Escolar Documentos
Profissional Documentos
Cultura Documentos
V tefsru (vkladu Kornu) mu radm zvyknout si na etbu dla Tefsru l-Kurni l-'Azm2 od
imma Ibn Kesra, i kdy je nkdy zdlouhav, protoe jde o nejautentitj knihu o tefsru, jakou
dnes mme k dispozici.
Pro podn obmkujc srdce a probouzejc zbon pocity doporuuji knihu Rijdu s-slihn
imma an-Newewho.
Potom, co se te vrouky, poradil bych mu st knihu erhu l-'Akdeti t-Tahwjja od imma Ibn
Abi l-'Izze al-Hanefho. Tak si me vypomoci mmi komenti a poznmkami k n.
Pot by se mla jeho zvykem stt etba a studium knih ejchu l-islm Ibn Tejmjji 4 a jeho ka
Ibn Kajjma al-Dewzjji, nech je k nim Allh milostiv.
To proto, e je povauji za vzcn a jedinen muslimsk uence krejc pevn cestou
metodologie zbonch pedk v jejich pochopen, zatmco byli tak zrove bohabojn a
spravedliv.
A nikoho nestavme do pozice jedinho istho, to me jen Allh.5
2. ejch Ibn 'Usejmn
OTZKA: Rdi bychom, kdybyste nm poradil ohledn knih, kter by ml zanajc
hleda islmsk nauky zskat, st, studovat a odkazovat se na n.
ODPOV:
Chvla Allhu.
5. 'Umdetu l-ahkm od al-Makdsho, co je velmi strun kniha, vtina hads zde citovanch
je vyprvna v obou sbrkch Sahh a jejich autenticitu proto nen teba dle provovat.
6. Al-Arba'n an-Newewjja od imma Ab Zekerjj an-Newewho. Toto je vborn kniha,
nebo zahrnuje jak spoleenskou etiketu, tak i sprvnou metodologii, stejn jako zkladn
principy, napklad v hadsu: st dobrho islmu lovka je i to, e zanech toho, co se ho
netk.9 Kdyby se tohoto principu kad drel, stailo by to. Jinm takovm principem je rada
ohledn toho, kdy promluvit: Kdokoli v v Allha a v Den Posledn, nech ekne nco
dobrho, nebo nech radji ml.10
7. Bulghu l-merm od al-hfiza Ibn Hadera al-'Askallnho. Toto je velmi uiten kniha,
zejmna proto, e zmiuje i vyprave a nzory ostatnch uenc, kte ekli o njakm hadsu,
je-li sahh nebo da'f.
8. Nuchbetu l-fikr od al-hfiza Ibn Hadera al-'Askalnho. Tato kniha je povaovna za velmi
srozumitelnou prci, kterou kdy hleda nauky pln pochop, nebude potebovat st dnou
dal literaturu z oblasti terminologie hads. Ibn Hader, budi mu Allh milostiv, pe
praktckm zpsobem, zahrnujcm rozpracovn kad ltky dopodrobna a kategorizaci tmat, o
kterch hovo. Pokud hleda nauky tuto knihu pete, shled ji inspirativn, protoe jej vybz k
dalmu studiu. Pro hledae nauky je dobr nauit se ji nazpam, nebo poskytuje eln shrnut
nauky o terminologii hadsu.
9. Nakonec pak samozejm estero hadskch sbrek Sahhy imm al-Buchrho a Muslima a
Suneny an-Nesho, Ab Dwda, at-Tirmizho a Ibn Mdi. Hledam nauky radm st je
asto, protoe jen tak budou plnit svj el zpehledn jeden z hlavnch zdroj islmu a
zpehledn jmna vyprav hads. Pokud si budete asto osvovat jmna vyprav hads,
potom kdykoli teba narazte na jmno njakho vyprave z al-Buchrho v jakmkoli dalm
isndu jinde, budete pesn vdt, e vyprav je jednm z al-Buchrho vyprav, co vm pi
zskvn znalost o hadsech v mnohm pome.
