vod

Rd bych vs seznmil s velakou prax, kde je mm zmrem soulad

s Prodou,
poznvn prodnch zkon a jejich zalenn do chovu vel.
Stanovil jsem 5 pil oblast, kde meme zamit sv sil a z nich jsem
uril npl kurzu

Velaen v souladu s Prodou:

1.
2.
3.
4.
5.

Velstvo
Vel l
Vela
Stanovit velstva
Vel pastva

Jsou navzjem tsn propojen,

a jestlie kterkoli z nich nebude mt sprvnou slu, nebude n chov vel
spn.
Nejvt zamen budu vnovat osobnosti velae a vyhradil jsem j celou
sobotu.
Tato tmata jsou pehledn zpracovna i ve 2 skriptech
na vebovch strnkch ance pro vely pod mm jmnem.
Dle mho mnn dleit vci proberu do detail mho souasnho
poznn a pedvedu v ukzkch, ostatn je mono dostudovat na vebu.
Poznej a chra!
Vilmov 17. - 19. dubna 2015
Mojmrov 12. - 14. ervna 2015
Ing. Even Babk, Zln
ance pro vely

Tato skripta dvm k inspiraci vem,

kte se nemohli zastnit obou pekrsnch velaskch slet
a dkuji zde vem pemlivm velam, z jejich studi jsem erpal,
pedevm ing. Leoi Dvorskmu.

l pro velaen v souladu s prodnmi zkony

Ti pile prodnho velae
Pozoruj a jednej
Nemoci velaovi pomocnci
-

Dle
-

ve uveden pednky se nachz v pedchozm skriptu.

se podrobnj zamuji na oblast zdrav vel:

Rozpoznn zdravotnho stavu velstva - diagnostika
Praktick monosti podpory zdrav vel
Prce s kyselinou mraven
Vbr zdravch a odolnch velstev
Rozchov zdravch a odolnch velstev
a 2 bonbonky na zvr

O kletkovi a jeho kamardech:

- varrozu vnmm jako komplexn onemocnn, kdy inky kletka
zesiluj ob nosemy (apis nebo cerana), skupinka vir a poppad i
mor velho plodu
- klov jsou opaten, jak onemocnn pedchzet
- a rozpoznn, kdy pomoci velstvu.

Monosti rozpoznn zdravotnho stavu velstva:

1. kontrola spadu - ten z podloky v podmetu lu:
zimn ml dle zkona:
- slou pro zjitn losk ve kletka velho na
stanoviti
- 6 msc zpodn chleba se lme o letnm slunovratu,
ne o zimnm
- neekne nic o situaci v jednotlivm velstvu
pirozen spad
- 2 msce zpodn kletk ije 60 dn a pot upadne na
podloku
- zkreslen odnosem velami, mravenci a groomingem
- vysoce vhodn sledovat po 1. proletu a v lt

lebn spad
- kletci na velch padaj dol po zsahu bojovou
otravnou ltkou
- velmi doporuuji odest druh den rno
- zjemcm domluvm rande s kletkem na seanci nebo
na kurzu

2. kontrola kletka na plodu

kontrola na trubm plodu vidlikou
- zkreslen nerovnomrnost napaden plodu kletkem
- je mon vyezat posledn trub plod
- pi vyezn na jae velstvo nasv ciz trubce
s nepbuznmi kletky

pi silnm napaden velstva:

- je vhodn vyezat i veker dlni plod
- pemst na mezistny a do zimy vybudovat nov
velstvo
- v podlet vymnit matku pomoc oddlku za mladou,
nadjnou,

sirkov test:
- drazn doporuuji kontrolu na bakteriln nkazu
velho plodu (mor)
- slab velstva po 1. proletu
- a pi odbru poslednho medu

3. kontrola kletka na velch

bystrm okem pi prohldce plodovho plstu
smyvem prkovm cukrem pi odbru medu nebo pi
kontrole velstva
diagnostickou lbou krtkodobm nosiem kyseliny
mraven pi odbru medu (przkum bojem)
- ve uveden nadle nevypovd o me pokozen
velstva
- nebo kad velstvo m jinou odolnost
- a ve urychluj kamardi nosema, viry,
4. sledovn pokozench vel
na esn pi proletu
- rno, kdy se uklz po non smn
- v poledne pi proletu mladuek
- v podveer pi klidu po icht

o rychlm konci svd:

- nejlpe rozpoznateln pokozen virem deformovanch
kdel
- mn rozpoznateln nosematick vely
- a zkuen pozorovatel vid i paralzu vel

kritick poet je 10 pokozench vel za den

- vysoce aktuln a v rozlien na jednotliv velstvo
3

umouje lebnm zsahem snit infekn tlak na

stanoviti
a vbr odolnch velstev dle zkon Prody.

5.

