WARHAMMER 40,000

STVOØlTEL DUCHÙ

S ohlu ujícím øevem vyrazili Gauntovi duchové hromadnì vpøed. Za bìhu se rozdìlili do øad p
a bez váhání se vrhli do úzkého vstupu do pekla.
V hloubi kanálu kus pøed nimi, v temné, zakouøené a tìsné zónì smrti, se Rawne, od hlav
tì zmáèený krví, opøel o podpìru a ztì ka lapal po dechu. Vedle kleèel Larkin a pálil do te
salvu za salvou.
Z kouøe se znenadání vynoøil Corbec. Celý od krve vypadal jako nìjaký stra livý pøízrak
Zpátky! sykl. Musíme zpátky! Ohlaste ústup!
Co se dìje? øekl Rawne.
Co je to za rámus? zeptal se zneklidnìnì Larkin a pøitiskl ucho na kamennou stìnu. C
el vibruje!
Voda, zaznìla Corbekova dìsivá odpovìï. Otevøeli stavidla. Chtìjí nás spláchnout!
WARHAMMER
Série Gotrek & Felix (William King)
ZABÍJEÈ TROLÙ ZABÍJEÈ DÉMONÙ ZABÍJEÈ BESTIÍ
ZABÍJEÈ SKAVENÙ ZABÍJEÈ DRAKÙ ZABÍJEÈ UPÍRÙ
ZABÍJEÈ OBRÙ
Nathan Long: ZABÍJEÈ ORKÙ
Gav Thorpe: NOSITEL ZÁ TI
Trilogie Otroci temnoty: SPÁRY CHAOSU
ÈEPELE CHAOSU, SRDCE CHAOSU
David Ferring: KONRAD, PLÉMÌ STÍNÙ, VÁLEÈNÝ BØIT
Dan Abnett: JÍZDA MRTVÝCH
Abnett, Vincent & Wallis: ULRIKOVA KLADIVA
Jack Yeovil: DRACHENFELS, GENEVIEVE NEMRTVÁ, BESTIE V SAMETU
Dan Abnett & Nik Vincent: GILEADOVA KREV
Dan Abnett & Mike Lee: KLETBA DÉMONA
Neil McIntosh: HVÌZDA ERENGRADU, NÁKAZA ZLA, STRÁ CI PLAMENE
WARHAMMER: ØÍ E CHAOSU (sbírka povídek)
WARHAMMER 40€000
Série Hvìzdný vlk (William King)
HVÌZDNÝ VLK
EDÝ LOVEC
RAGNARÙV SPÁR VLÈÍ BØIT
Gav Thorpe: TØINÁCTÁ LEGIE, KOMANDO SMRTI, DESTRUKÈNÍ ÈETA
Dan Abnett: PRVNÍ A JEDINÍ
Matthew Farrer: KØÍ OVÁ PALBA, ODKAZ
DO MALSTRÖMU (sbírka povídek)

STVOØITEL DUCHÙ

Dan Abnett
DAN ABNETT
STVOØITEL DUCHÙ
(GHOSTMAKER)
Originál edition published in English by BL Publishing
http://www.blacklibrary. com
Pùvodnì vydalo v anglickém jazyce BL Publishing
http://www.blacklibrary. com
Black Library, the Black Library logo, BL Publishing, Games Workshop, the Games
Workshop logo and all associated marks, names, charakters, illustrations and ima
ges from the Warhammer 40,000 universe are either ®, TM and/or ® Games Workshop Ltd
2000 2007, variably registered in the UK and other countries around the world. A
ll rights reserved.
Black Library, logo Black Library, BL Publishing, Games Workshop, logo Games Wor
kshop a v echny související znaèky, jména, postavy, ilustrace a obrazové materiály ze svìta
ammeru 40,000 jsou registrovány jako ®, TM a/nebo ® Games Workshop Ltd 2000 2007 ve Ve
lké Británii a jiných zemích svìta. V echna práva vyhrazena.
Copyright © 2000 by Games Workshop Ltd All Rights Reserved
Translation © 2007 by Games Workshop Ltd,
pøelo il Martin Novák
Cover illustration by Adrian Smith
ISBN 978 80 7332 102 4

Pí e se 41. milénium. Po více ne sto staletí sedí Císaø

nehybnì na svém zlatém trùnu Zemì.
Je pánem lidstva z vùle bohù a pánem milionu svìtù
díky svým nevyèerpatelným armádám. Je hnijící mr inou,
která neviditelnì hluboce strádá díky moci
Temného vìku Technologie.
Je mrcho routským pánem Impéria, pro nìho jsou dennì
obìtovány tisíce du í, aby nikdy opravdu nezemøel.
I ve stavu nesmrti Císaø pokraèuje ve své vìèné bdìlosti. Mocné váleèné flotily køi ují dém
warpu, jedinou cestu mezi vzdálenými hvìzdami,
osvìtlenou jen Astronomicanem, psychickou manifestací
Císaøovy vùle. Jeho jménem vedou obrovské armády boje
na nespoèetných svìtech. Nejskvìlej í z vojákù jsou
Adeptus astartes, Hvìzdná pìchota, biologicky upravení
superváleèníci. Mají mnoho druhù ve zbrani mezi jinými
i Imperiální gardu a obranné síly nespoèetných planet,
neustále bdící inkvizici a technoknì í Adepta mechanika.
Ale i pøes toto obrovské mno ství je jich stì í dost,
aby mohli vzdorovat neustálé hrozbì vetøelcù, kacíøù,
mutantù a jiných, mnohem hor ích tvorù.
ít v takové dobì znamená být jedním z nesèíslných
miliard, smíøit se se ivotem v nejkrutìj ím
a nejkrvavìj ím pøedstavitelném re imu. Toto jsou
pøíbìhy z onìch èasù. Zapomeòte na moc techniky a vìdy,
proto e ta je z vìt í èásti pro lidstvo nav dy ztracena.
Zapomeòte na pøíslib pokroku a porozumìní,
proto e v dìsivé temnotì budoucnosti není nic ne válka.
Mezi hvìzdami neexistuje smír, jen nekoneèné krveprolití,
masakry a kodolibý smích íznících bohù.

P
oté co pøevzal po zesnulém a opìvovaném vojevùdci Slaydovi velení nad jednotkami køí ového
i svìty, pokraèoval vojevùdce Macaroth v imperiální ofenzívì s cílem osvobodit Sabattiny sv
oøené shlukem témìø jednoho sta obydlených hvìzdných soustav na samém okraji Segmentu Pacif
 V prùbìhu tohoto dvacetiletého ta ení, vyznaèujícího se mnohými bojovými akcemi, je vs
historie, vzniklo velké mno ství legend: o posledním odporu Latarijských loveckých psù na L
cii, o vítìzství elezných hadù na Presariu, Amboldu jedenáct a Fornax Alefu a o hou evnaté
edování nepøátel takzvanými Duchy z Tanith na Canemaøe, Spurtis Elipse, Menezoidu jedenáct
onthaxu. Snad nejvìt ím oøí kem pro historiky Impéria jsou právì události na planetì Montha
ný pøímý støet s vojsky Chaosu je zahalen tajemstvím a podrobnosti jeho prùbìhu jsou stále
yty v archivech vrchního velení Impéria. K èemu tenkrát na èlenitých pobøe ích toho pøí ern
se mù eme jenom dohadovat.
z knihy Dìjiny dávných Císaøských køí ových ta ení

Zjevnì tu bylo léto.

Z oblohy, vrásèité edým pøíkrovem mrakù, padal na imperiální linii sice pøeru ovaný, a
im v rozbahnìném terénu je tì ztì ovaly trnité a propletené lahouny rostlin s naèervenalým
, které vyènívaly i nad lesknoucí se hladinu okolních vodních ploch. Jak postupovali stále
dál, zaèínala pevná pùda ustupovat lagunám a dlouhým jezírkùm tøpytící se vody, které se k
tem a skýtaly ideální ivotní prostøedí pro hem ící se mikromu ky i neviditelnou cvrkající
Ve vzduchu se vzná el zvlá tní zápach podobný potu. To komisaøe plukovníka Ibrama Gaunt
o sobì nijak nepøekvapovalo, nezvyklé v ak bylo, e se ne íøil od jeho mu ù. Stoupal z vody
, bahna. Celý Monthax páchl rozkladem a hnilobou.
Na Monthaxu neexistovaly zákopy, nahrazovaly je nadzemní kryty vybudované z dová ených
rken a stromù pokácených v místních lesích. Náspy a stìny z pytlù s pískem postavili sami D
tøi dny, od chvíle, kdy je výsadkový èlun dopravil na planetu, nebylo sly et nic jiného ne
zení zemního náøadí, s jeho pomocí pracovní èety naplòovaly plastové pytle hlínou. Nic jin
vrkání hmyzu.
V èerstvì vyprané vojenské blùze, která v ak prakticky v okam iku, kdy si ji na sebe ob
asákla potem, vystoupil komisaø Gaunt ze svého velitelského pøístøe ku postaveného na kùlec
ní hladinou a skládajícího se z tøech místností. Nasadil si komisaøskou èepici, pøesto e mo
u tak pot z èela bude stékat do oèí. Na sobì mìl vysoké boty, jezdecké kalhoty a vojenskou
krátkými rukávy. Pøes ramena mìl pøehozený nepromokavý plá . Bylo na nìj pøíli teplo, al
, ne aby si ho mohl dovolit odlo it.
Ibram Gaunt se el po schùdcích a jeho nohy se ponoøily do stojaté vody, dobrých dvacet
entimetrù hluboké. Na okam ik se zastavil. Od místa, kde schùdky opustil, se rozebìhly drob
lesklé vlnky. Sehnul se, aby se na sebe podíval. Jeho odraz se línì vzná el na hladinì pách
ody u jeho nohou. Vysoký, tíhlý, s vyzáblou tváøí s vysokými lícními kostmi a ostøe øezaný
Narovnal se a skrze du naté listy hustého porostu køovin a popínavých rostlin se zahled
do dálky. Na obzoru, èásteènì zakrytém srá ející se mlhou, dunìla palba Imperiálního dìlost
la s burácením tì ké artilerie Chaosu.
Brodil se pinavou vodou k suchému ostrùvku zarostlému lahouny obsypanými kvìty a odsu
ak pokraèoval po prkenné lávce smìrem k obranným liniím.
Za tøi kilometry dlouhým pobøe ním náspem ve tvaru písmene S èekal pøipravený tanithský
rvních a jediných. Násep zbudovali sami a jeho stìny zpevnili rychle se rozkládajícími døev
ny. Za umìlým opevnìním byly navr eny hromady zeminy, které mìly chránit munici pøed vodou.
tnáct set Gauntových mu ù, odìných do èerných plá tìnek a matné tìlesné zbroje, je byla od
i, èekalo rozdìleno do palebných dru stev. Nìkteøí stáli se zbranìmi pøipravenými u støílen
v kulometných hnízdech a ostatní jen tak postávali, kouøili a povídali si. V ichni stáli v
málnì patnáct centimetrù silné vrstvì tmavého bahna.
Polní táboøi tì, rovnì vyvý ená nad moèálem na nosných trámech, byla zhruba tøicet met
rùvky sucha vystupující z bahna.
Gaunt zamíøil k první skupince mu ù, kteøí kousek od náspu budovali stìnu z bahna.
Nad hlavou mu s køikem pøeletìlo nìkolik oslnivì bílých ptákù s mohutnými køídly a dlou
pøita enýma k tìlu. V ude kolem znìlo cvrkání hmyzu.
Neudìlal je tì ani dvanáct krokù a u se mu v podpa í vojenské blùzy vytvoøily vlhké sk
usaly ho mouchy. Nemyslel na budoucí slávu ani na nároènou akci, která je èekala. Myslí mu
vzpomínky.
Gaunt ti e zaklel a otøel si èelo. Právì v takovýchto dnech, v pomalu se vlekoucích hod
oèekávání pøed bojem, se mu vzpomínky vracely s novou intenzitou. Vzpomínky na minulost, n
tracené druhy a pøátele, po kterých se mu stýskalo. Na slávu a porá ky, které dávno odnesl
ce.
 A také na zaèátky

KAPITOLA PRVNÍ
STVOØITEL DUCHÙ
Oheò jako kvìtina. Rozkvétající. Bledý, nazelenalý oheò, který se svíjel, jako kdyby byl i
celý svìt, celou planetu
Císaøský komisaø Ibram Gaunt otevøel oèi a zjistil, e zírá do své vlastní pohublé, ble
Za oèima, do kterých upøenì hledìl, se míhaly stromy, tmavì zelené jako noèní oceán.
Blí íme se k cíli, pane.
Gaunt odtrhl zrak od svého odrazu v tlustém skle malého prùzoru orbitálního kutru a obr
l se na poboèníka Syma. Sym byl schopný chlapík ve støedních letech. Jeho mírnì nateklé tvá
sinalý odstín, který ho dìlal star ím, ne ve skuteènosti byl.
Øíkal jsem, e se blí íme k cíli, zopakoval Sym.
Sly el jsem tì, pøikývl Gaunt. Zopakuj mi znovu ná èasový plán.
Sym usedl zpátky do èalounìného ko eného køesla a podíval se do datatabletu. Oficiální
stavení tanithskému kurfiøtovi a vládnímu kabinetu. Pøehlídka zalo ených plukù. A dnes veèe
eèeøe.
Gaunt opìt upøel zrak na rozlehlé lesy, které se míhaly za oknem. K okázalosti a protok
lu poci oval vrozený odpor a Sym to dobøe vìdìl.
Zítra zaène pøesun, pane. Do konce týdne budou v echny jednotky na palubì pøipravené v
na cestu, øekl Gauntovi, aby v e postavil do trochu optimistiètìj ího svìtla.
Provìø, jestli mù eme s pøesunem zaèít hned po prohlídce, odpovìdìl mu komisaø, ani
hom mìli zbytek dne ka a celý zítøek neèinnì promrhat?
Sym zamy lenì pøikývl. To by mìlo být mo né.
Tichý signál ohlásil blí ící se pøistání a vzápìtí oba pocítili prudký tah brzdících mo
kabinì èlunu: astropat, ti e zahalený ve svém rouchu, a úøedníci Adepta ministora a Departm
munitoria, se zaèali pøipoutávat a pøipravovat na pøistání. Sym si najednou uvìdomil, e i
uje nekoneèné lesy za prùzorem, které tak fascinovaly Gaunta.
Zvlá tní planeta, tahle Tanith. Tak ji prý nazývají. Po krábal se na bradì. Øíká se,
jí. Mìní se. Stromy se údajnì no posouvají. Podle pilota se v nich mù ete ztratit bìhem n
nut.
Symùv hlas pøe el do epotu. Øíká se, e jsou poskvrnìny Chaosem! Vìøil byste tomu? Øí
oskvrnìná Chaosem, proto e je tak blízko k okraji, víte.
Gaunt neodpovìdìl.
Cimbuøí a vì e mìsta Tanith Magna se blí ily malému èlunu v ústrety. Samotné mìsto situ
ekoneèných oceánù vìènì zelených stromù vypadalo ze vzduchu jako kruh vztyèených kamenù, tm
ozestavìných na mýtinì navzdory lesùm kolem. Z vysokých hradeb pevnosti, na nich se tøepet
rapory, stoupal kouø z koksových ko ù. Mìsto obklopovala rozlehlá mýtina, která byla nyní p
Byly jich tisíce a u ka dého z nich hoøel oheò. Pole zalo ení.
Dál za stanovým mìsteèkem byly vidìt monstrózní tmavé stíny dopravních lodí, které èeka
pami pøipomínajícími do iroka rozevøené tlamy v ohnìm se ehlých kráterech, a spolykají mu
ddílù planety Tanith. Jeho oddíly, pomyslel si. První oddíly Imperiální gardy, které byly n
nevyzpytatelné, øídce osídlené hranièní planetì kdy zalo eny.
Gaunt slou il osm let jako politický dùstojník u hrdinného Osmého hyrkanského pluku, se
erým byl ode dne jeho zalo ení na vìtrných pahorcích planety Hyrkan a do slavného vítìzstv
tu. Ale mnoho mu ù padlo a po dal ím odvodu si známé uniformy na sebe mìli obléknout neznám
o na èase zmìnit prostøedí a Gaunt byl vdìèný za to, e byl pøidìlen k novému útvaru. Jeho
zku enosti jeho neblahá povìst z nìj dìlaly ideálního mu e pro zformování èerstvých jednot
eho já, mladá a dychtivá, ale zároveò drobná a ukrytá v hloubi jeho du e, se tì ila z vyhlí
ne mo nost doplnit tabuli cti Imperiální gardy o nìkolik dal ích jmen. Z vìt í èásti si ale
pìlý, vyèerpaný, prázdný. Neustále se utápìl ve svém vlastním skrytém du evním zmatku.
Rozporuplné pocity jím zmítaly u od Slaydovy smrti. Moc by si pøál, aby tady byl, aby
nesl prapor slávy koneckoncù, nesvìøil mu právì z tohoto dùvodu na smrtelné posteli tento
a boji ti planety Balhaut jej pový il na komisaøe plukovníka udìlal z Gaunta jednoho z mál
itických dùstojníkù v Gardì, kteøí mohou velet pluku. Taková dùvìra, taková zodpovìdnost. A
il pøíli unavený. U dávno mu to nepøipadalo jako odmìna.
Èlun se sná el k zemi. Obrovská mosazná vrata na vrcholku jedné z nejvìt ích mìstských
ako okvìtní lístky orchideje a vpustila je dovnitø.
 Dole, na Polích zalo ení, zvedli mu i, kdy jim nad hlavami proletìl s burácením motorù
amíøil si to jako obrovský brouk pøes mìstskou zeï k pøistávací vì i, zraky k obloze.
To bude nìkdo dùle itý, prohodil Larkin s pøimhouøenýma oèima upøenýma k obloze. Pliv
erou svíral v ruce, a znovu se pustil do èi tìní pøezek svého øemení.
Je to jenom obyèejný èlun. Dal í nafoukaní cizáci, poznamenal Rawne, lehl si na záda
l tváø slunci.
Corbec stál pøed svým stanem. Rukou si zakrýval oèi pøed ostrým denním svìtlem a pokyvo
vou. Myslím, e Larkin má pravdu. Nìkdo dùle itý. Na boku èlunu byl velký erb Imperiální g
pøiletìl podívat na nové brance. Mo ná ten komisaø plukovník osobnì.
Odtrhl zrak od pøistávací vì e a rozhlédl se. Kolem se po obou stranách táhly øady stan
u e, uspoøádané v pøedpisovém poøadí. Mezi nimi posedávali gardisté ve zbrusu nových unifor
se èi tìní výstroje, rozebírání zbraní, jídlu, høe v kostky, kouøení nebo spánku.
V ehov udy est tisíc mu ù, povìt inou pì áci, ale také nìkolik pøíslu níkù dìlostøelec
v ichni do jednoho mu i z Tanith.
Corbec se posadil ke svému vaøièi a promnul si ruce. Nová èerná uniforma, která tìsnì o
jeho mohutnou postavu, ho nepøíjemnì krtila. Ohlédl se po svých spolubydlících ze stanu, L
ovi s Rawnem. Larkin byl tíhlý jako prut, s ostøe øezaným oblièejem. Stejnì jako v ichni o
nithané i on mìl svìtlou ple a èerné vlasy. Z jeho oèí pøipomínajících modré plameny èi el
mìl tøi støíbrné náu nice a na pravé tváøi modré tetování spirálovitì stoèeného draka. Cor
: pøed Zalo ením spolu slou ili v domobranì Tanith Magny. Znal Larkinovy pøednosti pøesno
a stateèné srdce i jeho nedostatky vrtkavou povahu a prchlivost.
Rawneho tak dobøe neznal. Byl to pohledný parchant, jeho tíhlé a úhledné rysy zdobilo
ování vybuchující hvìzdy, které mìl nad jedním okem. Slou il jako mlad í dùstojník v domobr
nebo nìjakého jiného mìsta na jihu, ale nikdy o sobì pøíli nemluvil. Corbec se nemohl zba
epøíjemného pocitu, e pod maskou vemlouvavého armu ukrývá vra ednou a nelítostnou povahu.
Od svého stanu se s lahví horké sakry v ruce pøi oural Bragg obrovský, neohrabaný, bo
gg. Nepotøebujete se zahøát? zeptal se. Corbec pøikývl a usmál se na obrovitého mu e. Bra
ètyøi hrnky. Jeden podal Larkinovi, který sice sotva zvedl hlavu, ale podìkoval, a jede
n Rawnemu, který bez jediného slova vypil celý jeho obsah naráz.
Tak e ty si myslí , e to byl ten ná komisaø? vyslovil koneènì Bragg nahlas otázku,
ec jistý, e mu vrtala hlavou od chvíle, kdy jeho poznámku zaslechl.
Corbec usrkl ze svého hrnku a pøikývl. Gaunt? Jo, nejspí jo.
U dopravních lodí jsem o nìm sly el mluvit chlapy z Munitoria. Øíkali, e je dost tvrd
aká vyznamenání. Øíkali o nìm, e je opravdický øezník.
Rawne si odfrkl. Mì by jenom zajímalo, proè nás nemù e vést ná èlovìk. Nepotøebujeme
elitele domobrany.
O jednom bych vìdìl, nadhodil Corbec vesele.
Øíkal dobrého, ty pse! utrhl se na nìj Larkin, ale vzápìtí se zase vrátil k le tìní v
Corbec mrkl na Bragga a oba dva se napili.
Stejnì je to zvlá tní, takhle odcházet, co? poznamenal Bragg po chvíli. Nav dy, mysl
nejspí u nikdy nevrátíme.
Nejspí ne, øekl Corbec. Takový je ná úkol. Slou it Císaøi v jeho válkách, kamkoli
by sis na to mìl zvyknout.
Koukejte! zvolal Forgal z blízkého stanu. Tamhle jde velký Garth a tváøí se nìjak dù
V ichni se ohlédli. Major Garth, velitel jejich jednotky, kráèel podél øady stanù a vyk
al rychlé rozkazy do v ech stran. Garth byl statný chlapík s mohutným hrudníkem, vzbuzující
trochu dojem, jako kdyby na nìho pùsobila gravitace silnìji ne na ostatní. Míøil k nim.
Tak to tu sbalte, chlapi. Je èas se nalodit, øekl.
Corbec povytáhl oboèí. Myslel jsem, e odlétáme a zítra. øekl.
Toté jsem si myslel i já, plukovník Torth a lidi z Departmenta munitoria. Teï to ale
ypadá, e nový komisaø plukovník je netrpìlivý a chce zaèít s pøesunem hned po pøehlídce.
Pokraèoval dál po táboøe a cestou kolem sebe rozdával rozkazy a instrukce.
No dobøe, øekl si Colm Corbec. Tak e u to zaèalo.
Gaunta bolela hlava. Nebyl si úplnì jistý, jestli z toho nekoneèného pøedstavování tani
hodnostáøùm a politikùm, ze spoleèenské konverzace, alostnì se vlekoucích pøehlídek vojens
na seøadi ti pøed tanithskou snìmovnou nebo jednodu e z té prokleté pi tivé hudby, která h
ka dé místnosti, ulici a nádvoøí, kam vstoupil.
A vojsko samotné na nìj také neudìlalo zvlá pøíznivý dojem. Bledí vojáci s èernými vl
ných uniformách vypadalí tak nìjak podvy ivenì a vychrtle, se strakatými maskovacími plá ti
pøes jedno rameno a lasery zavì enými na druhém. Nemluvì o náu nicích, tetováních v oblièej
vlasech a rytmickém, zpìvavém argonu.
,Hrdý Tanithský první, druhý a tøetí, to byly jeho nové regimenty; vyzáblá, zanedban
mlklých døevorubcù. Nic, s èím se èlovìk chtìl doma chlubit.
Tanithský kurfiøt, nejvý e postavená osoba na planetì, s tváøí rovnì ozdobenou tetován
ujistil o bojové povaze tanithské domobrany.
Jsou odhodlaní a prohnaní, øekl mu, kdy spolu stáli na terase snìmovny, odkud shlí e
ené iky. Mu i z Tanith mají nezlomného ducha. A pøedev ím jsme dobøí prùzkumníci a saboté
lanetì, její pohyblivé lesy neustále mìní ve kerou topografii, máme neomylný smysl pro mís
kdy se neztratíme a v imneme si i toho, co ostatním zùstane skryto.
Já potøebuji váleèníky, ne prùvodce, namítl Gaunt, pøièem se sna il, aby jeho odpovì
cky.
Kurfiøt se ale jen pousmál. Ale my umíme bojovat. A nyní se nám vùbec poprvé dostává c
a eho bojovného ducha do slu eb Impéria. Oddíly z Tanith vám budou dobøe slou it, komisaøi
u.
Gaunt zdvoøile pøikývl.
Nyní Gaunt sedìl v soukromí v pøedpokoji snìmovny. Svrchník spolu s èepicí odhodil na t
z tvrdého døeva a Sym mu pøipravil oblek na veèeøi, která mìla zaèít za tøicet minut. Kdyb
nìjak dokázal zbavit té bolesti hlavy a obav, e bude slabým velitelem.
A do toho v eho ta hudba! Ta zatracená pi tivá hudba, která se mu zavrtávala do mozku d
konce i tady, v soukromých pokojích!
Vstal a pøistoupil ke zkosenému oknu. Venku, za hradbami mìsta a Poli zalo ení, køi ova
smrákající se oblohu oran ové plameny trysek tì kých dopravních lodí, které odlétaly s nákl
o vybavení na vysokou obì nou dráhu, aby se pak znovu vracely pro dal í.
Poøád ta hudba!
Gaunt do el k tmavì zeleným sametovým závìsùm a rozhrnul je. Hudba rázem ustala.
Do komisaøových rozzuøených oèí hledìl u asle chlapec s malými dudami.
Co tady dìlá ? zeptal se Gaunt výhru ným hlasem.
Hraju, pane, odpovìdìl chlapec. Bylo mu kolem sedmnácti. Je tì nebyl mu em, ale byl v
dobøe stavìný. Jeho tváø, zdobená nad levým okem modrým tetováním ryby, byla výrazná a poh
víral tanithské dudy, pavoukovitou sadu pí al pøidìlaných k malému mìchu, který dr el v po
jej maèkal rukou.
To byl tvùj nápad? zeptal se Gaunt.
Chlapec zavrtìl hlavou. Je to tradice. Pro ka dého hosta, a u se vydá kamkoli, musí
dy, aby ho bezpeènì dovedly lesem zpátky.
Ale já nejsem v lese, tak toho nech! øekl Gaunt a obrátil se k chlapci zády. Já resp
i tanithské tradice a zvyky, ale ale bolí mì hlava.
Tak já toho nechám, souhlasil chlapec. Já budu èekat venku. Kurfiøt mi pøikázal, ab
ruce a hrál na dudy, dokud budete tady. Budu venku, kdybyste mì potøeboval.
Gaunt pøikývl. U dveøí se chlapec srazil se Symem, který se právì chystal vstoupit.
Já vím, já vím zaèal Gaunt. Jestli si nepospí ím, pøijdu pozdì na veèeøi a Co je?
Výraz v Symovì tváøi Gauntovi okam itì prozradil, e to je nìco velice, velice zlého.
Gaunt svolal táb svých star ích dùstojníkù v malé, døevem oblo ené pøedsíni hlavní hod
obleèena do slavnostních uniforem se zlatì lemovanými límeèky a man etami. Mlad í dùstojníc
hlídali u dveøí a zdvoøile bránili tanithským hodnostáøùm ve vstupu.
Tomu nerozumím! øekl jeden ze star ích dùstojníkù tábu Departmenta munitoria. Nejbl
dní cesty odtud! Jak by bylo nìco takového mo né?
Gaunt pøecházel po místnosti s oèima upøenýma do datatabletu. Prolomili jsme jejich ob
u u planety Balhaut, ale rozprchli se. pioná ní slu ba a prùzkumné eskadry se domnívaly,
je podaøilo zastra it, ale pøesto je mo né, e èást nepøátelských sil mohla místo útìku ze
it proti nám.
Gaunt se prudce otoèil ke shromá dìným dùstojníkùm a hlasitì zaklel. Ve jménì Solanovì
m, co øekl na své smrtelné posteli, úplnou pravdu! U v ech warpových bran vedoucích do teri
ií, jako je Tanith, mìly být umístìny strá ní flotily. Zvlá teï, kdy jsme je tì nedokonè
mi zranitelní! Co si zatracenì Macaroth myslel?
Sym zvedl zrak od mapy, kterou rozvinul na stole. Lord vrchní velitel zapojil vìt i
nu sil, které se úèastní tohoto ta ení, do osvobozeneckého útoku. Je zøejmé, e hodlal vyu
vydobyl jeho pøedchùdce.
Balhaut bylo významné vítìzství zaèal jeden z ekklesiarchù.
Vítìzstvím zùstane pouze tehdy, kdy se nám podaøí získaná teritoria patøiènì ochránit
ou dosavadní práci, kdy se pustil do pronásledování nepøítele, kterému se mezitím podaøilo
na imi liniemi a dostat se hlavní armádì do zad. Uèebnicový pøíklad hlouposti a nepromy le
Nepøítel ústup pøedstíral, aby nás odlákal!
Tak e jsme se dokonale odkryli, poznamenal dal í ekklesiarcha lakonicky.
Gaunt pøikývl. Pøed hodinou na e lodì na obì né dráze zaznamenaly velkou nepøátelskou
k nám blí í. Rozhodnì nijak nepøeháním, kdy øeknu, e planetì Tanith zbývá jen nìkolik mál
Mù eme bojovat ozval se nìkdo stateènì.
Máme pouze tøi oddíly, které dosud nepro ly výcvikem ani bojem. Nemáme pøipravené ádn
ni palebná stanovi tì. Polovina na í jednotky je u ve vojenských dopravních lodích na obì
polovina v pøepravních èlunech. Pøivolat je zpátky a nechat je zbudovat zákopy by trvalo ne
ménì dva dny. A nakonec by beztak skonèili jako potrava pro dìla.
Co budeme dìlat? zeptal se Sym. Nìkolik dùstojníkù mlèky kývlo, jako kdyby se chystal
stejnou otázku.
Na i astropati musí okam itì kontaktovat hlavní velení a informovat Macarotha o situac
Kdyby nic jiného, bude alespoò vìdìt, e si má hlídat boky a záda. Pro ostatní platí: dopra
tí obì nou dráhu za hodinu nebo ve chvíli útoku, podle toho, co nastane døív. Do té doby se
e na jejich palubu dostat co nejvíce mu ù a vybavení. V echno, co nebude ve chvíli odletu n
palubì, zùstane tady.
Opou tíme Tanith? zeptal se jeden z poboèníkù Munitoria. V jeho tichém hlase byla zná
ota se s vyslovenou my lenkou smíøit.
Tanith je u mrtvá. Mù eme buï zemøít s ní, nebo sebrat co nejvíce mu ù a pøevézt je n
tku. Ve jménu Císaøe!
V ichni na nìho nevìøícnì zírali v marné snaze vyrovnat se s obludností jeho rozhodnutí
PROVEÏTE! zaøval na nì.
Noèní obloha nad mìstem Tanith Magna vybuchla v áru ohnì a zøítila se na nebohou plane
rbitální bombardování vykusovalo v prastarých lesích dobìla roz havené krátery, tavilo vyso
o vì e a rozbíjelo dlá dìné dvory.
Chodbami snìmovny, plnými dusivého kouøe, se s rachotícími a vrnícími nástroji smrti ve
pohybovaly tmavé postavy, které nesrozumitelnì drmolily a syèely.
Gaunt prokopl s divokým výkøikem hoøící dveøe a vypálil z bolterové pistole.
Ve víøícím kouøi se zøetelnì rýsovala jeho vysoká, statná postava v dlouhém kabátu, kte
amen. S oèima pøimhouøenýma se otoèil a znovu nìkolikrát vystøelil do era chodby. Nìkteré
tav s rudì hnoucíma oèima pod jeho pøesnými zásahy explodovaly a jejich tìlní tekutiny se
po okolních kamenných zdech.
Hustým dýmem jen pár centimetrù od Gaunta prolétl laserový paprsek. Komisaø se znovu ot
vystøelil a rozbìhl se po schodi ti vzhùru. Cestou mr tnì pøeskakoval mrtvá tìla.
U vstupu na hlavní pøistávací plo inu zápasili dva krví zbrocení pøíslu níci tanithské
mem.
Pust nás dovnitø, ty parchante! sly el Gaunt køièet jednoho z nich. To nás tady nech
Pus nás dovnitø!
Automatické pistole v ruce druhého Tanithana si Gaunt v iml pøíli pozdì. Døív ne staè
mu ù vrazit, ozval se výstøel.
Zuøivì se ohnal pa bou pistole po bli ím z obou mu ù, zlomil mu èelist a poslal ho v k
h ze schodù dolù. Pak popadl druhého a pøehodil ho pøes zábradlí do hustých oblakù kouøe po
Sym le el na zemi v kalu i krve.
Posla poslal jsem signál dopravní flotile, jak jste pøikázal ke koneènému ústupu N
pospì te si do èlunu, jinak soukal ze sebe namáhavì Sym.
Sklapni! okøikl ho Gaunt a rukama umazanýma chlapcovou krví se ho pokusil zvednout z
e zemì. Pùjdeme oba!
U u není èas bì te sám! Bì te, pane! øekl chraplavým hlasem Sym s bolestivou grim
ampy ke Gauntovi doléhal zesilující jekot trysek èlunu pøipravujícího se k odletu.
Zatracenì, Syme! øekl Gaunt. Zdálo se, jako by se Sym natáhl po komisaøovì blùze. Gau
a okam ik domníval, e se k nìmu Sym sna í pøitáhnout, aby ho mohl lépe zvednout.
Vzápìtí ale Symovo tìlo explodovalo v krvavé mlze a náraz výstøelu srazil Gaunta k zemi
Schodi tì bylo plné groteskních postav pøíslu níkù pøepadových jednotek armády Chaosu.
Gauntovo rameno, a tak se zvedl ze zemì a vlastním tìlem zakryl Gaunta pøed nepøátelskou s
lou.
Gaunt vyskoèil na nohy. Prvním výstøelem zasáhl nejbli í bestii pøímo mezi rohy vyrùst
y. Druhá a tøetí rána roztrhaly tìlo dal í stvùry na kusy. Ètvrtým, pátým a estým výstøele
Chaosu a poslal jejich bezvládná tìla zpátky do chumlu jejich druhù, který se dral vzhùru p
chodech.
Kdy stiskl spou pistole posedmé, ozvalo se jen kovové cvaknutí.
Gaunt zahodil prázdný zásobník a rozbìhl se ke vstupu na pøistávací rampu. Navzdory ti
ouøi teï jasnì cítil odporný zápach Chaosu, který se íøil v ude kolem, a v u ích mu rezono
h projektilù. Vìdìl, e ho ka dou chvíli musí dostihnout.
Pak pøivítala kacíøe, kteøí komisaøe pronásledovali, tì ká palba vycházející zpoza slou
u. Gaunt pohlédl tím smìrem a uvidìl chlapce s vytetovanou rybou na tváøi, který mu prve hr
dudy. Byl èásteènì ukrytý za jedním ze sloupù a pálil ze strá ního automatického kanónu, k
nnou zídku. Honem! Poslední èlun èeká jen na vás! vykøikl chlapec.
Gaunt rychle vybìhl na rampu, na které proud vzduchu z motorù èlunu vytváøel divoké vír
n tak tak stihl proskoèit zavírajícím se poklopem do èlunu. Spodní cípy jeho kabátu zùstaly
eny v prùchodu a utrhly se.
Do plá tì trupu bu ily støely z nepøátelských zbraní.
Gaunt, celý od krve, le el na bøi e na podlaze kabiny. Zvedl hlavu a rozhlédl se po vy
dì ených tváøích úøedníkù Munitoria, kteøí mìli to tìstí, e se jim na tenhle poslední eva
Otevøete ty dveøe! vykøikl. No tak, otevøete je!
Nikdo se ani nepohnul. Gaunt vyskoèil ze zemì a zabral za páku poklopu. Ten se s t
emným zadunìním otevøel a chlapec vklopýtal dovnitø.
Gaunt ho odtáhl od prùchodu a poklop znovu rychle zavøel. Dìlejte! køikl do pilotní k
. lápnìte na to, honem!
S motory øvoucími pøetí ením se èlun prudce vznesl z pøistávací rampy vì e. Po zásahu j
vých paprskù, jejich pøíval se na Tanith valil z ohnivé oblohy, se ozvala exploze, pøi kte
pøi el o mìdìné kryty prùzorù a pøistávací podvozek. Èlun se ve vzduchu zakymácel. Mìsto T
ním se promìnilo v horoucí peklo.
Pilot, který v tu chvíli zapomnìl na palivové tolerance, letecký výcvik i jméno své mat
apnul hlavní motory na plný výkon a èlun vyrazil mraèny èerného kouøe vzhùru jako støela.
Rozsáhlé lesy Tanith ponechány svému osudu umíraly v moøi plamenù.
Prudká akcelerace smýkla Gauntem k pøepá ce kabiny. Pøitáhl se k prùzoru a vyhlédl ven.
to, co tak èasto vídával ve svých snech oheò, podobný obrovskému rozvíjejícímu se kvìtu.
lý oheò, který se svíjel, jako kdyby byl ivý. Kousek po kousku stravoval celou planetu.
Ibram Gaunt se zahledìl na svùj odraz ve skle, na svou hubenou, bledou a zakrvácen
ou tváø. Hluboko za jeho oèima se ztrácely stromy planoucí jako støed hvìzdy.
Vysoko nad chladnou, mramorovì nafialovìlou planetou jménem Nameth se jako nìjaké nest
vùry z hlubin vesmíru vzná ely ètyøi Gauntovy lodì. Tøi obrovské váleèné dopravní lodì s po
imbuøím, podobné obøím katedrálám, a protáhlá, mohutná doprovodná fregata Navarre, posetá v
hlavnìmi zbraní, zahnutá a hranatá jako lesní vosa, dva kilometry dlouhá.
Ve své soukromé kajutì na palubì fregaty Navarre si Gaunt prohlí el nejnovìj í informac
ná ního prùzkumu. Tanith byla ztracena, èást dobytého klínu esti planetárních systémù, kte
kle tí armády Chaosu, jí Macaroth dovolil proklouznout za svou pøíli dychtivou váleènou f
periální vojska se teï zaèínala obracet zpìt a chystala se znovu zaútoèit na nepøítele, kte
ostal do zad. Sporadicky pøicházely zprávy o pùl druhého dne trvající bitvì, kterou svádìly
mické lodì váleèného ta ení poblí planety Circudus. Imperiální vojska tak nyní musela vést
ontách.
Gauntùv nemilosrdný ústup zachránil ivoty tøí a pùl tisíce bojeschopných mu ù, tedy ví
anithských ozbrojených sil, a vìt inu jejich vybavení. Z jistého úhlu pohledu, by krutého
kého, bylo mo né jeho výsledek pova ovat dokonce za vítìzství.
Gaunt vytáhl zpod stohu dokumentù, které se mu hromadily na stole, datatablet a po
díval se na nìj. lo o pøepis komuniké samotného Macarotha, ve kterém chválil Gauntùv skvìl
i zpùsob, jakým se mu podaøilo zachránit pro Císaøské ta ení nezanedbatelný poèet mu ù. Zmí
anety a její populace Macaroth zjevnì nepova oval za dùle ité. Ve svém komuniké hovoøil o ,
zhodnutí komisaøe plukovníka Gaunta a bezchybném zhodnocení pøedem ztracené situace a rozk
zaujmout pozici u planety Nameth, kde mìl Gaunt vyèkat pøíkazu k výsadku.
Gauntovi se z Macarothovy zprávy zvedal aludek. Vztekle odhodil tablet stranou.
V tu chvíli se otevøel prùchod a do kajuty vstoupil Kreff ve smaragdovì zelené uniformì
flotily Segmentu Pacificus ité na míru. Kreff, mu s ostøe øezanými rysy a hladce oholenou
avou, slou il na fregatì jako výkonný dùstojník. Jako obvykle zasalutoval, co byla vzhlede
e skuteènosti, e teï zastával funkci Gauntova poboèníka místo Syma a od chvíle, kdy Gaunt
pil na palubu fregaty, pøicházel do jeho kajuty desetkrát za hodinu, ponìkud pøehnaná forma
ita.
Nìco nového? zeptal se Gaunt.
Astropat øíká, e brzy nejspí nìco pøijde. Mo ná rozkaz k výsadku. Cítí to, vnímá pro
byl oèividnì na rozpacích. Neznal Gaunta, co bylo vzájemné. Symovi trvalo celé ètyøi roky
na komisaøe zvykl.
Symovi
O co jde? otázal se Gaunt.
Napadlo mì, jestli byste si nechtìl promluvit o na em bezprostøednìj ím problému. O mo
Gaunt vstal z køesla. Dobøe, Kreffe. Co máte na srdci?
Kreff na okam ik zaváhal. Nemyslel jsem se mnou. Je tady delegace z dopravních lodí
Co e tady je? pøeru il ho ostøe Gaunt.
Delegace z Tanith. Chtìjí s vámi mluvit. Nalodili se asi pøed tøiceti minutami.
Z pouzdra na opasku pøehozeném pøes opìradlo køesla vytáhl Gaunt bolterovou pistoli a z
ontroloval zásobník. Je tohle vá zpùsob, jak mi taktnì oznámit vzpouru, Kreffe?
Kreff zavrtìl hlavou a nepøesvìdèivì se usmál. Oèividnì se mu ulevilo, kdy Gaunt zasun
oli zpìt do pouzdra.
Kolik jich je?
Patnáct. Vìt inou jde o èerstvé odvedence. Nìkolik dùstojníkù, kteøí pøe ili.
Po lete mi sem tøi z nich. Jenom tøi. A si sami vyberou, koho po lou.
Gaunt se znovu posadil za stùl. Napadlo ho, e by si mìl obléci blùzu a nasadit èepici.
Ohlédl se k velkému prùzoru, ve kterém se zrcadlil jeho odraz. Dva metry dvacet pevných ko
stí, svalù a lach, protáhlá, nebezpeèná tváø, která tak dokonale odpovídala jeho jménu, sv
né vlasy. Na sobì mìl krátké kalhoty s vysokým pasem a ko enými lemi, nátìlník bez rukávù
z nìrování. Blùza a èepice mu dodávaly autoritu. Odhalenými pa emi zase demonstroval svou
u sílu.
Prùchod se s kovovým klapnutím otevøel a do kajuty vstoupili tøi mu i. Gaunt si je beze
slova zmìøil pohledem. Jeden byl velmi vysoký, vy í ne Gaunt a také o nìco star í. Mìl ro
u a jeho pa e, silné jako stehna, zdobily modré spirály. Vousy mìl støapaté a neupravené a
oèi u dávno ztratily svùj lesk. Druhý mu mìl tmavou ple a byl tíhlý. Svým pohledným a z
dem pøipomínal hada. Kolem pravého oka mìl vytetovanou modrou hvìzdu. Tøetím z vyslancù byl
chlapec, který hrál Gauntovi bìhem jeho krátkého pobytu na Tanith na dudy.
Pøedstavte se, øekl Gaunt stroze.
Já jsem Corbec, øekl obr. Tohle je Rawne.
Had pøikývl.
A tady kluka u znáte, dodal Corbec.
Ne jeho jméno.
Milo, pøedstavil se chlapec jasným hlasem. Brin Milo.
Pøedpokládám, e jste sem pøi li proto, abyste mi øekli, e si Tanithané pøejí mojí sm
klidnì Gaunt.
Pøesnì tak, souhlasil Rawne. Gaunt byl ohromen. Tìmhle mu ùm byla jeho hodnost i funk
oèividnì lhostejná. ádné ,pane , ádné ,komisaøi .
Víte, proè jsem udìlal to, co jsem udìlal? zeptal se Gaunt. Víte, proè jsem rozkázal
jednotky z Tanith a nechal planetu znièit? Víte proè jsem odmítl v echny va e prosby a nedo
olil vám vrátit se a bojovat?
Byl to ná boj zaèal Rawne.
Na e planeta zemøela, komisaøi plukovníku Gaunte, øekl Corbec. Kdy Gaunt z jeho úst
l svou hodnost, trhl prudce hlavou. Dívali jsme se z oken na ich dopravních èlunù, jak ji
ièí oheò. Mìl jste nás nechat bojovat. Zemøeli bychom pro Tanith.
To ale poøád mù ete. Jenom nìkde jinde. Gaunt vstal z køesla. U nejste mu i z Tanit
ste jimi, u kdy jste se utáboøili na Polích zalo ení. Jste pøíslu níci Imperiální gardy,
a nic jiného.
S tìmito slovy se k nim otoèil zády, èelem k prùzoru. Je mi líto ztráty ka dé planety,
. Nechtìl jsem vidìt Tanith umírat ani jsem si ji nepøál nechat na pospas nepøíteli. Ale mo
ovinností je slou it Císaøi a ta ení Sabbatinými svìty musí být v zájmu celého Impéria dove
nci. Jediné, co byste mohli udìlat, kdybych vás nechal na Tanith, bylo zemøít. Jestli je t
ohle va e pøání, pak vám k jeho splnìní mohu nabídnout celou øadu dal ích pøíle itostí. Pot
ly.
Gaunt nepøestával upøenì hledìt do temnoty vesmíru za oknem kajuty. Vyu ijte své ztrát
e jí, aby vás posílila, ne oslabila. Vlo te svou bolest do bojového ducha. Pøemý lejte! Vìt
eøí se ke Gardì pøipojili, u nikdy neuvidí svùj domov. Vy nejste ádná výjimka.
 Ale vìt ina z nich má domov, kam se mù e vrátit! vypravil ze sebe Corbec.
Vìt ina má nadìji, e ta ení pøe ije a usadí se na nìkteré z planet, kterou jejich vùd
dil. Po vítìzství na Balhautu mi Slaydo dal obrovský dar. Pový il mì do hodnosti plukovníka
roval mi právo na osídlení první planety, kterou osvobodím. Dìlejte svou práci, pomozte mi
se o ni s vámi rozdìlím.
To má být úplatek? zeptal se Rawne.
Gaunt zavrtìl hlavou. Pouze slib. Potøebujeme se navzájem. Já potøebuju schopnou a mot
vovanou armádu, vy zase nìco, co vám dá zapomenout na bolest, o co stojí za to bojovat, na
co se budete moct tì it.
Ve skle prùhledu zahlédl Gaunt nìjaký odraz. To je laserová pistole, Rawne? zeptal se
ni by se otoèil. Mìli jste v úmyslu mì zabít?
Rawne se za klebil. Proè ten minulý èas, komisaøi?
Gaunt se otoèil. Tak co jste vlastnì zaè? Vojáci, nebo banda vzbouøencù?
Corbec se podíval komisaøi do oèí. Nejdøív musíte pøesvìdèit na e mu e. Udìlal jste z
zvìny toho, co byli. Vrátíme se na na e lodì a vyøídíme ostatním, proè jste udìlal to, co j
to, co nás v budoucnosti èeká. Pak u to bude jen na nich.
Musí se postavit za své dùstojníky.
Rawne se zasmál. ádní nejsou! Ná velitelský táb zùstal celý na Polích zalo ení. Øíd
lo. Nikdo z nich se nedostal z Tanith ivý.
Gaunt pøikývl. Ale mu i si vás zvolili, abyste vedli delegaci, nemám pravdu? Pak jste
edy jejich vùdci.
Nebo jsme jednodu e jen natolik odvá ní a hloupí, abychom se pøed vás postavili, opáè
To vyjde nastejno, øekl Gaunt. Plukovníku Corbeku, Majore Rawne. Vyberte si své zást
e a velitele jednotek a pøijïte mi do esti hodin podat hlá ení o morálce mu stva. Tou dobo
h u mìl znát na e rozmístìní.
Tanithané se po sobì zara enì podívali.
Mù ete jít, oznámil jim Gaunt.
V ichni tøi se zmatenì otoèili k odchodu.
Milo? Poèkej, prosím, øekl Gaunt. Chlapec se zastavil pøed prùchodem, který se za obì
druhy zavøel.
Nìco ti dlu ím, øekl Gaunt stroze.
Nic mi nedlu íte. Nejsem èlenem domobrany ani Imperiální gardy. Dostal jsem se z Tanit
jenom díky tomu, e jste mì vzal s sebou.
To bylo za to, jak jsi mi slou il.
Milo se na chvíli odmlèel. Kurfiøt mi pøikázal, abych s vámi zùstal pro pøípad, e bys
otøeboval. Plnil jsem jen svoji povinnost.
Ti dva si tì vzali s sebou proto, e si mysleli, e mì uklidní, kdy tì s nimi uvidím,
avdu?
Nejsou hloupí, poznamenal Milo.
Gaunt se posadil zpátky za stùl. Ani ty ne. Potøeboval bych poboèníka, osobního asiste
. Vìt inou je to dost tì ká a namáhavá práce poskoka, holky pro v echno. Moc by mi pomohlo,
ji dìlal nìkterý z Tanithanù, jestli má mùj pracovní vztah s nimi pokraèovat.
Ne staèil Milo odpovìdìt, prùchod se znovu prudce otevøel a do místnosti vstoupil Kref
datatabletem v ruce. Jako obvykle znovu zasalutoval. Pøi ly rozkazy, pane, øekl.
Vzdálené, dunivé exploze jako by se staly nedílnou souèástí mrtvé zóny planety Èerný st
, olovìnými mraky obtì kanou oblohou nad vyvý eným pøedìlem se rozléhalo neustálé hømìní tì
o høbetu byl zbudován výkop a pod zesílenými bunkry se oddíl Imperiální gardy est jednot
lokského královského regimentu chystal k mobilizaci.
Plukovník Thoren procházel kolem zákopu a kontroloval svoje mu e. Vojáci v mistrovsky
zdobené, arlatovostøíbrnì smaltované bitevní zbroji s chocholy, kterou øemeslníci z planet
vyrobili tak, aby její nositelé ji od pouhého pohledu íøili mezi nepøáteli strach a hrùz
li jako bezcitní a krutí zabijáci.
V ichni si ale byli dobøe vìdomi, e tohle nejspí nebude na nepøítele, jemu se mìli p
platit. Rozkazy generála Hadraka byly pøesné, ale Thorenovi z nich bylo tì ko u srdce. Blí
ok se mu ani v nejmen ím nezamlouval. Nepochyboval o tom, e za nìj draze zaplatí.
Jít do útoku vedeného naslepo, bez jakékoli podpory, v zrádném a neznámém uzemí s pouho
se jim podaøí najít v nepøátelských pozicích slabé místo, které dost mo ná ani neexistuje.
mu svíral aludek.
Jeden z ni ích dùstojníkù upozornil Thorena na dvojstup zhruba edesáti mu ù, který se
rytým spojovacím zákopem. lo o tlupu vychrtlých otrapù, obleèených v èerných maskovacích p
silný dé lepil k tìlùm.
Kdo to u Balorovy krve ? zaklel Thoren.
Velitel v èele zástupu, obrovský chlap s rozcuchanými vousy a tetováním tetováním!
povel k zastavení, pøedstoupil pøed Thorena a zasalutoval.
Plukovník Corbec, První tanithský regiment. První a jediný. Máme rozkaz od generála Ha
, abychom vám pomohli.
Tanithský? Kde sakra ta Tanith je? zeptal se Thoren.
Není, odpovìdìl obrovský mu oviálnì. V rozkazech od generála stálo, e se máte vyd
m k nepøátelským pozicím. Kdy mu ale do lo, e se arlatová zbroj va ich mu ù v tomhle pro
jako zadek paviána, napadlo ho, e potøebujete maskované prùzkumníky.
Thorenova tváø zbrunátnìla. Tak poslouchej, ty
V tu chvíli dopadl na dvojici mu ù èísi stín. Plukovník Thoren, pøedpokládám.
Do zákopu seskoèil Gaunt. Mùj regiment dorazil sem na Èerný støep vèera v noci. Máme r
odpoøit generála Hadraka pøi dobývání pevnosti Chaosu. Proto se domnívám, e by na e jednot
lupracovat.
Thoren pøikývl. Tenhle pový enecký komisaø plukovník byl jistì Gaunt, nikdo jiný to být
Sly el toho o nìm u spoustu.
Informujte mì o situaci, prosím, pokraèoval Gaunt.
Thoren pokynul svému poboèníkovi, který spì nì rozlo il mapový projektor a nabídl komis
raz mrtvé zóny. Nepøátelské jednotky jsou zakopány hluboko v rozvalinách staré pevnosti. P
disponovala znaènou obrannou silou, tak e jsou dobøe vybaveni. Vìt inou jde o vyznavaèe kul
u Chaosu, kolem sedmnácti tisíc bojeschopných mu ù. Kromì toho zarazil se.
Gaunt tázavì zvedl oboèí.
Domníváme se, e to není v echno, co na nás èeká. Mám na mysli zplozence Chaosu, povz
Thoren. Vìt í èást bojové síly je soustøedìna v téhle oblasti, zatímco dìlostøelectvo dec
Gaunt pøikývl. Vìt ina mých mu ù je rozmístìna podél pøední linie. Ale generál Hadrak
hle druhou frontu.
Thoren znovu ukázal na mapu. Jde jim o nìco jiného ne nás jenom zadr et. Vìdí, e døí
jejich linii prolomíme, tak e musí nìco chystat mo ná se sna í jenom získat èas, aby to m
. Prùzkum ukázal, e tahle strana mìsta by nemusela být pøed útokem men í jednotky zrovna d
Jsou tam kanály a potrubí, co vedou pod starými zdmi. Hotové bludi tì.
Právì na takováhle bludi tì se moji chlapci specializují, øekl Gaunt.
Chcete jít první? zeptal se Thoren.
Je to tam samé bláto a díry. Mùj regiment je lehká pìchota, vy máte tì kou zbroj. Pùjd
se nám podaøí zajistit pøedmostí, budete nás následovat jako záloha. A pøinesete tì ké zbra
Thoren pøikývl. Souhlasím, komisaøi plukovníku.
Na to se Gaunt s Corbekem vrátili zpìt ke svým mu ùm.
Tohle bude køest krví tohoto regimentu, Tanithského prvního a jediného, zaèal Gaunt.
Gauntových duchù, zamumlal nìkdo. Corbec si byl jistý, e to byl ílený Larkin.
Gaunt se jenom usmál. Gauntových duchù. Nezklamte mì.
ádných dal ích pokynù nebylo tøeba. Na Corbekùv rozkaz v ichni vyrazili po dvojicích v
eni do maskovacích plá ù jako do rubá ù, s lasery pøipravenými ke støelbì. Podivný zástup
plá tích s kápìmi splýval s tmavou edí rozbláceného pásma nikoho. Ka dý z mu ù se na okam
krým bahnem zamazal tváøe a èelo.
Thoren je mlèky sledoval, dokud mu z oèí nezmizel i poslední z Tanithanù. Pak otoèil pe
iskop umístìný v zákopu a podíval se za pøedìl. Z více ne edesáti mu ù, kteøí právì pro l
jednoho. Nezùstala po nich ani stopa.
Kam ve jménu Solanovì zmizeli? vydechl pøekvapenì.
Gaunt byl ohromen. Mìl mo nost sledovat výcvik a trénink Tanithanù u v prostorách obro
h dopravních lodí, ale teï a tady, v divoèinì skuteèné mrtvé zóny, ho jejich schopnosti nap
vem. A na rychlé zákmity pohybù, které bylo mo né tu a tam zahlédnout mezi hromadami trose
utin ve smìru k poboøeným, masivním hradbám pevnosti, byli v páchnoucím blátì témìø nevidit
Gaunt si ovinul tanithský maskovací plá tìsnìji kolem tìla. Byla to souèást jeho doho
ekem: Tanithan trval na tom, e sám povede jednotku, aby zajistil její loajalitu, on z
ase souhlasil, e nesmí prozradit jejich pozici.
Ve sluchátku v uchu mu zapraskalo. Byl to Corbec. První jednotky u tunelù. Postupuj
te po dvojicích vpøed.
Gaunt se dotkl mikrofonu pøipevnìného na krku. Nepøátelé? zeptal se.
 Jenom pár, rychle jsme si s nimi poradili, ozvala se praskavá odpovìï.
O chvíli pozdìji u vstupoval do èernoèerného ústí tunelu. Stranou le ela na zemi tìla
su navleèených v oran ových uniformách. Tanithané pøed ním u stáli pøipraveni v tìsné form
otíral krev z èepele svého dlouhého, støíbrného no e.
Jdeme, øekl Gaunt.
Kurfiøt planety Tanith, nech jeho du e odpoèívá v pokoji, mìl naprostou pravdu, pomysl
si Gaunt. Duchové prokázali své nepopiratelné vlohy pøi nepozorovaném postupu otevøenou pus
ou mrtvé zóny. A teï, v temném bludi ti tunelù a chodeb, ho nepøestávali pøekvapovat jistot
akou se ubírali ke svému cíli. Ti se neztratí, holedbal se kurfiøt a rozhodnì nijak nepøe
t mìl dojem, e nepøítele nikdy ani nenapadlo, e by si cestu z tìchto polorozpadlých tunel
eré byly dokonalými smrtelnými pastmi, dokázal najít nìkdo vìt í ne váb.
Ale Corbekovým mu ùm se to podaøilo zcela bez problémù a bìhem nìkolika málo minut. Jak
duchové se vynoøili z tunelù na druhé stranì hradební zdi pevnosti a s dlouhými, støíbrnými
i no i, jimi podøezávali sinalá hrdla bojovníkù Chaosu, na které narazili, postupovali týl
e. Tanith tí první a jediní jednoznaènì dokazovali, e doká ou bojovat. Pøesnì jak øíkal ku
Gaunt dvakrát vystøelil z bolteru zpoza rozpadlého sloupu. Výstøely roztrhaly dva z ne
pøátel na kusy a znièily vstup, který støe ili. Vzduch kolem praskal pøesnì míøenými støela
aserù postupujících Tanithanù.
Postar í Tanithan po Gauntovì boku, kterému ostatní øíkali Larkin, sestøeloval z nejbli
nù jednoho nepøítele po druhém. Mìl neuvìøitelnì pøesnou mu ku. O kousek dál podsaditý chla
r jménem Bragg, støelbou z tì kého bolteru, který mìl zapøený o rameno, devastoval zdi a sl
lem. Obrovitá zbraò, kterou k tomuto úèelu pou íval, byla pùvodnì upevnìna na speciálním vo
gg ji z nìj vyrval a povìsil si ji pøes rameno jako obyèejnou pu ku. Gaunt je tì nikdy nevi
aby nìjaký mu nesl tì ký bolter jen tak. Ostatní Tanithané pøezdívali Braggovi ,Opáèko Br
byla mírnì øeèeno mizerná, ale s tak obrovskou palebnou silou, jakou jeho zbraò disponoval
, si to mohl bez problémù dovolit.
Vpøedu právì estièlenný tým vedený Corbekem pronikl do chrámového komplexu. Mu i nejpr
nátù vyhodili dveøe do vzduchu, aby vzápìtí ve dvojicích, které se navzájem kryly, vnikli s
pøipravenými ke støelbì dovnitø.
Tì ká palba v mojí sekci! ohlásil se po chvíli Corbec Gauntovi. Je to nìjaký chrám n
hl by to být primární cíl.
Gaunt potvrdil pøíjem hlá ení. Bude muset poslat dovnitø víc týmù.
Corbec se ukryl do ulièky rozlehlého chrámu zasypané sutinami. Nad hlavou mu zuøila tì
lba. Pokynul dvojici za sebou Rawnemu a Suthovi aby li dál. Forgal, Corbekùv partner
ve dvojici, opodál zalehl do slídového prachu na podlaze chrámu a sundal si laser z rame
ne.
Tamhle dole, sykl. Za tím oltáøem je spodní patro. Obrana je soustøedìná okolo vchod
ten velký oblouk pod chrámovým oknem.
Mìl pravdu.
Cítíte to? zeptal se Rawne pøes vysílaèku.
Corbec dobøe vìdìl, na co se ptá. Rozklad, zatuchlý pot, zaschlá krev. Odporný a tipla
, který vycházel z krypty.
Forgal se zaèal plí it vpøed. Vzápìtí jedna ze støel promìnila temeno jeho hlavy v krva
U svatého Fetha! vykøikl Corbec a spustil zuøivou palbu, kterou se mu podaøilo uvolni
kompletní chrámové okno, je se pak zøítilo na oltáø.
Rawne se Suthem vyu ili nastalého zmatku, aby pronikli o nìkolik metrù dál. Rawne odji
stil nálo a irokým rozmachem ji hodil do prùchodu.
Ozval se ohlu ující výbuch.
Za námi, rychle! sly el Gaunt ve sluchátku Corbekùv hlas a bez váhání vyrazil do zako
tøku chrámu. U dveøí se ale zastavil. Larkin! Bragg! Orcha! Warl! Za mnou! Vy tøi budete h
at vchod. Cluggane, obejdi se dvìma týmy budovu ze strany a hlídej!
Gaunt vstoupil do svatynì. Pod nohama mu køupaly kousky rozbitého skla. Ve vzduchu
cítil odporný zápach.
Uvnitø na nìho èekali Corbec a Rawne. Ostatní jejich mu i stáli kolem, s lasery pøiprav
ke støelbì, a pozornì se rozhlí eli.
Tam dole nìco je, øekl Rawne a odvedl Gaunta ke schodùm zaneseným vrstvami sutin. Gau
t vyndal z bolteru starý zásobník a vymìnil jej za nový. Pak zasunul zbraò do pouzdra a seh
ul se pro Forgalùv laser, který zùstal le et na zemi.
Pod chrámem se nacházela podzemní krypta. Po její zèernalé a doutnající podlaze se jako
ové panenky povalovala tìla zabitých nepøátel. V samém støedu místnosti stála zrezivìlá kov
a jejím víku byly vyryty zvrácené peèetì Chaosu.
Gaunt natáhl ruku a truhly se dotkl. Kov byl teplý. Pulzoval.
Rychle ucukl.
Co to je? zeptal se Corbec.
Nemyslím si, e by to nìkdo z nás chtìl vìdìt, odpovìdìl mu Gaunt. Nìjaká relikvie n
, ikona A u to je cokoli, je to nìco, na èem tìm monstrùm hodnì zále í, co jsou ochotni
sledního dechu.
Ten slokský generál si byl jistý, e se tady dr í z nìjakého konkrétního dùvodu, øekl
, e sem vèas dorazí posily, které jim to pomù ou zachránit.
Tak jim ty plány pøekazíme. Provedeme systematický ústup, zpátky pod zdí. V ichni mu i
jí své nálo e. Rawne, ty je vybere a rozmístí vypadá to, e si s výbu ninami docela roz
Bìhem nìkolika málo minut se Duchové vydali na ústup. Rawne rozmístil malé, ale silné o
o e a opatøil je zápalníky. Gaunt støídavì sledoval jeho poèínání a vchod.
Hoï sebou, Rawne. Nemáme moc èasu. Nepøítel nenechá tuhle oblast otevøenou dlouho.
U to bude, hlásil Rawne. Zkontrolujte je tì jednou vchod, pane. Mám pocit, e jsem
echl.
Oslovení ,pane ho mìlo varovat. Kdy se Gaunt otoèil, zvedl se Rawne ze zemì a udeøil
pìstí do zátylku. Gaunt se omráèený skácel na zem a Rawne ho odtáhl k nálo ím.
Ideální místo pro parchanta jako ty, stvoøiteli duchù! zamumlal si. Tady v blátì mez
Jak tragické, e to ná stateèný komisaø nepøe il, ale v ude kolem byla najednou spousta n
vytáhl laser z pouzdra a pøilo il ústí jeho hlavnì Gauntovi ke spánku.
V tu chvíli Gaunt prudce vykopl a srazil Rawneho k zemi. Pøetoèil se a vrazil do nìh
o. Udeøil ho poprvé, podruhé. Na Rawneho ústech se objevila krev.
Rawne se pokusil zasadit Gauntovi dal í ránu, ale komisaø byl o hodnì vìt í. Pra til Ra
takovou silou, a mìl obavy, e mu zlomil vaz. Tanithan zùstal bezvládnì le et v prachu.
Gaunt vstal ze zemì a podíval se na nastavení rozbu ek. Do exploze zbývaly necelé dvì m
ty. Nejvy í èas zmizet.
Otoèil se k prùchodu. Do místnosti u se ale hrnuli váleèníci Chaosu.
Ozvala se masivní detonace, po ní k obloze vylétl sloup hlíny a ohnì, který bylo mo né
e zákopù Gardy v okolí mrtvé zóny. O est minut pozdìji tìkot tì kých zbraní obráncù zcela
tala ve kerá nepøátelská palba.
Jednotky Imperiální gardy postupovaly vpøed, zpoèátku opatrnì. Nepøátelské pozice byly
mrtvými. V ichni do jednoho si vzali ivot, jakoby v reakci na nìjakou nezmìrnou ztrátu. V
u své zprávy o vítìzství na planetì Èerný støep generál Hadrak vyslovil domnìnku, e znièen
, která dodávala obranì kultu smysl, pøipravilo nepøátele o chu a sílu pokraèovat v boji.
rovnì poznamenal, e významnou úlohu v tomto vítìzství sehrál novì zformovaný První tanith
terý doplnil jeho vlastní vojska. Pøesto e Hadrak sklidil jako velící dùstojník vojenské ak
lanetì Èerný støep za toto vítìzství ve keré zásluhy, nikdy neopomnìl zdùraznit práci, kter
vedli ,Gauntovi duchové , pøièem obzvlá tì vyzdvihoval jejich jedineèné schopnosti v oblas
ické a pioná ní èinnosti.
Komisaø plukovník Gaunt, který v prùbìhu operace utrpìl zranìní bøicha a ramene, se obj
acet minut po výbuchu, a ne se vrátil na svou fregatu, byl dùkladnì o etøen týmem zdravotn
by se dostal z mrtvé zóny rychleji, kdyby s sebou nenesl bezvládné tìlo jednoho ze svých dù
jníkù, majora Rawneho.
Celý ztuhlý bolestí zmírnìnou uti ujícími léky kráèel Gaunt chodbou vojenské dopravní l
ddílu, kde bylo ubytováno témìø devìt set Tanithanù. Kdy vstoupil dovnitø, v ichni vzhlédl
raní. Gaunt cítil, jak na nìj doléhá hrobové ticho, které se kolem rozhostilo.
První krev pro vás, øekl. První krev pro Tanith. První pomsta. Vychutnejte si ji.
Corbec, který stál po jeho boku, zaèal tleskat. Postupnì se k nìmu pøipojovali dal í a
kud se celá hala nezaèala otøásat potleskem.
Gaunt se rozhlí el po shromá dìných mu ích. Mo ná pøece jenom mìli nìjakou budoucnost.
tojí za to vést. Koøist, za kterou stojí za to se tvát a ke slávì.
Oèima si v davu na el majora Rawneho. Jejich pohledy se setkaly. Rawne netleskal
.
Gaunta to rozesmálo. Otoèil se k Milovi a ukázal na tanithské dudy, které dr el v rukou
Teï mù e nìco zahrát, øekl mu.
 Gaunt procházel èasným ránem podél zákopové linie. Zápach d ungle planety Monthax mu ot
smysly a obracel se mu z nìj aludek. Tanithané, svleèení do pùl tìla, dolovali pomocí zemn
kré bahno, kterým pak plnili plátìné pytle. Na okam ik ustávali ve své lopotì, aby se s Gau
zdravili a prohodili spolu nìkolik slov nebo mu opatrnì polo ili nìjakou otázku ohlednì boj
, který je èekal.
Gaunt jim na dotazy odpovídal, jak nejlépe umìl. Jako komisaø, politický dùstojník zodp
za morálku a propagandu, je mohl snadno odbýt nìjakou dobrou, sebevìdomou frází. Jako pluko
ník se v ak cítil zavázán øíkat svým mu ùm pravdu.
A pravda byla taková, e sám dobøe nevìdìl, co je èeká. Byl si jistý pouze tím, e to b
co ov em jako komisaø svým mu ùm øíci nemohl. Gaunt mluvil o odvaze a slávì obecnì. Pou ív
lova a obraty a mluvil vlídnì a sebejistì, jak ho tomu jeho uèitel, komisaø generál Gktar,
o celé ty roky, kdy byl pouhým kadetem u hyrkanského regimentu, uèil. Køik a øev si schove
o bitvy, Ibrame. Ne k ní ale dojde, musí pozvedávat jejich morálku vlídnými slovy povzbuz
sí z tebe vyzaøovat klid a bezstarostnost.
Gaunt na sebe mohl být hrdý. Nejenom e znal v echny své mu e jménem, ale o ka dém z ni
nìco z jeho soukromí. Tu si s nìkterým vymìnil osobní vtip, jinde zase prohodil pár slov o
cnìj ích zále itostech. Tomuto osvìdèenému a bezpoètukrát vyzkou enému zpùsobu ho nauèil pr
u e odpoèívá v pokoji. Gaunt si sna il zapamatovat ka dou z tìch zablácených, usmìvavých tv
procházel. Vìdìl, e se bude proklínat, a se dozví, e voják ten-a-ten byl zabit a on si n
avit jeho tváø. Mrtví tì nikdy nepøestanou pronásledovat, øekl mu jednou Oktar, proto se
ti duchové byli pøátel tí. Kdyby jenom Oktar vìdìl, jak doslovnì správná jeho rada byla.
Gaunt se zastavil na okraji rozptylového kanálu a usmál se nad tou vzpomínkou. O kus
dál nìkolik vojákù kopalo do pytle s bahnem, který jim slou il jako improvizovaný míè. V j
víli doletìl ,míè a ke Gauntovi, který ho pièkou boty kopl zpátky. Jen a si u ijí troch
ohou, pomyslel si. Kolik z nich jich bude zítra na ivu, aby si mohli znovu zahrát?
Ano, kolik? Jsou ztráty a ztráty. Nìkteré byly nutné, jiné hrozivé a nìkteré naprosto z
tìchto hodinách naplnìných èekáním se mu vzpomínky vracely s neobvyklou silou. Gaunt se mod
Císaøi, aby se ji nikdy nedoèkal tak obrovských a nesmyslných ztrát stateèných, obyèejnýc
enkrát, pøed rokem, na planetì Voltemand

KAPITOLA DRUHÁ
KRVEPROLITÍ
Od chvíle, kdy vstoupili do temných lesù ve voltemandských mokøinách, ubìhly ji dobré dvì
y vozidel se boøily do páchnoucího bahna a burácení jejich motorù se odrá elo od bledého ba
listoví nad hlavami, kdy tu najednou plukovník Ortiz pohlédl smrti do tváøe.
Byla celá v èerveném a stála mezi stromy vpravo od cesty, odkud klidnì a nepohnutì pozo
ovala kolonu bojových vozidel projí dìjících kolem. Byla to právì ona strnulost, ze které O
pøebìhl mráz po zádech. Chvíli mu trvalo, ne si vùbec uvìdomil, co to vlastnì vidìl.
Mezi stromy tam stál démon, témìø dvakrát tak velký jako èlovìk, s dìsivì irokým hrudn
zaschlé krve, její helmu zdobily mohutné mìdìné parohy. Jeho oblièej byla roz klebená tvá
haosu. Svìto rout.
Ortiz se po nìm prudce ohlédl a cítil, jak mu krev tuhne v ílách. Naslepo nahmatal mik
ofon vysílaèky.
Poplach! Poplach! Pøepadení zprava! køièel do nìj. Ozvalo se praskání a kvílení pøevo
mechanizované oceli se zaèaly otøásat, smýkat a boøit se do rozbahnìné cesty, pøíli tì ko
chopny dostateènì rychle zareagovat.
V tu chvíli se dal váleèník Chaosu do pohybu. Stejnì jako estice jeho druhù, kteøí se
oøili z porostu kolem cesty.
Osádek deseti obrnìných vozidel, je mìl Ortiz na povel a které tvoøily pøedvoj tì ké k
sáti tankù typu Bazili ek, oznaèených malbami plamenù a peøí, Sedmnáctého ketzokského obrnì
pøezdívaného ,Hadi , a vyslaného na podporu èelního útoku Padesátého volponského královskéh
kzvaných , lechticù , se zmocnila panika. Ketzokský regiment disponoval palebnou silou, s
ní by nebyl problém srovnat støednì velké mìsto se zemí. Jen e na úzké a rozbahnìné cestì
ostu, kde tanky nemìly dostatek prostoru k manévrování a kde se k nim obrov tí nepøátelé do
o takové blízkosti, e na nì nebylo mo né zamíøit hlavnì nejtì ích zbraní, byli prakticky
rychle íøila roztrou eným konvojem z jedné skupiny na druhou. Ortiz zaslechl praskot kmen
tromù. To se nìkteøí velitelé tankù sna ili uniknout z rozbahnìné cesty do lesa.
Jak se Svìto routi pøibli ovali, dali se do vytí. Z roz íøených hrdel jim vycházel hlub
ký øev, který se rozléhal v ude kolem a rozechvíval pancéøové pláty tankù. To, co køièeli,
havnosti, které se klanìli a ji uctívali.
Lehké zbranì! pøikázal Ortiz. Pou ijte lehké zbranì na otoèných èepech! U bìhem øe
kanónu upevnìného na zádi tanku a namíøil jím na nejbli í monstrum.
Masakr zaèal. K u ím mu dolehlo huèení trysek plamenometù, které vzápìtí pøehlu il zouf
za iva v roz havených trupech tankù. Pì ák Chaosu, kterého spatøil jako prvního, se vrhl k
anku a zaèal do jeho plá tì zuøivì sekat rotosekerou jako døevorubec do kmene stromu. Z trh
plá tì odletovaly jiskry. Jiskry, plameny, kusy kovu a cáry lidských tìl.
Se vzteklým výkøikem namíøil Ortiz kanón na Svìto routa a stiskl spou . První dávkou m
e monstrum staèilo otoèit, zamíøil lépe. Stvùra jako by si zprvu ani neuvìdomovala, e do n
nónu. Ortiz dál pevnì svíral spou a nepolevoval ve svém úsilí. Koneènì se obrovská postav
vitì otøásla a nakonec explodovala.
Ortiz zaklel. Svìto routi dokázali odolávat soustøedìné palbì, která by znièila i tank
n Russ. V iml si, e zásobník s municí je témìø prázdný. Vytáhl ho ven a køikl na svého pum
dal nový. V tu chvíli na nìj dopadl jakýsi stín.
Ortiz se otoèil.
Na zádi jeho Bazili ka stál dal í z pì ákù Chaosu. Byl tak obrovský, e zastínil celý s
il se a pøímo do oblièeje mu zaøval svùj vítìzoslavný skøek. Vlna ohlu ujícího øevu a odpor
tizem jako makrogranát. Nedokázal se ani hnout. Zpoza hledí Svìto routovy pøilby se ozval h
ostra ný, hluboký smích, který se spí podobal seizmickému otøesu. Prudkým vihem zvedl kví
hlavu
Rána ale nedopadla. Místo toho se monstrum dvakrát nebo tøikrát otøáslo, na chvíli se z
lo a explodovalo.
Ortiz, celý od krve a vnitøností, se rychle vy krábal z poklopu. Najednou si uvìdomil,
se kolem rozléhá nìjaká nová, cizí palba vytrvalá laserová støelba, rachot podpùrných zbr
Z lesa právì vycházela dal í jednotka, která doslova rozmaèkala pì áky Chaosu o boky jeho
Zatímco se Ortiz rozhlí el kolem, zbývající Svìto routi jeden po druhém umírali. Jeden
po zásahu snad tuctu laserových paprskù svalil hlavou napøed do moèálu. Jeho druha, který
lovýma rukama trhal na kusy vrak tanku, si za svùj cíl vybralo hned nìkolik vojákù s plamen
mety. Ohnivé jazyky zapálily støelivo ulo ené v tanku a mariòákùv popel se tak smísil s pop
ho obìtí. Svìto routùv odporný øev se rozléhal kolem je tì dlouho poté, co jej dobìla roz h
la strávily.
Zachránci kolony se vynoøili z okolního lesa. Imperiální gardisté: vysocí mu i s tmavým
a bledými tváøemi v èerných uniformách. O untìlá, zarostlá sebranka, která ve svých maskov
témìø ani vidìt. Pak se z lesa ozvalo zvlá tní, a nepøíjemné pi tìní dud a v ichni mu i p
rý Ortizovi mu i reagovali stejnì nad eným povykem.
Ortiz seskoèil do bahna cesty a vydal se oblaky kouøe, línì se pøevalujícími nad zemí,
rdistùm.
Jsem plukovník Ortiz. Dìkuju vám za v echny svoje mu e, øekl. Kdo jste?
Nejbli í z mu ù, obr se vzpurnou k ticí èerných vlasù, rozcuchanými vousy a silnými pa
odrými spirálami tetování, se bodøe usmál a zasalutoval. Plukovník Corbec, Tanith tí první
tì ení je na na í stranì, pane.
Ortiz odpovìdìl pøikývnutím. V tu chvíli si uvìdomil, e se stále je tì nevzpamatoval z
a se dokázal pøimìt, aby se podíval na padlé váleèníky Chaosu, kteøí le eli v bahnì opodál.
disciplínu, nastra it takovouhle past. Va i mu i se v diverzních akcích rozhodnì vyznají.
Dál se nedostal. Vousatý obr, Corbec, najednou ztuhl. Na tváøi se mu objevil výraz hrùz
. S výkøikem se vrhl na Ortize a strhnul jej s sebou do modroèerného bahna.
,Mrtvý Svìto rout zvedl svou parohatou pøilbu z bahna a roztøesenì pozvedl bolter. Víc
nestihl, nebo ho vzápìtí setnul kvílející rotomeè.
Obì èásti Svìto routova tìla ztì ka dopadly zpátky do bláta. Jedna z nich se odkutálela
Ibram Gaunt zamával rotomeèem ve vzduchu jako nìjaký úèastník ermíøského souboje a pot
ul. Otoèil se ke Corbekovi s Ortizem, kteøí se právì zvedali ze zemì, olepení bahnem. Ortiz
vapenì zíral na vysokého a statného mu e v dlouhém tmavém plá ti a èepici císaøského komisa
oèi tmavé jako noèní obloha. Vypadal jako kdyby dokázal rozervat celou planetu holýma ruka
a na kusy.
Seznamte se s na ím éfem, zasmál se Corbec po Ortizovì boku. Komisaø plukovník Gaun
Ortiz pøikývl a otøel si tváø. Tak e vy jste Gauntovi duchové.
 Major Gilbear si nalil brandy z ozdobné láhve stojící na teakovém stolku. Tak co je sa
ra tahle sebranka barbarù zaè? zeptal se a usrkl dou ek ze své køi álové èí e.
Generál Noches Sturm odlo il pero a pohodlnìji se opøel v køesle. Prosím, jen se klidn
lu te mou brandy, Gilbeare, zamumlal, pøesto e jeho rozlo itému poboèníkovi sarkasmus zjev
neøíkal.
Gilbear se na èalounìném lehátku u lutì blikajících displejù vysílaèky mírnì nadzvedl
vého velitele. Duchové? Tak jim øíkají, e ano?
Sturm s pohledem upøeným na svého poboèníka pøikývl. Gilbear Gizhaum Danver De Banzi
t Gilbear, jak znìlo jeho celé jméno byl druhým synem Haighta Gilbearse ze Solenhofenu,
pøíslu níka královského rodu z planety Volpone. Byl témìø dva a pùl metru vysoký, silný a a
výraznou tváøí a apatickým pohledem, tak typickým pro pøíslu níky vysoké aristokracie. Na s
u uniformu Padesátého volponského královského regimentu, takzvaných lechticù, kteøí se pov
výkvìt Imperiální gardy.
Sturm se také uvelebil pohodlnìji. Ano, øíká se jim Duchové. Gauntovi duchové. A jsou
proto, e jsem je o to po ádal.
Gilbear pøezíravì zvedl oboèí. Vy jste si je vy ádal?
U jsme tu est týdnù a poøád se nám je tì nepodaøilo vyhnat nepøítele z Voltisu. Naví
západnì od údolí Bokore. Vojevùdce Macaroth je s touto situací znaènì nespokojený. Dokud m
planetu Voltemand, mají otevøenou cestu do støedu Sabbatiných svìtù. Tak e sám vidí , e po
páku. Musím pøijít s nìèím novým, co mi pomù e dostat se z téhle patové situace.
To myslíte tu chátru? odfrkl si Gilbear opovr livì. Pozoroval jsem je pøi nástupu po
to tlupa zarostlých, negramotných primitivù s tetováním a krou ky v nose.
Sturm zvedl z pracovního stolu datatablet a zamával jím na Gilbeara. Èetl jsi hlá ení,
napsal generál Hadraka potom, co slokský regiment dobyl Èerný støep? Tvrdí v nìm, e ta Gau
tlupa, jak je nazývá , sehrála v celé operaci rozhodující roli. Podle toho, co pí e, to js
kající pioni a zá kodníci.
Sturm vstal a upravil si kalhoty své okázalé tábní uniformy lechticù. Pracovna byla o
a lutým sluneèním svitem, který dovnitø pronikal skrze prosklené dveøe zdobené vzdu nými z
ruhém konci místnosti. Dotkl se rukou starobylého glóbu planety Voltemand na mahagonovém p
odstavci poblí stolu a s pohledem upøeným do dáli za pozemky rodu Vortimor jej zlehka roz
toèil. Tohle místo bylo venkovským sídlem nejvá enìj í lechtické rodiny na Voltemandu. Tot
ní panství, zdobené nafialovìlými listy popínavých rostlin, umístìné v dekorativním parku t
rù ji nì od Voltisu, bylo ideálním místem pro zøízení vrchního velitelství.
Venku na trávníku právì provádìla elitní jednotka lechticù v plné bitevní zbroji preci
zovaný výcvik v boji rotomeèi. Vzduchem se rychlými a dokonalými pohyby míhaly zbranì leskn
se na slunci. O kousek dál, za cvièící jednotkou, se zahrada zarostlá køovinami a stromy sv
vala k pøístavu na jezírku, které v odpoledním svìtle pùsobilo klidným a jakoby zastøeným d
sloupech vedení komunikaèní soustavy pomalu blikala navigaèní svìtla. Z bloku stájí se tu
ozývalo r ání.
Èlovìka by ani nenapadlo, e tady zuøí válka, pomyslel si Sturm. Napadlo ho, kde asi js
u pøedchozí majitelé sídla teï. Podaøilo se jim planetu opustit je tì pøed zaèátkem prvního
se vystra ení a hladoví v nákladním prostoru nìkteré kosmické lodi pøevá ející uprchlíky, b
oveò svých bývalých poddaných? Nebo z nich snad nezbylo nic ne popel a kosti povalující se
inách Kosdorfu nebo na hoøící metiské cestì? Anebo snad zahynuli na nìkterém z orbitálních
ni i s loïmi, na nich se pokou eli uprchnout, kdy legie Chaosu poprvé zaútoèily na jejich
anetu?
Koho to vlastnì zajímá? pomyslel si Sturm. Válka, na nièem jiném nezále í. Sláva, vojen
O padlé bude èas se starat, a mu pøinesou na støíbrném podnosu zakrvácenou hlavu Chanthara
agoga armády Chaosu, který okupoval pevnost Voltis. A ani pak by ho vlastnì nijak zvlá ne
ajímali.
Gilbear vstal z pohovky, aby si dolil sklenici. Tenhle Gaunt, to je zajímavý chlápe
k, co? Neslou il u Osmého hyrkanského regimentu?
Sturm si odka lal. Dovedl ho k vítìzství na Balhautu. Jeden z oblíbencù starého Slayda
on z nìho udìlal komisaøe plukovníka. Bylo rozhodnuto, e má dostateènou autoritu, aby doká
dohromady jeden nebo dva nové regimenty. Proto byl poslán na Tanith, aby se úèastnil Za
lo ení. Je tì té noci, kdy na planetu dorazil, na ni zaútoèila vesmírná flotila Chaosu. Pod
mu zachránit jen necelou tisícovku mu ù.
Gilbear pøikývl. Sly el jsem o tom. Prý to bylo o fous. A jeho osud je teï nav dy spoj
podøadnou chátrou. Macaroth ho nepøelo í, nebo se pletu?
Sturm se mírnì pousmál. Ná milovaný nejvy í pán nemá oblíbence svého pøedchùdce zrov
do udìlil Gauntovi a nìkolika jemu podobným právo osídlit první planetu, kterou dobudou. S
ou svojí tanithskou chátrou je novému re imu trnem v oku. Ale to nám pøesnì vyhovuje. Budou
jovat ze v ech sil, proto e nemají co ztratit, mohou jedinì vyhrát.
Co kdy ale vyhrají? ozval se náhle Gilbear a odlo il sklenici. Jestli jsou tak scho
jak øíkáte
Bude to na e vítìzství, ujistil ho Sturm a nalil si brandy. Nièeho jiného dosáhnout
u Macarothovi poslou íme hned dvakrát. Dobudeme pro nìho tuto planetu a zbavíme ho Gaunta
i tìch jeho zatracených Duchù.
Èekali jste nás? zeptal se Gaunt usazený v Ortizovì tanku, kdy se konvoj dal znovu d
ohybu.
Plukovník Ortiz pøikývl a opøel se zády o zvednutý poklop prùlezu. Minulou noc jsme do
rozkaz zakopat se na severním konci údolí Bokore a ostøelovat západní stranu nepøátelského
Nejspí máme odvést jejich pozornost. Cestou jsem dostal kódovanou zprávu, podle ní jsme s
setkat s va ím regimentem na paviské køi ovatce a vzít vás s sebou.
Gaunt si sundal èepici a prohrábl si nakrátko støi ené vlasy rukou. My jsme dostali ro
z vydat se lesem na køi ovatku, odpovìdìl. Odtud jsme mìli být transportováni. Moji prùzk
zachytili pach Svìto routù, tak e jsme se vrátili a vyrazili jsme vám naproti.
Ortiz se bezdìky otøásl. Na tìstí pro nás.
Gaunt pozoroval dlouhou linii konvoje pohybujícího se vpøed. Zamy lenì se díval, jak ko
ona mohutných bojových vozidel typu Bazili ek klièkuje po rozblácené cestì pochmurným a mdl
m. Jeho mu i se vezli na bocích velkých váleèných strojù, po tuctu na ka dém vozidle. erto
y Hadù, vymìòovali si s nimi pití a kouøení, jiní si èistili zbranì, a sem tam se dokonce n
nich podaøilo na kolébajícím se kovovém monstru usnout.
Tak e vás poslal Sturm? vytrhl Ortiz svou otázkou Gaunta ze zamy lení.
Podél øíèní záplavové oblasti k bránám Voltisu. Myslí si, e se nám podaøí dobýt mìsto
jeho lechticù vylámalo zuby.
Doká ete to?
Uvidíme, opáèil Gaunt s vá ným výrazem ve tváøi. Duchové jsou nováèci. Nebýt té arv
yla jejich první bojová akce. Ale mají urèité pøednosti, dodal a odmlèel se. Jako kdyby h
ly zlaté a tyrkysové linie okøídleného hada namalovaného na hlavni nejsilnìj í zbranì Bazil
otevøený zobák tvoøil ústí hlavnì. Vùbec v echny ketzokské stroje byly bohatì zdobeny podob
y.
Ortiz si pro sebe ti e hvízdl. Údolím Bokore pøímo do jámy lvové. To vám tedy nezávidí
Tentokrát se Gaunt usmál. Prostì nepøestávejte ostøelovat západní kopce, a je zamìstn
topte, ne se tam dostaneme.
Platí, zasmál se Ortiz.
A koukejte míøit pøesnì! dodal Gaunt pobavenì. Nezapomeòte, e tam v údolí máte pøát
O dva vozy za tím Gauntovým jel Corbec, který právì kývnutím hlavy podìkoval veliteli B
a za nabídnutý tenký doutník.
Doranz, pøedstavil se Had.
Tì í mì, opáèil Corbec. Doutník mìl pøíchu lékoøice, ale pøesto se ho rozhodl dokouø
O kousek dál, u Corbekových rozta ených nohou, sedìl Milo zabraný do èi tìní pí al svý
Pronikavì pi tìly a kòouraly.
Doranzova tváø pobledla. Nìco vám øeknu. Kdy jsem toho kluka dneska sly el hrát tu pe
melodii, mìl jsem z ní skoro vìt í strach ne z toho odporného øevu nepøátel.
Corbec se pobavenì zasmál. Ty dudy mají svùj úèel. Jejich zvuk nás svolává a zároveò d
ma se lesy pohybují a mìní. Zvuk dud nám udává smìr a nenechá nás zabloudit.
Kde je vá domov? zeptal se Doranz.
Teï u nikde, odpovìdìl Corbec a dál se vìnoval svému doutníku.
Na zadním pancíøi dal ího z Bazili kù hrál rozlo itý Bragg, nejvìt í ze v ech Duchù, sp
Larkinem a dvìma èleny posádky tanku kostky.
Larkinovi se u podaøilo vyhrát zlatý peèení prsten s tyrkysovou lebkou. Bragg mezitím
l prohrát ve keré své kuøivo a dvì lahve sakry. Kdykoli se tank zakymácel a kostky vylétly
duchu, nebo sklouzly pod tlumiè výfuku, zaèali na sebe pokøikovat a vzájemnì se obviòovat z
dvádìní.
Major Rawne, který stál vedle velitele vozu, jejich hru pobavenì pozoroval. Velite
l Bazili ka z nìho byl znaènì nervózní. Rawne byl tíhlý, snìdý a pùsobil dojmem velmi nebe
em jednoho oka mìl vytetovanou vybuchující hvìzdu. Nebyl sympatický a otevøený jako ostatn
vé.
 Jaký je vlastnì vá komisaø, majore? zeptal se velitel, aby pøeru il nepøíjemné ticho
Gaunt? Rawne pomalu otoèil hlavu a podíval se mu do oèí. Je to odporný parchant, co
l moji rodnou planetu lehnout popelem. Jednou ho zabiju vlastníma rukama.
Rozumím, øekl velitel. Pak pøedstíral, e má nìco neodkladného na práci, a zmizel v ú
* * *
Ortiz podal Gauntovi svou láhev. Odpoledne se pomalu chýlilo ke konci a denního svìt
la kolem ubývalo. Ortiz se podíval do mapy, kterou pak naklonil tak, aby do ní vidìl i G
aunt. Podle navigátorù jsme teï pøibli nì dva kilometry od paviské køi ovatky. Postupujeme
chlostí. Na místo bychom mìli dorazit pøed setmìním. Jsem rád, e nebudeme muset zapínat sv
Co víme o té køi ovatce? zeptal se Gaunt.
Podle posledních zpráv ji mìli pod kontrolou lechtici. To bylo dnes ráno v nula-pìt-n
-nula.
Nebylo by na kodu pøesvìdèit se, jestli se situace mezitím nezmìnila, uva oval nahla
. Na svìtì jsou sice hor í vìci ne se dostat za soumraku do léèky, ale moc jich není. Clu
olal dolù na velkého Ducha se edými vlasy, který hrál s ostatními karty.
Pane! odpovìdìl Cluggan a u se drápal na záï kolébajícího se Bazili ka.
Ser ante, vezmete si est mu ù a vytvoøíte pøed kolonou pøedsunutou hlídku. Ke køi ova
kilometry, ukázal Gaunt Clugganovi mapu. Cesta i køi ovatka by mìly být podle v eho voln
po na em setkání se Svìto routy bude lépe, kdy se o tom pøesvìdèíme sami.
Cluggan zasalutoval a vrátil se ke svým mu ùm. Bìhem nìkolika málo okam ikù si posbíral
zbranì a seskákali na zem. O chvíli pozdìji se u rozplynuli mezi stromy jako kouø.
To je ú asné, poznamenal Ortiz.

