CO JE TAK NEBEZPEN NA KNIZE O ISLMSKM POJET MONOTEIZMU?

esk republika v posledn dob tj. od ptku 25. 4. 2014 zav skandl, kter nem v jej historii obdoby.
Pokud je mi znmo, bhem demokratickho zzen naeho sttu jet nikdy nevpadla po zuby ozbrojen
speciln sloka policie do svatostnku njakho vyznn a nsiln neperuila probhajc bohoslubu,
kzn, nebo spolenou modlitbu. Z tohoto hlediska je pten zsah OOZ PR v prostorch Islmsk
nadace a Muslimsk obce v Praze kvli dajn rasistick knize naprosto bezprecedentn. Je to, jakoby
zsahov jednotka vtrhla do katolickho kostela uprosted nedln me a zadrovala tam nkolik dlouhch
hodin knze, ministranty i vc jen proto, e teba mstn kostelnk distribuoval spis, ve kterm se uvd, e
id ukiovali Jee. Oboj by bylo stejn hanebn.
Uvdnm dvodem zsahu je toti publikace Dr. Ab Amny Bilala Philipse Zklady Tauhdu islmsk
koncept Boha (vydala MO Praha, 2012). Pominu zcela oprvnnou nmitku, e pokud by lo skuten o
en rasistick, xenofobn a lidsk prva ostatnch omezujc literatury, pak by bylo zcela dostaujc
zatknout a soudit pmo zodpovdn osoby a nikterak nenaruovat prbh ptench bohoslueb muslim, i
otzku, pro byl zsah provdn tak dramatickm zpsobem, pro se jeho terem stali i zahranin
diplomat (o dtech, ench i starch a chronicky nemocnch osobch nemluv) a pro bylo zabaveno
vybaven a dokumentace instituc praskch muslim, k emu dolo pomrn pozd, piblin dva roky po
samotnm vydn knihy. Budu se po vcn strnce vnovat jen obsahu vzpomnan knihy.
Autor dajn rasistick knihy je pvodem Jamajan, v mld vyrstajc v Kanad, jen v roce 1972
konvertoval k islmu. Bakalsk titul zskal na Islmsk univerzit v Medn v Sadsk Arbii a
magistersk na Pedagogick fakult Univerzity v Rijdu. Dr. Philips je tak dritelem doktortu z
islmskch studi na Walesk univerzit. Mezi lety 1994-2001 zaloil a dil Islmsk informan centrum v
Dubaji a pednel i na vcero univerzitch ve Spojench arabskch emirtech. V souasn dob ije a
psob v Kataru. Vce informac o jeho innosti viz www.bilalphilips.com.
Islmsk pojem tauhd (uvm transkripci uitou pekladateli sammi) je daleko specifitj, neli pojem
monoteizmus, na kter se krom islmu odvolv i judaizmus a kesanstv. Zahrnuje specifick chpn
Boha, snac se vdy a za vech okolnost udret zkladn a nejpodstatnj mylenku islmu, tedy e nen
bostva (a ani nieho hodnho uctvn) krom Boha. Z tohoto pohledu se dle islmu judaizmus a
kesanstv svmu zvazku zpronevili. Toto je konstatovn skutenosti (idovsk a kesansk pojet
monoteizmu je opravdu jin, odlin od islmskho) a pedevm dovnit namen snaha zachovat vlastn
vlunost, s n se v islmu poj spsa. Tedy spasen dle islmu me bt jen ten, kdo odvrhne vechny
formy modlosluebnictv a potvrd vru v absolutn Bo Jedinenost, co je vlastn popis doktrny tauhdu.
Jen ten, kdo vyznv tauhd, je prav vc a je spasen, vichni ostatn jsou kuffr, jak pekld vydavatel
knihy, nevdn nevc. Sm pojem kfir je ale neutrln a popisn, sami muslimov jsou popisovni jako