Praxe aneb veden velstev v souladu se zdravm

veliek:
1. klid po 1. jarnm proletu:
klid a desinfekce stanovit
poznaen velstev s vysokm spadem kletka po proletu

prohldka slabch velstev na mor a nosemu (sirkou a pi

nlezu pout sirky)
zdrav slab spojit nebo nechat dot

2. ntr plodu, kyselina mraven v dob kvtu merunk nebo posyp

prkovm cukrem
- dle zkona
- nebo pro pouen
- nen nutn, 1. kolapsy velstev a v ervnu
3. snkov pestvka na pelomu kvten erven!!!
rozdlen velstva tsn ped n pomoc rojen, oddlku,
peletku,
diagnostick lba krtkodobm nosiem kyseliny
mraven pi odbru medu, drazn doporuuji u velstev
s vysokm spadem po proletu
nebo cel stanovit prosypat prkovm cukrem
4. posledn odbr medu v ervenci
smyv prkovm cukrem
vyezn posledn trubiny
- ve pro orientan kontrolu
kolabujc velstva
- monost vybudovat nov velstvo do zimy pi
dostaten sle velstva a asu na regeneraci
znovuobnoven velstva
-

veker plod pry a star plsty t

pelit fumigac nebo krtkodobm nosiem kyseliny
mraven,
4

zabezpeit krmen, nechat stavt a pot vymnit

matku oddlkem!;

5. pi proletu pozorovn 10 pokozench vel virem

deformovanch kdel, v termnu erven ervenec!
- nasadit dlouhodob nosi kyseliny mraven
- krmit a nechat stavt
- vymnit matku oddlkem

6. rozchov nejodolnjch velstev

- soulad s prodnmi zkony nejlep pev
- duben - kvten tvorba novch velstev
- samotn proces mnoen omezuje kletka
7. celoron podpora velstva
- en snkovch zdroj v krajin
- clen desinfekce
- pvtiv veden velstev, lpe spoluprce se velstvy
- energetick podpora - o n v zvru

Nezachrauj slab, podporuj siln!

5

Prkovm cukrem na roztoe

Dr. Fakhimzadeh - doktorsk prce:
Rozto pi posypn prkovm cukrem spadne pod mku a nem ji
anci se vyplhat zpt do lu. Cukrov stice, kter jsou kolem 5 mikron
v prmru, zacpou jeho mal psavn pohrky na nohch a on se neme
udret na velch a rmcch. Spadne. A uhyne. Pedpokldan innost
30%.
Kupte nejjemnj prkov cukr a nasypte ho do plastov ndoby od
dtskho pudru. Prudkm stisknutm doclte, e vylet prachov mrak,
kter sedne na rmky a vely. Rmky se berou jednotliv a pudruj se z
obou stran. Snate se nepudrovat nezavkovan plod. Studie neprokzala,
e cukr m negativn inek na oteven plod nebo vajka.
Jak asto cukrovat? Nkdo by mohl prit velstvo kad tden, ale
myslete na vliv na produktivitu vel. pln rozebrn lu je velmi asov
nron. Lep tolerovat men varroa populaci ne opakovan ruit
velstvo tak asto. Doporuuje se jednou za msc. A to nejhlavnj
nezapomnat na sldivost vel.

ptel Ludk Svtek z Pimdy - metoda omezovn populace

roztoe varroa:
1984 nachzm prvn dv samiky roztoe Varroa destructor na
Tachovsku. Zkoume liva na varrozu, pokusy d V Dol.
1985 Na Svitavsku a Chrudimsku je utraceno 36 tis. velstev. Panika a
neznalost zvtzily.
V dalch tech letech jsem obsluhoval v eskoslovensku nejvce velstev.
1986 v tomto roce bylo ozdraveno od varrozy pohrani s Nmeckem,
jednalo se o plon ozdraven nebvalch rozmr celch dalch deset
let jsem nechpal, co jsem vidl - dnes ji vm, e dvodem bylo vydatn
kveten smrk.
1995 za m osobn asti mi umr okolo 150 velstev. Dvodem je
varroza. Byla to piblin mho stavu.
6

1996 zahajuji vzkum za elem ozdraven velstev i cel krajiny.

1998 mm velm se da, jednomu z mch prvnch uitel umr pes
50 velstev.
2002 nhodou je objeven princip asistovan loupee. Jedn se o
fenomn, kterch likviduje velstva po celm svt. Vm, e prkov
cukr je inn a jedin mon zpsob ochrany velstev. Nikdo mi nev!!!
V tomto roce jsem pochopil monost sledovat zamoen krajiny varrozou v
okol mch velstev.
2015 - leden pu tyto dky:
Panika a neznalost varrozy pi jejm nstupu do evropskch vel zpsobila
vydn se patnou cestou cestou ochrany velstev pomoc chemie.
Chemick ltky ve sv podstat jsou siln agresivn a velmi jedovat,
lidskmu zdrav kodliv. Proto jejich pouit je mon po vytoen medu
nebo ukonen odbru velch produkt. Tak trochu se pozapomnlo, e i
velstva maj svoje zdrav. Jedy aplikovan do velstev ve stle vtm
mnostv zpsobuj
patn zdravotn stav velstev a nzk nebo dn vnosy medu.
Nejvt nedostatek chemie spov v nemonosti pouit v pedja a z
jara. V tomto obdob je tlumen varrozy nejinnj! Vely a velai se
stvaj nedobrovolnmi mnoiteli varrozy. Varroza od bezna do
ervence m dostatek asu na to, aby jej poetn stavy nkolik set krt
vzrostly. Chemick len zan v dob, kdy varroza doshla potu tisc
kus na l a siln pokodila zimn generaci. Mnoh velstva se len ani
nedokaj.
Nutno si uvdomit, e dn vela a ve stdiu nymfy nebo dospl se
neme po napaden varrozou uzdravit. Rozto varroa vysv jej energii
a otevr cestu infekcm. Pokud se nymfa vbec doije dosplosti, je mlo
vkonn a krtkovk.
Asistovan loupe
Pod tlakem varrozy, pi silnm pokozen ztrc velstvo obrann pud.
Lupikm otvr dvee a ty, kter jsou jet schopn letu, se k lupikm
pidvaj. Jako odmnu si ze siln napadenho lu odnesou med a pr tisc
kus rozto k tomu.
Situace lupiek se bhem krtk doby stv kritickou a dostvaj se na
rove velstva, kter ped nkolika dny vyloupily. Tento jev je velice
nenpadn a tko postehnuteln.
V ppad, e zima byla mrn a jaro tepl je poet rozto varrozy pes
zimu zven o roztoe, kte se vylhnou z podzimnho a zimnho plodu.
7

