu.
Prvn problm souvis s rozlienm ,
s jakm jsme schopni nastavit stdu
PWM signlu . m je rozlien vt , tm
jemnj mohou bt kroky ve zmnch
jasu . V programu ve jsme pracovali pouze s registrem CCPR1 L, a tud jsme byli
schopni vyut jen rozlien 8 bit . Pokud
bychom k nastaven dlky impulsu pouili
i dva nejmn vznamn bity CCP1CON<5 :4>, zmny jasu by byly plynulej. Ani desetibitov rozlien vak nemus
vdy dostaovat Druh problm souvis
s tm , e lidsk oko nevnm zmny jasu
linern , ale spe logaritmicky. Dlku im-

pulsu (stdu) PWM signlu bychom proto nemli zvtovat pitenm konstanty,
ale vynsobenm konstantou .
Program v tab . 65 e do jist mry
oba tyto problmy. Vyuvme zde maximlnho rozlien 10 bit , kter nm modul CCP v mdu PWM nabz , a jas nezvtujeme linern , ale piblin
e x ponenciln . V kad iteraci hlavn
smyky, kter zan nvtm MAIN ,
zvtujeme dlku impulsu (a tm i stdu )
PWM signlu , m zvtujeme jas LED
pipojen k vvodu CCP1 . Novou dlku
impulsu PW N (dlka impulsu PW je uloena v bitech CCPR1 L<7: 0>: CCP1 CON<5:4
zskme vynsobenm stvajc dlky impulsu PW konstantou , tj . PW N = k PW.
V naem ppad je k = 1,25 , piem
v implementaci nevyuvme pmo operaci nsoben , ale msto toho ke stvajc
dlce impulsu PW piteme PW/4 , tj .
PW N PW + PW/4 , co je operace ekvivalentn. Dlen tymi pak realizujeme
dvojnsobnm bitovm posunem vpravo.
Detaily tohoto procesu jsou patrn
z koment ve zdrojovm kdu uvedenm v tab . 65 . Tmto zpsobem doshneme 32 rovn jasu , piem bity
CCPR1 L<7:0>: CCP1 CON <5:4> postupn nabvaj nsledujcch hodnot: O, 1, 2,
3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 15, 18, 22 , 27 , 33 ,
41 , 51 , 63, 78, 97 , 121 , 151 , 188, 235 ,
293 , 366,457 , 571 , 713 , 891,1023.

Vtpringl
(Pokraovn pt)

Tab . 65. Zdrojov kd programu pro

zen jasu

LEO signlem PWM, kter je generovn modulem CCP

tille " i ze ni jasu LED pomoci pul s n kov mod ulace"

LIST
#INCLUDE

CLRF
MOVLW
ANDWF
GOTO

p= 16F88
nastaveni typu procesoru
<P16F88.INC> , definice promnnych pro tento procesor

=== NASTAVENi KONFIGURANHO SLOVA===

, Pin CCPl je RBO
CONFIG
CONFIG1 , CP OFF & CCPl RSO & DEBUG OFF &
WRT PROTECT OFF & CPD -OFF & LVP- OFF;; BODEN OFF;;
- MCLR ON & Pvi/RTE O-N & WDT OFF & -INTRC -10
=-CONFIG _CONFIG2 -'ESO_OFF&JCMEN_OFF

MAINl
MOVF
ANDLW

, === VEKTOR RESETU ===

RESET
ORG OxOOOO
, === PROGRAM ===
Inicializace portu
PORTA
CLRF
CLRF
PORTB
BSF

STATUS , RPO

CLRF
CLRF
CLRF

ANSEL
TRISA
TRISB

velikost prodlevy pti

zaatek

zmn

jasu

programu na adrese OOOOh

, iniCializace portu A
l/lIcializace portu B
vybr

banky 1

pmy AN<6:0> jako dlgitlni 1'0

, pmy RA<7:0> jako vstupy
plny RB<70> jako vystupy

Nastaveni mterniho oscilatoru

MOVLW b'00010000'
MOVWF OSCCON
f= 125kHz
BCF

STATUS , RPO

. Nastaveni modulu CCP

MOVLW b'00001 100'
MOVWF CCP1CON
Nastavent asovae TIMER2
MOVLW b'00000100'
MOVWF T2CON
MAIN
CA LL
Oveni . ~da

INCF
BTFSS
GOTO

vbr

Pfeddlicka

DELAY
Prodleva
CCPR1 L = FFh pokud ano , vynulUJ CCPRl La CCPCON<5:4>
CCPR1L , W
W = CCPR1L + 1
STATUS , Z
, vysledek = O?
MAIN1
: - ne skok na MAINl

: a vynulUJ CCPCON<5:4>

: W= CCP1CON
: maskovan bitu (zajimajl nas pouze bity
; CCP1CON<5:4>
, pwml = 00_CCP1CON<5:4> _0000
: pwml = 000000 CCP1CON<5:4>

CCPR1L , W
STATUS , Z
OxOl
b'000000 ll '
pwml , f

; W = CCPR1L
, W=O?
: - ano: W = 1
W = 000000_CCPR1L<1 :0>
: pwml = OOOOOO_CCP1CON<5:4>
: + 000000_CCPR1L<1 .0>

MOVF
MOVWF
RRF
RRF
ANDLW
ADDWF

CCPR1L , W
pwm2
pwm2 , f
pwm2 , W
b'OOllllll '
CCPR1L , f

,W = CCPR1L
; pwm2 = CCPR1L
: rotace pwm2 vpravo -> pwm2
: rotace pwm2 vpravo -> W
; W = 00_CCPR1L<72> (tj , CCPR1U4)
, CCPR1L = CCPR1L. CCPR1U4

BTFSS
GOTO
MOVLW
MOVWF

STATUS , C
MAIN2
OxFE
CCPR1L

: dolo k pete en?

- ne skok na MAIN2

SWAPF
IORLW
MOVWF
GOTO

1:1, TIMER2 zapnut

- ano vynuluj CCPR 1L

MOVF
BTFSC
MOVLW
ANDLW
ADDWF

MAIN2
BTFSC
INCF

banky O

, MdPWM

CCP1CON , W
b'0011 0000'

MOVWF pwm1
SWAPF pwml , f

, === DEFINICE PROMNNYCH ===

CBLOCK Ox70
dl , d2
, pomocn promenn pro ekaci smyku
pwml , pwm2
pomocn promnn pi vypotu stdy PWM signlu
ENDC
. === KONSTANTY ===
Ox03
#DEFINE DEL

CCPR1L
b'00001111 '
CCP1CON , f
MAIN

pwm1 , 2
CCPR1L , f
pwml , W
b'000011 00'
CCP1CON
MAIN

: -ano : CCPR1L=FEh
; dolo k preteenl pi sttan l dvou LSB?
: - ano: CCPR1L = CCPR1L + 1
- ne pokrauj
W = pwml<3.0>_pwml<7:4>
nastaveni modu PWM
CCP1CON = 00pwm1<10> _1100

Podprogram ekac smyky

DELAY
MOVLW DEL
MOVWF d2
DELAYl
DECFSZ dl , f
GOTO
DELAYl
DECFSZ d2 , f
GOTO
DELAYl
RETURN

( Praktick elektronika

END

-Ma 01/2012 )

JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS

Blika

s plynulou
zmnou jasu LED
Zvltnost popisovanho blikae
je, e pipojen LED se nerozsvcej
a nezhasnaj narz, ale jejich jas se
zvtuje a kles plynule. Dle se blika vyznauje tm , e proud LED je
stabilizovn , take ma ximln jas
LED nen zvisl ani na napjecm
napt blikae ani na potu LED zapojench do srie (mon poet LED
je ovem omezen velikost napjecho napt ).
Blika je napjen ss naptm o velikosti 8 a 15 V, ma ximln proud
LED je 0,1 A a perioda blikn je 0,3
a 0,5 s pi std piblin 1 : 1.
Blika byl realizovn " naisto " na
desce s plonmi spoji , fotografie desky osazen soustkami je na obr. 1.

Obr. 1. Realizovan blika s plynulou

zmnou jasu LEO

Popis funkce
Schma zapojen blikae je na
obr. 2. Signl zajiujc blikn LED
je generovn astabilnm multivibrtorem vyuvajcm oblben asova
555 (DA2) v katalogovm zapojen.
Perioda kmit je urovna hodnotami
soustek R2 a C3 a jejich pravou ji
meme podle poteby zmnit. Stdy
kmit piblin 1
1 je dosaeno
tm , e v kombinaci rezistor R1 R2
pes kter se C3 nabj, je odp~r re~
zistoru R1 mnohonsobn men ne
odpor rezistoru R2 .
asova DA2 je napjen stabilizovanm naptm +5 V z vstupu
stabiliztoru 78L05 (DA1 ). Kmitn
stabiliztoru zabrauj blokovac kondenztory C 1 a C2.
Obdlnkovm signlem z vstupu
asovae DA2 je pes integran l
nek s R3 a C4 a pes odporov d
li s R5 a R6 ovldn zdroj proudu
s tranzistorem VT1 , v jeho kolektoru jsou zapojeny blikajc LED HL 1
a HL2.
DAl 78L05
+8V 15V

Uc

Integran lnek mn obdlnkov tvar budicho signlu na piblin

trojhelnkov (s exponencilnmi vzestupnmi a sestupnmi hranami) ,
m je zajiovna plynul zmna
jasu LED . Trimrem R5 v odporovm
dlii lze nastavit rozkmit budicho
signlu a tm i maximln jas LED.
Tranzistor VT1 je pouit typu
MOSFET, aby nezatoval odporov
dli . Dky emitorovmu zptnova
zebnmu rezistoru R4 pracuje VT1
jako zdroj proudu (tekoucho do kolektoru VT1), jeho velikost je pibli
n mrn budicmu napt (mezi
hradlem VT1 a zem) a nepmo mrn odporu rezistoru R4 . V realizovanm vzorku blikae bylo mon
trimrem R5 nastavit maximaln proud
LED v rozmez piblin 4 a 60 mA.
Protoe napjec napt pro aso
va DA2 je stabilizovno a obdlnkov budic signl tak m konstantn
rozkmit nezvisl na napjecm napt blikae , je i proud poskytovan
zdrojem proudu nezvisl na napjecm napt blikae .
Proud regulovan tranzistorem
VT1 tee z kladn napjec sbrnice
+Uc do kolektoru VT1 pes blikajc
LED HL 1 a HL2. Pi vym napjecm napt me bt tchto LED zapojench do srie i vce ne uveden
dv , musme vak pohldat , aby cel-

kov bytek napt na vech LED byl

vdy men ne rozdl napjecho napt a bytku napt na VT1 a R4 .
Protoe VT1 nepracuje jako spna , ale pracuje jako linern zesilova , vznik na nm nezanedbateln
vkonov ztrta . Proto musme kontrolovat teplotu VT1 , a pokud by se
pli zahval , pouijeme na jeho
mst vkonov MOSFET v pouzdru
T0220 opaten chladiem . Musme
vak vdy pout takov MOSFET,
ktermu sta k oteven co nejmen
dic napt mezi dic elektrodou
a emitorem.
Blika je napjen vnjm ss naptm 8 a 15 V, kter se pivd na
svorky +Uc a -Uc . Odtud se vede
na LED a na stabiliztor DA 1.

Konstrukce a oiven
Blika je zkonstruovn z vvodovch soustek na desce o rozm
rech 45 x 38 mm s jednostrannmi
plonmi spoji. Obrazec plonch
spoj je na obr. 3, rozmstn soustek na desce je na obr. 4.
Pro pvod napjecho napt je na
desku pipjena dvouplov roubovac svorkovnice XS1 .
Vzhledem k jednoduchosti by ml
blika fungovat na prvn zapojen.
Trimrem R5 nastavme poadovan
jas LED. Bhem provozu kontrolujeme dotykem prstu teplotu tranzistoru
VT1. Je-Ii VT1 pili hork, zmenme
jas LED nebo pouijeme VT1 vkonovho typu .

Seznam
R1
R2
R3
R4
R5
R6
C1
C2
C3
C4

soustek

15 kn, 0207
470 kn, 0207
4,7 kn, 0207
12 Q/0,6 W , 0207
1 Mn, trimr 5 mm,
leat
470 kn, 0207
47 ~F/16 V, radiln
100 ~F/25 V, radiln
1 ~F/25 V, radiln
100 ~F/25 V, radiln

45

co

Cf)

Obr. 2. Schma zapojen blikae

s plynulou zmnou jasu LEO

Obr. 3. Deska s plonmi spoji

blikae (m. : 1 : 1)

( Praktick elektronika

-Mil 01/2012 )

Obr. 4. Rozmstn soustek

na desce blikae

HL 1, HL2
VT1
OA1
OA2
XS1

LED , viz text

BS170, viz text
78L05
NE555 (~E555)
ARK550/2 , roubova c
svorkovnice dvouplov, RM 3,5 mm

Ing. E. Jakovlev

leben

elektrosti m ultor
Leben elektrostimulace (CES =
= Cranial Elektrotherapy Stimulation)
je nejpopulrnj technika pro elektrick zven vkonu mozku . Lkai
ji pedepisuj pro len zkost, depres , nespavosti a chemick zvislosti. Zazen CES generuj nastaviteln impulsn proud (80 a 600 !JA),
kter protk svorkami (sondami)
umstnmi na unch lalcch .
Tvar impuls napt Usond mezi
sondami je vidt na obr. 5. Jedn se
o kladn impuls o ce 400 ms nsledovan zpornm impulsem stejn ky. Po tchto impulsech nsleduje po dobu 1,2 s pauza s nulovou

reset
101

I
<X) Ol

~~N

aaa
\1/

000 001 010 011 100 000

Obr. 5. Tvar impuls generovanch

lebenm e/ektrostimultorem

rovn napt. Tyto sekvence se periodicky opakuj.

Popis funkce
Schma zapojen lebenho elektrostimultoru je na obr. 6 . Impulsn
signl s uvedenm prbhem je nejjednodu generovat pomoc obvodu 4521 (101) , kter v sob obsahuje
osciltor a dvacetitystupov 'binrn dli . Pokud bude osciltor pracovat na kmitotu piblin 0,5 MHz,
bude na vstupu Q20 potebn kmitoet asi 0,5 Hz.
Kmitoet osciltoru f vypotme
piblin podle vzorce: o

fo = 1/(2,3R1C1).
Bipolarity impuls je dosaeno
elektrod mezi vstupy
Q 18 a Q19 101 . Pi pauzch jsou na
obou tchto vstupech shodn rovn napt , take mezi tmito vstupy
Je nulov napt.
Kdy jsou vstupy Q20 , Q19 , Q18
dlie v 101 ve stavu 000 , je mezi
sondami nulov napt , pi stavu
001 je mezi sondami kladn impuls,
pi stavu 010 je mezi sondami zporn impuls, pi stavech 011 a 100 je
mezi sondami nulov napt. Na zatku stavu 101 se pomoc diod 01
a 02 , kter pivedou na vstup MR
101 (MASTER RESET) vysokou rove H, dli okamit vynuluje (za
dobu du stovek ns), a cyklus , po
naje stavem 000 , zane znovu .
Potenciometrem P1 meme nasta'{it velikost stimulanho proudu.
Cinnost stimultoru je indikovna dvoubarevnou LED 06 krtkmi
pipojenm

C2

~r---~--~----------+------- ~-+~

Ml

16
Udd

Rl
~r--'

MR

2k7

Cl

101
4521

Q19
Q20

R2
LJ"--'

15k

'9

R5

R3

1M

Q18

zblesky svtla se stdou 1 : 4. 06

obsahuje dl zelenou (G) a dl er
venou (R) LED se spolenou katodou. Pi napjecm napt vtm
ne 7 ,4 V se pi kadm impulsu
otvr tyristor Ty a LED 06 blik zelen. erven dl LED v 06 svtit
neme , protoe.je ped n zapojen
dal LED 05 . Cerven dl LED
v 06 se rozsvc pouze pi poklesu
napjecho napt , kdy se tyristor neme otevrat. Jedn se o energeticky velmi sporn zpsob indikace velikosti napjecho napt .
Napjec napt je v lit. [1] uvedeno 9 V. Odbr pstroje je men ne
1 mA. Vzhledem k tomu , e proud
prochz lidskm organismem , je
nutn pstroj napjet z baterie nebo
akumultoru .
Pi pout akumultoru lze spna , kterm pstroj zapnme, vyut
pro pepnn funkc Nabjen - Provoz . Aby se akumultor nepebjel ,
zapojme pedadn rezistor R5 a Zenerovu diodu 03 , kter jsou spolen
s pepnaem soust desky s plonmi spoji . Odpor rezistoru R5 zvolme podle vstupnho napt sovho
adaptru, kterm budeme akumultor nabjet, a poadovanho nabjecho proudu akumultoru .
Profesionln pstroje jsou obvykle vybaveny asovaem . Doba aplikace bv od 20 minut do 1 hodiny.
Un svorky (sondy) mus zajio
vat dobr kontakt s pokokou . K tomu
se zvlhuj vodivm roztokem (nap .
slanou vodou). Mohou bt provedeny
jako mal plastov .

Dl

10
11

Ml / N Sondy
02

I
I
I

lr

Sov

adaptr

03

9,1V

Konstrukce a oiven
Leben

elektrostimultor je zhotoven z vvodovch soustek , kter jsou umstn na desce s jednostrannmi plonmi spoji . Obrazec
spoj je na obr. 7, rozmstn soustek na desce je na obr. 8.
Pi sprvnm zapojen soustek
bude pstroj pracovat okamit . Kmitoet osciltoru nen kritick, sta jej
zkontrolovat podle blikn LED .

Seznam

12

Q21
13
Q22 14
Q23
15
Q24
1

Obr. 6. Schma zapojen lebenho elektrostimultoru

R1
R2
R3
R4
R5
P1
C1
C2

soustek

2,7 kn, miniaturn

15 kn, miniaturn
1 Mn, miniaturn
1,8 kn , miniaturn
viz text
100 kn, trimr PT10V
330 pF , keramick
100 nF, keramick

Obr. 7. Deska s plonmi spoji lebenho

elektrostimultoru
(m.. 1 . 1)
Obr. 8. Rozmstn
soustek na des-

ce

lebenho

elektrostimultoru

( Praktick elektronika - @;J 01/2012 )

01 , 02
03

1N4148
BZX83V009.1, Zenerova dioda 9,1 V/0,5 W ,
viz text
BZX83V005.1, Zenerova dioda 5,1 V/0,5 W
LED
dvoubarevn LED
(erven , zelen)
se spolenou katodou
tyristor BT1690
4521

04
05
06

Ty
101

Literatura
[1] Valeko , Z. a kol. : Bioelektronika v amatrsk praxi . BEN , Praha
2005.
Ing.

Ji Vlek

Dvoubodov
LC osciltor
Schma popisovanho LC osciltoru je na obr. 9. Zapojen vychz
z emitorov vzanho pru SC-SB.
Osadme-Ii na pozici T1 nap . N-FET
a jako T2 tranzistor PNP, budou vstupn a vstupn napt soufzov a rezonann obvod bude jen mlo zat
ovn . Pi obvyklch pomrech VC
odpadnou vazebn vinut , odboky
nebo kapacitn dli a potebu dvou
tranzistor vyv podstatn zjednoduen zapojen. Kdy jako cvky L
pouijeme tlumivky , kter se bn
prodvaj v odbornch obchodech ,
zbavme se mlo oblbenho navjen cvek, zejmna tch pro ni
kmitoty .

Tranzistory T1 a T2 mohou bt
z hlediska napjen zapojeny paraleln nebo sriov . Pi sriovm spojen dostvme za cenu vyho napjecho napt velmi jednoduch
zapojen osciltoru - viz obr. 6 (po sezen nahradme potenciometry pevnm dliem) . Bze T2 nen pmo
uzemnn , ale rezistorem Rb zaveden zporn zptn vazba sniuje
celkovou strmost zapojen S. Pro odtlumen rezonannho obvodu plat:
S = 1/Rp a v irokm rozmez Rp =
= QmL toho doclme pouhou zm-

Ro

r
cca

10 k

hrub

cca

1k
jemn

Obr. 6. Schma zapojen

dvoubodovho LC osciltoru

10

nou odporu Rb . Dvojice bnch

BF245 a BF324 rozkmit
ladn obvod s odporem Rp pohybujcm se od jednotek Mn po jednotky
kn v psmu kmitot od nf po VKV
pi nepatrnm zaten ladnho obvodu. Prtokem usmrnnho proudu bze rezistorem Rb se souasn
stabilizuje amplituda kmit . Snadnou
regulaci velikosti vf napt na obvodu
LC a nastaven hlu oteven s nepatrnm vlivem na kmitoet umouje
zaveden dicho napt U . Ochrann rezistor Ro omezuje proud tranzistory pi nhodnm spojen bze T2
se zem.
Ve td A je amplitudov stabilita
bez dicho obvodu nevyhovujc .
Vhodnj je tda AB pi polovinm
hlu oteven asi 120 , kdy je osciltor co do vlivu nelinearit srovnateln
s Clappovm zapojenm . Pokud je
osciltor peladiteln nebo pracuje ve
td A , vybavme ho stabilizanm
obvodem regulujcm dic napt.
Pi nvrhu vychzme z poadovan amplitudy nakmitanho napt
Uos c a znmho nebo odhadnutho
odporu Rp v rezonanci pi zadanm
kmitotu. Pro uspokojivou stabilizaci
bez dicho obvodu by napt Uos c
nemlo klesnout pod 1 a 2 V. Horn
mez je asi 4 V, na nzkch kmitotech
a 10 V (pozor na ppadn pesycen
jdra cvky) pi napjen 12 V.
Ve td A me amplituda proudu
1. harmonick doshnout maximln
velikosti stejnosmrnho proudu ID
kolektoru tranzistoru T2 . Z toho lze
orientan stanovit ID = UosrlRp . Kolektorov proud ID se me pohybovat prakticky od desetin IJA na zvukovch kmitotech a asi do 1 mA
v psmu VKV. Po parametrech pouitch tranzistor v tomto rozmez natst ptrat nemusme. Podmnkou
dobr funkce je dostaten zporn
zptn vazba , potom vystame se
znalost nebo odhadem proudovho
zesilovacho initele f3 tranzistoru T2
pi vypotenm ID. Odpor Rb urme
z piblinho vztahu : Rb '" f3Rp.
Nap. pro Uosc = 3 V a Rp = 300 kn
bude kolektorov proud 10 IJA a pi
f3 = 16 vychz Rb = 4,8 Mn. Prto
kem stejnosmrnho proudu bze
vznikne na rezistoru Rb bytek 3 V
a s naptm pechodu bze-emitor T2
asi 0,6 V bude mt hradlo T1 ped
pt -3,6 V. Abychom poadovanho
proudu vbec doshli , musme na
mst T1 pout nap . BF245C s prahovm naptm kolem 5 V, rozdl vyrovnme dicm naptm . Pro typ
BF245A by v tomto ppad bylo di
c napt zporn.
K bzi T2 je vdy pipojena minimln rozptylov kapacita Cb. Pokud
nap. ve zkuebnm zapojen pipoj
me k bzi nezkrcen vvod rezistoru , snadno doshne velikosti 1 pF .
Ji pi kmitotu 33 kHz protk touto
kapacitou stejn proud jako ve vytranzistor

( Praktick elektronika

-M;I 01/2012 )

potenm rezistorem Rb . Tm se sniuje inek zptn vazby a zvyuje

se sklon k relaxanm kmitm . V nadzvukov oblasti se rozptylovou kapacitu v bzi T2 sname omezit - volbou
T2 s nzkm proudovm zeslenm f3
vyjde ni odpor Rb a na mst rezistoru Rb nepouvme potenciometr
ani trimr. Jist velikost kapacity Cb je
vak podmnkou funkce . Nabz se
vysvtlen , e odpor pechodu bze-emitor peklenut vlastn kapacitou
vytvo s Rb a Cb kmitotov kompenzovan dli . Potebn kapacita
Cb pro BF324 bv na vf du desetin pF.
Pi experimentovn je vhodn pi
pojit osciltor k napjecmu zdroji
pes mikroamprmetr blokovan kondenztorem . Pvod rezistoru Rb na
stran pipojen k bzi T2 ped zapojenm zkrtme na nutn minimum .
Protenm potenciometru oznae
nho " hrub " se pokusme nastavit
poadovanou amplitudu oscilac pi
souasn kontrole napjecho proudu . Pi malm odporu Rb nasazuje
osciltor a "skokem", pi pli velkm odporu nenasad vbec . Pomr
odpor mezi tmito ppady bv kolem 2. Pi malm zptnovazebnm
odporu a velkm pomru VC se tranzistory mohou dostat do saturace
a obvod nereaguje na zen .
Ped pjenm v obvodu bze T2
vdy odpojme zdroj , T2 se jinak
snadno proraz a obas "s sebou "
vezme i T1 . Z ochrannho rezistoru
Ro lze na nich kmitotech snmat
osciloskopem prbh proudu , od sinusovky ve t. A po impulsy ve t. C.
Bze T2 a sten i spojen emitory
jsou pro men nepstupn , i nepatrn pdavn kapacita osciltor zcela
"rozhod".
Na rozsahu KV se me minimalizovan kapacita Cb s vhodou zvit
o zlomky pF izolovanm vodiem
dlky 20 a 30 mm pipojenm k bzi
T2 a pihbanm k zemn ploe (pozor na zkrat). Optimln velikost kapacity Cb nastavme zkusmo . Pi
mal kapacit Cb kmitoet v uritm
rozsahu s rostoucm naptm na obvodu LC kles , pi " pekompenzov
n" roste. Ve td C to neplat jednoznan , stejn jako na kmitotech
du destek MHz, kde se ji citeln
uplatuj i vnitn kapacity tranzistor.
Pomrn zmna kmitotu pi zmn

napt

na obvodu LC se s rstem
zvyuje a asi na 100 MHz se
bl bnm zapojenm , zle vak
na volb obvodovch kapacit.
V jednoduchm AM signlnm genertoru s kmitotovm rozsahem
0,1 a 30 MHz, ve kterm jsou jako
cvky pouity bn dostupn tlumivky, byl pokusn amplitudov modulovn pmo popisovan osciltor .
Zdvih parazitn kmitotov modulace
na 28 MHz byl 550 Hz pi hloubce
modulace 30 % a 1260 Hz pi hloubkmitotu

Tab . 1.

Nkter

Cvka:

namen

09P 47 mH
10MQ

Rb:

Uosc

hodnoty

[V]

v osciltoru podle obr. 6

SMCC 10 IlH
1,2MQ

10[1lA]

f [kHz]

10[1lA]

f [kHz]

0,65
0,8
1,4
1,9

41,916
41,919
41,917
41,915

65
80
108
142

5004,3
5004,5
5003,9
5003,4

1
2
3
4

1)
220kQ

10[1lA] f [kHz]
309
364
483
611

35048
35048
35047
35039

nm rezistorem , kter je kvli dostazatiitelnosti sloen ze dvou rezistor R3 a R4 .

Propojkou na konektorovch kolcch K1 se vol reim zobrazen. Pi
spojench kontaktech K1 je zobrazen sloupcov , pi rozpojench kontaktech K1 je zobrazen bodov.
Vstupn nf signl , jeho rove je
indikovna , se pivd na svorky J3
a J4. Odtud je veden pes oddlova
c kondenztor C3 do pesnho pl
vinnho usmrovae s diodami 01
a 02 a operanm zesilovaem (OZ)
TL081 (102) , kter linearizuje voltamprov charakteristiky diod . Napo
v zeslen usmrovae je urovno
zptnovazebnm dliem se soust
kami P1 a R5 . Trimrem P1 se nastavuje citlivost indiktoru , odporem rezistoru R5 je urovn vstupn odpor
indiktoru (tj . asi 470 knl.
Usmrnn nf signl se vede pes
vyhlazovac filtr s R6 a C2 na vstup
SIG budie LED (na vvod 5101).
Indiktor je napjen vnjm ss
naptm o velikosti nap . 15 V, kter
se pivd na svorky J1 , J2 (napjec
napt obvodu LM3916 me bt 3 a
25 V). Dioda 03 chrn indiktor pi
peplovn napjecho zdroje , C1
a C4 blokuj napjec sbrnici .
Po oiven nastavme trimrem P1
citlivost indiktoru tak, aby pi efektivnm napt 0,775 V vstupnho nf
signlu o kmitotu 1 kHz svtila LED
010 indikujc rove O dB.

Indiktor rovn
audiosignlu
Uveden indiktor rovn audiosignlu, nazvan t indiktor vybuzen, je uiten doplnk rznch
audiosystm. Najde uplatnn pe
devm v mixnch pultech a korek
nch pedzesilovach , ve kterch
umouje udrovat potebnou rove
zpracovvanho nf signlu.
Indiktor obsahuje deset LED , kter mohou pracovat ve sloupcovm
nebo bodovm reimu . Prbh indikace je piblin logaritmick v rozmez od -20 do +3 dB.
Schma indiktoru je na obr. 7.
Zkladem pstroje je budi deseti
LED typu LM3916 (101) zapojen
podle doporuen vrobce K vstupm L 1 a L 10 budie (k vvodm 10
a 18 a 1 101) je pipojeno deset LED
04 a 013 o prmru 5 mm . 04 a
010 jsou zelen (Green), 011 a 012
jsou lut (Yellow) a 013 je erven
(Red) . Jas LED je upraven pedad-

f [kHz]

ID [1lA]

f[kHz]

162
250
350
455

101071
101456
101736
101924

386
460
663
888

124988
124965
124768
124610

2) 2,5 zv. 01 Cu na D7 x 3 mm, samonosn

Non svtlo

ten

Ing. Milan Bure

10[1lA]

83709
83713
83689
83501

223
277
364
460

80nH
82kQ

220kQ

10[1lA] f[kHz]

1) 7 zv." 0,85 Cu na D7 x 6 mm, samonosn

ce modulace 60 %. To je dobe o d
mn ne u jinch zapojen.
V tab. 1 je nkolik pklad z m
en osciltoru s tranzistory BF245C
a BF324. Proud ID byl men na nich kmitotech pi napjecm napt
12 V, na kmitotech nad 30 MHz bylo
napjec napt 15 a 18 V.

2)

0, 25 1lH
220kQ

s LED

Non svtlo podle obr. 8 usnadu

je orientaci v jinak temnm prostoru .
Zdrojem svtla jsou bl LED 01
a 05 napjen ze st pes ped ad
n kondenztor C1 a mstkov usmr
ova OB1 . C1 mus bt dimenzovn
na stdav napt 275 V, pi jeho kapacit 330 nF tee diodami LED ss
proud asi 25 mA. R3 a R4 vybjej
C1, rezistor R1 , kter mus bt drtov, omezuje nabjec proud C1 pi zapnut. Napjec napt LED je vyhlazovno kondenztorem C2. Obvod
nesmme pipojit k sti s odpojenmi
LED , C2 by se prorazil!
Soustky vestavme do mal plastov skky s integrovanou sovou
vidlic . Ve mus bt dobe izolovno,
LED jsou galvanicky spojeny se st!

Elektor, 12/2008
Jl
230V
50Hz

J2
330n/27SVAC

R2

100k
C2

Elektronika Praktyczna, 11/2011

Obr. 8.

Non svtlo

s LEO

+lSV

Jl

04
+

NAPJEN

f. .