kuffr, nevc v to, co bv jinmi uctvno namsto Boha, tedy v tghty, resp. falen bostva. Jet
lepm pekladem termnu kfir by tedy mohlo bt popra vry, islmu, tauhdu apod. Z tohoto dvodu
odsuzovn mylenek jinch nboenstv a jejich napadn z modlosluebnictv nen nstrojem tlaku a nen
primrn chpno ve smyslu nenvisti, ale souvis se spsou na onom svt. Kdo nev v tauhd, spsy na
onom svt podle islmu nedojde, podobn jako podle klasick kesansk doktrny nedojde spsy ten, kdo
nepijme Jee Krista za svho osobnho spasitele. Motiv en nenvisti je v tomto ppad vce ne
sporn. Jde tu o primrn dovnit namen princip ustavujc vlastn vjimenost islmu, jak islm sm sebe
vid a vnm. V tomto kontextu je nutno vidt vechna s tmto spojen vyjden i ve Philipsov knize.
Prat muslimov knihu peloili zejmna pro jin muslimy i nemuslimy, aby se dozvdli o tom, jak islm,
nebo alespo jeho normativn, i chcete-li, salafjsk podoba, ke kter se Philips ad, chpe Boha a jeho
Jednotu. Pesn to hovo i sm autor v vodu ke sv knize na str. 11:
[I]slm pat mezi monoteistick nboenstv spolen s judaizmem a kesanstvm. Nicmn podle kritri
tradin islmsk vry v jedinho Stvoitele je kesanstv polyteizmem a judaizmus jemnou formou
modlstv. Princip jedinenosti Allha je hlubokomysln a potebuje bli vysvtlen i mezi muslimy.

V mdich citovan pas ze strany 27:

A proto znan st vry v jedinenost uctvn Allha si d zaveden islmsk legislativy ar'i, zvlt v
zemch, kde muslimov tvo vtnu populace. Allhv zkon mus bt znovu zaveden v takzvan
muslimskch zemch, kde vldy vldnou podle dovezench kapitalistickch, nebo komunistickch stav a kde
islmsk prvo bu pln vymizelo, nebo bylo vytlaeno do nkolika mla vcelku nevznamnch oblast.
Podobn i muslimsk zem, kde islmsk prvo je zakotveno v knihch, ale d se svtskmi zkony, mus
tyto zkony usmrnit v souladu s ar'ou, vzhledem k tomu, e pokrv vechny aspekty ivota. Pijet
neislmskch pravidel msto ar'i v muslimskch zemch je aktem polyteizmu (irk) a nevry (kufr). Ti, kdo
maj moc to zmnit, mus tak uinit, zatmco ti, kdo tuto moc nemaj, musej veejn vystupovat proti
uplatovn svtskch zkon a vyadovat zaveden ar'i. A pokud ani to nen mon, je nutno sv
neislmsk vldy upmn nenvidt a pohrdat jimi, k uspokojen Allha a udren vry v Jeho jedinenost
(tauhd)."

Cel citovan pas se vztahuje na situaci v muslimskch zemch a je jen dal v ad dovnit namench
kritik, kter Philips ve sv prci o tauhdu postuloval. O muslimech v Evrop nebo v jinch vtinov
nemuslimskch oblastech a o neislmskch vldch tchto nemuslimskch zem se v odstavci nepe ani
slovo. To, e pekladatel ml msto hodn vgnho termnu nenvist radji pout mnohem konkrtnjho
vrazu jako zeknut se (opak loajality), distanc, nebo odpor, kter lpe vystihuje islmskoprvn termn
bar, o kter tu jde.
Na svt existuj ti dosud aplikovan prvn systmy, kter jsou zdrojem pro svtovou legislativu vech
zem svta. Je jm bu anglosask prvo, nebo francouzsk civiln zkonk, nebo prv ar'a. V rznch