Hadi se na paviské køi ovatce pustili do práce. S obrovskými malovanými zobáky vztyèený
obloze spustili masivní dìlostøelbu.
Brin Milo se s rukama pøitisknutýma na u i krèil ve stínu zdravotnického vozidla Chimér
Na vlastní kù i u za il dvì bitvy: pád mìsta Tanith Magna a pøepadení pevnosti na Èerném s
vùbec poprvé mo nost seznámit se se ílenou zbìsilostí ohlu ující palby tankového dìlostøel
Ketzokské Bazili ky byly zakopány podél høebenu v rozeklané, zhruba pùl kilometru dlouh
ii. Jejich trupy byly ukryté v edé zemi. Vysoko vztyèené hlavnì jejich hlavních zbraní chr
zkázu a smrt na západní kopce devìt kilometrù vzdálené protìj í strany údolí. Soustavná a n
ba mohla podle Corbekova uji tìní docela dobøe trvat celou noc. Nebylo sekundy, ve které b
y nevypálilo alespoò jedno z dìl, okolní temnotu nezahnala oslnivá záø výstøelu a zemì se n
pìtným rázem.
Paviskou køi ovatku tvoøil kamenný obelisk oznaèující spojnici metiské cesty, která se
od Voltisu, se stezkou vedoucí mokøinatým lesem dál na východ. Hadi se svými bojovými vozid
dorazili na místo za soumraku. Vystøídali utáboøené lechtice, kteøí køi ovatku støe ili do
li se podél høebenu s hlavnìmi namíøenými na západ. Jakmile se na obloze objevily první hvì
hájili Ortizovi mu i dìlostøeleckou palbu.
Milo se neustále rozhlí el po komisaøi, a kdy ho koneènì zahlédl, jak kráèí k plachtov
u zákopu hned vedle orbitální komunikaèní stanice, rozbìhl se za ním.
Mùj dalekohled! pøekøièel Gaunt rachot dìl. Milo vytáhl z batohu noèní dalekohled s m
podal jej komisaøi. Gaunt si vylezl na pøedprseò zákopu a rozhlédl se po okolí.
Corbec stál hned vedle nìj. Z hustého porostu jeho vousù vyèuhoval tenký èerný tubus.
Gaunt se po nìm ohlédl. Co to je? zeptal se.
Corbec vytáhl tu vìc z úst a hrdì ji komisaøi ukázal. Doutník. S lékoøicovou pøíchutí.
v kostkách celou krabici. A vypadá to, e jim zaèínám pøicházet na chu .
Vidíte nìco? dodal po chvíli.
Jen svìtla Voltisu. Vìt inou strá ní ohnì a chrámová svìtla. Nic zajímavého.
Gaunt zakryl èoèky dalekohledu, seskoèil z pøedprsnì a vrátil pøístroj Milovi. Chlapec
tím staèil pøipravit polní mapu, sklenìnou tabuli v kovovém rámu, usazenou na mìdìné trojno
malíøském stojanu. Gaunt pohnul rýhovanou páèkou na boku sklenìné desky, která se pomalu r
modralým svìtlem. Poté dovnitø zasunul keramickou destièku s vyrytým okolním terénem a nato
u tak, aby na ni v ichni shromá dìní mu i Corbec, Rawne, Cluggan, Orcha a ostatní dùstojn
idìli.
Údolí Bokore, øekl Gaunt a poklepal na sklenìnou desku prohlí eèky pièkou dlouhého a
kého bojového no e. Jakoby na zdùraznìní jeho slov se ozvala dunivá exploze výstøelu nejbli
i kù a celý zákop se silnì otøásl. Polní mapa se zakymácela a z plátìné støechy napadaly do
Ètyøi kilometry iroké, dvanáct kilometrù dlouhé. Západní strana je lemována strmými k
h se usadil nepøítel. Na druhém konci le í Voltis, bývalé hlavní mìsto Voltemandu, obklopen
trù vysokými èedièovými hradbami. Tahle pevnost byla postavena pøed tøemi sty lety, kdy je
i tohle umìní. Invazní armáda Chaosu, která na Voltemand zaútoèila z cizí planety, ji hned
ní den invaze obsadila a uèinila z ní svoji hlavní základnu. Padesátý volponský regiment se
e est týdnù pokou el o její dobytí, ale obranu tìch parchantù, se kterými jsme se dnes os
námili, prorazit nedokázal. Dnes v noci jdeme do akce.
Zvedl hlavu od mapy, jako kdyby nepøetr ité dunìní dìlostøelby venku ani nevnímal. Maj
ne?
Rawne, který se v Gauntovì blízkosti zjevnì necítil dobøe, neochotnì vystoupil vpøed. N
nevìdìl, co se mezi nimi odehrálo, kdy spolu zùstali sami v pevnosti nepøátel na Èerném st
v ichni vidìli, jak Gaunt, navzdory vlastním zranìním, odná í na rameni Rawneho do bezpeèí
vého by mìlo mu e svazovat, ne prohloubit jejich nepøátelství.
Rawne pohnul èíselníkem na kraji polní mapy, na které se objevila jiná èást mapy. Pøís
ný. Øeka Bokore protéká dnem irokého údolí. Její tok je iroký a pomalý, obzvlá tì v tomhl
je zarostlá rákosím a vodními rostlinami. Øekou se tak mù eme k pevnosti dostat zcela nepoz
vanì.
Prozkoumal jsi ji? zeptal se Gaunt.
Mùj oddíl se vrátil zpátky pøed necelou pùlhodinou, odpovìdìl Rawne pøehnanì zdvoøilý
o to u nìkolikrát pokusili, ale polovinu jejich výstroje tvoøí tì ká zbroj, tak e bahno pr
ovalo nepøekonatelnou pøeká ku. My jsme lehèí a jsme lep í.
Gaunt pøikývl. Corbeku?
Obr potáhl z doutníku a rychle zamrkal. Milo se neubránil úsmìvu. Samozøejmì vyrazíme
Na cestu se vydáme za pùl hodiny. Budeme postupovat ve skupinách po tøiceti mu ích. Prste
oklepal na mapu na jiném místì. Primárním vstupním bodem je staré mìstské stavidlo. To je
lnì dobøe støe ené. Sekundární jednotky pod velením ser anta Cluggana se pokusí zaútoèit na
nalizaèních vodopádù. Rozhodnì vám nebudu tvrdit, e to bude procházka rù ovým sadem.
Cílem je vniknout do mìsta a otevøít ho, øekl Gaunt. Budeme postupovat po oddílech.
s sebou ponese tolik výbu nin, kolik staèí pobrat. Velitelé oddílù si k tomu úkolu vyberou
teøí mají alespoò nìjaké zku enosti s demolicemi. My je budeme krýt, aby mohli rozmístit ná
ich pomocí pak odstøelíme èást hradeb nebo bran a mìsto otevøeme.
Mluvil jsem s plukovníkem od lechticù. Motorizované jednotky s celkem sedmi tisíci mu
jsou pøipraveny vyrazit a vyu ít prùchodu, který jim otevøeme. Budou sledovat kanál osmdes
ignálem k zahájení akce bude ,Bouøe .
Po jeho slovech se rozhostilo ticho. Dá-li se ov em o tichu uprostøed burácejících dìl
ili kù mluvit.
Seøaïte se a vydejte se na cestu, zavelel Gaunt.
Venku rozmlouval Ortiz s nìkolika svými star ími dùstojníky. Byl mezi nimi také Doranz.
li se, jak tanith tí poddùstojníci vylézají ze zákopu a zaèínají rozdávat rozkazy svým podø
Na druhé stranì Ortiz zahlédl Gaunta. Jakákoli slova by v dunivé kanonádì zcela jistì z
a. Sevøel proto ruku v pìst a dvakrát si jí poklepal na srdce ve starém gestu znamenajícím
nì tìstí.
Gaunt mu odpovìdìl kývnutím hlavy.
Jde z nich hrùza, øekl Doranz. Skoro je mi jejich nepøítele líto.
Ortiz se prudce otoèil.
Samozøejmì si dìlám legraci, dodal Doranz, ale Ortiz si tím nebyl nijak zvlá jistý.
Pùlnoc je zastihla po pás v páchnoucí èerné vodì øeky Bokore zarostlé rákosím, vystaven
savých mu ek. Po tøech hodinách namáhavého brodìní mìlkým korytem øeky se pøed nimi koneènì
dby Voltisu, osvìtlené pochodnìmi a koksovými ko i vysoko nahoøe. Za zády jim dál dunìla dì
chrlící vzhùru k nebesùm zkázu a smrt. Noèní oblohu ozaøovaly oran ové záblesky výstøelù.
Gaunt upravil nastavení noèního dalekohledu a rozhlédl se. Pøi pohledu noktovizorem vy
padala okolní krajina jako zelený negativ. Stavidlo, ústí obrovské propusti, kterou se vra
cela voda pohánìjící továrny ve mìstì zpátky do øeky Bokoøe, bylo tøicet metrù iroké a èty
jez musí být nìkde sní ený a tok zastavený. Ve stínu za pa ením èela stavidla bylo vidìt p
obehnaná pytli s pískem.
Gaunt se dotkl mikrofonu. Corbeku?
Colm Corbec zaslechl hlas svého velitele a potvrdil pøíjem. Zamíøil rákosím k Braggovi,
erý se krèil za tlející hrází.
Pøiprav se vyzval ho Corbec.
Bragg se za klebil, a se mu zuby ve svìtle hvìzd zaleskly. Stáhl celtu z jedné z obrov
kých zbraní, které s sebou vláèel od paviské køi ovatky. Nale tìný kov raketometu byl umaza
oèálu.
,Opáèko Bragg byl a neuvìøitelnì patný støelec. Stavidlo ale bylo dostateènì velkým
v raketometu byly ètyøi tavné rakety.
Nocí se rozlehl ohlu ující výbuch. Tøi rakety pronikly pøímo do jícnu výpusti. Exploze
silná, e kameny, kovové støepiny, oblaka vodní páry a cáry rozervaných tìl, které vyvrhla
tìly a do vzdálenosti padesáti metrù. Ètvrtá støela vyrvala kus stìny a seslala dolù malou
ièových úlomkù. ár, který exploze vyvolaly, byl tak intenzivní, e Gaunt hodnou chvíli nev
alekohledu nic ne oslepující smaragdovì zelenou záøi. Kdy okolní teplota koneènì dostateè
otevøel se mu pohled na propusti, které se zmìnily v bublající roz klebenou ránu ve strmé è
pod ní se hromadila kupa sutin. Zevnitø se ozývaly výkøiky bolesti. Potom se nocí rozeznìl
popla ných zvonù a jekot sirén za mìstskými hradbami.
Duchové zaútoèili na stavidlo. Orcha vedl první oddíl po sva ujícím se kanálu pod rozta
oukem prasklého kamene. Spolu s dal ími tøemi mu i kolem sebe pálil v irokých obloucích z
metù, jejich ohnivé jazyky olizovaly tmavá zákoutí a stìny propusti.
Za jejich zády kráèel v èele palebných dru stev vyzbrojených laserovými pu kami Corbec.
e vrhali do boèních prùchodù a cisteren propusti, kde pobíjeli nepøátele, jim se po prvním
daøilo odbelhat nebo odplí it do úkrytu.
V èele tøetí vlny Duchù vstoupil do tunelu major Rawne. V pøední øadì jeho oddílu nechy
. Prázdný raketomet vymìnil za tì ký bolter, který vytrhl z lafety na Èerném støepu a nosil
olem krku podobnì, jak by men í mu nosil tì kou pu ku.
Gaunt rovnì vyrazil vpøed. V jedné ruce svíral bolterovou pistoli, ve druhé rotomeè. K
na své mu e, z nich na pozadí vody lesknoucí se v odrazu ohòù vidìl pouze tmavé siluety.
Nemotornì, s tanithskými dudami pod pa í, se do tunelu vyhoupl Milo.
Teï je ta pravá chvíle, Brine, øekl Gaunt.
Milo pøitiskl rty na náustek, nafoukl mìch a spustil prastarý tanithský váleèný alozpì
ezka lesem .
K Orchovi, který mezitím postupoval se svým oddílem vzhùru propustí, se zvenèí doneslo
kavé kvílení dud. Pøed sebou vidìl jen vlhkou temnotu.
Srazit øady, zavelel zostra do mikrofonu náhlavní komunikaèní soupravy.
Rozkaz!
Vlevo, vykøikl znenadání Brith.
Tmavý boèní tunel se rozzáøil záblesky støelby z automatického kanónu. Brith, Orcha a d
chové se v m iku promìnili v krvavá torza.
Vojíni Gades a Caffran se rychle ukryli za podpìry mohutné klenby.
Nepøátelská palba! køikl Caffran do mikrofonu. Kryjí propust z boèního tunelu.
Corbec zaklel. Nìco takového mìl pøedpokládat.
Zùstaò na místì! pøikázal mladému Duchovi pøes mikrofon. Mávnutím pa e poslal své prv
i í propustí. Èerná voda plouchala postupujícím mu ùm kolem kolen.
Tohle je pìknì blbý místo pro pøestøelku, mumlal ílený Larkin, propátrávaje s lasere
Sklapni, Larksi, zavrèel Corbec. Zepøedu k nim doléhal zlovìstný rachot kanónu, dunìn
rdelní chorál. Corbec vìdìl, e má Larkin pravdu. Stísnìné prostory ponurého kamenného tune
rávì ideálním místem pro boj. Snadno tady mohli být napadeni z obou stran a zmasakrováni.
Jenom se nám sna í nahnat strach, øekl svým Duchùm s naprostým klidem, zatímco pomalu
ali vpøed.
A docela se jim to daøí! poznamenal Varl.
Dunìní bubnù a chorál sílily, ale rachot kanónu znenadání ustal.
Pøestali støílet, ohlásil Caffran pøes rádiové spojení.
Corbec se otoèil a podíval se do Larkinových ílených oèí. Co myslí ? Není to trik, ab
n?
Larkin se zhluboka nadechl tì kého vzduchu. Cítíte to? Spálený keramit. Hádám, e rozt
Corbec neodpovìdìl. Na hlaveò laserové pu ky si nasadil bajonet a s køikem hlasitìj ím
kavìj ím ne jekot Milových dud se rozbìhl vpøed. Ostatní Duchové se s bouølivým øevem pust
Caffran s Gadesem vyskoèili zpoza podpìry a s øevem vybìhli do hlavního traktu, aby se
pøipojili k útoku.
Corbec se pøehoupl pøes pytle s pískem, které pøehrazovaly boèní kanál, a nìkolika rázn
vykuchal oba vyznavaèe Chaosu, kteøí se marnì sna ili zprovoznit zatavený kanón.
Larkin si klekl jedním kolenem do poloslané vody a sundal na svém laseru kryt z pøístr
oje pro noèní vidìní. Pøesnì míøenými výstøely zlikvidoval ètyøi nepøátele, kteøí se ukrýva
V pøí tím okam iku se na Duchy snesla lavina laserových paprskù. Nìkteøí mu i padli k z
rdisté se srazili s jednotkou nepøátel v tìsném a vysokém boèním tunelu, který byl tak úzký
ve li jen dva mu i vedle sebe. Výstøely z bezprostøední blízkosti trhaly tìla na kusy. Vzdu
se míhaly bajonety a no e. Corbec se ocitl pøímo uprostøed bojové vøavy. Do levé ruky ho za
tomeè a pøipravil jej o prst. Po pravé pa i mu ze seèné rány na rameni stékala krev. Prudce
il bajonet do hrudi nejbli ího nepøítele, ale váha mrtvého tìla mu vytrhla pu ku z rukou.
er na opasku rychle vytrhl zálo ní zbranì, laserovou pistoli a tanithský nù z ryzího støíb
lem nìj zabíjeli nebo umírali ve zmìti tìl namaèkaných v úzkém tunelu. Hladina vody u zaèa
adì mrtvol a jejich èástí, která se vr ila na dnì kanálu, stoupat.
Corbec støelil útoèícího kultistu do hlavy a skoro souèasnì se ohnal støíbrným no em do
e pro al hrdlo dal ímu.
Za Tanith! Za První a jediný! køièel.
Hluk hrùzného boje v tìsných prostorách doléhal a ke Gauntovi, který postupoval tunele
esát krokù za èelem vedeným Corbekem. Sklonil hlavu a podíval se na vodu z øeky Bokore, kte
mu tekla pøes boty. Byla hustá a èervená.
O deset metrù dál na el vojína Gadese, pøíslu níka pùvodního Orchova oddílu. Rotomeè pø
o obì nohy a proud vody uná el jeho svíjející se torzo dolù po mírném svahu kanálu.
Zdravotník! Dordene! Ke mnì! vykøikl Gaunt, sklonil se a vzal ka lajícího a dusícího
do náruèe.
Gades se podíval komisaøi do oèí. Boj mu proti mu i, jak má být, øekl pøekvapivì zøe
tam namaèkaný jako sardinky. Duchové dají dnes v noci volnost spoustì duchù.
Pak znovu zaka lal. U úst se mu objevila krvavá pìna. Byl mrtvý.
Gaunt se postavil.
Milo s pohledem upøeným na Gadesovu zohavenou mrtvolu pøestal hrát.
Hraj dál! vyzval ho Gaunt a otoèil se ke vstupu do tunelu, aby dal hlavnímu oddílu uk
ytému v rákosí povel k postupu vpøed. Kupøedu! Sevøený zástup! Za Císaøe a slávu Tanith!
S ohlu ujícím øevem vyrazili Gauntovi duchové hromadnì vpøed. Za bìhu se rozdìlili do ø
mu ích a bez váhání se vrhli do úzkého vstupu do pekla.
V hloubi kanálu kus pøed nimi, v temné, zakouøené a tìsné zónì smrti, se Rawne, od hlav
tì zmáèený krví, opøel o podpìru a ztì ka lapal po dechu. Vedle kleèel Larkin a pálil do te
salvu za salvou.
Z kouøe se znenadání vynoøil Corbec. Celý od krve vypadal jako nìjaký stra livý pøízrak
Zpátky! sykl. Musíme zpátky! Ohlaste ústup!
Co se dìje? øekl Rawne.
Co je to za rámus? zeptal se zneklidnìnì Larkin a pøitiskl ucho na kamennou stìnu. C
el vibruje!
Voda, zaznìla Corbekova dìsivá odpovìï. Otevøeli stavidla. Chtìjí nás spláchnout!
Nepøátelé byli doslova v ude.
Mu i ze sekundární expedièní jednotky ser anta Cluggana se valili dovnitø páchnoucími c
západní odpadní kanalizace a poèet obráncù kolem nich neustále rostl. Byl to boj mu e prot
v nìm si ka dý krok cesty k cíli bylo tøeba vydobýt silou a zbranìmi. Temné a tìsné odvod
svìtlovaly záblesky laserových paprskù a rozléhal se jimi køik a náøek, zesílený odrazy od
pù.
Co to je pro Císaøe za smrad? zaúpìl Forbin a ukázal hlavní laseru na prohlubeninu v
A co bys øekl? Tohle je hlavní odpadní stoka, odsekl jednooký Brodd, asi padesátiletý
than. Proè myslí , e si ostatní vybrali cestu èistou výpustí?
Dr te se pohromadì! zavrèel Cluggan, vypálil irokým obloukem a jedinou salvou zabil
ci útoèících kultistù. Na ten smrad se vyka lete. Tohle byla v dycky pinavá práce.
V tu chvíli je zasypal pøíval støel a laserových paprskù. Forbin nejprve pøi el o levou
vzápìtí o pùlku hlavy.
Ostatní palbu okam itì opìtovali. Cluggan si zdì enì prohlí el vyznavaèe Chaosu, kteøí
ili na odpor: napuchlé a znetvoøené mu e v hedvábných róbách, které bývaly èistì bílé, ne
krve. Pøicházeli z mimosvìta, jako ta horda, která zaplavila Voltemand jako kobylky a vy
vra dila jeho obyvatelstvo. Do èel a tváøí mìli vyøezány znaky a runy krve íznivého boha Kh
se klanìli. Byli dobøe vyzbrojeni. Pou ívali boltery a lasery a na sobì mìli zbroj. Clugga
se modlil k laskavým, mrtvým bohùm Tanith, aby se jeho komisaøi vedlo lépe.
Duchové se potáceli a klopýtali rákosím pryè od výpusti, z jejího hrdla se teï valily
, do relativního bezpeèí øíèního bøehu. Palba, kterou je nepøátelé zasypávali z vysokých hr
imi vybírala krutou daò. Tucty Tanithanù jí padly za obì a jejich tìla se smísila se stovk
rtvol, které prudký proud hnìdé vody vyvrhl z výpusti ven. Rádiové kanály byly zahlceny íl
ale zmateným voláním. Navzdory dokonalé disciplínì se Gauntova hlavní jednotka pøi útìku z
odní masy promìnila v nesourodou masu bojující o holý ivot.
Promoèený a vzteklý Gaunt si na el úkryt pod vrbami v zátoce zpìnìné øeky zhruba osmdes
usti. Spolu s ním se tam ukryli Caffran, Varl, kaprál jménem Meryn a je tì dva dal í Duchov
Gaunt nadával a klel. S kultisty mohl bojovat se Svìto routy i démony s kýmkoli. Byl
aven postavit se ka dé bestii ve vesmíru. Ale sedm milionù litrù vody enoucí se kamenným k
Asi ètyøicet mu ù se utopilo, øekl Varl. Caffrana vytáhl za blùzu z vody a mladý mu
a zemi, ka lal a zvracel.
Ovìøte to u velitelù oddílù! Nezajímají mì ádné odhady! zavrèel Gaunt, pak aktivoval
upravu. Velitelùm oddílù! Zajistìte poøádek na vysílacích frekvencích. Chci va e hlá ení o
rbeku! Rawne!
O chvíli pozdìji získala rádiová komunikace znovu svùj øád. Velitelé jednotlivých oddíl
hlá ení o ztrátách a aktuálním uskupení.
Kde jsi, Corbeku? zeptal se Gaunt.
Jsem západnì od vás, pane. Na bøehu. Je tady se mnou asi devadesát mu ù, ozval se ze
Corbekùv hlas.
Odhad?
Taktický? Na propust mù ete zapomenout, pane. Jakmile zjistili, e se jim nepodaøí vyh
nás ven silou, vyhodili do vzduchu stavidla. Ta voda mù e takhle téct nìkolik hodin. Do té
doby stihnou na východech z propusti vybudovat palebná postavení. Mo ná je i podminují.
Gaunt znovu zaklel. Mokrou rukou si otøel tváø. Byli u tak blízko. A teï je v echno zt
eno. Voltis se mu obsadit nepodaøí.
Pane? zavolal na komisaøe Meryn. Kaprál sledoval komunikaci na ostatních kanálech. K
osmdesát. Nìkdo právì øekl to slovo.
Gaunt pøistoupil k Merynovi a upravil si nastavení vlastní soupravy. Co e?
To heslo ,bouøe , øekl kaprál pøekvapenì.
Lokalizujte signál! pøikázal Gaunt. Jestli si nìkdo dìlá legraci, tak ho
Svou výhrù ku u nemìl pøíle itost dokonèit.
Ozval se ohlu ující výbuch. Vzápìtí po nìm se pøihnala tlaková vlna, která na hladinì ø
kou zpìnìnou hráz vody.
Sto metrù dlouhá èást hradební zdi o kilometr dál explodovala a sesula se k zemi. V bok
mìsta tak vznikla obrovská trhlina obna ující jeho útroby.
Komunikaèní kanály zahltila vzru ená volání a výkøiky.
Gaunt nevìøícnì zíral na sesuté hradby. Ze strnulosti ho vytrhl a Corbekùv hlas, který
al ve sluchátku.
To byl Cluggan, pane! Ten starej parchant dostal svoje lidi do kanalizaèních stok
. V echny výbu niny, co mìli, naházeli do jímky pod hradbami a vyhodili ty sraèky do vzduch
To jsem vidìl, plukovníku, poznamenal Gaunt ironicky.
Myslel jsem to obraznì, pane, odpovìdìl Corbec krotce. To Cluggan poslal ten signál.
ohráli jsme bitvu o propust, ale Cluggan nám vyhrál válku!
Gaunt, po pás v páchnoucí øece, se zády opøel o kmen stromu. Mu i kolem se smáli a jása
Cítil, jak se ho zmocòuje únava. Nakonec se také dal do smíchu.
Bylo devìt hodin ráno a generál Sturm se právì chystal k snídani. Èí níci mu pøinesli t
o chleba, párky a kávu. Zatímco jedl, proèítal si datatablety vyrovnané na stole do úhledné
mínku. Na pøíborníku za jeho zády cvakal radiotelegraf, který na tenký prou ek papíru zazna
ok hlá ení z orbitálních pozorovatelen o rozmístìní vojenských sil.
Dobré zprávy, øekl Gilbear, který vstoupil do místnosti se álkem kávy v ruce a zprav
bletem pod pa í. Vlastnì vùbec ty nejlep í. Zdá se, e se vám riziko, do kterého jste se p
atilo. Tìm Duchùm se podaøilo obsadit Voltis. Otevøeli ho jako plechovku. Na e útoèné jedno
e hromadnì následovaly. Podle hlá ení plukovníka Maglina bude mìsto do pùlnoci plnì pod na
.
Sturm si zlehka otøel papírovým ubrouskem rty. Sdìlte plukovníku Maglinovi a té Gaunto
brance, e jim gratuluji. Kde jsou teï?
Gilbear se podíval do tabletu a bez jakéhokoli zdráhání si vzal párek. Zdá se, e se s
acejí se podél východní strany údolí Bokore zpátky k paviské køi ovatce.
Sturm odlo il støíbrný pøíbor a zaèal si nìco zapisovat do svého poznámkového tabletu.
y zde je díky Gauntovi splnìna, øekl Gilbearovi. Teï mu podìkujeme za pomoc. Tyhle rozkaz
de li velícímu dùstojníkovi ketzokských Bazili kù na paviské køi ovatce. Za ifrované. Okam
Gilbear se podíval na tablet. Pøikazuji vám zaèal.
Sturmùv pøísný pohled ho ale zastavil. Podél východní strany údolí ustupují nebezpeèné
nemám pravdu, Gilbeare? Pøece jsi mi právì pøeèetl zpravodajské hlá ení, které to potvrzuje
Na Gilbearovì tváøi se objevil úsmìv. Pøesnì tak, pane.
Plukovník Ortiz vytrhl svému spojaøi mikrofon z ruky. Tady je Ortiz! zaøval do nìj.
Já vím, ale zásadnì protestuju proti posledním rozkazùm, které jsme obdr eli. Já vím, ale
dno! Ne, já Poslouchejte mì! Ach, generále! Ano, já Rozumím, pane. Ne, pane. Ani na chvíl
mozøejmì, pro slávu Císaøe. Pane. Konèím.
Ztì ka se opøel zády o kovový bok Bazili ka. Pøipravte dìla k palbì, øekl svým dùstoj
vte je.
Dìla mlèela celých deset hodin. Ortiz doufal, e je u nikdy neusly í. Svítání zalilo h
hladným ranním svìtlem. Dole v údolí a na pozicích lechticù dál pokraèovaly bujaré oslavy.
Dorentz pøibìhl k Ortizovi a zatøásl jím. Podívejte se, pane! naléhal. Podívejte se!
Po metiské cestì se k nim z údolí pomalu blí il zástup mu ù. Unavených, vyèerpaných, p
bou nesli své ranìné a mrtvé. Roztrou ený zástup, který se ztrácel v ranní mlze.
Pro Císaøovo smilování vyhrkl Ortiz. Èást pøekvapených posádek Bazili kù, onìmìlých
zidel na zem a vydala se pomoci rozedraným a zubo eným mu ùm. Pøekvapení bylo tak obrovské,
vojákù jen zùstali stát a nevìøícnì sledovali blí ící se zástup.
Ortiz vykroèil Duchùm v ústrety. Z mlhy se znaveným krokem vynoøila vysoká postava v dl
uhém plá ti, který byl celý potrhaný. Ibram Gaunt napùl nesl mladého Ducha s hlavou omotano
rvácenými obvazy.
Zastavil se pøed Ortizem a nechal zdravotníky, aby se zranìného Ducha ujali.
Chtìl bych zaèal Ortiz.
Gauntova pìst ho umlèela.
Tady je, øekl Gilbear s veselým úsmìvem na tváøi. Sturm vstal z køesla a upravil si b
dál, øekl.
Do místnosti vpochodoval komisaø plukovník Ibram Gaunt. Zastavil se pøed Sturmem a z
mìøil si ho, stejnì jako jeho poboèníka, zamraèeným pohledem.
Gaunte! øekl Sturm. Podaøilo se vám otevøít cestu pro volponský královský regiment.
y el jsem, e Chanthar spáchal sebevra du. Odmlèel se a nepøítomnì poklepal prsty na datat
olo ený na stole. Ale pak ta zále itost s tím jak se jmenuje ?
Ortega, pane, pøispìchal s nápovìdou Gilbear.
Ortiz, opravil ho Gaunt.
Ketzokský dùstojník. Napadnout kolegu dùstojníka To je hrubá urá ka a vy to víte, Gau
trpìt nebudu, ne v téhle armádì. Ne, pane.
Gaunt se zhluboka nadechl. Dìlostøelecká jednotka est hodin ostøelovala východní stra
Bokore, pøesto e znali na i pozici i smìr ústupu. Øíkali tomu ,krycí palba , ale vìøte mi,
nete v cílové zónì, kde se nemù ete ukrýt za nièím jiným ne hromadami písku a vìtví, budet
Pøi el jsem skoro o tøi stovky mu ù. Dal ích dvì stì jich je zranìných. Mezi mrtvými je i
, který vedl druhé køídlo mého útoku a díky kterému se nám podaøilo mìsto dobýt.
Jistì, to se pøíli nepovedlo, pøipustil Sturm. Ale vy se musíte nauèit s tímto type
Gaunte. Tohle je válka, dodal a odhodil datatablet stranou. A teï k tomu napadení. Poru e
subordinace a tak podobnì. Mám svázané ruce. Bude nutno uspoøádat vojenský soud.
Gaunt byl klidný, nehnul ani brvou. Jestli mì za to hodláte zastøelit, tak do toho. U
hodil jsem Ortize v návalu vzteku. Kdy se teï ale nad tím zamý lím, zji uji, e pravdìpod
slechl rozkaz. Rozkaz nìjakého zatraceného blázna z ústøedí.
Podívej se, ty namy lený spustil Gilbear a postoupil smìrem ke Gauntovi.
Mám ti názornì pøedvést, co jsem udìlal s Ortizem? zeptal se komisaø vytáhlého mu e.
Zmlknìte, oba dva! okøikl je Sturm. Komisaøi Gaunte komisaøi plukovníku já svou po
u velice vá nì. A právì tato povinnost mi velí, abych prosazoval pravidla a zákony vojevùdc
arotha a nepøímo, skrze jeho osobu, pravidla a zákony na eho milovaného Císaøe, striktnì a
imek. Imperiální garda je zalo ena na svrchovaných principech respektu, autority, bezvýhra
dné loajality a naprosté poslu nosti. Jakékoli poru ení tìchto principù, by ze strany dùst
postavení, musí být Co to je zatracenì za rámus?
Pøistoupil k oknu. To, co spatøil, mu vzalo dech. Po pøíjezdové cestì se k budovì hnal
ili ek, který za sebou táhl kus hlavní brány a rozhánìl cvièící lechtice a drùbe , kteøí s
do v ech stran. Zastavil se na trávníku pøed domem, kde znièil ozdobnou fontánu, která se v
u zmìnila v gejzír vody a kamení.
Z tanku na zem seskoèil statný mu v uniformì plukovníka regimentu Hadù a bez váhání za
vnímu vchodu. Ve tváøi, na její levé stranì se skvìla tmavá podlitina, mìl odhodlaný výraz
ouchnutí dveøí. Vzápìtí se domem zaèaly rozléhat výkøiky a bì ící kroky. Dal í zadunìní dve
Chvíli na to vbìhl do studovny vojenský poboèník a podal Sturmovi datatablet. Plukovní
rtiz právì vyplnil hlá ení o incidentu. Øíkal, e byste si ho mìl hned pøeèíst, pane.
Gilbear mu vytrhl tablet z ruky a spì nì si hlá ení pøeèetl. Major Ortiz uèinil prohlá
o lo v dùsledku zpìtného rázu dìla jeho tanku v prùbìhu nedávné dìlostøelby. Gilbear se po
nervóznì se zasmál. To znamená
Já vím, co to znamená, utrhl se na nìho Sturm. Podíval se na Gaunta, který jeho pohle
val. Nehnul pøitom ani brvou.
Myslím, e byste mìl vìdìt, promluvil Gaunt po chvíli tichým a výhru ným hlasem, e
elné zónì, kde neexistují ádné zákony, mù e být snadno spáchána zákeøná vra da, kterou je
válce. Mìl byste to mít na pamìti, generále, pane.
Nìkolik okam ikù Sturm marnì hledal slova. Kdy se koneènì upamatoval, e byl mìl Gaunt
stit, byl komisaø u pryè.
U Fetha, zahraj nìco veselej ího, ozval se Corbec z lù ka v kajutì dopravní lodì a pr
ku omotanou obvazy. Neustále se trápil my lenkami, e pøi el o prst. Nìco vhodnìj ího, doda
.
Na kavalci pod ním Milo stiskl mìch svých dud, které dlouze a alostnì zaúpìly. Jejich
kavý hlas byl sly et po celém rozlehlém køídle, které bylo tanithským Duchùm pøidìleno. Tem
orù lodi jako by doprovázel kvílející dudy.
A co takhle tøeba ,Pochod Euana Fairlowa ? zeptal se Milo.
Nad vzpomínkou na tuhle starou odrhovaèku a noci, kdy ji slýchával hrát v pivnicích Tan
th Magny, se Corbec neubránil úsmìvu.
Ta by byla pøímo skvìlá, øekl.
Místností zaznìl rázný úvod známého popìvku, jeho tóny se rychle íøily skrz otvory v
øadami kavalcù, kolem hromad s vojenskou výstrojí a maskovacími plá ti, nad pokuøujícími h
jících karty nebo pøihýbajících si z lahví, nad lù ky, kde vojáci spali nebo si potajmu pro
izny svých nav dy ztracených en a dìtí a sna ili se pøitom skrývat slzy.
Corbec, jemu se veselá melodie velice zamlouvala, zaslechl nìèí blí ící se kroky a nad
e na kavalci. Kdy zjistil, e to je Gaunt, okam itì vyskoèil. Komisaø byl obleèený stejnì
padesáti dny, kdy se setkali poprvé.
Mìl na sobì krátké kalhoty s vysokým pasem a ko enými lemi, nátìlník bez rukávù a voje
Pane! øekl Corbec pøekvapenì. Dudy rázem utichly. Gaunt se ale usmál a pokynul Milovi
by hrál dál. Pokraèuj, chlapèe. Je dobré sly et taky nìco veselej ího.
Gaunt se posadil na okraj Milova lù ka a podíval se na Corbeka.
Dobytí Voltemandu bylo pøipsáno volponským lechticùm, oznámil svému poboèníkovi na r
bsadili mìsto. Sturm se o na í úèasti pochvalnì zmínil ve své zprávì. Ale tím si svoji plan
K èertu s nimi! odplivl si Corbec.
Budeme mít dost pøíle itostí v jiných bitvách. Na to se mù e spolehnout.
Jo, tomu docela vìøím, pane, usmál se Corbec.
Gaunt se sehnul, otevøel batoh, který s sebou pøinesl, a vytáhl z nìj pùl tuctu lahví s
y.
Ve jménu v eho dobrého a svatého! zvolal Corbec a seskoèil z kavalce dolù. Kde
Jsem císaøský komisaø, odpovìdìl mu Gaunt. Mám jistý vliv. Máte tady sklenice?
Corbec se smíchem vytáhl ze svého batohu nìkolik starých a otluèených sklenic.
Zavolejte sem Bragga, vím, e se rád napije, øekl Gaunt. A taky Varla a Meryna. íle
ina. Sutha. Mladého Caffrana sakra, proè ne i majora Rawneho? A se eòte sklenku taky pro
Mila. Je toho dost pro v echny, øekl a kývl hlavou do chodby, po které tøi zmatení námoøní
laèili vozík nalo ený døevìnými bednami.
Na co budeme pít? zeptal se Corbec.
Na ser anta Cluggana a jeho mu e. Na vítìzství, kterého jsme dosáhli. A na ta, která n
A taky na pomstu, dodal Milo ti e ze svého lù ka a odlo il dudy stranou.
Gaunt se usmál. Jo, na pomstu taky.
Mám tady nìco, co se bude k tomuhle skvìlému pití výbornì hodit, øekl Corbec, zatímco
v kapsách. Doutníky s lékoøicovou pøíchutí zarazil se.
Kdy vytáhl ruce z kapes kabátu, dr el v nich slepenou, ka ovitou, rozmoèenou hromádku,
erá doutníky nepøipomínala ani vzdálenì.
Corbec pokrèil rameny a za klebil se. Oèi se mu elmovsky zaleskly, kdy se Gaunt a os
tatní dali do smíchu.
No dobøe, povzdechl si filozoficky, jednou vyhraje
Pøes linie pøelétlo nìkolik velkých brodivých ptákù s plochými, l ícovitými zobáky. Jejich
la proti temné veèerní obloze. V okolním hou tí si denní hmyz vymìnil místa s noèními brouk
ousavými mu kami, které krou ily a poletovaly ve svìtle ohòù v kamnech a naplòovaly horkou
vým cvrkotem. Vlhkým a dusným vzduchem se nesl køik a tìbetání neviditelných ptákù ijícíc
nìní dìlostøelectva utichlo.
Gaunt se vrátil do velitelského pøístøe ku právì ve chvíli, kdy se rozsvítily møí kami
jejich nazelenalá záø v ku elu svìtla ozáøila rozbahnìnou zem pod nimi. Pou ívat nezakryté
nebezpeèné, snadno by tak na sebe mohli upozornit nepøátelské pozorovatele a stát se tak t
rèem dìl jejich artilerie. Do osvìtlené møí ky jedné z luceren s vytrvalým uk uk uk nará
køídlený hmyz.
Gaunt se je tì jednou rozhlédl po základnì. V nastalé tmì nebylo vidìt nic ne slabá sv
táborových ohòù, kamen, strá ních luceren a pohybujících se pochodní. S povzdechnutím zmiz
Velitelské støedisko se nacházelo v dlouhé a nízké boudì se støechou z pozinkovaného vl
echu a stìnami z dvouvrstvých lískových prken. Podlaha byla vyrobena ze døeva èerstvì pokác
tromù a natøena odpornì páchnoucím lakem. Okenice byly pootevøené a drátìná síta v oknech b
chvìjícími se tìlíèky chlupatého hmyzu mùr a noèních broukù, pøivábených svìtlem uvnitø.
Velitelská výbava stála spolu s pytli z mìkké vlnìné látky naplnìnými Gauntovým osobním
døevìných palcích. První dva dny stály jen tak na zemi. Kdy pak ale Gaunt zjistil, e se
pustí buï vlhkost a plíseò, nebo se do nich zavrtají èervi, pøistoupil k tomuto opatøení.
Sundal si plá a povìsil ho na drátìné ramínko, které zavìsil na høebík zatluèený do p
Pak si vytáhl skládací idli a ztì ka se na ni posadil. Pøímo pøed ním stál kogitátor s kom
yklostylem. Technoknìzi trvalo celé hodiny, ne odøíkal ve keré modlitby funkènosti, aby uv
ato posvátná zaøízení v èinnost. Pøístroje byly stále je tì ulo ené ve zpola otevøených bed
které je chránily pøed v udypøítomnou vlhkostí a z nich se táhly tlusté svazky kabelù. Ty
hytkami upevnìnými ve støe ních trámech ven z boudy ke vzdálenému generátoru. Na sklenìných
okrytých zkondenzovanými kapièkami vody blikala a mihotala se svìtla a matné obrazy. Tlaèít
pøístrojù svítila tmavì oran ovou barvou. Vysílaèka vydávala tiché syèení, jeho intenzita
lesala v závislosti na frekvencích.
Gaunt se pøedklonil a bez zájmu si pøeèetl nejnovìj í informace a taktická data od orbi
tily a ostatních jednotek. Po temné obrazovce se míhaly a blikaly kódované runy.
Z pøedsínì se jako duch vynoøil Milo. Nabídl komisaøi cínový pohár. Gaunt jej s kývnutí
l. Kov pøíjemnì chladil do dlanì.
Technoknìzi právì skonèili s opravou chladicích jednotek, zamumlal Milo na vysvìtleno
chvíli. Je to jenom voda, ale je studená.
Gaunt znovu kývl na znamení díku a napil se. Voda mìla ostrou kovovou pachu , ale byla
lahodnì studená.
Z venkovních schodù pronikly do boudy dunivé kroky. Chvíli na to se ozvalo tiché zakle
pání na dveøe. Gauntovi se na tváøi objevil úsmìv. Ty dunivé kroky mìly úmyslnì ohlásit pøí
zvyklý pohybovat se naprosto nesly nì.
Pojï dál, Mkolle, øekl Gaunt.
Mkoll vstoupil do boudy. Ve tváøi mìl mírnì udivený výraz, jako kdyby ho pøekvapilo, e
isaø poznal.
Hlá ení hlídky, pane, øekl a postavil se u dveøí do pozoru.
Gaunt mu pokynul, aby se posadil. Mkollova uniforma a plá byly promoèené a za pinìné
m. V echno, vèetnì jeho oblièeje, bylo od bahna jedinou výjimkou byl laser, který zùstáva
Tak spus .
Jejich pozice jsou poøád dost daleko, zaèal Mkoll. A za ofenzivní linií alfa rù ová
utých hlídek.
Nìjaké potí e?
Mohutný, lachovitý voják nasadil neutrální výraz. Nic, s èím bychom si nedokázali por
V dycky jsem obdivoval tvou skromnost, øekl Gaunt, ale potøebuju vìdìt v echno.
Mkoll se za klebil. est jsme jich zabili v západních moèálech. ádné ztráty na na í s
Gaunt pøikývl. Mìl Mkolla rád, byl to ten nejlep í tanithský prùzkumník. Mkoll vynikal
né a diverzní skupinì, tak byl výjimeèný. Tenhle mu , který se na rodné Tanith ivil jako d
vynikal prùzkumnickým nadáním, které Duchùm ji nejednou znaènì pomohlo. Duch mezi duchy, k
dory svým schopnostem zùstával v dycky skromný. Nikdy nemìl tendenci se vychloubat, pøesto
n by na to mìl ze v ech nejvìt í právo.
Gaunt nabídl Tanithanovi svùj pohár.
 Ne, pane, dìkuji, sklonil Mkoll hlavu.
Je studená, ujistil ho Gaunt.
Já vím. Ale ne. Rad i se vyhýbám vìcem, na které bych si mohl lehce zvyknout.
Gaunt pokrèil rameny a znovu se napil. Tak e je tì nevyrazili?
Zatím ne. Vidìli jsme nejsem si jistý, co to bylo nìjakou starou zøíceninu. Mkoll s
e idle a zabodl prst do nástìnné mapy. Bylo to asi nìkde tady. Mo ná to nebude k nièemu,
ych se ráno vydal na její prùzkum.
Nepøátelská pozice?
Ne, pane. Je to nìco co u tady bylo.
Má pravdu, urèitì se vyplatí se na ni podívat. Tak e ráno, souhlasil Gaunt.
Ode mì je to v echno, pane.
Mù e jít, Mkolle.
Nikdy ho nedoká u odhadnout, øekl Gaunt Milovi, kdy Mkoll ode el. Je to ten nejti
jsem kdy poznal.
Pøesnì takový je, e, pane? opáèil Milo.
Jaký?
Tichý
KAPITOLA TØETÍ
ZVUK A ZUØIVOST
V ude kolem se rozléhal umivý zvuk, jako kdyby se ho celý svìt sna il uti it.
Mkoll se plazil po bøi e kapradím a sna il se vyu ít umivého zvuku pøipomínajícího moø
ydávalo.
Kapradí v této èásti planety Ramillies 268-43 vyrùstalo z vyprahlé, popelnaté pùdy na s
dávno vyhaslého vulkánu a bylo lehounké a vláknité. Jeho skvrnité stonky, tvrdé a pru né ja
dosahovaly trojnásobné vý ky mu e a na jejich koncích se ve vìtru pohupovaly vìjíøovité li
ed na vodì.
Vysoký porost mu vzdálenì pøipomínal tvrdodøevové lesy doma, kdy je tì domov mìl, zimn
ch se tehdy vydával na døíví nebo na lov. Mráz obaloval vìènì zelené jehlièí naøíkajících
to pak o sebe ve vìtru zvonilo.
Teï v ak nebylo sly et nic ne ustìní suchého kapradí. Dusivý prach mu ucpával póry a
iznici nosohltanu. Slunce, visící vysoko na blankytnì modré obloze, bylo jasné a ostré. Lis
y kapradin èásteènì bránily paprskùm proniknout skrz a na zemi se tak vytváøela pavuèina st
h skvrn.
Proplí il se dvacetimetrovým pásem ostnatých køovin a pokraèoval dál. Nohy mìl na ochra
strými trny od kolen dolù nadvakrát omotané krou kovou sí ovinou. Laser mìl na tìsnì pøita
isknutý k hrudi, aby se neza pinil od prachu a popele. Zhruba ka dých deset minut se ale
zastavoval, aby pohyblivé díly zbranì oèistil od prachu, vláken kapradin, kouskù vìtvièek
které se na nich neustále zachycovaly.
Znenadání se ozvalo nìkolikeré zapraskání. Otoèil se a ztuhl. Zbraò mu jakoby sama od s
klouzla do hladkých, suchých dlaní. Porostem vlevo od Mkolla se nìkdo pohyboval. Tu a t
am se ozvalo pøíle itostné zapraskání ulomené vìtvièky pod jeho nohou.
Musel uznat, e a u to byl kdokoli, poèínal si docela zku enì a obezøetnì. Pro Mkollù
luch v ak byl postup neznámého stejnì hluèný jako bezstarostný pochod.
Mkoll pomalu vytáhl nù . Jeho dlouhá, støíbrná èepel byla dùmyslnì zamazána popelem. Op
o trnitého køoví a pøitiskl se k sukovitému kmenu. Dva kroky, jeden.
Prudce se vrhl vpøed. A jen tak tak staèil nù zadr et pøed dokonèením pohybu.
Vojín Dewr vydì enì vykøikl a spadl na záda, pøièem polámal suché stonky kapradin. Mko
lomku sekundy na nìm, ruce mu pøimáèkl k tìlu a na krk pøilo il èepel no e.
U svatého Fetha! V dy s mì mohl zabít! zaúpìl Dewr na tvanì.
To jsem mohl, odpovìdìl mu Mkoll eptem. Uvolnil stisk, odvalil se stranou a dovolil
své obìti vstát. A nejen já, i kdokoli jiný, pøi tom rámusu, cos dìlal.
Já Dewr najednou zti il hlas. Jsme sami?
Mkoll neodpovìdìl. Pokud snad byl v porostu je tì nìkdo jiný, urèitì mu neunikl hluk vy
Dewrovým pádem.
Nedìlal jsem nic patného, spustil Dewr chraplavým hlasem a s bolestivou grimasou si
aèal vytrhávat trny, které se mu pøi pádu zapíchaly do tìla.
Mkoll se rozhlí el po okolí, zbraò pøipravenou ke støelbì. Co tì u Fetha uèili v zákla
ptal. Ty má být prùzkumník!
Dewr neodpovìdìl. V ichni prùzkumníci dobøe znali Mkollovu nároènost a byli si vìdomi t
eho standardùm nikdo nemù e vyhovìt. Dewr mìl ve skuteènosti vztek. Bìhem základního výcvik
ivil jako lovec v ji ních honitbách Tanith Attiky, byl pova ován za dobrého stopaøe. Práv
o vybrali do prùzkumnické jednotky, kdy se regiment zakládal, u Fetha! A tenhle parchan
t se k nìmu chová jako k hlupákovi, nemotornému hlupákovi!
Bez dal ích øeèí, slepý k Dewrovu pohledu, o kterém vìdìl, e se mu zavrtává do týla hl
pokyn k postupu a sám jako první vyrazil dolù po svahu hustì zarostlém kapradím.
Tanithský regiment pøibyl na planetu Ramillies pøede dvìma týdny, právì vèas, aby propá
ní akci. Jednotky øádu Adeptus astartes u staèily vyèistit a zajistit v echny ètyøi nepøát
i a vyhnat stoupence Chaosu z planety. Duchové se usadili na nízké planinì v blízkosti jed
né hoøící pevnosti, odkud pozorovali pøíslu níky Hvìzdné pìchoty v obrovských, hrùzu budící
zdálky pøipomínali mýtické obry z dávných bájí, jak v mracích dýmu kupí zmrzaèená tìla pob
ské hranice. Vzduch byl plný poletujícího popele.
Zdálo se, e se nìkolika malým jednotkám nepøátelských sil podaøilo pøed porá kou uprch
vých lesù na severu. Slavní Hvìzdní pì áci je v ak pova ovali za pøíli bezvýznamné, ne ab
pronásledováním. Komisaø dostal za úkol uprchlé jednotky najít a zlikvidovat. Duchové se vy
do nízkých kopcù a hustých lesù, aby odtud vykouøili poslední zbytky nepøátel.
Zpoèátku se jim vcelku daøilo: objevili nìkolik skupin vyznavaèù Chaosu; nìkteré byly d
zbrojené a opevnìné v zákopech, kde kladly tvrdý odpor. Ale po týdnu, kdy se dostali na ch
nou náhorní plo inu pokrytou hustým porostem kapradin, se jejich postup stal znaènì monotón
Ka dý den se vydávali v iroké rojnici, tvoøené nìkolika tucty mu ù s Mkollem v èele, do ho
m. Pøíslu nou oblast si v dy rozdìlili na nìkolik èástí a v pøípadì, e by nìkdo z nich nar
to ohlásit hlavnímu oddílu Duchù.
Mo ná zaèínali lenivìt, trpìt pøíli ným sebeuspokojením. Major Rawne tvrdil, e se jim
dovat v echny nepøátelské jednotky a e teï jen mrhají èasem a trpìlivostí mu stva. Komisaø
být odhodlán pøidìlený úkol nále itì splnit, mìl rovnì urèité pochybnosti ohlednì úèelnost
onec, øekl pøedchozího veèera Mkollovi.
Toho dne, sychravého a vìtrného, nesoucího se ve znamení neutichajícího umìní kapradin
mníci v je tì ir í rojnici vydali hloubìji do hor. Za poslední dva dny se nepøihodilo vùbe
avého. Mkoll cítil, e ka dodenní rutina se zaèíná projevovat rostoucí nedbalostí ménì zapá
atøil i Dewr.
Jemu samotnému ale nemohly uniknout nìkteré vìci, které ho nutily mít se neustále na po
u a pøesvìdèovaly ho o správnosti dal ího prùzkumu. Zmiòoval se o nich ve svých hlá eních G
ho pøimìl vìnovat jejich misi je tì o nìco více èasu: vy lapané pì iny v trávì, udusaná mís
drostem, zjevnì nahodile. Tam venku se stále je tì nìkdo ukrýval.
Sestoupili do údolí, pøe li jej a vydali se vzhùru protìj í strání, hustì zarostlou kap
avnì se vlnícími ve vìtru. Bez ohledu na to, jak ti e se Dewr sna il pohybovat, zapraskala
u snad ka dých deset krokù pod nohama suchá vìtvièka, pukavý obal výtrusu kapradin nebo se
o cinknutí nìkteré èásti jeho výstroje o skálu. V duchu proklínal ka dý zvuk, který zpùsobi
Mkollovi dokázat, e je dobrý prùzkumník. A nedokázal pochopit, jak se mù e Mkoll pohybova
potichu, skoro jako by se vzná el nad zemí.
Kapradí ti e umìlo.
Mkoll se zastavil, aby zkontroloval svoji kompaktní mapu a porovnal ji s posta
vením slunce a údaji kompasu. Bìhem následující ètvrthodiny by se mìli setkat s Rafelem a W
, kteøí postupovali po stejné trase, jen v opaèném smìru.
Mkoll najednou prudce zvedl ruku a Dewr okam itì znehybnìl. Ser ant dvakrát kývl prsty
a znamení, e ho Dewr má jistit. Poslu nì se pøitiskl k silnému stvolu kapradiny, zaklekl a
ravil si laser ke støelbì. Na iontomìnièi byl usazený prach. Otøel ho rukou. Prach se mu do
tal i do oèí. Rychle si je protøel. Zapøel si laser o rameno a zaèal jím pøejí dìt zorné po
, zatímco Mkoll opatrnì postupoval vpøed.
Po nìkolika metrech se Mkoll pøikrèil k zemi. Narazil na stezku vy lapanou v kapradí.
Byla tak iroká, e by jí bez problémù pro li tøi mu i vedle sebe. Rostliny byly vytrhány z
usekány a podupány. Mkoll se lehce dotkl ostrého konce jednoho z uøíznutých stvolù, po kte
tékala hustá míza. Stvol byl stejnì silný jako jeho stehno a jeho kùra byla tvrdá, jako kdy
byla ze eleza. Takhle èistì by ho nedokázal pøeseknout ani sekyrou. Bedlivì si prohlédl ze
olem. Byla plná hlubokých a irokých lépìjí. Nerovná, vlnitá stezka se táhla obìma smìry t
a dohlédl. Mkoll vztyèil tøi prsty a zakrou il jimi ve vzduchu. Dewr byl v m iku u nìho.
Mlad í z obou mu ù se podíval na stezku. Na jazyku mìl spoustu otázek, ale Mkollùv pohl
jasnì øíkal, e teï není vhodná doba na vyptávání. A na um kapradí panovalo v ude kolem
r si klekl a pustil se do zkoumání stezky. Musel ji vytvoøit nìkdo nìco velkého, co se be
hnalo kupøedu. Prsty se dotkl jakéhosi pøedmìtu, který le el zpola pohøbený pod prachem. Kd
vytáhl a prohlédl si ji, zjistil, e jde o kus èerného kovu, který býval souèástí nìjakého
lký jako dvì spojené dlanì. Beze slova podal pøedmìt Mkollovi. Ser ant si jej pozornì prohl
ak ho schoval do kapsy. Kývnutím hlavy Dewra pochválil za jeho bystrý zrak. Drew nad Mko
llovým uznáním pocítil takovou pýchu, jakou doposud nepoznal. A jakou ji nikdy nemìl znovu
kusit.
Znovu se vydali na cestu. Postupovali stezkou ve smìru, který urèili podle ohnutých
stvolù. Tedy stejnì jako to, co ji vytvoøilo. Po edesáti metrech zaèala stezka stoupat do
vahu. Mkoll se zastavil a znovu si peèlivì otøel zbraò.
Vzduch náhle pro al výkøik ostrý jako èepel tanithského no e. Oba mu i sebou leknutím t
ustal stejnì znenadání jako zaèal. Nepochybnì se ale jednalo o lidský hlas. Mkoll bez váhán
mìrem, odkud se výkøik ozval. Dewr ho následoval. Sna il se pøitom postupovat co mo ná nejt
Opustili stezku a prodírali se hou tím. Porost kapradin náhle skonèil a oni se ocitli na o
kraji pásma zcela jiné vegetace. Pod høebenem svahu rostly skupiny kaktusù: du naté rostlin
se podobaly svým tvarem dýním a byly obsypané od koøenù a po pièku øadami dlouhých, ostr
ly jich zde stovky. Nìkteré sahaly sotva po kolena, jiné byly vy í ne dospìlý èlovìk. Uèi
hlíz posetých ostny.
Znovu se ozval výkøik. Tentokrát slab í, jako kdy se èlovìk probouzí z noèní mùry. Zne
o kdyby si dotyèný uvìdomil, e to byl jen zlý sen. A vzápìtí po nìm se ozval dal í zvuk. D
vý, jako kdyby nìkdo zvracel ovocné pecky.
Rafela na li zhrouceného mezi kaktusy. Rudá stopa a lou e krve na pra né zemi napovídal
kde dopadl a jak se sna il odplazit pryè. Z tìla mu trèelo víc ne tucet ostnù, z nich nìk
pøes stopu dlouhé. Jeden mu projel okem pøímo do mozku. Dewr, otøesený tím pohledem, se u
stal promluvit, ale Mkoll se otoèil a pøitiskl ruku na mladíkova ústa. Pak ukázal na nejbl
i í kaktusy, kterým chybìly ostny. Zùstala po nich jen øada otvorù v ko natém povrchu, z n
hustá áva.
Opakuji, vojíne Rafele! Jaká je tvoje pozice? ozval se ze sluchátka Rafelova interko
mu chraplavý hlas. Mkoll vrazil do Dewra a strhl ho zpátky. Vzápìtí se rostliny nejblí e pr
níkovy mrtvoly otøásly a explodovaly salvou trnù, doprovázenou tìmi dávivými zvuky. Do Rafe
bezvládného tìla se zabodaly dal í ostny a spousta jiných popadala na zem kolem nìj.
Jeden z ostnù zasáhl Dewra do holenì. Málem zaøval bolestí, ale ovládl se. Bolest byla
u ostrá, pak ale otupìla. Noha mu zaèínala pomalu chladnout. Mkoll se z nìho odvalil. Dewr
ukázal na svoji nohu, ale ser ant jeho gesto ignoroval. Rychle vypnul pøijímaè interkomu
a pak se sklonil k Dewrovi a vypnul i jeho.
Teprve pak se vìnoval zranìní. Vytáhl nù , rozøízl látku kalhot a pøeøízl pásky, které
vé krou kové sí oviny na Dewrovì holeni. Osten pronikl jedním oèkem ochranné sí oviny a ost
Mkoll otoèil nù v ruce a vnutil jeho støenku Dewrovi do úst. Mladý Tanithan se do ní inst
tivnì zakousl a Mkoll osten vytrhl.
Z rány teklo jen velice málo krve. To bylo patné znamení. Krev se rychle srá ela a jej
va se mìnila na lutou. Lepkavá látka na povrchu ostnu ukazovala na jed. Osten ale proni
kl jenom do svalu, co byla lep í stránka vìci. Pøi rychlosti, s jakou byl vystøelen, mohl
rovi klidnì rozdrtit lýtkovou kost.
Dewr zùstal je tì chvíli zakousnutý do støenky no e. Kdy bolest polevila, otevøel ústa
na zem. Mkoll se zvedl, aby do el pro Rafelovu polní lékárnièku a ránu o etøil a ovázal. R
u beztak nebyla k nièemu. Pak strnul. Pod nohama mu zapraskal jeden z trnù. Mohl za
to okam ik nepozornosti, zpùsobený soustøedìním se na záchranu Dewra. Semenný váèek se otøá
dal í osten. Projel skrz naskrz pa bou Mkollova laseru a zastavil se pouhý centimetr od
jeho bøicha.
Mkoll si oddychl úlevou a vytrhl trn z pa by. Potom pøistoupil k Rafelovi odepnul
mu pouzdro s polní lékárnièkou, které bylo k jeho pasu pøi pendleno jedním z ostnù. Vrátil
ovi, aby mu o etøil ránu.
Na Dewra zaèínaly pomalu pùsobit omamné úèinky jedu. Byl to podivný, prchavý pocit, kte
upnì odplavoval v echny jeho starosti. V noze a boku cítil bodavou bolest, ale ta mu b
yla zvlá tním zpùsobem pøíjemná.
Mkollovi neunikl zastøený pohled Dewrových oèí. Bez okolkù vzal dal í rolièku obvazu a
ji Dewrovi do úst. Peèlivì pak roubík utáhl pruhem látky. Dobøe vìdìl, e kdy èlovìk blouz
uje, e vydává nìjaký zvuk.
Právì se chystal hodit si Dewra pøes rameno, kdy jeho pozornost upoutal nìjaký hluk. T
havý a dunivý, zpoèátku vzdálený, doprovázený dávivou salvou praskajících rostlin. Nìco se
lákal Rafelùv smrtelný výkøik. Nìco obrovského.
 Kdy se to vyvalilo na mýtinu, v echny okolní kaktusy spontánnì vystøelily své ostny ve
vlnì. Mkoll se vrhl na Dewra a zùstal ti e a nepohnutì le et, zatímco kolem dopadal dé je
støel.
Dreadnought se zastavil. Jeho obrovské hydraulické nohy zaúpìly a zasyèely. Ve vzduchu
byl cítit pach tepla a pulzování elektromagnetické energie, z nìho se Mkollovi je ily vla
na zátylku. Dreadnought byl ètyøi metry vysoký, ir í ne tøi mu i vedle sebe a celý zèerna
kdyby se právì vrátil z horoucího pekla. Ve kerý nátìr a znaky byly opálené, místy a na ho
o èásti èi elo zlo a nenávist. Tak obrovský stroj nahánìl hrùzu u svou velikostí, ale ten
ti Mkoll sly el, jak zvedá hlavu a cvaká èelistmi. Dewr byl zøejmì v bezvìdomí.
Dreadnought udìlal krok vpøed, váhavì a opatrnì, pøesto se v okam iku, kdy se jeho obro
ocelová noha dotkla zemì, ozvalo hluboké zadunìní, které spustilo dal í salvu ostnù. Otoèil
kdyby se rozhlí el, a pak udìlal dal í krok. Znovu se ozvaly duté nárazy ostnù do kovového
To monstrum bylo slepé. Mkoll to poznal na první pohled. Rány zpùsobené zbranìmi pøíslu
a astarta, které se táhly pøes jeho hledí, byly hluboké a hrozivé. V prùbìhu nìjakého tuhéh
readnought o své optické jednotky. Mkoll vìdìl, e kovový pùlkruh, který Dewr na el, byl so
. Vra edný stroj se musel celé dny toulat kapradinovým porostem, reaguje na okolní zvuky.
Dal í krok. Dal í zasyèení pístu a zaúpìní pohonných jednotek. Dal í dunivé do lápnutí,
Dreadnought nebyl od obou prùzkumníkù dál ne tøi metry. Nepøestával se otáèet a naslouchat
Dewr se se kubnutím probral z bezvìdomí. Jeho první pohled padl na dreadnought v jeh
zastøených oèích, omámených úèinky jedu, vypadal je tì hor í ne ve skuteènosti. V tu chví
a zdì enì vykøikl. Navzdory roubíku v ústech byl jeho zoufalý výkøik sly et, i kdy pøi kr
slenì.
Kdy se Dewr zaèal zmítat, Mkoll si uvìdomil, e mu nezbývá víc ne zlomek sekundy. Vrh
ranou.
Dreadnought zamìøil zdroj køiku stejnì rychle jako okolní rostliny. Do tìla, které se p
ahu z plazmového kanónu promìnilo v uhel, se jen nìkolik milisekund poté zabodaly jedovaté
stny.
Dal í se ne kodnì odrazily od krunýøe dreadnoughta.
Mkoll se v pøedklonu sna il protáhnout kolem kaktusù. Naslouchající smrtící stroj pøito
u tìl ani na okam ik z oèí. Srdce mu divoce bu ilo. V duchu ho proklínal, e tluèe tak nahl
V dal í mezeøe v porostu se pøikrèil k zemi a zkontroloval si zbraò. Do spou tì se mu z
ly listy kapradin. Nejprve ho napadlo, e je jednodu e vytrhne, ale potom si uvìdomil,
e by tím zpùsobil hluk. A výsledek si dokázal pøedstavit. K èemu by mu byl laser v téhle
ci?
Znovu zaèal ustupovat, pøitom ale nechtì kopl do kamene. Vzduchem okam itì zasvi tìly o
y. Dreadnought se vydal po zvuku. Ka dým krokem spou tìl dal í a dal í salvy.
Mkolla napadlo dát se na útìk. Stroj byl slepý, rostliny byly slepé. Kdyby se mu podaøi
o nevydat pøitom ádný zvuk a to on umìl mohl by uniknout a podat hlá ení Gauntovi. Ale
y smrtící stroj znovu najít? V takovéhle divoèinì? To by jim mohlo trvat celé týdny. A spou
anithanù by pøitom mohla pøijít o ivot. Kdyby se mu tak jenom povedlo
Ne. To by bylo èisté ílenství. Sebevra da.
Pak zaslechl vzdálený lidský hlas. Byl to Waed, který se shánìl po Rafelovi. Rychle se
lí il se ke kaktusùm a pøitom se sna il dovolat Rafela a zjistit, proè pøeru il spojení. By
v i pochybnost jisté, e se co nevidìt stane terèem jedovatých ostnù.
Pokud na sebe døíve neupozorní dreadnought. Slepé monstrum se u otoèilo a zamíøilo por
kaktusù jeho smìrem. Mohutnýma nohama pøitom promìòovalo rostliny, které ho nepøestávaly z
dal ími a dal ími pøívaly ostnù, v zelenou ka i.
Mkollovi zbývalo na rozhodnutí jen nìkolik sekund. Nechtìl pøijít o dal ího prùzkumníka
le.
Vytáhl granát, odjistil ho a mr til jím doleva. Výbuch následovaný gejzírem ohnì a roze
kaniva znièil velký trs kaktusù a vyvolal dal í zbìsilou salvu jedovatých ostnù. Mkoll se b
rychle rozbìhl k místu, kde granát explodoval. Zády se pøitiskl k jednomu z kaktusù, jeho
anný mechanismus byl aktivován hlukem výbuchu. V echny jeho ostny byly vystøíleny, tak e ho
mohl bez obavy pou ít jako kryt.
Dreadnought se u s dunìním hnal stejným smìrem, pøilákaný explozí granátu. Waed zmlkl.
Mkoll upravil nastavení laseru a polo il ho na zem. Pak promluvil.
Tady jsem, ty bastarde!
Jeho vlastní slova mu pøipadala neuvìøitelnì hlasitá. Poslední pobídka. Kaktusy kolem n
raskaly, ale ani jeden z nich u na tìstí nemìl ostny.
Dreadnought vbìhl na mýtinu. Levou nohou zavadil o nìco kovového, co le elo v prachu n
a zemi. Sehnul se, aby neznámý pøedmìt sebral.
Mkollùv laser.
Dreadnought ho svými bionickými spáry zvedl ze zemì a pøidr el si ho pøed prasklým pøed
jako kdyby ho chtìl oèichat nebo ochutnat.
V tu chvíli se dal Mkoll do bìhu.
Odhadoval, e mu zbývá pìt sekund, ne dojde k pøetí ení zásobníku.
Vrhl se na zem právì ve chvíli, kdy explodoval.
Stovky kaktusù vystøelily jejich smìrem salvy ostnù.
Pak nastalo ticho.
Spoleènì s Waedem se Mkoll vrátil zpátky do kapraïového porostu. Dreadnought le el na v
né mýtinì. Jeho krunýø byl prasklý. Výbuch ho nezabil, ale roztrhl jeho pancíø právì ve chv
vský stroj vykroèil vpøed. O zbytek se postaraly jedovaté ostny, které se zabodaly do nyní
i zranitelného tìla toho, co kdysi bývalo èlovìkem. Mkoll vidìl, e arogantní, ílený, bes
su po explozi udìlal je tì nìkolik krokù, ne se svalil na zem, otrávený, mrtvý.
Vrátili se zpátky na stezku.
Ty jsi skuteèný hrdina! vypravil ze sebe koneènì Waed.
Proèpak?
Kvùli tomu zatracenému dreadnoughtovi, Mkolle! Ty jsi zabil dreadnoughta!
Mkoll se otoèil a podíval se na Waeda pohledem, který nesnesl odpor.
Øekneme komisaøi, e oblast je èistá. Rozumí ? Nestojím o ádnou pitomou slávu. Je to
Waed pøikývl a následoval svého ser anta. Ale zabil jsi ho odvá il se nesmìle.
Ne, nezabil. Jenom jsem poslouchal, èekal a byl jsem potichu a pak jsem rozbil j
eho krunýø, o zbytek se postaraly kaktusy.