Startovac poet samiek varroa destruktor bude na jae vy ne v

zimch tuhch a dlouhch. Pirozen zpsob mnoen varrozy je pes
mrnou zimu ideln. Zamoen krajiny varrozou stoup ji od zatku
nstupu masivnho plodovn z jara. Na vtin zem R ji od bezna.
Koncem kvtna dosahuj hodnoty varrozy v siln zamoench velstvech
tisc samiek varroy. Vznikaj ideln podmnky pro vznik asistovanch
loupe. V dsledku vpadku snky a zvl koncem sezony (vyhnn
trubc - ervenec) se z jednotlivch ppad pechz na loupee
hromadn. Hynou prv velstva, a pokud ani v tomto stdiu vela
nezashne, hynou velk zemn celky. Tento jev se v R poprv objevil v
roce 1985 na jihu Moravy pi hranicch s Rakouskem. V tomto stdiu
mnoen varrozy je chemick ochrana vyhazovn penz. Je pozd! Zat
s ochranou velstev se mlo o tyi a pt msc dve! To
znamen v asnm jaru!
Varroza me spolupsobit s hladem.
Ndhern jaro, kdy kvete vechno dohromady, znamen i ideln
podmnky pro varrozu. Nedostav-li se po nm snka vely siln omez
plodovn. V tto dob dostaten namnoen varroza napadne
podstatn zmenen plochy plodu. Po vylhnut tohoto pejde na dospl
vely. Trubci jsou pedasn vyhnni z l a tak veker tlak varrozy se
sousted na dospl vely. Velstva umraj.
Co dlat:
1. Nejinnj obdob likvidace varrozy je pedja. Jedn se o dobu ped
zavkovnm prvnho trubho plodu.
2. V ppad dlouhodob bdy - velstva pokrmit, sta dk roztok cukru, 3
litry na tden.
3. V sezn udlat 3x 4x przkum, zda je ve vaich velstvech varroza.
Pozor na asistovan loupee!
4. V podlet udlat zkouku na zamoen krajiny v okol vaich velstev.
J cukruji prkovm cukrem pi kad nvtv vel (vrchovat
polvkov lce sta na 4 nstavky 39 x 24). Lep je dt cukr do
rmkovch mezer, nerozebrejte velstvo.
Prkov cukr psob pzniv na velstva v nkolika smrech:
1. Mn povrch vel a trubc tak, e varroa se ani v pln sle na velch ani
trubcch neudr!
2. Zvyuje istc pud velstev. Toto je dleit prevence u nemoc velho
plodu (mor plodu).
3. Aktivizuje velstvo pi vyhledvn snky (jako u podncovn).
4. Pi odebrn medu na nkolik minut dr vely v ploditi. Nedochz k
8

makn vel pi manipulaci s nstavky (pozor nesypat medn plsty).

5. Upozoruje velae na bezsnkov obdob. Je-li nedostatek sladiny v
prod, dlnice se sead okolo prkovho cukru na hornch loukch.
Nutno dt dk cukern roztok.
Kontrola spnosti va prce pomoc napchnut trubho plodu
odvkovac vidlikou na med. Na lu sta prohldnout 2 3 vidliky,
na stanoviti prohldnte alespo polovinu velstev - minimln
10. Nemli byste najt ani jednoho roztoe!
Podzimn kontrola zamoen okol vaich velstev koncem jna nebo
zatkem listopadu - dle poas a rno kontrola podloky. Z 50 - 60
velstev na stanoviti jsou zpravidla 3 4 velstva se silnm spadem v
potu stovek a tisc rozto. Podle spadu se rozhodnte, jak moc
dleit je ochrnit velstva v pedja roku ptho.
Vechny informace zde napsan, mete s mm souhlasem it. Svtek
Ludvk, Pimda svil@svil.cz

