,'. ~';'.,.; .

;'li

"i.
.

'.

..#..' .
-

"'"~
'.~.

~.~

,;)

;..-

ARISTOTELS

... POLITIKA
C/')
,~

11
-.".'
'<t'

.'

'\~' -

~.

.~

O~~

<'

'"

.'C/:)
I---l

~Vi'
Rezek
\

.i

ARISTOTELES

POLITIKA
Peloil a

poznmkami opatil Antonn K

Petr Rezek, 1998

ISBN 80-86027-10-4

Rezek

POLITIKA
7 - 353

DODATKY
355 - 412

REJSTKY
413 - 485

ZKRATKY
Univerzita Karlova 'V Pri..:.t-
Institut zklao vzdelannstl
Knihovna pro unIJi:~r7itr!i Klad

P..
Sign.

~c:;: g;:~ ~!:-/\

486

OBSAH
489 - 499

VOD
Aristotels v Etice Nkornachovpojednalo mravnm
rozvoji jednotlivce, o jeho harmonickm a innm ivot,
kter ho vede k zskn dobra, to jest k blaenosti; tm je
lovk aktivn asten na uskutenn-dobra.
Ale nejen jednotlivec, nbr i spolenost, v n a j ije,
m srFovatiktomu nejvymu cli. Tmjest dnprincip
Aristotelovy pedagogiky a politick nauky. Nebo spole
nost, kter lovk potebuje a v n se me uskuteniti
mravnost.meni abstraktn pojem.spolenosti.vbec,nbr
jest to spolenost urit, {Organizovan podle pevnho
du. Tento je omezenm ivota kadho jednotlivcei jest
formujcm initelem, kter lovka utv, aby mohl doshnouti svho individulnho elu. Nebo lovk jest
uren k splnn zcela uritho kolu na svt. Takovou
spolenostjest stt, kter ovem podle eckho pojet ani
u Aristotela nepesahuje pojmu polis, tj. mstsk obce,
msta s nejblim okolm. Odtud jsou tak nzvy polts
= oban, poltik = politick, obansk nauka nebo um
n, poltikos = odborn znalec veho, co se tk uspod
n a sprvy obce a ivota v nir Odtudpochz i nzevAristotelova spisu Politik"!1J2nes ovem.stt (slovo je zkrcen
latinskho "status politicus aj znamen celek mnohem vt
a sloitj. Z uvedenho dvodu pak Aristotels vyslovuje vtu-e lovk jest tvor politick, sttotvorn,. bytost
od pirozenosti Uren pro ivot v obci (anthropos fysei
zon politiko!!}). C!-~ec jest postultem etiky; proto Aristo_ .._~_,_~-""_'"

'_'~'."'_'_""_'~"'_'''''_

,'o

."

_~_.",-~~_'_'

".~ . .

,_.

_ ',._.

_~'.

,-_'

'_,"

POLITIKA

VOD

tels na konci Etiky Nkomachovy vslovn ukzal na tu

souvislost a tm na syntzu politiky a etiky.
PodleAristotela kad celek mus bti njak spravovn;
proto jsou nutn men sprvn celky. Aristotels udv
i rozsah takovho celku; m bti tak velik, aby se oban
vespolek znali. To umouje snadnou kontrolu zachovvn zkon, kter pak mohou mti vznam, jen jim nle.
Proto by Aristotels nesouhlasil s teoriemi, kter mysl, e
by se podek ve spolenosti dal udreti i bez takovho
sprvnho celku a bez autority jen na zklad vyvinutho
citu spoleensk solidarity a na zklad spoleenskch
smluv.
Specifickm znakem obce jest, sobstanost (autarkia);
obec je "mnostv oban, kterF'iidostujek samostatnmu ivotu ". lovk sm sob nesta; jest vrcholem p
rody a vrcholem lovka jest ctnost, dokonalost. Tato se
vak rozvij teprve ve spolenosti, v n lovk dosahuje
dovren. Bez spolenosti by lovk nebyl ani lovkem.
Tak Aristotels pojm vztah jednotlivce a spolenosti.
K utvoen spolenostije tebajedinc ajedinec zase sm
o sob nesta k vyplnn svho kolu na svt. Pud k pospolitosti jest vrozen.' I kdyby nebylo vnjiho dvodu,
poteby vzjemn pomoci, thli by lid k vzjemnmu sjednocen.
Pravi-li Aristotels o rodin, domcnosti (oikia) a o d
din, vesnici (kom}, e proda sama jich vyaduje, plat
to i o sttu, kter jest jejich elem a tm pirozenost (fYsis). "Proto kad obec zrovna jqkopvodnispolenosti
jest tvar pirozen. Obec toti jest jejich konenm stavem a pirozenost jest konen stav; nebojakjest kad
jednotliv vc po ukonen svho vvoje, tomu kme pi
rozenost kad jednotliv vci; jako napklad lovka,
kon nebo domu..Sttje tedy vvojem sice pozdj tvar
ne jednotlivec nebo rodina, ale od pirozenostijest d-

ve. Stt jest clem, vrcholem onch mench spolenost,

v nm se projevuje fysis lidskho souit. Odtud vznikla
proslul vta: "Stt jest od pirozenosti dve ne rodina
a ne kad jednotlivec. Nebo celek jest nutn dve ne
jeho st." Stt psob jako organizanpln, podle nho
ze semene vyrst rostlina a ze zrodku ivoich. Aristotels tedy jedince pojm jako st celku a prvem mn,
e st jest tm, m jest v pomru k celku jen potud, pokud trv celek. Nebo zru-li se napklad tlo jako celek,
u tu nebude ani nohy, ani ruky, leda stejnojmenn; ili
bude mrtva. Pojmov oznaen vci zvis odjeji monosti
(dynam is), a tak ruka jen v celku m smysl a me vykonvat svou pirozenou funkci.
To je poznatek, kterm Aristotels vysoko vynikl i nad
politick teoretiky pozdjch dob. Aristotelv poznatek
zapadl a stt byl odvozovn nejen z rodiny, nbr i z rovnch a svobodnch jednotlivc spoleenskou smlouvou
nebo sttn smlouvou pro vzjemnou obranu proti sob.
Anebo pr vznikl podmannmjednch druhmi. Ovem
hlasatel takovch teori oivovali vlastnjen nauky eckho starovku. Stt za produkt lidsk smlouvy, za pouh
lidsk ustanoven prohlaovali ji hlasatel krajnho subjektivismu, et sofist; stt pokldali za toit, kter si
vytvoili slab lid proti silnmu jedinci. Tento pr proti
onm m pirozen prvo, aby jim vldl, aby proti nim
uplatoval sv prvo silnjiho.iMocpr pedchz prvo. A tak ve stt vidli omezen osobn svobody a pokldali jej i za nco, co by nemlo bt! Proti sttu se vdom
postavil kynik Antisthens a pozdji vechnu organizaci
a kulturu odmtl stoik Znn, jeho idelem byl vymylen
pirozen stav lidstva. Aristotels v Politice polemizuje se
sofisty, tak s Gorgiovm kem Lykofronem, kter hlsal,
e sttjestjen rukojmm vzjemnch prv.Aristotels uka-

POLITIKA

VOD

zuje, jak stt musel vzniknouti z povahy lidsk pirozenos

ti, e jest to tvar pirozen, nikoli uml;
Aristotels tud byl prvn, kter v Evrop pronesl mylenku, ji vyznval stedovk. V novovku v 17. stolet
s Aristotelem souhlas Hugo Grotius a k Aristotelovu pojet se zase vrac 19. stolet. Herbert Spencer pron jen
aristotelskou mylenku, kdy prav: "Spolenostjest dve
ne jedinec. "
Aristotels byl empirik, kter nepokldal aprioristick
domnnky za historick fakt; zkuenost ho pouila, e se
lovk k budovn sttn spolenosti uchyloval z dvod
mnohem hlubch ne teba jen z dvod utilitrnch nebo
chytrckch. Pesvden, e stt m pvod v sam podstat lidsk pirozenosti, vyjaduje tak slovy: "Kdo spoleenstv nen schopen anebo pro svou sobstanostnie
ho nepotiebuje, nen st obce a jest bu zvetem nebo
bohem." To jest, je bu lovk zvrcen anebo bytost lep, ne je lovk, kter m dokonalej pirozenost, take
by sama sob mohla staiti. A dodv: "Jako je lovk
nejlepm tvorem, je-li takto dovren, takje nejpatnjm
ze vech, ije-li mimo zkon a prvo. "
ekl-li vak Aristotels, e stt jest tvar prirozeny,
a uvd-li vznik sttu na pirozen pud, tedy na prodn
zkon, neznamen to, e by byl stt pojmal jen jako produkt prody; jeho pojet nen naturalistick a mechanistick. Mluv-li Aristotels o prod a pirozenosti, nle
k lidsk pirozenosti i rozum a vle. Soudrnosti spole
nosti nevysvtluje nikde analogicky s fyziklnmi silami;
lidsk sttn spolenost nen podle nho mechanismem,
vytvorenym nutnost prodnch sil, nen produktem nahodilost a mechanismu, napklad e by zkladem byly nahodil piny, jako potrava, koovn tlupy, rodnost pdy
apod Aristotels o tom tak mluv, ale jen proto, aby zjistil, jak se zskv potrava. Iprava spoleenskho celku

vak zle na lidech samch, najejich innosti, kter hlasem pirozenho pudu drunosti, rozumu a svobodnho
rozhodnut je vedena k jeho zakldn, aby v nm jedinec
s bytostmi sob rovnmi doel tlesn, rozumov a mravn vysplosti; "Obec jest dlo ptelstv, a to je svobodn
rozhodnut pro spolen it." Z toho dvodu tak pe:
" Ve vech lidech jest od prodypud k takovmu spoleen
stv a mu, kter je prvn zaloil, jest pvodcem nejvtch
dober. " Aristotels tedy nepehl duevnch prvk a nen u nho sklonu zavdti mechanick prodn djstv i do
ivota prvnho a sttnho a pak prvo tvoiti na podklad jen mocenskm bez ideje spravedlnosti.Duchovn princip znamen Aristotelovi vc ne sttn moc, nebo stt
nen poslednm clem lidskho snaen.
.Proto lidsk ivot ve stt jest nadadn stdovmu ivotu zvat, jeto tato se shlukuj jen na zklad nevdo
mho instinktu po potrav apod,' jejich sdruovn m
zkladjen ve vlastnostech rzu fyziologickho. U lovka
vak k pirozenmu pudu pistupujevdom vle! sttjest
i svobodnm vtvorem lovka, pesahuje rz fyzikln
a biologick.lSPolenost ve vlastnm smyslu je tedy jen
pospolitost lidsk, Lid sttn organizaci buduj na duevnch stycch a na zklad ei. A jako se e, vraz mylen a svobody, li od hrubch zvuk, ktermi zvata dvaj najevo toliko svou libost nebo nelibost, tak se podle
Aristotela li stt od stdovho ivota zvat. Pouze lo
vk m smysl pro spravedlnost a bezprv, pro dobro
a zlo, pro mravnost, kter jest zkladem rodiny, sttu
a kadho spoleenstv; jen lovka sdruuje" etick cit ",
kdeto u zvat jde o pouh pud
Tud stt nle k oblasti duchovn. Ovem, trvn ivota ve stt m ~k vnj podmnky v rznch prod
nch silch, kterch lidskou innost nelze zmniti,' proto
si Aristotels vm tak vlivu prodnho prosted, pod-

10

II

POLITIKA

VOD

neb, pdy, rasy a pirozench, vrozench pud a vlast'(osl lidskch, ale hlavnm initelem jest tu lovk svm
rozumem a vl.
lovkova innost nesmuje jen k udren lidskho
rodu, jsouc vedena pudem sebezchovy, nbr, jak vyplv z lidsk pirozenosti rozumove.tvori i hodnoty du duchovnho, mravnho; du to, jen platjen pro lidsk rod.
lovk se tak stv nstrojem spolenosti, je jm vznik,
a nstrojem k dosaen pirozenho elu; na druh stran zase spolenost mus opatiti podmnky pro innost
lovka a jeho zdokonaleni] Stt nevznikl jen lovkem,
nbr i pro lovkatm pro lovka pedevm vznam
kulturn a mravnij a pidruje jej k tomu, aby neopoutl
cesty dobra. Mravnost pro jednotlivce i celek neni dosaiteln bez pmho spolupsoben. Hlavnm prostedkem:
k ctnosti jest rozum, pirozenost a zvyk, kterho se vak
-nedoshne bez rozumn autority, je m zrove moc nutiti k tomu, co je douc. Mgc tedy jest nutnm pvlast
~~ll1sttu, kter m prvo potebnho donucen, ale nen
zase jeho hlavn funkc.
O JJff1v.rn kolu sttu se Aristotels jasn vyjaduje:
" Obec m mti pi o ctnost. Je tedy instituc mravn vchovnou. Jinak se ze spoleenstv toho stv pouh spojenectv, to jest spolek na obranu, a zkon se stv pouhou
mluvou, kter neni s to, aby nkoho uinila dobrm nebo
spravedlivm. Spojenectv se zakld jen na zevnjicb zjmech, spoleenstv vak, v nm jest nco ptelskho,
vyaduje vnitnho pouta; tmje spolen cl ctnosti, vzjemn prva a povinnosti. Mravn rz spoleenstv pi
pout proto jen sdruen lid; spoleenstv neni mon
mezi lovkem a nstrojem a mezi jinmi ivoichy.
Vznam Aristotelovy pouky byl velik, uvme-li mylenkov zmatek v t dob; skepticismus sofist pochyboval nejen o objektivn pravd, nbr pochybnost rozil

tak na mravn pkazy a na nboenstv. Nboenskou

skeps vak byl ohroen sm stt ve svch zkladech, nebo dosud se vilo v bosk nebo hrojsk pvod sttu.
Stt se zaal pokldatijen za lidskou mluvu a pak sejeho
oprvnnost poprala vbec tvrzenm, e pr jest proti
prod. Bylo tedy dleito poukazovati na to, e stt m
nutn pvod v sam podstat lidsk pirozenosti, e m
pirozen prvo existence a pirozen dan vychovatelsk
kol.
Stt jako pirozen tvar mus mti urit el a nutn
smysl, nebo proda nein nic bezeln. Stt jest koncem, vrcholem (telos) veker sobstanosti, i vznik za
elem dobrho a dokonalho it, to znamen, ti blaen a krsn; nevznik tud pro pouh souit. elem lidskho ivota jest blaenost (eudaimonia), kter je pro nj
nejvym dobrem" a zle v stl dokonal innosti, v uskuteovn ctnosti. Jest tedy prvnm kolem sttu, aby
uinil lovka dokonale ctnostnm, a jeho elem jest
obecn blaho. Vechno ostatn, hospodsk zjmy a prvn ochrana osoby a vlastnictv, jest k tomu sice tak nutn, ale stt je pedevm spoleenstv sprvnho ivota
s elem ctnostnho, dokonalho it, v nm jest prav
lidsk tst. Nebo tehdy je lovk zajedno s tm, co m
bti, jeho due jest v podku. V tom Aristotels souhlas
s Platnem.
Tmjsou dny dv strnky Aristotelovy politick nauky;
jednak jest to eticky zamen individuln a sociln pedagogika a jednak uspodn hodnot v politickm spoleenstv a nrys nejlepho, idelnho sttu, jak stt m
bti.
Aristotelovy pouky jist mohly a mohou bti za vech
dob zdravm korektivem pro ty, kte sttu dvajijen kol
udrovn veejnho podku, chpajce jej jen jako
obrnce soukromho majetku, nikoli jako pedmt kultur-

12

13

POLITIKA

VOD

n a mravn tvoivosti; tak pro ty, kdo zase v nm vidjen

nstroj moci a tak peceuj jeho funkci, nebo na druh
stran opt stt popraj, anebo jej uznvaj jen jako doasn nstroj diktatury t i on tdy, popirajice monost
jeho proniknut prvem ajeho slubu vym duchovnm
hodnotm, kter pokldaj za pouh reflex materilnch
nebo biologickch podmnek.
Podle Aristotela ivot kadho jednotlivce i celku me
mti jen jeden cl, a to, co plat o nejlepm lovku, mus
platiti tak o nejlepm stt. Jest tedy zejmo, e oba mus
mti ctnosti, kter jsou douc pro ivot ve volnm ase
(schol) a v mru. Nebo vlka me bti jen pro mr,
prce pro voln as. Je-li elem sttu obecn blaho, vyaduje to zachovn mru navenek i uvnit. V lovku je
nejlep rozumov strnka due, pouuje ns Aristotels
v psychologick orientaci v sedm knize, a v pi o ni zle prav lidsk tst. Proto pe o sprvn duchovn ivot nesm bti zazena tak jako ve stt, jeho vlda jest
zamena jen k vlce, k dobvn a panovn. Tu Aristotels oste kritizuje Spartu, kter pr se sice nedvala na
nejvy dobra jinak ne ostatn svt, ale myln se domnvala, ejest mono nabtijichjedinou ctnost, toti vle
nou statenost. Varuje ped obanstvm, kter by bylo
vlastn vojenskm tborem, ped zkony, kter by smo
valy jen k vlce a koistn, ped pojmem ctnosti, zdatnosti, kter by se vyerpvala v znsilovn soused a konen i vlastnho sttu, nebo tam, kde jest takov pojem
ctnosti, daj lid sice spravedlnosti pro sebe, ale u ostatnch jim na prvu nezle. Zkrtka, varuje ped sttem,
ktermu se sice dobe da ve vlce, ale hyne v mru, protoe pro ivot v mru a zvlt ve volnm ase nebyl vychovn; oban osvduj zdatnost ve vlce, ale v mru ij
jako otroci a pak ji vlky nejsou ani schopni.

V tom je tedy pekroen mry vojensk vchovy. Ale

nen. Samostatnost obanskho spoleenstv
vyaduje tak schopnosti oban k obran ped nsilm,
a tedy i vchovy k brannosti, nebo "ji pedem nebv
odvahy napadnouti ty, kte jsou dobe pipraveni Tak
jest stt tak kolou statenosti. Nebo jsou to stejn
vlastnosti, kter utvej dobrho obana a statenho
mue; dokonal obansk ctnost neni jednou ctnost, nbr ctnost, jak se projevuje v ivot ve stt. Jest teba celho duchovnho zbrojen. Opaten pro vlku jest tud
sprvn, ale m bti jen prostedkem k cli, aby oban
neotroili druhm, aby bylisvobodni. Jest teba konati to,
~o je nutn a uiten, a je~ice jest teba konati to,
co jest krsn, to jest opravdu dobr. Proto pravm zkonodrcovm kolem jest, aby se lid mohli astniti dobrho ivota a blaenosti.
Chpn vchovy tedy, jejch prostedk a cl, zle
v rozlinm pochopen podstaty samho sttu, v rznm
chpn hierarchie hodnot a sttnch kol.
Za zvlt pochyben pokld Aristotels onen nzor,
kterymysli, e podstatou sttuje moc, kter nejen sah na
cizl, nbr chce zasahovati i do celho ivota jednotlivcova, a pak mocensk politika je nejvym motivem pon
n sttu. Hlavnm elem je zevnj kze a vcvik lov
ka, nikoli jeho duevn dobra. Duchovn ivot je pokldn
za nco podrunho. Prvo je tu jen rozkazem vldy, jest
zvisl na mocensk politice; stt jest pramenem vekerho prva a mravnost i vzdln maj koeny jen v pote
bch sttu. Ale "pouh moc neni jet vldou ". pe Aristotels. Tu by jist souhlasil se sv. Augustinem, kter stt,
jen spolh jen na akty moci, nazval" magnum latrocinium ':
Aristotels stle vychz z toho, e lovkjest tvor tles
n duchov a e vdy to, co je mn dokonal, jest pro do-

14

15

zbyten zase

H.

POLITIKA

VOD

konalej. Tmjest dna hierarchie hodnot; vejsou hodnoty duchovn. Proto tak hospodstv a vlenictv jsou
jen pomocn sloky sttnho ivota; lovk p otrebuje tak
vc, pokud se tk tla. Ale vechna zevnj dobra, aje
to bohatstv, penze, moc a slva, maj sv meze, jeto jejich nadbytek majiteli nutn kod, kdeto duevn dobra,
m vce vynikaj, tm jsou uitenj. Ony jsou douc
jen pro dui.
Sttu jest tedy poteb i moci a m prvo donucovac,
ale Aristotels vid ve stt pedevm prvn d; stava
mus bti stavna na mylence prva a spravedlnosti. Tm
se Aristotels bl nzoru Platnovu, kter ve stt vidl
ztlesnn ideje spravedlnosti. Jist musela hluboko poklesnouti cta k spravedlnosti a k logu, kdy tito et
filosofov pro svou vzneenou nauku byli v xx. stolet
prohlaovni za dekadenty, protoe pr sttu v jeho mocenskm zjmuje dovoleno vechno, a proto pr mu nelze
vykldati za patnost dnou le, dn skok a dnou
ukrutnost k cizincm nebo k vlastnm obanm. Aristotels proti sofistm uvd prvo na pitrozenost vc,i nemysl, e by stt byl pramenem vekerho prva. Rozliuje
mezi prvem pirozenm, veobecnplatnm, kter je uloie~ovlidsk pirozenosti, q mezi prvem pozitivnimi I a~'
d, aby pirozenmu prvu, -kter je nezvisl od lidsk
libovle, byl podroben stt prv tak jako jednotliv lo
vlcJi v Etice Aristotels prohlsil, e !l!irozen prvo
nepestane jm bti, ani kdy se uivnim a lidskm prvem zkomol!J Zachovvnlm prvniho adu smuje pak
lovk k zachovvni adu mravnihoi V Politice Aristotels rozliuje znovu mezi legqJtQuq moralitou; v oblasti
prva spravedliv pokuty a tresty pochzej sice ze ctnosti, ale jsou vynucen, a to, co je na nich krsnho, maj
z nutnosti, kdeto jednan, v nich se projevuje prav smlen, jsou krsn prost) Jest tedy kolem sttu, aby lo-

m pirozen prvo.
Svrchovanm kolem sttu jest chrniti v t vci jednotlivce, nem ho zneuvati jako nstroje mocensk politiky.
Stt nen panovn; jako organizovan moc mus i bti pe
tvoen v prvn d a slouiti vym hodnotm duchovnm. Tento kol sttu m Aristotels ji na mysli, kdy rozliuje sprvn stavy a jejich zhoren odrdy. Zkrtka,
nade vm jest ctnostn a astn ivot oban.
Proto tak Aristotels prav, eimaji vldnouti ti, kte
nejvce pispj elu sttu] asti v jeho sprv peje
podle mry dokonalosti- os~bn zdatnosti. To jest jedin
spravedliv odhadiVldnouti m ten, kdo jest toho hoden,
a chce nebo nechce; a nikoli ten, kdo se o to uchz. Nem
rozhodovati ani r~d sm o sob, ani majetek, ani .fyzick
sla a moc. Proti tm, kte mnili, e pr pro ty, kte se
takovmi vcmi rzn, je tak rzn prvo a hodnost, Aristotels namt, kdyby to byla pravda, pak e by tak tm,
kte vynikaj plet, velikost nebo njakou takovou ped
nost, nleela jaksi vsada v politickch prvech. To by
vak byla zjevn zvrcenost.
V dsledku svho nzoru na koljednotlivce a sttu pak
Aristotels pie.i. Praktick vznam maj rozjmn a mylenky, kter mQj el samy v sob" a" nejvce innm
nazvme ty, kte svm mylenm vedou a d i zevnj
innosti "j Empirik a reln myslitel me bti uitelem
kadmu, kdo o sob iik. e je praktick, a rozjmn,
kontemplace, "pohled do vnosti '. jak iik profesor J. B.
Kozk, je mu nm nepraktickm. Aristoteles, kter stle
pihlel ke skutenmu, plnmu ivotu, ns vak u, e
iprv to, co takov praktick lovk pokld za nepraktick, jest velmi praktick; nebojestskuten silnou pohnutkou jednn v kadodennm ivot.

16

17

vku

umonil, (aby se mohl stti dokonale ctnostnm; na to

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

Institut zasraou vzdlanosti
Knihovna pro univerzitn zklad

VOD

POLITIKA
k-li se tedy, e jsou lid dvojho rzu, empirikov

livc: kte jednaj

a idealist, praktikov a teoretikov, lid podobn Aristotelovi a lid podobn Platnovi, nemus takov rozlien
bti vdy oprvnno; nebo empirik, nevychz-li z nesprvnch pedpoklad, dospv k ulechtilmu idealismu, k pravdivmu hodnocen vc a k sprvn hierarchii
hodnot.
Velikost Aristotelova nzoru vysvitne, srovnme-li, co
ekl prezident Osvoboditel T. G. Masaryk ve svm poselstv k destmu vro republiky: "Stt nenjen mechanismem, politika nenjen dovednou sprvn a diplomatickou
technikou, stt je spolenm oban na rozumovch
a mravnch zkladech. Jestlie ivot jednotlivcv m smysl jen sub specie aeternitatis, plat to tak o politickm
spolen tch jednotlivc. Stt m smysl duchovni, smysl
~. -,
mravn. "
Z onoho dvodu IAristotels d, aby odbornk v politice ml tak jistou znalost due a opt v souhlase s Platnovm poadavkem zdrazuje, e politik m mti nleit filosofick vzdln a sm mus mti dokonale mravn
ctnost; m bti muem hlubokho vdn, ovem tak irokho praktickho rozhledu, jeto politika, kter pat rozumnost (fronsis), mus poznvati tak jednotlivosti,
v nich se lidsk jednn pohybuje.
Aristotels se tedy celkem shoduje s Platnem, ale kdeto podle Platna podstatu spravedlnosti v obci tvo harmonie, kter pak vede k psnm zsadm politick morlky a k pln unifikaci ivota ve stt, vid Aristotels
podstatu spravedlnosti v dosaen rovnovhy. Ve stt
mus bti rovnovha sil st, rovnovha mezi plinou
uniformitou a rozdrobenost, atomizac. Aristotels byl si
vdom, e analogie mezifyzickm organismem a organismem sttnm neme se hnt do krajnost, ponvad sttn
organismus se skld z rozumnch. sebevdomch jednot-

podle svobodnho uven a rozhodovni-a kte se krom toho li rznost individualit, i mohou bti sloueni jen do jist mry. A m jsou rozmanitj
sti celku, tm spe se me vyhovti jeho rznm
potebm a tm spe si celek sm posta: Aristotelsjako
empirik zaloil sv prodovdeck spisy na empirickm
studiu a tak i v politick nauce analyzoval skutenost
a uil se z djin, odkud erpal doklady a pouen o praktickm inku rznch d.
Pouen tedy skutenost a djinami, pe proti komunismu en a majetku Platnova sttu v stav. Dlouholet
zkuenosti lidstva by jist nebylo zstalo tajno, zda je komunismus sprvn; lidstvo bylo by jej jist zavedlo, kdyby
ml do sebe nco dobrho. Ve skutenosti vak nic takovho nikde neni, jen pokusy o komunismus v rznch
formch, zvlt u barbarskch nrod. Krom tohoto historickho dvodu jsou velmi dleit tak dvody hospodsk a etick. Neboti, kdo sami pracuj, nesnesou
rovnost pdlu; komunismus by tedy vyadoval heilt
a mizely by pi nm nkter ctnosti] tak umenost k enm, tdrost, ptelstv a lska k druhm. Platn ovem
chtl ubrati pdy egoismu, nedvuje, e by vzdln
a vchova o sob postaily, aby ochrnily strce proti
vem svodm, ale Aristotels dokazuje, e lovk neni jen
sobcem] nbr e k jeho duevn vzbroji nle i sympatie. tPevn zklad spolenosti vid v rodin a je obhjcem
soukromho vlastnictv,'
Majetek pakld za nutn pro..
stiedek pro spolenost domc i sttn; ,m bti soukrom,
ovem spolen jen uvnm. Pi spolenm majetku by
byl lovk zbaven tak radosti, kterou mu psob vdom,
e me nco nazvati svm; a o spolen se lid staraj
mn ne o sv.
Jednostrannost komunismu je v tom, e pehl ped
nosti soukromho vlastnictvi.Aristotels zdrazuje, eje

18

19

.-'

~---

POLITIKA

VOD

treba, aby se spe ne majetek vyrovnaly dosti, kter

jsou nenasytn; Proto, hje soukrom majetek, in tak
s jistou vyhradou: Majetek m cenu, jeto pomh k osobn svobod. Ale nesm bti sm sob predmtem dosti;
i vyaduje urit kontroly a rizeni sttem.. Nebo soukrom majetek mus mti meze. V tom smysluAristotels chvl Solona, e dal zkon, kter zakazuje libovoln rozmnoovn majetku.
Velk rozdl mezi bohatstvm a chudobou m bti mrnn rznmi opatienimi.i Nebopli velik majetek in
lidi bujnmi, nechce se jim pak ani poslouchati; u dti takovch rodi nechtj poslouchati uitel, chtj jen pnovit vldnouti. Kdo zase majetku vbec nem, ije bidn.a stt, v nmje mnoho chudoby, m plno neprtel, Za
takovch pomr pak vznik stt pn a nevolnik, nikoli
lid svobodnch, a jest v nm plno pohrdn na jedn stran a na druh plno zvisti; schz ptelstv, kter jest
nutn k spoleenstv. Odtud pochz Aristotelova chvla
stedu. Stt se m skldati co nejvce z lid rovnch a stejnch, a to je mono nejspe tam, kde jest poetn stedn
stav, aby aspo ve spojen sjednou nebo druhou slokou,
tj. s pli zmonmi nebo s pli chudobnmi, ml pe
vahu. Nejlep jest stt, kter me co nejvce zmrniti,
kdy ne pln odstraniti, sociln propast, kter jest mezi
pli zmonmi a pli chudobnmi. A sociln propast
me zmrniti, kdy se opr o mrn zmon stedn stav,
jen ve stt tvoii rovnovhu mezi krajnostmi. Jest v nm
jist zruka stlosti i po strnce mravn, jetoi;stedn stav
nejsnze poslouch rozumu. Nen u nho ani bujnosti
a zpupnosti boh, ani patnosti chudiny, vlastnosti to,
v nich bv ast zdroj bezprv a piiina nepokoj
a pevrat.
Z toho dvodu se Aristotels vyslovuje proti ochuzovn zmonjchoban stlm rozdlovnmjejich majet-

ku a plinm petovnm jich veiejnymi dvkami, tzv.

leiturgiemi, a doporuuje starati se o blahobyt lidu. Za tm
elem schvaluje tak, aby se z nadbytk sttnch dcho
d nemajetnm dvaly prostedky, aby si mohli zaditi n
jak hospodstv nebo otevti krm; tak proto, aby byli
piimnt k njakmu zamstnn, protoe pro stavu je nebezpen voln as (schol) tch poddanch vrstev, kter
nemaj dostatek sttotvornho uvdomen.
Aristotels sttu piznv urit prvo kontroly a regulace, ale vyslovuje se proti teorim, kter by sttu chtly
podrobovati vechno, majetek, ale i manelstv a rodinu,
Pipout sice, e-rodina i stt maj bti njak jeden, ale
ne vbec; nebol' bude-li se v tom pokraovati, snad u to
nebude ani stt, anebo jm sice jet bude, ale horm, stejn jako kdyby se symfonie stala jednohlasnou. A tak
i v tom Aristotels musel bti pekonn, aby se stt mohl
initi elem, kdy jedinec miz ve spolenosti. Podle Aristotela vak .stt nen nim jinm ne sluebnikem
a prostednkem k doclen individulnho a tm obecnho
blaha.
Nelze ovem popriti, e!i Aristotels leckde pepn pojem sttu na kor lidsk osobnost, napiiklad kdy schvaluje vyhnnplodu pedjeho oivenm anebo pohozen slabch a neduivch novorozeat. Toto zazen, pc se
naemu pojmu o cen kad lidsk due, se zakldalo v pi o to, aby poet oban zstval stle ty. a tak aby se nemnil jejich pomr k pevnmu mnostv vzdlvanpdy.
Pesto vak by nebylo sprvn tvrditi, e stt podle Aristotela jest omnipotentn spoleenskou organizac, kter
pohlcuje individuum. Vdy!' lovk podle nho nen pouhm dlem spolenosti, nenjen pasivn bytost, nbr svou
vl me sm aktivn a tvoiv zasahovati do pomr.
Stt jest produktem jeho vdom vle, koeny m ovem
v lidsk pirozenosti; nen absolutn, je prostedkem; kte-

20

21

POLITIKA

VOD

r m jednotlivci umoniti uskuteovn dobrch a krsnch skutk. Ovem svoboda sama beze veho omezen
neme bti idelem. Omezen jest potrebi, m pvod ji
v dui lovka samho; je to dobrovoln omezen a jako
pedn mravn ctnost se nazv zdravm rozumem, ume
nost (sfrosyn). Tato m vznam jak v ivot jednotlivce, tak sttu; znamen omezen, ale zrove svobodu.
Obsahuje vldu nad dostmi a vnmi, zachovv mru
a ve stt vyaduje poslunosti k zkonm. Stt m prvo
sv leny zavazovati k jistm vkonm, nutnm k dosaen
spolenho cle. Mus potlaovati snahy jednotlivc ruc spoluprci; to jest vnitn princip jednoty. ili obecn
blaho d, aby stt zabezpeil prvn d, ponvadjinak, pi volnm mylen a jednn, to jest nim neomezenm, lovk by spl k prvu silnjho, k rozvratu. V tom
smyslu tedy Aristotels vyslovuje mylenku, e oban nenle sob sammu, nbr e vichni pat sttu, jeho
jsou st, a e stt podizuje zjmy jednotlivc zjmu celku; nebojeho kolemjest, aby co mono mnoha obanm
pipravil samostatn ivot ve volnm ase v ulechtil pi
o dui, ivot, kter se pak odmuje i celku.
.Aristotels nechce znti napt mezi blahem soukromm
a veejnm, i pokld za nejlep tu stavu, kter je tak
zzena, e kad se m dobe a ije tastn. Ale k tomu
tst nem bti nikdo nucen, nbr stt m opatiti podmnky, aby se ho kad oban mohl stti astnm ve
svobodn innosti, "nebo neni kolem ani lkae, ani
kormidelnka, aby pemlouvali nebo nutili pi oetovn
nemocn a pi plavb cestujc". A tujestjetjedna vc,
j Aristotels omezuje jednotlivce. K potebm a kolm
sttu toti krom zsoby potravy, umn a emesel, ozbrojen moci, zsoby penz, pe o nboenstv a kult a dohody o vzjemnch zjmech a prvech pot jet pi
o vchovu dt a tak lid dosplch. Vchovou stt ome-

zuje svobodu lovka, ale jen zdnliv, nebo o vchovu se

stt star v zjmu blaha jednotlivc a blaha obecnho.
Vchovou se m lovk stti dobrm nejen relativn, to
jest pro ely uritho sttnho zzen, nbr m se stti
dobrm naprosto. Vchova m bti pod zornm hlem
elnosti, aby lovk sprvnm ivotem doshl blaenosti
a stal se lovkem opravdu svobodnm a nael sprvn
vztah ke spolenosti.
Uvme-li uveden mylenky, pochopme, pro Anglian Grant napsal, e studium Aristotelovy Politiky m vdy
cenu pro toho, kdo se hodl astniti veejnho ivota,
a pro historik Macaulay nazval Politiku nejobsanjim
a nejuenjm dlem Aristotelovm. U ns etbu Politiky
doporuoval T. G. Masaryk. Kad doba s politickm zjmem vzhlela k dlu velkho filosofa, nebo kad vzd
lan lovk se m pouiti o tom, co velk myslitel vzdla
nho nroda starovku vyzkoumalo stt a souit lid.
Jeho hlavn mylenky zstvaj v platnosti dodnes, tebas
na nkter jednotlivosti pohlme jinak. Jest vak teba
rozliovati vci hlavn od vedlejch, to, co jest trval,
vn, od toho, co je pomjiv. Tak myslitelje dttem sv
doby, a tak i on, i kdy v mnohch vcech vynik nad svou
dobu, pece s n me sdleti nkter omyly.
Tak napklad ten se pozastav nad Aristotelovm
nzorem o otroctv. 0-ristotels pe o oprvnnosti piro
zenho otroctv; mysl na druh podzenosti a sluebnictvaOtrok tehdy nleel k rodin. Jeho nutnost Aristotels
odvoduje nezbytnou potebou v hospodstv; svobodnmu ekovi ml odnmati obstarvn ivotnch poteb,
aby se mohl vnovati vzdln a slub obci. Pe: "Kdyby lunky samy tkaly a paliky hrly na kitharu, nepote
bovali by stavitel pomocnk ani pni otrok. " Aristotels ovem nepiedvidal dobu pry, elektiny, stroj, ale ze
svho stanoviska jist by uznal zase jin nezbytn pomr

22

.23

VOD

POLITIKA
podzenosti.

Tak otroka-sluebnka pokldal za nutn

"oduevnl nstroj" a za nco, co m v hospodskm
ivot pirozen oprvnn. Aristotels stle a ve vem
vychzel ze skutenosti a z djinn zkuenosti a ta ho ui
la, e rozdl mezi ovldnm a slouenm se vyskytuje vude, kdekolije nco sloeno v jednotu z nkolika st, a e
rovnost by tu byla spe na kodu; napklad tlo slou
dui, rozum vldne dostem, lovk si podrobuje zve.
Ale toto pozorovn ho svedlo k nesprvnm zvrm
v pomru lovka k lovku, pokud se te svobody. Pi
splo k tomu patrn tak mnn o duevn nadiadnosti
eckho nroda nad neeckmi kmeny, nad barbary, kte
pr nemaji ; vldnouc vlohy H; maj pr jen tolik rozumu,
aby pochopili to, co se jim naiizuje, jsouce schopni jen
tlesnch vkon. A tak od prody pr jsou ureni k ovldn a poslouchn. Pirozenost sama tedy uruje nkter
lidi k tomu, aby slouili, "nebo ten, jeho duch um ped
vdati, je prodou uren k tomu, aby byl pnem a vldcem; kdo pak umjen rozkazy tlem vykonati, je od pro
dy podzenm a otrokem ".
Jinak ovem Aristotels otroka pokldal za lovka
a dal, aby se s otroky nakldalo vldn, ba mezi pnem
a otrokem od pirozenosti m bti jaksi druh ptelstv,
nebo jejich zjmy se navzjem dopluj. A doporuuje,
aby se otrokm dala i nadje na svobodu, jeto pak budou
pracovati s vtm zjmem. Krom toho z dvodu, e n
kte lid ji od prodyjsou ureni k tomu, aby byli otroky jinch, Aristotels uznv, e je proti prod otroctv,
je jen podle vlenho prva, nsilm zotrouje lidi, jejich pirozenostpro otroctv nen utvena,' zvlt kdy
ji zatek vlky me bti nespravedliv,
Jest tud mono ci s Fr. Drtinou (vod do filosofie I,
str. 261): "Aristotels pochybil v tom, e otroctv povaoval za nco stlho, z eho lidsk spolenost nikdy nepe-

kroi

dle. " Ze stavu sv doby, kter pokldal za ukone

n, uren otroka zobecnil a neuvil, e lidsk piroze
nost vbec, tedy i otroka, kdy je pece lovkem, nese
s sebou svobodu, tebas ve spolenosti je zase potiebi
autority a tak dlby prce, kter, m-li bti konna d
n, vyaduje nadn a potebnch schopnost tch, kteji
konaj, jak ostatn zdrazuje sm Aristotels.
Otzka souvis jet s otzkou o prci a volnm ase
(schol), kter v Aristotelov politick a sociln teorii m
dleit msto a kterou u ns osvtlil Fr. Novotn v Gymnasiu, str. 48, a Ferd. Stiebitz ve Sbornku univ. prof. Fr.
Grohovi 1923, str. 82nn.
Aristotels hned na zatku Politiky prav, e proda
nein nic dokonale, nbr pro kad el m zvltnprostedek; tak i nstroj je nejlep, slou-li vkonu jednomu
a nikoli vce vkonm. Bylo by tedy t obtin, aby svobodn oban, kter se m vnovati svmu vzdln a ast
niti se veejnho ivota, byl zaneprzdnnjinou prac
z povoln a pro obivu, a zvlttlesnou prac, kter zabr mnoho asu nebo vekeren as. Nehledc k tomu, e
podle Aristotela takov lopotn prce m nepzniv vliv
i na povahu, je zvaznou vc, e nedopv lovku volnho asu, nezbytn podmnce, aby se mohl vnovati sob
a obci. To byl tedy hlavn dvod, proAristotels v lopotn emeslnick, zemdlsk a ndenick prci (banausi)
vidl pouto osobn svobody a lid takovho vednho zamstnn v nejlepm stt nepipout ani k plnoprvnmu obanstvi; jako otrok je ve slub jednotlivce, tak tito
lid jsou ve slubch obecenstva. Ovem jinak jsou tito
lid svobodn. Nebyla to tedy u Aristotela pouh nevnost
k tlesn prci ani tdn zaujet. Jeho idelem je vlda
nejschopnjch bez rozdlu majetkovho, proto voln as
d i pro chudobn, kte jsou schopni vldnouti.

24

25

POLITIKA

VOD

Schol, voln as jest tedy idelem pro sttn ivot; oban se maj vzdlvati, ti pro vy ivotn cl. To vechno souvis s Aristotelovm uenm o mravnm elu ivota
ve stt;je teba vzdln, je teba vnovatiprci sv dui.
Fr. Novotn v uvedenm spise prav: "Poadavek dostatenho volnho asu zstal idelem lidstva a do dob nejnovjch; v modernm socialismu se vtlil v poadavek
zkrcenho pracovnho dne. " Schol tud neznamen neinnost, zahlku, nbrjest pro innost, j lovk a oban
m dosci pravho ivotnho tst. A konen vme, e
nejen tlesn prce, nbr kad, i tzv. duevn prce,
me na lovka psobiti neprizniv, kdy vypluje cel
jeho ivot a sloujen vdlku, jdejen za hmotnm prosp
chem a je konna vce mechanicky. A na takovou mechanickou, neoduevnlou prci Aristotels pedevm mysl,
ponvad omezuje osobn svobodu a psobv velmi nepiizniv i na vkonnost rozumovou. Proto tak pe:" Velmi
zle na tom, za jakm elem nkdo nco kon nebo se
nemu u; nebo in-li to pro sebe nebo pro ptele
nebo pro ctnost, nen to nedstojn lovka svobodnho,
asto vak, in-li to pro druh, bv to asi ndenick a otrock. "
Vrame se vak jet k nkterm Aristotelovm mylenkm o sttu a stav. Kter stava a kter stt je nejlep? Sparta Aristotelovi vzorem nebyla a vbec dn historick stt. K tomu byly vtinou nedokonal jejich stavy,
jich nejmn 158 prostudoval a popsal ve spise stavy,
z nho se nm zachovala jen stava athnsk a nkolik
zlomk. Odtud Aristotels odvodil zsady ve sv Politice.
stava podle Aristotela pedstavuje ve stt urit d
obyvatel sttu, co se te rad, zpsobujejich rozdleni..
kter jest svrchovan moc ve stt a kter jest cl jednotlivho spoleenstv. Vyetuje podmnky, kter podporuj
stabilitu stav.ishledv, e princip, kter zachovv sta-

vu, jsou zkony; ty jsou i prostiedkem; jm stt ve smyslu

stavy sleduje sv ely. Tedy pomr mezi stavou a zkonem zcela modern; zkony se d stavami. Zkon
a prvo jsou vak du sttu.a tam, kde nen zkona, nen
ani stavy, a kde se dan zkony pestupuj, ni se i stava. Proto, aAristotels pipout, e je nkdy nutno pohnouti nktermi zkony, kdy nevyhovuj; rad tu k nejvt
opatrnosti.
Zkon zavazuje tak vldnouc; vldcov se mus pokldatijen za strce a sluebnky zkon. Proto tak Aristotels, kdy pi vaze o rozmanitosti stav se te, kter
stava jest nejlep, formuluje nejprve otzku tak, zda jest
prospnj, aby vldl nejlep mu, nebo nejlep zkon.
A odpovd, e ve jest to, co nem vbec vn, ne to,
emu jest vrozena. A zkon ji nem, kdeto due lidsk
nutnji m kad. Slyeli-li jsme v nov dob vtu" voluntas regis suprema lex ", vyvrac ji Aristotels slovy: "Kdo
ke, aby vldl zkon, ke, jak se zd, aby vldl jenom
Bh a rozum, kdo vak d, aby vldl lovk, pidv
jet zve. "Ovem zkon pro svou povechnost neme
pedvdat vech jednotlivch ppad, proto je poteb,
aby vedle zkona vldljet lovki Aristotels tu mysl na
tzv. opravu zkona (epikie), rozhodnut, jm se m pli
tvrd a neohebn zkon v individulnm ppad zmrniti,
ale v duchu zkonodrcov. A tu nkdy to me bti ctnost
vynikajc jednotlivec, nkdy zase vce lid posuzuje lpe
ne jednotlivec.
Tm se Aristotels dotk otzky sttn pravomoci, je
je troj, moc zkonodrn, soudn a vkonn. Rzn pomr oban k tmto mocm a tchto moc vespolek je mu
pak mtkem, podle nho dl stavy. Za nejlep stavu
pokld tu, kde tato troj innost jest eln rozdlena
mezi jednotliv sti sttu, to jest mezi vechny a nkter,
mezi bohat a chudobn, mezi odbornky a lid. Lid m

26

27

POLITIKA

VOD

prvem moc na vznamnj zleitosti ne odborn ed

nk, ponvad prv teprve z mnohosti sestv jednotn
lidov poradn a soudn shromdn. Alebezvhradnm
stoupencem hesla" vox populi" Aristotels neni. Je i na
rozpacch, zda mnostv zvol vdy prav mue, nebo
i pravho mue voliti zd se mu bti vc znalc;' spokojuje se vak s tm, e kad jednotlivec z mnostv, nen-li
toto na piili nzk rovni, m sice patnj sudek ne
odbornk, ale e vichni dohromady maj lep nebo alespo ne hor sudek: A srovnv je s hospodem, kter
oproti staviteli me posouditi, zda dm stav dobe, i
patn, a s kormidelnkem, kter oproti tesai me podati svj sudek, zda kormidlo bylo zhotoveno dobe, nebo
ne. Je to tedy zjem astnk, kter se mue projeviti proti
odborn znalosti.
A tak rozdly v stavch in Aristotels podle pomru
oban k sttn moci; podle potu suvern.iazvltpak
podle toho, jak kter zzen uskuteuje spravedlnost, je
je podstatou dobr stavy. Podle toho, jak j jednotliv
stavy dosahuj nebo se od n odchyluj, dli stavy na
sprvn a pochyben i zhoren odrdy Ony hled obecnho blahajako ve spoleenstv svobodnch, zkladem je
tu rovnost pomrn, tyto vlastnho zjmu a jsou despotick; zanedbv se v nich zsada spravedlnosti distributivn, nehled se k hodnot jednotlivc. i Sprvn stavy jsou
krlovstv, aristokracie (= vlda dokonalch) a poltei (=
spodan demokracie, republika, vlda mnohch nejlepch), pochyben jsou demokracie (= vlda vtiny chudobnch, pozdji zvan ochlokracii), oligarchie (= vlda
meniny bohatch) a tyranida. Tmito esti tvary se ovem poet stav nevyerpv,nebo v kad z nich Aristotels nalz jet nkolik druh; nejsou to toti vymylen schmata, nbr typick ziizeni, jak se ve skutenosti
vyskytovala a jejich dkladnou znalost Aristotels ml

a oceniljejich pednosti a vady. A znjet kaz, kter se

obyejn pokld za modern, toti takzvan zdnliv stavy, kdy se nemn pomry, nbr jen dritel mocii Tak
nap. pe: "Na mnohch mstech sice zkonit vlda nebv demokratick, ale sprva obce se pece vede demokraticky ze zvyku a obyeje, a podobn zase v jinch obcch zkonit stava jest vce demokratick, ale podle
obyeje a zvykli vldne se v n vce oligarchicky. "
;Aristotels dle ukazuje, e sice kad z tch esti monch stavnch zzen o sob vychz z pojmu spravedlnosti, e kad m zkladem pesvden, e prv v n je
ten pojem uskutenn, ale ve skutenosti e tomu tak nebyv; Neboibu se neuznv urit nerovnost lid, anebo
se uznv, ale z nesprvnho stanovit; libovoln se za
rozliujc znak schopnosti k vld ininjak pednost
tdy nebo jedince a mysl se pak, e ta odvoduje tak
pednost ve vztahu jinm. Z toho hlediska Aristotels
zkoum zvlt demokracii a oligarchii jako nejastji se
vyskytujc sttn zzen, jeto ctnost, dokonalost bv
u mlokterch, ale svoboda a bohatstv bvaj u vtiny.
Demokracii Aristotels pokld ze zhorench stav za
nejlep, jeto se od sv sprvn stavy, tj. od politeie,
mlo odchyluje. Nesmime ovem zapomnati, e nynj
rozshl demokratick stty se znan li odiieckych p
mch, bezprostednch lidovch vld. Rozdln nzor
v tchto dvou stavch, v demokracii a oligarchii, vznik
ze patn chpan rovnosti, "oligarchov mysl, e lid
jsou vbec nerovni, jsou-li nerov n bohatstvm, kdeto
demokrat mn, e lid jsou vbec rovn, jsou-li politicky
rovnoprvn ", Ale kdy se vyznv stle jen urit tda,
miz pi tom pojem sttu a najedn stran se uplatuje ke
kod celku shon po bohatstv, na druh se mechanicky
uplatuje zsada rovnosti a svobody] Aristotels tedy ob
takov zzen kritizuje v tom smyslu, e stt nen, jak my

28

29

POLITIKA

VOD

bychom ekli, akciovou spolenost, kde m kad tolik

hlas kolik akci, jak by chtli oligarchov, ale nen ani
jednotkou na vboj a obranu, kde zas stejn vznam m
mu vedle mue, jak tomu rozumj demokrat, nbr e
sttje spoleenstvpro zdokonalen ivota.. Proto v nejlep stav meme bti zkladem naprost rovnost ani bohatstv, nbr ctnost, zdatnost, a po t strnce jsou lid nerovni! Aristotels tedy d kvalifikaci odbornou i mravn,
zvlt smysl pro spravedlnost. Ale/ponvad vychz vdy
z toho, co jest, ukazuje ke skutenosti, kter spojuje vdy
dokonal s mn dokonalm, aby tak lpe elila nedokonalmu. A tak i ve stt v nem je teba uti rovnosti
seln, v nem rovnosti podle hodnoty; a nejcennj je
vdy rovnost podle hodnoty a kde kad m sv; takov
rovnost zaruuje nejvce stlosti.
Nejhor stavoujetyranida, zrda krlovstv;je to vlda nsil. st, v n Aristotels l tyrana, pokld se za
nejzdailej oddl Politiky.
A tak nejlep stav se nejvce bl z monarchi krlovstv, z polyarchi aristokracie, protoe v obou stavch je
vlda v rukou nejlepch, a politei, obansk stava,
v n pevldaj stedn vrstvy a ve kter se dokonalost
vldnoucch nein mtkem tou mrou jako v prvch
dvou stavch, a pihl se spe k majetkovm pomrm
a ke svobod; je tedy spiessmsi oligarchie a demokracie
s prevahou tto. Ovem, empirick formy, nap. krlovstv, jen se bl krlovstv; ctnost, dokonalost tu bv nahrazena zkonem, kdy krl nevldne pro obecn blaho ze
sv vle, nbr z ohledu na zkony.
Jako empirik vak, a to je tak dleit poznatekiuznv Aristotels relativn platnost tch stav. Kad z nich
se me hoditi nktermu obyvatelstvu podle historickch
a mstnch pomr, podle rznosti obyvatelstva, a zejmna
podle jeho vysplosti; jedna stava se nehod pro vech-

ny. Dnes povimnut zasluhuje i Aristotelovo pozorovn,

jak mocnj stty vnucovaly svou stavu sttm sousednm} nehledice pi tom jejich prospchu, nbr svho vlastniho; vidly v tom toti upevnn sv moci, kdy by v sousedstv mly stty se stejnou stavou. A nelze pehldnouti
ani otzku, kter se me stti aktuln za vech dob, m-li
toti stt dostti smluvnm zvazkm, kdy se zmn stava a dritel moc),
Konen si Aristotels vm zmn stav, jejich pevra
t a pechod z jednoho zzen do druhho. /$deto Platn stanovil pravideln postup, jak se stavy mn od
idelnho zzen a po tyranidu, vsledek Aristotelova
zkoumn zmn stav, jak se skuten dly v jednotlivch
obcch, jest ten, ei,/(gdsttn zzen me piejiti v jin,
nkdy i v obrcenm podku, ne jak stanovil Platon]
demokracie me pejti v oligarchii, ale i tato v onu.
O pinch pevrat Aristotels mluv nejprve veobecn
a potom se zetelem k jednotlivm stavm, v nm ten
nalezne mnoho zajmavho, a Aristotels mluv o vnit
nch i vnjch pinch rozbroj a stavnch zmn, a
i o kmenov rznosti obyvatel sttu, vznikl pijetm cizinc a pisthovalc, kte pak usiluj O to, aby pvodn obyvatelstvo ovldli anebo je i vypudili. Ale nejvt roztrku
vid mezi ctnost a patnost a potom mezi bohatstvm
a chudobou. Jsou tu vak uvedeny tak prostedky, jimi
se jednotliv stavy udruj. Zvltjsoupotebn ti vci,
lska k zaveden stav, schopnost pro ady, ctnost
a spravedlnost. A tch, kte si t stavy pej, mus bti
Sprvn stavy Aristotels pokld logicky za dvj,
pochyben za pozdj, ponvad v stavnm ivot znjen
vvoj k hormu. Proto se ani on nepokusilo reformu skutench stav, nbr po Platnovpkladu sestrojuje nejlep stt, kter by co nejvce odpovdal idelu dokona-

30

31

vtina.

POLITIKA

VOD

los li. V sedm a osm knize pojednv o sociln stavb

a struktue nejlepho sttu a o vchov v nm. Nebo
chce, aby stt byl chrnn ped pevraty, kter asto bvaj v historickch sttech, a to vyaduje vchovy vech
oban k eticko-politickm zsadm nejlepho sttu. Nechce vak psti utopii a pekroiti meze monosti bez ze
tele ke skutenosti; takov stt m bti mono realizovati.
Politick umnpejm lidi od prody, uv jich a slou cli jejich ivota. Nebojako vechno v prod m svj
cl, kter je pro n dobrem, tak i lovk. Jene lovk toho
cle dosahuje vdom a svobodn; jeho sil mus smo
vati k tomu, aby se stal takovm, jakm bti m, v tom je
jeho posln, kol. Jest obsaen v jeho pirozenosti. Aristotelovou zsadou ovem bylo, e to, co je pirozen, mus
se pozorovati na vcech, kter jsou v pirozenm stavu, to
jest dokonalm, nikoli ve stavu zhorenm, a tento pak i
niti mtkem pro onen. I stanov podmnky, za nich by se
nejlep stt dal uskuteniti; ze zkuenost vybr nejlep
prvky, jak mu je poskytla zzen eckch stt, "nebo
nalezeno jest takka vechno, ale nebylo to bu sestaveno, anebo se toho neuv, a je to znmo ".
Podmnkami jsou mrn poet obyvatelstva, dobr jeho
vrozen vlastnosti, schopn obrany a vzdln, zastoupen vech stav, emeslnk a tch, kte vzdlvaj pdu,
obchodnk a finannk, kn, vojska a politik i odbornk ve sprv sttu, dle pimen zem, co se te
jakosti pdy, polohy a rozsahu, sprvn rozdlenpdy
v majetek soukrom a obecn a sprvn vchova. Aristotels m na mysli stt zemdlsk, mysl na rolnky, na
jejich klidn ivot; ovem prce na poli maj bti ueteni,
aby se mohli vnovati svmu vzdln a slub obci. Jsou
to tedy majitel mrnch statk, tvo vlastn stedn stav
a jen oni jsou plnoprvnmi obany; v mld jsou bojovnky, nebo to vyaduje sly, v dosplm vku maj vsti

sprvu sttu, kter vyaduje praktick moudrosti, v st

pakjsou z nich brni kn. Jsou to tedy jedny a tyt osoby, kter zastvaj ady, ale v rznm vku.
A tak Aristotelv nejlep stt m tdu vldnoucch
a tdu ovldanch, zamstnanch pracemi emeslnmi,
polnmi a obchodem, zrovnajako stt Platnv. Tak el,
kter Aristotels sleduje v nejlepm stt, jest tent jako
u Platna, toti ctnost a blaenost oban; proto i u nho
jest zkladem prvo a spravedlnost, ovem mus tu bti
i ony vnj podmnky, urit mra blahobytu a bezpenos
ti. Vnitn podmnky, kter zleej v cviku v ctnosti, mus
si opatiti kad oban sm. Ale prostedkem,jakje zajistiti.]e vchova, kter dobr vlohy rozumem a najeho podklad zvykem me k ctnosti vsti. To jest tedy hlavnm
problmem politiky. Vklad o tom nen vak v Politice
ukonen, text jest peruen, i zstv nrys idelnho sttu Aristotelova kus.
Chyb tak i vklad o vym vzdln. Ale z rozvrhu, jak
je v osm knize podn, meme souditi, eho se asi tkalo.
Patrn vzdln rozumovch ctnost, kterm podle Aristotela lovk dosahuje blaenosti v harmonickm spojen
s mravnmi ctnostmi, zvlt se spravedlnost, m se jedinec stv i zpsobilm k obanskmu souit. Slova" elem lidsk pirozenosti jest rozum a rozumov innost"
dvaj tuiti kosmologicko-teologick vyvrcholen, kter
Aristotels dal sv pedagogice a politice, jako je dal sv
etice, ji nazval druhem politick nauky, jeto blaenost je
spolenm elem jednotlivce i sttu. Stt jako celek neme bti blaen, nen-li blaena nkter jeho st. A blaenosti se dosahuje prv rozumovmi ctnostmi a inoro
dm ivotem. Jimi se jednotlivci i stt stvaj astnmi
ivota, kter je vleuje v svtovou zkonnost, ve vn
d, kter je projevem boskho rozumu; ij tedy ivotem
pirozenm, zdokonaluj-li se a bl-li se, pipodobuj

32

33

POLITIKA

VOD

Bohu. A tak jako pojem mravnosti jest

u Aristotela v souhlase s jeho uenm o principu veho
byt, tak i politika. o. Dittrich (Geschichte der Ethik I, str.
283) piznv: "A u si myslme vztah Aristotelova Boha
k svtu jakkoli, Aristotels v Metafyzikch pesn k:
.Bh pohybuje jako pedmt dostivosti, lsky.' To znamen, svtem Bh pohybuje dostivost, kterou v nj vloil. J tak svt smuje k prvn nejdokonalej pin, je
je ivotem, prvn skutenost, nejvyformou a poslednm
elem. Neme ho ovem pln doshnouti nikdy, nebo
by se pak stal bohem, ale tou po nm stle." V tom jest
prv nejvnitnj Aristotelova etick mylenka. Nebo
Bh jako princip svta jest hodnotou pro stl zdokonalovn. Dokonal ivot je idelem, a tak snaha dobvat ho je
zdrojem ustavinho sil vdy znovu u kadho jednotlivho lovka i sttu; v tom jest posledn motiv jednn.
Jeto Bh jest rozumem, dosahuje lovk svho vyvrcholen, dokonalosti v innosti rozumu, jen je jeho pi
rozenost, a v ctnosti, v mravnm jednn. V tto innosti,
v uskuteovn ctnost jest jeho prav ivotn tst, blaenost, kter jest mu dna jako odmna za tu innost. J
lovk pevyuje ostatn produ, kter smuje k cli nevdom a nutn. Ovem lovk, jeto zle na jeho svobodnm rozhodovn, m tak odpovdnost za to, vlen-li
se do vnho du, nebo ne. Nedb-li lovk rozumu
a ctnosti, je bytost nejbohaprzdnji, nejdivoej a nejpatnj. V tom jest sankce du. Jeho poruen pin
s sebou zlo, jako zaadn se v nj pin dobro.
Tud stt, v nm lovk ije, nesm odporovati tomu,
co je pirozenm elem a kolem lovka, nbr musjej
v tom podporovati, aby mohl ti v souhlase s harmoni
svtovho a mravnho du, jeho podstatnou st je stt
sm jako projev lidsk pirozenosti. Tak v podstat Aristotels nsledoval svho uitele Platna, kdy i podle nho

touhou, lskou, pohybuje se smrem k nejvy form, k prvn bytnosti. Aristotelova Politikajest spis sttovdeck a prvnick;
jest ovem i sociologi sttu a z prvnch sociologickch
pojednn vbec. M co ci jet i na dob, tebas obsahuje politickou praxi starch ek. Nm je vak piibliuje Aristotelv rozhled a univerzalita jeho ducha. Musme se i diviti, e ji ped dvma tisci lety byly vysloveny
poadavky, kter se uskutenily teprve v nov dob, ale
i takov, k jejich uskutenn nemohlo jet dojti. Vedle
politickch a etickch mylenek jsou tu tak mylenky
z oboru nrodnho hospodstv; jsou tu uvedeny nkter
dleit hospodsk pojmy, jako o.penzich, bohatstv,
statku, vrob, smn, kapitle. Aristotelovi se ovem vytk, e stl snaha dreti se skutenosti zaviuje, e hlavn mylenka mizv ve spoust podrobnost. Krom toho
spis trp neurovnanost textu, take v nov dob vznikl
i spor o poad knih. Ale pesto spis zstv velmi dlei
tm a praktickm dlem dodnes. Chtl-li Aristotels uiti
souasnky politice, pomhati politickmu vzdln obecenstva a uiti uvdomlmu stanovisku ke sttnm zze
nm, nememe spisu nedbati ani dnes. Aristotelova Politika nem vznam jen historickjako nejlep dlo starovku
o sttnch vcech, nbr pro bohat zkuenostn materil
a zdrav pozorovn me bti v lecems ukazatelem
i dnen dob. Nebojest vdy dleito, aby neztrcel vldy "milovnk moudrosti, poznavatel dobra - rozum '', (Fr.
Novotn v Pedmluv k Platnov stav, Praha 1996,
str. XVII.)
Cenu Politiky poznal ji stedovk, kdy byla peloena
a vykldna. K jejm vykladatelmpatpedevmAlbert
Velik a sv. Tom Akvinsk, kter pejal Aristotelovy
hlavn zsady politick a hospodsk. V Pai byl roku
1489 vydn tiskem peklad, kter koncem 14. stol. podil

34

35

podstat veho,

svt obdaen

POLITIKA

pro krle Karla V. nominalista Nicolas d'Oresme. Kdy

v 15. stolet humanista Francesco Filelfo pinesl do Itlie
z Caihradu mezi jinmi eckmi rukopisy tak rukopis
Politiky, mnoila se jej vydn, vklady, latinsk pekla
dy a tak peklady v ivch jazycch. Po berlnskm vydn Aristotelovch spis v 19. stolet nastala nov doba
aristotelskch studi. V Pai roku 1837 vydal eck text
Politiky s pekladem a vkladem Barthlemy-St. Hilaire,
kter pipojil tak popis jedencti paskch rukopis.
Mezi vydavateli a kritiky textu vynikl pak zvltFr. Susemihl, kter v Lipsku 1879 vydal text i s pekladem, podrobnm obsahem a poznmkami; podle jeho vydn
u Teubnera 1882 po prv u ns Politiku peloil dr. Pavel
Vychodil ve Sbrce spis filosofickch, vydvan 1. tdou
esk akademie, v Praze 1895. Vydavatelsk, kritick
a pekladatelsk prce astnilo se nkolik badatel v N
mecku, Anglii, Francii, Rusku a Itlii. Susemihlovo vydn u Teubnera opravil a vydal i se scholiemi Otto Immisch, Lipsko 1929. Podle tohoto vydn byl pozen tento
peklad.

A.K.

KNIHA PRVN
POJEM, VZNIK, VZNAM A SLOKY OBCE.
O MAJETKU, JEHO ZSKVN I sPRV

1.

Uren podstaty

politickho

spoleenstv

Ponvad vidme,

e kad obec jest jakmsi druhem

spolenosti a ~~~ spoleenstvjest sestaveno za elem njakho dobnu- nebo vichni lid vechno konaj
pro to, co se jim zd dobrem -,jest zjevno, e sice vechna spoleenstv smuj k njakmu dobru jako k cli, ale
zvlt I a zevech k nejvymu dobru to spoleenstv,
kter ze vech m nejvt pednost a vechny ostatn
v sob zahrnuje. To jest tak zvan'obec a obansk spo-

1252'

leenstv.

Ti, kdo maj za to, e nen podstatnho rozdlu mezi

politikem, krlem, hospodem a pnem, nemluv sprvn - soud toti, e rozdl mezi nimi jest ve velkm nebo
malm potu, I ale ne v druhu, toti tak, e ten, kdo porou jenom malmu potu, jest pnem, kdo vtmu, e
jest hospodem, a kdo jet vtmu, e jest politikem
nebo krlem, jako pr nen dnho rozdlu mezi tvarem velk domcnosti a tlesem mal obce; i politik
i krl jest pr krlem, kdy sm stoj v ele, kdykoli vak

36

37

10

15

20

POLITIKA

KNIHA PRVN

podle I zsad pslun nauky stdav vldne a poslouch,' jest pr politikem; ale tato tvrzen nejsou sprvn-;
to bude zjevno z toho, budeme-li o tom zkoumati vhodnou cestou: Nebo jako v ostatnch oborech jest nutno
sloen celek rozkldati a na nesloen prvky - to jsou
toti I nejmen sti celku -, tak tak, pihldneme-li
k slokm obce, lpe uvidme, m se ty druhy vldy od
sebe li a mono-li o kadm z nich odborn nco stanoviti.

jako otrok. Pinou toho jest skutenost, e nemaj pi

rozen vldnouc vlohy, ale sdruuj sejenomjako otrok
a otrokyn. Z toho dvodu bsnci prav:'
ekm slu nad barbary vlst ...

e barbar a otrok jest od prody tot.

Z tchto I dvou sdruen tedy vznik nejprve domcnost, i ekl Hsiodos sprvn' ve sv bsni:
v

pesvden,

Nejprve poi si
2. Metoda zkoumn.

Pomr

dm,

10

pak enu a do pluhu vola.

obce ajednotlivce
Nebo vl

Jako v ostatnch oborech, tak i v tomto kad asi nejlpe bude postupovati tak, bude-li vci sledovati od potku, jak vznikaj a se vyvjej.
J~!t~d.y nutno, abyse nejprve sdruovali jednotlivci,
kteiLpez sebe bti nemohou, napklad ena a mu za
elem plozen - to se nedje z libovle, nbr jako
i u ostatnch ivoich a rostlin z vrozenhopudu zane30 chati po sob bytost takovou, I jako jsou sami -, potom
to, co pirozen vldne a jest ovldno P~,,",,~J,l.c.hQyn.
Nebo taco svou rozumovou schopnost.me.bt.pro
zraY,jest pirozen vldnouc a pirozen naizovac,
tQ"pak,co silou svhoilamenazenprovsti,jest
ovldan a pirozen otrock; proto se zjmy pna a otroka navzjem dopluj.
1252 b
ena a otrok tud od prody maj rzn uren -l1e" bo proda nevytvouje nic takovho jako noi delfsk
n,' to jest nedokonale, nbr pro jeden el m jeden
prostedek; tak zajist k_~~d l1stroj nabv nejvtho
zdokonalen, jestlie neslou mnohm vkonm, nbr
5 jenjednomu -; I ale u barbar se ena klade do te ady
25

38

nahrazuje chudobnmu mui otroka.

tA tak pro kadodenn sout pirozenou spolenost
jest domcnost]ej leny Charnds nazv spolustravovnky, Epimenids I z Krty pak spolustolovnky;
avak prvn spolenost, kter se skld z vce domcnost a kter vznik pro ukojen poteby, je pesahuje
zjem dne, jest ddina. Nejpravdpodobnjjest, e
ddina jest pvodn osadou domcnosti, jej leny n
kte nazvaj potomky te matky, dtmi a dtmi dt.
Proto obce byly.nejprve.pod vldou krl, jako jsou jet
dosud ciz I nrodov; nebo se tvoily z krlovskch
poddanch; kad domcnost toti jest pod vldou nejstarho lena jako krle, a tak i v jejch osadch pro p
buznost. A to m na mysli Homros,' kdy prav:

15

20

... kad si zkony dv

vlastn en a dtem ...
Lid toti ili roztrouen, a tak za dvnch as bydleli. Proto tak vichni vypravuj, e bozi I maj krle, jeto sami je jet nyn maj nebo je za starodvna mli, a ja-

39

25

KNIHA PRVN

POLITIKA

30

ft

1253'

ko lid vnj podobu boh pipodobuj sv, tak soud

i o jejich zpsobu ivota.
Konen dovren a dokonal spolenost, utvoen
z vce ddin, jest obec, spoleenstv, kter takka doshlo ji cle veker sobstanosti a kter sice vzniklo pro
zachovn I ivota, ale trv za elem ivota dobrho.
Proto kad qbeczrovna jako pvodn spolenosti jest . .,
tvarpirQzen.rObec toti jest jejich konenm stavem
a pirozenost jest konen stav; nebo jak jest kad
jednotliv vc po ukonen svho vvoje, tomu kme"
pirozenost kad jednotliv vci, jako napklad lov
ka, kon nebo domu. Mimoto el a konen stav i cl
jest nco I nejlepho; aso6stanostjest i cl i nejvy
dobro.
Z toho jest tedy zejmo, e obec jest tvar pirozen
a e lovkjest bytost pirozen uren pro ivot v obci"
a e ten, kdo od pirozenosti a ne jenom nhodou ije
mimo obec, jest bytost bud' patnou anebo lep ne lovk, jako tak mu, 10 nm Homros s vtkou poznamenal:"

Bratrstva, prva i krbu se

zk

takov

Nebo takov lovk zrove jest podle

chtiv vlky, jeto ije

sv

lovk.

pirozenosti

osamle jako zabhl kamnek ve

he.

10

Jest zjevno, pro 1Qy~~~j~..L2ytostureltQJlpro.po

spolit ivotvce ne kad vela a kad stdov ivoich. N,~bo proda, j a~ikme., nein.kl1ic l:>~.z....tJ!1.
I Ze ivoich jenom lovkm e; hlas jest znmkou
pocitu nelibho a libho, proto jej maj tak ostatn ivoichov - nebo a k tomu dospla jejich pirozenost, e

40

maj pocit bolesti a libosti a navzjem si je dvaj najevo -, e vak jest urena k tomu, aby naznaovala, co
jest prospn a I kodliv, a tud tak, co jest spraved- 15
liv a nespravedliv; to jest zajist vlastn lovku ped
ostatnmi ivoichy, e jedin m smysl pro dobro a zlo,
pro prvo a bezprv a pro podobn vci; spoleenstv
tchto vc pak vytvouje domcnost i obec.
Ale obec jest ve skutenosti od pirozenosti dve ne
domcnost a ne kad jednotlivec. I Nebo celek jest 20
nutn dve ne jeho st; zru-li se toti celek, nebude
ji noha nohou ani ruka rukou, le podle jmna, jako
kdy nkdo mluv o ruce z kamene jako o ruce; nebo
bude-li mrtva, bude jen takov, pojmov oznaen kad
vci zvis vak od monosti jejho vkonu, a proto nem-liji takov vlastnosti, nesm se o n kati, e jest to25
ton, nbr toliko I stejnojmenn.
Jest tedy zjevno, e QPl;l; jest jednak tvar pirozen,
jednak e jest dvenejednotlivec;nebo jestlie sijed- \
notlivec sm o sob nesta, bude k obci v tm pomru
jako ostatn sti k celku, ten pak, kdo spoleenstv nen
schopen anebo pro svou sobstanostnieho nepotebuje, nen st obce a jest bud' zvetem nebo bohem, Ve
vech lidech jest od prody pud I k takovmu spoleen- 30
stv a mu, kter je prvn zaloil, jest pvodcem nejvt
ch dober. Nebo jako jest lovk nejlepm tvorem,je-li
.takto dovren, tak jest tvorem nejpatnjm ze vech,
ije-li mimo zkon a prvo. Nejhor jest zajist ozbro\ jen bezprv. lovk se rod s vzbroj rozumovch
schopnost a I se silou due, me jich vak velmi snad- 35
no uvati k opaku. Proto bez ctnosti jest bytost nejbohaprzdnj a nejdivoej a v pohlavnch poitcch
a jdle nejpatnj. Spravedlnost vak jest podstatnou

41

POLITIKA

KNIHA 'PRVN

slokou obanskho souit; nebo prvo jest d oban

skho spoleenstv; a prvo rozhoduje o tom, co jest
spravedliv.

jenom podle zkona jeden jest pr otrokem a druh bytost svobodnou, od pirozenosti vak pr se nij ak od
sebe neli. Proto pr to nen ani spravedliv; nebo je
pr to nsil.

3. Sloky domcnosti. Pn a otrok

4. Majetek a otrok
Jeto jest patrno, z kterch st se obec skld, musme pojednati nejprve o hospodstv; nebo kad obec
se skld z domcnost. sti hospodstv vak jsou
sloky, z kterch se zase skld domcnost; dokonal
domcnost pak Se skld z otrok, a bytost svobodnch.
5 Jeto I vak kad vc se m prozkoumati nejprve v jejch nejmench slokch a nsim.enmi.slQZkJlmLdo.mcnosti j sou pn aJltr.ok, manel JLm<tn~elka,otec a dti,
jest asi teba uvaovati o tomto trojm pomru, co kad
jest podle sv podstaty a jak m bti.
Jest to panstv a manelstv - nebo svazek mezi e10 nou a I muem nem zvltnho jmna' - a tet jest 91:.
covstv - ani to toti nem zvltnho pojmenovn. ek
nme, e je tu tento troj uveden pomr. Pece vak jest
jet jedna jaksi st, kter podle mnn jednch jest
hospodstvm, podle mnn druhch jest jeho nejdle
itj st. Musme tud zkoumati, jak to je. Mnm
takzvan vdlenictv.
15
Nejprve vak promluvme o pnu a otroku, jednak abychom poznali, co slou nutn poteb, jednak zda snad
o tom meme nabti njakho lepho nzoru nad dosavadn domnnky. Jedni toti mysl, e panstv, vlda
pna, jest jaksi druh umn a e mezi hospodstvm,
20 panstvm, umnm politickm a krlovstvm I nen dnho podstatnho rozdlu,jakjsme poznamenali hned na
zatku; druz mn, e panstv jest proti prod. Toti

1253 b

42

Ponvad majetek jest st domcnosti

umn

zsk-

vac" jest st hospodstv - nebol' bez nutnch /Vc .

nelze ani ti, I ani ti dobe - a jeto, jako pro jednotliv umn a emesla, jest nutno mti vhodn nstroje,
m-li se vkon dokonale provsti, (tak i pro hospode)
z nstroj jedny jsou neoduevnl, druh oduevnl napklad pro kormidelnka veslo je neoduevnl, vesla oduevnl; I nebo kad sluebnk v umn a emesle jest druh nstroje -, tedy tak i (pro hospode)
jednotliv vc majetku jest nstrojem k ivotu a cel majetekjest mnostvm takovch nstroj a otrok jest jaksi druh majetku oduevnlho. A kad pomocnk nebo
sluebnk jest jakoby nstrojem msto mnohch nstro-

25

30

j.