muslimskch zemch najdeme v rznm zastoupen v podstat vechny ti. Prosazovat ar'u v muslimskm
kontextu je legitimn soust politickch a legislativnch debat, a se to nkomu nemus lbit.
Pokud se tm ct nkdo, teba esk vlda a jej sloky, i sm podavatel trestnho oznmen na Philipsovu
knihu, doten, je zcela oprvnn se ptt, na objednvku se rozhoduje eit vnitn debaty o legislativ v
muslimskch zemch? Jakm prvem si osobuje zasahovat do toho, co se e v suvernnch cizch sttech a
o em proud rzn nzory tak do kontextu eskho? Pro nem bt eskojazynmu teni
zprostedkovna cel debata, kter za hranicemi probh? Nejde tu nakonec jen o muslimsk zem, ale i o
dn v USA, Rusku, nebo zpadn Evrop, kter je tak jistm zpsobem filtrovno a usmrovno
prizmatem, nzory a potebami toho, kdo o nm svmu eskmu publiku pin informace, ale to se ji
dotkme daleko hlubho sociologickho a filozofickho problmu.
I pesto na okamik pipustm, e meme v citovanm textu hledat i to, co tam nen a upravm konec
Philipsova odstavce na I muslimov v nemuslimskch zemch musej veejn vystupovat proti dodrovn
neislmskch zkonu, dat zaveden ar'y a pokud to nen mon, pak alespo upmn nenvidt sv
neislmsk vldy a pohrdat jimi. Otzka zn: Je takov konstatace nenvistnm trestnm inem?
Domnvm se, e ani v tomto ppad nelze takov vrok kvalifikovat jako nenvistn a to z nkolika
dvod.
1. Diskurs toho, co m bt zavdno jako ar'a se v debatch v rmci muslimskch spolenost li a v
rmci muslimskch menin na zpad, kde ji ar'atsk soudnice existuj, jako nap. v Britnii,
probh jet pestej il diskuze o tom, jakou st z korpusu ar'atsko-prvnch een aplikovat a
jak m bt vztah mezi pvodnm domcm zkonkem a ar'atskmi soudnmi institucemi. Nzor
je mnoho a mn se v zvislosti na prostoru a ase. Proto nelze vst unhlen zobecnn a pod
zavdnm ar'y ihned a automaticky vidt aplikaci stanovench tlesnch trest (tzv. Hudd).
2. Podle autoritativn interpretace ar'y muslim, kter vstoup na zem pod ciz near'atskou
legislativou, automaticky uzavr s mstnmi autoritami dohodu (arab. 'ahd), e se podizuje
mstnmu zkonu, s vjimkou toho, co by jej nutilo k poruen jasnch islmskch pikzn (nesm
bt nucen nap. k uctvn model, pit alkoholu, nebo jeden vepovho, pokud je k tomuto nucen,
ml by to odmtnout) a toto dodrovat je jeho ar'atsk povinnost.
3. Vimnme si, kdo m bt objektem tto nenvisti a co je jejm dvodem. Objektem nenvisti m bt
vlda a dvodem to, e neaplikuje ar'atsk zkonodrstv. Jinmi slovy, oste negativn emoce je
namena vi vld, kter aplikuje zkony, se ktermi dotyn nesouhlas. M-li bt zachovn
princip demokracie, a na ni mme nzor, jak chceme, je vidn takov konstatace jako trestn
velmi nebezpen, nebo:
I. Vlda a politick establishment nen snad v dn demokratick spolenosti ono meninou, nebo skupinou
obyvatel, na kterou by se vztahovaly zkony potrajc nenvistnou trestnou innost. Kdyby takov prava
existovala, mohla by ji vlda vyuvat jako zbra proti svm oponentm, co by zabrnilo demokratick
souti a vystilo v totalitu.

