RUNOV MAGIE

S. A. KUMMERA A ARIONA
Lusor
V eskch zemch se runov magii pli mnoho knih nevnuje. Obas se objev njak popisy
runovch pozic, ale to bv ve. Proto jednou z hlavnch pod zstv Runov magie, kterou
napsal S. A. Kummer, a kterou peloil pod pseudonymem Arion pravdpodobn Frantiek
Bardon. Jene kdy si tuto knihu prolistuje nkdo znal ostatn runov literatury, tak se asi
neubrn divu: Co je to za runy co pouv Kummer? Pro popisuje seversk nboenstv
pln jinak? A kdo vlastn byl ten Kummer? Tento lnek je jakmsi dodatkem, kter se
pokus nkter tyto vci osvtlit.

(pozn. Vzhledem k nesehnatelnosti originlnho nmeckho textu, jsem musel vychzet pouze
z anglickho pekladu E. Thorssona s ilustracemi z originlu. Vzhledem k tomu, e se nejedn
o vkladov nijak nron dlo, tak soudm, e peklad pli neukodil.)
(!!!Pedem zdrazuji, e veker rasistick teorie drazn odmtm a upozoruji, e v tomto
jsem zajedno se souasnou sociologii i biologii!!!)

Siegfried Adolf Kummer a Armanismus

Nejdv se alespo krtce seznamme s osobou Siegfrieda Adofa Kummera. Narodil se roku
1899 a je znm hlavn jako runov magik, jeho praxe nesla prvky klasick ceremoniln
magie (pouval kaditelnici, magick kruh apod.) a tzv. runov jgy (runov posismus).
Roku 1927 zaloil v Dranech runovou kolu Runa, kter byla pozdji nacisty zavena.
Jeho kniha Runov magie (Runen Magie) vyla v roce 1933, ale jeho hlavnm dlem je
Posvtn moc run (Heilige Runenmacht), kter vyla ji roku 1932. Po nstupu nacist
k moci u o nm nejsou tm dn zprvy. Vme jedin, e ve zprv od K. M. Wiliguta,
co byl hlavn Himmlerv runov magik, byl kritizovn spolen s Friedrichem B. Marbym1
za to, e posvtn arijsk ddictv zostuzuj a zesmuj. Marby byl posln
do koncentranho tbora. Peil vlku a i po n psal knihy o runch. Nen ale jist, co se stalo
s Kummerem. Podle jedn zprvy pr uprchl ped nacisty do Jin Ameriky.
Jeho runov magie vychzela z pedstav armanismu, co byl mylenkov smr, kter de facto
zaloil Guido von List (18481919)2. Zkladem jeho mylenek je ponkud neobvykl
pedstava o germnskch djinch.
List zaal tm, e si zcela svrzn interpretoval nkter pase z Tacitovy Germanie. Tento
msk autor tvrdil, e Germni uchovvali vzpomnku na svj pvod v mtu, podle nho
ml bh Mannus ti syny, jejich jmna odpovdala i tem germnskm kmenm: poben

Ingaevones, vnitrozemt Hermiones a jet Istaevones. Bn historici se sna v nzvech

tchto kmen rozpoznat nm znm skuten existujc germnsk kmeny, ne tak List. Ten
tvrdil, e tato oznaen nevymezovala kmeny, nbr stavy ve spolenosti. Ingaevones mli
pedstavovat stav zemdlsk, Hermiones stav duchovn a Istaevones stav vojensk. Byl toti
pesvden, e Germni ve starovku nebyli barbai rozdlen do rznch kmen. Ba prv
naopak, existovala pr jaksi pan-germnsk e, jej kultura byla znan vyspl. Tato e
byla pozdji vyvrcena barbary (kesany a jinmi nerijskmi kulturami) a informace o n
byli zmrn zkresleny.
Nejvce se mu samozejm lbil stav (podle jeho mnn) nejvy Hermiones, take toto
slovo ponmil a vzniklo slovo Armanen, kter mlo oznaovat nejvy tdu lid, kte jsou
syny samotnho slunenho boha a jejich knstvo se jmenovalo Armanenschaft.
Armanenschaft odpovdal za vzdlvn ostatnch, ale ne vem bylo pstupn zasvcen do
jeho mystri. V takovto spolenosti se exotern uen zformovalo v to, co my znme jako
germnsk nboenstv, tedy Wotanismus (v Lisotv ponmenm podn Fuotansimus), co
bylo nboenstv nich vrstev pln rznch povdaek a legend, zatmco elita vyznvala
armanimus, kter byl pln gnostickch mystri. List rozpracoval jet dal lenn, kter
bylo inspirovno hlavn rosenkruciny a svobodnm zednstvm (Armanenschaft se dlil
podle zasvcen na uednky, tovarye a mistry). To u jsou spe podrunj vci a na
runovou magii mly jen mal vliv. Jen jet poznamenm, e spolenost dle pedstav
armanismu mla bt absolutn arijo-germnsky patriarchln (Lisotva vize byla velice
podobn tomu, co pozdji hlsaly Norimbersk zkony).
Uen Armanenschaftu se mlo do dnench as dochovat dky tomu, e germnt kn ho
pedali idovskm rabnm, aby ho uchrnili ped zhoubnm kesanstvm. Tak si List
pravdpodobn chtl pojistit to, e me pouvat kabalu a jej symboliku, i kdy mu to jeho
rasistick nzory zakazovali. Ovem nauky armanismu se nm nezachovaly jen jednou cestou.
Podle Lista byli vichni velc zasvcenci djin armansity, a u to byl Agrippa, rosenkrucini
nebo templi a horliv se k jejich uen odvolval (templi byli v t dob v Nmecku
obzvlt v kurzu, take ml docela spch).
Mimo tto Listovy pedstavy o germnskch djinch mla na uen tohoto smru velk vliv
H. P. Blavatsk a jej theosofie. Velice strun bychom nauku tto koly mohli shrnou asi
takto: ve vem existuje dualita, kter m ale jednu podstatu a vechno je v nekonenm
kolobhu (vyjadovali ho asto opakovanou formul: vznikn-byt-zanikn, Enstehen-SeinVergehen). Mimo tyto vci, kter jsou celkem skousnuteln je tak dleit vdt, e
armanist patili do proudu tzv. Ariosofie, take zastvali rasistick nzory ohledn istoty
krve, nadazenosti Nmc, boskm pvodu rijc atp.
Jejich oblbenm zpsobem vysvtlovn jsou rzn etymologick hrtky se slovy, co je
vidt i u eskho pekladu Runov magie. Jene jejich hran se slovy se ve vtin ppad
zakld na chybn etymologii slova. Nap. List tvrdil, e nzvy vesnic Wutterwald,
Wulzendorf, Wultendorf apod. skrvaj jmno nejvyho boha Wotana. I v eskm pekladu
Runov magie je zachovno takovchto chybnch vklad mnoho, take se kad me lehce
pesvdit.
Dalm rysem, kter byl pro armanisty charakteristick je jejich nalzn arijo-germnskho
ddictv pln ve vem. V Nmecku existuje jen velice mlo runovch npis, ale List
poteboval, aby bylo zejm, e Nmecko bylo ve starovku velice vyspl, tak on a jeho

nsledovnci zaali hledat runy kde to lo: V hrzdnch domech vidli runy, kter se takto
udrely v lidovm pojet od pradvna, jdlovaky tak povaovali za runovou magii, erby
rznch rod a mst povaovali za skryt runov symboly a velice sloit je vykldali (kdy
si petete jejich vklady, tak prvnch deset je k smchu, ale pak u to je sp k pli).
Toto snad sta jako vod do mylenkovho svta armanist. Je to samozejm dosti
zestrunn, ale pro lep pochopen Runov magie je to (doufejme) dostaten.
V echch je samozejm nejslavnjm armanistou S. A. Kummer, protoe kniha dnho
jinho nebyla do etiny peloena. Ovem v Nmecku byl (a pravdpodobn stle jet je)
nejznmjm armanistou (po Listovi) R. J. Gorsleben. Jeho knihy jsou povaovny za
zsadn (sm Kummer ho asto cituje).

esk runov magie

Kummerovu Runovou magii pro esk magiky peloil kdosi pod pseudonymem Arion.
Tm jist se jedn o Frantika Bardona, kter tento pseudonym pouval. Peklad nikdy
oficiln nevyel a objevoval se pouze v soukromm samizdatovm vydn.
Vyel ve dvou vydnch:
1. samostatn vydn pod nzvem Runov magie (dle vydn S),
2. jako soust Knihy vysok magie pod nzvem Magie runovch symbol (dle
vydn KVM).
Pedpokldm, e vydn S bylo chronologicky prvn, protoe by asi nevydal samostatn
knihu, kter u vyla jako soust jin knihy. Navc to potvrzuje i zmnka na zatku vydn
KVM: Podle soukromho hektograf. Tisku. Zarejc na tom je jen to, e ob vydn
obsahuj v vodu reklamu na systematickou uebnici run, kter zane vychzet v polovin
srpna. Take bu dolo k vydn v tme roce (co nen pravdpodobn, protoe tyto knihy
nemohly bt ureny mnoha tenm) a nebo byl text nekriticky opsn z vydn S. Ohledn
otzky konkrtn doby vzniku nm me poslouit pouze datace vydn S z Nrodn knihovny
1950?.
Protoe od vydn S mm vce exempl, tak se nejdve zastavme u vydn KVM. Kniha
vysok magie se sestvala z pekladu Sedmi hermetickch dopis od Georga Lomera, ke
kterm Bardon pidal osm a pipojil jet Runovou magii pod nzvem Magie runovch
symbol (str. 140175).
Obecn je teba ct, e jej ilustrace nedopovdaj vydn S a ani originlu, jsou toti ji
pekreslen (li se ale jen v tom, e je vytvoila jin ruka). Avak textem se od ostatnch
vrazn neodliuje (je jinak uspodn a v vodu se objevuje upozornn, e runov magie
byla zneuita nacisty a tento stn by se mohlo obrtit proti ku).
Vydn S obsahuje obrzky (na rozdl od vydn KVM), kter jsou shodn s ilustracemi
originlu. Pravdpodobn byly vrn okoprovny hektografickou metodou, protoe v textu se
obas objev narky na tento zpsob tisku.3

