Josef Dane a kolektiv

AMATRSK
RADIOTECHNIKA
A ELEKTRONIKA
1 011p*
j : i
.

nae voisko

E d ito r J o s e f D ane, 1984

A u to rsk k o lek tiv : Jo s e f S edlek, d r. V clav V ete k a , R a y m o n d J e d k ,
In g . A lek M yslk, P e tr H a v li, V la d im r H a d a , In g . Z den k P ro sek ,
J U D r. J o s e f P e tr n e k , V lad im r K o tt, Ing. F ra n ti e k J a n d a , O n d e j O rav ee,
In g . O ta k a r P e tr e k , doc. d r. In g . M iroslav Jo a c h im , S ta n is la v A n to ,
Ing. K a rel J o rd n , Ing. Ja ro s la v E rb e n , In g . Z den k P ro c h z k a , In g . M ilo
P ro ste c k , dr. In g . Jo s e f D ane. O b rzk y kreslil K arel T u rek .
L ek to ro v ali: J i B l h a , In g . Ja ro s la v H o d k , R a y m o n d Je d k ,
doc. In g . J i V a c k , CSe.

vodem

Vznam pojm u radioam atr1' nebyl nikdy zcela jasn a jednozna

n. Pvodn byl tm to slovem m nn kdokoliv, kdo pstuje radio
techniku z jinch pohnutek ne sluebnch. Podle ednho nzoru
m inisterstva pot a telegraf z poloviny dvactch let je radioam a
trem pouze osoba, k te r si sam a postav pijm a; nikoliv tedy
poslucha, k ter si koupil hotov pstroj. Podle nyn platnch
prvnch pedpis se povauj za radioam atry ti, kdo se ze zliby,
pro sebevzdln, zabvaj am atrskm vyslnm .
N kte dom liv profesionlov si pletou pojm y a oznauj slo
vem ,,am atrsk vrobek pochybnch kvalit. P stroje zhotoven
am atry bvaj asto spolehlivj i vzhlednj ne vrobky tovrn.
A m ati pracuj s lskou a nadenm . Z jejich ad vychzej pracov
nci, k te sv znalosti u p latuj v prm yslu, v arm d, na rad io sta
nicch veho druhu, vetn nm onch lod a letadel.
T ato publikace je urena zjem cm o zkouky operatr a m atr
skch a profesionlnch rdiovch stanic i irok veejnosti. Kdo
udl zkouku a zsk osvden, me konat slubu na radiostani
ci. Pro slubu na letadlech se vak vyaduje jet dal kvalifikace
a speciln pprava, k ter pekrauje rm ec na pruky a proto
jsm e leteck radiotechnice i kdy neradi nevnovali pozornost,
jakou by si zasluhovala.
Pvodnm zmrem autor bylo postupovat od zkladnch pojm
k vcem sloitjm. Takov logick uspodn obsahu se vak ne
podailo. Z ekonom ickch dVod nebylo mono v y d a t celou pru
ku najednou. Od podn n vrhu na vydn uplynuly tyi roky. Nic
se nedlo, a u jsm e nepedpokldali, e by se nvrh vbec uskute
nil. K naem u pekvapen vak byl nm t schvlen a bylo poteba
urychlen d t dohrom ady prvn dl. Proto jsme ho sestavili z m ate
ril nejsnze dostupnch i za cenu nelogickho uspodn obsahu.
5

Nam vzorem byla vem dobe znm Sedlkova A m a

trsk rad iotechnika11. Obvm e se vak, e se nepodailo v y tv o it
dlo, kter by ve stejnch dim enzch odpovdalo souasnm u rozvoji
radiotechniky a elektroniky. Nicm n doufm e, e bude radioam a
tr m Svazarm u v jejich innosti uiten.
Za k o le k tiv a u to r
D r. I n g . J o s e f D a n e , O K I Y G

Josef Sedlek, O K1SE, vzpomn:

Z litera tu ry pro am atry vyslae je nutno uvst na prvm mst

kneku prof. Vopiky: N a krtk ch vlnch (1933, 1935), vydanou
v Mlad Boleslavi.
U prosted tict ch let vyla cyklostylovan skripta Zklady
radiotechniky pro am atry vyslae" od Jindicha F orejta, O K lR V .
K niha je psna sve a zajm av. Za str. 113 zstala technickm
nedopatenm jedna strn k a nepotitn. N ajdem e na n raztko
s textem znm m z biograf t doby:
P estvka. O berstven v bu fetu . V dubnu 1938 vylo te t v y
dn za spoluprce Josefa Drka, O K 1D J.
Stejnm dlem v obdob ped II. svtovou vlkou byla kniha
a u to r D rk-F orejt- evk, k ter vznikla doplnnm a rozenm
F orejtovch skript.
Po vlce vylo AVPZ, A m atrsk vysln pro zatenky".
Publikace byla rychle rozebrna. Tehdej vbor AV se rozhodl
v y d a t nco podobnho, ale v rozenj form a j jsem to dostal
za kol. P rvnm krokem bylo sehnat spolupracovnky (autory) a ne
se to podailo, ml jsem notn zam otanou hlavu. Protoe to vak
byli spolupracovnci dob, podailo se d t dohrom ady A m atrskou
radiotechniku", dvoudlnou knku, k ter byla adu let uiten.
H lavn prce se dostala do obdob, kdy dolo k zkladnm zmnm
s tru k tu ry radioam atrskho hnut. U kzala se nutn o st nkter a u to
ry vym nit, protoe to co dodali, bylo pro A m atrskou radiotech
n ik u " neupotebiteln. Jin , kte byli podni, mli strach, aby
jejich presti neutrpla tm , e p do publikace am atrsk. Vichni
dostali hrubou osnovu a kdy pinesli sv pspvky, nastaly pro
blm y: t m a ta se prolnala, jeden zasahoval do kapitoly druhho,
pro stejn technick pojm y pouvali rznch vraz a odlinch
sym bol. U p rav it cel te x t byla m orn prce. Dal patlie nestaly
7

s profesionlnm i jazykobrusii v nakladatelstv. Dokonale po

etili celou knihu, ale jej obsah se stal nesrozum itelnm . Byly to
dva roky piln prce, kdy jsem neml sobotu, nedli, dovolenou
ani chvilku asu pro sebe a pro rodinu. P a k nastala dal kalvrie,
kdy pily korektury.
Vichni jsm e byli zam stnni a psan A m atrsk radiotechniky
jsm e se mohli vnovat jen v naem krtkm volnm ase. To je
velk rozdl proti spisovatelm , kte m ohou ty o it sv dla v rm ci
pracovn npln nebo na voln noze .

V ysla In g . M iloslava v e jn y , O K 3A L (ex. O K 2 A L ), K oice, z ro k u 1931

R adiotechnika prodlv bouliv vvoj. K dy se A. S. Popovovi

podailo peklenout rdiovm i vlnam i vzdlenost 250 m, nikdo ne
tuil, jak p ev ra tn vynlez se zrodil. N a zatku naeho stolet
se podailo M arconimu pijm at v Americe jiskrov signly vyslan
ze zpadn Evropy. Vynlez de Forestovy vakuov triody umonil
dokonal penos ei, take cesta byla oteven. Rozvjelo se i am a
trsk vysln, ulechtil <innost podporujc technickou tvoivost,
prospn obran vlasti a propagujc m ezinrodn dorozumn.
8

Snaili jsm e se tehdy zpracovat knihu tak , aby j porozum l k a

d, kdo m zkladn vdom osti a praktick zkuenosti v oboru sd
lovac techniky, aby uila tene sam ostatn pem let a tv o it
tak , aby ctil uspokojen ze sv prce. S tejn cl sleduje i A m atr
sk radiotechnika a elektronika".

D r. Vclav Veteka, OK1ADM

D X Z N A M EN V ELK V Z D L E N O S T .

Chcete m t ptele n a celm svt a povdat si s nimi?

T outo sugestivn otzkou uvd zahranin vrobce vyslacch za
zen pro am atry svou novou nabdku. A vystihuje dva dleit
aspekty: kom unikace, m onost vm ny mylenek, pi kter vzdle
nost nen pekkou (a to vlastnm i prostedky, vesms vlastnorun
vyrobenm i nebo alespo upravenm i) a ptelstv, k ter astnky
t to kom unikace ve. Soudrnost a kam ardstv, jakho je jinde
mlo. Slovo rad io am atr uvedl do eskho jazyka inenr Fr. t
pnek nkdy v roce 1922. J e to pojem , k ter se kryje s ruskm v
razem radioljubitl: lovk, k ter m ten to obor rd. Obor i lidi
kolem nj. J e to obor rozshl, pln napt, pekvapen a vzruen,
jen vyaduje m noho ple, inteligence i sil a ve bohat vrac ve
form jedinench zitk. A m atr je projektantem , konstruktrem ,
opertorem , editelem , drbem i adm inistrativnm ednkem sv
stanice. Pracuje s telegrafnm klem a mikrofonem i s pjekou,
povd si se sousedy v m st i s kolegy z jinch kontinent, k pe
nosu svch signl pouv i druic; Msce a ionizovanch st
atm osfry kolem zemkoule.
S radioam atrstvm souvisejc otzky geografick vedou lovka
k hlubm u poznn problm jednotlivch oblast ke sledovn vzni
ku novch sttn ch tv ar , i kdy m aj nkdy te b a jen pechodnou
existenci. Mnoho lid ani nev o geografickch zm nch, kter pro
bh aj v Africe a v Asii, nezn m stopis tichom oskch ostrov.
K vm n inform ac si am atr vol vhodn kom unikan prosted
ky. Telegrafn provoz pouv v uritm rozsahu kd a zkratek.
V telefonii se up latn znalost cizch e, pedevm zkladnch sv
tovch jazyk.
Za j m v je interakce elektrom agnetickch vln s okolnm prosto
rem ve form rznch zpsob en.
10

A m atry vdy vedla to u h a poznvat zkonitosti v elektrotechni

ce a v prodnch vdch.
P o teb a kom unikace pivd lovka k irm u pochopen fyzikl
nch kontext, kter se odehrvaj ve vysok ionosfe a v m agne
tickm poli a jsou ovlivnny pedevm slunen innost.
N ut ho k dalm innostem, kter by jinak nedlal. Studuje pi
kovou techniku, sbr poznatky a v mezch monost je aplikuje
i v oblasti am atrsk radiotechniky.
R adioam atrstv je cesta k sebevzdln, a u na poli geografie,
ekonom ickch i politickch znalost a techniky.
J e to technick zliba, kter se rozrst do rznch vtv.
J e jasn, e kad neme dlat vechno. V tina am atr se njak
specializuje, a v a k ip i tto specializaci je jejich zliba asov nron.
Lze samozejm nalzt uspokojen i v prci s jednoduchm i pro
stedky.
P ostupn se vak obzory roziuj a nakonec se zdaj sam ozejm
mi i spojen na m axim ln monou vzdlenost, teb a na 20 000 km.
J e v tom i kus rom antiky, kterou si lovk navenek nepizn a tv
se, jakoby lo o bnou, banln vc. Spojen napklad s Novm
Zlandem se stv zleitost vcemn technickou: zvolit vhodn
as a km itoet s pihldnutm ke stavu slunen innosti po urit
dob m lovk takov vci ji zautom atizovan. Do spojen vdy
zasahuje pravdpodobnostn faktor. Spojen s njakou oblast se na
ad u hodin nebo i dn me s t t kom plikovanou zleitost.
Ja k o horolezce pitah u j neslezen hory, ta k v naem oboru je
pitaliv spojen se zemmi, ze kterch se obvykle nevysl. J e sna
hou doshnout spojen s m axim lnm m onm potem zem. Ze ste j
nch dvod, pro kter se vystupuje na Mt. Everest, se v provozu
D X povauje za konen cl navzat spojen se vemi zemmi svta.
K dy lovk zan, navazuje spojen se stanicem i z jinch konti
nent. Zjist, e stanice z nkterch zem jsou naprosto bn.
V
dalm pesedl na stanice, kter pracuj z ostrov a mench
lokalit a nakonec zane lovit expedice radioam atr do vzcnch
a vzdlench zem apod., kter jsou nejvym stadiem provozu DX
a kter vyaduj vce provoznch zkuenost. Protoe jde vdy o k r t
kodobou zleitost, dostv se do poped poteba dobrch inforia11

S tanice O K 2B M H ,
B ru n o M eszczak,
O s tra v a

* ' i

...'l-V'
im iPium iiM

" , : , 1 '

*
J.

*L.

A. *

'

. I.

. > > . | b

c a volba vhodnch kanl, kterm i lze ty to inform ace o p atit. Je

zapoteb i dobrho zazen, protoe v ppad vzcnjch stanic,
kter vyslaj jen k rtk o u dobu, bv konkurence velm i siln. Pi
spojen j dleit i volba urit tak tik y , k ter se p pad od ppadu
mn. Takov zkuenosti lze zskat jen vlastn dlouhodobou prac,
stykem s am atry a vm nou zkuenost s nimi. T ak tik a telefonnho
a telegrafnho provozu se od sebe li. Pedevm to vyplv z toho,
e vzhledem k velkm u m nostv stanic, kter chtj n av zat spoje
n, je nemon p racovat na tm e km itotu jako expedice; nastv
oddlen km itotu stanice expedin od km itotu stanic volajcch.
Zbvajc taktick postupy zle na zkuenosti opertora. N a expe
dinch stanicch b v aj opertoi velm i dob, a prvotdn. N a
spojen s takovou expedic se dlouho vzpom n.
Vsledkem je uspokojen, radost, k te r je odm nou za vynaloen
investice asov i finann a prci na stavb zazen. Dal konkrtn
odm nou jsou ,,QSL lstk y a diplomy.
12

Z v b a v y sta n ic e 0 K 1 T J , J o s e f Seidl, S k u h ro v n a d B lou

loha psem nch potvrzen form ou lstku QSL vystupuje do po

ped k elm registrace, co se v provozu D X udlo, na jakch
psm ech apod. lovk v dnm druhu innosti nezapom n na p r
vek soute nebo srovnvn, proto byla k vyuit tchto psem nch
potvrzen vym ylena cel ad a sout, kter um ouj srovnvat
vsledky prce stanic z jednoho m sta, z jedn oblasti, z jedn zem
a jsou soute, kter um ouj srovnvn vsledk i v celosvtovm
m tku.
P rv n sout toho druhu byl WAC diplom (W orked all Continents), k ter pochz z dvactch let. Takovou kom unikaci um o
uj krtk vlny, kter am ati objevili a uinili upotebitelnm i.
Dnes jsou u tisce diplom , kter se od sebe li pedevm nro
nost. H odnota diplom u je tm vy, m vc prce mus b t v y n a
loeno na jeho zskn. N ejobtnji se zskvaj diplom y, kter m aj
globln rozsah, protoe jejich obtnost se zvyuje velkm m no
stvm pravdpodobnostnch faktor.

Raymond Jedk, O K 1V C W

N A VELM I KR TK CH V L N C H

R ok 1983 byl pro eskoslovensk radioam atry rokem 60. vro or

ganizovan radioam atrsk innosti u ns. Spolu s technickm po
krokem se radioam atrsk h nut rozvjelo jako i jin technick spor
ty v nkolika smrech a v ltech ped druhou svtovou vlkou se
zaaly ko n at i u ns prvn pokusy s velmi k rtkm i vlnam i (VKV),
tj. s km itoty nad 30 MHz s pouitm velmi jednoduchch a z dne
nho hlediska snad i trochu prim itivnch vysla a pijm a. Sku
ten rozvoj innosti naich am atr n a VKV nastal a po vlce,
a to s m odernjm i soustkam i, ale stle jet na rovni superreaknch pijm a a jednoduchch vysla. Zjemci o provoz na
VKV se vyznauj tm , e zliba v technick tvr innosti je u nich
vdy alespo rovnocenn zlib v provozu a ta k pomoc soustko
v zkladny, k ter byla teh d y k dispozici, i am atrsk psm a VKV
se brzy stala m stem , kde se pouvaly stabiln vyslae, pijm ae
se superhetovm principem a sloitj smrov antnn systm y.
To tak byla doba, kdy vznikl nejstar zvod na VKV v Evrop
a nen vyloueno, e i na svt, a sice eskoslovensk poln den na
VKV, kter v ji zm nnm jubilejnm roce ml svj X X X V . ronk.
Jednm z prkopnk novch technickch smr na VKV u ns
se stal na zatku padestch let radioklub O K lO R C ve Vzkum nm
stav u pro sdlovac techniku A. S. Popova (se znakou pozdji
zm nnou na O K 1K R C a stle dodnes existujc), k ter dky povo
ln svch len a pochopen veden stav u mohl propagovat a na
psm ech pouvat zazen na tehdej dobu se pikovou technickou
rovn. J e pochopiteln, e dobr technick vybaven i ad a dobrch
opertor kolem nj byl pdn dvod, pro padest lta byla ve
znam en m nohch soutnch vtzstv zm nnho radioklubu.
Rozvoj techniky dle pokraoval, zjem c o prci na VKV p i
bvalo a bylo n u tn uinit i nco v organizovn jejich innosti.
14

N atst v ele odboru pro VKV tehdej stedn sekce rdia Svazarm u stl Jin d ra Macoun, O K lV R , kterm u se spolu s dalmi
leny odboru podailo v y tv o it do r. 1965 takovou soutn a z
vodn stru k tu ru na VKV, jak jen s drobnm i pravam i existuje
dosud a je odpovdajc dn na VKV v cel Evrop. P rv n polovina
edestch let tak byla dobou, kdy se uskutenily dv celosvtov
akce. Byly to M ezinrodn geofyzikln rok (IGY) a M ezinrodn rok
klidnho Slunce (IQSY), na nich se i nai am ati vyslai i poslu
chai podleli registrac dlkovho en VKV, za co sklidili m noh
m ezinrodn uznn a jejich innost opt organizoval Jin d ra Macoun,
O K lV R . Dalm dleitm initelem rozvoje radioam atrstv na
VKV u ns bylo a tm neskuten pochopen povolovacho org
nu koncem padestch let pro poteby radioam atr, kter se pro
jevilo prunou reakc na situaci tm zpsobem , e nai am ati jako
jedni z prvnch na svt mohli zskvat zvltn povolen k provozu
na VKV, pro n se nevyadovala znalost telegrafie a kladl se vt
draz na technick vdomosti. Tom u vem u jet pedchzelo ob
dob, kdy radioam ati v Evrop i u ns pestvali pouvat psm a
50 a 220 MHz, k ter zskala televize a k r tk as bylo u ns pro
am atry uvolnno psmo 86 MHz. R ok 1954 pinesl tak okamik,
kdy se eskoslovensk stanice O K lK A X a O K lK R C zapsaly do sv
tov radioam atrsk historie vytvoenm svtovho rekordu v ps
mu 1296 MHz svm spojenm na vzdlenost 200 km.
To byla jen velmi strun historie povlench dvaceti let a jak
vypad am atrsk innost na VKV v poslednch ltech? Stle doko
nalej soustky, stoupajc technick znalosti a zvtujc se poet
am atrskch stanic spolu s organizovnm jejich innosti pisply
k tom u, e nap. v zvodech podanch I. oblast IA R U n a zem
E vropy, Afriky a sti Asie tm pravideln nkterou ze sout
nch kategori Vyhrvaj eskoslovent radioam ati a nen dkm
jevem , e se nae stanice stane vtzem zvodu s vznam em pevy
ujcm m istrovstv E vropy i v souhrnnm hodnocen. Bez probl
m jsm e zvldli kom unikaci pes pevde specilnch a m a tr
skch druic zsluhou organiztorsk innosti ing. K arla Jo rd a n a ,
O K lB M W a O ndeje Oravce, OK3AU (ex-OK3CDI), spojen o d ra
zem signl od m eteorickch stop, spojen odrazem signl od po15

Ze se tk n zjem c o V K V v roce 1970 n a P u s te v n c h

lrn ze a v poslednch ltech i spojen odrazem signl od ms

nho povrchu (EME). Bylo to v kv tn u 1976, kdy se opertorm
radioklubu O K lK IR podailo n av zat prvn spojen u ns i v so
cialistickch zemch odrazem signl od msnho povrchu spoje
nm s kalifornskou stanic W A6LET v psm u 433 MHz, stejn mezi
nrodn p rvenstv zskali o nkolik let pozdji Stanislav Blaka,
OK1MBS, v psm u 145 MHz a opt radioklub O K lK IR na 1296
2320 MHz. V pedchzejcch dcch zm nn radioklub O K lK IR
doshl do poloviny roku 1982 u ns i v socialistickch zemch prven
stv v navzn spojen na VKV odrazem signl od msnho po
vrchu se vemi svtadly.
V
posledn dob dolo u ns k dal k v alitativn zmn, kterou
pedstavuje stle jet pokraujc v stav b a st pevd, kter
dok zabezpeit dokonalej spojen n a zem naeho st tu s red u
kovnm om ezujcho vlivu ternnch pekek. U veden technick
pokrok vak v nkterch ppadech m rn degraduje sportovn hod
n o tu am atrsk innosti. Ve svtle pedchzejcch vsledk me
16

Jodon z .prvnch
eskoslovenskch
pevd OKOB
pro 146 MHz

nkom u dnes p ip a d a t a neskuten, e koncem padestch let

opertoi m nohch praskch stanic teb a celou noc oekvali k r t
kodob zlepen troposfrickch podm nek en, aby bhem nho
nap. navzali telegrafn spojen s gottw aldovskou stanic O K 2B JH
v psm u 145 MHz na vzdlenost necelch 260 km.
eskoslovenskm radioam atrm nemusel nikdo dlouho a opako
van k at, e v organizanch zleitostech se m aj zam it i na
prci s mlde, k ter je zkladem spnho pokraovn innosti
organizace. Svtovou vjim enost m aj nae zvody pro m lde,
z nich eskoslovensk poln den mldee na VKV ml v roce 1983
svj X . ronk a zvod VKV k M ezinrodnm u dni dt je jen ne
pa trn mlad. K obm a je nutn poznam enat, e jsou vyhlaovny
vhradn pro opertorky a opertory m lad 18 let.
Pehled eskoslovenskch rekord na VKV nen zdaleka jedinm
kritriem , podle nho se posuzuje rove innosti naeho provozu
na VKV, ale protoe urit tak nen nezajm av, nebude ke kod
vci, kdy do jedn z vodnch kapitol k prci na VKV jej uvedem e
podle stav u tsn ped korekturam i publikace:
145 M Hz:

troposfrick en O K lID K /p 1978, 1813 km ;

SM2GHI 8. 11.

17

P o ln d e n 1977 u sta n ic e O K 1 K T L /P n a K lnovci

meteorick stopy O K 2K ZR /p UA9FAD 11. 8.

1981, 2741 km ;
polrn ze OL7BDQ GI8YDZ 24. 11. 1982,
1811 km;
sporadick vrstv a E : 0 K 2 B F H EA8XS 16. 7.
1983, 3757 km ;
'
odraz od msnho povrchu O K I MBS VK5MC
15. 5. 1981, 15 490 km ;
433 MHz:

troposfrick en 0 K 2S T K /p G3AUS 30. 10

1982, 1577 km ;
polrn ze OK1BMW SM6FHZ 25. 7. 1981,
743 km;
odraz od msnho povrchu O K lK IR /p
ZL3AAD 10. 9. 1982, 18 220 km;

1296 MHz:

troposfrick en O K 2B FH /p G3AUS 30. 10.

1982, 1577 km ;

18

2320 MHz:

5,66 GHz:
10,3 GHz:
24 GHz:

odraz od msnho povrchu O K lK IR ZL3AAD

26. 11. 1983, 18 220 km ;
troposfrick en O K lA IY /p G4BYV 30. 10.
1982, 1028 km;
odraz od msnho povrchu O K lK IR O E 9X X I
5. 5. 1984, 440 km ;
troposfrick en O K lV A M /p O K lW F E /p
31. 10. 1982, 303 km;
troposfrick en O K lK D O /p D L 8R A H /p
31. 10. 1982, 358 km;
troposfrick en O K lK D O /p D J4 Y J / p 24. 10.
1982, 73 km.

Je n velmi strunou zm nku o prci eskoslovenskch radioam a

t r lze snad ukonit tm , e navazuj oboustrann spojen i v p s
mech 5,66 a 10 GHz a e se snad brzy dokme i prvnch spojen
v novch psm ech, k te r am atrm dala k dispozici svtov sp r v
n rdiov konference (WARC) v roce 1979, tj. v psm ech 47, 75,
143 a 249 GHz.

19

Ing. Alek Myslk, O K1AM Y

T ELEG R A FIE

Telegrafie stla u kolbky radioam atrskho sportu. P ra v d a ne

stla jet jako sam ostatn sport, ale jako teh d y jedin zpsob
dorozum vn radioam atr na vlnch teru. Znalost vysln a p
jm u telegrafnch znaek byla vdy zkladn znalost kadho radio
am atra. A protoe soutivost, snaha dokzat vce ne druz, p at
mezi zkladn lidsk vlastnosti, uplatnila se brzy i v telegrafii, k ter
svoj prom nnou rychlost je pro zvody jako stvoen.
P rv n radioam atrsk zvody v telegrafii se podaly po vstupu
radioam atr do Svazarm u. D ritelem m noha rekord v t dob byl
R N D r. J i Mrzek, CSc., OK lG M . Po roce 1960, kdy pedtm vem
evropskm zvodnkm znepjem nili ten to sport vrazn lep te
legrafist z Cny a K oreje, se po dobu asi deseti let omezilo dn na
jedinou sout v roce m istrovstv SSR. V t dob byl m noho
nsobnm m istrem SSR z. m. s. Tom Mikeska, O K 2BFN , pozdji
pak m. s. M ria F arbiakov, OK1DM F.
P rvnm m ezinrodnm zvodem po vce ne 10 letech byl v roce
1970 D unajsk pohr, m ezinrodn sout podan R um unskou fe
derac radiosportu. Byl pro ns velm i spn a pohr pivezlo nae
drustvo ve sloen Farbiakov, Skora, Myslk do eskoslovenska
a A. Myslk, OK1AMY, zskal dv ze t zlatch m edail v soutch
jednotlivc. Od t doby se D unajsk pohr v R um unsku podal
pravideln. Tradin v nm vtz sovtt reprezentanti; nai te
legrafist kadoron bojuj vtinou spn o druh m sto s dom
cmi R um uny.
Od roku 1971 byla zahjena system atick pprava reprezentan
t zprvu pod vedenm m. s. ing. J . V ondrka, OK1ADS, od
roku 1973 pod vedenm m. s. ing. A. Myslka, OK1AMY. Od roku
1973 se zaaly nepravideln u sk u teovat i pebory SR a SSR a od
roku 1975 krajsk pebory. Trvalou obtavou prac komise telegra
20

fie R R A a pozdji i republikovch kom is telegrafie byl systm

sout rozvinut tak , e v souasn dob se pravideln kadoron
podaj vechny krajsk pebory, pebor SR, SSR a m istrovstv
SSR. K rom toho se uskuten vt poet okresnch pebor. V k a
tegorich m u, en, junior a k je evidovno asi 300 dritel
vkonnostnch td a p t m istr sportu (OK2BFN, O K lD M F,
O K lP F M , O K 2BH Y a OK1AMY).
V roce 1982 byly s. rekordy v pjm u psmen 250 PA R IS, v pjm u
slic 360 PA R IS, v klovn psm en 231 PA R IS a v klovn
slic 260 PA RIS.
Svoji podstatou a nronost nen sportovn telegrafie pedurena
k tom u, aby se stala m asovm sportem . Trnink je piznejm e
si ponkud suchoprn. Dlouh hodiny prosedn se sluchtky
n a uch u m agnetofonu a kle nen ochoten a schopen vnovat to
m uto sportu kad radioam atr. Pesto rove vsledk a organi
zace sout v telegrafii p at v SSR mezi nejlep na svt.
Ale sportovn telegrafie nejsou jen pikov soute a rekordy. Na
okresnch a krajskch peborech je to pleitost pro vechny radio
am atry, aby se seli, zmili si navzjem svoje schopnosti zskan
radioam atrskm provozem (nikoli ted y sam ostatnm trninkem ),
vym nili si zkuenosti, poznali se navzjem . A aby udrovali tr a
dici telegrafie, k ter stla u kolbky radioam atrskho sportu.
P ravidla sportovn telegrafie, stejn jako vech ostatnch sport,
podlhaj bhem asu drobnm zm nm a pravm vyplvajcm
z poteb systm u sout, potu zvodnk, zskanch zkuenost
atp. P roto by nebylo vhodn uveejovat je v doslovnm pesnm
souasnm znn. Nsledujc strun v tah vystihuje p o d statu a po
nechv prostor pro drobn pravy.
1. Typy sout
Zkladem jsou vkonnostn a vrcholov soute. J e to cel po
stupov systm sout, k ter zan m stnm i a okresnmi pebory,
pokrauje pebory krajskm i i republikovm i a vrchol m istrovstvm
SSR. K rom toho se obas podaj soute pleitostn, nap.
s m ezinrodn ast a soute propagan i nborov. Vechny ty p y
21

sout probhaj podle jednotnch pravidel a je zpesnno propozi

cemi, kdo se jich me zastnit.
2. Kategorie
U stlen vkov kategorie pro vechny svazarm ovsk sporty jsou
do 15 let, od 16 do 18 let a od 19 let ve. eny (zatm pro jejich
m al poet) s ta rtu j v jedin kategorii bez rozdlu vku, dvky do
15 let sout spolen s chlapci. Zvodnk sta rtu je ve sv vkov
kategorii po cel rok, kdy doshl jej vkov hranice. Sout se
i v kategorii drustev.
3. Nom inace
U postupovch sout je pedpokladem asti zvodnka n a sou
ti ast na souti pedchozho stupn a splnn pedepsanho v
konnostnho lim itu. Dal podm nky bvaj stanoveny kadou spor
tovn seznu podle m om entln situace.
4. Soutn disciplny
Sout se v disciplnch pjem na rychlost, klovn n a ry ch
lost a klovn a pjem na pesnost. Zvodnk je povinen zastnit
se vech t discipln. Poad se vyhlauje v celkovch vsledcch.
5. Spolen zkladn ustanoven
P ijm aj a kluj se te x ty sloen z ptim stnch skupin znak.
V pjm u a klovn na rychlost se pijm aj a kluj zvl te x ty
z psmen a zvl te x ty z slic. V klovn a pjm u n a pesnost se
pouv sm en te x t z psmen, slic a interpunknch znam nek
(. , ? = /). N ula se vysl zsadn jako pt rek. Tem po se ud v
m etodou P A R IS (u psmen je to piblin l,2nsobek potu znak
za m inutu, u slic 1,8, u smenho te x tu 1,4). H odnocen me b t
jen tex t, ve kterm nebylo vce ne 5 neopravench chyb. U m st
nch a okresnch pebor nen poet chyb omezen. K zachycen nebo
vysln te x tu m zvodnk zsadn pouze jeden pokus (u pjm u
pro kad tem po).

22

6. Pjem na rychlost
T ex ty se pijm aj zsadn se zpisem rukou. Po ukonen pjm u
m zvodnk vyhrazen as k pepisu vybranch te x t velkm i tis
kacm i psm eny do form ul dodanch poadatelem . T ext se p i
jm 60 sekund.
7. Klovn na rychlost
Zvodnk me pout libovoln kl. K luje po dobu 180 sekund.
Z nak pro opravu je m inim ln 6 teek. Po nm je zapoteb klovat
znovu od zatku skupiny, ve kter se zvodnk dopustil chyby.
8. Klovn a pjem na pesnost
Zvodnk kluje po dobu 180 sekund smen te x t. Po krtk
pestvce pijm z m agnetofonu zznam svho klovn stejnm
tem pem . P ija t te x t opt pepisuje velkm i tiskacm i psm eny.
9. Hodnocen
Za kad p ija t nebo vyslan te x t obdr zvodnk tolik bod,
kolik inilo tem po P A R IS tohoto tex tu . Za kadou chybu se ode
ta j 2 body, v klovn a pjm u na pesnost 5 bod. K lovn na
rychlost hodnot skupina rozhodch koeficienty 0,8 a 1 podle k v a
lity. Tm se pak nsob dosaen vsledek. V pjm u na rychlost se
hodnot nej vy pijat tem po psm en i slic. Celkov vsledek se
zsk setenm bod ze vech t discipln. V souti drustev jsou
zvhodnni mlad zvodnci (do 15 let X 1,6, do 18 let x l ,3 ) .
10. Zvren ustanoven
Zvodnk je povinen se d it vemi platnm i dokum enty a pokyny
rozhodch a poadatel. Poruuje-li pravidla, me b t diskvalifi
kovn. P ro test pro ti hodnocen nebo prbhu soute pedkld
hlavnm u rozhodm u.
P O Z N M K A O M E T O D P A R IS :
Z rodila se z p o te b y u p e s n it ry c h lo st klo v n .
Z a aso v o u je d n o tk u je m ono ste jn o u ry c h lo s t v y sla t vce k r tk c h z n a ek ja k o
E nebo I ne d lo u h ch , ja k o n a p k la d n u la. P sm e n o E se sk l d ze ty , n u la

23

z 23 e le m en trn c h im p u ls v etn tim p u lso v m ez ery za p sm enem n eb o slic.

S ou tn te x t je se sta v e n t a k , a b y m l s te jn p o e t e le m e n t rn c h im p u ls , ja k o
k d y b y se slovo P A R IS o p ak o v alo podle sta n o v en h o p o tu zn aek za m in u tu .

i
24

Petr Havli, OK1PFM

RO B MVT HIFI

R adioam atrsk konstrukn innost a radioam atrsk vysln jsou

zliby sam y o sob natolik pnosn, zslun, zajm av a hlavn
nron na as i penze, e se vtina vyznava radioam atrskho
sportu dom nv, e nen te b a je dle roziovat nebo doplovat
o jin, s radioam atrskm vyslnm pm o nesouvisejc prvky. A r
gum ent jist pdn. Skaln radioam atr-konstruktr a vysla si
ted y asem postav nebo pod dobr technick vybaven a z a k r t
ko se u tv rd v nzoru, e nezbytnm i soustm i ham -shacku jsou
tak pohodln keslo, upan a tepl bakory. P raktickm dsled
kem tto teorie pak je napklad skutenost, e mnoz lovci D X po
nkolika letech intenzivnho provozu n a krtkch vlnch zjist, e
m aj m lem vce kilogram iv vhy ne potvrzench zem DXCC
ve sv kartotce.
Potkem 60. let se ve Svazarm u objevila dv nov odvtv
radioam atrskho sportu, pispvajc k dobr tlesn kondici a pro
vozovan v tom nejkrsnjm a nejzdravjm prosted, toti ve
voln prod. Ob si zskala postupem asu dky svmu specifickmu
kouzlu mezi radioam atry m noho nadench vyznava. Jso u to
ROB (rdiov orientan bh neboli A R D F A m ateur R adi
Direetion Finding) a MVT (modern vceboj telegrafist).

Rdiov orientan bh
R O B je brann radioam atrsk sport mezi starm i radioam atry
i v souasnm radioam atrskm slangu znm spe pod nzvem
hon n a liku . ,,Liku reprezentuje teb a doslova v li noe
u k ry t vysla, honcem je radioam atr vybaven pijm aem (pra
25

cujcm ve stejnm km itotovm rozsahu jako u k ry t vysla), jeho

kolem je liku zam it a vyhledat (pesnji eeno zvodnk v y
hledv zdroj elektrom agnetickho zen, ted y antnu). Nen to
ta k docela snadn, protoe vyslae i jejich an tn y jsou u k ry ty a za
m askovny asto velm i dm ysln v dutin strom u, zahrabny
v list, v dtskm korku pod peinkou atd ., ppadn jsou an tn y
rzn upraveny, aby sla signlu m tla ,,lovce (zvodnky), a navc
pracuj autom aticky, ted y bez lidsk obsluhy, k ter by m ohla svou
ptom nost hledn usnadnit, a jejich velikost zpravidla nepesahuje
nkolik stovek tverench centim etr.
Vysla je v ternu rozm stno nkolik (ti, p t i vce) ta k , aby
jejich pom ysln spojnice tra zvodu m ila p t a sedm kilo
m etr. Pracuj telegrafnm provozem v nkterm z radioam atrskch
psem (2 m nebo 80 m) a pravideln se std aj ve vysln v jednom inutovch intervalech, co dle kom plikuje jejich pesn zamen.
A ntny v psm u 2 m m aj horizontln polarizaci, an tn y v psm u
80 m polarizaci vertikln, vkon vyslae je v psm u 2 m do je d
noho w attu , v psm u 80 m do pti w a tt . Vyslan signly pokud
jde o jejich dekdovn jsou zcela jednoduch a neteba se te d y ob
v a t plinch nrok n a znalosti telegrafie. K ad ,,lika vysl
opakovan pouze svj identifikan znak, tvoen standardn psm e
ny MO ( , ----- ) a skupinou teek, jejich poet oznauje poadov
slo ,,liky . N apklad MOI ( ----- ) je identifikanm znakem
vyslae slo 2.
stenm usnadnnm pro zvodnka pi zam ovn i pi dohledvce je m apa prostoru zvodu, kterou m pi kad vznam nj
souti zvodnk k dispozici, ppadn busola. K do by snad ty to
pom cky podceoval, pozn jejich cenu, a kdy pi pdu nebo pi
deti ,,odejde" pijm a.
M ateriln vybaven zvodnka pro sout v ROB je nsledujc:
sta dobr pijm a, sluchtka, busola a sportovn odv i obuv,
co jsou vci dostupn kadm u radioam atrovi. N avc velmi
dobr pijm ae uren svm i technickm i param etry, konstrukc
i designem speciln pro ROB jsou v SSR (z produkce podniku
R adiotechnika V Svazarm u) i v zahrani bn n a trh u . RO B je
sport perspektivn, ja k dokazuje stle rostouc poet jeho pznivc.
26

N a s ta r tu R O B . V p ra v o K a re l S ouek, O K 2V H , k te r z asv til rd io v m u

o rie n ta n m u b h u ja k o z v o d n k a pozdji ja k o tre n r cel sv j iv o t. V levo s.
re p re z e n ta n tk a M a rta u rc o v z ra d io k lu b u O K 3K S Q (K ysuek N ov Meso)

Od roku 1980 pod IA R U pravideln m istrovstv svta a o rov h

R O B u ns svd nejlpe skutenost, e nai reprezentanti zskali
n a prvnm m istrovstv svta zlat medaile. Vkony naich prvnch
radioam atrskch m istr svta z roku 1980: ing. M ojmr Sukenk
z radioklubu Svazarm u O K 2K PD (Krnov) poteboval k pekonn
tr a ti dlouh 6,5 km s pti vyslai v lesnatm ternu 39 m inut
a 36 sekund, ing. Zdenk Jebek z radioklubu Svazarm u O K 3K X I
(Nin nad Oravou) 47 m inut a 10 sekund. (Je te b a si uvdom it, e
dlka tra ti nen tot-, co skuten u b h n u t vzdlenost.) Za vynika
jcm i vsledky naich reprezentant je te b a tak vidt dlouholetou
prci trenrskho t m u ve sloen Ing. Z. H erm ann, O K lS H L ,
27

E . K ube, O K I AU H, Ing. B. M agnusek, OK2 B FG , M. Popelk,

O K I D TW , K . Souek, OK2 V H a O. Zdnovec.
Zvltnm i modifikacemi RO B jsou N R O B (non rdiov orien
ta n bh) a AROS (autom obilov rdiov orientan sout), kter
jsou doposud jet mlo rozen, pesto vak oblben. N R O B se
li od klasickho RO B tm , e zvodnci sta rtu j za tm y (v noci).
P ro to jsou vybaveni navc reflektory nebo svtilnam i. AROS prob
h ve dne a ja k jej nzev napovd, ,,honci jsou m otorizovni.
N esout jednotlivci, nbr posdky autom obil tvoen idiem
a bcem, a proto jsou AROS vtinou podny ve spoluprci radioklub s autom otokluby Svazarm u.

Pravidla rdiovho orientanho bhu

RO B je brannm sportem , v nm je eln spojena technika rdio
vho zam ovn s orientac a fyzicky nronm pohybem v nezn
mm ternu. H lavnm i ty p y sout v ROB u ns jsou soute m is
trovsk i nem istrovk. M istrovsk soute probhaj ve tech k v a
litativnch stupnch I II . stupe (okresn a m stn pebory),
II. stupe (krajsk pebory) a I. stupe (pebory SR, SSR a m is
tro v stv SSR). Mezi nem istrovsk soute p a t soute pohrov,
kontroln (zpravidla pro reprezentan vbr) a nborov.
V ROB se sout v kategorich: kategorie A m ui nad 19 let,
kategorie A eny nad 19 let, kategorie B junioi 16 a 18 let,
kategorie B juniorky 16 a 18 let, kategorie Cl star ci
a kyn 13 a 15 let a kategorie C2 m lad ci a kyn 10 a
12 let.
Technick ustanoven: soute probhaj v psm ech 3,5 MHz a
145 MHz. D lky tra t a poty kontrolnch vysla se d podle
stupn soute a podle jednotlivch kategori: P i soutch I. stu p
n m tra zvodu vzdunou arou pro kategorii A 6 a 7 km pi
5 vyslach, pro kategorii B 5 a 6 km (4 vyslae) a pro kategorie C
4 a 5 km (3 a 4 vyslae); pi soutch II. stupn m tra pro
kategorii A 5 a 7 km (5 vysla), pro kategorii B 4 a 6 km (4 v y
28

slae) a pro kategorie C 3 a 5 km (3 a 4 vyslae); pi soutch

I I I . stupn m tra pro kategorii A 3 a 6 km (3 a 5 vysla),
pro kategorii B 3 a 5 km (3 a 4 vyslae) a pro kategorie C 2 a
4 km (2 a 4 vyslae). Tra me b t libovoln, me prochzet
lesem, kovm , vodou, ale mus b t pekonateln bez jakchkoliv
pom cek. Nebezpenm m stm se stavitel tra t vyhbaj. P i sou
tch I I. a I II . stupn jsou zvodnci s ternem seznm eni ped
zvodem pomoc m apy v m tku 1 : 20 000 nebo 1 : 15 000. N a
soutch I. stupn je poadatel povinen zajistit m apu ternu soute
pro kadho zvodnka (ve stejnm m tku jako u sout I I . a I II .
stupn). M aximln povolen vkov rozdl na tra ti je 400 m.
S ta rtu je se na pokyn sta rt ra jednotliv nebo ve skupinch, aso
v interval mezi jednotlivm i s ta rty (zvodnky) mus b t m ini
m ln 5 m inut. Zvodnci jednotlivch kategori sta rtu j do sam o
statn ch startovacch koridor. Jejich dlka je takov, aby z konce
startovacho koridoru nebylo vidt n a startovac ru. Ve s ta rto v
nm koridoru je zvodnkm zakzno vracet se a zastav o v at se.
Vechny vyslae me zvodnk vyhledvat v libovolnm poad.
Pouije-li zvodnk bhem soute ciz pomoci, dopravnho prosted
ku nebo ,,zavuje-li se prokazateln za jinho zvodnka, je dis
kvalifikovn.
K ontroln vyslae v ternu um suje a m askuje hlavn rozhod
nebo vedouc tra t . Vyslae nesm j b t um stny v soukrom ch
objektech nebo v blzkosti nebezpench m st a pracuj v psm u
3,5 MHz provozem A I, v psm u 145 MHz provozem A2. Vyslaj
rychlost 40 a 60 zn/m in stdav sv identifikan znaky: MOE
(prvn vysla), MOI (druh vysla), MOS (tet vysla), MOH
(tv rt vysla) a M 05 (pt vysla). Clov vysla, tzv. m ajk,
vysl nepetrit bu znaky MO, nebo srii teek i srii rek (po
celou dobu zvodu). Dolo-li pi vysln kontrolnho vyslae k v y
nechn nkter relace (technick zvada), je mono odest zvod
nkm , kte v t dob byli prokazateln na tra ti k tom uto vyslai,
u rit as z jejich vslednho asu v cli. Vysln vech vysla
a m ajku mus b t slyiteln n a koncch vech startovnch koridor
n a kontrolnm pijm ai s citlivost odpovdajc prm rn citlivosti
pijm a ptom nch zvodnk.
29

A ntny v psm u 3,5 MHz m aj vertikln polarizaci, antny v ps

m u 145 MHz m aj horizontln polarizaci. Jednou nastaven nasm
rovn antny nesm b t bhem soute mnno. Vkon vysla
v psm u 3,5 MHz je do 5 W , v psm u 145 MHz do 1 W. Zvodnk
vyhledv zdroj elektrom agnetickho zen, tj. an tn u kontrolnho
vyslae. A by mohl prokzat, e kontroln vyslae (jejich antny)
nalezl, zajiuje poadatel vhodn zpsob znaen prchodu k o ntro
lou (nap. potvrzen rozhodho, znakovacm zazenm apod.) do
startovnho prkazu zvodnka.
O rganiztor stanovuje asov lim it soute, co j m axim ln po
volen as, bhem kterho zvodnk mus sout ukonit. A by z
vodnk mohl dodret ten to asov lim it, me vynechat nkter
z kontrolnch vysla. Zkladem pro vpoet asovho lim itu je
15 m inut n a kad kilom etr tra t (men vzdunou arou) a ten to
zkladn lim it se zvyuje v zvislosti na nkterch okolnostech (v
kov rozdl n a tra ti, tep lo ta vzduchu, d, snh, m lha atd.).
K ad zvodnk ROB mus b y t vybaven zam ovacm pijm a
em, hodinkam i a kontrolnm prkazem . O statn pom cky jako b u
solu, m apu, tuku, nhradn dly k pijm ai atd. si me vzt na
tra podle vlastnho uven. Pijm ac zam ovai zazen me b t
v lastn vroby, zapjen nebo tovrn vroby.
V
souti jsou hodnoceni pouze zvodnci, jejich vsledn as
spad do asovho lim itu zvodu. K ritrii pro uren celkovho po
ad jsou a) poet nalezench kontrolnch vysla, b) vsledn as
zvodnka v cli.

Modern vceboj telegrafist

MVT m u ns piblin stejn dlouhou tradici jako RO B. Prodlal
ve sv dosavadn historii ze vech radioam atrskch sport snad
nejvce zmn. P i prvnm m istrovstv na republiky ve vceboji
v roce 1960 se zvodilo pouze ve dvou disciplnch a pouze v souti
krajskch drustev. P rv n disciplnou byla prce s radiostanic (teh
d y ty p u RF11), pi n si lenov d ru stv a vzjem n vym nili devt
30

M odern vceboj tele g ra fist , d isciplna prce n a sta n ic i (M artin Z a b ra n sk ,

OL1AZM ). T ran sce iv ry p ro M VT v y r b (stejn ja k o pijm ae pro R O B )
R a d io te c h n ik a , p o d n ik V S v azarm u

telegram , druhou disciplnou byl orientan pochod podle m apy

bez zakreslench kontrolnch bod, pouze s udnm azim ut a vzd
lenost mezi jednotlivm i kontrolam i.
N ejvtho rozkvtu zaznam enal vceboj na pelom u edestch
a sedm destch let pod nzvem RTO contest (radioam atrsk pro
voz telegrafieorientan bh nebo tak ReceivingTraficOrientation). Ti disciplny, z nich se ta to modifikace vceboje skl
dala, jsou p a trn y z nzvu soute.
V roce 1974 byl RTO contest zruen a nahradil ho m odern vceboj
telegrafist. Dnen MVT m s pvodn form ou vceboje u jen mlo
spolenho. Tvo jej est discipln: vysln runm telegrafnm kl
em, pjem telegrafnch znaek se zpisem rukou (rychlosti v obou
tchto disciplnch jsou lim itovny podle vku a pohlav zvodnka),
31

prce s radiostanic v ternu (formou bnho radioam atrskho z

vodu n a KV), orientan bh (nikoliv RO B, nbr orientan bh,
ja k jej znme z STV s busolou a m apou a se zakreslenm i kon
trolnm i body), stelba ze vzduchovky a hod grantem na cl. Nelze
vak pedpokldat, e ta to skladba radioam atrskho vceboje je
definitivn. V SSSR napklad v souasn dob zkouej radioam a
trsk trojboj, tvoen jednohodinovm radioam atrskm zvodem
n a KV, orientanm bhem a stelbou z m alorky.
Nicmn je n a prvn pohled zejm, e MVT (a u bude jeho slo
en v budoucnu jakkoliv upravovno) je sportem pro vestrann
talentovan radioam atry. V yaduje vedle radiotechnickch znalos
t a opertorsk zrunosti tak fyzickou zdatnost, znalosti telegrafie,
topografie, um n orientovat se a pevn nervy. Nejlep eskosloven
sk vceboja sedm destch a osm destch let ing. J i H ruka,
OKlM M W , pracuje jako vvojov pracovnk v podniku R ad io te
chnika tJV Svazarm u. V roce 1981 obsadil s kolektivem OK5TLG p rv
n m sto v celosvtovm hodnocen stanic s vce opertory v zvod
CQ W W 160 m D X contest, v roce 1978 se stal m istrem SSR
ve sportovn telegrafii a v roce 1982 se probojoval do finle SR v
nonm orientanm bhu.
M ateriln vybaven zvodnka MVT je trochu nkladnj ne
u ROB: transceiver (v roce 1982 jet pro psmo 80 m s p a ra
m etry: telegrafn provoz, napjec napt celho zazen 14 V,
kolektorov z tr ta koncovho tran zisto ru pi idelnm chlazen ne
sm pesahovat 2,6 W , avak v nejbli dob se oekv zm na
radioam atrskho psm a na 160 m), vzduchovka, g ran ty atd.
Vechno vak m ohou zajistit svm zvodnkm zkladn organizace
Svazarm u a radiokluby.
MVT i RO B stejn jako vtina ostatnch radioam atrskch sva
zarm ovskch sout m vypracovn celosttn klasifikan a postu
pov systm od m stnch pebor a po m istrovstv SSR, take
kad m m onost si nkter z tchto sport zcela nezvazn v y
zkouet n apklad n a m stnm nebo okresnm peboru ve spolenosti
svch dobrch ptel. Potom zjistte, e pohyb na erstvm vzduchu
a ve voln prod je skuten nejvhodnjm doplkem nkdy za
kouenho ham -shacku.
32

Soutn kategorie: A mui 19 let a vce; B junioi 16 a

18 let; C ci a kyn do 15 let; D eny od 16 let.
Pravidla j e d n o t l i v c h di sci pl n
1. Pjem telegrafnch znak
P ijm aj se dva druhy tex t : a) psmenov, tex ty , sloen z 26
znak latinsk abecedy; b) slicov tex ty , sloen rovnom rn z s
lic od 0 do 9. K ad te x t je sloen z 50 ptim stnch skupin. Z vod
nci zapisuj rukou. K ad p ija t te x t se pepisuje na uren blan
ket. K v alita pepisu mus b t takov, aby sbor rozhodqh mohl
jednoznan identifikovat vechny napsan znaky. P ed kadm
soutnm textem je vysln stejnou rychlost cvin te x t po dobu
1 m inuty. J e mono zapisovat na libovoln papr a pouvat k z
pisu libovolnch sam oznak. Pokus-li se zvodnk pi souti opi
sovat, je veejn rozhodm napom enut a pi opakovanm opisovn
je diskvalifikovn.
P ijm aj se tem pa: pi soutch I I I . stupn (okresn a m stn
pebory) kategorie A 90 znak za m inutu, kategorie B a D 70 zn/m in
a kategorie C tem po 50 zn/m in; pi soutch II. stupn (krajsk
pebory) kategorie A 110 zn/m in, kategorie B a D 100 zn/m in, k a
tegorie C 70 zn/m in; pi souti I. stupn (pebory SR, SSR a mis
tro v stv SSR) kategorie A 130 a 140 zn/m in, kategorie B a D 100
a 110 zn/m in, kategorie C 70 a 80 zn/m in.
P i soutch I I. a I I I . stupn je ve vech kategorich zisk 50 bod
za bezchybn pjem jednoho tex tu . K ad chyba znam en z tr tu
jednoho bodu, nulov zisk je tedy pi 50 chybch. P i soutch
I. stupn je za bezchybn pjem vyho tem pa 50 bod a za bez
chybn pjem niho tem pa 40 bod. Do soute se zapotv
jeden psm enov a jeden slicov te x t, vdy s lepm bodovm
ziskem. Chyba v te x tu pi souti I. stupn znam en z tr tu dvou
bod.
2. Vysln telegrafnch znak
-Zvodnci vyslaj runm i telegrafnm i kli, u nich nesm j b t
dn elektrick ani mechanick prvky, kter by m ohly vysln
33

ovlivnit. K ad zvodnk vysl jeden psm enov a jeden slicov

te x t z ptim stnch skupin.
V souti I. stupn vyslaj zvodnci jednotliv te x ty vdy po
dobu 3 m inut tm ito pedepsanm i rychlostm i: kategorie A 130 zn/
/m in psmen a 90 zn/m in slic, kategorie B a D 110 zn/m in psm en
a 80 zn/m in slic a kategorie C 80 zn/m in psm en a 60 zn/m in slic;
v souti II. stupn vyslaj zvodnci po dobu 2 m inut rychlostm i:
kategorie A 110 zn/m in psmen a 80 zn/m in slic, kategorie B a D
100 zn/m in psm en a 70 zn/m in slic a kategorie C 70 zn/m in ps
m en a 50 zn/m in slic; v souti I II . stupn vyslaj zvodnci po
dobu 1 m in u ty rychlostm i: kategorie A 90 zn/m in psm en a 60 zn/
Imin slic, kategorie B a D 70 zn/m in psm en a 50 zn/m in slic
a kategorie C 50 zn/m in psm en a 40 zn/m in slic. T ext vysln
kontroluje rozhod a hodnot jej koeficientem za kvalitu, k ter je
dvojho druhu: koeficient zkladn (0,5; 0,45; 0,4; 0) a koeficient
srkov odetan od zkladnho koeficientu (0,05 za neopravenou
chybu, 0,01 za opravenou chybu ve vysln). Vsledn koeficient
za kvalitu vysln se zsk odetenm srkovch koeficient od
koeficientu zkladnho. Celkov bodov zisk zvodnka stanovm e
ze vzorce
100 . K . X
celkov bodov zisk = ; ------- -------- ,
_Zv *
kde 100 je konstanta, K vsledn koeficient, X skuten vyslan
prm rn m inutov tem po, L lim it (poadovan m inutov tem po
podle kategorie a stupn soute).
3. Telegrafn provoz
kolem zvodnka je navzat bhem jedn hodiny co nejvt
poet spojen a pi nich pedat a pijm out soutn kd. V tto dis
cipln se pouvaj stanice, splujc podm nky: koncov stupe
osazen jednm tranzistorem s kolektorovou ztr to u m axim ln
2,6 W, m axim ln napjec n a p t celho zazen 14 V (nikoliv vak
z elektrovodn st nebo z akum ultor). Je d n u hodinu ped zat
kem zvodu rozhod seznm vechny zvodnky pomoc m apy
s prostorem zvodu a dvacet m inut ped zatkem zvodu dostane
kad zvodnk oblku s provoznm i daji (s volacm znakem do
34

zvodu, se soutnmi kdy, km itotovm rozsahem a asem zah

jen a ukonen provozu); 15 m inut ped zahjenm telegrafnho z
vodu jsou zvodnci hrom adn odstartovni do ternu.
Pi kadm spojen se pedvaj dv ptim stn skupiny: a) prvn
skupina tvoen RST a poadovm slem spojen (nap. 59901).
b) druh skupina tvoen pti poadatelem urenm i libovolnm i
psm eny (nap. ABCDE). V pijatm kdu me b t pouze jedna
chyba, k ter znam en srku jednoho bodu z vsledku. Zvodnk,
k ter navzal nejvce spojen, obdr za svj vsledek 100 bod.
O statnm zvodnkm se bodov zisk vypote podle vzorce:
100 . P
celkov bodov zisk = N ,
kde 100 je konstanta, P poet spojen, k ter navzal hodnocen z
vodnk, M poet spojen, k ter navzal nejlep zvodnk, N poet
chyb v p ijatch kdech.
4. Orientan bh
Pi t to discipln je kolem zvodnka vyhledat v urenm po
ad podle m apy kontroln znaky um stn v ternu. Poet kontrol
nch bod na tra ti je dn podlem celkov dlky tra t a ko n stan ty 0,7.
Tra vede pevn lesnatm ternem a souet vech peven me
b t m axim ln 400 m etr. K ontroln body jsou oznaeny erveno
blm i lam piny (teri) o rozmrech piblin 0,3 X 0,3 m.
N a s ta rtu orientanho zvodu obdr zvodnk m apu, do n si
zakresl tra zvodu podle vzorov m apy. J e mon (z nkterch
hledisek i lep), aby zvodnci dostali m apy s ji zakreslenou tra t.
K ontroly jsou na m ap vyznaeny krouky, v jejich stedu se kon
troly nachzej. Jednotliv kontroly jsou na m ap propojeny ipka
mi, kter uruj, v jakm poad je zvodnk mus nalzt. Dokladem
zvodnka je starto v n prkaz, do nho zvodnk zna prchod,
kontrolou (nap. kletm i, raztkem atd., jim i je kontroln bod v y
baven). Zvodnci s ta rtu j na tra v pravidelnch nkolikam inuto
vch intervalech jednotliv, aby se zamezilo jejich spoluprci. P o
k u d zvodnk neprojde vemi kontrolam i ve stanovenm poad nebo
zjist-li rozhod, e spolupracoval s jinm zvodnkem i pouil do
pravn prostedek atd ., je diskvalifikovn.
35

Dlky trat: v zvod I II . stupn pro kategorii A 3,2 a 4 km ,

pro kategorii B a D 2,3 a 3,2 km a pro kategorii C 1,2 a 1,8 km,
v zvod II. stupn pro kategorii A 4,8 a 5,6 km , pro kategorii B
a D 3,2 a 4 km a pro kategorii C 1,8 a 2,4 km a v zvod I. stupn
7 a 9 km pro kategorii A, 4 a 6 km pro kategorii B a D a 2,4 a
4 km pro kategorii C.
Bodovn orientanho bhu: za nejlep as zsk zvodnk 100
bod. Vem dalm zvodnkm se odet jeden bod za kadou
m inutu, o kterou je jejich as hor ne as vtze.
5. Stelba ze vzduchovky
Stl se vzduchovkou na vzdlenost 10 m etr u vech vkovch
kategori do tere o rozmrech 8 0 x 5 5 mm vlee bez opory. K ad
zvodnk stl p t soutnch ran, bodov zisk je dn soutem hod
not jednotlivch zsah, m axim ln m on bodov zisk je 50 bod.
6. Hod grantem
Hz se grantem na cl ve tv a ru tverce o rozm rech 1,5 X 1,5 m
ze vzdlenost: kategorie A na 25 m, kategorie B na 20 m a k a te
gorie C a D na vzdlenost 15 m. N a soutch do II. stupn se po
uv gum ov grant o hm otnosti 350 g, na soutch I. stupn ko
vov g ran t 600 g. Za jeden zsah je 10 bod, kad zvodnk hz
p t soutnch hod.
Celkov bodov zisk zvodnka v souti MVT se zsk setenm
bod, je zvodnk zskal ve vech esti disciplnch.

Hifi
V souvislosti s tm , jak se elektronika roziovala do nej rznjch
obor lidsk innosti, zaali se v radioklubech objevovat zjemci
o radiotechniku a elektroniku aplikovanou nejen v telekom unikacch,
ale i jinde.
Z nich nejpoetnj skupinou byli od potku edestch let z
jemci o vyuit elektroniky pi reprodukci zvuku a obrazu, ,,hifist
36

(term n sice nespisovn, avak veobecn vit, utvoen ze zkratky

anglickch slov high fidelity, m je m nna vysok vrnost zzna
mu a reprodukce). Dluno ci, e ve svch rodinch i ve svm okol
se hned od potku setkvali s mnohem vtm pochopenm ne
am ati vyslai, ruc sousedm televizory a neustle plhajc po
okolnch strom ech a stechch.
Od edestch let vznikaj ve Svazarm u prvn zkladn organiza
ce, sdruujc vhradn hifisty a nazvajc se hifikluby Svazarm u.
a na konci edestch let se elektroakustika a videotechnika staly
sam ostatnou odbornost Svazarm u.
H lavn pedm t innosti hifist je soustedn na kvalitn repro
dukci a zznam zvuku a obrazu a na jejich praktick vyuit. To
ve vak nejen pro vlastn poteby len hifiklub a Svazarm u.
nbr i ve prospch veejnosti (ozvuovn" veejnch vystoupen,
poradensk sluby pro veejnost aj.). Z technickch elektronickch
prostedk je tedy zjem hifiklub soustedn na konstrukce p
stroj gramofonov, m agnetofonov, rozhlasov a televizn techni
ky, na nzkofrekvenn zesilovac techniku, na techniku elektroakustickch mni, na zpsoby dlkovho penosu informac, na tech
nologie elektroakustickch a videotechnickch zazen a v souvis
losti s tm vm tak na dlkov ovldn pstroj, vpoetn tech
niku, elektroniku v dom cnosti atd.
B rann charakter innosti hifiklub vyplv z toho, e v CSLA
se stle vce vyuv audiovizuln techniky pi vcviku vojk
a pi jejich politick pprav, a dky hifiklubm pichz kadoro
n do arm dy nkolik tisc m ladch lid, kte ta to zazen um j
obsluhovat a udrovat. Stejnm pnosem pro slubu v arm d jsou
praktick i teoretick technick znalosti m ladch len hifiklub.
Pro hifikluby a jejich leny jsou kadoron podny pravideln
soute, je jsou jednm z hlavnch m otiv rozvoje jejich innosti.
Z nich jsou nejznm j soutn pehldky Hifi-Ama, zam en na
konstruktrskou innost hifiklub a festivaly audiovizuln tvorby,
jejich clem je podporovat a hodnotit uplatnn audiovizulnch
prostedk pi kulturnm a vchovnm psoben na lenskou z
kladnu Svazarm u a na veejnost. Oba ty p y sout jsou organizo
vny postupovm systm em od okresnch a po celosttn kola.
37

Vladim r Hada

RDIO A M O D EL STV

R adiotechnika zashla vrazn i do m odelstv. Rdiovm i sou

pravam i (nejastji oznaovanm i zkratkou RC z anglickho R dio
Control) jsou ovldny modely letadel, lod, raketopln, autom obil
a v posledn dob i lokom otiv.
RC soupravy pvodn um oovaly penos pouze jedin inform a
ce (penen tnovou modulac), pozdji byl poet m odulanch
km itot roziovn a na trnct. Tnov modulace um oovala
jen nespojit ovldn; napklad korm idlo bylo z neutrln polohy
vychylovno skokem do jedn z krajnch poloh. V druh polovin
edestch let se objevily prvn tzv. proporcionln soupravy, v y
uvajc am plitudov modulace. V nich je ovldac p k a vyslae
spojena s potenciom etrem , pipojenm ke kodru; poloze bce potenciom etru pak odpovd ka pslunho kanlovho impulsu
(jeho stedn ka je zpravidla 1,5 jjls ). V pijm ai jsou jednotliv
pulsy piazeny pslunm servosystm m , v nich jsou porovnv
ny s pulsy, jejich ka je dna polohou bce potenciom etru, spoje
nho s vstupnm hdelem serva. Tm je umonno plynul vychylovn ovldanch prvk, jejich poet prakticky nen omezen. Pro
zajitn vt bezpenosti a odolnosti vi ruivm signlm se od
sedm destch let pouv stle astji km itotov modulace. V roce
1981 byly uvedeny na trh prvn RC soupravy s pulsne kdovou m o
dulac (PCM), vyuvajc m ikroprocesor k p aritn kontrole pen
ench inform ac.
Pouit m odernch krystalovch filtr pro vstupn sti pijm a
a km itotov modulace umonilo zit ra str odstupu jednotlivch
kanl (pesnji pouvanch km itot) a n a 10 kH z, take n a
pklad v nejrozenjm psm u 27,120 MHz lze najednou provo
zovat a 32 soupravy. Osciltory vysla i pijm a jsou zeny
k rystaly (zpravidla vm nnm i), nabrouenm i pro patin km i
38

to e t (m f km itoet je vtinou 455 kHz). V SSR jsou pro zen

m odel vyhrazena psm a 27,120 a 40,680 MHz (ni psm a se
z praktickch dvod nevyuvaj), v zahrani se pak pouvaj
i psm a 35 MHz, 72 MHz a v poslednch letech i 433 MHz.

Ing. Zdenk Prosek, OK1PG

C O SE SM A C O SE NESM

Podobn jako v silninm provozu je i v radiokom unikanm provo

zu n utno zachovvat urit pravidla, aby nedochzelo ke kolizm.
M ezinrodn telekom unikan unie (ITU) je nejstar m ezinrodn
vldn organizac (zaloena 17. kvtna 1865 v Pai). A prv ta
d radiokom unikace \ celm svt. Pidluje km itoty jednotlivm
slubm , pedepisuje radiokom unikan postupy, doporuuje kom u
nikan systm y. To ve je obsaeno v R adiokom unikanm du
a v pslunch doporuench.
V eskoslovensku byl 5. ervna 1964 vydn zkon . 110/1964 Sb.,
o telekom unikacch a 12. ervna 1964 vyhlka . 111/1964 Sb.,
kter mimo jin stanov:
Telekom unikace slou jako prostedek dorozum n na dlku pro
penos zprv a informac.
J e nutno telekom unikace zizovat a provozovat eln, plnovit
s nejvy monou sporou spoleensk prce, chrnit je ped rue
nm a pokozovnm a zabrnit jejich zneuvn.
Telekom unikanm i zazenmi jsou zazen k doprav zprv,
daj (dat), obraz a nvt pomoc elektrick energie, zejm na
drtov telegraf a telefon, radiotelegraf a radiotelefon, vyslac a pi
jm ac zazen rozhlasov a televizn a jin vyslac a pijm ac r
diov, poppad svteln zazen.
K uspokojovn poteb obyvatelstva a socialistickch organizac
v oboru telekom unikac je urena jednotn telekom unikan s,
o jej v stav b u , provoz a rozvoj peuje stedn sprva spoj.
Do jednotn telekom unikan st nle zejm na:
m stn a m ezimstsk telefonn st se zesilovacmi stanicem i,
telefonnm i stednam i, hovornam i, pslunm i vedenm i a ast
nickm i stanicem i, telegrafn s vetn dlnopisn astnick st
s pslunm i stednam i, okruhy (vedenmi) a stanicem i;
40

 zazen (pstroje, okruhy, st) pro penos dat, zpracovanch

nebo urench pro zpracovn m atem atickm i a podobnm i stroji,
radiotelegrafn a radiotelefonn vyslac a pijm ac zazen;
vyslac a penosov technick zazen rozhlasov a televizn,
zazen (s, zesilovac stanice) rozhlasu po drt (krom astnic
kch reproduktor);
st m stnho rozhlasu, signln, hodinov a jin vyrozum vac
zazen, jestlie jsou ve sprv organizac spoj.
stedn sprva spoj stanov podm nky pro uvn jednotn te
lekom unikan st k telekom unikanm u styku, pro zizovn a u
vn telefonnch a dlnopisnch astnickch stanic a astnickch
stanic rozhlasu po drt, podm nky pro svovn jinch telekom u
nikanch zazen (pobokovch steden, okruh apod.) k uvn
astnkm a podm nky jinch vkon poskytovanch organizace
mi spoj prostednictvm jednotn telekom unikan st.
V stavba a provoz vyslacch a penosovch rozhlasovch a tele
viznch zazen a zazen rozhlasu po drt nle stedn sprv
spoj a organizacm spoj, je jsou povinny d b t o eln rozio
vn monosti pjm u rozhlasovch a televiznch poad, pejm a
nch od organizac povench jejich tvorbou.
stedn sprva spoj me om ezit provoz jednotn telekom uni
kan st z dleitho obecnho zjm u.
Zprvy, jejich obsah me ohrozit bezpenost sttu , nebo jeho
dleit hospodsk zjm y nebo kter jinak odporuj zkonm ,
jsou z dopravy vyloueny.
Organizace i obyvatelstvo pouvaj k telekom unikanm u styku
zsadn jednotn telekom unikan st. Pouze v ppadech, kdy bude
vyloueno doshnout sledovanho cle zazenmi a vkony tto st,
je mono zdit a provozovat telekom unikan zazen mimo tu to
s, a to jen po pedchozm povolen stedn sprvy spoj nebo
orgn j povench (dle jen povolujc orgn), pokud nen dle
stanoveno jinak.
Povolen me b t zrueno, vyaduje-li to bezpenost s t tu nebo
zvan hospodsk nebo jin dvody. Dvodem zruen danho
povolen me b t t m onost elnho zalenn povolenho za
zen do jednotn telekom unikan st.
41

Povolen ke zzen a provozovn vyslacch rdiovch stanic lze

udlit, jde-li o
a) uspokojen odvodnnch poteb pohyblivch slueb, jejich za
bezpeen nelze eit jinak ne rdiovm spojenm,
b) rdiov vyslac stanice slouc rozvoji vdy a techniky (tzv. po
kusn stanice),
c) rdiov vyslac stanice slouc technickm u sebevzdln a stu
diu (tzv. am atrsk stanice).
J in a k lze povolit zzen a provozovn vyslacch rdiovch stanic
jen zcela vjim en, kdy nelze sledovanho cle doshnout pouitm
zazen jednotn telekom unikan st, pedevm zazen d rto
vho, a kdy zvltn okolnosti odvoduj pouit rdiovho spo
jen. Zastupitelskm adm cizch st t lze udlit povolen ke z
zen a provozovn vyslacch rdiovch stanic jen za pedpokladu
vzjem nosti a se souhlasem m inisterstva zahraninch vc.
Povolen ke zizovn a provozovn vyslacch rdiovch stanic
udluje povolujc orgn ( 4 odst. 1); vjim ku tvo am atrsk v y
slac rdiov stanice, k jejich zzen a provozovn udluje povo
len m inisterstvo v n itra nebo orgn jm poven. (Vyhlkou . 92/
/1974 Sb. byly to u to pravom oc poveny:
a) Sprva radiokom unikac P ra h a pro zem SR,
b) Sprva radiokom unikac B ratislava pro zem SSR.)
stedn sprva spoj stanov, kdy je te b a k obsluze vyslacch
rdiovch stanic zvltn zpsobilosti a jak, jako i jakm zpso- *
bem se ta to zpsobilost nabv, prokazuje a osvduje.
Vyslac rdiov stanice, a to i nepln, pokud k jejich zzen a pro
vozovn nebylo vydno platn povolen nebo pokud nejsou v dren
organizac nebo osob oprvnnch podle tohoto zkona k jejich zi
zovn a provozovn bez povolen, lze pechovvat jen s povolenm
m inisterstva v n itra nebo orgn jm povench. Tohoto povolen
nen teb a pro vyslac rdiov stanice, kter pechovvaj oprvnn
vrobci.
Zzen a provozovn telekom unikanch zazen mimo jed n o t
nou telekom unikan s povoluje S prva radiokom unikac P raha.
R adiotelegrafn stanice m ohou obsluhovat jen opertoi, kte pro42

kzali svou odbornou zpsobilost sloenm pedepsan radiotelegrafn zkouky a m aj platn vysvden palubnho, pop. pozemnho
radiotelegrafisty.
R adiotelefonn stanice na palub eskoslovenskch letadel a lod
m ohou obsluhovat opertoi, kte prokzali svou odbornou zpso
bilost spnm sloenm pedepsan zkouky a m aj p latn v y
svden palubnho radiotelefonisty nebo palubnho radiotelegrafisty.
V jejich ptom nosti m ohou palubn radiotelefonn stanice obsluho
v a t i poven osoby, kter nem aj vysvden, jestlie je opertor
s vysvdenm pedem dn pou.
O statn radiotelefonn stanice mohou obsluhovat opertoi, kte
prokzali svou odbornou zpsobilost spnm sloenm pedepsan
zkouky a m aj platn vysvden pozemnho nebo palubnho radioopertora. S jejich souhlasem mohou ty to stanice obsluhovat i po
ven osoby, kter opertor s vysvdenm pedem dn pou.
P ro kadou stanici mus b t uren alespo jeden opertor s platnm
vysvdenm , kter za dnou obsluhu stanice odpovd.
Vysvden opertor podle pedchozch odstavc vydv sted
n sprva spoj nebo z jejho poven Sprva radiokom unikac
v Praze na zklad zkouek sloench podle pedpis vydanch
stedn sprvou spoj.
A m atrsk vyslac stanice mohou obsluhovat jen osoby, kter
prokzaly svou odbornou zpsobilost a m aj platn vysvden podle
pedpis o zkoukch opertor am atrskch stanic, kter vydv
federln m inisterstvo spoj.
Bez povolen podle tohoto zkona mohou zizovat a provozovat
telekom unikan zazen mimo jednotnou telekom unikan s
a) vojensk sprva k vojenskm elm,
b) m inisterstvo v n itra k bezpenostnm elm,
c) eskoslovensk st tn drhy pro ely elezninho provozu na
podklad pln rozvoje telekom unikac v eleznin doprav pro
jednanch s stedn sprvou spoj,
d) sprva civilnho letectv pro zabezpeovac a sdlovac rdiovou
leteckou slubu s vjim kou rdiovch stanic na letadlech,
e) organizace energetiky k zen, zabezpeovn a autom atizaci
elektrizan soustavy, a to pi pouit zazen s nosnm i proudy
43

po silnoproudch vedench, pi pouit sdlovacch veden vyu

vajcch v pevn sti tra sy podpr silnoproudch veden a pi
pouit kabelovch veden a rdiovch zazen na velm i k r t
kch vlnch, pokud neslou pevn k elm dorozum vacm .
. Telekom unikanm i zazenmi drah nebo leteck sprvy mohou
b t v dohod s organizacem i spoj o b starv n y t vkony pro ve
ejnost ve stanicch drah, ve vlacch a na letadlech.
Povolen nen te b a ke zzen a provozovn drtovch telegraf,
telefon a elektrickch nvtnch zazen u v n it budov nebo na
souvislch pozemcch tho provozovatele, kter nejsou pouvny
k veejn doprav. T akov telekom unikan zazen m ohou b t po
drobena dozoru orgn urench stedn sprvou spoj. Povolen
je vak teba, m aj-li b t tak o v zazen pipojena na jednotnou
telekom unikan s nebo na telekom unikan zazen jinho provo
zovatele anebo m aj-li pekraovat st tn hranice.
Povolen nen te b a ke zzen a provozovn:
a) rdiovch zazen o velmi nzkm vkonu k zen m odel a h ra
ek, lkaskch radiosond a podobnch zazen,
b) zazen prm yslov televize s penosem modulace po kabelu,
ikdy se pi tom doasn pouije veejn cesty nebo cizho po
zemku.
stedn sprva spoj stanov, kterch zazen a za jakch pod
m nek se to to ustanoven tk.
Vyslac rdiov zazen k zen m odel a hraek, jin zazen,
uren k penosu ovldacch nebo micch signl pomoc elektro
m agnetickho pole, vytvoenho smykou, jejich vkon nepesa
huje 0,1 W , m ohou b t zizovna a provozovna bez povolen s pod
m nkou, e je jejich provozovatel pihls k evidenci u odboky
In sp ek to rtu radiokom unikac ve svm kraji a bude dodrovat km i
toet, vkon a d ruh vysln. Bez povolen mohou b t zzena a pro
vozovna i zazen s vym vkonem , jestlie byla sriov vyrobe
na podle p ro to ty p u schvlenho nebo uznanho Sprvou radiokom u
nikac v Praze. Rovn ta to zazen mus b t evidovna u pslun
odboky In sp ek to rtu radiokom unikac a provozovatel nesm pro
vdt n a zazen dn zmny.
44

K uvn rozhlasovch a televiznch pijm a nen te b a povo

len. Vlastnci, poppad uivatel jsou vak povinni ohlsit ty to
pijm ae k evidenci u organizac spoj, urench stedn sprvou
spoj, d it se podm nkam i stanovenm i v provdcch pedpisech
a p la tit stanoven poplatky.
V lastnk, poppad uivatel pijm ae odhlenho z evidence je
povinen uvst pijm a do stavu vyluujcho dal jeho pouvn;
neuin-li tak , me provst potebn opaten organizace spoj na
jeho nklad.
Je d n o tn telekom unikan s, jej zazen a provoz jsou chrn
ny proti ohroovn, pokozovn a kodlivmu ruen jinm i za
zenm i nebo innost.
V echna telekom unikan zazen mimo jednotnou telekom uni
kan s mus b t zizovna a provozovna tak , aby kodliv neru
ila zazen tto st, zejm na zazen radiokom unikan.
Rovn stroje, pstroje a zazen, jejich pouvnm vznik v y
sokofrekvenn energie, je nutno vyrbt, poppad u p rav it a pro
vozovat tak, aby neruily provoz jednotn telekom unikan st. V
robci, odbratel z dovozu, poppad vlastnci a uivatel tchto
stroj, pstroj a zazen jsou povinni, pokud je to provediteln,
podit na svj nklad potebn odruovac zazen.
Provozovatel vech vysokofrekvennch elovch zazen jsou
povinni evidovat ta to zazen u organizac spoj urench stedn
sprvou spoj. M inisterstvo v n itra a m inisterstvo nrodn obrany
eviduj vysokofrekvenn elov zazen, k ter provozuj, sam o
sta tn a v jednotlivch ppadech sdluj potebn daje stedn
sprv spoj.
Dojde-li k ohroen, k ruen provozu nebo pokozen jednotn
telekom unikan st, je vlastnk (uivatel) kodlivho zazen nebo
provozovatel kodliv innosti povinen uinit vhodn ochrann opa
ten. Nen-li to provediteln nebo je-li hospodrnj nebo elnj
provst ochrann opaten na ohroenm zazen telekom unika
nm, provede je jeho provozovatel. Vznikla-li zvada nedodrenm
podm nek stanovench pro zzen nebo provoz kodlivho zazen,
nese nklady ochrannch opaten provozovatel tohoto zazen; ji
n ak nese nklady vlastnk (uivatel) zazen pozdji zzenho nebo
45

zmnnho, pokud z pedpis o plnovn nevyplv jin postup.

N eodstran-li se v dan pim en lh t ohroen, ruen nebo po
kozovn, me stedn sprva spoj nebo j poven orgn n a
dit, aby bylo zvadn zazen vyazeno z provozu, nebo zakzat
kodlivou innost. K vyazen nebo zastaven innosti zazen d
leitho pro nrodn hospodstv nebo bezpenost s t tu je te b a
souhlasu pslunho nadzenho sttn h o orgnu.
Organizace, kter jsou odpovdny za pokozen zazen jednotn
telekom unikan st, zejm na podzem nch kabel, jsou povinny kro
m n h rad y zpsoben kody zap latit pokutu stanovenou v prov
dcch pedpisech.
Orgny poven stedn sprvou spoj zjiuj zdroje ohroo
vn, pokozovn nebo ruen provozu jednotn telekom unikan
st, poppad jinch telekom unikanch zazen (zejmna rozhla
sovho a televiznho pjm u) a vy d v aj zvazn pkazy k o d stra
nn zvad. Za tm elem jsou jejich pracovnci, kte se dn
prok, oprvnni vstu p o v at na ciz nem ovitosti, do zvod a b u
dov, poadovat zprvy a pezkuovat zazen, je m ohou psobit
zvady;, pitom mus zachovvat provozn a bezpenostn pedpisy
platn pro ta to zazen.
U stanoven pedchozch odstavc plat pim en pro telekom u
nikan zazen provozovan mimo jednotnou telekom unikan s
podle 6 odst. 1, pro telekom unikan zazen povolen podle 4
a 5, pro rozhlasov a televizn pijm ae a pro technick zazen
potebn k vytvoen vyslanho signlu v rozhlasovch a televiz
nch stediscch anebo na penosovch mstech.
Zdroje ruen zjiuje a zvazn pokyny k jejich odstrann v y
dv Sprva radiokom unikac. S prva radiokom unikac me, v do
hod s provozovatelem rucho nebo ruenho zazen, za nhradu
pouitho m aterilu, provst dodaten odruen, pokud ho lze do
shnout pouitm bnch odruovacch prostedk.
Nevyhov-li provozovatel rucho zazen pkazu k odstrann
ruen, zale m u Sprva radiokom unikac psem nou vzvu, v n
stanov zrove lhtu (nejmn 15 dn) k odstrann zvady. N e
vyhov-li provozovatel rucho zazen ani tto psem n vzv,
me S prva radiokom unikac v y d a t pkaz k vyazen zvadnho
46

zazen z provozu. Jde-li o zazen socialistick organizace nebo

sttn h o orgnu, v y d pkaz po projednn ppadu s pslunm
sttn m orgnem nadzenm provozovateli rucho zazen.
Provozovatel vekerch vysokofrekvennch elovch zazen
krom vojensk sprvy a m inisterstva v n itra jsou povinni hlsit
ta to zazen k evidenci Sprv radiokom unikac v Praze. Sprva
radiokom unikac provede podle poteby n a nklad provozovatele
p otebn zkouky zazen a rozhodne o opatench, nutnch k tom u,
ab y zazen neruilo.
P ro stavbu venkovnch pijm acch rozhlasovch a televiznch a n
tn , pokud jsou dodreny technick norm y, poppad jin obecn
technick pedpisy a an tn a nekiuje pozemn kom unikace nebo
veden, nen te b a stavebnho povolen ani souhlasu vlastnka (ui
vatele) nem ovitosti, um st-li se an tna na te nem ovitosti, kde je
rozhlasov nebo televizn pijm a. V lastnka (sprvce) nem ovitosti
je te b a o zamlen stavb antny vas vyrozum t. Nen dovoleno
zizovat individuln venkovn pijm ac antny n a objektech, kde
ji byla zzena spolen an tna vhodn pro poadovan pjem .
Stavebn ad pi sttn m stavebnm dohledu me n adit peloen
nebo pravu antn, kter ohrouj stavebn sta v nem ovitost nebo
bezpenost okol nebo ru jeho vzhled.
\
Rozhlasov a televizn antny nebo jejich sti nesmj kiovat'
pozemn kom unikace nebo veden, je-li mono antnu p o stavit jinak.
Nelze-li se v yhnout kiovn, je te b a povolen, kter vyd stavebn
ad na zklad pedloenho nrtk u a psemnho souhlasu provo
zovatel kiovanch veden, poppad sprvy pozemn kom unikace.
stedn sprva spoj a orgny j poven vykonvaj st tn in
spekci telekom unikac, piem kontroluj:
a) zda jsou dodrovna ustanoven tohoto zkona a pedpis v y d a
nch k jeho proveden, zejm na t, zda telekom unikan zazen
jsou zizovna a uvna eln a hospodrn,
b) zda rozhodujc telekom unikan zazen a m aterily potebn
pro obnovu a drbu telekom unikanch st a zazen druhch
resort jsou poadovny v pim enm druhu a rozsahu.
K tom u elu jsou poven pracovnci oprvnni v stu p o v at do
objekt a m stnost, v nich jsou um stna telekom unikan zazen,
47

nahlet do doklad tkajcch se tchto zazen a init opaten

k zamezen nehospodrnho provozu zazen.
stedn sprva spoj d vyuvn km itotovho spektra zaT
zenm i vech odvtv nrodnho hospodstv a resort. P i tom
zejm na:
a) pidluje k m itoty nebo km itotov psm a v dohod s m inister
stvem nrodn obrany a m inisterstvem vnitra, a to i pro teleko
m unikan zazen, jejich zzen a provozovn nevyaduje po
volen ( 6 odst. 1 a odst. 4 psm. a),
b) vykonv st tn dozor nad dodrovnm pidlench km itot
nebo km itotovch psem.
stedn sprva spoj peuje o koordinaci projednvn m ezin
rodnch telekom unikanch zleitost a o provdn m ezinrodnch
dohod a ujednn.
Organizace obstarvajc provoz jednotn telekom unikan st
a jejich pracovnci i jin osoby poven koly v tom to provozu
jsou povinni zachovvat tajem stv ja k o obsahu p ijat ch a zpro
stedkovanch zprv, ta k i o jm nech korespondujcch stran a s
lech rozm louvajcch astnickch stanic a nesmj vyzrazovat ja
kkoliv daje tkajc se dopravovanch nebo zprostedkovanch
zprv.
daje o dopravovanch nebo zprostedkovanch zprvch mo
hou b t sdleny jen odeslateli a adrestu nebo jejich oprvnnm
zstupcm (prvnm zstupcm ). Soudm a jinm sttn m orgnm
m ohou b t vydny dopravovan a zprostedkovan zprvy, sdleny
daje o nich nebo dovoleno nahlen do provoznch doklad jen
v ppadech stanovench zkonem .
U stanoven pedchozch odstavc plat pim en i pro ostatn
provozovatele telekom unikanch zazen a jejich pracovnky, jako
i pro uivatele jednotn telekom unikan st, kte se by i nho
dou pi svm telekom unikanm sty k u dovd o skutenostech, je
m aj b t podle pedchozch odstavc utajeny.
O chranu telekom unikanho tajem stv nelze poadovat pro tele
fonn hovory, konan z veejnch telefonnch a u to m at nebo veej
nch telefonnch stanic, pokud jde o m onost vyslechnut hovoru
te tm i osobam i v blzkosti a u to m a tu nebo stanice.
48

Z dalch vyhlek je nutno citovat vyhlku . 23/1966 o vym e

zen pojm u vyslacch rdiovch stanic a o jejich pechovvn.
Vyslac rdiov stanice jsou telekom unikan zazen k doprav
zprv, daj, obraz a nvt na principu vyzaovn elektrom ag
netickch vln o km itotech vych ne 10 kHz.
Vydnm povolen k pechovvn vyslacch rdiovch stanic se
povuj organizace spoj oprvnn povolovat zzen a provozov
n pslunho druhu vyslacch stanic podle 3 odst. 1 vyhlky
. 111/1964 Sb., kterou se provd zkon o telekom unikacch.
Povolen k pechovvn je teb a i pro vyslac rdiov stanice
nepln, kter by po jednoduch prav, zejm na po doplnn chy
bjcch nebo po oprav vadnch soust byly schopny provozu.
V pochybnostech je pechovvatel stanice povinen v y dat si roz
hodnut pslunho povolujcho orgnu.
Povolen k pechovvn nen te b a pi'o vyslac stanice, kter
jsou uvedeny jako zlon v povolen ke zzen a provozovn vys
lacch rdiovch stanic.
Federln m inisterstvo spoj pak vydalo podle 22 zk. . 110/
/64 Sb., o telekom unikacch dal prvn norm y.
Pedpis o volacch znakch stanovuje systm pidlovn vola
cch znaek v SSR.
Pedpis o povolovn a evidovn povelovch a telem etrickch
stanic upravuje povolovn tto sluby a stanov povolovac pod
mnky. Zahrnuje i stanice pro zen model letadel a lod.
Pedpis o povolovn vyslacch rdiovch stanic pohybliv po
zemn sluby a pevn sluby upravuje povolovn tchto stanic
a stanovuje i pslun povolovac podm nky.
Jso u vydny i pedpisy o vyslacch stanicch na letadlech, o ob
anskch radiostanicch, o radiostanicch pohybliv plavebn sluby.
Jin pedpisy se t k aj odborn zpsobilosti opertor. Jsou to
nap. pedpisy o zkoukch pozemnch opertor a palubnch ope
rtor.
Pedpis o zkoukch
T ento pedpis se vztahuje na opertory radiotelegrafnch a radio
telefonnch stanic n a eskoslovenskch letadlech a lodch (palubn
s

49

stanice letadlov a lodn), jako i na opertory radiotelegrafnch

a radiotelefonnch pozemnch stanic pohybliv leteck a pohybliv
plavebn sluby (leteck stanice a poben stanice). K obsluze uve
dench stanic je te b a vysvden podle tohoto pedpisu.
E xistuj ty to d ruhy vysvden:
a) vysvden radiotelegrafisty.l. td y ;
b) vysvden radiotelegrafisty 2. td y ;
c) zvltn vysvden radiotelegrafisty;
d) veobecn vysvden radiotelefonisty.
Vysvden radiotelegrafisty 1. td y opravuje s vhradou
ustanoven 3 odst. 2 k vkonu sluby radiotelegrafisty nebo
radiotelefonisty u kterkoli stanice letadlov, lodn, leteck nebo
poben. M ajitel tohoto vysvden me b t t vedoucm lodn
stanice zaazen do te t kategorie a m-li nejm n estimsn
praxi jako opertor lodn nebo poben stanice, me se s t t ve
doucm lodn stanice druh kategorie. Vedoucm lodn stanice prvn
kategorie se me s t t m ajitel vysvden radiotelegrafisty 1. tdy,
m-li nejm n jednoron praxi jako opertor lodn nebo poben
stanice.
\
Vysvden radiotelegrafisty 2. td y opravuje s vhradou
ustanoven 3 odst. 2 k vkonu sluby radiotelegrafisty nebo
radiotelefonisty u kterkoli stanice letadlov, lodn, leteck nebo
poben. M ajitel tohoto vysvden me b t t vedoucm lodn
stanice zaazen do te t kategorie a m-li nejm n jednoron praxi
jako opertor lodn nebo poben stanice, me se s t t t vedoucm
lodn stanice druh kategorie.
Z vltn vysvden radiotelegrafisty opravuje m ajitele vykon
v a t radiotelegrafn a radiotelefonn slubu na lodch, pro kter nen
m ezinrodnm i dohodam i pedepsno radiotelegrafn zazen.
Veobecn vysvden radiotelefonisty opravuje s vhradou
ustanoven 3 odst. 2 k vkonu radiotelefonn sluby u kterkoli
stanice letadlov, lodn, leteck nebo poben.
Uchaze, k ter spn vykonal zkouku, mus ped vydnm v y
svden sloit slib, e bude zachovvat telekom unikan tajem stv.

50

Zkuebn osnovy pro vysvden radiotelegrafisty 2. tdy

Radiokomunikan pedpisy
Znalost veobecnch ustanoven o telekom unikacch a zvltnch
ustanoven a radiokom unikacch, obsaench v M ezinrodn m lu
v o telekom unikacch. Podrobn znalost ustanoven R adiokom uni
kanho du, tkajcch se pohyblivch radiokom unikanch slueb.
Podrobn znalost ustanoven M ezinrodn m luvy o bezpenosti lid
skho ivota n a moi, tkajcch se radiokom unikac. Znalost zsad
nch ustanoven jinch m ezinrodnch pedpis a dohod, tkajcch
se radiokom unikac v leteck a plavebn slub.
Znalost nej dleitjch eskoslovenskch pedpis z oboru tele
kom unikac, zejm na zkona o telekom unikacch a provdcch ped
pis k nm u vydanch n a seku radiokom unikac, znalost trestnch
ustanoven o nedovolenm zzen, provozovn a pechovvn v y
slacch rdiovch stanic, o poruen telekom unikanho tajem stv
a ustanoven o pestupcch v oboru spoj.
Z nalost pedpis vydanch k proveden zkona o telekom unika
cch n a seku radiokom unikac, zejm na pedpis o zkoukch p a
lubnch a pozemnch radioopertor, o leteck a plavebn radioko
m unikan slub, o volacch znakch vyslacch rdiovch stanic,
o poplatcch za povolen vyslacch rdiovch stanic, o rozhlasovch
a tleviznch pijm ach.
Veobecn znalost svtovho zempisu (stty, jejich hranice, horstv a, vodn toky, hlavn m sta, dleit p stav y a letit, hlavn
leteck a plavebn tra ti a nej dleitj telekom unikan cesty).
Znalost anglickho jazyka (schopnost sprvnho vyjadovn st
n i psemn).
Radiokomunikan provoz

Praktick st
Schopnost run vyslat v Morseov abeced a sprvn sluchem
pijm at a zapsat kdov skupiny (sms psm en, slic a rozdlova
ch znam nek) rychlost 16 (estnct) skupin za m inutu a tex t
51

v jasn ei rychlost 20 (dvacet) slov za m inutu. P itom kad k

dov skupina obsahuje p t znaek a za prm rn slovo te x tu v jasn
ei se bere slovo o pti psmenech. K ad slice nebo rozdlovai
znam nko se potaj za dv znaky. Zkouka z vysln a zkouka
z pjm u trv a j kad zpravidla p t m inut.
Sprvn radiotelefonn vysln a 1pjem radiotelegram u o 30 (ti
ceti) slovech nebo kdovch skupinch.
Vypoten poplatk za jeden radiotelegram .
Teoretick st
Z nalost ustanoven R adiokom unikanho d u o radiotelegrafnch
a radiotelefonnch postupech v pohybliv nm on a pohybliv leteck
slub, vetn postup pi vysln tsovch, pilnostnch a bezpe
nostnch signl a zprv. Znalost ustanoven a pouvn km itot.
Z nalost ustanoven Radiokom unikanho du, D odatkovho r a
diokom unikanho du, Telegrafnho du a Telefonnho du
o radiotelegram ech a radiotelefonnch hovorech. Znalost sluebnch
pom cek pro radiokom unikan sluby, vydvanch Mezinrodn
telekom unikan uni a pom cek pro stanoven poplatk za radiotelegram y a radiotelefonn hovory.
Znalost kdu Q a rznch zkratek a znaek pouvanch v radiotelegrafnm a radiotelefonnm provozu.
Elektrotechnika a radiotechnika
Ucelen znalosti veobecnch zklad elektrotechniky a teorie ra
diotechniky, vetn en rdiovch vln.
Teoretick znalost vysla, pijm a a antnnch soustav pou
vanch v radiotelegrafn a radiotelefonn pohybliv slub plavebn
a leteck, znalost sam oinnch poplachovch pstroj, rdiovch
zazen n a zchrannch lunech a jinch zchrannch plavidlech,
znalost pstroj pro rdiov zam en a vekerch pom ocnch za
zen (m otor, alterntor, genertor, mni, usm rova, aku
m ultor aj.), zejm na z hlediska jejich drby.
P rak tick znalost innosti, nastavovn a drby pstroj a za
zen pouvanch v radiotelegrafn a radiotelefonn pohybliv slu
b plavebn a leteck (odst. 2).
52

P ra k tic k znalost rdiovho zam ovn a znalost zsad cejcho

vn rdiovch zam ova.
P raktick znalosti a schopnosti potebn ke zjitn a odstrann
zvad, je se m ohou bhem plavby nebo letu vyskytnout na p stro
jch a zazench uvedench v odst. 2, pomoc prostedk, kter jsou
na palub k dispozici.

Veobecn vysvden radiotelefonisty

Radiokomunikan pedpisy
Znalost ustanoven M ezinrodn m luvy o telekom unikacch, t
kajcch se radiokom unikac. Znalost ustanoven Radiokom unika
nho du, tkajcch se pohybliv nm on a pohybliv leteck slu
by. Znalost ustanoven M ezinrodn m luvy o bezpenosti lidskho
ivota n a moi, tkajcch se radiokom unikac.
Povechn znalost nej dleitjch eskoslovenskch pedpis
v oboru telekom unikac, zejm na zkona o telekom unikacch a pro
vdcch pedpis k nm u vydanch na seku radiokom unikac,
znalost trestnch ustanoven o nedovolenm zzen, provozovn
a pechovvn vyslacch rdiovch stanic, o poruen telekom uni
kanho tajem stv a ustanoven o pestupcch v oboru spoj.
Veobecn znalost svtovho zempisu (stty, jejich hlavn msta,
horstva, vodn toky, dleit letit a pstavy).
Z kladn znalost anglickho jazyka (schopnost pest a peloit
jednoduch te x t z anglitiny do m ateskho jazyka a naopak).
Radiokomunikan provoz
Praktick st
Sprvn radiotelefonn vysln a pjem radiotelegram u o 30 (ti
ceti) slovech nebo kdovch skupinch.
Vypoten poplatku za jednoduch radiotelegram .

53

Teoretick st
Znalost ustanoven Radiokom unikanho du o radiotelefonnch
postupech v pohybliv leteck a pohybliv nm on slub, vetn
postup pi vysln tsovch, pilnostnch a bezpenostnch sign
l a zprv.
Z nalost zkladnch ustanoven o radiotelegram ech a radiotelefon
nch hovorech, vetn ustanoven o poplatcch.
R zn zk ratk y a znaky pouvan v radiotelefonnm provozu.
Elektrotechnika a radiotechnika
Zkladn teoretick a praktick znalosti z elektrotechniky a radio
techniky.
Znalost nastavovn a praktick innosti radiotelefonnch p stro
j a zazen, pouvanch v pohybliv leteck a v pohybliv pla
vebn slub.

Co je dleit pro amatry?

Pedpis o zizovn, provozovn a pechovvn am atrskch r
diovch stanic;
Povolovac podm nky pro zizovn, provozovn a pechovvn
am atrskch rdiovch stanic;
Pedpis o odborn zpsobilosti opertor am atrskch rdiovch
stanic.
P rv n pedpis stanovuje podm nky, za nich lze zizovat, provo
zovat a pechovvat am atrsk rdiov stanice, jako i postup pi
zen o udleni povolen.
Povolen vydv na zklad dosti (doporuen Svazarm em j
S prva radiokom unikac P ra h a pro adatele z SR a Sprva radio
kom unikac B ratislava pro adatele z SSR. Povolen se udluje
zpravidla na p t let.
esk stedn vbor a Slovensk stedn vbor Svazarm u v y
dv osvden k provozu am atrskch rdiovch stanic (kolektiv54

nich), osvden pro am atrsk rdiov stanice pro mlde, pro

brann sporty a pro am atrsk rdiov pijm ac stanice (RP).
K ontrolu dodrovn pedpis vykonvaj povolovac orgny nebo
orgny jim i poven. D ritel povolen a osvden jsou povinni
zajistit kontrolnm orgnm kdykoli pstup k vyslac stanici, umo
n it prohldku zazen, zmen technickch param etr a pravdiv
odpovdat na jejich dotazy.
Plohou povolovac listiny jsou Povolovac podm nky", kter
obsahuj bli podrobnosti o provozu am atrskch stanic.
Pedpis odborn zpsobilosti opertor am atrskch rdiovch
stanic rozliuje p t skupin: rdiov poslucha, opertor, sam ostatn
opertor, opertor rdiovch stanic pro mlde, opertor zazen
pro brann sporty.
Posluchai mus spn absolvovat kurs radioam atrskho m i
nim a.
O pertorm td y C a D mus b t nejm n 10 let; skldaj zkladn
zkouku z veobecnch znalost o spolenosti, zklad elektrotech
niky a radiotechniky, provoznch pravidel, znalosti pedpis a ope
rto i td y C navc zkouku znalosti telegrafn abecedy tem pem
40 zn/m in. O pertoi t. B a A skldaj podobn zkouky. O perto
rm t. B mus b t nejm n 14 let a opertorm t. A 18 let. P o
chopiteln se zvyuj i tem pa telegrafnch znaek. U t. B to je
60 zn/m in a u t. A 100 zn/m in.
Sam ostatn opertoi jsou t rozdleni do ty td:
T da C a D m pedepsno ukonen zkladn vzdln a vk n ej
mn 18 let. Pro td u C je stanovena znalost telegrafie 60 zn/min.
T da B m pedepsn vk 19 let a znalost telegrafie 80 zn/min.
t. A vk 21 let a znalost telegrafie tem pem 120 zn/m in.
Zkouky opertor t. B D vykonvaj okresn zkuebn komise,
zkouky opertor td y A a vech sam ostatnch opertor vykon
vaj republikov zkuebn komise.
Poadavky n a jednotliv td y lze shrnout tak to :
D
poadovan vk
Morse (psmen za m inutu)

18

C
18
60

B
19
80

A
21
120
55

poadovan praxe (msc)

zaazen
poet spojen

3
RO /D
50

3
RO/C
100

12
SO/C
500

36
SO/B
3000

R adioam ati se organizuj v zkladnch organizacch Svazarm u,

p i kterch jsou zizovny kolektivn stanice, radiokluby, ppadn
zatenick radioam atrsk krouky. Zde je vtn kad zjemce
ji ve vku od 10 let. K ad okresn vbor Svazarm u ochotn po
skytne bli inform ace.

Literatura
[1] JU D r. Jo sef P etrnek: P p rav a na radiotelefonn zkouku po
zemnch rdioopertor. H utnick in stitu t, odbor m etodiky po
dnikov vchovy, O strava, 1982.
[2] Z k o n . 110/1964 Sb. (o telekom unikacch).
[3] V yhlka . 111/1964 Sb. (provdc v y h lk a).
[4] V yhlka . 23/1966 Sb. (pojem vyslacch stanic).
[5] J i Blha: Zkladn dokum enty radioam atrsk innosti Sva
zarm u. stedn vbor Svazu pro spoluprci s arm dou v Praze,
1982.
[6] V yhlka . 13/1974 Sb. (rozhlasov a televizn d ) .
[7] Pedpis o volacch znakch vyslacch rdiovch stanic (ploha
k opaten . 14/1972 V stnku FM S).
[8] Pedpis o rdiovch stanicch pohybliv plavebn sluby (plo
ha k opaten . 87/1972 V stnku FM S).
[9] T restn zkon . 140/1961 Sb. 182, 184, 186, 239, 240.

D r. Ing. Josef Dane, O K 1YG

N CO O PROVOZU

Rozdlen spektra elektrom agnetickch vln bvalo jednoduch a ve

3. sle R adioam atra z roku 1923 se velo na nkolik dk:
nad 6000 m
6000 m 3000 m
2650 m 3300 m
2050 m 2650 m
1550 m 2050 m
275 m 285 m
pod 275 m

pesocensk sluba,
pevninov sluba,
lodn sluba,
vldn rozesln (dnes eknem e
'rozhlas11),
leteck sluba,
policie,
am ati.

Vlny k rat ne 275 m byly zem nikoho; povaovaly se za neupotebiteln. 0 nkolik let pozdji se za neupotebiteln povaova
ly k m itoty vy ne 60 MHz. Pehled pidlench km itot zabral
jednu strnku.
N yn platn rozdlen je vstinm pehledem rozvoje radiotech
niky za obdob 60 a 70 rok. Inform uje o hlavnch oborech jejho
uplatnn a naznauje, jakm smrem se asi bude u b rat dal vvoj.
P edkldm e jen ustanoven p latn v na zempisn oblasti a ne
uvdm e vjim ky a odchylky, dohodnut mezi jednotlivm i stty .
Zjemce, k ter by si pl seznm it se s Radiokom unikanm dem
podrobnji, si me pln te x t zakoupit v prodejn N akladatelstv
dopravy a spoj v Praze, H ybernsk 5.
P ehled zan u nejnich km itot, u kilom etrovch vln, na
k ter ch poslouchali prvn am ati prkopnci kolem dvactch
let. B yly peplnny stanicem i, kter bvaly slyet bez niku ve dne
v noci stle stejn a vyskytovaly se tu i stanice ze vzdlench kon
tin e n t . P okrauje pes dvrn nm znm vlny rozhlasov od
dlouhch po k rtk a velm i k rtk a zahrnuje sta r i nov a m atr
57

sk psm a. U ruje pracovn k m itoty lodm a letadlm , pro kter

rdio znam en jedin spojen se svtem , a vysuje do nej vt v y
moenosti naeho vku, do techniky druicov a kosmick.
kH z
o d 10
'
1 4 - 1 9 ,9 5
1 9 ,9 5 -2 0 ,0 5
2 0 ,0 6 - 7 0
7 0 -7 2
7 2 -8 4
8 4 -8 6
8 6 -9 0
9 0 -1 1 0
1 1 0 -1 1 2
1 1 2 -1 1 5
1 1 5 -1 2 6
1 2 6 -1 2 9
1 2 9 -1 3 0
1 3 0 - 1 4 8 ,5
1 4 8 ,5 -2 5 5
2 5 5 - 2 8 3 ,5
2 8 3 ,5 -3 1 5
3 1 5 -3 2 5
3 2 5 -4 0 5
4 0 5 -4 1 5
4 1 5 -4 3 5
4 3 5 -4 9 5
4 9 5 -5 0 5
5 0 5 - 5 2 6 ,5
5 2 6 ,5 -1 6 0 6 ,5
1 6 3 5 -1 8 0 0
1 8 0 0 -2 0 0 0
2 0 0 0 -2 0 2 5
2 0 0 0 -2 1 7 0
2 1 7 0 -2 1 7 3 ,5
2 1-1 3 ,5 -2 1 9 0 ,5
2 1 9 0 ,5 -2 1 9 4
2 1 9 4 -2 3 0 0
2 3 0 0 -2 4 9 8
2 4 9 8 -2 5 0 2
2 5 0 2 -2 6 2 5

58

ra d io n a v ig a c e, radiolokace
p e v n , p o h y b liv n m o n
k m ito to v n o rm l
p e v n , p o h y b liv n m o n
rad io n av ig ace
p e v n , p o h y b liv n m o n , rad io n av ig ace
rad io n av ig ace
p e v n , p o h y b liv n m o n , ra d io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv n m o n , ra d io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv n m o n , rad io n av ig ace
radio n av ig ace
p e v n , p o h y b liv n m o n , ra d io n av ig ace
rad io n av ig ace
p e v n , p o h y b liv n m o n , rad io n av ig ace
p o h y b liv n m o n
ro zh las
ro zh las, le te c k ra d io n av ig ace
n m o n ra d io n a v ig a c e (rdiov m a j k y ), le te c k rad io n av ig ace
lete ck rad io n av ig ace
lete ck ra d io n a v ig a c e
ra d io n a v ig a c e
le te c k ra d io n a v ig a c e
p o h y b liv n m o n
p o h y b liv (tse a voln)
p o h y b liv n m o n , le te c k ra d io n a v ig a c e
rozhlas
p o h y b liv n m o n
a m a t rsk , p e v n , p o h y b liv , ra d io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p e v n , p o h y b liv
p o h y b liv n m o n
p o h y b liv (tse a voln)
p o h y b liv n m o n
p e v n , p o h y b liv kro m p o h y b liv lete ck
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ro zh las
k m ito to v n o rm l
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv lete ck

2 6 2 5 -2 6 5 0
2 6 5 0 -2 8 5 0
2 8 5 0 -3 0 2 5
3 0 2 5 -3 1 5 5
3 1 5 5 -3 2 0 0
3 2 0 0 -3 2 3 0
3 2 3 0 - 3400
3 4 0 0 -3 5 0 0
3 5 0 0 -3 8 0 0
3 8 0 0 -3 9 0 0
3 9 0 0 -3 9 5 0
3 9 5 0 -4 0 0 0
4 0 0 0 -4 0 6 3
4 0 6 3 -4 4 3 8
4 4 3 8 -4 6 5 0
4 6 5 0 -4 7 0 0
4 7 0 0 -4 7 5 0
4 7 5 0 -4 8 5 0
4 8 5 0 -4 9 9 5
4 9 9 5 -5 0 0 5
5 0 0 3 -5 0 0 5
5 0 0 5 -5 0 6 0
5 0 6 0 -5 2 5 0
5 2 5 0 -5 4 5 0
5 4 5 0 -5 4 8 0
5 4 8 0 -5 6 8 0
5 6 8 0 -5 7 3 0
5 7 3 0 -5 9 5 0
5 9 5 0 -6 2 0 0
6 2 0 0 -6 5 2 5
6 5 2 5 -6 6 8 5
6 6 8 5 -6 7 6 5
6 7 6 5 -7 0 0 0
7 0 0 0 -7 1 0 0
7 1 0 0 -7 3 0 0
7 3 0 0 -8 1 0 0
8 1 0 0 -8 1 9 5
8 1 9 5 -8 8 1 5
8 8 1 5 -8 9 6 5
8 9 6 5 -9 0 4 0
9 0 4 0 -9 5 0 0

p o h y b liv n m o n , n m o n ra d io n a v ig a e e
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck
p o h y b liv lete ck
p o h y b liv le te c k
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ro zh las
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ro z h la s
p o h y b liv le te c k
a m a t rs k , p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck
p e v n , p o h y b liv le te c k , p o h y b liv pozem n
p o h y b liv le te c k
p e v n , ro zh las
pevn
p o h y b liv n p io n
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p o h y b liv le te c k
p o h y b liv le te c k
p e v n , p o h y b liv le te c k , p o h y b liv pozem n, ro z h la s
p e v n , p o h y b liv pozem n, ro z h la s
k m ito to v n o rm l
k o sm ick v z k u m
p e v n , ro z h la s
pevn
p e v n , p o h y b liv p ozem n
p e v n , p o h y b liv le te c k , p o h y b liv pozem n
p o h y b liv le te c k
p o h y b liv le te c k
pevn
ro z h la s
p o h y b liv n m o n
p o h y b liv le te c k
p o h y b liv le te c k
pevn
a m a t rs k , a m a t rs k d ru ic o v
ro z h la s
pevn
p e v n a p o h y b liv n m o n
p o h y b liv n m o n
p o h y b liv le te c k
p o h y b liv le te c k

9 5 0 0 -9 9 0 0
9 9 0 0 -9 9 9 5

ro z h la s

pevn
pevn

9 9 9 5 - 1 0 005
10 0 0 3 - 1 0 005
10 0 0 5 - 1 0 100
10 1 0 0 - 1 0 150
10 1 5 0 - 1 1 175
11 1 7 5 - 1 1 275
11 2 7 5 - 1 1 400
11 4 0 0 - 1 1 650
11 6 5 0 - 1 2 050
12 0 5 0 - 1 2 230
12 2 3 0 - 1 3 200
13 2 0 0 - 1 3 260
13 2 6 0 - 1 3 360
13 3 6 0 - 1 3 410
13 4 1 0 - 1 3 600
13 6 0 0 - 1 3 800
13 800 - 1 4 000
14 0 0 0 - 1 4 250
14 2 5 0 - 1 4 350
14 3 5 0 - 1 4 990
14 9 9 0 - 1 5 010
15 0 1 0 - 1 5 100
15 1 0 0 - 1 5 600
15 6 0 0 - 1 6 360
16 3 6 0 - 1 7 410
17 4 1 0 - 1 7 550
17 5 5 0 - 1 7 900
17 9 0 0 - 1 7 970
17 9 7 0 - 1 8 030
18 0 3 0 - 1 8 052
18 0 5 2 - 1 8 068
18 0 6 8 - 1 8 168
18 1 6 8 - 1 8 780
18 7 8 0 - 1 8 900
18 9 0 0 - 1 9 680
19 6 8 0 - 1 9 800
19 8 0 0 - 1 9 990
19 9 9 0 - 2 0 010
20 0 1 0 - 2 1 000
21 0 0 0 - 2 1 450
21 4 5 0 - 2 1 850

k m ito to v n o rm l
ko sm ick v z k u m
p o h y b liv lete ck
p e v n , a m a t rsk
pevn
p o h y b liv lete ck
p o h y b liv lete ck
pevn
ro z h la s
pevn
p o h y b liv n m o n
p o h y b liv lete ck
p o h y b liv lete ck
p e v n , rad io a stro n o m ie
pevn
*
ro zh las
pevn
a m a t rsk , a m a t rs k d ru ico v
a m a t rsk , do 14 250 i a m a t rs k p es druice
pevn

21 8 5 0 - 2 1 870
21 8 7 0 - 2 1 924

pevn

60

k m ito to v n o rm l, asov signly, ko sm ick v z k u m

p o h y b liv leteck
rozhlas
pevn
p o h y b liv n m o n
pevn
ro zh las
p o h y b liv le te c k
p o h y b liv lete ck
pevn
pevn
a m a t rsk , a m a t rs k p e s druice
pevn
p o h y b liv n m o n
pevn
p o h y b liv n m o n
pevn
k m ito to v n o rm l, ko sm ick v z k u m , asov sig n ly
pevn
a m a t rsk , a m a t rs k d ru ico v
rozhlas
p e v n leteck-

21
22
22
23
23
24
24
25
25
25
25
25
26
26

9 2 4 -2 2
0 0 0 -2 2
8 5 5 -2 3
2 0 0 -2 3
3 5 0 -2 4
8 9 0 -2 4
9 9 0 -2 5
0 1 0 -2 5
0 7 0 -2 5
2 1 0 -2 5
5 5 0 -2 5
6 7 0 -2 6
1 0 0 -2 6
1 7 5 -2 7

000
855
200
350
890
990
010
070
210
550
670
100
175
500

p o h y b liv lete ck
p o h y b liv n m o e n
pevn
p e v n lete ck , p o h y b liv le te c k
p e v n , p o h y b liv pozem n
a m a t rs k , a m a t rs k p es druice
k m ito to v n o rm l, asov signly
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv leteck
p o h y b liv n m o n
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv leteck
ra d io a stro n o m ie
ro zh las
p o h y b liv n m o n
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv leteck

MHz
2 7 .5 - 2 8
2 8 - 2 9 ,7
2 9 .7 -3 0 ,0 0 5
3 0 .0 0 5 -3 0 ,0 1
3 0 .0 1 -3 7 ,5
3 7 .5 -3 8 ,2 5
3 8 ,2 5 -4 1
4 1 -4 7
4 7 -6 8
6 8 - 7 4 ,8
7 4 .8 - 7 5 ,2
7 5 .2 - 8 7 ,5
8 7 .5 - 1 0 0
1 0 0 -1 0 8
1 0 8 -1 1 7 ,9 7 5
1 1 7 ,9 7 5 -1 3 2
1 3 2 -1 3 7
1 3 7 -1 3 8
1 3 8 - 1 4 3 ,6
1 4 3 ,6 -1 4 3 ,6 5
1 4 3 ,6 5 -1 4 4
1 4 4 -1 4 6
1 4 6 -1 4 9 ,9
1 4 9 ,9 -1 5 0 ,0 5
1 5 0 .0 5 -1 5 1

pom ocn m eteorologie, p e v n , p o h y b liv

a m a t rs k , a m a t rsk d ru ico v
p e v n , p o h y b liv
ko sm ick pro v o z (zjiovn to to n o sti d ruic), p e v n , p o h y b li
v , ko sm ick v z k u m
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv , ra d io a stro n o m ie
p e v n , p o h y b liv , ko sm ick v z k u m
ro z h la s, p e v n , p o h y b liv
ro zh las
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv leteck
le te c k ra d io n av ig ace
p e v n , p o h y b liv k rom p o h y b liv leteck
ro zh las
ro zh las
le te c k rad io n av ig ace
p o h y b liv lete ck
p o h y b liv lete ck
k o sm ick pro v o z (dlkov m en a sledovn), m eteorologie
p e s d ru ic e, ko sm ick v z k u m (K o sm o sZem)
p o h y b liv lete ck
p o h y b liv lete ck , kosm ick v z k u m (K o sm o sZem )
p o h y b liv lete ck
a m a t rs k , a m a t rsk d ru ico v
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
ra d io n a v ig a c e p es druice
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , rad io a stro n o m ie

61

1 5 1 -1 6 3
1 6 3 -1 5 4
1 5 4 -1 5 8 ,7 6 2 5
1 5 6 ,7 6 2 5 -1 5 6 ,8 3 7 5
1 5 6 ,8 3 7 5 -1 7 4
1 7 4 -2 2 3
2 2 3 -2 3 0
2 3 0 -2 3 5
2 3 5 -2 6 7
2 6 7 -2 7 2
2 7 2 -2 7 3
2 7 3 - 3 2 8 ,6
3 2 8 ,6 -3 3 5 ,4
3 3 5 .4 -3 9 9 ,9
399,9 400,05
4 0 0 .0 5 -4 0 0 ,1 5
4 0 0 ,1 5 -4 0 1
4 0 1 -4 0 2

4 0 2 -4 0 3
4 0 3 -4 0 6
4 0 6 - 4 0 6 ,1
4 0 6 ,1 - 4 1 0
4 1 0 -4 2 0
4 2 0 -4 3 0
4 3 0 -4 4 0
4 4 0 -4 5 0
4 5 0 -4 6 0
4 6 0 -4 7 0
4 7 0 -7 9 0
7 9 0 -8 9 0
890 - 942
9 4 2 -9 8 0
9 8 0 -1 2 1 5
1 2 1 5 -1 2 4 0
1 2 4 0 -1 3 0 0
1 3 0 0 -1 3 5 0

62

p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ra d io a stro n o m ie , p o

m o c n m eteorologie
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , p o m o cn m e te o ro
logie
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
n m o n p o h y b liv (voln a ts o v provoz)
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck
ro z h la s
le te c k ra d io n a v ig a c e, ro zh las
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv , k o sm ick pro v o z (dlkov m en)
ko sm ick pro v o z (d lkov m en , p e v n , p o h y b liv )
p e v n , p o h y b liv , ra d io a stro n o m ie
le te c k ra d io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv
ra d io n a v ig a c e p e s druice
k m ito to v n o rm l p e s druice
p o m o cn m eteorologie, m eteorologie p e s d ruice (d lkov m
e n d r b y ), k o sm ick v z k u m (d lkov m e n a sledovn)
p o m o cn m eteorologie, ko sm ick p ro v o z (d lkov m e n ), p e v
n , m eteorologie p e s d ruice (Z em K o sm o s), p o h y b liv k r o
m p o h y b liv leteck
p om ocn m eteorologie, p e v n , m eteorologie p e s druice (Z em
K osm os), p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p o m o cn m eteorologie, p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv le
teck
p o h y b liv d ru ic o v (Z em K osm os)
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ra d io a stro n o m ie
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck
p e v n , p o h y b liv kro m p o h y b liv lete ck , radiolokace
a m a t rs k , rad io lo k ace
p e v n , p o h y b liv kro m p o h y b liv lete ck , rad io lo k ace
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv , m eteorologie p e s d ru ice (K o sm o sZem)
ro zh las
p e v n , ro z h la s, p o h y b liv
.
;
p e v n , ro z h la s, radiolokace
p e v n , ro z h la s
le te c k ra d io n a v ig a c e
ra d io lo k ac e , n a v ig a ce p e s d ruice
ra d io lo k ac e , n a v ig a ce p e s druiee, a m a t rs k
lete ck ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace

1 3 5 0 - 1400
1 4 0 0 - 1427
1 4 2 7 - 1429
1 4 2 9 - 1525
lf>25 1535
1 5 3 5 - 1545
1 5 4 5 - 1559
1 5 5 9 - 1610
1610 1625,5
1625.5 1645,5
1645.5 1646,5
1646.5 1660
1 6 6 0 - 1670
1 6 7 0 - 1690
1 6 9 0 - 1700
1 7 0 0 - 1710
17102290
2 2 9 0 - 2300
2 3 0 0 - 2450
2 4 5 0 - 2500
2 5 0 0 - 2655
2 6 5 5 - 2690
2 6 9 0 - 2700
2 7 0 0 - 2900
2 9 0 0 - 3100
3100 3300
3300 3400
3400 3600

p e v n , p o h y b liv , rad io lo k ace

k o sm ick v z k u m , ra d io a stro n o m ie
k o sm ick p ro v o z (dlkov o v ld n ), p e v n , p o h y b liv k rom
p o h y b liv lete ck
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
k o sm ick p ro v o z (dlkov m e n ), p e v n , p r z k u m Z em p es
druice, p o h y b liv krom p o h y b liv leteck
p o h y b liv n m o n p es druice
p o h y b liv le te c k p e s druice
le te c k ra d io n a v ig a c e, n avigace p e s druice
le te c k ra d io n a v ig a c e
p o h y b liv n m o n p e s druice
p o h y b liv p e s druice
p o h y b liv le te c k p e s druice
p o m o cn m eteorologie, ra d io a stro n o m ie , ko sm ick v z k u m
p o m o cn m eteorologie, p e v n , m eteorologie p es d ruice (K os
m o s Zem ), p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p o m o cn m eteorologie, m eteorologie p e s druice (K o sm o s
Zem ), p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck
p e v n , p o h y b liv k ro m leteck
x p e v n , p o h y b liv
p e v n , k o sm ick v z k u m (K osm os Z em ), p o h y b liv
p e v n , a m a t rs k , p o h y b liv , rad io lo k ace
pevn,
p o h y b liv , radiolokace
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv leteck , ro zh las p e s druice
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ro zh las p e s druice
ra d io a stro n o m ie , v z k u m
le te c k ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace
ra d io n a v ig a c e, radiolokace
rad io lo k ace
rad io lo k ace
p e v n , p e v n d ru ico v (K o sm o sZ em ), p o h y b liv , ra d io lo
k ace
p e v n , p e v n d ru ic o v (K osm os Z em ), p o h y b liv
le te c k rad io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv
pevn,
p e v n p e s druice, p o h y b liv
pevn,
p o h y b liv , ra d io a stro n o m ie
lete ck rad io n a v ig a c e
ra d io lo k ac e , k o sm ick v z k u m
rad io lo k ace

3600
4200
4400
4500
4800
5000
5250
5255

4200
4400
4500
4800
5000
5250
5255
5350

5350

5460

le te c k ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace

5460

5470

ra d io n a v ig a c e , rad io lo k ace

63

5 4 7 0 -5 6 5 0
5 6 5 0 -5 7 2 5
5 7 2 5 -5 8 5 0
5 8 5 0 -5 9 2 5
5 9 2 5 -7 0 7 5
7 0 7 5 -7 2 5 0
7 2 5 0 -7 3 0 0
7 3 0 0 -7 4 5 0
7 4 5 0 -7 5 5 0
7 5 5 0 -7 7 5 0
7 7 5 0 -7 9 0 0
7 9 0 0 -7 9 7 5
7 9 7 5 -8 0 2 5
8 0 2 5 -8 1 7 5
8 1 7 5 -8 2 1 5

8 2 1 5 -8 4 0 0
8 4 0 0 -8 5 0 0
8 5 0 0 -8 7 5 0
8 7 5 0 -8 8 5 0
8 8 5 0 -9 0 0 0
9 0 0 0 -9 2 0 0
9 2 0 0 -9 3 0 0
9 3 0 0 -9 5 0 0
9 5 0 0 -9 8 0 0
9 8 0 0 - 1 0 000
10 0 0 0 - 1 0 500

n m o n ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace
rad io lo k ace, a m a t rs k , k o sm ick v z k u m (v zd len K osm os)
p e v n dru ico v (Zem K o sm o s), ra d io lo k ac e , a m a t rsk
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K o sm o s), p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (Zem K osm os), p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (K o sm o sZem )
p e v n , p e v n d ru ic o v (K o sm o sZ em ), p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (K o sm o sZ em ), m eteorologie p es
druice (K osm os Z em ), p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (K osm os Z em ), p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K osm os)
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K osm os), p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K o sm o s), p o h y b liv , p r z k u m
Zem p es d ruice (K osm os Zem )
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K o sm o s), m eteorologie p es
druice (Z em K osm os); p o h y b liv , p r z k u m Z em p e s d r u
ice (K o sm o sZem )
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K osm os), p o h y b liv , p r z k u m
Z em p es druice (K o sm o sZem )
p e v n , p o h y b liv , k osm ick v z k u m (K o sm o sZem)
radiolokace
ra d io lo k ac e , le te c k ra d io n a v ig a c e
ra d io lo k ac e , n m o n rad io n a v ig a c e
le te c k ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace
ra d io lo k ace, n m o n ra d io n av ig ace
ra d io n a v ig a c e, rad io lo k ace
ra d io lo k ac e , ra d io n a v ig a c e
ra d io lo k ac e , p e v n
p e v n , p o h y b liv , ra d io lo k ace, a m a t rs k , a m a t rs k d ru ico v

GHz
1 0 .5 - 1 0 ,5 5
1 0 ,5 5 -1 0 ,6
10 .6 - 10,68
1 0 ,6 8 -1 0 ,7
1 1 ,2 -1 1 ,4 5
1 0 .7 -1 1 ,7
1 1 .7 - 1 2 ,5

12 ,5 - 12,75
12,75 - 13,25

64

p e v n , p o h y b liv , rad io lo k ace

p e v n , p o h y b liv , radiolokace
p e v n , p o h y b liv , ra d io a stro n o m ie , rad io lo k ace
v z k u m , ra d io a stro n o m ie
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (K osm os Z em ), p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv k ro m p o h y b liv lete ck , ro z h la s, ro zh las pes
druice
p e v n d ru ic o v (K osm os Zem ), (Z em K osm os)
p e v n , p o h y b liv

13.2513,4
13.414
14 14,25
14.2514,3
14.3 14,5
14.515,35
15,35 15,4
15,415,7
15.7 17,3
17,3 17,7
17.7 22
22 22,5
22.5 23
23 23,55
23,55 23,6
23.624
24 24,05
24.05 24,25
24.25 25,25
25.25 27,5
27.5 29,5
29.5 31
31 31,3
31.3 31,5
31.5 31,8
31.8 32,3
32.3 33
33 33,4
33.4 34,2
34.2 35,2
35.2 36
36 40,5

54.25 58,2

le te c k radiolokace
radiolokace
p e v n d ru ic o v (Z em K o sm o s), ra d io n a v ig a c e
p e v n d ru ic o v (Z em K osm os), ra d io n a v ig a c e p e s druice
p e v n , p e v n d ru ic o v (Z em K osm os), p o h y b liv , v z k u m
p e v n , p o h y b liv , v z k u m
ra d io a stro n o m ie
le te c k ra d io n av ig ace
radiolokace
p e v n d ru ico v
p e v n , p e v n d ru ic o v (K o sm o sZem ), p o h y b liv , v z k u m
p e v n , p o h y b liv , ra d io a stro n o m ie , v z k u m
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p o h y b liv , m ezid ru ico v
p e v n , p o h y b liv
ra d io a stro n o m ie , v z k u m
a m a t rs k , a m a t rs k d ru ic o v
ra d io lo k ac e , a m a t rs k , v z k u m
ra d io n a v ig a c e
p e v n , p o h y b liv
p e v n , p e v n d ru ic o v (Zem K osm os)
p e v n d ru ico v (Zem K o sm o s), p o h y b liv d ru ico v
p o h y b liv , p e v n , ko sm ick v z k u m
ra d io a stro n o m ie , v z k u m
ko sm ick v z k u m , p e v n , p o h y b liv
ra d io n a v ig a c e, ko sm ick v z k u m , m ezidruicov
ra d io n av ig ace
ra d io n a v ig a c e
radiolokace
ra d io lo k ace, ko sm ick v z k u m
ra d io lo k ac e , p o m o cn p ro m eteorologii
v z k u m , p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v , p o h y b liv d ru i
cov
rozhlas p es druice
p e v n p e s druice, ra d io a stro n o m ie , p o h y b liv le te c k p e s d ru
ice, p o h y b liv n m o n p e s druice, lete ck ra d io n a v ig a c e
pes druice, n m o n ra d io n a v ig a c e p e s druice
a m a t rs k , a m a t rs k p es druice
p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v
p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v (Z em K osm os), p r z k u m
Zem p e s druice, k osm ick v z k u m (pasivn)
p e v n , v z k u m , p o h y b liv , m ezid ru ico v

58 ,2 59

k o sm ick v z k u m (pasvn)

40.5 42,5
42.5 47

47 47,2
47.2 50,2
50.2 54,25

65

5 9 64
6 4 -6 5
6 5 -6 6
6 6 -7 1

7 1 - 7 5 ,5
7 5 ,5 - 7 6
7 6 -8 1
8 1 -8 4
8 4 -8 6
8 6 -9 2
9 2 -9 5
9 5 -1 0 0

100-102
1 0 2 -1 0 5
1 0 5 -1 3 0
1 3 0 -1 4 0
1 4 0 -1 4 2
1 4 2 -1 4 9
1 4 9 -1 5 1

1 5 1 -1 7 0
1 7 0 -1 8 2
1 8 2 -1 8 5
1 8 5 -1 9 0
1 9 0 -2 0 0

2 0 0-2 20
2 2 0 -2 3 1
2 3 1 -2 4 1
2 4 1 -2 5 0
2 5 0 -2 5 2
2 5 2 -2 6 5

p e v n , p o h y b liv , m ezid ru ico v , rad io lo k ace

ko sm ick v z k u m (pasvn)
p r z k u m Z em p e s dru ice, ko sm ick v z k u m
p o h y b liv , le te c k p e s druice, p o h y b liv n m o n p e s d ru i
ce, lete ck ra d io n a v ig a c e p es d ru ice, n m o n rad io n av ig ace
p e s druice
p e v n , p e v n d ru ic o v , p o h y b liv
a m a t rsk , a m a t rs k d ru ico v
a m a t rsk , rad io lo k ace
p e v n , p o h y b liv , d ru ic o v p e v n i p o h y b liv
ro z h la s p es d ru ice, p e v n , p o h y b liv
ra d io a stro n o m ie , k o sm ick v z k u m (pasvn)
p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v (Z em K o sm o s), rad io lo k ace
p o h y b liv le te c k p e s druice, p o h y b liv n m o n p es druice,
le te c k ra d io n a v ig a c e p e s druice, n m o n ra d io n a v ig a c e p es
druice
k o sm ick v z k u m (pasvn)
p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v (K o sm o sZem )
v z k u m , m ezid ru ico v , p e v n , p o h y b liv
ra d io a stro n o m ie , k o sm ick v z k u m (pasvn)
ra d ionavigaco, d ru ic o v ra d io n a v ig a c e, p e v n dru ico v
(Zem K osm os)
a m a t rsk , a m a t rs k dru ico v
p o h y b liv le te c k p es d ru ice, p o h y b liv n m o n p es druice,
le te c k ra d io n av ig ace p es d ru ice, n m o n ra d io n a v ig a c e p es
druice, p e v n dru ico v
p e v n , p e v n d ru ic o v , v z k u m ra d io a stro n o m ie
m ezid ru ico v , p e v n , p o h y b liv , v z k u m
k o sm ick v z k u m (pasvn), rad io a stro n o m ie
m ezid ru ico v , p e v n , p o h y b liv
p o h y b liv le te c k p es druice, p o h y b liv n m o n p es druice,
le te c k rad io n av ig ace p es druice, n m o n ra d io n av ig ace pes
druice
p o h y b liv , p e v n , v z k u m , rad io a stro n o m ie
p e v n d ru ico v
p o h y b liv , p e v n , ra d io a stro n o m ie , ko sm ick v z k u m (pasvn)
rad io lo k ace, a m a t rsk
v zk u m
p o h y b liv le te c k p es druice, p o h y b liv n m o n p es druice,
le te c k ra d io n a v ig a c e p es druice, n m o n ra d io n a v ig a c e p es
druice

2 6 5 -2 7 5

p e v n , p o h y b liv , p e v n d ru ic o v , rad io a stro n o m ie

n a d 275

(nepidleno)

66

K m ito to v p d ly p ro r z n sluby, n a p . p ro a m a t rsk o u , se m o h o u v je d n o tli

v ch o b la ste c h a zem ch do u r it m ry liit. P o d ro b n o sti jso u u v e d e n y v R a d io k o m u
n ik a n m d u a sv m ro zsah em se v y m y k a j z rm ce t to p ublikace. K m ito to v
p sm a , p id len p ro pro v o z a m a t rsk c h vyslacch r d io v c h sta n ic v SS R , n a
jd em e v P ovolovacch p o d m n k ch .

Kmitotov psma pro lodn provoz:

A 1A , A 2A , A 2 B , H 2A , S 2 B
A 3E, H 3 E , R 3 E , J3 E
telegrafie
fonie
sta n ic e p o b en
spo jen lod s p o benm i stan icem i
spo jen lo d m ezi sebou
spojen lod s pobem
v o ln lo d p o benm i sta n ic em i a d le it sdlen
psm o kolem ts o v a v olac frek v en ce 2182 k H z
v o ln p o b e n ch sta n ic lodnm i
spojen lo d m ezi sebou
v y sln z lo d k pobe
p o b e n sta n ic e
v y sln z lo d k pobe
sp o je n lo d m ezi sebou
spo jen lod m ezi sebou
sta n ic e p o b en
lodn sta n ic e , telefonie d u p lex

p o b e n sta n ic e , telefonie d u p le x

sta n ic e lo d n i po b en , telefonie sim plex

kH z
4 0 5 -5 3 5
1 6 0 5 -2 8 5 0
1 6 0 5 -1 6 2 5
1 6 2 5 -1 6 7 0
1 6 7 0 -1 9 5 0
1 9 5 0 -2 0 5 3
2 0 5 3 -2 0 6 5
2 0 6 5 -2 1 7 0
2 1 7 0 -2 1 7 3 ,5
2 1 7 3 .5 -2 1 9 0 ,5
2 1 9 0 .5 -2 1 9 4
2 1 9 4 -2 4 4 0
2 4 4 0 -2 5 7 8
2 5 7 8 -2 8 5 0
3 1 5 5 -3 3 4 0
3 3 4 0 -3 4 0 0
3 5 0 0 -3 6 0 0
3 6 0 0 -3 8 0 0
4 0 6 3 -4 1 4 3 ,6
6 2 0 0 -6 2 1 8 ,6
8 1 9 5 -8 2 9 1 ,1
12 3 3 0 - 1 2 489 2
16 4<5316 587,1
22 0 0 0 - 2 2 124
4 3 5 7 .4 -4 4 3 8
6 5 0 6 .4 -6 5 2 5
8 7 1 8 ,9 -8 8 1 5
13 1 0 0 ,8 - 1 3 206
17 2 3 2 ,9 - 1 7 360
22 5 9 6 - 2 2 720
4 1 4 3 .6 -4 1 4 6 ,6
6 2 1 8 .6 -6 2 2 4 ,6
8 2 9 1 ,1 -8 2 9 7 ,3
12 4 2 9 ,2 - 1 2 439,5
16 5 8 7 ,1 - 1 6 596,4

67

lo d n sta n ic e , facsim ile a z v l tn d ru h y telegrafie

lo d n sta n ic e , p en o s ocenografickch d a t

lo d n sta n ic e , iro k o p sm o v telegrafie, p e n o s d a t

(ry ch lo st m o dulace n e p e sa h u je 100 b a u d ), k m ito
ty sp ro v a n s t m ito k m ito ty p o b e n ch s ta n ic :
4 3 4 9 .4 -4 3 5 6 ,7 5 k H z
6 4 9 3 ,9 -6 5 0 5 ,7 5
8 7 0 4 .4 -8 7 1 8 ,2 5
13 0 7 0 ,8 - 1 3 099,75
17 1 6 9 ,9 - 1 7 231,75
2 2 5 6 1 -2 2 5 9 4 ,7 5
lo d n sta n ic e , iro k o p sm o v teleg rafie, pen o s d a t
(ry ch lo st m o dulace p o d 100 b a u d ), k m ito ty nesp ro v a n

lo d n sta n ic e , telegrafie A I A , v o ln

68

22 1 2 4 - 2 2 139,5
4 1 4 6 .6 -4 1 6 2 ,5
4 1 6 6 -4 1 7 0
6 2 2 4 .6 -6 2 4 4 ,5
6 2 4 8 -6 2 5 6
8 3 0 0 -8 3 2 8
8 3 3 1 .5 -8 3 4 1 ,5
12 4 3 9 ,5 - 1 2 479,5
12 4 8 3 - 1 2 491
16 5 9 6 ,4 - 1 6 636,5
16 6 4 0 - 1 6 600
22 1 3 9 ,5 - 2 2 160,5
22 1 6 4 - 2 2 192
4 1 6 2 .5 -4 1 6 6
6 2 4 4 .5 -6 2 4 8
8 3 2 8 - 8 3 3 1 ,5
12 4 7 9 ,5 - 1 2 483
16 6 3 6 ,5 - 1 6 640
22 1 6 0 ,5 - 2 2 164

4 1 7 0 -4 1 7 7 ,2 5
6 2 5 6 -6 2 6 7 ,7 5
8 3 4 3 ,5 -8 3 5 7 ,2 5
12 4 9 1 - 1 2 519,75
16 6 6 0 - 1 6 694,75
22 1 9 2 - 2 2 225,75

4177.254179,75
6 2 6 7 .7 5 -6 2 6 9 ,7 5
8 2 9 7 ,3 -8 3 0 0
8 3 5 7 .2 5 -8 3 5 7 ,7 5
12 5 1 9 ,7 5 -1 2 526,73
16 6 9 4 ,7 5 -1 6 705,8
22 2 2 5 ,7 5 -2 2 227
25 0 7 6 - 2 5 090,1
4 1 7 9 .7 5 -4 1 8 7 ,2
6 2 6 9 .7 5 -6 2 8 0 ,8
8 3 5 9 .7 5 -8 3 7 4 ,4
12 5 3 9 ,6 - 1 2 561,6
16 7 1 9 ,8 - 1 6 748,8

22 2 2 7 - 2 2 247
25 0 7 0 - 2 5 076
lodn sta n ic e , seln selek tiv n v o ln

lo d n sta n ic e , telegrafie A 1A , provoz

p o b en stn ic e , selek tiv n seln voln

p o b e n sta n ic e , telegrafie A I A , iro k o p sm o v ,

facsim ile, p en o s d a t

4187,2 4188
6 2 8 0 ,8 -6 2 8 2
8 3 7 4 .4 -8 3 7 6
1 2 5 6 1 ,6 -1 2 5 6 4
16 7 4 8 ,8 - 1 6 752
22 2 4 7 - 2 2 250
4188 4219,4
1
6 2 9 2 -6 3 2 5 ,4
8 3 5 7 .7 5 -8 3 5 9 ,7 5
8 3 7 6 -8 4 3 5 ,4
12 5 2 6 ,7 5 -1 2 539,6
12 5 6 4 - 1 2 652,5
16 7 0 5 ,8 - 1 6 719,8
16 7 5 2 - 1 6 859,4
22 2 5 0 - 2 2 310,5
25 0 9 0 ,1 - 2 5 110
4356,75 4357,4
6 5 0 5 .7 5 -6 5 0 6 ,4
8 7 1 8 ,2 5 -8 7 1 8 ,9
13 0 9 9 ,7 5 - 1 3 100,8
17 2 3 1 ,7 5 - 1 7 232,9
22 5 9 4 ,7 5 - 2 2 596
4219,4 4349,4
6 3 2 5 .4 -6 4 9 3 ,9
8 4 3 5 .4 -8 7 0 4 ,4
1 2 6 5 2 ,3 -1 3 0 7 0 ,8
16 8 5 9 ,4 - 1 7 196,9
22 3 1 0 ,5 - 2 2 561

Inform ace o pidlench km itotech a o vyslacch stanicch jsou

obsaeny v takzvanch sluebnch pom ckch", kter vydv Me
zinrodn telekom unikan unie (lUnion internationale des tlcomm unications) v enev. Jsou to:
(I) Seznam I. Mezinrodn seznam kmitot,
O bsahuje:
a) daje o km itotovch pdlech zapsanch v M ezinrodn
zkladn km itotov k artotce";
69

b) k m itoty pedepsan ftdem pro spolen uvn v n k te

rch slubch;
c) skupinov pidlen uveden v Plnech skupinovch pidlen.
(II) Seznam I I . Jmenn seznam pevnch stanic, kter obstarvaj me
zinrodn spojen
(III) Seznam I I I . Vychz podle poteby
(IV) Seznam IV. Jmenn seznam pobench stanic
K seznam u jsou pipojeny tab u lk a a m apa, k ter vyznauj podle
psem sluebn hodiny lod, jejich stanice jsou zaazeny do druh
a te t kategorie a pehled telegrafnch poplatk ve sty k u vnitnm
a ve styku se sousednm i zemmi atd.
(V) Seznam V. Jmenn seznam lodnch stanic
O bsahuje daje:
a) o lodnch stanicch vybavench radiotelegrafnm zazenm;
b) o lodnch stanicch vybavench radiotelegrafnm a radiotele
fonnm zazenm ;
c) o lodnch stanicch vybavench pouze radiotelefonnm za
zenm, pokud tyto, stanice pracuj i s jinm i stanicem i n
m on pohybliv sluby ne se stanicem i vlastn zem, nebo
pokud ty to lodi konaj m ezinrodn plavby;
d) o lodnch stanicch vybavench pozemnm m obilnm za
zenm.
T ento seznam je doplnn tabulkou a m apou, kter podle psem
vyznauj sluebn hodiny lod, jejich stanice jsou zaazeny do
druh a te t kategorie.
(VI) Seznam VI. Jmenn seznam stanic pro rdiov rozpoznvn
a stanic pro zvltn sluby
O bsahuje daje o rdiovch zam ovach stanicch a rdiovch
m ajcch nm on navigan sluby, vetn rdiovch m ajk le
teck radionavigan sluby, jich lze pout v nm on navigaci,
o ocenskch stanicch-lodch, o stanicch vyslajcch signly pro
cejchovn zam ova, jako i o stanicch vyslajcch asov sig
nly, pravideln m eteorologick zprvy, nvt navigtorm , l-

TT
Swedcn
4262 *)
6372.5 )
8498 )
12880.5 )
17079.2 w)
SAG9
22413 )
SAG25 25461 !)
SAB2
4268 )
6460 w)
SAB3
8646 1B)
SAB4
SAB42 8694 )
SAB6
12755.5 M)
SAB62 12818 )
450 18) 500
SAG
[4377,4)
4374,2(4375,6) 4377,4(4378,8)
4415.8 *)
4412,6(4414) 4415,8(4417,2)
5727.5 )
8744.8 )
8741,6(8743) 8744,8(8746,2)
8783.2 <*)
8780(8781,4) 8783,2(8784,6)
11120 )
13126.5 i)
13123(13124,4) 13126,5(13127,9)
13161.5 1B)
13158(13159,4) 13161,5(13162,9)
17272.5 M)
172C9 (17270,4) 17272,5 (17273,9)
17307.5 1#)
17304(17305,4) 17307,5(17308,9)
22643 ')
22639,5(22640,9) 22643(22644,4)
22678 *)
22674,5(22675,9) 22678(22679,4)
2182 a6)
c. I ) 1785 **)
c. II 1904

(continued)

SAG2

SAG3
SAG4
SAG6
SAG8

GOteborfi Radlo SAG1) FC

AI F1

AI A2
A3
A3A A3J
A3
A3A A3J
A3
3
A3A A3J
A3
A3A A3J
A3
A3
A3A A3J
A3
A3A A3.I
A3
A3A A3J
A3
A3A A3.J
A3
A3A A3J
A3
A3A A3J
1a 3
A3

2
TF Kuiigsbacka
(0300) 60685
TLX 9290 (9290
GBGRDO S)
conunutatcur automatiquc/
automatic switching/
conmutador automtco

CP)

1Mj0)
**)

2306 *) 2716 )
161,90 M (c. 26) ) M)

A3
F3

1124
Lundl-Vendredl*:
0700-2100
Samedi*: 0700-1400*)
2 CP*)
HX s)
H24
0,05 CP)

161,80 M (c. 24) M) )

F3

0,05 CP)

2
2

CP*)
OP*)

* Monday-Friday /
Lunes-vlcmes
+ Saturday/Sbado

))
**)**)
**)
40')

kask rady, km itotov norm ly, epidemiologick zprvy a ursigram y. V tom to seznam u je vnovn kadm u druhu stanic zvltn
oddl.
(VII) Seznam VII. Abecedn seznam volacch znaek z mezinrodnch
sri, pidlench stanicm uvedenm v seznamech
a) Seznam VIIA. Abecedn seznam volacch znaek stanic pou
vanch v nm on pohybliv slub (poben stanice, lodn stanice,
stanice pro rdiov rozpoznvn a stanice pro zvltn sluby), sel
nebo signl pro selektivn voln lodnch stanic a poznvacch sig
nl nebo sel pobench stanic.
b) Seznam VIIB. Abecedn seznam volacch znaek jinch ne
am atrskch stanic, pokusnch stanic a stanic pohybliv nm on
sluby.
(V III) Seznam VIII. Jmenn seznam stanic mezinrodn kontroly
vysln
71

(V IIIA ) Seznam VI I I A. Jmenn seznam stanic kosmick a radioastronomick sluby

(IX ) M apa pobench stanic otevench pro veejnou korespondenci
nebo podlejcch se na pstavnch operacch
(X) Barevn graf znzorujc rozdlen kmitotovch psem
(X I) Pruka pro nmon pohyblivou slubu a nmon pohyblivou
slubu druicovou (obsahuje i pehled platnch ustanoven a doporuen)
Ve sluebnch pom ckch nsleduj za jm ny pobench stanic,
rdiovch zam ovach stanic a rdiovch m ajk ta to slova:
R D IO u pobench stanic; GONIO u nm onch rdiovch
zam ovach stanic; P H A R E u nm onch rdiovch m ajk;
A E R O P H A R E u leteckch rdiovch m ajk (viz tab u lk a na
str. 71).
P okud jde o sluebn pom cky, rozum se pod slovem ,,zem
zem, v jeho hranicch se stanice nachz. zem, je nem plnou
odpovdnost za sv m ezinrodn vztahy, se povauje ^ a zemi.