Colm Corbec sedìl pøed svým stanem. Jako druhý dùstojník regimentu dostal pøidìlený úplnì s
ko Gaunt, ale komisaø vìdìl, e rad i spí venku.
Kdy se Gaunt pøiblí il, v iml si, e Corbec nìco vyøezává tanithským no em z kusu kùry
l a mlèky si podsaditého mu e prohlí el. Kdybych zemøel, pøemítal Gaunt, dokázal by je Corb
pohromadì? Dokázal by vést Duchy bez nìho?
Gaunt vìdìl, e Corbec by na tuhle jeho otázku odpovìdìl odmítavì. Sám v ak o jeho scho
nepochyboval. A to pøesto, e si svého zástupce vybral v podstatì náhodnì.
Klidná noc, poznamenal Corbec, kdy se Gaunt posadil vedle nìj k ohni.
Zatím, odpovìdìl komisaø. Pozoroval, jak Corbec pomocí no e ve svých obrovských rukou
racovává bledé døevo. Vìdìl o nìm, e nesná í, kdy musí vystupovat v pozici velitele. Udìl
se nìjak rozptýlil. Gaunt také vìdìl to, e Corbec nenávidí, kdy musí posílat mu e vstøíc
e pøesto si poèínal skvìle. A kdy to bylo zapotøebí, pøevzal velení. A toho nebylo nikdy z
ne tenkrát na planetì jménem Caligula
KAPITOLA ÈTVRTÁ
JÁMY PEKELNÉ
Vìdìl, e bude zvracet. Hodnì brzy, hodnì silnì. Tím si byl Brin Milo naprosto jistý.
Vojenská loï se øítila z oblohy k zemi. aludek cítil a v krku. Prudký sestup roztøásl
vý èlun jako dìtské chrastítko. Vibrace se pøená ely i na Mila, který mìl dojem, e se mu v
hny kosti.
Poèítej
mysli na nìco pøíjemného
sna se rozptýlit
radila mu zoufale racionálnìj í polovina jeho mozku. Jak by to vypadalo, kdyby komisaø
poboèník, plukovní dudák, zázraèné dítì a pøedev ím pak takový zatracený astlivec a krasa
al, vyzvracel své natrávené potravinové pøídìly na palubu èlunu?
Pøemý lej o èemkoli, jenom ne o tom, jak odporné a slizké ty pøídìly byly ozvala se dr
a mozku.
Na palubu? Na jakou palubu? Kdy se teï pozvrací , tak se v echny ty zvratky vznesou d
o vzduchu a
Zmlkni! pøikázal Brin Milo své bujné pøedstavivosti.
Na okam ik se zklidnil. Zhluboka dýchal, aby se uvolnil, a pokusil se soustøedit,
jak ho to uèil vojín Larkin pøi stopaøském výcviku.
Pak se mu v hlavì ozval tenký, zkrou ený hlásek: Co si dìlá hlavu se zvracením. Stejnì
, která pøijde co nevidìt. Letíme moc rychle.
 Jako zrníèka drceného pepøe padající z mlýnku, pomyslel si výkonný dùstojník Kreff v po
li pod pøídí doprovodné fregaty Navarre.
Za jeho zády se z mùstku ozýval um systémových operátorù a servitorù ti e si vymìòujíc
ní systémy monotónnì huèely. Vzduch byl chladný. Tu a tam hlas nìkterého ze star ích kormid
níkù oznámil dal í rozkaz lodního kapitána, který se skrýval osamocen, tajemný, ve svém sou
obrnìné kupoli v samém srdci mùstku.
Mùstek fregaty byl Kreffovým nejoblíbenìj ím místem v celém vesmíru. Panovalo tam ticho
jako v kostele, pøesto e se odsud øídila kosmická loï, která bìhem okam iku pøekonávala vz
ika parsekù, disponující tak velkou palebnou silou, e by dokázala promìnit celá mìsta v pr
popel.
Vrátil se k pozorování obrovské, svìtlé planety Caligula, která se rozprostírala hlubok
ním, kypré a odulé jako pomeranè posetý zelenobílými skvrnami pùdy.
Imperiální kosmické lodì se vzná ely v temnotì mezi ním a povrchem planety: nìkteré obr
lenuté jako katedrály, dvacet kilometrù dlouhé, nìkteré naduté jako oceán tí obøi; jiné dlo
ako jeho vlastní fregata. Pluly oceánem vesmíru a drobné èerné teèky, tisíce a tisíce èerný
z nich sypaly na zralou planetu.
Kreff vìdìl, e ty èerné teèky jsou ve skuteènosti vojenské lodi: ka dá z nich byla dvo
výsadkový èlun, plný vojákù pøipravených k boji. Takhle ale vypadaly jako zrnka drceného pe
se sype z mlýnku. Jako by se imperiální flotila rozhodla Caligulu trochu ochutit.
Kreff pøemý lel, ve kterém z tìch zrníèek pepøe asi je komisaø Gaunt. Od chvíle, kdy do
nabraly spád: Ibram Gaunt, proslulý, vyznamenaný váleèný hrdina a jeho regiment beznadìjný
istencí, známých jako Duchové, které se mu podaøilo zachránit pøed zkázou planety Tanith.
Kreff si urovnal smaragdovì zelený lem stejnokroje flotily Segmentu Pacificus a
povzdechl si. Kdy se poprvé doslechl, e loï Navarre bude dána k dispozici té Gauntovì chá
ocnilo se ho zdì ení. Ale Gaunt, vìrný své povìsti, dokázal takzvané Duchy zformovat a abso
s nimi nìkolik odvá ných akcí.
Od takového èlovìka na palubì se toho mohl hodnì nauèit. Jako výkonný dùstojník, zástup
e v ech lodních organizaèních zále itostech, pøicházel s Duchy do styku mnohem èastìji ne
sonál. Sblí il se s nimi: tak, jak se èlovìk mù e sblí it s tlupou èernovlasých, divokých,
jákù, posledních pøe iv ích z planety znièené Chaosem. Zprvu se jich skoro bál. Jejich divo
hánìla strach. Kreff znal válku jako tichou, vzdálenou achovou partii, mìøenou v tisících
rù a stupních obì né dráhy. Oni ji zase znali jako krvavá, vyèerpávající, zuøivá jatka.
Nìkolikrát byl pozván na veèeøi ve spoleèné jídelnì gardistù a strávil jeden zvlá tní,
ve spoleènosti Corbeka, plukovníka regimentu, zarostlého obra, který ale mìl, jak poznal,
kdy se blí e seznámili, u lechtilou du i. Alespoò mu to tak pøipadalo, po nìkolika vypitý
a nìkolika hodinách uvolnìného, vá ného rozhovoru. Povídali si o váleèných taktikách, srovn
ly a metody. Kreff odmítal Corbekùv brutální, primitivní étos a vychloubal se vysokým umìní
ví, jaké praktikovala námoøní flotila.
Corbec nebyl jeho slovy ura en. Smál se a slíbil Kreffovi, e ho jednoho dne vezme d
o opravdové války.
Pøi té vzpomínce se na Kreffovì tváøi objevil úsmìv. Pohledem znovu zabloudil k teèkám
planetu a jeho úsmìv se vytratil.
Pomalu zaèínal pochybovat, e Gaunta nebo Corbeka je tì nìkdy znovu spatøí.
Hluboko pod sebou vidìl záblesky výstøelù protiorbitálních dìl, která vítala klesající
to psí ivot. Ty lodì míøily pøímo do jícnu pekla. V echen ten hluk a smrt a mrzaèení
Kreff si znovu povzdechl. Najednou pocítil vdìk za to, e mù e stát na klidném mùstku.
je jediný zpùsob, jak vést válku, pomyslel si.
Milo otevøel oèi, ale nic se nezmìnilo. Celý okolní svìt se køeèovitì chvìl. Rozhlédl s
nu sedìlo dal ích pìtadvacet gardistù, pevnì pøipoutaných lutými pásy. Jejich výstroj se n
acích pod sedadly. Ve vzduchu se vzná ela nasládlá vùnì kadidla a lod se chvìla tak silnì,
okázal pøeèíst povzbuzující nápisy na jejích stìnách. Milo sly el burácení vnìj ího plá tì
em roz havený dobìla. To, co sly et nemohl, bylo dunìní dìl protiorbitální baterie hluboko
i, které je vítalo.
Rozhlédl se kolem po nìjaké pøátelské tváøi. Rozlo itý Bragg se pevnì dr el bezpeènostn
ladý vojín Caffran, který byl jen o tøi roky star í ne Milo, upøenì zíral do stropu a ti e
nìjakou modlitbu. Kdy se podíval pøed sebe, setkal se s tvrdým pohledem majora Rawneho.
Rawne se usmál a povzbudivì na nìho kývl.
Milo se zhluboka nadechl. Povzbuzení od majora Rawneho se za tìchto okolností dalo
 pøirovnat k poplácání po zádech od samotného ïábla pøed branami pekla.
Milo znovu zavøel oèi.
* * *
V zadní èásti úzkého kokpitu natáhl komisaø Gaunt upoutaný v gravitaèním køesle krk, ab
pøes piloty a astropata úzkým èelním prùzorem ven. Na silném skle blikaly nejrùznìj í tabul
divoce tøásl, ale Gaunt pøesto zahlédl blí ící se cíl: úlové mìsto Nero, které v devadesát
o nad povrch planety jako kus uhlí zapadlý do mìkkého bláta.
edesát sekund do pøistání, øekl pilot klidným hlasem zkresleným chraplavým interkome
Gaunt vytáhl z pouzdra bolterovou pistoli a natáhl kohoutek. V duchu zaèal odpoèítávat.
Vysoko nad zapadlým mìstem Nero se k zemi jako dé kulek øítily vojenské výsadkové èlu
jící po sobì na obloze kondenzaèní stopy. Protivzdu né baterie ostøelovaly nebeskou klenbu.
Mraèna bílá jako sníh zaèala znenadání hnout. Jejich naèechrané okraje byly najednou j
né a povadlé. Mrakem se jako krev vodou zaèínala rozlévat tmavì fialová skvrna. Povrch plan
zaèaly bièovat blesky.
O stovky kilometrù vý e se Kreff zastavil a zahledìl se na planetu hluboko pod sebou
. Nìco zbarvilo její atmosféru. Co to má zaèal.
Klimatická formace! vykøikl druhý pilot a zaèal freneticky upravovat nastavení. Míøí
y a krupobití.
Gaunt se chtìl zeptat na podrobnosti, ale vibrace èlunu je tì více zesílily. K u ím mu
lo tiché a monotónní bruèení astropata, které pøedtím nezaregistroval.
Otoèil se právì vèas, aby vidìl, jak astropatova hlava exploduje. Oba piloti, Gaunt i
celý interiér kabiny byli rázem pokryti krví a kousky tkánì.
Pilot zaèal jeèet.
Byla to psychická bouøe, tím si byl komisaø a hrozivì jistý. Nìjaká démonická síla hlu
se je sna ila zadr et, odvrátit útok pomocí vøící bouøe Chaosu.
Loï se tøásla tak silnì, e u se Gaunt nedokázal na nic soustøedit. Na hlavním øídicím
ly celé øady výstra ných run, které mu pøed roztøesenýma oèima splývaly v jasnì èervené skv
Nìco nìkde explodovalo.
Vibrace a skøípìní neustávaly, ale zmìnily se. Milo si byl náhle vìdom, e u se neøítí
.
Prostì u se jenom øítili støemhlav.
U mu nebylo patnì. Ale hysterický hlas v jeho hlavì, který ho prve pøesvìdèoval, e u
zaèal køièet: Já jsem ti to øíkal.
Následoval náraz
byl tak silný, e mìl dojem, e si vymkl v echny klouby.
Pak pøi el skluz
náhlý, roztøesený, hrozivý.
A hlavnì
hluk bouøícího ohnì.
A pak, dodateènì
naprosto neproniknutelná temnota.
Kdy se psychický tajfun rozpoutal, byly ji stovky imperiálních vojenských lodí pod hr
ou nízkých mrakù a unikly tak jeho nejvìt í síle. V obrovském houfu se jako hejno kobylek v
na hrozivì se tyèící pevnost Nera. Vzduch byl plný lodí pøistávajících v pustém okolí èern
vedalo vysoko nad okolní krajinu, a rezonoval burácením jejich trysek. Ohnivé stopy lase
rových a plazmových støel rozdìlily oblohu na tisíce kouskù. Celá planeta tak vypadala, jak
dyby ji tvoøila nìjaká ílenì slo itá sada schémat. Tu a tam nìkterá ze støel zasáhla pøist
a okam ik promìnila v oslnivou ohnivou kouli, aby vzápìtí znovu pohasla, mrtvá. Ohlu ující
protileteckých støel vytváøely na obloze èerné kvìty. Nájezdníky, které zaji ovaly leteck
dku, létaly tìsnì nad zemí v pravidelných intervalech v sevøených formacích jako hejna mete
zasypávaly povrch planety spr kou støel, které se v obláècích prachu zavrtávaly do zemì.
Purpurová obloha nad nimi vøela a bìsnila elektrickými výboji.
Na zemi zatím plukovník Colm Corbec z Tanithských prvních a jediných vedl svùj oddíl po
mpì výsadkové lodi pøímo do palebného úseku. Po obou stranách vidìl øady dal ích lodí, ze k
li ven vojáci. Lidská pøílivová vlna o síle deseti tisíc mu ù.
Podaøilo se jim dosáhnout prvních mo ných úkrytù prodìravìného potrubí, které se táhl
v ichni do jednoho zalehli k zemi.
Corbec se rozhlédl kolem a aktivoval komunikaèní spojení. Corbec jednotce. Ohlaste se
.
Ze sluchátka náhlavní komunikaèní soupravy se zaèaly ozývat hlasy jednotlivých mu ù.
Po Corbekovì boku le el vojín Larkin. Pevnì svíral svùj laser a celý roztøesený pozorov
hu nad sebou.
Tak tohle je patný, zamumlal. Psykeøi bìsní, to je hodnì patný. Mysleli jsme si,
ti Voltisu nebo v zónì smrti na Èerném støepu bylo zlé, ale v porovnání s tímhle to byla pr
ou zahradou
Larksi, sykl Corbec. U Fetha, zavøi hubu! Copak jsi nikdy nesly el o udr ování morál
Larkin obrátil pohublou, protáhlou tváø ke svému star ímu dùstojníkovi a starému pøítel
om klid, plukovníku! opáèil. Nemìl jsem zapnutý mikrofon! Nikdo mì nesly el!
Corbec se za klebil. Já jsem to sly el. A nahnal jsi mi poøádný strach.
V tu chvíli se ozvala støelba z automatického kanónu. V ichni se okam itì pøikrèili k z
nìkolik set metrù dál zaèal nìkdo køièet. Køik byl tak pronikavý, e ho bylo sly et i pøes
sek pøistávajících lodí a bombardování.
Kde je komisaø? zavrèel Corbec. Trval na tom, e nás osobnì povede.
Pokud u nepøistál, tak se s ním nejspí mù eme definitivnì rozlouèit, øekl Larkin a
obloze. My jsme byli jedni z posledních, kterým se podaøilo dostat na zem døív, ne se ro
utalo to peklo.
Raglon, spojovací dùstojník jednotky, který le el hned vedle Larkina, zvedl hlavu od vý
onné vysílaèky. ádný kontakt s komisaøovým výsadkovým èlunem, pane. Sledoval jsem komunik
u i frekvenci námoønictva, plukovníku. Tahle zatracená bouøka znièila spoustu lodí. Poøád j
havarovaných strojù. Mìli jsme tìstí, e jsme se sem dostali døív, ne to celý zaèalo.
Corbec se bezdìènì otøásl. Vùbec mu nepøipadalo, e by mìl tìstí.
Raglon pokraèoval: Na i psykeøi se sna í tu bouøi uti it, ale
Ale co?
Zdá se být skoro jisté, e komisaøùv èlun byl mezi tìmi, které bouøe znièila.
Corbec zavrèel nìco nesrozumitelného. Byla mu zima. Jak se zvìst o komisaøovì smrti íø
obracely se k nìmu dal í a dal í tváøe jeho mu ù.
Corbec zvedl laser a aktivoval spojení. Rychle je musel pøimìt, aby se vzchopili,
dostat je do pohybu. Tak na co èekáte? vykøikl. Palebná dru stva, kosoètvereèná formace!
Pálit jednotlivými støelami! Kupøedu! Za památku Tanith! Vpøed!
Brin Milo se probudil.
Byl vzhùru nohama, slepý a bolestivì zavì ený v bezpeènostních pásech. ebra mìl samou
ech cítil pachu krve. Ale pokud si z nìj nìkdo nìjakým opravdu odporným zpùsobem neutaho
na ivu.
Dokonce i sly el by hodnì patnì. Sly el kapání pramínku vody. Skøípìní. Nìèí tichý n
Ozvala se hlasitá rána a do oèí pøizpùsobených okolnímu pøítmí ho udeøilo prudké svìtlo
tu a uvìdomil si, e nìkdo právì pomocí explozivních roubù odpálil nouzový kryt trupu. Do
nikly paprsky denního svìtla slabého, nazelenalého, vlhkého denního svìtla.
Pøed Milovýma oèima se objevila Braggova tváø, vzhùru nohama.
Vydr , chlapèe, øekl Bragg laskavým tónem. Hned tì dostanu dolù, dodal a zaèal clou
zápasit se sponami.
Popruhy najednou povolily. Milo vydal krátký, polekaný výkøik a spadl z vý ky dvou a pù
ru na naklonìný strop výsadkového èlunu.
Promiò, øekl Bragg a pomohl mu na nohy. Nestalo se ti nic, chlapèe?
Milo jen zavrtìl hlavou. Kde to jsme? zeptal se.
Bragg se odmlèel, jako kdyby si potøeboval svoji odpovìï poøádnì promyslet. Pak zamy le
sme a po u i ve sraèkách.
* * *
Výsadkový èlun, který se v dùsledku havárie zmìnil v pomaèkaný plechový válec, dopadl v
støechu.
Milo slezl dolù a prohlí el si otluèený vrak. Co ho pøekvapovalo jen nepatrnì ménì ne
eènost, e je stále na ivu, bylo, e se ocitli uprostøed jakési d ungle. Obrovské, narù ovì
vypadaly jako oteklé, spolu s nìèím, co pøipomínalo pøerostlou koøenovou zeleninu, vytváøel
knutelný porost du natých kmenù, omotaných silnými popínavými rostlinami, liánami a kvetouc
Vlhká pùda, ze které stoupala pára, byla porostlá pøeslièkami a kapradinami s trnitými výr
hno kolem bylo zelené, proto e svìtlo s výjimkou jediného jasného pruhu v místì, kudy se
ový èlun se muselo prodrat hustým pøíkrovem listí vysoko nad jejich hlavami. V d ungli pa
o nepøíjemné vlhko a ze stromù kapala míznatá a lepkavá voda. Ve vzduchu byl cítit nasládlý
bovitých kvìtin.
Bragg slezl z vraku dolù a pøidal se k Milovi. Ze èlunu se prozatím zachránil asi tuce
t Duchù, kteøí teï posedávali kolem nebo se opírali o kmeny stromù a èekali, a se jim pøes
hlava a zvonit v u ích. Nikdo z nich nemìl vìt i zranìní ne drobné øezné rány a krábance.
který le el na provizorních nosítkách s roztøí tìným, zkrvaveným hrudníkem. Desátník Meryn
lu s Caffranem se pokou el otevøít dal í nouzové poklopy a pomoci tak tìm, kteøí snad havár
.
Milo brzy zjistil, e Rawne patøí k nim. Stál stranou od ostatních s vysokým, bledým Du
m jménem Feygor, který slou il jako jeho poboèník.
Nevìdìl jsem, e na téhle planetì jsou nìjaké d ungle, poznamenal Milo.
Ani já ne, odpovìdìl Bragg, který chytal batohy s výstrojí, házené mu Merynem ze èlun
je na hromadu. Vlastnì jsem ani nevìdìl, jak se tahle planeta jmenuje.
Znenadání si Milo uvìdomil, e Rawne stojí vedle nìj.
Jsme v pralesní kotlinì, øekl. Povrch Caliguly je tvoøen neplodnou pemzou, ale ta je
mnoha místech rozervaná hlubokými kotlinami. Vìt inou jsou to jícny dávno vyhaslých sopek.
jvìt ích z nich jsou postavena mìsta, ale v ostatních panuje mikroklima, které je dostateèn
ké na to, aby v nich rostly tyhle pralesy. Myslím, e nìkteré z nich byly dokonce zemìdìlsk
yu ívány ne sem pøi el ná prokletý nepøítel.
Tak e kde jsme? zeptal se Feygor.
Rawne se zamy lenì po krábal na krku. Urèitì hodnì daleko od na eho cíle. Myslím, e n
iny byly severnì od Nera. Na patné stranì fronty.
Feygor zaklel.
Myslím, e major má pravdu, ozval se èísi hlas.
Z otvoru prora eného v boku èlunu vyklouzl ven Gaunt. Byl celý potrhaný a otluèený. Pod
bátem mu látkou haleny na rameni a na boku prosakovala krev. Meryn se k nìmu rozbìhl, ab
y mu pomohl.
Já nepotøebuju pomoct, øekl Gaunt a mávl rukou. Druhý pilot zùstal na ivu a je potøe
stit.
To je zázrak, e vepøedu vùbec nìkdo pøe il, øekl Meryn s udiveným hvízdnutím.
Gaunt pøistoupil k Rawnemu a ostatním mu ùm.
Podejte mi hlá ení, majore, pøikázal.
Jestli nenajdeme je tì nìkoho, kdo to pøe il, budeme mít dvanáct fyzicky schopných mu
Mila a druhého pilota. V ichni mu i utrpìli pouze drobná zranìní. Jenom vojín Grogan má zlo
uku, ale chodit mù e. Pak Obel, ten má prora ený hrudník. Je to s ním dost patné. A Brenna
vnitø, nemù e ven. Je na tom dost zle, ale je na ivu. Ostatní jsou na ka i.
Rawne se podíval na vrak. Vypadá to, e nás zasáhla nìjaká zbloudilá støela. Raketa
Psykeøi, zavrèel Gaunt. Vyvolali psychickou bouøi. Doslova nás smetli z oblohy.
Chvíli bylo naprosté ticho, v ichni pøemý leli o komisaøových slovech. Nìkterým z té hr
l po zádech mráz. Jiní uhýbali pohledem, znepokojení a otøesení.
Gaunt pøistoupil k hromadì batohù s vybavením, které Bragg a Caffran vykládali ze èlunu
vytáhl z ní kompaktní pøenosný box. Otevøel ho. Uvnitø byl v otvoru v pìnovém polstrování
b. Uchopil ho za vroubkované dr adlo a vytáhl ven. Malý mìdìný pøístroj zaèal ti e vrnìt a
oztoèily a zaèaly cvakat, jak gravimetrický setrvaèník otáèel vodováhou s inertním plynem.
Pøístroj po chvíli zapípal a na modøe podsvíceném displeji se objevily zji tìné údaje.
Jsme v pralesní kotlinì s oznaèením K7-75, zhruba ètyøicet kilometrù severovýchodnì od
era. Vá odhad byl správný, majore. Jsme na patné stranì fronty, a navíc v zatracenì nepøí
mi smìry se táhne hustý les v délce nejménì osmi kilometrù a my jsme teï asi kilometr pod p
em. Rad i bychom se mìli rychle pøipravit na cestu.
Na cestu? zeptal se Feygor. Ale komisaøi mù eme pøece aktivovat nouzovou signální j
Ne, to nemù eme, øekl Meryn a ukázal na její roztavené torzo.
A i kdybychom mohli, na na í situaci to nic nezmìní, Feygore. zakroutil Gaunt smutnì
vou. Zhruba padesát kilometrù odsud právì probíhá soustøedìný útok Imperiální gardy. Tisíc
hoto útoku je zapojena ka dá loï, èlun i mu . V téhle chvíli není nikdo, kdo by mìl èas hle
dilcù, jako jsme my navíc za nepøátelskými liniemi. U nás dávno odepsali. Kromì toho, ta
zuøí bouøe vyvolaná psykery, vzpomíná ?
Nikdo nás nemù e zachránit, ani kdyby chtìl. Rawne si odplivl a zaklel. Tak co budeme
t? Gaunt se usmál, ov em beze petky veselí. Uvidíme, jak
daleko se nám podaøí dostat. Bude to lep í ne tady èekat na smrt.
Bìhem patnácti minut byli v ichni, kdo pøe ili, pøipraveni na cestu a jejich zranìní o
ou itelná výstroj a zbranì byly rozdìleny mezi mu e. Milo a otøesený druhý pilot dostali la
 pistoli a nìkolik náhradních silových èlánkù. Obel a Brennan, kterého se mezitím podaøilo
, le eli na nosítkách.
Rawne se zlovìstnì podíval na Gaunta a pak kývl hlavou k obìma zranìným. Mìli bychom
t poslední laskavost.
Gaunt se zamraèil. Bereme je s sebou.
Rawne zakroutil hlavou. Pøi v í úctì, oba nejspí do hodiny zemøou. Na to, abychom je
sebou, budeme potøebovat minimálnì ètyøi mu e, kteøí ponesou nosítka.
Bereme je s sebou, zopakoval Gaunt.
Kdy je oba pøivá ete na rám, vlo il se do diskuse zamy lenì Bragg, tak bych je mohl
o by to lep í, ne aby je ètyøi chlapi museli nést.
Meryn s Feygorem pøipevnili nosítka na døevìný rám ve tvaru písmene A. Bragg si polo il
pici na rameno. Caffran pomocí støíbrného tanithského no e naøezal kusy popínavých rostli
je k rámu, aby ho za nì bylo mo né uchopit.
Moc rychle to asi nepùjde, poznamenal Bragg. Kdy mu ale ostatní budou klestit cestu
porostem, doká e oba ranìné na závìsných nosítkách táhnout pomìrnì slu ným tempem.
Komisaø znovu pøekontroloval údaje topolabu. Zajímaly ho bli í podrobnosti o okolní kr
Zajímavé, zamumlal si pro sebe. Asi ètyøi kilometry na východ je nìjaká stará budova
tarý farmáøský komplex nebo nìco podobného. Mohl by nám poslou it jako úkryt. Podíváme se t
laser jednoho z vojákù, kteøí pád výsadkového èlunu nepøe ili. Svùj rotomeè podal Rawnemu.
edení, majore, øekl.
Rawne se vydal do èela zástupu a jal se meèem prosekávat cestu hustým, vlhkým pralesem.
Tanith tí Duchové postupovali okrajovými komplexy úlového mìsta. Spustili se ze zemní h
pøekroèili pøes ponièenou estiproudou hlavní dálnici.
Jednotlivé pruhy dálnice byly plné vrakù vozù a velkých lou í motorové nafty, ze kterýc
lameny. Corbec vedl své mu e pod dopravními informaèními tabulemi, na kterých je tì poøád b
chlostní omezení a ukazatele smìru. Za rachotu zbraní zaútoèili na rozsáhlý blok ubytoven d
ruhé stranì.
Kdy pronikli do rozbitých chodeb starých ubikací, jejich stìny byly pokryté odlepujíc
plakáty vybízejícími pracovníky k plnìní plánu a do omrzení vychvalovaly Císaøe, zmìnil se
odmínkách v zápas mu e proti mu i a jim se tak poprvé naskytla pøíle itost pohlédnout do tv
em poznamenaným Chaosem, tvorùm s pokroucenými a zdeformovanými tìly. Vìt ina z nich mìla o
né vulkanizované pracovní obleky, které poèmárali znaky Chaosu. Na hlavách mìli pøiléhavé
váøeèské brýle. Vyzbrojeni byli velice dobøe.
V chodbách a halách ubytoven se vr ily hromady mrtvých tìl a zemì byla pokrytá vrstvou
bitého skla a pokrouceného plastu. Na mnoha místech lehaly plameny a vzduch byl plný pole
tujícího popílku, který vypadal jako roz havené vloèky snìhu.
A much: èerných, tlustých much.
Corbec støílel na v echny strany, skrz dveøe a stìny z tenkých plastových tabulí. Kolem
la k zemi a explodovala tìla nepøátel.
Jeho postup jistili Larkin, Suth, Varl, Mallor, Durcan a Billard, kteøí byli spo
lu v jednom palebném dru stvu. Larkinovy støely byly jako obvykle naprosto pøesné, i kdy C
rbec vìdìl, e kvùli té bouøce je nervóznìj í ne obvykle. Cestu jednotce èistil Suth svým
Chodbou prolétla spr ka støel z bolterù a laserových paprskù. Nìkteré z nich zasáhly Bi
Ten sebou pod jejich nárazy nìkolikrát prudce za kubal, narazil zády do zdi a sesul se k
zemi.
Corbec vypálil do kouøové clony dlouhou dávku.
Kolem bzuèely mouchy.
Rádiová komunikace byla témìø stejnì ohlu ující jako støelba. Gardové jednotky zaèínaly
e tí. Kombinovaná armáda tvoøená Padesátým královským volponským regimentem a Tøináctým a
imentem udeøila ocelovou pìstí do samého støedu mìsta, tvoøeného baterií tavicích pecí, kde
s hlavními motorizovanými jednotkami nepøítele v rozlehlých halách lodìnic a suchých dokù.
terých zvìstí se Lakkarijským loveckým psùm a nìkterým mariòákùm z Havraní gardy podaøilo p
samotného Administrata.
Celkové vítìzství ale bylo stále na hony vzdálené. Obzvlá tì dokud zuøila ta psykery vy
terá dokonale znemo òovala pøísun dal ích posil. Vlastnì znemo òovala skoro v echno.
Mù eme èekat leteckou podporu? sna il se Corbec pøekøièet praskot laserových paprskù.
V echny Nájezdníky byly sta eny z akce, pane, ozval se ze sluchátek hlas vojína Raglo
litel flotily je odvolal kvùli té bouøce. Pùsobení Chaosu znemo òuje jejich navigaci.
Corbec zvedl zrak k rezavì fialovému víru, který se rozprostíral pøes celou oblohu. Na
eteckou podporu mohl tedy zapomenout. Ta zpropadená bouøe ru ila navigaci. Takhle blízko
 projevu sil Chaosu cítil, jak se mu smysly rozostøují. Mìl men í problém s rovnováhou, byl
nevolno od aludku a ve spánku cítil bodavou bolest. Hrùzou, kterou cítil a do morku kostí
u po tìle naskakovala husí kù e. Neodva oval se vùbec pøemý let o tom, co tam venku na nìj
A vìdìl, e jeho mu i na tom nejsou lépe. Ka dou chvíli nìkomu zaèala z nièeho nic téct
v a nìkolik z nich se u pozvracelo.
Pøesto nepøestávali postupovat vpøed, prodírat se pochmurnými obytnými vì emi a bloky,
museli vystaèit jen s útoènými no i a pistolemi. Místnost po místnosti procházeli starými a
obytnými jednotkami, ve kterých pøebývala ta nejhor í spodina.
Komisaø by na nás byl hrdý, pomyslel si Corbec. Duchové si poèínali výbornì. Vyplivl mo
která mu vlezla do úst, a bedlivì se zaposlouchal do komunikace probíhající na rádiových v
Z kanálu velení flotily se neustále ozýval základní pokyn: dokud se nepodaøí neutralizovat
ké psykery, nemù e flotila vyslat dal í posily, nikoho z pìti milionù pøíslu níkù Imperiáln
li ve výsadkových èlunech na obì né dráze. Ani povolit leteckou podporu. Osud celé bitvy by
vá kách.
Corbec odehnal dal í mouchu. Vzduch jimi nyní byl doslova pøesycen, plný much, popele
a prachu. Zápach, který se íøil v ude kolem, byl nesnesitelný. Colm Corbec se zhluboka, s
nadechl. Tyhle pøíznaky dobøe znal: blí ili se k nìèemu zlému. Nìjakému výplodu Chaosu.
Dávejte pozor! varoval svoji skupinu pøes rádiové spojení. Blí íme se do samého støe
Jednotka pomalu postupovala chodbou plnou rojících se mraèen much. Po zemi se pova
lovaly úlomky plastù a cáry potrhaného papíru. Bojová vøava, která zuøila na veøejném prost
imi, se pomalu blí ila svému konci. Výkøiky a støelba se ozývaly stále sporadiètìji. Zhruba
osti jednoho kilometru nìco vybuchlo. Zemì se v dùsledku exploze silnì otøásla.
Corbec do el na místo, kde se chodba spojovala se schodi tìm. Zavelel svým mu ùm, aby s
táhli zpìt.
Udìlal to právì vèas. Sotva se staèili ukrýt v chodbì, spustila se kdesi na starém zadn
di ti støelba z tì kého stubberu. Støely, které s protivným jekotem létaly vzduchem, demolo
dnotlivé schody a vytrhávaly pinavé dla dice ze stìn.
Corbec se ohlédl po Larkinovi, který ti e drmolil nìjakou modlitbu a pøitom od sebe ne
pøestával odhánìt hejna dotìrných much. Byla to nejspí pøísaha vìrnosti Císaøi, kterou se
na Tanith.
Doma
I tohle kdysi býval nìèí domov, pomyslel si Corbec a znovu se plnì soustøedil na tvrdou
realitu. Om elá, stará chodba v om elé, staré vý kové budovì, kam se skromní a tvrdì pracuj
e svých icht ve výrobních závodech ve mìstì a kde vaøili nuzná jídla pro své unavené dìti.
Larksi! ukázal na schodi tì. Pøedveï, co doká e , ílence!
Larkin si otøel ústa a nepatrnì si protáhl krk jako pianista, který se chystá ke høe. Z
psy vytáhl noktovizor, drobný pozorovací pøístroj citlivý na teplo, který doma pou íval pøi
kých výpravách. Namíøil jím vzhùru do chodby a zachytil støed tepla vyzaøujícího ze zdi.
Vìt ina lidí by v domnìní, e se jedná o teplo sálající z tìla støelce, zamíøila pøímo
ale nenechal o álit. Zdrojem tepla byla roz havená hlaveò tì kého stubberu. Podle toho odha
støelec bude zhruba o edesát centimetrù dál nalevo.
Jestli ho trefí do hlavy, má u mì láhev sakry, za eptal Corbec pozoruje Larkina, ja
há na zem a zamìøuje laser na cíl.
Platí, øekl Varl.
Larkin vypálil skrz zeï na vyhlédnutý cíl jednu jedinou støelu.
Znovu se vydali vpøed. Nejprve opatrnì, ale ádná dal í støelba u nenásledovala.
Stoupali po rozbitém schodi ti vzhùru, vzájemnì se kryli. Pro li pøes odpoèívadlo, kde
vý kultista s tì kým stubberem. Chybìla mu polovina hlavy. Corbec se usmál a Varl si povzde
hl.
Pak se ocitli na dal ím podla í. Okam itì se rozestoupili. Ve vzduchu byl cítit zápach
masa a much zde bylo snad je tì víc ne kde jinde.
Larkin kráèel podél jedné stìny. Prohlí el si nepoøádek a polámané kusy nábytku, které
a zemi mezi kusy zdiva. Na zeï, pod øadu znakù Chaosu naèmáraných tmavou barvou, nìkdo pøib
lik panenek a dal ích dìtských hraèek. Larkinovi se pøi pohledu na ukøi ované panenky sevøe
Vzpomnìl si na rodinu, pøátele a dìti, které jednou prov dy ztratil.
A pak si v iml, e ne v echny panenky jsou opravdu panenkami.
Padl na kolena a zaèal zvracet.
Na protìj í stranì chodby vtrhl Corbec s Durcanem a Suthem do betonové haly, která kdys
bývala centrální spoleèenskou místností obytného bloku. Uvnitø panovala naprostá tma, ze k
ozorovaly tisíce oèí.
 V echny patøily jedné vìci.
Nìco neuvìøitelnì velkého se zaèalo ve tmì pøevalovat, protahovat své ochablé, modrobíl
Z tlam plných ostrých tesákù vytékaly jedovaté sliny. Stvoøení se tøáslo jako elé. Jeho pr
ly miliony much jako nìjaký plá .
Corbekovi se z nosu spustila krev, která mu zmáèela vousy. Nezvladatelný strach ochr
omil jeho mysl a on zaèal pomalu couvat zpátky. Suth upustil s kovovým zaøinèením tavomet a
zaèal zvracet. Opøel se o zeï, ale nedokázal se udr et na nohou a svezl se na zem. Durcan
zjistil, e není schopen jediného pohybu. Pokou el se køièet a zároveò namíøit na tu pøí er
laser. Ze tmy vystøelila prùhledná chapadla a v m iku ho celého omotala. Pak ho stiskla t
ak silnì a prudce, e jeho tìlo puklo jako rajèe.
Kdy se Mallor s Varlem otoèili, naskytl se jim pohled na monstrum sunoucí se ven
z haly, na Sutha a Corbeka, bezmocnì zhroucené u zdi, a na krvavì rudou ka i, která kdysi
bývala Durcanem.
Démon! Démon! zaøval Varl do mikrofonu. DÉMON!
Gaunt zvedl ruku a naøídil desetiminutový odpoèinek. Mu i se pomalu vrátili na místo. N
opøeli o strom, jiní si døepli, aby dali odpoèinout svým unaveným nohám.
Meryn s polní lékárnièkou pøistoupil k Braggovi a pomohl mu polo it rám s nosítky na ze
U Fetha! zaslechl Braggovo zaklení Milo.
Zvedl se a pøidal se ke Gauntovi, který se vydal zkontrolovat oba zranìné.
Meryn, který u mezitím zaèal o etøovat jejich o klivé rány, zvedl hlavu. Oba mu i byli
Je to tímhle místem, vysvìtloval. Je tu horko a vlhko ve vzduchu jsou v elijaké výtrus
n jim vyèistím rány, u se jim do nich znovu dostane infekce. S Obelem to jde rychle z k
opce. Nìjaký druh houby zpùsobuje nekrózu jeho tkání. A navíc se mu do ran dostali èervi.
vanì potøásl hlavou a dál se vìnoval své práci.
Milo musel odejít. Pach, který byl ze zranìných mu ù cítit, rozhodnì nebyl pøíjemný.
Poblí stál druhý pilot. Sundal si leteckou helmu a nervóznì se s rukou na pistoli rozh
kolem sebe. Mila napadlo, e je docela mladý, urèitì ne star í ne on. Tkáò v okolí jeho k
plantátù vypadala ivá a èerstvá. Nejspí se cítí stejnì mizernì jako já, pomyslel si Milo.
Právì uva oval o tom, e by s námoøním kadetem za el prohodit pár slov, kdy se nedalek
lo tiché kvílení laserových paprskù. V ichni se okam itì pøikrèili a sna ili se co rychleji
kryt. V ude bylo sly et cvakání pojistek a bzuèení aktivovaných energetických èlánkù.
Gaunt, který le el jen kousek od Mila, aktivoval rádiové spojení. Rawne? Co se dìje?
do mikrofonu. Major se s Feygorem, Caffranem a vojínem jménem Kalen vydal na prùzkum
záhadné budovy.
Jsme pod palbou, zaznìla Rawneho odpovìï. Milo ji sly el ze sluchátek vlastní náhlavn
aèní soupravy. Nemù eme se ani hnout! Daagh! U Bo ího trùnu! Tam je
Spojení se pøeru ilo.
Zatracenì! zaklel Gaunt a vyskoèil ze zemì. Meryne! Braggu! Budete hlídat ranìné! Ty
zùstane s nimi! Ostatní za mnou, po palebných oddílech!
Duchové vyrazili vpøed, Milo s nimi. Rychle si zkontroloval pistoli. Navzdory st
rachu poci oval hrdost. Komisaø potøeboval v echny pou itelné mu e. A nijak neváhal, jestli
bou má Mila vzít, nebo ne.
Kdy Larkin spustil palbu, byl si Corbec jistý, e jeho dny jsou seèteny. Larkin, ro
zlícený tím, co vidìl pøibitého høeby na zeï, byl jako smyslù zbavený; hrùzný zjev démona C
e ve starém domì, na nìho jakoby vùbec nepùsobil. Jednodu e zaèal pálit a nehodlal pøestat.
Larkine! Larkine! zasyèel na nìho Corbec.
Nepøíèetný øev toho drobného chlapíka se zmìnil v chraplavý epot. Energetický èlánek l
kou se vybil a skuèení laserových paprskù tak nahradilo opakované cvakání spou tì.
Svíjející se chapadla pøí ery v hale byla neúprosnou laserovou støelbou zahnána zpátky.
Tanithanùm se tak naskytla mo nost ústupu.
Corbec vedl svùj palebný oddíl halou zpátky. Larkina museli skoro nést.
U Fetha! U Fetha! U Fetha! opakoval poøád dokola.
Sklapni, Larksi! varoval ho Corbec. Zkontaktuj velení flotily! zakøièel pøes teleko
aèní spojení na Raglona. Øekni jim, co jsme tady na li!
Vojín Cafrran, ukrytý za povaleným kmenem stromu, si zapøel pa bu laseru o rameno a vy
støelil. Laserový paprsek pro al závoj listoví pøed ním. Odpovìdí mu byla salva z tì kého b
ne, za kterým byl ukryt, se zvedla spr ka tøísek a mízy.
 Majore Rawne? vykøikl Cafrran. Komunikaèní spojení bylo pøeru eno!
Já vím! odsekl Rawne a svalil se za blízký strom právì chvíli, kdy z jeho kmene nepøá
vyrvala kus kùry. Odhodil Gauntùv rotomeè a chopil se laseru.
Feygor si lehl na bøicho a také spustil støelbu. Kousek vedle nìj le el Kalen. V ichni
Duchové proèesávali hustý porost pøed sebou laserovými paprsky. Temný les se rozjasnil jas
záblesky støelby.
Rawne se prudce otoèil, ale kdy zjistil, e se zezadu blí í Gaunt, za ním postupovali
tní Duchové seøazeni v jedné linii, zaklel a rychle zbraò sklonil k zemi.
Hlá ení! sykl Gaunt.
Narazili jsme na støelbu z tì kého bolteru. Nepøátelské pozice jsou pøed námi, nepøíte
i. Pøipadá mi to jako nìjaká past, ale kdo mohl vìdìt, e tudy jdeme?
Komunikaèní spojení?
Nefunguje pøeru ené.
Pomohlo by nám, kdybychom vidìli, na koho vlastnì støílíme, poznamenal Gaunt. Mávnutí
k sobì zavolal vojína Brostina, nesoucího na zádech jediný plamenomet, který se jim podaøi
nepo kozený zachránit z výsadkového èlunu.
Zaujmìte pozice! vykøikl Gaunt a rozestavil mu e tak, aby v ichni mohli ve chvíli, kd
e jejich cíl objeví, spustit støelbu.
Brostin stiskl spou plamenometu a do hustého podrostu se zakousl huèící pramen tekuté
ohnì. Ani by na okam ik povolil sevøení spou tì, pøejí dìl Brostin hlavní plamenometu zvol
doleva.
Stromy, pøeslièky i obrovské kapradiny pøed nimi vzplály oslnivými plameny. Nìkteré ros
se vzòaly tak prudce, jako by jim v tìlech namísto mízy proudil benzín, jiné se bìhem okam
promìnily v hromádku bílého popele. Za dvacet sekund se namísto hustého porostu pøed Duchy
vírala dobrých edesát metrù dlouhá, umìle vytvoøená planina.
V ude kolem zavládlo naprosté ticho. Utichla i støelba bolteru, pøed kterou se krèili k
zemi.
Dalekohled! zvolal Gaunt. Milo mu ho okam itì podal.
Vypadá to, e tady máme Gaunt se odmlèel, zatímco se kruhová stupnice automatického
ekohledu s tichým bzuèením roztoèila. Imperiální opevnìní. Tøi pancéøové, modulární kabiny
ich znaèení bylo pøestøíkáno barvou. Anténní soustava a spojovací sto ár, to je nejspí pøí
jením obvodová obranná sí synchronní servitory instalované v samonabíjecích bolterech. C
ste museli aktivovat jejich spou tìcí mechanismus, majore. Proto ta støelba. Øekl bych, e
e nám podaøilo jich pár usma it.
Co to je za místo? zamumlal Caffran.
Na e cesta ven pøíle itost, v jakou jsme ani nedoufali. Jestli se dostaneme iví dovn
k jsme z nejhor ího venku. Gaunt se odmlèel.
Ale co to dìlá tady, uprostøed téhle d ungle? vyhrkl ze sebe Milo.
Gaunt se na nìj podíval úkosem. To je dobrá otázka.
Zprávy nebyly dobré. V echny pozemní síly byly soustøedìny v bodu, ve kterém se jim pod
rolomit nepøátelský odpor, kde se sna ily uhájit dobytá území. Nebyl nikdo, kdo by mohl Duc
na pomoc.
Jak máme bojovat s nìèím takovým? naøíkal Suth.
Corbec zakroutil hlavou. Celou svoji jednotku stáhl zpátky k hrázi, která shlí ela na d
ici a obytné domy pod ní.
Obytné domy, ve kterých se ukrývala ta nejodpornìj í vìc, jakou kdy vidìli.
Ale my to musíme zabít! za eptal Larkin. Copak to nechápete? To ta vìc zpùsobuje bou
me tady trèet, dokud nechcípne!
To nemù e vìdìt, Larksi! odsekl Varl.
Corbec si nebyl tak jistý. Vsadit na Larkinùv instinkt se zatím v dycky vyplatilo. Po
máhej nám Císaø! øekl Corbec podrá dìnì. Usilovnì pøemý lel. Muselo být nìco nìco co by
nebylo pochyb. Zapomnìl by na hodnosti, poru il by zákony, pouèky z uèebnic strategie by h
odil za hlavu a vyu il by zdrojù, na které by se mohl bezpeènì spolehnout
Hej, Raglone! Pojï sem, chlapèe! køikl na svého spojovacího dùstojníka. Spoj mì s Na
* * *
Výkonný dùstojník Kreff si odka lal, zhluboka se nadechl a vstoupil do velínu, kapitáno
obrnìné vnitøní svatynì v samém støedu velitelského mùstku Navarre.
Zadumaný kapitán Wysmark sedìl ti e v eru místnosti na naklonìném trùnu. Mlèky pozorov
dy run a schématických dat, které plynuly po mírnì zakøivených stìnách místnosti a stropu.
 Pomalu se v køesle pootoèil. Kreffe?
Právì, ehm, je to dost neortodoxní, pane, ale
Ven s tím, chlape.
Právì jsem mluvil s plukovníkem Corbekem ve funkci velitele Tanithských prvních. Jeho
itevní skupina útoèí na západní okraj Nera. ádá nás, abychom aktivovali hlavní baterie a
erý udává.
Wysmark se u klíbl. Od jeho tváøe se ve tmì odrá elo mihotavé svìtlo dat na stìnách.
Copak ten idiot neví nic o námoøní taktice? øekl. Zbranì flotily mohou být k útoku n
yu ity pouze pøed zahájením výsadku. Jakmile vstoupí do boje pozemní síly, jsou za vzdu né
vìdné útoèné eskadry.
Kreff pøikývl. Které kvùli psychické bouøi nemohou vzlétnout, pane. Plukovník si je vì
jeho po adavek v rozporu s obvyklou taktikou, proto e bombardování z obì né dráhy nelze pov
za nijak ehm pøesné. Nicménì prohla uje, e se jedná o kritickou situaci a on nám mù e p
sto pøesné souøadnice.
Wysmarkovo èelo se zamy lenì svra tilo. Jaký je vá názor, Kreffe? Strávil jste s tìmi
okoli jiný na palubì téhle lodi. Je tenhle mu ílenec, nebo bych mìl vysly et jeho po adav
Kreff si dovolil mírný úsmìv. Ano a ano, pane.
Wysmark se rovnì pousmál. Otoèil køeslo tak, aby byl èelem ke Kreffovi. Tak se podívá
y souøadnice.
Kreff mu bez váhání podal datatablet, který dr el v ruce.
Wysmark aktivoval miniaturní mikrofon své náhlavní komunikaèní soupravy. Spojovací: sp
mì s velitelstvím flotily. Mám pro nì návrh dal ího postupu. Øízení palby, aktivace hlavníc
ch øe ení na í situace. V em stanicím, hovoøí k vám kapitán pøipravte se k palbì z hlavníc
Kreff se neubránil úsmìvu. Kapitánovo poèínání bylo tak uspoøádané a zdvoøilé. Tohle je
diný zpùsob, jakým lze vést válku, pomyslel si.
Oslnivì se zablesklo a tlaková vlna je v echny srazila na zem. Vzápìtí se pøes nì pøehn
mové burácení.
Corbec se zvedl ze zemì. Sna il se vyplivnout prach, který se mu dostal do úst. Sehn
ul se a pomohl Raglonovi na nohy.
Pøímo do èerného, poznamenal oviálnì ke svým u aslým mu ùm.
Vyhrabali se na vrcholek svahu a naklonili se pøes zábradlí. Pod nimi se táhla deset
iproudá dálnice, která vedla k vysokým industriálním budovám mìsta. V místech, kde dálnice
vbou obytných domù, se nyní nacházel rozlehlý kráter.
U svatého trùnu Zemì! vykoktal ze sebe Varl.
Pøátelé na vy ích místech, zasmál se Corbec. Podíval se na úpatí svahu, kde èekaly s
malu zaèínali uvìdomovat, jak se vzduch zmìnil. Stále byl plný kouøe, tiplavého dýmu a záp
u ale puch Chaosu pomalu ustupoval. Bouøe se zaèala uti ovat.
Vpøed! zavelel Corbec do mikrofonu náhlavní komunikaèní soupravy.
Spojovací dùstojník zasalutoval Kreffovi, který právì procházel po nale tìné palubì kli
Signál z povrchu, pane.
Kreff pøikývl.
Standardní kódování pou ívané Imperiální gardou, data a èas odpovídaly, orbitální zpo
ojí: ,Duchové dìkují Navarre. Kreffe, ty parchante, vìdìli jsme, e to zvládne . Konec zpr
se za tu vulgaritu, pane.
Spojovací dùstojník zvedl zrak od datatabletu.
To je v poøádku, øekl Kreff a obrátil se k odchodu, aby nemusel zakrývat svùj pobaven
Gaunt se s pistolí v ruce pomalu blí il ke kabinám. S mírným odstupem ho následovali Fe
r a Caffran.
Ozvalo se tiché zavrèení. To jeden ze servitorù poblí zaregistroval pohyb a zaèal se o
aby na vetøelce namíøil.
Gaunt ho tøemi rychlými výstøely rozstøílel na kusy. Pak se vrhl vpøed, rozrazil dveøe
pistoli do kabiny osvìtlené studenì modrým umìlým svìtlem.
Místnost v ak byla zcela prázdná. Uvnitø panovalo naprosté ticho. Gaunt opatrnì ve el d
Pøed sebou vidìl mdlou, fosforeskující záøi. Byla to noclehárna. Na zemi se povaloval pøev
tek a rozházené papíry. Jeho zrak padl na jeden z listù na zemi. Okam itì si uvìdomil, e j
e muset nechat spálit.
Za komisaøem do kabiny vklouzli Rawne s Feygorem.
Co to je? zeptal se Rawne.
Uvidíme zamumlal Gaunt.
 Pro li noclehárnou a vstoupili do skleníku. Uvnitø bylo dusno a vlhko.
V hydrofonních nádr ích rostly nejrùznìj í rostliny, které se Gauntovi o klivily u od
até, napuchlé, zduøelé rostliny, které odpornì pulzovaly ivotem.
Co je tohle za místo? zeptal se Feygor vydì enì.
Tady to v echno zaèalo zkáza planety Caligula, øekl Gaunt. Jeden z prùmyslníkù se n
tì zaèal vìnovat pìstování nìèeho, o èem nemìl ani ponìtí. Hospodáøská soutì o vy í výnos
le ubohý hlupák si vùbec neuvìdomoval, do èeho se to pustil.
Tedy aspoò doufám, e si to neuvìdomoval, pomyslel si Gaunt. Proto e kdyby se do nìèeho
kového pustil vìdomì, se v emi informacemi pøi té my lence mu po zádech pøebìhl mráz.
Spalte to. Spalte to v echno, pøikázal svým mu ùm.
V echno ne, øekl Kalen, který mezitím rovnì vstoupil do skleníku. Trochu jsem se tu
A u tohle místo patøilo komukoli, schoval si ve venkovním silu èlun.
Gaunt se usmál. Císaø nikdy nenechá své oveèky na holièkách.
Tak e on nezahynul? zeptal se pøekvapenì Corbec a posadil se na kavalec. Bragg nevìøí
rtìl hlavou a pøihnul si z lahve sakry. Mám takový dojem, e starého Gaunta nejspí nic ne
Tvrdil, e nás v echny dostane pryè, a taky to dokázal. Dokonce i Obela a Brennana.
Corbec se nad jeho slovy zamyslel. Vlastnì jsem myslel Rawneho, vypravil nakonec
ze sebe.
Oba dva se podívali na druhou stranu tiché haly, kde spolu potichu rozmlouvali R
awne s Feygorem.
Aha. No ten mìl taky kliku, øekl Bragg a vrátil láhev Corbekovi. Jak jsem sly el, ta
te si pìknì u ili.
Stanovi tì pøedsunuté hlídky se nacházelo pøímo na okraji vlhké a ba inaté d ungle planety
mraèna much ve vzduchu pøipomínala lesknoucí se kousky prachu. Oboj ivelníci obývající bahn
ublali a supìli.
enisté vybudovali toto stanovi tì na konci irokého náspu hlavní pobøe ní hráze, která
esti, je umo òovaly tanithským ostøelovaèùm vìt í dosah do pøední linie. Hráze byly dlou
tli nacpanými zeminou stejnì jako dvojitou vrstvou prken, která pøes sebe navzájem pøesahov
la.
Gaunt v pøedklonu pospíchal na konec náspu. V polovinì hráze minul hlídku, která dr ela
stanovi tì tì kého bolteru. Nehybné, zahnívající bahno na dnì øeèi tì páchlo jako zkapalnìl
Podél valu z pytlù se táhl provì ený kabel pozemního komunikaèního spojení. Nad vodou h
zné háky.
Gaunt vìdìl, e vede k vysílaèce na pozici ostøelovaèe. V pøípadì útoku chtìl být svými
hlídkami co nejdøíve informován a rozhodl se k tomuto úèelu pou ít starý dobrý spolehlivý k
Larkin byl ostra itý jako obvykle. Sedìl na pytlích u støílny na konci hráze a peèlivì
ou zbraò.
Pøíznak psychického vypìtí, pomyslel si Gaunt a pøistoupil k Larkinovi, který se nervóz
.
V dycky se tváøí , jako bys mìl ze mne strach, øekl Gaunt.
Ale to ne, pane. Z vás ne, pane.
To by mi taky vadilo. Spoléhám na mu e jako jsi ty, Larkine. Na mu e se zvlá tními sch
tmi.
Je mi ctí, komisaøi.
Larkinova zbraò se celá leskla, pøesto ji její majitel nepøestával dál le tit.
Pokraèuj, øekl Gaunt.
Ale jak je tì dlouho? pomyslel si.
KAPITOLA PÁTÁ
ANDÌL Z BUCEPHALONU
Larkin pøemý lel o smrti. Napadlo ho, e by po ní u dávno tou il, kdyby v nìm nevzbuzovala
trach. Pøesto e uva ováním, zda mu vìt í hrùzu nahání smrt samotná, nebo strach z ní, trávi
ikdy se nedobral uspokojivé odpovìdi. Ta otázka zùstávala nezodpovìzena i pøesto, e u tol
dìl smrti do oèí, e u ho tolikrát svírala ve svých ocelových èelistech. Tolikrát u byl z
která ho nepøestávala pronásledovat, na dosah.
Teï se mu mo ná koneènì podaøí tu odpovìï nalézt. Tady. Smrt, nebo strach ze smrti?
Jestli to andìl vìdìl, nic neøíkal. Jeho vá ná a klidná tváø byla sklonìna k zemi, oèi
spal. Ruce spjaté na hrudi v tiché modlitbì.
 Tam venku, hluboko pod nimi, zuøila válka o Bucephalon. Barevné sklo obrovského goti
ckého okna, nebo spí e to, co z nìj zbylo, se tøpytilo a chvìlo odrazy osvìtlovacích granát
planoucích raket a oslepujícími záblesky vzdu ných výbuchù.
Larkin se zády opíral o chladný kamenný pilíø a pinavou rukou se krábal na hubeném ob
o dech se koneènì zaèínal zpomalovat a pulz se vracel k normálu. Vzru ení z blí ícího se út
aplavovalo je tì pøed pìti minutami, se postupnì vytrácelo jako cyklon. Nebo mo ná se právì
jeho oku.
Zemì se tøásla. Vnímal její vibrace skrze sloup, o nìj se opíral. Pulz se mu na okam i
lil. Pøinutil se zhluboka nadechnout ústy. Pomalouèku, tak jako se nadechoval, kdy se c
htìl uklidnit pøed výstøelem.
Vyprávìl jsi mi, co tì sem pøivedlo.
Larkin se ohlédl na andìla. Ten ho teï pozoroval, pøesto e hlavu mìl stále sklonìnou. P
e usmíval. Larkin si olízl rty a bezradnì rozhodil pinavé ruce.
Válka. Boj. Víra.
Myslel jsem, co konkrétnì? opáèil andìl.
Rozkaz. Vùle Císaøe.
Andìl jakoby zlehka pokrèil rameny zahalenými ve splývavém rouchu. Jsi velice uzavøený
ebe i pravdu za slova.
Larkin pøekvapenì zamrkal. Zrak mu na okam ik zastøely pùlmìsíce jasnì bílého svìtla a
oèerné skvrny. Na chvíli se mu udìlalo zle od aludku. Znal tyhle pøíznaky a pøíli dobøe.
dìtství. Poruchy zraku, nevolnost, cínová pachu v ústech. Pak strach, ztráta periferního v
nakonec, kdy bude mít tìstí, pronikavá bolest, která mu vybuchne uvnitø lebky a v jejím
ane na nìkolik hodin dezorientovaný a bezmocný. Pokud tìstí mít nebude, èekají ho køeèovit
ené ztrátou vìdomí, ze kterých se probudí zkrvavený a potluèený, uvnitø prázdný, vyèerpaný
Co se stalo? zeptal se andìl.
Larkin si opatrnì poklepal ukazováèkem na èelo. Nejsem v poøádku. Nikdy v ivotì jsem
oje záchvaty matce v dycky nahánìly strach. Mì ale dìsily je tì víc. Èas od èasu to na mì p
Ve chvíli, jako je tahle? Kdy jsi pod tlakem? Kdy ti hrozí nebezpeèí?
To rozhodnì nepomáhá, ale je to jen jedna z vìcí, které ty záchvaty vyvolávají. Ví , c
?
Ne.
Takové kulaté ovoce. Mìkké, se zelenou slupkou, avnaté. Se spoustou èerných zrníèek
o v ovocné zahradì mého dìdeèka na Tanith. Bájeènì chutnalo, ale u pouhá jeho vùnì staèila
záchvat.
Copak na to není ádný lék?
Mìl jsem prá ky. Ale zapomnìl jsem si je vzít. Z kapsy blùzy vytáhl malou døevìnou kr
její víko a ukázal andìlovi, e je prázdná. Nebo jsem mo ná zapomnìl, e mi do ly.
Jak ti øíkají? zeptal se andìl.
Øíkají mi ílený Larkin.
To je kruté.
Ale výsti né. Moje hlava není v poøádku. Jsem ílený.
Proè si myslí , e jsi ílený?
V dy tady mluvím se sochou Impéria, ne?
Andìl se zasmál a rukama si urovnal záhyby bílého roucha na kolenou. Z jeho postavy vy
zaøovala tlumená záøe. Larkin zamrkal a pøed oèima se mu znovu objevily svítící mìsíce a ob
postavy.
Veèerní oblohu osvìtlovala záø nepøetr ité støelby a vzduchem se rozléhalo dunìní explo
l a pøistoupil k nejbli ímu oknu. Skrze barevné kusy skla, které do sebe dokonale zapadaly
vyhlédl ven. Nad strmými, osmdesát metrù vysokými hradebními zdmi se k nebi zvedal hlavní
ký stát planety Bucephalon, pøilepený k úboèí hory. V echno zahaloval dým. Vzduchem køi ova
aprsky. Ve vzdálenosti zhruba dvou kilometrù vidìl dvì obrovské útoèné rampy, které enisté
dy vztyèili u zdí mìsta. Obrovské náspy zeminy a betonové sutì, témìø kilometr dlouhé, se z
a umo òovaly obrnìným vozidlùm pøístup na hradby. Rampy osvìtlovaly ohnivé kvìty tì kých b
Mu i na zemi pod nimi vypadali jako drobný hmyz. Celé tisíce jich pobíhaly zákopy a vrh
ly se pøes boji tì poseté krátery výbuchù do útoku proti hrùzu a dìs budícímu opevnìní.
Larkinova pozorovatelna byla vysoko a výhodnì umístìná. Tahle rozbombardovaná, zpusto e
vnost tvoøila souèást strá ního komplexu, který se klenul nad hlavním akvaduktem vedoucím d
Obrovská budova, je odolávala i tìm nejúpornìj ím útokùm nepøátel, byla nakonec dobyta pom
Pøesto e byla tì ce bránìna, pokládal ji komisaø Gaunt za ideální vstupní bránu pro svùj zá
to poprvé, co se zmýlil.
 Gaunt jim øekl, e ne mìstský stát padl do spárù Chaosu, vládlo v nìm dvaatøicet lech
potomkù dynastií obchodníkù, kteøí mìsto zalo ili. Na zdech opevnìní vlály na masivních sto
nesoucí erby v ech tìchto rodù. Sloupy byly dodateènì vyzdobeny ukøi ovanými tìly jejich ne
avitelù.
Byl to první skutek Nokada Hnilobného. Nokada Usmìvavého, charismatického vùdce kultu C
aosu, jeho záludná vojska povstala, aby dobyla Bucephalon zevnitø a získala tak jednu z n
ejproslulej ích planet Sabbatiných svìtù. Sám vojevùdce Slaydo se na zaèátku tohoto osvobod
váleèného ta ení ve svém projevu zmínil o Bucephalonu jako o jedné z planet, její záchran
klíèová.
Venku za okny vybuchly granáty a Larkin se rychle pøikrèil k zemi. Na kamennou pod
lahu s cinkotem dopadly støepy skla. Záblesky, které se mu dìlaly pøed oèima, byly stále ho
or í. V ústech cítil kovovou pachu . Uvnitø své hlavy sly el táhlý náøek, tupì bolestivé úp
Jednou nebo dvakrát u to za il, poka dé pøed opravdu silným záchvatem. Nemohl se spolehno
i na svùj zrak. V echno v kapli kolem nìj mìnilo tvar, protahovalo se a bobtnalo jako v
zrcadlovém sálu na karnevalu v Attice. V e se houpalo, jednotlivé objekty se k nìmu pøibli
ly a zase oddalovaly, znenadání se objevovaly a stejnì neèekanì zase mizely.
Roztøásl se.
Andìl zapaloval svíèky na obìti ti z tepaného eleza. Jeho pohyby byly pomalé a ladné,
ch neskonalá elegance. /
Proè nevìøí na andìly? zeptal se.
Ale já na nì vìøím, povzdechl si Larkin. Nejenom teï, i døíve. Jeden mùj pøítel, ser
ak trochu vojenský historik. Øíkal, e v bitvì na Sarolu se tìsnì pøed úsvitem objevili nad
niemi andìlé, kteøí pøivedli imperiální vojska k vítìzství.
Co myslí , byly to pøeludy? Masová halucinace vyvolaná únavou a strachem?
To mi nepøíslu í soudit, odpovìdìl Larkin, kdy andìl skonèil se zapalováním svící a
nci dlouhé hùlky, s její pomocí svíce roz ínal. Jsem ílený. S pøeludy a pøízraky se setk
nich jsou výplody mé pochroumané mysli. Já jsem poslední, kdo mù e øíkat, co je skuteèné, a
Tvùj názor nemá o nic men í cenu ne mínìní kohokoli jiného. Vidìli andìly na Sarolu?
Já
Øekni, co si myslí .
Myslím si, e ano.
A co byli ti andìlé zaè?
Projev Císaøovy vùle. Objevili se, aby povzbudili jeho loajální armády.
Tohle si myslí ?
To bych si rád myslel.
A druhá mo nost?
Hm Skupinové ílenství! Práce psykerù! L i, které si vojáci vymysleli, kdy bylo po v
asová halucinace.
A kdyby to byla jedna z tìchhle vìcí, nebo tøeba v echny souèasnì, bylo by to snad mén
idìli, nebo si mysleli, e vidìli, cokoli, povzbudilo je to a pomohlo jim to k vítìzství. P
va oval bys snad andìla, který by nebyl opravdovým andìlem, ale mìl by stejnì inspirující v
o skuteèný, za zbyteèného a bezcenného?
Larkin zavrtìl hlavou a usmál se. Proè bych tì mìl vùbec poslouchat? Halucinaci, která
vyptává na jiné halucinace!
Andìl vzal Larkinovy ruce do dlaní. Larkina to okovalo, chtìl se vy kubnout, ale z an
dìlova doteku cítil tak neskonalý klid, e nemohl. Prsty, dlanìmi, pøedloktím, srdcem se mu
zlévalo pøíjemné teplo.
Znovu si povzdechl, hloubìji, a podíval se mu zpøíma do nejasné tváøe.
Jsem skuteèný, Hlaine Larkine?
Øekl bych, e ano. Ale já jsem ílený.
Oba se dali do smíchu. Ruce sepnuté, pinavé a rozedrané prsty v jeho hladkých, bílých
. Stáli tam tváøí v tváø a smáli se. Larkinùv drsný a sípavý smích se mísil s jemným a melo
Proè jsi opustil své mu e? zeptal se andìl.
Larkin se zachvìl, vytrhl ruce z andìlových dlaní a odtáhl se od nìj. To neøíkej!
Proè jsi to udìlal, Larkine?
Neptej se mì na to! Rozumí , neptej se!
Chce to snad popøít?
Larkin pra til do sloupu na druhé stranì ulièky zasypané sutí a otoèil se na andìla se
ohledem. Zrak mu teï divoce pulzoval, pøed oèima mu tanèily svìtla a stíny, mìnily tvary a
pínaly se. V jednu chvíli se mu andìl zdál být stra nì daleko, pak byl zase obrovský a stál
 aludek cítil a nìkde v krku.
Popøít? Já já jsem je nikdy neopustil já.
Andìl vstal a odvrátil se. Vidìl, jak mu po zádech mezi silnými slo enými køídly, prost
parky v sametovém rouchu, splývají støíbrozlaté kadeøe, dosahující a do pasu. Hlavu mìl sk
louhé odmlce znovu promluvil.
Komisaø Gaunt poslal svùj oddíl do akvaduktu s cílem proniknout do Bucephalonu. Primár
cílem byl sám Nokad. Proè?
Za-zabij hlavu a tìlo zemøe samo! Gaunt øíkal, e se nám nikdy nepodaøí tuhle planetu
jediného roku, pokud neodstraníme charismatického vùdce na ich nepøátel! Celý tenhle mìsts
stal støediskem jeho uèení, sídlem kultu, z nìj íøil svoje klamné kouzlo do ostatních mìs
planetì i mimo ni!
A co jste udìlali?
P-pronikli jsme do kanálù akvaduktu. Jako první la Rawneho èeta, která mìla odvést po
a prolomit obranu. Za ní postupoval Corbec. Ten se mìl vyhnout místu, kde Rawne narazí
na odpor, a proniknout kanálovými pøíkopy do mìsta.
Nemohli jste se utopit?
Kanály byly vyschlé u est mìsícù. Byly podminované, ale my jsme mìli minohledaèky.
Ty jsi byl v Corbekovì èetì?
Ano. Nechtìl jsem jít u Fetha! Tenhle sebevra edný podnik se mi od zaèátku nelíbil, a
Corbekùv ostøelovaè a jeho pøítel. Naléhal na mì.
Proè?
Proto e jsem jeho ostøelovaè a pøítel.
Proè?
Já nevím!
Nemohlo by to být proto, e jsi nejlep í støelec v celém regimentu? Proto, e jestli n
hl zastøelit Nokada, pak jsi to byl jedinì ty? Mohl se Corbec, tvùj pøítel, zdráhat vzít tì
bou? Mohl se bát, e sel e , a pùjde do tuhého?
Já nevím!
Zamysli se nad tím! Není mo né, e se nakonec rozhodl vzít tì s sebou navzdory mo nému
tvému nemocnému mozku proto, e i pøesto jsi nejlep í støelec v regimentu? Není mo né, e
astnosti cení? e ji potøebuje bez ohledu na hrozící riziko?
Zavøi hubu!
Nenechal jsi ho snad na holièkách?
Larkin vykøikl a pøitiskl tváø ke kamenné podlaze. Jeho lachovité tìlo se zaèalo svíje
u ílenství. V jeho mysli se zaèínala zvedat ohromná pøílivová vlna strachu. Nevidìl nic ne
ho zrak se zmìnil v rozmazaný neonový kaleidoskop.
A co jsi dìlal ty? Pøi té pøestøelce v kanále. Boj zblízka. Lopra zemøel, ustøelili mu
astina vyvrhli jako jehnì; Hech, Grosd a ostatní, køik, v ude horká krev. Corbec volal o p
osily, svìtelné dýky køi ovaly vzduch. A co jsi dìlal ty?
Nic!
Ne nic. Utíkal jsi. Utíkal jsi pryè. Klopýtal jsi a bì el poøád dál a dál, a ses dost
jsi popadal dech, zvracel jsi, svíjel ses na zemi.
Ne vydechl Larkin a znovu pøitiskl tváø k chladné podlaze. Pøipadal si jako ve vzduc
nu. Nic nesly el. Nic nevidìl. Necítil ádnou bolest. Jediné, co vnímal, byl andìlùv hlas.
Opustil jsi je. Stal se z tebe dezertér.
Larkin prudce zvedl hlavu. Andìl stál u relikviáøe a zvedal jeho hustì pobité døevìné v
nìj vyndal a nasadil si to na hlavu. Uhladil si zlatostøíbrné vlasy, které mu zpod jejího
kraje spadaly na záda. Byla to èepice. Èepice plukovního komisaøe. Gauntova èepice.
Andìl se znovu sehnul do svaté truhly a vyndal z ní dal í vìc, zabalenou v zaprá ené, p
ce. Svýma jemnýma rukama balíèek rozvázal. Uvnitø byla pistole. S dokonalou rutinou, která
ndìlovým postavením vùbec ne la dohromady, nasadil do pistole zásobník, natáhl ji a odjisti
k se otoèil.
Jeho tváø byla pod komisaøskou èepicí hubená a hranatá. A doposud si Larkin vùbec nev
jsou jeho lícní kosti a brada ostré a úzké. Jako kdyby byly vytesané z kamene, pevné a nelí
jako u Ibrama Gaunta. Andìl zvedl pistoli a namíøil jí na Larkina. Jeho køídla se zvedla a
roztáhla do dvacet metrù irokého oblouku bílého orlího peøí.
Ví , co dìláme s dezertéry, Larkine? zeptal se klidným hlasem.
Ano.
Na ím údìlem je inspirovat a povzná et, pøedávat bojového ducha, ivit touhu po vítìzs
vojákù. Pokud ale jejich duch klesne, pak je na ím údìlem trestat.
 Ty mluví jako Gaunt.
Ibram Gaunt a já toho máme hodnì spoleèného. Máme spoleèný cíl, spoleènou funkci. Insp
st.
Vypadalo to, jako kdyby celý svìt za zdmi kaple na okam ik ztichl. Jako kdyby se vál
ka zastavila.
Dezertoval jsi, Larkine?
Zíral na nìho, na pistoli v jeho ruce, na hrozivì rozta ená køídla. Pomalu se zvedl na
ena a pak se postavil.
Ne.
Doka to.
Ka dý kloub v tìle ho bolel, nervy mìl napjaté k prasknutí. Hlavu mìl èistou, a pøece s
la a cítil se divnì. Opatrnì pøistoupil ke svému ruksaku, který se válel na zemi.
Doka to, Larkine! Císaø tì potøebuje mít v této hodinì pøi sobì! Doka svou sílu!
Larkin se podíval na andìla. Ani na chvíli ho nespustil z mu ky.
Jak ví , e se tak jmenuju?
Sám jsi mi to øekl.
Moje køestní jméno. Hlaine. U ho nepou ívám. Jak to, e ho zná ?
Já vím v echno.
Larkin se dal do hlasitého smíchu. Kdy ruksak otevíral, jeho útlý hrudník se stále je
thovi s tebou! Já nejsem ádný dezertér!
Øekni mi proè.
Vidí tohle? Larkin stáhl øemen své ostøelovací pu ky z ruksaku. Zvedl ji do vzduchu
ckým pohybem ruky uvolnil její palebný mechanismus.
Pu ka.
Laserová pu ka. Chlouba Imperiální gardy. Pøesná, spolehlivá, odolná. Mù e s ní pra t
bo ji ponoøit do vody, a ona bude fungovat dál.
Andìl vykroèil, aby se podíval na zbraò, kterou mu Larkin podával. Není obyèejná. Není
ardní model M-G. Kde je integrální optika a nastavení intenzity? Ta hlaveò: je pøíli dlouh
ten tlumiè záblesku?
Larkin se usmál a sehnul se do ruksaku. Je to model pro ostøelovaèe. Základ je stejný,
jen je trochu oèesaná. Nìco z toho jsem udìlal sám. Integrální optiku jsem odstranil, proto
u ívám tohle, øekl a vytáhl objemný tubus, ukázal ho andìlovi a pak jej nasadil do dr áku
. Pøed pu kou se objevil slabý èervený paprsek.
Noèní zamìøovaè. Mùj vlastní. Upravil jsem dr ák tak, aby se do nìj ve el. Pou íval js
larisely v lesích mojí rodné planety.
Larisely?
Drobné hlodavce s jemnou srstí. Pøed zalo ením tanithského regimentu mi to slu nì vyná
Rukou pohladil pu ku a poplácal ji po hlavni. Zesílená hlaveò XC 52/3. Je del í a u í
ní hlaveò. Dobrá tak na dvacet støel. Nohou kopl do ruksaku, který kovovì zacinkal. V dyc
bou nosím dvì nebo tøi náhradní. Kdy èlovìk ví, jak na to, doká e je vymìnit do minuty.
K èemu zesílená hlaveò?
Vìt í dostøel a vy í pøesnost. A taky proto, e pou ívám tohle Larkin vytáhl z ruks
sadil ho na místo. Øíkáme jim ,horké støely . Silné energetické zásobníky, baterie s tekut
na maximum. Jsou vìt í, ale èlovìk jich potøebuje ménì. Ideální pro ostøelovaèe. A proto ta
a vybavena nastavením intenzity. Pou ívám jednu univerzální.
Pa ba je ze døeva.
Z tvrdodøeva. Rostlo na Tanith. Mám rád to, co znám.
A ten dlouhý tlumiè zábleskù?
Jsem ostøelovaè, andìli. Nechci, aby mì nìkdo vidìl.
Jsi ostøelovaè, Hlaine Larkine? A já si byl jistý, e jsi dezertér. Jeho ponurý hlas
od stìn kaple.
Larkin se k nìmu otoèil zády. Èekal, e ho støelí do týla. V hlavì mìl jasno jako u nì
Mysli si, co chce . Øeknu ti, co vím.
Pøe el ke klenutému vchodu do kaple, kde se pøikrèil a laserovou pu ku opøel o kamennou
kytku. Mìl tak iroký výhled na zpola znièený kanál horní èásti velkého akvaduktu.
Larkin si uvolnil krèní svaly, protáhl ruce a podíval se do okuláru teleskopu.
Primárním cílem mého oddílu bylo odstranit Nokada. Je to charismatický, rozený vùdce,
amená, e se v dycky dr í vepøedu. Tenhle akvadukt pova ují obì strany za hlavní slabinu Bu
. Zaútoèili jsme na nìj. Ostøe. Nokad ho bude chtít bránit se stejným nasazením. A to zname
de povzbuzovat své vojáky po celé délce obranné linie. A to zase znamená, e to bude dìlat
 A jestli ne? zeptal se andìl.
Tak budu jen dal ím bezejmenným døevìným køí em na høbitovì. U se na andìla ani nepo
ost mu u nevadila. Klidnì by mu mohl ústí hlavnì své pistole pøilo it ke spánku, bylo mu t
.
Myslí si, e s tím teleskopem doká e pøesnì zamíøit? zeptal se andìl eptem.
Sám jsem ho kalibroval. A ano, vìøím mu. Je to smì né, ale a u se kolem mì dìje coko
ebevìt í ílenství v tu chvíli se Larkin odvá il ohlédnout pøes rameno na andìla pøes
jenom èistou pravdu. Ukazuje mi svìt takový, jaký opravdu je. Skuteèný, ne takový, jaký si
stavuje moje chorá mysl.
Následovalo dlouhé ticho.
Mo ná bych se jím jednou mohl podívat i na tebe. dodal zamy lenì.
Neèeká tì náhodou nìjaká práce, Hlaine?
Jo. Moje práce. Otoèil se zpátky k teleskopu a zavøel oèi.
Má zavøené oèi. Co to dìlá ?
Pst! Abys dokázal pøesnì vystøelit, musí dostat svùj dech pod kontrolu. Zbraò musí sa
míøit na cíl. Znovu otevøel oèi a sundal pu ku z okraje kamene.
Co se dìje?
Musím odizolovat pu ku od kamene. Musím ji do nìèeho zabalit. Sundal si plá a pokus
kus utrhnout. Za jeho zády se ozval zvuk párané látky. Dokonalá ruka mu podala dlouhý pruh
asnì bílé látky, mìkké a teplé na dotek.
Pou ij tohle, Hlaine.
Larkin se usmál. Omotal hedvábný materiál kolem ústí pu ky, kterou pak znovu zapøel o k
braò, omotaná andìlským saténem, teï sedìla mnohem lépe, jemnì usazená do ohbí tvrdé podpìr
Díky, øekl a zaujal pozici.
Co udìlá teï?
Larkin se protáhl. Musím zaujmout stabilní støeleckou pozici. Kdyby se pu ka viklala,
ohly by støely jít úplnì mimo. Potøebuji pevný stisk, ale zase ne moc pevný. Chci, aby sama
ozenì míøila na cíl. Kdybych na ni musel tlaèit, aby zùstala zamìøená, pak bych minul. Teï
ak se støílí
Zavøel oèi.
Zamiø a pak zavøi oèi. Znovu je otevøi. Je mo né, e tvùj cíl mezitím zmìnil pozici. Z
ej a v echno zopakuj od zaèátku.
Kolikrát?
Tolikrát, kolikrát je to potøeba. Larkin znovu zavøel oèi, otevøel je, posunul se, za
A pak znovu otevøe oèi a pu ka bude míøit pøesnì a pøirozenì ve stejném smìru jako t
Dýchá pomalu, za eptal mu andìl do ucha. Proè?
Larkin se usmál, ale jen nepatrnì, aby nenaru il svoji dokonalou pozici. Jakmile za
ujme správnou pozici, musí dýchat pomalu, v pravidelném rytmu. Pìknì zlehka a uvolnìnì. N
ikrát se zhluboka nadechni, chvíli poèkej, trochu vydechni a zbytek dechu zadr . Pak vys
tøel. Pak mù e vydechnout.
Jak dlouho to bude trvat? zeptal se andìl za Larkinovými zády.
Tak dlouho, dokud nenajdu cíl.
Nokad Usmìvavý zpíval se svými bratry, kteøí kráèeli horním kanálem akvaduktu. Skupina byto
ysi bývaly lidmi, byla zahalená do dlouhých, otrhaných rouch, u itých z kù í tìch, které po
y kolem sebe zbranìmi a plácaly o nì dlanìmi v rytmu chorálu. Procházely kolem zmasakrovaný
a roztrhaných ostatkù nepøátel, kteøí toho odpoledne zaútoèili na jejich nejslab í èlánek o
Nokad Usmìvavý mìøil dobøe pøes dva metry, mìl statnou rozlo itou postavu. Nahé tìlo a
piercing: oka, krou ky, øetìzy a hroty pronikaly jeho záøící kù í a leskly se stejnì jasnì
konalé zuby.
Udìlejte si z nich lovecké trofeje! smál se Nokad, kdy procházeli kolem mrtvol. Impe
gardisté, slabí a malí, zahalení v nevýrazných uniformách a anonymních plá tích. Vpøedu se
hé tìkání oznaèovalo palbu z laserù na krátkou vzdálenost.
Corbec byl se tøemi zbývajícími mu i ve vpusti kanálu.
Je to patné! Uzavøeli to tu! Musíme se stáhnout! køièel ze sluchátka interkomu Rawne
Bì do hajzlu, Rawne! Tohle je jediná cesta! My se dovnitø dostaneme! Pokraèujte vpøed
Corbeku, ty blázne, to je sebevra da! V ichni do jednoho tu pochcípáme!
Chcete dezertovat, majore? K tomu se chystáte? Za to se vám dostane nále ité odmìny!
K èertu s tebou, ty ílený pitomèe! Muselo ti totálnì pøeskoèit, e chce jít dovnitø!
Nokad kráèel vpøed. Jeho mu i ho milovali. Spoleèným zpìvem slavili porá ku vetøelcù.
Na okraji kanálu vykøikoval Nokad, se vztyèenými pa emi a kvílícím rotomeèem v ruce, sv
ující ver e.
V tu chvíli se ozvalo krátké prasknutí, oslnivý záblesk svìtla a Nokadova hlava zmize
obláèku krve.
* * *
Larkin se stáhl zpátky do kaple. Jeho tìlo se svíjelo v køeèovitých záchvatech, u úst mìl p
ových blan nad ním opìt získal svou moc.
Larksi? Larksi? sly el tichý Corbekùv hlas.
Larkin le el ve vchodu do rozpadlé kaple, schoulený do klubíèka, zneèi tìný vlastními t
tinami. Kdy pøi el k sobì, byla jeho hlava èistá, a bolestivì prázdná, jako kdyby mu nìkd
ek.
Colme
Ty zkurvysyne, Larksi! Corbec ho zvedl ze zemì a postavil na vratké nohy.
Larkinova laserová pu ka le ela na zemi opodál. Její hlaveò byla prasklá a ohoøelá.
Dostals ho! Tys ho dostal, ty starej parchante! Je po nìm!
Vá nì?
Poslechni si tohle! vykøikl rozradostnìnì Corbec, popadl Larkina a odtáhl ho ke vchod
. Z akvaduktu pod nimi se ozýval jásot a vítìzné popìvky. Vzdali se! Dobyli jsme Bucephalo
Usma il jsi Nokada na kvarek!
Do prdele Larkinovi se podlomila kolena.
A já si myslel, e ses na nás vyka lal! Abych øekl pravdu, myslel jsem si, e jsi deze
val!
Já? øekl udivenì Larkin a zvedl hlavu.
Nemìl jsem o tobì pochybovat, co? øekl Corbec a objal lachovitého ostøelovaèe.
Kam zmizel ten andìl? zeptal se Larkin potichu.
Andìl? ádný andìl tu není, a na tamhletoho! øekl Corbec a ukázal na ponièenou sochu
elnicí. Krásný andìl s køídly tam kleèel jako pøi modlitbì. Jeho dokonale tvarované ruce by
Hlava ostýchavì sklonìná. Nápis na podstavci hlásal, e se jedná o symbol Boha-Císaøe, kte
ar ími Bucephalonu v prvních dnech kolonie a který na nì dohlí el pøi dobývání zemì.
Starý mýtus. Kus kamene.
A-ale zakoktal Larkin, kdy ho Corbec zaèal zvedat na nohy.
Ale nic! zasmál se Corbec.
Larkin se dal také do smíchu. Svíjel se silným, køeèovitým smíchem, který vycházel z je
Corbec ho vyvedl z kaple ven, oba se poøád smáli.
Poslední vìc, kterou Larkin je tì zahlédl, ne ho Corbec odvedl pryè, byla jeho pohozen
erová pu ka, její hlaveò byla omotána ohoøelým kusem jedineèné bílé látky.