Toto vydn Runov magie je pomrn lehce dostupn kadmu zde v zariatnatmikov
knihovn (S-ZK), dky tomu je tato verze asi nejznmj, pozdji o n budu mluvit vc. Jinou
verzi (neplnou: S-JV), kter je t pstupn mnoha lidem, uvedl J. Vesel ve sv knize
Magie pro pokroil4. Je ale teba upozornit na to, e verze, kterou publikoval Vesel m u
nkter ilustrace pekresleny a text je pevyprvn, take nm je zde takka k niemu
(pvodn jsou pouze obrzky gest, kter jsou ze vech bn dostupnch verz
nejzachovalej).
Prvn dv zmnn verze jsou opisy originlnho vydn, te se zmnm o dvou originlnch
verzch. Prvn z nich je exempl z Nrodn knihovny (S-NK). Jedn se o fotokopii strojopisu
se signaturou 54 D 099003. Toto vydn je slovan, tento exempl nese slo 27.
Exempl v NK zamotal hlavu pracovnkm knihovny natolik, e monogram S. A. K. si
nevyloili jako S. A. Kummer, nbr autorstv tohoto spisku pipsali Synesiu Alexandru
Kolovi (18491925), kter byl vydavatelem almanach a kalend. Tm, ale nepesnosti
ze strany NK nekon: V jejich verzi chyb strana s slem 18 a strana 17 se vyskytuje dvakrt
(identick). Bohuel strana 17 kon pi popisu cvien Not runy slovy Jinak opt plat a
strana 19 zan slovy magick zkony. Z toho dvodu je k tomuto exempli pipojen
lsteek, kde je napsno, e strana 17 pmo navazuje na stranu 19. Vbec si nevimli, e se
tm peskoilo nkolik runovch gest. Nememe po knihovnicch a knihovncch chtt, aby
byli odbornky na runovou magii, take tato pochyben jsou pochopiteln a nejsou nijak
zvan.
Prakticky identick exempl jako verze z NK jsem zskal od Arboria (chtl bych mu zde opt
podkovat). Li se snad jen tm, e je trochu vc pokozen koprovnm. Tento exempl
nem dn slo (kolonka na nj je przdn, mon zmizelo pi koprovn) a na rozdl od
NK verze obsahuje i stranu 18. (Tuto verzi budu pracovn oznaovat jako verzi S-AR.)
Toto jsou tedy vechny verze, kter mm k dispozici. Proveme si men sumarizaci:
1.
2.
3.
4.
5.

vydn KVM verze z Knihy vysok magie

vydn SZK
vydn SJV. Vesel (text je pevyprvn a nepln)
vydn S-NK (prakticky identick s 5.)
vydn S-AR (prakticky identick s 4.)

Vchoz verz mi bude S-ZK. M to velkou vhodu v tom, e tato verze je vem snadno
pstupn a tm kad j zn. Kdybych napsal pojednn o verzi, kterou budu mt jen j
v knihovn, tak to bude asi k niemu.
Porovnval jsem rozdly mezi verzemi S-ZK, S-NK a S-AR a doel jsem k tomu, e jsou
zcela zanedbateln. Pokud jsou zde njak rozdly, tak se vtinou jedn o synonyma (obas
je sice njak slovo vynechno, ale na celkovm vznamu to mnoho nemn). Objevily se
dohady ohledn toho jak moc se jednotliv verze Runov magie od sebe li. Dky porovnn
jednotlivch verz mezi sebou i s originlem jsem nabyl pesvden, e mezi jednotlivmi
vydnmi samizdatov Runov magie nejsou njak velk rozdly, kter by mli vliv na
praktick pouit tto knihy.5

Urit rozdl mezi verz S-ZK a ostatnmi je v obrzcch. S-ZK byla pravdpodobn vce
koprovna, take obrzky se stvaly m dl tm vc nezetelnmi, proto je asi nkdo
zvraznil obtaenm. Pkn je to vidt teba zde:

(S-ZK)

(S-NK)

Vimnte si tvaru runy a tak npisu obr.1, kter je na S-NK naspn pouze strojem, zatmco
verze S-ZK je u obtaen, take vypad jakoby to snad napsal nkdo rukou. To, e ilustrace
byly zvraznny, vedlo k nkterm zajmavm vcem o kterch se zmnm pi popisu
jednotlivch run.

Rozdly v pekladu
Pedn je teba ci, e Bardonv peklad je velice citliv. Slovo rijec, kter Kummer
pouv pomrn asto v esk verzi nezazn ani jednou. Podobn je to s dalmi rasistickmi
narkami (nap. na idy, istota krve apod.). Zstala jen jedna takov narka u cvien Fa
runy: Tyto projevy budou u kadho jin, nebo tu zle na sloen krve a duchovnm
vvoji. Sloenm krve se zde samozejm nemysl to, jestli mte A Rh+ nebo B Rh-, nbr
istota krve.
Avak je vdy nutno pamatovat, e na zatku Bardonova text stoj Podle motiv S.A.K.,
take rozdly mezi originlem a pekladem tu jsou. Asi nejvtm a nejpatrnjm rozdlem je
absence nkterch st textu. Podvejme se na porovnn seznamu kapitol u obou text:

Arion:

Kummer:

Nkolik slov teni (Arion)

vod

vod

Osmncti psmenn runov abeceda Futhork

Osmncti psmenn runov ada

Magick kruh runov

Magick runov kruh

Pzovn Man runy

Zaujmn a prociovn Man runy

Runov gestikulace
Kalich sv. Grlu

Vytvoen kalichu Grlu

Runov-jdlov zpvy
Runov gestikulace

Nejdleitj lzy a vy centra lidskho tla Dleit lzy a vy centra tla

Magick formule runov

Magick runov formule

Arehisosur

Rann poehnn

Rann poehnn

Veern poehnn

Veern poehnn

Runick evokace

Runov zaklnn

Konkrtn chybjc sti jsou tedy tyto: cel jedna kapitola (runov-jdlov zpvy), popis
cvien Ar runy, dv ilustrace a k nim nleejc popisky.
Kapitola, kter nen v esk Runov magii uveejnna, pojednv o jdlovn. Jedn se o
velice zbavn ten, protoe takov vci, jako je prastar rijsk bo jmno: Ja-Je-Jo-Ju se
mlokde jinde vid. Ale k praxi runov magie je tato kapitola k niemu. Dozvte se zde, e
jdlovn je spojeno s runami a dostanete tip na nkolik psniek, kter byste se mli nauit,
aby vm pinely radost a posilovaly zdrav. Pokud se na to vak podvme trochu kriticky,
tak je to soubor mnostv falench argument, kter se sice opraj o citace z rznch knih,
ale zakldaj se vesms na mylnch slovnch souvislostech a nepodloench tvrzench
(netum pro by Hu ml bt bh arijo-atlanan).
Ohledn cvien Ar runy je zajmav, e lovk jmnem Ywless doplnil toto cvien, ale zcela
jinak ne je uvedeno v originlu. Bardon se od Kummerova textu pi pekladu tchto cvien
pli neodliuje, take je s podivem, e by se najednou natolik odchlil. Pro porovnn zde
pedkldm tyto dva ryvky:
Kummer:
Ywless:
Dla je co nejvce otevena na rozdl od Notruny. Zpvme pi tom ve vech tninch Aa-r, nebo A-a-a-a a myslme na oitn
celho tla od nemoci, od rznch duevnch
a duchovnch neistot, a tak od astrlnch a
mentlnch nnos i usazenin tm tak
oiujeme astrln a mentln tlo. Na konci
cvien pevdme tuto istc slu do celho
tla.

Obr. 10 ukazuje gesto Ar-runy, kter se

provd pravou rukou s palcem ohnutm dol
jak jen to jde. Zde se pi zpvu a-a-a
akumuluje v ruce elektrick energie, take
vynvajc prst zane jemn vibrovat.
Mylenky i vnitn meditace jsou soustedny
na obdren Ar-ohn a Solrnch sil. Toto
cvien ovlivuje zvlt ivotn slu tak, e
dochz k obnovovn a posilovn. Nasvn
tto sly do tla vyvolv mocn psoben
v solar plexu. Astrln barva je od edostbrn do edo-zelen.

Ywlessv popis je zcela jin a navc uvd i formuli A-a-r, kterou Kummer neuvd. Tak se
zde objevuje rozdlen astrln a mentln, co jinde v Runov magii nen. Nezbv proto ne
oznait Ywlessv dodatek za falsifikt (kter samozejm nemus bt nutn jeho dlem).
Bohuel S-NK neobsahuje strnku 18, na kter by cvien Ar runy mlo bt. Natst KVM a
S-AR jsou v tomto ohledu kompletn. S-AR m shodn strnkovn s verz NK a dn
cvien Ar runy zde nen. Dky tomu, e strnkovn je stejn, tak je evidentn, e ani pvodn
verze z NK nemohla cvien Ar runy obsahovat, protoe by se tam prost nevelo. KVM m
jinak uspodan strnky, ale toto cvien takt neobsahuje. J. Vesel tak uvd, e cvien
pro tuto runu chyb, take je mon pedpokldat, e se na nj njak zapomnlo a dn
z verz esk Runov magie ho neobsahuje.
Kdy u jsme u toho, tak Ywless pidal i dodatek ohledn cvien Yr runy, kter v originlu
vbec nen a nen k nmu ani dn vyobrazen! To si u nkdo musel cel vymyslet. E.
Thorsson pe, e Kummer pravdpodobn soudil, e Yr runa je natolik negativn, e nen
dobr ji cviit.
Po runovch magickch formulch nsleduje slovo Arehisosur, kter v esk verzi vypad
jako jedna z mnoha frz, kter se obas objev na konci nkterch kapitol. V originlu je to
nadpis, okolo nho jsou dva hkov ke a pod nm je obrzek Otce vehomra HariFuatana. Slovo Arehisosur vymyslel List a mlo oznaovat nejvt zasvceni
v armasnismu, nevysloviteln slova tzv. nevysloviteln jmno Bo i kmen mudrc
(Arehisosur nebylo tm nevyslovitelnm slovem, ale pouze dalm oznaenm).
Zvren st Runov magie obsahuje rzn zakvadla Rann poehnn, Veern
poehnn a Runickou evokaci (evokace nen vhodn zvolen slovo, pouil bych sp
zakvn6). Po tchto zakvadlech nsleduje v originln verzi obrzek t severskch
sudiek (Norn) a zakn Na posvcen Urdiny studny (Urd je jedna ze sudiek). Na zvr
je zde jet symbolick obraz zasvcence a jeho vklad. Pro runovou praxi jsou tyto vci
celkem irelevantn, take vbec nevad, e je Bardon vynechal.
Ilustrace se pli neli a jsou pravdpodobn okoprovan pomoc hektografu. U nkterch
byl pouze neznmo pro vymazn monogram SAK.
Je mono nalzt jet mnoho a mnoho mench rozdl, protoe Bardon obas pekldal
ponkud voln (vzhledem k textu to msty ani jinak nelo). Na n ale myslm nen teba
upozorovat (na nkter rozdly u popisu run pouku v sti, kdy se budu zabvat rozborem
runov sady). Pokud by snad nkdo znovu peloil Kummerovu Runovou magii do etiny,
tak by tento text byl uitenj snad jenom ve snaze vc porozumt Armanenschaftu, avak
pro samotnou praxi by nebyl o nic lep ne text Bradonv.