9 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 1/201; at-Tirmiz v Sunenu, hads . 2318. Jako hasan jej ocenil an-Newew v
Rijdu s-slihn, hads . 73; jako sahh jej ocenil Ahmed kir ve svm Musnedu, hads . 1737.
12 Nkter pbhy ze ivota selef, kter knihy Rewdatu l-'ukal a Sijeru a'lmi n-nubel uvdj, byly do etiny
peloeny kolektivem portlu e-islam.cz.
pro zatenka: Tefsru l-Dellejn od as-Sujtho (zemel 911 hidry) a al-Mahallho (z. 864 h.)
a Tefsru l-Bejdw (z. 658 h.). Navzdory nedostatkm obou tchto knih, ob vysvtluj mnoho
frz a vznam z Kornu sprvnm zpsobem.
Pro hledae nauky: Tefsr od Ibn Kesra (z. 774 h.) a Tefsr od al-Beghawho (z. 516), dobr tefsr
podle uen zbonch pedk.
Pro kadho: Tefsr od as-Sa'dho (z. 1376 h.), vborn kniha, lehk na ten a pokrvajc cel
tefsr ve vech jeho rznch podoborech.
Pro uence: Tefsr od at-Taberho (z. 310 h.)15, kter je zvn matkou vech tefsr, dle Tefsr od
al-Kurtubho (z. 671 h.) a Adwu l-bejn od Muhammeda al-Amna a-anktho (z. 1393 h.).
Tak tefsr Fethu l-Kadr od a-ewknho (z. 1250 h.) je dobr jak pro hledae znalosti, tak i
pro zatenky.16
V oblasti hads doporuuji
pro zatenka: al-Arba'n an-Newewjja i s vysvtlenm od Ibn Redeba (z. 795 h.) Dmi'u
l-'ulmi we l-hikem, stejn jako Rijdu s-slihn, ob knihy napsal imm an-Newew (z. 676 h.).
Tak 'Umdetu l-ahkm od 'Abdulghnho al-Makdsho (z. 600 h.), protoe takka vechny
hadsy v n jsou v jedn, nebo v druh sbrce Sahh.
Pro hledae nauky: Bulghu l-merm od al-'Askalnho (z. 852 h.) spolu s vysvtlenm tto
knihy v dle Subulu s-selm od as-San'nho (z. 1189 h.) a tak al-Muntak min achbri lmustaf od Medduddna Ibn Tejmjji (z. 652 h.) a jej vysvtlen od a-ewknho (z. 1250 h.) v
dle Nejlu l-awtr.
Pro uence: Nejvtm a nejucelenjm dlem v tto oblasti je Fethu l-Br erhu Sahhi lBuchr od al-'Askalnho.17
15 Nkter pase tto knihy byly peloeny do etiny kolektivem portlu e-islam.cz.
16 Zdroj: SalafiTalk.com.
17 Ibidum.
Knihy, ktermi by kad zanajc hleda nauky, pokud um dobe st a pst, ml zat, jsou:
- Fethu l-meddi erhu Kitbi t-tewhd, co je velmi dleit kniha.
- al-'Akdatu l-Wsitjja od ejchu l-islma Ibn Tejmjji.
- al-Kawlu l-mufd f adilleti t-tewhd naeho bratra Muhammeda ibn 'Abdulwehhba alWesbho.
- Bulghu l-merm.
- Rijdu s-slihn.
Pot, co si petete tyto knihy, zajist zatoute po dalch. Pokud mete, zante se uit Korn
zpamti, toto je jet lep a danj.