Druhy slueb
R adiokom unikan d rozeznv rzn druhy slueb jako slubu
rozhlasovou, pohyblivou pozemn, pohyblivou nm on, leteckou,
slubu rdiovho rozpoznvn aj. K ad am atr vysla by ml
vdt, e mezi tm ito slubam i je uvedena a m ezinrodn uznvna
i sluba am atrsk, jejm elem je individuln vzdlvn, vz
jem n kom unikace a technick studia uskuteovan am atry, tj.
dn oprvnnm i osobami, zabvajcm i se radioam atrstvm
z osobn zliby jako innost nevdlenou. A m atrsk vysln je
te d y jednou z rdiovch slueb. V ztahuj se na n veker pslun
ustanoven R adiokom unikanho du, obecn zsady a zsady pro
vozn; jednotlivosti jsou pak upraveny vnitrosttnm i prvnm i
norm am i, zkony, vldnm i nazenm i, povolovacmi podm nkam i
a pokyny povolovacch orgn.
72

Radiokom unikan sluba mezi pevnm i body se nazv slubou

pevnou. P okud pevn stanice zprostedkuj mezi sebou zprvy, po
tebn k zajitn leteckho provozu, nazv se tak o v sluba pev
nou slubou leteckou. Sluba mezi pohyblivm i a pozemnmi stanicem i
nebo mezi pohyblivm i stanicem i navzjem se nazv slubou po
hyblivou. Me b t pozemn, leteck nebo nm on. Pozem n stanici
pohybliv leteck sluby se k leteck, stanici um stn v letadle
letadlov. astnky pohybliv sluby nm on jsou stanice poben
a stanice n a plavidlech. T y zprostedkuj i veejnou korespondenci
n a rozdl od sluby pstavn, k ter se sta r jen o navdn a pohyb
lod. Pohybliv sluba pozemn m stanice zkladnov a pozemn sta
nice pohybliv. Do rdiovho rozpoznvn se zaazuj radary, pokud
slou k jinm elm ne k radionavigaci, stanice radiogoniometrick a radiom ajky.
innost vekerch slueb klade velk nroky na hospodaen s km i
to ty . Vzjem n ruen n a peplnnch psm ech je problm , jm se
stle zabvaj m ezinrodn porady a konference. R adiokom unikan
d vslovn zakazuje neeln vysln a zbyten vysln signl
a korespondence. U am atrskch stanic je takovm zbytenm
a kodlivm vyslnm pedevm ladn, zejm na jin ne tich la
dn na km itoet protistanice, kter je a bude kontrolnm i orgny
sthno. Jestlie stanice konaj pokusy nebo si m aj co ci, nejsou
dn n m itky proti spojen, a je jakkoliv dlouh. Rozvln k l
bosen o niem, a ,,fonicky nebo telegraficky, nepidv vak ni
kom u na cti. Vslovn je Radiokom unikanm dem zakzno v y
sln bez uveden totonosti, tj. pedevm bez volacch znaek.

Oznaovn totonosti stanic

dn stanice nesm vyslat bez poznvacho oznaen nebo s klam
nm poznvacm oznaenm.
Svou totonost vak nem us oznaovat stanice na zchrannch
plavidlech, kter vyslaj autom aticky tsov signl, ani rdiov
nvstidla pro uren m sta katastrofy.
73

Totonost stanice se oznauje b u d volac znakou nebo jakm koli

jinm uznanm zpsobem oznaovn totonosti. T ak se me k p l
nm u oznaen totonosti pout jednoho nebo nkolika z daj:
jm na stanice, stanovit stanice, jm na provozovatele edn imatrikulan znaky, sla letu, sla nebo signlu pro selektivn voln
lodn stanice, poznvacho signlu poben stanice pro selektivn
voln, njakho charakteristickho signlu, charakteristickch zna
k vysln nebo rznch jinch rozliovacch znak, je lze snadno
m ezinrodn rozpoznat.
K dy kosm ick stanice nem e vyslat poznvac signly, zjiuje
se jej totonost z hlu sklonu obn drhy, z periody kosmickho
pedm tu, jako i z vek apogea a perigea vyjdench v kilom e
trech. Jde-li o kosmickou stanici um stnou na palub stacionrn
druice, m se uvst stedn zempisn dlka p rm tu polohy d ru
ice na povrch Zem.
Aby se totonost stanice dala snadno zjistit, mus kad stanice
uv d t sv poznvac oznaen bhem vysln ta k asto, ja k jen je
to p rakticky mon, a to i pi vysln na zkouku, pi nastavovn
vyslae anebo pi pokusnm vysln. V tchto ppadech je vak
n u tn o u v dt poznvac oznaen aspo jednou za hodinu, a to n e j
lpe bhem poslednch nebo prvnch deseti m inut kolem kad cel
hodiny (podle greenwichskho asu), pokud to nezpsob neppust
n peruen provozu.
Pouv-li se superponovanho poznvacho oznaen, mus mu
pedchzet znaka QTT.
K tvoen volacch znaek lze pout dvaceti esti psm en abecedy,
jako i slic. Psm ena s rozliovacmi znam nky jsou vylouena.
Pozemn stanice a 'pevn stanice: ti psm ena nebo ti psm ena, za
nimi nsleduj nejve ti slice (slice, k ter nsleduje pm o za
psm eny, nesm vak b t 0 ani 1). D oporuuje se vak, aby pokud
mono: a) volac znaky pobench stanic a leteckch stanic byly
tvoeny: ze t psmen, nebo ze t psmen, za nimi nsleduje jedna
nebo dv slice (slice, k te r nsleduje pm o za psm eny nesm
vak b t 0 ani 1); b) volac znaky pevnch stanic byly tvoeny ze
t psm en, za nimi nsleduj dv slice (slice, k te r nsleduje
pm o za psm eny nesm vak b t 0 ani 1).
74

Lodn stanice: tyi psmena.

L odn stanice pracujc radiotelefonicky m ohou vak p ouvat tak
volac znaku ze dvou nebo t psmen, za nimi nsleduj tyi s
lice (slice, k ter nsleduje pm o za psm eny nesm vak b t 0
ani I).
Letadlov stanice: pt psmen.
Stanice lodnch zchrannch prostedk pouvaj volac znaku
m atesk lodi,, za n nsleduj dv slice (slice, k ter nsleduje
pm o za psm eny nesm vak b t 0 ani 1).
Stanice rdiovch nvstidel pro uren msta katastrofy: psmeno B
v kdu Morseovy abecedy nebo volac znaka lodi, k n rdiov
nvstidlo p at nebo oba ty to daje.
Stanice letadlovch zchrannch prostedk,: pln volac znaka
m ateskho letadla, za n nsleduje jedna slice, jin ne 0 nebo 1.
Pohybliv pozemn stanice: tyi psm ena, za nimi nsleduje je
din slice, jin ne 0 nebo 1.
_
Pohybliv pozemn stanice pracujc radiotelefonicky m ohou vak
pouvat tak volac znaku ze dvou nebo t psmen, za nimi n
sleduj tyi slice (slice, k ter nsleduje pm o za psm eny, nesm
nesm b t 0 ani 1).
Amatrsk stanice a stanice pokusn: jedno nebo dv psm ena a s
lice. N sleduje skupina nejve t psmen.
Stanice kosmick sluby. Pouvaj-li kosmick stanice volacch
znaek, doporuuje se, aby byly ze dvou psmen, za nimi nsleduj
dv nebo ti slice (slice, k ter nsleduje pm o za psm eny, vak
nesm b t 0 ani 1).

Oznaovn totonosti stanic pracujcch radiotelefonicky

Poben stanice: bu volac znakou nebo zempisnm oznaenm
m sta, jak je uvedeno ve jm ennm seznam u pobench stanic, za
nm se doporuuje uvst slovo R D IO nebo jin vhodn oznaen.
Lodn stanice: bu volac znakou nebo edn zapsanm nzvem
lodi, ped nm se uvede, je-li teba, jm no vlastnka lodi, piem
75

je nutno vylouit m onost zm ny s tsovm , pilnostnm nebo bez

penostnm signlem, anebo svm slem nebo signlem pro selek
tivn voln.
Stanice lodnch zchrannch prostedk: bu volac znakou, nebo
poznvacm oznaenm utvoenm ze jm na m atesk lodi, za nm
nsleduj dv slice.
Stanice rdiovch nvstidel pro uren msta katastrofy. Vyslaj-li
m luvenou e: jm nem nebo volac znakou lodi, k n rdiov n
vstidlo p a t nebo obm a tm ito daji.
Leteck stanice: jm nem letit nebo zempisnm oznaenm ms
ta , za nm nsleduje, je-li teba, vhodn slovo, kter ble uruje
druh stanice.
Letadlov stanice: bu volac znakou, ped n me b t slovo
oznaujc vlastnka nebo ty p letadla, poppad kom binac znak
odpovdajcch im atrikulan znace edn pidlen letadlu, anebo
slovem oznaujcm leteck podnik, za nm nsleduje slo letu.
V psm ech, k ter jsou pidlena vlun leteck pohybliv slub,
m ohou letadlov stanice pracujc radiotelefonicky pouvat na z
klad zvltn dohody mezi vldam i, jinch zpsob oznaen to to
nosti, pokud jsou m ezinrodn znm y.
Stanice letadlovch zchrannch prostedk: volac znakou.
Zkladnov stanice: bu volac znakou nebo zempisnm ozna
enm, za nm nsleduje, je-li teba, jin vhodn oznaen.
sla pro selektivn voln lodnch stanic: pt slic.
Pedem uren skupiny lodnch stanic: p t slic sestavench; bu
z te slice p tk r t opakovan nebo ze dvou rznch slic stdav
opakovanch.
V leteck pohybliv slub me letadlov stanice po navzn spo
jen pomoc volac znaky a je-li vyloueno jakkoli nebezpe z
m ny, pouvat zkrcen volac znaky nebo zkrcenho poznva
cho oznaen, je se tvo:
v radiotelegrafii z prvnho znaku a z poslednch dvou psm en p l
n ptipsm enn volac znaky;
v radiotelefonii bu z prvnho znaku pln ptipsm enn volac
znaky nebo ze zkrcenho jm na vlastnka letadla (spolenosti nebo
jednotlivce) nebo z typovho oznaen letadla; za nm nsleduj po
76

sledn dv psm ena pln ptipsm enn volac znaky nebo posledn
dva znaky im atrikulan znaky.
Pohybliv pozemn stanice: bu volac znakou nebo poznvac
znakou vozidla anebo jakm koli jinm vhodnm oznaenm.
K tvoen sel pro selektivn voln se pouv deseti slic od 0
do 9 vetn.
P ro tvoen poznvacch sel pobench stanic se vak nesm
pouvat kom binac zanajcch slicemi 00 (nula, nula).
Poznvac sla pobench stanic: tyi slice.

Rozdlen mezinrodnch sri volacch znaek

Srie
volacch
znaek

P idlena

A A A -A LZ
AM A-AOZ
A PA -A SZ
A T A -A W Z
A X A -A X Z
AY A -A ZZ
A2A -A 2Z
A3A -A3Z
A4A -A4Z
A5A -A5Z
A6A -A6Z
A7A -A7Z
A8A -A8Z
A9A -A9Z
B A A -B ZZ
CAA-CEZ
C FA -C K Z
CLA-CMZ
CNA-CNZ
COA-COZ
CPA -C PZ
CQA-CRZ
CSA-CUZ

S pojen s t ty am erick
panlsko
P k is t n
In d ie
A u str lie
A rg e n tin a
B o tsw a n a
Tgo
O m n
B h t n
S pojen a ra b sk e m ir ty
K a ta r
L ibrie
B a h ra jn
Cl r
Chile
K anada
K uba
M aroko
K uba
B olvie
P o rtu g a lsk o
P o rtu g a lsk o

Srie
volacch
znaek
CVA-CXZ
CYA-CZZ
C2A-C2Z
C3A-C3Z
C4A-C4Z
C5A-C5Z
C6A-C6Z
C7A-C7Z
C8A-C8Z
D A A -D R Z
D SA -D T Z
D U A -D Z Z
D 2A -D 3Z
D 4A -D 4Z
D 5A -D 5Z
D 6A -D 6Z
D 7A -D 9Z
E A A -E H Z
E IA -E J Z
E K A -E K Z

P idlen a
U ru g u a y
K anada
N a u ru
A n d o rra
K ypr
G am bie (Senegam bie)
B aham y
S v to v m eteorologick
organizace
M osam bik
N m eck sp o lk o v
re p u b lik a
J i n K orea
F ilip n y
A ngola
K a p v e rd y
L ibrie
K o m o ry
J i n K o re a
panlsko
Irsk o
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik

77

Srie
volacch
zn alek
E L A -E L Z
E M A -E O Z
E P A -E Q Z
E R A -E S Z
E T A -E T Z
E U A -E W Z
E X A -E Z Z
FA A -F Z Z
GAA-GZZ
H A A -H A Z
H B A -H B Z
H C A -H D Z
H E A -H E Z
H F A -H F Z
H G A -H G Z
H H A -H H Z
H IA -H IZ
H J A -H K Z
H L A -H L Z
H M A -H M Z
H N A -H N Z
H O A -H P Z
H Q A -H R Z
H S A -H S Z
H T A -H T Z
H U A -H U Z
H V A -H V Z
H W A -H Y Z

H Z A -H Z Z
H 2 A -H 2 Z
H 3 A -H 3 Z

78

P idlen a
L ibrie
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
rn
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
E tio p ie
B lo ru sk so v tsk so cia
lis tic k re p u b lik a
Svaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
F ra n c ie
V elk B rit n ie
M LR
vcarsko
E kvdor
v carsko
PLR
M LR
H a iti
D o m in ik n sk re p u b lik a
K olu m b ie
J i n K o re a
K o re jsk lidov d e m o k ra
tic k re p u b lik a
Ir k
Panam a
H o n d u ra s
T h ajsk o
N ik a ra g u a
S alv ad o r
V a tik n
F ra n c ie , z m o sk s t ty
F ra n c o u zsk h o sp o leen
s tv a fra n c o u z sk z m o
s k zem
S a d sk A r b ie
K ypr
Panam a

Srie
volacch
zn aek
H 4A -H 4Z
H 6A -H 7Z
H 8A -H 8Z
IA A -IZ Z
JA A -JS Z
JT A -J V Z
J W A -J X Z
J Y Z -J Y Z
JZ A -JZ Z
J2 A -J2 Z
J3 A -J3 Z
J4 A -J4 Z
J6 A -J5 Z
J 6 A -J6 Z
J7 A -J7 Z
K A A -K Z Z
L A A -L N Z
L O A -L W Z
L X A -L X Z
L Y A -L Y Z
LZA -LZZ
L2A -L9Z
MAA-MZZ
N A A -N ZZ
OAA-OCZ
O D A-OD Z
O E A -O E Z
O F A -O JZ
OKA-OM Z
O N A -O TZ
OUA-OZZ
P A A -P IZ
P J A -P J Z
P K A -P O Z
P P A -P Y Z
PZ A -P Z Z
P2A -P 2Z
P3A -P 3Z

P id len a
a lam o u n o v y o stro v y
N ik a ra g u a
Panam a
It lie
Ja p o n sk o
M oL R
N orsko
J o rd n sk o
In d o n sie
D ib u tsk o
G re n ad a
ecko
G uin ea-B issau
S v a t L ucie
D o m in ik a
S pojen s t ty am erick
N orsko
A rg e n tin a
L u ce m b u rsk o
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
BLR
A rg e n tin a
V e lk B rit n ie
S pojen s t ty am erick
P e ru
L ib a n o n
R a k o u sk o
F in sk o
SSR
B elgie
D n sk o
N izozem
N izozem sk A n tily
In d o n sie .
B razlie
S u rin a m
P a p u a N o v G uinea
K ypr

Srie
volacch
znctiek
P 4A -P 4Z
P 5 A -P 6 Z
R A A -R Z Z
SAA-SM Z
SN A -SR Z
SSA-SSM
S A N -ST Z
SU A -SU Z
SVA-SZZ
S2A-S3Z
S4A-S6Z
S7A -S7Z
S9A -S9Z
TA A -TCZ
T D A -T D Z
T E A -T E Z
T F A -T F Z
T G A -T G Z
T H A -T H Z

T IA -T IZ
T J A -T JZ
T K A -T K Z

T L A -T L Z
T M A -TM Z
T N A -T N Z
T O A -T Q Z
T R A -T R Z
T SA -T SM
T T A -T T Z
T U A -T U Z
T V A -T X Z

P idlen a
N izozem sk A n tily
K o re jsk lidov d e m o k ra
tic k re p u b lik a
Svaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
vdsko
PLR
E gypt
Sdn
Egypt
ecko
B an g lad
S in g ap u r
S eychely
S v a t T om
T urecko
G u a tem ala
K o s ta rik a
> Is la n d
G u a tem ala
F ra n c ie , zm osk s t ty
F ra n c o u zsk h o spoleen
s tv a fran c o u z sk z m o
s k zem
K o s ta rik a
K a m e ru n
F ra n c ie , z m o sk s t ty
F ra n c o u zsk h o spoleen
s tv a fran c o u z sk z m o
s k zem
S te d o a fric k re p u b lik a
F ra n c ie
K ongo
F ra n c ie
G ab u n
T unisko
ad
P o b e slon o v in y
F ra n c ie

Srie
volacch
znaek
T Y A -T Y Z
TZA -TZZ
T2A -T2Z
T 3A -T3Z
T4A -T4Z
T5A -T5Z
T6A -T6Z
UA A -U Q Z
U R A -U T Z
U U A -U Z Z
YAA-VGZ
V H A -V N Z
VOA-VOZ
V PA -V SZ

V TA -V W Z
V X A -V Y Z
VZA-VZZ
W A A -W ZZ
X A A -X IZ
X JA -X O Z
X P A -X P Z
X Q A -X R Z
X SA -X S Z
X T A -X T Z
X U A -X U Z
X V A -X V Z
X W A -X W Z
X X A -X X Z
X Y A -X Z Z
Y A A-YA Z
Y B A -Y H Z

P idlena
B e n in
M ali
T u v a lu
K irib a ti
K uba
Som lsko
A fg n istn
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
U k ra jin s k so v tsk socia
listic k re p u b lik a
Svaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
K anada
A u strlie
K anada
Z m o sk zem , jejich
m ezin ro d n s ty k y o b s ta
r v v l d a S pojenho k r
lo v stv V elk B rit n ie
a S evernho Irsk a
In d ie
K anada
A u str lie
S pojen s t ty am erick
M exiko
K anada
D nsko
Chile
LR
H o rn V o lta
K a m b o d a
V SR
L aos
P o rtu g a ls k z m o sk
zem
B a rm a
A fg n istn
In d o n sie

79

Srie
volacch
znaek
Y IA -Y IZ
Y J A -Y J Z
Y K A -Y K Z
Y L A -Y L Z
YM A-YM Z
Y N A -Y N Z
Y A O -Y R Z
Y SA -Y SZ
Y T A -Y U Z
Y V A -Y Y Z
Y Z A -Y ZZ
ZAA-ZAZ
Z B A -Z JZ

ZK A -ZM Z
ZN A -ZO Z

Z PA -Z P Z
ZQA-ZQZ

Z R A -Z U Z
ZVA-ZZZ
2AA-2ZZ
3AA-3AZ
3BA -3BZ
3CA-3CZ
3D A -3D M
3D N -3D Z

P idlen a
Ir k
V a n u a tu
Srie
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
T u reck o
N ik a ra g u a
RSR
S a lv ad o r
J ugoslvie
V enezuela
Ju g o sl v ie , N m eck d e
m o k ra tic k re p u b lik a
A lbnie
Z m o sk zem , jejich
m ezin ro d n s ty k y o b s ta
r v v l d a S pojenho k r
lo v stv V elk B rit n ie
a S overnho Irs k a
N o v Z land
Z m o sk zem , jejich
m ez in ro d n s ty k y o b s ta
r v v l d a S pojenho k r
lo v stv V elk B rit n ie
a S ev ern h o I r s k a
P a ra g u a y
Z m o sk zem , jejich
m ez in ro d n s ty k y o b s ta
r v v l d a S pojenho krlo v atv V elk B rit n ie
a S ev ern h o Ir s k a
J ih o a fric k re p u b lik a
B razlie
V e lk B rit n ie
M onsk s t t (B arm a)
M a u ritiu s
R o v n k o v G uinea
S v a z ijsk o
F id i

Srie
volacch
znaek
3GA-3GZ
3H A -3U Z
3VA-3VZ
3W A -3W Z
3X A -3X Z
3YA -3AZ
3ZA-3ZZ
4AA-4CZ
4D A -4IZ
4JA -4L Z
4MA-4MZ
4N A -40Z
4PA -4SZ
4T A -4T Z
4U A -4U Z
4VA-4VZ
4W A -4W Z
4X A -4X Z
4Y A -4Y Z
4ZA-4ZZ
5AA-6AZ
5BA -5BZ
5CA-5GZ
5H A -5IZ
5JA -5K Z
5LA-5M Z
5NA-SOZ
5PA -5Q Z
5RA -5V Z
5TA -5TZ
5U A -5U Z
5VA -5VZ
6W A -5W Z
5X A -5X Z
5Y A -5ZZ
6AA -6BZ

P idlen a
Chile
LR
T u n isk o
VSR
G u in ea
N o rsko
PLR
M exiko
F ilip n y
S vaz so v tsk c h socialis
tic k c h re p u b lik
V enezuela
Ju g o sl v ie
Sr L a n k a
P e ru
O rganizace sp o je n ch n
ro d (OSN)
H a iti
Je m e n
Iz ra e l
M ezinrodn organizace c i
v iln h o le te c tv (CAO)
Iz ra e l
L ib y e
K ypr
M aroko
T an z an ie
K o lu m b ie
L ibrie
N igrie
D n sk o
M a d a g ask a r
M a u ret n ie
N iger
T ogo
S am oa
U ganda
K ea
E gypt

S rie
volacch
znaek
6CA-6CZ
6D A -6JZ
6K A -6N Z
6O A -6OZ
6PA -6SZ
6T A -6U Z
6V A -6W Z
6X A -6X Z
6Y A -6Y Z
6ZA-6ZZ
7A A -7IZ
7JA -7N Z
7 0 A -7 0 Z
7PA -7PZ
7QA-7QZ
7R A -7R Z
7SA-7SZ
7TA -7Y Z
7ZA-7ZZ
8A A -8IZ
8JA -8N Z

P idlena

Srie
volacch
znaek

P idlena

Srie
M exiko
J i n K o rea
Som lsko
P k is t n
Sdn
Senegal (Senegam bie)
M adagaskar
J a m a jk a
L ibrie
In d o n sie
J a p o n sk o
Je m e n
L eso th o
M alaw i
A lrsko
vdsko
A lrsko
S a d sk A rb ie
In d o n sie
J a p o n sk o

8O A -8OZ
8P A -8P Z
8QA-8QZ
8R A -8R Z
8SA-8SZ
8TA -8Y Z
8ZA-8ZZ
9AA-9AZ
9BA -9D Z
9E A -9F Z
9GA-9GZ
9H A -9H Z
9 IA -9JZ
9 K A -9K Z
9LA -9LZ
9MA-9MZ
9N A -9N Z
90A -9T Z
9TJA-9VZ
9X A -9X Z
9YA -9ZZ

B o tsw a n a
B a rb a d o s
M aledivy
G u a y an a
vdsko
In d ie
S a d sk A rb ie
S a n M arino
Ir n
E tio p ie
G hana
M a lta
Z am bie
K u v a jt
S ie rra L eone
M alajsie
N ep l
Z air
S in g a p u r
R w anda
T rin id a d a T obago

Stanice nem us b t identifikovna jen volac znakou, podle okol

nost me b t urena nzvem , stanovitm , jm nem provozovatele,
im atrikulan znakou, poadovm oznaenm letu, slem nebo sig
nlem selektivn volby nebo jinou vhodnou, snadno rozeznatelnou
charakteristikou. Stanice se m hlsit co nejastji vzhledem k je
jm u provozu, nejm n jednou za hodinu pokud mono v posled
nch a prvnch pti m inutch; u stanic am atrskch je interval h l
en stanoven povolovacm i podm nkam i.
Zvl psn jsou ustanoven pro ppad ladn a zkouek vysla.
Jestlie pohybliv stanice potebuje vyslat znaky pro zkouky
a nastaven, je m ohou ru it prci sousednch pobench nebo le
teckch stanic, mus ped uskutennm takovch vysln zskat
souhlas tchto stanic.
P otebuje-li stanice pohybliv sluby vyslat zkuebn znaky bud
pro nastaven vyslae ped uskutennm voln nebo pro naladn
81

pijm ae, nesmj znaky tr v a t dle ne deset sekund. Musej sest

v a t z jedn srie YVV, za n nsleduje volac znaka stanice, k ter
zkuebn vysl.
Zkuebn vysln se m usej om ezit na nejm en m ru, zejm na:
n a k m itotu 2182 kH z;
n a km itotu 156,80 MHz;
n a k m itotu 4136,3 kH z v oblasti mezi rovnobkami 33 se
vern ky a 57 jin ky;
na km itotu 6204 kH z v sti oblasti 1 a 3 mezi rovnobkam i
33 severn ky a 57 jin ky.
Veker zkouky a ladn vysla je nutno k o n at do uml a n
tn y . I ta k je nutno zachovvat opatrnost. Zkuebn signly se asto
naindukuj do an tn y a jsou vyzeny i do vzdlenosti nkolika ki
lom etr. A m atrm se nkdy stv , e pi pokusech s Vyladnm
an tn y zapom enou n a volac znaku. To je chyba. J e samozejm,
e volac znaku dvm e pro identifikaci sv stanice plnou. V ys
ln nesprvnch a klam nch volacch znaek je R adiokom unika
nm dem psn zakzno.
Z volac znaky okam it poznvm e, odkud k ter stanice vysl.
(Vjim ku tvo stanice vojensk.)
R dio se u p lat u je ve vech oborech lidsk innosti od spoj, do
p rav y , kosm ickch let a k jebnkm , tra k to rist m a k penosu
d a t a regulanch signl. T ak p estr a rozm anit je i obsah p en
ench informac. Vnujm e pozornost pevn a pohybliv slub a s ta
nicm am atrskm . K om unikace Se v tchto ppadech dje jednak
neform lnm sdlenm (radiotelegrafickm nebo radiotelefonickm ),
ppadn s pouitm zk ratek a kd, nebo prostednictvm telegram .
Telegramem se nazv psem nost, uren k penosu pomoc tele
grafie za elem pedn adrestovi. Telegram , pochzejc z pohyb
liv stanice nebo j uren a d o p ravovan zcela nebo zsti po ra
diokom unikanch cestch pohybliv sluby, se nazv radiotelegram.
(Slovo ,,radio naznauje, e se jed n o pohyblivou nm on slu
bu, resp. o pozem n stanici pohybliv nm on sluby, nap. Rgen
R dio DHS, L yngby R dio O.XT.) Telegram , ja k snadno zjistm e
pohledem na telegrafn blanket, obsahuje zhlav, ppadn placen
daje, adresu, te x t a podpis (kter tam ani b t nemus).
82

Z hlav obsahuje druhovou znaku, jm no podacho telegrafnho

adu (je-li to lod, nape se jej jm no, zlom kov rka a volac
znaka), podac slo telegram u podle denku telegrafnch poplatk,
ppadn podle seznam u sluebnch telegram , poet slov, den
(u potovnch telegram bez udn msce), hodina podn telegra
m u v UTC a ppadn bezplatn daje zpsobu pepravy, nap.
F IL = dopravit po drt, A N T N = d opravit rdiem , VIA = do
p rav it prostednictvm ... J e nutno vdt, e za telegram y zpro
stedkovan podle pokynu VIA se zprostedkovateli plat. Jestlie
podm e o zprostedkovn telegram u zkratkou QSP? a je nm
vyhovno, pak je takov pedn telegram u zdarm a.
U radiotelegram se vysk y tu j placen daje: OBS = m eteorolo
gick telegram , U R G E N T = piln, J s oznaenm potu dn, po
k ter m m t poben stanice telegram pohotov k doprav na lo,
TC = kolacionovat (tj. protistanice ho mus odeslajc stanici zopa
kovat), R P = zaplacen odpov, TM = nkolik adres, M P = do
vlastnch rukou, G P = uloit u poty, T R = uloit u telegrafu.
A dresa radiotelegram mus obsahovat jm no adresta, jmno
a volac znaku lodi nebo volac znaku letadla a jm no pozemn
stanice, k ter m radiotelegram vyslat stanici pohybliv, nap. Scheveningen R dio (pro lo), Berlin Aeradio (pro letadlo).
Poet slov (CK) zahrnuje vechno, co je na blanketu ohranieno
tlu sto u arou. N epot se zhlav telegram u (PBL) a rozdlovai
znam nka v tex tu , pokud se nemus odtelegrafovat.
Za jedno slovo se pot kad pirozen slovo do 15 psmen,
um le vytvoen slovo do 5 psmen, zk ratky, akadem ick titu ly ,
kad o sam ot stojc psm eno, uvozovka, zvorka, zlom kov ra.
P oplatek za radiotelegram sestv z telegrafnho poplatku, z palu b
nho pop latk u nleejcho pohybliv stanici, z pozemnho poplatku
nleejcho poben stanici, k ter se astn dopravy (to vechno
podle potu slov) a z poplatk za zvltn sluby, kter si odesilatel
peje. P o p latk y se vypotvaj ve vcarskch francch a kad p a
lubn radiotelegrafista m us vpoet um t. P roto se, ne pjdem e
ke zkouce, stavm e n a pot a nechm e si vysvtlit jak se poplatky
potaj.
A m atrsk st dopravuj t depee podle doporuen A R R L ,
83

nap.: N R 24 R 0K 1Y G 14 P R A H A 0700 S E P 8 = O K 2PA F =

(text o 14 slovech) + . N R je poadov slo, R znam en, e tele
gram je obyejn. V tsovm provozu se R nahrazuje slovem
EM ERGEN CY. N sleduje volac znaka odeslajc stanice, poet
slov, m sto, as, datum podn, adresa a te x t. T ohoto zpsobu po
uv nm eck D L N ET a st skandinvsk.
Pednostn poad zprv v pohybliv slub
Vraz ,,zprva se v ztahuje ja k na radiotelegram y, ta k i na r a
diotelefonn hovory. V pohybliv slub plat toto, pednostn poad
z p r v :
1. Tsov voln, tsov zprvy a tsov korespondence.
2. Z prvy, jim pedchz pilnostn signl.
3. Z prvy, jim pedchz bezpenostn signl.
4. Z prvy t k ajc se rdiovch zam ovn.
5. Z prvy tkajc se navigace a bezpenho pohybu letadel.
6. Z prvy tkajc se navigace, pohybu a poteb lod a zprvy
s povtrnostnm i pozorovnmi, uren pro edn m eteorolo
gickou slubu.
7. S ttn radiotelegram y: P riorit N ations.
8. S ttn zprvy, pro kter byla vydna pednost.
9. Sluebn zprvy tkajc se vkonu radiokom unikan sluby
nebo zprv dve dopravench.
10. Jin sttn zprvy ne ty, kter jsou uvedeny v bodech 7 a 8,
jako i vechny o statn zprvy.
Sluba u pohybliv stanice podlh nej vy pravom oci velitele
nebo osoby, k te r je odpovdna za lo, letadlo nebo jakkoli jin
dopravn prostedek, na nm je pohybliv stanice um stna.
Ten, kom u nle ta to pravomoc, mus poadovat, aby kad ope
r to r zachovval Radiokom unikan d a aby se pohybliv stanice,
za ni opertor zodpovd, chovala vdy podle ustanoven tohoto
du.
Velitel nebo odpovdn osoba, jako i vechny osoby, kter m o
hou zn t obsah nebo vdt pouze o existenci radiotelegram nebo
jakkoli jin inform ace, zskan pomoc radiokom unikan sluby,
jsou povinny zachovvat a zabezpeit telekom unikan tajem stv.
84

Aby bylo mono zachovvat ustanoven o hodinch bdn, mus

m t kad stanice pohybliv sluby nm on nebo leteck pesn
hodiny, sprvn nazen na UTC (stedn greenwichsk as).
UTC (stedn greenw ichsk as), k ter se pot od 00.01 do
24.00 hodin ponaje plnoc, se mus pouvat pi vech zpisech
do denku rdiov sluby a do vech ostatnch podobnch doklad,
kter vedou lod povinn vybaven rdiovm zazenm n a zklad
m ezinrodn dohody. Podle m onosti to plat i pro ostatn lod.
Poben stanice, kter nem aj nepetritou slubu, nem ohou ukon
it svou prci, dokud:
a) neukonily vechny operace, kter byly vyvolny tsovm vo
lnm nebo pilnostnm i bezpenostnm signlem ;
b) neodbavily vekerou korespondenci pochzejc od pohyblivch
stanic nebo urenou pro pohybliv stanice, kter jsou v oblasti je
jich dosahu a kter se ohlsily ped skutenm ukonenm prce.
L eteck stanice kon slubu nepetrit po celou dobu, kdy je
odpovdna za rdiov sty k s letadly ve vzduchu.
Pro m ezinrodn slubu veejn korespondence se lodn stanice
zaazuj do ty kategori :
Stanice prvn kategorie: ty to stanice m aj slubu nepetritou.
Stanice druh kategorie m aj slubu 16 hodin denn: 00.00 a
04.00, 08.0012.00, 16.0018.00, 20.0022.00 m stnho asu.
Stanice te t kategorie m aj slubu 8 hodin denn: 08.00 12.00
a dv hodiny mezi 18.0022.00 m stnho asu.
Stanice tv rt kategorie m aj slubu po k rat dobu ne stanice
te t kategorie nebq slubu, jej trv n nen tm to dem s ta
noveno.
K ad sprva stanov sam a podle jakch pravidel se lodn sta n i
ce, kter podlhaj jej pravom oci, zaazuj do ve uvedench ty
kategori.
,
Lodnm stanicm tv rt kategorie se doporuuje v y konvat slu
bu od 08.30 do 09.30 m stnho asu.
Lodn stanice, kter nem aj nepetritou slubu, nem ohou ukonit
prci, dokud:
a) neukonily vechny operace, kter byly vyvolny tsovm vo
lnm nebo pilnostnm i bezpenostnm signlem;
85

b) neodbavily, pokud je to p rak tick y mon, vekerou koresponden

ci pochzejc od pobench stanic, je jsou v oblasti jejich do
sahu, nebo pro ty to stanice urenou a korespondenci od pohybli
vch stanic nebo pro pohybliv stanice, kter jsou v oblasti je
jich dosahu a ohlsily se ped skutenm ukonenm prce.
Lodn stanice, k ter nem stanoveny sluebn hodiny, mus infor
m ovat poben stanici nebo poben stanice, s nimi je ve spojen,
v kolik hodin kon a znovu zahajuje slubu.
K ad pohybliv stanice vjdjc do pstavu, jej sluba m
proto skonit,
a) m us o tom inform ovat nejbli poben stanici a je-li to eln,
i o statn poben stanice, s nimi obvykle koresponduje;
b) nesm ukonit slubu dve ne odbav vechnu zapoatou kores
pondenci, ledae by to odporovalo pedpism platnm v zemi,
kde pistv.
K dy lodn stanice opout pstav, m uvdom it poben stanici
nebo poben stanice, jich se to t k , o optnm zahjen sluby,
jakm ile me podle pedpis platnch v zemi, v n je pstav, k ter
opout, slubu opt zahjit. Lodn stanice, pro kterou d sluebn
hodiny nestanov, me vak o tom inform ovat pslunou poben
stanici nebo poben stanice po oputn pstavu a ped skute
nm znovuzahjenm sluby.

Voln v rad iotel eg rafii

Z ahjit spojen s pozem n stanic nle zpravidla stanici pohybliv.
Za tm elem me pohybliv stanice volat pozemn stanici a po
pchodu do jejho sluebnho obvodu.
A vak pozemn stanice, k ter m pro pohyblivou stanici njak
zprvy, me sam a tu to stanici zavolat, jestlie se dvodn dom n
v, e pohybliv stanice je v jejm sluebnm obvodu a e naslouch.
K rom toho m kad poben stanice, pokud je to prakticky
mon, vyslat sv voln jako souborn voln sestaven z abe
cedn seazench volacch znaek pohyblivch stanic, pro kter m
86

prv korespondenci. Souborn voln se vyslaj v pesn stanove

nch dobch.
J e nutno, aby se poben stanice vyhnuly stlm u nebo astm u
opakovn sv volac znaky nebo signlu CQ.
Poben stanice vak me v psm ech mezi 4000 a 27 500 kH z
vyslat svou volac znaku v uritch asovch intervalech pi po
uit vysln ty p u A l, ab y se pohyblivm stanicm umonil pro vo
ln vbr psm a, jeho km itoty m aj z hlediska en nejpzni
vj vlastnosti pro zzen uspokojivho rdiovho spojen.
H odiny, kdy poben stanice vyslaj sv souborn voln, jako
i k m ito ty a druhy vysln, jich k tom u pouvaj, musej b t uve
deny v Seznam u pobench stanic .
Pohybliv stanice m aj v rm ci m onost poslouchat souborn vo
ln vyslan pobenm i stanicem i. Zachyti-li v soubornm voln
svou volac znaku, m us odpovdt ihned, jakm ile mohou.
Z achyt-li nkter pozemn stanice prak tick y souasn voln n
kolika pohyblivch stanic, rozhodne o poad, ve kterm ji ty to s ta
nice m ohou p ed v at sv zprvy. Je j rozhodnut se d zsadou
pednosti radiotelegram nebo radiotelefonnch hovor v danm
okam iku u pohyblivch stanic a potebou um onit kad volajc
stanici, aby odbavila co mono nejvt poet zprv.
Neodpov-li volan stanice na voln vyslan tik r t s dvoum inutovm i pestvkam i, m us voln u s ta t a nesm se obnovit dve ne
po p a tn c ti m inutch.
Jde-li vak o spojen mezi stanic pohybliv nm on sluby a le
tadlovou stanic, lze voln obnovit po pti m inutch.
P ed obnovenm voln m us se volajc stanice pesvdit, e vo
lan stanice nen prv ve spojen s jinou stanic.
Pohybliv stanice nesm j mezi volnm i vyslat nosnou vlnu.
Pozem n stanice me zkratkou T R poadovat od pohybliv s ta
nice, aby j poskytla ty to informace:
a) polohu a pokud mono i kurs a rychlost;
b) m sto nej bliho pistn.
R ozeznvm e dva druhy*volacch nvt ,,vem :
a) voln CQ, za nm nsleduje psm eno K ;
b) voln CQ, za nm psm eno K nensleduje.
87

Stanice, kter si pej n a v za t spojen se stanicem i pohybliv slu

by, ale neznaj jm na stanic,' je jsou v jejich sluebnm obvodu,
m ohou ut vyhledvac znaky CQ, k ter ve voln nahrazuje vo
lac znaku volan stanice. Za volnm pak mus nsledovat psm e
no K (veobecn voln uren vem stanicm pohybliv sluby se
dost o odpovd).
V
pohybliv nm on slub je voln CQ, za nm nsleduje ps
meno K , zakzno v oblastech se silnm provozem. Vjimen se
ho me pout s pilnostnm i signly.
Voln CQ, za kterm psm eno K nensleduje (veobecn voln
uren vem stanicm bez dosti o odpov), se uv ped vysl
nm inform ac veho druhu, urench k tom u, aby byly teny nebo
pouity km koliv, kdo je me zachytit.
Voln CP, za nm nsleduj dv nebo nkolik volacch znaek
nebo sm luven slovo (voln uren uritm pijm acm stanicm bez
dosti o odpov), se uv jen k vysln inform ac veho druhu,
urench k tom u, aby byly teny nebo pouity oprvnnm i oso
bam i (zejmna tiskovm i agenturam i, kter m aj pedplaceny in
formace).

Veobecn radiotelegrafn postup v pohybliv nmon

a leteck slub
V pohybliv nm on a leteck slub je zvazn postup, k ter je
zde popsn, krom ppad tsn, pilnosti a bezpenosti.
V
pohybliv leteck slub se ta k postupuje, nen-li mezi zast
nnm i vldam i zvltnch ujednn, obsahujcch odchyln u s ta
noven.
>
Pracuj-li letadlov stanice se stanicem i pohybliv nm on slu
by, mus tento p o stu p zachovvat.
P ed vyslnm provede stanice vhodn opaten, aby se pesvd
ila, e jej vysln nebudou ru it prv probhajc vysln jin
stanice; je-li tak o v ruen pravdpodobn, vyk stanice phodn
pestvky ve vysln, je by mohla ruit.
88

' Jestlie vak i pi tom to postupu zane vysln tto stanice ruit
njak ji zapoat vysln, je nutno se d it tm ito pravidly:
a) Pohybliv stanice, jej vysln ru spojen mezi pohyblivou s ta
nic na jedn stran a poben nebo leteckou stanic na druh
stran, mus zastavit vysln na prvn dost pslun poben
nebo leteck stanice.
b) P ohybliv stanice, jej vysln ru spojen mezi pohyblivm i
stanicem i, mus z astav it vysln na prvn dost kterkoli z tch
to stanic.
c) Stanice, k ter d, aby vysln bylo zastaveno, mus sdlit p i
blinou dobu ekn, na kterou pikazuje zastavit vysln.

J a n D o b e jv al, O K 1A O R , n a lodi S itn o /O L G F

Vol se takto: nejve tik r t volac znaka volan stanice; slovo

DE; nejve tik r t volac znaka volajc stanice.
Jsou-li vak podm nky pro navzn spojen obtn, m ohou se
volac znaky v y slat vce ne tik r t, nejve vak desetkrt. V tom
to ppad se vak m usej volac znaky volan a volajc stanice
vy slat po sob (napklad: ABC ABC de W X Y Z W XY Z ... nebo
ABC ABC ABC de W X Y Z W X Y Z W XY Z) a do celkovho potu ^
nejve dvaceti znaek. Toto voln se me vyslat tik r t s dvou89

m inutovm i pestvkam i. O pakovat se me a po p a tn c ti m i

nutch.
V
psm ech pohybliv nm on sluby mezi 4000 a 27 500 k H z :
nejve tik r t volac znaka volan stanice; slovo D E ; nejve
tik r t volac znaka volajc stanice; z n a k a ------- (rozdlovai
znam nko); jednou volac znaka volan stanice; psm eno K.
Jsou-li podm nky pro navzn spojen obtn, me se volac
znaka volan stanice vyslat nejve desetkrt za sebou. Vol se
p ak tak to : nejve d esetkrt volac znaka volan stanice; slovo
D E ; nejve tik r t volac znaka volajc stanice; z n a k a ------(rozdlovai znam nko); jednou volac znaka volan stanice; ps
meno K.
Jestlie je to nutn, me se voln vyslat podruh. Voln nebo
soubor dvou postupnch voln se me opakovat tik r t s dvoum inutovm i pestvkam i. Nesm b t obnoveno dve ne po deseti
m inutch.
Jestlie lodn stanice volaj poben stanici, k te r oznmila, e
bd na zvltnch volacch km itotech 4186,5 kH z, 6279,75 kHz,
8373 kH z, 12 559,5 kH z, 16 746 kH z a 22 262,5 kH z, vol se tak to :
jen jednou volac znaka volan stanice; slovo D E ; jen jednou vo
lac znaka volajc stanice.
Toto voln se me opakovat tik r t s jednom inutovm i pe
stvkam i; nesm se p ak obnovit dve ne po tech m inutch.
P ro voln, jako i pro vysln ppravnch znaek pouije vola
jc stanice km itotu, na nm bd volan stanice.
Lodn stanice, volajc poben stanici v nkterm km itoto
vm psm u, pidlenm pohybliv nm on slub mezi 4000 a
27 500 kH z, mus pout nkterho km itotu z psm a pro voln,
kter je pro ten to el zvl vyhrazeno.
Avak pi pouit telegrafnch soustav s pm m tiskem nebo ji
nch podobnch soustav, me se voln po pedchoz dohod v y
slat na pracovnm km itotu v psm ech vyhrazench tm to sou
stavm .
Za volnm m us nsledovat pedepsan zkratka, udvajc p ra
covn km itoet a je-li teba, i druh vysln, jeho volajc stanice
hodl pout pro vysln sv korespondence.
90

V pohybliv leteck slub, jestlie nensleduje za volnm ozn

m en km itotu pro korespondenci, znam en to:
a) je-li volajc stanic stanice pozemn, e hodl pout pro kores
pondenci svho norm lnho pracovnho km itotu, uvedenho
v pslunm seznam u;
b) je-li volajc stanic stanice pohybliv, e km itoet pro korespon
denci m volan stanice zvolit z km itot, na nich volajc s ta
nice me vyslat.
V pohybliv nm on slub, jestlie nensleduje za volnm po
ben stanice oznmen km itotu pro korespondenci, znam en to,
e volajc poben stanice hodl pout pro korespondenci svho
norm lnho pracovnho km itotu, uvedenho v Seznam u pobe
nch stanic1'.
M-li volajc stanice vy p rav it do volan stanice vce ne jeden
radiotelegram , vyle se po pedchzejcch ppravnch znakch
pedepsan zk ratk a a slo uvdjc poet radiotelegram .
Peje-li si krom toho volajc stanice vyslat sv radiotelegram y
v srich, oznm to a pipoj pedepsanou zkratku, aby si vydala
souhlas volan stanice.
Odpov na voln se dv tak to : nejve tik r t volac znaka
volajc stanice; slovo D E; volac znaka volan stanice.
Souhlas-li volan stanice s volajc stanic, vyle:
a) odpov na voln;
b) pedepsanou zkratku, kterou ohls, e od tohoto okam iku n a
slouch na pracovnm km itotu oznmenm volajc stanic;
c) psm eno K, je-li volan stanice pipravena pijm at koresponden
ci od volajc stanice;
d) jestlie je to eln, i pedepsanou zkratku a slici udvajc slu
nebo itelnost pijm anch znaek.
Nesouhlas-li volan stanice s volajc stanic, pokud jde o pracovn
km itoet, jeho se m pout, vyle:
a) odpov na voln;
b) pedepsanou zk ratk u k oznaen pracovnho km itotu, jeho m
pout volajc stanice a je-li teba, i poadovanho druhu vy
sln;
91

c) poppad i daje o potu telegram a budou-li vyslny v srii

nebo kad zvl.
Jakm ile dolo k dohod o pracovnm km itotu, jeho m pout
volajc stanice pro svou korespondenci, vyle volan stanice za d a
ji obsaenm i v odpovdi psm eno K.
Odpov na dost o vysln v srich
K dy volan stanice odpovd volajc stanici, k ter si pla v y
slat sv radiotelegram y v srich, sdl pedepsanou zkratkou svj
souhlas nebo nesouhlas. V prvnm ppad uvede, je-li teba, i poet
radiotelegram , je je ochotna p ijm a t v jedn srii.
Neme-li stanice p ijm at ihned korespondenci, odpov n a vol
n, avak psmeno K nahrad z n a k o u ------(ekejte), za n nsle
duje slo uvdjc pravdpodobnou dobu ekn v m inutch. Pesahuje-li pravdpodobn doba ekn deset m inut (pt m inut, jde-li
o letadlovou stanici korespondujc se stanic pohybliv nm on
sluby), mus b t ekn odvodnno.
Zachyt-li stanice voln a nen si jista, e je ureno j, nesm od
povdt dve, dokud toto voln nebylo opakovno a dokud mu
neporozum la. Jestlie naopak stanice zachyt voln, kter je j u r
eno, ale m pohybnosti o volac znace volajc stanice, mus odpo
vdt ihned, m sto volac znaky volajc stanice vak pouije p e
depsan sluebn zk ratk y QRZ ?

Prbh korespondence
Stanice pohybliv sluby vysl svou korespondenci zpravidla na
nkterm ze svch pracovnch k m itot z psm a, ve kterm se usku
tenilo voln.
K ad poben stanice me m im o svj norm ln pracovn km i
toet, vytitn v ,,Seznamu pobench stanic tunm i slicemi,
pout jednoho nebo nkolika dalch km itot z tho psm a.
S vjim kou tsov korespondenoe se zakazuje pouvat pro ko
respondenci k m ito t vyhrazench pro voln.
92

Jestlie se radiotelegram vysl na jinm km itotu anebo jinm

druhem vysln, ne kterho bylo pouito pro voln, vyle se ped
radiotelegram em nejve tik r t volac znaka volan stanice; slovo
D E ; nejve tik r t volac znaka volajc stanice.
Jestlie se vysl n a stejnch km itotech a tm druhem vysln
jako voln, d s, je-li teba, ped vyslnm radiotelegram u: volac
znaka volan stanice (jednou); slovo D E ; volac znaka volajc
stanice (jednou).
R adiotelegram y vech druh vyslan lodnm i stanicem i a radiotelegram y veejn korespondence vyslan letadlovm i stanicem i se
zpravidla sluj v dennch srich, piem slo 1 obdr kad den
vdy p rv telegram vypraven do kad stanice.
V srii sel zapoat v radiotelegrafii je te b a pokraovat v radio
telefonu a naopak.
Jsou-li ob stanice zazeny tak , e m ohou pechzet z vysln na
pjem bez pepnn, me vyslac stanice pokraovat ve svm vy
sln a do konce telegram u nebo dokud ji pijm ac stanice nepe
ru pedepsanou zkratkou BK . O takovm postupu se ob stanice
obvykle pedem dohodnou pedepsanou zkratkou QSK.
Nelze-li pout tohoto pracovnho postupu, vyslaj se dlouh ra
diotelegram y v ei jasn nebo tajn zpravidla po stech, piem
kad st m padest slov jde-li o e jasnou a dvacet slov nebo
skupin, jde-li o e tajnou.
N a konci kad sti se vyle z n a k a --------(?) znac P ijal
jste radiotelegram dobe a sem ? . Byla-li st p ija ta sprvn, od
pov pijm ac stanice vyslnm psm ena K a ve vysln radiotele
gram u se pokrauje.
Vysl-li stanice pohybliv sluby n a pracovnm km itotu pozem
n stanice a ru-li jej vysln, mus peruit prci na prvn dost
uveden pozemn stanice zkratkou QRT.
Vysln radiotelegram u se ukon z n a k o u ------ (konec vysln),
za n nsleduje psm eno K.
Vysl-li se v srich, ozna se konec kadho radiotelegram u
z n a k o u ------ a konec kad srie psm enem K.
Potvrzen pjm u radiotelegram u nebo srie radiotelegram se
uin ta k , e se vyle: volac znaka vyslajc stanice; slovo D E;
93

volac znaka pijm ac stanice; psm eno R, za nm nsleduje slo

radiotelegram nebo psm eno R, za nm nsleduje slo poslednho
radiotelegram pijatho v srii.
P otvrzen pjm u vysl pijm ac stanice na km itotu pro ko
respondenci.
K onec prce mezi dvm a stanicem i ohls kad z nich zna
kou -------- (konec prce).
Z n a k a --------(konec prce) se pouv tak: n a konci kadho
vysln veobecn inform anch radiotelegram , veobecnch bez
penostnch sdlen a m eteorologickch informac; na konci vysln
v radiokom unikan slub na velk vzdlenosti, kdy bylo p o tv r
zen pjm u odloeno nebo pjem nebyl potvrzen.

Veobecn radiotelefonn postup v pohybliv nmon slub

Radiotelefonn sluba oteven pro veejnou korespondenci na p a
lubch lod se m, pokud mono, provozovat jako duplexn.
V
radiotelefonn pohybliv nm on slub lze pout sam oin
nch zazen pro voln a rozpoznvn, jako i zazen pro vys
ln signl, kter ohlauj, e kanl je obsazen s podm nkou, e
nebiide psobeno kodliv ruen slub obstarvan pobenmi
stanicem i.
Dve ne zane stanice vyslat, pesvd se, nebude-li jej vys
ln ruit vysln, kter ji probh; je-li takov ruen pravdpo
dobn, stanice vyk vhodn pestvky ve vysln, je by m ohla ruit.
K dyby pesto vysln tto stanice ruilo njak ji probhajc
vysln, plat pravidla:
a) Pohybliv stanice, jejm vyslnm je rueno spojen mezi po
hyblivou stanic n a jedn stran a poben nebo leteckou stanic
na stran druh, mus p estat vyslat, jakm ile ji o to pod
pslun poben nebo leteck stanice.
b) Pohybliv stanice, jejm vyslnm je rueno spojen mezi po
hyblivm i stanicem i, mus p estat vyslat, jakm ile ji o to pod
kterkoli z tch to stanic.
94

c) Stanice, k ter o takov peruen pod, mus sdlit stanici, je

j vysln m b t perueno, piblinou dobu uloenho ekn.
Veobecn vzva pro vechny stanice, oznam ujc souborn vol
n, se me vyslat na volacm km itotu tak to : nejve tik r t
vzva pro vechny lod nebo CQ (hlskovan pomoc kdovch
slov C H A R L IE QUEBEC); slovo ZD E (nebo D E hlskovan pom o
c kdovch slov D ELTA ECHO pi jazykovch potch); nejve
tik r t ,,... R dio"; Poslouchejte m souborn voln na ... kH z".
T ento vod se nesm v dnm ppad opakovat.
Vol se takto: nejve tik r t volac znaka nebo kterkoli jin
poznvac signl volan stanice; slovo ZD E (nebo DE, kter se pi
jazykovch potch hlskuje kdovm i slovy D ELTA ECHO);
nejve tik r t volac znaka nebo kterkoli jin rozpoznvac
signl volajc stanice.
Po navzn spojen se me volac znaka nebo kterkoliv jin
poznvac signl vyslat jen jednou.
Je-li poben stanice vybavena zazenm pro selektivn voln
a m-li lodn stanice zazen pro pjem selektivnch voln, vol
poben stanice lo vyslnm pslunch kdovch signl.
P i navazovn vnitnho spojen na palubch lod, kter jsou
v teritorilnch vodch, se vol tak to :
a) hlavn stanice vol: nejve tik r t jm no lodi, za nm nsleduje
jedno psmeno (ALFA, BRAVO, C H A R L IE atd.), oznaujc ve
dlej stanici; slovo ZD E; jm no lodi, za nm nsleduje slovo
CONTROLE;
b) vedlej stanice vol: nejve tik r t jm no lodi, za nm nsle
duje slovo CONTROLE; slovo ZD E; jm no lodi, za nm nsle
duje jedno psmeno (ALFA, BRAVO, C H A R L IE atd.) oznau
jc vedlej stanici.
Vol-li lodn radiotelefonn stanice, m pro voln pout:
a) nosnho km itotu 2182 kH z;
b) nkterho pracovnho km itotu;
c) v oblastech 1 a 3 a v Grnsku nosnho km itotu 2191,0 kHz
(pidlen km itoet 2192,4 kHz), je-li nosnho km itotu 2182 kHz
pouito pro tse.
95

P sm a mezi 4000 a 23 000 kH z:

Jestlie lodn stanice vol radiotelefonicky poben stanici nebo
naopak, pouije bu jednoho z volacch km itot, anebo pracovnho
km itotu, k te r je pidruen ke km itotu poben stanice.
V
psm ech mezi 156 a 174 MHz, pouvanch pro pohyblivou n
m on slubu, m aj poben stanice a lodn stanice volat zpravidla
na km itotu 156,80 MHz. Voln lze vak t provst na nkterm
pracovnm kanlu nebo na nkterm dvoukm itotovm kanlu u r
enm pro voln.
Jestlie je km itoet 156,80 MHz pouit pro tsovou, pilnostn
nebo bezpenostn korespondenci, me lodn stanice, kter chce
pout sluby pstavnho provozu, nav zat spojen na km itotu
156,60 MHz nebo na nkterm km itotu sluby pstavnch operac,
vytitnm tunm psmenem v Seznam u pobench stanic .
Bylo-Ii spojen navzno na km itotu 2182 kH z, musej poben
stanice pro odbaven korespondence p ejt na pracovn km itoty.
Po navzn spojen lodn stanice s poben stanic nebo s jinou
lodn stanic na volacm km itotu zvolenho psm a, mus se korespon
dence odbavit na pslunch pracovnch km itotech tchto stanic.
Jakm ile bylo navzno spojen mezi poben stanic pro veejnou
korespondenci a lodn stanic na km itotu 156,80 MHz, poppad
na dvoukm itotovm volacm kanlu, pejdou ob stanice pro od
baven korespondence na nkterou dvojici svch norm lnch p ra
covnch km itot. Volajc stanice m uvst kanl, na kter n a v rh u
je pejt, a to tak , e jej uvede bu km itotem v MHz, nebo lpe
slem, kterm se kanl oznauje.
Jakm ile bylo n a km itotu 156,80 MHz navzno spojen mezi po
ben stanic pro slubu pstavnch operac a lodn stanic, m lodn
stanice uvst, jakou slubu vyaduje (plavebn inform ace, pokyny
pro pohyb ve vnitnm pstavu atd.); poben stanice pot sdl,
kterho kanlu se m pro odbaven korespondence pout, a to tak,
e jej uvede bu km itotem v MHz, nebo lpe slem, kterm se
kanl oznauje.
Jakm ile lodn stanice navzala spojen s jinou lodn stanic na
km itotu 156,80 MHz, m oznm it, kterho kanlu pro spojen mezi
lomi navrhuje pout pro odbaven korespondence, a to tak , e jej
96

uvede bu km itotem v MHz, nebo lpe slem, kterm se kanl

oznauje.
K r tk o u vm nu korespondence, tkajc se bezpenosti plavby,
nen vak nutno odbavovat na pracovnm km itotu, jestlie zle
na tom , aby vysln pijaly vechny lod, kter jsou ve sluebnm
obvodu.
Stanice, kter zachyt vysln, tkajc se bezpenosti plavby,
m usej poslouchat sdlen ta k dlouho, dokud nenabudou jisto ty , e
se jich sdlen netk. Nesmj provdt dn vysln, kter by
mohlo ruit sdlen.
Nen-li volan stanice s to pijm at korespondenci ihned, m od
povdt na voln, potom m za odpovd nsledovat vzva e
kejte ... m in u t (nebo AS hlskovan pi jazykovch potch slovy
ALFA S IE R R A ... /m inut), piem se uvede pravdpodobn eka
c doba v m inutch. Jestlie ta to pravdpodobn ekac doba pe
sahuje deset m inut, mus se ekn odvodnit. Msto tohoto postupu
me volan stanice jakm koli vhodnjrm zpsobem oznm it, e nen
pipravena pijm at korespondenci ihned.
Zachyt-li stanice voln, ani si je jista, e je ureno j, nesm na
n odpovdt, dokud voln nebylo opakovno a dokud mu nepo
rozumla.
Zachyt-li stanice voln, kter je j ureno, ale m vak pochyb
nosti o totonosti volajc stanice, mus odpovdt ihned, piem ji
pod o opakovn jej volac znaky nebo jakhokoli jinho roz
poznvacho signlu, jeho pouv.
Vyizovn radiotelefonnch hovor:
Aby se odbavila radiotelefonn korespondence, m poben s ta
nice nav zat co nejrychleji spojen s telefonn st. Pohybliv stanice
m zatm z sta t na poslechu na pracovnm km itotu udanm po
ben stanic.
Nen-li vak mono spojen rychle navzat, mus o tom poben
stanice uvdom it pohyblivou stanici. T a pak me:
a) bu z sta t na poslechu n a vhodnm km itotu do doby, kdy bude
mono spojen navzat;
b) nebo v dohodnut dob znovu nav zat spojen s poben stanic.
97

Potvrzen pjmu:
P jem radiotelegram nebo srie radiotelegram se potvrzuje
tm to zpsobem : volac znaka nebo jakkoli jin rozpoznvac sig
nl vyslac stanice; slovo ZD E (nebo D E , kter se pi jazykovch
potch hlskuje kdovm i slovy D ELTA ECHO); volac znaka
nebo jakkoli jin rozpoznvac signl pijm ac stanice; Vae s
lo ... pijato, konec nebo R hlskovan kdovm slovem ROMEO
... (slo), K hlskovan pi jazykovch potch slovem K IL O ; nebo
Vae sla ... a ... p ijata, konec nebo R hlskovan kdovm
slovem ROMEO ... (sla), K hlskovan pi jazykovch potch
slovem K ILO .
U radiotelegram nebo srie radiotelegram se vysln nesm
povaovat za skonen, dokud potvrzen pjm u nebylo nleit
pijato.
K onec prce mezi dvm a stanicem i ohls kad z nich slovem
skoneno" (nebo VA hlskovan pi jazykovch potch kdov
mi slovy VICTOR ALFA).

Tsov provoz
N ejdve nkolik pklad ze staninho denku:
7.
prosince 1959 jsou izobary nad Severnm moem, nad kanlem
L a Manche a pilehlou st A tlantickho ocenu nahutny. Tlak
vzduchu m velk gradient, prochz cyklna, doprovzen vichic.
K dy chvli sledujem e km itoet 500 kHz, vme, co se dje na
moi. Je uren pro voln a tsov provoz a vechny poben a vel
k lodn stanice zde nepetrit poslouchaj. Stanice, kter si m aj co
ci, se po navzn spojen pelauj. V patn ct a tyict m inut
kad hodiny vechny signly na ti m inuty zm lknou a je slyet jen
um pijm ae. Lod i poben stanice poslouchaj, jestli njak
slab stanice nevol o pomoc. T i m inuty uplynou a il ruch ov.
Ve 20 hodin 44 m inuty zaznv do klubka signl vzva norsk
poben stanice F arsu n d Rdio:
20.44 SOS CQ CQ CQ LGZ S H IP S A R E R E Q U E ST E D STAND BY
98

SOS vem vol F arsund R dio dm e lodi, aby

byly n a pjm u a dvaly pozor.
20.45 SOS T F X B D E LGZ.
F arsu n d vol islandskou lo T FX B .
SOS LGZ D E T F X B K.
F a rsu n d Rdio, lo T F X B je pro vs na pjm u, vyslejte:
20.46 SOS T F X B LGZ PL E A S E SEA RCH FO R M E R K U R /
D JD D STBY 500
T F X B , zde Farsund, prosm hledejte M erkura, volac znaka
D JD D , bute na pjm u n a 500 kH z.
20.48 LGZ T F X B QSL TU STBY 500.
F arsund, zde islandsk lo T F X B , potvrzuji pjem va
zprvy a dkuji; zstvm n a pjm u na km itotu 500 kH z
LGZ TU.
F arsu n d R dio dkuje.
20.52 SOS LGZ T F X B K.
Farsund, vol vs T FX B .
LGZ.
F arsund Rdio na pjm u.
LGZ T F X B DISTA N C E A PPR O X ?
Farsund, zde T F X B , jak je piblin vzdlenost?
SOS T F X B LGZ R TU.
T F X B , zde Farsund, pijal jsem V dotaz, dkuji.
20.58 SOS D E LGQ 2035 GMT F U R T H E R MYDAY ON 2033
KC/S IN PSN 58 N 04 30 E A R EA PL E A SE K E E P SH A R P
LOOK OUT AND R E P O R T TO LGQ - 072035 GMT.
SOS z poben stanice Stavanger ve 20 h 35 m in green
wichskho asu bylo zachyceno dal radiotelefonick voln
o
pomoc na km itotu 2033 kH z z polohy 5800' severn ky
030' vchodn dlky. Prosm e, dvejte dobr pozor n a tu to
oblast a podvejte zprvy stanici Stavanger Rdio.
Ve F arsu n d u m ezitm zjistili, e v blzkosti M erkura je jet vd
sk lo SJO A a daj, aby plula na pomoc M erkuru:
21.03 SOS SJOA LGZ P S E PR O C E E D TO D JD D .
N a k m itotu se objevila dnsk lo OYW B a vdsk lo SIUA,
k te r vol libanonskou ODC8. F arsund R dio zakrouje:
99

21.10
21.20

Q R T D ISTR ESS.
Z astavte vysln! R ute tsov provoz.
SOS D E LGZ - FO LLO W IN G R E C E IV E D FROM
GERM AN S H IP M E R K U R D JD D V IA DAN POS
58 00 N 00 03 E AT 2048 GMT N E E D S IM M ED IA TE
ASSISTANGE ALL S H IP S IN V IC IN IT Y R E Q U E ST E D
TO R E P O R T T H E IR PO SIT IO N
SOS, zde F arsund R dio Byla zachycena ta to zprva
z nmeck lodi M erkur prostednictvm nm eck poben
stanice Norddeich, volac znaka DAN ve 20 hodin 48
m inut mla polohu 5800' severn ky, 003' vchodn dl
ky a potebuje okam itou pomoc. Vechny lod v jejm sou
sedstv se daj, aby hlsily svou polohu.

P o nkolika m inutch se hls anglick lo G JTQ , kterou vak ne

slym. F arsund j odpovd:
21.31

21.41

G JTQ D E LGZ R OK T U BU T TOO FA R O F F OK TU

GJTQ , zde F arsund, pijato, rozum m, dkuji, avak jstepli daleko. Dkuji.
SOS T F X B D E LGZ SJOA D E LGZ - PS E CAN U TA K E
B E A R IN G ON T FN 3161 KC? K
SOS T F X B a SJOA, zde F arsund. Mete zam ovat podle
telefonickho vysln na km itotu 3161 kH z ?

M erkur je m al nkladn lo, vysl pouze radiotelefonicky. J e j vy

sla me pracovat jen v rozsahu 1605 a 4000 kH z. N a 500 kHz
neme pracovat. Islandskou lo T F X B ani vdskou lo SJOA
neslym. F arsu n d Rdio jim odpovd:
21.45

SOS SJOA LGZ OK TU

SOS T F X B D E LGZ R OK U N D ER STA N D U R
SITU A TIO N TU
SOS SJOA, T FX B , zde F arsund, pijato, rozum m va si
tuaci, dkuji.

Hls se norsk lo LN Y E. F arsund R dio se pt:

22.20

100

SOS L N Y E D E LGZ - P S E A R E YOU PR O C E E D IN G

F O R M E R K U R ? AND P S E R E P T U R POSN?

L N Y E , zde Farsund. Prosm , jedete k M erkuru? A prosm,

podali byste zprvu o Va poloze?
D al lo se hls:
22.22 SOS LGZ D E SDMR - SW E D ISH M O TO RSH IP INGA
GO RTH ON 3500 DW TONS BOUND L IV E R PO O L
PO SIT IO N N 58 10 E 03 31 AT 2200 HO URS - M ASTER
HW
*
SOS Farsund, zde SDMR, vdsk m otorov lo Inga Gorthon 3500 tu n . Jedem e do Liverpoolu a ve 22 hodin 20 m i
n u t jsm e mli polohu 5810' severn ky, 331' vchodn
dlky. K apitn.
SDMR D E LGZ R AS
Inga Gorthon, zde F arsund, ekejte!
22.34 SDMR LGZ - ACORDING TO U N C ER TA IN PO SN OF
T H E M ERCUR AND S H IP D R IF T IN G W ESTW A RD
CAN U PL E A SE PR O C E E D POSN?
Inga G orthon, zde F arsund. Mete se pibliovat k M erku
ru i vzhledem k jeho nejist poloze- a unen zpadnm
smrem ?
C
Ano.
SOS SDMR LGZ R OK F IN E TK S AND STB 500 PS E
CAN YOU T A K E B E A R IN G ON R F T ? ON 3161 KC/S?
SOS Inga Gorthon, zde F arsund. Rozum m , jsm e dohodnuti,
vborn, dkuji. Bute na pjm u na km itotu 500 kHz.
Prosm , m ete zam ovat n a radiotelefonii na km itotu
3161 kHz?
22.35 SOS LGZ SDMR R AS
SOS Farsund, odpovd Inga G orthon, rozum m, ekejte.
22.37 SOS LGZ D E SDMR B E A R IN G OK
Farsund, zde Inga Gorthon. Se zam ovnm je to v podku.
SOS SDMR LGZ R OK - PS E STB FO R B E A R IN G NW
SS M E R K U R W IL L SEN D ON 3161 K.C/S T R I N W OK?
SOS Inga G orthon, zde Farsund, rozum m, jsm e dohodnuti.
Prosm bute pipraven k zam ovn. Te bude M erkur v y
slat na k m itotu 3161 kHz. Zkuste to te, ano?
101

In g a G orthon je velk lo. Je j vyslac stanice me pracovat te

legraficky v psm ech 405 a 535 kH z a 4000 a 25 110 kHz, telefo
nicky od 1615 do 23 000 kH z a na VKV v psm u 156174 MHz.
22.47

22.50

23.07

SOS SDMR D E LGZ P S E T E L L US W H E N U A R E

R E A D Y FO R TA K E B EA R IN G ?
SOS Inga G orthon, zde F arsund. Prosm , eknte nm , a
fm dete pipraveni k zam ovn?
SOS LGZ D E SDMR R OK R E A D Y NW
SOS F arsund, zde In g a G orthon, rozum m, v podku, jsm e
pipraveni.
SOS SDMR LGZ NW OK NW SEN D IN G 3161 NW
SOS In s a G orthon, odpovd F arsund, v podku, nyn v y
sl na 3161 kHz.
SOS SDMR D E LGZ CAN U GVE US ANY R E SU L T OF
BEA R IN G ?
SOS In g a Gorthon, zde F arsund, m ete nm d t njak
vsledky ze zam ovn ?

Istam bulsk p stav n stanice TA H pracuje na 500 kH z a v Praze

znem ouje pjem ostatnch signl. F arsund R dio vol lo Inga
G o rth o n :
23.08
23.14

23.15

23.16

102

SOS SDMR LGZ 500 K.

SOS SDM R LGZ 500 K.
Inga G orthon, vyslejte n a km itotu 500 k H z !
SOS LGZ SDMR NO R E SU LT S
SOS Farsund, zde Inga G orthon, dn vsledky.
SOS SDMR D E LGZ R OK W IL L T R Y IN ABT 30 MINS
AGN - B E A R IN G T A K E N OF F R E D R IK LANGAARD
SEEM S
TO
TH A T
M ERKUR
IS
D R IF T IN G
N O R TH W ESTW A R D Inga Gorthon, rozum m, ano, zkuste
zase asi za 30 m inut. Podle men lodi Fredrik L angaard
se zd, e M erkur je unen k severozpadu (Fredrik
L angaard = L K JN ).
SOS LGZ D E SDMR OK R TU
SOS F arsund, odpovd In g a Gorthon, v podku, rozumm,
dkuji.

23.32

SOS LGZ SJO A A P PR O X 11 M ILES GO COURSE 200

DEGS REACH H IM PSN ABT ONE H O U R
SOS F aarsund, zde je vdsk lo SJOA. Jsm e vzdleni pi
blin 11 mil. Jedem e kursem 200 stup a dostanem e se
k nm u na jeho polohu asi za hodinu.
SOS SJOA LGZ R OK TU.
SOS SJOA, zde F arsund, rozum m, v podku, dkuji.

23.45

SOS SDMR D E LGZ T R Y A N EW B E A R IN G F R

M E R K U R NOW IN 2216 KC/S.
SOS Inga Gorthon, zde F arsund, zkuste znovu zam it Mer
kura, k ter te vysl na km itotu 2216 kHz.
LGZ SDMR R
Farsund, zde Inga Gorthon, rozumm.
SDMR LGZ TU.
23.55 SOS SDMR D E LGZ D ID U G ET H IM NW ?
SOS Inga G orthon, zde F arsund, zachytil jste ho?
SOS LGZ SDMR S R I NO
SOS F arsund, odpovd Inga Gorthon, bohuel ne.
SOS SDMR D E LGZ R OK S R I NW T R Y LA TER QRX 500
SOS Inga G orthon, zde F arsund, ano, rozum m, koda, e to
nejde, pokuste se pozdji, ekejte na km itotu 500 kHz.
23.56 SOS SJOA LGZ H E IS LSN 1750 F R LGZ BUT CAN
CHANGE I F U W ANT? SEN DS ON 2216 KC
SOS R aunala, zde F arsund, pijm nai stanici LGZ na
km itotu 1750 kH z, avak je mono peladit, jestlie si pe
jete? Vysl na 2216 kHz.

Bl se plnoc. Z toho, co bylo a dosud zachyceno, je mono u tv o it

si nsledujc obrzek:
V
Severnm moi vchodn od Skotska dolo v prudk boui k po
kozen lodi M erkur, zejm k porue korm idla. Lo je unena se
verozpadnm smrem. zen zchrannch prac se ujala norsk
poben stanice F arsu n d R dio na jinm cpu Norska. N a pomoc
M erkuru jedou vdsk lod Inga G orthon SDMR a R aunala SJOA.
Protoe M erkur je unen vlnam i, nen jeho poloha pesn znma.
M erkur vysl radiotelefonicky a vechny okoln stanice se sna za
103

m it jeho polohu. Jeho stanice je slab a zam ovn se pli ne

da. N orsk lod F redrik L angaard L K JN svm goniom etrem zji
uje smr, kterm se M erkur pohybuje. Nejble k M erkuru je nyn
R au n ala SJOA, k ter by k nm u mla dorazit po plnoci, 8. pro
since 1959.
00.08

SOS SJOA AND SDMR D E LGZ NW M E R K U R W IL L

SEN D A R O C K ET K E E P SH A R P LO OK OUT
SOS, zde F arsu n d Rdio, volme R aunalu a In g a Gorthon,
M erkur vystel raketu, dvejte dobr pozor!

Ob lodi jsou ji ta k blzko, e zanaj hledat M erkura pomoc op

tickch signl. Zchrann prce vstupuj do rozhodujcho stadia.
21. k v tn a 1972, n a km itotu 500 kH z:
20.40

SOS DD D D E GLV (Anglesey Rdio):

Piblin ve 20.30 bylo zachyceno voln MAYDAY z n e
znm jach ty , snad z ostrova Man z pozice 17 mil jihov
chodn a jin od Carlingford Lough. Z prva byla zachy
cena radioam atrem v D ublinu a ovena irskou polici v D u
blinu. Z chrann lun v Clogherhead byl inform ovn a za
k rtko vyjede. M ajky v Bailey a Rockabill inform ovny.
20.54 Irsk lo H erb ert D, volac znaka E IW N , se vydv sm
rem mezi Rockabill a St. Johns. ETA SEA RCH A R EA
23.30 pravdpodobn pjezd do oblasti p trn ve 23.30.
21.00 D E G W JQ , Esso Brixham , 10 mil vchodo-jiho-vchodn
vyjd do oblasti ptrn. ETA za hodinu.
21.03 D E GM IR, Sir Lam elot, n a cest do Carlingford Lough,
vzdlen 20 mil vchodn, ETA 23.20.
21.10 D E D K A R , Athene, ETA 22.40.
21.14 V yjd zchrann lun z Clogherhead.
SOS SOS D D D D E GLV = 212 306 Z = (Anglesey Rdio
opakuje zprvy. K akci se pidala lo H ull Gate, volac
znaka GN AJ).
22. kvtna 1972:
00.40

104

3B 3B D D D D E GLV = Od H ull Gate GN AJ. V 00.29 vza

la do vleku jac h tu Royle F ifer v poloze 53 45 N O R T H 05 20

/
W EST se tym i osobami, nyn na palub H ull G ate stop
sm uje do D ublinu a potvrzuje pvodn voln MAYDAY
ponaje 18.00 hodinou. GMT z ja c h ty Royle Fifer stop QUM
QUM = GLY 2200 Z = 3B D E GLV TK S SK.
QUM = konec tsovho provozu. Zachrnnm ty osob
z bezmocn ja c h ty v rozbouenm Irskm moi skonila z
chrann akce zahjen tm , e am atr sledoval tsovou
frekvenci 2182 kH z, zachytil tsov voln, kter dn ed
n stanice neslyela a inform oval policii. Snad se nkdy jet
poda zjistit jeho jmno.
25. listopadu 1973, 500 kH z:
21.00 TTT CQ D E DH S GALE W NG TFC LIST QSW 432 +
Rugen Rdio oznam uje, e bude vyslat v stra h u ped v i
chic a seznam lodnch stanic, pro kter doly do Rgenu
telegram y. Pelad na 432 kHz. Vzpt vysl na 432 kH z:
GALE W A R N IN G 252000 GMT = (zprva z 20 hodin dne
25. 11.) = vichice severozpadn, sla 8 9 bezprostedn
hroz v zpadnm a stednm B altu. NW TFC L IST EK X A ,
EW OO, H N G R atd. Lo E K X A zavol pak DH S na km i
to tu 500 kH z a dostane pokyn k peladn na 425 kHz.
Spojen je navzno, volac km itoet uvolnn a na 425 kHz
se vyd korespondence.
Signlu TTT se pouv nejen k hlen vichic, ale i jinch,
pro bezpenost plavby dleitch informac. Znovu se na
km itotu 500 kH z ozv R gen Rdio:
21.39 T T T D E DHS N X QSW 434 + N a 434 kH z slyme:
TTT CQ D E DH S NAVW NG NO 77 252120 GMT =
BA LTIC SW IN O U JSC IE W E ST E R N EN TRA N CE BUOY
4C E X T IN G U IS H E D +
(Je zavedeno, e se veobecn dleit informace v tom to
ppad v strah a pro plavbu navigation w arning vys
laj anglicky. P ro to je zkouka z anglitiny soust zkouky
palubnch rdio telegrafist.) Dovdm e se, e bje 4C u z
padnho vjezdu do Svinost zhasla. Pelaujem e zpt na
500 kHz.
105

21.51

X X X CQ D E OXB QSW 429

Toto bude zprva, k ter se t k lidskch ivot. K m itoet
429 kHz:
X X X CQ D E OXB = 5 ervench ra k e t bylo pozorovno
v 25 1700 GMT zpadn od Svenderhostop, lod v sousedstv
se daj, aby dvaly dobr pozor a inform ovaly B laavand
Rdio +-

2. prosince 1972, 500 kH z:

16.15 zprva z F F U (Brest-Le Conquet): M AY DA Y/RELA Y ze
panlsk lodi Ignacioferrer, EDQD, zachycen v 16.10 na
frekvenci 2182 kHz. Por.
18.02 K ohroen lodi piplula Pala, PGQP, a pom ohla ohe u h a
sit. QUM.
18.18 X X X CQ D E TCYP = N a 36 02 N 08 15 W ho poben
lo. Pokoum e se piblit, -f- Dal por, k ter zpozoro
vala tu reck lo M ithat Pasa/TC Y P.
19.31 TC Y P D E TA H U P.
Istam bul vol lo M ithat Pasa. Odlauj se z 500 kHz.
19.31 Nkdo se p t: S H IP IN F IR E ? H o lo? N a km itotu
500 kH z je il ruch, voln.
19.45 AS SP.
Pokejte! Silence period! Vechno na ti m inuty utichne.
19.54 SOS DD D B rest oznam uje, e v 19.40 se L eninabad/U Y D P
piblil k hoc lodi. Ta nevysl dn signly a nen zatm
znmo ani jej jmno ani nrodnost.
20.24 Z prva z L eninabadu/U Y D P: ,,'Vzali jsm e na palubu 16 mu
posdky z m otorov lodi Nigoco, 3 mue pevzala jin lo.
K a p it n k, e dva mui byli zabiti ve strojovn stop dky
vem sousednm lodm za pomoc m aster ( = kapitn). QUM .
Konec tsovho provozu.
3. prosince 1972:
V rannch rozhlasovch zprvch se prav, e paraguaysk lo N i
goco stle jet ho. Vbuch ve strojovn zejm vyadil z provozu
i jej radiostanici.

106

6. prosince 1973:
18.41 X X X CQ D E DAN (Norddeich Rdio): 18.16 bylo zachy
ceno na 5. kanlu V H F z poben lodi Grete H arschildt/
/DNCX, poloha 5350' s. 0705' v. d., e je v nebezpe,
v boui z tra tila i vko palubnho prlezu a potebuje pomoc
stop lod v udan oblasti, hlaste se +
N a VKV je tsovm km itotem 156,8 MHz; leteck tsov fre
kvence jsou 121,5 MHz a 123,1 MHz. K dy se letadla zastn z
chrannch akc na moi, pracuj s m obilnm i stanicem i na 3023 kHz.
Vedle 2182 kH z je v 1. a 2. oblasti (pomocnm) tsovm k m ito
tem 4125 kHz a v 3. oblasti 6215,5 kHz. O vekerch ppadech
tsov korespondence, i kdy se odehrvaj na krtkch nbo vel
mi k rtk ch vlnch, se dovme na tradinm tsovm km itotu
500 kH z. Spojen mezi pohyblivm i stanicem i, resp. tak s pozem
nmi, kter se zastuj koordinovanch p trn a zchrannch
operac, se me konat na 5680 kHz.
K ad poben stanice m ezinrodn radiotelefonn pohybliv n
mon sluby v psm u 156174 MHz m, podle monost, po dobu
svch sluebnch hodin zajistit v tom to psm u sluchovm i pro
stedky inn bdn na km itotu 156,8 MHz.
K m itoet 2182 kHz je m ezinrodnm tsovm km itotem v radiotelefonii; pouv se pro tsov voln a tsovou koresponden
ci, pro signly rdiovch nvstidel pro uren m sta katastrofy, pro
pilnostn signly a pilnostn zprvy, jako i pro bezpenostn signly.
B ezpenostn zprvy se vyslaj, pokud je to prakticky mon, na
pracovnm km itotu po pedchozm ohlen na km itotu 2182 kHz.
P esto vak lodn a letadlov stanice, kter nem ohou vyslat na
km itotu 2182 kH z, sm pout jakhokoli jinho km itotu, k ter je
k dispozici a n a nm m ohou u p o u tat pozornost.
S Vjimkou oprvnnch vysln na nosnm km itotu 2182 kHz
je jakkoli vysln n a km itotech mezi 2173,5 a 2190,5 kH z za
kzno.
Dve, ne stanice pohybliv sluby zahj vysln na km itotu
2182 kH z, pesvd se nejprve poslechem na tom to km itotu po do
staten dlouhou dobu, e na nm neprobh dn tsov provoz.
Vechny poben stanice, kter jsou oteveny pro veejnou ko
107

respondenci a kter ve sv oblasti tvo hlavn ochrann lnek

v ppad tsn, mus v dob svch sluebnch hodin zajistit bdn
n a km itotu 2182 kHz.
T yto stanice zajiuj bdn opertorem , k ter pouv sluchtko,
dvojit sluchtko nebo reproduktor.
K rom toho m aj lodn stanice zajiovat co nej rozshlej bdn
na km itotu 2182 kH z, aby m ohly pijm at vemi vhodnm i pro
stedky poplachov radiotelefonn signl, jako i tsov, pilnostn
a bezpenostn signly.
Lodn stanice oteven pro veejnou korespondenci m aj po dobu
svch sluebnch hodin zajiovat podle m onost bdn na km ito
tu 2182 kHz.
dn ustanoven Radiokom unikanho du nem e b rn it po
hybliv stanici, k ter je v tsni, pout vech prostedk, kter m
k dispozici, aby na sebe upozornila, oznmila sv postaven a ob
drela pomoc.
dn ustanoven Radiokom unikanho du nem e b rn it po
zemn stanici pout za m im odnch okolnost vech prostedk,
kter m k dispozici, aby pom ohla pohybliv stanici v tsni.
Tsov voln a tsov zprva se vyslaj jen na rozkaz velitele
nebo osoby odpovdn za lo, letadlo nebo jakkoli jin dopravn
prostedek, na nm je pohybliv stanice.
V ppadech tsn, pilnosti nebo bezpenosti:
a) v radiotelegrafii nesm rychlost vysln pekroit zpravidla est
n ct slov za m inutu;
b) v radiotelefonii se mus vyslat pom alu a zeteln, piem se
kad slovo m us jasn vyslovit, aby se usnadnilo jeho zapsn.
M se poppad pouvat zkratek a znaek, jako i hlskovacch
tabulek pro psm ena a slice; pi jazykovch potch se krom toho
doporuuje pouvat M ezinrodnho znakovho kdu.
Radiotelegrafnm tsovm signlem je s k u p in a ------------ , sym boli
zovan psm eny SOS, kter se vysl jako jedin znaka, v n se
rky dvaj ta k zeteln, aby se jasn odliily od teek.
Radiotelefonnm tsovm signlem je slovo MAYDAY, je se vy
slovuje jako francouzsk vraz ,,m aider (vyslov: ,,m d ).
Tsov voln vyslan radiotelegraficky obsahuje: tsov signl
108

SOS (vyslan tik r t); slovo D E ; volac znaku pohybliv stanice

v tsni (vyslanou tik rt).
Tsov voln vyslan radiotelefoniclcy obsahuje: tsov signl
MAYDAY (vysloven tik r t); slovo ZDE (nebo pi jazykovch po
tch D E, je se hlskuje pomoc kdovch slov D ELTA ECHO);
volac znaku nebo jakkoli jin zpsob oznaen totonosti pohyb
liv stanice v tsni (vyslov se tik r t).
Tsov voln m naprostou pednost ped kadm jinm vys
lnm . Vechny stanice, kter je zaslechnou, musej okam it pe
s ta t s vyslnm , kter by mohlo ruit tsovou korespondenci a m u
sej dle poslouchat na km itotu, na kterm se vysl tsov voln.
Toto voln nesm b t adresovno dn urit stanici a jeho pjem
se nesm p o tv rd it dokud nebyla vyslna tsov zprva, k ter za
nm nsleduje.
Radiotelegrafn tsov zprva obsahuje: tsov signl SOS; jm
no nebo jakkoli jin zpsob oznaen totonosti pohybliv stanice
v tsni; daje o jej poloze; povahu tsn a druh dan pomoci;
jakkoli jin sdlen, kter by mohlo tu to pomoc usnadnit.
Radiotelefonn tsov zprva obsahuje: tsov signl MAYDAY;
jm no nebo jakkoli jin zpsob oznaen totonosti pohybliv s ta
nice v tsni; daje o jej poloze; povahu tsn a druh dan pomoci;
jakkoli jin sdlen, je by mohlo tu to pomoc usnadnit.
Lod oznauje zpravidla svou polohu zempisnou kou a dlkou
(podle Greenwiche), piem pouije pro stupn a m inuty slic, do
plnnch bu slovem N O R T H (sever) nebo SOUTH (jih) a slovem
EAST (vchod) nebo W EST (zpad). V radiotelegrafii se oddl
stupn o3 m inut z n a k o u ---------. Je-li to p rakticky mon, lze d t
sprvn zam en a vzdlenost v nm onch mlch od nkterho zn
mho zempisnho bodu.
Letadlo ohls ve sv tsov zprv, pokud na to m as, zpra
vidla ty to daje: pedpokldanou polohu a dobu, kdy byla pedpo
kldna; kurs ve stupnch (pitom se uvede, zda jde o kurs m agne
tick i o kurs prav); rychlost na ukazateli s ohledem na vtr;
vku; ty p letadla; povahu tsn a druh dan pomoci; jakkoli
jin daje, je by m ohly usnadnit zchranu (zejmna m ysl velitele
letadla provst nap. nouzov pistn n a moi nebo na zemi).
109

L etadlo za letu udv svou polohu v radiotelefonii nebo v radiotelegrafii zpravidla: bu svou zempisnou kou a dlkou (podle
Greenwiche), piem pouije pro stupn a m inuty slic, dopln
nch bu slovem N O R T H (sever) nebo SOUTH (jih) a EA ST (v
chod) nebo WE^ST (zpad); anebo jm nem nejbliho m sta a svou
piblinou vzdlenost od tohoto m sta, k emu se podle okolnost
pipoj nkter ze slov N O R TH (sever), SOUTH (jih), EAST (v
chod) nebo W EST (zpad), poppad, je-li to p rak tick y mon,
slova oznaujc mezilehl smry.
V
radiotelegrafii m ohou b t vak slova N O R T H (sever) nebo
SO UTH (jih) a EAST (vchod) nebo W EST (zpad), nahrazena
psm eny N nebo S a E nebo W
Radiotelegrafn tsov -postup obsahuje: poplachov signl, za
nm nsleduj v poad: tsov voln a dvoum inutov pestvka;
tsov voln; tsov zprva; dv rky, kad v trv n deseti a
p a tn c ti sekund; volac znaka stanice v tsni.
Je-li vak as ivotn dleit, lze druhou st tohoto postupu,
poppad prvn a druhou st, vynechat nebo zk rtit. P rv n a d ru
hou st lze vynechat tak za takovch okolnost, kdy se vysln
poplachovho signlu nepovauje za nutn.
Tsov zprva v 15. a 45. m inut, j pedchz tsov voln,
se s pestvkam i opakuje, zejm na (pro radiotelegrafii), dokud se
nezachyt odpov.
P estv k y vak musej b t dostaten dlouh, aby stanice, kter se
pipravuj odpovdt, mly as uvst do provozu sv vyslac zazen.
Je-li to nutn, lze opakovat i poplachov signl.
Vysln, je m aj rdiovm zam ovaim stanicm um onit ure
n polohy stanice v tsni, lze v ppad nutnosti astji opakovat.
N edostane-li pohybliv stanice v tsni odpov n a tsovou zpr
vu vyslanou n a tsovm km itotu, me zprvu opakovat n a k te
rmkoli jinm km itotu, k ter m k dispozici, na nm by bylo
mono u p o u ta t pozornost.
B ezprostedn ped havarijnm pistnm letadla nebo ped jeho
nouzovm pistnm na zemi nebo n a moi, jako i ped plnm
oputnm lodi nebo letadla, m aj b t rdiov pstroje, jev-li se to
nutnm a dovoluj-li to okolnosti, nazeny n a trv al vysln.
110

Radiotelefonn tsov jpostup obsahuje: poplachov signl (vdy,

kdy je to mon), za nm postupn nsleduj: tsov voln; ts
ov zprva.
Po radiotelefonnm vysln tsov zprvy lze pohyblivou stanici
vyzvat, aby vyslala vhodn signly doplnn jej volac znakou
nebo jakm koli jinm zpsobem oznaen totonosti, kter by um o
nily rdiovm zamovaim stanicm urit jej polohu. V ppad
nutn o sti je mono tu to dost astji opakovat.
Tsov zprva, j pedchz tsov voln, se s pestvkam i
opakuje, zejm na bhem pom lk ve 30. a 00. m inut (pro radiotele
fonu), dokud se nezachyt odpov. Dal pokyny platn pro radiotelegrafii plat i pro radiotelefonii.
Stanice pohybliv sluby, kter zachyt tsovou zprvu pohybli
v stanice, je je nepochybn v jejich sousedstv, musej okam it
p o tv rd it jej pjem .
V
psm ech, kde lze navazovat spolehliv spojen s jednou nebo
nkolika pobenmi stanicem i, m aj vak stanice p o tv rd it pjem
a po k rtk pestvce, aby potvrzen pjm u mohla vyslat po
ben stanice.
Stanice pohybliv sluby, kter zachyt tsovou zprvu pohybli
v stanice, je bezpochyby nen v jejich sousedstv, musej s p o tv r
zenm jejho pjm u k rtkou dobu vykat, aby umonily stanicm ,
kter jsou ve vt blzkosti pohybliv stanice v tsni, neruen p
jem p o tvrdit.
Pjem tsov zprvy se potvrzuje tak to :
a) v radiotelegrafii: volac znaka stanice vyslajc tsovou zprvu
(vyle se tik r t); slovo D E; volac znaka stanice potvrzujc
pjem (vyle se tik r t); skupina R R R ; tsov signl.
b) v radiotelefonii: volac znaka nebo jin oznaen totonosti s ta
nice vyslajc tsovou zprvu (vyslov se tik rt); slov ZDE
(nebo pi jazykovch potch DE, je se hlskuje pomoc kdo
vch slov DELTA , ECHO); volac znaka nebo jakkoli jin
oznaen totonosti stanice potvrzujc pjem (vyslov se tik rt);
slovo P IJA T O (nebo R R R , je se pi jazykovch potch hls
kuje pomoc kdovch slov ROMEO, ROMEO, ROMEO); tso
v signl.
111

K ad pohybliv stanice, k ter potvrzuje pjem tsov zprvy,

mus na rozkaz velitele nebo osoby odpovdn za lod, letadlo nebo
dopravn prostedek oznm it pokud mono nejdve ne uveden
daje v poad: sv jm no; svou polohu; rychlost, j se pibliuje
k pohybliv stanici v tsni a piblinou dobu, kterou potebuje, aby
se k n dostala; krom toho, jestlie se zd b t poloha lodi v tsni
pochybn, m aj lod stanice rovn vyslat, pokud je znaj, prav
zam en lodi v tsni, ped nm se uvede zk ratk a QTE.
Ne stanice vyle zprvu, mus se pesvdit, e nebude ruit vy-1
sln stanic, kter m aj pro p o sk ytnut okam it pomoci stanici
v tsni lep polohu.
Tsov provoz je souhrn vech zprv o okam it pomoci, kterou
potebuje pohybliv stanice v tsni.
Pi tsovm provozu se vysl ped volnm a na zatku zhlav
kadho radiotelegram tsov signl.
zen tsovho provozu pslu pohybliv stanici v tsni nebo
stanici, k ter vyslala tsovou zprvu. Tyto stanice vak mohou
postoupit zen tsovho provozu jin stanici.
Stanice v tsni nebo stanice, k te r d tsov provoz, me uloit
mlen bu vem stanicm pohybliv sluby pslun oblasti nebo
stanici, k ter by tsovou korespondenci ruila. Podle toho pak a d
resuje sv pokyny bu ,,vem (CQ) nebo jen nkter stanici. V obou
ppadech pouije: v radiotelegrafii zkratk y QRT, za n nsleduje
tsov signl SOS; v radiotelefonii signlu SILEN C E MAYDAY,
k ter se vyslov jako francouzsk slova: silence, m aider (vyslov:
silns, m d ).
Povauje-li to za nutn, me mlen uloit tak kad stanice
pohybliv sluby, k ter je blzko lodi, letadla nebo vozidla v tsni.
K tom u pouije:
a) v radiotelegrafii zkratk y QRT, za n nsleduje slovo D T R E S SE
(anglicky D ISTR ESS) a jej vlastn volac znaka;
b) v radiotelefonii slovo SILEN C E, kter se vyslov jako francouz
sk slovo ,,silence (vyslov: ,,silns ), za nm nsleduje slovo
D T R E S S E a jej vlastn volac znaka.
V
radiotelegrafii mus b t pouit signlu QRT SOS vyhrazeno
pohybliv stanici v tsni a stanici, k te r d tsov provoz.
112

V radiotelefonii je pouvn signlu SILEN C E MAYDAY v y h ra

zeno pohybliv stanici v tsni a stanici, k ter d tsov provoz.
K ad stanice pohybliv sluby, k te r v o tsovm provozu
a k ter nem e stanici v tsni sam a pomoci, mus pesto tsov
provoz sledovat, dokud si nen jista, e je pomoc zajitna.
dn stanice, k ter v o tsovm provozu, ale k ter se jej ne
zastn, nesm vyslat na km itotech, na nich tsov provoz pro
bh, dokud nedostane zprvu, e me obnovit svou norm ln
innost.
Stanice pohybliv sluby, k ter je i pi plnm sledovn tsovho
provozu schopna pokraovat ve sv pravideln slub, me v n
pokraovat, jakm ile je tsov provoz dobe zajitn s podm nkou,
e nebude tsov provoz ruit.
Ve zcela vjim ench ppadech a s podm nkou, e tm nedojde
k dnm u ruen nebo ke zdren v prbhu tsovho provozu,
m ohou v dob klidu tsovho provozu pedevm poben stanice
ohlsit na tsovm km itotu vysln pilnostnch a bezpenostnch
zprv. V oznmen mus b t uveden pracovn km itoet, n a kterm
se bude pilnostn nebo bezpenostn zprva vyslat; v tom to ppad
se m aj vyslat signly jen jednou (napklad: X X X D E AVC
QSW ...).
Pozem n stanice, k ter pijm e tsovou zprvu, mus uinit ihned
potebn opaten, aby byli inform ovni pslun initel, kte od
povdaj za nasazen zchrannch prostedk
Je-li tsov provoz ukonen, nebo nen-li teb a zachovvat na
nkterm km itotu, jeho se pouilo pro tsov provoz, mlen,
vyle stanice, k ter ten to provoz dila, prv na tom to km itotu
zprvu adresovanou ,,vem (CQ), e me b t obnoven norm ln
provoz.
V radiotelegrafii vypad ta to zprva tak to : tsov signl SOS:
voln ,,vem CQ (vysl se tik r t); slovo D E; volac znaka s ta
nice, k ter zprvu vysl; hodina podn zprvy; jm no a volac
znaka pohybliv stanice, k te r byla v tsni; pedepsan z k ra t
ka QUM.
V radiotelefonii zn ta to zprva tak to : tsov signl MAYDAY :
voln ,,vem nebo CQ (hlskuje se pomoc kdovch slov CH A R 113

L IE , QUEBEC), je se vyslov tik r t; slovo ZDE (nebo D E, hls

kovan za jazykovch obt pomoc kdovch slov D ELTA , ECHO);
volac znaka nebo jakkoli jin oznaen totonosti stanice, kter
zprvu vysl; hodina podn zprvy; jmno a volac znaka po
hybliv stanice, k ter byla v tsni; slova SILEN C E F IN I, vysloven
jako francouzsk slova silence fini (vyslov: silns fini).
Jestlie osoba odpovdn za stanici v tsni, k ter pedala zen
tsovho provozu jin stanici, se dom nv, e ji nen te b a zacho
v v at mlen, mus o tom ihned inform ovat stanici, k ter d tso
vou korespondenci.
Pohybliv stanice nebo pozemn stanice, k ter se dozv, e njak
pohybliv stanice je v tsni, mus vyslat tsovou zprvu v tchto
pp ad ech :
a) stanice v tsni nen sam a s to tsovou zprvu vyslat;
b) velitel nebo osoba odpovdn za lo, letadlo nebo jakkoli jin
dopravn prostedek, kter nen v tsni, poppad osoba odpo
vdn za pozemn stanici, usoud, e je teb a dal pomoci;
c) pohybliv stanice sam a neme poskytnout pomoc a zaslechla
tsovou zprvu, jej pjem nebyl potvrzen.
Za tchto podm nek se vyle tsov zprva na jednom ze dvou
m ezinrodnch tsovch km itot (500 kHz, 2182 kH z) nebo na
obou tchto km itotech, anebo tak na kterm koli jinm km itotu,
jeho lze v tsni pout.
Ped tsovou zprvou se vdy vyle le uveden voln. Kdykoli
je to mon, vyle se ped tm to volnm jet radiotelegrafn nebo
radiotelefonn poplachov signl.
Toto voln obsahuje:
a) v radiotelegrafii: signl DDD SOS SOS SOS DD D; slovo D E; vo
lac znaku stanice, k ter vysl (vyle se tik rt);
b) v radiotelefonii: signl MAYDAY RELA Y , k ter se vyslovuje
jako francouzsk vraz m aider reais (vyslov: m d rel ),
(vyslov se tik r t); slovo ZD E (nebo DE, hlskovan pi jazyko
vch potch pomoc kdovch slov DELTA, ECHO); volac
znaku nebo jakkoli jin oznaen totonosti stanice, k ter vy
sl (vyslov se tik rt).
114

Pouije-li se radiotelegrafnho poplachovho signlu a povauje-li

se to za nutn, oddl se poplachov signl od voln dvoum inutovou pestvkou.
Vyle-li stanice pohybliv sluby tsovou zprvu, mus provst
vechna opaten, aby o tom byli inform ovni initel, kte mohou
poskytnout pomoc.
Lodn stanice nesm p o tv rd it pjem tsov zprvy vyslan po
ben stanic, dokud velitel nebo odpovdn osoba nepotvrd, e
ta to lodn stanice je s to poskytnout pomoc.
Radiotelegrafn poplachov signl je ad a dvancti rek vysla
nch v jedn m inut; kad rka trv tyi sekundy a pestvka
mezi rkam i jednu sekundu. Lze jej vyslat run, ale doporuuje
se d v a t jej samoinnm pstrojem .
K ad lodn stanice pracujc v psm u 405 a 535 kHz, kter
nem samoinn pstroj k vysln radiotelegrafnho poplachovho
signlu, mus b t trvale vybavena nstnnm i hodinam i, kter ze
teln ukazuj sekundy (se sekundovou ruikou vykonvajc jeden
obh za m inutu). T yto hodiny musej bt na mst, kter je dobe
viditeln od pracovnho stolu, aby opertor sledujc hodiny pohle
dem mohl bez obt vyslat jednotliv zkladn znaky poplachovho
signlu o sprvn dlce.
Radiotelefonn poplachov signl sestv ze dvou vrazn sinuso
vch signl o akustickm km itotu, je se vyslaj stdav. Jeden
z tchto signl m km itoet 2200 Hz, km itoet druhho je 1300 Hz.
K ad trv 250 ms.
Dv-li se radiotelefonn poplachov signl pomoc samoinnho
zazen, mus se vyslat nepetrit nejm n po dobu ticeti sekund
a nejdle jednu m inutu; vysl-li se signl jinm zpsobem, mus se
d v a t rovn nepetrit, jak jen je to prakticky mon, a to po
dobu asi jedn m inuty.
elem tchto zvltnch signl je:
a) v radiotelegrafii uvst v innost sam oinn poplachov zazen,
k te r m aj upozornit opertora v dob, kdy na tsovm km ito
tu nen zajitn poslech;
b) v radiotelefonii upozornit osobu, k ter zajiuje bdn nebo
uvst v innost sam oinn zazen ohlaujc poplach.
115

Tchto signl se sm pout jen k tom u, aby ohlsily:

a) bu e po nich bude nsledovat tsov voln nebo tsov
zprva;
b) nebo vysln nalhavho hlen o cyklnu, jem u mus ped
chzet bezpenostn signl. V tom ppad jich m ohou pout jen
poben stanice, kter jsou k tom u svou vldou dn zmocnny;
c) anebo, e jedna osoba nebo nkolik osob spadlo pes palubu.
V takovm ppad se jich sm pout jen, je-li pomoc jinch lod
n u tn a nen-li ji mono dostaten z a jistit pomoc sam otnho
pilnostnho signlu; poplachov signl nesmj ale opakovat jin
stanice. Ped zprvou se mus vyslat pilnostn signl.
Radiotelefonnho poplachovho signlu mohou pouvat rdiov
nvstidla pro uren m sta katastrofy.
H len nebo zprva se m zat vyslat pokud mono teprve za
dv m inuty po ukonen radiotelegrafnho poplachovho signlu.
Signlem rdiovho nvstidla pro uren m sta k atastro fy je:
1. vysln m odulovan akustickm km itotem 1300 Hz, klo
van tak , aby pom r mezi dobou vysln a dobou pom lky se
rovnal jedn nebo byl vt ne jedna; dlka vysln m b t
jedna a pt sekund;
2. radiotelefonn poplachov signl, za nm nsleduje psm e
no B v kdu Morseovy abecedy nebo volac znaka lodi, kter
rdiov nvstidlo pat, anebo oba ty to daje, vyslan klo
vnm nosn vlny m odulovan akustickm km itotem 1300 Hz
nebo 2200 Hz.
R diov nvstidla malho vkonu vyslaj nepetrit.
R diov nvstidla velkho vkonu (typu H) m ohou vyslat sig
nl tak , e se cyklicky std klov signl v trv n asi ticeti a
padesti sekund, s pomlkou v trv n ticeti a edesti sekund.
Jestlie si to vak sprvy pej, lze klovac cykly peruit, by
se umonilo m luven vysln.
Signly rdiovch nvstidel pro uren m sta k atastro fy m aj pi
ptracch a zchrannch operacch hlavn usnadnit zjitn m sta,
kde jsou trosenci a znam enaj, e njak osoba nebo nkolik osob
je v tsni, e u nejsou asi na palub lodi nebo letadla a pravdpo
dobn u asi nem aj pijm ac zazen.
116

V radiotelegrafii je pilnostnm signlem tik r t opakovan skupi

na X X X , k ter se vyle tak , e se od sebe zeteln oddl psmena
kad skupiny i jednotliv skupiny navzjem . V ysl se ped volnm.
V radiotelefonii je pilnostnm signlem tik r t opakovan slovo
PA N, je se vyslovuje jako francouzsk slovo ,,panne (vyslov:
,,p an ). Vysl se ped volnm.
Pilnostn signl ohlauje, e volajc stanice hodl vyslat njakou
velmi pilnou, zprvu, k ter se t k bezpenosti lodi, letadla nebo
jinho dopravnho prostedku nebo njak osoby.
Pilnostn signl i zprva, k ter za nm nsleduje, se vyslaj
na jednom z m ezinrodnch tsovch km itot (500 kH z nebo
2182 kHz) nebo na nkterm km itotu, jeho lze pout v ppad
tsn.
V pohybliv nm on slub, jde-li o dlouh zprvy nebo o lka
sk rady, se vak mus v psmech se silnm provozem tak o v zpr
va vyslat na nkterm pracovnm km itotu. Pslun oznaen se
mus proto uvst na konci voln.
Pilnostn signl m pednost ped kadm jinm spojenm s v
jim kou spojen tsovch. Vechny pohybliv nebo pozemn stanice,
kter jej zaslechnou, m usej d b t, aby neruily vysln zprvy, k te
r za pilnostnm signlem nsleduje.
V pohybliv nm on slub mohou b t pilnostn zprvy adreso
vny bu vem stanicm nebo nkter urit stanici.
Z prvy, ped kterm i se dv pilnostn signl, se m aj vyslat
zpravidla v jasn ei.
Pohybliv stanice, kter zaslechnou pilnostn signl, musej z
s ta t na poslechu alespo ti m inuty. Nezaslechnou-li dnou pilnost
n zprvu, musej po uplynut tto doby, je-li to mon, uvdom it
o pjm u pilnostnho signlu pozemn stanici. Potom m ohou pokra
ovat ve sv pravideln slub.
Pozem n a pohybliv stanice, kter prv pracuj na jinch km i
totech ne tch, jich se pouv pro vysln pilnostnho signlu
a voln, kter za nm nsleduje, mohou vak pokraovat ve sv
norm ln innosti bez peruen, pokud nejde o zprvu ,,vem (CQ).
Jestlie se pouilo pilnostnho signlu ped vyslnm zprvy, k te
r je urena ,,vem (CQ) a obsahuje pokyny o tom , jak opaten
117

m aj uinit stanice, kter zprvu pijaly, mus ji stanice odpovdn

za vysln zprvy zruit ihned, jakm ile zjist, e ji nen te b a ji
vyizovat. Zruovac zprva se vysl rovn jako zprva ,,vem
(CQ).
V radiotelegrafii je bezpenostnm signlem tik r t opakovan sku
pina TTT. Psm ena kad skupiny a jednotliv skupiny jsou od sebe
navzjem jasn oddleny. Bezpenostn signl se vysl ped vo
lnm .
V radiotelefonii je bezpenostnm signlem tik r t opakovan slovo
,,S C U R IT , kter se vyslov zeteln jako ve francouztin (vy
slov: ,,skyrit ). Vysl se ped volnm.
Bezpenostn signl ohlauje, e stanice bude ihned vyslat zprvu
t k ajc se bezpenosti plavby nebo letu nebo zprvu s dleitm i
m eteorologickm i vstraham i.
Bezpenostn signl a voln se vyslaj na tsovm km itotu
nebo na nkterm km itotu, jeho se me v tsni pout.
Vdy, kdy je to mon, m se bezpenostn zprva, k ter nsle
duje za volnm , vyslat na nkterm pracovnm km itotu, zejm na
v psm ech silnho provozu; pslun daj o tom je n u tn o uvst na
konci vysln.
V pohybliv nm on slub se bezpenostn zprvy adresuj zp ra
vidla vem stanicm . V nkterch ppadech m ohou vak b t adre
sovny jen urit stanici.
S vjim kou zprv vyslanch v pesn stanovenou hodinu, mus
se bezpenostn signl v nm on pohybliv slub vyslat ke konci
nejbli pom lky, zprva se vysl ihned po pomlce.
K ad stanice, k ter zachyt bezpenostn signl, mus poslou
chat bezpenostn zprvu, pokud si nen jista, e se j zprva n e t
k. Rozhodn vak nesm vyslat nic, co by mohlo zprvu ruit.
P alubn radiotelegrafista mus tsov provoz znt. Ale am atr?
e ho to nezajm ? e je to zbyten? Vzpomeme na udlost,
k ter svho asu vzruila nejen am atrskou ale i irokou veejnost
a dostala se na prvn strn k y naeho dennho tisku.
Dne 23. listopadu 1973 mezi 4. a 5. hodinou rann zazvonil v re
zidenci norskho velvyslanectv v Praze telefon. Charg affaires,
pan Oeystein B rathen, vysok, thl mu s knrem , shl po slu118

ch atk u . Volalo eskoslovensk m inisterstvo zahraninch vc. N e

bv zvykem obracet se na diplom aty v ta k asnou hodinu, stv
se to jen za n ap jatch a dram atickch situac. adujc f norsk
ho velvyslanectv (pan velvyslanec ped nkolika dny odcestoval)
se po rozhovoru s m inisterstvem spojil se svm hlavnm m stem ,
a to ta k rychle, jak jen bylo mono.
6. prosiiice vyel na prvn stran Mlad fronty lnek s erven
vyszenm nadpisem : D ram a, kter asn skonilo". Doteme se
tam , e Jo sef S traka z Malacek, OK3UL, uslyel tsov voln
norsk lodi Fram m Carina, k ter vyslala do nekonenho prostoru
SOS. R ychlm a pohotovm zsahem zachrnil ze samho stedu
E v ro p y lidsk ivot a lo v dalekm moi. lnek kon slovy:
L istopadov noc, kdy se teplom r seplhal na m inus 12 stup
a vtina lid klidn spala ve svch domovech, pinesla sv dram a.
D ram a, kter astn skonilo dky pohotovosti mue, jen svmu
konku vnuje noci. Sm otec sotva desetilet dcery zachrnil i
vot otc jinch,dt v dalekm N orsku.
M lad svt pe o Strakovi v celostrnkov reporti Corina
QTH ?- 2. ledna 1976:
N e m tu e n , e d v a tisce k ilo m e tr od z padoslovenskho m sta , n e d alek o n o r
skho N a rv ik u se o d e h r v je d n o z n e s etn ch d r a m a t, lod a m oe. N a zoufal voln
p o s d k y n ik d o neod p o v d . A te n , kdo p e la d v y sla k u n a a m a t rsk p sm o , n em
p o c h o p ite ln ta k tu e n o Jo s e fu S tra k o v i v M alackch. P e la d u je v posledn n a d ji:
Co k d y b y ...
J s o u 3 h o d in y 2 m in u ty . N a frek v en ci 7002 k H z v y sl kd o si a d u psm en V -V -V -V ...
Z a p sm en y V let SOS. A z n o v u n k o lik r t:
SO S!
Sly je z te ru p o p rv v iv o t. S to p ro c en tn iteln.
S O S ! F R O M m /m C O R IN A A L O S T S H I P ... S O S ... v y sl zou fal tele g ra fista
z lod v N o rsk m m oi.
Z L O D I C O R IN A , Z T R A C E N L O ... p e k l d si J o s e f S tr a k a , je d n o u ru k o u
z ap isu je z p r v u , d ru h o u z a p n v y sla, ob se m u teso u . V oln o pom oc p o str d
volac z n a k a p e sn o u p o lo h u lodi.
C O R IN A Q T H ? v y u k v p ro to kl je h o sta n ic e . C orino, k d e jsi? V te ru je tic h o .

Vysln trvalo 16 m inut pom alm tem pem . P ak se na tom to

km itotu objevila stanice E P 2 0 D a zaala navazovat spojen se
Sibi. OK3UL m dobr pijm a, MWEC s konvertorem , ale je
119

zvykl jen na am atrsk provoz: stereotypn tam pilkov a sou

tn spojen, njak ten rag-chewing a provozn zkratk y deform o
van am atrskou hantrkou. Poslouch jen am atrsk psma, a pro
to jet neslyel tsov provoz. V, e psmo 7 MHz nen ureno
pro takov signly, ale e by tam m ohly b t vyslny, kdyby to
situace vyadovala. Sly, e nikdo nereaguje. P edstavuje si, co
vechno se snad mohlo pihodit a povauje za svou povinnost nco
podniknout, nezstat netenm a lhostejnm .
Vyt B ratislavu. Vol D unajskou plavbu. Tam to nikdo nebere.
Zkou Dm nm onk, pak bratislavsk letit. N eda se zprvu
ped at. Ve 3 hodiny 36 m inut zavol m stn vojensk tvar, kter
zprvu pijm a pedv do Prahy.
T ext se zkomol a z FROM CORINA se stane FRAM CORINA.
Slovo FRAM vede k domnnce, e lo je norsk. O ppadu se do
vd tiskov oddlen Svazarm u a v bulletinu TK se 3. prosince
objevuje hlen:
Z c h ra n a lodi. eskoslovensk sv a z a rm o v sk ra d io a m a t r J o s e f S tr a k a z M alacek
(volac z n a k O K 3U L ) z ac h y til d n e 23. listo p a d u ts o v v o ln n o rsk lodi. P r o
ste d n ic tv m eskoslovenskch in s titu c o to m neprodlen vyrozum l n orskou n
m o n slubu, k te r zorganizovala z c h ra n n o u ak ci a lod s celou p o s d k o u b y la z a
ch rn n a.
V
h isto rii S v a z arm u , k te r p t ro k o sla v 25 le t svho trv n , to nen p rv n
p p a d , k d y sv a z a rm o v sk ra d io a m a t r z a c h y til ts o v v o ln a pom ohl z ac h rn it
lidsk iv o ty v situ a c i, k d y p o b e n slu b a n e m o h la z a c h y tit v o ln vlivem z v l t
n ch p o d m n e k v te r u ."

T ato zprva probhla novinam i, kter si ji libovoln a podle sv

fantazie pikrlily. ,,Sm ena pinesla na prvn stran fotografii s ta
nice OK3UL a jejho opertora a snm ek staninho denku. V ln
ku Corina vol SOS pe: Lo i posdku se podailo zachrnit.
N ovini volaj norsk velvyslanectv a daj bli podrobnosti.
Je d n a slovensk redakce se om louv, e se neme zastnit tiskov
konference. Pijede rozhlas a chce natet.
Norov vak dnou tiskovou konferenci nesvolvaj a natet
nen co. N orsk ady naopak zjistily, e v tu noc dn norsk lo
nebyla v tsni a dn nevolala o pomoc. Ze t plavidel se jmnem
Corina dn nen norsk. Ovem dom nnka, e by mohlo jt
o norskou lo, nevznikla v M alackch. V vahu m ohla pichzet
120

jen Corina s volac znakou PPB O , tedy brazilsk, nebo Corina/

/OPVK , belgick. U zkouky se mus um t hledat v seznam u lod
nch stanic. V prvnm sloupci je jm no lodi, ve druhm volac zna
ka, ve tetm nrodnost. tvrt sloupec zaznam env poet z
chrannch lun vybavench rdiem a km itoty m ajk um st
nch na zchrannch lunech: A = 2182 kHz, B = 121,5 MHz,
C = 243 MHz. Ani jedna ani druh Corina nic takovho nem . V p
tm sloupci je u brazilsk Coriny poznm ka MM (obchodn lo,
m erchant ship) a Ca (lo nkladn). Corina belgick, OPVK, m
poznm ky FV a Ph, kter ob znam enaj, e je to lo rybsk. Jin
v tom to sloupci pouvan znaky jsou GV (vldn lo), NS (nm o
n vojensk lo), P L (zbavn), SV (zchrann). Poznm ka ve sloupci
estm : O PV K CP znam en, e stanice je oteven pro veejnou
korespondenci, PPO B m poznm ku CV, tj. stanice je otevena jen
pro soukrom ou korespondenci nm on spolenosti. Z kratka H X ve
sloupci 7 k, e nem aj pesn stanoven edn hodiny (jinak by
to mohlo b t H8 = 8 hodin apod.). Ve sloupci 8 je uvedeno u b ra
zilsk Coriny, e me pracovat telegraficky v rozsazch X, Y a Z,
tj. 405 535, 1605 3800 a 4000 25 110 kHz. K dyby mla zazen
i pro 1101150 kHz, byla by poznm ka doplnna psmenem W. Bel
gick Corina m tu to rubriku przdnou, co znam en, e na tele
grafii nepracuje vbec. Ve sloupci 9 m poznm ku T, tj. telefonie
od 1605 do 4000 kHz. U brazilsk Coriny je v rubrice 9 poznam e
nno TUV, tj. krom telegrafie i radiotelefonn rozsahy 4000 a
23 000 kH z a 156174 MHz. Ve sloupci 10 se doteme, e poplatek
za 1 slovo in 40 centim (u OPVK nic, protoe je CV a ne OP).
Sloupec 11 udv m inim ln sazbu. Do sloupce 12 se pe vlastnk
lodi, kdy dv lodi stejn nrodnosti m aj stejn jmno, (viz tabulku
n a s tr . 122).
Polohu lodi je mono zjistit z jej korespondence, povtrnostnch
zprv, kter vysl, z hlen o zamlenm vjezdu do pstav a rm
cov z jzdnch d a z titnch m ateril, kter zjem cm roze
slaj rejdai. T yto informace se sbraj a eviduj. T akov pram en,
Lloyd Shipping Index, cituje Svt prce z 21. ledna 1976 v repor
ti ,,SOS . A dovd se, e brazilsk Corina/PPBO vyplula 20. listo
padu z T erstu, 23. listopadu piplula do Splitu a odtud odjela 2. pro121

5APP0R0 MARU
j
JJPL
SARA COSTAS
EEKA
E
SARASUA

SARDINEN
NOR
AI
LLHY
SARENNES
AI
FSBC
F
GRC
SARTEMS
itfPK
MCO
SARYMA
3AJD
S.ASIMI
5MCJ
LBR Cl 3 .....
SASKA 2
* DA7324
D
J
SATSUMA KARU
JQDM
SATSU MARU NO. 5
jhr)
t
.J......
SATSU MARU NO. 7
JNQP
SATSU MARU NO. 6
JMNA
J
SATSU MARU NO.15
J
JMTA
SATSU MARU NO.16
JHHX
J
SATSU MARU NO.17
8LZT
J
SATSU MARU NO.36
JCWQ
J
G
SAtUCKEt
gpeg
SATURN/SQAX
POL
POL Cl 3 .....
5ATURN-SDY 326
SQAX
SAURLAN
D
NOR
SAVANNAH/LCBQ
LCBO
SAVANNAH MARU
JMCX
J
SAVONEttA
LBR
BC1
SAVONITA
NOR
JXON
SAYANDRA
*
FJI
SAYAT NOVA 5
F
sul
HBY2005
SAZANAMI
NOR
SCANOIA FALCON
LMFY
43542 s
SCANDC
SGAK
SCANIA/SINC
S
FNL C13
SCANIA EXPRESS
OGZT
GRC
scaproaD
SVIP
S.CARLOS/JGSQ
JGSQ
J
DNK
SCAW PROCTOR
OWQO
S.CLlA
EVW
E
SCHARHOERN/DBZF
DBZF
D
SCHARNHORST
DBSV
D
SCHlEBOO
HOL
SCHLEI/DSGF
DSGF
D
D
SC HLESW1G-HOLSTEIN
UBZL
/OBZL
SCHLESWIG-HOLSTEIN
D
DLVX
/DL VX
HOL
SCH0UWEN8ANK
D
SCHUETZ
DBXU
SCHWALBE/DA7169
DA7169
0
SCHWALBE/DJHS
DJHS
D
SCHWARZWALO
DBZT
D
S.CORENTIN/THVT
F
AI
THVT
LBR Cl 3
SCORPI0/6ZIL
6ZIL
SCOTLANO MARU
J
JJNO
POR C13
S.CRISTINA
CUFE
CTI
SCUD
S.OEVOTE
F05358
F
HKG
SE A AM*JER
ZELI
NOR
SEA b r e e z e /l g s e
L6SE
HKG
SEA CORAL
ZCSW
$A QOUPHIN
6ZIR
UBR Cl 3
s e a d r a k e /l k q g
NOR
LKGG
SEA EMPRESS
G
DNK
SEA EXPLORER 2
* OXJN
SEA ffEVER/MUVR
G
MUVR
D
SEA GlRL
DGZG
SfcAGULL/LDLS
NOR
Bl
NOR
SEAHAWK/LAKL
LAKL
SEAHEROM
NOR
LNNP
POR
SEA HORSE/CUBV
C U B V ..
NOR ...Bl...
SEAHORSE/OXMZ
JXMZ
BAH
SEALANE/ZFSM
BAH
SEALANE/.ZF.SN
ZFSN
SEALI0N/5MCH
5MCH
LBR C13
POR
SEA LION/CUAN
CUAN
G
SEALJON/MUNZ
MUNZ
NOR
SEA LORD
LEEJ
38422 D
SEAMARK
DLBF
5EAMERCHANT
LBR
BAH
SEA PAL
FH2021
BCl
NOR
SEA PEARL
JXWT
SOM
60IP
SEA PI0NEER/60IP
S
SEA SCOUT/SFNA
s
SEA SERPENT/SDWE
SDWE
CY3326
CAN
SEASPAN 0OOSTER
CAN
CY8261
SEASPAN CHIEF
CAN
SEASPAN DARING
CY3372
CAN
SEASPAN ESCORT
CY6530
CY8358
CAN
SEASPAN MASTER
CAN
CY7447
SEASPAN PLANET
CY7403
CAN
SEASPAN PRINCE
CAN
SEASPAN QUEN
m4*f
CAN
CY4440
SEASPAN RASCAL
CY7036
SEASPAN SENTRY
SEASPAN STAR
CY7445
CAN
CAN
SEASPAN TEMPEST
CY6089
CAN
SEASPAN VALIANT
CY9526
CAN
SEASPAN VTE
C9428
SEATRADE
LBR Cl 3
6ZRA
SEATRAPER
LBR
SEATANSPORT
LBR C13
LYL...
SEATTLE/LKKI
NOR
LKKI
SEATTLE MARU
JCHX
J
SEA VALIANT
LBR C13
x

..

122

MM CA
FS PH

CP
CP

H8
HX

MM CA
FS PH
...CA
PL VDO
BLK
PL YAT
MM CA
MM PH
MM H
MM PH
MM PH
MM PH
PH
PH
CIT

CR
CV
OT
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP
CP

HX
HX
H8
HX
H8
HX
H8
HX
HX
HX
HX
HX
HX
H8
H

40
40
xz
40
40
XYZ
XY2
T ... 40
40
XYZ
XYZ
40
40
XVZ
XZ
40
40
XYZ
40
x ... TV

FS CHR CR

H8

MM CA
MM CA

CP
CP

MM CA
MM PA

10

TV
TUV

40 1
40 i

AI
A2

T
TV
TUV
V
TUV
V
TV

40 1
- 3
HO 3

400 3

XZ

TUV

40 1

AB1

HX
H8

XZ
XYZ

TUV
TV

40 1
0

AI...

CP
CP

HX
HX

xz

TUV
TU

40 1
20 15

PL YAT CP
MM CA CP
m M A
CP

HX
HX
HX

XZ

TV
V
TV

40 1

MM a PA
CA
MM CIT
CA
FS PH
NS
NS

CP
OT
CP
CR
CP
CR6
CR6

HB
H8
HB
HX
HX
HX
HX

X
xYz
XZ

TV
T

XYZ

TV
TUV
V
TUV

NS
NS

CR6 HX
CR6 HX

YZ
XYZ

TU
TUV

40 1
40 1

Cl
Cl,

40 1

Cl

OBERFINANZDIREKTION.KIEL

40
40
40
40
40
40
40

1
1
1
1
3
6
1
4

Cl
Cl
Cl
Cl

FRITZ TIEMANN^HALLI HOOGE

KAPT,SIMON PAULSENBUESUM

3
49
1
49
16
1

GV INS CP

8
xz
z

X2
XZ

HX

26
1
1
1
i
1
1
1
1
1
64

CR6
CP
CP
CR6
CV
CP
CP
CP

HX
HX
HX
HX
HX
H8
H8
K8

XZ
XZ
XZ

TUV
V
TV
TUV
TV
TU
TUV
TUV

PL YAT
CA
MM CA
CA
DRY
MM CA

CV
CP
CP
CP
CP
CP

HX
H8
HX
H8
H8
HX

xz
xz
xz
xz
xz

T
TUV
TUV
TUV
TV
TUV

40
40
40
40
40

CAP CR
YAT CP
MM CA CP

HX
HX
HX

T
TU
TUV

- 1
40 5
40 2

MM CA
MM CA
PL....
MM CA

CP
CP
CP
CP

HX
HX
HX
HX

TUV
TUV
T
TUV

40
40
40

1
1
48
1

... CA..
CIT
PL
YAT
FS
MM CIT

T... CV... HX..

'x... TUV 40
CP H8
T
T
40
CP HX
T
40
CR HX
TUV 40
CP HX

5
26
5
1
2

PA
MM CA
.MM CA

CV
CR
CP

HX
HX
H8

MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM
MM

CP
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV
CV

XYZ

xz
xz
xz

xz

CA
CA
CA
CA
TUG
TUG
TU
TUG
T
TUS
TUG
TUG
CA
TU
TUG
BLK

CP

xz
HX
H24
HX
H2t
HX
HX
HX
HX
HX.
H2U
HX
HX
H24
HX
HX
H8
xz

BLK
FS
MM CA
OIL

CP
CR
CP
CP

H8
HX
H8
H8

XYZ
xz
xz

N26
Cl
AI

A64

*SASKIA II

ACT.SATURN-GDY 326
EX SATURN/SOAX

SAYANDRA

AI
15 1
AI
40 4
400 4
40 1
- .1 .. H1
A
40 1
Cl
40 1
Cl

NS
MM PA
FS CTR
NS
FS CHR
CIT
MM CA
FS PH

YZ

12

11

N26
AI
A4
A4?
A49
R16
H1
5
C2

30 1

40 21

TUV
T
V
TUV

40
40
40
40

21
1
1
26

SEA EXPLORER II
ACT.SAM b y A....................

X SUNSAHS
ACT.SEALANE/ZFSN
EX.SEALANE/ZFSM
US...
A5...
C2

T
40 1
TV
T ... ...25
TUV
TU
TU
TU
TUV
TO
TUV
TUV
TUV
TUV
TUV
TUV
TUV
TU
TUV
TUV

X NT CAp Ta In

EX BZQ

AI
A2
A2
A2
A3
A2...
A2
A2
...
A3
A3
A2
A2
A?
A
K21

EX ISLAND BOOSTER
e x Is l a n d HiF/c826i
EX ANNA GORE
EX LA PORTE
EX ISLAND MASf
EX LA BELLE
EX LE PRINCE
X LA lN................
EX LA BETTE
EX LA BONNE
EX LA DN
EX LA FILLE
EX ISLAND VALIANT
X LA SALL/CY9428

K21
AI
N26

EX CL SA/60X <SUP *11)

EJNAR THORSENdO ED>

since do Rio de Janeira. T yto zznam y jsou oven. Corina byla

skuten v evropskch vodch. OK3EA pe v R adioam atrskm
zpravodaji . 4/1976, str. 1, e mla poruchu na naviganch pstro
jch, kter pak ve Splitu opravovala. V kritickou dobu se buto
blila k p stavu nebo stla na rejd. Vyslala SOS?
Ve vjim enm ppad se skuten me st t, e lod vol o po
moc n a jinm ne tsovm km itotu. Liber^jsk lo M exian Trader, volac znaka 6ZTN, vyslala 19. prosince 1973 v 19 hodin
50 m inut SOS signl na km itotu 6297 kH z. Hlsila polohu 4948' s. .,
1722' z. d. a oznmila, e zastavuje stroje pro pokozen t ventil
tor. Voda vnik do kabin posdky, nefunguje ovldn korm idla
a jeden nm onk m zlomenou nohu. Vslovn uvedla, e nefun
guje vysla na 500 kH z ani vysla nhradn. Avak i km itoet, ne
kterm vyslal svj tsov signl Mexian Trader, p at do spektra
lodnch frekvenc. Co by se muselo stt, aby si Corina vybrala zrov
na 7002 kH z, km itoet, k ter nm on pohybliv sluba nesledu
je?!! K d yby mla porouchan stedovlnn i krtkovlnn vysla,
v Jaderskm moi by se i v tsni dom luvila na VKV.
Zpsobem, jak S traka zachytil, by mohl vyslat jen naprost
laik. J e vyloueno, aby si ta k to ponal telegrafista, kapitn, prvn
nebo druh dstojnk. ,,Z tracen lo klidn dojela do Splitu. N ikdo
nemusel jej posdku zachraovat. V takov situaci se tsov signl
nevysl. K dyby ano, vdlo by se o nm. Dobe inform ovanou in
stituc je M erchant N avy Studio BBC, kter v nkolika relacch
M erchant N avy Program m e ve dnech 15. a 16. dubna 1976 p o tv r
dilo, e v souladu se zznam y XJoydu Corina byla v kritickou noc
ve Splitu a dnou tsovou korespondenci nevedla. Stejn vyznla
informace z brazilskho velvyslanectv v Praze.
A jet do tetice: J irk a Blek, OK4IZ/MM, pijel na Tinci do
B akaru. Zdrel se v B akaru a v lodnici M artinuici 4 t d n y . J e to
u R ijeky, ml as a vypravil se na radiostanici. J e zkuen nm o
nk, m tam znm. Prohledali denky vetn VKV i zachycen
zprvy jinch stanic. Prostudovali zznam y provoznho oddlen,
kter sleduje pohyb lod. Vsledek negativn. J e vyloueno, aby ve
Rijece o takovm tsovm ppadu nevdli, kdyby k nm u opra
vdu dolo...
123

V reporti ,,SOS ve Svt prce (21. 1. 1976) se pe: Poben

sluba ve Stedozem nm moi zachytila i to to voln o pom oc.
K dy jsem se au to ra reporte zeptal, k ter stanice a co zachytila
a odkud m tu to informaci, zstal mn odpov dluen. Vsledek
p trn je jednoznan: Tsov voln Coriny se nekonalo.
dnm vyptvnm na psmech se nepodailo n ajt nkoho, kdo
jet by zaslechl ono podezel vysln na 7002 kHz. Toto k o n sta
tovn ovem neznam en, e bychom chtli uvdt v pochybnost, co
Jo sef S traka, OK3UL, v M alackch slyel. K dy radioam atr
Schm idt zachytil v Archangelsku 3. ervna 1928 signly trosenk
Nobilovy vpravy z ledov kry, byl jedin na celm svt. Souhla
sme s tm , co napsal OK lA M Y, ing. Alek Myslk v Am atrskm
rdiu 4/1976, str. 123: H odnota inu OK3UL spov v tom , e si
Joko uvdomil svoji morln povinnost a rychle se rozhodl podle n
jednat.
A signly na 7002 kHz? Asi m aj pravdu radiotelegrafist z po
ben stanice Portishead Rdio, kte kom entovali ppad Corina
tm ito slovy: Takov ertky se as od asu vyskytuj a vdycky
se nepoda vinky dopadnout (BBC, M erchant N avy Program m e
15. a 16. dubna 1976) .
Zvr Snad by bylo uiten, kdyby am ati znali nejen sv vci,
ale i techniku profesionlnho provozu, vetn provozu tsovho.
V am atrskm provozu se signlu SOS pouvat nesm. Nesm ho
pouvat ani pevn stanice profesionln i kdy zprostedkovan ko
respondence je dleit pro zchranu lidskho ivota nebo pro od
vrcen nebezpe. Amerian vymysleli pro takov ppady signl
QRR, kter asem zmnili na Q R R R , protoe Q R R m svj vlastn
vznam .
V padestch letech i v prvn polovin let edestch se pod vli
vem rom nu Jacquese Rom yho K dyby vichni chlapi sv ta
a hlavn jeho filmovho pepisu (Christian Jaque) podaly am a
trsk tsov provozy za elem dodn njakho lku. Lkask
hodnota tchto akc bvala problem atick, spojask strnka nkdy
dobr, jin d y a-ostudn.
Ve sttech s astm vskytem ivelnch pohrom , pedevm
v USA, se am ati vyslai m nohokrt osvdili. spchy zaznam e
124

nala i francouzsk Rsean urgence, k ter pod pravideln tr

ninkov setkn na psmech.
Pstovn elitn telegrafie (s ohledem na ppadn pouit pi i
velnch pohromch) si vzala za cl s nm eck D L N E T a dal
podobn st. Jejich sluebn hodiny a km itoty se as od asu
mn, proto je neuvdm e. Maj pevn stanoven relace a pedvaj
si telegram y pedpisovm zpsobem. e si hraj na profesionly?
N a co si hrajem e m y ostatn?
edn stanice m na zeteli pedevm el, pro k te r byla z
zena: zprostedkovn depe, vysln program , penos d a t, zaji
tn dopravy. A m atr se spe podob inenru, k ter stanici p o sta
vil a zahjil zkuebn provoz. N a prvnm m st nebv obsah, nbr
spojen samo o sob, jako technick fakt. Tm je dna jeho veobec
n form a: pozdrav GM = dobr rno, GD = dobr den, B J R =
dobr den (francouzsk), D D E N (esky), GT (nmecky), t m
GLD nebo PSE D , zprva o kvalit pjm u RST, pedstaven: QTH
P ra h a, NAME Jo sef a jak m bere? H W ? + znaky a vyslej ty ! K.
P rotistanice potvrd pjem , pod report, pedstav se, poskytne
informace o svm zazen a o poas, vc u nem : QRU a pod
o stanin lstek QSL nebo QSL SU R E = urit polu a pokud bylo
dobe slyet a nen poteba nco opakovat spojen je skoneno. Tto
zkladn form se pro jej stle se opakujc stereotypnost k rubber
stam p QSO , esky spojen tam pilkov .
J e vhodn zejm na pi spojen se zemmi, jejich jazyk neum
me. Pi dalch spojench s tout stanic se u nepedstavujem e
(pokud opertor protistanice nen zapom ntliv) a zpravidla se rozpede d ebata o technickch problm ech, o poas a zajm avostech
z psem . Takovm u telegrafickm u popovdn se k ,,rag-chewing .
Dob opertoi s vhodou pouvaj provoznch zkratek. Obsah t a
kovch rozhovor, m nostv vm nnch inform ac, b v vedlej.
A m atrsk spojen se asto uskuteuj ne pro konkrtn informace,
ale pro rad o st i pro poitek z rychlosti, kterou um ouj elektronick
kle. N kdy se do toho vvaj tak , e vyukvaj i slova 110 ,
nu, inu, h m to je mono udlat z recese jako patn vtip,
ale tak o v nvyk psob trapn. Principem telegrafie je telegrafick
styl: strunost a vcnost.
125

Pravm opakem rag-chewingu je provoz zvodn. V nm jde o co

nejvt poet spojen v co nejkratm ase. P roto nedvm e zby
ten ani teku, o njakch zdvoilostnch frzch, dkovn a roz
louen se na konci spojen ani nemluv. Soute vyhovuj vnm
loveckm a sbratelskm . Pedpokladem spchu je perfektn za
zen, zejm na antnn systm i pijm a a provozn zrunost, jak
se zskv za lta praxe. Vysokou hodnotu m aj zejm na soute
na velmi krtk ch vlnch, kter pinej cenn poznatky. Zvody
a soute pispvaj ke zdokonalen technick i provozn rovn
a oivuj psm a. Maj vak tak stinnou strnku. Rod se z nich
i prim adony, kter se nesniuj ke spojen s obyejnm i am atry.
S tvaj se dokonce arogantnm i a chtli by si vyhrazovat monopol
n a psm a, kdy oni se rozhodli zvodit. A neuvdom uj si, e nen
tm vkendu, kdy by am ati, kterch se to netk, nebyli n u
ceni do omrzen poslouchat RST a poadov slo spojen.
S tru k tu ra zvod a sout doznala v prbhu nkolika desetilet
jistch zmn. N apklad v zvod RCC na podzim roku 1932 lo
nejen o poet spojen, nbr i o sprvnost depee. Alois W eirauch,
OK1AW, vyslal v tom to zvod adu depe tohoto druhu: RCC
ACC CONTEST NOVEM BER 7 N R 9 D E OK1AW VIA D4UAN
TO CONTEST COMMITTEE RCC = ZPETN A VAZBA R IZEN A
ODPOREM N E N I TAK STA B ILN JA K O K A PA C ITN . O BTIZE
BYLY ZEJM EN A PRT P IJM U T E L E F O N IE . TYTO O D PA
D A J P R I PO U IT I REA K C E K A PA C IT N = +
Podobn telegram y vyslaly do zvodu i jin stanice a soutn
te x ty z N orska, vdsk, D nska a Finska se jen hemily pehlaso
vanm i psm eny. W eirauch pijal od G2ZQ 7 depe. Prvn znla:
RCC ACC CONTEST N O VEM BER 5 N R 3 DE G2ZQ. TO CON
TEST COM MITTEE RCC = A GOOD BUT C H EA P WAY TO
B R IN G IN T H E AN TEN NA LEA D IS TO D R IL L A H O LE IN
T H E W IN D O W PA N E = + QSL? (Dobr, ale levn zpsob jak
pivst antnn pvod dovnit, je v y v rta t dru v okenn tabulce ...)
Hi! O K l A W ji pedal stanici HB9AD.
asem se soutn te x ty ustlily na reportu R ST a poadovm
sle spojen. P ak se pilo na to, e report RST je vlastn pouh
form alita a te x t se zjednoduil n a 599001, 599002 atd . Ve vku m i
126

kroprocesor a pota nen dn problm takovou selnou du

naprogram ovat. K om unikan pota 0-9OOOE japonsk firmy Tono
pevd m orseovku (i dlnopisnou abecedu a ASCII) na latinku. Po
propojen s transceivrem a tiskrnou se cel zvodn redukuje na
ladn a sledovn obrazovky, na kter se ukazuj pijm an i vys
lan tex ty . Po skonen zvodu mme vytitn pln denk, p
padn s vyhodnocenm i nsobii a vypotanm i body.
R eport se v prvn polovin tictch let dval oddlen, n ap
klad: U R SIGS QSA 4 R4 T9 nebo W5 R4 T8. Am erian ty to
daje shrnuli v jedno slo a vzniklo konvenn RST. R znam en
itelnost signlu od neitelnch (1) do vborn itelnch (5) a sho
duje se Q R K . I siln signl me b t neiteln v dsledku ruen
nebo patnho klovn. S znam en slu signlu. Profesionlm
sta pt stup od QSA 1 (signl sotva slyiteln) do QSA 5 (signl
vborn). A m ati si rozdlili slu signlu do devti stup a hls
podle sv voln vahy. H odnota takovch subjektivnch informac
je problem atick. N a konferenci I. oblasti IA R U v dubnu 1978 byl
uinn pokus o objektivizaci report pomoc S-m etr. M se dvo
jm zpsobem . Jeden plat pro f < 30 MHz, druh pro f > 30 MHz.
O dstup mezi jednotlivm i stupni je 6 dBm. Tnov stupnice je v
bec pochybn. Slyel nkdy nkdo (vyjm a naich praotc s jiskro
vou telegrafi) tny T l T5? Ani tny T6 a T7 se u nevyskytuj
a i kdy m nkdo T8, dostane (bohuel) od vtiny stanic T9. P i
tom tak o v jev jako kukn se vyjaduje psmenem C, kter se
k reportu pipojuje. Stle se k a pe, dvejte reporty poctiv
a p ra v d iv ! Ja k o u cenu m, kdy mn nkdo d 599 a pitom chce,
abych m u opakoval QTH a jm no a neodpovd ani na jedinou z mch
otzek ?
Pro kv alitu tnu je v Q-kodexu zk ratk a Q R I ( J a k je mj tn?
Odpov zn Q R Il = v tn je dobr nebo QR I2 = v tn se
mn nebo QR I3 = v tn je patn. Mnoz am ati nedovedou
t to z k ra tk y pouvat a kdy eknou MM Q R I?, zna,men to v je
jich pedstav: ,,Je mj tn p a tn ? a odpovdaj Q R I = V
tn je p a tn , co je nesm ysl.
V rozhlasovm a v radiotelefonnm provozu se poslechov zprvy
podvaj v kdech SIO a SIN PO :
127

Signl

so tv a sly i
te ln

sla b

p o sta u jc

d o b r

v b o rn

In te rfe re n c e

n e n o sn

siln

p ro ste d n

sla b

d n

O becn h o d n o c e
n sig n lu

n e u p o te b ite ln

sla b

p o u ite ln

d o b r

v b o rn

Sla sig n lu

In te rfe re n c e

P o ru c h y
QRN

P o ru c h y
en

Celkov h o d n o
cen signl

v b o rn

d n

d n

dn

v b o rn

d o b r

sla b

slab

slab

d o b r

d o sta te n

m rn

m rn

m rn

d o sta te n

sla b

siln

siln

slab

signl s o tv a sly
ite ln

velm i siln

velm i siln

nepo u iteln

, siln
velm i siln

A m atrskm stanicm sta v radiotelefonnm provozu poslechov

zprva dvoum stn: RS.
N kter spoleensk skupiny si v ytvej vlastn hantrku. Znetv o u j a pokrout urit slova a pojm y a zavdj svrzn analogie.
Ja k o si ,,tudci udlali z editele ,,u a nkte m lad lid z n a
dvky ,,vole kolegiln osloven, ta k si am ati vytvoili ze z k ra
tek Q-kdu p o d statn jm na: Vyjel jsem na nho s qrpem, ale
ml qsb. Zvl ,,dobe se to vyjm , kdy m nkdo ,,fonii .
e jeden m dobr QTH a d ru h patn QTH, na to jsm e si u
zvykli. J e vak poteba k a t ,,MY QTH H R IS PR ICE, kdy
128

pln sta QTH PRICE ? P t t se PS E U R QTH ? je patn. Podle

Radiokom unikanho du by bylo sprvn (kdy u chceme bt
ta k zdvoil) PSE QTH? Chybn je pouvat QRZ? ve smyslu CQ.
QRZ? mohu vyslat teprve, kdy skuten slym, e m nkdo vol,
ale nezachytil jsem podn znaku volajc stanice.
Vzva vem je dvoj: CQ a CP. Voln CQ uvozuje zprvu, kter
je urena veejnosti.
K dy za CQ a znakou volajc stanice nsleduje K, znam en to,
e volajc stanice je pipravena nav zat spojen s libovolnou s ta
nic, k ter se j ozve. CP uvozuje vysln, uren jen omezenmu
potu vybranch stanic. T akto volaj napklad tiskov agentury,
kter vyslaj zprvy pro gY pedplatitele. Nikdo jin nesm takov
zprvy zachycovat a z nich tit.
V zva CQ me bt v uritm smyslu upesnna, specializovna.
K dy mm telegram pro nkterou brnnskou stanici, volm CQ
BRNO a doufm , e se ozve nkdo, kdo telegram ped. V takovm
ppad je chybn, kdy m bude volat nkdo z Plzn jen proto,
aby si se mnou udlal tam pilkov spojen. K dy nkdo pracuje na
uritm diplom u a potebuje nkter zem, vol smrovou vzvu.
N a takovou sm odpovdt jen stanice poadovanho smru a d
n jin. Nesmm volat maarskou stanici, k ter vysl CQ DX. To
by byla nevychovanost a projev nzk opertorsk rovn. Nco
takovho by mohl udlat jen PU N K = packal. K dy njak E vro
p an vol CQ DX, oekv odezvu z jinho kontinentu a ne ze sou
sedn zem. V jim ka je mon jen jedin: e bych ml pro tu to
maarskou stanici MSG (telegram) nebo jinou nalhavou a opravdu
dleitou zprvu. V takovm ppad ji zavolat mohu, ale musm
d t zk ratk u QTC, ppadn QTCl nebo QTC2, podle toho jestli mm
jeden nebo dva telegram y.
Substantivizace zkratek Q-kdu a z n vznikajc h a n t rk a je
zjevem celosvtovm a trvalm . Mlokdo si uvdom, e QSO? zna
m en: M te spojen s ... ? T ato zk ratk a zakotvila v povdom am a
tr jako podstatn jm no ,,spojen a jako s takovou se s n zachz.
Podobn i QSL (potvrzuji pjem ) je uloena v myslch am atr ne
ve svm pravm vznam u, ale jako pedstava staninho lstku. P o
dobn je tom u i se zkratkou QRL. Tu slyme asto na lodnch
129

Kdy jsem byl mlad, tak jsme si kali: ,,volc-vole...

psm ech: CQ D E SVA QRL + Jsm e pln zam stnni provozem na

jinch psmech, zatm ns nevolejte. Na am atrskch psmech m
eme slyet: NW QRL QRT. Je-li to mnno ve sm yslu te jdu do
prce, zastavuji vysln," je to h antrka, protoe QRT znam en
zastav te vysln" a nic jinho. Lpe se tam hod QPW ( = v y p
nm nebo vypnm do ...).
Ne zane am atrsk stanice pracovat, pesvd se otzkou
QRL? jestli je vybran km itoet voln. Buto se m u ozve QRL
P S E QSY nebo QSO PS E QSY, nebo se neozve nikdo. V tom to
ppad me zat vyslat.
Ladm e se na km itoet stanice, kterou chceme volat (pi DX pro
vozu a zejm na pi expedicch m ohou p la tit zsady jin). K dy jsme
130

skonili spojen, je na povinnost odladit se na voln km itoet.