II. Autor neponouk k dnm konkrtnm inm, pramencm z takov nenvisti, kter by naruovaly
chrnnou integritu takov neislmsk vldy. Samo veejn vystupovn proti schvlenm zkonm jen tak
samo o sob na nco takovho tko sta. V ppad by se dval vldm do rukou inn bi, jak vymhat
souhlas a poslunost a trestat jakoukoli kritiku ji pijatch zkon. Zkon a vlda, kter by ho uvala, by
nutila lidi k tomu, co maj mt rdi a co si maj myslet. A to ns vrac minimln o tvrt stolet do minulosti.
III. Tmto nejsou doteni jen muslimov. Na lavici obalovanch by se tak ocitl nejen islm,
perzonifikovan zadrenm a obalovanm eskm muslimem, ale i odprci vech pijatch zkonnch
prav, kter byly, i jsou v platnosti, jako odprci lobbismu a prniku struktur byznysu do politiky, lenstv
v mezinrodnch organizacch typu NATO nebo EU, odprci registrovanch partnerstv osob stejnho
pohlav, crkevnch restituc, poplatk ve zdravotnictv i sttnch maturit. Zd se vm to pespli? Ano,
mte pravdu. Jde o argumentan faul znm jako kluzk plocha. Prv takovm argumentanm faulem je
toti oznaen nenvisti vi vld a j pijman legislativ za hate crime. Jinmi slovy, oban m
nezciziteln prvo svou vldu, kter pijm zkony, se ktermi pke nesouhlas, teba i nenvidt. Jinak je
znemonna demokratick obmna vld a zkon (nelo by nesouhlasit s pijatm zkonem a nelo by ho
tedy zmnit). Pokud by obanm bylo upeno prvo vnitn nenvidt vlastn vldu kvli zkonm, kter
pijm a verbln, nikoli nsiln, se proti nim ohrazovat (a to tu vlastn jde), setel by se rozdl mezi
pluralitn demokraci a totalitn diktaturou. Domnvm se, e je to pli vysok ob na olt nesouhlasu s
ptomnost muslimsk komunity v eskm prosted.
Podle sv stavy je R demokraci a nov zkony v n vznikaj na zklad promnliv a dynamick
celospoleensk diskuze. Proto ji z principu nelze lidi trestat za nzor na to, jak m vypadat ideln
legislativa, i kdyby odporovala souasn, dokud nezanou takovou legislativu, odporujc souasn, sami
provdt v praxi. O nzorech na morlku to plat tm spe.
Dal pase, kter jsou pro podporu teze o nenvistnosti Philipsovy knihy pedkldny, jsou ji pouhmi
chabmi a snadno odmtnutelnmi pokusy. Na str. 29 Philips o ostatnch nboenstvch (mimo islmu) pe
e pedstavuj rzn stupe degenerace Allhem zjevench poselstv." Tmto se Philips pihlauje k tzv.
degenerativn hypotze, kdy pvodnm nboenstv nebyl ani animismus, ani animatismus, ani dynamismus,
ani magie nebo kult pedk, jak rzn tvrd rozlin zastnci progresionistick evoluce nboenstv, ale
prvotn monoteizmus. Tato hypotza je legitimn religionistickou hypotzou a dotete se o n v kad
publikaci o religionistice jako vdn discipln a jejch djinch. Zastval ji mimochodem i teolog a
religionista Wilhelm Schmidt, zakladatel pracovit Anthropos v Mdlingu u Vdn. Pvodn nboenstv
oznail za pra-monoteizmus a napsal o sv degenerativn teorii mezi lety 1912-1955 dvanctisvazkovou
prci Der Ursprung der Gottesidee. Eine historisch-kritische und positive Studie. Za svou tuto teorii svho
asu pijmal i Vatikn. Degenerace je v n nzev procesu, kterm podle nj a jemu podobnch vznikala z
monoteizmu jin nboenstv. Nem nic spolenho s tmto termnem v kontextu eugeniky, rasistickch
teori a jinch pavd. Pokud zakeme publikaci, kter se na tuto teorii odvolv, nechme zkon zasahovat

do diskursu spoleenskch vd, co je v modern dob bezprecedentn.