ZE_M::-_ _ _"'""-_ _

l00U/2S

.12

OS

07

06

08

09

18
L2

17

16

L3

L4

RS

470n

470k

012

013

lN4148
Dl

0--+-----'

..... -. -- -- --

02

12
L8

SPOJENO: SLOUPCOV
ROZPOJENO: BODOV

11

L9

10
Ll0

SIC

V-

Kl REIM

'-----:--0

CITLIVOST

13
L7

LM3916

ZEM

L6

MODE

V+

II---c=r-........Y

14

15

LS
101

C3

011

180/0.SW

Ll

nf VST UP
OJ 3

010

Cl

Rl
lk
R2

R6
lOk

.I

C2
70n

4k7

lN4148

Obr. 7. Schma zapojen indiktoru rovn audiosignlu

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

11

Robrouk
Ji

Rotta

Robrouk je pokusem o konstrukci co nejjednoduho a ptom

univerzlnho pojzdnho robota. Ukeme to na konstrukci jednoduchho kolovho podvozku a oivme n vtvor
pomoc velmi jednoduchho dicho obvodu.
maximln

Konstrukce podvozku
N robot (obr. 1) se bude pohybovat na dvou kolech , kter jsou pohnna pevodovmi elektromotory.
Tet oprn bod pedstavuje plastov ostruha .
Koleka a pevodov elektromotorky meme zskat ze starch hraek , v naem ppad se vak zam
me na konstrukci z dl , kter nabz
americk firma Pololu a kter jsou
snadno dostupn na eskm trhu .
Zkladem podvozku je drk motor , kter je piroubovn k zkladn
desce. Pamtnkm bude konstrukce
jist pipomnat starou dobrou stavebnici Merkur a neml se. Dly pro
Robrouka jsou skuten vyrbny
v Polici nad Metuj.
Zkladn deska je pmo poseta
rzn rozmstnmi otvory. To je proto,
e v budoucnu bude naeho Robrouka dit mnoho rznch druh mikrokontrolr , jednoduchm 8bitovm
PICAXE ponaje a 32bitovm kontrolrem ARM kone.
Ale zpt ke konstrukci , kter je
vce ne snadn . Ob pohonn jednotky piroubujeme k drkm rouby M2 x 20, kter zasuneme do otvor
po pvodnch samoeznch roubech ,
kter drely oba dly pevodovky pohromad . Protoe pvodn otvory nejsou prchoz, musme je provrtat vrtkem o prmru 2 mm .
Mezi oba elektromotory se prv
vejde bateriov deska. K jej konstrukci jen krtce - drky lnk velikosti
AAA jsou k desce s plonmi spoji
pichyceny plastovm ntkem . Spna napjen je zapjen pmo do
desky a na desce jsou pipravena
i pjec msta pro polovodiovou po-

VYBRALI JSME NA
(:}<) OBLKU

jistku Polyswitch, kter cel napjec

zdroj jist proti peten a zkratu . Toto
jitn je dleit pedevm v ppa
d , e budeme pouvat akumultory.
Ty toti pi zkratu mohou dodat znan
proud , kter nejenom pokod nebo
zni pipojenou elektroniku , ale me
i roztavit izolaci na pvodnch vodich a plastovou kostru drk akumultor . Deska je velmi jednoduch
a kad si ji jist navrhne sm .
Kruhov otvor uprosted desky
nm umon prothnout pvodn vodie stedem podvozku a odpadnou
tak nevzhledn kabelov svazky vi-

nouc se po bocch robota . Deska je

spolu s drkem motoru pipevnna
tymi rouby M3 a maticemi a podloena distannmi sloupky, dlouhmi
5 mm . Ve je na obr. 2, 3.
Zastavme se na okamik u zmn
n polovodiov pojistky Polyswitch .
Je to modern , ale v amatrskch
konstrukcch mlo pouvan jistc
soustka . Pojistka pracuje na principu tepelnho rozpnn polymeru ,
kter je za normln teploty vodiv .
Pokud se vak oheje protkajcm
nadmrnm proudem nad mezn teplotu , skokov se zmn vnitn odpor
pojistky o nkolik d a tm se obvod , kterm protk nadmrn proud ,
rozpoj . Rychlost rozpojen je dna
velikost tohoto proudu ; pojistka tedy
dovol napklad krtkodob peten

Obr. 2

12

( Praktick elektronika -M;) 01/2012 )

~ .

r ~1

\~

tl ~

Svtlocitliv soustky - " oi " Robrouka tvo dva fotorezistory , zapojen spolu s rezistory R1 a R3 jako d
li napt. Pipomeme si , e m
dopad na fotorezistor intenzivnj
svtlo , tm je men jeho odpor. Na
tomto dlii se tedy podle okolnho
osvtlen mn napt a to je vyhodnocovno Schmittovmi klopnmi obvody. Tyto klopn obvody se pekl
pj podle velikosti vstupnho napt.
Pokud je napt na jejich vstupu men ne polovina napt napjecho, je
na vstupu tohoto obvodu log. 1, tedy
napt blzk napt napjecmu. Pokud je na vstupu klopnho obvodu
napt vt ne polovina napt napjecho , je na vstupu log . O, tedy
tm nulov napt. Na vstupech
tchto klopnch obvod jsou tedy msto analogovho napt ji jen dva stavy - O a 1, kter odpovdaj svtlu
a tm . Na vstupy tchto obvod jsou

f~

(~

elektromotoru, ale pi zkratu napjec

baterie rozepne ji za nkolik milisekund.
Na hdele motor nasuneme koleka . Nemusme je nijak zajiovat ,
dr pekvapiv dobe sama . Koleka
jsou k dostn v rznch prmrech
a tak v rznch barvch. Volbou
prmru kola si urme i rychlost naeho Robrouka - m vt prmr ,
tm rychleji pojede.
Na konec zkladn desky pirou
bujeme desku pomocnou . V n je zakotvena ostruha , kterou tvo roub
M5 se estihrannou hlavou takov
dlky, jakou vyaduje prmr pouitch koleek. Na roub je naroubovna matice , celek je provleen
otvorem v pomocn desce a zajitn
druhou matic. Na estihrann hlav
roubu je naraena ozdobn plastov
krytka , kter zajist hladk kluz na tm vech povrch (obr. 4).
Pmo na vvody elektromotork
pipjme keramick odruovac kondenztory 100 nF a pvodn vodie ,
kter prothneme otvorem v bateriov
a zkladn desce vzhru . A to je ve ..

zistory a o ochrann diody. Ty kad

z tranzistor chrn ped pokozenm
pi spnn indukn zte . Kad
z tranzistor m povolen kolektorov proud a 500 mA, ale dky tomu ,
e jsou vechny tranzistory na jednom ipu a maj tedy shodn vlastnosti, je mon je spojit paraleln
a spnat jimi i vt proudy.
Pouitm toho obvodu si velmi
zjednodume zapojen na nepjivm
kontaktnm poli - odpadne nm rozmisovn tranzistor , vechny bzov rezistory a ochrann diody.
Pokud se motor ot opanm sm
rem , je teba prohodit vodie motoru.
Pokud Robrouk zat na opanou
stranu , neli jsme zamleli , je teba
prohodit oba motory mezi sebou .
Oi Robrouka - fotorezistory jsme
na prototypu zalepili do trubiek z poIystyrenovch distannch sloupk
KDR s vnitnm otvorem pevrtaObr. 5

dic obvod
Abychom si na zatku pli neprodluovali oiven naeho robota ,
pouijeme velmi jednoduch dic
obvod , kter bude reagovat na svtlo
a tmu . Podle zpsobu zapojen bude
Robrouk bu ujdt za svtlem , nebo
naopak bude ped svtlem jako sprvn brouk prchat.
Cel dic obvod je tak jednoduch, e je ho mon snadno sestavit
na nepjivm kontaktnm poli , kter
pilepme na zkladn desku oboustrann lepc pskou . Samozejm
meme ke konstrukci pout i univerzln desku s plonmi spoji nebo
si navrhnout spoj vlastn (obr. 5).

pipojeny dva tranzistory z IC2, kter

spnaj pohonn elektromotory Robrouka .
IC2 ULN2804 stoj za zmnku , protoe se jedn o levn a velmi uite
n obvod, kter je vak pesto pro
mnoho konstruktr neznmou. V jeho
pouzde je integrovno osm spnacch Darlingtonovch tranzistor vodivosti npn , doplnnch o bzov re-

nm na 5 mm. Tyto trubiky jsme pak

zasunuli do stavcch krouk s vnit
nm prmrem 7 mm, msto pojistnho roubku zaroubovali kousek zvitov tyky M3 a celek upevnili dvma
maticemi k zkladov desce Robrouka. Cel konstrukce je pevn a umouje natet fotorezistory do vech
smr , ale vyaduje alespo zkladn
nstrojov vybaven .

Rl

Rl

22.

22.

~ R2

R2

5.

5.

18186

18

08

11

ULN2881

ULN2881

( Praktick elektronika

-Ms) 01/2012 )

13

90
47
Obr. 9 Mechanick vkres pohonn jednotky (mat. ocel 1,5 mm)

2x02,2

mnm--mlr~

+-

~!~~0?=
~
,
'i I
5

018

() - ()
I
I
()-+
__ L _________ _____ _____ _____ _____ _____ ____ __ __ ___ L _
--'-----

I.

90

V jednodum proveden je mon pipjet fotorezistory na dva tlust

drty , celek zasunout do trubiky ,
svinut z paprov lepic psky, nebo
do burky, konce drt zasunout do
sprvnch otvor v nepjivm poli
a fotorezistory sprvn nasmrovat.
Pokud dic obvod zapojme podle obr . 6 , bude fungovat tak , e pi
osvtlen fotorezistoru se jeho odpor
zmen , klopn obvod se peklop ze
stavu log. O do stavu log. 1, na bzi
tranzistoru se objev napt , pslun
elektromotor se rozto a Robrouk se
zane natet do strany . Pokud jsou
osvtleny oba rezistory, pak Robrouk
m pmo za svtlem. Pokud jsou
oba rezistory naopak zaclonny , Robrouk se zastav. Naeho robota tedy
meme dit teba svtlem bateriov
svtilny - ideln pro tento ppad jsou
svtilny LED , kter sousteuj svtlo
do zkho intenzivnho paprsku .
Pokud fotorezistory nenamme
vped , ale sklonme je tak, aby se "dvaly" na podlahu , bude robot v zatemnn mstnosti sledovat svtelnou
skvrnu , kterou mu vytvome svtilnou .
Pokud ovem dic obvod zapojme podle obr. 7 , pak se Robrouk zane chovat opan - bude hledat tmu
a pi osvtlen se zastav. V takovm
ppad , pokud budou fotorezistory

14

'1-,-

--------------- 35

~ITt

t
I

- $~

0-~
I

-ct>

- $

I--'

Otvory jsou umlstny symetricky k podln ose

100x 03,8 v rastru 10x10 mm

+- 0 -+ - 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - ()- 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - ()
I

0- 0I

0- 00I -

ffi

018

-0 -

'
I

I
0I - ()I - 0I - ()0 - 0I I

- () - 0
I

0I

- 0 - 0 - 0 - () - 0 - 0 - 0

0I

- ~ ~ - ~ ~ - () - ~ - () - ~
0 0 () 0 <D 0 0 -

- 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - 0 - ()

0- 0-0

-1-

~-

.1

---------- -

~1.~___7_ _ _-----1.1

tl

'--'- ~--=r-=--=--~--~---=--=--~--~
- -~
---~-=--=--~--~
- --=--=--=--=
--~
- --=--~-~-+
()I
I
() - () ~
I
I
()- ()
I
I
- ()
I
I
()- ()
I

29,7

~p=;i~

---L

45

73

I-

-------------------I

38,8

- 0 - () - 0 - () - () - () - () - 0 - 0

170

<D 0
I

() - 0 - ()

() <D () () () () <D

0 - () - () - () - () - 0 - ~~
-

-------------------

Obr. 9. Mechanick vkres zkladn desky (mat. ocel 1, 5 mm)

nameny smrem k podlaze (obr. 8) ,

bude robot hledat nejjasnji osvtle
n msta a na nich se zastav.
Opan chovn robota je zpso
beno zaazenm dalch dvou klopnch obvod do zapojen. Ty zmn
polaritu signlu - invertuj. Kdy je na
jejich vstupu log. 1, na vstupu je log. O
a opan.
Mete si sami zkusit mnit odpory rezistor R1 a R3 a sledovat mn
c se citlivost svtelnch senzor na
intenzitu osvtlen. Se zvtovnm
odporu rezistor R1 a R3 se citlivost
na svtlo bude zvyovat a naopak.
Doporuen hodnoty pro zkouen
jsou mezi 10 a 100 kQ.
Dal monost je prohozen pvo
d pravho a levho elektromotoru .
Robrouk se pak ke svtlu nebude natet , ale bude se od nj naopak odvracet
Sledova ry

V robotice jsou populrn soute ,

ve kterch mus robot co nejrychleji
projet po nepravideln trati, vymezen ernou rou na blm podklad .
Pro takovou sout si naeho Robrouka meme snadno upravit. Posta k tomu upevnit oba fotorezistory v roztei piblin 20 mm na
pedek robota a nasmrovat je k podlaze (obr. 8). Protoe si vodc ru
potebujeme dobe osvtlit , pouijeme k tomu jednu nebo dv bl LED ,
napjen pes rezistory 470 Q pmo
z baterie. Cern ra (nejlep je pout ernou plastovou izolan psku)
odr mnohem mn svtla ne bl

( Praktick elektronika -

Ma 01/2012 )

~.?

27x 03,7 v rastru 1Ox10 mm

G) - G) -+

G) - G) - G)

G) - G)

G) - G) - G)
G) - G) - G)
- G) - G) - G)
- G) - G) - G)

Ll)

- G) - G) - G)

I I
CD G)

Obr. 9.
Mechanick
vkres
pomocn
desky
(mat .
ocel 1,5 mm)

30

podloka , na kter je nalepena . Pouijeme-Ii tedy zapojen z obr. 7, pak

doshneme toho , e se oba motory
budou otet jen v ppad , e se fotorezistory budou "dvat" na ernou
ru . Pokud robot vybo , pak se jeden z motor zastav a Robrouk se
nato zpt nad ru .
Samozejm hodn zle na hladin okolnho osvtlen , vzdlenosti
fotorezistor od podloky , intenzit
svitu pomocn LED , sprvn zvolench odporech rezistor R1 a R3
a mnoha dalch faktorech . Pokud se
nm vak povede vechno sprvn
vyladit, zane n Robrouk poslun
sledovat ernou ru .
Pokud si Robrouka nechcete vyrobit
sami, pak si vechny dly, ppadn
i celou stavebnici mete koupit na
http://shop.snailinstruments.com!
A co dl? Tte se ..

Signalizace
nzkho tarifu
Jindich

VYBRALI JSME NA

(~OBALKU

Glaser

Zazen slou k sgnalizaci nzkho tarifu u dvoutarifovch

produkt dodavatel elektrick energie. K penosu informace pouv silov veden energetick st v objektu. Vysla je umstn
za elektromrnm rozvadem a pijma ve form sovho adap-

tru lze zasunout do kterkoliv zsuvky 230 V v objektu. Takto lze

vyut levnj energie pro zapnn spotebi s vt spotebou
a doshnout urit finann spory.
Stedni kmitoet , ka psma a zpodn
na vstupu jsou nastaviteln tymi vnj
mi soustkami. Kmitoet je uren soustkami R4, C3, kondenztor C4 uruje
ku psma a kondenztor C5 je soust
vstupnho filtru a jeho velikost je doporuena C5 = 2C4 .
Detekovan signl je na vstup IC1 pi
veden pes kondenztor C2 a ochranu
vstupu tvo diody D1 , D2.
Ptomnost kmitotu 107 kHz detekuje
dioda LED1 .
Napjen zajiuje kondenztor C1
a soustky za nm . Vstupn odpor pro
detekovan signl zvtuje tlumivka L 1
a rezistor R2 . Vstup je opt jitn pojistkou F1 a varistorem R1 .

Technick daje
vyslae:
Pkon vyslae:
Kmitoet:
Napjen pijmae :
Pkon pijmae :

Napjen

3 x 230 V + N.
7,5 VA
107 kHz.
230V.

5VA

Popis zapojen
Vysla

je napjen transformtorem

napt je usmrnno mstkovm

usmrovaem , vyhlazeno kondenz-

TR1 ,

torem C 15 a nsleduje stabiliztor IC 1.

Astabiln multivibrtor IC2 (NE555) vytv kmitoet 107 kHz. Kondenztor C14,
urujc kmitoet , je napjen z vstupu
IC2 a je tm dosaeno pomru ky impulsu a mezery 1 : 1 na vstupu . vstup
bud trojici komplementrnch tranzistoru
T1 a T6. Na vstupu je kombinace paralelnho a sriovho rezonannho obvodu ,
kter oddluj sov napt. Pipojen na
fze je chrnno pojistkami F1 a F3
a varistory .
Vysla je pipojen v rozvadi objektu
na vechny fze . Pro lep oddlen rozvodu v objektu a okoln st jsem pouil
toroidn tlumivky 50 fJH se zatitelnost
25 A (prez 2,5 mm 2 ) . Napjen vyslae
je pes pomocn kontakt stykae HDO.
Pijma je osazen tnovm a kmitotovm dekodrem LM567. Tvo ho stabiln fzov zvs se synchronnm detektorem a vkonov koncov stupe .

Mechanick proveden
Vysla

je uren pro vestavbu do rozDeska s plonmi spoji vyslae

je pipevnna na MDF desku , na kter je
z druh strany siln magnet (z potao
vho HDD) . Pomoc nj dr na boku plechovho rozvade (nebo na DIN lit) .
Pijma je v plastov krabice sov
ho adaptru .
vade .

Uveden do provozu
Spov pouze v kontrole a ppadn
prav kmitotu vyslae pomoc rezisto-

ru R1 .

Pouit

soustky
Zvr

Kondenztory

vyslae

C7 a C9 jsou
pro sov napt 275 V (X2) , kondenztor pijmae C1 tak a kondenztor pij
mae C2 je typu Y2 . Pojistky vyslae
maj hodnotu 0,5 a 1 A z dvodu malho
odporu a tm i bytku signlu 107 kHz na
nich . Rezistory jsou velikosti 0207 .
Stabiliztor vyslae je opaten malm
chladiem .

Pojistky jsou trubikov 20 x 5 mm ,

ve vyslai jsou pouit stojat drky
a v pijmai leat .
+5V

Poslenm zdrojov sti pijmae ,

o asov spna na vstupu
LM567 (nap . 4541) a zapojenm rel na
vstup lze pmo spnat spotebie (aso
v spna zajist potebn as pro dokonen pracovnho cyklu spotebie - automatick praka apod .).
Pijma lze vyrobit nkolik a mt tak
pehled o tarifu na vce mstech .
doplnnm

Pouit literatura
www.datasheetarchive.com/

1-1
R1

Obr. 1. Schma
zapojen vyslae

IC2
2

+5V

:::J

R6
250V

TR
R

X1-2()5

ev

L2
1-3

F2
O,5A

X1-

:::J

R7
250V
L3
1-6

F3
O,5A

X1-C~--+---'il-

:::J

R8
250V

( Praktick elektronika

-613 01/2012 )

15

Obr. 5.
Deska
s plonmi
spoji
pijmae

Obr. 6.
Rozmstn
soustek
pijmae

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

vyslae

Seznam

soustek

Vysla:

R1
3,12 kQ, viz text
R2, R3, R4
330Q
R6, R7, R8
VE07M00251 K, varistor
C1 , C2, C3
1 fJF/100V , svitek
C4 , C5, C6
47 nF , svitek
C7, C8, C9
47 nF/230 V X2
C10, C11 , C12
100 nF , keram .
C13
10 nF , keram.
C14
1 nF , svitek
C15
2200 fJF/16 V
C16
10 fJF/6 V
L1 a L6
47 fJH
B1
OB107
IC1
7805
IC2
555
KC635
T1 , T2, T3
(BC639 jin poad vvod)
T4, T5, T6
KC636
(BC640 jin poad vvod)
TR1
230 V/7 ,5 V; 7,5 VA
F1 , F2, F3
0,5 a 1 A
X1
Wago-500

P1

51

TR1

E142-1

Pijma :

R1
R2

Obr. 3.

IC1
LSP1

F1
O,1A

GND

C3
1k

C1
M471230V

LL

1k8
~

ll)

R4
8k2

GNO

LSP2

ti
ID

L1
1mH

+5V

--'

10k
GNO

LM567N
v+

LFIL

C4

GNO R2
100

R3
R4

Rozmstn soustek vyslae

C5
22k

GNO
GNO

R5
C1
C2
C3
C4
C5
C6
C7
C8
IC1
IC2
01 , 02
03, 05
04
LE01
F1

L1
R3
1M

D5

1N4007
03

1N4oo7
GNO

D4

Obr. 7.

7V5

Pipevnn
vyslae

GNO

Obr. 4. Schma zapojen

16

pomoc
magnetu

pijmae

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

VE07M00251 K, varistor
100Q
1 MQ
8,2 kQ
1,8 kQ
470 nF/230 V, X2
2,2 nF/230V, Y2
1 nF , svitek
10 nF , svitek
22 nF , svitek
100 nF , keram .
470 fJF/16 V
10fJF/16V
LM567N
78L05
1N4148
1N4007
7,5V
erven , 3 mm
0,1 A
1 mH

Palubn voltmetr
aneb nov voltmetr pro star automobil
Barto

Karel

Popisovanm palubnm voltmetrem je mon zvit uitnou

hodnotu kadho znovnho i starho automobilu, kter dosud
nen vybaven palubnm voltmetrem. Lze jm rovn doplnit stvajc nabjeku 12 V olovnch bateri a obecn ho meme pout
v kadm zazen napjenm z tchto bateri k informaci o napt
a stavu. Tak ho lze pout k solrnm panelm.
nch modul a obecn vech voltmetr zaloench (nejen) na obvodu
ICL7106 a jeho klonech toti vyaduje nezvisl, od menho napt galvanicky oddlen - plovouc napjec
napt. Tedy druh separtn zdroj,
co je konstrukn , cenov i technicky nevhodn.

V tto jednoduch konstrukci je

pouit obyejn modul LCD voltmetru
doplnn o pedadn plovouc zdroj.
To umouje pmo mit napt , kter je zrove i napjecm naptm
modulu LCD voltmetru (nebo , jinmi
slovy, napjet voltmetr pmo z me
nho napt) . Drtiv vtina prodva-

C102

02

R1

.t.
~

JP1

C4

C1

03

Obr. 1. Schma
zapojen DC/DC

C103

mnie

Hlavn

vyp n a

To byl i mj ppad , kdy jsem zskal hned celou krabici modul LCD
voltmetru s ji vestavnm vstupnm
dliem pro rozsah menho vstupnho napt O a 20 V, napjecm naptm 9 a 10 V a opravdu krsnm ,
pjemnm , rovnomrn rozloenm
modrm podsvcenm . Luxus podsvcen je ovem za cenu vtho proudovho odbru modulu (asi 30 mA) ,
co v potku ponkud zkomplikovalo nvrh zdroje. Nakonec se ve vye
ilo opravdu velmi jednoduchm zapojenm.
K oddlen menho napt od napjecho , ppadn k vytvoen napjecho napt pro modul z menho
napt je nutn vlastn DC/DC mni
navrhnout s transformtorem nebo
oddlen eit kapacitn . Z dvodu
jednoduchosti i ceny padla volba na
kapacitn oddlen. Ze stejnch dvo
d jsem pro mni zvolil obvod 555.
Na vstupu obvodu je poteba impulsy se stdou 50 % na 50 % . Po vyzkouen vech dostupnch zapojen
tohoto jednoduchho obvodu (z nich
spousta bud' vbec nefungovala, nebo
pracovala s obvody 555 jen nkte
rch vrobc) jsem nakonec tm
zstal u osvdenho zapojen s jednm kondenztorem a se 2 rezistory
v asovacm obvodu , oddlenmi dv
ma diodami k zajitn stdy 1 : 1.

L1

25A

-----o""""':
-----o""""':
-----o""""':

L2
L3

2A

PEN

Vysla
Obr. 8. Zapojen vyslae v rozvadi

Obr. 9.
Pijma

Obr. 10. Fotografie desky

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

vyslae

17

51
49

48

....

*o

47

c:
c:

46

lij
':l

45

..

<II

--

44

rI

Konstrukce

43

42
41

I---

lOV

12V

14V

- - lM/63V-svitkov

44,36

46,97

47,5

- - 1M16V SMD X7R

44,01

46,65

47,3

44,11

46,78

47,4

47,45

49,49

50,03

- - lM/50VZ5U

. -I-

- - 1M/SOV Z5U & Schottky

Obr. 2. Graf innosti mnie

kondenztorech a

Parametry
napt:

Deska s plonmi spoji byla navrena ve 2 verzch , a to jak pro osazen klasickmi vvodovmi soustka
mi, tak i pro SMD. Deska s plonmi
spoji verze pro vvodov soustky
je na obr. 3, verze pro SMD soust
ky je na obr. 4.
Protoe s oddlovacmi kondenztory v proveden SMD byly pekva
piv dosaeny slun vsledky a tyto
jsou rovn i levnj ne kvalitn svitkov typy, je i na desce pro klasickou
mont s jejich ppadnm osazenm
(namsto svitkovch) potno . Jsou
na n jak otvory s rozte 5 mm pro
svitkov kondenztory s vvody, rak
i pjec ploky pro pipjen SMD kondenztor velikosti 1206 ze strany

v zvislosti na pouitch vazebnch

usmrovacch

kdy takov zapojen nen jist

nikterak sloit , nedalo mi to a vsledkem je zapojen na obr. 1, kdy je
pro stejn vsledek poteba jen jeden
kondenztor C1 a jeden rezistor R1 .

Rozsah vstupnho
Vstupn proud:

stupnho napt , co nem pi vstupnm napt nad 10 V praktick

vyuit , protoe je pak zase omezujeme na 10 V Zenerovou diodou 03 na
vstupu) .
Graf innosti mnie v zvislosti
na pouitch vazebnch kondenztorech
a usmrovacch diodch je na obr. 2.

...

50

9 a 16 V.

30 mA
innost:
44 a 50 %
pro 12 V a 30 mA - viz obr. 2.

Popis zapojen
Jdrem jednoduchho mnie naje asova 555 (IC1) zapojen
jako astabiln multivibrtor, na jeho
vstupu Q dostvme v tomto zapojen impulsy se stdou 1 : 1.
Pracovn kmitoet f je uren odporem rezistoru R1 a kapacitou asova
cho kondenztoru C1 podle nsledujcho vztahu :
f = 0,72/R1C1
pt

asovac kondenztor C1 je nabjen i vybjen pes rezistor R 1, tedy

v obou ppadech stejnm odporem
a tm je tak jednodue zajitna st
da vstupnho signlu 1 : 1. Nabjen/
Ivybjen je zeno zmnou stavu vstupu Q asovae 555.
Vstupn impulsy s danou opakovac frekvenc jsou pes oddlovac
kondenztory C2/C 102 a C3/C 103
pivedeny na usmrova tvoen dio-

diodch

dami 01 a 02 a na filtran kondenztor C4 . Z nho je pak odebrno

vstupn napt pro napjen modulu
LCD voltmetru , vetn podsvcen .
Jeliko je velikost vstupnho napt
v takto jednoduchm zapojen samozejm zvisl na velikosti vstupnho
napjecho napt , tak aby vstupn
napt nepekroilo horn mez napjecho napt danou vrobcem (10 V) ,
je na vstupu jet zapojena Zenerova dioda 03.
Clem bylo tak doshnout co nejvt innosti . To u tak jednoduchho zdroje a jet pi tak malm vstupnm proudu nen nikterak snadn .
Ztrty jsou dny jednak vlastn spotebou obvodu 555 , co nijak neovlivnme (zde pozor l - nen mon pout
CMOS verzi , protoe z t pak zase
nedostaneme poadovan vstupn
proud 30 mA) , a pi frekvenci du
destek kHz tak ji ztrtami na vstupnch kondenztorech . Z toho d
vodu je vhodn jako vyhlazovac kondenztor zvolit typ s malm ESR .
Zmil jsem i vliv rznch typ odd
lovacch kondenztor - rozdly jsou
patrn z grafu. Dle lze innost zvit ji jen vmnou kemkovch diod
1N4148 v usmrovai za Schottkyho diody s menm bytkem napt
v propustnm smru . Tato prava
m smysl jen v ppad , pokud bude
men/napjec napt trvale pod
hranic 12 V (toto zven innosti
se projev vraznjm zvenm v-

spoj .

Naproti tomu je ale zase u desky

pro SMD na mst C4 pouit vvodov elektrolytick kondenztor, protoe odpovdajc SMD typ jet k tomu
s malou hodnotou ESR se mi nepodailo ani nikde v nabdce najt, nato
koupit. Pokud peci jen nkde je, jeho
dostupnost bude pravdpodobn miziv , zatmco cena vysok . Kondenztor C4 je umstn (spolu se
vstupnm konektorem JP1) na opan stran desky, ne jsou umstny
soustky SMD , a me bt namontovn naleato , aby zbyten
nezvtoval vku osazen DPS
(viz obr. 6) .

3(HI)

3(HI)

2(-9V)

2(-9V)

1(+DC)

1(+DC)

Obr. 3. Deska s plonmi spoji (2 . 1)

pro osazen vvodovmi soustkami

18

( Praktick elektronika

__

c?' .................

4(LO)
4(LO)

-MU 01/2012 )

D1

r-l ('I) r-l ..-

~()~()

ffi.

c::

-,

~~8
~C2

DR1

Obr. 4. Deska s plonmi spoji (2 : 1)

pro osazen bezvvodovmi SMD
soustkami

Podsvcen displej
s vyuitm LDO regultoru
Pouit linern pracujcho regultoru pi napjen diod LED
bv obvykle povaovno za nevhodn kvli nzk innosti. To
vak nemus platit v ppad, kdy se jedn o bl LED (s naptm
okolo 3 V v propustnm smru) a zdrojem je baterie Li-Ion s nap
tm 3,6 V.
Integrovan budi LED se spole
nou katodou TPS7510x od firmy Texas Instruments , kter pracuje jako
tynsobn linern zdroj konstantnho proudu a 25 mA, je funkn pi
malm rozdlu (jet pi 28 mV) mezi
naptm zdroje a naptm diody a dosahuje innost a 83 %.
Rozdl v hodnot proudu jednotlivmi diodami je nejve 2,5 % . Dle
itou vhodou analogov pracujc
regulace je absence elektromagnetickho ruen. Pokud se uivatel nerozhodne pro vlastn nastaven proudu ,
kter se uskuteuje pomoc externho rezistoru R SET ' nen ji pro innost
zapojen na obr . 1 zapoteb dn
dal soustka .
Odpor rezistoru R SET [knl poadovan pro nastaven proudu I LED [mA]
se vypot podle vzorce

kde ILED je poadovan proud diodou

LED , UREF = 1,23 V je napt internho
referennho zdroje a K je konstanta
s piblinou hodnotou 420 , kter zohleduje hodnotu , s n je referenn
proud zrcadlen do vstup 01A a
02B . Nap . pro poadovan proud
ILED = 10 mA je teba pout R SET s odporem 51 ,1 kn . Pipojen externho

rezistoru detekuje TPS7510x automaticky, bez nho se uplatn intern ,

pi vrob nastaven rezistor, zajiu
jc vstupn proud v osmi hodnotch
od 3 mA (v oznaen obvodu x = 3)
do 10 mA (x = O).
Jas diod LED v kad ze dvou
dvojic lze s vyuitm vstup ENA,
ENB nezvisle dit pomoc pulsn
modulovanho signlu , ppadn logickmi signly svtlo dvojic diod zapnat a vypnat. Primrn je obvod
uren pro podsvcen displej a klvesnic navigac, POA a mobilnch telefon . TPS7510x je nabzen v pouzde WCSP s 9 kontaktnmi vstupky
(1 ,8 mm x 1,8 mm) a 10vvodovm
pouzde SON (2,5 mm x 2,5 mm).
JH

[1] TPS751Ox. Sma" LCD Backlight from

LDo. LED Reference Design Cookbook.
Texas Instruments 2010 s. 52, 53.

ON
OFFI
Obr. 1. Typick
aplikace budie
LED pracujcho
pi malm bytku

BAT1+

ON

OFFI

ENA

.1'.1'

D2A

ISET

D1B

.1'.1'

3,6 V

.1'.1'

GND

Vstupn konektor JP1 je mon

vynechat a pvodn vodie men
ho/napjecho napt pipjet pmo
k desce spoj . Propojen s LCD modulem je eeno pomoc ty drtovch propojek (zbytku odstiench
vvod z diod). Na stran desky jsou
pipjeny a zahnuty, na stran modulu LCD voltmetru jsou uchyceny ve
vstupn svorkovnici , kter je soust
modulu . Oznaen vstup odpovd
znaen na LCD modulu (+OC je
kladn svorka napjecho napt , -9V
je zem napjen, LO a HI jsou vstupy
voltmetru pro men napt) .

R1
8,2 kn, 0207
C1
1 nF
C2 , C3*
1 JJF , svitkov
C4
100 JJF/25 V s malm ESR
C102, C103* 1 JJF , SMO X7R , 1206
01 , 02
1N4148
03
10 V/0 ,5 W
IC1
LM555CN , NE555N ,
JP1 kolkov lita , lmac - 2 vvody

Obr. 4. Detail propojen s modulem

LCD voltmetru

Obr. 5. Komponenty osazen

na druh stran desky u SMD verze

soustek

Verze s klasickmi, vvodovmi soustkami:

( Praktick elektronika

.1'.1'

D1A

ENB

napt

Seznam

U1N

-Ma 01/2012 )

D2B

*Osazuj se bu C2 a C3 , nebo C 102

a C103 - viz text.

Verze SMD:
R1
8,2 kn, 1206
C1
1 nF, 1206
C2 , C3*
1 JJF - X7R , Z5U , 1206
C4
100 JJF/25 V s malm ESR
1N4148, Minimelf
01 , 02
03
10 V/0 ,5 W , S0080C
IC1
NE555-SMO, S08
JP1 kolkov lita, lmac - 2 vvody

Obr. 6.

Men innosti

na vzorku

19

PWM vkonov regultor do 15 A

Richard Vacula, Josef

Buck

Zapojen slou pro regulaci vkonu zazen napjench stejnosmrnm naptm 8 a 24 V s odbrem maximln 15 A. Mete
jm mnit napklad svit rovky, rychlost oten motoru nebo
teplotu mikropjeky. Regulace je plynul - trimrem, avak nen
problm pipojit pro regulaci extern potenciometr nebo termistor, pomoc kterho si mete spolu s ventiltory snadno udlat
automatick chladic systm, kter se bude regulovat podle aktuln teploty.
Popis zapojen (obr. 1)

spoje ve vkonovm okruhu je teba

pocnovat - viz obr. 3. Pokud
chcete regulovat vkon zazen s vt
m odbrem proudu ne 2 A , je te
ba pouzdro tranzistoru TO-220 dostaten chladit. Proto je deska navrena
tak, e se tranzistor zapj ze strany
spoj a cel DPS se pomoc rohovch dr me pipevnit k jakkoli
chladic ploe - dostaten dimenzovan .
Pokud chcete dit vkon v zvislosti na teplot , termistor NTC 100 kQ
pipojte msto trimru P1. Mon e
en je na obr. 4. Chcete-Ii regulovat
ventilaci v zvislosti na teplot , je
nutn potat s tm , e se motory rozto a pi vtm nastavenm vkonu ; prh pro zastaven je zase zcela
jin. Zde je dobr navrhnout pipojen
termistoru tak, aby se nesplily motory z dvodu ustlen teploty na hodnot , kdy je regultor v innosti , ale
vstupn vkon nen natolik velk ,
aby se motor uvedl do chodu .
Pi sprvn konstrukci pracuje zazen na prvn zapojen. Na svorky M
pipojte regulovan zazen , na svorky + a GND napjec napt. Pi pi
veden napjecho napt (+) na svorku S se regulovan zazen vypne .
Tranzistor T2 nepjejte transformtorovou pjekou (MOSFET).
tlust

Operan zesilova

IC1a je zapojen jako kompartor s hysterez a spolu s rezistorem R5 a kondenztorem

C1 tvo astabiln klopn obvod . Na
kondenztoru C1 je napt trojhelnkovho tvaru s rozkmitem piblin
od 1/3 do 2/3 napjecho napt. Toto
napt se pak porovnv druhm
kompartorem IC 1 b s naptm na
bci potenciometru P1 . Otenm
bce potenciometru se tak mn
rove napt pro peklpn kompartoru .
vstup IC1 b, na kterm jsou pravohl impulsy s promnnm pom
rem impuls mezera O a 100 % , je
veden pes ochrann rezistor na dic
elektrodu T2. ZD1 je zde na ochranu
dic elektrody T2 pi napjecm napt 24 V.
Pivedenm kladnho napt na
svorku (S) a tm i na bzi T1 se tranzistor oteve a zkratuje tak dic impulsy na zem a T2 se uzave. Rezistor R12 spolu s kondenztorem C2
tvo filtran len napjecho napt
proti ruivm vlivm vznikajcm hlavn pi vtch proudech zt pi pouit jednoho napjecho napt Uveden regultor je schopen pracovat
s napjecm naptm asi 8 a 24 V.
Pro zen zte s odbrem do 2 A
nen poteba pout na T2 chladi .

Konstrukce
Deska s plonmi spoji o rozm
rech 50 x 29 mm je na obr. 2. irok

Obr. 1. Schma
zapojen

M1

R4

R6

101(

8lQ

R3

C\

l-

R5
MI

01
1N4007

R9

MI

~
S

T2

Obr. 5.
Osazen
deska

R8
121<

R2
MI

L---------o0.r:;=
20

Obr. 3. Zadn strana desky

s tranzistorem MOSFET
a zeslenmi vvody

Seznam
R1 , R2, R3 ,
R5 , R11
R4, R10
R6
R7
R8
R9
R12
P1
C1
C2
ZD1
01
T1
T2
IC1
Svork.
Svork.
Objmka

soustek

100 kQ
10 kQ
8,2 kQ
22 kQ
12 kQ
1 kQ
33 Q/2 W
100 kQ
33 nF/25 V
100 iJF/35 V
18 V
1N4007
BC ... NPN
IRFZ44
LM358
AK500/2
AK500/3
DIL8

Obr. 4. Zapojen termistoru

R12
.---c::r----_-()\!I8V.24VIO.I~A

33R
Rl

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

( Praktick elektronika -M;) 01/2012 )

Zazen si tak lze koupit jako

stavebnici na www.tipa .eu pod oznaenm PT016 za asi 85 K .