Orientan vod ke zkoumn runov sady

Pro ty, kdo se pli nevyznaj v runch a jejich historii a pesto je text Runov magie zajm,
jsem se rozhodl, e zde naped uvedu njak obecnj vci.
Runy se standardn dl na nsledujc vvojov obdob:
Praseversk runy (2. 9. stol.) Pouvny hlavn ve Skandinvii (od 5. stol. se ale objevuj i
u Nmc, Anglian, Nizozemc a Gt). Obsahuj 24 znak.

Vikinsk runy (9. 13. stol.) Asi od poloviny 6.stol. se zaal sniovat poet znak a v 8.stol.
se ustlil na 16 (pravdpodobn proto, e se runami zaalo vc pst). Vzhledem k nzkmu
potu run mlo nkolik run dv zvukov hodnoty. Existuj v nkolika variantch (s dlouhmi
vtvemi, s krtkmi vtvemi a bez hlavn vtve). V 10. stolet pibyly ti runy s nabodenkem
(nco jako hebrejsk dge) a v prbhu 11. a 12. stolet pibyly jet dv dal runy
s nabodenkem.

Stedovk runy (od 13. stol.) Tato runov sada m 27 znak a vychz ze zmn, kter
probhly od 10. do 12. stolet (pidn run s nabodenkem, zmna zvukov hodnoty
nkterch run). Na severu se pouvaly do pesn neuriteln doby, protoe od 13. stolet byla
latinka oficilnm psmem (ale pouvaly se urit jet v 16. stol.). Poad run se zmnilo a
kopruje u piblin latinskou abecedu.

Anglofrsk runy (7. 11. stol.) Tyto runy se vyvinuly z praseverskch run v Anglii a
Nizozem. Poet jejich znak stoupnul na 28 a v 9. stolet msty a na 33.

Mimo tato hlavn obdob existuj jet njak jin verze, kter jsou vtinou mstn mutac
njak ve uveden runov ady (Islandsk runy, Grnsk runy, Gtsk runy). Ty ale
nejsou pli podstatn pro n kol.
Jet mal poznmka k pojmm: Vedlej vtve jsou diagonln (i nkdy zaoblen), zatmco
hlavn vtve jsou vertikln. Futhark oznauje runovou abecedu (prvn runy toti byly F, U,
Th, A, R, K, to se zmnilo a ve stedovku). Futhork oznauje runy vytvoen Listem (prvn
runy jsou toti F, U, Th, O, R, K).

Runov sada

(obrzek z tituln strany Kummerovi knihy Heilige Runenmacht. Schma uprosted ukazuje runu Hagal, kter je
uvedena ve variant Kristova monogramu (tzv. Konstantinovo labarum). Gorsleben tvrdil, e sta arijoatlanan znali uen o Kristu, kter jim pozdji ukradli, zesvttili a pekroutili kesan. Vimnte si tak frze,
kter je v kruhu: Enstehen-Sein-Vergehen, vznikan-byt zanikn.)

Mnoho lid, kte se zabvaj runami se asto nesta divit, kdy prolistuj tuto knku, kde se
nachz runov sada, kter nem v historii obdoby. Tuto sadu vytvoil Guido von List kdy
roku 1902 pechodn ztratil zrak kvli operaci edho zkalu a tyto runy se mu pr zjevili.
Armanisty jsou povaovny za pvodn a nejstar runy a v dob nacismu se tili velk

oblib. Jejich poet pkn koresponduje s potem runovch psn, kter din vyjmenovv
v Runatlu (Edda, Vroky Vysokho 146163). Ale podle soudu vlastn vech runolog se
jedn o kompilt rznch run z rznch obdob a umlch run, kter nem nejmen
souvislost se starm Severem.
Mezi Kummerovou a Arinovou Runovou magi existuj njak dl rozdly a i mezi
jednotlivmi eskmi verzemi existuj rozdly. Navc je tato sada asto oznaovna za
kompilt run z rznch obdob. Z tchto i jinch dvodu jsem se rozhodl, e provedu
analytick rozbor futhorkovch run s ohledem na Kummerv a Arionv text.
Tvar runy Fa je zcela originln. Ve vech ostatnch runovch sadch mla runa, kter
zastupuje f vdy tm stejn tvar vedlej vtve zanali v horn polovin. Zde
zanaj vedlej vtve odspodu, co je znan originln (jedin dv vjimky jsou
praseversk runa (Iwaz), a islandsk originln runa T). Je zvltn, e v Magickm
runovm kruhu (shodn ve vech verzch) je tato runa uvedena v podob odpovdajc
standardnmu tvaru runy F, kter, jak u bylo ve eeno, se po celou dobu pouvn run
tm nezmnil (postupn se pouze pelo od rovnch vedlejch vtv k zaoblenm). Myslm,
e se ale jedn sp o nepesnost zakreslen, protoe vude jinde (nap. na runovm schmatu
ve) je tato runa uvedena v tvaru, kdy vedlej vtev zan ze spodnho konce vtve hlavn.
Nzev tto runy je asi nejpodobnj nzvu vikinsk runy F Fe.
Zvltnost Ur runy je to, e jedna jej noha je o kousek krat. Takovto tvar je opt
sten originln (dn z armanskch run nen zcela originln). Pokud by ale ob
nohy dosahovaly stejn dlky, tak by tvar tto runy pesn odpovdal tvaru runy U,
kter se zaal objevovat u v praseversk dob a v dob vikinsk u byl standardn. Nzev
runy je shodn s nzvem runy U ve vikinskm obdob. Vznam nzvu tto runy je u
Kummera vykldn jako nmeck ur, tedy pra. Zde se (na rozdl od vtiny ostatnch run)
celkem trefil, protoe staroseversk ur odpovd prasle, praturovi nebo mrholen.
Prv onen vznam pratura je asto vysvtlovn podobn, jak to in Kummer.
Tvar Thor runy odpovd tvaru Th runy, kter se pouvala u v dob praseversk a
s menmi pravami vydrela a do dneka (v islandsk abeced figuruje znak ). Jej
nzev je originln, ale i prasversk runa (Thurisaz) bv obas spojovna s Threm
(Thurisaz znamen obr nebo dmon a Thr bojoval s obry).
Runa Os opt jednou z sten originlnch run. Tvarov odpovd praseversk run A
(Ansuz), kter by byla obrcen. Nen toti zas a tak velkou vjimkou, e s v runovm
textu objev njak runa, kter je obrcen (smr ten textu nebyl pesn dn, take se
uruju podle poloh vedlejch vtv run F, Th, A, R W, B a L, pokud m njak runa vedlej
vtve na druhou stranu ne vtina, tak se j k obrcen runa). Zde je pro ilustraci snmek
Kamene z Kylver (Fotografie ATA, z knihy Enoksen, L. M.: Runy.):

Ve vezu je zvten lev horn roh, kde mete vidt obrcenou runu A jako tvrtou z leva.
Tento kmen ukazuje normln praseversk futhark (prvn runa F pila zvtrnm o vedlej
vtve). Je dobr si vimnout, e u Armanist se tato runa tak nachz na tverm mst.
Jenom j odpovd jin zvukov hodnota. K tomu se pipojuje i to, e zvukov hodnota
vikinsk runy A (ss), kter vypadal stejn jako praseversk, se postupem asu zmnila na
o. U futhorkov runy Os se tedy skoro zd, jakoby vychzela z njakho pokivenho
nhledu fakt, protoe runa na tvrtm mst mohla mt takov tvar (ale nebyl standardem,
viz. kmen ve), ale zvukov hodnota j byla pidna a z doby stedovku, kdy u poad
run bylo jin.
Nzev runy je podobn nzvu stedovk runy O ss (to je ta pvodn vikinsk runa ss,
kter se zmnila zvukov hodnota). Kummer tento nzev spojuje s bohyn Ostarou a
s plozenm, ale staroseversk vznam tohoto slova je s, tedy bh (sta sevean znali dva
rody boh, sov a Vanov).
U tto runy se vak objevuje jet jedn zvltnost. Pokud se v zariatnatmikov knihovn
podvte na runov gesto, kter by j mlo odpovdat, tak to ani trochu nepipomn tvar tto
runy. Mnohem vce pipomn runu O z prasevrskho obdob. Ve verzi S-NK, v S-AR, v
KVM i ve verzi S-JV je u tohoto gesta tato runa dokonce nakreslena:

(S-ZK)

(S-JV)

(S-NK)

Obrzek ruky je stejn. Pro jistotu jsem udlal toto porovnn, ze kterho je patrn, e se
jedn o t obrzek. Verze S-ZK je jen vce pokozena koprovnm, a jak u bylo ve
uvedeno, dolo k jejmu zvraznn obtaenm.

(erven S-JV, zelen S-ZK)

(erven S-JV, mode S-NK)

Anglick peklad navc tak uvd u gesta tto runy tvar runy O z praseverskho obdob.
esk Runov magie tedy pvodn tak ukazovala u popisu gestikulace tento tvar, ale
neustlm koprovnm se stal asi zcela neitelnm. Pot se nkdo rozhodl, e obrzky
zvrazn, tak je obthl. Gesto Os runy se nezachoval dn obrzek runy, proto zde onen
oprav nakreslil tu runu, kter byla uvedena u popisu jednotlivch run.
V podob tto runy nen pli jasno, protoe i na Runovm kole z Heilge Runenmach (viz
zatek kapitoly) je tato runa uvedena jako pevrcen Fa runa a stejn tak i ve vtin
publikac, kter mm ohledn armanskch run k dispozic. Nkter dnen aramansk
spolenosti uznvaj pro jistotu oba tvary tto runy (viz. teba K. Welz, z du The Knights of
Runes).
Rit runa odpovd tvarem prasversk run R (Raido). Tento tvar se nikdy nezmnil.
Nzev runy je snad podobn vikinskmu nzvu runy R Reid.