Kniha kritizuje pedem velmi ast jevy v tzv. lidovm islmu, jako pouvn amulet a vru v dobr a zl
znamen (str. 46-57), vtn (str. 57-65), vru v astrologii (str. 65-71), odmtn vry v Bo transcendenci a
povznesen se Boha na Trn (79-92) kult svtc (str. 101-111) a uctvn mrtvch v hrobech a hrobkch
(116-135). Kdo kdy putoval po muslimskm svt, v, e tyto proheky proti chpn tauhdu (nebo, chceteli, tauhdu ve Philipsov pojet) pchaj sami muslimov a autor je zejm chtl tmto kritizovat. Tedy
celkem asi 60 ze 146 stran textu prvoplnov kritizuje vlastn souvrce a nikoli nemuslimy. Nemluv o
kapitolch ostatnch, popisnch, kde jako pklady patnho chpn tauhdu jednoznan pevauj ty z
muslimskho, zejmna sfjskho prosted. Paraleln pklady povrench a jinch praktik z
nemuslimskch kontext, pedevm idovsko-kesanskch a indickch, jsou uvdny jedin kvli
lepmu, nad-kulturnmu porozumn, nikoli ve snaze na tyto nemuslimy toit a nenvidt je. Bude tedy
muslimsk vydavatel knihy sthn za en nenvisti vi muslimm, kte jeho pojet tauhdu nesdlej? Jen
na zklad toho, e kniha je vlastn za muslimy v pravm smyslu slova nepovauje (viz str. 43)? A budou na
zklad takovho precedentu sthni i lid, kte podncuj nenvist vi muslimm jako sociln skupin s
odlinm vyznnm, jako je teba formace CZDL, kter se nyn dky nezvldnutmu policejnmu zsahu
veze na vln protimuslimsk zti a kterou ministerstvo vnitra vede na seznamu pravicovch extremist?
Na str. 73 autor dle oznauje lidi praktikujc magii, a to muslimy i nemuslimy, za nevdn nevc, ani
vyzv k nsil proti nim, nebo je njak ble specifikuje. Opt je v tom vidt snahu vymezit se proti nim a
distancovat se od nich a jejich innosti, nikoli snahu proti nim popouzet ostatn.
Pokud autor konstatuje ohledn kesanskho klru, e povolil nebo zakzal urit vci (pozn. pod arou .
33 a 34), pak v kontextu cel publikace jen vypichuje, co z jejich in jeho chpn tauhdu protie.
Pohlme-li na celou vc nezaujat, tko spatme rasismus nebo vzvy k omezovn prv nzorovch
oponent.
Na str. 69 tak autor obviuje idy z pekrucovn slov Try, v souvislosti se slovkaenm astrolog na
dvorech chalf, kte tak chtli ospravedlnit sv teze. Dvodem tohoto toku zcela jasn nen
antisemitizmus, ale paralela mezi chovnm jejich a chovnm kritizovanch muslim.
Tot plat pro pklady z kesanstv, hinduizmu, zoroastrizmu i nboenstv zpadoafrickch Jorub a
jihoafrickch Zulu na str. 29-30, ppadn odmtn Boha v islmskm smyslu buddhisty, dinisty a
materialistickmi filozofy na str. 31-32.
Autor ukazuje, e se islm v tomto odliuje a konkurenn mylenky odmt a uvd jako pklady
modlstv, co je od muslima pochopiteln a znovu, nepedstavuje to vraz apriorn nenvisti, stejn jako
jasn odsouzen vech podob modlstv na str. 35 do posmrtnho vnho zatracen v Ohni Pekelnm.
Avak ani to nutn neimplikuje nsil vi nemuslimm ze strany muslim na tomto svt.