Tìsnì pøed pùlnocí se na planetì Monthax ozvala nenadálá støelba nepøátelských zbraní, vzdá
bloha se rozjasnila záblesky výbuchù a svìtlem reflektorù. Moèály a pøízemní mlhou se rozlé
uté rachocení. Ve vzdálenosti nìkolika kilometrù právì probíhala nìjaká divoká noèní bitva.
Gaunt, kterého dunìní støelby vytrhlo ze spánku, vy el pøed velitelskou boudu. Zvuky bo
ozývaly od východu. Bez rozmý lení poslal ser anty, aby zkontrolovali tábor a hlídky. Burá
lectva pøipomínalo obrovskou mokrou plachtu plácající se v silném vìtru.
Po prkenném mùstku pøe el pøes bublající potok a zamíøil k linii stromù. V tu chvíli se
vøela a na zem se zaèal valit dé , hnaný poryvy chladného vìtru. Dé byl témìø úlevný, al
ké a nepøíjemnì bodaly do oèí.
Gaunt do el po hrází obehnané pøístupové cestì k jedné z hlavních strá ních vì í a vy p
ré se táhly podél hlavního prùsmyku v odstupech sta metrù, se tyèily do vý ky deseti metrù.
tavené z kmenù stromù svázaných dohromady a pevnì podepøených zaklínovanými trámy. Na jejic
se nacházela palebná hnízda.
V temném hnízdì sedìl uprostøed bubnových zásobníkù za párem tì kých bolterù vojín Brag
o omotané maskovacími sítìmi solidní støecha.
Pane! zasalutoval Bragg a na tváøi se mu objevil iroký, rozpaèitý úsmìv. Na malém va
afein.
Hrnek a konvice vypadaly v jeho obrovských dlaních neuvìøitelnì titìrnì. Rychle se poku
schovat láhev sakry za kamna, ale pronikavé vùnì likéru si nebylo mo né ve stìsnaném prost
a nev imnout.
Gaunt pøikývl na pozdrav. Dám si taky kafein, øekl. Vyspravený.
Braggovi se oèividnì ulevilo. Vytáhl láhev sakry, nalil jí poøádnou dávku do druhého ot
nku a nahnul se pro varnou konvici. Gaunt byl jako v dy pobaven kombinací brutální síly a
plachosti, které se v tomto obrovi snoubily. Braggovy ruce byly dost velké a silné na
to, aby jimi dokázal drtit lebky. Pohyboval se ale velice opatrnì, jako kdyby mìl z vl
astní síly strach nebo z toho, èeho by si ostatní mohli myslet, e je schopen.
Podal komisaøi hrnek horkého nápoje. Gaunt se posadil na hromadu zásobníkù s municí a k
mìrem k pralesu na východì. Hnízdo díky své vyvý ené pozici skýtalo lep í výhled na vzdálen
stromù záøily svìtlice, a jak de ová mlha zaèínala ustupovat, bylo mo né na nìkterých mís
idìt èervené záøe ohòù.
Nìkdo se baví, poznamenal.
Bragg pøikývl a usrkl z hrnku. V iml jsem si ètyø nebo pìti nepøátelských pozic. Podpù
. Posunuli se vpøed a zakopali se, støelba je dost statická. Nìjaký ten cíl si ale na li.
Jestli takhle budou pokraèovat dál, budeme muset nìco podniknout.
Bragg poplácal tì ké zbranì pøed sebou. Jen a pøijdou.
Gaunt se usmál. Bragg se vyznal v tì kých zbraních, ale pøesnost jeho støelby se od Zal
ijak nezlep ila. Na druhou stranu, se zbranìmi s takovou kadencí a tak obrovskou zásobou
munice by nìco trefit mìl.
Jo, abych nezapomnìl, øekl Gaunt. Západní náspy se znovu rozpadají. Øekl jsem majoru
e mu zítra pomù e s jejich zpevnìním. Budou potøebovat poøádného siláka.
Bragg bez zbyteèného vyptávání pøikývl. Jeho obrovská fyzická síla byla pro Duchy oprav
nemluvì o jeho dobrosrdeènosti a ochotì pomáhat, kde zrovna bylo tøeba. Gauntovi pøipadal
ako nìjaká obrovská hrubá zbraò, jako kyj: pøi správnì vedeném úderu smrtelnì nebezpeèný ná
v ak patnì zacházelo a míøilo.
Bragg odehnal mùru, která se mu tøepetala pøed oblièejem. Pìkný teplý místeèko jsme si
namenal.
Monthax není zrovna nádherná planeta, pøipustil Gaunt, zatímco neohrabaného vojáka p
doval. Bragg byl zvlá tní èlovìk, toho si Gaunt v iml u dávno. Je tì nikdy se nesetkal s è
yzicky silným, a zároveò zdr enlivým, jako kdyby se sám obával ohromné síly, kterou disponu
atní pova ovali tuhle jeho vlastnost za hloupost a starého velkého Bragga za tupce. Ve s
vé vlastní, tiché a obrovité podstatì byl tím nejhrozivìj ím a nejnebezpeènìj ím ze v ech D
vzbuzovala takovou pozornost, e si jen málokdo dokázal uvìdomit intelekt, který se za ní
krýval.
A právì intelekt, jak Gaunt dobøe vìdìl, byl Braggovou hlavní pøedností.
KAPITOLA ESTÁ
TA STRA LIVÁ SÍLA
Planeta Caligula po osvobození imperiálními vojsky: noci ozáøené hoøícími úlovými mìsty byl
ko dny, dny prosycené petrochemickým kouøem, stejnì temné jako noci. V ude kolem se z nebe
ná ely saze jako mastné èerné vloèky. Dokonce i tady, v pustinì.
Strmé kaòony skal pestrých jako korálové útesy. Vrcholky a okraje kotlovitých kráterù o
oblaky svìtélkujícího prachu. Tvrdá, èervenohnìdá zemì plná prasklin a vyprahlých kotlin.
se høebeny skláøského písku. A smrt. Vybìlená a vysu ená jako kosti, které léta le ely na s
Prùsmykem mezi èervenými skalami pomalu projí dìlo osmnáct nákladních transportérù, tøi
ter. Z výfukù míøících k nebi vyka lávaly mraèna modrého kouøe. Ta né stroje, které za sebo
y, byly uèinìná monstra tvoøená kabinou z o ehlých pancéøových desek, které se celé tøásly
pronikavým skøípotem, usazenou na obrovské motorové jednotce. Tvar blatníkù, masek chladiè
ocených stupaèek vytváøel dojem irokého úsmìvu posetého mouchami. Cestu pøed nimi ozaøoval
mety. Z obou stran doprovázely masivní transportéry hlídky na pásových skútrech a v obrnìný
ch.
Caligulský øidiè Palapr Tuvant, zápasící s pùlkruhovým volantem transportéru jedoucího
oje, letmo pohlédl na svého spolujezdce. Tlewn Milloom se díval z okna kabiny a jeho z
rak chvílemi zabloudil na chronometr.
Z obou mu ù se lil pot. Podlá kou do kabiny sálalo teplo rachotícího motoru. Milloom st
ancéøované okenní panely a otevøel kovová dvíøka v nadìji, e je osvì í chladný vánek zvenè
stinì v ak pøesahovala ètyøicet stupòù. Oba se doslova pekli. Tu a tam z po kozeného tìsnìn
horký motorový olej a skrz pøední møí ku je pokropil.
Milloom se zapøel do sedadla a vzhlédl k poklopu ve stropu kabiny. Je tì poøád je tam
oøe?
 Tuvant pøikývl a zabral za volant. Oba u byli a pøíli zvyklí na vibrace vozidla. Mo
je hlavu ze støílny jako pes, aby se nadýchal èerstvého vzduchu.
Milloom se zasmál. e je to ale stejnì blbec, co? Kdy se rozdával rozum, tak na nìj s
oc nedostalo.
Tuvant pøikývl. Typický gardista. Pro samé svaly nezbylo místo na mozek. Kde v ichni b
, kdy mìsta padla? Co? Mù e mi na to odpovìdìt?
Na palubì dopravní lodì, odpovìdìl klidným hlasem vojín Bragg a se plhal z horního pr
kabiny. Postavil se v její zadní èásti a chytil se ocelové výztu e, proto e se ta ný stroj
ném povrchu kymácel ze strany na stranu. Komisaø plukovník Gaunt øíkal, e jsme sem dorazi
ak nejrychleji to lo, dodal a ostýchavì se na oba mu e usmál.
Tak tomu vìøím, zamumlal Tuvant.
Bragg se vydal do pøední èásti kabiny. Dlanìmi se pøitom opíral o stìny, aby neupadl.
jeme rychle, nemám pravdu?
Hodnì rychle, odpovìdìl Milloom a obrátil se k velkému Duchovi zády. Ve stanici Calp
budou mít radost, a tam dorazíme.
O tom nepochybuju, usmál se Bragg a posadil se na lavici za øidièem. To bude dobrý.
mi komisaø plukovník pøikázal, abych velel tomuhle konvoji, slíbil jsem mu, e nemusí mít s
, e konvoj dorazí na místo vèas. e to zvládnu. A taky to zvládneme, e jo?
Jo, jasnì. Dorazíme tam pøesnì, øekl Tuvant.
Tak to je dobøe. To je dobøe. Komisaø plukovník bude mít radost.
Milloom zamumlal nìco nelichotivého o velkém a mocném komisaøi plukovníkovi.
Co jsi to øekl? zeptal se ho Bragg zostra.
Milloom ztuhl. Podíval se na Tuvanta. Ve spoleènosti tohohle obrovského gardisty b
yli u dobré tøi hodiny a a doposud ho pova ovali za hloupého a pomalého. Jistì, jeho obro
stava byla impozantní, ale oni se domnívali, e kdy se mu budou smát za zády, nic jim nehr
zí. Milloom teï byl jako opaøený. Dostal strach, e tentokrát za el pøíli daleko. Bál se,
ou mohl ten obr za jeho zády v náhlém výbuchu hnìvu ztratit kontrolu a dát mu poznat svou n
popiratelnou fyzickou sílu.
Já nic jsem neøíkal.
Ale ano. Øekl jsi nìco o mém komisaøi plukovníkovi. Nìco posmì ného.
Milloom se pomalu otoèil a podíval se obrovskému Tanithanovi do tváøe. Nemyslel jsem t
zle. Jenom jsem si dìlal legraci.
Tak e to bylo patné. Byla to urá ka.
No tak jo, ale jenom z legrace. Milloom mìl v oèekávání toho nejhor ího nervy napjaté
uny. Opatrnì spustil levou ruku vedle sedadla, kde mìl ulo enou eleznou tyè.
To je v pohodì, øekl Bragg nenucenì a otoèil se, aby se podíval z okna. Ka dý má nár
To nám øekl komisaø plukovník.
Milloom ulehèenì klesl na sedadlo a vymìnil si s øidièem vìdoucí pohledy. Naprostý hlup
dli se mlèky.
Tuvant se podíval na Bragga ve zpìtném zrcátku. Tak e vy udìláte v echno, co vám tenhl
lukovník øekne? zeptal se pobavenì.
Samozøejmì! odpovìdìl obr bez rozmý lení. On je plukovník. A komisaø. My jsme jeho m
periální garda. Tanith tí první a jediní. Jsme loajální Císaøi a udìláme v echno, co nám ko
Co kdyby vám øekl, abyste skoèili ze skály? zasmál se Milloom, který se spiklenecky j
zvíjet Tuvantovu my lenku.
Tak skoèíme ze skály. To má být nìjaký chyták?
Konvoj dál projí dìl pustinou. Toho rána najel na skvrnitou silnici vedoucí pryè od vypálen
sek úlu Aurelian, na které zaútoèila druhá fronta Imperiální gardy pøi hlavním útoku na Ner
oznaèném vítìzství Impéria tu nemohlo být pochyb. Skupiny nepøátelských vojákù v ak dál ved
ku, pøi které se soustøedily pøedev ím na zásobovací konvoje.
Imperiální garda celou oblast obklíèila a pustila se do likvidace posledních zbytkù odp
ru. Práce na obnovì Caliguly mohly zaèít. Ve keré dostupné zdroje a sklady úlu Aurelian b
zdory ve kerým váleèným útrapám bohatì zásobeny bylo nutné pøerozdìlit. Konvoj byl prvním
nouzové zásoby do válkou tì ce poznamenaného mìsta Calphernia. To znamenalo pøekonat dvì s
trù boji tì, které nedávno získalo pøezdívku ,mrtvá zemì .
Toho rána se na cestu vydalo celkem est konvojù. Ètyøi z nich míøily do úlu Nero, jede
Tiberia a jeden do Calphernie. Gauntovi duchové, Tanith tí první a jediní, dostali na star
ost jejich ochranu. Za nejnebezpeènìj í byla pova ována cesta do Calphernie, proto e prochá
teritoriem banditù bývalých dìlníkù z úlù, kteøí uprchli pøed válkou do pustiny a zaøídil
vojevùdci. Za posledních est týdnù se pøes jejich území nepodaøilo projet jedinému vozidlu
hady mluvily o tisících vzbouøencù zásobujících se zbranìmi. Povídalo se dokonce i o tom,
celé zále itosti zapleteny i síly Chaosu.
V ichni, vèetnì Bragga samotného, byli pøekvapeni, kdy si Gaunt vybral ochranu konvoje
který mìl namíøeno právì do Calphernie. Gaunt byl hluchý ke v em protestùm a odvedl zara e
do svého velitelského bunkru na krátkou poradu.
Caober, Rawne, Larkin a ostatní Duchové se domnívali, e Gauntovo rozhodnutí je jednod
u e gestem smíøení se s tím, e konvoj do Calphernie nedorazí, a proto také vybral Bragga,
o pochopitelnì nehodlal obìtovat ádného dobrého velitele.
Tak se nám ná komisaø vybarvil! zasyèel Rawne, pohrávaje si s jílcem svého tanithské
Na ostatních mu ích byla patrná nervozita. Byli smutní z toho, co se zdálo být oèividné, a
va ovali se zpochybòovat Gauntovu autoritu pøímo.
Bragg se nad ctí, které se mu dostalo, jednodu e usmíval. Zdálo se, e mu smysl Rawneho
slov, zcela unikl. Nev ímal si toho, e ho ostatní pøedem pova ují za mrtvého. Rawne si zne
nì odplivl na zem.
Na naléhání v ech mu ù za el Corbec za Gauntem a rovnou se ho zeptal, proè se chová tak
lnì a pova uje Bragga za postradatelného. Pane, pøi v í úctì, kdybych konvoji velel já neb
nebo Lerod, pak by mìl aspoò nìjakou anci, e se do Calphernie dostane. Nezahazujte ji, n
eobìtujte Bragga
Vím, co dìlám, odpovìdìl mu stroze Gaunt a poslal Bragga a dal ích sedmdesát mu ù na
ak se v ichni domnívali, nemìl nikdo vrátit.
* * *
Konvoj s rachotem sjel dolù irokou rozsedlinou a zamíøil na árem popraskanou planinu pokr
tou èerveným prachem. Vzduch se horkem tetelil a køivil obzor. Pøed kolonou jel pásový skút
desátníkem Merynem. Za ním sedìl vojín Caffran, který obsluhoval zadní dvojitý autokanón. O
s oblièeje omotaný maskovací plá , aby se alespoò èásteènì chránili pøed prachem a vedrem.
m popraskané brýle.
Meryn zastavil skútr na svahu, zhruba kilometr pøed èelem konvoje. Stáhl si z tváøe rou
, odplivl si a zaka lal.
Cítí to taky? køikl na Caffrana. Jako kdyby nás odev ad sledovaly tisíce oèí.
Má jenom bujnou fantazii, odpovìdìl Caffran, ani by se otoèil od kanónu.
Caffran cítil, jak mu ve spáncích pulzuje krev. Nebylo to jenom horkem. Dobøe si v iml
výrazu ve tváøi plukovníka Corbeka ve chvíli, kdy Gaunt svìøil dohled nad konvojem Braggov
Vìdìl, e jsou odsouzeni k smrti. Stovky upálených a ukøi ovaných tìl, kolem kterých pøed h
eli, nebyly ádné výplody bujné fantazie. Caffranovi pøi té vzpomínce pøebìhl po zádech mrá
V mraènech prachu se hnali kupøedu dal í èlenové doprovodné eskadry. Vojín Kelve øídil skút
, jedním z Corbekových oblíbených ostøelovaèù, na zadním sedadle. Merrtova ostøelovací pu k
nutá ve voskovaném plátnì u jeho nohou, pro pøípad, e by do la munice automatickému kanónu
astavil na píseèném pøesypu.
Vlevo od nich stál Ochrin, který si jako støelce vezl Hellata. Motor jejich stroje
bì el naprázdno. Vpravo, ve vzdálenosti pøibli nì pìti set metrù, byl Mkendrik se støelcem
Signál proletìl øadou motorek z jednoho konce na druhý a vzápìtí v ichni vyrazili podél st
erou za sebou zanechali Meryn s Caffranem, vstøíc pra né kotlinì dole. Za zády jim burácely
tory tahaèù obrovského konvoje.
Na jeho konci a po stranách jely dal í tøi skútry: Fulke s Logrisem, Mktea s Laymonem
a Tanhak s Grummedem. Za nimi následovalo polopásové vozidlo Imperiální gardy, s Whelnem z
a volantem a Abatem a Brostinem u zbraní. Celou kolonu uzavíral dal í vùz s dlouhými dvojit
pásy, Mkteegem coby øidièem a Rahanem a Nehnem jako obsluhou raketometu.
Bragg vy plhal do støílny nad kabinou svého tahaèe. Caligulským øidièùm, Milloomovi a T
i, kteøí si mezi sebou nìco eptali svým slangem, se sna il nevìnovat pozornost. Do tváøe h
vedro a prach. Slunce neúprosnì pra ilo. Nos mìl rázem plný popela a musel si odka lat a o
ivnout, aby si proèistil dýchací cesty. A pak ho napadlo, e by si mìl pøes tváø omotat ma
lá , nasadit si brýle, které dostal pro tuto misi pøidìleny, a nechránìnou poko ku si natø
astí.
pinavá a vlhká mast v malé, kulaté cínové krabièce odpornì páchla, ale komisaø plukovn
aby ji pou ívali. Bragg zvedl náhlavní komunikaèní soupravu a strèil si sluchátko do ucha.
Bragg v em Duchùm, nezapomeòte se natøít mastí proti slunci. Tou zinkovou. Jak nám øek
aø plukovník. Konec.
Odpovìdí mu byla smìsice klení a protestù.
 Myslím to vá nì, øekl Bragg. Nama te se jí, Tanithani. Jsou spáleniny a spáleniny, j
ukovník, a na e svìtlá kù e nevydr í na tomhle slunci ani minutu.
Ochrin zastavil skútr, vytáhl z kapsy cínovou krabièku a potøel si mastí èelo a nos. Na
ruku a podal mast Hellatovi za sebou.
Ozvalo se tiché, vzdálené cinknutí. Dutý, prázdný zvuk.
Hellat si vzal krabièku z Ochrinovy ruky právì ve chvíli, kdy si uvìdomil, e jeho par
má hlavu. Ochrinova mrtvola se strnule svalila ze sedadla.
Hellat leknutím vykøikl, chopil se kanónu, namíøil na vzdálené duny a stiskl spou .
Zabili Ochrina! Útoèí na nás! køièel, zatímco slepì pálil do píseèných pøesypù.
O sekundu pozdìji zvedla skútr do vzduchu raketa a roztrhala Hellata i Ochrinovu
mrtvolu na kusy spáleného masa, ne vìt í ne za atá pìst.
Komunikaèní kanál byl rázem zahlcen zmatenými výkøiky. Mkteeg, se slovy ochranné modlit
terá se nauèil od knìze pøi nábo enské výuce, na rtech, zahnul své polopásové vozidlo za so
Mu i na zádi na nic neèekali a jejich zbranì zaèaly chrlit explozivní støely proti okraji s
ní stìny.
Meryn zahnul irokým obloukem a pøidal se k ostatním. Caffran otáèel kanónem a zasypáva
støelami pozici, na kterou se ve svém posledním útoku soustøedil Hellat. Ze skútru, na kte
jeli Ochrin s Hellatem, zbyla jen kouøící hromada rotu.
Hlavní konvoj pøi prvních zvucích bojù zpomalil. Nepøátelská palba se do kolony vozidel
z pravé strany jako bouøe nejprve jen nìkolika nesmìlými výstøely, které v ak brzy pøe l
nohem zuøivìj í krupobití.
Mkendrik se s tanithským váleèným pokøikem hnal na svém bláznivì poskakujícím skútru vp
omil, e kanón za jeho zády mlèí, otoèil se. Beris se bezvládnì opíral o masivní zbraò a sk
u krvavou díru v jeho trupu prosvítaly sluneèní paprsky. Mkendrik zabrzdil, vyskoèil ze se
dadla pro øidièe a shodil Berisovu mrtvolu na zem. Popadl kanón a zbìsile zaèal støílet kol
sebe.
Ment vìdìl, e je v ideálním úhlu. Z tì ké zbranì pumpoval do vzdálených dun ránu za ra
dièe, aby zrychlil a pøedjel nepøítele. Kelve se mu právì chystal nìco odpovìdìt, kdy salv
vních støel vyhodila skútr do vzduchu a vysypala je na zem.
Merrt se zvedl ze zemì a ohlédl se po Kelvem, který le el uvìznìný pod tøemi tunami dou
rotu a køièel bolestí. Z hrudníku mu trèel zara ený øídicí panel, který ho doslova pøi pe
Merrt se k nìmu bez váhání rozbìhl a pokusil se vozidlo pøevrátit. Kelve na nìj køièel,
, prosil ho a zapøísahal jej. Kdy Merrt zjistil, jak tì ký vrak je a jak vá né je zranìní,
utrpìl, rozhodl se splnit prosby svého øidièe. Vytáhl laserovou pistoli a bez míøení støeli
ho do hlavy. Kelve sebou chvíli køeèovitì kubal a pak zùstal le et bez hnutí.
Merrt se vrhl k zemi, proto e jeho pozici si za svùj cíl vybrala dal í salva støel. Pod
lo se mu najít ostøelovací pu ku, která vypadla z havarovaného skútru. Nebyl èas kontrolova
stli se nepo kodila. Strhl z ní plátno, pøitiskl se k zemi, nasadil nový energetický zásobn
zamíøil. Optika pu ky mu pøiblí ila nepøítele, vzdálené a rozmazané postavy, které poskakov
etometu pomalovaného lutohnìdou barvou a sna ily se jej nabít.
První støela la pøíli daleko. Upravil nastavení míøidel, jako ho to nauèil Larkin, vy
novu vystøelil. Tentokrát neminul. Nepøátelé se zmatenì rozhlí eli kolem sebe. Následovala
hladná série dal ích tøí výstøelù, po ka dém z nich padl jeden ze vzbouøencù mrtvý k zemi.
Tøi výstøely, tøi èisté zásahy. Mistr ostøelovaè Larkin by na nìj byl hrdý.
Bragg ve støílnì hlavního tahaèe køièel do mikrofonu komunikaèní soupravy rozkazy, kterými
formovat konvoj do obranného kruhu. Ze sluchátka v uchu sly el rùzné protichùdné po adavky,
se sna il pøekøièet. Obìma obrovskými dlanìmi pøitom pevnì svíral rukojeti kanónu a kropil
avoboku dlouhými dávkami.
Vozidla konvoje se neochotnì zaèala podvolovat Braggovým rozkazùm, krou ila kolem a za
ujímala obranné pozice.
Okolo nich krou ila zbývající doprovodná vozidla. Druhý a ètvrtý transportér v konvoji
tì ký zásah a estý explodoval poté, co jeho tahaè zasáhla raketa. Výbuchy uvnitø nákladov
haly její boèní oblo ení. Z obrovské ohnivé koule, ze které se k nebi valil silný sloup èer
dletovaly kusy kovu. Popelavý písek kolem byl v m iku zasypán stovkami støepin.
Bragg, kterého za kanónem ve støílnì prvního transportéru vystøídal vojín Cavo, se prot
ny. Milloom a Tuvant se choulili pod úrovní oken, møí ové kryty a poklopy zavøené.
To je ílené, ty tupèe! jeèel Tuvant. Uvìzní nás tady a v echny nás zabijou!
Nemyslím si, e by banditi byli tak tvrdí, zaèal Bragg.
Tuvant se na nìho otoèil. Ty dutá palice! Jsou v ude kolem nás! Pro Císaøe, v dy jich
tisíce. To je rozhodnì víc ne dost na to, aby nás tu povra dili! Mìli jsme jet dál! Tím,
dy takhle zastavili, jsme jim dali anci nás obklíèit a dorazit!
Bragg vykroèil k obìma øidièùm. Chladný pohled jeho oèí se jim vùbec nezamlouval. Mohut
lupy porostlou rukou popadl Tuvanta pod krkem a zvedl ho do vzduchu.
Já tady velím, zaburácel hlubokým a pevným hlasem, který pøesnì odpovídal jeho mohutn
aø plukovník to øekl. Jestli se budeme muset do Calphernie probojovat po milimetrech,
tak to taky udìláme. A v ichni budeme bojovat. Je vám to jasný?
J-jasný! vykoktal ze sebe Tuvant, jeho tváø zaèínala získávat modravý nádech.
Tak nám teï koukejte pomoct!
Jak? vyprskl zezadu Milloom. Bragg pustil Tuvanta, který se svalil na zem a zaèal
zvracet, a otoèil se k druhému øidièi. Milloom svíral v ruce svoji uma tìnou kovovou tyè.
h nena ene , Duchu.
Tak to musí být fakt hodnì hloupý, zamumlal Bragg a bez zájmu se od nìj otoèil. V tu
Milloom vrhl na Bragga, aby mu pìtikilovým, za studena kovaným kusem kovu rozbil hlavu
. Bragg ustoupil stranou, na svou obrovitou postavu a neuvìøitelnì lehce, a chytil tyè je
dnou rukou. Ozvalo se hlasité plesknutí. Bragg vytrhl tyè Milloomovi z ruky tak prudce
, e caligulský øidiè sotva zalapal po dechu, a odhodil ji stranou.
Mù ete zaèít tøeba tím, e se nebudete sna it na mì útoèit. Vy zatracení civilisti mi
byste teï asi tak byli, kdybysme sem nepøiletìli, abysme vás vytáhli ze sraèek Chaosu?
Nejspí zdraví a v bezpeèí v Aurelianu! odsekl Milloom. A ne tady v mrtvé zemi, obkl
ty!
Bragg pokrèil rameny. Jo, mo ná jo. S ostatními zbabìlci. Jsi zbabìlec, øidièi Milloom
Jdi do hajzlu!
Jenom se ptám. Komisaø plukovník mi øekl, abych si dával pozor na zbabìlce. Øekl mi, a
je okam itì zastøelil, proto e to jsou proradní psi, kteøí si nezaslou í spásu Zlatého trùn
na nì municí neplýtval, já tedy ne.
Chvíli bylo ticho.
Bragg se usmál. Jenom bych je pra til. Výsledek by byl stejný. Chce , abych tì pra til
loome?
N-ne.
Tak u se mì nikdy nepokou ej znovu napadnout. Mù e nám pomoct, i kdy neumí zacháze
Zapni vysílaèku. Bude recitovat Pøísahu poslu nosti. Zná ji?
Jasnì e ji znám! A co pak?
Pak znovu. Bude mluvit zøetelnì a hrdì. Bude ji opakovat znovu a znovu a znovu. Kdyb
tì to zaèalo nudit, mù e pro zmìnu zaèít odøíkávat Ka dodenní modlitbu k Císaøi. Mo ná i
zení. Chci od tebe, aby z komunikaèních kanálù byla sly et jen uklidòující a povzbudivá slo
Milloom pøikývl a pøistoupil k vysílaèce umístìné v pøístrojové desce tahaèe.
Tak se mi to líbí, øekl Bragg. Milloom zaèal odøíkávat slova modliteb, která se nauèi
mikrofonu vysílaèky.
Venku zatím zuøila pøestøelka. Laserové paprsky a tì ké projektily bu ily do bokù vozid
e sevøených v kruhové formaci. Doprovodná vozidla se usilovnì sna ila kolonu chránit. Meryn
dl svùj skútr tak, aby Caffran mohl pomalu krou ícím banditùm zpùsobit co nejvìt í kody.
Fulke, Mktea a Tanhak jeli v øadì za sebou. Logris si za Fulkeho zády poèínal výbornì,
il u ètyøi mu e. Mkteùv støelec Laymon staèil také jednoho zastøelit, ne mu horní polovin
lil laserový paprsek. Tanhak s Grummedem dokázali zabít est nebo sedm banditù. Pak ale je
jich ivoty i slávu ukonèila raketa krátkého doletu. Z bìsnícího tajfunu vzníceného paliva
tovaly do v ech stran kusy kovu a tìl.
Braggu! Braggu! Musíme se stáhnout! køièel ze svého polopásového vozidla Wheln. Za je
e el mrtvý Abat a Brostin se kolem sebe ohánìl plamenometem.
Bragg zatím v kabinì tahaèe klidnì rozbaloval své autokanóny, zabalené v plstìném plá t
zády Milloom odøíkával do mikrofonu vysílaèky modlitby. Bragg se na chvíli zastavil a dotyk
sluchátka v uchu aktivoval komunikaèní spojení.
Ne, Whelne. Neustoupíme. Neustoupíme, øekl prostì.
Tuvant, který si mnul bolavý krk, se pomalu se zvedl ze zemì. Chystal se dát s Duche
m do hádky, ale kdy vidìl zbranì, které si tanithský obr pøipravoval, rozmyslel si to. Bra
si nechystal jeden, ale hned dva automatické kanóny. Pøesnì takové, jaké byly obvykle upevn
na stojanu nebo otoèném èepu na bojovém vozidle. Bragg svázal obì zbranì dohromady a provi
nì spojil jejich spou tì pomocí ohnutého pouzdra potravinového balíèku, aby tak mohl støíle
ednou. Ze zbraní visely dlouhé nábojové pásy, které vedly k bednám s municí.
Bragg vyrazil plexisklo okna v zadní èásti kabiny a opøel obì hlavnì o spodní li tu. Pa
ohlédl po Tuvantovi.
Chtìl jsi nìco?
Ne, odpovìdìl Tuvant a rychle se pøikrèil k zemi, proto e se do kabiny opøela dávka z
eru, která v echny uvnitø zasypala kousky kovu a výfukových sazí.
Mù u z toho støílet sám, kdy to je nutný, ale lep í je, kdy mi nìkdo podává munici.
Tuvant zamrkal. Pak se vrhl na pásy s municí a zaèal je rovnat, aby se pøi vytahování z
boxù nezasekly.
Díky, usmál se rychle Bragg a otoèil se zpátky k oknu. Stiskl spou . Rachot dvou kan
tìsných prostorách kabiny ohlu ující. Milloom pøestal odøíkávat modlitbu a zakryl si u i.
elý tøásl, ale dál se svìdomitì vìnoval pøípravì munice. Vzduchem létaly prázdné nábojnice.
První Braggova devastující salva la pøíli do strany a zkropila vrcholek nedalekých sk
stìn. Jenom se pousmál a zamíøil znovu.
Opáèko zamumlal si pro sebe.
Co e? zeptal se Tuvant.
Nic.
Bragg znovu stiskl spou . Kabina se opìt naplnila dunivým rachotem autokanónù. Kulky t
ntokrát zabu ily do stìny údolí a na vzdálených dunách zvedly obláèky prachu. Nìco, co se B
aøilo zasáhnout, explodovalo v obrovském kvìtu rudého ohnì. Bragg znovu namíøil zbranì tím
o výbuchu pokropil skoro minutu dlouhou dávkou.
Venku v dunách, s konvojem za zády, se Merrt plí il pomalu vpøed a upravoval pøitom nas
avení míøidel. Ze sluchátka v uchu sly el úzkostlivý, ale odhodlaný hlas odøíkávající modli
las ho naplòoval pocitem dùstojnosti.
Nìkolikrát rychle zamrkal, aby z oèí dostal prach. Brýle odhodil ve chvíli, kdy s Kelve
havarovali. Larkin mu jednou øekl, e se nic nesmí dostat mezi dalekohled ostøelovaèe a j
eho oko. Svìt mù e vidìt takový, jaký opravdu je, jenom kdy se dívá do svého dalekohledu
n bìhem výcviku. Merrt se nad tou vzpomínkou usmál. Vzpomínal si, jak Larkin s sebou nosil
dalekohled v kapse na stehnì, aby se jím mohl dívat na lidi kolem. To abych poznal, je
stli l ou, øíkal v dycky.
Merrtùv dalekohled teï nelhal. Vidìl ètyøi desítky banditù, jak se ve skrytu oblaku jem
písku, zvíøeného probíhajícím bojem, blí í pøes duny smìrem ke konvoji. Bì eli pøikrèení, s
terén vyu ívali ke krytí. Merrt si vybral nejbli ího z nich, zamíøil a vystøelil. Døíve ne
vydechl, aby nic nemohlo pu kou trhnout. Jak bandita bì el se sklonìnou hlavou, zasáhl ho
laserový paprsek do vrchní èásti helmy. Merrt usoudil, e støela pravdìpodobnì pro la skrz
krk a tìlem podél páteøe. Mu se skácel k zemi jako pod atý.
Merrt neme kal a namíøil na dal ího banditu. Kdy se podíval do optiky, zjistil, e mu
váøe. Drobný pohyb doleva a v hledáèku se objevil dal í. Právì pøebíhal do dal ího krytu. V
bé kopnutí do ramene. Postava se napøímila a spadla na záda.
Merrt se právì chystal namíøit na men í skupinku pì ákù, která se mu v ak ztratila v op
dletujících kusù tìl. Raketomet, blesklo mu hlavou.
Rahan s Nehnem dr eli hlaveò otoèné vì e raketometu v nízkém úhlu. Jednotlivé støely ex
okolních dunách a trhaly nepøítele na kusy. Mkteeg dr el vozidlo tìsnì pod vrcholky dun, a
tak co nejlépe vyu il jejich krytí. Rahan s Nehnem u vypotøebovali skoro v echnu munici. M
teeg proto zastavil, nechal motor bì et naprázdno a vy plhal do støílny raketometu, aby pøi
vil stubber slo ený v boxu v podlaze.
Kdy byl hotov, zasadil ho do pancéøovaného boèního panelu vozidla. Rahan mezitím vypál
soko do vzduchu pìt raket, které proletìly nad pou tí jako hoøící ípy a v oblouku se snesl
ditelné cíle na druhé stranì duny.
Mktea pálil z automatického kanónu, s jeho obsluhou mu pomáhal Laymon, tak dlouho, do
kud se podávací pás nezasekl. Hlaveò zbranì rudì hnula. Mktea zaklel, popadl laserovou pu
pøehoupl se pøes okraj vozu. O chvíli pozdìji se vozidlo stalo terèem nepøátelské laserové
explodovalo v záplavì kovových støepin, které zasypaly zem kolem Mktey. Ten se na poslední
chvíli staèil vmáèknout do písku. Ucítil bolestivý náraz do kotníku. Kdy otoèil hlavu, zji
ojové kalhoty kouøí od záplavy popele a e se mu do nohy zasekla silná kovová støepina.
Rychle uhasil drobné plamínky a otoèil se na záda, aby si mohl støepinu z kotníku vytáh
t. V iml si, e to je ura ená rukoje automatického kanónu z jeho vozidla. Bolest v kotníku
nesnesitelná. Pokusil se za rapnel zatáhnout a na okam ik upadl do bezvìdomí. Kdy pøi el
zjistil, e ho bez pomoci chirurga ven nedostane. Nasypal si do úst plnou hrst lékù prot
i bolesti a roz výkal je. Jakmile zaèaly pùsobit, otoèil se a zaèal støílet do høebenu duny
zády.
Wheln pálil ze støelecké otoèné vì e svého vozu vedle Brostina, který mezitím vymìnil p
a laserovou pu ku. Z ní e polo ené pou tì se k nim hnali bandité, kteøí støíleli po v em, c
e mu dochází munice, si Mkendrik uvìdomil a ve chvíli, kdy zbraní projel poslední pás
lo se prázdné cvakání. Byli obklíèeni bandity, kteøí se sna ili jeho vozidlo zne kodnit. Mk
táhl laserovou pistoli. Prvního støelil do hlavy, druhému laserový paprsek rozpáral bòcho a
u ustøelil nohu v koleni. Pak dostal zásah do levého ramene, který ho pootoèil a srazil z
korby.
V tu chvíli se ozvalo hlasité burácení.
Pøes vrcholek duny se v mraènu prachu pøehoupl Merynùv skútr a tì ce dopadl na zem. Caf
n se okam itì pustil do kosení nepøátel. Meryn otoèil stroj doleva a Caffran kolem sebe pøe
hlavní kanónu. Kulky rozervaly tìla vìt iny nepøátel v dohledu na kusy. Ostatní se o pøeko
dostat co nejrychleji do nìjakého úkrytu.
Naskoè! sna il se Meryn pøekøièet burácení motoru a Mkendrik skoèil na plochou korbu
føana. Meryn prudce pøidal plyn a skútr divoce vyrazil pøímo na nepøítele.
Fulke, který si za zády vezl Logrise, pøíslu níka Mkollovy elitní prùzkumnické brigády,
t nervy. S výkøikem hrùzy zahnul skútr pryè z dosahu zuøivé pøestøelky.
Koukej se tam vrátit! Tamhle se bojuje, ne tady! køièel Logris. Fulke øekl nìco neslu
zamíøil se skútrem do relativního bezpeèí kruhu konvoje. Logris pøelezl pøes krabice s mun
apájecí kabely poházené na podlaze zadní plo iny skútru, zezadu chytil Fulkeho za hlavu a p
kým pohybem do strany jí pra til do pancéøovaného panelu dveøí. Skútr smykem zastavil a Ful
ezvládnì sesul ze sedadla.
Logris si na øidièe znechucenì odplivl. Zbabìlec, øekl a otoèil se. Po rozpraskané ze
nim u hnala horda banditù. Rychle vytáhl laserovou pu ku a aktivoval ji.
Tak pojïte, vyzval je, pøesto e ho nemohli sly et.
Bragg se stáhl dovnitø kabiny a sundal prst ze spou tì.
Co se dìje? zeptal se Tuvant.
Vypadnìte odsud, vy tìkl najednou Bragg. Ty i Milloom, oba hned vypadnìte z kabiny a
hovejte se do vleku.
Proè?
Taktika støelby
Co e?
Bragg se otoèil a zaèal na caligulského øidièe hlasitì køièet. Taktika støelby! Taktik
Soustøedí støelbu na tahaèe. Jde jim o náklad! Jestli chcete být v bezpeèí, schovejte se na
na které se neodvá í støílet!
Tuvant s Milloomem se rozbìhli spojovacími dveømi do nákladového prostoru. Bragg si otø
l èelo. Høbet ruky mìl ulepený smìsicí potu a sazí. Pøes komunikaèní kanál pøikázal v em sv
o caligul tí øidièi. Bandité chtìli dostat náklad a tak, Trùn mi pomáhej, na nás nebudou s
me jeho souèástí, pomyslel si.
Zvedl automatické kanóny z okna a odtáhl je spolu s boxy s municí na vrcholek nákladové
jednotky.
Chcípneme tady! øekl Tuvant pøi pohledu na stovky banditù, kteøí se k nim blí ili na
h.
Ne, nechcípneme, odsekl Bragg.
Jsi ílený! vy tìkl Tuvant. Podívej se kolem! Jsou jich tisíce! Obklíèili nás! V ech
noho po druhém, do posledního mu e!
Bragg si povzdechl a zavøel oèi.
Nízko nad høeben proletìly bombardéry typu Nájezdník, chrlící ze svých útrob na hlavy b
smrti.
Jsou tam banditi schovávají se v pustinì, kam se na nì nikdo nedostane, opakoval Bra
s úsmìvem to, co mu Gaunt øekl. Pokud je nìco nevyláká ven, nepøivede na jedno místo. Nìco
le konvoj.
Tuvant se na obrovského Ducha podíval s nevìøícím výrazem. Tak e my jsme byli návnada?
Jo.
K èertu s tebou!
Je mi líto. Byl to nápad komisaøe plukovníka.
Tuvant ztì ka dosedl na podlahu.
Bragg si døepl vedle nìj. Tuny zápalných bomb a napalmu spalovaly stránì kopcù v okolí
je. Vzduch se chvìl dunìním imperiálních stíhacích bombardérù, které nadzvukovou rychlostí
kými kopci, aby se zformovaly k dal ímu útoku.
Tuvante?
Tuvant se podíval na obra vedle sebe.
 Byli jsme návnada, ale máme svùj úkol. Tenhle konvoj dovezeme do cíle. Lidi v Calphern
i budou mít obrovskou radost, jak jsem øíkal. Komisaø plukovník jenom chtìl
Tuvant se otoèil, oèi rudé. Tu hodnost jsem u sly el tolikrát, e mì zaèíná unavovat!
Jmenuje se Gaunt. Je to dobrý èlovìk. Generál Thoth mu pøikázal, aby dohlédl na obnovo
e na va í planetì. Dobøe vìdìl, e se tohle mù e stát, proto e je tady spousta teroristù a
roto se rozhodl nastra it léèku. Léèku v podobì plnì nalo ených transportérù míøících do Ca
Jo, skvìlý.
Dostali jsme je na jedno místo, aby je letecká peru námoønictva mohla zlikvidovat. Ra
uj se, chlape! Dosáhli jsme tady velkého vítìzství!
Tuvant zvedl hlavu. Jeho tváø byla bledá. Vím jenom tolik, e mì vá komisaø plukovník
návnadu. A ty jsi to celou tu dobu vìdìl.
Bragg se posadil na zábradlí a nadechl se vzduchu nasyceného kyselým kouøem hoøícího na
. Jo. Banditi toti neútoèí jen tak naslepo, ví . Dìlníci z Aurelianu jim dodávají informa
h dodávek. Proè si myslí , e mi komisaø plukovník svìøil velení právì nad tímhle transport
Tuvant nejistì zamrkal.
Bragg si zabu il obrovskýma rukama do irokého hrudníku. Jsem velký tak musím být tak
ek. Takový jak e to bylo? tupec, co urèitì pøivede konvoj do potí í a pak ho nechá kro
pozici, která umo òuje snadné ostøelování. Pøesnì takový idiot, který pøivede konvoj bandit
Chce mi øíct, e jsi byl taky návnada?
Byl jsem tøe nièkou na dortu. Takovou, co se jí nedá odolat. Dìlníci z mìsta o mnì øek
vým pøátelùm.
Jede k vám konvoj, chlapi. A velí mu úplný idiot. Nemám pravdu, Milloome?
Milloom, který se opíral o zábradlí o kus dál, se ohlédl.
K èertu s tebou!
Bragg zakroutil svou velkou hlavou. V ruce zvedl datatablet. Mùj pøítel Raglon spojo
vací dùstojník Raglon, sledoval va i kódovanou komunikaci. Mìl jsem tì celou dobu pìknì pod
em, zatímco jsi podrobnì informoval bandity o tom, kdy a kudy budeme projí dìt, a o síle na
hrany. Komisaø plukovník mi øekl, abych to tak udìlal.
Milloome? vyhrkl ohromený Tuvant.
V Milloomovì ruce se znenadání objevila automatická pistole. K èertu s tebou, ty zkurv
ný gardisto!
Bragg byl v m iku na nohou, postavil se pøed Tuvanta a ohnal se obrovskou pìstí po M
illoomovi.
Pistole se zaøinèením dopadla na kovovou podlahu a vystøelila.
Tlewn Milloom, s krvavou bøeèkou místo oblièeje, se zapotácel a spadl z ochozu nákladov
ednotky dolù. Zemøel døív, ne dopadl na ztvrdlou pùdu o dvacet metrù ní e.
Bragg se otoèil zpátky k Tuvantovi a pomohl mu vstát. Na kloubech mìl krev. Obloha b
yla bílá tepelnou vlnou a popelem z bombardování.
Byl to zrádce. A zbabìlec, vysvìtlil Bragg Tuvantovi.
Øekl ti to komisaø plukovník Gaunt, mám pravdu?
Ne, na to jsem pøi el sám. Tak, teï na nás èeká Calphernia.

Obloha nad Monthaxem se zbarvila rezavì rudým svítáním. Atmosféra Gauntovi pøipomínala vyso
ve Schole Progeniu na planetì Ignatius Cardinal, kde byl pøed mnoha lety, po otcovì s
mrti, vychován a vycvièen. Kouøová, jako sklo, mìnící svou barvu od èervených a okrovì lut
nìj í svìtle fialové a nachové tóny vysoko v místech, kde se je tì mihotaly hvìzdy Jediné,
byla olovem obroubená postava nìjakého ampióna Impéria, nìjakého svatého ve vítìzné póze n
av mrtvých protivníkù.
Na chvíli se mu zdálo, e sly í pìvecký sbor koly zpívat chorál na oslavu pøíchodu sví
y pøi východu hvìzdy Ignatius. Hned se ale napomenul. Nechal se unést. V dlouhých stínech r
zbøesku, které dopadaly na páchnoucí a rozbahnìné zákopy, sly el mu e zpívat si pøi rozdìlá
hem drsnìj í a brutálnìj í hymnus Imperiální gardy. Byl mezi nimi i Milo, který doprovázel
drsných a snivých mu ských hlasù støíbrnì znìjícími tóny tenké pí aly vyrobené z rákosu.
Smysl této písnì byl v ak v podstatì stejný slavnostní podìkování Císaøi za nový den
ní sluneèní paprsky se opíraly do neprostupné d ungle za zákopy a promìòovaly v udypøítomno
u, která zahalovala tmavé stromy ml ným závojem. Jaké útrapy asi èekaly Imperiální gardu v
h plných vody, bláta a much?
Gaunt si opodál v iml mu e, který snad jako jediný nezpíval. Major Rawne sedìl na svinu
pacím pytli u ohnì pøed svým stanem. Pøed sebou mìl postavenou mísu horké vody, o kterou se
 kus rozbitého zrcadla. V jedné dr el støíbrný tanithský nù a holil se. Pìnu na holení si
mýdla. Gaunt sly el krábání èepele no e o vousy na tváøích a krku.
Komisaø byl jeho nacvièenými a peèlivými pohyby doslova hypnotizován; zpùsob, jakým si
volnou rukou napínal kù i na tváøi, jakým se po oèku díval do zrcátka, jakým vedl nù krát
o pak opláchl ve vodì, ho pøímo fascinoval.
Nù na nù . Pomyslel si Gaunt. Rawneho tváø mu v dycky pøipomínala úzkou dýku, hladkou
. Dýku nebo mo ná hada.
Obojí bylo stejnì výsti né. Gaunt obdivoval Rawneho schopnosti a pochopitelnì i jeho ne
ilosrdnost. Napadlo ho, kolik hrdel asi podøízl no em, kterým si právì opatrnì pøejí dí po
telné kù i.
Zpùsob, jakým se holil, ani by se by jen krábl, jenom zdùrazòoval jeho nebezpeènou z
Preciznost, dokonalost, nepatrný rozdíl mezi hladkým oholením a smrtícím úderem.
Obzvlá tì s takovým no em
Rawne zvedl hlavu a jeho zrak se na okam ik støetl s Gauntovým. Ani by dal jakkoli
najevo, e si je vìdom toho, e ho komisaø pozoruje, dál se vìnoval holení. Gaunt ale dobøe
ak rád by se Rawne chopil svého no e oèi tìného od mýdlové pìny a vousù a vrazil mu jej do
Nebo se promìnil v hada a u tknul ho.
Gaunt se odvrátil. Dobøe si uvìdomoval, e si pøed Rawnem musí dobøe chránit záda. Stál
Tak se zkrátka vìci mìly. Ibram Gaunt mìl miliony nepøátel, ale ten nejzavilej í byl stále
boku, mezi jeho vlastními lidmi, a èekal na okam ik, kdy z Gaunta bude moci udìlat opra
vdového ducha.
KAPITOLA SEDMÁ
PERMAFROST
Na Tajfunu Osm je údolí, kde se ve vzduchu vzná ejí zamrzlé výkøiky, dnem i nocí, po celou
údolí bylo vyhloubeno ledovcem a jeho strmé stìny spadají do hloubky devíti kilometrù. V m
h, kde se svìtlo hvìzd dotýká jeho povrchu, je starobylý led tak bílý, e je témìø nemo né
Hloubìji led mìní barvu, tak e pøechází z prùhledné modøi pøes svìtle fialovou do nachu. Øa
vce zamrzly pøed miliony let, v nìm vytváøely svými barvivy a ávami temné skvrny.
Jeèí tam vítr, trhaný a cupovaný výènìlky ledu ostrými jako bøitva, táhnoucími se podél
ovaný a zesílený stìnami údolí. Tajfun Osm je ledový mìsíc, jeho povrch je tvoøen souvislo
mrzlé vody, místy a sto kilometrù silnou. Pod ní se nacházejí oceány uhlovodíkù, pulzující
voucího jádra planetky.
Rawne se otoèil a sklouzl ze svahu arlatového ledu na dno údolí. Ostrý a pronikavý vít
do nìho opíral, jako by mu chtìl ukrást maskovací plá . Navzdory plá ti, rukavicím a izola
leèení byl celý prokøehlý a z tìla se mu pomalu vytrácel cit. Neèitelnost v dùsledku prochl
dostavila zhruba pøed hodinou. Klidnì le el a pohrával si s laserovou pu kou. Na kovových
ech zbranì se vytváøely krystalky ledu. Sotva ji dokázal udr et v rukou.
Nad hlavou mu proletìly dal í kulky. Rawne si u zvykl na jejich typický zvuk na tomto
místì: mokré plácnutí a sykot roz havených projektilù pronikajících do ledu, který kolem n
by vzápìtí znovu zmrzl. Èervenou plochu ledu kolem zdobila zèernalá, dokonale oválná místa
. Rawne si vlezl do hlub í prolákliny v ledovci a pøitiskl se k jejímu dnu. Vzduchem prolét
y dal í kulky. Jedna jen o vlásek minula Rawneho hlavu.
Pak nastalo ticho. Vlastnì skoro ticho, proto e neúnavné kvílení vìtru neustávalo. Otoè
a záda a s bradou pøitisknutou na prsou se podíval na cestu, po které pøi el. S výjimkou po
ucené èerné siluety vzdálené sto metrù, která kdysi bývala vojínem Nylatem, nebylo po nikom
nikde ani stopy.
Mrtví. V ichni byli mrtví, on byl poslední.
Odvá il se trochu nadzvednout, aby se rozhlédl. Èoèky optiky laseru byly popraskané a p
kryté vrstvou ledu. Ledu, který se na nich vytvoøil z vlhkosti jeho vlastního oka. Stáhl s
e zpátky a zaklel. Vèera pøimrzlo vojínu Malhoonovi pøi zamìøování cílù na ledových krách k
teï mu v u ích znìl jeho køik, kdy se ho sna ili od zbranì odtrhnout.
Tøikrát naslepo vystøelil do temného ústí kotliny. Odpovìdí mu byla salva tuctu zbraní,
zpoutaly umìlou vichøici z ledové tøí tì.
Jeskynì: nízké, klenuté, strmé prolákliny ve stìnách glaciálního údolí, vytvoøené pomalým p
paný Rawne se rapnelem zaseklým do stehna skoro spadl do nejbli í z nich. Zùstal le et tv
tak dlouho, dokud ho studená bolest mrazivého ledu nepøinutila otoèit se. Najednou se v
jeskyni zdálo být nedýchatelné horko. Uvìdomil si, e tomu tak je proto, e se koneènì ocit
to e teplota uvnitø jeskynì byla sotva nad nulou, pøipadalo mu, e v ní panuje tropické ved
 Stáhl si plá a rukavice a po chvíli i izolaèní vestu. Otøásl se horkem a vlhkem. Pod tep
aèními èástmi odìvu se neuvìøitelnì potil. Po zádech mu stékal pramínek potu.
Podíval se na nohu. Uprostøed jeho stehna zela v uniformì díra, která vypadala jako vy
pálená po zásahu tavometu. Pak si v iml, e se krev na ránì a v jejím okolí nesrazila. Zmrz
hl si èerný led z nohy. Tìlem mu projela ostrá bolest. Podíval se na vlhkou ránu na noze, z
které stoupala pára.
Rozhodnì ne poprvé, a u vùbec ne naposled ve své vojenské kariéøe proklel jméno Ibrama
.
Rawne se natáhl po lékárnièce a otevøel ji. Vyndal z ní svorky a chystal se je pou ít t
ak je tomu zdravotník Dorden v prùbìhu výcviku pøi zalo ení jednotky nauèil. Kovové svorky
y zmrzlé a z necitlivých prstù mu vyskakovaly na zem.
Celou vìènost mu pak trvalo, ne ze sterilních papírových sáèkù vyprostil jehlu. Ètyøi
ich opìt vypadlo na zem, ne se mu koneènì podaøilo jednu uchopit. Pak si ji strèil do úst
aèal hledat volný konec chirurgické nitì.
Koneènì se mu jej podaøilo necitlivými prsty sevøít. Vyndal jehlu z úst a pokusil se ni
avléct. Daleko vìt í anci by ale mìl, e z laseru s porouchanou optikou zasáhne cíl ve vzd
deseti kilometrù. Po dvaceti pokusech si znovu strèil jehlu do úst a zaèal nyní ji znaènì
ený konec nitì moulat.
V tu chvíli dostal zezadu prudkou ránu, která ho srazila na ledovou zem.
Vylekaný zùstal le et oblièejem dolù. Pak teprve si zaèal uvìdomovat, e za sebou sly í
frkání. Jazyk ho bolel a ústa mìl plná krve. Kapala na zem, kde se mìnila v led. Za jeho zá
se hýbalo nìco velkého.
Pomalu otoèil hlavu, aby se podíval, co to je. Obezøetnì, pokradmu, tak jako se èlovìk
do zrcadla pøi holení.
Ork za ním byl témìø tøi metry vysoký a skoro stejnì tak iroký. Na ramenou a pa ích se
neuvìøitelnì zbytnìlé svaly a celý byl zabalený v páchnoucích ko e inách. Jeho hlava byla o
vìt í ne lidská, vysunutá dopøedu, s masivní spodní èelistí. Ze zka ených dásní mu ènìly z
pøipomínaly dláta. Do oèí mu nevidìl. Zato v ak cítil orkùv odpornì zapáchající dech. Ze z
mu na zem kapaly íravé sliny.
Rawne pøedstíral, e je mrtvý, a pozoroval orka, jak si hraje s lékárnièkou. Rukama, kt
y èlovìku dokázaly zlomit vaz jako sirku, se prohraboval jejím obsahem. Vyndal balíèek gázy
zakousl se do ní. Chvíli ji pøe vykoval a pak vyplivl.
Má hlad, blesklo Rawnemu hlavou. Vnitønosti se mu pøi tom pomy lení úzkostlivì sevøely.
Najednou stál ork u Rawneho. Popadl ho za vlasy a zvedl ze zemì jako hadrovou pa
nenku. Druhou rukou ho zaèal prohlí et a hledat potravinové balíèky a munici.
Z pootevøených úst vytékala Rawnemu krev a kapala mu na hruï. Sna il se zùstat nehybný.
u ruku pøitom pomalu posunoval k no i v pochvì za pasem. Ork jím zatøásl a roztoèil ho jako
tel kostí. Rawne sly el, jak mu èenichá a bruèí tìsnì za uchem. Na krku cítil jeho horký de
mìl plný odporného zápachu.
Opatrnì nahmatal nù a vytáhl ho z pochvy. Ork musel nespí nìco vycítit, proto e ztuhl
mlal nìco svým záhadným jazykem. Rawne se rozmáchl, aby mohl no em poøádnì bodnout, ale ork
nadání chytil za ruku a pra til jím o ledovou stìnu. Dvì rány a Rawneho sevøení povolilo. T
nù dopadl na zem.
Ork vydal ohlu ující hrdelní výkøik. Byl tak silný, e Rawne cítil, jak mu roztøásl brá
zezadu popadl za ramena a zaèal roztahovat ruce, zjevnì odhodlán roztrhnout gardistovo
tìlo vedví. Rawne køièel a zmítal sebou, zoufale bojoval proti mnohem vìt í síle netvora a
e ze sebe strhnout jeho paøáty. Bylo mu jasné, e tohle je konec. Smrt u na nìho cenila zu
y.
V jazyce mu pulzovala bolest. Sáhl si do úst a nahmatal konec chirurgické jehly za
bodnuté do jazyka. Chytil ji a prudkým kubnutím ji vytrhl. Z rány okam itì vytryskl pøekva
lný proud krve. Pak se tím drobným, støíbrným kouskem kovu ohnal za sebe.
Ork pronikavì zaøval a povolil sevøení. Rawne pøistál na zemi. Ka lal a plival krev. Or
ebou divoce zmítal. Dr el se za oko a mezi prsty mu protékala èirá tekutina mísící se s krv
vzteklý øev se odrá el v ledové díøe ohlu ující ozvìnou.
Rawne se sna il dostat ke své zbrani, ale ork mu høbetem ruky zasadil tak prudkou
ránu, e pøeletìl pøes celou jeskyni a tvrdì narazil rameny do ledové stìny. Ozvalo se pras
opatky a Rawne se sesul na zem.
Ork po nìm okam itì skoèil. Jedno oko mìl zavøené a kolem zara ené chirurgické jehly mu
ok. Rawne se odkutálel stranou. Laser le el na opaèném konci jeskynì, ale nù mìl na dosah.
Svùj nù . Kolik zápasù u s ním svedl a vyhrál? Kolik hrdel ji podøízl a srdcí propích
in otevøel?
Natáhl se po nìm a sevøel ho. Otoèil se, aby se v podøepu postavil útoèníkovi. V oblièe
z euforie.
Ork se k nìmu otoèil. Vstup do jeskynì byl pøímo za jeho zády. V pìsti potøísnìné krví
Pak promluvil pomalým, burácivým, cizím jazykem. Rawne nemìl ponìtí, co øekl, ale dobøe
to znamenalo.
Malou jeskyní se oslnivì zablesklo a zadunìl výstøel.
Rawneho v dy zajímalo, jaké to asi je dostat smrtící zásah. Dostat zásah, který èlovìka
Zemøít. Ale teï nic necítil. Vùbec nic. Staèil jenom zahlédnout, jak ork exploduje a jeho t
mizí v záblesku svìtla.
Jeho mrtvola dopadla na zem témìø ve dvou kusech. Tìlní tekutiny, které vytékaly na dno
skynì, okam itì mrzly.
V jeskyni se setmìlo. Ve vstupu stála vysoká postava, která bránila svìtlu proniknout d
vnitø.
Majore Rawne?
Ibram Gaunt vstoupil do jeskynì a schoval bolterovou pistoli do ko eného pouzdra.
Jak se zdálo, komisaø nedopadl o nic lépe ne on. Tlupa orkù se rozhodla vyu ít zmatku, kte
Císaøském køí ovém ta ení vyvolaly snahy o získání planety Tajfun, je mìla slou it jako zá
bbatiných svìtù. Duchové, kteøí dostali za úkol tuto tlupu znièit, se pøi prohledávání dlou
edových ker rozdìlili do dvou skupin. Rawneho èeta postupovala podél východního a Gauntova
odél západního okraje údolí. Ustupující zelenoko ci byli skuteènì zavilými protivníky.
Komisaø a major se spolu krèili v jedné ledové jeskyni. Rawne nedával najevo ádnou vdì
Byl by mnohem radìji mrtev, ne aby byl zavázán nìkomu z cizí planety.
Co má s jazykem? zeptal se Gaunt, zatímco pomocí chemických blokù rozdìlával oheò.
Proè?
Proto e toho moc nenamluví .
Rawne si odplivl. V pohodì. Èistá rána ostrým nástrojem. Pravda byla taková, e mu ja
h natekl, ale nehodlal dát komisaøi pøíle itost tì it se z jeho utrpení. Bolest, kterou mu
vala rána v noze, v ak zastøít nemohl.
Podívám se ti na to, øekl Gaunt.
Rawne zavrtìl hlavou.
To byl rozkaz, povzdechl si Gaunt.
Pøistoupil k Rawnemu a otevøel vlastní lékárnièku. I jeho svorky byly zmrzlé. Kdy je a
høál nad chemickým plamenem, podaøilo se mu roz klebenou ránu v noze zavøít. Pak ji postøík
ptikem z jednorázové lahvièky. Rawne cítil, jak mu noha tuhne.
Gaunt si potom zahøál prokøehlé prsty a navlékl chirurgickou nit do nové jehly. Podal R
wnemu jeho nù . Zakousni se do støenky.
Rawne ho poslechl. Po celou dobu, co mu Gaunt ránu za íval, ani nehlesl.
Kdy byl Gaunt hotov, pøetrhl nit zuby, zavázal ji a ránu omotal obvazem.
Rawne vyplivl nù na zem.
Gaunt sbalil lékárnièku, ulomil do konvice kus ledu a postavil ji na oheò.
Øekl bych, e nás Tajfun postavil do stejné roviny, majore, øekl po chvíli.
Jak to?
Vzne ený komisaø, se svým arogantním vystupováním, vyznamenáními a hodností, s vojensk
dbornou zpùsobilostí; nuzný tanithský gangster se svými úskoky a triky tady jsme si rovni
ba dva bojujeme se stejnou nepøízní osudu, se stejnými ancemi.
Rawne na to neodpovìdìl. Jeho jazyk byl pøíli nateklý a rozbolavìlý. Znovu si odplivno
lo to jediné, co v tu chvíli dokázal.
Gaunt se usmál a zahledìl se na vaøící vodu v konvici.
Tak dobøe. Mo ná to tak není. Jestli na mì poøád mù e plivat a opovrhovat mnou, tak s
e. Mù u se sní it na tvoji úroveò, abych ti pomohl Feth ti pomáhej. Ale v den, kdy budeme
a stejné úrovni, na tvojí úrovni, v ten den se zabiju.
Mám to brát jako slib? zavrèel Rawne.
Gaunt se zasmál. Hodil do vøící vody nìkolik kostek su eného jídla a zamíchal je. Fazol
v prá ku bublala a pomalu získávala svou podobu. Poøád se je tì smál, kdy polévku naléval
hrnkù.
* * *
S pøíchodem noci se zaèal zvedat vítr. Skuèel za vchodem do jeskynì a zvy oval hlasitost a
enzitu kvílení. Sedìli spolu ve tmì a pozorovali oheò. Zbývaly jim poslední ètyøi chemické
aunt si zaèínal dìlat starosti.
Chce vìdìt, jaký je mezi námi dvìma je tì rozdíl, Rawne?
Major chtìl øíci ,Ne , ale jeho jazyk byl pøíli oteklý. Namísto toho se na komisaøe po
vu si odplivl.
Gaunt se usmál a pokýval hlavou, zatímco se slina na dnì jeskynì promìnila v ledovou ka
ku.
Tak tenhle je hned první: tohle místo je jediným kusem zmrzlé vlhkosti, ale já tady ne
hodím kolem a neplýtvám jí. Vítr tam venku tì vysu í a bìhem nìkolika málo hodin zmrzne na
u, kterou má v tìle. Pøestaò po mnì plivat a mo ná pøe ije .
Vzal do ruky misku vla né vody a podal ji Rawnemu, který ji po chvíli pøijal a napil s
e.
A dal í. Tady uvnitø je teplo. Tepleji ne venku. Ale poøád je tady kolem tøiceti stup
lou. Ty jsi napùl svleèený a tøese se.
Gaunt byl stále obleèený do plné uniformy a kolem sebe mìl omotaný plá . Rawne si uvìd
promrzl, a zaèal si znovu oblékat vestu a plá .
Proè? zeptal se major stroze.
Proè? Proto e to znám u jsem v zónách vìèného mrazu bojoval.
To ne proè? Proè chcete, abych zùstal na ivu?
Gaunt se na chvíli odmlèel.
Dobrá otázka øekl koneènì. Obzvlá kdy si vezmu, e bys mì sám nejrad i vidìl mrt
iální gardy, povìøený Císaøem udr ovat jeho legie pøed bitvou bojeschopné a nedotèené. Nene
moje práce. Proto jsem tì tady zachránil. Proto jsem zachránil Tanithany pøed znièením jej
rodné planety.
Následovalo dlouhé ticho, pøeru ované jenom praskáním hoøících chemických kostek.
Dobøe víte, e já to tak nikdy chápat nebudu, øekl Rawne chladným a slabým hlasem. N
Tanith zemøít. Nedovolil jste nám postavit se nepøíteli a bojovat. To vám nikdy nezapomenu.
Gaunt pøikývl. Já vím. Pak, po chvíli, dodal: Pøál bych si, aby to tak nebylo.
Rawne se schoulil v trhlinì ve stìnì ledové jeskynì a zachumlal se do plá tì. Cítil jen
né. Nenávist.
Kde se vzalo, tu se vzalo svítání. Do jeskynì zaèaly nakukovat tenké a køehké sluneèní
Gaunt spal, schoulený pod plá tìm pokrytým jinovatkou. Rawne se pomalu postavil. Boles
t v noze a v udypøítomný mráz mu znepøíjemòovaly ka dièký pohyb. Oheò u dávno vyhasl.
S pohledem upøeným na Gaunta jeskyni obe el. Bolest mu tepala v se ité noze, v ramenou
i v ústech. Bolest, která mu z hlavy vyhnala malátnost. Sebral svùj tanithský nù a otøel
inovatku. Klekl si vedle Gaunta a pøilo il mu ostøí ke krku.
Nikdo se nic nedozví. Nikdo nikdy nenajde jeho tìlo. A i kdyby se tak náhodou stal
o
Gaunt se ze spánku otøásl. Víèka se mu zachvìla a dvakrát vyslovil jméno planety Tanith
chám je zemøít! vykøikl ze spaní. No, ne v echny! Ve jménu Císaøovì, Syme!
Pak jeho hlas pøe el do nesrozumitelného mumlání. Rawne pevnì sevøel jílec no e. Váhal.
Gaunt znovu promluvil. Jeho hlas byl tichý a monotónní. Ne, ne, ne, ne hoøí hoøí ni
dy bych
Nikdy co? zasyèel Rawne, který se u u chystal rychlým pohybem podøíznout komisaøi h
Tanith Ve jménu Císaøe
Rawne se na místì otoèil. Zároveò prudce vihl no em. Ne ale proto, aby Gauntovi podøíz
, ale aby jím obloukem mr til do ústí jeskynì, kde se zabodl do krku orka, který se chystal
vlézt dovnitø.
Kdy se netvor s chroptìním svalil na záda, Rawne zaslechl zvenèí hrozivé vytí. Ne etrn
do eber komisaøe probudil, popadl laser a zaèal zbìsile pálit po vstupu do jeskynì.
Gaunte, ty parchante, vstávej, jdou po nás! køièel. Jdou nám po krku!
Následovalo osm zbìsilých minut, bìhem kterých spolu neprohodili jediné slovo, zato jej
ch zbranì ani na okam ik neutichly. Gaunt pøe el z hlubokého a nepokojného spánku do plné b
ohotovosti rychlostí danou dlouhými zku enostmi a výcvikem. est orkù, kteøí se hnali k úst
bez poøádného krytí, toho sotva mohlo dokázat víc ne vypálit nìkolik výstøelù a zemøít. D
rytí ve vstupu do jeskynì, byli kryti mnohem lépe a mohli dokonale vyu ít výhody svahu pod
ebou. Obrovské kouøící mrtvoly padaly na karmínový led a klouzaly po nìm dolù.
Kdy Rawne zabil posledního, otoèil se ke Gauntovi, aby zjistil, e u dalekohledem zk
oumá dno údolí.
Nemù eme tady zùstat, øekl komisaø. Ta pøestøelka sem pøiláká orky ze v ech stran.
Máme tady dobrý kryt, oponoval Rawne.
 Gaunt kopl do ledu. Tohle není ádný kryt, ale hrobka. Kdy jich bude tolik, aby nás z
aèili dovnitø, mù ou strhnout ten ledový útes a pohøbít nás tu. Musíme odsud. A rychle.
V jeskyni nechali spací pytle i v echny ostatní vìci; balení by jim zabralo pøíli mnoh
Gaunt kladl dùraz na munici, jídlo, malý Rawneho vak s nálo emi a speciální zimní výstroj.
celé minuty u utíkali s vlajícími plá ti mrazivým svítáním ze svahu dolù.
O deset kilometrù dále dopadaly ostré paprsky vycházejícího slunce na protìj í stìnu úd
eré utíkali, v ak byla ve stínu. V mrazivém eru, ve kterém se jasnì èervený led kolem lesk
mramor. Nebo èerstvé maso na pultu u øezníka. V dálce se ozval tìkot zbraní. Oba se pøitis
stìnì údolí, ukryti za ledovými skalami. Kolem skuèel a vyl vítr.
Kdy se dostali asi kilometr od jeskynì, zastavili se, aby si odpoèinuli. Zalití pot
em v tepelnì izolaèní výstroji si sedli do døepu, ukryti za obrovským kusem ledu.
Rawne si otøel nù od orèí krve a uøízl si jím z maskovacího plá tì kus látky. Cestou n
vici a ruka ho teï zaèínala bolet. Omotal si pruh látky kolem dlanì a utáhl ji tak, e vypa
a jako palèák.
Gaunt se dotkl jeho ramene a ukázal smìrem, odkud pøi li. Po dnì údolí poskakovala svìt
elké záøící svìtlomety: vozidla. Vítr byl pøíli hlasitý, ne aby bylo mo né sly et hluk mo
Jdeme, øekl Gaunt.
Z úkrytu, prolákliny vyhloubené v ledovém dnì, pozorovali vozy, které je míjely ve vzdá
ti pìti set metrù. Ètyøi velká orèí vozidla. Kouø z primitivních spalovacích motorù byl èer
e. Pøední náprava byla opatøena irokými pneumatikami s hlubokým vzorkem a snìhovými øetìzy
ravy byla vozidla opatøena ly inami nebo pásy. Na v ech vozech, ozbrojených tì kými zbranìm
oèných èepech, byli kromì øidièe minimálnì dva dal í váleèníci. S divokým vytím se v mraène
lízko, e bylo mo né rozeznat kmenové znaky na otluèených bocích strojù a cítit pach spalov
a.
Jakmile byli pryè, chystal se Gaunt vyrazit z úkrytu a znovu se vydat na cestu.
Rawne ho ale stáhl zpátky.
Vìdí, jak rychle doká eme bì et, øekl. A mìl pravdu.
Pøibli nì o minutu pozdìji k nim skuèící vítr donesl burácení motorù a vozidla se znovu
olem stejnou cestou, kterou pøijela. Jejich posádky se rozhlí ely kolem a pátraly po nìèem,
jim uniklo. Jedno z vozidel odboèilo na západ a dal í dvì pokraèovala rovnì. Ètvrté ve spr
tøí tì zahnulo jejich smìrem, aby prozkoumalo východní stranu údolí.
Byli v pasti. Nemohli se dát na útìk. Nebylo kam, a kdyby vylezli ze svého úkrytu, jen
om by orkùm prozradili svou pozici. Pøitisknuti k zemi èekali, co se bude dít.
Motorové sanì zpomalily. Jeden z mohutných bojovníkù seskoèil na zem, bì el po jejich b
støílel do jeskyní podél stìny údolí. Druhý váleèník otáèel tì kou zbraní na korbì vozidla
lí ili se
Gaunt se obrátil na Rawneho a kývnutím hlavy ukázal na jeho laserovou pu ku. Vìt í dos
ptika. Sestøel toho, co obsluhuje zbraò.
Ne øidièe?
Kdy zabije støelce, tak nebude moct dìlat nic jiného ne øídit. Kdy zabije øidièe,
t dál støílet. Zabij støelce a a ho dostane , tak zabij toho, co bì í podél saní.
Rawne pøikývl a dlouze dýchl na optiku pu ky, aby ji zahøál. Opatrnì nasadil nový zásob
kolem hlasitì skuèel vítr, neslo by se kovové cvaknutí uzavøeným údolím jako výstøel.
V iml si, e Gaunt stejnì opatrnì nasazuje srpkovitý zásobník do své pistole.
Motorové sanì se otoèily jejich smìrem a na okraj prohlubeniny, ve které se ukrývali, d
padlo svìtlo jeho silných svìtlometù. Jasnì èervený led zprùhlednìl a barvou se teï k neroz
l èerstvému masu. Rawne namíøil na støelce. Vìdìl o sobì, e se s Larkinem nebo Elgithem ne
ale støílet umìl celkem slu nì. Pøesto nechal sanì je tì trochu pøiblí it, aby mìl jistotu
silueta vozidla za svìtly. Blí je tì blí .
Rawne vystøelil.
Záøící støela zasáhla temnou postavu za svìtly. Dvakrát se zablesklo a ozvala se série
omínající výstøely. Sanì se naklonily do strany, narazily do ledové stìny a zastavily se. R
si uvìdomil, e exploze, které sly el, byly skuteènì výstøely. Støelce se mu trefit podaøil
ho støela pro la hlavicí tì ké zbranì, která explodovala a zapálila zásobník s municí. Kouø
isela zhroucená pøes hoøící zbraò a kolem jako ohòostroj bouchala munice. Øidiè byl rovnì
y a krk mu ustøelil rapnel z explodujícího støeliva.
Gaunt s Rawnem vyskoèili ze svého úkrytu a rozbìhli se k motorovým saním. Ork, který pr
ze saní seskoèil, teï utíkal jejich smìrem. Kolem hlav hvízdaly kulky z bolteru a se sykote
se zavrtávaly do ledu. Rawne v bìhu pøepnul laser zavì ený pøes rameno u boku na plnou aut
tiku a s øevem stiskl spou . Dvì laserové støely srazily orka na zem, kde se chvíli svíjel
mrtelných køeèích, ne znehybnìl.
Gaunt dobìhl k saním. Do nosu ho udeøil zápach spáleného masa. Støelec i jeho zbraò je
, ale oheò se na zbytek vozidla na tìstí neroz íøil. Naskoèil dopøedu a rychle se skrèil pø
ující støelou. Pak nastalo ticho.
Pøeskoèil k hoøící zbrani do zadní èásti a pro jistotu, pøesto e si byl jistý, e je or
tøelil do zad. Sly el a pøíli mnoho povìstí o zázraèné odolnosti zelenoko cù vùèi zranìní
e saní na led, aby si mohl lépe prohlédnout ponièenou, kouøící zbraò. Podaøilo se mu najít
u ji bylo mo né i s bubnovými zásobníky sundat z otoèné hlavice. Zabral za ni, ruce mu klou
y po silné vrstvì tuku. Bylo zøejmé, e uzávìr utáhl nìkdo s nadlidskou silou. Povìsil se n
u svojí váhou, bruèel a nadával. Èekal, e mu ka dým okam ikem exploduje do oblièeje dal í
Koneènì uzávìr povolil. S namáhavým supìním, bez ohledu na praskající vazy v zádech a p
lou zbraò i se zásobníky munice z kovových tyèí rámu, na kterém byla usazena, a hodil ji z
la dolù. Jak zbraò dopadla na zem, explodovaly dal í tøi støely. Jedna se svezla po povrchu
ledu, kde po sobì zanechala dlouhou roztavenou brázdu.
Gauntovy rukavice se od doruda roz haveného kovu zbranì vzòaly. Rychle je uhasil a o
dhodil stranou. Pak se vrátil zpátky do pøední èásti saní a pokusil se vytáhnout øidièovu m
kokpitu. Témìø ètyøi sta kilo mrtvé váhy se v ak odmítalo pohnout.
Ohlédl se po Rawnem. Ten právì pomocí no e dodìlával padlého pì áka. Gaunt na nìho zavo
s se témìø ztrácel ve skuèení vìtru.
Spoleènými silami se jim podaøilo øidièovu mrtvolu vytáhnout a shodit ji na led. Mezití
zaèínala mrznout, tak e o zem udeøila jako pytel naplnìný kamením. Gaunt vlezl do kokpitu,
rý byl pro lidskou posádku pøíli rozmìrný. Uvnitø to páchlo potem a krví. Chopil se rukoje
pedály. Pøi prvním pokusu o rozjetí vytoèil motor do vysokých otáèek, aby vzápìtí zastavil
e Rawne v pøepravním prostoru spadl s nadávkami na záda. Nakonec se mu ale podaøilo stroj
jak tak ovládnout. V podstatì se jednalo o primitivní verzi pozemního vozidla, kterým se
tcem projí dìl pøed mnoha lety doma. Sanì byly vybaveny plynovým a brzdovým pedálem. Brzda
vala tak, e se pøi se lápnutí pedálu vysunul ze spodní èásti saní bodec, který se zabodnul
sanì tak zpomalil. Kotvu bylo mo né pou ít, pouze pokud se sundala noha z plynu. V opaèném
y toti rozervala celý podvozek. Mezi tøemi pøevodovými stupni se pøepínalo pomocí otoèné l
i øídítek. Na primitivní pøístrojové desce bylo nìkolik mìøicích pøístrojù popsaných písmem
ni mu nerozumìl. Pohyb ruèièek byl v ak dostateènì výmluvný.
Dr se, majore! varoval Rawneho a namíøil si to smìrem k protìj ímu konci údolí. Rawn
l madel, do tváøí a krku ho lehal ledový vítr.
Gaunt se plnì soustøedil na øízení saní. Obrovský stroj na ka dé nerovnosti poskakoval
la ená koza, ale komisaø se brzy nauèil odhadovat místa, na kterých se sanì mohou dostat do
yku, vyjet z dráhy nebo se roztoèit kolem své osy. Stroj pochopitelnì nebyl vybaven posi
lovaèem øízení, a navzdory ve kerému fyzickému vypìtí nedokázal Gaunt udr et pøesný smìr. B
ikdy nedoká e sanì øídit tak rychle jako fyzicky mnohem lépe vybavení orci. Øízení kladlo p
a on byl jenom pouhý èlovìk.
Sanì se otøásaly a poskakovaly a nará ely. Nejednou se zaèaly otáèet, jak se mu nepodaø
t hnací kola v potøebném smìru a zadní èást vozu zaèala v mraènu ledové tøí tì pøedbíhat pø
aposledy, burácející motor zhasl a odmítal znovu naskoèit. Pod sloupkem øízení bylo tlaèítk
ale kdy ho Gaunt stiskl, jenom bezvýslednì zacvakalo.
Gaunt se podíval dolù a nalevo od brzdového pedálu na el no ní startér. Sehnul se a pok
se ho nakopnout.
Gaunte!
Zvedl hlavu. Rawne stál na korbì saní a ukazoval dozadu. Ve vzdálenosti jednoho kilo
metru bylo vidìt tøi tmavé siluety v mraènech ledové tøí tì, které se hnaly pøímo k nim. Or
obrovské síle a zku enostem s øízením motorových saní mnohem rychlej í.
Gaunt se znovu a znovu sna il motor nakopnout. Kdy koneènì naskoèil, prudce se lápl pl
vý pedál.
Znovu se roztoèili, zastavili a pak vyrazili vpøed. Gaunt se sna il jet tak rychle
, jak si jenom pøi tì kopádném øízení troufal. Staèilo, aby udìlal jedinou chybu, dostal je
ebo mu znovu zhasl motor a pronásledovatelé by je okam itì dohnali. Nebo by se pøevrátili a
obrovská hmotnost motorových saní by je rozmaèkala napadrt .
Vyjeli z noèních stínù údolí na irokou plochu ledové kry. Sluneèní paprsky nepøíjemnì boda
nasadili ochranné brýle, je tì notnou chvíli nic nevidìli.
Pøed nimi se rozkládalo ledové moøe. Bílý a jasnì rudý led se zelenými skvrnami byl zvl
a. Tisíce kilometrù otevøeného, zamrzlého moøe, které se na horizontu dotýkalo èerného vesm
 je zalévalo nepøátelským, oslòujícím svìtlem.
Moøe a v echny jeho vlny jako by zmrzly uprostøed odlivu. Sanì teï poskakovaly, letìly,
padaly a stoupaly pøes vrcholky pøíbojových vln posetých drobnými dùlky, je zamrzly pøed v
i lety. Poka dé, kdy se stroj ocitl ve vzduchu, se ozvalo pronikavé kvílení pøetáèeného mo
dopadu se do vzduchu zvedla spr ka ledových úlomkù. Gaunt sotva dokázal udr et stroj pod k
ntrolou, kdy se pøední náprava a ly iny znovu dotkly zemì. Rawneho napadlo, e by mohl po
h pronásledovatelù, které se k nim neustále pøibli ovaly, zaèít støílet, ale divoká jízda h
uma tìnou podlá ku a jemu nezbývalo nic jiného ne zùstat le et. S tváøí pøitisknutou k pod
l otvorù, kterými byla poseta. Byly to díry po rapnelech z explodujících zásobníkù s munic
nì dovnitø pronikal pach oleje. Opatrnì se doplazil k zadním dveøím a uvidìl dlouhou èáru h
n, kterou jejich sanì za sebou na snìhu zanechávaly.
Ztrácíme palivo! vykøikl a otoèil se. Nádr je prora ená!
Gaunt zaklel. Teï u mu bylo jasné, co ukazoval mìøicí pøístroj, jeho ruèièka rychle k
Orci se neodvratnì blí ili. Kolem komisaøe s majorem dopadaly støely z bolterù a jiná v
nice, které ze zamrzlého moøe zvedaly gejzíry ledu a páry.
Gaunt cítil, jak mu holé ruce zaèínají pøimrzávat k rukojetím øídítek. Bolest mu vhánìl
, které mu uvnitø brýlí mrzly, zastíraly výhled a típaly do tváøí.
Nalevo se ozvaly silnìj í exploze dvou pøestøelených projektilù a vysoko k nebi se zved
obrovské gejzíry klihovité tekutiny. Gaunt vidìl, e krajina pøed nimi má svìtle modrou bar
ko popraskané zamrzlé sklo.
Vyhoupli se na dal í vrcholek. Pak motor zaka lal, zaprskal a zhasl. Sanì dostaly sm
yk a divoce se sklouzly z dlouhého svahu dolù, pøesto e Gaunt zoufale tlaèil na brzdový ped
Komisaø znovu motor nakopl. Ten jednou zaka lal a pak, v oblaku smradlavého olejového k
ouøe, zhasl nav dy. Nemazané rotory a válce praskly a zasekly se.
Motorové sanì orkù byly sto metrù za nimi. Sly eli vítìzoslavný ryk jejich posádek. Vùb
i Rawne uvìdomil, e u nesly í kvílení vìtru jako v údolí.
Gaunt se rychle vy krábal z kokpitu ven. Nálo e, Rawne! vy tìkl.
Co e?
Gaunt ukázal na otvory ve sklovitém ledu po nepøesných støelách jejich pronásledovatelù
kterých stoupala pára.
Vrstva ledu je tady slabá. Pøímo pod námi je oceán.
Vzduchem se zakvílením prolétla dal í støela a kokpit, ve kterém Gaunt je tì pøed chvíl
oval.
Hned!
Rawne pochopil komisaøùv zámìr stejnì rychle jako jeho ílenost. Ale orci u byli jen p
metrù daleko. Rawne chápal i zoufalost celé situace.
Ve vaku mìl dvanáct min. V echny je vytáhl a polovinu jich podal Gauntovi. Vykopl sk
lo jednoho z reflektorù saní a pou il jeho dobìla roz havené vlákno jako zápalnou òùru.
Oba dva si vzali do ka dé ruky po tøech nálo ích a rozházeli je rùznými smìry co nejdál
Dvanáct obrovských explozí, z nich ka dá byla tak silná, e by dokázala znièit tank, r
ledovou krustu a do vzduchu vytryskly gejzíry páry a vroucí vody z uhlovodíkového moøe, kte
se nacházelo tìsnì pod ní.
Exploze vyhodila jedny z motorových saní pronásledovatelù do vzduchu. Kdy pak znovu d
opadly na praskající led, vybuchly a rozletìly se i se svou posádkou na kusy. Druhé sanì vl
y z oblaku ledové tøí tì pøímo do moøe, kde v okam iku vzplály. Jeèící posádce posledního s
tavit tìsnì na okraji trhliny. Led se ale pod jejich váhou prolomil a oni za pøí erného øev
ouzli do zpìnìného, hnoucího moøe.
Led zaèínal praskat a rozdìlovat se na jednotlivé kry, a ty mizely v plamenech a obl
acích páry ve vzdouvajícím se oceánu, který se po mnoha tisících let, kdy byl uvìznìn pod l
m, dral na povrch. Gaunt s Rawnem poskakovali na korbì mrtvého stroje a radostnì køièeli.
Kdy si ale v imli, jak rychle led ustupuje rozbouøenému vodnímu ivlu, úsmìvy ve tváøích j
Oceán kolem sanic prskal a vøel. Najednou ucítili, jak jim motorové sanì pod nohama pr
udce klesly. Gaunt pøeskoèil na nejbli í kru, která syèela v horké bøeèce.
Natáhl ruku. Rawne skoèil za ním, chytil se nabízené pa e a nechal se vytáhnout nahoru.
víli na to sklouzly jejich znièené sanì pozpátku do kapaliny a explodovaly.
Nemù eme tady zùstat, øekl Gaunt. Byla to pravda. Kra, na které nyní stáli, se koléba
ou tìla jako kostka ledu v horké vodì. Pøeskoèili na dal í a pak na dal í. Doufali, e rozl
vydr í tak dlouho, ne se jim podaøí dostat na nìjaké pobøe í. Okolo syèela pára.
Na ètvrté køe Rawne uklouzl a Gaunt ho chytil jen nìkolik centimetrù od zpìnìné vody.
Pøeskoèili na dal í kru a Rawne se rozbìhl vpøed. Usly el za sebou výkøik. Kdy se otoè
unta, jak po bøi e klou e dolù po naklonìné køe. Rukama se sna il zachytit jejího hladkého
Rawne si byl vìdom, e by ho klidnì mohl nechat zemøít. Nikdo by se o tom nedozvìdìl. N
o by nikdy nena el komisaøovo tìlo. A i kdyby se to nìkomu pøece jenom podaøilo Kromì toho
nedosáhl.
Rawne vytáhl nù a hodil jím tak, e se zasekl do ledu tìsnì nad Gauntovou rukou. Komis
chytil jílce a pøitáhl se k nìmu. Pak se o nìj zapøel nohou a natáhl se po Rawneho ruce. M
r ji sevøel a vytáhl ho nahoru, pak oba rychle pøeskoèili na dal í kru. Ta byla vìt í a pev
e bok po boku svalili na zem, kde zùstali le et a tì ce oddechovali.
Kus ledu za jejich zády zmizel i s Rawneho no em v uhlovodíkovém oceánu.
Sedìli spolu na ledové køe u est hodin. Oceán kolem nich mezitím znovu zamrzl a jeho syèe
hlo. Nemìli kam jít. Novì se vytváøející ledová vrstva byla sotva nìkolik centimetrù silná
to, aby spoutala smrtící oceán, ale pøíli slabá, ne aby unesla jejich váhu. Za zády jim
ku kry blikala a kvílela Gauntova signální lampa.
Má to u mì, øekl koneènì Gaunt.
Rawne zavrtìl hlavou. Nestojím o to.
Vytáhl jsi mì. Zachránil jsi mi ivot. Má to u mì. A popravdì øeèeno, pøekvapil jsi m
rad i vidìl mrtvého a tohle byla jedineèná pøíle itost, jak si své pøání splnit a neza pini
od krve.
Rawne se otoèil, aby se na Gaunta podíval. Jeho tváø osvìtlovala mìkká záø hvìzd na noè
ejich svìtle se podobala dýce víc ne kdy døíve. A jeho oèi pøipomínaly oèi hada.
Jednoho dne tì zabiju, Gaunte, øekl prostì. Dlu ím to Tanith. Dlu ím to sobì. Ale ne
vím, co to je èest. V jeskyni jsi mì zachránil pøed zelenoko cem a musel jsem ti to oplati
.
Udìlal bych toté pro kteréhokoli ze svých mu ù.
Právì. Mo ná si o mnì myslí , e jsem rebel, ale já v dycky budu vìrný Císaøi a Gardì.
sto e se mi to ani trochu nelíbilo, svùj dluh jsem splatil. Teï jsme vyrovnaní.
Vyrovnaní, zamumlal Gaunt potichu, jako by si pohrával s chutí toho slova na jazyku.
Nebo mo ná rovni.
Rawne se usmál. Jednou ten den pøijde, Ibrame Gaunte. Ale to na tom budeme oba st
ejnì. Budeme si rovni, jak øíká . Zabiju tì a vychutnám si to. Teï ale není ten pravý èas.
Díky za upøímnost, Rawne, øekl Gaunt a vytáhl tanithský nù , který dostal od Corbeka,
vé chystali spolu do války.
Rawne sebou trhl a ztuhl. Ale Gaunt mu nù podal rukojetí napøed.
O svùj jsi pøi el. Vím, e se ádný Tanithan neobejde bez dlouhého no e za pasem.
Rawne si od nìj nù opatrnì vzal. Chvíli s ním otáèel znecitlivìlými prsty a pak ho zas
rázdné pochvy.
Nalo s ním tak, jak se ti zdá nejvhodnìj í, øekl Gaunt a otoèil se k Rawnemu zády.
To taky udìlám jednou, odpovìdìl major Elim Rawne.