Nebo kdyby

kad nstroj na rozkaz nebo ji pedem

dovedl I vykonati sv dlo, jak se vypravuje o Daidalovch sochch nebo o Hfaistovch trojnokch,' o kterch bsnk pje, e samy od sebe dojdj do schz
boh, kdyby tak lunky samy od sebe tkaly a paliky
hrly na kitharu, nepotebovali by stavitel pomocnk
I ani pni otrok. Tud takzvan nstroje jsou nstroje
vroby, majetek vakjest nstrojemjednn; nebo lunku se nejen uv, nbr vykonv se jm jet nco jinho, atu vak a lehtka se jen uv. I Mimoto, ponvad
se vroba a jednn podstatn od sebe li a oboje pote-

43

35

1254'

10

15

POLITIKA

KNIHA .PRVN

buje nstroj, nutn i mezi nimi jest tent rozdl. ivot

vak jest jednn a nikoli vroba; proto tak otrok jest
sluebnkem ve vcech, kter se vztahuj k jednn.
Jednotliv vc I majetku pak jest tolik co st. A st
zajist nen jen st neho jinho, nbr tak vbec mu
nle; podobn i ta jednotliv vc. Proto tak pn jest
jen pnem otroka, ale nenle mu; otrok vak jest nejenom otrokem pna, nbr tak svmu pnu zcela nle.
Ztoho tedy jasn vyplv,jak jest pirozen podstata otroka a jak jest jeho vznam. Ten toti, kdo I prirozen nenlei sob, nybrjinmtcaleje lovkem, jest od
Eflrg~~nos~i()tro/(~lYl'Jinmu pak nlelovk, kter,
i kdy jest lovkem, jest st majetku, st majetku
vak jest nstroj jednn, a rozdln od toho, kdo jedn.

vak jde u obou tam, kde jeden vldne a druh poslouch.

Vdy vskutku ve vem, co se skld z vce st a vytvouje spolenou jednotu, a u se skld z st souvislch nebo I rozdlnch, vyskytuje se prvek vldnouc
a ovldan, a to se vyskytuje pedevm u bytost oduevnlch podle jejich cel pirozenosti; ovem jaksi
druh vldy jest i u vc neivch, napklad v harmonii.
Ale to jest snad pedmtem spe jin vahy.
LPedn ivoich se skld z due I a tla, z nichjedno
pirozen vldne, druh poslouchj'To pak, co jest piro
zen, musme pozorovati na tch vcech, kter jsou v pi
rozenm stavu, nikoli v stavu zhorenm. Proto tu ped
mtem pozorovn mus bti lovk v dokonalm
t 1esnm i duevnm stavu, ponvad u toho uveden
pomr jasn vynik/nebo u lid, kte jsou patn nebo
I maj patn vlastnosti, asto, jak se zd, vldne tlo nad
dugjeto jsou prv v patnm a nepirozenm stavu.
Tak jsme tedy ekli, jest mono v ivoichu pozorovati
pedn vldupna a politika{due toti I vldne nad tlemjako pJrozum nad dostivost jako politik a krl;
z toho jest zejmo, e pro tlo jest pirozen a prospn,
vldne-li mu due, a pro sloku citovou a nerozumnou,
vldne-lij rozum a sloka rozumn, naproti tomu pomr
rovn nebo opan jest kodliv pro vechny sloky
due.
Tent pomr jest mezi lovkem a ostatnmi ivoichy; nebo ochoen domc zvata jsou povahou lep
ne divok a pro tato vechna jest lpe, kdy slou lo
vku; to se zajist dje pro jejich zachovn. Mimoto jet musk pohlav m se k pohlav enskmu tak, e ono

5.

Pirozen

rozdl mezi otrokem

a svobodnm obanem

Nynjest teba zkoumati, zda nkdo jest takov od pi

rozenosti, i ne, a zda nkomu otroiti jest lep a spravedliv, i nen, anebo je-li vbec kad otroctv proti
prod.

20

25

Nen obtno o tom jak rozumn uvaovati, tak vyzv'dti to ze zkuenosti. Vlda a poddanstv toti nle nejenk vcem nutnm, nbr tak k prospnm. A hned
od narozen jsou nkter bytosti tak rozdleny, e jedny
jsou ureny k poddanstv, druh k vld. Jest tak mnoho druh tch, kte vldnou, I a tch, kte jsou ovldni
- a vdy jest lep vlda nad lepmi poddanmi, nap
klad nad lovkem jest lep ne nad zvetem; nebo dlo
vykonan lepmi bytostmi jest lep; o urit vkon

44

30

>;

45

35

1254 b

10

POLITIKA

KNIHA PRVN

lep, toto hor, a ono vldne, toto poslouch. I Tm zpsobem se vc nutn m i u vech lid.
Bytosti tedy, kter se tolik rozliuj, kolik due od tla
a lOvk od zvete - a to jest u vech tch, jejich kol
zle v uvn sil tlesnch a u nich je to nejlepm
vkonem -, jsou od pirozenosti otroky, pro njest lpe,
I aby byli tmto zpsobem ovldni, zrovna jako u zmnnch bytost. Nebo ten jest od pirozenosti otrokem,
kdo me nleeti jinmu - proto tak jinmu nle ~_M~r jest rozumu jen tak asten, e hlas jeho vnm,
ale sm rozumu nem. Ostatn ivoichov toti nevnm.ti hlasu rozumu, nbr podlhaj smyslovm dojmm.
\.Ale tak sluby, je nm konaj, jen mlo se od sebe
li; I oboj, otroci i krotk domc zvata, pomhaj nm
svm tlem k ukojen nutnch P~ Proda zmrn
rzn utv i tla oban svobodnch a otrok, tyto in
siln k potebn nmaze, ony thl a neschopn I pro takov tlesn prce] ale zpsobil pro ivot a innost
v obci - tat~-pake dl na innost ve vlce a v mru -,
a se stv tak asto opak, jedni toti maj jen tla mu
svobodnch, druz jejich due.
Ne to jest alespo zjevno, kdyby i Ijen tlesn rozdl
mezi lidmi byl tak velik, jako jest mezi obrazy boh
a lidskou postavou, e by vichni prohlsili, e lid, kte nedostihuj jinch, zasluhuj, aby byli jejich otroky.
Je-li pak to pravda vzhledem k tlu, tm spe to rozlien
jest oprvnno vzhledem k dui; jene I krsy due nevidme tak snadno jako krsu tla. Jest tedy zjevno, e jsou
lid, kte od pirozenosti jsou svobodni, a druz, kte od
pirozenosti jsou otroky, pro n jest i prospn i spravedliv, aby slouili.

6. Nmitky proti otroctv.

Otroctv pirozen a zkonn

pirozen jest

15

20

25

30

35

1255'

46

Nen nesnadno pochopiti, e tak obhjci opanho

nzoru' mluv v jistm smyslu sprvn. O vrazech "otroctv" I a "otrok" se toti mluv v dvojm vznamu. Nebol' nkdo jest tak otrokem podle zkona a tak slou;
tm zkonem toti jest jaksi druh smlouvy, dle n pr
to, co ve vlce bylo pemoeno, jest vlastnictvm vtzo
vm. Toto prvo vak mnoz znalci zkon obviuj jako
enka z protizkonnosti,' jeto byto byla hrozn vc,
mla-li by pemoen stranabti.otrokem a poddanm
strany, kter ji me pemoci I a silou nad ni vynik.
A tak i mezi moudrmi mui jedni jsou tohoto mnn,
druz zas onoho.
Dvod tohoto sporu a rznosti nzoru jest jednak
v tom, e ctnost, je-li vyzbrojena prostedky, v jistm
smyslu dovede tak nejspe pemoci, jednak I e vtzn strana vdycky vynik tak njakm dobrem, take se
ide( e moc nen bez ctnosti, proe spor se tk jen
oprvnnosti - nebo proto prv jedni pokldaj prvo
za pze, kdeto druhm se prvo jev v tom, e vldne
silnj -; vdy pi naprost rznosti tchto I nzor'
nem prkazn sly ani pesvdivosti nzor, e by ten,
kdo je ctnostnj, neml vldnouti a panovati.
Nkte dokonce v domnn, e se pidruj uritho
prva - zkon toti jest jakmsi prvem -, pokldaj otroctv podle vlenho prva za spravedliv, zrove
vak tvrd opak. Nebo potek vlek me bti I nespravedliv a pak nebude snad nikdo nijak tvrditi, e ten, kdo
otro nevinn, jest otrokem; sice by muov, kte jsou
uznvni za nejurozenj, mohli bti povaovni za otroky a za potomky otrok, kdy by nhodou byli zajati

47

10

15

20

25

KNIHA PRVN

POLITIKA

a prodni. Z toho dvodu je vbec nechtj nazvati otroky, nbrjen ty, kte jsou barbary. Ale kdy I tak mluv, pihlej prv jenom k pojmu otroka od pirozenos
ti, jak jsme ekli na zatku; nebo pak mus doznati, e
nkte lid jsou otroky vude, druz nikde.
Rovn tak je to i s urozenost; sebe samy toti pokldaj za urozen nejen doma, nbr i vude jinde, ale barbary jen v jejich domov, I jako by urozenost a svoboda
byla jednak naprost, jednak nebyla naprost, jak tak
prav Theodektova Helen:"

30

35

Kdy po rodich boskho jsem pvodu,

kdo otrokyn zvt mne by se odvil?
Ale vyjaduj-li se tak, nerozliuj otroka a mue svobodnho a lidi urozen a neurozen ze dnho jinho
1255 b hlediska ne z hlediska ctnosti a patnosti. I Mysl toti,
e jako se z lovka rod lovk a ze zvat zve, tak tak
z lid dobrch lovk dobr. Ne proda chce sice asto
tak initi, ale neme.
5,
Jetedy zejm, e ten spor m urit dvod I a e neljsou jedni svobodn a druz otroci od pirozenosti, ale i
11:0, e tento rozdl psob u tch, z nich jednomu je ku
I prospchu bt otrokem a druhmu pnem, a e je to spravedliv; jedno mus bt ovldno, druhv vldnout, a to
! vldou pirozenou vetn podmann. Spatn vldnout
10 neprospv dnmu z nich -I tot prospv sti i celku, tlu i dui, a otrokje st vldce, jakousi ivou st,
ale- .. __oddlenou
.---_.-.-----'
.. odtla. Proto je tu uritm zpsobem ku
prospchu vzjemn ptelstv tomu pnu i otroku, kte
jsou toho hodni podle pirozenosti. Avak pro ty, u nich
15 to nen takto, I nbr dle zkona a nsil, je to opak.

- -----

,.,

48

7.

Ukonen

vkladu o pomru mezi

pnem a otrokem

Z toho vak tak vysvt, e vlda pna a vlda obansk nen tot a e ne vechny druhy vldy jsou si rovn,
jak nkte tvrd. Jedna toti jest nad lidmi od prody
svobodnmi, druh nad otroky, a vlda v domcnosti jest
samovlda - nebo kad domcnost jest ovldna jednm -, I kdeto vlda obansk.jest vlda nad svobodnmi a rovnmi,
Pn nad otroky tedy nenazv se tak pro svou znalost,
nbr proto, e ji takov jest, a podobn i otrok i mu
svobodn; pece vak jest jaksi znalost i pro pna i pro
otroka, pro otroka napklad ta, kter uil uitel v Syrksch; tam toti kdosi za mzdu I uil obvyklm sluebnm vkonm; i bylo by tu jet vce uen o takovch
vcech, napklad kuchastv a jin podobn odvtv
sluby. Nebo vkony jsou rzn, jedny jsou estnj,
druh nutnj ne jin, a jak poekadlo d, "nen otrok
jako otrok, ani pn jako pn".
Vechno to jsou vdomosti a dovednosti pro otroky;
znalost pslun pnu vak zle v tom, e dovede otrok uvati. Nebo pn se neprojevuje pnem v zskvn otrok, nbr v jejich uvn. Tato znalost vak
nem do sebe nic velkho ani vzneenho; nebo to, co
otrok m umt vykonati, mus onen I umt naditi. Proto
ten, kdo se tm nepotebuje sm trati, ponechv tu est
dozorci a sm se zamstnv innost politickou nebo

20

25

30

35

vdeckou.

Umn zskvac

se vak rzn od obou onch znalost, napklad spravedliv zskvn jest jakoby st vlenictv nebo lovectv.
O otroku a o pnovi I tolik budi ureno.

49

40

POLITIKA

8. Zskvn majetku a jeho

KNIHA PRVN
zpsoby

Dle chceme dle zavedenho zpsobu uvaovati vbec

o celm majetku a o umn vdlenm, jeto i otrok jest
nm jakousi st majetku.'
Pedn tedy snad nkdo bude v nesnzi, zda vdle5 nictvjest tot co hospodstv, i jest Ijeho jakousi s
t anebo umnm pomocnm, a je-li umnm pomocnm,
zda jest jm tak jako lunkstv pro tkalcovstv, anebo
slevastv pro sochastv - nebo nepomhaj tm zp
sobem, nbr jedno poskytuje nstroje, druh ltku; ltkou pak rozumm podklad, z nho se zhotovuje njak
10 vc, jako jest napklad vlna pro tkalce, I kov pro sochae.
Tudjest zjevno, e vdlenictv nen toton s hospodstvm - nebo ono opatuje prostedky, toto jich
v; vdy kter umn by se zabvalo uvnm domcch prostedk, nen-li to hospodstv? -; jest vak
otzka, zda jest jeho njakou st, i jest druhov od
15 nho zcela rozdln; I je-li toti kolem toho, kdo jest vdlen inn, pemleti, odkud zskati penze a majetek. Majetek vak a bohatstv obsahuj mnoho st, proto jest pedn otzka, zda rolnictv jest njakou st
hospodstv, i je to druh od nho rzn. A vbec je to
otzka pi pi o potravu a jejm opatovn.
20
Jest vak mnoho druh I potravy, proto tak jest mnoho zpsob ivota u zvat i u lid; nebo bez potravy
nelze ti, a tak rozdly v potrav utvely tak rznosti
ve zpsobu ivota u ivch tvor. Ze zvat nkter ij
ve stdech, jin osamle podle toho, zda to i ono jim
prospv k opatovn potravy, jeto nkter z nich jsou
25
I masorav, jin blorav, jin verav, proto proda
zpsob jejich ivota rozdlila k snazmu opatovn
tchto druh potravy. A jeto tent druh potravy nen

1256"

50

kadmu od pirozenosti pjemn, nbr kadmu nco

jinho, tak se od sebe rzn i zpsob ivota masoravc
a bloravc.
Podobn je I tomu u lid. Nebo jest velk rozdl v jejich zpsobu ivota. Nejlenivj jsou koovnci - jsou
toti prosti starost a bez nmahy maj svou potravu od
krotkch zvat; jenom kdy dobytek jest nucen pro po-.
travu se sthovati, jsou i oni nuceni jti s nm, a tak provozuj jakoby iv I zemdlstv -; druz se iv lovem,
a to v rzn jeho podob, napklad jedni loupe, druz,
kte bydl u jezer, mol, ek anebo u takovho moe,
rybolovem, jin opt ptnictvm nebo lovem divok zve; nejvt st lid vak ije z pdy a ze lechtnch

I plod.

30

35

40

To jsou tedy asi vechny zpsoby ivota, kter si pi

rozenou vlastn prac opatuj prostedky k ivotu a nikoli smnou a I obchodem, toti koovnictv,~emdlstv, 1256 b
lupistv, rybstv a lovectv. Jinjet spojuj spolu tyto
zpsoby ivota, aby doplnili nedostatky svho zpsobu
ivota, kde jim prv nco v dostatku schz, napklad
jedni I spojuj koovnictv souasn s lupistvm, druz 5
zemdlstv s lovectvm. A podobn i v ostatnch zpsobech ivota; lid ivot svj trv tak, jak ke poteba.
Takov druh potravy tedy, jak se zd, jest dn vem
tvorm od sam prody nejen od prvnho okamiku jejich vzniku, nbr i po ukonen jejich vvoje. I Nebo 10
nkte ivoichov hned pi vzniku vydvaj souasn
tolik potravy, aby vystaila do t doby, ne by siji mld
samo dovedlo opatiti, napklad ti, kte rod ervy"
a snej vajka; ti vak, kte rod iv mlata, maj
v sob samch potravu pro sv plody a do urit doby,
15
toti ltku, kterou nazvme I mlkem.

51

KNIHA PRVN

POLITIKA

20

25

30

Proto podobn, i kdy dospj, jest zejmo, e musme

mti za to, e rostliny jsou ureny pro zvata a ostatn
ivoichov pro lidi, krotc jednak k jin poteb, jednak
k viv, z divokch pak, i kdy ne vichni, tak alespo
vtina jich pro vivu a pro jin uitek, aby I se z nich
hotovily aty a jin nstroje. Jestlie tedy proda nein
nic ani nedokonalho, ani bezeln, nutn to vechno
uinila pro lidi.
Proto tak vlenictv jest pirozen jaksi umnm zskvacm" -lovectv jest zajist jeho druhem -, jeho jest
poteb uvati proti divokm zvatm I a proti tm lidem, kte nechtj bti poddni, a jsou k poddanstv
zrozeni, take takov vlka jest pirozen spravedliv.
Tudjeden druh u
ll1n zskvachojestpirozen
sthospodstvi,kter'bu'mjimti zsobu vc.je
jsoukivotu bezprostednnutn a kter jsou prospn
IIHO po~politiyot\l obci a v ~omcnosti, anebo je
sarnrnlls opatiti a hromaditi, aby byly po ruce.
Zd se alespo, e opravdov bohatstv zle v tchto
vcech: Nebo takovch statk nen poteb nekonen
mnoho, aby staily k dobrmu ivotu, jak prav Soln:'

Bohatstv nem mez, je lidem by

Vdy

35

vyteny

byly.

jsou mu vyteny zrovna tak jako i ostatnm um

nm; I nebo dn nstroj dnho umn nen bez mez,
ani pokud se te mnostv, ani velikosti, a bohatstv jest
jen mnostv nstroj pro sprvu domu a obce.
Tak vidme, epro hospodea politiky jest pirozen
jaksi umn zskvac, a pro.

52

9.

Umn vdlen

a pennick

Jest vak jin druh umn zskvacho, kter pedevm a prvem bv zvn pennictvm, je, jak se zd,
zaviuje, e I bohatstv a majetek nem dnch mez.
Mnoz je pro blzkou pbuznost s umnm prv uvedenm pokldaj za jedno a tot; ve skutenosti toton
s nm nen, nen vak tak od nho daleko. Jedno z nich
jest pirozen, druh nen pirozen, nbr vznik spe
uritou zkuenost I a umnm.
Pi hledn jeho vzniku vyjdme od tto vahy: Kad
vci jest mono uvati dvojm zpsobem a jedno i druh jest o sob uvnm vci, ale ne stejn o sob, nbr
jedno jest vci vlastn, druh nikoli, napklad u obuvi
obouvn a smna.' I Oboj jest uvnm obuvi; nebo
i ten, kdo ji vymuje za penze nebo za potravu tomu,
kdo j potebuje, uv obuvi jako obuvi, ale nikoli zp
sobemj pslunm; nebyla toti zhotovena pro smnu.
Rovn tak je i u ostatnho zbo. Nebo I vymovati
jest mono vechny vci a smna vznikla nejdve z pomr pirozench proto, e lid mli tu mn, tu vce
toho, eho potebovali.
Z toho jest tak patrno, e kupectv nenle k piroze
nmu vdlenictv;' nebo lid vymovali pvodn
vci jen potud, pokud toho dala nutn poteba. V prvn I spolenosti - tou jest rodina - zejm smny nebylo
poteb, nbr teprve tehdy, kdy spolenost vzrostla.
Nebo jedni mli vechny vci spolen, druz vak po
vykonanm rozdlen opt si vypomhali v mnohch
a rznch vcech a tu bylo nutno, aby si je jeden s druhm vespolek vymovali podle poteby, jako dosud in
ciz nrodov. I Vymuj si toti mezi sebou jen ped-

53

1257'

10

15

20

25

POLITIKA
mty spoteby, nic

nad potebu, kupkladu vno za obil,

a tak i ve vem ostatnm.
Takov vymovn tedy nen ani proti prod, ani
30 nen druhemvdlenictv - I nebo bylo pro doplnn
pirozen sobstanosti -; ale toto se vyvinulo z onoho
zcela dsledn. Nebo jeto zaalo vypomhn ze vzdlenj ciziny, zleejc v dovozu vc, kterch byl nedostatek, a ve vvozu vc, kterch byI nadbytek, nutn
bylozavedeno uvnpexz. Nen toti kad vc piro
zen potebn snadno penosn.
35
Proto se lid dohodli na tom, e si pro smnu budou
dvati a pijmati nco takovho, co by samo bylo upotebiteln a zrove se toho v ivotnch stycch mohlo
zcela snadno uvati, napklad elezo a stbro a je-li
jet nco jinho takovho: a to nejprve prost bylo ur40 ovno podle velikosti a vhy: konen vak I razili na
tom i znak, aby je uetil men; znak zajist byl zaveden jako oznaen urit hodnoty.
1257 b
Kdy tedy byly ji zavedeny penze, z Illi!.!lILSmny
VZ;t:l.ikU!n~ruh vdlenictv, toti kupectv, kter nejprve bylo provozovno asi tak zcela jednodue, pozdji
vak nabvnm zkuenosti ji umleji, odkud a jak by
5 smna vynesla nejvt I zisk. Proto se zd, e pennic
tv se zabv nejvce penzi a e jeho kol jest v tom, aby
dovedlo vyptrati, odkud by bylo mono vyzskati mnoho majetku; jest pr toti umnm zjednvajcm bohatstv a penze.
Nebo lid asto i bohatstv pokldaj za mnostv peID n z, ponvad se jimi zabv pennictv I a kupectv.
Nkdy vak se jim penze zdaj opt jen przdnm slovem a vbec jenom lidskm ustanovenm, nim piroze
nm, protoe pr se stvaj bezcennmi, kdy ti, kdo jich
uvaj, zmn mnu, i nejsou ji k niemu nutnmu ui-

54

KNIHA PRVN
ten, take asto nedostatek nutn potravy m i ten, kdo
jest penzi bohat zsoben; je pr to zvltn I bohatstv,
kdy jeho majetnk me zemti hladem, jak povst vypravuje o znmm Midovi,' ktermu se pro nenasytnost
jeho pn vechno, co mu bylo pedkldno, mnilo
ve zlato.
Proto se hled rozlien, e nco jinho jest bohatstv
a pennictv, a to sprvn. Nebo pennictv a I pirozen bohatstv jest opravdu nco jinho, toto jest st
hospodstv, ono vak jest obchodovnm, kter opatuje penze ne vbec, nbr smnou penz. A zd se zabvati jenom penzi; nebo penze jsou tu zkladem i clem
smny. A ovem toto bohatstv, zjednvan tmto druhem vdlenictv, nem mez. I Jako toti lkastv ve
snaze po zdrav nezn mez, a kad jin umn sleduje
cl bez mez - chce jej toti uskuteniti co nejlpe -,
kdeto prostedk k cli nevyhledv neomezen - nebo
mez u kad vci jest el a cl-, tak ani tato vdlen
innost nem pro svj cl dn meze, clem pak I je bohatstv a zskvn penz.
Hospodstv vak, ovem ne vdlen, m sv meze;
nebo jeho kol nen takov. Proto se zd, e takto kad
bohatstv nutn m sv meze, ve skutenosti vak vidme
opak toho; nebo vichni pennci bez mez rozmnouj
sv penze. I Pina toho jest v pbuznosti obou obor.
Jeden obor vdlenictv zasahuje do druhho tm, e
uv tho prostedku. Nebo jest to majetek, kterho
oba uvaj, ale nikoli z tho hlediska, jeden m spe
jin cl, kdeto clem druhho jest vzrst majetku. Proto
se nkterm zd, e to prv jest kolem hospodstv,
i trvaj nestupn na tom, e penn zsobu mus bud'
zachovati I anebo bez mez rozmnoovati.

55

15

20

25

30

35

40

POLITIKA

KNIHA PRVN

smlen jest usilovn pe o ivot,

ne o ivot dobr; ponvad tedy ona dost nem
mez, daj si lid pro ukojen tak neomezench prostedk. Ale tak ti, kte tou po ivot dobrm, hledaj
prostedky k tlesnm poitkm, a tak, jeto i ony se
zdaj bti v majetku, I cel jejich ivot jest ve shonu po
penzch a z toho vznikl ten druh druh vdlenictv.
Nebo jeto poitek jest v nadbytku, vyhledvaj lid
umn, kter zjednv nadbytek k poitkskmu ivotu;
a nemohou-li jej opatiti umnm vdlenm, zkouej
to jinm zpsobem I tak, e vech svch schopnost uvaj nepirozen. Tak napklad zmuilost nem zjednvati penze, nbr dodvati odvahy, a tak ani vojevd
covstv a lkastv, nbr jedno m pispvati k vtzstv,
druh ke zdrav. Oni lid vak vech tchto schopnost
uvaj k penitmu zisku, jako by penze byly clem
veho a jako by k tomuto cli mlo vechno smovati.
Pojednali jsme tedy o vdlenictv, kter nen nutn,
a vyloili jsme, co jest a z jak piny se ho uv, a tak O.JlUtlJ~:m, e se li od onoho a pirozen nle k hospodstv - peuje o vivu - a e nen jako ono neomezen, nbr m sv meze.

poskytovati vivu -, I kolem hospode pakjest nakldati s nimi, jak jest poteb. Nebo ani tkalcovstv nep
slu vlnu vyrbti, nbr upotebiti j a vdti, kterjest
upotebiteln a vhodn nebo patn a nevhodn.
Nkdo by snad jet mohl bti v nesnzi, pro vd
lenictv jest st hospodstv, lkastv vak nikoli;
a pece I lenov domcnosti mus bti zdrav zrovna tak,
jako mus ti, anebo mus mti cokoli jinho, co jest nutn. Jeto do jist mry hospodi i vldci nle peovati
tak o zdrav, a do jist mry nikoli jemu, nbr lkai,
tak tak do jist mry hospodi nle starati se o penze, do jist mry vak nikoli, nbr umn pomocnmu;
pedevm vak, jakjsme podotkli dve, mus I od prody bti dny prostedky. Nebo kolem prody jest poskytovati vivu tomu, co zplodila; kadmu tvoru toti
zbytek ltek, z nich se tvo, jest potravou. Proto piro
zenm vdlenictvm u vech lid jest to, kter uv
plod a ivoich.
.
Jeto jsou dva druhy vdlenictv,jak jsme ekli, toti obchodovn a I hospodstv, a z nich toto jest nutn
a chvalitebn, I kdeto umn smnn se prvernhan nen toti pirozen, nbr-Zle ve vzjemnrn vyk~is,,"j
ovn -, jest lichvstvplnm prvem nenvidno, protoe se tu zisku nabv ze samch penz a nikoli z toho,
pro co penze byly zavedeny. Vdy vznikly pro smnu,
I rok vakje rozmnouje. Odtud se roku (tokos = mld) dostalo tak jmna; nebo dti (tiktomena) se podobaj rodim, rok pak pochz jako penz z penz. Proto
tak toto vdlkstv jest ze vech vdlenchzamst
nn nejvce proti prod.

Pinou takovho

1258'

10

15

I ale

10. Pomr

vydlenictvi

20

k politice a hospodstv.
a roku

lichv

Tm jest tak vyeena pochybnost, j jsme se dotkli

na zatku,' zda I vdlen innost nle hospodi
a politiku, i ne, anebo maj-li nutn prostedky spe ji
bti dny - jako toti p~~_tic~ umn lidi netvo, nbr
je pijm od prody a uv jich ke svm elm, tak
i proda, a je to zem, moe anebo nco jinho, mus

56

57

25

30

35

40

1258 b

KNIHA PRVN

POLITIKA

11. Pokyny pro

vdlenou innost

v domcnosti

a obci

10

15

20

25

30

Kdyjsme vc sdostatek objasnili po strnce poznn,

I jest teba o n pojednati jet po strnce uvn. Pi
vech takovch vcech jest teoretick vaha voln, zkuenost vak nutn.'
Uiten sti umn vdlenho pak jsou: znalost
pedmt majetku, kter zle ve zkuenosti, abychom
vdli, kter z nich, kde a jak jsou nejvce uiten, napklad, jak asi nejlpe je mono poizovati kon, skot
nebo ovce a podobn I i ostatn dobytek - nebo lovk
mus ze zkuenosti znti, kter druh dobytka je pomrn
nejuitenj a kter na kterm mst; vemu se toti
v jinch krajinch jinak da -, potom znalost zemdl
stv, a to jak prost orby, tak i sadastv, dle velastv
a chovu ostatnch ivoich, ryb nebo ptk, od I nich
jest mono nabti uitku.
To jsou tedy hlavn sti vdlenho umn ve vlastnm smyslu, smnnho umn vak nejdleitj st
jest obchod - a toho jsou ti druhy: obchod zmosk,
vnitrozemsk a obchod drobn; tyto se od sebe li tm,
e nkter jsou bezpenj, jin vnosnj -, I druhou
st jest pjovn penz na roky a tet prce za mzdu
- k tto nleej jednak vedn emesln prce, jednak
prce neuml, kter konny jen tlem jsou uiten -;
tet druh umn vdlenho jest uprosted mezi tmto
a prvnm - m toti nco i z toho pirozenho i smnnho umn -, k nmu nle ve, co poskytuje zem I a jej vtvory a co nem sice plod, ale jest uiten, nap
klad devorubectv a veker hornictv. Toto zahrnuje
jet mnoho odvtv; nebo jest mnoho druh ltek: kterch se ze zem dobv dolovnm.

58

o vem tom jsme tu pojednali veobecn, zevrubn to

popsati v jednotlivostech I bylo by sice prospn pro 35
praktick zamstnn, ale bylo by obtn, abychom se
tm dle zabvali. Ze zamstnn nejumlej jsou ta, kde
jest nejmn nhody, nejhrub ta, pi kterch se nejvce
hyzd tlo, nejotrotj pak, kde se nejvce uv tla,
a nejmn ulechtil, pi kterch je nejmn poteb
ctnosti.
Jeto vak o tom ji nkte I psali, napklad Chars 40
z Paru a I Apollodros z Lmnu' o zemdlstv, a to jak 1259'
o pstovn obilnin, tak i o sadastv, podobn jet jin
muov o jinch zamstnnch, me se z jejich spis
o tom pouiti kad, kdo by o to ml zjem. Mimoto mus jet sebrati roztrouen zprvy o prostedcch, jimi
se jednotlivcm I pot stilo obohatiti se. Nebo vechno 5
to jest prospn pro ctitele vdlenho umn, napklad vypravovn o Thaltovi z Mltu; jde v nm zajist o zpsob vdlksk vypotavosti, kter se Thaltovi pipisuje pro jeho moudrost, kter vak vyjaduje
jist obecn pravidlo. Kdy se mu toti lid vysmvali
pro jeho chudobu, jak nevnosn I pr jest filosofie, tu 10
pr, ponvad podle svho hvzdskho pozorovn
pedvdal hojnou sklize oliv, jet v zim njak penze, kter ml, jako zvdavek dal na vechny olivov lisy
v Mltu a Chiu a najalje za nzkou cenu, jeto nikdo nepihazoval; ale kdy piel as I a mnoho zjemc se sou15
asn a nhle shnlo po lisech, pronajmal pr je za tolik, za kolik chtl, i vyzskal mnoho penz a dokzal, e
pro filosofy by bylo snadnou vc zbohatnouti, kdyby
chtli, ale e bohatstv nen pro n clem, o kter by usilovali. Tak tedy Thals podle vypravovn podal dkaz
o sv moudrosti; ale jak Ijsme ekli, takov ppad nle- 20
vbec k umn vdlenmu, dovede-li si lovk zjed59

25

30

35

POLITIKA

KNIHA PRVN

nati neho vsadu vhradnho prodeje. Proto tak n

kter obce, kdy nemaj penz, opatuj si takovm zp
sobem dchod; uin toti prodej zbo svou vhradn
vsadou (monoplia).
Tak na Siclii ktersi mu, u nho byly uloeny penze, skoupil v elezrnch vechno elezo I a potom, jakmile z tri pili kupci, prodval sm, ani cenu mnoho zvil; a pece na padesti talentech zskal sto: Kdy
se to dovdl Dionsios, nadil mu sice, aby si penze
vzal, ale I zakzal mu zstati dle v Syrksch, protoe
pr nael dchody, kter jsou jeho zjmm kodliv.
Zajmav ppad vynalzavosti Thaltovy a tento jsou
jist stejn; nebo si umli opatiti monopol. Tak politikm jest potebno, aby se v tom vyznali. Vdy etn
obce potebuj vdlench podnik a takovch I pramen dchodu jako domcnost, ba jet vce. Z toho dvo
du tak nkte muov, kte vedou sprvu obce, usiluj
v n jen o tuto innost.

Ve vtin obc s obanskou vldou I se std st

vldnouc s ovldanou - nebo se chce skldati z prvk,
kter si pirozen jsou rovny a v niem se neli -, a pece, kdy jedna st vldne a druh poslouch, hled toho,
aby byl rozdl v zevnjku, v osloven a poct, a v tom
smyslu tak Amsis' pronesl svj vrok o umyvadle; ale
musk pohlav je v tomto pomru I k enskmu vdycky.
Vlda nad dtmi jest vak krlovsk; nebo ploditel
jest jak pro svou lsku, tak pro sv st st vldnouc,
a to jest obraz vldy krlovsk. Proto Homros sprvn
pojmenoval Dia slovy: "Otec lid i boh", ponvad jest
krlem jich vech. I Krl toti pirozenmi vlastnostmi
m se liiti, rodem vak m bti stejn s ovldanmi; a to
jest prv pomr, v jakm jest star mu k mladmu
a rodi k dtti.

10

15

13. Pirozen vlastnosti vldnoucch a poddanch

12. Troj strnka v hospodstv.
vldnoucch a poddanch

Pomr

Ponvad jsme

40
1259 b

rozliili ti sti hospp<l~~tv, pedn

panstv? o kterm byla e'ji nahoe, potorit~fovstv
a konen:tnan~~JstvJ~ pslu otci a manelu vldnouti
nad enou a dtmi, I a to nad obojmi jako nad bytostmi
svobodnmi, pece vak ne tm zpsobem vldy, I nbr nad enou na zpsob politika a nad dtmi na zpsob
krle; nebo mui jsou od prody schopnj vsti a diti
ne eny, nenastal-li nkde nepirozen pomr, a star
mu a vyspl je schopnj ne mlad a nevyspl.

60

Jest tedy zejmo, e pe hospodstv o lidi jest vt

ne o neiv majetek a I o jejich ctnost vt ne o pednosti majetku, kter nazvme bohatstvm, a o bytosti
svobodn vt ne o otroky.
Pedn tedy, pokud se te otrok, mohl by nkdo
pochybovati o tom, zda otrok jako nstroj a sluebnk
krom dobrch vlastnost m jet jinou njakou ctnost,
cennj nad ony, napklad umenost, statenost, spravedlnost a Ijin takov mravn vlastnosti, i nem-li dn krom zdatnosti v tlesnch vkonech sluebnch.
V obou ppadech jest tu nesnz; m-li toti njakou, m
se li od svobodnch.Nem-li dn, bylo by to nco
zvltnho, kdy pece jsou to lid a jsou astni rozumu.

61

20

25

KNIHA PRVN

POLITIKA

Je to vak tm tot, jako kdy se uvauje o en a dzda i tyto maj ctnosti a zda tak ena m bti um
en, staten a spravedliv a zda jsou tak neukznn
a umen dti, i ne. A tak bylo by u toho, kdo piroze
n jest poddn a kdo vldne, prozkoumati, zda jejich
35 ctnost jest stejn, i rzn. Maj-li toti oba mti I mravn
dokonalost, pro by jeden ml stle vldnouti a druh poslouchati - Nebo tu neme bti rozdlu mezi vce"
"
a "mn"; poddanstv a vlda li se zajist druhem, "vce" a "mn" vak nikoli. - Bylo by vak podivn, kdyby jeden ml bti mravn dokonal, druh vak nikoli.
40 Nebo kdyby vldce nemusel bti umen a I spravedliv, jak by mohl dobe vldnouti A stejn kdyby takov
1260' nebyl poddan, jak by mohl bti I dobrm poddanm
Nebo bude-li nevzan a zbabl, nebude konati svch
povinnost.
Jest tedy zejmo, e oba nutn potebuj ctnosti, ale e
jsou v n rozdly, jako i u tch, ktejsou od prody pod5 . danmi. Pklad pro to mme hned pi pozorovn I due;
jest v n toti sloka, kter pirozen vldne, druh poslouch, ob pak podle naeho vyjden maj rznou
ctnost, jak sloka rozumn, tak nerozumn. Jest tedy
zjevno, e tm zpsobem se vc m i v ostatnch oblastech. Proto jest pirozen vce td vldnoucch i poddanch. lip._!k.tQtiL.Ylgl.1e..1ovk~yoboAnJ1~dotrokem,
30

10

tti, I

I ji~a..~pohlav ~usk na~~ens.ktii~~jil.l.~Js..ll1~ naddi=-

Jtem:

15

A:ve-vecfi jsiislce sti due, ale rzn~Nebot'

otrok nem vbec strnky uvaovac, enaji sice m, ale
ne v douc me, a dt ji m, ale nedokonalou. Musme
tud uznati, e podobn se vc nutn m tak I u mravnch ctnost, e je sice mus mti vichni, ale ne tm zp
sobem, nbr kolik kadmu je nutno pro jeho vlastn
kol. Proto vldce m mti dokonalou mravn ctnost - je-'
62

ho kol zajist jest prost kolem stavitele a stavitelem

jest tu rozum -, z ostatnch bytost pak kad tolik, kolik
j pslu. I A tak vechny jmenovan osoby, jak patrno, 20
maj sice mravn ctnost, ale umenost eny a mue nen
stejn, ani zmuilost a spravedlnost, jak se domnval
Skrats, nbr jedna zmuilost jest vldnouc, druh
slouc, a podobn i u ostatnch ctnost.
To jest zjevno, pozorujeme-li lpe tak podrobnosti;
I nebo ti, kdo pronej veobecn vroky, klamou sebe 25
samy, napklad, e ctnost jest dobr stav due nebo
sprvn jednn anebo nco takovho; mnohem lpe ne
ti, kdo ji takto vymezuj, vedou si muov, kte ctnosti
vypotvaj, jako Gorgis. Proto jest teba uznati, e
vc se m u vech lid tak, jak bsnk prohlsilo en:'

en ozdobou jest mlen!

30

Pro mue vak to ctnostji nen. A ponvad hochjest

zjevno, e tak nem samostatnou
ctnost, nbr e se vztahuje k cli rozvoje a k osob, kter jej vede. Podobn tak ctnost otroka se vztahuje k pnovi. Nahoe jsme vyloili, e otrok jest uiten pro
nutn prce, z eho I jest jasno, e potebuje tak skrov- 35
n ctnosti, a tolik, aby ani z nevzanosti, ani z lenosti
nezanedbval sv prce.
Je-li vak pravdiv to, co jsme prv ekli, mohl by
nkdo namtnouti, zda tak emeslnci mus mti ctnost;
nebo z nevzanosti asto zanedbvaj sv prce. i jest
tu velik rozdl I Otrok zajist jest spolenkem ivota, 40
emeslnk vak jest vzdlenj, i pslu mu tolik ctnosti, kolik otroctv; ni I emeslnk ije toti v jakmsi 1260 b
omezenm otroctv--aOfOknIe(ktm,ktejsou pro-

jet nedospl, je

63

POLITIKA
zentm, m

jsou, vec evcem vak nikoli, ani nikdo

z ostatnch emeslnk.
Vidme tedy, e pvodcem takov ctnosti m otroku
5 bti pn a nikoli ten, kdo maje moc pna, u jej I sluebnm vkonm. Proto nemluv sprvn ti,' kte otroky
zbavuj rozumnho povzbuzen a prav, e potebuj toliko pkazu; nebo otroci mus bti napomnni jet
vce ne dti.
Ne o tomji dosti! O mui a en vak, o dtech a ot10 ci, 10 ctnosti kadho z nich a o vzjemnm jejich obcovn, i o tom, co je tu sprvnho a nesprvnho, a jak jest
teba dobra vyhledvati a zlu se vyhbati, bude nutno
pojednati v vaze o stavch. Jeto toti kad rodina
jest st obce a vyjmenovan osoby jsou zase st rodi15 ny a ctnost st se mus diti ctnost celku, I jest nutno
dti a eny vychovvati se zenm k zaveden stav,
jestlie opravdu zle na tom, aby i dti i eny byly
dn a ctnostn, m-li obec bti dn. A ovem mus
na tom zleeti; vdy eny jsou polovic svobodnch
a z dt se stvaj oban.
20
Kdyjsme tak I pojednali o tchto vcech a o ostatnch
musme promluviti v jin souvislosti, zanechejme nynj
ch vah, jako by byly ukoneny, a promluvme o vci
najinm zklad, v nm prozkoumejme nejprve nzory
o nejlep stav.

64

KNIHA DRUH
KRITIKA POLITICKCH TEORI
PEDCHDCA VKLAD O NKTERCH
PROSLULCH STAVCH

1. Pedbn poznmky ke kritice politickch teori

Jeto zamlme uvaovati o spoleenstv politickm, 1260b 27
kter by ze vech bylo nejlep pro ty, kdo co nejvce
mohou ti podle pn, jest teba vzti v vahu tak ostatn I stavy, jak maj nkter obce, je se pokldaj za 30
obce dobe uspodan, anebo jak nkte navrhuj a pokldaj je za sprvn, a to proto, aby se poznalo, co jest
na nich sprvnho a uitenho, potom vak tak, aby
hledn neho od nich rznho nebudilo zdn, jako bychom chtli jen veten mudrovati, nbr e toto 1 zkou- 35
mn podnikme v pesvden, e nynj stavy nejsou
sprvn.
Musme pak zati tm, co jest pirozen potek tto
vahy. y'ichn.L~;m. toti maj b.yq'y~J;huQ SP91~~l1.~
n.~b.~.~.ic, anebonco ano, nco ne. Jest zejm nemon,
aby nemlinic spolenho 1-vdy obecjestjaksi druh 40
s'p"'qTlenstv, a nejdve jest nutno mti spQkn.msto;
nebo{msto Ijedn obce jest jedno a oban jsou spole- 1261'
nky jedn obce. Bylo by vak lpe, aby obec, kter m

65

KNIHA DRUH

POLITIKA

vechno spolen, co spolen bti me, anebo by bylo lpe, aby jedno bylo spolen, druh nikoli? Oban toti mohou vespolek mti
spolen i dti.j eny a majetek,' jako v Platnov stavi; ne'bo hm S6krats prav, e dti i eny i majetek
maj bti spolen. Jest to tedy lep tak, jak tomu v nynj dob jest, anebo by to bylo lep podle navrenho
uspodn v stav?
bti

dobe uspodna, mla

2. Nesprvnost Platnova sil o naprostou jednotnost

obce zavdnm komunismu en a dt
10

15

V tom vak, aby eny byl'y~~~m_lJQlen,jest jet

mnoho jinch nesnz a zd se, e dvod, pro kter pr
Skrats toto zzen prohlsil za nutn, nevyplv z jeho e. Rovn v~1:l1~g~)JlkekoneRmucli, kter se dle
jeho slov v obci m uskuteniti, jest to nemono tak, jak
tam uvd; a nic nek o tom, jakho rozlien by tu bylo
teba. I Mnm tm, e Q!".~YJ)YlQ.nej.l.pe.,-a~.Y~L~~bec
byla co nejvce jednotn; nebo to in pedpokladerii""'

~'A-p'ce je-patrno:I'o~bec, Qy.!l.~:lipg!raovati.k vt

a vt]ie;r!nQ{11Jgitt.n&b.ude,jj.q1JLg.~q; nbo -()!?~(.; jest

20

25

pirozen jaksi .mnQ~stv, a bude-li postupovati k jednotnosti, bude z_()p~~.~p~edQm.(;Il;()staz domcnosti jedinec.] Domcnost zajist,jak kad uzn.jest vce sjednocena ne obec a jedinec vce ne domcnost. Kdyby
tedy i nkdo mohl tuto jedno!!?-.0st uskuteniti,neml by
to initi;J1~1:>ot' tm zru obec. Ale obec se skld nejen
z vce lid, nbr tak z rznorodchjedinc. Neme
zajist vzniknouti z lidi zcela stejnch. I Obec toti nen
dn spojenectvi; toto jest uiten svou selnou pe
vahou, i kdy jest stej nho druhu - vdy spoj enectv jest

66

pirozen ureno

pro pomoc -, jako zva, m jest t

, tm vt mnostv vyv - a tak se bude tak liiti
obec od nroda, kdy veker mnostv neije rozdleno
v osadch, nbr tak jako Arkadov.' sti vak, z nich
m vzniknouti jednota, I jsou druhem rzn. Proto obce 30
udruje vyrovnvac odplata, jak jsme dve ekli v Etice.' Ta mus bti i mezi svobodnmi a rovnmi; nebo
vichni nemohou najednou vldnouti, nbr mus se stdati bud' rok od roku, anebo podle njakho jinho podku a asu. I Tmto zpsobem se stv, e vichni vld- 35
nou, jako kdyby se evci a tesai v prci stdali a nebyli
stle tit lid evci a tesai. - Jeto vak jest to lpe tak,
jak to je, tedy jest tak' lpe, aby to tak bylo i ve spoleenstv politickm, i je patrn lpe, aby vldli stle tit,
je-li to mono. Tam vak, kde to nen mono, ponvad
I od prody jsou vichni rovni, jest zrove tak spraved- 1261 b
livo,_~~!,~e-vr~<J.l1~~tnilivichni, a jest dobr nebo
patn; to napodobuje zzen, dle nho rovn dle podku odstupuj a podrobuj se tm, ktermjest vlda svena. Nebo tak jednivldnou a druz poslouchaj stdav, Ijako by se stali jinmi. Tm zpsobem tak ti, kte 5
jsou v adech, spravuj hned ten, hned onen ad.
Z toho tedy vysvt, e obeG--netv.oii()d"p.rody-tako-'
YQJJj~f!1.).9~nost, jak nkte prav, a e to, co bylo.prohlenoza n}V'ffdobro.v obcch.cobceve skutenosti \)"
hub. A pece kadou jednotlivou vc udruje to, co jest
Jejm dobrem.
Jet i jinak vysvt, e snaha po pli velk jednot- 10
nosti obce nen nm lepm. Nebo <k>m_.~nost jest sobstanj ne jedinec, obec pak ne dom'icno'st~-ata
chce bti vskutkuobci teprve !ehgy,Kdy~.sl?()J~fnost
obyvatelstva sestane sobstanou. Kdy tedy jest -

67

KNIHA DRUH

POLITIKA
doucnj

15

doucnj

to, co samo sob spe dostauje, bude i

men jednotnost I ne vt.

3. Komunismus en a dt obci neprospiv,

spe kod

20

25

30

35

Ale i kdyby to bylo nejlep, aby spolenost byla co

nejvce jednotn, pece, jak se zd, nen to nikterak
sprvn vyjdeno v ei tm, e by zrove vichni ka
li "to jest m" a "to nen m";' Skrats to toti pokld
za znmku, e I obec jest pln jednotn. Nebo vraz
"vichni" m dvoj vznam. Znamen-li tolik, co "kad", pak by tuji spe bylo to, co Skrats teprve zaml - tu zajist kad svho syna bude nazvati svm
a svou enu bude nazvati svou, a rovn tak bude mluviti o svm majetku a o kad nahodil vci. Ale tak nebudou mluviti ti, I kdo eny a dti maj spolen, nbr
vichni dohromady budou tak sice mluviti, ale ne kad
z nich pro sebe, a stejn tak se sice vichni budou vyjadovati o svm majetku, ale ne kad z nich pro sebe
zvl. Jest tedy patrno, e jest to druh klamnho zvru,
uv-li se tu slova "vichni" - nebo vrazy jako vichni, oba, lich a sud prv pro svou obojetnost' I tak
v eech vedou k eristickm zvrm; proto v jednom
smyslu jest to sice krsn, aby vichni tot nazvali
svm, ale je to nemon, v druhm nikterak to nen dka
zem o jednomyslnosti.
Krom toho onen vrok mjet jinou vadu. NejfYl~!1i.
pe.se . toti, vgnWe(Qrrzu,.c()Je;!.Qo)e.n velmiizng.!l a
.l[dem; nebo 1id-sestaraji nejvce o svviastnictv,
mn ji o to, co jest spolen, I anebo jen potud, pokud
se to tk jednotlivce. Nepihlme-li toti ani k ostat-

68

nm dvodm, kad tu be vc na leh vhu, protoe

si mysl, e clmhse o tojipostar, prv jako pi domc obsluze mnoho sluebnk nkdy he obslou ne
mn. Kad oban tu tedy m tisc syn, nikoli jako by
to byli synov jednotlivce, nbr kad jest stejn synem
kadho, a je to kdokoli; I a tak vichni stejn mlo bu- 40
dou o n peovati.
Dle, tak kad z oban o tom, kter se m dobe 1262"
nebo patn,' bude kati "mj" bez ohledu na to, kolikt v potu prv jest, napklad bude kati "mj" anebo
"toho neb onoho", a bude tak kati o kadm z toho tisce, anebo kolik jich I obec m, a bude pi tom jet v po- 5
chybnosti;nebo nelze vdti.komu se dt narodiloapo
lliiiiozen zstalo na ivu. Ale jest lpe o kad vci kati
"to jest m", a o te vci hovo dva tisce nebo deset
tisc, i jest to lpe tak, jak se vrazu "to jest m" prv
v obcch uv? Nebo tu jeden uritou osobu nazv
svm synem, druh tut osobu svm bratrem, I tet bra- 10
trancem anebo njak jinak pbuznm, bud' podle pokrevenstv nebo ptelstv nebo vagrovstv pedn s nm
samm nebo s jeho pbuznmi, a krom toho jet jin
jej nazv sourodkem, soukmenovcem. A jest vru lpe
bti skutenm bratrancem ne synem onoho druhu.
Osta1n.nel1fJJli.1J1Qno.YJ!,hnouti.se tQf]JU,e:tky . nkte
I nepoznya]L~-'!iE.~ J!rat;!.4~t, otco. matek; nebo 15
o vzj~lTInm.pgm.rl,l.l1J.lJl1~.Q:;lt>l!<iQI,l.IJ~sv..9~n,pQdle
podobnosti, kterou dti maj se svmi rodii. O tom, e
se tyto ppady skuten tak vyskytuj, vypravuj nkte cestopisci; tak pr v I horn Libyi nkte obyvatel 20
maj eny spolen, ale narozen dti se rozdluj podle
podoby. A jsou pece tak samice i ostatnch ivoich,
napklad kobyly a krvy, kter zcela pravideln rod

69

KNIHA DRUH

POLITIKA
mlata

podobn
takzvan Dikaia.

ploditelm, jako

4. K011Jyni.s1Jlus en a

dt ni zvlst

pbuzenskou

25

30

lsku

Dle ti, kte toto spoleenstv zavdj, nebudou se

moci snadno vyhnouti ani takovm obtm, jako jest
ubleniJl"\J~J~il. vrildy - nedobrovoln a dobrovoln-,
hdkyanadvky; a to jsou skutky, z nich dn nen
slun vi otci a matce a jak vi I blzkm, tak vzdlenm pbuznm. Ale nutn~~y)'skyt\lj tak ast~ji, kdy
se lidt.neznaji ne kdyjezn~j, staly~li s~~ezizn
mmi, me se tu uti obvyklch odpustk,' u onch
vak nikoli.
Jest to tak zvltn, e ten, kdo dti uinil spolenmi, zbavil milovnky pouze obcovn, I lsku vak nezakzal, ani ostatn styky, a tyto mezi otcem a synem
a mezi bratrem a bratrem jsou v nejvy me neslun,
jako ji jejich milovn. Zvltn jest tak nebrniti obcovn ze dnho jinho dvodu ne z toho, e se tu
rozko stv pli prudkou, a mniti, e na tom nezle,
je-li to otec se synem i bratr s bratrem.
Podob se tak, e by bylo uiteno, aby eny a dti
mli spolen spe rolnci ne strcov; budou-li toti
dti a I eny spolen, bude tak men ptelsk nklonnos a tak to m bti u poddanch, aby poslouchali a nemysleli na novoty.
Vbec takovm zkonem nutn nastane opak toho, [co
zkony sprvn stanoven maj zpsobiti a pro Skrats mn, e co se te dt a en, m to tak bti zazeno.
Jsme zajist pesvdeni, e l4.s,.~q.les/pr() obce nejvy-

35

40
1262 b

kobyla ve Farslu,

70

lifrl dobrem - tak toti bude v nich velmi mlo rozbroj -, a sm I Skrats nejvce chvl jednotnost obce, kterou i on patrn pokld za dlo ptelstv a lsky, jak
vme z st Aristofanovch v erotickch eech, e pr
milujc pro prudkou lsku tou spolu srsti' a ze dvou
stti se jednm. Pi tom ovem mus zaniknouti oba anebo jeden z nich. I V obci vak pi spoleenstv toho druhu mus lska ochabovati a sotva otec bude kati "to je
mj syn" a syn "to je mj otec". Nebo jako mlo sladkosti, je-li smchno s velkm mnostvm vody, in
sms pro chu neznatelnou, tak bude i ve vzjemn p
buznosti, oznaen tmi jmny, I jeto v takovm zzen
obce nutn sevelmLmAlohur;!f!,stqi:qt!q(tc syny jako
o syny, a syn o otce jako o otce, anebo brat mezi sebou
jako o bratry. Jsou toti dv vci, kter pedevm v lidech bud pi a lsku k sob,: vlastnictv a pedmt lsky .. Ato oboj nen mon u oban v obci tak uspo
dan.
Ne I tak pedpis, podle nho narozen dti budou
peneny' ol'roJ:nkal11.esll1k do tdy strc,
a dti tchto do tdy onch, zpsob povliv zmatek,
jakm zpsobem se to bude dti; vdy osoby odevzdvajc a penejc mus pece vdti, koho odevzdvaj
a komu.
Konen nezbytn se mezi nimi jet astji I mus vyskytovati to, o em jsme dve mluvili, jako ublen na
tle, milostn pletky a vrady. Nebo ti, kte jsou dni
mezi ostatn obany, nenazvaj strce svmi bratry,
dtmi, otci a matkami, a naopak ti, kte jsou umstni
mezi strce, nenazvaj tak ji ostatn obany, take se
nevysthaj takovch skutk, ped nimi by je I chrnilo
pbuzenstv.

Tolik tedy o spoleenstv

dt

71

a en.

10

15

20

25

30

35

POLITIKA

KNIHA DRUH

5. O komunismu majetku u Platna

a dem sprvnch zkon, m nemal pednosti. Bude

toti z obojho mti strnku dobrou. I Tm "z obojho"
myslm spolen majetek a soukrom vlastnictvjNebo
v jistm smyslu majetek mus bti spolen, v celku vak
mus zstati soukromm vlastnictvm.~ude-li se kad
starati o sv, nebude ani dnch alob, a vce se tak
vykon, jeto kad bude pracovati pro svj vlastn uite]L Pro jejich ctnost se vak uvn soukromho majetk:tf bude I dti podle pslov "ptelm vechno spoleno " Ji nyn v nkterch obcch jsou zklady takovho
zzen, take jest patrno, e to nen nemon. Zvlt
v obcch dobe uspodanchnco ji skuten jest, nco
uskutenno bti me; kad tu m svj vlastn majetek, ale nco dv k uvn ptelm, neho pak uv
sm jako I spolenho, jako napklad v Lakedaimonu
pouvaj oban otrok vespolek takkajako svch, rovn i kon a ps a tak polnch plodin na venkov, pote
buje-li jich nkdo jako potravy na cest. Jest tud patrno, e jestlpe, aby majetek byl soukrom, ale uvnm
aby se uinil spolenm; I zkonodrci pak pslu kol,
aby smlen oban k tomu pivedl.
Ned se tak slovy vyjditi skutenost, jak uspokojerr lovku psob, me-li nco nazvati svm. Zajist
ne nadarmo I kad lovk m lsku sm k sob, vdy
cit ten jest pirozen. Oprvnn hany zasluhuje jen sobectv; to vak nen toton se sebelskou, nbr je to
plin lska k sob sammu, jako tak lid kraj lovka chtivho penz, a pece tyto, abychom tak ekli,
vichni njak maj rdi. I Ale i to psob slast v nejvy
me, meme-li se zavditi ptelm nebo hostm nebo
druhm a pispti jim ku pomoci; a to je mono jen tehdy, kdy majetek je soukrom. T vhody se tedy nedostv tm, kteQ!?J~~,~itlplijednotnou, a krom toho

S tm souvis vaha o majetku, jak jej maj upraviti ti,

kte chtj mti obec nejlpe uspodanou, zda majetek
40 m bti spolen, i ne. I Tuto otzku mono snad zkoumati tak oddlen od zkon o dtech a ench, myslm
1263' I otzku o majetku, zda by toti, i kdyby ony nebyly spolen, jakje to v nynjch dobch ve vech obcch, bylo
lpe, aby majetek i uvn jeho byly spolen vem:'
napklad, aby pozemky byly sice soukromm vlastnictvm, ale vtek aby se dval dohromady pro spolen
5 uvn a tak se spoteboval- jako in I nkte nrodov -, i naopak aby pda byla spolen a spolen se
vzdlvala, vtek vak aby byl rozdlovn pro soukromou spotebu - tak tento zpsob spoleenstv jest pr
u nkterch barbar -, anebo aby i pozemky i vtky
byly spolen.
Kdyby pole vzdlvali jin ne oban, byl by to zp10 sob jin a I snadnj, pracuj-li vak oban sami pro
sebe, tak otzka o majetku zpsob vce nesnz. Nebo
nebude-li zachovna rovnost mezi poitky a pracovnm
vkonem, nbr bude tu nerovnost, nutn vzniknou vitky od tch, kte mn dostvaj a vce pracuj, proti
tm, kte sice mnoho povaj nebo dostanou, ale mlo
pracuj.
15
Vbec souit a spoleenstv ve vech lidskch vcech
jest nesnadn, zvlt vak v takovch. Dokazuje to ji
spolenost spolucestujcch; tm vichni lenov se
nepohodnou a zneptel mezi sebou pro lecjak mali
kosti. Nejvce mrzutost mme tak s tmi sluebnky,
20 kterch nejastji uvme pi I obvyklch slubch.
Tedy spoleenstv majetku psob tyto a jin takov
nesnze. Nadto nynj zpsob, zdokonalen zvykem

72

c_

73

25

30

35

40

1263b

POLITIKA

vkony dvou ctnost, umienasti k enm Ikrisnrr inem zdreti se ciz.eny pro ume
nost - a tdrosti vzhledem k majetku; ani toti nebude
zjevnsmlen tdrho lovka, ani nevykon dnho tdrho skutku; vdy kol tdrosti zle v uvn
majetku.
15
Ovem takov zkonodrstv jest zdnliv na pohled
krsn a in dojem lidumilnosti; nebo kadmu, kdo
o nm sly, se zamlouv - m za to, e nastane jaksi podivuhodn lska vech ke vem -, zvlt kdy se zla,
vyskytujc se v nynjch obcch, pipisuj na vrub to20 mu, I e majetek nen spolen, mnm tm pe o zvazky, aloby pro kiv svdectv a pochlebovn bohm.
Ale to nen proto, e tu nen spoleenstv majetku, nbr
pro mravn patnost, jeto vdme, e osoby, kter maj
nco spolenho a spolen toho uvaj, mnohem spe
25 se znesv ne majitel I soukromho jmn. Avak my
jen za mal povaujeme poet tch, kte se dostanou do
sporu pro spoleenstv majetku, ponvad je srovnvme s velkm potem tch, kte maj soukrom majetek.
Konen bylo by tak spravedlivo nejen pipomnati, kolika nevhod by lid byli zbaveni pi spoleenstv majetku, nbr tak, kolika vhod; zd se, e by pak ivot byl
zcela nemon.
30
Za pvod I Skratova omylu jest teba pokldati nesprvn pedpoklad. Zajist e domcnost i obec m bti
v jistm smyslu jednotn, ale ne zcela. Nebo bude-li se
v tom pokraovati, nebude to ji obec, anebo j sice jet
bude, ale ponvad bude blzko tomu, e nebude ji
odpovdati pojmu obce, bude obc hor, stejn jako kdy35 by I se symfonie stala jednohlasnou anebo rytmus jedinou stopou. Spe jest teba, jeto jest mnostvm, jak
bylo nahoe poznamenno, vchovou uinitiji spolenou
10

zejm ni

n-eboi'}est

74

KNIHA DRUH

a jednotnou; a tujest zvltn, e mu, kter chce zavsti

vchovu a mysl, e tm se obec stane dnou, oekv
npravu od takovch prostedk a nikoli spe od mravnch I zvyk, filosofie a zkon, asi tak, jako zkonodr- 40
ce v Lakedaimonu a na Krt uinil majetek spolenm
zavedenm I spolenho stolovn.
1264'
Nesmme vak ani zapomnati, e jest si teba vmati
dlouh doby a mnohalet zkuenosti, kter by jist nebylo zstalo neznmo, zda takov zzen jest sprvn; nebo nalezeno jest takka vechno, ale nen to bud' pe
hledn sestaveno, anebo se toho neuv, I a je to znmo. 5
Nejlpe vak bychom se o sprvnosti pesvdili, kdybychom takovou stavu vidli ve skutenosti zavedenou;
nebo obce nelze zditi bez tdn a oddlovn, jednak
dle spolenho stolovn, jednak dle rod a kmen. A tak
pi tomto zkonodrstv nebude zbvati nic jinho, ne
aby se I strcov nezabvali rolnictvm; a to tak nyn 10
Lakedaimoan chtj zavsti.
Ale Skrats ani neekl, ani to nen snadno povdti,
jak asi tvar bude mti cel ta obec pi zamlenm
spoleenstv. A pece prv obyvatelstvo obce se tvo
z mnostv ostatnch oban, o nich nen nic stanoveno,
I zda tak rolnci maj mti majetek spolen, i kad m 15
mti tak svj vlastn, a zda tak eny a dti maj mti
kad pro sebe, nebo spolen. Nebo m-li bti vechno vem tm zpsobem spolen, jak se budou liiti tito
od onch strc? Anebo co by z toho mli, e by sneli
jejich I nadvldu? Z jakho zjmu by stle sneli nad- 20
vldu, nevymyslelo-li by se nco takovho jako u Kran? Ti toti otrokm dopvaj veho ostatnho a odpraj jim jen tlesn cvien a mti zbra. Bude-li to vak
zde jako v ostatnch obcch, jak to bude zpsob spoleenstv? Pak zajist v jedn I obci budou nutn obce dv, 25

75

POLITIKA

a to navzjem neptelsk. Nebo Skrats in sv strce jakousi posdkou, rolnky pak, emeslnky a ostatn
obyvatele obany.' aloby, pe a vechna jin zla, kter
30 obcm vytk, budou i mezi nimi. A pece prav, 'I e pro
sv vychovn nebudou potebovati mnohch zkon,
napklad takovch, kter se tkaj veejnho a trnho
du a jinch podobnch, a pece vchovy dopv jen
strcm. Dle rolnky, kte odvdj dvky,' in pny
majetku; jest vak velmi pravdpodobno, e tito budou
35 mnohem nevraivj a I domlivj ne v nkterch
obcch heilti, penesti' a otroci.
Ale ani to nen nijak vyteno, jsou-li tato zazen stejn nutnm vsledkem, nebo ne, a ani otzka, kter s tm
souvis, jak toti m bti stava tto tdy, jak vchova
a zkony. A pece nen snadno domysliti se toho, ani na
40 tom mlo nezle I pro zachovn spolenosti strc,
1264 b jac asi ti lid jsou. Ale I kdy se eny uin spolenmi,
majetek pak soukromm, kdo potom bude hospodaiti
doma, tak jako jejich mui obstarvaj prci na poli?' Jest
5 tak nevhodn ze srovnn se zvaty uzavrati, I e pr
eny maj mti tot zamstnnjako mui,' nebo u zvi-,
at neni dnho hospodstv.' Nebezpeno jest tak,
jak Skrats ustanovuje sprvce. Ponechv toti sprvu
stle tm osobm; a to bv podntem k rozbroji i u
lid, kte nemaj sebevdom, neku-li teprve u mu
10 vzntlivch I a bojovnch!' Je zjevno, e jest nucen ponechvati sprvu tm osobm; vdy "zlato od boha"
nen pimseno" v duch hned tm, hned onm, nbr
stle tm. Podle jeho slov toti hned pi vzniku jednm
jest pimseno zlato, druhm stbro, m a elezo pak
15 I budoucm emeslnkm a rolnkm.
A a strcm odnm blaenost,' pece prav, e zkonodrce m celou obec uiniti astnou. Ale cel obec

76

KNIHA DRUH
neme bti astna,

nemaj-lijej lenov vtinou nebo

vichni nebo alespo nkte sv blaenosti. Nebo I blaeno st nenle do te skupiny, do n nle sud slo;
tu zaj ist celek me bti sud,' a takov nen dn
jeho dl. Ale nejsou-li strci blaeni, kdo jin jm bude?
Snad pece ne emeslnci a dav nich dlnk?
A tak stava, o n Skrats pojednal, I m tyto nesnze a jet jin nemn vn.

20

25

6. Kritika Platnova spisu Zkony

Skoro stejn se vc m s pozdji napsanmi Zkony;
proe jest zhodno, abychom strun prozkoumali i stavu v nich vylenou. Vdy Skrats i ve spise stava
uril toho velmi mlo, tak o spoleenstv en I a dt, jak
m bti, i o majetku a o du stavy - mnostv obyvatelstva se tu toti rozdluje na dv sti, na st rolnk
a vlenk; z tchto jest tet st, poradn a vobcivldnouc. Ale o rolncch a emeslncch a o tom, I zda ve
sprv nemaj dnou ast, i njakou maj, a zda i tito
maj mti zbra a spolu vliti, i ne, Skrats neuril nic.
Mn vak, e eny maj tak thnouti do pole a e se jim
m dostati stejn vchovy jako strcm; jinak svou rozmluvu vyplnil vahami o tom, co k vci nepat, I a o vchov, jak u strc m bti.
Nejvt st Zkon obsahuje prv jen zkony, o stav tu vak promluvil ~lo.' A akoli ji chtl nynjm
obcm vce pibliti, po malch oklikch se vrac zase
k t jin stav. Nebo I krom spoleenstv en a majetku obma obcm v ostatnch vcech dv stejn zazen;
dv jim tut vchovu i zpsob ivota bez nutnch prac, a rovn zazen spolenho stolovn. Tu jen prav,

77

30

35

40
1265a

POLITIKA

loe i u en m bti spolen stolovn,' a tam poet I obrnc stanov na tisc, tu vak na pt tisc.'
Vechny Skratovy hovory maj do sebe nco neobyejnho, uhlazenho, pvodnho a hloubavho, ale je
nesnadno ci, e by v nich vechno bylo sprvn, kdy
by hned prv uveden poet, a na to se nesm zapomnati, poteboval tak velikho zem, jako jest babyln15 sk I nebo njak jin nesmrn rozshl zem pro to
mnostv, aby se odtud uivilo pt tisc zahale a s nimi jet mnohonsobn zstup en a pomocnk. Ped
poklady initi jest sice mono podle pn, ale ne nemon.
Prav se, e zkonodrce pi nvrhu zkon m hledti
20 'k dvma vcem, I toti k zem a k lidem. Bylo by vak
snad dobe pidati jet: i k sousednm krajinm, m-li
obec vsti ivot politick, nikoli osaml - nebo jest
nutno, aby ve vlce uvala nejen takovch zbran, je by
byly vhodn ve vlastnm zem, nbr aby byly upote25 biteln tak v cizch I krajinch. A i kdy neschvlme vlen zpsob ivota jak pro jednotlivce, tak ani pro obec
jako celek, pece nicmn oban mus bti postrachem
pro neptele, nejen kdy tito do zem vpadnou, nbr
jet i po jejich odchodu.
Tak vzhledem k me majetku jest teba uviti, zda
30 by nebylo lpe uriti ji jinak a tm zetelnji. I Majetek
pr podle nho m bti tak velik, aby se z nho mohlo
ti mrnm zpsobem,' to jest jako by nkdo ekl, aby se
ilo dobe. Nebo jest to eeno pli veobecn. Tak
jest mono ti mrn, a pece nuzn. Ale lep vmr by
byl ci mrn a tde - nebo pojmme-li kad ten
stav o sob, jest mono pi tomto ti rozmaile, pi onom
35 namhav -, ponvad to jsou jedin I ctnosti v uvn
majetku; nen mono napklad uvati majetku vldn
J

78

KNIHA DRUH

nebo zmuile, ale je mono uvati ho mrn a tde,

take k tomu jest poteb i tchto pslunch stav.'
Podivno jest tak, e ten, kdo vyrovnv majetek, nein dn opaten, kter by se tkalo mnostv oban, I ale plozen dt ponechv neomezen' v domnn, 40
e pr sebevt poet porod se vyrovn etnmi ppady bezdtnosti a poet obyvatelstva zstane na te vi,
I jeto pr v obcch tomu tak jest ji v dnench dobch. 1265 b
Ale ten pomr nemus bti zcela tent v obcch, jak by
potom byly, a v tch, jako dnes jsou. Nyn zajist nikdo
nem nouzi, ponvad majetek se rozdluje mezi libovoln velk poet, potom vak pi nedlnosti majetku nadpoetn nutn I nebudou mti nic, a jest jich mlo nebo 5
mnoho. lovk by se proto domnval, e by se spe mlo
omeziti plozen dt ne majetek, take nad urit poet
dt by se nesmlo vce ploditi; poet ten by se musel
stanoviti se zenm na okolnost, e snad nkter dti
pedasn zemrou, I a na bezdtnost ostatnch. Ponech- 10
li se vak plozen dt pln volnost, jako ve vtin obc,
mus to bti pvodem chudoby oban, chudoba pak
psob rozbroj a zloinnost.
Proto Feidn z Korintu,' jeden z nejstarch zkonodrc, mnil, e poet rodin a mnostv oban mus stle zstati stejn, I i kdy zpotku vichni mli nestejn 15
velik podly; avak v tchto Zkonech jest to naopak:
Ne o tom, jak by se dle naeho mnn ten pomr lpe
upravil, bude teba promluviti ne.'
V tchto Zkonech postrdme tak uren o tom, jak
se maj rozliovati osoby vldnouc od ovldanch. Prav Ijen, e jako se osnova dl z jin vlny ne tek, tak e 20
m bti pomr vldnoucch k ovldanm.
Kdy pak dle dovoluje, aby se vekeren majetek sml
zvtiti a pateronsobn, pro by to nemohlo bti do

79

KNIHA DRUH

POLITIKA

jist mry tak u pozemku? Jest teba mti zetel tak k je25 ho rozdlen obydl, aby snad I nekodilo hospodstv;
kadmu toti pidlil dv oddlen od sebe obydl, ale
jest tko obvati dva pbytky"
Cel to uspodn obce nechce bti ani demokraci,
ani oligarchi, nbr nm uprosted obou, co se nazv
poltei; skld se toti z oban schopnch zbran.
Snad tedy m pravdu, jestlie zaizuje obec s takovou
30 stavou v I domnn, e by z ostatnch stav byla nejvce
vhodn stti se nynjm obcm spolenou; ale nem
pravdu, m-li bti nejlep stavou po t, kterou prve
navrhl.' Nebo snadno by pak nkdo mohl vychvliti spe stavu laknskou anebo nkterou jinou vce aristokratickou.
Nkte vyslovuj nzor, e nejlep stava m bti
35 smena ze vech stav 1- proto tak chvl stavu lakedaimonskou; jedni toti tvrd, e v sob chov prvky oligarchick, monarchick i demokratick, jeto krlovstv
pr jest monarchi, ad geront oligarchi," a demokratick zsady pr jsou zastoupeny v adu efor, pon40 vad tito jsou brni z lidu. I Druz vak tvrd, e efort
jest tyranidou, a demokratick prvky vid ve spolenm
1266' stolovn a v ostatnch zazench I dennho ivota.
I V tchto Zkonech se vak prav, e nejlep stava se m
skldati z demokracie a tyranidy, je pece vbec nem
eme povaovati za stavy, anebo jen za nejhor ze
vech." Lpe tedy soud ti, kte spolu sluuj vce stav;
5 nebo I stava, kter je sloena z vce prvk, jest lep.
A potom, stava ona zjevn nem v sob nic monarchickho, nbr pouze sloky oligarchick a demokratick; pitom vak se vce klon k oligarchii. To jest patrno
z obsazovn ad; nebo spolenm znakem zsad
10 obou stav jest, e se I o zvolench edncch losuje:

80

ist

oligarchickou zsadou vak jest" povinnost, e se

zmonj oban mus astniti jednn ve snmu, voliti sprvce a obstarvati jin zleitosti obansk, kdeto jin oban jsou tch povinnost zprotni, a rovn
tak zazen, kter cl k tomu, aby vtina ednk byla
brna z oban zmonch a nejvy ady aby byly obsazovny tmi, kdo maj nejvy odhad majetku. Oligarchicky zizuje tak volbu rady. I Nebo vichni oban
jsou sice povinni voliti, ale jen leny rady z prv tdy
majetkov a stejnm zpsobem z tdy druh, nato leny
z pslunk tdy tet, jene astniti se tto posledn
volby nejsou povinni vichni lenov ty td, nbr
toliko prvch t, volby len rady ze tvrt tdy majetkov pakjsou nuceny astniti se jen tda prvn a druh;
z tchto zvolench pak, jak prav, m se ustanoviti stejn poet len rady z kad I majetkov tdy. A tak volii z nejvych td a zdatnj budou poetnji zastoupeni, protoe nkte pslunci lidu nebudou voliti, kdy
k tomu nebudou nuceni.
e tedy takov stava neme bti sloena z demokracie a monarchie, vysvt z tohoto vkladu a jet jasnji
vysvitne pozdji z dvod, I a pijdeme k vaze o takov stav; jist nebezpe pi volb ednk chov tak
jejich volba z potu, kter byl zvolen. Nebo budou-li se
tu, by i v malm potu, nkte chtti spojiti, bude se
vdy volit podle jejich vle.
Tak tedy je to s stavou, jak je vylena v Zkonech.