Popisn kapitola o mluv mezi Adamem a jeho Pnem (str.38-45) obsahuje tak jen velmi mlo narek na
nemuslimy, z nich vechny jsou navc soust kornskch a hadskch citac. Na tomto mst autor tak
specifikuje, e nboensk exkluzivita islmu a vlunost spsy pro muslimy se nezakld na jejich
spoleensk sebeidentifikaci, e jsou muslimov, ale prv a vhradn na jejich svobodnm a dobrovolnm
pijet tauhdu:
Ti, kdo mli to tst, e se narodili v muslimskch rodinch, si mus uvdomit, e vem tmto
muslimm nen automaticky souzen Rj ...

Protoe tauhd je vnmn jako kladn a jeho odmtn i poprn jako zporn, ti kte jej pijmaj, tedy
vc, jsou, jak uvd autor, citujce Korn, u Allha vysoce hodnotnj, nadazenj a pednj, neli
nevc (str. 102), a to prv a jedin proto, e tuto svou povinnost vi Bohu spn splnili. Nikde ani
slovo o nerovnosti ped zkonem nebo o kategorizaci lid sdruench na zklad vyznn nebo jinch
socilnch skupin v bnm styku na tomto svt, protoe vjimenm se lovk stv a prv svobodnm
pijetm tauhdu. Tm spe, kdy je hned na nsledujc stran jasn uvedeno, e bohabojnj vc je
nadazen svmu mn bohabojnmu souvrci. Klasifikovn lid na lep a hor vrstvy lidmi samotnmi je,
spolu s rasismem, naopak na str. 104-107 pke odmtnuto jako odporujc tauhdu.
Tento tauhd je realizovn odmtnutm veho modlosluebnictv a pijetm veho, co z nj vyplv, tedy
nazen Kornu jakoto Slova Boho a veden pkladem Sunny jakoto instrukc Bohem povenho
Proroka. Proto nen zarejc ani ponkud tvrdji vyznvajc pas na str. 44:
Napklad nkdo me namtnout, e useknut ruky za krde je barbarsk, nebo e zbiovn za pit
alkoholu je nelidsk a tak me takov tresty povaovat za pli tvrd a tedy vbec ne dobr a pitom jde o
tresty nazen Allhem a Jeho Prorokem (s) a jejich vliv na spolenost mluv sm za sebe.

Nikde nen ani zmnka o nutnosti aplikovat takov tresty v prvnm prosted R nebo Evropy. Autor mluv
jen v rovin toho, zda se s nimi jako vc lovk vnitn ztotonit, i nikoli a nsledn zaujm
jednoznan kladn stanovisko.
Na str. 122 se m autor aloby proti Philipsov knize odvolvat na dajnou nenvist vi kesanm:
Monoteismus vyuovan prorokem

Jeem

nejprve

zdegeneroval

na diet-

ismus...nakonec zdegeneroval na pln polyteismus v mskokatolick crkvi. "

Pedn, tato konstatace je pln v duchu a souladu s principy degenerativn hypotzy. Navc se jedn o
celkem dobe doloiteln historick fakt. Dogma trojice v dnen podob, stejn jako kult marinsk, nebo
kult svtc v modernm kesanstv, jsou skuten mladho data, ne vznik kesanstv samho. To je
znmo kadmu, kdo se trochu zajm o historii nboenstv.