O etøovna se na Monthaxu nacházela daleko za hlavní obrannou linií. Stejnì jako Gauntova mo
ulární bouda stála nad hustou vodou na døevìných kùlech. Stìny této dlouhé døevìné budovy b
ovì zelenou barvou, zatímco její strmá støecha byla zaèernìná bitumenem. Dveøe a okenní otv
ly edivé závìsy chránící pøed støepinami granátù. Vzduch z èistièek vzduchu a energii z hu
a boudou pøivádìly svazky kabelù a trubic. Na stìnách byly namalovány symboly Impéria a zdr
ické slu by. Gaunt vy plhal po kovovém ebøíku, který se nacházel hned vedle rampy pro nosi
a pro el tì kými závìsy dovnitø.
Tam ho èekal uèinìný ráj a pøekvapení zároveò. O etøovna byla rozhodnì tím nejchladnìj
táboøe a dost mo ná na celém Monthaxu. Z èerstvého døeva podlahy a èistých roho í stoupaly
ré se mísily s pachem antiseptických tekutin, èistého lihu a nìjakého dezinfekèního kadidla
oøelo v misce vedle malého oltáøe na západní stranì budovy. V ech ètyøicet lù ek bylo prázd
tnost osvìtlovalo bledé umìlé svìtlo lamp se sítìnými stínidly.
Gaunt pro el celou o etøovnou a nahlédl za zástìnu, která kryla dveøní otvor na protìj
jistil, vedl tudy prùchod do skladù, na latríny, do malého operaèního sálu a bytu hlavního
a zdravotnické slu by. Dorden ve své malé, uklizené kanceláøi sice nebyl, ale Gaunt jasnì p
zpùsob, jakým byly v echny lékaøské knihy, poøadaèe, lahvièky a flakóny s nálepkami na pøe
ném kabinetu uspoøádány.
Zdravotník byl na operaèním sále, kde le til nerezový povrch operaèního stolu a kanály
. V rozích místnosti byly umístìny lesknoucí se chirurgické nástroje, sterilizaèní aparát a
aèní jednotka.
Komisaø Gaunt! zvolal Dorden pøekvapenì, kdy zvedl hlavu. Mohu vám nìjak pomoci?
Jen klidnì pokraèujte. Je to jen rutinní obchùzka. ádné problémy?
Dorden se narovnal, zmaèkal hadr, kterým prve le til operaèní stùl, a hodil jej do mísy
dezinfekèním prostøedkem. Vùbec ádné, pane. Pøi el jste to tu zkontrolovat?
Rozhodnì je to pokrok, v porovnání s podmínkami, ve kterých jste musel pracovat.
Dorden se usmál. Byl to drobný, postar í mu se zastøi enou edivou bradkou a dobrosrde
, které vidìly víc bolesti, ne si zaslou ily. Zatím je tu prázdno.
Musím pøiznat, e mì to pøekvapilo, kdy jsem sem pøi el. Tak jsem si zvykl vidìt vás
anìnými, Císaø nám pomáhej.
V ak poèkejte, opáèil Dorden zlovìstnì. U mì to taky znervózòuje. Pohled na v echny
dlím se ke Zlatému trùnu, abych zùstal bez práce, ale ta neèinnost mì nièí. U jsem to tu s
v echno vyèistil a vyle til.
Jestli to je ta nejhor í práce, která vás tady na Monthaxu èeká, pak mù eme být jenom
To samozøejmì. Mohu vám nabídnout álek kafeinu? Právì jsem se chystal rozdìlat oheò v
Mo ná pozdìji, a se sem vrátím. Musím provést inspekci skladù. Vìci se brzy dají do p
Podle toho, co jsem vèera v noci sly el, s vámi musím souhlasit. Uvidíme se tedy pozdì
pane.
Gaunt kývl hlavou na pozdrav a ode el. Pochyboval, e bude mít pozdìji èas, aby se zast
vil. A pochyboval také, e tenhle malý ráj zùstane dlouho nedotèen.
Dorden pozoroval odcházejícího komisaøe. Pak se rozhlédl po èisté místnosti s prázdnými
jako Gaunt, ani on si nedìlal nejmen í iluze o tom, v jaké peklo se tohle místo zmìní. Bylo
nevyhnutelné.
Zavøel oèi. Na okam ik pøed sebou uvidìl roho e nasáklé èernou krví; za pinìná prostìra
e. I ty, které nav dy umlkly.
Na chvíli mìl pocit, e cítí pach krve a spáleného masa, ale byl to jen pach kadidla.
Jenom kadidlo.
KAPITOLA OSMÁ
KRVAVÁ PØÍSAHA
Padlí vojáci, le ící na cestì a na rozbahnìných polích planety Nacedon, vypadali, jako kdyb
bì mìli èerné brnìní. Nebylo to v ak brnìní. Byli pokryti hustou vrstvou much, které se kov
a pohybovaly se jako jedno tìlo.
Zdravotník!
Tolin Dorden odtrhl oèi od much. Nad nízkými, plochými ba inami se rozprostírala mlha.
esty a okraje polí byly oddìleny pøíkopy a ivými ploty. V echny byly ponièeny pásy tankù a
nich zatluèené kùly s ostnatým nebo iletkovým drátem. Mlha páchla po termitu.
Zdravotník! ozvalo se znovu, ostøe a naléhavì, z místa dál po cestì. Dorden se pomalu
ztì ka vylezl z rigolu u cesty, která byla v délce jednoho sta metrù pokrytá pokroucenými
vými tìly obsypanými miliony much.
Zamíøil k budovám. U mìl té prokleté války plné zuby. Vidìl toho a pøíli mnoho, jedn
zaèínaly splývat. Byl unavený a vyèerpaný. Ve svých edesáti letech byl o dvacet let star í
jiný z Duchù. Byl znavený: znavený smrtí, válèením, unavený mladými tìly, která musel se í
z toho, e ho tolik mu ù bralo jako svého otce, o kterého pøi li pøi zkáze Tanith.
Oblohu pozdního odpoledne zastíral kouø, který se sem valil z ní e polo ených polí. Do
rým budovám z èervených cihel s dírami místo oken a polorozboøenými zdmi. Kdysi, pøed zaèát
bývaly souèástí farmáøského komplexu. Feudální usedlost s hlavní obytnou budovou, hospodáø
stájemi. V rozbahnìných ohradách pro prasata se povalovaly rezivìjící zemìdìlské stroje. K
tvaru podkovy byl obehnán dvojitým plotem z opálených prken a iletkového drátu. Severní s
, odvrácená od frontové linie, byla otevøená. Podél plotu dr eli v pravidelných rozestupech
Duchové, zbranì pøipravené ke støelbì. Vojín Brostin dal Dordenovi kývnutím hlavou svolení
u.
Zdravotník pro el kolem palebného postaveni obehnaného pytli s pískem a prùchodem, kter
cihlové zdi vytvoøila vytrvalá laserová støelba, a ve el do hlavní budovy celého hospodáøs
much, bzuèících v odpoledním sluneèním svitu. Pach smrti, na který byl tak zvyklý. A dal í
ntiseptika, krev, fekálie.
Dorden vkroèil na podlahu vykládanou dla dicemi a posetou sklenìnými støepy. Vìt ina ji
la popraskaných. Tu a tam byly lou e oleje, hrající duhovými barvami. Ze stínu se vynoøil C
ec. Unavenì kroutil hlavou. Doktore, øekl.
 Plukovníku, odpovìdìl Dorden.
Polní nemocnice øekl Corbec a rozmáchl se rukou kolem sebe. Tolik u Dorden staèil p
it.
Pøe il nìkdo?
Proto jsem vás zavolal.
Corbec provedl Dordena klenutou chodbou do místnosti osvìtlené sinale lutým sluneèním
tem, pronikajícím dovnitø skrze svìtlíky v ikmé støe e. Puch zde byl mnohem silnìj í. Dord
tí tam a zpátky.
Proè tady zùstali? zeptal se.
Corbec se k nìmu obrátil s tázavým pohledem. Proè myslíte? Ustupujeme. Máme pøíli mno
e je roztøídit?
Dorden potichu zaklel. Co jsou ti mu i zaè?
lechtici. Padesátý volponský regiment. Vzpomínáte si na ty ïábly z Voltemandu? Jejich
notky dnes ráno ustoupily, pøesnì podle rozkazù.
A ranìné nechali tady?
Corbec pokrèil rameny. Vypadá to tak, doktore.
Co jsou to za zvíøata, e nechávají své nemocné a ranìné zemøít? vyprskl Dorden a pøi
mu ù, aby mu vymìnil obvazy.
Lidi? navrhl Corbec.
Dorden se k nìmu prudce otoèil. Tohle není legrace, Corbeku. Tohle vùbec není legrace.
Vìt ina z nich by pøi správné péèi mohla pøe ít. Nenechám je tu zemøít.
Corbec potichu zaúpìl a po krábal se na temeni hlavy v hustých, èerných vlasech. Nemù
zùstat, doktore. Komisaøovy rozkazy
Dorden si zmìøil plukovníka svýma starýma, rozzuøenýma oèima. Nenechám je tu, prohlás
Chvíli se zdálo, e Corbec chce nìco namítnout, ale pak znejistìl a rozmyslel si to. P
jte se, co pro nì mù ete udìlat, øekl jenom a nechal Dordena, aby dìlal svou práci.
Dorden právì o etøoval jednomu z ranìných nohu, kdy zaslechl skøípìní tìrku na cestì
otoru vojenského transportéru. Hlavu zvedl, a kdy byl se svou prací hotov.
Dìkuju vám, pane, øekl mladík, jeho nohu právì o etøil. Byl pobledlý a sinalý, pøíli
tát z postele.
Jak se jmenuje ? zeptal se Dorden.
Culcis, pane. Vojín, lechtic. Dorden si byl jistý, e by Culcis rád vlo il do svých
z, ale byl a pøíli zesláblý, ne aby se mu to povedlo.
Já jsem Dorden. Zdravotník. Tanithan. Kdybys mì potøeboval, vojíne Culcisi, zavolej.
Chlapec pøikývl. Dorden vy el ven. Namíøil si to pøímo k Chiméøe, stojící pod vysokými
právì rozmlouval s vysokým mu em usazeným na jejím vrcholku.
Mu se pohnul, seskoèil na zem a vykroèil ke zdravotníkovi. Byl to Gaunt. Tváø mìl ukry
ve stínu títku své èepice a dlouhý plá za ním volnì povlával.
Pane! øekl Dorden,
Dordene Corbec øíká, e se odsud nechcete hnout.
Je tady edesát osm ranìných, pane. Nemù u je tady nechat a ani je tu nenechám.
Gaunt vzal Dordena za pa i a odvedl ho pøes zablácený dvùr k boèní stìnì, která se tyèi
anou hospodáøskou pùdou a opu tìnými ohradami pro prasata, za nimi zapadalo slunce.
Vy ale nemáte jinou mo nost, Dordene. Nepøátelská vojska jsou sotva pùl dne za námi. G
Muller nám pøikázal ustoupit. Nemù eme je vzít s sebou. Je mi to líto.
Dorden se vytrhl z komisaøova sevøení. To mnì také, øekl.
Gaunt se otoèil ke zdravotníkovi zády. Dorden se chvíli domníval, e a se k nìmu komis
u otoèí, pøimìje ho k poslu nosti svou pìstí. Ale nestalo se tak. Gaunt si místo toho povzd
Dorden si uvìdomil, e v jeho pøípadì zøejmì není násilí prvoøadý a upøednostòovaný zpùsob
kdy nekonèící válka a zku enosti s ostatními dùstojníky ve váleèných podmínkách zdeformoval
Rozhodnì na to nebyl hrdý.
Gaunt se podíval na zdravotníka. Corbec mì upozornil, e mi takhle odpovíte. Podívejte
, protiútok na Nacedon má probìhnout zítra v noci. Teprve pak, pokud si tak Císaø bude pøát
eme nepøítele a získáme tohle území zpìt.
Noc a den jich bez pomoci mnoho nepøe ije. A jestli je najdou stvùry Chaosu, pak ze
møou v ichni do jednoho!
Gaunt si sundal èepici a projel si rukou nakrátko sestøi ené svìtlé vlasy. Slábnoucí sl
sky zvýrazòovaly jeho hranatý profil, ale my lenky, které se komisaøi honily hlavou, zùstáv
kryté ve stínu. Máte mùj respekt, Dordene. V dycky jste ho mìl, od samého vzniku regimentu
iný Duch, který odmítá vzít do ruky zbraò. Duchové vám jsou hodnì dlu ni, mnozí z nich vám
já k nim patøím. Jen velice nerad bych vám nìco rozkazoval.
Tak to nedìlejte, komisaøi. Sám dobøe víte, e bych odmítl vá rozkaz splnit. Na první
a potom Duch. Na Tanith jsem pøes tøicet let jako praktický lékaø obvodu Beldane a hrabst
Pryze o etøoval nemocné, nedu ivé, novorozené a slabé. Dìlal jsem to, proto e jsem slo il p
univerzitì Tanith Magny. Vy pøece chápete, co loajalita a pøísaha znamenají. Pochopte, pros
i tu mou.
Chápu záva nost lékaøské pøísahy.
A v dycky jste ji ctil! Nikdy jste mì ne ádal, abych poru il svùj slib mlèenlivosti vù
obními problémy a u se jednalo o pití, syfilis nebo du evní poruchy v dycky jste mi umo
vé pøísaze. Dovolte mi to i teï.
Gaunt si nasadil èepici. Nemù u vás tu nechat zemøít.
A je mù ete?
Oni nejsou Duchové, Dordene! vyhrkl Gaunt a odmlèel se.
Lékaø je povinen pomáhat v em ranìným. Ano, na Polích zalo ení jsem slo il pøísahu, e
a Imperiální gardì. Ale je tì mnohem døív jsem Císaøi pøísahal, e budu ochraòovat lidské
slib.
Gaunt se na zdravotníka pokusil pou ít logiku. Na e proslavená vojska byla pora ena v
tì u Lohenichu. Utíkáme pøed obrovskou armádou Chaosu, která je nám v patách, sotva pùl dne
Vy jste nevoják. Jak byste mohl tohle místo udr et?
Pomocí slov, pokud budu muset. S dobrovolníky, pokud se zde nìkteøí odvá í zùstat a vy
ovolíte. Koneckoncù, jde pøece jenom o to vydr et do zítøej í noci. Dokud na e vojska pøi p
ezískají tohle místo zpìt. Nebo to byla le ? Propaganda?
Gaunt chvíli nic neøíkal a jen si v paprscích veèerního slunce upravoval svùj zablácený
e znovu obrátil k zdravotníkovi.
Nebyla to le . Dobudeme tohle místo zpìt. Tohle i v echna ostatní. Po eneme je tak, ja
hnali oni nás. Ale nechat vás tady venku, by jen pøes noc
Nemyslete na mì. Myslete na volponské ranìné.
Gaunt se o to pokusil. Jeho názor to v ak nijak zvlá nezmìnilo. Oni by nás klidnì ne
ovra dit
Takhle nemluvte! varoval ho Dorden. Mezi spojenci nesmí být pro nenávist místo. Tohl
sou lidé, vojáci, cenní mu i. Mohou se vyléèit a znovu bojovat, pomoci vyhrát dal í konflik
te mì tady, abych se o nì mohl postarat. S tolika mu i, kolik jich mù ete postrádat. Nechte
mì tady a vra te se pro nás.
Gaunt zaklel. Dám vám jednu èetu. Víc nemù u. Deset mu ù, dobrovolníkù. Jestli se jich
e. Za tohle bude Muller chtít mojí hlavu.
Vezmu za vdìk tolika, kolik jich dostanu, øekl Dorden. Dìkuji vám.
Gaunt se u vydal na odchod, ale náhle se otoèil a pevnì stiskl Dordenovu pravici.
Jste stateèný mu . Nedovolte jim, aby vás dostali ivého a sna te se, abych nemusel l
toho, e jste byl tak stateèný.
Gaunt a ustupující jednotka Duchù ode li a oni zùstali sami. Dorden pracoval v dlouhé síni
edinou pøipomínkou ubíhajícího èasu mu byla mìnící se barva sluneèního svitu, pøecházející
temné modøi. Rozsvítil lampièky na bednách rozestavìných mezi ranìnými a vy el ven na dvùr.
zaèínaly na nafialovìlé obloze vycházet cizí hvìzdy.
Jako první uvidìl tøi Duchy: Lespa, Chaykera a Foskina, zku ené zdravotníky, kteøí fung
jako jeho asistenti. Probírali se zdravotnickými zásobami, které jim tam Gaunt nechal.
Dorden víceménì oèekával, e právì oni budou mezi dobrovolníky. Doufal v to. Pøesto vidìt s
covníky, jak pracují, jako by se nic mimoøádného nedìlo, bylo osvì ující a povzbudivé. Zamí
se chovat jako obvykle a zeptat se jich na stav zásob, ale nedokázal ze sebe vypravi
t nic jiného ne slova díkù. Ka dý z nich se usmál, pøijal podávanou ruku a poznamenal nìco
osti. Dorden na nì byl hrdý.
Právì jim zaèal dávat pokyny a rozebírat potøeby ranìných v poøadí podle priority, kdy
dal í Duch: Mkoll, hlavní prùzkumník a Dordenùv nejbli í pøítel v jednotce, doprovázený B
em, Caffranem a Gutesem. Dokonèili obchùzku ohrady usedlosti a chystali se na noc za
kopat.
Dorden se s Mkollem pozdravil. Nemusel jsi tady zùstávat.
A to jsem tì tu mìl nechat samotného? zasmál se Mkoll. Nechci, aby se øíkalo: ,Zdrav
den zemøel, a kde byl jeho nejlep í pøítel Mkoll? Komisaø hledal dobrovolníky, tak jsme se
li.
Tohle vám nezapomenu, a u bude mùj ivot jakkoli krátký, odpovìdìl Dorden.
 Boky máme dobøe chránìné, øekl Mkoll a ukázal na dvojitý plot. Nás v ech deset.
Deset?
Tolika mu ùm dovolil komisaø plukovník zùstat. Nás pìt, vy tøi a je tì dva dal í. Co b
Duchové se mezi sebou pohádali, kdo tady bude moci zùstat. Pøihlásili se v ichni.
V ichni? Vsadím se, e major Rawne ne! Mkoll se provinile usmál. Tak dobøe, v ichni
i tak jich bylo dost. Gaunt se nakonec rozhodl, e tady zùstanou ti, co se pøihlásili j
ako první. Tak e jste tu zùstali vy tøi, já, Brostin, Claig, Cafrran a Gutes. Plus Tremard
, který dr í hlídku u brány, a
A?
Dorden najednou vycítil, e za ním nìkdo stojí, a prudce se otoèil. Díval se pøímo do u
rostlé tváøe Colma Corbeka.
A já. Tak e, doktore, máte to tady na povel. Jak to skoulíme?
Nastala noc. Vzduch se proèistil. V dálce bylo sly et vytí hyen. Na oblohu se vyhouply tøi
mìsíce, aby po èase zase zapadly. Noc byla jasná a studená a ve vzduchu se vzná el pach sm
. Daleko odsud, nad ji ním horizontem, dunìly a víøily luté mraky blí ící se bouøe. Silná
lí ila. Nepøátelská vojska a bouøe. Temnou oblohu osvìtlovaly rozeklané blesky. Vzduch ztì
l.
Uvnitø usedlosti se jeden lechtic vypjal ve smrtelné køeèi a zemøel. Dorden, v lékaøsk
u pinìném krví, usilovnì bojoval o jeho ivot. Teï u ale nezbývalo nic, co by mohli on ne
udìlat.
Dorden unavenì odstoupil od chladnoucího tìla a podal zakrvácené nástroje Lespovi. Zaz
enejte èas a zpùsob smrti. A taky jméno a èíslo na známkách, øekl zachmuøenì. Kdy Císaø
celáøi volponského administrativního dùstojníka, aby si mohli upøesnit záznamy.
Lesp si opovr livì odfrkl. lechtici si tyhle mu e u urèitì dávno od krtli jako mrtvé
Lesp byl vysoký a tíhlý mu z tanithského pøístavu. Mìl modré oèi a ohryzek, který na
ypadal, jako kdyby spolkl jablko. Doma býval rybáøem, èlenem rybáøské rodiny, která brázdil
oudy za souostrovím. Dokázal výbornì zacházet s plachtovinou a jehlou a pøi kuchání ryb se
témìø chirurgické pøesnosti pøi práci s no em. Kdy Dorden shledal Lespa jako zpùsobilého,
ovedností ve prospìch zdravotnictví. Lesp se nové úlohy zhostil na výbornou a práci s hlavn
ravotníkem si rychle oblíbil.
Dorden vítal jakoukoli pomocnou ruku. Vìt ina zdravotníkù, kteøí pøi Zalo ení do regime
pili, se z Tanith nedostala ivá. Pùvodnì byli jedinými plnì kvalifikovanými zdravotníky Do
Gherran a Mtane, plus dvacet dal ích vojákù, kteøí pro li výcvikem jako polní zdravotníci.
i se v emi promluvil a bedlivì sledoval v echny, kdo pøe ili. Na základì svých poznatkù pak
il tolik potøebný zdravotnický tým. Bez obìtavých, pøíle itostnì se vzdìlávajících amatérù,
in a Chayker, by zdraví regimentu ani zdaleka nebylo na tak dobré úrovni.
Mtane a Gherran odtáhli s Gauntovou hlavní jednotkou, pøesto e si oba velice pøáli zùst
Jen e pøijít bìhem jediné akce o v echny zku ené zdravotníky si Gaunt nemohl v ádném pøíp
Dorden vy el na rozblácený dvùr a právì v tu chvíli se nebesa jako na povel otevøela a
m se zaèaly valit proudy de tì, který smýval z jeho vojenské blùzy krev pacientù. Jak tam t
, zaèínal dé ponìkud slábnout.
Takhle celý promoknete, pravil èísi hlas.
Kdy se Dorden otoèil, uvidìl Corbeka, který pod støí kou pokuøoval doutník. Doktor vla
jenom èernou siluetu a rudì hnoucí pièku doutníku.
Dorden se schoval pod pøístøe ek k nìmu. Corbec mu nabídl voskovanou krabici s doutníky
oøicové. Poprvé jsem je ochutnal na Voltemandu a pak mi trvalo celou vìènost, ne se mi pod
lo nìjaké sehnat na èerném trhu. Vezmìte si jeden na teï a jeden na pozdìji.
Dorden si vzal dva, jeden si strèil za ucho a druhý si pøipálil od Corbekova napùl vyk
ouøeného doutníku.
Spolu se pak mlèky dívali do noci.
Bude to tvrdé, øekl po chvíli Corbec ti e.
Díval se pøitom sice na blesk doprovázený burácením hromu, ale Dorden pochopil, co má n
ysli.
A pøesto jste zùstal.
Corbec zhluboka potáhl ze svého doutníku a vypustil obláèek bílého kouøe. Rád dìlám do
Nebo se pova ujete za ztracenou existenci.
Císaø se o nás postará. A nejsme my náhodou v ichni jedna velká ztracená existence? Pr
lední a ztracení? Na tohle mì nedostanete.
Dorden se usmál. Doutník byl silný a jeho chu ohavná, ale pøesto si jej vychutnával. N
kouøil si u pøes dvacet let. Jeho ena kouøení neschvalovala. Øíkala, e tím nedává svým p
Pak pøi ly dìti, Mikal a Clara, a on kouøení nechal úplnì, tak e
Dorden se vytrhl ze zamy lení. Tanith si je vzal v echny s sebou, jeho enu, Claru i
s man elem a jejich dìtmi. Zbyl mu jenom Mikal, vojín Mikal Dorden, spojaø v èetì ser anta
skera.
Myslíte na domov, zamumlal Corbec.
Dorden zapla il chmurné my lenky. Co e?
Poznám ten pohled.
Je tma, plukovníku.
Tak tedy poznám ten pocit. Zpùsob dr ení ramen. Èas od èasu to sedne na ka dého z nás
Øekl bych, e vám komisaø øekl, abyste nìco takového netoleroval. e je to patné pro
Z mého pohledu ne. Tanith bude ít tak dlouho, dokud si ji budeme nosit tady odpovìd
rbec a poklepal si na èelo. A nikdy se nedozvíme, kam jdeme, kdy nebudeme vìdìt, odkud pø
e.
A kam si myslíte, e jdeme?
Corbec odhodil nedopalek do bláta a nechal ho vyhasnout. V hor ím pøípadì do pekla. V
nás nejspí èeká dobytá planeta, kterou nám Gaunt slíbil. Slaydùv dar: první planetu, ktero
dobudeme, mù eme prohlásit za vlastní a usadit se na ní.
Nová Tanith, co? øekl Dorden se zrakem upøeným do bouøe. Nový domov, o kterém mu i m
nebo jsou opilí? Vìøíte tomu? Mù e se nám samotným nìkdy podaøit dobýt celou planetu, pocti
tuhle odmìnu? Nejsou nás ani dva tisíce. Do ka dé bitvy, ve které se ocitneme, jdeme po bo
u ostatních regimentù, proèe jsou nároky na vítìzství a odmìnu mírnì øeèeno sporné. Nejsem
vníku, ale pochybuji o tom, e se komukoli z nás nìkdy podaøí najít Novou Tanith. Pokud ji
nebude hledat na dnì sklenice nebo ve smrti.
Corbec se usmál. Jeho bílé zuby byly v eru dobøe vidìt. Tak to mám tìstí. A tak neb
i pravdìpodobnì spí ne kdokoli jiný.
Nalevo bouchly dveøe. Z nemocnice vystoupil Chayker, zahalený v maskovacím plá ti, a z
amíøil s cínovým d berem v ruce ke studni. Chvíli bylo sly et vrzání pumpy. Kdy pak znovu
m, celý se pod tíhou d beru plného vody prohýbal. Dorden i Corbec u cítili vùni masového v
erý Chayker s Foskinem vaøili pro celou posádku.
Nìco tu moc hezky voní, poznamenal Corbec.
Foskin na el na poli za pøíkopem brambory a obilí a ve staré pi írnì jsme objevili su
solené maso. Bude to ta nejlep í veèeøe, jakou jsme za poslední dobu mìli. Ale jako první
nou najíst pacienti, kteøí jíst mohou.
Samozøejmì. Potøebují jídlo víc ne my. Já mám láhev sakry a krabici tìchhle doutníkù.
chvíli vydr et.
A dostanete chu na poøádné jídlo, pøijïte dovnitø, øekl Dorden tónem, jako kdyby vy
is. Díky za doutníky. Otoèil se a vrátil se zpátky do nemocnice.
Nakrmit pacienty trvalo hodinu a pùl. Lesp a ostatní pomocníci si vedli skvìle a hodnì ranì
h se najedlo, nebo alespoò napilo. Stav dvanácti mu ù byl v ak pøíli vá ný, ne aby dokáza
orden peèlivì rozdìlil zásoby narkotik, aby jich pøednostnì tito mìli dostatek. Chlapec, kt
Dorden o etøil poranìnou nohu, Culcis, teï sedìl s nìkolika ostatními na postelích a povíd
V jejich oèích bylo vidìt vdìènost. Volpon tí lechtici Tanithany opovrhovali. Stejnì se s
k civilistùm. Skuteènost, e je vlastní regiment nechal na holièkách a pøed jistou smrtí je
ránila banda barbarù, v ak oèividnì zmìnila mnohé z jejich hluboce zakoøenìných pøedsudkù a
la jejich domý livost. Alespoò z toho mohl mít Dorden radost.
Zahlédl promoèeného Caffrana, který se právì vracel z obchùzky. Vzal si misku s masovým
m a posadil se ke Culcisovi. Oba byli podle Dordenova odhadu pøibli nì stejnì staøí. Stejnì
aøí jako Mikal. Sly el je, jak si vyprávìjí vtipy.
Lesp ho chytil za pa i. Stav jednoho z kritických pøípadù se prudce zhor il. S Chaykero
ou pomocí vynesli mu e ven, do bývalé kuchynì, která nyní slou ila jako operaèní sál. Upros
tùl, dostateènì dlouhý, aby se na nìj ve el dospìlý mu . Na nìj pacienta polo ili.
lechtic, podle známek se jednalo o desátníka Regaru, pøi el o nohu pod kolenem a do hr
di ho zasáhla støepina granátu. Jeho krev rozhodnì nebyla modrá. Jídelní stùl byl od ní cel
na dla dicích se vytváøely velké kalu e.
Chayker po jedné z nich málem uklouzl. Dorden ho poslal pro mop a dal í vatu.
ádné mopy tady nejsou, pokrèil rameny Chayker.
Tak najdi nìco, co poslou í jako mop.
Dorden musel pomocí ruèní pily amputovat køièícímu Regarovi z pahýlu nohy dal í kus. Te
m se mu podaøilo krvácení zastavit. Pak svìøil zranìného jistým prstùm Lespa, který ránu se
ickými stehy. Tou dobou se u vrátil Chayker a pustil se do vytírání podlahy pomocí mopu, k
provizornì vyrobil z pruhù látky naøezaných z maskovacího plá tì a pøivázaných k násadì sta
astní plá jenom proto, aby mohl vytøít krev, to byla od Ducha velká obì Dordenùv obdiv
, jakou dobrovolníci ke své povinnosti projevovali, opìt o poznání vzrostl.
Ti e naøíkajícího Regaru odnesli zpátky do postele. S trochou tìstí a dávkou masketami
horeèky, mìl anci zùstat na ivu. Témìø vzápìtí po dokonèení této práce byl Dorden odvolán
Foskin nedokázal poradit. A pak k mu i, který se probral z komatu, ale vzápìtí zaèal zvrac
krev.
Jak se blí ila pùlnoc, zaèínala o etøovna pomalu tichnout. Dorden právì drhl chromované
roztahování eber ve vìdru s horkou vodou, kdy do místnosti vstoupil Mkoll. Z plá tì mu k
oda. Venku stále zuøila bouøe a burácení hromu otøásalo okny a støe ní krytinou. Ka dou chv
nìkterého z okenních rámù uvolnìný kus skla, nebo ze støechy sklouzla ta ka a rozbila se. B
la celý veèer, ale a do téhle chvíle ji Dorden nevnímal.
Sledoval Mkolla, jak si sedá a zaèíná èistit svou zbraò. První vìc, které se vìnoval v
ním povinnostem, jako bylo jídlo nebo teplo. Dorden mu pøinesl mísu masového vývaru.
Dìje se venku nìco?
Mkoll zavrtìl hlavou. Jestli budeme mít tìstí, tak ta bouøe nepøátelský postup zpomal
A kdy ne?
Tak ji sami vyèarovali.
Mkoll zvedl hlavu a podíval se na podvaly a vysokou støechu. Tohle muselo být ale mís
to. Dobrá usedlost, která stála za v echnu tu práci. Pùda je zdravá a chovali tady spoustu
ytka.
Domov, konstatoval Dorden. Vùbec poprvé se takhle zamyslel nad komplexem, ve kterém
si na li útoèi tì. Uvìdomil si, e tohle kdysi býval domov dal í z rodin, které padly za ob
e zaèal cítit unavený. Starý.
Mkoll ti e jedl vývar. V zadní èásti domu je stará kaple. Pochopitelnì je rozpadlá, al
tam mo né na stìnách vidìt malby Císaøe. Volpon tí ji pou ívali jako záchod. A u tady il
daný slu ebník Impéria, který se vìnoval obdìlávání zemì a výchovì dìtí.
Dokud nepøi lo tohle.
Dorden mlèel. Armáda Chaosu se zmocnila této planety pøed dvìma mìsíci, pøi protiútoku,
zmaøit Macarothovo váleèné ta ení. Nevzdala se, ani nebyla rozvrácena zevnitø. Nacedon, zem
neta se tøemi miliony imperiálních kolonistù, byl dobyt násilím, v rozmezí tøí nocí.
Co je tohle za vesmír, uva oval Dorden, ve kterém lidé celá léta v potu tváøe bojují o
jí své rodiny, uctívají Císaøe a budují, aby to v e bìhem nìkolika málo hodin ztratili? Jeh
udil nakonec, stejný, který znièil planetu Tanith.
Bouøe skonèila a na èistou oblohu se jako osamìlý nebeský strá ce vyhoupl pozdní mìsíc. Dé
y se rozplynuly v nachové obloze.
Mìsíc ale nedr el svou hlídku sám. U brány mu sekundoval vojín Tremard. Byla to jeho dr
lídka na palebném postavení za navr enými pytli s pískem. Pozoroval obrysy stromù, èerné ch
e tmy, které se pøevalovaly nad stejnì èernými poli a ploty. Byl unavený a pøál si, aby tam
atracení Volpon tí nechali tì ký kulomet.
Mlha nad moèálovitým krajem se táhla do strany jako kouø. Ve tmì se nìco zatøpytilo.
Tremard okam itì zbystøil pozornost a popadl dalekohled, který mìl polo ený na jednom z
tlù. Chvíli mu trvalo, ne se mu podaøilo zaostøit. Mlha a v ní dal í vìci. Tøpyt, který
drá ející se od reflexních sítnic oèí lovcù.
Aktivoval komunikaèní spojení. Brána Duchùm! Sly íte mì, plukovníku? Do zbranì! Do zbr
jihu!
Corbec se prudce zvedl ze své postele, stejnì neèekanì jako umrlec vstávající z hrobu. Dord
sebou leknutím kubl. Plukovník si dával dvacet na volném lù ku v o etøovnì, zatímco doktor
ilulky do papírových pohárkù.
Co se dìje?
Corbec u stál na nohou. Mù ete hádat tøikrát, doktore.
Dorden také vstal. Zatímco si Corbec pøipravoval laserovou pu ku a navazoval spojení s
ostatními vojáky, rozhlí el se po polorozpadlé hale a bezbranných, napùl mrtvých mu ích. N
i pøipadal jako hlupák. Vìdìl, jak èelní útok armády Chaosu vypadá. V echny je rozdupají ja
. Teï kvùli nìmu v ichni zemøou lechtici, Duchové nenahraditelní a jedineèní Duchové ja
ll. V echny je obìtoval pro svou zaslepenou hrdost na jakousi starou pøísahu. Starou lékaøs
ou pøísahu, kterou slo il v bezpeènìj ích èasech, v klidné praxi, kde nejhor ím zranìním by
Proklínám se za to, jaký jsem blázen! Proklínám se za svoji pýchu!
Zadr íme je venku, jak dlouho to pùjde. Chlapci znají pár ikovných trikù, øekl Corbe
ovat Chaykera a Foskina Lesp mù e zùstat s vámi. Pro pøípad, e by se nám nepodaøilo první
musíte být pøipraveni pøenést co nejvíce zranìných do zadních místností. Vím, e jsou to r
ale bude mezi vámi a bojem co nejvíc zdí.
Pøi pøedstavì, kolik úsilí by ho s Lespem stálo pøenesení v ech sedma edesáti mu ù do z
rden ztì ka polkl. Vzdálené kvílení laserových støel mu v ak pøipomnìlo, e to nebude ani z
namáhavé jako to, k èemu se Gorbec se svými vojáky právì chystal. Proto jen pøikývl a mávn
i k sobì zavolal Lespa.
A vás provází Císaø a dr í nad vámi ochrannou ruku, Colme Corbeku, øekl.
I nad vámi, doktore.
Tremard støe il bránu. Poli a skrz temné ivé ploty se blí ily tmavé siluety. Oblohou køi o
aprsky laserù a dobìla roz havené støely z bolterù. Sinalé svìtlo zrádného mìsíce tu a tam
a pøíle itostnì se zalesklo na zbroji nepøátel. Cíle si dobøe vybíral. V dy peèlivì zamíøi
ného moèálovitého kraje za farmou jediný oran ový paprsek.
Zezadu pøibìhla postava sklonìná pøed nepøátelskou støelbou a svalila se vedle nìho. By
ukovník Corbec. Za klebil se a pronesl jakousi neuctivou poznámku týkající se matek nepøáte
emard se jeho oplzlosti zasmál, vykoukl nad pytle a vypálil do slatin sérii výstøelù.
Ostatní Duchové podél obvodových zdí rovnì zahájili palbu. Osm laserových pu ek proti
m laserových pu ek hledajících si cíl skrze hledáèky míøidel, proti stovkám nepøátelských z
Kde je Brostin? køikl Corbec do mikrofonu náhlavní komunikaèní soupravy pøes vytrvalé
ení støelby.
O chvíli pozdìji se jeho slova ztratila ve znièujícím náporu vedeném z pøíjezdové cesty
ich pozici. Dobrá stovka vojákù Chaosu na nì zaútoèila ve snaze získat pøístup k hlavní brá
Tremardem nevidìli nic ne záblesky výstøelù z hlavní jejich zbraní.
Corbec se pøed intenzivní palbou skrèil za pytle. Dokonce ani nezaklel. Tohle byl
konec, tím si byl jistý. Konec Colma Corbeka. Po jeho boku se Tremard, který byl o zlo
mek sekundy pomalej í ne plukovník, skácel na záda na zem. Namísto levé pa e mu trèel zakr
aèal sebou na zemi zmítat a køièet. Jeho levá ruka stále pevnì svírala zbraò opøenou na pyt
.
Corbec se k nìmu okam itì vrhl, chytil ho a pøitiskl ho k zemi. Nad hlavami jim létaly
kulky a laserové paprsky. Nejdøív musel Tremarda uklidnit, aby mu mohl o klivý pahýl za kr
. Pokud ov em bude ít tak dlouho.
Tremard nepøestával køièet a rval se jako opaøená koèka. Oba dva Duchové byli v m iku c
ve vystøikující z pøeru ené tepny. Kdy se Corbec ohlédl, uvidìl èerné postavy ve zbroji zd
nìj ích souèástí a s oblièeji zakrytými plynovými maskami, jak se k nim hrnou pøes okraj oc
lu z pytlù. Cítil jejich smrdutý zvíøecí pach. Symboly Temných bohù vyvedené na jejich zbro
u v okam iku vypálily do pamìti a plukovník zaèal zvracet.
Ozvalo se dvojí cvaknutí, suché a plné, a okolní temnota se znenadání s temným huèením
a. Corbec se pøed prudkým árem pøitiskl k zemi. Nad ním stál vojín Brostin s plamenometem
e a chrlil na vrcholek valu z pytlù a cestu za ním proud tekutého ohnì. Zbìsilá síla ohnivé
zyka nièila nepøátelské øady jako porost suché trávy.
Øíkal jsem si, kam ses ztratil, øekl Corbec Brostinovi. Pak aktivoval komunikaèní spo
Zdravotník! Zdravotník!
* * *
Kdy se ozvalo Corbekovo volání, byli u Dorden s Lespem s pøesunem ranìných do zadní èásti
la hotovi. Tu a tam proletìla zdí o etøovny nìkterá ze zbloudilých støel. S výjimkou nìkoli
podvalù a dìr ve zdi se v ak zatím na tìstí nic nestalo.
Dorden nahmatal sluchátko komunikaèní soupravy, zatímco se sna il ustálit nosítka, na n
právì s Lespem pøená eli dal ího pacienta.
Dorden! Co je?
Tremard je tì ce zranìný. Stáhnìte se dozadu! Zbytek Corbekovy zprávy se ztratil v pr
ického umu a laserové støelby.
Polo te je na zem! Odtáhnu je! køikl Lesp na Dordena právì ve chvíli, kdy zdí kousek
hlavy pronikl dal í laserový paprsek.
Dorden ho poslechl a Lesp odtáhl nosítka klenutou chodbou pryè. Døevìné rukojeti na dlá
laze pronikavì skøípìly. Jako pøi výlovu u nás doma! sna il se je tì Lesp pøekøièet racho
Dorden popadl lékárnièku. Corbeku! Jdu ven, ale musíte nìkoho poslat dovnitø, aby pomo
Lespovi odnést ranìné!
Do hajzlu! Útoèí na nás, nemù u postrádat jediného mu e!
To mi neøíkejte! odpovìdìl Dorden, pøikrèený pod linií dìr ve zdech zpùsobených laser
la kolem nìj se pomalu, ale jistì zaèínala rozpadat. Lesp potøebuje pomoc! Tihle mu i potø
omoc!
Jeho ramene se dotkla èísi ruka. Otoèil se. Byl to lechtic Culcis. Za ním stálo nìkoli
e èi ménì tì ce ranìných Volponských. Se svojí nohou nemù u nosit nosítka, ale støílet dok
tøebujete pomoc, vezmu si jakoukoli volnou laserovou pu ku!
Dorden se musel nad smìlostí mladého mu e pousmát. V pohublé Culcisovì tváøi se zraèila
Kývnutím hlavy jim ukázal na dveøe a oni se podívali na dé støel venku.
Caffrane! zavolal Dorden do mikrofonu. Posílám ti jednoho lechtice. Dej mu svoji zb
aò a pak se vra !
Na odpovìï neèekal.
S pomocí Chaykerova mopu jako berle se Culcis vybelhal na dvùr a pak ke støílnì ve vni
tøní zdi, u které stál Caffran. S kývnutím hlavy pøepustil Duch lechtici svoji pozici. Ten
hopil zbranì, opøel se o stìnu a pokraèoval ve støelbì. Caffran se rozbìhl zpátky ke dveøím
, kde na nìj èekal Dorden.
Pomoz Lespovi! Honem! Honem!
Bìhem tøí minut Dorden nahradil tøi dal í Duchy v obranné linii volponskými mu i se zra
nebo hlavy, ale jinak silnými a zdatnými. Místo nich získal Claiga, Gutese a Foskina.
Dorden vysvìtlil Foskinovi postup a pak mu svìøil organizaci pìti zdatných Duchù pøi pø
ranìných do zadní èásti domu.
Celý roztøesený z prudkého boje, v jeho záøi noèní obloha spí pøipomínala blí ící se
u k pozici u hlavní brány. Brostin a Corbec se vìnovali støelbì. Brostin teï pou íval Trema
laserovou pu ku, kterou v dy, kdy nápor nepøátel pøíli zesílil, na chvíli vymìnil za pla
Dorden si klekl ke Tremardovi, prohlédl si jeho zranìní a dal se do práce. Potøebuji p
o nìj nosítka! køikl zdravotník na Corbeka.
Pomoz mu, Brostine, pøikázal plukovník. Zatímco Dorden s Brostinem odná eli Tremarda
dovy, Corbec dál dr el bránu. Dorden se naposledy po plukovníkovi ohlédl: obrovský tanithsk
eèník s vlasy povlávajícími v sílícím noèním vìtru blí ící se bouøe, s laserem v jedné ruce
rozsévající kolem sebe smrt.
Nepøátelský útok se soustøedil na západní cíp podkovy. Do døevìných desek plotu bu ilo
Tu a tam nìkterá spadla do bláta, nebo se roztøí tila. Mkoll zmìnu v náporu spí vycítil, n
e se pøesunul ze své pozice na východní stranì, aby Chaykerovi a lechtici jménem Vengo, kt
ystøídal Gutese, pomohl. Váleèníci Chaosu se mezerami ve vnìj í zdi tlaèili dovnitø. Jedino
erá jim stála v cestì, byli tøi gardisté, kteøí na Corbekùv rozkaz støíleli jednotlivými ra
li energetické zásobníky svých zbraní. Na rozbahnìné zemi se kupily tucty mrtvých nepøátels
jich tìla brzy ucpala v echny mezery.
Dokud na nás jdou s boltery a lasery, tak to je celkem v pohodì, pomyslel si Mko
ll zasmu ile. Ale co a na nás vytáhnou plamenomety, tavomety, granáty nebo je tì nìco hor
Kakofonie útoku, zesílená odrazem od irokých plotù, byla tak omraèující, e témìø pøeh
mì se tøásla. Zda to ale bylo bouøí, nebo útokem, tím si Mkoll nebyl úplnì jistý.
Vengo, s ovázanou ránou v bøi e, cítil, e mu ubývají síly a zrak se mu zaèíná rozostøo
t otevøeného útoku, zoufalství a horeèné úsilí, to v e mu dávalo zapomenout na tupou bolest
zranìní, která se v ak pøipomínala stále èastìji a intenzivnìji. Úplnì promoèený prudkým de
lohu a studenýma, mokrýma rukama vymìnit zásobník. Èerstvý zásobník mu ale vyklouzl a spadl
na u jeho nohou. Sehnul se, aby ho sebral.
Jednomu z vojákù Chaosu, který spadl do pøíkopu mezi ploty a kterého v ichni mìli za mr
se podaøilo doplazit a k vnitønímu plotu a nyní se vztyèil nad sehnutým Volpoòanem. V hrud
obrovskou roz klebenou ránu. Z obna ených eber mu tekla krev, která s sebou brala kousky t
Plynová maska, která zakrývala jeho zdeformovaný rypák s dlouhými tesáky a edou kù i, byl
Rozmáchl se zrezivìlým krumpáèem.
Chayker, oslnìný salvami laserových paprskù a blesky, spatøil nepøítele, který se na l
chystal zaútoèit, v záblesku bílého svìtla uprostøed rozmachu. Vytrhl pu ku ze støílny a v
ostal zásah do bøicha a skácel se z plotu dolù. Kdy se Vengo narovnal, se zásobníkem v ruc
ohlu ený neustálým dunìním hromù a boje, nemìl ani tu ení, jak blízko smrti se pøed chvílí
Do plotu okolo Mkollovy støílny zabu ily kulky z bolterù. Z døevìných desek se vy típly
, které se mu zabodaly do tváøe a krku. Vykøikl bolestí a na sekundu uskoèil zpátky. Rychle
ale znovu vrátil ke støílnì a znovu zamíøil. Rukou se pøitom krábal po krvavých rámech v
dnì pøíkopu se zaèaly hýbat dal í postavy. Vengùv výkøik byl dostateèným varováním. Dokonc
edokázala v echny ty odporné stvùry zastavit. Mnozí z tìch, které zasáhli, zùstali na ivu a
azili k vnitønímu plotu, aby na nìj zaútoèili.
Kryjte se! zakøièel pøes komunikaèní spojení na Chaykera a Venga. Zbývalo mu je tì nì
tøi z nich a hodil je pøes vnitøní plot do pøíkopu.
Ozvaly se tøi exploze a na vnitøní plot se snesla spr ka tekutého bahna a zkapalnìných
tkù tìl.
Dávejte pozor na pøíkop! varoval Mkoll své dva druhy. Mají pìknì tuhý koøínek.
Vengo se zaøídil podle jeho rady a dorazil dva dal í nepøátelské váleèníky, kteøí se k
lazit. Okolo mezer ve vnìj ím plotu se u tlaèili dal í. Pro pu ky Duchù byli snadnými cíly
Kolik jich tam venku asi je? pomyslel si Chayker. Pøipadalo mu, jako by útok ka dým
okam ikem sílil.
Východní stranu ohrady støe il Culcis se dvìma dal ími náhradníky z øad Volponských, Dr
rsem. Brostin se vrátil z budovy, kde pomáhal odná et ranìné, a zaujal místo vedle Culcise.
rukou mìl porouchaný volponský tì ký stubber, který na el opøený o zeï v dlouhé hale. V zás
støel a on se je rozhodl v echny pou ít, ne sáhne po laserové pistoli. Svùj plamenomet nec
orbekovi u brány.
Od brány, která se nacházela v ji ní èásti podkovy, nebylo sly et a vidìt nic jiného ne
ometu, praskání laserových paprskù a stále peprnìj í Corbekovy nadávky.
Brostin s neznámým stubberem zaujal pozici. Jeho kadence byla dost nízká a èasto se za
sekával. Kdy u ale vystøelil, pak to stálo za to. Jedna jediná rána rozmetala pùltucet po
které se vynoøily za vnìj ím plotem. Na východní stranì byl okraj lesa blí e ne na stranì
ou se otevírala moèálovitá krajina, pøeru ovaná pouze ivými ploty a pøíkopy. Na východì se
zorovanì dostat mnohem blí , vybìhnout neèekanì z lesa a zaútoèit na dvojitý plot a pøíkop.
Brostin musel obdivovat Culcisovo støelecké umìní. Arogantnì, v rozporu s Corbekovými r
zkazy, nastavil laser na plný výkon a zasypával nepøátele oran ovými blesky støel. Ka dá z
polehlivì na la svùj cíl.
Má stejnì dobré oko jako ílený Larkin, pomyslel si podsaditý Duch. A to u nìco znamen
Drado se Speersem se také èinili, aèkoli Dradova mu ka byla dost nepøesná. Pøesto e byl
cky zpùsobilý, mìl na hlavì krvavou ránu a jedno oko ovázané. Na jeho støelbì to bylo hodnì
tin se pøikrèil a podél plotu se k nìmu rozbìhl.
Miø doleva! sna il se pøekøièet hluk støelby a hømìní. Støílí moc bokem!
Drado se k nìmu otoèil s pový eneckým ú klebkem. ádný pra ivý pes z ulice nebude Volp
má bojovat!
Brostin se napøáhl a tvrdou ranou srazil nadutého lechtice do bahna.
Vstávej! vykøikl na nìho rozezlenì, s pìstí výhru nì zvednutou. Tohle je poslední st
prvních a jediných. Jsme tady jenom kvùli vám! Buï bude bojovat jako Duch, nebo si nìkam z
z a pus na svoje místo nìkoho jiného!
Drado se zvedl ze zemì a odplivl si. Za tohle zaplatí zaèal.
Brostin, který mezitím zaèal ze stubberu støílet po nepøátelích, se dal do smíchu. Zap
zaplatím! Ale ne tobì! Jestli tohle pøe ijeme, mùj pøíteli s modrou krví, mù e mì i s tìma
marádíèkama ubít tøeba k smrti! Je mi to úplnì fuk! Jestli tady dneska v noci nechcípneme p
nì tìch va ich vzácných ranìných, ze srdce se vysmìju jakékoli odplatì, jakou si pro mì nac
or í ne tohle?
Drado neodpovìdìl. Místo toho se vrátil ke støelbì. Brostin si s uspokojením v iml, e
. Koneènì se zaèal trefovat.
Takhle je to mnohem lep í, chytráku, zamumlal.
Uvnitø domu mezitím Dorden kontroloval stav ranìných, které pøestìhovali. S pomocí Lespa, G
, Caffrana, Foskina a Claiga po jednom pøená eli pacienty do dlouhého sklepení v zadní èást
u. Nízký a klenutý sklepní prostor byl postaven z velkých kamenných blokù. Byla to ta nejle
rana pøed nepøátelskou støelbou, jakou mohli v daných podmínkách získat. Uvnitø mohli útok
bo zùstat pohøbeni jako krysy.
S Foskinovou pomocí o etøil Tremardovi ránu a stabilizoval jeho stav. Pak v em Duchùm p
al, aby se vrátili na obranné pozice. V em s výjimkou Lespa, kterého potøeboval, aby mu pom
l s o etøováním. Pøi ne etrném stìhování se z komatu probudil dal í Volpoòan, který právì d
.
Caffran, Foskin, Gutes a Claig vybìhli po schodech ven ze sklepa, vyzbrojili s
e alespoò èásteènì pou itelnými rozbitými volponskými zbranìmi, které zùstaly ve stáji, a v
obranu.
Volpoòan, který dostal køeèe, zemøel. Pøesto e s výjimkou tì kých podlitin nevykazoval
Dorden vìdìl, e zpìtný ráz dìla pøemìnil jeho vnitønosti na ka i. Lesp mu pomohl vynést mr
pa na chodbu, kde ji ulo ili.
Vrátili se zpátky dolù. Sklepení bylo vlhké a pronikavì páchlo. Osvìtlení zaji ovaly s
y, které Duchové ve spìchu pøipravili. Ranìní naøíkali a sténali. Zemì se jim tøásla pod no
hy dovnitø padaly kusy rozmáèeného bahna, uvolnìné neustálým dunìním útoku a hromù, které o
V ichni tady zemøeme, viïte, pane? zeptal se Lesp jasným a pevným hlasem.
Dorden na okam ik zaváhal, marnì hledal slova. Zoufale se sna il pøedstavit si, co by
v takové situaci øekl Gaunt. Co by vycvièený politický dùstojník udìlal, aby pozvedl morálk
ledìli do tváøe smrti? Nemohl na nic pøijít. Nebylo to v nìm. Nedokázal vymyslet ádnou obr
rùpovídku o ,vy ím dobru Imperiální gardy nebo ,zdroji ivotní síly mocného Císaøe . My l
oho honily hlavou, byly èistì osobního charakteru.
Já ne, øekl Lespovi. Kdybych zemøel, moje ena, dcera a vnuèka by zemøely také. Vzpo
aniknou spolu se mnou. To kvùli nim tady nezemøu, Lespe.
Lesp pøikývl a ztì ka polkl. Znovu se mu vybavily vzpomínky, které nosil ve svém srdci:
matku, otce, bratry, pøátele z posádky rybáøské lodi.
Ani já ne, vypravil ze sebe nakonec.
Dorden se otoèil ke schodùm.
Kam jdete? zeptal se Lesp.
Ty to tady zvládne . Jdu se podívat nahoru. Mo ná tam venku budou potøebovat zdravotní
Lesp vytáhl z pouzdra laserovou pistoli a pa bou napøed ji hlavnímu zdravotníkovi nabíd
.
Dorden zavrtìl hlavou. Nebudu s tím teï zaèínat, øekl.
Nahoøe v domì panoval klid. Zdálo se, jako by se útok a bouøe na chvíli navzájem vyru i
orden vstoupil do nyní opu tìné dlouhé haly a pokusil se aktivovat rádiové spojení. Jeho sl
v ak zùstalo hluché. Lampy visící ze stropu se volnì kymácely a na zem padaly kousky zdiva
ez zubo ených tìl a páchnoucích lù ek vypadala hala nuznì a smutnì. Cestou pøekraèoval kalu
mádky poházeného obleèení.
Ve el do vnìj í kuchynì. Jeho pohled padl na skvrnitý stùl, na kterém musel Regarovi am
at nohu. Teprve teï si vùbec poprvé v iml starého krbu, zdobeného kováním z èerného eleza.
tomu, pøed kterým sedával doma, na Tanith. On a jeho ena, na konci dlouhých nocí, s kniho
a sklenkou nìèeho teplého.
Vedle krytu byly v øadì vyskládány zvlá tní drobné palíèky, podobající se kouskùm køíd
se a vzal jeden do ruky. Byl to kel. Malý praseèí kel. Obyvatelé tohoto statku, a u to by
kdokoli, chovali prasata. Starali se o nì s takovou láskou, e si schovávali tyto trofe
je jejich rùstu a vývoje. Na ka dý z nich èísi nì ná ruka zaznamenala jméno Císaø, Král, J
um.
Tento výraz skromné lidskosti, jakási kronika farmáøské usedlosti, se ho hluboce dotkl.
Nebyl to výraz pøecitlivìlosti, tìm lidem na tìch zvíøatech z nìjakého dùvodu zále elo. Pro
h? Kdo tady il, choval prasata, lopotil se na slatinách, staral se o svou rodinu?
Ze zamy lení ho vytrhl zvuk, který se ozval z haly. Vrátil se do ní zpátky, aby se setk
l se skupinkou mu ù, kteøí se dveømi vbelhali a vklopýtali dovnitø. Byli to volpon tí náhra
hové. V ichni kromì Corbeka. Byli z pøestøelky celí otøesení a zmatení. Sotva se dr eli na
Na konci skupinky zahlédl Mkolla.
Stáhli se, øekl Mkoll. Tam venku je teï klid jako v hrobì. To mù e znamenat jenom je
Jsem lékaø, ne voják, Mkolle! Co to znamená?
Mkoll si povzdechl a Dorden si zaèal prohlí et rány po tøískách v jeho tváøi. S pøímým
li. Stáhli se zpátky, aby vyklidili místo dìlostøelectvu.
Dorden pøikývl. Jdìte dolù, do sklepení. V ichni. Foskine Lesp ti pomù e uvaøit pro
o. Udìlejte to! Dìlostøelectvo, nedìlostøelectvo. Chci, aby se v ichni najedli.
Mu i sestoupili po schodech do sklepa. Dorden v hale znovu osamìl.
Do místnosti ve el Corbec. Byl celý od krve a sazí. Brostinùv prázdný plamenomet hodil
jedno z prázdných lù ek a Tremardùv vybitý laser vedle nìj.
Èas se nám krátí, doktore, øekl. Odrazili jsme jejich nápor zatracenì, to se nám p
eï nás zasypou dìlostøelbou. V mokøinách je vidìt pohyb, táhnou sem tì kou artilerii. Zbývá
kdy budeme mít tìstí. Pak to tu srovnají se zemí.
Colme dìkuji vám i va im mu ùm za v echno, co jste dnes v noci udìlali. Doufám, e to
teèné.
Nikdy to není zbyteèné, doktore.
Tak co budeme dìlat teï? Schováme se ve sklepì?
Corbec pokrèil rameny. To nás pøed jejich dìlostøeleckými granáty nezachrání. Nevím ja
udìlám to, co mi v téhle situaci pøipadá jako jediné mo né øe ení.
A to je?
Budu se modlit k Císaøi. Mkoll øíkal, e v zadní èásti budovy je nìjaká stará kaple. M
to jediné, co nám teï zbylo.
Spolu se Corbec s Dordenem prodrali záplavou sutin a kusù polámaného nábytku do malé mí
osti, situované v zadní èásti farmy. Kaple u dávno pøi la o svou støechu a nad hlavami jim
mihotavì záøily stovky hvìzd.
Corbec s sebou pøinesl lampu. Rozhlédl se v jejím svìtle kolem. Jeho zrak padl na op
rýskanou malbu na stìnì zdobené bohatými ornamenty, o které mluvil Mkoll. Byl na ní zachyce
aø, obracející kacíøe na víru, a men í postavy mu e, eny a tøí dìtí, kteøí se pøed ním s ú
Je tady nìjaký nápis, øekl Corbec a rukávem setøel ze stìny prach.
Prase! Co to má znamenat?
Corbec zvedl lampu a nápis si pøeèetl. Tak tomu øíkám ironie, doktore: tohle byla plan
, kterou její obyvatelé dostali jako odmìnu za to, e ji vysvobodili ze spárù Chaosu. Nová
ith. Patøilo to tady Farensi Clokerovi z Imperiální gardy, regimentu Divoèákù. Divoèáci tuh
anetu dobyli pøi prvním køí ovém ta ení Sabbatinými svìty pøed sto devadesáti lety. Tím si
dy usadit. Cloker byl desátník. Usadil se tady, zalo il rodinu a choval prasata na poèes
t maskota svého starého regimentu. Jeho rod ta zvíøata celou dobu uctíval.
Corbec cítil, jak ho v oèích zaèínají pálit slzy. U Fetha! Dostat se na tuhle planetu,
bodit ji, dostat ji za odmìnu a pak pøijde tohle?
Ale poka dé to takhle nemusí skonèit. Kolik existuje planet, které si pro sebe gardist
ybojovali, aby se na nich do ili klidného stáøí?
To nevím. Tohle je v echno a pøíli skuteèné. Bojovat za svùj ivot, získat odmìnu, p
, a pak tohle?
Corbec i Dorden si klekli na podlahu kaple, zasypanou sutí.
Ptal jste se mì, proè jsem s vámi zùstal, doktore. Teï, kdy po nás u smrt natahuje s
y a nemáme pro co ít, vám øeknu pravdu. S posledními slovy ukázal na nápis na stìnì.
Ano?
Dvacet let jste pracoval jako doktor v hrabství Pryze.
Dvacet sedm. Spolu s Beldanem.
Corbec pøikývl. Vyrostl jsem tam. Mùj otec pracoval jako tesaø. Narodil jsem se v man
lském svazku, a tak jsem dostal otcovo jméno. Moje matka byl to tì ký porod.
Dorden ztuhl. Vìdìl, co muselo pøijít.
Zemøela by nebýt mladého zdravotníka, který se vynoøil z noci a pomohl jí. Jmenovala s
da Merocová. Vzpomínáte si na ni?
Zemøela by, kdybych
Dìkuji vám, doktore Dordene.
Dorden se na nìho pøekvapenì podíval. Já jsem tì pøivedl na svìt? U Fetha! Zatracenì!
tak starý?!
Oba dva vyprskli smíchy. Smáli se, a jim z oèí tekly slzy. Dokud se neozvalo dunìní dì
ecké palby, které znièilo poklid noci.
Imperiální gardì se dìlostøelbou podaøilo zahnat nepøítele na ústup. Na prvním z polopásový
terá se za ranního úsvitu vynoøila z moèálù, jel Gaunt. Podaøilo se jim nepøítele zastihnou
eného. Zasypali artilerii a pìchotu Chaosu znièujícím pøívalem dìlostøeleckých granátù døív
tmì dotlaèit svá proklatá dìla do pozic, odkud by mohli znièit farmáøskou usedlost.
Farma, chránìná ponièeným plotem ve tvaru podkovy, se zmìnila témìø k nepoznání. Mezi z
ruinami le ely v blátì hromady ohoøelých prken a mrtvol. Gaunt øidièi pøikázal, aby zastav
a se v blátì protoèila na opaènou stranu a vozidlo se skluzem zastavilo.
U brány dr el strá vojín Lesp. Kdy kolem nìj komisaø plukovník procházel, pøedpisovì
Dorden s Corbekem u na nìho èekali na troskami posetém dvorku.
Evakuaèní zdravotnická jednotka je na cestì, oznámil jim Gaunt. Odvezeme odsud volpo
anìné.
A na e taky? zeptal se Dorden, který pochopitelnì nemohl zapomenout na Tremarda a Mk
olla.
V echny zranìné. Jak tak koukám, tak jste si tady u ili poøádné dobrodru ství, co?
Nic, co by stálo za øeè, pane, opáèil Corbec.
Gaunt pøikývl a vykroèil smìrem k troskám statku.
Corbec se otoèil k Dordenovi a ukázal mu praseèí zub, který svíral v dlani. Na tohle n
pomenu, øekl. Gardistu, který se tady, na Nacedonu, usadil, ochránit nedokázal. Ale já vì
Duchùm, pomù e. Nakonec najdeme na i novou domovskou planetu. A ta bude krásnìj í a lep í,
dovedete pøedstavit.
Dorden také dr el v ruce jeden praseèí zub. Byl na nìm nápis ,Císaø .
Vìøím vám, e to doká ete, Colme. Udìlejte to. Naøizuji vám to jako lékaø.
Napøáhnout, zamíøit, bodnout, vytrhnout napøáhnout, zamíøit, bodnout, vytrhnout
Ve stínu cykasovitých rostlin na okraji tanithského tábora na planetì Monthax právì voj
ffran cvièil s bajonetem. Byl svleèený do pùli tìla a na irokých ramenou se mu leskly krùp
u. V rukou svíral laserovou pu ku a v tempu udávaném svým rytmickým odøíkáváním s ní opakov
dy proti kmenu jednoho ze stromù. Po ka dém výpadu v í silou vytrhl bajonet ze stromu, aby
a nìj vzápìtí zaútoèil znovu. Kmen byl celý posekaný a z hlubokých ran, které v nìm po sobì
chával, vytékala oran ová pryskyøice.
Dobrá práce, ozval se za jeho zády Gauntùv hlas. Caffran se prudce otoèil. Otøel si p
la a chystal se zasalutovat.
Pohov, øekl Gaunt. Jenom obcházím tábor. Je v echno v poøádku? Co mu i z tvé èety?
Caffran nebyl schopen slova jako poka dé, kdy ho Gaunt pøímo oslovil. I po celé té d
y jeho pocity vùèi komisaøi, který je bìhem jediné akce zachránil a udìlal z nich Duchy, sm
V ichni èekáme jenom na rozkaz, vypravil ze sebe nakonec. U se nemù eme doèkat, a
kce. Tohle èekání
Je ze v eho nejhor í, já vím, nenechal ho domluvit Gaunt a posadil se na povalený kme
erý le el opodál v trávì. Dokud ta jatka opravdu nevypuknou. Pak si uvìdomíte, e to èekán
tak patné.
Caffran si v iml veselých ohníèkù v Gauntových oèích a sám se neubránil úsmìvu.
Komisaø mìl z jeho reakce radost. Sám si dobøe uvìdomoval, jak je Caffran v jeho pøítom
ti napjatý. Dobrý voják, jeden z nejmlad ích, ale svými názory se pøíli blí il vzpurnému R
Pokraèuj, navrhl Gaunt.
Caffran se rozpaèitì otoèil a znovu se dal do cvièení. Napøáhnout, zamíøit, bodnout, vy
Chvíli trvalo, ne se mu podaøilo bajonet ze silné kùry vytrhnout.
Zkus zapáèit, øekl Gaunt. Bajonet pùjde lépe vytrhnout, kdy jím nejdøív zapáèí dol
Caffran poslechl. Komisaø mìl pravdu.
Gaunt se zvedl z povaleného kmene a pokraèoval ve své obchùzce. U brzy to vypukne, p
amenal Gaunt, kdy Caffrana míjel.
Mladý Duch si povzdechl. Ano, u brzy. U brzy celé to ílenství vypukne.
Napøáhnout, zamíøit, bodnout, vytrhnout napøáhnout, zamíøit, bodnout, vytrhnout
KAPITOLA DEVÁTÁ
JEDNODUCHÝ PLÁN
Výsadkové èluny Imperiální gardy se za kvílení motorù sná ely k povrchu moøské planety jmén
by jako hejna tlustých Èerných broukù zaplavily pøístav Belano. Voda v áru jejich trysek v
mìnila se v hustou páru, vytváøející podél pobøe ních skal tøi kilometry iroký a nìkolik s
mlhy, jen oslepoval vnìj í obranná stanovi tì ostrova.
Ml ný opar zcela zakrýval nièivou vodní stìnu vzedmutou silnými podmoøskými otøesy, kte
a západní èásti ostrova Oskray jen dvacet sekund poté, co ji zahalila neprody ná mlha. Kusy
vu, kamení a tìl byly drceny obrovským tlakem a vyvrhovány do vzduchu, aby byly poté, co s
e tlaky vyrovnaly a síla pøílivové vlny opadla, vta eny do pøístavní zátoky. Nad ostrovem s
l ný opar, zakrývající plá e stejnì jako pomalý, av ak neúprosný postup obrovského vojska.
Tì ké zbranì, umístìné vysoko na útesech, divoce pálily do mlhy pod sebou i pruhovaných
nich se na pobøe í ostrova sná ely dal í formace výsadkových èlunù. Støely baterií, modré
jako dravé vá ky mezi brouky lodí. Tu a tam se jim podaøilo zasáhnout nìkterý z èlunù, kter
l a zøítil se k zemi v záplavì hustého kouøe a trosek.
Pouze èást dvacet kilometrù dlouhého ostrova Oskray byla tvoøena pevnou skálou. Ve skut
osti se skládal z mnoha men ích ostrùvkù, propojených v jeden mohutným umìlým opevnìním, vy
oèích podmoøských hor. Za sto metrù silnou kamennou zdí se k nebesùm tyèily obrovské tì ní
neuhasínající hromady odpadu a majáky. Primárním cílem útoku byla obøí rafinerie na prvním
Jakmile se nástupní rampa v bøi e výsadkového èlunu Lambda s tì kým zadunìním dotkla ze
se èervená výstra ná svìtla a kabinu pro al ohlu ující jekot sirén. Do útrob èlunu zvenèí p
affran, napjatý v oèekávání blí ící se akce, vìdìl, e je èeká útok na cíl obklopený moøem
mìla dostat dovnitø, nachází nahoøe na plá i. Takový byl plán. Kdy se ale rampa otevøela,
k pøesvìdèen, e pøistáli pøíli nízko a e se dovnitø valí voda. Rychle se nadechl a zadr
ho ale zaplavila jenom bledá mlha.
 Kakofonie výkøikù, dusotu tì kých bot na kovové podlaze a jekotu sirén byla ochromující
se spolu s dal ími padesáti Tanithany rozbìhl s laserem pøipraveným ke støelbì k východu.
se ocitl venku, zanikl hluk, který zpùsobovali, v mnohem hlasitìj ím burácení trysek pøist
adkových èlunù. Caffran nevidìl nic ne mu e kolem sebe a jednolitou vrstvu mlhy a kouøe. V
zduchu cítil sùl a ozon, olej a termit.
Pak to najednou v echno zmizelo. Vnímal jenom pádící ticho, burácející prázdnotu, chlad
dé mouhy pøed oèima.
Ocitl se pod vodou, zmítal se v chladné, tmavé mase oceánu, stejnì jako èerné postavy v
kolem, které bezmocnì tloukly rukama a nohama, obklopené bublinami støíbrného vzduchu.
Výsadkový èlun pøistál pøíli blízko u prudce se sva ujícího pobøe í a v ichni mu i, kt
padali po hlavì do tøicetimetrového pásu moøe v místech, kde se bøeh ostrova prudce sva ova
Caffran neumìl plavat. Narodil se a vyrostl v lese, dobrých tisíc kilometrù od jakékol
i otevøené vodní plochy. Na vlastní oèi oceán je tì nikdy nevidìl, pøesto e o nìm sly el vy
avotníka Lespa, který býval rybáøem. Nyní mu hrozila smrt, o které si nikdy ani na okam ik
yslel, e by ho mohla potkat: mìl se utopit.
V tu chvíli si uvìdomil, e má v plicích je tì dostatek vzduchu z toho, jak se instinkt
nadechl, kdy se domníval, e se do èlunu valí voda. Málem se nad svým tìstím zasmál a svý
b vzduchu se tak zbavil.
Na tìstí se mu ale podaøilo dech v plicích zadr et. Cítil, jak ho pálí, jak ho ubývá, z
stoupal smìrem, kde se domníval, e se nachází hladina. Na rozdíl od ostatních, kteøí s kø
z dechu sbíhali z rampy vstøíc své záhubì ve studené moøské vodì, si tak zachránil ivot.
Kolem sebe vidìl divoce se zmítající postavy, klesající ke dnu: tanithské bojové unifor
mavé jako zaschlá krev, oblièeje bledé jako tváøe pøízrakù nebo démonù. Jenom o kousek ho m
prsty na rukou zkroucené jako spáry elmy, sklenìný pohled, z pootevøených úst mu unikaly p
ní zbytky vzduchu. Caffran kopl nohama a znovu odrazil se vzhùru k hladinì.
Najednou ho nìco udeøilo zezadu do krku a drahocenné zásoby vzduchu mu unikly z úst v
chomáèi støíbøitých bublin. Z rampy stále vybíhali dal í a dal í mu i a padali na hlavy Duc
ostat zpátky na hladinu. To, co ho udeøilo do krku, byla tì ká vojenská bota. Mu , kterému
, se teï zmítal za ním v panické, marné snaze zachránit si ivot. Caffran znovu zaèal kopat
ma v úporné snaze dostat se vzhùru. V prázdných plicích cítil svíravou bolest. Nad sebou vi
padající do edavé vody, zmítající se a klesající ke dnu. Alespoò tak ale poznal, e ho od
en nìkolik metrù.
Mu , který ho prve nakopl, se laserovou pu kou zaklínil do popruhù zbranì jiného vojáka
en z nich ze zoufalství vystøelil, dvakrát, tøikrát. Voda kolem oran ových zábleskù okam it
ka dým výstøelem Caffran v u ích ucítil nepøíjemný náraz tlakové vlny. Jedna ze støel prolé
rá se vzná ela opodál; dal í zasáhla nohu zoufalého plavce hned vedle Caffrana. Voda se ráz
ila tmavou krví. Ke Caffranovým u ím zaèínaly doléhat vzdálené hlasy jeho pøedkù, utlumené
vzdáleností a èasem.
Koneènì se vynoøil nad hladinu. Dychtivì se nadechl a vzápìtí zaèal zvracet vodu. Z nos
tekla krev. Rozhlédl se. V ude kolem sebe vidìl ostatní Duchy, kteøí se sna ili dostat ke b
nebo se jen v zoufalé panice zmítali ve vodì. Nìkteøí se bezvládnì pohupovali na vlnách bez
vota. K u ím mu znovu dolehl ohlu ující hluk probíhající bitvy, prve utlumené vodní masou.
laserù, burácení trysek výsadkových èlunù. Cítil krev, vodu a kouø. Jejich pach mu ale vùbe
, proto e mohl znovu dýchat. Za zády mu z vody do mlhy nad hlavou vystøelovaly laserové pa
prsky tìch ne astníkù, kteøí se nemìli chytit èeho jiného ne spou tì svých zbraní.
Caffran se zaèal plácat ke bøehu. Neustále kolem sebe plival slanou vodu, která se mu
dostávala do úst. Pøíkrov mlhy a kouøe omezoval viditelnost na deset metrù. Na chvíli znovu
slechl hlasy svých pøedkù a pak si uvìdomil, e se nechal pøíli o álit svou pøedstavivo
cházely ze sluchátka náhlavní komunikaèní soupravy. Pod vodou mu pøipadaly jako tichý epot
Najednou pod nohama ucítil písek sva ujícího se dna. Jak se prodíral do stále mìlèích a
il, jak se mu zaèíná vracet hmotnost a rychlost. Cestou dvakrát spadl a zakuckal se. Do
pøíbojových vln bu ily støely z bolterù a laserové paprsky. Jeden z nich zasáhl Ducha, kter
jeho boku. Mu upadl tváøí do vody. Jedna ze zèeøených vln nadzvedla jeho tìlo a stáhla je
do moøe.
Dal í laserový paprsek jen tìsnì minul Caffranovo rameno a zanechal na nìm popáleninu.
franovi se podlomila kolena a znovu padl do vody. Cítil, jak ho do holení krábou ostré ka
mínky a rozdírají mu kalhoty od kolen dolù. Laserová pu ka se mu svezla z ramene a spadla d
vody. Paprsek, který ho témìø zasáhl, pøepálil její popruh.
Rychle zbraò zachytil, kdy tu ho popadly èísi ruce.
Caffrane!
 Byl to Domor, plamenometèík èety. Na zádech mìl tì kou minohledaèskou sadu s detektorem
ouhou rukojetí. Pøed esti mìsíci, pøi závìreèném útoku na Menazoidu Epsilon, Domor pøi el
ké o ivot. Tenkrát je náhoda svedla dohromady, právì jako teï. Domorovy pokovené umìlé imp
s cvakáním a vrnìním zaostøily na Caffrana. Kybernetické implantáty minohledaèe vypadaly ja
rácené binokulární teleskopy, nahrubo zasazené do zjizvené tkánì jeho oèních dùlkù.
Mù eme se dostat na plá ! vykøikl Domor a vytáhl mladého Ducha na nohy. Klopýtavì se
mi ke bøehu. První mu i z rozeklané linie výsadku Duchù u dosáhli pobøe í a vydali se do ú
prve spolu s nimi potáceli moøským pøíbojem k mlhou zahalené plá i. Nìkteøí padali pøes zap
jiní se zaplétali do smyèek iletkového drátu. Celou tu dobu si mezi nimi nepøátelská palba
krutou daò. Nìkteøí mu i padali bezhlesnì k zemi, jiní køièeli bolestí jako smyslù zbavení
duchem prolétly zkrvavené kusy tìla.
Koneènì se jim podaøilo dosáhnout pobøe í tvoøeného vìt ími valouny. Vybìhli z vody, od
kroku odletovaly drobné kaménky. O dvacet metrù dál se pøikrèili za starou, li ejníkem por
u døevìnou pobøe ní hráz, èernou jako dehet. Laserové paprsky vztekle bu ily do jejich úkry
Jaký je plán? Jaká je situace? vyptával se Caffran.
ádný není! Viditelnost je nízká! Bojová stanovi tì tam nahoøe kladou tì ký odpor! uk
míst, která mohl vidìt jenom on se svým vylep eným zrakem, a to je tì patnì.
Na zem vedle nich se svalily dal í dvì postavy. Vojín Mkendrik s plamenometem; vojín C
hilam, který pøi el o ucho a teï, kdy si na zakrvácený kus chrupavky pøitiskl ruku od moøs
kvílel jako koèka, které nìkdo pøivøel ocas do dveøí. Chvíli po nich dorazil ser ant Varl.
Varl byl mezi Duchy oblíbený: mladý mu , který se do hodnosti ser anta vypracoval z øad
vojína jenom díky své udatnosti na bitevním poli; prohnaný a neústupný bastard, kterému by
duté chování a pový enost dùstojnické tøídy zcela cizí. Na planetì Fortis Binary pøi el o r
vojenská blùza se teï vydouvala umìlým kybernetickým kloubem, který mu zdravotníci implanto
Caffran okam itì poznal, e ser ant trpí bolestí. Varl klel a marnì zápasil se svým umìlým
Do ramenního kloubu se mu dostala slaná moøská voda. Servopohony se zkratovaly a pro
pojení se spekla. Jeho pa e byla mrtvá a nepou itelná, ale nervová spojení mu do mozku stál
impulzy elektrického zkratu. Domor mìl v tomto ohledu tìstí. Optické jednotky v jeho lebc
byly utìsnìny tak dokonale, e k podobnému po kození nemohlo dojít pøesto e se Caffranovi
ustále honila my lenka, jak dlouho asi bude trvat, ne ho pùsobení slané vody oslepí.
S Mkendrikovou pomocí rozepnul Varlovi uniformu a povolili rouby na malé kontrolní
destièce, zasazené do Varlovy lopatky. Mkendrik pak pièkou no e vydloubl ploché bateriové
které se pod ní ukrývaly, a odøízl elektrické relé, které celou pa i ovládalo. Ser antova
a a Caffran mu ji pøivázal k tìlu. Bylo to zoufalé gesto. Bez pomocného relé, nemluvì o cel
nervovém ovládání, byla jakákoli ivotní podpora organických èástí Varlovy opravené pa e p
odbornou pomoc, jinak hrozilo, e bìhem jedné a dvou hodin zaènou tkánì jeho pa e odumírat
ládat se.
Prozatím jim v ak byl ser ant za jejich pomoc vdìèný. Namáhavì se otoèil na záda, opøel
zdravou ruku a podíval se k moøi. Plá byla plná mu ù, kteøí pod neustávající nepøátelskou
ody na sou . Vìt ina jich umírala døív, ne se nohou dotkli pobøe í, ale nìkterým se pøece
stat do úkrytu.
U Fetha, kde jsou obrnìné jednotky? zaúpìl Varl. Mìly vést útok a pøipravit plá k v
Caffran se rozhlédl kolem. Ve vzdálenosti pøibli nì jednoho sta metrù zahlédl tì ké tan
azili ek, jak se prodírají plá í. Pøipomínaly velryby, které moøe vyvrhlo na bøeh. Boøily s
do kamenité plá e, zatímco se jim z výfukù valila mraèna èerného kouøe, dokud se jejich mot
nezahltily a s ka láním nezhasly.
Výsadkové èluny nás vysadily moc daleko, øekl Varlovi.
Varl se podíval smìrem, kterým Caffran ukazoval. No to se jim opravdu povedlo! vykøik
.
Nevidìli ta mlha a kouø zaèal Caffran.
K Èertu s nimi, nesplnili svùj úkol! odplivl si Varl.
Od vrcholku masivní pobøe ní hráze, za kterou se ukrývali, se odrazila jeèící kulka a z
ilama pøímo do oblièeje. Jeho hlava explodovala. Bezvládné tìlo se topornì skácelo na kamen
plá .
Musíme bì et dál! Musíme! vykøikl Varl. Ze sluchátek náhlavních komunikaèních souprav
ozvalo pronikavé zapraskání.
Neexistuje ádná cesta dál, øekl Domor ti e.
Mlha vytvoøená drobnými kapièkami moøské vody zaèala pomalu ustupovat. Ostatní tak kone
i to, co do té doby mohl vidìt jenom Domor. Pøímo pøed nimi se tyèila témìø kilometr vysoká
která ostrov Oskray chránila pøed útokem z moøe. A na nìkolik èerných stop po zásazích ta
 byla naprosto nedotèená.
Tanky mìly hradbu prorazit a vytvoøit tak pìchotì pøístupovou cestu. Ale hradba stále s
dál neporu ená na svém místì, neteèná, chladná, pøeká ka stojící v cestì jakékoli mo né bud
Varl zaklel.
Protestující kvílení zaslechl jako první Caffran. Ohlédl se k moøi, pak popadl Domora a
rla a bolestivì jimi pra til o kamenitou plá . Mkendrik se taky pøitiskl k zemi.
Výsadkový èlun, jeden z tìch velkých tlustých broukù, se celý v plamenech øítil k zemi.
hu se za ním táhla stopa tvoøená hoøícím palivem a odletujícími kusy trupu. Byl obrovský, z
ou oblohu. est stovek tun umírajícího kovu, který se øítil pøímo na plá . Rampa v jeho bøi
avøená.
Tam uvnitø se mu i vaøí za iva, pomyslel si Caffran. Ze kterého jsou asi regimentu, ble
klo mu je tì hlavou. Dopad èlunu odvál ve keré dal í my lenky z jeho hlavy jako hurikán pla
Mkendrik tøásl Caffranem tak dlouho, dokud se nepohnul a neprocitl do vøavy probíhající
o útoku. Jak dlouho jsem byl v bezvìdomí?
Necelou minutu, odpovìdìl Mkendrik.
Caffran ze sebe ometl drobné oblázky. Mìl pocit, e byl v bezvìdomí celou vìènost. Jako
y ho najednou zaplavila ve kerá únava a bolest, které ho uvrhly do bezesného spánku. Co se
alo? vydechl. U Fetha, myslel jsem si, e jsme v ichni mrtví.
Mkendrik ukázal za sebe. Caffran toho nejprve moc nevidìl. Celou plá zastírala bílá pá
terá se mísila s èerným kouøem, v nìm poletovaly hnoucí kousky popela. Kdy koneènì spatø
rik ukazoval, zatajil se mu dech. Sestøelený výsadkový èlun jim pøeletìl tìsnì nad hlavami
ve vrchní èásti plá e, kde se rozbil o obrannou hradbu ostrova Oskray. Zeï se pod obrovsko
silou nárazu prolomila. est set metrù dlouhá èást nepøedstavitelnì staré a pevné kamenné
rozdrcená, poboøená a roztavená. Èerná, ohoøelá prùrva vedla pøímo do srdce rafinerie. Mu
tøeleného èlunu vykoupili pøístup k cíli svými ivoty.
Caffran posbíral vìci, které se mu vysypaly z prasklé torny, a sebral ze zemì svùj lase
. Mkendrik si právì vymìòoval energetické èlánky. O kousek dál se pøipravovali Varl s Domor
l í skupinky Duchù se chystaly k útoku na rafinerii novì vzniklým prùchodem v prohlubních a
ech, kterými bylo celé pobøe í poseté.
Z hradeb je neustále zasypávala nepøátelská palba, ale její intenzita teï byla o poznán
adkové èluny, které s burácením pøistávaly na pobøe í za jejich zády, nalétávaly do tohoto
se tak vyhnuly navádìným støelám hlavních baterií na útesech. Caffran za sebou zaslechl du
chot motorù. Kdy se otoèil, uvidìl ètyøi tanky typu Bazili ek, které se prohnaly plá í kol
amíøily pøímo k prùrvì. Jak se valily vpøed a jejich mohutné, zdobené trupy se s kymácením
s vlnolamy, odletovaly jim od pásù mokré oblázky. Caffran jejich oznaèení okam itì poznal.
to Ketzokové, Sedmnáctý obrnìný regiment, známý pod pøezdívkou ,Hadi , který je málem zmasa
temandu.
Caffran se s Varlem, Domorem, Mkendrikem a nìkolika dal ími rozbìhl po kamenité plá i,
eté doutnajícími úlomky zèernalého kovu, posledními pozùstatky výsadkového èlunu, za nimi.
se jim køi ovaly laserové paprsky a vlevo od nich zvedla dávka ze stubberu ze zemì gejzír
amenné drti.
Prùrva ve zdi byla ponoøena do hlubokého stínu. Na druhém konci sto metrù dlouhého tune
ve tvaru klínu, vyrvaného z hradby výbuchem pøi nárazu, spatøil tmavou siluetu rafinerie. P
cítil obrovskou hrdost. Budou první Duchové budou první, komu se podaøí prorazit nezdolno
epøátelskou obranou.
Spolu s ostatními se pomalu blí il k druhému konci prùrvy. Klopýtali mezi kameny a pokr
ucenými troskami trupu výsadkového èlunu. Temná silueta rafinerie zaèínala nabírat konkrétn
zmìti ocele a eleza.
Informace, které jim Gaunt sdìlil pøi poradì, byly velice podrobné a pøesné. Flotila mo
ostrov Oskray znièit z obì né dráhy, ale na to byl pøíli cenný. Jediným zpùsobem, jakým j
t od legií Chaosu zpátky, tak byl pozemní útok. Jednotky, které ostrov obsadily, si øíkaly
hové, a byla to jakási podsekta boha Khorna Caffran nevìnoval pozornost v em podrobnostem
, se kterými se je Gaunt sna il seznámit. Èásteènì proto, e jim nerozumìl, a èásteènì prot
h dìlalo zle. Nechtìl sly et o ohavnostech, které je èekaly. Kithové: to bylo to jediné, co
zajímalo. Kithové pro nìj byli odpornou havìtí, kterou mìl vymýtit. Jejich vùdcem byla stv
m Sholen Skara. Èásti armády Chaosu, kterou se imperiálním vojskùm podaøilo zastavit na Bal
tu, se ukryly na Sapiencii, kde se jejich vùdci spojili se svými zastánci mezi místní spod
inou, svrhli Císaøský øád a obsadili vrty, na kterých se tì ila ropa a promethium.
Komisaø plukovník Gaunt mluvil na brífinku pøed akcí o Kithech dlouho a se zaujetím. Ca
fran vìdìl, e se Gaunt osobnì podílel na slavném vítìzství na Balhautu. Tenkrát byl je tì
níkem u Osmého hyrkanského regimentu. Gaunt nenávidìl Chaos obecnì, ale ze v eho nejvíc mu
odporné ty jeho èásti, jim se podaøilo uniknout zániku na Balhautu, aby pak nakazily a zne
vìtily jiné planety jak se domníval, jenom kvùli taktickému omylu, kterého se dopustil vo
ce Macaroth. Gaunt vyprávìl o Sholenu Skarovi, renegátovi z balhautských táborù smrti, jako
kdyby ho znal osobnì. Sholen Skara byl také dùvodem, proè se Gaunt se svými Duchy dobrovol
nì pøihlásil k úèasti na útoku na ostrov Oskray.
A proto, pomyslel si Caffran, se tady teï topíme a umíráme zapleteni do iletkových drá
Caffran o Gauntovi pøemý lel èasto. Ibram Gaunt. V duchu si s tím jménem pohrával. Se j
, které se nikdy neodvá il vyslovit nahlas. Komisaø, plukovník. Podivný mu , stejnì jako by
ivný Caffranùv vztah k nìmu. Byl to ten nejlep í, nejstarostlivìj í a nejcharismatiètìj í v
si dokázal pøedstavit. Caffran si dobøe v ímal, jak dobøe se o Duchy stará. Vidìl také dost
egimentù, jejich velitelù a politických dùstojníkù, aby vìdìl, jak výjimeèným mu em Gaunt j
druhù, vèetnì plukovníka Corbeka, ke kterému poci oval obrovskou úctu, pova ovali Gaunta z
spasitele, pøítele, bratra, a ani Caffran nemohl popøít, e Gaunta obdivuje a je ochoten
ho následovat tøeba na konec svìta.
Caffran ale také dobøe vìdìl o názoru, jaký na komisaøe plukovníka mají Feygor, Rawne a
nespokojenci, a on sám s nimi nejednou, v hoøkých chvílích, jejich opovr ení sdílel. Navzdo
ho takøka otcovské lásce Gaunta nenávidìli za to, e se ujal role jejich soukromého Císaøe
l Tanith zemøít. Èas od èasu Caffran uva oval, e zapomene na své výhrady vùèi komisaøi plu
ude ho ctít jako tolik jeho druhù. Ale v naprosté oddanosti mu v dy nakonec zabránila plí i
erá se ukrývala v jeho srdci. Gaunt byl nemilosrdný, chladný, pøímoèarý. Nikdy mu nedìlalo
posílat mu e na smrt, proto e v první øadì byl zavázán Císaøi a zákonu Terry, a potom ztra
h.
Caffran zahlédl Mila, takzvaného poboèníka, který mu byl neustálou pøipomínkou mládí je
ké planety. Milo byl jenom o rok nebo dva mlad í ne Caffran, ale ve skuteènosti jako kdyb
y mezi nimi le ely celé vìky. Nikdy na Mila nepromluvil. Gaunt, ve své velkorysé moudrosti
a lechetnosti, toho chlapce zachránil z plamenù, které zachvátily mìsto Tanith Magna. Zac
ránil jednoho ale nikoho jiného.
V takových chvílích Caffran èasto my lenkami zabloudil k Larii. Jak moc ji miloval. By
l si jistý, e je mrtvá. Nevìdìl sice, jak zemøela, ale po pravdì øeèeno byl za to vdìèný.
ikdy nepøestala pronásledovat. Ztìlesòovala v echno, co ztratil. Samotnou Tanith, pøátele,
, rodinu, v echno. Vìdìl, e právì kvùli Larie zùstane jedním z Duchù na pùli cesty, kteøí
unta následovat do horoucích pekel, ale nikdy mu nedoká ou odpustit.
Tady, v prùrvì v opevnìní ostrova Oskray, bylo snadné Gaunta nenávidìt. Ve vzduchu se v
pach ohnì a smrti. Caffran se ukryl za hromadu kamenných blokù ze zøícené vì e, která zatar
upovou cestu vedoucí do nitra ostrova. Varl, Mkendrik a vojín Vulliam se pøikrèili vedle
nìho.
Zezadu, od rozeklaného ústí prùrvy, sly el Caffran køik a skøípìní prokluzujících pásù.
Tázavì se podíval na Varla.
To jsou ty zatracené Bazili ky! zavrèel ser ant. Chtìjí být v èele útoku, pøed pìcho
voje tlusté zadky dostat do prùrvy.
Tak to je potom jenom na nás, usmál se Caffran. K èertu s tanky!
Varl vyprskl smíchy. Jasnì, k èertu s nimi. Nepomohly nám na Voltemandu, nepomù ou nám
teï.
Varl dal pokyn k postupu. Devìtapadesát Duchù se zvedlo ze svých úkrytù a vyrazilo vpøe
Vulliam, který kráèel dva metry pøed Caffranem, vy el na volné prostranství na druhé stranì
eden z prvních. Kulky ze stubberu ho v m iku roztrhaly na kusy.
Podobným zpùsobem zemøelo est dal ích Duchù, kteøí opustili bezpeèí prùrvy. Pøesto e h
sadil obranì Kithù tì kou ránu, dokázali si svoji stranu hradby dobøe pokrýt. Východ z prùr
l pøíval laserových paprskù a støel ze stubberù, a Caffran se spolu s ostatními rychle stáh
y.
Zatímco východ dál zasypávalo krupobití støel, oni le eli roztøesení v ukrytu prùrvy.
Tudy se dál nedostaneme, øekl Domor a po krábal se na jizvách kolem implantovaných te
pù.
Jsi v poøádku? zeptal se Mkendrik.
Mám trochu zastøený zrak. Voda se mi dostala dovnitø. Doufám, e Domor vìtu nedokonè
fran dobøe vìdìl, na co myslí. Slaná moøská voda po kodila Varlovu pa i a teï se zdálo, e
orùv zrak.
To u ta zeï mohla klidnì zùstat stát, nic by se tím pro nás nezmìnilo, øekl vojín Ca
Varl, který se dr el za bezvládnou pa i pøivázanou k trupu, pøikývl.
 Laserovou pistoli, jedinou zbraò, kterou teï mohl pou ívat, mìl polo enou v klínì.
A co øízené støely? Granáty? napadlo Mkendrika. Mù eme je vyhodit do vzduchu a
A na co budeme míøit? zeptal se zatrpkle Varl. Vidìl jsi vùbec nìkoho z nich?
Mkendrik se mlèky opøel o kámen za svými zády. Pøed nimi nebylo nic ne ústí prùrvy. Na
nì byly vidìt traverzy a nosníky tøicet pater vysoké rafinerie. Nepøátel tí støelci mohli b
dekoli.
Mezi Duchy zavládlo mlèení. Kolem mrtvých tìl s bzuèením poletovali komáøi a z nebe se
sná eli moø tí mrcho routi, aby se svými zahnutými, rù ovými zobáky pustili do jejich se kv
byla rázem plná ptákù a jejich skøehotání a vøe tìní. Vojín Tokar vypálil do vzduchu, aby j
Najednou Caffran za svými zády zaslechl nìjaký pohyb a hlasy Kdy se spolu s ostatními
toèil, uvidìl nìkolik pøíslu níkù ketzokského dìlostøeleckého regimentu, jak pomalu postupu
m se v dy zastavili, aby prohodili nìkolik slov se skupinkou Duchù, kolem kterých právì pro
házeli.
Jeden v pøedklonu pøispìchal rovnou k nim. Kdy si v iml Varlovy hodnosti, zasalutoval
a døepl si k nim.
Desátník Fuega, Sedmnáctý ketzokský regiment, Hadi.
Varl, ser ant, Duchové. Proè jste tady?
Fuega se rozpaèitì po krábal za uchem, zaskoèený Varlovou pøímoèarostí. Na e Bazili ky
dostat. Rozhodli jsme se proto, e ji pomocí tankových granátù trochu roz íøíme. Mùj velit
te opustili palebnou zónu.
Ké by nás takhle varoval i na Voltemandu, poznamenal Domor zachmuøenì.
Fuega se narovnal a ustoupil o krok zpìt. Ten den nav dy zùstane èernou skvrnou v na i
h dìjinách, Tanithane. Kdybychom mohli udìlat cokoli, tøeba obìtovat svoje ivoty, abychom
uhle hanbu ze sebe smyli, udìlali bychom to.
No jistì, u klíbl se Varl. Zvedl se ze zemì a postavil se ketzokskému desátníkovi. J
Fuega si odka lal. Podle rozkazù generála Klineho se máte stáhnout, my prùrvu roz íøím
rafinerii zaútoèí tì ká pìchota.
Tì ká pìchota?
Na bøehu se právì vylodila legie Volpoòanù. Mají tì kou zbroj a zbranì. My jim máme vy
Fuega se otoèil k odchodu. Na ústup máte patnáct minut.
Duchové zùstali jenom ohromenì zírat jeden na druhého. Tohle v echno, v ichni na i mrt
lo k nièemu? povzdechl si Domor.
Varlem lomcoval vztek. K èertu s tìma Volpoòanama. A s Ketzokama taky! Copak jsme u
mírali jenom proto, abychom obsadili plá a pak si sem napochodovali oni a vydali se z
a obrnìnými tanky za slávou?
Já nevím jak vy, ser ante, ale nechci tady zùstat sedìt a nadávat na ivot, a se Bazi
tí do práce.
Varl si odplivl a povzdechl si. Ani já ne. Tak dobøe! Po èetách, zavelte k ústupu!
Duchové se pomalu zaèínali zvedat a chystat k ústupu, kdy tu Domor chytil Caffrana za
pa i.
Co je?
Tam nahoøe vidí to?
Caffran se podíval smìrem, kterým Domor ukazoval. Rozbitá zeï se jim tyèila nad hlavami
jako obrovský útes sesouvajícího se zdiva a polámaných výztu í. Padesát metrù nad nimi, pøí
ozervaného potrubí, Caffran zahlédl dveøe. K èertu, ty má ale oèi!
Hluboko ve zdi vedly tunely, spojovací tunely. Tahle prùrva jeden z nich pøe ala.
Caffran zavolal Varla. Za chvíli se kolem nich vytvoøila skupinka Duchù, kteøí se zakl
onìnými hlavami sledovali otvor ve zdi. Mohli bychom proniknout do toho tunelu a pøesvìdè
se, kam nás dovede.
Do pekla? odtu il vojín Flaven.
Je to vysoko zaèal Varl.
Ale stìna je rozeklaná a je tam spousta dobrých úchopù a stupù. Jeden mu mù e vy plha
spustit ostatním lano. Ser ante, to je plán
Varl se podíval na Caffrana. S jednou rukou s vámi jít nemù u. Kdo se ujme velení?
Já bych mohl, øekl ser ant Gorley z páté èety. Byl to vysoký mu se irokým hrudníkem
. Vy odvedete ranìné zpátky na plá a já si vezmu jeden oddíl a uvidíme, co se dá dìlat.
Varl pøikývl a dal se do shroma ïování ranìných, kteøí mohli chodit, a nìkolika silných
oci odnést mu e s vá nìj ími zranìními. Gorley si mezitím vybral svoji jednotku: Caffrana,
kendrika, Flavena, Tokara, Budeho, Adareho, Mkalluna a Cailla.
Mkendrik, který vyrostl ve vysokých horách Tanith, vyrazil vzhùru. Metr po metru plha
l po rozbité stìnì vý a vý . Plamenomet se zásobníky nechal Gorleymu s tím, e si své zbra
na lanì.
Kdy se mu koneènì podaøilo dostat k chodbì a uvázat lana, byl u jejich èasový limit t
Skupinka deseti Duchù osamìla. Bìhem nìkolika málo okam ikù se Bazili ky pøed zdí mìly dát
Jeden po druhém Duchové s pomocí lan rychle plhali vzhùru. Jako poslední dole zùstal G
ey. Uvázal provaz k plamenometu a dal ím tì kým zásobám a mu i, tísnící se v rozbitém tunel
oru.
Gorley byl zhruba v polovinì svého výstupu, kdy Bazili ky spustily støelbu. V ichni Du
vé, kteøí u byli nahoøe, se ukryli hloubìji do betonového tunelu a zacpali si u i.
Stìnu zasáhl tankový granát. Gorley zmizel, jako kdyby nikdy neexistoval.
Kdy Caffran zjistil, co se stalo, pobídl ostatní, aby si posbírali svoji výstroj a ry
chle se vydali na cestu. Ta èást stìny, v ní se právì ukrývali, mìla být brzy str ena.
Skupinka Duchù se plí ila neosvìtlenou chodbou. Tunel byl z vìt í èásti neporu ený, ale
ilného otøesu, zpùsobeného nárazem výsadkového èlunu, se mírnì sesul. Z popraskaného stropu
bky a kabely; z hlubokých trhlin se sypal prach. Na nìkterých místech byla zeï silnì popras
aná a pùvodnì rovný horizontální tunel se tak zmìnil v øadu odstupòovaných blokù. Tanithané
v zeleném svìtle svých baterek pra nou temnotou stále vpøed.
Masivní kamenná zeï za jejich zády se zaèala tøást. To Ketzokové zdvojnásobili své úsil
v èele skupinky jako jednohlasnì zvolený Gorleyho zástupce. Mìl za to, e se jím stal prot
s nápadem proniknout do tunelu pøi el jako první. Duchové pøidali do kroku, aby se dostali
hloubìji do systému chodeb, které procházely nitrem zdi.
Po chvíli dorazili k vertikální spojovací achtì, jejím støedem vedlo spirálovité scho
leza. Vzduch zde byl vlhký a páchl po mokrém zdivu a moøi. I zde bylo patrné po kození, kte
z èlunu zpùsobil. rouby, které kovové schodi tì upevòovaly ke stìnám, byly vyrvané nebo pr
uktura, stovky tun eleza vyplòujících achtu, se pøi ka dé explozi vyvolané ketzokskými gr
nikavým skøípìním otøásla.
Duchové pøe li po kovové plo inì na druhou stranu, kde tunel pokraèoval. Plo ina kvíliv
ovala proti ka dému kroku a hrozila, e se nakloní nebo zøítí do hlubin achty.
Jako poslední mìli na druhou stranu pøejít Caill s Flavenem. Právì kdy na plo inu vsto
, spadl na ni s kovovým zaøinèením roub o velikosti mu ského pøedloktí, který jen tìsnì mi
Rychle! vykøikl Caffran.
V tu chvíli se schodi tì s protestujícím zakvílením zhroutilo, rozpadlo se na kusy a s
ivým rachotem zmizelo v èerné hloubi bezedné achty. Vìt í èásti struktury schodi tì, které
nìkolik schodù spojených dohromady, dlouhý kus zábradlí, nosné sloupy do sebe divoce n
oblacích jisker a s pronikavým, ohlu ujícím skøípìním se tøely o stìny achty.
Kdy bylo koneènì po v em, vypadala zdìná achta neuvìøitelnì veliká, nepøekonatelná.
Domor se podíval do tunelu, odkud právì pøi li. Není cesty zpátky zamumlal.
Na tìstí my jdeme na druhou stranu, odpovìdìl Caffran a hlavní své laserové pu ky uká
sebou.
Kolem se rozevíraly iroké vodní nádr e. Cementová podlaha byla natøená leskle zelenou
zatímco cihlové zdi byly matnì bílé. Stìny se smìrem vzhùru sbli ovaly, tak e strop byl u
elý tunel se stáèel o nìkolik stupòù doleva. Cesta kopírovala linii a profil zdi, podél ní
V pravidelných intervalech visely ze stropu møí ované svìtelné panely, záøící oslnivì bílým
lo obrovskou plynovou stopu po navádìných støelách, zamrzlou v prostoru a èase.
Cafrranovi Duchové proto e teï to byli ,Jeho Duchové a on pro nì nyní, kdy byli odø
kolního svìta, pøedstavoval vùdce postupovali chodbou dál, pøitisknuti ke stìnám.
Ka dých edesát metrù ústily do hlavní chodby vedlej í tunely, které vedly do vnitrozem
oké jícny z cihel a betonu, sva ující se v mírném spádu. Mkendrika napadlo, e by se mohlo
o odvodòovací kanály, a bez váhání se o svou domnìnku podìlil s Cafrranem. Kanály byly tak
e Caffranovi pøi pouhém pomy lení, e by mìl pravdu, pøebìhl mráz po zádech. Byly dost ve
by v nich mohl dospìlý èlovìk kráèet vzpøímenì, a na íøku mìøily tolik, co na vý ku. Pokud
zaplavovalo opravdu tolik vody
Domor byl pøesvìdèený, e tunely slou ily jako spojovací chodby k pohybu osob nebo pøep
zíkù s municí èi zásobami do palebných postavení podél horní èásti obrovské zdi. Nikde ale
ladní achty, s jejich pomocí by bylo mo né zásoby ze zemì dopravovat vzhùru, a Caffran po
l, e by k vytlaèení dostateèného mno ství munice sva ujícími se tunely staèila èistá lidsk
ké pomoci.
Za celou dobu svého putování útrobami obranného valu na nikoho nenarazili ani na ivé
jáka, ani na ádnou mrtvolu.
Soustøedí se na odvrácení útoku, usoudil Caill.
 Caffran to pova oval za ideální pøíle itost. Chtìli jsme se dostat dovnitø. Mo ná se t
je tì dál, ne jsme pùvodnì poèítali. Právì do li k poslední z tajemných, dolù se sva ujíc
kázal bradou. Vede pøímo do samotného srdce tohohle ostrova. Tak se tam podíváme.
A pak co? zeptal se Bude.
Pak?
Chci vìdìt, jaký má plán, Caffe?
Caffran se na chvíli zarazil. Dostat se dovnitø, nic jiného neplánoval. A teï Jsme ve
tø, zaèal, nikdo se nedostal tak daleko.
Bude i ostatní souhlasnì pøikyvovali. Ale co dál? zeptal se Flaven.
Caffran marnì hledal správná slova. My no uvidíme, jak daleko se dostaneme dovnitø.
Nikdo neprotestoval. Osvìtlení sva ujících se tunelù bylo zapu tìno do stìn a ukryto za
i pøepá kami. Do betonové podlahy byl zasazen sí ový ro t, usnadòující chùzi.
Postupovali ve formaci. Podle Domorova gyrokompasu urazili u pùl kilometru. Po
kilometru zaèal být vzduch vlhký a chladný. Sklon tunelu se zaèínal zmen ovat. Za zády se j
alo tlumené dunìní a pod nohama cítili otøesy útoku imperiálních vojsk na pobøe ní stìnu.
Døíve ne dosáhli konce tunelu, zaslechli podivné bzuèení. Vzduchem se neslo slabé pulz
Caffranovi ten zvuk pøipomínal velké ovocné vosy v tvrdodøevových lesích Tanith, které na
uhových køídlech létaly pøes lesní paseky a dlouhými kladélky hledaly pod mìkkou kùrou stro
, je by mohly vyu ít jako ivoucí mateøské kolky pro své potomstvo.
Adare, který kráèel v èele zástupu spolu s Mkallunem, zavolal na Caffrana. Padesát metr
d nimi byl tunel uzavøen obrovským kovovým poklopem. Poklop o velikosti dospìlého mu e, zab
zpeèený pákovými závorami a promazanými hydraulickými závìsy, byl dokonale utìsnìn kovaným
tøený matnì zelenou barvou, která jej, stejnì jako jeho rám, chránila pøed korozí. Jedinými
mi byla èistá ocelová vnitøní táhla, která se leskla vrstvou hnìdého oleje.
Pulzování se ozývalo z druhé strany.
Adare zkontroloval tìsnìní, ale zdálo se, e je dokonale uzavøené a zablokované z opaèn
Caffran se protlaèil dopøedu a rukou se dotkl kovové bariéry. Byla chladná a mokrá. Mírnì
vìla rezonancí zvuku, který byl sly et za poklopem.
Jak se dostaneme skrz? zamumlal Caffran.
A chceme se dostat na druhou stranu? opáèil Bude.
Domor si klekl na zem a zaèal si rozepínat pøezky minohledaèské soupravy. Cafrran si v
ml, e se Domor pravidelnì zastavuje, aby se po krábal na oèích, jako kdyby ho obtì ovaly d
uchy. Domor ze soupravy vytáhl hlavu detektoru, odmotal jemnou látku, do které byla za
balená, a odnesl celý pøístroj ke zdi. Zapojil hlavu detektoru a sluchátka do jednotky a z
apnul ji. Pomalu pøejí dìl kolem kovových dveøí a bedlivì naslouchal cvakání, které se ozýv
k. Dvakrát nebo tøikrát se zastavil, vrátil se a pak pomocí tu ky, kterou nosil v kapse na
evém rameni, oznaèil dané místo køí kem.
Kdy byl hotov, sundal si sluchátka z hlavy, nasadil si je kolem krku a otoèil se
ke Caffranovi. Hlavní vnitøní zámek poklopu je zasazen hluboko do jeho rámu. Ty køí ky ozn
kde jsou rouby, kterými jsou uchycena ozubená kola mechanismu.
Caffran pøikázal Tokarovi, aby rouby odpálil. Ten pøesnì míøenými laserovými paprsky v
t oznaèených køí ky kulaté otvory se zubatými okraji.
Laserové paprsky po kodily mechanismus zámku a západky a uzávìry se volnì roztoèily. Ad
Flavenem zelený poklop nadzvedli a Duchové se opatrnì vyplí ili ven. Ocitli se na neuvìøit
pochmurném místì, zahaleném modrým kouøem.
Caffran vìdìl, e se vynoøili na vnitøní stranì obrovské pobøe ní stìny, hluboko v komp
e ostrova Oskray. Stáli na ro tové lávce, která vystupovala ze zdi opevnìní a vedla pøes pr
, na její dno nebylo vidìt. Nad nimi, pod nimi, v ude kolem byl jen hustý dým.
Lávka byla pìt metrù iroká, opatøená nízkým zábradlím, a táhla se ke ètyøicet metrù vz
povaly z modravého oparu.
Vzduch byl najednou vlhký a studený a páchl po korditu a soli.
Caffran se rozhlédl. Za sebou vidìl jen obrovskou pobøe ní stìnu, ze které právì vy li
lek se ztrácel vysoko v mlze. Pulzující dunìní teï bylo mnohem hlasitìj í. Caffran vìdìl,
padla a dal í pracující stroje obøí rafinerie.
Domor stál vedle nìj a svýma protetickýma oèima propátrával okolní dým. Zaostøující kro
y a Domor jim musel pomáhat rukama. Po zarostlých tváøích mu stékaly husté, bezbarvé slzy.
zøejmé, e se na jeho implantátech èím dál více projevují neblahé úèinky slané vody.
Ten kouø je z nepøátelských dìl na vrcholku stìny, øekl Domor. Vítr od moøe a proudì
i na ich èlunù ho enou pøes zeï sem, kde se pak dr í ve vnitøním prostoru rafinerie.
Tím lépe pro nás, pomyslel si Caffran, alespoò nás nikdo neuvidí, a se vydáme kam? A
ostali vedeni adrenalinem. Bez jakéhokoli plánu.
U byli témìø u vì e, obrovské jehly tvoøené èervenou barvou natøenými traverzami s pom
vítilnami v rozích. Od ní vedly dal í ochozy, které se ztrácely v mlze.
Caffran se pomalu zaèínal orientovat a rozeznávat dal í lávky, které vedly nad, pod i s
tou, po ní kráèeli.
Znenadání se nad jejich hlavami rozpoutala støelba. Laserové paprsky se odrá ely od el
o ochozu, nebo se jím propalovaly skrz. Bude se zapotácel a zùstal viset pøes zábradlí. Jed
a ze støel ho zasáhla do levého ramene a vy la ven pravým bokem. Caffran vìdìl, e je mrtvý
sto se k nìmu zoufale sna il dostat. Bude se chvíli opíral o zábradlí, pak se pøes nìj pøev
lesnì zmizel v kouøi hluboko pod lávkou.
Na ochozu zhruba ètyøicet metrù nad nimi, mírnì vlevo, zahlédl Caffran tmavé postavy. S
e mraèna kouøe je zasypala dal í salva laserových paprskù. Duchové støelbu opìtovali a vzáp
h prolétlo tìlo jednoho z útoèníkù. Mkendrik na nepøátelskou pozici zamíøil svým plamenomet
jejím smìrem obrovskou ohnivou kouli. Ochoz nad nimi se rozpadl a do hlubin pod seb
ou shodil ètyøi ohnivé komety: hoøící a jeèící lidské postavy, které sebou ve vzduchu divoc
Caffran se bez rozmý lení rozbìhl k vì i. Vbìhl do møí emi obehnané kabiny, ze které ve
tevøenou plo inu výtahu. Jako první ho dostihli Caill s Mkallunem, tìsnì následováni ostatn
dél výtahové achty vedlo nahoru i dolù schodi tì. Podlá ky jednotlivých schodù tvoøila kov
Od kovových nosníkù okolo klece se zaèaly odrá et dal í laserové paprsky, doprovázené k
tubberù.
Kudy? vykøikl Caill.
Nahoru! rozhodl Caffran.
Jaký smysl má nechat se zahnat nahoru jako krysy do kouta? Nebudeme mít kam utéct!
Ne, odsekl Caffran. Horeènì se sna il pøemý let.
Sna il se vzpomenout si na bojovou poradu. Komisaø jim ukazoval letecké snímky ostro
va Oskray, zamìøené na oblast pobøe ní stìny, na kterou mìli zaútoèit. Sna il se vybavit si
blasti, které zahlédl. Byly na nich zachycené vì e, tucty vì í, podobné té, na které stáli.
rùzných úrovních navzájem pospojovány. Nìkteré spojovací mosty vedly dokonce nad horní hra
y. Pokud to byla pravda pokud ho pamì nezradila mohli na jinou vì pøejít ve vy ích i
Vìøte mi, øekl Caffran a vyrazil po schodech vzhùru. Naslepo pøitom støílel po vzdále
ch, na kterých byly vidìt záblesky výstøelù.
Stoupali vì í vzhùru.
Caffran bojoval s panikou, která se sna ila zachvátit jeho mysl. Vkrást se dovnitø se
zdálo být dobrý nápad, odvá ný. Teï se ale ocitli sami, osm mu ù uprostøed mìsta obsazeného
i pøedstavu, co by mìli svým smìlým podnikem dokázat. Nemìli ádný plán, dokonce ani hrubou
nìm. Caffran se bál chvíle, kdy se ho nìkdo z jeho druhù zeptá, proè tady vlastnì jsou.
Pod nohama se jim ozvala støelba; o tøi nebo ètyøi patra ní e se objevily jednotky kith
kých vojákù, které postupovaly vì í vzhùru a pálily pøitom po Caffranovì skupince ze svých
paprsky bu ily do møí ových schodù a obèas se nìkterému z nich podaøilo proniknout skrz. Mk
o pièku nohy a s bolestivým køikem se svalil na schodi tì. Adare, který byl jen o nìkolik
za ním, ho na tìstí zachytil. Ostatní zaèali støílet dolù pod sebe. eleznou konstrukcí vì
erové paprsky v divoké pøestøelce, která se rázem rozpoutala. Mkendrik, který postupoval ja
poslední, postøíkal schodi tì pod sebou hoølavou smìsí do plamenometu. Otevøenou kovovou ko
vy lehly burácející oblaky plamenù, které zapálily nejbli í z pronásledovatelù.
O est schodi ových ramen vý e se nacházel spojovací mùstek, který se klenul pøes kouø
opast k dal í vì i. Ta, jak se zdálo, byla prázdná. Caffran pokynul svým mu ùm, aby pokraèo
li po ochozu na druhou vì . Sám poèkal, aby pomohl Adaremu s Mkallunem. Adare chytil Caf
frana za rameno a ukázal mu na rychle se blí ící výtah, který se hnal vzhùru vì í, ji se p
stit. Byl plný nepøátelských vojákù. Caffran poslal Adareho s kulhajícím Mkallunem napøed.
ytáhl z ruksaku nìkolik nálo í, nastavil jejich rozbu ky na velmi krátký interval a poslal
mostì na plo inu vì e. Pak se rychle rozbìhl za ostatními.
Následný výbuch rozerval konstrukci vì e na kusy. Podpìry a hlavní nosníky se rozlétly
m. Vì se zaèala s ohlu ujícím rachotem kroutit a hroutit se na zem. Stovky metrù vysoký vr
k klouzal s témìø komickou pomalostí dolù a svou obrovskou vahou drtil tìlo vì e pod sebou.
plný vojákù se zøítil k zemi jako kámen. Jeho lana vytrhávala elektromotory, které vzápìtí
záplavì jisker. Ml ným erem se zaèalo rozléhat dunìní sekundárních explozí.
Bortící se vì s sebou strhla most, po kterém právì pøebìhli, a spolu s ním vyrvala pod
na druhé stranì zaji ovaly. Celá vì se divoce tøásla a vzduchem se rozléhalo pronikavé kv
vu. Je tì silnìj í otøesy následovaly, kdy se mosty ve vy ích patrech vì e zaèaly trhat,
tu a klouzat dolù.
 Jak se celá masa elezné vì e kácela k zemi, zaèaly se ze dna hluboké propasti ozývat d
loze vybuchujících ropných skladù a èerpadel. V ude kolem lehaly vysoké plameny.
Co jsi to u Fetha provedl? vykøikl Flaven.
Caffran si nebyl jistý. V zoufalé snaze zachránit se pøed pronásledovateli neuva oval o
následcích výbuchu. Napadla ho jediná odpovìï.
Získal jsem nám trochu èasu navíc, odsekl.
* * *
Nyní sestupovali dolù. Èásteènì proto, e jim pøipadalo logické vydat se tím smìrem, a
tom, co v ichni vidìli, jak ochotnì se první vì porouèela k zemi, mìli záva né pochybnost
tì konstrukce, na které se nacházeli. Jak se pøibli ovali k zemi, byl kouø stále hust í a è
uchu, který páchl po hoøící ropì a rozlitém promethiu, poletovaly kousky rudì hnoucího pop
jejich pozice bylo zøejmé, jak rozsáhlé kody bortící se vì zpùsobila.
Caffranovi se hlavou honilo jediné slovo: dolù. Stále sice nemìl ádný plán, ale jeho i
kty mu øíkaly, e vydat se dolù je správné rozhodnutí. Co by mohli podniknout jiného ne nì
bnou diverzní akci? Jako napøíklad odstranìní velitelského sboru Kithù.
Sám se nad svými my lenkami neubránil úsmìvu. Smìlé, absurdní my lenky. Jako kdyby mìli
nadìji, e se jim podaøí Sholena Skaru a jeho star í dùstojníky na tak rozsáhlém prostoru n
uhou stranu to byl nápad, který zcela jistì stál za zamy lení.
Kdy je od zemì dìlilo u jen nìkolik stovek metrù, dal svým mu ùm pokyn, aby dál postu
lice opatrnì, jako skuteèní duchové. Poko ku si zaèernili sazemi, které se zachytily na záb
a zahalili se do maskovacích plá ù. Dokonale tak splynuli s temným kouøem a zèernalou kons
vì e.
Pod nimi, kolem paty vì e, se ve vzdálenosti pìti set metrù v emi smìry táhla zmì pokr
ohoøelých trosek. Po hladinách malých jezírek minerálních olejù a ropy poskakovaly plameny.
ky padlé vì e, a nìkteré z nich byly vskutku obrovské, pøi pádu rozdrtily men í budovy, skl
ky, jeøáby a dal í servisní vozidla pod sebou. Tu a tam bylo vidìt polámaná èi popálená mrt
se museli vyhnout nejménì jedné èásti spojovacího mostu, který se pohupoval na boku vì e,
právì sestupovali, jako vlajka a s øinèením nará el do ocelových nosníkù. Kouøem se nesl vø
rén, pøipomínající tìkot hlídacích psù.
V sevøené formaci vystoupili z vì e na zem posetou troskami. V èele kráèeli Caffran s T
rem, Domor podpíral poskakujícího Mkalluna; Caffrana ani na okam ik nenapadlo, e by ho mo
hli opustit.
Zemì byla pokrytá kusy øetìzù i roztøepených tì kých lan, olejovými skvrnami a kovovými
ffran opatrnì obe el dvojici mrtvých Kithù, kteøí se do sebe pøi pádu zaklesli a pøi dopadu
li v odpornou zmì polámaných konèetin a vyhøezlých vnitøností.
Caffran pokynul Mkendrikovi, aby zaujal jeho pozici, a sám se vrátil zpátky, aby z
kontroloval Domora s Mkallunem. Po silné dávce analgetik byl Mkallun otupìlý a trochu se
potácel. Zkrátka byl nepou itelný. Domor byl slepý. Kryty èoèek jeho bionických implantátù
a definitivnì se zavøely. Ze zaostøovacích krou kù vytékala prùsvitná tekutina, která stéka
po tváøi. Pohled na pøítele v tak zubo eném stavu Caffrana nevýslovnì bolel. Jako by se zn
citl na Menazoidu Epsilon, kde Domor pøi el o zrak, a pøesto bojoval dál se srdnatostí a h
ou evnatostí, jakou musel obdivovat i Gaunt.
Nechte nás tady, øekl mu Domor. Caffran jenom zavrtìl hlavou. Høbetem ruky si otøel p
který se mu zachycoval v oboèí a stékal po modrém tetování draka na spánku. Pak otevøel Mk
uksak, vyndal z nìj jednorázový plastový injektor s adrenalinem a píchnul celou dávku do Mk
llunova pøedloktí. Zranìný voják se s øevem probral z mrákot. Caffran mu vrazil facku.
Domor bude tvýma nohama ty musí být jeho oèima.
Mkallun nìco zabruèel, odplivl si a pak pøikývl, e rozumí. Adrenalin, který mu proudil
lách, utlumil ve kerou bolest a dodal mu energii.
Doká u to, doká u to øekl a pevnì se chytil Domora.
V ichni spoleènì pak pokraèovali dál. Za oblastí posetou troskami se nacházel slo itý k
válcovitých sil a nakládacích dokù, èervenou barvou natøených koster vì í se znaky císaøské
ohavnými runami Chaosu.
Na jednom otevøeném prostranství stála øada padesáti nákladních vozù s plochou korbou,
itých a ohoøelých. Podél jedné iroké pøístupové rampy byly v malých, náhodných hromadách r
sù polámaných trubic a rozervaných hadic. V jednom z po kozených sil se nacházela alostná
mrtvých tìl: masový hrob dìlníkù z ostrova Oskray, kteøí se odmítli pøipojit ke Skarovi.
Tak se alespoò domníval Flaven. Mo ná ne, øekl Caffran pøes plá , kterým si zakryl ú
e podíval dovnitø. Ta tìla na sobì mají nepøátelské vojenské insignie, a nìkterá dokonce z
mrtví dlouho.
 Kde by vzali èas na to, aby posbírali svoje mrtvé a nanosili je sem? Útok imperiálních
jsk je pøece v plném proudu!
Caffran souhlasil s Flavenovou nedùvìøivostí, ale dùkazy, které vidìl, mluvily jasnou ø
mohla ta hromada mrtvol mít?
Najednou zaslechli výstøely, praskot laserových paprskù, vycházejících z druhé strany s