Me se vak s t t, e m ezitm u nkdo vol ns. Musme ho tedy
podat, aby se odladil s nm i. Uinm e ta k zkratkou QSY, nap.
QSY 543, tj. na 3543 kHz. (Podle, Radiokom unikanho d u se pi
pelaovn u v n it psm a tisce kH z vynechvaj; musme je ovem
uvst, kdy dm e o peladn na jin psmo.) T ak je mono ci
QSY 6 U P nebo QSY 6 DW N; pelate o 6 kH z ve (na f + 6 kHz)
nebo o 6 kH z ne (f 6 kHz) a sta i 4 U P nebo 6 DW N. N apros
tou pednost pi obsazovn km itot m provoz tsov. Dal
v poad jsou stanice pracujc v provoznch stch (na stlm k m i
to tu a ve stejnou dobu) a pedem sjednan skedy. Nezapomme,
e n k ter psm a sdlme spolen s jinm i slubam i a e m aj ped
nm i pednost. Psm a vlun am atrsk si budem e proti vetel
cm h jit vemi prostedky. R espektujem e i doporuen IA R U
o km itotech, vyhrazench pro provoz D X (obvykle na nejnim
okraji psem).
P i prci v stch je dleit, aby vechny zastnn stanice byly
naladny na km itoet stanice dc. T a je me v y zvat zkratkou
QZF = nalate se pesn na mj km itoet. J e mono se zeptat:
QZU O K lN B ? J s te naladn na km itoet stanice O K lN B ? T at
z k ra tk a bez otaznku znam en pkaz: QZU O K lN B = nalate se
na km itoet stanice O K lN B ! To nemus b t vdy snadn, zejm na
kdy je jeho signl slab a ruen. Z ept se ted y nkdo: QZW
O K lN B ? Jsem naladn n a km itoet O K lN B ? Bez otaznku: QZW
O K lN B = naladm se na km itoet O K lN B . Pro doladn se osvd
ily dv zkratky: QOX snite ponkud frekvenci a QOY = zvy
te ponkud frekvenci. K dy se jedn jen o nepatrnou km itotovou
korekturu, nutnou pi ruen, pouv se zkratek QPH = snite
maliko km itoet, abyste odstranil ruen a Q P J = zvyte maliko
km itoet, abyste odstranil ruen. Stanici, jej frekvence nen s ta
biln, je mono sdlit: QPB1 = vae frekvence se zvila, nebo
QPB2 = vae frekvence se snila. Stanice, k ter vysl vzvu CQ,
me zkratkou QSX o znm it, na kterm km itotu nebo na kterm
psm u poslouch. M-li v m yslu pak vyslat na jinm ne volacm
km itotu (nap. zprvy, buletiny nebo i navazovat spojen), ohls
to zkratkou QSS s dajem km itotu. Vhodn jsou zkratky QSU =
131

= vyslejte n a km itotu ... (j zstvm na svm) a QSW = budu

vyslat n a km itotu ... (a vy zstate tam , kde jste). K dy hldm
njakou stanici, ale musm n a chvli odejt, podm ptele, aby
to vzal za m, ne se vrtm . U inm ta k zkratkou QTV 3522 =
= bdte za m n a km itotu 3522 kH z (ppadn jet do ... hodin.)
A m atrsk sdlovac prostedky nevnovaly v poslednch nkoli
k a desetiletch pozornost technice spojen, neinform ovaly am atry
o zkratkch a kdech, o m onostech a vhodch, kter sktaj. J e
den od druhho se ume chybm a pi nedostatku inform ac jsme
pesvdeni, e je vechno v naprostm podku. P klad: P i poloduplexnm provozu (QSK) se pouv zkratky BK . N kter stanice
neustle dv na konci B K m sto K, neme vak pi svm vysln
zrove poslouchat a nelze ji peruit. K dy na to opertora upo
zornte, ta k se s vmi jet hd ... A nebylo by lpe pouvat zkratek
Q O Fl = vae signly jsou nepouiteln, QOF2 = vae signly jsou
st pouiteln, QOF3 = vae signly jsou pln pouiteln ne ne
poctivho reportu RST?
Telegrafick spojen (nebo zprva vem) kon znakou SK, v y s
lanou bez m ezery jako jedno psmeno. Znakou SK je spojen ukon
eno a pokud stanice neoznm CL (uzavrm ), je k dispozici dalm
zjemcm.
Pokraovn tho spojen po znace SK je chybn a je prohe
kem proti R adiokom unikanm u du. Profesionln a vojensk s ta
nice nepstuj ani takov to tu k sem tu k ta m , jak po skonen
korespondence (SK) obas slchm e od am atrskch stanic.
A m ati nkolika generac (a n a mal vjim ky) ignorovali Z kd.
Jeho nkter zkratky jsou vznam ov toton s odpovdajcm i
zkratkam i Q-kdu: ZAL = QSY, ZLS = CJAZ, ZSS = QRS, ZNN =
Q PU , ZUB = QSI aj. T ohoto kdu pouvaj profesionln stanice,
kter pracuj s perfortory a rychlotelegrafy, s dlnopisy a facsimile.
O bsahuje zkratky, kter by m ohly b t obecn pouiteln, nap.
ZCK = provte si klovn, ZDM = vynechvte teky, ZHS =
vyslejte velkou rychlost ... slov/m in, ZSV = vae rychlost kols,
ZTA = vyslejte autom atem , ZTH = vyslejte run apod. Jin se
hod jen pro dlnopisn provoz: Z P F = m otor se ot pli rychle,
ZPS = m otor se ot pli pom alu, ZFC = provte si FSK ,
132

ZPC = nepijali jsm e signl n v ra t vlce a pro obrazovou tele

grafii Z X J = nejste ve fzi, Z X K = je vae synchronizace sp rv
n? apod.
Z bvaj zkratk y mimo Q-kd a Z-kd, uveejnn v R adiokom u
nikanm du, podle poteby pouvan vemi slubam i a zkratky
am atrsk. Ty jsou odvozeny z anglitiny, francouztiny, rutiny
a nm iny ponejvce vynechnm sam ohlsek a krcenm slov. Vzni
kaj a zanikaj spontnn, jejich pouvn je voln a neform ln,
urychluj provoz a usnaduj kom unikaci.
E xistuje jet m ezinrodn signln kniha Interco pro nm on
pohyblivou slubu a postupov zkratky ICAO pro slubu leteckou.
Ty nen poteba znt, sta o nich vdt a um t je vyhledat.
D obr telegrafista vynik tm , e zn zkratk y a kdy a vydatn
jich pouv. V provozu radiotelefonnm plat prav opak. R ychlost
a pohotovost mluvenho slova in zk ratk y a kdy zbytenm i a je
jich pouvn nepsob dobrm dojmem. Musme um t dobe hls
kovat ve vech jazycch, ve kterch hovom e. Nen poteba se b t
jazykovch pot. U stlen slovn o b raty nm pom ohou navazovat
zkladn form y spojen. V yplat se n asb rat zkuenosti system atic
km poslechem, n a tet spojen na psek, vyhledat a v ypsat si d
leit v ty a pomoc m agnetofonu si osvojit jejich dobrou vslov
nost. Cenn informace, zejm na o expedicch a provozu D X vbec,
zskvm e v organizovanch stch. Ne do nich vstoupm e, odposlouchm e pozorn jejich provozn zvyklosti a zskme si o nich
pehled. dc stanici se k NCS (N et Control Station). Ohlsme
se volac znakou a slovy check in . NCS ns pijm e: O K . Please,
stan d by. Any other statio n calling? Nebo si vyd opakovn
na znaky: W ho is th e co ntact? a ppadn se zept: W hat
can I do for Y ou? Vydm e si inform aci nebo podm e o zpro
stedkovn spojen se stanic, k ter v sti pracuje a kterou p o te
bujem e: I should like to m ake a contact w ith ... Please, give us
a frequency. Po n v ra tu se hlsme znakou a slovy check back ,
odchod ze st check o u t .
V ariac takovch spojen je mnoho.
Telefonie sk t m onost vm ny inform ac a m ylenek v kratm
ase ne telegrafie. Slyme hlas svho p artnera, n rozhovor je
133

osobn a bezprostedn. Denk z telegrafnho a dlnopisnho provozu

v ak m (pokud nedlm e jen tam pilkov a zvodn spojen) tr v a
lou cenu, zejm na pro lovka, k te r se rd nkdy v r t do m ladch
let, kdy u m vt st ivota za sebou. Z denk stanic zabva
jcch se vlun telefoni meme zjistit jen datu m a protistanici,
ale z obsahu nezbylo nic ne n epatrn trky. A S tanin denk
nen jen pouhou paprovou form alitou, kterou nm ukld R adio
kom unikan d a povolovac podm nky. Doprovz ns nam i
votem . N k te z prvnch prkopnk si do staninho denku za
znam envali i dleit osobn a rodinn udlosti, narozen dt,
m rt svch drahch.
Nov zpsoby provozu si vyaduj i nov pracovn postupy odli
n od tradinch forem. P i spojen odrazem od stop m eteorit v y
nechvm e pi voln D E. R eport je strun, dvojm stn:
1. slice

2
3
4
5

b u rst
b u rst
b u rst
b urst

do
do
do
pes

sla signlu
odpovd
6
odpovd
7
odpovd
8
odpovd
9

5
5 20
20-^120
120

sekund
sekund
sekund
sekund

S 2 -S 3
S 4 -S 6
S 6 -S 7
S8-S9

Jso u zavedeny nkter speciln kdy:

BBB
MMM
YYY
SSS
000

Chyb ob volac znaky,

moje volaka chyb,
vae volaka chyb,
chyb report,
dn inform ace nen pln.

Dleit zprvy poskytuj provozn st, nap. E uropean V H F N et

na 14,345 MHz. D lnopisn provoz se uvd signlem R Y R Y RY.
J e n u tn o p a m a to v at n a n v ra t vlce a dkov posuv (viz OK 1DR
ex O K lW E Q Ji H old: Z radiodlnopisn praxe, R adioam atr
sk zpravodaj . 10/1979, str. 14).
134

Stanice pohybliv sluby leteck jsou podzeny veliteli letadla a m o

hou b t obsluhovan jen kvalifikovanm i osobami. Stanice jsou po
vinny, stejn jako je tom u u jinch slueb, volit km itotov psm a
a pout vkon z hlediska optim lnch podm nek en a co nej m en
ho vzjem nho ruen. O m anipulaci (telegrafn i telefonn) plat
ve, co ji bylo eeno u pohybliv sluby nm on. Leteck stanice
si me od letadlov zkratkou T R (telefonicky Tango Romeo) v y
d at inform ace o pozici, letov rychlosti a nejblim m st pist- ,
n. Pohybliv leteck sluba pracuje pevn na velmi krtk ch
vlnch a pouv ustlench ren pro zabezpeen letovho provozu,
danch pracovnm i postupy pi zen letadla a zabezpeovn letu.

Inspekce pohyblivch stanic

V ldy nebo pslun sprvy zem, kter pohybliv stanice navtv,
m ohou poadovat, aby jim bylo pedloeno jej povolen k prohld
nut. O pertor pohybliv stanice nebo osoba za stanici odpovdn
mus dost vyhovt. Povolen mus b t uloeno tak , aby mohlo
b t na podn pedloeno. Pokud je to mon, m b t povolen
(nebo jeho opis), oveno orgnem , k ter je vydala, trvale vyveno
u stanice.
Inspekn orgny mus m t u sebe prkaz nebo odznak prokazu
jc jejich totonost, vydan pslunm i orgny, jm se musej
p ro k zat na dost velitele nebo osoby odpovdn za lo, letadlo
nebo jakkoli jin dopravn prostedek, na nm je pohybliv s ta
nice um stna.
Nem e-li b t povolen pedloeno nebo jsou-li zjitny zejm
nesrovnalosti, m ohou vldy nebo sprvy d t rdiov zazen pro
hldnout, aby se pesvdily, zda odpovdaj ustanovenm ,,R d u .
J e n u tn o inform ovat o tom ihned vldu nebo sprvu, j pslun
pohybliv stanice podlh.
Inspekn orgny m aj prvo dat, aby jim byla pedloena v y
svden opertor, nem ohou vak vyadovat pezkouen odbornch
znalost.
135

Dve ne inspekn orgn opust lo, letadlo nebo kterkoli jin

dopravn prostedek, na nm je pohybliv stanice um stna, mus
veliteli nebo odpovdn osob oznm it co zjistil. Zjist-li, e byla
poruena ustanoven ,, du , pedlo inspekn orgn svou zprvu
psemn.

Jet jednou o telegrafnm tajemstv

R adiokom unikan d stanov:
Sprvy spoj se zavazuj, e uin potebn opaten, aby zak
zaly a zabrnily
a) zachycovat bez povolen rdiov vysln, kter nen ureno pro
veobecnou p otebu veejnosti,
b) roziovat zprvy o obsahu nebo jen o pouh existenci takovho
rdiovho vysln, zveejovat je nebo jakkoli jin a k bez povo
len vy u v at inform ac veho druhu, zskanch zachycenm t a
kovho vysln.
Zachovvn tajem stv je otzka, k ter le potm na srdci ji
od sam ho vzniku potovnch spoj a byla hlavnm argum entem
p ot pro ti povolovn soukrom ch pijm acch stanic zatkem d v a
ctch le t dvactho stolet. T ehdy jet nebyl rozhlas a radioam a
tr mohl, krom sporadickch pokus broadcastingovch (ani slovo
,,rozhlas" neexistovalo), c h y ta t jen signly stanic pevn a nm on
pohybliv sluby. Velkou st obsahu vysln tvoily telegram y po
dan njakou osobou nebo organizac, dopraven bezdrtovou ces
tou a jin osob nebo njak organizaci doruen. T yto telegram y,
ppadn sdlen uinn jin ak ne form ou telegram u a dopravovan
bezdrtovou cestou, byly, jsou a budou pedm tem telegrafnho t a
jem stv. Nesm j se zachycovat a nen dovoleno sdlit nikom u (s v
jim kou uvedenou v kapitole o pedpisech), e takov informace,
telegram y nebo hovory byly rdiem vbec vyslny.
Z pam t starch am atr, z archivnch a jinch m ateril jednpznan vyplv, e zachovvn telegrafnho tajem stv neinilo
am atrm nikdy dnch pot. Poslech tajem stvm chrnn ko
136

respondence je navc vc nezivnou a nezajm avou. P o k u d byl

nkdo pro tre stn in pro ti telegrafnm u tajem stv vbec sthn,
pak to nebyli am ati, nbr burzovn spekulanti a podobn ivly.
Telegrafn tajem stv neplat pro vldy a st tn zpravodajsk sluby.
T y peliv sleduj, registruj a vyhodnocuj ve, co se z zem sou
sednch st t na vech m onch vlnch vysl. (Pe o tom nap.
V. A. V artanesjan v knize R adioelektronnaja rozvdka.)
Pedm tem telegrafnho tajem stv nejsou inform ace vyslan vem
(CQ), pedevm zprvy m eteorologick a tiskov, dle asov sign
ly, bezpenostn signly a tsov provoz. K dyby se na takov vys
ln vztahovalo telegrafn tajem stv, museli by zahynout vichni
trosenci vzducholodi Ita lia i osdka jac h ty Royle Fifer.
\ Z hlediska telegrafnho tajem stv nen dvodu, pro by am atr
za elem studia podm nek en nemohl sledovat voln, ladn
a pokusn vysln-stanic uvedench v publikacch v tto kapitole
citovanch. T yto pruky a daje v nich obsaen jsou veejn.
Ve starch am atrskch knkch a asopisech najdem e informace
o profesionlnch stanicch, jejich volac znaky a km itoty; m valy
vznam pro orientaci ve vlnovch rozsazch, pro cejchovn p ij
m a a vlnom r.
Koncese na am atrsk vyslac stanice se u ns dvaj od roku
1930. K ad dostal u zkouky otzku o telegrafnm tajem stv. K a
d radiotelegrafista a radiotelefonista podepisuje prohlen, e je
bude zachovvat. Z achovvn telegrafnho tajem stv je i zleitost
stavovsk cti.

JU D r. Josef Petrnek

M EZIN R O D N M LU V A O B EZ P E N O ST I
LID SK H O IV O T A NA MOI

M ezinrodn m luva o bezpenosti lidskho ivota n a m oi (z a n

glickho nzvu In tern atio n al Convention for the Safety of Life a t
Sea je odvozena asto pouvan z k ra tk a SOLAS) byla podepsna
1. listopadu 1974 v Londn na konferenci svolan M ezivldn n
m on poradn organizac IMCO (poznm ka: z t to organizace
vznikla 22. 5. 1982 M ezinrodn nm on organizace IMO). m lu
va byla schvlena usnesenm vldy SSR ze dne 29. 5. 1980 a po
uloen schvalovac listiny u generlnho tajem nka IMCO vstoupila
pro SSR v p latn o st dnem 18. 11. 1980.
m luva SOLAS 1974 nahradila pedchoz m luvu stejnho nzvu
z r. 1960, vetn pozdjch zmn a doplk. J e to zkladn a nej
dleitj m ezinrodn p latn pedpis, upravujc bezpenost p lav
by a ochranu lidskch ivot a m ajetk u na moi.
m luva m osm kapitol (I Veobecn ustanoven, I I K on
strukce lod, I I I Zchrann prostedky, IV Radiotelegrafie
a radiotelefonie, V Bezpenost nm on plavby, VI D oprava
obil, V II D oprava nebezpench nklad, V III Atom ov
lod) a plohu obsahujc vzory osvden o bezpenosti lod a osvd
en o povolen vjim ky z ustanoven m luvy.
N a uchazech o vysvden palubnch radioopertor (s vjim
kou uchaze o omezen vysvden radiotelefonisty) se vyaduje
znalost tch ustanoven m luvy, k ter se t k a j radiokom unikac,
tj. zejm na kapitol IV a V. Uchazei o vy druhy vysvden (radiotelegrafisty 1. td y a 2. tdy) si vak mus dle uveden zkladn
daje doplnit podrobnm studiem pslunch ustanoven m luvy.

138

Z kapitoly I

Veobecn ustanoven

Vymezen pojm
Vraz sp r v a oznauje vldu st tu , pod jeho vlajkou je lo
oprvnna plout.
V raz m ezinrodn plav b a znam en plavbu ze zem, v n plat
ta to m luva, do pstavu mimo tu to zemi nebo naopak.
C estujc" je kad osoba na lodi krom velitele lodi a len lodn
posdky. Za cestujc" se nepovauj dti mlad jednoho roku.
Osobn lo je lo, je pepravuje vce ne 12 cestujcch.
N kladn lo je kad lo, je nen osobn lod.
\
N ov lo znam en lo, jej kl byl poloen v den nebo po dni,
kdy ta to m luva vstoupila v platnost.
N m on m le se rovn 1852 m etrm nebo 6080 stopm .

Z kapitoly IV

Rad iotel eg rafie a radiotelefonie

dn ustanoven tto kapitoly nebrn tom u, aby lo nebo z

chrann plavidlo, kter je v tsni, pouily jakchkoli prostedk, je
m aj k dispozici, k upoutn pozornosti, oznmen sv polohy a pi
voln pomoci.
Radiotelegrafn stanice
Osobn lod bez ohledu n a velikost a nkladn lod od hrub pro
stornosti 1600 tu n a vce mus b t vybaveny radiotelegrafn stanic.
Radiotelefonn stanice
N kladn lod od hrub prostornosti 300 tu n a vce, ale men
ne 1600 tu n , pokud nejsou vybaveny radiotelegrafn stanic, mus
b t vybaveny radiotelefonn stanic.

139

Radiotelegrafn hldky
K ad lo, k te r je vybavena radiotelegrafn stanic, mus m t,
pokud je na moi, nejm n jednoho radiodstojnka, a nem -li r a
diotelegrafn autoalarm , mus b t trv ale na poslechu n a radiotelegrafnm tsovm km itotu, piem radiodstojnk pouv sluch
tek nebo reproduktoru.
K ad osobn lo, k ter je vybavena radiotelegrafn stanic a m-li
radiotelegrafn autoalarm , mus b t, pokud je na moi, n a poslechu
n a radiotelegrafnm tsovm km itotu, piem radiodstojnk po
uv sluchtek nebo reproduktoru, a to:
po dobu osmi hodin poslechu denn dohrom ady je-li n a lodi, nebo
je-li lo urena pro 250 cestujcch nebo mn;
po dobu nejm n estncti hodin poslechu denn dohrom ady, je-li
na lodi, nebo je-li lo urena pro vce ne 250 cestujcch a trv-li
plavba mezi dvm a p stav y dle ne 16 hodin;
po dobu nejm n osmi hodin poslechu denn je-li na lodi, nebo
je-li lo urena pro vce ne 250 cestujcch a trv -li plavba mezi
dvm a p stav y mn ne 16 hodin.
K ad nkladn lo, k ter je vybavena radiotelegrafn stanic
a m radiotelegrafn autoalarm , mus b t, pokud je na moi, na po
slechu n a radiotelegrafnm tsovm km itotu nejm n po dobu
osmi hodin, piem radiodstojnk pouv sluchtek nebo rep ro
duktoru.
N a vech lodch vybavench radiotelegrafnm autoalarm em mus
b t to to zazen v provozu, pokud je lo na moi, kdykoli se nepro
vd poslech, a to pokud mono i pi rdiovm zam ovn.
Radiotelefonn hldky
K ad lo, k ter je vybavena radiotelefonn stanic, mus m t
k zajitn bezpenosti nejm n jednoho radiotelefonnho opertora
(me to b t k ap itn lodi, dstojnk nebo len posdky majc v y
svden pro radiotelefonii) a mus, pokud je lo na moi, udrovat
nepetritou poslechovou hldku n a radiotelefonnm km itotu, k ter
je uren pro tsov voln, na tom m st na palub lodi, odkud je
lo zena,- a to pomoc reproduktoru nebo radiotelefonnho autoalarm u.
140

K ad lo, k ter je vybavena radiotelegrafn stanic, mus, pokud

je na moi, udrovat nepetritou poslechovou hldku na radiotele
fonnm tsovm km itotu na m st urenm sprvou pomoc re
produktoru nebo radiotelefonnho autoalarm u.
Hldky na VKV radiotelefonu
K ad lo vybaven VKV radiotelefonn stanic mus udrovat
poslechovou hldku na m stku lod v intervalech a na kanlech po
adovanch sprvam i.

Technick poadavky
Radiotelegrafn stanice
R adiotelegrafn stanice mus b t um stna tak, aby kodliv ru
en od vnjch m echanickch nebo jinch zvuk nemlo vliv na
sprvn pjem rdiovch signl. Stanice mus b t um stna ta k
vysoko, jak je to na lodi provediteln, aby byl zajitn nejvy
m on stupe bezpenosti.
R adiotelegrafn kabina mus m t dostaten rozm ry a pim en
vtrn, aby se doshlo inn obsluhy hlavnho a nhradnho radiotelegrafnho zazen a nesm se pouvat pro jakkoli ely, kter by
ruily obsluhu radiotelegrafn stanice.
Mezi radiotelegrafn kabinou a velitelskm m stkem a ppadn
dalm m stem , odkud je lo zena, mus b t zajitno spolehliv
spojen, nezvisl na hlavnch lodnch spojovacch systm ech.
R adiotelegrafn zazen mus b t um stno n a takovm mst,
kde je chrnno pro ti kodlivm inkm vody a extrm nch teplot.
Mus b t snadno pstupn jak pro okam it pouit v ppadech
tsn, ta k i pro opravy.
N a lodi mus b t spolehliv hodiny s cifernkem o prm ru n ej
mn 12,5 cm (5 palc) a se stedovou sekundovou ruikou. N a ci
fernku mus b t vyznaena obdob tich a pedepsan pro radiotele
grafn slubu R adiokom unikanm dem .
141

Radiotelegrafn stanice mus b t vybavena nhradnm i dly, n

adm a zkouecm zazenm, kter um on udrovat radiotelegrafn
zazen v dobrm provozuschopnm stav u bhem plavby n a moi.
Zkouec zazen mus zahrnovat pstroje pro m en stdavho
a stejnosm rnho proudu a odpor.
R adiotelegrafn stanice mus zah rn o v at hlavn zazen a nhradn
zazen, k ter jsou po strnce elektrick oddlena a n a sob nez
visl.
H lavn zazen mus zahrnovat hlavn vysla, hlavn pijm a
a hlavn zdroj energie.
N hradn zazen mus zahrnovat nhradn vysla, nhradn pi
jm a a nhradn zdroj energie.
Mus b t instalovna hlavn a nh rad n antna.
\ H lavn a nhradn vysla mus b t schopen v y slat na radiotele
grafnm tsovm km itotu. K rom toho mus b t hlavn vysla
schopen vyslat nejm n na dvou km itotech v pidlench psmech
mezi 405 kH z a 535 kH z. N hradnm vyslaem me b t lodn nou
zov Vysla.
H lavn a nh rad n vysla, je-li napojen na hlavn antnu, mus
m t norm ln m inim ln dosah (v nm onch mlch):

V echny osobn lod a n k la d n lod o h ru b

p ro sto rn o sti 1600 tu n a vce
N k la d n lod o h ru b p ro sto rn o sti m en ne
1600 tu n

H la v n
v y sla

N h ra d n
vy sla

150

100

100

75

H lavn a nhradn pijm a mus b t schopny pijm at na radio

telegrafnm tsovm km itotu.
K rom toho mus hlavn pijm a um oovat p ijm at ty k m ito
ty, jich se bn pouv pro vysln asovch znam en, zprvy
o poas a jinch sdlen, tkajcch se bezpenosti plavby.
Radiotelefonn pijm a pro tsov km itoet mus b t na tento
km itoet pedem nastaven. Mus m t filtrovac jednotku nebo m o
142

nost v y p n u t reproduktoru, pokud je n a m stku a prv nepijm

radiotelefonn poplachov signl.
R adiotelefonn vysla, je-li instalovn, mus b t vybaven a u to
m atickm zazenm pro vysln radiotelefonnho poplachovho
signlu.
N hradn pijm a mus b t napjen zdrojem energie nezvislm
na energii k lodnm u pohonu a n a lodn elektrick sti.
P okud je lo na mi, mus se akum ultorov baterie denn do
b jet na pln norm ln stav, a u jsou soust hlavnho zazen
nebo zazen nhradnho.
N epouv-li se na moi nhradn vysla k podvn zprv, mus
b t denn pezkuovn s pouitm uml antny. T ak nhradn
zdroj energie mus b t denn zkouen.
Radiotelegrafn autoalarmy
N evyskytuj-li se ruen jakhokoli druhu, mus b t autoalarm
schopen uveden v innost bez runho nastaven jakm koli popla
chovm signlem, vyslanm n a radiotelegrafnm tsovm km ito
tu kteroukoli poben stanic, lodnm nouzovm vyslaem nebo
vyslaem zchrannch plavidel, kter pracuj podle R adiokom uni
kanho du; mus b t uveden v innost bu tem i nebo tym i po
sob nsledujcm i rkam i rdio telegrafnho poplachovho signlu.
Nesm b t uveden v innost atm osfrickm i porucham i nebo jakm ikoli jinm i signly, ne je radiotelegrafn poplachov signl.
P okud je to p rakticky mon, mus se radiotelegrafn autoalarm
pi v sk y tu atm osfrickch poruch nebo ruivch signl sam oin
n n a sta v it tak , aby v co nejk rat dob mohl rozliit radiotelegrafn
poplachov signl.
Jakm ile je radiotelegrafn autoalarm uveden v innost radiotele
grafnm poplachovm signlem nebo v ppad poruchy pstroje,
m us zat v y d v at trv a l v stran zvukov signl slyiteln v radiokabin, v lonici radiodstojnka a na velitelskm m stku. Je-li
to provediteln, m b t v stran signl dvn v ppad poruchy
kterkoli sti nebo cel pijm ac poplachov soustavy. K zasta
ven vstranho signlu sm b t instalovn jen jeden vypna, k te
r mus b t um stn v radiokabin.
143

Pokud je lo n a moi, mus radiodstojnk zkouet provozuschop

nost radiotelegrafnho autoalarm u nejm n jednou za 24 hodin.
Nen-li v provozuschopnm stavu, mtis to radiodstojnk hlsit
k ap itn u lodi nebo dstojnku konajcm u slubu na velitelskm
m stku.
Rdiov zamovae
Zam ovai pstroj mus b t inn a schopn pijm at signly
s m inim lnm i vlastnm i um y v pijm ai a mus pro v d t zamen,
ze kterho lze urit sprvn zam en a smr.
Mus b t schopen pijm at signly na radiotelegrafnch km ito
tech urench R adiokom unikanm dem pro ely tsn a rdio
vho zam ovn a pro nm on radiom ajky.
Radiotelegrafn zazen v motorovch zchrannch lunech
Radiotelegrafn zazen mus zahrnovat vysla, pijm a a zdroj
energie. Mus b t konstruovno tak , aby je m ohla v ppad nutnosti
obsluhovat i nevycvien osoba.
Vysla mus b t schopen vyslat na radiotelegrafnm tsovm
km itotu tdou vysln urenou R adiokom unikanm dem pro
ten to km itoet a tdou vysln urenou Radiokom unikanm
dem pro pouit na zchrannch plavidlech v psm ech mezi 4000 kHz
a 27 500 kHz.
K rom kle pro run vysln mus b t vysla vybaven a u to m a
tickm klem pro vysln radiotelegrafnch poplachovch a tso
vch signl.
N a radiotelegrafnm tsovm km itotu mus m t vysla m ini
m ln norm ln dosah 25 mil pi pouit pevn antny.
Bhem plavby lodi na moi mus radiodstojnk pezkouet kad
t d en vysla za pouit vhodn uml an tn y a mus dobjet baterii
na pln stav.
Penosn radiostanice pro zchrann plavidla
R adiostanice mus zahrnovat vysla, pijm a, an tn u a zdroje
energie. Mus b t konstruovna tak , aby ji. m ohla obsluhovat v p
pad n u tnosti i nevycvien osoba.
144

Pstroj m us b t snadno penosn, vodotsn, schopn p lav at

v m osk vod a schopn shozen do moe bez pokozen. Nov za
zen m us b t ta k lehkho a celistvho proveden, ja k je to jen
mon a mus b t pokud mono schopno pouvn ja k v zchran
nch lunech, ta k i na zchrannch vorech.
K rom kle pro run vysln mus b t vysla vybaven a u to m a
tickm klem pro vysln radiotelegrstfnch poplachovch a tso
vch signl. Je-li vysla schopen vyslat na radiotelefonnm ts
ovm km itotu, mus b t vybaven autom atickm zazenm pro
vysln radiotelefonnch poplachovch signl.
Bhem plavby lodi na moi mus radiodstojnk nebo radiotele
fonn opertor kad t d en pezkouet vyslae s pouitm vhodn
uml an tn y a dobjet baterii na pln stav.
Radiotelefonn stanice
Radiotelefonn stanice m us b t um stna v horn sti lod tak,
aby byla co nejvce chrnna ped hlukem , k ter by mohl naruo
v a t sprvn pjem zprv a signl.
Mezi radiotelefonn stanic a velitelskm m stkem m us b t spo
lehliv spojen.
Z m sta radiotelefonisty mus b t dobe viditeln instrukn t a
bulka s jasnm nvodem pro radiotelefonn postup v ppad tsn.
Radiotelefonn zazen
R adiotelefonn zazen se mus skldat z vyslae, pijm ae a od
povdajcho zdroje energie.
Vysla mus b t schopen vyslat na radiotelefonnm tsovm
k m itotu a nejm n n a jednom dalm km itotu v psm u mezi
1605 kH z a 2850 kHz.
U nkladnch lod hrub prostornosti 500 tu n a vce, ale mn
ne 1600 tu n , m us m t vysla m inim ln norm ln dosah 150 mil,
tj. mus b t schopen vyslat jasn slyiteln signly z lod na lo
ve dne a za norm lnch podm nek na tu to vzdlenost.
Vysla mus b t vybaven pro vysln radiotelefonnho popla
chovho signlu autom atickm zazenm konstruovanm tak , aby
byla vylouena m onost omylu.
145

Rdiov denky
R diov denk (denk rdiov sluby), poadovan R adiokom uni
kanm dem pro lo vybavenou radiotelegrafn stanic, m us b t
uloen bhem plavby v radiokabin. K ad radiodstojnk mus za
p sat do denku sv jmno, dobu, kdy nastoupil a ukonil hldku
a vechny udlosti souvisejc s rdiovou slubou, kter se staly b
hem jeho hldky a kter m ohou b t dleit pro bezpenost lidskho
ivota n a moi.
R diov denk (denk rdiov sluby), poadovan R adiokom uni
kanm dem pro lo vybavenou radiotelefonn stanic, mus b t
uloen na mst, kde se dr poslechov hldka. K ad kvalifikovan
opertor a kad k ap itn lodi, dstojnk nebo len posdky drc
poslechovou hldku, mus zapsat do denku spolu se svm jm nem
podrobnosti vech udlost souvisejcch s rdiovou slubou, kter
se stanou bhem jeho hldky a kter m ohou b t dleit pro bezpe
nost lidskho ivota na moi.
R diov denk mus b t k dispozici ke kontrole osobm pove
nm Sprvou k provdn kontrol.

Bezpenost nmon plavby

Zprvy o nebezpe
K a p it n kad lodi, k ter se setk s nebezpenm i ledy, nebez
penm i plovoucmi pedm ty nebo jinm pm m nebezpem pro
plavbu, nebo tropickou bou, nebo m razivm vzduchem , k ter vane
silou boue a zpsobuje vn nm razy na nstavbch, nebo vtry
vanoucm i silou stupn 10 nebo vce podle B eaufortovy stupnice,
pro kter nebyla zachycena boukov vstraha, je povinen podat
o tom inform aci vemi prostedky, kter m k dispozici, lodm n a
chzejcm se v blzkosti a t kom petentnm adm na prvnm
pobenm mst, se kterm se me spojit. Zpsob, jakm se in
form ace vyle, nen zvazn. Me b t vyslna rdiem bnou e,
pokud mono anglicky, nebo pomoc m ezinrodnho signlnho kdu.
146

Mus b t vyslna rdiem vem lodm v blzkosti a prvnm u m stu

na pobe, se kterm je mono doshnout spojen, s dost, aby
byla pedna pslunm adm .
K ad sm luvn vlda mus podniknout vechny nezbytn kroky
k zajitn toho, aby po pijet zprvy o jakm koli nebezpe byla
ta to zprva okam it dna na vdom tm , kterch se t k a sd
lena ostatnm zainteresovanm vldm .
Sdlen zprv tkajcch se uvedench nebezpe je pro lodi, k te
rch se t k aj, bezplatn.
Vem rdiovm zprvm o nebezpe mus pedchzet bezpe
nostn signl v postupu pedepsanm Radiokom unikanm dem .
Zneuit tsovch signi
Pouit m ezinrodnho tsovho signlu k jinm elm ne
k ohlen, e lo nebo letadlo je v tsni a pouit jakhokoli sign
lu, k ter by mohl b t zam nn za m ezinrodn tsov signl, je
kad lodi nebo letadlu zakzno.
Lodn navigan vybaven
Vechny lod o toni 1600 tu n a vt mus b t vybaveny rad a
rem ty p u schvlenho Sprvou.
Vechny lod o toni 1600 tu n a ve, pokud pluj na m ezin
rodnch cestch, mus b t opateny rdiovm zamovaem.
Vechny nov lod o toni 1600 tu n a vce, pokud jsou na mezi
nrodnch plavbch, mus b t vybaveny rdiovm zamovaem
pracujcm a radiotelefonnm tsovm km itotu.

147

Vladimr Kott, O K1FF, D r. Ing. Josef Dane, O K 1 Y G

AM ATRSK Z N A K Y A K D Y

Zkladem seznam u am atrskch prefix je seznam zem pro DXCC,

k ter byl doplnn nkterm i prefixy dalmi. Zempisn nzvy
jsou uvedeny v anglitin, ta k ja k bvaj uveejovny v am atr
skch asopisech a publikacch. A m atrsk znaky zem jsou odvo
zeny od systm u, uveejnnho v Radiokom unikanm d, jsou
vak podrobovny neustlm zm nm .
Mn a vyvj se i soustava kd a zkratek. st Q-kd je za
kotvena v Radiokom unikanm d u (QO, QR, QS, QT, QU). K dy
QO a QU jsou ureny pro nm on pohyblivou slubu, QR, QS a QT
m aj obecnou platnost. K dy QAQN se pouvaj pevn v po
hybliv slub leteck, ztrcej vak ji svou dleitost. Z kratky
QAQN platn a edn zaveden jsou vytitn y tun. V plnm
rozsahu plat zk ratk y QO, QR, QS, QT a QU. O statn pochzej
z rznch pruek a asopis. N kter z nich jsou pouiteln pro
am atrsk provoz a bvaly slyet v prvnch letech po druh svtov
vlce. Mnoh z nich od t doby pozbyly platnosti a rzn sluby si
ty to sti Q-kdu upravily po svm. Z k ratk y QN, uveden v z
vorce, zavedla bez ohledu n a jejich sprvn vznam A R R L
pro kom unikaci v stch a pevzala je i nm eck D L N E T . Ty se
pouvaj bez otaznku i v ppad, e znam enaj otzku. Z-kd se
pouv zejm na na stanicch pevnch slueb.
E xistuje tak nkolik nespnch dvno zapom enutch pokus
o vytvoen am atrskch kd, napklad univerzln am atrsk
jazy k S IR E L A propagovan ve tic t c h letech asopisem Rdio
News (poas bylo dobr by se eklo ,,R E B O B O D O ). Neosvdil
se ani slicov kd A R R L , ve kterm 1 = ve zdrvo, 55 = vesel
vnoce a astn N ov rok, 70 = astnou cestu atd . Zstalo n
kolik slicovch zkratek, jejich smysl je u jin:
33 = pozdrav (dvata mezi sebou),
148

55 = m noho zdarn (pouvaj am ati Nmeck dem okratick re

publiky a Nmeck spolkov republiky),
73 = pozdrav (tradin, pouvan i v pohybliv slub nm on),
77 = pozdrav DIG,
88 = polibky,
99 = zmiz! (nezdvoil).
Rzn zkratky a znaky uveden v Radiokomunikanm du
AA
AB
ADS
AR
AS
BK
BN
BQ
CFM
CL
COL
CP
CQ
CS
DDD
DE
DF
DO
E
ETA
IT P
K
KTS
M IN
MSG
N
N IL
NO
NW

V echno za ... (d v se za o taz n k em , a b y bylo v y d n o op ak o v n ).

V echno p e d ... (d v se za o tz n k em , a b y bylo v y d n o op ak o v n ).
A drhsa (d v se za o ta z n k e m , a b y b ylo v y d n o op ak o v n ).
K onec v y sln (------- d v se ja k o je d in znaka).
ekejte (------- d v se ja k o je d in znaka).
Z n a k a, k te r se u v , a b y b ylo p e ru en o p r v p ro b h ajc v ysln.
V echno m e z i ... a ... (d v se za o taz n k em , a b y b y lo v y d n o op ak o v n ).
O d p o v d n a R Q
P o tv r d te (nebo p o tv rzu ji).
Z av r m svou stan ici.
K o la cio n u jte (p ro v te p o ro v n n m s m m te x te m ).
V eobecn v o ln ke d v m a nebo k nk o lik a jm e n o v it m sta n ic m .
V eobecn voln k e vem stan icm .
V olac z n a k a (uv se, je-li d n a volac znaka).
U v se, a b y se oznailo v y sln ts o v z p r v y sta n ic , k te r sa m a nen
v tsn i.
Z (uv se p e d volac zn a k o u volajc stan ice).
V ae zam en v ... h o d in b ylo ... s tu p , v p o ch y b n m se k u t to stan ice,
s m onou c h y b o u ... stu p .
Z am en nespolehliv. d e jte o zam en pozdji (nebo v ... hodin).
V ch o d (sv to v stra n a ).
O d h a d o v a n h o d in a p je zd u .
R ozdlovai z n a k y se potaj.
V z v a k v ysln.
N m o n c h m il za h o d in u (uzl)
M in u ta (nebo m in u ty ).
O znaen z p r v y , k te r je u r e n a v eliteli lod nebo k te r od nho pochz
a t k se p ro v o z u lodi nebo je j p lav b y .
S ev er (sv.tov stra n a ).
N e m m n ic, co b y c h v m vyslal.
N e (zpor).
N y n .

149

OK
OL
P
PBL
R
REF
RPT
RQ
S
S IG
SLT
SOS
SS
SVC
SY S
TFC
TR
TTT
TU
TXT
YA
W
WA
WB
WD
XQ
YZ
QA A
QAB

QAC
QAD
QAE
QAF
QAG

Q AH
QAI
QAJ
QAK

J s m e d o h o d n u ti (nebo je to sp r v n ).
Z m o sk p sa n .
O znaen sou k ro m h o ra d io tele g ram u .
Z h lav (u v se za o taz n k em , a b y b y lo v y d n o o p a k o v n ).
P ija to .
Se z etele m k ... (nebo p ih l d n te k ...).
O p a k u jte (nebo o p a k u ji . .. , o p a k u jte ...).
O znaeh d o ta z u .
J i h (sv to v stra n a ).
P o d p is (u v se za o taz n k em , a b y b ylo v y d n o o p a k o v n ).
R d io v n m o n psan.
T s o v signl (--------- ), v y sl se ja k o je d in z n ak a.
O znaen, k te r se u v d p e d jm n e m lo d n stanice.
O znaen slu eb n h o telegram u.
P ih l d n te k sv m u slu eb n m u tele g ra m u .
K o respondence.
U v p ozem n sta n ic e, a b y si v y d a la p o lo h u a p t p s ta v , v nm
p o h y b liv sta n ic e z a sta v u je ; u v se ro v n ja k o oznaen odpovdi.
T a to sk u p in a v y sla n t ik r t, tv o b e zp e n o stn signl.
D k u ji v m .
T e x t (uv se za o taz n k em , a b y b y lo v y d n o o p a k o v n ).
K onec p r ce (---------), vysl se ja k o je d in znaka.
Z p a d (sv to v stra n a ).
Slovo za ... (uv se za o taz n k em , a b y b ylo v y d n o op ak o v n ).
Slovo p e d ... (uv se za o taz n k em , a b y b ylo v y d n o o p a k o v n ).
Slovo(a) n e b o sk u p in a(y ).
V y lu sluebn inform aci.
N sle d u j slo v a v o tev e n ei.
K d y m y slte , e d o le tte d o ... ?
M em e d o s ta t povo len n a le t (pro ...) z ... (m sto) d o ... (m sto) v letov
h lad in (vce ...? ) M te povolen (anebo m povoleno) o d (koho) ... n a
le t z ... (m sto) do ... (m sto) v leto v h la d in (vce ...).
V ra cte se? V racm se. V rate se!
K d y jste odletl z ... ? O dletl jsem z ... v ...
h od.
M te z p r v y o ... ? N e m m z p r v y o ...
K d y js te m in u l ... ? M inul jse m ... v ... hod*
Z a id te le t ta k , a b y s te p ile tl d o ... v ... hod.
J a k jste vy so k o ?
B ylo hleno le ta d lo v m blzk o sti ? N en hleno ...
M m h le d a t le to u n ... v so u sed stv n e b o ...? H le d e jte ...
L et n a b lz k u jin le to u n (je nebezpe sr k y ) ? L e t blzko v s ...

QAL

C hcete p is t t v ... ? P is ta n u ... P is ta te ...

QAM

P o sled n p o v trn o s tn z p r v a ...

150

QAN
QAO
QAP
QAQ

QAR
QAS
QA T
QAU
QAV
QAW
QAX
QA

QAZ
QBA
QBB
QBC

QBD
QBE
QBF
QBG
QBH
QBI

QBJ
QBK
QBL
QBM
QBN

P z e m n v itr ...
V k o v v tr ...
M m dle p o slo u c h at p ro v s n a ... k H z ? P o slo u c h e jte ...
J s e m blzko z a k za n h o , om ezenho a n e b o n ebezpenho p ro sto ru ? anebo
Js e m blzko p ro sto ru ... (oznaen p ro sto ru )? J s te ... 1. blzk o , 2. le tte
v p ro sto ru ... (oznaen p ro sto ru ).
M ohu p e ru it poslech n a ... m in ? M ete p e ru it poslech ...
L e tte n a d z a k za n m psm em .
M m v y sla t d le? P o slo u c h e jte p e d v y sln m ; ru te ...
K d e m em e v y p u s tit palivo? H o d l m v y p u s tit palivo a n eb o V y p o u tm
p aliv o v ... (prostor).
V olm v s (volm ...).
H o d l m p o sto u p it po n e zd a en m piblen.
Z a c h y til jsem signl p iln o sti ...
Z a c h y til jsem ts o v signl ...
N e m o h u p ijm a t, z a s ta v u ji p ro b o u k u .
V id ite ln o st.
J a k je v k a sp o d n z k la d n y m ra k ?
M ete m i d t posled n m eteo ro lo g ick po zo ro v n , k te r jste uin il z le
ta d la ?
J a k m n o stv p o h o n n c h h m o t v m z b v (v y jd e n o v h o d in c h aneb o
m in u t c h sp o te b y ) ? Z b v m i p o h o n n c h h m o t n a ... (hodin a n eb o m in u t).
S v in u ji a n t n u .
L e tte v m rac c h ? L e tm v m rac c h v e vce ... m .
L e tte n a d m ra k y ? L e tm n a d m ra k y .
L e tte p o d m ra k y ? L etm p o d m ra k y .
M us se d o d r o v a t p ra v id la p ro le t podle p s tro j (IF R ) v ... (m sto) anebo
z ... do ... (m sto) ? P ra v id la p ro le t p odle p s tro j (IF R ) v ... (m sto)
an eb o z ... do ... (m sto) se m u s d o d r o v a t.
J a k vysoko je v rc h n o k raj m ra k ?
L e tte v b ezo b lan m p ro ste d ? L e tm v b ezoblan m p ro ste d v letov
h la d in (vce ...) .
J s e m n u c en p is t t v ...
V y s la l ... p ro m n e z p r v u ? Z de je z p r v a od ... V yslan v ... hodin.
L e tte m ezi d v m a v rs tv a m i m ra k ? L etm m ezi d v m a v rs tv a m i m rak .

QBO

K te r je nejbli le tit , k d e se p o v o lu je le t podle p ra v id e l le tu za v id ite l

n o sti (V F R ) a k te r b y b ylo v h o d n k m m u p ist n ? L e t p odle p ra v id e l
le tu za v id ite ln o s ti (V F R ) se p o v o lu je v ... (m sto). T o to le tit b y bylo
v h o d n p ro vae p ist n .

QBP

L e tte std a v v o b lacch a m im o o b la k a ? L etm std a v v o blacch a m im o

o b la k a v leto v h la d in (vce ...).

QBR
QBS

N e m o h u p e d a t z p r v u ... v t to form .
S to u p e jte (anebo klesejte) d o v k y ... (seln d a j a je d n o tk y )

n a d ...

151

QBT

QBU

QBV

QBW

Q BX

Q BZ
Q CA
QCB
QCC

QCE
Q CF
QCG

QCH
QCI
QCJ
QCK
QCL
QCM
QCO
QCP
QCQ
Q CR

QCS

( d a j), d v e ne se s te tn e te s p o d m n k a m i le tu podle p s tro j an eb o j a k

m ile d o h led n o st klesne p o d ... (seln d a j pro v z d le n o st a jed n o tk y )
a p o d e jte z p rv u .
J a k je d r h o v d o h led n o st v ... (m sto)? D r h o v d o h le d n o st v ... (m sto)
v ... (hodin) je ... P o z n m k a : P o k u d nen sta n ic e, k te r se p t m e , v y b a
v e n a p ro v y k o n n i z v l tn h o p o ad o v a n h o po zo ro v n , odp o v n a Q BT?
z k ra tk o u QN O.
J s te si jis t, e tele g ra m je p e sn ? T elegram ... nen jasn .
D oshli js te leto v o u h la d in u (v k u ...) aneb o ... (p ro sto r nebo m sto)?
D oshl jsem leto v o u h la d in u (v k u ...) nebo ... (p ro sto r nebo m sto) nebo
H la ste d osaen letov h la d in y (v k y ...) nebo ... (p ro sto r nebo m sto).
D o sta l jste tlg , p oslan v ... h o d .? T lg ... jsem n ed o stal.
O pustil js te leto v o u h la d in u (v k u ...) nebo (p ro sto r nebo m sto ...)?
O pustil jsem leto v o u h la d in u (v k u ...) nebo ... (p ro sto r nebo m sto) nebo
H la ste o p u t n letov h la d in y (v k y ...) nebo ... (p ro sto r nebo m sto).
O znam te sv p o d m n k y lo tu vzh led em k o blanosti. V odp o v d i n a QBZ?
se uvede je d n a ze z k ra te k Q B F , Q B G , Q B H , Q B K , Q B N , nebo Q B P .
M em e z m n it leto v o u h la d in u /v k u z ... n a ...? M ete z m n it letovou
h la d in u /v k u z ... n a ... nebo M nm leto v o u h la d in u /v k u z ... n a ...
Z p so b u jete zdren tm , e ... 1. v y sl te , k d y ,n a v s n e n a d a , 2. o d p o
v d te pozd, 3. n eo d p o v d te n a m ...
J a k je volac zn a k a SO FA nebo (OTC)?
K d y m em e o e k v a t povolen n a piblen? P ovolen n a piblen oe
k v e jte o ... ho d in an eb o Z dren se neo ek v .
D o b a zdren n e u r it . P ovolen n a pib len o ek v ejte n e jd v e do ...
hodin.
M m p e v z t p ro v s poslech n a ... k H z ? P e v e zm te ...
M em e ro lo v a t n a ... (m sto) ? M ete ro lo v a t n a ... (m sto) (m sto se
u v d v o te v e n ei).
U d lejte ih n ed 360 z a t k u (sm rem do ...) n ebo: D lm ih n d 360 z a
t k u (sm rem do ...).
v
v
^
M j p je m je n a m o m e n t p eru en .
M oje p stro je jso u v p o d k u .
M m p o ru c h u v p jm u .
Z d se, e m te p o ru c h u v e vysln.
J a k zn m j signl? (N em ohu p ijm a t.) V signl zn: 1. d o b e , 2. p a tn ,
3. m n se.
V t n je p a tn .
V t n je ist .
V t n se m n.
M j p je m je p o ro u c h n .

QCT

M j p je m k r tk c h v ln je p o ro u ch n .

QCW

V ae z n a k y se z tr ce j.

152

Q CX
Q CY
QDB
QDC
QD D

QDF

QDH
QDK

QDL
QDM
QDO

ODP
QDR
QDS

QDT
QDU
QDV
QDX
QDY

Q EA
QEB
QEC
QED
QEF
EG
QEH

J a k je vae p ln volac zn a k a? M oje p ln volac z n a k a je ... nebo:

A do dalh o oznm en p o u v e jte p ln o u volac znaku.
P ra c u ji (p rac u jte ) s v lenou a n t n o u .
P o sla l jste z p r v u ... p je m ci ... ? N em ohl jsem d o p ra v it ...
T eleg ram ... b y l p o sln d r te m .
T eleg ram . ... b y l o d m tn u t.
J a k je vae h o d n o ta D v ... (poloha)? n ebo: J a k je h o d n o ta D v ...
(m sto anebo poloha) (o ... hodin) pro h la d in u ... m ilib a r ? M oje h o d n o ta
D v ... (poloha) ve vce ... (seln d a j a je d n o tk y ) n a d h lad in o u
1013,2 m ilib ar je ... (uved D h o d n o tu v selnm d a ji a je d n o tk ch ) ...
(u v ed plu s nebo m inus) neb o : H o d n o ta D v ... (m sto nebo poloha)
o ... hodin p ro h la d in u ... m ilib a r je ... (D h o d n o ta v selnm d a ji
a jed n o tk ch ) ... (uved p lu s nebo m inus). P o z n m k a : K d y je sk u te n
v k a le tu (podle rad io v k o m ru ) v t ne tla k o v v k a , uvede se
z k ra tk a PS (plus), k d y je m en ne tla k o v v k a , u v e d e se z k ra tk a
MS (m inus).
Co je p in o u to h o to ruen ?
O d p o v d e jte v a b ec ed n m p o d k u v olacch znaek!
H o d l te d a t o a d u zam en ? H o d l m ...
J a k m a g n e tic k k u rs m m sle d o v at do ... ?
M ete p o d a t sta n ic i X , a b y v y slala svou volac z n a k u a n e p e tr ito u
rk u po ... m in u t, n a ... k H z , a b y c h m ohl u t gonio? P o d m ...
C hcete p ijm o u t rd io telegrafickou k o n tro lu ...? P ijm u ...
Moje m ag n e tic k zam e n vzhledem k vm (k ...) ?
N em o h u te d p ijm o u t ra d io tele g rafick o u k o n tro lu ...
L e tte z a dobr h o riz o n t ln v id ite ln o sti ? L etm ...
Z ru te m j le to v p l n I F R nebo le to v p l n I F R z ru en o ... (as).
L etm za v o d o ro v n v id ite ln o sti m n ne 1000 m .
P ija l jse m ra d io tele g rafick o u k o n tro lu (koho).
M ag n e tick k u rs za b e z v t k ... je ... s tu p v ... hod.
M em e p e jt d r h u p e d sebou? M ete p e jt d r h u p e d sebou.
M em e o to it n a k i o v a tc e ? N a k i o v a tc e ro lu jte ta k to : ... (tote v le
vo L E F T , to te v p ra v o R IG H T ).
M em e se o to it o 180 a v r ti t se p o drze? M ete se o to it o 180 a v r
t i t se po drze.
M m sle d o v a t n a v d c a u to m o b il? S le d u jte n a v d c a u to m o b il.
J s e m n a p a rk o v i ti? n ebo: J s te n a p a rk o v i ti? J s te n a p a rk o v i ti nebo:
J s e m n a p a rk o v i ti.
M em e o p u s tit p a rk o v i t ? neb o : O pu stili jste p a rk o v it ? M ete o p u stit
p a rk o v i t n ebo: O p u stil jsem p a rk o v it .
M em e ro lo v a t n a v y k v a c sta n o v i t d r h y slo ...? n ebo: J s te n a
v y k v a c m s ta n o v i ti d r h y slo ... ? M ete ro lo v a t n a v y k v a c s ta n o
v i t d r h y slo ... n ebo: Js e m n a v y k v a c m sta n o v i ti d r h y slo ...

153

QEJ

CtEK
Q EL
QEM

QEN
QEO

QES
Q FA
QFB
QFC

FD

QFE

Q FF

QFG
QFH
Q FI
QFK
QFL

QFM
QFN

QFO

154

M em e ro lo v a t n a m sto v z le tu ? n ebo: J s te n a m st v z le tu ? M ete r o

lo v a t n a m sto v zletu n a d r ze slo ... a e k a t n e b o : J s e m n a m st v z le tu
n a d r ze ... a ekm .
J s te p ip ra v e n n a o k a m it v z le t? J s e m p ip ra v e n n a o k a m it vzlet.
M em e v z l tn o u t (a po v z le tu u d la t z a t k u do ...)? M ete v z l tn o u t
(a po v z le tu to te do ...).
J a k je s ta v poVrchu p ist v a c p lo ch y v ... (m sto)? S ta v p o v rc h u p is t
v a c plo ch y v ... (m sto) je ... P o z n m k a : In fo rm ace se p o d v a j v y sln m
p slu n c h sk u p in NO T M .
M m e k a t n a svm m st ? ekejte n a svm m st.
M m u v o ln it d r h u (nebo p ist v a c plochu)? nebo: .Uvolnili jste d r h u
(nebo p ist v a c plochu)? U v o ln te d r h u (nebo p is t v a c plochu) nebo:
U volnil jse m d r h u (nebo p ist v a c plochu).
J e v p la tn o s ti p ra v o k ru h v ... (m sto)? V ... (m sto) je v p la tn o sti p ra v
o k ru h .
P o v trn o s tn s ta v n a seku od ... do ...
S v tla : 1. pib lio v ac, 2. d r h o v , 3. p ibliovac a d ru h o v jso u m im o
provoz.
J a k je m n o stv , d ru h a v k a z k la d n o b lan o sti n a d ... (daj) v ....
(m sto, p o lo h a nobo o b last)? V ... (m sto , poloha nebo ob last) je zk lad n a
o b lan o sti ... osm in, d ru h . .. , ve vce ... (seln d a j a je d n o tk y ) n a d ...
(daj). P o z n m k a : K d y se v y sk y tu je n kolik v rste v nebo sk u p in o b la
n o sti, o z n am u je se nejni z nich n a p rv n m m st.
1. J e ... sv te ln m a j k ... (v ...) v pro v o zu ? 2. M ete ro z s v tit ... sv te l
n m a j k (v ...) ? 3. M ete z h a s n o u t le titn sv te ln m a j k v ... do doby,
k d y p ista n e m e ? 1. ... sv te ln m a j k (v ...) je v p ro v o zu . 3. D o doby,
k d y p is ta n e te , zhasnem e le titn sv te ln m a j k (v ...).
J a k m m n a s ta v it tla k o v o u stu p n ici svho v k o m ru , a b y p stro j indikoval
v k u n a d p o u v a n o u v z ta n o u ro v n ? K d y n a s ta v te tla k o v o u s tu p
nici sv h o v k o m ru n a ... m ilib a r , b u d e p stro j in d ik o v a t v a v k u
n a d ro v n le tit (n a d p ra h em d r h y slo ...).
J a k je (v ...) so u asn a tm o sf ric k tla k , p e p o ta n n a ste d n h lad in u
m oe podle m eteorologickch p o stu p ? A tm o sfrick tla k v ... p e p o
ta n n a ste d ili h la d in u m oe podle m eteorologickch p o stu p je (nebo
v ... hod in b y l sta n o v e n ) ... h P a .
Js e m n a d v m i? J s t e n a d e m nou.
M ohu se sto u p it p o d m ra k y ? M ete ...
L e tit je osvtleno.
V ypuste ra k e ty ru d o h n d b a rv y .
V y p u ste b a re v n ra k e ty .
V ja k v ce m m le t t?
N e sv in u jte a n t n u , d o k u d n ed m zn am en K o n e c vysln*1.
M ohu p is t t p m o z k u rsu ? M ete ...

QFP

QFQ
QFR
Q FS

QFT

QFU

O FV
Q FW
Q FX
QFY

Q FZ
QGA
QG B

Q GC
QGD
QGE

QGF
QGG

QGH
QGX
QGJ

QGK
QGL
QGM

M ete m i d t posledn inform ace o ... zazen (v ...)? P o sle d n inform ace
o ... z azen (v ...) jso u ... P o z n m k a : In fo rm ac e se p o sk y tn e v y sln m
p slu n c h sk u p in N O T M .
J s o u pibliovac a d r h o v sv tla rozsv cen ? P ib lio v ac a d r h o v s v t
la sv t n ebo: R ozsvite pibliovac a d r h o v sv tla.
J e m j po d v o zek pokozen? V pod v o zek je pokozen.
J e r d io v z azen ... v ... v pro v o zu ? R d io v zazen ... v ... je v p ro
vozu (nebo b u d e v pro v o zu o ... hodin) nebo: U v e d te do pro v o zu ... r
diov z azen v ...
Mezi k te r m i v k a m i n a d ... se p o zorovalo tv o e n n m ra z y (v ...) ? T v o
en n m ra z y se pozo ro v alo v . .. , d ru h ... s ry c h lo st tv o e n . . . , m ezi
v k a m i ... n a d ...
J a k je m a g n e tic k sm r (nebo slo) d r h y v p o u v n ? M ag n etick sm r
(nebo' slo) d r h y v p o u v n je ... P o z n m k a : slo d r h y se v y ja d u je
sk u p in o u d v o u slic a m a g n e tic k sm r sk u p in o u t slic.
R a d a p ist v a c c h sv tlo m e t je rozsvcena.
J a k je d lk a d r h y v pouv n v ... ? D lk a p o u v an d r h y je ...
P ra c u je m e (nebo b u d e m e p ra c o v a t) s p e v n o u a n t n o u n e b o : P ra c u jte s p e v
n o u a n t n o u .
O z n am te prosm n y n j p o v trn o s tn p o d m n k y p ro p is t n (v ...). N y
n j p o v trn o s tn p o d m n k y p ro p is t n i v ... jso u ... P o z n m k a : K d y
se p o sk y tu j in form ace ve z k ra tk c h Q k d u , v y slaj se v to m to p o a d :
Q A N , Q B A , Q N Y , Q B B , Q N H nebo Q F E a podle p o te b y QM U, Q N T ,
Q B J. Z a n o rm ln ch o k olnost nen p o te b a , a b y ty to z k ra tk y Q k o d u
p e d ch ze ly in fo rm acm u v e d e n m v QA N, Q B A , Q N Y a Q B B , av a k
podle p o te b y je m ono t a k u in it.
P e d p o v d p oas p ro o b la st ...

M ohu p is t t o k a m it podle sig n lu m a j k u ? M ete ...

N e m e te p is t t v ... podle sig n lu r d io v h o m a j k u .
,
... (vlevo n eb o v p ra v o ) od d r h y slo ... jso u p e k k y .
Ve v aem sm ru le tu jso u p e k k y ve v i ... m.
J a k je m oje v z d le n o st k v a sta n ic i (nebo k ...)? V ae v z d len o st k m
sta n ic i (nebo k ...) je ... (seln d a j a je d n o tk y ). P o z n m k a : T a to z k r a t
k a se n o rm ln p o u v ve sp o je n s je d n o u ze z k ra te k : Q IM , Q D R , Q T E
nebo Q U J.
V ae p o lo h a vzhledem k e m n ...
J a k ry ch le chcete se sto u p it?
M ohu p is t t podle p ra v id e l o ...
N e m ete p is t t podle p ra v id e l o se stu p u m rak y .
O m ezte sv sdlen n a a b so lu tn m inim um .
L e tm ta k , a b y m oje zem pisn zam en vzhledem k ... b y lo n a ... stupnici.
M ohu v l tn o u t d o k o n tro lo v a n h o p sm a? M ete ...
N esm te v l tn o u t do k o n tro lo v a n h o p sm a (opuste k o n tro l, p s m o )!

155

QGN
QGO
QGP
QGQ
QGR
QGS
QGT
QGU
QGV

QGW
QGY
QGX
QGZ
QHA
QHB
QHC
QHD
QHE
QHF
QHG
QHH

QHI
QHK
QHL
QH M
QHN
QHO
QHQ
QHR
QHS
QHT
QHY
QHZ

M ohu p is t t v ... ? M ete ...

N e m e te p is t t v ...
K d y jse m n a a d s p ist n m ?
ekejte n a in stru k c e a z s ta te v e v i ... m .
M ohu p is t t v ... bez o k ru h u n a le v o ? M ete ...
N e m e te p is t t bez o k ru h u n a le v o .
L ete ... m in u t o p a n m sm rem n e dosud.
L ete ... m in u t m ag n e tic k m k u rse m ...
V id te m ? V idm v s n a ...
J e m j p o d v o z ek d obe v y s u n u t ?
N e m e te p is t t podle m e to d y ,,Z Z !
M ohu p is t t p odle m e to d y ,,Z Z ? M ete ...
U d r u jte sm r n a ...
U v te p o z n v a ch o h esla n e sp rv n .
U p o z o r u ji d ra z n p ro ... n a z p r v u . .. , k te ro u m te v e sbrce.
V olm (volal jse m , vol) v s n a ... k H z .
Co je p in o u z d ren (p a tn h o vysln ) ?
O z n am te, a b u d e te n a ... se k u p ib l en (1, 2, 3 n eb o 4). Js e m ... 1. n a
p v tr u , 2. p o v tru , 3. v p o sled n z at c e, 4. n a k o n e n m p iblen.
V k m ito e t je p li v y so k (... k H z).
M em e se z a a d it do p ro v o zn h o o k ru h u v leto v h lad in /v ce ...? M
ete se z a a d it do pro v o zn h o o k ru h u v leto v h lad in /v ce ...
N ouzov p is t v te ? N ouzov p is t v m n ebo: N ouzov p is t v m v ...
(m sto). V ec h n a le ta d la p o d le to v o u h lad in o u /v k o u ... a ve v z d len o s
t i ... o p u stte ... (m sto nebo k u rsy ).
J s t e (nebo je ...) ...? 1. n a vod? 2. n a zem i? O ... h o d in jsem (nebo
...
j e ) '... 1. n a v o d , 2. n a zemi.
V y sle jte p e d b n o u v z v u , ne z a n e te s d o p ra v o u .
Od ... do ...
P B L ja k b y la p ija ta . O v te, je-li te b a , od sta n . o d k u d pochz a R P T .
P e v e zm ete g o n io h ld k u n a ... k H z.
N em o h u (nebo X Y nem e) u v a t ...
M em e p e v st ... p iblen (v ...) ? P ib li u je te se ...? M ete se ... p i
b l it (...) n ebo: P ib li u jem e se ...
S dlte m i a (tu to ) z p r v u ... o bdr pjem ce.
V y p n te p stro je I F F n a 10 m in u t, v y jm a le ta d lo ...
U v e d en sta n ic e nech p e d a u to m a tic k y z p r v u o s ta tn m , k te r m o b
v ykle p e d v .
U p o zo r u jem e v s n a ...

Q IA

M m k ro u it n a d le tit m (nebo u d la t o k ru h )? K ru te n a d le tit m (nebo

u d le jte o k ru h ).
O vte p o z n v a c heslo poslednho v y sln (z p r v y ...).

Q IB

V olac z n a k a le to u n u , k te r vs sled u je, je ...

156

QIC
Q ID
Q IE

Q IF
Q IG
Q IH
Q II
Q IJ

Q IN
Q IO
Q IP
Q IR
Q IS
Q IT
Q IU
Q IW
Q IZ

Q JA
QJB

Q JC

QJD
OJE
Q jF
QJG
QJH
QJI
QJK

S p o jte se r d ie m s ... n a ... k H z v ... h od.

J e v ... v a d n ? M j ... je v a d n .
J a k h o k m ito tu u v te (u v ...)?
N a ja k m k m ito tu p ra c u je ... ? ... p ra c u je n a ... k H z (nebo
M H z).
Z jist te poslech a h la s te se n a ... k H z p ro d ru h spojen.
P e p n te (n a id te a X Y p e p n e) n a p je m n a ...
k H z.
U ry c h le te o d p o v d n a ...
J e d e n i vce v y sla , souasn z a p o jen c h do to h o to v y sl n , m p o ru
c h u , ale v y sln p o k ra u je n a z b v ajcch v yslach. T a k to v y slan z p r
v y b u d o u o p a k o v n y po o d stra n n z v a d y .
P e p n te n a k m ito e t ... a e k e jte n a v olac z n a k u le to u n u
...
R u te (X Y ru) tm , e js te neuposlechl p k a z u p o k a t.
S puste (1. volac z az., 2. zku. p sk u , 3. sy n c h ro n , p sk u , 4. d o p r. psku).
D epee p ro z k la d n u .
V y sl te te d s n e jv y en erg i? V y slm ...
N sled u jc z p r v a b y la a u to m a tic k y p e d n a sta n ic i ... (pjem ci).
J e to vae ... (1., 2., 3.) d o s t (odpovd)? T o je m oje ...
Co p e k a u to m a tic k m u p ijm n ?
U ijte m ikovho sv tla !
1. J e m oje p sk a p e v r c e n ? 2. J s o u m oje zn a k y a m ez ery p e v r c en ?
1. V ae p sk a je p e v r c e n , 2. V ae z n a k y a m ezery jso u p e v r c en .
P o u ije te : 1. r d io ? 2. k a b el? 3. tele g ra f? 4. dln o p is? 5. tele fo n ? 6. p ij
m a? 7. v ysla? 8. re p e r fo r to r ? P o u ijem e: 1. r d io , 2. k a b el, 3. tele g ra f,
4. d ln o p is, 5. tele fo n , 6. p ijm a , 7. v y sla , 8. re p e rfo r to r.
P e z k o u te sv j: 1. rozdlova vyslae? 2. a u to m a tic k d v a ? 3. perfor to r ? 4. re p e rfo r to r? 5. p ijm a d ln o p isu ? 6. m o to r p ijm a e d ln o p i
su? 7. k lv esn ici? 8. a n t n o v sy st m ? P e z k o u m sv j: 1. ro zd lo v a v y
slae, 2. a u to m a tic k d v a , 3. p e rfo r to r, 4. re p e rfo r to r, 6. p ijm a
d ln o p isu , 6. m o to r p ijm a e d ln o p isu , 7. klv esn ici, 8. a n t n o v sy stm .
V y slm ... 1. p sm en a ? 2. sla? V y sl te ... 1. p sm en a, 2. sla.
J e m j frek v e n n p o su n ... 1. p li v e lk ? 2. p li m a l ? 3. sp r v n ?
V frek v e n n p o su n je ... 1. p li v e lk , 2. p li m a l , 3. sp r v n .
M j signl p i p e zk o u e n m o n ito re m (k o n tro ln m zazenm ) ... je v y h o
v u jc ... 1. m stn , 2. p i v y z a o v n .
M m p e jt z p t n a a u to m a tic k v y sln ? P e jd te z p t n a a u to m a tic k
vysln.
M m v y s la t ... 1. sv o u z k u eb n p sk u ? 2. z k u eb n te x t? V y sle jte 1. svou
zk u e b n p sk u , 2. z k u eb n te x t.
B u d e te tr v a le v y s la t ... 1. z n a k u ? 2. m ezeru ? B u d em e trv a le v y sla t ...
1. z n a k u , 2. m ezeru.
P ijm te ... 1. tr v a lo u z n a k u ? 2. trv a lo u m ezeru ? 3. p e d p t p ro znak u ? 4. p e d p t p ro m ez eru ? P ijm m ... 1. trv a lo u z n a k u , 2. trv a lo u
m ez eru , 3. p e d p t p ro z n a k u , 4'. p e d p t p ro m ezeru.

157

Q JL
Q JM
Q JN

Q JQ
Q JP
Q JO
Q JR
Q JS
Q JT
Q JW
Q JY
Q JZ
QK A
QKB

QKC
QKD

OKF

QKG

QKH

QKI
QKJ
QKK

P e d e jte je n p ro inform aci.

Z k o n tro lu jte ifro v n z p r v y ... a o p a k u jte .
P e jd te n a r m o v o u a n t n u g o n io m e tru n a ... k H z (a v ra te se n a z
k la d n u ) .
P o le te m i (1. depei; 2. d e p ei; 3. depei a td . (u v ed en o u v ...).
M j ... p stro j p ech o d n n e fu n g u je .
T a to z p r v a (z p r v a X ) b y la p e d n a m im o p o a d b n c h sel z p rv .
Z p r v a ... b y la p ija ta a d re s te m v ... hod.
J a k je ite ln o s t m c h sig n l ?
R a d a r nefu n g u je.
N e u s ta te v n e p e tr it m p o slech u (n a ... k H z ), d o k u d n e d o sta n e te jin
rozkaz.
... lze sp o jit radio teleg rafick y .
B u d te p ip ra v e n .
P o z n v a c heslo t to z p r v y (z p r v y ...) je ...
M a jk o v p ib li o v ac z azen je m im o provoz.
S ta v m o e (v ...) 1. dovo lu je p is t n n a v o d u , ale ne v z le t, 2. in p ist n
n a v o d u k r a jn n ebezpen.
Z d se, e v a e relais v zne.
M em e b t v y s td n i o (... h o d in )? M ete o e k v a t, e b u d e te v y s t
d n i o ... h o d in (km ...) 1. le ta d le m ... (poznvac z n a k a), (ty p . .. ) ,
2. p lav id lem , k te r h o volac z n a k a je ... (jm no ...).
V y s td n se u sk u te n , n a v e ... (p o zn v ac znaka) 1. v izu ln , 2. k o
m u n ik a n s ty k s tro se n k y ? V y s td n se u sk u te n , k d y n a v e ...
(p o zn v ac z n a k a) 1. v izu ln , 2. k o m u n ik a n s ty k s tro se n k y .
O h lste p o d ro b n o sti p tr n po so u b n ch tr a tc h n e b o : J a k je p i p
tr n p o so u b n ch tr a tc h 1. sm r p tr n ? 2. v z d len o st m ezi je d n o tli
v m i so u b n m i tra t m i? 3. le to v h la d in a /v k a ... p o u v a n p i p
tr n ? P tr n po soubnch tr a tc h se k o n (nebo se m k o n a t( ... 1. po
tr a tc h ve sm ru ... s tu p (zem pisnch n eb o m a g n e tic k c h ), 2. ve v z d
lenosti ... m ezi je d n o tliv m i so u b n m i tra t m i, 3. v leto v h lad in / v
ce ...
N e m ete p is t t podle m aj k o v h o p ib lio v ah o zazen.
M ohu se p ib l it podle m aj k o v h o pibli, zaz.? M ete ...
H la v n m a j k p r., m a j. za. p ra c u je , ale v n itn n v tn m a j k je m im o
provoz.

QKL

M ete p is t t podle m a j k o v h o p ib li o v a h o zazen.

QK M

M ajk o v p ib li , zazen v ... je v eh o d u .

QKN

L e ta d lo z jit n o v poloze ... k u rs . . . v ...

QKO

K te r jin slo k y se z a stn (nebo b u d o u z a stn n y ) operace ... ? O perace

se z a stn t y to sloky ... nebo: S lo k a ... se z a stn operace (od ... hodin).

QKP

J a k m z p so b e m se p tr ? P tr n se k o n 1. po so u b n ch t r a tc h ,

158

QKZ
Q LA

QLB
QLC
QLD
Q LG
QLH
QLI
QLJ
QLM
QLN
QLO
QLP
QLQ
QLR
QLS
QLT
QLU

Q LV
QLW
QLX
QLZ
QMA
QM B
QMC
QM D
QM E
QM F
QM G

QMH
QMI

2. ve tv e rcc h , 3. po soub n ch p ro tile h l c h tr a tc h , 4. po kolm o lom e

n c h tr a tc h , 5. o b ry so v , 6. spolen leta d le m a lod, 7. ...
H la v n m a j k p v o d n h o r d io v h o z azen p ra c u je , ale v y signln
m a j k n e p ra c u je .
S d lte p o z n v a c heslo sv posledn z p r v y .
M ete p e z k o u e t v y sln sta n ic e ... a h l s it d o sah , k v a litu a td . jejh o
sig n lu ? P e z k o u el jsem v y sln sta n ic e ... a hlsm t y to d a je ...
U ijte k d o v z n ak y .
K d y b u d e n u tn z m n a k m ito tu ? V ... hod.
S ta n ic e do asn (na ... m in) o p u st s (aby se sp o jila ...) (b u d e n a ...).
B u d e te v y sla t souasn n a k m ito tu ... a k m ito tu ... ? B u d e m e souasn
v y s la t n a k m ito tu ... a k m ito tu ...
Js e m p ip ra v e n v y s la t v olac znaku.
U v e d e n le to u n se v ra c n a zk lad n u .
Z a d r te m ou z p r v u . .. , p o k u d n e b u d e p o tv rz e n a jej sp r v n o st.
Z am en n e zn m sta n ic e , vyslajc n a ... k H z ...
hod.
M m p o u t ... ? P o u ijte ...
P e d e jte ... je n p ro v y sln BAM S.
V ae zam en b y lo ...
N e p o d n ik e jte u nic k p e d n z p r v y ...
<
B n slo posledn z p r v y od (vs) ... je ...
P e d n o p o to u
N e m o h u z jis tit v ai polohu. V ae zam en ... bylo
...
P o te b u je te je t r d io v zazen .... ? R d io v zazen je t p o teb u jem e .
Z a jistm poslech n a ... k H z ... 1) 5',35, 2) 15',45.
P o u ijte z k rcen h o g o n io m etrick h o p o stu p u .
Z a n te v y sln o t iv m m aj k em .
S d lte p o zn v ac heslo p ro v y sln
N em ohl jsem p e d a t z p rv u .
M nm s ta n o v i t a b u d u u d r o v a t spo jen b hem pem sovn.
(Moje) a n t n a b y la pokozena.
J s e m p ip ra v e n p ijm o u t vae z am en n a ... kH z.
V k m ito e t je sp r v n .
S ta n ic e se h ls do st.
P e jd te s v y sln m a p jm e m n a ... N ebude-li spo jen do ... m in , v ra te
se n a d o sa v a d n k m ito e t.
O zn am te v e rtik ln ro z v rstv e n o b la n o sti (v ...) p o zorovan z vaeh o le
ta d la . V e rtik ln ro z v rstv e n o b lan o sti p ozorovan z m ho le ta d la o ... h o
din v ... je ... N ejni p o z o ro v an v rstv a * ... osm in (druh) se z k lad n o u
v ... a h o rn h ra n ic ve vce ...
* Stejn m zpsobem uvete daje o kad pozorovan vrstv nad ... P iklad:
Q M I 1400 11 2 C U 300 M 800 M 6 S C 2000 M 3000 M 5 A C 4000 M
4500 M A L T .

159

QM J
QMK
QM L
QMM
QM N
QMO
QMP
QMQ
QM R
QMS
QM T
QMU
QMW
QMX

QM Y

QMZ

QNA
QNB
QNC
QND

QNE

QNF
QNG
QNH

QNI
QNJ
QNK
QNL

160

Z p r v u nelze d e ifro v at. Z k o n tro lu jte u k a z a te le zazen p stro je .

V e lite lstv ... jso u v y a ta .
S ig n a liz u jte p ib lin u ren zam en.
J a k p e d n o sti a pro koho jso u vae z p rv y ?
Z am e n v a e ...
O p a k u jte z p r v u ... (st).
S t h n te p sk u o ...
Z a m te p odle o t iv c h m a j k .
V y slejte z n o v u z p r v u ...
B n slo z p r v y ... d o su d nedolo.
Z m n o u b nho p o stu p u z a jis t sta n ic e ...
p e d n z p r v y ...
J a k je p zem n te p lo ta a ro sn b o d v ... ? P z em n te p lo ta v ... o ... h o
din je ... s tu p a te p lo ta ro sn h o b o d u je ... stu p .
V ja k le to v h lad in /v ce je n u lo v izo te rm a Celsia v ... ? V ... je n u lo v
iz o te rm a C elsia v leto v h lad in /v ce ...
J a k je te p lo ta v en k o v n h o v z d u c h u v ... (o ... hodin) v leto v h la d i
n /v ce ...? V ... o ... hod in je te p lo ta v en k o v n h o v z d u c h u ... v letov
h lad in /v ce ... P o z n m k a : L e ta d la ozn am u jc Q M X v y slaj h o d n o ty
te p lo ty o p ra v e n vzhledem k ry c h lo s ti letu .
Z am te a z ak re slete polohu podle o t iv h o m a j k u .
M te n ja k d o d a tk y k leto v p e d p o v d i p ro le to v sek , k te r m m e
je t p e le t t? K letov p e d p o v d i jso u n sled u jc d o d a tk y ... (K d y n e
jso u d n d o d a tk y , v y sl se QMZ N IL .)
J s e m p ip ra v e n n a v elk o u ry c h lo st. V y slejte ... slov/m in.
M oje p o lo h a podle o t iv h o m a j k u ...
Z av o lejte m zase ... n a ... k H z .
N a slo u c h m (naslouch) pro sta n ic i ... n a ... kH z.
J a k o u v k u b u d e in d ik o v a t m j v k o m r p i p is t n v ... (m sto)
o ... h o d in , k d y m m tla k o v o u stu p n ic i n a sta v e n o u n a 1013,2 m b. P i
p ist n v ... (m sto) o , ho d in b u d e v v k o m r, n a s ta v e n n a 1013,2 m b
in d ik o v a t ... (seln d a j a je d n o tk y ).
P e p n te n a n o rm ln k m ito e t ... k H z.
O b n o v te n o rm ln ra d io tele g r. sp o je n (v ... hod.).
J a k o u h o d n o tu m m n a s ta v it n a tla k o v stu p n ic i svho v k o m ru , a b y
in d ik o v a l n a d m o s k o u v k u le tit , jak m ile b u d em e n a zem i ve v a s t a
nici? K d y n a s ta v te tla k o v o u stu p n ic i svho v k o m ru n a ... m b . b u d e
in d ik o v a t v a n a d m o sk o u v k u , k d y b u d e te n a zem i v m sta n ic i
o ... hodin.
Mezi k te r m i v k a m i n a d ... se p o z o ro v ala tu rb u le n c e v ...? T u rb u le n ce
se p o z o ro v ala v ... o in te n z it ... m ezi v k a m i ... a ... n a d ...
ifru jete ... n e sp r v n (1. sluebn sig n ly ; 2. volac znaky).
T o to je slu eb n depee.
V o lan sta n ic e p e d tu to z p r v u p je m c m , za n je o d p o v d n .

QNM
QNN

ONO
QNP
QNQ

Q NR
QNS

QNT
QNV
QNW
QNX

QNY

N e m o h u n a jt z p r v u ... D e jte dal id en tifik a n daje.

Z am en je vzhledem k n e p z n iv m o k o ln o stem je n pib lin .
N em em e p o sk y tn o u t p o ad o v a n in fo rm ace (nebo z a jis tit p o ad o v a n
sluby).
P e ru te a z an te z n o v u s n o v o u pskou.
P o lo h a podle k ov m a p y (D /F eross bearings).
P ib li u je m e se k m ezn m u b o d u n v ra tu .
N e ro zu m m , co k te .
J a k je m a x im ln ry c h lo st n ra z pzem n h o v tru v ... M axim ln r y c h
lo st n ra z p ze m n h o v tru v ... o ... h o d in je ...
B y la v m a d re so v n a n sled u jc d o p ra v a podle ro z v rh u , ,F .
M ete u s t a t v p oslechu do ... hod.
U ijte lepho pozad.
J a k jso u m o m e n t ln p o v trn o s tn p o d m n k y a jejich in te n z ita v ...'
M om entln p o v trn o s tn p o d m n k y a je jic h in te n z ita v ... o ... hodin
jso u ... (viz pozn. -a, -b). P o z n m k a a) K d y se inform ace o m o m e n t ln c h
p o v trn o s tn c h p o d m n k c h v y sla j pozem n sta n ic , m u s se u v s t podle
p la tn p o v trn o s tn ta b u lk y I I I v P A N S -M E T (Doc 7605-M E T 526). K d y
se n e v y s k y tu je d n z t c h to p o d m n e k , o d p o v d je Q N Y N IL . b) K d y
se in form ace o m o m e n tln ch p o v trn o s tn c h p o d m n k c h v y sl leta d le m ,
m us se u v st podle b o d 10 a 12 A IR E P . K d y se n e v y sk y tu je d n
z t c h to p o d m n e k , o d p o v d je Q N Y N IL aneb o p slu n o d p o v d se
u vede pom oc z k ra te k Q k d u Q B F , Q B G , Q B H , Q B K , Q B N , Q B P . T en to
d ru h hlen m ono p o u t ja k o d o d a te k , k d y p e v l d je d n a a n eb o vc
p o d m n e k podle b o d u 10 a 12.

(QN A QNZ neoficiln k d A R R L ):

QN A
QNB
QNC
QND
QNE
QNF
QNG
QNH
QNT
QNJ
QNK
QNL
QNM
QNN
QNO

O d p o v d e jte ve sta n o v e n m p o a d (d v je n d c stan ice).

Z p ro s te d k u jte m ezi ... a ...
M m z p r v u vem .
S je z e n a (d v jen d c sta n ic e).
Z a s ta v te v y s l n a p ijm e jte (d v je n d c s ta n ic e ).
S n e m d c sta n ic i.
P e v e zm te ja k o d c stanice.
J s te p li vysoko.
H l sm se do st. H la ste s e !
M ete m p ijm a t? M ete p ijm a t ...?
D v e jte p ro ... (d v je n dc stan ice).
J s te p li nzko.
R u te s. Z a s ta v te v y sln (d v je n dc stanice).
d c sta n ic e je ...
S ta n ic e o p o u t s.

161

QNP
QN Q
QNR
QNS
QNT
QNU
QNV
QNW
QNX
QNY
QNZ
QOA

QOM
QON
QOP
QOQ
QOR
QO U

N e m o h u v s (nebo X Y ) b r t.
P e la d te n a ... D v e jte p ro ... (d v je n d c sta n ic e).
O d p o v zte ... (d v je n d c stan ice).
S t s z a st u j ...
N a n k o lik m in u t se vzd lm .
Z sta te n a p jm u (d v je n d c stanice).
S p o jte se s ... a z p ro ste d k u jte ... (d v je n dc stan ice).
J a k d te dle provoz pro ...
M ete o p u s tit s. Sm m o p u s tit s (d v se bez o taz n k u ).
P e la d te n a ... a d okonete s ... (d v dc stan ice).
N a la d te se n a m j k m ito e t.
M ete p ra c o v a t rad io tele g rafi (500 k H z ) ? M ohu p ra c o v a t rad io teleg rafi
(500 k H z ).'
M ete p ra c o v a t ra d io tele fo n ii (2182 k H z )? M ohu p ra c o v a t ra d io tele fo n ii
(2182 k H z ).
M ete p ra c o v a t ra d io tele fo n ii (k a n l 16 k m ito e t 156,80 M H z)? M ohu
p ra c o v a t ra d io tele fo n ii (k a n l 16 k m ito e t 156,80 M H z).
M ete se m n o u p ra c o v a t: 0. h o la n d sk , 1. an g lick y , 2. fran c o u z sk , 3. n
m ecky, 4. e ck , 5. italsky-, 6. ja p o n s k y , 7. n o rsk , 8. ru sk , 9. panlsky?
M ohu s v m i p ra c o v a t: 0. h o la n d sk , 1. an g lick y , 2. fran c o u z sk , 3. n
m ecky, 4. e ck , 5. ita lsk y , 6. ja p o n s k y , 7. n o rsk , 8. ru sk , 9 ..panlsky.
P ija l jste b e zp e n o stn signl, v y sla n ...? P ija l jsem b e zp e n o stn sig
n l, v y sla n ...
J a k je ja k o s t m ch znaek z h led isk a p o u ite ln o sti? J a k o s t vaich zrtaek
je: 1. n e p o u ite ln , 2. s o tv a p o u ite ln , 3. pou iteln .
K o lik z z n am m te k v y sln ? M m k v y sln ... z z n am .
M m v y s la t signl pro f zo v n po d o b u ... se k u n d ? V y slejte signl pro
f zo v n po d o b u ... sekund.
M m v y s la t sv j z z n am ? V y sle jte sv j zznam .
C htl b y ste p o slo u c h at n a k m ito tu ... k H z (nebo M Hz) sig n ly r d io v c h
n v stid e l p ro oznaen m s ta n e t s t ? P o slo u c h m n a k m ito tu ... k H z
(nebo M H z) sig n ly r d io v c h n v s tid e l p ro oznaen m s ta n e tst.
P ija l jste n a k m ito tu ... k H z (nebo M H z) sig n ly r d io v c h n v stid el
p ro oznaen m s ta n e t st? P ija l jsem n a k m ito tu ... k H z (nebo MHz)
signly r d io v c h n v stid el p ro oznaen m s ta n e tst.
V y slejte je n z p r v y nsled u jc a v y p e d n o sti.
N em o h u z jis tit v a i polohu.
N e d o d r u je te sovou kze.
M ajk b u d e v c h o d u od ... do ...
P e d e jte t u to z p r v u ... (p ro ste d n ic tv m ...).
M ajk t e d n em e b t u v e d en v chod.

QOW

Z avolm v s z n o v u , jak m ile to b u d e m on.

QOX

Snite p o n k u d k m ito e t, n a n o v m v y sle jte 5 k r t volac znaku.

QO B
QOC
QO D

QO E
QOF
QOG
QOH
QOI
QOJ

QOK

162

QOY
QOZ
Q PA
Q PB
QPC
Q PD
QPE
QPF
Q PG
Q PH
QPJ
Q PK
QPL
Q PO
QPP
QPR
Q PS
QPT
Q PV
Q PW
Q PX
QPY
QQA
QQC
QQF
QQH
QQI
QQJ
QQK
QQL
QQM
QQ N
QQO
QQP
QQR
QQS
QQT '
QQU

Z v y te p o n k u d k m ito e t, n a novm v y slejte 5 k r t volac zn ak u .

M a j k u ... u nen z ap o teb .
P o z n v a c heslo je ...
V ae frek v en ce se 1. zv ila; 2. snila.
O d p o v d e jte za m n a v z v y n a k m ito tu ... k H z.
M a jk je v c h o d u n a ... kH z.
T o to je o p e ra n z p rv a .
B u d u v y sla t v o lac z n a k u n a (to m to ) k m ito tu ...
P e v e zm te k o n tro lu st (pro ...) (do ...).
S nite o m aliko k m ito e t, a b y ste o d stra n il ruen.
Z v y te o m aliko k m ito e t, a b y ste o d stra n il ruen.
P e sn o s t n sled u jc z p r v y je p o ch y b n .
T a to z p r v a se p e d v se zkom olenou volac znakou.
N sle d u jc o p a k o v n (odpovd n a QMO).
V ae kolace je 1. od lin , 2. v y n e ch n a.
P e d e jte t u to z p r v u p je m ci ... p i n v r a tu n a
Z m te bn slo z p r v y n a ...
L od u v a jc volac z n a k u ... sp o lu p ra cu je s nm i.
V y slejte z p r v u p ro ... n a ... k H z .
V y p n m do ...
Z k o n tro lu jte sp r v n o st poslednho QDM.
P ro v d c signl b y l d n ...
O p a k u jte slo ...
... b u d e za m (za ...) o d p o v d a t n a v z v y .
^
S lym v s nejlpe n a ... k H z.
Z p r v a ... b y la p e d n a n a ...
V y slejte volac z n a k y ... m in u t.
Z p r v a ... b y la p ija ta v ... hod.
S d lte, co se sta lo se z p rv o u .
... z p r v a se o p a k u je p ro (vai) inform aci.
P e sn d u p lik t.
S n ate se d o s ta t zam en od ...
T a to z p r v a b y la p e d n a ... k pro v ed en .
Z k o n tro lu jte sp r v n o st poslednho Q D R .
V y slejte p ro m m e to d o u ,,F .
Sla sig n l sk u p in y je
M te o d p o v d n a z p r v u ... ? N em m ...
D e jte m n v a i z p r v u . P o s ta r m se o v yzen.
V y sle jte volac z n a k y zeteln ji.
N sled u jc sta n ic e jso u n a poslechu.

QQV
QQ W
QQX

T a to z p r v a se m e p o sla t k te r m k o liv z psobem k ro m r d ia .

QQY

T a to z p r v a se m u s ifro v a t.

QRA

J a k je jm n o v a sta n ic e? Jm n o m sta n ic e je ...

163

QRB
QRC

QRD
QRE
QRF
QRG
QRH
QRI
QRJ
QRK

QRL
QRM
QRN

QRO
QRP
QRQ
QRR
QRS
QRT
QRU
QRV
QRW
QRX

V ja k p ib lin v z d len o sti js te o d m sta n ic e? P ib li n v z d len o st m ezi

n a im i sta n ic em i je ...
K te r so u k ro m p o d n ik (nebo k te r s t tn sp r v a) v y ro v n v p o p la tk o v
ty v a sta n ic e? P o p la tk o v ty m sta n ic e v y ro v n v so u k ro m p o d
n ik ... (nebo s t tn s p r v a ...).
K a m p lu je te (lette) a o d k u d p ich zte? P lu ji (letm ) d o ... a p ich zm
z ...
K te ro u h o d in u p o t te , e se d o sta n e te do ... (nebo n a d ...) ? P o t m , e
se d o sta n u do ... (nebo n a d ...) v ... hodin.
V ra cte se do ... ? V racm se do ... n ebo: V rate se do ...
C htl b y ste m i sd lit m j p e sn k m ito e t (nebo p e sn k m ito e t ...) ?
V p e sn k m ito e t (nebo p e sn k m ito e t ...) je ... k H z (nebo M H z).
K o ls m j k m ito e t? V k m ito e t kols.
J a k je t n m ho vysln? T n v a e h o v y sln je ... 1. d o b r , 2. p ro m n
liv , 3. p a tn .
K o lik m te p ip ra v e n o ra d io tele fo n n c h v o ln ? M m t u ... ra d io te le fo n
n ch voln.
J a k je ite ln o st m ch zn aek (nebo zn aek ...)? ite ln o st v a ich znaek
(nebo zn a ek ...) je ... 1. p a tn , 2. p ro ste d n , 3. d o sti d o b r , 4. d o b r ,
5. v b o rn .
J s te z am s tn n ? Js e m z a m s tn n (nebo: Js e m z a m s tn n s ...). P ro sm ,
n e ru te.
J s te ru e n in terferen c? Js e m ru e n in te rfere n c . (1. n e jsem v b ec ru e n ,
2. slab, 3. m rn , 4. siln, 5. velm i siln.)
J s te ru e n p r m y slo v m nebo a tm o sf ric k m ru e n m ? J s e m ru e n p r
m y slo v m n eb o a tm o sf ric k m ru en m . (1. nejsem v b e c ru e n , 2. slab,
3. m rn, 4. siln, 5. velm i siln.)
M m z v it v y slac v k o n ? Z v y te v y slac vk o n .
M m sn it v y slac v k o n ? S nite v y slac vk o n .
M m v y sla t ry ch leji? V yslejte ry c h le ji (... slov za m in u tu ).
J s te p ip ra v e n p o u v a t a u to m a tic k c h p stro j ? Js e m p ip ra v e n p o u v a t
a u to m a tic k c h p stro j . V yslejte ry c h lo st ... slov za m in u tu .
M m v y sla t pom aleji? V yslejte p o m ale ji (... slov za m in u tu ).
M m p e s ta t v y sla t? P e s ta te v y sla t.
M te nco p ro m ? N em m pro v s nic.
J s te p ip ra v e n ? J s e m p ip ra v e n .
M m u v d o m it . .. , e ho v o lte n a ... k H z (nebo M H z)? P ro sm , u v d o m
te ..., e ho v o lm n a ... k H z (nebo M H z).
K d y m z n o v u z a v o l te ? Z avolm v s v ... h o d in (na ... k H z nebo ... M H z).

QRY

J a k m m p o a d ? (t k se n a v a z o v a n c h spojen). slo vaeh o p o a d

je ... (nebo po d le jak h o k o liv jin h o oznaen).

QRZ

K d o m v o l? V ol v s ... (na ... k H z n eb o M H z).

J a k je sla m c h znaek (nebo_ zn a ek ...) ? Sla v a ich zn aek (nebo z n a

QSA

164

QSB
QSC
QSD
Q SE
Q SF
QSG
Q SH
Q SI
QSJ
Q SK

QSL
QSM

QSN
QSO
Q SP
QSQ
Q SR
QSS
Q SU
QSV
Q SW
QSX
QSY

ek ...) je ... 1. so tv a z a c h y tite ln , 2. sla b , 3. d o sti d o b r , 4. d o b r , 5. velm i

d o b r .
K o ls sla m ch znaek? Sla vaich zn aek kols.
J s te n k la d n lod? Js e m n k la d n lo.
J e m m an ip u lac e v a d n ? V ae m an ip u lac e je v a d n .
J a k je o d h a d o v an snesen z c h ran n h o zazen? O d h ad o v an snesen z
ch ra n n h o zazen je ...
V ykonal jste z c h ra n n p rce? V yk o n al jsem z c h ran n p r ce a sm uji
n a z k la d n u ... (s ... ra n n m i, k te p o te b u j oeten).
M m v y s la t ... tele g ra m n a je d n o u ? V ylete ... tele g ra m n a je d n o u .
M ete p ro v st clov le t s pom oc va zam ovai sta n ic e? M ohu p ro v st
clov le t s pom oc zam ovai stan ice (clov let n a sta n ic i ...).
N em ohl jsem p e ru it vae vysln n ebo: In fo rm u jte , prosm ... (volac
z n a k a), e jsem nem ohl p e ru it jeh o v y sln (na ... k H z nebo M H z).
K o lik in p o p la te k do . .. , v etn vaeh o vn itro zem sk h o p o p la tk u ? P o
p la te k do ... in ... fra n k , v etn m ho v n itro z em sk h o p o p la tk u .
M ete m p o slo u c h at m ezi svm i z n a k am i? M ohu v k lad n m p p a d
p e ru it vae v y sln ? M ohu vs p o slo u c h at m ezi m m i z n a k a m i; m ete
p e ru it m vysln.
M ete m i d t p o tv rz e n p jm u ? D v m v m p o tv rz e n p jm u .
M m o p a k o v a t posledn tele g ra m , k te r jsem v m vyslal (nebo teleg ram
ped ch zejc)? O p a k u jte posledn tele g ra m , k te r jste m i v y sla l (nebo tele g ra m /y / slo/a/ ...).
Slyel jste m (nebo slyel jste ...) (volac z naka) n a ... k H z (nebo M H z)?
Slyel jsem v s (nebo slyel jsem ... n a ... k H z nebo M Hz).
M ete p ra c o v a t s ... pm o nebo p ro ste d n ic tv m jin sta n ic e? M ohu p r a
c o v a t s ... p m o (nebo p ro ste d n ic tv m ...).
C htl b y ste d o p ra v it dle ... z d arm a? M ohu d o p ra v it dle z d arm a.
M te n a p a lu b lk ae (nebo ...)? M m n a p a lu b lk ae (nebo .,.).
M m z n o v u v o la t n a v o lacm k m ito tu ? V olejte z n o v u n a v olacm k m ito
tu . N eslyel jsem vs.
K te r h o p ra co v n h o k m ito tu p o u ije te ? P o u iji p ra co v n h o k m ito tu
... k H z (z p ra v id la sta u v s t ti posledn slice k m ito tu ).
M m v y sla t nebo o d p o v d a t n a n y n jm k m ito tu (nebo n a ... k H z)?
V yslejte nebo o d p o v d ejte n a n y n jm k m ito tu (nebo n a ... k H z ).
M m v y s la t a d u V n a to m to k m ito tu (nebo n a ... k H z ? V y slejte a d u V
n a to m to k m ito tu (nebo n a ... kH z).
C h tl b y ste v y sla t n a n y n jm k m ito tu (nebo n a ... k H z)? B u d u v y sla t
n a n y n jm k m ito tu (nebo n a ... kH z).
C htl b y ste p o slo u c h at ... n a ... k H z (nebo M Hz) ? P o slo u c h m ... na'
... k H z (nebo M H z).
M m p e jt k v y sln n a jin m k m ito tu ? P e jd te k v y sln n a jin m
k m ito tu (nebo n a ... k H z).

165

QSZ
Q TA
QTB
QTC
QTD

QTE

QTF

Q TG

QTH

QTI
QTJ

QTK

M m v y s la t k ad slovo n e b o k a d o u sk u p in u n k o lik r t? V y slejte kad

slovo nebo k a d o u sk u p in u d v a k r t (nebo ... k r t) .
M m z ru it teleg ram slo ... ? Z ru te tele g ra m slo ...
S o u h laste s m m p o t n m slov? N esouhlasm s v a m p o t n m slov.
B u d u o p a k o v a t p rv p sm eno k a d h o slova a p rv o u slici k a d h o sla.
K o lik te le g ra m m te k v y sl n ? M m p ro v s (nebo p ro ...) ... tele g ra m .
Co v ylovilo zc h ran n p lav id lo n eb o z c h ran n le ta d lo ? ... (oznaen t o
to n o sti) vylovilo 1........ (poet) osob, k te r peily k a ta s tro fu , 2. tro sk y ,
3. ... (poet) m rtv o l.
J a k je P R A V zam en vzh led em k v m ? V ae P R A V zam en v z h le
dem k e m n je ... s tu p v . .. hodin,
nebo
J a k je m P R A V zam en vzh led em k ... (volac znaka) ? V ae P R A V
zam en vzhledem k ... (volac z n a k a) b ylo ... s tu p v ... hodin,
nebo
J a k je P R A V zam en (koho) ... (volac znaka) vzh led em k ... (volac
z n ak a)? P R A V zam en ... (volac znaka) vzh led em k ... (volac z n a
k a) b y lo ... stu p v ... hodin.
C htl b y s te m i sd lit m ou polo h u v y p l v a jc ze zam en p ro v e d en c h
v m i ze n m i r d io v m i zam o v a i? P o lo h a v a sta n ic e , v y p l v a jc ze
zam en p ro v e d en c h m n o u ze n m i r d io v m i z am o v a i, b y la ... k y ,
... d lk y (nebo jak k o liv jin oznaen p o lohy), t d y ... v ... hodin.
V ylete d v rk y , k a d o u o d e se ti se k u n d c h a za n im i sv o u volac zn a k u
(o p ak o v n o ... k r t) (na ... k H z ). V y lu d v rk y k a d o u o d e se ti se k u n
d c h a za n im i svou volac z n a k u (o p ak o v n o ... k r t n a ... k H z nebo
M H z); n eb o
P o d e jte . . . , a b y v y slal d v rk y o d e se ti se k u n d ch a z a n im i svou volac
z n a k u (o p ak o v n o ... k r t) n a ... k H z nebo M H z. P o d a l jsem . .. , a b y
v y sla l d v rk y o d e se ti se k u n d c h a za nim i svou volac z n a k u (o p a k o
v n o ... k r t) n a ... k H z n e b o M H z.
J a k je v a e polo h a v zem pisn ce a dlce (nebo podle jak h o k o liv j i
n ho oznaen)? M poloha je ... k y , ... dlk y (nebo podle jak h o k o liv
jinho oznaen).
J a k je v P R A V k u rs? M j P R A V k u rs je ... stu p .
J a k je v a e c esto v n ry c h lo s t? M c esto v n ry c h lo st je ... uzl (nebo k ilo
m e tr za h o d in u n eb o p ozem nch m il za h o d in u ). ( d se o ry c h lo s t lodi
nebo le ta d la vzhledem k vod n e b o v z d u ch u .) (U d v se ry c h lo s t lodi nebo
le ta d la vzh led em k vod nebo v z d u ch u .)

QTL

J a k je ry c h lo s t vaeh o le ta d la v z h le d em k zem skm u p o v rc h u ? R y c h lo st

m ho le ta d la vzhledem k z em sk m u p o v rc h u je ... u z l (nebo ... k ilo m e tr
za h o d in u , n eb o ... pozem nch m il za h o dinu).
J A K je v P R A V k u rs? M j P R A V k u rs je ... stu p .

QTM

J a k je v M A G N E T IC K k u rs? M j M A G N E T IC K k u rs je ... stu p .

166

Q TN
QTO

QTP

QTQ
QTR
QTS

QTT
QTU
QTV
Q TW
QTX

QTY
QTZ

QU A
QUB

QUC

QUD

V k o lik h o d in jste o p u stil ... ? O pustil jsem ... v ... hodin.

V yp lu l jste z v n itn h o p s ta v u (nebo z p sta v u ) ? V yp lu l jsem z v n itn h o
p s ta v u (nebo z p sta v u ); nebo
O drazil js te od zem ? O drazil jsem o d zem .
V p lu je te do v n itn h o p s ta v u (nebo do p sta v u )? V p lu ji do v n itn h o
p s ta v u (nebo do p sta v u );
nebo
C h y st te se p is t t n a m oi (nebo n a zem i) ? P is ta n u n a m oi (nebo n a zemi).
M ete k o re sp o n d o v a t s m ou sta n ic podle M ezinrodn sig n ln k n ih y ?
B u d u k o re sp o n d o v a t s va sta n ic podle M ezinrodn signln k n ih y .
K o lik je p esn ho d in ? J e p esn ... hodin.
V yslejte svou volac z n a k u pro n a la d n nebo a b y ste um o n il zm en
v aeh o k m ito tu , n y n (nebo v ... hodin) n a ... k H z nebo M H z. B u d u ihned
v y sla t svou volac zn a k u p ro n a la d n n eb o a b y ch um onil m e n svho
k m ito tu , n y n (nebo v ... hodin) n a ... k H z nebo M H z.
Z n a k a to to n o sti, k te r n sled u je, jo p e lo en a n a jin vysln.
Sdlil b y ste m i, pro k te r h o d in y je vae sta n ic e o te v e n a ? M sta n ic e je
o te v e n a od ... do ... hodin.
M m z a v s b d t n a k m ito tu ... k H z nebo M H z (od ... do ... hodin)?
B d te z a m n a k m ito tu ... k H z nebo M H z (od ... do ... h odin).
J a k je s ta v osob, k te r peily k a ta s tro fu ? O soby, k te r peily k a ta s tr o
fu , jso u v ... s ta v u a n u tn p o te b u j
M ete n e c h a t svou sta n ic i o tev e n o u , a b y ste byl se m n o u v e spojen a
d o .n o v h o p o k y n u z m s tra n y (nebo a d o ... hodin)? M sta n ic e z s t v
o te v e n a , a b y b y la s v m i ve spojen a do novho p o k y n u z v a s tra n y
(nebo a do ... hodin).
S m u je te k m s tu n e h o d y a v k lad n m p p a d , k d y m y slte , e se la m
d o sta n e te ? S m u j k m s tu n e h o d y a m y slm , e se ta m d o sta n u v ... hodin.
P o k ra u je te v p tr n ? P o k ra u ji v p tr n p o (... le ta d le , lodi, z c h ra n
n m zazen, osobch, k te r p eily k a ta s tro fu , tro sk ch ).
M te z p r v y o ... ? Z de jso u z p r v y o ...
M ete m i d t po a d d a je o: P R A V M sm ru a ry c h lo sti p zem nho
v tru ; v id ite ln o sti, poas, d le ito sti, ty p u a vce spodnch m ra k v ... ?
Zde jso u d a n d ajo : ... (Jo te b a p e sn o z n a it je d n o tk y p o u it pro
ry c h lo sti a vzdlen o sti.)
J a k je slo (nebo jin oznaen) p o sle d n h o tele g ra m u , k te r js te p ija l
ode m n eb o od ... ? slo (nebo jin oznaen) poslednho te le g ra m u , k te r
jsem p ija l od v s nebo od ... je ...
Z a c h y til jste p iln o stn signl v y sla n . .. ? Z ac h y til jsem p iln o stn signl
v y sla n ... v ... hodin.

QUE

M ete te le fo n o v a t v ... (e), je-li t e b a s tlu m o n k e m ; v k la d n m p p ad ,

n a k te r c h k m ito te c h ? M ohu tele fo n o v a t v (e) n a ... k H z (nebo M Hz).

QUF

Z a c h y til jste ts o v signl v y sla n ... (volac z n a k a p o h y b liv stan ice)?

167

QLG

QUH
QUI
QUJ

QUK
QUL
QUM
QUN

QUO

QUP

QUQ

QUR
QUS

Z ac h y til jsem ts o v signl vyslan.

(volac z n a k a p o h y b liv stanice)
v ... h o d in .
B u d e te n u c en sn st bo n a m oe (nebo n a zem )'i J s e m n u c e n sn st se ih n ed
n a m o e (nebo n a zem ). B u d u n u c en sn st se n a m oe (n a zem ) v ... (poloha
nebo m sto) v ... hodin.
Sdlte m i n y n j b a ro m e tric k tla k p e p o te n n a h la d in u m oe? N y n j
b a ro m e tric k tla k p e p o te n n a h la d in u m oe je ...
J s o u vae n a v ig a n sv tla ro zsv cen a? M n a v ig a n sv tla jso u rozsvcena.
S dlte m i P R A V k u rs, k te r b y ch m l sle d o v at, a b y c h k v m dospl
(nebo a b y c h dospl k ...)? P R A V k u rs, k te r m te sle d o v a t, a b y ste ke
m n dospl (nebo a b y ste dospl k ...) j e ..........s tu p v ... hodin.
Sdlte m i s ta v m oe podle p o zo ro v n v ... (msto- n eb o sou ad n ice) ? M oe
v ... (m sto n eb o souadnice) je ...
Sdlte m i s ta v h lad in y m oe podle p o zo ro v n v ... (m sto n eb o souadnice) ?
S ta v h la d in y m oe v ... (m sto n eb o souadnice) je ...
M ohu o p t z ap o t s n o rm ln p rac? S n o rm ln p ra c lze z n o v u zapot.
P ro s b a k lo d m v m m pm m so u sed stv (nebo v so u sed stv ... k a,
... dlk a n eb o v so u sed stv ,..) , a b y u d a ly sv p olohy, P R A V k u rs a ry c h
lost. M p o lo h a, m j P R A V k u rs a m ry ch lo st jso u ...
M m p tr a t po ... 1. leta d le , 2. lodi, 3. zch ran n m zazen v so u sed stv
... k a , ... d lk a (nebo podle jak h o k o liv jin h o o z n a en )?-.P tr e jte , p ro
sm , po ... 1. leta d le , 2. lodi, 3. zc h ran n m zazen v so u sed stv ... k a,
... d lk a (nebo podle jak h o k o liv jin h o oznaen).
Sdlte m i sv o u polo h u ... 1. sv tlo m e te m , 2. ern m k o u e m , 3. sv teln m i
ra k etam i. M polo h a se sdluje ... 1. sv tlo m etem , 2. ern m k o u e m , 3. sv
teln m i ra k e ta m i.
M m sv j sv tlo m e t d it kolm o n a m ra k , m ono-li p eru o v an , a p a k
a u v id m nebo uslym vae leta d lo n a d it p ro u d sv tla n a v o d u (nebo
n a zem) p ro ti v tru , a b y se v m u sn a d n ilo sn st se n a m o e (nebo n a zem) ?
tid te , p ro sm , v sv tlo m et kolm o n a m ra k , m ono-li p e ru o v an ; a
p a k u v id te n e b o u sly te m le ta d lo , n a rid te p ro u d sv tla n a v o d u (nebo
n a zem) p ro ti v tru , a b y ste m i u sn a d n il sn st se n a m o e (nebo n a zem ).
T i, k te p eili k a ta s tro fu ... 1. ob d reli zch ran n o u v stro j, 2. b y li p ija ti
n a lod, 3. b y li d o stien i z c h ran n o u eto u n a zem i?
Z pozoroval jste osoby, k ter p eily k a ta s tro fu nebo p o z sta tk y ? Je stli e
a n o , n a k te r m m st? Z pozoroval jsem ... 1. ve v o d osoby, k te r p eily
k a ta s tro fu , 2. n a p rm ech osoby, k te r p eily k a ta s tro fu , 3. p o z s ta tk y
nebo tro sk y n a ... k y , ... dlk y (nebo podle jak h o k o liv jin h o oznaen).

QUT

J e m sto n e t s t oznaeno? M sto n e t s t je oznaeno ... 1. oh n m n a lodi

nebo k o u o v o u bj, 2. v stra n m n m o n m zn am en m , 3. b a rv ic m p ro
sted k em , 4. ... (jinm p ro ste d k em , k te r je te b a p o d ro b n p o p sat).

QUU

M m d it lo d nebo letad lo ve sm ru n a m ou po lo h u ? ftid te lod nebo le

tad lo ... (volac znaka) 1. ve sm ru n a v a i polo h u ta k , e b u d e te v y slat

168

QUW
QU Y

QVA
QVC
QVH
QVJ
QVO
QVT
QV U
QVZ
, QW A
QW B
QW F
QW H
QW I
QW L
QW M
QW N
QW O
QW P
QW Q
QW B
QW S
QW W
QWX
QW
QW Z
QXA
QXB
QX C
QXD
QXF
QXJ
QXK
QXL

svou volac z n a k u a p ro d lu o v a n rk y n a ... k H z (nebo M H z), 2. ta k ,

e b u d e te v y sla t n a ... k H z (nebo ... M H z) P R A V k u rs , a b y ste b y l
dosaen.
J s te v o b lasti p tr n ... (oznaen n eb o k a a dlka)? J s e m v ob lasti
p t r n . . . (oznaen).
B ylo u p o zo rn n o n a u m st n z c h ran n h o zazen? N a z c h ra n n zazen
bylo u p o zo rn n o v ... h o d in ... 1. ohnm n a lodi nebo k o u o v o u b j, 2. n
m o n m v s tra n m z n am en m , 3. b a rv ic m p ro ste d k e m , 4. ... (jinm
p ro ste d k e m , k te r je te b a p o d ro b n p o p sa t).
U ijte ru n h o kle.
H la ste , a n a v e te spojen s ...
P o k e jte v e v z d le n o sti ... m il.
R a d a r 1. v cho d u ; 2. m im o provoz.
O p a k u ji, co jsem v y slal v ... hodin.
V yslejte p ro m n a ... a n e e k ejte n a p o tv rze n . P o tv rd y n pozdji n a
... kH z.
C vin z p rv a .
N e m o h u v y h o v t.
V p e rfo r to r je v a d n .
Moje zem pisn z am en od v s je ... s tu p ... m il.
B u d u v y sla t ladic signl n a ... kH z.
M ete se v r ti t n a z k la d n u podle ra d a ru .
U k a za tele z p r v y ... z n j sp r v n .
O d p o v d te p o m a lu n a m d o sti o o p ra v y .
N ep o slejte t u to z p r v u rdiem .
Z am en je spolehliv.
N a slo u c h ejte u rad io telefo n u .
V ae v y sln m siln p e b y te n v y z ao v n .
M ete se p ib l it podle ra d a ru n a ...
P rv n ra d io sta n ice , k te ro u b y la p e d n a ta to z p r v a , b y la ...
N epouil jsem b nho sla z p r v y ...
S dlte, k d y a k te ro u sta n ic b y la p e d n a z p rv a .
L e tit ... se n e h o d k p is t n pro ...
Z ap n te , , I F F .
U v m ...
S p o jte m v ... S p u stm volac p sk u .
N e m o h u v s te d z a m it, z av o lejte za ... m in.
K d y js te m slyel n a p o sled y ? N eslyel jsem v s od ... hod.
P ib li o v a c m a j k r a d a ru je m im o provoz.
1. z a p n te , 2. v y p n te ra d a r.
P o k ra u jte v z am o v n ...
P e p n te n a gonio.
P o le te tele g ra fick y p otou.

169

QXN
QXO
QXP
QXQ
QXR
QXV
QXW
QXY
QYA
QYB
QYC
QYD
QYF
QYG
QYH
QYI
QYM
QYN
QY O
QYR
QY Q
QYT
QYY
QYZ
QZA
QZC
QZF
QZM
QZO
QZQ
QZU
Q ZU 1
Q ZW ?
Q ZW
QZY
QZZ
ZAC
ZAL
ZAN
ZAO

J a k je m g o niom etrick zam e n z ...

N a slo u c h ejte p ro n o v o u v y sla k u ...
V ae te k y jso u p li 1. siln, 2. slab.
M odulace.
Z p r v u p v o d n ifro v al ...
B u d u v y sla t so u asn m klem n a ... k H z a ... kH z.
P o sle jte d o p ra v u pro ... p es ... (n a ... k H z).
N a slo u c h ejte n a g o n io m e tru n a ... k H z .
P ip ra v u ji z p r v y (p erfo ran p sk u ) k v ysln.
Z a a d te t u to z p r v u do ro z v rh u vaeho ...
Js e m (... je) ve spojen ...
V y slejte 12 p a lc p r zd n p sk y ry c h lo st ...
P e p n m p ijm a n a ... kH z.
P ra c u jte 1. sim p lex , 2. d uplex.
V olac z n a k a blc se lodi je ...
V y slte n e p e tr ito u znaku.
T a to z p r v a se m e p o sla t k te r m k o liv p o jtk e m .
Z am en v a e ... a jem u o d p o v d ajc m oje ...
P osledn slovo od vs b ylo ...
P e d e jte t u to z p r v u ...
O p a k u jte v e c h n y z p r v y o n e p teli.
d m o aso v signl.
S ignl k o n tro lo v a n m o n ito rem .
V ae sv tlo je neiteln ,
P ra c u ji s le to u n e m v letu.
Js e m ve sp o je n s ... n a ... kH z.
N a la d te sv j vy sla n a m j (...) k m ito e t.
P o tv rz u ji z p r v u .
P o sle d n slovo v m i v yslan b ylo
...
N em o h u p e d a t v ai z p r v u ... do ... h od.
N a la d te 89 n a ...
J s te n a la d n n a ... ?
Js e m n a la d n n a ... ?
N a lad m se n a ...
N eslym v s.
V sluebn sig n l ... hod. 1. je n e sro z u m ite ln , 2. nem m e.
Sdlte s ta n ic i . .. , n a k te r m k m ito tu p o slo u ch te.
Z m te k m ito e t.
N em o h u p ijm a t ...
T elefonii n e m o h u p ijm a t; p e jd te n a telegrafii.

ZAP
ZAR

P o tv rd te p je m .
V rate se n a a u to m a tic k rel.

ZBN

P e ru te a p a k p o k ra u jte s n o v o u p sk o u .

170

ZB O
ZBR
ZBS
ZBY
ZCA
ZCB

zcc
ZCD
ZCE
ZCI
ZCK
ZCL
ZCO
ZCP
ZCR

zcs
ZCT
ZCW
ZDC
ZDD
ZDF
ZDH
ZDL
ZDM
ZDT
ZDV
ZED
ZEF
ZEG
ZFA
ZFB
ZFC
ZFD
Z FO
ZFQ
ZFR
Z FS
ZFT

J s e m ve spojen s ...
P e ru te o k ru h ; b u d em e p e la d o v a t.
V ae sig n ly jso u ro zm azan (zm aten).
P e ru te a z an te 1 m z p t.
V ech n y sig n ly (nebo k a n ly ) jso u neiteln . Z k u ste n m v y sla t iteln
signl n a jin m k m ito tu , a b y ch o m u d r eli spojen.
O k ru h p e ru e n , sig n ly n e jso u sly e t; pro sm e, z sta te n a p jm u a in
fo rm u jte n s o zach y ce n ch ...
K o la c io n u jte kd y .
V ae k o lac io n o v n nesouhlas.
P ro sm , o v te ste d n k m ito et.
O k ru h p e ru e n ; z s ta te n a p jm u a d e jte n m p rv n signl, k te r bude
p o u iteln .
P ro v te si k lovn.
V y slejte iteln v a i volac znaku.
Schz vae kolacionovn.
M m e n e v aln p o d m n k y p jm u ; zesilte n a m ax im u m .
P o u v m e k o n c e n tr to ru ; prosim e, u p o z o rn te ns.
Z a s ta v te vyslni.
O p a k u jte d v a k r t.
M te pm sp o je n s ... ?
H le d m e z v a d u n a o k ru h u ; podm e z p r v u .
D e jte a d u teek.
K m ito e t v m ujd .
D lte p li dlo u h te k y .
V ae te k y jso u p li k r tk .
V ae te k y u n ik a j (m iz).
N sle d u jc v y slae je d o u d v o jm o " .
D lk a v a ich te e k k ols; u p ra v te je.
K o n s ta tu je m e v p a d k y podle u d a n h o stu p n .
K o n s ta tu je m e p e m ru innosti.
K o n s ta tu je m e zkreslen podle u d a n h o stu p n .
A u to m a tic k v y sla je v a d n .
Siln n ik .
O v te si F S K .
M te siln n ik .
S ig n ly vym izely .
K m ito to v p o su v vaeho signlu je ...
R y c h lo s t n ik u vaeh o sig n lu podle stu p n ic e je ta k o v , ja k b y lo oznm eno.

ZGF

M te slab n ik .
J a k jso u p o d m n k y p ro d u p lex ?
S ignl je d o b r p ro ry c h lo s t ... slov/m in.

ZGP

D e jte p e d n o st ...

171

ZGS
ZGW
ZHA
ZHC
ZHS
ZHY
ZIM
Z IP
Z IS
Z JF
ZKQ
ZKW
ZLB
ZLD
Z LL
ZI j P
ZLS
ZMG
ZMO
ZM P
ZMQ
ZM R
ZMXJ
ZNB
ZNC
ZNG
ZNI
ZNN
ZNO
ZNR
ZNS
ZOA
ZOD

V ae sig n ly se zesiluj.
V ae sig n ly slb n o u .
J a k jso u p o d m n k y p ro a u to m a tic k p je m ?
J a k n s p ijm te ?
V y slejte v e lk o u ry c h lo s t (... slov/m in).
D rm e v te le g ra m ...
R u e n p r m y slo v m i nebo l k a sk m i p stro ji.
Z v y te v k o n .
M m a tm o sf ric k p o ru c h y ...
V k m ito e t p o sk a k u je.
O z n am te, k d y zase z a h jte .
Z kreslen vaeh o sig n lu je ... % .
D lejte del m ezery.
D o s t v m e o d v s dlo u h o u ru .
Z kreslen zn a ek je p ra v d p o d o b n z psobeno in d u k c z o v ld a c lin k y .
M al v k o n .
M m e b o u k u .
M a g n e tick a k tiv ita .
P o k e jte .
C h y b a p e rfo r to ru .
ekejte n a ...
V ae sig n ly jso u je t iteln.
M n o h o n so b n tra s a zp so b u je ... (% ).
V yslm e d v a k r t k a d o u depei.
N em m e sp o je n s ...
P o d m n k y n e sta p ro p je m ifer.
N eslyeli jsm e volac znaku.
U n e m m e nic p ro vs.
Z a sta v u je m e v y sln .
N e p ija to .
'
M m e zde n o v o u p sk u .
O vili jsm e ... a zjistili, e v y sla n je v p o d k u .
P o z o ru je m e ... a ud lm e z m n u , je s tli p o d m n k y b u d o u ste jn d o b r nebo
lep.
Co m te k v y sln ?
S lym d o b e .
P o d m n k y n a lince jso u dobr.
V y sle jte je n sm yku.
N e d o st v m e sig n l d k o v zm n a.
N e d o sta li jsm e signl n v ra t vlce.

ZOH
ZOK
ZO L
ZOR
ZPA
Z PC
ZPE

V echno p e rfo ru jte .

ZPF

M otor b p li rychle.

ZPO

T e x t in c la ris v y sle jte jed n o u .

172

ZPR
Z PS
ZPT
ZRA
ZRB
ZRC
ZRK
ZRL
ZRM
ZRN
ZRO
ZRR
ZRS
ZRT
ZRY
ZSA
Z SF
ZSG
ZSH

zsx
ZSM
ZSN
ZSO
ZSR

zss
Z ST
ZSU

zsv
zsw
zsx
Z TA
ZTF
ZTH
ZTI
ZTV
ZTJA
ZUB

zuc
ZV B
ZVF
ZVP

zvs
zwc

Z o p a k u jte p sk u , k te r p r v b.
M otor je p li p o m al .
T e x t in claris v y sle jte d v a k r t.
V ae p sk a jd e obrcen.
V re l tk o v a n signl je p a tn ; n a la d te lpe p ijm a n signly.
M ete p ijm a t ifry? A no.
O brcen k lovn.
O p a k u jte p e d elo u p sk u .
O d stra to m o d u la c i, pochzejc z ...
T n n eist.
D obe p ijm m e i n e jv y rychlost.
V y slejte obrcen.
O p a k u jte depei ...
O bnovto p ro v o z .
P u s te z k u eb n p sk u .
Z a s ta v te a u to m a tic k provoz.
D v e jte ry ch leji.
O p ra v te si p jem .
R u m siln atm o sf ric k p o ru ch y .
S dlte in te n z itu sig n lu ... v [j.V/m n a v s tu p u pijm ae
I n te n z ita sig n lu ... je ... jiV /m
D e jte re p o rt S IN P O .
D v e jte p sk y jed n o u .
V ae sig n ly jso u siln, ist a do b e iteln.
V y slejte pom aleji.
V y slejte p sk y d v a k r t.
V ae sig n ly jso u n e iteln.
V ae ry c h lo st kols.
V ae sig n ly jso u slab.
Z a s ta v te a u to m a tik u p ro atm o sfrick signly.
V yslejte a u to m a te m .
V y sle jte ry ch le a d v a k r t.
V y slejte run.
V y sln p ro z a tm n p eru en o .
D v e jte n a b u g u .
N em m e p o d m n k y p ro p je m n a ...
N em em e v s p e ru it.
N em em e v m v y h o v t; uinm e t a k a ...
P o la riz ac e se m n.
V k m ito e t kols.
D e jte a d u VV V.
S la v aich sig n l kols.
J s o u kliksy.

V y lete slo v a ...

D v e jte vech n o je n jed n o u .
V ae sig n ly jso u slab , ale iteln.
D v e jte k a d slovo d v a k r t.
V ae te m p o je n e ro v n o m rn .
J a k o u ry c h lo s t v y slte ?
Z k u ste je t jed n o u .

ZW D
ZW O
ZW K
ZW T
ZXU
ZYS
ZZH

Hlskovac tabulka pro psmena a slice

1.
K dy je te b a hlskovat volac znaky, pedpisov zkratk y
nebo slova, pouv se t to hlskovac tabulky:
P sm en o , je
se m v y s la t
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
0
P
Q
R
S
T
U
V

w
X
Y
Z

174

K d o v slovo

A lfa
B ra v o
C harlie
D e lta
E cho
F o x tr o t
G olf
H o te l
I n d ia
J u lie tt
K ilo
L im a
M ike
N o v e m b er
O scar
Papa
Q uebec
R o m eo
S ie rra
T an g o
U n ifo rm
V ic to r
W h isk ey
X -r a y
Y ankee
Z oulou

V slo v n o st k d o v h o slova*

A L FA
B R A VO
C L I nebo S R L I
D E L TA
KO
FO X TROT
GOLF
HO TEL
I N D IA
DU L I T
K I LO
L I MA
MA I K
NO VM B E R
l
OS K A R
PA PA
K BEK
R O M IO
SI E RA
T A N GO
J U N Y F O R M nebo
U N Y FO RM
V IK T A R
V IS K I
EKS R
JA N K I
ZU LU

2.
K dy je te b a hlskovat sla nebo znam nka, pouv se tto
ta b u lk y :
slice nebo
zn am n k o , je
se m v y s la t
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
D e se tin n rk a
T eka

K d o v slovo

NADAZERO
UNAONE
B IS S O T W O
TERRATHREE
K A RTEFO U R
P A N T A F IV E
S O X IS IX
SET TE SE V E N
O K T O E IG H T
N O V E N IN E
D E C IM A L
STO P

V slo v h o st k d o v h o slova*

N A -D A -Z E -R O
U -N A iV A N
B IS -S O -T U
T -R A -T R I
K A R -T E -F R
P A N -T A -F A -IF
S O K -S I-S IK S
S E -T E -S E V N
O K -T O -E JT
N O -V E -N A J-N E
D E -S I-M A L
STO P

* V echny sla b ik y m a j s te jn p zv u k .

Hlskovac tabulka
P s
m eno
A .
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J

esky

AD A M
BOENA
C Y R IL
ENK
D A V ID
E M IL
F R A N T I E K
G U ST A V
HELENA
C H R U D IM
IV A N
JO S E F

N m ecky

AN TO N
BERTA
C A E SA R

DORA
E M IL
F R IE D R IC H
G U ST A V
H E IN R IC H
CHARLOTTE
ID A
J U L IU S

P s
m eno
A
B
C

D
JE
F
G

CH
I
J

R u sk y

ANNA
B O R IS
C A P L JA
ELOVK
D M IT R IJ
JE L E N A
FJO D O R
G R IG O R IJ

C H A R IT O N
IV A N
IV A N K R A T K I J

175

,
Cesky

K
L
M
N

O
P
Q
R
R

T
U
V
W
X
Y
Z

0
tr

KAREL
L U D V K
M A R IE
NERUDA
OTAKAR
PETR
/
Q U ID O
RUDOLF
Reh o R
SV A TO PLU K
R K A
TOM
URBAN
VCLAV
D V O J IT W
XAVER
Y P S IL O N
ZUZANA
O F IE

Psm no

N m eck y

KONRD
L U D W IG
M ARTHA
N O RD PO L
O TTO
PA U LA
QU ELLE
R IC H A R D

K O N S T A N T IN
L E O N ID
M IC H A IL
N IK O L A J
O LGA
PA V EL

0
P

ROM AN

S IE G F R E ID

S
S
T
U '
V

S E M JO N
SU RA
T AJA N A
U L JA N A
V A S IL IJ

THEODOR
U L R IC H
V IK T O R
W IL H E L M
X A N T H IP P E
Y P S IL O N
Z E P P E L IN
_
^
A f g e r
Od ip u s
Ub el

K
L
M
N

R u sk y

Y
Z

S
E
JA

JE R Y
Z IN A JD A
E A
S U K A
ECHO
JA K O V
M J A G K IJ Z N A K
T V JO R D Y JZ N A K

Amatrsk zkratky
AA
AB
ABT
AC
ADR
AER
AGN
ALL
AM

176

v e c h n o za
(po), o p a
k u jte ve, co b ylo za ...
ve p e d
asi, o , okolo, kolem , u (po
k u d jd e o)
s t d a v p ro u d
a d re sa
a n t n a
o p t, zase
ve, v e c h n o
a m p litu d o v m odulace

AM
ANI
ANS
ANT
AS
AT
AVC
AW ARD
AW H
AW DH
BA

dopoledne
k te r k o li, n ja k
odpo v d
a n t n a
ek e jte (okam ik)
v (... hodin)
sam oinn zen
pien (ceny), diplom
n a sly en o u (s nm eckm i
a m a try )
lirad ic stu p e

t
BAND
BC
BCI
BCL.
BCNU
BCOS
BC U S
BCP
BD
BEST
BF
BFO
B F R (E )
B I (BY)
B.TR
BK
BKG
BN
BN
BOTTLE
BOX
BSR
BTR
BUG
BUREAU
BUT
BU ZZ
C
CA LL
CA L L B O O K
CAN (CN)
CANS
C A N T (CNT)

p sm o
ro zh las
ru e n ro z h la su
poslu ch a ro z h la su
p o d v m se po V s, z n o v u
(opt)
p ro to e , p o n v ad

CLEA R
(CLR)
CLG
C L IC K
(C L IX )
CLOUD Y
CO
CODE
COLD
CO N D S
CONDX

ja s n (i o poas), z e te ln
vo lajc
c v a k n u t, k lik s
z ac h m u e n , o b la n (o)
k ry sta lo v osc il to r
kd
stu d e n , c h la d n , chladno
p o d m n k y (spojen)
p o d m n k y p ro d lkov
spojen
b la h o p n
p e v n in a
zv o d
c h la d n (o), stu d e n
z a p s a t; p o ro z u m t

CFM

hod n , m n o h o (franc.)
p a tn , p a tn
nej lep
h ra d c stu p e
z z n jo v oscilto r
d v e
u , p i, n a b lz k u
d o b r d e n (franc.)
p e ru it; d u p lex n provoz
p e ru en , p o ru c h a
ve m ezi
d o b ro u noc (franc.)
e le k tro n k a
sc h r n k a (potovn)
d o b r veer (franc.)
lep, lpe
p o lo a u to m a tic k kl
a d
a le, v a k
k r tk zav o ln
ano
v o ln , z av o ln
a d re s a m a t r
m ohu
slu c h tk a
nem o h u
k ry sta le m zen
p o tv rd it

DP

d k u ji (SSR)

CHANEL

k a n l, v y slac k m ito e t

DPE

z p r v a

CHAT

p o p o v d n

DR

d ra h , m il

C H E E R IO

n a z d a r, b u d z d r v

DSB

C H IR P

c v rlik a v t n

v y sln d v m a p o s tra n n
m i p sm y
j

CL

u z a v r m sta n ic i

DSW

n a sh le d an o u (SSSR)

CLD

v o lal, v o ln

D U R IN G

b h em , za (asov)

cc

CONGRATS
CO N T
CON TEST
COOL
COPI
(C O P Y ,C Y )
CRD
CU
CUA (GN)
CUD
CUDNT
CUL
CW

lstek
n a sh le d an o u
n a sh le d an o u z novu
m ohl jsem , m o h l b y ch
nem o h l jsem
n a sh le d an o u pozdji
n e tlu m e n v ln a (provoz

D A (Y )
DB
DC
DD
D IP L E
D IR E C T
D K (DS)
DO
DWN

A I)
den
decibel
ste jn o sm rn p ro u d
d o b r d e n (SSR)
dipl, p l v in n a n t n a
p m (o)
d k u ji (s n m . a m a t.)
d la t, k o n a t
do l , dole

177

ECO
END
E R E (E R )
ES
EX
FA R
FB
FD
F E R (F R )
F IN L
F IN E
F IR S T
FM
FO N E
F O R (F R )
FRD
FREQ
(FR Q )
F R O M (FM)
FU LL
GA
GA
GB
GD
GE
GES
G (E )T
G LD
GM
GMT
GN
GND
GO
GOT
GT
GUD
GUHOR
G V E (GV)
HAM

e le k tro n k o v v z a n osci
l to r
konec
zde, zde je
a
d v j, b v a l
d a le k
v b o rn ()
zd v o jo v a k m ito tu
p ro , za
k o n en , posledn
p k n (), k r sn
p rv n
k m ito to v m o d u lace, z
fonie
p ro , za
p te l (nm .)
k m ito e t, frekvence
od, z, ze
p ln
p o k ra u je , v y slejte
d o b r odpoledne
sb o h em , b u d te z d r v
d o b r d e n
d o b r veer
o d h a d u ji, m yslm si
o b d r e t, d o s ta t
r d , p o ten
d o b r jitro
g reen w ic h sk as
d o b ro u noc
zem , u z e m n it
jt , je t
o b d rel jsem , d o sta l jsem
d o b r d e n (nm .)
d o b r
n esly m V s
d t, d v a t
a m a t r vysla

H A M SH A C K ra d io a m a t rs k k o u te k
H A M S P I R I T p te ls k d u c h m ezi am at r y

178

HANDLE
HD
HEAR
HF
HI
HOM E
B U IL T
(M A D E)
HO PE
(H P E )
H O U R (H)
HPY
HR
HRD
HRX
HT
H V E (HV)
HVNT
H V I (H V Y )
HW ?
HW SA T?
I
IC I
IC W
IN
IN D O O R
IN F O
IN P T
IR P T
IS
IS L E
K E Y (K Y )
KNOW
(K N W )
KW
LAST
L ID
L IL , L T L
L IS
LOCAL
LOG
LONG
L (0 )W

jm no
m l, m l jsem
slyet
v y so k k m ito e t
v ra z sm ch u
d o m a p o sta v e n o , vyrol:

d o u f m , v m
h o d in a
astn
zde, tu , t a d y
slyel, slyeno
a stn (franc.)
vyso k n a p t
m t, m m
n e m t, n e m m
siln
ja k ? ja k m sly te?
jak je to ?
j
zde, t u (franc.)
m o d u lo v a n telegrafie
v
d om c, v n itn
in form ace
p k o n
opakuj i
je
o stro v
kl
z n t, v d t
k ilo w a tt
ppsledn, n aposled
p a tn o p e r to r
tro c h u , m lo
koncese, k o n c eso v an
m s tn , v m st
d e n k (stanin)
d lk a, d lo u h
nzk

LSN
LSN R
LTR
LTR
LUCK
LUCKY
M A N I (M NI)
MB
MBR
M CI
M EET
M ERRY
(M RI)
M ET
M EZ
*
MF
MGR
MHZ
MI
M IK E
M IL E S
M IN (M)
M IS T
MK
M N I (MNY)
MO
MOD
MOST
MSG
M SK
M ST
M U CH
MUF
MY
N
NAME
N E A R (N R)

p o s lo u c h
p oslucha
.
psm eno; d o p is
pozdj, posledn
t st
a stn
m noho, m noh
o draz od m sce
len
d k u ji (franc.)
p o tk a t, s te tn o u t
vesel, ra d o s tn
ste d o e v ro p sk as
ste d o e v ro p sk as (s n
m eck m i a m a t ry )
ste d n k m ito et
m an a r
m eg a h ertz
m j, m oje
m ikrofon
m le
m in u ta
m en, m rholen
d la t, k o n a t
m noho, hodn
dic oscilto r
m odulace
n ejv ce, n e jv t, v tin o u
tele g ra m
m o sk ev sk as
m u sm
m noho
n e jv y p o u ite ln k m ito
et
m j, m oje
ne, nic
jm n o
blzko, u

NEXT

dal, p t

NEW

nov

NFM .

z k o p sm o v k m ito to v
m odulace

NG
N IC E
N IL
N IT
N IX
NO
NR
N SL
NSHL
NW
NZ
OB
OC
OCT
OFTEN
OK
O LO
OM
ON
O N L I (Y)
OP
OPEN
OR

ose
OT
OUTPT
O VER
OW
OW N
PA
PA RT
PBL
PEP
P IR T E
PLATE
PM
POOR
PPA
PR
PSE

n e d o b r , n e d o b e
m il, p k n , p je m n
nic
noc
nic (nm .)
ne
slo, po et
n a slyenou (SSR)
n a sh le d an o u (SSR)
te d , n y n
n a z d a r SSR)
s ta r b ra c h u
s ta r (d v rn ) k a m a r d o
je n
a s t (o)
v p o d k u , p rim a
, s ta r
p te l
n a (psm o); d n e , v
je n , p o u ze, tolik o
o p e r to r
o te v e n
nebo
oscilto r
z k u e n a m a t r
v k o n (v stu p n )
pes
m an elk a , p te lk y n
v la s tn it, m t
zesilova v k o n u (koncov
stupe)
st
z h la v (telegram )
p ik o v v k o n
p ir t
d e sk a , a n o d a
odpoledne
c h u d , sla b , n e p a trn ,
c h ab
d v o jin n zesilova v
konu
p ro (franc.)
prosm

179

PSED
PU N K
PU R
PX
PW R
PZDR
QUERRY
Q U IT E
QSLL

p o ten , jse m p o ten

p a tn a m a t r, p a c k a l
ist
tisk o v z p r v y
sla, v k o n
b la h o p e ji (SSSR)
o t z k a
docela, zcela
v z je m n v m n a s ta n i
nch ls tk
R
oznaen d e se tin n rk y
(A I)
R
sp r v n p ija to
RAC .
u sm rn n s td a v p ro u d
RACK
s to ja n , p a n el
R A IN
d, p r e t
RCD
p ija l, p ija to
RCV
p ijm a t, o b d r e t
RCVR
p ijm a
R IG
z azen , v y sla
RMKS
poznm ky
ROTARY
o to n
ROUND
kolem
RP
r d io v poslu ch a (SSR)
RQ
o t z k a
RPRT
z p r v a o poslechu
RPT
opakovat
RX
p ijm a
SA
ci, j k u , n o ne!
SE C
sekunda
SE C
ste d o e v ro p sk as (SSR)
SEN D
p o sla t, z a s la t
SEN T
p o sl n , z asln
S E P (S E P T ) z
SEZ
k
SH A C K
v y slac k o u t
SH O R T
k r tk
SIG
p o d p is
SIG S
sig n ly , z n a k y
SK
SK ED
SN

18 0

k o n e c v y sln
se z n am , p ro g ram ; d o m lu
ven spojen
brzo

SN
SN O W
S O L ID
SO M E
SPELL
SPK
SRI
STD I
STN
STRO N G
SU M
SU N N Y
SU RE
SV P
sw
SW L

ro zu m m (A I)
sn h
d k la d n , solidn
n ja k , n k te r , tr o c h u
h l s k o v a t
m lu v it
litu ji, b o h u el
p e v n , s t l
sta n ic e
siln()
n ja k , n k o lik , nco
slu n e n (o)
u r it , jis t
p ro sm (franc.)
k r tk v ln a
k r tk o v ln n p o slu c h a , r
d io v p o slu c h a (R P )
TELL
ci
TEN
d e se t, d e se tim e tro v
psm o
TFC
provoz
TEST
po k u s, z k o u k a
THEN
p o to m , t a k
THERE
ta m
THRU
skrz
THUNDER
h ro m , h m n
T IL
a do, d o k u d n e , ne
T IM E
as
T JR
st le , p o d (franc.)
TK
b r t
TKS
d k y , d k u ji
TKU
d k u ji V m
T M R (TMW ) z tra
vc, p e d m t, fa k t
TNG
TNX
d k y , d k u ji
k , d o , v , a
TO
T O D I (Y)

d n e s, dn eek

TONE

t n , z v u k

T O N IT E

dnes v eer, v noci

TO O

pli, v elm i, tu ze

TOP

v rc h , ho rn

TOW

so u d ru h (SSSR )

TRUB
(T R B )
TRX
T R (T R I)
TU
TUBE
TV
TVI
TW ENTY
TX
TXT
U
UFB
UNKN
U N L IS
U N STD I
UP
UR
URS

usw
VAR
VFO
VHF
V IA
V IS IT
VL
V O IC E

vx
vxo
VY
W

w
W ANT
W ARM
W AVE

p o ru c h a , p o ti
tra n s c e iv e r
z k o u e t, sn a it se
d k u ji V m
e le k tro n k a
televize
ru en televize
d v a c e t; d v a c e tim e tro v
psm o
. v ysila
te x t, s ta
Vy
v b o rn , skvl(e)
n e zn m
no k o n ceso v an , ern
a m a t r
n e st l , kolsav
n a h o ru , v z h ru
V
V ae (m non slo)
velm i k r tk v ln a
p ro m n n
p ro m n n o sc il to r
velm i v y so k k m ito e t
c esta : p es, p ro ste d n ic
tv m
n v t v a , n a v tv it
m n o h o , h o d n (nm .)
h las, e
s ta r p te l (franc.)
p ro m n n k ry sta lo v
o sc il to r
v elm i, velice
slovo
w a tt
p l si, p o te b o v a t
tepl(o)
v ln a

WD
W EAK
W E N (W N)
WHY
W ID
W ID E
W IN D
W IR E
W IS H E S
W IT H
WK
W KD
W KD
W L (W LL )
W LD
W ORD
W PM
W R IT E
(R IT E )
W RK

slovo
slab
kdy, kdy
pro
s
irok, ro z sh l
v tr
d r t
p n
s
p rce
p ra c o v a l, p ra c o v n o
pracu jc
chci, b u d u
c h t l bych
slovo
slov za m in u tu
p s t

W RLS
W RONG
W D
WX
X C U S (E)
XM AS
XM TR
XPECT
XPER
XTAL
XYL
Y D A (Y )
YEAR

p r ce , p ra c o v a t
b e z d r to v
n e sp r v n , m y ln
c h tl bych
poas
p ro m i te
vnoce
v ysla
o e k v a t, e k a t
pokus
k ry sta l
m an elk a
v e ra
ro k

YES

ano

YL

p te lk y n , slena

ZDR

b u d te z d r v (SSSR)

ZERO

n u la

ZONE

p sm o , o b last

181

Seznam amatrskch prefix a zem (v anglitin)

A2
A3
A4
A5
A6

B o tsw a n a
R e p . o f T onga
O m an *
B h u ta n
U n ite d A rab
E m ira te s
Q a ta r
B a h ra in

A7
A9
AA (viz K )
P k ist n ,
AP
In d ia
AU
T aiw an
BV
BY
C hina
R e p . o f N a u ru
C2
A n d o rra
C3
T h e G am bia
C5
B a h am s
C6
M ozam bique
C9
Chile
CE
C E 9, F B 8 Y , K C4, L A , A n ta rc tic a
L U -Z , 0 R 4 U A 1,
D P ,U K 1 , V K 0,
V P 8 , Z L5, ZS1, 3Y ,
4K , 8J
CE9 (viz V P8)
E a s te r Is.
CE0A
S an Felix
C E 0X
, J u a n F ern a n d ez
CE0Z
CM, CO
C uba
M orocco
CN
B olivia
CP
M acao
CR9
CT

P o rtu g a l

CT2

A zores

CT3

M adeira Is.