Debora - Frum ance pro vely, Zvenku se skvle blsk, ale

uvnit je jedovat:
Nejlpe udlte, kdy si vyrobte cukr mouku sami. Kupte si krupicov
cukr v BIO kvalit, v mlnku na kvu si pak namelte cukr na mouku.
Velmi jednoduch je tato metoda sta
http://scientificbeekeeping.com/fighting-varroa-biotechnicaltactics-ii/2/ - cukr, kot, modlitba a hotovo.
Nebo https://www.youtube.com/watch?v=JQuOuGxve0A
mete rozpraovat dmkem, nebo gumovm balnkem, jako Phil
Chandler https://www.youtube.com/watch?v=j19FptJUB8M

Oetovn velstev kyselinou mraven

1. Pro?
Snit infekn tlak omezit poetnost populace kletka velho
(V.d) z dvod zskn asu na vyhledn ivotaschopnho
genofondu (VT velstvo) nebo blimu porozumn pirozenosti
velstva (VT oetovn velstev).
Pednosti oeten kyselinou mraven (KM):
- nezanechv kodliviny (rezidua) ve vosku ani v medu
- kletk vel (Varroa destruktor) si nevytvo odolnost (rezistenci)
- vysok innost, psob i pod vky na sameky kletka
- psob i proti zvpenatn a nosematze
9

zv istc pud vel proti virm a nemocem plodu

monost oeten i ve snkovm obdob
nezvislost na distribuci liv (farmaceutick lobby).

Vdy plat nco za nco, KM pouvat velmi stdm jen kdy je

to teba:
- KM nemocnm velm zkrt ivot
- pokozuje velstvo (omezuje plodovn a mikrofl ru ve
velstvu, )
- pedstavuje nebezpe pro zdrav velae (siln kyselina).
2. Kdy?
Nejlpe omezovat populaci kletka (Varroa destruktor):
- kdy je to pro vely nejvce potebn
-

kdy je V.d. nejzranitelnj (je na velch, krtce po vybhnut

z buky, )
kdy to velstvu nejmn kod (velstvo je v kondici, nen ve
snce a nevychovv ve vtm mnostv dlouhovk vely, ).

Vhodn doba:
- plodujc velstvo podlet, snkov pestvka
- velstvo bez zavkovanho plodu rozkladen matky v roji, v
oddlku,
- velstvo bez plodu roj, ukonen plodovn jen lpe kyselina
avelov.
3. Jak?
Formy oeten KM:
1. dlouhodob odpaova vhodn pi vtm napaden
roztoem v podlet nebo pi objeven prvnch pokozench vel
(DWV, virus chronick paralzy, )
2. stedndob odpaova psobc 7 dn ve snkov pestvce
3. krtkodob odpaova psobc 2-3 dny - snkov
pestvka, diagnostika
4. pulz - mnostv pod hranic innosti na vyvoln oisty groomingu
(a o 40%)
5. kombinace - je teba mt cit a hlavn systm.
Pouitelnost koncentrace KM:
- etrnj 65% KM pi venkovnch teplotch 20-25C, sucho,
bezvt
- 85% lpe jednorzov pi 10-15 C (pohybliv vely).
Podmnky spnosti:
1. znalost populace V.d. (infeknho tlaku):
10

nejvce plodujc velstva

krajn velstva (znalost zaltvn vel)
podloka (60-denn zpodn, odest grooming, potat se
skreslenm - vynenm, mravenci, bl V.d. (patn istc
pud) , - krit. poet ks za den
smyv prkovm cukrem kritick poet destky ks na vzorek
500 vel dle sly - poetnosti velstva
pozorovn pokozench vel na esn a ped nm!

2. znalost plodovho rytmu velstev:

- velice dleit znt pirozen plodov kivky genofondu, se
kterm velame
- pouit KM je mnohem efektivnj
-
3. metodika oetovn KM by mla koprovat metodiku
oetovn velstev v prbhu roku
4. pro pouit KM jsou podstatn teploty a proudn ve
velstvu a jak toho dokeme vyut
5. odpaova KM umstit nad chom (psob i pi nich
teplotch)
6. men dvky sprvn umstn jsou innj nebo stejn
inn jako dvky vysok
7. odpaova s KM vkldat naveer a pozorovat projevy
velstva na esn
8. matka mus mt prostor o stup po. odparu KM alspo o 1
nstavek
9. uzavt varroadna, oka a zit esna na principu vany
s vy konc. MK
10.
vhodn venkovn teploty 20-25 C a sucho
11.
odest lebn spady!!!
12.
neoetovat KM pi snce, pi krmen velstva
13.
u silnjch velstev vlome odpaova KM do
spodnch 3-4 NN s plodem a matkou, nahoru polome flii,
kter nen doraena k eln nebo zadn stn asi o 3 cm a
naskldme zbvajc nstavky (i zsoby)
14.
podzimn oeten 85 % KM do podmetu nebo vedle
chome zashne okrajov vely a vyprovokuje grooming,
pozor KM se v chladu mn odpauje, ale psob dost
agresivn do 16 cm.
Nejlpe oetovat (doporueno pro zatenky):
1. je-li denn spad 3 a vce samiek denn (pelom
ervenec-srpen)
2. zjistme-li prvn velu s pokozenmi kdly ped ly (od
ervna, varroza pechz do sv vy fze dky vymu
vskytu vir)
11

3. je-li smyto cukrem 10 a vce samiek (medobran)

4. diagnostika populace V.d. ve snkov pestvce
(medobran)
Je teba si na kletka zvyknout, bt rezistentn,
varroatolerantn (VT)
a pak to penst i na vely.
Bezpenost pi prci s KM:
- gumov rukavice (neoprn 0,5 mm), respirtor, brle a gumov
boty!!!
- plte nosie v kblu pod rovn pasu
- edn 85 % na 65 % - kyselinu do vody! (do 1,103 litru vody nalijte
3 litry KM)
-

pi ruce PET-ku s vodou

pracujte pod irou oblohou (vtrn, rozlit)
skladujte vrazn oznaen, mimo dti.