V ichni se stáhli do stínu. Následovaly dal í výstøely, dal í, témìø simultánní salva. Mo n
ffran? Pøikázal svým mu ùm, aby zùstali na místì, a spolu s Adarem se vydal na prùzkum.
To, co uvidìli za dal ím silem, jim vyrazilo dech.
Ve støedu èásti komplexu, ve které se právì nacházeli, se rozkládalo iroké prostranstv
rozlohou dosahovalo témìø jednoho ètvereèního kilometru. Podle znakù na zemi se jednalo o
ací plo inu pro nákladní èluny. V jejím støedu stála tisícovka kithských vojákù, seøazených
Pøed nimi byla chaotická zmì mrtvých tìl, kterou pásové traktory s vidlicemi a buldozerový
nakládaly na nákladní vozy.
Caffran s Adarem mlèky pøihlí eli. Pøední øada Kithù udìlala dvacet krokù vpøed a otoèi
statním øadám. Øada, která byla nyní první, na dùstojníkùv pokyn zamíøila na své druhy a be
Kdy traktory odtlaèily mrtvoly stranou, vykroèila první øada na místo svých pøedchùdcù, k
tavila a otoèila. Ozval se dal í rozkaz, po nìm následovala dal í salva.
Caffran si nebyl jistý, z èeho je mu víc zle: z mno ství popravèích èet, nebo z poslu n
jakou se øada za øadou bez sebemen ích protestù vydávala vstøíc své smrti.
U Fetha, co to má znamenat? vyhrkl Adare.
Caffran se na chvíli zamyslel. Pátral v pamìti po útr cích bojové porady, které neprozø
vìnoval patøiènou pozornost. Po èástech, ve kterých jim Gaunt vyprávìl o Sholenu Skarovi.
A pak si najednou vzpomnìl. Z temných hlubin jeho mysli se jako bublina z moèálu zap
omnìní vynoøila vzpomínka. V u ích mu znìl Gauntùv hlas a pøed oèima vidìl jeho postavu. In
edineèné lodi jménem Vytrvalost. Gaunt ve svém dlouhém nepromokavém kabátu a èepici chvíli
o stupínku pod stupòovitì øazenými lavicemi, s pohledem upøeným na zlatý symbol dvouhlavého
a sametovém závìsu za sebou. Pak si sundal kabát a pøehodil ho pøes èerné, ko ené køeslo. N
ré si nechal do sálu zavolat, dostavili, staèil si je tì na okam ik sundat èepici a rukou p
et své nakrátko zastøi ené vlasy.
Gaunt vyprávìl o ohavnostech a odpornostech, které Caffran radìji vytìsnil z pamìti.
Sholen Skara je netvor. Jediným bo stvem, které uctívá, je smrt. Vìøí, e se vùli Chao
podaøí prosadit. Na Balhautu, ne jsme pøi li, provozoval tábory smrti. V nich rituálnì pov
témìø miliardu tamních obyvatel. Jeho metody byly vynalézavé a
Je tì ani teï se Caffran nedokázal pøimìt pøemý let o tom, co jim Gaunt líèil; o jménec
nù vyznavaèù Chaosu, kterým Sholen Skara velel, o symbolických významech jejich zloèinù. Ni
kázal pochopit, proè Ibram Gaunt, ochránce lidských ivotù a slu ebník bo ského Císaøe, cít
ke stvùrám, jako je Skara.
Zabíjí proto, aby slou il Chaosu. Ka dá smrt ho pøibli uje vytou enému cíli. Mù eme si
tí, e na ostrovì Oskray hromadnì vyvra dil v echny dìlníky, kteøí zùstali vìrní Císaøi. Ji
kud nabude pøesvìdèení, e je porá ka nevyhnutelná, zaène se systematickým vyvra ïováním v
vojákù. Masová sebevra da na oslavu Chaosu. Na oslavu ohavnosti, které øíkají Khorne.
Gaunt to slovo vychrchlal, jako kdyby mu z nìj bylo na zvracení. Shromá dìnými Duchy pr
jela vlna znechucení.
Tudy vede cesta k na emu vítìzství. Mù eme ho porazit a mù eme ho pøesvìdèit, e je
ak e se vyvra dìní svých pøisluhovaèù ujme za nás. Pokud se bude domnívat, e bitvu prohrál
vu nezlomného odporu a dùstojnosti masakrovat své vlastní vojáky.
Caffrana ze zamy lení vytrhla Adareho slova.
dal í, Caffre! Podívej!
Na prostranství vpochodovaly dal í stovky kithských vojákù, aby následovaly osud svých
byly pobity.
Ne pobity, opravil se v duchu Caffran: pokoseny. Ten pohled mu pøipomínal obilí na
tanithských polích v dobì skliznì, kdy mechanické mlátièky kosily øadu za øadou.
Navzdory nevolnosti, kterou poci oval, nevolnosti, její intenzita se zvy ovala s ka d
ou dal í salvou, se Caffran usmál.
Co je? zeptal se Adare.
Nic
Tak co udìláme? Jaký je plán?
Caffran se znovu pousmál. Uvìdomil si, e nìjaký plán pøece jenom mìl. A podaøilo se mu
nit. Tím, e strhl jednu z vì í k zemi, se mu podaøilo Sholena Skaru pøesvìdèit o tom, e d
ie na ostrovì Oskray pronikla silná vojenská jednotka nepøítele. Pøesvìdèit ho, e porá ka
elná.
Výsledkem bylo, e Skara pøikázal Kithùm, aby se pozabíjeli, po stovkách. Ka dých tøice
jedno sto vojákù.
Caffran se opøel o stìnu sila. Celým tìlem mu prostupovala pulzující bolest. Na stehnì
opáleninu od laserového paprsku, které si prve vùbec nev iml.
Ty se smìje ! øekl Adare zmatenì.
A teï si Caffran uvìdomil, e má pravdu.
Ná plán je èekat, øekl nakonec.
Kouø z rafinerie rozehnala bouøka, která se pøihnala od moøe. Ani dé a vítr ale nedokázal
smrti. Na obloze burácely formace bitevních èlunù Impéria.
Gaunt na el Caffrana spícího mezi stovkou dal ích Duchù pod vì ním pilíøem. Jakmile mla
l, kdo ho probudil, okam itì se postavil do pozoru.
Chci, abys el se mnou, øekl Gaunt.
Pøe li pøes rozsáhlé prostranství rafinerie. Cestou míjeli jednotky Duchù, Volpoòanù a
kých gardistù, které byly rozestaveny mezi jednotlivými budovami. V ude se rozléhaly rozkaz
císaøských dùstojníkù pøejímajících kontrolu nad ostrovem a odvádìjících zástupy zajatcù.
Nikdy jsem si o tobì nemyslel, e bys byl tak dobrý taktik, Caffrane, øekl Gaunt cest
u.
Caffran pokrèil rameny. Musím se pøiznat, e jsem vaøil z vody, pane.
Gaunt se otoèil a s úsmìvem se podíval na mladého Ducha. Tak o tom hlavnì neøíkej Corb
mohlo by se ho to dotknout.
Caffran se zasmál. Následoval Gaunta do budovy z masivních kamenù. Olejové bubny, které
v ní byly uskladnìny, byly narovnány ke stìnì, aby uvnitø bylo více místa. Ze stropu visely
ové lampy.
Kolem stìn místnosti stáli pøíslu níci Imperiální gardy; vìt inou Volpoòané, ale bylo m
ik Duchù, vèetnì Rawneho a ostatních dùstojníkù.
Uprostøed kleèela spoutaná postava, vysoký mu s oholenou hlavou, v èerných, pøiléhavýc
sto e kleèel, nemohlo Caffranovi uniknout, jak je statný. Jeho oèi byly zapadlé a tmavé. Ja
se Gaunt s Caffranem blí ili k okraji strá ního kruhu, divoce se zaleskly.
Malý, avnatý èerv císaøského spustil mu tichým, jako med sladkým hlasem. Gaunt ho
zemi.
Sholen Skara, øekl Gaunt Caffranovi a ukázal na postavu na zemi, která se navzdory o
kovùm a krvi prý tící z rozbitých úst pokou ela zvednout.
Caffranovy oèi se údivem roz íøily. Pøekvapenì zíral na mu e pøed sebou.
Gaunt vytáhl bolterovou pistoli, zkontroloval ji, natáhl a nabídl Caffranovi. Øekl by
ch, e ta èest pøíslu í tobì. ádný soud nebude. Není ho potøeba. Myslím, e si zaslou í b
Caffran si vzal nabízenou zbraò a podíval se na Skaru. Netvor se mezitím znovu zvedl
na kolena a cenil na nìho své krví zbarvené zuby ve klebu, který mìl být úsmìvem.
Pane zaèal Caffran.
Zemøe tak jako tak. Teï. Z Císaøovy vùle, oznámil mu stroze Gaunt. Tuhle povinnost b
rád vychutnal sám. Ale je to tvoje sláva, Caffrane. Ty ses o ni zaslou il.
Je to pro mì pocta, komisaøi.
Tak dìlej Udìlej to, chlapeèku Na co je tì èeká ? Skarùv nechutnì sladký hlas byl v
se sna il nedívat se do jeho zapadlých, horeènatì se lesknoucích oèí.
Zvedl pistoli.
On chce smrt, pane.
Samozøejmì! To je to nejmen í, co pro nìho mù eme udìlat! vy tìkl Gaunt.
Caffran spustil ruku s pistolí dolù a podíval se na Gaunta. Dobøe vìdìl, e ho sledují
v ech mu ù v místnosti.
Ne, pane, on chce smrt. Jak jste nám øíkal. Smrt je pro nìho výhrou. ádá o ni. Dosáhl
tví a já ho nechci po pinit tím, e vìnuji nepøíteli to, co si pøeje. Caffran otoèil pisto
podal ji pa bou napøed zpátky Gauntovi.
Caffrane?
Chcete ho opravdu potrestat, komisaøi? Nechte ho ít.
Gaunt se na chvíli zamyslel. Pak se na jeho tváøi objevil úsmìv.
Odveïte ho, rozkázal strá ím, které stály kolem Skary.
Mo ná tì jednou pový ím, øekl Gaunt Caffranovi, kdy ho odvádìl pryè.
Za jejich zády Skara køièel, prosil, adonil a naøíkal. Ale nebylo mu to nic platné, by
dsouzen k ivotu.
Brin Milo, Gauntùv mladý poboèník, pøinesl komisaøi hrnek s kafeinem a datatablety, o které
nepo ádal, pøesto e se k tomu chystal. Gaunt sedìl na skládací idli pøed velitelskou boud
zoroval tanithské zákopy a smaragdovì zelené mokøiny za nimi. Milo mu pøedal datatablety a
toèil se k odchodu. Na okam ik se zarazil, kdy si uvìdomil, co udìlal.
Gaunt vzal datatablety do rukou a podíval se na tabulky na osvìtlené fólii jednoho z
nich. Mkollovy zprávy z prùzkumu západních moèálù a orbitální snímky Monthaxu. Dìkuji ti
Chlapec se sna il zamaskovat svou chybu. Myslel jsem si, e se na nì budete chtít podí
at, zaèal. A se dnes vydáte do útoku, budete
Kdo øíkal, e se dnes vydáme do útoku?
Milo mlèky pokrèil rameny. Napadlo mì to. Potom, co se vèera støílelo tak blízko, jsem
yslel
Gaunt se zvedl ze idle a podíval se chlapci zpøíma do oèí. Dosti dohadù. Ví , jaké pr
ly zpùsobit. Mnì. Tobì. V em Duchùm.
Milo si povzdechl a opøel se o zábradlí terasy velitelské boudy. Ranní slunce osvìtlova
o ba inatý lesík za jeho zády. Vrcholky stromù záøily pronikavì zelenou barvou. Moèály se n
ní obrnìných vozidel a vzdálené dunìní dìl.
Je to nìjaký zloèin odvá il se nakonec, umìt pøedvídat? Není to vlastnost, kterou
? Pøedem pøedvídat potøeby a po adavky svého dùstojníka? Aby mìl v dy po ruce to, co potøeb
Ne, není to ádný zloèin, Brine, odpovìdìl Gaunt a znovu se posadil na idli. Pøedví
nost ka dého dobrého poboèníka a ty si vede skvìle. Ale nìkdy jsou tvé pøedtuchy a pøíli
u, a to tì znám. Ostatní by se na to mohli dívat jinak. To ti nemusím øíkat.
Ne
Vzpomíná si, co se stalo minulý týden na obì né dráze. To bylo hodnì tìsné.
To bylo spiknutí. Vyu ili mì.
Gaunt si setøel pot z èela. Ano. Ale nebylo to tì ké. Pro odhodlaného manipulátora pøe
e snadnou obì . A nejsem si jistý, jestli bych tì dokázal ochránit, kdyby se nìco podobnéh
akovat.
K tomu bych se chtìl na nìco zeptat, pane. Vy mì chráníte u od Tanith.
Dlu ím ti to. Bez tvé pomoci bych tam zemøel.
Sám jste se mohl pøesvìdèit, e si doká u poradit v bojové situaci. Chci vlastní zbraò
vat s ostatními, a se znovu vydají do boje. Je mi jedno, ke které jednotce mì pøidìlíte.
U jsi pro el mnoha válkami, Brine, øekl Gaunt a potøásl hlavou. Ale vojáka z tebe n
pøíli mladý.
Pøed tøemi dny mi bylo osmnáct, odpovìdìl chlapec dùraznì.
Gaunt se zamraèil. To mu uniklo. Odehnal dotìrnou mouchu a napil se kafeinu. Na t
o nemám co øíct, pøipustil.
Opøel se do idle. Co kdybychom uzavøeli takovou malou dohodu?
Milo se na nìj podíval s jiskøièkami nadìje v oèích a opatrným úsmìvem. Jakou?
Udìlím ti hodnost, dám ti zbraò a pøidìlím tì ke Corbekovi. Na oplátku pøestane se sv
Úplnì?
Pøesnì tak. No, nechci, abys pøestal dìlat svou práci. Jenom prostì pøestaò dìlat vìci
nìkdo mohl patnì vylo it. Co ty na to?
To beru. Dìkuji vám, pane. Dohodnuto.
Gaunt se na chlapce krátce usmál. Teï bì a pøiveï mi Corbeka a Mkolla. Potøebuji s ni
rat nìjaké podrobnosti.
Milo ztuhl. Kdy se Gaunt otoèil, stáli za ním, bok po boku, plukovník se ser antem.
Milo nám øekl, e bychom se mìli zastavit. A budeme mít èas, øekl Corbec. Hodí se v
Gaunt se otoèil zpátky k Milovi. Ten chlapec mu svojí pøedvídavostí nahánìl hrùzu.
KAPITOLA DESÁTÁ
HON NA ÈARODÌJNICE
Varl zvedl tanithský maskovací plá z kadidelnice na podlaze jako kouzelník, který se chys
ovést nìjaký trik. Zavládlo naprosté ticho.
Ta hra byla jednoduchá a pøitom svým zpùsobem fascinující, a byl to dokonalý podvod. Se
Varl s Milem tvoøili skvìlý tým. Ke høe potøebovali pouze sklenici plnou vypasených a posk
jících v í, které nachytali v lodních skladech obilí, a otluèenou starou kadidelnici, ktero
vypùjèili z kaple. Kadidelnice byla tvoøena dutou koulí z rezavého kovu, její poloviny mez
ebou mìly mezeru, aby bylo mo né dovnitø nadrolit kadidlo. Povrch koule byl posetý otvory
ve tvaru hvìzd.
Pravidla jsou jednoduchá, øekl Varl, zvedl do vzduchu sklenici a zatøepal jí, aby v i
i dobøe vidìli est vypasených v í velikých jako palec, které byly uvnitø. Sklenici dr el v
chanické ruce. Jak sklenicí tøásl, bylo sly et tiché vrnìní servomotorkù.
Jde o to uhádnout výsledek. Je to hra na náhodu. ádné triky, ádné podvody.
Varl byl dokonalý showman a Milo ho mìl moc rád. Byl jedním ze skupiny mu ù, které Milo
va oval za jakési jádro Duchù. Blízký pøítel Corbeka a Larkina, jeden z krou ku tìsnì spjat
kteøí vystoupili z€domobrany Tanith Magny, aby se v den Zalo ení pøidali k Imperiální gard
ostrý jazyk a otevøená, upøímná povaha, mu pùvodnì pøeká ely v pøípadném pový ení, ale pak
ary pøi heroickém protiútoku o pa i a byl pøed nyní ji legendárními boji na Menazoidu Epsi
do hodnosti ser anta. Spousta mu ù mìla za to, e bylo na èase. Ve srovnání se strohými me
velení, které praktikovali Rawne a Feygor, a striktnì vojenským uva ováním Mkolla a samotné
misaøe, dodával Varl spolu s oblíbeným plukovníkem Corbekem struktuøe velení Duchù trochu l
sti a dobrosrdeènosti. Mu i ho mìli rádi: vyprávìl vtipy stejnì èasto jako Corbec, ale ty j
yly èasto mnohem lep í a avnatìj í; protetická pa e dokazovala, e se nevyhýbá boji zblíz
okázal svým vlastním, neformálním zpùsobem pøednést povzbuzující øeè ke svým mu ùm.
Teï v ak pou il v jedné z rozlehlých prostor vojenské dopravní lodì, pøed obecenstvem t
disty, kteøí mìli momentálnì volno a se li se sem ze v ech koutù lodì, svou charismatickou
t k nìèemu mnohem dùle itìj ímu k pøedstavení.
Tak neváhejte a zahrajte si s námi, stateèní pøátelé gardisté, Zlatý trùn budi pochvá
zkuste svoje tìstí!
Mluvil zøetelnì a pomalu, aby jeho tanithskému akcentu porozumìli i vojáci z jiných reg
mentù, kteøí se tu se li. Spolu s Duchy byly na dopravní lodi je tì dal í tøi regimenty: ve
lasí poøízkové s hranatými bradami z Padesátého volponského regimentu, takzvaní lechtici;
u i s na loutlou kù í a pøihlouplými výrazy z Pátého slamabaddenského regimentu; a vysocí a
dlouhými vlasy z Druhého roaneského regimentu Hloubkaøù. Zástupci svìtù rozdìlených pøízvu
vì volil ka dé slovo, aby si byl jistý, e nic z toho, co øekne, nezùstane nepochopeno.
Podal kadidelnici Milovi, který ji otevøel. Podívejte se na tuhle eleznou kouli. Na
jejím povrchu jsou otvory. Obilné v i dáme do koule Vyndal dvì v i ze sklenice a vlo il j
didelnice. A tady mùj mladý pøítel ji zavøe. V imnìte si, e jsem ke ka dému z otvorù vyry
e v kouli tøiatøicet otvorù, v echny øádnì oèíslované. ádné triky, ádné podvody jestli c
prohlédnout.
Varl si vzal rezavou kouli od Mila a postavil ji na podlahu, aby na ni v ichni
vidìli. Aby se kadidelnice nemohla koulet, byla k ní pøivaøena velká podlo ka. Teï se dív
ostavím kouli na zem. V i chtìjí za svìtlem, je to tak? Tak e døív nebo pozdìji vyskoèí ven
otvorù. Jde o to uhádnout kterým. Sázíme na èísla.
A pøijdeme o peníze, opáèil Hloubkaø stojící v pøední øadì. Jeho øeè byla zkomolená p
V ichni si vsadíme, pøíteli, øekl Varl. Já si vsadím, ty si vsadí , zkrátka ka dý, k
né èíslo, nebo mu bude nejblí e, vyhraje bank. ádné triky, ádné podvody.
Jako na povel vyskoèila z jednoho z otvorù ve tvaru hvìzdy první ve a dopadla na podl
ahu, kde ji jeden ze lechticù rozdrtil tì kou botou.
Nevadí! zvolal Varl. Tam, odkud jsem je pøinesl, jich je spousta a jestli jste nìkd
yli v obilných silech, tak víte, o èem mluvím!
Jeho slova vyvolala výbuch smíchu a pocit sdíleného utrpení. Milo se usmál. Miloval zpù
, jakým si Varl dokázal hrát s davem.
Co kdy ti nevìøíme, Duchu? zeptal se lechtic, rozlo itý chlap, který za lápl ve . N
ké kalhoty, èerné boty a nátìlník. Tìlo mìl samý sval a byl o dobré dvì hlavy vy í ne Var
r ela.
Milo ztuhl. Vìdìl, e od Voltemandu panuje mezi Duchy a lechtici urèité napìtí. Nikdo
kdy nevyslovil nahlas, ale na Voltisu údajnì dùstojníci lechticù pøikázali pálit na øeèi t
svou smrt mnoho Duchù. Aristokratiètí a zatracenì pový ení lechtici ve své aroganci oèivid
,nízkými Duchy. Oni ale upøímnì vzato pohrdali úplnì v emi. Tenhle svìtlovlasý obr s kaln
nickým chováním mìl v davu minimálnì est pøátel, kteøí v ichni byli stejnì mohutní jako on
oma krmí, e vyrùstají tak velcí? pomyslel si Milo.
Varl lhostejnì slezl z beden, které mu slou ily jako pódium, a pøistoupil k obrovi. Se
zavrèením servomotorkù mu nabídl ruku. Ceglan Varl, ser ant, Tanith tí první a jediní. Ob
, kteøí se nebojí dát najevo své pochyby ser ante?
Major Gizhaum Danver De Banzi Haight Gilbear, Padesátý královský volponský. Obra ani
apadlo, aby nabízenou ruku pøijal.
No, majore, zdá se, e nemáte chu vìøit takovému póvlu, jako jsem já, ale tohle je je
nic víc. ádné triky, ádné podvody. V ichni si vsadíme, pobavíme se, cesta nám rychleji ut
Nezdálo se ale, e by jeho slova majora Gilbeara pøesvìdèila.
vindluje . Nebudu hrát, kdy bude sázet ty. Zvedl pohled od Varla a podíval se na M
en tvùj kluk.
Co e? To je ílenství! vykøikl Varl. Je to jenom dítì o vybraném umìní gamblerském
chcete hrát se zku enými hráèi!
Ne! znìla Gilbearova prostá odpovìï. Mnoho mu ù s ním souhlasilo, a nejen lechtici.
hrozí, e nìkteøí ztratí zájem a odejdou.
Dobøe, dobøe, dobøe, øekl Varl, jako kdyby mu právì nìkdo zlomil srdce. Kluk bude hr
Ale já nechci, pane! vyhrkl Milo. Modlil se, aby do svého výbuchu vlo il správnou dáv
poru a znepokojení a aby nevypadal moc strojenì.
To zvládne , chlapèe, øekl Varl, otoèil se k nìmu a otcovsky mu polo il tì kou bionic
lem ramen. Buï tak hodný a zahraj si tady s gentlemany, aby se mohli trochu pobavit pøi
høe. Tak, aby ho ostatní nevidìli, pøitom na Mila mrkl. Milo mìl hodnì co dìlat, aby nevy
smíchy.
D-dobøe, vykoktal.
Kluk bude hrát místo mì! prohlásil Varl, otoèil se k davu a zvedl ruce nad hlavu. Odp
u byl jásot a potlesk.
V ichni se zaèali chystat ke høe. Shluk kolem kadidelnice se pomalu zaèínal rozrùstat a
hráèi zaèali cinkat mincemi a ustit papírky, které dostali, aby na nì napsali svùj tip. Gi
se také rozhodl zapojit do hry, stejnì jako dva Hloubkaøi a tøi Slammabaddeòané. Ostatní m
sebou uzavírali druhotné sázky na vítìze a pora ené. Varl otevøel kadidelnici a vzal do ru
lenici.
Gilbear mu ji vytrhl z ruky, otevøel ji, vysypal v i na zem a rozdupal je. Pak p
odal sklenici jednomu ze svých mu ù. Raballe! Jdi a pøines ze sila nové!
Pane!
Co to má znamenat? zalapal po dechu Varl, padl na kolena, utøel si slzu, která Milov
i pøipadala jako pravá, a zaèal si prohlí et svùj hmyz. To nevìøíte ani mým v ím, majore G
i, pane?
Nevìøím nièemu, co mù u rozdrtit svou botou, odpovìdìl Gilbear s pohledem upøeným na
výrazu bylo patrné, jak blízko je tomu, aby se ser antem provedl toté co s jeho hmyzem. S
a, ke které do lo, vyvolala zmìnu nálady sázkaøù uzavírajících druhotné sázky. Nìkteøí ze s
eného Ducha a jeho mazlíèky, jiní naopak vycítili, e se za hrou mù e skrývat pøece jenom n
a sázeli své peníze na majora.
Mohli jste jim dát nìjaké drogy, pøe rat je zdály se mi nìjaké líné. Mohl jsi pak sá
ory, proto e vý by prostì vyskoèit nedokázaly. Gilbear se samolibì usmíval, jak byl hrdý
kèní schopnosti, a jeho druhové mu souhlasnì pøizvukovali. Pøidalo se k nim také nìkolik pr
h Slammabaddeòanù a Milo dostal strach, e by se celá situace mohla nepøíjemnì zvrtnout.
Tak tedy víte co? øekl Varl majorovi, kdy se zvedl ze zemì. Za majorovými zády se me
bjevil jeho poboèník se sklenicí plnou poskakujících v í a nahnilých zrn, která nabral spol
zem ve vlhkém silu. Pou ijeme ty v i, které jste si sami vybrali a kadidelnici si mù ete
vit tak, jak budete chtít. Z hromady beden za sebou sundal nákladní hák, aby je bylo mo né
u ít jako provizorní podstavec. Spokojení?
Gilbear pøikývl.
V ichni hráèi, vèetnì Mila, se znovu zaèali pøipravovat na hru a zapisovat své tipy na
. Varl si protáhl zdravé rameno, jako kdyby chtìl ulevit bolesti, kterou mu zpùsobovalo
nìjaké staré zranìní. Ve skuteènosti to ale byl jen dal í smluvený signál.
Taky si zahraju, øekl Caffran a protáhl se davem ke kadidelnici. Zdálo se, e se kymá
byla z nìj cítit sakra. Mnozí se od nìho odtahovali.
Cafry, ne takhle nemù e hrát zamumlal Varl.
Caffran ale u z kapsy vytáhl hrst tì kých mincí.
Dej mi papír rád sázím, mumlal sotva srozumitelnì Caffran.
A si tvùj Duch zahraje taky, zabruèel Gilbear s potutelným úsmìvem, kdy se Varl chy
protestovat.
V em pøítomným se zdálo, e tanithský showman ztratil nad jednoduchou hrou zcela kontro
Nikdo nepochyboval o tom, e pokud mìl pøichystanou nìjakou lest, podvod, tak byl teï jeh
o plán dokonale v troskách.
První ve byla vhozena do kadidelnice. Gilbear koulí zatøásl a postavil ji na zem. Znaè
y vyryté do jejího povrchu byly pøevrácené. Nejblí e se k uhádnutí správného otvoru pøiblí
který se spletl pouze o tøi místa. Milùv odhad se správnému výsledku ani zdaleka nepøiblí i
se zdálo, chlapec zaèínal popotahovat.
Caffran se vztekal, e pøi el o sázku, a vytáhl z kapsy dal í peníze.
Druhé kolo vyhrál Hloubkaø, pøièem mo nost postavit kadidelnici na zem dostal výherce
zího kola. Netrefil se sice o pìt otvorù, ale ostatní sázeli na místa, která byla na úplnì
nì. Milo prosil Varla, aby mu dovolil pøestat, ale Varl ho odbyl. Po oèku pøitom pozorov
al zamraèeného Gilbeara.
Gilbear vyhrál dal í kolo, minul jenom o dva otvory. Posbíral obrovskou hromadu mincí
a jeden z Hloubkaøù se znechucenì dal ího hazardu vzdal. Objem penìz v sázkách a z druhot
se znaènì zvý il. Zaèínalo se hrát o opravdu velké peníze. V ude kolem mìnily peníze své ma
byli hrou nad ení, stejnì jako ostatní výherci. Zbývající sázkaøi je tì naøíkali nad svými
zapojili dal í dva Slammabadeòané a je tì jeden Hloubkaø. Jejich sázky strhly jejich pøátel
aze. Nikdo ze lechticù se neodvá il hrát proti Gilbearovi. Ten, povzbuzen úspìchem, vsadil
lou èástku, kterou vyhrál, a pøihodil je tì jednou tolik navrch. Mnozí z pøítomných gardist
bkaøi a pøihlí ející Duchové, je tì nikdy v ivotì nevidìli tolik penìz pohromadì. Caffran
z láhve sakry. Pak po ádal svého pøítele Brostina o pùjèku a ten mu ji po chvilce dohadová
c neochotnì poskytl.
Probìhlo dal í kolo. Gilbeara a jednoho z Hloubkaøù dìlila od vítìzného otvoru tøi míst
roto rozdìlili bank mezi sebou rovným dílem.
Dal í kolo. Do hry se zapojili Gilbear, tøi Slammabaddeòané, dva Hloubkaøi, Caffran (te
tokrát si vypùjèil od Raglona, který se nyní tváøil znaènì ustaranì Brostin ve vzteku, o
chyboval, e je pravý, ode el pryè) a Milo. Dal í hromadu sázek mezi sebou uzavøeli pøihlí
a.
Caffran minul o dva otvory, jeden ze Slammabaddeòanù o jeden. Gilbear si vybral
otvor na druhé stranì kadidelnice. Milo se trefil.
Jeho výhra rozpoutala vøavu, ve které se mísily radostné výkøiky s projevy vzteku.
Mìl jenom tìstí, øekl Varl, zatímco zaèal sbírat výhru. Mù eme pokraèovat?
Byla to náhoda, potvrdil Gilbear a pøikázal svým podøízeným, aby vyprázdnili kapsy. P
byl znovu vybrán vysoký bank. Hloubkaøi se sebrali a ode li, stejnì jako Caffran, který op
stil halu spoleènì s Raglonem. Slammabaddeòané vsadili ve keré své peníze na jednu kartu.
Milo otoèil kadidelnicí a postavil ji na zem.
Nastalo naprosté ticho.
Ve skákala a nará ela do vnitøní stìny koule.
Koneènì vyskoèila ven.
Milo se znovu trefil pøesnì.
V tu chvíli se rozpoutalo uèinìné peklo. Rozhnìvaný køik se rozléhal místností, zesílen
jejích stìn. Varl rychle sebral výhru a kadidelnici, popadl Mila za límec a táhl ho ven. M
u i na sebe køièeli, dohadovali se o výsledku jedné z druhotných sázek a po uchovali se ta
o, a se nakonec strhla bitka.
V chodbì vedoucí do oddìlení, ve kterém Tanithané pøebývali, na Varla s Milem èekali Ca
Raglon a Brostin. V ichni se smáli a Caffran u ani zdaleka nevypadal tak opilý, jako kd
y se objevil v sázkaøské místnosti. Pochopitelnì si bude muset vyprat svou vojenskou blùzu
by z ní dostal zápach sakry, kterou si ji polil.
Varl se na své druhy za klebil a zvedl do vzduchu objemný vak, ve kterém se ukrývala j
ejich výhra. Koøist, kterou si mezi sebe rozdìlíme, pøátelé! oznámil a bionickou rukou po
po zádech. Stále zapomínal, jakou v ní má sílu, tak e Mila málem srazil na zem.
Najednou se ozval Caffranùv varovný výkøik. Za zády se jim z nièeho nic tyèilo pìt mohu
ostav. Byl to Gilbear se ètveøicí svých druhù.
Za ten podvod zaplatí , ty zkurvysyne, zasyèel Gilbear Varlovi do oblièeje.
Byla to poctivá hra, zaèal Varl, ale hned si uvìdomil, e tentokrát mu jeho výøeènost
Na ka dé stranì proti sobì stálo pìt mu ù, ale ani nejvy í z pøítomných Tanithanù, Bro
ahoval velikosti lechticù. Pøi rvaèce ve stísnìném prostoru se mohly ance obou stran do j
vyrovnat, ale v ka dém pøípadì by to byla jatka.
Nìjaký problém? zeptal se náhle nìèí hlas. V chodbì za pìticí Duchù se vynoøila mohut
party tanithských vindlíøù. Byl to Bragg. Ledabyle, s pøimhouøenýma oèima, si prohlí el l
se, e sám zabírá celou íøi chodby.
Duchové se rozestoupili, aby Bragg mohl projít dopøedu. Pomalým, rozvá ným krokem, kter
o nauèil Varl, aby tak je tì více zdùraznil svou sílu, vykroèil k lechticùm. Zmizte odsud
tokratiètí mazánci. Nechtìjte, abych vám ublí il, øekl tónem, jemu se také nauèil od Varl
trochu afektovanì a fale nì, ale toho si lechtici, zaskoèeni jeho obrovitostí, ani nev iml
Bez dal ích pøipomínek se otoèili a odcházeli pryè. Gilbear se na Duchy naposledy zamra
 následoval své druhy.
Duchové se dali do smíchu. Smáli se tak, a jim po tváøích stékaly slzy.
* * *
Pod sebou vidìl Monthax, zelený, neproniknutelný.
Gaunt stál u klenutého prùhledu hexatedrály Svatost a studoval vzdálený povrch planety,
na které se jeho jednotky mìly do týdne zapojit do boje. Tu a tam nahlédl do mapy datata
bletu, který dr el v ruce, aby zkontroloval geografické detaily. Nejvìt í problém pøedstavo
ustý prales, který pokrýval vìt inu povrchu planety. Nemìl ádnou pøedstavu, jak silné nepø
se v nìm mù e ukrývat.
Podle pøedbì ných zpráv se tu usadilo silné vojsko Chaosu, které se sem stáhlo z nedávn
a Piolitu. Vojevùdce Macaroth nenechal nic náhodì. Uvnitø mohutného trupu hexatedrály, kolo
ního pøístavi tì kosmických lodí invazních vojsk, krou ící na obì né dráze, se soustøedily
plo iny opatøené cimbuøím bylo ji ukotveno více ne tucet dopravních lodí, pøipomínajícíc
e strukùm své obézní matky. Vleèná lana pøitahovala dal í a dal í lodì, které se k nim post
iální bitevní køi níky a doprovodné lodì, mezi kterými nechybìla ani fregata Navarre, na ní
i Duchy také strávil nìjaký èas, se vzná ely na vysoké obì né dráze. Obèas se od nìkteré z
by se vydala na obhlídku zelené planety.
Gaunt se otoèil od okna a po krátkých schùdcích sestoupil do chladné a prostorné místno
edné z hlavních taktických kaplí lodì, Planetostroje. Do podlahy ve støedu místnosti byl za
en obrovský kotouè o prùmìru tøiceti metrù, který byl tvoøen slo itými, pohyblivými a do se
souèástmi z mìdi a zlata. Na první pohled vypadal jako velké hodiny. Jak se stroj s bzuèen
otáèel, mìnila se a otáèela také trojrozmìrná koule barevného svìtla, kterou nad sebe promí
ejím povrchu se zobrazovala nejrùznìj í data a tabulky.
Kolem velkého Svìtelného planetostroje postávali dùstojníci v uniformách Imperiální gar
otily Segmentu Pacificus, pøíslu níci ekklesiarchie a Munitoria v dlouhých obøadních rouchá
duchovní personál v kápích. V ichni studovali zobrazovaná data a ve skupinkách o nich mezi
ou diskutovali. V malých komùrkách sedìli na kost vychrtlí servitoøi, napojení na pøístroje
, které jim vystupovaly z oèí, páteøí, úst a rukou. Neustále nìco ti e mumlali. Okolo stìn,
stropem, byly v pravidelných rozestupech rozestaveny velké stoly s mapami, z nich ka dá
zachycovala jinou èást Monthaxu. Okolo nich stály skupinky èlenù tábu, pohrou ených do spe
, dùkladných plánovacích porad. Vzduch byl doslova nabitý informacemi. Planetostroj se s b
zuèením otáèel a na svìtelné kouli se objevovaly dal í a dal í podrobnosti a zákresy rozmís
Gaunt obe el místnost, kývnutím hlavy se zdravil s dùstojníky, které znal, a salutoval
ným. V celé místnosti vládlo nezvyklé, netrpìlivé ticho, jako kdy nìjaký obrovský predátor
pøikrèí se, aby se pøipravil ke skoku na svou koøist.
Komisaø se rozhodl, e je na èase, aby nav tívil dopravní loï, na ní byli ubytováni Du
netrpìlivì oèekávají ka dou novou informaci o chystaném výsadku. Vìdìl také, e kdy nechá
kce, nudit se v dopravní lodi, potí e na sebe obvykle nenechají dlouho èekat.
Nuda, ta byla ze v eho nejhor í. V takovýchto dobách se ve v ech regimentech Imperiální
y mno ily disciplinární pøestupky a on, stejnì jako ostatní komisaøi, zodpovìdní politiètí
ka dé spoustu práce. Právì v takových situacích byly rvaèky, kráde e, hádky, opilství, a u
regimentù dokonce i vra dy takøka na denním poøádku. Kdy se tyto ne vary nepotlaèily v sam
ychle se rozmáhaly.
Na opaèné stranì místnosti Gaunt zahlédl generála Sturma, velitele Padesátého volponské
mentu, spolu s nìkolika svými poboèníky. Zdálo se, e ho Sturm nevidí, nebo se tak alespoò
Gaunt se ani nesna il zasalutovat. Vzpomínka na zloèin, kterého se na nich na Voltemand
u dopustili, byla stále je tì pøíli èerstvá, i kdy u od té doby ubìhlo nìkolik mìsícù. K
mají s volponskými lechtici na Monthaxu poprvé od Voltemandu znovu setkat, zmocnily se
ho obavy. Události na Menazoidu Epsilon byly názornou ukázkou toho, co mù e dlouhotrvající
por mezi dvìma regimenty zpùsobit. Zmìnit rozmístìní ale nebylo mo né a Gaunt se utì oval,
obí jen Sturm a jeho táb øadoví vojáci nemìli ke vzájemnému nepøátelství dùvod. Stejnì s
bude dávat dobrý pozor, i kdy si byl vcelku jistý, e alespoò po nìjakou dobu mohou bezpe
at bok po boku, dokud je povinnost neodvede jinými smìry.
A kromì toho Sturm, narozdíl od Voltemandu, nemìl tuto akci na povel. Útok na Montha
x byl pod vrchním velením generála Bulledina.
Gaunt si v iml komisaøe Volovoie, který slou il u roaneských Hloubkaøù, a zastavil se,
s ním prohodil pár slov. Byl to v podstatì bezvýznamný rozhovor, pøesto e se Volovoi zmíni
om, e se doslechl, e se Bulledin radil s Astropathikem. Imperiální gardou se íøily fámy
nických kouscích, které na planetì pod nimi provádìli psykeøi. Øíkalo se, e vrchní velení
av na planetì pomocí vì tìní a tarotu.
 To je to poslední, co bychom potøebovali, øekl Volovoi ti e Gauntovi a pak dodal: To
slední, co bych já potøeboval. Udr et Roany v lajnì je zatracenì tì ké samo o sobì. Jsou to
o ano, kdy u se do toho dají, ale jinak jsou zatracenì flegmatiètí. Staèí nìkolik týdnù n
ahálky na dopravní lodi a já je potom budu muset do výsadkových èlunù doslova dokopat, jedn
po druhém. Jsou apatiètí a líní a aby toho nebylo málo, jsou povìrèiví.
Víc ne kterýkoliv jiný národ, co jsem poznal. Jak se doslechnou o èarodìjnictví, dosta
trach a moje práce pak bude o to tì í.
Chápu, øekl Gaunt. A opravdu to chápal. Mu i z jeho bývalého regimentu, Hyrkanové, by
a nebojácní, ale staèilo jenom slovo o psykerech a nebylo s nimi k hnutí.
A jak se má ty, Gaunte? zeptal se Volovoi. Sly el jsem, e ti pøidìlili nìjakou lùz
ti po hyrkanské disciplínì?
Gaunt odmítavì zavrtìl hlavou. Tanithané jsou dobøí vojáci a svým zpùsobem i celkem di
aní.
A ty jim velí , e jo? To je pomìrnì nezvyklé. Pro komisaøe.
Byl to dar od Slayda, dej mu Císaø lehkou zemi. Pùvodnì jsem ho odmítal pøijmout, ale
jsem si zvykl a docela se mi to teï zamlouvá.
Podle toho, co jsem sly el, si vedete docela dobøe. Èetl jsem hlá ení o loòské akci na
idu Epsilon. A taky se øíká, e tví mu i byli klíèem, který otevøel brány Bucephalonu.
Jo, pár akcí se nám povedlo.
Gaunt si v iml, e Volovoi pozoruje nìco za jeho zády.
Neotáèej se, Gaunte, øekl, ani by zmìnil sílu nebo intonaci svého hlasu. Nezvoní ti
tobì právì mluví.
Jak to?
Generál od lechticù. Sturm, tak se jmenuje, e? Arogantní blbec. Právì za ním pøi el
o dùstojníkù a nìco mu eptá do ucha. A dívají se tímhle smìrem.
Gaunt se neotoèil. Nech mì hádat. Je ten dùstojník obr se zapadlýma oèima?
Copak takoví nejsou v ichni?
Tenhle je nápadný i na volponské pomìry. Major.
Podle odznakù hodnosti ano. Zná ho?
Nijak zvlá . I kdy víc, ne bych si pøál. Jmenuje se Gilbear. On, já a Sturm jsme se
e pøed osmnácti mìsíci na Voltemandu dost rozcházely.
Jak moc?
Stály mì nìkolik stovek mu ù.
Volovoi si hvízdl. Èlovìk by èekal, e o nich bude eptem mluvit ty!
Gaunt se usmál, pøesto e v místnosti bylo ero. Ale to pøece dìláme, Volovoie, nebo ne
Pak se obrátil k odchodu. Kdy procházel napøíè místností, naskytl se mu lep í výhled n
Gilbear zùstal v místnosti sám a sledoval ho pronikavým pohledem. Sturm, doprovázený svými
boèníky, kráèel vzhùru po dlouhém schodi ti vedoucím do soukromých komnat lorda generála Bu
které se nacházely na samém vrcholku vì e.
Corbec, který Gaunta doprovázel na jeho obchùzce, srovnal krok se svým velitelem.
V podstatì je klid. Strhla se sice nìjaká rvaèka kvùli pøídìlùm, ale byla to jen takov
se kterou jsem si rychle poradil. Costin a dva jeho kamarádíèkové se ve zbrojnici troch
u zfetovali øedidlem. Costin pak mìl tì ký pád a zlomil si holeò.
Varoval jsem je, aby si takový materiál zamykali
To taky udìlali, pane, ale Costin se v zámcích dobøe vyzná, jestli mi rozumíte.
Dej ho s ostatními do hlá ení. Necháme je potrestat.
Øekl bych, e Costin u za svoji hloupost zaplatil zaèal Corbec.
To mì nezajímá. Dostávají pøídìly grogu a sakry. Vojáci s mozky vygumovanými fetováním
mu.
Corbec se po krábal na bradì. V tom máte pravdu, pane. Ale chlapi se nudí. A nìkteøí z
potøebovali svùj pøídìl sakry bìhem nìkolika prvních dnù.
Gaunt se prudce otoèil ke svému zástupci, z oèí mu sr el hnìv. Informuj mu e o mém roz
lme: Císaø jim poskytuje alkohol a tabák pro chvíle volna. Jestli tohoto privilegia budo
u zneu ívat, tak jim ho odeberu. V em. Je to jasné?
Corbec pøikývl. Zastavili se u zábradlí a mlèky hledìli dolù, do rozlehlé ubytovací hal
ch byl prosycený kouøem a pachem potu. Pod nimi, na kavalcích vyrovnaných v øadách po stovk
, spali, hráli kostky a klábosili vojáci. Nìkteøí se modlili a jiní jen tupì zírali do práz
lù ky procházel knìz a rozdával potøebným útìchu a po ehnání.
Na co myslíte, pane? zeptal se Corbec.
Mám pocit, e se schyluje k problémùm, øekl Gaunt. Nejsem si jistý, o co pùjde, ale
to.
V pøedsíni se nìkdo pohyboval.
Gaunt se probudil. Byl právì noèní cyklus a svìtla na stìnách byla automaticky ztlumena
snul na posteli s hromadou dokumentù a datatabletù na hrudi.
Probudil ho pohyb v pøedpokoji jeho lo nice.
Pomalu vstal a opatrnì polo il datatablety a dokumenty na polièku. Bolterovou pist
oli a rotomeè mìl zavì ené na døevìném stojanu v pøedpokoji. Z pouzdra na kotníku vytáhl ma
ou pistoli a zasunul si ji dozadu za kalhoty. Na sobì mìl boty, kalhoty, le a tílko. Na
chvíli se zamyslel, jestli by si nemìl obléci vojenskou blùzu a nasadit èepici, ale hned
tu my lenku zapla il.
Dveøe do pøedsínì byly pootevøené. Ve tmì na druhé stranì bylo vidìt tenký ku el svìtla
Nìkdo se probíral jeho vìcmi.
Prudce rozkopl dveøe, vrhl se do místnosti, chytil vetøelce zezadu, zkroutil mu ru
ce za záda a pøimáèkl ho oblièejem na kulatý pozorovací prùzor. Mu obleèený ve splývavém
l a protestoval a do chvíle, kdy narazil na prùzor. Ozvalo se køupnutí nosní chrupavky a m
se bezvládnì sesul na zem.
Svìtla se rozsvítila. Gaunt vycítil, e za jeho zády stojí dal í dva. Ozvalo se tiché b
jících se laserových zásobníkù.
Otoèil se a mr til svou bezvládnou obìtí proti nejbli ím útoèníkovi, který se pod její
ruhý mu se pokusil na Gaunta vystøelit, ale ten se pøikrèil, uhnul stranou a tvrdým hákem
zlomil èelist. A pak, jen nìkolik sekund poté, co v echno zaèalo, si v iml, e mu , kteréh
k zemi, na sobì má hnìdou zbroj posádky hexatedrály. Jeho druh se mezitím staèil vyprostit
d bezvládného tìla v rouchu a vrhl se po Gauntovi. Komisaø se otoèil, chytil ho za napøa en
ruku, obratným hmatem mu zlomil loket a pak ho pøesným úderem na koøen nosu srazil k zemi.
Vytáhl laserovou pistoli a rozhlédl se po místnosti. Oba vojáci z posádky hexatedrály s
mu spolu s mu em v rouchu svíjeli u nohou a naøíkali.
V tu chvíli se otevøely dveøe.
Spoustì lidí by se takové násilí pøíli nezamlouvalo, komisaøi, øekla postava, která
nosti, tichým hlasem.
Gaunt zvedl pistoli a namíøil vetøelci na krk. Na nepovolené vniknutí a loupe má spou
idí stejný názor. Identifikujte se.
Postava vstoupila do svìtla. Byla vysoká, obleèená v jednoduché, èerné uniformì. Na noh
tì ké, vojenské boty. Popelavì edé vlasy jí pøiléhaly tìsnì k hlavì. Její tváø byla klidn
Jmenuji se Lilith. Inkvizitorka Lilith.
Gaunt spustil ruku s pistolí dolù a pak odlo il zbraò na stolek.
Nepo ádal jste o mé doklady, tak e mi vìøíte?
Sly el jsem o vás. Omlouvám se, madam; je jenom málo en, které zastávají va i funkci
odnost.
Lilith ve la dál do místnosti a jemnì kopla do jednoho z vojákù. Ten zaúpìl a zvedl se
mì. Zmiz odsud. A ty dva si vezmi s sebou.
Zakrvácený voják se postavil a odtáhl své druhy ven.
Omlouvám se, komisaøi, øekla Lilith. Øekli mi, e jste na plánovací poradì. Neposlal
své mu e, kdybych vìdìla, e tady spíte.
Nechala byste moje pokoje prohledat za mé nepøítomnosti?
Otoèila se k nìmu a zasmála se. Její smích byl atraktivní, sebejistý a tvrdý. Samozø
kvizitorka, komisaøi. Je to moje práce.
O co pøesnì vám jde?
O jednoho chlapce. Pøitáhla si idli a posadila se, uvolnìnì se opøela o opìradlo. Z
mace o jednom chlapci. Va em chlapci, komisaøi.
Gaunt se ani nepohnul, jenom Lilith upøenì pozoroval. Nelíbí se mi vá tón ani metody,
. Jestli to tak bude pokraèovat dál, uji uji vás, e skuteènost, e jste ena, mi nezabr
Pokou íte se mi vyhro ovat, komisaøi?
Gaunt se zhluboka nadechl. Ano, pøesnì to dìlám. Vidìla jste, co jsem provedl s va imi
skoky. Nehodlám va e zpùsoby tolerovat, pokud k tomu nemáte nìjaký opravdu dobrý dùvod.
Lilith si povzdechla a protáhla si své dlouhé, bledé prsty. Pak na Gaunta namíøila lase
ovou pistoli, kterou komisaø prve odlo il.
Gaunt na ni pøekvapenì vytøe til oèi. Ani by se pohnula, dr ela v ruce zbraò, která je
kem le ela na opaèném konci místnosti.
Jak dobrý dùvod potøebuju? zeptala se s úsmìvem.
Gaunt o krok ustoupil. Tahle ukázka docela staèí
 Lilith se usmála a polo ila si zbraò do klína. Znovu sepnula ruce a zaklonila hlavu.
Dobøe. Tak e mù eme zaèít. Z vùle nejvy ího Císaøe, jí jsem, coby slu ebnice inkvizi
ste na mé otázky odpovídal pravdivì a vìrohodnì, v souladu se svým nejlep ím vìdomím a svìd
pøípadné neuposlechnutí jsou rùzné a nejsou nijak omezeny. Rozumíte mi?
Pokraèujte.
Znovu se usmála. Líbíte se mi, komisaøi. Øíkají o vás, e jste uèinìný ïábel. A mají p
Kdo to øíká?
Lilith neodpovìdìla. Místo toho vstala a s pistolí v levé ruce Gaunta obe la. Její mu s
neochvìjný pohled komisaøe znervózòovaly.
Tak e pøeskoèíme dal í formality, s èím jistì budete souhlasit, a zeptám se vás pøímo
hlapci?
O jakém chlapci?
Proè jste tak nesdílný? Jmenuje se Brin Milo, narodil se na Tanith, je èlenem va eho r
gimentu, ale je to civilista.
Co chcete vìdìt, inkvizitorko?
No v echno, Ibrame, v echno.
Gaunt si odka lal. Milo je tady vlastnì náhodou. Je to dudák na eho regimentu, maskot
oboèník.
Proè?
Je inteligentní, bystrý, aktivní. Mu i ho mají rádi. Úkoly, které mu dám, splní v dy r
Lilith zvedla prst. Zaènìte pìknì od zaèátku. Proè je tady?
Kdy armáda Chaosu napadla Tanith a znièila ji, rozhodl jsem se z planety zachránit t
olik bojeschopných mu ù, kolik jsem mohl. Ve chvíli, kdy jsem se sám chystal planetu opust
it, byla moje úniková cesta zablokovaná nepøítelem a on mi pomohl. Z vdìènosti jsem ho vzal
sebou. Je pøíli mladý, ne aby mohl být pì ákem, tak jsem ho udìlal svým poboèníkem.
Kvùli jeho schopnostem?
Ano. A proto e jsem nena el ádný jiný zpùsob, jak jich vyu ít.
Lilith se postavila pøed Gaunta a podívala se mu do oèí. Jaké jsou jeho schopnosti?
Efektivita, spolehlivost, ochota
Ale no tak, komisaøi. Jen to pøiznejte. Oblíbit si urostlého, mladého a pohledného chl
e a
Plesknutí se v malé místnosti rozlehlo neuvìøitelnì hlasitì. Lilith ani nemrkla. Se smí
se otoèila ke Gauntovi zády.
Velmi dobøe. Velmi pøímá odpovìï. Tak e mù eme pøestat chodit kolem horké ka e, nemám
e mi, e ten chlapec je èarodìj. Jak mi odpovíte teï?
Nic takového není. Gaunt polkl. Z tìchhle vìcí se mi zvedá aludek. Copak si myslíte
s nìkým takovým stýkal? Na chvíli se zara enì odmlèel. Pochopitelnì s výjimkou vás.
Lilith zvolna obcházela v kruzích kolem nìho. Ale jisté schopnosti má. Trochu jsem se
nìm informovala. Doká e pøedvídat nejrùznìj í události, vytu í je døív, ne se stanou úto
jeho komisaø potøebuje. Co komisaø chce k snídani
To nemá s magií nic spoleèného. Je zkrátka inteligentní a doká e pøedvídat.
Na jednom ze spodních pater probìhla nedávno taková hra podvod. On byl jeho klíèovou
pøedem, jak vyhrát. Ve svých odhadech byl naprosto pøesný. Co mi na to øeknete?
Jedinou vìc: kdo vám tohle napovídal?
Zále í na tom?
Byl to Sturm, nemám pravdu? A ten jeho poskok, Gilbear. U del í dobu na nás mají spad
. Jak takovým lidem mù ete vìøit?
Lilith se postavila pøed Gaunta a zpøíma se mu podívala do oèí. Ale jistì. Své dùvody
nedoká ou skrýt. Pokusili se vás zlikvidovat na Voltemandu, ale nevy lo jim to. Teï se vás
nièit v emi prostøedky, které mají k dispozici.
Gaunt chvíli marnì hledal slova. Vy tohle víte, a pøesto jste sem pøi la?
Jsem inkvizitorka, Ibrame, odpovìdìla mu s úsmìvem. Sturm a jeho mu i jsou hloupí su
Va e vzájemná nenávist mì nezajímá. Ale lord generál Bulledin mì sem povolal, abych v prùbì
vání planety Monthax vyhodnocovala mo ná nebezpeèí, která by mohla zpùsobit magie, a elimin
je. Nepøátelská magie a také ta, která se skrývá uvnitø jako rakovina. Byla jsem na toho
upozornìna a mojí povinností je pøezkoumat dùkazy. Øíká se o nìm, e je èarodìj. Je mi jed
bo co doufají, e jim takové obvinìní pøinese. Ale jestli mají pravdu proto jsem tady. Je
neèistý? Je psyker? Nechraòte ho za ka dou cenu, Gaunte. Pokud se o to budete pokou et, bu
de to tím hor í.
Ale on jím není. Tohle v echno je nesmysl. lechtici na li na e slabé místo a sna í se
 Uvidíme. Musím si s Milém promluvit. Teï hned.
Pro Mila nebylo nièím novým, e si ho komisaø k sobì zavolal bìhem noèního cyklu; èasto
tl nìjaký úkol, který nesnesl odklad. Jakmile se ale ocitl pøed Gauntovými pokoji, poznal,
nìco není v poøádku. Gaunt byl obleèený do uniformy, mìl na sobì vojenskou blùzu i èepici a
chmuøenì. Vedle nìho stála vysoká ena v èerném, ze které mìl Milo nepøíjemný pocit.
Tahle slu ebnice Císaøova na tebe má pár otázek, vysvìtlil mu Gaunt. Zdr el se pou it
o slova ,inkvizitorka . Odpovìz jí po pravdì a nic nezamlèuj.
Lilith je bez jediného slova odvedla dlouhou chodbou do pøístavního prstence. Ocitli
se uvnitø samotné hexatedrály. Mila se zmocnil strach. Nikdy pøedtím je tì na velkou pøíst
formu nevstoupil. I vzduch tady byl jiný, posvátný a chladný, ve srovnání se zatuchlým vlhk
dopravní lodì. Rozlehlost chodeb a síní, kterými procházeli, ho naplòovala údivem. Jedinými
které tady potkali, byli diákoni ve splývavých rouchách, vojáci v hnìdé zbroji a malé skup
ojníkù tìch nejvy ích hodností. Byl to úplnì jiný svìt.
Lilith je vedla trasou, která jim trvala dvacet minut a na ní minuli nìkolik hlavních
kaplí a komor hexatedrály, vèetnì Planetostroje. Gaunt chápal, o co jí jde. Ta trasa byla
byteènì dlouhá a jejím jediným úèelem bylo chlapce znervóznit a oslabit tak jeho psychickou
nost. Metody inkvizitorù byly promy lené a kruté.
Do li k segmentovým dveøím na konci dlouhé chodby lemované øadami oken z barevného skla
ith udìlala rukou nepatrné gesto a dveøe se rozevøely. Pokynula chlapci, aby ve el dovnitø,
a pak se otoèila ke Gauntovi.
Mù ete jít dál, ale nesmíte nijak zasahovat, Gaunte. Jste dobrý dùstojník, a pokud se
tenhle chlapec neèistý, mù u zaøídit, aby se vám dostalo jen mírného pokárání, e jste to n
Velkorysá nabídka. Jaké jsou podmínky?
Lilith se usmála. Oba jsme pouze nástroje v rukou vy í moci, komisaøi. Mou povinností
acházet zka ená místa, va í povinností je taková místa likvidovat. Jestli se uká e, e je M
te to vy, kdo ho oèistí provedením urèeného trestu. Uká ete tak své pobouøení a odhodlání v
y.
Gaunt mlèel. Ta pøedstava ho naplòovala hrùzou.
V takovém pøípadì neexistuje jiný zpùsob, jak zachránit va i reputaci, postavení a kar
jmì, mohlo by to ohrozit i vá ivot, kdyby se lidé domnívali, e jste konspiroval, abyste
il uctívaèe Temnoty. Posloucháte mì, Gaunte?
Sly ím vás mluvit o ohro ení mého ivota a kariéry. Vypoøádávat se s takovými hrozbami
e.
Øeknu vám to tedy otevøenì. Sturm uvedl do pohybu proces, který má za cíl znièit vás a
. Pokud je Milo neèistý a vy se od nìho nedistancujete a nebudete se chovat jako komis
aø, konèíte a Sturm se u postará, aby Duchové byli rozpu tìni. Dokonce se mu u podaøilo
ulledinovi, e pokud je jeden Duch èarodìjem, mohou takoví být v ichni. V krajním pøípadì b
anith tí první a jediní byli zaji tìni inkvizicí a podrobeni mimoøádnì pøísnému výslechu. V
odobnì zemøe. Ostatní budou zavr eni jako nevhodní pro dal í slu bu v Imperiální gardì. Moj
pøezkoumat Sturmovo tvrzení. Nechci být nástrojem soukromé msty vùèi Tanithanùm, ale stanu
, pokud se nebudete chovat vstøícnì, ochotnì a èestnì.
Rozumím. Dìkuji za va i otevøenost.
Chaos je ta nejstra nìj í hrozba, jaké lidstvo èelí, Gaunte. Nemù eme si dovolit, aby
soby disponovaly psychickou silou. Jestli je ten chlapec neèistý, musí být zne kodnìn.
Nejste náhodou ovlivnìna Èernými loïmi jako prve?
Lilith po nìm lehla zamraèeným pohledem. Tentokrát ne. Politická situace je pøíli ch
Pokud je Milo èarodìj, musí být popraven, v zájmu v ech.
Rozumím.
Inkvizitorka pøikývla a vstoupila dovnitø. Gaunt zùstal stát na místì, s pohledem sklop
ke svému pouzdru s pistolí. Dokázal by to? ivot v ech Duchù mo ná závisí na obìtování Mila
aby je dovedl a sem a dal jim nový smysl ivota. Nemohl to teï jen tak hodit za hlavu.
Byl Tanith povinován v ím, aby ochránil její dìti. Ale popravit Brina chlapce, který mu o
ou il to bylo v takovém rozporu s jeho osobní ctí, e u jen pøi pouhém pomy lení na to se
rdce.
Ale jestli byl chlapec opravdu neèistý, naka ený sémìm Chaosu
Sklonil hlavu a se zasmu ilým, chladným výrazem vstoupil dovnitø. Segmentové dveøe se z
ti e zavøely.
Místnost, ve které se ocitl, byla prostorná a vysoká. Nebyla zde ádná okna, pouze velk
hový prùhled ve stropì. Hvìzdy, tøpytící se nad jejich hlavami, byly s výjimkou nìkolika ma
po obvodu místnosti jediným zdrojem svìtla. Na podlaze le el tlustý koberec z barevné pøíz
oròující císaøský erb s orlem. Uprostøed stály naproti sobì dvì idle jedna vypadala jako
opìradlem a vyøezávanými opìrkami pro ruce, druhá byla jen prostá døevìná idle. Lilith se
a ni a pokynula Milovi, aby si sedl na vysoký trùn. Chlapec se v jeho døevìném objetí doslo
a ztrácel. Gaunt zùstal stát v pozadí. Cítil neklid a nejistotu.
Jak se jmenuje ?
Brin Milo.
Já jsem Lilith. Jsem inkvizitorka. Koneènì bylo to slovo proneseno, se v emi hrozbami
které v sobì neslo. Milovy oèi se roz íøily strachem.
Zaèala se ho vyptávat na Tanith, na jeho minulost, na ivot na rodné planetì. A Milo jí
na v echny dotazy odpovídal, zpoèátku zdr enlivì, ale jak následovaly dal í a dal í otázky
tázky na jeho vzpomínky získával sebedùvìru a byl stále otevøenìj í.
Ptala se ho na první setkání s Gauntem, na zánik Tanith, na dùvod, proè se tenkrát rozh
Gauntovi pomoci.
Proè? Nebyl jsi pøece voják. Ani teï jím nejsi. Proè jsi pomohl tomuhle cizinci, které
i sotva znal?
Milo se krátce podíval na Gaunta. Tanithský kurfiøt, v jeho domácnosti jsem slou il j
udebník, mi pøikázal, abych se komisaøe dr el a postaral se o v echno, co potøebuje. A tenk
otøeboval zachránit ivot. Utoèili na nìho a jeho ance byly prakticky nulové. Udìlal jsem
o, co mi bylo pøikázáno.
Lilith se na idli pohodlnì opøela. Prsty si poklepávala na koleno. Ví , co mi pøijde
ilo? e ses nezeptal na dùvod tohoto výslechu. Vìt ina tìch, kteøí se zde ocitnou, se vztek
jsou nevinní. Nechápou, proè právì oni. Ale ty ne. Podle mých vlastních zku eností ti, kte
ni, v dycky pøesnì znají dùvod, proè jsou tady, a jen výjimeènì se na nìj ptají. Ví , proè
To doká u uhádnout.
Gaunt ztuhl. patná odpovìï, Brine, velice patná odpovìï
Tak hádej nahlas, vyzvala ho. Sly ela jsem, e v tom jsi výjimeènì dobrý.
Zdálo se, e se Milo zachvìl. Spousta lidí mì pova uje za podivína. Nìkteøí Tanithané
y jim jsem nablízku. Nejsem jako oni.
Zatracenì, Milo! Øíkal jsem, abys odpovídal upøímnì. Jen e tohle není upøímnost, ale hl
Gaunt v duchu. Srdce mu divoce tlouklo.
Jak to myslí ? Proè nejsi jako oni?
Já jsem zkrátka jiný. Mají ze mì nepøíjemný pocit.
V èem jsi jiný? zeptala se Lilith témìø dychtivì.
A teï to pøijde, pomyslel si Gaunt.
Nejsem voják.
Nejsi co?
V ichni ostatní jsou vojáci. Proto jsou tady, proto jim bylo dovoleno pøe ít zánik Tan
V ichni patøí k novì zalo enému regimentu Imperiální gardy a beztak mìli Tanith opustit. Ko
evakuoval proto, e mají pro Císaøe svou cenu. Ale já ji nemám. Jsem obyèejný civilista. Ne
y co dìlat. Nemìl jsem pøe ít. Ostatní se na mì dívají a øíkají si: ,Proè zrovna tenhle klu
y? A kdy je tady on, proè tu není mùj bratr, dcera, otec, ena? Vidí ve mnì to, co bylo j
blízkým odepøeno.
Inkvizitorka chvíli nic neøíkala.
Gaunt mìl co dìlat, aby se nezaèal smát. Milova odpovìï byla dokonalá, stejnì jako zpùs
ji pøimìl vìøit, e ho vede pøímo do pasti. Jeho odpovìï se tak zdála být je tì upøímnìj í
Lilith se zvedla ze idle a pøistoupila ke Gauntovi. Z tváøe jí vyzaøovala zlost. Inst
val jste ho nìjak? zeptala se eptem. Dal jste mu pokyny, jak má v takové situaci odpovíd
Gaunt zakroutil hlavou. Ne. A kdybych to udìlal, nemyslíte si, e by mùj pøístup dokaz
l mou spoluvinu? Musel bych vìdìt pøedem, e má Milo co skrývat.
Inkvizitorka ti e zaklela a na chvíli se zamyslela.
K èemu v echny ty otázky? zeptal se Gaunt. Proè se mu jednodu e nepodíváte do mysli?
ar, nebo snad ne?
Zamy lenì pøikývla. Vy víte, e ano. Ale dobrý psyker, co znamená nebezpeèný psyker,
ti skrývat. Tyhle otázky jsou osvìdèená metoda, jak oslabit jeho ostra itost a dozvìdìt se
u. A pokud je jeho mysl tou roz havenou pecí, za jakou ji máme, pak se ji v ádném pøípadì
dotknout pøímo.
S tìmito slovy se ke Gauntovi otoèila zády a vrátila se k Milovì trùnu. Zastavila se za
jeho zády. Povìz mi o té høe, øekla.
O høe?
O høe, kterou jste ty a tví tanith tí pøátelé hráli na kasárenském patøe.
 Pøe la pøed trùn a natáhla pøed sebe pravou ruku sevøenou v pìst, dlaní dolù. Otoèila j
evøela. Na dlani mìla ivou obilnou ve .
O téhle høe.
Aha, øekl Milo. To je taková sázka. Sází se pøi ní na otvor, ze kterého ve vyskoèí
Polo ila mu ve na koleno, kde zùstala v klidu sedìt, ani by se sna ila uskoèit. Milo
ni fascinovanì zíral. Lilith pøistoupila ke skøíni v rohu místnosti a nìco z ní vytáhla. Pø
abalený v sametové látce. Kdy ji sundávala, poèínala si jako kouzelník, který pøedvádí nìj
si ale ani z poloviny tak obratnì jako Varl.
Podala rezavou kadidelnici Milovi. Otevøi ji. Tu ve dej dovnitø.
Chlapec poslechl.
A teï, Milo, mi pøiznej, tohle není hra, e ne? Je to podvod. Je to trik, pomocí které
Tanithané obírají ostatní gardisty o peníze. A jestli e se jedná o podvod, musí existovat n
lehlivý zpùsob, jak lze zajistit, aby hrající Tanithan vyhrál. A ty jsi klíèem k celému tom
vodu, není to tak? Kdy chce , mù e pøesnì uhádnout, odkud ve vyskoèí a to taky dìlá , n
ychické schopnosti jsou tím trikem, díky kterému nemù ete prohrát.
Milo zavrtìl hlavou. Je to jenom hra
Mám svìdky, e není. Jestli je to hra, proè hrajete s nic netu ícími vojáky z ostatníc
Podle toho, co jsem zjistila, sis se svými pøáteli za nìkolik posledních dnù pøi el na pìkn
odnì vìt í, ne by se dalo oèekávat, kdyby se jednalo o náhodu.
Máme tìstí, hád øekl bych.
Pøi takovém mno ství mo ností by to rozhodnì nefungovalo. Jak zajistíte, aby ve poka
toho správného otvoru?
Brin zvedl kadidelnici. Ve uvnitø nará ela do jejích stìn.
Dobøe kdy na tom tolik zále í, tak vám to pøedvedu. Vyberte si jeden otvor.
estnáct, øekla Lilith a posadila se na idli naproti Milovi. Z tváøe jí vyzaøovala d
.
Já øíkám devìt, prohlásil Milo a postavil kouli na zem. Ve vyskoèila z otvoru dvacet
Vyhrála jste. Byla jste blí .
Inkvizitorka pokrèila rameny.
Milo znovu otevøel kadidelnici, vrátil ve dovnitø. To bylo první kolo. Teï si zaèínát
dete hrát znovu. Vyberte si otvor.
Sedm.
Pìtadvacet, øekl Milo. Chvíli èekali a nakonec hmyz vyskoèil z otvoru est a dopadl n
erec.
Znovu jste vyhrála. Je to pøíjemný pocit, nemám pravdu? Dvì výhry. Na kasárenském podl
hromadu penìz a chtìla byste si vsadit znovu, abyste svou výhru je tì znásobila. Dejte ve
vnitø.
Lilith ho poslechla a vrátila kadidelnici Milovi.
Jaký je vá tip? zeptal se chlapec.
Devatenáct. V echny moje peníze a hotovost mých spolubojovníkù na devatenáctku.
Milo se usmál. Jedna.
Ve opravdu vyskoèila z otvoru oznaèeného jednièkou.
Tak. A teï je celý bank mùj, vám spadne èelist, já se vám podívám do oèí a popøeji vám
lo a opøel se o opìradlo.
Krásná ukázka která tì usvìdèuje. Jak bys mohl ve správnou chvíli uhádnout správný ot
vìdìl, kudy ve vyskoèí?
Milo si poklepal prstem na hlavu. Vy jste si jistá, e za tím trikem stojí moje mysl,
nemám pravdu, madam? Tak jistá, e pou ívám nìjaké èarodìjnické kousky Myslíte si o mnì,
?
Její tváø mìla mrazivý výraz. Mù e mi snad nabídnout lep í vysvìtlení?
Milo si poplácal na náprsní kapsu. Podstata toho triku není v mé hlavì, ale tady.
Pokraèuj.
Na zaèátku ka dého kola si sáhneme do kapsy pro peníze na dal í sázku. Nechám vás, aby
vnitø, ale poslední, kdo se kadidelnice dotkne, jsem já. V i milují prá kový cukr. Ve vu v
pse ho trochu mám. Kdy si sahám pro peníze, otøu si o nìj prst a pak se tím samým prstem d
vybraného otvoru, kdy pokládám kadidelnici na zem. Cukr není na jejím rezavém povrchu poc
itelnì vidìt. Trik spoèívá v tom, e já poka dé vím, odkud ve vyskoèí. Otvor toti vybírám
hrát a pak, kdy si zaènete být jistá, e mì máte na lopatì a vsadíte v echno, co máte, vyh
vás.
Lilith se ráznì zvedla ze idle. Podpatkem boty ve roz lápla. Na jednom ze zobákù dvou
 císaøského orla na erbu po ní zùstal hnìdý flek. Obrátila se ke Gauntovi.
Odveïte ho odsud. Podám hlá ení Bulledinovi a Sturmovi. Tenhle pøípad je uzavøený.
Gaunt pøikývl a odvedl chlapce ke dveøím.
A komisaøi! zavolala za nimi je tì Lilith. Mo ná není èarodìj, ale kdybych byla na v
h si rozmyslela, jestli si pustím tak prohnaného malého podvodníka do své blízkosti.
Budu o tom uva ovat, inkvizitorko Lilith, odpovìdìl Gaunt a vy el s Milem z místnosti
Vraceli se chodbami hexatedrály zpátky na svoji loï. Noèní cyklus se pomalu chýlil ke konci
a z kaplí a pokojù, které cestou míjeli, se zaèínalo ozývat odøíkávání ranních modliteb a o
alo s vùní kadidla, vzná ející se ve vzduchu.
Vedl sis dobøe. Je mi líto, e sis tím musel projít, øekl Gaut.
Myslel jste si, e mì dostane, nemám pravdu? zeptal se Milo.
Nikdy jsem nepochyboval o tvé dobrotì nebo upøímnosti, Brine, ale ta tvoje schopnost
pøedvídat, co se stane, mì v dycky znepokojovala. U dlouho jsem se obával, e si toho nìkd
e a ty nás tak v echny dostane do maléru.
Vy byste mì zastøelil, viïte?
Gaunt se zastavil. Zastøelil tì?
Kdybych vás zklamal a pøivedl Duchy do problémù. Kdybych byl to, co si myslela, e js
Aha. Pokraèovali dál v chùzi. Ano, udìlal bych to. Musel bych to udìlat.
Milo pokrèil rameny.
Myslel jsem si, e to øeknete, zamumlal.
KAPITOLA JEDENÁCTÁ
NEKALÝ A TAJNÝ CÍL
Gaunt se probudil. Vzpomínal si, e se mu zdálo o Tanith. To by samo o sobì nebylo nijak
neobvyklé; vzpomínky na zánik planety se mu do snù vkrádaly pravidelnì. Ale tentokrát mìl
dojem, e se mu zdálo o Tanith takové, jaká kdysi bývala: ivá, vzkvétající, prosperující.
Ten sen ho zneklidnil. Byl by se jím zabýval dál, kdyby na to mìl èas. Pak si ale uvìdo
il, e ho probudil hlasitý ruch, který panoval venku. Èasným ranním erem se rozléhaly výkø
dálky se ozývala støelba a dunìní dìl. Na dveøe velícího støediska nìkdo silnì zabu il. Gau
avý hlas.
Natáhl si boty a vybìhl ven. Nátìlník a kalhoty nasáklé potem mu v chladném ranním vzdu
ztuhly. Ospale m oural do chladného úsvitu a rukou odhánìl dotìrný hmyz. Zároveò posloucha
o spì né hlá ení a prohlí el si pøijaté zprávy a datatablety, které mu chlapec pøinesl. Pak
zadíval se na západ. Nízké noèní mraky podsvìtlovaly jako fale ný úsvit rù ové a luté zábl
oslnivì bílým kvìtem výbuchu rakety nebo jasnìj í, bìlej í záøí nìjakých silných, energetic
Gaunt nepotøeboval Milovo hlá ení ani ti tìné zprávy, aby pochopil, e velká ofenzíva b
ena. Nepøátelské vojsko se dalo do pohybu.
Pøikázal velitelùm èet, aby pøipravili své mu e do boje pøesto e vìt ina jich u s pø
val vy í dùstojníky na velitelství na taktickou poradu. Mila poslal, aby mu na el èepici,
skou blùzu a zbranì.
Bìhem necelých deseti minut Corbec pøivedl Rawneho, Leroda, Mkolla, Varla a ostatní
vy í dùstojníky do støediska, kde na li Gaunta, ji obleèeného, nad hlá eními rozlo enými
dr oval se ádnými zbyteènými úvodními øeèmi.
Podle orbitálních snímkù a pøedbì ných prùzkumù postupuje západní oblastí silná nepøát
Jaký mají cíl? zeptal se Corbec.
Gaunt pokrèil rameny. Na mu e, který si byl v dy v ím tak jistý, to bylo nezvyklé gesto
evíme, plukovníku. Oèekávali jsme silný útok u nìkolik dnù, ale jak se zdá, na e pozice je
jí. Podle pøedbì ných hlá ení nepøátelské vojsko pøe lo pøes no, spí ho znièilo prapor k
u ení, e to udìlalo jenom proto, e jim stál v cestì. Vypadá to, jako by ná nepøítel sled
erého chce dosáhnout a o kterém my nic nevíme.
Mkoll si bedlivì prohlí el mapy. Oblast, kudy armáda Chaosu procházela, bìhem pøedchozí
e dùkladnì zkoumal a mapoval. Ani jeho bystrý a taktický rozum nenacházel ádný dùvod k pos
tímto smìrem. Svùj názor také sdìlil ostatním.
Není mo né, e by se jejich výzvìdná slu ba spletla? zeptal se Varl. Mo ná útoèí na
mnívají, e je dr íme.
O tom pochybuji, odpovìdìl mu Mkoll. A doposud se zdáli být výbornì informovaní. Kd
pravda, vyslali by podstatnou èást svých sil patným smìrem.
Jestli je to omyl, tak ho vyu ijeme. Jestli mají nìjaký nekalý a tajný cíl, urèitì si
omù eme, kdy tady budeme sedìt na zadku a èekat, co se stane. Gaunt se odmlèel a zamy len
mnul bradu.
Kromì toho, dodal, na e rozkazy jsou jasné. Generál Thoth nás posílá do akce, jakmil
pøipraveni, na rozkaz samotného lorda generála Bulledina. Tanithané budou tvoøit jedno z kø
l protiútoku. Proti nepøíteli bude nasazeno více ne edesát tisíc mu ù z nejrùznìj ích reg
yklého ne-li pøímo matoucího smìru jejich útoku na nì zaútoèíme z boku. Duchové budou zaji
zhruba devìt kilometrù. Gaunt ukázal na místo, které mìli v nové frontì zaujmout, na mapì
skové tu ky napsal na její sklo runové symboly. Nechci, aby to znìlo pøíli sebejistì, ale
akhle vystavili omylem, nebo se vydali za jiným cílem, mìli bychom dokázat jejich køídlu zp
bit tì ké kody. Thoth pøikázal provést na hlavní nepøátelskou sílu útok, kterému milované
y pøezdívají mlýnek na maso. Jde o to zaútoèit na køídlo nepøítele, a kdyby nic jiného, roz
u a rozdìlit ji na men í èásti.
Omlouvám se, komisaøi, øekl Rawne sykavým hlasem, který ve vlhkém vzduchu skromných p
velícího støediska pøipomínal studený prùvan. Tanithský regiment není tì ká pìchota. Útok
poètu? U Fetha, to bude sebevra da.
Správnì, majore. Gaunt upøel na majora tvrdý pohled. Thoth udìlil velitelùm regiment
zvolit vhodný postup podle vlastního uvá ení. Vzpomeòte si, jak jsou d ungle a rostlinný po
v téhle èásti neprostupné. Duchové tak mohou plnì vyu ít svého umìní maskování a lsti, aby
i, nebo dokonce pronikli do jeho øad, pokud to bude nutné. Nepo lu vás tam jako celek. R
ozdìlíte se do malých a rozptýlených jednotek, které se budou moci nepozorovanì dostat k ne
. Dovoluji si tvrdit, e tímhle zpùsobem doká eme dosáhnout stejného výsledku jako masový ú
terie.
Porada tím prakticky skonèila, zbývalo u jen domluvit rozdìlení èet a pøidìlit jim poz
ojníci pak opustili velící støedisko a roze li se za svými mu i.
Ale je tì ne staèili odejít v ichni, zastavil Gaunt Mkolla. Ten nápad, e udìlali chy
nemyslel vá nì?
Uvedl jsem svoje dùvody, pane, odpovìdìl Mkoll. Pravda je, e d ungle na téhle plane
usté a zrádné, èeho mù eme vyu ít. Ale ve skuteènosti si nemyslím, e udìlali chybu. Ne, p
sledují nìjaký cíl.
Jaký?
Nerad bych hádal, øekl Mkoll, ale ukázal na mapu. Jeho prst míøil kousek od støedu ob
, která byla oznaèena jako nová fronta. Pøesnì v tom místì byla runou oznaèena pøibli ná po
o, co zde bylo postaveno je tì pøed pøíchodem lidí a co teprve pøed nìkolika dny objevil Mk
Nedostal jsem se k tomu tak, abych si to mohl poøádnì prohlédnout. Já nemohu to znovu
jít.
Co e? Zopakuj to?
Mkoll pokrèil rameny. Zahlédl jsem to jen z dálky, kdy jsem byl na hlídce tehdy jse
informoval. Ale od té doby se mi to u nepodaøilo najít. Chlapi si myslí, e jsem mìl vlèí
Ale ty si myslí Gaunt zámìrnì vìtu nedoøekl a Mkollùv výraz ji dokonèil za nìj.
Gaunt si zaèal pøipínat pásek øemení. A se tam dostaneme, bude na ím prvoøadým úkolem
prozkoumat. Souèasnou prioritou je najít je znovu. Zùstane to jenom mezi námi. Hlá ení podá
bnì.
Rozumím, komisaøi plukovníku. Abych pravdu øekl, je to pro mì tak trochu otázka cti. J
jsem je vidìl.
Vìøím ti, øekl Gaunt. U Fetha, vìøím tvým smyslùm víc ne svým vlastním. Jdeme. Udìl
* * *
Kamenné stìny byly z prùhledného køemene, hladké, dokonale opracované, jiskøivé. Obepínaly
ranství jako vodní stìna, jako prùøez nejhlub ím oceánem. Jako kdyby nìjaká velkolepá síla
postavila ho na suché a temné místo, do kterého mìl vstoupit, neru ený soustavným tlakem vo
Byl starý, ale zase ne tak starý, aby pro nìho ta pøedstava nemìla atmosféru starých mý
akých dùvodù mu vlila teplo do zmírajících kostí. Nebylo to ani tak vzru ení jako spí poci
nanosti a klidu z toho, e je v souznìní s tak starou legendou.
A na vzdálené bití modlitebního zvonu panovalo ve Vnitøním prostranství naprosté ticho
, z dálky k jeho u ím doléhal tlumený hluk, pøipomínající vìènì netrpìlivého boha nebo dunì
Prastarý si stáhl krou kovou rukavici, která mu zùstala viset na ruce, zachycená na nap
cích kabelech, a dlouhými, køehkými prsty pøejel po zlatých symbolech na zeleném kameni dol
a stìnách. Zavøel své skuteèné oèi. Seschlá, hlenem pokrytá víèka klesla jako skoøápky vla
tické irisové clony, chránící optiku jeho helmy, je synchronnì napodobily.
Vzpomínka na dal í starou povìst mu sama vytanula na mysli. Vrátil se zpátky do èasù, k
sty ke hvìzdám byly jen bláhovým snem, do dob, kdy jeho druh znal pouze jeden svìt a hvìzdu
a planety, které kolem ní obíhaly, zkoumal pouze prostøednictvím èoèek astronomických dalek
namíøených k obloze. Tenkrát, zatímco roky plynuly, pomalu a ztì ka jako pøesouvající se ko
a jejich mo nosti postupnì rostly, se pomalu zaèínali dozvídat o jiných hvìzdách, jiných p
o galaxii. A pak zjistili, e jejich galaxie není jediná, ale jednou z mnoha. Svìtla ci
zích hvìzd je lákala, a kdy byli koneènì pøipraveni, vydali se za nimi.
Mysl Prastarého byla dìsivì silným a mocným nástrojem. Jak se postupnì objevovaly stovk
isíc ivoucích svìtel a zaèínaly se shroma ïovat na tomto místì, zdálo se mu, jako kdyby se
a vznikaly celé nové konstelace. A tolik tìch ivoucích svìtel bylo temných a neèistých.
Èas byl proti nìmu a jeho druhu. Pohrdal jeho naléhavostí. Spìch pro nìj byl toti nìèí
emìlo v jeho dlouhém a prozíravém ivotì místo. Nyní mu ale zbývalo jen velice málo èasu. P
ne na více ne jeden úder srdce. A on jej bude muset beze zbytku vyu ít, aby dosáhl svého
Jeho mysl u uvedla vìci do chodu. Potlaèil své sny a nechal svou bohatou pøedstavivos
t rozprostøít se po okolí jako plá . Primitivní klamy, s jejich pomocí obvykle dokázal ob
chopné mozky ostatních ras, u byly nastra eny.
Vìdìl v ak, e tentokrát staèit nebudou.
Prastarý si povzdechl. Jednou ta chvíle musela pøijít. Obì , o které vìdìl, e jednoho
ho dlouhý ivot. Mo ná to byl skuteèný dùvod jeho zrození.
Byl pøipraven. Kdyby nic jiného, stane se alespoò novou legendou.
Pod hustým a vlhkým porostem stromù a popínavých rostlin postupovala oblastí plnou pøíkopù
hnìných mokøin tøetí èeta ve smìru rachotu bojù probíhajících na západì. Zaèínalo se rozedn
y chladné sluneèní paprsky, kterým se tu a tam podaøilo proniknout hustou klenbou korun st
romù.
Velitelem tøetí èety byl urèen Rawne. Z Corbekovy jednotky mu byl pøidìlen Larkin, prot
jeho vlastní ostøelovaè teï sedìl se støevní chøipkou na plechovém kýblu na o etøovnì. Ová
vý hmyz, který víøil ve vzduchu jako mraèna prachu, zaèali mezi Duchy íøit nemoci a infekc
en mìl o etøovat ranìné, ale poslední den a noc mìl najednou plné ruce práce s nemocnými.
V Rawneho èetì byl také Milo. Chlapec si nebyl jistý, komu to vadí víc, jestli Rawnemu,
nebo jemu samotnému. Tìsnì pøedtím, ne se vydali do akce, si ho Gaunt vzal stranou a oznám
mu, e je pøidìlen k majorovì èetì.
Jestli nìkdo bude opravdu potøebovat povzbudivé tóny tvých dud, pak to budou právì oni
omisaø. Pokud dojde k prolomení nìkteré sekce, bude to s nejvìt í pravdìpodobností právì t
starosti Rawne. Chci, abys tam byl a povzbudil je nebo mi dal alespoò vìdìt, pokud se
l ou.
Nebýt pohledu v Gauntových oèích, byl by Milo odmítl. Ale tohle byla vìc dùvìry a zodpo
i. Gaunt ho povìøil, aby na tøetí èetu dohlí el zevnitø. Kromì toho dostal vlastní laser a
rameno Rawneho ostøelovaè nebyl jediným mu em ve tøetí èetì, kterého slo ila nemoc.
Koukej se nás dr et! zasyèel Feygor na Mila, zatímco se plí ili podrostem. Milo pøiký
kl nadávku, kterou mìl na jazyku. Vìdìl, e se doká e pohybovat rychleji a ti eji ne vìt i
ho èetì. Vìdìl taky, e si pøipnul nosné øemení a natøel se maskovacími barvami lépe ne kt
olm Corbec si s ním dal hodnì práce, kdy ho to uèil.
Vìdìl ale také, e u není jenom dudák, maskot. Je teï souèástí regimentu. Je jedním z
musí poslouchat svoje nadøízené. I kdy to byli nebezpeèní, nespolehliví mu i.
Za pøedsunutou hlídkou, Rawneho prùzkumníkem Logrisem, postupoval zástup devíti mu ù sk
køinami a podrostem monthaxské d ungle. Milo el za Caffranem, jediným èlenem èety, kterého
Nebo kterému vìøil.
V kotlinì plné plevele a bahna, která páchla po hnilobì, dal Rawne pokyn k zastavení, z
tímco Logris s Feygorem se vydali napøed prozkoumat terén. Drobné mu ky víøily ve vzduchu j
pára nad talíøem polévky.
Caffran, jeho tváø byla pomalovaná pruhy maskovacích barev, se otoèil k Milovi a jako
tar í bratr, starající se o svého mlad ího sourozence, mu jemnì upravil øemen zbranì.
Ty u jsi pøece vidìl, jak taková bitva vypadá, e jo? øekl eptem. Tohle bude stejn
Milo pokrèil rameny. Ano, ale ne takhle. Ne jako voják.
Caffran se povzbudivì usmál. V echno bude v poøádku, uvidí .
Ze svého místa, schoulený mezi koøeny mangrove, je pøes kalnou vodu pozoroval Larkin.
Vìdìl, e Caffran døív nemìl Mila nijak v lásce. Jednou ho to sly el øíkat pøímo. Pøesto e
enom dva roky, Caffran se v Milovì pøítomnosti cítil nesvùj, proto e mu stále pøipomínal zt
mov. Jak se teï ale zdálo, Caffran u svou averzi pøekonal a Larkin tomu byl rád. Pøipadalo
mu, e pøidìlení chlapce k èetì dalo Caffranovi nový cíl. Milo byl nováèek, mlad í bratr, n
e tì nezku enìj í ne Caffran, nejmlad í z Duchù, o kterého je tøeba se starat.
A pøesnì tak to Caffran cítil. U se Brina Mila ne títil a nepohrdal jím. Vojín Milo te
edním z nich. Bylo to jako bylo jako kdysi dávno doma. Caffran nechápal, proè se døíve chl
e vlastnì stranil. Koneckoncù, v ichni byli pøece Tanithané. A kromì toho, jestli Gauntovi
tálo za to Mila celou dobu chránit, nedokázal by sám sobì odpustit, kdyby se mu teï mìlo nì
.
Rawne èekal na Logrise a Feygora u okraje pøíkopu. Jeho oèi byly jako bílé démanty, div
hnoucí z pruhu èerné maskovací barvy, která se mu táhla pøes oblièej. Na celé téhle situa
nìco dìsivì povìdomé. Cítil to v kostech. Co nevidìt se zaène zabíjet.
Kolem proletìlo hejno pestrých kolpíkù. Mkoll se ohlédl po Domorovi a povìsil si zbraò
rameno. Pane? zeptal se Domor eptem.
Povede èetu, Domore, øekl Mkoll.
Já?
Zvládne to?
Domor na souhlas pokrèil rameny. Zaostøovací krou ky jeho bionických oèí se v marné sna
sadit potutelný výraz, který v ak byl vyhrazen pouze skuteèným, ivým oèím, rozbzuèely.
Musím se vydat napøed. Na prùzkum. Mù u to udìlat jenom já sám. Ty povede devátou èet
Ale
Gauntovi to vadit nebude. Mluvil jsem s ním. Mkoll dvakrát lehce poklepal na sluchát
ko náhlavní komunikaèní soupravy a ti e oznámil ostatním mu ùm, e je teï povede Domor. Ná
ko kdybych to byl já, vyzval je.
Pak se znovu otoèil k Domorovi. Tohle je dùle ité. Mù e na tom záviset pøe ití, nebo s
Domor pøikývl. Za Tanith.
Za Tanith, jako kdyby poøád existovala.
O sekundu pozdìji byl Mkoll pryè, ztratil se v neprostupné, vodou nasáklé vegetaci jak
o duch.
Seøaïte se za mnou, pokraèujeme dál, øekl Domor eptem do mikrofonu a devátá èeta se
kraèovala v pochodu.
Druhá, Corbekova èeta vstoupila ve stínu datlových palem do mokøin. Plukovník se musel
bejít bez Larkina, ale zato mìl ve svém týmu ostrostøelce Menta, tak e by bylo neomalené si
at.
U Fetha, øíkal si Corbec, celou dobu mi to Larksovo vìèné brblání a panikaøení lezlo na
a pøitom bych si teï pøál, aby byl tady.
Mokøiny pøed nimi se roz íøily v lagunu. Její stojaté vody byly pokryty èervenohnìdými
ijícími vìtvemi. Nad hladinu trèely pokroucené koøeny. Corbec mu ùm pokynul, aby ho následo
oda, která mu dosahovala do pùli stehen, zanechávala na látce kalhot mastný povlak. Zvedl
zbraò vý .
Tamhle, nahoøe! ozval se ze sluchátka tlumený Merrtùv hlas. Na protìj í stranì laguny
c v iml pohybujících se postav.
Na i? zeptal se Merrt.
Jedinì Varl je tak hloupý, e by mohl svoji èetu dovést pøed nás. A ten je na východní
Ne. Jdeme.
Corbec zvedl zbraò a zamíøil jí na nepøítele. Souèasnì se ozvalo cvaknutí devíti dal íc
Tanith! Za Císaøe! Za nás! vykøikl.
Nad hladinou zátoky proletìla salva laserových paprskù a postavy na druhé stranì zaèaly
dat na zem. Nìkteré se svalily do vody a zùstaly plavat bøichem dolù na její hladinì, jiné
kly do krytù za koøeny stromù a opìtovaly palbu. Nad lagunou se ozývalo praskání laserových
skù a rachocení výstøelù, které se s ozvìnou vracelo zpátky. Nìkteré støely letìly tak nízk
a sebou nechávaly zèeøenou brázdu. Dal í se syèením bu ily do mokré, rozkládající se kùry o
Mnoho jich ale zasáhlo nepøátele na druhé stranì laguny do nechránìných èástí tìl nebo
ch zbrojí. Zasa ení vojáci se zmatenì potáceli, klouzali z rozbahnìného bøehu do vody nebo
iset zapletení v koøenech mohutných stromù. Merrt trefil tøi nepøátele pøímo do hlavy, ne
zbloudilá kulka, která ho zasáhla do úst. Se smrtelným chrapotem se skácel tváøí do bahna
Corbec se do mikrofonu náhlavní komunikaèní soupravy sna il pøekøièet hluk støelby, aby
oznámil, e do lo ke kontaktu s nepøítelem a e jeho èeta pøe la do útoku. Pak nastavil la
y a s prstem na spou ti se vrhl do vody.
Jeden za Merrta. Druhý. Tøetí. Ètvrtý. Poøád málo. Poøád pøíli málo.
* * *
Druhá èeta pøe la do útoku! oznámil spojovací dùstojník Raglon rychle Gauntovi.
Vpøed, rychle! zavelel Gaunt, vybízeje mu e z první èety, brodící se po kolena hlubok
u, ke spìchu. Rotomeè v komisaøovì ruce ti e vrnìl. D unglí se rozléhala støelba, ostøej í
dálené burácení tajemné bitvy, ke kterému smìøovali: byla to støelba Corbekovy èety útoèící
kud pøicházela, ale nebylo mo né pøesnì urèit. Gaunt v duchu proklínal neproniknutelnost a
zvìny mokøin. Proè jenom muselo tohle místo být tak nemo nì dezorientující?
V tu chvíli první èetu zasypal pøíval laserových paprskù. Lowen se skácel k zemi s èist
hrudi. Raglon ho s popálenou tváøí následoval. Gaunt zvedl svého spojaøe ze zemì a vrhl se
do krytu za nejbli í silný koøen.
V poøádku?
Pøe iju to, odpovìdìl spojovací dùstojník a zaèal si popáleninu na tváøi dezinfikovat
Nepøátelská støelba byla pøíli silná, ne aby mohli vyrazit do protiútoku. Gaunt dal s
by zùstali v úkrytu a støelbu opìtovali. Ti se jali jeho pøíkaz s precizní rutinou okam itì
Na hustý podrost na druhé stranì mokøiny se sesypala záplava laserových paprskù a nepøátel
rázem ztratila pravidelnost a pøesnost. Gaunt odhadoval pozice vojákù Chaosu podle zábles
kù hlavní. Jejich rozmístìní bylo patné.
Chvíli pøemý lel o formulaci rozkazu, kterým by svým mu ùm zavelel do útoku. Nenapadlo
nic jiného ne : První èeto za První a jediné! Bijte je!
To bude ono. To bude ono.
Mu i ze tøetí èety ztuhli. Èásteènì kvùli gestu, kterým jim Rawne pøikázal stát, èásteènì k
le ozývat. Obezøetnì se pøikrèili. V temnì zelených stínech bylo mo né vidìt jen bìlma jeji
benepatrnìj ím zvuku na v echny strany. Feygor si setøel pot, který mu stékal po tváøi. Lar
u ku pøilo enou k rameni a s pomocí jejího noktovizoru zkoumal okolní stromy. Wheln se kous
l do spodního rtu a nervóznì se rozhlí el kolem sebe. Caffran byl nehybný jako socha, zbraò
ravenou ke støelbì.
Nalevo, sykl ti e Rawne a ukázal prstem. Pøestøelka, ne dál ne dvì stì metrù odsud.
Milo, za jeho zády, ukázal palcem doprava. A napravo taky, pane. Trochu dál od nás, ø
eptem.
Feygor se ho chystal za jeho drzost ztrestat pìstí, ale Rawne zvedl ruku, na chvíl
i se zaposlouchal a pak pøikývl. Má dobré u i, kluku. Má pravdu. Ty ozvìny dost matou, al
vo se støílí taky.
Tak e v ude kolem nás Co budeme dìlat? vyhrkl Feygor.
Rawne doslova cítil jeho netrpìlivost. Èekání bylo èasto hor í ne samotný boj.
Brzy se taky doèká , øekl a vytáhl støíbrný nù , který mu daroval Gaunt a Císaø za
yla zamazaná sazemi. Nasadil jej do drá ky pod hlavní laseru. Ostatní následovali jeho pøík
Potichu za mnou. Musíme co nejlépe vyu ít momentu pøekvapení, øekl Rawne a vyrazil vp
Jemnì mrholilo. Burácení valící se vody témìø pøehlu ovalo ztlumené ozvìny bojù probíha
nonády bojujících obrnìných jednotek ale pøehlu it nedokázalo.
Mkoll kráèel po skalním pøevisu, porostlém èerným li ejníkem, okolo tùnì ponoøené do hl
et metrù vysoké skály, porostlé mechy a li ejníky, do ní padal proud vody. Kolem bylo vlhko
teplo jako o horké letní noci.
Mkoll zaslechl pohyb, chrastìní kamínkù vysoko nad sebou, u vrcholu vodopádu. Na skále
e nemohl nijak krýt, bez váhání proto sklouzl z pøevisu do vody. Ponoøil se do ní a po krk
er dr el v jedné ruce tìsnì nad hladinou. Pomalu vklouzl do stínu pøevisu, za víøící pìnu v
Na skále nad ním se pohybovaly stíny. Patnáct, mo ná dvacet váleèníkù. Do nosu ho udeøi
ch: èpavý puch, který jen stì í bylo mo né pova ovat za lidský. Sly el tiché, zastøené hlas
e sluchátek jejich pøileb. Byl rád, e jazyku, kterým mezi sebou mluvili, nerozumí.
Mkoll cítil, jak se mu svírají vnitønosti. Nebylo to strachem z nepøítele nebo smrti; b
lo to strachem z toho, èím nepøítel je. Z jeho odpornosti.
Voda byla studená jako led. Ruce i nohy mu zaèínaly tuhnout. Po tváøi mu ale stékal hor
pot. Koneènì byli pryè.
Mkoll èekal je tì celé dvì minuty, ne si byl úplnì jistý. Pak vylezl z vody a ti e se
m, odkud nepøátel tí vojáci pøi li.
Sedmá èeta se z hluboké d ungle vynoøila do neèekaného sluneèního svìtla. A je tì neèekanìj
er anta Leroda byli mrtví døív, ne staèil dát pøíkaz k pøeskupení a obranì. Nepøátelská pa
lem a vzduch byl rázem plný drobných kapek mízy a tøísek. Nepøátelé, kteøí se ukryli na dru
toka, mìli nejménì dva stubbery a tucet laserových pu ek.
Lerod pøes hluk støelby køièel na své mu e rozkazy, zatímco pozpátku ustupoval zpìt do
Zbraò pøitom dr el v úrovni pasu a pálil dávkami do míst, kde se nepøítel ukrýval. Dvìma z
daøilo najít si dobrý úkryt, ostatní si spolu s ním vhodné místo teprve hledali. Targin, sp
ostal dva zásahy do zad a zhroutil se na bok. Jeho mrtvola, kubající sebou ve smrtelných
køeèích, zùstala jako loutka viset v síti popínavých rostlin.
 Leroda zasáhl laserový paprsek do stehna. Kolena se mu podlomila a on padl na ze
m. Lehl si na bøicho a zaèal zoufale pálit do stromù na druhém bøehu. Jeho zbìsilá støelba
pivý úèinek. Nejspí se mu podaøilo zasáhnout energetický zásobník nìkteré zbranì na druh
slnivé plameny, se ehly okolní stromy a do vzduchu vylétly dvì zèernalé mrtvoly, které dopa
o øeèi tì potoka. Neviditelná obsluha stubberù, která identifikovala Leroda jako pùvodce to
malého vítìzství, zmìnila zamìøení svých zbraní na místo, kde ser ant le el.
Lerod vidìl, jak se k nìmu blí í dvì øady kulek zuøivì bu ících do zemì a zvedající do
achu. Co nevidìt ho rozsekají na kusy. Nemohl nic dìlat nebyl èas. Zavøel oèi.
Kdy je znovu otevøel, s pøekvapením zjistil, e ho oba stubbery nìjakým zázrakem minul
Se smíchem nad íleností celé téhle situace se odvalil nìkolik metrù doleva, kde se ukr
stínu stromù a s novou energií se znovu zapojil do boje. Cítil stejnou euforii jako ten
krát na Polích zalo ení u Tanith Magny, ne do lo k Zániku. Nedoufal, e takový pocit je tì
Corbec neochotnì odvelel druhou èetu z laguny, kde se neúspì nì pokusila zlikvidovat ne
le. Ten svou palebnou silou Duchy jednoznaènì pøevy oval, a navíc se mu je podaøilo èásteèn
anithané se rychle a potichu ztratili mezi stromy, zanechávajíce za sebou nastra ené granát
s dráty nata enými mezi stromy.
Po rychlé domluvì prostøednictvím spojovacích stanic se druhá èeta pøidala k první, kte
lením Gaunta dr ela pozice na bøehu irokého potoka.
Je jich jako much! køikl Corbec na Gaunta, kdy jeho èeta dorazila na místo. A vypad
atracenì odhodlanì!
Gaunt, který se sna il se svými mu i metr po metru vytlaèit protivníka z jeho pozic, je
mlèky pøikývl.
Ze smìru, odkud Corbec dorazil, se ozvala série výbuchù postupující nepøátel tí vojác
na první z min. Gaunt zaklel. Tenhle terén mìl být pro Duchy, s jejich výjimeènými schopnos
v oblastech maskování, pioná e a diverze, výhodou. Ale nepøítel byl v ude kolem, jako kdy
zmatený a bloudil. Na druhou stranu, pøesto e se nedr eli stanoveného plánu, podaøilo se ji
rotivníkovu armádu rozdìlit na men í skupinky, které se teï ale nebezpeènì a nepøedvídateln
porostem.
Raglon kleèel za povaleným kmenem a pálil jako ílený. Gaunt se pøikrèil za nìj a pokyn
ekovi, aby se k nìmu pøidal. Corbec se sprintem rozbìhl pøes otevøený prostor. Na uniformì
blièeji mìl skvrny od mízy, na které se chytaly kousky listù. Vypadal jako Staøec z lesù ze
avnosti listù doma na Tanith, kdy
Gaunt ztuhl, pøekvapený a zmatený. Doma na Tanith? Co se to zase dìje? Nikdy nesly el
o Slavnosti listù, a pøesto se mu teï vybavovala vzpomínka, která byla tak reálná, jako kdy
se jí sám zúèastnil. Na chvíli dokonce cítil vùni sladkých plodù tvrdodøevových stromù, opé
døevìném uhlí.
Co se stalo, pane? zeptal se Corbec, zatímco se sna il ukrýt svou hømotnou postavu pø
laserovými paprsky, které létaly v ude kolem, za útlý kmen.
Gaunt zavrtìl hlavou. Nic. Z kapsy ko eného kabátu vytáhl datatablet a zasunul jeho k
u zástrèku do zásuvky ve spodní èásti vysílaèky na Raglonových zádech. Pak na klávesnici oz
y ukal svùj kód a na datatabletu se zaèala zobrazovat váleèná data vysílaná pøímo z Leviath
generál Thoth vybral za svoji velitelskou základnu. Gaunt nastavil zobrazení celkového
taktického pohledu, aby se s Corbekem mohli podívat, jak se bitva vyvíjí.
Tanithské pozice byly zobrazeny jako tenká, køehká linie, staticky se táhnoucí kolem hl
vního vodního toku. Postup tì ích oddílù a obrnìných jednotek po obou jejich stranách byl
e i pøesto byl pøíli pomalý a jeho tempo dále klesalo. Volpoòané se svým mohutným dìlostøe
na nepøítele od východu, ale estý a estnáctý trynaiský regiment uvízly na mrtvém bodì a
masakrovány.
U Fetha, to je patné zamumlal Corbec. Takhle se celý útok zastaví.
Zkusíme se podívat, co by se s tím dalo udìlat, odpovìdìl Gaunt s vá ným výrazem ve t
ysílaèky vyvolal na datatabletu detailní zábìr váznoucího postupu Duchù. V echny èety v tuh
vízly na mrtvém bodì a vìt ina z nich svádìla tì ké pøestøelky s nepøítelem. Nejvìt ímu náp
erodova jednotka. Jak si Gaunt v iml, Rawneho èeta se zatím do støetu s protivníkem nedost
ala.
To mají takové tìstí? zeptal se Corbec.
Nebo se mu zámìrnì vyhýbají, øekl Gaunt hlasitì.
Tøetí èeta se kryla ve stínu skály porostlé mechem a dál postupovala kolem hluboké tùnì, do
burácející vodopád. Rawne rozdìlil svou èetu na dvì dru stva a ka dé z nich se dr elo jedn
Feygor se sehnul, aby ze zemì sebral nìjaký pøedmìt. Ukázal ho majorovi. Byl to zásobní
aseru, ale jiného typu ne ty, které pou ívala imperiální vojska.
Pro li tudy.
A my jsme je minuli! dodal Rawne. K èertu s touhle zatracenou d unglí! Jsme mezi nim
a nevidíme je!
Na druhém bøehu tùnì se Milo zastavil a otoèil se ke Caffranovi. Cítí to? zeptal se
Caffran se zamraèil. Bahno? pinavou vodu? Pyl?
Pach téhle èásti d ungle je jiný ne pøedtím. Jako bych cítil tvrdodøevové lesy. Mil
e, jako kdyby mu nechtìl vìøit.
Caffran se v první chvíli chtìl dát do smíchu, ale potom si uvìdomil, e i on cítí stej
Byla ú asná, mìla v sobì témìø ohromující nostalgii. Nebylo pochyb, vzduch opravdu vonìl s
hských jehliènatých lesù. Kdy se nad tím tak zamyslel, pøipadaly mu najednou okolní stromy
stoví mnohem tmav í, jako v mokøinových lesích ztracené rodné planety. ádná páchnoucí, hor
obklopovala od chvíle, kdy na Monthax dorazili.
To je ílené, øekl a natáhl ruku, aby se dotkl kùry jednoho z tak dùvìrnì známých str
Milo pøikývl. Bylo to ílené a taky stra idelné.
Z úkrytu za nízkým porostem kvetoucích keøù, plných bzuèícího hmyzu, vyhlí el Mkoll na
pøed ním rozkládala. Pøed necelými dvìma hodinami tady probìhla divoká pøestøelka. Tráva by
ny stromù poseté stopami po kulkách. Na zemi le ela poházená mrtvá tìla, z nich se je tì k
Pomalu se k nim pøiplí il, aby se na nì podíval zblízka. Byli to vojáci Chaosu, vyzbroj
zbranìmi. Mìli èervené uniformy a na nich nasazené neúplné zbroje z nahrubo opracované oce
elmy mìli poèmárané tak hrùznými symboly a znaky, e Mkoll musel odvrátit oèi, aby se nepoz
Na mýtinì byly stopy i po dal ích padlých, ale jejich tìla byla odta ena pryè. ádná je
riální gardy se takhle daleko nemohla dostat. Na Monthaxu tedy muselo být je tì nìjaké jiné
ko. Mkoll se podíval na rány padlých. Nìkteré helmy nebo hrudní krunýøe byly prostøelené. N
laserových paprskù nebo výbu ných støel z bolterù ale byly vzniklé otvory èisté s ostrými
Støely hladce pro ly skrz nìkolikavrstvý kov. V kmeni stromu za mrtvolou vojáka Chaosu obj
evil Mkoll jednu z nich, neuvìøitelnì ostrou kovovou hvìzdu s cípy ostrými jako bøitva.
* * *
S dlouhým, pomalým povzdechem, zkresleným náustkem své helmy, se Prastarý posadil na ka
enné køeslo ve støedu Vnitøního prostranství.
Jako pavouk uprostøed slo ité pavuèiny svou psychickou silou kontroloval jednotlivá vlá
na klamu, plá tì zmatku, který kolem sebe rozprostøel v emi smìry do vzdálenosti nìkolika k
Studoval mysli, které se lapily do jeho sítì: vìt ina z nich byla krutá a brutální, pøekyp
Chaosu. A zbývající, krátké záchvìvy lidského rozumu, mu napovídaly, e zástupci Impéria r
je, odhodláni zmìøit své síly s postupujícími armádami Chaosu. Vidìl krvavé boje. Vidìl pri
u.
Lidé ho svým chováním nikdy nepøestali pøekvapovat. Tak krátké ivoty, tak rychle vyèer
h srdnatost by byla témìø obdivuhodná, nebýt tak marná.
A pøesto je mohl vyu ít. Udìlat z nich své spojence nepøipadalo v ádném pøípadì v úvah
le odhodlán vyu ít ve kerého èasu, který mu je tì zbýval, a tito vìrní následovníci Císaøe,
avnou touhou bojovat a vítìzit, mohli být pro jeho plány velmi u iteèní.
Bylo na èase rozehrát poslední partii. Zapojí lidi do svého taktického manévru. Zbývalo
t poslední kontrolu.
Na jeho du evní pokyn vstoupil do Vnitøního prostranství Muon Nol, Krutý mstitel, velit
l tìlesné strá e. Pod pa í dr el pøilbu opatøenou bílým chocholem a dokonale vyvedeným znak
rá zbroj se leskla zlatými zrníèky jako srdce vyhasínající hvìzdy. Opletené støapce plá tì,
anì upevnìné na zádech, mu visely do pasu. Velitelovy staré, pùsobivé oèi klidnì hledìly na
. V jeho podlouhlém, vá ném oblièeji, byly patrné stopy únavy.
Co je nového, Muon Nole?
Cesta je otevøená, pane.
Mìli jste se postarat o její uzavøení. Jak dlouho je tì?
Muon Nol sklopil pohled k hladké kamenné podlaze, ve které se odrá el obraz jeho posta
vy v modré zbroji. V ichni, s výjimkou tìlesné strá e, jsou pryè, pane. Uzavírání Cesty pr
u budeme hotovi.
Mo ná je to krátký èas pro nás, Muon Nole. Ale ne pro nepøítele. Obávám se, e pro nìj
t. Na øádné uzavøení nezbývá èas. Musíme cestu pøeru it.
Pane!
Prastarý zvedl ruku. Tu, ze které si sundal rukavici. Pohled na vìkovité prsty, témìø p
dné nemilosrdným vìkem, umlèel Muon Nolovy protesty.
Není to zpùsob, jaký jsme si pøáli, Muon Nole. Ale nic jiného nám teï nezbývá. Musíme
. Udìlám to, co jsem ti øekl. Své poslední rezervy soustøedím na závìreènou zdr ovací takti
Muon Nol padl pøed sedící postavou na kolena a sklonil hlavu. Tohle se nikdy nemìlo s
tát, lorde Eon Kulle!
Eon Kull, Prastarý, se napøímil. Na tváøi se mu objevil nepatrný úsmìv. Já jsem tou Ce
n Nole. Po celý èas bylo mou povinností ji chránit a støe it. Ona a já jedno jsme. Pokud se
ní musí nav dy zavøít a to musí pak je jenom správné, e se má kniha ivota zavøe spolu
utelné. Nepova uji to za selhání nebo ztrátu. Ani ty bys nemìl. Lord Eon Kull odejde spolu
Cestou.
Muon Nol vzhlédl. Byly to slzy, co se tøpytilo v jeho tmavých oèích? Eon Kull usoudil,
e slzy jeho nejobávanìj ího váleèníka nejsou tak nemístné.
Teï odejdi. Øekni svým strá cùm, aby se pøipravili na psychické trauma. Zavolám tì zno
u konce, abychom se mohli rozlouèit.
Velitel tìlesné strá e vstal ze zemì a otoèil se k odchodu.
Muon Nole?
Pane?
Eon Kull, Prastarý, zvedl z opìrky kamenného køesla svou zbraò. Od dlouhé a hladké hlav
anny se odrá elo matné svìtlo, které se tøpytilo na oblo ení pa bièky a pa by. Byla to Ulio
k ostrých hvìzd. Zbraò ampiónù, drahocenná a oslavovaná. V rukou Eon Kulla vydobyla pro Do
du bájných vítìzství.
Vezmi si ji. Buï pøipraven, a pøijde èas. A dobøe ji pou ij.
Uliowye já nemù u, pane! V dy patøila vám!
Pak je jen na mnì, komu ji dám, Muon Nole! Uliowye by nerada prome kala tento velký o
kam ik. Je tì alespoò jednou musí políbit nepøítele.
Muon Nol vzal starou zbraò obøadnì do rukou. Neodejde v tichosti, pane! Je to pro m
ne obrovská èest.
Eon Kull pøikývl a bez jediného slova Muon Nolovi pokynul, aby Vnitøní prostranství opu
til. Kdy velitel tìlesné strá e ode el, zùstal staøec sedìt na kamenném køesle. To jediné,
o ticho, které se neodvratnì blí ilo. Pak se jeho mysl znovu vytrhla ze zasnìní a vrátila s
davùm hluèícím za zdmi, chaotickým stvoøením bojujícím, zabíjejícím a umírajícím v hluboký
eré ho obklopovaly.
Eon Kull vstal a sestoupil z trùnu na zem. Poklekl na studenou podlahu Vnitøního p
rostranství a rozepnul zdobené pouzdro, které mìl pøipnuté k opasku. Pak vysypal jeho chras
obsah na dla dice. Uvnitø se nacházely úlomky kostí popsané magickými runami moci. Pøesto e
tøním prostranství bylo pomìrnì ero, leskly se jako kousky ledu na poledním slunci. Prasta
pomalu svými holými prsty zaèal posouvat z místa na místo a vytváøet slo ité obrazce. Nìkt
ojoval do páru, jiné nechával osamocenì nebo na malých hromádkách. Celkové uspoøádání bylo
ní.
Eon Kull strnul, kdy ucítil drsné zaúpìní psychoprostoru. Psychoreaktivní runy mu umo
pøístup k nespoutané síle warpového psychoprostoru. Ve skuteènosti fungovaly jako klíèe ode
jeho silné mysli vstupní dveøe do psychoprostoru venku.
Zaèal usmìròovat a navádìt sílu warpu skrze runové klíèe. Ty se rozzáøily je tì jasnìji
ibrovaly. Mysl Prastarého se zaèala vzpírat. Je tì nikdy se nepokou el usmìròovat takové mn
gie.
Ne, to nebyla pravda. Za svého mládí, kdy sotva vkroèil na Èarodìjnickou stezku, dokáz
ovádìt velké èiny. A nepotøeboval k tomu ani tolik run. V prùbìhu staletí se jeho znalosti
ly a technika zdokonalovala, ale mládí u bylo pryè. Ovládnout energii ho nyní stálo mnohem
sil. Spirituální kameny zasazené do jeho runové zbroje se na znamení úèasti rozblikaly. St
jako tucty ostatních, jim podobných, v bocích kamenného trùnu. Du e dávno mrtvých vì tcù a
ejících se na jeho pøíkaz, se k nìmu pøidávaly, aby ho vedly a dodaly mu síly.
Nìkolik star ích a nevrlej ích du í ho káralo za to, e se o nìco tak velkého vùbec pok
ale otevøenì sna ily pomoci a uklidòovaly své rozmrzelé druhy. Dùvod byl prostý: Dolthe. D
muselo zùstat zachováno a Eon Kull si poèínal správnì, kdy se pro tento úèel sna il vyu í
moc.
Hluk, který se mu ozval za zády, ho málem vytrhl z usilovného soustøedìní. Byla to ale
om Fuehain Falchior, která si po itkáøsky vychutnávala probíhající bitvu a divoce sebou pøi
a ve své kostìné pochvì na duchy.
Buï zticha, èarodìjná èepeli, zamumlal Eon Kull a dál se plnì vìnoval svému úsilí.
Runy se nyní rozzáøily je tì jasnìji. Nìkteré se na zemi tøásly a chrastily jako pøi ze
uální kameny se chvìly a pulzovaly. Eon Kull nahlédl do psychoprostoru a nasál ho do sebe.
Energie v jeho tìle zaèala závratným tempem sílit.
 Holé ruce Prastarého se køeèovitì sevøely tak, e pøipomínaly spáry divoké elmy. Na zá
aly íly jako provazy. Zevnitø ho stravovala nesnesitelná bolest. Z nosu mu zaèala kapat k
rev.
Navzdory agónii se musel smát. Bez ohledu na to, jak bude zvlá tní nebo hoøké, dùle ité
akonec pøijde vítìzství. Nebo v to alespoò, v zájmu Dolthe a jeho obyvatel, doufal.
Nad Monthaxem burácela bouøe. Obloha, která je tì pøed chvílí byla èistá a blankytnì modrá,
a zemi zaèaly bièovat stovky oslòujících bleskù. Stromy pod jejich zásahy vybuchovaly. Moh
i výboji bylo znièeno také nìkolik obrnìných vozidel pøedvoje. Volponský Pekelník, jeho ob
vové nádr e zasáhl kulový blesk, se vzòal jako obøí pochodeò. K obloze namíøené hlavnì ètrn
pu Bazili ek, rozestavìných v øeèi ti potoka, fungovaly jako dokonalé hromosvody. Nekoneènì
deset sekund se kolem rozléhal zoufalý køik jejich posádek, zasa ených deseti tisíci volty
ojáci sebou divoce zmítali, uvìznìni v pancéøových trupech, ne koneènì kombinovaná munice
a vyhodila celý ètvereèní kilometr d ungle do vzduchu ve sloupci pøehøáté energie, zeminy
k.
Výbuch byl tak silný, e otøásl mohutným, sto metrù vysokým velícím Leviathanem, nacház
dálenosti estnácti kilometrù od epicentra. V ichni na velitelském mùstku popadali na zem.
erál Thoth vyskoèil právì vèas, aby vidìl hlavní holografický displej zajiskøit a zhasnout.
zaèal do tmy kolem køièet rozkazy.
Z oblohy se lily provazy studeného de tì, které rvaly listoví horních pater stromového
ostu a mechem obrostlé popínavé rostliny a strhávaly kùru z kmenù. Vojáci Imperiální gardy,
ni náhlým a prudkým náporem de tì, rázem zapomnìli na boj a zaèali spì nì ustupovat od øeèi
avená mohutným pøívalem rudých vod.
Varlova èeta se ukryla pod skalami. Mu i v ledovì studeném de ti lapali po dechu a mod
lili se. Nepøátelské jednotky podél celé váleèné linie se ztratily v bouøi. Dìlostøelectvo
nepøestávalo pálit, ale ve srovnání s bìsnìním ivlù pùsobilo dunìní jeho zbraní spí e pat
se rychle zaèaly íøit zvìsti o tom, e bouøi vyvolali èarodìjové Chaosu.
Lerodova èeta, nebo spí e to, co z ní zbylo, poslepu prchala burácejícími pøívaly de tì
jim poskytlo vítaný dùvod vycouvat z bezvýchodné situace, ve které se ocitli.
Polovinu Domorovy èety uná el proud rozbouøeným øeèi tìm pryè. Dva mu i se utopili.
Pak, uprostøed de tì, zaèaly v západní èásti d ungle padat kroupy velké jako mu ské pìs
t kost. Devatenáct Volpoòanù bylo na místì mrtvých. Pøíval krup byl tak prudký, e po sobì
pancíøi tankù hluboké promáèkliny.
Mu i z první a druhé tanithské èety, kteøí se najednou ocitli a po kolena v tekoucím b
upovali od rozvodnìné laguny. V èele el Gaunt. Proud bahna byl tak silný, e se musel chyt
t stromkù a lahounù popínavých rostlin, aby se udr el na nohou. Corbec, napùl podpírající
oucí vojína Melka, který mìl rozdrcené koleno, pohánìl opozdilce.
Co to má u Fetha znamenat? køièel Gaunt do de tì.
Nikdo mu neodpovìdìl. V echny ale napadlo jediné: èáry.
Okraje oblasti, kde øádila bouøe, byly bièovány vìtry o síle tajfunù. Poté, co se zøíti
níky, byly jednotky Císaøské vzdu né podpory odvolány a dostaly pøíkaz k pøistání. Posádce
ztracených letounù se podaøilo promìnit svou smrt v Pyrrhovo vítìzství, kdy bez stabilizá
jeèícími tryskami navedla svùj stroj na linii tankù armády Chaosu, v jejich iku vytvoøila
u trhlinu, která se rázem promìnila v jezero. Série mohutných explozí zcela zanikla v burác
uøící bouøe.
Mkoll, uná ený neèekanou povodòovou vlnou a pøekvapený silou krupobití a de tì, se zach
a vyvráceného mangrovníku. Kdy si vytøel z oèí vodu, zahlédl svùj laser, jak mizí ve zpìnì
listí a vìtví. Ztráta obyèejné zbranì standardního typu se ho neúmìrnì dotkla. V dy o ni ta
lém tanithském regimentu nebyla ádná jiná zbraò tak dobøe udr ovaná a nablýskaná jako ta j
usel dívat, jak se ztrácí v eru d ungle. Alespoò byl ale na ivu minimálnì tak dlouho, do
vydr í.
Rawne vedl tøetí èetu hlubokou vodou. Vlasy i uniformy se Duchùm lepily k jejich ble
dé poko ce. Pøed nimi se vynoøila nìjaká budova z kamenných blokù. Rawnemu pøipadala podivn
eho spì né rozkazy se ztrácely v prudkých poryvech vìtru.
Bouøí a témìø horizontálním lijavcem prolétla ulomená vìtev, která udeøila vojína Logri
o se mu sna il pomoci, ale u bylo pozdì. Logris mìl zlomený vaz a hlava mu bezvládnì visel
nepøirozeném úhlu. Jeho zkroucené tìlo se u pod pøívalem de tì zaèínalo potápìt do bahna.
Caffran popadl Mila a navzdory vìtru, de ti a poletujícímu listí ho odtáhl ke kamenné r
Rawne je pak oba vtáhl dovnitø, kde u byli ostatní èlenové jeho èety: Feygor, Cown, Wheln
kendrik, Larkin a Cheffers. Poslednì jmenovaný byl u ale mrtvý. Na jeho tìle nebylo patrné
zranìní, dokud si Cown nev iml pramínku krve, který vytékal z øezné rány na krku. Nìco z ní
to list. Tuhý list, uná ený vìtrem pièkou napøed, se zabodl Cheffersovi do krku a pøe al
.
Se zdì ením zjistili, e jejich uniformy a plá tì jsou potrhané a rozøezané podobnými l
ektily.
Co je tohle za bouøku? vybuchl Caffran.
A kde se tu u Fetha tak najednou vzala? pøidal se Feygor.
Na to Rawne neznal odpovìï. A do téhle chvíle lo v echno jako po másle. Shromá dìní n
Pøíprava k vysazení. A teï se na mìsto Tanith Magna pøihnala tahle bouøe, která se nedala s
t s nièím, co doposud za il.