CX

U ru g u a y

D 2, 3

A ngola

D4

R e p . o f Cape
V ejde

D6

182

Com oros

DA, D F, D J, D K , DL
DU
EA
EA6
EA8
EA9
El
EL
EP
ET
EZ
F
FB 8W
FB 8X
F B 8 (viz CE9)
FB 8Z

F e d . R e p . of
G erm an y
R e p . o f P h ilip pines
Sp ain
B a le aric Is.
C a n ary Is.
C e u ta a n d M elilla
R e p . o f Ire la n d
L ib e ria
Ira n
E th io p ia
U SSR
F ra n c e
C rozet
K e rg u e le n Is.

FY
G
GD

A m ste rd a m a n d
S t. P a u l Is.
Corsica
G uadeloupe
S a in t M a rtin
M a y o tte
N ew C aledonia
M a rtin iq u e
C lip p e rto n I.
F r. P o ly n esia
S t. P ie rre a n d
and-M iq u elo n
G lorioso Is.
J u a n de N o v a ,
E u ro p a
R e union
T rom elin
W allis a n d F u tu n a Is.
F r. G u ia n a
E n g la n d
Isle o f M an

GI

N o rth e rn Ire la n d

G J , GC

J e rs e y

FC
FG
F G , FS
FH
FK
FM
FO
FO
FP
FR
FR
FR
FR
FW

GM
G U , GC

S c o tla n d
G u e rn se y a n d
D e p en d en cies
W ales
Solom on Is.
H u n g a ry
S w itz erlan d
L ie c h te n ste in
E cuador
G alapagos Is.
H a iti
D o m in iean R ep.
C olom bia
B a jo N u e v o
M alpelo I.
S an A n d re s a n d
P ro v id e n c ia

GW
H 4, VR4
HA
HB
HB0
HO
HC8
HH
HI
HK
HK0
HK0
HK0
H K 0 (viz K S4)
H L , HM
HP
HR
HS
HV
H Z , 7Z
I, IT
IS
J2 , FL8
J 3 , V P 2G
t

J 4 (viz SV)
J 5 , CR3
J6 , V P2L
J 7 , V P 2D
J 8 (viz V P2S)
JA -JR

K o re a
Panam a
H o n d u ra s
T h a ila n d
V a tic a n
S a u d i A ra b ia
I ta ly
S a rd in ia
D jib o u ti
G re n a d a a n d
D ep en d en cies

J D , KA 1
J D , KA1
JT
JW
JX
JY
K, W, N, A
K l/W l

K 2/W 2
K 3/W 3

K 4/W 4

G u in ea-B issau
S t. L u cia
D o m in ic a
*
Japan
1
2
3
4
5
6
7
8

K ar, to
T o k ai
K a n sa i
C hugoku
S hikoko
K yushu
Tohoku
H o k k a id o

K 5/W 5

K 6/W 6
K 7/W 7

9 H o rik u
0 S h ig e tsu
K A p slu n ci
a rm d y
USA
M inam i T orish im a
O gasaw ara
M ongolia
S v a lb a rd
J a n M ayen
Jo rd n
U n ite d S ta te s o f
A m erica
C onnecticut
M aine
M a ssach u setts
N ew H a m sh ire
R h o d e Isla n d
V e rm o n t
N ew J e rse y
N ew Y o rk
D elaw are
D is tric t o f Co
lu m b ia nebo
M a ry lan d
P e n n sy lv a n ia
A la b am a
F lo rid a
G eorgia
K e n tu c k y
N o rtli C arolina
S o u th C arolina
T ennessee
V irginia
A rk a n sa s
L o u isian a
M ississippi
N ew M exico
O klahom a
T ex as
C alifornia
A rizona

183

K 8/W 8

K 9/W 9

K 0 /W 0

K B , KH1

K C 4 (viz CE9)
K C 4, K P 1
K C6

Id a h o
M o n ta n a
N evada
O regon
U ta h
W a sh in g to n
W y o m in g
M ichigan
O hio
W e st V irginia
Illinois
In d ia n a
W isconsin
C olorado
Io w a
K a n sa s
M innesota
M issouri
N e b ra sk a
N o rth D a k o ta
S o u th D a k o ta
B a k e r, H o w lan d
a n d A m erican
P h o e n ix Is.
N a v a ssa I.
E a s te rn C aroline

K H 9, KW

Is.
W e ste rn Caroline
Is.
G u a n ta n a m o
B ay
G uam
H a w a iia n Is.
K u re I .
A m erican
S am oa
W ak e I.

KL7
K P 1 , KC4
K P2, KV

N a v assa I.
V irgin Is.

KP4

P u e rto Rico

KP4

D esecheo Is.

KC6 KG4
K G 6, K H 2
KH6
KH7
K H 8 , K S6

184

A laska

K P6, K H 5K
K P6, KH 5
K S4, K P 3 , H K 0

K S6, K H 8
KV, KP2
K W ,K H 9
KX
L A , L B , L F , LG , L J
L A (viz CE9)
LU
L U -Z viz C E 9, V P 8
LX
LZ
M l (viz 9A)
N (viz K )
OA
OD
OE
OH
OH0
O J0
O K , OL
ON
0 R 4 (viz CE9)
OX, X P
OY
OZ
P2
PA , PD , PE , P I
PJ

K in g m a n R e e f
P a lm y ra , J a r v is
Is.
S e rra n a B a n k
a n d R oncador
C ay
A m e ric an
S am o a
V irg in Is.
W ak e I.
M arshall Is.
N o rw ay
A rg e n tin a
L u x o m b o u rg
B u lg aria

P e ru
L eb a n o n
A u s tria
F in la n d
A la n d Is.
M a rk t
C zechoslovakia
B elgium
G reen lan d
F a ro e Is.
D e n m a rk
P a p u a N ew
G uinea
N e th e rla n d s
N e th . A ntilles

PJ

S t. M a a rte n ,
S a b a , S t. E u sta tiu s

PY
PY 0

B razil

PY 0
f

F e rn a n d o de
N o ro n h a
S t. P e te r a n d St.
P a u ls R ocks

TN
TR
TT
TU

T rin d a d e a n d
M a rtin V az Is.
S u rin a m
USSR V H F
B an g la d esh
Seychelles
Sao T om e a n d
P rin c ip e
C iskei (ex
ZS)
Sw eden
P o la n d
Sudan
S o u th e rn S u d an
Egypt
G reece
C rete
D odecanese
M o u n t A th o s
T u v a lu
C ent. K irib a ti
(B rit. P h o e n ix
Is.)
W e st K irib a ti
(G ilb ert a n d
O cen Is.)
E a s t K irib a ti
(L ine Is.)
T u rk e y
Ic e la n d
G u a te m a la
C osta R ica
Cocos I.
C am eroon
C e n tra l A frian
R ep .
Congo
G abon
C had
Iv o r y C oast

TY
TZ

B e n in
Mali

U K 1 UA1 AAA-ZZZ

L e n in g ra d c ity

PY 0
PZ
R
S2
S7
S9, C R5
S42
S K , SL , SM
SN , SP
ST
ST 0

su
sv
SV9 (0 U .S . stn)
SV5
SV
T 2, VR8
T 3, VR1

T 3, VR1

T 3, V R 3
TA
TF
TG
TI
T19
TJ
TL

U K 1 UA1 BA A -BZZ
L e n in g ra d c ity
U K 1 UA 1 CAA-CZZ
L e n in g ra d (obl.)
U K 1 UA 1 FA A -FZ Z
L e n in g ra d (obl.)
U K 1 U A 1N A A -N Z Z
K a re lia
U K 1 UA1 OAA-OZZ
A rchangel
U K 1 UA1 PA A -PZ Z
N e n ets
U K 1 UA 1 QAA-QZZ
V ologda
U K 1U A 1 TA A -TZZ
N o v g o ro d
U K 1 UA1 W A A -W ZZ P sk o v
U K 1 UA 1 ZAA-ZZZ
M u rm a n sk
U K 2 UC2 AAA-AZZ
M insk c ity
U K 2 U P 2 BA A -BZZ
L ith u a n ia
U K 2 UC2 CAA-CZZ
M insk (obl.)
U K 2 U A 2 FA A -FZ Z
K a lin in g ra d
U K 2 U Q 2 GAA-GZZ
L a tv ia
U K 2 UC2 IA A -IZ Z
G rodno
U K 2 UC2 LA A -LZZ
B re st
U K 2 UC2 OAA-OZZ
Gom el
U K 2 U P 2 PA A -PZ Z
L ith u a n ia
U K 2 U Q 2 QAA-QZZ
L a tiv ia
U K 2 U R 2 R A A -R Z Z E s to n ia
U K 2 UC2 SAA-SZZ
M ogilev
U K 2 U R 2 TA A -TZZ
E s to n ia
U K 2 UC2 W AA-W ZZ V itebsk
M oscow c ity
U K 3 U A 3 AAA-AZZ
M sc o w c ity
U K 3 U A 3 BAA -AZZ
U K 3 U A 3 D A A -BZZ
Moscow (obl.)
O rlov
U K 3 U A 3 E A A -E Z Z
M oscow (obl.)
U K 3 UA 3 FA A -FZ Z
L ip e tsk
U K 3 U A 3 GAA-GZZ
K a lin in sk
U K 3 U A 3 IA A -IZ Z
Sm olensk
U K 3 UA 3 LA A -LZZ
U K 3 UA3 MAA-MZZ Y a ro slav l
K o s tro m a
U K 3 UA 3 N A A -N ZZ
T ulsk
U K 3 U A 3 PA A -PZ Z
V oronezh
U K 3 U A 3 QAA-QZZ
T am b o v
U K 3 UA 3 R A A -R Z Z
R ia z a n
U K 3 UA 3 SAA-SZZ'
G o rk k y
U K 3 U A 3 T A A -T ZZ
U K 3 U A 3 U A A -U ZZ Iv a n o v sk
V ladim r
U K 3 UA 3 VAA-VZZ
U K 3 U A 3 W A A -W ZZ
U K 3 U A 3 X A A -X Z Z

K u rs k
K a lu g a

185

U K 3 U A 3 Y A A -Y ZZ
U K 3 U A 3 ZAA-ZZZ
U K 4 U A 4 AAA-AZZ
U K 4 U A 4 CAA-CZZ
U K 4 U A 4 FA A -FZ Z
U K 4 U A 4 H A A -H Z Z
U K 4 TJA4 LA A -LZZ
U K 4 U A 4 N A A -N ZZ
U K 4 XJA4 PA A -PZ Z
U K 4 U A 4 SAA-SZZ
U K 4 U A 4 U A A -W ZZ
U K 4 U A 4 W A A -W ZZ
U K 4 U A 4 Y A A -Y ZZ
U K 5 XJB5 AAA-AZZ
U K 5 U B 5 BA A -BZZ
U K 5 U B 5 CAA-CZZ
U K 5 U B 5 DA A -D ZZ
U K 5 U B 5 E A A -E Z Z
U K 5 U B 5 FA A -FZ Z
U K 5 U B 5 GAA-GZZ
U K 5 UB5 H A A -H Z Z
U K 5 U B 5 IA A -IZ Z
U K 5 U B 5 JA A -JZ Z
U K 5 U B 5 K A A -K Z Z
U K 5 U B 5 LA A -LZZ
U K 5 U B 5 MAA-MZZ
U K 5 U B 5 N A A -N Z Z
U K 5 U B 5 OAA-OZZ
U K ,5 U B 5 PA A -PZ Z
U K 5 U B 5 QAA-QZZ
U K 5 U B 5 R A A -R Z Z
U K 5 U B 5 SAA-SZZ
U K 5 U B 5 T A A -T ZZ
U K 5 U B 5 U A A -U Z Z
U K 5 U B 5 VAA-VZZ
U K 5 U B 5 W A A -E W Z
U K 5 U B 5 X A A -X Z Z
U K 5 U B 5 Y A A -Y Z Z
U K 5 U B 5 ZAA-ZZZ
U K 6 U A 6 AA A -A ZZ
U K 6 U D 6 CAA-CZZ
U K 6 U D 6 D A A -D Z Z

B ria n sk
B ielgorod
V olgograd
S a ra to v
Penza
K u ib y sh e v
U ly a n o v
K iro v
T a ta r
M ari
M ordovia
U d rn u rt
C hu v ash
Sum y
T ern o p o l
C herkassy
Z h a rk a m y s
D n e p ro p o tro v
O dessa
K h e rso n
P o lta v a
D o n e tsk
K ry m sk
R o v e n sk
K h a rk o v
Luga
V in n itsa
M oldavia
V olsk
Z aporozhe
C hernogov
Iv a n a -F ra n k o
K h m e ln itsk ly
K iev
K iro v o g rad
Lvov
Z h ito m ir
C h ern o v tsy
N ik o lay ev
K ra sn o d a rsk
N a k h ite h e v a n
A zerb aijan

U K 6 UA 6 E A A -E Z Z

K arach ai-C h erk es

186

UK6
UK6
UK6
UK6
UK6
UK6

UF6
UG6
UA6
UA6
UA6
UD6

FA A -FZ Z
GAA-GZZ
H A A -H Z Z
IA A -IZ Z
JA A -JZ Z
K A A -K Z Z

G eorgia
A rm e n la
S ta v ro p o l
K a lm y k
N o rth O setian
N agorno-K a ra b a sh
U K 6 U A 6 L A A -L ZZ
R o sto v
UKQ U F 6 OA A-OZZ
S o u th O setian
U K 6 U A 6 PA A -PZ Z
C h ech en o -In g n sh
U K 6 U F 6 QA A-UZZ
A d ja ria
U K 6 U A 6 VAA-VZZ
A a tra k h a n
U K 6 U F 6 W A A -W ZZ A b k h a zia
U K 6 U A 6 W A A -W ZZ D a g e sta n
U K 6 U A 6 X A A -X Z Z K a b a rd in o -B a lk a r
A dygel
U K 6 U A 6 Y A A -Y Z Z
U K 7 U L 7 BAA-feZZ
C helinograd
U K 7 U L 7 CAA-CZZ
N o rth K h a z a k h
U K 7 U L 7 D A A -D Z Z
S e m ip a latin sk
U K 7 U L 7 E A A -E Z Z
K o k e h e ta v
U K 7 U L 7 FA A -FZ Z
P a v lo d a rs k
U K 7 U L 7 GAA-GZZ
A lm a A ta
U K 7 U L 7 IA A -IZ Z
A k h tu b in sk
U K 7 U L 7 JA A -JZ Z
V ik o d o k azak h s ta n
U K 7 U L 7 K A A -K Z Z
K z y l-O rd in sk
U K 7 U L 7 LA A -LZZ
K u s ta n y
U ra l
U K 7 U L 7 MAA-MZZ
U K 7 U L 7 NAA-M ZZ
C h im k e n t
U K 7 U L 7 OAA-OZZ
G u ry ev
U K 7 U L 7 PA A -PZ Z
K a ra g a n d a
D z h am b u l
U K 7 U L 7 TA A -TZZ
U K 7 U L 7 VAA-VZZ
T a ld y -K u rg a n
T ashkent
U K 8 U I 8 AAA-AZZ
K a sh g a d a ry i
U K 8 U I 8 CAA-CZZ
U K 8 U I 8 D A A -D ZZ
S y r D a rin sk iy
U K 8 U I 8 FA A -FZ Z
A n d iz h a n
U K 8 U I 8 GAA-GZZ
F e rg a n
U K 8 U H 8 H A A -H Z Z
T u rk m e n
U K 8 U I 8 IA A -IZ Z
S a m a rk a n d
U K 8 U J 8 JA A -JZ Z
T a d z h ik
U K 8 U I8 LA A -LZZ
B o k h a ra

U K 8 U M 8 MAA-MZZ
U K 8 UM 8 NA A -N ZZ
U K 8 U I 8 OAA-OZZ
U K 8 U J 8 R A A -R Z Z
U K 8 U I8 TA A -TZZ
U K 8 U I 8 UA A -U ZZ
U K 8 U I 8 ZAA-ZZZ
U K 9 U A 9 AAA-AZZ
U K 9 U A 9 CAA-CZZ
U K 9 U A 9 FA A -FZ Z
U K 9 U A 9 GAA-GZZ
U K 9 U A 9 H A A -H Z Z
U K 9 U A 9 JA A -JZ Z
U K 9 U A 9 K A A -K Z Z
U K 9 U A 9 LA A -LZZ
U K 9 U A 9 MAA-MZZ
U K 9 U A 9 OAA-OZZ
U K 9 U A 9 QAA-QZZ
U K 9 U A 9 SAA-SZZ
U K 9 U A 9 U A A -U ZZ
U K 9 U A 9 W A A -W ZZ
U K 9 U A 9 X A A -X Z Z
U K 9 U A 9 Y A A -Y ZZ
U K 9 U A 9 ZAA-ZZZ
U K 0 U A 0 A AA-AZZ
U K 0 U A 0 BA A -BZZ
U K 0 U A 0 CAA-CZZ
U K 0 U A 0 D A A -D ZZ
U K 0 U A 0 FA A -FZ Z
U K 0 U A 0 H A A -H Z Z
U K 0 U A 0 IA A -IZ Z
U K 0 U A 0 JA A -JZ Z
U K 0 U A 0 K A A -K Z Z
U K 0 U A 0 L A A -L ZZ
U K 0 U A 0 OAA-OZZ
U K 0 U A 0 QAA-QZZ
U K 0 U A 0 SAA-SZZ
U K 0 U A 0 TA A -T ZZ
U K 0 U A 0 U A A -U ZZ
U K 0 U A 0 V A A -U ZZ

K irg iz
O shk
N am angan
G o rn o b a d ak h
s ta n
S u rk h a n d a ria
K h o rin sk
K a ru k u l
C h ely ab in sk
S v erd lo v sk
P e rm
K o m i-P e rm
T o m sk
K h a n ty -M a n .
Y am alo -N en .
T um en
O m sk
N o v o sib irsk
K u rg b n
O re n b u rg
K em ero v
K a sh k ir
K om i
A ltai
G orno-A ltai
K ra sn o y a rsk
T a im y r
K h a b a ro v s k
Z h id o v sk
S a k h a lin
E vensk
M ag ad an
A m ur
C h u k o tsk
P rim o rsk
B u ry a t
Y a k u ts k
I r k u ts k
U e t-O rd in sk
C h ita
A g in sk -B u r

U K 0 U A 0 YA A-YZZ
U K 0 U A 0 ZAA-ZZZ
V 2-9 (ex V P2)
V E , V O , VY 1
VE1
V E1
VK
VK
VK9
VK9
VK9
VK9
VK9
VK (viz CE9)
VK0
VK0
VO (viz V E)
V P 1 , V3
V P 2 A , V2
V P2E
V P2K
V P2M
V P 2S , J 8
V P 2V
V P5

U K 0 U A 0 W A A -W ZZ

C hak ash

V P 8 (viz CE9)
VP8
V P 8 , L U -Z
V P 8 , LU -Z
V P 8 , L U -Z
V P 8 , L U -Z , CE9,
H F 0 , 4K
VP9
VQ9
VR6
VS5
VS6
VS9 (viz 8Q)

U K 0 U A 0 X A A -X Z Z

K o ry a ts k

vu

T udava
K a m e h a tk a
A n tig u a
C an ad a
Sable I.
S t. P a u l 1.
A u s tra lia
L ord H ow e I.
W illis I.
C h ristm as I.
C ocos-K eeling
Is.
Mellish R eof
N o rfo lk I.
H e a rd I.
M aequarie I.
BelizeA n tig u a , B arbuda
A ng u illa
S t. K itts , N evis
M o n tse rra t
S t. V in c en t a n d
D ependencies
B rit. V irgin Is.
T u rk s a n d Caicos Is.
F a lk la n d Is.
So. G eorgia Is.
So. O rk n ey Is.
So. S andw ieh Is.
So. S h e tla n d Is.
B e rm u d a
Chagos
P itc a irn I.
B ru n e i
H ong K ong
In d ia

187

VUT
VU 7
W (viz K )
XE
XF4
X P (viz OX)
XT

xu
XV
IW

xz
Y 2 -Y 9
YA
Y B , YC
YI
YJ
YK
YN, HT
YO
YS
Y U , YZ
YV
YV 0
Z2
ZA
ZB
ZC (viz 5B)
ZD7
ZD8
ZD9
ZE
ZF
Z K 1 (R aro to n g a)
Z K 1 (M anihiki)
ZK2
ZL
ZL
ZL

188

A n d a m a n and
N ic o b a r Is.
L aocadive Is.
M exico
R e v illa Gigedo
U p p e r V o lta
C am bodia
V ietn am
L ao P eo p Ies
D em . R ep.
B u rm a
G orm an Dem oc ra tic R ep.
A fg h n istn
In d o n e sia
Ir a q
N ew H eb rid es
S y ria
N ica rag u a
R u m a n ia
S alv ad o r
Y ugoslavia

V enezuela
A ves I.
Z im babw e
A lbania
G ib ra lta r

ZL
Z L 5 (viz CE9)
ZM7
ZP
Z S1, 2, 4 / 5 , 6, H 5,
S8,- T4
ZS1 (viz CE9)
ZS2
ZS3
1A0
IS
3A
3B6, 7
3B8
3B9
3C
3C0
3D2
3D6
3V
3X
3Y
3Y (viz CE9)
4 K (viz CE9)
4S
4U
4U

S t. H elen a
A scension I.
T ris ta n d a C unha
a n d Gougli I.
Z im babw e
C ay m an Is.
Co. Cook Is.
N o. Cook. Is.
N iue
N ew Z ealand
A u c k lan d I. a n d
C am pbell I.

4W
4 X , 4Z
5A
5B , ZC
5H
5N
5R
5T
5U
5V

C h a th a m Is.

5W

K e rm ad e c Is.
T ok elau s
P a ra g u a y
R e p . o f S o u th
A frica
P rin c e E d w a rd
a n d M arion Is.
(N am ibia)
S o u th w e st A frica
O rder of M alta
S p ra tly Is.
M onaeo
A galega a n d S t.
B ra n d o n
M a u ritiu s
R o d rig u es Is.
E q u a to ria l
G uinea
A nnobon
F iji Is.
S w aziland
T u n isia
R e p . o f G uinea
B ouvet

Sri L a n k a
l.T .U . G eneva
H q ., U n ite d
N a tio n s
Y em en
Isra e l
L ib y a
C yprus
T a n z a n ia
N igeria
M alagasy R ep.
M a u rita n ia
N iger
T go
W este rn S am oa

5X
5Z
6D5
60
6W
6Y
70
7P
7Q
7X
7Z (viz HZ)

U ganda
K enya
Mexico
Som al
Senegal
J a m a ic a
P eo p Ie's Dem .
R e p . o f Y em en
L esotho
M alaw i
A lgeria

8 J (viz CE9)
8P

B a rb ad o s

8Q, VS9

M aldive Is.

8R

G uyana

8Z4

S audi A ra b ia /

9A , (M l)
9G
9H
91, 9 J
9K
9L
9M2
9M6, 8
9N
9Q
9U
9V
9X
9Y

/I r a q , N e u tr l
Zone
S a n M arino
G hana
M a lta
Z am b ia
K u w a it
'
S ie rra L eone
W est *MaIaysia
E a s t M alaysi
N e p al
R ep. o f Zaire
B u ru n d i
S ingapore
R w anda
T rin id a d a n d To
bag o , A b u Ail,
J a b a la t T aio

(S o v tsk prefix y b y ly b hem tis k u zm nny.)

Literatura
[1] Prochzka a kol.: R adioam atrsk provoz; Nae vojsko 1965.
[2] HanekEhynaS pal/P ruka pro telegrafisty; Nae v o j
sko 1979.
[3] Rakous: Uebnice Morseovch znaek a pruka k r tk o v ln
nch am atr; nkladem vlastnm , Brno 1935.
[4] Havlek a kol.: Cviebnice telegrafnch znaek a rdiovho pro
vozu; Nae vojsko 1953.
[5] Ships-Issler: Taschenbuch fiir den K urzw ellen-A m ateur; W.
K rner, S tu ttg a rt 1948.
[6] Wiesner a kol.: CW M anual; DARC Verlag, B aunatal 1982.
[7] R adiokom unikan d: eneva.
[8] Z k ratk y a kdy (NADAS, slovensk znn), 1971.
[9] Joachim: L eteck radiotechnika; ES P ra h a 1945.
[10] Petrek: Znm e Q kodex? A m atrsk rdio 2/1955, str. 60.
[11] Sedlek a kol.: A m atrsk radiotechnika; Nae vojsko 1954.
[12] Ing. J i Peek z. m. s.: M etodika radioam atrskho provozu na
k rtk ch vlnch; elov edice V Svazarm u 1982.
189

Ing. Frantiek Janda, OK1H H

Z K LA D Y PED PO VD IO N O S F R IC K H O EN
ELEK T R O M A G N ET IC K C H VLN
A JEJICH P O U V N

K tom u, abychom si mohli dovolit pedpovdat, ja k se budou it

elektrom agnetick vlny i k tom u, abychom umli pedpovdi po
uvat, musme nco vdt o tom , kudy a pro ty to vlny prochz
a co vechno m vliv na vlastnosti zastnnho prosted. P roto si
zpotku eknem e nco o Slunci jakoto prvnm , hlavnm a n e jd
leitjm lnku celho etzu. K d y a jak se dje na Slunci projev
na Zemi, zvis na param etrech m eziplanetrnho prosted a in te r
akci se zemskou m agnetosfrou, k ter pm o a intenzvn ovlivuje
ionosfru. Tento vliv zan a je nej silnj v polrnch oblastech,
a proto musme velkou pozornost vnovat i polrnm zm . Dalo
by se ci, e v polrnch a zejm na subpolrnch oblastech le kl
k rozlutn pin vtiny vliv, vznam nch z hlediska ionosfrickho en elektrom agnetickch vln.
N ejednoduch stru k tu ra ionosfry um ouje en m noha rz
nm i zpsoby. P i en na velk vzdlenosti dochz k velkm
rozdlm ve velikosti tlum u v zvislosti na zpsobu en. M nohdy
se s m inim lnm tlum em elektrom agnetick vlna zpsobem,
k ter nelze jednodue vysvtlit nebo popsat. P roto bude e i o ionosfrickch vlnovodech a o rozm anitosti zmn, je lze pozorovat.
K vlastnm pedpovdm se dostanem e n a zvr a celou kapitolu
doplnme inform acem i, kde a kdy lze zskat potebn informace,
abychom mohli zm ny podm nek en spolu s jejich pinam i sle
dovat, nebo se ppadn pokusit o vlastn pedpov i alespo od
had dalho vvoje. V praxi se nm znalosti tohoto d ruhu m ohou
v y p latit n apklad pi hledn signl expedic clo vzcnch a v zd
lench zem, nebo mohou pomoci ke zven bodovho zisku v r a
dioam atrskch soutch.

190

Slunce
Slunce je pro ns hlavnm a nej vznam njm zdrojem energie o v
konu 3,8 . 1026 W. Ve skutenosti zdrojem energie je pevn jen
slunen nitro, kde pi dostaten teplot a tlak u probh jadern
syntza. (E xistuj sice dom nnky, e tom u ta k pinejm enm prv
nyn nen, ale to jsou otzky patc jinm oborm.)
To, co ze Slunce vidm e a oznaujeme za slunen povrch, je fotosfra, jej kad tveren m etr je pro ns zdrojem energie o v
konu 63,5 MW. Z n itra ke slunenmu povrchu postupuje energie
nesrovnateln pom aleji ne dle m eziplanetrnm prostorem . Jev y
slunen ak tiv ity jsou vrazem proudn plazm atu (rznch druh)
v rzn intenzivnch m agnetickch polch a jejich konfiguracch.
N abit stice slunenho plazm atu m aj tendenci nevnikat do m ag
netickch silotrubic, kde je h u sto ta siloar vt ne v okol. Prou-

j r

Obr. 1.1 Snmek slunen erupce

191

dn v trubicch je pom rn oddlen a vm na energie s okolm

je men. Je-li plazm a u v n it chladnj, vidm e pi vystn trubice
n a povrch (v dsledku konveknho proudu sm uj stice ze spod
nch oblast k povrchu) tm av plochu slunen skvrnu, V m agne
tickch polch je koncentrovna obrovsk energie a m nostv a tv a r
seskupen slunench skvrn je proto pom rn dobr in d ik to r d al
ch druh slunen ak tiv ity (nap. erupn) a zrove je hrubou
inform ac o tv a ru a energii m agnetickch pol.
Ze Slunce se k nm energie dostv jednak ve form energie z
iv a jednak ve form slunenho vtru, co je n ep etrit proud
plazm y z expandujc slunen atm osfry (koron), k te r se k nm
od Slunce po drahch prom nlivho tv a ru rznm i rychlostm i
(200700 km .s-1 ). P itom Slunce ztrc zenm 4,3 . 106 tu n hm oty
za sekundu a navc slunenm vtrem dal milin tu n (energie slu
nenho v tru je 3 . 1020 W). Zdnliv velk z tr ty si ovem Slunce
me dovolit, jeho hm ota je 1,989 . 1027 tu n , take by za souasnho
tem p a vdaje ztratilo za deset m iliard let mn ne jedno prom ile
celkov hm oty.
P ro dje v ionosfe m aj nejvt vznam i prom nliv u ltrafia
lov a rentgenov zen, kter se rychlost svtla, protony (jdra
atom vodku) a stice alfa (jdra atom hlia) ze slunenho vtru
a hlavn z rychlch vron od slunench erupc. V ultrafialovm
zen (o vlnov dlce 2 a 400 nm ) pichz trn ct procent slu
nen energie, z toho ale jen m al st (7 X 10-5 %) je schopna zp
sobit ionizaci kyslku a dusku v zemsk atm osfe. R elativn podl
korpuskulrnho zen na ionizaci in a padest procent pspv
ku zen vlnovho.
In te n z ita obou sloek (vlnov i korpuskulrn) podlh silnm
zm nm podle toho, jak kols celkov slunen a k tiv ita a nej v
raznji a nhle se zvyuje pi slunen erupci. P i vhodn konfigu
raci m agnetickch pol jsou pitom do m eziplanetrnho prostoru
vym rovna oblaka plazm atu, jeho vznam nou vlastnost je, e
s sebou nese tak m agnetick pole slunenho pvodu (kme, e
jsou v plazm atu ,,zam rzl ) .. Jso u to jevy z hlediska pozem skch
dsledk m im odn dleit.
A nalza seskupen slunench skvrn je jednou z m etod, jak sta192

O br. 1.2. S lunen fo to sf ra

n ovit pravdpodobnost vzniku slunen erupce a analzou vvoje

skupin skvrn na viditeln sti Slunce (slunenho disku) meme
stanovit i tren d vvoje celkov slunen aktivity. Oboj m vznam
a je i u ns pravideln vyuvno pro krtkodobou pedpov slu
nen ak tiv ity . Celkov poet skvrn, nebo lpe eeno z nj odvoze
n relativn slo slunench skvrn (zvan Wolfovo) lze pout jen
jako h ru b indiktor rovn, a to jet po m atem atick prav (vy
hlazen).
N aproti tom u m nohem lpe lze k posouzen rovn slunen a k ti
v ity pout vsledk m en rovn radiovho um u v oblasti centi
m etrovch a decim etrovch vln. R adiov um odpovd urit tep193

jot plazm atu a m agnetickm polm a nhl vzplanut vznikaj pi

rychlch djch v plazm atu, piem km itoet radiov emise stoup
s hustotou plazm atu.. Nejlepm indiktorem jev na rovni fotosfry je intenzita um u na vlnov dlce kolem deseti centim etr
(kter odpovd vzniku tsn nad fotosfrou), ni k m itoty odpo
vdaj djm ve vych vrstvch slunen atm osfry, m etrov vlny
jsou generovny a vysoko ve slunen koron. Proto me b t n a
pklad zven um u pi erupci v psm u dvou m etr indiktorem
prniku rychlch stic plazm y nebo nrazov vlny slunen atm o
sfrou smrem k Zemi.
Z hlediska psoben na Zemi m velk vznam jet jeden tv ar: .
je jm koronln proluka, nazvan t mn vstin koronln
dra (z angl. coronal hole ). J e d n se o oblast s velmi snenou
emis v oboru rentgenov zen, pod n nejsou na slunenm po
vrchu aktivn oblasti se skvrnam i; plazm a tam snadnji unik do
prostoru po m agnetickch silorch, kter jsou v tto oblasti orien
tovny tm radiln a sm uj voln do prostoru. Efekt proluk
stoup zejm na v ppad, je-li v sousedstv aktivn oblast, kter
proluku na svm okraji zsobuje plazmou. N sleduje vznam n
zven rychlosti slunenho v tru (500 a 700 km .s-1), jeho zdroj
bychom mohli podle veho nejspe lokalizovat do rozhran mezi
skupinou skvrn a prolukou. Ojedinle bvaj zaznam enny rychlosti
slunenho v tru pes 1000 km .s-1; ten to velmi rychl v tr pochz
ze skupin skvrn, kde vznikaj m ohutn tzv. protonov erupce.

Meziplanetrn prosted
Zm nn prostor nen przdn, do znan vzdlenosti od Slunce jej
vypluje horn st slunen atm osfry korona (a podle n k te
rch a u to r je i Zem jet v oblasti tzv. superkorony). K rom tm
pm oae se c ziv energie Slunce k nm p u tu j stice slu
nenho vtru. Jejich drhy jsou prom nliv a velmi zhruba zacho
vvaj tv a r spirl podle m agnetickch silokivek, kter jsou defor
m ovny dsledkem oten Slunce. To zpsobuje, e se k Zemi do
194

stanou v podstat s vt, pravdpodobnost stice, vyvren ze ste d

n zpadn sti slunenho disku. P otebn doba k tom u, aby se
napklad po erupci dostaly pomalej stice (korpuskule) a na
rove drhy Zem, in zhruba 20 a 80 hodin.
Zajm avou a prakticky velmi vznam nou a pouitelnou zvislost
ukazuj obr. 1.3 a 1.4, na nich je znzornna zvislost uveden
doby na vzjem n poloze slunen erupce a Zem vi Slunci a na
fzi jedenctiletho slunenho cyklu. Prvn z nich byl zskn a n a
lzou dsledk slunench erupc, resp. zmenm zpodn jimi v y
volanch geom agnetickch poruch v letech 1957 a 1970, ve druhm
byl tent interval rozdlen na obdob nzk (1960 a 1966) a vyso
k (1957 a 1959 a 1968 a 1970) slunen ak tiv ity . K ad rok byl
jet rozdlen na intervaly, v nich sm r ze Slunce na Zemi pro
chz oblast slunenho rovnku (22. 5. a 22. (i. a 22. 11. a 22. 12.),
severnjm i heliografickm i kam i (23. 6. a 21. 11.) nebo jinj
mi (23. 12. a 21. 5). Jednotliv efekty byly v obr. 1.3 rozdleny

z e m a e ru p c e v o b la s t i ste jn p o lo k o u le slu n c e

ze m a e ru p c e

z e m v o b l a s t i s lu n e n h o r o v n k u

v o p a n c h p o lo k o u lc h
(2 slu n e n k y )

_1
i
I

1
I

T
5

! ' ] --

'

'I f i

c
f
K

X
I

1
i
I

!T
1

I
1

'

'

J
1

30*
z p .s l. k a

30*

60*

90*

v c h . s l. k a

Obr 1.3. Zpodn potku geomagnetick poruchy

195

na ti skupiny podle toho, byla-li erupce a sm r ze Slunce na Zemi

ve stejn (severn nebo jin) polokouli, na opanch polokoulch,
anebo byla-li Zem nad rovnkovou oblast Slunce, tj. mezi druhm
stupnm severn a druhm stupnm jin slunen ky, jinm i slo
vy: prochzela-li pravdpodobn Zem oblast proudov m ezivrstvy.
Vidme, e nejdve (a mimochodem i nejastji) se do oblasti Zem
dostanou slunen korpuskule tehdy, byly-li vyvreny z oblasti 10
a 40 stup zpadn od centrlnho m eridinu, zvlt byla-li
Zem nad stejnou slunen polokoul. Pozoruhodn je tm kon
sta n tn hodnota zpodn (okolo 60 hodin), je-li Zem v proudov
m ezivrstv. Logicky ponkud rychlej je pchod poruchy, je-li slu
nen a k tiv ita vy. N aopak dle k nm pu tu je slunen plazm a pi
a k tiv it ni, a vbec nejdle j to trv ze zpadnho okraje slune
nho disku.
Z uvedenho si lze uinit p edstavu o vlastnostech m eziplanetrn
ho prosted, pozorovatelnch ostatn zejm na nepm m i m etoda
mi. Pro ely pedpovd potk poruch v zemsk m agnetosfe

o b d o b m in im a s l u n e n a k t iv it y

o b d o b m a x im a s l u n e n a k t i v i t y

80

<

T
"

705o
>

nf

<
60 j

ii
J~ i

50
iO

30
90*
z p .s l. k a

60*

30"

30*

O br. 1.4. Z p o d n p o tk u geo m ag n etick p o ru c h y

196

60*

90*

veh. sl. ka

(O
/

lze tedy brt v vahu ty to ti param etry: heliografickou dlku a

ku a datum ; navc meme z dalch pozorovn (nap. slunenho
rdiovho umu a optick i m agnetick konfigurace erupce a jejho
okol) stanovit, zda a jak m ohutn plazm ov oblak byl do kosm u
vyvren.

Zemsk magnetosfra a polrn ze

Oblast, kam zasahuje psoben m agnetickho pole Zem nazvm e
m agnetosfrou. Jejm setknm se slunenm vtrem vznik tm
stacionrn rzov vlna, na opan stran ve stnu Zem se nachz
plazm ov vleka, zemsk ohon. Okolo Zem jsou psy zadrench
stic slunenho vtru, skldajcho se pevn z elektron
a z proton (jader vodku), v mal me stic alfa (jader hlia)
a v nepatrn me i z tch prvk. stice vnikaj do atm osfry

elo stacionrn' nrazov vlny

.^m agnetosfrick obal
korpuskulrn zen polrnch z
^ _________________

slunen
vftr

magnetick itokivky
plazmova vleka
*7
^ (zemsk
----------------ohon)

zachycen
stice

magnetopauza
0

10

I------1-------1

20

1____l

zemsk polomry

O br. 1.5. P r e z m ag n e to sfro u Zem

197

pedevm v tzv. aurorlnch psech psm ech polrnch z, n a

chzejcch se okolo 67 stup m agnetick ky, irokch stovky
kilom etr. V psm ech polrnch z existuj podln proudy (podl
m agnetickch silokivek). V denn dob tekou ve vych, v non
v nich kch (viz obr. 1.6). stice slunenho vtru, zejm na
ted y elektrony, jsou ve velkch vkch nad zem skm povrchem
(dov 10 000 km ) urychlovny, ta m existujcm elektrickm po
lem, jejich prnik do atm osfry naruuje m agnetick pole a pi do
staten energii vybud polrn zi. V znikaj m agnetick subboue,
provzen posuvem aurorlnch ovl do nich ek. P i silnch
subbouch obvykle vznikajcch po velkch slunench erupcch je
posuv smrem k rovnku nejvt a me dosahovat do ek 50 a
60, vjim en i ke 40. Velikost posuvu je velm i siln zvisl na
polarit podln sloky m eziplanetrnho m agnetickho pole pi
sm ru od Slunce k posuvu nedochz, rozm r ovlu je men a v
sledn efekty jsou hlavn optick. N aopak pi sm ru ke Slunci se
aurorln ovl roz na ob stran y na sever i n a jih a podstatn
vzroste v sk y t nehom ogenit, na nich dochz k rozptylu elekto-

06 hod.

198

m agnetickch vln, ted y pesn k tom u, co potebujem e pro ionosfrick en VKV. Nejlpe se rozptyluj km itoty okolo 30 a
40 MHz (zvislost na rozm rech nehom ogenit a vlnov dlce), s rosroucm km itotem citeln roste tlum . To je t dvod, pro pi
spojen via au ro ra m aj podstatn vt ance vkonnj sta n i
ce te b a na rozdl od en pomoc sporadick v rstvy E, kde se
uplatn i stanice s m alm vkonem . O tzka, zda aurora pi prv se
rozvjejc m agnetick boui doshne a do stedn E vropy, zvis
tedy na m eziplanetrnm m agnetickm poli. To m smr uren
ptom nost Zem v sudm nebo lichm sektoru m agnetickho pole
Slunce. K podstatnm zm nm intenzity a polarity dochz s p
chodem oblak slunen plazm y vyvrench velkm i a zejm na
protonovm i erupcemi, k te r s sebou nesou siln m agnetick pole
(kme, e jsou v plazm zam rzl") a dle s pchodem slunenho
v tru ze starch aktivnch oblast na Slunci, jejich ak tiv ita ped
tm znan ji kon. Ve druhm ppad jsou siln m agnetick pole
slunenm vtrem v y tah o v n a". J e tedy do velk m ry vc nho
dy, do jak pozice vi vytaenm u slunenm u m agnetickm u poli
se dostane nae planeta a zda m agnetick boue bude provzena
aurorou optickou, radiovou, ppadn obm a druhy nebo dnm .
Lze proto s pom rn velkou spolehlivost pedpovdat pchod po
lrnch z nap. pro oblast Skandinvie, dost asto souhlas p ed
pov pro takov zem jako severn st Velk B ritnie, H olandsko,
sever N D R. NSR, P L R a pobaltsk republiky SSSR, ale pro nai
oblast lze nanejv oznait nkolik term n, kdy by aurora m ohla
pijt (kdy jsou pro jej vznik splnny vechny sledovan podm nky).
Pro zlepen situace by bylo poteba ad y men v kosmickm
prostoru.
Polrn ze je vybuzena tokem energetickch elektron srej
cch se s neutrlnm i atom y atm osfry. A tom y se vracej do norm l
nho stavu vyzenm k v a n ta energie ve sv charakteristick spek
trln e. A prv na nehomogennch tvarech zven ionizace
vznik rozptyl radiovch vln. (Pro zajm avost podobn, ale ne
srovnateln intenzivnj jevy probhaj na Ju p iteru .) L ety vzkum
nch druic oblastm i, v nich souasn probhaly polrn ze, z
rove s lety vzkum nch balistickch raket, um onily poznat struk199

tu ru dj v t to oblasti. ez vkam i 100 a 200 km vidm e na

obr. 1.7. Vsledkem tekoucch proud a psobcch i vytvench
m agnetickch a elektrickch pol jsou vertikln tv a ry pipom na
jc opony, na nich vznik emise, absorpce a hlavn zptn roz
p ty l elektrom agnetickch vln. Zdrojem energie jsou vpdy stic
z vnjho radianho psu. tv a ry vznikaj pod zrcadlovm i body
stic o malm hlu nklonu. Jejich v sk y t a tv a r je do znan
m ry dn i konfigurac cirkum polrnch proud a zptn je ovliv
uje (obr. 1.8).

12 h m s t n h o a s u

Obr. 1.8. Z n zo rn n p ro u d o v c h sy st m v ionosfe

200

M etody pedpovdn se opraj ve znan me o statistick zp ra

covn velkho m nostv daj o ionosfe za nkolik slunench cyk
l. N ezbytnm doplkem je ovem pedpov krtkodob, na nejbli
hodiny a dny, k ter popisuje pravdpodobnost odchylek. Vychz ze
situace na Slunci a pozorovanch dj zejm na erupc a z n ep
mch inform ac o vlastnostech m eziplanetrnho m agnetickho pole,
t zskanch z vt sti bhem m inulch otoek Slunce. Z toho v y
vozuje pravdpodobnost setkn zemsk m agnetosfry s vlivy, je ji
naruuj a extrapoluje mon dsledky zm nnch poruch, zejm na
ted y vznik nrazovch vln, kter celou m agnetosfru rozkm itaj, m ag
netickch pol, k ter ji deform uj a zmn koncentrace a energie stic
slunenho vtru zaplujcch radian psy. Poruchy zanaj vdy
v polrnch oblastech a postupn se sthuj do nich ek, p i
em se jejich inek mn. Prv v polrn oblasti a z n pedevm
v zn polrnch z le kl k pochopen toho, co se s ionosfrou
v globlnm m tku dje a prv pi polrnch zch lze nsledn
dje pozorovat nejsnze, nebo jsou nejintenzvnj. Pitom je te
ba uvaovat i vliv vnitnch radianch ps ovlivujcch hlavn
ionosfru subtropickch oblast. Zd se, e jsou s tm v pm sou
vislosti i vsk y ty transekvatorilnlio en VKV.
Transekvat.oriln en radiovln, zejm na VKV, by si pro svou
vjim enost zaslouilo zvltn kapitolu. Jeho objev byl pekvapiv
a lze ci i ryze am atrsk . Dodnes neexistuje dostaten vro
hodn teorie, kter by je vysvtlovala, a to je i jeden z dvod,
pro se m inula spchem vtina dosavadn snahy je pedpovdt.
Zatm jen vme, e se vyskytuje v letech vysok slunen aktivity,
hlavn v beznu, dubnu, z a jnu. N a zklad dosavadnch zku
enost se zd, e se t k rozsahu zhruba 25 a 500 MHz. Sen
probh na trasch o dlce 5 a 9 tisc kilom etr bez toho, e by
signl doshl zemskho povrchu mezi koncovmi body. Koncov
body jsou rozloeny piblin sym etricky vi e nulov m agne
tick inklinace. Podvm e-li se na m apu svta, najdem e lehce ti
nejvhodnj oblasti pro vyuit transekvatorilnho en a sku
ten ve vech tech byla existence tohoto en potvrzena. Je d n
se o trasy : Stedn A m erikaJin Am erika a jin A tlantik (ostrov
sv. Heleny), Japonsko severn Austrlie, a konen pro ns n ejza
201

jm avj: stedn a jin ky E vropy a severn A frikajih Afriky.

Zd se, e eskoslovensko le na severn hranici oblasti, z n lze
tohoto druhu en by vjim en, ale pece jen vyut. Svd
o tom signly z jin Afriky, zachycen vcekrt stanic OK1MBS
v psm u dvou m etr, stanic OK 1A IY dokonce v psm u 70 centi
m etr (na jae roku 1981). Signly pijm an u O K lA IY byly ne
jen pekvapiv siln, ale zcela jist prav. e nebylo navzno spo
jen lze pist tom u, e jihoafrick opertor nevnoval dostatenou
pozornost pijm ai.
P ro volbu odpovdajcho vybaven stanice lze vychzet z tchto
dosavadnch vsledk: tlum c se vlny bv znan, nap. nejmen dosud zm en (mezi Zimbabwe a K yprem ) inil v psm u
dvou m etr 40 dB vi volnmu prostoru. um bv vy, ne pi
jinch druzch en VKV. Smrov rozptyl pichzejcch signl
kles & rostouc vzdlenost od ry nulov m agnetick deklinace.
K m itotov rozptyl me b t znan. Z toho vyplv nutn o st po
uit vysla o vkonu nejm n 100 a radji nkolik set w att,
pijm a s um ovm slem asi 2 dB a prom nnou selektivitou,
antn s dostatenm ziskem, ale na druh stran nepli zkm
vyzaovacm diagram em , i kdy dky poloze eskoslovenska na se
vern hranici oblasti monho spojen ten to posledn poadavek
ztrc dleitost. N a rozdl od jinch druh en nen sprvn kal
kulovat s hodnotou efektivnho vyzenho vkonu pi souas
nm en po vce drahch s prom nnm zpodnm se jeho hodnota
neustle mn.
V skyt transekvatorilnho en bude v nej lepm ppad dk
a proto se vyplat hldat je pokud mono kad veer. Nevhodou
je pom rn m al poet stanic s odpovdajcm vybavenm .
Lep situace je v ppad vskytu polrnch z, je zasahuj
p odstatn vt zem a k jejich registraci je vhodn i prm rn
zazen. P roto existuje cel ad a st nrodnch i m ezinrodnch,
propojench nejastji telefonicky a asto pomoc pevd v p s
mech VKV. Velmi elnm se ukzalo sledovn km itotu 14345 kHz,
kter pouv tzv. European V H F N et, kde se v sk y t polrn ze
m nohdy oznam uje. Po vyputn prvn druice n a eliptick drze,
schopn zprostedkovat provoz D X , se ale zm nn km itoet znan
202

uprzdnil, nebo aktivn stanice VKV zaaly pednostn vyuvat

pevd OSCAR 10. N ejvt cenu pro ns m aj informace z vchod
nch smr, kde jev obvykle zan. K valitativn nejlep infor
mac je sdlen, e lze pracovat via au ro ra i na 70 cm (teba od
UA3LBO), co znam en vysokou pravdpodobnost, e bude mono
pracovat z nich zempisnch ek na 2 m. Pi intenzivnj PZ,
kdy je nadje na dlouh spojen DX, se oblast zdnlivho odrazu
pohybuje od vchodu na zpad (viz obr. 1.9), a to nkolikrt a ka
d dal drha probh jinji.

potek

O br. 1.9. S p ir lo v d rift

203

Hranice dosahu pi popisovanm druhu en v SSR le na

jih u v Jugoslvii, stedn Itlii a Sardinii, na zpad v Irsku a na
vchod za Uralem . T ak intenzivnch polrnch z ovem nebude
nikdy vce ne nejve nkolik za slunen cykl, pi nzkm m axim u
cyklu dn. Lze se dom nvat, e pt velk polrn ze budou
a po roce 2000, v naem stolet ji vysok slunen cykl neekme.
Pravdpodobnost vskytu polrn ze v rznch obdobch roku
se bhem jedenctiletho slunenho cyklu mn. Jednou z pin by
mohlo b t i postupn pem sovn aktivnch oblast na Slunci
k rovnku. Ped m axim em slunenho cyklu se objevuj etn sku
piny skvrn v heliografickch kch nkolika destek stup, v m a
xim u je jich nejvce do 15 ky a pi nsledujcm poklesu slunen
ak tiv ity jet ne. O dtud pedpokldan zm ny sloen slunenho
v tru by mly b t zpotku nej vt od oblast vzdlenjch od ro
viny rovnku a postupn se j piblit. R ovina obn drhy Zem
nen rovnobn s rovinou slunenho rovnku, protn ji zatkem
ervna a prosince, nejvce se od n vzdaluje v beznu a z. P roto
lze oekvat ponkud astj vskyty polrnch z v dob do m a
xim a cyklu spe okolo rovnodennosti a s vvojem slunenho cyklu
by se m axim a zsah a tm i poruch en a polrnch z m ohla
vzdalovat z podzim a ja r smrem k ltm a zimm. V oblasti slu
nenho rovnku, v tzv. krlovskm p su se skupiny skvrn tm
nevyskytuj a ta k by pi slunovratech pravdpodobnost auror
klesala.
Ve snaze zjistit, nakolik je uveden nzor oprvnn, vznikl dia
gram na obr. 1.10. Jsou v nm vyznaeny polrn ze optick
z let 1745 a 1960 a radiov z let 1970 a 1981. Vidme, e nejvt
aurory vznikaj okolo m axim a jedenctiletho cyklu, zejm na na
podzim a naopak zhruba o dva roky pozdji pi sekundrnm m a
xim u zejm na na jae (a nevme, pro tom u ta k je). A urora vak
me vzniknout ve kterm koli msci roku a ve kterm koli roce
vetn slunenho m inima. Ale objev-li se siln aurora v roce slu
nenho m inima, znam en to, e pt jedenctilet cykl bude v y
sok a ted y i auror bude dost. E xistuj dv m inim a vskytu auror
a posouvaj se. H lavn, letn m inimum (prohlouben term ickm i
zm nam i v ionosfe) je na potku jedenctiletho cyklu v ervenci
204

O br. 1.10. Zvislost, p o lrn ch z n a fzi jed e n c tile t h o cyklu

a srpnu, na konci v kv tn u a ervnu. Podrun minimum je z p o t-'

ku v beznu a dubnu, na konci v im oru a beznu. Posuv maxim
vskyt auror je k posuvm minim doplkov. R ok m axim a jede
nctiletho slunenho cyklu se od ostatnch li tm , e se v nm
aurory vyskytuj rovnom rnji.
R adiov aurora sice nemus b t provzena optickou a optick
radiovou, ale pi nejsilnjch jevech jde asto o oba kazy zrove
nebo po sob. Inform ace o obou druzch jev uvtaj slunen astro
nomov a nemn zajm av jsou i z hlediska geofyziky.
K vtu psoben slunench korpuskul p at jet informace
o dji, zvanm Forbushv jev. Me b t registrovn observato,
nachzejc se v polrn oblasti, pod tzv. polrn apkou. N a re
gistrovan hladin kosmickho zen se objevuj poklesy o 2 % a
30 % s trvnm od nkolika destek hodin do nkolika dn. D
vod: Kosmick zen, pichzejc ze vech smr do m eziplanetr
nho prostoru z galaxie, je v uritm oboru vi Zemi zastiovno

v dob, kdy je okol Zem zaplovno slunen plasm ou vt husto

ty ne obvykle, spolu s m agnetickm i poli slunenho pvodu. K os
mick zen je pak odreno do prostoru nebo pohlcovno v ob
lasti m agnetickch diskontinuit oblak slunen plazm y. Ped po
klesem se nkdy objevuje krtkodob vzestup, vyvolan pm m
slunenm zenm v pslunm oboru, pochzejcm od velk slu
nen erupce, stejn jako vyvren a pom aleji postupujc oblak
plazm y. Zprvu o nm obas podvaj polrn observatoe, nejas
tji je to Thule v Grnsku.

Ionosfra
Ionosfra sestv z nkolika oblast, v nich je h u sto ta ionizace
(hustota ionizovanch atom nebo volnch elektron) zvena.
K tom u jsou nej pznivj podm nky ve vkch s m inimln te p
lotou, tedy i m axim lnm tlakem a proto i nejvtm potem vol
nch elektron a tak s menmi rychlostm i pohybu steek plynu.
Rozeznvm e dva druhy ionizace: fotoionizaci, kdy elektron opust
svou ,,drhu okolo jd ra atom u (je z n vytren) nsledkem po
hlcen k v a n ta zen a nrazovou (srkovou) ionizaci pi setkn
elektronu s rychle se pohybujc stic. Pi form ovn ionosfrickch vrstev hraje svou roli i stru k tu ra zemskho m agnetickho
pole, zejm na v non dob.
R adioam ati m aj svtov prvenstv ve vyuvn nej vy ob
lasti (asto ne zcela vstin iv r s tv y ) ionosfry oblasti F, kter
m rozhodujc vznam pro en krtkch vln. Ve dne v lt se
dl na oblasti dv, a to F1 ve vce 130 a 250 km a F2 nad 250 km.
Atm osfru nad 300 km lze povaovat tm za pln ionizovanou.
R diov km itoty, kter jet ionosfra vrt k Zemi pi kolmm
vyzaovn, oznaujeme jako kritick km itoty a stoupaj s druhou
mocninou m axim ln elektronov hustoty. Pro oblast F1 je to n e j
ve zhruba 5,5 MHz, pro F2 ve dne zhruba do 13 MHz a v noci
kolem 5 MHz (nikdy vak ne mn ne 1,5 MHz). Skuten hodnoty
jsou zvisl na m noha param etrech od geografickch a m agnetic
206

kch souadnic pes denn a non dobu po slunen a geom agnetic

kou aktivitu. H lavnm initelem ionizace oblast F je ultrafialov
zen ar hlia (58,4 nm a 30,4 nm), jeho intenzita v dob m axim a
cyklu slunen ak tiv ity bv zhruba sedm krt vt ne v dob m i
nima, K m itoty, kter ionosfra v rt k Zemi pi ikmm vyzao
vn, jsou zhruba a trojnsobn vt ne km itoty kritick. P ra k
tickm dsledkem kolsn slunen ak tiv ity je, e zatm co v dob
slunenho m inima jsm e rdi, je-li pouiteln pro dlkov en
alespo ve dne psmo 14 MHz, je v dob m axim a na 14 MHz
a m nohdy i na 21 MHz ivo i v noci a ve dne lze navazovat spojen
postupn s celm svtem v psm u 28 MHz. Situace je vdy hor
v letnm obdob, kdy v denn dob vzhledem k del dob ozen
dostoup energie infraervenho slunenho zen takov rovn,
e je pinou nadm rnho tepelnho ohevu a tm i expanze a tud
zedn plyn zejm na v oblasti F. E lektronov hustota a s n vka
pouitelnch km itot pak klesaj. Dalm dsledkem jevu jsou dv
m axim a kivky dennho prbhu pouitelnch km itot ped
polednem, ne zane expanze a veer, kdy vrchol komprese a z
rove kon rozdlen oblasti F na dv (obr. 1.11). V poslednch

O br. 1.11. Z v islo st k ritic k c h k m ito t o b lasti F 2 n a slunen a k tiv it (denn

m axim a)

207

letech je rozdlen oblasti F na dv vysvtlovno spe vertiklnm i

pohyby plyn ne term ickou expanz. N a vsledku to ovem nic
nemn.
Nejmen h u stota nejvy v rstvy ionosfry m za nsledek po
m rn pomalou rekom binaci elektron s ionty a z n plynouc zna
nou hysterezi vi zmnm slunen radiace. V intervalech poklesu
slunen radiace, a ji kad den pi zpadu Slunce nebo v delch
(typickch vcedennch) obdobch poklesu celkov slunen aktivity,
zan pevldat rekom binace nad ionizac. Na nov vznikajc
stru k tu ru ionosfry m vrazn vliv m agnetick pole Zem, kter
je v globlnm m tku znan nestejnorod. H odnoty stavu ioni
zace se proto od sebe ve vtch vzdlenostech zanaj podstatnji
liit a tm se zhoruj pevn podm nky pro en rdiovch vln
na velk vzdlenosti v dob, kdy slunen radiace kles. N aopak
pi r stu radiace je jej psoben dle zvisl jen na zempisn ce
a denn i ron dob a tm je do stru k tu ry ionosfry vnen urit
d, prv pro monosti spojen DX ta k potebn. Velmi nzornm
pkladem je skutenost, e nejlep podm nky en nastvaj p ra
videln na trasch podl hranice svtla a stnu (pi zpadu Slunce
spe ji ponkud ve stnu, pokud se tam netvo turbulence, v nich
je men tlum v nich oblastech ionosfry).
Pod oblastm i F jsou jet oblasti E (ve vi 90 a 130 km) a D
(ve vi 50 a 90 km). H ustoty plyn jsou tam podstatn vt, re
kom binace rychlej a h u stota elektron (v oblasti D iont) men.
Proto jsou ni i kritick i pouiteln km itoty. Velmi rozdln od
vych vrstev jsou vlastnosti oblasti D, kter zanikne rekom binaci
prakticky ihned po zpadu Slunce a nadto m spe vlastnost polo
vodie (zatmco vy oblasti se chovaj jako dielektrikum ). Pro
en krtk ch vln je oblast D pinou znanho tlum u, kter ale
kles s druhou mocninou km itotu. U oblasti E si povimneme ze
jm na jejho stabilnho chovn denn chod je pravideln .a hod
n o ty kritickch i pouitelnch km itot dosti pesn sleduj rove
celkov slunen aktivity i vku Slunce nad obzorem.
Ponkud zvltn msto zaujm sporadick vrstva E (Es), kter
m s oblast E spolenou jen vku. Rozeznvm e ti druhy vrs
tev E s: tropickou, jej v skyt je nejspe zvisl na m eteorologic
208

kch vlivech, polrn, kterou m na svdom penos energie z ps

zadrench stic a stednkovou, k te r se u ns vyskytuje po
nejvce od kvtna do srpna ve tv a ru siln ionizovanch plochch
oblak. J e j m echanism us vzniku nen zatm dostaten prozkou
m n. Pravdpodobn se na nm podlej souasn jevy atm osfricko-cirkulan, m eteorick a k tiv ita a vliv stoen vtr s vkou, elek
trickch proud a m agnetickch pol v ionosfe. Atm osfrick
a m eteorick ak tiv ita by mohly d o dvat potebn stavebn kam e
n y ", ostatn vlivy by pak vrstvu form ovaly.

O br. 1.12. P r b h y ionosfrickeh c h a ra k te ris tik p ro r z n v y z ao v a c h ly

O brovsk elektronov h u stota ve vrstv E s um ouje en r

diovch vln a do oblasti VKV, obas pes 100 MHz a vjim en
i pes 150 MHz na vzdlenost tisc kilom etr.

209

Zemsk povrch
Zem sk povrch se pro dlouh vlny a na k rat vzdlenosti i pro ste d
n vlny chov jako tm rovn, lpe eeno vlny se podl nj ohbaj.
U krtkch vln to neplat, dosah pozemn vlny je m al; tm men,
m k rat je dlka vlny a loha zemskho povrchu je jin psob
pi en jako odrazn plocha. Z tr ty pi odrazu jsou siln zvisl
na jeho vodivosti a perm itivit nej men na plochch mo a oce
n, nej vt na pustch a ppadn jet zasnench skalnatch m a
svech a kupodivu (nsledkem mal vodivosti) znan i na sladko
vodnch plochch. E lektrick vlastnosti povrchu a jeho relif m aj
vliv i na en dlouhch a velmi dlouhch vln.

Zpsoby en rdiovch vln

en je zvisl na dlce vlny a stru k tu e prosted, kterm vlna
prochz. P aram etry prosted se mn v irokch mezch se vzdle
nost i asem a i kdy ada zmn probh pravideln, zstv dost
takovch, kter m aj nhodn charakter. Pro en rdiovch vln
plat obdobn zkony jako pro vlny svteln. I rdiov vlna se

210

pm oae a zmny p aram etr prosted psob, jej lom, odraz, ohyb
nebo rozptyl a pitom pirozen i tlum .
Lom a odraz n astv pi zmn perm itivity prosted, se kterou
se mn i skupinov a fzov rychlost en, zatmco ohyb a rozptyl
vznik na vodivch pekkch podle toho, zda je jejich rozm r ve
srovnn s dlkou vlny velk nebo mal. Takovou konfiguraci pro
sted, k ter umon en rdiovch vln mezi dvm a m sty, m e
me obecnji nazvat vlnovodem. Uvdomme-li si, e stnou vlno
vodu me b t nkter z ionosfrickch vrstev nebo zemsk povrch
(na VKV k tom u pistupuje i zvrstven troposfry v zvislosti na
teplot a vlhkosti) a vme-li dle, e vbec nen nutn, aby mezi
antnam i vyslae i pijm ae existoval po cel dlce spoje jen vlno
vod jednoho ty p u a navc, e vlnovod me b t napjen i zakonen
rzn (pomoc lomu, odrazu, rozptylu, ale i prolnnm nimi v rst
vam i), vynikne jak rozm anit a etn monosti spojen z toho ply
nou, ale k tom u se jet vrtm e.
Vrame se zpt ke zpsobm en rdiovch vln, a to v zvis
losti na jejich dlce. Pom rn jednoduch a pzniv je situace u vln
dlouhch a velmi dlouhch, kter se mohou ohbat podl relativn
mlo zakivenho zemskho povrchu. Ve dne se vlnovodem , je
ho stny tvo Zem a ionosfrick oblast D. Tm je dna i pina
dalho zajm avho jevu: pi slunen erupci provzen intenzvn

O br. 1.14. en m ezi d v m a d ruicem i pod m ax im em elek tro n o v

k o n c e n tra c e ob lasti

211-

radiac se zvt ionizace oblasti D, vlnovod m pak jin param etry

a vsledkem je nhl anom lie pole, pozorovateln jako nhl zmna
hladiny signlu dlouhovlnnch vysila a tukt zm na hladiny
atm osfrik na velmi dlouhch vlnch (nejlpe na km itotu 27 kHz,
kde hladina vrazn stoupne). V noci v rstv a D neexistuje a dlouh
vlny se vlnovodem mezi Zem a oblast E, k ter je ve, m
vet rove ionizace a nastvaj v n men z tr ty , m dosah pod
sta tn vzroste.
Ve dne tvo oblast E stnu vlnovodu i pro vlny krtk, v naem
ppad jde o psmo 160 a 80 m etr. Oblast E je ne ne F a proto
je nutn pouvat an tn s nim vyzaovacm hlem takov
antny jsou optim em pi spojen na mal vzdlenosti v polednch
hodinch prv ta k jako pro spojen D X ve zbvajc sti dne.
V yuit oblasti E pin hned dv vhody: odpad prchod vlny
zm nnou oblast, a o to se zmen tlum , a navc sla signlu dky
men am plitud zmn vlastnost oblasti E proti F mn kols.
N a ostatnch krtkovlnnch psm ech ve dne a n a vech v noci
(na 160 m ale teb a jen kolem plnoci) dom inuje v en vlnovod
mezi zem a oblast F2, v teplej polovin roku se na en vrazn
podl v denn dob jet oblast F l. To se vak net k nej kratch
psem KV, kde jsou dom inantnm i v rstvy F2 a E s.
D rha, po kter prochz radiov paprsek ionosfrickou oblast
s prom nnou hustotou i ionizac (m se mn i skupinov rychlost
en), je nsledkem postupnho lomu kiv. T var drhy je zvisl
na hlu, ped nm paprsek do ionosfry vstupuje. N avc nsledkem
psoben m agnetickho pole Zem se paprsek tp na dva (dn
a m im odn) c se po rznch drahch. U m im odnho p a
prsku (kter by v prosted s nulovou intenzitou m agnetickho pole
nevznikl) k tom u pistupuje jet sten roviny polarizace (jev se
nazv Faradayovou rotac). Praktickm dsledkem je, e bez po
t nebo dokonce jet vhodnji mezi sebou navazuj spojen s ta
nice, jejich antny m aj roviny polarizace na sebe kolm (obr. 1.15).
en vlnovodem mezi zem a oblast F2 (tzv. skokov) je hlavnm
druhem en pouze na vzdlenosti do 5000, ppadn do 7000 km.
Pi spojen na vt vzdlenosti se vrazn u platuj vlivem menho
celkovho tlum u vhodnj dal, druhy vlnovod vznikajcch
212

max. elektron, koncentrace

mezi jednotlivm i oblastm i, ppadn i u v n it oblasti F2 (jedn se

o ppad, kdy se polomr ohybu paprsku v ionosfe rovn polomru
Zem nebo kdy paprsek kolem tto kruhov drhy osciluje).
Pro en krat sti dekam etrovch vln (zejmna nad 20 MHz)
a nepravideln i pi en VKV m velk vznam v rstv a E s. Nejvraznj je jej psoben pi spojen na vzdlenosti do 2000 km.
M echanismy dlkovho en meme rozdlit na skokov, sklou
zvajc a vyuvajc ionosfrickch vlnovod neboli ionosfrickch
vlnovch kanl. Ionosfrick vlnovod se nachz v ionosfe a elek
trom agnetick vlnn se mus d o stat do nj a z nj je tedy nutn
jej njak n apjet a zakonit.
E xistuje ad a m echanism napjen a zakonen vlnovodu, je .
meme rozdlit do dvou hlavnch skupin: na m echanism y refrakn, vyuvajc lomu a na difrakn, vyuvajc ohybu. Z refraknch
se zmime o vlivu silnch horizontlnch gradient elektronov kon
centrace, lomu na velkch nestejnorodostech a lomu na lokalizova
nch nestejnorodostech, difzi paprsk v nhodn nestejnorod
ionosfe a roli sklouzvajcho en. Z difraknch m echanism
jsou zajm av zejm na podbarirov prosakovn pole stnou vlno
vodu (tunelov jev v ionosfe) a rozptyl na nhodnch nestejnoro213

dostech m alch rozm r. Zvltn avak nikoli vznam n odstavec

tvo polarizan m echanism us zachycen vln ve vlnovodu. Stle
stoupajc vznam m aj proti tom u monosti napjen ionosfrickch vlnovod za pomoci umlch ionosfrickch poruch jde
opt o rozptyl na m alorozm rovch nestejnorodostech, vznikajcch
pod vlivem m ohutnho rdiovho signlu, dle o vytven umlho
horizontlnho gradientu elektronov koncentrace, o prnik m ohut
nho paprsku do ionosfrickho vlnovodu a o rozptyl na difrakn
mce vznikajc pod vlivem stojatho vlnn.

sk lo u z v a jc pap rsk y
(prakt.vznam m aj
v okol m axim a oblasti)

Nfz)
O br. 1.16. S k louzvajc p a p rsk y

Spolenm prvodnm znakem en ionosfrickmi vlnovody b

vaj velk rozdly signl i od vzjem n relativn blzkch stanic.
Stejn dsledek m ohou m t i jin piny, jako napklad fokusace
ionosfry.
O brzky jsou zjednodueny tak , aby v nich bylo mono sp a tit
principy^ k jejich piblen byly nakresleny. Situace v ionosfe je
vdy rozm anitj. Snad nejvce je zjednoduenm postien obr. 1.16
ilustrujc sklouzvajc en radiovln. I jeho princip je pom rn
jednoduch jeden z paprsk vyslaem vyzenho vlnn se
asym ptoticky pibliuje oblasti m axim a elektronov koncentrace
a ostatn paprsky, kter se zpotku v. jeho tsn blzkosti, se
postupn ,,odvaluj na ob strany, chovaj se ted y opan ne ve
214

vlnovodu a proto se zm nn zpsob en nazv t antivlnovodovm . V okol paprsku je tlum ni ne v nich oblastech
ionosfry, nicmn rozbhn paprsk zpsobuje exponenciln po
kles am plitudy se vzdlenost. Jet vt roli hrv siln vliv nhod
nch nestejnorodost, je mohou paprsek z antivlnovodu odchlit.
V praxi m uveden druh en vznam jednak pro spojen do vzd
lenosti 5000 a 6000 km a pro napjen ionosfrickch vlnovod.
N ejvhodnj a nejastj podm nky pro jeho vznik jsou v ionosfrick oblasti E, take m vt vznam pro en nich km i
to t KV.

O br. 1.17. K a n ly pod m ax im em ionizace E a F

Ionosfrick vlnovod je oblast, v-n se rdiov vlna podl

zemskho povrchu, ani by opoutla ionosfru. Pina je v prbhu
elektronov koncentrace v zvislosti na vce a vlnovody meme
rozdlit na vlnovody pod m aximem koncentrace a vlnovody mezi
m axim y koncentrace a lze je nazvat i kanly. N a obr. 1.17 vidme
dva takov kanly pod maximem elektronov koncentrace v ob
lasti P a pod m aximem v oblasti E. Oba kanly jsou co do p a ra
m etr nej stabilnj a jejich role v en je velk: Z vlnovod mezi
m axim y koncentrace m aj nej vt vznam kanl E F (oznaen po
dle toho, e vznik mezi m axim y koncentrace oblast E a F) a dle
v lt na osvtlen sti zemkoule kanl F 1 F 2 . K anl se bn
v y tv vce souasn a mohou pechzet jeden ve druh n a p
klad zven elektronov koncentrace v oblasti F zpsob pechod
kanlu E F na F. Zvltnosti vlnovodnho m echanism u (mal tlum
a schopnost vst elektrom agnetick vlnn o km itotech znan pe

vyujcch MUF) m aj nejen velk praktick vznam pro spojen,

zvlt spojen D X na' hornch psm ech KV, ale i leccos vysvtluj,
napklad monost en signl nkolikrt okolo zemkoule. P o
m rn nejm n vznam nm je kanl pod maximem ionizace ob
lasti E, nebo zasahuje do oblasti D, je zpsobuje znan tlum .
Jeho opakem jsou ted y kanly E F a F ve vkch 110 a 140 km,
u nich je navc nej vt pravdpodobnost existence v rozmru cel
planety. e spektra km itot, je se v kanlech F a E F bn ,
je od 5 a 7 do 20 MHz v oblastech stednch ek a nezdka jsou
vedeny i km itoty podstatn vy do 50 MHz.
den

noc
O br. 1.18. y i iv zvenho
h o rizo n tln h o g ra d ie n tu ionizace

K tom u, aby ionosfrick vlnovody mly praktick vznam , mus

existovat monosti jejich napjen a zakonen, jinm i slovy pe
chod na druhy en dosahujc zemskho povrchu. Mezi nimi m
ast v sk y t existence silnch horizontlnch gradient (stle exis
tujc nap. na rozhran dne a noci) dosahujc hodnot a 0,5 MHz
na 100 km. K rom dlkovho gradientu existuj i kov. Pipoteme-li k tom u, e se mn i vka ionosfry, bude se u p latovat
i sklon pechodov oblasti, jak je nakresleno na obr. 1.18, na nm
se paprsek po pchodu na non stranu atm osfry ji nevrac k Zemi.
Dal pohled poskytuje obr. 1.19, na nm je paprsek c se v ho
rizontln stejnorod ionosfe, zachycen do vlnovodu E F , a izokivky elektronov koncentrace. Siln horizontln gradienty mohou
odklonit paprsek a o nkolik stup. Vliv horizontlnch gradient
sice nevysvtluje dostaten poet ppad napjen ionosfrickch
vlnovod, ale pouze on souasn zpsobuje jak napjen vlnovodu,
ta k i stabiln en k protistanici, vzdlen! nkolik tisc km.
podobn jako na obr. 1.19 vypad vliv ionosfrickch nestejnorodost velkch rozmr, tj. 1000 km i vce. K nim p at pedevm
velk pemsujc se tv ary v soum rakov zn. V ionosfe existuj
216

i nestejnorodosti o rozmrech 100 a 500 km jako velk pemsujc

se poruchy a oblaka sporadick vrstv y E s. Koeficient lomu radiov
ho paprsku v ionosfe zvis nejen na koncentraci elektron, ale
i n a km itotu jejich srek a na m agnetickm poli. Vliv zm ny kon
centrace volnch elektron je zpravidla nejvt, ale v nkterch
situacch me b t rozhodujc i zm na intenzity m agnetickho pole
Zem, nap. podl polednk.

O br. 1.19. N a p je n ionosfrickho

v ln o v o d u lom em

Krom nestejnorodosti velkch (100 km a vce) se v ionosfe v y

sk y tu j i men. N a tom , v jak vce se vytvo, zvis, kter z k a
nl se vybud (na obr. 1.17 je nakresleno vybuzen kanl F a E).
Je t men nestejnorodosti, ale stle jete velk ve srovnn
s Fresnelovou znou, tj. velk alespo nkolik km , se v ionosfe
vy sk y tu j nhodn a jsou-li jejich poet nebo h u sto ta dostaten
velk, dojde k dostaten intenzivnm u rozptylu radiovln. j d e o b
n a proto vznam n jev (nejbnj v zn polrnch z a velm i
bn ve vtch vkch subtropick ionosfry), znzornn na
obr. 1.20.

z
O br. 1.20. N a p je n ionosfrickho
v ln o v o d u ro z p ty le m
X

Z ajm av obrzek (obr. 1.21) dostanem e, nakreslm e-li si situaci,

kdy se elektronov koncentrace podl tra sy paprsku zmenuje (ve
tv a ru nakreslench izolini) pitom jsou vybuzeny jak vlnovod
pod m aximem elektronov koncentrace, ta k i vlnovod mezi ionosfrickm i oblastm i. N evhodou je, e se do vlnovodu dostane mal
217

st signlu, m vznik pdavn tlum , obvykle okolo 20 a

30 dB. I pes zmnn z tr ty en ionosfrickmi vlnovody spolu
se sklouzvajcm mechanismem spn konkuruje skokovm u
en.
K ucelen pohledu je nutn se zmnit jet o m echanism ech difraknch, zejmna o tunelovm jevu v ionosfe. Elektrom agnetick vl
nn stnou vlnovodu jakoby prosakuje" a me se ta k d t obma
sm ry po drahch znzornnch na obr. 1.22. U tlum pi prosako
vn je vykoupen dalm enm s m inimlnm i ztrtam i, nejastji
ztrtam i v kanlu E F , ale i tak je jev obvykle mn vhodn ne
refrakn mechanismy.

t
t
1000

i\ i i
^
2000 3000
4000

O br. 1.21. V lnovod n a d a pod

m axim em ionizace o b last

x fk m l
K difraknm m echanism em p at jet rozptyl n a velmi m alch
nestejnorodostech, mench ne Fresnelova zpna. Pro km itoty 10
a 20 MHz je optim ln velikost nestejnorodost zhruba 50 a. 100
m etr. Vt tv ary o rozmrech nad 0,5 a 1 km mohou zpfisobit
t efekt, ale to ji jde o m nohonsobn rozptyl v siln rozruen
ionosfe, asto se projevujc v ionosfe polrnch oblast.
Polarizan m echanism us zachycen vln ve vlnovodu nepat ani
k refraknm , ani k difraknm a navc je pro praxi mlo vznam n.
J a k vme, rdiov paprsek se vlivem m agnetickho pole Zem dl
na dva dn a m im odn s rovinam i polarizace na sebe kolm
mi. Pro m im odn paprsek c se vlnovodem mezi dvm a iono
sfrickm i oblastm i je spodn stna vlnovodu ve ne pro dn.
dn paprsek vyzaovan s povrchu Zem pod hlem blzkm
kritickm u se me transform ovat v m im odn i ve vkch,
218

O br. 1.22. V lnovod pod m ax im em

ionizace ob lasti F

N(z)

v nich existuje ionosfrick vlnovod a m im odn paprsek se ji

vlnovodem.
V posledn dob sl zjem o zkoum n ionosfry, je je pod vli
vem m ohutnho rdiovho vyzaovn. N kter nelinern jevy lze
pout pro uml napjen nebo zakonen ionosfrickho vlnovodu.
V prvn ad je to vytvoen nestejnorodosti velkch rozm r, pro
thlch podl siloar m agnetickho pole, dle vytvoen umlho
horizontlnho gradientu elektronov koncentrace a tak prnik
m ohutnho rdiovho paprsku oblast velkho tlum u v dostaten
intenzit a do vlnovodu. Zajm av je rozptyl na difrakn mce
vytvoen sto jat m vlnnm. V zvislosti na dlce stojat vlny je
te b a ozaovat m ku pod uritm hlem . Ten lze vypost obdobn
jako pi lomu svtla na mce vytvoen ultrazvukem . Posledn
m echanism us ilustruje obr.. 1.23.
V kadm okam iku existuje mezi dvm a body na zemkouli
vce monch drah rdiovch vln licch se od sebe tlum em . P i
jm a zpracuje vlnu, k ter se po drze s tlum em nej menm.
Bn se vlny kom binac nkolika druh en, napklad: vy
sla skok prostorov vlny rozptyl ionosfrick vlnovod
sklouzvajc m echanism us pijm a.

O br. 1.23. R o z p ty l n a d ifrak n

m ce

V
reln ionosfe se souasn uplatuje velk m nostv vliv,
z nich jen nkter lze m it nebo alespo registrovat v rozumn
me, velk poet jev m nhodn charakter.

Zm ny v en rdiovch vln
Zm ny v en rdiovch vln byly ji sten popsny v pedcho
zch^ odstavcch. Vechny oblasti ionosfry podlhaj ad dlouhoi krtkoperiodickch zmn,, take se neustle mn p aram etry a pod
m nky vzniku vlnovod. N ejvt am plituda zmn navc s nejmen
pravidelnost (nepotme-li E s) postihuje oblast F2, k ter je pro
en krtkch vln v kadm ohledu nejdleitj. Mimoto se dle
uveden vlivy u p latuj s men intenzitou i v nich vrstvch.
Kolsn slunen radiace m za nsledek zm ny elektronov nebo
iontov hu sto ty v rozmez krtk ch interval pi slunench eru p
cch, v rozmez dne vlivem stdn osvitu (otenm Zem), v roz
mez nkolikadennch a nkolikatdennch interval kolsnm cel
kov slunen radiace, v rozmez destek dn nsledkem oten
Slunce, v jedenctiletch, dvaadvacetiletch a pravdpodobn i del
ch (nap. nkolikasetletch) obdobch vlivem velmi vraznho
kvaziperiodickho kolsn celkov slunen ak tiv ity .
Ve sfe krtkodobch zmn jsou pro vy v rstvy ionosfry vbec
nejvznam nj nsledky zmn rychlosti, hustoty a stru k tu ry slu
nenho vtru. Zejmna oblaka nabitch stic vyvren pi erup
cch, k ter s sebou nesou m agnetick pole slunenho pvodu, rozkm itvaj a deform uj zemskou magnetosfru, stice sklouzvaj
po jejch silorch pes m agnetosfrickou vleku na non stran
zejm na do polrnch oblast, kde psob pdavnou ionizac a in
dukc elektrickch proud v ionosfe. S tru k tu ra ionosfry se mn,
zejm na v dalch fzch popsanho jevu, kdjr se poruuje jej ho
m ogenita. R st potu nehom ogenit je pinou rstu tlum u a roz
p tylu rdiovch vln a velk rozdly v param etrech ionosfrickch
vlnovod v zvislosti na vzdlenosti zpsob jejich podstatn zkr
cen a tm znemon spojen na velk vzdlenosti.
220

H u sto ta toku m agnetickho pole Zem, k ter bn kols o jed

n o tk y nT (nanotesla) se pi porue mn o destky nT a v polrnch
oblastech jet o d vce. km e, e probh m agnetick boue
nebo tzv. subboue. Potek takovto poruchy me pinst i k r t
kodob (typicky nkolikahodinov) zlepen podm nek en dky
pdavn ionizaci a pak mluvme o kladn fzi poruchy. Pokud
ale porucha dle trv , dojde v dalm vvoji tm vdy k fzi
zporn, provzen citelnm vzrstem tlum u a podstatnm sne
nm kritickch a jet vce pouitelnch km itot, v nejvt me
u oblasti F2. Spojen me znesnadnit i zven hladiny pirozenho
um u, kter vznik v psmech polrnch z.
Uveden jevy, kter meme dobe pozorovat ve stednch
kch, probhaj podstatn intezvnji v polrnch oblastech. N aopak
v oblasti nzkch ek a zejmna v rovnkov oblasti je asto si
tuace opan (m agnetosfra je vysoko a proudy stic daleko) a b
n se stv, e siln, porucha, kter vyad transpolrn a tm vy
ad i stednkov trasy, je provzena zvenm pouitelnch
k m itot v m alch kch, a to i o nkolik destek procent.
T ak napklad v obdob m axim a slunenho cyklu je celkem b
n mono pi geomagnetick porue pozorovat zlepen nonch pod
m nek en v psm u 20 (ppadn i 15) m etr a dennch podm nek
v psm u 10 m etr ve smru na Jin Am eriku a v psm u 6 m etr
bvaj v Evrop pi mrnm zven geomagnetick ak tiv ity zachy
covny signly z jihu Afriky.
P ravideln a obvykle dletrvajc zlepen podm nek en v glo
blnm m tku jsou prvodnm jevem vzestupu celkov slunen
ak tivity. To m vak za nsledek souasn zven pravdpodob
nosti vzniku erupc, po nich asto nsleduj geomagnetick poruchy,
a tm dobr podm nky (po ppadnm dalm krtkm zlepen) pro
en pechodn konvaj.
Ve fzi vzestupu slunen radiace stoup logicky i pravdpodob^
nost vzniku rznch druh ionosfrickch vlnovod o dostaten
dlce, kter jsou pro am atrskou potebu mnohem vznam nj ne
pro ostatn uivatele krtkovlnnch psem. Zatm co am ati hle
daj spe optim ln dobu pro spojen uritm smrem, zajm p ra
videln spojov sluby asto spe m onost vsk ytu patnch pod
221

m nek en, kter m ohou plnovan spojen znesnadnit a znem o

nit. K ritria pro hodnocen podm nek en dekam etrovch vln
m ohou b t tedy velmi rzn a vsledky ppadnho hodnocen rov
n podm nek mohou b t protichdn.
Typick prbh kvaziperiodickch zmn podm nek en vypa
d v souhrnu asi tak to : pokud slunen radiace pozvolna stoup,
bv ionosfra vcelku klidn, denn chod zmn jejch param etr je
pravideln, podm nky en se zlepuj a pesouvaj k vym km i
totm . Vzestup slunen radiace (pomalu prom nn sloky) bv
provzen zvenm pravdpodobnosti vzniku erupc, kter v pzni
vm ppad vyvolaj jen krtkodobou nhlou ionosfrickou poruchu
na denn stran Zem. P itom ve vych vrstvch ionosfry jet
stoupne ionizace. Po vtch erupcch se vzestup t k polrnch ob
last a dochz k nm u se zpodnm dov obvykle nkolika des
tek m inut a nkolika hodin. V idelnm ppad vzrostou pouitel
n km itoty na transpolrn tra se a nad 30 MHz (ovem pouze
v letech vysokho slunenho m axim a) a ta k nastanou monosti
praco v at v desetim etrovm psm u s Aljakou, H avaj, ba i s dalmi
oblastm i Tichomo. V hradn po siln slunen erupci byl dosud
pozorovn vznik podm nek pro spojen s Tichomom na deseti m e
trech dlouhou cestou pes jih. Dal vvoj dsledk erupce je zp
soben nsledujcm hlavnm zvenm plivu stic od erupnho
korpuskulrnho oblaku do celch polrnch oblast, kde zpsob
m ark an tn vzrst absorpce po dobu nkolika hodin a destek hodin
v tzv. polrnch apkch. Pot se m axim um jevu sousted na ps
okolo (57 geomagnetick ky, kde pi dostaten energii a koncen
traci stic vznikne polrn ze, tvoen vertiklnm i plonm i
tv a ry zven ionizace, jimi protkaj proudy znanch hustot.
K rom emise zen v optickm a rdiovm spektru je pro ns d
leit skutenost, e na zm nnch tvarech dochz k rozptylu do
padajcch rdiovch vln. N ejvhodnj jsou k tom u km itoty okolo
30 a 40 MHz, pi zvyovn km itotu roste tlum , take pro do
statenou intenzitu odraenho signlu v psm u 145 MHz ji mus
jt o siln jev, pro 430 MHz o zvlt siln a teoreticky jsou spojen
via aurora mon jet ve. To se ji pohybujem e v hlavn fzi
vvoje geomagnetick poruchy; dal fze se projevuj pouze tlu
222

mem a celkovm zhorenm podm nek en ve stednch a zejm na

vych kch. Teprve pokraujc vvoj nkdy postihne i rovn
kov oblasti, kde a do tto doby bvaj podm nky en naopak
zlepen. V nejhorm ppad je m onost spojen na krtkch vl
nch od ns omezena v uveden dob nejdle na severn Afriku
a Blzk vchod.
Zven pliv slunench stic nejdve po nkolika hodinch
nebo nejpozdji po nkolika dnech skon a situace se rzn rychle
(i v zvislosti na ronm obdob) vrac do norm lu. Denn chod km i
to t se vrac ke svm u obvyklm u tv a ru a hodnotm , vskyt nehom ogenit v ionosfe a s nm i tlum prochzejcch rdiovch vln
kles. Rychlej je proces regenerace v dennch hodinch, kdy slu
nen ultrafialov zen vn do stru k tu ry ionosfry pece jen ja
ksi d.
N aznaen prbh m v adu variac, nkter fze m ohou chybt
nebo se i opakovat zvlt pi srii velkch slunench erupc.
Vvoj podm nek en se proto nikdy ve vech podrobnostech ne
opakuje (podobn jako poas). Nen vjim kou, e pi tm ste j
nm nebo podobnm vvoji sledovanch param etr slunen i geo
m agnetick ak tiv ity ve stejnm obdob roku se ionosfra chov po
kad pln jinak. Vtinou se vak natst vvoj dr alespo
v hrubch rysech postup, kter znme a do urit m ry i chpeme,
co dv monost vtinou sprvn pedvdat.

Pedpovdi podmnek en
Lze je uskutenit, pokud v praxi posta rzn velk a kolsajc
rove pesnosti. V pedpovdch na rzn dlouh intervaly se dosa
hovan pesnost podstatn li, stejn jako m etoda jejich sestavovn.
Kolsajc spnost a tm dn zruka mohou b t dvodem,
pro nejsou tvoeny pedpovdi vude tam , kde by to bylo mon
a uiten.
Do kategorie dlouhodobch pedpovd adm e i pedpovdi m
sn, v nich se bere v vahu vyhlazen hodnota sm rodatnch
223

p aram etr s plnm vylouenm zmn pi krtkodobch poruchch.

Msn pedpov pouitelnch km itot pro en krtk ch vln
n a urit trase je modelov situace pro sted pslunho msce za
pedpoklad, e m agnetosfra bude v klidu a intenzita slunen r a
diace bude m t prv hodnotu pedpokldanho prm ru a jet
navc, e se vznam n neuplatn jin m echanism y en ne vlnovod
mezi zem a ionosfrickou vrstvou F2. K onstatovn umle om ezu
jcch podm nek v dnm ppad nesniuje vznam msn ped
povdi jako nej racionlnj existujc zkladn inform ace i pro s ta
noven toho, zda m smysl se o to kter spojen pokouet. V dalm
vvoji pedpovdnch m etod bude v blzk dob zlepena pesnost
msnch pedpovd dokonce a na 5 a 7 % hodnoty stanovench
km itotovch daj. J e to a extrm n velk pesnost, uvme-li,
e bn odchylky km itotovch daj od prm ru, kter jet hod
notm e jako klid, jsou do 15 %, dle do 25 % jde o m rnou, do 35 %
o stedn a teprve pes 35 % o silnou poruchu.
V
tto situaci vystupuje do poped vznam pedpovdi k r tk o
dob, k ter se smr a velikost takovch odchylek pokou pedvdat.

Veliiny pouvan v pedpovdch

Ji pes 230 let jsou pravideln pozorovny slunen skvrny a z je
jich potu urovno relativn slo R = k(l0g + / ) , kde g je poet
skupin, / poet jednotlivch skvrn a k pstrojov ko n stan ta (v sou
asn dob se hodnoty k v dobe vybavench observatoch pohy
buj mezi 0,52 a 0,8). Pro posouzen celkov rovn slunen a k ti
vit y se kivka R (s pouitm tin cti po sob jdoucch msnch
prm r) m atem aticky vyhlazuje. Nevhodou vyhlazen hodnoty
je, e je znm a a po uplynut pl roku.
R ychl a velk fluktuace potu skvrn (nap. pi vchodech a z
padech skupin) navc znesnaduj vyuit sla R i pro posouzen
rovn slunen ak tiv ity v kratm obdob.
Od roku 1947 je v trvalm provozu radioteleskop o prm ru
1,7 m v Ottaw , kter m hustotu vkonovho toku slunenho
224

radiovho umu na km itotu 2800 MHz neboli vlnov dlce 10,7 cm.
K m itoet byl zvolen proto, e am plituda um u v nm nejlpe sou
hlas s celkovou rovn intenzity slunen radiace. Za denn hodnotu
je povaovn vsledek men v 17.00 UTC, kdy je v O ttaw po
ledne. Velkou vhodou pitom je, e pouh aritm etick prm ry
nam ench hodnot v msci prok prakticky stejnou slubu jako
dvanctim sn vyhlazen hodnoty f. N avc rozdly v dennch
hodnotch pom rn vrn dokum entuj krtkodob variace vvoje
celkov slunen aktivity. N hl zven um u pi slunen erupci
um ouj stanovit s prakticky vyuitelnou pesnost i intenzitu
erupce. Pouvan jed n o tk a m rozm r 10~22 W .m -2.H z-1 a ozna
uje se obvykle sfu (solar fiux unit). V odbornm tex tu se meme
se tk a t i s jednodum i nzvy jako ,,point nebo pouze ,,u n it , pi
em je ze souvislosti jasn, o jakou jednotku jde. V astronom ii se
pro vkonovou hustotu radiovho toku jet pouv nzvu Jn sk
(zkratka 1 Jy ). Je j pouvn doporuila m ezinrodn astronom ick
unie IAU a protoe je deseti tisckrt men ne sfu, hod se zejm na
pro pouit ve hnzdn radioastronom ii.
Zm ny a k tiv ity m agnetickho pole Zem nebo jinak eeno m ra
jeho poruenosti se m m agnetom etry um stnm i v geom agne
tickch observatoch jsou to objekty vzdlen od ruivch vliv
a postaven z nem agnetickch m ateril. V SSR je to nap. Buclkov na um av (SAV) a H urbanovo (SAV). Linern m rou geo
m agnetick ak tiv ity je index o, a z nj se uruje 24hodinov in
dex A k i thodinov logaritm ick index K , nabvajc hodnot
od 0 do 9.
Z param etr ionosfry se lze v pedpovdi setk at zejm na s hod
notou kritickho km itotu oblasti F2 ( / 0 F 2 ) ; kolmo sm rovan p a
prsek o uvedenm km itotu se jet od ionosfry vrt, pi vym
km itotu ji ne. Pi jinm ne kolmm vyzaovn m luvm e o nejvym pouitelnm km itotu pro odpovdajc vzdlenost, MUF.
Jeho nejvy hodnota odpovd vyzaovacm u hlu jen nkolik
m lo stup nad obzor pi tzv. dlce skoku 3000 a 4000 km. V ro v
nkovch oblastech je geomagnetick pole v atm osfe slab, tlou
ka atm osfry i vka ionosfry je vt a tom u odpovd i del
skok pi stejnm vyzaovacm hlu proti jinm oblastem Zem.
225

P itom se nm jedn pochopiteln o zkladn druh en vlnovodem

mezi zemskm povrchem a oblast F2. Dlka skoku je vzdlenost
mezi dvm a po sob nsledujcm i odrazy od zem.
Minimln pouiteln km itoet (LU F nebo L U H F) je na rozdl
od MUF zvisl i n a param etrech pijm ae a antny, na m stnch
podm nkch ruen, vkonu vyslae a druhu provozu i na v last
nostech zemskho povrchu v mstech odrazu a pro am atrsk s ta
nice je te b a jej uvaovat vy, ne pro dobe vybaven stanice
pevn sluby.
Typick zmny M UF a L U F pi zporn fzi poruchy jsou: MUF
kles, LU F stoup. Je-li LU F vy ne MUF, nelze spojen v p s
mech dekam etrovch vln uskutenit (ale mohlo by to te b a snadno
jt v psm u dlouhch vln). Pi kladn fzi poruchy stoup zejm na
MUF, pi en ionosfrickmi vlnovody na vt vzdlenosti me
vrazn klesnout pro pslunou trasu hodnota LU F. Pi slunen
erupci provzen vraznm zvenm intenzity ultrafialovho z
en stoupne extrm n rychle bn bhem nkolika m inut
hodnota LU F a vzestup se oznauje jako Dellingerv jev, p p ad
n jako Mgel-Dellingerv (v nm. MDE) a m ezinrodn jako k r t
kovlnn nik SW F (short-wawe-fadeout), k ter p at mezi n h
l ionosfrick poruchy SID (sudden-ionospheric-disturbance).
O statn druhy SID jsou: nhl zven hladiny atm osfrik na VDV
(SEA), nhl anomlie pole vysla DV (SFA, dve SES) a n h
l fzov anomlie (SPA). Posledn z nich jsou nyn velmi vznam
n, protoe zhoruj pesnost dlouhovlnnch radionaviganch sou
stav, kter system aticky slou potebm dlkov leteck i nm on
dopravy. N apklad pijm ae systm u OMEGA pracujc na km ito
tech 10,2, 11,3 a 14,6 kH z m aj na svch palubch i 11-62 ltajc
v SA. Registrace nhlch ionosfrickch poruch p at vedle sledo
vn slunenho um u od 18 MHz a do destek GHz mezi m etody
slunen radioastronom ie.
K ritriem pro sestavovn jednotlivch druh pedpovd en
je jejich pouitelnost, k ter me bt dostaten ji pi m alch n
rocch na pesnost. Dokud se podstatn nezlep nae znalosti o z
astnnch jevech, nebudou moci ani pedpovdi bt podstatn
pesnj a proto jet dlouho budeme z velk sti vyuvat m etod
226

m atem atick statistik y a v yjadovat se v term nech potu p rav d

podobnosti. P odstatn zm ny se dostav a s vytvoenm dostate
n dokonalho a plnho modelu cel sloit soustavy Slunce Zem.
S ohledem na zmnn monosti a na specifiku radioam atrsk
innosti jsou koncipovny zejm na nae krtkodob pedpovdi,
zaloen na pedpovdi slunen aktivity. Souasn form a zprv,
vyslanch jak z 0K 3K A B , ta k i v rm ci krouku O K -D X je nsle
dujc: cel te x t je dlen do esti st, z nich prvn ti jsou kom en
tem k jevm uplynulch dn, druh ti obsahuj vlastn pedpo
v. V obou'trojicch se vdy jedna st t k dj na Slunci, druh
a k tiv ity m agnetickho pole Zem a vskytu radiovch polrnch
z a te t jev v ionosfe z hlediska en krtkch vln, zejm na
dlkovho. Ti radioam ati, kter zajm vhradn jen a jen ped
pov podm nek, ji tedy najdou a na konci zprvy.
Co se te geom agnetick, aktiv ity jsou vyuvny podle mo
nost i pedpovdi RN D r. Borise Valnka, CSc., z As SAV, v y
dvan zhruba na msn obdob.
Pravideln uveejovan msn pedpovdi m axim lnch poui
telnch km itot jsou sice dobrm praktickm vodtkem , nicmn
nkter denn odchylky mohou b t znan. Proto me b t k uitku
jejich aktualizace. Vychz z rozdlu mezi skutenou a pedpoklda
nou hodnotou slunen radiace a skutenho a pedpokldanho vy
zaovacho hlu antnjr ve vertikln rovin. To znam en, e neur
uje ty zmny, je vznikaj vlivem zven aktiv ity m agnetickho
pole Zem, nebo dokonce pi porue (kdy dochz obecn k defor
maci chod a vtinou k poklesu hodnot proti pedpovzenm ).
Z pedpovdi tedy vytem e peclpovzenou hodnotu m axim lnho
pouitelnho km itotu M U F P. Jeho skutenou hodnotu dostanem e
ze vztahu:
M U-Fa = M U F P . m B . m A .
H odnotu koreknho faktoru m s vytem e z grafu na obr. 1.24. Na
vodorovn ose najdem e hodnotu, z n bylo vychzeno pi tvorb
pedpovdi (R 1 2 nebo @v), na svisl pak hodnotu, vyjadujc sku
tenou m ru slunen ak tiv ity hodnotu vkonovho toku slunenho radiovho um u na km itotu 2800 MHz &s v jednotkch
227

O br. 1.24. G ra f p ro sta n o v e n k o reknho fa k to ru ms

IO - 2 2 \V.m ~2.Hz"1. Z jistit ji meme teb a poslechem geoalertu, kde

ji najdem e jako hodnotu F F F za skupinou TENCM.
V tina stanic nejspe nepouv antnu s m aximem vyzaovn
pod elevanm hlem p t stup (z eho vychzej obvykle p ed
povdi) a proto si v grafu na obr. 1.25 najdem e dal korekn fak
to r niA H odnotu vyzaovacho hlu a najdem e v literatue o a n
tn ch a pokud ne, lze ppadn pout piblinho vztahu
sin #a = 1j ih ,
228

kde h je efektivn vka antny, napklad vka horizontln a n

tn y nad zem, nejsou-li v okol vodiv pekky, a to ve vlnovch
dlkch. N apklad v ppad antny ve vi 20 m etr a pracovnm
km itotu 21,2 MHz bude h = 1,413, sin
= 0,177, oca = 10,2
a m \ 0,89. T at an tna ve vi 10 m etr bude m t h = 0,707,
sin oa = 0,354, a = 20,7 a Ota = 0,75. Bude-li tedy pro antnu
s m a = 1 (a tedy h = 2,867 a pro km itoet 21,2 MHz v relativn
vce pes 40 m etr) hodnota M UFS = 26 MHz, vychz pi vce
20 m etr M U F S = 23,14 MHz a bude-li t an tna v pouhch de
seti m etrech, bude M U F S = 19,5 MHz a pro jejho m ajitele bude
patnctim etrov psmo v pslunm sm ru beznadjn zaveno.
A to jet nebereme v vahu vliv zvenho tlum u a tedy i hod
noty L U F pi vtm potu skok (pi skokovm en) a vrazn
m en ance zashnout oblast vstupu do nkterho z ionosfrickch
vlnovod.

O br. 1.25. G ra f p ro sta n o v e n

k o rek n h o fa k to ru

I to je te b a si alespo uvdom it pi pouvn pedpovd. Mimo

to se m ajitel jednoduchch nebo dokonce nhrakovch antn ne
mus d ivit tm , kte pouvaj promylen instalovan, nejlpe
ovem smrov antny, dky jim shledvaj po vtinu dn oteve
nm i horn psm a KV, eknm e o dv hodiny dle, o silnjm sig
nlu ve vtch vzdlenostech nemluv.
V yskytuj se ovem i takov situace, pi nich signly pichzej
229

i z velkch vzdlenost pod velkm i elevanmi hly; pak se m ohou

dokonce i lpe u p latn it an tn y nzk a vesmrov, ale to je spe
vjim ka potvrzujc pravidlo, na n jejich m ajitel obvykle jet
dlouho vzpom naj.

Sledujeme ionosfru
Pokusili jsm e se o strun vklad podm nek en elektrom agnetic
kch vln. J e to vlastn jen letm nstin problem atiky. O dborn li
te ra tu ra je velm i rozshl a neustle jsou publikovny nov a nov
poznatky.
Chcete-li se p rakticky hloubji seznm it s tm to zajm avm vd
nm oborem, m te monost denn zskvat informace o slunen
innosti, o zemskm m agnetickm poli, o slunench skvrnch, o r a
diovm umu vyzaovanm ze Slunce, o protonovch erupcch a ji
nch jevech. P roto uvdm e seznam relac, ve kterch jsou zprvy
uvedenho druhu Vyslny a ifrovac kl, podle nho jsou zakdo
vny. Porovnvn ta k zskanch inform ac s poznatkj^ uinnmi
pi poslechu i pi spojench je zajm av a m nohdy napnav (nehled
k tom u, e slunen innost a zm ny v zemskm m agnetickm poli
nejsou bez dalch vliv na lovka).
Riskujem e, e se dve i pozdji mohou zm nit km itoty nebo
ifrovac kle. Inform ace tohoto druhu se vak uveeuj v radio
am atrskch publikacch ji od poloviny dvactch let naeho sto
let a uveden principy plat v hrubch rysech stle.
Z obsahu ursigram u m k podm nkm en zajm av vztah in
form ace o geom agnetick aktivit reprezentovan indexem A k, ozna
ovanm t A , m en observato ve stedn ce. Pro geoalert
W W A je to Fredericksburg ve Virginii (souadnice 38 s. ., 77 z. d.),
pro geoalert M EU je to W ingst v N SR (54 s. ., 9 v. d.) a v ionosfrick zprv REM 4 Moskva (55 s. ., 37 v. cl.). REM 4 krom toho
vysl i srii osmi thodinovch index K (jednou za 24 hodin v po
lednm vysln) a ta k je pro ns nejryohlejm zdrojem informace.
J e t rychlej je ovem WWA, je v osm nct m inut kad hodiny
230

vyle daje o vkonovm toku slunenho radiovho um u na 2800

MHz, indexy A a K a 24hodinovou pedpov. Jak o nzorn pklad
je uiten uvst te x t, p ija t stanic OK2-19518 dne 17. 3. 1982
v 02.18 UTC: ,,At th e tone, two hours, 18 m inutes, Coordinated
U niversal Tim e. The Boulder K -index a t 00.00 UTC on 17 m arch
1982 was 2, repeat, 2. Solar-terrestrial conditions for 16 m arch were:
solar flux 230 and A-index 4. Solar activ ity was low; the geomagnetic field was quiet. The forecast for next 24 hours: solar activity
will be m oderate; the geom agnetic field will be unsettled. V ursigram ech jsou obsaeny dal informace a znan pozornost je vno
vna slunenm erupcm. U tch je na prvnm mst klasifikovn
vskyt paprsk V ultrafialovm oboru a vznanost zblesku ve
spektrln e H a, a to ve form zlomku, nap. J 4/16. Psm eno M
znam en nsobitel 10~5 W /m 2. Msto psm ena M se u nejvtch
erupc vyskytuje o d vt X nebo o d men G. Jm enovatel
zlom ku pochz z optickho pozorovn a na mst slice me S, 1,
2, 3 nebo 4 podle rozm ru svtc plochy do 2, 2 5,1, 5,212,4
12,524,7 a nad 24,7 tverench stup. Na mst psmene me bt
F (faint slab, mdl), astji B (brilliant jasn, ziv) a n ej
astji N (norml). Dle nsleduj: heliografick ka a dlka (vi
centrlnm u m eridinu), as potku nebo m axim a jevu a intenzita
zblesku na 2800 MHz. U velkch erupc bv i poznm ka o in te n
zit vyvolan nhl ionosfrick poruchy. Doprovzejc radiov
um bv charakterizovn typem : I um ov boue, I I pom alu
se mnc im pulsy (pesnji: bursty), I I I rychle se mnc bursty,
IV irokopsmov vyhlazen trvajc bursty, V krtce trvajc
bursty, obyejn spojen s typem IV.
Mezi rznm i indexy geomagnetick ak tiv ity existuje pesn de
finovan vztah. Mra naruenosti m agnetickho pole Zem je re
gistrovna m agnetom etrem jako kivka a z n se uruje pro thodi
nov intervaly linern index-a. Ten se nepublikuje, ale pevd na
logaritm ick index-if podle tabulky:
A'

3 7

15

27

5
48

7
80

140

8
240

9
400
231

T ak vznikne osm thodinovch in d ex -ii. Index

se vypote
jako aritm etick prm r osmi pslunch index-a. Dle se p u b li
kuj indexy planetrn: index-ap je aritm etick prm r index-a v y
branch observato z celosvtov st a aritm etick prm r z osmi
hodnot je 24hodinov planetrn index-^lp.
V zjem n vztah slunen a geom agnetick a k tiv ity na jedn a pod
m nek en KV na druh stran udv z litera tu ry ji znm a v
prm ru spolehliv g raf (obr. 1.26).

O br. 1.26. Z v islo st p r m rn c h pod m n ek en n a g eom agnetick

a k tiv it

K hlubm u a prak tick y pouitelnm u pochopen vvoje podm

nek ionosfrickho en je nutn z t jednak piny vvoje a za
druh dostaten podrobn vvoj sm. Hlavnm i pinam i jsou
zm ny slunen a k tiv ity , jak celkov ta k i vkyv pi slunench
erupcch. Velk vznam m i zjitn, co z dsledk slunen a k ti
vit} se dostalo konkrtn do okol Zem, zejm na ve form korpuskul. To indikuj zejm na zmny geom agnetick ak tiv ity . Tm
se ji dostvm e k vvoji dj v ionosfe, kter lze pom rn nej
objektivnji popsat hlavn vsledky vertikln sonde ionosfry,
ted y zmenm i hodnotam i kritickch km itot ionosfrick ob
lasti F2. Dal dleit param etry jsou hodnoty m axim lnch po
uitelnch km itot, a to bud' pro dlku skoku 3000 nebo 350,0 km,
232

a hodnoty tlum u a rozptylu v polrn a subpolrn oblasti. K om

plex vech uvedench daj lze u ns nejsnze zskat pravidelnm
poslechem stanic FTA83, FTH 42, FTK 77, FTN87 a REM4.
Tdenn pehledy hlavnch daj a kom ent k nim lze slyet
spolu s pedpovd ve zpravodajskch vyslnch pro radioam atry.
Jsou to (od r. 1979) zejm na OK 3K A B od 17.30 m stnho asu ve
tv rtek SSB na 3765 kHz a v pondl R T T Y na 3595 kHz a krouek
O K -D X v nedli od 07,30 na 3710 kHz. Dle u ns pichz v vahu
W lA W , jej Propagation Forecast Bulletin" lze v Evrop nejsn
ze pijm at v pondl a ve stedu od 15.00 UTC v zim a od 14.00
UTG v lt na km itotu 21 080 kHz, ppadn i na 28 080 kHz
a v letech slunenho m inim a na 14 080 kHz a mim oto i na km i
totech pevde OSCAR 10.
M ezinrodn vm nu informac zajiuje IU W D S (International
Ursigram and W orld D ays Service), je je stlou slubou U R SI
(Union Radio-Scientifique Internationale), Mezinrodn vdeck unie
pro radiotechniku se sdlem v Bruselu. U R SI slou k rozvoji mezi
nrodn vdeck spoluprce v radiotechnice, pedevm v oboru
en rdiovch vln a ve vztahu ke geofyziklnmu vzkum u a je
pidruena k IA U (International Astronom ical Union) a IUGG (In
ternational Union of Geodesy and Geophysics) v nvaznosti na adu
dalch organizac. IU W D S v dnen podob byla form ovna v roce
1962 jako kom binace dvj IW D S (International W orld Das
Service), zaloen v roce 1959. Do znan m ry byla pokraovnm
Svtovch dn M ezinrodnho geofyziklnho roku (IGY) a dvj
ho stednho vboru pro U rsigram y, organizujcho vm nu ry ch
lch informac, s tradic od roku 1930.
Sluba je zaloena na vm n informac mezi jednotlivm i tzv.
centry v strah (W arning Centers), a to svtovm v Boulderu
(WWA), regionlnmi (RWC Boulder, Pa, Moskva, Tokio, Syd
ney a D arm stadt), pidruenm i regionlnmi (ARWC Stockholm,
P rah a, Dill, Irk u tsk a Varava) a nrodnm i (NWC). Nae centrum
je v Geofyziklnm stav u SAV.
V m na informac se dje pravideln vydvanm i vdeckm i te
legram y, tzv. ursigram y, pedvanm i zpravidla dlnopisem. N
kter centra pedvaj daje jet pro vysln rdiem ; konkrtn
233

to jsou: W W A Boulder kadou hodinu do W W V (vyslno v 18. m i

nut) a do W W VH (vyslno v 45. m inut), RW C Pa do FTA83,
FTH 42, FTK 77 a FTN87, RW C Moskva do REM 4 a RWC Tokio
do J J D , J J D 2 a J J Y .
Pepravovan a vyslan inform ace se t k aj projev slunen a k
tiv ity a jejch dsledk v m agnetosfe a ionosfe. elem je za
bezpeen m aterilu pro vdeck zpracovn a potebnch inform a
c pro praktick pouit v rznch oborech, zejm na v en radiovln.
Pehled, vyslacch as,, kmitot a kl pro 'dekdovn iiifot. '<c
o slunen a geomagnetick aktivit a stavu ionosfry u stanic,, kter lze.
denn pijm at v SSR.
U rsig ra m y z F ra n c ie : (denn k ro m nedle, td a vys. A1A)
as UTC

Z naku

K m ito e t (kH z)

1208

FT A 83
FTK 77
F T A 83
FTN 87
F T A 83
FTK 77
F T A 83
FTH 42

83
10 775
83
13 873
83
10 775
83
7 428

1308
2008
2108

U rsig ra m y z J a p o n s k a : (donn, t d a vys. A1A)

as U TC
0800

Z n a k a
JJ1>
JJD 2

K m ito e t, (kH z)
10 415
15 950

lo n o s fe rn a ja sv o d k a: (donn n a konci m eteorologick z p r v y , td a vys. A 3E ,

p ip ra v u j H y d ro m e te o ro lo g ic k in s titu t a I n s t i tu t u it geofyziky, M oskva, vys.
rusk)
as M SK

Z naka

K m ito e t (kH z)

0 7 4 0 -0 8 1 0

REM 4

1 3 2 5 -1 4 0 0

REM 4

10 75
3 417
5 71j
6 700
6 700
7 450

234

1. 3 . - 3 0 . 9.
1 .1 0 .- 2 9 .2 .

0 1 3 0 -0 2 0 0

10
13
3
4
5
6

REM 4

275
300
417
747
715
700

D e k d o v n u rg ra m :
F o rm a :

g e o alert SSS CC'C D D H H M M

9H H D D
1W W W G
KLLSS
EECM X
8H H D D
7777U
b ra n sk u p in y
AFRED
AAADD
TEN CM
FFFD D

2FFFV
3AAAM
4T T T C
5M M X X
(K L IS S E E C M X ...) p ro v e c h n y sk u p in y
K LLSS
TYP
(K L L S S T Y P ...) p ro v y AAADD
FFFD D

AAADD
FFFD D

F IN

V y sv tliv k y kl:
SSS:

WWA
W orld W a rn in g A gency, B o u ld er, C olorado, U SA
M E U M eudon, F ra n c ie
MOS = M oskva
T O K = T okio /
SY D = S yd n ey
D A R = D a rm s ta d t
CCC:
slo z p r v y
DD:
d a tu m
T H :
h o d in a (UTC)
MM:
m in u ta
9:
konec 24hodinovho o b d o b u v d n c h lio d n o t
W W W : W olfovo re la tiv n slo slunench sk v rn
G:
poet n o v c h sk u p in
FFF:
v k o n o v to k slu n en h o ra d io v h o u m u n a k m ito tu 2800 M H z, m e n
d enn v 1700 U T C (1200 LT) v O ttaw , K a n a d a
V:
p o et v z p la n u t n a 2800 MHz
AAA:
Ajj index geo m ag n etick a k tiv ity , m e n o b se rv a to n a s te d n ce (re
p re z e n tu je m ru p o ru e n o sti zem skho m ag n e tic k h o pole b hem 24hodinovho in te rv alu )
M:
0 =- d n kaz
1 = konec m ag n e tic k boue
2 = p o k ra o v n m ag n e tic k bo u e
6 = p o zvoln z a te k m ag n e tic k boue
7 '= n h l z a te k m ag n e tic k boue
8 = velm i v ra z n z a te k m ag n e tic k boue

235

TTT:
C:

MM:
XX:

h la d in a kosm ickho zen

0 = d n k az
1 = z v en h lad in y p e d F o rb u s o v m jevem
2 = z a te k F o rb u so v a je v u
3 = trv n F o rb u so v a je v u
4 = konec F o rb u s o v a je v u
5 = zven p o tu stic slunenho p v o d u
p o e t slunench
e ru p c t d y M
p o e t slunench e ru p c t d y X td n o podle in te n z ity z b lesk u re n tg e
n o v z e n , m ezi td a m i M a X je ro z d l jed e n d , eru p ce t d y X jo asto
p ro v z e n v ro n em p ro to n v d y silnou n h lo u ionosfrickou p o ru c h o u

(Sin)
K:

LL:
SS:
EE:
C:
M:
X:
8:
7777:
U:

Typ:

sk u p in a slunench sk v rn v k v a d r a n tu :
1 sev ero v ch o d n m
2
jih o v c h o d n m
3 ~ jih o z p ad n m
4
se v ero zp ad n m (pozice v 0000 U T C d n e z p rv y )
v z d len o st od c en tr ln h o m e rid ia n u (stupn)
h eliografick k a (stupn)
P o ty erupc v p slu n sk u p in podle in te n z ity R T G zen :
n e v zn a m n c h
s n e v raz n o u p ro d u k c R T G z en a m alo u ionosfrickou p o ru c h o u
s v ra z n o u p ro d u k c R T G zen a v z n a n o u ionosfrickou p o ru c h o u
s velkou p ro d u k c R T G a v elkou ionosfrickou p o ru c h o u
p o te k o bdob, pro k te r p la t p e d p o v d
o ek v an k a zy
0 = dn
1
ra d io v
2 = jen o p tick
3 = oba d ru h y
4
v echny d ru h y v e tn m ag n e tic k h o pole slunenho p v o d u
e ru p tiv e = n e jm n je d e n
k c h k a z za
a ctiv e
= n e jm n je d e n
k a z (10 cm)
p ro to n = n e jm n je d e n

ra d io v z b lesk (10 cm) a n k o lik chrom osfricden (CLASS C)

g eofyzikln k a z nebo nk o lik v tc h ra d io v c h
za den (CLASS M F L A R E )
k a z s v y so k o u energi (CLASS X F L A R E )

G e o ale rt: sym bol p ro k o m b in o v a n d a ta a p e d p o v d i

S olnil, m agnil: konec a k tiv n p e rio d y nebo z a te k p e rio d y s velm i n zk o u a k tiv ito u
S o lq u iet: n a disk u nen d n a k tiv n o b last nebo se n e o e k v
M a g q u iet: oek v se je n sp o ra d ic k y sla b g e o m a g n etick a k tiv ita
S o la le rt, M agalert: z v e n a k tiv ita m ezi d n y X X /Y Y
M ajo r F la re A lert: o e k v se v e lk erupce (CLASS X ) v o b la sti K L L S S

236

P ro to n F la re A le rt: o ek v aj se p ro to n y v okol zem od eru p ce v K L L S S

C au tio n : nelze p e d p o v d t p e sn ji v v o j sk u p in y
D o u b tfu l: nen m on d e fin itiv n u r it sk u te n d ru h a k tiv ity
P iag en il: disk beze sk v rn i bez caleium -plage (oblasti se zv e n m v y z a o v n m ve
sp e k tr ln e Ca)
S p o tn il: disk beze sk v rn
SSC: S u d d e n S to rm C om m eneem ent n h l p o te k bo u e
GSC: G ra d u a lly S to rm C o m m eneem ent p o zvoln (p o stu p n ) p o te k bo u e
S ID : S u d d e n lo n o sp h e ric D istu rb a n c e n h l ionosfrick p o ru c h a
S o lterw arn : W o rld C en ter A B o u ld er, C olorado, U S A
'

D e k d o v n z p r v y : Io n o s fe rn a ja sv o d k a 11:
F o rm a :
IO N D A

M AGHA
V N IV O
V SPSO

DD X SS
IO N H A
(PR O G N O Z
D D V SS
DDKNN
DDUNN

IF F K K
ABFGH
FFFFF
AAKKK
THHM M
KLLSS

IF F K K
ABEGH
EEEEE
KKKKK
IL L U F
RHHM M

... (p ro m n n poet)
ABPGH
ABDGH
DDDDD)
PPPPP
(P R O G N O Z CCCCC)
(M TTTT)
SPPPI

K lo v slova:
IO N D A
ion o sfern y je d a n n y je
IO N H A
io n o sfe rn aja c h a ra k te ris tik a
MAGHA
m a g n itn a ja c h a ra k te ris tik a
PR O G N O Z - pedpov n a 5 (6) dn d o p e d u
z p r v a o slunen e ru p ci
V SPSO
V N IV O
= z p r v a o n h l ionosfriek porue
K l:
DD:
d e n v m sci
sta n ic e:
SS:
33
79
81
82
84
87

B o u ld er (W4)
M oskva (UA3)
M u rm an sk (UA1Z)
D ru n a ja (U A 1P)
J a k u ts k (UAOQ)
A lm a-A ta (UL7G)

20401
34502
33702
36901
43601'
38401

P o z n .: O ek v se p e ch o d n a p tim stn oznaen stan ice

I:
d v o u h o d in o v in te rv a l, slovan od 0000 M SK (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,
0, 1 p ro 0000- 2200)
FF:
FO F2
KK:
M (3000)F2,

237

X a
XO
XI
X2
X3
X4
X6
X6
X7
X8
X9

slice = pro n eb y lo m eno:

o s ta tn piny
znem onno sp o ra d ick o u v rs tv o u E
p ln absorpce
tec h n ick p in y
F v t ne lim it zazen
F m en ne lim it zazen
rozen o d razy , difze
F O F 1 v t nebo ro v e n F O F 2
n e p ra v id e ln a b so rp ce v okol F O F 2
o vlivnno nebo znem onno tlu m e m okolo F O F 2 , nebo p li n zk
ionizace

A , G:

in te rv a l: 1
2
3
4

= 0 7 -1 9
= 1 9 -0 7
0 0 12
= 1 2 -2 4

M SK
M SK
M SK
M SK

B, H:

h o dnocen za poslednch 24 h odin a d v a n c tih o d in o v p e d p o v d

p ro F : 0 = k lid , tj. o d c h y lk y
do 15 p ro c e n t (pp. do
10 p rocent)
1 = m al pokles o
10 a 25 p ro c e n t
(nebo o d 11% )
2 = m rn pokles o 26 a 35 p ro c en t
3 = siln pokles p es 35 p ro c e n t
4 = m al v z estu p o + 1 6 a + 2 5 p ro c e n t-(n e b o n a d + 1 1
%)
5 = m rn v z e s tu p o + 26 a + 35 p rocent
6 = siln v z e stu p o vce ne + 3 5 p ro c e n t
p ro E : 0 = F E S m en ne doln h ra n ic e ionosfrick
sta n ic e
1 = F E S m en ne 4 M H z po d o b u m n ne 6 h o d in z 24
2 = F E S m en ne 4 M H z po d o b u 6 12 h o d in (n e p e trit nebo
s n e v elk m i peruenm i)
3 = F ES
m en ne 4
M H z p e s 12 h o d in z 24
4 = F ES
nad
4 M Hz
po d o b u m n ne 6hod in z 24
5 = F ES
nad
4 MHz
6 12 h o d in z 24
6 = F ES
nad
4 M Hz
pes 12 h o d in z 24
p ro : 0 = n e n a n o m ln absorpce
1 = p ln a b so rp ce m n ne 6 hod in nebo zv en p es 3 hod in y
2 = p ln a b so rp ce 6 12 h o d in z 24
3 = p ln a b so rp ce pes 12 h o d in z 24
p ro D : 0 difze n e b y la p o z o ro v an b h em 24 hod in
1 = difze p o z o ro v an m n ne 6 h o d in z 24
2 = difze p o zo ro v an 6 12 h o d in z 24
3 = difze p o zo ro v an pes 12 h o d in z 24

P o z n m k a : d a je p la t p ro d e n n p e d p o v d i, p ro d v a n c tih o d in o v p e d p o v d i
i h o dnocen se asov d a je dl dvm a,

238

M A G H A m a g n itn a ja c h a ra k te ristik a :
V p o a d th o d in o v h o in te rv a lu v M SK pro p rv n h o d n o tu k in d ex u geom ag
n e tic k a k tiv ity
A A : den n h o d n o ta A ^ in d e x u geom agnetick a k tiv ity
K > osm th o d in o v c h k in d ex u , ponaje in te rv ale m V
P R O G N O Z p tid e n n p e d p o v d stu p n ice jak o B , H
C:

M:
TTTT:

0
1
2
3

k lid , su m a K p o d 23, K pod 3 a do 3

sla b a k tiv ita , su m a K m ezi (24, 27), jed e n nebo d v a K =
4
m rn a k tiv ita , su m a K (28, 31), d v a K = 5 nebo je d e n K = 6
siln a k tiv ita (porucha), su m a K pes 31, K max ro vno nebo n a d 6,
p ra v d p o d o b n o st ra d io a u ro ry
ste jn ja k o ve sk u p in 3 g eo alertu
as v M SK

H l e n o nh l ionosfrick p o ru e :
F o rm a :

V N IV O

DDKNN

THHM M

IL L U F

K l:
DD:
K:
NN:
T:

d a tu m p o zorovn
p o et jev
o b se rv a to
ty p jev u
1 S W F , ry c h l z n ik a pom al v zestu p
2 S W F , p o m al z n ik (5 10 m in) a p o stu p n v z estu p
3 S W F , p o m al z n ik s n e p rav id eln m i flu k tu a ce m i sly pole b h em jeho
p oklesu
$
4 - SEA
^
5 - SPA
6 - PCA
7 vce m eto d
H H M M : as v M SK
I:
im p o rta n ce : 0 = 1 - 1= 1
2 = 2 3 = 3
7 = 1 + 8= 2 +
LL:
d lk a v m in u t c h
U:
spolehlivost d a je
5 p o te k n e u re n
6 p ib li n as p o tk u
7 1. re g istra ce
8 as p o tk u z n m s p e sn o st od 2 m in
9 as p o tk u zn m s pesnost n a d 2 m in
F:
v d y n u la

H l e n o slunen erupci:
F o rm a : V SPSO D D U N K L L S S R H H M M

SPPPI

239

U:
K:
LL:
SS:
R:

pozo ro v ac p o d m n k y : 1 = v e lm i p a tn , 5 = velm i d o b r
k v a d r a n t slunenho disku: 1 = N W
2= SW
3 = SE 4 = N E
heliografick dlka
heliografick k a
aso v d a j je 1 ) z a te k e ru p ce, jej konec b y l p o z o ro v n
2) z a te k e ru p c e , jej konec n e b y l p o z o ro v n
3)
4)
5)
6)
7)
8)

S:
PPP:
I:

p rv n p o z o ro v an e ru p ce , do po. p o zo ro v n
d tto , konec n e b y l p o zorovn
n sled u jc 4 sla jso u d lk a a im p o rta n c e erupce
as m ax im a
as d ru h o tn h o m a x im a erupce
as te th o m a x im a

vdy 5
d lk a je v u v m in u t c h (000 = nebylo m ono p ozorovat)
im p o rta n ce

P e h le d ra d io a m a t rs k c h m a j k v p sm u deseti m e tr s ta v k 1 . 4. 1984
28175
28200
28202,5
28205
28207,5
28209,5
28210
28210
28211
28212,5
28215
28217,5
28220
28222,5
28225
28227,5
28230
28232,5
28235
28237,5
28240

240

V E 3 T E N , Q T H O tta w a
spolen k m ito e t, v 0. 5. a 30 35. m in. D L O IG I
Z S 5 V H F , Q T H N a ta l, 10 w a tt , a n t. inv. V, Q SL Z S5T R
D L O IG I, Q T H M t. P re d ig stu h l vch. od M nichova, 100 w a tt ,
a n t. dip l, op. D J 1 E I
W 4, Q T H E nglew ood, F la , 20 w a tt (W D 4 H E S , W 4E S Y , N 4 R D ,
N 4 E H O a s t zm na znaky)
W A 1 IO B /B
3B8M S, Q T H Signl M t., a n t. G P
W B 2 Y O F , 20 w a tt
re z e rv o v n o p ro VE1
Z D 9 G I, Q T H G ough Isla n d , t n T7
G B 3 S X , Q T H C row borough, S ussex, 10 w a tt , a n t. dipl
V E 2 T E N , Q T H C hicoutim i, Q uebec, 4 w a tty (QSL 50 w a tt ,
a n t. G P - V E 2 F IT )
5B 4C Y , Q T H Z y y i, 26 w a tt , a n t, G P
H G 2 B H A , Q T H T ap o lca , 10 w a tt , a n t. G P
V E 8A A , Q T H L ak e C o n tw o y to , N . W . T.
E A 6A U , Q T H B alery
Z L 2 M H F , Q T H M t. Clim ie, U p p e r H u t t , 5 w a tt , a n t. v e rt. dipl
Z S 3 H L , Q T H T sum eb, 6 w a tt , a n t. 6/8 X
V P 9 B A , Q T H S o u th a m p to n , 10 w a tt , a n t. G P p ro 27 M H z, Q SL
V P9K G
L A 5 T E N , Q T H pobl O slo, 10 w a tt , a n t. 5/8 X
O A 4C K , Q T H L im a, 10 w a tt

28240
28242.5
28245
28247.5
28247.5
28250
28252.5
28252.5
28252.5
28255
28257.5
28260
28262.5
28264
28265
28265
28265.5
28266
28270
28270
28272.5
28275
28277.5

P Y 1C K
K A 4R S Z , Q T H D ecat.ur, GA
A92C, Q T H H a m a la , a n t. dipl N W /S E , QSL A 92B W
E A 2 H B , E A 2 0 IZ , Q T H S an S e b a stia n . 3 w a tty , a n t. G P ,v p ro v o z u
nep rav id eln
ZS1CTB, Q T H Cape T ow n, 20 w a tt , a n t. G P
Z 21A N B , Q T H B u law ay o , 40 w a tt , a n t. 2 el. q u a d N
V E 7 T E N , Q T H V an co u v er, 4 w a tty
PA O RN I
O H 2B
L U 1U G , Q T H G ra n Pieo, 5 w a tt , a n t. G P
D K O T E , Q T H K o stn ic e, 40 w a tt , a n t. G P
V K 5 W I. Q T H A delaide, 100 w a tt , a n t. v e rt. 0,64 X
V K 2 R S Y , Q T H D u ra l, N . S. W ., 25 w a tt , a n t. v e rt. X/2
V K 6R W A , Q T H P e rth
P Y 2 E X D , Q T H Sao P a u lo , 5 w a tt
E A 7A T E
T R 8D X
V K 6R T W
Z S6P W , Q T H P re to ria , 10 w a tt , a n t. 3 Y n a z p a d
V K 4 R T L , Q T H T ow nsville
9 L 1 F T N , Q T H F re e to w n
V E 3 T E N , Q T H O tta w a , n y n je t n a 28175 p e d QSY

28292.5
28295
28296.5
28300
28300
28302.5

D F O A A B , Q T H L u e tje n b u rg pobl K ielu, 15 w a tt , a n t. G P ,

op. D L 6T W
Y V 5A Y V , Q T H C aracas, 20 w a tt , a n t. T H 6 sm ro v n a std a v
do E u , W , V K
.....................
W 9 (rezerv o v n o p ro Q R P )
K A 1 Y E /B , Q T H H e n rie tta , N . Y ., 4 w a tty , a n t. v e rt. dipl
V P 8A D E , Q T H A delaidin o stro v , G ra h am o v a zem , a n t. V -beam ,
sm ro v an n a G
H 4 4 S I, Q T H a lam o u n o v y o stro v y
W 8 0 A V , Q T H T uckasegee, N . C., 15 w a tt , a n t. G P
V S 6T E N , Q T H Cape A rg u ila r M t. M a tild a , 10 w a tt , a n t.
v e rtik ln
JA 2 IG Y , Q T H M t. A sam a
V U 2B C N , Q T H B angalore, 10 w a tt , a n t. G P
W 3V D /B C N , Q T H L au re l, M D, 10 w a tt , a n t. v e rt. dipl
P Y 2A M I, Q T H pobl C am pinas, 10 w a tt , a n t. G P
E A 7A M L
*
Z S IS T B , Q T H S till B a y , C ape P ro v in c e, 2 w a tty , a n t. d ip l N /S

28302.5
28315

PA OETE
ZS6D N , Q T H T ra n s v a a l, 1 w a tt

28280
28282.5
28284
28285
28287.5
28287.5
28290

241

28335
28888
28894
28992

V K 5A W I
W 6I R T , Q T H pobl H o lly w o o d u , 7 w a tt , a n t. G P
W D QG OE, Q T H F re e b u rg , 111
D LO N F, QTH F J47a

C elosvtov s m aj k i v p sm u d v a c e ti m e tr p ra cu je n e p e tr it 24 hodin denn

(s v jim k o u d k h o v y p n u t) n a k m ito tu 14 100 k H z. O rg a n iz to re m i sponzorem je
N C D X F N o rth e rn C alifornia D X F o u n d a tio n . K a d c h d e se t m in u t se v y s td a j
v e c h n y m a j k y v p o a d :
0
1
2
3
4
5
G

7 -

4 U 1 U N /B
W 6W X /B
K H 6 0 /B
JA 2 IG Y
A X 6T U
O H 2B
CT3B
Z S6D N /B

- O SN N ew Y o rk
S ta n fo rd U n iv e rsity
C o m m u n ity College, H on o lu lu
- J A R L , Ise C ity
T el A viv U n iv e rsity
E sp o o , H elsink T echnical U n iv e rsity
A R R M , F u n c h a l, o stro v M adeira
- T ra n sv a a l

K a d z m a j k v y sl po d o b u asi 58 sek u n d . P i ty e ch d e v tise k u n d o v ch rk ch

p o stu p n sniuje v k o n : 100 10 1 0,1 w a tt . S je velm i u ite n a z naeh o
h led isk a b y b y la d o k o n a l , b y la-li b y d o p ln n a je t m a j k y v J i n A m erice a bu
v o b la sti A u str lie n e b o jin h o P acifiku. R e p o rty jso u p o tv rz o v n y QSL ls tk y k o
o rd in to re m , jm je AI L o tze, W 6RQ.
V p sm u 30 m e tr p ra c u je m a j k D K O W C Y n a k m ito tu 10 144 k H z . V ysl i inform aci
o zven geom agnetick a k tiv it a v sk y te c h p o l rn ze. Q T H N o rd e n n a severu
NSR.

Literatura
[1] Janda, F .: Monosti a realita krtkodobch pedpovd iono
sfrickho en. R adioam atrsk zpravodaj 5/1979, str. 4 a 12.
[2] Janda, F .: QTR? R adioam atrsk zpravodaj 2/1979, str. 16.
[3] K ivsk, L .: Solar proton flares and th eir prediction. Academia,
P raha 1977.
[4] JRothammel, K . a kol.: Taschenbuch der A m ateurfunkpraxis. Militrverlag der D D R 1978, str. 20 a 53.
[5] Prokop, J ., Vokurka, J .: en elektrom agnetickch vln a a n
tny. SN TL/A LFA P raha 1980, str. 51 a 134 a 173 a 181.
242

[6] Chvojkov, E .: A prediction form ula for th e critical frequency

F-layer. Bulletin of th e Astronom ical In stitu tes of Czechoslovakia (BAC) sv. 13 (1962), . 5.
[7] Woyk, E. (Chvojkov, E .): Mthode de prvision rapide de la
propagation. Jo u rn al des tlcom m unications, sv. 29, . 4
(1962), str. 113 a 116.
[8] Jones, W. B., Gallet, R . M .: La reprsentation p ar des mthodes num riques des variations journalires et gographiques
des donnes ionosphriques. Journal des tlcom m unications,
sv. 29, . 5 (kvten 1962), str. 129 a 149.
[9] lionskij, A .: Svrchdalnyje QSO: optim alnyje napravljenija
i periody. Rdio (SSSR) 6/1980, str. 16 a 18.
[10] K anvskij, V.: Snov svrchdalnyje QSO. R dio (SSSR) 3/1979,
str. 9 a 10.
[11] Bubennikov, 8., L japin, G.: K ogda an tn y napr^vleny na sever.
Rdio (SSSR) 3/1977, str. 17 a 18.
[12] Zajcev, A .: A vrora: vozmonosti i perspektivy. Rdio (SSSR)
3/1967, str. 10 a 12.
[13 ] Joachim, M .: Souasn pokrok v oboru dlouhodobch pedpo
vd ionosfrickho en dekam etrovch vln. AR-A2/1977,
str. 70 a 71 a 3/1977, str. l i l a 112.
[14] Mrzek, J K na pedpovdi. en vln na rozhran dvou
rok. A R -A l2/1978, str. 476 a 478.
[15] Kravcov, J . A ., T in in , M . V., Gerkasin, J . N .: O vozmonych
m echanizm ach vozbudnija ionosfernych volnovych kanalov.
Geomagnetizm a aerom ija, sv. X IX , . 5 (zjen 1979),
str. 769 a 787.
[16[ Dieminger, W.: Der F elstrkeverlauf am R ande und innerhalb
der Toten Zone. cq-DL, . 10/73.
[17] Kochan, H .: Einfluss der solar-terrestrichen Beziehungen au f
die R ckstrektreuausbreitung im 2-m- und 10-m-Band. cq-DL,
. 6/1974 a 7/1974.
[18] Hunsucker, D. I I . : Morphofogy and phenm enology of th e hing-latitude E- and F-regions. Geophys. In st. Univ. of. Alaska,
Fairbanks 1979.
[19] Joachiw,, M .: Sovrem ennyje m etody ionosfernych predskazanij. Sbornk prac VS r. 1978, vydn X I/1 a X I/2 (pro
gram v jazyce F ortran).
[20] Woyk, E. (Chvojkov): M ultiple propagation p ath s betw een
satelite situ ated in th e ionosphere below th e F-layer peak.
Jo rn al of A tm ospheric and T errestrial Physics, sv. 38 (1976),
str. 329 a 331.
243

[21] Slunce ve zdrav a nemoci. Sbornk refert, O strava 24. 10

1978; Valask Mezi, hvzdrna 1979.
[22] O K 1 A O J : en rdiovch vln, jeho zm ny a pedpovdi.
AR-A11/1981, str. 28 a 29, AR-A12/1981, str. 27 a 28, AR-Al/1982, str. 3132.
[23] Astronom ieskij kalendar 1981. Moskva, N auka 1980, str. 208
a 224.
[24] Antonova, E. E .: Prodolnyje polja i toki v vernm sektore
avroralnoj magnitosfery. Geomagnetizm i aeronom ija 5/1979,
str. 871 a 876.
[25] Hakura, Y.: M apping of th e Polar Cap Ionosphere by Solar
and M agnetospheric Particles. Jou rn al of The Franklin In s ti
tu te , sv. 290, . 3, z 1970, str. 263 a 280.
[26] Fritz, Hermann: Verzeichnis beobachteter Polarlichter. Wien
1973.
[27] R,tlily, A ., Berkes, Z.: N ordlichtbeobachtungen in U ngarn
(1523 1960). Akadm iai K iad, B udapest 1963.
[28] Kolesnikow, A ., U I8 A B I), ex. O K 1 K W : Polrn ze. AR2/
1962, str. 51 a 56.
[29] Gzechowsky, Peter: R ueckstreuung von Radio-W ellen an Polarlichtern. cq-DL 10/1974, 11/1974.
[30] Janda, F ., O IIH H : Od slunenho v tru k polrn zi. R adio
am atrsk zpravodaj . 78/1982, str. 15 a 27.
[31] Janda, F ., O K 1H H : en krtk ch vln ionosfrickmi vlno
vody. R adioam atrsk zpravodaj . 1112/1982.
[32] Sartori, Howard J .: U pdate Y our H F MUF Predictions Daily.
QST Septem ber 1977, str. 35 a 37.
[33] Ivanov, O. U.: K onfiguracija udarnogo fronta vspyenogo po
toka. M agnitosfernyje issledovanija No. 1, Moskva R dio
i svjaz 1982, str. 17 a 23.
[34] Kuzncov, B . M ., Bakulin J u . /., Vasiljev, E. P ., Tro.iev,
O. A .: Issledovanije avroralnych elektrodetov s pom oju cepoek m agnitovariacionnych stancij, tam t, str. 50 a 59.
[35] Cygannko, N . A ., Suslikov, D. G.: K rupnom actabnyje magnitnyje effekty prodolnych tokov v m agnitosfere, tam t,
stp. 60 a 64.

244

Ondej Oravec, O K 3 A U

RENIE VKV ODRAZOM OD SPORADICKEJ VRSTVY E

Inform cie o prvch spojeniach uskutonench rdioam atrrni na
VKV v psme 50 MHz za pomoci renia odrazom od sporadickej
ionosfrickej vrstvy E (v dalom len E s) siahaj a do 30. rokov, clo
doby, ke sa zaali robit prv experim enty na psm ach VKV. Prv
spojenia dosiahnut uvedenm druhom renia na psme 145 MHz
v E urpe boli zaznam enan a zaiatkom estdesiatich rokov. Skutonos, e na ta k vysokch km itotoch boli bnmi radioam atr
skmi prostriedkam i peklenut extrm ne vzdialenosti, bola a neuveriteln a vyvolala rozruch nielen medzi rdioam atrrni, ale aj
medzi profesionlnymi odbornkm i v oblasti renia elektrom agne
tickch vln. O tom to druhu renia chbali zkladn poznatky a veobecne sa usudzovalo, e je to jav nhodn, ktorho opakovanie je
len mlo pravdpodobn. Pina vzniku vrstvy s abnorm ln v y
sokou ionizciou v oblasti v rstvy E bola prisudzovan zvenej slnenej innosti; chbali elem entrne poznatky o fyziklnej mechanike vzniku tohoto javu. Tieto spojenia boli skr dielom nhody ako
cielavedomej system atickej prce na VKV. J e viac ako pravdpo
dobn, e vskyt E s sa v letnch mesiacoch opakoval astejie, ale
vetky tieto pleitosti ostali nevyuit. V tej dobe sa na eurpskom
kontinente vnovalo prci na VKV len pom rn mal percento ra
dioam atrskch stanic, ktorch tazisko prce bolo v neskorch ve
ernch a nonch hodinch, ke vskyt E s je u len zriedkav.
V yuit renie ty p u E s vo vom m eradle sa podailo a 4. 7.
1965, ke poas PD 65 a sasne s nm prebiehajceho I II . subregionlneho zvodu pracovalo na dvoj m etrovom psme pom rn v el
k m nostvo stanic, ktor nadviazali tejto asti zodpovedajce
m nostvo spojen. I ke tieto spojenia je mon v prevanej miere
charakterizovat tie ako nhodn, skutonostou ale ostalo, e opertori m nohch stanic zskali zkladn informcie o monosti kom u
nik o v at uvedenm druhom renia na velk vzdialenosti na VKV
psm e 145 MHz.
245

Po r. 1965 sa podobn situcie ta k asto neopakovali, sprvy

o vyuit renia ty p u E s boli len ojedinel. P pady vskytu renia E s vak dali podnt k pravidelnm u sledovaniu vskytu tohoto
jav u a sstredili tie pozornost vedeckch pracovnkov v obore
renia elektrom agnetickch vn a ionosfry na ten to druh renia.
Koncom esdesiatich rokov vznikla v rm ci I. oblasti TARU sku
pina, k to r vedie F8SH Dr. Serge Canivec, ktorej lohou je zhromaova a vyhodnocovat sprvy o vskyte sporadickej vrstvy E.
System atickm u sledovaniu v sk y tu Eg sa zaalo vnovat mnoho
nadencov z radov rdioam atrov, ktor pravidelne sleduj a vyu
vaj! v skyt E s k nadvzovaniu super D X spojen na VKV. Rdioam atri sa svojimi poetnm i pozorovaniam i vskytu E s zapojili do
vedeckovskum nej prce i na tom to seku. Poet spojen uskute
ovanch t m to druhom renia dosahuje kadoron niekolkch
tiscoviek.