Druhy nosi KM:

Mitte Gone Bill Rika, Kanada
- Naskav hmota na aranovn kvtin obalen plastem
- odparn desky 100 ml 65% KM
- 6 g denn, odpar 15-20 dn (KM 1,22 g/ml)
- jaro 2* , lto 3* (prostor lu)

Lyso Polsko
- kruhov plastov ndobka na krmn otvor
- 100 - 120 ml 65 % KM
- 6 g denn, odpar 15-20 dn
- jaro 1, lto 2 (prostor lu)

Nassenheider Nmecko
- plastov ndobka s knotem, 200 ml 65 % KM
- 10-15 g denn, odpar 14 dn

krlovsk Mlad Boleslav

- 2 sklenice, knot, 200 ml 65 % KM
- 10-15 g denn, odpar 10-15 dn

Formidol Dol
40 ml 85 % KM
psob 1-4 dny
opakuj za tden

Formidol forte Dol

- 80 ml 85 % KM
- psob 9 dn

vinask filtran papr, houbika, utrka,

12

60-90 ml 65 % KM
opakuj za 2 dny, vysok spady - opakuj za 1-2 tdny

stkakou 10 ml na stnu 65% KM, vyprovokovn groomingu

Vbr zdravch a odolnch velstev

Kle spnho vbru odolnho a ivotaschopnho velstva:
1. venkovn projevy velstva:
- klidn zimovn s minimem plodu
- bouliv jarn rozvoj v souladu s potravn nabdkou
- ucelen a uzaven plodov hnzdo
-

krtk a plynul plodov rytmus

asn pprava na zimovn a ukonen plodovn
piblin stejn ukonen odchovu dlniho i trubho plodu

udrovn poetnosti v souladu s prostorem a potravn

nabdkou

mohutn stavba vlastnho dla

hojn sbr nektaru a pylu dle smovn velstva
hojn sbr propolisu a tmelen v le

dlouhovk vely
dlouhovk matka se silnm mateskm feromonem
asn odchov trubc

vynikajc obrana esna

dobr orientan smysl - nzk zaltvn
istota v podmetu, na letcch a ped lem

2. odolnost velstva:
- populace varrozy celoron na nzk rovni
- odolnost proti virm a nosematze
- vysoce vyvinut ich a vyklzen neivotaschopnho plodu
3. nrst ivotn energie velstva:
- potvrzen ve uvedenho mimosmyslovm vnmnm
4. osobn zmr velae
- velstva, kter nm in radost a pjemn ns pekvapuj
5. penos ve uvedench vlastnost na potomstvo
- zkouka ddinosti, kdy vlastnosti generace F4 se podobaj
pvodn matce
13

Rozchov zdravch a odolnch velstev

Jednoduch tvorba velstva:
1. naasovn
- na potek snky (lep vyuit snky velstvem)
- kvten, erven
2. tvorba oddlku s matkou
- vely vylhnut z 1 plstu obsad 3 plsty
- 1 plodov plst s matkou (zavkovan plod tsn ped
vylhnutm)
- 1 zsobn plst (dn tk)
- 1 soue s vodou (nastkat troku vody do bunk)
- mladuky setepan z jednoho plstu
-

ltavky se vrt do mateskho velstva a vyuij snku

oddlek do zimy doroste v plnohodnotn velstvo

3. naraen nhradnch matenk velstvem

- velstvo prmrn na 3 plodovch plstech zane chovat
nhradn matky
- mono podznout vhodn plsty s nejmenmi larvikami
- mono vyezan larviky naokovat do jinho chovnho
velstva
- nebo pelarvit
4. tvorba oddlk s matenky
- za 10 dn nechat v mateskm velstvu 1 plodov plst
s nhradnmi matenky
- dle zmru ze 2 dalch plst s matenky utvoit dal 2
oddlky viz ve
5. oplozen matek
- 3 dny vajko, 5 dn larvika, 8 dn zavkovan matenk
- 3+5+8 16 dn trv vvoj matky
-

6 dn dozrvn matky, 3 dny oplozen a rozkladen

30 dn po zkroku (nebo pelarven) kontroluji kladen

13 dn matenk, 9 dn oplozen, 8 dn klade oteven plod
pi kvtnovm ochlazen se mohou snubn lety odloit