Elektrnkov
gitarov efekt
Jn Trnik
Skal som vyrobit' zopr jednoduchch tranzistorovch gitarovch efektov, ktorch schmy sa nachdzaj na internete, ale a
ked' sa mi do ruky dostali star elektrnky a postavil som si prv
elektronkov predzosilova , zistil som, preo sa dneska ete stle v muzike pouvaj elektrnky.
Popis zariadenia
Toto zariadenie je efekt typu kralampov skresl'ova (tube distorion) uren pre elektrick gitaru . Je
vhodn pre tch , o chc za mlo peaz vel'a muziky, a chc z tranzistorovho komba , resp . hlavy dostal' lampov zvuk. Je znme, e elektrnky
svojou charakteristikou sp6sobuj to ,
e pri ich prebuden sa generuj prne harmonick , ktor pri menom
mnostve nepou , a pri vaom znej
vel'mi prjemne a prirodzene. Na obr. 1
je charakteristika elektrnky ECC83S
udvan vrobcom JJ Electronic. Prve tieto krivky sp6sobuj generovanie
prnych harmonickch , a teda ten obI'ben lampov zvuk. Na obrzku 2
je t ist charakteristika , ale tentokrt
tranzistora BC846 od firmy Fairchild .
Na prv pohl'ad je vidno , e rozdiel
medzi elektrnkou a tranzistorom je
vel'k . Okrem tejto vynikajcej vlastnosti m elektrnka ete jednu zsadn vhodu , a tou je vel'mi mal um .
Skresl'ovacie gitarov efekty funguj
na princpe prebudenia predzosilova
a , tzn ., e maj vel'k zisk. Zosilo
va zosiluje aj um na vstupe, preto
m obzvl vel'k vznam pri tomto
type zariadenia nzkoumov aktvny
prvok (elektrnka). Na druhej strane
nevhodou elektrnky je vel'k prkon
a vel'k andov napatie, ktor dosahuje okolo 300 V Preto , ak chceme
efekt napja z jednoduchho adaptra 12 V, je potrebn pouil' meni ,
ktor nm z 12 V vyrob 300 V pre
andov napatie elektrnky.
bikov

Skresl'ovac efekt pracuje na princpe prebudenia predzosilovaa . To

znamen , e ak m zosilovac stupe zosilnenie 100, je napjan napatm 300 Vana vstupe (mrieke) je
striedav signl 5 V, na vstupe by
malo by striedav napatie 100 x 5 =
= 500 V. To samozrejme nebude, pretoe sme obmedzen napjacm napatm, ktor je 300 V, ie signl bude
orezan na 300 V (teoreticky - v praxi to bude ete menej) . Elektrnka
podl'a svojej charakteristiky neoree
signl "natvrdo", tak ako tranzistor, ale
signl bude aj po orezan obl (obr. 3
zelen) . Orezanie je navye nesymetrick , a takto sa v signl i zvraznia
a generuj prne harmonick. Tranzistor pri prebuden nezaobl'uje, ale natvrdo oree signl , ktor bude ma

hrany (obr. 3 erven) . Takto signl

bude obsahoval' vaie mnostvo neprnych harmonickch , ktor neznej
dobre prel'udsk ucho .
Cel efekt je vstavan do malej plechovej krabiky a obsahuje cel kom 4
moduly, ktorch zapojenie je zakreslen v blokovej schme na obr. 4:
meni 12 V/300 V + 30 V; obvod eravenia ,
regulovatel'n doln priepust,
modul nonho spnaa ,
elektronkov predzosilova .
Meni

Tento modul sli na napjanie

vetkch obvodovch ast efektu .
Schma menia je na obr. 5. Je to
impulzn zdroj, ktor m trochu in
100r------------------------,

la=f(Ua)

I, = 400~A

-~ ,

1 , =300~

"2

~~_-

I,

=250pA

_ - - - - - I, =200~1A

:g

I, = 350~IA

80

I, = 150~1A

_ - - - - - - - - - - - I, = 100~
20

, . . - - - - - - - - - - - - - - - - - - I,

50

100

150

au

250

An6dov napatie

Dl

350

Napatie kolektor-emitor

Obr. 1. VA charakteristika elektrnky

=5O~1A

o~--------------------~
8
12
16
20
o

Obr. 2. VA charakteristika tranzistora

oor
ONO

o,.,

ImAT

12\lrr

ONO I

n"lO I

.JOO\,

Original -

Soft Clipping -

Hard Clipping

Obr. 3. Orezanie signlu

pri prebuden predzosi/ovaa

Obr. 4. Blokov schma efektu

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

21

>

DI

C4
100n
C8

R I6

lak

R9

CS

RII
4k7

RI5

D2

4 UF4007 UF4007R8

+12

3113

100p

IOOk

U3
RT/CT
VFB
ISEN

Cll
2n2

VCC
COMl'
V REF

GND

OUT

R26
4k7

Q3

IRF9520NL

R2 2R2

+12

+ CI
lOOuF/50V
Q2
BC856

12VIJA nestab.

J2
C2
100n

zu'"'
~

U2
llA31CD

+ C3
470u

>

D
O

NL

Heat pr O.3A

300U

Heater 12.6/0.3A

Obr 5.
Schma zapojenia
menia a obvodu
eravenia

pomer vstupnho a vstupnho napatia , ako sme zvyknut . V naom prpade je vstupn napatie jednosmern asi 15 Vana vstupe meni dva
dve galvanicky oddelen napatia 300
a 30 V. Napatie 300 V sli na napjanie and elektrnok, 30 V napja
ostatn tranzistorov obvody. Meni
je riaden obvodom UC3843, ktor je
pouit v doporuenom zapojen.
Meni m dve primrne vinutia , ktor prepname jumprami J4 a J5 podl'a
toho , ak chceme poui vstupn napatie 12 alebo 24 V. V prpade , e
chceme efekt napja 24 V, nemoeme zabudn na chladenie tranzistora
Q3 v obvode eravenia , pretoe na
om bude znan prkon. Pri napjacom napat 24 V bude prkon na tranzistore Q3 (24 -12,6) x 0,3 = 3,42 W.
Okrem impulznho zdroja modul
obsahuje ete obvod eravenia . eraviace napatie pre vlkna elektrnky
sa odober priamo zo vstupnho napatia 15 V a jeho vel'kos je 12,6 V, O
zodpoved dvom sriovo zapojenm
eraviacm vlknam elektrnky (2x
6,3 V) . Obvod eravenia zabezpeuje
pomal nbeh eraviaceho napatia po
zapnut kvoli ivotnosti vlkien a sta- )
bilizuje napatie na 12,6 V. Pomal nbeh zabezpeuje prdov obmedzo-

TL 131CO

~~
~

22

fo- Obr. 6, 7 a 8.
Predloha dosky s plonmi spojmi
menia, rozloenie siastok na
vrchnej a spodnej strane dosky

TLi31CO

I1lW

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

Jednoduch logick sonda

asu

Svojho

som potreboval nenschopn signalizostav logickho signlu . Ono " okol'vek" malo by hlavne
jednoduch, kee som na kontrukciu nemal asu nazvy.. navye neron " okol'vek"
va prtomnos a

+5V

lED2

T1
BC547B

10k

R5
56k

lED1

R6
56k

*
R2
100

T2
BC558A

R1
100

Obr. 1. Zapo}enie sondy

R1

vstup

C1
220~

Obr. 2. Testovac genertor

va

s R2 , R3 , Q2 a R4 nastaven
pribline na prd 0,5 A. Prdov obmedzova je zaveden do spatnej vazby napaovej regulcie (kolektor Q2) ,
a to sp6sob zmenenie vstupnho
napatia pri prekroen nastavenho
prdu . Pretoe eraviace vlkno m
v studenom stave ovel'a men odpor
ako v nahavenom stave, bude po
zapnut napjania reagova prdov
obmedzova a zmen vstupn napatie. To bude postupne rs , ako sa
bude zohrieva vlkno , a km nedosiahne 12,6 V, ktor uruje deli R5,
R6 a R7 .

bolo d61eit rozpozna "korektnost'"

logickch rovn. Vlastne som len
potreboval rozpozna 3 r6zne stavy:
iaden signl , logick 1 a logick O.
A tak vzniklo toto zapojenie.
Je naozaj vel'mi jednoduch, rovne s signalizovan dvoma LED: ak
svieti LED1 , je na vstupe prtomn logick 1, pokial' svieti LED2 , je prtomn logick O; ak nesvieti iadna , na
vstupe nie je logick signl (alebo
nemme napjanie ... ).
Logick 1 je detekovan NPN tranzistorom T1 - pokial' je na vstupe kladn napatie , tranzistor sa otvor
a rozsvieti sa LED1 signalizujca 10gick jednotku .
Podobne - logick nula je signalizovan svietiacou LED2 prostrednctvom PNP tranzistora T2 . Pokial' na
vstupe nie je signl (vstup je nepripojen), s bzy tranzistorov prepojen
na zem (R6), prpadne ,, + " (R5) a oba
tranzistory s zatvoren - nesvieti
iadna LED.
V mojom preveden som pouil
ete jednoduch osciltor s obvodom
7400 (ako vidno na obrzku) , ktor
vak sli len na otestovanie innosti

sondy. Ke prepojme vstup osciltora so vstupom sondy, je na vstup

privdzan striedavo 1 a O, a LED
"preblikvaj". Namiesto obvodu 7400
je mon poui okol'vek podobn
(74LSOO , 74HCOO, ... ), alebo osciltor s 555 , prpadne tto as zapojenia plne vynecha .
Vel'a zdaru pri sondovan !
Miroslav Cina

lne zapoJenla , ktorch je vel'a na internete) , ale m sli ako dopl nok
k ekvalizru . Doln priepust je Cebyevov filter 2. rdu , preladitel'n potenciometrom P1 v rozsahu asi od
500 Hz do asi 20 kHz.
V prpade, e by sme chceli efekt
zapoji do mixneho pultu, je treba
ho doplni zapojenm "Speaker Simulater". Samozrejme, relny gitarov reproduktor to nahradi nem6e.
(Dokonenie nabudce)

CI

UtA
TL072ACD

Low Pass - doln priepust

Modul sli na strm odrezanie
vych frekvenci. Takto podobn
inok m aj gitarov reproduktor. Ten
orezva frekvencie nad 5 kHz , ktor
pri gitarovom zvuku pou ako neprjemn bzuanie. Modul doln priepust
nem sli namiesto reproduktora
(nie je to Speaker Simulator, na to s

J2

LPSW
-15

Obr. 9. Zapo}enie do/ne} priepusti

IE

4,45

'"I

!_~
\""->\r;~1~
O

Uariable g
LO~

PASS G

[}D~Ooq
u
r

100.

[ll[J

~
!ll[]

~~

C '@

[ID]

~
IIlD

Jt

Obr. 10, 11 a 12. Doska s plonmi spo}mi do/ne} priepusti a roz/oenie

( Praktick elektronika

siastok

-Ma 01/2012 )

na vrchne} a spodne} strane dosky

23

Co je to Arduino?

do mikrokontrolru pes USB. Ukame si jednoduch program, kter nat data z AD pevodnku a odesl
je do potae pipojenho pes USB:

Vlastimil Slintk

void setup() {
Serial. begin(9600);
}
void loop() {
int sensorValue = analogRead(AO);
Serial.println(sensorValue, DEC);

V poslednch nkolika letech se mezi kutily a bastli hodn mluv

o vvojov desce s mikrokontrolrem z rodiny ATMega , kter se
jmenuje Arduino. Prvn zmnky a lnky o n se zanaj objevovat
i u ns . Pojme si spolen tuto desku pedstavit. Co nm me
nabdnout a v em je tak zajmav?
Strun

historie

Npad vytvoit jednoduchou desku

s mikrokontrolrem, vetn jednoduchho programovacho prosted , na
kter by se mohli studenti seznamovat s programovnm a se zklady
elektroniky, vznikl v Itlii, nkdy v roce
2005. Projekt se setkal s velkm ohlasem a jeho spch dal vzniknout dalm a dalm verzm . Pozdji byla
deska pojmenovna Arduino a jej
tvrci Massimo Banzi a David Cuartielles se rozhodli zveejnit jej schmata a zdrojov kdy na internetu .
Arduino rychle zskalo na oblib
a v posledn dob je o nm na internetu slyet m dl astji.

Hardware

kter se (z pohledu PC) tv jako sriov rozhran.

Arduino Uno je tak vhodnou verz
pro zatenky. Pot i cenou , kter
se pohybuje kolem 700 K (ovem
mete si celou desku vyrobit i sami).
Z dalch verz jmenujme napklad
Arduino Mega, zaloen na mikrokontrolru ATMega2560 , Arduino Mini
s ATMega328 a Arduino Nano s ATMega 168. Dal verze, vetn technickch specifikac mete nalzt na [1).
Jeliko je mon na internetu nalzt veker potebn podklady k vrob Arduina , existuje velk mnostv
jeho neoficilnch verz a klon. Ty
vtinou ve svm jmnu obsahuj slovo duino a vyrbj je rzn nadenci
a bastli po celm svt . Z tch nejznmjch jmenujme napklad
Freeduino, Seeduino nebo Netduino.

Zatenk ,

kter se s Arduinem
nikdy nesetkal , me bt na zatku mrn zmaten , protoe existuje
vce druh Arduina .
Tm nejznmjm a v souasn
dob i nejnovjm typem je Arduino
Uno , zaloen na mikrokontrolru
Atmel ATMega328P. Uno poskytuje
programtorovi 32 KB pamti FLASH ,
1 KB EEPROM, 14 digitlnch vstupn/vstupnch pin , 6 analogovch
vstup , hardwarov UART, 12C a SPI.
Lze je pipojit k potai pomoc USB,

jet

Software
vvojov prosted Arduino (Arduino /OE) , ve kterm lze pst programy
v jazyce podobnm C/C++ a zrove
i celou desku programovat, je velmi
intuitivn a lze je spustit na vtin
dnes pouvanch OS - Linux, Mac
OS i Windows.
Dky tomuto softwaru je mon
napsat program bhem nkolika mlo
minut a jedinm tlatkem jej nahrt

Tak existuje velk mnostv knihoven s ji hotovmi funkcemi , nejrz

nj ukzkov programy a dal p
klady na ji zmiovanm webu [1).
Pokud vs zajmaj podrobnosti a dal technick detaily, na mm webu [4)
se tomuto tmatu vnuji.

Shieldy
To, co dl z Arduina velmi zajmavou platformu pro zatenky i pokroil , jsou speciln moduly, kterm
se ve svt Arduina k shieldy. Ty
maj standardizovan rozmr a lze je
jednodue pipojit k I/O pinm a napjen ze zkladn desky. Kad shield pak roziuje Arduino o dal monosti a schopnosti.
Existuje napklad Button shield
obsahujc 32 tlatek , Ethernet shield
umoujc pipojit Arduino k Ethernetov sti , LoL shield se 126 LED
a mnostv dalch pro prci s Bluetooth , TV signlem , GPS, krokovmi
motory atd.
Aby ve bylo jet jednodu, Arduino tm letos pedstavil stavebnici
jmnem TinkerKit. Ta obsahuje jednoduch shield s nkolika konektory
a mnostv modul (senzory, LED ,
rel ... ), kter lze k Arduinu jednodue pipojit kabelem. Tato stavebnice
nejsp zaujme ty, kte elektronice
moc nerozum nebo se jim nechce
pjet.

Co s tm?

Obr 1. Vzhled desky Arduino Uno s mikrokontrolrem ATMega328P

24

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

Arduino jako takov je vvojov

deska a programovac prosted. Co
s tm udlte , je ist na vs . Me
dobe poslouit jako uebn pomc
ka , na kter se student nau pracovat s mikrokontrolry. Lze ji tak pout pro vlastn projekty, a protoe
existuje mnostv ji hotovch shield a softwarovch knihoven , me
vm Arduino velmi zjednoduit prci.
Jeho velkou vhodou je i fakt, e
cel deska nen nic jinho, ne mikrokontrolr ATMega a nkolik dalch
soustek . Celou desku tak mete
pozdji minimalizovat a integrovat p
mo do vaeho projektu .
Dokonce si mete cel Arduino
postavit na nepjivm kontaktnm poli
s mn ne 15 soustkami [5). Pokud mte po ruce ATMega328P a n
jak USB programtor, mete si je
sestrojit hned te .

("I n

II

6j

02

r1 ldr.1r

I
(

SP I

< lengthj X++ ) {

spLtrcnscctlon(6xC6, 6x66, here*2+x , butf[x]);

(45) ;

proQrcm_pcQe O {
res u It (
) STKJ"'ILED ;
IenQth 256 * Qetch O + Qetch O ;
( lenQth > 256) {

) STKJ"'ILED ) ;

memtype QetchO ;
(
x 6; x < lenQth ; x++ ) {
buttrxl QetchO ;

Done compUmg.

8UlOry

~ketch

':olZe

5188 byte':> (of o 31156 byte IIIClXl_)

384

Obr. 2. vvojov prosted. Jednm tlatkem se

program pelo a druhm nahraje pes USB do Arduina

Obr. 3. Takto vypad Arduino po zapojen nkterch

shield . Nahoe je vidt Ethernet shield

Pokud se zajmte o mobiln telefony a operan systm Android , me

vs zaujmout i nejnovj projekt Arduino Mega AOK. Tato verze klasick
Arduino desky umouje komunikaci
s Android aplikacemi pes USB . Vce
informac napklad [6].
Zvr

Arduino je velmi zajmav kus hardwaru a vem nadencm a studentm

se zjmem o mikrokontrolry a digitln techniku ho mu jen doporuit.
Kdy u pro nic jinho, tak kvli inspiraci pro vlastn projekty.
Dalo by se ci, e vznik Arduina
odstartoval malou revoluci v amatrsk elektronice. Dky nmu (ale i dky
dalm projektm) toti vzniklo mnostv prodejc , vrobc i nadeneckch
skupin a krouk , kter se hls k tzv.
open-source hardware. To znamen ,
e jejich produkty je mon koupit, ale
zrove jsou voln dostupn jejich
schmata a veker dokumentace.

Obr. 4.
Novinka ve svt
Arduina. Stavebnice
TinkerKit obsahujc shield
a mnostv senzor, serv,
rel i LED

Jednoduch ochrana reproduktor

Odkazy
[1] http://arduino.cc. Oficiln strnka
projektu (en).
[2] http://arduino.ccl playgroundl Velk mnostv pklad a dokumentace k softwaru i hardwaru Arduina (en) .
[3] http://www.root.czlnl arduinol N
kolik zajmavch lnk od pana
M. Malho.
[4] http://www. uart.cz. Web , vnova
n nejen Arduinu .
[5] http://itp.nyu.edulphyscomplTutorialslArduinoBreadboard. Arduino
na nepjivm poli (en) .
[6] http://labs.arduino.ccI ADKlindex.
Arduino Mega AOK (en) .

Zapojen na obr. 1 pochz ze zesiQUAO 405 a slou k ochran

reproduktoru pi proraen nkterho
z koncovch tranzistor zesilovae .
Objev-Ii se na reproduktoru kladn
nebo zporn napjec napt , oteve
se diak 01 , triak T1 sepne a zkratuje
reproduktor, m zbrn jeho znie
n. Nsledn by se mla peplit pojistka v p vodu napjen koncovho
stupn zesilovae . Oiak mus samozejm spnat pi menm napt , ne
je napjec napt zesilovae . Uveden typ spn pi napt mezi 7,5 a
9 V. Pozor, u diak je obvykl spnac
napt okolo 32 V. Uveden triak je
lovae

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

pro maximln napt 200 V a proud

6 A, nebude asi problm ho nahradit
jinm typem.

VH
koncov

stupe

zesilovae

R1
15k

01

T1

R2
C1

+ 22 2N4992

1~ I

Obr 1. Zapojen
ochrannho obvodu k reproduktoru

25

Televizn vysla
Silvestr Figalla
Mal televizn vysla s dosahem v destkch metr meme vyut jako alternativu ke kabelu od bezpenostn kamery nebo jen
pro oven principu TV penosu. Televizn psma se v souasnosti
s pechodem na digitln penos uvoluj, m se minimalizuj
problmy s ruenm oficilnho vysln.
Konstrukce vyslae je zjednoduena na prost osciltor umoujc
amplitudovou modulaci nosn vlny
kompozitnm videosignlem . Pouit
osciltor pracuje pro vysokofrekvenn
signl se spolenou bz , kter je
uzemnna kondenztorem C2. Zpt
n vazba , nutn pro chod osciltoru ,
je zavedena z vstupu tranzistoru (kolektoru) na vstup (emitor) kondenztorem C7. Odporov trimr TR1 zav-

d zpornou zptnou vazbu stabilizujc pracovn bod tranzistoru. Vznik

amplitudov modulace signlu je podmnn zmnou napovch pomr

na emitoru. Mn se tak pracovn bod

tranzistoru , potamo velikost proudu
prochzejcho tranzistorem v rytmu
modulace. Tyto rozdly zpsob rozkmit amplitudy signlu na kmitotu
urenm LC obvodem . Hloubka modulace se projev na penenm ob-

r----<~-_~-+--+----<~-+-__o+

6 a 12 V

R1
6,8k

R2
4,7k

nr----.--.tl----.--o video

Obr. 2. Deska

s plonmi spoji

L---<~-~~~---~-__oGND

BC547B

Obr. 1. Zapojen

razu jeho kontrastem . V modulanm

maximu je penena bl a v minimu
ern barva. Kmitoet nosn vlny se
odvj od induknosti cvky L 1 a kapacity kondenztoru C4 , jeho zm
nou nastavme poadovan kmitoet
vyslae. Z odboky na L 1 je vyvedena pes vazebn kondenztor C8 antna .
Deska s plonmi spoji je osazena
ze strany mdn flie. Dlka vvod
soustek by mla bt co nejkrat.
Cvka m 4 a 5 zvit na prmru
4 mm drtem o prmru 0,6 a 0,8 mm.
Odboka je vyvedena na prvnm zvitu . Drt, pouit na cvku , a tak desku s plonmi spoji je dobr postbit
a vyletit, nen to vak podmnkou .
Cel vysla umstme do plechov krabiky, kter je vodiv spojena s GND.
Antnn vstup vyvedeme sklennou
prchodkou . Vysla lze ladit v oblasti
7 a 13 kanlu (174 a 216 MHz), jeho
vstupn vkon dosahuje pi 9 V pi
blin 20 mW. Antnu tvo drt dlky
zhruba 50 cm . Kontrast nastavme
trimrem TR1 . Dosah vyslae v budov je do 30 m, na pmou viditelnost
a 150 m, a zvis na velikosti napjecho napt , kter by mlo bt s ohledem na stabilitu kmitotu stabilizovan . K pjmu lze v principu pout
libovoln analogov televizor. Vhodnj je vak star pijma s monost plynulho runho ladn. Vysla je schopen penet barevn
i ernobl videosignl , kter by ml
dosahovat standardn rovn 1 Vpp .

(30 X 30 mm)

vyslae

Obr. 3.
Rozmstn
soustek

na desce
vyslae

Obr. 4.
Hotov vysla
ve stnic krabice

Akustick fzov
Zkoueka slou ke zjitn fzovho vodie v elektrorozvodn sti .
Vyzkouel jsem zkoueku z obr. 1,
postavenou podle obr. 3.19 na s. 75
v publikaci [1] . Ta sice fungovala po
pipojen vvod LaN do zsuvky,
nefungovala vak jako fzov zkoueka s doutnavkou , u kter sta zasunout vvod L (hrot zkoueky) do
lev dutinky zsuvky (fzov vodi)
a prstem se dotknout vvodu N (dotykov ploka). V zapojen na obr. 1
je zapojena jen jedna dioda , kter neumouje prtok nepatrnho kapacit-

26

zkoueka

nho proudu - kapacita kondenztoru

- okoln prosted se nabije a dal proud ji neprochz. Tento problm
e zapojen na obr. 2. Po nahrazen
diody usmrovacm mstkem nebo
usmrovaem se tymi diodami funguje zapojen jako akustick zkoue
ka i s nepatrnm kapacitnm proudem
protkajcm pes lidsk tlo . Elektrody piezomnie pedstavuj kondenztor, kter prochzejc proud nabj.
Po dosaen napt asi 32 V sepne
diak, napt na piezomnii se prudce zmen a piezomni klapne . Diak
tlo

( Praktick elektronika

-MB 01/2012 )

Obr. 1. Pvodn zapojen zkoueky

R1

R2

270k

270k
SP1

0-----+-----'

Obr. 2. Upraven zapojen s

vm usmrovaem

mstko-

>

tn

tak na elnm panelu . Nejvy

proudov rozsah m vlastn vstupn
svorku (s ohledem na proudov zaten P1) .

Multimetr s LED
Eduard ha

Seznam

Obvod slou k indikaci velikosti napt, proudu a odporu. Umoindikovat jak stdav, tak stejnosmrn napt a proud.

uje

Technick daje
Rozsahy

hou). Vstupnm dliem R3 , R4 , R5

a R9 jsou upraveny jednotliv nap
ov rozsahy. Rezistory R6 , R7 a R8
upravuj proudov rozsahy. Pro jin
poadovan rozsahy se rezistory pe

men

napt:

proudu:
odporu:

5, 30 a 130 V,
60 mA, 600 mA a 1,5 A,
40n.

potaj nsledovn
Pro men napt

Popis zapojen

R = 18 000 n

(U max - 1 V)
1V

Schma zapojen multimetru je na

obr.1. Zkladem je integrovan budi
LED UAA180 (ekvivalent A277) .
V principu lze vyut jakkoliv budi
LED , pouze je poteba k nmu sprvn pipojit napjec napt , vstupn
dli a dodret polaritu LED podle
toho , kterou polaritu obvod spn .
Multimetr je napjen z baterie 9 V pes
stabiliztor napt 102. Men nap
t se pivd na vvod 17101 pes diodu D3, kter slou jako jednoduch
usmrova . Dky tomu obvod sice na
zatku rozsahu nem linern , ale
lze indikovat jak stejnosmrn , tak
stdav napt. Zkladn rozsah m
en je nastaven dliem R 10, R 11
(vvod 3 101) na zhruba 1 V (maximln napt na vstupu 101 , pi kterm se rozsvt dioda s nejvy v-

pro

men

proudu

R=~
Ima x

Tranzistor T1 spolen s D1 , D2,

R1 a R2 tvo zdroj konstantnho proudu 25 mA pro men odporu . Pro jin
rozsah se rezistor R2 pepot :

R2 = O 7 V x Rma x
,

1V

R1
R2
R3
R4
R5 , R10
R6
R7
R8
R9
R11
C1
C2
D1 , D2
D3
D4 a D15
T1
101
102

soustek

15 kn
27 n
3,3 Mn
680 kn
68 kn
11 n
1 nt2W
0,33 nt5 W
18 kn
10 kn
100 nF, keramick
47 I-JF, elektrolytick
KA206
GA206
lut LED
KC508 (BC548B)
UAA180
78L06

Literatura
Krejik, A : Napjec zdroje , dl I.
BEN - technick literatura , Praha
1998.
[2] Katalog GES ELECTRONICS
[3] Katalog GM electronics

[1]
.

Konstrukce
Nvrh desky s plonmi spoji je na
obr. 2, osazen desky na obr. 3. Rezistory R3 , R4 , R5, R6 , R7 a R8 jsou
pipjeny pmo na pepna P1 na
elnm panelu . Mezi baterii a desku
s plonmi spoji je zapojen spna
napjen (nen ve schmatu) , ums-

x- - --

600-0-0

Obr. 2. Nvrh desky s plonmi spoji

(37,5 x 30 mm)

R1
15k

101
UAA1S0

D1

R11
10k

R33M3

R4 6S0k
R5 6Sk

D4E3
DSc==J
D6c:=::J
D7c:=::J

R6~

11R

~:

R7

"

DSc:=::J

D9c=J
Obr. 3. Rozmstn soustek
na desce z obr. 2

Obr. 1. Schma zapojen multimetru

se uzave a cel dj se opakuje - zkoueka vydv hlasit klapn.

Rezistory R1 a R2 (2x 270 kn) omezuj proud na bezpenou velikost pi
souasnm dotyku druhou rukou na
ochrann kolk zsuvky. Pro zajitn
dostaten elektrick pevnosti (a tm
i bezpenosti) jsou pouity dva rezistory v srii ve velikosti alespo 0207
nebo vt. Diak jsem pouil typu
ER900 (2 A, 28 a 36 V), piezomni

obyejn , ne samovybuzovac. Soustky sondy je vhodn umstit do izo-

je

lovanho pouzdra .
Podle [2] pedstavuje lidsk tlo
a okoln prosted dv elektrody kondenztoru s kapacitou asi 63 pF. Podle
vky tnu pi zapojovn kondenztor se znmou kapacitou odhaduji
kapacitu lidskho tla vzhledem
k okolnmu prosted trochu vt , asi
90 pF. Uvme-Ii , e kapacitn proud

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

prochzejc tlem je men ne 10 I-JA,

je vkon akustick zkoueky bez
vlastnho napjen fascinujc .
Ing . PaedDr. Mgr. Otto Janda, Ph. D.

[1] ed, V: Rozeberte si PC. BEN ,

Praha 2003 . ISBN 80-7300-016-4 .
[2] Janda, O.: Elektrotechnika kolem
ns. Uebnice pro 6 . - 9. ronk
zkladnch kol. Fortuna , Praha
2008. ISBN 978-80-7373-031-4.

27

Ovldn zsuvky
spotebiem
Vlastimil Vgner, Miroslav Lzner
Ppravek umouje zapnout/vypnout spotebiem pipojenm
do zsuvky ppravku sov napt piveden do spotebie. Pokud je spotebi vypnut, je v zsuvce pouze mal napt. Byl vyroben z dvodu ochrany ped nenechavm potomkem zkoumajcm ve, co vid. Stejn tak me poslouit jko dal ochrana ped
razem elektrickm proudem pi prci s elektrickm nadm pi
pojenm prodluovacm kabelem v potenciln nebezpenm prosted, nap. venku pi vlhkm poas. Po vypnut spotebie se
sov napt zase odpoj a v zsuvce je opt mal napt.

Funkce

ppravku

Ppravek odpoj zsuvku oznae

nou ve schmatu K2 , pokud v tto zsuvce nen pipojen spotebi, ppad
n pokud je vypnut , Pes klidov
kontakty re1 a a re1 b je na zsuvku
pipojen okruh stejnosmrnho ovldacho napt. Po zapojen spotebi
e do zsuvky K2 se okruh stejnosmrnho napt uzave, Spotebi

mus mt i pi malm napt okolo 12 V

mal odpor, aby jm prochzel proud alespo nkolik miliampr, Proud pak prochz ze zdroje malho napt pes rezistor R1, klidov
kontakt rel na svorku" L", dle pak
pes spotebi na svorku" N", rezistor
R2 , optolen a druh klidov kontakt
rel na zporn pl zdroje malho
napt. Tranzistorem optolenu zane
tci proud, kter dle sepne tranzistor T2 a nsledn tranzistor T1,
V kolektoru tranzistoru T1 je zapojena cvka rel Re1, Rel sepne a na
zdky "L" a "N" zsuvky K2 je pive
deno sov napt 230 V Proud prochzejc spotebiem vytv na diodch 01 a 04 bytek napt 2,2 a
3 V, kter nadle napj LED v optolenu OC 1, a rel zstane sepnuto po
celou dobu, kdy je spotebi zapnut,
Po odpojen spotebie ze zsuvky
nebo jeho vypnut spnaem (na spotebii) se okruh rozpoj. Proud se pe
ru , tranzistory rozepnou a rel odpadne, V zsuvce K2 je opt jen mal
napt. Mal napt je i v prodluovacm kabelu , pokud je na tuto zsuvku
dostaten

sprvn napojen vodi vetn barev, kter jsou hnd nebo ern pro
vodi "L", modr pro vodi "N" a zelenolut pro vodi "PE", Napjen p
pravku do svorkovnice K1 mus bt
vdy zajitno tvodiovm pvodem,

Popis

ppravku

Ppravek je napjen ze zdroje

s transformtorem Tr1 , diodovm
mstkem OB1 a v ppad vtho
napt sekundrnho vinut transformtoru stabiliztorem IC1, Zdroj je jitn pojistkou F2, Rel jsme pouili
RP700 s naptm cvky 24 V Toto rel
me spnat proud a 16 A a spn
spolehliv u pi napt 15 V Pokud
je pouito rel s cvkou na napt 12 V,
sta pout transformtor s naptm
8 V na sekundrn stran, nap, zvonkov, a neosazovat stabiliztor IC1
a kondenztory C1 a C2, Diodov
mstek se pak pipoj pmo na C3,
Usmrnn a v ppad pouit stabiliztoru stabilizovan napt je filtrovno kondenztorem C3, Toto pomocn napt je pouito pro napjen rel

R3
220k

a spnacho obvodu, Kondenztor C4

sepnut rel po dobu pep
nn kontakt z klidov do pracovn
polohy pi zapojen spotebie, Rezistor R2 v okruhu diody v optolenu
OC1 omezuje protkajc proud LED,
rezistor R6 v kolektoru tranzistoru
optolenu omezuje protkajc proud
tranzistorem optolenu,
Zsuvka napjen ze svorkovnice
oznaen K2 je umstna na krabici
ppravku a tvo jeho nedlnou soust. Ppravek osazen podle rozpisu soustek umouje pipojit zt
do pkonu 200 W, souasn mus bt
na tento odbr dimenzovna i pojistka F1, co zhruba odpovd 1 A. Pro
vt odbr je teba zvolit diody 01 a
04 a pojistku F1 pro vt proud,
V ppad, e bude ppravek
umstn v kovov krabici, je nutn zelenolut vodi "PE" vodiv spojit
s krabic. Ppravek jsme vyrobili ze
uplkovch zsob ,
zaruuje

Seznam

soustek

15 Q/2 W
1,5 kQ
220 kQ
2 kQ
15 kQ
5,6 kQ
15 kQ
100 nF, keramick
1 000 fJF/35 V, elektrolytick
2 200 fJF/35 V, elektrolytick
rel 2x pepnac kontakt,
typ podle zaten
F1
podle proudovho zaten
F2
podle odbru pomocnho
zdroje (250 mA)
T1
B0135
T2
BC640
IC1
78S12 (podle poteby)
OC1
PC815
01 a 04 1N4007 (do 200 W,
1N5407 do 600 W)
05
1N4007
OB1
diodov mstek 3 A
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
C1, C2
C3
C4
Re1

re1a

PE

P~ ~~~t=F1~____~~~~------D~1----------~ ~
N

podle

vstup

zte

4x 1 N4007

(s)

D2

D3

D4

R2
1k5

pipojen,
Spotebie napjen ze zsuvky K2
jsou jitny pojistkou F1, kterou je te
ba volit podle odbru ze zsuvky
a podle povolenho proudu kontakt
rel Re1, Pvodn sov napt 230 V
se pipojuje na svorkovnici oznaenou
ve schmatu K1, Jako pvod jsme
pouili "flexo" kabel 3x 2,5 mm pro
napjen napaovac ehliky, Tento
kabel je mono bn koupit a je ji
zakonen vidlic. Tm je zarueno

28

T2
BC640

R7
15k
1000~

Obr. 1, Zapojen

( Praktick elektronika

spnae

-tJ;) 01/2012 )

2200~

zsuvky

ema

revolun GSM alarm pro ~abezpeen automobilu

Poet krde automobil neustle narst, protoe vtina majitel zabezpeen

dnm zpsobem nee. A vzhledem k ekonamick situaci se nen emu divit. Lid
mnohdy nemaj voln mnohatiscov stky na zakoupen zabezpeovacho zazen
a potom dal tisce na jejich odbornou mont. Kradou se automobily u nkupnch
center, na benznovch pumpch, v ulicch mst.