Shrn zkladnch poznatkov o sporadickej vrstv E

V skm abnorm ln vysokej ionizcie v oblasti ionosfrickej v rs t
vy E je system aticky uskutoovan u viac ako 30 rokov a je
predm etom zujm u m nohch vedeckch pracovsk na celom svete,
ale len poas poslednch 20 rokov boli doplnn a iastone overen
zkladn poznatky tkajce sa m echanizm u vzniku a povahy spo
radickej vrstvy E. Vskm je realizovan rdioelektrickm i meraniam i, ionosfrickmi radarm i, m eraniam i elektrnovej koncentrcie v rstvy vertiklnou sondou prostednctvom vkovch rakiet
a umlch druc Zeme. Fyziklna m echanika vzniku E s nie je vak
doposial pln objasnn.
V
sasnej dobe jestvuje niekolko teori, ktor sa problem atikou
vzniku E s zaoberaj a ktor sa vzjom ne viac alebo menej zhoduj,
i rozchdzaj. R ozdiely v prejave E s v rznych zemepisnch
kch dali hlavn podnt k tom u, aby sa hladali rzne teorie vznike E s, ktor v y sv etlu j pinu vzniku v rznych psm ach zeme
pisnch rok rovnkov, stedn, polrn (aurorlne) na z246

R 120
J

100

1975

(15 .2 / 2 2 .1)

80
Es

60

LQ
20

0'

/ 1 /
-----------

(9 .0 )

j --------- 31 ----------

0
o
o -^
/' V? o'
A f
.. W
1
1

n -------- 3 0 ---------- j

(1 U )

f\

( 2 8 .2 )

---------

3 1 --------- a

ug

u s t ----------- 31

( 3 9 ,7 )

O b r. 1.27. P rie b e h re la tiv n h o sla slnench s k v rn a v s k y t sp oradickho

re n ia E V. V I I I . 1975 a 1978

klade odlinch podstat. Sporadick vrstva E vyskytujca sa v p s

me stednch rok bude jedin, k to ro u sa budem e v alsom za
obera.
P o v o d n sa usudzovalo, e vznik abnorm ln vysokej ionizcie je
zapinn zvenou slnenou innosou, ale ako ukzali poetn
pozorovania, nem v sk y t E s priam u svislos so slnenou aktivitou
(vi. napr. obr. 1.27) na rozdiel od pravidelnej ionosfrickej v rst
vy E, ktorej stupe ionizcie je siln zvisl prv od slnenej in
nosti. V ppade vskytu E s bola pozorovan svislos s niektorm i
m eteorologickm i javm i, ale tie svislos s dalm i pinam i, ktor
ovplyvuj ionosfru, napr. s m eteorickou innosou. O vskyte E s
vieme, e sa vyskytuje najastejie v letnch mesiacoch mj a august, boli vak zaznam enan ppady v sk y tu i v jarnch i zim247

nch mesiacoch. V kadom ppade ide o jav seznny a doposia!

neboli vypozorovan konkrtn zkonitosti k takej spokojnosti, ako
by sa to dalo oakva. Sporadick vrstv a E sa objavuje v oblasti
pravidelnej ionosfrickej v rstv y E vo vke 90 a 140 km. Obecne
mono poveda, e to nie je v rstv a svisl, ale polopriepustn. Skl
d sa z oblakov rznho tv a ru a velkosti. H r b k a t ch to oblakov
je od niekolkoh desiatok m etrov a niekolko kilpm etrov pri rozlohe
asi 100 m a 120 km. Oblaky s unan vkovm i vetram i prevane z vchodu na zpad. Ionizcia oblakov sa v zvislosti s asom
velm i men a asto dosahuje vysokej hodnoty ekvivalentnej elektrnovej koncentrcie a 2 . 1014 e.m ~3, rf koreponduje s hodnotou
ekvivalentnho kritickho km itotu vrstv y a 45 MHz. Poas da
sa vyskytuje od rannch a do neskorch veernch hodin, asto
i niekol'kokrt denne. Trvanie vskytu renia E s zvis na intenzite
ionizcie a na polohe oblakov E s. Zaiatok a koniec n astv a pomrn
velm i rchle a m axim lny pouiteln km itoet (MUF) sa rchle
men.
V
alsom nechceme posudzova platnost tej ktorej teorie tkajc e j. sa fyziklnej m echaniky vzniku E s, ale bude dobr, ke sa
oboznmime s nzorm i autorov jednotlivch teori, ktor sa zdaj
by najpravdepodobnejie:
A utoi prc [1], [2], [3j prisudzuj vznik oblaku s vysokou ionizciou vzjom nm u spolupsobeniu zemskho m agnetickho po la
a vkovch stihovch vetrov, ktor vej v relatvne vkov
mlo rozdielnch hladinch v pom rn tenkch vrstvch v smere
vchodzpad vo vke asi 100 km a v smere severjuh vo vke
okolo 140 km. P ri sasnom vplyve m agnetickho pola Zeme bude
pohyb nabitch astc (prevane kovovch inov Fe+, Mg+ a Si+)
pochdzajcich zo zbytkov m eteorickho prachu, obm edzen, a tieto budi vkovm i vetram i stlaovan (nahuovan) a form ovan
do tenkej, velm i siln ionizovanej vrstvy.
Ako u bolo skr spomenut, najvyie m axim um vskytu E s
bolo zaznam enan v letnch m esiacoch v doch okolo letnho slnov ra tu (vi. obr. 1.28), najm a v doch s intenzvnou brkovou innosou. N a tu to skutonos doposia! nebolo njden spolahliv vysvetlenie, hoci boli zisten korelcie s niektorm i m eteorologickm i
248

S e z n n e r o z d e le n ie v s k y t u sp o r . - E

slab reme v pasme 1U MHz

stedn siln
siln
| siln s dlhm trvnm

re n ia

s M O F > 1 4 4 M H z v ro ko ch :

1974

1975

1976

.<

'I1
1

,111

T i ,

1978

,1

1 i

ii

iT

20

- m j

10

20
j n

mfi

30

10

,i

.... ... *. -----i.

........... .
10

,T T

i T, T

1,1 1 1 II li 1

1977

1979

20

- j l

-10

20

31

a u g u s t ----------- 1
m e s a c / d e i

O br. 1.28. Seznne rozdelenie v s k y tu sp o rad ick h o re n ia E s M U F 144 M H z

kazm i [1], napr. teplotn rozhranie na studenom fronte v oblasti

cyklny, doprevdzan intenzvnou brkovou innosou s veTkou
vertiklnou m ohutnosou dvajcim pvod tlakovm (rzovm) vl
nm [4] s tzv. vbuchm i turbulencie. Rzov vlny mu za istch
fyziklnych podm ienok dosiahnu a vky ionosfrickej vrstv y E
a v y tv raj c urit tlakov zmny v istch lokalizovanch miestach vrstvy, narui jej ionizciu. Vsledkom je pdavn zvenie
ionizcie v t ch to m iestach. Pretoe v rstv a je stabilizovan kovo
vm i inam i, bude rekom binan proces prebieha podstatn pomalie ako po ionizcii plynov.
N iektor autoi [5] a [6] prisudzuj vznik vysokej ionizcie vyarovaniu brkovho elektrostatickho pla do ionosfry, o v konenom dsledku spsobuje vznik oblakov s vysokou ionizciou.

249

Vyuitie vrstvy Es pre spojenie na V KV

Ako bolo u skr spom enut a ako to potvrdili poetn pozorovaia
i rdioelektrick m erania i u vedeckm i pracoviskam i alebo rdio am atrm i, kritick km itoet v rstv y E s asto dosahuje hodnoty a
40 MHz, opri m alch elevanch uhloch, pod ktorm sa jav oblak,
a optim lnej polohe tohoto oblaku, um ouje dosiahnut spojenie na
najvyoin pouitenom km itote (M U F ) a 200 MHz. Za pedpo
kladu, e vka vrstv y bude asi 100 km, potofri m axim lnym dosahom odrazov od tak ejto vrstvy, k to r sa bude nachdza u pro
sted, na spojnici medzi korespondujcim i stanicem i A a B (obr. 1.29),
bude okolo 2200 km. Ako vyplv z form uly (1) pre stanovenie k ri
tickho km itotu v rstv y / o e s z M U F a m edznho elevanho

a)

O br. 1.29. S ch e m a tic k n k re s renia V K V za pom oci o d ra zu o d sporadickej

v r s tv y E

250

O br. 1.30. G ra f pre sta n o v en ie

k ritic k h o , k m ito tu v rs tv y
z m ed zn h o elevanho u h la
a M U F (yi hol d o p a d u /
o d ra z u , / o e s k ritic k k m ito e t
o d razo v ej v rs tv y , / m a x im ln y
p o u ite ln k m ito e t M U F,
i?E p olom r Zem e 6367 k m ,
h v k a v rs tv y asi 100 k m ,
(] e lev an u hol 90 - yj)

uhla /? alebo z grafu (obr. 1.30), pre pouiteln frekvenciu 145 MHz
mus by kritick km itoet v rstvy najm enej 25 MHz a vka ob
zoru v bodoch oboch korepondujcich stanic v smere na protistnicu o najniia blzka 0. Zvislost optim lneho elevanho
uhla od vzdialenosti protistanice pri en E s je mon vidie na
grafe (obr. 1.31). Vyie uveden ppad je optim lny. K ratie
vzdialenosti vyaduj vy kritick km itoet v rstvy a s menej
ast. Vyuitie nzkho elevanho uhla vyaduje velm i dobr, obzorom nezakryt QTH. Sasne st p aj .p o iad av k y na vku an-

251

tny, k to r m by o najvyie nad zemou, aby bol dosiahnut

nzk vyzaovac uhol. A ntna um iestnen v malej vke nad zemou
vykazuje vo vertiklnej rovin pln odlin vyzaovac diagram ,
ako an tn a um iestnen vo volnom priestore. H lavn lalok sa roztiepi n a m nostvo zkch lalokov oddelench ostrm i ininimami,
priom m axim um vyarovania n a st v a pod istm uhlom, vm
ako 0. Pod nulovm vyzaovacm uhlom an tn a tak m er nevyza
uje. Vo vine prpadov bude horizont, k to r uruje najni elevan uhol, okolo 1,5 a 2,5. Nsledkom tejto skutonosti pravd
podobnost vyuitia E s kles a sasne s ou aj m onost dosiahnu
spojenie na m axim lnu teoretick vzdialenos. N adm osk vka
nehr p o dstatn rolu, vkoy rozdiel asi 2 km (max.) pri vke
vrstv y 110 km neme podstatn ovplyvni dosah. V ka je ideln
preto, e pevyuje okolit horizont, k to r sa potom jav ako nzk,
dokonca niekedy so zpornm i hodnotam i uhlov; to um ouje as-

2blgsf p

Vobto^s
>d

a)

oblaky Es

b)
O br. 1.32. Z venie d o sa h u re n ia E s

252

tejie vyui E s a dosiahnu spojenie na m axim lnu vzdialenos.

Ako vyplv z [2] oblaky E s asto, ale hlavn na zaiatku vskytu,
sa nachdzaj vo vke a 140 km, o um ouje peklenut vzdia
lenos a 2500 km. Ako tom u nasveduj doterajie pozorovania,
s tieto ppady dos zriedkav.
Za istch podm ienok me djs k reniu dvom i skokmi. Tak
ppad (obr. 1.29) je na vych km itotoch (145 MHz) zriedkav,
i ked na stredne vysokch km itotoch (50 MHz) je dos ast.
Um ouje ho idelny ppad vskytu dvoch oblast E s s optim lnou
polohou na spojnici korespondujcich stanic a sasn vskyt pre
odraz vhodnho prostredia uprostred trasy (napr. povrch Zeme,
vodn hladina apod.). P eklenut vzdialenos je v takom ppade
a dvojnsobn. N a uvedench stredne vysokch km itotoch boli

50

40

30

25

20

15

10

f0 kritick km itoet v r s t v y

[M H z ]

400

800

1200

1600

v z d le n o s t

2400

[k m ]

S-

'1 ,

2000

d
'2

f0

'n

d ,d 2

O br. 1.33. G ra f pre sta n o v en ie M U F p ri E s

253

O br. 1.34. S asn v s k y t E s 4. 6. 1978 17.00 18.00

zaznam enan ppady renia dokonoa 3 resp. 4 skokmi. T akto p

pady s na vych km itotoch mlo pravdpodobn. Veobecne
mono poveda, e percento v sk y tu renia E s n a vych km ito
toch v porovnan so stredne vysokm i (50 MHz) je asi 10 a 15 %
na 100 MHz-a len asi 3 a 4 % na 145 MHz.
Sksenosti ukazuj, e tieto druhy renia sa zva nesprvaj
podl zkonov geom etrickej optiky. V ppade vsk y tu dvoch oblakov s vysokm elektronovm gradientom a optim lnou polohou,
dochdza k reniu na velm i velk vzdialenosti bez stedovho od
razovho bodu. n a povrchu Zeme (obi1. 1.32). Takm u druhu renia
hovom e anizotrpne renie, ktor je velm i zko smrov a do
chdza k nem u len vo velm i zko vym edzenom azim utlnom sek
tore. V yskytuje sa obvykle v prpadoch, ke velk m nostvo obla254

O br. 1.35. S a sn v s k y t E s 2. 7. 1978 1 5 .0 0 -1 6 .3 0

kov E s vysokej ionizcie um ouje renie na bn vzdialenosti

v pom rn irokom azim utlnom sektore.
Zvenie dosahu um ouje aj sasn v skyt extrm ne vodivho
troposfrickho kanlu (duet) alebo troposfrick lom. as spojovej
tra sy prebieha troposfrickm kanlom a dlhia as enm E s
(obr. 1.32).
V prpadoch renia E g nad teoretick dosah je velm i ak uri,
o k to r druh spom enutch en sa jedn. Do te jto kategorie mono
z a ad it napklad spojenie medzi 4X41X a EA 3LL uskutonen na
psm e 145 MHz da 9. 7. 1978 s peklenutou vzdialenostou okolo
3400 km , alebo OD5MR s C T lW W 28. 6. 1979 na 3800 km.
Doposia! sme uvaovali o plnom odraze s m inim lnym ionosfrickm tlm om . Dosiahnu spojenie je vak m on aj pri niom
kritickom km itote vrstvy. V rstva potom neodraz cel energiu, ale
25 5

O br. 1.36. S a sn v s k y t E s 2. 7. 1978 16.35 17.50

len jej as. T ento efekt je mon pirovnat k ciastonm u odrazu

od okennho skla, cez ktor sice vidme, ale aj slab odraz okolia
pred oknom zo stran y pozorovateTa. V takom ppade bude spojenie zvisiet prevne od vyiarenho efektvneho vkonu, schopnho
preklen ionosfrick tlum spojovej trasy. S tanovit M U F pre
ta k ppad je mon podl grafu (obr. 1.33). Pre vysvetlenie: iono
sfrick tlm asi 120 dB v psme 145 MHz je schopn preklen
stanica so pikovm vybavenm (EM E). tlm asi 50 dB me p re
klen stanica s priem ernm vybavenm , tzn. vkon vysielaa asi
35 W, an tna so ziskom 10 dB, pijm a so kou prepanho
psm a asi 2 kH z a mierou umu 8 dB, pre odstup signl/um viac
ako 6 dB. tlm 10 dB (pln odraz) pekon u penosn stanipa
o vkone asi 1 W, tvrvlnnou biovou antnou a pijm aem so
kou psm a 10 kH z pi velm i dobrej zrozum itelnosti. Piblin
256

rovn- signlov TV alebo rozhlasovch stanic, na zklade ktorch

je mon stanovit rove ionosfrickho tlm u s tieto: velm i siln
signly 10 dB, stredne siln signly 30 dB, slab signly
60 dB. Pomocou uvedenho grafu sa d stanovit m onost spojenia
v psm e 145 MHz na zklade pjm u napr. rozhlasovej stanice v psme FM CCIR (obr. 1.34 a 1.36).

Geografick rozdelenie hustoty vskytu vrstvy Es v Eurpe

N a zklade pozorovan z poslednch rokov bolo mon stanovil
oblasti s orograickmi vplyvm i a oblasti s kondenzanm oteplo
vnm , v ktorch sa E s s kritickm km itotom vym ako 25 MHz
vy skytuje astejie. Ako je mon vidiet z grafickho prehladu niektorch prpadov vskytu E s, najznm ejou je oblast alpsk. Velmi
asto sa E s vyskytuje tie nad Bavorskom, um avou a nad Stredozem m nm morom. N askt sa otzka: je t to skutonos pravdiv,

O br. 1.37. R ozdelenie v s k y tu re n ia E s v alpskej o b lasti 10. 7. 1978

257

MOF
C M H zl .

(zznam

O K3AU)

? ?

100

60

4 0 1

00

nesledovan

ne sle do va n

_1__l__i__I__I__I__[_

J-------------------- 1-1--------------1-------------- L_

02

04

06

08

10

12

14

20

i____ i____ i
22
24
hod. CUTCa

O br. 1.38. R ozdelenie v s k y tu E s v alp sk ej o b la s ti 21. 5. 1979

alebo je skreslen tm , e vina spojovch tr s medzi eurpskym i

stanicam i prechdza tm ito m iestam i ako stedovou odrazovou oblasou, take^ vskyt E s je spoahlivo indikovan, alebo sa jedn
o ast vskyt vyvolan intenzvnou cirkulanou innosou v tchto oblastiach (obr. 1.37. a 1.38.)?
V etky pedpokldan spojov trasy, prechdzajce tm ito oblasami, s vo vhod a rdioam atri na koncovch bodoch tchto
tr s mu vy u v at renie E s astejie ako rdioam atri ijci
v inch astiach Eurpy.

Praktick sksenosti z vyuvania renia cez vrstvu E3

Pre indikciu v sk y tu a identifikciu sm ru renia E s je vhodn
sasne sledovat kanly TV v I. psm e (55 MHz) a rozhlasov p s
mo FM CCIR (88 a 100 MHz). renie zana obvykle tm , e
otvor I. psm o TV. N a obrazovke TV P sa objav obraz jednej
258

stanice, k to r je postupn vytlan dalm, podl toho, ako sa

oblak E s presva. Ke sa obrazovka pln zatem n, to je znainenie,
e oblast vskytu E s sa rozrstla a ionizcia stpa. P ri sasnom
sledovan psm a FM CCIR sa aj tam postupn objavia stanice z ob
last, odkal renie prichdza. Stanice je pou najprv na nich
a potom , ke M U F narast, aj na vych km itotoch tohoto ps
ma. Pre pjem rozhlasu FM VKV je vhodn ma antnu na otonom stoiari s dialkovm ovldnm a pijm a ma doplnn indiktorom sily pijm anho signlu. O ptim lnym nasm erovanm na
najsilnej signl je mon stanovit smer, z ktorho renie prichdza.
Stanovovat smer z obsahu pijm anho vysielania, i podl toho
v akej ei sa vysielanie kon, je velm i nepesn a vedie k velkm
omylom.
Dobrou a velmi innou pomocou je sledovanie leteckch naviganch vesm rovch m ajkov VOR. Tie vysielaj v psm e 108
a 118 MHz, okrem mqdulcie 30 Hz a 9960 Hz (inform eia o azim utlnom smrnku) je rchlosou asi 50 zn./m in m odulciou A 2
1020 Hz vysielan identifikan znak m ajka zloen z 3 resp. 2 ps
men. Vkon m ajkov VOR sa pohybuje podl urenia od 25 a do
300 W. P ouit polarizcia antn je vertiklna. Z km itotu, na ktorom
je signl m ajka pijm an a podl identifikanho znaku sa v zozname d rchle orientovat a stanovit oblast, z ktorej renie prebieha.
Isto u nevhodou to h to spsobu sledovania vsk y tu renia je, e
ke je zachyten vysielanie niektorho m ajka, je zpravidla mon
u v psm e 145 MHz kom unikovat. V ysvtlit sa to d tm , e
pokial vkon m ajka VOR je obvykle asi 100 W a pre pjem m a
jkov sa pouv bn pijm a s antnou GP, ta k lepie vybaven
rdioam atrska stanica pouv vkon vysielaa asi 250 W v y n
soben antnovm systm om a na 1 kW E R P a citliv pijm a
s nzkm umom, pipojen k antn so ziskom okolo 16 dB na
druhom konci trasy. V porovnan s pom eram i VOR je to, ako keby
vkon vysielaa VOR bol vy ako 200 kW E R P .
Sledovat vskyt E s podl radioam atrskch m ajkov v psme
145 MHz nie je spolahliv jednak preto, e ich poet je mal, ale aj
preto, e ich vkon obvykle nepekro 50 W E R P . P padn z
znam takho m ajku vak me dokreslit obraz o vskyte renia
259

y smere, kde je pom rn m al a k tiv ita a jedinou innou radio

am atrskou stanicou je prv rdioam atersky m ajk.
Po objaven sa E s renia v psme OCIR alebo v psme VOR je
vhodn v krtkch intervaloch vola vzvu CW na 144 050 alebo
SSB na 144 300 kHz. N a tchto km itotoch m aj obvykle naladn
pijm ae zujem ci o D X spojenia. Medzi vysielacmi intervalm i je
potebn pova okolo svojho km itotu. V zva m by krtk , najviac 30 sekund.
Z praxe s znme ppady krtkodobho renia, ke trvalo menej ako 1 m inutu, ale i poas te jto pom rn krtkej doby sa spojenie
podailo spn nadviaza a kom pletne dokonit. Spojenie m by
krtk, strun bez zbytonch prieahov. Obvykle sa vym iea RS,
resp. RST, tvorec QTH a potvrdenie o pjm e. Po vm ene informci sa spojenie ukon. P rotistanicu teb a uvolnit, lebo na spoje
nie s ou mono akaj alie stanice. K m itoty uren na volanie
vzvy nem aj by obsadzovan a po prvom spojen je potebn sa
odladit na niektor voln km itoet psm a.
Po uritom ase obvykle velm i rchlo renie zanik, ale nemal
by sme od zariadenia odchadza a p esta t v sledovan. P rax p o tv r
dila, e podm ienky sa obyajne objavuj znova v niekolkch m a
xim ch. Vi ppady vskj^tu renia 10. 7. 1978 a 21. 5. 1979
(obr. 1.37. a 1;.38.).
Sm erovanie na protistanicu pri en E s spravidla shlas so smerom urenm z azim utlnej m apy, ale ta k ako u inch druhov iono
sfrickho renia jestv u j nklony vrstiev (E alebo F), mu sa
vyskytn nklony v rstv y E &, ktor potom spsobuj odchjdku
v sm rovan na protistanicu. Zd sa, akoby an tna ,,klila vpravo
i vlavo. H odnota odchylky me ini a 15. V ppade pouitch
systm ov antnovch s zkm vyarovacm diagram om me spsobi pokles in ten zity signlu i dokonca vpadok spojenia.
E lektrom agnetick vlny pri rozptyle na E s prechdzaj rznorodm prostedm s neznm ou hodnotou m agnetickej indukcie, o m
za nsledok stanie polarizanej roviny F aradayova rotcia.
Signl vyslan ako horizontln polarizovan po p echode, t m to
prostedm m en svoju polarizciu a dopad na prijm aciu antnu
s istm , predom nedefinovatelnm stoenm polarizanej roviny,
260

k tor sa naviac me s asom meni a spsobi zoslabenie signlu,

i rchle niky. / toho dvodu je velijni eln pouvat an tn y
alebo antnov systm y s kruhovou poliarizciou. Zni sa ta k nepriazniv vplyv zm ny polarizcie a zi sa spolahlivos spoje
ni a.

Koordincia sledovania vskytu a pohybu vrstvy Es

Sksenosti zskan poas poslednch rokov potvrdili, e je eln,
aby rdioam atri z rznych ast E urpy navzjom spolupracovali
a vvm ieali si informcie o vskyte a pohybe E s vrstvy. E urpska
sie v stra h pracuje na km itote 28,333 MHz, kde je sasne indi
kovan ptom nost E s enm short.-skip na krtk vzdialenosti.
Velmi dobrm prostriedkom pre vm nu informci o poutch staniciach, uskutonench spojeniach i oakvaneh vskytoch E s
renia s radioam atrsk prevdzae. eskoslovensk sie v
strah E s pracuje na km itote 144,450 MHz SSB alebo OW. Podl
toho, o je tou ktorou stanicou pijm an, sa d zisti poloha odrazovej v rstvy a uri m onost spojenia z inho m iesta. P odl zakres1'ovanej polohy vdy po uritom ase je jmon uri smer a rchlos
pohybu oblakov E s a predpoveda monos vskytu renia pre
dalie stanice.
i*

Zvr
V rm ci I. oblasti IA R U bola vytvoen koordinan skupina pre
sledovanie tohto vskytu. Do sledovania sa zapojili mnoh rdioam ati i rdioam atrske organizcie a eskoslovensk rdioam atri
tie pispli svojou trokou. K oordinciou sledovania E s renia
v rm ci SSR bol poveren autor to h to pspvku. iadam e vetkch rdioam atrov, ktor sa tom uto d ruhu renia bud vnovat,
aby si robili pravideln zznam y s vetkm i podrobnosami o v/

261

skyte E s renia, i u na l i psme TV, rozhlasovch VKV psm ach,

VOR alebo inch psm ach jVKV, ta k na psme 145 MHz.
Spojenia dosiahnut odrazom i rozptylom od E s s svojm spsobom stle ete uniktn, s prnosom pre vedeck vskm v tejto
oblasti.
Z vldnutie otzok renia E s na VKV umon cielovedome vyuit
tak to renie k peklenut rekordnch vzdialenosti a pom h roziro v a t zkladn poznatky o en VKV.

Literatura
[1] F8SH , S. Canivec: Se o/50 Doc. Reg. I lA R U , The p a rt of the
rdio am ateu r scientific observation of th e V H F - sporadic E
propagation, 1976.
|
[2] Sporadic E-cleaning ujp natu re: RSGB R dio Com m unication
. 3/78.
[3] D J2 R E , Dr. Walter Eichenauer: Sporadisch E in Stichw orten,
DUBUS . 4/78. ,
[4] T. E . Damon: In terrelatio n of Ionospberic Sporadic-E w ith
T hunderstorm s and J e t Stream s, J . Geophys. Res., . 5/66.
[5] C. G. P a rk, M . D ejndkrintra: P en etratio n of Thundercloud
Electrical Fields into the Ionosphere and M agnetosphere '
Middle and Subaurora! Latit.udes, J . Geophys. Res., sv. 78,
. 28, 1. oktber 1973.
[6] J . D. Whitehead: lo n isatio n D isturbances Ca-used by G ravity
W aves in th e Presence o f a n E lectrostatic Field and Bacltground W ind, J . Geophys. Res., sv. 76, . 1, 1. jan. 1971.
[7] WA4MVI, Poznm ka v rubrike W orld Above 50 M 0 QST
. 5/78.
:
[8] HG5FN, Bla Kertsz: Az E s s az URH terjeds, R T . 4/78.
[9] F8SH , 8 . Canivec: Analysis of th e vhf-long distance sporadic E
opening of 24 May 197ll, Reg. I IA R U , Dec. 1973.
[10] SM5AGM, Calculating M U F for Sporadic-E, DUBUS . 1/77.
[11] Technical Propagation R ep o rt of 9 J u ly 1974 F8SH N IA R U /
/SE PN 03.

262

Ing. O takar Petrek, O K 1 N B

CO SE DJE V TROPOSFE?
Pro lep porozum n en elektrom agnetickho zen v troposfe
uveme nkolik zkladnch vztah, kterm i se d vvoj a prbh
pom r v troposfe, tedy ve vzduchov vrstv, obklopujc nai
planetu od povrchu do vky piblin 10 km.
Vzduchov hm ota v pzemn vrstv se skld piblin z 21 ob
jem ovch procent kyslku a 78 objem ovch procent dusku. Z b
vajc 1 procento dopluj inertn plyny, zejm na argon a dle oxid
uhliit. Pokud nebudem e pihlet k plynnm soustem , kter
se do tto vzduchov smsi dostvaj innost lovka jakoto od
padn prm yslov exhalace, pedstavovala by vzduchov hm ota
sms, chovajc se piblin jako plyn s konstantnm i term o d y n a
mickmi param etry, piem bychom nachzeli jejich rzn hodno
ty pro rzn vky nad zemskm povrchem a pro celou troposfru
bychom mohli vclku snadno stanovit p aram etry prm rn. V t a
kov troposfe by vak existovalo poas, kter si vbec nedovede
me p edstavit. Pravdpodobn by se blilo tom u, kter znme ze
suchch tlakovch v pichzejcch zejm na na jae, se silnm
proudnm na osvtlen sti zemskho povrchu a klidnm i jasnm i
nocemi, kdy za bezvt povrch rychle vyzauje nahrom adn teplo
a pzem n v rstvy vzduchu prochldaj a dost hhiboko pod bod
m razu.
Tom u by ta k bylo, kdyby kdyby se ve vzduchu nerozpoutla
dal velm i vznam n sloka vodn pra. Obsah vodn pry ve
vzduchu kols podle dan situace a i v rozmezch, kter pozoru
jem e, je pekvapiv velk. Tak nap. pi teplot 20 C a relativn
vlhkosti 91 %, co je hodnota blzko nasycen, je v krychlovm m e
tru vzduchov hm oty rozputno piblin 17 gram vodn pry.
Jin m i slovy, kdyby se povedlo tu to vodn pru rychle zkondenzo
v at, vytili bychom z kadho krychlovho m etru vzduchu 17 g ra
m vody, co pedstavuje zhruba 17 ml objem u, ted y m alou lik
rovou skleniku.
263

V odn pra, fze plynn, se vak v troposfe uplat u je daleko

vraznji jednak svm parcilnm tlakem , jednak svm tepelnm
obsahem . Pi uvedenm pkladu se podl vodn p ra na celkovm
tla k u svm parcilnm tlakem piblin 2,25 h P a (hektopascal,
tj. 22,5 m ilibaru, resp. 17 torr). Jestlie by panoval prv tlak
vzduchu 1022 hPa, pxisobila by vodn pra ve vzduchov hm ot
rozputn tlakem asi 2,2 kP a, zbytek 1000 h P a by pedstavoval
tla k suchho vzduchu. Vzduch nasycen vodn prou m podstatn
vt tepeln obsah entalpii ne vzduch such. Vlhk vzduch
proto potebuje k svmu oht tnnohem vce tepla, kter, zmiz-li
podm nky pro udren vodnho obsahu v plynn fzi, tj. kdy vodn
p ra zkondenzuje a vsr se, se vybav a obvykle rychle vyz
do okolnho prostoru. Tyto term odynam ick pochody zpsobuj v
razn nehom ogenity vzduchovch hm ot, kter podporuj i jejich
vzjem nou nem sitelnost a tm v podstat vznik to, co jsm e od
jakiva pojm enovali poasm.
Ze stavojevn rovnice idelnho plynu (p . v = n . R . T , kde p je
tlak, v objem, T teplota, n a R konstanty) vychz, e hlavnm i
param etry budou tlak a teplota, zatm co objem budem e povaovat
za hodnotu nem nnou, vym ezenou uritou oblast, v n budem e
sta tik u i dynam iku ovzdu sledovat.
Tlak vzduchov hm oty, k ter m me bu na povrchu nebo v u r
itch vkch je tlakem , v nm je seten parciln tlak suchho
vzduchu, tj. bez vodn pry a tla k vodn pry prv v tom to vzdu
chu obsaen, resp. rozputn. N am en tlak vzduchu je tedy tla
kem vzduchu vlhkho a jeho pom rem k vzduchu suchm u vlastn
mme jeho vlhkost, pokud ovem znme hodnotu, pi kter te p
lot by prv ve vzduchu obsaen vodn pra kondenzovala. Mu
sme znt i teplotu pozorovanho vzduchu. Tm se dostvm e k po
jm u vlhkosti vzduchu a rosnho bodu. Tlak mme obecn v kilopascalech (kPa); zatm se (v r. 1983) v meteorologii pouv
jednotka m ilibar (mbar), kter se rovn jednotce hektopascal (hPa),
zaveden u v literatue. Pvodn vyjadovn tlak u v m ilim etrech
(mm) nebo torrech (torr) neodpovd ji m ezinrodn soustav je d
notek. Pokud jsou daje ve star literatue jet v tchto jed n o t
kch, pak plat vztahy: 1 hP a = 1 m bar = 1,333 to rr = 1,333 mm,
264

nebo t to rr = 1 mn = 0,75 hP a = 0,75 m bar, 10 hP a = 1 kPa.

V
konkrtnch podm nkch je tedy m en tlak vzduchu tlakem
vzduchu vlhkho, k ter se zejm na od sousedc vzduchov hm oty
odliuje nejen velikost tlaku, ale i vlhkost a v neposledn ad
i teplotou. Z hlediska rozdlu tlaku hovom e o barickch tvarech,
tj. o vzduchovch masch, licch se od sebe hlavn svm tlakem ,
a u ten to rozdl je vyvoln rozdlnou vlhkost nebo teplotou, nebo
rozdlnou vlhkost i teplotou.
H lavnm i barickm i tv ary jsou tlakov ne cyklna a tlak o
v ve anticyklona. V pzemn situaci mohou ty to zkladn
tv ary n a b v a t rznch forem. Hovome napklad o hebenu vy
ho tlak u , tlakovm sedle nebo plochm, nevraznm tlakovm
poli, vbku vyho tlak u apod. T yto tv a ry jsou dny prbhem
izobar. Jestlie pokud ovem mme nam en hodnoty za
kreslm e do m apy izobary, zskme pehled o tlakov situaci v p
zemn vrstv. (Prvn tak o v m apa byla nakreslena v r. 1816.) Z p r
bhu izobar lze snadno urit polohu sted tlakovch n i v
a zskat ta k pehled o rozdlen tlaku vzduchu v povrchovch v rst
vch.' Tot lze zakreslit i ve vych hladinch, nap. v hladin
800 h P a a 500 hP a (tzv. absolutn topografie).
Vznik zkladnch tlakovch tv ar se obvykle vysvtluje teori
tzv. polrn fronty, i kdy v novj dob je po ruce ada dalch
interpretac. Pro pochopen si pedstavm e dv vzduchov hm oty,
z nich chladnj a su le nehybn na sever, eknme od 50 se
vern ky a teplej a vlh se prostr na jih od tto ry. Rozhran
obou hm ot si pedstavm e jako rovinu, k ter je ve zvolenm bodu
50 rovnobky kolm k rovin polednkov krunice prochzejc
tm to bodem. Chladn a such polrn vzduch, k ter se projevuje
vym tlakem ne jin uloen vzduch teplej a vlh, m tak
v dsledku svho term odynam ickho stav u vt hm otnost. Proto
se sna v y tsnit teplej vzduch z pslunho prostoru, a to tak,
e nejprve jeho hm ota kles z vtch vek k povrchu, kde sm kavm pohybem vedenm ve smru polednk k jihu zved teplou
vzduchovou hm otu do ve, co je podporovno i sam otnou v last
nost vytsovan hm oty, vystoupit nad vzduch o vt m rn hm o
t. N astv elem entrn cirkulace,'v n chladnj a su vzduch
265

proud pi zemi od severu k jihu a naopak nad nm ve vce proud

teplej a vlh vzduch od jihu k severu.
Vlivem tzv. Corriolisovch sil, tj. vlivem zemsk rotace, nastv
n a severn polokouli sten proudnic tak , e studen vzduch se
vkliuje pod tepl zhruba od severozpadu a tepl vzduch se do
stv nad studen piblin od jihovchodu. Vznik jaksi vr,
v jeho stedu znam enm e nejni tlak. Zbyl okoln m asy vzduchu,
kter se tto cirkulace nezastn, si pedstavm e jako stacionrn
vzduchov hm oty o rozdlnm tlaku, teplot a vlhkosti. Zejmna
oblast studenho vzduchu je npadn svm vysokm tlakem , take
uprosted tto oblasti znam enm e tla k v podstat nej vy. Z toho
vyplv, e kruhov, cyklicky se stejc proudn pedstavuje po
ruchu stav u dvou vzduchovch hm ot oddlench od sebe rozhra
nm polrn frontou. Tento cyklick, spe spirlovit vr tvo
hlavn tlakov tv ar, cyklnu, tlakovou ni nebo jinm nzvem
tlakovou poruchu (obr. 1.39.).
Pro cirkulaci vzduchu v pzem nch vrstvch odvodil v r. 1860
holandsk meteorolog C. H. D. B uys-Ballot dleit tzv. vtrn
pravidlo, kter, lze form ulovat zjednoduen tak to : V tlakov ni
proud pi zemi vzduch okolo stedu ne v kladnm smyslu, tj.
proti chodu hodinovch ruiek a naopak, okolo stedu tlakov ve
proud v pzem n vrstv vzduch ve smyslu zjaornm, ted y ve smru
chodu hodinovch ruiek. Toto pravidlo je dleit zejm na pro
pedpovdn vvoje dan synoptick situace. Lze podle nho vak
i piblin lokalizovat polohu tlakov ne i ve vi pozorovacmu
m stu z pouhho smru vtru. T ak napklad pi silnm a trvalm
severozpadnm vtru lze odhadnout polohu ve piblin nad b rit
skmi ostrovy a polohu stedu tlakov ne v oblasti B altiku apod.
V
souvislosti s vkladem o polrn front a vzniku tlakovch n
jejm poruenm zvlnnm si znovu povim nme sm ru sten
obou zastnnch vzduchovch hm ot. Tepl a vlhk vzduch, le
c jin od frontlnho rozhran, je pi zemi podtkn studenm
a suchm vzduchem od severu se stenm k severozpadu a je od
sunovn postupn nejprve krtce k jihu a dle k jihovchodu a ko
nen k vchodu a severovchodu. Souasn je podtkanm stu d e
nm vzduchem zvedn do ve nad zbvajc studen vzduch
266

v severn a severovchodn oblasti poruchy. T akto vlastn odtren

st teplho vzduchu tvo jaksi teplej kln v okolnm vzduchu
studenjm , piem hranin plochy to h o to klnu vybhaj od zem
ikmo vzhru na ob stran y a sbhaj se ve stedu klnu tlakov
mze.
Styn plocha na pedn stran ne, tj. na ele smru jejho po
hybu, pedstavuje jakousi naklonnou rovinu vybhajc do ve,
po kter je klouzavm pohybem tlaen teplej vzduch nad stude-

_C v->
E
A C u le n t

studeno

CD

<
/)
O

'''.J

wSPs _

asi Tkm 200km

asi 300km

asi 500 km

A2

O br. 1.39. S ch e m a tic k z n z o rn n p o stu p u jc tla k o v ne

267

n. T oto rozhran jm enujem e teplou frontou. Styn plocha na zadn

stran ne vybh od zeim do ve smrem vzad a je v podstat
tlanou plochou, j je tep l a vlhk vzduch odtlaovn vzduchem
studenm a suchm ve sm ru cyklonln cirkulace. Toto rozhran
nazvm e studenou frontou. N a tepl i studen front n astv vli
vem nhlho stavojevnho stihu vzduchovch hm ot vdy konden
zace vodn pry, k te r se viditeln projev oblanost. Protoe d y
nam ick pom ry na tepl a studen front jsou rozdln (pohyb
vzduchu na tepl front j klouzav, jej plocha je ted y spe kluzn,
studen fro n ta je plochou spe tlanou), jsou i rozdln tv a ry oblak
tvoc se na frontch.
Oblanost tepl fronty je charakteristick pedevm vysokou ob
lanost, kterou se projejvuje jej nstup. T ato oblanost se tvo
v nejvych hladinch troposfry, resp. tam , kam a tepl a vlh
vzduch klouzav stail vystoupit. Obvykle vznik ve vi okolo
8000 m a protoe v tto vce je tep lo ta vdy hluboko pod bodem
m razu, je kondenzt z Jedovch krystalk, tvocch charakteris
tick asy cirry. T y smrem sklonu tepl fronty houstnou
v cirrostratus, souvisl povlak, jm jet sta p ro sv tat slunce nebo
msc, k te r vak dle houstne v oblanost ve stednch vkch,
asi okolo 4000 a 5000; m. Pi pechodu vrazn vyvinut tepl
fronty znam enm e dal houstnut oblanosti, objevuje se altostratu s a altocum ulus, k te r dle pechz v hustou nzkou oblanost
ty p u stra tu s a nim bostratus se spodn hranic tsn nad zem (okolo
300 m, asto i mn). P od to u to oblanost jsou ji pozorovny t r
val srky, jejich trv n se d rozsahem fronty, rychlost jejho
pohybu i jej orientac vji sm ru pohybu a vi uritm u pozoro
vacm u m stu.
Za teplou frontou pozorujem e obvykle zeteln zven teploty
a projasovn, nebo v tchto m stech tlakov ne dosahuje tepl
vzduch ji k zemi a v t to oblasti je tedy vzduchov hm ota hom o
genn. T uto oblast ne nazvm e obvykle tepl sektor, nkdy tepl
vbek. V nm nepozorujem e vraznj oblanost, nkdy bv
v teplm sektoru jasno teplota rychle vystoup vlivem slunenho
zen.
Oblanost studen frototy n astu p u je zhy za teplm sektorem . Je
268

charakteristick kupovitm i oblaky ty p u cumulus, kter podle te p

lotnch a vlhkostnch pom r zejm na v teplm sektoru a v podtkajcm studenm vzduchu a v neposledn ad podle term odynam ic
kch pom r na studen front sam, mohou m t nejen rychl vvoj,
ale i znanou m ohutnost, zejm na tvo-li se vovit i tv a ry ty p u
cum ulonim bus, jejich vrcholy dosahuj nkdy a k horn hranici
troposfry.
Za studenou frontou zaznam enm e nutn vzestup tlak u a pokles
teploty a vlhkosti, jeliko k zemi pronikl ji okoln vzduch tchto
vlastnost.
Obvykle se za studenou frontou vyvine situace charakteristick
pro vbek vyho tlaku, s mlo oblanm , chladnjm poasm.
Vvoj se ovem d i podle toho, jak byla porucha vy v in u t a jak
se deform ovala nad kontinentem . Vtina poruch se toti tvo nad
A tlantikem pevn mezi 40 a 70 severn ky, pokud do vahy
zahrnujem e jednak jen severn polokouli a evropsk kontinent, jed
nak oblast Stedozem nho moe a severn behy africkho kontinen
tu. Z dlouholetch pozorovn bylo odvozeno, e cyklonln poruchy
se tvo nad ocenem v uritch oblastech zejm na u jinho cpu
G rnska (Cap Farvel) nebo u Islandu, v neposledn ad ve stednm
A tlantiku a odtud postupuj vchodnm smrem nad evropsk kon
tin e n t po tm zkonit vym ezench drahch. Souvis to pedevm
se situac v polrnch oblastech a s podm nkam i pro vytvoen
alespo piblin definovan polrn fronty, co je ve vtin ppa
d podm nno skluzy polrnho vzduchu k jihu, resp. k jihovchodu.
Zmnn drhy jsou napklad: 1. stedn A tlantik Island ji
n Skandinvie B altik oblast Leningradu, 2. Cap Farvel - b rit
sk ostrovy Francie stedn E vropa U krajina, 3. stedn A t
lantik jin Francie severn Itlie Jugoslvie U krajina
a podobn. T ato klasifikace-cykln je z pedpovdnho hlediska v
znam n, O pohybu zejm na jinch cykln znanou mrou rozhoduje
i orografick vliv vraznch poho, jako jsou Pyreneje a Alpy;
u ns, a nevysok, m aj znan vliv esk pohranin hory vetn
eskomoravsk vrchoviny, kter asto dovedou zm nit i nejlpe
vypracovanou pedpov na-zklad vech m odernch analytickch
prostedk.
269

R ychlost pohybu cykln z ocenu nad kontinent je mimo jin

d n a tlakovm gradientem , tj. spdem tla k u na jednotku vzdle
nosti. N a synoptick m ap se jev velk tlakov gradient zhutnm
izobar, naopak izobary dk signalizuj gradient m al. Cyklna,
k jejm u stedu tla k rychle kles, je vdy aktivnj proti cykln
s malm tlakovm spdem . A ktivita e projevuje zejm na velmi
rychlou cirkulac vzduchu kolem stedu cyklny, co vyvolv i jej
rychl postup nad pevninu. Postupem ak tiv ity ubv a zejm na
nad pevninou se vlivem zm ny term odynam ickch podm nek pro
jevy cyklny mrn. Vr teplho vzduchu podporovan ppadn
i teplm povrchem pevniny se zved do ve a porucha okluduje
uzavr se. V yvinut tepl a studen fronta v pzemn vrstv vz
jem n splvaj ve frontln tvar,, majc vlastnosti jak tepl, tak
studen fronty. V tom ppad hovome o front okluzn. Okluze
je v pzem n vrstv v podstat poslednm stadiem vvoje cyklony
a signalizuje jej brzk znik.
Pro troposfrick en elektrom agnetickch vln je tedy pede
vm rozhodujc morfologie a a k tiv ita rozhran dvou, nkdy i vce
vzjem n obtn m sitelnch vzduchovch hm ot. Existenci tchto
rozhran i jejich piblinou polohu v prostoru prozrazuje pedevm
oblanost, v jinch ppadech nhl zmny hlavnch meteorologic
kch prvk, tj. tlaku, teploty a-vlhkosti i smru a sly vtru.
Em piricky je odvozeno nkolik pravidel, z nich lze usuzovat na
pravdpodobnou monost vraznjho troposfrickho en.
Troposfrick odraz, tj. troposfrick veden elektrom agnetickho
zen d u destek a stovek MHz je pravdpodobn, kdy:
1. Za studenou frontou nastalo rychl stoupn tlak u a je pitom
bezvt.
.
2. Je-li jasn obloha, npadn m odr, zvlt v zimnm obdob.
3. Zvtila-li se za studenou frontou npadn horizontln dohled
nost.
4. Maj-li cum ulonim by studen fronty peruen vertikln vvoj
tm , e se jejich vovit tv ary na hornm okraji prostraj do
stran, ani by lo o tzv. kovadlinu" ve velk vce, typickou
pro cum ulonim bus capillatus.
5. Pichz-li tep l fronta jen zvolna, zvlt v zimnch mscch.
270

N aopak troposfrick en je mlo pravdpodobn, jestlie:

1. N astupujc cyklna je aktivn vzhledem k rychlosti pohybu
a rychlosti cirkulace kolem n.
2. Je-li za studenou frontou zbytkov oblanost, zejm na okovitho tv a ru (cumulus lenticularis).
3. Je-li zeteln such zkal nebo koumo.
4. Tvo-li se pes den tzv. oblanost z mlh.
5. Je-li za studenou frontou s boukam i dusn m lhav poas.
K ad me pozorovat poas. Sta nkolik prostch pstroj:
tlakom r (naume se pepotat jeho daje na hladinu moe), teplo
m r (dme pozor, abychom mili teplotu vzduchu a ne zdi, u kter
je pipevnn a k ter m tepelnou setrvanost), naume se rozezn
vat druhy m rak, zjiovat smr vtru a odhadovat jeho rychlost.
Meme sledovat meteorologick faktory a z jejich zmn si uinit
pedstavu o m stn situaci a dalm vvoji.
Synoptickou m apu znme z televize. Meme ji nakreslit podle
rozhlasovho hlen v 08.30 hodin a doplnit daji, kter bhem dne
odposlouchme z rozhlasu a z korespondence am atrskch stanic.
Jednotliv body front a izobar jsou udny ptim stnm i slicovmi
skupinam i, v nich prvn slice oznauje, jestli je dot^^n bod
zpadn od nultho polednku (0) nebo vchodn (3). Dal dv
slice znam enaj rovnobku a posledn dv polednk. M apa zahr
nuje zpadn a stedn Evropu.
Poben stanice poskytuj povtrnostn informace z jejich ob
last. N apklad Quickborn, DDH47, vysl telegraficky na km itotu
147,3 kHz v 09.48, 10.18, 21.55 a 22.25 GMT zprvy o poas nad
A tlantskm ocenem: v strahy ped bouemi, vklad povtrnostn
situace a daje pro nakreslen synopick m apy. Souasn se vysl
n a 11 039 kHz (DDJ9) a na dalch km itotech, kter se bhem roku
mn.
Z prvy o situaci n a d ' A tlantskm ocenem vysl tak i Saint
Lys, FFT 4, na 8550 kH z v 08.50 a 17.50, i jin stanice. T akto je mo
no zskvat povtrnostn informace z dleitch oblast.
DD H47 a D D J9 roziuj v 08.30, 09.05, 20.30 a 21.05 podrobn
zprvy d pozorovn ve vybranch m eteorologickch stanicch s d a
ji zakdovanm i do ptim stnch skupin. H istorick vvoj m eteo
271

rologickch kd meme sledovat v lit. [1], [2] a [4], kdy nyn p la t

n jsou vysvtleny v [5] a [7], Souborn zprvy z jednotlivch st t
se u pestaly vyslat radiotelegraficky a pedvaj se dlnopisem.
K dyby si jednotlivec chtl z takovch zprv nakreslit synoptickou
m apu, trvalo by m u to nkolik hodin. T uto prci za ns udlaj
m eteorologick stavy, kter vydvaj hotov synoptick m apy. Ty se
vyslaj zpsobem F4, tzv. facsimile. Pijm ac pstroj za tv rt a
pl hodiny nakresl m apu na papr. K dy je m apa hotova, sejmeme
ji a meme zat stu d o v a t rozloen jednotlivch tv ar a uvao
v a t, jak se bude poas vyvjet v ptch dnech i jak bude m t vliv
na en velmi krtkch vln [8], Dlouhovlnn stanice, vyslajc
facsimile (nap. eskoslovensk OLT21 na km itotu 100,75 kHz), po
uvaj km itotovho zdvihu 1 5 0 H z , stanice krtkovlnn ;400H z,
nkter americk stanice 5 0 0 Hz.
Facsimile. slou k penosu map, vkres a jinch grafickch m a
teril, kter zstvaj v p ijat form trvale uchovny. Znalost povtrnosti je dleit pro nm on plavbu a m odern lodn rad io sta
nice jsou vybaveny zazenm pro pjem facsimile. A m ati se vnuj
tom uto druhu kom unikace zatm jen v nkterch sttech. N apklad
JA FA (japonsk organizace am atr pstujcch facsimile) mla za
tkem roku 1982 154 len, z toho 4 zahranin. P od soute
a z technickch problm vnuje velkou pozornost barevnm u pe
nosu. eskoslovent radioam ati se zabvali pjm em obrzk v po
lovin tict ch let. Karel K oksa z Perova, ex-O K 2K P, vystavoval
vlastnorun zhotoven pijm a a zachycen obrzky na vstav
u pleitosti 50 let s. rozhlasu v r. 1973 v Praze. Povtrnostn
synoptick m apy, kter ped nkolika destkam i let zachycoval,
byly stle jet dobe iteln.

Literatura
[ 1 ] R udolf Schneider: Pedpovdn povtrnosti. Je d n o ta s. m a
tem a tik a fyzik, P rah a 1928.
[2] A . V. K unic: Sinoptieskaja m eteorologija. G idrom eteoizdat,
M oskva 1947.
272

[3] Korolkov: Poas a jeho pedpovdn. Nae vojsko, P ra h a 1950.

[4] Linkes meteorologisches Taschenbuch. Akademische Verlagsgesellschaft Geest & Portig. Leipzig 1951.
[5] The A dm irality List of R dio Signals, vol. I II . a vol. IV .; H ydrographer of the N avy 1980.
[6] Bin-D atton: Radiom eteorologija. Gidrometeorologieskoje izdatlstvo, Leningrad 1971.
[7] K dovac pruka. Sbornk pedpis, sv. 12. H ydrom eteoro
logick stav, P ra h a 1978.
[8] O K IP G , O K 1QI: Super DX podm nky jen 1977. R adio
am atrsk zpravodaj, 6/1978, str. 14.
[9 ] S. Chromov: Meteorologie a klimatologie. Alfa, B ratislava 1968.
[10] M . Schmidt: M eteorolgia pre kadho. Alfa, B ratislava 1980.
[11]' Pavel Sr, OK 1AIY: M imodn zpsoby en VKV v tro p o
sfe; R adioam atrsk zpravodaj, 4/1977, str. 11 a 5/1977,
str. 12.
[12] Ing. Jan Klabal: Vliv meteorologick situace na en VKV;
A m atrsk rdio 6/1973, str. 233, 7/1973, str. 273 a 8/1973,
str. 309.
[13] Pavel r, OK 1AIY: M imodn zpsoby en VKV v tro p o
sfe; Sem in lektor techniky VKV eskho radioklubu Sva
zarm u, Pardubice, 14.15. ervence 1979.

Ondej Oravec, O K 3 A U

TROPOSFRA A VKV
Zkladnm prvkom , ktor uruje elektrick vlastnosti prostredia,
je dielektrick k o n tan ta (perm itivita) danho prostredia. S tou je
sp t, priam o zvisl, hodnota indexu lomu N , kto r meme
stan o v it podla vztahu N = \ c. N aopak, hodnota dielektrickej konta n ty prostredia troposfry, je zvisl od zkladnch m eteoro
logickch prvkov, ktor tu h raj prvotn lohu od teploty, atm o
sfrickho tlak u a od vlhkosti vzduchu. Pretoe dielektrick kon
ta n ta vzduchu-pri povrchu Zeme je len o mlo via ako 1, bude
sa li index lom u len o hodnotu velm i m al proti jednotke
dov a o tri desatisciny a vertiklny gradient indexu lomu, kto r
273

charakterizuje zm nu indexu lomu v zvislosti od zm ny vky,

bude ma hodnotu: g 4,3 . 10-8 . m -1.
V
orm lnej troposfre index lomu plynule kles s narastajcou
vkou. Tak ako kles teplota, tla k a vlhkost vzduchu s pribdajcou vkou, bude sa tie m eni v zvislosti od zm ny teploty, tla
ku a vlhkosti vzduchu dielektrick ko n stan ta danho prostredia
a v dsledku toho meni zm enovat aj index lomu.

Ako sa V K V ohbaj v troposfre

1. Ke index lomu v zvislosti od vky bude hodnota stla, bude
vertiklny gradient indexu lomu g = 0, v takom ppade pojde
o hom ognne prostredie, lom nenastva a VKV sa bud it
priam oiare (vid obr. 1.40. kivka A ).
2. V ppade, e index lomu sa s pribdajcou vkou zvuje, po
tom vertiklny gradient indexu lomu g > 0. Meme hovoit
o zpornom troposfrickom lome, kto r spsobuje, e drha VKV
sa uchyluje smerom hore, paprleky sa oddialuj od povrchu
Zeme. To spsobuje pokles monej vzdialenosti pre spojenie (vi
obr. 1.40. kivka B ).

O br. 1.40. O h y b v ln v troposfre

274

3. Ke zmenovanie indexu lomu bude prebieha linerne, potom

gradient indexu lomu g = dN/dh bude hodnotou zpornou a s t
lou pre vetky v rstv y vzduchovej hm oty. V takom ppade bude
rychlost renia sa VKV rovnom rn s tu p a t so zvyuj cou sa
vzdialenostou od Zeine. Dsledkom toho sa bude ich d rh a oh
b a t k zemskmu povrchu; hovom e o kladnom lome o kladnej refrakcii.
K ladn troposfrick lom, obecne povedan, nastva, ke je ver
tik ln y gradient indexu lomu men ako nula (g < 0). D rha paprlekov VKV v troposfre sa pri kladnej refrakcii uchyluje smerom
k povrchu Zeme.
K ladn refrakcia moe by podl svojej velkosti rozdelen na:
a) tan d ard n ta k to ppad n astv a v dobr prem ieanej tropo
sfre pri adiabatickom priebehu tep lo ty v zvislosti na vke
a vertiklny gradient indexu lomu m hodnotu neprem enn g
= 4,3 . 10-8 . m ~x. renie v takom ppade pesahuje optick do
sah. E kvivalentn polomr Zeme in Mek\ = 8500 km (obr. 1.40);
b) kritiku refrakciu index lomu kles s vkou rchlejie ako
pri strednom stave troposfry. P ri hodnot vertiklneho gradien
ta indexu lomu g = dN/ dh = 1,57 . 10 7. m~] nastan podmienky, pri ktorch zakrvanie paprlekov VKV je tak, e prebieha
rovnobn se zem skm povrchom , t. j. ekvivalentn polomr zakrvenia drhy VKV je zhodn s polomerom Zeme (vi obr. 1.40);
c) nadkritick lom superrefrakcia vznik vlnovodnho kanlu
vznik v ppade, ke kles index lom u s narastujcou vkou
velm i rchle a ke vertiklny gradient indexu lomu dosahuje
hodnoty menej ako 1,57 . 10~7 . m -1. V takom ppade je
polom r zakrvenia d rhy paprlekov VKV men ako polomr
Zeme vlny sa vracaj spt k zemskmu povrchu. Niekolkonsobn odrazy (pedpoklad ro v in at tern alebo vodn hla
dina) spsobuj, e sa v y tv ra troposfrick vlnovod a VKV sa
ria na velk vzdialenosti (obr. 1.40.).
Z hladiska diakovho a superdialkovho troposfrickho renia
V K V m najv vznam kritick a nadkritick lom. Schem atick
nkres spsobu, akm sa ria VKV v ppade nadkritickho lomu,
pipom n proces, akm sa ria elektrom agnetick vlny v dielektric275

kom i kovovom vlnovode. Spodn stenu takho vlnovodu nahradzuje zemsk povrch alebo vodn hladina a horn stenu hranica
troposfrickej vrstvy, v ktorej dochdza k nadkritickm u lomu. Rozdiel je len v tom , e v dielektrickom i kovovom vlnovode s elmag.
vlny odren od pravidelnej rovnej steny takm er bez str t, km
vlny v troposfrickom przemnom vlnovode sleduj zakrivenie a ne
rovnosti zemskho povrchu, k to r je pre tieto km itoty nie pli
idelnym vodiom, o spsobuje znan tlm v en VKV.
Spojenie medzi korepondujcim i stanicam i je mon, pokial sa
obe stanice nachdzaj na koncoch takhoto vlnovodu, alebo jedna
stanica vo vlnovode a druh na konci resp. obe stanice s vo vl
novode.
Analgia s vlnovodom je pinou, e oblast superrefrakci v tro
posfro je asto nazvan troposfrickm vlnovodom a renie v podmienkach superrefrakci sa nazva vlnovodnm . T akto vlnovody
mu vznikat okrem przemnej vrstvy aj vo vych vrstvch ovzduia, ke nsledkom vhodnej meteorologickej situcie dojde k p
padu vskytu dvoch vkovo rozdielnych vrstiev spsobujcich superrefrakciu. Medzi tm ito vrstvam i sa bude it signl VKV ako
vo vlnovode s velm i malm tlm om . Vkov vlnovod sa nazva
tie ,,d u ct . Pitom tak ,,vlnovody sa mu objavova po celej
trase renia alebo len v niektorch jej iastiach (sekoch vi
obr. 1.41.).
inn troposfrick vlnovod me vzniknt len v ppade, ke
hrbka steny ,,vlnovodu bude via ako kritick vo v ztah u k po-

v k o v vlnovod

exremne vodiv tropo kanl - dukt"

A 900

Obr. 1.41. Schematick rez troposfrou

276

uitj vlnovej dke. P odl em pirickch vzahov bude potebn

hribka vlnovodu nasledovn:

2,5 . 10-3. | / j

kde b
hrubka steny v m,
X
pouit vlnov dka,
M am plituda ,,ductu (najvia pozorovan bola 40).
P ri naich vpotoch sme pouili M ~ 30.
H odnoty stanoven vpotom s nasledovn:
Pre psmo 144 MHz h rbka steny mus by najm enej 160 m, pre
psm o 432 MHz aspo 50 m, km pre psm o 1296 MHz posta len
15 m. T ejto skutonosti vyuvaj rdioam atri ijuci na okraji m o
skch zlivov k spojeniam na psm ach uhf a shf (10 GHZ kde
hrbka steny posta len asi 0,3 m a vskyt takhoto renia nad
vodnou hladinou je ast). Meteorologick pozorovania ukzali, e
-steny troposfrickch vlnovodov s hrub od niekolkch m etrov a
do niekolkch desiatok m etrov a obas v ppade extrm nych podmienok prevyuj aj 200 m.

Ak s pedpoklady pre vytvorenie superrefrakci

V ytvorenie troposfrickch vlnovodov je spsoben predovetkm
teplotnou inverziou s velm i suchm vzduchom alebo silnm poklesom vlhkosti. Priebeh tlak u vzduchu v zvislosti na vke nem
p o d sta tn vplyv na proces vzniku tak e jto oblasti, pretoe so zm
nou tla k u pri povrchu Zeme sa m erne men tlak v rznych vkch.
H lavnm initelom ostv priebeh teploty a vlhkosti vzduchu v z
vislosti n a vke.
Teplotnou inverziou nazvam e jav, pri ktorom tep lo ta vzduchu
nam iesto toho, aby klesala s narastujcou vkou, ako v ppade
norm lnej troposfry, t to nekles, ale naopak relatvne prudko
vzrast.
*'
277

Teplotn inverzia me vzniknut obecne z troch pin:

tepl advekcia: vznik pri horizontlnem penose teplch a horcich vzduchovch ms, ke sa tieto nasun n ad vychladen
zem sk povrch i vodn hladinu. T akto inverzie sa v y skytuj
poas zim y alebo zaiatkom jari, ke povrch Zeme je ete po
k ry t snhovou pokrvkou, n ad k to r sa pesunu m asy teplho
vzduchu tropickho i subtropickho pvodu, alebo v ppade,
e sa nad vodn hladiny prenesie tepl vzduchov hm ota zo
se. T u vak musia by zachovan ist meteorologick pedpo
klady, napr. ke sa tepl vzduch nsledkom v tra prena ponad
vodn hladiny, ten to sa rchlo ochladzuje a naber vlhkost,
v takom ppade nie s vytvoen pedpoklady pre pokles v lh
kosti s vkou (obr. 1.42.);
radian ochladenie: intenzvnym slnenm iarenm sa poas

v ka
n.rn.
5 000
v th k o s l

Cm3

teplota vzduchu
------- - teplota ro sn h o
b od u

i 000

o b la s t ' extrm ne vodivho

tro p o sf ric k h o kan lu
3000

2000

s p o d n nv.
vrstv a

1000

---709

-2 0

-10

Obr. 1.42. Vertiklny rez troposfrou

2 78

10

20

te p lo ta [C]

da pda oheje a nahrom adn teplo odovzd poas noci sp

vzduchovm vrstvm , ktor s blzko Zeme. Teplejia vzducho
v hm ota vystupuje smerom hore. Sasne s vyarovanm tepla
do priestoru sa zemsk povrch ochladzuje. Inverzia to h to druhu
je vrazn najm a v rannch hodinch tesne pred vchodom
Slnka, ke sa prechlad aj pzem n v rstv a ovzduia. J a v vznik
asto v jesennch i zim nch mesiacoch a jeho vka sa pohy
buje od 300 do 800 m nad zemskm povrchom ;
inverzia pokleso-v: klesajce v rstvy v oblasti anticyklony sa nsledkom stlania ohrievaj. T ak sa me sta, e s teplejie
ako po nimi leiaca pzem n vzduchov vrstva.
V m nohch prpadoch psobia tu spom enut piny sasne.
279

Postupuj ca frontlna porucha v y tv ra tie rozhranie vzducho

vch hm ot, ktor spsobuje odraz i lom VKV. Vyuijc te jto p
iny vzniku iverzie je mon kom unikovat pozd frontlnej po
ruchy a na vzdialenos okolo 700 km (obr. 1.43.).

Litert ra
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]

Rambousek, A .: A m atrsk technika VKV, P ra h a 1961.

V H P Com m unication 1/1973.
A . T . Starr: R adiotechnika VKV, SN TL 1962.
Fechtel, K .: Troposfernoe prochodenie, R dio SSSR 1/1976.
Kovak, M .: P ruka rdiovho spojen, P ra h a 1965.

Doc. Ing. dr. Miroslav Joachim, O K 1 W I

POUIT VN" PEDPOVDI IONOSFRICKHO EN

P edpovdn ionosfrickho en dekam etrovch vln m u ns dlou
hodobou tradici, ja k o tom svd literatu ra [1, 2, 3, 4] vydan ji
ped druhou svtovou vlkou. Velkm pokrokem byla v roce 1958
prce [5], kter se dostalo ocenn na m ezinrodnm poli. Souasn
stav pedpovd ionosfrickho en a vhled do budoucnosti u v
d ve sv knize M. Joachim [6],
K vypracovn pedpovdi je pedevm nutno z n t pedpoklda
n ionosfrick index 0^2, uvdn v jednotkch 10~22 W .m ~2.H z_1.
Jeho podrobn definice je uvedena v lit. [6], Strun eeno, je zalo
en na nelinern korelaci mezi kritickm i km itoty fo 2 ve tincti
osvdench ionosfrickch stanicch a tokem slunenho umu 0
na km itotu 2800 MHz. V hodou tohoto indexu pro ti dve pou
vanm u dvanctim snm u klouzavm u prm ru sla slunench
skvrn R iz je lep korelace s hodnotam i fo F 2 a okolnost, e hodnota
>f2 je znm a ji v msci nsledujcm za pozorovnm i hodnot 0
280

i 1
'/'
'/

//

<v
o

' \

( v

v S

i
_

00

'

Ji
o

y\
iUi
v, (i
o

fzHw] iaooiiwx

Obr. 1 . 4 4 .- 1.55.

281

nor
\

V\

X ------- 2X

Z /
( k.

'J
*n

//

X
2

282

/.

A;

o
o
ZE

jS^-

l
)')

// .

/
f .
t 1
1

co
rj

O)
o
o
g
c
<

)
f
f
)) \1,

jd

i
}

\
i

'
1

v x,
n

H
>
a
co
m

>

i
1
1
1 4.
li

/
c
a
X
1

(N

i
/

/
\
'" 'i

" 'i

yh
X

//
M
(/>

t
-...

...... i

<
in
o

) i

(<

/ /

1
3,5 MHz

285

[UTC]
AS

:O <?
>s*l

...
7^ "

>

(/)
OJ
a)
O)

/ /'
(
^

AS

'/
.

>

_v

.CD

5
o
_)

\ 'v

<
}

o
c
<

\l

>

----

/;
v

>

(w
1)

4-

M
Ir /
\\\
/ i

[ZHW] 13001IWX

286

TJ
C

ZJ
_1

S ^

.u
Fl

L M

1
. V
Yi %
i

i
I X

AS

---- k ---0) ---- ---o>

[UTC] ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

AS

//

<
'

[UTC] ------------

1/)'
0)

287

i 5

J<
V

,n
o
c

(<

>
/

V!

o
/y

----o -------- -d
o
c
c
o

r/

<-

v(
N

__ >

<

'v
1
v,

~s

*.../

\
cn
O
O
g
c
<

ji

288

t
//
p
'
<
j
V
--tn~~
~
c
---CrjQ
r r' \
<u

O
>/
?
(rO
cl 1'
"c \
<

y'
y-'"

2 "'j

289

jen
_

o
c
o

_____
*

f^J
V

5 .rS'"

//

o
>

cO
) /1
/

>

__\\
-

' > 1

---- 1ZHW]

290

1BD01IW>)

_
o

Ji

CO

O
O
X

rs

r ;?
/

l5 i
J T". v
v ->
'--k

r r

---- - i - -

s;ZJ

<f'

^Sv

/i / i

o
-o
3
o--/r
.<^C--

//

-\

-V-

! \s

>
-r

291

Prosinec

>
\ / r --_<_____
J
...Sl.?.

-c----I
$

?r
--bjtN

ir

a foF2, zatm o hodnota R \z je znm a a za 7 msc. Tm je pes

nost pedpovdi Ri% znan snena.
P ipojench 12 diagram pro 12 msc roku um ouje vypraco
v at pedpov po klidnou11 ionosfru, pro kterkoli den v roce,
pro 1<S tra s vychzejcch z Prahy. K dyby se projevil zjem o n
kterou dal trasu, je mono diagram y doplnit. Pln vytaen kiv
ky na diagram ech plat pro 0 f -2 = 200, dlouze rkovan pro 0 V2 =
160 a tekovan pro <?f2 = 75. Mezi nimi meme inerpolovat,
ppadn v malch mezch mimo uveden rozsah extrapolovat. P o
tebnou hodnotu pedpovdi indexu <Z>F2 najdem e v literatue nebo
ji vyslechneme ve vysln O K lC R A . Pokud se spokojm e s men
pesnost pedpovdi, mem e pout tak dve pouvanho d v a
nctim snho klouzavho prm ru sla slunench skvrn Ri>.
j\ tom ppad pln vytaen kivky na diagram ech odpovdaj asi
n i 2 ~ 160, rkovan K 12 110 a tekovan R 12 10. Korelace
rsla R 12 s ionosfrickmi hodnotam i je men ne u
2 a hlavn,
slo R 1 2 se me urit a se sedmimsmm zpodnm, co pod
statn sniuje pesnost jeho pedpovdi (musme peklenout sedmimsn mezeru). H odnota sla slunench skvrn (nevyhlazen, tj.
R m sto Rvi), tj. bn slo slunench skvrn, jak je m em e zjistit
nap. dotazem na hvzdrn, se k ionosfrick pedpovdi nehod.
Pokud tedy znm e pedpov R 1 2 , uinme interpolaci (nebo e x tra
polaci) mezi hodnotam i Rvi = 10, 110 nebo 160 stejn jako pi p o
uit <2>F2 .,
K ad z diagram uvd kivku MUF, tj. kivku s p ravdpodob
nost vskytu spojen 50 %, a to pro 15. den kadho msce. Je-li
hodnota pedpokldanho ionosfrickho indexu jin ne 200, 160
nebo 75, musme mezi kivkam i interpolovat (ppadn m im o n
extrapolovat). Meme to udlat graficky (od oka) nebo vynst hod
noty M UF pro 200, 160 a 75 jednotek pro uritou hodinu UTC na
m ilim etrov papr a ta k to nalezen body spojit plynulou arou.
U hodnoty pedpovdanho indexu najdem e MUF pro tu to h o d
notu UTC. Postup pak opakujem e pro o statn hodiny UTC a do
stanem e kivku M UF pro pedpovdan index <Pf2 - M eme tak
interpolaci (nebo extrapolaci) eit kapesnm potaem , pokud
um ouje kivoarou interpolaci (nap. polynom em 3. s tu p n ).
293

P okud hledm e pedpov pro jin den ne 15. kadho msce,

musme provst interpolaci mezi kivkam i pedchzejcho, a danho
msce (od 1. do 15.) nebo nsledujcho a danho msce (od 16.
do 31.). Nejlpe k tom u pouijeme pauzovacho papru, na k ter
pekreslm e kivky pro jednotliv msce a mezi nim i od oka
interpolujem e.
Z kivek M UF meme jet odvodit kivky nej vy ho pravd
podobnho k m itotu H P F (s pravdpodobnost 10 %), kdy hod
n o ty M UF nsobm e 1,15, a optim lnho provoznho km itotu FOT
(s pravdpodobnost 90 %), kdy hodnoty M UF nsobm e 0,85. Tak
ten to kon meme udlat kapesnm potaem nebo graficky s po
moc z geometrie znm ch reduknch hl.
U diagram pro en na velk vzdlenosti je sice vpoet pesn
pro uveden koncov body, avak se stejnou pesnost plat pedpo
v pro body v okruhu zhruba o polom ru 500 km kolem uvede
nch bod.
N a diagram ech en pro men vzdlenosti najdem e jet doln
soustavu kivek uvdjc nejni pouiteln km itoet (LUF) pi
vkonu vyslae 1 kW .
N a diagram ech jsou vyznaena dosavadn km itotov psm a. Do
plnn novm i'1 km itotovm i psm y, schvlenm i na SSRK-79,
nein pote.
V
souvislosti s tm , e ve vysln OK1CRA se uvd pedpov
pro msc nsledujc za posledn znm ou hodnotou <Z>F2 , je pesnost
pedpovdi podstatn vy, ne tom u bylo u kivek uveejovanch
msn v A m atrskm rdiu. V souvislosti s dlouhou vrobn lhto u asopisu bylo n u tn o pedpovdat a o rok dopedu.
S pouitm diagram meme eit dva druhy loh:
1. Znme psmo, na kterm chceme pracovat a hledm e hodinu,
k d y v d,nm sm ru meme navzat spojen. H odinu UTC najdem e
v prseku vodorovn pm ky vyznaujc psmo s kivkou MUF
(nebo H P F i FOT) pro pedpokldan ionosfrick index.
2. Znme hodinu UTC a hledme psmo, na kterm meme spo
jen navzat. K m itoet psm a najdem e v prseku svisl pm ky
vyznaujc UTC s kivkou MUF (nebo H P F i FOT) pro pedpo
kldan ionosfrick index. Protoe am atrsk psm a na sebe ne
294

navazuj, bude nutno skuten pouitou hodinu UTC u p rav it tak ,

aby prsek byl v blzkosti nkterho z povolench km itotovch
psem.
Okolnost, e v uritou hodinu je nkter smr ,,oteven", nezna
m en jet, e v nm za vech okolnost meme n avzat spojen.
D lkov psm a mohou b t ruena blzkm i stanicem i, nap. evrop
skch zem.
K rom toho jsou diagram y zaloeny na pravdpodobnch hodno
tch km itot pro ,,klidnou'1, tj. nenaruenou ionosfru. Nememe
proto od nich oekvat takovou pesnost, s jakou se nap. uruje
doba vchodu nebo zpadu slunce.
Pi sprvnm pouvn diagram je vak jejich pesnost na nej> vy v souasn dob dosaiteln rovni.

Literatura
[1] V opika, V.: P raktick vyuit dosavadnch poznatk o en
k rtk ch vln; KVA, duben 1931, str. 116117.
[2] Krake, V.: J a k se elektrom agnetick vlny H ertzovy, zvlt
k rtk a u ltra k r tk ionosfrou, stratosfrou, troposfrou. Plze
(1935).
[3] Kosteleck, F .: K dy mm poslouchat DX. K rtk vlny 2 (1936),
str. 5657.
[4] Lhotsk, V.: Zvltnosti en elektrom agnetickch vln. K rtk
vlny 2 (1936), str. 6061.
[5] Chvojkov, E . : J a k urm e frekvenci pro krtkovlnn spoje na
velk vzdlenosti. Slaboproud obzor 19.(1958), str. 811816.
[6] Joachim, M .: Pokroky v oboru dlouhodobch pedpovd dlko
vho en dekam etrovch vln. Academia, P raha 1978.
Prce doc. dr. Ing. Miroslava Joachima, O K 1W I, k tmatu ,,Vyuit
vpoetn techniky pro vpoty Men elektromagnetickch vln
K pesnosti dlouhodobch pedpovd dlkovho en dekam e
trovch vln. A m atrsk rdio 7, erven 1958, str. 189190.
295

 Pedpovdi en rdiovch vln a radioam ati. A m atrsk r

dio 8, kvten 1959, str. 142143.
Srovnvac studie pedpovd MUF. Jou rn al des tlcom m unica
tions 29, srpen 1962, str. 239 246.
Technick vsledky X. valnho shrom dn CCIR. Jo u rn al des
tlcom m unications 30, srpen 1963, str. 235 250.
s. p a te n t ..111428: (1964) Pstroj k urovn elektrickch cha
rakteristik pdy.
K problm u zven pesnosti dlouhodobch pedpovd ionsfrickho en dekam etrovch vln. Slaboproud obzor 27 z
1966, str. 569572.
Studie korelace zkladnch index ionosfrickho en: K ja,
/ F2, <P. N ature 210, 16. 4. 1966, str. 2 8 9 -2 9 0 .
Je v ionosfrick hysterese. C. R. Acad. Sci., Paris, B, 263, 1966,
str. 9 2 -9 4 .
Ionosfrick index $ F2 - Jo u rn al des tlcom m unications 34,
str. 354356. Pedpovdi ionosfrickho indexu
Jo u rn al des
tlcom m unications 35, ervenec 1967, str. 328 333 (spolen
s Ch. Glinzem).
0p2, ionosfrick index definovan potaem . Jo u rn al des tl
com m unications 35, prosinec 1968, str. 678679.
Ionosfrick pedpovdi pipravovan v relnm ase. Colloque
international sur la tlinformatique> Paris, bezen 1969.
Pedpovdi plnho cyklu ionosfrickho indexu (P f ( s . ing. F.
Krlkem). Jo u rn al des tlcom m unications 37, srpen 1970, str.
5 8 7 -5 9 1 .
Vpoetn program k pedpovdi dlouhodobch provoznch p a
ram etr pro radiosluby na dekam etrovch vlnch, Jo u rn a l des
telcom unications 37, jen 1970, str. 696703 (s. J . W. H erbstreitem a Ch. Glinzem).
Vpoetn program k uren Fresnelovch odrazovch souini
tel pro svisle a vodorovn polarizovanou elektrom agnetickou
vlnu. Proceeding of the fourth colloquium on Microwave comm unication, sv. I I I ., 1970, str. ET-14/1-ET-14/21, Akadm iai
Kiad, B udapest.
296

 Program pro vpoet ionosfrickch pedpovd. A m atrsk r

dio 19, (1971), str. 432433.
V poetn program y pro urovn Brewsterovch hl a Fresnelovch souinitel rdiov vlny. Jo u rn al des tlcom m unications 39, leden 1972.
Vpoetn program k uren pole pzem n vlny (s. dr. Y, Y. Mao
a W. Boylem). Jou rn al des tlcom m unications, 40, 1973, str. 596
a 602,
O stab ilit ionosfrickho indexu &F2 - K leinheubacher Berichte 16, 1973, str. 333 338.
K ivky en pzem n vlny vypracovan potaem U IT . Rdio
et Tlvision O IR T , . 1/1974.
Korelace hodnot slunenho indexu > a ionosfrickho indexu
5>F2. K leinheubacher Berichte 17, 1974, str. 369374.
Korelace hodnot foF 2 v rznch stech svta. Vron zased
n spolenosti A. S. Popova, Moskva, 7. 5. 1974; R adiotechni
ka 30, 197)4, str. 40 42.
Korelace hodnot >f2 a fo F 2 v rznch svtadlech. K leinheu
bacher Berichte 16, 1975, str. 171 178.
Grafy pro definici ionosfrickho indexu <Pp>. Jo u rn al des tl
com m unications 42, 1975, str. 284290.
Dlouhodob periodinost ionosfrick innosti. Jo u rn al des tl
com m unications 42, 1975, str. 168 170.
Disperse hodnot fo F 2 v rznch svtadlech. K leinheubacher
Berichte 19, 1976. str. 573576.
Pedpovdi dvou ptch cykl ionosfrickho indexu $ f 2 K leinbenbacher Berichte 21, 1977, str. 165166.
Pokroky v oboru dlouhodobch pedpovd dlkovho en dekam etrovch vln, Academia SAV, 1978.
Souasn m etody ionosfrickch pedpovd. Sbornk prac VUS,
NADAS (rusk).

297

Stanislav Anto, OK4FCA/MM

N M ON

e l e k t r o n ic k

n a v ig a c e

vod
Pod pojem rdiov orientace meme zahrnout i elektronick navi
gan systm y slouc potebm nm on navigace. P i jejich v
tu si jednotliv systm y seadme podle dosahu od druicov navi
gace a systm u Omega, kter pokrvaj cel svt, pes Loran C
a Decca N avigator, pouiteln jen v uritch nm onch oblastech,

O br. 2.1. eskoslovensk n m o n lod! K la d n o v p s ta v u .Jo k o liam a

298

a po rdiov zamovae a radioloktory, dvajc pehled o n av i

gan situaci v okol lod v rozmez zhruba od 300 m do 150 km ,
a hloubkom ry mc hloubku moe. Funkce nkterch z nich je
podm nna spoluprac s lodnm gyrokom pasem , jin potebuj i d a
je o pohybu lod z rychlom ru. K ad navigan pstroj m speci
fick vlastnosti, ze kterch plyne jeho pouitelnost. Obsluhuj jej
palubn dstojnci, drbu m na starost radiodstojnk a elektrodstojnk (gyrokom pas a rychlom r). Vtina naviganch pistrojil
nebo jejich zobrazova je instalovn na lodnm m stku a um o
uj (spolu s optickm i) s vt i men pesnost nsledujc n av i
gan innosti:
1. urovn polohy (fixing); vsledkem men je poloha (position
fix) v zempisnch souadnicch;
2. aktualizaci znm polohy; vpoet souasn polohy z pedel
znm polohy s uvenm rychlosti lod, sly a smru v tru
a m oskch proud (dead-reckoning);
3. zen lod tak , aby se kurs, kterm lod jede, neliil od plnova
nho kursu, piem se vychz z vsledk innost v 1. a 2.,
4. vplouvn do pstavu a m anvrovn lod pi uvazovn k nbe.
Zkladn navigan pojmy
Vechny navigan operace vychzej z analzy navigan m apy
a prbn se do n zakresluj. M apy jsou kresleny v M ercatorov
projekci vznikajc tak , e si Zemi pedstavm e uprosted vlce,
k ter se j dotk na rovnku a jejich osy splvaj. Obraz bodu
zemskho povrchu le v prseku vlcov plochy s pm kou ure
nou danm bodem a stedem Zem. M apu zskm e rozvinutm v l
cov plochy do roviny. Zmnnou projekc nelze d o stat m apy polr
nch oblast. Vhodou je, e polednky a rovnobky se zobraz ja k o
pm ky a e jsou pesn znzornny hly.
Rovnobky a polednky pedstavuj nejen pom yslnou s ar sy
m etricky rozloench na zemskm povrchu, ale pedevm spektrum
hl vychzejcch ze stedu zemkoule (obr. 2.2. a 2.3.). Polohy se
v y jad u j ve stupnch, m inutch a sekundch zempisn ky (latitiide lat) a zempisn dlky (longitude long). Pro navigan
ely sta vtinou polohu vy jd it s pesnost na desetiny m in u ty >
299

O br. 2.2. Z em pisn d lk y

nap. poloha m ajku San Sebastian: 4323,2'N , 0147,6'W . Pro

vpoet korekc pi zam ovn vystam e s pesnost na desetiny
stupn (poloha m ajku 43,4 N, 01,8 W).
Dlka jedn m inuty oblouku zemskho polednku se mn se zm
nou zempisn ky jen nepatrn a je jednotkou vzdlenosti. N a
zv se nm on mle (nautical mile NM) a 1 NM = 1852 m.
K odm ovn vzdlenost na m ap jsou pouiteln stupnice zem
pisn ky na jejm levm a pravm okraji. P roti tom u dlka jedn

O br. 2.3. Z em pisn k y

300

Obr. 2.4. Velk krunice na zemkouli

m inuty oblouku zemsk rovnobky (tedy jedn m inuty zempisndlky) se spojit mn vlivem sbhavosti polednk od nuly na p
lech do m axim a na rovnku.
Zatm co nejkrat vzdlenost mezi dvm a body v rovin je pm
ka, k ter je spojuje, na povrchu Zem je nejkrat vzdlenost mezi
dvm a body oblouk tzv. velk krunice. Velkou krunici (great
circle GC) je mono definovat jako prsek zemskho povrchu
s rovinou obsahujc sted zemkoule. Libovoln GC, s vjim kou
rovnku, protn polednky souadnicov st pod rznm i hly
(obr. 2.4.). Potebujem e-li zakreslit do m apy GC- mezi body A , B
(obr. 2.5.), postupujem e nap. tak, e vypotm e prseky GC

- C

y
K
O br. 2.5. V elk k ru n ic e z ob r. 2.4
n a m ap

10

10

15

20
301

s jednotlivm i polednky a zskanm i body prolome kivku. se

k a A B je alternativn trasou (k GC) mezi body A, B. Je j zvltnost
je to, e p rotn polednky pod stejnm i hly. K ad pm ka s to uto
vlastnost se nazv linie stlho kursu (rhum b line
RL).
Pro vzdlenosti do 100 NM jsou GC a R L prakticky toton, pi
vtch vzdlenostech se rychle rozchzej. R L a GC se pouvaj
jako kursov linie lod. R L se vol pi krtkch cestch, GC pi
ocenskch pejezdech, kdy pin sporu asu a pohonnch hm ot.
P ed vyplutm z pstavu zakresl 2. palubn dstojnk do generln
m apy trasu cesty do dalho pstavu a na detailn m apy vynese
kursov linie, kterm i lo pojede v pslunch oblastech. Pro ob
lasti otevenho moe se k navigan prci pouv zvltn m apy
s univerzln stupnic ek a dlek, kter se k ,,plotting .
K urs (course) je smr pohybu, vyjden jako hel v horizontln
rovin, k ter svr podln osa lodi orientovan k pdi (heading)
s referenn pm kou. N m r (bearing) v referennm bod je smr
vyjden jako hel (v horizontln rovin) mezi referenn pm kou
a spojnic referennho bodu s bodem, na k ter dlm e nm r. hly
vyjadujc kursy a nm ry se m na stupnici se 360 stupni ve
smru hodinovch ruiek od referenn pm ky. V nm on n a v i
gaci byl za referenn pm ku zvolen zemsk polednk, smujc
k pravm u severu. Jak o indiktor referennho sm ru slou na lodi
m agnetick kom pas a gyroskopick kompas.
Zkladn navigan pstroje
Magnetick kompas je tvoen soustavou navzjem spojench m ag
netickch jehel otonch mezi hroty. N kdy jsou jehly nadneny
plovkem v tekutin, kter je sms 53 % lihu a 47 % vody. Mag
netick kom pas m b t um stn v ose lodi a co nejdl od eleznch
pedm t (instaluje se nad lodn m stek). Smr pravho severu zs
km e, pidm e-li k daji m agnetickho kom pasu m agnetickou de
viaci a m agnetickou deklinaci.
M agnetick deviace je chyba daje m agnetickho kom pasu zp
soben elezem n a lodi. Na m stku je tab u lk a deviac (poizuje se
minimln jednou do roka pi kalibraci m agnetickho kom pasu),
podle n se kom pas koriguje. D al korekce, m agnetick deklinace,
302

je vyznaena na m ap i s ron zmnou. T ato odchylka je zpsoben

faktem , e m agnetick ply nejsou shodn se zemskmi ply.
N yn ji nen tk definovat dal navigan pojm y: kurs prav
je kurs vztaen k pravm u severu, kurs m agnetick se vztahuje
k severu m agnetickm u. Smr pravho severu ukazuje gyroskopick
kompas (gyrokompas gyro). Jeho zkladem je rychle se otejc
setrvank uloen tak , e m vli ve vech tech vzjem n kolmch
souadnicovch osch. Osa rotace setrvanku se vlivem pitali
vosti a rotace Zem stav do polohy rovnobn se zemskou osou.
daje gyrokompr.su se elektricky penej na opakovae (repeater)
slouc pro korm idlovn, rdiov zamovn, radiolokaci, bran
nm r (opticky) a kontrolu kursu (opakova je i v kabin kapitna).
Jeden z vstup dodv d a ta pro autopilota (tvo s runm ovl
dnm korm idla jeden celek um stn uprosted rmistku), co je
zazen ovldajc autom aticky kormidlo. Modern autopiloty udr
uj pevn nastaven kurs s pesnost, kter lovk nen schopen
doshnout. Dle pomoc informac z dvouosovho rychlom ru kom
penzuj snos lod m oskm i proudy a vtrem . Dok rovn kor
m idlovat zadanm polomrem oten, kdy zazen vyhodnocuje
a samo udruje potebn kursy.
Ultrazvukov navigan pstroje
Hloubkomlr (echosounder) m hloubky pomoc ultrazvukovch
im puls vyslanch mniem ze dna lodi kolmo dol a pijm a in
dikuje okamik n v ra tu impulsu (zachycenho stejnm mniem) <
odraenho od dna. Protoe rychlost en ultrazvuku ve vod (asi
1,5 km .s-1 zvis na teplot a slanosti vody a atm osfrickm tla
ku) je znm a, asov interval mezi vyslnm a pjm em impulsu
odpovd hloubce. Okam it hodnoty hloubek (v m etrech, dve ve
fathom ech) zaznam enan na registran papr jsou obrazem profilu
dna moe nebo eky. Vlnn o km itotech 25 a 80 kHz bylo vy
brno pxto, e nen vodou pli tlum eno. Zkladem hloubkom ru
je m agnetostrikn neb.o piezoelektrick mni (transducer) elek
trickch k m it na ultrazvukov a haopak. Pro plnj informaci
v mlkch vodch m aj velk plavidla ultrazvukov mnie na dn
vpedu, vzadu i po stranch.
303

N ov generace rychlomr (log) vyuv m en km itotovho po

suvu mezi vyslanm a odraenm ultrazvukovm impulsem (vli
vem Dopplerova jevu) k uren rychlosti lod [jednotkou rychlosti
je 1 uzel (knot kt) == 1 NM za hodinu] a k registraci ujetch
mil. Pracuje na km itotu kolem 100 kHz, k ter je kom prom isem
mezi rozm ry mni (podobnch jako u liloubkomr) a z tr ta m i
absorpc ve vod (vyzen vkon 30 W), je rostou se tvercem
km itotu. Pro kompenzaci chyb vznikajcch pnm i a podlnm i
vkyvy lod se pouv m nohonsobn mni, jeho elem enty jsou

O br. 2.6. S e sta v a m n i dvounosovho ry c h lo m ru (p r m r 0,6 m , h m o tn o s t 160 kg)

304

vhodn fzovny. R ychlost se m vzhledem k moskmu dnu (do

400 m) nebo vi vodnm vrstvm v hloubce asi 30 m. Jsou-li od
razy od dna slab (hloubka vt ne 400 m nebo nevhodn dno),
rychlom r se sm pepne a vyhodnocuje signly vznikajc ozvnou
ve vod. U veden princip men rychlosti, jeho digitln v stu p
dv informace o rychlosti s pesnost 0 ,2 %, byl rozpracovn
pro antikolizn radioloktory, pro kter jsou ostatn ty p y rychlom
r (pesnost vce ne o d hor) nevyhovujc. Dvouosov rychlo
mr na bzi D opplerova jevu m tyi mnie (obr. 2.6) orientovan
v obou osch lodi (odtud jeho nzev) za elem men rychlosti
podln (1. analogov zobrazova, rozsah 5 a + 2 5 kt), a ry ch
losti pn (2. analogov zobrazova, rozsah 5 a + 5 kt). V stup
pro radioloktor a autopilot je slicov.
Radiolokace
R adioloktor (radar) je zaloen na schopnosti elektrom agnetic
kch vln odret se od pedm t, se kterm i se setkaj. Po rozsh
lch vzkumech vlastnost vln rznch dlek centim etrovho spek
tra byly vybrny vlny 3 cm (nejlpe definovan obraz pi klidnm
moi a bez det nebo vodn tt ve vzduchu) a 10 cm (nejlep
rozlien cl pi tkm moi a pi deti). Vzhledem k dleitosti
radioloktoru pro bezpenost lod jsou pro ppad poruchy n a kad
lodi dva, piem je ideln, je-li jeden 3 cm a druh 10 cm. A ntna
radioloktoru (na storu nejvy m sto lod) vysl k rtk im
pulsy velkho vkonu (dov destky kW ) soustedn do z
kch paprsk (vertikln vyzaovac hel 20, horizontln 0,6 na
9375 MHz, 2 na 3050 MHz), a oekv n v ra t odraench signl.
as mezi vyslnm im pulsu a nvratem je funkc vzdlenosti cle.
Zbv pipojit daj o nm ru cle a ob informace vhodn in te rp re
to v at. N ejuvanj je pehledov zobrazen (pian position indicato r P P I) na stn tk u obrazovky (obr. 2.7.). asov zkladna je
radiln (ze stedu stn tk a do okraje), otejc se synchronn s a n
tnou. Obrazy cl se objevuj jako svtc body na sece asov
zkladny, k ter ta k bhem jedn otky zm apuje11 okoln situaci.
Skupinov schm a obr. 2.8. vyjasn innost jednotlivch st ra
dioloktoru.
305

O br. 2.7. P e h led o v zo b razen n a obrazovce ra d io lo k to ru . O v ldacm i p rv k y

n a sta v e n y funkce: re la tiv n p o h y b o rie n to v a n k p d i lod, ro zsah 3 N M , pevn
k a lib ra n k ru h y p o 0,5 N M , e le k tro n ic k n m r

Budeme-li oten vychylovacch cvek prostorov stabilizovat po

moc opakovae gyrokom pasu, ,,m apa na stntku se bude sam o
inn orientovat podle pravho severu. K alibran jednotka vyrb
pomocn prbhy vytvejc n a stn tk u pevn kalibran kruhy
a pohybliv kalibran kruh pro pesn men vzdlenost. V dal
ch obvodech vznikaj napt, pro zobrazen referenn pm ky (bu
smr pravho severu nebo lodn pd), otonho paprsku (electronic
cursor) pro bran nm r cl atd.
Zpsob zobrazen, pi nm je obraz vztaen k vlastn lodi, k ter
zstv stabiln ve stedu stntka, take cle se jev jako pohybliv.
306

O br. 2.8. Z jednoduen sk u p in o v schm a ra d io lo k to ru

nap. pobe se pibliuje recipronm kursem k lodi, se nazv re

lativn pohyb (relative m otion). Pidm e-li jet informaci o rychlosti
lod, vznikne zobrazen pedstavujc absolutn pohyb (true motion),
kdy obraz behu se nehbe a sted zobrazen, vlastn lo, se pohybuje
svm kursem po stntku jako po m ap (pibl-li se nap. levmu
dolnm u okraji, v rt se skokem do pravho hornho okraje stntka).
N ov generace potaem zench radioloktor pin dal
podstatn zhodnocen jejich funkce. Pesn informace o rychlosti
z dvouosovho rychlom ru umonily v y tv o it spolehliv antikolizn
systm y a oekv se, e v polovin 80. let budou autom atick a n ti
kolizn radioloktory (autom aied radar plotting aid ARPA) po
vinnm vybavenm plavidel o nosnosti pes 1600 tun. Zkladem
innosti radioloktor A R PA je digitln zpracovn obrazovho
signlu potaem . Vsledkem je mimo jin:
autom atick vyhodnocovn chovn vech cl; pokud se nk te
r pibl do nebezpen vzdlenosti, zazen spust poplach;
zobrazovn pohybu cl za uplynulch 12 m inut nebo pro b u
doucch a 30 m inut (dlka vektoru nastaviteln);
307

O br. 2.9. V jezd d o p s ta v u L a n d s k ro n a n a obrazovce ra d io lo k to ru

ve zvolench asovch odstupech znzorn, ja k by se vyvjela

situace, kdyby byl proveden u rit m anvr;
pota neustle m onitoruje vechny dleit funkce radiolok
toru, ppadnou zvadu okam it indikuje ve form kdu na
obrazovce;
zkuebnm i program y lze krom toho provit 250 obvod.
Pro dokreslen uvedeme nkolik technickch d at. Typick rozsa
hy: pepnateln 0,3 0,61,5 3 6 1224 4896 NM s odpo
vdajcm i kalibranm i kruhy. N a nejdelm rozsahu je dlka vys
lanho im pulsu 1,3 fis, vkon 25 kW a opakovai km itoet 500 Hz
(obr. 2.9.).
308

Hyperbolick navigace
I ta to skupina naviganch pstroj vyuv stejn zkladn p rin
cip zpodn elektrom agnetick vlny mezi jejm zdrojem a mstem
pjm u je funkc vzdlenosti a polohy m sta pjm u. Princip hyper
bolickch naviganch systm , mezi n potm e tak dnes nejpouvanj systm y Loran C, Decca a Omega, je znzornn na
obr. 2.10. V bodech M, S a jsou vyslae synchronn zen vysoce
pesnm i norm ly. GC spojujc body S A a M se u hyperbolickch
systm nazv zkladnou. V m st pjm u se vyhodnocuje as,
k ter uplyne mezi zaregistrovnm signlu z vyslae M a z vys
lae S a - Pro pozorovatele v ose s}rstm u (obr. 2.10.) oba signly
309

O br. 2.10. M noina b o d p ro At = 0

z k la d n a

splvaj, ale ve vech ostatnch m stech je urit rozdl v asech

pchodu obou signl. Geometrick msto bod vykazujcch stejn
asov rozdl At je hyperbola (obr. 2.11.) s ohnisky M a S a - Sousta
va hyperbol (obr. 2.12a) tedy znzoruje polohov ry (line of position LOP) pro adu konstantnch At danho pru vysla. D ruh
soustava polohovch ar (obr. 2.12b), nezbytn pro konstrukci polo

__zkladna

SA '

1
O br. 2.11. M noina b o d pro At = 1

310

hy, vznikne jako m noina pslunch At druhho pru vyslacch

stanic. Soustavy hyperbol vech vysla pokrvajcch uritou n
m on oblast se natisknou do m apy t to oblasti, kter pak slou
k urovn polohy. M apy a korekn tabulky se dodvaj spolu s n a
viganmi zazenmi. Polohu zjistme na m ap jako prsek m e
nm At identifikovanch polohovch ar 7. minimln dvou soustav
hyperbol.

/
O br. 2.12. S o u sta v a h y p e rb o l (vlevo), polohov ry dvou p r vyslacch sta n ic
(spolen M ) (vpravo)

Modern pijm ae hyperbolick navigace se obejdou bez m ap

a koreknch tabulek, s jejich pomoc se kom penzuj vlivy ano
mli v en vln. Vhodn digitln zpracovn signhi m ikroproce
sory za pouit vloench d at (rychlost en, zempisn polohy
vyslacch stanic, korekce) um ouje m t na zobrazovai pm o dl
kov a kov koordinty uivatele pijmae. Z grafickho znzor
nn soustavy hyperbol plyne, e nejvt pesnosti lze doshnout,
nachz-li se pijm a v okol zkladny soustavy, kde jsou jednotliv
polohov ry nejble u sebe. Pesnost zvis tak na hlu, pod
kterm se protnaj. V skyt anomli, vpadky vysla a dal
311

okolnosti sniujc spolehlivost naviganch systm oznam uj po

ben radiostanice v pravidelnch relacch.
Loran-A
Loran-A byl postupn nahrazovn pesnjm systm em Loran-C.
K dy byl Loran-C uveden do provozu, byl jeho pedchdce zruen
(31. 12. 1980). Za zmnku, stoj, e se pouvaly km itoty 1,85; 1,9
a 1,95 MHz; v provozu bylo 70 vysla a 75 000 pijm a.
Loran-C
Loran-C (L/C) je hyperbolick navigan systm schvlen vl
dou USA jako povinn pro lod vjdjc do am erickch pobench
vod (lo vybaven druicovm naviganm zazenm nemus m t
jet L/C).
Vyslae systm u L/C jsou organizovny v stch, kad z nich
m dic (master) stanici M a nejm n jednu podzenou (slav)
stanici S, obvyklej jsou 3 a 4 stanice (Sa , S b, S c, Sy). K ad s
(chain), pokrv jistou oblast (obr. 2.1B.). Vechny vyslae vech
st pracuj na km itotu 100 kHz. Stanice M v y tv postupn se
stanicem i S dvojice potebn ke vzniku polohovch ar. Rozvrh
vysln st je na obr. 2.13. Stanice M se pozn podle vysln de
vti im puls, stanice S se rozliuj podle poad (A, B, C ...), v j a
km jejich vysln nsleduje po stanici M . K ad s m pidlen
specifick opakovai interval (v rozmez 0,03 0,1 s), pijm a tpdy

zpodn zatku v y sl n stanic SA a S B za vysl n m stanice M dan st

Obr. 2.13. Sled impuls v sti L/C (dv stanice S)

312

O br. 2.14. Im p u ls L /C

10;us

-2t
prbh oblky:t e 65

snadno rozezn, kterou s pijm , jestlie do oblasti zasahuje vce

st.
Kvli snadnm u men At by mly mt im pulsy strm nbh.
P ak by se vak nevystailo s pidlenm km itotovm psmem (90
a 110 kHz). Kompromisem je za danch podm nek tv a r impulsu
podle obr. 2.14. Men At se provd mezi vztanm i body 30 ;xs
(3. km it nosn) od zatku im puls stanic M a *S'. T et km it byl
zvolen proto, e dal km it u me b t ovlivnn prostorovou vlnou,
k ter doraz nejdve za 35 fxs.
Pesnost a reprodukovatelnost At zvis na spolehlivosti, se k te
rou doke pijm a v ybrat sprvn vztan body (volba druhho
nebo tvrtho km itu znam en chybu 1 NM). Z m nostv m etod vy
hledvn 3. km itu uvdm e tzv. linern zpracovn prbhu, pi
kterm je impuls am plitudov vzorkovn v intervalech 5 fzs. Vzorky
jdou pes pevodnk A/ do stednho procesoru vytvejcho po
m ry am plitud absolutnch hodnot po sob jdoucch vzork (Z?n+i/

O br. 2.15. S kupinov schm a p ijm a e L o ran C

313

/E n) pro kad krok a ekajcho na pom r 1,29; po nm nsleduje

hledan 3. km it. Skupinov schma pijm ae L/C takovho ty p u
je na obr. 2.15.
Dosah L/C je 800 NM s pesnost 0,25 NM (povrchov vlna), v y
slae jsou synchronizovny s pesnost 0 ,2 jxs, autom atick syn
chronizace pijm ae (vbr st, vbr nejlepch stanic S) trv asi
4 m inuty po zapnut.
Decca Navigator
Decca N avigator (DX) je b ritsk hyperbolick navigan systm
pracujc v psm u 70 a 130 kHz, uren pro poben navigaci.
Systm je organizovn v stch (v polovin roku 1982 jich bylo
v provozu tm 50, viz obr. 2.16.), kter m aj stanici M a obvykle
ti stanice S, vzdlen 80 a 120 NM od stanice M . Stanice S (a s nimi
souvisc soustavy hyperbol vytitn na m apch, ale i indiktory

O br. 2.16. P o k ry t po v rch o v o u v ln o u sig n l L /C a D N . P ro s to ro v v ln a m z h ru b a

d v o jn so b n d osah se snenou p e sn o st uren polohy

314

rozdlu fz atd.) jsou rozlieny piazenm barev. Stanice jsou f

zov synchronizovny a vyslaj na km itotech, kter jsou v nsle
dujcm hamonickm vztahu: k m ito e t/m (stanice M ) = 6 /, km i
toet f c (erven 8 ) 8 /, km itoet. f z (zelen S) 9 /, km itoet f p
(fialov S) = 5 /. Za pklad poslou daje dnsk st (chain 7 B):

'L okalitu

SA M S0
M 0EN
E 0 JE R
H JO R R 1N G

S tanice

QTH

M
erv e n S
zelen S
fialov (S1

55,9 K , 10,6 E
54,9 N , 12,5 E
55,0 N, 8,7 E
57,4 N , 10,0 E

P ra c o v n
k m ito e t
[kH z]

85,365
113,820
128,047
71,138

S ro v n v a c
k a
k m ito e t p su n a
[kH z]
z k lad n
[m ]

341,46
256,094
426,826

439,3
585,7
351,4

V
pijm ai DN se uveden km itoty nsob tak , aby vsledn
k m itoet pru M -f erven 8 byl 2 4 /; pro pr M -f- zelen 8 18 /
a 3 0 / pro pr M + fialov 8 . Na vslednch km itotech se m At,
co se u systm u T)N dje porovnvnm fz obou pijm anch sig
nl pru 31
S. Bude-li se pijm a pohybovat po zkladn s}rstm u, bude se At m nit periodicky od nuly do m axim ln hodnoty
s periodickou zmnou fze od 0 do 360. Body 0 a 360 (obr. 2.17.)
se v y sk y tu j na zklad v intervalech A/2 (piblen o A/2 k M zna
m en souasn vzdlen o stejnou dlku od 8 a , tedy relativn pohyb

A/ 2

O br. 2.17. U r e n At z ro z d lu fze signl

315'

rovn dlce vlny A). Hyperboly jsou mnoinami nulovho fzovho

rozdlu a oblast ohranien dvm a sousednmi se nazv ps (decca
lane). Fzov rozdly men na srovnvacch km itotech indikuj
ti fzomry, pro kad pr J / -f- S je jeden. Ovem tm to mrenrh
nezjistm e skutenou polohu pijm ae, nbr jen relativn, kter'
me spadat do kterhokoliv psu. Pro identifikaci konkrtnho
psu (lane identification L I ) se dl dal srovnvn fz na z
kladnm km itotu st / , kter se odvod v pijm ai DN z tzv.
m ultipulsu (MP). Ten vysl 0,5 s v danm poad kad stanice
st. Jsou to souasn vyslan vechny tyi km itoty pidlen

O br. 2.18. Z e le n so u sta v a h y p erb o l v y tv o e n sta n ic em i S am s0

a E 0 je r (chain 7B). P i z k lad n 157,(5 km v y ch z 14 zn p lu s 17,09 p s

316

O br. 2.19. S k u p in o v sch m a p ijm a e D N

317

sti (proto m ultipuls). V kad period trvajc 20 s je procesu L I

vyhrazeno 2,5 s. Tm se pomoc tvrtho fzom ru rozpozn ps
uvnit zn, je reprezentuj 24 ervench, 18 zelench a 30 fialo
vch ps. Zny se zna psm eny a psy sly ve smru od sta n i
ce M (obr. 2.18.). K ad skupin deseti zn je piazeno psmeno odA
do J a psy jsou slovny: erven od 0 do 23, zelen od 30 do 47
a fialov od 50 do 79.
Ke skupinovm u schm atu (obr. 2.19.) dodejm e pijm a je superhet, srovnvn fz probh na m ezifrekvennm km itotu. V
stu p y diskrim intor zpracovvaj fzom ry, jejich kruhov s tu p
nice se sto dlky odpovd 360 fzovho rozdlu (jeden ps). P o
moc pevod se inform ace penej na indiktory ps a zn
(obr. 2.20.).
Pesnost 1)N je 51) m (95% pravdpodobnost) do 100 NM od
stanice M , pi pznivch podm nkch (bez vlivu prostorov vlny
a rznch nepravidelnost v en).

O br. 2.20. Z e le n " fzo m r in d ik u je

zelenou po lo h o v o u ru E 32.63

318

O mega
V
USA vyvinut navigan
soustav hyperbol se zkladnou
vln. Osm vysla, oznaench
10 kW a vertiklnm i antnnm i
Stanice
A
B
G
D
E
F
G
H

systm Omega vyuv

5000 a 6000 NM velmi
A a H, s vyzenm
soustavam i sta pokrt

U m stn
Norsko
Librie
Havaj
USA
Reunion
A rgentina
Austrlie
Japonsko

k vytvoen
dlouhch
vkonem
cel svt.

Poloha
66,4
6,3
21,4
46,4
21,0
43,0
38,5
34,6

N
N
N
N
S
S
S
N

13,1
10,7
157,8
98,3
55,3
65,3
146,9
129,4

E
W
W
W
E
W
E
E

Omega pracuje podobn jako DN na principu porovnvn fz.

Polohov ry o nulovm fzovm rozdlu protnaj zkladnu v in
tervalech 1/2', tj. 8 NM. Polohov ra splvajc s osou systm u
m slo 900, slovn dalch je zejm z obr. 2.21. K ad ps
(lane) je rozdlen na 100 dl, odpovdajcch 3,6 fzovho rozdlu,
k term se k centilane, zk ratk a cel. Obecn polohov ra se v y
jad u je ve tv aru nap. 897.34 (slo psu a cel).
Zkladn km itoet systm u je 10,2 kHz. Jednotliv stanice zde
vyslaj im pulsy trvajc 0,9 a 1,2 s (obr. 2.22). Stanice se rozezn
v a j jednak podle dlky im pulsu a jednak podle poad, v nm v y
slaj (jedna sekvence im puls trv pesn 10 s a kryje se s celmi
destkam i sekund svtovho asu). Pro identifikaci psu (LI) vysl
kad stanice jet dal km itoty. J e to zazeno tak, e nap. za
tm co stanice A vysl 0,9 s na km itotu 10,2 kHz, stanice D v y
sl 11',05 kH z; 11,33 kH z se vysl ze stanice G a 13,6 kH z ze s ta
nice H (a ostatn ml). Stanice se bhem asovch sek rozvrhu
(obr. 2.22) stdaj podle stanovho plnu, piem jet zbv pro
stor pro dal frekvence pro speciln ely. N a rozdlovm km ito
tu 13,6 10,2 == 3,4 kH z pijm a vyhodnot fze a vznikl polo319

O br. 2.21. P olohov ry a p r b h fze m ezi nim i

hov ry jsou identick s kadou te t polohovou rou km itotu

10,2 kHz. To znam en, e vznikne ps irok 24 NM, pln vyhovu
jc L I pro nm on navigaci. Rozdlov km itoet 11,33 10,2 =
= 1,13 kHz poskytuje psy irok 72 NM a 11,05 kH z lze pout
k vytvoen ps o ce 288 NM, kter jsou uiten v leteck
navigaci.

A B C

Obr. 2.22. asov prbh impuls na 10,2 kHz

320

O br. 2.23. S k u p in o v sch m a p ijm a e O m ega (10,2 a 13,6 kH z)

Protoe vysln systm u Omega je sekvenn, porovnv se fze

kadho pijatho im pulsu nejprve se signlem referennho oscil
toru pijm ae. Ze srovnn se pak odvozuje fzov rozdl jak c h
koliv dvou im puls. P ijm a (pokud nejde o autom atick pijm a
s pm m zobrazenm koordint polohy) m dva zobrazovae, jeden
pro indikaci polohovch ar, druh indikuje ps (skupinov schm a
viz obr. 2.23). Pesnost je + 1 N M ve dne a 2 NM v noci (95%
pravdpodobnost) za pedpokladu sprvn provedench korekc.
Druicov navigan systmy (SN )
P ed stav u j ideln navigan prostedek pro nm on lod. J e d i
nou jejich nevhodou je poizovac cena. D ky rozvoji m ikroelektro
niky se cena lodnho pijm ae SN zan pibliovat (1982) celkov
sum za pijm ae L/C, DN a Omega, kter vzhledem k funkci n a
hrazuje a co do pesnosti pevyuje, take zan b t pedm tem
irho zjm u rejda.
321

Transit SN
Tento systm , znm t pod nzvem N avy N avigation Satellite
System (NNSS), pvodn vy v in u t pro am erick ponorky Polaris
(od roku 1967 uvolnn pro civiln pouit) sk t m onost kdekoliv
n a zemskm povrchu zjistit polohu s pesnost i 100 m. S uvedenou
pesnost pracuj jednokanlov (400 MHz) pijm ae NNSS uren
pro obchodn lod, kter pouvaj gyrokom pas a rychlom r (data
pro pijm a) adekvtn pesnosti. D voukanlov pijm ae (150 MHz
a 400 MHz) s dvojnsobnou pesnost jsou k dispozici pro ocenografick a vojensk aplikace.
K m itoet signlu druice pijm an pijm aem vykazuje vlivem
D opplerova jevu zmnu, k ter je nositelem inform ace o relativnm

O br. 2.24. S k u p in o v sch m a p ijm a e N N SS 400 MHz

(P k la d d a j n a obrazovce p ijm a e N N SS
LAT
N
51
43.41
LON
E
00
27.13
GM T
14
42
00
H E A D G 72.3
S P E E D 12.7
SA T
14
L O C K E D ON
LA ST
F I X 13
54
00)

322

referenn vkmtoet
pijmae

vyslac kmitoet druc

pijman kmitoet

O br. 2.25. D v o u m in u to v in te rv a ly n a d rze d ruice a o d p o v d ajc n a m e n A /

Slbvo

V zn am d e k d o v an c h slov n a v ig a n z p r v y
K o n ec ped ch o z sekvence

Si

2
3
8
14
20
26
32
38
44
50
56
62
68
74
80
86
92
98
104
110
116
122
128
134
157

M en AJ
P a ra m e tr y d r h y pro to 6 m in
P a r a m e try d r h y p ro to 4 m in
P a ra m e try d r h y p ro to 2 m in
P a r a m e try d r h y p ro to
P a ra m e try d r h y p ro to + 2 m in
P a r a m e try d r h y pro to + 4 m in
P a ra m e try d r h y p ro to + 6 m in
P a ra m e try d r h y p ro to -f 8 m in
as perigea
P r m rn p o h y b druice
hel perigea
R y c h lo st st e n p m k y apsid
E x c e n tric ita
S te d n d lk a velk poloosy
D lk a v stu p n h o uzlu
i
R y c h lo s t st e n uzlu
K osinus in k lin an h o hlu
Z em pisn d lk a podle G reenw iche
slo druice
as posledn a k tu a liz a c e z p r v y
P l n o v a n as d al a k tu alizace
K m ito to v o d c h y lk a od 400 H z
Z a te k n sled u jc sekvence
O s ta tn slo v a o b sa h u j vojensk inform ace a nelze je n a v ig a n m
p ijm a em d e k d o v a t

O br. 2.26. Z p r v a v y sla n druic N N SS

323

p e dbhn
fze o 60

fze 0
fz.
zpodn 60

.{ln i1

O br. 2.27. Z psob m o d u lo v n

sig n lu druice

-= log 1

pedbhn
fze o 60
fze 60
fz.
_______
zpodni 60

pohybu druice, zem a lod. Posuv km itotu se m porovnvnm

km itotu pijm anho signlu (/,,) s referennm km itotem (fr) v p i
jm ai (obr. 2.24.). K m itotov rozdl A f /,. f s se m ve dvoum inutovch intervalech po dobu, kdy je druice pro lo nad hori
zontem (obr. 2.25.). Povelem k men je vdy zatek tetho digi
tlnho slova kad dvoum inutov zprvy o 6103 bitech vyslan
z druice (obr. 2.26.). Aby nebylo men A f ovlivnno vyslnm
zprvy, je pouito fzov m odulace s kdem podle obr. 2.27. P r
bh A f (obr. 2.25.) vyjaduje zempisnou dlku a bod nulovho po
suvu zempisnou ku pijm ae.
Pota pijm acho zazen e polohu pouitm znalosti drhy
druice (z pijat zprvy) a odhadovan m om entln polohy lod
(z intern aktualizace posledn nam en polohy v dob mezi p e
lety je prbn na zobrazovai pijm ae), co vyjd ve form

II

324

O br. 2.28. E le v a n hel

vje" seek R q R n (obr. 2.25). Konenjhn kolem potae je

um stit lo do polohy, ve kter jsou zmny dlek vypotench se
ek shodn s nam enm i zmnami odpovdajcch vzdlenost od
vozenmi z Af. Polohy uren z druicovch drah o elevanch
hlech (obr. 2.28.) pod 15 a nad 75 jsou zaten velkou chybou,
proto program potae takov obhy ignoruje. U NNSS je na k ru
hovch polrnch (rovina proloen drhou obsahuje oba zemjsk
ply) drahch ve vce 1000 km v provozu 5 druic (dal jsou
v zloze) s dobou obhu 107 m inut. K ad vysl nepetrit sv
dvoum inutov zprvy, jejich zatek souhlas se zatkem sudch
m inut svtovho asu. K dyby byly orbity pesn polrn, budou
v prostoru nemnn (stacionrn) a zachovaj sym etrick rozloen
(obr. 2.29.). Vlivem posouvn drah, zpsobenm vyputnm druic
na drhy, kter nejsou ideln polrn, dochz k nesym etrii. K o n
figurace k 1. 8. 1981 je na obr. 2.30. Z uvedenho plyne, e interval,
kdy nen k dispozici poloha, v nejlepm ppad lec v rozmez od
0,5 h (na plech) do 1,5 h (na rovnku), v praxi me b t vt a v
jim en me doshnout 4 i 7 hodin. Obsah zprv druic je kadch
12 hodin obnovovn vyslnm ty druicovch navdcch stanic
ve tyech sttech USA.
NS NAVSTAR svtov polohov systm (GPS)
Global positioning systm GPS je celosvtov navigan sjetm
poskytujc polohy nepetrit s pesnost dov 10 m -(dvoukan-

O br. 2.29. T eo re tic k rozloen d ra h druic

N N SS

325

O br. 2.30. S k u te n s ta v
o rb it ln c h ro v in N N SS 1. 8. 1981.
V edle sla d ru ic e je u v e d e n je j
ro n p o h y b . U d ru ic e . 30480
v y p u t n v k v tn u 1981 nen
je t ron p o h y b sta n o v e n

O br. 2.31. R o zm stn

d ruic G PS

326

lov zazen). Jednokanlov v a ria n ta m pesnost 100 m. Podobn

jako u NNSS jde o vojensk systm . Pedpokldalo se. e bude pro
civiln pouit am erickm i ady uvolnn v roce 1983. Koncem roku
1981 bylo neekan oznmeno, e toto rozhodnut je na 10 le po
zastaveno. Dle dolo ke skluzu term n, a ta k konen podoba GPS
bude schvlena v roce 1986. Zkouky probhaj zatm se sedmi drui
cemi (erven 1982). Pi uveden do provozu se m pouvat 18 a 24
druic ve tech orbitlnch rovinch (obr. 2.31). O rbity jsou kruhov,
vzdlen 20 183 km od Zem, doba obletu je 12 hodin. K dekoliv na
svt bude tedy neustle v dosahu m inimln 4 a 6 druic.
Poloha se uruje ze vzdlenosti pijm ae od dvou zvolench d ru
ic, zjitn m etodou m en asu, bhem nho signl uraz vzdle
nost druice - pijm a. N avigan d a ta inform ujc nepetrit o pes
n poloze druice v prostoru jsou zakdovna v jej ticetisekundov relaci obsahujc 1500 bit. Vyslac km itoty jsou 1227 MHz
a 1575 MHz. N ezbytn vysok pesnost vyslacch km itot vys
la druic a synchronizace jejich vysln je zajitna atom ovm i
norm ly km itotu a asu.
Rdiov zamova smru (direction finder DF)
Vynechme-li navigan systm Consol (pro omezenou pouitel
nost a hlavn m alou pesnost nem pro obchodn lostvo p raktick

O br. 2.32. S m y k o v a n t n a

327

vznam ) a integrovan navigan systm y (nap. pijm ae NNSS

a Omega tvo jeden m ikropotaem zen celek), kter jsou kom
binacem i ji popsanch systm , zbv z kom pletnho seznam u
lodnch radionaviganch zazen rdiov zam ova smru.
Ten sestv z an tn y s vrazn vyjdenou sm rovost a z k v a
litnho pijm ae. Zjiujeme jm prav nm r zdroje elektrom agne
tickch vln. Jeho schopnost urit nm r i jin lod z jejho rdio
vho vysln je dleit v tsovch situacch pro bezpenost lid
skho ivota na moi, proto bude zam ovn a zam ovam vno
vno vce m sta. Polohu vlastn lod urme z nm r nejm n dvou
m ajk.
Pijm a potebuje ke sv funkci vhodnou smrovou antnu. Teo
reticky je pouiteln kad sm rov antna, na lodch se osvdila
a n t n a sm ykov (rm ov). .Jej pednost je, e pi velmi jednodu
ch konstrukci m tm ideln diagram zen. Tvo ji nkolik
zvit d rtu navinutch na kruhovm nebo tvercovm rm u, k te
rm je mono otet kolem svisl osy. Pro vklad teorie smykov
an tn y je nej vhodnj tvercov tv a r smyky (obr. 2.32.), tvoen
svislmi (a, b) a vodorovnm i prvky. Vechny ostatn tv a ry lze na
svisl a vodorovn prvky rozloit.
Pichz-li na smykovou antnu vertikln polarizovan elmag.

vysLa

Ea
-Es=0

Eb
-Eb

Obr. 2.33. Smyka kolmo ke smru en vlny

328

vektor.
souet

vlna (na jejch vlastnostech je rdiov zam ovn zaloeno), indu

kuj se ve vertiklnch prvcch elektrom otorick sly E a a Eb, z a tm
co na horizontln prvky nem dn vliv. N apt E s na svorkch
sm yky je rovno rozdlu obou indukovanch napt, k ter psob
na protilehlch stranch uzaven sm yky, proto m aj opan sm ysl:
E s = E a - - E b. Je-li plocha sm yky kolm ke smru postupu vlny
(obr. 2.33.), jsou ob indukovan napt shodn co do am plitudy
i fze: E s = E a Eb = 0. Pootom e-li sm yku o 90, setk se p i
chzejc vlna nejdve se stranou a a napt E a fzov pedbhne EbVlivem m axim ln monho fzovho rozdlu nabude E s v tom to
ppad m axim ln hodnoty. Bhem jedn kom pletn otky sm y
ky p rojde E s d v a k r t nulovou i m axim ln hodnotou. O kam it
hodnota E s = E smax cos 0 . Diagram zen sm yky je dn funkc
cos 0 a m tv a r osmiky (obr. 2.34.). Prbh am plitudy pijm anho
signlu vykazuje nejrychlej zmnu pro hly kolem 0
90 a 0 =
= 270 (vyhledn m inim a je pesnj ne vyhledn m axim a).

O br. 2.34. D ia g ram z en sm y k y

Sm r vyslae lze ted y z jistit otoenm sm yky na m inimum p ij

m anho signlu a odest hel 0 mezi rovinou sm yky a zvolenm
referennm sm rem . Protoe diagram m dv m inima, je nutn
jet stanovit, kter z hl (li se o 180) udv skuten sm r
vyslae. Pro zm nn kon nazvan zjiovn smyslu nm ru se
pouv signlu z vertikln prutov antny. J e j svorkov napt
329

a > Ev = E s max.

b) E v < E s max.

c ) E-V^^-Smax.

O br. 2.35. K a rd io id a

pedstavovan kruhovm diagram em zen, am plitudov seten

se svorkovm naptm sm yky s osmikovm diagram em d dia
gram s jednm minimem (otoenm o 90 proti m inim m smykov
antny). T ento prbh je popsn funkc 1 + cos 0 ; jej grafick
interpretace se nazv kardioida.
V ertikln antnu um stm e v ose sm yky a zajistm e, aby se jej
vstupn napt E v rovnalo m axim ln hodnot E s (obr. 2.35). P i
E v ^ E smax me dojt k chyb kvli nezetelnm u nebo dvojzna
nm u minimu. Protoe okam it svorkov napt sm yky je dno
rozdlem napt ve dvou vertiklnch vodich, je o 90 posunuto
proti okam itm u napt, kter se indukuje v pom ocn vertikln
antn. Signly z obou an tn je mono slouit nap. v obvodu podle

k pijm ac

330

O br. 2.36. S lu o v ac o b vod

obr. 2.36. Odpor li zajiuje, e proud v L \ je ve fzi s naptm in

dukovanm ve vertikln antn. N apt na L \ je o 90 posunuto.
N apt indukovan v L% je bu ve fzi nebo o 180 posunut vi
napt na L \ (zvis na smyslu vinut). Tm je splnna podm nka
pro vznik kardioidy: napt na L-> je o 90 posunuto proti proudu
v L i napt obou antn jsou tedy ve fzi a jejich algebraick
souet bude zpracovn dalmi stupni pijm ae.
Skupinov schma nejjednoduho systmu s otonou smykovou
antnou je na obr. 2.37. N apt E s, kter je mnohem men ne E v,
se m us zeslit. Shodnost obou napt se snadno nastav pomoc pro
mnnho zeslabovae. Spnai S a S 2 se vol funkce pijm ae:
1 . S i sepnut, S-i rozepnut
zam ovn otm e sm ykovou
antnou a v m oment, kdy je am plituda signlu nulov, odeteme
nm r (nula stupnice nm r odpovd referennm u smru), ovem
otome-li antnu o 180, nalezneme druhou nulu; 2 . Oba spnae
sepnuty urovn smyslu nm ru otenm smyky nastavm e
postupn ukazatel sm yslu (sense pointer) na oba mon nm ry.
S prvn nm r poznm e podle men am plitudy signlu. Protoe
nula kardioidy je posunuta o 90 proti nulm osmikovho diagra
mu, je mezi obma ukazateli fixn hel 90; 3. Sepnut pouze Sz za^
zen pracuje jako kom unikan pijm a s vertikln antnou.
ve rf. a n t n a

O br. 2.37. Z am o v a s o to n o u sm y k o v o u a n t n o u

331

N evhody oton smykov an tn y jsou zejm:

omezen velikost a tm i am plituda E s,
n u tn o st mechanickho spaen antny s ukazatelem nm ru (slo
itost mechanick konstrukce),
antnu nelze z elektrickho hlediska um stit do optim ln polohy.
Systm Bellini-Tosi (B-T) uveden nevhody pekonv pouitm
pevnch zkench smyek (obr. 2.38), kter se instaluj na vhod
nm m st nad lodn nstavbou. Pitom jedna ze sm yek se orientu
je tak , aby byla v podln ose lodi, tj. ve smru p z (foreaft,
oznauje se FA). Kolmo na n je sm yka P S (p o rtstarboard), mezi

O br. 2.38. A n t n a B -T

pravm a levm bokem lod. Dopad-li na antnu B-T signl ve

sm ru p z, bude napt indukovan ve smyce F A m axim ln
a ve smyce P S nulov. Pesn naopak tom u bude, kdy signl pi
jde kolmo na osu lod. Pro signl obecnho smru (polohov pm ka
svr s rovinou sm yky F A hel 0 ) jsou indukovan napt ve
sm ykch dna vztahy: E f a = E cos 0 ; E p s = E cos (90 0 ) =
= E sin 0 . N apt se kabely pivdj do budicch cvek goniom etru
navinutch kolmo k sob na izolovan koste, uvnit je oton hle-

sb ra c
k ro u k y
vvody

u kazatel
nm ru

O br. 2.39. G oniom etr

dac cvka (obr.2.39.). Budic cvky jsou identick a naladn

na
km itoet pijm anho signlu, m aj ted y stejnou ist ohm ickou
sloku R. Proudy, kter jim i protkaj, meme v y jd it vrazy:
E
E
I FA =
C O S 0 = J m a x cos 0 \ I P = sin 0 = / mas sin 0 . Ty vyR
R
bud m agnetick pole, je je reprodukc vnjho elektrom agnetic
kho pole psobcho n a smyky F A a P S (obr. 2.40.). Hledai cvka
333

je pesnou analogi smykov antny (vetn pouvan m etody u r

ovn smyslu nm ru). N a bzi goniom etru s antnou B-T pracuj
dodnes pouvan m anuln pijm ae D F (Sdlovac technika . 9/
/1980, str. 347).
Dal ty p (vizuln) pouv obrazovkov goniom etr. Signly sm y
ek F A a P S antnn soustavy B-T jdou pes separtn zesilovac
kan ly na vertikln a horizontln vychylovac destiky obrazovky.
m a g n e t i c k p o le
g o n io m e t r u

fA

O br. 2.40. P rin c ip g o n io m e tru

O br. 2.41. O b ra zo v k o v
g o n io m e tr

334 .

Z toho, co bylo eeno o induktivnm goniom etru, si nen tk ped

stav it, jak vznikne na stn tk u svteln stopa (jako vizuln obdoba
hledai cvky), jej orientace vyjaduje hel dopadu elektrom agne
tick vlny. N m ry odetm e na stupnici um stn soustedn oko
lo stn tk a pomoc ukazatele (cursor), kter nastavm e tak , aby se
kryl se stopou. rkovan seky N S a W E (obr. 2.41.) p ed sta v u
j drhy svtelnho bodu zpsoben signly pichzejcm i ze smr
totonch s rovinam i smyek. Pro signl ze severovchodu (nm r
45) budou v obou sm ykch stejn napt a ted y stejn potencily
mezi obm a pry vychylovacch destiek a vznikl stopa bude leet
na pm ce odklonn o hel cp = 45 od svisl osy (Y ). Abychom
dokzali identitu hlu y na stn tk u a hlu 0 , pod kterm dopad
pijm an signl na an tn u B-T, vyjdm e funkci tangens hlu y.
X
tg cp = , kde vchylky X , Y jsou m rn napt smyek P S
a F A , k ter zpsobila vychlen paprsku do bodu P. Dosadme-li
,
v. ,
v
X
e sin 0
za A a Y okam it hodnoty napt smyek: tg <p = -------- ==
Y
e cos 0
= tg 0 , ted y 9? = 0 .
U veden v ztah y plat, jestlie je bhem zpracovvn signl
udren ko n stan tn v z ta h mezi fzemi a am plitudam i sm ykovch
napt. 0 jak psn poadavky jde, se pesvdm e nsledujc va-

-90

O br. 2.42. F z o v c h y b a

335

hou. Chyba nm ru zpsoben zamovaem by nem la b t vt

ne 0,5, tj. pro nm r z obr. 2.41. plat: 45 5S <p :g 45,5. P ro
toe tg 45 = 1 a tg 45,5 = 1,0176, mus pom r vstupnch napt
e sin 0 . A i
zesilova sm ykovch napt A = ~~( 0 , (pj splovat nerovnost
1 rS A g 1,0176. Zeslen obou zesilova se me liit o 1,76 %.
Fzov chyby zpsob mezi destikam i rotujc elektrick pole,
take pm kov stopa pejde v eliptickou (obr. 2.42.), jej hlavn osa
indikuje sprvn nm r (vlastnost uiten pi zam ovn za p
tom nosti prostorov vlny). Proto a pro lep reprodukovatelnost n
m ru (proti vyhodnocovn sluchem nebo na S-m etru u m anulnch
T)F s goniom etrem B-T) se popisovan ty p v praxi osvdil.
Jeliko fzi ani zeslen nelze dlouhodob udret v potebnch to
lerancch, vkldaj se do zesilovach kanl obvody umoujc k a
nly vyvit. Problm dvojznanosti nm ru se e pomoc v e rti
kln antny. Zesilovac etzce vizulnho systm u (obr. 2.43.) jsou
dva sam ostatn pijm ae s dvojm smovnm, kter m aj spolen
1 . laditeln osciltor a 2 . pevn osciltor. Spolen
1 . osciltor
um ouje ladn obou kanl jednm ovldacm prvkem estinsobnm otonm kondenztorem , kterm se krom toho lad jet

O br. 2.43. S k u p in o v sch m a v iz u ln h o zam ovae

336

obvod LO, s nm je vzna pom ocn vertikln antna, vstupn

a vstupn obvody pedzesilova v f obou kanl. Jak o prom nn
vazebn len mezi zesilovacmi stupni m f 804 kHz i (52 kHz je pouit
diferenciln oton kondenztor o tyech sekcch na jedn ose.
Tm se dosahuje velmi dobr shody regulace zisku obou kanl
v rozsahu 80 dB. Fzov posuv (45) signl urench pro zeslen
n f se zavd proto, aby se signly obou kanl (pro urit hly do
padu elmag. vlny) nem ohly navzjem vyruit. Pepna funkc m
proti zam ovai s induknm goniom etrem dv polohy navc. Ob
slou pro vyvaovn kanl ped vlastnm zam ovnm . D oporu
uje se zvolit tu, kter d v silnj signl. Pi vyvaovn se pi
poj signl z jedn sm ykov antny na paraleln spojen vstu p y
obou kanl (nap. spnae aS'i a V> sepnuty, >S'3 rozepnut) a korek
nmi prvky v kanlu P S (srovnvac zesilova) se vyv fze
(z elipsy vznikne vyvenm pm ka) a zeslen (prv zskanou
pm ku otome do pedepsanho smru, k ter je vygravrovn na
masce stn tk a obrazovky). Chyby vznikl sekundrnm vyzaov
nm pedm t pobl antny B-T se kom penzuj v kanlu F A . K o
rekn a kom penzan p rvky jsou ovldny prostednictvm m agne
tickch spojek, kter zabrauj ,,rozbalancovn zam ovae even
tuln chybnou m anipulac pi zam ovn (spnae S i a S 3 sepnuty,
S 2 rozepnut). Pi urovn smyslu nm ru je navc sepnut S i. Ke
slouen signl dochz v induknm goniom etru. Technick speci
fikace: rozsahy 70 a 140 kHz, 130 a 260 kHz, 250 a 630 kHz,
1500 a 3500 kH z; potlaen zrcadlovch km itot > 100 dB v roz
sahu 70 a 530 kH z, > 8 0 dB v rozsahu 1,5 a 2,85 MHz; potlae
n f mf > 75 dB; citlivost 0,3 fxV na 3 MHz pi s/ = 20 dB; pkon
95 VA; osazen: 14 elektronek, 15 tranzistor, 12 diod.
Automatick zamova smru (ADF) je zam ova, jeho pijm a
sta naladit na km itoet danho vyslae a nm r lze odest bez
jakkoliv dal m anipulace. Definici uvdm e proto, e se bhem
vvoje zam ova setkvm e s pojm em autom atick tm u vech
ty p D F, kter nsledovaly po systm u B-T. K ad vvojov s tu
pe pinesl zautom atizovn uritch kon. Skutenm i a u to m aty
lze vak n azvat a systm y vyuvajc m odulanch princip a sy
stm y slicov. P rvn jm enovan se uplatnily hlavn v letectv (ra
337

diokompas). S jednou variantou slicovch AD F se meme setkat

n a nkterch s. nm onch lodch. Ze skupinovho schm a (obr.
2.44) vidme, e vychz z vizulnho ty p u . V stupn psm ov pro
pusti se pepnaj pomoc pepnae rozsah. P rvn vyven smovae jsou osazeny tranzistory zenm i polem. V zesilovach 1. m f
jsou krystalov filtry 10,7 MHz. D ruh m f 20 kH z je produktem
aditivnho smsen 1. mf km itotu a km itotu 10 720 kHz ze synteztoru. Nm r je na obrazovce znzornn jako vektor vychzejc
ze stedu stntka. Polovina stopy se zh, vektor tedy vyjaduje
nm r vetn smyslu. Navc je nm r vyhodnocen slicov a je
vidt na zobrazovi. P rav nm r se zsk jako souet relativnho
nm ru s dajem slicovho opakovae gyrokom pasu, k ter d o st
v d a ta pes pslun obvod styku.
Z technick specifikace AD F: rozsahy 70 a 250 kHz, 250 a
370 kHz, 370 a 550 kH z, 1,6 a 3,5 MHz, 2182 kH z 5 0 kHz;
pesnost naladn km itotu + 1 5 0 Hz; stab ilita naladnho km itotu
+ 10 Hz; pesnost nm ru > 0 , 5 pro signly 50 ;j.V/m a
50 mV/m; analogov zobrazova: obrazovka se stupnicem i nm r;
digitln zobrazova: abecedn slicov (7-segmentov slovky),
tlatkem lze zvolit jedno z nsledujcch zobrazen:
1. daj opakovae gyrokom pasu (kurs prav) indikovan na deseti
ny stupn;
2. pijm an km itoet (na jednotky kHz);
3. p rav nm r (desetiny stupn);
4. relativn nm r (desetiny stupn).
K m itoet se indikuje v jednotkch kHz zmrn, aby se na prvn
pohled poznalo, e jde o km itoet. Pi pepnai v poloze m anuln
obsluha" lze b rt nm ry vysla naviganch systm L/C a Consol.
P okud je zam ova v pohotovostn poloze (stand-by) na slicovm
zobrazovai, je zobrazen s. 1.
Zam ovai pijm a je na lodi instalovn na lodnm m stku nebo
v pilehl m stnosti, tzv. m apovn, na specilnm stole, na kterm
se pracuje s m apam i. Pobl pijm ae se umsuje signalizan sk
k a izolace antn lodn radiostanice.

338

Zamovn
P ed zam ovnm je teb a zkontrolovat, zda opakova gyrokom
pasu v zamovacm pijm ai ukazuje stejn kurs jako gyrokom pas.
Pepna vyslacch a pijm acch antn mus b t p epnut do polohy
an tn y izolovan (co indikuje signalizace); nejsou-li antny izo
lovny, je zamova blokovn a nelze zam ovat. S uvedenm opa
tenm proti chybnm nm rm se setkm e u vtiny zam ova.
Po naladn km itotu m ajku, vyhledn m inima a sm yslu n
m ru (u m anulnch zam ova) se prav nm r odete na po
hybliv stupnici opakovae gyrokom pasu. N a pevn stupnici, k ter
je orientovan k pdi lod, lze odest relativn nm r, piem
, , v
[relativn] , [korigovan daj
} nn.0
p rav nam er = { , v +
- t -i i

1
^
[nam er J
[magnetickho kom pasuj
(je-li vsledek >360). T ak musme postupovat nap. pi porue
gyrokom pasu, jeho opakovae nebo pi prci se zamovaem bhem
delch postoj v pstavech a pi dokovn (zhruba desetidenn
opravy v lodnicch, jednou za 12 a 18 msc), kdy se gyrokom pas
vypn.
P ed vynesenm do m apy se k nm ru pite korekce chyby zam ovacho zazen z kalibran kivky a ppadn korekce sb
havosti.
v

339

Kalibrace
K alibran kivka zamovae vystaven pi jeho instalaci se ka
doron kalibrac obnovuje. Form ul se zakreslenou kalibran k iv
kou bv vyven vedle zam ovacho pijm ae a p at mezi oficil
n lodn dokum enty. Ped ukonenm jej platnosti je teb a objednat
u autorizovan firmy novou kalibraci. V zjm u bezpenosti lod
kontroluje radiodstojnk sprvnost vech ty fz uskuteovan
kalibrace:
1. K alibrace zamovae se vtinou spojuje s kalibrac m agnetic
kho kom pasu. A by probhla rychle a uspokojiv, je n u tn dklad
n pprava. Pedem se mus provit funkce zamovae a k o ntro
lovat, zda se v blzkosti antny B-T nevyskytuj zjevn zdroje
sekundrnho vyzaovn, je-li na lodi ve uspodno jako pi ocen
sk plavb, tedy jsou-li vlonky, jeby a ocelov lana na svch
mstech, jsou-li izolovny radiokom unikan antny.
2. K alibrace by se mla odbvat bhem dne, vyhbajce se vchodu
a zpadu slunce nejm n o 2 hodiny. U skuteuje se na rejdch
pstav, kde je dost m sta k m anvrovi. M ajik m bt dobe
vidt, ale jeho vzdlenost nem b t men ne 1 NM. Doporuuje
se, aby km itoet m ajku byl v rozsahu 28S5 a 315 kHz (psmo n
m onch m ajk). Lo se pi tom oto o celch 360 rychlost asi
6 za m inutu. K alibraci dlaj dv osoby dom louvajc se nap. po
moc palubnch kom unikanch stanic 450 MHz. Obsluha optickho
nm rnku, kterm dl vizuln nm ry radiom ajku, dv pi
kadm ptm stupni opertorovi zam ovacho pijm ae povel
k odeten nm ru.
3. Ze zapsanch nm r se nakresl kalibran kivka. Pokud vyka
zuje pli velk chyby, usoud se na zklad analzy prbhu k iv
ky, jak je jejich pina a jak zkroky vyaduj. O ptim ln kali
bran kivka m sym etrick prbh korekc s m axim lnm i hodno
tam i pli nepesahujcm i 1.
4. Po odstrann a vykom penzovn chyb, kter se objevily pi p rv
n kalibraci, lo vykon znovu proceduru podle bodu 2. Z vsledku
je nakreslena platn kalibran kivka. V praxi se vtinou, pokud
nedolo ke zmnm n a nstavb lodi, zsk uspokojiv kivka ji
340

pi prvnm men. K alibrac ovuje lodn registr provozuschopnost

zamovae.
Korekce sbhavosti
Vrame se nyn k obr. 2.5. a pedpokldejm e, e povrchov vlna
z vyslae v bod B postupuje k pijm ai v bod A pm oae nejkratm smrem, tedy po GC. Pijm aem nam en nm r je vak
tenou k GC v bod A a bez korekce sbhavosti umsuje vysla do
bodu C, asi 270 NM od sprvn polohy. Vzdlenost bod A a B
in zhruba 2000 NM.
Sbhavost se mus korigovat u nm r branch na vzdlenost
vt ne 100 NM. K tom u slou koeficient K, nazvan polovin
sbhavost (half-convergency), kter vypotem e podle vzorce:
K = \{AD ) sin s ,
kde K je korekn initel v m inutch, AD rozdl mezi zempisnm i
dlkam i pijm ac a vyslac stanice v m inutch, $ s stedn zempis
n ka mezi stanicem i ve stupnch. Navigan pruky obsahuj
nom ogram y, kde je mono absolutn hodnotu K rychle odest.
Znam nko koeficientu zvis na vzjem n poloze obou stanic. Snad
no jej odvodme, kdy si uvdomme, e GC je vi rovnku vdy
konkvn. Vyskytne-li se poteba pevdt R L na GC, bude m t K
opan znam nka. Nsledujc tab u lk a shrnuje vechny monosti
pro pevod pravho nm ru (GC) na RL, kterou potebujem e k za
kreslen nm ru do m apy:

S te d n zem pisn
k a v y ch z n a
polokouli

P o lo h a lodi
v z h le d m k v y
slai

Z nam nko koeficientu K

L odn D F zam
u je m a j k

P o b en stan ice
D F zam u je lod

vchodn

z p a d n

vchodn

zpadn

'

S evern

J i n

341

Pklad vpotu korekce sbhavosti uke, jak velk chyby sb

h avost do zam ovn zan. Lo plujc Severnm moem dl ve
14 hodin a v 18 hodin nm ry m ajku L ita v poloze 5806'30" N,
0634'24" E s publikovanm dosahem 100 NM:

"m

18.00 h
' 58,1 N
57,5 N
57,8 N
6,6 E
5,0 E
1,6 = 1
63,2 NM
57,5 = -+
K is = |9 6 sin 57,8 == + 0,7

i-f<N
II
rH
!*!

S m ajku
3 lod
s
I) m ajku
/) lodi
AD
vzdlenost lod od m ajku
polovin sbhavost pro
oba nm ry
,

14.00 h
58,1 N
56,9 N
57,5 N
6,6 E
5,6 E
1,0 = 60'
79,5 NM

Majky

""

Pod pojmem m ajk ve smyslu rdiov vyslac zazen v nm on

pohybliv slub rozumme nesmrov nm on radiom ajky instalovan na pobe nebo na m ajkovch lodch a leteck radiom ajky,
kter se nachzej pobl pobe a hod se pro poteby nm on n a
vigace. Radiokom unikanm dem je pro n vylenno km itotov
psm o 160 a 415 kHz. Pro urychlen procesu zam ovn se asto
m ajky v urit oblasti sdruuj do skupin, vyslajcch na jednom
k m itotu. Organizaci jedn takov skupiny znzoruje obr. 2.45.
K ad m ajk vyle nejdve svj volac znak v Morseov kdu, pak
nsleduje zaklovn (rka) pro zam ovn. Po m inut zane v y
slat dal m ajk podle poadovho sla ve skupin. Cel cyklus m
periodu 6 m inut a zan vdy v celou hodinu (H) a dle v H - f 6
(m inut), H -f 12 atd.
P i vbru radiom ajk vhodnch pro zjiovn polohy zam o
vaem smru bereme v vahu jejich geografick rozloen vzhledem
k odhadovan poloze lod. Volbou nevhodnch nm r urujcch
polohu (dleit je, aby se neprotnaly pod pli ostrm hlem),
ppadn leteckch m ajk ovlivnnch pobenm lomem, bychom
zskali nepouiteln vsledky.
342

Chyby zamovn
Z dosud uvedenho vyplv, e pesnost nm r je ovlivnna
adou faktor. K nim p istupuj jet chyby zpsoben prodnm i
vlivy, zamovacm zazenm a vlivem okol antny.
U elektrom agnetickch vln pouvanch pro nm on zamovae

O br. 2.45. S k u p in a m a j k v z p a d n sti p r liv u L a M anche (sta v k 18. 5. 1982

P ra c o v n k m ito e t : 298,8 k H z ; pro v o z : A2A ; m o d u lan k m ito e t : .545 H z
V olac
P o a d
L a titu d e
L o n g itu d e
S ta n o v i t
D o sah
NM
zn ak
P en lee P t.
S ta r t P t .
C a q u ets
R o c h es D o u v res
IleV ierge
L iz a rd

PE
SP
QS
RD
VG
LZ

50
70
50
70
70
70

1
2
3
4
5
6

50
50
49
49
48
48

19
13
43
06
38
57

07
19
23
28
23
35

N
N
N
N
N
N

04
03
02
02
04
05

11
38
22
48
34
12

16
28
38
49
06
04

W
W
W
W
W
W)

343

se setkvm e s rozdlnmi vlastnostm i ve dne a v noci. Za dne se

nm ry dlaj ze signl stabiln vertikln polarizovan povrchov
vlny (prostorov vlny km itot pod 1,5 MHz jsou siln tlum eny
a lze je zanedbat). V noci je tlum men a prostorov vlna, jej
p aram etry se vlivem nepravidelnho kolsn vlastnost ionosfry
mn s nepravidelnou asovou periodou, interferuje s povrchovou
vlnou. Vznikl vlna m prom nnou am plitudu, fzi i polarizaci (jev
je znm jako non chyba night effect), take zam ovn je ne
pesn. Psoben prostorovch vln je nejvt bhem zpadu a v
chodu slunce, kdy jsou am plitudy povrchov a odraen vlny pi
blin stejn. Za tm y jsou podm nky ponkud stabilnj, pesto se
na nm ry ned spolhat. P ed stav u o rozptylu hodnot nm r vli
vem non chyby dostanem e, udlme-li nkolik nm r stejnho,
m ajku rychle za sebou. Odborn literatu ra doporuuje nezam o
v a t v dob + 1 hodina kolem vchodu a zpadu slunce, kdy se hus
to ta ionosfry mn nejrychleji. V noci se mus u nm r na vzdle- v
nost 70 NM (uvd se jako mez pouitelnosti) po tat s chybou asi 2.
Bez chyby jsou nm ry asi do 20 NM.
Dal fyzikln jev (zmna sm ru pohybu elmag. vln) n astv pi
prchodu vln rozhranm mezi dvm a prostedm i. Vysvtluje se

N
\

344

zmnou rychlosti en vln zpsobenou prudkou zmnou vodivosti

prosted (voda zem) a nazv se 'poben lom (obr. 2.46.). Stano
vit nm onch m ajk jsou vybrna tak , aby nm ry nebyly po
benm lomem ovlivnny. Ten se vak me vyskytnout u nm r
leteckch m ajk, proto se vyhbm e nm rm , pi nich vlny pe
chzej pes linii pobe v ostrm hlu (do 30). Chyba nm ru in
v takovm ppad i vce ne 5 a ned se pedem odhadnout a ko
rigovat.