14

Permakultura - permakulturn zpsob hospodaen

Australane Bill Mollison a David Holmgren definuj permakulturu:
Uvdoml pemna krajiny napodobujc pirozen vztahy a vzorce, kter
poskytuje dostatek potravy, rostlinnho materilu a energie k uspokojen
mstnch poteb.
Permakultura se me tkat lidskch sdel a jejich okol, zahrad,
zemdlskch systm, mst i celch region, ale tak utveni lidskch
spoleenstv.
Systm permakultury uplatuje principy prodnch ekosystm, oven
tradin praktiky rznch kultur i poznatky vdy.
Clem je vytveni stabilnch a produktivnch systm, kter zajisti
uspokojovn lidskch
poteb a zrove budou harmonickou soust krajiny.
Sibisk poustevnice Anastzie upozoruje na hlub koeny udriteln
sobstanost produkuje astn ivot.
12 permakulturnch princip Davida Holmgrena:
1. Pozoruj a jednej
Krsa se nachz v och pozorovatele vnmavost, odstup, pprava
Naladn na svobodn a harmonick vztah k prod a lidem:
pijet - kad okamik je takov, jak m bt
zodpovdnost - jsem zodpovdn za svou situaci
pozornost - ve m pro ns svj skryt vznam a kad situace
mi umouje vytvoit nco novho a krsnho,
vdnost - vdom provm ptomnost a oceuji ji jako dar
a v tomto naladn zane ivot plynout lehce, svobodn a s nam
nejmenm silm.
vyslovm zmr a ekm na sprvnou dobu jeho naplnn
Sledovn a vyuit vzjemnch vztah.
Problm je eenm pochopenm pro vznikl najdeme jeho
podstatu.
Dlat nejmen mon zsahy jednoduch, snadn.
as vnovan pozorovn me vylouit chyby.
2. Zachycuj a uchovvej energii
Kujte elezo, dokud je hav - promylenost, naasovn, ivly
erpn neobnovitelnch zdroj energie pokozuje planetu.
Technologie pro vyuit obnovitelnch zdroj jsou dvno vymyleny,
hledej a pouij je na sv podmnky.
Krajina m schopnost neustle hromadit a skladovat energii
(biomasa, voda, teplo).
Planeta ije dky kolobhu vody, slunenmu zen a fotosyntze.
15

m jednodu a prodnj je energetick een, tm funknj a

levnj je jeho provoz a recyklace.
3. Zskvej vnos
Nemete pracovat s przdnm aludkem - zabezpeen, smysl,
spokojenost
Tvorba prodlen nebo nron na drbu odporuje zkonm
prody.
Nejprve se musm postarat sm o sebe, mt dobr zzem a hojnost
a potom mohu pomhat ostatnm a svtu.
Vydlvm si tm, co dlm rd, vyuvm sv dary od boha.
Vit si sm sebe znamen umt dobe ohodnotit svou prci a
respektovat sv hranice.
Vytvo si prosted, kter se bude starat o tebe a to nejmn stejn
tak, jako ty o n.
4. Usmruj sebe sama a pijmej zptnou vazbu
Hchy otc se projevuj na dtech do sedm generace uvdomn,
otevenost, zodpovdnost
Nejlep pojistkou proti zniku spolenosti je udrovn istho
svdom vi budoucm generacm a prod.
Pro dobrou a trvale funkn tvorbu je pevnm zkladem osobn
odpovdnost za nae okol a ivotn prosted.
Penechnm odpovdnosti nadnrodnm a centralizovanm
systmm se stvme zvislmi na nekontrolovateln ciz vli.
Mra samozsobitelnosti a nezvislosti na prmyslovm zemdlstv
nm ukazuje, nakolik se nm povedlo vzt ivot do vlastnch rukou.
Neexistuje vy a dleitj systm, ne je nae rodina.
5. Vyuvej a va si obnovitelnch zdroj a slueb
A se proda ubr svm smrem kolobhy, pirozenost, logika
Plynut a spoluprce s prodnmi cykly vdy produkuje nejvt efekt
(ron obdob, vegetan fze, den-noc, ).
Pouvan prodn prostedky nesm bt na innost nenvratn
znieny.
Vtina dnench destruktivnch technologi (vroba elektiny,
hnojiva, fungovn toalety, pouvan stavebn materily, ) se d
nahradit.
Dvodem k pouvn neobnovitelnch zdroj bylo poruen pravidla
4, tedy nedostatek seberegulace a upednostovn krtkodobch
cl.
6. Nevytvej odpad
Jedna vasn zplata uet devt dalch. Nepltvat, znamen
nepotebovat recyklace, rozvaha, sdlen
Jednoho odpad je pro druhho poklad.
16