Tvar Ka runy se na severu objevuje u v 6. stolet. Ve vikinsk dob u je tento tvar

bn pro runu K (Kaun). Nzev runy je originln.
Tvar runy Hagal odpovd bu jedn z pozdnch variant praseversk runy J asi ze 6.
stol. (v t dob u se zvukovou hodnotu a), ale mnohem bli je vikinsk runa H
(Hagal). Jej nzev je, jak u jste si asi vimli, shodn s nzvem runy H ve vikinskm
obdob.
Ve verzi S-ZK (jej obrzek zde vidte) jsou vedlej vtve protaeny pespli, ale armanist
si s takovmi vcmi vtinou nedlali hlavu, protoe, co alespo vzdlen pipomnalo tu onu
runu, tak to j podle nich skuten zobrazovalo. Pokad kdy tedy budu upozorovat na
rozdlnost mezi sprvnm tvarem a tvarem S-ZK, tak to berte spe jako detailn upozornn
(v dnm ppad to nen vytkn chyb, protoe, jak jsem u ekl, tvar nebyl u armanist
zcela zvazn).
Nzev runy Hagal se Kummer pokou etymologicky vysvtlit jako Hag-All, Bh-Ve, VeBh a vykld ji jako Runu Svta (Bardon ve svm pekladu pidal souvislost s Hagel,
hegen a einhegen). Opt se zde ale jedn o falen vklad tto runy, protoe slovo Hagal
znamen kroupy.
Nen bez zajmavosti, e obrzek, kter je u runov gestikulace tto runy (obr. 7), ukazuje
runu Hagal jako obyejn H (nejen ve vech mnou studovanch eskch verzch, ale i
v originle), co u je druh ppad rozdlu gesta a tvaru runy (viz. runa Os). Zde je navc runa
nahrazena normlnm psmenem latinky.
Not runa tvarem pesn odpovd praseversk run N (Naudiz).Pozdji u runa N mla
jen jednu vedlej vtev. Nzev runy je opt originln (nejpodobnj je asi anglofrsk
nzev pro runu N Nyd).
Tvar Is runy je tvarem, kter vdy pedstavoval runu I. Jej nzev je shodn s nzev doby
vikinsk. Ovem Kummer tento nzev spojuje se Slovem Ich (J), ale sprvn vznam
tohoto slova je led.
Runu Ar spojuje Kummer s rijstvm, co natst Bardon citliv vynechal a vykld j
pouze jako Aar (Adler), tedy Orel. Kummer zde rozvj spojitosti se sluncem, rimanem,
rijcem atp. Nzev i tvar tto runy odpovd vikinsk run A (Ar), ale v pekladu ar
znamen rok, roda, plodnost (praseversk nzev byl jara, ale vvojem jazyka dolo
v letech 550800 po Kr. ke zkrcen na ar).
Verze S-ZK uvd nepesn vzhled runy vedlej vtev se nem dotkat zem (u Runov
gestikulace je tvar uveden sprvn).
Runa Sig m originln nzev, ale tento tvar se objevuje u v letech 550750 po Kr. u
praseversk runy S (Sowilo) a ve vikinsk dob u to je standardn tvar runy S (Sol)
(mohl se objevovat i v zrcadlov obrcen variant). To, e tuto runu pouili nacist asi
nen teba pipomnat. Stejn jako Kummer, si ji i oni vykldali jako vtzstv (Sieg). Dal
nzvy tto runy, kter jsou k nalezen v Runov magii jsou Sal a Sol (co odpovd
vikinskmu Sol) a ty u jsou sprvn interpretovny jako Slunce. Nzev Sig by mohly bt
odvozen z nzvu anglofrsk runy S Sigel, jene to opt znamen slunce. U vkladu tto
runy tedy Kummer nestelil zas a tak vedle, kdy ji spojil se sluncem.

Runa Tyr odpovd tvarem u praseversk run T (Tiwaz) a jej nzev pochz z vikinsk
doby, kdy mla runa stle tento tvar. Bardon v pekladu vynechal mytologick
spojitosti, kter vyjmenovv Kummer. Runu Tyr spojuje s Thor, Tr, Tiu, Zir, Teut.
Nzev runy napovd, e njak souvis s bohem Tem (takto je taky ona vikinsk runy
interpretovan), ale Kummer si neme odpustit, aby upozornil pedevm na souvislost
s Teutonstvm, tedy s Nmectvm.
Bar runa pejm svj tvar od runy B (Berkana) z praseversk doby. Tento tvar se vlastn
nikdy pli nezmnil. Jej nzev je ale originln (futhorkov runy j ve vech dobch
nazvaj bza nebo bezov vtvika).
Tvar runy Laf se poprv objevil u v praseversk dob a nikdy se pli nezmnil. Nzev
runy je originln.
Runu, kter by se tvarem podobala run Man nalzme u v praseversk dob je to
runa Y (Algiz). Jedn se o runu, kter zastupuje jin psmeno, take se opravdu shoduj
jen a jen tvarem.
Pravdpodobnj asi bude spojen s vikinskou dobou, kdy se runa M s futhorkovou runou M
shodovala tvarem a piblin i nzvem jmenovala se toti Manr, co peloeno znamen
mu nebo lovk (anglofrsk runa M se nazvala Man, ale mla jin tvar). Stejn tuto
runu interpretuje i Kummer.
Yr runa se shoduje nzvem i tvarem s vikinskou runou Z (Yr), ale nem dnou spojitost
s bludem, ale znamen tis (nebo i luk). Je zajmav, e Kummer souvislost s tisem
zmiuje, ale Bardon toto v pekladu vynechal. Jej zvukov hodnota tak nen Y, ale
z (vyslovuje se jako nco mezi r a z). Tato runa se pouvala pedevm na konci slov.
Tvar runy Eh se vyskytuje u v praseverskch dobch, ale zde neodpovd run E, ale
run N (Naudiz, mohla bt i zrcadlov obrcen). Tento tvar nikdy neodpovdal
zvukov hodnot e. Nzev pochz z anglofrskch run, ale nem nic spolenho s
manelstvm i vztahem, nbr je to slovo oznaujc kon.
Runa v S-ZK je opt uvedena nepesn , vedlej vtve nemaj dosahovat a hornch a dolnch
okraj.
Nzev runy Gibor je zcela originln (Bardon z neznmch dvod uvd na prvnm
mst Ge, i kdy v originle je Gibor). Je mon, e nzev souvis s hebrejsk slovem
gibr, kter oznauje nkoho mocnho, munho i chrabrho.
Tvar pouze sten odpovd praseversk run G (gebo), kter vypadala jako X. List pouze
jakoby j zlomil dv vtve, aby zskal tvar podobn hkovmu ki.
Zde se opt vyskytuje podobn jev jako u runy Os a runy Hagal: Na obrzku s gestem tto
runy je spodobnna runa G z praseverskho obdob a ne tento tvar. V tom jsou verze S-ZK, SJV, S-NK, S-AR i KVM za jedno. Opt se ale nabz otzka, jak je tedy sprvn tvar tto
runy? Na to zde nemu odpovdat, protoe to by bylo pes rmec tohoto pojednn.
Nyn jsem tedy probrali cel futhork vzhledem k jeho paralelm u pvodnch severskch run.
Pro pehlednost pipojuji tabulku, kde je ve strun shrnuto (uvdm pouze absolutn shody,

take nap. pokud se runa jenom trochu li tvarem, tak je u n napsno orig., ). Zkraty jsou
nsledujc: PS praseversk obdob, V vikinsk obdob , S stedovk runy, AF
Anglofrsk runy, orig. originln. U tvaru vdy uvdm nejstar shodn a runu, kter
odpovdal. Pokud je u nzvu runy uvedena hvzdika, tak v tto dob se jak nzev, tak i tvar
shodoval s futhorkovou runou. Pokud je uvedeno + u tvaru runy, tak tento tvar se pouval i
ve vech nsledujcch obdob (tolerovna je zmna z ostrch hran na obl).

Runa
Fa
Ur
Thor
Os
Rit
Ka
Hagal
Not
Is
Ar
Sig
Tyr
Bar
Laf
Man
Yr
Eh
Gibor

Tvar
Orig.
Orig.
PS (Runa Th)
PS (obrcen runa A)
PS (runa R)+
V
V
PS
PS
V (runa A)
V (runa S)
PS (runa T)
PS (runa B)+
PS (runa L)+
V (runa M) PS (runa Y)
V (runa Z)
PS (runa N)
Orig.

Nzev
Orig.
V
Orig.
S
Orig.
Orig.
V*
Orig.
V*
V*
Orig.
V*
Orig.
Orig
AF
V*
AF
Orig.

Bibliografie:
Arion: Kniha vysok magie. Samizdat.
Arion: Runov magie. elektronick publikace (www.grimoar.cz).
Arion: Runov magie. Samizdat (NK signatura 54 D 099003).
Arion: Runov magie. Samizdat.
Enoksen, L. M.: Runy. BB/art 2003.
Goodrick-Clarke, N.: Okultn koeny nacismu. Votobia 1998.
Ileana & Adrian: Armanensk runy, in: Pohansk kruh, Yule 2003 (www.wiccangarden.com).
King, B.: Runy. Votobia 1996.
Kummer, S. A.: Rune magic. Elektronick publikace (www.sacred-magick.com).

Meadows, K.: Runen. Wilhelm Heyne Verlag 2002.

Vesel, J.: Magie pro pokroil. Vodn 2004.

Internetov adresy:
http://www.armanen.org/
http://www.knights-of-runes.org/
http://www.dhm.de/lemo/html/biografien/ListGuido/

F. B. Marby jako prvn ve svch knihch popsal tzv. runov posismus (nkdy se tomu t k runov
jga).

V eskch zemch jsem narazil na legran nevar. Nkte autoi (J. Vesel, Ileana & Adrian) pouvaj vraz
armanensk runy, co sice me bt ale podle mho nzoru to nen nejlep, protoe die Armanen je tvar
mnonho sla (-en), take se jedn o poetn nesprvnho tvaru. Radji budu povat tvar armansk runy
apod.
3

Nap. v S-NK a S-AR je v vodu vta: Nklad bude hektografovanm soukromm tiskem. Tak ve verzi
z Knihy vysok magie meme na prvn strnce st: Podle soukromho hektograf. tisku.

Vesel, J.: Magie pro pokroil. Vodn 2004, str. 130139.

Rozdly, kter by mohli mt vliv na praxi se vyskytuj v Rannm poehnn a Veernm poehnn. Konkrtn
v Rannm poehnn uvd S-ZK m srdce vol, zatmco S-AR i S-NK uvd m srdce a m vol.
V originlu je m srdce a m krev. Ve verzi z Knihy vysok magie uvd Bardon m srdce a m
/due/.
Konkrtn ve Veernm poehnn uvd S-ZK na Tebe a bojuji za, zatmco S-NK i S-AR uvd na
Tebe, mluvm a bojuji za.
6

Do angl. bylo peloeno jako Rune banishing, ale to mi tak pipad nepesn vzhledem k znn textu.