O br. 2.47. V e rtik ln c h y b a :

a c h ybov n a p t otoeno
o 90; b chy b o v n a p t
ve fzi

Typickou chybou zam ovacho pijm ae je chyba vertikln. J e

zpsobena kapacitn nevyvenost vstupu pijm ae a vertiklnch
p rvk smykov antny vi zemi. Kdy je dokonale vyven sm y
ka v poloze kolm na sm r pichzejcho signlu, napt indukovan
ve svislch elem entech se vyru. Nen-li sm yka vyvena, chov
se jako by v jejm obvodu byla zapojena m al vertikln antna,
jej vliv na tv a r osmikovho diagram u zvis na fzi obou napt
(obr. 2.47.). V ertikln chyba se zmen na pijatelnou hodnotu,
pouij-li se obvodov a konstrukn prvky: sym etrick vstup p i
jm ae, vyvaovai kondnztor (diferenciln) na vstupu sm y
ky, transform torov vazba mezi smykou a vstupem pijm ae
se sekundem elektrostaticky odstnnm od prim ru, uzem nn
elektrick sted smyky, ,,stnn sm yka smyka um stn
v uzem nn kovov trubce. (Protoe kapacity, kter byly pinou
vertikln chyby, jsou m nohem men ne kapacita mezi vinutm
sm yky a jejm elektrostatickm stnnm , lze je zanedbat. Aby
nebyla sm yka skuten odstnna a mohlo se do n indukovat na345

pti, je tru b k a v m st hornho ken smyek B-T peruena a ob

jej sti jsou oddleny izoltorem .)
Chyby vlivem okolnho prosted jsou vyvolny ptom nost vo
di pobl sm ykovch antn. Jestlie se pichzejc elmag. vlna
setk s takovm vodiem, indukuje v nm napt, kter zpsob, e
vodiem tee proud, jeho fze vzhledem k pijm an elmag. vln
je dna polohou a tvarem vodie a me n ab t libovoln hodnoty.
Vznikl sekundrn elmag. pole indukuje ve smykov antn chy
bov napt, jeho fze odpovd proudu, kterm bylo pole vybuze
no. Ve smykov antn se tedy uplatuj chybov napt induko
van slokami kom plexnho pole sekundrnho vyzaovn kovovch
pedm t obklopujcch antnu. Sloky, kter jsou ve fzi s prim r
nm polem se s nm staj ve vsledn pole psobc pom ysln od
klon smru prim rnho pole. N apklad dsledkem sekundrnho
vyzaovn tru p u lod je posun nm r smrem k jej podln ose.
Typick prbh chyby je na obr. 2.48. (protoe m m axim um vdy
uprosted k v ad ran tu , byl j pisouzen nzev kvadrnntn). Za e
lem co nejvce kvad ran tn hybu redukovat se an tna B-T instaluje
co nejve nad lodn nstavbu. Ze stejnho dvodu se sm yka F A
dl o nco men ne sm yka P S (jestli velikosti smyek korespon
duj, lze vyzkouet pi nm ru 45, kdy mus obm a budicmi cv
kam i goniom etru p ro tk at stejn proudy). O bdobn vliv m pro-

O br. 2.48. K v a d ra n tn c h y b a

346

m nn kom penzan induknost zapojen paraleln k vstupu sm y

ky F A (nastavuje se na m inimln kvad ran tn chybu pi nm ru 45).
Sloka sekundrnho elmag. pole fzov posunut proti prim rn
m u poli o 90 zpsob rozm azn11 nuly osmikovho diagram u.
Pro zaosten" nuly se do obvodu sm yky nave napt stejn
am plitudy a opan fze. To se zsk z vertikln antny pouvan
k zjitn smyslu nm ru a jeho fze a am plituda se nastav pomoc
prom nnho vazebnho lenu (na panelu zamovae bv oznaen
ostrost m inim a"). Protoe prbh korekce v zvislosti na relativ
nm smru pichzejcho signlu m tv a r polokruhu, ujal se pro
tu to chybu nzev semicirJculrn.
Sluba QTG
Vtina pobench radiostanic pracujcch v psm u stednch vln
vysl v rm ci sluby QTG na podn pro kontrolu lodnch zam
ova, pi poruchch m ajk atd. signly pro zamen. R adio
kom unikanm dem je pro slubu QTG pidlen km itoet 410 kH z
a stanoven radiotelegrafn, ppadn radiotelefonn postup pro jej
organizovn. K m itoet 410 kHz je pidlen i lodnm stanicm pro
ppad, kdy lo d nm r od poben zam ovai stanice nebo

O br. 2.49. A n t n n sy st m A dcock

347

od jin lodi. Zam ovn lod v tsni probh na telegrafnm tso

vm km itotu 500 kH z nebo n a telefonnm tsovm km itotu
2182 kH z (podle kategorie lod) jako soust zchrannch operac.
V tto souvislosti poznm ka k dosahu: podle litera tu ry je sla pole
povrchov vlny v psm u 410 a 512 kH z hlavnho lodnho vyslae
s vkonem 400 W dostaten pro zamen do vzdlenosti asi
170 NM, dosah nouzovho vj^slae (prm rn vkon 50 W) je asi
80 NM.
Poben zamovai stanice pouvaj antnnho systmu Adcock,
k ter do znan m ry eliminuje vliv non chyby vynechnm hori
zontlnch elem ent smyek, take horizontln polarizovan sloky
prostorov vlny se nemohou uplatnit. A ntnn soustavu Adcock
tvo tyi vertikln antny um stn v rozch tverce o stran A/10
(obr. 2.49.). A ntny jsou spojeny stnnm i kabely s induktivnm
goniometrem. Jeden pr antn le v rovin N S, druh v rovi
n E W.

Literatura
[1] Ridenour, L. N .: R ad ar System s Engineering, McGraw-Hill
Book Company, Inc., 1947.
[2] Skolnik, M . I .: In troduction to R ad ar System s, McGraw-Hill
Book Company, 1962.
[3] Sannberg, G. D.: Radiolokacionnyje u navigacionnyje sistemy.
Sudostrojenie, Leningrad 1982.
[4J Keen, Ji.: Wireless D irection Finding, Iliffe and Sons, London
1947.
v
[5] A dm irality List of R dio Signals, Volume 2, Volume 5, 1981,
T aunton, Som erset, England.,
[6] Recom endations and R eports of th e CCIR, 1978, Volume V III,
Mobile Services, G eneva 1978.
[7] Firem n technick dokum entace naviganch pstroj.

348

Ing. Karel Jordn, O K1BM W

ANTNY

Jak o vyslac i pijm ac antna me v podstat slouit vodi ja

khokoliv tv a ru a dlky, um stn v jist vi nad zem a spojen
vhodnm zpsobem s vyslaem nebo pijm aem . K ad antnn
zi je charakterizovn: smrovm inkem, souinitelem sm ro
vosti, ziskem, vstupn im pedanc a innm km itotovm rozsahem.
Smrov inek zie je schopnost zie vyzaovat (pp. pij
m at) elektrom agnetickou energii pouze do (pp. z) uritho prosto
ru, definovanho prostorovm i hly ve vodorovn a svisl rovin.
Sm rov inky jsou dsledkem toho, e vyzen energie je v pro
storu rozloena nerovnom rn v jednom smru se pole zesiluje,
v jinm potlauje. Abychom mohli navzjem rzn antny srovn
v a t, zavdm e pojem souinitel smrovosti, kter udv, o co je
v m st pjm u elektrom agnetick pole silnj ne pol, vzbuzen
v tm m st ziem, k ter by stejn pivdn v f vkon vyzao
val zcela rovnom rn do celho prostoru. T akov pom ysln a p rak
ticky nerealizovateln vztan zi se nazv izotropick (ve
smrov).
V
praxi je elnj posuzovat smrov vlastnosti rznch a n t n
nch systm jejich srovnnm s plvlnnm diplem, kter je z
kladnm typem antnnho zie, navc snadno a opakovateln rea
lizovatelnm . O-tom, zdali skuten nastane v danm m st poado
van soustedn energie, rozhoduje i innost sam otnho zie
nebo antnnho systm u. V m noha ppadech (nap. u plvlnnho
diplu) je innost zi blzk 100 %, ale asto je innost znan
men vlivem z tr t sam otnho zie a pohybuje se nap. mezi 50
a 80 %. Skuten zisk antny (zeslen pole ve smru m axim lnho
vyzaovn) je proto praktickm m tkem vkonnosti antny a u d
v prostm slem nebo obvykleji v decibelech, kolikrt je pole sil
nj ne pole vztaenho zie, jm je zpravidla plvlnn dipl
349

a mn astji izotropick zi. Souinitel sm rovosti a tedy i zisk

je m rn inn geom etrick ploe antnnho systm u a nepm o
m rn tverci vlnov dlky podle vztah:
souinitel smrovosti
zisk proti izotropickm u zii
ppadn
kde P je inn plocha v m 2, tj je

S = 4nP jX 2 [m 2, m]
Gi = rjS,
Gi = 10 log r]S ,
innost, pp. vyuit plochy.

N eexistuje proto dn kouzeln" ty p antny, k ter by ml

mal rozm ry a pitom velk zisk. Mnoho nedorozum n vznik tm ,
e nen udno (mnohdy z reklam nch dvod) k jakm u vztanm u
zii je inzerovan antnn zisk udvn. Zisk vztahovan k izotro
pickm u zii je toti o 2,15 dB vt ne zisk vztahovan k plvlnnm u diplu.
kolem zie je vyzit do prostoru pivdnou v f energii. Ta se
do zie pivd obvykle napjecm vedenm a z hlediska napjee
se proto zi jev jako spotebi. M aximln penos energie nastv,
kdy je vstupn odpor zie ohm ick a rovn vnitnm u odporu
zdroje, tj. napjee. Ve skutenosti m zi asto i reaktann (ja
lovou) sloku a proto je sprvnj m luvit o vstupn impedanci z
ie. V yjadujem e ji obecn vztahem ^
Z = RjX,

[Oj

co je sriov zapojen innho odporu R a induktance ( + ) nebo

kapacitance () X. Ja lo v sloka nespotebuje sice dn vkon,
ale zpsobuje km itotovou citlivost zie a zhoruje penos energie
z napjecho veden do zie.
inn kmitotov rozsah souvis bezprostedn s im pedannm i
vlastnostm i zie. m v irm km itotovm rozsahu antna za
chovv konstantn a pokud mono jen ohm ickou impedanci, tm
je irokopsmovj. U vtiny rezonannch antn se e psma,
v nm je mon inn pracovat, pohybuje mezi 15 % stednho
km itotu a proto ty to an tn y jsou vhodn jen pro jednotliv am a
trsk psm a. R znm i a vtinou kom prom isnm i zpsoby n a p
jen lze i rezonann an tn y provozovat na nkolika psmech, p i
em se vyuv harm onickho vztahu mezi km itoty psem KV.
350

N aproti tom u existuj t antny vysloven aperiodick, nap. an^tny s postupnou vlnou, kter zachovvaj vhodn im pedann
vlastnosti a dokonce i smrov vlastnosti, v km itotovm rozsahu
a 1 : 3.

Plvlnn dipl
Zkladnm typem rezonann antny (t antny se stojatou vlnou)
je zi o plvlnn dlce. T akov zi se chov v podstat jako re
zonann obvod, jeho rezonann km itoet nastavujem e dlkou z
ie. Pi rezonanci vykazuje pouze ohm ickou sloku vstupn im pe
dance, mimo rezonanci je vstupn impedance kom plexn. Je-li dlka
diplu krat ne rezonann, m vstupn im pedance kapacitn cha
rak te r; pi dlce vt ne rezonann je charakter induktivn. Pesn
vzato, nekonen tenk pm vodi ye volnm prostoru o dlce
pesn A/2 m uprosted vstupn im pedanci (73,1 -)-j43) O, take
fyzick dlka A/2 je ponkud del ne pro pesnou rezonanci. K do
saen rezonance musme proto dlku vodie z k r tit a koeficient
zkrcen pak udv, kolikrt je te b a z k r tit fyzickou dlku 1/2,
aby bylo dosaeno rezonann dlky elektrick A/2.
Pro bn drtov diply na psmech KV je nap. initel zkrcen

l**A/2

ir

O br. 3.1. Z v islo st initele zk rcen

a v s tu p n im p ed an ce p lv ln n h o
d ip lu n a p o m ru l/d

351

proud

U ----------- i = m

nap t

O br. 3.2. R o zloen p ro u d u a n a p t

n a p lv ln n m d ip lu

------------

zhruba k
0,98. m je prm r antnnho vodie vt, tm je i
nitel zkrcen men a u antn VKV se bn pohybuje mezi 0,90
a 0,95. Souasn s rostouc tloukou zie kles i jeho vstupn
im pedance na hodnoty mezi 55 a 65 O. Prbh zvislosti initele
zkrcen a 'v stu p n im pedance je na obr. 3.1. S klesajcm pomrem
Ijd se zlepuje i irokopsm ovost zie.
Rozloen proudu a napt na plvlnnm diplu je znzornno na
obr. 3.2. N a volnm konci zie vdy vznikne napov km itn
a proudov uzel. V m st proudov km itn, k ter je uprosted di
plu, je vstupn im pedance nejni, teoreticky 73 2, prakticky ko
lem 60 2. N a konci vyladnho plvlnnho zie je vstupn im pe
dance tak ist ohm ick a pohybuje se v mezch 1000 a 5000 2.
V stupn im pedance v jinch m stech je vdy kom plexn a ohm ick
sloka nabv hodnoty mezi uvedenm i extrm y.
max.

V yzaovac diagram plvlnnho diplu ve vodorovn a svisl ro

vin je zkonstruovn jako prsek tchto rovin s rotanm prstenco
vm tlesem (obr. 3.3.). Ve smru osy zie je vyzaovn nulov,
m axim ln je ve smrech kolmch k zii. H orizontln sm rov
diagram je sym etrickho osmikovho tvaru. Dlka prvodie nap.
OB udv relativn velikost vyzaovn vi m axim lnm u smru
O A. M tkem smrovosti je hel, v nm neklesne vkon elektro
m agnetickho pole vce ne o polovinu, tj. o 3 dB a tento hel, n a
zvan t ka hlavnho svazku (laloku) nebo lpe hel pjm u, se
u plvlnnho diplu rovn e = 78. V rovin kolm na osu diplu
m sm rov diagram tv a r krunice, vyzaovn je tedy v tto rovi
n vesmrov (obr. 3.4.). Ve skutenosti je tv a r vertiklnho sm ro
vho diagram u znan ovlivnn zemnmi odrazy.
e = 78

9b
90

O br. 3.4. V y zao v ac d ia g ra m p lv ln n h o

d iplu v ro v in zie a v ro v in kolm

90

353

A n t n y s postupnou vlnou

A ntny s postupnou vlnou m aj vrazn odlin vlastnosti od antn

rezonannch, a to jak vzhledem k tv aru smrovho diagram u, ta k
i k im pedannm vlastnostem . Zkladnm prvkem je dlouh vodi
p ro tk an proudem vf a zakonen vhodnm odporem , take se
energie na konci vodie neodr a na antn se nevytvo sto ja t
vlna proudu a napt. T yto veliiny pouze plynule, podle exponen
cilnho prbhu, sniuj sv hodnoty podl zie smrem k zakonovacmu odporu. Typick vyzaovac diagram vodie s postupnou
vlnou je na obr. 3.5. Vyzaovn je vrazn sm rov ve smru po
stu p u vlny s m nostvm postrannch lalok. V ose zie je vyzao
vn nulov a hlavn lalok se tm vce pim yk k ose zie, m je
vt pom r dlky k vlnov dlce. A ntny s postupnou vlnou jsou
na rozdl od rezonannch an tn mlo km itotov zvisl a vyzao
vac diagram i vstupn im pedance zstvaj tm ko n stan tn i pi
zmn km itotu v pom ru 1 : 2 i vtm . Typickm a nejznm jm
pedstavitelem antn s postupnou vlnou je kosotveren antna,
k te r sestv ze ty vodi s postupnou vlnou, piem vzjem n
lhly sklonu vodi jsou zvoleny tak , aby se hlavn laloky staly
(obr. 3.6.). Vsledkem je potom oste jednosm rn diagram ve smru
osy kosotverce smrem k zatovacm u odporu. Vzhledem k tom u,
e se st pivdnho v f vkonu pohlt v zakonovacm odporu,
m kosotveren an tna ni innost asi 50 a 80 % podle

osa
vodie

O br. 3.5. P ro s to ro v v y z ao v a c d iag ra m

p m h o vodie s p o stu p n o u vln o u

354

R = 6 00

vsledn v y za o v a c diagram
O br. 3.0. K o so tv e re n a n t n a

dlky ram en kosotverce. Minimln dlka ram ene je alespo 2 A

a k dosaen optim lnho zisku mus b t zvolena i sprvn vka
nad zem. Zisk proti diplu A/2 je podle dlky ram ena (2 a 6 A)
mezi 1218 dB.

Vliv zem
Ve skutench pom rech (s vjim kou druicovch antn) nen a n
tn a um stna ve volnm prostoru, ale nachz se v jist vce nad
zem. Zem sk povrch v prvnm piblen nahrazujem e dokonale
vodivou rovinou a ta podstatnm zpsobem ovlivuje vyzaovac
diagram y antn ve vertikln rovin. N avc pokud je a n tn a zav
ena v men vce ne A/2,>mn se znateln jej vstupn im pedance
a pi vce men ne A/4 im pedance prudce kles (obr. 3.7). Typick
tv a ry vertiklnch sm rovch diagram horizontlnho diplu v z355

100

O br. 3.7. V liv v k y n a d zem n a v stu p n

im pedanci h o riz o n t ln h o plv ln n h o
d iplu

R rai

50

2,0

2,5

vka [X]

O br. 3.8. V e rtik ln v y z a o v a c d iag ra m y h o rizo n tln h o p lv ln n h o diplu

v zvislosti n a vce n a d zem

356

vislosti na jeho vce nad zem jsou naznaeny na obr. 3.8. V sled
n pole sloitho tv a ru vznik tm , e se cel polovina energie v y
zen smrem k zemi odr nazpt smrem nahoru, interferuje
s pm m vyzaovnm ve stejnm sm ru a podle fzovho rozdlu
pm a odraen vlny se pole bu zesiluje nebo zeslabuje. P i bezeztrtovm odrazu od dobe vodiv zem je intenzita pole ve smru
m axim a hlavnho laloku dvojnsobn proti hodnot zie ve vol
nm prostoru. Z uvedench diagram je zjevn, e vodorovn zi
by ml b t zaven ve vce nejm n A/2 nad zem, pokud je uren
k dlkovm u provozu.
Vliv vodiv roviny pod antnou si vhodn nahrazujem e zrcadlo
vm obrazem antny a vsledn pole vznik jako souet pole sku
ten antny a fiktivn zrcadlov antny. Zrcadlov inek vodiv
roviny nm t um ouje konstruovat rezonann svisl antny
o dlce A/4, kde druh polovina diplu je nahrazena zemnm odra
zem. V stupn im pedance takov antny mezi patou a zem je polovi
na hodnoty im pedance plvlnnho diplu, tj. asi 30 2 (obr. 3.9.).
Zem sk povrch nen zdaleka ideln vodiv a jeho vodivost se
pohybuje v rozmez ty d. Nejlep vodivost m m osk voda,
dle nsleduje rodn ornice, bainat roviny, pastviny a lesy, hli
n it pda, psit pda, sladkovodn plochy, budovy a m stsk z
stavba. H loubka vniku krtkch vln do zem je piblin 1,5 a

O br. 3.9. N h ra d a zem nho o d ra z u z rca d lo v m o b ra ze m a n t n y

357

3 m. O dobr vodivosti rozhoduje pedevm hladina spodn vody.

zatm co povrchov vlha m jen m al vznam.
D obr vodivost zem v blzkm okol antny je hlavnm pedpo
kladem jej inn funkce. U antn sym etrickch vi zemi (nap.
horizontln dipl) i pi hor pd nedochz k vtm ztrtm , po
kud je an tn a zavena dostaten vysoko. Zato u krtkch v erti
klnch zi je zem bezprostedn soust antny a je-li patn,
funkci antny zcela znehodnot. Vodivost zem se proto asto umle
zlepuje pomoc soustavy vodi spojench do zemnic st (proti
vha). Vodie se umsuj pm o na zemsk povrch nebo se mlce
(nkolik cm) zakopvaj. Maj b t paprsit rozloeny do vzdle
nosti asi A/2 a jejich poet m bt co nej vt. Teprve zvyovn
potu zemnicch prvk nad 90 m ji mal vliv na zlepen innosti
antny. V am atrsk praxi se za cenu snen innosti pouvaj
skrom nj zemnic systm y.
Minimum pedstavuj tyi prvky
o dlce I/4-.

Antnn napjee
Vlastnosti vf veden
Penos v f energie z vyslae do antnnho zie nebo z antny
na vstup pijm ae zprostedkovv napjec vf veden antnn
napje. Vjim ku pedstavuj jen ty ppady, kdy je antna pive
dena a bezprostedn k vyslai (nap. antny penosovch radio
stanic). K innm u penosu energie mezi zdrojem a spotebiem ,
tj. mezi vyslaem a antnou, mus m t veden vf vhodn vlastnosti.
Pedevm ns zajm , jak je im pedance na vstupu veden v z
vislosti na im pedanci pipojen zte, dlce veden a jeho m echa
nick konstrukci. D ruhm dleitm initelem jsou z tr ty pi pe
nosu, vyjadovan jako tlum veden.
K dyby bylo veden vf nekonen dlouh, vykazovalo by na svch
vstupnch svorkch jistou impedanci, k ter zvis pouze na m echa
nick konstrukci veden, tj. na prm rech a roztei vodi a na
vlastnostech a zpsobu um stn izolanho dielektrika mezi vodii.
358

T ato hodnota se nazv charakteristick impedance a pro vf km ito

ty je dostaten pesn urena vztahem
Z 0 = j/Z /G \

[O, H, F j

kde L a C jsou induknost a kapacita vodi veden na jednotku

dlky.
Nsledkem jistho ohmickho odporu vodi veden, navc zv
enho povrchovm jevem a ztrtam i v dielektriku, vznikaj pi pe
nosu energie ztrty . Dal z tr ty vznikaj i tm , e se st energie
ztrc vyzaovnm do prostoru. Z tr ty se v yjaduj jako pom r
vstupnho a vstupnho vkonu v logaritm ick me a udvaj se
proto jako tlum v decibelech na jednotku dlky veden (dB/m nebo
dB/I()0 m). tlum veobecn stoup s rostoucm km itotem .

Rychlost en a dlka vlny na veden

Penos energie po veden se dje v podob elektrom agnetickho vl
nn a nosiem energie je prostor v nejblim okol veden. Vlastn
vodie veden slou jen k tom u, aby daly vf poli dan prbh
a smr. E lektrom agnetick vlnn na veden se pom aleji ne ve
volnm prostoru a v souhlasu s tm je dlka vlny na veden krat
ne ve volnm prostoru. U veden se vzduchovou izolac (nap. dvojd rtov veden s rozprkam i) je zkrcen jen asi 5 %, u plnho poly
etylnovho dielektrika v koaxilnm kabelu asi 34 %, u pnovho
polyetylnu asi 18 %. Pro jednotliv ty p y veden se udv obvyk
leji tzv. initel zkrcen, co je pom r dlky vlnv na veden k dlce
vlny ve volnm prostoru
k = /lv/ Ao
Pro uveden ty p y veden jsou initele zkrcen k = 0,95, 0,66 a 0,82.

359

Konstrukce napje
V' praxi se nejastji pouvaj veden vf znzornn na obr. 3.10.
Soum rn veden se vzduchovou nebo polyetylnovou izolac (a, b)
vyhovuje pro km itoty do 1000 MHz, souos (koaxiln) veden pro
km itoty do 3000 MHz (c), vlnovody pro km itoty od 2000 MHz
ve {<{). Vedle tchto zkladnch ty p existuj rzn obm ny podle
tv a ru vodi, napr. dvojdrtov sym etrick stnn veden (e), jednodrtov veden nad vodivou rovinou (/), pskov veden (g, h).
U koaxilnho kabelu se elektrom agnetick pole rozprostr mezi
vnitnm vodiem a pltm , sloenm obvykle pro vt ohebnost
kabelu z mdnho pletiva. Pl stn penos energie uvnit kabelu,
kabel nevyzauje ani nepijm ruen. Ppadn prosakovn" vf
energie nastv pouze tehdy, jsou-li v stncm pletivu mezery nebo
jsou-li nkter vlkna pletiva peruena. Pro nronj aplikace se
proto vyrbj kabely s dvojitm stncm opletenm nebo s pltm
zhotovenm z flie. Pl koaxilnho kabelu bv chrnn obalem
z PV(. Povtrnostn vlivy a slunen zen asem naruuj ochran-

b
h

7777777777

f)

g)

O br. 3.10. N e ja stji p o u v a n ty p y v f veden

360

h)

n povlak a kabel se potom koroz znehodnocuje vzrst jeho

tlum a zhoruj se stnc vlastnosti.
N a tlum koaxilnho kabelu i jeho charakteristickou im pedanci
m p o d sta tn vliv dielektrikum , kter zajiuje polohu vnitnho
vodie vi plti. Pro vakuum a piblin i vzduch je charakteris
tick im pedance urena vztahem
Z 0 = 138 log (D/d) ,

[J

kde d je prm r vnitnho a D prm r vnjho vodie. P lynn di

elektrikum je pouze vhodn, nem-li nadm rnou vlhkost. Pi po
uit dielektrika s perm itivitou (dielektrickou konstantou) e se cha
rak teristick im pedance veden o stejnch rozmrech sn podle
vztahu
Z = Z o lfe .
tlum kabelu veobecn kles s rostoucm prm rem vodie a sto u
p se vzrstajcm km itotem . Bn se vyrbj koaxiln kabely
s charakteristickou im pedanc 75 a 50
(v N D R a NSR t 60 2),
jejich dielektrikum bv polyetyln, pnov polyetyln, teflon nebo
polystyrnov kalkovit distann vloky.
D ruhm hlavnm typem veden vf pro antnn techniku je sym e
trick dvojdrtov veden. Jeho charakteristick im pedance pi
vzduchovm dielektriku zvis na roztei a prm ru vodi podle
vztahu
Zo 276 log (D/d) ,

[O]

kde D je rozte os vodi a d je prm r vodi. K onstantn vzdle

nost mezi vodii je udrovna bu distannm i izolanmi rozprka
mi a napnutm vodi, nebo jsou vodie zalisovny do polyetylno
vho psu, ppadn do ovlnho profilu z pnovho polyetylnu.
Protoe to to dielektrikum nevypluje cel prostor mezi vodii, m
men vliv na charakteristickou im pedanci ne tom u bylo u koaxil
nho kabelu. P roto t z tr ty dvojdrtovho veden jsou men ne
z tr ty koaxilnho kabelu s vnitnm vodiem stejnho prm ru
a pouze na nej vych km itotech, kdy rozte vodi pest v bt
zanedbateln vi vlnov dlce, se tlum dvojdrtovho veden zv t
361

uje nsledkem vyzaovn energie. Bn vyrbn dvojdrtov

veden je tzv. televizn dvoulinka s charakteristickou impedanc
300 Q.
D vojdrtov veden m dobr vlastnosti jen pokud je jeho okol
stejnorod a tvoen pevn vzduchem. Veden napjee po stee
nebo po zdi m za nsledek zven ztr t, piblen vodivm ped
m tm psob zmnu charakteristick impedance, m vznik ne
pizpsoben a dal ztrty . Dleit je tak zachovn sym etrie n a
pjee vi zemi. Jejm zhorenm veden vyzauje, ppadn pijm
poruchy. Proto se nap. doporuuje dvoulinku TV zkrucovat ;jusi
d v a k r t na 1 m dlky.
V
protikladu ke koaxilnm u kabelu je dvojdrtov napje citli
vj i na atm osfrick vlivy. Vad pedevm vodn srky veho
druhu, v mstskm prosted pak hlavn spad neistot, kter se
usazuj na dielektrickm m aterilu a vydatn zvyuj tlum veden.
Tak slunen zen zhoruje vlastnosti polyetylnovho dielektrika.
D voulinka TV ovlnho tv aru s pnovm dielektrikem je proti t m
to vlivm odolnj ne pskov veden pro T. program TV. N aproti
tom u am atrsky zhotoven dvojdrtov veden s rozprkam i je pro
ely KV patrn nejvhodnjm typem antnnho napjee pro mal
z tr ty , malou hm otnost a nzkou cenu. Snadno se vyrob s p o te b
nou charakteristickou im pedanc v rozmez 200 a 800 O. Utlum t a
kovho napjee zvis pedevm na prm ru pouitch vodi, vliv
distannch rozprek zhotovench i z mn jakostnho dielektrika
(nap. prouky sklolam intu) je tm zanedbateln.

Nepizpsoben veden a stojat vlny

Pro penos m axim lnho vkonu mezi zdrojem s vnitnm odpo
rem Rj a zatovacm odporem (antnou) R z prostednictvm ve
den o charakteristick im pedanci Zo je zapoteb, aby byla splnna
podm nka vzjem nho pizpsoben impedanc
Ri = Z q R z .
362

V takovm ppad je prbh napt a proudu podl veden tm

ko n stan tn a jen m rn kles nsledkem z tr t veden (viz obr. 3.11.).
P i nepizpsoben im pedanc na zatku veden nedojde k m ax i
m lnm u penosu vkonu ze zdroje do veden. Zavedeme-li pojem
initel nepizpsoben jako podl hodnot dvou odpor vt ne 1,
a R i/ Z q pro

i? i >

Z0,

a Z q/ R i

pro

Z > Ri ,

pak pom r vkonu m axim lnho, tj. penenho pi a = 1, ke sku

ten penesenm u pi <r > 1 je uren vztahem

or2 +

2a

<r + - f 2

O br. 3.11. P izp so b en v eden

N apklad pro initel nepizpsoben a = 2 je pom r vkon 0,89,

co znam en, e soustava vedena n tna odebere z vyslae jen
89 % m axim ln monho vkonu a pi penosu tud vznik z tr ta
asi 0,5 dB.
Sloitj situace vznik, kdy nen pizpsoben zatovac odpor
(tj. antna) charakteristick impedanci napjecho veden. Zm en
en penesenho vkonu je popsno stejnm vztahem jako pi ne
363

pizpsoben na zatku veden, navc vznik na veden tzv. stojat

vlnn. st energie pm vlny, postupujc na veden od zdroje
k zti R z, se na nepizpsobenm konci odr a jako vlna odra
en postupuje na veden zpt ke zdroji. Pom r vlny odraen a p
vodn zvis na me nepizpsoben, k ter se udv jako tzv. initel
odrazu q. initel odrazu je obecn kom plexn slo, protoe zatovac im pedance nemus b t pouze odporov, ale m v i jalovou slo
ku. Absolutn hodnota initele odrazu se pohybuje mezi q = 0 (do
konal pizpsoben zte) a g = 1 (totln odraz na zkratovanm
nebo otevenm konci veden).

Obr. 3.12. Vznik sto jat ch vln pi im pedannm nepizpsoben n a konci veden

Odraen vlna se skld s vlnou pm ou a na veden vzniknou

m axim a i m inim a (km itn a uzly) napt a proudu (obr. 3.12.). Jejich
poloha zvis na charakteru zatovac impedance. Vzdlenost dvou
sousednch m axim nebo minim odpovd polovin dlce vlny na
veden. Pom r napovho m axim a a m inim a stojat vlny se nazv
initel stojatho vlnn SV (dve pom r stojatch vln) a je roven
dve definovanm u initeli nepizpsoben
SV = 7max/t^min = &
364

Mezi SV a initelem odrazu g plat vztahy

1+ Q
0=ST = 7 -

,
a 1
e ~ T + T -

Z hlediska zdroje signlu se jev na konci nepizpsoben veden

i na zatku jako nepizpsoben. V stupn im pedance veden, za
konenho jinou im pedanc ne istm odporem rovnm ch arak te
ristick impedanci, je obecn kom plexn a jej inn i jalov sloka
zvis krom zte i na dlce veden.
Stojat vlny na veden zvyuj z tr ty penosu, protoe v km itnch napt a proudu jsou vt hodnoty ne v pizpsobenm stavu.
Tm vzrst vyzaovn veden, tepeln z tr ty a nam hn dielek
trik a a v extrm nch ppadech se me koaxiln kabel nebo dvou
linka i prorazit. Na krtkch vlnch se povauje za jet pijatelnou
hodnotu SV = 3, kdy dochz k penosov ztr t 1,25 dB (mini
mln). Ale vtina bnch vstupnch obvod vysla nen ob
vykle pi takovm SV schopna zprostedkovat nleit zaten
koncovho stupn. N a psmech VKV se vdy snam e o dosaen
co nej lepho pizpsoben antny k napjei, protoe pdavn
iitlum zpsoben stojatm i vlnam i se uplatuje po d statn vce. Za
jet pijatelnou hodnotu se povauje SV = 2, zlepovn pizpsoben pod SV = 1 , 2 ji bv zbyten.

Veden nakrtko a naprzdno

V antnn technice asto vyuvm e stojatch vln na 1veden ke konstrukci pizpsobovacch a transform anch obvod. E xtrm n p
pady nastv aj u veden na konci nakrtko (Rz = 0) a naprzdno
(R* = oo), kdy SV se bl nekonenu.
U veden nakrtko vznik na konci veden km itn proudu a uzel
napt. V stupn im pedance m rznou velikost a ch arak ter podle
dlky veden. Je-li veden k rat ne A/4, je vstupn im pedance ist
induktivn, veden o dlce A/4 se chov jako paraleln rezonann
365

okruh v rezonanci a vykazuje nekonen velk vstupn odpor. Mezi

dlkam i 1/4 a 1/2 je vstupn im pedance ist kapacitn a pi dlce
pesn 1/2 odpovd sriovmu rezonannm u okruhu v rezonanci,
tj. jev se jako zkrat. T yto hodnoty vstupn im pedance se opakuj
vdy po dlce 1/2. Dkou vlny se rozum skuten dlka vlny na
veden. Pehledn jsou vlastnosti veden nakrtko znzornny na
obr. 3.13.

O br. 3.13. V la stn o sti v ed en n a k r tk o

N a veden naprzdno jsou pom ry opan. N a otevenm konci

veden vznik k m itn napt a uzel proudu. V stupn im pedance je
pi dlce k rat ne 1/4 kapacitn, pro dlku 1/4 se chov veden
jako zkrat, pi dlce mezi 1/4 a 1/2 jako induknost a pi dlce 1/2
jako paraleln rezonann obvod (obr. 3.14.).
366

...............

........ -

- ............. -

..................-o

O br. 3.14. V la stn o sti veden n a p r z d n o

Veden jako impedann transformtor

Z-teorie veden vyplv jednoduch vztah, e vstupn im pedance Z v
veden s charakteristickou im pedanc Z o dlouhho A/4 a zakonenho
im pedanc Z z se rovn
Z v = Zl/Zz .
D va rzn odpory B v a i?z lze proto pizpsobit tvrtvlnnm vede
nm o charakteristick im pedanci
Z o = j/fyiz
Protoe se pom ry na veden periodicky opakuj vdy po plvlnn
dlce, me b t m sto tvrtvlnnho seku mezi odpory zapojen
367

i jin lich nsobek 1/4. Transform ace a tedy i pizpsoben je tm

zkopsm o vj , m jsou odpory Hv a JRZ navzjem rozdlnj. Pi
vtm transform anm pom ru ne 1 : 4 je vhodnj transform
to r dvojstupov (pklad na obr. 3.16.). Veden o dlce l = A/2
psob jako transform tor" im pedance v pom ru 1 : 1. To znam e
n, e pi tto dlce veden bude vstupn im pedance rovna zato-

-7o

^ Rv Rz

O br. 3.15. P iz p so b e n d v o u r z n ch o d p o r tv rt vinnm vedenm

O br. 3.16. D v o jstu p o v tv rtv ln n tra n s fo rm to r p ro v t tra n s fo rm a n p om ry

O br. 3.17. T ran sfo rm a ce im p e d a n c 1 : 1 p lv ln n m vedenm

368

vac impedanci, a to bez ohledu na to, jak je charakteristick im

pedance veden (obr. 3.17.). Msto plvlnn dlky lze pout libovoln
cel nsobek A/2, neboli sud nsobek A/4.

Ladn a neladn napjee

Podle zpsobu vyuvn, ppadn podle prbhu proudovho i
napovho obloen, mohou b t napjec veden ladn (rezonan
n) nebo neladn (aperiodick).

X/2

?i/2

l = n .X / 2
l = (2 n -m / 4

n z k i m p e d a n c e

II
vysok

vysok

im p e d a n c e

im p e d a n c e

O br. 3.18. R z n zp so b y n a p je n p lvlnnho d ip lu lad n m n a p je e m

369

U ladnch napje mus b t jejich dlka celistvm nsobkem

2/4 a na napjei existuj vrazn stojat vlny, protoe zatovac
im pedance nen pizpsobena charakteristick im pedanci napjee.
Podle toho, je-li dlka napjee sudm nebo lichm nsobkem tvrtvlny, nedochz nebo dochz k transform aci impedance. N apklad
plvlnn dipl lze n apjet uprosted v m st nzk im pedance (60
a 70 0 ), nebo na konci v m st vysok impedance (2000 5000 0 )
obvody podle obr. 3.18. Vhodnou dlkou napjee o libovoln im pe
danci Zp se na vstupu napjee zsk vysok nebo nzk impedance
tak , jak potebujem e k navzn na vysla nebo pijm a. Vhodou
ladnch napje je sna,dn pizpsobitelnost na harm onickch
km itotech a proto se jich vyuv u vcepsmovch antn pro KV.
Nevhodou je jejich zkopsm ovost a na vych km itotech zna
teln vyzaovn. Ladn napjee se konstruuj vhradn jako ve
den se vzduchovm dielektrikem .
Neladn napjee pracuj za podm nky pizpsoben antnn im
pedance k charakteristick im pedanci napjecho veden. N a n ap
jei v idelnm ppad neexistuj stojat vlny SV se bl 1.
Dlka napjee nemus b t v dnm vztahu k vlnov dlce a i~
rokopsm ovost zvis pouze na vstupn impedanci antny. A ntnn
systm se vak kom plikuje potebou pizpsobovacch nebo i sym etrizanch obvod.

Pizpsobovn a symetrizace
Krom tvrtvlnnlio veden existuje cel ada jinch zpsob, jak
pizpsobit neladn napje k im pedanci antny. Vtinou jsou
zaloeny na vlastnostech veden nak rtk o a naprzdno. Nkolik
typickch ukzek je na obr. 3.19. v aplikaci k napjen diplu.
Dokonal pizpsoben (minimum SV) se nastav posunovnm
ppojnho m sta na im pedannm transform toru. Sloitj pi
zpsobovac obvody se skldaj- z jednoho nebo dvou n astav itel
nch sek veden (pahl) a pizpsoben se nastavuje jejich
dlkou a polohou (obr. 3.20.). N a K V je populrn pizpsoben
370

dipl A/2

dipl XI 2

O br. 3.19. K o n co v a ste d o v n a p je n p lv ln n h o d iplu pom oc tv rtv ln n h o

se k u (pahlu)

st veden
s e stojatmi vlnami

3 71

,,delta pro stedov napjen plvlnnch dipl (obr. 3.21.) a pro

zie sm rovch anfn pizpsobovac obvod ,,gam a a ,,T (obr.
3.22.), kter m aj charakter bonku. Zvltnm ppadem bonkovho pizpsoben je skldan dipl A/2, k ter se pouv hlavn
na VKV pi konstrukci smrovch antn (obr. 3.23.). .Je-li zhotoven
z vodi stejnho prm ru, pak transform uje im pedanci diplu na
tynsobek a nezle pitom na roztei ram en. Zm nou pom ru
prm r a roztee ram en, ppadn zvtenm jejich potu, lze zskat
transform an pom r od 1 : 2 a do 1 : 30 i vce. Skldan dipl
m navc proti prostm u diplu vhodu v podstatn vt irokopsmovosti.

O br. 3.21. P iz p so b e n
,,d e lta "

ZT

a)

O
Zo

b)

O br. 3.22. B onkov pizp so b en

-A/2-

pro Di =D2 je S libo

voln (<0.05X) a
Zvsl i250fi

ZVst
372

Obr. 3.23. Skldan dipl

O br. 3.24. C hybn n a p je n sy m e tric k h o

zie n e sy m etrick m n a p je e m

povrchov

proud

V
antnn technice se asto vyskytuje poadavek pechodu z nesoum rnho (koaxilnho) napjee na sym etrickou antnu. Pm
pipojen koaxilnho kabelu na plvlnn dipl podle obr. 3.24. je
nesprvn, i kdy z hlediska im pedannho pizpsoben se zd
vechno v podku. Pl koaxilnho kabelu m vi zemi pod
statn vt kapacitu ne jeho vnitn vodi. P roto i kad polovina
pvodn soumrnho diplu bude po pipojen kabelu vi zemi
rzn. Povrchem plt kabelu pak protkaj povrchov proudy vf,

b)

"i
I
X/4
I
1

Obr. 3.25. Rzn zpsoby symetrizacu souosho veden

373

napje se tm stane soust antny a sm bude vyzaovat a p ij

m at. Tm se zkresluje vyzaovac diagram antny, mn se rezonan
n km itoet zie, zvyitj se z tr ty v napjei.
K odstrann popsanch nesnz se mezi koaxiln napje a sou
m rnou antnu zapojuj symetrizan leny. Nejbnj zpsoby sym etrizaee jsou naznaeny na obr. 3.25. N ejastj je sym etriztor
podle obr. 3.25a, kter souasn transform uje im pedanci v pomru
1 : 4 a je proto vhodn k napjen skldanho diplu koaxilnm
kabelem 75 Q. Tak bonkov pizpsoben ,,gam a (podle obr. 3.22)
spluje souasn funkci sym etriztoru a transform toru impedance.

Z0
O br. 3.26. iro k o p sm o v sy m e triz a n -tra n s fo rm to ry

Uveden sym etrizan leny jsou zkopsm ov a pracuj podle ty p u

obvodu v km itotovm psm u 3 15 % stednho km itotu. Na
KV jsou bn i sym etrizan leny se soustednm i param etry*1,
vyuvajc irokopsm ovch transform tor vf na feritovch j d
rech. Nkolik zapojen je uvedeno na obr. 3.26. Dobe konstruovan
transform tor vyhov v km itotovm psm u 1 : 10 i vce.
374

Vazba napje s vyslaem

V stupn obvod vysla KV se obvykle konstruuje v podob
lnku-jr nebo yr-Llnku prozatovac impedanci 50100 Q, take
je mon pm pipojen koaxilnho kabelu. Pokud nen antna
dobe pizpsobena a SV na napjei je vt ne 2, mohou nastat
pote s tm , e nelze ladnm 71-lnku dobe zatit koncov s tu
pe. Ned-li se z praktickch dvod snit SV lepm pizpso
benm antny k napjei (co je jedin sprvn een), je jedinou
pomoc zaadit mezi vysla a vstup koaxilnho veden pom ocn
im pedann transform tor z kondenztor a cvek. U niverzln po
uitelnm i obvody jsou lnky tv aru T podle obr. 3.27. O ptim ln
pomocn
transform tor
___

TX

patn
pizpsoben
napje

fa)

li

i JT

_ I

y-

O br. 3.27. Z lepeni SV po m o cn m pizp so b o v acm obvodem u m on sp r v n

z a t it k o n c o v stu p e

PA

1M
\r\

PA'
M
Zo

0
r- S Z !
i

0 = 5

Cv 4-

XL= 2 xf Lv i Z0

XL=XC=U)LV * 1 /w C y = p* 5 ) Z0

O br. 3.28. T y p ic k v azeb n o b v o d y .pro vyslae V K V

375

nastaven pomocnho transform toru se doshne pomoc reflektom etru zaazenho mezi vysla a pom ocn transform tor.
U vysla VKV se vstupn obvod zpravidla e vazebn sm y
kou a sprvn zaten koncovho stupn se nastavuje vhodnou
vazbou. Dva mon zpsoby jsou spolu s podm nkam i pro sprvn
dim enzovn vazebnch obvod na obr. 3.28.
Jestlie je antnn systm KV napjen dvoudrtovm ladnm
napjeem , je nutno vstup veden n apjet z ladnho okruhu, k ter
respektuje vstupn im pedanci napjee. Pdavn ladic okruh sice
XI2

csv

<= 0
I = ( 2 n - 1) A/4

n = 1,2,3 /

v y s o k im p e d a n c e

xi2

csv

\ y
b)

Obr. 3.29. Vazebn obvody pro ladn napjee

i = n.A/2

nzk impedance

kom plikuje obsluhu stanice pi pepnn psem, ale pom h inn

filtrovat harm onick km itoty. Pro nzkou vstupn im pedanci n a
pjee se zvol sriov rezonann okruh, pro vysokou im pedanci
paraleln. Typick ppad pro napjen plvlnnho diplu je znzor
nn na obr. 3.29. Sm rn hodnota kapacity ladicho kondenztoru
pro 3,5 MHz je asi 200 pF. O ptim ln vazba mezi cvkami se n a sta
vuje na m aximum daje indiktor proudu vf v obou vodich n a
pjee nebo lpe nastavenm m inim a SV na pivdcm koaxilnm
napjei.

Antny pro KV
Pracovn km itoet je jen jednm z monch hledisek pro roztdn
antn a nen to dltko prv pfesn, protoe v podstat vechny
antny m ohou pracovat na nzkch i vysokch km itotech, zle
jen na rozmrech. Pesto bylo zvoleno toto rozdlen, aby bylo mo-^
n v y b rat alespo typick pedstavitele antn pro dekam etrov
a m etrov vlny z nepebernho m nostv antn, jejich pouh vet
by peshl nosn rozsah kapitoly.

Zkladn poadavky
P i stavb antny je nutno uvit: rozsah pracovnch km itot,
smrov vlastnosti, konstrukn monosti a mstn podm nky reali
zace, zpsob en vln. Pro psm a KV je zkladnm typem en
pro dlkov provoz ionosfrick vlna odraen od vrstvy F ve vi
asi 400 km. Pro dlkov provoz mus b t energie vf vyzaovna
pod nzkm i elevanmi hly, *co vyaduje zavsit horizontln a n
tnu co nejve, nebo dobr zemnic systm pro antnu vertikln.
Nejlepch vsledk se dosahuje s individulnm i antnam i pro ka
d psmo, ale prostorov omezen vtinou nut ke stavb vce mn
kom prom isnch antnnch systm schopnch pracovat na vce ps
377

mech. V yuv se pitom toho, e km itoty am atrskch psem KV

jsou vzjem n v harm onickm vztahu. N a nich psm ech KV jsou
schdn i jednoduch smrov systm y, bu pevn nasm rovan do
danho smru nebo systm y, jejich sm rovn lze pepnat zm
nou napjen zi. Oton smrov antny pro psm a DX ji
dvno pestaly b t raritou a monosti i odvaha k onstruktr po
kroily natolik, e se dnes stavj sm rovky i pro 40 m. IJ antn
KV existuje nepehlednost v nzvech jednotlivch antnnch syst
m, kter nesou obvykle jm no svho tvrce a rozdl mezi rznm i
ty p y se t k pedevm zpsobu napjen zie. V nsledujcch
odstavcch budou proto popsny jen hlavn principy nkterch z
kladnch ty p antn KV.

Diplov antny
Zkladnm typem je vodorovn dipl o dlce 2/2. Je-li zhotoven
z tenkho vodie (nap. d r t 0 2 (mm), m na jeho elektrickou dl
ku prakticky vliv jen kapacita zvsnch izoltor a rezonann
dlka je piblin urena vzorcem
l = 142,5//

[m, MHz] .

Takov zi je pomrn zkopsm ov a vhodn im pedann vlast

nosti pro napjen neladnm napjeem m v rozmez m ax. 3 %.
N apklad dipl ustien pro telegrafn sek psm a 80 m bude
na km itotu 3,8 MHz vykazovat SV kolem 3. irokopsm ovost
^

4
O br. 3.30. iro k o p sm o v dipl

378

\I2

diplu lze zlepit zvtenm jeho tlouky, co se dosahuje sloenm

zie z nkolika paraleln spojench vodi (obr. 3.30.). Vhodnj
obm nou je skldan dipl (viz 3.31.). initel zkrcen je ponkud
men ne u prostho diplu a dlku zie ve smyslu obr. 3.31. lze
potat ze vzorce
l = 147//

[m, MHz] .

. = 147/f

S<0,05X

I
3.31. S k l d a n dipl

0,98 A/2
0,82 XI2

zk ratovac
m stek

300 Q
O br. 3.32. D ipl z h o to v e n z d v o u lin k y TV

R ozte vodi nen kritick, posta, je-li men ne 0,05 A. Pro

prci z pechodnho stanovit lze celou antnu vetn napjee
zhotovit z dvoulinky TV. Sprvn pizpsoben k napjei se do
shne zapojenm zkratovacch m stk podle obr. 3.32. Popsan di
ply napjen v m st proudov km itn neladnm napjeem jsou
vhodn jen pro zkladn km itoet. N a vych harm onickch je
uprosted diplu km itn napt a vznik naprost nepizpsoben.
Zato napjen ladnm napjeem prci na vych psm ech um o
uje; pro druhou harm onickou je dipl celovlnn, napjen v k m it
n napt. P ro ti plvlnnm u diplu m vt ku psm a a u
379

vyzaovac diagram (60 pro 3 dB). T ato konfigurace pedstavuje

ji nejjednodu soufzovou kolinern soustavu, protoe v p odsta
t jde o dva plvlnn diply napjen ve fzi. Zisk pro ti plvlnnm u
diplu je 1,8 dB. Celovlnn dipl lze nap jet i neladnm napjeem
za pomoci pizpsoben podle obr. 3.33., stv se pak ovem jen
jednopsm ovou antnou.

O br. 3.33. C elovlnn dipl s v y z n aen m p r b h e m pro u d o v h o a napovh

obloen

O br. 3.34. V eepsm oy k om prom isn dipl

Pro prci na vce psmech se t pouv kom prom isn vcediplov systm podle obr. 3.34., vznikl propojenm napjecch bod
nkolika dipl pro jednotliv psm a. Vzjem n vzdlenost vodi
u konc jednotlivch zi by mla b t nkolik destek centim etr.
CSV tohoto systm u st doshne na vech psmech hodnoty ni
ne 2.
Jinm typem vcepsmovho diplu je uspodn podle W3DZZ,
u nho jsou v obou ram enech diplu zapojeny paraleln odladovac
rezonann okruhy (tzv. ,,tra p y ) s vhodn volenm i param etry.
S rozmry uvedenm i na obr. 3.35. antna pracuje na 80 m jako
.380

dipl 2/2, nebo induktivn charakter rezonannch obvod prodlu

uje elektrickou dlku zie na rezonann. Rezonann okruhy
jsou naladny na 7,05 MHz a proto na tom to psm u svou vysokou
im pedanc oddluj koncov seky zie od napjen stedn sti
a an tna opt funguje jako dipl 2/2. N a vych psm ech m aj re
zonann okruhy kapacitn charakter a zkracuj elektrickou dlku
zie, take m na 20 m dlku 1,5 2, na 15 m 2,5 2, na 10 m 3,5 2.
5080 mm

3200

A.7/Jh

- o -

a
27 pF

O br. 3.35. V cepsm ov dipl podlo W 3D ZZ

celovlnn dipl

O br. 3.36. V yzaovac d ia g ra m y z a h n u t c h " dipl

381

N apjec bod je vdy v proudov km itn, ale tv a r vyzaovacho

diagram u odpovd dlouhodrtov antn. N a 80 a 40 m lze dosh
nout velmi dobrho pizpsoben (na 80 m v seku asi 100 kHz),
pro vy psm a je systm opt jen kom prom isn, s SV kolem 3
(napje 75 2). Mon je i uspodn s vce odlaovai, nebo s odladovai zhotovenm i z sek veden, i kom binace s vce diplovm uspodnm .

O br. 3.37. A n t n a o b r c e n V

R am ena diplu nemus b t n a p ja ta v jedn pmce. Vychlenm

ram en ve vodorovn rovin se doshne zmny vyzaovacho diagra
mu podle obr. 3.3(5. Me se ta k o d stran it ostr nula vyzaovn
ve smru osy diplu a zsk se tm vesm rov diagram .
S ohledem na inn vyzaovn je dleit, aby alespo sek z
ie v okol proudov km itn byl um stn co nejve a ve volnm
prostoru. ak vznikne antna obrcen V (inverted V), kde ke
konstrukci sta jedin vysok podpra uprosted, k ter souasn
nese antnn napje. Jak o pklad slou antna pro 80 m na
obr. 3.37. Vrcholov hel nem b t men ne 60. Pi 90 je zisk
proti diplu zavenm u ve stejn vce men o 3 dB, pi vrcholo
vm hlu 120 men o 1,5 dB. Vyzaovac diagram an tn y je tm
vesmrov.
382

Dlouh jednodrtov antny

P a trn dosud nejrozenjm univerzlnm druhem antny pro KV

je dlouh rezonujc vodorovn zi napjen na konci nebo
uprosted. Dlka zie se vol jako nsobek A/2. Protoe na zkrce
n zie m aj vliv pouze zvsn izoltory, vypot se rezonann
dlka zie ze vzorce
150(iV 0,05)
l = - -------- [m, M Hzl
kde N je poet plvln, pipadajcch na zi pro dan km itoet.

-------------- *-------------- <L-

1-5.X/2
O br. 3.38. R ozloen o k am it c h p ro u d n a dlouhm zii

Rozloen okam itch proud na zii je takov, e v sousednch

plvlnnch secch jsou vdy v protifzi (obr. 3.38.). Vsledn pole
a vyzaovac diagram v horizontln rovin vznikne sloenm vyza
ovn dlch dipl. N a rozdl od soufzov kolinern soustavy
(nap. celovlnn dipl napjen uprosted) se pole v nkterch sm
rech zesiluje, v jinch potlauje, ppadn vymiz. Vsledkem je
lenit vyzaovac diagram ; tm lenitj, m je zi del. Z ob
rzku 3.39. je p atrno nkolik zkladnch vlastnost dlouhho zie:
a) vyzaovac diagram y jsou soumrn vi ose zie a soumrn
v kolmm sm ru;
b) smr m axim lnho vyzaovn se pikln tm vce k ose zie,
m je zi del;
c) zi o dlce, k ter je lichm nsobkem A/2 vyzauje st energie
ve sm ru kolmm na zi, zi se sudm potem A/2 m v tom
to smru nulov vyzaovn;
383

d) celkov poet smyek horizontlnho vyzaovacho diagramu

v polorovin (0180) je roven potu plvln obsaench v dlce
zie;
e) nejvce energie je vyzaovno ve smykch nejpilehlejch k ose
zie, pom rn zeslen vkonu proti plvlnnm u diplu je tm
vt, m je zi del.

1 = A/2

l =4.A/2

1= 5. A/2

1=6. A/2

O br. 3.39. V yzaovac d iag ra m y d lo u h ch zi

Z uvedenho vyplv, e dlouh zi je vlastn smrovou a n t

nou se tym i hlavnm i a ppadn dalmi menmi laloky. P od
statn zeslen nastv a u skuten dlouhch zi. N apklad
zi dlouh 4 X dv v hlavnch lalocch zisk 3 dB proti plvlnnmu diplu.
Dlouh zie mohou b t z prostorovch dvod v urit sv
sti zalom eny, zaveny ikmo nebo um stny nad nerovnm te
rnem. Vechny ty to zmny tm neovlivuj rezonann km itoet,
ale maj vliv na tv a r vyzaovacho diagram u. Zi nad svaujc se
zem vyzauje pod menm vertiklnm hlem na tom konci, kter
je ve nad zem.
Dlka dlouhho zie urenho pro vcepsmov provoz se mus
384

volit kom prom isn, protoe zi o sprvn rezonann dlce pro

nejni psmo se stv krtkm pro vy psm a. N apklad dipl
A/2 pro km itoet 3,5 MHz rezonuje na 7,214,5 21,9 29,3 MHz.
Pro vcepsm ov provoz je nutn napjen ladnm napjeem ;
vhodnj je napjen stedov, u nho napje s vazebnm ob
vodem lpe vyrovnv nepesn rezonann km itoty zie. Dopo-

O br. 3.40. S m rov a n t n a ,,V

ruen dlky jsou nap.: zi 41.15 m a napje 26,6 m. Dlka n a

pjee je volena tak, aby nebyla pesnm nsobkem A/2. Zabrn
se tm vzniku soufzovch, proti zemi nesym etrickch stojatch
vln na veden. Ze dvou dlouhch zi,svrajcch mezi sebou vhod
n hel, lze zskat innou smrovou soustavu (obr. 3.40.).

Buzen soustavy
.Jednm ze zpsob jak zvtit smrovost a zisk antny je zmnoen
diplovch zi. Je-li energie vf pivdna antnnm napjeem
vem dlm zim, jde o tzv. buzen (fzovan) antnn soustavy.
Z kladn ty p y jsou: adov (kolinern), bon (s pnm vyzao
vnm ), koncov (s podlnm vyzaovnm ). A ntnn soustava me
b t t vytvoena kom binac zkladnch typ.
385

Diplov prvky adov soustavy le na te ose a jsou buzeny

ve fzi. Vyzauj podobn jako jednoduch dipl A/2, jen smrov
diagram je u, v rovin kolm vesm rovj' (obr. 3.41). S rostoucm
potem prvk roste sm rovost a zisk. Pro dvouprvkovou soustavu
je zisk 1,8 dB, pro ti prvky 3,3 dB, pro 4 prvky 4,5 dB atd. Soufzov napjen lze nap. zajistit uspodnm podle obr. 3.42, kde
mezi jednotliv plvlnn prvky zie jsou zaazeny tvrtvlnn se
ky veden nakrtko.
Bon soustavy maj diplov prvky uspodny paraleln a v y
zauj nejvce kolmo k rovin prvk. V ppad horizontln polari-

O br. 3.41. V y zao v n ad o v so u sta v y

~ r
/4

T
XH

O br. 3.42. Soufzov n a p je n ty p rv k o v a d o v so u sta v y pom oc tv rtv ln n c h

pah l

386

zace jsou prvky nad,sebou a zskv se sm rovost ve svisl rovin,

zatm co v horizontln rovin je vyzaovac diagram shodn s d ia
gramem prostho diplu (obr. 3.43). Rozte prvk v soustav se vol
obvykle plvlnn, co usnaduje een napjecho systm u, i kdy
m axim ln zisk nastv pi roztei 5/8 A. D va prvky s plvlnnou
rozte dvaj zi.sk 4 dB, ti prvky 5,5 dB, tyi prvky 7 dB atd.
Zpsob napjen je p a trn z obr. 3.44, kde je antna leat H ,
pedstavujc kombinaci dov a bon soustavy.

O br. 3.44. A n t n a ,,leat H

s v y zn a en m rozloenm o k am it ch
p ro u d a p o la rit n a p t

O br. 3.43. B o n so u sta v a

Koncov soustavy maj prvky tak rovnobn, ale napjen

s rozdlnou fz. Vhodnou volbou roztee a fzovho rozdlu lze zs
k at vyzaovac diagram y rznho tvaru. M aximum vyzaovn n a
stv v rovin prvk a kolmo k nim, take soustava sousteuje
energii v obou rovinch. S ohledem na snadn napjen se nejvce
pouv fzovho rozdlu 180 (obr. 3.45). Zisk soustavy s dvm a
prvky napjenm i v protifzi je pi roztei A/4 3,8 dB, pi roztei
A/8 4,3 dB. Pi roztei A/4 a fzovm rozdlu 90 se zskv dokonce
387

max.

Obr. 3.45. Koncov soustava

max.

O br. 3.46. S m rov a n t n a H B9CV

388

jednosm rn vyzaovac diagram , m aximum zen bude ve smru

prvku, jeho proud se fzov opouje. Nevhodou koncovch sou
stav je m al vstupn odpor, co znesnaduje napjen.
H orizontln buzen soustavy pro KV vychzej znan rozm rn
a byly postupn pekonny otonm i smrovmi antnam i. Zato
jsou velmi vhodn ve vertikln verzi pro ni psm a KV, kde lze
v y tv o it soustavy s pepnnm smrovho diagram u pouhou zm
nou fzovn v napjecm systm u.
V
poslednch letech se znan rozila sm rov antna HB9CV,
kterou pro zpsob napjen m em e.zaadit mezi buzen soustavy.
Sestv ze dvou prvk, z nich jeden je o trochu krat ne sprvn
rezonann dlka A/2, druh o trochu del. Prvky m aj rozte A/8
a del prvek je napjen s fzovm zpodnm 225. Rozm ry pro
sym etrick napjen 300 Q vedenm jsou na obr. 3.4ti. Zisk smrov
antny HB9CV je asi 5,5 dB.

Soustavy s pasvnmi prvky

Pasivnm nazvm e prvek, kter je buzen pouze elektrom agnetic
km polem napjenho zie, v jeho blzkosti se nachz a m vliv
n sm rov diagram . Smrov antny zaloen na tom to principu
jsou nejrozenjm typem smrovek a jde-li o pm prvky dl
ky A/2, nazvaj se ty to antny podle svho objevitele Yagi (sprv
nji Yagi-Uda).
Funkce pasvnho prvku spov v tom , e zachyt st energie
vyzen aktivnm ziem a protoe nen pipojen k dn zti,
opt ji vyz. Vyzaovn pasvnho prvku se st s energi vyzao
vanou ziem a podle vzjem nho fzovho rozdlu proud v obou
prvcch dochz v nkterch smrech k zesilovn a v jinch k ze
slabovn celkovho pole tto dvouprvkov soustavy. S hodn f
zov rozdl lze n a sta v it jednak rozte prvk, jednak reaktannm i
vlastnostm i pasvnho prvku. Ty se daj n astavit vazenm induknosti nebo kapacity do pasvnho vodie, poppad daleko phod
nji, prodlouenm nebo zkrcenm pasvnho prvku. Pasvn prvek
389

me pracovat jako reflektor a energie je sm rovna smrem od

pasvnho prvku k aktivnm u nebo jako direktor, kdy m axim um
vyzaovn nastv ve smru od aktivnho prvku k pasvnmi
(obr. 3.47). Aby pdavn pasvn prvek psobil jako reflektor, mus
v nm proud v f pedbhat proud vlastnho zie a tom u odpovd
induktivn charakter, tj. pdavn prvek mus bt del ne 1/2.
U direktoru je tom u naopak: fzov zpodn kapacitn charak
te r krat dlka ne 1/2. V praxi se vol dlka pasivnch prvk
o 4-6 % odlin od dlky aktivnho zie.

m ax

O br. 3.47. D v o u p rv k o v so u sta v y s p asiv n m i p rv k y

N ejvt zeslen pole (asi 5,5 dB) se doshne pouitm pasvnho

prvku ve funkci direktoru pi optim ln vzdlenosti od zie 0,1 1.
Dodren optim ln vzdlenosti i sprvn dlky prvku je dost kri
tick. Reflektor dv nejvt zisk pi vzdlenosti 0,18 1 (asi 5 dB)
pi podstatn plom prbhu optim ln roztee. A ntna ze t
prvk reflektoru, zie a direktoru me doshnout zisku
7 8 dB. M axim ln zisk se doshne vt rozte prvk: Z-R 0,251,
Z-D 0,15 1. V yzaovac diagram tprvkov antny je ji vrazn
smrov. Vyzaovac hel v rovin prvk je asi 60, v rovin kolm
asi 100. initel zptnho pjm u (nesprvn pedozadn pomr) je
15 25 dB. N astaven roztee a dlky prvk pro m axim ln zisk
nesouhlas s nastavenm pro nejvt initel zptnho pjm u. Z pro
voznch dvod se spe dv pednost nastaven optim a initele
zptnho pjm u. Zven zisku zkladnho uspodn antny Yagi
je mon doshnout pidvnm dalch direktor se vzjem nou roz
te nejm n 0,1 1.
Pednost an t n ty p u Yagi je konstrukn jednoduchost a velk
390

zisk pi m alm potu prvk. H lavnm i nedostatky jsou m al irokopsm ovost, nejednoznanost a obtnost sezen na nej vt zisk.
Obte vzrstaj pi m alch roztech prvk, protoe pasvn prvky,
um stn blzko zie, vrazn sniuj jeho vstupn impedanci, k te
r pak kles na mn ne 10 O a dosahuje se obtn inn pizp
soben k napjei.

O br. 3.48. V coprvkov a n t n a Y agi

Byla t popsna cel ada kom prom isnch systm , schopnch

pracovat na vce psmech nebo systm se zmenenmi rozm ry.
Vyuvaj vtinou prvky doplnn rezonannm i okruhy (princip
W3DZZ) nebo prodluovacm i induknostm i. Jejich seizovn je
obtn a zisk i ostatn vlastnosti se nemohou vyrovnat jednopsm ovm antnm s plnm i rozm ry.
Princip pasvnho reflektoru se velmi asto pouv i u jinch
smrovch systm pro pem nu dvojsm rnho vyzaovacho dia
gram u na jednosm rn. Typickm pkladem je soustava p d av
nch reflektor u kolinern nebo bon soustavy nebo u smykov
antny. Reflektorem se zv zisk an tn y podle jejho ty p u o 3 5 dB.

Smykov antny
Sm ykov an tna je v podstat cvka s libovolnm tvarem , kterou
protk proud vf. Velmi znm je pouit sm yky jako tzv. rm ov
antny pro zamovai pijm ae. Pokud je jej rozm r m al vzhle
dem k vlnov dlce, m proud stejnou velikost i fzi v cel smyce
a vyzaovac diagram je osmikov, s m axim y v rovin smyky.
391

Obr. 3.49. M al sm ykov a n t n y

a)
i - ----X/8----- H

Pro vyslac ely se pouv jednoz.vitovch smyek b rozmry,

kter jsou nsobky A/2. Nejmen m on antna m dlku obvo
du A/2 a vyzauje nejvce ve vyznaenm smru se ziskem asi 0,7 dB
(obr. 3.49). J e to vlastn dipl A/2 s d v a k r t zahnutm i ram eny.
P odstatn jin vlastnosti m sm yka o dlce obvodu 1 A. Vyzauje
m axim ln kolmo k rovin sm yky se ziskem 0,9 dB a vstupn im
pedance je asi 130 0 . Podle toho, kde je um stn napjec bod, lze
zskat horizontln nebo vertikln polarizaci (obr. 3.50). Z rozloen
proudu na obr. 3.50 je vidt, e jde vlastn o dvojprvkovou souf- m -i

zvstii3on

Q)

392

b)

O br. 3.50., C elovlnn sm y k a

O br. 3.51. K u b ic k a n t n a (,,q u a d )

zovou soustavu s pnm vyzaovnm , kde prvky jsou zahnuty

v dlce J I 8.
Celovlnn sm yka je zkladem velmi oblben kubick antny
(,,quad ), k ter m proti antn ty p u Yagi konstrukn vhody. Po
doplnn sm yky pasvnm reflektorem stejnho tv aru se zsk sm
rov systm se ziskem 5,9 dB. O ptim ln vzdlenost reflektoru od
zie je asi 0,13 A a pi n klesne vstupn im pedance zie zhruba
n a 75 O. K onstrukce a sezen kubick antny je podstatn snaz
ne u an tn y Yagi. P rvky se zhotovuj z d rtu upevnnho izolo
van na zken nosn ram ena. Sprvn dlka zie je o nco
del ne 1 A, dlka jedn stran y tverce m b t 0,257 A. Reflekto-

Obr. 3.52. A n t n a d e lta loop1'

393

rov sm yka se zpravidla vol stejn rozm rn, ale dopluje se se

kem prodluovacho veden nakrtko, kterm se zsk potebn
induktivn charakter pasvnho prvku pro funkci reflektoru. O pti
m ln nastaven (obvykle pro optim ln potlaen zptnho vyzao
vn) se doshne posouvnm zkratovacho m stku na prodluova
d m veden (obr. 3.51).
Vcepsm ov kubick antna se konstruuje tak, e tvercov p rv
ky pro jednotliv psm a jsou um stny koncentricky. Vzjemn
ovlivovn antn je mal. Zkladn ty p kubick antny je mono
rzn obm ovat. T ak nap. antnu lze pro zven zisku doplnit
dalmi prvky ve funkci direktor, reflektor me b t aktivn a n a
pjen jako u sm rovky HB9CV. Tak tv a r zkladnho prvku nemus
bt tvercov a an tna s trojhelnkovm i prvky (delta loop ) se
me konstruovat jako samonosn (obr. 3.52).

Vertikln antny
V ertikln antny jsou vhodn pro mal prostorov poadavky,
vhodn vyzaovac diagram ve svisl rovin i vesm rovost v hori
zontln rovin. N ejkrat rezonann dlka zie je A/4, kdy d ru
hou polovinu plvlnn dlky nahrazuje zemn odraz (viz obr. 3.9).
Do rezonance se daj pivst i k rat zie zapojenm prodluovac
induknosti v blzkosti km itn proudu nebo zatovac kapacitou
n a vrcholu zie. Vyzaovac diagram ve svisl rovin zvis na
dlce (vce) zie. Nkolik typickch pklad je n a obr. 3.53,
z nho je patrno, e se zvtovnm vky zie se vyzaovn
sousteuje podl obzoru ta k dlouho, pokud vka nepehne A/2.
Pi vtch vkch se objevuj a vzrstaj laloky pod velkm i elevanmi hly; pi vce 1 X se energie podl obzoru vbec nevyzauje.
'Nsledkem nedokonal vodivosti skuten zem v okol antny
vznikaj z tr ty , kter m aj mj. za nsledek, e vyzaovn pod hly
menmi ne 5 je potlaovno. Pesto je vyzaovac diagram stle
velmi pzniv pro dlkov- provoz a svisl antna je proto velmi
vhodn pro ni psm a KV, kde by vodorovn zi k dosaen
394

podobnch vlastnost musel b t zaven nenosn vysoko. Z klad

nm pedpokladem inn funkce vertikln antny je dostaten
vka zie a hlavn dobr zemnic systm , pokud je p a ta zie
um stna pm o na zemi. Potebnou vku zie lze snit zavede
nm kapacitn zte na vrcholu. K ap acita je vytvoena nap. vodo
rovnm i vodii (antna T) nebo vodii ve tv a ru kruhu i m nohohel
nku (obr. 3.54). Prodluovn elektrick dlky pomoc induknosti
zapojen blzko napjen p a ty vede k znanm u poklesu innosti
a k velmi ostrm u ladn pizpsobovacch obvod.

h=/4

h = A/8

O br. 3.53. V e rtik ln v y z ao v a c d ia g ra m y r z n v y so k c h v e rtik ln c h zi

O br. 3.54. P ro d lo u en
e le k tric k d lk y k a p a c itn
z t v rc h o lu v e rtik ln h o
zie

395

O br. 3.55. A n t n a g ro u n d p la n e (GP)

V4

N a vych km itotech se svisl an tna vhodn konstruuje jako

zi s umlou zemnic rovinou (ground plane ). V ka zie nad
skutenou zem pak nen pro funkci pli podstatn. Nejbnj
ty p je na obr. 3.55, kde zem nahrazuj tyi vodie o dlce A/4, tzv.
radily. V stupn impedance antny GP lze pizpsobit impedanci

O br. 3.56. R z n zp so b y pizp so b en v s tu p n im pedance a n t n y G P

396

napjee rznm i obvody (obr. 3.56), kter tak um on galvanick

uzemnn zie. K oaxiln napje m b t pokud mono vyveden
kolmo pod rovinu radil v dlce alespo A/4. Zi m e b t pro
vozovn i na vce psm ech. Bu je doplnn odlaovacmi rezonan
nmi okruhy (princip W3DZZ) nebo se vyuv cel dlky zie
(nap. na 10 m 0,5A, na 15 m 0,38A, na 20 m 0,25/1) a p ak je pizp-

A/8
0

N
O 45
>
n

-a
M
O br. 3.58. T y p ic k
v y z ao v a c d ia g ra m y dvou
svislch z i v zvislosti
n a jejich ro ztei a fzovm
ro zd lu n a p je c c h p ro u d

90

135

180

0
O
0
0
o o

r Dzte svis lch zi

X/A
A/2
3/8 X

0 0 8
0 G 0
0 a 0
a
'

o o

o o

o o

397

sobovac obvod sloitj. Je-li zi plvlnn, je v m st p a ty velmi

vysok impedance a p a tn izoltor mus b t proto kvalitn. V hodn
zpsob napjen plvlnnho zie pedstavuje an tn a J , kde
funkci izoltoru" i pizpsobovacho transform toru zastv tvrtvlnn sek veden nakrtko (obr. 3.57).
Dva, ppadn i vce vertiklnch zi napjench s rznou fz,
mohou v y tvoit inn smrov systm s pepnatelnm smrovnm
dosahovanm jen zmnou fzovho rozdlu (nap. pepnnm dlky
antnnho napjee). Nkolik typickch vyzaovacch diagram pro
dvojprvkov systm s rozte A/2 je na obr. 3.58. Podobn lze v y
tv o it vertikln smrov systm y i s pasvnmi prvky.
Dodatkem ke strun kapitole o antnn technice uvdm e n
kolik informac pevzatch z rznch asopis.

Vpoet antny ground plane se skldanm ziem

Vypoteme elektrickou dlku plvlny. Tu vydlme prm rem
vodie, k ter pouijeme na zi a dostanem e pom r M:
150 000
M = -- .

[MHz, mm]

Pro vypoten M zjistme z grafu (obr. 3.59) zkracovac initel K&

a dosazenm do vzorce
75 . iva
L r = ---- j ----

[m, MHz]

obdrme dlku zie L rStejnm postupem zjistme skutenou dlku radil vodorov
nch paprsk (m se od osy raditoru ke konci paprsku) L v;
pouijeme-li na paprsky vodi jinho prm ru, dosazujem e do
vzorce pro dlku individuln zkracovac initel A"a, pro nj zvl
vypotem e pom r M ' . S pouitm M vyhledm e hodnotu vyzao
vacho odporu Z b. i obr. 3.60.
V yzaovac odpor antny Z r zvis opt na pom ru M ; pohybuje
398

se zhruba mezi 28 a 32 2. Tak nzkou hodnotu musme pizpsobit (

im pedanci napjecho veden, pro n pouvm e koaxilnch kabel
zpravidla o im pedanci Z s = 75 Q.
Dlenm Zv/Zr urm e dan transform an pom r n. Z grafu na
<>br. 3.(51 urme potebn prm r vodie vnjho (nenapjenho)

Obr. 3.69. initel zkrceni ra d i to ru

O br. 3.60. V y zao v ac o d p o r G P

399

, ram ena skldanho zie a vzjem nou rozte os obou vodi pro
zvolen prm r nenapjenho ram ena.
P klad pro / = 14,2 MHz:
Pro napjen ram eno zie je zvolena duralov tru b k a 0 di
40 mm:
M == 264
L t 5,113 m

K a - 0,968

Z R = 30,5 2
Pro vodorovn tvrtvlnn paprsky pouijeme d rt
M'
Lj,

. 5282

2 mm:

K'a = 0,978

5,165 m

Transform an pom r pro koaxiln napje Z y 75 2:

Z y / Z k = 2,46 = 2,5

----- S 1 d 2

400

sk ldanho d ip lu

Pro vnj (nenapjen) ram eno meme pout trubky:

d'2 = 20 pi roztei
c?2 18
di = 16

S =
S =
S =

54
63
72

nebo
nebo
atd.

Pizpsoben skldanm ziem je vhodn pro svou irokopsm ovost a navc poskytuje dokonalou ochranu proti inkm
atm osfrick elektiny. Dleit je dobr propojen obou ram en z
ie a kvalitn spojen vodorovnch paprsk s patou nenapjenho
ram ena a pltm koaxilnho kabelu. Stlou rozte mezi ram eny
zie vym ezuje nkolik rozprek z kvalitnho vf izolantu (poly
etyln, teflon). Vrchol zie je ukotven alespo tem i silonovmi
ram i, vodorovn paprsky, pokud jsou z drtu, jsou zaveny na
vhodn podpry s hlovou rozte blzkou 90 Jejich sklonnm lze
mrn zvit vstupn im pedanci antny. Pro sprvnou funkci uml
zemn roviny vytvoen tym i radily je dleit, aby antna byla
um stna dostaten vysoko nad zem. Za minimln vku paty
zie nad zem se povauje vka A/4, ale sprvnji se minimln
vka ure jako vzdlenost mezi koncovmi body sousedcch radil. Pro 4 radily vychz pak minimln vka nad zem hmin 0,25.
. \/2 . X ~ 0,35 X, pro 6 rdil hmin == 0,25 X, pro 8 radil 0,19 X.
N apjec koaxiln kabel m bt sveden svisle pod rovinu radil,
aby se nestal soust vyzaovacho systm u. Vhodn se vede uv n it
trubkovho storku.

Vcepsmov vertikln antny

N a obr. 3.62 je znzornna dvoupsm ov antna 80/40 m podle
G3YVF. J e to vlastn polovina diplu W3DZZ, zahnut do tv a
ru L .
V yuit na vce ne dvou psm ech pin zpravidla potebu p e
p n at pizpsobovac a dolaovac leny. Typickm pedstavitelem
je nap. a n tn a podle DL2EO, obr. 3.63. Je to dvoudrtov svisl
zi nahoe kapacitn zaten vodorovnm sekem. V stupn im
401

pedance na psmech 10 40 m se pohybuje mezi 6001500 Q, take

k uzemnn koaxilnho napjee sta jen zemnic kolk. S pizp
sobovacm lnkem pro 20m psmo lze systm vybudit i v psmu
80 m. Tam je ovem vstupn im pedance velmi nzk a zemnic sy
stm je nul no zlepit nkolika radily o dlce 2/4.
f 6A - 6,7 m - j

'res = 7'05 MHz

t^

r-

so pF
9.75-10.05 m

Z0 = 50fl

Obr. :).62. A ntna G2YVF

Psmo
L [,* H |
C fpFj

40 m
0
80

20 m

2,3
50

15 m
1,4
40

10 m
1,0

30

Antna T2FD
Kom promisn irokopsmovou antnu T2FD vyvinul koncem pade
stch let W 3HH. Nzev T2FD vznikl jako zk ratk a nzvu Term inated Tiled Folded Diple (zakonen sklonn skldan dipl).
Odporov zakonen zie m za nsledek, e antna je tm aperiodick a pracuje uspokojiv v km itotovm rozsahu 1 : 5. Je j
dlka se vol tak, aby na nejnim pracovnm km itotu byla A/3,
optim ln sklon je 30, piem doln konec je nad zem jen asi 2 m.
Vyzaovac sm rov diagram nem vyjden vjrazn ani m axim a
ani m inima, take antna se chov vce mn jako vesmrov.
Typick uspodn pro km itotov rozsah 7 a 35 MHz je na
obr. 3.64. Se snenou innost lze antny pouvat i pro psmo
3,5 MHz. Uhel sklonu nen pli kritick me b t v rozmez
20 40.
402

Im pedance sym etrickho naladnho napjee se vol v rozmez

300 a 600 Q, pitom optim ln hodnota zakonovacho odporu je
o nco vy ne charakteristick im pedance napjee:
Tj o veden [Q]
600
450
300

Zakonovac odpor [121

650
500
390
10,07 m ----- JL ------- 10,07m

0.5m

9m

Zo =50Q

Obr. 3.63. A ntna DL2EO

O br. 3.64. A n t n a T 2 F D

403

Ni im pedance veden ne 300 Q se nedoporuuje, protoe pak

je hodnota zakonovacho odporu velmi kritick. Vhodn je veden
o im pedanci 300 2 (lze pout televizn dvoulinky), kter lze iroko
psm ovm sym etrizanm lenem petransform ovat na 75 2 pro ko
axiln kabel.
N ejobtnjm prvkem antny T2FD je zakonovac odpor, kter
mus b t pokud mono bezinduktivn a bezkapacitn. N avc mus
rozptlit asi 35^% vyslan energie a snst povtrnostn vlivy. Jin a k
konstrukce antny nen kritick a protoe na zii nejsou v y jd e
na napov m axim a, m ohou b t rozprky mezi ram eny diplu v y
robeny i z mn kvalitnho izolantu (im pregnovan devo apod.).
0i25m

7,15 m

0,j m

/
/

veden
7

00

w sto r

/ 1-

Obr. 3.65. A ntna VTFD

A ntna ty p u T2FD me b t tak postavena jako vertikln po

dle obr. 3.65 sprvn nzev by pak byl VTFD. S uvedenmi
rozm ry je vhodn pro psm a 14 a 28 MHz a vzhledem k aperiodickmu charakteru vstupn im pedance ji lze v ybudit i v psm u
10,7 a 3,5 MHz. Vyzaovac innost na nich psmech ji bude
404

patn a zakonovac odpor mus absorbovat vce ne polovinu vf

vkonu.

Ing. Jaroslav Erben, O K 1 A Y Y

VERTIKLN ANTNY
V ertikln antny (VA) jsou nronj na umtn. ne an tn y hori
zontln. V rovinatm zem s nzkou zstavbou a dobe vodivou
zem se jev jako vdn ty p antny.
D oporuuje se sta v t VA pouze v psmech 10 a 3,5 MHz. V ps
mu 1,8 MHz je vka VA, pi kter se zpravidla dosalm je srovna
telnch vsledk s antnou horizontln, asi lfi m.
Pro 14 MHz lze doporuit vku 5/8 X (0,625 X), kdy se dosahuje
m axim ln sly pole v nzkch vyzaovacch hlech, potebnch pro
DX prci.
N a 28 a 21 MHz mimo vesmrc-vosti nepin VA dn vhody.
Ideln horizontln vyzaovac diagram je krunice. Ve skute
nosti lenitost ter n u 'a nehom ogenita pdy v rznch smrech, p
padn elektrick neoddlen napjee a nemonost realizovat sym e
trick zemn systm degraduje ideln krunici na nepravidelnou
kivku.
V ertikln vyzaovac diagram :
Do vky 0,5 X se objevuje pouze jeden lalok s maximem vyzaovn
soubn s povrchem zem. Od vky 0,5 X se zan objevovat
druh lalok s ihlem od zem kolem 60. M axim ln vyzaovn pi
zemskm povrchu nastv pi vce antny 0,625 X (5/8 X). Pi tto
vce antny je druh lalok s velkm vyzaovacm hlem ji vt,<
proto volme vku VA mezi 0,54 0,6 X.
Se zvtovnm vky antny nad 0,5 X se druh lalok postupn
zvtuje, jeho vyzaovac hel kles ke 30 pi vce antny 1 X,
kdy lalok nabude m axim ln hodnoty a vyzaovn pi zemi ustv.
V yzaovn VA soubn se zem v zvislosti na vce antny je
znzornno na obr. 3.66. Vidme, e pi nzkch vyzaovacch hlech
405

vyzauje vertikln an tna o vce 5/8 A o 3 dB vce ne antna

tvrtvlnn.
Toho lze vyut p rakticky pouze na 14 MHz, kdy potebn vka
vychz kolem 13 m. Z ji uvedench dvod stavm e vak an tn u
o vce pouze 11,512,5 m.

h/ A

O br. 3.66. V y zao v n V A v n zkch hlech

Z obr. 3.66 t vidm e, e sebekrat antna teoreticky vyzauje

do nzkch hl jen nepatrn mn ne antna tvrtvlnn. Ve sku
tenosti m ni antna, tm vce se uplatuj z tr ty . P roto je
p rakticky vyuiteln VA vky 0,08 0,1 A nebo VA s kapacitnm
kloboukem vky alespo 0,04 0,06 A. Pi dobr zemi a kvalitn
cvce v pizpsoben dvaj i ty to nzk antny dobr vsledky.
Vzhledem k tom u, e v relnch podm nkch je vlivem z tr t po
tlaeno vyzaovn do nejnich hl, uvd se nkdy, e lze u v a
ovat m axim um vyzaovn u antn vky 0,25 A v hlu asi 30,
u vky 0,5 A v hlu 15, u vky VA 0,625 A v hlu 12. V stupn
im pedance VA vztaen ke vstupnm svorkm antny, tj. mezi p a
tou a zemnm systm em (obr. 3.67), se skld ze vstupnho odpo
ru Rvst a vstupn reaktance Avst. Ta je v oblasti lichch nsobk
tv rtv ln vky antny zporn kapacitn, v oblasti sudch nsook tv rtv ln kladn induktivn. V stupn odpor je soutem od406

por vyzaovacho ivyz a ztrtovho i?ztr- H odnoty R vyz, Rztr, Zvgt

zpravidla uvaujem e v sriovm nhradnm schm atu antny.
Z trto v odpor R ztr pedstavuj zejm na z tr ty v zemi. U nz
kch an tn se t vrazn projev ztr ty v pizpsoben.
M-li nzk antna nap. R ztr = 9 ohm a R vyz = 1 ohm, znam e
n to, e 90 % energie dodan vyslaem se pem n v teplo a v y
z se pouze 10 % energie.

'v yz

R v st
'z tr
Wst

-vst

<

o R v st-X v st

O br. 3.67. N h ra d n sch m a v e rtik ln a n t n y

H odnotu vstupnho odporu a vstupn reaktance je nutno znt,

abychom mohli stano vit pizpsoben antny k napjei. Vstupn
reaktance X vst a vyzaovac odpor R vyz jsou zvisl na vce a n t
ny hjX a jejm prm ru d. V am atrsk praxi se pouvaj zie
s pomrem vky antny k jejm u prm ru (h/d) kolem 300. To
znam en, e antna vky 3 m m prm r 1 cm, vky 12 m p r
mr 4 cm atd.
H odnota R yyz a X vst pro hjd = 300 za zjednoduujcch pedpo
klad je uvedena na obr. 3.68. V stupn odpor dostanem e pitenm
7?ztr k ivyz- To vak m vznam , je-li vka antny takov, e
R v yz je ni ne 100 ohm ; jinak lze R zti v nvrzch zanedbat. Jin
pom r h/d. antny se projev, nejvce v m axim lnch hodnotch R vy7
a X vst. m thlej antna, tm budou ty to hodnoty vy.
.lit 7

O br. 3768. V y zao v ac o d p o r a v stu p n re a k ta n c e VA

s~

lO becn je n utno mezi napje a vstupn svorky antny vloit

pizpsobovac len. Nejjednodum a v praxi vyhovujcm typem
pizpsoben je L lnek.
Pehled ty p pizpsobovacch L lnk je na obr. 3. 69 a 3.72.
Zvltnm ppadem je vka antny 0,25 A, kdy je mon pm
pipojen koaxilnho kabelu, nebo X vst = 0 a vstupn odpor ivst
se ztrtam i bv 40 50 ohm . P i koaxilnm kabelu 75 ohm je
SV lep ne 2.
Podobn u an tn vky 0,27 0,3 A je vstupn odpor kolem 70
ohm, sta tedy jen vykom penzovat induktivn sloku vstupn re
aktance an tn y kondenztorem .
408

O br. 3.69. P iz p so b e n VA
k n a p je i (L lnky)

Zemn systmy
V ertikln antny um stn ve volnm prostoru (GP antny) vysta
se dvm a, ppadn tem i tvrtvlnnm i zemnmi radily. GP antny
v KV am atrskch psmech jsou um stny ve vkch 0,1 a 1 A
nad zem, tedy nikoliv ve volnm prostoru. P roto je nutn zvtit
poet radil na 612 pro kad psm o, na kterm chceme GP
provozovat. tvrtvlnn radily je te b a vyladit pomoc GDO do
rezonance. Z trto v odpor takov vyladn zemn roviny bv 8 a
4 ohm y. N evyladn zemn rovina pedstavuje ztrto v odpor a
20 ohm . U antn um stnch na zemi se zemn radily chovaj
aperiodicky, a to a jsou zakopan, izolovan nebo hol, poloen
na zemi, i nataen nzko nad zem. Nejlpe vyuijem e v psm u
nap. 3.5 MHz vodi dlky 240 m, tj. 3 lam bda tak , e z nj n a st
hm e 24 radil dlky 0, 125 lam bda, to je 10 m. Podobn plat
pi 16 radilech dlka 0,1 lam bda, 24 radilech 0,125 lam bda,
36 radilech 0,15 lam bda, 60 radilech 0,2 lam bda, 90 radilech
0,25 lam bda, 120 radilech 0,4 lam bda. Pro radily GP antn
a radily poloen na zemi nebo nataen*nzko nad zem sta
Cu vodi o prm ru od 0,8 mm.

P ro zakopan radily je vhodn FeZn vodi o prm ru 810 mm,

FeZ n psek 30 x 4 nebo 20 X 3 mm.
Za postaujc kom prom is mezi pracnost a vsledky meme po
vaovat 610 zakopanch radil dlky 6 15 m z psku FeZn
3 0 x 4 mm. T akov zemn systm m ztrto v odpor R zir = 15
5 ohm.

Klasick vertikln antny

Z dvodu snadn realizace, provozn spolehlivosti, ivotnosti a mo

nosti dokonalho nastaven jsou pro am atrskou stavbu nejjedno
du antny, jejich obvody pro pizpsoben k napjei jsou sou
stedny v antnnm dom ku u p a ty antny.
U klasickch vcepsm ovch antn vychzm e z nej vyho km i
totovho psm a. Zde se vol vka antny nco pod 5/8 lam bda.
N a nim psm u s polovinm km itotem je pak vka 0,27 0,3
lam bda, co pedstavuje vstupn odpor 50 85 ohm. Pizpsoben
k napjei se v tom to ppad omezuje jen na vykom penzovn
kladn vstupn reaktance antny vhodnm sriovm kondenztorem . N a dalm nim psm u pedstavuje VA asi 0,14 0,15 X. P i
dobr zemi nen ta to a n tn a hor vce ne 3 dB proti antn
tvrtvlnn.
Z uvedench vah vyplv vka antny asi 12 m pro psm a
14 MHz a 3,5 MHz, viz obr. 3.70, a antna vky asi 23 24 m
pro psm a 7 MHz a 1,8 MHz, viz obr. 3.71b.
S tavebn vku antny lze snit kapacitnm kloboukem , ani by
se pli zhorily vlastnosti antny. M aximln lze z k r tit prvou
antnu na 8,5 m, druhou na 10,5 m, dal na 14,5 m.
Pi pouit kapacitnho klobouku se u antny podle obr. 3.70
v psm u 7 MHz a u antny podle obr. 3.71b v psm u 3,5 MHz zhor
ponkud SV, nebo R vst klesne na 3040 ohm. Meme vak
zm nit pizpsoben na ty p podle obr. 3.72c a doladit na SV == 1.
I an tn u z obr. 3.70 lze vyladit pro psmo 1,8 MHz a naopak
410

O br. 3.70. VA 5/8 X p ro 14 M Hz

vechny antny i pro vy psm a s tm , e na nich ztrcm e vhodu

vyzaovn do nzkch hl.
U uvedench antn je jedno, zda jsou pouity jako G P na stee
dom u, i jako VA na zemi. Pizpsobovac lnky um stm e do ple
chov skky v p at antny. Skku je nutno spojit se zemnm
systm em .
Protoe stykae, kterm i dlkov pepnm e psm a, m aj jistou
k a p a citu pi rozepnutch kontaktech a rovn prvky LC m aj jistou
411

klobouk - A v o d i e
po obvodu propojen

<?V
d =3crm

h [m]
d =4

6 cm
d=4

8 cm

R Cm]

18

3,5

16

4.8

14.5

6,1

O br. 3.71. VA 5/8 A p ro 7 M Hz

nedouc kapacitu vi sob, je vhodn om ezit se pro pohodln

doladn antny jen n a 4 psm a. U dolaovn vych psem ne
smme zapom enout, e propojovac vodie mohou m t vt induknost, ne je poadovan induknost L lnku pro pizpsoben.
P i dolaovn se neobejdem e bez reflektom etru, GDO a antenaskopu.
,
in je an tna ni, tm je zkopsm ovj. P roto u an tn y podle
obr. 3.70 je teb a zvl p ep n a t telegrafn a fonickou st p s
m a 80 m.
VA meme provozovat jen na jednom (odpad poteb a dlko
vho pepnn) i dvou psmech. Rovn mme-li k dispozici jinou
vku an tn y mezi m axim ln zkrcenou a plnou vkou, je mono
aproxim ac urit rozm r klobouku.
4 12

Nzk vertikln antny a jejich innost

Problm y s innost nastvaj u antn nich ne 0,25 X.

Se sniovnm vky antny kles R vyz a zrove roste X vst- P ro
toe vyzaovac odpor je podstatn men ne ztrto v zemn odpor
a ty to odpory jsou v srii, z tra t se vt dl energie v zemi a jen
m al st se vyz. Zrove velk hodnota X vst znam en velkou
induknost cvky v pizpsoben a ted y i jej velk ztrto v odpor
i pi vysok kvalit Q, co dle vrazn sniuje innost antny.
N ap. pi vce antny 0,04 lam bda se z tra t v cvce v pizpsoben
s jakost Q = 300 asi 90 % energie, pi vce antny 0,08 lam bda
asi 50 % energie.
0,25 X

0,25 - 0,27 X

Rn
H hr
b)
0,27- 0,3 A
Xs

Rn

H H =

R"

C)

0.3 - 0.A6 A
^

Rn

Xp

O br. 3.72. P e h led p izp so b en v e rtik ln c h a n t n

Cvku vineme zsadn s mezerou bu samonosn Cu vodiem

o prm ru 1,6 2 mm nebo na novodurov trubce vtch prm r
vodiem CuL o d = 1 a 1,6 mm. Mezeru vytvom e tak , e cvku
vineme zrove se silonem piblin stejnho prm ru jako Cu vo
di. Takov cvky m aj Q kolem 400 a vyhov i v psm u 1,8 MHz.
V psm u 3,5 MHz me b t cvka ji rozmrov men i pi vych
vkonech.
413

m ni antna, tm vce pispv kapacitn zakonen ke zv

en innosti. Zrove kapacitn klobouk pzniv zvtuje ku
psm a antny. Dalho zven innosti lze doshnout na kor e
psm a voloenm vhodn cvky ,,tra p u mezi vrchol antny a k a p a
citn klobouk.
N a pspvek cvky se lze dvat tak to : m al reaktance cvky v t r a
pu znam en jen mal zvten R vyz a ted y m al pspvek v sle
pole. Pli velk cvka vak pedstavuje znan z tr ty a sla pole
opt kles.
Protoe tra p pouvm e zejm na u velmi krtkch antn, hraje
znanou roli i e psm a. Abychom ji udreli na pijateln mezi,
volme tra p tak, aby vstupn reaktance antny byla jet zporn,
nanejv nulov. Nelze doporuit snahu doshnout vstupnho od
poru antny 50 nebo 75 Q, nebo ka psm a by byla pli m al
a zrove bychom ji byli daleko za oblast, kdy se dosahuje m axi
mln sly pole.

Jak vysok m bt vertikln antna?

U nzk VA s kapacitnm kloboukem neexistuje dn kouzeln

vka, pi n by byla an tna optim ln. Pravidlo je jen jedin; m
vy antna, tm lpe.
J e te b a volit takovou vku, k ter nen vce ne 3 dB, tj. 0,5 8
pod rovn S 9 ted y pod rovn, kterou dv tv rtv ln n VA pi
stejnm zemnm systm u. Z toho plyne vka VA s kloboukem asi
0,12 X.
Nejni pouiteln a n tn a je kolem 0,040,06 X. D X spojen se
s ta k k rtk o u antnou zpravidla dosahuje jen pi velmi dobrch
podm nkch en.
dn VA vky 0,250,3 X nen v psm u 3,5 a 1,8 MHz na DX
spojen lep ne horizontln dipl ve smru svho m axim lnho
414

vyzaovn, um stn 0,5 X nad zem. To je 40, resp. 80 m. J in

zkuenost je ji v psm u 7 a 14 MHz, kdy VA nebo GP jev vti
nou lep vlastnosti na D X spojen vi diplu 0,5 X nad zem i ve
sm ru m axim lnho vyzaovn diplu.
Zi' (podle obr. 3.73a) lze n a h ra d it ziem nim, na k ter
um stm e vhodn kapacitn klobouk.

a)

b]

O b r. 3.73. V e rtik ln zi

O br. 3.74. V A s klo b o u k em ^

O bvykl kruhov klobouk b je bu z plechu nebo pletiva, po

ppad z nkolika duralovch trubek, na konci ppadn spojench
vodiem . K ruhov klobouk nen pouiteln pro psm a 1,8 a 3,5 MHz,
nebo jeho rozm ry jsou pli velk, ne aby se tak o v an tna dala
v am atrskch podm nkch realizovat. P ro story proto pouije
me ty p klobouku ze t a esti vodi, ppadn na konci propoje
nch. V praxi se pro dobrou m echanickou realizaci osvduj nejlpe;
klobouky se tym i vodii, ppadn na konci propojenm i. N en na
zvadu, nepoda-li se nm dlku propoj dobe odhadnout a jsou-li pak ponkud proven.
Pro kotven klobouku vyhovuje dobe silon o d = 1,1 a 1,3 mm,
k ter dostanem e v potebch pro rybe. N epjem n je prunost
a vytahovn silonu. P roto je nutn v intervalu asi 14 dn silonov
kotvy jednou nebo d v a k r t u thnout. P ak se ji kotvy neprotahuj.
Pro zaven antny, kter dvaj o nco lep vsledky vlivem
menho stncho inku klobouku, lze nejjednodueji klobouk r e
alizovat podle obr. 3.75. Jd e o znmou antnu T. K apacitu klobou
415

ku lze zvtit nataenm a vodivm spojenm dalch tenkch vo

di. Pro kotven klobouku zaven VA ji silon pro dlouhodobj
pouit nevyhovuje, nebo bjr nesl celou hm otnost antny. K otvy
dlme z vodi oddlench izoltory nebo pouijeme lut prdlo
v ry s povlakem uml hm oty. T ato ra se t dobe osvd
uje pro kotven lehkch duralovch stor do 16 m. Vodie pro
k ap acitn klobouky volme zpravidla mdn o prm rech 0,8 a
2 mm. Ten vodie nejsou dostaten pevn, silnj nepjem n
zvtuj hm otnost na vrcholu antny.

O br. 3.75. A n t n a T

Zsadnm kritriem volby rozm ru klobouku bude snaha dosh

nout m axim lnho vyzaovn do nzkch vyzaovacch hl, bez
ohledu na ku psm a a hodnoty vstupnho odporu E vst a vstupn
reaktance X Vst v pat antny. O ptim ln velikost klobouku zvis
zejm na na vce antny, dlce vlny, ztrtovm zemnm odporu R ztr
a kvalit cvky v pizpsoben antny k napjei. Mal klobouk
znam en jen mal zvten vyzaovacho odporu a tedy i innosti.
Pli velk klobouk m znan stnic inek a intenzita pole v m a
lch vyzaovacch'hlech zane klesat. P roto existuje mezi tm ito
sta v y optim um , pi kterm doshnem e m axim a intenzity pole. V z
sad jsou vak rozm ry klobouku v irokch mezch nekritick.
Z men sly pole vyel diagram na obr. 3.76. Diagram plat pro
416

ty d rto v klobouk pi xihlu tx mezi vodii klobouku a storem

45. Meno bylo pi zakopanm zemnm systm u 6 x 1 0 m. rko
van prbh vym ezuje toleranci rozm ru klobouku R, pi kterm
je pokles intenzity pole vi optim u men ne 0,5 dB, tj. 1/12$.
Pi zmn hlu a z 30 na 75 je rozdl v optim lnm rozm ru klo
bouku R p rakticky nem iteln. m hor zem, tm bude optim ln
klobouk nepatrn vt, m lep zem, tm bude ponkud men.

O br. 3.76. O p tim ln ro zm ry

k lo b o u k u

A/2

O br. 3.77. A n t n a s k a p a c itn m

zakonenm

Pklad 1.
Mjme k dispozici stor vky h 9,8 m, na kter chceme n a
v rhnout klobouk pro psmo 160 m. Vka h/X 9,8/164 = 0,06.
Pro 0,06 X plat pom r Rjh = 0,67. Dlka jednoho vodie k a p a cit
nho klobouku bude: R = R/h . h = 0,67 . 9,8 = 6,6 m (pi tyvodiovm klobouku).
417

Pklad 2.

Mjme antnu vky 14 m. Ja k bude optim ln rozm r R tyvodiovho klobouku v psmu 1,8 a 3,5 MHz?
a) 1,83 MHz > A 164 m:
hjX = 14/164 = 0,085,
R/h = 0,57, II - 14 . 0,57 = 8 m.
b) 3,53 MHz -> A = .85 m:
A/A = 14/85 = 0,165,
R jh = 0, 23,
R = 14 . 0,23 = 3,2 m.
Hodnoty potebn pro stavbu nzkch antn jsou uvedeny v n
sledujc tabulce.
Uhel mezi kapacitnm i vodii a storem volme podle m onosti
kotven (m vt tm lpe). A ntnu je vdy teb a doladit. m
ni antna, tm krititj je nastaven cvky.
> Tabulka hodnot pro stavbu nzkch I A
V ku
a n t n y
h |ra ]
2
3
4
5
6
7
8
9
10
12
14
16
18
20
22
25
30

418

n
[m ]

1
1
1
2
2
2
3
3
3
3
4
4
4
5
5
6
8'

X 85 m

164 m

P r m r
a n t n y
rf [cm ]

'

4
4,6
5,2
5,8
6,2
6,6
7,5
8
8,3
8)5
8,4
7,9
7,5
5,4

L
I//H ]

54
47
41
35
31
27
22
20
17
16
14
10
8,7
6,7

i?

p P ]

|m ]

3900
3800
3700
3600
3400
3200
3000
2700
2500
2200
2100
1870
1650
1380

2,4
2,8
3,4
3,8
4,1
4,2
4,3
4,3
4
3,4
2,4

A 42,5 m

L
I/ H ]

[p F ]

23
19
14
11
9,8
8,6
7,2
5,7
5,2
4,5
4,1
5

1980
1850
1680
1580
1380
1220
1170
1060
890
840
760
900

R
[m ]

L
LH]

1,5
1,9
2,1
2,2
2

8,8
5,9
4,5
3
2,7
2

1,6
1,2

1,9
2,1

G
[p F ]
940
810
650
560'
500
440
390
470

VA s pmo pipojenm napjeem

Teoreticky je mono vytvoit vcepsmovou antnu s nkolika tr a
py, k ter bude m t na vech psmech vstupn odpor 75 ohm a n u
lovou vstupn reaktanci, co um ouje pm pipojen napjee.
Nen vak zejm mon pi splnn uvedenho poadavku dosh
nout dostaten ky psm a a innosti. P roto se i profesionln
vrobci omezuj na an tn y nejve se dvm a i tem i trapy.

Dr. Ing. Josef Dane, O K 1 Y G

M IN IA T U R N A N T N Y

Ped dvaceti lety se doporuovaly a stavly an tn y dlouh (alespo

2/2 nebo A/4) a monost postaven dlouh an tn y rozhodovala i pi
hledn bytu. V edestch letech se objevily m iniantny, v zah ra
ni prodvan jako vhodn obchodn artikl. Zpotku byly jednopsm ov; v letech sedm destch se na zahraninch trzch obje
vuj m iniaturn antny nkolikapsm ov. N evyrovnaj se antnm
plvlnnm . K dy vak nen jin monost, pak jsou lep ne njak
k rtk d r t obecnch rozmr, dolaovan napklad 7r-lnkem.
E xistuje nkolik ty p m iniaturnch antn, nap. antny s vloenmi
oscilanmi obvody (trap) nebo reaktannm i prvky (cvkami, kondenztory), an tn y spirlov (helical), antny s linern zt (linear loading) a jin.
innost antny je dna pomrem odporu vyzaovacho k odporu
ztrtovm u, kter m innou sloku a sloku reaktann. Sloka
inn zle na mrnm odporu, dlce a prezu vodie a jej hod
nota bv proti vyzaovacm u odporu mal. Ja lo v sloka je u miniantn zpravidla kapacitn. K dy se poda tu to jalovou sloku
vykom penzovat induktivn reaktanci, je mono doshnout u m ini
antny vysok innosti.
V yzaovac odpor vak je (nehled ke vzdlenosti antny od vo419

divch pedm t apod.) tm ni, m je antna krat ne A/2.

Nzk vyzaovac odpor je dvodem , pro je zkrcen antna hor
ne plvlnn. V ztah mezi dlkou prvk diplu a innou i jalovou
slokou kom plexn impedance je znzornn na obr. 3.78.
H odnota / = dlka jednoho prvku tedy polovina diplu. Pro plvlnn dipl l/ = 0,25. Z prseku ,s kivkou R odeteme na lev
stupnici reln odpor 73 O, z prseku s kivkou A' na prav stu p
nici jalov odpor 42 2. Tyto hodnoty odpovdaj diplu s obvyklm

j5 0 0 S? 5 c J5 0S3

Q-200 A a=200

O br. 3.78. K om plexn im p e d a n ce diplu

zkrcenm asi o 4 5 % ; pi
kom plexn im pedance mla
vlnn dipl l/X 0,125 a Z
vykom penzujem e zaazenm

pesnm dodren dlka l/k = 0,25 by

hodnotu Z = 73 + j 42 2. Pro tvrt= 13 j 1000 2. Zpornou reaktanci
dvou induknost po j 500 2. Pi Q =
1000

= 200 se ztrto v odpor redukuje na S t i = 5 2 a doshne in200

13
nosti _ _ 1 1 _ = 0,72. S nzkm vyzaovacm odporem 13 2 se v to m
to ppad vak u nic dlat ned.
420

JA 7IC popisuje k rtkou antnu pro 1,9 MHz (japonsk top band).
Prodluovac induknosti by bylo mono zaadit u napjee (obr
zek 3.70a nebo blzko koncovch bod zie (obr. 3.1%). D ruh
zpsob je z hlediska vyzenho vkonu vhodnj. Doporuen
rozm ry jsou p a trn y z nrtku (obr. 3.79c). H odnoty induknosti
a dlky koncovch sek je nutno vyexperim entovat. Vchozmi
hodnotam i jsou induknosti asi 15 f 30 (j.H. Antna je napjena
koaxilem pes transform an len. Ke konen prav poslou sac
mi a mi stojatch vln. Vzhledem k vlivu okolnch pedm t se
nepedpokld, e koncov seky antny vyjdou stejn dlouh.
Typickou antnou, krcenou vloenmi rezonannm i obvody,
je W 3DZZ. Spokojme-li se s psm y 7 a 28 MHz, sta rozm ry uve
den na obr. 3.80. U antn W3DZZ se dosahuje SV 1,1 a 2,8.
Spirlovch an tn se pouv v mobilnm provozu a v omeze
n o fW

b)

a)

6500

10400 mm

10400

6250

n m

(H
O br. 3.70. D ipl pro 1,9 M H z

6,71 m

10.07 m

/Y Y |8,:,3/jH
I I 60pF
fres=7,1MHz

O br. 3.80. W 3D Z Z

421

nch prostorovch monostech jako antn s rozmry 0,1 X. Antnu

pro 14 MHz podle W 8Y IN postavil a vyzkouel Hiroaki Kogure,
JG 1U N E (obr. 3.81). Nosn ram eno je zhotoveno z tru b k y z uml
hm oty o prm ru 42 mm, nosie antnnch prvk m aj 0 32 mm.
K ad ze ty cvek zie i direktoru m aj po osmi zvitech z m
dnho d rtu 0 4 mm (Rotham m el doporuuje 0 tt mm AI) o p r
mru vinut 230 mm. T ato vinut jsou na zie i na direktoru spo
jen a cvkami s 8 zvity o prm ru 30 mm, navinutm i na p lasto
vm tlsku.
1210 mm
8z

1210

130

8z

<J>2 3 0

8 z <t>30

O br. 3.81. S p irlo v a n t n a

1M

_ J 4'2

CMHzlU'3

Obr. 3.82. SV spirlov antny

O br. 3.83. Z ygi (n, b, c.)

*9

1670
r

_a

I 120

. Ire

1600

120.
r

1570

-i

oJANTNA ZYGI

trubko z Izolantu <l>9

/
zi <t12

drk U"

'
rfh rft,-7
^ q ia = i

t= f a ] = t
J^ w

destika

le

non trubka

b) PKLAD UPEVNNI ZI

c) ANTNA ZYGI
S REFLEKTOREM

[mm ]
MHz

f zo v a c
lin k a

3400

3040

3350

380

3200

3140

4370

14

1700

1520

1670

r 190^

1600

1570

2180

21

1270

1140

1260

12 5

1190

1180

1640

28

850

760

840

86

799

788

1090

O br. 3.84. Zygi pro r z n p sm a

423

JG lU N E doporuuje experim entovat s tm to vinutm ; dospl ke

dvaceti zvitm a poet zvit cvek zi zvil na 28. Dleit
je rezonann km itoet, zjitn pomoc GDO: zi 14 100 kHz,
direktor 15 400 kHz. Vazebn cvka na napjec koaxiln kabel m
2 zvity, 0 = 3,5. T ato vazebn cvka ovlivuje SV, jeho p r
bh nen dostaten ploch, jak je ejm o z obr. 3.82.
K m iniantnm s linern zt p at mj. sm rovka Zygi a m o
t lk o v sm rovka (Butterfly Beam) obr. 3.85.

O br. 3.85. M ot lk o v a n t n a

Antna Zygi
A ntna m vyzaovac prvky um stny horizontln a ohnuty do
pravho hlu. Fzovac veden, vyroben z dvoulinky Zo = 300 O,
dlouh 2180 mm, je pekeno podobn jako u antny HB9CV. Do
sahuje se u n sla stojatch vln asi 1,7 a ky psm a 150 kHz.
N apje se pipoj p e j pizpsobovac transform tor .1 : 1 (koaxil
n kabel 50 O).
A ntna se lad zasouvnm st o vnjm prm ru 9 mm do
st o vnjm prm ru 12 mm. Pomoc sacho mnie se nastav
vlastn km itoet napjenho prvku na 13,7 MHz, pipojenho p rv
ku na 15,5 MHz. Dal jem n pravy se uin podle mie SV.
G3UGV doplnil antnu reflektorem.
Do posledn skupiny by bylo mono zaadit antny rznch bi
zarnch tvar, jako an tn a 2 a ,,cik-cak antna. Snahou k o n stru k
t r tchto antn je vm stnat co nejvce vyzaujcho vodie do
m alho prostoru a optim lnm pizpsobenm zskat co nej pzni
vj SV.
424

Dipl pro 10 MHz

Stedn km itoet psm a je 10 125 MHz; plvlnn an tna m po
zkrcen koeficientem 0,96 dlku 14,22 m, kterou je mono zaaze
nm cvek z k r tit asi na 60 %, a to jak tvrd JA lN V B bez
patrn jm y na jej pouitelnosti.
Proud protkajc antnou se a k cvkm rovn proudu, kter
80 zvit <i>2mm smalt
r - p --------------- --------------------------------= T - - |

15
1 50

250

710

zk ra cova c

ty

220

a)

b)

[mm]
a
b
c
d
e

..... .........
1 5 0 0
2000

*
25
20
16
12
12

s
2,0
1,5
1,5
1,0
1,0

3900

c v k a

s .

v .

|
1700

4300

c)
d)

Obr. 3.86. D ipl p ro JO M H z

425

tee antnou nezkrcenou. Pro vyzen vkon 100 W se antna

m ontuje z tru b ek 1 , pro vkon 500 W z trubek 2".
A ntna je napjena uprosted, a to koaxilnm kabelem 50 Li,
resp. 75 Li. K im pedannm u pizpsoben slou obvod gama. O to
n kondenztor k vykom penzovn induknosti m kapacitu asi
250 pF a je pro napt 1 kV. Pravou a levou stranu diplu nen nutno
od sebe izolovat.
Pi slaovn nejprve zjistme vlastn rezonann km itoet a n t
ny, pak upravm e dlku zi vn cvek, abychom doshli SV =
A ntnu je mono konstruovat jako tprvkovou. V takovm p
pad se jednotliv prvky dolauj stejnm postupem jako u jedno
duchho diplu.

.14/21/28 MHz Cubical quad (CQ )

T ento nzev pochz z oznaen Cubical Quadrangle.
Vcepsmovou kubickou antnu je mono konstruovat bu jako
koncentrickou s vce smykam i nebo jako jednu vcepsmovou
smyku. J A lE P Y popisuje antnu, k ter pracuje v psm u 21 MHz
na sv zkladn vln. Pro 14 MHz je antna k rtk, pro 28 MHz
dlouh. Do antny je zaazen obvod, k ter psob bu jako induknost nebo jako kapacita a slou k elektrickm u prodluovn ne
bo zkracovn antny. Schma okruhu vidm e na obr. 3.87.
Cvky jsou vinuty izolovanm drtem 0 1,3 mm a maj L i pro

O br. 3.87. L adic o b v o d q u a d ( J A lE P Y )

zi 11 1/4 zvitu, pro direktor 10 3/4 zvitu a pro reflektor 12 z

v it; L 2 pro zi 6 zvit, pro direktor 5 1/8 zvitu a pro reflektor
7 zvit. Piblin dlka koaxilnho kabelu pro G\ je 10 cm (di
rek to r bude o nco del, reflektor krat) a pro G 2 46 cm.
K ondenztor je tvoen koaxilnm kabelem , vinut cvek je p a
trn o z obr. 3.88. D lka zie je 13 200 mm, reflektoru 13 920 mm
a direktoru 12 600 mm. T yto daje jsou piblin. K onen dlka
jednotlivch prvk se uprav pi slaovn.

O br. 3.88. L ad ic o bvod

q u a d (konstrukce)

J A lE P Y doporuuje nejdve n ajt oba rezonann body L C ob

vodu. Sledujeme mi im pedance a zmnou dlky koaxilnho k a
belu mnme kapacitu kondenztoru. Rezonann km itoty reflek
toru jsou ni, direktoru vy ne zie:
D irektor

LC

14,9 MHz
(17,6 MHz)
21,6 MHz
(28,4 MHz)
29,5 MHz
(39,8 MHz)
(64,0 MHz)
16,0 MHz
27,1 MHz

Zi
14,25 MHz
(17,30 MHz)
21,15 MHz
(27,60 MHz)
(28,70 MHz
(39,50 MHz)
(63,00 MHz)
16,00 MHz
27,00 MHz

Reflektor
13,2 MHz
(16,1 MHz)
20,5 MHz
(26,4 MHz)
27,7 MHz
(39,6 MHz)
(64,0 MHz)
14,9 MHz
25,3 MHz
427

reflektor

z i

direktor

hlinkov trubka $12/10

/
polyetylnov trubka
/
I<t>10/7
hlinkov trubka
-

-3.5 m

i- '

2nrt -

4>6 /A

kryt proti vlhkosti

roztepano

b)

zkracovac' spojka

skka
trubka AI 4>6/A
-polyetylnov trubka $10/7

trubka AI $12/10

O br. 3.89. Quad ( J A lE P Y ) (a, b, c)

H odnoty uveden v zvorce jsou inform ativn povahy. Sacm

miem zjistm e vlastn rezonann km itoet kadho prvku a po
dle poteby upravm e jeho dlku, ppadn doladme obvod L C .
SV na km itotech od 14,0 MHz do 14,2 MHz kles z 2,8 na 1,2
a ke km itotu 14,35 MHz zase stoup k 2,3. N a psm ech 21 MHz,
28 MHz je SV pznivj a dosahuje hodnot mezi 1,1 a 1,5.
Pkladem koncentrickho een kubick antny je tpsm ov
a n tn a pro 14, 21 a 28 MHz, kterou postavil JA7QM. A ntna m
pro kad psmo dv sm yky: zi a reflektor. Zi je dlouh 1 A,
reflektor o nco del:

14 MHz
21 MHz
28 MHz
428

Zi

Reflektor

21,20 m
14,12 m
10,80 m

21,50 m
14,32 m
10,75 m

Rozte obou prvk je 2,75 m (neovlivuje zisk an tn y v takov

me jako u antny yagi). I u tto antny bylo pouito pizpsoben
gam a s koaxilnm kondenztorem .
Definitivn dlka antnnch prvk se uprav pomoc GO. P i tom
se vstu p y ostatnch sm yek pem ost vrstvovm odporem 50 O a
100 Q, aby se zabrnilo jejich vlivu na nastavovanou sm yku. Sla
dovan sm yka se nave s GDO pomoc mal cvky, vloen na
vstup sm yky (obr. 3.90), a zm se rezonann km itoet. R eflektor
se lad na ni km itoet, a to na 14 MHz o 200 kHz, na 21 MHz
o 300 a na 28 MHz o 400 kHz

P ak upravm e napjen. Um stme mi sto jat ch vln blzko p i

zpsobovacho lenu tak , abychom na nj mohli vidt. K dybychom
v tom to ppad zapojili mi stojatch vln na stran u vyslae,
projev se vliv napjee a nam en vsledky nm nebudou k nie
mu. Sledujeme mi SV a vytahovnm nebo zasunovnm ko
axilnho kabelu u v n it mdn tru b k y m nme kapacitu kondenztoru tak , aby SV bylo co nejni. Nkolikerm opakovnm se
snam e doshnout SV 1,1. Po skonen tto prce nezapom enem e
kondenztor vodotsn uzavt.
429

Nakonec se zm nou dlky reflektoru uprav initel zptnho z

en. T uto prci je nutno konat na stee v definitivnm postaven
an tn y za pomoci indiktoru sly pole.

HB9CV
H lavnm problm em tto antny je veden, kter spojuje pedn
a zadn prvek a nkdy me zavinit, e oba prvky nebudou konzu
m ovat stejn vkon.
JA2DT pidal k antn H B 90V te t prvek, a to nikoliv pasvn,
nbr buzen. Vechny ti prvky jsou napjeny uprosted v bod
o pedpokldan im pedanci 75 2. N apjee jsou na vstupn im pe
danci dipl pizpsobeny lenem gam a. N apje zadnho prvku je
o A/4 (90) del ne napje prvku pednho. Zadn prvek pedbh
fzov pedn o 270 (obrcen vzato se o 90 opouje). K dy do
bodu B (obr. 3.91) k napjei o im pedanci 75 O, k ter napj pedn
a zadn prvek, pipojm e paraleln kabel rovn o im pedanci 75 O,
bude im pedance v tom to bod 37,5 . Po pizpsoben budou
pedn i zadn napje napjeny vyvenou energi, k ter se
mezi n rozdl na poloviny. I stedn prvek m im pedanci 75 O.
T ak se tak jev z bodu A . Bod B, vidn z bodu A , m im pedanci

O br. 3.91. H B 9CV sch m a

430

150 O. Vkon se rozdl v pomru 2 : 1 a na jednotlivch prvcch

v pom ru 1 : 4 : 1. Dlky jednotlivch sek napjee jsou zejm
z obrzku.
N apjec bod stednho prvku povaujem e za zkladn. V bod B '
n a st v zpodn 45, na pednm prvku dalch 90 proti B ; zadn
prvek se proti B opouje o 180. Im pedance v bodu A, vidn od
75 150
vyslae, se rovn ------------ = 50 2, co je charakteristick impe75 + 150
dance pouitho koaxilnho kabelu. Po pelivm doladn pizp
sobovacho lenu je mono doshnout SV 1.
-TA2DT zhotovil jednotliv p rvky z trubek o prm ru 27, 23
a 19 mm. Zasunovnm nebo vysunovnm posledn sti se jednot-

O br. 3.92. H B 9C V -

1650

rozm ry

1350

1750

I 23 T , ZLa
3 I N.
=? iri

19

900

*1 0

^ f ' 1440

X-

'O

o i -ti.1'"

<t> 30

$25

<t>22

$19

lioo

130

200

1050

1250

10

500

Di
R o zm r x [m m ]

3100 .1

_ 3070

D2

pro .

D,

Lz

Lr

300

470

750

980

600

if>iT
I

3430

3660 r j -R

b )A N T N N PRVEK
a] RO ZM R Y ANTNY

43!

liv prvky dolauj. Nosn ram eno a prvky jsou upevnny na desce
300 x 100 X 10 mm. Pizpsobovac leny gam a se lad otonm i kondenztory 150 pF, um stnm i v plastovm pouzdru. Lad se po
moc mie SV. Pedn prvek je asi o 10 % zkrcen, zadn o 5 %
prodlouen. K dy se u kadho jednotlivho prvku doshne SV 1,
an tna jako celek m SV 1,2 (obr. 3.92).
A ntnu HB9CV pro 21 MHz se dvm a pasvnm i p rv k y (reflek
tory) postavili v radioklubu univerzity K anazaw a, JA9Y BA . R oz
m ry a um stn jednotlivch prvk byly zhruba ureny vpotem
a upesnny experim entln. Mechanick vyeen bylo obtnj
ne elektriksk nvrh. Nosn ram eno se skld z dl o prm ru
60 mm a 50 mm, antnn prvky z dl o prm ru od 30 do 19 mm,
spojench prunm i vlokami a upevnnch rouby. Dlky konco
vch dl X jsou orientan. Definitivn nastaven se provd pi sla
ovn antny. Ja k o fzovac linky mezi ziem a reflektorem lze
pi vkonu du 10 W pout televizn dvoulinky; pi vych vko
nech bylo nutno tu to linku zhotovit z mdnho vodie 0 2,2 mm,
o roztei 13 mm, udrovanho izolanmi rozprkam i. Takov ve
den m im pedanci asi 300 O a pekenm se doshne zm ny fze.
N apjec kabel je pipojen pes pizpsobovac len gam a, ladn
otonm kondenztorem .

Logaritmicko-periodick antna
J e sloena z prvk, jejich elektrick vlastnosti se opakuj na km i
totech
/n = f r ,

r je konstanta, nazvan perioda antny; uruje i um stn jednotli

vch prvk:
R 2 R it

Ra

R ix

... i n+ i =

R-dX

Jestlie se odstupy km itot, resp. p rvk vynesou v logaritm ickm

m tku, zstvaj stejn.
432

D lka zi je rovn urena periodou antny r:

-^n+l
^n+1
T = ~ T in = ~ T T '
R ozm r nejdelho p rvku h bv 1/2, nejkratho 1/3. P ro odstup
jednotlivch antnnch prvk S n plat vzorec
S n = Hn
Rn+l -^n(l-T)
D leitou veliinou je vrcholov hel <% trojhelnka, opsanho
ziem . Rozdlme-li ten to trojhelnk na poloviny, p lat
ln

2
oc
7 = b 2

ln
a

Mezi dlkou zi a jejich rozte existuj vztahy

oc
l n 2_Kn tg ^ ,
i n Rn tg
a
1

Zisk antny je tm vt, m je hel oc men a perioda an tn y r

vt. Vhodou logaritm icko-periodick antny je jej irokopsmovost a sm rovost. P roto je oblben v profesionlnch slubch
a uplatuje se i na velmi krtk ch vlnch.
Podle JA 1ISN a W 4AEO se dlka nejdelho prvku stanov tak ,
e 1/2 se zvt o 5 %. Pro psmo 14 MHz l 11 m. Pro vpoet
nejkratho elem entu se pedpokldan nejvy km itoet zv
o 50 % a vypote se 1/2 (pro 30 MHz vyjde l asi 3 m). Dalm kro
kem je stanoven dlky nosnho ram ene (co je vzdlenost mezi
nejdelm a nejkratm antnnm prvkem ) a hlu a. K dy ozname
nejdel antnn prvek jako seku A B , nejkrat jako seku CD,
spojm e body fD a A C, spojnice prodloum e a najdem e prsek,
p ak hel, kter svraj, je a, vrcholov hel opsanho trojhelnka.
433

Kdy je nosn ram eno l,5 k r t a 3krt del ne nejdel antnn

prvek, je mono uvaovat km itotov rozsah antny 2 : 1 (obr. 3.93).
Ze vzorce
1 r
7

1r
vyplv initel a = - , kter um ouje pomoc nom ogram u
(obr. 3.94) zvolit r a . Jejich volbu ovlivn nejen poadavky na
irokopsm ovost a sm rovost vyzaovacho diagram u, nbr i pro
stor, kter bude pro antnu k dispozici, a nae konstrukn monosti.

O br. 3.93. P rin c ip logaritm ieko- periodick a n t n y

Pro dlku nosnho ram ene rovnou 1,9Zi, tj. asi 21 m, se vrcholov
hel oc bude ro v n at 20.
Doporuuje se volit a mezi 0,1 a 0,15 a r vy ne 0,75. U sousta
vy trapezoidlnho tv a ru s plynule se m ncmi rozm ry (obr, 3.95)
se perioda antny vol ni, r = 0,65
0,75, u ty p trubkovch
a drtovch je mono jt a na r = 0,95.
(Zvtovn hlu a m za nsledek zhorovn initele zptnho
zen.) N a ose an tn y se na kt 21 m nakresl nejkrat antnn
prvek (3 m). Osa an tn y
ln

2 tg

ln
tg a

bude m t dlku asi 30 m.

Zvolme r = 0,9 a spotm e kty i?i a Jfn a dlky antnnch
p rv k h a ln.
434

K dy prohlm e logaritm icko-periodick antny, popsan v lite

ratue, zjistme, e perioda r nebv pesn dodrovna a u jedn
a te antny kols nap. od 0,88 do 0,93.
Nen-li zapoteb, aby an tna mla v celm psm u k o n stantn
zisk, je mono jej vlastnosti ovlivnit zavedenm uritch nepravi
delnost do zsady
,/n = f r .

Zm ny tohoto druhu se nazvaj m odulac param etr antny. Dle

uvdm e nkter pklady (mry v [m]). Byly postaveny logaritm icko-periodick an tn y pro jedno am atrsk psmo i pro vce psem.
T y to antny jsou a tra k tiv n tm , e mohou obshnout psm a 14,
18, 21, 24 a 28 MHz.
ipky u jednotlivch antnnch prvk na obr. 3.96 znzoruj
fzov pom ry na logaritm icko-periodick antn. N apjec bod je
um stn vdy uprosted nejkratho antnnho prvku. O dtud proud
T

0,70
0.72
0,74
0,76
0,78
0,80
0,82

-0,84

1,6
1,4
1.2
1.0
0.80

0.60 0,40

0,86

0.30

0,88
0,90
0,91

0,20

0,92
_
093

0.10 -
0.09
0,08
0,07
0,06
0.05
0,04

0,94
0,95

"

0.15 -5

003

-0,96

0.02

-0 .9 ?

0.01

*
O br. 3.94. N o m o g ram

oC0

2.5 3
4
5
67
89
10

12
-1 4 -

161820
2224
2628
30-

40-Q 9 8

0,005

45-

435

postupuje po napjecm veden k jednotlivm prvkm . Prvkem , na

kterm n astv rezonance, tee nejvt proud a dochz na nm
k vyzaovn. Fzov pom ry na prVcch sousednch jsou opan.
P rv k y antn, sloench z ty nebo drt , se napjej dvo u d rto
vm vedenm o im pedanci asi 200 }. Jednotliv p rvky se ke ste d
nm u napjei pipojuj stdav (obr. 3.97).
Koaxiln kabel se k tom uto veden pipojuje pes pizpsobovac
len (pro 50 11 kabel balun s transform anm pomrem 4 : 1). V n
kterch ppadech se mezi aiitnu a koaxiln kabel vkld pizp
sobovac veden (stuh), zakonen na stran koaxilnho kabelu p i
zpsobovacm transform anm lenem.

O br. 3.95. Z k lad n t v a r

logaritm icko-periodick a n t n y

Obr. 3.96. F zov p o m ry n a lo g aritm ick o -periodick a n t n

O br. 3.97. N a p je n p rv k lo garitm icko- p erio d ick a n t n y

436

Pklady logaritmicko-periodickch antn (mry v [m ] ):

Psm o 14 MHz a 21 MHz, 7 prvk
h
11

Si
2,44

9,76

8,54

7,32

6,56

5,5

4,96

s2

Ss

s5

Se

s7

2,2 1

1,91

1,68

1,3

1,83

P iz p so b o v a c v e d en 7,02 m

Zisk (ve srovnn s diplem) 8 dB, nosn ram eno 11,44 m,

14 a 21;MHz, 9 prvk, 10 dB
h
11
S\
3,05

9,76

8,85

7,93

6,86

6,1

5,5

4,88

4,2

S2

S3

Ss

^6

S7

Ss

2,75

2,52

1,74

1,63

1,46

2,2

2,1

P iz p so b o v a c v eden 11,29 m , nosn ram en o 17,45 m

14 a 21 MHz, 11 prvk, 12 dB
h

ho

ln

10,37

9,46

8,85

8,08

7,32

6,71

6,1

5,64

5,19

4,86

St

S2

s3

Sa

s5

S6

S-,

Ss

S9

<Sio

3,51

3,05

2,75

2,29

2,14

1,98

1,9

1,68

1,52

h
11

2,6

N osn ram en o 22 m

7 MHz, 5 prvk
h

2 1,3

19,5

17,1

14,9

12,2

Si

S2

Ss

S4

4,3

3,7

2,7

14 MHz a 30 MHz, 17 prvk, 10 dB

437

t-

<N
CO

co

10

eo

>o

00

0 ,7 0

cO
1-^

co

CQ

T j

CQ

T i'

CQ

Ol
00

1"

00
00
o

0 ,9 2

CO

C>1
CQ

o
CQ

0 IS

o
CO

iO
co

O
SQ

Ol

00
CQ

co

1
C5
-S"

cO

CQ

lO

eo
CQ.

lO

co

**
CQ

l>

l>

in
oo

l>
-

00

o
05

r-H

<0

(M
ixS* '

pH

(M

O
fVi

CQ1
-

438

05

eo
CQ

14 a 30 MHz, 14 prvk
h

1 1 ,0

9,9

9,0

8,1

7,5

6,7

6,1

5,6

5,1

Si

$2

Ss

Si

S5

Se

1S7

2,7

2,5

2,2

2,0

1,8

1,7

1,5

ho

hi

4,6

4,2

3,8

3,5

Ss

s9 S 10

S 11

S 12

S 13

1,4

1,3

1,1

0,93

0,87

1,2

112

ll3

hi
3,2

14 a 30 MHz, 11 prvk

h)

ho

hi

11 ,0

9,3

8,2

7,2

6,4

5,7

5,0

4,4

3,9

3,5

3,1

Si

S2

Ss

Ss

Si

S7

Ss

sa

S 10

3,6

3,1

2,7

2 ,1

1,9

1,6

1,4

1,3

0,96

2,4

Vrcholov hel zstv u vech t poslednch ty p stejn, =

= 20, nosn ram eno je rovn stejn, 21 m. U antny se 17 prvky
se podailo doshnout potlaen zptnho zen 10 dB. U nsledu
jcho ty p u se 13 prvky, avak s vrcholovm hlem oc = 36 (dlka
nosnho ram ene 16,5 m) bylo dosaeno pouze 8 dB:
h

I9

11 ,0

9,9

8,9

8,1

7,4

6,7

6,1

5,5

5,0

4,5

4,1

3,7

Si

S2

Ss

Si

Ss

Se

Si

s9

<Sio

-Sn

S 12

2,2

2,0

1,8

1,6

1,4

1,3

1,2

0,96'

0,90

0,78 0,72

1 ,1

ho

hi

h2

h3
3,3

N ejpznivj potlaen zptnho zen logaritm icko-periodick a n

tn y pro 14 30 MHz bylo zjitno u an tn y se 17 prvky, avak
s Vrcholovm hlem oc = 15 a nosnm ram enem 30,48 m:

[>
IX.

eo

to

***'
co

o
co

oo

cq

iO
CQ

m*

co

CQ

Tl

CQ

co
J

IN

-3

0 ,9 4

O
co

lO

Cl

'#

CQ

00
T l

CQ

CO
O
rH

<N

CO

o
T1

CO

iq

05

00

f-

Cl
CQ

CO

CQ

oo
rH

t-

i>
CQ

0
01

co

' eo

rr

co

eo

CQ

05

l>

U
CQ

T
o i

iO
OO

-f
CQ

co
o

CQ

oo
o

o
o

CQ

co

o
F-H

440

Ol

l>

co

<N

I>

co
CQ

co

P tip rv k o v logaritm icko-periodick a n tn a pro psmo 3,8

4,0 MHz m ty to rozm ry [m]:
h

fa

fa

fa

42,87

40,84

35,36

30,48

23,77

Si

S2

S3

, $4

9,14

8,23

7,32

5,79

O br. 3.98. P k la d logartm icko-periodiek a n t n y

O br. 3.99. K o n stru k c e

lo g aritm icko-periodick a n t n y

S
n y lo n o v

la n o

n a p je c v e d e n
400C

c ) P O S T U P STAVBY

ro zp rk a

a ntn n
p rvky

p c h y t k a
1. u p e v n n v o d o . ro v n h o n a p a je e

h 1m

n osn
o b lo u k

b ) KO N STRU KCE ANTNY

a) D R Z A K
) V O D O R O V N

2 .n a p n u t
o b lo u k

N O SN Y fH

O BLOUKU

3. n a p n u t i 'n o s nch

la n

V m o n td ro zp rk y a a n t n
n c h

N APAJE
e ) P IP O J E N P E K E N

p rvk

I
ta to antna je napjena dvoudrtovm vedenm (ebkem),
ke kterm u je koaxiln kabel pipojen pes transform an len
(balun).
Zkladnm u ty p u logaritm icko-periodick an tn y se k ple
chov". S takovm se setkvm e na velmi krtk ch vlnch. A nt
ny konstruovan z tru b ek nebo z d rt m ohou b t bu vodorovn
nebo svisl (je mon i kom binace) a pi stavb antn drtovch
se antnn prvky zavuj pomoc izoltor na nylonov nosn lana
upevnn na storech.

O br. 3.100. U sp o d n a n t n n c h p rv k

JA 6H W upevnil antnu na dva nosn oblouky, na sebe kolm,

tvarem pipom najc luk. K ad se skld ze dvou st 5 m dlou
hch, kter jsou vloeny do ke z tru b e k o vnitnm prm ru
46 mm. V ertikln tru b k a tohoto drku je zasazena do ro tto ru
(obr. 3.99).
Prez vodi horizontlnho napjee a jejich rozte jsou voleny
tak , aby charakteristick impedance inila 400 Q. Po pipojen a n
tnnch prvk bude vsledn im pedance v bod napjen asi 200 Q
442

a pizpsobovacm transform anm lenem 4 : 1 se doshne pizp

soben na koaxiln kabel o im pedanci 50 2. Plky antnnch prvk
jsou na sebe kolm. P rm r vodie 1,8 mm (obr. 3.100):
h
12,4

1,24

11,1(5 10,04
S 2

S3

1,11

1,01

9,04

8,12

S4
0,9

ls

Ut

ha

7,32

6,58

5,92

5,32

4,8

4,32 3,88

Ss

se

S-,

S 10

Sn

0,81

0,74

0,65

0,48

0,43 0,09

0,6

0,53

hi

hz

I13
3,5

812

A ntna v 35 kg.
SV = 1 ,1 -2 ,0 .

Literatura
[1] Ing. Karel Jordn, O K 1 B M W : A ntny. Pednky z am atrsk
radiotechniky, V Svazu pro spoluprci s arm dou, stedn
rada radioklubu Svazarm u, 1980.
12 ] Prokop V okurka: Sen elektrom agnetickch vln a antny,
SNTL 1980.
[3] Ing. CahaIru/. Prochzka: A ntny, SNTL 1956.
[4] Korbanskij: A ntenny. Energija, Moskva 1973.
[5] TarneckijOsipov: A ntny sudovoj radiosvjazi. Sudpromgiz,
Leningrad 1960.
[6] A ntny. R adiov konstruktr, 1/1969.
[7] Ing. Milan Dlaba, O K I A W Z : Smrov an tn y yagi pro k r t
kovlnn psma. II. Sem in KV techniky, st n. L. 1980.
[8] Ing. V. Kek: V ertikln antna pro psmo 3,5 MHz. R adio
am atrsk zpravodaj . 10/1973, str. 9.
[9] Ing. M ilan Dlaba, O K I A W Z : V ertikln antny pro psm a
80 a 40 m. R adioam atrsk zpravodaj . 9/1974, str. 3 a . 10/
/1974, str. 15.
[10] Martin Kratoka, O K 1 D C W : KV antny, inverted V'. R adio
am atrsk zpravodaj . 6/1975, str. 14.
[11] Imrich Ikrnyi: A m atrsk krtkovlnn antny. Slovensk v y
davatelstvo technickej literatury, B ratislava 1964.
[12] G. B. Belocerkovskij: A ntenny. Oborongiz, Moskva 1956.
443

[13] Rothammel: A ntennenbuch, Milit.rverlag der DD R, Berlin

1.975.
[14 A ntny am atrskch vysla. CAV 1947.
[15 Hirociici Kogure, J G 1 U N E : H F mini antna kenkyu; CQ Ham
R dio 4/1982, str. 299, 5/1982, str. 300, 6/1982, str. 289, 7/1982,
str. 309.
[16 A Mra Sasaki, JA 3G Q K : W3DZZ antna no jikken; CQ H .R.
5/1978, str, 164.
[17 Iiiroaki Kogure. J G I U X E : Tsuig antna; CQ H.R. 10/1979,
str. 255.
[18 Iiiroaki Kogure, J G 1 U N E : Y ch minibmu; CQ H.R. 4/1977,
str. 236.
[19 N ijim a Susumu, J A 1 N V B : Shiu bando ni atak k u ; CQ H.R.
6/1982, str. 281.
[20 fideo Yymagishi, J A 1 E P Y : I rp traib an d a 14/21/28 MHz
3 ere; CQ H.R. 7/1979. str. 243.
121 Hirshitsugu Sugawara. J A 7 Q M : 1428 traibando kyubikaru
kuw addo; CQ H .R. 4/1980. str. 243.
[22 Sukemasa Tesshi, J A 2 D I : 3 erem ento wo doji reishin shita
14 MHz endofaia ar; CQ H.R. 12/1979, str. 255.
[23 J A 9 Y B A , Kanazama daigaku amachua Icurabu: 4 ere HB9CV;
CQ H .R. 10/1979, str. 260.
[24 Sachihiro Yoshii, J A 3 S W E : ,21 MHz Delta Loop; CQ H .R .
2/1982, str. 298.
[25 Ing. V. Geryk: Mezi antnou a zem ; Am atrsk rdio . 7/1972
a . 8/1972.'
[26 Ing. Jaroslav Erben. O K 1 A Y Y : V ertikln antny; A m atrsk
rdio . 12/1977 . 4/1978.
[27 Kazuoki Nishida, J A J I S N : 14 MHz taiy koteikei roguperiodikku antna; CQ H.R. 8/1974, str. 20.
[28 Kazuoki Nishida, J A 1 I S N : Taisushuki antna no kyuden tekunikku; CQ H .R. 2/1975, str. 258.
[29 Ing. Zdenk Krupka: Logaritm ick-periodick antny; Sdlo
vac technika . 6/1963, str. 202.
[30 Kazuoki Nishida, J A I I S N : R oguperiodikku antna no sekkei;
CQ H.R, 1/1976, str. 257.
[31 G'. E. Smith, W 4AEO: T hree-B and High Frequency Log-Periodic A ntennas; H am Rdio 9/1972, str. 28.
[32 Masahito Frejisua, JA 6 L Z G : 3,5/3,8 MHz faikyoyo roguperio
dikku antna no seisaku; CQ H .R . 1/1977, str. 237.
[33 Yoka Tsunoko, J A 6 H W : 18/24 MHz WARC shin bando taio
H F roguperi an tna; CQ H .R . 7/1982, str. 281.
444

Ing. Karel Jordn, OK1 BMW

D R U IC E

vod
R adioam atrsk druice na obn drze kolem Zem roziuj ji
adu let rdiov kom unikan obzor tiscm am atr na celm svt.
Pechod do kosmu pin vznam n podnt k rozen spektra
radioam atrsk innosti, k rozen vdomost v pbuznch i vzd
lenjch oborech a zcela napluje pokusnick smysl radioam atrsk
prce. Kom unikace pomoc druicovch pevd i jejich kon
strukce se bouliv rozvjej a budoucnost rdiov kom unikace pat
jim. Zatm jsm e na zatku tto ry, ale lze oekvat, e v prbhu
deseti p atn cti let bude vybudovna celosvtov s druic, kter
um on spojen mezi libovolnmi m sty na Zemi se spolehlivost ji
nmi zpsoby en vln nedosaitelnou.
V nsledujcch kapitolch jsou nastnny zkladn principy a pro
blm y kom unikace pomoc druicovch pevd. Pi rychlm roz
voji oboru je obtn napsat prci, kter by vystihla souasn stav
a pitom zstala aktuln nkolik let. T ento problm se projevil i pi
psan tto kapitoly.
Je vnovno vce m sta hlavnm fyziklnm a technickm princi
pm. kter plat obecn a jejich znalost lze vyut pi provozu pes
druice, kter teprve pijdou. Prv pochopen zkonitost, jim i se
d pohyb druic, rznch anom li pi en vln atp. je potebn
k tom u, a by vsledky radioam atrsk prce nebyly jen nhodn.
O bavy z plin kom plikovanosti oboru jsou zbyten. Stle p i
bv tch, kte pracuj pomoc druicovch pevd. V SSR
si to to spojen do konce roku 1983 vyzkouelo ji asi 7 % radio
am atr a podobn tren d je p a trn na celm svt. Tak cel filo
zofie nvrhu a vvoje novch radioam atrskch druic sm uje
445

k tom u, aby se druice staly bnm kom unikanm prostedkem

pro kadho.