Ato by se mohlo ji brzy zmnit!

(esk firma FLAJZAR, s.r.O. uvd koncem ledna 2012 na trh nov, skuten
revolun zabezpeovac GSM komuniktor (nebo chcete-Ii alarm) pro
automobily s nzvem EMA (electronic micro alarm). Zazen, kter
nem ve svt obdoby, zazen, kter za velmi nzkou cenu zabezpe libovoln vz.

Deaktivace EMY me bt provdna tak automaticky. Jakmile pijdete kvozu, otevete dvee, je spukter je opt nastaven od jednotek a po destky vtein. Do t doby muste vloit
klek do zapalovn a EMA je deaktivovna.

tn asova pchodu,

Cel tento proces je provozn bezplatn. Automaticky se EMA zaktivovala, bezplatn Vm prozvonila a po
nvratu se EMA automaticky deaktivovala. Pokud nedolo k poplachu, nebyla odeslna dn SMS.
Mte zde mnoho monost ovldn. Mete vynechat automatick reimy a EMU ovldat
prozvonnm z Vaeho mobilu. Stejn tak ji mete ovldat pomoc SMS. Mnit nastaven lze velmi jednodue a pehledn pomoc programu EMA config. Ten je rozd len
na st pro laiky a st pro odbornky. Navc jedinm kliknut lze provst aktualizaci
firmware z webu, protoe EMA je iv projekt a podle poadavk Vs uivatel budou dopisovny dal funkce avylepen.

Ze je EMA opatena Lilon akumultorem ji zaznlo, ale aby byla zaruena spo-

Geniln mylenka spov ve vyuit"cigaretovho" palubnho konektoru, kter je soust kadho vozu. EMA, miniaturn alarm, kter se do konektoru jednodue zasune. Po
dobu jzdy je dobjen, po zaparkovn a odpojen napjen z
konektoru EMA vz zane zcela automaticky hldat. Obsahuje
toti v malm tle nejen ji zmnn konektor, ale i kompletn
GSM komuniktor, tos akcelerometr, detekuje otesy vozidla, rozbit skla, prudk nraz do vozu (napklad pi parkovn
na pecpanch parkovitch u nkupnch center), me detekovat
neoprvn n startovn vozu a dky konektoru lze k EM~ pipojit dal
pohybov extern senzor zcela miniaturnch rozmr, kter navc s polehliv
oznm vstup neoprvnn osoby do vozu. ~ada monost a kombinac pro zaruen maximln odolnosti proti falenm poplach, ve zeno vkonnm procesorem s adou filtrovacch a lgoritm .

Ajak to funguje od zakoupen a po hldm? Popeme jeden z monch scn pouvni,

kdy na vbr jich mte nkolik. Ale tento - automatck -je nejpohodlnj:
Ve je velmi jednoduch, intuitivn. Pokud jste naprost laik nemuste vbec nic nastavovat. Prost a
jednodue, po vybalen EMY z krabiky, vlote do drku SIM kartu. Vloenm SIM karty se EMA zapne
a pihls ke GSM sti. Nyn sta EMU prozvonit z Vaeho mobilu, ta si ulo Vae telefonn slo jako
osoby, kter je oprvnna alarm ovldat. Avtomto zkladnm reimu je EMA pipravena chrnit Vvz.
Dal monost je nastavit EMU pomoc pehlednho programu pro PC - EMA config, kde je mon si
jednodue vechny funkce nastavit, doplnit dal telefonn sla, definovat odchodov a pchodov
asy, citlivosti senzor, dlky zvonn,
EMA.con v
prozvonn, texty SMS, hel naklonn
pi detekci odtahu vozidla, intenzitu nebo
vypnut LED diod adal.

je integrovna funkce automatickho dobjen bhem jzdy a

Sleduje se stav akumultoru, pedpokldan vdr aEMA pejde
v prav as, vtino u po nkolika hodinch od parkovn, do reimu spnku. Vnastaven si mete povolit zasln informan SMS o pechodu do spnku. Vtomto
reimu, kdy je EMA odstovna, zhasnou LED a et se energii. Vechny senzory
jsou ale aktivn! Jakmile dojde k udlosti, EMA se rychle zasuje a vyvol poplach. Potom, po urit dob, opt pechz do reimu spnku.
lehliv

innost,

zen spoteby.

EMA je projekt, kter vznikl od zatku a do konce ve firm FLAJZAR.

Jedn se tedy o 100% pvodn esk projekt. EMA byla poprv ped
stavena na prestin vbrov pehldce nejnovjch trend v oblasti
zabezpeovac techniky Prague Fire & Security Days v z 201 1 v Praze,
kde vyhrla prvn cenu - zskala hlas vech porotc z ad odbornk,
znalc a novin.
EMA m za cl nabdnout majiteli bnho automobilu efektivn,
snadn a cenov velmi vhodn zabezpeen vozu a tm pispt ke snen kriminality nejen
u nsvR.

Nevyaduje dnou odbornou mont,

je snadno penositeln z vozu do vozu,
je miniaturn, je geniln

~telllfomdl_

I telt.itlo

Q012J.lS6789

ltelt.,

- '2058~ 1

~.nMlaftrI i

)telts!

./ Vc&ltPl'l~

lwlilla

" OeUlS"'Spll~

Stel.

l1

6 te1 tielo

[ -pll,......

PmYk~ j poV)'tYeCh.t 1

iIil

Jakmile je EMA nastavena, vlote ji do

konektoru 12V, kter je soust snad
kadho automobilu. Z dvodu ukryt je
pochopiteln vhodn, aby to byl konektor
spe v zadn sti vozu, vtinou bv
mezi sedadly nebo v zavazadlovm prostoru. Pokud EMU chcete jet lpe skrt,
mete si dokoupit prodluovac kabel.
Ten Vm umon EMU umstit teba pod
sedadlo.

Jakmile je EMA umstna ve voze aje nastaven automatick reim aktivace a deaktivace, ve ji funguje samo. Bhem jzdy je dobjen vnitn
akumultor. Jakmile zaparkujete, napklad ped nkupnm centrem, vythnete klek zapalovn, je
odpotvn as do aktivace se nzor. Odpoet si mete nastavit v irokm rozsahu. Slou k tomu, aby
jste mli dost asu na oputn vozu, poppad vyloen zavazadel, nkladu apod.

Zahjen prodeje je plnovno na konec ledna 20 12 a cena byla stanovena no pouhch 2990, - K v. DPH !ft

Protoe monosti zazenpekrauj rmec tohoto lnku, podrobn informace si mete

najt na webu www.mojeema.a,kdenajdeteiukzkovvideoadalfotografie.

Kompketn nabdka FWZAR oe-shop: www.flajzar.a

Jakmile je odpoet ukonen, EMA se zaktivuje ajej senzory vz hldaj. Mete si nastavit automatick
prozvonn po aktivaci - tm mte potvrzeno, e je V vz zabezpeen .
Pokud nyn dojde k neoprvnnmu nsilnmu vniknut do vozu, a u vylomenm zmku, rozbitm
skla, nebo i pouhm otevenm dve, poppad k nrazu do vozidla nebo jeho odtahu - EMA Vm
odele SMS zprvu na Vmobiln telefon ajet Vm me pro jistotu prozvonit.
Pokud pachatel vozem odjd, je zde monost sledovat trasu vozidla pomoc BTS bunk GSM st.
Zaslnm pkazu SLEDUJ Vm potom EMA oznamuje kadou novou GSM buku a tm ukazuje smr a
piblinou trasu vozidla. Navc se do pamti tyto informace chronologicky ukldaj a pouhm zaslnm
pkazu TRASA obdrte vpis cel trasy vozidla. Kdy BTS bunk jsou pak vtanm pomocnkem pro
Policii pi hledn vozidla.
Vrunch mstech je pomrn vysok pravdpodobnost falench poplach, proto EMA obsahuje jet
takzvanou "Kombinovanou podmnku". Pokud opatte EMU jednoduchm a miniaturnm pohybovm
senzorem, jeho rozmry jsou jen 20x25x14 mm, dojde k vyvoln alarmovho voln a zasln SMS a
pi kombinaci otesovho senzoru a vniknut do vozu. Ve je pochopiteln asov navzno smonost
editace pomoc programu EMA config. Vyuit malho pohybovho senzoru, kter snadno umstte na
libovoln msto ve voze, napklad v pedn sti vozu, m dal velkou vhodu - samotn EMA me
bt zcela ukryt nkde ve voze.

~ FLA..JZAB"

FLAJZAR, s.r.o., Lidovice 751, Vnorovy, PS 69661

on-line obchod: WWW.FLAJZAR.CZ
tel.: +420518628596 I mob.: +420 776 586 866 I fax.: +420518324088 I e-mail: flajzar@flajzar.cz

connectBlue

Cl Bluetooth: WiFi Serial Port Adapter

08S411
Bluetooth 2.1+EDR

08S433
Bluetooth 2.1+EDR

08S414

OWS451

iPhone, iOS Accessory

Class 1, +4 dBm
dosah: 150 m intern/extern antna

Class 1, + 17 dBm
dosah: 800 m intern antna
1000 m extern antna

Bluetooth 2.1+EDR

Dual 8and WiFi UART /SPI

802.11a/b/g/n (2,4 GHz/5 GHz)

Class 1, +4 dBm
dosah: 150 m intern/extern antna

vkon + 17 dBm
dosah: 400m intern/extern antna

- UART 1200 bit/s - 1.36 Mbit/s

- CTS/RTS zen toku
- AT pkazy

- UART 1200 bit/s - 1.80 Mbit/s

- CTS/RTS zen toku
- AT pkazy

- Apple Authentication co-processor

- iPod Accessory Protocol support
- Android support

- Android support
- prostor pro vlastn aplikaci

- Android support
- prostor pro vlastn aplikaci

- Wireless MultidropTM 3 kanly

- Extended Data Mode pro oddlen
multipoint kanlu (kad slave mue
pijmout/vyslat jin data)
- connectBlue Low Emission Mode
omezuje ruen dalch 2,4 GHz
rdiovch zazen
- 12 digital 1/0*

- Wireless MultidropTM 7 kanlu

- Extended Data Mode pro oddlen
multipoint kanlu (kad slave mue
pijmout/vyslat jin data)
- connectBlue Low Emission Mode
omezuje ruen dalch 2,4 GHz
rdiovch zazen
- 12 digital 1/0*

- 4 A/D kanly* (lO-bit)

- 4 A/D kanly* (lO-bit)

- integrovan TCP/IP stack

- UART 1200 bit/s - 1.80 Mbit/ s
- CTS/RTS zen toku
- AT pkazy
- Enterprise modes, TKIP, AES (CCMP
- WPA-PSK, WPA2-PSK, WEP64/ 128
- PEAP, LEAP
- 802 .11i, WMM
- BSS (infrastructure) a IBSS (ad-hoc
- TCP/UDP protocol support
- TX Power calibration
- Link adaptation, Fragmentation
- DTIM based power management
- DHCP server and client
- DNS-resolver, Fast roaming, LLDP

AT pkazy
UART 1200 bit/s - 1.36 Mbit/s
CTS/RTS zen toku
Wireless MultidropTM 3 kanly
- Extended Data Mode pro oddlen
multipoint kanlu (kad slave mue
pijmout/vyslat jin data)
- connectBlue Low Emission Mode
omezuje ruen dalch 2,4 GHz
rdiovch zazen
- 12 digital 1/0*
- 4 A/D kanly* (lO-bit)

* ... s pslunm firmware

Jak na nov rok, tak po cel rok

Kad

msc

na vs budou

ekat

sleV)' a 20% na naie vrobky.

tt DIAMETRAt
Laboratorn zdroj P130R51D

Laboratorn zdroj L140R51D

Je vybaven Jednm zdrojem s plynulou regulac

napt v rozsahu O + 30V s
monost nastaven omezen proudu od 0.1 +
4A. Tento model disponuje navc pevnm zdro-

Je vybaven Jednm zdrojem s plynulou regulac

napt v rozsahu O + 40V.
monost nastaven omezen proudu od 0.1 +
3A. Tento model disponuje navc pevnm zdro-

Jem napt
st zdroje Je vybavena
micmi pstroJI Jak pro napt, tak I pro

5V/3A. Regulovateln

Jem

msc SLEVA

Obvykl cena: 4250 K

Akn (- 20%):

3400

st

micmi p.troJI Jak

proud.

tento

napt

zdroje Je vybavena
pro napt, tak I pro
proud

5V/3A. Regulovateln

20%
Obvykl cena: 4250 K

Akn (-20%):

3400

ceny Jsou uvedeny bez DPH

Dlametral .pol r.o., Hrdoovick 178, 193 00 Praha 9 Horn Poernice

tel./ fax 281 92& 939 940, email: Info@dlametral.cz, www.dlametral.cz

** ZSILKOV SLUBA **
PRODEJ NA FAKTURU

TRADlNl KVALITN SERVIS

**

**

@ ~;;;;'on

~ ~\5YJCJ~

Vhradn distributor laboratornch zdroj

STATRO
Specifikace I Typ

2 X O- 40 V

Vstupnl proud

2 X O- 2,5 A
2mV

Zvlnni

Ukazatele Ull

x V. H (mm)
Hmotnost
Cena

3250.1

3252.1

3254.1

3256.1

naptf

0-36 V

0-36 V

0- 36 V

0-36V

vstupn proud

0- 7,5 A

0- 13 A

0- 22A

0-40A

Specifikace I Typ
vstup nf

Z,' lnnl

Ukazatele Ull
. v . H (mm)
Hmotnost
Cena

bez DPH

I mV

ImV

2mV

2mV

digitln

digitln

digitln

digitln

372 x 134 x 252

372 x 134 252

451 134.324

451 x 134 x 410

cca. 10,5 kg

cca. 12,6 kg

cca. 19,8 kg

cca. 31 kg

11 781,-

12474,-

21655,-

32051,-

bez DPH

3250.4

3250.5

3250.6

0- 150 V

O-300 V

0- 600 V

Vstupn proud

0- 2,5A

0- 0,2 A

0- 0,1 A

0- 0,1 A

Zvlnln
Ukazatele Ull

X Vl H (mm)
Hmotnost
Cen.

bez DPH

1,2mV

1,5 mV

2mV

4mV

digitln

digitln

digitln

digitln

372 x 134 x 252

372 x 134 x 252

372 134 X 252

372 x 134 x 252

cca. 10,5 kg

cca. 10,5 kg

cca. 10,5 kg

cca. 10,5 kg

13514,-

13 514,-

13 514,-

20444,-

Vydejte si podklady k cel ad laboratornch

zdroj/i (napt O-JSv, 0-36J~ 0-7 V, IJ-J50V,
0-300 V, 0-600V) nebo zdroje s pe)Jnym naptm),
pop. IUll'tivte za.fe illternetov strnky, kde
jsou kOl p tll katalogy (laboratorn zdroje,
mic psluenstv, reg. au to tra II sform tory,
mic a reviznpstroje ve formtu .PDF
Sdlo firmy:
A.W.V. ELEKTRO spol. s r.o.
tel: 382 213 756, 382 212 595
fax: 382 213 756, e-mail: awv@awv.cz
ikova 247, 397 Ol Psek

0-40 V
0- 5A

2mV

2mV

2mV

analogov

digitln

analog.(digit.)

digitln

260 x 140 x 230

260. 140 x 230

140 x 120 x 260

260. 140 x 200

cca. 8,0 kg

cca. 8,0 kg

cca. 4,0 kg

cca.7,0 kg

6560,-

6560,-

4019,-

6294,-

3654.3

3656.1

3656.3

O-30 V

0- 60V

0- 30 V

O-60 V

Vstupn proud

O-33A

O-16A

O-66A

0-33A

6mV

8mV

6mV

8mV

Cena

O-72 V

0-30V
0- 2,5A

3654.1

Hmotnost

3250.3

2xO-40V
2 X 0- 2,5 A

Vstupnl napiti

Ukazatele Ull

Vstupn napit

2250.0

Specifikace I Typ

.VxH (mm)

Specifikace I Typ

2223.0(1)

Spnan zdroje
s velkm vkonelJl

Zvlnn

2229.2

2229.1

napt

Vstupn

bez DPH

digitln

digitln

digitln

digitln

445 x 134.320

445 x 1341 320

445.134.410

445 x 134.410

cca. 10,5 kg

cca. 10,5 kg

cca. 16 kg

cca. 16 kg

29106,-

29106,-

51629,-

51 629,-

Elektronick zte
do max. 80 V /150 A
Specifik.ce I Typ
Vstupn

napt

Zatovac

proud

Kryt
Ukaz.tele Ull
x V. H (mm)
Hmotnost
Cena K bez DPH

3227.1

3224.1

2,5 - 80 V

3223.1

1- 80 V

I -75 V

(-260V AC
1-300V DC

mal.25A

mal. 50A

max.I3A

max.150A

IP30

IP30

IP30

IP30

digitln

digitln

digitln

digitln

245 x 135 x 220

122 x 276 x 240

445 x 134 X 450

445 x 134 X 410

cca. 4,0 kg

cca. 4,5 kg

cca. 16 kg

cca.16kg

9735,-

17259,-

48840,-

49896,-

Obchodn zastoupen v Praze:

MICRONIX spol. s r.o.
tel: 241 441 383, fax: 241441384
e-mail: merici@micronix.cz
Antala Staka 32, 140 00 Praha 4

IV

3229.0

Obchodn zastoupen na Slovensku:

BD SENSORS spol. s r.o.
tel: 055-7203112, fax: 055-7203118
e-mail: info@bdsensors.sk
OsloboditeIov 601A, 040 01 Koice

so~ti mel'lttl

KUPREXTIT
Jednostrann A4 100,Jednostrann A5 50 ,tlouka :

0.8; 1.0; 1.5; 2.0 mm

Oboustrann A4 120,Oboustrann A5 60,tlout~a : 1.0; 1.5mm

po p edchozl domluv je mono
usthnout

libovoln jin formt

LEPTAC ROZTOK

78T12 stabiliztor 12V 3A T0220 45,-

AXS OWR:

1,on Ion loon

1,OkO 10 kn
1,50 ISO 150n 1,5kO
2,20 220 2200 2,21::0
3,30 330 3300 4,7kO

0,10
0,150
0,22Q
0,330

0,470

4,70 470 4700

O,47Q

0,68 {)

6,80 680 6800

AX25W

65,-

1,on 100

1000 1,OkO 10kO

150 150n l,Sk
220 2200 2,2kO 22kn
3,30 330 3300 4,71<0
4,70 47Q 4700 5,6kO
6,ao 680 6800 B,2kn

1,50
2,2Q

AX50W

08253 pam DIP24 90,MC44608P40 pro sp.zdroj e DIP8 75,PT2389 DIP24 zk 180,SLB0587 DIP8 180,-

95,-

SSM2165-1 P DIP8 310,-

Termln dodni cca 7dni od objednnI. Ptesn rozmry rezistoru

TOA8143 SIL9 345,-

najdete na naich internetovch strnkch. Jsme schopni dodat tyto

rezistory i na vyl vkon 100W. 200W a 300W Inlo o rozmrech.

cench a dodaclm terminu na poptvku.

6V
12V
24V
48V
60V

75,90,90,120,120,-

125,125,195,165,-

2x pepnac
kontakt typ
2621.5

'"

HSK3 - dlka 20em HSK4 - dlka 80em

HSK1 - dlka 20em

W"oaluz,ov"cl kabel ke zdroji s
konektorem v idlice

6V
12V
24V
48V

30,-

Prodluovacl kabel s
konektorem vidlice + vyplna

20em
80em

50,60,-

HSK5 - dlka 2Dem HSK6 - dlka 80em

k~~e~~~~~~~~e~~s+
vyplna

20em
80em

50,60,-

Prodluovacl
kabel s
konektory
vidlice zsuvka
1,5m

50,-

Ty,
SYS1148-3012-T2

Prove de ni
Zdroj" kabel

Cena
48O ,'

SYS1148-3018-T2

Zdroj" kabel

51O,'

18V1,1A30W
SYS1097-360S

TU 60 AKC 220V/220V 50Hz

1800,-

Adap tr do
zsuvky

TU 60 AKC 220V/24V 50Hz

1800,-

Adaptr do

TU 60 BKC 220V/220V 50Hz

1500,-

12v2A24W
SYS130a..2415-W2E

TU 60 AKP 220V/220V 50Hz

1800,-

15V1,5A24W

SYS130a..2418-'N2E
18V1.3A24W

SYS130a..2424-'N2E
24V1A24W

zasuvky
Adaptr do
zsuvky

Adeptrdo
zsuvky

Adaptr do
zsuvky

typy spinanch

zdroj

300,-

SYS1183-6512

Zdroj .. kabel

54O ,'

SYS1 183-6516

9V4A36W

15V4,33A65W

SYS1097-601 2

STXX~41 2

SYS1097-6024
24V2,1A65W

Proved eni

Cena

Zd rOj +kabel

Zdroj " kabel

12V5,41A6S#

Zdroj" kabel

660 ,-

Zdroj" kabel

66O,'

12V5A60W
300, -

Ty ,
SYS1 183-4005

5V8A40W

12V2.5A30W

Zdroj +kabel

Zdroj

kabel

12V7A84W

STXX -12012
12V

Zdroj + kabel

1A120W

30O,

32O,'

32O,'

jsou

ukoneny nejb1nj~im

2,115,5mm .
sehnat zdroj,kter tu
nen!
Napf. Na jin napti
nebo proud? Kontaktujte ns.
Nabidneme vm takov zdroj,kter
vm bude svmi parametry pfesn
vyhovovat. K notebookrn ,
monitorm, tiskrnm i k jinm
zai'tzeniml
Zde uveden sortiment nen kompletn. Celou nabdku naleznete na

Internetovch strnkch www.bucek.name Vechy uveden ceny

vetn DPH

VI

SUNO
Koncem roku 2011 bude ukonena vroba SUNON ventiltor modelovch
KD/KDE/GM/PMD/PSD. Tyto ady byly v prbhu roku 2011 v naem
sortimentu nahrazen novou generac SUNON ventiltor nesouc nzvy
ad

ME/MB/EE/EB/PF/PE. Vce o vlastnostech nov generace najdete na:

www.gmelectronic.eu. Omonosti dodn vyazench model se informujte na sunon@gme.cz.

Vprodejov ceny na star modely

625-010
KD1204PKS3

625-120
GM0503PEV2-8

40x40x20 1 12Vj45mA 1 Pkon = 0,50W 1

Otky = 5200 RPM 1Loisko = kluzn 1Prtok
vzduchu = 6,30 CFM 110.70 m3/h 1Hlunost =
18,00dBA

30x30 x615V/80 mA 1Pkon =0,40 W 1Ot

ky =7500 RPM 1Loisko = MagLev Vapo 1Pr
tok vzduchu = 3.70 CFM/6,29 m3/h 1Hlunost
=24,00dBA

625-073
KD1206PHS3

625-101
KDE1206PFV1

60 x 60 x 1O112 V/120 mA 1Pkon = 1,40 W 1

Otky = 4000 RPM 1loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 16,00 CFM /27,18 m3/ h 1
Hlunost = 28,50 dBA

60x60x15 112V/62mA 1Pkon = 0.70W 1

Otky =3000 RPM 1Loisko = kluzn 1Prtok
vzduchu = 15,00CFM/25,48m3/h 1 Hlunost
=25,00dBA

625-096
KDE1209PTV1

625-063
KD1208PTB3

80x80x25 112V / 80mA 1Pkon = 1,00W 1

Otky =2500 RPM 1Loisko =kulikov 1Pr
tok vzduchu = 31,10CFM / 52,84m 3 / h 1Hlu
nost = 28,00 dBA

Vechn ceny JSou uvedeny v K

vetn

DPH

Zmna

92 x 92 x25 112 V/ 150 mA 1Pkon = 1,80 W 1

Otky = 2800 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 49,00CFM/83,25m 3/h 1
Hlunost =34,00 dBA

cen a Jinch

daj

vyhrazena

625-106
KDE1205PFV1

50 x 50 x 1O112 V/110 mA 1Pkon = 1,30 W 1

Otky = 5200 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 13,00CFM/22,09m3/h 1
Hlunost =30,00 dBA

625-012
KD1206PTS3

60 x 60 x25 1 12 V/ 89 mA 1 Pkon = 1,10 W 1

Otky =3800 RPM 1Loisko = kluzn 1Prtok
vzduchu = 19,30 CFM /32,79 m3/ h 1 Hlunost
=29,00dBA

625-145
KDE4812PMV1

120 x 120 x38 1 48 V/ 225 mA 1 Pkon =

10,80 W 1 Otky = 3000 RPM 1 Loisko =
MagLev Vapo 1Prtok vzduchu = 145,00 CFM /
246,35 m3 /h 1Hlunost = 50,00dBA

62 5-266
EB40200S2 -999

625-198
MC30100Vl-A99

30x30xl0 15V / 128mA 1 Pkon = O,60W 1

Otky =9500 RPM 1Loi sko =MagLev Vapo 1
Prtok vzduchu = 5,50CFM / 9,34m 3/ h 1Hlu
nost =23,00 dBA

Akn ceny
15% sleva
na nov modely

40 x 40 x 20 15V1140 mA 1Pkon = 0.70 W 1

Otky =6200 RPM 1Loisko =kluzn 1Prtok
vzduchu = 7.70CFM / 13,08m3/ h 1Hlunost =
21,OOdBA

625-300
EB40201 S3-999

625-277
EB60251S1-999

30 x 30 x 615 V180 mA 1Pkon =0.40 W 1Ot

ky =7500 RPM 1Loisko =MagLev Vapo 1Pr
tok vzduchu = 3.70 CFM/6,29 m3/h 1Hlunost
= 24,OOdBA

60 x 60 x 25 112 V1135 mA 1Pkon = 1,62 W 1

Otky =4500 RPM 1Loisko =kluzn 1Prtok
vzduchu = 23,50CFM/39.93m 3/ h 1Hlunost
=33,50dBA

625-281
MB60252Vl-A99

625-269
HA60251V4-999

60 x60 x25 112V 160mA 1Pkon = 0.70W 1

Otky = 2500 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 13,80 CFM I 23.45 m3 I h 1
Hlunost =13,80 dBA

625-255
ME80151Vl-A99

60 x 60 x 25 124 V/70 mA 1Pkon = 1,68 W 1

Otky = 4500 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 23,50 CFM I 39.93 m3I h 1
H lu n ost =33,50 dBA

80 x 80 x 15 112 V1128 mA 1Pkon = 1,54 W 1

Otky = 3000 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 40,OOCFM / 68,OOm 3/ h 1
Hlunost =35,00 dBA

80x80x25 1 12V 181mA 1 Pkon = l ,1 0WI

Otky = 2600 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 33,00 CFM I 56,07 m3I h 1
Hlunost = 28,00 dBA 1SUPER TICH

625-271
HA92251V4-999

625-224
MEC0381Vl-A99

-B
92x92x25 112V /73 mA 1Pkon = O,90W 1
Otky = 1700 RPM 1Loisko = MagLev Vapol
Prtok vzduchu = 28,10CFM / 47.74m 3/h I
Hlunost = 17.70dBA 1SUPER TICH
Vechny ceny JSou uvedeny v K

.~
ELliCIRONIC

www.gme.cz

vetn

DPH

Zmna

92x92x25 112V/ 165mA 1Pkon = 2,OOW 1

Otky = 3000 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1 Prtok vzduchu = 51,50CFM/87,50m 3/ h 1
Hlunost =34,00 dBA 1DETEKCE ROTACE
cen a Jinch

daj

120x 120x38112V 1845 mA 1Pkon =10,1 OW

1Otky =3100 RPM 1Loisko = MagLev Vapo
1Prtok vzduchu =138,00 CFM I 234.45 m3I h 1
Hlunost =48,00 dBA

vyhrazena

Praha: Thmova 15, 18600 Praha 8, e-mail: praha.maloobchod@gme.cz

Brno: Kolit 67a, 602 00 Brno, e-mail: brno.maloobchod@gme.cz
Ostrava: Dlouh 6, 709 00 Ostrava, e-mail: ostrava.maloobchod@gme.cz
Hradec Krlov: DC Atrium, Dukelsk tda 1713/7. 50002 Hradec Kr lov,
e-mail: hradec.maloobchod@gme.cz

Plze: Korandova 4, 301 00 Plze, e-mail: plzen.maloobchod@gme.cz

Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava,
e-mail: bratislava@gme.sk

Infolinka: 226 535111

Ji

pihleno

400 firem
www.amper.cz

:'. "

'-,,1
. ,
j

~,

'.

20. - 23. 3. 2012

VSTAViT BRNO

>;.

..~

20

Mezinrodn veletrh elektrotechniky,

elektroniky, automatizace a komunikace

Poadatel

.....

.l'yE RINVESY
prestin veletrhy

Zastnte se nejvtho kontraktanho veletrhu svho zamen v R

Pravideln ast pes 600 vznamnch vystavovatel z vce ne 20 zem svta
Premiry novinek nejvtch ldr voboru
Pipraveno nejmodernj vstavit ve stedn a vchodn Evrop
Odborn konference a semine na aktuln oborov tmata
Navtivte stnky firem ABB, SIEMENS, OEZ, LAPP KABEL, TURCK,
PHOENIX CONTACT, BLUMENBECKER, JABLOTRON ALARMS,
KOUKAAM, BALLUFF, HARTl NG, KOPOS KOLN, HELU KABEL CZ,
BOSCH REXROTH, OMRON ELECTRONICS, B+R AUTOMATIZACE,
AUTOCONT CONTROL SYSTEMS, FISCHER ELEKTRONIK a mnoha dalch
Soubn probh 3. veletrh optick a fotonick techniky OPTONIKA

OBJEDNEJTE SI KATALOG
na www.nl:1Usel.cu

~. P &V

ELEKTRONIC
spol. s r.O .

Nad Rybnkem 589

19012 Praha 9 - Doln

Poernice

VINUT DlY PRO ELEKTRONIKU

Samonosn atvarov cvky
Antenn spkan cvky
t
Zkaznick vinut dly
. Mc cvky asenzory
Transformtory atlumivky do spnanch zdroj
SMD tlumivky apevodnky
Toroidn sov transformtory atlumivky

*~Ione s~oje ale aso~is AR,PE,KE,Raaio PlUS (KTE)

*~Ione s~oje zaKzKove Jeanostranne,

Ooouslranne ~roKovenelne~roKovene

(mK~, cinovane,vrtane,sne~jivou maSKOU,S~otisKem)

*znotoven fllmov~cn ~ealon

MECHANIKA NEJEN PRO ELEKTRONIKU

Nstroje appravky pro elektrovrobu
Elektroerozivn drtov ezn ahlouben
Konvenn brouen na plocho, na kulato atvarov
CNC soustruen do prmru 41 mm

*ai~italizace ~Ion~cn s~oj

*ai~italizace aat ~ro strojn vrtn

Provozovna 33544 Kasejovice 389

*v~roDa ~Ion~cn s~oj znotov~cn DPS,Ke Kte~m nejsou

telefon: 00420371595412, fax: 00420371595280

e-mail: pvelektronic@pvelektronic.com
http://.WWW.pvelektronic.com

v~roDn ~oaKlaa~

IJ

Bli informace ovvroo naleznete na www.ouceK.name

XI

AEC ELEKTROTECHNIKA spol. s r.o.

Member of the Kathrein Group
AEC ELEKTROTECHNIKA, spol. s r.o.
Na RovInch 61390,14200 Praha 4
Tel.:
+420 241710018,-48
Fax: +420 241710003
E-mail: info@~ .cz

KATHREln
Antennen . Electronic

_ Automatick nastaveni antny na poadovan satelit.

_ Automatick sklopeni pro jzdu.
_ HD pi'ijlma s HDMI vstupem a externlm IR
skrytou mont v interiru.

idlem

pro

- Napjeni 12 VI
Tak v provedeni pro 2 TV s rychlejlm nastaven lm
pomoci GPS(model CAP910) .

IJ

O UO

EI64 COMPONENTSspol.

s r.o .

Mnoho lsti a spch

v Novm roce pteJe

Internetov obchod naleznete na:

http://obchod.aec-eltech.eu/

2012
Vybran antny:
ABH 01 - FM antna. zisk 7-8 dB
_ ABA 20 - FM krlov dipl

v TRADiN ESK

DODAVATEL ZNAKOVCH

AUY 69 - UHF kanl 21 - 69 . zisk 8 - 14 dB

AOT 65 - UHF kanl 21 - 65 zisk 12 - 18 dB

AKTIVNCH A PASVN(CH SOUSTEK

Intetrov.an obvody analotov I dlllltiUnf, mlkrokonuolry

~, SlablllZiory, uanzlSlory, diody, tJtaky, translly
rezistory, rezlSlorov sh~, trimry, dumMy
ker.unkk kondellZiory, nhry EM.
elekUolydck kondenztory
a dali' souUSlky
000

,..

NCJVACA.P

q(;n{.'I1!~

YAGEO
1

http://www.eracomponents.cz

WWlN.AEC-ELTECH.CZ

Michelsk 12a, 140 00 Praha 4

XII

E-mail: era@comp.cz
tel. : 241 483 138

fax: 241 481 161

hobbyrobot

RaBROUt~

Dvoukolov kovov podvozek

pro vlastn konstrukci
mobilnch robot
Monost instalace rznch
dlcfch jednotek

shop.snailinstruments.com

Mal chladie
efektivn odvod tepla, nzk stavebn forma,
nepatrn vha, nalepiteln pmo na soustky

OPTOELEKTRONICK

iDLA A ZVORY

INFRAZVORY
12m
REFLEX. ZVORY 5m
DIFUZN iDLA

1,2m

INDUKN iDLA 6mm

Pouit: kontrola osob, pedmt ,

rozmru , ochrana objekt

( ELFA

-SRB )

eice 22

38801 BLATNA

e-mail: srb@elfa.cz
http:// VNNJ.elfa.cz
tel. fax 383 423 652

XIII

ESK REPUBLIKA
39901 Milevsko, nm. E. Benee 10
Tel. :
00420 - 382 1 521070
Fax:
00420 - 382 1 521025
mobil: 00420 - 602 1486335
dstrbuce@fischerelektronik.cz

SLOVENSK REPUBLIKA
91311 Treniansk
Stankovce 367
Tel.:
00 421- 326/49 72 17
Fax:
00 421- 3261 49 72 18
mobil: 00 421- 9051 914 617
fischerelektronik@nextra.sk
Trenn,

http://www.fischerelektronik.cz

Pevodnky

ETHERNET - RS232/422/485

Rzn

proveden, snadn pouiti, nzk cena rpevodnk,

webov server, FTP server, ... J, zakzkov software

\
~

papouch

Pevodnky

USB - RS232/485/422

"Chyb Vm sriov port?"