15

20

25

7. stava Faleova
Jsou vakjet i nkter jin stavy, kter navrhli jednak obyejn lid, jednak filosofov a jednak politikov,

81

30

POLITIKA

35

40
1266 b

10

15

20

KNIHA DRUH

kter ustlenm stavm, podle nich se nyn obce spravuj, vesms jsou bli ne ob pedchoz. Nebo nikdo
jin nezavd novoty tkajc se spoleenstv dt I a en
ani tkajc se spolenho stolovn en, nbr vichni
vychzej spe od toho, co je nutn.
Nkte pokldaj za nej dleitj , j sou-li dobe uspodny majetkov pomry; nebo pro n prv pr vznikaj rozbroje. Proto Fales z Chalkdonu' dal pedevm
tento nvrh; I prav toti, e jmn oban m bti rovn.] A podle jeho mnn takov zzen, kdyby bylo zavedeno hned pi zakldn obce, nemlo by dnch obt, u obc ji zzench bylo by pr to sice pracnj,
pece vak pr by to bylo snadno vyrovnati tak, e by
bohat vno dvali: ale nepijmali, a chudobn by je nedvali, ale dostvali. I Platn, kdy psal Zkony, ml za
to, e a do jist mry jest tu teba ponechati volnost,
pece vak nemlo bti dnmu obanu dovoleno, aby
ml vce ne pateronsobek nejniho podlu, jak bylo
eeno ji nahoe.
Ti vak, kte dvaj takov zkony, nemaj ani toho
nedbati, eho se nyn nedb, e ten, kdo naizuje jist
mnostv jmn, I jest povinen naditi tak urit mnostv dtek; nebo pevyuje-li poet dt vi majetku,
zkon se nutn poruuje, a i krom toho poruen jest zl,
kdy mnoz z bohatch chudnou; jest pak tko, aby se
z takovch lid nestvali novoti.
e tedy I prava jmn m vskutku vznam pro obansk spoleenstv, jest zjevno i z toho, e to poznali n
kte ze starch zkonodrc, jak tak Soln zkonem
ustanovil. Takov zkon, kter zakazuje nabvati libovolnho mnostv pozemk, jest i v jinch obcch; zkony rovn zakazuj prodej jmn, jako v Lokrech jest
zkon, I podle nho nesm bti prodvno, le v tom p-

e by nkdo dokzal, e ho stihla patrn nehoda,

jin pak pikazuje, e star pdly mus bti zachovny
- zruen tohoto zkona v Leukad zpsobilo tak, e se
tam stava stala pli lidovou; nebo dve stanoven
odhad majetku pro vstup k adm nemohl se pak udreti v platnosti -; ale i kdy se rovnost majetku I udr,
me tento bti bud' pli velik, take lovk pak me
podlehnouti bujnosti, anebo pli skrovn, take ije
bdn. Jest tedy patrno, e zkonodrce se nem spokojiti s tm, aby jmn uinil rovnm, nbr m tak hledti
ke stedu. A i kdyby se dle pro vechny stanovila stedn mra majetku, nic by to nebylo platno; nebojest dle
itj, aby se vyrovnaly spe dosti I ne majetek, a to
nen mono, nejsou-li k tomu oban dostaten zkonem vychovvni.
Ale na to by snad Fales mohl odpovdti, e to prv
on sm tvrd; nebo podle jeho mnn v obou tchto
vcech, v majetku a vchov, m v obcch bti rovnost.
Avak bylo by teba ci, jakho asi druhu vchova m
bti, I nebo nic se nepome tm, ekne-li se, e m bti
jedna a t; vchova toti me bti t a jedna, ale pi
tom takov, e jejm psobenm lid mohou zmrn
voliti vt mru a majetku, a cti anebo obojho z-

82

83

pad,

25

30

35

rove.

A pak lid se bou nejen pro nerovnost majetku, nbr tak hodnost, a to v kad t vci opanm zpso
bem; I obecn mnostv se toti bude bouiti pro nerovnost majetku I a vzdlanci pro hodnosti,' jsou-li rovn;
odtud tak nek:'

Stejnou dostv

est,

jak zbabl lovk, tak statn.

40
1267'

KNIHA DRUH

POLITIKA

Lid se dle dopoutj bezprv nejen z nedostatku

nutnch vc - proti emu Fales vid lk v rovnosti
majetku, take pr se ji nebude loupeiti pro zimu nes bo I hlad -, nbr tak z myslu uvati a ne pouze touiti; maj-li toti lid vt dost, ne jest nutno, bude je
jej ukojen svdti k bezprv, ale netoliko aby ji ukojili, nbr tak proto, e chovaj dost, aby se radovali
z poitk, kter nepsob bolesti. Jak jest tedy lk pro
10 tyto ti? Pro jedny jest to mrn jmn I a piln prce, pro
druh umenost; pro tet konen, chce-li kdo hledati
radost sm v sob, nen lku jinde ne ve filosofii. Nebo jin prostedky potebuj pomoci lid. Vdy nejvtho bezprv se lid dopoutj prv pro nadbytek
a nikoli z nutn poteby - napklad nikdo se nestv ty15 ranem, aby nezmrzal; proto I se tak velik pocty dostv ne tomu, kdo zabije zlodje, nbr tomu, kdo tyrana-;
a tak zpsob uspodn obce, jak jej navrhuje Fales,
me pomoci jenom od malch bezprav.
Dle zaml uspodati jen to, co se te dobr sprvy uvnit obce mezi obany; jest vak toho poteb tak
20 se zetelem k sousedm a ke vem cizincm. I stava
tedy mus bti zzena tak vzhledem k vlen sle,
o kter onen nepovdl nic.
Podobn jest i s majetkem. Toho m bti tolik, aby
stail nejen k potebmobecnfm, nbr tak pro zevnj
25 nebezpe; proto ho nem bti ani takov mnostv, I aby
po nm dychtili soused, a to silnj, a majetnci jeho
nebyli s to tonky odraziti, ani zas nem ho bti tak
mlo, e by se nemohli dti do vlky ani s rovnmi a podobnmi. O tom tedy Fales neuril nic, a nesm zstati
bez povimnut, e mra majetku jest ku prospchu. Tu30 d nejlpe se snad vymez tak, e by I silnj neptel
neml z toho dnho uitku, aby pro jeho nadbytek vedl

84

vlku, nbr aby vlil jen tak, jako by tu takovho majetku nebylo, Tak napklad Eublos vyzval Autofradata, kter chtl oblhati Atarneus, aby uvil, za jakou
dobu zem dobude, a aby vypotal za tu dobu vlohy;
on pr za I men cenu se Atarnea vzd; tm nvrhem zp- 35
sobil, e Autofradats si vc rozmyslil a oblhn zastavil.
Njak vhoda tedy v tom je, kdy oban maj stejn
majetek, aby se proti sob nebouili, pece vak, abychom tak ekli, nen tak velik. Nebo lep lid se mohou horiti pro takovou rovnost, e si toho nezasluhuj;
proto tak I asto kuj pikle a rozncuj rozbroje. Kro- 40
m I toho vak lidsk patnost je nenasytn; zpotku se 1267 b
sice lid spokoj se dvma oboly, ale jakmile se to stane
nm obvyklm, daj stle vce, a dostoup nezmrn ve. Nebo povaha dosti, pro jej ukojen obecn
mnostv ije, nezn mez.
Za takovch pomr tedy jest hlavn vc, vce ne 5
vyrovnvati majetek, uiniti dobr povahy takovmi, aby
nechtly mti vce, patn pak, aby nemohly; a tohoto se
doshne, kdy budou slab a nebudou utlaovni.
Ale Fales nemluvil sprvn ani o rovnosti majetku. I Vyrovnv toti jen pozemkov majetek, ale jest 10
jet bohatstv v otrocch, dobytku a penzch, a etn
zazen takzvanch movitost; bud' tedy jest teba pro
vechno toto vyhledati rovnosti anebo njakho mrnho
du, anebo vechno ponechati tak, jak jest.
Konen jet z jeho zkonodrstv vidme, e m na
mysli zzen obce v malm rozsahu, I maj-li vskutku 15
vichni emeslnci bti nevolnky obce a nemaj-li tvoi
ti jejho podstatnho doplnn. Ale maj-li ti, kte konaj
veejn prce, bti nevolnky, muselo by to bti zazeno

85

20

POLITIKA

KNIHA DRUH

tak, jako v Epidamnu a jak to v Athnch chtl kdysi zavsti Diofantos.

A tak, co se te stavy Faleovy, I jest snad mono
z tohoto vkladu vidti, co asi povdl sprvn anebo
v em se mlil.

Hippodamos z Mltu,' syn Euryfntv - jen vynalezl tak upraven mst v oddly a pravidelnmi ulicemi
rozdlil Peiraieus, mu, kter ze ctidosti i jinak ve
svm ivot byl tak vstedn, I e na nkter lidi inil
dojem plin strojenosti jak pro bujn, peliv pstn
vlasy, tak i tm, e v zim v lt nosil jednoduch sice,
ale tepl odv, a kter chtl bti tak znalcem cel pro
dy -, prvn bez praktick znalosti sprvy obce se pokusil
nco ci I o nejlep stav.
/-Svou obec chtl zaditi z potu desti tisc oban
a rozdlil ji ve ti sti. Do prvn sti zaadil emesln
ky, do druh rolnky a do tet vlenky a ozbrojence.
Tak pdu rozdlil ve ti dly, v posvtnou, obecn a soukromo~ posvtn byla ta, z kter se mly zapraviti vlohy na obvykl bohosluby, obecn, z kter mli bti
ivi vlenci, a soukrom mla nleeti rolnkm. Rovn uznval jenom ti druhy zkon; nebo pedmty,
o n se vedou pe, jsou pr potem ti, a to potupa, ublen, vrada. Zkonem ustanovil takLeden nejvy
soud] ped nj mly pijti vechny prvn spory, o kterch se zdlo, e nebyly sprvn rozsouzeny; zdil jej
z nkolika I zvolench starc. Mnil pak, e rozsudky pi
soudech nemaj se dti pouhm hlasovnm, nbr kad
pr m mti tabulku, na kterou m napsati rozsudek, kdy

je prost pro odsouzen; navrhuje-li prost osvobozen,

m ji odevzdati przdnou. Je-li vak podmnn pro jedno nebo pro druh, m to pesn I vyznaiti. Domnval se
toti, e nynj zkony o tom nejsou sprvn; nebo
soudcov pr jsou nuceni poruovati psahu, maj-li rozhodovati jen tak i onak. Rovn dal zkon, aby ti, kdo
vynaleznou nco pro obec prospnho, byli vyznamenni, a dti padlch ve vlce aby byly vychovvny na
veejn traty, jako by jet nikde nebylo takov zazen. Ale takov zkon jest ji jak v Athnch, I tak i v jinch obcch. ednci pr maj vesms bti voleni lidem;
a lidem byly podle nho zmnn ti sti obce. Zvolen
pak maj peovati o zleitosti veejn a o zleitosti cizinc a sirotk.
To jest tedy vtina nejvce pozoruhodnch st Hippodamova zzen. IAle tu me psobiti rozpaky pedn
rozdlen potu oban. emeslnci toti, rolnci i ozbrojenci jsou vesms astnky sprvy obce, ale ponvad
rolnci nemaj zbran, emeslnci pak ani pozemk, ani
zbran, I mus se tm stti otroky ozbrojenc. Jest tak
nemono, aby se astnili vech hodnost - nebo vojevdci, strci oban a takka nejdleitj ady mus
se ustanovovati z tdy ozbrojenc -; nebudou-li vak
mti ast ve sprv obce, kterakje mono, aby j byli oddni?
Ale ekne se, e tda ozbrojenc mus prv bti silnj ne ty dv tdy. To vak nebude snadno, nebude-li
jich mnoho; a bude-li tomu tak, jak by tu mlo smysl
nazen, aby se ostatn astnili sprvy obce a spolurozhodovali o ustanovovn ednk? A dle, k jakmu
prospchu by byli obci rolnci? emeslnky I toti mus
mt - nebo kad obec potebuje emeslnk -, a ti se
mohou, jako v jinch obcch, iviti ze svho emesla.

86

87

8. stava Hippodamova

25

30

35

40
1268'

10

15

20

25

30

35

40

1268 b

10

15

20

POLITIKA

KNIHA DRUH

Rolnci vak by dvodn byli st obce, protoe by ozbrojencm poskytovali vivu, takto vak maj pozemek
soukrom a soukrom jej budou vzdlvati.
Budou-li dle spolenou pdu, z n obrnci obce maj
mti vivu, tito sami vzdlvati, nebude dnho rozdlu mezi tdou bojovnk a rolnk, a to pece zkonodrce chce. Budou-li to vak jin lid ne ti, kte rolni na
sv vlastn pd, a ne bojovnci, bude to zase tvrt tda obce, kter nebude mti I v niem ast a zstane obci
ciz. Ale chtl-li by nkdo stanoviti, e tit lid maj
vzdlvati pdu soukromou i veejnou, bude nesnadno
vytiti takov mnostv plod, aby z nho I kad mohl
opatiti dv domcnosti, a tak pro nemaj pmo z pdy
a z tch podl brti vivu sob a dodvati ji bojovnkm? To vechno tedy psob mnoho zmatku.
Nesprvn jest tak zkon o soudcovskm nlezu, I ponvad d, aby soudce rozlioval, kdeto pece
aloba zn prost, a tak aby se soudce stal rozhodm. To
jest sice mono pi soud rozhodm a kdy rozhodujcch jest vce - nebo tu se vespolek umlouvaj o rozhodnut -, ale na soudech to nen mon, nbr tu naopak
vtina I zkonodrc zaizuje vc tak, aby se soudcov
vespolek nemohli domlouvati. Jak potom v nlezu nem
bti zmatek, kdy soudce mn, e obalovan sice mus
platiti, ale ne tolik, kolik alobce d? Tento toti d
dvacet min, soudce vak pisuzuje deset min - anebo jeden vce, druh mn -, jin soudce pt I a jin zase tyi
- a tak arci zejm budou dle dliti -, jedni pak pisoud
vechno, druz nic. Kterak se tedy hlasy budou stati?
Tak nikdo nenut soudce ruiti psahu, kdy prost
osvobod nebo odsoud, pokud prost aloba sprvnm
zpsobem jest podna; nebo ten, I kdo osvobozuje, nerozsuzuje, e alovan nic nedlu, nbr pouze, e ne-

dlu dvacet min. Ovem psahu poruuje ten soudce,

kter odsuzuje, a nemysl, e ten lovk je dluen dvacet min.
Zkon pak, podle nho se m dostvati njakho
uznn tm, kte naleznou nco prospnho pro obec,
neni bez nebezpe, nbr jest pkn jen na poslech.
I Nebo chov v sob nebezpe udavastv a za uritch
okolnost vede i k zmnm stavy. Tm vak upadme do
jin obte a jinho zkoumn. Nkte toti pochybuj
o tom, zda pro obce jest kodlivo, i prospno mniti otcovsk zkony, je-li njak jin zkon lep. Proto jest
nesnadno Hippodamovu nvrhu pisvditi, nen-li zmna prospna. I Nkdo vak me navrhnouti zruen zkon nebo stavy jako veejn dobro.
Jeto jsme o otzce uinili zmnku, bude lpe, jestlie
o n jet strun pojednme. Jest toti v otzce pochybnost, jak jsme ekli, a mohlo by se zdti, e zmna jest
lep. V ostatnch oborech alespo takov zmna prospla, I napklad v umn lkaskm zmna proti zddnm
zvyklostem, a rovn v gymnastice a vbec ve vech
umnch a schopnostech, take, kdy politick umn
musme pokldati zajedno z nich,jest zejmo, e i v nm
nutn se vc m podobn. Nkdo by snad mohl ci, e
doklad toho jest v sam skutenosti; star zkony toti
jsou pr pli prost I a drsn. Nebo Hellnov chodili
kdysi ozbrojeni a eny kupovali jeden od druhho, a tak jin ustanoven, kter ze starch zkon jsou jet nkde zachovna, jsou zcela obmezen, jako I napklad
v Km jest zkon o vrad, dle nho obalovan m
bti vradou vinen, kdy alobce uvede nkolik svdk
ze svch pbuznch. A vbec vichni lid neptraj po
tom, co je zddno, nbr po tom, co je dobr; I a jeto
prvn lid, a se zrodili ze zem anebo byli zachrnni

88

89

25

30

35

40

1269'

10

15

20

25

POLITIKA

KNIHA DRUH

z njak pohromy: byli nepochybn podobn nynjm

zcela obyejnm a nevdomm lidem, jak se tak o tch
zrozencch zem vypravuje, bylo by zpozdil setrvati pi
jejich nzorech. Krom toho nen ani dobe psan zkony nechvati beze zmny. Nebo jako i v ostatnch umlch dovednostech, I tak i v uspodn politickm nen
mono, aby vechny jednotlivosti byly pesn psemn
vyjdeny; psemn vyjden toti mus bti veobecn,
jednn vak se tk jednotlivin.
Z tchto dvod tedy vysvt, e urit zkony v uri
t dob mus bti zmnny; pozorujeme-li vak vc z jinho stanovit, zd se, e jest tu poteb velk opatrnosti. Nebo I je-li prospch, jej pin zmna, jen
nepatrn, zvyk pak dan zkony ukvapen ruiti jest
patn, jest zjevno, e jest teba nkdy ponechati chyby
v zkonodrstv a ve sprv; vdy zmnou se neprosp
je tolik, kolik se ukod zvykem neposlouchati vldy.
Nesprvn jest tak pklad o umnch; nebo to nen
I stejn, mn-li se umn a zkon; zkon toti nem dn jin sly,j by si zjednval poslunost, ne zvyk, a ten
vznik jen dlkou asu, take snadno mniti zaveden
zkony v jin zkony nov znamen oslabovati moc zkona vbec.
A mus-li I se i zkony mniti, maj se mniti vechny
a v kad stav, i ne? A sm zmnu provsti kdokoli,
ijenom nkdo? V tomjest zajist velk rozdl. Proto zanechejme zatm toho zkoumn; nebo nle jin vhodn pleitosti.

9. stava lakedaimonsk

90

V stav lakedaimonsk a I krtsk a asi tak v os- 30

tatnch stavch jest zkoumati dvoj vc, pedn, zda
vzhledem k nejlepmu uspodn jsou tu dny zkony
sprvn, i nesprvn, a za druh, zda je tu nco, co by
odporovalo rozvrhu a tvaru stavy, kter jim tane na
mysli.
Jest uznanou pravdou, e obec, kter m mti dobr
zzen, I mus bti zprotna starost o nutn vci; nelze 35
vak snadno uriti, jakm zpsobem se to m provsti.
Nebo thessalt penesti se asto vzbouili proti Thessalm, podobn i heilti proti Laknm - jsou toti stle
jako na han, aby tili z njakch pohrom -; naproti
tomu u Kran I se jet nic takovho nestalo. Snad pro- 40
to, I e sousedn obce, i kdy spolu vl, nikdy nepo- 1269 b
mhaj povstalcm, jeto by jim to nic neprosplo, kdy
samy maj sv perioiky, Laknm vak vichni soused
byli nepteli, tak Argejt, Messan a I Arkadov; 5
a prv proto zpotku tak od Thessal penesti odpadali, protoe Thessalov vlili se svmi pohraninmi
sousedy, s Achji, Perraiby a Magnany. A tak, i kdyby nebylo nic jinho, otzka dohledu na tyto lidi a zpsobu, jak s nimi zachzeti, zd se obtn; povol-li se jim
toti, stvaj se drzmi a osobuj si I stejn prva s pny, 10
a ij-li ve stsnnch pomrech, kuj pikle a iv v sob
nenvist. Je tedy zejmo, e tu nenalezli nejlep zpsob
ti, u nich se vyskytuj takov zjevy s heiltstvm.
kodliv jest tak voln kze en, a to jak zvolen
stav, tak blahu obce. Nebo jako I mu a enajsou sou15
st domcnosti, tak zejm se m mti za to, e i obec
jest rozdlena ve dv skoro stejn sti, v obyvatelstvo
musk a ensk, take jest nutno souditi, e polovice

91

POLITIKA

obce nem zkonitho du v tch stavch, v nich

jsou uspodny patn. A to se tam skute20 n stalo; I ponvad zkonodrce chtl celou obec mti
mravn otuilou, jednal sice dle toho myslu zejm pi
obyvatelstvu muskm, ale o eny se vbec nestaral; ij
tam toti zcela nevzan a bujn. Proto se v takovm zzen obce nutn vysoko cen bohatstv, zvlt kdy tu
25 I eny porouej, jak namnoze bv u kmen bojovnch
a vlench, mimo Kelty a snad jet u nkterchjinch
kmen, u nich se zjevn pohlavn obcovn mezi mui
pokld za slun. Nebo se zd, e star bsnk v bji
ne bezdvodn spojil Area s Afrodtou; vechny takov
30 kmeny toti jsou nchyln k obcovn bu s mui, I anebo se enami. Proe tak to bylo i u Lakn a za jejich
nadvldy v mnohch vcech rozhodovaly eny. A jak
pak jest rozdl v tom, vldnou-li eny, anebo jsou-li ti,
kte vldnou, ovldni enami? Je to jedno a tot. A
35 I jeto smlost v obyejnm zpsobu ivotu v niem neprospv, a kdy, tedy ve vlce, tak prv tm laknsk
eny velmi kodily. Ukzaly to za vpdu Thban;' k niemu nebyly uiten, zrovna jako v jinch obcch, pi
vodily vak vt zmatek ne neptel.
40
Zpotku I ovem volnost en u Lakn mla asi svj
1270' dvod. I Pro vlen"yp~a~y-totibyli dlouhou dobu
z domova vzdleni, vedouce vlku s Argejskmi a opt
5 s Arkadya Messany; kdy pak nastal klid, I pro svj ivot v poli - kter zajist rozvj a uskuteuje mnohou
ctnost - byli sami dobe pipraveni pro zkonodrce,
kdeto pokus Lykrgv, aby tak eny podrobil zkonm, ztroskotal pr o jejich odpor, a tak pr opt od svho myslu upustil. To jsou tedy piny toho, co se stalo,
10 a tak i zjevn tto chyby; ale my I nezkoumme, kdo zapomry en

92

KNIHA DRUH

sluhuje odputn a kdo ne, nbr to, co je sprvn a co

nesprvn.
Zd se, jak ji nahoe bylo eeno, e toto nesprvn
zazen se zetelem k enm psob jist nenleitosti
nejen v stav sam o sob, nbr pispv tak jaksi
k ziskuchtivosti. I Po tom, co bylo prv uvedeno, obra- 15
cej se vtky proti nesrovnalostem v majetku. st oban toti stala se u nich majetnky pli velkho jmn,
st jen zcela malho, a tak se pozemk dostalo jen malmu potu. Ne i to jest zkony patn zazeno; koupi
I nebo prodej vlastn pdy prohlsil zkonodrce za ne- 20
sprvn, a to prvem, kdeto monost darovati ji nebo
odkzati ponechal kadmu na vli; a pece to nutn vyjde na jedno a tak i onak. Tak enm z veker pdy
nleej tm dv ptiny, jednak proto, e jest jich mnoho ddikami, I a jednak pro zvyk dvati velk vno. 25
A pece by bylo lep zazen, podle nho bu by se nedvalo dn vno, anebo dvalo mal nebo jen mrn.
Te vak kad svou ddiku me dti tomu, komu
chce; a zeme-li bez zvti, tak ten, koho zanechal jako
zkonitho ddice, dv ji, komu chce.
Kdeto tedy pda mohla uiviti patnct set I jezdc 30
a ticet tisc tkoodnc, nebylo jich dohromady ani tisc. Nesprvnost tohoto zazen vyla najevo tak ze
skutenosti sam; nebo obec nemohla snsti ani jedin
rny, nbr zahynula pro malou lidnatost. Vypravuje se
sice, I e se za dvjch krl udlovalo obanstv ji- 35
nm, take i pi dlouhotrvajcch vlkch nenastala mal
lidnatost, a kdysi pr bylo Sparan a deset tisc; ale, a
je to pravda nebo nen, jest pece jen lpe, peuje-li se
urovnnm majetku o to, aby obec mla nutn poet
mu. I Takov nprav pek tak zkon o plozen 40
dt. I Nebo zkonodrce v myslu, aby poet Sparan 1270 b

93

KNIHA DRUH

POLITIKA

byl co nejvt, sna se obany pohnouti k tomu, aby

plodili co nejvce dt; maj toti zkon, e otec t syn
m bti prost vojensk sluby a ten, kdo m tyi, e m
5 bti osvobozen od veho. A pece I jest jasno, e pi
vzrstajc lidnatosti a pi takovm rozdlen pdy mus
pibvati lid chudobnch.
Ale i s efortem je to zazeno patn. Tento ad toti
rozhoduje u nich o nejdleitjch zleitostech, jeho
lenov se pak vybraj ze veho lidu, take se k tomu
10
adu dostanou asto lid velmi I chudobn, kte pro
svou chudobu byli prodejn. To se ukzalo asto ji v dob dvj i nynj u Andan; nkte z nich toti byli
penzi podplaceni, i byli by, pokud na nich bylo, zniili
celou obec. A ponvadjejich moc jest pli velik a jest
rovna moci samovldcov, byli sami krlov nuceni, aby
15 si lichocenm zjednvali jejich pze, I a tak i tm zrove stava brala kodu; aristokracie toti pechzela
v demokracii.
Tento ad udruje ovem stavu pohromad - nebo
lid se chov klidn, ponvad m ast v nejvy moci,
take, a je to zsluhou zkonodrcovou anebo se to sta20 10 I nhodou, veejnosti to prospv; m-li se toti stava
udreti, jest teba, aby si vechny sloky obce dobrovoln ply, aby takov skuten byla a trvala; krlov se
ovem tak chovaj pro svou hodnost, muov dokonal
pro gersii, nebo tento ad jest zvodn cenou ctnosti,
25 lid pak pro efort, I kter se obsazuje ze vech -; ale a
lenov tohoto adu maj bti voleni ze vech, tedy pe
ce ne takovm zpsobem, jakm se to dje nyn - jest
toti pli dtinsk.' Tak jsou rozhodmi v dleitch
30 soudnch pch, a je jimi kde kdo, proto by bylo I lpe,
aby soudili ne podle osobnho zdn, nbr podle psanch zkon. Rovn zpsob ivota efor nesouhlas se

94

zmrem obce;

jest toti pli voln, kdeto u ostatnch

mru v tvrdosti, take ho nemohou snsobchzej zkon I a oddvaj se tlesnm poit-

pekrouje spe

ti a

tajn

35

km.

Ale i zzen adu geront u nich m sv nedostatky.

Kdyby toti jeho lenov byli dn a nleit byli vychovni v ulechtil munosti, jist by kad bez rozpak uznal, e je to obci ku prospchu, akoli je na povenou, e doivotn rozhoduj v dleitch I pch - tak
soudnost toti m sv st, jako je m i tlo -; I jsou-li
vak vychovni tak, e ani sm zkonodrce jim nedv
uje jako mum ne dosti dnm, pak to nen bez nebezpe. Zd se tak, e lenov tohoto adu bvaj platn
a vechny veejn zleitosti dlaj pedmtem milosti.
I Proto by bylo lpe, aby nebyli nezodpovdni,jak opravdu nyn jsou. Mohlo by se sice zdti, e eforsk ad d
tovn z innosti vech ad; ale to jest zase pro efort pli velik oprvnn, i myslme, e se tovn
nem dti takovm zpsobem. Tak volba geront, jak ji
vykonvaj, zpsobem I rozhodovn jest dtinsk,' a nesprvn jest tak to, e ten, kdo chce bti uznn hodnm
adu, m se o to sm uchzeti; nebo ad m zastvati
ten, kdo jest ho hoden, a chce nebo nechce. Takto se
vak zd, e tu zkonodrce in tot, co se i jinak projevuje v jeho stav; sna se toti obanm vtpiti ctidost I a uv toho k volb geront. Nebo nikdo se nebude uchzeti o ~ad, nen-li ctidostiv. A pece se lid
vtiny dobrovolnch bezprv dopoutj z ctidosti
a ziskuchtivosti.
Co se te krlovstv, budi o otzce, zdajest pro obce
lpe mti krle, I i ne, pojednno jinde; ale jist by bylo
lpe, kdyby kad z krl byl volen ne tak, jak se v dnen dob dje, nbr aby o volb rozhodoval jeho vlastn

95

40

127 J'

10

15

20

POLITIKA

ivot. Jest vak zjevno, e ani sm zkonodrce nev,

e by je dovedl uiniti dokonalmi mui. Aspo jim nedvuje jako mum ne dosti dobrm a lechetnm;
25 proto se s nimi na cesty vyslali I jako prvodci jejich
osobn neptel a za blaho obce se pokldalo, kdy krlov nebyli jednotni.
Nesprvn zadil tak spolen stolovn, takzvan
fiditia,' ten, kdo je poprv zavedl. Nebo schzky ty maj
bti uhrazovny spe z veejnch prostedk, jako na
30 Krt; ale u Lakn m I pispvati kad, i kdy nkte
jsou zcela chudobn a nemohou uhraditi takov vydn,
take se stv prv opak toho, co zkonodrce zamlel. Zazen spolenho stolovn chce bti sice demo35 kratick, ale takovm ustanovenm se stv I velmi mlo
demokratickm. Nebo velmi chudobnm obanm nen
snadno astniti se ho, podle zddnho vymezen prva
obanskho vak neme v tomto mti ast ten, kdo
onoho pspvku neme dti.
Zkon o velitelch lostva pokrali tak ji nkte jin,
a prvem. Nebo je to pramen rozbroj; vedle krl,
40
I kte jsou stlmi vojevdci, je tu velitelstv lostva tm jako druh krlovstv.
1271 b
Rozvrhu zkonodrce [ lze vytknouti jet i to, co vytkl Platn ve svch Zkonech, e toti cel uspodn
tch zkon smuje jenk.stictnosti.ia.to.k zdatnosti
vlen; tato toti jestpotebn k nadvld. Proto tak
Sparan ili dobe a astn, dokud vedli vlku, jakmile
vak doshli nadvldy, hynuli, ponvad neumli ti ve
5 volnm ase a nemli cviku v dnm jinm vym
zpsobu ivota ne ve vlenickm, Nemenm omylem
ne tento jest jejich mnn, e dobra, o n lovk usiluje, zskvaj se spe ctnost ne patnost, a v tom maj

96

KNIHA DRUH

pravdu, ale nemaj pravdu v tom, e je pokldaj za ped

nj ne ctnost samu.
Konen je to u Sparan patn tak s obecnm pokladem. Nebo pro ppad nevyhnuteln velk vlky nemaj v obecn pokladn nic a dan plat patn; ponvad
pda nle vtinou Sparanm, nedohlej si jeden
druhmu na odvdn I dan. A tak vznikl opak toho, co
uitenho zkonodrce zamlel: obec uinil chudobnou, soukromnky vak zitnmi.
Tolik tedy budi poznamenno o stav lakedaimonsk; nebo to jsou tak asi nejdleitj vtky, je j lze

10

15

initi.

10. stava krtsk

stava krtsk jest pedel pbuzn, nkter jej
ustanoven nejsou sice hor, vtinou jest vak mn
propracovna. Podob se toti a tak se dle zprv potvrzuje, e laknsk stava napodobila vtinou krtskou;
star zazen pak obyejn bvaj mn upravena ne
nov. I Lykrgos pr toti, kdy se vzdal porunictv nad
krlem Charillem, odcestoval do ciziny a pro kmenov
pbuzenstv nejvce asu pr tehdy strvil na Krt; nebo Lykan byli osadnky Lakn, i nalezli zakladatel
osady pi svm pchodu d zkon, jak tehdy I byl
mezi obyvateli. Proto jet dnes domorodci podle toho
ij stejnm zpsobem, protoe pr Mns prvn zavedl
ten d zkon.
Zd se, e ten ostrov jest jakoby utvoen pro vldu nad
eky a e m vhodnou polohu; rozprostr se uprosted
celho moe a I okolo toho moe se usadili tm vichni
ekov; na jedn stran jest nemnoho vzdlen od Pelo-

97

20

25

30

35

POLITIKA

ponnsu, na druh od asijskho zem okolo Triopia

a Rhodu. Proto Mns ovldl tak moe a ostrovy si bud'
podmanil nebo obsadil, a konen na vprav proti Si40 clii I zemel u Kamiku.
Krtsk zzen je obdobn zzen I Lakn. Tmto
1272'
vzdlvaj pdu heilti, Kranm perioikov.' U ob 0jch jest spolen stolovn, je za starch as Laknov
nazvali ne fiditia, nbr andria, jako Kran, z eho
je i patrno, e to pochz odtud. Obdobn jest i uspo5 dn stavy. I Eforov maj tut moc jako takzvan
kosmov na Krt, jene efor jest potem pt, kosm
deset. Geronti, kter Kran nazvaj radou (bl), se
u obou potem rovnaj. Dve tam sice bylo krlovstv,
ale pak je Kran zruili a od t doby vrchn velen ve
10 vlce maj I kosmov. Snmu se zastuj vichni, snm
vak nerozhoduje o niem, le e spolu odhlasuje rozhodnut geront a kosm.
Spolen stolovn je u Kran lpe zazeno ne
u Lakn. Jak jsme poznamenali ji nahoe, v Lakedai15 monu kad podle potu hlav plat I pedepsan psp
vek, jinak mu zkon odnm ast v obanskm prvu, na]
Krt vak zzen jest vce obecn; nebo z celho vt
ku plodin a std obecnch a z dan, kter plat perioikov,
20 jest jedna st urena pro bohoslubu a I veejn vydn,
druh st vak pro spolen stolovn, take vichni,
eny, dti i mui, jsouvyivovnjna.obecn traty. Aby
pak zkonodrce zavedl~mrnnostv jdle a pit jako vc
velmi prospnou, vymyslil mnoho moudrch zazen,
a aby zpsobil odlouenost od en, aby nerodily mnoho
25 dt, zadil pohlavn obcovn mezi mui: I o jeho
sprvnosti i nesprvnosti uvaovati bude vhodn pleitost jindy.

98

KNIHA DRUH

e tedy spolen stolovn jest u Kran lpe zaze

no ne u Lakn, jest patrno, zato zzen kosm jest jet hor ne efor. To toti, co je patnho na ad efor, jest i u tohoto adu 1- nebo se jimi stv kde kdo -;
30
a toho, co tam pro stavu jest prospnho, tu nen. Tam
toti, jeto se volba dje ze vech, lid si peje, aby stava
byla zachovna, ponvad m ast v nejvym ad;
tu se vak kosmov nevol ze vech, nbr jen z uritch
rod, a I geronti z bvalch kosm, o nich mono asi 35
opakovati tyt vtky jako o gerontech v Lakedaimonunebo nezodpovdnost a doivotnost jest pli vysok
vyznamenn za jejich zsluhu, a to, e aduj nikoli
podle psanho zkona, nbr podle osobnho zdn, jest
nebezpen. e vak lid i pi sv neasti v adech jest
klidn, I nen dkazem sprvnho zzen. Nebo kosmo- 40
v nemaj pleitosti k zisku jako efoi, jeto I bydl na 1272 b
ostrov daleko od tch, kte by je mohli podplceti. Jest
vak zvltn to, jakho prostedku uvaj k nprav tto
chyby, a nen to zpsob obansk, nbr mocensk. asto se toti nkte z adujcch druh anebo z prostch
oban spol a kosmy sesad; I ale i kosmov se smj 5
zci svho adu. To vechno by se dlo lpe podle zkona ne podle lidsk libovle; nebo tato nen spolehlivm pravidlem. Nejhor ze veho vak jest nevar nez
zenosti, zastaven adovn kosm mocnmi obany,
kte jej asto pivod, kdy se necht podrobiti rozsudku. Z toho je zjevno, e na tom du jest nco I stavn- 10
ho, ale stavou vlastn nen, nbr spe vldou velmo. asto tak pomoc lidu a ptel psob bezvld,
rozbroje a boje mezi sebou; ale co je to pak jinho, ne
e takov obec nen ji na njakou dobu obc, nbr e
15
se I spoleenstv obansk uvoluje?

99

KNIHA DRUH

POLITIKA

Zd se, e i Karchdoan" maj dobrou sprvu obce,

kter I v mnohch vcech ped i jin a v nkterch se
podob zvlt laknsk. Nebo tyto ti stavy jsou jaksi
spolu pbuzn a od ostatnch se podstatn li, toti stava krtsk, laknsk a tet z nich stava Karchdoan.
A mnohjejich zazen jsou I dobr; znmkou jejich dobe uspodan stavy jest okolnost, e lid rd trv v
d stavy, a e tu nebylo ani vzpoury, je by stla za
zmnku, ani tyrana.
M podobn jako v stav laknsk spolen stolovn hetairi obdobn fiditim, I ad sboru sto ty, podobnch eform - pouze s rozdlem ne horm; tito jsou toti z lid jakchkoli, kdeto oni se vol z nejlepch -,
krle a gersii obdobn jako tam krle a geronty. Pece
vak tuje zazen o to lep, e krlov nejsou brni z tho rodu, ani z rodu jakhokoli, I ale vynik-li nkter
rod, e z jeho pslunkradji jsou vybrni volbou ne
podle st. Nebo proto, e maj velikou moc, I psob
velkou kodu, jsou-li neschopni, a skuten ji ji tak
lakedaimonsk obci zpsobili.

jeje mono uiniti pro pekroen prav mry, tk se spolen vech jmenovanch stav;
vzhledem k pedpokldan I aristokracii a polteii klon
se tu nco vce k demokracii, nco zase k oligarchii. Nebo o tom, m-li se njak zleitost pedloiti lidu, i ne,
rozhoduj zcela krlov s geronty, jsou-li vichni jednotnho mnn; jinak rozhoduje tak o tom lid. A kdy lidu
nco pednesou, I dvaj mu tm nejen vdomost o rozhodnutch ad, nbr lid m tak prvo posuzovati je,
a chce-li nkdo, sm proti pednesenm nvrhm promluviti, eho v tch druhch stavch nen. To vak, e
pentarchie" pi svch mnohch a velkch prvech sebe
samy vol a tak I radu sto mu, nejvy to ad, dle
e aduj dle ne ostatn - maj toti edn hodnost jak
po svm vystoupen, tak ped vstupem do adu -, jest
oligarchick, a naproti tomu zase jest teba pokldati za
aristokratick, e nemaj plat a nejsou vybrni losem,
jako i jin podobn ustanoven, rovn i zazen, e
vechny pe jsou vyizovny sborem vech ad 1-a nikoli, jako v Lakedaimonu, kad od jinch. Karchdonsk zazen vak se zvrh z aristokracie v oligarchii nejvce zvltnm nzorem, kter m vtina; mn toti, e
ady maj bti voleny nejen z hlediska zdatnosti, nbr
tak z hlediska bohatstv. Nebo I chudobn lovk pr
neme dobe spravovati ad a dopti si k tomu volnho asu. Je-li tedy volba z hlediska bohatstv oligarchick a z hlediska zdatnosti aristokratick, byl by to jaksi
tet druh zzen, podle nho jest u Karchdoan ivot
v obci uspodn; pi volb toti pihlej k obma tmto hlediskm, a I zvlt pi volb nejvych ad, toti
krl a vojevdc. Tuto odrdu aristokracie jest teba
pokldati za chybu zkonodrcovu. Nebo hned od zatku jest velmi nutno hledti k tomu, aby nejlep mli

100

101

obec jest vak v nebezpe, e se stane

koist tch, kte by ji chtli a tak mohli pepadnouti.
Ale, jak jsme ekli, jest chrnna svou polohou; nebo
vzdlenost tu psob tak jako jinde vyobcovn cizinc.
Proto tak perioikov zstvaj Kranm vrni, kdeto
heilti asto odpadaj. Nebo I Kran nemaj v cizin
dn dravy, a teprve nedvno vnikla ciz vlka na ostrov, kter odhalila slabou strnku tamnch zkon.
Tolik tedy bud' nmi pojednno o tto stav.
Takto

20

zzen

11. stava karthginsk

25

30

35

40

1273"

Vtina vtek,

10

15

20

25

30

POLITIKA

a nechovali se v niem neslun, netoliko v 35 ad, nbr ani I v soukrom. A je-li teba hledti tak
k bohatstv, aby mli voln as, jest to patn tm, e nejvy ady, ad krl a vojevdc, jsou prodejn. Nebo takov zkon in bohatstv estnjm ne zdatnost
a v cel obci bud ziskuchtivost. Vdy tm, co pedci
40 pokldaj za I estn, nutn se d tak mnn ostatnch
oban. A tak tam, kde zdatnost nen v nejvt cb
1273
t, I nen mono, ;hy (lstava trvale podrela aristokratick rz. Jest tak pirozeno, e si kupujc, kdy obdreli
ad velkm nkladem, navykaj zitnmu jednn; bylo
by zajist zvltn, aby mu chudobn, ale dn chtl
mti zisk, a mu patnj, kter ml jet vlohy, nikoli.
5 I Proto maj sprvu vsti ti, kte jsou k tomu nejvce
schopni. Bylo by vak lpe, by i zkonodrce nebral
zetel k bohatstv mu dnch, aby se pece postaral
o jejich przde, kdy aduj.
patnm zazenm jest asi tak to, e tat osoba spravuje vce ad; a to je oblben zpsobu .Karchdoa10 n. Nebojednu I prci nejlpe vykon jeden lovk. Na
tuto zsadu mus zkonodrce pamatovati a nesm nai
zovati, aby tent lovk hrl na palu a il boty. Proto
tam, kde obec nen mal, jest stavnj a lidovj, aby
vce lid mlo ast v adech; nebo je to, jak jsme ek
li, vce spolen a kad prce se pak vykon lpe
15 I a rychleji, ne kdy vechno konaj tyt osoby. Vidme to ve vlenictv a nmonictv; v obou tchto oborech porouen a poslouchn vemi takka pronik.
Akoli stava Karchdoan jest oligarchick, pece
si velmi dobe vypomhaj tm, e as od asu vyslaj n
20 jakou st lidu do okolnch mst, aby zbohatl. I Tmto
prostedkem l nedostatky stavy a zajiuj j trvn.
Ale to je dlo nhody, kdeto vnitn nepokoje m zamevoln

as

102

KNIHA.DRUH

ziti zkonodrce. Nyn vak, kdyby nastala njak pohroma a mnostv poddanch odpadlo, nen v zkonech dnho prostedku k obnoven klidu.
Tak to tedy I je s stavou lakedaimonskou, krtskou
a karchdonskou, kter prvem maj dobrou povst.

12.

Zzen

Solnovo v Athnch a
jinch obc eckch

zzen

Nkte muov z tch, kte se njak vyjdili o zzen obce, neastnili se inn sprvy obce vbec, nbr po
cel svj vk ili v soukrom, a o jejich pozoruhodnch
nzorech jsme se ji I vesms zmnili. Nkte vak byli
zkonodrci jednak ve vlastnch obcch, jednak tak
v rznch obcch cizch, a zrove vedli sprvu veejnho ivota. A z tchto jedni byli pvodci jen zkon, druz tak stavnho zzen, jako Lykrgos a Soln; tito toti zavedli jak zkony, tak stavn zzen.
O lakedaimonsk stav byla ji e, o Solnovi pak
nkte mn, e byl vbornm zkonodrcem. Nebo pr
odstranil pli vstedn oligarchii, uinil konec otroen lidu a vhodnou sms stavnch prvk zavedl starou
demokracii. Rada na vrchu Areiov jest I pr prvek oligarchick, volba ad prvek aristokratick a soudy prvek demokratick. Podob se vak, e Soln I jenom nezruil ona dv zazen, radu a volbu ad, kter tu byla
ji dve, ale tm, e soudcovsk msta dal obsazovati ze
vech stav, dal zklad k zzen demokratickmu.'
Proto mu tak nkte vytkaj, e pr potlail jeden
z tch prvk, jeto dal soudu, a bv vylosovn, rozhodovati o vem. Nebo se vzrstajcm vlivem tohoto z
zen zaalo se lidu lichotiti jako Ityranovi a stava se pe-

103

25

30

35

40
1274'

10

15

20

25

30

35

POLITIKA

KNIHA DRUH

tvoila v nynj demokracii; radu na Areopagu oslabil

Efialts a Perikls,' ze soud Perikls uinil placen sbory a tmto smrem pokraoval kad demagog, rozrnnouje moc lidu, a k dnen I demokracii.
Zd se vak, e tento postup vc nebyl obsaen v Solnov zmru, nbr e k nmu dolo spe shodou
okolnost - nebo kdy lid se stal za perskch vlek zakladatelem moci nmon, nabyl sebevdom a pidrel
se patnch demagog msto zdatnch I politickch odbornk' -, kdeto Soln asi dal lidu jen nejnutnj moc
voliti ady a dati od nich tovn - nebo kdyby lid
neml ani tohoto prva, byl by zotroen a odbojn -,
ady pak zdil vesms z lid vzneench a zmonch,
z I pentakosiomedimn, zeugit' a z tet tdy, takzvanch jezdc; tvrt tda byla tda dlnk, kter nemla
ast v dnm ad.
Zkonodrci byli tak Zaleukos u epizefyrskch Lokr a Charnds z Katany u svch spoluoban a u ostatnch chalkidskch obc v Itlii I a na Siclii. Nkte se
pokouej zaaovati sem tak Onomakrita jako mue,
kter byl prvnm vznamnm zkonodrcem a kter pr
se, a pvodem Lokan, vycviil na Krt, kde prodlval, aby se vyuil v umn vteckm; jeho druhem pr
byl Thals, Thaltovm posluchaem pr byl Lykrgos
a Zaleukos, Zaleukovm pak I Charnds. Ale to se uvd, ani se sdostatek db asovho postupu.
Zkonodrcem u Thban byl Filolos z Korintu. Filolos byl rodem Bakchiovec a byl milovnkem Dioklea,
vtze v olympijskch hrch, a kdy tento z oklivosti
nad potupnou I lskou sv matky Alkyony opustil sv
msto, odeel do Thb; tam oba ukonili svj ivot. A a
dodnes se tam ukazuj jejich hroby, jeje navzjem dobe vidti, ale smrem k zem korintskmujedenje vid-

ti, druh nikoli; podle povsti toti sami pr tento zpsob pohben tak nadili, a sice I Diokls z odporu nad
utrpnou ranou, aby z jeho nhrobku nebylo vidti korintskou zem, Filolos pak, aby ji bylo vidti. I Z toho
dvodu tedy ili u Thban a Filolos jim dal zkony,
podle nich mimo jin nkter ustanoven bylo zazeno
tak plozen dtek, a kter se tam nazvaj zkony thetickmi; a to jest jeho zvltn ustanoven, I aby poet po d-

104

40

1274b

l zstal nezmnn.

Charnds nem nic zvltnho mimo aloby pro ki

v svdectv - prvn toti zavedl jeho sthn -, v pes
nm pojet zkon jest vak obratnj ne i nynj zkonodrci. U Faley je zvltn vyrovnn majetku, u Platna
I spoleenstv en, dt i majetku a spolen stolovn 10
en, dle zkon o pit, podle nho pi symposich maj
pedsedati stdm, a ustanoven o vojenskm vcviku,
aby se uvalo stejn dobe obou rukou, jeto pr se nepat, aby byla zacviena jen jedna ruka, druh nikoli.
Od Drakontajsou sice zkony, ale zkony dal stav, 15
kter tu ji byla; v tchto zkonech nen nic zvltnho,
co by stlo za zmnku, leda tvrdost ve vi trest. Tak
Pittakos byl pvodcem zkon, ale ne stavy; u nho je
zvltn zkon, aby opil, I kdy nkoho zbij: byli tres- 20
tni vce ne stzliv; nebo jeto opil se dopoutj nsilnost vce ne stzliv, nehledl ke shovvavosti, kterou je teba mti spe s opilm, nbr ku prospnosti.
Konen jet zkonodrcem Chalkian v Thrkii
byl Androdams z Rhgia, od nho jest zkon I o vra- 25
d a o ddikch; jinak z jeho ustanoven nelze uvsti nic
zvltnho.
To jsou tedy asi nae vahy o jednotlivch stavch,
kter bu skuten jsou zavedeny, anebo kter jednotlivci navrhovali.

105

KNIHA TET
ansk

KNIHA TET
VKLAD POJM STAVY,
OBCE A OBANA. STAVY SPRVN
A JEJICH ZHOREN ODRDY. KRLOVSTV

1. Pojem stavy, obce a

obana

Ten, kdo chce uvaovati o stav, co jest a jak jest,

mus asi pedevm uvaovati o obci sam a zkoumati, co
je obec: Dosud toti nen v tom jednoty, nebo jedni tvr35 d, I e obec uinila to a ono, druz vak, e nikoli obec,
nbr oligarchie nebo tyran. Vidme vak, te".,se vekera
innost politikova a zkonodrcova tk,.,?bce a e f!f.ava jest urit d tch, kte v obci bydTI. \
,~,\
~eto pak obec jest sloeninou jak{)1( jin celek,
40 I kter se skld z mnohch st, jest zejmo, e musme
nejprve uvaovati o oQ(anu;Wpyf obec jest jaksi
1275' mnostv oban.j A takjest nutno uvaovati o tom, kdo
m bti nazvn obanem a co jest oban. Nebo ani
v otzce pojmu obana nebv asto jednoty; nejmenuj
toti vichni souhlasn tho lovka obanem; asto
ten,jenjest obanem v demokracii, nen obanem v oligarchii.
5
Nebudeme si tu ovem vmati tch, kte toho nzvu
doshli njakm jinm zpsobem, napklad ti, jim ob-

1274 b 32

106

prvo bylo udleno: Skuten oban vak nen

e nkde bydl - vdy i metoikov' a otroci maj s nm spolen bydlit -, ani ti nejsou jet
obany, kte maj podl v prvech tak, e jednak podstupuj pokutu, jednak vedou pi 1-nebo to nle tak tm, 10
kte maj ast v prvech jenom podle smlouvy; i to
v takovch smlouvch bv; msty nemaj v tom pln
podlu ani metoikov, nbr mus mti ochrnce, take
jejich ast ve spoleenstv toho druhu jest ponkud nedokonal -, ale jako dti, kter pro sv mld nejsou jet I zapsny mezi obany, ajako starce, ktejsouji ob-, 15
anskch povinnost zprotni, musme sice v jistm
smyslu nazvati obany, ne vak prost a zcela, nbr
jedny s pdavkem "nedospl", druh s pdavkem "zestrl" anebo tak njak - na tom nezle, jeto jest jasno,
co mnme. Pihlme tu toti k pojmu obana prost,
proti nmu nen dn I takov nmitky, kter by vya- 20
dovala opravnho pdavku, ponvad by takov otzky
mohly bti dny a musely bti eeny tak se zenm
k tm, kte pozbyli obanskch prv, a se zetelem k vyobanem proto,

hnancm.

. Pojem obana prost se neur podstatnji dnm ji1 nm znakem ne tm, e m astenstvv soudu a ve vll d. Z ad pak jedny jsou rozdleny podle asu, take
nkter I spravovati dvakrt tat osoba vbec neme

25

anebo jen po uplynut urit lhty; u jinch jest as neua len snmu. Tud mohlo
by se snad ci, e lenov tchto sbor nejsou jet vldnoucmi osobami, ani e proto nemaj ast v zen obecnch vc; a pece by bylo smno, kdyby se lidem,
kte spolurozhoduj o nejdleitjch zleitostech,
uprala vldn moc: Ne eknme, e na tom nezle;
b tu jen I o jmno. Nebo spolen pojem pro lena

30

rit, napklad u porotc

107

KNIHA.TET

POLITIKA

35

1275 b

10

15

20

poroty a snmu nem zvltnho jmna, jm by se oba

mli nazvati. Pro rozlien nazveme je adem neuri
tm. I pokldme za obany ty, kte v nm maj ast.
To by tedy byl asi pojem obana, jen se tak hod na
vechny, kte se nazvaj obany; nesmme vak I zapomnati, e v pedmtech, u nich podmty se li druhem,
take jeden z nich jest prvnm, jin druhm, jin pak
dalm, bu vbec, jako v takovch, nen spolenho
znaku, anebo jen nepatrn. Vidme pak, e se stavy li
druhem, a jedny jsou pozdj, jin I dvj; pochyben
toti a vstedn nutn jsou pozdj ne bezvadn - co
mnme vstednmi, bude objasnno pozdji.A tak i oban mus bti v k~stav jin. I Proe oban, jak
jsme jej vymezili~tlde jm nejspe v demokracii,
v ostatnch stavch me jm sice bti, ale nemus.
V nkterch totitJid nem dn moci, ani tu nebvaj
pravideln sn.,-nbrjenmimodn schze rady, pe
pak podle pedinetu vyizuj rzn ady, napklad v Lakedaimonu pe smluvn rozsuzuj I efoi, kad jinou, hrdeln geronti, a jin snad zase jin ad. Rovn tak
i v Karchdonu; nebo urit ady vyizuj vechny pe.
Ale onen vmr obana meme poopraviti. V ostatnch stavch toti nen snmovnkem I nebo porotcem
ten, kdo nle k onomu neuritmu adu, nbr ten,
kdo m urit edn oprvnn; z tchto pak se vem
nebo nkterm svuje poradnictv a soudnictv bu ve
vem nebo jenom v nem. Z toho jest tedy patrno, co
jest oban: Kdo se toti me astniti adu poradnho i
nebo soudnho, toho ji nazvme obanem t I obce, .: j
obcpak, prost eeno, nazvme mnostv tchto oba-:
n, kter si dostauje k samostatnmu ivotu.
/

108

2.

Pokraovn

vkladu o pojmu

obana

a obce

Pro praxi se vak za obana oznauje ten, kdo pochz

z obou rodi oban a ne pouze z jednoho, napklad
z otce nebo matky, jin tu vak vyaduj jet vce, napklad dkazu, e dva nebo ti anebo jet vce pedk
bylo obany. I Kdy se vak pojem obana uruje tmto
zpsobem, ptelsky a povrchn, jsou nkte v nesnzi,
jak potom ten tet nebo tvrt pedek m bti obanem.
Na to dal odpov Gorgis z Leontn,* jednak snad
v rozpacch, jednak v ironii: jako pr modem jest to,
co zhotovil vrobce mod, tak pr i Lrsany jsou ti,
kter jimi misti uinili; I nebo nkte pr jsou vrobci
larisan. Ale vc jest jednoduch. Jestlie toti podle
uvedenho vmru mli ast ve sprv obce, byli obany; vdy nen pece mono uren, dle nho by otec
a matka mli bti obany, vztahovati a na prvn osadnky a zakladatele.
Ale snad nesnadnj jest jet otzka u tch, kte
I nabyli obanstv zmnou stavy, jak to napklad v Athnch uinil Kleisthens po vypuzen tyran;' zaadil
toti do fl mnoho cizinc a podrunch metoik. Ale
u nich nebud pochybnost otzka, kdo jest obanem, nbr zdajestjm prvem, nebo neprvem.Ale krom toho
by se jet nkdo mohl tzati, I zdali ten, kdo nen obanem prvem, nen obanem vbec, ponvad "neprvem" a "nesprvn" m v podstat tent vznam. Jeto
vak vidme, e nkte neprvem vldnou, o kterch sice
ekneme, e vldnou, ale ne prvem, a ponvad pojem
obana se uruje znakem jist vldn moci - nebo jak
jsme ekli, I obanem jest ten, kdo m ast v takov
sprv -, jest zjevno, e i tito mus bti zvni obany,

109

25

30

35

1276'

KNIHA TET

POLITIKA

otzka vak, zda prvem, nebo neprvem, souvis s otzkou dve uvedenou.

3. O trvn totonosti obce

Nkte toti jsou v nesnzch pi otzce, kdy se nco
m povaovati za jednn obce a kdy ne, napklad teh10 dy, kdy se z oligarchie nebo tyranidy stane I demokracie.
Nebo tehdy mnoz nechtj dostti ani smlouvm, jeto
pr jich nepijala obec, nbr tyran, ani mnohm jinm
takovm zvazkm, jako kdyby se nkter stavy zakldaly na moci a nemly clem obecn prospch. Kdyby se
tedy i demokracie zakldala na takov moci, museli by15 chom pece I ci o jednn takovho zzen obce, e to,
co in, jest jednnm obce zrovna tak jako to, co uinila
oligarchie a tyranida. Podob se, e vlastn jdro tto
nesnze jest v otzce, kterak se kdy m ci, e obec jest
jet t a kdy ji nen t, nbr jin. Nejsnadnji se ta
20 otzka I e vzhledem k mstu a lidem; nebo msto a lid mohou btirC?~gl~l1.iajedni z nichmohou obvati
toto msto, druzjin. Tuto obt jest tedy teba pokldati
zadosti nepatrnou - nebo slovo "polis" (= obec, msto)
m rzn vznam' a potud jest snadno eiti tuto otz25 ku -; podobn I vak mono se tzati, kdy se m obec,
jej pslunci obvaj tot msto, pokldati za jednu.
Jist ne podle zd; vdy jednu ze lze vystavti kolem
Peloponnsu. Takov jest asi tak Babyln a kad msto, kter m objem spe nroda ne msta; onen aspo,
30 jak se vypravuje, byl ji ti I dni v rukou neptele a ktersi st msta o tom jet nevdla. Ale vahu o tto
otzce bude prospno ponechati pro jinou pleitost nebo politik mus uvaovati o velikosti obce a vdti,

110

jak velik m obec bti, kolik obyvatelstva j prospv

a zda stejnorod, i rzn: Tu vak je otzka, kdy tit
lid obvaj tot msto, I zda se m tak obec pokldati 35
za tut, pokud rod obyvatel je tent, akoli stle jedni
umraj a druz se rod, jako eky a prameny nazvme
tmi, i kdy stle proud vody pitk a odtk, i se lid 40
I z takov piny maj nazvati tmi, ale I obec jinou? 1276 b
Nebo kdy obec jest jakmsi spoleenstvm, a to spoleenstvm oban ve svazku stavnm, tedy by se zdlo,
kdy se stava druhem zjina a rozli, e nutn ani obec
ji nebude t, tak jako sbor I nazvme hned komickm, 5
hned tragickm, akoli jsou tu asto tit lid, a podobn
tak kadou jinou spolenost a skladbu nazvme jinm
jmnem, kdykoli druh skladby jest jin, jako napklad
harmonii, a obsahuje tyt tny, povaujeme za jinou,
je-li tu drsk, tu frysk. Je-li tomu I tak, jest zjevno, e 10
pi otzce o totonosti obce musme hledti pedevm
k stav; jmenovati vak meme obec jinm nebo tm
jmnem, a jej obyvatel jsou tit anebo zcelajin. Je-li
vak spravedlivo smluvnm zvazkm dostti, i nedo15
stti, kdy se v obci zmn I stava, jest jin otzka.

4. Ctnost

lovka a obana

S dosavadnm pojednnm souvis vaha o tom, zda

ctnost dobrho mue a dnho obana mme pokldati
za totonou, i ne. Avak m-li tato otzka bti sprvn
prozkoumna, mus se nejprve v obryse vyliti ctnost
obana:

Tedy jako napklad lodnk jest jaksi jedinec ze spo- 20

tak kme i o obanu. A akoli lodnci jsou si ve
vkonu a vznamu nerovni - jeden toti jest veslaem,
lenk,

111

25

30

35

40

1277'

10

POLITIKA

KNIHA TET

druh kormidelnkem, tet sprvcem pdy, tvrt pak

m njak jin takov jmno -, pece jest zejmo, e sice
pro kadho bude zcela pesn pojem I vlastn jeho zdatnosti, e se vak zrove njak spolen pojem bude
hodit vem. Nebo zdar plavby jest kolem jich vech;
vdy o nj usiluje kad z lodnk. Podobn tedy tak
kolem obaml,a jSQll nerovni, jest blaho spoleenstv,
sp()~f~n~-tYimp~1<.jes.tlJaya; I protoctnost obana mus
mti vztah ke zzen obce. Jeto pak jest vce druh
siiv,jest patrno, e dokonal ctnost dnho obana
nemue bti jen jedna; dobrho mue nazvme tak ovem prv z hlediska jedn dokonal ctnosti.'
Jest tedy zjevno, e dn oban me I nemiti ctnost,
z jejiho hlediska je mu dn. Avak k tto vt jest
mono dojti jet i jinm zpsobem, probereme-li toti
otzku o nejlep stav. Nebo nen-li mono, aby se
obec skldala ze samch lid, kte by vichni byli dn,
kad vak m svj kol dobe konati, a to pro ctnost,
I nen asi ctnost dobrho obana a dobrho mue jedna
a t, ponvad jest nemono, aby vichni oban byli
podobni. INebo ctnost dobrho obana mus mti vichni - tak toti obec nutn jest nejlep -, jest vak nemono, aby vichni mli ctnost dobrho lovka, nen-li nutno, aby vichni oban v I dn obci byli dob lid.
Mimoto, jeto se obec skld z nestejnch st, jako
ivoich pedn z due a tla, due z rozumu a dostivosti, domcnost z mue a eny a majetek z pna a otroka, tak i obec se skld z toho veho a nadto jet z jinch I nepodobnch tvar; proto ctnost vech jejch
oban nutn nen jedna, zrovna jako ani u len sboru
nen jedna zdatnost nelnka sboru a pomocnka.'
Z toho tedy vysvt, pro prost nen t. Ale snad
ctnost dnho obana a dnho mue bude t alespo

u nkterho jednotlivce? Tvrdme pece, e zdatn vldce I jest dobr a rozumn: oban vak e nen nutn rozumn. Ale nkte mn, e ji vchova vldce jest jin,
jakje tak vidti z toho, e synov krl jsou vzdlvni
v umn jezdeckm a vlenickm. A Eurpids prav:'

Tm naznauje, e jest zvltn vchova pro vldce. Je-li pak ctnost dobrho vldce a dobrho lovka t, obanem vak jest tak ten, kdo jest ovldn, tedy ctnost
obana a lovka nenl asi prost t, ovem ctnost u n
kterho obana; nebo nen t u vldce a obana a proto se snad lsn vyjdil, e by musel lanti, kdyby nebyl tyranem, protoe I pr neum ti v soukrom.
Ale pece to bv chvleno, dovede-li nkdo vldnouti a poslouchati, a ctnost obana patrn jest schopnost
umtijak dobe vldnouti, tak dobe poslouchati. Jestlie tedy ctnost dobrho lovka pokldme za vladaskou,
ctnost pak obana za oboj, neme bti oboj stejn
chvlena.'
Jeto se I tedy uznv oboje, e se vldce a ovldan
maj uiti nemu rznmu a ne tmu, ale zas e oban
m rozumti a astniti se obojho, d se vysvtliti odtud: Jest vlda pansk;' tato dle naeho mnn m vztah
k nutnm pracm, je vldce nemus umt konat, I nbr
spe jich m uvati; ono jest i otrock. Tm "ono" mnm, kdyby sm uml a skuten obstarval sluebn
vkony. Otrok je podle naeho mnn vce druh; nebo je vce sluebnch prac. Jednu st tvo rukodlnci. Jsou to ti, kte, jak naznauje ji jejich jmno, jsou
ivi prac I svch rukou, a k nim nle obyejn emeslnk. Proto za starch as v nkterch obcch emeslnci

112

113

Ne trety,

000

obci vak co prospv.

15

20

25

30

35

1277 b

POLITIKA

KNIHA TET

podlu v adech, dokud nenastala nejkrajnj

demokracie. Vkonm takto poddanch nem se tedy
uiti ani dobr lovk, ani dobr politik, ani I dobr oban, ledae by toho nkdy poteboval sm pro sebe; nebo pak tu ji nen na jedn stran pn a na druh otrok.
Ale jest jaksi druh vldy, v n se vldne nad lidmi stej~ norodmi a svobodnmi. Tuto nazvme vldou oban-

Z tohoto pozorovn tedy vysvt, zda ctnost dobrho

lovka a dnho obana jest tat: i rzn, a jakje tat i jak rzn.

nemli

10 skou,

kter se ten, kdo vldne, mus I nauiti tm, e jest

ovldn, jako napklad velitel jzdy musel slouiti pod

15

20

25

30

velitelem jzdy, vojevdce pod vojevdcem jako setnk

i eta.' Proto se sprvn k, e !l~!1)~~~A()~~\,ldnou
ti ten, kdQS~n~p.<ltljlp()s.louch~ti.
. Ov~m ctnost obou jest rzn, ale dobr oban m
umti a moci i poslouchat i I vldnout, a to jest ctnost obana, e vld nad svobodnmi lidmi rozum po obou
strnkch. Tak dobrmu lovku slu zajist oboj,
i kdy umenost a spravedlnost vldcova jest jinho
druhu. Nebo tak ctnost ovldanho sice, ale pitom
svobodnho dobrho mue nen zejm jedna, napklad
spravedlnost, nbr m rzn druhy, I dle kterch se
vldne a poslouch, jako umenost a zmuilost mue
a eny jest rzn' - kdyby zajist mu byl zmuil tak,
jako jest zmuil ena, byl by pokldn za zbablce, a ena by byla pokldnaji za nezzeno u, kdyby byla std
m tak, jako jest dobr mu; vdy i hospodaen mue
a eny jest rzn, mu I m zskvati, ena zachovvati.
- Rozumnost vak jest ctnost, kter nle jedin vldci.
Nebo ostatn ctnosti, zd se, mus bti spolen poddanm i vldnoucm, ctnost poddanho vak nen rozumnost, nbr pravdiv mnn; poddan je toti jako vrobce pal,' vldnouc jako I pitec, kter jich uv.

114

5. Rznost

oban

podle

rznch

stav

V otzce pojmu obana zbv jet jaksi nesnz. Toti, jest opravdu obanem ten, kdo se sm astniti I vl- 35
dy, i se za obany maj pokldati tak lid vednho zamstnn?' Kdyby za n mli bti pokldni i tito, kte
nemaj asti v adech, nemohla by takov ctnost nleeti kadmu obanu - nebo tito by byli obany -; nen-li vak z nich nikdo obanem, do kter tdy se pak maj
zaaditi? Nebot' nejsou ani metoiky, ani cizinci. i snad
prv z tohoto dvodu I nen tu nic zvltnho? Vdy 1278'
mezi jmenovan nenleej ani otroci, ani proputnci.
Tolik totijestjisto, e za obany nelze pokldati vechny, bez nich by obec bti nemohla, jeto ani hoi nejsou
obany tak jako mui, nbr I tito jsou jimi prost, oni 5
podmnen: jsou sice obany, ale ne zcela.
Za starch as v mnohch obcch obyejnmi eme
slnky byli otroci a cizinci, proto tak namnoze bv a
dosud; obec s nejlepm zzenm vak emeslnka oba
nem neuin. Je-li vak obanem, potom ctnost, o n
jsme ekli, e nle obanu, I nenle vem, ba ani tm, 10
kte jsou pouze svobodni, nbr jen tm, ktejsou prosti vednch prac. Z tch pak, kte konaj vedn prce,
ten, kter pracuje pro jednoho, jest-otrok, kter pro obecenstvo, jest emeslnk a ndenk.
Uvme-li vc ponkud, vysvitne odtud, jak to s nimi
jest; nebo tato vaha objasn to, co bylo eeno. I Pon- 15
vad toti jest vce stav, jest nutn tak vce druh ob-

115

POLITIKA
ana, zvlt obana

20

25

30

poddanho, take v nkter stav

nutn obanem jest tak emeslnk a dlnk, v nkterch
je to zase nemono, je-li napklad stava, kter se nazv aristokratickou a v n se pocty I udlej z hlediska
ctnosti a hodnoty; nebo dn lovk, kter ije ivotem emeslnickm nebo ndenickm, neme se horliv
cviiti v tom, co k t ctnosti nle. V oligarchich zas
ndenk sice neme bti obanem - nebo tu ast v adech zvis na vysokm odhadu jmn -, emeslnk
vak me; mnoz I emeslnci jsou zajist zmon.
V Thbch pak byl zkon, aby podlu ve vld neml ten,
kdo by se po deset let nezdrel trhu. V mnohch stavch
zkon pibr k obanm tak cizince; v nkterch demokracich toti obanem jest jenom ten, kdo se narodil
z obanky, a tak jest tomu u mnohch i s levoboky.
I Ale ponvad jen z nedostatku pravch oban takov
in obany - jenom pro nedostatek obyvatelstva toti
uvaj takovch zkon -, zase je ponenhlu vyluuj,
jakmile maj dostatek obyvatelstva, nejprve potomky otroka nebo otrokyn, nato potomky obanek, a konen
in obany jenom ty, kte pochzej z obou rodi oban.

35

Z toho I je tedy patrno, e je vce druh obana a e se

nazv v prvn ad ten, kdo m ast v poctch, jak i Homros naznail slovy:"
obanem

... jako bych byl ks bezectn cizk.

Nebo

1278 b

jest jako metoikos ten, kdo nem asti v oban

skch poctch. Tam vak, kde tento pomr jest zasten,
je to proto, aby se spoluobyvatel klamali.
Zda se tedy ctnost, I podle n lovk jest dobr a oban dn, m pokldati za rznou, i za totonou, jest

116

KNIHA TET

patrno z toho, co bylo eeno, e v nkter obci obajsou

stejn, v nkter rzn, a e tak tam nen kad oban zrove dobrm lovkem, nbr jen politik, a to ten, kter rozhoduje nebo dovede rozhodovati ve I veejn sprv bud' sm o sob, anebo ve spojen s jinmi.

6. Rozdly v stavch. kol obce

Kdy toto bylo ureno, jest teba dle uvaovati o tom,
zda se m uznatijedna stava, i vce, a jestlie vce,jak
a kolik, a jak jsou v nich rozdly.
stavajest d obce, co se te rad vbec, a zvlt
I adu ze vech nejvyho. Vude zajist nejvy jest ID
sprva obce, sprvou pakjest stava. Tak napklad v demokracich nejvy moc m lid, v oligarchich zas nkolik mlo mu. kme proto, e i stavajejichjestjin.
Z tho hlediska pak posoudme I tak stavy ostatn.
15
Pedn jest teba pedpokldatiel, pro kter tu obec
jest, a uriti, kolik je druh vldy se zetelem k lovku
a spolenmu ivotu. Ji v dvjch vahch, v kterch
-jsme pojednali o hospodstv a panstv, ekli jsme, e
lovk jest pirozen uren pro ivot v obci" 1- proto i ti, 20
kte sice nepotebuj v niem vzjemn pomoci, pece
nicmn tou po souit -, ale tak spolen prospch
lidi sbliuje, pokud kad jednotlivec m zjem na krs- ~"\v R,,~,:::,s
nm it. To tedy jest pedevmelem obce, a tojakpro
vechny lidi spolen, tak i pro kadho jednotlivce
zvl; ale lid se schzvaj tak pro it samo I a udruj 25
politick spoleenstv. Nebo snad ji v pouhm it jest
jist st krsna, nepekrouje-li tha ivota pli mru.
Jest znmo, e pemnoz lid snej mnohou strast, po-

117

30

35

40
1279'

10

15

POLITIKA

KNIHA TET

nvad na ivot lp, jeto m v sob jaksi blaho I a pi

rozenou slast.
Ale tak jest snadno naznaiti rozdl mezi obyejn
uvdnmi zpsoby vldy; asto toti byla o nich e
i v exoterickch spisech.' Vlda pna nad otrokem, ako
liv vpravd otrok i pn, kte jsou jimi pirozen, maj
tent zjem, pece m elem I jenom prospch pnv,
prospch otrokv jen nahodile - nebo zahyne-li otrok,
nelze vldu pna udreti. Vlda nad dtmi, enou a celou domcnost, kterou nazvme hospodskou, m
elem bud' blaho ovldanch len, anebo blaho spolen obma stranm, o I sob jen blaho ovldanch, jak
pozorujeme i v ostatnch I umnch, napklad v lkastv
a tlocviku, nahodile vak mohou bti ku prospchu tak
tm, kte se jm zabvaj. Nic toti nebrn, aby uitel t
locviku tak sm nkdy tlocviil, jako kormidelnk jest
vdy jednm z lodnk; uitel tlocviku tedy I nebo kormidelnk hled dobra poddanch, kdykoli vak sm se
stane jednm z nich, i sm nahodile m ast v jejich prospchu. Nebo jeden jest lodnkem, druh, a jest uite
lem, stv se cviencem.
Proto se tak d, aby ady v obci, je-li zzena
z hlediska rovnosti a I podobnosti oban, byly obsazovny stdav, i dalo se v dvj dob z pirozench
dvod, aby kad stdav nesl bm sluby obci, i aby
se zase nkdo jin staralo jeho dobro, jako se dve sm,
dokud spravoval ad, staralo prospch onoho. Nyn
vak pro vhody, kter vyplvaj z zen obecnch zleitost a z adu, kad chce stle I vldnouti, asi tak,
jako kdyby v ad nabvali stlho zdrav ti, kdo jsou
nemocni. To by se asi potom kad honil po adech.
Jest tedy zejmo, e vechny ty stavy, kter hled
obecnho blaha, jsou sprvn z hlediska naeho prva,

ty vak, kter cl jen k prospchu vldnoucch, jsou pochyben a I jsou zhorenmi odrdami' stav sprvnch;
j sou toti despotick, obec vakjest spoleenstvlid svobodnch.