RUNOV MAGIE
Dle motiv S. A. K.
Peloil a vodem opatil
Arion.
Z nminy peloil Arion [Fr. Bardon], autorem je dajn Sigfried Adolf Kummer nmeck
runov magik zmnky o nm viz Goodrich-Clarke N.: Okultn koeny nacismu, Praha 1998.
Text jsme zskali darem od ptele, jen zskal fotokopii od jednoho z Bardonovch k. V
pedchozm
i
v
nsledujcm
erpme
vhradn
z
jeho
referenc.
Jin, lpe eeno: dal, exempl Runov magie se pr nachz v Nrodn knihovn (chyb v
nm jedna strana) snad v oddlen rukopis. Pstup k nmu je pr nadmru nesnadn.
Obrazov st je z dvodu nkolikt generace na kopie znan neiteln, avak zsadn
nejasnost by nemla nastat. Text obsahoval vtiku: Opsno pro soukromou potebu, prosme,
nakldejte s nm podle toho.

Nkolik slov teni:

Svm dlkem bych chtl upozornit badatele eskho esoterismu na obor runov magie, z
nho esk okultn literatura erpala a dosud jen velmi mlo. Pvod run le kdesi v erm
dvnovku. Me nm proto tak bti zcela lhostejno, zda je germnsk i slovansk. Nm
jde pedevm o jeho strnku praktickou.
Nue, chceme se pokusiti nadzvednouti temn zvoj, kter po dlouh tiscilet zakrval tuto
species magick praxe. tato prce je urena pedevm pokroilejm badatelm v
hermetismu, ale nezakrv nikterak svch hodnot ani zatenkm.
Praktit misti magie, mystiky a kabbaly mi prominou, e jsem odcizil z jejich pokladnice
tento zlomek jejich tajemstv a dal jej do slueb ulechtilch k tajn vdy. Dobrota tchto
vzneench budi za to bohat odmnna. Astrln strcov tchto velkch tajemstv bute
npomocni kadmu opravdovmu a vn hledajcmu pravdu, aby pochopil tato mysteria a
kadho, jen by jich chtl neut, obestete temnotou mmen.
Alaf sig runa.
ARION

VOD.
Runov magie je hlubok vdn o kosmickch a skrytch prodnch silch, nebeskch i
zemskch proudech, vlnch, bytostech a mocnostech. Vechna vzneen moudrost, vechno
tajn vdn svta je jen kus. Bylo bhem dob vtm dlem znetvoeno a pokaeno, ale
prv magie run obsahovala to ve v pvodnch panenskch hodnotch. Prav se, e vechny
ei svta vyly z bosk ei run. Runov psmo je psmo vech psem. Runy vak nejsou
jenom psmena, slovn znaky, nbr ivouc tajemn magick prasymboly, kter je mono

runovmi pozicemi, t i tanci, smyslov zat k vlastnmu dobru, ba snad i k poehnn

celho lidstva. kdo vdom svm tlem pzuje a prociuje runy, tomu se zjevuj velik
tajemstv terickch svt a sil. Za idelnho vyho projev se u cvicho jasnovidnost,
astrln vnmavost a nejist manifestace mediumity.
Nsledujc cvien maj mti vlun tendenci ulechtilou a poehnn je pak ovocem tohoto
snaen.

Osmnctipsmenn runov abeceda Futhork

Pro poznn mysteri run pichz v vahu hlavn nejstar runov abeceda
osmnctipsmenn Futhork t. j. prvnch est psmen abecedy; je to tedy nzev zcela
obdobn naemu slovu abeceda. Jeho kosmick a magick zkonitost ned se lpe
nahradit dnou jinou runovou adou.

F, Faruna. J zanalo pragermnsk slovo Fa-tor = nm. Vater, otec. (teni je

jist zejmo, e vechna nsledujc etymologie je na nmeckm podklad. esk
etymologie by se znan vymykala z danch forem originlu a vydala by si tud
novho, vrazov odlinho pojet.) Znamen plozen v duchovnu i ve hmot. Jest
runou ohn, ohnm zplozenou tvr silou magickou, vnm nvratem Otce, istou
lskou, je neustle tvo. seln hodnota Fa-runy je 1.

U, Urruna, Ur- je star germnsk pedpona, vyjadujc pvod, potek; odpovd

esk pedpon pra-. Nap.: nm. Ur-zeit = pra-vk, Ur-mutter = pra-mti, Ur-grund
= pra-pvod, Ur-sprung = pra-potek, prvopotek. V germnsk mytologii sudika
Ur-dh je personifikovan Minulost. Jest tedy Urruna runou prvotnho ohn,
prvotnho plozen, prvotnho zrozen, prvotnho ducha, svtla, stavu, prvotnho
vznikn, byt, zanikn atd. Prapvod vech jev ve vesmru i na zemi je Ur. Jej
seln hodnota je 2.

Th, Thorruna, runa hromu, znjcho slunce, runa osudu ivota. Nordick Thor,
staronmeck Donar [Don-Aar = znjc slunce], zobrazovan s kladivem, byl
bohem boue, blesku a hromu; odtud nm. Donner, hrom. Ale od tho koene je
nmeck Dorn, trn, osten. Znamen tedy tak osten osudu, osten ivota, ale tak
osten smrti, jen vede k znovuzrozen. nen ivota bez smrti, nen smrti bez ivota.
ohlas toho mme i v pohdce o pkov Rence [Dornrschen], probuzen ze
spnku ostnem ivota. Jin etymologie pvodnho thor je nm. Tor, brna [zlat a smoln
brna v pohdkch]. Jej seln hodnota je 3.

O, Osruna, obsaen v nm. Osten, vchod, a Ostern, velikonoce. Ger. bohyn

Ostara byla bohyn jara, vesny, tot co nae Vesna. Osruna je runou duchovnho i
tlesnho plozen; duchovn ei, moci. Duchovnm plozenm pemh lovk
vechno nsil. jest lnem, pipravenm k poet. plod ducha a lsky se stv
skutenost. Jej seln hodnota jsou 4.

R, Ritruna, je runou spravedlnosti a poctivosti a kosmickho rytmu. Jest obsaena v

nmeckch slovech: Recht prvo, Rat rada, latinsky Rota kolo, jako symbol
svatho nezranitelnho prva. Sem pat tak slova: ryt, rek, Ararita, zkon, symbol
vesmrovho rytmu a konen nm. slovesa: raunen eptati, rasen zuiti, rollen
rachotiti, reiben tti, dti, rauschen umti, hueti. seln hodnota Ritruny jest
5.

K, Ka-runa jest runou piny a nsledku, vyrovnvajc spravedlnosti. Jej hlska

K ukazuje na duevn i tlesn schopnosti, kralovn, umn [nm. Knnen, Knig,
Kunst]. Sem pat tak staronmeck kano, novonmeck Kahn, lun, jako ensk
symbol; jest tedy Karuna spe enskou runou. Jej seln hodnota je 6.

H, Hagalruna. Pvodn vznam slova Hagal, novonm. Hagel, byl asi hrad,
hradisko; jeho koen Hag znamen msto ohrazen ivm plotem. Slovesa odvozen
hegen, einhegen znamenaj vedle jinch vznam hlavn: ohraditi, skrvati v
sob, obsahovati. Proto tak Hagal = Hag-All [nebo obrcen All-Hag], tedy kosmos
v hranicch. Hagalruna je tedy runou svta; kolem jejho stedu se ot cel tlesn
i duevn svt. Jest runou harmonie se vehomrem, runou svat Sedmiky, smysl, tn,
barev, harmonie vbec, vn moudrosti a zkonitosti v boskm, ve objmajcm J. Jest
klem ke vem runm, k svatmu velikmu kosmu. Jej hodnota seln jest 7.

N, Notruna, tak Naut, Nitruna. Jak jej nzev Not nouze k, jest runou nouze
a smrti, osudov nutnosti, runou sudby. Jest to osudov nutnost, kter pomh snet
zkouku nouze, j jsme sami pvodci. Nouze psob obrat k vy duchov astrln
plni, jako i znovuzrozen. Jejm ovldnutm vyroste lovk nad nouzi a smrt.
seln hodnota tto runy je 8.

I, Isruna. Starogermnsk Is znamen nm. Ich j. Jest to tedy runa vdomho J,

runa sebeovldn, bl magie. Odpovd jednice, jednotce, velik Jednot. Jednika
je nejdokonalej z sel, pedstavuje tedy tak vdomho boskho lovka. Isruna
je devtou runou v abeced a ukazuje na magickou 9 dovren, na opravdovho,
energickho, vdomho vdce mga. Jejm symbolem je svtov osa, sloup
Irmin, Irminsul. Jej seln hodnota je 9.

A, Arruna. Germnsk Ar je nm. Aar [= Adler] orel, vlastn Sonnenaar orel

zlat. Proto jest to runa slunce, duchovnho slunce, ohn. Jest vak tak runou
lkastv, litelstv. Jej seln hodnota je 10.

S, Sigruna [tak Sal, Solruna]. Germnsk Sig je nm. Sieg vtzstv; jest to
tedy runa vtzstv, vtzstv svtla, slunen sly, zapalujcho blesku. Jest runou
bojovnka, vtze, propjuje vtzstv a in neptele chorobnm, neduivm [nm.
siech], bezmocnm. Krom koene Sieg sem pat slova Sieb sto, Siebener
sedmika [hlava obce], Sippe, got sibja pbuzenstvo krevn. seln hodnota Sig
runy je 11.

T, Tyrruna, je runou tst, duchovnho vtzstv, znovuzrozen, plozen, ale tak

znien a vn pemny. Znamen tak skrvn. Jest tak koenem slova ti,
proto v n psob tak trojice: vznikn byt zanikn; nsleduje nov vznik, proto
toen, snaha vzhru. J nle trojit sla, spirlovit proudn, kosmick rytmus. Jej
podoba je hrotem pu a kop. seln hodnota jej je 12.

B, Barruna. V n je skryto nkolik vznam, ale pvodn je zachovn v nm.

ppon bar pinejc, nesouc, nap. frucht-bar, plodn. Zachoval se tak v nm.
gebren roditi, Geburt narozen, ale tak Bahre nostka, mry. Pdavn jmno
bar znamen odkryt, obnaen. Offen-barung, zjeven mono vyloit z obou
uvedench vznam. Sem pat i nm. Born, studnice, liv pramen. A konen v
nzvu keltskho pvce Bard jsou vlastn ukryty vechny pedchzejc vznamy. Jest
tedy Barruna runou plozen a zrozen, skrvn a skrytosti. Bar-bar-bar znamen tikrt
znovuzrozen. Barruna nm zjevuje zrozen z Praskrytosti. Jej seln hodnota je 13.

L, Lafruna [tak lagu, laugruna; lagu moe, laug louh]. Sem spad mnoho
nmeckch slov tohoto koene, jako Labe oberstven; Laub list, Lache loue,
Loch otvor, dra; avak tak Leben ivot, Leber jtra, Liebe lska, Luft
vzduch, Lohe plpol atd. Znamen tedy tato runa ivot, ivotn svtlo, zkon,
hlubok pohled do ivota. Lafruna jest proto runou zasvcen do vyho ivota,
zasvcovac runou, ale tak runou zkuenost a zkouek. Sem pat i jmno Sudiky
Budoucnosti Kale, tajemstv, zahalen i pekroucen. jej seln hodnota je 14.