Bn i prmyslov proveden, galvanick
oddlen, penos vech signl, virtuln driver

Teplomry

Mic

S vstupy RS232/4B5, USB, Ethernet

rlP teplomr). Men pmo ve C.

AD pevodnk 0-10 V. 4-20 mA, vstup Ethernet,

USB, RS232/4B5. Nov rychl proveden.

PAPOUCH

s.r.o.

Pevodnky

a opakovae linek
RS232 i RS485/422

Galvanick oddlen, pepov ochrana,

rzn proveden, vysok spolehlivost

Optick

moduly DRAK

oddlen

a prodlouen RS232

I/O moduly pro RS232/485/422,

USB, Ethernet

Elektronick aplikace dle Vaich poadavk - www.papouch.com

Stranick 1a, Praha 10, tel. 267314267-9,602379954

Dkujeme vem inzerentm

a obchodnm partnerm
za spoluprci v loskm roce
a pejeme mnoho ivotnch
a pracovnch spch
v roce novm.
Pijmeme do pracovnho pomru obchodnho manaera
dosti se ivotopisem zasilejte na: bsacoustlc@bsacoustlc.com

ELTIP s.r.o.,

elektrosoust

XIV

GM ELECTRONIC

pedstavuje

Nov generace ventiltor Sunon

Pedstavenm nov technologie
MagLev v roce 1999 nabdla firma
Sunon perfektn optimalizovan ventiltory uren k dlouhodobmu provozu pi zachovn nzk hladiny
hlunosti za velmi zajmav ceny.
V souasn dob Sunon znovu nastavuje nov standardy a opt kr
kupedu ve vvoji pedstavenm nov
generace ventiltor. S clem doshnout optimlnch vlastnost a poskytnout nov a lep vrobky Sunon
pedstavuje novou adu, kter byla
vyvinuta pro postupn nahrazen
typ KDE, KD, PMO/PMB a GM.
Nov srie byly na trh postupn zavdny v prbhu roku 2011. Novm
systmem uloen bylo dosaeno
maximlnho zven prtoku vzduchu a prodlouen ivotnosti ventiltoru a pouitm vysoce kvalitnch
soustek v kombinaci s novm de-

signem lopatek nabz tato srie nejlep pomr ceny a kvality. Zmnn
vlastnosti uvedenou adu pmo uruj jako ideln volbu pro aplikace
s nepetritm provozem s vysokmi
poadavky na stabilitu po celou dobu
ivotnosti.
Standardn se nov srie bude
dodvat v rozmrech od 25 x 25 x 10
do 120 x 120 x 38 mm a k dispozici
jsou i verze s rznmi rychlostmi
a naptmi - tak, aby pln pokrvaly
irok spektrum zkaznickch aplikac. Snmn otek (F Type - Frequency Generator), detekce rotace
(R Type - Rotation Detector) a dal
monosti jsou k dispozici podle poteb a poadavk zkaznk .
GM electronic, spol. s r.o., dlouholet oficiln distributor vrobk
Sunon pro eskou a Slovenskou
republiku , m ve standardn na-

DC . Nov znaen

bdce vce he 230 model ventilrozshlho psluenstv.

Skladem je pravideln drena zsoba vce ne 100 tisc vrobk spolenosti Sunon, kde je clem rychle
a prun reagovat na vechny poteby zkaznk . Zkuen tm obchodnk a s prodejen na zem
esk republiky a Slovenska zaruuj kvalitn servis, technickou podporu a okamitou reakci na vechny
poadavky zkaznk .
tor vetn

Vce informac naleznete na

www.gmelectronic.eu, www.gme.cz,
www.gme.sk.
Vysvtlen

novho systmu znaen naleznete v tchto tabulkch:

DC . Nov znaen

Zkaznick kd . - - - - - - - - - '

Kd srie:

Napt:

Loisko:

Rychlost:

E: E Srie

O: 5VDC

V:Vapo

X: Super High

M: MagLev Srie

1: 12 VDC

B: 2 Ball

P: Power Srie

2: 24 VDC

Standardn kd 0000
Evropsk kd OOOU
Specifikace, parametry a sloen OOOU a 0000 jsou identick
Oznaeni SEQ a datasheet SEQ jsou rozdln
OOOU plat pro vechny nov modely (EE/EB/ME/MB/MC/HA/PF)
ve standardnm proveden
Pro zkaznick proveden bude pouvn uniktn formt XXXU

S: Surpass Srie

3: 36VDC
4:48 VDC

xv

(2 kulikov)
S: Sleeve
(kluzn)

1: High
2: Medium
3:Low
4: Super Low

DC Nov znaen

AC Nov znaen

o OJ OD [I] [J [8J [!] [TI I

Winding / Motor Type
E: E Srie

Sre:

Rozmry :

Rozmry :

vka x i ka (v mm)

tloufka (v mm)

Rychlost:

[8J

A: AC ventiltor

X: Super High

B:AC blower

H: High
M: Medium

Napti:

OJ

L: Low

1: 115VAC
2: 230VAC

Losko:

[!]

3: 380VAC

B: Ball

4: 400VAC

OD

S: Sleeve

Rozmry :

[TI

25: 254 mm
20: 205 - 208 mm
12: 120mm

Napiklad :

HF: Halogen free

08: 80mm

[I]

L: Lead Wire

GN: RoHS compliance

09: 92mm

DC Nov znaen

T: Terminal

I PIN: TC.GN I

17: 171 -176mm

EB / 120 x 120x25 / 12VDC / Vapo / High Speed = EBC0251V1-000U-999

PIN: TC.GN

T: Thermal cutout
C: Capacitor

Tlouka :

9: 89-90mm

R: Round frame

7: 72mm

TC: Thermal cutout

and capacitor

5: 50-51 mm

W: Plastic frame

3: 38mm
2: 25mm
Kd funkce :
1. islice:
zen vstupu
(output control)
2. slice: IP Kryt
3. slce: Ostatn

MagLev AC Nov znaen

OJ

Srie:
MA: MagLev AC

[BJ

H: High

Napti:

M: Medium

1: 115VAC

L: Low

2: 230VAC

[JIl

Rozmry :

[I]

12: 120mm
09: 92mm
08: 80mm

Rychlost:
X: Super High

[TI

Loisko:
V: Vapo
T: Terminal
L: Lead Wire

07: 70mm
06: 60mm

OJ

@]

GN: RoHS compliance

HF: Halogen free

Tl ouka :

2: 25mm
3: 38mm

1J@lli]

Praha: Kiikova 77. 186 DO Praha 8, e-mail: praha@gme.cz

Brno: Kolit 67a, 602 00 Brno, e-mail: brno@gme.cz

EUiCIAONIC

Ostrava: Dlouh 6, 709 00 Ostrava, e-mail: ostrava@gme.cz

Hradec Krlov: DC Atrium, Dukelsk tida 1713n, 500 02
Hradec Krlov, e-mail: hradec@gme. cz

XVI

P l ze: Korandova 4, 301 DO Plze , e-mail: plzen@gme.cz

Bratislava: Mlynsk Nivy 58, 821 05 Bratislava, e-mail: bratislava@gme sk

www.gme.cz

textovho sboru a zapnutie echa , m

na obrazovke vidme prijat , ale i poslan dta .

PICkit 2

PICkit 2 v MPLAB IDE

Martin Valek
(ookonenie)

Logie Tool - Analyzer

Meran aplikciu pripojme k programtoru RX (prjem), TX (vysielanie). alej zvolme prenosov rchlos, kde maeme nastavi aj vlastn
(netandardn) prenosov rchlos ,
a to v rozsahu 150 a 38400 Bd . Po
nastaven rchlosti vol'bou VOD zapneme napjanie a pripojme programtor tlaidlom Connect. Reim komunikcie maeme vybra bu
tandardn - ASCII , alebo v niektorch situciach je vhodnejie poui
HEX reim . Reazec , ktor chceme
posiela na pripojen aplikciu , napeme do jednho zo tyroch odosielacch okien a monosou Send dta
odoleme. Medzi alie monosti , ktor ponka prevodnk, patr naprklad
zznam ukladania komunikcie do

logick analyztor je vel'mi vhodn nstroj na zisovanie priebehov neznmych pravouhlch signlov. logick analyztor disponuje 3 kanlmi ,
maximlna vzorkovacia frekvencia
kadho kanla (alej Ch) je 1 MHz,
o dovol'uje zmera obdnikov signl o maximlnej frekvenci 500 kHz.
Vstupy analyztora pripjame na meracie zariadenie podl'a obrzka v programe, priom musme bra do vahy, e Ch1 a Ch2 obsahuje 4 ,7 kil
pull-down rezistory, ktor mau v niektorch prpadoch nevhodne vplva na
meran zariadenie (privel'k zaae
nie meracieho objektu) . Trigger sli
na nastavenie doby spte , kde vyberme Ch a spasob spustenia anaIyzra. Sample Rate nastavuje vzorkovaciu frekvenciu v rozsahu 5 kHz a
1 MHz. Pre spanie analyztora sli
tlaidlo RUN , po odmeran 1024 vzoriek sa analyztor automaticky zastav a zobraz sa dan priebeh meranho signlu . Ak by nenastala udalos ,
ktor sme nastavili ako sp , analyztor zastavme stlaenm ervenho
tlaidla na programtore. Medzi al
ie funkcie analyztora patr posun
spte, uloenie nameranch priebehov do bitmapovho obrzka , zvae
nie nameranho priebehu a presn
odtanie asov pomocou kurzorov.

PICkit

Logc

X '

001

o VOD On

x - 44.4 m.

C!t3

y . 155.6

_.. -.- .. -_.

resislors.

PICk. 2 VOD MUST connocl 10

c'cu'VOO.
Sel VOD Vol"" v.we

-_._._..~--

~._---

0 1'
0 2,
0 4'

Sample Rate:

vl

5 kHz 200 m. W;,dow

Don't C~re
Ch l ' 1
1 . Logie High
..nd
Ch 2' l~ O- Logie LOIN
..nd
"r::1 ;. Ri,ing Edgo
Ch 3'
VJ \. FoI1ing Edge
occurs

0 0.5,

Aqulsltlon

Trigger when

JI1mMJ/Olm.

NOTE: Signals greater thM 2500 Hz will a6as,

Trigger Position :

o 5,." 0/ 0.,.
O
O

1
times .
(1 256)

Cenlo, 0/ Dol.
EndolOol.

O
O
O

00101' 1 W",dow
00101' 2 Window.
00101' 3 Window.
1 W"ndow-I01JOrmplo<
E)Cit Logie lool

Obr. 6. Logie Tool- Analyzer

o VOD On

)~

Mode:

lil

Pin 1

Ou/pu/Onht

Pin 4

o Inpul

Oulpul

lil

Oulpul

lil

4 'k Ohm
pUlkiv~'r,

Pin 5
4'k Ohm

o Inpul

puldo~n

Pin 6

UART Tool
Ak potrebujeme komunikova
s aplikciou prostrednctvom UART
(sriovho) rozhrania , tak maeme
poui PICkit 2 v reime USB <> UART
prevodnk.

Zoom

l - _. -..- . ,- '-~ --~~'~~.~.'-~-~~~ -~.=~=-Tnggel

Tento nstroj pracuje ako trojkanlov statick logick sonda a zrove

je ho mon poui ako 4-kanlov stimultor pinov pre nastavenie jednotlivch vstupov do log . 1 alebo log . O.
Najskar pripojme dan zariadenie
na piny programtora , potom povolme napjanie vol'bou VOD. Teraz vyberieme poadovan funkciu pre jednotliv piny - vstup alebo vstup, alej
je nutn odblokova piny - Enable 10.
Nsledne maeme nastavova piny,
ktor sme zvolili ako vstupn do
log. 1 alebo O pomocou ikon na obrazovke, alebo tlaidlami klvesnice - A,
S, O, F. Stav pinov, ktor sme zvolili
ako vstupn, bude zobrazovan na
obrazovke.

--

YX = 111.2 ma (8.99 Hz)

NOTE :
Chl &Ch2
inputs Mve
4.7kOhm
pulldown

Logie Tool - Logie I/O

m.

C!t2

ILogic 110 I [ Anatyzo, J

Mode:

o C.... Of.

lOml I Div

Ch.l

Medzi hlavn monosti programtora PICkit 2 patr najma programovanie a debug MCU pri vvoji novch
aplikci. Aby sme mohli plnohodnotne pracov9 s tmito funkciami , je
potrebn pri intalci MPlAB IOE
zvoli v kolnke monos MPlAB IOE
- PICkit 2, m sa naintaluj potrebn ovldae pre PICkit 2.
Najprv si musme v MPlAB IOE
otvori alebo vytvori nov projekt, na
ktorom budeme alej pracova. alej
pripojme programovan MCU k programtoru prostrednctvom ICSP konektoru (obr 2 v prvej asti) . Jedna
z poiadaviek na sprvnu funkciu programtora a debuggera je, aby na komunikanch pinoch (ClK , DATA)
MCU nebolo pripojen akkol'vek in
zariadenie okrem programtora . Pre- )
toe mohlo by dajs ku komunikanej
kolzii pri programovan alebo debug-

o Outpul
O

Inpul

ILogic 110 II An.lyze, I

. ':lIck Outpul box

Pfe" A key

.
o

PICk. 2VOO p" MUST havo. v.lid voll.go [oilhe, .ou,cod Irom PICk, 2
Iho I.'gol) o, pin. 4. 5. &6 wiI not luncloo.

CkCk OLput boN c pre

F Ir'ey

[ En.blolO

Ol

( Praktick elektronika

Exol Logic T001

Obr. 7. Logie Tool - Logie I/O

-Ma 01/2012 )

29

..

gu . Ak by nastala situcia , e by boli

vetky I/O piny MCU pine obsaden
a my by sme potrebovali pripojit' al
ie perifrie k MCU , meme pripojit'
napr. tlaidlo na komunikan piny
(CLK, DATA) MCU s tm , e dan tlaidlo nebudeme mct' pouit' pri programovan alebo debuggu .

B data bits No pali:y . , Stop bl.

ASOlnewline 0.00 o.ao
186UTJ.

1FT
186UTA
186UTA
lB6UTA

Programovanie
V prostred MPLAB IDE vyberieme
aktulny poadovan programtor,
zvolme Programmer -+ Select Programmer -+ P/Ckit 2. Po zvolen programtora sa vytvor nov ponuka
nstrojov (obr. 9), ktor nm umon
pracovat' s programtorom . Najskr
stlame tlaidlo Re-establish P/Ckit
2 connection ,
m vlastne pripojme programtor k vvojovmu prostrediu . O pripojen , ale i o alch
zmench programtora , ns bude informovat' okno Output. Po spenom
skompilovan programu meme naprogramovat' MCU . Vyberieme monost' Program the target de vice , m
sa spust proces programovania
FLASH a EEPROM pa mate MCU , po
naprogramovan nasleduje proces verifikcie, m sa skontroluj obe pamate.

Debug
Druh najdleitejia vlastnost' celho programtora je debug aplikcie
v relnom ase . Tto funkcia je vel'mi
dleitou najma v prpadoch , ak ide
o nron aplikcie a nememe odhalit' chybu v programe. V procese debuggu je hl'adanie chb ovel'a rchlejie ako pri klasickom simulovan ,
pretoe ide o proces odlaovania
v relnom ase . To znamen , e m
eme sledovat' vetky stavy pripojench perifri (senzorov) k MCU ,
alej meme sledovat' hodnoty vetkch prstupnch registrov MCU (napr.
PORTA, TRISA, uvatel'sk premenn , A/D prevodnky, .. ), a to v relnom ase .
V prostred MPLAB IDE vyberieme
aktulny poadovan odlaovac nstroj Debugger -+ Select Tool-+ P/Ckit 2. Podobne ako aj pri programovan
sa nm zobraz nov panel (obr. 10),
ktorm budeme riadit' debug aplikcie. Proces debuggu je vel'mi podobn ako proces simulcie, pretoe maeme pouvat' Breakpoints (body pre
zastavenie beiaceho programu) , krokovanie programu po jednotlivch
riadkoch , sledovat' a modifikovat' jednotliv registre MCU vo Watch okne,
ale i vykonvat' vel'a alch innost ,
ktor nm zjednoduia proces hl'adania chyby v programe. Vetky tieto

Stri ng Macro s :

Comect PICk! 2VDD

30

lorge!VDD.

1FT

186UTA..

o Append CR+LF (><00 + xGI\)

0 101,"1> Te..
Log 10 FiIe

Oe",Screen

o EchoOn

CE]
CE]

I E... UARTTooI I

Obr. 8. UART Tool

zmeny maeme sledovat' a vykonvat'

v relnom ase .

Aktualizcia firmware
Samotn aktualizcia firmware sa
vykonva vel'mi jednoducho . V prostred MPLAB IDE vyberieme PICkit
2 v reime programtor alebo debugger. Nsledne po korektnom pripojen PICkit 2, zvolme Programmer -+
Download OS , m ns program upozorn na odpojenie vetkch perifri
od programtora prostrednctvom
ICSP konektora a o odpojen vetkch
ostatnch PICkit programtorov od
PC (ak s pripojen). Po odshlasen
zane program st'ahovat' aktulny firmware pre intern MCU prostrednctvom internetovho pripojenia. Po
spenom stiahnut firmware , program zane preprogramovvat' intern MCU . O spenom aktualizovan
ns informuje okno Output. Nakoniec
musme odpojit' programtor od PC
a znovu pripojit', alej maeme skalibrovat' vntorn A/D prevodnk (ako
sme u spomenuli).
Ak by sa proces aktualizcie firmware nepodaril , programtor znovu
aktualizujeme; ak by aj po tomto procese nebola aktualizcia korektn , je
treba aktualizovat' programtor pomocou druhho programtora prostrednctvom ICSP konektora (ako sme u
spomenuli pri popise schmy).

Zver
Tmto lnkom som chcel predstavit' zkladn funkcie a vlastnosti pro-

I> .. 1>1>

Obr. 9. Panel - Programmer

CE]

rl

Obr. 10. Panel - Debugger

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

gramtora PICkit 2, ale i najma poukzat' na fakt, e dnen programtory u nie s iba obyajn programtory, ale s to nstroje, ktor sa snaia
vvojrom zjednoduit' vvoj aplikci
svojimi integrovanmi funkciami.
Medzi tieto funkcie patr najma debug
v relnom ase , ktorm prve disponuje programtor PICkit 2.
V prpade alch otzok ma
maete kontaktovat' na email:
m. valasek@azet.sk.

Literatra
[1] http://www.microchip.com/stellentl
idcplg?ldcService=SS_GET_PAGE
&nodeld= 1406&dOocName=en023805

Vte, e ...
svtivost zdroj svtla vyjaduje jednotka lm (Iumen). Jednotka lumen je
nezvisl na smrovosti zdroje svtla
a je definovna jako svteln tok vyzaovan do prostorovho hlu 1 steradinu bodovm zdrojem , jeho svtivost je ve vech smrech 1 kandela .
innost svtelnho zdroje se udv jako ImlVV (v anglitin LPW - Lumen per Watt) . Svtivost klasick rovky je podle pkonu 5 a 15 ImlVV,
rovky s menm pkonem maj
innost hor. Kompaktn zivky
maj svtivost okolo 40 ImlVV, dlouh
zivkov trubice a 801mlVV. Svtivost sriov vyrbnch LED dnes
dosahuje 50 a 80 ImlVV, LED od vedoucch vrobc (nap. Cree) maj svtivost a 120 ImlVV. LED se studenm
blm svtlem maj lep innost ne
se svtlem naloutlm. Do celkov
innosti tzv. LED rovek je teba zapost i innost napjecho zdroje,
kter asto nebv nejlep.

Dvoupsmov
antna Moxon

Rozmr

Jindra Macoun, OK1VR

U28
Uso

Na dvojici zkench izolanch rhen antny Moxon [PE 03/2011] pro psmo 28 MHz lze " soustedn" upevnit dal
dva drtov prvky stejn antny pro psmo 50 MHz , jak to schematicky znzoruje obr. 1.
Dve zmnn program MoxGen
ovem nepot rozmry obou antn na
spolen konstrukci , kde se vzjemn
ovlivuj. V takovm uspodn pravd
podobn nebudou zabezpeovat rozmry
samostatnch antn pvodn shodn
elektrick parametry . Proto byly ob antny ve spolen sestav znovu namodelovny, aby se zjistily aktuln elektrick
parametry, a nsledn se jejich rozmry
i zpsob spolenho napjen upravily.
Obvykl experimentln ovovan
a optimalizace elektrickch (zejmna
smrovch) vlastnost antn se v amatrskch podmnkch zpravidla provd metodou "pokus - omyl" . Je to vak postup
velmi zdlouhav a vbec nezaruuje , e
bude nakonec nalezeno optimln een.
Co plat zvlt na KV psmech .
Dnes meme i v amatrskch podmnkch vyuvat rzn simulan programy , kter namodeluj tm kadou
(i zcela nesmyslnou) antnu a vypotou
jej elektrick parametry .
Vyuili jsme tto monosti pro uren
vzjemnch vliv obou antn na spolen
konstrukci s clem zvolit takov uspo
dn , kter by vrazn nezhorilo pvodn
pzniv vlastnosti kad antny , za kter
P5lVaujeme velmi dobr pizpsoben
(CSV) a vysok initel zptnho ze
n/pjmu (ZZ/ZP) . Dle popsan po-

stup me bt inspirac pi een podobnch problm s jinmi antnami na jinch psmech .

Vchoz rozmry A, B, C, D a E (dle
obr. 1) , vygenerovan programem MoxGen pro kad psmo, jsou v tab. 1. Plat
na kmitotech 28,2 a 50,1 MHz s prm
rem Cu vodie 2 mm . (Zrove jsou tam
erven uvedeny opraven rozmry antn na spolen konstrukci , podle nslednho textu.)

Ovovn

elektrickch vlastnost
Cel sestava byla namodelovna (ELNEC+ V .5.0) s rozmry samostatnch
antn, vypotenmi programem MoxGen
pro kad psmo.

Pot byl proveden vpoet elektrickch parametr kad antny na spole

n konstrukci a porovnn s " referennmi "
hodnotami "single" antn ve volnm prostoru (viz t graficky vyjden parametry antny Moxon v PE-AR 3/2011 ).

Potvrdil se pedpoklad , e men

vnitn antna prakticky neovlivn elektrick vlastnosti a tm ani pvodn rozmry
vt vnj antny pro psmo 28 MHz .
Dlka diplu vnitn antny je na kmitotu
28 ,2 MHz jen dlkou " tvrtvlnnou "
(0,26 A). Vykazuje tak na tomto kmitotu
(psmu) vysokou kapacitn reaktanci ,
(-j 750 O) , kter relnou impedanci
(50 O) vnj antny neovlivuje. Elektrick parametry vnj antny pro 28 MHz

50, 1 MHz

3866

3866

2170

2170

B
C
O

578
110

578
110

318
70

170
224

724

724

1412
4114

1412
4114

408
796

402
796

lnek se zabv uspodnm a optimalizac rozmr antn Moxon pro psma 28 a 50 MHz, instalovanch na spolen nosn konstrukci. Takovou sestavu
ji meme povaovat za vcepsmovou (dvou psmovou) antnu. Oproti dve
popsanm vcepsmovm antnm (OCF, Windom, W5GI apod .), kdy jeden an tnn systm pracoval s vtm i menm omezenm (obvykle s rozdlnmi sm
rovmi vlastnostmi) na nkolika psmech, jde u tto antnn sestavy o dv samostatn antny, kter by si mly zachovat pvodn shodn vlastnosti, a to i pi
napjen spolenm napjeem. Zda je to reln, posoudme v toto lnku .

28,2 MHz

2312

0d

2312
2

Tab . 1. Pvodn rozmry single antn

(vlevo) a jejich opraven hodnoty na
spolen konstrukci (vpravo) jsou zaokrouhleny na 2 mm . U antny pro
28,2 MHz se pvodn rozmry nemn
se proto nemn a jej pvodn rozmry
by mly zstat zachovny.
Naopak vt vliv se oekval vopa
nm ppad , kdy del prvky 28MHz antny svoj elektrickou dlkou 0,84 A, pop.
2x 0,42 A na kmitotu 50 ,1 MHz (pi nezapojench svorkch diplovho zie )
zmn pvodn vlastnosti antny vnitn.
Tento pedpoklad se potvrdil. Vzjemn
vazba obou antn zhorila zejmna pi
zpsoben 50MHz antny , zatmco sm
rov vlastnosti se prakticky nezmnily .
Korekc dlky zalomench st (rozmr
Bso) zie " vnitn " antny se jej pizp
soben (SV) ponkud zlepilo, ale nikoliv
a k douc hodnot SV ::; 2.

Uveden postupy , porovnvajc

vlastnosti antn v podmnkch volnho
prostoru , pinesly tyto vsledky:
EI. parametry samostatnch antn:

6,OdBi

50, 1 MHz
6,OdBi

36,1 dB

39,7 dB

<1 ,1

<1,1

28,2 MHz
ZiskGi

initel zptnho
zen (ZZ)
Pizpsoben -

- CSVson

Vpoet rozmr programem MoxGen

pin na obou psmech shodn elek-

trick parametry. seln daje jsou zaokrouhleny na desetiny . Povaujme je za

parametry referenn.
(Rozmry A, B, C, D a E samostatnch antn se shoduj s daji v PE-AR
11/2011 na str. 31 .)
12 dBi

-10

el 27
-20
-30

28.2 MHz
50, 1 MHz

~------------------A------------------~

Obr. 1. Schma dvoupsmov antny Moxon s rozmry podle

tab . 1. erven jsou znzornny tyto izolan sti:
Spojovac/napnac prvky mezi zalomenmi konci zi a reflektor;
distann rozprky symetrickho spojovacho veden;
izolan nosn rhna .
Z rozmr A, E, U 28 a Uso lze navrhnout nosnou konstrukci

antny

h = 0,5 f..

h = 0.88 i.

Obr. 2. Z elevanch diagram dvoupsmov antny Moxon,

instalovan ve vce 5,3 m nad relnou zem (tzn. ve vce
0,51.28 a 0,88 Aso), lze odest maximln zisk v elevacch 27 o
a 15 o. Tvar elevanch diagram a optimln elevan hly
v jinch vkch lze odest z diagram v PE 11/2011

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

31

12 dBi
-3
I

-10

-20
-30

50,1 MHz
. ' . _eI15

28.2 MHz
e127"

Obr. 4. (Vpravo) Impedance dvoupsmov antny Moxon v psmech

27,5 a 29 MHz a 49,5 a
51 MHz na vnjch svorkch symetrickho spojovacho veden z Cu vodi 0 2 mm s rozte
60 mm . Impedance je
normovna na 50 Q

Obr. 3. Azimutln diagramy zen tto

antny v optimlnch elevanch rovinch 27 o na kmitotu 50, 1 MHz a 15 o
na 28,2 MHz jsou prakticky shodn

EI. parametry samostatnch antn

na spolen konstrukci (dle obr. 1) pi
rozpojench svorkch nenapjen antny:

ZiskGi
initel zptnho
zen (ZZ)

28,2 MHz
6,0 dBi

50, 1 MHz
6,5dBi

37 dB

14,0 dB

1,1

2,1

Pizpsoben -

- CSVSOl

vnitn antny se podle

pedpoklad mn. Ob poloviny zie
vnj "destkov" antny toti psob na
kmitotu 50 ,1 MHz jako 2lenn skupino-

Parametry

v direktor , s "direktorovmi" dlkami

2x (1933 + 578 mm) , tj . 2x 0,418 A. Zvyuje se tm zisk vnitJ'n antny o 0,5 dB,
ale zrove sniuje CZZ na 14 dB , protoe dvojice tchto " direktor " st zen
"vrac zpt". Vzjemn vazba se ziem
vnitn ~ntny pak zhoruje jej pizpso
ben - CSV =2,1.
Uveden poznatky by platily pi nezvislm napjen kad antny samostatnm napjeem nebo pi pepnanm pi
pojen jedinho napjee pmo na svorky
kad antny.
Z provoznch dvod je vak douc
realizovat napjen obou antn spolen
jednm koaxilnm napjeem .

Spolen

napjen
obou antn

Z nkolika monost je pi amatrsk

realizaci nejjednodum eenm spojen
obou antn krtkm symetrickm vedenm (obr. 1) , ke ktermu se ve vhodnm
mst pipoj spolen napje . Mechanick jednoduchost tto pravy je "elektricky" sloit , protoe ob antny jsou
spolu galvanicky spojeny a sVmi rozm
ry , resp. impedancemi ovlivuj pomry
na spojovacm veden a v mst napjen.
Po nkolika vpoetnch pokusech
bylo nakonec pro praktickou realizaci zvoleno napjen cel sestavy na svorkch
vnj , "destkov" antny , spojen
s opravou rozmr zalomench sek antny na 50 MHz. Tak zstaly zachovny
pvodn pzniv a prakticky shodn
smrov vlastnosti na obou psmech .
EI. parametry obou antn spojench
symetrickm vedenm (dle obr.1) se mn

32

podle msta pipojen napjee. Nejlpe

se projevilo napjen na svorkch vnj
antny:
a) Parametry antny ve volnm
prostoru:

ZiskGi

initel zptnho
zen (ZZ)

28,2 MHz
6,0 dBi

50, 1 MHz
6,2dBi

30 dB

26dB

<1,1

3,3

Pizpsoben -

- CSVSO l

99 cm (PE dielektrikum , k = 0,66). SV

na vstupu z tohoto transformtoru pak
bude <1 ,2 na kmitotu 50,1 MHz.
Tento transformtor ale zrove nepzniv ovlivn pvodn velmi pznivou
impedanci v psmu 28 MHz. Jeho elektrick dlka 0,14 A tam " petransformuje"
pvodn relnou impedanci Z = 50 n j O
do nepzniv kapacitn reaktance Z =
= 0,37 - j 0,25 na Smithov sliagramu ,
r.esp . na Z50 18,5 - 12,5 n s csv 2,8.
Utlum stejnho kabelu sn SV na pi
blin polovinm kmitotu jen na 2,3, take se opt uplatn ATU .
c) Antnsky " nejist " je ponkud
sloitj pipojen obou antn ke spole
nmu napjei pomoc selektivn kmitotov vhybky (diplexeru) se vstupn
a vstupn impedanc 50 n. Zmnnm
tvrtvlnnm kabelovm transformtorem ,
stoenm do nkolikazvitov cvky (kter "nahrad" balun), pipojme svorky
vnitn antny na jeden (koaxiln) vstup
~mitotov vhybky. Tato zmna vak vyzadUje opravu rozmr zalomench sek vnitn antny tak, aby B
342, C
60 , D 394. Jejich souet , rozmr E
= 796 se nemn. Vnj antnu pipoj
me ke druhmu vstupu vhybky krtkm
koaxilnm kabelem s proudovm balunem 1 : 1 na svorkch vnj antny. Ob
antny te budou pizpsobeny k vlnov
impedanci 50 n. Od vhybky pak u vede
spolen koaxiln napje k TRXu . Ne-

b) Parametry antny nad relnou zem ve vi h =5,3 m, tj. 0,5 ~ a 0,88 ~:

Zisk Gi

initel zptnho
zen (ZZ)

28,2 MHz
11 dBi
21 dB

50, 1 MHz
12 dBi
23 dB

Pizpsoben -

-CSVSOl
<1 ,1
Elevace max. zisku 27 o

3,45
15 o

Ve uveden parametry plat po

prav rozmr vyznaench v tab . 1
erven .
Za = 14,5 j O je vypoten svorkov

impedance cel antnn sestavy na kmitotu 50,1 MHz. Nen tedy ideln. Na antnnm vstupu koaxilnho napjee se
na vlnov impedanci 50 n objev SV =
= 3,45.
Problm tohoto nepizpsoben lze e
it nkolika zpsoby:
a) Nejjednoueji , tzn. bez dalch
prav - se pipoj koaxiln napje 50 n
(pes irokopsmov symetrick obvod feritov proudov balun) pmo na svorky
antny a vyuije se "pznivho " vlivu
vlastn.ho tlumu koaxilnho kabelu, kter
sn CSV u transceiveru na pijatelnj
hodnotu , kterou pak ji snadno dopizp
sob ATU u TRXu . Nap. 15 m koaxilnho kabelu RG-58 sn SV = 3 45 na 2 6
(viz vpoet programem TLD 'v PE 10/
/2010).
b) Protoe impedance antny m na
kmitotu 50,1 MHz jen relnou sloku R =
= 14,5 n, meme ji transformovat na pi
jatelnch 43 n tvrtvlnnm transformtorem s vlnovou impedanc 25 n, kter lze
snadno realizovat dvojic paralelnch (miniaturnch) 50ohmovch koaxilnch ka
bel typu RG-174 , resp . VFSP-50-1 ,5.
Jejich skuten dlka bude init 105 cm
(teflonov dielektrikum , k = 0,7) nebo

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

=
=

pekro-Ii pomr oddlovanch/sluova

nch kmitot 1 : 1,8, lze vhybku zhotovit pomrn snadno z nkolika sek
koaxilnho kabelu [1] . Kad selektivn
obvod v napjecm systmu , tzn. i zmn
n tvrtvlnn transformtor vak omez
ku penench psem.
P~ zven vech "pro a proti" se pro
amaterskou realizaci jev jako kompromisn pijateln napjen cel antnn
sestavy spolenm koaxilnm napje~m, pipojenm na svorky vnj anteny dle obr. 1 s tm , e nepzniv pi
zpsoben v psmu 50 MHz se bude eit
pomoc ATU a u transceiveru.

Literatura
[1] Macoun, J.: Kabelov selektivn vhybky . AR -B 1/1984, str. 58 a 62.

Rubrika pro zjemce o zvukovou a svtelnou techniku

High End pedzesilova

pro MM/MG penosku
a sluchtkov zesilova

parametr.