Kdy jsme toto urili, nastv kol prozkoumati stavy, kolik jest jich na poet a jak jsou, a to pedn sprvn z nich, ponvad, budou-li tyto vymezeny, nabudeme
jasnho nzoru i o zhorench odrdch.
'Ponvad stava a sprva znamen tot, a sprva jest
!!ejvy_ moc obc, jest nutn nejvym vldcem bud' jeden nebo nkolik mlo mu anebo mnostv; kdykoli
vldne jeden nebo nkolik anebo mnostv pro obecn
prospch, jsou to nutn I stavy sprvn, stavy vak,
kter hled vlastnho prospchu jednoho nebo nkolika
mlo mu anebo mnostv, jsou zhorenmi odrdami.
Bud' se toti pslunci obce nesmj nazvati obany,
anebo mus mti ast v jejm prospchu.
Z monarchi tu, kter hled obecnho prospchu, nazvme obyejn krlovstvm, vldu nkolika mlo mu,
I jich je vce ne jeden, aristokraci - bud' proto, e v n
vldnou nejlep muov, anebo proto, e hled nejlepho prospchu obce a jejch pslunk-, a kdykoli sprvu ivota v obci pro obecn prospch vede mnostv,
nazv se zzen jmnem, kter jest spolen vem stavm, totipoltei.* Dje se to zcela dvodn. Jeden toti
nebo nkolik mlo mu me snadno I ctnost vynikati,
aby jich vak vce I bylo dokonalch v kad ctnosti,
jest ji nesnadno - leda jet zpravidla ve vojensk; nebo ta vznik v mnostv; proto v takov stav nejvy

118

119

20

7. stavy sprvn a nesprvn

25

30

35

40
1279 b

KNIHA TET

POLITIKA

moc m brann obyvatelstvo a

obany

jsou ti,

kte

maj

zbra.

10

uvedench stav jsou tyto: I tyranida jest

odrdou krlovstv, oligarchie aristokracie a demokracie
polteie. Nebo tyranida jest samovldou, kter hled
prospchu samovldcova, oligarchie prospchu zmonch a demokracie prospchu chudch; ale cl obecnho
prospchu nem I dn z nich.
Odrdami

8. Nesnze pi rozliovn stav

15

20

25

30

Jest vak teba jet podrobnji pojednati o podstat

kad z tchto stav, jeto pi uren jsou jist nesnze,
a tomu, kdo bd v nkterm oboru vdeckm a nepihl
jenom k praxi, nle, aby ani nic nepehlel, ani I nic
neopomjel, nbr aby ve vem projevil pravdu.
Tyranida, jak jsme ekli, jest despotick samovlda
v obanskm spoleenstv, oligarchie jest takov zzen
obce, v nm nejvy moc jest v rukou zmonch, demokracie vak vznik tehdy, kdy rozhoduj ne majitel
velkho jmn, nbr chudobn.
Prvn nesnz se tk tohoto vmru. Kdyby toti v ele obce byla zmon vtina, a demokracie jest tam, kde
rozhoduje mnostv, a kdyby se podobn zase stalo, e
by nkde bylo chudobnch mn ne zmonch, ale
byli silnj, take by byli rozhodujcm initelem v obci, zzen vak, v nm rozhoduje jen mal I poet, se
k oligarchie, nebyl by asi vmr stav sprvn. Ale
i kdyby se spojoval jednak mal poet a zmonost, jednak velk poet a chudoba, a podle toho se stavy jmenovaly, toti, e oligarchie jest tam, kde vldne jen mal
poet mu, ale zmonch, demokracie I pak tam, kde

120

vldne vzhledem k potu mnoho lid, ale chudobnch,

vznik jin nesnz. Nebo jak potom nazveme stavy
prv uveden, kde totijest zmon vtina a kde chudobn menina, kde ta i ona m svrchovanou moc, kad
ve svstav, kdy krom uvedench stav nen dn
jin?
Podob se tedy, e I vaha tato ozejmuje skutenost,
e men nebo vt poet tch, kte maj svrchovanou
moc, jak v oligarchich, tak v demokracich, jest nm
nahodilm, ponvad vude jest zmonch mlo, chudobnch mnoho - proto se ani na uvedench pinch
nezakld dn zvltn rozdl -, ale prav rozdl mezi
demokraci a oligarchi jest v chudob a bohatstv, I i jest
nutn tam, kde pro bohatstv vldne menina nebo vtina, oligarchie, tam vak, kde vldnou chudobn, jest demokracie, jene, j ak jsme poznamenali, je nm nahodilm, e onch bv mlo, tchto mnoho. I Nebo jen
mlo lid jest zmonch, svobody vak jsou astni
vichni. A na tchto zkladech se na obou stranch vyskytuj spory o sprvu obce:

9. Rzn prva

oban

1280"

v rznch stavch

Nejprve jest teba uviti, jak se podvaj vmry

oligarchie a demokracie a jak jest prvo oligarchick
a demokratick. Vichni se toti dotkaj jistho prva,
ale I postupuj jen a k uritmu stupni, i nedovedou dokonale vysvtliti, co jest vlastn prvo. Tak se napklad
prvo pokld za rovnost, a tak j jest, ale ne pro vechny, nbr jen pro rovn; a tak se i nerovnost pokld za
prvo, a zajist jm skuten jest, ale ne pro vechny,
nbr jenom pro nerovn; avak vynechv se, pro koho

121

35

10

15

20

25

30

35

40

1280 b

POLITIKA

KNIHA TET

m nco bti prvem, i soud se myln. To proto, I e se

soud tk samho soudce; a vtina lid ve vlastnch zleitostech jest patnm soudcem.
Kdy tedy prvo jest prvem pro urit osoby a zrovna tak se rozliuje podle pedmt a podmt, jak jsme
dve ekli v Etice: jest sice souhlas vzhledem k rovnosti
pedmt, vzhledem k podmtm jest vak spor, I zvlt z dvodu prv uvedenho, e lid jsou patnmi
soudci y~>,vlastnch2:leito~tech;t,kI vak proto, e
oboj{~luV o prvu stenm a mysl, e mluv o prvu
naprostm. Jedni toti, jsou-li v nem nerovni, nap
klad v bohatstv, mn, e jsou nerovni vbec, druz zas,
jsou-li v nem rovni, I napklad v svobod, mysl, e
jsou rovni vbec. Ale hlavn vci si nevmaj~stlie se
toti pslunci obce spolili a seli pro majetek, maj
v obci tolik podlu, kolik v majetku, take dvod oligarch by asi byl pevn sprvn - nebo tito tvrd, e
nen spravedlivo, aby ve stu min,' a je to zkladn hodnota nebo roky, ml stejn podl ten, kdo pispl jen
jednou minou, I jako ten, kdo doplatil ve osta~Spol
ili-li se vak nejen proto, aby ili, nbr spe, aby ili
dobe? Vdy jinak by obec mohla bti i z otrok
a z ostatnch ivch tvor; ale to je nemono, ponvad
nejsou astni ani blaenosti, ani ivota podle svobodnho rozhodovn. Mimoto takov spolen nen ani pro
vlen spojenectv, aby I nikm nebyli pokozovni, ani
pro smny a vzjemn styk - sice by' i Tyrrhnt
a Karchdoan a vichni ti, mezi nimi jsou vzjemn
styky, zleejc na smlouvch, byli obany jedn obce.
Jsou ovem mezi nimi mluvy o dovenm zbo
a smlouvy vespolek si nekivditi I a psemn dohody
o spojenectv. Ale proto a k tomu ob strany nemaj ani
I spolench ad, ale kad m svoje zvl, ani se jed-

ni nestaraj o to, jac maj bti druz, ani o to, aby nikdo
z astnk mluv nebyl nespravedliv, ani aby na nm
neby 10 dn patnosti, nbr toliko, aby si I vespolek
nekivdili. Ale ctnosti a patnosti obansk hled ti, kte
se staraj o zkonnost. Z toho tak vysvt, e obec, kter se tak opravdu nazv a nikoli jen pro jmno, m mti
pi o ctnost: Nebo jinak se z toho spoleenstv stv
spojenectv,' je se od ostatnch vzdlench spojenc li
jen mstem. I Zkon se pak stv pouhou mluvou, ajak
prohlsil sofista Lykofrn, jenom rukojmm vzjemnch
prv, nen vak s to, aby obany uinil dobrmi a spravedlivmi.
e tomu tak jest, jest zejmo. I kdyby nkdo ta msta
slouil v jedno, take by se msta Megara a I Korint dotkala zdmi, pece by to nebyla jedna obec. Ani pak ne,
kdyby mezi sebou zavedla prvo uzavrati satky; a to
pece jest vlastnm spoleenstvm obc. Rovn kdyby
poet lid bydlel sice oddlen, pece vak ne tak daleko
od sebe, e by mezi nimi nebyl mon vzjemn styk, ale
kdyby mli zkony nekivditi si ve I smnch, napklad
kdyby jeden byl tesaem, druh rolnkem, tet evcem
a tvrt nm jinm takovm a bylo jich potem na deset tisc, ale nemli spolenho pouta v niem jinm ne
v takovch vcech, napklad ve smn a vlenm spojenectv, ani pak by to nebylajet obec. A pro? Jist ne
proto, e by I sjednocen schzela mstn blzkost. Nebo
i kdyby se spolenci sblili v sjednocen takovho druhu - kad by vak vlastn domcnost pokldal za obeca pomhali si navzjem jenom proti nespravedlivm
tonkm, jako by to bylo spojenectv, ani tak by to asi
nebyla obec pro toho, kdo vc zkoum pesn, jeto pece jejich styk na spolenm mst by byl takov, jako
kdyby ili oddlen.

122

123

10

15

20

25

30

35

40
1281"

POLITIKA

KNIHA TET

Jest tedy zjevno, e I obec nen spoleenstv msta, ani

jen k ochran proti vzjemnmu kivdn, ani pro sm
nu; ale a i to tu mus bti, m-li to bti obec, pece, ani
je-li to tu vechno, nen to jet obec, nbr obec je spoleenstvm dobrho it jak v domcnostech, tak v rodech, je m elem dokonal a sobstan ivot. I To
ovem nebude tam, kde lid nebudou bydleti na tm
a jednom mst a nebudou spolu uzavrati satk. Proto
v obcch vzniklo pbuzenstv, rody, obtn spoleenstva
a zbavy drunho ivota. To je dlem ptelstv; nebo
ptelstv jest svobodn rozhodnut pro spolen it.
elem obce tedy jest dobr ivot, I a to vechno jsou
prostedky k tomu elu. Obec pakjest spoleenstvrod
a mst I pro dokonal a sobstan ivot. A to podle na-eho mnn znamen ti blaen a krsn. Tud za el
politickho spoleenstvjest teba pokldati krsn skutky a nikoli pouh souit. :ero1pti, kdo k takovmu spoleenstvf nejY.ce.pispyaj, I majL~ce asti v obci ne
ki~i svobodou a rodem jsou jim sice rovni nebo je
i ped, v obansk ctnosti jsou vak nerovni, anebo ne
ti, kte je sice bohatstvm pevyuj, ale v ctnosti jsou

nejlep, anebo tyran. Ale to vechno,jak se zd, m svoje obte.

Kdyby si tedy chudobn, ponvad I tvo vtinu, rozdlili jmn bohatch, nebylo by to bezprv?

ti:

pevyovni.

10

Z toho tedy, co jsme ekli, jest zejmo, e vichni ti,

mezi nimi jsou spory o stavch, vystihuj jen jakousi
st prva.'

10. Kdo m v obci mti svrchovanou moc

Jest vak nesnadn otzka, kdo m v obci mti svrchovanou moc. Buto to mus bti mnostv, nebo lid zmon, anebo ctnostn, anebo jeden, kter jest ze vech

124

Pi

Diovi, usnesl se tak pece

m svrchovanou moc!

spravedliv

ten, kdo

Co se pak tedy m nazvati nejvym bezprvm?

A kdyby se, kdy vechno bylo rozebrno, vtina opt
dlila o jmn meniny, jest zejmo, e by se hubila obec.
Ale ctnostjist I nehub svho majetnka, ani prvo obces
A tak jest zjevno, e ani tento zkon neme bti spravedliv. Mimoto by tak skutky, je kon tyran, musely
vesms bti spravedliv; nebo proto, e jest silnj, dopout se nsil zrovna tak jako ta vtina na bohatch.
Nue, bylo by tedy spravedlivo, aby vldla menina
I a bohat? Kdyby tedy i oni inili tot, drancovali a zabrali jmn vtiny, bylo by to spravedliv? Ale pak by
bylo spravedliv i to prvn. Jest tud zejmo, e vechno
to jest patn a bezprvn.
Ne maj vldnouti ctnostn, zdatn a mti svrchovanou
moc nad vemi'?"'P(;"tom by vichni ostatn museli I bti
bez obanskchestnch prv, protoe by nebyli astni
cti, kter se dostv tm, kte spravuj ady v obci;
o adech zajist kme, e jsou poctou, a tak kdyby
sprvu ad vedli stle tit lid, museli by ostatn.~!i
bez obanskch poct.
Ale bylo by lpe, aby vldl kq~.n, nejzdatnj? To by
vak bylo jet vce oligarchick; potom by toti bylo jet vce lid bez obansk pocty.
Avak nkdo snad ekne, e by bylo vbec pochybno, I aby svrchovanou moc ml lovk, ne zkon, pon-

125

15

20

25

30

35

POLITIKA

KNIHA TET

vad lovk podlh vnm, kter du zmtaj. Ne kdyby zkon byl oligarchick nebo demokratick, jak by
byl rozdl v pochybnostech? Nebo by se tak dostavilo
stejn to, co bylo eeno dve.

O ostatnm budi promluveno najinm mst."] Otzku va!i'e m2iti rozhodujc spe mnostv ne muov sice nejlep..,lale jen nkolik mlo jich, lze, zd se,
eiti, a mnn to obsahuje tak jistou obranu, ba snad
irpravdu.
.
l Jest toti mono, e mnohost lid, z nich sice kad
je-dnotlivec I nen dnm muem, pece, sejdou-li se,
mohou bti lep ne oni, ne kad o sob, nbr v celistvosti, zrovna jako hostina, k n pispli mnoz, me
bti lep ne hostina, kter byla vystrojena nkladem
jednoho. Jeto toti jest jich mnoho, me kad mti
st ctnosti a rozumnosti, I a kdy se sejdou, me vzniknouti jakoby jeden lovk, kter jest mnohonoh, mnohoruk ~ m mnoho smysl, a tak tak co se te povahy
a rozumu1roto tak mnostv lpe posuzuje dla hudebn a blk; kad toti posoud njakou jinou strnku
a vichni I vechny. Ale dn muov, zrovna jako pr
se li krsn muov od tch, kte nejsou krsn, a jako
uml kresby od skutenosti, li se od kadho jednotlivce z mnostv tm, e rozptlen vlastnosti jsou u nich
sloueny v jedno, kdeto jednotliv jest ovem mono,
e ten i onen mu m krsnj oko, I jin zas nkterou
jinou st, nejakjest na obraze. Zda tedy me bti tento rozdl mezi mnohost a malm potem mu dnch

u kadho lidu a kadho mnostv, jest nejasno, ba

snad, pi Diovi, jest spe zejmo, e u nkterch jest to
nemono, nebo tent pomr by musel platiti i o zva
tech; a pece m se I nkte li takka od zvat? Ale pi
jistm mnostv me asi bti pravdou to, co bylo eeno.
Proto tm lze rozeiti otzku dve uvedenou i dal,
v em totijsvrchovanou moc maj mti oban svobodn, a to vtiii. K nim nle vichni ti, kte nejsou ani
I bohat, ani ven pro njakou ctnost. Aby toti mli podl v nejvych adech, nen bezpeno - nebo pro nedostatek smyslu pro spravedlnost a pro nerozumnost budou se dopoutti bezprv a chyb -; vyluovati je vak
a nepipustiti k astenstv, jest povliv - nebo bude- J
-li v obci mnoho jednotlivc bez obanskch poct a bez
majetku, I bude takov obec nutn plna neptl.-~bv
tedy jen, aby se astnili porad a soud. Proto tak Soln a nkte jin zkonodrci ponechvaj jim volbu
ednk a tovn jejich, ale nedovoluj, aby jednotliv spravovali ady. Nebo jsou-li vichni I pohromad,
maj dostaten porozumn pro vc, a jsou-li smchni
s lepmi,jsou obcm ku prospchu, jako slab strava,je-li pidna k vivn, in celek prospnjm ne mal
mnostv stravy vydatn; kad jednotlivec o sob vak
jest v sudku nevyspl.
Takov uspodn sprvy obce m vak pedn tu
nesnz, e I soud o tom, kdo sprvn lil, psluel by,
jak se zd, jen tomu, kdo tak sm nkoho vylil a nemocnho uzdravil od nemoci, kterou ml; to vak jest
lka. A tot se tk tak I ostatnch zbhlost a odbornch znalost. Jako tedy lka m skldati ty jen ped
lkai, tak tak ostatn ped sob rovnmi. Lkaem vak
jest za prv odborn pracovnk: za druh ten, kdo cel
obor ovld a vede, za tet ten, kdo jest v tom umn

126

127

ll. Vady v uvedench stavch. Zkony mus

bti mez a normou
40

1281

10

15

20

25

30

35

40

1282"

POLITIKA
5

10

15

20

25

30

vzdln - nebo I takov lid jsou takka ve vech um

nch -; soudnost pak pisuzujeme vzdlanm zrovna tak
jako znalcm.
Dle tak s volbou ad, zd se, je to tot. Nebo
sprvn voliti nle znalcm, napklad geometra geometrm, I kormidelnka znalcm kormidelnictv. Ovem
v nkterch vkonech a umnch mohou sice nemu rozumti i neodbornci, ale jist ne vce ne znalci. A tak
podle tto vahy nemlo by mnostv rozhodovati ani
o volb ednk, ani o skldn t.
Ale vechno to nen asi sprvn eeno, I jednak ji
z dvodu dve uvedenho, pedpokldme-li, e mnostv nen pli otrock - nebo kad jednotlivec bude
sice horm soudcem ne znalci, ale vichni dohromady
budou bud' lep, anebo alespo ne hor -, a tak proto,
e v nkterch vcech vrobce nen ani jedinm, ani nejlepm soudcem v dlech, jim rozumj tak ti, kte t
znalosti nemaj, napklad I dm zn nejen stavitel, nbr
uivatel jeho jej i lpe posoud' - a uv ho hospod
nebo veslo posoud lpe kormidelnk ne tesa a hostinu
host, ale ne kucha.
Tuto nesnz tedy lze asi tm zpsobem dostaten eiti; ale s n souvis jin dal. I Zd se toti nm zvltnm, e by o dleitjch zleitostech mli rozhodovati patn a nikoli dob, a nejdleitjmi jest tovn
a volby ad; a to se v nkterch stavch, jak eeno,
svuje lidu; nebo snm rozhoduje o vech takovch
zleitostech. A pece k asti na snmu, I rad a soudu
opravuje ji nzk odhad a libovoln vk, kdeto pro
sprvu pokladny, adu vojevdcovskho a pro sprvu
nejvych ad vyaduje se odhad vysok.
Tato nesnz d se snad eiti podobn. Snad toti i takov stav jest sprvn. Nebo ani soudce, ani len rady,

128

KNIHA TET

ani snmovnk I nen adem, nbr jen soud, rada a lid; 35

z uvedench je kad jednotlivec st tchto - st pak
nazvm lena rady, snmovnka a soudce -j tak mnostv prvem rozhoduje o dleitjch zleitostech; nebo lid, rada a soud se skldaj z mnoha j ednotli vc..'
Tak odhad I tchto vech dohromady jest vy ne tch, 40
kte po jednom nebo jen po nkolika mlo spravuj vy1282 b
sok ady. Takto tedy budi I vc rozliena.
Otzka dve uveden nic tak neobjasuje jako to, e
_yldnouti mus zkony, a sice sprvn stanoven, ad
pak, ajej spravuje jeden i vce, m rozhodovati v tom,
eho zkony I nemohou pesn stanoviti, jeto jest ne- 5
snadno povechn rozliiti vechny mon ppady.' Jak
ty sprvn stanoven zkony maj bti, nen jet jasno,
nbr dle trv nesnz dve naznaen: Ale tolik jestjisto, e jsou tak zkony patn nebo dobr, spravedliv
nebo I nespravedliv, stejn jako stavy. Z toho jest ale- 10
spo zejmo, f11zkoIlYl11ajJ~Jiq~Yf:I1Y se zenm k druhu stavy] Je-I(:Vak tomu tak, jest zjevno, ~~k~~y ~e
sprvnch stavch jsou nutn spravedliv, ve zhorench nespravedliv.

12. Pednosti, kter maj rozhodovati

pi obsazovn ad
Jeto v kad vd a v umn I elem jest dobro, nejvym pak a pedevm jest v nejvnjm umn ze
vech, a tm jest schopnost politick, a politickm dobrem jest prvo, a tm jest obecn prospch, pokldaj
tedy vichni prvo za jaksi druh rovnosti, i souhlas do
jist mry s filosofickmi vahami, kter se zabvaj
I rozlienm etickch pojm; nebo tvrd, e prvo se tk

129

15

20

KNIHA TET

POLITIKA
vc

a osob a e rovn maj mti rovn. Nesm vak z

stati tajno, v em u osob jest rovnost a v em nerovnost.
Nebo v tom jest nesnz aje pedmtem zkoumn politick filosofie.
Mohlo by se toti snad ci, e se ady maj rozdlo25 vati nestejn podle pednosti v jakmkoli dobru, I i kdy
by ve vech ostatnch vcech nebylo dnho rozdlu,
nbr stejnost; nebo pro ty, kte se rzn, jest pr tak
rzn prvo a hodnost. Ale kdyby to byla pravda, pak by
tak tm, kte vynikaj plet, velikost nebo njakou
pednost, nleela jaksi vsada v politickch pr30 vech. I Ne nebyla by to zjevn zvrcenost? Vysvt to
z ostatnch vd a schopnost; vdy z pitc, kte stejn
dobe dovedou pskati, nen teba dvati nejlep paly
tm, kte jsou urozenj; nebudou zajist o nic lpe pskati, ak:QeJinasU v nstrojch ms~ g~\fli~Lt~1E.l:l,kdo
35 vynik sYmykoIl~l!l. Nen-li I toto tvrzen jet jasn,
ozejm vc dal vklad. Kdyby nkdo nad jin vynikal
v umn piteckm, ale byl daleko za nimi urozenost
nebo krsou, i kdy ob vlastnosti - toti urozenost
40 a krsa - kad o I sob jsou vtm dobrem ne umn
piteck a pomrn vce vynikaj nad hru na palu ne
1283' onen ve svm umn, pece se mu maj dti nejlep I paly. Nebo pednost v bohatstv a urozenosti mla by
vkonu prospvati, ale neprospv.
Mimoto podle toho nzoru kad dobro bylo by srovnateln s kadm jinm. Nebo kdyby urit velikost
5 pevyovala jinou, I musela by se velikost vbec vyrovnvati tak s bohatstvm a svobodou. A tak kdyby jeden
svou velikost vynikal vce ne druh ctnost a kdyby
velikost vbec pedila ctnost, bylo by mono vechno
srovnvati. Nebo je-li jedna velikost vt ne druh,
jest patrn nco z nich tak rovn. Jeto vak je to ne-

130

mono, I jest zjevno, e zcela dvodn ani v obci se pi

sporu o ady neuplatuje kad nerovnost - nebo jsou-li jedni zdlouhav, druz rychl, proto nemaj tito mti
vce a oni mn, ale ovem takov pednost dochz sv
pocty v tlocvinch zvodech -; I zde se vak spor m
vsti jen podle toho, z eho se skld obec. Proto o poctu dvodn usiluj urozeIl,~yobodn a bohat. Nebo
jestteba lid svobodnch i poplatnk - vdy obec se
neme skldati jen z lid nemajetnch, tak jako ne z otrok -; ale je-li poteb tchto, je zejm poteb I tak
spravedlnosti a vlen ctnosti. Nebo ani bez tchto
obec neme bti; jene bez onch obec neme vbec
bti, bez tchto neme bti dobe spravovna.

10

15

20

13. Udrovn rovnovhy v obci

Pro jsoucnost obce tedy snad bu vechno to anebo
z toho m jist oprvnn, ale pro ivot dobr I m
je prvem jen vchova a ctnost, jak bylo eeno ji dve: Jeto vak ani ti, kte jen v jednom jsou rovni, nemaj mti stejn prva ve vem; ani nemaj mti nestejn
prva ti, kte jsou jen v jednom nerovni, jsou nutn odchyln vechny stavy, v nich to tak jest.
Vysvtlili jsme ji dve, I e jistm zpsobem vichni in nroky na ady prvem, prost vak ne vichni
prvem. Bohat uplatuj nrok proto, e jim nle vt
ina pdy, a pdaje nco spolenho, mimoto e tak ve
smlouvch jsou obyejn spolehlivj. Svobodn a urozen proto, e jsou si blzc - nebo I urozen jsou ve vtme obany ne neurozen, a urozenost je vude doma
ctna; tak proto, e ti, kte pochzej z lepch rodi,
bvaj zpravidla tak lep, nebo urozenost jest ulechnco

131

25

30

35

KNIHA TET

POLITIKA

tilost neboli zdatnost rodu. Podobn uznme, e i osobn

zdatnost neboli ctnost prvem in nroky, nebo spravedlnost nazvme ctnost spoleenskho ivota, j se
40
vechny I ostatn mus diti; ale i vtina m prva oproti menin, nebo pojmme-li vtinu vzhledem k menin jako vtinu, jest silnj, bohat a lep.
1283 b
Jsou-li tedy v jedn obci vechny sloky, toti lid
osobn zdatn a dob, bohat a urozen, a mimoto jet
5 i mnostv jinch oban, bude tu jet spor o to, I kdo
m vldnouti, i nebude? V dn z stav nahoe uvedench neme ovem bti pochybn rozhodnut o tom,
kdo m vldnouti - nebo se od sebe rzn prv tmi,
kdo vldnou, napklad jedna se opr o bohat, druh
o mue osobn zdatn, a tak i v kad ostatn. Ale uvauj eme pece o tom, jak rozhodnouti, kdy se vechny slo10 ky vyskytuj souasn. Kdyby tedy I ctnostnch a zdatnch lid bylo jen zcela mlo, jak se vc m vymeziti? i
se m vyjden "jen mlo" posuzovati jen z hlediska jejich kol, zda jsou schopni obec spravovati, nebo jich
m bti tak mnoho, e by z nich mohla vzniknouti obec?
Jest vak jet jedna nesnz vzhledem ke vem tm,
kte se mezi sebou sv o obansk pocty. Zdlo by se
15 I toti, e spravedlivho dvodu neuvdj ani ti, kte si
in nrok na vldu pro sv bohatstv, stejn pak ani ti,
kte pro svj rod; nebo kdyby zase mezi nimijeden byl
bohat nad vechny, zejm by tenjeden musel vldnouti nad vemi podle tho prva, a stejn tak ten, kter
svou urozenost vynik nad ty, kte si in nrok pro
20 svj I svobodn pvod. A tent zjev snad bude tak
v aristokracich vzhledem k ctnosti; bude-li toti jeden
mu lep ne ostatn muov, kte jsou zdatn ve sprv
obce, tak ten podle tho prva mus mti svrchovanou
moc. A tak, m-li tak mnostv mti svrchovanou moc,

132

ponvadje silnj

I ne nkolik mlo mu, a kdyby je-

den nebo vce ne jeden sice, ale mn ne vtina bylo

ostatn, museli by tito mti svrchovanou moc
spe ne mnostv.
Vechno to tedy, zd se, dokazuje, e nensprvn
dn z tch dvod, podle nich jedni si daj sami
vldnouti avechny ostatn chtj mti sob poddny.
I Vdy pak i proti tm, kte v obci chtj mti svrchovanou moc pro svou ctnost, a podobn tak proti tm, kte
pro sv bohatstv, mohlo mnostv uvsti njak spravedliv dvod; nic toti nebrn, aby mnostv nebylo
nkdy lep ne nkolik mlo mu a bohat, ovem ne
jednotliv, nbr I dohromady. Proto tak k nesnzi, kterou nkte vyhledvaj a ji pedkldaj, mono odvtiti
tm zpsobem - nkte jsou toti v nesnzi, zda zkonodrce, chce-li dtnejsprvnj zkony, m je dvati
se zetelem k prospchu lepch, i se zetelem k prospchu vtiny -, kdy nastane dve zmnn pipad. I Tu
jest teba vraV;,sprvn" chpati jako "rovn;;trovnost
pak jest sprvn vzhledem ku prospchu c el obce i
a vzhledem k spolenm zjmm oban; obanem vak-'
jest vbec ten, kdo m podl ve vld a poddanosti,
I a kter v kad stav jest rzn, a v nejlep stav
ten, kdo pro uskutenn ctnostnho ivota dovede
a chce vldnouti i poslouchati.
Jestlie vak nkdo anebo vce ne jeden, ale ne tak
mnoho, I e by mohli vyplniti obec, obzvltn ctnost
vynik tak, e ctnost vech ostatnch a jejich politick
schopnost neme se srovnvati s ctnost onch,je-lijich
vce, anebo je-li to jeden, tedy jenom s jeho ctnost
a schopnost, nelze je ji pokldati za st obce; nebo se
jim bude kivditi, budou-li pokldni za hodny rovnch
prv, jeto I ctnost a politickou schopnost jsou tak ne-

25

silnj nad

30

35

40

133

1284"

10

POLITIKA

15

20

25

30

35

40
1284 b

KNIHA TET

rovni; vdy takov lovk ml by bti jako bh mezi

lidmi. Z toho je zjevno, e i zkonodrstv se m vztahovati na lidi rovn i rodem i schopnost, a e pro tak vynikajc lidi nen zkona. Nebo sami jsou zkonem. Ano,
byl by i smn ten, kdo by jim chtl dvati zkony.
I Tomu by ekli asi to, co podle Antisthena odpovdli
lvi: kdy zajci rokovali a dali rovnost pro vechny.
Proto tak z tho dvodu obce s demokratickm zze
nm zavedly ostrakismos;' domnvaj se toti, e nejlpe
ze vech usiluj o rovnost, I take ty, kte se jim zdli vynikati moc bu pro sv bohatstv nebo pro velkou oblibu anebo pro njak jin siln politick vliv, stepino
vm soudem vyobcovaly a na uritou dobu vykzaly
z obce. Podle povsti z takovho dvodu tak Argonaut
pr opustili Hraklea;' lo Arg pr ho nechtla vzti
I s ostatnmi, protoe pr nad plavce velmi vynikal. Proto nelze mti za to, e by ti, kte han tyranidu a radu, kterou Periandros dal Thrasyblovi, * inili tak zcela sprvn - Periandros pr toti poslu, kter k nmu byl posln
o radu, nic neodpovdl, I nbr jen postnal vynvajc
klasy a pole zarovnal; a posel nepochopil smysl toho
ponn, pece pr Thrasyblos, kdy mu phodu oznmil, porozuml, e jesjJIeba_.9..9,sJraniti vynikajic,Lmue.
To zajist prospv ~jen~tyranm, a nein to pou~e"tyrani, Inbr stejn to bv tak v oligarchich a demokracich; ostrakismos v jist me m tu toti tent vznam
tm, e stlaujeavypovid vynikajcmue. A tot in
obcm a nrodm i ti, kte maj moc, napklad Athan obyvatelm Samu, I Chiu a Lesbu - nebo ihned po
upevnn sv moci je potlaili proti smlouvm -, a persk krl asto dal poctiti tvrdou vldu I Mdm, Babylanm a ostatnm, je vzpomnka na bvalou moc naplovala hrdost.

Otzka se tk vbec vech stav, i sprvnch; zhoren I si toti tak ponaj, jeto hled svch zvltnch
zjm, ale nebvjinak ani v tch, kter dbaj obecnho
dobra. Je to zjevno i v ostatnch umnch a vdch; nebo ani mal by ivoichu na obraze neponechal nohu,
kter by poruovala soumrnost, by i I vynikala krsou,
ani stavitel lod by toho nestrpl u zdi anebo u nkter
jin sti lodi, ani sbormistr by nenechal spoluzpvati
toho, kdo zvunji a krsnji zpv ne cel sbor. Proto
nic nevad, aby si tu samovldci neponali takjako obce,
in-li to za sv vldy, kdy jest prospna I obcm. M
tedy zazen ostrakismu jako prostedek proti uznan
pevaze jist politick oprvnn. Ale ovem bylo by
lpe, kdyby zkonodrce ji pedem uspodal zzen
obce tak, e by takovho lku nebylo teba; druh plavba
vak jest, jestlie se to pece pihod, pokusiti se takovm I njakm prostedkem o npravu. To se vak prv
v obcch nestvalo; nebo se nehledlo.prospchuvlastn stavy, nbr ostrakismu se stranickyzneuvalo,
Jest tedy zejmo, e ostrakismos ve zhorench stavch jest k jejich vlastnmu prospchu a prvem, zejmo
vak jest tak, e nen I prvem naprosto; ale v nejlep
stav jest v tom velki!!1~~l1;z, co se m initi.jvynik-li
nkd.2g~jiIlmi pednostmi.jako silou, bohatst'~ain
li15o~,nbrftnost. Nelze pece tvrditi, e by takov ml
bYir~yobw"antodstrann. I Rovn nelze chtti takovmu mui vldnouti; nebo by to bylo skoro tot, jako
kdyby nkdo pi rozdlovn vldn moci chtl vldnouti
Diovi. Zbv tedy jen, a zd se to bti pirozen, aby
takovho mue vichni rdi poslouchali, take by takov
muov byli v obcch ustavinmi krli.

134

135

10

15

20

25

a-ob':

30

POLITIKA

KNIHA TET

14. Krlovstv a jeho druhy

To jest tedy jeden druh krlovstv, toti doivotn voje nkdy bv ddin, nkdy volen.
Krom toho jest jin druh monarchie.ikrlovstv, jak
bvaj napklad u barbapi, Tato vechna maj podobnou
moc jako tyra)lidhjsou zkonit a zddn; I nebo
barbai jsoupovahou od pirozenosti otrotj ne Hel-

lnov, a asijt otrotj ne evropt, i snej despotickou vldu bez reptn. Tyransk jsou tedy prv proto, zrove vak maj pevn trvn, protoe jsou zddn
a zkonit. Z tho dvodu tak jejich str jest krlovsk I a ne tyransk. Krle toti zbran ste oban, kdeto tyrany vojsko nmezdn; nebo oni vldnou podle zkona a s vl poddanch, tito proti jejich vli. A tak oni
maj str z oban, tito proti obanm.
To jsou tedy dva druhy I monarchie, dal druh jest ten,
kter byl u starch!:Islln, takzvan aisyrnnt.' Je to,
prost eeno, voliteln tyranida, kter se li od barbarsk jenom tm, je sice zkonit, ale .nen ddin. Jedni spravovali ten ad doivotn, druz jen po uritou
I dobu nebo do vyzen jistch zleitost, jako napklad
Mytilan zvolili kdysi Pittaka proti vyhnancm, jim
veleli Antimenids a bsnk Alkaios. Dosvduje to Alkaios v jednom svm skoliu,' e Pittaka zvolili za tyrana;' vytk v nm toti svm spoluobanm, e "kdce
vlasti Pittaka uinili tyranem v mst klidnm a I neastnm jednomysln s velkm jsotem". To jsou tedy
a byly despotick monarchie pro tyransk zpsob vldy;
pokud se vak zakldaj na volb a jsou s vl lidu, jsou
krlovsk.
,(:~Y.!t d~"4b:-krlovsk samovldy jest krlovstv ~..
rojsk doby, kter se zakldalo na svobodn volb podCIaYh a n~ zkonn ddin posloupnosti: ',Ponvad
toti vldcov bvali prvnmi dobrodinci lidu v umn
nebo ve vlce, nebo obyvatele soustedili anebo jim opatili zem, stvali se s jejich vl krli a pro jejich nstupce hodnost ta byla ddictvm. V jejich moci pak bylo
velitelstv ve vlce, I obti,_~okud nenleely knm,
a krom toho rozsuzovali pe.jl'oto inili nkte bez p
sahy, druz s psahou; psaha se konala zdvienm ez-

136

137

Po uvedench rozborech bylo by snad vhod no pejti

k vaze o krlovstv; pokldme je toti za jednu ze
sprvnch stav. Jest teba zkoumati, zda obci a zem,
kter chce bti dobe spravovno, vlda krlovsk pro40 spv, i ne, nbr spe njak jin stava, I anebo zda
jednm prospv, druhm neprospv. Nejdve vak
musme probrati otzku, zda jest jenom jeden druh kr1285' lovstv, i zda jetu vce I rozdl.
Snadno jest vyetiti, e zahrnuje..vce
druh a e zp"-'''''' .._ .._..7 sob vldy nen ve vech jeden. Zd se, e v~k~\l}s.~
stav krlovstv jest zcela podle zkona, ale pece nem
5 ve vem nejvy moc, I nbr krl, kdy jest mimo zem, m jen vrchn velen ve vlce; krom toho jest krlm svena jet bohosluba', Toto krlovstv jest tedy
jaksi druh svrchovanho a doivotnho vojevdcovstvj]
moc nad ivotem a smrt toti nem, le na nkter v10 prav - jako za starch as na I vlenm taen, dle
stannho prva; dosvduje to Homros;' Agamemnn
toti na snmu snel vechny potupy, ale kdy se vythlo do pole, byl pnem nad ivotem a smrt. Vdy prav:
35

Koho vak opodl boje..., tomu by vru

nebylo potom snadno, by spasil se od ps a ptk!
V m moci ivot a smrt!
15

jevdcovstv,

20

25

30

35

1285 b

10

KNIHA TET

POLITIKA

15

20

25

30

la. Tito krlov tedy za starodvna trvale dili zleitosti obce, domc i zahranin; pozdji I vak, kdy se krlov sami neho vzdvali, jin jim zase davy odnmaly,
byly krlm v ostatnch obcch ponechny jen obti,
a tam kde je mono o krlovstv jet skuten mluviti,
mli v zahraninch zleitostech jenom velitelstv ve
vlce.
To jsou tedy dr~hYJq:illQysJyj, potem tyi, jedno za
doby ~E.Qj~~ - bylo dobrovoln uznvno, s vymezenm uritch prv; krl toti byl vojevdcem, soudcem
a dil bohosluby -, druh barbarsk
- ddin I zko......
nit vlda despotick' -, tet takzvan aisymnteia tyranida zakldajc se na volb -, a tvrt z nich je lak'~sk~ - to jest, prost eeno, doivotn ddin vojed;~vstv.
Tato krlovstv se tedy tmto zpsobem od sebe rzn;
pt druh krlovstv jest ten, kdy o vem I rozhoduje jeden:Vako napklad kad nrod a kad obec rozhoduje
-o;vych veejnch zleitostech, i je tu uspodn jako
v hospodstv. Nebo jako hospodstvjest jaksi druh
krlovstv domcnosti, tak toto neobmezen krlovstv
jest hospodstvm obce nebo nroda jednoho anebo
vce.

Jsou tedy vlastn jenom dva druhy krlovstv, o nich

jest teba uvaovati, prv jmenovan I a laknsk. Ostatn jsou vtinou uprosted nich. Jejich moc jest toti
men ne neobmezenho krlovstv, ale vt ne krlovstv laknskho. A tak zkoumn se tk tm dvou
otzek, pedn, zda je obcm prospno, i ne, aby voje-

byl doivotn, a to bu podle ddin posloupnosti rodu nebo stdav podle volby: I za druh, zda je
prospno, i nen, aby jeden rozhodovalo vem. vaha
o takovm vojevdcovstv se tk spe zkon ne stavy - nebo tak to me bti ve vech stavch -, I proto
k tomu zatm nepihlejme; ale zbvajc zpsob krlovstv je druh stavy, proto musme o nm uvaovati
a strun probrati nesnze, je se tu vyskytuj.
Zatkem zkoumn jest otzka, zda by bylo lpe, aby
vldl nejlep mu, i nejlep zkony.
Ti tedy, kterm se zd I krlovsk vlda prospnou,
maj za to, e zkony vyjaduj jen povechnost: nedvaj vak pkaz pro jednotliv ppady. A tak, jako
v kadm jinm umn, bylo by pr poetil diti se psmenou; i v Egypt jest lkam dovoleno' uchliti se od
pravidla po tyech dnech - uin-li tak dve, jednaj na
svou zodpovdnost. Jest tedy zejmo, I e z tho dvodu stava, v n se vldne podle psmen a zkon, nen
nejlep. Ale pro ty, kte vldnou, mus tu bti tak ono
povechn uren. Pece vak silnjijest to, co nem vbec vn, ne to, emu jest vrozena. A zkon ji nem,
kdeto due lidsk nutn ji I m kad.
Ale nkdo snad ekne, e vlda zato lpe uv jednotlivosti. Jest tedy zjevno, e m bti zkonodrcem, i e
zkony maj bti dny, ale e nemaj zavazovati tam, kde
chybuj, v ostatnch vcech vak e maj platiti. Tam
vak, kde zkon neme rozhodnouti bu I vbec nebo
dobe, m vldnouti jeden nejlep, nebo vichni? Nyn
se skuten shromauj k soudm, poradm a usnesenm, a vechna tato rozhodnut se tkaj jednotlivost.
Z astnk kad jednotlivec o sob jest snad hor; ale
obec se skld z mnohch, i je tu takov pednost, jako
jest lep hostina z pspvk' ne hostina vystrojen n-

138

139

~.-

15. O krlovsk moci

35

vdce

1286'

10

15

20

25

POLITIKA

kladem I jednoho a jednoduch. Proto tak mnostv

o mnohch vcech lpe soud ne kterkoli jednotlivec.'
Mimoto mnostv jest vce neporuiteln; jako vce
vody, tak i mnostv jest neporuiteln ve vt me ne
nkolik;je-lijeden pekonn hnvem nebo njakoujinou
35 vn, nutn se poruuje jeho sudek, I tam vak jest nesnadno, aby se vichni rozhnvali a chybili. Mnostv se
vak mus skldati z lid svobodnch, kte v niem nejednaj proti zkonu, le tam, kde zkon m zjevn nedostatek.
Nen-li to vak tak snadn u mnostv, ale kdyby bylo
40 vce dobrch i mu i oban, jest pak jeden jako I vldce mn poruiteln, i spe ti potem etnj, kte
1286 b vak jsou I vichni dob? Nejsou to zjevn ti etnj?
Ale budou se mezi sebou sviti, jeden vak jest bez svru! K tomu jest vak snad mono odvtiti, e maj ctnostnou dui jako ten jeden.
M-li se tedy vlda vce mu, ale vesms dobrch,
5 pokldati za aristokracii, I vlda jednoho za krlovstv,
bude asi pro obce doucnj aristokracie ne krlovstv, a jest vlda opatena moc i nen, je-li mono nalzti vce podobnch mu. A proto snad dve lid ili
pod vldou krl, ponvad zdka bylo mono nalzti
vt poet mu vynikajcch ctnost, zvlt proto, e
lOse tehdy I ilo v malch obcch.\Mimoto si lid ustanovovali krle za jejich dobrodin, kter prokazuj prv
dob muov. Jakmile.se-vak dosplo k tomu, e se vy.skytovalo mnoho mu-ctnost.podobnch,n~mnili ji
sneti krlovstv, nbr touili po njak spolen vld,'I zHiovaJip?lteiu. Ponvad se vak oban zhore15 valr-oboha~ovalrzv~ejnch statk, I vznikly z toho
Jaksi pirozen oligarch!.~;~y ct toti bylo bohatstv.
Tyto se pak mn1{~ejprve""t,)'ranidy a tyranidy v de30

l."-'-'~~

KNIHA TET

mokracii; jeto toti ti, kte mli v rukou moc, pro hanebnou ziskuchtivost zmenovali stle svj poet, zeslili mnostv, take se postavilo proti nim a vznikla demokracie. I Kdy se pak zvtily tak obce, nebylo ji ani
snadno, aby vznikla jin stava ne demokracie.rj
Pokld-li tedy nkdo krlovstv pro obce za nejlep,
co pak bude s dtmi krl? M tak rod kralovati? Ale
to by bylo I kodliv pi zhoren potomk, jak se to ji
stalo.
Avak takovm dtem krl snad, ponvad m k tomu
moc, vldu neodevzd! Ne tomuje nesnadno viti; nebo to by byla tk vc a vyadovala by vt ctnosti, .
ne je v lidsk pirozenosti.
Nesnz jest tak pi otzce jeho moci, zda nastvajc
krl m kolem sebe mti takovou moc, aby j krotil neposlun, I anebo jak jinak bude moci uplatovati svou vldu? Nebo by ji i provdl podle zkona a neinil nic
jen ze sv vle proti zkonu, pece potebuje moci, aby
steil zkony. Arci otzku o takovm krli nen nesnadno I rozhodnouti; nebo mus mti moc, ta vak m bti
tak velik, aby sice byla silnj ne moc kadho jinho, a je to jednotlivec nebo vce jich, slab vak ne
moc mnostv, prv jako sta, kdykoli nad mstem ustanovili nkoho, jej nazvali aisymntem nebo tyranem,
dvali mu osobn str, a jako kdosi I radil Syrksanm,
aby Dionsiovi, kdy dal stre, dali pouze tolik.

20

25

30

35

40

,..~" ....- I '

140

16. Neobmezen krlovstv.

Pomr

vldy k zkonm

Ve vkladu jsme nyn dospli k otzce o postaven

krle, kter vechno in podle sv vle, i jest teba tu
vc prozkoumati. Takzvan zkonit krl nezastupuje

141

1287'

POLITIKA

KNIHA TET

druh stavy, jak jsme ji ekli - nebo ve vech I stavch, napklad v demokracii a aristokracii, vojevdcov
stv me bti doivotn, a tak se v mnohch vnitn
sprva dv do rukou jednoho; takov jest asi vlda
v Epidamnu a tak v Opntu, tu vak ponkud obmeze-

Pklad, uveden z oboru umn, zd se nesprvn, e by

toti len podle psmene bylo patn, ale e by bylo jen
doucnj I pouti pi tom znalc toho umn. Nebo
lkai nein nic proti rozumu ze stranickosti, nbr
dostv se jim jen odmny, jestlie nemocn skuten
uzdravili; sprvcov ad obce vak mnoho invaj
z odporu nebo nklonnosti. Vdy lid, kdyby lkae
mli v podezen, e v zjmu neptel ze I ziskuchtivosti
je chtj zahubiti, chtli by tehdy radji bti leni podle
psmene. Ale i lkai, kdy sami I jsou nemocni, povolvaj k sob jin lkae, a uitel tlocviku, chtj-li sami
cviiti, jin uitele, ve vdom, e nedovedou sprvn
souditi, protoe soud o vlastn zleitosti a vzrueni.
A tak jest zjevno, e ten, kdo hled prvo, hled sted;
nebo zkon jest I stedem.
MrmotOdl~lijriia'p~~n zkony jsou :z:.~kon)'zvy.,
kov, kter se tkaj i dleitjch vc, take, i kdyby
vldnouc lovk byl spolehlivj ne psan zkony, nebyl by spolehlivj ne zkony zvykov.
Ale jednomu by nebylo ani snadno dozrati na mnoh;
bude tedy potebovati vce ednk jm ustanovench,
I a tak jak jest v tom rozdl, je-li to tak hned od zatku,
anebo zadil-li to tm zpsobem ten jeden?
Jestlie dle, jak eeno ji dve, dn mu, protoe
jest lep, m vldnouti prvem, jsou dva dob lep ne
jeden; to kaj slova:

nj.

10

15

20

25

30

Jin jest takzvan neobmezen krlovstv (pambasileia), v kterm krli vechno d podle sv vlastn vle.
Nkterm se zd, e nen ani pirozeno, aby jeden vldl
nad vemi obany tam, kde se obec skld ze stejnch.
Nebo od pirozenosti stejn maj pr mti stejn prva
a stejn hodnosti, a jako pr tlu kod, maj-li nestejn
stejnou stravu nebo I at, tak pr je to i s hodnostmi.
A podobn pr tak kod, maj-li nestejn stejn; proto
pr jest spravedliv, aby nikdo vce nevldl ne poslouchal a aby se to zrove dlo stdav. To vak jest ji
zkon; nebo d jest zkonem. Jest pr tud doucnj
, aby vldl spe zkon ne nkter jednotliv oban,
I a z tho dvodu, je-li lpe, aby vldlo nkolik, mus
bti ustanovovni jako strci a sluebnci zkon. Jest
pr toti nutno, aby byly njak ady, ale nen pr spravedliv, aby je ve svch rukou sousteoval jeden, ponvad jsou vichni stejn. Namtne-li se vak, e zkon
neme vechno pesn uriti, lze ci, e ani lovk I to
neme znti. Ale zkon poskytne nutnou vchovu
a vldnoucm ke, aby ostatn posuzovali a podali
podle nejspravedlivjho uznn. Mimoto pipout opravu v tom, co by se podle zkuenosti zdlo lep ne
dosavadn ustanoven. Ten tedy, kdo ke, aby vldl zkon, ke, jakse zd, aby vldljenom Bh a rozum. I Kdo
vak d, aby vldl lovk, pidv jet zve; nebo
chtivost je nco takovho a hnv mate i nejlep mue.
mezi vldci. Proto zkonjestrozum bez dostivostif

142

35

40
1287 b

10

Dva kdy pospolu jdou...

a pn Agamemnonovo:
Takch

spolench rdc mt

143

deset ...'

15

POLITIKA

KNIHA TET

i nyn jsou ady, napklad soudcovsk, kter rozhoduj o tom, eho zkon neme uriti; nebo nikdo
nepochybuje, e by zkon nevldl a nesoudil co nejlpe
v tom, co uriti me. Ale prv okolnost, e zkony
nco me bti vystieno, nco I neme, bud pochybnost a otzku, zda by bylo doucnj, aby vldl nejlepzkon, nebo nejlep mu. Nebo jest nemono ustanoviti zkony o tom, co vyaduje jet porady. Proti
tomu tedy nen nmitek, e by nebylo nutno, aby lovk
rozhodovalo takovch zleitostech, nbr proti tomu,
e by to ml bti I jeden a ne mnostv. Nebo kad, jeli zkonem vzdln, soud ve svm ad sice sprvn,
ale zd se nm zvltnm, e by ten, kdo soud dvma
oima a dvma uima, lpe vidl a e by lpe pracoval
dvma nohama a rukama ne mnoz mnohmi; vdy
i nyn si samovldci in mnoho o, I u, rukou a nohou.
Nebo osobn ptele a ptele sv vldy in spoluvldci. Nejsou-li pteli, nebudou ovem jednati podle samovldcova myslu; jsou-li vak jeho pteli i vldy, a p
tel pteli jest roven i podoben, tedy uznv-li, e tito
maj vldnouti, prv proto tak uznv, e rovn a podobn maj I podobn vldnouti.

'1.!1LpJQ~pl1o) ani spravedlivo, aby svrchovanou moc

nad vemi ml jeden, ani kdy nen zkon, ale on sm
jest jakoby zkonem, ani kdy jsou zkony, ani kdy jest
dobr mezi dobrmi, ani kdy nen dobr mezi tmi, kte nejsou dob, ani kdy ctnost jest I lep; leda v uritm ppad. Kter to jest.je teba ci; bylo to vak v jist me eeno ji i dve. Pedn musme uriti, komu se
hod krlovstv, komu aristokracie a komu vlda ob-

Jet

20

25

30

35

17.

40

1288'

Oprvnnost rznch zpsob

vldy

To jsou tedy asi nmitky, kter se in proti krlovstv.

Ale snad je to tak u nkterch, u jinch nikoli. Nebo
prvo a prospnost jest od prody jin v panstv, jin
v krlovstv a jin ve vld obansk; tyranida nen podle I prody, ani z ostatnch stav ty, kter jsou odrda
mi; nebo vznikaj proti prod. Z toho vak, co jsme
ekli, I jest zejmo, le me~.Llt()JlQbnmi argv,I!JIll1en.
----

_.

144

- .. -~,<-

ansk.

15-!.~tQ~,~:~t se hod takovmu mnostv, jeho piroze

nost jest podrobovati se rodu, kter vynik zdatnost
v zen obce, I aristokracie mnostv, je me bti ovl- 10
dno' od tch, kte pro zdatnost jsou schopni vsti sprvu obce, a obansk vlda mnostv vlenmu, je
dovede poslouchati i vldnouti podle zkona a podle z15
sluhy rozdluje I ady mezi zmon.
Vyskytne-li se tedy bu cel rod anebo i jednotlivec i
mezi vemi, kter ctnost vynik tolik, e j pevyuje
vechny ostatn, pak je spravedlivo, aby ten rod byl kr- l(
lovsk a vldl nad vemi, a ten jeden aby byl krlem. ji
Nebo jak ji dve bylo eeno," odpovd to prvu, kte-' 20
r uplatuj zakladatel stavy aristokratick, oligarchick a tak demokratick; v~~~~~_~~~.YY~i!Q,l,ll!pf~.C:!QQ!J,
ovem ne stejn, nbr tak, jak bylo uvedeno dve: Neslu ~e zajist takovho mue ani vraditi, ani I vyobco- 25
vati.rani ostrakismem odstraniti/ani na nm dati, aby
stdav vldl a poslouchal; nebo st pirozen nem
vynikati nad celek, u toho vak, kter m tak velikou pe
vahu, tomu tak jest. A taknezbv.ine.aby.se takovho
mue po~l()llc:haJo, a aby byl vldcem nikoli po ad,
nbr naprosto.

-,.,-~,~-,.-.

145

POLITIKA

30

O krlovstv tedy, jak jsou v nm rozdly, zda obcm

neprospv, i prospv, a kterm, a jak, tolik budi pojednno.
18. Zvr vahy o stavch a monost zzen
nejlep stavy

35

40

1288 b

Jeto podle naeho mnn jsou ti sprvn stavy

a z nich nutn nejlepjest ta, kterjest spravovna mui
nejlepmi, a to jest v takov, v I n bu nkter jednotlivec ze vech nebo cel rod anebo mnostv vynik
ctnost, e jedni v zjmu nejlepho ivota dovedou poslouchati, druz vldnouti, a v prvnch vahch bylo uk- ;
zno, e ctnost mue i obana v nejlep obci jest t,' ,
jest zejmo, e tm zpsobem I a tmi prostedky, ktermi se mu stv dnm, jest mono asi zditi tak
obec s vldou aristokratickou nebo krlovskou, take
I vchova a zvyky, kter utvej ctnostnho mue, jsou
tm tyt jako ty, kter utvej politika a krle.
Kdy jsme toto urili, musme se ji pokusiti pojednati
o tom, jakm zpsobem nejlep stava pirozen vznik
ajak se zaizuje. I Mus tak uiniti ten, kdo o n hodl
zkoumati, jak nle.'

146

KNIHA TVRT
VKLAD O JEDNOTLIVCH STAVCH
A O MOCI ZKONODRN,
VKONN A SOUDN

1. Nejlepi stava

absolutn a relativn.

Pomr zkon

stav

Ve vech umnch a vdch, kter se neomezuj jen na

tu neb onu st, nbr dokonale pojednvaj o jednom
uritm druhu, jednomu oboru nle zkoumati, co se
ktermu druhu hod, napklad kter cvik ktermu tlu
prospv a kter jest nejlep - nejlep se zajist nutn
hod tomu, kter jest od prody a pstnm nejkrsnji
utveno -, I a uriti, kter cvik jest nejlep pro nejvt
mnostv, toti kter pro n vechny - nebo i to jest
kolem gymnastiky -, mimoto, i kdy si nkdo ned
zpsobilosti a znalosti, kter jsou potebn k zvodn,
pece nicmn uitel tlocviku a cviitel m vypstovati
i tuto schopnost. Podobn to vidme I i u lkastv, stavitelstv lod, odvnictv a u kadho jinho umn.
A tak jest zjevno, e te vd nle tak vyetiti,
kter stavajest nejlep a jak by asi nejvce vyhovovala jejmu pn, kdyby nebylo dn vnj pekky,
a kter se komu hod - I nebo mnohm jest snad ne-

147

1288 b 10

15

20

25

KNIHA TVRT

POLITIKA

30

35

40

1289"

10

mono, aby doshli nejlep, proto dobr zkonodrce

a opravdov politik m zntijak stavu, kterjest naprosto nejlep, tak i tu, kter jest nejlep za danch pom
r -, a za tet tak pedpokldanou - nebo jest teba
umti prozkoumati i danou, jak by od zatku mla bti
zzena, a kdy se to stalo, [jakby se nejdle mohla udreti; mnm napklad, kdybyv-nkter obci nebyla nejlep stava, ani nemla potebnch prostedk k svmu
trvn, ani nebyla tak dobr,jak by bylo mono za danch
okolnost, nbr njak patnj -, a krom toho veho
jest teba znti, kter by se vem obcm nejlpe hodila.
I Tu ti, kte vyslovuj nzor o stav, i kdy jinak mluv
sprvn, pece vtinou chybuj v tom, co je potebn.
Nebo jest teba uvaovati nejen o tom, kter jest nejlep, nbr tak, kterjest mon, a rovn, kter by se dala
snadnji zavsti a upotebiti pro vechny. Nyn vak jedni hledaj jen nejdokonalej" a takovou, kter potebuje
mnoho I vnjch pznivch podmnek, druz sice mluv
o takov, kter je obecn uskutenitelnj, ale zamtaj
stavy dan a vychvaluj laknskou I anebo njakou jinou; jest vak teba navrhnouti takov d, kter se snadno podle danch podmnek bude chtti a moci zavsti,
jeto to nen mal prce stavu opraviti anebo ji od potku zizovati, zrovna jako peuovn I anebo zate
n uen; proto politik krom uvedench vc mus tak
dovsti danm ~ pomoci, jak bylo eeno i dve.
tQJestv-ak nemono tomu, kdo nezn, kolik jest druh
stav. Nkte se toti domnvaj, e jest jedna demokra'.fIea jedna oligarchie; ale to nen Ipravda. I nesmj mu
bti neznmy rozdly a poet stava rozmanit zpsoby
jejich sloen.
Prv toto poznn mus jej vsti tak k poznn, kter
zkony jsou nejlep a kter se hod kad stav. Nebo

148

zkony se mus diti stavami a tak se vechny jimi d,

ale ne I stavy zkony. stava toti jest d pro obce, co
se te ad a zpsobu jejich rozdlen, a uruje, kter
jest svrchovan moc v obci a kter jest cl jednotlivho
spoleenstv. Zkony vak, oddleny od stavnch ure
n,jsou pravidlem, podle nho vldnouc maj vldnouti a dvati pozor najejich I pestupnky. Jest tedy zjevno,
e pi dvn zkon jest nutno znti rozdln druhy kad stavy a jejich poet; nebo.nen.mono,aby tytzkony prospvaly vem oligarchim a vem demokracim;
jetojest jich vce druh a ne jenomjedndemokrace
ani I jen jedna oligarchie.

15

20

25

2. Rozdly v druzch stav

Ponvad jsme

v prvn sti svho zkoumn o stavch" rozliili ti sprvn stavy, krlovstv, aristokracii,
a polteiu, a ti jejich odrdy.tyranidujaj odrdu kr~
lovstv, oligarchii jako odrdu aristokracie a demokracii I jako odrdu polteie, a o aristokracii a o krlovstv"
jsme ji promluvili" - nebo initi pedmtem zkoumn
nejlep stavu jest tot, jako mluviti o tchto jmnech;
kad z nich toti chce spovati na ctnosti, kter jest
zrove zevn opatena vm potebnm - a ponvad
jsme mimoto tak j i urili," m se li od sebe aristokracie a krlovstv, a I uvedli jsme, kdy se m zzen pokldati za krlovstv, zbv pojednati o stav, kter se tak
nazv spolenm jmnem (poltei), a potom tak
o ostatnch stavch, o oligarchii, demokracii a tyranid.
Jest tedy i tu zejmo, kter z tchto odrd jest nejhor
a kter z nich jest na'druhm mst. Nebot' I nejhor mus
bti odrdou stavy, kter jest prvn a v nejvy me

149

30

35

40

KNIHA .TVRT

POLITIKA

bosk, krlovstv se vak, nen-li to pouh jmno bez

1289
veker I skutenosti, zakld na vynikajc pevaze kralujc osoby; a tak tyranida jako nejhor stava' nejvce
jest vzdlena od pojmu stavy, na druhm mst pak jest
oligarchie - nebo aristokracie jest od tto stavy velmi
5 vzdlena - a nejmrnj I jest demokracie.
Rovn tak se o tom vyslovil ji jeden z naich ped
chdc: a z jinho hlediska ne my. Soudil toti, e ze
vech stav, pokud jsou dobr, napklad dobr oligarchie atd., demokracie jest nejhor, ze patnch vak nejlep; my vak tvrdme, e tyto stavy jsou vbec pochy10 ben, I i nen sprvn kati, e jedna oligarchie jest lep
ne druh, nbr jenom, e jest mn patn.
Ale zanechejme takovho posudku! Nejprve musme
uriti, kolik jest rozdl mezi stavami, kdy jest vce
druh demokracie a oligarchie, potom, kter po nejlep
15 stav jest nejobecnj a I nejdoucnj a je-lijet n
jak jin aristokratick a dobe sestaven, ale vtin
obc se hodc, kter to jest, dle jet, kter z ostatnch
stav komu jest douc - nebo snad pro jedny jest
demokracie nutnj ne oligarchie, pro druh vak tato
20 jest nutnj ne ona -, I nato, jak si m ponati ten, kdo
chce tyto stavy zavdti, mnm jednotliv druhy demokracie jako tak oligarchie; a konen, kdy se o tom
vem strun zmnme, musme se pokusiti o to, abychom dokzali, v em jest znik a v em udrovn s25 tav I jak vbec, tak kad zvl a z jakch pin to nejvce vznik.

3. Pvod rozdl mezi stavami

150

Pinou

toho, e jest vce stav, jest skutenost, e

v kad obci jest na poet vce st. Vidme toti, e ka--d obec se skld pedn Zrodin, potom zase e z tohoto
potu pslunk jedni I jsou nutngmon, druz chuA?~n a tet uprosted nich, a ze zmonch a chudobnch jedni jsou ozbrojeni, druz neo:zbrojeni. Tak vidme, e z lidujei}~ou zemdlci, druz olJ.~Jl9..gnky,jin
emeslnky. T meiCvymi tdami jsou rozdly v bohatstv a velikosti I majetku, napklad chovu kon -toho
si toti neme snadno dovoliti ten, kdo nen bohat; proto za starch as vude tam, kde sla obc byla v jezdectvu, bvaly oligarchie; jzdy se uvalo ve vlkch proti
sousedm, jako napklad Eretrijt, Chalkid'an a Magnan na I Maiandru a mnoz jin obyvatel v Asii. Krom rozdl v bohatstv jest vak jet rozdl v rodu
a I v ctnosti a bylo-li v vaze o aristokracii jet o nem
jinm takovm eeno,' e jest st obce. Tamjsme toti
rozliili, z kolika st se kad obec mus skldati; nebo tyto sti maj ast ve sprv obce nkdy vechny,
nkdy I menina, nkdy vtina.
Jest tud zejmo, e stav mus bt vce, je se od sebe
li druhem; vdy i ty sti se druhem od sebe Iif.stavajest toti d vldnoucch ad, a o to se dl vichni
bud' podle sly astnk nebo podle njak jim spolen
zsady rovnosti, I tak napklad podle toho, co spolenho maj chudobn nebo zmon, anebo podle toho, co je
spolen obma: Nutn tedy mus bti stav tolik, kolik
jest d podle pednost a rozdl st;
Zvlt vak, jak se zd, jsou dv, a jako se mluv
o dvou hlavnch vtrech, severnm a jinm, I a o ostatnchjako jejich odchylkch, takjsou i dv stavy, demo-

151

30

35

40
1290'

10

15

KNIHA .TVRT

POLITIKA

20

25

kracie a oligarchie. Aristokracie se toti pokld za druh

oligarchie, jako by byla jakousi oligarchi, a takzvan
poltei za demokracii, tak jako zpadn vtr se pot
k severnmu a vchodn k jinmu. Podobn I je tomu,
jak nkte prav, u tnin;' nebo i tu se mluv o dvou
druzch, drsk a frysk, kdeto ostatn seskupen se nazv jednak druhem drsk, jednak frysk.
Takto se tedy obvykle soud o stavch; pravdpodob
nj a lep jest vak nae dlen, e toti jsou jen dv
I nebo jedno sprvn zzen, ostatl1.~~j~Qt19drdami;
u tniny j sou to odrdy tniny ladn sestaven, u stavy
odrdy stavy nejlep; oligarchick jsou silnj a despotitj, a mdl a slab jsou demokratick.

4. Stavy v obci. Druhy demokracie

30

35

40
1290 b

\-

Demokracie se vak, jak to v dnench dobch nkte

invaj, nesm vymezovati jako zzen, v nm mnostv m svrchovanou moc - nebo i v oligarchich
a vude porou vt st -, ani oligarchie jako zzen,
v nm v ele stavy stoj jen nkolik mlo mu. Nebo
kdyby jich vech bylo tisc ti sta a z nich tisc bylo bohatch I a tm tem stm chudobnch, ale svobodnch
a jinak rovnch nedali podlu ve vld, nikdo by asi nemohl tvrditi, e ij v demokracii; podobn tak kdyby
chudobnch bylo jen mlo, ale byli silnj ne zmon
vtina, nikdo by asi ani to nenazval oligarchi, kdyby
ostatn, a I bohati, nemli podlu v obanskch poctch.
Spe se tedy mus ci, e I demokracie jest tehdy, kdy
vldnou svobodn, oligarchie pak, kdy bohat, ale onch
bv mnoho, tchto jen mlo; svobodnch toti bv
mnoho, bohatch vak jen mlo. Jinak by to byla tak

152

oligarchie, kdyby se ady rozdlovaly podle vysok postavy, jak pr podle tvrzen nkterch jest tomu I v Aithi- 5
opii,' anebo podle krsy; nebo jest jen mal poet i tch,
kte jsou krsn, i tch, kte jsou vysok postavy.
Ale ani jen tmito znaky nejsou ty stavy sdostatek
ureny. Ponvad i v demokracii i v oligarchii jest vce
st, jest nutno rozliovati jet dle a ci, e to nen
demokracie, kdyby jen nkolik I mlo svobodnch vld- 10
10 nad vtinou nesvobodnch, jako v Apollnii v moi
Ionskm' a na The - nebo v obou tchto obcch ady
byly v rukou tch, kte vynikali urozenost a byli prvnmi zakladateli osad, a jich mezi mnohmi bylo jen mlo -, ani to nen demokracie, kdyby vldli bohat pro
svou I selnou pevahu, jako za starch as v Kolofnu 15
-tam toti vtina oban ped vlkou s Ldy mla velk majetek -, ale demokracie jest tehdy, kdy v ele vldy jsou svobodn a nezmon jako vtina, oligarchie
pak, kdy v jejm elejako l1!y..tlil1a jsoubohar I a urozenj.

Tm jest tedy vysvtleno, e jest vce stava z jak

piny; ale ejestjich vce, nejak bylo uvedeno, a kter to jsou a pro, vylome nyn tak, e zaneme od mylenky dve vysloven. Uznvme toti, e kad obec
m ne jednu st, nbr vce. I Kdybychom napklad
chtli zjistiti druhy ivoich, tedy bychom nejprve vylouili to, eho kad ivoich nutn potebuje, tak n
kter smyslov stroj a stroj pro zpracovn a pijmn potravy, jako sta a aludek, krom toho dy,jimi se
kad z nich pohybuje, a kdyby bylo jen tolik druh
stroj a d, ale byly mezi nimi I rozdly - mnm vce
druh st, aludku, smyslovch stroj a mimoto hybnch d -, tak poet spojen mezi nimi by vytvoil vce
druh ivoich - nebo jest nemono, aby jeden ivo-

153

25

30

POLITIKA
ich ml nkolik rznch tvar st

35

40
1291 a

10

15

20

25

nebo u -; a tak, vezmeme-li I vechny mon spojeniny mezi nimi, mus vytvoiti druhy ivoich, a to prv tolik druh, kolik je
monch spojenin tch nutnch d. Zrovna tak je to
i u uvedench stav. Nebo i obce se skldaj ne z jedn,
nbr z mnohch st, jak bylo asto eeno.
Ll!dna st I jest mnostv tch, kte opatuj potravu, *
to jest rolnci, I druhou tvo takzvan emeslnci - ti provozujemesla, bez nich v obci nelze ti; z nich jedna
jsou nezbytn {>gtebn, druh jsou pro pepych a zkrlen ivota -, tet jsou obchodnci -':obchodnky nazvm I stav, kter se zabv prodejem a koup, dovenm
a vyvenm zbo a pekupnictvm -, tvrtou st tvo
dlnci a ptou stav vlenk, kterch obec stejn nutn
-potebuje jako ostatnch stav, nechce-li otroiti tonkm. I Nebo jest to snad nemono, aby obec, kter by
pirozen byla otrock, zasluhovala n~uobce; vdyt'
obec jest sobstan, otrok sobstan n.e~n'
,,' Proto v stav jest o t vci promluV'fio~ce pkn,
ale ne uspokojiv .' Skrats tam toti prav, e obec se
skld ze ty nejnutnjch st, a mn tm tkalce, rolnka, evce a stavitele; potom vak, jeto nedostauj,
I pidv jet kove a pasky pro nutn stda, dle stav
obchodnk a kram; a tm vm dopluje prvn obec,
jako by kad obec byla sestavena pro nutn poteby,
a ne spe pro krsno, a jako by potebovala prv tak
evc jako rolnk. Stav vlenk I nein st dve,
dokud se neroz zem a z dotyku s zemm sousednm se nedostane do vlky. Ale i mezi tmi tymi spolenky, nebo a jest jich libovoln poet, mus pece
nkdo bti, kdo by jim pisuzoval prvo a je soudil. Jestlie se tedy due pokld za vy sloku iv bytosti
I ne tlo, mus se tak v obcch st j odpovdajc po-

154

KNIHA TVRT

kldati za nco vyho, ne jest st, kter slou jen

ukojen nutn poteby, toti stav vlenk a ~i
s~~dn~()g~lY(l' krom nich pakjet stav radn, k emu
jest'prav poteb politick moudrosti. Na tom podstatn
nezle, zda vechny ty innosti jsou rozdleny na rzn osoby, I i jsou spojeny v osob jedn; vdy i vojen- 30
stv a rolnictv bv asto spojeno v jedn osob. A tak
kdy to i ono jest teba pokldati za sti obce, jest zejmo, e stav bojovnk jest nutnou st obce. '
Sedmou st jsou ti, kte svm jmnm nesou bm
sluby obci a je nazvme zmonmi. Osmou tvo
nejvy I sluebnci obce a spr~c()v ad, jeto bez 35
adobec bti neme. Jef'tedy nutno, aby tu byly
osoby, kter mohou vsti sprvu ad a obstarvnm
veejnch zleitost nsti toto bm sluby obci bud'
stle nebo stdav. Konen zbvaj jet ti, kter jsme
prv rozliili, kte se rad o obecnch zleitostech
a rozhoduj I prvn spory. Mus-li to tedy tak bti v ka- 40
d obci a m-li obec dobe a spravedliv btispravovna, I pak tu mus bti i osoby s politickou schopnost.
1291 b
Zd se tedy, e ostatn schopnosti mohou asi asto mti
tyt osoby, napklad vojny, rolnky i emeslnky a radnmi I i soudci mohou bti tyt osoby, a vichni mohou 5
initi nroky na politickou zdatnost, i domnvati se, e by
vtinu ad dovedli spravovati; ale je nemono, e by
tyt osoby mohly bti chudobn a bohat. Z toho dvodu se zd, e tito lid jsou pedevm stmi obce, toti
zmon a chudobn. Mimoto, ponvad onch bv
obyejn mlo, tchto I mnoho, tak se tyto sti obce jev 10
jako protiVY," pro,t,o se tak, stavy zizujpodle ~evaJ}Y~1\
jednch nebo druhch, i zd se, e jsou jenom dv sta-.\
vy, demokracie a o l i g a r c h i e . ' , )

155

POLITIKA
15

20

25

30

35

40
1292'

e tedy jest vce stava z jakch I pin, bylo vysvtleno dve; vysvtleme vak, e jest i vce druh
demokracie i oligarchie. Jest to zejmo ji z toho, co bylo
eeno. Jest zajist vce druh lidu i takzvan tdy vzneench; druhy lidu jsou napklad rolnci, za druh emeslnci, jinm druhem jsou obchodnci, kte se I zabvaj
koup a prodejem, jinm nmonci, a jsou to vojci,
kupci, pevoznci nebo rybi - na mnohch mstech toti jest jedna nebo druh z tchto td hojn zastoupena,
tak rybi v Tarentu a Byzantiu, vlen nmonci v Athnch, kupci na Aign a Chiu, I pevoznci na Tenedu -, krom toho jet ndenci a vbec ti, kte maj tak
mlo majetku, e si nemohou dopti volnho asu, potom takov svobodn, jejich rodie nebyli oba obany,
a je-li jet njak takov druh obecnho mnostv;
u vzneench pak jsou rzn druhy, kter se zakldaj na
bohatstv, urozenosti, ctnosti a vzdln.
Demokracie jest tedy pedn ta stava, v n jest dokonaleuskutenna rovnost. RQYJ:1Qs!podle zkona tto
demokracie zle v tom, e jeden nen vce ne druh,
a je chudobn nebo bohat, a e dn z nich nen svrchovanm pnem, nbr oboj ve stejn me. Nebo jestlie svobody a rovnosti, I jak se nkte domnvaj, jest
nejvce v demokracii, jest to nejspe mono tak, maj-li
.vichni zvlt ve sprav obce stejn podl. Jeto vak lid
mvtinu a rozhodnut vtiny rozhoduje, mus toto z
zen bti demokraci.
To jest tedy jeden druh demokracie. Jin pak jest ten,
kdy llfady zvis na odhadu jmn, I kter vak jest nzk; kad, kdo m pslun jmn, m mti na nich prvo asti, a kdo je ztrat, m bti vylouen. I Podle jinho druhu demokracie maj tu ast mti vichni oban,
kte jsou bezhonn, jinak vak vldne zkon. Jet jin

156

KNIHA TVRT

druh demokracie jest ten, e vichni maj ast v a

dech, jsou-li jen obany, jinak vak vldne zkon. A jet jin druh demokracie I rovn se ve vem pedchozmu, 5
jene svrchovanm pnem jest obecn mnostv a nikoli
zkon.
To se stv tehdy, kdy rozhoduje hlasovn a ne zkon. A projevuje se v tom psoben demagog. V demokracich, kter se d zkonem, demagog vzniknouti neme, nbr vdci jsou tu nejlep oban; I tam vak, 10
[kde nerozhoduj zkony, vystupuj demagogov-Lid se.
toti stv samovldcem jako jedinec sloen z mno- i
h9!1 rozhoduj tu mnoz, ne kad jednotlivec zvl,'
nbr v celku - jest vak nejasno, o kter vld mnohch
Homros prav, e nen dobr,' zda o tto, i kdy jest
vce vldc kad pro sebe. I Takov li~:tedy jako samo- 15
vldce hled tak tak vldnouti, ponvad nad sebou
neuznv vldu zkona, i stv se despotickm; proto
pochlebnci dochzej u nho' cti, .i jest tato jemokracie
. g~:~;L.t~,r~2id-}'~mezi ~o~arch~~mi. Z to~?'-~VO?~
tak povaha jejich jest stejn, ObOJI se chovaj pnovit
k lepm a I utlauj je a usnesen zna tolik, co tam roz- 20
kazy, demagog pak a pochlebnk je zcela tot a podobn. A oba u obou maj siln vliv, pochlebnci u tyran,
demagogov u takovho lidu. Tito jsou nejvce vinni tm,
e rozhoduj usnesen a ne zkony, I protoe vechno pe- 25
nej na lid a in zvislm najeho rozhodnut; tm toti
sami nabvaj mocnho vlivu, e lid rozhoduje o vech
zleitostech, oni vak o mnn lidu; nebo obecn
mnostv podlh jejich pemlouvn. Mimoto vystupuj
s obviovnm ad, dokazujce, e lid je m souditi,
a ten rd nvrh pijme; takovm zpsobem se pod~opv vnost I vech ad. Proto by se asi prvem mohlo 30
tt--dmohacli"ytkati, e nen .. stavou. Nebo tam, !
'.~---~~'

157

,-'-..---.~."'.", .. ,'.~...-.~-

,'; /

\ \

. '/

35

POLITIKA

KNIHA.TVRT

kde nevldnou zkony, nen stavy. Vdy zkon mus

vldnouti nad vm, v jednotlivostech maj rozhodovati
ady a stava. Je-li tud demokracie vskutku I jednm
druhem stavy, jest zejmo, e takov zzen, v nm se
vechno vyizuje hlasovnm, vlastn ani demokraci
nen; nebo dn hlasovn neme mti obecnou platnost.'
Tak tedy by byly vymezeny druhy demokracie.

mokratick, ale podle obyeje a zvyk vldne se v n vce

oligarchicky. To se stv zvlt po zmn stav; lid
toti nepechzej hned od jedn k druh, nbr se zpotku spokojuj s tm, e si mezi sebou vynucuj mal
vhody, I take sice dvj zkony trvaj, ale pevahu
maj pvodci zmny stavy.