Strun historie do konce roku 1983

Kosm ick vk zaal 4. 10. 1957, kdy Sovtsk svaz vyslal na ob
nou drhu prvn druici v historii lidstva Sputnik 1. Ppn m a
jkovho vyslae na 20,005 MHz tehdy pijm ala i ada radioam a
tr po celm svt. A o tyi lta pozdji 12.12. 1961 byla na
obnou drhu uvedena prvn radioam atrsk druice OSCAR 1.
J e j vysla, pracujc v psm u 145 MHz a napjen z chemickch
lnk, vyslal tm 7 t d n charakteristickou skupinu H1 H I .
Druice v podob krychle vila asi 5 kg a jej stavba pila na 65 doar. Postavila ji skupina am erickch radioam atr z oblasti San
Francisca sdruench ve spolenosti P roject OSCAR Inc. Z kratka
OSCAR vznikla z potench psmen nzvu O rbiting Satellite Carrying A m ateur Rdio. Pro svou libozvunost a pilhavost se vila
ta k , e vechny radioam atrsk druice se nazvaj OSCAR a iden
tifikan skupina ,,H I se pouv ve vysln palubnch m ajko
vch vysla dodnes.
Za uplynul dvacetilet radioam atrskch druic zaznam enala kos
m ick technika pozoruhodn rozm ach a kad dal druice pinesla
nco novho. OSCAR 2 (2. 6. 1962) byl sice jen obdobou druice
OSCAR 1, zato OSCAR 3 (9. 3. 1965) nesl na palub ji linern
pevd 145/145 MHz o ce psm a 50 kHz. Byla to vbec prvn
druice na svt pro vcensobnou kom unikaci s libovolnm p stu
pem. OSCAR 3 byl v innosti 15 dn a za tu to dobu bylo pes jeho
pevd navzno 176 spojen, z toho dv tran satlantick. OSCAR 4
(21. 12. 1965) se nsledkem zvady na raket dostal na siln elip
tickou drhu. Byl vybaven pevdem 145/145 MHz se kou
10 kHz. M ajkov vysla pracoval nkolik msc, ale pevd
pinesl zklamn. Bylo navzno pouze 6 oboustrannch spojen b
hem prvnch dvancti obh.
Australis OSCAR 5 (13. 1. 1970) uzavel prvn generaci radioam a
446

trskch druic, jejich spolenm znakem byla krtkodob funkce

palubnho zazen, uren ivotnost chemickch napjecch lnk.
N a druici OSCAR 5, vyvinut australskm i radioam atry, byly
ovovny nkter nov principy v konstrukci palubnho zazen
a vhodnost psm a 29 MHz pro druicov ely. Poprv byl pouit
systm dlkovho ovldn ze Zem pro zapnn m ajkovch v y
sla, pracujcch na 145,05 MHz (vkon 50 mW) a na 29,45 MHz
(vkon 180 mW). M ajky vyslaly telegraficky sedm ikanlovou telem etrii dleitch palubnch hodnot. Dle byl spn oven p rin
cip pasvn m agnetick stabilizace polohy druice v prostoru za
elem podstatnho zpomalen vlastn rotace druice.
N a vyputn druice OSCAR 5 se ji podlela znanou mrou
organizace AMSAT (Rdio A m ateur Satellite Corporation), zaloen
v dubnu 1969 ve W ashingtonu. T ato nekomern, m ezinrodn v
deck spolenost si vytvoila kol zajiovat vvoj a vrobu druic
pro radioam atrsk ely s clem podpoit provoz na psmech VKV,
usnadnit kom unikaci pi ivelnch pohrom ch, roziovat vdeck,
technick a provozn informace, pispt k rozvoji progresivn tech
niky pi radioam atrsk innosti. AMSAT sdruuje nyn na 3000 le
n z celho svta a kolektivnm i leny jsou i vdeck a kolsk o r
ganizace, za jejich podpory se druicov program uskuteuje.
Druice toti slou i jako uebn pom cka na kolch k dem onstro
vn princip a monost druicov radiokom unikace. Z lenskch
pspvk a z dobrovolnch sbrek a dar je financovn rozvoj
a stav b a druic.
Druic AMSAT OSCAR 6 (A06) vyputnou 15. 10. 1972 zan
d ruh generace radioam atrskch druic. A 06 byl vynesen spolu
s meteorologickou druic NOAA-2 na polrn, piblin kruhovou
drhu o vce 1460 km, se sklonem 101,7 a obnou dobou zhruba
115 m inut. Druice o hm otnosti 20 kg m podobu kvdru 1 6 x 3 0 x
X 44 cm. Polovina povrchu je p okryta slunenmi lnky,, kter do
dvaly na zatku ivota prm rn vkon 2 W a nabjely ak u m u
ltor 24 V/6 Ah. K palubn vzbroji nleel linern pevd 145,90
a 146,00 MHz/29,45 a 29,55 MHz, m ajkov vyslae 200 mW na
29,45 MHz a 300 mW na 435,1 MHz. Telem etrick systm penel
pomoc m ajkovch vysla 24 daj z palubnho zazen v po
447

dob tslicovch skupin Morseovy abecedy. M ajky byly dopln

ny pam t CODESTORE, posuvnm registrem o kapacit 896 bit.
Pam m ohla b t program ovna ovldac stanic ze Zem, take na
jej povel mohly m ajkov vyslae vyslat k rtk zprvy v oteven
ei Morseovou abecedou nebo R T TY . Povelov ovldac souprava
obsahovala celkem 21 zapnacch povel k zapnn a vypnn pe
vde, m ajk, pam ti, rychlosti telem etrie atp. K ovldn d ru
ice A 06 bylo zzeno na Zemi nkolik dicch stanic. J e to pede
vm jejich zsluha, e A 0 6 byl udren pi ivot a do 15. 6. 1977
a pekonal vce ne tynsobn plnovanou dlku ivota. N a p a
lub A 06 se toti ji brzy po s ta rtu projevil nespolehliv ko n tak t
jednoho panelu slunen baterie a na ivotnost akum ultorov b a
terie psobilo nepzniv petovn pevde silnmi signly ko
m unikujcch stanip. Reim palubn elektroniky bylo proto nutn
neustle uprav o v at vypnnm a zapnnm pevde, aby akum u
ltor vydrel co nejdle. Ukonen funkce A 06 bylo nakonec zp
sobeno znienm akum ultorov baterie a druice zmlkla pi svm
21 405. obhu.
A 06 pedstavoval ohrom n kv alitativ n skok proti dvjm scarm . Za dobu jeho innosti pracovalo pes jeho pevd tisce
am atr z vce ne stovky zem po celm svt a byla uskutenna
spojen vemi m onmi zpsoby provozu nevyjm aje R TTY a SSTV.
Dokonce jsou mezi nimi spojen z pohybujcch se dopravnch pro
stedk (autom obil, lod, letadel) a byl spn dem onstrovn pe
nos dat pro lkask ely (EKG, EEG). Pro s. am atry A 06
pinesl vbec prvn druicov spojen v historii znaky OK a pak
spn rozvoj provozu, kter ns adil na pedn msto na svt.
OSCAR 7 (A 07) byl zatm nejspnj a nejdle pracujc d ru
ic (15. 11. 197413. 6. 1981). Byl vyputn jako sekundrn pt
s meteorologickou druic ITOS G na drhu podobnou drze A 06.
N a palub druice ve tvar.u osmibokho hranolu o rozmrech 0 42 X
X 36 cm a hm otnosti 29 kg se nachzely dva linern pevde:
pevd m du A (podobn A 06) 145,85144,95/29,40 29,50 MHz
a pevd m du B 432,175432,125/145,925145,975 MHz. Tele
m etrick systm vyslal jednak 24kanlovou telem etrii Morse pro
vozem A I, jed n ak 60kanlovou R T T Y 45,5 Bd provozem F l . Pod448

statn zlepen kom unikace pinesla turn ik eto v antna pro k ruho
vou polarizaci, pouvan pro 432 i 145 MHz. Pevd mdu A
nebyl ta k spn jako pevd na A 0 6 nsledkem zvady v m f
pijm ae a mn vhodnho um stn vyslacho diplu pro 29 MHz.
Z ato pevd mdu B pedil veker oekvn a stal se zatm
nejlepm pevdem v kosmickm prostoru, k provozu stail u po
zemn stanice vkon du jednoho w attu. Bhem spolen dvoulet
innosti druic A 06 a A 07 nastvala periodicky obdob vzjem nho
piblen druic, take byly pi peletech souasn nad obzorem. Pi
souasn funkci pevde na A 06 a pevde mdu li na A 07
byla uskuteovna i spojen ,,crss-satellite , tj. pomoc dvou kos
mickch pevd. A 07 ukonil svou innost podobn jako A 06
znienm palubnho akum ultoru. P lnovan tlet doba ivota
druice byla ale stejn pekroena vce ne o 100 %.
Dal druic byl OSCAR 8 vyputn dne 5. 3. 1978. Pracoval
a do ervna 1983, kdy pestal fungovat nsledkem poruchy a k u
m ultoru. Druice m podobu kvdru o rozm rech 380 x 380 X
330 mm, hm otnost asi 27 kg a obh na piblin kruhov, polrn,
retrogrdn drze s poten vkou 910 km a obnou dobou
103 m inuty. Na palub pracovaly dva linern pevde md A:
145, 850 145, 950 (29,400 29,450 MHz md .1: 146,000-145,900)
435,100 435,200 MHz. Pevde byly doplnny m ajkovm i
vyslai o km itotech 29,402 a 435,095 MHz. Oba vyslaly estikanlovou telem etrii provozem AI s rychlost 100 zn./m in. Pevd
mdu A pracoval stejn spn jako pevd druice A06, vysla
pevde ,,J ml nsledkem poruchy m al vkon a signly na
435 MHz byly proto dost slab.
V
tm roce dne 26. 10. byly uvedeny na obnou drhu dv
experim entln sovtsk druice RDIO I a R DIO 2 pod ozna
enm R Sl a RS2 (Radioljubitelskij sputnik). Ob byly vyputny
souasn jako sekundrn pt s druic Kosmos 1045 na kruhovou
drhu o vce asi 1700 km a sklonu 82,5. Obn doba byla dvou
hodinov. N a palub druic ve tv a ru vlce 0 42 x 39 cm o hm otnosti
40 kg byly shodn linern pevdee 145,88145,92/29,36 29,40
MHz a m ajkov vyslae na 29,40 MHz. M ajky vyslaly 30kanlovou telem etrii. Linern pevde mly velmi citliv pijm ae,
*
449

k spojen stail 1 W vkonu ria diplu. O to byly vt pote s p et

ovnm pevd silnmi signly zpadoevropskch stanic. D rui
ce mly experim entln charakter a innost palubnho zazen
oficiln skonila potkem nora 1979. M ajkov vysla druice
R S l byl obas slyiteln i bhem pozdjch let (1984).
Dne 23. 5. 1980 odstartovala rak eta Ariane, kter mla vynst
jako sekundrn zt i prvn druici AMSAT te t generace
Phase 3A. N kolikalet vvoj tto druice byl nejnronj a nej
nkladnj akc organizace (nklady asi 200 000 dolar). Druice
po vynesen na parkovac drhu mla b t pdavnm raketovm
m otorkem uvedena na siln eliptickou drhu s vkou perigea
1500 km a vkou apogea 36 000 km s llhodinovou obnou dobou.
Linern pevd byl uren pro pevod 435/145 MHz s kou k a
nlu 180 kHz. Druice mla zprostedkovat stanicm na severn po
lokouli a osmihodinovou nepetritou kom unikaci na vzdlenost
a 18 000 km. P i s ta rtu dolo k havrii prvnho raketovho stupn
Ariane a rak eta i s uitenou zt se ztila z vky 10 km do moe.
Dne 6. 10. 1981 byla uvedena na obnou drhu prvn vdeck
radioam atrsk druice, konstruovan britskou organizac AMSAT-UK, jm enovit skupinou soustedno^ kolem vysok koly U niver
sity of Surrey. O dtud t pram en nzev druice UOSAT. Druice
pedstavuje svm vybavenm i vdeckm zamenm nov smr
v konstrukci radioam atrskch druic a je o n pojednno v zvru
kapitoly.
Rok 1981 byl velmi plodn, protoe dne 17. 12. 1981 byla v SSSR
vyputna srie esti radioam atrskch druic RS3 a RS8.
tyi z nich jsou vybaveny linernm i pevdi 145/29 MHz a dv
z nich navc autom atickm telegrafnm odpovdaem. Projekt je
podrobnji popsn v sti o souasnch druicch.
Bhem roku 1982 byly uvedeny na obnou drhu dal dv
sovtsk druice, a to zpsobem dosud neobvyklm byly odvreny
od orbitlnho kom plexu Saljut 7 a Sojuz T5 bhem rekordn dlouh
ho letu kosm onaut A. Beregovoje a YT. Lebedva. Prvn druice
ISK R A 2 (RK02) byla odhozena dne 17. 5. 1982. Mla obnou
drhu blzkou drze stanice S aljut 7 (drha kruhov, pm se
sklonem 51,6, vka asi 350 km, obn doba 91,3 m inuty). Tele450

m etrick vysla pracoval na km itotu 29,57(i MHz. Palubn pevd

21/29 MHz se nepodailo uvst do provozu. ISK R A 2 zanikla
v hustch vrstvch atm osfry 8. 7. 1982 pi svm 840. obhu.
D ruh druice ISKRA 3 (RK03)
byla uvedena na tm
shodnou drhu o 0 msc pozdji (22. i I. 1982). Palubn vybaven
bylo stejn, pevd 21,230 21,270/ .29,580 29,020 MHz i tele
m etrick m ajk na 29,583 MHz pracovaly nepravideln s tydennm i
pestvkam i. Druice zanikla dne 2(i. 12. 1982.
Ob experim entln druice ISKRA o hm otnosti 28 kg a rozmrech
asi 330 x 530 nim (osmibok hranol) byly dlem student Moskev
skho leteckho institu tu S. Ordodnikidzeho.
Dne 10. 0. 1983 probhl spn est s ta rt rakety Ariane, kter
vynesla na obnou drhu krom kom unikan druice ECSl i prvn
radioam atrskou druici 3. generace (Phase 3) AMSAT OSCAR 10
(AOlO). Druice s pracovnm nzvem Phase 3B je dlem rozshl
m ezinrodn spoluprce a vznikla dalm propracovnm a zdoko
nalenm druice Phase 3A, znien pi nespnm sta rtu Ariane
v r. 1980. AOIO nese na palub dva linern pevde 435 145
a 1209/430 MHz, kter dky znan prothl eliptick drze umouj
m nohahodinovou nepetritou komunikaci na vzdlenost a I 8 000 km.
Druice s pedpokldanou ptiletou ivotnost je podrobnji popsna
v zvren sti o souasnch druicch.

Zkladn principy komunikace

Energetick rozpoet trasy
Druice obh zemi zpravidla ve vce vt ne 500 km. Rdiov
vlny na sestupn trase druice Zem prochzej ionosfrickmi
vrstvam i ve vkch 60 500 km, u kom unikace pfes pevd d v a
krt na vzestupn a sestupn trase. V prvnm piblen meme
vliv ionosfry na en VKV zanedbat a povaovat ionosfru pro
VKV za zcela prhlednou". E nergetick rozpoet penosovch
tra s meme proto popsat vztahy pro en elektrom agnetickch
vln volnm prostorem . Pro jednoduchost uvaujem e druici na k ru
451

hov drze o vce h (obr. 4.1). Druice

je nejble pozemn s ta
nici Q. kdy prv prochz jejm nadhlavnkem (poloha S 2 ) vzd
lenost se rovn vce drhy. N ejvt mon kom unikan vzdle
nost odpovd spojnici QS 1 = Q S 3 oi vchodu a zpadu druice
nad optick obzor pozemn stanice. Pro penos na trase plat vztah
Pp/Pv = A v . A Pl(d* . A*) ,

(1)

kde P p je vkon pijm anho signlu, Pv je, vkon vyslan, A v a A v

inn plochy vyslac a pijm ac antny, d vzdlenost mezi vys
laem a pijm aem , A vlnov dlka.

Pro praktick vpoty je vhodn vzorec (1) upravit pro praktick

jednotky a zlogaritm ovat, take zskm e vztah pro tlum trasy
mezi izotropickm i antnnm i zii
bt =

23 + 20 log (dA) [dB;m, m]

(2)

20 log d

(3)

nebo
bt '= 33,5 -(-

- j-

20 log/ [dB; km, MHz] .

Celkov tlum tra sy je tlum en! bt snen o zisky pijm ac'

a vyslac antny
btc = bt gv gv .
452

(4)

V nsledujc tabulce 1 jsou vypotny pro jednotliv pouvan

psm a tlum y pro m inimln a m axim ln vzdlenost, pro typick
vky obnch drah a pro izotropick antnn zie. Uvaujem e-li
na obou stranch tra sy plvlnn diplov antny, tlum tra sy se
sn o 2 x 2,15 = 4,3 d B.
Tabulka 1. Utlum trasy mezi izolropickmi zii

f (M Hz)

(/min tl
ftmux '

A()9

A()8

540

915

2679

3536

RS

P3B

1400

1000

36 000

km

4555

4891

41 895

km

AOG

153,9

dB

wt min

117,4

122,0

126,0

127,2

kt. rrtax

131,3

133,7

135,9

130,5

155,2

dB

t>tmin

131,4

130,0

140,0

141,1

167,9

<IB

^tmax

145,3

147,7

149,9

150,5

109,2

dB

frt miri

140,9

145,5

149,6

150,7

177,4

dB

bt inux

154,8

157,2

159,4

100,1

178,7

dB

frtmln

150,2

154,7

158,8

159,9

180,0

dB

vt max

104,1

100,5

108,7

109,3

188,0

d l

^tulili

155,5

100,0

164,0

105,1

191,9

dB

bt max

109,3

171,7

173,9

174,5

, 193,2

(1B

bt min-

108,4

173,(1

177,0

178,2

204,9

dB

frtmax

182,3

184,7

180,9

187,5

206,2

<113

20

145

435

1 200

2 :!()(>

10 300

Pijm an signl na vstupu pijm ae mus bt natolik siln, aby

pevil rove um u. Pro pijateln provoz telegiafi je douc
odstup alespo o (i dB. rove tepelnho umu na vstupu pijm ae
je dna znm m vztahem
(
P% == k T B F p ,

[W; J /K , K, Hz]

(5)

v nm P je um ov vkon, k Boltzm anova konstanta, T term ody

nam ick teplota, B um ov ka psm a pijm ae, F p umov slo
453

pijm ae. Pro norm ln teplotu T 0 = 17 C = 290 K nabv souin

t-T hodnotu 4 . 10~2> J.
Skuten antna pipojen na vstup pijm ae se chov jako od
por, jeho um ov teplota zvis znan na pijm anm km itotu
a na VKV i na smru, odkud pijm . A ntna pijm elektrom agne
tick zen okolnho kosmickho prostoru um Slunce, (Jalaxie,
radiohvzd. Navc v m stskch aglomeracch pibv civilizan
radiov smog", kter vydatn zvyuje umovou teplotu antny.
umov teplota antny T a, zam en vzhru do nebe , kles s ros
toucm km itotem . Na km itotu 29 MHz je minimln 15 000 K,
na 145 MHz 200 l\. na 438 MHz a ve 10 20 K.
(Vilkov timov vkon na vstupu s pipojenou antnou pi za
nedbn z tr t antnnho napjee je potom
P

4.

10

-a i(T A/To + F v) . li

4.

10

^ FB ,

(6)

kde vraz v zvorce ( T a / T o + F p) je umov slo cel pijm a

c soustavy, tj. pijm ae\vetn um c11 antny. Pokud antnn
vyzaovac diagram zabr zemsk povrch (nap. sm rov antna
v bn horizontln poloze), an tna pijm tepeln elektrom agne
tick zen Zem a jej um ov teplota neme ani na vysokch
km itotech klesnout pli pod teplotu zemskho povrchu, tj. T A'==
7o. Podobn vlastnosti fn i druicov an tna na nzk obn
drze.
Zavedeme logaritm y a um ov vkon vzthnem e k rovni 1 W:
ps =

204 + F aB + 10 . log B

[dB W ; dB, Hz ]

(7)

[dBm; dB, Hz] .

(8)

nebo k rovni 1 mW
Pi = - 174 + F b + 10 . log f

F (1 H je umov slo soustavy vyjden v dB.

N apklad u ideln neumc soustavy (F = 0 dB), s kou ps
ma 1 Hz, je um ov rove p* = 174 dBm (tzv. mezn citlivost).
Znme-li toto teoretick m inimum, meme zkusit vypotat roz
poet sestupn tra sy : M ajkov vysla A 08 o vkonu 250 mW m
diplu, o km itotu 29,4 MHz, je pijm n na diplovou antnu s u
movou teplotou 15 000 K pipojenou k pijm ai se umovm s
454

lem 6 dB (Fp = 4) a kou psm a 2 kHz. Pedpokldm e m axim l

n vzdlenost druice podle tab u lk y 1.
rove pijm anho signlu bude:
P

Pv

bt + fip + gv

[dBm ; dBm , dB] ,

p v = 24 133,8 + 2,15 + 2,15 = 105,5 dBm .

rove umu na vstupu pijm ae pi
F = 15 000/290 + 4 = 55,7 ... 17,5 dB ,
ps = 174 + 17,5 + 10 . log 2000 = 123,5

dBm .

M ajkov vysla budem e proto p ijm at s odstupem signl/um :

D = p v. p$ 18 dB .

Vpoet plat jen v idelnm ppad, kdy souhlas polarizan

roviny diplovch antn. Pi penosu na 29 MHz je omezujcm i
nitelem vysok um ov teplota antny a snen umovho sla
vlastnho pijm ae na polovinu (Fv = 2 ... 3 dB) pinese zcela za
nedbateln zlepen odstupu signlu od umu (asi jen 0,1 dB).
Podobnm postupem lze vypotat celou spojovou trasu (Zem
pevdZem) za pedpokladu, e znme umov slo p alu b
nho pijm ae a vkonov zisk pevde. Vpotem bychom zjis
tili vkon pozemn stanice, potebn k provozu pes pevd pro
dan odstup signl/um . Autoi druicovch pevd nm vpo
ty uet, protoe obvykle uvdj poadavky na zazen pozemn
stanice tak , e pro vyslac zazen udvaj potebn
efektivn vy
zen vkon, kter se oznauje E R P (effektive radiated power)
a je to souin v f vkonu pivedenho na svorky antny a zisku a n
tny proti plvlnnm u diplu. N apklad vysla o vkonu 5. W pi
pojen bezeztrtovm napjeem k antn se ziskem (/a = 12 dB
(Ga = 16) m ve smru m axim a vyzaovn E R P = 80 W. M-li
antnn napje tlum 3 dB (G = 0,5), bude E R P polovin
40 W. N kdy se t vyskytuj daje oznaen E IR P . Je to efektivn
vyzen vkon vztaen k izotropnm u, zii, take mezi E R P
a E I R P plat vztah
N

eirp

1,64A te r p .

455

Ruiv jevy a anomlie en vln

Rdiov signly probhaj jednou i d v ak rt kosmickm prostorem
a ionosfrou a navc m druice rychl vlastn pohyb a vlastn ro
taci. T yto dje sniuj kvalitu spojen dvojm zpsobem: kolsnm
sly signlu (nikem) a km itotovm posuvem.
Sla signlu se mn pedevm v zvislosti na dlce vzestupn
a sestupn trasy tak, jak je patrn z tab . 1. Pi provozu pes pe
vd -e uplatn rozdl btmax - fttmin d v akrt. K rtce kolem v
chodu a zpadu druice, kdy se vlny tsn podl zemskho po
vrchu, nastv dodaten tlum o hodnot (i a 17 dB. Je-li pozem
n a n tn a oton pouze v horizontln rovin a nesleduje-li druici
i v elevaci, dochz k zmnm intenzity signlu podle tv aru jejho
vertiklnho vyzaovacho diagram u. A ntna v konen vce nad
zem m vertikln diagram roztpen do ady lalok, je jsou od
dleny hlubokm i minimy (obr. 4.2).

O br. 4.2. V e rtik ln v y z ao v a c diag ram sm rov a n t n y n a d zem

Pravideln se opakujc nik je zpsoben vlastn rotac druce.

Je-li druice i pozemn stanice vybavena jednoduchm i antnam i
s linern polarizac, nastv hlavn na vych km itotech nik
s hlubokmi m inim y v okamicch, kdy jsou polarizan roviny a n
tn na sebe kolm. Zlepen pin pouit antny s kruhovou po
larizac alespo na jednom konci tra sy a stabilizace polohy druice
vi Zemi.
456

O
dal nepravidelnosti pjm u se piiuje ionosfra. Pi prcho
du rdiov vlny ionizovanm prostedm dochz k tzv. F aradayov
rotaci, co je v podstat sten pvodn polarizan roviny vlny
v zvislosti na hustots ionizace podl trasy en a na dlce trasy
ionosfrou. Naklad vlna vyslan s horizontln polarizac se zmn
na vlnu s vertikln polarizac. Nsledkem je opt nik s hlubokm
minimem. Je v je m arkantnj na nich km itotech a pome je
din kruhov polarizace. Ionosfra nen zdaleka, homogenn pro
sted. J e v neustlm pohybu, zhuuje se i zeuje a vytv rzn
oblky. Na tchto, nepravidelnostech se rdiov vlna rozptyluje
nebo i zaostuje. kaz se nazv scintiface a je mnohem zjevnj
na km itotech pod 145 MHz.
Veobecn na 29,5 MHz se projevuje ionosfra nejvraznji. V rz
nch dennch a ronch dobch podle okam itho stavu ionosfry,
ovlivnnho slunen innost a geom agnetickou aktivitou, se vysky
tuj rzn zajm av kazy. Typick je nap. prodlouen slyitelnost

Obr. 4.3. en v ln ionosfrou n a 29 MHz

457

palubnch vysla po teoretickm zpadu (nebo ped vchodem)

pod optick obzor pozemn stanice. Dochz k tom u dvojnsobnm
lomem v ionosfe (obr. 4.3 Si). Jet vt vzdlenosti me u ra
zit rdiov vlna pi en ionosfrickm kanlem (obr. 4.3$ 2 ).
asto dochz i k vcecestnm u en, ppadn i kom binovanm u
odrazem od zemskho povrchu, take pijm an signly m aj ozvnu
50 a 70 ms, co odpovd dlce tra sy 15 000 21 000 km. V
skyt m im odn vrstvy E 11a vhodnm m st me naopak zp
sobit, e pi vchodu (nebo zpadu) druice oblaka E s odrej
rdiov vlny do kosmickho prostoru a signly z druice lze p i
jm at, a kdy je druice dostaten vysoko nad obzorem (obr.
4.3S$).
N a km itotech 145 MHz a vych se popsan kazy tm nevy
skytuj. K rtk prodlouen doby pjm u me bt zpsobeno tropo
sfrickm i podm nkam i. Tak byl zaznam enn vliv sporadick v rst
vy E, potlaujc signly pi poloze druice nzko nad obzorem.
Vrazn vliv na charakter signlu a jeho zabarven m aj aurorln
oblasti a podle kvality signlu pi peletech druice nad severnmi
oblastm i lze pedpovdat monost vzniku i ji existujc vskyt radioaurory. Je proto i pouh sledovn palubnch m ajkovch vys
la velmi uiten.
Pro plnost meme mezi ruiv vlivy projevujc se 11a am plitud
signl zahrnout i nelinern penosov vlastnosti pevde. P e
vd je schopen linern zpracovat vstupn signly a do jistho
m axim lnho vstupnho vkonu. Aby nedochzelo k pebuzen p
li silnmi vstupnm i signly, co by mlo za nsledek vznik neli
nernho zkreslen (interm odulace, kov modulace), je pevdov etz vybaven innm autom atickm zenm zisku AGC.
Zane-li nkter astnk provozu vyslat nepim enm vkonem,
autom atika zmen citlivost pijm ae a signly vech ostatnch s ta
nic poklesnou. Zle pak na asov konstant AGC!, jak se projev
ten to ruiv efekt.

/
458

Dopplerv posuv kmitotu

Plynul posuv km itot signl pijm anch z druicovch objekt
na nzkch obnch drahch je velmi charakteristickm rysem
kosmick kom unikace. Podle Dopplerova principu vnm pozorova
tel, bl-li se k nm u zdroj periodickho vlnn, km itoet vy
a vzdaluje-li se, km itoet ni, ne je skuten km itoet zdroje. P o
dobn je tom u pi pohybu pozorovatele vi zdroji, k ter stoj.
Jestlie je rychlost pohybu znan men ne rychlost en vln,
nemusme oba ppady rozliovat a sta uvaovat jen relativn
rychlost pohybu pozorovatele a zdroje, tj. vyslae a pijm ae.
T akto zjednoduen stav je popsn vztahy
/ d '==/

(C

+ v)/c ,

[Hz; Hz, m .s-1]

A j = / D f = f v/c = v/X, [kHz; k m . r 1, m]

(9)
(10)

kde / o je pozorovan km itoet, / pvodn km itoet, c rychlost en

vln (3 . 108 m .s-1), v relativn rychlost pohybu kladn rychlost
znam en pibliovn, A j zmna km itotu Dopplerovm posuvem,
X vlnov dlka.
Obn rychlost druice na kruhov drze zvis na vce drhy
(viz ta b . 2). Pro D opplerv posuv m vznam pouze sloka ry ch
losti smujc ve smru druicepozemn stanice. J a k vyplv
z obr.4.4, je ta to sloka pi vchodu druice v - q= v . cos y, kde
cos y = Rj(R
h). N ejvt odchylku km itotu od skuten hod
noty zjistm e pi vchodu a zpadu druice, nulovou odchylku pi
vrcholen druice nad obzorem. R ychlost zm ny inn sloky ry ch
losti se bhem peletu mn, take nejpom aleji se km itoet mn pi
vchodu a zpadu druice, nejrychleji pi prchodu nadhlavnkem .
Vliv rychlosti rotace Zem (na 50 zem. ky asi 0,3 km .s-1) zane
dbvm e. N a obr. 4.5 je typick prbh zm ny km itotu 435,1 MHz
pi nadhlavnkovm peletu druice A 08. Pi nim peletu ne
nadhlavnkovm je zmna km itotu men (rkovan kivka).
Pi provozu pes linern pevd na druici, tj. na trase Zem druiceZem se D opplerv posuv uplatn dvakrt. Druicov
459

Obr. 4.4. inn sloka rychlosti pro D opplerv posuv km itotu

Af IkHz]

Obr. 4.5. asov prbh D opplerova posuvu k m itotu pi peletu

460

pevd me transponovat km itoty dvojm zpsobem. Pro p e

vd ty p u 146/29,5 MHz (md A) je km itotov pln:
vstup

146 116,5 == 29,5 MHz

145,9 116,5 = 29,4 MHz

t
i

vstup

Transposin kmitoet je 116,5 MHz. Smysl zmny kmitotu se tedy

nemn a vsledn Dopplerv posuv je soutem posuvu na 146
a 29,5 MHz. Napklad pro drhu li
920 km (A08) je posuv pi
nadhlavnkovm peletu Afn
J 3,2 0,6 -3.8 kHz.
Druh zpsob trans pozice kmitotu, tzv. inverzn, spov na
odetn vstupnho kmitotu od kmitotu transpozinho, nap.
md J na AD8:
vstup

581 146
435 MHz |vstup
j 58.1 145,9 == 435,1 MHz j,
t

Smysl zmny km itotu se mn a vsledn Dopplerv posuv je roz

dlem posuvu na 146 a 435 MHz:
,'1/d = 3 ,2 - ( 9 ,2 ) J

6 ,0 kHz .

Na druici A()7 md B bylo proti mdu J zamnno vstupn

a vstupn psmo a km itotov pln byl:
vstup

t 578,150 432,175 = 145,125 MHz

] 578,150 432,125 = 145,175 MHz

j vstup
(,

take Dopplerv posuv ml opan smysl

4 /

8 ,3 ( 2 ,8 ) = 5 ,5 kH z .

Pirozenm dsledkem inverzn transpozice je i obrcen smyslu

postrannch psem, take signl SSB vyslan s hornm postrannm
psmem bude peveden a vysln k Zemi s dolnm postrannm ps
mem. Z pedchozch pklad je zejm vhodnost inverzn pem ny,
protoe vede k zmenen D opplerova posuvu. U pevd ty p u
435/145 nebo 145/435 MHz pin inverzn transpozice zmenen
posuvu na jednu polovinu proti neinvertujc'transpozici. Obdobn
pom ry budou u pevd ty p u 1260/435 MHz, nebo i v tom to
ppad je pom r vstupnho a vstupnho km itotu 3 : 1 .
461

D opplerv posuv je pi provozu nepjem n pi pjm u signl

SSB. Bohuel, cesta k jeho kom penzovn nen schdn, protoe
posuv je rzn velk pro rzn pelety a navc i rzn pro rzn
stanice podle jejich okam it polohy vi druicovm u pevdi.
Situace je znzornna na obr. 4.6, kde u stanice Qi se bude km itoet
stanice Q2 posouvat stejnm smrem i piblin stejnm tem pem
jako jej vlastn km itoet. Zato pi spojen se stanic Q3 bude posuv
km itotu zcela jin, nebo od stanice Q 1 se druice vzdaluje, ale
k stanici Q% se bl.
S

Obr. 4.6. D opplerv posuv zvis na vzjem n poloze stanic

Logickm dsledkem D opplerova posuvu je i to, e pesn nala

dn 11a protistanici je mon jen pi souasnm poslechu vlastnho
signlu z pevde a nelze pln vyuvat transceiverov m etody
soubnho ladn pijm ae a vyslae, tj. takovho systm u, kter
napodobuje km itotov pln kosmickho pevde.
Dalm dsledkem je, e kolem km itot palubnch m ajkovch
vysla, kter jsou um stny obvykle na okrajch pevdovho
psm a, je nu tn vyhradit jist ochrann psmo, aby nedochzelo
k jejich ruen provozem na pevdi. S Dopplerovm posuvem je
nutn potat nap. pi kalibraci stupnice pijm ai palubnm m a
jkem . K m itoet pijm anho signlu je sprvn jen tehdy, kdy
druice prv vrchol nad obzorem a je tedy nejble. N a druh
stran meme D opplerova posuvu vyut k. zpesovn daj
o drze druice a tm i zpesovat referenn daje.
462

Drhy druic
Jakkoliv kosmick tleso se me pohybovat v gravitanm poli
Zem pouze po nkter z kueloseek po krunici, elipse, p a ra
bole, hyperbole. Protoe druice vykonvaj periodick pohyb, me
jt jen o pohyb kruhov nebo eliptick. K ruhovou drhu povauje
me za zvltn ppad drhy eliptick.
Pesnji eeno, druice se pohybuje po eliptick spirle. N sled
kem brzdicho inku prosted se stedn vka nad povrchem Zem
neustle zmenuje, druice se dostv do hustch vrstev atm osfry
a nakonec v nich zanikne. T ento proces j dost pom al a zvis mj.
i na tv a ru druice. m je poten drha vy, tm m druice
del ivot. N ahldnutm do pehledu dosud vyputnch druic
zjistm e, e druice s vkou drhy 200 300 km maj ivotnost
nkolik dn a tdn, pi vce 500 600 km ji asi 810 let a pi
vkch kolem 1000 km se druice doije nejm n 1000 let atd.
A ktivn dlka ivota radioam atrskch druic je proto urena pe
devm trvanlivost palubnho zazen.
Z hlediska poteb radioam atrskho provozu by bylo mon n a
v rh n o u t celou adu zajm avch kruhovch drah, kde by se pelety
pravideln opakovaly ve stejnou denn dobu a druicov pevd by
p l n o v a n d r h a
p ro P H A S E 3 B

/
/

50 000 km

O br. 4.7. V an A llenovy ra d ia n psy

463

pokrval rozshl zem, ale v uskutenn takovch projekt stoj

dv pekky. P rvn z nich je prodnho pvodu. Jd e o tzv. Van
Allenovy radian psy, kter obklopuj Zemi v podob prstenc
(obr. 4.7). V nich se koncentruj vysokoenergetick stice (pede
vm elektrony) vlivem geom agnetickho pole. a del p obyt druice
v tto oblasti nen douc, protoe jej povrch je vystaven neust
lm u bom bardovn sticemi. Tm se naruuje povrch druice
zejm na trp slunen lnky a tak jsou ohroeny polovodiov
soustky palubnho zazen. Mon je pouze pasivn ochrana st
nnm a povrchov ochrana slunench lnk, k ter ale sniuje
jejich innost a zvyuje hm otnost. Proto je teb a volit drhu, na
n druice prodlv ve Van Allenovch psech co nejkrat dobu
(drha Phase 3 na obr. 4.7).
Druh pekka je ekonomickho rzu. R adioam atrsk druice
jsou vypoutny vdy jako tzv. sekundrn pt njakho jinho
profesionlnho druicovho program u. To znam en, e druice je
pibalena k hlavnm u pstrojovm u pouzdru a po dosaen obn
drhy je od m atesk druice nebo ploiny odvrena njakm je d
noduchm zpsobem (pruinou, malou pyrotechnickou nlo apod.).
Typickm pkladem jsou druice A 05 a A 08, kter byly pibaleny
k meteorologickm druicm (ITOS, NOAA, LANDSAT). Teprve
u druic te t generace (Phase 3) se upravuje poten parkovac
drha pdavnm raketovm m otorkem .

Nzk kruhov drha

N a nzk kruhov drze se pohybuj vechny druice druh generace,
tj. A 06, A 07, RS1, 2, A 08, A 09, RS3 RS8. K ruhov drha je
zvltn ppad drhy eliptick, pi n ob ohniska splynou v jeden
bod ve stedu Zem, vstednost je nulov a druice obh Zemi
rovnom rnou rychlost. Ve skutenosti drha nen nikdy pesn k ru
hov. Jd e vdy o elipsu, v jejm jednom ohnisku je sted Zem
a druice pak zaujm rznou vku nad zemskm povrchem . N ej
ble je v pzem (v perigeu) vka perigea hv, nejdle je v odzem
464

(v apogeu) vka apogea hx (obr. 4.8). Mlo vstednou elip

tickou drhu meme bez velk chyby aproxim ovat krunic o po
lomru r = (h,A + Ap)/2, kde vka drhy je h = (h\ -\- hi>)/2. V dalch
vpotech budem e uvaovat tv a r Zem ideln kulov, s polom
rem R = 6378 km.

Obr. 4.8. K ruhov a eliptick d rha

Z vky h nad zemskm povrchem druice ,,vid kruhovou st

povrchu (vyrafovan ploka na obr. 4.9). T ento ,,obzor druice
uruje m axim ln kom unikan dosah pevde kom unikace je
mon jen mezi stanicem i nachzejcm i se v oblasti ozen d ru
icovm vyslaem, tj. pro ob pozemn stanice mus bt druice

stnov d r ha

O br. 4.9. G eom etrie obn d r h y

465

nad obzorem. Jednoduch vztah pro dosah pevde, m en na

zemskm povrchu, lze urit z obr. 4.9:
hel ymax == arccos [R/R + h] ,
vzdlenost D max = 111,3 . ymax

[km ],.

(11)

Podobn lze z obr. 4.9 odvodit m axim ln monou dlku peletu nad
pozemn stanic, k ter nastv pi drze prochzejc nadhlavnkem :
7'max = ymax T j 180 .

(12)

Dlka obn doby (perioda) T druice je jednoznan urena polo

mrem drhy, tj. i vkou drhy nad Zem a vypot se pomoc
3. K eplerova zkona doplnnho Newtonovm gravitanm zko
nem. Pro kruhovou drhu plat:
T 2=

4;r2?.3/(Ze .

M) ,

kde T je obn doba, M hm otnost Zem, r polomr drhy, k gravi

tan konstanta. Po dosazen konstant a prav vzorce pro p rak
tick jednotky zskme vztah pro obnou dobu
T = 1,65844 . 10~4 |(6378 -f- h )3

[min; km ]

(13)

nebo pi znm obn dob pro vku

:t___
h = 331,2838 . \ T 2 6378

[km; min] .

(14)

Vzorce (13) a (14) plat pesn pro tlesa obhajc Zemi ve velk
vzdlenosti (r > R). Pi nzkch drahch nememe uvaovat Zemi
jako hm otn bod a vztahy pro T a h se znan kom plikuj. Pesto
jsou vzorce (13) a (14) pouiteln s chybou asi 0,2 % druice na
nzk drze obh rychleji ne podle vzorce (13). Typick hodnoty
pro dosavadn druice druh generace jsou uvedeny v tab . J2. Vzorce
(11, 12, 13) jsou uiten, kdy urujem e neznm param etry nov
druice nebo kdy zpesujem e ji sten znm daje.
Rovina d rh y druice, kter mus vdy prochzet stedem Zem,
svr s rovinou rovnku hel i (obr. 4.9). Tento hel se nazv inklinace sklon drhy. Je-li i = 0, m druice rovnkovou drhu,
pi sklonu i < 90 drha souhlas se smrem oten Zem tzv.
466

pm drha. P i sklonu blzkm 90 nazvm e drhu polrn. K dy

je hel i vt ne 90, pohyb druice sm uje proti oten Zem.
T akov d rh a se nazv retrogrdn. Sklony drah druic druh ge
nerace jsou rovn uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Parametry drah druic druh generace
h

D ruice

AO.9
A 08
A 0 6 -7
R S 1 -8

[km ]

540
915
1400
1000

i
[deg]

97,40
99,00
101,60
83,00

rr
J- max

ymax

-Dmiix

[min]

[min]

[deg]

[km ]

v
[k m .* -1]

95,40
103,23
114,90
119,40

12,10
10,60
22,70
24,90

22,8
29,0
35,5
37,5

5073
0458
7911
8345

7,59
7,40
7,14
7,05

Vsledn pohyb druice vzhledem k pozemnmu pozorovateli

vznik sloenm obnho pohybu druice a rotace Zem. Sprvn
ped stav a je takov, e obn drha druice je v kosmickm pro
storu stl (alespo v prvnm piblen) a pod n nezvisle rotuje
Zem. Zem se oto o 360 piblin za 24 hodin, za kadou m inutu
se pooto o 0,25. Pi obn dob T = 120 m inut se Zem pooto
za jeden obh druice o 30.

Skuten pom ry jsou trochu sloitj. Nsledkem nekalovho

tv a ru Zem (vce hm oty je soustedno v rovin rovnku) dochz
ke sten roviny drhy druice. U pm drhy se rovina st proti
sm ru zemsk rotace, tj. smrem na zpad, u drhy retrogrdn n a
st v sten ve smru rotace Zem. Velikost sten zvis na sklonu
drhy a na polom ru obn drhy podle vzorce
dQ/dt = j 10,043[i/(i -f h)\ll . cos i

[deg/den] ,

(15)

kde dQ/dt je rychlost sten vstupnho uzlu (EQX). *

Velikost sten u druic na nzkch drahch je du l/den.
Sten drhy se vyuv k tom u, aby vznikla tzv. drha syn
chronn se Sluncem potebn pro meteorologick druice. U sy n
chronn d rhy le Slunce neustle v rovin druicov drhy a d ru
ice v prbhu celho roku peltv ve stejnou denn dobu nad
osvtlenou polovinou Zem a me snm kovat oblan pkrov (obr.
407

4.10). Navc m druice po cel rok pravideln slunen reim

bhem kadho obhu se std ,,den a ,,noc . Aby vznikla drha
synchronn se Sluncem, mus se jej rovina stoit za jeden rok o 360,
tj. denn sten mus bt 360/365,25 = 0,9856/den ve smru po
hybu (a rotace) Zem. To je prv dvod, pro se meteorologick
druice a tm i sekundrn radioam atrsk druice vypoutj na retrogrdn drhy.

p od zim

z im a

lto

ja ro

O br. 4.10. D rh u sy n ch ro n n
se Sluncem

Znzornme-li drhu druice na m ap svta v rovnkov projekci,

zobraz se d rh a jako vlnovka (obr. 4.11). D rhou druice myslme
jej stedovou projekci na zemsk povrch tzv. stnovou drhu.
J e to spojnice bod nachzejcch se postupn na zemskm povrchu
prv pod druic (body SSP subsatellite point). Zatek obhu
potme od okam iku, kdy druice pechz z jin polokoule na
severn, tj. kdy protn rovinu proloenou rovnkem . V astronomii
se nazv ten to bod vstupn uzel a u druic se ujalo oznaen EQ X
(equator Crossing) esky ken rovnku. V druicov geometrii
udvme zempisnou dlku jen jako zpadn v oboru 0 360. Vy468

O br. 4.11. K v k lad u sepa ra c e d ra h

hneme se tak potm se zmnou znam nka pi pechodu ze zpadn

na vchodn polokouli.
N a obr. 1.11 vychz vlnovka drhy z EQX na nultm polednku.
K dyby se Zem neotela, prochzela by druice za dobu T /2 seatupnm uzlem na ISO z. d. Za dobu nap. T/2
HO min se Zem
pooto vchodnm smrem o 15 , take sestupn uzel bude na ze
mpisn dlce 195 z. d. EQX nsledujcho obhu nastane na 30z. d.,
dal ken budou na HO, 90" z. d. atd. Rozte mezi jednotlivm i
EQ X je konstantn a nazv se prstek zempisn dlky za jeden
obh nebo strunji separace drah. Piblin plat
separace s

7'/4

|deg zp./obh; m in] .

(16)

Pro pesn uren separace drah musme vzt v vahu vliv sten
obn roviny (u retrogrdn drhy separaci zmenuje) a skutenou
rychlost zemsk rotace, k ter je 360 za 23 h 56 min i s (jeden
hvzdn den).
K jednoznan identifikaci se jednotliv obhy druice sluj
(Orbit No). P rvn obh se pot a od prvnho EQ X a nikoliv od
m sta s ta rtu rakety. Oasov daj EQX a jeho zempisn dlka spolu
se znalost param etr drhy T, i, s jsou daje, z kterch lze urit
i

469

polohu druice v libovolnm asovm okamiku. T, i , s zstvaj

p rak tick y konstantn a daje o EQ X jsou publikovny v asopisech,
hleny v zpravodajskch relacch na KV psmech nebo dokonce
pm o m ajkovm vyslaem z paluby druice.
Pevde obhajc na nzk polrn obn drze m aj sv v
hody i nevhody. K vhodm p at ast startovac pleitosti,
nebo meteorologick druice jsou pravideln obnovovny. Vzhle
dem k mal vzdlenosti od Zem je tlum tra sy pomrn mal
a k provozu pes pevd sta nenron zazen pozemn stanice
i m al vkon pevde. Omezen dosah a rychle se posunujc ko
m unikan zna m aj za nsledek, e pevd obsluhuje vdy jen
malou st radioam atr. Proto je vzjem n ruen pi provozu
inosn i pi ce pevdovho kanlu 4050 kHz. K vhodm
dle p at i snadn predikovatelnost polohy a plnovn spojen
jednoduchm i prediknm i pom ckam i.
Na druh stran pedstavuje pro uivatele rychl pohyb adu
nevhod. P a t k nim nepjertn Dopplerv posuv km itotu, ome
zen dosahu na vzdlenosti kolem 8000 km, piem podm nky pro
uskutenn nej vzdlenjch spojen trv a j jen nkolik destek se
kund, nutnost neustlho smrovn antny na druici. Pes vechny
ty to nevhody druice na nzk obn drze zejm neztrat svj
vznam ani v dob, kdy budou v provozu m odernj a pokroilej
projekty.

Vysok eliptick drha

Vysokou eliptickou drhou rozumme takovou drhu, k ter m apogeum ve vzdlenosti du 10 000 km, take obn doba druice je
srovnateln s dlkou dne. Takov drha je plnovna pro druice
te t generace (AMSAT Phase 3).
Znan prothl eliptick drha pedstavuje velk kvalitativn
skok v druicov kom unikaci, nebo dovol pracovat nepetrit
a 10 hodin a umon navazovat spojen tm s protinoci. E lip
tick drha znam en i mnoho novho v problem atice prediko470

vn polohy druice a sm rovn antn. Zdnliv pohyb druice po

obloze je sloitj ne ten, na nj jsme byli zvykl u dosavadnch
druic na nzk kruhov drze. Zato pohyb je pom al a odpadne
vtina nepjem nost vyjm enovanch na konci pedchozho od
stavce. Problem atika eliptick drhy je osvtlena na hypotetick,
plnovan drze druic P hase 3.

Zkladn principy a pojmy

Pohyb druice na obn drze je v prvnm piblen uren tem i
K eplerovm i zkony nebesk m echaniky, form ulovanm i pro slu
nen soustavu ji potkem 17. stolet:
1. P lanety obhaj v elipsch, v jejich jednom spolenm ohnisku
je Slunce.
2. Plochy opsan prvodiem Slunce planeta jsou m rn asu.
3. Dvojmoce obnch dob planet jsou m rn trojm ocem velkch
poloos.
V naem ppad je zapoteb na mst centrlnho tlesa uvaovat
Zemi a msto planet druice. H m ota druice je pi tom zcela zane
db ateln proti hm ot Zem.
N a obr. 4.12 je znzornna plnovan eliptick drha druice

O br. 4.12. E lip tic k

d r h a P h a se 3

471

Phase 3 a oznaeny vechny dleit param etry popisujc drhu

v jej rovin.
Vznam symbol:
a
b
e
P
rp
hp
r

velk poloosa
m al poloosa
seln vstednost
perigeum
vzdlenost perigea
vka perigea
prvodi

O sted elipsy
F ohnisko = sted Zem
R t- zemsk polomr
A apogeum
rA vzdlenost apogea
hA vka apogea
*u prav anomlie

Dlka obn doby T je podobn jako u kruhov drhy urena

vztahem
T 2 ----- (2ji)2 . aZ/kM ,

T = 1,65844 . 10 4 [/a,3

[min; km ] (17)

T var elipsy je uren dvojic param etr, v astronom ii se obvykle

udv velk poloosa a vstednost. Pro druici Phase 3 jsou plno
vny param etry: hp = 1500 km, h.\ = 35 786 km. Z toho vyplvaj
ostatn a = 25 014 km, b = 18 216 km, e. = 0,6853, T = 656,1 min.
Pro zjednoduen budeme pedpokldat zaokrouhlen obnou dobu
jedenctihodinovou, tj. T = 660 min.
Poloha druice S na orbitln elipse je jednoznan urena dlkou
prvodie r a hlem u, k ter svr prvodi se smrem FP. hel u
se nazv prav anomlie. Pom rn sloitmi vztahy lze vypotat
i asov daj asov interval od prchodu druice perigeem do
polohy S (r, u). Inverzn vztah v = F(t), kter by byl pro praxi v
hodnj vede na transcedentn rovnici a mus se eit iteranm i
m etodam i. Podrobnj pouen je v [lit. 2],
N a obr. 4.13 je nakreslena t elipsa pslun obn dob T
= 11 hodin a na n jsou vyznaeny polohy druice v plhodinovch
intervalech. Pro nzornost je t zakreslena geom etrick in te rp re ta
ce 2. K eplerova zkona. Ob plochy S l a S2, opsan prvodiem
za stejn asov interval 30 m inut, jsou stejn. Ji na prvn pohled
je patrn, e pohyb v apogeu je velmi pomal, zatm co v okol
perigea je piblin ta k rychl, jako byl pohyb druic A 06 a A 07.
D osavadn vklad se omezil n a rovinu obn drhy. K uren
472

polohy a orientace drhy v prostoru vi Zemi potebujem e znt

dal prvky drhy. Jso u to: sklon drhy i, dlka vstupnho uzlu Q,
argum ent perigea m . Vznam tchto param etr osvtluje obr. 4.14.
R ovina obn drhy svr s rovinou rovnku hel i (sklon drhy,
inklinace). P rotn se s rovinou rovnku v tzv. uzlov pmce. V bod
oznaenm EQ X (vstupn uzel) pechz druice rovnk z jihu na
sever. Polohu vstupnho uzlu v rovin rovnku uruje dlka (rek-

,A>-vzestupn uzel
V - sestupn uzel

P-perigeum
A -a p o g e u m

- argument perigea
- cflka vst.uzlu

O br. 4.14. P a r a m e try elip tic k d r h y v p ro sto ru

473

tascenze) vstupnho uzlu Q. Je to hlov vzdlenost m en od

vztanho smru, kterm je v astronom ii smr k jarnm u bodu.
Ja rn bod je msto na nebesk sfe, kam se nm prom t Slunce
v okam iku jarn rovnodennosti (v souhvzd Berana). Posledn p r
vek drhy argum ent perigea a> (hlov vzdlenost) uruje po
lohu osy elipsy v rovin drhy vi uzlov pmce. Osa elipsy, tj.
spojnice perigea s apogeem, se nazv pm ka apsid. hel < se m
od kladnho smru uzlov pm ky ve smru pohybu druice k polopm ce FP. Nkolik drah s rznm argum entem perigea je na ob
rzku 4.15. Pro zjednoduen se uvauje polrn drha (i 90).
K uren polohy druice na obn drze potebujem e jet vztan
asov daj. Zpravidla je jm as <p v okamiku prchodu druice
perigeem .

Zvrem. K vpotu polohy druice nebo jinho kosmickho t

lesa potebujem e znt celkem pt daj definujcch tv a r a polohu
drhy a jeden daj asov (tzv. 6 elem ent drhy): velk poloosa,
vstednost, sklon drhy, dlka vstupnho uzlu, argum ent perigea,
asov okam ik prchodu perigeem. U druic obvykle sdruujeme
asov daj a dlku vstupnho uzlu do daje o EQ X , kdy ud v
me as a zempisnou dlku ken rovnku.

474

Zpesnn teorie pohybu

Ani u vysok eliptick drhy nememe zanedbat rzn ruiv vli
vy nap. gravitaci Slunce, Msce, tlak slunenho zen a vtru.
Ale nej vt vliv m nepravideln tv a r Zem spolen se svm ne
homogennm gravitanm polem. K rom sten roviny drhy, a tedy
i uzlov pm ky ve smru (nebo proti smru) rotace Zem, kter
bylo popsno u nzk kruhov drhy, dochz navc k sten pm ky
apsid v rovin drhy druice. Zatm co sten uzlov pm ky lze
zahrnout do prediknch d at upravenm hodnoty separace drah, s t
en pm ky apsid musme p ro b rat trochu podrobnji.

O br. 4.16. S ten p m k y

apsid

Sten pm ky apsid je znzornno na obr. 4.16. J e to postupn

oten apogea a perigea kolem ohniska elipsy a tud i postupn
zmna argum entu perigea. R ychlost sten zvis na param etrech
orbitln elipsy a na sklonu drhy a vyjaduje se jako prstek a r
gum entu perigea za jeden den:
dm/dt = 5,0 . ( K / a y !2 . (5 cos2 i -

1)/(1 - e*)* .

(18)

Zvislost sten na sklonu drhy i je vznam n. Podle velikosti

sklonu se toti mn dokonce smysl sten. Pi hlu i < 63,43 je
smysl sten kladn a pm ka apsid se st ve smru pohybu d ru
ice (na obr. 4.14 se argum ent perigea zvtuje). Pi hlu i > 63,43
je smysl sten opan, sm uje proti pohybu druice. Pi inklinaci
pesn i = 63,43 je sten nulov a drha je stabiln. Takovho
sklonu drhy pouvaj nap. sovtsk spojov druice ty p u Mol475

n ija , aby byla dlouhodob zachovna stejn kom unikan doba

i dosah. Jejich apogeum setrvv nad uritou zempisnou kou na
severn polokouli.
Sten pm ky apsid m za nsledek, e eliptick drha v pro
storu zaujm e postupn vechny konfigurace znzornn na obr. 4.15.
Apogeum nachzejc se pv o d n nad severn polokoul se postupn
pesthuje nad rovnk, pak nad jin polokouli atd. Pro prvn d ru
ici Phase 3A byl plnovn sklon drhy i = 57". Sten pm ky
apsid by bylo dost pomal
asi 0,07 za den, tj. asi 26 za rok.
Apogeum by si vymnilo s perigeem msto zhruba za 7 let. Pro d ru
hou druici Phase 3B
byla ji plnovna drha ty p u ,,M olnija ,
aby odpadlo sten pm ky apsid a aby jednou navren predikn
pom cky vyhovovaly trvale.
Pro plnost uveme i vztah pro sten uzlov pm ky pro elip
tickou drhu. J e podobn vztahu (15) i (18):
dijdt = -1 0 ,0 4 3 . ( Rf a) 7l 2 . cos i/(l - e2)'3 .

(19)

R ychlost sten dQ/dt se udv ve stupnch za den, a je dlka

velk poloosy, R je polomr Zem.

Geostacionrn a geosynchronn drha

Budoucnost radioam atrskch druic p at pevdm na geosta
cionrn drze. Takov projekty budou uskuteovny v druh po
lovin osm destch let jako druice tv rt generace (Phase 4). P ro
fesionln spojov druice na geostacionrn drze jsou ji zcela bn
a v nej bli dob budou v provozu druice pro pm televizn vy
sln nad evropskm zemm.
Geostacionrn drha je pesn kruhov drha s obnou dobou
rovnou dob jedn otoky Zem. Souhlas-li rovina drhy s rovnko
vou rovinou a je-li smysl pohybu druice shodn se smyslem rotace
Zem, setrvv druice stle nad jednm rovnkovm mstem zem
skho povrchu. P ro ti jinm druicm m stacionrn druice zjev
nou vhodu v tom , e antny pozem skch stanic sta trvale zam it
476

na druici, jej poloha se vi pozemsk- stanici s asem vbec

nemn.
Aby stacionrn druice mla sprvnou obnou dobu, souhlasc
s dlkou hvzdnho dne (23 h 56 min 4 s), mus obhat ve vce
35 786 km nad rovnkem . Z tto vky vid druice Zemi jako
kotouek s hlovm rozmrem 17,24 a ozauje na Zemi plochu
o polom ru 9951 km (81,3 zempisnch stup). Druicov p ev
d me proto obsluhovat m axim ln 42,4 % zemskho povrchu.
K pokryt cel zemkoule je zapoteb t stacionrnch druic ,,zavench nad rovnkem s rozte 120 (obr. 4.17). Ani tak o v d ru
icov systm nen zcela dokonal. Druice nemohou obsluhovat
polrn oblasti, protoe v mstech se zempisnou kou vt ne
81,3 nejsou nad obzorem. Pi poloze pozemsk stanice uprosted
mezi dvm a stacionrnm i druicemi je kritick zempisn ka
jet men 72,4. Druice tak neumon navazovat spojen s pro
tinoci. I v tch ppadech, kdy pozem sk stanice m nad svm ob
zorem dv stacionrn druice, ztv dost znan zem na pro
tj stran zemkoule mimo kom unikan dosah pevd.
D opraven druice na geostacionrn drhu je nron na pesnou
funkci raketovch m otor. Navc jsou i po usazen druice potebn
jem n korekce polohy, nebo drhu druice ovlivuje gravitan
pole Slunce a Msce; uplatuje se t nekulov tv a r Zem a neho120

O br. 4.17. S o u s ta v a g e o stac io n rn ch

druic

477

m ogenita jejho gravitanho pole i tla k slunenho zen. Druice

pak ,.osciluj kolem sy nom inln polohy, resp. opisuj osmikov
kivky. Proto se telekom unikan druice opatuj koreknm i try s
kam i na stlaen plyn, jimi se poloha druice koriguje, ppadn
se opravuje sm rovn palubnch antn.
Pro radioam atrsk druice se zatm nepedpokld poteba ta k
pesn stlosti polohy a pipout se jist vlastn pohyb drift.
Dokonce jeden z projekt uvauje s jedinou driftujc druic na
drze s vkou mrn podstacionrn nebo nadstacionrn. Takov
druice by pak nap. bhem nkolika msc obkrouila Zemi a po
stupn poskytovala v rznch mstech na Zemi vhody tm
stacionrn" polohy. Veker projekty radioam atrskch druic na
geostacionrn drze mus b t vypracovny a realizovny velmi od
povdn. N ad rovnkem ve vce 35 786 km zan bt ji tsno.
Na geostacionrn drze se ji nachz mnyho profesionlnch druic
a jenom pro rozhlasovou slubu jsou plnovny polohy po 6 zem
pisn dlky; obavy z ppadnho vzjem nho ruen i kolize jsou
oprvnn.
Pro plnost je teba jet vysvtlit pojem drhy geosynchronn.
Geosynchronn drha je pouze obecnjm ppadem d rhy geosta
cionrn. Obn doba se rovn jednom u hvzdnm u dni jako u d r
hy geostacionrn, ale sklon drhy me b t libovoln. Druice pak
vdy za 23 h 56 min 4 s zaujm e na obloze stejnou polohu. Souhlas-li
zempisn poloha pozorovatele se zempisnou dlkou druice, bude
druice zdnliv vykonvat pohyb jen ve vertiklnm smru. Na
jinch mstech bude druice opisovat sloitj uzavenou kivku.
Obecn geosynchronn drha je proto pro kom unikan ely mlo
vhodn.

Predikovn polohy druice

K provozu potebujem e znt dobu, kdy je druice nad nam obzo
rem, v kterm smru a v jak vce, ppadn i to, zda je souasn
nad obzorem dan protistanice. Zejmna u druic na nzk obn
478

drze jsou to lohy velmi potebn, protoe pelet druice trv jen
nkolik m inut. asto nm posta alespo urit dobu vchodu d ru
ice nad obzor (oznauje se AOS Asquisition of signl) a dobir
zpadu druice (oznaujeme LOS Loss of signl) viz obr. 4.1
a obr. 4.9.
Velmi nzorn lze lohy eit na rozm rnjm globusu. Kolem
stanovit stanice Q nakreslm e obzornkovou krunici odpovdajc
vce drhy; na krunici lze vyznait i azim utln stupnici. Tsn
nad povrch globusu upevnm e d r t nebo prhledn ps, ta k aby
jeho sklon k rovnku odpovdal inklinaci druicov drhy, a vyzna
me na nm asovou stupnici odpovdajc obn dob. Natoenm
globusu nastavm e bod ken rovnku na udanou zempisnou dlku
EQ X a sledujeme, zda d rh a druice protne obzornkovou krunici
a koliktou m inutu po ken rovnku (obr. 4.9). Souasn ale rnusme n atet glbus ve smru rotace Zem (tj. vchodnm smrem)
o 0,25 za kadou m inutu od okamiku ken. Pi plnovn kom u
nikace s danou stanic (oblast, zem) zakreslme obzornkov kru
nice z obou stanovi a hledm e odpovdajc msto EQX, pi nm
drha prochz oblast spolen viditelnosti druice co nejdle (obr
zek 4.18). Na asov stupnici odetme, za jak dlouhou dobu po
EQ X nastanou geometrick podm nky pro uskutenn spojen a jak
budou dlouho trv a t.
N zornost modelovn na globusu je vlastn jedin pednost tto
m etody. U druic s nzkou drhou je nevhodn, e vyuvm e jen
malou st povrchu globusu. Dal pote nastanou, kdv se maj

O br. 4.18. U ren goom otrickcli

pod m n ek p ro spojen m ezi d v m a
stan icem i

479

souasn m odelovat oblety nkolika druic s rznm i drhovm i

p aram etry nebo dokonce obn drha znan eliptick s neliner
nm asovm dlenm. Proto v provozn praxi dvm e pednost e
en naviganch loh na m apch. Avak dn kartografick pro
jekce nezobrazuje vrn vechny potebn param etry nap. obzornkov krunice se nezobraz jako krunice a jej tv a r zvis na
zempisn ce, azim utln stupnice (kom pasov rice) je zobra
zena nelinern atp. Pesto jsou grafick predikn pom cky d o sta
ten pesn a nzorn, a proto tak velmi oblben. V nsledujcch
odstavcch jsou popsny m etody predikce pro jednotliv typy d ru
icovch drah vetn potebnch m atem atickch vztah.

Kruhov drha
Zkladem je m apa severn polokoule v stereom etrick polrn pro
jekci s linern stupnic zempisn ky. T ato m apa je pouvna
v meteorologii a leteck navigaci a pro nae ely je velmi vhodn,
protoe kruhov drha druice se v n zobrazuje jako kruhov ob
louk s linernm asovm dlenm. Tak obzornk a jin geometrick
m sta bod stejn vzdlench od stanovit (tzv. ekvidistancionly)
se zobrazuj jako kivky blc se krunici. Pouze kom pasov rice
nen linern s vjim kou smru severjih.
Do polrn m apy je teb a vynst drhu druice ji korigovanou
vlivem oten Zem. V ztahy pro uren zempisn polohy druice
(vlastn jej projekce na zemsk povrch SSP) v ase t po ken
rovnku se zskaj eenm vzorc sfrick trigonom etrie podle ob
rzku 4.19. Plat:
sin F = sin t . sin i

tg L = tg t . cos i ,

take pro zempisnou polohu bodu S (L , F) v ase t m inut po EQ X

vetn vlivu zemsk rotace plat
zem. ka F = arcsin [sin i . gin (360/T ]),

(20)

zem. dlka L = arctg [cos (180 i) . tg (SfiO/71) + </4 -f L x ;

(21)

kde i je sklon drhy, T obn doba v m inutch, L x zempisn dl

ka bodu EQ X . Ve vzorci (21) len /4 odpovd vlivu rotace Zem.
Chyba vznikl zanedbnm rozdlnosti dlky hvzdnho dne od
24 hodin a zanedbnm vlivu sten vstupnho uzlu bhem je d
noho obhu je zcela zanedbateln.

O br. 4.19. K v p o tu zem pisnch

so u a d n ic s tn u druice (SSP)

Vzorec (21) plat pro drhu retrogrdn (i > 90), zempisn dl

ka L vychz kladn smrem zpadnm v souladu se smyslem m
en zempisn dlky druic (0360 z. d.). Pro drhu pm ou vychz
zpotku L zporn a je te b a pist 360. Dle je nutn d t pozor
na zm nu znam nka funkce tg (360t/T). Po tvrtin drhy t/T = 1 / 4
je tg zporn a arctg vychz jako zporn hel. Sprvn hodnota
zempisn dlky v intervalu (t/T = 1/4, t/T 1/2) je 180 -f L.
Uveden vztahy jsou potebn hlavn tehdy, kdy predikci po
lohy eme na potai. N a polrn map meme vyut toho, e
drha m tv a r kruhovho oblouku a nemusme ji potat. Ke kon
strukci kruhovho oblouku posta znt ti jeho body. Jeden bod
je vchoz EQ X = X i , druh bod je sestupn uzel X 2 , k ter m
zempisnou dlku EQ X + 180 + s/2 (s je separace drah), tetm
bodem je bod S$t, k ter le na ose seky X i X - Bod S n je bodem
drhy s nejvy zempisnou kou, tzn. je bodem nejblim sever
nm u plu (obr. 4.19). Jeho zempisn ka se rovn sklonu drhy i.
Je-li sklon drhy vt ne 90, bude zem. ka bodu Sn 180 i
481

O br. 4.20. R e tro g r d n d r h a

v p o lrn pro jek ci a je j k o n stru k c e

a bod se bude nachzet vlevo d severnho plu (obr. 4.20). U drhy

pm le bod $n vpravo od severnho plu (obr. 4.21). K ruhov
oblouk druicov drhy je st krunice opsan trojhelnku X X z S n
a jej sted zskme jako prsek os stran trojhelnka. N a kruho
vm oblouku vyzname linern asovou stupnici od 0 do T/2 m inut.
Do m apy je nutno dle zakreslit obzornkovou krunici" kolem
stanovit pozemn stanice. D va body na m stnm polednku jsou
znm a jejich zempisn ky jsou F q
ax- hel ymax je m a
xim ln dlka oblouku pi nadhlavnkovm peletu (viz obr. 4.1
a tab u lk a 2). O statn body ekvidistancionly je nutno zskat po-

O br. 4.21. P m d r h a
v p o lrn projekci

482

etn. Sta vypotat jen jednu (vchodn nebo zpadn") po

lovinu ekvidistancionla je osov soum rn. Jednotliv body
kivky m aj zempisn souadnice F, L vyhovujc vztahu
cos ymax = sin F . sin F q + cos F . cos F q . cos (L L q ) ,

(22)

kde F Q a L q je zempisn ka a dlka stanovit.

Chceme-li predikn pom ckou urovat i vku druice nad ob
zorem (elevaci), musme zakreslit do m apy dal, men soustedn
ekvidistancionln krunice" odpovdajc zvolenm elevanm h
lm. V ztah mezi elevanm hlem f} a vzdlenost vyjdenou oblou
kem y je popsn rovnic
y = arccos [cos ^ . R/(R -f h) | (i

(23)

nebo
(24)
kde R je polomr Zem (6378 km), h vka drhy. Geometrie je
znzornna na obr. 4.22, 4.23.
Poslednm kolem je vynst do polrn m apy azim utln stupnici
(kompasovou rici). S vjim kou smru S J jsou sm ry do jinch
svtovch stran zakiven v zvislosti na vzdlenosti od stanovit.
Zvislost azim utlnho hlu na zempisnch souadnicch udv
v z ta h :
sin (L Lq)
cos Fq . tg F sin Fq . cos (L

(25)

L q)

Vsledkem vyuit vech popsanch princip a vztah je predik

n pom cka navren pro stanovit se souadnicem i 50 s. ., 15

^O S

obzor

\
\

O br. 4.22. V p o et elevanho

hlu

483

v. d. (tj. zhruba uprosted eskch zem) pro druice A 08 a RS (obr.

4.24). Um ouje s pesnost jedn m inuty urit vyuiteln pelety
druic, piem se me s postaujc pesnost urit azim ut a odha
dovat elevace. V sti m apy, kde to nepek, jsou zakresleny vzorov
d rhy druic s asovmi stupnicem i. D rhy i s m inutovm dlenm
si pekreslme na prsvitku a pipevnm e oton kolem severnho
plu. Nyn ji jen potebujem e zn t as a msto ken rovnku
(EQX). Na bod EQ X nstavm e potek vzorov drhy a odet
me koliktou m inutu po EQX druice vystoup nad obzor (AOS),

O br. 4.23. P ro s to ro v znzornn

p ro v p o et elevanho
a a z im u t ln h o h lu

kdy zapadne (LOS) a souasn na azim utln stupnici odetm e

pslun azim uty a bhem peletu na ekvidistancionlch poteb
nou elevaci antny. Pro dal obh druice pootom e drhu sm
rem zpadnm o hel separace drah a k pedchozm u asu EQX p i
tem e dobu jednoho obhu. Pro popsanou, velmi rozenou predik
n pom cku se vil nzev OSCARLOOATOR nebo zkrcen OSCARLA TOR a lze na n eit prakticky vechny lohy jako na globusu.
Me se jet rznm i doplky zlepit, eln je nap. doplnit ekvidistancionlu pro max. kom unikan dosah (odpovd hlu 2ymax).
Ryze potaov" pstup k vpotm predikc je schdn jen
s program ovatelnm kalkultorem nebo potaem . Provozn zku484

0
O br. 4.24. P re d ik n p o m ck a O S C A R L A T O R

enosti ukzaly, e nejvhodnj je kom binace digitlnho a analogo

vho zpsobu. Potaem se vypotou jednotliv EQ X a ppadn
i doby AOS/LOS. O statn daje se odetaj bhem peletu na
OSCARLATORu. P i zcela digitln predikci bez m apy schz ze
m pisn nzor na kom unikan vyuitelnost druice. V budoucnu
bude urit bn vyuvat k zobrazen m apy i polohy druic do
mc televizor.
V vojov diagram program u pro vpoet AOS/LOS, azim utu
a elevace je naznaen na obr. 4.25. Po zadn referennho EQ X
(datum , slo obhu N, cas E Q X T x, zem. dlka E Q X L x) se zadanm
485

krokem (obvykle 1 m inuta) mn as a v jednotlivch asovch

okamicch se vypotv zempisn poloha stnu druice vztahy
(20), (21) a jeho obloukov vzdlenost k stanoviti vztahem (22).
Jakm ile je vzdlenost men 'ne
vytiskne se as AOS a pro
gram zahj vpoet azim ut a elevac vztahy (25) a (24). Jejich
vpoet pokrauje a do asovho okam iku, kdy druice vystou
y > a x ,

vstupn data

O br. 4.25. V vojov d iag ram p ro g ra m u p ro predikci polo h y druice n a kru h o v

drze

486

p z plochy omezen obzornkem, tj. vzdlenost y bude opt vt

ne ymax- V ytiskne se as LOS a asov sm yka se ukon. Po pi
ten periody obhu a separace drah se pechz na vpoet dalho
obhu. Soust program u je i kalendn41 podprogram , kter hld
pechod pes 24. hodinu, pes posledn den msce a roku. Protoe
vztahy obsahuj velk m nostv goniom etrickch funkc, probhaj
vpoty relativn pom alu. V yplat se proto zabudovat do program u
rzn zrychlovac obraty, a b y (se poet zbyten potanch sou
adnic a vzdlenost snil.

Vysok eliptick drha

P roblem atika predikovn polohy druice na znan excentrick d r
ze je proti kruhov drze podstatn sloitj proto, e pohyb d ru
ice je nerovnom rn a tak vka nad zemskm povrchem a tedy
i kom unikan dosah se neustle mn. Modern vpoetn technika
snadno zvldne potebn vpoty a dokonce lze sestavit systm
pracujc v relnm ase, kter ovld antnn rottory. Nem ale
zatm kad dom a m ikropota nebo program ovateln kalkultor.
P roto m aj stle vznam jednoduch grafick predikn pom cky,
a to tm spe, e pro sm rovn bnch antn je pesnost 5 vce
ne dostaten.
N a rozdl od kruhovch drah, s nimi je dostatek zkuenost a kde
jsou m etody predikce bohat proven prax, u eliptick drhy je
nutno pout sloitj postupy. Uveden pklady odpovdaj drze,
kter byla plnovna pro druici Phase 3A. Podobn drha bude
realizovna druic Phase 3C, zatm co souasn druice AOlO
Phase 3B nedoshla pedpokldanch drhovch param etr
(men sklon a vy perigeum). Proto uveden obrzky a d a
je m aj vznam pouze inform ativn a ilustruj navrhovanou m etodu
predikce.
Podobn jako u druice na nzk kruhov drze zkladn p ed
stavu o poloze, pohybu a kom unikanch monostech skt okam i
t zem pisn poloha stnu druice na povrchu Zem (bod' SSP),
487

ppadn cel stnov drha. Stnovou drhu meme vynst spolu

s asovmi daji do m apy svta nej vhodnjm zobrazenm je
opt polrn projekce, protoe se na n snadno a nzorn modeluje
oten Zem. To m, vzhledem k dlouh dob obhu, na rozdl od
nzk kruhov drhy zcela zsadn vliv na tv a r stnov drhy.

O br. 4.26. D r h a druice

P h a se 3A v p o lrn p rojekci

Na obr. 4.26 je schem aticky znzornna polrn m apa v rozsahu

od 60 jin ky s vyznaenm rovnkem. Do m apy je zakreslena
stnov drha druice s param etry Phase 3A (i = 57, T = 11 h,
o) = 206). D rha zan v bod P i v perigeu na jin polokouli
na zempisn ce 21,6 v ase nap. 00:00 UTC. Po 11 hodinch,
tj. po jednom obhu, druice dospje do nsledujcho perigea P*i.
Za 11 hodin se Zem oto o 165, take zempisn dlka perigea P%
le o 165 zpadnji ne P\. Podl drhy je vyznaena asov stu p
nice s intervalem 1 hod. a tak je oznaena poloha druice v apogeu
bodem A. Ken rovnku nastv piblin 2 h 47 min po p r
chodu perigeem. Dal obh druice zan na m ap z bodu P 2 a po
lohu drhy zskme tak, e na prsvitce zakreslenou vzorovou d r
hu pootome kolem severnho plu o 165 na zpad, tj. tak , aby
bod P 1 vzorov drhy se ztotonil s bodem P 2 prvnho obhu.
488

Z drhy znzornn v polrn projekci lze urit alespo azim ut d ru

ice. K tom u elu se pouije s kivek z obr. 4.27. Jsou v nm
v te projekci zakresleny po 15 azim utly pro stanovit v echch
(50 s. ., 15 v .d .). J e t o vlastn azim utln stupnice z predikn po
m cky OS( ARLATOR rozen na tm celou zemkouli. Elevan
hel nelze ani piblin odhadovat a z popsan m apy ani spolehliv
nevytem e, kdy je druice nad nam obzorem. U rit se me pouze
prchod druice nadhlavnkem , kdy stnov drha prochz prv
stanovitm . U druice Phase 30 budou pom ry pznivj. P h a
se 3C m m t inklinaci i = 63 a argum ent perigea o j = 240. V tom
ppad bude apogeum poloeno vdy nad 50 severn ky, co
znam en, e v na zemi bude pi kadm obhu nad obzorem !
pln pehled o azim utu a elevanm hlu poskytuje potaem
vyprcovan katalog drah pro dan stanovit v azim utln eleva
nm zobrazen pro po sob nsledujc dny. Pi jedenctihodinov
obn dob se budou d rh y druice po obloze opakovat po 24 dnech.
Sta proto sestavit katalog obsahujc 24 obrzk, z nich dva uka489

O br. 4.28. P k lad p o h y b u druice P h a se 3 n a obloze

zuje obr. 4.28. Azim ut odetm e na obvodu krunice, dlka prvodie udv zenitln vzdlenost, tzn. e na okraji stupnice je nulov
elevace, uprosted je 90 nadhlavnk. V den ,,N druice vychz
v 1 h 50 min v azim utu 230., P ak postupuje dalch 7 hodin k se
verozpadu ve vce m axim ln, 15. V 9 h 30 min se smr pohybu
obrt a druice rychle projde vysoko nad zpadnm obzorem a za
padne v 10 h 50 min piblin na jihu. Tho dne druice vyjde
podruh na SV obzoru, kde se bude pohybovat od 17 h do 21 h
12 min. K rtce ped plnoc vyjde potet v azim utu 199. N
sledujc den ,,AT -f 1 drha navazuje na drhu dne AT a m
trochu podobn tvar. Ji jen z uvedench dvou pklad je zejm,
e v pznivch dnech bude mon pstup k druici i pes 12 hodin,
z toho a 9 hodin nepetrit.
Bhem provozu potebujem e znt alespo piblin oblast svta,
s kterou meme y dan okam ik kom unikovat. Z katalogovch"
obrzk nebesk drhy meme situaci D X jen zhruba odhadovat.
490

M aximln dosah druicovho pevde je v apogeu a jeho okol

( 2 h ) . N astv-li apogeum blzko naeho nadhlavnku, meme
pracovat v okruhu asi 9000 km. Je-li ale apogeum tsn nad obzo
rem, meme pracovat na vzdlenost a dvojnsobnou, ovem jen
v tom smru, k ter odpovd azim utu apogea. Pesnji urit kom u
nikan oblast meme jen kom binovanm zpsobem pomoc glo
busu a tabelovan drhy druice. V budoucnu bude mon vechny
navigan lohy svit dom cm u potai, k ter s vyuitm barev
nho televizoru jako zobrazovac jednotky vykresl na stntku m apu
i daje, jak si budeme pt.

Geostacionrn druice
Predikce polohy geostacionrn druice je na rozdl od vech o sta t
nch drah loha jednorzov. Druice ,,vis neustle nad stejnm
m stem rovnku ve vce 35 786 km a je proto pouze zapoteb urit
jej azim ut a elevaci.
V
prvnm kroku vpotu zjistm e dlku oblouku na hlavn kru
nici mezi nam stanovitm a stnem druice, tj. hlovou vzdle
nost y:
y = arccos [cos

Fq

. cos ( L q

L)\,

(26)

kde F q, L qje zempisn ka a dlka stanovit a L zempisn

dlka druice. Pitom zpadn dlku povaujem e za zpornou, v
chodn za kladnou.
Je-li hel y men ne 81,3, je geostacionrn druice nad nam
obzorem a m vznam dle potat azim ut a elevaci. Azim utln
hel ze stanovit na severn polokouli se pot vztahem
==. 180
Pro

arctg [tg (Lq L)/sin

.F q ]

elevan hel plat vztah (24), kter po doszen

q = 1 5 ) se zjednodu na

(27)
k o nstant

(F q = 5 0 , L

8 arctg

/. cos y 0,1512661
I ---------- --------------| .
\
sin y
'

(28)

491

V tabulce 3 jsou pro stanovit 50 s. ., 15 v. cl. vypoteny azjm uty

a elevace geostacionrnch druic um stnch v odstupu po 6 ze
mpisn dlky (plnovan polohy pro rozhlasovou druicovou slu
bu). Druice, kter jsou nad obzorem ne ne asi 5, jsou nevy
uiteln.
Tabulku ]. Geostacionrn druice
(Azim utln a elevan hly pro stanovit 50" s. ., 15 v. d.)
Z em pisn
dlk a
v chodn
-C l
- 55
- 4!)
- 43
-3 7
-3 1
25
-1 !)
-1 3
- 7
-

11
17
23
29
35
41
47
53
59
65
71
77
83
89

492

A zim ut

E levace

279,2
271,4
263,5
255,7
247,9
240,11
232,2
224,4
216, ti
208,7
200,9
193,1
185,2
177,4
169,6
161,7
153,9
146,1
138,2
130,4
122,6
114,7
106,9
99,1
91,2
83,4

0,2
4,0
7,7
i 1,4
15,0
18,4
21,6
24,7
27,5
29,9
31,8
33,2
34,0
34,1
33,6
32,4
30,6
28,3
25,6
22,7
19,5
16,1
12,6
9,0
5,3
1,5

Palubn vybaven druic

S vjim kou prvnch jednoduchch druic nese kad druice na
palub cel soubor elektronickch zazen. Jeho skladba se s ros
toucm pokrokem stv stle dm yslnj a sloitj, navc se mn
podle posln druice. H lavn pstrojov bloky se vak opakuj
u vech druic. Jsou to:
energetick a napjec blok,
m ajkov vysla,
- telem etrick systm ,
povelov pijm a a blok ovldac logiky,
pevd,
antnn systm y.
K nim pak podle poteby mohou pistupovat rzn dal pstroje
a obvody, nap. pro vykonvn fyziklnch men a pokus, ob
vody pasvn i aktivn stabilizace polohy, televizn kam ery atd.
V nejnovjch druicch se pechz na autonom n zen reimu
palubnch zazen, take v palubn vbav je i m ikropota.

Energetick soustava
E nergetick a napjec blok rozhoduje o ivotnosti druice a o tom ,
jak sloit a na spotebu nron zazen lze na palub um stit. P o
naje druicem i druh generace se jako prim rnho zdroje pouv
slunench fotoelektrickch lnk. Dnen innost pem ny ener
gie dosahuje a 11 % z teoretick hranice asi 25 %. Sdruenm m no
ha slunench lnk se vytvo panel slunen baterie. Poadovan
napt pi dan vkonov rovni se zskv srioparalelnm zapoje
nm m odul z kem kovch lnk. .Jednotliv lnky jsou pokryty
tenkou ochrannou vrstvou spkanho kem ku proti protonov a
elektronov radiaci. O chrann povlak ale sniuje vkon lnk.
Vkon slunench bateri kles s dobou jejich ivotnosti dov
o 20 30 % za 5 let. U dosavadnch radioam atrskch druic je
493

spoteba palubn elektroniky relativn m al, take zatm postailo

slunenmi lnky pokrvat povrch pouzdra.
Mnostv vyroben elektrick energie zvis na hlu dopadu slu
nench paprsk na slunen panely; druice m aj jistou vlastn ro
taci, take pom ry se neustle mn. Proto lze z telem etrickch
daj o proudu jednotlivch panel zskat informaci o rychlosti
a sm yslu rotace druice. Z toho dvodu se panelm piazuje ozna
en podle vztan souadn soustavy (pklad na obr. 4.29), kter
souvis i s orientac druice vi Zemi.
Druice na drze synchronn se Sluncem prochzej zemskm st
nem pi kadm obhu. Dlka prchodu stnem je krat ne polo
vina obn doby. N a vych drahch je doba zastnn druice
podstatn krat. N apklad u geostacionrn druice nastv za
tm n druice'1 (eklipsa) jen ve dnech 27. n o ra 12. dubna a 1. z
a 15. jna s m axim ln dlkou 72 m inut ve dnech rovnodennosti.
Po dobu eklipsy energetick vdaje pokrv palubn akum ultor,
kter je jinak neustle dobjen ze slunen baterie. A kum ultor je
nejnam hanjm zazenm na palub a tak druice A 06, 7 i 8
skonily innost pro jeho pokozen. Pouv se kvalitnch, vybra
nch akum ultor NiCd a sprvn reim nabjen a vybjen sleduje
regulan elektronika (obvykle zdvojen). Z hm otnostnch dvod
neme b t akum ultor pli pedim enzovn nebo zdvojen. Z aku

+z
+x
'+y

O br. 4.29. D ruice A 0 6 a jej so u a d n osy

494

m ultoru se odebr proud pes stabiliztory, kter dodvaj napt

na poadovanch rovnch. Zsadn se pouv im pulsn zench
obvod, take innost pem ny napt je velmi vysok (7080 %).
Je to nu tn s ohledem na sporu elektrick energie a snen tepel
nch ztr t. Chlazen v beztnm stavu a ve vakuu je obtn a
mus se uskuteovat jen vyzaovnm .

Majkov vyslae a volba kmitot

*----------------------- f------------------------------------------------M ajkov vysla zprostedkovv penos vech dleitch daj
z paluby a je proto napojen pedevm na telem etrick systm. K ro
m toho me b t klovn i modulovn nap. z palubn pam ti
a vyslat otevenou e krat provozn i jin informace. Druh
provozu je rzn A I, F l, F2 a dokonce i F3 pro penos synte
tick ei. K m itoet m ajku se obvykle vol tak, e na sestupn
trase se vyznauje okraj pevdovho psma. Na palub bvaj je
t dal m ajkov vyslae, pracujc na jinch psmech, uren pro
vzkum en vln nebo pro rsdundaci i zmnoen toku informac.
Zsadn vak alespo jeden z m ajkovch vysla je trvale v pro
vozu. Vkon m ajkovho vyslae se pohybuje na rovni du
100 mW (u nzkch drah), take pjem na Zemi je mon i s jed
noduchou antnou a s prm rnm pijmaem. Antnn systm je
sdlen s pevdem pracujcm na stejnm psmu. Z hlediska snad
nho zam ovn polohy druice je velmi vhodn, kdy alespo
jeden m ajkov vysla pracuje na km itotech U H F. Vylou se tak
chyby vznikajc anomlnm enm na delch vlnch.
Volba km itot m ajkovch vysla a tak pevdovch v y
sla je vzna km itotovm pdlem ustanovenm Mezinrodn
m luvou o telekomunikacch (Radiokom unikan d). V hradn
pro radioam atrskou slubu v kosmu jsou povolena psma:
7,00 0 -7 ,1 0 0 MHz
1 4 ,0 0 0 - 14,250
18,068 18,168

1 0 ,4 5 - 10,50 GHz
2 4 .0 0 - 24,05
47.00 47,20
495

75,50 76,00 GHz

21.000 21,450 MHz
142,00144,00
24,890 24,990
248,00 250,00
28.000 29,700
144,000146,000
Na ostatnch radioam atrskch psmech U H F je radioam atrsk
druicov sluba ppustn jako dru h o tn s tm , e nesm zpsobo
v at ruen pednostnm slubm:
435- 438 MHz
jen pro vzestupnou trasu
1260- 1270
2400- 2450
en oblast 2 a 3
3400 -3410
en pro vzestupnou trasu
5650- -5670
5830- -5850
81 GHz
76149
144
241 248
-

Telemetrick systm
Telem etrick systm uskuteuje dlkov men elektrickch a fy
ziklnch hodnot v dleitch uzlech palubnho zazen. Pomoc
idel se snmaj hodnoty napt, proudu, vkon vf, teploty nebo
i daje z dalch micch obvod (ta radianch stic, m agneto
m etr apod.). Zmen hodnoty se v pevodncch A/ pem n na
digitln form u a dle se vhodnm zpsobem zakduj. Sekvenn
logick obvody pak organizuj postupn seazen pipravench dat,
doplnn sly telem etrickch kanl a identifikanm znakem m a
jkovho vyslae. Jednodu systm y kduj daje do Morseovy
abecedy, m nohokanlov systm y, u nich je potebn vt rychlost
toku d at, kduj d a ta do dlnopisnho kdu B audot nebo ASCII.
Ja k o typick piklad uveme estikanlovou telem etrii druice
A 08, jej jedna sekvence vyslan telegraficky rychlost 100 zn./m in
vypadala nap. takto:
H I 158 248 372 433 535 621 H I ...
496

HT je identifikan znak radioam atrsk dritice. V nsledujcch

tslicovch skupinch oznauje prvn slice poadov slo tele
m etrickho kanlu a dvojsl je ji vlastn informace o velikosti
m en hodnoty. K vyhodnocen proto potebujem e znt tzv. k a
libran vztahy pro jednotliv kanly TLM. Pro druici A 08 to jsou:
1 celkov proud slunen
baterie
2 nabjec/vybjec proud
akum ultoru
3 napt akum ultoru
4 teplota zkladn desky
5 tep lo ta akum ultoru
6 vf vkon pevde ,,J
N znam en seln daj 2. a

= 7,15 . (101 )

I 57 . (N 50)
U = 0,1 .Ar
8,25
T = 95,8 1,48 . N
T = 95,8 1,48 . N
P = 23 . N
3. msto skupiny.

[mA]
[mA]
[V]
[C |
[C]
[mW]

N a podobnm principu pracuj telem etrick systm y ostatnch

druic. U nej m odernjch druic (UONAT, Phase 3B) je poadova
n Qbjem penench informac velk, a proto se pechz na me
tody penosu dat obvykl ve vpoetn technice. Rychlost vysln
1200 b it .s-1 na druici UOSAT odpovd rychlosti asi 6000 zn./m in.
T akto vyslan d a ta lze pak na Zemi pmo zpracovvat a vyhod
nocovat potaem. Na organizaci zpracovn d a t TLM se me po
dlet tak palubn m ikropota, kter nam en daje pedzpracuje
nebo uchov v pam ti men uskutenn v dob, kdy je druice
mimo dosah pozemn dic stanice.

Ovldac obvody
Povelov pijm a a blok ovldac logiky pijm aj a vykonvaj
povely vyslan pozemnmi dicmi stanicem i. Mus pracovat n a
prosto spolehliv, protoe nap. povel k v}'pnut palubnho vyslae
(teba pi ruen jin radiokom unikan sluby nebo pi havarijnm
stavu akum ultoru) mus b t vykonn za vech okolnost. Povely
se ovldaj i neelektronick sousti druice. U druice A 08 a A 09
497

existuje povel k vysunut teleskopick antny pro psm o 29 MHz

nebo k vysunut tye pro gravitan stabilizaci polohy, u druice
Phase 3 je to povel k zaplen pdavnho raketovho m otoru, u geo
stacionrnch druic to budou povely k ovldn koreknch trysek.
Z uvedench pklad je patrn, e spolehliv funkce ovldacch
obvod je pro innost druice ivotn dleit. Proto bv cel
systm ovldn vetn povelovch pijm a zdvojen. Povelov
pijm ae pracuj na am atrskch psmech V H F /U H F , pslun
km itoty i zpsob kdovn povel nen zveejovn, aby se za
brnilo zneuit.
Ovldn provozu sloitj druice je asov velmi nron pro
obsluhu pozemnch dicch stanic, a proto se ovldn autom atizuje
ji pm o na palub druice. Na druici A 07 fungovalo nap. sam o
inn pepnn pevd podle stav u palubnho akum ultoru. Pi
plinm vybit se uvedla druice do reimu ,,D , kdy byl zapojen
jen jeden m ajkov vysla. Pi d o statku energie byl v chodu re
im ,,B pevd 435/145 MHz s plnm vkonem , jinak byl
zapnut reim ,,C pevd 435/145 MHz s vkonem snenm
na tv rtin u nebo pevd ,,A energeticky sporn pevd
145/29 MHz.. Krom toho palubn hodiny stdaly po 24 hodinch
pevde mdu A a B.
N a druici UOSAT A 09 i na druicch Phase 3 se v roz
shl me vyuv m ikroprocesorov techniky. Reim druice je
zen palubnm m ikropotaem podle program u, kter byl vloen
do pam ti potae ped startem , nebo kter me b t operativn
pozm nn nebo pepsn pozemn dic stanic a na obn drze.
Pirozen i pi takovm autonom nm palubnm systm u mus zstat
zachovna pednost povel z pozemnch dicch stanic.

Pevde
Z hlediska radioam atrskho provozu je pevd nej dleitjm
zazenm palubn vbavy. Pevd (transponder) je soustava p i
jm ae a vyslae, k ter pijm signly pozem skch stanic a po
498

nleitm zeslen je vysl na jinm km itotu. N a rozdl od bnch

pozem nch pevd FM, kter dovoluj provoz vdy jen jednom u
uivateli, jsou druicov pevde konstruovny jako irokopsm o
v linern zazen, tj. bez demodulace. Kad uivatel me proto
obsadit st pevdovho psm a svm signlem.
Linern pevde byly v padestch letech vypoutny do v
ky 2030 km stratosfrickm i balny (evropsk projekty ARTOB.
BRTOB). Pitom byly zskny cenn zkuenosti. Ukzalo se, e je
nevhodn, aby pevod byl uskuteovn uvnit jednoho km itoto
vho psm a pro pote s desenzibilizac palubnho pijm ae (stalo
se i na Oscaru 4) a zejm na z provoznch dvod. astnci provozu
v tom ppad nemohou slyet sv vlastn signly nazpt, nemohou
se naladit na protistanici a proto se vysln uskuteuje na slepo".
Vznik vzjem n ruen a provoz nen prun. Druicov pevde
se proto konstruuj zsadn s pevodem z jednoho psm a na jin.
V stupn a vstupn km itoty krom technickch hledisek mus
vyhovovat i R adiokom unikanm u du. Ze vztahu (3) vyplv, e
pi trojnsobnm zven km itotu (nap. z 145 na 435 MHz) vzroste
tlum tra sy zhruba o 10 dB. Sestupn trasa je krititj, protoe
na druici z energetickch dvod je obtn instalovat vkonnj
vysla. Pro sestupnou trasu se proto zpravidla vol ni km itotov
psmo ne pro trasu vzestupnou.
Zkuenosti ukazuj, e signl radioam atrsk stanice je subjek
tivn povaovn za siln, kdy odstup signlu k umu ( S/ N) dosa
huje 20 dB. K dosaen tohoto psychologickho efektu by mly
,,siln signly zpracovan pevdem doshnout alespo tto rov
n. Souasn jsou pi tom dobe iteln signly o 14 dB slab
(S/JV = 6 dB). Vkonov rozdly mezi radioam atrskm i stanicem i
jsou pevn men ne 14 dB (pomr vkon 1 : 25), take p
leitost k provozu m tm kad. Pi souasnm zpracovvn
vce signl dojde psobenm autom atickho zen zisku pevde
k zeslaben asi o 7 dB, jak ukzala statistick men. Teoreticky
bj' zeslaben mlo b t podstatn vt, ale pzniv se uplatn s ta
tistick rozloen signl CW a SSB v asov oblasti. N estane se
toti, aby vichni uivatel pevde ve stejn okam ik stiskli kl
nebo pln prom odulovali svj vysla. Pevd by ml poskytnout
49!)

pi plnm vybuzen takov vkon, aby u pozemnho pijm ae vy

tvoil odstup aS'/JV == 27 dB. U pevde A 06 nebyl ten to poada
vek splnn, a to byl jeden z dvod, pro stanice pouvaly nadm r
nch vyzench vkon a pokozovaly spoluastnky provozu
i palubn akum ultor.
Sprvn rovov pom ry v pevdi udruj inn obvody
autom atickho zen zisku (AGC). Mus jednak zab rn it pebuzen
vkonovch stup, jednak zabrnit rychlm zmnm vstupn
rovn. Vol se proto nbhov as asi 0,1 s a doba doznn AGC
asi 2 s. S innost AGC souvis i n u tn o st dodrovat doporuen m a
xim ln vyzen vkony u pozemnch stanic.
Uvam e zjednoduen pklad, kdy pevd m m axim ln v
stupn vkon 10 W a vysl pes nj souasn .20 stanic se sprvnm
doporuenm vkonem 100 W E R P . N a vstupu pln vybuzenho
pevde je tud 20 signl, kad s vkonovou rovn 0,5 W.
Zahj-li vysln neukznn stanice s dvacetinsobnm E R P , obvo
dy AGC nastav zeslen pevde tak , e siln stanice bude m t
na vstupu pevde vkon 5 W a na ostatnch 20 stanic pipadne
tak 5 W jejich signly budou proto zeslabeny o 3 dB. Bude-li
neukznn stanice vyslat s vkonem 20 kW E R P (a to nen nic
nedosaitelnho sta 500 W v f na antn 16 dB), zabere pro
sebe, p rak tick y veker vstupn vkon pevde 10 W a sign
ly ostatnch stanic budou potlaeny nejm n o 10 dB. Z pkladu
je patrn, jak je dleit vzjem n ohleduplnost a dodrovn
ham -spiritu pi provozu pes linern pevd.
Vyslac st pevde bv eena podstatn sloitji ne et-

z dlu mf pijmae

I
omezova

AM
demodul.

500

tra n sp o z ic e ^
^ / 'z e s n

<
lin e rn

<
1. C

modulace

O br. 4.30. P rin c ip m e to d y E E K

zem zesilova pracujcch v t. A nebo A JB . Je to nutn s ohledem

na celkovou energetickou innost, kter u zesilova t. A, AB, B
dosahuje ve pikch jen 2050 % a pi stednm vybuzen jen
520 %. Na palub nen nikdy nad b y tek elektrick energie a tak
zesilovae mus b t spornj. Pouv se proto specilnch obvo
dovch technik, jako jsou zesilovae t. D a systm E E R (Envelope
Elim ination and R estoration). Princip E E R vylouen a obno
ven oblky je znzornn na obr. 4.30. Z m f signlu pevdovho pijm ae se dem odultorem AM .snm am plituda obalov kivky
signlu. Mf signl se po prchodu omezovaem zpracovv a zesiluje
v nelinernch zesilovach t. 0 s vysokou innost. Sejm ut mo
dulan oblka se linern zesl a v koncovm stupni nelinernho
etzu se opt am plitudov nam oduluje. Signl se vlastn zpracov
v soubn ve dvou kanlech. V nelinernm kanlu se pen
pouze fzov informace pvodnho signlu, v linernm ,.oblko
vm 1' kanlu se pen am plitudov informace. Po sloen tchto
dvou inform ac v koncovm m odulovanm stupni se zskv ne
zkreslen zeslen pvodn signl. innost ta k koncipovanch v y
slacch etz je tm nezvisl na rovni vybuzen a dosahuje
5 0 - 6 0 %.
Pro pevde na nzk obn drze je postaujc ka psma
kanlu asi 50100 kHz, protoe kom unikan oblast o polomru
asi 30004000 km se rychle posunuje po zemskm povrchu a po
krv jen malou st svtov radioam atrsk populace. U druic
na vysok eliptick nebo geostacionrn drze obsluhuj pevde t
m polovinu Zem po dobu nkolika hodin nebo trvale. Zjem c
o druicov provoz bude proto m nohonsobn vce a pevde t a
kovch druic m ohou uspokojit zjem jen pi podstatn irm
pevdovm psm u. Logickm dsledkem toho je pechod na
vy am atrsk psma.
Stalo se zvykem oznaovat jednotliv ty p y pevd podle km i
totov transpozice psm eny velk abecedy (tzv. md). V nsledu
jc tabulce je pehled dosud uitch i plnovanch md. Stoj za
povim nut, e u vech km itotovch transpozic s psm y U H F se
pouv inverzn transpozice, aby se zmenil vliv Dpplerva posuvu
km itotu.
501

Tabulka 4. Pehled pevdovch md

Md

D ruice

A
145/29 M H z

A ()6
A ()7
KSI
R S2
A0 8
HS5, (i
KS 7, 8

B
432/145 M Hz
1
145/435 M Hz
U (B)
432/145 M H z

V z e stu p n tr a s a
v

145,900
145,850
145,880
145,880
145,850
145,910
145,960

146,000
145,950
145,920
145,920
145,950
145,950
146,000

29,450
29.400
29,360
2 9 ,3 6 0 29 ,4 0 0 29,410
2 9 ,4 6 0 -

29,550
29,500
29,400
29,400
29,500
29,450
29,500

AO7

432,175

432,125

145,925

145,975

A ()8

1 4 6 ,0 0 0 -1 4 5 ,9 0 0

435,100

435,200

P hase 3B

L
1 260/436 M H z

S e stu p n tra s a

P h a se 3B
S y n c a rt

435,175 435,025

1 4 5 ,8 2 5 -1 4 5 ,9 7 5

1269,850 1269,050

4 3 6 ,1 5 0 -4 3 6 ,9 5 0

i
5% 30%

>
CW/SSB h
</) SSB
(/)
30%
100 %

30%

|O
C
H
RA
N
A

CW

- RTTV

O
C
H
RA
N
A

kmitoet sestu p n trasy

5%

O br. 4.31. O becn k m ito to v pln

pevdovK o p sm a

Po poten anarchii (po vyputn A 06) byl pro druice AMSAT

vyhlen jednotn km itotov pln (band-plan) rozm stn jednotli
vch druh provozu v pevdovm psm u. K m itoty a dlen
psm a s zsadn uruj ve vstupnm kanlu, tj. na km itotech
sestupn trasy. Princip rozdlen psm a znzoruje obr. 4.31.
ka celho kanlu se uvauje jako 100 %. N a potku i konci
psm a se vyhrazuje segm ent 5 % jako ochrann psmo pro m a
jkov vyslae, zpravodajsk a tsov vysln. Z bytek psm a
502

Obr. 4.32. K m ito to v p ln m d A , B , J

cw
O
O
V

CW/

'KB

SSB

md A

LO

mdB

o
o

i
ro

mo'd J

~ 'j e rozdlen na te tin y po 30 %. K m itotov nejni te

tin a je urena vhradn pro provoz CW, druh te tin a pro smen
provoz CW/SSB, nejvy te tin a vhradn pro provoz SSB. N a h ra
nicch te tin se m uskuteovat provoz R T TY (mezi 1. a 2. te ti
nou) a SSTV (mezi 2. a 3. tetinou). N a obr. 4.32 je konkrtn km i
totov pln pro m dy A, B, J . ka ochrannho psm a u mdu B
byla 2,5 kHz, u mdu A a J je 5 kHz.

Antnn systmy a stabilizace polohy

N a dosavadnch radioam atrskch druicch jsou pouvny je d
noduch, mlo smrov antny pedevm z dvod ekonomickch.
A ntny s vtm ziskem by sice dovolily snit vkon palubnch
vysla i E R P pozemnch stanic, ale na druh stran by vyado
valy sprvn sm rovn k Zemi a tedy i stabilizaci polohy druice
vi Zemi. N a nzk kruhov drze je tlum trasy pom rn m al
(viz tab u lk a 1) a ta k sta jednoduch antny diplovho typu.
Po odvren druice od poslednho raketovho stupn nebo od
m atesk druice je vdy druici udlen m echanick impuls, k ter
ji pak n u t vykonvat vlastn rotan pohyb (tzv. spin) orientovan
obecn kolem vech t os. Je-li druicov a n tn a jednoduchho di
plovho ty p u (dipl, tv rtv ln n prut) s linern polarizac, mn se
tud neustle polarizan rovina vyzaovanch vln. To se t k
i druicov antny uren k pjm u. M-li pozemn stanice tak an503

tnu s linern polarizac, vznik nsledkem rotace druice a n

sledn depolarizace nik s hlubokm i minimy pi pjm u m ajku
nebo pi provozu pes pevd, kde je tento efekt jet vraznj.
Nepjem nm u niku se el dvm a zpsoby: pouv se antn
pro kruhovou polarizaci (nejlpe na palub i na Zemi)* stabilizuje
se alespo sten poloha druicovch antn vi zemskmu po
vrchu. N apklad na drucch A()7, A 08. AO)-UOSAT se velmi
osvdila turniketov antna ze 1 ikmch t vit vinnch prvk n a
pjench s fzovm posuvem 90 (obr. 4.33). A ntna pracuje na
zkladnm km itotu 145 MHz i v harmonickm mdu na 435 MHz.
tu rn ik e to v antna 145 a 435 M H z

osa +z

O br. 4.33. D ruice A()7 orientace a n t n a stabilizanho m ag n e tu

504

N iS

zemp. ply

M N M S

m a g n .jj ly

O br. 4.34. F unkce p a siv n m agnetick

stab ilizace polo h y druice A 0 7

Vlastn rotaci druice lze do znan mry potlait jednoduchou

pasvn m agnetickou stabilizac. Ve zvolen ose pouzdra druice je
zabudovn siln tyov perm anentn m agnet. Cel druice pak fu n
guje jako kom pasov stelka, osa m agnetu se sna zaujm at polohu
smujc k zemskm geomagnetickm plm. Tak se po nkolikatdennm ustlen stane, e se druice bhem obletu pouze d v ak rt
peklop nad geom agnetickm i ply. Situace je znzornna na ob
rzku 4.34.
Uspodn antn na druici mus bt takov, aby mezi antnam i
byla co nejm en vzjem n vazba. N a druici A 07 byl zi pro
29 MHz um stn v ose z rovnobn s osou m agnetu. Nen to
poloha pli dobr. J a k naznauje obr. 4.34, dochzelo pi peletech
blzkch nadhlavnku k tzv. jinm u efektu" u stanic na stednch
severnch kch. Tehdy toti smuje druicov dipl k pozemn
stanici svm koncem a m v tom smru vyzaovac minimum. P i
jm an signly na Zemi jsou proto velmi slab a zlep se teprve,
a druice zaujm e polohu severn od pozemn stanice. Podobn
efekt ,,severn se vyskytuje na jin polokouli. Orientace diplu
29 MHz na druici A 06 kolmo k ose m agnetu byla podstatn
pznivj (obr. 4.29). Proto u druice A 08 byl zvolen opt dipl
kolm na osv m agnetu (obr. 4.35).
N a druici A 09-U 0S A T je problm s um stnm antn vyeen
tm , e poloha druice je stabilizovna ve dvou osch a druice obantna 435 MHz

O br. 4.35. D ruice A 0 8

505

shuje pouze m ajkov vyslae. Druice je pomoc aktivn m agne

tick a pasivn gravitan stabilizace orientovna ta k , e spodn z
kladna pouzdra (osa z) sm uje neustle k Zemi a zbvajc spin
kolem osy z m b t po ustlen velmi pom al asi 1 otka za
100 m inut. P roto je mon na spodnm vku uspodat i smrov
antny pro S H F a televizn kam eru (obr. 4.36).

O br. 4.36. D ruice A 0 9 -U 0 S A T

1 osa + z
v e sm ro v antna - prut

O br. 4.37. D ruice P h a se 3

Pro druice ty p u Phase 3 jsou nutn antny s jistm ziskem, aby

pro kom unikaci v apogeu nebylo teb a velkch vkon jak na Zemi,
ta k na palub. Druice m tv a r tram enn hvzdy (obr. 4.37). N a
koncch ram en jsou pipevnny dvouprvkov systm y zi + re
flektor pro psmo 145 MHz. Zie jsou napjeny s fzovm posu
vem 120, tj. tfzov, m vznik kruhov polarizovan vlna
506

(obdoba toivho pole u tfzovho m otoru). Celkov zisk systm u

pro 145 MHz je asi 8 dBj. N ad hornm krytem hvzdicovho pouz
dra jsou um stny ti diply pro 435 MHz, navzjem natoen o 120
a tak napjen tfzov. Vko pouzdra slou jako odrazn stna
a zisk systm u je asi 10 dBj. U prosted mezi diply je vztyena
roubovicov antna pro 1200 MHz a vesm rov an tna pro 145
MHz vyuvan s rukvovm napjenm i pro 435 MHz. Je urena
k provozu v blzkosti perigea. Druice je stabilizovna v prostoru
rotac kolem osy z tak , aby v apogeu sm ovala osa -|tz i m axim um
vyzaovacho diagram u antn k Zemi (obr. 4.38). K dy je druice

apogeum
O br. 4.38. D ruice P h a se 3
o rien tac e a n t n

/ perigeum
(vesmr. antna)

ble Zemi a tlum tra sy je men, hlavn lalok diagram u smuje

mimo, take efektivn zisk palubnch antn se sn. Takovm
zpsobem se do znan m ry vyrovn prom nn tlum trasy.
V blzkosti perigea je pevd pepnut na vesmrovou tvrtvlnovou antnu.

Provoz pes druicov pevde

Provoz pes druicov pevde je dostupn kad prm rn vy
baven stanici. V nsledujcch odstavcch jsou uvedeny zkladn
poadavky na zazen pozemn stanice, rzn nm ty a rady pro
zanajc i pokroilej zjemce o kosmick pevde.
*

507

Vysla pozemn stanice

K provozu posta kad vysla pro CW nebo SSB o vkonu du
10 W s antnou se ziskem kolem 10 dB rt. Sm rodatn je efektivn ,
vyzen vkon, kter pro dosavadn druice na nzk drze byl
stanoven na m axim ln 80...100 W E R P , pro sovtsk druice sta
tetin a. Pi vhodnch provoznch podm nkch (mlo zaten p e
vd, blzk pelet) je mon pracovat s pekvapiv m alm i vkony
a pes pevde AQ7B a RS byla navzna spojen i s pouhm i
100 mW KRP. J e samozejm, e pslun E R P je dosaen jen
tehdy, kdy an tna m na druici. Je-li k dispozici vkon kolem
100 W, posta jednoduch pevn an tna (dipl, GP) a odpadaj
starosti se smrovnm . Pro pevde druic typu Phase 3 je vzhle
dem k vtm vzdlenostem i vt nrok na vyzen vkon. Pro
AO10 je to piblin 200 a 500 W E IR P C (tj. vkon vztaen
k pom yslnm u vesmrovmu zii s kruhovou polarizac).
V
kadm ppad je teba, aby pozemn stnice m ohla njakm
zpsobem regulovat vyzen vkon (v nouzi alespo odsmrovnm antny), aby nepetila pevd. Sprvn rove E R P se po
suzuje slyitelnost vlastnch signl. Nesmj b t silnj ne sign
ly m ajkovho vyslae. Osciltor vyslae by ml b t vybaven
dostaten jem nm ladnm , aby bylo mon rychl a pesn nala
dn na protistanici a stupnice by mla dovolit odetat km itoet
s pesnost alespo 5 kHz. Pro provoz CW se v jednoduchch vys
lach bn pouvaj rozlaovan krystalov osciltory (VXO).
Vyslae pro SSB nem us bt nutn vybaveny pepnnm po
strannch psem (LSB/USB). Pi provozu pes druicov pevde
se na vzestupn trase vysl s takovm postrannm psmem jako
pi norm lnm provozu na stejnm psm u, tj. na V H F a U H P s ho r
nm postrannm psm em USB.
Vvoj druicovho provozu spje stle k vym km itotm .
Pro druice ty p u Phase 3 musme zvldnout vrobu vkonu du
destek w att v psm u 1260 MHz.

508

Pijma pozemn stanice

K valitn, citliv a selektivn pijm a je jednm z pedpoklad sp

nho provozu. Podobn jako u vyslae se vyaduje jem n ladn
a dobe ocejchovan km itotov stupnice. umov slo by mlo
bt dostaten mal, dobr hodnota je F = 2 3 (3 5 dB) na
145 a 435 MHz, na 29 MHz me bt i trochu hor. V stupn obvody
pijm ae nebo antnnho pedzesilovae mus bt eeny tak , aby
nedochzelo k snen citlivosti (desenzibilizaci) pi zaklovn v y
slae. To znam en na vstupu ladn obvody a zesilovae schopn
linern zpracovat vy rovn (elektronky, F E T , zesilovae se z
pornou zptnou vazbou).
Velmi dleit je dostaten selektivita pijm ae. V tina signl
z druice nem velk odstup od um u a proto kad zlepen stae
nm kv psm a pijm ae pijde vhod. Velmi vhodn je plynule
iditeln selektivita pro pjem CW. D etektor SSB mus bt vyba
ven zznjovm osciltorem pro pjem LSB i USB, protoe existuj
druicov pevde neinvertujc i invertujc, u nich signl vysla
n ze Zem jako USB je na sestupn trase signlem LSB.
Obtn problm je soubn ladn pijm ae a vyslae. Pesn
zvldnut soubhu je nsledkem Dopplerova posuvu nerealizovatel
n. Pi ladn vyslae na pijm an km itoet lze pout pro piblin
naladn pepotvac km itotov tabulky. Jem n pak doladme
pi vysln adam i teek. Ladic postup se d usnadnit a zrychlit
smovacm ppravkem , k ter im ituje funkci pevde (obr. 4.39).

O br. 4.39. L ad ic p p ra v e k

i
509

Obr. 4.40. T ran sce iv e r pro m d A

9
29,3+29,5

<

mf
9 MHz

20,3 520,5

r,
, pre m ixer
n eb o
| ose. P L L
i

...
sms; 18

~i
O SC

18MHz

-m-

2,3 r 2,5

VFO

___ I
2,3-2.5
,Jb u d ]_ _ 9 >

<

SSB/CW
11.3-5-11.5

145,8 :146

134.51 5 kHz

VXO

3 ? d olad ni Dopplerova
-
p osuvu

V stup a vstup se vhodnm zpsobem (volnou kapacitn vazbou,

smrovm vedenm) nave na v stu p vyslae a vstup pijmae.
Mylenku spaenho ladn lze dovst a do konce zapojenm podle
obr. 4.40, kde je navreno blokov schm a druicovho transceivru
pro md A. Protoe je nutn souasn poslech vlastnch signl
z pevde pi vysln, transceiver m sam ostatn vyslac a pij
mac etz. Oba tra k ty spolu souvis pouze hlavnm osciltorem.
>SS B budi me pracovat i na jinm km itotu ne mf pijm ae,
pak je nutn pozm nit km itoet rozlaovanho transpozinho osci
ltoru. Rozlaovn transpozinho osciltoru J ^ k H z slou ke ko
rekci Dopplerova posuvu km itotu.

Antny pozemn stanice

Podobn jako u norm lnho11 pozemskho provozu jsou inn
an tn y zkladnm pedpokladem spchu. Pes pevde mdu A
bylo sice pracovno i s ta k kuriznmi systm y, jako jsou teb a dv
510

an tn y LW uren pro KV psm a, ale soustavnj prce vyaduje

pece jen solidnj zvldnut potebn antnn techniky.
Prvn zkladn rozdl proti norm lnm " antnm spov v tom,
e po pevnou st peletu druice je zapoteb pijm at a vyslat
v jinm smru ne vodorovnm , asto ve smru nadhlavnku. J e d i
n antna, pokud to nen sm rovka ovldan v obou rovinch, ne
sta k vyuit cel provozn doby pi peletech.
D ruh problm je specifick pro druice na nzk drze. J e to
rychl pohyb druice, vyadujc astou zm nu sm rovn antny
s um vyzaovacm diagram em .
T et problm pedstavuje mnc se polarizan rovina linern
polarizovanch vln, a ji na antn pozemn nebo druicov. Zmna
je zpsobovna jednak vlastn rotac druice, jednak Faradayovm
stenm pvodn polarizan roviny pi prchodu vln ionosfrou.
Pro toho, kdo chce vyslat jen pleitostn, je nejvhodnj jed
noduch vyslac antna pro 145 MHz (dipl, GP) napjen vko
nem 50100 W. Ob antny ale nejsou dostaten vkonn pro
dlkov provoz, kdy je druice nad obzorem ne ne 10 20. Navc
dipl nen dostaten vesm rov a proto nap. pro druici A()8 by
lo lep, kdy byl nainstalovn ve smru V Z (tj. m aximum vy
zaovn S J). A ntna GP m nevhodu, e vyzauje jen nepatrn
smrem vzhru. Zlepen pin m ysln deform ovn vyzaovacho
diagram u sklonnm zie, jak je znzornno na obr. 4.41. Sklon
nm zie se sn i vstupn impedance antny, take je pizpsoben
pijateln i s kabelem 75 Q. Zi by ml bt upevnn nad vodivou
plochou o rozmrech alespo 0,6x0,-6 vlnov dlky. (Vhodn jej
lze instalovat nad plechovou stechou.)

Z
O br. 4.41. S klonn sk l d a n zi

Velmi vhodn je kom binace dvou antn: vodorovnho diplu (nej

lpe zkenho s napjenm pro kruhovou polarizaci) nad odraznou
plochou pro vysok elevan hly a svisl vesmrov ziskov a n t
ny (fzovan kolinern soustava podle [8]). Svisl a n tn a je pitom
vyuiteln k provozu pes pozemn pevde.
J e eln vnovat dostatenou pozornost pijm ac antn pro
29 MHz. kter je zpravidla lim itujcm initelem pi provozu na
mdu A. Na 29 MHz se ve znan me uplatuje um vnjho pro
storu, ruen ionosfrickmi signly v obdob dobrch KV podm nek
a zejm na poruchy a ruen prm yslovho charakteru (jisken, za
palovn atp.). P roto je i jednoduch smrov an tn a (nap. H B9CV)

0,54*

/ i -Rta:

/ 50 h . ion

-jX
vst. impedance

Obr. 4.42. Zken diply pro eliptickou polarizaci

k nezaplacen, nebo dovol alespo sten potlait ruen a zlepit

odstup signlu od um u. I jednodu antny (dipl, vertikl) in sta
lujem e co nejve a takovm zpsobem, aby pijm aly co nejmn
prm yslovch poruch. O tzka sprvn polarizace nen na 29 MHz
kritick. Po prchodu ionosfrou obsahuje radiov vlna sloky rzn
polarizovan a ta k k hlubokm u niku zpravidla nedochz. Pesto
je uiten, kdy m m e k dispozici dv rzn pijm ac antny (nap.
LW a GP), kter meme rychle pepnat. Minimum pjm u nena
stv nikdy souasn na horizontln a vertikln antn nebo i na
512

libovolnch antnch, vzdlench navzjem 1 2 vlnov dlky. P e

pnnm bhem provozu si volme tu antnu, kter dv m om entl
n lep signl a realizujem e vlastn vbrov pjem (diversity)
s runm ovldnm . Kdo rd experim entuje, me vyzkouet a n t
nu s eliptickou polarizac, popsanou v [7 | a znzornnou na obr. 4.42.
.Je to soustava dvou zkench dipl, z nich jeden m dlku vt
ne odpovd pl vinn rezonanci, druh dlku krat. Tm zpsobem
vznik mezi diply fzov posuv (zhruba 90 ) a k napjen nen
nutno zvltn fzovac veden. Tak im pedance v mst napjen
vyhovuje piblin napjei 75 >.
Princip dvou pepnatelnch antn se vyuv asto i pro pev
de mdu B a J , protoe je obvykle snadnj doplnit stvajc a n
tny o dv nov, men antny, ne podit systm s ovladatelnm
sklpnm . V takovm ppad horizontln smrov antny slou
k provozu, kdy je druice nad obzorem ne ne 1520. Pro d ru
ici ve poloenou se pejde na druhou dvojici antn, vyzaujcch

O br. 4.43. T u rn ik e to v a n t a s n a p je n m pro lev o to iv o u k ru h o v o u p o larizaci

513

h = 0.37 A
O br. 4.44. V yzaovac d iag ram diplu n a d o d ra zn o u plochou

pevn vzhru. Typickou antnou pro ty to ely je zken dipl

(turniketov antna) nad odraznou plochou, s napjenm pro kruho
vou polarizaci (obr. 1.43). Vku dipl nad odraznou plochou vo
lme vt ne tv rt vlny (a men ne 0,45 X), protoe prosedlan
vyzaovac diagram je pro pelet druice vhodnj ne diagram
s maximem v nadhlavnku (v nadhlavnku je tlum trasy nej m en
) obr. 4.44. Msto odrazn plochy meme s trochu hormi
vsledky pout tyovch reflektor, take se systm zmn na
2 x 2 el. Yagi. Diply jsou napjeny se vzjem nm fzovm posuvem
90, zskanm zpoovacm tvrtvlnnm sekem, a pes tvrtvlnn
im pedann transform tor. Propracovanj proveden by vyatfo-

O br. 4.45. N a p je n zkench

sk l d a n c h dipl

514

valo jet sym etrizovat napjee. Diply m ohou b t tak konstruo

vny jako skldan. V tom ppad se propoj tv rt vinnm vedenm
300 O a im pedann transform tor mus bt zhotoven z veden o im
pedanci 150 l. N apjec systm me b t een tak , e napjee
vedouc k diplm se li vzjem n o dlku tv rt vlnv pi jinak libo
voln dlce (obr. 4.45).
Pro mn vkonn vyslae je nutn, aby doplkov an tna pro
vy elevan hly mla vt zisk. V takovm ppad vyhov 4 a
5prvkov antna Yagi (pokud mono pro kruhovou polarizaci) n a
instalovan se sklonem 30 40 a naten spolen8 horizontln
antnou (na spolenm otonm storu) obr. 4.4<i.

O br. 4.46. S klonn do p l k o v a n t n y

Vechny doposud popsan antny byly ureny pro druice na nz

k obn drze. Pevde obhajc na vysok eliptick drze v y
aduj v t vyzen vkon (200 500 W E R P ) a proto i v
konnj antnn systm y. Bude proto teb a konstruovat dvojici
antn pro 145 a 435 MHz, nejlpe pro kruhovou polarizaci, s ovl
dnm v horizontln i vertikln poloze. Vzhledem k pom alm u
pohybu druice v apogeu, bude zmna sm rovn pi prchodu apogeem velmi pom al a s antnam i pevn zam enm i na apogeum
bude mon pracovat v intervalu 1 hodina i dle.
515

Pro druice, na nich jsou instalovny antny pro kruhovou po

larizaci, je nutn, aby pozemn stanice dodrovala sprvn smysl
kruhov polarizace u svch antnnch systm . Pouit polarizace
s opanm smyslem pin pi penosu z tr tu a 30 dB. Sprvn
smysl je pro jednotliv druice a pevdov mdy vdy pedepsn
a li se pro jin a severn polokouli (viz peklpn druice na
obr. 4.34). N a antn podle obr. 4.43 je na hornm ram enu diplu D2
proud opodn o 90 proti pravm u ram enu diplu D l a vektor
elektrick sloky vyzaovanho elektrom agnetickho pole se ot
ve vyznaenm smru. Pi pohledu od antny do smru, kterm
vyzauje, m polarizace tedy smysl levotoiv (LHCP). Smysl po
larizace meme zm nit na pravotoiv (RHCP) pehozenm n a p
jen v bodech A, B nebo prodlouenm fzovacho seku z dlky
tv rtv ln n n a'dlku 3/4 A.
A ntny ty p u Yagi pro kruhovou polarizaci se konstruuj dvm a
zpsoby. Podle prvnho zpsobu (obr. 4.47) jsou dv identick a n
tny um stny blzko sebe a natoeny tak, aby prvky byly navz
jem kolm. Zpsob jejich fzovn je shodn s obr. 4.43 nebo 4.45.
D ruh konstrukn smr, elektricky dokonalej, pouv spolenho

O br. 4.47. D v s a m o sta tn a n t n y Y agi

s n a p je n m p ro k ru h o v o u polarizaci

5 16

rhna a zkench prvk. Fzov posuv 90 se vhodnji zskv

vzjem nm posunutm jedn soustavy prvk ve smru osy rhna
o dlku tvrtvlny. V takovm ppad jsou zie obou dlch sm
rovek propojeny stejn dlouhm i napjei. Zm na smyslu polarizace
se doshne prodlouenm jednoho nebo druhho napjee o dlku
pl vlny (obr. 4.48).
Klasickm typem antn pro kruhovou polarizaci jsou roubovicov antny. P roti antnm Yagi jsou nepom rn irokopsmovj
(a 1 : 1,5) a proto velmi vhodn pro psm a U H F, kde je konstrukce

n a p a je m z a ric u :

O br. 4.48. D v a n t n y se zk en m i p rv k y , v z jem n p o su n u t o tv rt v ln y

O br. 4.49. Z p so b y m o n te a n t n p ro k ru h o v o u polarizaci

517

antn Yagi ji citliv. Smysl polarizace odpovd sm yslu stoupn

zvit pi pohledu ve sm ru vyzaovn. N evhodou je, e smysl
polarizace nelze pep nat vnjm i obvody. A ntnu by bylo nutno
vyrobit jako dv roubovice s protichdnm smyslem vinut, ale
tak o v konstrukce je ji nepjem n sloit. U an tn s kruhovou
polarizac jsou pote se sprvnm zpsobem upevnn na stor.
Stor by neml b t rovnobn s dnou rovinou p rvk antn
Yagi a proto se p rvky orientuj ikm o 45. Nejlep zpsob je
uchycen an tn y a za reflektorem , a to p lat i pro roubovicovou
an tn u (obr. 4.49).

b]
transformtor
O br. 4.50. P e p n n sm y slu k ru h o v polarizace

Zvrem jet o systm u pro pepnn smyslu kruhov polarizace

(obr. 4.50): Zie jsou napjeny stejn dlouhm i napjei, kter
jsou na konci propojeny prodluovac sm ykou dlouhou tv rt vlny.
Jedinm pepnacm kontaktem lze prodluovac sm yku v ad it do
jednoho nebo druhho napjee. Za pepnacm kontaktem je zapo
jen tvrtvlnn im pedann transform tor {Zo 50 O). K dy je to
m echanicky vhodnj, me b t pepnac k o n tak t zapojen a na
koncch dvou prodluovacch plvlnnch veden podle obr. 4.506.
518

Vlastn provoz
P ed zahjenm prvnch pokus se pesvdm e poslechem m ajko
vch vysla, e druice poslouch" nae predikce a je v pedpo
vdnou dobu skuten nad obzorem. Dle se pesvdme, e zaklovn vyslae neovlivuje dnm zpsobem pijm a sla a i
telnost m ajkovch signl se nesm zm nit. Dokud neodstranm e
ppadn zvady, nem vznam pokraovat.
K prvnm pokusm o zaslechnut vlastnch signl si vyberem e
pelety, kdy je pevd mlo obsazen. Jsou to dopoledn obhy ve
vednch dnech nebo asn rann obhy o vkendech. Vhodn jsou
i pelety daleko na vchod, kdy je pevd mimo dosah silnch
zpadoevropskch stanic. Tak se sam ozejm poslechem telem etrie
nebo provozu ubezpeme, e pevd je skuten zapnut. Vyslac
antnu zamme do sm ru urenho predikn pom ckou, vysla
naladm e do piblinho soubhu" s pijm aem a pi vysln ady
teek se sname pijm aem nalzt sv signly. Jejich nalezenm si
zpesnme vzjem nou kalibraci stupnic pijm ae a vyslae, ppad
n ovm e sprvnou funkci ladicho ppravku. Pokud uslyme sv
signly silnji ne signly m ajkovho vyslae, ihned snme vkon
vyslae. Dle si jet ovm e sm rovn antny a opravm e na
optim um . Po zvldnut popsanch operac meme zkusit zavolat
vzvu nebo se naladm e na km itoet jin stanice a krtce ji zavolme.
P i provozu pln vyuvm e vhod duplexnho charakteru spoje
n, protjek meme kdykoliv peruit tekam i nebo B K . Proto
je tak provoz svin a u dosavadnch druic na nzk drze i velmi
strun. Bhem provozu stle sledujeme, zda nae signly nejsou
nadm rn siln a podle toho upravujem e vkon vyslae. Bn a n
tny se ziskem 1012 dB sta dosm rovvat v intervalu 3 5 m i
n u t. Dle pi provozu dodrujem e ochrann psm a kolem m ajko
vch km itot a km itotov pln pevdovho psma.

519

Provozn predikce
Provozn predikce odvozujem e z referennch obh, kter jsou publi
kovny v asopisech nebo sdlovny v rznch zpravodajskch v y
slnch na KV. Referennm obhem rozumme prvn obh, k ter
zan po 00.00 UTC pslunho dne (prvn E.QX). Dal EQ X v y
potm e pitnm obn doby a separace. Vpoty zaokrouhlu
jeme na cel m inuty a cel stupn, pomoc predikn m apky (resp.
pomoc tabulek, eenm na potai) urme asy vyuitelnch pe
let a potebn sm rovn antny. P elety druic na nzkch retrogrdnch drahch se piblin opakuj nsledujc den (nebo obden)
s malou nkolikam inutovou diferenc. To zjednoduuje vypracov
vn predikc, protoe ani nkolikastupov nepesnost zempisn
dlky EQX nezan do predikc podstatnj chybu. K rom tto
jednodenn nebo dvoudenn periody meme vysledovat pro je d
notliv druice i del periody, v nich se EQ X a tedy i doby pelet
prakticky pesn opakuj. Je proto mon jednou vypotanou tabulku, teba i vetn sm rovn antny, vyut m nohokrt.
Publikovan referenn obhy nem us b t pesn. Zejm na pro
druice s vkou men ne 1300 km bvaj zaten chybou vypl
vajc z neustlho zrychlovn obn doby (snen druice). Zrych
lovn nastv pedevm brzdnm inkem vysok atm osfry Zem
a nen pravideln. Za zven slunen innosti se ionosfra ohv
a rozpn do vtch vek a jej brzdn inek je potom vt,
P roto nm nezbv ne predikn daje zpesnit pozorovnm AOS/
/LOS m ajkovch vysla. Porovnnm pozorovn s teoretickm i
asy zskanm i predikn pom ckou zskme diferenci, o kterou
musme posunout asov daje EQX. Pro men AOS/LOS zsadn
pouvm e pelety blzk nadhlavnkovm . Tehdy druice vychz
i zapad rychle (kolmo na obzor) a uren asu AOS/LOS je spolehliv.
Vdy se sname m it na m ajkovm vyslai nejvyho km itotu,
aby se zmenila chyba ohybem vln v troposfe i ionosfe. U m ajko
vch vysla v psm u 29 MHz nem vznam m it AOS/LOS,
kter nastvaj na severu v denn dob. Nsledkem anom lnho
en v ionosfe nad polrnm i oblastm i je bn, e m ajk uslyme
520

ad u m inut ped teoretickm AOS (nebo po LOS). Stejnou o p a tr

nost musme zachovat i v obdob vsk y tu sporadick v rstv y EP esnost m en AOS/LOS sam ozejm tak ovlivuje kvalita n a
eho optickho obzoru (vliv pekek, kladnho i zpornho pe
ven).
K zpesnn predikc meme tak pout men D opplerova po
suvu a pomoc nho zjiovat, kdy druice vrchol. P ostup vyaduje
zm it v plm inutovch a m inutovch intervalech zm nu k m ito
tu m ajkovho vyslae a vynst graf podle obr. 4.5. Okam ik
vrcholen n a st v uprosted esovit kivky. Podle rozdlu f mj
a / max lze urit, zda jde o nadhlavnkov pelet (tehdy je rozdl nejvt) a tm i zpesnit predikci zempisn dlky EQX. I pi tom to
m en jsou vsledky pesnj na vych km itotech, kde je Dopplerv posuv vraznj.
Zpesovn zempisn dlky EQX je bnm i prostedky obt
n. A ntnou s zkm vyzaovacm diagram em lze zam it polohu
druice pi AOS nebo LOS, co pichz v vahu hlavn na U H F.
P esnost bude sotva lep ne 5 . Men zpesnme pozoro.vqm
tch pelet, kdy druice vystupuje jen krtce nad vchodn nebo
zpadn obzor (tzv. mezn pelety). Podle toho, zda druici uslyme
i nikoliv, usoudme, e poloha EQX nastala zpadnji nebo vchod
nji od pvodn predikovanho daje (obr. 4.51). Pesnost vech

Teox ~

2? 0W

O br. 4.51. Z p esn n asu

a zem pisn dlk y ken
ro v n k u

0'

521

popsanch men zlepme jejich opakovnm a je velrt eln,

kdy pi men spolupracuj dv vzdlenj stanice.
Pro druice na vysok eliptick drze se referenn predikce u d
vaj obvykle zempisnou polohou a asem prchodu apogeem, co
je poloha pro provoz nejzajm avj. V takovm ppad je nutno
pouze vypotat azim utln a elevan hel ze vzorc (22, 24, 25),
kde za h dosazujem e h\, tj. vku apogea. Vzorce se dle zjedno
du tm , e zem pisn ka apogea bude vdy stejn (u druice
Phase 3C). P roto posta vyp o tat tab u lk u zvislosti az im u tu a e le vace na zempisn dlce apogea. N avc pom al pohyb druice um o
n jej zamen podle m ajku U H F.

Poten predikce
Po vyputn nov druice jsou vdy pote se zjiovnm referen
nch daj pro predikce a asto i oficiln daje bvaj nepesn.
Pomoc nkolika pozorovn a s vyuitm navigan pom cky OSCARLATOR meme potebn d a ta odvodit. Vychzme pi tom
z toho, e jsou ji pedem znm y alespo nkter plnovan p a ra
m etry drhy (obn doba nebo vka drhy, sklon drhy) a s ta r
tovac msto.
Druice jsou vyputny ze startovacho m sta (kosmodromu) na
obnou drhu bez m anvrovn, take stnov drha vychz z ms
ta kosmodromu. R ak eta startu je v prvn fzi letu kolmo vzhru
a teprve 2. nebo 3. stupe udluje druici vodorovn impuls pro
kruhovou drhu (vaha plat jen velmi zhruba). V zestupn drha
rak e ty trv asi 3 5 m inut, take pipotenm tto doby k asu
sta rtu zskme piblin asov okamik, kdy druice zan ob
nou drhu nad kosmodromem. Pomoc OSCARLATORu upraven
ho pro plnovanou obnou dobu a sklon d rhy pak urme snadno
poet m inut potebnch k tom u, aby druice dospla do bodu p rv
nho ken rovnku. Vychzejce z 1. EQ X stanovm e slyiteln
pelety a poslechem kontrolujem e, jak pedpov souhlas se sku
tenost. Postup uren 1. EQX je naznaen na obr. 4.52
522

180 W

I
kdy nevme o druici vbec nic, meme urit zhruba obnou
dobu jako rozdl mezi dvm a po sob nsledujcm i asy AOS nebo
LOS. Porovnnm dlky nkolika slyitelnch pelet lze urit pi
blin nadhlavnkov pelet (je z nich nejdel). Dal ji p o d sta t
nj zpesnn poskytne zmen AOS/LOS dvou piblin nadhlav
nkovch pelet stejnho smyslu (nap. pelety z jihu na sever)
s jednodennm odstupem . Ze zjitn doby obhu urme piblinou
vku vzorcem (14), m axim ln dosah vzorcem (11), separaci drah
vzorcem (16) a pomoc OSCARLATORu zskme nzor na pohyb
druice a alespo piblin predikce pro prvn dny.
Pro plnost jsou v tabulce 5 uvedeny zempisn souadnice zn
mch kosmodrom.
T abulka

5. Zempisn poloha kosmodromu

B a jk o n u r
K a p u s tin J a r
Plesock
C ape C anaveral
V a n d en b e rg
K o rn o u

4722'
4836'
6254'
2837'
3437'
5 15'

s.
s.
s.
s.

.
.
.
.
h . .
s. .

6545'
4548'
40 10'
18032'
120:i6'
5245'

v.
v.
v.
z.

<1.
d.
d.
d.
z . d.
z. d.

523

R adioam atrsk druice byly vypoutny z V andenbergu na drhy

retrogrdn (i = 97 102), z Plesecku na drhy pm (i = 82
a 83).

Druice souasn a budouc

Potkem roku 1984 bylo v provozu osm radioam atrskch druic.
V tto sti jsou uvedeny strun jejich technick a provozn daje
nebo jsou typick pro dosavadn ti sm ry vvoje druic. V zvru
jsou nastnny druicov projekty nejblich let.
A09 UO SAT

UOSAT je prvn britskou radioam atrskou druic. Na rozdl od

pevdovch druic UOSAT m posln vdeckovzkum n, ex
perim entln a vchovn vzdlvac. Druice je svm vybavenm
urena k studiu ionosfry, stru k tu ry geom agnetickho pole a slu
nen innosti. Dle se na palub ovuj nkter nov systm y, m a
jc i vznam pro konstrukci budoucch druic (m ajk 10,45 (iH z,
rychl penos d at, palubn m ikropotae, digitln televize, synteztor ei, nov princip stabilizace polohy v prostoru).
S ta rt
6. 10. 1981 v 11.27 UTC (Vandenberg)
D rha
kruhov, polrn, retrogrdn
sklon 97,462, vka (poten) 540 km
Obn doba (poten)
95,4643 min
Separace drah (poten)
23,8675 zp./obh
D rha se nsledkem mal vky sniuje jet rychleji ne drha
A 08. Zkracovn obn dobv je nepravideln podle slunen in
nosti a stavu ionosfry a pohybuje se mezi 2 a 6 ms za jeden obh.
Ze spodn ploiny vychzej 4 ram ena turniketov antny pro
145 MHz. T ato a n tn a slou i pro 435 MHz. Z hornho vka vynv
15 m dlouh vsuvn ty se zvam 2,5 kg pro gravitan stabili
zaci polohy a ikm o sm uj ram ena diplu KV o dlce 2 x 2 .5 m.
Sprvnou orientaci druice vi Zemi zajiuje systm aktivn
m agnetick a pasvn gravitan stabilizace. Polohu druice vyhod
524

nocuje navigan tos m agnetom etr tm , e zmen vektory zem

skho m agnetickho pole porovnv s modelem pole uloenm v pa
m ti potae. Na zklad vyhodnocen rozdl je napjen systm
elektrom agnet, kter natej postupn druici jako m agnetickou
stelku do sprvn polohy. Po tom to m anvru, zaruujcm zam en
osy druice z s pesnost 2 na zemsk sted, se vysune 15 m
dlouh ty se zvam, m se uskuten pasvn gravitan s ta
bilizace.
innost druice d dva palubn potae, program ovateln z po
zemn dic stanice. K rom ovldn provozu palubnho zazen se
potae mohou podlet na sbru a zpracovn dat a spolupracuj
se synteztorem ei. K pjm u povel ze Zem slou pijm ae
v psm u 145 a 433 MHz.
Telem etrick vysln obsahuje celkem 60 analogovch kanl
a 45 digitlnch stav 0/1. K dispozici je rozshl sortim ent form t
vysln: 1200, 600, 300, 110, 75 Bd AKCII, 45,6 B R T T Y , Mor
se 50 nebo 100 zn./m in, syntetick e s kapacitou 120 anglickch
slov. D ata mohou bt vyslna na hlavnm a technickm m ajku
souasn rznm form tem , m ajk na 2,46 GHz pejm vysln
hlavnho m ajku. Pi vysln form tem Morse se penej daje
pouze prvnch deseti nejdleitjch kanl s tm to vznam em :
slo
k a n lu
00
01
02
1 o:?
04
05
OB
07
08
09 ,

M en veliina
O d b r se k u n d rn h o
p o tae
P ro u d slunenho p a
nelu + X
1/2 n a p t a k u m u l to ru
R a d ia n d e te k to r
20 ke V
R a d ia n d e te k to r
40 keV
M a g n e to m etr v ose x
M a g n e to m etr v ose y
M a g n e to m etr v ose z
T e p lo ta b a te rie
T e p lo ta st n y + X

K alibrace

Rosssah
0-

1A

1,2 . A

LmAJ

0-

2A

1,5 . A

|m A ]
i

0 10 V
0 - 5V
0 -

5 V

0 - 5V
0 5 V
0 - 5V
- 3 0 - + 50C
- 3 0 - + 50C

u = (iV/100) . 1,01
40Ar .1,01
n

[V]

= 40A' .1,01

u = (A/200) . 1,01

[V]
IV]
IV]
|(474 _ A-)/5] . 1,01
t
t - [(474 - A )/5 ] . 1,01

u = (AT/200) . 1,01
u =. (Ar/200) . 1,01

LC]
[0J

525

Vyslan te x t vypad tak to : OOxxx Olxxx 02xxx... a0 9 x x x . Sku

pina xxx pedstavuje seln daj N. D ata penen rychlost
1200 Bd jsou vyslna fzov synchronnm i tny 1200 Hz (log O)
a 2400 Hz (log 1) provozem AFSK. Pi ostatnch rychlostech jsou
tny asynchronn a s opanm vznam em
1200 Hz (log I). For
m t jednoho znaku ASCII je: 1 bit s ta rt, 7 datovch bit, 1 bit pro
sudou paritu, 3 b ity stop.
K pozorovn ionosfry slou 4 m ajkov vyslae IvV o vkonu
100 mW, pracujc na km itotech 7,050, 14,002, 21,002, 29,510 MHz.
Mohou vyslat telem etrii provozem A l nebo jen nosnou vlnu A0.
K ad z nich m svj vlastn krystalov osciltor. N a povel mohou
b t m ajky 14, 21 a 29 MHz uvedeny pomoc synteztoru do pev
nho fzovho vztahu k 7 MHz osciltoru, co umon vyhodnoco
v a t vzjem n fzov pom ry signl prochzejcch ionosfrou.
Pehled VKV m ajkovch vysla:

VHF

VHF

SHF

MV

K m ito e t
V kon
M odulace
D op p ler v
posuv
A n t n a

145,825 M Hz
;50 m W
N B F M 5 kH z
3,1 k H z

435,025 M Hz
650 m W
N1JFM 5 k H z
9 ,3 k H z

2,401 G H z
125 m W
NBFM 1 0 kH z
5 1 ,3 k H z

10,47 G H z
125 m W
A0
2 2 3 kH z

tu rn ik e t

tu rn ik e t

P olarizace
Zisk

lev o to iv

levotoiv

t rb in a
4 z v ity
levotoiv

+ 3 (IBi

+ 5 (IBi

roubovice
3,5 z v itu
lev o to iv
6,5 (lBj

8 (IBi

VHF hlavn m ajk, VHF technick m ajk, S HF po

kusn m ajk, M V pokusn m ikrovlnn majk.
Palubn televizn kam era snm st. zemskho povrchu o rozloze
5 0 0 x 5 0 0 km pm o pod druic. K am era je osazena snmacm p rv
kem v pevn fzi CCD. Obraz se skld z 65 536 bod (256 X 256),
piem gradan stupnice ern/bl m 16 rovn, tj. je vyjdena
tym i bity. N boje jednotlivch obrazovch bod CCD jsou digi
talizovny do tybitovch slov, k ter jsou uloena do pam ti. Od
526

tu d jsou pak vyslna rychlost 1200 Bd, dek po dku. Vysln

celho snm ku trv asi 3,5 m inuty. Snma CCD je citliv v oblasti
viditelnho a ervenho svtla, take je sten potlaen vliv za
mlen a oblanho pkrovu Zem. Nej men rozliiteln detail na
zemskm povrchu m rozm ry 2 x 2 km.
UOSAT je vybaven nkolika ap aratu ram i ke studiu ionosfrickho prosted, slunen innosti a geom agnetickho pole. D va tae
radianch stic registruj elektrony s energi vy ne 20', resp.
40 ke V a protony o dvacetinsobn energii. D ata z ta stic
jsou vyslna telem etrickm i m ajky (kanly 03 a 04) bu jako
stedn daj za ptisekundovou periodu v relnm ase, nebo v re
im u jem nho asovho rozlien jsou vzorkovna v deseti 50 ms
periodch bhem kad sekundy, uchovna v m ikropotai a vy
slna na povel ze Zem. To dovoluje sledovat vlastnosti prosted
v zajm avch oblastech nad polrnm i epikami a aurorlntn
ovlem.
Sirokorozsahov tos m agnetom etr slou k detekci a pozoro
vn m agnetickch bou a k m apovn geomagnetickho pole.
V kad ose jsou m eny hodnoty s hrubm a jem nm rozlienm.
P rv z nich jsou vyslny na telem etrickch kanlech 05, 06, 07
(osa x, y, z).
Nsledkem poruchy na pasvnm gravitanm stabiliztoru (ne
podailo se zcela vysunout stabilizan ty se'zv am ) nesplnil
UOSAT pln oekvn. Zejmna tm bylo podstatn omezeno
snm n televizn kam erou a z m ajk KV je spolehliv slyiteln
jen jeden na km itotu 21,002 MHz. Zato pjem nm pekvapenm
je kvalita syntetick ei, kterou jsou velmi asto vyslny telem e
trick daje.
D ru ice RS3 a RS8

N a poest 40. vro vtzstv R ud arm dy v bitv o Moskvu

byla dne 17. 12. 1981 vyputn jedinou raketou srie esti radio
am atrskch druic RS3 RS8. Druice m aj m ajkov vyslae
v psm u 29 MHz a tyi z nich pevde mdu A 145/29 MHz.
Jednotliv druice m aj mrn odlin obn doby, take se na d r
ze se sklonem zhruba 83 postupn dostihuj a pedstihuj a pi
527

vhodnm rozloen druic na orbitu se vytvo tm souvisl kom u

nikan kanl. Dal novinkou jsou adaptivn autom atick telegrafn
odpovdae na palub RS5 a RS7.
D rhy druic jsou polrn, tm kruhov, pm. Stedn vka
je zhruba 1058 km. P aram etry uren zatkem roku 1982:

1Iruiee

R S3
KS 4
R S5
RS6
RS7
KS8

A pogeum
| km ]

Perigeum

O bn d o b a
| m in]

S eparace
|d e g VV/orl>|

Sklon

1km ]

1688,0
1691,5
168!),')

1577,4
1640,5
1653,2
1592,5
1634,2
1657,1

118,52025
119,39679
119,55572
118,71899
119,19576
119,76628

29,75679
29,97606
30,01583
29,80655
29,92619
30,06853

82,959
82,960
82,963
82,954
82,963
82,957

1690,9
1688,9
1693,4

[<teg]

Pevde jsou linern, neinvertujc. Maj citliv pijm ae, ta k

e k provozu posta 20 30 W E R P. Pi provozu je dobe p a trn
vliv vlastn rotace druice, nebo na palub jsou antny pro linern
polarizaci.
K m itotov pln pevd (km itoet MHz):
Druice
RS3
RS4
RS5
RS6
RS7
RS8

' V zestupn tra sa

145,910145,950
145,910 145,950
145,960146,000
145,960-146,000

Sestupn trasa

29,410 29,450
29,41029,450
29,46029,500
29,46029,500

M ajky
29,321 (29,401)
29,360 (29,403)
29,452 (29,311)
29,453(29,411)
29,501 (29,341)
29,502 (29,461)

Telegrafn odpovdae:
RS5
RS7

145.826
145,840

29,331
39,340

K ad druice m dva pepnateln m ajkov vyslae. M ajky

oznaen zvorkam i jsou v provozu jen zdka. Signly m ajk
RS3 a RS4 jsou znateln silnj ne signly ostatnch m ajk.
528

M ajkov vyslae vyslaj trvale telem etrii provozem A l ry ch

lost 75100 zn./m in. Nejpom aleji vysl RN5, nejrychleji RK8.
pln form t telem etrie se skld z pti dek po sedmi skupi
nch kad skupin odpovd jeden m en param etr. Jednotliv
dky jsou oznaeny psm eny:
I. dek nem oznaen, 2. dek ,,I , 3. dek ,,N , 4. dek ,,A ,
5. dek ,,M . Jednotliv skupiny v dcch jsou oznaeny psm eny
s posloupnost: K, D, O, G, U, S, W. Za to u to dvoupsm ennou (u 1.
dku jednopsm ennou) identifikac param etru nsleduje dvoum stn
slo nesouc vlastn telem etrick seln daj. V mezee mezi jedno
tlivm i dky je vdy vyslna identifikan znaka druice. K dy
druice vykonv povely dic stanice, pedazuje se na zatku
vech skupin psmeno E (telegrafn teka), take oznaen dek se
zmn na E, 8, R, U, W. Form t telem etrie lze operativn mnit
povelem dic stanice a lze v y p u stit libovoln poet dk.
Pklady vysln m ajkovch vysla:
E K xx ED xx EOxx EGxx EU xx ESxx EW xx

RK3

E K xx

atd.