Pedzesilova

pro MM/MC penosku

Schma zapojen levho kanlu
je na obr. 1. Protoe
jsou oba kanly shodn, popeme si
pouze lev. Ze vstupnho konektoru
je signl INP-L piveden na vstupn
RC len R25 a C19. Za nm nsleduje
dvojice DIP pepna , kter umouje exaktn nastaven vstupn impedance - tedy vstupmho odporu a kapacity. Ob hodnoty meme paralelnm azenm nkolika kondenztor
a rezistor zvolit v pomrn irokm
rozsahu . Protoe se toto nastaven
provd pouze jednou pro konkrtn
penosku, je pstupn pouze po oteven krytu pedzesilovae. Nsleduje
zesilova , tvoen kombinac nzkoumovho operamho zesilovae IC3A
pedzesilovae

Alan Kraus
V posledn dob zavaj klasick vinylov desky nrst popularity. ada modernch, i kvalitnch nf zesilova ale ji neobsahuje
pedzesilovae pro MM/MC penosky. Proto se vrac zjem o tyto
kvalitn pedzesilovae. Dnes vm pedstavme pikov set High
End pedzesilovae a sluchtkovho zesilovae s oddlenm
napjecm zdrojem.
ada nronch poslucha klasick i modern hudby preferuje poslech
na sluchtka. sten je to zpso
beno specifikou tohoto druhu reprodukce a tak astm omezenm poslechov hlasitosti s ohledem na ruen

sovho transformtoru do okol a pi

spv k dosaen pikovch parametr . Pro tyto konstrukce byla pouita
osvden zapojen s nejmodernj
mi souasnmi soustkami . Ta zaruuj dosaen absolutn pikovch

okol . Uveden konstrukce pedsta

vuje sadu t samostatnch jednotek,
umstnch v oddlench sknch.
Moduly jsou ureny pro postaven nad
sebe, do jaksi minive . Oddlen
napjen potlauje mon vyzaovn
ICJ-A

IC4

INP-L

OUT - L

CH

Lt.lE49600

22p
C22

54

-VCC

~~~
CI--J I j '

10tJlp
l20p

-+-----+

C20
RJ6

CJl

l20p

lt.1

ICJ-B

R29

RJ5

Obr. 1. Schma zapojen levho kanlu pedzesilovae

( Praktick elektronika

-MsJ 01/2012 )

33

IC1-A
IC2

INP-R

OUT-R

C2

LME49600
Rl

22 Op

22p
C12

52

-VCC

~~~;

lo!jfP

Ci----J li'-+----1

120p
Cg

C17

C14

120p

6n8

33n

C15

C16

2n2

IOn

R18

R8

C13

;!
1M
IC1-B

Cll

Rl.

IG7/25

1M 1

lM

00n

Obr. 2. Schma zapojen pravho kanlu pedzesilovae

LME49720 a bufferu LME49600. Tranzistory T3 nebo T4 tvo zdroj proudu ,

kter posouv pracovn reim IC4 do
tdy A. Osadme pouze jeden z dvojice. Korekn len pro dodren kivky RIAA je pomrn komplikovan,
ale zaruuje minimln frekvenn odchylku . Protoe je cel pedzesilova
vzn stejnosmrn , je do obvodu zptn vazby zapojeno DC servo s IC3B.
Pedzesilova m integrovnu t
vypnatelnou horn propust s kmitotem 18 Hz. Schma zapojen propusti
je na obr. 3. Na obr. 4 je zapojen ko-

R53

R51

R52

R50
55-A

C48

IC6-A

C45

QUT-L

LEn

nektor .

Vechny ti moduly jsou zhotoveny

na shodnch dvoustrannch deskch
s plonmi spoji o rozmrech 120 x
140 mm . Deska spoj pedzesilovae je na obr. 5 a 6, rozloen soustek na desce je na obr. 7.

R44

R43
55-8

C40

IC.5-A

C39

IC5-8

OUT-R

RIGHT

Seznam soustek pro pedzesilova pro Me/MM penosku

Rezistory
-vcc

R1 , R26
R2 , R3 , R15 , R27
R4, R17
R5, R12 , R28, R32
R6, R19
R7, R22
R8, R11 , R29, R31
R9,R25
R10, R24, R30, R40
R13 , R33 , R47, R48
R14, R34
R16, R18, R35, R36
R20 , R37

34

22 kn
220 n
150 n
330n
75 n
22n
10 n
47 kn
10 Mn
10 kn
100n
1 Mn
2,7 Mn

+vcc
55-C

55-0

10

12

I'

Obr. 3. Schma
zapojen horn
propusti 18 Hz pro
pedzesilova

11

.fr35

1. 1

Ioon

00n

( Praktick elektronika - m~ 01/2012 )

Ioon

~36

D+vcc

17M/25

D-vcc

,7
,7
K2

INP-L

Kl

INP-R

LEfT

K4

RIGHT

KJ

KS

~+vcc

Polovodiov soustky

~-vcc
Obr. 4. Zapojen vstupnch
konektor a napjen

a vstupnch

8,2 kQ
100 kQ
12 kQ

R21, R38
R23, R39
R41 a R46, R49 a R54

C48
100 nF
C5, C25
22 pF
C6, C12, C19, C22
100 pF
C8, C13, C18, C27, C31, C34,
C37 a C40, C43 a C46
1 IlF
120 pF
C9, C10, C20, C21
150 pF
C11 , C28
C14, C29
33 nF
2,2 nF
C15,C30
10 nF
C16, C32
C17, C33
6,8 nF
C36, C42
471lF/25 V

Kondenztory

C1, C23
4700 IlF/25 V
C2, C24
220 pF
C3, C4, C7, C26 , C35 , C41, C47,

LME49720
LME49600
1N4148
LED 3 mm
BC550
2SK170

IC1 , IC3, IC5, IC6

IC2,IC4
01 a 04
LD1,LD2
T1, T3
T2, T4
Ostatn

K1 a K4
K5
S1 a S4
S5

--

CP560
PSH04-VERT
DIP-4
PBS42D02

.-

II

.'.

...,.

/.

.. C
.

:~
. ..,

L9
~

o-

o
.....
00
~

~
~

-<

Seznam soustek
pro sluchtkov zesilova

R1 , R8
R2,R9
R3, R5, R10 , R12
R4,R11, R15
R6, R7,R13 , R14
P1

fl' ./

Sluchtkov zesilova pouv shodnou dvojici obvod , tedy nzkoumov operan zesilova LME49720
a buffer LME49600. Schma zapojen
sluchtkovho zesilovae je na obr. 8.
Ze vstupnho konektoru je signl pi
veden pmo na dvojit potenciometr
hlasitosti . Na desce spoj je msto
pro klasick kovov proveden o pr
mru 16 mm , ale pro nejvy nroky
doporuuji pout napklad nkter
z typ Alps a s deskou spoj ho propojit vodii . To sam plat i o vech
konektorech cinch . Standardn proveden s vvody do desky spoj lze
nahradit robustnm jakostnm zlacenm, kter se montuje pmo na zadn panel. Dvojice propojek JP1 a JP2
umouje nastavit zkladn zeslen
v rozsahu piblin 2 a 10. Zesilova
m extern napjen 15 V, piveden
konektorem K5 . Jeho zapojen je na
obr. 9. Tak sluchtkov zesilova m
pro stabilizaci nulov stejnosmrn
sloky na vstupu zapojen DC servo s obvody IC1 B a IC3B.
Sluchtkov zesilova je zhotoven
na dvoustrann desce s plonmi
spoji o rozmrech 120 x 140 mm. Deska spoj je na obr. 10 a 11 , rozloen
soustek na desce s plonmi spoji
je na obr. 12 .

Rezistory

4,7 kQ
1,2 kQ
1 kQ
10 kQ
1 MQ
P16S, 10 kQ/A

Kondenztory

C1 , C2, C4, C9, C1 O, C12 ,

C14 , C19 a C21 , C24, C26 100 nF
C3, C13 , C17, C22
10 IlF/25 V
tantalov
C5, C7, C11, C15
1 IlF/25 V
tantalov
C6,C8, C16, C18
1 IlF
C23, C25
47 IlF/25 V

Sluchtkov zesilova

Polovodiov soustky

IC1,IC3
IC2, IC4
LD1

.~

LME49720
LME49600
LED 3 mm

Ostatn

JP1, JP2
K1, K2
K3 , K4
K5

JUMP3
CP560
JACK63PREP
PSH04-VERT

Obr. 5. Deska s plonmi spoji pedzesilovae ze strany soustek (TOP)

( Praktick elektronika -

Ma 01/2012 )

35

ll)

"

:::J

Cl

~
~
...

11),

Dl
"
=:
....Q.

O>

'"

?o

oQ[JO

~~ ~ggag

ID

0iQJ0

120p
120p
100p

Cf
CIO
C12

ID
ID
ID

...

OI

~1

O{]L}O

C13

C2l

Cl(ill)O

C16

14

S2

~ 0{]ill0 ocm:JO

o'

:5.

O@DO

-"

-"

a>

l"i

~O[WO~~
1.:1 ocruo 0[ill]0

~~~~

Cm)

~ ;~

rT'I

'"

C21 120p
C22 100p

C19

0lliJ0
0CBiD0

::l "i ::'

>

ID
ID
ID
S4

: S3

ID

15

OWDO
O!IDO 0KJ0

220
150

OWDO

I::l

1C3

Cl Bocm::JO

28
C25

0illD0~

otM:JO

Cll

8158

88
G~~ MC/MMm
~; ~
-I
~~

0(]j[}0 0[]jjJ0
@
0[lliJ0

1;I
ggp,g
~

~rT3l
~
~

G
~

ICl

rn~f"ll~~i~ ev-O>,
M
~ Ol

mM M
f"llIIICTJ Do.,
~. ,.

;::

:;

220

u- ~~~ Mc/: ~m:Sl T

oc::8LJO

OCE:IOQJ

0UD0\2J

~~ ~@:)

Obr. 7. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji pedzesilovae

1'0

120.0

II~
~ '"

~~

_ _ _ ']'.. ='-- _ _

,,--

IIIII/~I?'A
~ ~~
I
\./....i:1

....

"I

Obr. 6. Deska s plonmi spoji pedzesilovae ze strany spoj (BOTTOM)

j ._::n

....

10.

C2J

<

.
I

'"

'"
Oj

o
~

A2229 TOP

-.--

"~

4-+-----'':.:1 I-'--t-----'':.:I I-'--t-.

o
~
I

Obr. 8. Schma zapojen sluchtkovho zesilovae

o
o
>

o
>

,..... .
'-..... I ....
:
i.
J:.-...~i;.iJi . ..~
.. .
i

C'l
.

~f(JJ

li

Itl.rrJ-

'"'"
Obr. 9. Schma zapojen
napjen pro sluchtkov

f t'-iij.____...........-."

zesilova

( Praktick elektronika

mu

01/2012 )

Obr. 10. Deska s plonmi

spoji sluchtkovho
zesilovae ze strany
soustek (TOP)

37

J."

A2229 BOT

..c::

' (I)

::.

~~

' (u

"51::
~O
Cl)CQ

-----8.~~

-....;..

CI)

CI)

--

' ;:'"

;:,.,

'CI)

rn

c: c:
O~

-CI)

Q(I)

N
(U (I)
CI)

..\c: ' ll

g;

Qg
-CI)

'"'(I)

'"' N

L9

....:

.Q

[cl KRAUS oudio 2011

HIGH ENO PHONE AMPLlFlER

A2229

%O~G~G

~ ~~

~O~0~0

~ ~~

$$$~

'13

EJ
o

o
140_0

38

( Praktick elektronika

-Yd 01/2012 )

Napjec zdroj
pikov pedzesilovae a sluchtkov zesilovae se asto e s nestandardnm zpsobem napjen. Pokud pominu bateriov napjen nebo
pouit akumultor, nejbnjm e
enm je umstn zdroje do samostatn skn. Dodaten kovov stnn a vt vzdlenost citlivch vstupnch obvod od sovho transformtoru pispv ke zlepen odstupu od
ruivch napt.
Proveden napjecho zdroje je vce
mn standardn, za diodovm mst
kem D5 nsleduje tveice velkch
filtranch kondenztor. Zdroj slou
pro oba popsan moduly, proto je
napjen rozdleno do dvou vtv.
Kad obsahuje dvojici stabiliztor
7815 a 7915. Ty jsou umstny na
rozmrnjch hlinkovch chladich.
Schma zdroje je na obr. 13. K propojen zdroje s obma moduly lze
pout napklad kulat typlov roubovac konektor nebo konektor XLR
se tymi vvody. Doporuuji toto o n
co nkladnj proveden, protoe pak
nelze napjen zamnit s bnm XLR
konektorem pouvanm k propojen
signlovch cest.

K5
SEKl

14---+---":

K4~

SEKl

-20V

K3
SEK2

Rl

K6~r-----------~

L01

+20V

SEK2

+15VA

-15VA

+15V8

-15VB

Kl

K2

+15VB
GNO
GNO

+1SVA

GNO
GNO
-15VA

-lSVB
03

Dl

04

02

Obr. 13. Schma zapojen napjecho

zdroje pro oba moduly

Tak zdroj je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozm

rech 120 x 140 mm. Desky spoj jsou
na obr. 14 a 15, rozloen soustek
na desce s plonmi spoji na obr. 16.

Seznam soustek
pro napjec zdroj

..

6,8 kQ

R1

C1 aC4, C13aC18
C5 a C8
C9aC12

100 nF
10 IlF/25 V
10 mF/35 V

U1 a U4
D1 a D4
D5
LD1

7815
1N4007
B250C1500
LED 3 mm

K1 a K2
K3 a K6

PSH04-VERT
FASTON 6,3 mm

A2030 TOP

Zvr

Uveden sestava spluje nejvy

nroky na kvalitn zpracovn a ped
nes hudby z klasickch vinylovch
desek. Zapojen je pomrn jednoduch a stavbu tak zvldne i mn
zkuen elektronik.
Desky spoj ve formtu PDF je mon sthnout na webu www.aradio.cz.

--

Obr. 14. Deska s plonmi spoji

napjecho zdroje ze strany
soustek (TOP)

( Praktick elektronika

-"43 01/2012 )

39

~
II)

:::l

"~

CD

11),

(i"

:!t

D1

"tl

:;;:

+
~

120.0

1=

Cll

CIO

Ol

A2030

Obr. 16. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji napjecho zdroje

~~

U~D -

==113==

0UiD0 c:>UiDO

;:;

::l

::..1

~~~~
~
0
~
~

IE

Obr. 15. Deska s plonmi spoji napjecho zdroje ze strany spoj (BOTTOM)

L9

Ol

\!I]

__

v,

Vo

ZE SVETA POCITACU
pipravuje

Rubriku

ing. Alek Myslk, INSPIRACE , alek@inspirace.info

OH kdy
QR kdy jsou obdobou tzv. rovch kd (nap. u ns pouvanho EAN),
kter znme hlavn z obal zbo v obchodech. Na rozdl od rovho kdu
nen QR kd tvoen z rek, ale z ernoblch blok, sloench do tvercov
ho rmce.

QR kd je pkladem dvojrozmr
nho kdu , zapisovanho do tverce.
Mus mt ve tech vrcholech pozin
znaky v podob soustednch ty
helnk , ve tvrtm vrcholu znaku ve
tvaru menho tyhelnku a ve spojnicch mezi tmito hraninmi tyhel
nky seky tvoen stdav bodem
a mezerou (obr. 1). QR kd velmi v-

Umouji penet mnohem vce

informac, ne rov kdy. Do jednoho
QR kdu je mon uloit a 3000 bajt informac. QR kdy mohou nst textovou zprvu , kontaktn informace, odkaz na webov strnky, GPS souad
nice polohy ap . Dky sv grafick zajmavosti a hlavn snadn itelnosti
kamerkami mobilnch telefon jsou QR
kdy v posledn dob a mdn zleitost a se nejrznj zpsoby jejich vyuvn.
Technologii pro QR kdy navrhla u
v roce 1994 japonsk spolenost Denso-Wave. Jak dosvduje zkratka QR
(Quick Response, rychl odezva), p
vodnm zmrem vyvjen technologie bylo co nejrychlej rozkdovn
obsahu kdu. Zpotku byly QR kdy
pouvny hlavn pi oznaovn soustek ve vrob v automobilovm pr-

II
II

Takhle jednoduch je oskenovat QR kd

(upesnnm v roce 2006). QR kd m
40 tzv. verz, kter jsou ureny velikost
samotnho kdu v bodech . Kd nejmen verze 1 m velikost 21 x21 bod .
Kad nsledujc verze je o 4 body ir
a o tyi body vy. Posledn verze 40
m tedy velikost 177 x 177 bod .
QR kd verze v o dlce strany
n = 17 + 4v
me data zaznamenat do
n 2-193-2(n-16) bod .
Maximln je mon do QR kdu
uloit 7089 slic nebo 4296 alfanumerickch znak nebo 2953 bajt libovolnch dat nebo 1817 japonskch znak
Kanji.
Vhodou QR kd je, e si zachovvaj itelnost i pi znanm pokozen
(vlivem mechanickho opoteben nebo
patnmi podmnkami pi jejich snmn). Existuj tyi stupn ochrany obsahu: rove L - a 7 % pokozen plochy, rove M - a 15 % pokozen
plochy, rove Q - a 25 % pokozen
plochy a rove H - a 30 % pokozen
plochy.
Kad QR kd se skld z nkolika
sti: terk pro sprvn zamen pi
ten , informac o formtu a verzi kdu
a samozejm samotnch dat. Ve je
pehledn vobr. 2.
Do QR kdu lze v podstat uloit libovoln data. Nejastji se ale ukldaj
informace konkrtnho charakteru jako
jsou nap . webov adresa (URL) , kontaktn informace (vizitka), udlost v ka-

informace o ve rzi
informace o formtu
data a

zajiovac

kdy

Povinn prvky:

[!]
E

pozice
zarovnni
asovani

prazdn msto

Jednoduch

pednI

URL kolegovi
Obr. 1.

myslu . Dky mobilnm telefonm s fotoaparty vak dochz k jejich masovmu rozen do rznch oblast a
nyn. Patent pro QR Code pat spolenosti Denso Wave Inc., patentov
prva vak nejsou vykonvna a technologii lze voln vyuvat.

Umlstnl prvk

hodn

kduje japonsk (a obecn n

kter asijsk) znakov psma . M vyspl mechanizmus kontroly chyb, kter doke obnovit 7 a 30 % neitel
nch dat. Specifikace QR Code je od
ervna 2000 standardem ISO 18004

rove opravy
pokozen
_
L

fixni prvky

l[!lJ

informace o formtu
Enc: zpsob kdovan

Len: dlka zprvy

E1 : oprava chyb
poadi bit

"'-"'.II4---b..~

1
6 5

rnmITI

.
/
[!]
Q

4 3

87 I I r . m 21

znamen

dcich
dcch

Uspodn

grafickch

Q
H

korekce
chyby

~~::~~aci

- - ob razec

ern

O na sudych
__--'-....IL.l....IiiL---l....... 1 na lichych

c::.

2; I:Rffi ;I ~~._

maskovac obrazce

UM

(1 je MSB)

V tomto symbolu

Obr. 2.

v QR kdu

prvk

ve vslednm

( Praktick elektronika

tvercovm

rove

opravy
pokozen

obrazci QR kdu

-Mg 01/2012)

41

lendi , e-mail , poloha podle GPS, telefonn slo ap.

Kd lze vytisknout v podstat kamkoliv - na vlastn paprovou vizitku , na
vvsn tt firmy, na auto , na firemn
materily, k lnku v asopise nebo
v posledn dob i na triko .

Jeden

webovch

genertor kd

flrefox
~~~Zabt_ef__

. ..... fl

- obrazec
pedstavuje

l~~oje~

~;!) ~

https:llzxing.appspot.comlgenerator/

QR Cod. Gen.n.tor from the ZXtng ProJect

webovou adresu
naeho asopisu
www.aradio.cz
ErrOf corrl!ctlOfl ~

QR kd zstv
iteln i kdy nen
eln ke snmai

Oskenuj si m ... (a zjistfjmno, telefon .. )

Abyste mohli st QR kdy, pote

bujete mobiln telefon s fotoapartem
a v nm nainstalovanou teku QR kd . Pouit je pak velice snadn - aktivujete QR teku ve svm telefonu , zamte objektiv fotoapartu na obrzek
QR kdu a na displeji se zobraz obsaen informace. Zde se prv uplatn
zmnn odolnost QR kdu proti "pokozen" - nezle pli na vzdlenosti , hlu pohledu (kd lze sejmout i "ze
ikma"), na osvtlen ap . Podle typu
softwarov teky v mobilnm telefonu
lze zskanou informac pmo spustit
njakou akci , nap . sejmut webov adresa rovnou spust prohle a zobraz
pslunou webovou strnku , GPS souadnice spust Google mapy a zobraz
v nich uveden msto, telefonn slo se
zane rovnou vytet ap . Ve zle na
nastaven softwaru. Existuj i tec programy pro bn pota (nap . QuickMark) , kter petou QR kd bud' z obrazovky (najede se na nj rmekem
programu ), nebo ze souboru s obrzkem , nebo pouij pipojenou webovou
kameru a sejmou kd z vnjho mdia
(z asopisu , vizitky ap.).

K vytvoen QR kdu je na Internetu

mnostv on line genertor , do kterch
se zadaj poadovan daje (text) a vytvoen obrazec QR kdu se ulo jako
obrzek nebo ho lze rovnou sejmout
do telefonu . Existuj i doplky k webovm prohlem , kter vytvo QR kd
k oznaenmu textu , vybranmu odkazu nebo k URL adrese prv zobrazen strnky.

http://www.qr-kodycz/
https:l/code.google.com/p/zxing/
wiki/BarcodeContents
http://www.smobi/.cz/cz/qr-kody/
http://kisk.phi/.muni.cz/
wiki/QR_ k%C3%B3d
http://www.ikaros.cz/node/6BOB
https:l/en.wikipedia .org/wiki/QR_code
http://www.upcode.fi
http://www.i-nigma.com/
CreateBarcodes.html
https:l/zxing.appspot.com/generator/
https:llcode.google .comlintl/cs/apis/
chartlinfographics/
http://get.beetagg.com
http://www.barcodepack.com/
online-generator/
http://qr.netfire.cz/?s=qr-generator
http://www.bctester.de/
http://www.qrstuff.comlindex.html
http://www.denso-wave .com/
qrcodelinde x-e .html
http://beqrious.com/generator
http://www.touchupsoft.com/
xrenqrcode/
http://qrcode.kaywa .com/
http://reader.kaywa .com
http://www.quickmark.com .tw

Prce s programem QuickMark pro PC

QR kdy maj mnoho vyuit, protoe jsou

snadno iteln , odoln a na malou plochu
se vejde hodn informacI. Velk obrazec ve
vkladnl skfni lze nast i ze znan dlky,
nramek me nst mnoho daj o svm
majiteli - a vyezan dn je zajmav reklama pln informacI.

42

QR kdy - dal informace,

software a genertory:

( Praktick elektronika

-MU 01/2012)

Video Grabber

l*..wne. t.nd

8t.M cu..-.I

IOI-:::J :---l l"v"' ..... 3

Sensoray 2253S je tzv. video frame

grabber, zazen k zachycovn/kdovn/dekdovn prchozho analogovho signlu v relnm ase. M jeden
analogov vstup a jeden analogov vstup, digitalizovan vstupy se pen
ej do potae pes USB. Um souas
n vytvet dva nezvisl video streamy
zjednoho analogovho vstupu (NTSC/
PAL kompozitn , audio stereo) ; jeden
vstup mue bt komprimovan, druh
nekomprimovan nebo oba komprimovan . Do pruchozho analogovho videa lze v relnm ase vkldat text nebo obrzek (jako overlay, nap . logo).
Zazen me fungovat i jako dekodr

If 0-'1-*

1'- 3

L..-_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _.JJI"4'O)lUTC

Software k nastaven pjmae FUNcube,

v pozad SW SpectraVue ke zpracovni signlu

FUNcube SDR
FUNcube je rdiov pijma , tzv.
SOR (software defined radio) , zabudovan do USB klenky. Pokrv kmito
tov rozsah 64 MHz a 1700 MHz a m
e souasn zobrazit/pijmat spektrum
rdiovch vln irok a 80 kHz. Lze tedy
pijmat prakticky vechny signly v rozsahu VHF a UHF se vemi druhy modulace (NFM , AM, SSB, CW, data, ve,
s m si porad software v potai) . Pi
jma se pipojuje k USB portu pota
e , je z nj i napjen a pijma ho vnm jako zvukovou kartu . Nepotebuje
proto dn speciln ovlada (driver) ,
potebn ovladae jsou ji v operanm
systmu lMndows. FUNcube lze ale
pout i v operanch systmech Linux
a OS X , ke kterm jsou k dispozici ovladae . Antna se k pijmai pipoj pes
konektor SMA. Krom jednoduchho
ovldacho softwaru , vyvinutho pmo
k tomuto pijmai, lze pouvat i nkte-

Video frame grabber Sensoray 2253

SDR pj!ma FUNcube

r z existujcch zdarma dostupnch

program (Linrad , Moetronix SpectraVue , Rocky, MOKGKad .). Udvan citlivost pijmae (zmen v radioamatrskch psmech 145 MHz a 435 MHz)
je 0,151lV pro SIN 12 dB.
FUNcube SOR byl vyvinut (G6LVB
a spoL) na podporu satelitnho projektu
FUNcube (http://funcube.org.uk) organizace AMSAT v UK. Jeho zmrem je
vypustit miniaturn satelit (tento typ satelit je omezen rozmry 1Ox1 Ox1 Ocm ,
proto cube) a umonit radioamatrm
a kolm finann dostupn pjem jeho telemetrickho vysln. Pijma lze
za asi 140 zakoupit nap . na webu
www.wimo.com nebo pmo u autora
(wwwfuncubedongle .com ).

Provedeni

v pouzdru Sensoray 2253S

a z digitlnho signlu (MPEG-4, H.264,

MP4 a MPJEG) dodvanho z potae
pes USB tvoit analogov video (plus
audio) signl na analogovm vstupu .
Cel zapojen je na desce o rozm
rech 38x70 mm (model 2253), k dispozici je i zabudovan v kovovm pouzdru
130x83x29 mm (model 2253S). Napjen je zajiovno z portu USB a m

Eooode.
VKteo

Rozpracovan prototyp satelitu FUNcube

Decoder
Video

Streo.m

Audto I-----l~; AudIO Out

AudIO

Sueom
Eooode.
Video
AudIO

Sueam 1 - - - - - - - - 1 USB

Opto-

~~:~u

tSoolaled
GPIN
GPIN

Model satelitu FUNcube

Blokov schma zapojen! video grabberu Sensoray 2253

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012)

43

fr .:.nl~ start ',(;oms)

FIe

sottw.,

D"' . I(-:'

SI"

Neboa1<.TooIs

~ ~~~=, '0~:'~'i(!~~w!.~~~.~
~~;;m);;~V~'"'~;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;1

""'""

jSms

!il SheI~ensIon5
w 0penFiet:

'.fl
[I",. Ic ....

IM"'no:y:

'::ms

ft 'A'tUIIMt*'e

nativnlm rozlieni je latence zazen velmi nlzk (jinak vzroste asi na dvojnsobek)

~dPhyslcalPtoteJ$OI'$

1\ PtotectedFiet:

~dcoreJl*PtoteJSOI

spotebu

asi 1,5 W (300 mA). Zazen

je novinkou na trhu , ceny jsou od 400
USD (samotn deska je asi o 70 USD
levnj) . Podrobnj daje najdete na
webu vrobce www.sensoray.com .

0_.....

CPU Name
CPUCodeName
Vendor

-ii! Certfi:_"

Emulated Herct.",e [VMoo.e)

'.

System5l.Jmwry

--

1n5tn.dlon5et

PlatfOflllN.wn8

, ,
a""'"
.."""'
PO "

vJI """"""'"
'-"""

i
'"

,.

.- .."-.

T\rlIo8oost

'A'tUIITed"nob1Y

., O NetOllll;ri;In'OI~

-."""L2"''''

lID.Ctctoe

lllnstructlcln5:Cache

h~~~ ___~~.~I==~-=-=====

__~==~--=====~__====~ __ r

SIW - Syslem Inlormalion lor Windows

S/W je jeden z nejpopulrnjch program pro dokonalou
"inventuru" vaeho
ajeho okol. Shromd a zobraz
~~I~i p,?dr?~n infor~ace o softwaru i hardwaru potae a pocltacove sltl, do ktere je pipojen.

potae

Informace jsou rozdleny do nkoli

ka kategori : Software - operan systm , instalovan software a opravn
balky, procesy, sluby, uivatel, oteven soubory, asov daje o dob chodu , instalovan kodeky, softwarov licence (produktov kle , sriov sla
ap.). Hardware-zkladn deska CPU
senzory, BIOS, ipov sada , PCi/AGP:
USB, ISA/PnP, pam, grafick systm ,
monitor, disky, optick mechaniky, porty, tiskrny ad . Potaov s - sov
karty, sdlen adrese , aktivn sov
pipojen , oteven porty. Nstroje skenovn st , zmna adresy MAC,

II
-----

ping, tra ce , test monitoru, monitorovn

CPU , pamti a sovho provozu v relnm ase . Souhrn informac lze ve formtu HTML uloit nebo vytisknout.
Pro domc vyuit je freeware verze
programu zdarma , k dispozici je i jako
portab/e pro umstn na USB pam
(lze tak snadno zskat pehled o podrobn konfiguraci jakhokoliv potae, na
kterm program spustte). S/W je uren
pro operan systm Windows . Je ke
staen na www.gtopa/a.com (web autor), jeho portable varianta je na webu
httpJ/portab/eapps.com/apps/uti/ities/
siw_portab/e .

CHIP DIRECTORY
Na

ad~ese http:/~ganswijk.home.xs4all.n//chipdir

najdete Chip Directo-

~, databazl , ve ktere lze vyhledat daje a zapojen k nejrznjm integrovanym obvodm i z dvnjch dob.

--AvPWRcheck

Core ' 2

\J SlA'

l1 8ettery
.-.Ptrten

vodu menho zazen a m , zobrazuje a ukld vechny potebn daje,

tj . napt , proud , pkon ve W i v Ah .
Napt m od O do 60 V, proud do
40 A, vkon do 200 W Zobrazen na
LCD displeji je mon pepnat mezi digitlnm a analogovm a zvolit zobrazovan veliiny. Udvan pesnost me
n je 1 O mV a 1 O mA Men hodnoty lze (pmo v pstroji) i ukldat ve zvolench asovch intervalech (1 a 60 s),
celkem a 174 000 hodnot. Po pipojen
k potai kabelem USB se hodnoty daj
nast do potae a v dodanm softwaru zpracovat i graficky zobrazit. Z po
tae je mon nastavit i rzn parametry pstroje , nap . sputn alarmu pi
pekroen nastavench hodnot vybranch veliin . PWRcheck je napjen bu
z menho zazen , nebo z USB (to je
nutn pi menm napt pod 8 V) .
Vlastn odbr micho pstroje se pohybuje mezi 60 a 120 mA PWRcheck
m rozmry 117x70x25 mm, vyrb ho
firma WestMountainRadio a prodv
se za 130 (nap . www.wimo .com ).

66.0 1+1z
264.0 1+1z

~ ~1lYMCh:I

:!!i Rew.rCeJ

PWRcheck je mic pstroj pro pr

9.'
21331+1z
2

'.

.J, stor..,eDeYiceJ

'f "'"

bn m en napt , proudu a vkonu

na stejnosmrnch pvodech . Pipoj
se do stejnosmrnho napjecho p

65f"1'1'1
24001+1z
2661+1z

0r9'IeI~
CPUCb:I<
SyitemClock
FSB

",...SIot<

la,lNetwoO;AdII)tefs

- J. f'ld.work

"

Techloklqy
()nQInIICb:I<
OriOnlllSyKemCb:l<

lj--

PWRcheck

1rte(R) core(TM)2 CPU 66CXIO 2.o4OGHl

Ccnoe
Gen..roetntel
64
i"M)(, SSf, SSf2, SSf3, SS5E3,ET64, lCD,YMX,EST
Socl<175lGA

turberdlllts

11
_'
Qmos

1
2

be 1I!~

!!d~L~ii~iMi~.
' ....~2!!!!!!!!~~
............... 1

lil Eva-tVlewer
2

....,....""

II ($cqIf lItld User~

Passwords

Pi

Help

c..:l@ . ~' li:J j ~ :,

~Sh.!redrus

USBtransf",r
~~~,3

Har~e

~'

.8

O flrefox

0.11_,

~cAl#j ("')

",_.wal-'un.tdlo.Cc.l

Mici pstroj

PWRcheck

Nwnerically

an.

Thb rite contahu:

tuncdonaDy orderecl ddp Hru, cbIp plnouu an.liJu o, manufad:uHn, e1ectrordtt boob, CDR.OM'., mal"". WWWlltH ...
much mG".

~arcb for chlp data

SHJ"Cb

OD

Seordl m!!l1Ufcaur.... by f)f!fIx

Namfen

44

thll slte:

I Dr go hcr~

hodnoty lze zpracovat v PC

( Praktick elektronika

-Id 01/2012)

RDIO "HISTORIE"
Americk jednoduch zariadenia
pre zaiatonkov
PaedDr. Miroslav Hornk, OM3CU

Obr. 11.

Vysiela

MICAMOLD X TR-1

(Dokonenie)

Obr. 10. Schma

vysielaa

MICAMOLDXTR-1

Obr. 12.

Obr. 13.

Vysiela

Vysie/a

X TR-1, poh/'ad pod asi

Eldico TR-75

Obr. 14. (Vpravo) Vntrajok

vysielaa

Dokonalejm vysielaom bol vysiela

typu MICAMOLD XTR-1 , ktor okrem
Novic psiem 80 a 40 metrov mal aj psmo 20 metrov. Opal' ilo o krytlom riaden vysiela , ale u dvojstupov , teda
CO PA. Schma je na obr. 10. Klasick
Piercov osciltor je zapojen v tridovej
asti elektrnky V1 , teda medzi 91 a 92 .
Zvyok pentdy tvor oddel'ova od rezonannho obvodu, ktor mohol byl' laden
na 1. alebo 2. harmonickej krytlu . Koncov stupe je v klasickom zapojen kl'ovan v katde , O sce nezal'aovalo
osciltor, ale mohlo sp6sobovat' klixy. Nal'astie vkon bol iba relatvne mal , asi
10 a 15 W , a pri tom to nie je a tak kritick . Dalo sa to rieit' vhodnm kl'ova
dm filtrom . Pohl'ad na vysiela je na obr.
11 , ide zasa o jednoduch , odkryt kontrukciu podriaden elu . Na obr. 12 je
pohl'ad pod asi , kde je vidiel' klasick
sp6sob zapjania z tej doby , teda bez
plonch spojov.
Vkonnejou stavebnicou , ktor u
nepatrila do triedy Novic , ale napriek tomu
si ju ete popeme, je vrobok firmy Eldico , typ TR-75. Taktie bol dodvan ako

TR-75

stavebnica dokonca v dvoch verzich .

Staria TR-75 a novia TR-75TV, ktor
obsahovala aj filter proti rueni u televzie
harmonickmi. Verzia TR-75 je na obrzku 13. llo o krytlom riaden vysiela
s monosl'ou pripojenia externho VFO.
Prevdzka bol a iba CW a psma od 80
do 10 metrov , menili sa vmenou cievok.
Pohl'ad na vntorn kontrukciu je na obr.
14.
lnok mal za ciel' ukzat', e aj s jednoduchmi zariadeniami sa dali dosiahnul'
zaujmav vsledky a hlavne sa rdioamatri venovali viac aj technickej strnke.
Ben boli aj stavebnice prijmaov , ale
o tch zasa inokedy .