20

6. Pokraovn vkladu o druzch demokracie

a oligarchie
5. Druhy oligarchie
40

J_~d~l1 druh oligarchie zle v tom, e ast v I adech

zvis na tak vysokm odhadujmn, e chudobn, kterch jest vtina;iiemaJrv-~ichdnho podlu, kdeto
b
1292
ten, kdo jej m, jest astnkem sprvy obce; j!p...--~druh
pak jest tehdy, kdy rovn ~x-~c2k._9dhad opravuje
ast v adech a kdy astnci vlastn-volbou. dopluj
~"Ij1!~~pln P~~!_- dj:ii se to~~vech, tedy se to zd
nm arlsfKratickm, omezuje-li se to vak na urit
poet, oligarchickm -;_Ji'~JL~ru!LQ.ligarchiejesf.lm,
5 I kde syn.nastupuje po otci, tvrt, kdy krom uvedenho zazennevldne zkon, nbr sprvci ad. I odpovd tento druh mezi oligarchiemi tomu-mstu, kter mezi
monarchiemi zaujm tyranida a mezi demokraciemi ten
druh demokracie, o kterm jsme mluvili naposled; proto
10 se I takov oligarchie nazv ~~QUVel1110 (dynasteia).
Tolikjest tedy druh oligarchie a demokracie. Nesmme si vak nevimnouti, e na mnohch mstech sice zkonit vlda nebv demokratick, ale e se sprva obce
pece vede demokraticky ze zvyku a obyeje, a podob15 n I zase e v jinch obcch zkonit stava jest vce de-

158

e jest tolik druh demokracie a oligarchie, jest zej

mo ze samho vkladu. Jest zajist nutno, aby ast ve
sprv obce mly bud' vechny jmenovan sti lidu,
I anebo nkter ano, nkter nikoli. Kdykoli sprvu obce
vede tda zemdlc a majitel mrnho jmn, vldne
se podle zrollif;h.j toti svho ivota prac, i nemohou
mti voln as, take kladou zkon do poped a svolvaj snmy jen v nutnch ppadech. Ostatnmjest ast dovolena, kdykoli I zskaj odhad zkonit uren; proto
vichni ti, kte jej maj, mohou si initi nrok na ast;
kdyby to toti nebylo dovoleno vem, bylo by to vbec
oligarchick, ale je-li dovoleno, nen mono ti bez prce, ponvad nen dchod.
To jest tedy jeden druh demokracie z tchto pin.
Druh druh I vyplv ze spojenho s tm rozlien; ast
v adech jest toti dovolena vemJ)~,,()<l~Jll.h~hoJ1
nm, ale skuten se astn jen ti, kte k tomu mohou
mHvoln as; proto v takov demokracii vldnou zkony, pro nedostatek dchodu.' Tet druh jest ten, kde jest
ast ve sprv obce dovolena vem svobodnm, ale
I neastn se z uveden piny.Take nutn i v tto
vldne zkon; konen tvrt druh demokracie jest ten,

159

25

30

35

40

1293'

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA TVRT

se v obcch asov vyvinul naposled. Ponvad

toti obce proti dvjku o mnoho vzrostly a maj dostatek dchod, maj ast ve sprv obce vichni pro pe
vahu obecnho mnostv a skuten se j tak inn astn a ji I vedou, protoe mohou k tomu mti voln as,
nebo i chudobn dostvaj plat. A takov obecn mnostv mv nejvce volnho asu; nebo starost o vlastn
zleitosti jim nikterak nepek, kdeto bohatm pe
k, take se asto inn neastn ani snmu, ani souduo Proto se stv, I e v obci rozhoduje obecn mnostv, ale nikoli zkony.
Tolik tedy a takovch jest druh demokracie a z tch
to pin ...l2!,uhY9l.igarq}JJe pak jsou tyto: Kdykoli vti
na m majetek, ale jen men a ne pli velik, jest to
prvn druh oligarchie; nebo se tu kadmu, kdo m
I majetek, piznv oprvnn k asti ve sprv obce,
a ponvad astnk jest velk poet, vldnou nutn
nikoli lid, nbr zkon - nebo m vce se vzdaluj od
monarchie a m vce nemaj ani tolik majetku, aby mohli bezstarostn trviti voln as, ani tak mlo, e by mli
bti iveni od obce, I tm vce si nutn budou pti, aby
jim vldly zkony, nikoli oni sami. Je-li vak poet majetnch men, ne jak bylo prv uvedeno, ale majetek
maj vt, vznik druh druh oligarchie; nebo jeto maj
vce, osobuj si tak vce nrok, proto sami z ostatnch
oban vol ty, kte by se mli astniti sprvy obce; I e
vak nejsou jet tak siln, e by bez zkona mohli vldnouti, dvaj pro to vhodn zkon. Vzroste-li vak jejich
moc tm, e jestjichjet mn, majetek vak maj vt,
vznik tet stupe oligarchie, v nm sami maj ady ve
sv moci, ovem podle zkona, kter ke, aby po smrti
otc nastoupili v ad jejich I synov. Pesahuje-li konen jejich moc mnoho mru majetkem a pvrenci,

bl se takov vlda monarchii a svrchovanmi vldci se

stvaj lid, nikoli zkon, i je to tvrt druh oligarchie,
protjek poslednho druhu demokracie.

I kter

160

7. Druhy aristokracie
Krom demokracie a oligarchie jsou jet dv stavy, 35
z nich jednu vichni, a tak my, potaj ke tyem znmm stavm - tyto tyi se nazvaj monarchie, oligarchie, demokracie a tvrtje takzvan aristokracie -; pt
jest ta, kter se oznauje I spolenm jmnem vech - na- 40
zv se toti poltei -, ale ponvad se nevyskytuje asto, unik pozornosti tch, kte se pokouej vypotvati
druhy stav, i uvdj I ve spisech o stavch - jako Pla- 1293 b
tn' - jen tyi.
Aristokraci se tedy prvem nazv ta stava, o kter
jsme pojednali v dvjch vahch' - nebo#li~l<f<t""
ci se prvem nazv jenom ta stava, v jejmele jsou
muov prost ,~~h!~diska-EjQo~tj, a nikoli jen
pomrn dob; I jedin v n dobr mu a dobr oban 5
jest prost jedno a tot, kdeto ti, kte se v ostatnch
obcch pokldaj za dobr, jsou jimi jenom vzhledem
k jejich stav, jakou prv maj -; ale jsou jet nkter
stavy, kter se rzn od oligarchickch a od takzvan
polteie a nazvaj se aristokraciemi. I Tam toti, kde se 10
ady vol nejen podle bohatstv, nbr tak podle mravn zdatnosti, stava se li od obou a nazv se aristokratickou. Nebo i v obcch, v nich pedmtem veejn
pe nen ctnost oban, pece jsou muov, kte jsou
ven a jsou povaovni za ctnostn. Aristokratick jest
tedy stava, v n se hled I bohatstv, ctnosti i lidu, jako 15
v Karchdonu, a tak ta, kter hled jen toho dvojho,

161

KNIHA TVRT

POLITIKA

ctnosti a lidu, jako stava Lakedaimoan, a jest sms

dvou, vldy lidu a ctnosti.
Aristokracie tud, krom prvn a nejlep stavy, m
jet tyto dva druhy I a tet druh tvo ty stavy,kter
sice nle k takzvan polteii, ale klon se vce k oligarchii.
tchto

20

8. Politei. Aristokratick a demokratick politeie

Zbv nm jet pojednati o takzvan politeii a tyranid. Onu jsme zaadili sem, a ani ona, ani prv uvede25 n aristokracie nejsou odrdami, protoe I se vlastn
vechny odchyluj od nejlep stavy a potom se mezi n
potaj, a samy maj sv odrdy, jak jsme ekli na zat
ku. O tyranid prvem jest uinna zmnka naposledy,
protoe ze vech nejmn odpovd podstat stavy,
30 nae I pojednn se vak tk stavy: eeno tedy, pro
jsme se pidreli tohoto podku. Nyn mme pojednati
o polteii. Nebo jej vznam bude nm zejmj, kdy
jsme ji podali vklad o oligarchii a demokracii.
Politei toti, prost eeno, jest sms oligarchie a del
351 mokracie.] Polteiemi.se obyejn nazvaj stavy, kter
se klon k demokracii, ty pak, kter se klon vce k oligarchii.uristokraciemi, protoe s vt zmonost bv tak
spe spojeno vzdln a urozenost. Mimoto, jak se zd,
zmon maj ji to, pro co se lid nespravedliv dopoutj bezprv;' proto tak bvaj nazvni mui lechet40 nmi a venmi. I Jeto tedy aristokracie chce zjednati
pevahu nejlepm obanm, k se i o oligarchich, e
se skldaj vce z lid lechetnch a ctnostnch.
1294'
Zd se vak vc nemonou, aby zkonit d mla
obec, kter nen spravovna mui nejlepmi, nbr pat-

162

nmi, podobn pak tak, aby nejlepmi byla spravovna

ta obec, kter nem zkonitho du. Zkonit d nezle v tom, ejsou dny dobr zkony, jich se neposlouch. Proto zkonitm dem I jest rozumti jednak to, e 5
se danch zkon poslouch, a jednak to, e zkony, pod
nimi se ije, jsou dny dobe - jest toti mono poslouchati tak zkon, kter jsou dny patn. Tu vak jsou
dv monosti: bud' jsou pro obany co mono nejlep,
anebo nejlep prost. Podstata aristokracie se zd bti
pedevm v tom, e I podmnkou k dosaen ad jest 10
ctnost; nebo znakem aristokracie jest ctnost, oligarchie
bohatstv a demokracie svoboda - skutenost, e pi
usnesench ~Q.9j.~LY.~J~i!1~LhJl\Jl,vyskytuje se ve
vech. Nebo i v oligarchii i v aristokracii i v demokracii rozhoduje to, na em se usnesla vtina astnk
sprvy obce.
Ve vtin obc se tedy skrv druh polteie; nebo 15
maj zen jen ke spojen zmonch a chudobnch, bohatstv a svobody; vdy skoro vude, jak se zd, zmon se pokldaj za mue opravdu ctnostn. Jeto vakjsou
ti vlastnosti, je vedou spor o rovnost I ve sprv obce, 20
svoboda, bohatstv a ctnost - nebo tvrt, kter se nazv urozenost, poj se k tmto dvma: urozenost toti
jest starobyl bohatstv a ctnost -, jest zejmo, e ~!ps
tch dvou, zmonch a chudobnch, je teba zvti poltei, sms pak vech t pedevm aristokraci - vyjmjc aristokracii I pravou a prvn: ~
25
Tmjsme vyloili tedy, e krom monarchie, demokracie a oligarchie jsou jet jin druhy stavy a jak jsou,
a m se mezi sebou li aristokracie a aristokracie od.
polteie, i jest zejmo, e tyto nejsou od sebe daleko.

"~"~

"_~_'C_

,""'-

'-_--.."., .__ ., .

163

POLITIKA

9.

Zzen polteie

a rozdly v n

O tom vak, jakm zpsobem vedle demokracie a oligarchie vznik takzvan poltei a jak jest ji teba zizo
vati, chceme pojednati dle. Pi tom bude zrove
zjevno, podle kterch znak se uruje demokracie a oligarchie; nebo jest teba zati jejich rozdlenm a potom
35 z kad I z nich vzti jakoby pspvek k novmu sloen.
Tohoto sloen a smsi jsou ti zpsoby. Buto se
mus vzti oboj, o em kad z obou zzen m zkonit
u~t(ll1{)venCnapklad o soudnictv. V oligarchich se toti ukldaj zmonm pokuty, kdy se stran soudcovskho adu, chudobn zas pi tom nedostvaj dnho
40 platu, kdeto v demokracich I se sice chudobnm plat
vyplc, ale zmonm se neukld dn pokuta; oboje
zrove jest tedy nm spolenm' a stednm tchto
1294 b zzen, proto i I druhem polteie, nebo jest smeno
z obou. To jest tedy jeden zpsob slouen.
Druh zpsob jest ten, e se vezme ~!eJj. toho, co se na
obou stranch naizuje; tak napklad jedni ast ve sn
mu nein zvislou na dnm nebo jen na zcela nzkm
5 odhadu, druz na vysokm odhadu; spolenho I na obou
stranch nen nic, ale ovem jest tu sted mezi obma
odhady.
1J~ti:zpsob nastane ze spojen dvou ustanoven, nco
se vezme ze zkona oligarchickho, nco z demokratickho. Mnm to napklad tak, e za demokratick se pokld ustanoven, e se ady obsazuj losem, za oligarchick, e se obsazuj volbou, a zase za demokratick se
10 pokld, e se pi obsazovn nedb I odhadu, za oligarchick, e se odhadu db; odpovd to tud aristokracii
30

164

KNIHA TVRT

a polteii, e se z kad z nich vezme nco, z oligarchick obsazovn ad volbou a z demokracie ustanoven,
e se obsazuj nezvisle na odhadu.
To jest tedy zpsob t smsi; znmkou dobr smsi
demokracie a oligarchie jest to, I e nkdo tut stavu
me nazvati demokratickou i oligarchickou. Stv se
to toti tm, kte ji tak nazvaj, zejm jenom proto, e
sms byla provedena sprvn; to se stv i u stedu , nebo se v nm vyskytuj ob krajnosti. A to prv se skuten dje ustavy lakedaimonsk. Mnoz by toti I chtli o n mluviti jako o demokracii, protoe jej d obsahuje mnoho demokratickch sloek, jako napklad
hned zpsob vchovy dt - nebo dti zmonch oban jsou vychovvny stejn jako dti chudobnch -,
a dostv se jim takov vchovy, jak mohou dosci i dti oban chudobnch, a podobn je to i v dalm I vku
a stejn zpsob trv, i kdy se stanou mui - nebo nen
tu zjevnho rozdlu mezi bohem a chudkem; tak pi
spolenm stolovn vichni maj tot jdlo, i at bohat
maj takov, jak by si mohl opatiti t kterkoli oban
chudobn -, mimoto demokratick jest zazen, e jeden
ze dvou nejvych ad I obsazuje lid volbou a do druhho me bti volen kad - vol toti geronty, kdeto
eforem me bti kad pslunk lidu. Podle nzoru jinch zas je to oligarchie, protoe pr obsahuje mnoho
sloek oligarchickch, napklad zazen, e vechny
ady se obsazuj volbou a dn losem, a e mlo osob
rozhoduje o smrti a vyhnanstv, a mnoho jinch takovch vc. 'v I stav sprvn smen se vak maj jeviti
ob sloky a souasn dn z nich, a mus se udrovati
sama sebou a ne zven, a to nikoli tm, e by si vtina
soused pla jejho zachovn - nebo to by mohlo bti

165

15

20

25

30

35

40

POLITIKA

KNIHA TVRT

tak u stavy patn -, nbr tm, e by si dn st

obce vbec jin stavy ani nepla.
Promluvili jsme tedy o tom, jakm zpsobem se m
zizovati poltei a rovn takzvan aristokracie.

To jsou tedy druhy tyranidy a tolik jich jest z uvedench pin.

11. Relativn nejlep zzen obce.

10. Tyranida
1295'

10

15

20

Stedn

stav

Zbv nm jet promluviti o tyranid, ne jako by o n

bylo mnoho co ci, nbr aby se j v tomto pojednn
dostalo tak msta, jeto i ji v celku stav pokldme za
jakousi st.
O krlovstv jsme pojednali v dvjch vahch,' I
kde jsme zkoumali o krlovstv, jemu pedevm to jmno nle, zda pro obce jest neprospn,ijim prospv,
a koho jest teba za krle ustanovovati a odkud jej brti
a jak se m krlovstv zizovati. U tyranidy jsme vak ve
vkladu o krlovstv rozliili dva druhy, ponvad jejich
moc m jistou podobnost I skrlovstvm, nebo oboj
tato vlda jest zkonit - u nkterch barbar se toti vol
samovldci se svrchovanou moc, a tak se za dvjch
as t u starch Helln stvali nkte takovmi samovldci, kter nazvali aisymnty -, ale jsou mezi nimi
nkter I rozdly; pokud byly zkonit a monarchick
vlda byla dobrovoln uznvna, bylo to krlovstv, pokud se vak vldlo despoticky podle vlastn libosti, byla
to tyranida. Tet druh tyranidy, je prv, jak se zd, jest
pedevm tyranidou, odpovd neobmezenmu krlovstv.' Takovou tyranidou jest nutn monarchie, I v n
vldce nezodpovdn vldne nad vemi, kte jsou mu
rovni a jsou jet lep ne on, vevlastni prospch a ne
pro blaho ovldanch. Proto je vnucen; nebo dn
svobodn mu nesnese takov vldy dobrovoln.

Kter stava vakjest nejlep a kter ivot jest nejlep pro vtinu obc a vtinu lid, kdy nerozhoduje ani
ctnost, kter pesahuje sly obyejnho lovka,' ani
vzdln, kter vyaduje pirozench vloh i prostedk,
je poskytuje tst, ani stava podle pn zbudovan,
nbr ivot, jej me I vsti vtina lid, a stava, kter
by vyhovovala vtin obc? Nebo i takzvan aristokracie, o nich jsme prv mluvili, jsou mimo dosah vtiny
obc, anebo jsou pbuzn takzvan polteii - proto jest
o obou mluviti jako o jedn.
Rozhodnut o I vech tchto otzkch se zakld na
stejnch zsadch. Nebo je-li zsada, kterou jsme urili
v Etice,' sprvn, e ,blaen !ivQLi~~~!utegi1!Y.JJif.
__~tnostWemu nic nepek, a e ctnost jest stedem,* tak{!
mus i ivot, kter zachovv sted, bti nejlep, sted,
kter pro kadho jednotlivce jest dosaiteln; tat uren rozhoduj pak nutn I i o ctnosti a patnosti obce
a tak stavy. Nebo stava lJest jakoby ivot obce.
Ve vech obcch jsou ti tdy oban, velmi zmon,
velmi chudobn a tet uprosted nich. Ponvad tedy
podle veobecnho mnn nejlep jest mra a sted,jest
zejmo, e i co se te I majetkovch pomr, nejlep ze
vech jest majetek, kter zachovt!.y,4 stejl. Ten zajist
pekrsn nebo nadnejsnze poslouch rozUlllu:Kdto
..
I:IrtfUifny nebo velice bohat mu a naopak velice chudobn nebo neobyejn slab, anebo ten, kter nem
naprosto dn cti, tko dopeje sluchu hlasu rozumu;

166

167

~--=-~-~~,._--_ ~,

25

30

35

40
1295 b

KNIHA -TVRT

POLITIKA
nebo

10

15

20

25

30

oni se stvaj spe vzpurnmi a patnmi ve v

cech velkch, I tito zlosyny a velmi patnmi lidmi ve
vcech mench, zloiny pak vznikaj jednak ze vzpurnosti, jednak ze patnosti.
Mimoto ti, kte zachovvaj sted, nejmn se vyhbaj sprv obce a neba nemrn po adech; to oboje
obcm kod.
Krom toho ti, kte ij v nadbytku blahobytu, sly,
bohatstv, pteli a ostatnch takovch vhod, nemaj ani
chuti, ani smyslu pro poslunost - takov smlen si pi
nvaj jijakodti z domova;' vdy pro zhkanost
nemohou si ani zvyknouti poslouchati uitel - a ti zas,
kte tch statk maj plin nedostatek, jsou nadmru
podlzav. A takjedni neumj vldnouti, nbr dovedou
jen I otrocky poslouchati, druz neumj vbec poslouchati, nbr chtj jen pnovit vldnouti. Tm vznik
obec otrok a pn, ale ne lid svobodnch, obec, v n
jedni zvid, druz pohrdaj. A tyto city jsou velmi daleko od ptelstv a obanskho spoleenstv; nebo spoleenstvi jest ncoptelskho; s nepteli by zajist l 0vk neel ani po te cest. I Obec vak se chce skldati
z oban rovnch a co nejvce podobnch, a ta podmnka se vyskytuje nejspe u stednch vrstev. A tak nejlep zzen mus mti ta obec, kter m takov sloen, jakho podle naeho mnn vyaduje pirozen povaha
obce.
Pslunci tchto vrstev jsou v obcch tak nejvce
zabezpeeni. Ani I toti sami netou po cizm majetku,
jako chudobn, ani druz po jejich, jako chudobn tou
po majetku bohatch; a protoe ani o n nikdo neukld,
ani oni o jin, ij bezpen. Z toho dvodu si Fkylids
sprvn pl:

168

Stedje

nejlep v mnohm - ke stedu

v obci chci patit.

Jest tedy zjevno, I e tak ~lili~ls,~.~pQleeIlstv, kter'[ 35

se zakld na stednch vrstvch, jest nejlep a e tako- i
v obce mohou bti dobe spravovny, ve kterch prv
stedn tda jest poetn a jest co mon silnj ne druh dv tdy neb alespo ne jedna z nich; nebo pid-li
se k jedn stran, rozhoduje a zabrauje vzniku protivnch krajnost. Proto jest I nejvtm tstm, maj-li ob- 40
an jmn prostedn a dostaten, I ponvad tam,
1296'
kde jedni maj velmi mnoho a druz nic, pro oboustrannou krajnost vznik bud' nejkrajnj demokracie nebo
nesmen oligarchie anebo tyranida; nebo tyranida
vznik jak z naprosto neukznn demokracie, tak
z oligarchie; kdeto I zdkakdy z vldy stednch vrstev 5
a z oban jim blzkch. Pinu toho uvedeme pozdji'
v vaze o zmnch stav.
e vak obec ze stednch vrstev jest~" je zejmo; nebo jedin nen znepokojovna rozfioji;' tam to- {
ti, kde jest poetn stedn tda, jest mezi obany nej- \
mn rozbroj a rznic. Z te piny tak velk obce \
jsou nejmn vydny rozbrojm, I ponvad stedn stav 10
jest v nich poetn; v malch obcch vak cel obanstvo
snze se rozestupuje na dv strany, take nezbv dn
sted, a tm vichni jsou bud' chudobn, nebo zmon
Prv pro stedn vrstvyjsou tak demokracie bezpenj a trvaleji ne oligarchie - nebo v demokracich maj
15
vtinu I a vt podl v adech ne v oligarchich -,
kdeto nen-li jich a pevahu maj chudobn, vznikaj
nepodky a z nich pohromy a obce rychle hynou.
Za dkaz toho jest teba pokldati tak skutenost, e
nejlep zkonodrci byli ze stednch obanskch vrstev; nleel k nim Soln - I vysvt to z jeho bsn -, 20
169

POLITIKA

Lykrgos - nebyl toti krlem -, Charnds' a tm vt

ina ostatnch. Z toho si tak vysvtlme, pro vtina
obc m stavu bud' demokratickou nebo oligarchickou.
Zajist proto, e stedn stav jest v nich mlo poetn,
25 a tak, kdykoli jedni nebo druz nabudou pevahy, I a majetn nebo lid, strhnou na sebe sprvu obce vdycky ti,
kte pekrouj stedn mru, i vznikne demokracie nebo
oligarchie. Krom toho, ponvad mezi lidem a zmonmi bvaj rozbroje a boje, strana, kter se potst pe30 moci protivnka, nezavede I stavu, kter dv vem stejn prva, nbr v odmnu za vtzstv chop se nadvldy
v obci a jedna zavede demokracii, druh oligarchii. Tak
ti, kte se zmocnili nadvldy nad Helladou,' podle sv
vlastn stavy zavedli v podrobench obcch bud' demo35
kracii I nebo oligarchii, nehledce pi tom prospchu tch
obc, nbr svho vlastnho.
Z tchto pin si vysvtlme, pro se stedn stava
nezavd bud' nikdy nebo mlokdy a mlokde; jen jedin
mu z tch: kte v dvj dob nabyli nadvldy, od40 hodlal se k tomu, aby I zavedl tento d. Ba u pslunk
1296 b obc se ji ustlil zvyk I rovnosti ani nechtti, nbr bud'
sami usiluj o vldu, anebo se j, jsou-li pemoeni, podrobuj.
Z toho tedy vysvt, kter stava jest nejlep. Kterou
z ostatnch stav, jeto jsme ukzali, e jest vce demo5 kraci a vce oligarchi, I mme pokldati za prvn a kterou za druhou a tak dle podle toho, jak kter jest lep
a hor, nen nesnadno vystihnouti, kdy byla popsna
nejlep. Vdy toti nutn mus bti lep ta, kter jest j
nejbli, hor pak jest ta, kter se od stedu vce vzdaluje, le e by je nkdo oceoval podle pomr. SlolOvem I "podle pomr" mnm skutenost, e asto tam,

170

KNIHA TVRT

kde jin stava jest doucnj, me nkterm obcm

druh vce prospti.

12. Kter stava kterm obcm prospv

Po tom, co bylo eeno, je dle nutno probrati otzku,
kter stava kterm obcm prospv a jak jakm.
Pedevm pro I vechny stavy musme stanoviti O_i
becn platnou zsadu: ta st obanstva, kter si preje trl
vn stavy, mus bti silnj ne ta, kter si ji nepieje:
U kad obce b o jakost a kolikost. Jakost myslm
svobodu, bohatstv, vzdln, urozenost, kolikost se~nou pevahu. Jakost me bti u jedn sti, z nich se
obec skld, I koliko st u druh, napklad neurozen mohou bti poetnj ne urozen, chudobn poetnj ne
bohat, pece vak ne do t mry, e by seln jejich pe
vaha mohla vyrovnati rozdl v jakosti. Proto ob mus
bti vespolek smchno ve sprvnm pomru.
Tam I tedy, kde mnostv nemajetnch pesahuje uveden pomr, vznik pirozen demokracie, a pokad ten
druhdemokracie, jak druh lidu tu m pevahu; pevy
uje-li napklad poet rolnk, tedy jest tu prvn druh
demokracie, pevyuje-li vak poet emeslnk a dlnk, I tedy posledn, a podobn to m platnost i o ostatnch, kter jsou uprosted nich; tam vak, kde tda zmonch a vzneench jakost m vt pevahu, ne se
j nedostv v kolikosti, vznik oligarchie, a to opt tm
zpsobem takov druh oligarchie,jakje pevaha oligarchickho obyvatelstva.
Zkonodrce vak vdy do sv stavy mus pibrati
tak stedn vrstvy; dv-li zkony oligarchick, mus
k nim obrtiti zetel, dv-li demokratick, mus se sna-

171

15

20

25

30

35

KNIHA TVRT

POLITIKA

iti, aby je pro n zskal. Tam vak, kde mnostv sted

nch vrstev pevyuje ob krajnosti anebo jenom jednu
40 z nich, me I stava bti stl. Nebo nen teba se
1297' obvati, e by se I nkdy proti nim spolili bohat s chudobnmi; nikdy toti jedni z nich nebudou chtti otroiti
druhm, a hledaj-li zzen, kter by ve vt me vyhovovalo jejich spolenm zjmm, nenaleznou dnho
lepho ne toto. Stdav vldnouti toti pro vzjemnou
5 nedvru se jim nebude chtti; I ale vude nejvt dv
e se t rozhod; a rozhodmje tu sted. m lpe jest
vak stava smena, tm jest stlej.
Mnoz zkonodrci, z nich i ti, kte zamlej zditi
stavy aristokratick, chybuj vak nejen v tom, e z10 monm povoluj pli mnoho, nbr tak v tom, e [lid
zkracuj. Vdy asem z klamnho dobra mus nutn jednou vzejti prav zlo; nebo vsady boh ni stavu
vce ne vsady lidu.

13. Oligarchick a de'}10kratick chytr skoky

pro udren stavy. Uast lidu ve sprv obce
15

20

Jest pt zazen, je se v stavch vymlej I zdnliv ve prospch lidu; tkaj se snmu, ad, soud, vyzbrojen a tlocviku.
Co se te ~nf111Y, ustanovuje se, aby vichni byli
oprvnni astniti se ho, ale aby zmonm byla uloena pokuta, kdy se nedostav, a sice bud' jenom jim anebo jim o mnoho vt. Co se te ~ad> I aby jich nesm
li odmtnouti ti, kte maj pslun odhad majetku,
kdeto nemajetn to uiniti mohou. A co se te soud,
aby zmonm byla uloena pokuta, kdy se zdrhaj na
nich zasedati, nemajetn vak aby byli osvobozeni, ane-

172

bo, jako v zkonech Charndovch, onm aby byla uloena pokuta velk, tmto mal. Na mnohch mstech kad, kdo se zape, m prvo astniti se I snm a soud,
nedostav-li se vak po takovm zpisu ani na snm, ani
na soud, ulo se mu velk pokuta v myslu, aby pokutou byl zastraen od zpisu, a nezape-li se, aby byl vylouen ze snmu i soudu. Pi noen zbran I a pi tlocviku sleduje zkonodrstv tent cl. Nemajetn toti
nemus mti zbran, zmon vak jsou pokutovni, nemaj-li jich, a rovn pi zanedbvn tlocviku jedni
nejsou vbec trestni, kdeto zmon jsou za to pokutovni, aby se jedni pro pokutu cvik astnili, a druz nikoli, ponvad se nemus obvati trestu.
To Ijsou tedy oligarchick chytr skoky v zkonodrstv. V demokracich jim odpovdaj skoky podobn.
Chudobnm se toti dv plat za to, e se astn snmu
a soudu, zmonm se vak neukld dn pokuta, neastn-li se jich. A tak jest zejmo, e ten, kdo by chtl
poditi sprvnou sms, ml by oboje spojiti I a onm dti
plat a tmto uriti pokutu; tak by se astnili vichni,
v onom ppad se vak sprva obce ponechv I pouze

25

30

35

40

1297 b

jednm.

Obanstvo

se pak m skldatijenomz tch, kte maj

ale ve odhadu se nem urovati prost a ci,
e jest takov a takov, nbr m se uvaovati o tom,
kter jest nejvy, take by podle nho I poet uastnk
obanstv byl vt ne tch, kte v nm podlu nemaj,
a takov uriti. Chudobn toti, i kdy nemaj podlu
v hodnostech, ij rdi v klidu, kdy jich nikdo neutiskuje a nezkracuje jejich jmn - to ovem nebv snadn;
nebo ti, kdo maj v rukou moc, nebvaj vdy tak etrn.
I A tak i za vlky bvaj neochotn, kdy se jim nedostane vivy, a jsou chudobn; je-li jim vak dna, thnou
zbran;

173

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA TVRT

do vlky rdi. V nkterch obcch se vak obanstvo

skld nejen z ozbrojenc, nbr tak z vyslouilc;
z tchto se skldalo obanstvo u Mli, I ale ednci se
volili z tch, kte jet slouili na vojn. Tak u Helln
po zruen krlovstv prvn obansk vlda vznikla z bojovnk, zpotku z jezdc - nebo sla a pevaha za vlky byla v jzd; pi nedostatku sprvnho vcviku toti
I tkoodnci nebyli k niemu, a sta nemli jet p
slunch zkuenost a neznali pravidel vcviku, take
jejich sla byla v jzd -, kdy vak obce vzrostly a tm
tkoodnci nabyli vtho vznamu, vzrostl tak poet
oban. Proto stavy, kter dnes nazvme polteiemi,
byly dve zvny I demokraciemi; jest vak zcela pira
zeno, e star polteie byly rzu oligarchickho a krlovskho. Nebo pi mal lidnatosti stedn stav byl mlo
poetn, take lid slab potem a nepevn semknut radji il pod vldou.
Bylo tedy vysvtleno, z jak piny jest vce stav
a pro I krom uvedenchjsoujet jin - demokracie toti nen jedin a u ostatnch podobn -, dle jak jsou tu
rozdly a pro se vyskytuj, a krom toho jet, kter
stava celkem jest asi nejlep a jak z ostatnch stav se
komu hod.

Promluvme jet vbec i o kad stav zvl tak, e

vyjdeme z hlediska jim pimenho.
Ve vech stavch jsou ti sloky a vzhledem k nim
dobr zkonodrce mus zkoumati, co kad prospv;
jsou-li tyto dobe spodny, jest dobe spodna nutn

i stava, I a rozdl v nich uruje zrove rozdl stav

mezi sebou. Z tchto t sloek jest jedna o spolench
zleitostech, toti rada, I druh se tk ad - toti,
kter ady maj bti '!~l~k m bti jejich moc a jak asi
m bti jejich yo1ba - a tet jest soudnictv.
Nejvy moc m ta sloka, kter se rad o vlce a mru, o spojenectv I a jeho zruen, o zkonech, o smrti,
o vyhnanstv a zabaven majetku, o volb ad a to
vn. Rozhodovn o vech tchto zleitostech se m
svovati bu vem obanm nebo jen nkterm - napklad jednomu nebo vce adm, kadmu nco jinho -, anebo rozhodovn o nkterch zleitostech me
bti sveno vem, o nkterch jenom nkterm. I Rozhoduj-li vichni o vem, je to demokratick; nebo takov rovnost jest poadavkem lidu. Ale to "vichni" pi
pout vce zpsob, jedenjest ten, e oban vykonvaj
svou moc po stech, nikoli vichni dohromady - jak je
to v stav Tlek1ea z Mltu; tak v jinch stavch se
vechny ady rad pospolu, I k adm se vak dostanou
vichni po ad z fl a docela z nejmench oddl, a
pijde na vechny -, a e se shromauj jen tehdy, kdy
se maj dvati zkony nebo vyditi vci stavn anebo
vyslechnouti edn vnosy. Jin zpsob jest ten, e
I rozhoduj vichni pohromad, ale schzej se jen za tm
elem, aby dvali zkony, rozhodovali o vlce a mru
a pijmali tovn, o ostatnch zleitostech se pak rad
ady, kter bvaj ustanoveny pro kad odbor a bvaj
voleny nebo vylosovny ze veho obanstva. Opt jin
zpsob jest ten, I e se oban schzej k volb ad
a k tovn, k porad o vlce a spojenectv, kdeto ostatn zleitosti obstarvaj ady, kter jsou, pokud
mono, voleny, a jsou to zvlt takov ady, jejich
sprva vyaduje nutn odbornk. tvrt zpsob zle

174

175

14.

Ti podstatn zazen v
ady,

35

obci: rada,
soudnictv. Vklad o rad

.j

40
1298'

10

15

20

25

POLITIKA
30

35

40
1298 b

10

15

KNIHA TVRT

tom, e se vichni pohromad rad o vem I a e ady

o niem nerozhoduj, nbr pedkldaj jen naped sv
dobr zdn, a to jest prv zpsob, podle nho se
v dnen dob vldne v nejkrajnj demokracii, kter dle
naeho mnn jest obdobou dynastick oligarchie a tyransk monarchie.
To jsou tedy vechno tvary demokratick, rozhoduj-li vak o vech zleitostech jenom nkte, je to oligarchick. IAle i v tomjest vce rozdl. Jsou-li toti osoby
voleny podle mrnjho odhadu, a to pro mrnost odhadu vce jich, a jestlie v tom, co zkon zakazuje, nim
nehbou, nbr et zkona, a jestlie ten, kdo doshne
ve odhadu, m prvo asti ve sprv obce, jest to sice
oligarchie, I ale pro tu umrnnost oligarchie stavn; nemaj-li vak asti v rad vichni, I nbr jen volen,
a vldnou podle zkonajako v ppad pedchozm, je to
oligarchick; pakli se vak pedn lenov rady vol sami
ze sebe a syn nastupuje po otci a jejich moc jest nad zkony, je tento d nutn oligarchick. Jestlie vak n
kte rozhoduj o nem, toti, kdeto napklad o vlce,
mru a tovn rozhoduj vichni, o ostatnm vak ed
nci, a to ustanoven volbou nebo losem, jest stava aristokraci. Jestlie dle o nkterch zleitostech rozhoduj
ednci volen, o nkterch vylosovan, a to vylosovan
bud' vbec ze vech anebo z tch, kte byli navreni,
anebo rad-li se zvolen I a vylosovan spolen, jest to
stava jednak aristokratick, jednak stava vlastn (poltei). Tmto zpsobem jest tedy rozdlena poradn moc
podle stava kad stava spravuje sv zleitosti dle
uvedenho rozdlu.
Demokracii vak, a to t, kter se v dnen dob za ni
pedevm pokld - mnm I takovou, v n svrchovan
moc lidu jest i nad zkony - by prosplo, kdyby pro lep-

postupovala tak jako oligarchie pi soudech - ustanovuj toti pro ty, kter chtj mti soudci,
aby na soudech skuten zasedali a nevyhbali se tomu,
pokuty, kdeto v demokracich se nemajetnm obanm
za ast dv plat - a tak tak pi snmech -I porady by
zajist byly lep, kdyby se radili vichni vespolek, lid se
vzdlanmi a tito s lidem -; prosplo by tak, kdyby se
lenov rady ze vech td obce bez rozdlu ustanovovali
bud' volbou nebo losem, a prospvalo by dle, kdyby tda obecnho lidu potem mnoho pevyovala mue politicky vzdlan, bud' I nedvat plat vem, nbr jen takovmu potu, kter by odpovdal potu vzdlanch, anebo
nadbytek losem vylouiti.
Pro oligarchie by vak bylo prospno bud' nkter
naped voliti z lidu, nebo zditi ad, jak jest v nkte
rch obcch a jeho lenov se jmenuj pedporadci (probloi a strci zkon, a projednvati pak jen to, I na
em se on uradil - tak bude lid mti ast v rad a nebude moci v stav nim hnouti -, dle pak, aby se lid
usnesl bud' prv na tom, co bylo navreno, nebo aspo
aby se nesml usnsti na nem, co by se nvrhu protivilo, anebo aby se rady mohli astniti sice vichni, ale aby
rozhodovaly jen ady; a konen vbec Ijest si teba po.nati opan, ne se dje v polteii. Lid toti mus mti
sice prvo hlasovnm nco zamtnouti, ale ne nco ustanovovati, nbr toto m bti ponechno opt adm.
V polteich se pon prv naopak; prvo nco zamtnouti maj jen nkte, I ale ne prvo nco novho ustanoviti, nbr toto se ponechv vdy vtin.
Tolik tedy budi pojednno o poradn a rozhodujc
sloce v obci.

176

177

zazen porad

20

25

30

35

40
1299'

POLITIKA

15. Druhy

ad

a jejich obsazovn

S tm souvis rozlien ad. Nebo tak tato st

5 stavy m mnoho spornch otzek, I kolik je ad
a o em rozhoduj, tak otzka o asovm trvn kadho adu - jedni toti vol ady na dobu esti msc,
druz na dobu jet krat, jin zas najeden rok a druz na
dobu jet del -, zda ady maj bti doivotn, i jen
na del dobu, anebo ani jedno, ani druh, ale maj-li je
10 tyt osoby zastvati astji, i I nem-li t osoba zastvati ad dvakrt, nbr jen jednou; dle otzka o obsazovn ad, kdo m bti ustanovovn, kdo m ustanovovati a jak. Nebo vechno to jest teba dovsti rozliiti,
kolik je tu monch zpsob, a potom vhodn vyloiti,
jak ad se kter stav hod.
15
Ale ani to nen I snadno uriti, co se m nazvati adem; nebo politick spoleenstv potebuje mnoha ped
stavench. Proto se nemohou vichni, kte jsou ustanovovni volbou nebo losem, pokldati za ednky, jako
napklad hned kn - tyto toti jest teba pokldati za
nco jinho vedle politickch ad -, dle chorgov'
a hlasatel, a vyslanci, kte tak bvaj voleni.
20
ady jsou jednak politick, kter se tkaj pe bud'
o vechny obany vzhledem k urit innosti, jako je
napklad ad vojevdce nad vojny, anebo o st, jako
jest ad dozorce nad enami' a dtmi; jednak jsou hospodsk - asto toti bvaj voleni dozorci na obiln
mry -; jednak jsou jet sluebn, pro n ti, kte jsou
zmon, uruj otroky.
25
ady ve vlastnm smyslu jest teba obecn nazvati
pedevm ty, kter jsou oprvnny raditi se o uritch
zleitostech, rozhodovati o nich i dvati rozkazy,
a zvlt toto; nebo prvo rozkazovati jest zvltnm

178

KNIHA TVRT

znakem edn moci. Ale toto rozlien pro jejich praktickou innost nem takka dnho vznamu - nebo se
jet nikdy nestalo, e by pro pochybnost o toto jmno
byl mezi nimi vznikl spor -, I otzka m spe jin vznam, vznam vdeck.
Spe by se nkdo mohl tzati se zenm k stav vbec a zvlt u malch obc, jakch ad a kolik jich
obec nutn potebuje, m-li bti obc, a jak nejsou sice
nutn, ale pro dobr zzen obce jsouuiten. Ve Ivelkch obcch se toti me a m zditi jeden ad pro jeden kol - nebo k adm se dostane mnoho oban,
ponvad jest jich mnoho, take tat osoba me ady
zastvatijednakjen po dlouh dob,jednak vbec pouze
jednou, a za druh kadmu dlu se da lpe, je-li obstarvno lidmi, kte se vnuj jen jedn vci, ne I konaj-li prac mnoho -; v malch obcch jest vak nutno hromaditi mnoho ad na mal poet osob - pro mal poet
lid toti jest nesnadno, aby jich v ad bylo mnoho;
nebo kdo by je pak vystdal? Mal obce potebuj sice
nkdy I tch ad i zkon jako velik; jene ony potebuj k nim asto tch lid, kdeto v tchto se to stv
a po dlouh dob. Proto nic nevad, kdy se jednomu
souasn pidl vce odbor, nebo si nebudou vespolek peketi -, a mal poet obyvatelstva stejn nut
k tomu, aby se ady zizovaly tak jako to nad, I je
jest zrove ronm i svcnem. Budeme-li tedy moci
ci, kolik ad kad obec potebuje,'a kolik jich ne
sice nutn, ale pece m mti, tak podle t znalosti snadno se asi me vyposti, kolik ad lze vhodn spojiti
v jeden.
Nelze si ani nevimnouti otzky, o co na rznch mstech I m vce ad peovati a nad m m vude bti jeden ad, zda se napklad o podek na trhu m starati

179

30

35

1299 b

10

15

KNIHA TVRT

POLITIKA

dozorce trhu, a jinde zas jin, i zda vude tent; a zda

se ady maj tditi podle pedmtu i podle lid, tak
napklad, zda pro udrovn podku m bti jeden ad,
20 i jeden m bti nad dtmi, I druh nad enami. Ale tak
vzhledem k stavm vznik otzka, zda podle kad
stavy jest rzn tak druh ad, i ne, zda napklad
v demokracii, oligarchii, aristokracii a monarchii rozhoduj tyt ady, a jen ti, kte je zastvaj, nejsou brni
ze stejnch nebo podobnch lid, nbr pokad z ji25 nch, napklad v I aristokracich ze vzdlanch, voligarchich z boh a v demokracich ze svobodnch, i
nejsou-li nkter stavy rzn prv podle tch rozdl
ad, pokud nkde prospvaj ady stejn a nkde rz
n - nebo nkde se hod, aby tyt ady mly velkou
30 moc, I jinde malou.
Nicmn nkter ady jsou vlastn jen nkter stav, napklad adprobl; tento ad zajist nen demokratick, ale _tada jest nm demokratickm. Jest toti
poteb neho takovho, eho kolem by byla porada
ped schz lidu, aby neztrcel as. Toto zazen vak,
35 je-li jich pi tom mlo, jest oligarchick; a tch I ped
poradc nutn mus bti mlo, take jest to skuten
oligarchick. Avak tam, kde jsou ty ady oba, jsou
pedporadci nad leny rady; nebo rada jest nm demokratickm, sbor pedporadc nm oligarchickm.
Moc rady se vak ru tak v takovch demokracich,
1300' v I nich se lid sm sejde a vechno projednv. To bv
tehdy, kdy astnci snmu maj hojn plat; nebo majce dost volnho asu, asto se shromauj a o vem
rozhoduj.
5
ad dozorce nad dtmi a enami, I aje-li jet jin,
kter m takov obor psobnosti, jest nm aristokratickm, ne demokratickm - nebo jak by jinak mohl zabra-

180

ovati

enm nemajetnch vychzeti?' - ani ne oligarchickm - nebo eny oligarch ij rozmaile.

Ale o tom nyn dosti! Jest vak teba I pokusiti se pro- ID
brati od zatku otzku o obsazovni ad. Pi pojednn o rozdlech pichzej v vahu ti hlediska, jejich
rznm spojenm nutno obdreti vechny mon zpsoby. Hlediska tajsou, pedn, kdo ady obsazuje, za druh, odkud, a konen, jak se obsazuj. A pokad jest tu
zase troj monost. I B-uto je toti obsazuj vichni ob- 15
an nebo jenom nkte, a to bu ze vech oban anebo jen z uritho jejich potu, napklad bu podle majetkovho rozdlu nebo podle rodu nebo ctnosti, anebo
podle njak jin takov pednosti - jako Megaan je
jmenovali z potu tch, kte se vrtili z vyhnanstv
a spolubojovali proti demokracii -, a to bu volbou nebo
~((SSTj tyto zpsoby je mono opt I spolu spOJl;1kI~ 20
pKjedny ady obsazuj jenom nkte, druh vichni,
a jedny bvaj obsazovny ze vech, druh jen z nkte
rch, a jedny volbou, druh losem. V kadm z tchto
rznch ppad bude tvero zpsob. Buto obsazuj
vichni ze vech volbou, anebo vichni ze vech losema to bu ze vech souasn, anebo stdav, I napklad 25
podle fl, dm a frtri, a by dolo na vechny obany,
nebo vdy ze vech dohromady' -, anebo se jedny ady
obsazuj tmto, druh onm zpsobem; maj-li opt jen
nkte prvo obsazovati ady, I takje obsazuj bu vol- 30
bou ze vech anebo losem ze vech, anebo z nkterch
volbou a z nkterch losem, anebo jedny tak, druh onak, to jest jedny ze vech volbou, druh losem. A tak
bude dvanct zpsob" krom tch dvou spojen.
Z tchto dva zpsoby obsazovn jsou demokratick,
I e toti vichni edncijsou ustanovovni ze vech vol- 35
bou nebo losem anebo se oboje dje zrove, tedy st

181

POLITIKA

KNIHA TVRT

losem a st volbou; to vak, e ne vichni zrove ady obsazuj, ale e se ady obsazuj ze vech,
nebo z nkterch bu losem nebo volbou nebo obojm
zpsobem, nebo jedny ze vech, druh z nkterch" obojm zpsobem - tm "obojm zpsobem" myslm jedny
losem, druh volbou -, jest vlastn polteii. A to, e n
kte ady obsazuj ze vech volbou nebo losem nebo
obojm zpsobem, jedny losem a druh volbou, jest I oligarchick a jet vce oligarchick je to, dje-li se to obojm zpsobem zrove. e se jedna st obsazuje ze
vech a druh z nkterch, anebo jedna volbou a druh
losem, jest vlastn polteii I rzu aristokratickho. To, e
nkte je obsazuj z nkterch, jest oligarchick, rovn
tak, e nkte to in z nkterch losem, ale to nebv,
a tak obsazuj-li obojm zpsobem nkte z nkterch.
Aristokratick konen jest, e nkte obsazuj ze vech,
nkdy z nkterch vichni volbou.
Tolik jest tedy zpsob pi obsazovn ad a takto
jsou roztdny podle stav; jak kter se hod a jak se
obsazovn m dti, bude zjevno zrove s objasnnm
jejich pravomoci a podle druh ad. Pravomoc adu
rozumm napklad moc I nad dchody a veejnou bezpenost; nebo jin druh pravomoci jest napklad u vojevdce a u dozorce nad trhovmi smlouvami.

Z onch t sloek zbv promluviti o soudnictv. Tak

tu podle tho rozvrhu musme vyetiti rzn jeho zp
soby. INebo rznost soud se zakld na tech urench:
z kterch osob se soudci maj ustanovovati, co maj rozsuzovati a jak se maj ustanovovati. Slovy "z kterch

osob" mnm, zda maj bti brni ze vech, i z nkte

rch; tm "co", kolikje druh soud; a tm ,jak", maj-li
bti ustanovovni losem, i volbou.
Pedn tedy budi ureno, kolik je druh soud. Jest
jich osm, pedn soud, ped nm ednci skldaj ty
ze sv innosti, I za druh soud pro peiny proti obecnm zjmm, za tet pro zloiny proti stav, za tvrt
soud pro odvoln soukromch osob proti edn stanovenm trestm, za pt pro soukrom aloby, tkajc se
smluv vt dleitosti, a krom toho jet soud o vradch a o sporech mezi cizinci - ten soud o vradch, a
I soudci jsou tyt osoby nebo jin, mvce druh podle
toho, b-li o vradu myslnou a nemysln zabit, nebo
o ppad, kdy se obalovan sice piznal, ale me se pochybovati o oprvnnosti skutku," tvrt druh rozsuzuje
aloby proti tm, kte byli pro zabit vyobcovni, a pi
nvratu jsou znovu obvinni pro vradu, jako jest soud
v Athnch, a to ve Freatt;' takovch ppad se vak
I za dlouh doby vyskytuje mlo i ve velkch obcch;
soud pro cizince jest jednak pro cizince mezi sebou, jednak pro cizince s domcm obyvatelstvem -, a konen
krom tchto vech soud jest soud pro spory o mali
kosti, je jsou v cen jedn drachmy nebo pti drachem
nebo nemnoho nad to. Nebo i ty jest teba rozsuzovati,
ale I nepichzej ped soud mnoholenn.
Ne nechceme mluvit o soudech pro vrady a spory
mezi cizinci, nbr o soudech PXg_~lg_jny..proti-obGde
jich nesprvn zzen zaviuje vnitn nepokoje a zmny stav. Nutn tu tedy vechny rozlin per.?:z:suz.uj
buto vichni, a jsou ustanovovni bu volbou I nebo 10sem,-iiiebIs~u ustanoveni vichni pro vechny pe, ale
pro nkter losem, pro jin volbou, anebo pro nkter
jedni losem, druz I volbou. To jsou tedy tyi zpsoby;

182

183

ad

40

1300 b

10

16. Soudnictv

15

20

25

30

35

40

1301"

POLITIKA

10

15

zrovna tolik jest jich v druhm ppad, kdy soudcov

bvaj ustanovovni jen z nkterch oban. Nebo pak
opt z tch nkterch i soudcov j sou ustanovovni bud'
pro vechny pe, a to volbou, anebo pro vechny pe, a to
losem, anebo pro nkter losem, pro jin volbou, anebo
nkter soudy I jsou pro tyt pe sloeny z tch, kte
byli ustanoveni losem i volbou. Tyto jmenovan zpso
by tedy odpovdaj tm, kter byly uvedeny dve; mimoto jsou mon tak stejnjejich spojen, mnm napklad,
e nkter soudy jsou zzeny ze vech, druh z nkte
rch a jin z obojch, kdy napklad lenov tho soudujsou ustanovovni jedni ze vech a druz z nkterch,
a to bud' I losem nebo volbou anebo obojm.
Tm jest tedy vyloeno, kolik jest monch zpsob
pi obsazovn soud; z nich prvn jsou demokratick,
kdy se soudy obsazuj ze vech a pro vechno, druh
jsou 0Iigarc4.i.Sk~, kdy se obsazuj z nkterch pro vechno, a koll'en tet nle aristokraciiapolteii, kdy
se st soud obsazuje ze vecna-st 1 z nkterch.

KNIHA PT
PINY ZNIKU STAV A PROSTEDKY
K JEJICH UDROVN

1. Pedbn poznmky o pinch

zmn

stav

Pojednali jsme tm o vem, co jsme si pedsevzali.

Podle toho jest teba nyn zkoumati o tom, z kterch,
zkolika a zjakchpin se stavymnja kter okolnosti pispvaj k zniku kad jednotliv stavy, v jakou
stavu ~~~ten nejspe mn, mimoto, kte initel udruj stavy vbec i kadou zvl, a konen, jakmi
prostedky nejvce se zaruuje trvn kad jednotliv

1301"19

sfavy."
Pedevm nutno pipomenouti si mylenku, vyjdenou na zatku~ mnoh stavy vznikly proto, e jejich
zakladatel souhlasn prohlsili zsadu prva a pomrn
rovnosti] e vak chybovali pi jejm provdn, jakjsme
ek1i]1dve: Tak demokracie vznikla z domnnky, e
lid jsou si rovni naprosto, jsou-li rovni v nem 1-jeto
toti vichni jsou stejn svobodni, domnvaj se, e jsou
rovni vbec -, oligarchie pak z domnnky, e jsou-li lid
v nem nerovni, jsou nerovni vbec - ponvad toti
jsou nerovni majetkem, domnvaj se, e jsou nerovni

184

185

25

30

POLITIKA

10

15

zrovna tolik jest jich v druhm ppad, kdy soudcov

bvaj ustanovovni jen z nkterch oban. Nebo pak
opt z tch nkterch i soudcov j sou ustanovovni bud'
pro vechny pe, a to volbou, anebo pro vechny pe, a to
losem, anebo pro nkter losem, pro jin volbou, anebo
nkter soudy I jsou pro tyt pe sloeny z tch, kte
byli ustanoveni losem i volbou. Tyto jmenovan zpso
by tedy odpovdaj tm, kter byly uvedeny dve; mimoto jsou mon tak stejnjejich spojen, mnm napklad,
e nkter soudy jsou zzeny ze vech, druh z nkte
rch a jin z obojch, kdy napklad lenov tho soudujsou ustanovovni jedni ze vech a druz z nkterch,
a to bud' I losem nebo volbou anebo obojm.
Tm jest tedy vyloeno, kolik jest monch zpsob
pi obsazovn soud; z nich prvn jsou demokratick,
kdy se soudy obsazuj ze vech a pro vechno, druh
jsou 0Iigarc4.i.Sk~, kdy se obsazuj z nkterch pro vechno, a koll'en tet nle aristokraciiapolteii, kdy
se st soud obsazuje ze vecna-st 1 z nkterch.

KNIHA PT
PINY ZNIKU STAV A PROSTEDKY
K JEJICH UDROVN

1. Pedbn poznmky o pinch

zmn

stav

Pojednali jsme tm o vem, co jsme si pedsevzali.

Podle toho jest teba nyn zkoumati o tom, z kterch,
zkolika a zjakchpin se stavymnja kter okolnosti pispvaj k zniku kad jednotliv stavy, v jakou
stavu ~~~ten nejspe mn, mimoto, kte initel udruj stavy vbec i kadou zvl, a konen, jakmi
prostedky nejvce se zaruuje trvn kad jednotliv

1301"19

sfavy."
Pedevm nutno pipomenouti si mylenku, vyjdenou na zatku~ mnoh stavy vznikly proto, e jejich
zakladatel souhlasn prohlsili zsadu prva a pomrn
rovnosti] e vak chybovali pi jejm provdn, jakjsme
ek1i]1dve: Tak demokracie vznikla z domnnky, e
lid jsou si rovni naprosto, jsou-li rovni v nem 1-jeto
toti vichni jsou stejn svobodni, domnvaj se, e jsou
rovni vbec -, oligarchie pak z domnnky, e jsou-li lid
v nem nerovni, jsou nerovni vbec - ponvad toti
jsou nerovni majetkem, domnvaj se, e jsou nerovni

184

185

25

30

KNIHA PT

POLITIKA

naprosto. Proto jedni, jako rovn, chtj mti rovn podl

35 ve vech prvech; druz zas, jako nerovn, I daj jich
mti vce, nebo "vce" znamen nerovnost. Tud vechna zzen maj jaksi oprvnn, ale celkem jsou pochyben. A z tto piny, kdykoli se jednm nebo druhm
ve sprv obce nedostane takovho podlu, kter jim
podle jejich domnnky nle, rozncuj rozbroje. Avak
40 tu nejvt prvo k rozbrojm by mli ti, I kte vynikaj
130 1bctnQ~t, jene to invaj nejmn; I nebo tito jen by zcela dvodn mohli pro sebe poadovati naprostou nerovnost. Jsou vak nkte, kte vynikaj rodem, a pro tuto
nerovnost se nechtj pokldati za rovn s ostatnmi; nebo za urozen se povauj ti, kte se mohou vyneti
ctnost pedk a bohatstvm.
5
To jsou tedy potky I a zrove zdla, z nich vznikaj rozbroje - proto se tak~raty dj dvojm zpso
bem; nkdy toti pevrat mm proti stav, aby msto
dosud platn stavy zavedl Jli~u~n~pklad msto demokracie oligarchii nebo demokracii msto oligarchie, nebo
10 msto nich polteiu a aristokracii, I anebo msto tchto
ony, nkdy vak ani ne proti uveden stav, nbr nespokojenci chtj sice mti tot zzen, ale chtj, aby
bylopodjejich v~den111?jakonapklad bv v oligarchii
"l~Cvmnarchii. Mirri'oto me beti o" vce" a " mn",
a to tak, e dosud platn oligarchie m bti oligarchick
15 ve vt I nebo men me, nebo e nynj demokracie
m bti vce nebo mn demokratick, podobn pak i u
ostatnch zzen obce, bud' aby byla zostena nebo zmrnna; zmna se me tkati tak nkter sti stavy, napklad aby byl zaveden nebo zruen njak ad, jako
pr se podle nkterch Lsandros pokusil v Lakedaimo20 nu I zruiti krlovstv a Pausanis efort, a tak v Epidamnu' se stava sten zmnila tm, e se msto f-

186

larch

zavedla rada, ale do shromdn lidu mus choditi lenov ad, kte vedou sprvu obce, kdykoli I se
hlasuje o obsazen njakho adu, oligarchick pak bylo
v tto stav tak ustanoven jednoho archonta; vude
toti povstn vznik pro nerovnost, kde mezi nerovnmi bv nepomr - doivotn krlovstv toti jest nerovnost, je-li mezi rovnmi; nebo touha po rovnosti vdy
pud k odboji.
Rovnost vakjest dvoj, jedna podle potu, druh podle
hodnoty.' Podle potu mnm totonost a rovnost vzhledem k mnostv nebo velikosti, podle hodnoty rovnost
pomrnou, jako napklad podle potu pevyuje stejn
trojka dvojku a dvojka jednotku, pomrn vak pevyuje tverka dvojku a tato jednotku; nebo dvojka jest stejn dl tverky I jako jednotka dvojky; ob toti jsou polovinami. I kdy tedy lid souhlas v tom, e naprost
prvo spov v rovnosti podle hodnoty, rozchzej se
jejich mnn, jak bylo eeno dve, v tom, e jedni,
jsou-li rovni v nem, mysl, e jsou rovni vbec, druz
zas, jsou-li v nem nerovni, in si nrok na nerovnost
ve vem.
~oto tak nejvce vznikaj dv I stavy, demokracie
a oligarchie; nebo urozenost a ctnost bvjen u mlokier~h:"I(d~to to, co rozhoduje u tchto obou stav,
bv u vtiny;lurozench toti a dobrch nen nikde sto,
ale zmonch a nezmonch jest vude mnoJ!i]Bylo
by tud chybou chtti naprosto vude zavdti jeden
nebo druh druh stavy. Jest to zejmo ze zkuenosti;
dn stava toti, zaloen na takov domnnce, nem
dlouhho trvn. I Pinou toho jest skutenost, e jest
nemono, aby z prvn a poten chyby nakonec nevzelo nco patnho. Proto jest teba v nem uti rovnosti aritmetick, v nem rovnosti podle hodnoty.

187

25

30

35

40
1302 j

POLITIKA

KNIHA PT

<,ece vak bezpenj a

10

15

rozbroji mn znepokojovna jest demokracie ne oligarche7Nebo v I oligarchich bv zrodek dvojnsobnh-ro~broje, jednoho mezi
driteli moci vespolek a druhho proti lidu, kdeto v demokracich bv rozbroj jen proti oligarchii, proti sob
vespolek se vak lid nebou tolik, e by to stlo za zmnku; mimoto demokracii ble ne oligarchie jest stava,
je se zakld na stednch vrstvch, I kter prv jest nejstlej z stav tohoto druhu.

2. Veobecn vklad o pinch

zmn

stav

Ponvad

\
20

25

30

uvaujeme o potcch a pinch, z nich

v stavch vznikaj rozbroje a zmny, musme je stanoviti nejprve veobecn. Mono tm ci, e na poet
jsou asi.&.i jest teba podati o nich nejprve vklad v obryse. I Jest toti teba poznati} jakho smlen lid rozncuj- rozbroje a za jaknjelem, a za tet, jak bvaj
(potky politickch zmatku a vzjemnch rozbroj.
Za pinu smle;l1l,je obany pud k pevratu, jest
nutno veobecn pokldati pedevm tu, o kter jsme ji
prv mluvilil!~dni I toti tou po rovnosti, i bou se,
kdy se domnvaj, e maj mn, a pr jsou pece rovni
tm, kte maj vceJ druz zas tou po nerovnosti a pe
vaze, i bou se, kyzjsou pesvdeni, e a pr jsou
pece nerovni, nemaj vce, nbr stejn mnoho nebo
i mn - takov touha me bti oprvnn, me vak
tak bti neoprvnn; nebo I rozpory vznikaj, kdy ti,
kte maj mn prv, chtj dosci rovnosti, a kdy ti,
kte maj rovn prva, chtj jich mti vce.
Vyloili jsme tedy, jakho smlen lid rozncuj rozbroje. Pedmty pak, pro n se bouvaj, bvaj zisk
~-

188

a est, a opak toho. Nebo v obcch se bouvaj lid tak

pioi,-e se chtj bud' sami vyhnouti ztrt cti a trestu,
anebo ped tm uchrniti svoje ptele.
Pin I a potk nepokoj, z nich vznik takov 35
smlen a nklonnost oban a dost po jmenovanch
pedmtech, jest potem asi sedm, ale me jich bti jet vce. Dv z nich jsou stejn s tmi, je byly nahoe
uvedeny, ale nebvaj pinou stejnm zpsobem; pro
zisk toti a pro est se oban mohou proti sob popouzeti ne z toho dvodu, aby se jich zmocnili I sami pro 40
sebe, jak bylo eeno dve, nbr proto, e I vid, e dru- 1302 b
z jich maj vce bud' zaslouen, bud' nezaslouen; mimoto k nepokojm dochz pro zpupnost, strach, pevahu, pohrdn a pro nepomrn vzrst; konen jinm
zpsobem pro vtravost do ad, pro nedbalost, pro
5
malikost I a nestejnost.

3. O vnjch pinch zmn stav

Jest asi zejmo, jak vznam z nich mzPlJ]lnost a zitnost a jak jsou pinami; nebo jsou-li. dritel moci
zpupn a zitn, vznikaj vzjemn rozbroje a tak proti
stav, kter to dovoluje; zitnost se ukj nkdy majetkem I soukromm, nkdy veejnm. Jest zjevno, jak vliv
tu m tak est a jak bv pinou rozbroje/nebooban se bou, jsou-li sami bez obanskch
a vid-li,
e jinm jsou udlei@; je to bezprv, kdy nkte proti
hodnot a zsluze bvaj poctami zahrnovni anebo
z nich vyluovni, jest to vak spravedliv, dje-li se podle hodnoty a zsluhy.
Pro~bvaj rozbroje tehdy, kdy nkdo m
vt moc - bud' jeden nebo vce -, nejakjest pime-

10

poct,

189

15

KNIHA PT

POLITIKA

20

25

30

35

40

1303'

no obci a moci jej sprvy; nebo z toho se obvykle vyvj monarchie nebo vlda velmo; proto jest nkde zaveden ostrakismos, jako v Argu a v Athnch; ale bylo
by lpe, kdyby se hned od zatku hledlo toho, aby I se
lid s takovou pevahou nevyskytli, ne nechati je vyniknouti a teprve potom uvati livho prostedku.
Ze strachu.dochz k rozbrojm jednak u tch, kte se
LJlQPustili njakho bezprv a boj se trestu, jednak
u tch, kterm bezprv hroz, i chtj mu pedejti dve,
ne by bylo vykonno, jako se na Rhodu srotili vzneen
proti lidu pro stle na n uvalovan pe.
.
Pro opovrhovn se lid bou a pozdvihuj, napklad
v oligarchich, kdy vtina nem asti ve sprv obce
- nebo mn, e jsou silnj -, a v demokracich, kdy
zmon oban pohrdnou nepodkem a stavou bez
vldy, jako napklad v Thbch po bitv u Oinofyt I pd
demokracie' pivodila patn sprva obce, rovn lid
podlehl v Megarech pro nepodek a naprost nedostatek vldy' a v Syrksch ped Gelnovou tyranidou'
a na Rhodu ped povstnm.'
stavy se mn tak pro!!!!p()mr.nvzrst. Nebo jako
1 tlo se skld z st a mus rsti podle jejich pomru,
aby zstalo soumrn, sice jinak zanik - kdyby napklad noha mla tyi lokte, ostatn tlo vak jen dv
pd; nkdy by se zvrhla i v podobu jinho ivoicha,'
kdyby 1 rostla nepomrn nejen ve velikosti, nbr tak
v jakosti -, tak i obec se skld I z st, z nich nkter
asto nepozorovan vzrst, napklad mnostv nemajetnch v demokracich a v polteich. Nkdy se to stv
i nhodou, jako v Tarentu, kdy mnoho vzneench
v boji proti Iapygm' bylo poraeno a padlo 1- krtce po
vlkch s Mdy -, z polteie vznikla demokracie, a v Argu: kdy sedmho dne od laknskho Kleomena bylo

byli nuceni do obanskho svazperioiky, a v Athnch po porce

pho vojska prodl poet vzneench, ponvad se za
I vlky s Lakny muselo thnouti do pole podle seznamu.' To se stv tak v demokracich, ovem ideji;
nebo kdy vzroste poet zmonch anebo se rozmno
majetek, mn se v oligarchie a vldu velmo.
stavy se vak mn i bez pevratu, jednou pro vtravost do ad, jako I v Hraii - tam toti zavedli msto
voleb losy, ponvad bvali voleni dotravci -, po druh
pro nedbalost, kdykoli se k nejvym adm pipust
lid, kte nejsou dnmi pteli stavy, jako v reu
vzala za sv oligarchie, kdy se mezi archonty dostal
Hrakleodros, kter msto oligarchie 1 zavedl polteiu
a demokracii.
Pinou bvaj jet malikosti. Malikostmi myslm
to, e se asto provede velik pevrat v zkonitm stavu,
kdy se pehlej malikosti, jako v Ambrakii byl nzk
odhad pro ady, ale nakonec pstup k nim nezvisel na
niem v domnn, e "nic" a "mlo" jest blzko sebe,
anebo e mezi nimi nen dnho rozdlu.
Rozbroje psob tak kmenov rznost obyvatel, dokud pln nesplynou; nebo jako z kterhokoli mnostv
obec nevznik, tak ani v kterkoli dob. Proto ti, kte
hned pi zakldn obce pijali mezi sebe cizince anebo
potom pisthovalce, vtinou mli rznice. Tak napklad Achjov se usadili spolen s Troizany v Sybarid, ale kdy se pozdji 1 Achjov rozmnoili, Troizany vypudili - proto na Sybarskch lpla krevn vina.
Tot se stalo v Thrich Sybarskm se spoluosadnkynebo chtjce mti vt nroky, protoe pr zem jest
jejich, byli vyhnni. Proti Byzantskm se spikli pistho
valci a po odhalen spiknut byli v bitv pemoeni a vy-

190

191

znieno mnoho oban,

ku

pijmouti nkter

10

15

20

25

30

POLITIKA
35

1303 b

10

fl15
.i

puzeni. Antissan' pijali vyhnance z Chiu I a museli je

opt ozbrojenou moc vyhnati. Zankljt zas pijali mezi
sebe Samsk, ale sami pak od nich byli vypuzeni. Boue
zakusili tak Apollan pi ernm moi, protoe k sob uvedli pisthovalce. Tak u Syrksan, kdy po
pdu tyranidy uinili obany cizince I a nmezdn vojny, dolo k rozbrojm a k boji. A Amfipolan, kdy
pijali pisthovalce z Chalkidy, byli od nich vtinou
vypuzeni.
V oligarchich: jak eeno dve, jest to obecn mnostv, kter rozncuje rozbroje, jeto mn, e se mu dje
bezprv, I kdy nem rovn prva, a jest rovno,
a v demokracich vzneen, e maj rovn prva, a nejsou rovni.
Nkdy v obcch dochz k vnitnm nepokojm tak
pro jejich polohu, kdy zem nen pznivo jednot obce: jako v Klazomench obyvatel Chytu" povstali proti
obyvatelm I na ostrov, a podobn bylo mezi Kolofnskmi a Notijskmi; ani Athny nejsou bez takov
rznosti obyvatel, nebo obyvatel Peiraiea jsou demokratitj ne obyvatel ve mst. Jako toti ve vlkch pechod i pes zcela nepatrn pkopy roztrhv
iky, tak, jak se podob, kad rozdl psob roztrku.
I Nejvti roztrka vakjest asi mezi ctnost a patnost,
potom mezi bohatstvm a chudobou, a tak jest jedna protiva vt ne druh, z nich jedna jest tak prv uveden.