Vsadím svùj krk, e v tom má prsty nepøítel! sna il se pøekøièet burácení vìtru. Pøe
avit o Tanith! Pøipravte si zbranì!
V ichni si zaèali okam itì kontrolovat lasery.
V ichni, a na Mila. Majore co jste to právì øekl?
Rawne se na chlapce podíval. Vím, e tohle je tvoje první bitva, holobrádku, ale zkus
yslet jako voják! Právì jste se tady shromá dili z provinèních farem Magny. Sláma vám je tì
ste tady ale proto, abyste bojovali!
Milo rozpaèitì zamrkal. Pøipadal si jako ochromený burácením bouøe, která zuøila za kam
oky, mezi nimi se ukryli. Rawne a ostatní museli ze ílet. Tohle nebyla Tanith! Chovali
se, jako kdyby byli na své rodné planetì a
Zarazil se. Kamenná stìna pøed ním byl postavená z blokù tanithského èedièe, tì eného v
tky Pryze. Byl do nich vyrytý kurfiøtùv erb. Poznával to místo byli v boèní chodbì vedle h
adního opevnìní hlavního mìsta. Ale
Milo na chvíli zaváhal. Na mysli mu vytanuly nìjaké vzpomínky. Umírající planeta, malá
a pøe iv ích Vzpomínal si, jak je povzbuzoval svou hrou na dudy.
Jenom sen. Byl to jenom zlý sen, øekl si. Shromá dili se, aby zalo ili tanithský regime
t, a na jejich rodnou planetu pøitom zaútoèila armáda Chaosu. Nemìli na výbìr. Museli bojov
nebo zemøít. A pokud zemøou, Tanith zemøe s nimi.
Bouøe, víøící, elektøinou sr ící disk èerného bìsu o prùmìru edesáti kilometrù, se dr
Její síla a energie byly tak ohromné, e ani nejvýkonnìj í kogitátory hexatedrály Svatost n
ypoèítat její velikost nebo proniknout klenbou jiskøících interferencí, které vytváøela. V
tky imperiální armády, které byly schopné pohybu a nebyly smeteny nebo se neutopily v bahnì
se zaèaly stahovat ze svých pozic, jak jim to bìsnící ivly dovolovaly. Mnohé jednotky, z
h vìt inu tvoøila tì ká bojová vozidla, byly odøíznuty nebo uvízly v moèálech. Bezmocné a
pu.
Nikdo, dokonce ani hlavní taktici generála Thotha, se neodva ovali odhadovat stav
nebo pozice nepøítele, na kterého mìli zaútoèit. Bylo mo né, e by se dal také na ústup? By
notky rovnì ztracené nebo zdecimované bouøí? Nebo to celé byla naopak práce nepøátelských
Mnozí z veteránù imperiální armády u mìli mo nost nìjakou tu psychickou bouøi, stejnì
dìsivou zbraò Chaosu, vidìt. Ale tahle byla jiná. Nebyla tak zhoubná, plná nesvatého svinst
Nedoprovázel ji tì ký zápach ve vzduchu, ze kterého naskakovala husí kù e, obracel se alu
l zaplavovaly ty nejodpornìj í noèní mùry.
Tohle bylo jenom gigantické bìsnìní ivlù. Témìø èistá, elementární síla. A pøece, kdyb
oumat, dozvìdìli by se, e za ní stojí warp. Jeho podstata byla nezamìnitelná.
Inkvizitorka Lilith o tom nemìla nejmen í pochyby. Její citlivé smysly snadno zachytil
y chladnou psykerskou sílu, která bouøi iniciovala. Samozøejmì nemohla dìlat nic ne se pøe
avøít a zabránit, aby jí skuèela a vøe tìla v hlavì. Povídaèky o èarodìjnických kouscích ps
ra ili, byly pravdivé. Ale tohle kouzlo bylo tak èiré a mocné, e nìco takového je tì nikdy
Kráèela lijákem v dlouhé kápi ze splývavé èerné kù e. Pøes hlavu mìla nata enou kuklu.
která zuøila pøibli nì tøi kilometry od místa, kde stála. V patách jí la eskorta tvoøená è
e jsou nervózní a ani v nejmen ím se jim nechce do oblasti, odkud ostatní pøíslu níci Imp
, kteøí mìli alespoò trochu zdravého rozumu, utíkali. Ale lord generál Bulledin jim pøikáza
byli Lilith k ruce, a jejich strach z lorda generála a inkvizitorky byl mnohem vìt í ne s
trach z jakékoli bouøe.
Eskortu tvoøilo tøicet vojákù z Padesátého volponského regimentu, lechticù. Na sobì mì
tìlesnou zbroj a kulaté volponské helmy s úzkým lemem. Pøed de tìm je chránila vrstva vosk
látna. Na ramenech a pa ích mìli dùkladné èlánkované chránièe. V ichni byli vyzbrojeni matn
istolemi, èerstvì vydanými ze zbrojního skladu v Leipaldu. Kromì toho mìli k límcùm unifore
uté jasnì indigové císaøské orly, podle kterých bylo mo né poznat, e patøí k Desáté volpon
ské jednotce. Pro císaøskou inkvizitorku byli dobøí jenom ti nejlep í z nejlep ích. Ve skup
chybìl ani astropat, zahalený do splývavého rubá e, který patøil k Lilithinì osobní dru inì
ka dém zahømìní kubl. Volpon tí vojáci se od nìho dr eli v uctivé vzdálenosti.
Velitel jednotky, major Gilbear, dohnal inkvizitorku a srovnal s ní krok. Tváøil s
e zachmuøenì, ale pøesto na nìm bylo vidìt, jakou hrdostí ho úkol, kterým byl povìøen, napl
h mìla co dìlat, aby dokázala ze své mysli vytlaèit také tento nadutý pocit.
Mù ete mi nastínit, jaký je úèel této výpravy a jaký bude dal í postup, má paní inkviz
Gilbear formálním aristokratickým dialektem, pou ívaným na nejvy ím císaøském dvoøe. Èáste
pùsobil, a èásteènì proto, aby demonstroval svou vlastní dùle itost. Rozlo itý Volpoòan cht
e je mnohem víc ne obyèejný voják. Jako kdyby si byli rovni
O tom vás budu informovat, a to uznám za vhodné, majore, odpovìdìla mu Lilith odmìøe
ou gót tinou obyèejných vojákù. Vìdìla, e to je z její strany urá ka, která ale mohla majo
zit høebínek. Teï na nìho rozhodnì nemìla èas.
Gilbear pøikývl, a kdy Lilith zámìrnì nasadila netrpìlivý výraz, rozpaèitì se pousmál.
Pøekroèili zpìnìné vody mìlké, ale bystré øeky, v ní uvízlo zhruba tucet Chimér roanes
ní, vystra ení vojáci pobíhali kolem nich, køièeli, nadávali a tahali pokácené kmeny stromù
s jejich pomocí se pokou eli uvízlé stroje vyprostit. Do tváøí je lehaly drobné kapky, kt
inu vody, pøiná el od bìsnící bouøe.
Skupina vedená inkvizitorkou se vydala podél bøehu smìrem ke støedu bouøe. Ve vodì plav
nejrùznìj í pøedmìty, od kusù výstroje, helem, listí a po tìla utonulých, uná ená proudem
Na mýtinì, kde údery bleskù promìnily vysoké listnaté stromy v èerné sloupy, dala inkvi
Lilith povel k zastavení. Mýtina byla plná naplaveného døeva a listí. Lilith vytáhla datat
et a podívala se na nìj. Byly na nìm znázornìné pozice v ech imperiálních sil, ka dé jednot
knutím bouøe. Slo itá datová mozaika skládající se z tisícù jednotlivých dílkù, nad kterou
trávil celé hodiny, ne by se mu ji podaøilo rozlu tit. Inkvizitorka ale u na la dílek, kt
zajímal: tøetí èetu Tanithských prvních a jediných.
Mkollovi, bièovanému de tìm a vìtrem, se podaøilo dostat na terénní vyvý eninu. Obloha byla
tma jako v noci. Jeho zrak se ale nedokázal kvùli oslòujícím bleskùm pøizpùsobit. Z neustá
romù u byl napùl hluchý. Na nìkterých místech se rozbahnìná zemina zaèala ze svahu sesouva
nou ho málem strhla s sebou. Kdy se znovu zablesklo, zahlédl nìco, co ho pøimìlo zastavit
poèkat na dal í blesk, v jeho záøi by se mohl ujistit, e ho ne álí zrak. Pøímo pøed sebo
ou zahlédl na hlídce a kterou pak tak dlouho marnì hledal. Pøedsevzal si, e u ji nesmí zt
it. Zùstal stát a èekal. Temnou oblohu rozzáøily tøi blesky, v jejich svìtle se sna il co
obnìji si zapamatovat ka dý kousek okolní krajiny, blízké i vzdálené.
Pøi posledním záblesku zahlédl nìjaký pohyb.
Vý e na kopci poslepu klopýtali nepøátel tí váleèníci. Jakmile se opìt setmìlo, vystøel
raskající rudé paprsky. Mkoll padl na kolena, aby co nejlépe vyu il svahu jako úkrytu pøed
ijáky, pøicházejícími shora.
Dal í záblesk. Blí ili se. Bylo jich nejménì est. Vìt ina jich dr ela zbranì v jedné r
sna ili pøidr ovat stromkù a výènìlkù skal. Temnotu pro aly dal í rudé paprsky.
Mkoll vytáhl laserovou pistoli. Nic nevidìl, ale èervené blesky byly ve tmì dobrým vodí
m. Poèkal na dal í støely a pak vypálil pøímo po jejich zdroji.
Rychle odskoèil doleva, aby na nìho nepøátelé nemohli pou ít stejný trik.
Jak se ukázalo, udìlal dobøe. Rozbahnìnou vyvý ennu, za kterou se je tì pøed chvílí skr
ned ètyøi laserové paprsky najednou. Vroucí bahno zaèalo línì prskat. Bìsnící vítr rychle r
páry, který se nad vyvý eninou objevil.
Oblohu pro al dal í blesk. V jeho svìtle Mkoll spatøil obrovskou postavu váleèníka Chao
terý se tyèil pøímo pøed ním. Buïto se v domnìní, e je Mkoll poøád je tì ukrytý za vyvý en
it zezadu, nebo ho s sebou strhla uvolnìná lavina bahna. Málem do sebe vrazili.
Ne staèil nepøítel cokoli podniknout, Mkoll zvedl laserovou pistoli a bez míøení ho st
do hrudníku. Odpornì páchnoucí váleèník Chaosu, ovì ený øetìzy a hranatými rezavými pancéø
pøímo na Mkolla a celou svou vahou ho zamáèkl do bahna. Ser ant, uvìznìný pod jeho mrtvolo
l po zádech klouzat ze svahu. Ze v ech sil se sna il zpod bezvládného tìla vyprostit, a se
to nakonec podaøilo. Spolu s mrtvolou teï klouzali bok po boku, hlavami napøed, dolù z
kopce.
Mkollovi se podaøilo otoèit se na bøicho. Pokusil se zvednout do kleku, ale je tì dvak
rát sklouzl, ne se mu podaøilo se narovnat. Byl celý obalený bahnem. Poryv vìtru s de tìm,
ho udeøil do tváøe, mu alespoò spláchl bláto z oèí. Zároveò mu ale nateklo do u í, proto e
ic. Nebo e by mu dunìní hromù protrhlo u ní bubínky? Vidìl laserové paprsky, ostøelující j
ici, ale støelbu nesly el. S výjimkou hlubokého, soustavného huèení v u ích byl úplnì hluch
 Sehnul se k mrtvole, aby ji prohledal. Po hlavní zbrani nebylo nikde ani stopy
, ale za opaskem na el zastrèenou starodávnou laserovou pistoli. Vytáhl ji. Byla del í, tì
em ozdobnìj í ne jeho jednoduchá pistole standardního typu. Pa ba ve tvaru hru ky byla omo
mnou kù í a pøedpa bí pod hlavní bylo vykládané perlami a støíbrem, které vytváøely grotesk
. luté svìtélko prozrazovalo, e je zbraò plnì nabitá.
Nad hlavou se mu rozzáøilo ostré, modré svìtlo. Fosforové svìtlice. Do pøívalù de tì se
rve dvì, pak se k nim pøidala tøetí. Mkollovy oèi rychle pøivykly jasnému, blikavému polo e
tmavé siluety stromù, zastírající oponu de tì. Vidìl také nepøátele bylo jich nejménì de
upují ze svahu smìrem k nìmu. Nejbli í byl jenom dvacet metrù daleko.
A oni uvidìli jeho.
Zaèali po nìm pálit. Poøád nic nesly el, jenom huèení pøipomínající skøípání zubù. Ze z
laserových paprskù zaèaly zvedat drobné gejzíry bláta a páry. Jedna støela vypálila obrovs
do kmene padesát metrù vysokého stromu po jeho levici a ten se vzápìtí skácel k zemi. Mkoll
vrhl do prohlubnì pod povaleným kmenem, protáhl se strouhou plnou proudící vody na druhou
stranu a vyu il stromu jako krytu. Kdy se vynoøil z vody, zjistil, e se mu znovu vrátil
sluch. Voda mu vyplavila bahno z u í. Znovu sly el ve kerý hluk kolem: burácení hromù, výs
pøipomínající vytí smeèky vlkù.
Zapøel se patami do bahna, aby lépe odolal zpìtnému rázu zbraní, opøel se o kmen a s pi
lí v ka dé ruce zaèal støílet po svých pronásledovatelích. Laserové paprsky jeho vlastní zb
bílé, paprsky ukradené pistole byly naopak zkalené a rudé. Vypálil po dvou nejbli ích útoè
li mrtví k zemi. Jeden zùstal zkroucený viset v korunì povaleného stromu, druhý padl na bøi
a s rukama do iroka rozta enýma sklouzl ze svahu dolù, kde zmizel v burácejících vodách ro
ky.
Mkoll se pøikrèil, a zatímco pozici, kde je tì pøed chvílí stál, zasypalo krupobití nep
skù, pøebìhl podél kmene na jiné místo. Znovu se pevnì zapøel, vyhlédl a støelil dal ího ne
Dal í dva se k nìmu blí ili ze strany, ale hustý podrost stromù mu znemo òoval pøesnì z
ráceli èas a okam itì po nìm vystøelili. Mkoll jejich palbu opìtoval. Rameno váleèníka nale
ovalo. Kmen pøed Mkollem zasáhl laserový paprsek. Ser ant bolestivì zasyèel, kdy se mu do
oktí a prstù zaseklo nìkolik døevìných tøísek, a rychle se pøikrèil zpátky do krytu.
Mkoll bojoval s ostrou, povrchovou bolestí. Znovu se zaèal plí it podél kmene, ale ten
tokrát zpátky na místo, odkud støílel poprvé, aby své pronásledovatele zmátl. Kdy znovu vs
vystøelil, byli na místì, kde se naposledy ukázal, tøi nepøátel tí vojáci, kteøí se u zaèa
strom, aby mohli vystøelit na druhou stranu. Mkoll je tøemi pøesnì míøenými ranami podél km
abil døív, ne si staèili uvìdomit, e støílí do prázdna. Jeden se zapotácel, pøepadl dozad
od strom, druhý se svalil do bláta, které se kolem jeho mrtvoly chtivì sevøelo. Tøetí zùsta
vládnì viset na kmeni stromu.
Svìtlice pomalu dohasínaly a temné obloze tak znovu zaèínaly dominovat oslnivé blesky.
Mkoll vidìl, e z vrcholku kopce sestupuje tucet dal ích váleèníkù. A ètyøi nebo pìt ji
na dostøel.
Zaèínaly mu docházet mo nosti i nápady. Rozbìhl se proto zpátky podél kmene a pak dál,
m ke zøíceninì na kopci. Jakmile vybìhl z úkrytu, promìnil se v lovnou zvìø. Laserové støel
lem nìho. Jednou upadl a tím si zachránil ivot, proto e vzápìtí místem, kde se je tì pøe
ho hlava, prolétl rudý paprsek. Víceménì nedobrovolnì sjel po svahu o kousek ní . Hned ale
vyskoèil a pokraèoval v bìhu. Na obloze se objevily dal í svìtlice. Zemì, rozblácený svah
zy de tì se rozjasnily jejich mihotavì støíbøitou záøí. Stromy se promìnily v èerné prsty,
be nìkolik stínù najednou.
Dva nepøátel tí vojáci vybìhli pøímo proti Mkollovi. První z nich vystøelil, ale jeho s
us mimo. Mkoll poøád je tì dr el obì své pistole v rukou. Jak probíhal mezi dvojicí útoèník
hlavy doutnající díru. Za první dvojicí následovali dal í tøi váleèníci. Jeden z nich staè
ou . Mkoll cítil, jak ho do hlavy zasáhlo nìco bolestivì tvrdého a horkého. Po tváøi mu st
Napadlo ho, jestli nedostal zásah do hlavy. Jestli jeho my lenky a pohyby nejsou po
uhou mimovolnou nervovou reakcí a jestli se u s mozkem kouøícím z prasklé mozkovny nepøene
pøes práh smrti.
A u byla pravda jakákoli, nehodlal se tím nechat zadr et. Obìma pistolemi najednou vy
tøelil po útoèníkovi. V bìhu, s rukama rozpa enýma a zbranìmi namíøenými na dvojici za sebo
l jeho mrtvolu. Skok to byl sice efektní, ale nerozumný. Na kluzkém bahnì mu podjela noh
a a výstøely minuly cíl. Oba vojáci, kteøí Mkollùv pohyb sledovali namíøenými hlavnìmi svýc
ili souèasnì právì ve chvíli, kdy mu podklouzly nohy. Mkoll projel po zádech mezi nimi a on
se zabili navzájem. S námahou se zvedl ze zemì a hlasitì se pøitom smál svému tìstí. Pak
ednu z pistolí do pouzdra a volnou rukou si sáhl na hlavu. Èekal, e nahmatá ostré hrany pr
sklé lebky, ale ucítil jen krvavý rám, který se mu táhl po temeni. Vlasy kolem nìj byly á
Jeho èepice zùstala ztracená kdesi v moøi bláta. Rawne by si urèitì neodpustil nìjakou sark
kou poznámku o jeho tvrdé palici.
Klopýtavì pokraèoval dál smìrem k ruinì. Rudých paprskù neustále pøibývalo. Mkoll pocho
l èas na drastické øe ení.
Dobìhl k bytelnì vyhlí ejícímu paøezu a pomocí nosného øemení se k nìmu pøipoutal. Ze s
vytáhl tøi nálo e, svázal je k sobì a mr til jimi do svahu za sebou.
Ve stejnou chvíli, kdy nálo e explodovaly, pro al oblohu obrovský blesk. Výbuch zcela z
nikl v jeho záøi a burácivém rachocení. Pak se celá stráò promìnila v obrovskou rozbahnìnou
po ní se valily miliony tun tekutého bláta, kamenù a stromù, které s sebou strhly nepøáte
do mìkké hrobky na dnì øeky.
Mkolla zalila vlna bahna a tekuté píny; nará ely do nìj kusy vìtví a kmenù uná ených z
edostatku vzduchu se zaèal dávit a zvracet.
A najednou bylo po v em. Bouøe burácela dál a vzduch byl nasycen pachem èerstvì odkryté
miny. Mkoll visel z paøezu za popruhy. Sesuv pùdy odnesl nìkolik metrù svrchní pùdy, ale hl
boké koøeny paøezu byly uchyceny v mnohem pevnìj ím podlo í. Ve skuteènosti byl ser antùv p
mála vìcí, které hrdì ènìly z jinak holé stránì ve tvaru pùlmìsíce.
Mkoll si rozepnul øemení a seskoèil do hromady bahna pod sebou. Opodál z nìj trèela sví
se ruka zavaleného nepøátelského váleèníka. Mkoll støílel do bahna tak dlouho, dokud se nep
at.
Vylezl na pahorek, odkud se podíval do hluboké propadliny v d ungli, ukrývající zøíceni
ajemnou a záhadnou, obklopenou vysokým valem. Salva svìtlic pomalu dohasínala, ale pøesto
bylo dobøe vidìt, e zøícenina je oble ená váleèníky Chaosu. Tisíci nepøátelských vojákù, k
lesklí brouci a útoèili na ni ze v ech stran.
Byli zcela slepí k zuøící bouøi, jako kdyby hromada kamenù na vrcholu valu byla to nejd
tìj í na celém svìtì.
Co je tohle za místo? vydechl Mkoll nahlas. O co jim jde?
Odpovìdí mu bylo jenom dal í zaburácení hromu.
Nad hlavami jim neustále hømìlo a oblohu køi ovaly gigantické výboje statické elektøiny. Pr
polu se zbytky Corbekovy a jednotky a zbloudilci z Lerodova týmu, kteøí se k nim pøipoji
li ve zmatku vyvolaném bouøí, pokraèovali v namáhavém ústupu.
Gaunt málem vrazil do Corbeka, který se v èele jednotky prodíral de tìm a hustým podros
. Vojín Melk le el na nosítkách, která nesli mu i v zadní èásti voje.
Co se dìje? zeptal se Gaunt ti e plukovníka. Po hubené tváøi mu stékaly pramínky vody
Øeka! odpovìdìl mu Corbec pøekvapenì. Pøed nimi bylo mezi stromy sly et burácení drav
pìnìného, hlubokého a nebezpeènì rychlého. Kdy tudy li poprvé, ádná øeka tu nebyla. Gaun
aèal se v pøívalech de tì rozhlí et, ve snaze zorientovat se v okolní krajinì, spoøe osvìtl
e blesky. Poslal vojína Mktea dopøedu. Potom vyndal jednu z nálo í, které mìl schované ve s
ním pouzdøe. Corbec ho nevìøícnì sledoval, jak ji pøipevòuje ke spodní èásti mohutného kmen
ad zemí, a nastavuje roznìtku.
Zpátky! vykøikl Gaunt.
Výbuch rozèísl strom tìsnì nad koøeny a edesátimetrový kolos se skácel pøes bouøící vo
most.
Jeden po druhém pøelézali mu i po kmeni na druhou stranu. Jako první el Corbec, aby os
atním dokázal, e se to opravdu dá zvládnout. Poka dé, kdy se ze stromu ulomil kus kùry a
louzla ruka, hlasitì zaklel. Vojín Vowl se neudr el a spadl do bouøícího proudu, který ho v
u odnesl pryè jako korkovou zátku. Jeèící korkovou zátku.
Jakmile byl Corbec na druhém bøehu, zaèal se starat o zaji tìní jejich pozice. Mu ùm, k
cestu pøes povalený kmen za sebou, pøikázal, aby se rozestavili do vìjíøe a chránili tak ty
e tì pøechod nedokonèili.
Sám se pak vydal na prùzkum do porostu pøeslièek a hyacintù, jejich vìjíøovité listy s
bubnujícím de tìm. Po chvilce pøed sebou zahlédl nìjaký pohyb. Okam itì to pomocí interkomu
tním. ádná odpovìï ale nepøicházela. Bouøe ru ila ve keré rádiové spojení. S laserem pevnì
ených rukou se opatrnì vydal smìrem, kde pohyb zahlédl.
Vpravo od nìj se ozval výstøel z pekelné pistole, charakteristický svou pronikavostí. V
hl se vpøed a vpadl pøímo do náruèe tøí obrovských postav, které se vynoøily z pulzující te
mu vypadl z rukou. Rána zezadu do krku ho srazila na zem. Rychle se ale vzpamatova
l a ohnal se pìstí. Jeden z útoèníkù se skácel naznak do bahna. Druhý se ho pokusil nakopno
le Corbec se odkutálel stranou a prudce vykopl. Ucítil, jak pod jeho botou nìco praskl
o.
Zbýval poslední útoèník, ten nejvy í. Corbec se na nìho bez váhání vrhl a strhl ho k s
bahnem a de tìm se oba sokové váleli po zemi. Teprve teï si Corbec v iml, e jeho nepøítel
zlato edou zbroj, zdobenou znakem císaøského orla svìtle modré barvy. Vle e na zádech dvakr
ce udeøil pìstí vzhùru do míst, kde se mìl nacházet útoèníkùv oblièej, a pak ho, napùl omrá
oèmo se na nìho posadil.
Oblohou projel klikatý blesk. V jeho záøi Corbec vidìl, e sedí na volponském lechtici
utném mu i s rozbitým, zakrváceným oblièejem. Na majorovi. Corbec ho chytil za krk.
U Fetha, co to má znamenat? zaklel. Najednou na hlavì ucítil dotek hlavní dvou pekeln
pistolí.
Ty smradlavý parchante! odpovìdìl mu výhru ným zavrèením major a pokusil se ho ze seb
Corbec zvedl ruce na znamení, e se vzdává. Kdy ocelové sevøení kolem jeho krku povoli
hodil major Corbeka ze sebe a vstal. Vytáhl pistoli a namíøil jí na Duchovu hlavu.
Ne, ozval se hlas pøehlu ující i burácení hromu.
Na mýtinu vstoupil Gaunt. V ruce dr el bolterovou pistoli, její hlaveò míøila na major
ilbeara. lechtici oplátkou namíøili své zbranì na komisaøe. Ten ale ani nemrkl.
Dobøe mì poslouchej, pokraèoval. Ruka s pistolí se mu ani nezachvìla. Corbec zvedl hl
z bláta. Zbraò v rukou volponského majora stále míøila jeho smìrem.
Zastøel ho a já tì mù u ujistit, Gilbeare, e bude mrtvý døív, ne kterýkoli z tvých
hlas byl tichý a výhru ný. Corbec ten tón dobøe znal.
Gaunte zamumlal Gilbear, ani by pøestal míøit na Corbeka.
Kolem komisaøe se shromá dili dal í Duchové se zbranìmi pøipravenými ke støelbì.
Tipoval bych to na pat, poznamenal Corbec ze zemì. Gilbear ho nakopl. Pistolí pøitom
stále míøil na jeho hlavu a oèima upøenì sledoval Gaunta.
Schovejte tu zbraò, majore Gilbeare. Ze era vystoupila inkvizitorka Lilith s kukl
ou pøeta enou pøes hlavu. Její slova podtrhovalo dunivé burácení hromu.
Gilbear mávl rukou a schoval pistoli do pouzdra.
Pomozte plukovníku Corbekovi vstát, dodala Lilith bezchybným, archaickým dvorním dial
em.
Gaunt stále nespou tìl Gilbeara z mu ky.
Vy také, komisaøi. Schovejte prosím svou zbraò.
Gaunt neochotnì spustil ruku s pistolí.
Inkvizitorko Lilith.
Zase se potkáváme, øekla a odvrátila se. Její postava, zahalená v kápi, nahánìla hrùz
Gilbear podal ruku Corbekovi a pomohl mu na nohy. Kdy se plukovník postavil, je
jich pohledy se na okam ik setkaly. Gilbear mìl výhodu nìkolika centimetrù vý ky a jeho ir
ena, opatøená masivními kryty, zastiòovala Corbekovu øeznickou postavu. Tanithský plukovník
ale výhodu v celkové hmotnosti.
Omlouvám se, zasyèel Gilbear Corbekovi do tváøe.
Omluva se pøijímá, lechtici a do pøí tího setkání.
Kdy Gaunt procházel kolem Gilbeara k Lilith, vymìnili si s majorem nevra ivé pohledy.
Ani jeden z nich nezapomnìl na Voltemand.
Inkvizitorko Lilith, zvý il Gaunt hlas, aby ho bylo pøes kakofonii bouøe sly et je t
náhoda, nebo jste mì na la díky svým psykerským schopnostem?
Lilith se otoèila a podívala se na Gaunta pøimhouøenýma oèima. Co si myslíte, Ibrame?
Co si mám myslet, inkvizitorko?
Na její bledé tváøi, skrápìné de tìm, se objevil nepatrný úsmìv. Ve váleèné zónì zuøí
zastavila ná útok na nepøítele.
To ale není nic, co bych u sám nevìdìl.
Kde je va e tøetí èeta?
Gaunt pokrèil rameny. Tøeba mi to øeknete vy. V tomhle pekle nefunguje rádiové spojení
Lilith mu ukázala na svítící èíslici na svém datatabletu. Jsou pøímo tady, podle posle
e mi, nemyslíte si, e to je zajímavé?
Co?
Milo Ano, dokázal uspokojivì odpovìdìt na mé otázky, ale pøesto pøijde mi to zvlá t
Co vám pøijde zvlá tní, inkvizitorko?
Chlapec podezøelý z toho, e disponuje psykerskými silami a jemu jste udìlil vojensko
odnost, který byl ve chvíli, kdy bouøe vypukla, v jejím støedu.
Brin Milo s tím nemá nic spoleèného.
Opravdu? Jak si mù ete být tak jistý?
 Gaunt mlèel.
Co víte o psykerech, komisaøi? Povìzte mi, co o nich vlastnì víte? Mluvil jste s nimi?
Pozoroval jste, jak dospívají, jak se jejich schopnosti rozvíjejí? Chlapce, nebo dívku, kt
eøí nikdy neprojevovali ádné známky nadání, aby se z nièeho nic stali v ím, èeho se obávám
Gaunt stále mlèel. Nelíbilo se mu, kam inkvizitorka smìøuje.
Já jsem to vidìla, Ibrame. Neoèekávaný rozvoj necvièených sil, náhlou erupci aktivity.
jistotou vìdìt, e se toté teï nedìje s Milem.
Nedìje. Vím, e ne.
Uvidíme. Koneckoncù, proto jsem tady.
Rawne hledìl dolù z úzkého okna v silné, kamenné zdi, do které se zvenèí opíral noèní dé
lédl ohnì. Nebyly to ale u ty uklidòující øady táborových ohòù na Polích zalo ení. Temná o
it zemi. Tanith se øítila do záhuby. Ve keré jeho pochybnosti rozptýlily výstra né svìtlice
ne pøed tøemi minutami vidìl vzlétnout nad stromy a pomalu klesat dolù.
Rawne si pøitiskl èerstvì vydaný laser k hrudi. Alespoò si na nìj trochu zvykne, ne ze
Co se dìje, pane? zeptal se vojín Caffran. Rawne pøemohl nutkání zaèít na nìho køièet
byl v boji poprvé. A Rawne byl jediným pøítomným dùstojníkem.
Planetární útok. Nepøítel nás napadl, zatímco jsme se je tì shroma ïovali.
Nìkteøí z ostatních èlenù jednotky ti e zaúpìli.
To je ná konec, naøíkal Larkin. Feygor ho ukáznil ranou do ledvin.
Tak u dost! vy tìkl Rawne. Nevzdáme se Tanith bez boje! Kromì toho urèitì nejsme je
ka uvnitø kurfiøtova paláce! Na í povinností je chránit kurfiøta.
Odpovìdí mu bylo souhlasné bruèení a pøikyvování. Byla to zoufalá volba, ale zdála se b
správnou. V ichni to tak cítili.
Feygor znovu vyzkou el interkom. Poøád nic. V echny kanály jsou hluché. Musejí nám ru
Zkou ej to dál. Musíme najít kurfiøta a vytvoøit jednotnou obrannou linii.
Brinu Milovi se toèila hlava. V echno mu to pøipadalo tak neskuteèné. Øíkal si ale, e
jenom okem z rychlého vývoje událostí.
Samotná my lenka, e Tanith nav dy opustí, byla dost stresující. V ichni mu i byli posl
dost podrá dìní. A teï tahle noèní mùra.
Pøesnì tak. Noèní mùra. Pokroucená realita, kdy nìkteré vìci byly jakoby zastøené, a ji
lné a a pøehnanì ostré.
Nezbýval èas na to uklidnit rozjitøené nervy. Kamennou chodbou se zaèala rozléhat støel
a dávivé zvuky plamenometù. To mohlo znamenat pouze jediné: nepøítel získal pøístup do palá
Mu i si na li kryty podél stìny a støelbu opìtovali.
Za Tanith! køièel Rawne. Dokud je na ivu!
Eon Kuli, Prastarý, s leknutím procitl. Vyrazil ze sebe zvíøecí skøek bolesti. Zjistil, e
vyle tìné kamenné podlaze Vnitøního prostranství. Na okam ik si nemohl vzpomenout, kým neb
nì je.
Pamì se mu ale pomalu zaèala vracet, jako zrnka písku propadávající hrdlem pøesýpacích
tratil vìdomí a zùstal tady le et, neobjevený, ve svém deliriu.
Sotva dokázal vstát. Ruce se mu tøásly; pa e i nohy mìl zesláblé vyèerpáním. Z nosu a ú
rev. Cítil, jak mu srdce a plíce v hrudním ko i elestí a pískají jako umírající ptáci v kl
Musel si vzít hùl. Byl jeho pokus úspì ný?
V echny spirituální kameny pohasly. Fuehain Falchior le ela tichá a nehybná ve své poch
ousky kostí popsané magickými runami se válely roztrou ené po podlaze, jako kdyby je nìkdo
kopal. Nìkteré rudì hnuly a doutnaly jako elezo v tavicí peci. Ostatní se promìnily v hro
aèechraného popela.
Eon Kull si nad tou spou tí povzdechl. Klekl si na zem a zaèal sbírat úlomky, které ho
ily do prstù. Co se to ve jménu Vaula, boha kováøù, stalo? Co to provedl? Nepochybnì si uko
sl pøíli velké sousto, to bylo jisté. Zradil ho jeho vìk a slabost. Proto ztratil kontrolu
ale jenom na jednu nebo dvì sekundy. Co to rozpoutal? Co to u svatého Asuryana prov
edl?
Jeho vyèerpaná mysl vycítila návrat Muon Nola do Vnitøního prostranství. Takhle ho nemo
nesmìl vidìt. Eon Kullovi se podaøilo sebrat poslední zbytky sil a posadit se zpátky na t
rùn. Pouzdro s popelem a úlomky kostí si pøipnul k pasu. V kloubech mu hlasitì praskalo. V
ústech cítil krev, toèila se mu hlava.
Lorde Eon Kulle? Jste v poøádku?
Jsem jenom unavený, nic víc. Jaká je situace?
 Va e bouøe je obrovská. Je mnohem divoèej í, ne jsem si pøedstavoval.
Eon Kull se zamraèil. Jak to Muon Nol myslel? Nemohl mu dát najevo, e neví, co si má
o jeho slovech myslet. Musel mu nahlédnout do du e a sám se pøesvìdèit. Jeho mysl ale byla
ak slabá a vyèerpaná.
Cesta musí být okam itì zavøena. Bouøe nebude trvat vìènì.
Muon Nol padl na kolena a udìlal formální prosebné gesto. Pane, zapøísahám vás je tì j
sledy, nechtìjte, abychom tady Cestu opustili. Nechte mì poslat na Dolthe pro posily
. S exarchy, se samotným velkým Avatarem, se jim mù eme postavit a
Eon Kull slabì zavrtìl hlavou a pokynul mu, aby vstal. Byl rád, e díky helmì, kterou m
na hlavì, nemù e Muon Nol vidìt krev, která mu z nosu stékala pøes vyschlé rty. A já ti na
to není mo né. Nic víc u pro Dolthe udìlat nemù eme. Jsme obklíèeni. Má vùbec pøedstavu
ka tady na Monthaxu? Eon Kull se pøedklonil a holou rukou se dotkl Muon Nolova èela,
aby vyslal kolísavý mentální impulz, obsahující informaci o obrovském mno ství nepøátel, ja
Muon Nol ztuhl a otøásl se. Pak sklopil pohled.
Chaos nás nesmí pøemoci. Nesmí získat pøístup k Síti cest. Na i Cestu tady musíme ihne
jak jsem si pøál.
Rozumím, pøikývl váleèník.
Jdi a dohlédni na závìreèné pøípravy. A bude v echno hotovo, pøijï sem. Doprovodí mì
tví. Tam vyèkám pøíchodu svého konce.
Kdy Eon Kull znovu osamìl, protáhl svou mysl ve snaze proniknout za stìny Vnitøního pr
stranství a nahlédnout do vnìj ího svìta. Byl ale pøíli slabý. Opravdu se tolik vyèerpal?
l myslel svá slova, kdy se zmiòoval o jeho bouøi?
Nejistým krokem pøe el Eon Kull na druhou stranu Vnitøního prostranství a otevøel víko
zdi. Uvnitø byl spálený prach a hedvábné sáèky. Vìt ina jich byla prázdných, ale nìkolik má
e je tì plných. Prastarý vzal jeden do ruky a vyndal ho ven. Kouzelná hùlka mu z ochranného
sama vklouzla do ruky. Byla teplá a jemnì pulzovala; jedna z posledních, které si nechal
. Pomalu se dobelhal zpátky k trùnu. S úlevným povzdechem se posadil a pøitiskl si hùlku na
prsa. Modlil se, aby byla dost silná a dokázala usmìrnit a soustøedit jeho ubývající energi
Pomalu se mu zaèínaly vracet zbytky sil a spirituální kameny zasazené do jeho zbroje a kam
enného trùnu se znovu, se zdráhavým blikáním, zaèaly probouzet k ivotu. Alespoò vìt ina z
jich toti zùstalo vyhaslých. Mnohé jenom matnì poblikávaly.
Pøed oèima se mu zaèaly objevovat mihotavé obrazy vnìj ího svìta, bouøícího a skuèícího
tálil.
Vidìl bouøi, obrovskou a stra livou bouøi. V duchu se proklel. Mìl si uvìdomit, e je p
bý, ne aby dokázal ovládnout takovou magii. Pøál si sice bouøi vyvolat, ale jenom proto, a
jí zakryl své lstivìj í a slo itìj í iluze. Ale v dùsledku stresu upadl do bezvìdomí a ztra
rou kontrolu.
Rozpoutal warpovou bouøi, katastrofickou sílu, která nyní zuøila bez ohledu na jeho vùl
. Byla pøíli silná, ne aby dovolila lidem nepozorovanì se pøiblí it natolik, aby na nì mo
it iluze, s jejich pomocí by je vyu il ke svému zámìru, jak pùvodnì plánoval. Místo toho j
a zahnala na ústup.
Bezmocnì zaklonil hlavu. Jeho poslední èin byl naprostým krachem. Vyèerpal ve keré své
pálil magické runy, znièil nìkteré z duchù, kteøí mu pomáhali, a výsledkem bylo tohle. Kael
Khaine! Elementární síla, která bez rozdílu nièila v e, co se jí pøipletlo do cesty. Zuøila
ový pes, jeho výcviku vìnoval nìkolik mìsícù, aby v nìm nakonec zvítìzila nespoutaná divok
Ve tmì vidìl nìkolik slabých jisker, stopy hrstky lidí, kteøí se dostali natolik blízko
se lapili do jeho iluzí. Bylo jich ale pøíli , pøíli málo.
Lord Eon Kuli, Prastarý, èarodìj, se dal do pláèe. Tolik se sna il. A selhal.
* * *
U více ne deset minut kráèel Mkoll pøívaly de tì, kdy se najednou zastavil. Pøekvape
, jako kdyby nemohl uvìøit svým oèím, a pak se vrhl do krytu odhaleného koøene stromu ènící
a.
To není mo né, øíkal si. Musí to musí to být nìjaké ílenství.
Zvedl oèi k bouøkové obloze, otøásl se a schoulil se do klubíèka. Celou dobu mìl podezø
de o pøirozenou bouøku. Teï vìdìl, e si pohrává s jeho smysly.
Tohle je Monthax, Monthax, opakoval si dokola, znovu a znovu. Ne Tanith.
Tak proè strávil posledních dvacet minut tím, e se sna il dostat na farmu v tvrdodøevo
lesích nad Hebanem, kde pøebýval se svou enou a syny?
ilami se mu po celém tìle rozlévala hoøkost a bolest. Jako kdyby Eiloni znovu ztratil
, i kdy vìdìl, e pøed patnácti lety zemøela na horeèku. Jako kdyby znovu ztratil svou rod
lanetu, své syny.
Byl tak pevnì pøesvìdèený, e pospíchá domù letní bouøkou z pastvin, kde se pásl jejich
pevnì pøesvìdèený, e má enu, farmu a rodinu, ke kterým se mù e vrátit. Ve skuteènosti se
a útoèícím houfùm nepøátel.
Jak se mohl nechat tak zmást? Co to bylo za kouzla?
Zvedl se ze zemì a znovu se vydal na cestu. Tentokrát ale míøil opaèným smìrem, kde, ja
oufal, ho èekala imperiální fronta.
Na Lilithin pøíkaz se jednotka vydala zpátky do bouøí su ované d ungle. Inkvizitorka, tìsnì
svou tìlesnou strá í, kráèela za pøibli nì stejnì velkou skupinkou Duchù, tvoøenou pozùstat
edmé èety, které velel Gaunt. Ranìní byli odesláni do bezpeèí.
Gilbear neustále protestoval. Jak proti dal ímu postupu, tak proti spolupráci s Tani
thany. Lilith ale odmítala jeho výhrady s neskrývaným opovr ením, které k majorovi poci ova
okud by se její obavy naplnily, pak by to byla právì tak Gauntova vìc jako její. A kromì to
o, Duchové z míst, kam mìli namíøeno, pøi li a vìdìli, co mohou oèekávat. Navzdory bojovým
tní Volponské desáté brigády, kterými se její pøíslu níci tak rádi chlubili, dávala pøednos
Tu nyní tvoøilo pøibli nì edesát mu ù, z nich jedna polovina, kterou jí pøidìlil lord gen
strá , patøila k tì ké pìchotì a druhá, vedená svým charismatickým komisaøem, k tìm nejlep
eriální gardì.
U døíve ale prostøednictvím svého astropata po ádala o posily. Thoth byl k jejím ádos
o chvíle, kdy mu nastínila, o jak velkou hrozbu se jedná. Tou dobou u v jejich stopách, s
e zhruba hodinovým odstupem, postupovala armáda tvoøená devíti stovkami lechticù, kterým v
mar ál Ruas, a tøemi stovkami roaneských Hloubkaøù, vedených majorem Alefem a komisaøem Jah
. Telepatická komunikace byla v zuøící bouøi tak vysilující, e za ni astropat zaplatil iv
eho tìlo nechali le et na místì, kde padl.
Poslat vojenskou jednotku zpátky do oblasti, ve které zuøila bouøe a odkud se v echna
ostatní vojska stahovala, se zdálo být naprostým ílenstvím. Omylem, který se vrchní velení
pravit vysláním posil. Ale Lilith vìdìla, e bez ohledu na bouøi a houfy váleèníkù Chaosu k
Monthaxu le í právì ve støedu této zóny. A mo ná také objekt jejího vlastního, osobního vy
V èele jednotky postupoval Lerod. Pøihlásil se dobrovolnì. Entuziasmus z nìho jenom sr
l, co Gaunta ponìkud znepokojovalo. Yael, jeden z èlenù Lerodovy sedmé èety, mu vyprávìl,
erod na bøehu potoka zázraènì unikl smrti, co v nìm vyvolalo pøesvìdèení, e se mu nemù e
Gaunt se na chvíli zamyslel. S tím, e se èlovìk pova uje za nezranitelného, se u setk
ledky mohly být stra livé.
Rozhodnì ale dával pøednost tomu, aby Lerod vyzýval své tìstí v èele jednotky, ne aby
, e zpùsobí nìjaké problémy uvnitø.
Kromì toho, Lerod byl vynikající voják. Jeden z nejlep ích, nejschopnìj ích.
A nejen to v ichni Duchové, Corbeka nevyjímaje, jako by se nemohli doèkat, a se do sm
tonosné bouøe vrátí zpátky. Jako kdyby je tam nìco pøitahovalo. Málokdy vidìl Gaunt své mu
nì motivované.
A pak si najednou uvìdomil, e i on sám se na návrat do neprostupné d ungle, zachvácené
osným bìsnìním ivlù, tì í. Nedokázal si to nijak rozumnì vysvìtlit a to ho znervózòovalo.
Lilithina brigáda vytrvale postupovala porostem a rozvodnìnými potoky bièovanými vìtrem
a de tìm. Rozbahnìné údolí zaèalo postupnì pøecházet ve strmý svah de tného pralesa, rozklá
venými moèály.
Lilith poslala napøed nìkolik mu ù s lany, kteøí mìli ostatním usnadnit výstup. Corbec
em a s dal ími Duchy a lechtici plhali bahnitým svahem vzhùru. Za sebou táhli provazy, kt
estou uvazovali ke stromùm. Oblohu nad jejich hlavami køi ovaly blesky a kolem se rozléh
alo neustálé burácení hromù. Nejvy í stromy se zásahy bleskù promìòovaly v obrovské hoøící
Brigáda postupovala vpøed, pøidr ujíce se lan, které pøed nimi natáhl pøedvoj.
Nahoøe na svahu Corbec pøivázal konec svého lana k pahýlu stromu a pak se spolu s osta
tními postavil na hlídku, aby vyèkal pøíchodu hlavního voje. Jeden ze lechticù se na nìho
na tváøi se mu objevil úsmìv.
Culcisi?
Plukovník Corbec!
Corbec plácl mlad ího mu e po ramenním krytu. Druhý lechtic sledoval jejich pøátelské
ou.
Kde e to bylo na Nacedonu?
Na farmì. Jsem vám dlu en za záchranu ivota, plukovníku.
Corbec vybuchl smíchy. Jestli si dobøe vzpomínám, bojoval jsi tu noc stejnì tvrdì jako
hni ostatní, Culcisi!
Mladý voják se usmál. Z okraje pøilby mu do oblièeje kapala voda.
Tak e ty ses dostal k Desáté brigádì? poznamenal Corbec a se zbraní namíøenou do tmy
lesky si døepl vedle Culcise.
Vá zdravotník se o mnì ve svém hlá ení vyjádøil hodnì pochvalnì a komisaø Gaunt se o
k jsem mìl trochu tìstí na Vandamaaru a dostal jsem vyznamenání.
Tak e je teï z tebe veterán? Èlen elitní brigády lechticù? Nejlep í z nejlep ích?
Culcis se pobavenì zasmál. V ichni jsme jenom vojáci, pane.
Dva zástupy pomalu stoupaly vzhùru strání podél provazù, proplétajíce se mezi mohutnými
stromù a vodou nasáklou vegetací.
Pùda byla lepkavá jako med, kyprá a napùl tekutá; boøili se do ní a do pùli lýtek. Ale
tom neèase neobtì oval hmyz.
Postupovali v palebné formaci zuøící bouøí podél hlubokého údolí do d ungle na náhorní
a pokyn k zastavení, aby mohla zkontrolovat jejich souèasnou pozici. Sotva vzala dat
atablet do rukou, silnì se zablesklo a ozvala se ohlu ující rána.
Blesk uhodil do dvacet krokù vzdáleného stromu, který explodoval v mraènu døevìných tøí
echtici byli zasa eni elektrickými výboji a dal í dva, spolu s jedním Tanithanem, se promìn
v ivé jehelníèky.
Jak se major Gilbear sna il uskoèit z dosahu letících tøísek, vrazil do Lilith. Musíme
rátit, inkvizitorko! Tohle je ílenství!
Je to nutné, majore, opravila ho a vrátila se pohledem k datatabletu. Gaunt stál po
jejím boku. Srovnávali si data na svých pøístrojích a do obrazovek jim bu il dé .
Tady je va e tøetí èeta, øekla Lilith.
Spí bych øekl, e je to její poslední pozice, kterou jste zaznamenali pøed pøíchodem
vil ji Gaunt. Byli v jejím støedu, ale doká ete opravdu urèit, kde jsou teï? Nebo kde jsme
?
Lilith ti e zaklela. Komisaø mìl pravdu. Byli odøíznuti od signálù orbitálního lokátoru
la funkce v ech vyhledávaèù a ifrantù. Museli se spoléhat pouze na svou pamì . A ta se nez
nejspolehlivìj í.
Gaunt odvedl inkvizitorku kousek stranou, aby je Gilbear nemohl sly et. Moji mu i
jsou tìmi nejlep ími prùzkumníky v celé Gardì, ale tady jsou dezorientovaní. Tahle bouøe n
em ovlivòuje jejich smysly. Nejsem si jistý, jestli se nám podaøí najít cestu k poslední za
menané pozici tøetí èety.
Co tedy navrhujete?
Nevím, odpovìdìl Gaunt popravdì, ani by uhnul pohledem. Ale jestli budeme pokraèova
jsem si jistý, e se nám podaøí najít cestu zpátky
Pane! Komisaøi! ozval se Raglon, spojovací dùstojník. Sebìhl po rozbláceném svahu ke
i a podával mu sluchátka.
Tøetí èeta, pane! Podaøilo se mi zachytit jejich komunikaci! Signál je nezøetelný, pøe
le je to major Rawne a jeho mu i. Jsem si tím jistý. Vypadá to, e narazili na nepøítele.
Gaunt si vzal sluchátka a chvíli poslouchal. Mù e zjistit, kde pøibli nì jsou?
Raglon zavrtìl hlavou. Ta bouøe v echno ru í, pane. Nemám jak urèit, odkud ten signál
to jako kdyby nebyli nikde, a zároveò v ude.
Nesmysl! vy tìkl Gilbear, vytrhl sluchátka Gauntovi z ruky. Chvíli si hrál s èíselník
onovì vysílaèce, aby nakonec bezmocnì zaklel a strhl si sluchátka z hlavy.
Zkus s nimi navázat spojení, øekl Gaunt Raglonovi. Opakovaný signál, v irokém rozsa
Obsah zprávy? zeptal se Raglon.
Gaunt tøetí tanithské èetì. Udejte stav a pozici.
Raglon zprávu odeslal. Nic, pane, zkusím to znovu Poèkejte! Mám odpovìï! ,Pozice: kur
lác, Tanith Magna. Zadní voj.
Co e? Gaunt znovu popadl sluchátka. Rawne! Rawne! Odpovìz!
Tøetí èeta se usadila v místì, kde se chodba, køi ovaná laserovými paprsky divoké pøestøelk
luchátka Rawneho náhlavní komunikaèní soupravy se ozval Gauntùv hlas.
Zkus to znovu, køikl na Whelna, obsluhujícího vysílaèku.
Rawne zaèínal Gaunta, svého nového velitele, kterého k nim poslali Císaø ví odkud, nená
e sakra vìzí?
Wheln pøeru il jeho pochmurné my lenky. Zpráva od Gaunta, pane! Máme se stáhnout a sej
ním na tìchto souøadnicích.
Rawne se podíval na vyti tìnou zprávu, kterou mu Wheln podal, a pak ji zahodil. Nedáva
lo to smysl. Gaunt jim pøikazoval, aby opustili palác i mìsto.
Dej to sem! køikl na Whelna a vzal si sluchátka.
Pane? Raglon podával sluchátka Gauntovi. Nerozumím tomu
Komisaø si je pøilo il k uchu a poslouchal.
teï nevzdáme nenecháme Tanith padnout! K èertu s vámi, Gaunte, jestli si myslíte, e
svojí planety!
Gaunt spustil ruku se sluchátky dolù.
Ze ílel, øekl ti e. Musel ze ílet
Mkoll se vytrvale prodíral d unglí a neustávajícím de tìm dál. Soustøedil se na realitu a i
touhy, které mu rezonovaly v hlavì. Domù, k vlastním liniím doká e to
Strom za jeho zády zasáhl laserový paprsek. Ohlédl se pøes rameno a dal se do bìhu.
Pøímo pøed ním se objevil nepøátelský váleèník. Mkoll mu jednou z pistolí ustøelil hlav
Ze v ech stran se k nìmu sbíhali dal í a dal í.
Dal í laserové paprsky zvedly ze zemì obláèky listí a plevele. Mkoll se pøikrèil. Dva v
ravo, dva nalevo. Zásah, pokroucené tìlo padající do bláta. Vyskoèil a znovu se dal do bìhu
Dal í støela jen tìsnì minula jeho hlavu a srazila ho do bláta. Pokusil se zvednout, al
byl pomalý a otøesený. Bahno se na nìj lepilo a bránilo mu vstát.
Èísi silná ruka ho popadla za rameno a vytrhla ho z objetí bláta, které hlasitì mlasklo
olibek na rozlouèenou.
Mkoll hledìl do tváøe smrti, bledého oblièeje nepøátelského vojáka. Bez míøení ho zastø
se a souèasnì výstøelem z obou pistolí ustøelil kolena dal ímu váleèníkovi, který se k nìmu
V de ti a hromobití zaèal Mkoll jako ílený støílet kolem sebe po temných stínech objev
zi stromy.
Dal í paprsek se zlehka dotkl jeho boku a zanechal na nìm popáleninu. Mkoll si klekl
na jedno koleno a pokraèoval ve støelbì, obì zbranì nastavené na maximální výkon. Nalevo i
o padali mrtví nepøátelé. Pak si v iml, e z uloupené pistole zaèíná unikat inertní plyn. Z
Právì kdy se chystal dobít svou standardní pistoli, vrazila do nìj mohutná postava a s
ila ho k zemi. Obrovský váleèník Chaosu se nad ním tyèil s bajonetem pøipraveným zasadit sm
ou ránu.
Chvíli spolu v bahnì zápolili, ne se Mkollovi díky jeho obratnosti podaøilo útoèníka z
shodit.
Bajonet prolétl vzduchem a s nepøíjemným zvukem kovu nará ejícího do kosti zasáhl Mkoll
vého kolena a pøe al mu vazy. Tanithský prùzkumník se zapotácel a upadl na zem.
Váleèník se na nìho s rozta enýma rukama a vra edným skøekem okam itì vrhl.
Oba se teï váleli po zemi a tloukli do sebe jako zbìsilí. Mkoll nemohl dosáhnout na ta
nithský nù , který mìl za pasem, ale podaøilo se mu uchopit bajonet, jen zùstal uvìznìný v
i, a vytrhnout ho.
Zdrcený alem nad ztrátou Eiloni a zlostí nad nespravedlností ivota se Mkoll rozmáchl
abodl bajonet do útoèníkova boku. Opakoval to dvakrát, tøikrát, ètyøikrát, dokud tìlem best
eprojela smrtelná køeè.
Mkoll se vyprostil zpod mrtvoly. Koleno mu krvácelo tak silnì, e to ani vytrvalý li
ják nedokázal smýt.
S námahou se zvedl ze zemì. Jedinou jeho zbraní teï byl bajonet, který dr el v ruce. Cí
, jak mu spoleènì s krví ubývají síly. Na prochladlé poranìné noze ho høála vlastní teplá k
ungovalo tak, jak by mìlo. Útoèníci znovu zaèali pálit. Laserové paprsky oèesávaly vìtve ze
ybuchovaly v oslnivých kvìtech.
Jeden z paprskù, který se odrazil od kmene nedalekého stromu, ho zasáhl do zad. Mkol
l se skácel oblièejem do bahna. Otøesený zùstal le et na zemi. Nemohl se nadechnout. Do úst
nosu se mu dostávalo bláto.
Potom ale pocítil zvlá tní nutkání, které mu pomohlo se vzpamatovat.
Eiloni. Stála nad ním, stejnì bledá a krásná, jako kdy jí bylo dvacet.
Co tam dole dìlá ? Co budou mít chlapci k veèeøi, man eli?
Zmizela stejnì rychle, jako se objevila. To u ale byl Mkoll znovu na nohou, aby
se postavil prvnímu z nepøátel, kteøí se na nìho hnali. Na nohou a odhodlaný.
Navzdory agónii bolesti, kterou mu popálenina na zádech zpùsobovala, si Mkoll s prvním
útoèníkem poradil holýma rukama. Zlomil mu vaz, polámal ebra a rozbil lebku.
Vytrhl mrtvému laser, otoèil se, pøepnul zbraò na dávky a jedinou salvou pokosil vlnu
váleèníkù, kteøí ho chtìli napadnout zezadu.
Poøád je tì kolem sebe naslepo støílel do noci, energetický zásobník laseru témìø vyèer
bitých nepøátel u nohou, kdy ho na el Corbec.
Gaunt kolem rozestavil hlídky, aby zdravotníci mohli Mkolla v klidu o etøit. Bouøe nepolev
ovala. Stromy se prohýbaly pod nápory silného vìtru a témìø horizontálního de tì.
Lilith, Gilbear a Gaunt byli u toho, kdy vojín Lesp otevíral polní lékárnièku, aby o e
páleniny a øezné rány, jimi bylo Mkollovo tìlo doslova poseto. Prùzkumníkova hlava byla ov
tvou obvazù a probodnuté koleno zafixované.
Je to hou evnatý starý pes, poznamenal Corbec, který se postavil vedle komisaøe.
Nikdy mì nepøestane pøekvapovat, odpovìdìl mu Gaunt eptem.
Lilith se na nìj podívala, ve tváøi mìla vepsanou otázku. Gaunt vìdìl, co se chce zepta
k se mu podaøilo pøe ít?
Ztrácíme èas, øekl najednou Gilbear. Na co èekáme?
Gaunt se k majorovi vztekle otoèil, ale Lilith se staèila mezi oba mu e postavit.
Majore Gilbeare. Poøád jste velitelem mé tìlesné strá e?
Ano, paní.
Pøipadly vám nìjaké nové povinnosti od chvíle, kdy jste byl tímto úkolem povìøen?
Ne, paní.
Tak laskavì zmlknìte a rozhodování o dal ím postupu nechte na komisaøi a na mnì.
Gilbear se na místì otoèil a ode el zkontrolovat hlídky.
Corbec za majorem vyplázl jazyk a vydal vulgární zvuk. Gaunt se ho za to chystal n
apomenout, kdy si v iml, e se Lilith smìje.
To je ale namy lený osel, øekla.
To ano, pøisvìdèil komisaø.
Nechtìl jsem být nezdvoøilý, inkvizitorko, øekl rychle Corbec.
Ale ano, chtìl, usmála se Lilith.
No, ano, asi máte pravdu, zabruèel Corbec rozpaèitì.
Zkontrolujte prosím hlídky, plukovníku, øekl Gaunt tichým hlasem.
Ale ty u el zkontrolovat major.
A vy mu vìøíte? zeptal se Gaunt.
Ne. V jeho momentálním stavu ne, za klebil se Corbec, zasalutoval komisaøi, vysekl pø
anì hlubokou poklonu inkvizitorce a odspìchal do tmy.
Omluvte prosím mého zástupce. Zpùsob jeho velení je neformální a energický.
A funguje? zeptala se Lilith.
Ano, ale ano. Corbec je tím nejschopnìj ím dùstojníkem, se kterým jsem kdy pracoval.
ilují.
Chápu proè. Má charisma, odvahu. Pøimìøenou dávku zdravé neúcty. Colm je velmi atrakti
Gaunt se zarazil a podíval se smìrem, kterým Corbec pøed chvílí zmizel.
Opravdu?
No jistì. V tom mi mù ete vìøit. Lilith obrátila pozornost zpátky ke Mkollovi. Tak e
ník, postøelený a potluèený, se k nám vrátil pøímo ze støedu bouøe.
Ano. Gaunt si odka lal. Mkoll je po v ech stránkách nejlep í. Vypadá to, e pro el p
se zpátky.
U Fetha výsti ná slova. Pokud vám to nebude vadit, budu je pou ívat.
Gaunt byl zmatený. Vadit? Já
Co se dìje?
Gaunt mìl najednou velmi pøesnou a ivou pøedstavu, co pøesnì se dìje. Cítil, jak ho Li
pøitahuje.
Já nejsem si jistý
Ale ano, jste.
Do nedalekého stromu udeøil blesk. lechtici se s køikem rozutekli do krytu. Ta rána n
a Gaunta zapùsobila jako facka. Jeho mysl byla najednou èistá, støízlivá.
Nezkou ejte na mnì ty svoje triky, inkvizitorko, zavrèel vztekle.
Nevím, o èem mluvíte.
Ale ano, víte to moc dobøe. Sna íte se ve mnì vzbudit árlivost vùèi Corbekovi. A ty p
teré jste mi vysílala. Feth je jedno z tanithských stromových bo stev. Ne nìjaký barbarský
ismus. Budu pracovat s vámi, ale ne pro vás.
Lilith se pousmála a zvedla ruce. Máte pravdu. Omlouvám se vám, Gaunte. Jsem zvyklá vy
váøet si spojence tam, kde je nemù u získat dobrovolnì. Vyu ívám svých schopností, abych os
at mi. Øekla bych, e to je tím, e nejsem zvyklá na spolupracující partnery.
Tì ký je údìl inkvizitorù. A já jsem se domníval, e komisaøi jsou osamìlí.
 Podívala se mu do oèí a na bledé tváøi se jí znovu objevil úsmìv. Gaunta napadlo, jestl
ní jen dal í z jejích úskokù, ale zdál se být upøímný.
Oba dva potøebujeme najít a zastavit zdroj tohohle bìsnìní, øekl a rozmáchl se rukou
em nás obou je vítìzství. Budu vám mnohem lep ím spojencem, pokud nad sebou budu mít plnou
olu, ne kdybyste na mnì zkou ela svoje èáry.
Pøikývla. Cílem nás obou je vítìzství, zopakovala jeho slova. Ale to není v echno, c
tajemnì.
Gaunt se chtìl zeptat, jaké jsou její dal í cíle, kdy se Lilith najednou otøásla, stáh
uci a rukou si prohrábla své jemné vlasy. A teprve teï si komisaø v iml, jak vypadá unaven
Tahle bouøe musí to být pro vás opravdu tì ké, nemám pravdu?
Jsem na pokraji svých sil, Ibrame. Warp je v ude kolem mì, sna í se mi proniknout do m
sli. Omlouvám se za to, co jsem na vás zkou ela. Byla jsem zoufalá.
Gaunt k ní pøikroèil blí . Øíkala jste, e si ráda vytváøíte spojence tam, kde je nemù
Proè jste na Gilbeara tak tvrdá?
Usmála se. Dìláte si legraci? On to miluje. Jsem jeho ideál, mocná ena, která mu rozk
. Tolik po mnì tou í, e je ochoten pro mne zemøít.
Gaunt se neubránil smíchu. Jste nebezpeèná ena, inkvizitorko Lilith.
Budu to brát jako kompliment.
Jenom mi slibte, e tuhle základní taktiku nepou ijete taky na mnì.
Slibuji, øekla. Nemyslím si, e by to bylo nutné.
Gaunt si najednou uvìdomil, jak dlouho hledí Lilith do oèí. Promluvme si s Mkollem.
Udìlám to.
Ne, opravil ji. Udìláme to spolu.
* * *
Gilbear obcházel hustým de tìm hlídky. Ve vlhkém eru se ozývaly skøeky a ustìní neviditel
skupinky stromù na levém boku narazil na dva tanithské Duchy, kteøí se právì sna ili zapál
igarety pomocí navlhlého køesadla.
Gilbear po nich bez váhání skoèil. Prvního kopl do bøicha a druhého srazil pìstí na zád
Co to má znamenat? zuøil. Dr íte hlídku? Ne! Jenom tady hulíte a vaníte!
Jeden z vojákù se sna il protestovat a Gilbear ho znovu nakopl. Do tváøe. Kdy upadl na
zem, pøidal dal í kopance do eber a ledvin.
Kolem se to hem í nebezpeènými parchanty a vy se ani neobtì ujete dávat pozor!
Druhý Duch se pokusil svému druhovi, který le el na zemi schoulený do klubíèka, pomoct.
lbear k nìmu pøiskoèil a pìstí ho srazil k zemi, kde do nìho zaèal kopat.
Na majorovo rameno dopadla èísi tì ká ruka.
I tady se to hem í nebezpeènými parchanty, øekl Corbec.
Vzápìtí majora pra til hlavou a roztrhl mu oboèí. Následovaly dva údery pìstí na ústa a
do hrudi se svezla po hrudním krunýøi.
Gilbear se svalil do bláta, ale Corbeka strhl s sebou.
Chce si to rozdat, Duchu? Tak jen do toho! zavrèel.
U dávno, souhlasil Corbec a udeøil Gilbeara pìstí do oblièeje. Dlouho jsem se na tu
i tì il. Tahle byla za Cluggana, mír jeho du i.
Gilbear skrèil nohy pod sebe, vykopl a pøehodil si Corbeka pøes hlavu. Duch dopadl
na paøez. Do zad se mu zabodly ostré úlomky.
Gilbear byl okam itì na nohou, ruce sevøené v pìst. Corbec rychle vyskoèil ze zemì, aby
mu postavil. Kdy si odepínal plá a odhazoval jej stranou, lehaly mu z oèí nenávistné b
ou ili kolem sebe po rozblácené mýtinì, bièováni vìtrem a de tìm. Voda jim smývala krev vyt
a protiúder, následovaný øevem a novým výpadem. Oba vojáci, které Gilbear napadl, u stáli
a povzbuzovali svého plukovníka. Brzy k nim pøibyli dal í, Duchové i lechtici, kteøí vytv
em dvojice bojující v záøi bleskù kruh.
Gilbear byl boxer, volponský ampión tì ké váhy se smrtícím pravým hákem a neuvìøitelno
y. Corbec byl zápasník, trojnásobný pøeborník kraje Pryze. Gilbear tanèil na rozkroèených n
ozdávaje zdrcující rány. Corbec stál pøikrèený v zápasnickém støehu a sna il se vyhýbat jeh
Corbec se s øevem vyhnul majorovým pìstem a srazil protivníka dolù z krátkého svahu do
laveného pøívalovou vodou. Pøihlí ející Duchové i lechtici poskakovali na bøehu a hlasitì
zápasící dùstojníky.
Jako prvnímu se podaøilo vstát Gilbearovi. Kapalo z nìho bláto a pinavá voda. Okam itì
al po svém sokovi, ale jeho pìst jen ne kodnì prosvi tìla vzduchem. Corbec se vyhrabal z vo
y, obalený matnì se lesknoucím bahnem, a udeøil majora do bøicha. Druhou ranou trefil lech
ice na bradu a Gilbear se skácel ve spr ce støíbøitých kapek zpátky do vody.
 Stále ale nemìl dost. Vynoøil se z vody jako velryba, s výkøikem tak hlasitým a divokým
ko bouøe, která mu burácela nad hlavou, a zaèal zasypávat Corbeka jedním úderem za druhým.
hský plukovník pod jeho zuøivým náporem krok za krokem ustupoval. Vousy mu barvila krev z
rozbitých úst a zlomeného nosu.
Náhle se Corbec pøikrèil, odrazil Gilbearùv úder a vrazil do majora ramenem, tak e ho z
ovu srazil do vody. Pak si robustního lechtice pøehodil pøes rameno, zatoèil se s ním a v
okonalém zápasnickém chvatu jím pra til po zádech do vody. Bez zaváhání vyu il toho, jak by
pádem otøesený, a zaèal ho zpracovávat tvrdými kopanci.
Vojín Alhac, lechtic, nad enì tleskal, dokud si neuvìdomil, e jeho strana prohrála. P
chystal vylít si zlost na jásajícím Tanithanovi po svém boku, kdy si v iml, e se køoví v
rozvlnilo.
Alhac ztuhl. Stejnì tak i Duch, kterého se pøed okam ikem chystal napadnout.
Nìco èerného a odporného vyskoèilo z hou tí do svìtla bleskù.
Alhac byl v m iku roztrhán na kusy kouøícího masa. Vzápìtí potkal stejný osud i Ducha.
dujícího okam iku byl z kù e sta ený dal í lechtic. Ostatní mu i, kteøí povzbuzovali své d
, se v panice rozutekli na v echny strany.
U Fetha! zaklel Corbec, kdy zvedl hlavu.
Co je? zeptal se Gilbear, který se vynoøil z vody vedle nìj.
Tamhle!
Stvùra, která se vynoøila z podrostu d ungle, vypadala jako pes. Pokud by ov em pes mo
hl být velký jako kùò. Pokud by se ov em kùò mohl pohybovat stejnì rychle jako pták. Pøed n
dì zbarvený ètverno ec s prohnutými zády a konèetinami se tøemi klouby. Vypadal jako sta en
místy byl porostlý chuchvalci srsti. Mìl masivní, krátkou a tupou lebku, její spodní èeli
upovala pøed horní. Z obou èelistí trèelo nìkolik øad trojúhelníkových zubù. Stvùra z psych
pu tìná do bouøe a zabíjející pro Chaos.
U Fetha! odplivl si Corbec.
U Vulpa! vyhrkl Gilbear.
elma seskoèila do potoka a vyrazila k nim. Corbec i Gilbear se otoèili a dali se
do bìhu. Utíkali øeèi tìm plným koøenù, seè jim síly staèily, vyjící stvùra jim ale byla v
Obluda skoèila na Gilbeara, strhla ho k zemi a ostrými drápy zaèala trhat jeho zbroj
. Z ramenních krytù létaly kusy armaplasu. Gilbear se zmohl jen na bezmocný køik.
Corbec skoèil nestvùøe obkroèmo na høbet, chytil ji za høívu, trhl jí hlavou dozadu a p
anithským no em hrdlo. Z rány vytryskla páchnoucí nachová krev. Obluda otevøela tlamu a zaè
a kòuèet.
Teï, lechtici, teï! køièel Corbec a ze v ech sil dr el pøí eøe hlavu v záklonu.
Gilbear si od opasku utrhl tøí tivý granát a hodil ho pøí eøe do tlamy, rovnou do chvìj
rdla.
Gilbear se pøitiskl k zemi a Corbec se skutálel ze høbetu obludy stranou.
V pøí tím okam iku se ozval výbuch a oba mu e zasypaly kusy páchnoucího masa.
Corbec se zvedl z tekutého bahna na dnì øeèi tì. Podíval se na Gilbeara, který se s nep
zem opíral o bøeh potoka.
Jsi v poøádku? zeptal se Corbec.
Gilbear pøikývl.
Je na Èase, abychom uzavøeli pøímìøí, co?
Gilbear znovu pøikývl. Oba dva, pokrytí vrstvou bahna a kusy shnilého masa, se malátnì
vedli ze zemì.
Pøímìøí. Jo. Pøímìøí øekl stále je tì otøesený Gilbear. Prozatím.
Ta zøícenina, pane, ta, co jsem ji tenkrát zahlédl. Znovu jsem ji na el. Mkollùv hlas byl
a slabý. Namáhavì dýchal. Sedìl na povaleném kmeni a støídavì upíjel z èutory s vodou a láh
kterou mu pøinesl Bragg. Celý byl omotaný obvazy a pokrytý zaschlým bahnem. Gaunt sedìl ve
le nìj a pozornì naslouchal. Zdálo se, e Mkoll má z Lilith trochu strach. Inkvizitorka je
ho nervozitu vycítila a dr ela se zpátky, aby si Gaunt mohl se svým nejlep ím prùzkumníkem
uvit v klidu.
Co to je za zøíceninu? zeptal se Gaunt.
Mkoll pokrèil rameny. Nemám tu ení. Velká, stará, opevnìná. Je tam val, který pravdìpo
pøírodního pùvodu. Na to je pøíli pravidelný. Vím jenom tolik, e kolem ní je víc nepøátel
ch kolem cukrové pasti.
Mkollova slova Gaunta znepokojovala. Nejen e pøesnì vìdìl, co má prùzkumník na mysli,
d oèima se mu vybavil ivý obraz hmyzu s dlouhými tìlíèky, houfujícího se kolem poháru se t
kutinou na verandì lesníkovy chaty. Hmyzu, který se vyskytoval pouze na Tanith. Hmyzu,
který nikdy na vlastní oèi nevidìl.
Kolik? naléhal.
Nepoèítal jsem je, zamumlal Mkoll. Mìl jsem plné ruce úplnì jiné práce. Podle mého o
esítek tisíc. Mo ná víc, nejspí jsem je ani v echny nevidìl. Terén kolem je kopcovitý, hus
idnì jich tam mù ou být stovky tisíc.
O co jim jde? uva oval Gaunt nahlas.
Myslím, e nemáme jinou mo nost ne to zjistit, øekla ti e Lilith.
Gaunt vstal a podíval se na inkvizitorku. Její tváø zakrýval stín kápì nata ené pøes hl
eme bavit o tom, jak je ílené poslat edesát mu ù proti dost mo ná statisícùm nepøátelskýc
omnìl, e nedoká eme ani urèit, kde ta zøícenina le í. Na e lokátory a auspex se podìlaly a
ani nedoká ou rozeznat jeden smìr od druhého. U Fetha, Mkoll je mým nejlep ím prùzkumníkem
nává, e ji na el jenom náhodou.
Lilith pøikývla. Máte pravdu, tahle bouøe je opravdový problém. Nevím, co dìlat.
Mohl bych vás tam znovu dovést, ozval se za Gauntovými zády Mkollùv zachmuøený hlas.
Gaunt se otoèil a zkoumavì si ho zmìøil. Urèitì? Øíkal jsi, e jsi pozici té zøíceniny
Mkoll se roztøesenì postavil na nohy. To bylo poprvé. Já nevím nìco mi øíká, e teï b
jít znovu. Cítím to v kostech. Bude to jako jako hledat cestu zpátky domù.
Gaunt se podíval na Lilith. Zkusme to, øekla. Zdá se, e si je Mkoll jistý, a já mu
by byl odpor pøíli silný, mù eme se stáhnout.
Gaunt pøikývl. Právì se chystal zavolat Raglona a vydat nové rozkazy, kdy se bouøí roz
exploze tøí tivého granátu. O chvíli pozdìji se zaèalo ozývat sporadické, vzdálené praskán
pøekrývající se s pronikavìj ími zvuky pekelných pistolí. Gaunt tasil rotomeè a rozbìhl se
Ser ant Lerod posílal mu e k hlídkám na východì.
Lerode?
Pane! Z bouøe se vynoøují stra ný vìci, pane! Monstra! Nestvùry!
Gaunt se zahledìl do temnoty d ungle. Pøímo pøed jeho oèima se z rozeklaných bleskù rod
havné stvùry. Ve vzduchu se vzná el zvrácený pach Chaosu. Zbranì lechticù a Duchù trhaly ú
kusy.
Stvùry z psychoprostoru, procedila skrz zatnuté zuby Lilith, která se z nièeho nic ob
evila po komisaøovì boku. Zplozenci této nesvaté bouøe. Tupí, ale smrtelnì nebezpeèní.
Ze tmy se vybelhal Corbec. Vypadal hùø ne jeho uniforma. Posílal mu e k hlídkám na záp
e støedu dìní.
Co se vám stalo? zeptal se Gaunt ostøe, kdy uvidìl stejnì zøízeného Gilbeara v èele
ce lechticù.
Trochu jsme se porvali, øekl Corbec. Pak se ze tmy vynoøila nìjaká obluda.
Gaunt nechtìl víc sly et. Teï nebyl èas na nìjaké kázání. Musel udr et jednotku pohroma
. Aktivoval rádiové spojení. Gaunt brigádì. Postup vpøed, poklusem. Bojová formace útoèný
ká první èeta a polovina volponské jednotky v èele. Smìr urèuje prùzkumník Mkoll. V ichni o
a a týl. Podle inkvizitorky Lilith se váleèníci Chaosu mohou kdykoli objevit kolem nás neb
o mezi námi. Neváhejte okam itì støílet. Ser ante Lerode, vezmìte si est mu ù, budete hlíd
V ichni velitelé potvrdí, e rozkazy pøijali a rozumí jim.
Následoval sled rychlých odpovìdí. Raglon je v echny poslouchal ve sluchátkách radiokom
kaèní stanice a pak Gauntovi kývnutím hlavy potvrdil, e je celá brigáda s rozkazy srozumìn
Gaunt je tì neskonèil. Loajální a obìtaví Tanithané mu jeho komisaøské povinnosti v prù
let znaènì usnadòovali, ale teï se ocitli v hustém podrostu, vystra ení, a navíc promíchan
které neznali a nedùvìøovali jim. Morálka, disciplína dvì nejdùle itìj í slova pro ka dé
i na dobu svého výcviku, kterým pro el ve Schole Progeniu, na své zaèátky na váleèném poli,
l jako kadet pod Oktarem. Vzal si od Raglona mikrofon.
Nebudu vám namlouvat, e nás èeká jednoduchý úkol. Je ale velmi dùle itý. Dùle itý pro
lanetì a dost mo ná pro úspìch celého køí ového ta ení. Zabráníme nepøíteli v dosa ení jeho
o stát ivot. Dnes bojujeme za Císaøe. Bojujte, jako kdybychom stáli po jeho boku jako tìle
ná strá . Braòte mu e po své pravici i levici, jako kdyby byl samotným Císaøem. Nevzdávejte
levujte v boji. Èeká na vás velké vítìzství. A jestli ne vítìzství, tak nehynoucí sláva sta
Zlatému trùnu Terry. Císaø neopou tí své vìrné. Jeho ruka nás povede, jeho oèi na nás budou
rti si nás k sobì povolá, abychom se za Bránou vìènosti posadili po jeho boku.
Za zaniklou Tanith, za mocný Volpone, za Císaøovu Terru vpøed!
Celá brigáda vyrazila jako jeden mu vzhùru svahem, vstøíc strmým kopcùm. Zemì kolem ni
tøásala nápory zuøící bouøe. lechtici i Duchové pro tu chvíli zapomnìli na vzájemnou nevra
vali spolu bok po boku v dokonalém iku. Gaunt se pøi pohledu na semknutou formaci neu
bránil úsmìvu. Ka dou chvíli se ozývala laserová støelba pøedvoje, který za pochodu likvido
ra vynoøující se ze tmy.
Lilith la po Gauntovì boku. Zpod plá tì vytáhla plazmovou pistoli a rázným pohybem ji
a. Dobrý proslov, usmála se na Gaunta. Dobøe jste je motivoval. Oktar vás dobøe vycvièil
Jak vidím, tak jste si mì provìøila. Mùj profil.
Jsem inkvizitorka, Gaunte. Co jste èekal? Pátrat a zkoumat je moje práce.
A po èem doopravdy pátráte tady na Monthaxu? zeptal se Gaunt bez okolkù.
Jak to myslíte?
Nejsem psyker, ale v lidech se docela vyznám. Tady jde o víc ne o stíhání psykerských
antù v na ich øadách. Máte je tì nìjaký jiný úkol.
Lilith se na komisaøe krátce usmála. Nehledejte v tom ádnou záhadu, Ibrame. Prozradil
sem vám ho u na Svatosti. Bulledin nám ohlásil, e má podezøení, e se na Monthaxu usadil
psyker. Pùvodnì jsme se domnívali, e se jedná o na eho nepøítele a e nás zde èeká psychov
zøícenina Nepøítel projevil jasný zámìr dostat se právì na tohle místo, zatímco nás zcela
opitelnì ka dého musí napadnout otázka, proè tomu tak je. Logickou odpovìdí je, e se v té
cházet nìco velmi cenného.
Nìco, co zpùsobilo tuhle bouøi?
Lilith pokrèila rameny. Nebo nìco, co nepøítele pøimìlo ji vyvolat, aby tak zakryl svù
tup. Domnívám se ale, e vá odhad je pravdìpodobnìj í.
A to je to, co chcete?
Je to moje povinnost, Ibrame. A nemyslím si, e bych musela tenhle pojem vysvìtlova
t jednomu z nejlep ích komisaøù Impéria.
Nesna te se mì zmást lichotkami. Rad i mi vysvìtlete, co si pøedstavujete pod pojmem ,
velmi cenného .
Vzpomeòte si na Menazoid Epsilon. Øíkala jsem vám, e jsem si peèlivì pro la vá profi
vizitorka jsem mohla nahlédnout do nìkterých hlá ení s vysokým stupnìm utajení. Vy víte, o
Gaunt zbystøil. Máte na mysli technologii? Artefakty?
Lilith pøikývla. Mo ná ano.
Starobylých lidských civilizací? Cizí?
Lilith sáhla do kapsy a nìco z ní vyndala. Tohle Mkoll na el. Vytáhl to z kmene stromu
na boji ti tìsnì pøedtím, ne bouøe vypukla. Øeknìte mi, co si myslíte, e to je? vyzvala
a k nìmu ruku. Na dlani se jí leskla kovová hvìzdice s ostrými pièkami. Gaunt si pøedmìt p
zachmuøeným výrazem.
Teï víte tolik, co já.
Brigáda pokraèovala v sevøeném iku dál do údolí zastínìného korunami mohutných stromù, kte
u ochranu pøed bouøí. Gaunt byl z vytrvalého de tì a vìtru celý prokøehlý. Dobøe si uvìdomo
na tom nejsou o nic lépe. Chùze hlubokou rozsedlinou, pod klenbou prastarých stromù, je
jich koruny, které bránily de ti proniknout dovnitø, se jim klenuly nad hlavami jako stro
p gotické katedrály, byla pro v echny nepøedstavitelnou úlevou. Bouøe tlumená hustým listov
vysoko nad jejich hlavami.
Gaunt dohnal Mkolla v èele formace.
Poøád ví , kudy jdeme?
Mkoll pøikývl. Jak jsem øíkal, teï neztratím smìr, ani kdybych chtìl.
Øíkal jsi, e to je jako cesta domù, pøipomnìl mu Gaunt.
Mkoll zavøel oèi a na okam ik pøed sebou spatøil Eiloni, která mu kynula, aby se vrátil
ky na farmu. eptem mu slibovala teplou veèeøi. Øíkala mu, jak se na nìj chlapci tì í, a j
d spaním vyprávìt jeden ze svých pøíbìhù od táborových ohòù.
Tomu nemù ete rozumìt, komisaøi.
Pøíliv váleèníkù Chaosu se zastavil a ve chvíli, kdy tìla jejich padlých chodbu zcela zata
Rawne zavelel k ústupu. Zavøeli za sebou masivní dvojité dveøe a chodbu tak uzavøeli. M
lo pomáhal Whelnovi dveøe zavírat. Prsty se pøitom dotýkal erbu tanithského kurfiøta, vyøez
o jejich tì kých panelù vyrobených z tvrdodøeva. Zamrkal a na okam ik pøed sebou uvidìl vy
onyxu, popsaného neznámými runami, kterým nerozumìl.
Co je? zeptal se Wheln, který se opíral o dveøe a namáhavì oddychoval.
Milo znovu zamrkal. Znovu se pøed ním objevily klenuté dveøe tanithského typu, s jasnì
atrnými kurfiøtovými insigniemi.
Feygor s Mkendrikem uzavøeli dveøe pomocí dlouhé petlice. Z druhé strany bylo sly et tl
mené výbuchy granátù a dávivé zvuky plamenometù, pomocí nich se nepøítel sna il mrtvolami
u uvolnit.
V ech osm Tanithanù bylo k smrti vyèerpaných. A do dne ního dne nikdo z nich snad s
u Rawneho a Feygora. nevystøelil ze zbranì ve vzteku, nemluvì o zabíjení. Teï prodìlali o
ový køest ohnìm. Nedokázali ani spoèítat, kolik nepøátel pozabíjeli.
Cown se opøel zády o zeï a sesul se do døepu. Ztì ka oddechoval. Jsme ztraceni? zepta
Je Tanith ztracená?
Rawne se k nìmu prudce otoèil. V oèích mu plál oheò. Jsme na ivu? Je Tanith na ivu? Vs
távej a hni sebou! Jenom ten zatracený cizák Gaunt mù e mít Tanith za ztracenou! Stáhnout s
Opustit ji? Co je tohle za velitele? Udìlá z nás duchy bez vlastní planety!
Duchové zamumlal Larkin, který se malátnì opíral o protìj í zeï, s tváøí a rameny pø
ameni. Gauntovi duchové
Co jsi to øíkal? vyhrkl Milo. V u ích mu huèela krev. Pøipadal si, jako kdyby se prob
ze sna.
Nev ímej si ho! pøikázal mu Feygor. Ten blázen to nemá v hlavì v poøádku. Kdyby nemì
u, u dávno bych ho zabil.
Ne, zaèal Milo. Tohle není správné to
Samozøejmì e to není správné! zavrèel mu Feygor do oblièeje. Milo zamrkal, kdy mu n
pka sliny. Impérium si pøijde na Tanith pro mu e, kdy je potøebuje, ale kde je teï, kdy
h potøebuje jeho pomoc? Klidnì nás nechají pochcípat!
Caffran Feygora od Mila prudce odtáhl. Tak zemøeme se ctí, Feygore! Se ctí, rozumí !
ladého vojáka doslova sálalo vá nivé odhodlání. My lenky na Lariu mu nedávaly vydechnout. J
aná byla tam nìkde venku a on byl pøipravený bojovat a zabíjet tak dlouho, dokud tohle míst
nezachrání a znovu se s ní nebude moci setkat.
Caff má pravdu, Feygore, øekl Mkendrik. Wheln a Cown souhlasnì pøikývli. Zemøeme, ab
h mohla ít!
A k èertu s nìjakým cizáckým komisaøem, který si myslí, e to bude jinak! odplivl si
Feygor se uklidnil, otoèil se a pøikývl. Obratnì si vymìnil energetický zásobník svého
za nový.
Z pøítmí chodby se vrátil Rawne. Dole v chodbì jsem sly el støelbu, asi tøi sta krokù
padá to na dal í skupinku na ich. Pùjdeme jim na pomoc.
Mkendrik pøikývl. Jdeme. Mo ná budou vìdìt, kde se ukrývá kurfiøt.
Kdyby se nám ho podaøilo dostat do transportních dokù, mohl by v nìjakém èlunu uniknou
bezpeèí, dodal Cown.
Rawne pøikývl. Feygore, pøiprav tu pro nì nìjaké pøekvapení.
Feygor se za klebil a vyndal z pouzdra nìkolik nálo í. Rychle a obratnì je pøipevnil k
lici. Jen co rozrazí dveøe, rozbu ka se aktivuje a celá chodba se jim sesype na hlavu, po
namenal.
Jdeme, pøikázal Rawne.
Milo se rychle rozbìhl za ostatními, kteøí u vyrazili dlouhou chodbou. Dusot jejich tì
bot se rozléhal na kamenných dla dicích. Milo si z celého srdce i du e pøál, aby pøi el na
e dìje s s realitou. Jiné slovo ho nenapadalo. S realitou nebylo nìco v poøádku. Pøipadala
neskuteèná a zvedal se mu z ní aludek. Musí to být tìmi démony Chaosu, pomyslel si. Mo ná
wne vìdìl pr
Milo se zarazil. Major Rawne? Na Polích zalo ení pøed branami mìsta Rawne nocoval spol
u s ostatními vojáky. Byl jen pouhý vojín. Odkdy má dùstojnickou hodnost, kdy byl pový en?
Zapomnìl jsem na nìco? ptal se Milo sám sebe. Zapomnìl jsem
Znovu se mu pøed oèima mihl krátký záblesk. Obraz stísnìné kabiny kosmické lodi. Rawne
Milo. Delegace. Vysoký, silný mu s úzkým oblièejem, kterým nemohl být nikdo jiný ne komi
Gaunt, vstal, aby je uvítal. Jak mohl vìdìt, jak Gaunt vypadá? Nikdy ho nevidìl. Sly el Ga
nta, jak výrazným a jistým hlasem povy uje Corbeka na plukovníka a Rawneho do hodnosti maj
ora.
Dal í sen?
Nebyl èas o tom pøemý let. Byli u témìø na místì, kde zuøil boj. Pøímo pøed sebou sly
To nejsou lasery, pomyslel si Milo, kdy stejnì jako ostatní zpomalil a pøipravil si
zbraò ke støelbì. Za poslední pùlhodinu u sly el dost výstøelù z laserù, aby poznal jejic
istické praskání. Tyhle výstøely byly dìsivìj í, zesílené a rozdìlené do ostrých dávek: pøi
Co to mìlo být?
Sly í to? zeptal se Larkina, který byl nejblí a zrovna si upravoval nastavení nokto
na své dlouhé pu ce. Do stropu chodby se zabodl paprsek namodralého svìtla zamìøovaèe.
Co? Lasery na plný výkon? Jo nìkdo má opravdu hodnì práce.
 To nejsou lasery, pomyslel si Milo. To nejsou
Tøetí èeta v tìsné formaci vybìhla zpoza rohu a ocitla se v rozlehlé audienèní hale z t
ulkanického kamene. Jednu ze stìn klenutého sálu lemovala rozbitá mozaiková okna, znázoròuj
hy, tanithské domácí a lesní duchy. Místnost byla plná lavic, z nich vìt ina byla rozbitá
ná. Na protìj í stìnì visely doutnající cáry kurfiøtovy zástavy.
Zády k nim se za pøevrácenými lavicemi krèili tøi tanith tí vojáci a pálili z laserù do
hodu. Dal í a dal í váleèníci Chaosu se sna ili pøes své mrtvé, jejich tìla zatarasovala p
t dovnitø. Mezi troskami le elo nejménì pìt mrtvých Tanithanù.
Bez váhání a zbyteèných otázek se tøetí èeta postavila po bok svých bratrù a zapojila s
Trojice Tanithanù, kteøí halu doposud bránili, se po neèekaných posilách trochu pøekvapenì
Milo nikoho z nich nepoznával, pøesto e jeden z mu ù, plukovník, byl snadno zapamatovateln
br s hustou høívou bílých vlasù zdobenou èerveným pruhem. Na jeho dlouhé, aristokratické tv
tetování kosy.
Za Tanith! Za kurfiøta! Za Zemi! køièel Rawne, zatímco zbìsile pálil po nepøíteli.
Obrovitý plukovník na okam ik zaváhal. Pak se znovu zaèal vìnovat obranì haly. Jak øík
lodickým hlasem s€podivným pøízvukem. Za Tanith!
Muon Nol z jednotky Krutých mstitelù bránil zelený onyxový sál a sledoval, jak jeden za
druhým padají jeho mu i za obì zbraním váleèníkù Chaosu, kteøí se sna ili proniknout dovni
chod pro modlitebníky, nad ním byla pod hedvábnou standartou planety Dolthe vysoko do z
di zasazena rù ice spirituálních kamenù.
Jediný kryt jim poskytovala zmì lavic z psychoplastu, které kdysi byly uspoøádány do ø
na z nich teï byla nepøátelskou palbou roz típána na kusy nebo roztavena. Sál mìl vysoká, n
tìlá okna, na nich byli mozaikou z prùhledných kùstek vyobrazeni Asuryan, fénický král, Kh
krve, Vaul, zmrzaèený bùh kováøství, babice Morai-Heg, bohynì osudu, a panna Lileath, bohy
a tìstí. V echny postavy byly zezadu nasvícené venku zuøící warpovou bouøí vyvolanou Eon K
to právì Lileath, ke které se Muon Nol teï modlil, krásná prorokynì budoucna a nekoneèných
Její runu mìl povì enou na provázku kolem krku, pod nefritovì modrou zbrojí.
Muon Nolova bílá helma byla poseta èernými stopami po laserových paprscích a její kdysi
dý chochol byl o ehlý a zèernalý. Pøesto ale Uliowye, svatá buanna lorda Eon Kulla, dál na
d tila zubaté náboje ve tvaru hvìzdy, po tisíci pøi ka dém výstøelu, a trhala jejich tìla
ka dém výstøelu obrovské zbranì, kterou Muon Nol pevnì svíral v rukou opatøených krou kovým
se ozvalo protestující zavrèení servomotorù stabilizátorù. Uliowye, Polibek ostrých hvìzd.
mu snad u jenom est prutù munice; musel je zaèít poèítat. Za Lileath. Za Dolthe.
Najednou do sálu vbìhlo osm lidí v edohnìdých, zablácených uniformách, zaujali místo p
boku a zaèali støílet po nepøíteli. Byli hou evnatí a zavilí, a jak se zdálo, nebyli nijak
prostøedím, ve kterém se ocitli, ani neèekanými a neznámými druhy ve zbrani.
Muon Nol svým zbývajícím mu ùm telepaticky pøikázal, aby je mezi sebe pøijali a pokraèo
ji. Nepochybnì to byla práce Eon Kulla jím nachystaná lest.
A jak se ti lid tí èervi bili! Jako kdyby bojovali za svoji vlastní planetu, za v echn
o, co milovali!
Bìhem pìti minut se jeho lidským posilám podaøilo vytlaèit váleèníky Chaosu ven ze sálu
zabíjeli zbývající útoèníky a uzavøeli vchod obrovským kamenným poklopem, aby se dovnitø ne
Velitel tìlesné strá e se otoèil ke tíhlému mu i s tmavými vlasy, který se zdál být vù
m na pomoc. V pamìti pátral po útr cích gót tiny, které mu v ní utkvìly ze vzdìlávacích sym
lthe.
Jsem Muon Nol, z Dolthe, strá ce Cesty. Velice si va í pomoci ceníme. Lord Eon Kull vá
a ni podìkuje.
Plukovník Munnol, z Tanith Dale. Jsem opravdu rád, e vás vidím, chlapi. Kurfiøt potøe
v echny mu e, kteøí jsou schopni bojovat.
Vysoký tanithský dùstojník s høívou bílých vlasù se otoèil k mu ùm tøetí èety, kteøí pr
voly váleèníkù Chaosu se válely v ude kolem.
Rawne pøikývl. Rádi pomù eme. Jsem Rawne, major, velitel no, toho, co zbylo ze tøetí
e nám pozici, plukovníku.
Munnol pøikývl. Milovi se ale zdálo, e je nìjaký zmatený. Kromì toho nikdy nevidìl Tan
který by nemìl èerné vlasy. A bílé vlasy mìl nejenom Munnol, ale, jak si právì v iml, také
u i, kteøí také vypadali znepokojenì.
Plukovník Munnol ukázal bradou na dveøe nalevo. Bylo to zvlá tní gesto. A co to mìl v r
u za zbraò? Laser ale nezvykle dlouhý, mnohem del í a silnìj í ne Larkinova ostøelovací p
vìcí tady Milovi nehrála.
Jestli chcete, èlovìèe Rawne, na západním opevnìní zoufale potøebujeme posily, øekl p
ol.
Doveïte nás tam! øekl Rawne, vymìnil si energetický zásobník a prázdný odhodil na zem
krèil rameny a pøikývl. Rukou pokynul, aby ho následovali.
Èlovìèe Rawne? Nepøeslechl se? Pocit nervozity v Milovi sílil. Èlovìèe? To slovo se mu
e honilo hlavou. Nesná el ten odporný pocit zmatku a nejistoty.
Munnol rychlým krokem vedl tøetí èetu a své mu e èernou ulovou chodbou. Skrz prùchod p
vidìli dal í dva tucty tanithských vojákù, rozestavìných podél hradeb, jak z laserù støílí
Zvuk výstøelù byl ale jiný, nezvykle jeèivý.
Rawne s Feygorem v patách pospíchal po boku vysokého plukovníka.
Napadlo by vás, e nás Chaos napadne právì v den na eho Zalo ení? smál se.
Ne samozøejmì, odpovìdìl Munnol.
Budu k vám upøímný, Munnole moc nechybìlo a do Gardy jsem nevstoupil, pokraèoval Raw
e to taky za ivot, bojovat nìkde na vzdálených planetách za nìjakého zatraceného Císaøe, k
tejnì ka le, bez nadìje, e se nìkdy vrátíte zpátky domù?
To nejsou pøíli lákavé vyhlídky, èlovìèe Rawne, souhlasil Munnol.
U Fetha, jak se mi v Tanith Attice krásnì ilo. Mìl jsem takovou ikovnou ivnost, jes
mi rozumíte. Nic moc ilegálního, ale znáte to, byl jsem na patný stranì
Rozumím
Feygor v tom jel se mnou, e jo, Feygore? øekl Rawne a kývl na svého pøítele.
Jo, má pravdu, Rawne.
Byla to ikovná prácièka, dobré zisky, nechtìl jsem toho nechat ale, u Fetha, klidnì
a blázna jsem rád, e jsem to udìlal! K èertu se Zlatým trùnem dìkuju anrothovi, e jsem
pøipravený bojovat za Tanith v tuhle stra livou hodinu!
V ichni za to dìkujeme anrothovi, èlovìèe Rawne, odpovìdìl Munnol.
Mezitím se ocitli na hradbách. Nad hlavami se jim køi ovaly laserové paprsky z nepøátel
zbraní. Plukovník Munnol zavolal na své tanithské vojáky, kteøí se k nìmu otoèili od støíl
dkud støíleli na nepøátele. Bílé vlasy s èerveným pruhem, pomyslel si Milo a po zádech mu p
Mìl pocit, e se mu rozskoèí hlava.
Mu i z Dolthe! zvolal Munnol.
Dolthe? Dolthe? Kde to je? øíkal si Milo.
Na i druzi dorazili, aby bojovali s námi! Major Rawne a jeho lidé! Chovejte se k ni
m dobøe, jsou odhodlaní a zùstanou s námi a do konce!
Slova plukovníka Munnola se setkala s nad eným jásotem.
Mu i ze tøetí èety na Rawneho pøíkaz zaujali pozice po boku Tanithanù, kteøí ji byli r
podél hradeb, a zaèali pøes rozeklaný okraj cimbuøí se ehlého laserovými paprsky støílet do
Milo se právì chystal pøidat k ostatním, kdy si v iml, e se Larkin krèí v rohu cimbuø
boje, s ostøelovací pu kou køeèovitì sevøenou v dlaních a celý se tøese.
Milo k nìmu pøistoupil. Larkine? Co se dìje?
P-podívej se do mého noktovizoru B-Brine nejsou to lidi!
Co e? Milo cítil, jak se mu svírají vnitønosti, ale nedal to na sobì znát.
Vím, co jsem vidìl! Skrz svùj noktovizor. Ten nikdy nel e. Ten velký parchant Munnol
chni ostatní! Nejsou nejsou to Tanithané!
Milo vytrhl pu ku z Larkinových tøesoucích se rukou, zapøel si ji o rameno a namíøil ji
plukovníka. Na Munnolovì edohnìdém maskovacím plá ti se objevila modrá teèka zamìøovacího
se podíval do noktovizoru. Plukovník v nìm vypadal jako duch z modrých stínù.
Munnol, jako kdyby na sobì ucítil dotek paprsku, se otoèil a podíval se na Mila. Skr
ze noktovizor chlapec vidìl, jak se pomalu otáèí a obrací na nìho své protáhlé, zapadlé oèi
chvíli pozdìji promìnily v prùzory velké, umìlecky vypracované pøilby ze záøivì bílého kovu
lem z temnì rudých per. edá uniforma se promìnila v pøiléhavou modrou zbroj, která majestá
la cizincovu statnou postavu. Laser v jeho rukou se promìnil v dlouhou, vroubkovan
ou zbraò s rýhovanou, stoèenou hlavní, støíbrnými ventily a krásným vykládáním z perel a zl
e bìhem okam iku promìnil v tu nejhrùzostra nìj í bytost, jakou kdy vidìl.
Mùj Císaøi vydechl Milo. Jsou to eldaøi!
Lilithina brigáda se vynoøila z rokle a ocitla se na rozlehlé rovinì, kde d ungle mizela p
od silnými vrstvami bahna, je se sesulo z okolních svahù a strhlo s sebou v e, co mu stálo
v cestì. Jejich postup se výraznì zpomalil. Místy jim bahno sahalo a do pasu. Navzdory ne
ustálému burácení bouøe mohly pøedsunuté hlídky sly et zvuky hromadného boje, které k nim d
hého konce údolí. Vrcholky kopcù osvìtlovaly záblesky, které nepocházely od bleskù.
Kódovaným signálem dal Gaunt povel, aby se v ichni pøipravili na boj. Volponskou tì kou
otu poslal pod Gilbearovým velením po úboèí kopce, zatímco Duchové, rozdìleni do dvou oddíl
Lerodem a Corbekem, postupovali podél jeho úpatí. Gaunt a Lilith kráèeli v èele Corbekova o
dílu.
Brzy se ukázalo, e je Mkoll vedl správnì. Za kopcem se jim poprvé naskytl pohled na zø
ninu a val, na kterém stála a také na nesèíslný dav nepøátelských vojsk, který ji obklopo
yl Gaunt díky Mkollovì popisu na nìco podobného pøipravený, jejich mno ství ho pøekvapilo.
alu se hem ily tisíci vojákù, z nich nìkteøí byli vybaveni tì kými zbranìmi bez ustání bom
vnost dìlostøeleckými granáty, jim nemohla dlouho odolávat. Celou scénu ozaøovalo blikání
ozí. Vlhký vzduch páchl po krvi a termitu.
Gardisté se ocitli uprostøed boje døív, ne si to vùbec staèili uvìdomit. Gilbearovi l
narazili na zadní pozice tì kých nepøátelských zbraní. Jejich obsluha se pøekvapenì otáèel
e gardistùm bránit pomocí ruèních zbraní pro boj zblízka. Chvíli nato u byly oba oddíly Du
ny jednotkami Chaosu, které se oddìlily od hlavního útoku, aby se neèekanému protivníkovi p
avily. Vzduch zhoustl intenzivní støelbou.
Gaunt vìdìl, e musí obklíèení prorazit a dát se na ústup, nebo zùstanou uvìznìni v nek
rý nemohli vyhrát.
Vidìl, jak se Gilbearova jednotka, hrozivá a majestátní, ene ze svahu na tì ké nepøáte
aby bìhem nìkolika okam ikù doslova zadupala jejich obsluhu do zemì. Výkonné pekelné pistol
dporované minomety a plazmovými zbranìmi, zpùsobovaly zadním øadám nepøátel obrovské kody.
Gilbear Gauntovi pový enì oznámil, e jeho mu i obsadili nepøátelské zbranì a obrátili
polní dìla na armádu Chaosu pod úpatím kopce. Gaunt musel pøiznat, e elitní volponský reg
e zatracenì dobrý. Jeho pøíslu níci dokázali díky rotaènímu výcviku ve v ech bojových doved
nom ukoøistit, ale také je obsluhovat se stejnou pøesností a efektivností, jako kdyby byli
specializovanými dìlostøelci.
Gaunt pochopil, e okam ik vhodný k prùlomu je pryè. Kdyby se teï dali na ústup, znamen
by to opustit lechtice ve váleèné vøavì. Situace rozhodla za nìho. Cesta zpìt u neexisto
Dva hroty útoèných jednotek Duchù se zabodly do zadních vojù obléhatelù. Gilbear ukoøis
ticky namíøil na místo, kde se údolí zatáèelo, aby tak kryl útoèící Duchy. Dìlostøelecké gr
provizorního seskupení nepøátelských bojovníkù iroké mezery. Granáty létaly vzduchem s ob
pøesností a následné exploze zvedaly ze zemì, ani ne dvacet metrù pøed postupujícími Duchy,
bláta, listí a kusù tìl.
Boj probíhal tìlo na tìlo a s obrovskou zuøivostí. Bylo to a neuvìøitelné, ale a na n
a popálenin od laserových paprskù byli v ichni Gauntovi mu i zatím v poøádku.
Bìhem nìkolika málo minut od chvíle, kdy do lo k prvnímu kontaktu, se gardistùm podaøil
adních øadách nepøátel vytvoøit iroký klín zasahující do hloubky pùl kilometru a pobít pøe
tom sami utrpìli jakékoli ztráty.
Gilbear udr oval palbu, co nejdéle to bylo mo né, dokud nenastala chvíle, na které se d
mluvil s Gauntem pøes interkom, kdy se oba malé oddíly od sebe pøíli vzdálily.
Jakmile byl vydán signál, lechtici dìla podminovali a vyrazili rychle za Duchy. Zemì
se otøásla sérií èasovaných explozí a na místì, kde se pùvodnì nacházela plo ina, na ní by
nové údolí.
V sevøeném klínu, s Duchy napravo, lechtici nalevo a Gauntem a Corbekem v èele, vtrhl
a jednotka Imperiální gardy do nepøátelských øad na úpatí valu.
Gaunt vìdìl, e Tanithané jsou dobøí bojovníci, ale je tì nikdy je nevidìl bojovat s ta
putilostí. Odmítal vìøit tomu, e by jeho motivaèní proslov mohl mít takový úèinek. Duchové
nìco, co se ukrývalo hluboko v jejich srdcích, co je hnalo vpøed.
Za Tanith! Za Tanith, za její nehynoucí slávu! sly el køièet Corbeka.
Køik ostatních Duchù kolem, kteøí se ke Corbekovi pøidávali, vyvolával v Gauntovi hlubo
cionální pocit, jen ho okoval. Oni opravdu bojovali za Tanith ne za nìjakou vzpomínku ne
pro pomstu. Bojovali za lásku ke své rodné planetì, do mlhy odìným mìstùm, temným hvozdùm,
moøi.
Vìdìl to, proto e cítil toté . Pøed zánikem planety strávil na Tanith jeden jediný den,
pohyboval v erých pøedsíních kurfiøtova paláce v Tanith Magnì. Pøesto ale mìl k Tanith vzt
kdyby byla jeho domovem, který si zamiloval bìhem let dospívání. Jako kdyby stále existoval
Gaunt, Corbec a dva dal í Duchové byli první, kdo dosáhl obranného zákopu ve spodní èás
kde je èekalo obrovské mno ství váleèníkù Chaosu, kteøí se obrátili od útoku na ruinu na j
aby útok imperiální jednotky odrazili. Gaunt, který byl v samém èele útoku, se kolem sebe
rotomeèem a sekal nepøátelské vojáky na kusy. Zdálo se, e je naprosto imunní vùèi laserový
chny støely se mu jakoby zázrakem vyhýbaly. U srdce ho høála láska k Tanith.
Skoèil do zákopu a jediným úderem roz al prvního útoèníka vedví. Druhým úderem setnul h
tolí, kterou dr el ve druhé ruce, ustøelil dvìma útoèníkùm, kteøí se na nìho hnali s nasaze
nohy. Kdy znovu stiskl spou , ozvalo se jen prázdné cvaknutí. Corbec po jeho boku s divok
vem støílel po nepøátelích, kteøí padali na zem, zakopávali o sebe a prchali úzkým zákopem
stranì Mktea s Yaelem bojovali bok po boku se støíbrnými tanithskými no i v rukou, zuøiví,
Za nimi pøes okraj zákopu støílel na nepøátele pod sebou ze svého autokanónu Bragg.
Gaunt odhodil pistoli i rotomeè a chopil se nepøátelského superbolteru, usazeného na o
kraji zákopu. Masivní zbraò stála na irokém prknì, ke kterému byla upevnìna pomocí drátu,
souvala. Gaunt stiskl spou a zaèal otøásající se zbraní pøejí dìt zleva doprava a decimov
vojákù postupujících svahem vzhùru.
Najednou na pa i ucítil èísi dotek. Vedle nìj stála Lilith. Její tváø byla bledá a oèi
Co je? vykøikl Gaunt, ani by pøestal støílet.
Copak to necítíte? I vy jste se nechal omámit kouzlem té bouøe!
Gaunt pustil zbraò a otoèil se k inkvizitorce. Pás s nábojnicemi rachotil automatick
y dál. Kouzlem?
Pavuèina iluzí, o které jsem mluvila chytili se do ní v ichni va i mu i. I lechtici.
Gaunte !
Bezdìènì ji objal. Lilith ho ale od sebe po chvíli odstrèila. Jsem v poøádku!
Lilith!
A u je nahoøe v té ruinì cokoli kdokoli hraje na na e city!
Jak to myslíte?
Já myslím, e se sna í získat ve kerou pomoc, které se jim mù e dostat, Gaunte! Pomoc
ychické kouzlo, v jeho dùsledku v jeho dùsledku reagujeme podle svých nejhlub ích emocí!
vé vidí v téhle planetì Tanith Tanith, na které mù ou vyhrát a zachránit ji! Pro lechtice
nix Majeure, kde po stra livé bitvì prohráli! Ale Ibrame mì zabíjí! Je tak mocné, tak siln
Gaunt zalapal po dechu. P-proè já? Proè Tanith?
Jak to myslíte? zeptala se, zatímco si protírala opuchlé oèi.
Já nejsem Tanithan, ale choval jsem se tak. Proè nebojuji za nìjakou velkou vìc, která
se odehrála v mém vlastním ivotì? Proè se celou dobu cítím, jako bych byl opravdovým Tanit
Na rtech se jí objevil úsmìv, upøímný a bolestný. Její dokonalou tváø osvìtlovaly záble
y. Vy to nevíte, Ibrame? Tanith je va e prokletí, bez ohledu na to, jestli jste se tam
narodil, nebo ne. Zasvìtil jste svùj ivot a slu bu tìmto mu ùm, památce jejich rodné plane
Osud Tanith vás trápí stejnì jako je. A pøesto e nejste skuteèným synem lesù, tohle kou
a ich nejhlub ích tu eb! Jste Duch, Ibrame Gaunte, a u si to uvìdomujete, nebo ne! Nejste
nom jejich velitelem, jste jedním z nich!
Gaunt si sundal èepici a pøejel si rukou zpocené vlasy. Tì ce oddechoval v adrenalinové
opojení. Tohle v echno je klam? zeptal se nevìøícnì.
Nìkdo nás vyu ívá. Manipuluje s námi. Nìkdo, kdo se dotýká na ich nejhlub ích tu eb.
Pak ve jménu Císaøe, jestli nám to pomù e pobít nepøítele, se tomu kouzlu nebraòme! V
t aktivoval rádiové spojení. edesát mu ù proti deseti tisícùm! Takhle vznikají legendy! D
ku za Tanith a Ignix Majeure! Obsaïte tu zøíceninu!
Gilbear v èele jednotky lechticù usly el jeho výzvu a hlasitì vykøikl do noci. Z roz h
lavnì jeho pekelné pistole se kouøilo. Volpoòané vyrazili svahem vzhùru, rozrá eje davy nep
sebou.
Lerod, jeho pocit vlastní nesmrtelnosti ka dým okam ikem sílil, vedl svoji skupinu skr
rozpadající se, panikou zachvácené øady váleèníkù Chaosu k ruinì.
Corbec, po boku s Braggem, který hlavní své masivní zbranì kolem sebe rozséval zkázu a
t, vedl prostøední skupinu.
Po obou stranách útoku imperiálních sil se hem ilo a pøeskupovalo na sto tisíc nepøátel
edesát gardistù si ale jejich øadami nezadr itelnì razilo cestu vpøed.
O mnoho let pozdìji, kdy se císaø tí stratégové na Foridonu sna ili z útr kovitých dat
t detaily onoho útoku, nedokázal nikdo z nich pochopit, co bylo pøíèinou jeho úspìchu. I kd
ali v úvahu neèekanost útoku zezadu, který nepøítele musel zákonitì zaskoèit, nedávala jim
smysl. Podle jednoduchých statistik by Gauntova skromná jednotka musela být pobita do
posledního mu e nejdále pùl kilometru od ruiny. Aèkoli zvá ili v echny mo né faktory, vèetn
litele, taktické vyspìlosti, tìstí stále se nemohli dobrat rozumného vysvìtlení. Gauntovi
mrtví dávno pøedtím, ne se jim podaøilo dosáhnout ruiny.
Jenom e tak tomu prostì nebylo. Do tøiceti minut od chvíle, kdy do lo k útoku na zadní
nepøátelské armády, dovedl Gaunt své jednotky beze ztráty jediného mu e a k samotným hrad
Podaøilo se jim proniknout legií nepøátel, kteøí je svým poètem desettisíckrát pøevy ovali,
toho, o co se váleèníci Chaosu marnì sna ili celé hodiny. Cestou pobili pøibli nì dva a pùl
l.
Nakonec, po dlouhé analytické studii, se stratégové shodli, e jediným vysvìtlením mù e
tì toho dne ádné nepøátelské jednotky nebyly. V echno to byla pouhá iluze a Gaunt vedl úto
nebránìnou oblastí. Teprve potom do sebe jednotlivé výpoèty, statistiky a mo nosti zapadal
Nikdo z nich nemohl pøiznat, e tomu tak nebylo. A tak byl mo ná nejvìt í úspìch Macaro
a ení, kterého dosáhla jednotka nìkolika mála mu ù proti obrovské pøesile, vymazán z análù
ivní útok. Takový u je osud skuteèných hrdinských èinù.
* * *
Pøímo pøed nimi se tyèila brána: vysoký, pièatý kamenný oblouk zasazený v boku zøíceniny.
ou jednotku kolem ní. Zmatené, ale pøeskupující se nepøátelské legie je zasypávaly intenziv
.
Gilbear chtìl bránu podminovat a vyhodit ji do vzduchu, aby se dostali dovnitø. Tr
val na svém i pøesto, e mu Corbec ukázal na èerná, se ehlá místa na kamenném oblo ení, kte
se nepøítel o nìco podobného ji nìkolikrát pokusil a neuspìl.
Jak se mezi sebou dohadovali, brána se otevøela. V prùchodu stál Brin Milo po boku s
Caffranem a impozantním, hrozivì vyhlí ejícím eldarským váleèníkem s rudým chocholem na bí
Nad hlavou jim stále zuøila bouøe, divoká a zbìsilá.
Tak jste se sem dostali, øekl Milo. Teï to skonèeme.
V bezpeèí onyxových zdí paláce Cesty sly eli Gaunt a jeho mu i tichý náøek truchlících
jících poslední písnì uzavøení.
Muon Nol si Gaunta dlouho prohlí el, dokud komisaø nezasalutoval a nepodal mu ruku
.
Ibram Gaunt.
Nic víc øíct není potøeba, pomyslel si Gaunt.
Muon Nol na nìho pohlédl, pak si hodil Uliowye pøes rameno, sevøel nabízenou ruku a pr
onesl nìco podivným, cizím jazykem.
Právì jste byl formálnì pøijat za spolubojovníka, øekla Lilith, která se z nièeho nic
edle Gaunta. Muon Nol k ní obrátil svùj zrak.
Jsem Lilith, z císaøské inkvizice, pøedstavila se.
Muon Nol, který byl o hlavu vy í ne Gilbear, na okam ik zaváhal a pak pøikývl.
Gaunt se prudce obrátil k inkvizitorce. Takhle se nikam nedostaneme, za eptal. Mluví
tady nìkdo eldarsky?
Ano, já, odpovìdìla Lilith.
Zároveò ale promluvil Muon Nol. To není potøeba, øekl melodickou gót tinou. Rozumím
následovat. Prorok Eon Kull vás oèekává.
Dobøe, øekl Gaunt.
Muon Nol poodstoupil. Ne. Ne vás. enu.
Lord Eon Kull cítil dmutí a ár hordy Chaosu, která útoèila na ruinu. Fuehain Falchior znov
aèala lomozit.
Dveøe Vnitøního paláce se otevøely a dovnitø vstoupil Muon Nol, doprovázený tøemi lidmi
kápi, statným váleèníkem ve zlato edé zbroji a mu em v dlouhém plá ti a èepici.
Muon Nol se uklonil. Lilith rovnì . Gilbear a Gaunt se ani nepohnuli.
Eon Kull promluvil tì kopádnou gót tinou, jejímu studiu kdysi vìnoval jeden krátký rok
Jsem Eon Kull, Prorok. Na toto místo vás pøivedla má kouzla. Nebudu se vám za to omlou
at. Cesta musí být uzavøena Temnotì a já vyu iji ve kerých svých sil, abych tento úkol spln
Muon Nol vystoupil o krok vpøed a ukázal na Lilith. Mùj pane tato ena se jmenuje Lil
th, v lidském jazyce. Není to znamení?
Èeho?
Úèelu pane?
Eon Kull se chystal odpovìdìt, jako kdyby si také v iml té symbolické shody. Pak se ale
svalil na opìradlo svého trùnu. Zpod helmy mu vytékala krev.
Mùj pane!
První k nìmu pøispìchal Gaunt. Sundal mu helmu a vzal bledou hlavu vyèerpaného, umírají
darského vì tce do rukou.
Mù u poslat pro zdravotníky léèitele, spustil.
Ne n-ne není èas. Nemìlo by to smysl. Chci zemøít, èlovìèe Gaunte. Cesta musí být uz
tí sémì Chaosu.
Gaunt se bezmocnì ohlédl po Lilith. Inkvizitorka pøistoupila k trùnu a zaujala jeho
místo. Sevøela v dlaních eldarovu hlavu. To kvùli tomu je armáda Chaosu na Monthaxu, je to
tak, Vì tèe?
Je. Tato Cesta byla otevøena po sedmadvacet století. Nyní ji nepøítel objevil a chce s
rze ni napadnout svìt magie Dolthe. Ve jménu Dolthe, ijící du e eldarù, musí být tato Cest
a. To proto jsem vás sem pøivolal. To proto se mí bojovníci vydali ze v ech sil.
Tak e to je v echno jenom trik nìjakého smradlavého parchanta zavrèel Gilbear.
Gaunt se vymr til vpøed právì vèas, aby staèil rozzuøeného Muon Nola strhnout k zemi dø
o zbraò roztrhá Gilbeara na kusy.
Pak se zvedl z eldarského váleèníka a kráèel pøes onyxový sál pøímo k volponskému major
Co je? Co jsem øekl tak patného? staèil se Gilbear je tì zeptat, ne ho Gauntova pìs
na kamenné dla dice, kde zùstal v bezvìdomí le et.
Ibrame! ozval se Lilithin výkøik a Gaunt se prudce otoèil. Inkvizitorka dr ela Eon Ku
la v náruèí. Gaunt i Muon Nol byli rázem u ní. Nebylo pochyb, Prorok Eon Kuli, Prastarý, by
mrtev.
Opatrnì polo ili jeho køehké ostatky na podlahu.
Jsme ztraceni, øekl Muon Nol. Bez Proroka nemù eme vyèarovat spojení s psychoprostor
zavøít Cestu. Dolthe èeká jistá smrt.
Lilith to mù e udìlat, øekl najednou Gaunt.
Muon Nol i Lilith se na nìho tázavì podívali.
Vím, e to doká ete, a vím, e to chcete. Proto jste tady, Lilith.
O èem to mluvíte, Ibrame? zeptala se.
Nejste jediná, kdo má své kontakty, kdo mù e procházet záznamy a tajné soubory. Provìø
vás právì tak, jako jste si urèitì provìøila vy mì. Lilith Abfequarn psyker, inkvizitorka,
rného stupnì.
Bo e Terry, usmála se. Jste opravdu dobrý, Ibrame.
Ani nevíte jak. Èerné lodì si vás vybraly, hned jak vás objevily. Dcera guvernérky pla
na okraji eldarské øí e. Va e matka zemøela pøi jednom z jejich útokù. Pøísahala jste nejp
a pozdìji, jak jste dospívala, e pochopíte ten zvlá tní druh, který vás o tolik oloupil.
jste se chtìla úèastnit téhle mise: cítila jste pøíle itost dostat se do kontaktu se svojí
s. Vy jste to chtìla, Lilith.
Inkvizitorka ztì ka dosedla na onyxovou podlahu vedle mrtvoly Eona Kulla.
Muon Nol ji zvedl ze zemì. Vy jste Lileath. Mù ete udìlat to, co chtìl udìlat Prorok.
te bránu, Lileath. Odveïte nás zpátky na Dolthe, nav dy.
Lilith se podívala na Gaunta. Ibram si znovu v iml, jak je krásná. Udìlejte to Proto
e sem pøi la.
Objala ho kolem ramen, na okam ik se k nìmu pøitiskla a pak se odtáhla, aby se mu po
dívala do oèí.
Mohlo to být zajímavé, komisaøi.
Fascinující, inkvizitorko. Teï dìlejte svoji práci.
Nastal èas louèení. Mkoll se rozlouèil s Eiloni, Caffran s Ladou. Duchové se rozlouèili
s Tanith a lechtici s Ignix Majeure.
Obloha nad ruinou se rozzáøila chladným svìtlem, bezcitným jako vakuum, jasným jako diamant
Bouøe se bìhem necelé minuty rozplynula. Pìtasedmdesát procent astropatù na palubách lodí
iální flotily na obì né dráze dostalo záchvat a zemøelo. Ostatní omdleli. Psychická vlna té
a cítit na svìtelné roky daleko.
Kouzlo skonèilo ve chvíli, kdy se Cesta koneènì uzavøela. Eldaøi nav dy opustili Montha
Lilith si vzali s sebou. To ona uzavøela cestu, k èemu byla mo ná pøedurèena u od chvíle
rození. Jakmile se tak stalo, byly nepøátelské jednotky znièeny pøesným orbitálním bombardo
e Monthaxu zachvátily plameny.
Poté co bombardování ustalo, odvedl Gaunt svou jednotku tvoøenou Duchy a lechtici zpát
y k vlastním liniím. Bouøe ustala a na cestì je doprovázelo bledé sluneèní svìtlo. Krajina
ich se promìnila v rozlehlou pou vysu eného bahna a spálené vegetace.
Jediným mu em, o kterého Gaunt pøi koneèném útoku pøi el, byl Lerod. Na la si ho zbloud
terá se odrazila od støechy eldarského chrámu.
Jeden a pùl dne spal Ibram Gaunt ve svém velitelském srubu. Byl naprosto vyèerpaný. Pr
obudil se ve chvíli, kdy mu Raglon pøinesl rozkazy lorda generála Bulledina, ve kterých
naøizoval sta ení imperiálních vojsk z Monthaxu.
Oblékl si uniformu, upravil èepici a vy el do kouøem zastøeného sluneèního svitu, aby z
oloval své mu e, kteøí se balili a chystali k evakuaci. Na zem dopadaly stíny obrovských vý
kových èlunù, které se sná ely z obì né dráhy.
 Gaunt vìdìl, co Tanithané cítí: vyèerpání, bolest, rozpaèitou radost z vítìzství.
Pøi obchùzce narazil na Mila. Sedìl sám na boèních schodech opu tìné o etøovny a èistil
t se posadil vedle nìho.
Je to zvlá tní, jak to nakonec v echno skonèilo, nemám pravdu? øekl Milo bez obalu.
Gaunt pøikývl.
Stejnì si ale myslím, e to bylo dobré.
Co?
Ten eldarský trik. Dobré pro nás, pro Duchy.
Nerozumím ti.
Vím, jak se cítím. Sly el jsem taky, jak se ostatní baví mezi sebou. Tahle planeta se
nás stala Tanith. A myslím si, e pro vás taky. Myslím, e hluboko v sobì jsme v ichni ne
me nedostali mo nost za Tanith bojovat. Nìkteøí mu i vás za to nenávidí. Mu i jako jako ma
. Jiní chápou, proè jsme museli Tanith opustit, proè jste nám to pøikázal. Ale stejnì se s
oká ou smíøit.
Podíval se na Gaunta.
Mo ná to byl jenom trik, ale na nìkolik hodin mohlo ètyøicet z nás bojovat za Tanith,
svùj domov. Dostali jsme pøíle itost udìlat to, po èem jsme v dycky tou ili. Byl to skvìlý
kdy teï vím, e to byla iluze, stejnì to byl skvìlý pocit. Vyhnal pár zlých duchù.
Gaunt se usmál. Slovní høíèka, kterou chlapec pou il, byla dìsivá, ale také pravdivá. D
nith se zde zbavili svých zlých duchù, kteøí je pronásledovali. O to teï budou silnìj í.
Stejnì jako on, uvìdomil si. Koneckoncù to byli jeho duchové.
Gauntovi duchové.
O AUTOROVI