Pevad

z roku 1950

Na obrzku vpravo je pohled na prvn radioamatrsk pevad K6MYK v psmu

2 m (tehdy AM), kter byl uveden do provozu v Kalifornii v roce 1950.
( Pevzato z asopisu World radio 9/
/2011 .)
QX

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

45

"Daventry calling ... "

Historie proslulho

vyslae

5XX

Ing. Jan Lexa

Pamtnci a sbratel historickch pijma si jist pamatuj, e na stupnicch rozhlasovch pijma z tictch, tyictch a i pozdjch let bylo asto
mon najt anglickou stanici Daventry, kter ila vysln BBC od 27. ervence
1925. Vysla Daventry byl v Evrop se svm vkonem 25 kW (pozdji 30 kW)
spolu s bruselskou stanic (25 kW) nejvkonnjm vyslaem t doby. Vyslae
v jednotlivch zemch Evropy mly (bylo jich jen nkolik) vkon maximln 10 a
15 kW, vtinou vak 1 a 3 kW. V Evrop spolu s Angli bylo aktivnch celkem
150 vysla vetn vysla vykrvacch. Nejvce vysla bylo v Nmecku (29),
ve panlsku (23) a ve Velk Britnii s Irskem (21). V eskoslovensku byly pouze
ti vyslae s vkonem do 1 kW. Vlnov dlky jednotlivch vysla byly rozprosteny v psmu od 195 m (Lige, Belgie) do 2650 m (Eiffelovka v Pai). Podvejme se nyn na podrobnosti kolem vstavby vyslae Daventry v roce 1925.
Spolenost

BBC , kter je hlavnm aktrem rozhlasovho vysln na anglick

pevnin , zaala poprv vyslat 11 . kvtna
1922 s vkonem 100 W z Marconi House
ve Strandu (obr .1). BBC pak na ostrov
vybudovala adu dalch vysla s malm vkonem a v r. 1924 na kopci Borough Hill (200 m. n. m.) u Daventry v Northamptonshire zakoupila za 2670 liber
pozemek o velikosti 58 akr s clem postavit tam vysla , kter by svm vyslnm pokryl vce ne polovinu ostrova a byl
slyiteln i mimo Anglii. Vysla v Daventry postaven firmou Marconi nahradil jejich men zkuebn vysla v Chelmsfordu , a ml tak stejnou volac znaku 5XX.
Vstavba zaala v lednu 1925 a ji
v ervenci mla bt dokonena . Budova
vyslae sestvala z nkolik st. U vstupu do budovy byla postavena strojovna
s transformtorovnou . Hned za tm byla
ubytovna pro est inenr nutnch pro
obsluhu vyslae . Hlavn hala o rozm
rech asi 36 x 20 m obsahovala velkou
mstnost pro vlastn vysla , prostor pro
genertory , prostor pro zesilovae , dlnu ,
dv kancele a testovac studio . Za
zmnku stoj i to, e vlastn cihlov stavba
byla postavena za 50 000 liber. V nedalek vzdlenosti od budovy byly postaveny
dva klasick 152m ocelov antnn story (vzdlen od sebe 243 m) , kter byly
zajiovny temi sadami kotevnch lan .
U tehdy pamatovali na blikajc svtla na
vrcholu stor zapnan podle uritho

kdu motorovm pepnaem , i kdy leteck provoz nebyl zdaleka takov jako
dnes. Vlastn antna byla typu T nataen
mezi obma story. Na obr. 2 je vidt
mont sti antnnho dolaovacho obvodu . Kolem budovy v okruhu 60 m byl
zaloen uzemovac systm z pozinkovanch desek. Uzemovac kabel od tchto
desek vetn antnnho kabelu konil na
stee hlavn vyslac budovy. Pod budovou byl dal uzemovac systm , na kter byly uzemnny vechny sti vyslae
a zazen.
Napjen vyslae zajiovaly firmy
Northampton Electric Light a firma Power Co ., kter pivedly tfzov napt
11 000 V a k vyslai , kde bylo petrans
formovno na napt 375 V. Toto napt
bylo vedeno dle do genertorovny (obr.
3) s osmi motorovmi genertory . Dva
z nich byly 20kW genertory pro napjen
haven elektronek osciltoru a modultoru . Dal dva stejn genertory napjely
haven elektronek budie a usmrova
e . Byly zde tak ti 70kW genertory (alterntory) , vyrbjc napt 1000 V
o frekvenci 300 Hz , kter bylo nsledn
transformovno na 10 000 V a usmrn
no jako anodov napt vyslae .
Mstnost vyslae obsahovala usmr
ovae , budic osciltor, hlavn osciltor,
podprnou dic st a hlavn dic systm . Na obr. 4 vidme panel budicho osciltoru a na obr. 5 podprnou dic st
vyslae .

Obr. 1. Vysla z r. 1922

(volac znak 2LO) v Marconi House
Vechny vkonov elektronky osciltoru a elektronky hlavn vyslac sti byly
chlazeny dmyslnm vodnm systmem
piem anody byly od vody dokonale izolovny . Na obr.5 je v pozad dokonce vidt jeden z kondenzanch panel chladicho systmu . Na obr . 4 je v poped
osciltorovho panelu vidt i modulan
transformtor, jeho kad vinut (primrn i sekundrn) mlo induknost 50 Henry . V pozad obr. 5 v prostoru podprn
sti meme spatit panel s usmrova
i vetn vyhlazovacch kondenztor .
Cel systm motorovch genertor
byl navren na vce ne dvojnsobn vkon ne pvodnch 25 kW, s kterm se
zaalo vyslat na vlnov dlce 1600 m
(187,5 kHz) . Vkon byl pozdji zven na
30 kW. Prvn provozn zkouky byly doprovzeny i takovmi phodami , jako
nap . e jim myi , kterch bylo vude
mnoho , ohlodvaly voskovan kabely ,
take zpach splenho myho koku
byl ctit tm denn .
Nicmn po potench tkostech
zkuebnho provozu byl vysla Sirem
M. T. Thomsonem a generlnm editelem
BBC J . Reithem dne 27 . ervence 1925
v 19.30 h uveden do pravidelnho provozu. "Daventry calling .. ." bylo slyiteln na
vtin zem Anglie (obr. 6, 7, 8) . Jeho
vysln (ale u jen na krtkch vlnch) ,
skonilo po 67 letech , 29 . bezna 1992

Obr. 3. Genertorov mstnost

Obr. 2. (Vlevo) Mont

46

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

sti

antnnho

dolaovacho

obvodu

Obr. 4. Panel budicho osciltoru

dky Gorbaovov perestrojce . Vysla
Daventry (5XX) se v Evrop proslavil nejen svmi kvalitnmi hudebnmi poady ,
ale hlavn slouil jako Empire Service .
Zaadil se tak mezi slavn vyslae , jako
byly Schenectady v New Yorku , Pa
z Eiffelovy ve , Kbnigswusterhausen
v Nmecku a Hilversum v Holandsku.
V prbhu doby se samozejm musely provdt drby na vyslac sti ,
nap . se renovovala havic vlkna a muselo se stle udrovat sprvn vakuum
v elektronkch . To vak bylo hlavn na
zatku .

Obr. 5.

Podprn dic st vyslae

Vysla Daventry znan pispl ke

slv britsk historie, stle se pedl val

a zdokonaloval a na Borough Hill bylo postaveno a instalovno stle vce antn

a vysla . Rozmry vysla se zmenovaly a vkony stoupaly , take u v budov
nebyl instalovn jen ten jeden 25kW vysla , ale byl nahrazen 100-, 300- a dokonce 500kW jednotkami vyslajcmi hlavn
v krtkovlnnch psmech . Stal se prvnm
mezinrodnm vyslaem na krtkch vInch , provdly se na nm i prvn pokusy
s vyslnm televize , pispl k rozvoji britsk radarov techniky , hrl vznamnou

Obr. 7 a 8. (vlevo)
britskch rozhlasovch vysla v r.
1925 vetn vyslae v Daventry
a astn posluchaka
vysln
BBC v t dob
Rozprosten

5XX
"-

roli svm vyslnm za druh svtov vlky a po n se po boku Hlasu Ameriky zaslouilo pekonvn elezn opony .
Za druh svtov vlky bohuel asto
i poslouil k navdn nmeckch letadel
na vyten anglick cle. Byl tak Nmci
bombardovn , ale celkem nespn .
Jeho vysok antny byly nebezpen
i pro americk a britsk letce. Jednoho
dne americk B17 za mlhy zavadila kd
lem o jeden ze stor a cel posdka zahynula . Jin B17 a britsk Lancaster zase
zavadily o antnn lana , ale nakonec bezpen pistly . Po roce 1992 byly nkter
pebyten pozemky prodny zpt obci
Daventry , aby na nich vybudovali park oddechu . Na zkladn ploe zstal jen jeden
antnn stor, kter je vyuvn hlavn
pro retranslaci , komunikaci a televizn vysln.

Literatura a prameny
lnek byl napsn dky informacm
z asopisu Wireless World z 8. ervence
a 5. srpna 1925 a s pouitm doplujcch
informac ohledn tohoto vyslae na internetu.

Dosah vyslae
5XX Daventl'y
s25kW
\

,
\

I
I
I

/
/
,/

.....

,/

( Praktick elektronika

Obr. 6. Slavnostn oteven vyslae Daventry

dne 27. ervence 1925

-MA 01/2012 )

47

Nmeck

vojensk bezdrtov
komunikan technika
v letech 1930 - 1945

as od asu se v naem asopise objevila informace o nkterm z nmec

kch pijma nebo vysla, ev. o jejich soupravch, hlavn pokud se daly vyuvat amatrsky. Tento lnek by ml spe ukzat na jejich postupn vvoj. Jak
je u tto techniky obvykl, postupn vvoj, modernizaci a odpovdajc soust
kovou zkladnu lze nejlpe vysledovat na pstrojch vyrbnch pro armdu,
s variantami pro export, pp. civiln vyuit. V prvn sti se zamm pedevm
na penosn zazen napjen z bateri, jen nkter z nich nala pozdji vyuit
i u motorizovanch jednotek.

KV

penosn

radiostanice

Bezdrtov komunikan prostedky ,

pouvan v armdch veobecn ji od
20. let, lze jen st nazvat penosnmi tehdej soustkov zkladna miniaturizaci neumoovala . Nmeck armda
pouvala zprvu pijmae s oznaenm
Spez . 276 Bs , ev. soupravy pijma-vy
sla Ahemo 28 s vyslaem TfA a pi
jmaem Tf1 , prakticky neznmho vrobce Moizischewitz . Vt vyslae
v soupravch mly vkon 20 W a postupn nesly oznaen Tf Za , Tf15 Zf nebo
Tf15 E a vyrbla je firma Telefunken .
V r. 1933, kdy se zaala armda modernizovat , do vroby se dostaly nov
typy a v jejich nzvu byl zakdovan vrobce , vkon vyslae , pp . poet pouitch elektronek v pijmai. Nap . mal
souprava s vkonem 1 W fy Telefunken
nesla oznaeni TSE 1/209 (TelefunkenSender- Empfanger) nebo ptielektronko
v pijma TE 5/311 . Po r. 1937 se ji
neuvdl vrobce , ponvad jednotliv
typy se vyrbly ve vce tovrnch. Mni
lo se i oznaen elektronek. Nvrhi si
dali prci s vvojem specilnch patic
a objmek , aby bylo mon elektronky
snadno mnit , ale aby tak v ,soklech' dokonale drely a mly spolehliv kontakt
(obr. 1) . Prvn elektronky pro vojensk
ely s univerzlnm vyuitm na rznch
stupnch mly oznaen MC1 (nf zesilova) , MF2 (pentoda , vf zes.) - ob s 51amelovou patic , bateriov se havicim
naptm 1,9 V , a byly vyvinuty hlavn
s ohledem na mal zmny parametr pi
provoznch zmnch havicho napt.
V r. 1935 se vak do sriov vroby
dostaly speciln elektronky chrnn navc kovovm obalem (typy RV2P800 ,

Obr. 2.

48

Pijma

RV12P4000) vhodn pro olovn akumultory. V armd se vak zaaly pouvat

spolehlivj NiFe lnky , take i tyto
elektronky byly nahrazeny na tehdej
dobu miniaturnmi typy RV2 ,4P700 ,
RV12P2000, nakonec se vyrblo i nko
lik dalch obdobnch typ , vetn "dvoumkovch " pentod s prostorovou m
kou RV2,4P45 pro nzk anodov napt
asi 9 -12 V a dokonce jet rozmrov
men vyslac trioda RL2,4T1 (obr. 1) ap.
Prvn , skuten modern pojatou pe
nosnou soupravou pro vyuit v polnch
podmnkch byl pmozesilujc pijma
Spez .976 Bs Torn .E.b/24b-305 . (Jeho
sriov vyrbn verze je velmi dobe
znm mezi radioamatry u ns pod
nzvem TORN , u kterho se jednotliv
rozsahy pepnaly cvkami umstnmi
v otonm , osmipolohovm karuselu .
V Nmecku ml pezdvku BERTA a v povlen dob byl po peladn do radioamatrskch psem hojn vyuvan
prakticky ve vech evropskch okupovanch sttech , ve kterch tato technika po
nmeck armd zstala.) Jen pozor,
s nzvem Torn byla pozdji vyrbna cel
ada komunikanch souprav! Pijma se
vyrbl i v exportn verzi pod oznaenm
AE 95; jako vysla k tomuto pijmai firma Telefunken dodvala rekonstruovanou
verzi vyslae o vkonu 7 W AS 40, s vkonem 5 W a v armd se pouval pod
oznaenm 5W.S.c s kmitotovm rozsahem 0,95 - 3,15 MHz. Byl osazen dvma
elektronkami RS241 . " Konkurenn " firma
Lorenz vyvinula men typ s vkonem
8 W pod oznaenm S 66 402/11. Ten ml
rozsah 1 - 3 MHz, umooval provoz A1
a A3 a byl osazen dvma elektronkami
RL 12T15. Napjen zajioval bu lapac genertor, nebo mni z bateri .

Spez.976 Bs Tom.E.b/24b-30S

( Praktick elektronika

RL2,4T1
Vpravo: RV2P800
Obr. 1. Nmeck
elektronky

Obr. 4.

Vysla

SW.S

Ovem , jak ji bylo eeno , " penosn "

byly tyto pijmae a vyslae jen st ,
sestaven pijma se zdroji vil 24 kg,
vysla 17 kg a pro pesun se pouvaly
celkem 3 skn , kad o hmotnosti kolem 17 kg. I samotn skn se na hmotnosti nemlo podlely - byly vyrobeny
z tvrdho opancovanho deva .
(Pokraovn)

Obr. 3. Pohled dovnit pijmae Tom

-MU 01/2012 )

QX

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Co se to dje se Sluncem?
Cycle 23( 19952008)

Cycle 2511/2019/20307

Cycle 24 (200820191)

.3000
Q)

Ci
0. 2500

..."

.Q)

""~

:;l

()

!! -20

~ 2000

co

E
1996 1998 2000 O~p; (;~~tst006 2008 2010

1500

Obr. 1. Barevn a graficky znzornn jevy pod slunenm

povrchem. Znmky potku utven novho cyklu jsou ze
teln ji ped maximem pedchzejcho (viz rok 1999) kolem
50 o s. aj. ., co by pro budouc 25. cyklus mlo bt ji kolem roku 2008, ale doposud chyb. Lze dedukovat, e cyklus
25 bude opodn nebo dokonce chybjc
V roce 2011 se v Novm Mexiku konala vdeck konference " slunen divize"
americk astronomick spolenosti AAS
zabvajc se Sluncem a anomliemi , kter nm Slunce v posledn dob pipravu
je . Dopodrobna byly diskutovny hlavn
ti vdeck prce, kter kad analyzovala probhajc dje na Slunci z jinho pohledu , s pihldnutm k poslednmu vvoji
bhem 24 . cyklu . Velmi strun shrnuto,
prognzy se u vech t analz shodly na
tom , e nsledujc , 25. cyklus bude jet
problematitj , jeho nstup bude velmi
pomal , ev. se tak naskt monost, e
a na dobu nkolika destek let nastoup
doba nezvykle klidnho Slunce. Nebylo by
to konen poprv , ped nkolika sty lety
tak podobn jev nastal (viz na internetu
strnky htlp:l/www.boulder.swri.edu/-deforest/SPD-sunspot-release/
Prvn rozbor byl prezentovn prostednictvm zstupce Nrodn slunen
observatoe (NSO) a vdeckou laborato
leteckch sil AFRL. A doposud jsme byli
zvykl na piblin 111et slunen cyklus,
co je polovina asu , bhem kterho
Slunce zmn svou magnetickou polarizaci. Pi pohledu zpt nalezneme obdob let
1645 - 1717, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum, pi kterm v Evrop probh
la tzv. mal doba ledov . Podle Dr. Franka Hilla , editele NSO , se souasn
pozvoln hibernace slunenho disku npadn podob tomu , co tto mal dob ledov pedchzelo. Vdci poznali , e na
Slunci dochz k torznm oscilacm , pe
chzejcm postupn ze stednch ek
k rovnku . Jejich amplitudy pak vypovdaj
o intenzit nsledujcho slunenho cyklu . Teoreticky by ji tyto procesy mly bt
njakou dobu pozorovateln , ale zatm
nebyl dn pozorovn , co by mohlo bt
pedzvst toho, e se potek 25 . cyklu
slunen aktivity opozd nkam do let
2021/22 , nebo (v horm ppad) nenastane vbec (obr.1).
Druh nzor byl prezentovn s podobnm zvrem. Vychz z analzy
spektrlnch ar vron slunen hmoty.
Na ionty eleza v n obsaen psob magnetick pole Slunce a vsledky svd
o tom , e prv to v poslednch letech

2000

2005

2015

2020

2025

rok
Obr. 2. Pokles magnetickho pole na Slunci
v prbhu poslednch let a aproximac zskan prognza

systematicky slbne . Bhem aktivnch

cykl dosahovalo hodnoty 2500 - 3500 G
(gaus) , piem magnetick pole Slunce
pi hodnotch 1500 G nebo nich ji
nem schopnost ovlivovat vrony slunen hmoty projevujc se slunenmi
skvrnami , take ty prakticky zaniknou .
Podle nkolika studi za poslednch 20 let
magnetick pole slbne o asi 50 gaus
kad rok (viz obr. 2) . Obdobn poznatky
lze dovodit tak z men teploty jednotlivch skvrn na Slunci.
Tet teore vychz z pozorovn
zmn ve slunen koron . Bhem poslednch 40 let se zjistilo , e znmky nastupujcho budoucho cyklu slunen aktivity
lze pozorovat na 70 o kov oblasti slunen korony a jejich maxima se postupn
pemisuj k oblasti rovnku . V dob maxima slunen aktivity se prvn znmky budoucho cyklu objevuj v okol 85 o. N
24 . cyklus zaal se znanm zpodnm
a je pomrn mlo aktivn (i kdy posledn
vvoj zvru roku pedil oekvn ) a na
njak prognzy z tto teorie je zatm
brzy. Je to otzka dalho vvoje - zatm
dn znmky novho 25 . cyklu nebyly
pozorovny.
Pedpokldan nzk aktivita slunen
innosti me svmi dsledky kompenzovat nepzniv efekty vyvolan vesms
lidskou innost v poslednch desetiletch .
Ovem pro radioamatry by naznaen
nepzniv vvoj znamenal velmi patn
podmnky pro horn krtkovlnn psma ,
ponvad mal slunen aktivita by pak
nebyla dostaten k ionizaci hornch vrstev ionosfry . Jete mlad , nastupujc
generace bude mt monost vyuvat provoz na virtulnch radioamatrskch psmech , jak dnes nabz potaov program HAMsphere - a jist k nmu
pibudou dal .
Prameny
[1] Raczek, Tadeusz, SP7HT: Co s tym
Sloncem? Swiat Radio 9/2011 .
[2] htlp://www.boulder.swri.edu/-deforest
/SPD-sunspot-release/ a podrobn textov zprva s obrzky tamt.
QX

( Praktick elektronika

2010

-MB 01/2012 )

Dlouho avizovan kniha

o historii radioamatr
je na svt!

Tituln strana knihy, jejm autorem je

Ing. Anton Mrz, OM3LU, a kter se jmenuje "Dokumenty z histrie rdioamatrst va v SR a na Slovensku do r. 1952".
Tono , OM3LU , na knize pracoval n
kolik let, nae redakce s nm byla v kontaktu a poskytla mu i nkter dokumenty .
Prbn jsme tak zveejovali zajmav pase z pipravovan knihy v na
rubrice "Rdio historie" (viz PE 2, 3, 5, 8,
9 , 10, 11/2009 a PE-AR 7/2011 ).
Kniha je vzan , formtu A5, m 275
stran s mnostvm barevnch i ernob
lch obrzk . Vydal Bda , OK1 FXX, ve
vydavatelstv t3000.cz. Je mono si ji objednat na adrese : print@qs/.cz (OK)
nebo om3/u@centrum.sk (OM ). Cena je
390 K (15 ) .
pfm

49

Znte antnu Half-Square?

(Dokonen)

Modifikace antny pro CW

i SSB st psma 80 m
Psmo 80 m je velmi irok , take a
na vjimky nebv mon pokrt CW
(zhruba 3500 - 3540 kHz) a SSB (3730 - 3800 kHz) st psma jedinou antnou.
asto se pouvaj bu irokopsmov
antny , jejich irokopsmovosti je
mnohdy dosaeno na kor ztrt, nebo antn se dvma rezonannmi vrcholy . Naposled zmnn prav byla provedena
a s spchem vyzkouena i u antny
Half-Square [2] . Ke spolen horizontln
sti jsou na kadm konci pipojeny dv
seikmen vertikln sti (obr . 14) ,
z nich jedna zajiuje rezonanci v CW
a druh v SSB sti psma . Antna na
obrzku tak pipomn jakousi kozu na
ezn dv.

Vzhledem k tomu , e nebyla naruena

symetrie, antna si zachovv i pzniv
nzk vertikln vyzaovac hel (obr. 15).
V horizontln rovin je v ni (CW) sti
psma vyzaovac diagram deformovn
vlivem ptomnosti druh "nohy" pro SSB ,
ve vy sti psma je vyzaovac diagram prakticky shodn s neupravenou
antnou Half-Square (obr. 16).
Prbh SV (obr. 17) skuten ukazuje dv minima , antnu lze rovn bez
pot ladit v jedn sti psma , ani by
dochzelo k njakmu vraznmu rozladn v jeho druh sti.
Takto upravenou antnu lze napjet
jedinm zpsobem - proudov v rohu .
Horizontln st antny je pipojena
k jednomu vvodu balunu , spojen vertikln sti k druhmu (obr. 18).

Podobn to dopadne , je-Ii antna postavena rovnobn s ternem , ale jej

vertikln sti jsou nestejn dlouh . Lze
tedy konstatovat, e jednou z podmnek
spchu je symetrick instalace (podle
vertikln osy) antny (obr. 2) .

Zvr

Obr. 14. prava antny half-Square

pro CW i SSB st psma 80 m

Vhodou antny Half-Square je jej

nzk vertikln vyzaovac hel , mal
prostorov nroky , snadn ladn a v neposledn ad nzk cena . Nevhodou je
pedevm zkopsmovost, nutnost peli
v , symetrick instalace a pi proudovm
napjen provoz pouze na jednom psmu .
Napjen je nutn provst tak, aby minimln naruovalo symetrii antny. Pokud
antnu napjme napov s pouitm LC
pizpsobovacho lenu , je provoz na vce
psmech ponkud diskutabiln , proto takov vyuit Half-Square nelze doporuit.
K dalm nevhodm pat maximum napt na konci vertiklnch st , kter je
proto nutn umstit do vky, ve kter nehroz nebezpe pmho dotyku .

Odkazy
[1] Severns, Rudy, N6LF: Using the Half-Square Antenna for Low-Band DXing .
ARRL Antenna Compendium , Vol. 5, 1996.
[2] Severns, Rudy, N6LF: Broadbanding
the Half-Square Antenna for 80-Meter
Max Gain = 4.25 dBi
Az Bearing = 90.0 Deg
90

= 2.5

h = 8,63 m

3.50 MHz

DXing. ARRL Antenna Compendium , Vol.

5, 1996.
[3] Voors, Arie: 4nec2 - NEC based antenna modeler and optimizer, http://home.ict.nl/-arivoorsl
[4] The ARRL Antenna Book. 17th edition,
ARRL , Newington , 1994, Chapter 23.
[5] Straw, Dean, N6BV: AII The Right Angles . 1993, Published by LTA, P. O. Box
77, New Bedford , PA.
[6] Smith, Wo odro w, W6BCX: Bet my
Money on a Bobtail Beam . CO , Mar 1948,
s. 21 - 23, 92 .
[7] Vester, Ben, K3BC. The Half-Square
Antenna . OST, Mar 1974, s. 11 - 14.
[8] Carr, Paul, N4PC: A Two Band Half-Square Antenna With Coaxial Feed. CO ,
Sep 1992, s. 40 - 45.
[9] Carr, Paul, N4PC: A DX Antenna for
40 Meters. CO , Sep 1994, s. 40 - 43.
[10] The ARRL Antenna Book. 17th edition , ARRL, Newington, Chapter 8, s. 8 - 6.
[11] Swank, Jerrold, W8HXR : The S-Meter Bender. 73, Jun 1978, s. 170 - 173.

RR
horizontln st

Srovnn
s plvlnnm diplem
Vhody antny Half-Square oproti diplu ukazuje mj . i obr. 19. Patrn je vznamn vliv kvality zem na vyzaovn
Half-Square pod nzkmi hly , avak i pi
prmrn zemi je tato antna vrazn
lep ne dipl v uvaovan vce (odpovdajc vce horizontln sti Half-Square) pro vyzaovac hly pod 32
Ve vtch vkch nen rozdl ve prospch Half-Square ji tak markantn (obr.
20) , ovem i v uvaovan vce 24 m nad
zem je plvlnn dipl stle nevhodn pro
prci s DX stanicemi , zatmco s Half-Square doshneme vynikajcch vsledk . Z obou srovnn vak vyplv , e tato
antna nebude vhodn pro lokln spojen , kde je vhodn vyzaovac hel 90
Dleitm poznatkem je , e antna
Half-Square nen citliv na symetrick
zmny (obr. 13), zatmco nesymetrick
zmny vznamnm zpsobem ovlivuj
jej vlastnosti a mohou bt i pinou zhoren jejch vlastnost. Antna , postaven
ikmo podle obr. 21 , ztrc sv vhodn
vlastnosti pro DX prci , zejmna nzk
vertikln vyzaovac hel (obr. 22) . Prv
nevhodn instalace s nesymetrickmi
zmnami struktury je pinou , pro n
kdy Half-Square nefunguje, jak m , a n
kte konstrukti na ni neprvem zane-

Obr. 15. Vyzaovac diagram upraven

antny Half-Square ve vertikln rovin

0.

Obr. 18. Napjen upraven antny

Half-Square

270

90

0.

veli.

50

13.7 m

13.7m

180

Elevation Angle = 20.0 deg.

Max. Gain = 4.25 dBi

Obr. 16. Vyzaovac diagram upraven

antny Half-Square v horizontln rovin .
Je patrn deformace na nich kmitotech psma 80 m

( Praktick elektronika

-Ma 01/2012 )

} 1.5 m

Obr. 21 . ikmo postaven antna Half-Square nebude fungovat . Vkov

rozdl 6 m mezi konci sta na to, aby se
ztratil nzk vyzaovac hel

Pedpovd'
New York 298

9 12 15 18 21 2 4

podmnek en KV na leden
Rio 213"
6

9 12 15 18 21

Honolulu 356
3

9 12 15 18 21 24

Honokong 68
3

6 ~

12 15 1821 24

29

29

26

26

~~h~**~~-+~~ 26

23

23

20

20

20

17

17

~~rrb-1~HL~~~~14

~~~~~~~~~ 14

~~~~~~r-~~~~11

~~~~~~~hlA~11

29
"""7'I~+--t--I

~~

26

';1/'--:,,---1WIi-+-~

23
+--+--t--+i~~--I~

F=~~:~+~~+-~~~8

f----k"'M""\'f.}".;;~~~_l___h.._l 8

b3~~tD~~~

~~:t::t=t::~~ 2

(~O

~ rF j---::::
l-----
Fl ~r8
l\X ~ n ~ V; V lil:----;
1-----

~g;

~ ~\" J.~ ~';' k:J ~

20
17

17
14

~~~--IH I-I-,..:lp,~~=====:l

11

~rtf~~~~~~~~ 11

14

--J.C\~~~""'::"-k-+-~ 8

E::t=~~~~

dou it signly nejastji na dvactce, kter

ale bude jen velmi omezen pouiteln ke
spojenm do Tichomo . Polrn onosfrou ,
v n panuje noc, budou moci prochzet signly v psmech 30 m a delch.
Mezi nejvznamnj meteorick roje ad
me Kvadrantidy. Coby relativ n mlad roj trvaj krtce (28. 12. 2011 - 12. 1. 2012), s velmi
krtkm maximem 4. 1. 2012 kolem 07 .20
UTC a ZHR = 120 (resp. mezi 60 - 200, viz
hllp:l/www. imo.net/calendar/2012#qua). V nsledujcich dnech se poohldneme po sporadick vrstv E.
Tradin konme indexy aktivity za listopad 2011 : prmrem slun . toku 153,2 s.f.u.,
sla skvrn R = 96,7 a geomagnetickho indexu z observatoe Wingst A = 5,4. Posledn R
dosadme do vzorce pro vyhlazen prmr
a za kvten 2011 dostaneme R12 =47,6.
OK1HH

mnky en vrtily do nadprmru pozdji , a

od potku listopadu . Velkch slunench
erupc bylo zatm mlo a jedna z nich probh
la 3. 11 . s maximem v 20.27 UTC . Zpsobila
Dellingerv jev v Pacifiku a v Americe, jinak
dnou kodu neudlala , vymrtn oblak
plazmatu Zemi minul. Podobn byl i dal vvoj podmnek vtinou klidn a do Zem se
"trefily" a aktivitu geomagnetickho pole zvily a pozd veer 28. 11 . stice , vymrt
n bhem dletrvajc erupce (LDE ) 26. 11 .
v 07.13 UTC a po n.
Lednov podmnky en KV budou i dky
mrnmu poklesu slunen aktivity typcky zimn , s nzkmi hodnotami tlumu na dolnch
psmech. Vzhledem ke krtkmu dnu na severn polokouli Zem se vcemn rozloume
se signly DX na destce, obas se ale probud psmo 24 MHz a pravideln se bude otevrat patnctka. Dlouhou cestou se k nm bu-

Mlokdo vloni na jae , ba jet i v lt vil

ve slibovan pravideln otevrn destky j
na podzim . Koneckonc pedpovdi vtinou
chabho vzrstu slunen aktivity v tomto
smru relnou nadji nesktaly . Avak stalo
se a proda lovku opt nzorn ukzala,
jak mlo o n v. Nechme se ale opt pekvapit
a pipravme se - co kdyby nm Slunko pi
pravilo hezk jaro a jet hez podzim?
Zdroje pravidelnch pedpovd uvdj
pro leden nsledujc sla SWPC R = 70,4
8, IPS R = 67,3 a SIDC R = 78 s pouitm
klasick metody a R = 81 , ziskan metodou
kombinovanou . Pro nae poteby pouijeme
slo skvrn R =80, resp. slunen tok SF =
=128s.f.u.
Minule jsme u pehledu vvoje skonili poruchou 24. 10., nsledovanou m rnm zhorenm od 25. 10. Nsledkem toho, e slunen
aktivita v nsledujcch dnech klesala, se podSWII

I-- I---

23
f-+-m~~~~~~-+~

ohm)

100

Dipl

AV

60

40
20
10

,,

~~

o
Az. Beoring= 90.0 Deg

Ma x Goin = 8. 7 4 dBi
3.3

3.35 3.4

3.45 3.5

3 . ~~

3.6

3 . 6~

3.7

3 . 7~

3.8

3 . 8~

3.9

3 . 9~

MHz

Obr. 17. Prbh S V upraven antny Ha/f-Square v zvislosti

na kmitotu . Jsou patrn dv pomrn ostr minima

Dipl

Obr. 19. Srovnn Ha/f-Square s pl vinnm diplem ve vce

12 m nad zem. Uvaovny jsou 3 typy zem - prmrn (AV,
vodivost cr =5 mS/m, dielektrick konstanta e = 13), dobr (VG,
cr = 30 mS/m, e = 20) a slan voda (SW, cr = 5000 mS/m, e = 80)

Freq = 3.75 MHz

90

o
Ma x Goin = 9.24 dBi

Az Beoring = 90.0 Deg

Ma x Gain
Obr. 20. Srovnn Ha/f-Square s plvlnnm diplem ve vce
24 m nad zem. Uvaovny jsou opt 3 typy zem - prmrn
(AV, cr = 5 mS/m, e = 13), dobr (VG, cr = 30 mS/m, e = 20)
a slan voda (SW, cr =5000 mS/m, e = 80)

6 .47 dBi

Obr. 21 . ikmo postaven antna Ha/f-Square nebude fungo vat. Vkov rozdl 6 m mezi konci sta na to, aby se ztratil
nzk vyzaovac hel

( Praktick elektronika

-613 01/2012 )

51

Pota

v ham-shacku XC

WSPR - sledovn
podmnek en online

kajc kvli stanici , kter nen pesn na

stanovenm kmitotu .
Zpusobu kalibrace stupnice transceiveru samozejm existuje vc a meme
si vybrat takov , na kter mme prosted
ky . adu informac najdeme v manulu
transceiveru , na internetu i nap . ve fru
naWSPRnet.

(Pokraovn)
r--------------------------------------~

Tl :

-o

~
~

Galvanicky oddle n st

I
I
I

'-----------,
RS

Synchronizace hodin
Jak ji bylo uvedeno, je synchronizace
velmi dleit. Pokud by se
as potae liilo 2 sekundy i vce, nebyly by synchronizovny zatky a konce
pjm a vysln WSPR a dn signl
by nebyl dekdovn .
Systmov hodiny potae jsou pomrn nepesn , odchylka mue init a
nkolik sekund za den . Je proto vdy
vhodn pouvat pota s trvalm pipo
jenm k internetu . Pouvte-Ii Linux ,
Windows XP , Vista nebo Windows 7, nebudete pak potebovat k synchronizaci
asu dn dal program. Zpsob , jak
nastavit synchronizaci asu , najdete v dokumentaci vaeho operanho systmu .
Nkdy se monost synchronizace objev
ji pi instalaci systmu , a je proto mon ,
e mte as ji synchronizovan . V kadm ppad si toto nastaven ovte ,
uette si tm problmy s nefungujcm
WSPR . U Windows je teba dt skuten
pozor na synchronizaci asu , protoe
systm sm provd korekce jednou za
tden . Nezbv tedy , ne pout specializovan program . Oblben je zejmna Dimension 4 [5], kter umouje i pouit
NTP server .
asu potae

Nastaven transc.eiveru
K WSPR je teba propojit vstup a vstup zvukov karty potae s nf vstupem a modulanm (mikrofonnm) vstupem TRXu . Dle je teba zajistit ovldn
PTT (pepnn TX/RX) bu pomoc srIovho portu (signl RTS + spnac tranzistor), ppadn portu USB . Vhodnch
zapojen byla publikovna cel ada , "klasiku" pedstavuje nap . interface podle
OK1 CJB [6] (obr. 2) . Nen-Ii k dispozici
signl pro ovldn PTT, lze vyut i VOX.