EK xx
SK xx

RS4 E K xx

RS4
atd.

E D xx EOxx EGxx EU xx EKxx EW xx

SDxx KOxx SFxx KUxx KSxx KWxx

Kxx
Dxx Oxx Gxx
lK x x ID xx O xx IG xx
N K xx ND xx NOxx NG xx
A K xx ADxx AOxx AGxx

U xx Kxx
IU xx ISxx
NU xx NSxx
AUxx AKxx

W xx
IW xx
N W xx
AW xx RS5 K xx

RK5
RK5
RS5
atd.

xx je dvoum stn slo.

P rvn telem etrick skupina ve vech dcch (oznaen ,,K )
udv celkov vstupn vkon vyslae druice podle vztahu
P = 0,2.N 2 [m W J,kde N je seln daj xx. Pi daji 00 je pevd
vypnut. Podrobnj popis telem etrie je v [lit. 111.
N ejzajm avjm palubnm zazenm jsou autom atick telegrafn
odpovdae roboty. K dy je robot v provozu, vysl opakovan
asi v m inutovch intervalech veobecnou vzvu (pklad pro RS5):
CQ CQ CQ D E RK5 QSU ON FQ 145830 K H Z K .
529

Pozemn stanice se mus naladit na udvan km itoet (pro RS5 je

to sprvn 145826 kHz) s pesnost asi 2 kH z a zavolat robota
pesn tm to zpsobem:
\

RS5 D E O K 1XY Z +

Bhem vysln je zptn kontrola (pposlech), protoe robot p ij

m an signly opakuje na sestupn trase. Rychlost vysln nen kri
tick, robot je adaptivn a pijm e libovoln tem po mezi 70120 zn./
/min. Pokud je vysln pozemn stanice pli pomal, robot vyle
QRQ, v opanm ppad QRS. K dy pijm an tex t neodpovd
oekvan stru k tu e, robot vyle podle druhu chyby R P T , QRM
nebo QRZ. Jakm ile robot pijm e form ln sprvn zavoln, odpov:
O K lX Y Z D E RS5 QSO N R xxx O K IX Y Z D E RS5 QSO N R
xxx OP RO BO T TU F R QSO 73 SK
a spojen je ukoneno. sla spojen xxx jsou prbn od 001 do 999.
Palubn denk, tj. znaky korespondujcch stanic s poadovm s
lem spojen, je uloen v pam ti a na povel dic stanice je odvysln.
Z dvancti obh druice za jeden den je 9 a 10 pelet vyuitel
nch. Maximln dlka peletu je asi 25 m inut. Velk poet vyui
telnch pelet a celkem 4 druice s rznm EQX ns p a trn pi
n u t pehodnotit dosavadn metody predikovn polohy druic,
protoe pprava k provozu by byla dost pracn. Zd se, e zatm
nejschdnj cestou bude pouvn vesm rovch antn a zji
ovat druici nad obzorem jen podle slyitelnosti m ajkovch vys
la.
Plnovan ivotnost druic RS3 a RS8 je asi dva roky, ale drui
cov systm m b t udrovn a inovovn dalmi druicemi pibli
n na stejnch drahch s vkou 1600 km.
A 0 1 0 A M S A T O s c a r 10

AOlO je prvn spn vyputnou druic 3. generace (Phase 3)

a liedstavuje zatm vrchol radioam atrsk druicov techniky.
Pi s ta rtu dne 16. 6. 1983 z kosmodrom u K ourou byla vynesena na
doasnou, tm rovnkovou parkovac drhu s vkou perigea
200 km a vkou apogea 35 500 km. Peveden na definitivn provoz
530

n drhu ty p u M olnija (i = 60, /p = 1500 km , hA

36 000 km)
mlo. b t uskutenno dvojm zaplenm pomocnho raketovho
m otorku. Pro poruchu na palivovm systm u probhla dne 11.7.1 983
jen jedin a nepesn korekce, jejm vsledkem byla drha s nsle
dujcmi param etry:
Referenn epocha
Sklon drhy
V stednost
A rgum ent perigea
R ektascenze vst. uzlu
A nom alistick perioda
Velk poloosa
Vka apogea
Vka perigea

17. 7. 1983 0 UTC

26,162
0,0041 16
187,841
249,451
699,63271 m inut
26 108,373 km
35 502,768 km
3957,825 km

3. 3. 1984 1959 UTC

25,663
0,609127
250,913
212,103
699,5268 m inut
26 105,808 km
35 633,003 km
3829,487 km

Mal sklon drhy vede k pom rn rychlm u sten pm ky apsid

a argum ent perigea vzrst asi o 0,27 za den. To znam en, e v k v t
nu 1984 apogeum nastvalo nad nejsevernj zempisnou kou
-f25,6 (o> 270) a dle se pesunuje do druh krajn polohy nad
jin polokoul. pln cyklus sten (tj. n v ra t do poten polohy)
trv asi 3,6 roku. Zmny ostatnch param etr drhy s vjim kou
rektascenze vstupnho uzlu jsou zanedbateln. Pro porovnn jsou
uvedeny param etry k 3. 3. 1984 ve druhm sloupci tabulky.
Vzhled druice je zejm z obr. 4.37. Dlka ram en hvzdicovho
pouzdra je 63 cm, vka asi 58 cm. Startovac hm otnost vetn
zsoby tekutho paliva byla 128,8 kg, hm otnost vlastn druice
je 76 kg. Bon stny ram en jsou pokryty panely slunench lnk
s celkovm vkonem asi 40 W. Slunen baterie napj palubn
akum ultor 14V/6Ah, k ter je zlohovn. Funkce antnnch systm
byla vysvtlena v odstavci o antnnch systmech a stabilizaci polohy.
Stl poloha osy z v prostoru je udrovna tm , e druice rotuje
kolem tto osy rychlost asi 40 ot.m in--1.
Druice AOlO je vybavena dvm a linernm i pevdi s inverzn
transpozic. V provozu je vdy jen jeden pevd. Pevd mdu B
transponuje km itotov psmo 435,025 435,1.75 MHz na 145,975
145,825 MHz. N a obou okrajch psm a jsou vyhrazeny 4 diskrtn
531

kanly pro speciln ely a sluby (vysln buletin, volac km itoet

a s AMSAT apod.). Okraje celho pevdovho psm a vym ezuj
dva m ajkov vyslae veobecn (GB) na 145,810 MHz a tec h
nick (EB) na 145,987 MHz. M ajk EB nen trvale z ap n u t a slou
hlavn pro penos telem etrie dicm stanicm . M ajk GB vysl
neustle pi zapnutm mdu B a je uren pro uivatele pevde.
V plhodinovch intervalech (v 1. 5. a 31. 35. m inut) vysl
pom alou telegrafi CW zkladn orbitln a telem etrick daje
vetn zprvy o souasnm stav u druice, provoznch pokyn
a jinch zprv. Ve zbvajcm ase vysl rychlost 400 Bd provozem '
PS K vechny telem etrick daje. M ajk GB me t vyslat R T TY
s km itotovm zdvihem 170 Hz.
M aximln vstupn vkon pevde je 50 W P E P . M ajkov
vyslae sdlej st pevdovho etzu. Vkon GB je I W, vkon
EB 3 W a pi vypnutm pevdi jsou vkony dvojnsobn.
Pozemsk stanici sta k provozu pes pevd vkon 21,5 dBW
E IR P . To odpovd vkonu vf 10 W na antn se ziskem asi 12 dB,.
K pjm u posta an tn a se ziskem 10 dB; a pijm ac soustava
(pijm a s antnnm napjeem ) s celkovm um ovm slem 5 dB.
U obou antn se pedpokld pravotoiv kruhov polarizace, a n t
ny pro linern polarizaci mus m t zisk vt o 3 dB. Zkuenosti
s provozem na m du B jsou velmi dobr a pokud nen pevd
zahlcen nepim en silnmi signly, lze pracovat i se zazenm
o malm vkonu. Za tm elem jsou vyhleny pondlky jako tzv.
,,Q R P diiy , kdy se nem pracovat s vtm vkonem ne 50 W
E IR P .
Pevd mdu L transponuje km itotov psmo 1269,05
1209,85 MHz na 436,95 436,15 MHz. Pod spodnm okrajem
pracuj m ajkov vyslae na km itotech 436,02 MHz (EB) a
4.^6,04 MHz (GB). Vkon pevde je 50 W P E P . Md L je zapnn
do provozu jen krtkodob nap. v obdob dvou hodin kolem prcho
du apogeem o stedch a sobotch. Pvodn mlo stait k provozu
asi 29 dBW E IR P , ale ve vstupn sti pevde dolo k zvad,
take je zapoteb vkon du 10 kW E IR P . Proto se na m du L
vyskytuje jen mlo stanic, i kdy signly m ajkovch vysla jsou
velmi siln.
532

Zdnliv pohyb druice AOlO po obloze se jen vzdlen podob

kivkm znzornnm na obr. 4.28. Mal sklon drhy zpsobuje,
e druice stoup nejve asi 60 nad obzor, navc se tv a r drhy
nsledkem vzrstn argum entu perigea mn. D rha druice se
piblin opakuje vdy po 39 obzch o 1 hodinu 18 m inut dve.
Podrobn pojednn o drze a predikovn polohy je v [lit. 12].
N e jb li dru icov projekty

lta 1985/86 se pipravuje pokraovn program u druic

3. generace. J e rozpracovna druice Phase 3C, kter bude obdobou
AOlO a m obhat na drze se sklonem kolem 60. Tm se podstatn
usnadn kom unikace nad severn polokoul. Druhm podobnm
projektem je francouzsk druice A R S E N E . J e pro ni navrena
rovnkov ,,podstacionrn drha (/p = 20 000 km, h \ =' 36 000 km,
T - 17,5 hod.) Pelet nad bzoretn v na zempisn ce bude
tr v a t asi 40 hodin. A R S E N E m bt vybavena pevdi pro md B
a pro nov md ,,F (435/2445 MHz).
AMSAT pracuje na projektu digitln spojov druice PACSAT.
Nzev vznikl ze slov P acket Satellite, kde ,,packet je vraz pouva
n v digitlnm penosu d a t a znam en penos zprvy po malch
dvkch. Systm vysln lze p irovnat k velmi rychlm u R T TY
s pouitm m etod sam oopravnch procedur a autom atickho zpraco
vn informac v digitln form. P rojekt se zdvoduje tm , e
digitln kom unikace je pokrokovm a perspektivnm mrem vvoje
(podobn jako bylo kdysi SSB) a e s rychle rostoucm potem osob
nch pota vzrst i poet zjemc o digitln kom unikaci. Pro
PACSAT je plnovna nzk polrn kruhov drha, take kom uni
kace mezi vzdlenjmi stanicem i se nebude uskuteovat v relnm
ase a plnovanou druici lze obrazn pirovnat k ltajc potovn
schrnce". Tak v Jap onsku se pipravuje na rok 1986 druice J S I .
M obhat na kruhov drze se sklonem 50 a vkou 1500 km.
Na palub m b t v provozu linern pevd mdu J (obdoba A 08)
a tak zazen pro digitln kom unikaci (obdoba PACSAT).
N a sklonku osm destch let budou realizovny p rojekty radio
am atrskch druic 4. generace (Phase 4) pracujcch na geostacionr
n drze. P rv n z nich bude druice kanadskho projektu SYNCART.
Na

533

Druice 4. generace by postupn m ly v y tv o it celosvtovou radio

am atrskou druicovou kom unikan soustavu.

Rozhlasov druicov sluba

R adiotechnika strne velmi rychle a je pravdpodobn, e mnoh
z informac, kter pin kapitola o radioam atrskch druicch,
zestrnou dve, ne se dostanou tenm do ruky. To plat i o roz
hlasov druicov slub, j je vnovna nsledujc strun zm n
ka. Je j problem atika je podrobn rozebrna v dostupnch pracch
[6 , 1 0 1.
Pojem rozhlasov druicov sluba (dle jen RDS) zna radioko
m unikan slubu urenou pro pm penos rozhlasovch a televiz
nch poad pomoc um lch druic Zem. RDS roziuje (a pozdji
asi i zcela nahrad) dosavadn st zem skch rozhlasovch a televiz
nch vysla. M velk ekonomick vznam pedevm pro zso
bovn rozshlch a dce obydlench zem televiznm ' signlem.
Systm RDS v p odstat napodobuje pozemsk systm y vysln
TV penos signl z program ovch center na vzestupn trase
k druici odpovd radiorelovm u spoji pm vysln poad
z druice odpovd innosti pozem skch vysla. RDS je urena
k pm m u pjm u irokou veejnost. Pod pm m pjm em rozum
me jednak individln pjem, kdy vysln z druice pijm m e
pomoc jednoduchho domcho zazen a s antnou m alch roz
m r, jednak skupinov pjem , kdy pijm an signly rozvdm e
pozemskou st pro skupinu veejnosti v jednom m st nebo zsobu
jem e jim i vym ezenou oblast (kabelov rozvody). Pijm ac zazen
na sestupn trase je v tom ppad sloitj a nkladnj (obr.
4.53).
Zkladnm i dly RD S jsou: pozem sk dic stanice, rozhlasov
druice a pozemsk pijm ac zazen.
dic stanice pebr program y zem skou radiorelovou nebo k a
belovou st a vysl je smrem k druici v psm u cm nebo dm vln
vtinou frekvenn modulac. Televizn program je obvykle dopl
534

nn nkolika (vcejazynmi) zvukovm i doprovody. dic stanice

slou tak k dlkovm u zen, men a sledovn rozhlasov d ru
ice. J e v podstat souborem zazen, zabezpeujcm spojen s roz
hlasovou druic a kom plexn dcm jej provoz pi souasn kon
trole kv ality penosu.
Rozhlasov druice pohybujc se na geostacionrn drze sestv
ze sloitho souboru zazen, jeho zkladnm lnkem je transponder. J e to pijm a s vyslaem vetn antnn soustavy. Rozhlasov
druice me b t pouita pro nkolik nezvislch program a me
rozhlasov druice

individuln pjem

hHB-B
skupinov pjem

pozemsk vysla

O br. 4.53. R o z h la so v d ru ic o v slu b a

535

m t nkolik sam ostatnch transponder. Vysok spolehlivost je za

jitna zdvojovnm zazen. P otebn vf vkony jsou dov de
stky a stovky w att , co s oste smrovmi antnam i ka
svazku dov 1 vede na efektivn vyzen vkon nkolika
stovek kW . zk antnn vyzaovac diagram y kladou vysok po
adavky na pesnost konstrukce antnnch systm a na dokonalou
tosou stabilizaci polohy druice v prostoru, nebo tzv. pezaovn
vysln na ciz zem me b t nedouc. A ntny pro vzestupnou
a sestupnou tra su bvaj obvykle oddlen.
Pro RDS jsou plnovna km itotov psm a v oblasti cm vln:
pro vzestupnou trasu km itoty 57256425 MHz, pp. 14,0 a
14,5 GHz, pro vysln z druice psm o 11,7 12,5 GHz. O vovny
byly i km itoty v okol 2,6 GHz a v V. TV psm u (nap. sovtsk
systm BK RA N pracujc od roku 1976). Modulan m etoda drui
covho vysln se ustlila na FM, i kdy budoucnost zejm nle
penosovm technikm PCM /PSK v souvislosti s nastupujcm di
gitlnm zpracovnm a penosem televiznch signl. Souasn po
uvan FM je energeticky vhodn a technologicky dobe zvld
nut. Domc televizn pijm ae mus b t ovem vybaveny pslu
nm adaptorem , k ter mj. pevd FM na AM s sten potlae
nm spodnm psm em (VSB AM).
V stup pijm acho zazen obsahuje nzkoum ov pedzesilova
bezprostedn spojen s parabolickou antnou. Za nm nsleduje
jedna nebo dv km itotov konverze na mezifrekvenci v okol
70 MHz, dem odulace FM s ppadnm oddlenm zvukovch do
provod a rem odulace na nkter z kanl ve TV. a V. TV psm u
(obr. 4.54).
N a rozdl od pjm u pozemskch vysla je signl z rozhlasov
druice velmi slab a vyaduje proto, aby zisk pijm ac antny byl
co ijejvy a um ov teplota pijm ac soustavy co nejni. Ja k o st
pijm ae RDS se vyjaduje param etrem G/T. Je to v decibelech
vyjden pom r zisku pijm ac an tn y k celkov um ov teplot
na vstupu pijm ae. Pro orientaci uveme, e nejlep pijm ae
RD S pro profesionln ely dosahuj jakosti

G/T = 55 536

10 lo g 1 0 0 =

35 d R / K

(tj. zisk antny 55 dB a um ov teplota 100 K). Pro skupinov p i

jm a je typick hodnota GjT okolo 12 dB /K a pro individuln
pjem kolem 4 dB /K (zisk antny 35 dB, um ov teplota 1000 K),
pikov zazen pouvaj na vstupu chlazen nebo nechlazen p a
ram etrick zesilovae, pro individuln adaptory vysta pedzesilovae a tranzistory ty p u GaAs F E T a parabolick an tna o p r
mru 0,7 a 1 m. Pouv se kruhov polarizace pravotoiv i levo
toiv.

12G H z
1

70M H z15M H z
2

j rem odulan st
1

11

k dom cm u
p ijm ai TV

O br. 4.54. P ijm a rozhlasov d ruicov sluby

Na Svtov adm inistrativn konferenci pro plnovn rozhlasov

druicov sluby (eneva 1977) byl vytvoen pln frekvenc a poloh
druic RDS pro st ty v Oblasti I a 3. O rbitln rozestup druic byl
stanoven 6. Jednotliv zem Oblasti 1 a 3 m aj pidleny jednak
pozice na geostacionrn drze, jednak vf kanly
v prm ru pro
5 nezvislch televiznch program . V jedn pozici me bt ums
tno vce druic, vzjem n interferenci se el vhodnou volbou km i
to t a polarizace. SSR m prvo na druici um stnou v zempis
n poloze l c z. d. T uto polohu sdl jet ND R, PLR a MLR. P ed
pokld se, e ve stednch echch bude mon p ijm at s antnou
o prm ru 0,9 m a s kvalitnm pijm acm zazenm a 3 zahranin
program y. A ntna dvojnsobnho prm ru by mla um onit pjem
a 10 zahraninch program ze ty rznch druicovch pozic.
537

Literatura
[1 | ternfeld, A .: Uml druice. Orbis, P raha 1958.
[2] Anderle, P . : Zklady nebesk m echaniky. Academia, P ra h a
1971.
[3| Volf,
Pohyb um lch druic. SPN , P rah a 1974.
[4] Mio, K., Prko, Z.: Zklady astronautiky. Academia, P ra h a
1974.
[5] Vansek, V.: Z klady astronom ie a astrofyziky. Academ ia,
P rah a 1980.
[6] urovi, 8.: Rozhlasov druicov sluba. NADAS, P ra h a
1979.
17 1 Charenko, K A ntenny s elliptieskoj poljarizacijej. Rdio,
. 7/1979, str. 12.
[8] O K I N W : Vesmrov vertikln antny se ziskem. R adioam a
trsk zpravodaj, . 11 12/1981, str. 7.
19 1 Lla P., Vtek A.: Mal encyklopedie kosm onautiky. Mlad
fronta, P rah a 1982.
[10] Fortuenko, A. D.: Zklady technickho projektovn systm
druicovch spoj. NADAS P raha, 1975.
111J Palkov, A.: O em rasskazyvajet telem etrija sputnikov RS3
RS8. Rdio, . 9/1982, str. 12.
1121 OK1BMW: D rha druice AOlO. R adioam atrsk zpravodaj,
. 4/1984, str. 10.
l n k y z asopis

R adioam atrsk zpravodaj, o. 1972 1984.

Letectv a kosm onautika, ro. 1975 1981.
A m sat N ew sletter, ro. 1971 1979.
Orbit, ro. 1980 1983.
Rdio com m unication (RSGB), ro. 1972 1981.
Rdio (SSSR), ro. 19731983.
QST A m ateur R dio, ro. 19721980.
CQDL, ro. 19761981.

538

Ing. Zdenk Prochzka, OK1NW

R TTY R A D IO D LN O P IS

Zkladn informace
Dlnopis meme definovat jako pc telegraf, jeho obsluha je
shodn s psanm na psacm stroji. U m ouje dosaen vy ry ch
losti pedvn zprv ne pi telegrafii. S vjim kou zvod a po
uvn strojnch dva se vak v radioam atrskm provozu pi
m anuln obsluze klvesnic s touto rychlost nesetkm e, protoe
obvykle radioam atr nen vykolen psaka. A zatenk obvykle
pe velmi pom alu, nebo hled jednotliv klvesy.
Penos se u dlnopisu uskuteuje pem nou stisku klvesy v dl
nopisnm vyslai n a kom binaci proudovch im puls a bezproudo
vch stav, kter se penesou bu po veden nebo rdiem do dlno
pisnho pijm ae. Zde vyvolaj otisk pslun typov pky na papr.
Abychom pochopili zpsob penosu zprv musme si nejprve nco
ci o zpsobu zakdovn psmen na elektrick signly.
Z prva je vytvoena kom binac zkladnch inform ac psmen
a slic. Soustav elektrickch signl piazen soustav zkladnch
inform ac se k kd. Znak je zkladn informace (psmeno nebo
slice), znaka je vyjden znaku v kdu. N ejastji se pouv
dvoustavov (binrn) kd, kter se snadno elektricky realizuje.
Podle potu znak se stanov potebn poet znaek kdu. U binr
nho kdu je ta k urena i sloitost signlu tvocho znaku. P ro
strojn zpracovn se obvykle pouv kd, jeho znaky jsou tv o
eny shodnm potem p rvk (na rozdl od Morseova kdu, kter
m znaky nestejn dlouh).
K ap acita binrnho kdu je dna vzorcem
K == 2m ,
kde K je poet znaek kdu, m poet m st kdu (prvk znaky)k
539

Chceme-li plr. vyut kdu, budou se vdy dv znaky od sebe li

it pouze v jedinm m st (li se jedinm pi vkem). K apacitu kdu
lze zvit i umle tak , e pouijeme dvojznan kd. Z kladn infor
mace se rozdl do dvou skupin (psm ena; slice a znam nka) a po
moc zvltnch znaek se uruje, do kter skupiny p at vechny
nsledn vyslan znaky.
Pro dlnopisn penos byla m ezinrodn sjednna m ezinrodn
telegrafn abeceda . 2, kter je znzornna v tabulce 11a str. 541.
Zkladem tto abecedy je ptim stn binrn kd, sloen z prou
dovch a bezproudovch interval, znaek a mezer. Protoe k a p a
cita tohoto kdu je 32, je zejm, e musme pro penos abecedy
(26 psmen, 10 slic a dalch znamnek) tento kd pouvat jako
dvojznan. Dv Znaky (psmenov a slicov zmna A ... a 1...)
uruj vznam nsledujcch znaek. K apacita tohoto kdu je tm to
opatenm tm dvojnsobn.
Z tabulky vyplv, e kd krom otiskovanch znak obsahuje
i povely. Povelem j psm enov a slicov zmna, znaky pro ovl
dn psan v dcch a znaky pro pivoln obsluhy (zvonek) a iden
tifikaci protistanice. Dv znaky jsou m im odn. J e to znaka za
azen v tabulce na 32. mst przdn znaka. K n se ad znaka
psmenov zmny (29. msto) pln znaka.
Znaka je v tabulce doplnna jet dvm a msty. Na tchto m s
tech jsou prvky n u tn pro synchronizaci vyslacho a pijm acho
dlnopisu na principu start-stop, o kterm bude zm nka v odstavci
o funkci dlnopisnch stroj.
Krom kdu je m ezinrodn norm alizovn i zpsob penosu kdu
a rychlost penosil znaek, telegrafn rychlost. Telegrafn rychlost
je pevrcen hodnota doby trv n jednoho prvku znaky kdu.
Jednotkou tto rychlosti je 1 baud (ti bd) pi dosazen doby
v sekundch. Je d n o tk a je pojm enovna po vynlezci jednoho z ped
chdc dlnopisnho stroje Francouzi Baudotovi (18451903).
Znaka dlnopisnho kdu se skld ze spoutcho im pulsu (start),
z pti impuls piazench znakm podle tabulky a ze zvrenho
im pulsu (stop), k ter trv jedenaplnsobek doby zkladnho prvku.
T rvn cel znaky je tedy 7,5nsobek zkladn jednotky. V radio
am atrskm provozu se 'pouv nejbnj telegrafn rychlost
540

T a b u lk a 5.1. M TA . 2

Z n i k
fVc
L IS .

A'

2
3
4

5
.

P fsm e n o

D
E

7
8
9
10
11
12
13
14.
15
16
17
18
19

G
H
1
J
K

20
21
22
23

24
25
26

27
28

L
M
N
0
P

0
R
S
T
U
V
W
X
Y

s lic e
nebo
zn am n ko
p o m l k a
o t a z n k
d v o jt e k a
KDO TAM
3

8
zvonek
(
)
te k a
rk a
9
0
1
4
a p o stro f
5
7
r o v n t k o
2

lomtko

6
kek
Z
n v r a t v lc e

P rv e k
znaky
1 2 3 U 5

p s m e n a

30

slice nebo znamnka

mezera
kd Z S C 3

o

9

posun o dek

29
31
32

Znaka

6
O 9
e

45,45 Bd, kdy znaka trv 163 ms. Za jednu m inutu lze ted v vyslat
368 znaek.
V
profesionlnm provozu se vak pouvaj i jin norm alizovan
rychlosti (v E vrop 50 Bd, novji 75 nebo i 100 Bd). Zskme-li
ted y vyazen stroj, je obvykle nutno upravit jeho rychlost, a b y
chom jej mohli pouvat na psmech. Nen vak vyloueno, e vy
rychlosti budou zavedeny i v am atrskm pvovozu.
Dlnopisy byly i prvnm i term inly vstupy pro vkldn dat
a vstupy pro zznam vypotench vsledk uvpoetn techniky.
Bylo nutno brzy zvyovat rychlost (a na nkolik tisc Bd) a dle
pejt na jin kdy, ne je uveden MTA . 2. Dvodem bylo zp ra
covn vtho potu znak a povel a dle vytvoen bezpenost
nch kd.
Kdy zamnme v nkter znace MTA . 2 jeden zkladn prvek,
nap. bezproudov za proudov, bude vsledkem zpis jinho zna
ku, ne byl znak pvodn. Bezpenostn binrn kdy maj znaku
sloenou z vtho potu prvk, ne je zapoteb pro penos celko
vho potu znak. T yto doplkov p rvky slou ke kontrole sp r v
nosti pijatho znaku paritou. V kad znace je urit poet p rou
dovch prvk (sud nebo lich). Dopln-li se nap. ten to poet tak ,
aby byl vdy lich, hovome o lich parit. Dojde-li pi penosu
k zmn jednoho prvku za opan (proudov za bezproudov nebo
naopak) lze vyhodnotit, e dolo k chyb a takov znak se na pi
jm ac stran nevytiskne.
Ve vpoetn technice se dnes vhradn pouv m ezinrodn te
legrafn abeceda . 5, respektive jej nrodn verze z USA doplnn
znaka

22m s

znako
(stav pod proudem)

(stav bez proudu)

STa RT '

PSMENO D"
O br. 5,1. asov p r b h z n a k y M TA , 2

542

znaka 2

31 m s 1

5 STOp
COS

paritnm prvkem a oznaovan jako kd ASCII (viz tab u lk a str. 558).

Vzhledem k m onosti zskvn dl zazen a specilnch integro
vanch obvod urench pro ten to kd, dolo v ad zem k jeho
zaveden i v radioam atrskm provozu.
N a obr. 5.1 je asov prbh jedn znaky v kdu MTA . 2, na
obr. 5.2 je obdobn prbh pro stejn znak v kdu ASCII. V radio
am atrskm provozu se obvykle paritn prvek nevyuv a toto
m sto m trvalou hodnotu mezery (bezproudov impuls).
zn a ka 1

zn a k a 2

znaka
(stav pod proudem)
mezera
(stav bez proudu)

START

1 2

STOP
as
P S M E N O ..S

O br. 5.2. asov p r b h zn a k y A S C II

Je t si objasnm e dva pojm y z vpoetn techniky. J e to jed n o t

kov m nostv informace, kter oznaujeme jako 1 bit. V telegrafn
abeced je to jedno msto znaky (proto se u kod ASCII hovo
o paritnm bitu). D ruhm pojmem je slovo, kter je sloen z vce
jednotkovch m nostv informace (obvykle z osmi bit). Toto slovo
se nazv 1 byte (te se bjt) a pedstavuje ucelen seln daj,
k ter je zpracovvn potaem .

Dlnopisn stroj a jeho druhy

D lnopisn stroj ve sv dnen podob vd za vznik ad v y nlez
c, ale vesms se uznv zsluha E. K leinschm idta, pvodem
z Brm, kter zemel ve vku 101 let v roce 1977.
R adioam ati pouvaj obvykle star stroje, vyazen po ad
543

let provozu. Mezi s. radioam atry jsou pouvny stroje Creed 7B,
Lorenz 15, Siemens T37 a R F T T51. Lze pedpokldat, e se do n a
ich ad dostanou i stroje T100, vyrbn u ns v licenci.
Vechny ty to stroje jsou mechanick. V poslednch dvaceti letech
se projevuje snaha u p u stit od nronho mechanickho een ve
prospch elektrickho. Vznikaly elektrom echanick dlnopisy (s.
ty p Dalibor) a s rozvojem techniky integrovanch obvod i dlno
pisy ist elektronick.
Dlnopisn mechanick stroje jsou dvojho druhu pskov
a strnkov. Pskov stroje jsou star, zznam pijat zprvy se
uskuteuje na prouek irok 10 mm. Byly ureny pro pedvn
potovnch telegram u s nalepovnm zprvy na blanket. Nen vy
loueno, e i ty jsou mezi radioam atry.
Stroje strnkov jsou novj. Zznam zprv se uskuteuje stejn
jako u psacho stroje v dcch pod sebou na pruh papru, irok
210 mm. Pruh se odvj z role. Pi vyslm' zprvy se pouvaj po
vely k n v ratu vlce o posuvu o dku.
Tyto povely je nutno pouvat i u stroje proukovho, protoe
nevme, jakm strojem je vybavena protistanice. P roto se svitkov
stroje dopluj poitadlem hoz se signalizac konce dky (55 ho
z na dce). Toto poitadlo bv zabudovno i v m odernch elek
tronickch dvach dlnopisnch znaek.
Stroje lze dlit i podle klvesnice. Rozliuje se klvesnice zk,
kter je obdobou klvesnice psacho stroje s peazovnm , a kl
vesnice pln. Ta m vt poet klves, protoe dvouvznam ov
znaky maj dv sam ostatn klvesy.
Blokov schm a dlnopisnho stroje je na obr. 5.3.
Stisknutm klvesy se do stroje vlo pslun znaka. U stroj
pro kd MTA . 2 jde o paraleln kd 1 z 32 . V mechanickm
pevodnku P / P tvoenm kom binanm i litam i se tento kd pe
vede na ptiprvkov paraleln binrn kd ,,n z 5 . Tento kd je
pechodn uloen do jednoznakov pam ti P, za kterou nsleduje
pevodnk paralelnho kdu na kd sriov P/S, kter navc dopln
impuls s ta rt a stop. Vstupem je ted y sriov kji 2 + n z 5 .
Dlka asovch interval je urena asovou zkladnou CZ a v y
tvoen elektrickch im puls zajiuje zdroj Z.
544

V
pijm ai se nejprve v pevodnku S / P pevede pijm an zna
k a v sriovm kdu na paraleln kd n z 5 . Po zaznam enn do
pam ti se v dalm pevodnku P / P pevede pijm an znaka na
paraleln kd ,,1 z 32 . Ten se penese do tiskrny T, kde ur t y
povou pku, kter uin otisk. Jednotliv dly pohn prostednic
tvm pevod a pohon m otor M .

O br. 5.3. B lokov schm a d lnopisnho stro je

Vzhledem k rozsahu kapitoly a m nostv informac nebude po

drobn popisovna m echanick konstrukce jednotlivch stroj. Ob
vykle lze zskat pslun sluebn pedpis pro drbu, ve kterm
jsou podrobn vkresy i informace. Popeme proto strun obecn
principy konstrukce obdobn u vech stroj.
Vysla dlnopisnho stroje je bu vcekontaktov (R F T T 51)
nebo jednokontaktov (T100).
Princip vcekontaktovho vyslae je na obr. 5.4. Stisknutm k l
vesy dojde k posunu kom binanch lit odpovdajcm kdu pslu
nho znaku. K lvesa se vtla do ozuben lit. Podle toho, zda pod
klvesou je lev nebo prav kos, dojde k posunu nalevo i napravo.
Je n posun napravo zpsob vysln proudovho impulsu.
K om binan lita nstavcem podpr dotekovou pku, k ter se
dotk vyslacch vaek, jich je est. Pi stisknut kterkoliv klvesy
udl vyslac hdel jednu otku. Vakov ko n tak t VK6 je v klidu
54 5

sepnut, pi zatku oten se rozepne, zstv v rozepnutm sta

vu po 12/15 otky hdele. Tm zajist vysln vodnho bezprou
dovho im pulsu s ta rt i zvrenho im pulsu (3/15 otky = pro
dlouen impuls stop).
O statn k o n tak ty V K l a VK5 spnaj psobenm vaek rozm s
tnch na hdeli tak, aby v kad z pti zkladnch asovch in
terval tvocch znaku byl aktivovn jeden z nich. N a smru po
sunu kombinac lity pak zvis, zda je pslun interval proudov
nebo bezproudov.

O br. 5.4. P rin c ip v y slae dinospisnho stro je

Klvesnice je vybavena i aretac, k ter brn ve stisku dal kl

vesy ped ukonenm vysln pedchoz znky. Dal aretace brn
ve stisku slicovch klves, je-li aktivovna psm enov zm na11
a jsou tedy vyslna psmena a. naopak.
Obdobn je funkce pijm ae (viz obr. 5.5). Proud, kterm je pnena znaka, je pivdn do elektrom agnetu. E lektrom agnet m
obvykle r1v cvky. Pod elektrom agnetem jsou oton upevnny
546

pky tvoc kotvy m agnetu. V klidu jsou vechny kotvy p itae

ny vinutm protk klidov proud. P i spoutcm bezproudovm
intervalu znaky vechny kotvy odpadnou a pijm ac hdel se po
n otet. Odpadl kotvy jsou dreny pruinam i a sla elektrom agnetu nesta na pekonn plin vzduchov mezery mezi j d
rem elektrom agnetu a odpadlm i kotvam i. Pi oten pijm ac
hdele jsou ovem pomoc vaek a mek kotvy nadzvedvny.

O br. 5.5. P rin c ip pijm ae d lnopisnho stro je

Protk-li v okam iku tohoto vzorkovacho intervalu elektrom agnetem proud (jde o proudov prvek znaky), zstane pslun kotva
pitaen. Mek se tedy silou pruiny v rt do klidov polohy. Neprotk-li elektrom agnetem proud, zstane kotva odpadl a mek
vychlen tlakem vaky se zaklesne do vybrn v kotv. T ak po
ukonen pjm u dolo k. rozestaven mek podle vyhodnocen
znaky. Konce m ek zpsob opt posun pti pijm aovch kom
b in a n c h lit. 0 ty se opr 32 tiskacch thel. Vyhodnocen pijat
znaky a pslun rozestaven kom binanch lit vytvo na jedi
547

nm mst zkryt zez v litch. Do tohoto zezu zapadne tis

kac thlo a pomoc pohybu odvozenho od oten pijm ac h
dele zpsob vychlen typov pky a otisk pslunho znaku na
papr.

Princip start stop

Pro objasnn innosti si nejprve pedstavm e, e vysla i pijm a
jsou spojeny hdel, kter ot kotoui i vakam i. Pi stisku kl
vesy uritho znaku se rozpoj est dotek psobenm vaky. Tm
vznik startovac impuls (mezera). Na pijm ac stran pestane
pichzet proud do m agnetu, tahem pruiny odpadne zpadka a roz
bhne se pijm ac hdel. Nyn se uplatn funkce jednotlivch vaek
pro vytvoen znaky a na pijm ac stran se vytvo stejn kom bi
nace jako na vyslac stran. Dobh-li pijm ac hdel do zkladn
polohy, je do veden opt pivdn proud psobenm est vaky.
K o tv a pijm acho m agnetu je pitaena a zpsob zapadnut zpa
dek a zastaven pijm acho hdele.
V

v y s la

pijm a

O br. 5.6. P rin c ip s ta r t sto p funkce

m agnet

\ e skutenosti jsou kotoue oddlen a synchronnho pohybu do

shnem e na zklad A rlincourtovch (ti darlinkrtovch) prin
cip :
a) vyslac a pijm ac kotou je v zkladn poloze v klidu;
b) po nastaven kom binace vaek se vyslac kotou rozbhne
a po probhnut jedn otky se opt zastav v zkladn, poloze;
c) pi rozbhu vyslacho kotoue se vysl pom ocn signl pro
sputn pijm acho kotoue spoutc impuls neboli start-im puls;
548

d) aby pi dobhu vyslacho kotoue do zkladn polohy souasn

dobhl do tto polohy i pijm ac kotou, m nepatrn vy ry ch
lost oten (asi o 5 a 8 %);
e) po ptm prvku kdu se vkld pom ocn signl, zvrn im
puls neboli stop-im puls, v prbhu kterho e vyrovn rozdl v ry ch
lostech oten obou kotou.
Tm je zajitna dokonal synchronizace obou stroj. Protoe se
pi kad vyslan znace stroje rozbhnou a zastav, nen nutno
pst v ry tm u (jak to bylo nutn u pedchdc vynlezu dlnopisu)
a meme si v klidu hledat to dal psmeno, ,,kter tu pece nkde
bylo ;

Zkreslen znaek, stav pjmu

V livem dlky veden nebo zpracovnm pi penosu dochz k p ra
videlnmu zkreslen pijm anch znaek. Dlka zkladnho infervalu se bu prodlou nebo zkrt. Aby nedochzelo k naruen pjm u,
nevyuv se pi vyhodnocovn cel dlky zkladnho intervalu,
tj. dlky jednoho prvku znaky, ale pouze 20 % jeho ky. Tento
vzorkovac interval je um stn ve stedu kadho zkladnho in te r
valu (prvku) znaky. Aby se i pi zkreslen pijm anch znaek do
shlo sprvnho pjm u, je zapoteb u pravit um stn vzorkovacho
intervalu. To se dje tak, e bod vzorkovn se posouv pomoc s ta
ve pjm u vyhodnocovacho m echanism u oproti pijm ac hdeli
(jedn se o posun fze vyhodnocen proti fzi oten hdele). S ta
v je opaten stupnic, rozdlenou na 120 dlk (kad dlek odpo
vd 1 % intervalu).
innost stave je na obr. 5.7. Na obrzku a je naznaena poloha
vzorkovacch interval pi pjm u nezkreslen znaky. Posunujem e
stav smrem do jedn krajn polohy tak daleko, dokud stroj jet
sprvn vyhodnocuje. To je poloha 2, ukazatel stave je na hod
not 15. D ruh krajn poloha 3 je pi poloze stave na dlku 105.
Sprvn poloha je ve stedu mezi tm ito krajnm i poloham i (105 -f+ 15 = 120, 120 : 2 = 60), ted y v poloze 1. Pitom lze pijm at
549

sprvn znaky se zkreslenm 4 5 % zkladnho intervalu. Na

obr. b je znzornn postup nastaven stave pi trvale zkreslenm
pjm u. J e zejm, e opt je mono um stit vzorkovac interval do
stedu zkreslench p rvk znaky.
V
provozu se stav pouv ve spoluprci s protistanic, kter
vysl zkuebn te x t z psku. V m ezinrodn praxi se pouv te x t
T H E QUICK BROW N FO X JU M PS OV ER T H E LAZY DOG
1234567890 R Y R Y R Y R Y R Y ...

20

40

60

80

100 120 140 tm sl

J ___ I_I

I. ..L-

40

60

80

100 120 W O f m s J

J__ i .

- 60
*

j---- 1

Li

LATU

105

___L__ L

uuu

I I__ I__ I__ 1~

i i i

'105

72,5

i i i i r

a)
O br. 5.7. in n o s t s t a v e p jm u

Tento te x t obsahuje vechna psm ena abecedy a vechny slice.

Stavem se nejprve ur krajn polohy, kdy dochz ke zkreslen
te x tu a pak se stav nastav do stedu mezi ty to polohy.
K ontroln te x t prov i rychlost stroje, pe-li stroj msto ady
R Y adu GY, je rychlost stroje pom alej proti vyslai. N aopak
je-li zapisovna ada L Y L Y ..., pracuje pijm ac stroj rychleji ne
vyslac.
Krom uvedenho zkuebnho te x tu je pouvna i novj h u
mornj verze
T
550

PAGK MY BOX W IT H F IV E DO ZEN L IQ U E R JU G S 12345

67890.
V CSSR se pouv v profesionlnm provozu tento zkuebn tex t
SER V ICE QW X ZK OUM E D LN O PISN STR O J
F IG 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
BEZ CHYB?

Rychlost dlnopisu, nastavovn

J a k ji bylo eeno, dlnopisn stroje maj jm enovitou rychlost
(nap. 50 Bd), k ter je dna otkam i m otoru a zvolenmi pevody.
Aby bylo mono rychlost pesn nastavit, je na hdeli m otoru (jde
obvykle o univerzln m otorek s kolektorem ) um stn odstediv
regultor, jeho k ryt je opaten stroboskopickm i pruhy (stdav
10 blch a 10 ernch pruh). U vnit regultoru je peruovac
k o n takt, jeho jeden dotek tvo vkyvn pka se zvam, dre
n pruinou. Jakm ile se odstedivou silou rozpoj kontakt, vad se
do srie s m otorem odpor asi 500 . To zpsob okam it pokles
otek a optn sepnut kontaktu. P roti opalovn pi rozpnn se
k o n tak t chrn paraleln pipojenm kondenztorem . R egultor se
nastavuje tak , e se pomoc vn um stn m atice mn ta h pruiny,
psobc proti odstediv sle zva. To se dje pi chodu m otoru
a pitom se pozoruj stroboskopick znaky trbinou mezi k m itaj
cmi nstavci speciln ladiky s km itotem obvykle 125 Hz. Je-li
rychlost sprvn, vznik dojem, e bl prouky stoj na mst. Je-li
rychlost velk, posunuj se prouky ve smru oten a je zapoteb
zm enit ta h pruiny.
Tento regultor m dostaten rozmez regulace otek, take
zm na rychlosti dlnopisnho stroje z profesionlnch 50 Bd na
45,45 Bd pro pouit v radioam atrskm provozu je mon. P o stu
puje se tak , e se pes stroboskopick znakj na kry tu pelep prou
ek papru, na kterm je obvod k ry tu rozdlen na 11 pr blch
a ernch prouk. P i pozorovn pes lacliku 125 Hz se pi za
staven doshne tak o v rychlost oten m otoru, e stroj pracuje
v reimu 45,45 Bd.
551

o d ru o v a c f il tr

m o to r

re g u l to r

odru.filtr

O b r . 5 .8 . Z a p o j e n s ig n l o v h o a m o t o r o v h o o b v o d u

d ln o p i s n h o s t r o j e

J in monost je peladn11 ladiky pomoc pdavnho zaten

jejch ram en, take po prav km it na 113,625 Hz. P ak je rovn
dosaeno stroboskopickho efektu zastaven pohybu pvodnch 10
pr prouk pi reimu 45,45 B d [64],
Dal m on m etoda pro chud pouv stopky nebo digitln
hodinky se stopkam i, kterch je asi k dispozici vce ne ladiek.
D lnopisn stroj mus b t ovem vybaven obvodem pro opakovn
poslednho stisknutho znaku. N ejprve nastavm e stroj na lev kraj
nov dky. P ak stisknem e nkterou klvesu (teba psmeno R)
a stisknem e pku pro opakovn znaku a souasn i stopky. Po
uplynut 7,5 sekundy uvolnme stisk opakovai pky. Pi sprvn
nastaven rychlosti 45,45 Bd mus za tu to dobu b t na dce za
psno 45 nebo 46 psmen. P itom ovem mus b t pka stave
pjm u na stupni 60. Jestlie dolo k zapsn vce psmen, b stroj
rychleji a rychlost je nutno regultorem m otoru snit. Pi zapsn
mn psm en jsm e stroj zbrzdili pli a musme otky m otoru po
nkud zvit a ;nit znovu [32].
552

Uveden do provozu a drba dlnopisnch stroj

Zskan dlnopisn stroj je nutno nejprve dobe vyistit. Obvykle
jsou uv n it stroje nnosy prachu, m astnoty po olejovn a zbytk
z roztepench psacch psek a papru. Rovn je zapoteb oistit
ty p y na typovch pkch (plastickou gum ou, ale opatrn, abychom
stroj jet vce nezneistili). Po vyitn je vhodn opt stroj pro
m azat. Obvykle je pro kad druh stroje mono zskat pvodn
pedpis pro drbu, kde je i podrobn popis m azn vetn doporu
ench olej a maziv. Pedevm se pouv speciln silikonov
(olej (ppadn i hodinsk) a pstrojov tuk. Mazn loisek se
dl jednou za rok, tec a kluzn plochy a spojky se olejuj d v a k r t
nebo tik r t za rok. N kter.dly jsou opateny m aznikam i s p o
klopkam i. Spojky hdel m vaj navleeny mazac plstn krouky,
kter se napust kapkou oleje. Olejovn se provd nejlpe drtem
nam oenm v oleji, kterm se penese vdy jen jedna kapka oleje
do potebnho m sta.
Zvltn pi vyaduje pohni m otor. Je d n se o kolektorov
univerzln m otorek (kdo m zkuenosti s drbou dynam a m otoro
vho vozidla, snadno si porad i v tom to ppad). J e zapoteb vy
istit benznem kolektor kotvy a tec krouky odstedivho regu
ltoru. N kdy je zapoteb kolektor obrousit skelnm paprem nebo
jej p etoit" na soustruhu. D rky mezi lam elam i kolektoru se
m aj prokrbnout pikou noe. Uhlky je douc pravideln v y
m ovat. Protoe nen pravdpodobn, e se nm poda o p a tit si
uhlky pvodn, je obvykle nutn zakoupit uhlky blzk velikosti
a upravit je na potebn rozm r pilnkem. Obdobn se udruj tec
krouky regultoru otek.
Dlnopis je pipojen dvm a ram i sovou a signln. Po
kontrole a vyitn meme pipojit sovou ru do zsuvky
a provit oten m otoru a pevod. Pitom stroj pracuje velmi
hlun. Signln ppojn ra m tyi vodie oznaen a, b, c
a w2. Mezi vvody c w2 je pipojen pijm ac elektrom agnet
a mezi vvody a b naopak vyslac doteky. N orm ln jsou spojeny
ob sti v srii tak , e jsou propojeny doteky bw2 (viz obr. 5.8).
553

P ro dal kontrolu je n u tn zdroj stejnosm rnho napt od 60 V

do 100 V, schopn do d at proud 40 mA. Zdroj pipojm e pes n a
stav iteln odpor 2,2 k na zaten 10 W n a svorky a c. Zmnou
n a p t nebo odporu nastavm e proud v obvodu na 40 mA.
Originln signln ra je zakonena souosou zstrkou, jej
zapojen je nsledujc: krouek o nejvtm prm ru je vvod a
a pak postupn men a nejmen k o n ta k t je b, w2 a c. Obdobn
jsou piazeny k o n tak ty v zsuvce", u v n it zsuvky bv jet
pom ocn k o n tak t a, k ter je propojen s kontaktem c, nen-li do
zsuvky zasunuta zstrka.
Je-li pipojen dlnopisn stroj pouze na s, ani je do obvodu
m agnet pivdn proud, pracuje stroj se znanm hlukem . Teprve
po zapojen obvodu stejnosm rnho proudu se chod zti.
J e zapoteb upozornit na dvod pouvn relativn vysokho
napt v obvodu m agnet. Cvky elektrom agnet dlnopisnho stro
je m aj pi zapojen v srii odpor jen 200 Q. Jejich induknost
(znan vysok a 2 H) se ovem mn podle toho, zda jsou kotvy
odpadl nebo pitaen. A to je dvod pro pouvn zdroje vyso
kho napt (kter pitom mus b t sreno sriovm odporem).
V obvodu s induknost toti proud n a r st zpomalen a pi n a p
jen nzkm naptm by na plnou hodnotu narostl za del dobu,
ne je doba trv n prvku znaky (22 ms), vsledkem by byl chybn
zpis. P roto musme doshnout toho, aby prbh proudu elektrom agnety dlnopisu ml co mon pravohl prbh. Vrobci poa
duj, aby proud narostl na 90 % sv m axim ln hodnoty za 1 ms.
Toho doshnem e tak , e induknost bude ve srovnn s celkovm
odporem obvodu minimln a tedy napjec napt pslun vy.
K stenm u snen nroku na vysok napt dojde pi propo
jen cvek elektrom agnet dlnopisu paraleln. Musme pak obvod
nap jet proudem 80 mA, ale pro dobrou funkci sta napt ko
lem 40 V.

554

Drn pska a pomocn obvody

Protoe m axim ln m on rychlost dlnopisu pevyuje bnou ry ch
lost psan, pouv se pro penos i autom atickch vysla, kter
pouvaj takzvanou drnou psku. D rn pska zaznam env d l
nopisn znaky ve form kom binace dr. P ska je pesn norm ali
zovan. J e tcTprouek papru o ce 17,5 mm, na nm je vydro
v n a ad a vodicch otvor. Po stranch tto ady jsou dv a ti
ad y otvor, kterm i se zaznam en informace. O tvor m prm r
1,8 mm, znaky m aj rozte 2,54 mm.
D rn pska se v y tv bu run v drovai nebo souasn se
zpisem pijm anho textu.
Drova je sam ostatn pstroj na vytven zznam u na drn
psce. Je sloen z klvesnice, zsobnku na drnou psku a z dro
vacho m echanism u. Protoe drovae nem ly spolutisk zapisova
nho tex tu , nebyla mon souasn kontrola zapisovanho textu.
P ro to jsou ty to pstroje vyazovny a lze je zskat.
V
profesionlnm provozu se nyn pouvaj vestavn drovae
pm o v dlnopisnm stroji, kter se pro nadrovn pepnou do
tzv. m stn smyky, kdy jsou odpojeny od veden a slou jako d
rova se spolutiskem .
K vysln z psku slou strojn vysla. U ns je obvykle do
stupn strojn vysla R F T ty p u T53. Je vybaven vlastnm m oto
rem s regultorem rychlosti. U skuteuje se v nm ,,ten p ip ra
venho drnho psku, peveden petenho znaku na srii elektric
kch im puls a jej vysln do veden m axim ln rychlosti. ten
drn psky je provedeno pomoc m echanickch ohm atvacch pk,
reagujcch na zjitn otvor v papru drn psky.
Dalm pom ocnm obvodem, kterm bvaj dlnopisn stroje v y
baveny, je dva vlastn volac znaky. Pi pjm u slicovho ekvi
valentu psm ena D se uvd do innosti sam oinn vysla, kter
vyle zpt pedem naprogram ovan identifikan znak stanice, kter
m 19 a 20 psm en. Sam oinn vysla se obvykle program uje m e
chanicky (vylm nm vaek kdovacho vleku v potebn kom bi
naci). Obvykle se program uje vlastn volac znaka stanice, vetn
555

p otebnch psm enovch a slicovch zmn (mme-li tst a d o sta

nem e kdovac vleek neporuen).

Vysln radiodlnopisem normalizovan zsady

J a k jsm e dosud funkci dlnopisnho stroje popisovali, t k ala se
stro j propojench vodii. Pro rdiov vysln musme zajistit pe
veden im puls na njakou form u m odulace vyslae.
Rovn v am atrskm vysln se zkouely rzn d ruhy m odula
ce, ne se norm alizoval dnen systm . N a KV a pro dlkov provoz
na VKV se pouv modulace F1B klovn km itotovm posu
vem (FSK). J e ta k zajitno vysln obou stav sm yky (mezera
i impuls) a tm zlepen odstupu od um u. Pro m stn provoz na
VKV se pouv modulace F2B km itotov m odulace dvm a t
novm i km itoty.
Oba systm y meme odvodit od zkladnho genertoru dvou
tn, ovldanho dlnopisnm strojem (AFSK). V tom to genertoru
pevdm e stejnosm rn impulsy ze sm yky dlnopisu n a dva tny,
z nich jeden odpovd znace (proudov prvek), druh mezee
(bezproudov prvek).
Pouijeme-li vstup A FSK pro modulaci vyslae SSB, zskme
vstup FSK , pouijeme-li vstup pro modulaci vyslae FM (nap.
pro pevde), zskm e vstup F2 pro provoz VKV.
K m itotov posuv (zdvih) byl norm alizovn na dv hodnoty
850 Hz a 170 Hz. V dnen dob se n a KV pevn pouv zdvih
170 Hz, protoe men zdvih um ouje pouit zkopsm ovch filtr
v pijm ai. Tm se zlep odolnost proti ruen a odstup vi umu.
P otebn e psm a se odvod z hodnoty zdvihu a m odulan
rychlosti (zvis na dob trv n zkladnho prvku znaky). Pro
zdvih 850 Hz je zapoteb ka psm a 1 kHz, pi zdvihu 170 Hz
pouze 250 Hz. Vdy signl znaky (proudov stav) odpovd km i
to tu vym u a signl mezery km itotu nimu (pro zapam atovn
FSK teno pozptku klovn skluzem frekvence").
Rovn nzkofrekvenn t n y jsou norm alizovny. Vzhledem
556

k om ezenmu km itotovm u rozsah m odulace SSB vysla jsou

dnes pouvny km itoty 1275 Hz pro m ezeru a 1445 Hz pro zna
ku pi zdvihu 170 Hz a 2125 Hz pro znaku pi zdvihu 850 Hz.
Dosud pom rn sto je pouvn pro zdvih 170 Hz i d ruh pr
km itot (2125 Hz, 2295 Hz) vychzejc z pvodn pouvanho
p ru km itot pro zdvih 850 Hz 2125 Hz 2975 Hz.
R ychlost-vysln byla norm alizovna na 45,45 Bd.
V poslednch letech se zaalo prosazovat i pouvn kdu ASCII
(MTA . 5). Zatm existuj pouze doporuen rychlosti 110 Bd,
300 Bd a 1200 Bd. P raktick zkuenosti ukazuj, e u u rychlosti
110 Bd vede pouit zdvihu 170 Hz ke zvenm u potu chyb. D o
poruuje se proto i na KV pouit zdvihu 850 Hz. U rychlosti
1200 Bd (pouvan zatm jen zdka pro penos na inform anch
kanlech z am atrskch druic nebo v m stnm provozu pi spojen
stanic vybavench elektronickm i term inly dlnopisn stroj je
nahrazen vstupem malho potae) se pouv zdvih 1200 Hz a km i
to ty 1200 Hz a 2400 Hz.
V rm ci rozdlen provozu na am atrskch psmech je i provozu
R T T Y vyhrazen vdy jen urit sek km itot. Jsou to:
3580 3620, 7 0 3 5 -7 0 4 5 , 14 0 8 0 - 1 4 100,21 0 8 0 -2 1 120 a 28 050
a 28 150 Hz.
Rovn v psmech nov am atrm pidlench konferenc WARO
u existuje doporuen na rozdlen pro rzn druhy provozu. Pro
R T TY je doporueno pouvn:
10 140 a 10 150, 18 100 a 18 110 a 24 920 a 24 930 Hz.
Na VKV psm u 145 MHz je doporuen km itoet pro R T TY pro
voz 144 600 MHz.
Pi pjm u signl R TTY pijm aem SSB musme na vech p s
mech pouvat polohu LSB, abychom detekovali signl sprvn.
Pokud nen shodn nastavena rychlost vyslacho a pijm acho d l
nopisnho stroje, lze rychlost pijm ac stran y u pravit v rozmez
asi 5 Bd pomoc stave pjm u.
N a zatku vysln bv dobrm zvykem vyslat jednu dku
,,R Y R Y R Y . Vysln je vhodn zah jit kom binac signl n v ra t
vlce , posun o d k u a psm enov zm na opakovanch ale
spo d v ak rt. Vbec pro zajitn spolehliv funkce je vhodn ty to
557

signly pi zmn dku opakovat dv ak rt. Nen vhodn p st vce

ne 60 a 65 znak na dku. Pi napsn 55 a 59 psm ena (podle
ty p u stroje) zazn zvonek upozorujc na konec dku.
Nedojde-li v prbhu pjm u k proveden zm ny slic na psm ena
nebo obrcen, je cel nsledujc te x t nesrozum iteln. Je eln
odpojit stroj od k onvertoru (zapnutm trvalho proudu smyky), zm
nu provst run a opt se v r tit na pjem .

T a b u lk a 5.2. MTA . 5 (A SC II)

bit 7
bit 6
bit 5
cn (N .
5 S si lo

0
0
0

zeni'

0 0 0 0 NUL

0
0
1
i
0
i
sla a
symboly

DLE mezera

1
0
0

1
0
1

i
i
0

i
1
1

velk psmena mal psmena

\

P
P

' A

"

0 1 0 1 ENQ NAK

7.

0 110

ACK SYN

0 111

BEL

ETB

>

10 0 0

BS

CAN

10 0 1

HT

EM

0 0 0 1 SOH

558

0
0
1

0 0 10

STX

0 0 11

ETX

0 1 0 0 EOT

10 1 0

LF

SUB

10 1 1

VT

ESC

110 0

FF

FS

>

<

1
1

110 1

CR

GS

1110

SO

RS

>

'X/

1111

Sl

US

vypustit

E xistuj urit odlinosti mezi evropskm i a americkm i stroji.

Chceme-li protistanici upozornit signlem pro zazvonn zvonku,
pouvm e po slicov zmn v Evrop znak J , ale u stroj am eric
k vroby je tento povel druhm vznamem znaku S.
V
nkterch sttech je pedepsan doplnn kad relace R T TY
i vyslnm znaek korespondujcch stanic kdem MORSE (to zp
sob zpis nkolika nesmyslnch znak).
U novch mechanickch i elektronickch stroj dolo k zaveden
autom atickho peazen z slicovch znak na psmenov, byl-li
bhem slicovho tex tu p ija t znak ,,m ezera . N a to je nutn m yslet
a mme-li uprosted slicovho tex tu mezeru, musme po n vloit
znovu slicovou zm nu".

Vyslae pro RTTY

Pedpokldm e, e budem e upravovat stvajc telegrafn vysla.
J e zapoteb, aby vysla byl dostaten stabiln (stejn jako pi
SSB), to vak dnes je bn.
V ysvtlivky k tabulce 5.2:
NUL
SO H
>STX
ETX
EOT
ENQ
ACK
BEL
BS
HT
LF
VT
FF
CR
50
51

n u lo v n
z a te k titu lu
z a te k te x tu
konec te x tu
konec relace
d o taz
p o tv rz e n
zvonek
z p t
posun
p o su n o d k u
posun
fo rm u l
n v r a t vlce
posu n
posu n

DLE

1
2

3
4
NAK
SY N
ETB
CAN
EM
SU B
ESC
FS
GS
RS
US

u volnn lin k y d a t
o v ld n
ovld n
ovld n
o v ld n
n e p o tv rz u ji
synchronizace
konec bloku
zru it
konec m dia
n h ra d a
nik
oddlen poloek
oddlen sk u p in
oddlen z zn am u
oddlen jed n o te k

559

Ovldn vyslae se odvozuje od vyslacch kon tak t dlnopis

nho stroje. Y klidovm stavu jsou k o n ta k ty sepnuty (stav zna
k a"), pi provozu jsou podle vyslanho kdu rozepnny (stav
,,m ezera ). Protoe souasn k o n tak ty slou k peruovn stejno
smrnho proudu vlastnch m agnet (spol upsan pi vysln), m u
sm eO ddlit stejnosm rn napt na kontaktech od klovacho ob
vodu vyslae. Vyuv se proto relov nebo elektronick klovn.
Zapojen je odlin podle toho, zda se jedn o vysla s nsobii
km itotu nebo o vysla se smovnm km itotu VFO a km itot
pevnch.

Obr. 5.9. Zapojen FSK pro VFO s elektronkou

U nsobi km itot meme pout zapojen podle obr. 5.9 (pro

elektronkov VFO). V klidu je dioda V D l uzaven (stav ,,znaka ),
pi rozpojen dotek dlnopisnho stroje (stav ,,m ezera ) je dioda
polovan v propustnm smru a pipojuje do obvodu osciltoru k a
pacitu, k ter sn km itoet osciltoru o hodnotu pouitho km ito
tovho zdvihu. Zdvih lze m nit nastavenm potenciom etru. Protoe
se zmnou pouvanho psm a dochz ke zmn nsobku zklad
nho km itotu VFO, dolo by pi zmn psm a i ke zmn zdvihu.
P roto je nu tn upravit zdvih VFO podle pouitho psm a. Praktick
een pouv pepna s pevnm i dlii nahrazujcm i potenciom etr
zdvihu na obr. 5.9. D etailn vzato, mn se pi pouit tohoto obvodu
560

zdvih i pi peladn u v n it psma, to je vak zmna zanedbateln

mal.
V
ppad vyslae e smovacm budiem odpad nutn o st p ra
vy zdvihu pi pechodu z psm a na psmo. Pklad obvodu pro kl
ovn tranzistorovho VFO je na obr. 5.10. Vyuv se varikapu,
jeho kapacita je nastavena potenciom etrem v obvodu spnacho
tranzistoru. Protoe pi smovn me b t km itoet VFO jak s
tn , ta k odtn od pevnho km itotu pepnanho krystalovho
osciltoru, je nutno zajistit, aby byla vdy dodrena zsada, e po
s u v ' km itotu je pouze smrem k nim km itotm . Dje se ta k
pomoc pepnae S l , k ter podle poteby invertuje signl ze sm y
ky dlnopisnho stroje. Vhodnj je klovn pevnho osciltoru,
aby odpadla i zmna zdvihu pi pelaovn u v n it psma. Ideln
upraviteln je pouze vysla s dvojm smovnm a jednm z krys
talovch osciltor pevnm .

Obr. 5.10. Zapojen F S K pro VFO s tranzistorem

Dal monost je doplnn provozu R T TY u vyslae SSB* N ej

snadnj je een, kter nevyaduje dn zsah do vyslae. N a
m ikrofonn v stu p vyslae pipojm e nzkofrekvenn osciltor, k ter
klujem e signlem ze sm yky dlnopisnho stroje tak , aby se km i
toet osciltoru skokov mnil. J e to genertor AFSK. Modulujeme-li SSB vysla dvm a istmi sinusovmi tny, zskme na v
561

stu p u dva ist km itoty vf, tedy vlastn vstup FSK . Ja k o v

stu p n pouijeme ji zmnn nzkofrekvenn km itoty 1275.Hz
a 1445 Hz (pro zdvih 170 Hz)). Vzhledem k tom u, e na pijm ac
stran signl detekujem e pomoc zznjovho osciltoru, nen n a
staven zmnnch km itot kritick, ale dleit je dodren jejich
odstupu, tj. pesnho zdvihu. Pklad zapojen genertoru A FSK je
na obr. 5.11. Podm nkou pro jeho funkci je,co nejist harm onick
prbh, abychom modulovali vysla opravdu jedinm km itotem .

Obr. 5.11. Zapojen genertoru AFSK

G enertor je tvoen osciltorem s dvojitm T-lnkem ve zptn

vazb. K m itoet osciltoru mnme zmnou odporu v jednom z T-lnk. Je-li na vstupu kladn napt, je tranzistor T I sepnut,
dioda D l je polovan v nepropustnm smru a velikost odporu
v T-lnku je dna pouze odporem 7?i0. K m itoet nastavm e zm
nou jeho hodnoty. Bude-li na vstupu nulov napt, tranzistor
budeuzaven a pes diodu D l bude paraleln k odporu R\o pipo
jena kom binace odpor R-z, Rz a R x (ppadn pro jin zdvih R 4,
Rs a i?x). P o tebn km itoet pro dan zdvih nastavm e zmnou
hodnoty trim r.
Osciltor FSK je pochopiteln znan m nostv ty p (s LC ob
vody i RC obvody). Zvltn pozornost si zaslou vysoce stabiln
562

proveden, kter vychz z km itotu zkladnho osciltoru, zenho

krystalem . Za tm to osciltorem nsleduj pevn nastaven dlie,
k term i se* km itoet vydl a na potebn nzkofrekvenn k m ito
ty s potebnm odstupem pro pouit zdvih. Blokov zapojen
takovho osciltoru je na obr. 5.12.
Zkladn osciltor km it nap. na km itotu 115 kHz, pes dli 90
(9 x 10) zskme km itoet 1277 Hz. Dal km itoty pro zdvih 170 Hz
zskm e dliem 80 (8 x 1 0 ) a pro zdvih 850 Hz dliem 54 (9 x 6 ).

ke klov i

Obr. 5.12. Princip zapojen genertoru A FSK zenho krystalem

V stupy vedeme pes dv hradla, ovldan vzjem n inverzn sig

nlem ze sm yky dlnopisnho stroje. Je-li generovn jeden signl,
m druh hradlo vstup v logickm stavu H. V stupy z obou hradel
prochzej dle soutovm hradlem a dolnopropustrim filtrem.
Pi pouit A FSK osciltoru pro modulaci vyslae SSB je dle
nutno m t na zeteli jet dal aspekt. Pi peskoku genertoru
A F SK z km itotu na km itoet dochz k nedefinovatelnm u zkm i
tu na nzkofrekvennm vstupu, k ter vyvol kliks vyslae. Ten se
odstran vyslnm tzv. koherentnho signlu. Znam en to, e zm na
km itotu probh pi prchodu nzkofrekvennho km itotu nulou.
K m itotov impuls pro m ezeru i znaku R TTY signlu zan
i kon plnou periodou. To je snadno realizovateln slicovou tech563

nikou. Princip zapojen je na obr. 5.13. Ovldac signl ze sm yky

dlnopisnho zdroje prochz klopnm obvodem (typu D nap.
1/2 10 MH7474), jeho vstup ovld km itoet osciltoru AFSK.
Ten km it na dvojnsobnm km itotu, ne je vsledn. V stup
tohoto osciltoru je piveden do dlie km itotu dvm a (druh po
lovina MH7474). V stupn signl je souasn pivdn do vstupu
hodinovch impuls prvnho klopnho obvodu. Ke zmn km itotu
AFSK d o jd e v okamiku, kdy pechz hodinov signl (a tedy
i vstupn!) ze stavu L do stavu H (viz [311).
1/2 MH7474

1/2M H 7474

Obr. 5.13. Obvoil pro

generovni A FSK
s koherentn fz
N - R

p e p n a n o r m l n - r e v e r z n s i g n l

Pro ten i pro pedchoz obvod A FSK odvozen z km itotu k ry s

talu je douc doplnit vstup doln propust, abychom na vstup
vyslae pivdli pokud mono sinusov signl a nikoliv pravohl
prbh (tvoen celou adou vych harm onickch). P ropust se v y
tvo jako nesou m rn n lnek se sriovou induknost a paraleln
mi kapacitam i pro mezn km itoet tsn nad potebnm nejvym
generovanm km itotem . Pi pouit genertoru A FSK z obvod
TTL s kvalitnm SSB vyslaem (vybavenm doln propust v nz
kofrekvennm zesilovacm etzci a s ostrm filtrem pro vym eze
n jedinho postrannho psma) nen ta to propust nezbytn, pro
toe k potebnm u odfiltrovn dochz pmo ve vyslai a je tedy
vysln ist sinusov tn.
magnety
j y u e i y , |
a

ke s p n a Tmu
stu p n i k o n v e r to r u

564

I__ I

tBOV
O br. 5.14. Z apojen o d dlovacho
rel do o b vodu m a g n e t

Dal oblast zjm u je propojen stejnosm rn sm yky dlnopis

nho stroje s genertorem A FSK nebo FSK . Bylo ji uvedeno, e
nejsnaz je vloen rel do ss obvodu stroje (polarizovan rel).
Snad nen nutn zdraznit, e doteky stroje nen mono vyut pro
klovn pmo, protoe vzhledem k m onm u zneitn m aj p
lin pechodov odpor. Pro peruovn pom rn znanho proudu
ve smyce je to dostaten, ale pro spnn elektronickch obvod
nevhodn. Zapojen polarizovanho rel je na obr. 5.14. P i peruen
proudu sm yky se rel pidruje v odpadl poloze proudem v po
mocnm vinut (nastavenm pomoc prom nnho odporu na 20 mA).
+100V

Obr. 5.15. Zapojen zdroje pro napjen signlovho obvodu stroje

H lavn vinut rel je protkno proudem sm yky dlnopisnho stro

je (40 mA). J a k ji bylo uvedeno, mus b t napjec napt obvodu
m agnet pro nezkreslenou funkci znan vysok. Zdroj je ted y tv o
en usm rnnm naptm kolem 100 V, doplnnm srecm odpo
rem , kterm se nastav proud 40 mA. Pklad zapojen je na obrz
ku 5.15. Obvod je v m stkovm zapojen a na vstupu pro FSK
dostvm e nastaviteln zporn napt, je-li stroj v klidu nebo v re
imu znaka (sepnut vyslac doteky protk proud), a kladn
napt, jsou-li vyslac doteky rozpojeny reim mezera.

565

Pijm ae pro R T T Y
P ro pjem R T TY na KV pouvm e bn kom unikan pijm a
obvykle v reimu SSB nebo s vhodnm um filtrem pi prci se
zdvihm 170 Hz. N a VKV pi provozu FM pouvm e opt pslu
n pijm a s detektorem FM.
P raktick zkuenosti ukazuj, e zapisovat dostaten srozum itel
n lze i velmi slib .signl RTTY , kdy telegrafn spojen navazujem e
jen s obtemi.
P ijm an signl se na dlnopisn signl pevede pomoc konver
toru pouvny jsou konvertory m ezifrekvenn s km itotovm
diskrim intorem a konvertory nzkofrekvenn. Nejvce jsou pou
vny konvertory nzkofrekvenn.
Vhodou nzkofrekvennho konvertoru je, e nen v pijm ai
n utno dlat dn zsah. Po detekci signlu FSK zskme signl
AFSK, musme vak pijm a naladit tak , aby oba km itoty odpo
vdaly naladn konvertoru. Nzkofrekvenn konvertor obvykle po
uv nzkofrekvenn filtry, kterm i se pijm an km itoty znaky
a m ezery pevedou na kladn a zporn napt. Tm se dle ovld
klovac obvod dlnopisnho stroje (peruova).
Mimo toto diskrim intorov zapojen se pouvaj nzkofrekven
n konvertory na principu fzovho zvsu, ppadn konvertory
s obvody slicov techniky, vyhodnocujc pijm an kd menm
dlky periody.

K onvertor typu ST6

V roce 1971 byl zkonstruovn konvertor ST6, kter byl vyvrchole
nm pedchozch ty p ST3 a ST5. N a vech stupnch je osazen ope
ranm i zesilovai. Schma jeho hlavn sti (bez obvod a u to sta rtu
a obvodu vypnn m otoru dlnopisnho stroje, ustane-li pjem dl
nopisnho signlii) je na obr. 5.16.
N a v stu p u je psm ov filtr, za kterm nsleduje am plitudov
566

2 x K Z 2 6 0 /5 V 1

4k?

4xM 22

G - diody Ge (na pr. G A Z51 )

vstu p

5 - d io d y S i (n a pr. KY130/80)
A , A 4 -M A A 5 0 1 -J 5 0 4

5T6 - zdvih 170Hz, la d n 1275 H z , 1445 H z

Oznaen
L.C
hodnota
.....

c ,

335nF

c 2

c 3

33nF 300nF

C
33nF

c5

c 6

335nF 177nF

C7

L, aLj

137nF

36mH

'L 5

88mH

Obr. 5.16. (Schma konvertoru ST6

omezova. Princip omezovae spov v tom , e pslun zesilova

m m axim ln mon zeslen, take vstupn sinusov signly s r z
nou am plitudou jsou na vstupu stupn pevedeny na signly s p ra
vohlm prbhem se stejnou am plitudou. Tm se vylou vliv roz
dl v am plitudch km itot znaky a m ezery pijm anho signlu
567

zpsoben selektivnm nikem i vliv kolsn am plitudy signlu

vlivem niku.
Pouit omezovae vak vyvolv n u tn o st doplnn o vstupn p s
m ov filtr. Bez nj toti zpsob omezova ruen signly se subharm onickm i km itoty ke km itotm znaky a mezery. Z teorie
rozkladu signl s pravohlm prbhem vyplv, e jsou v y tv o
eny sloenm zkladnch a vech vych harm onickch. V omezo
vai vznikaj vy harm onick. Subharm onick km itoty potlau
jem e zmnnm psm ovm filtrem.
Za omezovaem nsleduj dva filtry LC, naladn na km itoet
znaky a mezery a pslun usmrovae. Zapojeny jsou tak , e
um ouj pi jm at'i signly s menm zdvihem (tzv. Travisv diskrim intor). Pomoc nastavitelnch odpor se nastav tlum en obou
LC obvod tak , e vstupn napt je zrcadlov soumrn vi
stednm u km itotu. N a obvody jsou napojeny dle i usmrovai
diody pro obvod indiktoru naladn (indikace velikosti zdvihu).
Za diskrim intorem je signl R T TY ve form im puls oboj po
larity, s dlkou im puls v idelnm ppad 22 ms. K rat im pulsy
netvo signl R T T Y a p at k ruivm signlm v psm u danm
zdvihem . Proto je sem vloen dvoustupov filtr, k ter propust
pouze km itoty odpovdajc signlu R T TY a krat im pulsy zadr.
J e vytvoen jako aktivn filtr ze dvou operanch zesilova.
Nsleduje prahov korektor spojen s pepnaem reverzace zdvi
hu. V ppad, e je selektivnm nikem postien pouze jeden z v y
slanch km itot FSK, by po usm rnn v diskrim intoru byl sig
nl nesym etrick. K orektor zajist, e signl zstane sym etrick,
pouze jeho am plituda se sn.
Pepnaem reverzace doshnem e srozum iteln zpis v ppad,
e bu na vyslac stran nebo v pijm ai (podle um stn km itotu
zznjovho osciltoru) dolo k pechozen sm yslu piazen zdvihu
vi ,,znakm " a m ezerm " dlnopisnho signlu. Za tm to p e
pnaem nsleduje opt omezovai stupe, k ter zost h rany sig
nlu, zaoblen vlivem prchodu doln propust a vyrovn zm ny
am plitudy v dsledku vlivu selektivnho niku a funkce prahovho
korektoru.
568

Za tm to stupnm nsleduje klovac stupe osazen tran zisto

rem s vysokm dovolenm kolektorovm naptm , kter ovld
proud v m agnetech dlnopisnho stroje. Klova je zapojen do n a
pjecho obvodu podle obr. 5.15, ve kterm je souasn zskvno
napt pro klova FSK nebo A FSK (pi peruovn sm yky v d
sledku psan na klvesnici stroje).
Spna S3 slou k zapojeni trvalho proudu do m agnet stroje
(rozpojen funkce konvertoru pi vysln).
Do m sta X ped klovacm stupnm je mono vloit pomocn
elektronick obvody, o kterch bude zm nka v dalm tex tu (tvarova signlu, mni telegrafn rychlosti).
K obrzku je pipojena tab u lk a s hodnotam i soustek.

O br. 5.17. S chm a k o n v e rto ru podle D K 1A Q

N a obr. 5.17 je obdobn m al konvertor, p o p sa n v lit. [21], [22].

J e vhodn zvlt pro provoz na VKV, kde je pijm an signl
ist. V stupn omezova am plitudy je tvoen tranzistorem KC 508,
za kterm jsou dva zesilovae s tm ito tranzistory. V kolektoru ka
569

dho tranzistoru je ladn obvod, naladn na km itoet znaky

nebo mezery. Obvody jsou sloeny z induknosti (na hrnkovm
feritovm jde) a kondenztoru. Abychom mohli konvertor pout
pro rzn zdvihy, je induknost jednoho obvodu pepnateln (po
moc odboek z vinut). daje o vinut jsou v nsledujc tabulce:
DK1AQ -zdvih 170/850Hz, ladn 1275Hz-1445/2125Hz
Oznaen

LiC
hodnota

1275 Hz

L,

c ,

100 mH

M15

I-2

^2

1445 Hz

80 mH

M.15

2125 Hz

37 mH

M15

Z ladnch obvod se odebr napt pro indiktor vyladn a pes

zdvojovae napt se zskv signl k dalm u zpracovn. Signl
z filtru ,,znaka (vy km itoet) je usm rnn na kladn napt,
signl z filtru m ezera" (ni km itoet) je usmrnn na zporn
napt. T ato napt se slou ve stupni s tranzistorem KC508. P ra
covn bod se nastav v klidovm stavu potenciom etrickm trim rem
tak , aby nsledujc klopn obvod prv peklopil. Ptom nost sig
nlu znaka" tento stav podpo. Pi pchodu signlu m ezera"
dojde k zaven tranzistoru zpornm naptm a tm k peklopen
klopnho obvodu do nevodivho stavu. K lopn obvod je tvoen
dvm a hradly NAND integrovanho obvodu MZH115. Za obvodem
nsleduj dv v srii zapojen hradla, k ter dle tv aru j signl pro
vstupn spnac tranzistor BF258. Zde vloen pepna dovoluje
reverzaci signlu (zmnu km itot znaka" a m ezera") a t
zapojen trvalho proudu do m agnet dlnopisnho stroje (pi v y
sln). K onvertor je napjen naptm 12 V, obvod m agnet dlno
pisu pslun vym naptm 4060 V. T ranzistor pro spnn
proudu m agnet je ty p uren pro vy napt kolektorem itor.
Dioda v kolektoru chrn tranzistor proti zpornm napovm
pikm vznikajcm pi peruovn proudu m agnet.
N astavovn funkce konvertor se nejlpe dje pomoc tnovho
genertoru, osciloskopu a voltm etru s vysokm vstupnm odporem.
570

N ejprve nastavm e pracovn bod vstupnho omezovae tak , aby

om ezovn bylo sym etrick. T var vstupnho pravohlho signlu
kontrolujem e osciloskopem. U konvertoru ST6 je dostaten napt
pro funkci omezovae ji 1 mV, u pedchozho malho k o n v e rto ru je
zapoteb asi 0,3 V. P ak naladm e filtry. Pomoc jd ra cvky, p
padn pipojenm dalch paralelnch kapacit, nastavm e m axim ln
napt na vstupu X pro km itoet 1275 Hz. Potom na v stu p p i
pojm e signl 2125 Hz, pepnem e odboku na cvce L2 do pslun
polohy a opt naladm e druh obrod na m axim ln napt. Pi pe
pn u t odboce na km itoet 1445 Hz ovme sprvnost nastaven
i pro zdvih 170 Hz.
Dle ovme hodnotu bzovho odporu koncovho spnacho
tran zistoru. P epnutm do polohy ,,0 mus b t tranzistor v s a tu
raci (souasn nastavm e sriovm srecm odporem proud ve
smyce m agnet na 40 mA). V ppad, e tranzistor nen zcela
oteven, zmenme hodnotu bzovho odporu. Stejn upravm e hod
noty bzovch odpor v polohch pepnae R a ,,N . P ak od
pojm e vstupn signl a nastavm e pracovn bod staeho tra n z i
storu. Bec potenciom etrickho trim ru ponechm e tsn za bodem,
kdy tranzistorem pone prochzet proud. P ak opt pipojm e v stu p
n signl a provm e funkci obvodu pro oba km itoty (znaky"
a m ezery").
Protoe filtry tvoen LC obvody jsou rozm rn a nron na
kvalitu pouitho m aterilu jd ra pro vinut induknosti, dolo pi
konstrukci konvertor k jejich nahrazen tzv. aktivnm i filtry. V
hodou jsou mal rozm ry a snadn peladn zmnou hodnoty je d
noho odporu, nevhodou vy sloitost a cena (nutnost pouit
operanho zesilovae). Ja k o pklad bylo zvoleno schm a konverto
ru D J6 H P , publikovan v roce 1971 [14] viz obr. 5.18. Na vstupu
jsou pouity dva nzkopsm ov a k tiv n . filtry, nsledovan dvm a
sam ostatnm i omezovai, za kterm i jsou opt dva aktivn filtry,
jejich v stu p je detekovn a sloen do stejnosm rnho signlu pro
ovldn m agnet dlnopisu. Princip zapojen aktivnho filtru vetn
vzorce pro vpoet jeho hodnot je na obr. 5.19.
N a obr. 5.18 je vyznaeno i pepnn rezonannho km itotu je d
noho etzce pro umonn pjm u signlu s rznm zdvihem.
571

O br. 5.18. Schm a k o n v e rto ru s a k tiv n m i flitry podle D JO H P

-_L _

o 2jtC R2.R3

O br. 5.19. P rin c ip a k tiv n h o filtru

Dal ty p konvertoru, k ter je nutno popsat, je konvertor s de

tekc na principu fzovho zvsu (obr. 5.20). Ten nepotebuje dn
LC obvody. Jeho vhodam i je m onost souinnosti s rznm i zdvihy,
autom atick dolaovn km itotu (dovoluje zpis R T T Y stanice
s nestabilnm km itotem ), autom atick prahov korektor a obvod,
k ter odpojuje sm yku stroje, je-li pijm n pouze um. Obvod po
uv speciln integrovan obvod, uren pro tu to fu n k ci (NE565).
572

Pomoc obvodu RC je nastaven km itoet vestavnho naptm ze

nho osciltoru (VCO) na stedn km itoet v rozmez pouitho
zdvihu. Je-li na kom paran vstup piveden signl A FSK , je porov
nvn fzov s km itotem vnitnho osciltoru. Je-li jeho km itoet
odlin, vytvej odchylky na vstupu stejnosm rn chybov n a
pt. To je filtrovno a slou k dolaovn VCO. Mn-li se p iv
dn km itoet v rozmez rozsahu VCO, je chybov napt kopi
frekvenn modulovanho vstupnho signlu a tvo tedy i deteko
van vstupn signl. pln zapojen tohoto konvertoru je na ob
rzku 5.20. Vstup z detektoru je zapojen na vstup operanho zesi
lovae (MAA741) pes filtr RC, kterm se odstran zbytky km itotu
VCO. Signl je pes integran filtr RC piveden i do neinvertujcho
vstu p u zmnnho operanho zesilovae. Toto zapojen pracuje
shodn jako prahov korektor u pedchozch konvertor a zajiuje
sym etrick signl i pi zmnch am plitud pivdnch km itot
AFSK signlu. Aby se zabrnilo reakci stroje na um pi pelao
vn pijm ae, nsleduje za zesilovaem jet obvod pro potlaen

O br. 5.20. S chm a k o n v e rto ru s P L L sm ykou

573

um u. K tom u elu je odebrna st vstupnho napt zesilovae

pes derivan obvod. Tento derivan obvod reaguje pouze na km i
toty vy ne 200 Hz. N apt z derivanho obvodu je usm rnno
a slou jako zvrn napt pro nsledujc vstupn zesilova. Je-li
na vstupu konvertoru pouze um z vstupu pijm ae, nastav se
to to zvrn napt tak , e na nj pestane dlnopisn stroj reago
v a t vstupn zesilova je uzaven.
Signl je na vstup vstupnho zesilovae pivdn pes d v o ustup
ovou doln propust. V stupn zesilova opt pracuje jako omezo
va, vytvejc dokonal pravohl signl pro klova m agnet
dlnopisnho stroje (tento klova nen na schm atu zakreslen).
J e samozejm, e zvlt na VKV s istm signlem s dostate
nm odstupem od umu lze pout i jin principy bezfiltrovch
konvertor.
Pro ladn RTTY signlu lze pout jednodu i sloitj obvody.
Mezi jednodu p at svtiv diody, pipojen pes tranzistorov zesi
lova a usm rova na rezonann obvody nzkofrekvennho konver
toru. Pijm anou stanici ladm e na m axim ln svit obou diod, pi pij
manm tex tu svit obou diod tm splv (schma na obr. 5.21).
1

+5 V

KC507

+12 V

kanl 2

O br. 5.21. In d ik to r R T T Y se sv tiv k a m i a m A -m etrem

N a stejnm obrzku je rovn velmi jednoduch indiktor s mAm etrem . Pipojen je pes sam ostatn usm rovae na filtry n f kon
vertoru. N a rozdl od diskrim intoru jsou usm rovae zapojeny se
shodnou polaritou. P i sprvnm naladn zskm e m axim ln v
chylku m icho pstroje,' k ter je pipojen pes em itorov sledo-.
574

va, aby nebyly filtry zbyten zatovny. Je-li obvod pipojen na

pesn nastaven linern diskrim intor, ped kterm je inn
omezova, je schopen indikovat pm o hodnotu zdvihu protistanice.
Pohybuje-li se zdvih na linern sti charakteristiky diskrim intoru, je usm rnn napt (vchylka pstroje) pmo m rn zdvihu.
K dokonal indikaci je uren m onitor s obrazovkou. Je d n se
obvykle o jednoduch osciloskop s vyvedenm i vstupy vodorovnho
a svislho zesilovae. N a ty to vstu p y pivdm e signl z rezonan
nch obvod konvertoru. N a obrazovce se zobraz zk elipsa (jej

O br. 5.22. In d ik to r R T T Y s o b razo v k o u

ka zvis na kvalit a zaten rezonannch obvod) tak , e svisl

elipsa odpovd pjm u signlu znaky (signl pivdm e na svisl
v stu p osciloskopu) a vodorovn elipsa opt signlu mezery, k ter
pivedem e na vodorovn zesilova osciloskopu. Meme ted y pro
indikaci pout osciloskop s vyazenou asovou zkladnou, vybave
n vodorovnm zesilovaem nebo si zhotovit jednoelov m onitor
s obrazovkou. Jeho schm a je na obr. 5.22 spolu se znzornnm
rznch indikac (b pouze um pijm ae, c sprvn R T T Y
signl, d nesprvn zdvih, konvertor je naladn na m aximum
575

signlu znaka, c obdobn stav s nesprvnm zdvihem, naladno

na m axim um signlu mezera).
Problm em je ladn signlu u konvertor, kter nepouvaj la
dn obvody. U konvertor s fzovou smykou je mono pipojit
indiktor na vstup doladovacho napt pro osciltor (ten je pro
ty to ely vyveden i u specilnch integrovanch obvod). U niver
zlnm eenm je m onitor zobrazujc fzov posun napt. Princip
je na obr. 5.23a. Nzkofrekvenn signl pm o z vstupu pijm ae
vedeme na sriov obvod, kter je naladn na stedn km itoet mezi
km itoty znaky a mezery. Na vertikln vstup osciloskopu se pi
vd napt z induknosti, na horizontln vstup se pivd napt
z celho sriovho obvodu. Je-li na sriov obvod piveden pmo
stedn km itoet, zobraz se jako svisl seka. Pi rezonanci je n a
pt pro vodorovn vychylovn nulov a naopak napt na induk
nosti je v rezonanci m axim ln; rovn se napt na kapacit. K m i
toet ni ne rezonann se zobraz jako seka naklonn doleva,
km itoet vy jako seka naklonn doprava. N a obr. 5.236 je
pklad sprvn naladnho pijm ae, na obr. 5.23c je zobrazen
v stu p
s ig n lu
nf

R
L

v e rt ik ln
v y c h y lo v n

L C uT

b )x

\ __/

cs
CS)

C D

1275 Hz

1700Hz

(2 )

h o rizv ychylovnr

2125 Hz

a)
O br. 5.23. P rin c ip indikace fzovm posuvem signlu

signl se sprvnm zdvihem, ale se patn naladnm pijm aem .

O brzek 5.23d ukazuje signl s velkm zdvihem, obr. 5.23e signl
s nedostatenm zdvihem. J e zejm, e lze pm o na obrazovce ode
ta t zdvih. Na obr. 5.24 je schma vstupn sti tohoto m onitoru.
Do obvodu je zaazen dal rezonann obvod, k ter rezonuje tsn
576

pod km itotem mezery. Kom penzuje se ta k vzrst napt na cvce

sriovho obvodu, ke kterm u dochz pi vzrstu km itotu. Na
vstupy obvodu se opt napoj svisl a vodorovn vstupy oscilo
skopu.
S rozvojem elektroniky bylo mono zkonstruovat nkter obvody,
kter byly u m echanickch dlnopisnch stroj jen tko realizo
vateln.

O br. 5.24. S chm a v stu p n sti m o n ito ru fzovho posu v u

Jednm z nich je korektor tv aru znaek. J a k ji vme, vyhodno

covn se dje jen v zkm tzv. vzorkovacm intervalu, jeho um s
tn se mn stavem pjm u. O dstranm e ta k vliv jednostrannho
zkreslen. Dokonaleji pracuje elektronick korektor. Zatek s ta rt
im pulsu spust pesn asov genertor. Vstup tohoto genertoru
se vede do tae, k ter odpot sedm impuls. V stupn signl je
souasn uprosted kadho im pulsu vzorkovn a vyhodnocen stv
je zapsn do vstupn pam ti. Stav vstupn pam ti se me zm nit
a v okam iku nsledujcho vzorkovn. Tm ted y na vstupu zs
km e pesn tvarovan signl, zpodn o polovinu zkladnho in
terv a lu proti vstupnm u signlu, kter me b t i znan kov
l

577

zkreslen. T ento obvod je nezbytnost u pevde R T T Y signl

n a VKV psmech.
Dalm obvodem je mni telegrafn rychlosti. J e dleit jednak
pro ppad, kdy zskm e modern dlnopisn stroj s rychlost 75 Bd
nebo 100 Bd, ppadn jako pevodnk pi pouit dl z vpoetn
techniky, pracujcch s kdem A SCII a odlinm i rychlostm i pro
pjem norm lnho R T T Y signlu. K tom u elu se pouv specil
n integrovan obvod univerzln asynchronn vyslapijm a
(UART, kter vyrb j Tesla pod oznaenm MHB1012). P rincipil
n zapojen je na obr. 5.25. Vidme, e obvod se skld ze vstupn
o - 12 V

9 +5 V

*0

vstup
hodinovch
impulsu
pijmae

vstu p

Rx

30

29

10

28

11

27

12

26

16 21

Tx

36 37 38

vstup
hodinovch
JL_, im pulsu
vysla e

se n o v
vstup

Pozn.-Pro M T A -2 se propojuje jen 5 datovch sbrnic !

O br; 5.25. M ni tele g ra fn ry c h lo sti s XJARTem

a vstupn sti, kter m aj sam ostatn dic osciltory s rznm i

rychlostm i. V stupn st m km itoet dicho osciltoru zvisl na
telegrafn rychlosti pijm anho tex tu , vstupn st m rychlost
danou rychlost napojenho dlnopisnho stroje (nebo term inlu).
Schm a je ureno pro innost vdy pi vy vstupn rychlosti, ne
je rychlost pijm an. J in a k by musela b t pouita i pom ocn p a
m mezi vstupn a vstupn st obvodu, m by se zapojen
znan zkomplikovalo. Ve vstupu i vstupu jsou pouity oddlovac
obvody. innost je velmi jednoduch.'V stupn rychlost nastavm e
nap. na 100 B d (dlnopisn stroj T 100) a vstupn rychlost volme
578

pro am atrsk provoz 45,45 Bd nebo pro nastavovn funkce z a

zen odposlechem tiskovch agentur na 50 Bd nebo 75 Bd.
Z anedbateln nen ani spoteba m otoru dlnopisnho stroje. P ro to
lze pout obvod, k ter v neptom nosti dlnopisnho signlu ro z
poj obvod m otoru. Schma je na obr. 5.28. Do sm yky stroje je
vloen optoelektrick vazebn len, jeho vstup je pipojen na
spoutc vstup m onostabilnho klopnho obvodu UCY74121. P i
peruovn sm yky (pjm u textu) je aktivovn tento obvod a ten
dle spout asova NE555, k ter pes zesilova spn rel. Toto
rel sepne svm dotekem sov obvod m otoru dlnopisnho stroje.
Rel je sepnuto po dobu, na kterou je asova nastaven (lze pom oc
potenciom etru R x nastav it mezi 10 s a 20 min). P i kadm p e
ruen sm yky je asova znovu nastaven, take pi pjm u souvis
lho te x tu je obvod m otoru trvale zapnut. Pestane-li pjem te x tu ,
je rel sepnut po nastavenou dobu asovae a pak rozpoj obvod
m otoru. Pes dotek m otoru je pipojen spna, kter dovoluje n o r
mln provoz stroje.
Elektronicky je mono v y tv o it i cel dlnopisn stroj.
Jedno z publikovanch een [23] pouv jako vysla znaek
m ultiplexery MH74150, ke kterm jsou pipojeny tlatk a klves
nice tak , e ve dvojkovm kdu odpovd poad pipojen pslun
kom binaci kdu v MTA 6. 2. Pom ocn obvody zajiuj zkouen
vstup m ultiplexeru a pi stisku nkterho tlatky vysln pslu
n kom binace kdu doplnn o s ta rt a stop impuls. R ychlost
45,45 Bd je vytvoena vestavnm osciltorem.
Jin o u verzi elektronickho dvae dlnopisnch znaek m m e na
obr. 5.6. Zkladn osciltor v ytv im pulsy o dlce zkladnho
intervalu. V stup je zaveden do dlie osmi. V stupy A , B, G tohoto
dlie jsou zavedeny na adresov vstupy m ultiplexeru MH74151.
N a datov vstupy tohoto m ultiplexeru jsou pipojeny vstu p y p a
m ovch obvod (R S), do kterch se p stisku tlatk a k lves
nice ulo kom binace kdu zvolenho znaku (prostednictvm diodo
v m atice). V stup z m ultiplexeru je veden do vstupnho spnacho
obvodu, kterm se ovld proud ve smyce dlnopisnho stroje nebo
klova (F S K AFSK). N a konci znaky se dopluje prodlouen
stop-im puls, pi kterm se souasn vynuluj klopn obvody pam ti
579

O br. 5.26. E le k tro n ic k v ysla d lnopisnho signlu

a piprav se pro vysln dal znaky. Zapojen je doplnno ta

em, k ter po natn 60 znak signalizuje konec dku a nutn o st
vysln signl n v ra t vlce a posun o d k u . Vzhledem k je d
noduchosti nen zapojen chrnno proti souasnmu stisku dvou
tlatek, kdy dojde k vysln chybnho znaku.

O br. 5.27. E le k tro n ic k p ijm a d ln o p isn h o signlu blokov schm a

Zakdovn jednotlivch znak je pomoc diod na 6 sbrnic

pro start-im puls a pt funknch interval. Sbrnice tvo jeden
vstup pro R S klopn obvod (pam povelu). Sbrnice start-im pulsu je aktivovna pi vech znacch. V stup pslunho klopnho
obvodu aktivuje dli osmi a uvoluje i souhlasov hradlo, pes
kter prochz signl do vstupnho spnae. D ruh vstup klopnch

Obr. 5.28. O dp o jo v a d ln o p isn h o stro je

581

obvod (nulovac) je pipojen na obvod autom atickho doplnn

znaky stop-impulsem .
Pro zjednoduen elektronickho obvodu m zvren stop-impuls dlku dvou zkladnch interval. Pi funkci spoluprci
s dlnopisnm strojem to nevad, protoe se prodlouen o polo
vinu zkladnho intervalu projev jen jako zvten odstupu mezi
dvm a vyslanm i znaky. Dojde tedy ke snen m axim ln peno
sov rychlosti snen potu penench znak. R ychlost ovem
stejn nen vyuvna a proto skuten zjednoduen funkce nevad.
V
[23], [30] a [28] bylo popsno een, kter vyhodnotilo p ija
tou znaku, uloilo jej prvky' do pomocn pam ti a dle pomoc
posuvnho registru a pam ti znak ovlr.d svcen osmice sedmisegm entovch slicovek, na kterch putuje psmo zprava doleva podle
principu svtelnch novin. Zjednoduen spov v pouit sedmisegm entovch slicovek, kter nejsou ureny pro indikaci psmen.
Proto nkter znaky jsou jen napodobeninou skutenho znaku
a opertor je vlastn mus zrakem deifrovat.
Dokonalej pstup pedpokld pouit obrazovky.
Vzhledem k tom u, e pi tom to een je nutno pout speciln
integrovan obvody a e ty to obvody jsou ureny pro kd ASCII,
je zejm, e een mus zahrnovat pevodnk MTA . 2 na MTA . 5
(kd ASCII). T ento pevodnk nejprve pevede sriov kd MTA
. 2 na kd paraleln (pomoc UA RTu) a pak ten to paraleln kd
pevede na paraleln kd ASCII (prostednictvm trval naprogra
m ovan pam ti). T ento paraleln kd je pouit pro ovldn obvodu
genertoru obrazovch znak s video-vstupem , k ter je pak n a
pojen k obrazovm u vstupu televizoru.
U ns bylo obdobn een popsno v [34], [35],. Rovn toto
een ovem pouv integrovan obvody zahranin vroby.
Abecedn slicov zobrazovac jednotka sestv z klvesnice
(kter m paraleln v stu p v kdu ASCII), m odulu zobrazovae a televizoru s obrazovm vstupem . V m odulu zobrazovae se
pouv speciln integrovan obvod, k ter ovld vechny zobra
zovac funkce. Spolupracuje s vyrovnvac pam t, jej obsah se
zobrazuje na obrazovce, a znakovou pam t, k ter podle kom binace
582

adres vytvo na obrazovce znak jako mosaiku ze svtcch bod.

Dle je modul doplnn pomocnou pam t pro speciln funkce, (m a
zn, n v ra ty paprsku apod.). Na obrazovce lze zobrazit 16 dk
po 64 znacch. Sam ostatn modul tvo pevodnk kdu MTA . 2
na kd ASCII. Je opt pouito obvodu U A RT jako pevodnku ze
sriovho na paraleln kd a pomocn pam ti naprogram ovan na
pevod kd. Modul propojuje zobrazovac jednotku jak s paralel
nm vstupem z klvesnice, ta k se sriovm vstupem z konvertoru.
Dle slou i jako pevodnk pro sriov vstup v kdu MTA .2
pro ovldn genertoru FSK nebo AFSK.
V
souasn dob lze jak vysln ta k pjem rdiodlnopisnch
signl realizovat i s m ikropotai. M ikropota najde na radio
am atrsk stanici uplatnn i z hlediska zen a provozu (viz dle).
N ejprve vak nkolik slov k vlastnm u generovn signl. Znaka
je potaem generovna ve dvojkovm vyjden (poten nula
START, kom binace pti nul a jedniek -r- ZNAK a nakonec dv
jedniky STOP). Z pam ti potae se pi stisku zvolen klvesy
toto odpovdajc slo penese do stadae a posunuje se doleva.
Pitom se vyhodnocuje pznak penosu podle nj se generuje
km itoet znaky nebo mezery. Stada se souasn zprava dopluje
nulam i, take pi zjitn nulovho obsahu stadae se me pejt
ke generovn dalho znaku. R ychlost vysln se ur v program ov
asov smyce, k ter uruje okamiky k posunu obsahu stadae
doleva.
D ekdovn pi pjm u je obdobn. V stup potae je pipojen
na v stu p konvertoru. Pota vyhodnot sestupnou hranu signlu
(START) a od tohoto okam iku ozkuuje pijm an signl v asovch
okamicch odpovdajcch stedu interval trv n dlch znaek
(asov cyklus pro toto ozkuovn se opt vytvo program ov).
Zskan hodnoty se opt postupn ulo do stadae (pevod z
sriovho tv aru znaky na paraleln). Protoe pota pracuje
s abecedou ASCII je dalm program ovm krokem porovnn za
psanho znaku s tabulkou a peveden na odpovdajc znak ASCII,
k ter je dle zpracovn (uloen do vyhrazenho prostoru pam ti
a dalm program ovm postupem zobrazen na pipojenm obrazov
kovm term inlu).
583

Pochopiteln lze tm to postupem pracovat i provozem MORSE.

V
posledn dob se zan u stanic vybavench m ikropotai
u p latovat i vysln systmem AMTOR. Jd e v podstat o au to m a
tick rozsekn zprvy na krtk steky, kter protistanice a u to
m aticky potvrzuje. Nen-li p ija t potvrzujc znak, opakuje se ped
choz stice zprvy. Tm to zpsobem lze zaruit srozum itelnou
korespondenci protistanic i za podm nek, kdy jin zpsob provozu ,
nen absolutn pouiteln.
N a zvr je nutno se zm nit o radiodlnopisn stanici zen m i
kropotaem . Blokov schm a je na obr. 5.29. Transceiver je ovl
dn pomoc dicho kanlu a je na nj napojen konvertor ST6.
dic kanl dovoluje volbu zdvihu, jeho reverzaci, volbu pouit
telegrafn rychlosti, zapnn vyslae. Pro zobrazen je pouit ob
razovkov term inl, pro ovldn m ikropotae slou klvesnice
pracujc v kdu ASCII. Dle je k obvodu pipojen i obyejn m e
chanick dlnopis prostednictvm pevodnku s obvodem UART.
J e mono pipojit kazetov magnetofon s nahranm program em .

O br. 5.29. B lokov sch m a d ln o p isn sta n ic e zen m ik ro p o taem

Pklad pouit si vysvtlm e na funkci bhem R T T Y zvodu.

N ejprve je nutno zpracovat pslun program . Zazen pak pracuje
nsledovn po naladn na signl protistanice se pijm an te x t
objev n a obrazovce. Chci-li navzat spojen, vlom do m ikropo
tae znaku pijm an stanice pomoc klvesnice. Pota zjist, zda
se stanic bylo ji v zvod pracovno a vyzna to na obrazovce.
Jestlie se stanic nebylo jet navzno spojen, pota vytvo na
584

jedn dce obrazovky kd ze zvodu, k ter m bt protistanici

vysln (vetn poadovho sla spojen). Pomoc klvesnice se do
nj dopln pslun kd RST. P ak pomoc srie dvouznakovch
povel pota pm o zavol protistanici (nebo odpov na jej voln)
a odele pipraven report. Dal povely jsou ureny pro vysln
potvrzen pjm u nebo pro dost o opakovn relace, ppadn in
formac, e jde o duplicitn spojen. Sam ostatn dvoupsm enov po
vely jsou ureny pro vysln CQ nebo QRZ. Pota si opt sm
vytvo cel potebn te x t vetn volacho znaku. Vyslan te x t je
rovn souasn zobrazovn v sam ostatn sti obrazovky. Po do
konen spojen se autom aticky cel vym nn te x t zaznam en na
pipojenm dlnopisnm stroji. Nedolo-li k uskutenn celho po
tvrzenho spojen, pak se zznam neprovede. V pam ti potae
zstane po uskutenn pouze znaka protitanice s pipojenm k
dem pro psmo, na kterm se spojen uskutenilo.
Jin program pro pota opt dovoluje po uskutenn spojen
v y tv o it pomoc dlnopisnho stroje ,,titn " QSL - lstek se ve
mi nleitostm i (datum , as, reporty, znak protitanice, psmo, druh
provozu apod.) doplnnm i o daje o vlastn stanici. T ext me b t
ohranien vytisknutm obdlnkem z nkterho znaku (nebo opa
kovan vlastn volac znaky), podle kterho jej lze odstihnout
a zaslat protistanici.
Monosti takovto program ovateln stanice jsou rozshl a vedou
k poven dlnopisn techniky na nejvy rove v am atrskm
vysln.

Literatura
[1] Ing. dr. Dane, J . : R ychl hnd lika peskakuje lnho psa.
A m atrsk rdio 1964, . 1012, A m atrsk rdio 1965, . 12.
[2] Lehk, J Dlnopisn stroje v radioam atrskm provozu. A m a
trsk rdio 1965, . 8, str. 22.
[3] Ing. Hamblek, F .: D lnopisy soustavy Siemens. Nakl. Paul,
P ra h a 1948.
585

[4] B lattschreiber T 51 Betriebvorschrift. VEB Gertewerk

KLcj rl *jMsirx

[5] Tuclcer, D. J.: R T T Y from A to Z. Cowan Publ. Corp., New

York, 1970.
[6] A m ateurfunk. M ilitrverlag der D D R. 5. vydn, Berlin, 1978.
[7] McCoy, J . L .: R adioteletype R eception by Tone Conversion.
QST i 960, . 12, str. 11.
[8] Fencl, F .: R T T Y v am atrskm provozu. R adioam atrsky
zpravodaj 1972, . 10, 1112.
[9] Prochzka, Z.: Obvody pro radiodlnopis. R adioam atrsk
zpravodaj 1973, . 1, 2.
[10] Hoff, I.: The ST3 R T TY dem odulator. R T T Y Jo u rn al 1968
. 9.
[11 | Hoff, I .: The Mainline ST5 R T TY dem odulator. H am Rdio
1970, . 9, str. 11.
[12] Hoff, I.: The Mainline ST6 R T T Y dem odulator. Ham Rdio
1971, . 1, str. 6.
[13] Clark, R . C.: DT-600 R T TY dem odulator. Ham R dio 1976,
2 s tr 8
[14] Pietsch, H.
R T T Y -K onverter D J6H P . D A FG -R TTY 1971,
. B.
[15] Ing. Prosteck, M .: Jednoduch A FSK genertor. R adioam a
trsk zpravodaj 1974, . 10, str. 8.
[16] Ing. Prosteck,' M .: R T T Y konvertor ST-5. R adioam atrsk
zpravodaj 1975, . 2, str. 2.
[17] Ing. Prochzka, Z.: Ladn R T T Y pomoc obrazovky. R adio
am atrsk zpravodaj 1975, . 5, str. 13.
[18] R T T Y rubrika. R ad io am atrsk ' zpravodaj 197-5, . 78,
str. 39.
[19] Ing. Prosteck, M .: prava konvertoru ST-5 pro pjem R T TY
telem etrie druice OSCAR 7. R adioam atrsk zpravodaj 1976,
. 2, str. 13.
[20] Ing. dr. Dane, J .: T ram poty s m otorem . R adioam atrsk
zpravodaj 1977, . 3, tr. 15.
[21] Gebauer, H .: Einfacher R TTY -Converter und AFSK-Generator. CQ-DL 1976, . 9, str. 314.
[22] Ing. Prochzka, Z.: Jednoduch konvertor pro pjem rdiodlnopisu. R adioam atrsk zpravodaj 1978,' . 1112, str. 8.
[23] Drexler, J .: Modern dlnopisn pstroj pro R TTY . R adio
am atrsk zpravodaj 1979, . 1, str. 11.
[24] Hold, J .: Zanme s dlnopisem v radioam atrskm provozu.
R adioam atrsk zpravodaj 1979, . 4, str. 14.
586

|25] Griffin, L .: Digital R T T Y is simple. 73 Magazne 1979, . 1,

str. 84.
[26] Pietsch, H. ./.. A utom atik-R T T Y -N f-K onverter D J6 H P 025.
CQ-DL 1977, . 6, str. 227.
[27] Hold, J .: Z radiodlnopisn praxe. R adioam atrsk zpravodaj
1979, . 10, str. 14.
[28] Ing. Haeck, J Modern dlnopis pro R T T Y zen k ry sta
lem. R adioam atrsk zpravodaj 1979, . 1112, str. 6.
[29] Baum ann, M .: slicov konvertor k modernmu dlnopisu.
R adioam atrsk zpravodaj 1979, . 1112, str. 8.
[30] Elektronick svteln noviny k am atrskm u radiodlnopisu.
R adioam atrsk zpravodaj 1980, . 1, str. 8.
[31] D v a o b v o d y k ra d io d ln o p is u . R a d io a m a t rs k z p ra v o d a j
1980, . 5, str. 20.
[32] Hold, J .: Rychlost dlnopisu stopkam i. R adioam atrsk zp ra
vodaj 1980, c. 6, str. 18.
[33] K drb dlnopisnch stroj. R ubrika RTTY . R adioam atr
sk zpravodaj 1981, . 1, str. 28.
[34] Ing. Grener, J .: Televizn pijm a jako zobrazovac jednotka.
Sdlovac technika 1981, . 4, str. 143.
[35] Ing. Grener, ,/.; R a d io k o m u n ik a n te r m in l R T T Y -M O R S E -A S C II I V- R a d io a m a t r s k z p ra v o d a j 1981, . 3, 5, 9, R a
d io a m a t r s k z p ra v o d a j 1982, . 1, 3.
[36] Voln program ovateln radiodlnopisn kodr. R adioam atr
sk zpravodaj 1981, . 9, str. 6.
[37] Holenstein, G.: R T T Y Em pfangskonverter m it grosser Redundanz. Old Man 1981, . 1, str. 26.
[38 | Ing. Prochzka, Z.. Jedncduch genertor dlnopisnch znaek.
R adioam atrsk zpravodaj 1977, . 1, str. 12.
[39] A utostart Teletype Encder and Decoder. 73 Magazne 1967,
. 1. str. 34.
[40] Wilson, J. B .: The U A RT Gear Shifter. 73 Magazne 1978,
. 11, str. 38.
[41] Stark, P. A .: N o v e l R T T Y A u to s ta r t. 73 M ag azn e 1978, . 11,
s tr . 68.

[42] Webb, E .: Phase-locked loop R T T Y term inl unit. H am Rdio

1972, . 1, str. 8.
[43] Hodler, J .: Eine A SFK ohne Quarz. Old Man 1978, . 1, str. IV.
[44] Hutton, L. J An Intelligent R T T Y Station, 73 Magazine 1977,
. 4, str. 72.
[45] E lektronika kolem radiodlnopisu. R adioam atrsk zpravodaj
1982, . 5, str. 7.
587

[46] Noveraz, O.: Interface alphanum erique video bon m arch. Old
Man 1978, . 10, str. V II.
[47] Noveraz , O.: Memoire 4 pages pour 1ADU. Old Man 1980, . 3,
str. 18.
[48] Decaunes, B .: Transcodeur A S C II/B audot pour systm e R T T Y
electronique. Old Man 1981, . 4, str. 18.
[49] Mooring, E. E .: Phase shift R T T Y m onitor scope. H am Rdio
1972, . 10, str. 36.
[50] Sperduti, A .: Solid-state R T TY m onitor scope. H am R dio
1971, . 10, str. 33.
[51] Barrows, C . : Crystal-controlled A FSK genertor. H am Rdio
1972, . 7, str. 13.
[52] Nurse, H .: C rystal-controlled A FSK genertor. H am R dio
1973, . 12, str. 14.
[53] Learner, K . O.: Oscar R T T Y Converter. 73 Magazne 1975,
. 7 str. 53.
[54] Moravec, J . : Doplnk pro au to sta rt dlnopisnho stroje. R a
dioam atrsk zpravodaj 1981, . 1112, str. 19.
[55] Hart, B .: Build a Deluxe TTY K eyboard. 73 Magazne 1975,
. 10, str. 22, . 1112, str. 63.
[56] Pietsch, H. J .: Quarz-A FSK D J6 H P 016. SARTG News 1975,
. 16, str. 5.
[57] M urphy, J. A .: Unique Digital TTY Accessories. 73 Magazne
1971, '. 3, str. 66.
[58] Rister, W.: Get on R T T Y with this simple dem odulator. 73 Ma
gazne 1978, . 11, str. 124.
[59] 8 ergo, R. R .. The TTY LIFE SA V E R . 73 Magazne 1978, . 11,
str. 216.
[60] Ing. Prosteck, M .: Provoz R TTY . A m atrsk rdio 1975, . 5,
str. 191.
[61] Ing. Prosteck, M .: K onvertor pro R TTY . A m atrsk rdio
1973, . 5, str. 193.
[62] Tew, P . J Simple R T T Y ID er. 73 Magazne 1979, . 4, str. 60.
[63] Ing. Prosteck, M .: Elektronick dlnopisn vysla. A m atr
sk rdio 1982, . 2, str. 72, . 3, str. 113.
[64] Moravec, J .: Ladika pro rychlost 45,45 Bd. R adioam atrsk
zpravodaj 1983, . 5, str. 21.

588

Ing. M ilo Prosteck, O K 1 M P

ZOBRAZOVAC JEDNOTKA PRO RADIODLNOPIS

N a obr. 5.30 je skupinov schm a stanice, k ter pouv elektrick
systm RTTY . Nzkofrekvenn signl z pijm ae je detekovn
v radiodlnopisnm konvertoru a o rovnch T TL pivdn do zob
razovac jednotky. O brazov signl synchronizan im pulsy m ohou
b t pivdny do obrazovho m onitoru nebo nam odulovny na s ig -.
nl v f a pivdny na pslunm (volnm) km itotu do antnnch
zdek televizoru. Pi vysln signlu R T T Y vstup zobrazovac
jednotky (opt o rovnch TTL) zpravidla kluje genertor A FSK ,
kterm m odulujem e vysla.

O br. 5.30. B lokov schm a R T T Y stanice

Kom ern zazen m vaj kolem 70 znak v jednom dku. To

vak vyaduje pouit rychlch pam t a t poadavky na zo b ra
zen jsou psnj ne u norm lnch pijm a TV. Vsledkem je
kom prom isn een, zobrazujc 24 dek po 40 znacch. A by byla
mon spoluprce s norm lnm i dlnopisnm i stroji, je zobrazovac
jed n o tk a upravena tak , aby po zobrazen 40 znak v dku b yly
zbvajc znaky zobrazeny na dalm dku, ani je nutno stisknout
klvesu n v ra t vlce . Po obsazen vech 24 d k dochz k p e
pisu starho zznam u zznam em novm . Zznam me b t k d y k o
liv sm azn. Klvesnice m t dic tla tk a slicov zmna,
a psm enov zm na , dle n v ra t vlce a posun o d k u .
589

A by zznam zanal na prvn pozici (na obrazovce vlevo nahoe),

je jzde t .tlatko nov strn k a". Znaky zvonek" a kdo jste?"
jsou dekdovny a pipraveny k externm u pouit.
K napjen jednotky slou stabilizovan zdroj o napt + 5 V,
1,3 A a - 1 2 V, 30 mA.
Zkladn skupinov zapojen zobrazovac jednotky je na obr. 5.31.
Jejm jdrem je pamov celek, kter ve 24 dcch o 40 mstech
um ouje zapam atovn pslunch znakovch kd.

O b r. 5.31. B lokov sch m a z o b raz o v ac je d n o tk y

Pichzejc signl R T T Y je peveden ze sriovho tv aru do p a ra

lelnho tv a ru pomoc obvodu U A RT (univerzln asynchronn pi
jm a vysla) a uloen n a pslunch m stech v pam ti v poad
ta k , jak je pijm n. T akto uloen obsah pam ti je vytn znak
po> znaku a dku po dce v synchronizaci s televiznm i rozklady.
K adm u kdovanm u znaku odpovd jeden ze 64 znak uloe
nch v genertoru znak jako ada logickch 1 a 0. Znak je v y tv
en innost genertoru v rastru 5 x 7 bod. Obrazov vstup zob
razovac jednotky je m odulovn uvedenou inform ac prostednictvm
posuvnho registru, zenho asovacm signlem a synchronizova
n m s daji o znacch na vstupu pam ti.
590

G enertor znak je uren pro aplikace ve vpoetn technice. Je

ted y naprogram ovn v kdu ASCII. K d pouvan pi provozu
R T T Y MTA 2 mus te.dy b t peveden do kdu MTA 5 (ASCII).
Dje se ta k mezi obvodem U A R T a pam t pomoc program ovatel
nch pam t PROM.
Jeliko nen mon ukldn daj do jedn pozice v pam ti ve
stejnou dobu jako ten z jin, bylo nutno zm nn operace rozdlit.
ten daj a pslun zobrazen probh v dob rozm tn televiz
nho dku. Znak R T TY , p ijm u t v tto dob, je uloen v obvodu
U A R T do doby zptnho chodu, kdy zen pam ti um ouje ulo
en ekajcho znaku na sprvn msto.

Deska asovn
Schma desky asovn je na obr. 5.32. Zklad tvo osciltor cen
krystalem 7 MHz. J e tvoen hradly 1029a a 1029b. Im pulsy o km i
to tu 7 MHz jsou uvedeny pes hradlo I0 2 9 d do dlu pam ti a zob
razen. Souasn jsou v dlice 1030 dleny sedmi. Za pomoci hradel
1036b a I0 3 4 d je tac cyklus tae 16 zkrcen. Vsledn im pulsy
o km itotu 1 MHz jsou vedeny do desky rychlosti a pes hradlo
1034c, k ter je klovno tecmi im pulsy, do pamov a zobrazo
vac desky n a posuvn registr. Im pulsy o km itotu 1 MHz jsou sou
asn dleny 64 v 1031 a 1032. est po sob jdoucch vstup z d
li je vedeno do pamov a zobrazovac desky na adresy sloupc
pam t. Tedy bhem prvnch 40 (is je na vstupu pam ti jeden
pln dek o 40 znacch.
Mezi 48 jxs a 52 jjls je na vstupu hradla 1038b log 0. Zmnnho
stav u se vyuv k synchronizaci zptnho chodu na konci .dku.
K lopn obvod 1033a je peklopen ve 40. (jus a vynulovn v 64. fxs.
rove z jeho vstupu je vyuvna k zpisu daj ze vstupn sti
do pam t bhem zptnho bhu.
dkov synchronizan impuls z 1038b je dle dlen deseti
v 1035. V stupy jsou hradlovny 1037b, c, d a 1055 tak , e u p ra
ven vstupy, potaj v binrn posloupnosti 0 1 2 3 4 5 6 7 7 7 . V591

O br. 5.33. R o z m st n so u stek

n a desce asovn

stupy jsou vedeny do pamov a zobrazovac desky na vbr dek

v genertoru abecedn slicovch znak 1016.
N a konci kadch 10 televiznch dk se n a vvodu 11 1035
objev log 0., m dochz ke sta rtu dalho cyklu. T ento stav je
piveden do ta 1033b a 1044. P t v stu p ta je pivedeno
na adresy dk pam t v pamov a zobrazovac desce. K adch
10 dek TV je adresa d k zvtena o 1, co um ouje zobrazen
nsledujc dky 40 znak uloench v pam ti. Zm nn proces
probh po stn tk u smrem dol.
Obrazov asovn TV je zskno pomoc dliek 1039 a 41,
u kterch je pomoc hradel 1038a a I0 4 3 d zkrcen dlic pom r na
1 : 625. V stupn im pulsy o km itotu 31,25 kH z (dvojnsobek d
kovho km itotu) jsou do dlie pivdny z vvodu 8 1032. Po
vydlen 625 dostvm e km itoet 50 Hz. K lopn obvod, tvoen
hradly 1043a a b,-m n a v stu p u log 1, je-li dli 625 vynulovn.
Pot-li ta 5, je klopn obvod nulovn pes hradlo I0 4 2 d . Z v
593

stu p u klopnho obvodu (vvod 3 1042a) zskvme snm kov syn

chronizan im pulsy. D ruh klopn obvod (1042b a c) je nastavovn hradlem 1036b pi tn 80, kdy rozm tn TV je nahoe na
obrazovce, a nulovn hradlem 1036c pi tn 560 dole na s tn tk u .
V stup z klopnho obvodu slou k nulovn tae dkovch adres
pam t a tae vbru dk z genertoru abecedn slicovch
znak. P i natn 560 nastane vynulovn. V tom okam iku ta
dkovch adres se dopotal 24 a tm dokonil jeden zobrazovac
cyklus. U veden zobrazovac cyklus se opakuje 50krt za sekundu,
m dochz ke klidnm u zobrazen obsahu cel pam ti.

Vstupn deska
pln zapojen vstupn desky je na obr. 5.34. Pichzejc signl
R T T Y v rovni TTL je pijm n obvodem U A R T 101, spoutnm
rovn log 0 (start-im pulsem ) na zatku kadho znaku. asovn
jednotlivch-im puls znaek je pivdno z desky rychlost a je
16krt vy ne pijm an telegrafn rychlost (z p ra v id la '727 Hz).
Pom oc obvodu U A RT je pevdn do paralelnho tv aru na vstupu
8 a 12. Paraleln 5-bitov kd MTA . 2 je pevdn na 6-bitov
kd MTA . 5 (ASCII) pomoc dvou pam t PROM (102 a 103).
O bvody 102 a 103 jsou individuln naprogram ovny. U ned
cch znak jsou vstupy 1 a 6 naprogram ovny podle odpovdaj
cch kd MTA . 5 a na vstupu 7 je log 0. U dicch znak je na
v stu p u 7 log 1 a o statn vstu p y jsou upraveny tak , aby dekdo
valy dic funkce. N apklad, je-li na vstu p u kom binace 01000 (n
vrat vlce), jsou vstu p y 1 a 7 naprogram ovny 10000001, co
um ouje jednoduch vyhodnocen znaku pomoc hradla IOlOd, na
jeho vstu p u se objev log 0. Obdobn je tom u pi posunu o dku,
respektive ,,zvonek a kdo jste ? . Vyhodnocen poslednch dvou
znak je pipraveno pro ppadn extern vyuit. Je d n a pam
PROM pevd ,,psm enn znaky a druh slicov". Jejich pe
pnn je uskutenno pomoc klopnho obvodu z hradel I 0 5 a a b,
k ter aktivuje pslun obvod. Ob pam ti jsou naprogram ovny
tak, aby na vstupu 9 byla log 1 s vjim kou opan funkce, tj.
594

ASCII k pamti
klvesnice

O br. 5.34. Schm a zap o jen v s tu p n desky

P o z n m k a : M ezi v v o d y 15, 102 a 103 je v h o d n z a p o jit k o n d e n z to r 1 nF .

u ,,psm enn PROM je na vstupu 9 log 0 pro slicovou zm nu11

a u slicov11 PROM pro psm enovou zm nu . U veden logick
stav y slou k peklopen klopnho obvodu a tm k aktivaci druh
pam ti.
asov sek zpisu nastv v okam iku, kdy je ukonen pevod
sriovho dlnopisnho kdu na paraleln. N a vvodu 19 U A RT se
objev log 1, k ter indikuje p latn o st d a t na vstupech 5 a 9. Nen-li
,,stop-im puls sprvn (log 1), je znak vyhodnocen jako chybov
a na vvodu 14 se objev log 1. Prostednictvm hradel I0 5 c a d
je p latn o st d a t negovna. V ppad platnosti d a t vznikne na v
stu p u hradla IOc log 1 a obvod je pipraven k zpisu d a t po do
konen prv rozm tanho dku TV.

O br. 5.35. R o z m st n
n a v s tu p n desce-

so u stek

Po skonen rozm tn se na sbrnici zen ten a zpisu z aso

vai jed n o tk y objev log 0, k ter peklop klopn obvod 1 0 11a tak,
e na jeho vstupu 12 vznikne log 1. V ppad, e na vstupech
596

7 obvod PROM je log 0 (nejde o dic znaky), je tento stav pe

veden pes hradlo I0 4 a jako log 1 na vstup 9 hradla I0 6 c, kde je
hradlovn s dkovm synchronizanm impulsem a dv impuls
o rovni log 0 na vstupu hradla I09c. Ten je pivdn do pamov
a zobrazovac desky a dv pkaz k zpisu kdu AkSCII na v stu
pech PROM do pam t. Je-li na vstupech 7 PROM log 1, nevznik
zpisov impuls. Kd, k ter nen znak ASCII, ale je dic instrukc,
nen idoen v pam ti. Msto, na kterm je kd ASCII v pam ti
uloen, je ureno stavem dvou ta. P rvn, tvoen 107 a 1013,
uruje sloupec, druh (1012 a I O llb ) uruje dek, ve kterm je
dan kd v pam ti uloen. Sloupcov ta pit pokad, je-li
p ija t nedc znak (log 0 na vstupu 7 z PROM) a je nulovn:
1. je-li hradlem I0 9 d vyhodnocen pjem znaku n v rat vlce ,
2. je-li stlaeno ovldac tlatko n v ra t vlce",
3. na konci dku.
Ve tetm ppad je pes hradla 109a a I0 8 a piveden impuls do
dkovho tae. Posun o dek nastane t pi vyhodnocen pjm u
znaku posun o d ek " hradlem 1 0 8c, nebo stlaenm ovldacho
tla tk a posun o dek". K lopn obvod z hradel 1014a a d zaji
uje posun jen o jeden dek pi jednom stlaen. Vlivem patnho
k o n tak tu by pi pm m pipojen tlatk a mohlo dojt k posunu
o vce dk. K vynulovn dkovho tae dochz pi stlaen
nulovacho strnkovho tlatk a nebo po stavu 23 (24. dek).
N a konci rozm tn kadho dku je na sbrnici zen ten/z
pis" log 0. V tom okam iku nastv zpis daj do pam ti. K dy
na konci zptnho bhu je na tto sbrnici log 1, zpsob pes hradlo
I0 4 d na vvodu 18 U A RT log 0. Tm se objev log 0 i na vvodu 19,
vynuluje se klopn obvod 1 0 11a a obvod je pipraven k pjm u
dalho znaku RTTY.
K vym azn zznam u z pam t a tm i ze stntka obrazovky je
ureno ovldac tlatko m azn". Po jeho stlaen se pes hradlo
I0 6 a pivede log 1 na vvod 4 UART. To m za nsledek vznik
log 1 na vstupech 8 a 12. Tento stav je pekdovn jako bl
m ezera" v kdu ASCII. Stlaen tlatk a souasn zpsob i trvalou
log 0 n a vstupu hradla 1 0 10b. Bhem nsledujcho obrazovho
rozm tn dojde k zznam u blch m ezer" ve vech m stech pam ti.
597

Deska pamti a zobrazen

Schma je uvedeno na obr. 5.36. J a k bylo ji dve uvedeno, je

pam uzpsobena k zznam u tyiceti 6-bitovch znak ve 24 d
cch. Ve skutenosti jde o est integrovanch obvod (1017 a
1022), z nich v kadm je na pslunm mst uloen jeden bit.

O br. 5.36. S chm a zapojen d e sk y p a m t a zo brazen

598

Adresn sbrnice a sbrnice zpisu jsou spolen vem esti obvo

dm pam ti. K zpisu d at, resp. k jejich vytn dochz tedy
u vech obvod souasn.
P am ti jsou organizovny ve tv aru 32 dk a 32 sloupc. Po
moc hradel v 1023 a 1025 je tento tv a r peorganizovn do tv a ru
24 dk a 40 sloupc. Adresovn je uskutenno bu z ta
sloupc a dk na vstupn desce (pi ukldn kd do pam ti)
nebo z analogickch ta na desce asovn pi vytn daj
z pam ti.

O br. 5.37. R o zm stn so u stek

n a desce p a m t a zobrazen

Adresy jsou pepnny pomoc 11 dvouvstupovch m ultiplexer

1026 a 1028, kter jsou zeny rovn sbrnice ten/zpis . Je-li
na sbrnici zen ten/zpis log 1, je mon ten dat z pam t.
Souasn jsou pivdny im pulsy o km itotu 1 MHz do posuvnho
registru 1015. V ppad, e na vstupu tae vbru dk je 0,
na vstupech z genertoru abecedn slicovch znak 1016 se ob
jev kom binace logickch rovn, odpovdajc ernm nebo blm
599

polm prvho dku pslunho znaku. V stupy z pam t se mn

v intervalu 1 fis v nvaznosti na klovanm km itotu 1 MHz. T yto
ii.rovn jsou paraleln pivedeny na vstupy 8-bitovho posuvnho
registru 1015 a s hodinovm km itotem 7 MHz posouvny na v
stup registru. Z vstupu zskvm e obrazov signl. Pi nsleduj
cm dku je na vstupu tae vbru dek 1. To se opakuje a
do zobrazen vech 7 dk. Pi dalch tech dcch je na tai 7
a jsou tedy zobrazeny przdn dky. Je-li zobrazeno vech 10 d
k, nastane vytn d a t z dalho dku pam ti a cel cyklus s
opakuje. Podle toho, z kterho vstupu posuvnho registru odeb
rm e signl, dostanem e bu pozitivn modulaci (znaky jsou bl)
nebo negativn modulaci (znaky jsou ern).
+5 v

~Cl8i .

J.C191

M1T T M1

O br. 5.38. Schm a zapojen, d esky teleg rafn ch ry c h lo st

000

Deska telegrafnch rychlost

pln zapojen je na obr. 5,.38. N a vstup t 16-bitovch ta

1045 a 1047 se pivd pravohl signl o km itotu 1 MHz. Jejich
vstu p y jsou pipojeny ke vstupm hradel 1048 a 1050. Pomoc
pepnae, k ter je tvoen 1052, a invertor 1051 se po dosaen
zvolenho dlichb pom ru ta vynuluje a cel dj se opakuje.
Dli dvm a (1053b) dokon dlen a souasn uprav tv a r impulsu.
N a jeho vstup jsou pivdny jen velmi k rtk impulsy, kterm i
nelze b u d it UA RT. Dlic pom r tae je 312, 417, 625 a 687 (pro
telegrafn rychlosti 100 Bd, 75 Bd, 50 Bd a 45,45 Bd). N a vstupu
1053b dostvm e 16-nsobek telegrafn rychlosti s pesnost lep
ne 0,1 %. P oteb n rychlost se dosahuje v U A R T. kter dl 16.

' O br. 5.39. R o z m st n so u stek n a desce teleg rafn ch ry c h lo st

601

Klvesnice

Zakdovn se dje pomoc diodov m atice odpovdajc pslunm

kdm . Je j zapojen je na obr. 5.40. Po stisknut klvesy pslu
nho znaku se na 5 sbrnicch objev v paraleln form kom binace
logickch rovn, k ter odpovd pslunm u znaku. est sbrnice
spolen s dalmi obvody je urena ke generovn zpodnho im-

O br. 5.40. S chm a z ap o jen klvesnice

602

pulsu (strob), k ter spout vyslac st obvodu U A RT na vstupn

desce. N ejprve se na jeho vstupu 20 objev ,,start-im puls v dlce
1 bitu, pot pt po sob nsledujcch b it znaku a dle 2 bity
,,stop-im pulsu . Vyslac st obvodu U A RT obsahuje i pam, k te
r, stiskneme-li dal klvesu ped dokonenm prvho znaku,
um ouje zapam atovn a pak vysln druhho znaku.
x> Ru
- Di
'-Ris

\ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ W

\ \ \ \ \ w
\\
\ \\
^
\
\\\
\\\\
\

\ \

w
\s
\\\\ \
\

\ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \

\\\ w
\
\\\\

\\\
\\
\

\ \ \ \ \

\ Vra

\
\\
\

S \ \\ \

\\\
\
\ \\ \\

pvody ke klvesm
ke vstupnmu dlu

O br. 5.41. R o zm stn so u stek n a desce klvesnice

Programovn PROM v pevodnku kdu

Pam ti (102 a 103) m aj v nenaprogram ovanm stavu na vech
vstupech log 0. Pi program ovn dochz k pepalovn spojova
cch m stk. Nen tedy ten to dj vratn. Postup pi program ovn
nen uveden, nebo nen problem atikou kapitoly. Dle je uvedena
pouze tab u lk a pro program ovn.

vstup RTTY
sm yka

optoelektrick
vazebn len
4xKY130/300

O br. 5.42. V s tu p n p izp so b o v ac o bvod

603

k e ~ k l v e s n ic i

vstu pn d e sk a

d e s k a p a m ti'
o zo b raze n

O br. 5.43. P ro p o je n je d n o tliv c h st

604

+5V

+5V

O br. 5.44. Sluovaci obvod

Nkolik konstruknch poznmek

D oporuuje se nejprve zapojit desku asovn, na kter meme
taem zjistit odpovdajc km itoty z dli. Osciloskopem zjist
me dkov synchronizan im pulsy e 4 fis s periodou 64 jxs
(15,625 kHz) a obrazov synchronizan impulsy o i 160 jas s pe
riodou 20 ms (50 Hz). Pivedem e-li synchronizan im pulsy na zobrazova (televizor), mus dojt k synchronizaci obrazu.
V
dalm je mono zhotovit desku rychlost pijm anho signlu.
Pivedem e-li z desky asovn im pulsy o km itotu 1 MHz a pepne
me pslunou telegrafn rychlost (pivedeme napt + 5 V na p
slun vvod desky), musme na vstupu d o stat im pulsy o estnctinsobku telegrafn rychlosti. P ak zhotovm e desku pam t
a zobrazen. Na sbrnici zznam u ponechm e log 1. P okud na ni
zavdm e log 0, mus se nm na zobrazovai objevovat nhodn
znaky.
Nakonec zhotovm e vstupn desku. Sprvnou innost vyslac sti
snadno provm e pomoc mechanickho dlnopisu. Pot propojm e
vyslac st s pijm ac a uskutenm e celkov oven.
Propojen jednotlivch st je mon pomoc adovch konekto
r W K 462 06 a W K 465 16 (nebo obdobnch).
605

Programovn ,,psmenov PROM

V stu p n d a ta
D
C
B

0
0

0
0

0
0

0
X

X
0

0
0
0
0
0
0

0
0
0
0
0
1

0
1
1
X
X
0

X
0
0
X
X
0

X
0
X
0
X
0

0
0
0
0 0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1

1
1
1
I
X
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
]

0
0
0
I
I
I
I
0
0
0
0
X
X
X
X
0
0
0
0

0
X
X
0
0
X
X
0
0
X
X
0
0
X
X
0
0
X
X

X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X

1
1
1
1

X
X
X
X

0
0
X
X

0
X
0
X

1
1
1

606

Z obrazen
zn ak
(bez in
nosti)
E
(posun
0 d k u )
A
m ezera
S
I
U
(n v ra t
vlce)
D
R
J
N
F
C
K
T
Z
L
W
H
Y
P
Q
O
B
G
(slicov
zm na)
M
X
V
(psm eno
v zm na)

V stu p n d a ta
Yx

Y,

Y.8

X
0

0
X

X
0

0
0

0
0

0
0

0
X

X
X

X
0
X
X
X
X

0
0
X
0
0
0

0
0
0
0
X
0

0
0
0
X
0
0

0
0
X
0
X
0

0
X
0
0
0
0

0
0
0
0
0
X

X
X
X
X
X
X

0
0
0
0
0
X
X
0
0
0
X
0
X
0
X
X
0
X
0

0
X
X
1
X
X
X
0
X
0
X
0
0
0
0
X
X
X
0

X
0
0
X
X
0
0
X
0
X
X
0
0
0
0
X
0
X
0

0
0
X
X
0
0
X
0
X
X
0
X
X
0
0
X
0
0
0

0
X
0
0
0
0
0
X
X
0
X
0
X
X
X
0
0
0
0

0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0

0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
X

X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X

X
0
0
0

0
0
X
0

X
0
X
0

X
X
0
0

0
X
X
0

0
0
0
X

0
0
0
X

X
X
X
X

Programovn ,, slicov PRO M

E'

V s tu p n d a ta
D
O
B

0
0

0
0

0
0

' 0
1

X
0

0
0
0
0
0
0

0
0
0
0
0
1

0
1
1
1
1
0

1
0
0
1
1
0

X
0
X
0
X
0

0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1

1
1
1
1
X
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1

0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
0

0
1
1
0
0
X
X
0
0
X
X
0
0
X
X
0
0
X
X

X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
X
0
1
0
X
0
X

1
1
1
1

1
X
1
1

0
0
X
X

0
X
0
X

1
1

Z o b razen
znak
(bez in
nosti)
3
(posun
o d k u )
po m lk a
m ezera
a p o stro f
8
7
(n v ra t
vlce)
(kdo jste ?.)
4
(zvonek)
, rk a
0/
/o
: d v o jte k a
(
5
+..
)
2
#
6
0'
1
9
;
&
(slicov
zm na)
. te k a
/ lo m tk o
=
(psm enov
zm na)

Yi

V s tu p n d a ta
3 y4 y5

X
0

X
X

0
0

0
0

1
0

X
0

0
X

X
X

X
0
X
0
X
X

0
0
X
0
X
0

X
0
X
0
X
0

X
0
0
X
0
0

0
0
0
X
X
0

1
X
X
X
0

0
0
0
0
0
X

X
X
X
X
X
X

0
0
0
0
X
0
0
1
X
X
0
X
0
0
X
X
X
0
0

0
0
0
0
0
X
0
0
X
0
X
X
1
0
0
0
X
0
0

0
X
X
X
X
0
0
X
0
0
0
0
X
0
0
0
X
0
0

X
0
0
X
0
X
X
0
I
X
0
0
0
0
0
X
X
0
0

0
X
0
0
0
X
0
X
0
0
X
0
X
X
X
X
X
0
0

0
X
0
X
X
X
1
X
X
1
X
X
X
X
X
X
X
0
0

X
0
X
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
X

1
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
1
I
X
1
X
X
1

0
X
X
0

X
X
0
0

X
X
X
0

X
X
X
0

0
0
1
0

X
X
X
0

0
0
0
X

1
X
X
0

607

P ed pipojenm k ostatnm pstrojm (viz obr. 5.30) si musme

uvdom it, e jak vstupy, ta k i vstu p y m aj rove TTL. To si
vyd vazen doplkovho obvodu mezi dekodr a vstup. Jedno
z m onch een je na obr. 5.42. M dva vstupy. P rvn vstup m
eme pm o zaadit do obvodu linkovho proudu. D ruh meme
propojit s bz klovacch tranzistor u ST3, ST5, ST6 apod. V tom
ppad mus b t sepnut spna S l.
Tak pipojen k m onitoru TV nebo pijm ai si vyd doplko
v obvod. Bu je mono synchronizanm i im pulsy a obrazovm
signlem m odulovat m al genertor vf, nebo lpe je pivst signly
pm o do obrazovho zesilovae v televizoru. Pozor, vtina p i
jm a TV je pmo spojena se st! J e nutno v a d it oddlovac
transform tor! Nkter pijm ae vak dovoluj pm pouit (nap.
Mini-Tesla,). Mezi zobrazovac jednotku zaadm e sluovac obvod
podle obr. 5.44. Potenciom etrick trim r R3 slou k nastaven sm
si obrazovho signlu a synchronizanch impuls.
V
druhm dle A m atrsk radiotechniky a elektroniky bude ta to
kapitola doplnna vkresy titnch spoj.
Seznam elektrickch soustek
Integrovan, obvody 10
4, 5, 6, 9, ](),
14, 23, 24, 25, 29, 34,
37, 42, 43, 65
M H7400
52
M H 7403
51
M H7404
8, 36
M H7410
38, 50
M H 7420
48, 49
M H7430
U C Y 7473N
11, 33
31, 53,
M H 7474
35
M H 7490
7, 12, 13, 30, 32, 39,
40, 41, 44, 45, 46, 47
M H 7493
54
U CY 74121
26, 27, 28
U C Y 74157N
15
U C Y 74165N
2 ,3
M H 74188
1
M H B1012

608

D io d y D
1 a 114
T ra n z is to r T
1
O d p o ry R
1 a 12, 15, 16, 22, 23
13, 14, 17 a 20
21, 278
24
25
26
K o n d e n z to ry C
1, 5
2. 11, 21
3, 4, 6 a 10, 14 a 19
12, 13
20

KA 501
KC508
T R 151 nebo
T R 212
1k
470
390
4k7
10 k
3k3
TE
TK
TK
TK
TE

988 1 M
744 10 n F
783 M l
774 1 n F
004 5 M

M H B2501

17, 18, 19,

20 , 21 , 22

2101-1 (450 ns)

P ie z o k ry sta lo v je d
n o tk a X
1

7 M Hz

Literatura
[ 1 1 R T T Y zobrazovac jednotka. Rdio Com m unication, . 4, 1977.
[2] G enertor telegrafnch rychlost zen krystalem . HA RTG News
. 37, 1980.
[3] R adioam atrsk technika R TTY . Franzis-V erlag, Mnichov 1977.
[4 j K onvertor A SC II-B audot pro TV term inl. 73 M agazne, . 12,
1976.
[5] Zobrazovac alfanu m etrick interface. R dio R E F . 11, 1978.

609

Doslov
V vodnch kapitolch jsm e se snaili pedstavit radioam atrsk
sport i tenm dosud nezastnnm , kter vak rdio pitahuje
jako zajm av technick obor. N ezbytn je znalost prvnch norem,
kter se vztah u j na provoz rdiovch stanic. Provozu jsm e se v
novali dkladn a ustanoven o provozu tsovm jsm e se pokusili
vyloit na praktickch pkladech situac, kter se odehrly pesn
tak , jak byly popsny. N kter kapitoly pedbhly teoretick v
klad, k ter bude nsledovat ve II. dlu. K apitola o navigaci by mla
poslouit pedevm tm , kte se chystaj u p latn it sv znalosti
v profesionln slub.
Ve, co je uvedeno v kapitole o pedpisech, se poaduje u zkouek.
Poadavky na zkouky budou sm rodatn i pro npl druhho dlu.
Po strnce praktick doufm e, e se poda p ipravit uiten n
vody na pijm ac i vyslac zazen a na mic pstroje. Hodlm e
erpat z dobrch konstrukc eskoslovenskch am atr i. z inform a
c publikovanch ve svt. Chceme vnovat pozornost aplikacm
pota a m ikroprocesor v am atrskch radiostanicch. U platn
se v potach a pam ovch obvodech pijm a a vysla, ve
specilnch provozech, jako R T TY a facsimile, v klovach, v. ko
m unikaci pes druice, pi vyhodnocovn denk, ve vpotech
vzdlenost, pi nvrzch antn, obvod aj.
Obvm e se vak, e se ta to tm a ta do druhho dlu u nevejdou,
stejn ta k jako am atrsk televize a kvalitn zesilovae. T ato ltk a
by m ohla tv o it npl tetho dlu, kdyby se ukzalo vhodnm
a monm tet dl zpracovat.

010

Obsah
v o d e m ..................................................................... ..............................
5
Josef Sedlek, OK1SE, vzpom n ...............................................
7
D X znam en velk v z d le n o s t........................................................
10
N a velm i k rtk ch v l n c h .................................................................
14
T e le g r a fie ...............................................................................................
20
25
RO B - MVT - Hifi . . .............................. ..................................
R dio a m o d e l s t v ..........................................................................
38
Co se sm a co se n e s m .....................................................................
40
Nco o p r o v o z u ..................................................................................
57
Mezinrodn m luva o bezpenosti lidskho ivota na moi 138
A m atrsk znaky a k d y ..................................................../
*48
Zklady pedpovd ionosfrickho en elektrom agnetickch
vln a jejich p o u v n ......................................................................... 190
Srenie VKV odrazom od sporadickej vrstvy E ..........................245
Co se dje v troposfe ? .................................................................263
Troposfra a V K V ......................................................................... 273
Pou&it ,,vn pedpovdi ionosfrickho e n ......................280
N m on elektronick n a v ig a c e ........................................................ 298
A n t n y ................................................................................................... 349
Vertikln a n t n y ..............................................................................405
M iniaturn a n t n y ......................................................................... 419
D r u ic e ................................................................................................... 445
RT TY ra d io d ln o p is ..................................................................... 539
Zobrazovac jednotka pro radiodlnopis.......................................589
D o s l o v ................................................................................................... 610

Kninice Svazarm u
Svazek 92

J o s e f D a n e a k o le k tiv

Amatrsk radiotechnika a elektronika

(1. dl)

v
V azbu n a v rh l a g raficky u p ra v il P a v e l R a jsk .
V y d n I ., P ra h a 1984. V y d alo N ae v o jsk o , n a k la d a te ls tv a d istrib u ce kn ih , n. p..
v P ra z e, ja k o sv o u 5410. p u b lik a c i, s tr a n 624.
V ojen sk o o d b o rn o u re d a k c i d p p lk . P h D r. M iloslav B roek.
O d p o v d n re d a k to r K N D r. J a n B oukal.
V tv a rn re d a k to rk a L a risa D a k o v .
'
T ec h n ic k re d a k to r P e t r H uk.
K tis k u schvleno 27. 8. 1984. V y tisk ly T isk ask z v o d y , n. p ., zv o d 5,
S m o v a 12, 101 46 P ra h a 10.
AA 37,21(z to h o obr. 8,40). VA 38,13.
N k la d 20 000 v tisk .
28 - 120 - 84. 05/38. V z. 44 K s. 505/21/856.