M, Manruna. Jej jmno [nm. Mann mu] ukazuje na samho Manna, syna germ.
boha Tuista, jen sm ze sebe Manna zplodil. Tato runa svm epotem v nitru ns
napomn, abychom si uvdomili svou vnitn boskou jiskru. jest runou dechu,
pravdy, moci a positivn sly muovy, runou ducha, due, tla, probuzen, psoben,
vldy, zniku, duchovnho zmrtvchvstn, co ukazuj i jej ti ramena, smujc
vzhru. Jest onm tajemnm Amen, omen, om, je znamen lovka boho, a tm
tak osvcen. Jej seln hodnota je 15.

Y, Yrruna, znamen nm. Irr-, Irrtum blud, omyl; rovn sem pat Iris bohyn
duhy, duha, tedy pelud. Tato runa znamen omyl, bloudn, zmatek, lenstv,
obrcen, poprn, znien, pevrat, pokuen, poblouzen v lsce. Jest to pobloudil
lovk, stojc na hlav. Jest runou zbloudil lsky, bolesti a rozkoe, radosti, alu,
smchu a ple. Jej hodnota je 16.

E, Ehruna je runou nm. slova Ehe manelstv, souznanho se staronm. ewa

zkon [pdavn jmno ewin vn]; jest to tedy pirozen zkonitost vztah mezi
muem a enou, dvma J, dvma ivoty, kter se istou lskou spojily a splynuly
v manelstv a duevnm i tlesnm vzjemnm peplovnm dosahuj vyho
ivota. Ehruna je velikou runou lsky. Jej seln hodnota je 17.

G, Ge, Giborruna je v nm. slovech Gott Bh, Gabe dar, Geber [= Gibor]
drce a ve znmm eckm gnos zem. Jest to runa hkovho ke, Svastiky, ohn
lsky, stlho plozen a vnho znovuzrozovn. Giboraltar je olt Otcedrce
vehomra. V n je obsaen k. Jest to tedy i runa ukiovn, slouen dvou J,
dvou sil, jest runou vysok moudrosti runick; harmonickho chvn ve vesmru,
splynut s Otcem, spirlov bh slunce, obrcen v sebe, Gibor vn v lidskm srdci, Gibur
Arahari znamen bu: love, bu jedno s Bohem, nebo: Dej nm svou praslu, due
slunce Arahari. seln hodnota tto runy je 18.

Magick kruh runov

Magick kruhy nakreslme na zem zelenou kdou, jmna a runy vepeme kdou ervenou.
Operatr zan vdy na severu [Farunou]. Svcnu, kropenky a kadidelnice uijeme pouze v
noci pi magickch svcench. kreslen magickho kruhu runovho nutno spojiti s pslunou
meditac i modlitbou nebo elokuc runick evokace. Ukoniv kresbu postav se cvic ve
vnitnm kruhu. Zde jest chrnn ped kodlivmi vlivy, mylenkami a proudy a me se bez
pekek vnovati pzovn run, runov gestikulaci a meditacm. Runov kruh je toti jednm
z nejpsobivjch ochrannch o obrannch prostedk pi magickch operacch a pi
pzovn a pociovn run.
Po skonen cvien nebo magickch operac cvic dobe a pozorn sete kruh, a to tak, e
postupuje z vnitku na venek, a pi tom opt pron modlitbu nebo evokaci.

Pzovn Manruny
Vchodiskem ke cvien Manruny je Isruna. Vytvome ji tm,
e se obliejem obrtme k severu nebo vchodu a postavme se
do stoje spatnho. Stojme zpma, v ki lehce prohnuti, bradu
zlehka pithneme, ruce pipaeny, paty k sob, piky od sebe.
Nutno se vysthati jakhokoliv keovitho pehnn, postoj
mus bt nensiln. Pak 3 zhluboka vdechneme. toto cvien m
toti lovka duevn oistit a uschopnit jej k pijmn boskch
sil, tj. boskch proud runovch. Pak upame stranou nahoru,
take svm tlem vytvome podobu Manruny, jak ukazuje
hoej kresba. Dlan jsou maliko semknuty, aby vypadaly

mulovit a jsou obrceny nahoru. Dchajce zhluboka poneme si zpvat vlastn bzuet m
m m. Nasadme zticha a zhluboka, pak tn zvyujeme a do nejvy toniky a opt pomalu
klesme a k tnu nejhlubmu. M m m nutno bzueti ve vech tninch a tak rznou
silou hlasu. N zpv se me tak podobat zvuku sirny nebo bzuen vely.
Toto cvien provdme za hlubokho dchn pl hodiny. Umdlej-li nm pae, meme
vsunout krtkou pauzu v podob Isruny, avak musme pi tom dle meditovat o pijmn
jemnch kosmickch sil.
Jemn radioaktivn kosmick proudy vnikaj tlem do naeho tla, proud mchou a
sympatikem a sousteuj se v slunen pleteni kolem pupku. Souasn vnikaj jemn vlny do
sted dlan, protkaj paemi, vzruuj brzlkovou lzu uprosted prsou, spojuj se s
vesmrovmi proudy v sympatiku, psob na slezinu a zesiluj koncentraci jemnch silovch
proud ve slunen pleteni. Odtud pak pupkem pechzej do aury a zde doznvaj. sten
zaplavuj tak nohy a stedy chodidel pak unikaj do zem. Tento pochod se odehrv po
celou dobu cvien a vytv zvltn slastn pocit, jemn znn a kmitn v celm tle. lzy
a vy centra naeho tla se dostvaj jakoby do varu, vnitn J se zbavuje tsnivch pout tla
a cvicmu bleskem kmitaj hlavou mylenky, zddn vzpomnky, pone astrln vnmati.
Ctme, vnmme kosmos, slyme jej v sob umt, znt, zpvat. Kdo se nau vdom
zaazovat do boskho kosmickho proudn Manruny, stane se mgem a mistrem svho
osudu.
Pi cvien Manruny mono pout i formule:
ma me mi mo mu
am em im om um
Je pirozen, e tu pak bude i kvalita proud modifikovna pidanmi samohlskami. Ke
konci cvien pak musme odvst ze svho tla pli siln pliv sil nebo nepzniv vlnn,
zpsoben eventuelnm nesprvnm mylenm. Uinme tak nsledovn: V posici Manruny
zazpvme m v nejvy tnin a pak klesme a k nejnimu tnu. Pi tom se
koncentrujeme na mylenku, e vechny vlny, kodc duchu, dui i tlu, spojuj se s tnem,
kmitajcm v tle, prochzej tlem a pi nejhlubm tnu odchzej chodidly do zem.

Runov gestikulace
Provn a vyciovn run a uit jejich magickch sil pouhou gestikulac, postavenm a
polohou rukou, nebylo jet publikovno. Toto dlko jest tedy v esk literatue originlem
svho druhu. Od posic runickch li se nov zpsob jen tm, e siln koncentrace terickch
sil dosahujeme centry rukou dlanmi. je ovem pirozen, e ten, kdo je u obeznmen s
runovm pzovnm [jeho tlo je u propracovno runovmi silami], dospje k dalmu
poznn v krat dob ne zatenk, jen se mus vyzbrojiti silnou vl, trplivost a
vytrvalost.

F, Faruna. Zaujmeme podobu Isruny, tj. postavme se do stoje

spatnho. Nsleduj ti hlubok vdechy a vdechy. Veker
mylenky musej bti vrazem touhy po tlesnm i duevnm
oitn. Tento poadavek plat i pro vechna dal gesta. Nyn
vzpame levici a ruka pitom zaujme polohu, jak je nartnuto na
obr. 1. Dchme zhluboka a zpvme ff-a-a. Zaneme tnem
nejhlubm a postupn jej stle zvyujeme. Nato znovu klesme
do poloh nich a pak opt zvyujeme hlas a k nejvym
monm hranicm. Tento zpv se opakuje po cel ti minuty.
Nsleduje krtk pestvka v podob Isruny a cel cvien se
opakuje jet dvakrt. vechno mylen koncentrujeme na
vyvjejc se praohe, na zplozen ohnm, na ohnm vytvoenou
magickou slu, istou lsku k Otci [Fa-tor] vech svt. Pi tetm
opakovn ctme siln pchn v lev dlani: jest to projev
vnikajcho praohn. Dennm opakovnm se povzbud vechny lzy a vy centra v tle a
koncentrace terickch sil v lev ruce se zvt do t mry, e ruka zane plit, pone siln
ervenat a kmitat svtivm ervenm zenm. Pitom se dostavuj zhusta astrln vjemy,
vidn obraz, slyen hlas atd. Tyto projevy budou u kadho jin, nebo tu zle na
sloen krve a duchovnm vvoji. Nakonec, kdy pi zpvu klesme hlasem, rozvedeme
zmrn po celm tle sly, koncentrujc se v ruce. tohoto gesta je mono i magicky pout
vi jinm osobm, avak radm kadmu, aby ho pouil jen k vlastnmu vvoji. Zvukov
formule pro gesto Faruny je tak: fa fe fi fo fu.

Obr. 2 ukazuje gesto Urruny. lev pae se ohne trochu pod v

ramen, ruka vytvo gesto, jak je znzornno na obrzku a podr
je ve vzdlenosti asi 20 cm od o.
Pak zpvme po 3 minuty u-u-u v rznch tninch a rznou
silou hlasu, nae nsleduje krtk pestvka. Kad runov
gesto nutno opakovat tikrt po ti minuty, jinak by se nedoshlo
dostaten koncentrace terickch sil v dlanch. Meditujeme o
pijmn prasly, vdn, o zesilovn magickch magnetickch
sil.
Ve pikch prst a v dlanch poctme jist chlad, vlanost nebo
tak teplo. Pocity jsou u kadho jin, podobn jako pi magnetisovn jeden pociuje chlad a
jin teplo, ponvad polarisace kadho lovka je jin. Jeden je spe elektrick, jin
magnetick a proto se tak li pocity.
Ke konci cvien rozvdme nashromdn sly celm tlem. Pokroil k me pitom
pozorovat jemn zlat oranov nebo zlatozelen kmitn sv aury. Gestem Urruny
doshneme obzvlt silnho nabit elektromagnetickmi silami. jin formule je: U u u r
r.

Obr. 3 zobrazuje gesto Th, Thorruny. zaneme jako pi Farun.