Obr. 2. Interface k propojen

transceiveru se zvukovou kartou potae podle OK1CJB [6]
Protoe signl MEPT-JT zabr jen
nepatrnou ku psma , je nutn , aby
byla stupnice transceiveru zkalibrovna
s pesnost na nkolik Hz . Nemte-Ii
k dispozici pesn kalibrtor, lze vyut
bu njak kmitotov norml , nebo
i nosnou nkter AM stanice, kterou pij
mme v reimu SSB . Nf signl z pijma
e monitorujeme bu programem pro
spektrln analzu , ppadn nkterm
programem , urenm pro datov druhy
provozu , kter m .. vodopdov" displej
a umouje pesn men nf kmitot.
Krtkovlnn rozhlasov stanice vyslaj v rastru 5 kHz a jejich nosn je udrovna na pedepsanm kmitotu s pes
nost na 1 i 2 Hz. Transceiver naladme
1 kHz nad nebo pod kmitoet nosn rozhlasov stanice (nap . na 5,984 000 MHz
nebo 5,986 000 MHz , vysl-Ii stanice na
5,985 MHz) a mme vku zznje na
vstupu pijmae . Zkladn krystalov
osciltor transceiveru pak peliv doladme tak , abychom dostali zznj pesn
1000 Hz. Tuto proceduru je vhodn nko
likrt zopakovat s rznmi stanicemi , abychom eliminovali ppadnou chybu , vzni.... StatlOn parameters

Cal

IOK1RR

Grid:

IJ070FB

AudIO ln

15Ln.

PTTport.

ICOl.l6

2 (Vrtuol AudlO Coble)

r
CATport

Rig nu .....r
Seria l ro~

0.'0 bu:
Slopbb
Hondshok.

I
I
I
I
I
Illone

Enoble CAT

~
odlO

L.;R1 :ua

Pokud mme synchronizovan hodiny

a transceiver se zkalibrovanou
stupnic , propojen se zvukovou kartou
potae , instalujeme program WSPR .
Program pro pslun operan systm
sthneme z jeho domovsk strnky [1] .
K dispozici jsou ped kompilovan instalan balky pro Windows a Linux, program vak me pracovat i pod FreeBSD ,
Macintosh OS/X a dalmi opera n mi
systmy , podobnmi UNIXu. Bude vak
nutn program zkompilovat ze zdrojovch
kd , kter jsou rovn k dispozici. Na
uvedench strnkch jsou vypsny odkazy na pslun repozite , umstn na
Source Forge.
Nsledujc informace o nastaven
a vlastnostech se tkaj verze, dostupn
v jnu 2011 .
Je-Ii program WSPR instalovn ,
spuste ho . Zvolte Setup , Options (obr.
3) . Zadejte vai volac znaku a loktor
v estimstnm formtu (nap . J070FB).
I kdy je v zsad mon pout sloen
znaky s lomtky, je vhodn znaku zadvat v co nejjednodum tvaru , a pokud
mono se vyhnout IP apod . Znaky se
dvma lomtky , nap . DLlOK6XXX/P nejsou podporovny . Dvodem tohoto omezen je snaha o minimalizaci potu pen
ench bitu .
Zvolte vkon, kter budete pouvat.
Je nutn zadat jej v dBm. Hodnoty dBm
jsou zakdovny v programu, lze tedy zadat pouze hodnoty v seznamu , tj . 30 dBm
(1 W) , 33 dBm (2 W), 37 dBm (5 W)
nebo 40 dBm (10 W) . Nejastji se pouv 1 W (30 dBm) , co je vhodn pro zatek . Tuto hodnotu je teba samozejm
nastavit i na transceiveru , program sm
vkon nenastavuje . Pokud transceiver
neumouje pm odeet vstupnho vkonu , je teba pout extern wattmetr .
Zvolte nf vstupy a vstupy zvukov karty
Audio ln a Audio Out (nastaven zvis na
pouitm operanm systmu a konfiguraci jeho zvukovho subsystmu).
Dle je nutn zvolit zpsob ovldn
PTT (PTT Method - DTR , RTS , CAT
nebo VOX). Pokud je zvolen signl sriovho portu DTR nebo RTS , zadejte slo
sriovho portu (PTT Port) . Chcete-Ii pout zen transceiveru potaem , zakrtnte polko Enable CAT a vyplte
daje , odpovdajc typu vaeho transceiveru . U vtiny typ transceiver se po
zadn typu (Rig number) objev sprvn
daje Serial rate , Data bits , Stop bits
a Handshake. U typu transceiver, kter
maj tyto parametry nastaviteln (voliteln) bude teba zkontrolovat jejich menu
a nastavit odpovdajc hodnoty . Po tomto
nastaven zavete okno Options.
potae

TRX

T2

R7

52

KEY
GND

~ _;
JS

Rl
lOOR

Zkladn nastaven
programu WSPR

~
F

3 ,' --,,
2

Klb~:

~
~
~
~

-----------.J

Obr. 3. Nastaven programu WSPR

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

(Pokraovn)

RR

35. mistrovstv dt a mldee esk republiky

v radioelektronice
Stejn jako v minulch ticeti tyech letech i v r. 2012 se bude konat
Mistrovstv dt a mldee esk republiky v radioelektronice. Tuto technickou sout vyhlauje esk radioklub a organizuje ji ve spoluprci
s dalmi subjekty. V r. 2012 bude sout probhat v jednotlivch postupovch kolech: koln a okresn kola v beznu 2012, krajsk ~ola v dubnu
2012. Postupujc z krajskch kol se sejdou na Mistrovstv CR v msci
kvtnu 2012 v Hradci Krlov (termn bude upesnn) . Poadatelem 35 .
ronku Mistrovstv dt a mldee esk republiky v radioelektronice je
Dm dt a mldee Hradec Krlov.
Plat propozice schvlen Radou RK od 1. 1. 2010 . Propozice najdete na http://www.crk.cz/CZlSOUTDETlRADIOC (konec strnky)
nebo je kadmu, kdo ~i pod , zalu v elektronick podob. Kontaktn
osoba pro Mistrovstv Cesk republiky je Vladislav Zubr, OK1IVZ.
Vojta Hork, OK1ZHV, V.Horak@barak.cz

Radioamatrsk expedice v lednu a noru 2012

Ostrov Pitcairn

Znm skupina opertoru z expedice

TX4T se v r. 2011 dohodla , e zorganizuj
dal velkou vpravu , tentokrte na ostrov
Pitcairn v Pacifiku. Vedoucm ptilenn
expedice bude opt Jacques , F6BEE .
Plnovan termn zatku expedice je 20.
ledna 2012. Nvtva ostrova m trvat
9 dn. K transportu pouij lodn dopravu ,
nebo na ostrov nen dn letit . Termn na konec ledna byl zvolen proto, e
pedpokldaj dobr podmnky en na
vech KV psmech vetn 160 a 80 m.
Vyuvat budou OTH mstnho obyvatele Randalla Christiana , kter je pmo na
vrcholku jednoho tesu vysoko nad moem, oteven pes ocen ve smrech na
Severn Ameriku a Evropu . Opertoi tam
vybuduj ti nezvisl pracovit . Pod
znakou VP6T budou vyslat CW, SSB,
RTTY a snad PSK.
Vzhledem k doprav lod nemohou
pevet tk zavazadla . Povezou s sebou tedy 4 lehk 100W transceivery Elecraft K3 . K nim jeden zesilova Alpha
76A, 2 zesilovae Tokyo Hy-Power a jako
zlon lehk zesilova Ameritron ALS
500M . Antnn vbava je rozshl , pro
doln psma tvrtvlnn vertikly a drtov
antny vetn beverage pro pjem, pro
horn psma smrovky .
Maj v plnu navzat 30 000 spojen ,
on line log bude pstupn bhem expedice a nkolikrt denn aktualizovn. OSL
bude vybavovat Nigel, G3TXF . Pednost
n direct, ale i via bureau zasl Nigel
OSL spolehliv . Tak bude mono o n
podat via bureau na adrese : QSL@
TXF.com

Obr. 1. Ostrov Pitcairn

Bude fungovat i online OSL Request

Service na webu ClubLog. V prbhu expedice se lenov budou snait nahrvat
spojen i do LoTW.
Pitcairn (obr. 1) pat administrativn
pod sprvu ad na Novm Zlandu ,
kter je vzdlen pes 5000 km . Historie
ostrova se datuje od r. 1767, kdy byl objeven lodnm porukem R. Pitcairnem
z anglick lod Carteret. Pozdji , v r .
1790 u ostrova zakotvila lo Bounty se
vzbouenmi nmonky a kapitnem Fletcherem Christianem. Nyn tam ije 48
obyvatel a jejich poet se stle sniuje.

....

Tuvalu, Fidi, Tarawa

Pi leton expedici po Pacifiku navtv Pista , HA5AO , a Gyorgy, HA5UK, postupn souostrov Tuvalu , Fidi a Zpadn Kiribati (obr. 3) , a to pmo atol Tarawa
(lOTA OC-017) .
Expedice zahj vysln 12. ledna
2012 na ostrov Tuvalu. Tam se zdr do
26. ledna a vyslat budou pod znakou
T2HA. Odtud se pesunou na Fidi , kde
budou inn pod znakou 3D2HA do 30.
1.2012. Pak se peplav na atol Tarawa
(OC-017). Tam se zdr dle , od 1. nora do 23. nora 2012. Jejich znaka
bude T30HA. Posledn zastvkou m bt
jet ostrov Banaba (T32HA) , datum
bude oznmeno pozdji.
OSL via HA5UK: Gyorgy Kovacs ,
1162 Budapest, Csur u.15, Hungary a je
mono o n podat nkolika zpsoby .
Veker informace jsou na jejich webov
strnce: http://ha5ao.novolab.hu

Obr. 2. Na

antn maarsk

( Praktick elektronika

vlajka

-MU 01/2012 )

Obr. 3. Mapka trasy

maarsk

expedice

Ostrov Malpelo

Kolumbijt radioamati organizuj

velkou mezinrodn expedici na vzcn
ostrov Malpelo lec v Pacifiku na zpad
od kolumbijskho pobe. Ostrov byl naposledy aktivovn radioamatry v r. 2001.
Vedoucm vpravy je Jorge , HK1 R, spolu
s Jahmem , HK1T. Maj povolen k nvtv ostrova na 30 dn a koncesi se
znakou HKONA.
Ostrov je vyhlen chrnnou prod
n rezervac , nen tam infrastruktura , jen
mal budova pro stlou 6lennou vojenskou posdku.
Datum expedice bude upesnno jen
krtce ped tm , ne bude cel vprava
soustedna v pstavu Buenaventura na
zpadnm pobe Kolumbie. Mon zatek je od konce ledna do poloviny
nora 2012 nebo bude posunut od poloviny nora asi do 7. bezna 2012. Ve
bude zviset na vvoji poas , protoe
ocen v tto oblasti bv dosti bouliv .
OSL manaer tto expedice je znm
Bob, N200: Bob Schenck, P. O. Box
345, Tuckerlon, NJ, 08087-0345, USA.
dat o OSL bude mono nkolika zpso
by , a to OORS direct, OORS bureau , direct a via bureau . Veker informace jsou
na jejich webov strnce:
http://hkOna.com/
OK2JS

53

Vyslme na radioamatrskch psmech XCVIII

Radioamatrsk spojen
~~ "
francouzsky
(Pokraovn)

Frze pouvan
pi spojench
Bohuel, nerozuml jsem vechno.
Dsol , mais je n'ai pas tout compris.
dezol, me ne pa tu kompri

Jak je vae jmno? Moje QTH je ...

Quel est votre nom?
Mon QTH est .
kel e votr nom?
mon ku te e
Prosm zopakujte vae QTH (jmno,
mj report).

Ano, rozumm.
Oui, je comprends.
ui, kompran

Rpetez s 'il vous plait, votre QTH (nom ,

mon report) .
repet si vu pl votr ku te (nom, mon
repor)

Prosm mluvte pomalu.

S'il vous plait, parlez lentement.
sil vu pl, parle lantman

Mikrofon znovu na vs.

Microfon retour a vous.
mikrofon retur a vu

Francouzsky znm jen nkolik frz.

Je ne connais que quelques phrases en
francais .
n kon k kelk frz an frans

Mte velmi kvalitn modulaci.

Vous avez une excellente modulation.
vuzave en exceln modylasion

Kolik je vm let?
Quel age avez-vous?
kel ave vu?

Je mi 36 let.
J'ai 36 ans.
e truantsis an

Jsem enat.
Je suis mari .
sui mari
Dkuji (velmi) za vae zavoln.

Merci (beaucoup) pour votre appel.

mersi (boku) pur votr apel
ekejte prosm.
Attendez un instant, s'il vous plait.
atande en enstan, sil vu pl
Kmitoet je obsazen.
La frquence est occupe.
la frekns e okyp
Mete pejt na telegrafii?
Pouvez-vous passer en CW?
puve vu pas an s v?
Volejte 5 kHz up.
Apellez 5 up .
apel snk ap
Ve jsem pobral na 100 %.
Tout est OK cent pour cent.
tute o ka san pur san
Mm ve mimo vaeho QTH.
Tout est OK sauf votre QTH .
(pouvaj i anglickou vslovnost OK)
tute okej sof votr ku te
Dobr rno.
Dobr odpoledne.
Bon jour.
Bon I'aprs-midi.
bonr
bon lapremidi
Dobr veer.
Dobrou noc.
Bon soir.
Bonne nuit.
bonsu
bonuit
Jsem asten, e mme spojen.
Je suis heureux de vous contacte.
e sui er vu kontakt
V report je 59.
Votre report est cinq neuf.
votr repor e senk nijf
V signl je velmi siln (slab).
Votre signal est trs fort ici (faible) .
votr sial e tre for isi (febl)
Prosm opakujte mj report.
S'il vous plait rptez mon report
sil vu pl repet mon repor
Moje jmno je Ji. Hlskuji ...
Mon nom est Jiri , je vais vous peler.
mon nom e iri, 've vuzepel

54

Mte spletry 20 kHz.

Vous talez sur 20 kilohertz.
vuz etal syr van kiloherz
V signl m nik.
II y a un peu de QSB sur votre signal.
ilya en pe ku es be syr votr sial
Podmnky jsou velmi dobr (patn).
Les conditions sont trs bonn (mal).
le kondision son tr bon (mal)
Pracujete v zvod?
Participez-vous aux concours?
partisip vu o konkur?

O/ivier Barbieux, F6HZF, QTH Lieusaint

Moje antna je smrovna na ...
Mon antenne est dirige vers .
mon anten e diri ver ..
sever (vchod, jih, zpad)
le nord (I'est, le sud , I'ouest)
/'nr (/'est, /'sy, /'ue)
Poas zde je 1) velmi dobr
Le temps ici est 1 ) trs beau
I'tm isi e tr b

2) ist obloha,
2) beau ,
2) bo

3) zataeno
3) nuageux
3) nya

4) detivo, 5) vtrno, 6) mrz

4) pluvieux, 5) venteux, 6) brumeux
4) plyvij, 5) vant, 6) brym
7) horko, 8) chladno, 9) sn
7) chaud , 8) froid , 9) il neige
7) , 8) frua, 9) il n

Kd pro vs (pro mne) je ...

Numero pour vous (pour mois) es .
nmero pur v (pur mu a) e ...

Teplota zdeje +22 (-8) e.

La temprature ici est vingt deux (moins
huit) degrs .
la temperatr isi e vant de (moen uit) degr

Pracoval jsem s 248 zemmi.

J'ai contact 248 pays .
e kontakt desn karantuit pei

Stle pr ji dva dny.

II pleut dj depuis deux jours.
il pie de pui der

Svj QSL 100% polu.

Ma carte QSL est sur a cent pour cent.

ma krt ku es el e syr sn pur sn
Prosm zalete mi svj QSL.
S'il vous plait, envoyez moi votre carte
QSL.
sil vu pl anvoaj mua votr kart kU es el
Budu asten, kdy dostanu v QSL.
Je serais trs heureux de recevoir votre
QSL
'ser trzer resevur votr ku es el
Potebuji v QSL pro diplom.
J 'ai besoin de votre QSL pour le diplome.
e bezoen votr ku es el pur /'diplom
Pijma jsem sm vyrobil.
J'ai construit le recepteur moi-meme.
e konstrui /'reseptr muamem
Zazen

mm tovrn.
J'ai un quipement du commerce.
e en ekipman dy komers
Pouvm transceiver.
J'utilise un transceiver.
ytilis en transivr

Vkon je 100 W.
La puissance est cent watt.
la pjisans e san vat
Moje antna je dipl (je 42 m dlouh).
Mon antenne est un dipole (42 metres) .
mon anten etan dipol (karant de mtr)
Nemm otonou antnu.
Je n'ai pas le beam .
ne pa /'bm

( Praktick elektronika

Dnes byl hork den.

Aujourd'hui nous avons une journe trs
cha ude.
ourui nuzavon ynurn tr d
Moje adresa je sprvn v callbooku.
Mon adresse est correcte dans le callbook.
mon adres e korekt dan /'kolbuk
Dkuji velmi za zajmav spojen.
Merci beaucoup pour trs agrable QSO .
mersi boku pur tr agreabl ku es o

Peji hodn spch a dobr zdrav.

Je vous souhaite beacoup de succs et
bonne sant .
e vu suet boku syks e bon san t
Peji hodn tst a DX.
Je vous souhaite bonne chance et beaucoup de DX.
e vu suet bon ans e boku d iks

Doufm s vmi (brzy) na slyenou.

J'espre encore une foi vous contact (bientot) .
espr ankor yn fua vu kontakt (a biento)
Pedejte prosm m pozdravy rodin.
S'il vous plait, transmettez mes meilleures
amitis votre famille.
sil vu pl, tranzmet me meijr amitij a
votrfamij

Na shledanou.
A bien tot.
a biento
(Dokonen pt)

-MU 01/2012 )

QX

____ KV _ _ __
Kalend zvod

na leden a nor (UTC)

14.1.
14.1.
14.-15.1.
14.-15.1.
211.
211.
21.-221 .
21.-221
21 .-221 .
27.-29.1.
28.-29.1.
28.-29.1.
28.-29.1.
4.-5.2.

4.2.
4.2.
4.-5.2.
4.-5.2.
5.2.
6.2.
10.-12.2.
11 .2.
11.-122.
11 .-12.2.
11 .-12.2.
13.2.
15.2.
17.-18.2.
18.-19.2.
24.-26.2.
25.-26.2.
25.-26.2.
26.2.
26.2.

OM Activity
CW/SSB
Old New Year Contest CW+SSB#
HA DX Contest
CW+SSB#
NA QP
CW
LZ Open Contest 80/40 m CW#
Teenager Contest
CW+SSB#
YL-ISSB'er Party
CW
UK DX RTTY
RTTY#
NAQP
SSB
CQ WW 160 mDX Contest CW
FrenchDX(REF)
CW
BARTG RTTY Sprint
RTTY#
European Comm. (UBA)
SSB#
YL-ISSB'er party
SSB
SSB liga
SSB
AGCW Straight Key
CW#
Black Sea Cup
CW+SSB#
Mexico RTTY
RTTY
Provozn aktiv
CW
Aktivita 160
SSB
YL-OM Contest
MIX
OM Activity
CW/SSB
CQWWRTTYWPX
RTTY#
PACC
CW+SSB#
FirstRSGB 1.8MHz
CW#
Aktivita 160
CW
AGCW Semiautomatic
CW
Russian WW PSK
PSK31#
AR RL DX Contest
CW#
CQ WW 160 mDX
SSB
French DX (REF)
SSB
European Community (UBA) CW#
OK-QRP Contest
CW
HSC CW Contest
CW#

0500-0700
05.00-09.00
1200-1200
18.00-06.00
00.00-04.00
06.00-14.00
00.00-24.00
1200-1200
18.00-06.00
22.00-22.00
0600-1800
12.00-12.00
13.00-13.00
00.00-24.00
0600-0800
16.00-19.00
2.00-12.00
18.00-18.00
0600-0700
0.30-21.30
14.00-02.00
05.00-07.00
00.00-24.00
12.00-12.00
2100-0100
20.30-21.30
1900-2030
21 .00-21 .00
00.00-24.00
22.00-22.00
06.00-18.00
13.00-13.00
0600-0730
viz podm.

Vysvtlivky : # za mdem znamen , e

na www.qrz.ru najdete vsledky zvodu
z pedchozho roku .
Podmnky vtny zvod v etin
najdete pro jednotliv msce na internetovch strnkch naeho asopisu:
www.aradio.cz (na strnce vbr vlevo
dole) , odkud si je mete sthnout k vytitn.

Poznmka k asm uvdnm v naich kalendch: V ad asopis se nyn

uvdj asy nap. 05.00-11.59 - zst
vme u starho znaen 05.00-12.00 , nebot' logicky zatek zvodu je v 5.00
a trv do 12.00, tedy v moment , kdy se
na digitln asome objev c!aj 12.00,
ji nelze v zvod pokraovat! Casy jsou
pochopiteln uvdny v UTC i u naich
zvod.

"Party" stt USA

Vzhledem k tomu , e podmnky en
ji dovoluj bn navazovat spojen se
severoam. kontinentem, zjemci o jejich
vzcn okresy mohou sledovat lokln
"Party", pi kterch jsou aktivovny i okresy jinak st dostupn. V noru je to
4. 2. Minnesota Party (00.00-24.00) , 4.-5.
2. Vermont Party (00.00-24.00) , 4.-6. 2.
Delaware Party (17.00-01.00) a 11.-12. 2.
New Hampshire Party (16.00-22.00).
Adresy k odesln denk pes internet
Ani v letonm roce se situace nezm
nila a mnoho poadatel mlo jet v listopadu, kdy se tento kalend pipravuje ,
daje platn pro rok 2010. Proto si adresu
ovte ped odeslnm na webu poadate
le ; mnohdy ke zmnm dochz tsn
ped zvodem.

AGCW Straight key: htp@agcw.de

AGCW Semiautomatic:
semiautomatic@agcw.de
Aktivita 160: www.a160.net (formul)
ARRL DX: dxcw@arrl.org
Black Sea Cup: bscup@ur5eaw.com
CO 160 m SSB: 160ssb@kkn.net
CO 160 m CW: 160cw@kkn.net
EPC WW DX: contest@epc-ru.ru
HA DX: hadx@mrasz.axelero.net
HSC: hsccontest@googlemail.com
LZ Open: Iz1gl@yahoo.com
OK-ORP: kareUine@seznam.cz
OM Activity: omactivity@gmail.com
PACC: pacc@dutchpacc.com
Provozn aktiv: ok1 hcg@weblighUnfo
REF (CW): cdfcw@ref-union.org
REF (SSB): cdfssb@ref-union.org
RSGB 160 m: 1st160.logs@rsgbhfcc.org
SSB liga: http://ssbliga.nagano.cz
(formul)

Teenager: ut5nc@mail.ru
UBA: ubacw@uba.be, ubassb@uba.be
WW RTTY WPX: wpxrtty@kkn.ne
YL-ISSB'er: ve1jim@ns.sympatico .ca
YL-OM: nOwbv@earthlink.net
QX

---VKV====
Kalend zvod

na nor (UTC)
4.2.
4.2.
5.2.
5.2.
5.2.
5.2.
7.2.
9.2.
11.2.
11.2.
14.2.
16.2.
19.2.
19.2.
19.2.
21.2.
25.2.
26.2.
28.2.

Winter-BBT
1,3 GHz
Winter-BBT
2,3 a 5,7 GHz
Zimni QRP zvod 2)
432 MHz
Zimni QRP zvod 2)
144 MHz
Winter-BBT
432 MHz
Winter-BBT
144 MHz
V'f0J aktivita; NA 1)
144 MHz
V'f0J aktivita; NA
50 MHz
FM Pohr
145 a432 MHz
Mistr. R dt J)
145 a432 MHz
V'f0J aktivita; NA
432 MHz
V'f0J aktivita; NA
70 MHz
Provozni aktiv
144 MHz-76 GHz
Mistr. R dt J)
144 a432 MHz
DUR Activity Contest 1 GHz ave
V'f0J aktivita; NA
1,3GHz
Winter-BBT
24 GHz ave
Winter - BBT
10 a24 GHz
V'f0J aktivita; NA mikrovlnn psma

09.00-11 .00
1100-1330
09.00-11 .00
1100-13.00
09.00-11 .00
11.00-13.00
18.00-22.00
18.00-22.00
09.00-11.00
09.00-11.00
18.00-22.00
18.00-22.00
08.00-11.00
08.00-11 .00
08.00-11 .00
18.00-22.00
09.00-13.00
09.00-13.00
18.00-22.00

Zemel

Petr Novk, OK1WPN,

dlouholet pedseda radioklubu OK1 KVK

Ve tvrtek 24. listopadu 2011 zemel po t

k nemoci ve vku nedoitch 70 let bval
dlouholet pedseda
karlovarskho radioklubu OK1 KVK, Petr
Novk, OK1WPN. Byl
vynikajcm konstruktrem a autorem radioamatrskch zazen , jako jsou napklad
transceivery Tramp , Trpaslk a dal . Radioklub dosud vyuv vkonn vysla ,
kter postavil pro vyslac stedsko na
Blatenskm vrchu. Petr Novk napsal
a recenzoval knihy o elektrotechnice pro
mlde i pro dospl . Napsal mnoho odbornch lnk do asopis Amatrsk
radio a Radioamatr. Odborn veejnost
jej asto citovala. Jako vznamn len
eskho radioklubu byl nadenm propagtorem radioamatrskho sportu. Ve vchov mldee se angaoval jako uitel
talentovanch k v oboru elektroniky
a organizoval pro n soute na krajsk
i celosttn rovni.
Budeme na nho vzpomnat jako na
moudrho a skromnho lovka , vraznou osobnost, skvlho a obtavho p
tele. Mnoho lid mnohmu nauil.
Za radioklub lzeskho msta Karlovy Vary OK1 KVK:
Otto Janda a Michal Rybka, OK1 WMR

Petr, OK1 WPN, pi vcviku

dt

v ROB

1) Nordic Activity Contest

2) Denky na: ok1dom@seznam.cz
J) Hlen na OK1 OHK
DVA

Pevade

OKOK a OKOBK

Pi radioamatrsk selosti 19. 11. 2011

v Kladn bylo jako sponzorsk dar na provoz
kladenskch pevad OKOK a OKOBK
(J070AD) vybrno 4700 K. Dkujeme tm ,
kdo pispli: OK1MAY, OK1JR , OK1CD ,
OK1 UBM , OK1 CRJ , OK1AEB , OK1 HLE ,
OK1 NVO , OK1 CEP, OK1 FSL, OK1 UMB.
Stav pokladny k 19. 11. 2011: -2606 K,
vybrno 4700 K , zbv tedy v pokladn
2094 K. Jak vidte, zbytek v pokladn pokrv nklady zhruba na pl roku. Pokud by
nkdo chtl jet pispt , pokladna je oteve
n nepetrit.
Sprvce pevad OK1AEB

INZERCE
Prodm pouze vyzkouen rdio Etn G3.
V zruce do 9. 2. 2013 P. c. 3160 K , nyn
2200 K. SMS 603336631 .

( Praktick elektronika

-MU 01/2012 )

Petrova stavebnice transceiveru

TRAMPKIT vyla v AR ped 30 lety

55

CENIK INZERCE {ernobl/barevn K bez DPH}

1/2 strany

cel strana

19.600/23.520

UD .rJ

9.800/11.760

1/3 strany

171 x85 mm 54 x264 mm

112 x130 mm

171 x63 mm

6.530/7.830
1rTTlI 1/9 strany

lIlJj

2.170/2.600

54x85mm

1/4

ol"",

83x 130mm

4.900/5.880

Slevy

pi

~ 116 st,,",

l~ rl/12 st,,",1.630/1.950 K

K ~
x

vnitn

13.060/15.670

112 x63 mm 54 x130 mm

54 63 mm

Oblka:

[ll]

112 x264 mm

strana: 43.000

K,

3.260/3.910

Banner na www.aradio.cz
5.000 K/msc.

IV. strana: 53.000

opakovan inzerci

Ve 3 a vce slech se sazba sniuje o ........................ 5 %

V 6 a vce slech se sazba sniuje o ........................ 10 %
Pi celoron inzerci se sazba sniuje o ..................... 20 %

Specifick rozmry
po dohod 44/53 K/cm 2

K.

Podklady pro inzerci pij

mme ve vstupnch formtech POF, JPG v rozlien
150 LPI (300 OPI) na adrese
inzerce~aradio.cz

Kontakt: AMARO, spol. s r. o., Karlovo nm. 30, 120 00 Praha 2; tel. 257 317 313; email: pe@aradio.cz

inzerce@aradio.cz
pe@aradio.ce
odbyt@aradio.cz
www.aradio.cz

KONEKTORY - BRNO, s.r.o.

Musilova 1, 614 00 BRNO
tel. + fax: 541 212577
www: konektor.cz
e-mail: brno@konektor.cz

Seznam

inzerent

A+A - plastov krabiky aj . .. .. .... .. ............ .... ... XIV

AEC - TV technika ........ .................................. XII
AMPER 2012 - pozvnka na veletrh .. ...... .. ...... .. X
AV-ELMAK - elektronick pstroje ........ .. ...... ... XII
A.W.v. - zdroje .. .... .. .. .... .... .. .... .. .... .. ...... .. ...... .. .. IV
BS ACOUSTIC - ozvuovac technika .. .. .. .. .. .. XIV
BUEK - elektronick soustky ...................... VI
BUEK - desky s plonmi spoji .... ............ ........ .. XI
OEXON - reproduktory .. .. .... .............. .. ........... XIV
DIAMETRAL - laboratorn nbytek .... .. ...... .. .... ... 111
ELECTRON 2012 - pozvnka na veletrh .... .... . VII
ELEX - elektronick soustky aj . .. .. .... .... .... .. XIII
ELFA - optoelektronick idla .. .. .... ........ .. ....... XIII

56

v PE 01/2012

ELNEC - programtory aj . .. .... .. .. .. .......... .. .... .. . XIII

ELTI P - elektrosoustky .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .... .. .... .. . XIV
ERA components - elektronick soustky ...... XII
ESDshop - pjen, antistatika ........ .. .......... .. ... XIV
FLAJZAR - stavebnice a kamery ............ .... .... .. ... 1
GM electronic - el. soustky .. .... .. ...... .. .... VIII, IX
KONEKTORY BRNO - konektory .... .... .... .......... 64
MAUS Electronics - elektronick soustky ..... XI
PaPouch - mic a komunikan technika ...... XlV
P + V ELECTRONIC -vinut dly pro elektroniku .. .. . XI
PRODANCE - ozvuovac technika ................... V
SNAILlNSTRUMENTS - elektronick soustky ... XIII
SPEZIAL ELECTRONIC - el. soustky ............. II

( Praktick elektronika

-p;) 01/2012 )

NOVINKY
Algoritmy slicovho zpracovn signl

Algoritmy lsllcovho
zpracovn signli

Zajmav aplikace mikrokontrolru ATmega644

Osm kapitola ukazuje realizaci laditelnho genertoru signlu pracujcho na principu decimace vzor-

Pojednv o slicovch genertorech a sli

covch filtrech od jejich teoretickch princip
pes nvrh a po praktickou realizaci.

k .

V devt kapitole jsou popsny principy innosti ,

funkce a zkladn vlastnosti slicovch filtr typu Fl R
a liR pro doln i horn propust.
Jedenct kapitola uvd konstrukci ppravku
EADC, co je pizpsobovac modul pro pipojen
vstupnho signlu na vstupy ND pevodnku zabudovanho do mikrokontrolru ATmega644 . Proveden
je dvoukanlov.
Ostatn kapitoly obsahuj een pklady nvrhu
slicovch filtr , schmata zapojen pro meni a
postup pi zpracovn namench hodnot uitm
programu Microsoft Excel.

Kniha vyla na podzim 2011 v malm nkladu .

ZDARMA

Pokud si o to napete (viz n hlavn

web) mete zskat ZDARMA k va
objednvce toto tm nezniiteln
piezo "psktko" (tj. se zabudovanm
tranzistorovm budiem uvnit).

Poten kapitoly jsou vodem do slicov

ho zpracovn signl a popisuj mikrokontrolr
ATmega644, kter je pouit pi implementaci
jednotlivch loh. Prvn konstrukc je vvojov
kitu COM644KIT, kter umouje soubn programovn ATmega644 a vvoj aplikac.
Za nejzajmavj pokldme:
Pt kapitola popisuje konstrukci ppravku
EDAC, co je modul obsahujc levn 2kanlov DI
A pevodnk typu TLC7528CN s rozlienm 8 bit .
est kapitola pedvd praktickou realizaci
jednoduchho genertoru signlu .
Sedm kapitola se vnuje popisu ppravku
PANEL, co je modul s dic jednotkou a LCD.
Tento modul je dle pouit pro pelaovn genertoru.

>-~

Pipraveno

ve spoluprci se servery

ELEKTRONIKA.cz a Hezk Den

www.volny.cz/hezky.den
I

Stle fungujeme,
stle vydvme.

Autor Ing. David Matouek, vylo v nakladatelstv

BEN - technick literatura, 128 stran A4 + doprovodn CD zasl autor.
Adresa knihy na Internetu (ukzka + obsah):
http://shop.ben.cz/121325

Prace s mlluokonlrofery

Jlfi Roubal.
Petr Husek II kol

Cm,.~:':""O"'Y PIC
._
....... _
..._-.__
..............
...

-O>
Z

. .~

P/C18F452 a PIC18F1220 ... Jilzyce ~

.--_.
__... ................_-_._
...

Meni,

"zen a regulace pomoci

nkollka jednoduchch

htlp:/Ishop.ben.czl114546

phpravk

hUp:/Ishop.ben.czl121332

hUp:/Ishop.ben.czl121315

Prodejn msta nakladatelstv BEN - technick literatura :

centrla :

Vnova

5, 100 00 PRAHA 10, (pouhch 200 m od stanice metra "Stranick ")

prodejna a zsilkov sluba tel. 274820211 , 274818412, fax 274 822 990
BRNO, PLZE , OSTRAVA - prodejny uzaveny
Internet: http://www.ben.cz. e-mail: knihy@ben.cz
SK: ANIMA, Slovenskej jednoty 10, 040 01 Koice , tel./fax (055) 601 1262, www.anima.sk, anima@anima.sk

Vprodej

soustek

za

I e;/..er tec/mil-A

II p OIO,'rrJl 't

li/eralllra pod jednou

polovin

\ledlO lI

ceny

LCD moduly 16x2 s podsvtlenm, integrovan obvody TESLA,

Vf moduly Aurel - pijma 433,92 MHz se SAW na vstupu,
Patice s nulovou silou TEXTOOL, Lithiov lnky, TR191,
Mikrokontrolry Microchip PIC, pamti EEPROM,

Kontakt: www.volny.cz/hezky.den