Dan Abnett ije a pracuje ve mìstì Maidstone, které se nachází v hrabství Kent v Anglii. Ne
spekt si získal jako autor komiksù, kdy bìhem posledního desetiletí napsal v e od Mr Men a
X-Men, vèetnì Legion of Superheroes a Superman pro nakladatelství DC Comics a Sinister
Dexter a The VCs pro nakladatelství 2000 AD.
Mezi jeho díla pro nakladatelství Black Library patøí populární Lone Wolves, Titan a Da
kblade, bestsellerové romány popisující osudy Gauntových duchù, slavná trilogie o dobrodru
kvizitora Eisenhorna a romány Ravenor a Jízda mrtvých. Za svou práci si získal ocenìní ,Nej
pisovatel souèasnosti a ,Národní cenu za comics za rok 2003.
DAN ABNETT
STVOØITEL DUCHÙ
Z anglického originálu Ghostmaker,
který vydal v Black Library Publications
Games Workshop Ltd.,
pøelo il Martin Novák.
Ilustraci na obálce namaloval Adrian Smith,
grafickou úpravu obálky provedlo Vertigo CZ, a.s.
Vydal Bohuslav Svoboda POLARIS,
Podkopèí 464, Fren tát p. R.,
e-mail: svoboda@polarissf.cz,
v roce 2007 jako svou 113. publikaci.
Tisk: Printo s.r.o., Gen. Sochora 1379, Ostrava Poruba.
Vydání první.
Cena: 239 Kè
ISBN 978 80 7332 102 4
??
??
??
 ??
416 Dan Abnett
Stvoøitel Duchù 417