Vzpame levici a rukou vytvome gesto obrzku tetho. Zpvme 3
3 min. d-a-a; vy tny intonujeme ponkud dle ne hlubok.
Koncentraci kosmickch sil pociujeme jako pchn ve pikch
nataench prst, jako i ve pikch prstenku a palce. Meditujeme o
pijmn slunench sil. Po skonen cvien opt nutno koncentrovan
sly vdom rozvst celm tlem. Pi nejhlubm tnu resonuj v
nohou. Barva aurickho kmitn je tu svtle lut. Toto runov gesto je
mocnou pomoc pi een astrlnch zkon. Vechno zle na tom,
kolik kosmickch silovch proud dokeme zachytiti a rozvsti svm
tlem. m hlub je nae nitern pohrouen, tm vt je koncentrace
sil. [Jin formule tohoto runovho gesta je tak de di do du].

Obr. 4 je gestem Osruny. tak zde postupujeme jako pi

gestech pedchozch. Nathnuve ruku ohneme palec a
ukazovek tak, aby se jejich piky dotkaly, jak ukazuje
obrzek. Zpvajce nm ji znmm zpsobem O o o
uctme brzy v ruce viv kmitn terickch sil. Dal postup
cvien je stejn jako pi pedchozch. Gesto Osruny je
pedevm gesto dechu, odu a psob obzvlt blahodrn na
psychu cvicho. asto je mono po cvien zjistiti na dlani
vni ozonu. Astrln barevn zen je svtle fialov.

Obr. 5 ukazuje gesto Ritruny. Zvedneme levou pai,

vytvome gesto obr. 5 a brume jako sirna r r r
znmm nm zpsobem. Sv mylenky koncentrujeme na
vy radu, vrozen prvo a kosmick rytmus. Toto gesto
zpsobuje rytmick zahvn ruky a umouje zaazen do
kosmickho rytmu. Tm se siln povzbud vy centra a
rozvjej se magick schopnosti runikovy. Opt nesmme
zapomenouti na rozveden sil celm tlem. Pozorovan
astrln kmitn je rznch barev, nap. ble lut, lut,
rov, ohniv erven, oranov... Krom uveden
formule r r r mono pouti formul: ra re ri ro
ru.

Obr. 6 je gesto Karuny. tak zde plat ve, co bylo a dosud eeno.
Zpvme hlsky k a, meditujce o duevnm a tlesnm rozvoji a
zrovnoven a o vych schopnostech ducha. pi opravdovm cvien
tohoto gesta dostavuje se pocit volnosti a lehkosti tla [levitace]. Po
cvien mono asto na pikch prst lev ruky ctit zpach sry.
Barevn kmitn je bl a barvy slonov kosti. Dal formule tto runy
jsou: ke ki ko ku.

Obr. 7 ukazuje gesto Hagalruny. Jak je vidt,

pouijeme k nmu obou rukou, a to ve vzpaen.
Nejdleitj vc je tu hlubok dchn pi zpvu
formule h a; jinak plat vechno dve uveden. Toto
gesto psob velmi siln pi rozvdn sil; tu mme
pocit, jako by tlem prochzel elektrick proud. Pi
hlubokm pohrouen ve cvien dostavuj se astrln
vjemy a vy nitern zitky. Mylenky s touhou po
nejvy dokonalosti nutno upnout na vesmrnou
velsku, kosmick pojtko. Gesto Hagalruny pat
mezi nejsilnj gesta runov. Po cvien mono uctit na
ukazovku a prostednku siln aroma ozonu a sry. Barva aury je tentokrt jasn indigov
modr. Jin formule Hagalruny jsou: he hi ho hu.

Obr. 8 je znzornnm gesta Notruny. K nmu pouijeme prav ruky.

Jinak opt plat vechno ji uveden. Zpvme jako sirna n n n.
Mylenky jsou soustedny na vy vvoj a zdokonalovn. Gesto
Notruny psob spe duchovn a duevn, dv poznati vlastn
nouzi a ubohost, pomh ke zvratu tohoto stavu a umenuje pocit
chladu, vlanosti nebo tepla, podobn jako pi gestu Urruny. Barva
astrlu je tmavoerven. Dal formule jsou: na ne ni no nu.

jen

Pi

Obr. 9 zde mme znzornno gesto Isruny. Zaveme levou ruku,

ukazovek vztyme. Zpvme i i i od nejhlubho tnu k
nejvymu a tento postup stle opakujeme. Meditujeme o velsce a
vvinu magickch sil naeho J. Pi tomto gestu poctme siln
proudn kosmickch sil do piky ukazovku a zahvn cel ruky.
rozvdn sil tlem pronik celou na bytost tepl proudn. Po
cvien zjistme na ukazovku sirn zpach [jako po splenm
prachu]. Bylo pozorovno, e tento zpach bval asto rznho druhu,

avak nese vdy stopy sry. Barva astrlu je modr a erven fialov. Doporuuje se
provdt toto gesto tak pravou rukou. Vznikajc proudn jest ovem trochu jinho rzu, ale
tak velmi blahodrn.

Obr. 10 popis nebyl uveden

Obr. 11 pedstavuje gesto Sigruny. Vzpame ob ruce a

vytvome gesto obr. 11. Prsty jsou seveny. Palec lev ruky se
dotk piky ukazovku ruky prav. Formule tto runy jsou: S
s i g, sa se si so su. Meditujeme o vtzstv nad
vemi svmi chybami a slabostmi, o pijmn vtznch livch
sil a uvdomovn si zddn magick sly a moci. Tak tmto
gestem dosahujeme velik koncentrace kosmickch sil v rukou.
Lev ruka se zahv a konstatujeme jak proud pechz tak do
prav ruky. Pi konenm rozvdn sil mono pozorovat
proudn v celm tle. I zde zjistme vni ozonu na rukou. Toto
gesto dv cvicmu velikou slu a pocit vtzstv. Pi
dostatenm vvoji runikov vstoup v platnost tak vy
magick zkony. Barva astrlu je ve dne zlatolut, v noci
stbrn ed.

Obr. 12 zobrazuje gesto Tyrruny. Dl se pravou rukou asi 20

cm ped tlem. Pae je ohnuta tak, e pika ukazovku je asi ve
vi pupku. Formule tto runy jsou: T y r, ta te ti to
tu.
Meditace: Krel jsem od zrozen ke zrozen, jdu k Tob, Ote
vehomra, ivotem a smrt, po nvratu k Tob toum v bolesti,
utrpen a bd, radosti a tst.
Pi tomto gestu zpozorujeme po nkolikerm opakovn pjemn
toiv vrtav pocit v prav ruce. Vznik jemn spojen s

pupkem, jm pak terick sly psob na slunen plete. Vsledkem psoben jsou projevy
zddnch vzpomnek a astrln vjemy. Barva astrlu je za dne ervenav ed, za noci
edomodr.

Na obr. 13 je gesto Barruny. Dlme je rukama vztyenma

nad hlavu, jak ukazuje vyobrazen. Jeho formule jsou: B a r,
ba be bi bo bu. Meditujeme o zrozen Ducha a vych
magickch sil. Pi dobe provedenm zniternn zpozorujeme v
rukou a pi rozvdn sil v celm tle zvltn pocit, podobn
lehkmu vnku. To je znamenm, e pedmt na meditace se
pon realizovat. asto vak se tento pocit silnji projevuje
teprve po nkolika tdnech kadodennho cvien. Tu jen
vytrvalost vede k cli. Barva astrlu je za dne bledmodr, v
noci svtle fialov.

Obr. 14 ukazuje gesto Lafruny. Tvo se zvednutou levic, jak

ukazuje kresba. Formule, jich mono pouti jsou: L a f, la le
li lo lu. Meditujeme o lsce k Otci a o osvcen naeho J. Pi
cvien poctme lehk zaht lev ruky. Po nm je obyejn ctit
jakoby pach gumy. Gestem Lafruny jsme s to posilovat svou auru.
Jest to vak i gesto zasvcen do vyho ivota. Barva astrlu je za
dne svtle ohniv erven, za noci rubnov erven.

Obr. 15 je zobrazenm gesta Manruny. Prav ruka je ve

vzpaen a tvo znzornn gesto. Formule Manruny jsou: m
m m, M m a n n, ma me mi mo mu. Mylenky
sousteujeme na velsku, duchovn plozen v kosmu a
probuzen bosk magie. Toto gesto pat k nejinnjm
gestm runovm. Prav ruka pone hoet a hnout; mme pocit,
jako by z onch nataench 3 prst vychzely jemn paprsky a
cel ruka byla siln nabit elektinou. Tmto gestem meme
zapuditi kad nebezpe, nebo je to gesto znovuzrozenho
lovka, vdomho magika, tprst ehnajc ochrann svteln
ruky naich vzneench pedk. Umouje proniknouti nejvt
tajemstv runov magie. Po cvien je asto ctit zpach splench elektrickch drt. Je velmi
dleit, abychom nezapomnli po cvien rozvsti sly celm tlem. Barva astrlu je za dne
purpurov rud, za noci fosforov ervenozelenav.

Obr. 16 ukazuje gesto Ehruny. Dl se levou rukou podobn jako

gesto Karuny, jenom palec je trochu dle odtaen. Jej zvukov
formule jsou: e e e, E h e. Meditujeme o ist lsce,
duchovnm a duevnm splynut, o osvobozen od nzkch pud a
vn. Darem tohoto gesta je ist a ulechtil mylenkov a voln
ivot. Pi cvien je mono pozorovat jemn svteln vr okolo ruky.
Barva astrlu je za dne lut, za noci lutozelen.

Obr. 17 jest gesto Giborruny. Ruce jsou sepjaty nad

hlavou, ale tak, e prsty se nezaklesnou, nbr zstanou
nataeny ve stejn linii s rukama. Zvukov formule tto
runy jsou: ga ge gi go gu. Mylenky se
koncentruj na spojen s kosmem, na zaazen do
harmonickho vlnn v kosmu. Toto gesto se zejmna
velmi dobe hod k meditacm a modlitbm. Obzvlt
jimi dosahujeme duevnho a duchovnho zjasnn,
pocitu tst a bezpe a klidu vlastnho nitra. Barva
astrlu je za dne zlatolut, za noci ervenozlatov.
Gibur Arahari !
N. B.
Gesta, u nich nen vslovn pedepsna poloha rukou, mono dlat bu ve vzpaen nebo
ped prsy.