Striktn vzato, budeme-li mermomoc chtt st mezi dky, potom jak degenerativn, tak i progresivn
evolucionistick hypotza vzniku a vvoje nboenstv podporuje tezi vych a nich nboenstv. Za
nejvy pak vdy povauje monoteizmy, u klasickch evolucionist pedevm protestantsk kesanstv, u
Schmidta katolicismus a u Philipse sunnitsk islm. Toto je vak zcela normln a legitimn domnnka, a
nen prosta jist snahy o hodnotc pohled v rovin sprvnjho a horho, kterho se modern religionistika
zdruje. Pokud bychom vak nco takovho chtli zakzat zkonem, postavme do ilegality takka dv
tetiny historie akademickho studia nboenstv. Meme tak zakzat i hegelinskou filozofii, kter samu
sebe stav na vrchol djin, nad ve ostatn. Meme tak vykzat za hranici legality jakkoliv nboensk,
filozofick, nebo nzorov exkluzivizmus, vetn tvrzen ateist odmtajcch jakkoli nboenstv. I ateist
pece asto hovo, e nboenstv se vytrat ve vku vdy, nebo vda je jedinou pravdou a je nadazena
nboenstv. Nejsou potom pro ateisty vc a nboensky zaloen lid tak jistm druhem nich lidskch
bytost, jejich intelekt i racionalita je omezen, degenerovan, redukovan, nebo alespo nedostaten
oproti rozumu jejich ateistickch souvrc?
Nutno poznamenat, e kniha dle mho soudu rozhodn nenapluje skutkovou podstatu en rasismu a
nenvisti vi tzv. mncennm rasm. Kniha se od oponent jejho chpn tauhdu zcela jasn a nanejv
oste distancuje, bez ohledu na jejich nrodnost, rasu, nebo vyznn, nevyzv vak nikterak k nsil proti
nim.
Veker nboensk exkluzivizmus, kter je v n na vcero mstech k nalezen, jako i chvla nsledovnk
tauhdu, stejn jako pkr odsudek jeho odprc, je postaven ist do roviny souzen podle toho, nakolik ve
svm ivot dbaj Bo Jedinosti, o kter autor hovo, co je jet znovu zdraznno v zvru na str. 138. A
tento soud v konenm dsledku pipad dle doktrny tauhdu Bohu.
Veker snahy naroubovat na tato vyjden rasismus, ovinismus a nenvist vi jinak smlejcm, i
jakoukoli jinou podobu nenvistn trestn innosti, jsou pekrucovnm jasnho textu knihy a snahou
podsouvat autorovi a pekladatelm nco, co nikdy neekli. Mohu na vlastn svdom a odbornou
fundovanost prohlsit, e jsem v tto publikaci neshledal nic, co by jednoznan naplovalo skutkov
podstaty trestn innosti tohoto druhu. Jako takovou nen knihu teba zakazovat, ale naopak it vst a o n
diskuzi.
Nkter formulace jsou sice mon ponkud mn astn a neobratn, celmu dlu i pekladu se rovn d
ledacos vytknout i po odborn strnce (nazvn meteoru meteoritem, vykreslovn panteizmu jako stejn
doktrny mu'tazily a poslze a'arjskho kalmu, le ve skutenosti u mu'tazily lo o poprn Boch
atribut a ztotonn Boha s prapinou svta, piem poukaz na okazionalizmus a'arjc, pke
odporujc mu'tazilovsk doktrn, ve vtu monch zdroj motivu panteizmu zcela chyb, dle je tu
zmatenost pojm sfizmus, mystika a sfjsk d, nesprvn popis prvn iv formy dle evolucionizmu
jako amby, nesrovnalosti v popisu evolucionistick teze vzniku nboenstv a vztahovn tto teze na
vechny sociln vdy a vdce atd.), nebo z hlediska jazyka a terminologie, zejmna v pepisu arabskch