4. Dokonen vahy o pinch zmn stav

LRozbroje tedy nevznikaj o malikosti, ale z malikos
t, bvaj vak rozncovny.o vci velik-Ale
j mal roz._-...;

192

KNIHA PT

trky nabvaj velkho vznamu, jsou-li mezi pedky,

I jako se stalo za starch as v Syrksch. Nebo tam 20
spor mezi dvma mladmi mui, kte zastvali msto
v adech, zpsobil zmnu stavy, a to z erotick piny. Nebo kdyjeden odcestoval, jeho druh mu odloudil
jeho milka, a onen zas, rozhnvn nad tm, pemluvil
jeho enu, I aby la k nmu; ponvad pak pibrali ku 25
pomoci ady, byli pinou veobecn roztrky. Proto
jest teba dvati pozor na zatky takovch vc a urovnvati spory mezi vdci a driteli moci; nebo chyba
bv na zatku a zatek, jak se k,jest polovinou celku, I take i mal chyba v nm jest k chybm v ostatnch 30
stech v tm pomru. A vbec rozbroje mezi vzneenmi zasahuj i celou obec, jak tomu napklad bylo
v Hestiaii po vlkch mdskch, kdy se dva brat znesvili pro otcovsk podl; chudobnj toti tvrdil, I e 35
jeho bratr nepiznaljmn ani pokladu, kter otec nalezl;
tm na svou stranu zskal demokraty, druh zas, kter ml
velk jmn, zskal obany zmon. A v Delfch neshoda pi svatb byla potkem vech pozdjch nepokoj;
. I enichovi toti, kdy piel k nevst, pihodilo se 1304'
nco," co si vyloil jako zl znamen, i odeel bez n,
m pbuzn popuzeni podstrili mu nco z chrmovho pokladu, kdy obtoval, a potom ho zabili jako svatokrdce. Tak v Mytiln vznikl spor o ddiky I a byl 5
potkem mnohho zla a vlky proti Athanm, v n
Pachs dobyl msta; jaksi boh toti, jmnem Tmofans, zanechal dv dcery, o n se pro sv syny uchzel
Dexandros, ale byl odmtnut; i zaal spor a pivolal Athany, I jejich obce tu byl hostitelem: I ve Fkid 10
vypukl spor o ddiku mezi Mnsiem, otcem Mnsnovm a Euthykratem, otcem Onomarchovm, a spor ten
byl pro Fany potkem svat vlky: Rovn v Epi-

193

POLITIKA

damnu snubn zpletky zpsobily pd stavy; kdosi toti

zasnoubil svou dceru, I a kdy mu snoubencv otec,
kter se stal lenem vldy, uloil pokutu, spojil se uraen mu s obyvatelstvem, je bylo z obanstv vyloueno.
stava se mn tak v oligarchii, demokracii a v polteiu tehdy, kdy nkter ad nebo st obce vynikne
20
vnost nebo moc, I jako se zdlo, e rada Areopagu,
kdy ve vlkch mdskch nabyla velk vnosti, in
stavu silnj, kdeto naopak nmon lid zeslil demokracii nmon pesilou, kdy se stal pvodcem vtzstv
25 u Salamny a tm athnsk hegemonie; I tak v Argu pokusila se tda vzneench zruiti demokracii, kdy se
vyznamenala vtzstvm nad Lakedaimoany v bitv
u Mantineie;' v Syrksch' lid zmnil polteiu v demokracii, kdy skonil vtzn vlku s Athany; v Chalki30 d I zas lid se spojil se vzneenmi, odstranil tyrana Foxa
a ujal se hned sprvy obce sm. A v Ambrakii opt tak;
lid vyhnal tyrana Periandra spolen s tmi, kte se proti nmu spikli, a sprvu obce strhl na sebe.
Vbec nelze zastrati pravdu, enepokoje v obci vyvo35 lvaj ti, kte byli pvodci rozkvtu, I a jsou to osoby
soukrom nebo v adech, anebo kmeny neb vbec jakkoli jin st a mnostv; bud' toti rozbroj zanaj ti,
ktejim zvid jejich estnho msta, anebo oni sami pro
svou pednost nechtj se spokojiti rovnmi prvy.
Zzen obce se mnv tak tehdy, kdy strany, kter
b
1304
se pokldaj za protivn, jsou si rovny, I napklad bohi a lid, a kdy tu stednho stavu nen bud' vbec, anebo
jest zcela nepatrn; nebo ped-li jedna strana druhou
svou moc, nem druh strana chuti, aby se poutla v boj
se stranou zjevn silnj - proto tak ti, kte vynikaj
5 ctnost, nepsob tm dnho rozbroje; I nebo jich
bv mlo proti mnohm.
15

tajn

194

KNIHA PT

To by byly tak celkem potky a piny rozbroj

a pevrat stav vbec. Zmny stav pak bvaj zpso
bovny nkdy nsilm, nkdy lst; nsilm tak, e se bud'
hned zpotku nebo pozdji uv nsilnho donucen.
I Ale tak lest jest dvojho druhu. Nkdy se toti nejprve
pelst oban a stava se zmn s jejich svolenm, ale
potom se uchvatitel moci udruj nsilm proti jejich
vli - tak se napklad za vldy ty se oklamal lid ped
strnm, e krl poskytne penze na vlku s Lakedaimonskmi, I a kdy se le prozradila, hledli se ve vld
udreti; nkdy se vak zmr hned od zatku uskuten
p~mlQl.lYnma tak se i dle uv tho prostedku, take se pak ti, kte byli pemluveni, dobrovoln podrobuj

ID

15

vld.
Vbec

se tedy ve vech stavch vyskytuj

z uvedench pin.

5.

Piny

pevraty

a pklady pevrat v demokracich

Podle tch pin jest nyn teba zkoumati, jak to je

u kadho druhu stavy zvl.
6mokracie se mnvaj zvlt zpupnou nevzanost
demagog; jednak toti zmon jednotlivce sthaj skonmi alobami a tm je nut, aby se sjednotili - nebo spolen strach sdruuje i nejvt neptele -,
jednak veejn proti nim popuzuj liJJA to lze asi pozorovati na I mnohch ppadech, e tomu tak skuten
jest.
Tak na Kou demokracie padla, kdy se tam vyskytli
niemn demagogov - nebo lechta se spolila. A na
Rhodu bylo tot; tam toti demagogov zavedli vyplcen mzdy lidu za konn obanskch povinnost, ale br-

195

20

25

POLITIKA

30

35

1305'

10

15

nili splcen dluh trirarchm,* kte pak pro I aloby na

n podvan byli pinuceni, aby se spojili a zruili demokracii. Tak v Hrakleii' vinou demagog byla demokracie zruena hned po zaloen osady; nebo tda vzneench, ponvad jimi byla trna, odela do vyhnanstv,
tam se shromdila, vrtila se a uinila konec vld lidu.
I Podobnho zniku se doila tak demokracie v Megarch; demagogov toti poslali do vyhnanstv mnoho
vzneench, aby mohli zabaviti jejich jmn, a vyhnanc bylo takov mnostv, e se vrtili, v bitv pemohli
lid a zavedli oligarchii. Stejn osud mla i I demokracie
v Km, kterou odstranil Thrasymachos. Pi pelivm
pozorovn vidl by asi kad, e tak v ostatnch demokracich pevraty bvaj zpsobovny takovm zpso
bem. Nkdy toti demagogov, aby se zavdili lidu, pokozuj vzneen bud' tm, e jejichjmn I rozdluj mezi
lid, nebo je veejnmi vlohami zmenuj, i drd je tak
k odboji; nkdy zase tm, e je osouj, aby pro sebe
mohli zabaviti majetek boh.
V starch vakQdy tent mu bval demagogem
a zrove vojevdcem, mnvala se demokracie v tyranidlQ1ebo tm vtina starch tyran byla z demagog.
I Pina toho, e se to tehdy dlo, za dnench as vak
ji nikoli, jest v tom, e tehdy demagogov bvali z ad
vojevdc - nebyli toti jet tak zbhl v enn -, nyn
vak za rozkvtu enictv stvaj se sice obratn enci
demagogy, ale pro nedostatek zkuenosti ve vlenictv
neodvauj se dnho toku, leda e by se to bylo nkde
nakrtko podailo.
Dve bvaly tyranidy astj ne nyn tak proto, e
se v rukou nkterch osob hromadila velik moc, jako
v Mltu v rukou prytanovch' - nebo prytanis rozhodoval o mnoha dleitchvcech -, a krom toho se vd-

196

KNIHA PT

cov lidu s vlenickm nadnm pokoueli o tyranidu

z t piny, e obce tehdy nebvaly velik a lid bydlel
I na venkov, * jeto byl zamstnn prac. Vichni pak to
inili, kdy si zskali dvru lidu, a dvodem k n bylo
jejich neptelstv k bohatm, jako to napklad v Athnch uinil Peisistratos, kdy rozntil boui proti obyvatelm rovin, * a Theagens v Megarch, I kdy dal pobti stda zmonch, kter nael na pastv u eky, a jak
Dionsios pro svou obalobu Dafnaia' a boh byl uznn za hodna tyranidy, ponvad pro to neptelstv
doel vry, e jest demokratem.
Ale mnv se tak starmrn.demokracie ve vstedn demokraciipldiildoby; tam toti, kde se I ady
vol bez ohledu na -odhad, a vol lid, ti, kte ba po a
dech, svm dnm dosahuj toho, e lid jest postaven
" i na4z4~9-r!l' Prostedek proti tomu, aby se to nestvalo
vbec anebo alespo ideji, byl by v tom, kdyby se
ednci volili po flch, ale neod veholidu zrove.
Z tchto pin se tedy dj tm vechny zmny v demokracich.

6.

Piny

20

25

30

35

a pklady pevrat v oligarchich

Oligarchie se mn pedevm pro dva velmi znm

zjevy. Jednak tehdy, Js4y#se l1!z.Uj]:!l.Jltfy; nebo tu se
kad stv dostatenm vdcem, zvlt tehdy, I kdy
vdce sm pochz z oligarchie, jako na Naxu Lygdamis: kter byl pozdji tak tyranem.
Rznosti v rozbroji vak maj potek jet i z jinch
pin. Nkdy toti pevrat vychz prv o~~Y
ovem ne od tch, kte jsou ve vld, kdy poet vldnoucch jest jen velmi mal, jak tomu bylo napklad

197

40

1305 b

POLITIKA

10

15

20

25

30

35

Massalii, V I Istru, V Hrakleii' a V jinch obcch; ti,

kte nebyli V adech, brojili tak dlouho, a se k nim
dostali, nejprve star a potom tak mlad brat; nkde
toti nesm zastvati ad otec zrove se synem, nkde
zase star bratr s mladm; I a proto se oligarchie podobala spe polteii, v Istru pela konen v demokracii, a v Hrakleii se vlda dostala z rukou menho potu
do rukou esti set.
Tak v Knidu' se oligarchie zmnila, protoe vzneen sami povstali proti sob, jeto jich bylo ve vld jen
nkolik mlo a, jak eeno, otec I se synem nebo vce
brat, krom nejstarho, nesmli v n bti zrove; zatmco se tak peli, uchopil se toho lid, zvolil si vdce ze
vzneench a pemohl je, nebo nesvornost zeslabuje.
Rovn v Erthrch' za dvnch as lid zvrtil oligarchickou stavu Basilid, akoli I si jej sprvcov dobr
sprvy horliv hledli, jeto byl nespokojen, e jich nad
nm vldne jenom nkolik.
Oligarchie vak bvaj nieny vinou samch oligar. ch, kdy z evnivosti se stanou demagogy; demagogie
pak je tu dvoj, jedna jest gleii sammi oligarchy - demagog I se toti mezi nimi vyskytne, i kdy jest jich jen
zcela mlo, jako napklad mezi ticeti v Athnch Charikls" se svmi stoupenci prorazil svm demagogickm
umnm, a tm zpsobem Frnichos a jeho spolenci
za vldy ty set -, anebo kdy lenov oligarchie dlaj
demagogy u davu, jako v Lrse strci oban byli I demagogy u davu, kter je volil, a vude tam, kde v oligarchich ady nevol ti, z nich se ednci ustanovuj,
nbr ady se obsazuj sice podle vysokho odhadu
nebo ze stran, ale voliteli jsou tkoodnci nebo lid, jako
se stalo v Abdu, a kde se soudy neobsazuj z tch, kte
vedou sprvu obce - I nebo tam se lidu lichot, aby se
V

198

KNIHA PT

vykonval vliv na soudn rozsudky, a tm se podvrac

stava, jako se stalo v Hrakleii na Pontu -, mimoto kdy
nkte oligarchii obmez na poet jet men; nebo ti,
kte tou po rovnosti, jsou pak nuceni pibrati ku pomoci lid.
K zmnm v oligarchii pichz i tehdy, kdy I oligar- 40
c.~9vrozmailm ivotem. promrhaj svj soukrom
majetek; nebo takov lid tou po novotch a bud' sami
usiluj o tyranidu anebo [jinho in tyranem - jako v Sy- 1306'
rksch Hipparinos Dionsia nebo jako v Amfipoli mu
jmnem Kleotmos pivedl chalkidsk pisthovalce a po
jejich pchodu je pobouil proti zmonm, a z te piny se v Aign I pokusil zvrtiti stavu onen mu, kter 5
vyjednval s Chartem;' takov lid se tedy nkdy pokouej hned nm hnouti, nkdy rozkrdaj obecn majetek, i vznik potom rozbroj bud' v jejich vlastnch adch, anebo dochz k boji oban proti tmto zlodjm,
Jako se stalo v Apollnii na Pontu. Je-li vak oligarchie
svorn, I nezanik sama ze sebe tak snadno. Dkazem pro 10
to jest stava ve Farslu; tam toti jen nkolik mlo mu
vldne nad mnohmi, ponvad se sami vespolek dobe
srovnvaj.
Pevrat v oligarchii bv i tehdy, kdy se v n zd
P!".1:!.h oligarchie. To bv tam, kde i pi malm potu
vei1astnk sprvy ani tento I mal poet nem cel 15
asti v nejvych adech, jako se stalo kdysi v lid;
tam toti sprva obce byla beztoho v rukou jen nkolika
mlo mu, ale geronty se z nich stvalo jen zcela mlo,
ponvad geront bylo devadest, a to doivotn, a volba se vztahovala jen na velmoe, jako u geront v Lakedaimonu.
Pevrat I oligarchi jest monjakza vlky, tak v mru.
20
Za vlky, kdy dritel moci pronedvruk lidu jsou

199

25

30

35

1306 b

10

POLITIKA

KNIHA PT

nuceni mti nmezdn vojsko - nebo se asto ten, komu

nad nm sv vrchn velen, stv tyranem, jako v Korintu Tmofans;' a je-li velitel vce, zad si vladastv
sami, *1 nkdy se vak toho boj, i pibraj ke sprv obce
lid, jeto jeho pomoci nutn potebuj. V mru zas ze
vzjemn nedvry svuj str nmezdnm vojnm
a zprostedkujcmu archontovi, kter nkdy ovldne ob
strany, jak se stalo v Lrse I za vldy Aleuovc pod Simem a v Abdu za vldy stran, z nich jedna byla lfiadova.
Rozbroje vznikaj tak protol!;;elenov oligarchie.
sami mezi sebou odstrkuj a navzjem se utlauj ve sat
cch a soudech, jako jsme ji dve uvedli rozbroje vznikl v zleitosti satku; 1 tak v Eretrii Diagors uinil
konec oligarchii proto, e byl uraen v takov zleitosti. Ze soudnho rozhodnut vznikla vzpoura v Hrakleii
a v Thbch, kdy v Hrakleii Eurytin 1 a v Thbch
Archis pro cizolostv byli potrestni sice spravedliv,
ale s pobuujc stranickou vnivost - jejich neptel
toti li ve sv nenvisti tak daleko, e je dali pivzati
na kl na nmst.
Mnohm oligarchim tak proto, e byly pli pnovit, uinili konec nkte lenov sprvy ,kte s n nebyli spokojeni, 1 jako byla oligarchie v Knidu a Chiu.
Tak pouh 1JAboda psob pevraty v takzvan _pQlteii a v oligarchich, kdy v nich lenstv v rad, soudu
a v ostatnch adech zvis na odhadu. asto toti pvodn odhad byl stanoven vhodn pro 1 tehdej dobu,
take se podle nho dostalo asti ve vld v oligarchii
jen nkolika mlo mum a v polteii stednm vrstvm,
ale potom mrem nebo jinmi njakmi astnmi okolnostmi blahobyt tak vzrostl, e tyt majetnosti postoupily v odhadu mnohem ve, i mohli nyn vichni oba-

n mti podl ve vech obanskch prvech; I obrat to,

kter se nkdy provedl ponenhlu, pomalu a potaj, nkdy vak tak rychleji.
Oligarchie se tedy mnvaj a rozbroje v nich zanaj
z takovch pin - vbec pak jest jet poznamenati, e
jak demokracie, tak oligarchie nepechzej nkdy v stavy opan, nbr v stejnorod, napklad I zkonit
demokracie a oligarchie v nsiln a naopak.

V aristokracich vznikaj rozbroje proto, e

m ast v poctch - a to, jak bylo eeno, pu-so6Inepokoje i voii.garchich, protoe aristokracie jest jaksi oligarchi, I nebo v obou stavch jest vlda v rukou
jen nkolika mlo mu, ovem ne z tho dvodu; ne
pro tut okolnost se zd, jako by aristokracie byla oligarchi. Bv to nutn zvlt tehdy, kdy je tu urit
mnostv lid, kter se doml, e se jim rovn ctnost,
jako v Lakedaimonu takzvan Partheniov 1- pochzeli
toti ze stavu homoi' -, kte byli pistieni pi spiknut,
i byli proto poslni, aby zaloili osadu Tarent, anebo tehdy, kdy nkte vznamn muov a na zdatnosti nijak
nezadvajc bvaj zneuctvni tmi, kte zastvaj vysok ady, jako napklad Lsandros krli: nebo kdy
nkdo, a je udatn, nem asti v poctch, jako Kinadn,' I kter za Agsila zosnoval spiknut proti Sparanm; dle, kdyjedni jsou pli chudobn, druz pli
zmon - a to bv zvlt ve vlkch; stalo se to tak
v Lakedaimonu za messnsk vlky; jest to i zjevno
z Tyrtaiovy bsn,' zvan IEunomi; nkte se toti vlkou octli v nouzi a dali o nov rozdlen pdy -, mi-

200

201

7.

Piny pevrat

15

20

v aristokracich

jeI6g~J()<

oban

25

30

35

1307'

POLITIKA

moto kdy nkter jednotlivec jest mocn a mohl by se

stti jet mocnjm, take by byl samovldcem, jak
tomu patrn bylo u Pausania v Lakedaimonu, kter byl
5 velitelem za mdsk I vlky, a v Karchdonu u Hannna.
Pedevm sevak polteie a tak aristokracie uvoluj
tm,ese v sam stav pestupuje prvo. Potek jest
v tom, e v~teii nebv sprvn smena demokracie
10 aoligarchie.jy.aristokracii pak tyto a ctnost, I zvlt
vak ty dv. Tm "dv" myslm demokracii a oligarchii.
Tyto se toti sna v sob slouiti jak polteie, tak i vti
na takzvanch aristokraci. Nebo tm se prv li aristokracie od takzvanch poltei,' a proto tak jedny z nich
15 jsou mn trval, druh vce; I ty toti, kter se vce klon
_k oligarchii, nazvaj se aristokraciemi; ty vak, kter se
klon k vld mnostv, polteiemi; proto tyto bvaj pevnj ne ony; nebo vtina m vt moc a lid, maj-li
rovn prva; rnqjkS(qyi vtUslsu,kdet-mol1,
20 d~lrjim stava pevahu, I rdi se stvaj zpupnmi
a osobuj si vce na kor jinch.
Vbec se kad stavapevrac v tu, ke kter se klon,
ponvad kad strana hled roziti svou moc, tedy
polteipechzv demokracii,

25

aristokracie v oligarchii;

-nebo naopak, tedy aristokracie v -de-mokracii - nebo

chudobnj, jsou-li utiskovn, strhujobec na I stranu
opanou -, apolteie v oligarchii - nebo stlost jest jen

tflrrz, kde jest rovnost podle hodnoty a kde -kad m sv.

To, co tu eeno, stalo se vThrich. Ponvad tam od30

had pro vstup do ad byl pli vysok, byl zmenen

a bylo zzeno vce ad, I a ponvad se lechta proti
zkonu zmocnila veker pdy - nebo zzen mlo vce
rz oligarchick, take si mohla osobovati vce nrok' -, lid, kter se ve vlce vycviil, pemohl jej posdku a neustal dve, dokudji dobrovoln nevydali ti, kte

202

KNIHA PT
mli

vce pdy, nejim nleelo. Ponvad dle vechny

aristokratick stavy jsou oligarchick, I mohou z nich 35
vzneen tm spe koistiti, jako tak v Lakedaimonu
statky pechzej do rukou jen nkolika jednotlivc;
vzneen tu tak spe mohou initi, co chtj, a dcery
mohou provdvati za toho, za koho chtj; proto tak
obec Lokr vzala za sv pro satek obanky s Dionsiem, co by se nebylo stalo v demokracii ani I v aristokra- 40
cii dobe smen.
Aristokracie se vak zvl mnvaj nepozorovan 1307 b
proto, e se pevrat dje ponenhlu, jak bylo uvedeno ji
dve ve veobecnm vkladu o vech stavch, e pi1inou pevrat bv tak malikost; nebo jakmile se
v stav v nem povol, I tu lid snze ji hbaj i vc
ponkud dleitj, a pohnou celm dem. To se stalo

tak v stav thrijsk. Tam toti byl zkon, e vojevdce sm bti znovu zvolen teprve po pti letech, ale n
kolik mladch mu, zdatnch vlenk a oblbench
u mnostv vojska, pohrdlo tmi, kte byli I v ele spr- 10
vy obce, a vili, e snadno doshnou svho cle, i pokusili se nejprve zkon ten zruiti a prosaditi, aby tyt osoby mohly bti stle vojevdci, jeto pedvdali, e lid je
bude rd voliti. ednci, takzvan symblov, jich se
vc tkala, zpotku I zvedli sice proti tomu odpor, ale 15
potom si dali ci v domnn, e oni, spokojeni s odstrannm toho zkona, v ostatnch vcech nechaj stavu na
pokoji, pozdji vak, kdy chtli brniti jinm zmnm,
nepodili ji nic, nbr cel d stavy se zvrtil ve vladastv tch, kte zaali s novotami.
Vechny I stavy zanikaj nkdy samy ze sebe, nkdy 20
z pin vnjch, kdykoli obec s opanm zzenm je
bud' nablzku, nebo jest sice vzdlenj, ale m velkou

203

POLITIKA

25

moc. Tak to bylo u Athan a Lakedaimoan;Atha

n toti ruili vude oligarchie, Lakan demokracie.
Tm by tak asi byly vysvtleny piny pevrat I stav
a rozbroj.

KNIHA PT

dostiv nepokozuj na cti, mnostv I na majetku; k

vespolek pak a k tm,

sob

\0

kte

maj ast ve sprv, ch..-O.ya,ji

rovnost, kter si demokrat pej pro lid, jest mezi rovnmi nejen spravedliv, nbr tak
s~ demokraticky.Nebo

prospn.

Dle jest nutno pojednati o udrovn stav jak veobecn, tak v kad stav zvl.
Pedn tedy jest zjevno, e znme-li piny, pro n
stavy berou zkzu, znme tak prostedky, jimi se udruj; nebo to, co jest opan, psob opan, a znikjest
I opakem zachovn.
A tak, m-li se v/stavch dobesmench dvati na
nco pozor, tedy n~o, aby se nedlo nic protizkonnho,a zvlt je nutno bti na stri ped malikostmi;
protizkonnost se toti vpl tajn, jako mal vydn;
opakuj-li se asto, ni majetek. trata se toti nepozoruje, I ponvad se nedje najednou; nebo rozumjest tm
klamn, jako klame sofistick sudek: Je-li kad jednot.Iv.vc mal, paki jejich souhrn. Ale to jest jen v jednom smyslu pravda, v druhm nikoli: celek zajist a souhrn nen mal, nbrjestjen sloen z malch st. Proto
jest teba dvati pozor na ten zatek; I ~a<:l.ryMsenesm
.viti chytrm.skokm, I nalenm na mnostv, nebo
se vyvracej skutky - co pi stavch nazvme takovmi chytrmi skoky, bylo eeno dve:
Mimoto jest mono vidti, e se asto dlouho udruj
nejen aristokracie, nbr tak oligarchie, ne proto, e by
tyto stavy byly stl, I nbr PIQto,esprvcovad.
~dob.LzacbAz:~jj jak s leny sprvy obce, tak s neleny;
tmto neubliuj a jejich vdce pibraj do vldy a cti-

Je-li tedy poet tch, kte vedou sprvu obcetvt,

jsou pr9M?_~~t1 mnoh demQkEtt!-cJ<.L~9,iz:.~Jl, I jako napklad to,ese po esti mscch ady znovu obsazuj,
aby se dostalo na vechny, kte maj rovn prva; nebo
rovn jsou ji nm takovm jako lid - proto se i mezi
.nimi vyskytuj asto demagogov, jak eeno dve' -,
potom oligarchie a aristokracie mn snadno pechzej
ve vldu velmo- nebo ti, Ikte aduj jen krtkas,
nemohou zpsobiti tolik zla jakoii, kte aduj dlouho,
v em prv jest pina vzniku tyranid v oligarchich
a demokracich; v obou toti o tyranidu usiluj bud' nejmocnj, tu demagogov, tam velmoi, nebo nejvy
Jt,dnci, kdy aduj dlouho.
[J!~tavy se vak udruj nejen, jsou-li zhoubn ivly'
vzaleny, nbr nkdy tak, jsou-li blzkoj nebo pak se
oban ze strachu l..Q~_o stav~~~rai. Proto ti, kdo
o stavu peuj, maj vzbuzovati strach, aby oban byli
na stri a jako non I str neustali stavu hldati, a maj
jim vzdlen nebezpe liti, jako by bylo nablzku.
[Dle jest se teba snaiti zkonitou cestouza~ra_oyat.L
.f.f::illiYQsti a rQzbrojm mezi vzneenmi a starati se i o
ty, kte se svr neastn, dve ne by se i oni do nich
dostali, jeto nelze komukoli rozpoznati vznikajc zlo
hned v zatcch, nbr jest k tomu teba zkuenho
I politika.
Proti pevratu, kter vznik v oligarchii a polteii pro
odhady jmn, kdy toti zsoba penz vzrst, ale ve
odhadu zstv stejn, prospv srovnati vi novho

204

205

8./Udrovn stav

30

35

40
1308 a

15

20

25

30

35

KNIHA PT

POLITIKA

odhadnho jmn s pedelm, a to I v obcch, v nich se

130g
odhad kon ron, initi to v tto dob, I ve vtch obcch pak za ti nebo za pt rok, a kdyby toto odhadn
jmn bylo o mnoho vt nebo o mnoho men ne d
ve, kdy se v stav stanovila ve odhadu, vydati zkon,
aby se i odhadn mra zvila nebo snila; toti vzrost5 lo-li jmn, aby se I dle prstku zvila odhadn mra,
a kleslo-li, aby se dle toho tak odhadn mra snila
a zmenila. Neuin-li se toti jedno v oligarchich
a v polteich, me vzniknouti tu oligarchie, tam vlda
velmo, neuin-li se druh, me se stti z polteie de10 mokracie a z oligarchie I poltei nebo demokracie.
Spolenm pravidlem pak v demokracii, v oligarchii,
v monarchii a v kad stav budil~.<iSJld.g, aby mop
.Jgd..n~o..QbanaJ]_~YE:!!.!J.k!pfJli nad soumrnost, nbr
spe jest teba pokusiti se o to, aby segbansk.Q.W
dvaly spe m~tajr.Y9l ne ve i ' a krt~..w 15 nebo ty kaz lidi, a kad nedovede sneti I tst -;
a nedje-li se to, aby se alespo, byly-li dny najednou, najednou zase neodnmaly, nbr jedna po druh.
A zvlt jest teba usilovati o to, ~Qy.sepomry.zkony
upravily tak, aby nikd()11~l11()hl mnoho vynik;l.tLrn.:oc ani
ptel, ani m~j.et1Zu,~ nelze-li tornuibr~iti, aby takov
lid byli YYllQvdnLdQ..fi~_i~j':
20
Jeto se vak zavdj novoty i zpsobem soukromho ivota, jest teba zaditi njak_~fad, kter by dohlel na ty, jejich zpsob ivota kod zjmm stavy,
tedy v demokracii zjmm demokracie, v oligarchii zjmm oligarchie, a stejn tak i v ostatnch stavch.
25
Z tch dvod jest tebas!~itak tu st obanstva,
.J(Jg,r!L~g.!J1AAQ!Jif{~ lk proti tomu jest v tom, e se prce
a ady rozdlej vdy mezi protivn strany - protivnmi
stranami myslm mue zdatn a obecn mnostv, chu40

206

dobn a zmon - a e se usiluje o to, aby bylo smchno bud' mnostv nernajetnch a zmonch, I neh~' aby
byla zeslenastedfltda.- nebo tato vyrovnv spory,
vznikl pro nerovnost.
Prokadou stavu vak jest nejdleitj poadavek,
aby zkony a ostatn sprvou byla tak uspodna, e by
[gJ, n ady nemohly obohacovati. 'Toho jest hledti
zvlt v oligarchich. Nebo lid se tak nehor pro to, e
jest vylouen I z ad a vldy, ba naopak je rd, e se
neruen me starati o sv soukrom zleitosti, jako se
hor, kdy m podezen, e ti, kte vedou sprvu obce,
rozkrdaj jej majetek; a to oboje jej hnte, e nem podlu v poctch ani v zisku. Jedin tak by stava mohla
bti demokratick a zrove aristokratick, I kdy by to
tak nkdo uspodal. Vdy by pak ob strany, i I vzneen i lid, mohly mti to, co chtj. Nebo to, e vichni
mohou vsti sprvu obce, jest demokratick, ale e skuten v adechjsoujen vzneen, jest aristokratick, a to
bude tehdy, kdy nebude mono z ad se obohacovati;
nezmon toti I nebudou stti o ady, protoe z nich
Jl_e..maj zisku, nbr radji zstanou pi svch soukromch zletostech.kdetozmonje budou moci zastX::lJi,prQt()e nepotebuj dnho zisku z obecnho majetku; tm se stane, e chudobn zbohatnou, protoe se
neruen budou moci zabvati svmi pracemi, a e nad
vzneenmi nebude vldnouti kde kdo.by se obecn
penze nezcizovaly, mus se odevzdvati ped vemi oban')r7a opisy t mus bti uloeny u vech frtri, 10r
cha fl; .~pro ty, kteii se proslav_nezitnou slubou..
obci, mus bti stanoveny pocty.
LV demokracich se I m etiti zmonch a neml by
se rozdlovati nejen jejich majetek, nbr ani vtek,
jak se to v nkterch stavch nepozorovan dje, a byn

207

30

35

40

1309'

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA PT

10 by i lpe zdrovati je tak od veejnch nkladnch,

ale neuitench podnik,' napklad vpravy sbor, pochodovch zvod a podobn, i kdyby to sami chtli.
f)[oligarchii pak jest zase poteb velmi sestarati o chudobn obany, povolovati jim pstup do vynosnch a
_~4;a kdyby se"p~ovinil nkdoze zmonch proti nim,
trestati jej vce, ne kdyby to byl nkdo z jejich vlastnch
ad; a ddictv se nesm odkazovati libovoln darovnm,
nbr podle rodov posloupnosti, a nikdo nesm obdreti vce ne jedno. I Tm se toti doshne vt rovnosti
majetku a vce chudobnch oban dojde blahobytu.
lY..demok~acii i v oligarchii jest tak prospno, d-li
se 1In, kte se sprvy obce mn astn, v ostatnch
vcech bud' rovnost nebo i pednost, v demokracii zmonm, v oligarchii I chudobnm; jen nejvy ady
obce mus bti svovny tm, kte podle stavy jsou
k nim pln oprvnni, a to bud' vhradn jim nebo vti
nou:

jest (jen) spravedliv a ptelem stavy, jak se m pak

volba zaditi? Podob se, e jest tu teba pihleti k dv
ma vcem, a to, eho vichni lid maj I vce a eho mn; proto pi vojevdcovstv jest teba pihleti vce
k znalosti ne k ctnosti - nebo vojevdcovsk schopnostijest u lid mn, ctnostnch povah vce -, kdeto pi
policejnm ad a pi sprv pokladu jest to naopak nebo to vyaduje vce ctnosti, ne bv u vtiny lid,
avak znalost bv spolen vem.
Nkdo by se vak mohl tak tzati, I k emu jest jet
teba ctnosti, je-li tu schopnost k adu a lska k stav?
Vdy tyto dv vlastnosti pr vykonaj to, co je prospn. i snadje mono, e ti, kte je ob maj, pece se pi
tom nedovedou ovldati, take nic nebrn, e by se n
kte mohli zachovati i v zleitostech obce zrovna tak,
jako nedovedou slouiti svm vlastnm zjmm, a maj
znalost a lsku k sob?
Vbec vak stavy udruje vechno to, o em kme,
e v zkonech prospv stavm, I zvlt asto uveden
velmi dleit podmnka,' e se m hledti, pbJ;_trana,
kter si stavy peje, byla silnj ne ta, kter siji ne-

9.

35

40
1309 b

Pokraovn

vkladu o udrovn stav. Nutn

vlastnosti sprvc nejvych ad

10

15

12f.i~
Krom

[j5'Qjho jest potiebi tm, kte maj spravovati nejvy ady, pedn ls!9!.~lfAgl1!'LL.tq, za druh co nejvt schEE!:lgELQ[Qjlt~!Y_3?Evy a za tet v kad jednotliv stav ctnosti a sp'J:jJl!.~ril!1.Q,jj, jak t stav
odpovd - nen-li toti ve vech stavch stejn prvo,
mus bti tak rozdly ve spravedlnosti.
Tu vak vznik pochybnost o tom, Ijak jest teba zadj~i volbu, nem-li vechny tyto vlastnosti t osoba; Ije-li napklad nkdo zdatnm vojevdcem, ale pi tom
patnm lovkem a nen ptelem stavy," kdeto jin

toho veho se nesm zapomnati na to, eho se

ve zhorench odrdch stav nedb, toti na t~cl; .
I nebo mnoho toho, co se zd demokratick, demo kracie ni a mnoho toho, co se zd oligarchick, ni oligarchie. Ti vak, kdo v tom vid jedin zdar, zavlkaj ty
stavy do krajnosti a zapomnaj, e to bv, ovem
i u ostatnch stav, tak jako u nosu, kter, i kdy se odchl od nejkrsnj pmky k tvaru nosu jestba nebo
k tvaru ploskmu, pece Ijet me bti krsn a hledn; nebyl by vak ji takov, kdyby nkdo tuto odchylku
chtl jet vce stupovati, protoe by nos nejprve pozb-

208

209

20

25

POLITIKA

val mrnosti du a konen pro nadbytek nebo nedostatek v obou krajnostech nebyl by ji nosu ani podoben.
30 A tak I je to i u ostatnch d. Oligarchie i demokracie
mohou bti jet snesiteln, i kdy se odchyluj od nejlepho zzen; bude-li vak nkdo tyto odchylky tu nebo
tam stupovati jet dle, stavu nejprve zhor a kone35 n tu nebude vbec dn stavy. I Proto zkonodrcovi
a politikovi nesm bti neznmo, kter demokratick z
zen udruje demokracii a kter ji ni, a kter oligarchick oligarchii. Ani jedna, ani druh neme bti a trvati
40 bez zmonch a bez lidu, ale kdy nastane rovnost I ma1310' j etku, nutn z nich vznikne jin stava, I proto ti, kte vstednmi zkony chtj niiti zmon nebo lid, ni
stavu samu.
V tom se chybuje jak v demokracich, tak v oligarchich. V demokracich, kde o zkonech rozhoduje lid, chy5 buj demagogov; I nebo bojem proti zmonm rozdvojuj obec, a pece naopak by asi mli mluviti v zjmu
zmonch, a rovn tak v oligarchich oligarchov v zjmu lidu a psaha oligarch by mla znti prv opan,
ne jak zn v dnen dob; nyn toti v nkterch oligarchich psahaj: "... a lidu budu neptelem a budu radilO ti I k jeho kod, jak budu moci", a pece by mli smleti a v psaze prohlaovati opan: " ... nebudu lidu
ubliovati" .
Ale nejdleitj ze veho, co dosud pro ud~~ovn
stav bylo uvedeno a co vichni zanedbvaj,jest.s!!.o15 va v duchu stavy. Nebo nebude dnho prospchu I ze
~kon sebeprospnjch a schvlench tebas vemi
obany, nebudou-li pro ivot v stav navykni a v jejm
duchu vychovvni, a to demokraticky, jsou-li zkony demokratick, a oligarchicky, jsou-li oligarchick.
Vdy je-li nedostatek sebeovldn u jednotlivc, jest

210

KNIHA PT

i v obci. Vychovvati I v duchu stavy vak neznamen

initi to, co se oligarchm nebo stoupencm demokracie
lb, n~.br t0lt.!'!: by se je~~is~afi sc~opnmi !t~ voli:
garchii, dru! v demokracii. Zatm vsak v dnen dobe
v oligarchich synov tch, kte vedou sprvu, ij rozmaile, ale synov nemajetnch cvikem a prac sl a se
otuuj, I take ve vt me tou po pevratech a maj 25
tak slu k jejich proveden; v demokracich, kter se pokldaj za demokratick v nejvy me, jest zzen protivn tomu, co jest prospn; pinou toho jest nesprvn pojem svobody: Nebo dva znaky, jak se zd,
vyznauj podstatu demokrac!~:vJ4c!.Cf...,!~!.!!!!)la I ~Q- 30
da; prvo setu pokld za rovnost a r9YD:ost zle v tom,
em se lid USl!e.S.S-:, a vle lidu rozhoduje, svoboda
(a rovnost)' vak zle v tom, e kad dl to, co chce;
ije tedy v takovch demokracich kad tak, jak se mu
lb a, s Eurpidem eeno, podle pn srdce svho. Ale
to je patn; nebo ivot I v duchuJlsICll!J,J-se !U!mfpokl- 35
dati za otroctv, nbr za prostedekkjejf1J:1Ly.4r:.#gn
.
...Tm by tedy byly celkem vypoteny piny pevrat
a zniku stava prostedky, jimi se udruj ajimi se
zajiuje jejich trvn.

na

10.

Piny

a pklady pevrat v monarchich

Zbv pojednati jet o monarchii, m se I ni a m

se pirozen udruje. I Prbh v krlovstvch a v tyranidch se podob tm tomu, co bylo eeno o dosavadnch stavch. Nebo krlovstv je blzko _arist()k!fl~je
a tyranida se skld z nejkrajnj oligarchie a demo krac~;1 proto je tak pro poddan nejkodlivj], jeto se

211

40
1310 b

20

KNIHA PT

POLITIKA

10

15

20

25

30

35

skld z dvojho zla a obsahuje krajnosti a vady obou

tch stav.
Oba druhy samovldy maj opan ji vznik; nebo
krlovstv vzniklo pro ochranu lepch oban' proti
I obyejnmu lidu, a krl se ustanovuje z lepch oban
pro svou vynikajc ctnost nebo pro vynikajc ctnostn
iny anebo pro vynikajc rod, kdeto tyran se dosazuje
z lidu a obecnho mnostv proti vzneenm, aby lidu
neubliovali. Jest to zejmo ze zkuenosti. Mono I ci,
e skoro vtina tyran byla z demagog,' kte si zskali
dvru tm, e osoovali vzneen. Nkter tyranidy se
utvoily zajist tmto zpsobem, kdy obce byly Ji vt
, jin ped nimi vznikly z krlovstv, kdy krlov pe
stupovali zddn ustanoven a dychtili po vld s vt
moc, I jin zasz osob, kter byly voleny donejvych
ad - za dvjch as toti ustanovovaly obce ady
pro sprvu obecnch zleitost a svtench poselstv' na
dlouhou dobu -; jin konen vznikly z oligarchi, kdy
volbou jednomu mui byla svena svrchovan moc pro
nejdleitj ady. Tm zpsobem bylo jim vem snadno-doshnouti cle, Ijen kdy chtli, jeto potebnou moc
k tomu mli ji pedem, jedni pro svj kr_~(),,~~tad,
druz pro vnost,jako napklad Feidn v Argu a jin
stali se tyrany'i krl, kdeto int tyrani a Falaris stali
se jimi pro velkou vnost; ale Panaitios v Leontnch,
Kypselos v Korintu, I Peisistratos v Athnch, Dionsios v Syrksch a jin povznesli se k tyranid z demagogie.
Jak jsme tedy ekli, krlovstv se ad vedle aristokracie. Nebo se zakld na hodnot, a ji naosobn ctnosti nebo rodu, nebo dobrodin, anebo na vech tchto v
cech zrovesmoc. Vichni I toti doshli t hodnosti
tm, e obcm nebo nrodm prokzali dobrodin anebo

k tomu mli moc, bud' e jedni ve vlce zachrnili nrod

ped porobou, jako Kodros, anebo druz jej z n vysvobodili, jako Kros, nebo e obsadili neb rozili zem,
jako krlov Lakedaimoan, Makedoan a I Molott.
Krl m bti strcem nad tm, I aby ti, kte majjm
n, netrpli dnm bezprvm, a lid aby nebyl v niem
utiskovn; tyranida vak, jak ji asto bylo eeno, nijak
nehled obecnho blaha, le pro vlastn prospch, Clem
tyranidy jest pjemno, I clem krlovstv krsno. Proto
tak tyrana vyznauje sil O penze, krle spe sil
o est; tlesnou str krlovou jsou oban, tyranovou
ciz nmezdnci.
Jest zejmo, e tyranida v sob sluuje zla demokracie
a oligarchie; z oligarchie I m to, e jejm elemjestbohtstv - nebo jen tak se d udreti ta tlesn str a rozmail ivot - a e lidu nedvuje - proto tak ob,
oligarchie i tyranida, maj spolu spolen to, e lidu odnmaj zbra, utlauj dav, z msta jej vyhnj a rozsazuj na rzn msta -; I z demokracie pak m neptelstv
a boj proti lecht, kterou tajn i veejn utracuje a ze
zem vyhn jako soupee a pekku svho vladastv.
A od n skuten vychzej spiknut, jeto jednak chce
sama vldnouti, jednak nechce bti I poddna. Proto tak
Periandros dal Thrasyblovi radu: aby vynvajc klasy dal postnati, m chtl naznaiti, e vynikajc obany jest teba vdy odklzeti.
Jak tedy ji bylo naznaeno: jest teba mti za to, e
ti!linypevrat v monarchich jsou tyt jako v sta"vch obanskch; I nebo bezprv, strach a pohrdn
dohnj mnoh poddan k tomu, e monarchim stroj
klady. Pi bezprv se bou zvlt pro zpupn jednn
a nkdy tak pro olupovn svho majetku. Tak cle
v tyranidch a v krlovstvch jsou tytjako tam; I samo-

212

213

40

1311'

10

15

20

25

30

POLITIKA

vldci toti maj hojnost bohatstv a cti, a to jsou vci,

k nim vichni smuj. toky vak jsou nameny bud'
proti osob vldc, nebo proti jejich vld. Bylo-li pi
nou zpupn jednn, mi prti osob. Jeto zpupn jednn m mnoho zpsob, byv z nich kad pinou
35 hnvu; ale ti, kter I popuzuje hnv, to zpravidla jen
proto, aby se pomstili, nikoli proto, aby na sebe strhli
nadvldu. Tak pinou toku na Peisistratovce bylo veejn pohann sestry Harmodiovy a potupen Harmodia
- Harmodios chtl pomstti sestru, Aristogeitn Harmo40 dia.' Proti Periandrovi, I tyranu v Ambrakii, bylo zosno1311 b vno spiknut, protoe se pi pitce I tzal milka, zda je
ji od nho thotn. Filippa zavradil Pausanis,' pon
vad ho nechal potupiti Attalovou druinou, a Amynta
Malho Derds, protoe se chlubil zneuitm jeho mld.
5 Proti I Euagorovi na Kypru povstal znm eunuch' a zabil ho pro potupu, ponvad jeho syn unesl jeho enu.
Mnoho tok se udlo tak pro tlesn zprznn, spchan nktermi samovldci. Takov byl tok Krataiv
proti Archelovi; obcovn s krlem toti bylo mu vdy
10 protivn, take konen I staila k proveden inu i men zminka, ne byla ta, e mu nedal dn ze svch dcer,
a mu to slbil, nbr tsnn vlkou proti Sirrovi a Arrabaiovi, star dal krli elimejskmu' a mlad jeho syno15 vi Amyntovi, domnvaje se, e tak ho nejspe usm I se
synem, zplozenm s Kleopatrou; ale hlavnm dvodem
jeho neptelstv bylo pece to, e mu bylo protivn pohlavn obcovn. Z te piny se k jeho spiknut pidal
tak Hellanokrats z Lrsy; krl toti zneuval i jeho
mld a nedostl svmu slibu, e ho povol do vlasti zpt,
20 i vil, e krl s nm obcoval ne z milostn I touhy, nbr
z pouh zpupnosti. Pthn a Hrakleids z Ainu' zabili
Kotya, aby pomstili svho otce, a Adams od Kotya od-

214

KNIHA PT

padl, protoe pokldal za potupu, e ho dal jako hocha

vyklestiti.
Mnoho se jich tak vzbouilo z hnvu nad utrpnou
tlesnou potupou, zpsobenou bitm; i mstili svou potupu tm, e sv utiskovatele I bud' zavradili nebo se o to 25
pokusili, a to i ti, kte zastvali ady a pochzeli z krlovskho rodu. Napklad v Mytiln Megakls se svmi
pteli napadl a pobil Penthilovce,' kte chodili po mst a lidi bili holemi, a pozdji Smerds zabil Penthila,
protoe byl od nho zbit a jeho enou I byl z domu vy- 30
vleen. Vdcem spiknut proti Archelovi byl Dekamnichos, kter nejprve podncoval spiklence; pinou hnvu bylo to, e ho krl vydal bsnku Eurpidovi, aby jej
dal zmrskati; Eurpids se toti na nho horil: e pr
nco eklo zpachu vychzejcm z jeho st. A jet
mnoho jinch I bylo z takovch pin bud' zabito nebo 35
napadeno.
Rovn to bval~u;bYlo to uvedeno jako jedna pina v polteich, a tak to bv i v monarchich; tak
napkladArtapanszabil Xerxa,' protoe se bl osoen
pro Dreia, kterho dal obsiti sice bez Xerxova rozkazu, ale doufal, I e mu to krl promine, jeto se nebude 40
moci upamatovati na vc, petsanou pi hostin.
Jin I toky bvaj z pohrdn, jako napklad tok pro- 1312'
ti Sardanapallovi,' kterho kdosi uvidl, jak sedl mezi
enami a pedl- je-li ostatn povst o tom pravdiv; nestalo-li se to vak tam, me se stti jinde -, a proti
Dionsiovi Mladmu povstal Din,' protoe jm I pohr- 5
dal, kdy vidl, e jest stle opil a e u oban pozbyl
veker vnosti. Z pohrdn stroj vladam klady tak
nkte jejich ptel; nebo dvra, kterou k nim m,
posiluje jejich pohrdn v nadji, e klady nebudou vyzrazeny. Z pohrdn povstvaj do jist mry tak ti, kte

215

10

15

20

25

30

35

POLITIKA

KNIHA PT

si mysl, e se mohou zmocniti vldy sami; nebo jeto

I maj pocit moci, a proto nebezpem pohrdaj, odvauj
se snadno toho podniku, jako vojevdcov proti monarchm, napklad Kros proti Astyagovi,' jeho ivotem
i moc pohrdal, jeto jeho vojensk moc byla slab a on
sm byl rozmail, a vojevdce Seuths v Thrkii proti
Amadokovi. I Nkte se bou tak z vce tchto pin
zrove, napklad z pohrdn aI.~e zjskuchtivosti, jako
Mithridts proti Ariobarzanovi. Z tto piny se o povstn pokouej zvlt muov sml, kte u monarch
zastvaj vysok vojensk ady; nebo statenost, dru-li se k n moc, bv smlost, a I ob psob, e osnuj
spiknut, ponvad si slibuj snadn vtzstv.
U tch, kte povstvaHz~tjlclosti, bv vak pi
na jet jinho druhu, ne jsou ty, je byly uvedeny d
ve. Nebo z tch, kte osnuj spiknut ze ctidosti,
nerozhoduje se kad podstoupiti nebezpe tak, jako n
kte ukldaj o ivot tyran, kdy vid jejich velik bohatstv a velik pocty; I tito tak in jen z uvedenho d
vodu, kdeto oni napadaj monarchy tak tak, jako kdy
chtj vykonati njak jin vynikajc in, jm by si
u ostatniclfzskali jmno a slvu, i nechtj dobti I monarchie, n~ Ovem tch, kte se z tohoto d
vodu odvauj takovho podniku, jest velmi mlo; nebo
to nutn pedpokld, e pi tom pranic nesmj dbti
zchrany svho vlastnho ivota, nehodlaj-li se zdreti
rozhodnho inu. Takov lid mus tak smleti jako
Din, ale to u mnohch nebv snadn; I ten toti thl jen
s hrstkou mu proti Dionsiovi a v tom smyslu se vyjdil, ka, e mu sta, provede-li ze svho inu, a se mu
ji poda dospti kamkoli, aspo tolik; a kdyby tedy
hned pi prvnm kroku do zem ml padnouti, to e by
pro nho byla krsn smrt.

K zniku tyranidy, I jako kad jin stavy, pispvaj

jednak vlivy vnj, I m-li nkter obec zzen protivn
a m-li vt moc - nebo e pak k tomu bude vle, jest
zjevno z protivnho zmru; a vichni, mohou-li, konaj
to, co chtj -, protivn stavy pakjsou pedn demokracie a tyranida, a to, eeno s Hsiodem,' I tak, jako hrn hrni - vdy nejkrajnj demokracie jest druhem
tyranidy -, potom krlovstv a aristokracie pro jejich
opanou stavu - proto Lakedaimoan zruili vtinu
tyranid a rovn Syrksan v dob, kdy mli obec dobe uspodanou. Jednak tyranida zanik sama sebou,
kdy astnci moci rozncuj I rozbroje mezisebou,jako
se stifO--vfodinGelnov a nyn Dionsiov. Rodina
Gelnova' byla svrena tm, e Hiernv bratr Thrasyblos lichocenm dovedl si upoutati Gelnova syna
a svdl ho k vstednmu ivotu, aby mohl vldnouti
sm; a kdy se pbuzn spojili, aby zabrnili pdu tyranidy a aby byl odstrann jenom Thrasyblos, I tu nkte
jejich spojenci vidli vhodnou chvli a vyhnali je vechny; proti Dionsiovi vythl jeho vagr Din, kdy si zskal pomoc lidu, a vyhnal ho, ale potom sm zahynul.
Ze dvou pin, pro n se zvlt stroj klady tyranidm,~_!!~Q~yisti a z pohrdn, jest jedna, nenvist, nutnm prvodcem I tyran, ale pevraty vznikaj asto
i z pohrdn. Dkazem toho jest zjev, e ti, kte si dobyli vldy, tak si ji vtinou a do konce ivota udreli,
ale jejich nstupci ji tm vichni ihned zase ztratili.
Nebo pro svj poitksk ivot upadaj v opovren
a I svm protivnkm poskytuj asto vhodnou p1eitost. Za st nenvisti jest teba pokldati takhnv; nebo bv jaksi pinou stejnch in. asto vak bv
jet innj ne nenvist; toky tu toti bvaj pornj, jeto ve nezn rozvahy - nvaly I hnvu se lid i-

216

217

40
1312 b

10

15

20

25

30

35

40

1313'

10

15

POLITIKA

KNIHA PT

dvaj zvlt pi potup, a to bylo pinou pdu tyranidy Peisistratovc a mnoha jinch -, nenvist vak vce
uvauje; nebo s hnvem bv spojen pocit bolesti, i neuvauje se pak snadno, kdeto neptelstv jest bez bolesti.
Zkrtka, tolik pin, o nich jsme ekli, e Ini nesmenou a krajn oligarchii i vstedn demokracii, mus
niiti tak tyranidu; vdy ony jsou prv tyranidou
s mnoha tyrany:
~lovstV bv nejmn nieno vnjmi pinami,
proto tak bv trval; zato piny zniku I vznikaj velmi asto z nho samho. Be pak za sv dvma zpsoby, jednak tehdy, I kdy rozbroje rozncuj lenov krlovskho rodu, jednak, dj-li se pokusy o nsilnj
vldu, kdy krl chce roziti svoji moc i proti zkonu.
V dnench dobch krlovstv ji nevznikaj, ale kdy
nco takovho vznikne, jsou to spe samovldy a tyranidy,' I protoe krlovstv jest vlda, je se sn dobrovoln, a m vt moc, kdeto stejnch jemnoho a nikdo
nem tak vynikajcch vlastnost, aby vyhovoval velikosti a dstojnosti takov vldy. Proto ji tak lid nesnej
dobrovoln; a zmocn-li se nkdo vldy lst nebo nsilm,
I pokld se to ji za tyranidu. V ddinch krlovstvch
k uvedenm pinm zniku jest teba pipojiti jet tu,
e mnoz v nichjednak upadaj v opovren, jednak e si
vedou zpupn, a nemaj moci tyranovy, nbr jen hodnost krle; tu je jejich svren snadn; nebo v t chvli,
kdy poddan krle nechtj, I nen ji krlem, tyranse
vak udruje i proti jejich vli ..
Monarchie tedy zanikaj z tchto a podobnch pin.

11. Prostedky k udrovn monarchi,

zvlt tyranid

218

Monarchie, prost eeno~udruj se opakem tch pin, a krlovstv zvl tm, t ti! se jeho moc mrn., m
men jest toti rozsah moci krl, tm del trvn m
nutn jejich vlda; nebo sami jsou pak mn despotit,
svm smlenm jsou jinm spe rovn a poddan jim
mn zvid. Proto se tak u Molott udrelo krlovstv
dlouhou dobu, I a rovn tak u Lakedaimoan, ponvad vlda od zatku byla rozdlena mezi dva krle,
a ponvad Theopompos ji zmrnil zase tm, e mezi jinm ustanovil jet ad efor; kolikj ubral moci, tolik
j zajist pidal trvn, take ji jistou mrou nezeslabil,
nbr I zeslil. Tak pr i sm odpovdl sv en, kdy
mu ekla, nestyd-li se, e svm synm odevzdv krlovstv slab, neje pevzal od otce: "Nikterak," pravil,
"nebo je odevzdvm trvalej."
~se udruj ~vojm velmi rznm zpsobem,
I jeden je u:lda5",-podle nho vldne vtina tyran.
Mnoho z tohoprzavedl Periandros z Korintu; ale mnoho lze odvoditi z vladaen perskho. Jsou to prostedky
pro udren tyranidy, pokud jest mono, o nich jsme
mluvili ji dve, I toti poniovati vynikajc mue, sebevdom odstraovati a nedovolovati ani spolenho
stolovn, ani dnho stranickho sdruen, I ani spolen vchovy, ani nic jinho takovho~b~~i
~ o , z eho ty dv vci obyejn vznikaj, toti
;~:be.YdQm.! a y.:zjemnfl:dvra,a netrpti ani volnho asu: ani jinak schzek tch, kte maj voln as.
A vechno zaizovati tak, aby si I vichni oban byli
vespolek co nejvce neznmi - nebo znmost spe bud
vzjemnou dvru -; a aby domc pslunci byli stle

219

20

25

30

35

40

POLITIKA

10

15

io

25

30

35

na och' a mekali u dvora - tak toti nejmn zstane

taj no, co dlaj, a navyknou si nzkmu smlen jako
stl otroci.A tak tyrani uvaj i ostatnch takovch zazen, jak jsou obvykl u Peran I a barbar - vechna
toti slou tmu elu. Tyran hled tak toho, aby mu
neulo nic, co kter poddan mluv nebo dl, nbr aby
ml vude/vyzvdae, jako byly v Syrksch takzvan
donaeky, a jako Hiern vyslal sv naslouchae, byla-li kde njak spolenost a schzka -I pak toti oban
ze strachu ped takovmi lidmi mluv mn voln, a mluv-li voln, neuchov se to v tajnosti -; tak toho se db,
aby se rozdvojovali a rozetvvali ptel proti pte
lm, lid proti vzneenm a bohi mezi sebou, I to je
zpsob tyran, poddan ochuzovati, aby sijednaknemohli I vydrovati obranu, jednak aby :zaneprzdnni starostmi o denn poteby nemli asu k kladm. Dokladem toho jsou pyramidy v Egypt, pomnky Kypselovc,'
stavba Olympia' za Peisistratovc a Polykratova dla na
Samu - nebo vechno to I m stejn el: zamstnati a ochuzovati poddan -; tak odvdn dan, napklad v Syrksch - kde se stalo, e za Dionsia v pti letech
vekeren majetek byl odveden v danch. Tyran tak rd
zan vlky, aby poddan byli zamstnni a stle potebovali vdce. Kdeto I krlovstv se udruje tak krlovmi pteli, tyran jim naprosto nedvuje, jeto v,
e by jej sice vichni chtli svrhnouti, ale tito by nejspe
mohli.
V tyranid se vyskytuje tak vechno to, co bv
v krajn demokracii, v domcnostech vlda en, aby vyzrazovaly I tajnosti mu, a volnost otrok z tho dvo
du; nebo otroci a eny tyranm neukldaj, ba naopak
tyranidm a demokracim mus spe pti, jeto se maj
tak dobe; nebo i lid chce bti samovldcem. Proto tak

220

KNIHA PT

pochlebnk jest u obou ven, u I lidu demagog - dema- 40

gog toti jest pochlebnkem lidu -, u tyran ponen
spolenci, I a takov bvaj prv pochlebnci. Proto tak
1314'
tyranida je ptelem patnosti; m toti radost z pochlebovn, k nmu by se nesnil dn svobodn mu
ulechtilho chovn, jeto lid ctnostn miluj nebo nepochlebuj. patnch lid je tak mono uti k patnm
vcem; I nebo, jak prav pslov, kln klnem se vyr.
5
Zpsob tyranv jest tak neradovati se z nikoho, kdo
je ven a ulechtil; nebo za takovho tyran pokld
jen sebe sama, a tak ten, kdo jest ven a ulechtil,
ubr pednosti a moci tyranid; tyran ho tedy nenvid
jako kdce sv I vldy. Za spolustolovnky a spolenky 10
si vybr radji cizince ne obany, jeto na tyto pohl
jako na sv neptele a na ony jako na lidi, kte nemaj
dvodu, aby proti nmu vystupovali. Tyto a takov vci
jsou zpsoby tyran, jimi chtj udreti svou vldu,
a dn prostedek pro ten el jim nen patn.
Ale vechny ty prostedky je mono shrnouti takka
] ve Ii. Nebo tyranida usiluje o ti vci, pedn, aby 15
podeJaitbyli malomyslni- malomysln lovk se toti
neodv dnch klad-, za druh, aby si vespolek ne.dviovali - nebo tyranida nepadne, dokud by urit
,
poet lid neml vzjemn dvry; proto tak tyrani pronsleduj ctnostn lidi jako kdce I sv vldy nejen pro- 2<\
to, e nesnesou despotick vldy, nbr tak proto, e
\
jsou vrni sob i jinm a neprozrad ani sebe, ani jinch;
\
a za tet, aby byl nedostatek prstedk - nikdo toti ne\
podnik vc nemonch, a tak ani toku na tyranidu,
1 nem-li k tomu moci.
25 I.
To jsou tedy prv ti vci, na n se vztahuj zmry
tyran; nebo tmi zsadami lze asi vystihnouti cel je-

221

POLITIKA

jich ponn, aby si poddan nedvovali, aby nemli

moci a aby byli malomysln.
30
To jest tedy jeden zpsob, jm se udruj tyranidy.
Druh je tm opan tomu, kter jsme prv popsali.
Mono jej poznati z toho, co bylo uvedeno jako piny
zniku krlovstv. Jako toti u krlovstv jeden zpsob
zniku zle v tom, e krl chce vldu uiniti vce ty35 ranskou, tak zase ~!J:!.an chce uiniti svou vldu vce krlovskou, aby ji udrel, a db jen jednoho, toti moci, aby
mohl vldnouti nejen s vl poddanch, nbr tak proti
jejich vli. Nebo vzdal-li by se j, vzdal by se i sv tyransk vldy.
Ale ta moc m bti jenom zkladem, kdeto v ostatnm
40 jednn, aby hrl lohu dobe, I m si tyran ponati sku13 J4b ten nebo zdnliv jako krl. Pedn se mus zdti, I e
!peuje o obecn jmn a nepltvjm na takov dary, nad
'--nimi se lid hor, kdy vid, e se jim be to, co museli
vydlati pernou a namhavou prac, a e se to plnma
rukama rozhazuje hetrm, cizincm a umlcm, dle, e
5 I skld ty z pjm a vydn, co nkte tyrani ji skuten uinili - nebo pi takov sprv se bude1fu>.dobati
spe hospodi ne tyranovi; a pi tom se nemus bti, e
by se mu nkdy nedostvalo penz, jeto je svrchovanm
vldcem v obci. Ba pro tyrany, kdy odejdou za hranice,
10 Ije to ponn prospnj, ne kdyby zanechali nahromadn poklady; nebo pak stre budou mn v pokuen strhnouti na sebe moc, a takov stre jsou pro tyrany, kte odcestuj, nebezpenj ne oban; tito je toti
provzej, ony zstvaj doma. Potom mus buditi dojem,
15 e dan a nklady pro obecn dobro I vymh z hospodrnosti a pro poteby v ppad vlky a sm se mus
vbec chovati jako strce a pokladnk majetku obecn..
ho, nikoli soukromho. JehoL~~!~~?_~~n nesm tak bti

222

KNIHA PT

nevldn, nbr:~~t?jn a vn, aby se ho ti, kte se

s nm setkvaj, nebli, I nbr jej ctili, eho dosci nen
ovem snadno tomu, kdo je pedmtem pohrdn; proto
mus hledti, kdy ne jinch ctnost, tedy aspo zdatnosti vlen, a po t strnce vtpovati o sob takov mnn. Mimoto nejen on, nbr i cel jeho okol mus se
varovati projev zpupnosti proti poddanm, a je to jinoch nebo I dvka, a tak se mus chovati tak jeho eny
k ostatnm, jeto mnoh tyranidy vzaly za sv tak zpupnm chovnm en. Co se te tlesnch poitk, mus
tyran initi prv opak toho, co v dnench dobch in
vaj nkte tyrani - oddvaj se jim toti nejen hned
I zrna a nepetrit po mnoho dn, nbr svj poitksk ivot mysln jet ukazuj ostatnm, aby u nich
vzbuzovali obdiv svho blaha a tst -, a zvlt v tchto vcech se mrniti, anebo se aspo stci toho, aby se za
takovch okolnost neukazovali ostatnm - nebo tokm a opovren se vydv ne lovk I stzliv, nbr
opil, ne bdl, nbr ospal.
A tm ve vem, co bylo eeno dve, mus initi
opakt~!:1.~L~t~AtLakrliti msto, jako by byl jeho
sprvcem, ne tyranem. Tak mus stle dvati najevo, e
projevujelhorlivost ve vcech nboenskch' - nebo
I poddan se mn boj, e by se jim od takovho vldce
stalo nco proti zkonu, I jestlie ho pokldaj za bohabojnho a vid jeho pi o bohy, a tak mn stroj proti
nmu klady, myslce, e m i bohy za spojence -, ale pi
tom se mus takovm jeviti beze v poetilosti. Ty, kte
se v nem vyznamenali, I mus ctti tak, aby byli pesvdeni, e by se jim od oban, kdyby byli samostatn,
nemohlo nikdy dostati vt cti, a takovpocty m rozdleti sm, kdeto ukldn trest m ponechatijinm a
dm a soudm.

223

20

25

30

35

40
1315"

KNIHA PT

POLITIKA

10

15

20

25

30

Obecn prostedek k ochran kad monarchie zle

v tom, e se dn jednotlivec nein velikm, nbr,
m-li to bt, tedy jen vce jednotlivc - nebo budou
dvati pozor jeden na druhho -, I a nutno-li nkoho poviti, a to nen odvn povaha - nebo takov povaha
jest nejvce schopna vech podnik -, a je-li nutno odejmouti nkomu propjenou moc, initi to ponenhlu
a ne mu odnmati celou moc najednou.
Mimoto se m tyran varovati kad zpupnosti, I zvlt jejch dvou druh, trestn na tle a nsilnho obcovn s mlde.' Zvlt toho m dbti u lid ctidostivch;
'nebo jako milovnci penz tce nesou zkrcen svho
majetku, tak zneuctn tce nesou lid, kte hled sv cti
a jsou ctnostn. I Proto toho nem uvati bud' vbec, anebo, trest-li, m to initi tak, aby se zdlo, e to in z otcovsk starostlivosti a nikoli z podceovn, pohlavn
obcovn s mlde pak jako by pstoval z lsky, nikoli
z libovle, a vbec zdnliv zneuctn aby vykupoval
tm vtmi poctami.
Z tch, kte I ukldaj o jeho ivot, jsou nejnebezpenj a potebuj nejvtho dozoru ti, kterm na vlastnm
ivot nezle, zni-li jen jeho. Proto se mus mti na
pozoru zvlt ped tmi, kte si mysl, e byli potupeni
bud' sami anebo ti, kte jsou jim prv mil; nebo ten,
kdo to z hnvu, neet sebe sama, I jak ekl ji Hrakleitos,' e s hnvem jest tko bojovati, jeto nasazuje i ivot.
A ponvad se obce skldaj ze dvou st, z lid chudobnch a bohatch, bylo by nejlpe, kdyby se ob domlely, e jejich blaho jest nerozlun spojeno s jeho
vldou, i nem bti jednm I ubliovno od druhch;
kdyby vak jedni z nich byli silnj, m je pedevm
tyran zskati pro svou vldu, ponvad, dostane-li se jeho

224

moci tto opory, nernus ani otroky osvobozovati, ani

obany odzbrojovati; nebo poslen jeho moci tou jednou st sta.k tomu, aby ml pevahu nad I tonky. 40
Bylo by vak zbyteno mluviti o vech podrobnostech;
nebo cl jest zejm, toti e se tyran svm poddanm
m jeviti ne jako tyran, I nbr jako hospod a krl, ne 1315 b
jako uchvatitel, nbr jako sprvce jejich majetku, jako
mu, kter se v ivot d mrnost, nikoli vstednostmi, kter konen vzneen dovede zskvati zdvoilm
obcovnm, obecn mnostv tm, e mu lichot. Tak se
1 zajist jeho vlda stane nutn nejen krsnj a astnj5
tm, e bude vldnouti lidem lepm a ne ponenm,
a e nebude stle nenvidn a obvn, nbr tak, e tato
jeho vlda bude trvalej, a konen, e svm smlenm
bude se k ctnosti bud' skuten kloniti, nebo aspo zpo10
la, 1 a e nebude patn, nbr jenR,~opatn.

12. Krtk trvn oligarchi a tyranid. Kritika

Platnova uen o pevratech stav
A pece ze vech stav nenkj,d.n.mn trval.ne
9-~!Karchie ..atyranida.Nejdle se"udrela v Sikyn tyranida Orthagorova' a jeho potomk; trvala sto let. To proto, I e s poddanmi zachzeli mrn a v mnohch vcech 15
se podrobovali zkonm, e Kleisthens pro svou vlenou zdatnost neupadl v opovren a e si hledli nakloniti lid hojnou p o jeho poteby. Kleisthens pr docela ovnil soudce, kter mu upral vtzstv; ba nkte
tvrd, e pr socha sedcho mue na nmst jest obraz
onoho soudce 1- vypravuje se, e i Peisistratos uposle- 20
chl, kdy kdysi byl pedvoln ped soud areopagu. Druhje tyranida Kypselovcv Korintu; nebo i ta trvala ti-

225

25

30

35

40
1316"

10

15

POLITIKA

KNIHA PT

asedmdest let a est msc; Kypselos byl toti tyranem

I ticet let, Periandros tyicet a pl a Gorgv syn Psammtichos ti lta. Piny jejho trvn byly tyt, Kypselos lichotil lidu a za sv cel vldy neml tlesn stre
a Periandros byl sice tyranem, ale byl zdatnm vlenkem. Tet I je tyranida Peisistratovc v Athnch. Ale
nebyla bez peruen; Peisistratos toti jako tyran musel
dvakrt uprchnouti; a tak v dob tiaticeti let vldl jako
tyran jen sedmnct let a synov jeho osmnct let, take
tyranida trvala celkem ptaticet let. Z ostatnch tyranid
bud' zde jet uvedena tyranida Hierna a Gelna I v Syrksch. Ani ta netrvala mnoho let, nbr celkem jenom
osmnct; Geln toti byl tyranem sedm let a v osmm
roce zemel, Hiern deset let a Thrasyblos byl zbaven
vldy ji v jedenctm msci. Ale vtinou vechny tyranidy mly celkem jen krtk trvn.
Tm by tedy asi bylo uvedeno vechno, m zanikaj
a m se zas udruj jak stavy obansk, tak monarchie.
/ Tak Skrats v stav mluv o pevratech stav: ale
n~sprvii: Nebo nemluv zvl o pevratu nejlepho
a prvnho zzen obce. Prav totijenom, e pinou jest
to,je ni~cl netrv, nbr v!~fllIl:0 se mn v urit period a potek toho pr jest v tom, eho prvek 3 a 4 sdru"en s 5 dv dv harmonie, toti kdy se slo toho obrazce ztrojmocn, jeto pr proda rod nkdy lidi patn
a vchov se vzprajc, v em nem tak I docela nepravdu - nebo vskutku mohou bti takov povahy, kterch
nen mono vychovati a uiniti z nich dn mue -, ale
pro pak by tato pina zmny mla bti prv u nejlepho zzen obce, o kterm mluv, ve vt me ne
u vech ostatnch zzen a vbec u veho, co vznik?
A v dob, o kter mluv jako o I pin tto zmny, mn
se zrove vci, kter vbec zrove nevznikly; nap
klad to, co vzniklo den ped obratem, mn se zrove?

A krom toho, z jak piny se toto zzen mn v laknsk? Nebo vechny stavy se astji mn v opan
ne v stavy I jim blzk. A tot plat o ostatnch zrnnch. Z laknsk, prav, vznik oligarchie, z tto demokracie a z demokracie tyranida.A pece pechod se me
dti tak naopak, napklad demokracie v oligarchii, a to
jet spe ne v monarchii.
Mimoto, co se te tyranidy,ll1~f}k, mn-li se, nebo
ne, ani, mn-li se, z jak ptinyvjak zzen. To proto, e by mu nebylo snadno to ci; nelze to toti uriti,
jeto podle nho by se mla zmniti v stavu prvn a nejlep; nebo jenom tak by byla nepetritost
a kruh. Avak tyranida se mn I tak v tyranidu, jako
napklad v Sikyn se Myrnova tyranida zmnila
v Kleisthenovu,' a v oligarchii, jako v Chalkid tyranida
Antileonta, nebo tak v demokracii, jako Gelnova v Syrksch, nebo v aristokracii, jako Charilaova v Lakedaimonu a jako v Karchdonu. Tak oligarchie se me
I zmniti v tyranidu, jak tomu bylo na Siclii tm u vtiny starch oligarchi, tak v Leontnch se zmnila v tyranidu Panaitiovu, v Gele v Kleandrovu, v Rhgiu vAnaxilovu a v ostatnch obcch rovn.
Zvltn je tak,1!omnnka, e pr oligarchie I vznik
proto, e vldci jsou penzomilci a vdlki,' I a nikoli
proto, e majetnci mnohem vtho jmn pokldaj za
nespravedliv, aby zmon oban mli ve sprv obce
stejn podl jako nemajetn; v mnohch oligarchich nen
vdlkstv ani dovoleno, naopak maj zkony, kter je
I zakazuj, kdeto v Karchdonu, je m zzen demokratick, se provozuje, ani se jeho stava dosud zmnila.
Zvltn je takl!Y..r.zen, e pr oligarchie jsou dv
obce, jedna boh, druh chudch. Nebo pro by to
v n bylo vce ne v stav laknsk nebo v kterkoli

226

227

20

25

30

35

40
1316 b

POLITIKA

10

15

20

25

jin, kde si majetkem nejsou vichni rovni, anebo kde

nejsou vichni stejn I zdatnmi mui? I kdy nikdo nezchudne, pece se dje pechod z oligarchie v demokracii, jakmile jest chudch vce, a z demokracie v oligarchii, jakmile zmon jsou silnj ne lid a jedni nedbaj
svch zjm, kdeto druz si jich hled. 'il~in, kter psob I zmny, jest pece mnoho, ale [Skrats] uvd jen
jednu, e toti rozmailost a zadluovnm lid chudnou, jako by od zatku vichni nebo vtina byla bohat. To vak jest zcela nesprvn; spe je to tak, e ti, kte
maj vd msto, pozbudou-li jmn, tou po novotch,
kdeto stane-li se to jinm, nebv z toho nic I zvltnho, a ani tehdy nebv pechod do demokracie astj
ne do nkter jin stavy. Dle rozncuj.rozbroje a osnuj pevraty i tehdy, kdy nemaj podlu v hodnostech
a dje se jim kivda nebo potupa, by i majetek nebyli
promarnili.' Pro volnost initi, co se jim lb; pinu toho
Skrats vid vplin svobod: I~ a jest vce druh
oligarchi a demokraci, mluv o jejichpevratech tak,
jako by kad byl jenom jeden druh.

228

KNIHA EST
VAHA O ZSADCH A O UDROVN
DRUH DEMOKRACIE A OLIGARCHIE.
POJEDNN O ADECH V OBCI

1. Pedbn poznmky o druzch demokracie

Dosud jsme pojednali o potu a o rznch zpsobech
poradn a vldnouc sti obce, potom o zzen ad
a soud a vyloili jsme, kter jest vhodn pro tu neb onu
stavu, a dle o zniku a udrovn I stav' a ukzali
jsme, odkud vznik a zjakch pin. Ponvad vak jest
vce druh demokracie i ostatnch stav, jist bude dobe uviti, zbv-li o nich ci jet nco podstatnho,
a zrove vyetiti zpsob, kter by byl pro kad jednotliv zzen vhodn a prospn. Mimoto jest teba
jet pihldnouti ke spojenm vech tch uvedench
I zpsob; nebo tato jejich spojen psob, e se stavy
mn, take aristokracie nabvaj rzu oligarchickho
a polteie vce rzu demokratickho. Spojenm, k nmu
musme pihldnouti, a dosud se tak nestalo, mnm napklad to, e ~da a volby ad mohou bti zzeny oligarchicky, soudy pak aristokraticky, anebo rada oligarchicky, volby ad aristokraticky, anebo e njak jinak
stava nen sloena jenom z prvk, kter jsou j vlastn.

229

13J6b31

35

1317'

10

15

20

25

30

35

POLITIKA

KNIHA EST

jsme uvedli: kter demokracie se kter obci

hod, rovn i kter oligarchie ktermu obyvatelstvu, a z
ostatnch stav kter komu prospv; pece vak mus
bti zjevno, nejen kter z tchto stav jest pro obce nejlep, nbr tak, I jak jest ji teba zditi i ostatn, a to
tedy strun projdme. Pojednejme nejprve o demokracii; nebo tm se nm zrove objasn i stava opan, to
jest ta, kterou nkte nazvaj oligarchi.
V t vaze musme mti zetel ke vem demokratickm
zzenm a I ke vemu, co se zd s demokraciemi souviseti; nebo ze spojen tchto prvk vznikaj druhy demokracie a vyplv z nho, e jest.Ajce zpsob demokracie ne jeden a rznch. Jsou toti~. piny, pro jest
demokraci vce, pedn ta, o kter jsme mluvili ji dve, e toti obyvatelstvo jest rzn - jsou tu I totijednak
rolnci, jednak emeslnci a dlnci; spoj-li se pak prvn
tda s druhou, a opt tet s obma, bude rozdl nejen
v tom, e demokracie bude lep nebo hor, nbr tak
v tom, e jejjrz nebude tent -, druh jest ta, o kterou
nm nyn b. Nebojzzeni, kter s I demokraciemi
souvisej a zdaj se bti tto stav vlastn, slou-li se,
[vytvouj rzn zpsoby demokracie; v jedn toti tch
""fizenjest mn, v druh vce, v jin jsou vechna. I jest
uiteno poznati je jednotliv jednak pro zaveden t, na
kterou by prv nkdo pomlel, I jednak pro jej npravu. Nebo ti, kte zavdj stavy, hled sice podle rozvrhu vechno vhodn spojiti, ale tm prv chybuj, jak
bylo uvedeno dve v vaze o zniku a udrovn stav:
Pojednejme tedy o zsadch a rzu jejich, i o tom,
k emu smuj.