Popelnice je lidsk nesmysl. Ve co na statku vznikne a spotebuje

se, to tam tak zstane nebo se vrt v jin form.
Recyklace by mla bt vceelov (posekan trva, mul ochrana
proti plevelm, zbrana vysychn a tvorba humusu).
Nejdve nahradme, co nejvce kod a je drah (potraviny, stavebn
materily, ).
Smime se s tm, e ve je doasn a potomci vm podkuj, kdy
v dm po demolici budou moci pemnit ve vyven zhon a
nemus platit za odven na skldku nebezpenho odpadu.
7. Navrhuj uspodn od velkch vzor k detailm
Nevidt les pro stromy nadhled, pochopen, pelivost
Nejprve navrhujeme pln celho statku v souladu s okoln krajinou a
pot jednotliv prvky uvnit.
Sloit fungujc systmy se vdy vyvjej z jednoduchch fungujcch
systm.
Najt vhodn vzorec pro tento vvoj je dleitj, ne porozumt
vem detailm.
Prodn ekosystmy doshly bhem milin let evoluce maximln
slu a efektivitu.
Je moudr nsledovat ji vytvoen vzory, uetme si prci.
8. Dej pednost zaleovan ped oddlovnm
Vce rukou znamen mn prce spoluprce, harmonie, celek
Kad prvek slou vce ne jedn funkci a slouenm prvk
dostaneme dokonal nezvisl celek, zatmco prvky samotn jsou na
ns zvisl (jezrko na psunu vody, sad na posticch, )
Kad rodina vyprodukuje urit vci a sluby a slouenm statk do
rodov osady se vytvo dokonalej a nezvislej systm.
Propojenm rodovch osad vznikne dokonal s, kter slubami a
produkty me pokrt vechny ivotn poadavky.
Nadnrodn spolenosti vytvej monopoly a stereotyp, osady
rozmanitost zamenou lokln.
9. Vyuvej malch a pomalch eeni
m jsou vt, tm drtivji dopadnou. Pomal a vytrval vyhrv
stabilita, nadasovost, trplivost
Dosaen trval stability vyaduje as pro vvoj.
Umlm urychlovnm zskme nestabiln zklady, co se
dlouhodob nevyplc (chemie pro vy a rychlej vnosy, ).
Velk projekt bv nchylnj na selhn, ne nkolik mench, kter
jsou prunj.
Vychytnm velkch ryb se pipravme i o ty mal (supermarkety
vytla mal obchody a pitom jsou nchylnj na ekonomick
zvraty, vkyvy a dodvky).
Statek by ml obsahovat mal kousek vech prvk a ml by bt
vytven dlouhodob, protoe proces nm ukazuje co dl.
17

10.
Vyuvej rozmanitosti a va si j
Nevkldej vechna vejce do jednoho koku. Nevsa ve na jednu
kartu pestrost, vbr, nekoneno
Monokultury nefunguj, rozmanitost rostlin a ivoich vytv
uiten vztahy v prod.
Dky rozmanitosti odrd a druh plodin ns nezasko prodn
kalamita (sucho, jarn mrz, ), nco vdy plodit bude.
Rozmanitost lid vede k rzn tvorb.
Uml rozmanitost pestrch obal je iluz., potraviny v nich pochz
z monokultur.
11.
Vyuvej okraj a va si krajnho
Nemyslete si, e jste na sprvn cest jenom pro to, e je dobe
vylapan osobitost, prostorov monosti
Okraje ekosystmu jsou nejbohatm mstem na rozmanitost a jsou
nejproduktivnj (okraje les, behy, meze, ...).
Vytvenm mnoha ekosystm na statku vznikne hodn okraj a
efektivita celho pozemku se zv.
Pi vytven novho podnikn se nejvce pleitost nabz pi
okrajch hlavnch tmat a smr.
12.
Vyuvej zmnu a tvoiv na ni reaguj
Vize neznamen vidt vci, jak jsou, ale jak budou intuice, vra,
prunost
Zmna je ivot v prod probh neustl zmna a nic nezstv
ani chvli stejn.
Zmna zajiuje plynut energie a pemnu nefunknho na funkn.
Vsadba strom nejdve jsou mal a pot vyrostou, po
pionrskch devinch pijdou dlouhovk.
Zmna na statku je vdy k lepmu a vymu stdiu prodn
produktivity, ve co se rozpadne, obohat pdu.
Vechny zvyky, kter opustme, uvoln msto zvykm lepm.
Dm se rozpad jako pedzvst novho tvoen, ale
nov tvoen potebuje krsnou vizi budoucnosti.
Hospodaeni na permakulturnch principech je udriteln a efektivnj ne
konvenn zemdlstv i ekologick zemdlstv tvoc ekologicky
obhospodaovan monokultury.
Prodn hospodstv vytv rozmanit rostlinn spolenosti, ve kter se
rostliny a ivoichov vzjemn podporuji a poskytuji si vhodn podmnky
k ivotu.

18

Pi tvorb permakulturnch zahrad se vychz z geologickch, biologickch

a ekologickch podmnek, kter jsou typick pro dan zem (pvodn
odoln rostlinn druhy, mikroklima pomoc vtrolam, ).
K zaloen zahrady je z potku zapoteb vtho sil ne se nastartuj
pirozen procesy a kolobhy.
Uspodn domu a pozemku pro dosaen potravinov a
energetick sobstanosti.

dm zalenit do energetickch tok krajiny a prody tak, aby:

1. vytil z okolnho prosted co nejvt energetick zisky
2. dokzal obstt ped nporem ivl
3. umooval efektivn pstup k obhospodaovanm
pozemkm

zahrada slou jako obnoviteln zsobrna potravy a energie.