jmen a nzv (jako psan nzv sr s malm potenm psmenem, nesoulad pepisovn psmene ww
nkdy jako w a jindy jako u, pipojovn arabsk spojky wa k dalmu slovu, i anglitinou zavnjc
pepisy nkterch cizch jmen hebrejskho i eckho pvodu), nebo ve vytrvalm pouvn H. Wehrova
slovnku modern spisovn arabtiny, namsto vhodnjho lexikonu arabtiny klasick od E. Lanea, kter je
citovn o dost mn. Nicmn se jedn o prvn souhrnou publikaci o tauhdu v etin, psanou a vydanou
muslimy samotnmi, take urit nedostatky sniujc kvalitu publikace po odborn strnce mono tolerovat.
Zvrem si nemohu odpustit otzku, co stoj za zkazem knihy o tauhdu, samm prazkladu celho
islmskho uen, knihy, kter se tk individuln vry muslimskch jednotlivc. Philipsovy Zklady
tauhdu hovo vhradn o tom, jak m dle nj muslim sprvn chpat a vyznvat Jedinenost Bo. Kdo
hledal politick pamflet podncujc ke svren sekulrnho podku a nastolen islmskho sttu
tlibnskho stihu, kde bude sekn rukou zlodjm a kamenovn cizolonk na dennm programu, bude
navsost zklamn. Nic takovho Philips ani jeho prat pekladatel v knize nevyhlauj.
M snad orgny inn v trestnm zen dvojm metrem jednak muslimm a jednak pravicovm
extremistm, cm islamofobn a protimuslimskou kampa? Nebo nae spolenost, kterou jsme mli po
celou dobu za vysplou, nedoke polemizovat s nkolika ponkud pmoaejmi a zkratkovitjmi tezemi
nkterch muslim a tak se budeme muset vrtit do as libri prohibiti a samizdatu? Je esk trestn zkonk
opravdu sekulrn a tk se zleitost vezdejho svta, nebo si naopak nrokuje soudit praktikujc vc
za jejich ppadn nesprvn pesvden o tom, kdo m na onom svt jt do Rje a kdo do Pekla?
Bilal Philips, dajn islmsk radikl, je pr v nkterch zemch na indexu zakzanch autor. Americk
vlda jej m obviovat z 1. toku na WTC v r. 1993, dkazy (samozejm) chyb. Snad tedy pronesl tak
nkolik kontroverznch vrok tkajcch se ar'atskch trest, manelskho prva, satk s nezletilmi,
homosexuality i sebevraednch atentt apod. Nic z toho ale v knize Zklady tauhdu nenajdete.
Co se te informace o zkazu pobytu a staen jeho knih z trhu v sousednm Nmecku, kter se ve
zpravodajstv o plicejnm ztahu mezi praskmi muslimy pravideln objevovala, jedn se o fabulaci. Podle
informac Islamic Online University, kter je Philips zakladatelem, podala r. 2011 starostka Frankfurtu,
aby mu byl za jeho kontroverzn vroky do Nmecka zakzn vstup. V roce 2013 ale tuto dost nmeck
nejvy soud zamtl s tm, e Philipsovy vroky jsou mon siln kontroverzn, nepedstavuj vak
nenvistnou trestnou innost.
Je tedy nutn zakazovat nezvadnou knihu jen proto, e jej autor je mon zvadov? Kdyby se Bilal
Philips jako autor podepsal pod Bibl, nebo pod anglickm pekladem Hovor s TGM, bylo by je nutn tak
zakzat, nebo jak tomu potom rozumt? Pipusme na okamik, e by tuto stejnou jeho knihu, se stejnm
obsahem, vydali v MO Praha sami, bez udn Philipsova jmna, jako svou vlastn publikaci. Je mon, e by
pak nebyli trestn sthni za nenvistn trestn iny, ale maximln jen za poruovn autorskch prv, s
mnohem ni trestn sazbou? Pro nebyli obvinni pekladatel knih, kter naopak jet daleko drsnjm

zpsobem zobrazuj teba prv islm a muslimy, jako je Ibn Waraqv pamflet Pro nejsem muslim, nebo
rdoby odborn Islm bez zvoje Roberta Spencera? A pro zsah kvli Philipsov knize, kter je ji dva
roky v obhu, pichz prv v dob, kdy pro poteby eurovoleb okoprovala jedna z parlamentnch stran
rasistick plakt se vcarskmi blmi ovcemi, vykopvajcmi ovci ernou? Qui bono?
Nebo, jak kal vojn Kefaln v ernch baronech, kdy se na pern louil s majorem Terazky: A nebylo
to nakonec cel tak trochu absurdn?