2. Zsady a zvltnosti demokracie

Dve

230

iPfedpokladem demokratickho zzen jest svoboda - 40

tose toti obyejn k, jako by jen v tto stav I oba- 1317b
n byli astni svobody;" nebo k n pr kad demokracie smuje jako k cli) Jeden prvek svobody jest v tom,
e se stdav posloucha vldne. Vdy i demokratick
prvo zle v tom, e jest tu rovnost podle potu a nikoli podle hodnoty, a kdyje tu toto I prvo, pak nutn roz- 5
hoduje o vem obecn mnostv, a to, na/em se usnese
vtina, plat a jest prvem. Kad obanpr toti m
maj nemajetn pevamti rovn; proto
,--_demokracich
...
hu nad zmonmi; nebo jest jich vtina a vtina I rozhoduje. To jest tedy jeden znak svobody, kter vich- 10
ni demokrat pokldaj za hlavn znak pojmu stavy.
t!?ruhm pakjest monost, e kad ije,jak chce. To pr
pat k vlastnostem svobody, kdy naopak otroku nle
ti ne tak, jak chce. To jest tedy druh vymezen demokracie. Odtud I vzeel poadavek nebti poddn nejrad- 15
ji nikomu, nen-li to vak mono, tedy jen stdav.A tm
se toto vymezen svobody shoduje s vymezenm svobody jako rovnosti.
Z tchto pedpoklad a z takov zsady vyplvaj tyto
demokratick zvltnosti:
.. Vechriy'/ady";~'~'~i"~e vech oban.
Vichni vldnou I nad kadm jednotlivcem a stdav 20
zase kad jednotlivec vldne nad vemi.
ady se obsazuj losem, a to bud' vechny, anebo jen
ty, kter nevyaduj zkuenosti a odborn znalosti.
ady se neobsazuj podle odhadu jmn, anebo jenom
podle velmi nzkho.
"

231

KNIHA EST

POLITIKA

Nikdo nesm dvakrt zastvati tent ad nebo jen

zdkakdy, anebo je to dovoleno jen u nkolika mlo a
d mimo ady vojensk.
25
adovn je I krtk, a to bud' u vech ad, nebo
alespo u tch, u nich jest to mono.
Soudci jsou vichni a ze vech a pro vechny pe nebo
pro vtinu jich a pro nejdleitj a nejhlavnj, napklad pro tovn, zleitosti politick a pro soukrom smlouvy.
Shromdn lidu rozhoduje ve vech zleitostech,
30 jednotliv ady I v dnch nebo jen ve velmi mlo
ppadech, anebo rozhoduje v nejdleitjch (radar z ad je nejvce demokratick rada tam, kde se tde
nedv plat vem obanm;" nebo tam, kde se to dje,
odnm lid moc i tomuto adu; jeto toti m hojn plat,
strhuje vechna rozhodnut na sebe, jak bylo eeno d
ve v pedchoz vaze."
35
Dle vichni dostvaj plat, snmy, sQ\Jdy,ady,jestlie ne, tedy alespo nejdleitj ady, soudy, rada
a snmy, nebo ty ady, kter mus spolu stolovati.
Mimoto, jeto oligarchie se uruje rodem, bohatstvm
40
a vzdlnm, 1 zd se, e za demokratick se pokld opak
toho, toti neurozenost, chudoba a nevzdlanost.
1318'
Konen dn ad nen doivotn, I a kdy nkter
takov z dvjho zzen ped pevratem byl jet ponechn, tedy se jeho moc obmez a msto volby se obsazuje losem.
To jsou tedy zvltnosti spolen demokracim;
z prvn zsady, kter se vbec pokld za demokratic5 kou -I to jest, aby vichni mli rovn podle selnho pomru -, vznik demokracie a lidov obec, kter se za ni
nejvce pokld. Nebo rovnost zle v tom, e co se
te moci, chudobn nebo bohat nemaj mti o nic vce

232

a ani jen jedni, ani jenom druz nemaj bti pny, nbr
vichni rovn podle potu; tak pr se toti, mn, I stava
srovn se zsadou rovnosti a svobody.

10

3. Obt s provedenm zsady rovnosti

Tu vakje obt s tm, jak to provsti, aby vichni mli
zda se odhad pti set oban m rozdliti na tisc oban" a zda ten tisc m mti stejnou moc jako
tch pt set? i nem se rovnost tak urovati, nbr rozdlen I to m sice zstati, ale pak se maj z tch pti set
i z tisce vzti rovn a ti maj rozhodovati ve volbch
a soudech? Jest tedy podle demokratickho prva tato
stava nejspravedlnj, i spe ta, kter se d mnostvm? Demokrat toti tvrd, e ~~vel11 jest to, na em
se usnese vtina, I oligarchov zas to, na em vt majetek. Nebo podle nich pr m rozhodovati mnostv
majetku. Vobojm vak jest nerovnost a nespravedlnost;
rozhoduj-li jen nkte, je to tyranida - m-li toti jeden
vce ne ostatn bohi, ml by podle oligarchickho prva vldnouti po prvu sm -, bude-li I pak rozhodovati
vtina podle potu, bude ubliovati zmon menin
vyvlastovnm majetku, jak bylo eeno dve:
Jak tedy me bti rovnost, na n by se ob strany
mohly shodnouti, jest teba vyetiti z toho, jak ob rozumj pojmu prva. Prav toti, e m platiti to, na em
se usnese vtina oban. Ieknme, e tomu tak jest, ale
ne vbec, nbr jeto jsou tu dv sloky, z nich se obec
skld, bohat a chudobn, a plat to, na em se usnesou
ob nebo vtina z nich; jestlie se vak mnn rozchzej, a plat to, na em se usnese vtina, a to ta, kter
m vy odhad. Napklad, jednch jest deset, druhch
skuten rovn,

233

15

20

25

30

KNIHA EST

POLITIKA

dvacet, a bohatch se rozhodlo I pro vc est, chudobnch patnct. S chudobnmi se spoj tyi bohi
a s bohi pt chudobnch; a tedy plat rozhodnut tch,
jejich souet odhadu jest vy. Je-li vak na obou stranch rovn, pakje teba otzku pokldati za stejnou,jako
40 I kdy ve snmu nebo na soud nastane rovnost hlas;
1318 b pak I toti jest teba losovati nebo uiniti nco podobnho.
Ale a jest velmi nesnadno nalzti pravdu v tom, co
jest rovn a spravedliv, pece je to jet vdy snadnj,
ne o pravd pesvditi ty, kte maj moc prosaditi sv
5 nroky na kor jinch; nebo rovnost a I prvo hledaj
vdy slab, ti, kte maj moc, 'pranic toho nedbaj.
35

4. Druhy demokracie
Ze

10

15

20

ty druh

demokracie jest nejlep ta, kter jest

v ad prvn, jak bylo eeno v pedel vaze;" ta jest
tak ze vech nejstar. Prvn ji nazvm v tom smyslu,
jak je mono roztditi obyvatelstvo obce. ~~lep jest
toti obyvatelstvo rolnick, I take i demokracii jest mono zditi vude tam, kde se mnostv iv rolnictvm
a chovem dobytka. Jeto totiem velkho jmn, nem
asu k astmu snmovn; a ponvad lid nemaj potebnch vc k ivotu, hled si sv prce a nestaraj se
o ciz zleitosti a maj vt radost I z prce ne ze sprvy obce a vldy, kde z ad nen velkho uitku. Nebo
mnostv tou vce po zisku ne po cti. Dkazem toho
jest skutenost, e lid sneli star tyranidy zrovna tak,
jako nyn snej oligarchie, jen kdyjim nikdo nepekv prci I a nic jim nebere; tak toti jedni z nich rychle
bohatnou, druz nemaj nedostatku. Mimoto, maj-li v

234

bec njakou ctidost.iuspokojuje jejich potebu prvo

voliti ady a volati jekeskldn t, ba v nkterch
obcch, i kdy se neastn volby ad, nbr jenom
nkter stdav jsou obsazovny volbou ze vech oban, [jako v Mantineii, a maj jen prvo poradn, i s tmje
mnostv spokojeno. - I to jest teba pokldati za jaksi
tvar demokracie, jak bylo kdysi v Mantineii.' Proto tak stav dve uveden jest prospno, a skuten to v n bv, e sice IYjj.chni vol ady, zkoumaj
ty a I soud.inejvy ady vak spravuj ti, kte jsou
zvoleni podle odhadu, kter mus bti tm vy, m
vy jest ad, anebo e se dn ad neobsazuje podle
odhadu, nbr podle schopnosti.
<, \
Bude-li obec tak spravovna, bude nutnspravovna
dobe - nebo ady budou vdy obsazenYE~~!_~_ej,I_~p:
ch schopnost a lid je chce a I zdatnm nezvid -,
a zdatn a vzneen takov d uspokoj; nebudou toti
ovldni jinmi patnjmi, a vldnouti budou spravedliv, jeto o tovn rozhoduj druz. Nebo jest pro-

zvisl a nememe-li dlati, co se nm

uzd; vdy volnost I jednati, jak se komu zachce, nen
s to, aby uhldala I patnost, je jest v kadm lovku.

25

30

35

spno, jsme-li

Z toho

nutn

vyplv, co jest v stavch

40
1319'

nejprospnj-

, toti aby vldli mui zdatn, ani by chybovali, a lid

aby v niem nebyl zkracovn.
Jest tedy zejmo, e tato demokracie jest nejlep,
I a pro j jest; lid toti v n m uritou vlastnost. K to- 5
mu, aby se lid stal rolnickm, pispvaly vbec nkter
zkony, kter od dvnch as byly u mnohch zavedeny, e toti nebylo vbec dovoleno mti pdy nad jistou
vmru, nebo teprve v urit vzdlenosti od msta I a ob- 10
ce - v mnohch obcch alespo od starodvna jest zkonem ustanoveno, e pvodn podly nesmj bti prod-

235

15

20

25

30

35

40
1319 b

POLITIKA

KNIHA EST

ny; k tomu smuje tak zkon, pipisovan Oxylovi, *

podle nho se nesm pjovati na podl pdy pslun
kadmu jednotlivci -, v dnen dob vak jest teba npravy, tebas podle zkonaAfyan,"] kter jest prosp
n pro el nmi vyten. Nebo oni, akoli jest jich
mnoho a pdy mlo, pece vichni rolni; neodhaduje se
toti podle celho majetku, nbr podle tak malch dl,
e je tu monost, aby podle odhadu i chudobn mli pe
vahu.
Po obci s rolnickm obyvatelstvem Ijest nejlep obec,
kde se obyvatel iv jako pasti chovem dobytka; jejich zpsob ivota se toti v mnohm podob ivotu rolnickmu, i v tom, e tito lid maj pro vojenskou slubu
nejlep cvik svmi vlastnostmi; jsou i tlesn zdatn
i otuil proti nepohodm.
Ostatn obyvatelstvo, I z nho se skldaj dal druhy
demokracie, jest tm vechno mnohem hor ne oni;
nebo zpsob jejich ivota jest ~fl, a dn zamst
nn, jm se zabv dav emeslnk, kram a dlnk,
nevyaduje ctnosti. Mimoto, takka cel tento druh lid,
ponvad se sdruuje na nmst a ve mst, I snadno se
dv do SJ1~fIY,~!1, kdeto rolnci, ponvad jsou rozptleni po polch,'~mi se neschzej, ani nemaj stejn
poteby takovch schzek. Tam vak, kde pozemky maj
takovou polohu, e jsou od msta znan vzdleny, jest
snadno zditi dnou demokracii i I polteiu; lid jest toti nucen usazovati se na venkov, take i kdy je tu
mstsk dav, v demokratickch shromdnch lidu nesm se snmovati bez lidu venkovskho.
eeno tedy, jak se m zizovati nejlep a prvn demokracie; I jest pak i zejmo, jak ostatn. Bv toti nutno postupn I se od on uchylovati a k vld pipoutti
vdy patnj mnostv.

Co se te poslednho druhu demokracie, ponvad tu

maj ast ve vld vichni, nesnese j ani kad obec, ani
j nebude snadno dlouho se udreti, nebude-li zkony
a mravy dobe uspodna - piny, kter ni i tuto
I i ostatn stavy, byly uvedeny asi vtinou ji dve:
Aby vdci lidu zavedli tuto demokracii a lid zeslili, pi
braj co nejvt poet mezi obany a obansk prvo
piznvaj nejen manelskm potomkm, nbr i nemanelskm a takovm, z jejich rodi jen jeden byl I obanem, myslm napklad otec nebo matka; nebo to
vechno nle spe zvltnosti tohoto druhu demokracie. Tak si ponaj demagogov, ale mli by pibrati
jenom tolik oban, kolik sta k pevaze mnostv nad
vzneenmi a stednmi vrstvami, a za tu mez nejti; nebo pekro-li ji,1 zpsob v obci plin nepodek
a vzneen popud jet vce, e budou demokracii tko
sneti, jak to prv v Krn bylo pinou povstn.
Mal zlo se toti snadno pehldne, stane-li se vak vt
m, bije vce do o. I Pro tuto demokracii jsou jet dle
uiten takov zazen, jakch uil v Athnch Kleisthens, * kdy chtl posliti demokracii, a v Krn zakladatel demokracie. Jest toti nutno zaditi vce jinch fl
a frtri, a soukrom bohosluby a slavnosti omeziti na
nkolik mlo I spolench, a vemon vci vymleti,
aby se vichni co nejvce vespolek promchali a aby se
dvj sdruen zruila. Konen se zd, e demokratick jsou tak vechna zazen v tyranid, mnm nap
klad volnost otrok - ta do jist mry me bti uiten -, en i I dt, a shovvavost, kter kadmu dovoluje
ti tak, jak chce. Nebo to takov stav velmi prospje;
obecnmu mnostv jest zajist milej ti nemrn ne

236

umen.

237

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA EST

5. Udrovn demokraci. Ponn demagog

a ponn sprvn

Jeto pak ni demokracie bvaj lidnat a liduje obtno konati snmy bez platu, kter je vak nebezpen
pro zmon tam, kde obec nem dostatench dchod - I nebo pak jest nutno vymhati je dan, zabavovnm majetku a kivmi nlezy, a to zniilo ji mnoho demokraci -, tedy tam, kde nen dostatench dchod,
jest teba konati snmy jenom zdka a soudy obsazovati
sice mnoha osobami, ale jen na nkolik mlo dn - tm se
toti doshne jednak toho, I e bohat se nebudou lekati
vloh, kdy nebudou odmovni zmon jako soudci,
nbr jen nemajetn, jednak se doshne toho, e pe budou vyizovny mnohem lpe; nebo zmon jsou neradi mnoho dn vzdleni od svch vlastnch zleitost, ale
na krtk as tak uin rdi. Tam vak, kde dchody jsou,
nesm se to initi tak, jak to I nyn invaj demagogov pebytek toti rozdluj; lid berou, ale hned zase maj
tyt poteby; nebo takov pomoc chudobnm lidem
pipomn znm "drav sud" -, nbr opravdov ptel lidu mus hledti toho, aby lid nebyl pli chudobn.
Vdy to bv pinou toho, e se demokracie stv
patnou. I Jest tedy teba vymleti prostedky, jak by se
blahobyt stal trvalm - jeto to prospv tak zmonm.
Pebytky z dchod se maj stdati a z nastdan stky se m rozdleti lidem chudobnm, a nejlpe by bylo,
aby se nastdalo pokud mono tolik, kolik je poteb na
zakoupen stateku, a nelze-li to, tedy alespo na zazen obchodu neb I malho hospodstv, a nen-li to mono u vech, tedy z nahromadnch prostedk rozdleti
stdav po flch nebo njakch jinch oddlech, a pi
tom a bohi hrad plat za ast v nutnch schzch a za
to a jsou osvobozeni od neuitench nkladnch vko-

tPlolem zkonodrce a vbec tch, kte by chtli zavsti njakou takovou stavu, nen ani nejvtm, I anijedinm zaloiti ji, nbr spe, aby se udrgl.d; nebo nen
nesnadno, aby stava trvala jeden, dva nebo ti dny, a
jest jakkoli. Proto podle dvj vahy o udrovn
a zniku stav' jest se teba pokusiti o jej zabezpeen
40 tm, e by se oban varovali toho, co je zhoubn, I a e
1320' by ustanovovali takov zkony psan i nepsan, I je by
obshly co nejvce prvk, je stavy chrn, a e by tu
nebylo pesvden, e to je demokratick nebo oligarchick, co uin obec co nejvce demokratickou nebo oligarchickou,' nbr to, co j zabezpe nejdel trvn.
5
Ale nynj 1 demagogov, ponvad se chtj zalbiti
davm, zabavuj soudn mnoho majetku. Proto ti, kterm
35

stava le na. srdc. ~~.takov n.e..POdky. z..a.m..e.zovati

ajetek odsouzench a pokuta,
a zkonem naditi
je se m platiti obci, nenle lidu, nbr m jich bti
uito pro bohoslubu.' Nebo jednak kdcov se budou
mti nemn na pozoru 1-budou toti trestiii'ste}n i potom -, jednak dav bude mn pospchati s odsouzenm
obalovanch, protoe z toho nebude nic mt.
Krom toho se mus J2Qc;et veejnch alob vdy co
nejvce obmezovati tm, e se neodvodnnm alobm
bude zabraovati vysokmi pokutami. Nebo ped soud
se zpravidla pohnj ne pslunci obyejnho lidu,
nbr vzneen. Jest vak pece nutno, I aby i tto stav
byli vichni oban co nejvce naklonni, nejsou-li, tedy
alespo aby se za neptele nepokldali ti, kte maj
moc.

10

15

238

n veejnch.'

239

20

25

30

35

1320 b

10

15

POLITIKA

KNIHA EST

Takovou sprvou I si Karchdoan zskali lid;' vyslaj toti as od asu nkter pslunky lidu do okolnch
mst a obohacuj je. Lidumiln a rozumn by tak vzneen jednali, kdyby si chudobn rozdlili, dali jim nutn
prostedky a pimli je k zamstnn. Dobr by tu bylo
tak napodobiti zazen Tarenan. I Ti si toti naklou
j lid tm, e se o vdlek uritch statk dl s chudobnmi. Mimoto vechny ady rozdlili na dv sti a jednu obsazovali volbou, druhou losem; losem, aby tak lid
ml k nim pstup, a volbou, aby jejich sprva byla lep.
To jest mono uiniti i I pi jednom a tm ad, rozd
l-li se tak, e se jedni ednci ustanovuj losem, druz
volbou.
Vyloili jsme tedy, jak se maj demokracie zaizovati.

Oligarchie vak, kter jest opakem nejni demokracie, tedy druh, kter jest z oligarchi v nejvy me dynastick a tyransk, vyaduje tm vt ostraitosti, m
jest nejhor. Nebo jako lid se zdravm tlem a lodi
mustvem I dobe opaten snesou vce nraz, ani tm
hynou, kdeto lid nemocn a vetch lodi se patnmi
lodnky nemohou snsti ani nepatrnch raz, tak tak
nejhor stavy potebuj nejvt I bdlosti. Demokracie
vbec udruje lidnatost - jej prvo toti jest opakem
prva podle hodnoty -; oligarchie vak naopak zjevn
mus zchranu hledati v uspodanosti.

Z toho je tak asi zejmo, jak se maj zaizovati oligarchie.

Kad druh oligarchie totijest nutno sestaviti z opanch prvk, I mme-li na mysli j opanou demokracii,
tak zvlt oligarchii dobe smenou a prvn. Tato jest
pbuzn takzvan polteii, a jest tu tebal zavsti dvoj
odhad, ni a vy, ni, kter opravujekvstupu do
nutnch ad, I vy, kter opravuje k asti Y. a
dech dleitjch.jgd, kdo odhadu vyhovuje, m
mti obansk prvo, ale z lidu m jich podle odhadu bti
pijato tolik, aby oban byli silnj, ne jsou ti, kte
jsou z obanstv vyloueni. Vdycky vak jest teba astnky pibrati z lep sti lidu.
Stejn se mus zaizovati dal druh I oligarchie, pouze
ponkud se zvenmi poadavky.

lidu, tda rolnk, emeslnk, obchodnk a dlnk, a rovn tyi

potebn k vlce, jzda, tkoodnci, lehkoodnci a nmonci, tedy tam, kde je krajina vhodn pro jzdu, jest
pzniv pda pro zaloen trval oligarchie' I - nebo
jednak obyvatelstvo m v t moci svou ochranu, jednak
kon iviti mohou jenom majitel velkho jmn. Naproti tomu tam, kde je krajina phodn pro tkoodnce, jest
msto pro dal druh oligarchie - nebo jako tkoodnci
slou spe zmon ne nemajetn -, lehkoodnci vak
a nmonci jsou vesms sloky demokratick. A tak
I tam, kde tyto sloky tvo etn mnostv, oligarchov
asto pi povstn zpas s nezdarem. Jako prostedku
proti tomuto zlu jest teba uti ponn zkuench vojevdc, kte k oddlu jezdc a tkoodnc pidaj pi
men poet pch lehkoodnc.' Tmito lid pi vzpourch nabv vrchu I nad zmonmi; nebo pro svou
lehkou vzbroj snadno zpas s jzdou a tkoodnci. Po-

20

25

30

240

241

Zaizovn

oligarchi

1321'

7. Pokyny k udrovn oligarchickho zzen

Ponvad

6.

35

jsou

pedevm tyi tdy

10

15

20

POLITIKA

25

30

35

40

1321 b

staviti tedy z nich vojsko, bylo by postaviti je proti sob,

proto je teba podle rznho stupn vku, jeto nkte
jsou star, nkte mlad, vlastn syny, pokud jsou mlad, cviiti I v lehkch cviench pchoty, aby pak tak
pozdji, a vyjdou z chlapeckch let, mohli tuto slubu
sami zastati.
ast ve sprv obce a se d lidu bud' tak, jak bylo
eeno dve: to jest tm, kte maj pedepsan odhad,
anebo jako u Thban tm, kte se po njakou dobu zdr nzkch prac, nebo I jako v Massalii tm, kte jsou
vybrni jako nejhodnj z tdy vldnouc i z tch, kte
jsou mimo ni.
Mimoto/s nejvymi ady, kter maj bti obsazeny
tmi, kte(m~j v rukou sprvu obce, mus bti spojeny
nkladn veejn vkony: aby lid byl rd, e na nich
nem asti, a aby je rd dopval tm, kte vedoujejich
sprvu, jeto ji mus dost draho zaplatit. I Tak se doporuuje, aby pi nastoupen uspodali velkolep obtn
slavnosti a podili njak jin veejn dlo, aby lid, kdy
m ast na obtnch hostinch a kdy vid, jak se msto
krl jednak pomnky k poct boh, jednak stavbami,
rd vidl, e stava trv. Pro vzneen to tak bude I pamtkou na jejich nklad. Ale oligarchov v dnen dob
toho nein, nbr naopak; nebo si hled pjm nemn
ne cti. Proto prvem je mono ci, I e jsou to mal demokracie.
Tak tedy budi vyloeno, jak se maj zaizovati demokracie a oligarchie.

242

KNIHA EST

8. O

adech

S tm, co jsme ekli, souvis tak sprvn tdn I a- 5

d a vaha o tom, kolik jich jest, jak jsou a jak jest jejich pravomoc, jak bylo eeno ji nahoe: Nebo.dn
obec neme bti bez nutnch ad, a bez ad, kter
se staraj o podek a pravu, neme bti dobe spravovna. Je tak nutno, aby v malch obcch bylo mlo
ad, ve I velkch vce, jak jsme se o tom prv nahoe
10
zmnili. Nelze tedy mlenm pominouti, kter jest teba
slouiti a kter oddliti.
Pedn tedy nutnm adm nle R~~~~ tl;,11, pro kter mus bti njak ad, aby dohlel na smlouvy a podek; nebo tm ve vech obcch jest nutno, I aby se 15
vespolek urit druh zbo kupoval nebo prodval, aby
tak kad ml to, eho nutn potebuje, a to je tak nejbli pedpoklad k sobstanosti, pro ni se asi lid seli v jednotn sprvn celek.
S tmto adem souvis a jest s nm pbuzn druh,
kter m tlQ:z;or na veejn isoukrom budovy msta, aby
I tu byla p~avidelnost a podek; udruje a~pravuje vet- 20
ch budovy a chatrn cesty, bd nad neporuitelnost hranic soused, a cokoli jet jinho podobnho nle pod
takov dozor. Vtinou se ten ad nazv adem policejnm (astynomia) a m vce odbor, pro n I se v lid- 25
natjch mstech ustanovuj tak zvltn ednci,
napklad dozorci nad hradbami (teichopoioi), nad studnmi (krnn epimeltai) a dozorci nad pstavy (limennflakes).
,
Tomuto se podob dal ad, rovn nutn; m na starosti tyt pedmty; 'l na venkova mimo msto. Tyto
ednky jedni nazvaj rd(;~orci nad poli (agronomoi), 30
druz dozorci nad lesy (hlroi).

243

POLITIKA

To jsou tedy ti druhy pe tchto ad, jin jest ad,

ktermu se odvdj veejn poplatky a kter je opatruje
a rozdlujejednotlivm sprvm. Tito ednci se nazvaj bernmi (apodektai) a pokladnky (tamiai).
Jin adjest ten, u kterho se maj zapisovati soukro35
m smlouvy I a nlezy soud; u tho se maj podvati
tak aloby a zavdti zen. I tento jest nkde rozdlen
na vce oddl, jeden z nich vech vakjest hlavn; ed
nci se nazvaj hieromnmony, epistaty, mnmony' a jinmi jmny podobnmi.
40
L~?tomje ad, kter sice souvis s pedchozm, ale jest
z ad tm nejnutnj a nejobtnj, kter vykon1322' v rozsudky, vymh pokuty I oznmen veejnou vyhlkou a hld vzn. Obtn jest proto, ponvad jest
'pedmtem hojn nenvisti, take tam, kde nen spojen
.s velkm ziskem, bud' jej nikdo nechce vbec pijmati,
5 anebo pijme-li jej, nechce jednati podle zkon; I jest
vak nutn, protoe by jinak nic nepomhalo, kdyby se
sprvn pe rozsuzovaly, ale rozsudky se neprovdly,
a tak nelze-li ve spolenosti ti bez rozsudk, nelze tak
bez jejich provdn. Proto by bylo lpe, aby ten ad
10
nebyl jedin, nbr u kadho soudu jin, I a jest se te
ba pokusiti rozdliti tak i vymhn pokut veejn oznmench; mimoto nkter pokuty maj vymhati jet jin
ady, a sice radji nov ady pokuty uloen starmi,
a pi nov uloench tak, evkonn ad m bti rzn
od soudnho, napklad, e by nlezy trnch ednk
vykonvali ednci policejn a nlezy tchto zase jin.
15 I Nebo m men bude nenvist proti vykonavatelm,
tm spe zen bude ukoneno; jsou-li tit lid soudci
a vykonavateli, psob to dvoj nenvist, a vykonvaj-li
vechny rozsudky tit: zneptel je to se vemi. Na
mnohch mstechjest ad dozorc nad vzni oddlen od

244

KNIHA EST
I adu, kter m vymhati pokuty, napklad v Athnch 20
takzvan jedenctipni.* Proto jest lpe rozdliti i ten
a vymysliti pro nj njak vhodn prostedek. Nebo jest
nutn zrovna tak jako ad dve uveden, ale slun lid
se prv tomuto adu nejvce vyhbaj, dti vak moc do
rukou lid patnch nen bez nebezpe; I vdy sami po- 25
tebuj dozoru vce, ne aby dohleli na jin. Z toho
dvodu nem bti pro to ustanovovn ad jedin ani
stle tent, nbr dozor maj mti na starosti stdav
jin, jednak mlad lid tam, kde je zazen efb nebo
vojenskch hldek, jednak ady.
Tyto ady se tedy jako nejnutnj mus pokldati za 30
prvn: potomjsou ady ne mn nutn, maj vak vy
postaven; nebo vyaduj velk zkuenosti a spolehlivosti. Takov jsou ty, kter maj.l}~Ls.t(lrosti ochranu msta, a kter jsou ureny pro poteby vlen. I V mru i ve 35
vlce jest poteb osob, kter maj na starosti dozor nad
branami a hradbami, jako i dozorc nad pehldkou
a nad tdnm oban. Nkde pro to vechno jest ad
vce, nkde mn, napklad v malch obcch jest jeden
pro vechno. Takov ednci se nazvaj stratgy a polemarchy. I Tam, kde je jzda, lehkoodnci, luitnci 1322 b
nebo nmonci, bvaj nkdy i pro tyto oddly ustanovovny zvltn ady, zvan nauarchiemi, hipparchiemi
a taxiarchiemi, a jim podle podku podzen trirarchie, lochagie I a flarchie" a kolik jest jet tch odd- 5
len. Celkem jest to jedna tda ad, kter m na starosti vojenstv.
Tak to tedy je s tmto adem. Ponvad vak nkter
ady, ne-li vechny, maj v rukou mnoho obecnho jm
n, jest potebjetjinhoadu, kter by dal a zkoumal ty, I sm vak nic jinho v rukou nem; ednci 10

245

POLITIKA

15

20

25

30

35

1323'

KNIHA EST

pak se nazvaj bud' euthny nebo legisty' nebo exetasty

nebo syngory.
Vedle vech tchto ad jestjeden ze vech nejvy;
nebo m v rukou asto vsledek i nvrh, nebo pedsed
shromdn, kde rozhoduje lid; Ijest toti poteb nko
ho, kdo by svolval ty, kte ve sprv obce maj svrchovanou moc. lenov adu se nazvaj nkde pedporad
ci (probloi), ponvad se naped rad, v demokracich
se nazvaj spe radou (bl).
Tolik tedy asi jest ad v obci; adem jinho druhu
jest ten, kter m na starosti bohoslubu, jako kn a dozorci I nad svatynmi, kte se staraj o udrovn sve
nch budova o opravu chatrnch a o jin bohosluebn
poteby. Nkde to m na starosti jen jeden ad, jako
napklad v malch obcch, nkde jest jich vak mnoho,
od knstv oddlench, jako jsou I obtnci (hieropoiof
strci chrmu a sprvci chrmovho pokladu. S tm souvis ad, kter jest uren pro vechny spolen obti,
jich zkon nesvuje knm, nbr kter maj vnost
od spolenho krbu: Tito ednci se nazvaj bud' archonty nebo krli nebo prytany.,
Tedy pedm~tYJ,utnch(ld,"abychom to strun
; shrnuli, jsoubohosluba, vojenstv, pjmy, vydn, trh,
msto, pstav, venkov, dle soudy, zpisy smluv, I trestn vkony, dozor nad vzni, pehlen, zkoumn a pe
jmn t od ednk, a konen zen porad o obecnch zleitostech; obce vak, kter maj vce volnho
asu a blahobytu a pi tom se staraj o podek, maj jet zvltn ady, jako jsou dozorci nad enami: strci
zkon, dozorci nad dtmi I a nad gymnasii, krom toho
ady, kter maj na starosti gymnick zvody a dionsovsk slavnosti a jin takov hry. Z tchto ad nkte
r jsou zejm nedemokratick, napklad dozor nad e-

nami a dtmi; I nebo lid chudobn, jeto nemaj otrok,

mus uvati en a dt jako sluh. Ze tech ad vak,
z nich si nkte vol nejvy ednky, to jest ze strc zkon, z pedporadc a rady, jsou strci zkon zazen aristokratick, pedporadci oligarchick a rada demokratick.
Pojednali jsme tedy asi o vech adech, tebas jen
v obryse.

246

247

10

KNIHA SEDM

Ten, kdo hodl zkoumati o nejlep stav,' jak nle,

mus nejprve uriti,jak ivotjest nejdoucnj.Nebo
dokud to nen zjevno, neme bti tak zjevno, kter
stavajest nejlep; vdy nejlpe by se mli mti' ti, kdo
ij v obci, je jest za danch podmnek nejlpe spravovna, nenastane-li nco nepedvdanho. Proto jest teba
nejprve I se dohodnouti na tom, jak ivot jest takka pro
vechny lidi nejdoucnj, a pak na tom, zda jest pro
vechny vbec a pro kadho jednotlivce tent, i jin.
Ponvad jsme pesvdeni, e o nejlepm ivot
bylo na mnohch mstech sdostatek pojednno i v exoterickch spisech,' meme tch vsledk uti tak v tto
vaze. Vskutku toti ji podle tamnho rozdlen nikdo
asi I nebude pochybovati o tom, e by lidem blaenm
nebylo poteb vech t druh dober, dober zevnjch,
tlesnch i duevnch. Nikdo by zajist nenazval blaenm lovka, kter nem ani trochu statenosti, ume
nosti, spravedlnosti a rozumnosti, nbr lekne se obletu-

jcch I much a nezdr se dn vstednosti, zachce-li

se mujsti nebo pti, kter za gro zni nejmilej ptele
a rovn po strnce rozumov jest tak poetil a lehkovrn jako dt neb blzen.
Ale jakkoli se vichni lid shodnou v tom, co tu bylo
eeno, I pece se jejich mnn rozchzej v otzce o me a pednosti dober. Maj toti za to, e u ctnosti sta,
maj-li z n jen jakoukoli st, b-li vak o bohatstv,
penze, moc, slvu a vechny takov vci, do nekonena
usiluj o jejich nadbytek. My vak tmto lidem ekneme,
e v tom snadno I mohou nabti jistoty zkuenost a na
vlastn oi se pesvditi, e ctnost se nenabv zevnjmi dobry, ani se jimi neudruj, nbr tyto onmi, I a e
blaenho it, a u lid zle v radosti nebo v ctnosti
anebo v obou zrove, dostv se spe tm, kter a
k nadbytku zdob ulechtilost povahy a rozumov vzdln, ale v zskvn zevnjch dober si vedou mrn, ne
tm, kte I sice tchto maj vce, ne jest prospno, ale
v ctnosti a rozumu maj nedostatek" Vc vak jest jasn
a zeteln i pi pouh rozumov vaze. Zevnj dobra
toti maj jistou mez, jako jaksi druh nstroje - kad
jest uiten pro uritou vc -; jejich nadbytek tedy tm,
kdo je maj, bud' nutn kod, anebo jim nic neprospv,
I kdeto kad duevn dobro, m vce ho nadbv, tm
jest uitenj, smme-li tak u nich mluviti nejen
o krsnu, nbr i o uitenu. Vbec jest jasno, e se
nejlep stav kad vci, srovnan s druhou z hlediska
pednosti, d tm rozdlem, I kter jest ve vcech samch, na nich prv ty stavy pozorujeme. A tak, kdy
due i prost i nm' jest nm cennjm ne vnj statky a tlo, mus bti tent pomr tak mezi nejlepm
stavem kad z tchto vc. Mimoto tlo a vnj dobra
podle pirozenho zkona jsou douc jen pro dui

248

249

KNIHA SEDM
RZN ZAZEN V NEJLEP OBCr

1. O blaenosti jednotlivce a obce

1323' 15

20

25

30

35

40
1323 b

10

15

POLITIKA

a vichni I rozumn lid maj je v tom smyslu voliti, a nikoli naopak dui pro ony.
Pokldejme tedy za jist, e na kadho jednotlivce
pipad tolik blaenosti, kolik ctnosti a rozumnosti ajim
pimenhojednn, a svdkem toho jest nm Bh, kte25 r jest blaen a astn, "a to dnm ze I zevnjch dober, nbr sm sebou a stavem sv pirozenosti, jeto
prv tm se od sebe mus liiti blahobyt a blaenos nebo pinou dober, kter jsou mimo dui, jest nhoda
a tst," ale nhoda ani tst nein nikoho spravedli30 vm nebo umenm -; I s tm souvis a na tch dvo
dech se zakld mnn, e tak nejlep obec jest blaen a m se dobe. Neme se vak dobe mti ten, kdo
dobe nejedn; a krsnho skutku nevykon anijednotlivec, ani obec bez ctnosti a rozumnosti; statenost pak,
35 spravedlnost a rozumnost obce I m tent vznam i podobu jako u jednotlivce, kter podle asti v tch ctnostech se nazv spravedlivm, rozumnm a umenm.
Ale jenom tolik budi k vaze pedem pipomenuto;
nebo ani nen mono se toho nedotknouti, ani nelze probrati vech pslunch dvod, jeto to nle jinmu
40 kolu. I Nyn bud' nm zkladem jen tolik, e nejlep ivot jak pro kadho jednotlivce zvl, tak pro obce v1324' bec jest I zevnjmi dobry opaten tolik, e se inn me
astniti ctnostnho jednn. S tmi, kdo o tom pochybuj, nechceme se v nynjm zkoumn zabvati, teprve
pozdji bude teba prozkoumati mnn tch, kte nejsou
tmito slovy pesvdeni.
20

250

KNIHA SEDM

2. Zpsoby ivota. Nejvyim elem obce neni

dobvati nadvldy nad jinmi obcemi
Zbv jet odpovdti na otzku, zda blaenost ka- 5
dho jednotlivce a obce jest tat, i nen.' I to jest zej
mo. Vichni asi pisvd, e jest tat. Nebo vichni ti,
kte dobr it u jednotlivce kladou do bohatstv, nazvaj astnou tak celou obec, je-li I bohata; ti, kte nej- 10
ve cen ivot tyranv, eknou asi tak, e nejblaenj
jest obec, kter vldne nad nejvtmpotem poddanch;
a veleb-li konen nkdo druhho pro jeho ctnost, bude
tak obec pokldati za tm blaenj, m jest ctnostnj. Avak to jsou prv dv otzky, kter vyaduj zkoumn, pedn, kter I ivot jest douc ve vt me, zda 15
spolen ivot v uspodan obci a v asti jej sprvy,
i spe ivot v cizin a ivot toho, kdo ije mimo obansk spoleenstv, a za druh, kterou stavu a kter uspodn obce jest teba pokldati za nejlep, a astenstv v n by volili vichni, anebo s vjimkou nkterch
vtina. Jeto pak I jenom druh otzka jest kolem poli- 20
tickho pemlen a badn, nikoli vak ta prvn, co by
jednotlivec pokldal pro sebe za douc, a jeto my jsme
si pedsevzali prv takov zkoumn, jest tato vedlejm
pedmtem tohoto oboru, ona hlavnm.
Jest tedy zejmo, e nejlep stavajest nutn ta, podle jejho du kad me nejlpe jednati a nejlpe se
mti i ti I blaen. Mezi tmi vak, kte se shoduj 25
v tom, e ctnostn ivot jest nejdoucnj,je spor o to,
zda jest douc ivot politick a prakticky inn, i spe ten, kter jest prost vech vnjch vc, jako jaksi
druh ivota rozjmavho, kter jen podle tvrzen nkte
rch" jest ivotem filosofickm. Nebo se zd, e to jsou

251

POLITIKA

asi I dva zpsoby ivota, je vol lid, kte nejhorlivji

usiluj o ctnost, i v dobch dvjch i v nynjch; dvojm zpsobem ivota myslm ivot politick a filosofick. Zle pak na tom nemlo, kde je tu pravda; nebo
lepmu cli se nutn pizpsob ten, kdo jest rozumn,
35 i I kad jednotliv lovk i cel obec. Takjedni mn, e
vldnouti nad svm okolm, dje-li se to despoticky, jest
nejvtm bezprvm, dje-li se to v duchu zzen oban
skho, e to nen sice nic bezprvnho, ale pek vlast40 nmu klidu; druz mn prv naopak. I Mui pr toti slu jen ivot prakticky inn a politick; nebo v kad
ctnosti pr ir pole innosti m nikoli ten, kdo ije sm
1324 b pro sebe, I nbr ten, kdo je inn ve sprv veejnch
zleitost a ve sprv obce:
Jedni jsou tedy tohoto mnn, kdeto druz tvrd, e
astn je jen despotick a tyransk zpsob ivota v obci. Ba u nkterch jest clem zkon a vchovy, aby
5 ovldali I sousedy. Proto tak, a ve vtin obc vtina
zkonitch ustanoven jest takka sms bez plnu a bez
podku, pece tam, kde zkony hled je~notnho cle,
vechny smuj k nadvld, jako v Lakedaimonu a na
Krt vchova a tm vtina zkon jest zazena pro
10 vlky; rovn u I vech cizch nrod, kte vynikaj silou, jest takov schopnost ve vnosti, napklad u Skyth, Peran, Thrk a Kelt. Ba v nkterch obcch jsou
zkony, kter povzbuzuj k tto zdatnosti, jako pr
v Karchdonu kad bv vyznamenn tolika prsteny,
15 v kolika I byl vlench vpravch. A v Makedonii byl
kdysi zkon, aby ten, kdo dosud nezabil dnho nep
tele, nosil ohlvku. U Skyth ten, kdo nezabil dnho
neptele, nesml pi jaksi slavnosti pti z kolujcho
pohru. U bojovnho nroda Iber se kolem hrobu pad20 lho bojovnka I zasad tolik obelisk, kolik neptel za30

252

KNIHA SEDM

bil; a mnoho jinch takovch vc jest i jinde, je se zachovaly jednak v zkonech, jednak obyeji.
A pece by se to tomu, kdo by o tom chtl uvaovati,
mohlo snad zdti zcela zvltnm, e by politikovm kolem bylo dovst vyptrati, jak by se stal vldcem I a pnem nad svmi sousedy, a to jak s jejich svolenm, tak
i proti jejich vli. Nebo jak me bti povinnost politika nebo zkonodrce to, co nen ani zkonit? Zkonit
vak to jist nen, vldne-li se nejen bez prva, nbr
i nespravedliv, a nadvldy se pece me zmocniti i ten,
na jeho stran prvo nen. Nco takovho nepozorujeme ani v ostatnch vdnch oborech; nebo I nen kolem
ani lkae, ani kormidelnka, aby pemlouvali nebo nutili pi oetovn nemocn a pi plavb cestujc. Avak
vtina lid, jak se zd, pokld despotickou vldu za politick umn a to, co pro sebe neuzn za spravedliv ani
za prospn, neostch se provdti vi ostatnm;
I spravedliv vldy toti vyhledv kad pro sebe, u ostatnch mu na prvu nezle.
Bylo by to vak (tak) nco zvltnho, e by jedna st
lid nebyla' od pirozenosti ovldanmi a druh pny,
take, je-li tomu tak, nesm se chtt vldnout nad vemi
jako nad otroky, nbr jen nad tmi, kt~ jsou k ovldv~
n od pirozenosti ureni, jako se k hostm nebo k I obti
nesmj loviti lid, nbr ivoichov, kte se pro ten
el maj loviti; toti divok, jedl zvata.
Avak i Ijedna obec sama pro sebe me bti blaen,
ovem zejm ta, kter jest dobe spravovna, je-li mono, e by nkde byla takov obec sama pro sebe s dobr~
mi zkony, jej stavn d nebude smovati k vlce am
k nadvld nad nepteli; I nebo nic takovho nem bt.
Jest tedy zjevno, e sice vechna opaten pro vlku
jest teba pokldati za sprvn, nikoli vakjako nejvy

253

25

30

35

40

1325'

10

15

POLITIKA

KNIHA SEDM

cl veho,' nbrjako prostedekk nmu. kolem dobrho zkonodrce jest hledti k tomu, jak by se obec a jej
druh lid a kad jin spoleenstv I mohly astniti dobrho ivota a blaenosti, pokud jest jim mono. Ovem
v zkonitch nazench budou nkter rozdly; umn
zkonodrn i k tomu m hledti, jak zachzeti se sousedy, jsou-li tu, podle jejich povahy a jak u jednotlivch
u vati prva povinnost. Ne otzka, I k jakmu cli m
nejlep stava smovati, stane se pedmtem pime
nho zkoumn pozdji:

Musme vak odpovdti tm, kte souhlas s tm, e

ivot ve spojen s ctnost jest nejdoucnj, ale rzn
soud o praktickm proveden: jedni toti zamtaj innost v politickch adech a mn, e ivot I svobodnho
mue jest nm rznm od ivota politikova a e jest ze
vech nejdoucnj, druz naopak za nejlep pokldaj
ivot politick; jest pr toti nemono, aby se dobe ml
ten, kdo v niem nen inn a nejedn, a dobe se mti
jest tot co blaenost. Musme tedy jednm i druhm
ci, e v nem maj pravdu, v nem nemaj. Jedni maj
pravdu v tom, e ivot svobodnho mue jest lep ne
ivot despotickho pna; I nebo v tom, e se otroka uvjako otroka, nen nic vzneenho; vdy pkaz ve v
cech pro ivot nutnch nem do sebe pranic krsnho.
Ale nemaj pravdu v tom, e kadou vldu pokldaj za
despocii; nebo rozdl mezi vldou nad svobodnmi lidmi a vldou nad otroky nen men ne mezi bytost, kter jest od pirozenosti svobodn, a I bytost, kter jest od
pirozenosti otrock. To vak bylo dostaten vymezeno

v pedchozch vahch: Nen vak tak sprvn, jestlie

se vce chvl neinnost ne innost; nebo blaenostjest
innost, a mimoto skutky spravedlivch a umench
lid maj clem mnoho krsnho:
A tu, kdy to tak bylo ureno, snad se me nkdo
domnvati, I e bti pnem nad vemi jest nejlep; tak
toti me rozhodovati o nejvtm potu pekrsnch
skutk. A tak ten, kdo dovede vldnouti, nem vldu
ponechati sousedovi, nbr spe mu ji odnmati, a ani
otec na dti, ani dti na otce, ani vbec ptel na ptele
se nem ohleti ani I jich dbti; vdy nejlep jest nejdoucnj a dobe jednati jest nejlep.
To se tedy tvrd snad prvem, me-li I se vci nejdoucnj dostati uchvatitelm a nsilnkm; ale snad to
mono nen, nbr v tomto pedpokladu jest omyl.
Vdy nemohou bti krsn skutky toho, kdo nad jin
nevynik' tak, jako mu nad enu nebo otec I nad dti
nebo pn nad otroky. A tak ten, kdo pekro mru, nebude moci pozdji vykonati tolik dobrho, kolik se ji od
ctnosti byl odchlil. Nebo pro ty, kte jsou stejn, jest
krsn a spravedliv v stdn (vldy), to toti jest rovn a stejn; nerovn u rovnch vak a nestejn u stejnch
jest proti pirozenosti a nic, co jest I proti pirozenosti,
nen krsn. Proto vynik-li nkdo jin ctnost a innm
silm nad nejlep, jest krsn podrobovati se mu a spravedliv poslouchati ho. Ale musel by mti nejen ctnost,
nbr tak moc, aby mohl bti inn. Avak je-li to
sprvn a blaenost I jest pokldati za dobrou, dokonalou innost, vyplv z toho, e inn ivot jak vbec pro
celou obec, tak pro kadho jednotlivcejest nejlep. Ale
nen nutno, aby ten, kdo je inn, byl inn vzhledem
k jinm, jak se nkte domnvaj, ani aby prakticky inn bylo jen mylen, kter pihl k vsledku jednn,

254

255

3. O pednosti ivota politickho a o blaenosti

20

25

30

35

40
1325 b

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA SEDM

nbr praktick vznam v I mnohem vt me maj rozjmn a mylenky, kter maj el samy v sob a jsou
samy pro sebe. Nebo blaho jest elem,' tedy i jakousi
innost; tak nejvce innmi nazvme ty, kte svm
mylenm vedou a d i zevnj innosti. A jist ani
obce, kter byly zaloeny samy pro sebe a I daly pednost
takovmu ivotu, nemus bti neinn; vdy innost
me bti i v jejich stech; nebo sti obce maj mnoho vzjemnch vztah a styk. Podobn je tomu tak
u kterhokoli jednotlivho lovka; sice by se Bh a vesmr sotva ml dobe: kte mimo sv vlastn innosti
I zevnj innosti nemaj.
Jest tedy zejmo, e nejlep ivot jest pro kadho
jednotlivho lovka nutn tent jako pro obce a lidi

m bt a jak pirozenosti, a rovn, jakou rozlehlost

a jakost mus mti j pslun zem.
Tedy nkte mn, e blaen obec mus bti velik.
Ale je-li to mnn I sprvn, nevd zas, jak obec jest
velik a jak jest mal. Nebo velikost obce m sel
nm mnostvm obyvatel, m se vak pihleti spe
k monosti ne k mnostv. Vdy i obec m urit kol,
a tak za nejvt musme pokldati tu obec, kterjej me
vykonati nejlpe, jako napklad asi ekneme, e I Hippokrats' ne jako lovk, nbrjako lka jest vt ne ten,
kdo vynik tlesnou velikost. Ale i kdyby bylo teba
souditi podle mnostv, nelze pi tom mysliti na jakkoli
mnostv - vdy snad v obcch mus bti tak velik
poet otrok, I metoik a cizinc -, nbr jen na poet
tch, kte tvo skutenou st obce a z nich se jako
z vlastnch d skld. Nebo jejich znan mnostv jest
znakem velik obce, kdeto obec, z n sice vychz velk poet emeslnk, ale mlo tkoodnc, neme bti
velik; vdy velik obec a lidnat nen tot.
Ale i to jest ze zkuenosti zejmo, e jest nesnadno, ba
snad nemono, aby pli lidnat obec byla dobe spravovna. Alespo vidme, e pelidnn netrpla dn
obec, kter m povst obce dobe spravovan. To jest
jasno tak z rozumovho dkazu. I Zkon jest zajist jaksi d a zkonnost jest nutn jaksi spodanost, ale
nadmru velik poet neme bti asten dnho du;
nebo to by vyadovalo bo moci, kter pohromad udruje i tento vesmr; vdy krsno se obyejn zjevuje
v mnostv a velikosti. Proto tak I nejkrsnj jest ta
obec, kter s vytenou mez m zrove velikost. Ne
i pro velikost obce jest urit mra, jako tak pro ve
ostatn, pro ivoichy, rostliny a nstroje; nic zajist z toho, ani to, co jest pli mal, ani to, co je nadmru veli-

vbec.

4. Poet

oban

v nejlep obci

Kdy jsme vodem pipomnli to, co bylo eeno,

35 a o ostatnch stavch jsme pojednali dve: I zanme
vahu o ostatnch otzkch nejprve vysvtlenm, jak
jsou nutn pedpoklady obce, kter m bti sestavena
podle pn. Nebo nejlep stava neme bti uskute
nna bez pimench vnjch prostedk. Proto musme podle svho pn mnoho pedpokldati, ale nic z to40 ho nesm bti nemono. Myslm I napklad poet oban
a rozshlost zem. Nebo jako jin vyrabitel, napklad
1326' tkadlec a loa, mus I mti k vrob dostatek vhodn ltky - nebo m lpe jest zazena, tm dokonalej mus
bti tak vkonjejich umn -, tak i politik a zkonodrce mus mti dostatek pimen ltky pro svj kol.
5 I K zazen obce nle pedn mnostv lid, kolik jich

256

257

10

15

20

25

30

35

KNIHA SEDM

POLITIKA

k, nepodr sv vlastn monosti, nbr bu sv piro

40 zenosti zcela pozbude, anebo I bude patn, jako napklad lo na p dlouh nebude ji lod vbec, zrovna
jako lo o dvou stadich: kdeto njak jin velikost
1326 b I bu svou nedostatenost nebo plinost plavbu lodi
ohroz. Podobn si nedosta tak obec, kter m jen
mlo obyvatel- obec vak jest tvar sobstan -, kter
pak m pli mnoho obyvatel, dosta si sice v nutnch
5 vcech, ale jako nrod, I nikoli jako obec; nebo stava
jest tu nesnadn; vdy kdo bude moci bti vojevdcem
mnostv mru pli pekroujcho, anebo kdo jeho hlasatelem, nebude-li mti Stentrv hlas?'
Proto skuten obec se nutn tvo teprve tehdy, doshne-li mnostv obyvatel takov ve, e si pedn
dostauje k dobrmu it v politickm spoleenstv;
10 me vak bti tak I vt obec, kterji potem obyvatel
pevyuje, ale, jak jsme ekli, velikost neme bti neomezen. Uren meze, kter se nesm pekroiti, lze snadno vypozorovati ze skutenosti. Nebo innost obce jest
rozdlena mezi vldnouc a ovldan, a kolem toho,
15 kdo vldne, jest pikazovati a souditi; ale k I prvnmu
rozsuzovn a k rozdlovn ad podle zsluhy jest
nutno, aby se oban vespolek znali, jac jsou, take tam,
kde toho nen, rozdlovn ad a prvn rozsuzovn
jest nutn patn. Nebo zde jako tam to stejn odporuje
20 prvu, jestlie se vci vyizuj podle npadu, Ijak to zej
m bv v pelidnn obci. Mimoto cizinci a metoikov
snadno nabvaj obanstv; nebo pi pli velikm
mnostv nen nesnadno utajiti to.
Jest tedy zjevno, e nejlepm vymezenm obce jest
nejvy mra obyvatelstva, kter zaruuje sobstan
ivot, ale jest pehledn.
25
Tak tedy budi urena velikost obce.

258

5. O jakosti, poloze a rozshlosti zem

Podobn

se vc m tak s zemm. Co se te jeho

jakosti, jest zjevno, e kad bude chvliti takov, kter
jest v nejvy me sobstan - takov mus poskytovati vechno; sobstanost toti znamen mti vechno
a nieho nepostrdati. I rodnost a rozshlost pak mus 30
bti takov, aby jeho obyvatel ve volnm ase mohli ti
svobodn a umen. Zda toto nae vymezen jest sprvn, i nesprvn, bude teba zevrubnji prozkoumati pozdji, a budeme pojednvati vbec o majetku a o zmonosti, - I jak a jakm zpsobem se j m uvati; nebo 35
v tto otzce jest mnoho rznch mnn, ponvad lid
ve svm ivot maj sklon k jedn nebo k druh krajnosti, jedni ke skrblictv, druz k rozmailosti.
Tvar zem nen nesnadno uriti - tu jest teba v n
em I viti i zkuenm vojevdcm -, e toti mus bti 40
takov, aby do nho neptel nemohli snadno vpadnouti, obyvatel sami vak aby z nho mohli snadno vychzeti.] Mimoto,jakjsme prv ekli, mnostv lid m bti 1327'
pehledn, a tak i zem; pehlednost u zem znamen,
e je mono snadno je obhjiti.
M-li msto mti douc polohu, tedy by mlo leeti
vhodn jak smrem k moi, I tak i smrem k pevnin.
5
Jedno uren tedy ji bylo uvedeno - m toti bti ste
diskem vech mst pro vzjemnou vpomoc -; jin uren se te dovozu plodin, dle m bti mono snadno
dopraviti devo a vyrb-li se v zemi jet nco jinho
takovho.

259

POLITIKA

6. O spojen s

moem

ao

KNIHA SEDM
nmon

moci

Co se te spojen s moem, jest v otzce, zda je pro

obce dobe uspodan prospn, i kodliv, mnoho
spor. k se toti, e zkonnmu du neprospv pobyt cizinc, kte byli vychovni pod jinmi zkony,
a rovn velk lidnatost; tato pr vznik z nmonho
15
obchodu, e se vysl a pijm mnoho kupc, jest pr
vak pekkou dobr sprv obce.
Nenastane-li takov pekka, nen pochyby, e spojen msta a zem s moem lpe vyhovuje jak bezpe20 nosti, I tak snadn dodvce nutnch poteb. Vdy i, m-li se tocm neptelm snze odporovati, jest teba,
aby se tm, kterm se m pomoci, mohlo pispti obojm
smrem, i po soui, i po moi; a m-li se tonkm koditi, nebude-li to mono zrove obojm smrem, tedy
25 aspo jednm to bude mono t spe tm, kte maj ob
monosti. Rovn jest nutno, aby si obec mohla opatiti
dovozem to, eho doma nem, a aby zas pebytky mohla
vyveti. Obec toti m vsti obchod pro sebe a ne pro
30 druh; obce, kter povoluj trh vem, I in to pro dchod.
Obec vak, kter nem mti asti v dobvn zisku,
nem ani mti takovho trit. Jeto vak tak skuten
vidme, e mnoh zem a msta maj kotvit a psta
vy, kter jsou pro msto tak vhodn poloeny, e ani
nejsou st msta, ani nejsou od nho pli daleko,
35 I nbrjsou obehnny zdmi a jinm takovm opevnnm,
jest zejmo, e je-li z toho spojen njak vhoda, pipadne mstu, kdeto kodlivost lze snadno odstraniti zkony tak, e by se vyhradilo a urilo, kterm osobm jest
vzjemn styk dovolen" a kterm nikoli.
Co se te nmon moci, nen pochyby, e je nejlpe.
40
b
mti
ji do jist mry - nebo I obec m vzbuzovati bze
1327
10

260

nejen u vlastnch oban, nbr maj se j bti i mnoz

soused a m bti schopna pispti jim ku pomoci, jak na
zemi, tak na moi. Ale co se te sly a ve t moci, jest
ji teba pihleti k ivotu obce. M-li I mti vedouc
msto a zasahovati do politickho ivota, mus k innosti
mti tak pimen takovou moc. Ale velk mnostv
lid, kter vznik z nmonickho davu, nemus k obci
nleeti. Nebo tito lid nemaj bti st obce.
Vdy I nmon vojsko jest svobodn a bv vybrno
z pchoty, a to je na lodch pnem a rozkazuje lodnkm;
je-li pak dostatek perioik a zemdlc, neme bti ani
nedostatek lodnk. Tak to skuten vidme jet v dnen dob v nkterch obcch, napklad v obci hraklejsk;' obsad toti mustvem mnoho t trojveslic, a velikost jest men ne jin obce.
Tak tedy bud' pojednno o zem, pstavech, mst,
o moi a o nmon moci. O tom, jak m bti mez pi
mnostv oban, promluvili jsme dve.

7. O vrozench vlastnostech

10

15

oban

Nyn promluvme o tom, jak I maj bti vrozen vlastnosti oban. O tom siji meme utvoiti jaksi sudek,
pozorujeme-li proslul hellnsk obce a celou zemi, jak
je obydlena nrody. Nrodov toti, kte bydl v chladnch koninch, a to v Evrop, jsou sice plni odvahy, ale
rozumov schopnosti I a umleck dovednosti maj ji
mn; proto snadnji udruj svou svobodu, jsou vak
neschopni ti v obci a ovldati sousedy. Asijt nrodov jsou rozumov a umlecky nadan, ale bez vzntlivosti, proto ij stle v poddanstv a v porob. Avak hellnsk rod, jak sdl uprosted I tch konin, tak m ast

261

20

25

30

KNIHA SEDM

POLITIKA

35

40

1328'

10

15

v pednostech obou. Jest toti i vzntliv i rozumov

nadan; proto jest stle svoboden, nejdokonaleji vede
sprvu obce a dovedl by vldnouti vem nrodm,' kdyby byl slouen v jednu obec. Tent rozdl vakjest i mezi hellnskmi kmeny navzjem; jedni maj Ijednostrann vlohy, v druhch jsou ob uveden schopnosti
spojeny v astn smsi. Jest tedy zejmo, e od piroze
nosti mus bti rozumov nadan a vzntliv ti, je zkonodrce m bez obt vsti k ctnosti.
Nebo tvrd-li nkte: e strci maj bti laskav
I k znmm a k neznmm divoc, jest to prv vzntlivost,' kter in laskavm. Jest to toti ta schopnost I
due, j milujeme. Dkazem toho jest, e proti znmm
a ptelm hnv se vznt spe ne proti neznmm, domnv-li se nkdo, e jest jimi podceovn. Proto tak
Archilochos,' in vitky svm ptelm, ppadn se
vzncenm srdcem rozmlouv:
Vdy prv pteli jsi

soueno.

A od tto schopnosti vichni lid maj to, co je in

vldci a svobodnmi lidmi; nebo vzntlivost jest slokou vldychtivou a nepemoitelnou. Nen vak sprvn
kati, "aby k neznmm byli zl". Vdy takov nemme
bti k nikomu, a I velkomysln lid nejsou povahou divoc, leda proti tm, kte jim kivd. Takov bvaj jet
vce proti znmm, jak eeno nahoe, domnvaj-li se, e
jim ublili. Takov chovn je dvodn; nebo vid, e
prv tmi, kte, jak mysl, jsou jim zavzni dky za
pijat dobrodin, jsou jich zbaveni krom t kody.
I Proto se k:

262

Zl svr jest mezi bratry,'

a
Kde lska byla nesmrn, jest nesmrn i nenvist.
Tm bylo celkem dost vyteno, jak velk m bti poet obyvatel obce, jak maj bti jejich vrozen vlastnosti, jak rozshl a jak m bti zem - nebo I zevrubnosti, je jest v vahch rozumovch, nesmme vyhledvati
stejn pi pedmtech, je jsou pstupn smyslm.

20

8. Nutn stavy v obci

Jako v jinch prodnch sloeninch nen st vechno, bez eho celek bti neme, jest zjevno, e ani v obci se zajej st nesm pokldati vechno, eho obce nutn I potebuj, ani v dn jin spolenosti, kter m
utvoiti jeden druh - nebo spolenci mus mti nco
spolenho a stejnho, a se toho astn rovnm nebo
nerovnm dlem -; napklad a je to potrava, a mnostv pdy, anebo nco jinho takovho. Je-li vak ze dvou
vc jedno prostedkem, druh elem, nen mezi nimi
nic I spolenho, leda to, e jedno psob, druh pijm.
Myslm napklad na pomr, jak jest mezi kadm nstrojem k dlu, kter se provd, a mezi vyrabitelem;
mezi domem a stavitelem nen nic spolenho, nbr
umn stavitelovo m elem dm. Proto obce potebuj
sice majetku, ale majetek nen dnou st I obce. Ale
jest mnoho oduevnlch st majetku: Obec vakjest
jaksi druh spoleenstv stejnch, kter m elem ivot
pokud mono nejlep. Ponvad pak blaenost jest nm nejlepm ajest uskuteovnm ctnosti ajakmsi
jejm dokonalm uvnm a ponvad to tak ji bv, e

263

25

30

35

POLITIKA

jedni jsou schopni se j astniti, druz vak mlo nebo

40 I vbec ne, jest zjevno, e v tom jest pina, pro obec
m druhy a rozdly a pro jest vce stav; nebo jeto
vichni jednotlivci hled toho cle doshnouti rznm
1328 b zpsobem a rznmi prostedky, I utv se rzn jejich
zpsob ivota a tak stavy.
Jest vak teba pihldnouti tak k tomu, kolik jest tch
vc, bez nich obec bti neme; nebo k nim nutn
nle i to, co nazvme stmi obce. A tak jest nutno
5 vyetiti I poet kol; z tch to toti bude jasn. Pedn
tedy jest potebpotravy,potom umn - ivot toti potebuje mnoha nstroj-s, za tet zbran - nebo lenov
spoleenstv jich potebuj jednak uvnit k vld, proti
tm, kte neposlouchaj, jednak k odraen tok vnj10 ch I neptel -, mimoto jist zsoby penitch prostedk k zapraven vloh na poteby domc i vlen,
za pt a v prvn ad pe o nboenstv, o takzvanou
bohoslubu, a konen za est a ze veho nejnutnj
1! dohody o spolench zjmech a o vzjemnch prvech
;\ oban.
15
To jsou tedy koly a zazen, jich takka potebuje
kad obec - nebo obec jest mnostv nikoli nahodil,
nbr, jakjsme ekli, k ivotu sobstan, i chyb-li nco
z toho, neme siji prost takov spoleenstv dosta 020 vati -; z hlediska tch vkon tedy I jest obec nutn sestavena. A tak jest poteb mnostv rolnk, aby zaopatovali potravu, jest poteb umlc a emeslnk, vojska,
zmonch lid, kn a rozhodch o prvech a zjmech.

264

KNIHA SEDM

9. ast rznch stav ve sprv obce

Po tomto vymezen zbvjet vyetiti, I zda se vech
tch vkon maj astniti vichni - nebo jest mono,
e vichni jsou zrove rolnky, umlci, leny rady
a soudci -, i se pro kad z uvedench vkon maj
ustanovovati jin, anebo zda nutn nkter z nich maj
vykonvati nkte, jin vichni spolen. Nebv to
v kad stav stejn. Jak jsme toti ji ekli, I jest mono, e se vichni astn veho, anebo ne vichni veho,
nbrjedni toho, druz onoho. To zajist psob tak rozdly v stavch; nebo v demokracich se astn vichni veho, v oligarchich jest to naopak.
My vak prv uvaujeme o nejlep stav a tou I jest
ta, pi kter by obec byla nejvce blaena, ale blaenost
neme bti bez ctnosti. Bylo to eeno dve, i jest z toho zejmo, e v obci, kter m nejlep zzen a kter m
spravedliv mue naprosto, nikoli podle pomr,' nemaj se oban ve svm ivot zabvati vedn emeslnou
prac, ani kupectvm - I nebo takov ivot jest neulechtil a protiv se ctnosti -, ani nesmj, maj-li bti
takov, pracovati na poli - I nebo k rozvoji ctnosti a k
politick innosti jest poteb volnho asu.
Jeto vak tujestjet vojsko a rada o spolench zjmech a soud o prvu, a zd se, e to jsou pedevmsti I obce, jest otzka, zda i to se m svovati jedno jednm a druh druhm osobm, i oboje tm. Ale i tujest
zejmo, pro jednak osobm tm, jednak tak rznm.
Pokud toti oboj kol vyaduje rzn zralosti a jeden
potebuje rozumnosti a druh sly, rznm; pokud vak
jest nemono, I aby lid, kte jsou s to uvati nsil a odporovati, vydreli stle jen poslouchati, potud to budi
sveno tm. Nebo ti, kte maj v rukou zbra, rozho-

265

25

30

35

40
1329"

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA SEDM

duj tak o byt nebo nebyt stavy. Nezbv tedy, ne

aby se sprva ta svovala v obou ppadech osobm
tm, ale ne souasn, nbr I jak slu mvaj pirozen
mlad a rozumnost star, tak se podob, e by bylo prospno a spravedlivo, aby se to rozdlilo mezi oboje;
nebo to je pak rozdlen podle hodnoty a zsluhy.
Ale tak majetek mus bti v jejich rukou. Nebo oban mus bti zmon, a obany jsou tito. Ten toti,
I kdo m vedn zamstnn, nen lenem obce ani dn
jin tda, kter svou prac nevytvouje ctnosti. To jest
zjevno z naeho pedpokladu; blaenost toti jest nutn
spojena s ctnost, blaenou pak se nesm nazvati obec
se zenm jen k nkter sv sti, nbr se zenm ke
vem obanm. I Jest tak zejmo, e majetek m bti
v jejich rukou, kdy jest nutno, aby na poli pracovali otroci nebo barbai nebo perioikov.
Z vypotench td zbv jet tda kn. I jejich
pomr jest zejm. Knzem nesm bti ustanovovn ani
zemdlec, ani ten, kdo se zabv vedn emeslnou prac - nebo bozi maj bti I uctvni od oban -; jeto se
pak obanstvo rozdluje na dv sti, na vojsko a radu,
a jeto se slu, aby se jednak bohm vzdvala patin
pocta a jednak aby se klidu doplo tm, kte pro st
odeli z veejnch slueb, m bti bohosluba svena

10. O starobylch zzench v Egypt, na Krt

a v Itlii. Rozdlen pdy pro rzn poteby

tmto.

35

eeno tedy, bez eho I obec neme bti sestavena

a kter jsou sti obce - obce toti mus mti zemdlce,
emeslnky a rzn druhy dlnk, ale st obce jsou
ozbrojenci a lenov rady, a kad z tchto td se zase
rzn, jedna jest stl, druh stdav.

266

Ti, kdo filosofuj o stav, nepoznali, jak se podob,

teprve nyn nebo ped nedvnem, e obec m bti rozdlena na zvltn tdy I a e bojovnci maj bti oddleni
od zemdlc. Nebo v Egypt je toto zzen jet dosud a rovn na Krt, v Egypt pr podle zkona Sesstriova, I na Krt podle Mnova. Starobyl se zd
tak zzen spolenho stolovn, kter na Krt vzniklo za as kralovn Mnova a v Itlii pr jet mnohem
dve. Znalci djin tamnch obyvatel vypravuj, e jaksi
Ital stal se krlem Ointrie, po nm pr obyvatel jmno "Ointan" zamnili I zajmno "Italov", a tento pmosk pruh evropsk, kter se rozkld mezi zlivem
Skylltskm a Lamtskm, pr dostal jmno Itlie; oba
zlivy jsou od sebe vzdleny na pldne cesty. Tento Ital
pr tedy z koovnch I Ointan uinil rolnky, dal jim
nov zkony a prv zavedl spolen stolovn; proto tak
jet dosud maj po nm nkte spolen stolovn a n
kter zkony. zem pak smrem k Tyrrhnskmu moi
obvali Opikov, kte jako dve, tak a dosud maj
I pjmenAusonov, zem smrem k lapygii a k Ionskmu moi, takzvanou Sirtu, obvali Chnov; tak Chnov byli pvodem Ointany.
Tam tedy m pvod spolen stolovn, ale rozdlen
obanstva podleuritch td v Egypt; nebo kralovn
Sesstriovo je dobou mnohem star ne I Mnovo. Jest
tedy teba mti za to, e tak ostatn zzen byla za dlouhch vk vynalezena asto, ba spe nesslnkrt. Nebo poteba sama, jak se podob, u tomu, co jest nutn,
a teprve tehdy, je-li ji toto opateno, nabv pirozen
vzrstu pravnost a pepych; I tud jest teba mysliti, e

267

40
1329 b

10

15

20

25

30

POLITIKA

se tak vc m i s stavami. Pro to, e je tu vechno starobyl, jsou dkazem pomry Egypan; nebo tit se pokldaj za nejstar nrod, zkony vak mli vdycky
i stavn d. Z toho dvodu se mus v hojn me vyuti toho, co ji bylo vynalezeno, a to, co bylo jet opo35 menuto, I pokusiti se vyptrati.
e tedy pda mus nleeti tm, kte maj zbra
a ast ve sprv obce, bylo eeno nahoe, a tak to,
pro vzdlavatel pdy maj od nich bti rozdln a jak
40 asi m bti rozsah a jakost zem.] I musme nejprve promluviti o rozdlen pdy a o tom, kte a jac lid ji maj
i vzdlvati, ponvad podle naeho mnn majetek nem
1330' bti spolen, I jak nkte tvrdili, nbr m bti spole
n jen ptelskm uvnm, ani kdo z oban m postrdati vivy. Co se te spolenho stolovn, jsou
vichni zajedno v tom, e je pro obce dobe zzen pros spn; pro i my jsme tho mnn, I vysvtlme pozdji.' Toho se mus astniti vichni oban, ale pro nemajetn nen snadnou vc, aby na n ze svho pispvali
ustanovenm dlem a jet i opatovali svou domcnost.
Mimoto cel obci jsou spolen vlohy na bohosluby.
10
Proto jest nutno, aby pda byla I rozdlena na dva dly
tak, e by jeden dl byl spolen, druh soukrom, a aby
se oba ty dly rozdlily opt ve dva tak, e by jeden dl ze
spolenho pipadl na bohosluebn kony, druh na
vlohy za spolen jdlo, ze soukromho dlu pak jeden
15 by byl v I pohrani, druh blzko msta, aby tak vichni
mli z obojho pozemku, kdy se jim dostane dvou podl. Tmjest zajitna rovnost i prvo a zrove se doshne vt svornosti pro vlky se sousedy. Nebo tam, kde
20 takovho zazen nen, jedni jsou lhostejn k 1 neptel
stv s pohraninmi sousedy, kdeto druz se ho pli
obvaj, i vce, ne je sluno. Proto jest v nkterch ob-

268

KNIHA SEDM

cch zkon, aby ti, kte hrani se sousedy, nemli as

tenstv v rad o vlkch proti nim, jeto by pro vlastn zjem nebyli schopni sprvn rozvahy.
A tak z uvedench dvod jest teba rozdliti pdu
tmto zpsobem; I vzdlavateli pdy vak, m-li to bti
podle pn, maj bti nejlpe otroci, ale nesmj pochzeti vichni z tho kmene, ani bti vzntliv - tak zajist
budou jednak k prci uiten, jednak nebudou nebezpen v novotaen -, potom barbart perioikov povahov podobn onm. I Z nich ti otroci, kte ij na soukromm majetku, mus nleeti majitelm soukromm,
kte na spolenm, mus bti otroky obecnmi. Jakm
zpsobem se vak m s otroky zachzeti a pro jest lpe
vem otrokm jako zvodn cenu uriti svobodu, povme
pozdji. '

11. O poloze

25

30

msta a poteb hradeb

e msto m bti pokud mono stejn spojeno s pevninou I i s moem i s celm zemm, bylo eeno nahoe.
Co se vak te jehopolohy o sob, jest douc, aby se
pihlelo ke tyem vcem. Pedn, jak nutno, ke zdrav
- msta toti, kter jsou otevena k vchodu a k nim
maj pstup I vchodn vtry, jsou zdr~y~i, potom jsou
msta, chrnn od severnch vtr; nebo maj mrnj
zimu."] Jinak poloha msta mus bti vhodn volena pro
koly v mru a ve vlce. Pro vlen koly mus pro obany mti pohodln vchody, pro neptele vak mus
bti nepstupn a neobkliiteln, a mus mti zvlt
hojnost pramen a vod 1- nen-li jich, vypome se zzenm etnch a obshlch ndr na deovku, aby obyvatel nemli nikdy nedostatek vody, kdyby za vlky byli

269

35

40
1330 b

POLITIKA

KNIHA SEDM

okol. Ponvadjest teba starati se o zdrav

obyvatel a toto je podmnno pedn pznivou polohou
msta, i co se te pdy i I smru, za druh uvnm
zdrav vody, mus se i tto vnovati nemal pe. Nebo
to, eho nejvce a nejastji pro tlo potebujeme, nejvce tak pispv ke zdrav; a takov jest pirozen inek
vody a vzduchu. Proto v I mstech, kter si vedou rozvn a kde vechny tekouc vody nejsou stejn dobr
nebo nen-lijich hojnost, m bti pitn voda oddlena od
uitkov.
Co se te opevnnch mst, nehod se pro vechny
obce stejn zzen; napklad vyehrad jest nco oligarchickho a I monarchickho, pro demokracie se hod rovina, pro aristokracie ani jedno, ani druh, nbr spe
vce pevnch mst. Uspodn soukromch dom se
pokld za vkusnj a pro jin praktick poteby za vhodnj, jsou-li pravideln rozdleny a se snadnmi
prchody podle novjho zpsobu Hippodamova,' kdeto I pro bezpenost ve vlce jest lep opak, jak to bvalo
za starch dob; nebo pi tomto zpsobu stavby jest odtud pro cizince nesnadn vchod a tonci se tu nevyznaj: Proto jest teba uti obou zpsob - jest to toti
mono, zad-li se to tak, jako se na venkov zasazuj
vinn kee do takzvanch hlopnch a - a I cel
msto nem bti pravideln rozdleno a snadno prchod
n, nbr jenom v nkterch stech a na nkterch mstech; nebo tak bude postarno dobe i o bezpenost i o
vkusnost.
Co se te hradeb, k se sice, e msta, kter se uchzej o ctnost, dnch nepotebuj,' ale to je mnn pli
starosvtsk, zvlt kdy vidme, e msta, kter se tm
chlubila, byla usvdena skutenost. I Nen ovem ct
hledati ochrany za hradbami proti nepteli stejn siln-

mu a na poet nemnoho silnjmu; ale jeto se stv

a jest to zcela mon, e pevaha tonk jest pli velik pro kadou lidskou statenost pi pli malm potu,
jest teba, chce-li se vbec I zachrniti a brniti se pokoen a znsilnn, pokldati nejsilnj pevnost hradeb za
oprvnn I vlen prostedek, zvlt v dnen dob,
kdy v metacch a oblhacch strojch byly uinny tak
dokonal vynlezy. Onen poadavek, aby se msta neobehnvala hradbami, je podobn jako to, aby se k zaloen msta vyhledalo zem neptelskm vpdm snadno pstupn a okoln I viny se srovnaly, nebo aby
soukrom domy nebyly obehnny zdmi, protoe by pak
obyvatel byli zbabl. Ale ani to se nesm pehleti, e
obanm, kte msta obehnali hradbami, jest mono
uvati jich obojm zpsobem, a to jako opevnnch i jako I neopevnnch, kdeto tam, kde toho nen, jest to nemono. Je-li to tedy sprvn, maj se nejen kolem mst
vsti hradby, nbr m se peovati tak o to, aby mstu
byly i slunou ozdobou, i aby vyhovovaly vlenm potebm jak vbec, tak zvlt vzhledem k nynjm vynlezm. Nebo jako I tonci peuj o to,jak by nabyli
pevahy, tak i obrnci mus uvati jednak toho, co ji
bylo vynalezeno, jednak mus vyhledvati a vymleti
nov; nebo ji pedem nebv odvahy napadnouti ty,
kte jsou dobe pipraveni.