Co se te studia arabtiny pro nae bratry, kte tento jazyk neovldaj, toto je rovn velmi
dleit. Pokud je nkdo cizinec a arabtin dostaten nerozum, potom se mu me stt, e si
zan vykldat Korn po svm a zahal to do islmskho hvu, jako se to stalo v ppad
mu'tezily.18
5. ejch Slih ibn 'Abdil'azz li -ejch
Tento uenec o tto otzce hovoil na jedn pednce v Sadsk Arbii, kter vya knin jako
brourka Tlibu l-'ilmi we l-kutub, tj. Hleda nauky a knihy.19
18 Pevzato z Tuhfetu l-mudb 'al asileti l-hdiri we l-gharb. Vydal Dru l-sr, str. 156,
19 Text knihy v arabtin je k dispozici na www.sahab.org.
V n se ejch vnuje sedmi bodm etikety, kter muslim, a tm spe hleda islmsk nauky, mus
dodrovat ohledem knih. Autor v n odvedl skvlou prci pi vysvtlen tchto zkladnch
princip a zsad. Jeho pojednn pilo v klov dob, kdy i muslimov na Zpad, hovoc
jinmi jazyky ne arabsky, maj k dispozici rostouc mnostv titn literatury, kter jim
umouje zskat zkladn povdom o svm nboenstv ve vlastnm jazyce, nehled na stle se
zvtujc poet tch, kte ovldaj i arabtinu. Proto je nezbytn hovoit i o tto otzce,
poskytnout sprvn veden a radu v otzkch jak zskvat knihy o nboenstv, jak s nimi
zachzet, uchovvat je a pouvat.
Poet vydanch knih v posledn dob stle roste. Mme nadji, e do dalch jazyk budou brzy
peloena i mnoh klasick klov dla mnoha oblast islmskch nauk.
Na zmnn sv pednce ejch Slih uvedl:
Je velmi dobe znmo, e nauka se zskv dvma cestami bu stn poslouchnm a
sezenm s lidmi nauky a pejmnm nauky od nich naslouchnm jejich vkladu, anebo z
knih, tedy cestou studia, vzkumu, prostudovvn a vyetovn. Prvn i druh metoda je
v konenm dsledku stejn, nicmn sprvnost druh metody je dna metodou prvn.
Jak pravil jeden z uenc: Znalost se nachz v hrudch lid a je penena do obsah
knih. Ale kle k n zstvaj jen v rukou lid. To znamen, e knihy v ivot hledae
nauky mus zaujmat velmi vznamn msto co do dleitosti. Nicmn jedin, kdo tmto
knihm mohou sprvnm zpsobem porozumt a patin s nimi nakldat jsou ti, kte se
vydaj na cestu zskvn nauky z rukou lid nauky, druce se s nimi, naslouchajce jim a
snace se porozumt tomu, co je v tchto knihch zachyceno.
Tedy prvnm bodem etikety ve vztahu ke knihm je dobr organizace knihovny.
Udrovn si vlastn knihovniky podle stanovenho podku je ukazatelem, jak si
dotyn hleda nauky svch knih v. Kdykoli nkoho navtvte a zskte pstup k jeho
knihovn a najdete jeho knihy roztrouen vude mon bez ladu a skladu, potom to je ze
dvou dvod dotyn z knih prv studoval a poteboval se na n odkazovat, co
zpsobilo jejich momentln rozmstn to je samozejm chvlyhodn, pokud je
dotyn, a svou prci skon, znovu ulo na odpovdajc msta, anebo e dotyn sv
knihy vbec neuspodal.
Jednm z vznamnch princip dobrho chovn ke knihm je tak, e je nebudete
pouvat jako zsobn kontejnery, abyste do nich vkldali pera nebo jako pokladniky,
abyste mezi jejich strnky vkldali penze, take kdy otevete knihu, naleznete uvnit
vechny ty vci a shledte, e vazba knihy je kvli jej pecpanosti vytahan, kniha je
otrhan a proto nen zachoval. Ke knize se nemono chovat neuctiv, obsahuje pece
slova Allha a Jeho Posla !
Z princip dobrho chovn ke knihm je tak, e je udruje ist a pouiteln nejen pro
sebe, ale i pro ostatn. To proto, e kdykoli si hleda nauky pod knihu, ml by mt dvoj
mysl. e se bude snait zskat z knihy uitek sm, aby se zbavil vlastn nevdomosti a
tak, e svou koup pinese uitek i dalm, jako teba sv en a svm dtem. Nakonec,
knihy lovku mohou zstat, tedy zstat v jeho rodin, anebo mohou bt darovny dle
dalm. Dotyn je tak me vnovat jako dar anebo je teba prodat.