Dleit je snaha o uzaven cykly materilnch tok, kter odpovdaj
prodnm kolobhm.
Ti nstroje permakulturnho designu:
1. sektorovn se tyk prodnch sil, kter pronikaj na pozemek a k
domu z vnjku - vtru, vody, ohn, slunenho zen, divok zve,
.
Mapujeme jejich psobeni a kadou z nich piadme do jejho sektoru.
Vme-li napklad, e pevaujc zimn vtry pichzej ze severu, je tato
svtov strana tzv. zimnm vtrnm sektorem. Vtr lze tlumit vsadbou
vtrolamu na severn stran pozemku nebo ho naopak vyuit pro pohon
turbny.
2. znovn se tk vztahu lovka k domu a pilehlm pozemkm:
zna 0: usedlost, dm - centrum
sti pozemku s nejastjm vyuitm a vyadujc nejvt pi
zna 1: bylinkov zhon, dtsk hit,
zna 2: mal dobytek - slepice, zeleninov zahrdka, sad, sklad
deva,
sti pozemku vyuvan spe extenzivn a s nejnimi asovmi vklady
zna 3: komern plodiny, oset pastviny a plante, pehrady a
velk dobytek
zna 4: obhospodaovan pastviny, lesy a mokiny
zna 5: ekologick odkaz divoiny
19

3. svaitost psob st gravitan sily a vyuvme ji k zskn

energeticky efektivnjho systmu (studna, les, vodn ndre, )
Vyuvnm teras, zavodovacch pkop, pstupovch cest po vrstevnici
a dalch struktur zpomalujeme pohyb vody a pdy ze svahu (eroze).
Zdroje inspirace:
Sepp Holzer, Rakousko Krameterhof, Zahrada k nakousnut 2010
David Holmgren, Australii Melliodora, Permakultura
Wolf-Dietr Storl, Nmecko, Zahrada jako mikrokosmos 2003
Jaroslav Svoboda, Skalka u Mchova jezera, Permakultura
Strategie permakulturnho vyuit pozemku:
1. tvorba zkladnho schma
- zohlednme velikost, tvar, orientaci, svaitost, sektory
pozemku a n zmr
2. umstn domu a pstupov cesty
3. plnovn ekozahrady:
rozmstn ekozahradnch prvk a cestiek - jezrko, koenov
istika, zeleninov zhon, bylinkov spirla, jedl les,
kompost, ohnit, sezen, meditan msto, sklenk, letn
kuchy, sauna, zchod, pergola,
rozvrhnut kostern zelen stromy a velk kee v nvaznosti
na iv plot
4. plnovn ivho plotu:
nae poadavky - neprostupnost, vtrolamy, jedlost,
vzdlenost od cesty - obvod pozemku tvoen cestou
zapracovat zmny vlivem orientace ke svtovm stranm vi
pozemku - stnn, vhledy,
zvit mstn nebo celkovou ochranu pletivem
5. plnovn sadu:
poet ovocnch strom, sprvn odrdy pro mstn podmnky
uspodn na pozemku ady, cik-cak, vlnky, ostrvky,
zohlednn svtov strany, vzdlenost od sebe, pdn a
vlhov podmnky,
volba doasnho vyuit volnho prostoru v sadu
6. plnovn lesa:
vhodn druhy strom - kombinace rychle rostoucch a pomalu
rostoucch,
posvtn hje, rodov stromy, stromy uvade - brny,
sprvn vzdlenost od sebe a uspodn pro snadnou pi
proszen kei
20

7. plnovn vodnch ploch

a cel desing postupn doplovat a nechat si pomhat prodou:
slunen pasti
pirozen zmlazen lesa
pirozen nlet bylinek,
Pedstavujte si asto svj pozemek a ivot na nm, jak ve funguje a
vypad tm nejlepm monm zpsobem. Pi nvrhu rodovho statku
myslete na to, aby se tam jednou i vae dti ctily dobe, ve bylo
praktick, krsn a trvale udriteln bez namhav drby.

Energetick lba, Lin Jun

vhodn provst co nejvce kvalitn a jedenkrt v dleit okamik
(slunovrat, )
1 zmr: zdrav velstvo
jasn, smyslupln a pesn vymezen zmr
napsat na papr - co, pro a jak rozhodn

pedstava a proctn vsledku (vizualizace)

zapojen mysli, emon a citov nabit nadenm a vn

oekvn uskutenn vsledku

sebejistota a dvra ve vsledek bez znalosti procesu

2 vlastn zsah do velstva

3 energetick poslen velstva:
vyuv va energie, zmry, touhy a cle

tlo - gesta, pozice a pohyby rukou

koncentrovn energie vaeho tla pro poadovan energetick
inek
zahnn - cvrnkn o palec (9-krt, mui levou rukou)
modlitba - spojen dlan,
ehnn - dlanmi,

e (mluven slovo) - posvtn slova

spojen s vam duchem, kde pebv vtina va sly
modlitba (9-krt nahlas)
oten
m mani padme hm

mysl vizualizace
21

pedstava vsledku lby

siln, jasn a intenzivn psychick obrazy
detailn do nejmench podrobnost
naplnn zmru ve 3 stdich vvoje:
1 potek naplnn (nov velstvo v novm le)
2 hladk a radostn pokraovn (slen velstva)
3 naplnn cle (pevn, odoln a ivotaschopn velstvo
radostn bruc v rozkvetl a zdrav krajin )
A tak to je!

22