Kalich sv. Grlu

Posici kalichu sv. Grlu meme zaujmout, kdy jsme pedtm cviili aspo 20 minut Man
runu; jinak je jet nae aura nedostaten nabita terickmi silami, a abychom tak ekli,
runick antnn s nen jet dostaten vybudovna. To vak je prvn podmnkou k posici
kalichu sv. Grlu
Zaujmeme opt postoj Manruny. Pae vzthneme kalichovit nahoru, hlavu zvedneme, oi
klidn zraj do vesmru. Cel vha tla spov na lev noze, pravou nohu lehce unome.
Tmto zpsobem jsou astrln silov centra naeho tla podncovna k nejintenzivnj
innosti. Runick proudy nemohou toti jen jednou nohou dostaten unikat do zem,
pechzej pupkem do aury, spojuj se v n s terickmi silami proudcmi z st a vytvej v
n kalich sv. Grlu. Jakmile v tto posici poctme v pupku a kolem nho dosti siln pchn a
svdn, poneme zpvat formuli O O m m, a to rytmicky, jako nap. zvonn zvon.

Pitom si pedstavujeme, jak z naich st unikaj prstence jemnch sil, kmitaj kolem naeho
celho tla, vytvejce stle dokonaleji a dokonaleji
kalich. Ten se skuten stane siln magnetickm
svtelnm centrem vych duchovnch kosmickch
vliv. Jest ovem dleit, aby n mylenkov ivot
bhem cvien byl ist, vzneen, aby byl vrazem
pn a touhy po vym vvoji a velsce. Bhem
zpvu meditujeme takto:

O Fater, Ote, volm t,

Svmi silami zaplav m,
probudi ve mn svat Grl,
bych trojnsob Ti v lsce stl.
S kosmem spojen lovk vytvo kolem sebe velmi
silnou odickou mlhu, tzn. kpi neviditelnosti
[vzpome Siegfrieda z Nibelung].
Abychom kmitajc kalich postupn vce a vce
materializovali, tome se v kruhu pomalu na lev
noze, zpvajce pitom za hlubokho dchn
uvedenou formuli rznou silou hlasu v nejrznjch
tninch. Touto posic dosahujeme poznn a
schopnosti astrlnho vnmn, odpovdajc naemu
vvojovmu stupni.
Po cvien mus opt nsledovat odveden pebytench sil nebo neharmonickho vlnn, jak
jest psno pi Manrun. Nsleduje vak jet 10 min. pauza a naslouchn a ekn za
naprostho niternho klidu.
Podrobnosti mysteria kalichu sv. Grlu nen mono uvdti v tomto spisku. Zde chci jenom
podotknout, e sv. Grl ve svm nejvym vznamu nen nic jinho, ne svat ndoba
kosmu, ohranien vesmr, jej runik okolo sebe tvo. A jak je on, takov je i jeho Grl.

Nejdleitj lzy a vy centra lidskho tla.

Vysvtlivky k vyobrazen:
1 a 1a : iinka [pijmac centrum]
2 : eln centra [pjem vliv]
3 a 3a : Vnitn centra un [jasnosluch]
4 a 4a : lzy pun
5 a 5a : lzy slzn
6 a 6a : Oi, pijmac a vyslac centra [jasnovidnost]
7 : lza podjazykov a centrum brady
8 : lzy pod doln elist
9 : lza ttn
10 a 10a : Centra bedern, tukov lzy
11 : Brzlk
12 a 12a : Potn lzy
13 : Srden sympatikus
14 : Sympatik
15 a 15a : Centra loketn a vnitn centra pan [pjem]
16 : Slezina
17 : Slinivka bin [mikter]

18 a 18a : Centra kyeln

19 : Slunen plete
20 : Pupek [centrum pijmac i vyslac]
21 a 21a : Dlan, centra rukou
22 : Pohlavn orgny; centra polarisace [pjem, vyzaovn]
23 a 23a : Kolena a vnitn centra nohou
24 a 24a : Centra chodidel [vyzaovn]
Na vnj prav stran jsou znaky zvetnkovch znamen. ipky ukazuj ony sti tla,
kter podlhaj jednotl. znamenm. Tekovanou arou nartnut ovl kolem kresby znamen
auru, odick pl. Za zmnku stoj, e srdci a ledvinm [nadledvinkm] pipad velik loha
pi vvoji vych sil a magickch schopnost. Odtud znm slov: Zkoueti srdce a ledv.

Magick formule runov

Formule, kter uvdm, jsou prastarho pvodu, jejich sla je velik. Proto radm kadmu,
aby jich uval nejv opatrn, nebo kad je za sv jednn sm odpovden. Ulechtil k
nikdy nepouije zkon a sil, jich psobnosti nezn nebo nevyzkouel. Nikdy nezneuije
magickch formul ke kod svch brat, nebo by neuel pomst runickch moc. Kdo runy
ryje, a je ryje do deva, kdo je pe, a je pe na papr, aby mohly bti kdykoliv spleny.
Dleit je ovem pi ryt i psan odpovdajc meditace.

Formule s u f nebo f u s zpsobuje navu a spnek

"
s o f nebo f o s psob uklidnn a zapomenut
"
T y psob jako ochrana, pin vtzstv a tst, posiluje ivotn slu. Tato
Si
r
g
formule se vak mus vdy 3 opakovat.
al
ul
"
nebo
jest formul obrannou, jest klatbou neptele
u
a
Ar
ha
"

dv slunen slu a ochranu proti vem temnm mocnostem

a
ri
"
f l u nebo u l f dv kosmickou lsku
"
t u w a t u w a chrn ped vlivem ern magie, ped pomstou, nenvist a zvist a
zaehnv je
ol
ul
jest silou ducha, tryskajc z Prapiny
"
nebo
u
o
"
jest moudrost, pralskou, praivotem
Ul
"
dv pocit nadje, slu pn
Uste
"
pin poznn vzniku, byt, zniku a novho byt
ttt
"
znamen: bo Tajemstv kon soud. Tato formule znla dve: Strick,
ssgg
Stein, Gras, Greim a ukazovala na soud, tajemstv, obalobu a
rozsudek.

Nejsilnj obrannou formul je cel Futhork, zapsan jednou od prava do leva a pod to
jednou od leva do prava.
Z abecedy Futhork se daj snadno sestavit tak formule jin. Nen poteb zvl podotkat, e
astrln obrazy a vjemy, je cvic runik uvid a poct, mus si sm vyloit. Zda vid obrazy
nebo symboly, zda ct nebo sly minulost, ptomnost nebo budoucnost, sprvn vyloit se
mu poda teprve tehdy, kdy doshne vyho stupn runov magie. Nikdy toti nesm
zapomenout, e tak kad runa m sv demonium a e lovk egoistick, nzkch mylenek
a pn, snadno se vydv v nebezpe, e propadne tomuto demoniu. Jen elezn vle, psn
sebekze, neochvjn vra a lska k Otci vehomra uin jej opravdovm vidcem, synem
Bom.
Stezka vzhru, k vrcholu, ke svtlu, je tk, ale tm ist a vt je magick moc. Proto stez
se cesty do hlubin; je sice snadnj, svdnj, ale tak tm beltj, nebo pin zkzu.
Mnoh ped lety pistupoval s nejlepmi mysly k dlu, ale jeho zveck, egoistick pud
nabyl pevahy. Dnes psob jako ern magik a skon jako ob moci run.
Arehisosur.

Rann poehnn
Pesvat Fuotane, Ote vehomra,
jens tikrt vn ve mn, okolo mne a nade mnou,
zasvcuji Ti sebe, svj ivot znovu ve vrn lsce.
Osvobo, oisti mne ode veho nzkho, neistho,
dej proudit sv bosk lsce, moudrosti a vli mou bytost,
abych zmenil svou karmu, nebo m srdce vol po slunci, Arahari, po Tob.
Zbav m zlho, temnch moc, dej mi lsku, radost ze ivota, tst a trplivost.
Tvm boskm trojzvukem zazn m srdce, k slunci pjdu pes vznik, byt a znik.
Tvmu milosrdenstv vn dk,
e poehnnm run jsem dospl k poznn.
Hrdinsky se probojuji k Tob bl
a proto nech Tv odputn skln se ke mn.
Sig Tyr, Sig Tyr, Sig Tyr.

Veern poehnn
Svat, velik, vemocn trojjedin Fuotane.
Zdravm T a zasvcuji se Ti znovu. Dkuji Ti za Tvou ochranu a dobrotu. Stez mne ped
vm patnm, nzkm a cizm. Odpus mi ve svm milosrdenstv a ve sv milosti m chyby,
bloudil-li jsem, pomoz mi je pekonat a vyrovnat ulechtilmi iny. Tv ochrana je mou

zbran proti vem neptelm a temnm mocnostem, nebo Tys mm trojnsobnm sluncem,
svtlem a blahem. Neznm strachu, kolsn, dsu, nebo jsem jen Tebou okouzlen a obrnn.
Tys lska, pravda, dobrota, prvo. Tys m touha a m toit. Fuotane, vemohouc Ote
vech svt, volm T ve dne i v noci, miluji T, vm v Tebe, myslm stle na Tebe a bojuji
za Tvou i, aby zmizel soumrak. A je-li mi blzk hodina promny, budi mi i tu milostiv.
Fuotane, m chtn a touho, zasvcuji se Ti, zdravm T.
Alaf Sig runa.

Runick evokace
Ote vehomra, Fuotane, volm T.
Magickmi silami zaplav mne,
vzbu ve mn runy, pravdn,
bych v svat lsce k Tob spl.
Runickou silou zaklnm vechny zl bytosti,
nebo sloum Tv bosk moci.
Alu tuwatuwa Arahari Fuotan.

Dodatky ten
(voln komentovno zariatnatmikem)
Pan Ondej J. Kocina poznamenv: Mm nkolik rznch vydn tto knihy v samizdatov
form a Vae vydn vykazuje nkolik neplnost. To je mon, ba dokonce velmi
pravdpodobn. Runov magii ani tomuto Bardonovu textu jsme nevnovali dnou zvenou
pozornost, a lze ci, e prodvme, jak jsme nakoupili. (bez DPH :)
Pan Kocina dle dodv, e Bardonv text se li od vydn k vydn a jen tko lze na jeho
zklad vyhlsiti jedin ucelen systm. koda, e jsme neobdreli podrobnj informace.
Sami tmto smrem ptrat nehodlme.
Pan Ywless uvd ji konkrtn doplky:
V m kopii je k cvien Ar-runy tento popis:
Ar-runa
Dla je co nejvce otevena na rozdl od Not-runy. Zpvme pi tom ve vech
tninch A-a-r, nebo A-a-a-a a myslme na oitn celho tla od nemoci, od
rznch duevnch a duchovnch neistot, a tak od astrlnch a mentlnch
nnos i usazenin tm tak oiujeme astrln a mentln tlo. Na konci
cvien pevdme tuto istc slu do celho tla.
K ve Tv kopii chybjcmu popisu cvien Yr-runy moje kopie uvd tento popis:
Meme prsty vytvoit uveden gesto. Toto cvien je vak lpe cviit jen
abychom z tla odvedli ruiv chaotick prvky dol do zem. Jinak se texty vce mn
shoduj.