6. ejch Muhammed Amn al-Dm.
ejch byl tzn na knihy, kter doporuuje jako etbu hledam nauky v oblasti 'akdy, tefsru,
hads a jejich vd a v oblasti fikhu.
Od ejcha je zaznamenna nsledujc odpov:
Hleda nauky by se ml nauit a pochopit nsledujc knihy z oblasti 'akdy:
1. Uslu s-selsa; 2. urtu s-salti we arknuh we wdibtih v oblasti fikhu; 3.
Kaw'idu l-arbe'a, 4. urtu l ilhe ille llh, 5. Newkidu l-islm20 a 6. Kitbu t-tewhd,
t v oblasti 'akdy. Vechny jsou od ejchu l-islm Muhammeda ibn 'Abdilwehhba.
Co se te knihy Kefu -ubuht, nen tak patn nauit se i ji. Nicmn ejch na ni
nekladl takov draz jako na pedchozch est.
ejch nepovaoval za nezbytn nauit se al-Wsitjju zpamti, ale trval na jejm nauen a
velmi dobrm pochopen.
ejch tak radil studovat rzn pojednn obsaen v Medm'u l-fetw ejchu l-islm
Ibn Tejmjje (zejmna al-Fetwetu l-Hamawjjetu l-kubr, ar-Risletu t-Tadmrjja, knihu
al-mn apod., ale nezmnil je jmnem) a knihu erhu t-Tahwjja od Ibn Abi l-'Izze alHanefho (z. 792 h.) pokud si hleda nauky peje rozit sv obzory co se te otzky
Boch pvlastk a atribut.
Co se te dalch oblast, neslyel jsem jej vslovn doporuit hledam nauky, aby se
nauili cokoli, krom tch, kte si pej zskvat znalost ohledn rozdl mezi tymi
mezheby ve fikhu. Pro takov uvedl, e je vhodn, aby se nauili njak manul pro
kad jeden ze ty mezheb.
V oblasti hads ejch doporuil an-Newewho al-Arba'n, 'Umdetu l-ahkm a Bulghu lmerm. Akoli jsem ejcha neslyel radit, e by se je dotyn ml nauit nazpam, slyel
jsem jin ejchy (jako ejcha Sliha ibn 'Abdil'azz lu -ejcha) kat, e by se lovk
ml nauit alespo hadsy v al-Arba'nu. Nejslavnj jejich vysvtlen nalezneme u anNewewho (z. 676 h.) samotnho, co je velmi strun vysvtlen pro zatenky, potom
u Ibn Dakka al-'da (z. 702 h.), kter pedstavuje stedn rove a u Ibn Redeba, kter
pedstavuje rove z tchto t nejpokroilej.
Uenci tak pro pokroilej a odhodlanj hledae nauky doporuili podrobn studium
dalch dvou knih, 'Umdetu l-ahkm 'Abdulghnho al-Makdsho a Bulghu l-merm Ibn
Hadera al-'Askalnho.
Co se te tefsru, ejch doporuil zat studiem Tefsru 'Abdurrahmna as-Sa'dho (z.
1376 h.), nazvanho Tejsru l-Kermi r-Rahmn f tefsri Kelmi l-Mennn, nebo tento
autor je znm tm, e neupadl do takov mry pokiven interpretace Boch atribut,
jako jin tefsry pro zatenky, nap. Tefsru l-Dellejn. Potom by ml hleda nauky,
paklie najde dobrho a sprvn menhed nsledujcho uitele, kter by ho vedl,
studovat Fethu l-Kadr od a-ewknho. Uitel je zde zapoteb proto, e upozorn na
nkter chyby, kterch se a-ewkn dopustil ohledem Boch atribut a proto, e mu