270

271

odznuti od

10

15

20

25

30

35

12. O poloze

40
1331 a

10

15

nkterch veejnch budov

Ponvad oban maj bti rozdlen ve I stolov druiny a hradby na vhodnch mstech maj bti opateny
strnicemi a vemi, jest zjevno, e to ji vybz zditi
nkter spolen jdelny v tchto strnicch. A to tedy

20

POLITIKA

lze upraviti tmto zpsobem. Budovy zasvcen bohm

I a hlavn spolen jdelny ad maj bti na vhodnm
mst pohromad, mimo ty svatyn, kterm zkon nebo
pthijsk vtba ur msto zvl. Ono msto by bylo
takov, e by pohled na n dostaten prozrazoval ure30 n jeho pednosti a sousedn I sti msta by pevyovalo
vt pevnost. Bylo by tak vhodn, aby se ne kolem
toho msta, zadilo takov nmst, jak mvaj
v Thessalii, takzvan voln, to jest takov, kter m bti
prosto veho zbo a na n nesm vstoupiti ani lovk
vednho zamstnn, ani ten, kdo pracuje na poli, ani
35 kdo jin takov, I nen-li povoln ady. A k ladnosti
msta by tak pisplo, kdyby tam byla cviit starch
mu; nebo se slu, aby i tyto stavy byly rozdleny
podle st a s mladmi aby tam byly nkter osoby od
40 adu, kdeto cviit starch aby byla blzko I ad;
nebo vdom, e jsme adm na och, bud v ns pe1331b devm opravdov ostych a I bze, kter slu svobodnm. Od tohoto nmst mus bti rozdln trit, kter
m od onoho bti oddleno a m bti snadno pstupn
pro dopravu vech zsilek zbo od moe i z vnitrozem.
5
Jeto se pak veker obanstvo dl na knze a I ednky, maj tak spolen jdelny kn bti umstny
u posvtnch budov. Ale adovny pro ednky, kte
maj na starosti potvrzovati smlouvy, pijmati aloby
a obeslati obalovan a vyizovati ostatn takov zlei10 tosti, dle budovy trnch a policejnch I ednk maj
bti blzko trit a na njakm veejn pstupnm mst, jak je prv msto kolem trhu na nutn zbo; nebo
podle naeho pn ono hoej nmst m bti prosto
hluku, toto naopak m slouiti potebnmu vyjednvn.
Uveden d m bti pkladem tak pro rozdlen na
15 venkov; i tam I ednci, kte se nazvaj dozorci nad
25

272

KNIHA SEDM

lesy a nad poli, maj mti strnice a spolen jdelny pro

dozorce, mimoto po venkov maj bti rozdleny svatyn, zasvcen jednak bohm, jednak hrom.
Ale nyn nen nutno zdrovati se podrobnm rozborem
a vkladem takovch vc. I Nebo nen nesnadno takov vci vymysliti, spe je nesnadno provsti je; rozumovati o tom je mono po chuti, ale proveden zvis na
tst. Proto toho zanechejme!

20

13. Zklady a poadavky dn obce. O blaenosti,

o ctnosti a o vchov k n
Jest vak teba pojednati o stav sam, z kterch a jakch oban I se m skldati obec, kter chce bti blaen a dobe spravovan. Jsou dv vci, na nich se zakld
dobro a blaho vech: jedna zle v tom, aby byl sprvn
vyten el a cljednn, druh v tom, aby se nalezlo jednn, kter k cli vede - nebo oboj me I spolu souhlasiti, ale me si tak odporovati; nkdy se toti el vytkne sprvn, ale jedn se tak, e se s nm lid minou,
nkdy se zase naleznou vechny prostedky k cli vedouc, ale cl byl vyten patn, nkdy se lid minou s obojm, jako napklad v lkastv; nebo I asto lkai ani
nesoud sprvn, jak m bti zdrav stav tla, ani nepi
padnou na vhodn prostedky, aby uskutenili sprvn
vyten cl; v umnch i ve vdch vak jest teba zmocniti se obojho, cle i jednn, je k nmu vedou.
Jest tedy zejmo, e vichni lid smuj k dobrmu it
a k blaenosti, Iale jednmjest dopno toho dosci, druhm nikoli, a to pro nahodil okolnosti nebo pro jejich
povahu - nebo krsn ivot potebuje I tak uritho
opaten vnjmi prostedky, ovem u lepch povah

273

25

30

35

40
1332'

POLITIKA

10

15

20

25

30

menho, u mn dobrch vtho -, mnoz vak, a maj

monost, ji pedem blaenosti hledaj nesprvn. Pon
vad pak n kol smuje k tomu, abychom poznali nejlep stavu, a takovou I jest ta, podle n by obec byla
nejlpe spravovna, a ponvad zase nejlpe jest spravovna podle stavy, pod n me bti blaena v nejvy
me, jest zjevno, e neme zstati neobjasnno, co jest
blaenost.
ekli jsme - a vymezili jsme v Etice, stoj-li za nco
jej vklady -, e jest uskuteovnma dokonalm uvnm ctnosti, a I to dokonalm nikoli podmnen, nbr prost. Tm "podmnen" rozumm jednn nutn,
tm "prost" jednn krsn. Tak napklad v oblasti prva spravedliv pokuty a tresty pochzej sice ze ctnosti,
ale jsou vynucen a to, co jest na nich krsnho, maj
z nutnosti - bylo by ovem doucnj, kdyby nieho takovho nepoteboval ] ani jednotliv lovk, ani obec -,
kdeto jednn, v nich se projevuje prav uvn cti
a bohatstv, jsou velmi krsn prost. Tam toti jest to
odinn njakho zla, tu vak u takovch jednn jest
tomu naopak, nebo jsou ppravou k dobru a jeho rozenm. Ctnostn mu me sice uti dobe i chudoby, nemoci a I ostatnch nehod, ale blaenost jest v jejich opaku - nebo i to jsme vymezili ve vkladech Etiky: e
ctnostn jest ten, jemu pro jeho ctnost jest dobrem to,
co jest dobrem prost, i jest zjevno, e tak uvn takovho dobra mus bti ctnostn a krsn I prost. Proto
tak lid maj za to, e pinou blaenosti jsou zevnj
dobra, co je tot, jako kdyby se ist a krsn hra pi
tala vce lye ne umn.
A tak z toho, co bylo eeno, nco ji tujest, nco mus
zkonodrce sm opatiti. Proto si pejeme, I aby zzen
obce bylo astn v tom, v em rozhoduje tst - nebo

274

KNIHA SEDM
pedpokldme,

e rozhoduje v mnohm. Ale aby obec

byla ctnostn, nenl dlem tst, nbr vdn a vle.
Obec jest vak ctnostn tm, e ctnostnjsou oban, kte maj ast v jej sprv; pro ns pak jsou jej sprvy
I astni vichni oban. Jest tedy teba uvaovati o tom,
jak se mu stv ctnostnm. Je-li toti mono, aby vichni byli ctnostn, ani jest takov kad jednotlivec, tak
pece jest toto doucnj; vdy celek se utv podle

35

jednotlivc.

Dobrmi a ctnostnmi se lid stvaj trojm prosted

kem. Tm trojm I prostedkem jest pirozenost, zvyk
a rozum. Pedn jest teba se naroditi, a to jako lovk,
nikoli jako njak jin ivoich, potom tak s uritmi
vlastnostmi tla i due. Nkter vrozen vlastnosti nejsou nic platn, I nebo zvyky je mnvaj; jsou toti nkter pirozen vlohy, kter mvaj sklon na ob strany
a zvykem se mohou rozvjeti k hormu nebo k lepmu.
Ostatn ivoichov ij hlavn podle sv pirozenosti,
nkte v mlo vcech tak podle zvyku, lovk vak
Ijet podle rozumu; nebo jen on m rozum. A tak jedno s druhm se m shodovati; nebo lovk kon mnoho
proti nvykm a proti pirozenosti z podntu rozumu, je-li pesvden, e je to tak lpe.
Nahoe jsme vyloili: jak vrozen vlastnosti mus
mti lid, aby je zkonodrce mohl snadno vsti. I
Ostatn je ji kolem vchovy; nebo nemu se lovk
u nvykem, nemu naslouchnm.

275

40

1332 b

10

KNIHA SEDM

POLITIKA

14. O

vchov

v nejlep obci. Pochyben vchova

ve Spart

Jeto se kad obansk spoleenstv skld z vldnoucch a ovldanch, jest teba uvaovati o tom, zda
vldnouc i ovldan maj bti po cel ivot jin, nebo ti15 t; I nebo jest zjevno, e tmto rozdlem se bude diti
tak vchova.
Kdyby tedy jedni nad druh vynikali tolik, kolik podle
naeho domnn vynikaj bozi a hroov nad lidi, a to
20 pevyujc velikost pedn tla, potom pevahou I duevn, take by pevaha vldnoucch nad ovldanmi
byla nepochybn a zejm, jest zjevno, e by bylo lpe,
aby jedni stle vldli a druz aby poslouchali. Ponvad
vak nen snadno pipustiti to, ani tomu nen tak jako
podle Skylaka v Indii, kde pr skuten krlov tolik
25 I vynikaj nad poddan, jest zejmo, e z mnoha dvod
jest nutno, aby se vichni stejn astnili stdn ve vld a v poddanstv. Nebo jednak pro stejn mus bti
rovn tot a jednak nesnadno se udr- stava, kter jest
zzena proti prvu. Tu se zajist k poddanm ochotn
30 pidaj v zemi I vichni ti, kte pomlej na novoty,
a jest nemono, aby sprvu obce vedlo tak velik mnostv, e by je i seln pevyovalo. Neme vak bti pochybnosti o tom, e vldnouc maj vynikati nad ovldan. Zkonodrce tedy mus hledti toho,jak by se to stalo
a jak by se doshlo asti ve sprv obce.
35
O tom byla e ji nahoe: Proda toti sama ji provedla rozdlen tm, e bytosti tho druhu uinila jednak mladmi, jednak starmi, a tu se slu, aby jedni
z nich poslouchali, druz vldli; nikdo se pak nehor,
m-li poslouchati, jak toho jeho vk vyaduje, ani se ne40 pokld za lepho, zvlt I kdy m nadji, e se mu za

276

odmnu

dostane stejn pednosti, a doshne pslun

ho vku. Jest tedy teba ci, e jednak vldnou a poslouchaj tit, jednak rzn, A tak i I vchova mus bti jed- 1333'
nak stej n, jednak rzn. Vdy, jak se k, ten, kdo chce
dobe poroueti, mus se nauit nejdve poslouchati.
Jest vak vlda, jak bylo eeno v dvj vaze: bu
v zjmu toho, kdo vldne, anebo toho, kdo jest ovldn.
IOnu nazvme panskou (despotik), tuto vldou nad 5
svobodnmi.' Nkter pkazy se li nikoli obsahem,
nbr elem a pohnutkou. Proto se slu i svobodnm
mladkm, aby provedli mnoh vkony, kter se pokldaj za sluebn; nebo pro to, co je slun a neslun,
nen tak I rozdl v jednn samm, jako v elu a v po- 10
hnutce. Jeto pak tvrdme, e ctnost obana, kter vldne, jest stejn s ctnost nejlepho mue, a jeto tent
mu m bti nejprve poddanm a potom teprve vldcem,
jest zkonodrcovm kolem vyetiti, jak by se muov
stvali I dobrmi, toti jakm vzdlnm a zamstnnm, 15
a co jest elem nejlepho ivota.
Rozeznvaj se dv sloky due, z nich jedna m rozum sama v sob, druh ho sice v sob nem, ale jest
schopna rozumu poslouchati. Jim pisuzujeme ctnosti,
podle nich se mu nazv njak dobrm. I Odpov na 20
otzku, v kter sloce jest spe cl, neme bti nejasn
tm, kte souhlas s nam dlenm. Nebo to, co jest
mn dokonal, jest vdycky pro to, co jest dokonalej,
a to jest zejm jak ve vtvorech umlch, tak prodnch.
Dokonalej pak jest sloka, kter m rozum; a tato se
zase podle naeho obvyklho dlen I rozdluje na dv 25
strnky, toti jeden rozum jest praktick, druh teoretick. Tm zpsobem tedy mus zjevn bti rozdlena
i ona sloka. A tak ekneme, e tak innosti jsou v podobnm pomru, i jsou zajist innosti sloky, kter jest

277

30

35

40
1333 b

10

15

POLITIKA

KNIHA SEDM

od pirozenosti dokonalej, doucnj pro ty, kte

jsou schopni bud' vech innost nebo jen tch dvojch;'
nebo pro kadho jest v I nejvy me douc to, eho
me dosci jako nejvyho cle. Ale i cel ivot se rozdluje v prci a voln as, ve vlku a mr, a innosti se
rozdluj jednak v nutn a uiten, jednak v krsn. Jejich volba se nutn dje tak, jak u sloek due a jejich
I innost, a tak vlka jest pro mr, prce pro voln as,
nutn a uiten vci pro vci krsn.
Politik tedy m dvati zkony tak, e sice k tomu vemu pihl, i ke slokm due, i k jejich innostem, ale
jet vce k tomu, co jest dokonalej a co je elem.
I Tm zpsobem si m ponati i v uspodn zpsobu
ivota a zamstnn; nebo jest teba dovsti pracovati
a I vsti vlku, ale jet vce ti v mru a ve volnm a
se, a konati to, co jest nutn a uiten, ale jet vce jest
teba konati to, co jest krsn. A tak k tomuto cli jest
nutno lidi vychovvati, i dokud jsou jet dtmi, i v ostatnm vku, pokud potebuj vchovy.
Zd se vak, e ty hellnsk obce, kter v tto dob
maj povst nejlepho zzen, a zkonodrci, kteje zavedli, nepihleli v zazench k nejlepmu elu, ani
jejich zkony a zpsob vchovy nehledly vech ctnost,
nbr se hrub odchlily I jen k tm, kter zdnliv slibuj uitek a jsou vnosnj. A podobn jako zkonodrci, tent nzor pronesli i nkte pozdj spisovatel;' nebo vychvaluj stavu Lakedaimoan a obdivuj
se zkonodrcovu zmru, e vechno zadil k moci
a k vlce.
Ale pouhou vahou se d snadno dokzati, e tato zazen jsou pochyben, a vyvrac je v dnen dob skute
nost. Jako toti vtina lid ba po vld nad mnostvm,
ponvad je pramenem mnoha zevnjch dober, tak se

zd, e se i Thibrn' podivoval zkonodrci Lakn,

a z ostatnch kad, I kdo psalo jejich stav, e vldli
nad mnohmi, protoe byli vycvieni proti nebezpeen
stvm; a pece jest zjevno, e Laknov v dnen dob,
kdy u vldy nemaj, nejsou astni a e jejich zkonodrce nebyl dobr. Jest vak smn tak to, e krsnho
ivota pozbyli, a setrvvali v jeho zkonech a nic jim
nepekelo I v jejich eten.
Nesprvn jest tak mnn o t vld, kterou pr, jak
patrno, zkonodrce ctil; nebo vlda nad svobodnmi
jest krsnj ajest vce ve spojen se ctnost ne pansk
vlda nad otroky. Mimoto ani obec nelze pokldati za
astnou I a zkonodrce chvliti proto, e ji uinil silnou
k nadvld nad sousedy. Nebo to v sob chov velik
zlo. Jest toti jasno, e se pak i kad oban, me-li,
mus pokusiti o to, aby mohl vldnouti nad vlastn obc;
to jest prv to, co Laknov vytkaj krli Pausaniovi,
a byl v tak velik ct.
Tud z takovch zsad a zkon nen dn ani politicky moudr, ani uiten, ani pravdiv. kol zkonodrcv zle spe v tom, aby lidskm dum vtpoval
jen ty zsady, kter jsou stejn blahodrn jak pro ivot
soukrom, tak pro ivot veejn.
Vlen vcvik se mpstovati nikoli proto, aby I se
zotroovalinevinn, nbr pedn za tm elemcaby
chom neotroili jinm, za druh, aby se usilovalo o nadvldu ku I prospchu poddanch, ale ne k podmann
vech, a za tet, aby se ovldali ti, kte zasluhuj, aby
byli otroky.
O tom vak, e zkonodrce m spe usilovati o to,
aby zkonodrstv jak o vojenstv, tak o ostatnch zleitostech zadil v zjmu volnho asu I a mru, svd
zkuenost i rozumov vaha. Vdy vtina takovch

278

279

20

25

30

35

40

1334'

10

POLITIKA

KNIHA SEDM

obc se m dobe a udruje se dotud, pokud vl, jakmile

vak nabudou vldy, hynou. Nebo ij-li v mru, pozbudou bitkosti jako elezo. Zavinil to zkonodrce, kter
jich nevychoval k tomu, aby dovedly I ti ve volnm

zd, e lid jak spolen, tak i jednotliv

maj tent cl, a tak nutn jest tent vmr pro nejlepho mue jako pro nejlep stavu, jest zejmo, e obec
mus mti ctnosti, kterch jest potebpro ivot ve volnm
ase; nebo ten, I jak jsme u asto ekli, jest clem prce, jako clem vlky jest mr. K przdni a sprv ivota
jsou uiten ty ctnosti, kter se osvduj jak ve volnm
ase, tak v prci. Nebo pedn mus bti opateno mnoho nutnch vc, aby bylo mono ti ve volnm ase.
Proto obec mus bti umen, I zmuil a otuil; vdy,
jak prav pslov, otroci nemaj przdn, a ten, kdo v nebezpe mun neobstoj, jest otrokem tonka.
Statenosti tedy a otuilosti jest teba pro ivot v prci, filosofie pro ivot ve volnm ase, umenosti a spravedlnosti jest potiebl v oboj I dob, ale zvlt v dob
mru a volnho asu; nebo vlka nut lidi k tomu, aby
byli spravedliv a umen, kdeto poitek blahobytu
a bezstarostn ivot v mruje in spe zpupnmi. Proto
mnoho spravedlnosti a mnoho umenosti potebuj ti,
o nich se zd, e se maj nejlpe, I a kte povaj vech
vhod a pednost tch, kte se nazvaj astnmi, jsou-li napklad takov, jak bsnci vypravuj, na ostrovech
blaench; tito zajist v nejvy me budou potebovati

filosofie, umenosti a spravedlnosti, a to tm vce, m

vce jsou prosti starost v hojnosti takovch dober.
Jest tud zejmo, pro obec, kter chce bti astn I a ctnostn, mus mti ast v tchto ctnostech. Nebo
je-li hanebno, jestlie nedovedeme uvati dober, jest
jet hanebnj, nedovedeme-li jich uvati ve volnm
ase, nbr svou zdatnost osvdujeme, jsme-li zaneprzdnni a vlme-li, ale v mru a ve volnm ase I ijeme jako otroci.
Proto cvik v ctnosti nesmme pojmati tak jako obec
Lakedaimoan. Ti se toti neli od I ostatnch v tom, e
by jako ostatn nepokldali za nejvy tat dobra, nbr v tom, e si mysl, e se jich vce nabv uritou
ctnost; ponvad vak tato dobra a jejich poitek pokldaj za vy ne poitek ctnost,' (ili dobe a astn,
dokud vedli vlku, jakmile vak doshli nadvldy, hynuli. e je tedy teba cviiti se v ctnosti i ve volnm ase)
a to pro ni samu, jest odtud I zejmo; ale musme zkoumati, jak a ktermi prostedky se toho doshne.
Ji dve jsme uvedli rozdlen, e jest teba piroze
nosti, zvyku a rozumu. Jak pirozenosti lid maj bti,
bylo ureno dve, i zbv prozkoumati, zda vchova m
zati dve rozumem, nebo zvyky. Nebo oboje mus
I spolu souhlasiti co nejdokonaleji, jeto rozum se me
minouti s nejlepm clem a podobn zvyky meme bti
svedeni na scest.
Pedevm jest tolik zejmo, e jako vude jinde, tak
i tu vznik in potek a e jeho el jest zase potkem
jinho elu, I u ns pak e elem pirozenosti jest rozum a rozumov innost, takepro n se mus zaizovati
vznik a cvik zvyku. Jako dle due a tlo jest nco dvojho, tak vidme, e i due m dv sloky, sloku nerozumnou a rozumnou, a e tak jejich stavy jsou potem dva,

280

281

ase.

15. Ctnosti obci potebn.

Pirozen

postup

pi vchov dt

Ponvad se

15

20

25

30

35

40

1334 b

10

15

POLITIKA

20

25

I Z nich jeden jest dostivost, druh mylen, a jako tlo

jest vznikem dve ne due, tak i nerozumn sloka jest

dve ne rozumn. Nebo jest to zejmo tak z toho, e
mal dti hned od svho narozen maj vzntlivost, vli
i dost, kdeto schopnost usuzovati a mysliti se v nich
pirozen rozvj teprve postupem doby.
Proto pednjest nutno peovati o tlo dve ne o dui, potom o dostivost, ovem o dostivost pro rozum
a o tlo pro dui.

16. Manelstv a plozen dtek

Jeto tedy zkonodrce m od potku hledti k tomu,
30 aby I se tla chovanc vyvjela co nejlpe, mus nejprve
peovati o manelstv a uriti, kdy a jak osoby maj
spolu uzavrati manelsk svazek.
Kdy toto spoleenstv upravuje zkonem, m pihl
eti k osobm i k vku souit, aby se spojovaly osoby ve
35 I vku, kter je stejn vhodn pro oba, a aby jejich sly
nebyly v nesouhlase, take by mu mohl jet ploditi,
ena vak ji nemohla, anebo naopak - nebo to psob
mezi nimi svry a bv pinou nedorozumn. Potom
m pihleti tak k dob, kdy dti nastupuj po rodich,
40 nebo I vkov rozdl mezi dtmi a jejich otci nem bti
pli velik - pak zajist vdnost dt k rodim, jsou1335' -li pli sta, nic neprospv a rovn I pomoc rodi d
tem je bezcenn -, ani si nemaj bti vkem pli blzc
- to zas bv pinou ast trpkosti; nebo cta k rodim u takovch dt, kter jsou s nimi tm stejnho
vku, bv men, a mohou snadno vzniknouti i spory ve
sprv hospodstv. A konen, abychom se vrtili tam,

282

KNIHA SEDM

odkud jsme vyli, I b tu tak o to, aby tla rozenc byla 5

podle zkonodrcova myslu.
Veho toho jest mono dosci takka jednm opate
nm. Jeto u mu konec plozen jest celkem uren nejve rokem sedmdestm, u en I padestm, proto vk, 10
kdy se manelstv uzavr, m odpovdat tomuto aso
vmu rozdlu. Obcovn mladch lid jest plozen dt
kodliv; nebo u vech ivoich plody mladch rodijsou slab, obyejn pohlav enskho a jsou mal postavy, a tak tot nutn bv I i u lid. Dkazem toho jest 15
skutenost, e v obcch, v nichjest zvykem eniti a vdvati mlad lidi, jsou lid nedokonalch a malch tl.
Mimoto mlad rodiky vce trp pi porodu a umraj ve
vtm potu; proto tak nkte tvrd, e I Troizanm 20
byla vtba dna v tto vci, ponvad toti mnoho mladch en umr pro pedasn satek, a nikoli e by se
byla tkala sklizn plodin. A tak umenosti a zdrenlivosti prospv, vdvaj-li se dvky v pozdjm vku;
nebo se zd, e pak bvajnevzanj, 'Obcuj-li pohlavn v mld. Rovn se zd, e u mu to I kod tlesn- 25
mu vzrstu, pstuj-li pohlavn styk ji v dob, kdy tlo
jet roste;' nebo i toto m jaksi vymezen as, po jeho uplynut ji nenabv sly ~
Proto jest pimeno, aby se dvky vdvaly asi v osmncti letech a mui aby se enili kolem sedmaticeti rok.
I V tomto vku se zajist spoj jejich vyspl a vyvinut 30
tla a potom vhodn u obou manel nastane zrove
doba, kdy pestv plodnost; tak dti nastoup po svch
rodich prv v dob, kdy zan doba jejich kvtu,
ovem narodily-li se podle obvyklho pravidla brzy po
uzaven manelstv, a kdy u otc k sedmdesti letm se
bl slabost st.

283

35

40
1335 b

10

15

20

25

POLITIKA

KNIHA SEDM

Promluvili jsme tedy o tom, kdy se m manelstv uzavrati, co pak se te vhodn ron doby, je dobe diti
se obyejem jet dnes tm veobecnm, kter uruje,
aby se obcovn pstovalo v zim. Tak ji sami manel pi plozen dtek maj pamatovati na I vroky lka
a prodovdc; nebo lkai sdostatek pouuj o phod
nm tlesnm stavu k tomu, I a o vtrech prodovdci:
kte pro soulo chvl vce vtry severn ne jin.
O tom, kter tlesn stav rodi nejvce asi jest vhodn pro potomstvo, musme obrnji promluviti v pojednn o vchov dt, I na tomto mst posta nkolik
strunch poznmek. Atletick sloen tla se nehod ani
pro dobr stav obce, ani pro zdrav a plozen, a rovn
tak tlo pli choulostiv a slabouk, nbr prostedn
mezi obojm. Tlo m bti otuil, ale ne nsilnmi cviky, ani ne jen v I jednom smru, jako tlo zpasnkovo,
nbr pro koly a innost svobodnch mu. A otuil
maj bti eny stejn jako mui.
Tak jest teba, aby thotn eny peovaly o svj t
lesn stav, i maj se vysthati neinnosti a nemaj povati mlo vydatn stravy. To me zkonodrce snadno
zaditi, kdy pike, e I denn mus vykonati njakou
pou k uctn tch boh, kte jsou ochrnci porodu. Ale
mysl jejich mus bti klidnj ne tlo, ponvad zkuenost u, e dti pijmaj mnoho od rodiky, jako rostliny ze zem.
O odkldn a I viv novorozeat m bti zkon, e
se nesm iviti dt neduiv;' pro nadbytek dt vak nebo d mravu zakazuje odkldati novorozeata - jest
teba ustanoviti poet dtek, a stane-li se nkterm rodim, e by nad ten poet jejich obcovn bylo plodn, m
se plod, dve ne by zaal pociovati' a byl oiven, I vy-

hnati; nebo to, co je dovoleno a co ne, mus se diti

okolnost, pociuje-li ji plod a m ivot.
Jeto pro mue i enu jest uren potek vku, kdy
maj uzavrati manelstv, mus bti tak ureno, jak
dlouho jim pslu sluba ploditi dti. Nebo potomci
rodi starch, I tak jako pli mladch, bvaj tlesn
i rozumov nedokonale vyvinuti, potomci lid zestrlch
pak bvaj slabouc. Proto za hranici bud' ustanovena
doba rozumovho kvtu. A ta se u vtiny dovruje, jak
prav nkte bsnci, kte st m potem sedmi,' ve
vku kolem I padesti let. A tak ten, kdo onen vk pekro o tyi nebo pt let, m se vzdti plozen dt pro
spolenost; pt m bti zjevno, e se manelsk obcovn pstuje jen jako zdravotn prostedek nebo z nja
kho jinho takovho dvodu. Co se vak te obcovn
s jinou nebo s jinm,' nebudi prost Ipokldno za krsn nikde a nikdy pstovati takov styk, dokud nkdo jest
a nazv se manelem; kdyby se vak ukzalo, e I nkdo nco takovho in v dob stanoven k plozen, a
jest pimen svmu provinn potrestn ztrtou obanskch prv.

284

17.

Pe

o vchovu

35

40
1336'

dt

Kdy se dti narod, jest teba mti za to, e jest velik

rozdl v jakosti jejich vivy, kter m vliv na tlesn
vvoj. I Z pozorovn ostatnch ivoich a tch nrod,
u nich clem pe jest vypstovati vlenou zdatnost,
jest zjevno, e tlu nejlpe slou hojn viva mlkem,
vno se vak vyluuje, protoe zaviuje nemoci. Doporuuje se takpohyb, pokud jej snese tento tl vk.j Aby
se mkk dy nekivily, pouvaj nkte nrodov jet

285

30

10

POLITIKA

15

20

25

30

35

40
1336 b

dosud jistch umlch pstroj, kter tlo malikch

in pravidelnm. Prospno jest tak zvykati je hned od
malika chladu; nebo to velmi podporuje zdrav a vojenskou I zdatnost. Proto jest u mnohch neeckch kmen zvykem novorozeata ponoovati do studen n
vody, anebo je ovinovati jen tenkmi obaly, jako napklad u Kelt. Nebo vemu, emu lze navyknouti, jest
nejlpe navykati hned od potku, navykati vak ponenhlu; I pirozen teplota dtskho tla jest tak vhodn
k otuovn chladem.
Jest tedy prospno tak a podobn peovati o dti v ranm vku. V dalm vku a do pti let, kdy nen dobe
vsti dti k njakmu uen I ani k tkm pracm, aby
nepekely vzrstu, m se jim dopti tolik pohybu,
kolikjest nutno, aby se tlo vysthalo lenivosti, a tenjest
teba zjednvatijakjinm zamstnnm,tak zvlt hrou.
Ale ani hry nemaj bti nedstojn dt svobodnch, ani
namhav, ani I rozpustil. Tak o povsti a bje, jak
tl mlde sm poslouchati, a peuj pedstaven, kte
se nazvaj dozorci nad vchovou (paidonomoi). Nebo
vechno to m bti ppravou pro budouc zamstnn;
proto hry maj bti namnoze napodobenm toho, m se
dti pozdji jako mui budou zabvati. Zkaz tch, kte
v Zkonech zapovdaj kik a pl I dt: nen sprvn;
vdy to podporuje vzrst; stv se to toti pro tlo jakmsi druhem tlocviku. Nebo jako pi tkm tlesnm
vkonu zatajen dechu dodv sly, tak je tomu i u dt,
kdy napnaj hlas.
Dozorci, kte maj vbec bdti nad jejich chovnm,
maj dohleti tak na to, aby byly co nejmn mezi otroky. Dti v tomto I vku toti, a to a do sedmho roku,
mus bti pstovny doma.Jest pochopitelno, e dti ji
v tomto vku postehnou sprost ei a posunky. Zko-

286

KNIHA SEDM

nodrce tedy vbec, spe ne co jinho, m I vyhostiti 5

z msta oplzl ei - nebo od lehkomyslnch e o velijakch neslunostech nebv daleko ke skutkm -;
zvlt vak mlde m bti chrnna ped tm, aby nic
takovho nemluvila ani neslyela. Kdyby pak nkdo
zjevn nco mluvil nebo inil proti zkazu, a jest potrestn, je-li svobodn, ale nen jet asten spolenho
I stolovn, (odntm estnch prv) i tlesnmi tresty: 10
je-li vak ji vku pokroilejho,a jest potrestn odntm estnch prv, aby il jako nesvobodn lovk, jeto
se choval jako otrok.
Jestlie vyhosujeme takov ei, jest zejmo, enem
bti dovoleno ani dvati se na neslun obrazy nebo p
bhy. ady tedy a dbaj o to, I aby ani dn socha, ani 15
malba nezobrazovala takovch skutk, leda pi nkte
rch slavnostech tch bostev, kde zkon dovoluje tak
kluzk erty; tu vak zkon dovoluje uctvati bohy za
sebe, za dti i za enujen tm, ktejsoujipokroilejho vku. I Mladm lidem nem bti dovoleno, aby po- 20
slouchali pednes posmnch psn, ani aby byli divky
pi komedich, dokud nedoshnou vku, v nm budou
mti msto za spolenm stolem' a budou pti nesmen
vno a kdy ji psobenm vchovy nebudou podlhati
nkaze, kter vznik z takovch pednes a her.
a vci jsme se zmnili jen mimochodem. I Pozdji mu- 25
sme o tom pojednati" obrnji a probrati pedn otzku,
zda mldei nvtva divadla nem bti dovolena vbec,
anebo dovol-li se, jak to zaditi; dosud jsme pipomnli
jen to, co bylo nutno. Nebo v tom snad neml nepravdu
tragick herec Theodros;' nikdy toti nikomu nedovolil, ani I byl-li to mlo vznamn herec, aby najeviti vy- 30
stoupil dve ne on, ponvad byl toho mnn, e zitek z prvnch dojm utkv v divcch nejhloubji.A tot

287

POLITIKA

35

40

1337'

bv pi styku s lidmi i s vcmi. Vdycky toti vt zlibu mme v prvnch dojmech. Proto jest teba vzdalovati od mldee vechno patn, zvlt to, co I svd k nemravnosti a zlomyslnosti.'
Kdy pak uplyne prvnch pt let, maj se po dv lta a
do sedmho roku astniti ji vyuovn pedmt, kterm se potom maj uiti. Vchova se m rozdliti podle
dvou vkovch stup, a to od sedmho roku a k dosplosti a od I dosplosti a do jedenadvaceti let. Ti, kdo rozdluj vk podle sla 7, mluv sice skoro vtinou ne
I nesprvn, ale v tom dlen jest se teba diti prodou;
nebo kad umn a vchova chtj vyplniti mezery,
kter proda zanechala.
Pedn tedy musme zkoumati, m-li se pro vchovu
mldee zavsti urit d, potom, zda je prospno,
aby I byla veejn, i soukrom - jak je tomu jet dosud
ve vtin obc -, a za tet, jak tato vchova m bti.

288

KNIHA OSM
VCHOVA V NEJLEP OBCI

1. Vchova m bti

veejn

a spolen

O tom tedy nikdo asi nepochybuje, e nejdleitjm

zkonodrcovm kolemjest uspodati vchovu mldee. Nebo nedje-li se to v obcch, kod to stavm, jeto s kadou stavou mus souhlasiti tak zpsob vchovy; zvltn rz I kad stavy obyejn i stavu udruje
i od potku ji zaizuje, napklad demokratick rz demokracii, oligarchick oligarchii; a vdycky lep povaha a rz jest pinou lep stavy. Mimoto vechny dovednosti a umn vyaduj jistho pedbnho vzdln
I a navykn, abychom je mohli vykonvati, a tak zjevn
i ctnostn jednn.
Ponvad vak cel obec m jen jeden el, jest zej- \
mo, e tak vchova mus bti jedna a tat pro vechny
a e pe o ni mus bti vc spolenou, nikoli soukromou, jako dnes, kdy se I kad o vchovu svch dt star sm a soukrom je vyuuje pedmtm podle vlastn
volby. Spolen koly vyaduj spolen ppravy. Nesmme se tak domnvati, e by kad oban nleel je-

289

1337' II

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA OSM

nom sm sob, nbr musme bti pesvdeni, e vichni nleej obci, nebo kad jest st obce; i mus pak
pe o I kadou jednotlivou st hledti pirozen pe
o celek. V t vci meme asi pochvliti Lakedaimoa
ny; nebo o vchovu mldee se staraj velmi piln, a to
jako o veejnou zleitost.

kter I tlo, dui nebo rozumovou schopnost svobodnch

lid in mn zdatnmi k uvn ctnosti a kjejm vkonm. Proto takov umn a emesla, kter zhoruj tlesn stav, nazvme nzkmi, jako tak kadou nmezdnou
prci. Nebo zbavuj ducha volnho asu, oslabuj ho
a zaviuj jeho nzk smlen.
Tak zabvati se a do jist mry nktermi vymi
naukami nen nedstojn lovka svobodnho; zabh-li
se tu vak a do pehnan dkladnosti, psob to kody
ji uveden. Velmi zle tak na tom, za jakm elem
nkdo nco kon nebo se nemu u; nebo in-li to pro
sebe nebo pro ptele nebo pro ctnost, nen I to nedstojn lovka svobodnho, asto vak, in-li to pro druh,
bv to asi ndenick a otrock.

2. Rzn nzory o vchovnm cli.

Mnn Aristotelovo

35

40

1337 b

Jest tedy zejmo, e vchova m bti uspodna zkonem a e m bti veejn; ale nem bti ani nejasno,
co vchova~~afaKTsemirvychovvati. Nebo za dnen doby nen jednoty v otzce o pedmtech. O tom, e
mu se m mlde uiti, a elem ivota jest ctnost nebo
nejlep ivot, nemysl vichni stejn, ani nen zejmo,
zda vchova m pihleti vce k rozumov schopnosti, i
k mravn strnce due. Dnes obvykl I zpsob vchovy
psob, e een otzky je spletit, i nen jasno, zda se
m mlde uiti tomu, co je pro ivot uiten, i tomu,
co vede k ctnosti, anebo m-li bti vyuovna tak vyim naukm - nebo kad ten nzor nael I sv zastnce. Nen vak tak shody v tom, co vede k ctnosti - ponvad veobecn nen jednoty ji v tom, v em vlastn
ctnost zle, take pochopiteln jsou rozdly i v pojet,
jakm zpsobem se v n m cviiti a j nabvati.
Neme tedy bti pochyby, e z toho, co je uiten,
m se mlde uiti tomu, co je nutn; I ale e ne vemu,
kdy se vkony dl na svobodn a nesvobodn, jest zej
mo odtud, e se m zabvati jen takovm uitenm zamstnnm, kter nesniuje. Za sniujc jest pak teba
pokldati kad vedn zamstnn, dovednost a znalost,

290

3.

Uebn pedmty

10

15

20

a jejich cena

Uebn pedmty

v dnench dobch zaveden klon

na ob strany. Celkem se
vyuuje tyem pedmtm,"7'"'r',..,_.,.,-,--,".gramatice, tlocviku,
hudk
. ., ,.
,"" " ,'".",.a I za tvrt nkQ~.Jf!~'-~1,1; mluvnici a kreslen jako
pedmtm uitenm pro ivot a asto potebnm, tlo
cviku pak jako pedmtu, kter vede k munosti.
O hudb jest asi ji mono mti mnn rzn. Nebo
dnes ji mnoz pstuj pro pobaven; sta ji vak zaadili
do I vchovy' proto, e sama pirozenost, jak jsme ji astokrte ekli, hled nejenom k tomu, aby mohla bti
sprvn zaneprzdnna, nbr tak, aby mohl bti sprvn vyplnn voln as. Vdy to, abychom o tom jet
jednou mluvili, jest zkladem veho. Je-li toti poteb
obojho, mti voln as jest vak nm doucnjm ne
ivot pln starost, a jest clem, jest teba hledati, Ijakou
se, jak bylo

eeno nahoe,

291

25

30

35

KNIHA OSM

POLITIKA
innost

mme vyplniti voln as. Zajist ne hrou; sice

by se nm hra stala nutn elem' a clem ivota. Je-li to
vak nemono, a her se m uvati spe mezi pracemi nebo ten, kdo pracuje, potebuje oddechu, hra pak m
40 elem zotaven, jeto prce jest spojena I s nmahou
a naptm -, proto se hry maj zavdti, ale pi tom jest
nutno uriti sprvn dobu, kdy se jich m uvati, jako
kdy se pedpisuje lk. Nebo takov pohyb due jest
1338" oddechem I a pro libost toho zotavenm. Voln as pak,
zd se, zahrnuje v sob libost, blaenost a astn it.
A toho se nedostv tm, kte jsou plni starost a prce,
nbr tm, kte jsou jich prosti; nebo ten, kdo jest za5 neprzdnn, pracuje pro njak I cl, kterho jet nedoshl, blaenost vak jest clem, kter podle mnn vech
jest ve spojen nikoli s bolest, nbr se slast. Ovem
tuto slast nepojmaj ji vichni stejn, nbr kad podle svho vlastnho stavu, nejlepmu lovku vak je to
slast, kter m zdroj v nejkrsnjch innostech. A tak
10 jest zejmo, e I jest teba lecemu se uiti a vzdlvati
se v tom i pro ivot ve volnm ase a e tato strnka
vzdln a uen m el v sob, kdeto to, emu se u
me pro prci, slou nutnosti a jest prostedkem k elu.
Proto nai pedkov zaadili do vzdln a vchovy
15 tak hudbu, a sice ne jako to, co slou nutnosti -I nebo
nic takovho do sebe nem -, ani jako nco, co jest uiten, jako jest gramatika uiten vdlenmuzamst
nn, hospodstv, vdm a mnohm zamstnnm pi
sprv obce, anebo tak jako kreslen, je, zd se, jest
uiten sprvnjmuhodnocen umleckch dl, a ko20 nen jako tlocvik pispv ke I zdrav a k zeslen - nebo nepozorujeme, e by nco z toho bylo inkem hudby -; zbv tedy jen, e jest urena pro ivot ve volnm
ase, k emu tak patrn byla zavedena. Nebo bv

292

zaaovna vude

tam, v em se podle mnn vech

projevuje zbava svobodnch lid. Proto Homros pje'
takto:

Nbr toho, koho lze zvti k

a kdy vyjmenoval

nkter

jin,

hostin
kte

skvostn,

25

bvaj zvni, po-

krauje:

... pvce, by zpvem ducha vech blail.

A na jinm mst prav Odysseus, e nej lep zbavou lid
dobr mysli jest,

kdy jsou host v

dom

a sly pvcovu pse

sedce pospolu v adch.

Jest tedy zejmo, e jest jaksi vzdln, kter se m J 30

dti ne proto, e by bylo uiten nebo potebn, !
nbr proto, e jf}J.LJI#f!chtil a~k,.gsn; pozdji vak'
bude teba promluviti o otzce, zda jest jen jedin, i je- .
-li vce obor: kter to jsou a jak k nmu nleej. Prozatm mme aspo takovou I vhodu, e pro navrhovan 35
uebn pedmty mme jist svdectv u naich pedk;
dokladem toti jest hudba.
Tak v tom, co jest uiten, maj se dti vzdlvati
nejenom pro uitenost, jako napklad v gramatick
nauce, nbr tak proto, I e tm je mono zskati jet 40
i jin vdomosti. Stejn je tomu v kreslen, ktermu se
neu jen proto, abychom se nemlili pi vlastn koupi
a pi koupi a prodeji nad a umleckch pedmt nedali se klamati, I nbr spe proto, e ns in vnmavj- 1338 b
mi pro tlesnou krsu. Ve vem a vude hledti jen toho,
synm

293

POLITIKA

KNIHA OSM

co jest uiten, nejmn slu lidem velkomyslnm

a svobodnm. Jeto jest zejmo, e se m vychovvati
dve zvyky ne naukou \ a e tlo se m cviiti dve ne
rozumov schopnost, plyne z toho, e se dti maj vno
vati naped tlocviku a zpasnictv; nebo onen utv
urit stav tlesn, toto uschopuje k vkonm.

krsn boj, nbr spe zdatn mu. Ti vak, kte v tom

pi vchov dt pehnj a v tom, co je nutn, ponechvajje bez vchovy, vychovvaj si opravdu emeslnky,
nebo je uin uitenmi jenom pro jedin I kol v obci,
a to jet, jak n vklad dokazuje, he ne ostatn.
Nem se tedy souditi podle dvjch in, nbr podle
nynjch; nebo za naich dob maj ve vchov soupee, dve jich nemli.
Jest tedy souhlas v tom, e se tlocvik m pstovati
a jak se m pstovati -\ nebo a do dosplosti jest teba
provdti leh cviky a vylouiti nepirozen stravovn
a kadou tkou prci, aby se nepekelo vzrstu; nebo
vznamnm dkazem I pro to, jak kody to psob, jest
skutenost, e v seznamu olympijskch vtz najdeme
jen asi dv nebo ti jmna tch, kte zvtzili jako mui
i jako hoi, ponvad nepirozenm cvienm v mld
vyerpali svou slu; kdy se vak v I dosplosti ti lta
vnuj jinm naukm, potom se ji hod dal vk podrobiti nmahm a nutnmu zpsobu vivy; nebo zrove
duevn i tlesn se pracovati nem, jeto kad tato prce pirozen psob opan, I tlesn prce pek innosti rozumov a tato tlu.

4. O pstovn tlocviku
Dnes tedy obce, kter maj
10

15

20

25

30

povst,

e se zvl horliv

I staraj o vchovu mldee, usiluj jednak o to, aby z n

uinily atlety: a tm kod tvaru a vzrstu tlesnmu,
jednak, jako Laknov, tto chyby se sice nedopustily,
ale zato zas tvrdou pracji in divokou, jako by divokost
pispvala zvl k statenosti. A pece, jak u asto bylo
eeno, I vchova nem hledti ani jen tto ctnosti, ani
v prvn ad; a by i tto, tak pece se elu nedoshne.
Nebo nepozorujeme ani u ostatnch ivoich, ani u nrod, e by byli staten ti, kte jsou nejdivoej, nbr
spe ti, kte jsou klidnj a maj lv povahu. I Jest mnoho nrod, kte jsou nchyln k zabjen a k lidojedstv,
jako Achjov v Pontu a Hniochov a jin vnitrozemn
nrodov, kte jsou jim podobn anebo jsou jet hor,
ale a jsou loupeiv, statenosti pece nemaj. Ale i o
Laknech I jest znmo, e nad ostatn vynikali, dokud se
horliv cviili v tvrdch pracch, za naich dob vak jsou
za druhmi jak v zpasech tlocvinch, tak vlench;
nevynikali toti proto, e mlad lidi cviili tmto zpso
bem, nbr jen proto, e je cviili proti tm, kte ten cvik
zanedbvali.
Tud krsa a nikoli divokost I m mti pednost; nebo ani vlk, ani jin divok zve nedovede podstoupiti

Ji v dvjm vkladu jsme uvedli nkter pochybnosti o hudb, ale bude dobe obnoviti jej i te a rozvsti, aby byl jakoby pedehrou k vahm tch, kte by snad
chtli psti o tom pedmt. Nebo nen ani I snadno o n
vyloiti, v em jest jej vznam, ani uriti, pro se j
vlastn mme zabvati, m-li se to initi jen pro hru a zotaven, jako se uv spnku a npoje - nebo tyto vci

294

295

35

40

1339'

10

5. Vchovn cena hudby

15

POLITIKA

nemaj v sob nic ctnostnho, ale jsou pjemn a zrove utiuj starosti, jak prav Eurpids;' proto se jim na
20 rove klade i hudba, I a veho toho, spnku, vna i hudby se uv stejn; k tomu se pot jet tanec -, i se
mme spe domnvati, e hudba smuje k ctnosti, ponvad jako tlocvik njak vytv tlo, tak i hudba n
jak me vytveti povahu tm, e ns navyk, abychom
25 se dovedli I sprvn radovati, anebo - a to jest teba pokldati za tet st vkladu - pispv njak ke sprv ivota a k rozumnosti.
Jest tedy zejmo, e mlde nem bti vzdlvna, aby
si hrla - kdy se u, nehraje si; nebo uiti se bol. Ale
30 hochm I a vbec takovmu vku ani za zbavu se j
nem dopvati - nebo tomu, co je nedovren, nedospl, nepslu vrchol. Ne snad mono mti za to, e
snaha mldee m elem hru v munm a dovrenm
vku. Kdyby vak tomu tak bylo, pro by se pak hudb
35 mli uiti sami a I neopatovali si toho poitku a znalosti
od jinch umlc, jako to in pert a mdt krlov?
Vdy tak provozovn umn se mus lpe daiti tm,
kte si je uinili hlavnm zamstnnm a ivotnm kolem, ne tm, kte se mu vnovali jen tak dlouho, aby se
40 mu nauili. Maj-li se vak sami v tom vycviiti, I pak by
bylo teba vzdlati je tak v pprav pokrm; ale to by
bylo nesmysln. Tat obt je tak s otzkou, me-li
hudba zlepovati povahu; pro se j maj uiti sami a pro
1339 b by se I nemohli sprvn radovati a tbiti svj sudek tm,
e by poslouchali hru jinch, jako Laknov? Ti, a se
hudb neu, pece, jak tvrd, dovedou sprvn souditi
o dobrch a patnch zpvech. Stejn je tomu s otzkou,
5 m-li se Ij uvati k ulechtilmu poitku a k zbav; na
se j maj sami uiti, kdy ten poitek mohou mti od jinch? Uvame pedstavu, kterou mme o bozch: Zeus

296

KNIHA OSM

u bsnk nezpv sm ani nehraje na kitharu. Ba docela

takov hre nazvme emeslnky a uznvme, e nco
takovho nein mu, le v podnapilosti nebo v ertu.
Ale o tom snad meme uvaovati o nco dle. Prvn
otzkajest, m-li se hudba pokldati za uebn pedmt,
i ne a eho z tch t vc, o n se vede spor, poskytuje, zda vzdln, nebo hry, anebo ulechtilho poitku.
Jest odvodnno aditi ji ke vemu, jeto I se zd, e m
ast ve vem. Nebo elem hry jest zotaven, zotaven
pak jest nutn pjemn - jest toti jakmsi druhem lku
pi obtch a bolu prce -, a tak zbava podle obecnho souhlasu m bti nejenom krsn, nbr i pjemn
vdy blaen ivot se skld z obojho. I Hudbu pak
vichni pokldme za nco velmi pjemnho a slastnho, jak pouhou hudbu, tak se zpvem - i Msaios prav:"
"Nejslad vc jest pro lidi zpv. "Proto se prvem pi
br i ke spolenm schzkm a zbavm, jeto dovede
obveseliti - take i z toho jest asi mono souditi, I e se
v n m mlde vzdlvati. Nebo vechny nekodn p
jemnosti se hod nejen elu a cli lidskho ivota, nbr
tak odpoinku; jeto se pak stv, e lidem bv zdka
dopno dojti svho cle, kdeto zotaven a hrm se oddvaj asto, ne tak pro vy el, nbr prv I pro pjemnost, jest asi uiteno oddechnouti si i v takovch
radostech. Stv se vak, e si lid in hry clem; nebo
i cl m v sob jakousi slast, ale ne kteroukoli, kdeto oni
hledaj jenom tuto, i berou tuto za onu, ponvad m s clemjejichjednn Ijakousi podobnost. Jako toti cl nen
douc pro nco budoucho, tak ani takov pjemnosti
nejsou pro nco budoucho, nbr pomhaj od toho, co
minulo, od nmahy a nepjemnosti.
V tom tedy je asi prvem mono spatovati dvod,
pro lid hledaj blaenost v takovch pjemnostech; I to

297

10

15

20

25

30

35

40

1340'

10

15

20

25

30

POLITIKA

KNIHA OSM

vak nen jedinm dvodem, e pstuj hudbu, nbr

pstuj ji, jak se zd, tak proto, e pispv k zotaven.
Ale jest otzka, nen-li I tento uitek jenom nm vedlejm a nen-Ii povaha hudby mnohem ve, ne aby
byla omezovna na uveden upoteben, i nem-li bti
zdrojem jen obecn pjemnosti, kterou pociuj vichni
- nebo v hudb jest pirozen pjemnost, proto se j
kad vk I a kad povaha tak rda oddv -, nbr m-li se hledti k tomu, zda njak psob tak na povahu
a na dui. To by bylo zjevno, kdyby j nae povaha nabvala urit vlastnosti. A e se tak skuten dje, ukazuj
krom jinho zvlt I zpvy Olympovy.' Nebo podle
obecnho uznn napluj dui nadenm, naden pak
jest vzntem mravn strnky v dui. Mimoto ji pouh
poslech napodobujcho vypravovn' bud ve vech stejn city, i bez rytm a npv.
Jeto pak vlastnost hudby jest pjemnost, I ctnost
vak zle v tom, abychom se sprvn radovali, milovali a nenvidli, jest zjevno, e se niemu nen teba tak
uiti a navykati tomu, jako sprvnmu soudu a radosti
z dobrch mrav a krsnch skutk. V rytmech a np
vech pak jest velik podobnost s opravdovou povahou
hnvu I a klidnosti, munosti a umenosti i vech jejich
protiv i ostatnch mravnch vlastnost - svd o tom skutenost; ctme toti v dui zmnu, kdy nco takovho
slyme. A od zvyku rmoutiti se nad tm, co je podobn,
nebo radovati se z toho, nen daleko k stejnmu chovn
ke skutenosti -I napklad, kdy se nkdo dv na nja
k obraz a raduje se ne zjinho dvodu, nbrjen z krsn podoby, bude mu nutn pjemn tak pohled na toho,
na jeho obraz se dv.
V ostatnch pedmtech naich smysl nen dn podobnosti s mravnmi jevy, napklad v I hmatu a chuti,

v pedmtech viditelnch mlo. Nebo to jsou podoby

a jen mlo a ne u vech jsou pedmtem mravnho ct
n; ani to vlastn nejsou obrazy mravnch stav, nbr
podoby a barvy jsou spe jen nznaky jejich, jako jest
i tlo pi vnch. I Ale e i v takovm nazrn jest rozdl, nem se mlde dvati na obrazy Pausnovy, nbr
na Polygntovy' a je-li jet nkter jin mal nebo socha, kter dovede podobm dvati mravn rz.
Ale v psnch ji jsou napodobeniny mrav - a to je
zejmo; I nebo ji rz tnin jest rzn,' take posluchai
bvaj jimi rzn naladni a nebvaj vemi stejn dojati, nbr nktermi nakavji I a vce stsnn, napklad
takzvanou smen lydskou, jinmi jako rozpustilmi
vce zmkile, jinmi zase mrn a vn, co se zd
psobiti jen tnina drsk, I kdeto frysk strhuje k naden. O tom sprvn mluv ti, kte pemleli o tto
strnce vchovy; nebo svdectv pro sv vklady berou
ze zkuenosti -, a stejn je tomu u rytm - jedny toti
maj rz klidnj, druh pohybliv, a z tchto opt jedny I maj rz hrub, druh jemnj.
Z toho jest tedy zejmo, e hudba me dui dti uritou mravn vlastnost. A me-li to psobiti, jest zjevno,
e mlde m bti k n vedena a v n vzdlvna. Tak
vyuovn hudb I se velmi hod povaze tohoto vku; nebo mlde prv pro sv mld nevydr dobrovoln pi
niem nepoutavm, hudba pakjest pirozen nm poutavm. Podob se tak, e mezi du, harmoniemi a rytmy jest jaksi druh pbuznosti; proto mnoz mudrci prav, e due jest harmoni, jin, e ji m v sob.

298

299

35

40
1340 b

10

15

POLITIKA

6.

Cvien

hudb.

Rozdly v hudebnch nstrojch

Nyn jest teba promluviti o otzce, jak byla uvedena

nahoe, zda se m mlde uiti tak, aby sama zpvala
a hrla, i ne. Neme bti pochyby, e pro zskn uri
tch vlastnost nemlo zle na tom, provdme-li vkony sami; nebo jest nemono nebo alespo nesnadno,
25 I aby se v nem zdatnm soudcem stal ten, kdo toho sm
neprovozoval. Zrove pak mlde m mti njak zbavn zamstnn, i jest za dobr vmysl pokldati Archtovu klapaku,' kter se dv dtem, aby hrajce si j
nco v dom nerozbily; nebo dt nevydr v klidu. Jako
30 se tedy ta I hod nemluvatm, tak ono uen je takovou
klapakou pro vt dti.
Z toho je tedy zejmo, e se hudb m uiti tak, aby
uc se vkony sami provdli; nen pak nesnadno uri
ti, co ktermu vku slu a co neslu, a tak vyvrtiti
35 nmitku, I e pr ta prce jest nm emeslnickm. Nebo pedn, jeto provozovn tch vkon m slouiti
vzdln sudku, maj se provozovati v mld, kdeto
v pozdjch letech se m od nich upustiti, kdy jest ji
mono podle znalosti, zskan uenm v mld, souditi
40 o tom, co je krsn, a sprvn se radovati. I Vtku pak,
kterou nkte in, e pr hudba in obyejnm emesl
nkem, nen nesnadno vyvrtiti, uvme-li, pokud se je1341' jm provozovnm me zabvati ten, kdo I jest vychovvn v obansk ctnosti, a jakm melodim a jakm
rytmm se m nauiti, mimoto na jak nstroje se m
uiti, nebo i v tom jest patrn rozdl. V tom toti jest
vyvrcen on vtky; nebo jest mono, e urit druhy
5 I hudby zaviuj uveden kodliv inek.
Jest tedy zejmo, e uen hudb nem peketi
budouc innosti, ani nem hyzditi tlo a initi je ne20

300

KNIHA OSM

schopnm k vlenm i obanskm vkonm, a to jak

ji k nauen, tak pozdji k jejich provozovn. Toho se
pi I hudebnm vyuovn doshne, nebudou-li se ci
usilovn cviiti v tom, co smuje k odbornm zvodm,
ani v obdivuhodnch a neobyejnch vkonech, jak se
za naich dob vloudily do zvod a ze zvod do vyuo
vn, nbr tak, nebudou-li se cviiti vce, ne jest teba, aby se dovedli s porozumnm titi z krsnch melodi a rytm I a ne jen z obyejn pjemnosti hudby,
jakou ct i nkte jin ivoichov a dav otrok a dt.
Z toho jest tak zjevno, jakch nstroj se m uvati.
Nebo do vyuovn se nem zavdti pala ani dn
jin nstroj vhodn pro odbornky, napklad kithara
a podobn nstroje, nbr I takov, kter by ze k uinily dobr posluchae hudebnho vzdln nebo jinho;
mimoto pala nem rz mravn, nbr spe vniv,
proto se j m uvati pi takovch pleitostech, kde
provozovn slou vce oist ne uen. K tomu jet
dodejme, e hra na palu, I ponvad nedovoluje doprovodu slovem, jest vyuovn na pekku.
Proto pedkov prvem vylouili tuto hru ze spole
nosti mldee a svobodnch oban, akoli tam v dvj
ch dobch bvala obvykl. Nebo kdy s rostoucm
blahobytem nabyli vce volnho asu a zeslila touha
due po zdokonalen, a kdy krom toho tak ji dve,
I ale zvlt po mdskch vlkch hrdost nad iny naplnila je sebevdomm, chpali se dychtiv kadho uen
bez jakhokoli vbru. Proto tak hru na palu zavedli
do vyuovn. Vdy i v Lakedaimonu ktersi vdce
sboru doprovzel jej hrou na palu a v Athnch byla
tak obvykl, e tm I kad svobodn oban na ni mohl
hrti; je to vidti na obraze, kter vnoval Thrasippos Ekfantidovi, kdy mu vypravil sbor. Pozdji vak po zku-

301

10

15

20

25

30

35

KNIHA OSM

POLITIKA

40

1341 b

10

15

enostech byla zase vylouena, kdy se mohlo lpe posouditi, co mravn vzdln podporuje a co ne; podobn
byly vyloueny tak mnoh star nstroje, I jako citery
a harfy a ty, kter byly ureny pro pobaven poslucha,
jako heptagony, trigony a I sambyky,' i vechny nstroje, kter vyaduj obratnosti prst. Vstin jest tak to,
co sta vypravuj o pale. Athna pr toti palu vynalezla, ale odhodila ji: Nen nesprvn, k-li se, I e
bohyn tak uinila tak proto, e byla mrzut, e j hyzdila obliej; ale pravdpodobnj je dvod, e uen he
na palu nijak nepispv k duevnmu vzdln. Athnu vak pokldme za bohyni vdy a umn.
Odsuzujeme tedy odborn cvien na nstrojch
a v jejich ovldn 1 - za odborn pokldme vzdln,
kterho se vyaduje k zvodm; vdy pi tom hr nehraje pro sv zdokonalen, nbr pro pobaven poslucha, a to hrub; proto soudme, e to nen zamstnn pro
lidi svobodn, nbr spe prce ndenickho rzu.
I zkuenost u, e se u takovch hr vyvinuje nco emeslnickho; I ji proto, e cl, k nmu smuj, jest
patn; nebo nevzdlan poslucha nepzniv psob
na hudbu tak, e kaz duevn i umlce, kte se ochotn
d jeho zlibou, a tlesn pro jejich nmahu.

Jest tebajet pojednati o tninch (harmoniai) a rytmech, I i co se te vzdln; zda toti lze uvati vech
tnin a vech rytm, i m-li se tu initi rozdl, dle,
mme-li pro vychovatele stanoviti tot rozlien anebo
za tet njak jin - jeto vidme, e hudba se skld
z melodie a rytm: take musme 1 vdti, jak vznam

ty sloky maj pro vzdln - a zda se m dti ped

nost melodinosti hudby ped jejmi dobrmi rytmy. Jeto pak mme za to, e o tom mnoho vhodnho povdli
nkte souasn hudebnci a tak filosofov, kte maj
zkuenosti v hudebnm vzdln, I tedy ty, kdo si pej
podrobnho vkladu, meme k nim odkzati, i vylome
nyn vc strun a nazname jen hlavn obrysy.
Jestlie pijmme rozdlen psn, jak je in nkte
filosofov, kte jedny pokldaj za etick, druh zapraktick a tet za enthusiastick I a kte podle tch druh
psn uruj tak pokad zvl rz tnin, tedy tvrdme,
e hudby se nem uvati jen k jednomu elu, nbr
k vce elm - toti i k vzdln i k oist (co rozumme oistou, bud' naznaeno jenom veobecn, jet jednou I dkladnji to vysvtlme v Poeticei, za tet k zbav, k oddechu a zotaven po prci. I Jest zejmo, e lze
uvati vech tnin, ale ne vech stejnm zpsobem, nbr pi vzdlvacm a vchovnm vyuovn tch, kter
jsou etick v nejvy me, pi pouhm poslechu hry druhch tak praktickch a enthusiastickch -I ve toti,
kter se v nkterch duch mocn zdvh, jest ve vech,
jenom tu v men, tam ve vt sle, tak napklad soustrast a bze, a tak naden. Nebo i tomuto pohnut
jsou nkter osoby nchyln, ale vidme, e posvtnmi
psnmi, kdy se uv I psn, kter pipravuj dui k nboenskmu vytren, se zase ukliduj, jako by byly
uily lku a proiovacho prostedku; tent inek
mus pociovati tak lid soucitn, bzliv a vbec lid
citliv, ostatn pak potud, pokud maj v sob nco takovho, a pro vechny jest jaksi druh oisty a levy ve
spojen 1 s libost; podobn tak oistn psn poskytuj
lidem nekodn radosti. Proto takov tniny a takov
melodie musme ustanoviti pro umlce, kte provozuj

302

303

7. Tniny a rytmy; jejich vchovn vznam

20

25

ob

30

35

40

1342'

10

15

POLITIKA

hudbu v divadle' - jeto vak obecenstvo bv dvojho

20 druhu, jednak svobodn a vzdlan, jednak I nevzdlan,
kter se skld z emeslnk, ndenk a podobnch lid,
jest poteb i takovm lidem dopti pro jejich zotaven
hudebnch zvod a provozovn. Jako jejich due jsou
vychleny z pirozenho stavu, tak jsou chylky i v tni25 nch a v melodich ostr a I pehnan zvuky; ale kadho
t to, co jest pbuzn jeho pirozenosti, a proto provozovatelm jest teba dovoliti, aby takovmu obecenstvu
pedvdli hudbu takovho druhu.
K vzdln a vchov vak, jak bylo eeno, mus se
uvati jen etickch melodi a tak takovch tnin. A ta30 kovho rzujest, [jak jsme poznamenali ji nahoe, tnina drsk; musme vak pipustiti jet nkter jin,
rozhodnou-li se pro to z dobrch dvod muov, kte
maj filosofick a zrove hudebn vzdln. Skrats
v stav neprvem ponechv vedle drsk jen fryb
1342
skou, zvlt kdy z I nstroj vylouil palu. Nebo
frysk m mezi tninami tent inekjako pala mezi
nstroji; oboj m rz vzruujc a vniv. Ukazuje to
poesie. Kad bakchick a kad takov nlada
5 I vyaduje z nstroj k doprovodu pedevm paly
a z tnin za pimen vraz si vol fryskou. Napklad
se zd, e podle obecnho souhlasu pro dithyrambos' se
hod jen tnina frysk. A pro to znalci hudby uvdj
mnoho doklad, mezi jinmi zvlt ten, e Filoxenos' se
10 sice pokusili sloiti z bje dithyramb v drsk tnin, ale
nedovedl toho, nbr bezdn nutkn pirozenou povahou vci odchlil se od n opt k pimen tnin frysk.
Co se te drsk tniny, jsou vichni zajedno v tom,
e jest nejklidnj a e m nejvce mun rz. Jeto pak
15 schvalujeme sted mezi krajnostmi, I a tvrdme, e jest ho

304

KNIHA OSM
teba vyhledvati,

a drsk tnina proti ostatnm tu vlastnost m, jest zejmo, e pro vyuovn mldee j sou vce
vhodn melodie drsk.
Jsou vak dva cle: monost a pimenost; nebo kad jednotlivec se m zvlt zabvati tm, co jest pro
nho mon i pimen. I Ale i to se jet uruje podle
vkovho rozdlu, napklad lidem, kte jsou lty zeslbl, nen snadno zpvati psn napnav, nbr piroze
nost pikazuje tomuto vku tniny mrnj. Proto nkte
znalci hudby i to prvem vytkaj Skratovi, e z vyuovn I vylouil mrnj tniny, jeto je pokldal za
opojn, ne silou opojen - nebo opojen spe vniv
rozncuje -, nbr pro jejich chabost. Takov tniny
a takov psn se tedy maj cviiti i pro budouc star
vk. I A je-li konen njak tnina, kter je mladmu
vku pimen z toho dvodu, e bud smysl pro ladnost
a zrove vzdlv, vlastnost to, kterou m, jak se zd,
tnina ldsk, jest zjevno, e se pi tom vzdln m hledti tchto t uren: stedu, monosti a pimenosti:

305

20

25

30

POZNMKY
42 svazek mezi enou a muem nem zvltnho jmna: kdeto pro
pomr mezi pnem a otrokem mla etina slovo "despotick",
pro pomr mezi manelem a manelkou vhodnho vrazu nem
la; "gamos" znamenalo vlastn satek, svatba. Aristotels uv
vrazu "gamik".

POZNMKY'

43 umn zskvac: kttik. Vraz "umn" mylen v pekladu ve

vznamu etymologickm. Srov. poznmku k 25. strnce pekladu
EN.'

38

stdav

vldne a poslouch: srov. Platn, Poltikos 259 b.

o Hfaistovch trojnokch: Hom., Jl. XVIII, 376.

budeme-li o tom zkoumati vhodnou cestou: tj. metodou analytickou a genetickou.

47 obhjci opanho nzoru: tj. "nikdo nen od pirozenosti otrokem". Nzor jest v jistm smyslu tedy sprvn, jeto mnoz nejsou otroky od pirozenosti, nbr podle vlenho prva.

proda nevytvouje

nic takovho jako noi delfsk n: co

"delfsk n" byl, nen znmo; patrn se ho uvalo ke krjen
a tak jako zbran. Prav-li Aristotels, e proda vytvouje pro
jeden el jeden prostedek, mysl na ppady, kde b o dv
rzn innosti souasn, take by jedna pekela druh. Jinak
i proda vytvouje jedno stroj pro dv rzn funkce, jak prav
Aristotels o jazyku ve spise GA II 17. A srov. zde IV 15.

obviuj jako enka z protizkonnosti: Aristotels tu m na mysli tzv. grafn paranomn; navrhoval-li nkdo ve snmu nco
proti dosavadnm zkonm, kterkoli athnsk oban mohl proti
nmu podati alobu. Tomuto nebezpe byli vydni zvlt e
nci. Srov. len, Hejzlar, Staroeck staroitnosti, Praha 19374,
str. 52.

39 bsnci prav: tj. Eurpids v Ifigenii v Aulid v. 1400 (pel. Jos.

Sedlek, Devt dramat Eurpidovch, Teb 1923, str. 69).

pi

Cel msto zn:

ekm sluno nad barbary, matko. vlst, ne barbarm

ekl

Hsiodos sprvn: Dla a dny v. 403 (pel. Ant.

rolnick. (Dla a dny), Praha 1929, str. 23).

Sala,

B-

40 m na mysli Homros: Od. IX, 114.

o

nm

til

tj. moci a prva.

telovm. Byl bsnkem a politickm i filosofickm spisovatelem;

mezi jinm napsal tak Obranu Skratovu. Aristotels ho v Poeto
asto citoval. Srov. poznmky k pekladu Poetiky od Fr. Groha,
Praha 1929, str. 62 a 68.

50 otrokjest nmjakousi st majetku: kap. 4.

Homros s vtkou poznamenal: Jl. IX, 63. Tak toti Nes-

tr nazv lovka, kter by se

tchto nzor:

48 Theodektova Helen: Theodekts byl kem a ptelem Aristo-

nad eky; jel' barbar otrok, ekov jsou svobodni!

se

naprost rznosti

obansk

vlky.

51

ivoichov

... kte rod ervy: srov. HA I 5; VIII 17 a GA 121.

52

vlenictv jest pirozen jaksi umnm zskvacm: tedy vlka,

"lov" na lidi, by mla jaksi oprvnn; zvr ovem povliv.

, slice ped hesly oznauj strnku pekladu; v textu je odkaz na poznmku vyznaen hvzdikou.

, Vechny odkazy k pekladu Etiky Nikomachovy se vztahuj k druhmu,

rozenmu vydn (Rezek, Praha 1996).

306

307

POZNMKY

POLITIKA
opravdov bohatstv zle v tchto vcech: tj. v zsobch potravy, atu, ve stdech, otrocch, ale nikoli v penzch.
jak prav Soln: mn-li Soln, e bohatstv, to jest penze a drah kovy, mono hromaditi do nekonena, mysl Aristotels, e
prav bohatstv jest jenom ve vcech k ivotu bezprostedn nutnch, a ty bez konce hromaditi nen mono a nen toho teba. Jako kad nstroj jest omezen svm elem, tak i bohatstv, kter
nen clem, nbr jen nstrojem, prostedkem. - Soln, slavn
athnsk sttnk a zkonodrce, il asi 640-559 p. Kr. Psal elegie, jejich obsahem byly mylenky politick a filosofick. Srov.
Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury, Praha 1936, str.
47n.
53 u obuvi obouvn a smna: tj.
a hodnota smnn.

uren vci,

hodnota

spotebn

kupectv nenle k pirozenmu vdlenictv: kaplik = kupectv, pekupnictv, kramstv. Mluv o tom tak Platn
v Soph. 223 d, kde se umn zskvac dl na obor loveck a vmnn; tento na darovac a trn. A trnictv na trh pm, provozovan od vrobc, a na trh zprostedkovatelsk, tj. pekupnic
tv, kupectv.
54 elezo a stbro aje-lijet nco jinho takovho: elezo u Homra je vzcnm kovem; elezn mince byly nap. ve Spart,
v Byzantiu. V Karthgin byly i penze koen, v Kyziku platidlem byl jantar.
bylo urovno podle velikosti a vhy: nejstar kovov platidlo
byly kusy kovu (pruty nebo hroudy), jejich cena se v kadm
jednotlivm ppad zvlt stanovila menm a venm. O penzch srov. i EN V 8 peklad str. 133n. a len, Hejzlar, eck
staroitnosti Praha 19374, str. 61.
55 povst vypravuje o znmm Midovi: o tom vypravuje Ovidius
v Promnch XI (peklad Ferd. Stiebitze, Praha 1935, str. 333).
56 pochybnost.fljsme se dotkli na zatku: v kap. 8.

308

58 teoretick vaha voln, zkuenost vak nutn: nebo praxe zvis

na okolnostech a pomrech, teorie se vak tk pojm.
jest mnoho

druh

ltek: srov. Platn, Pol. 288 d.

59 Chars z Paru a Apollodros z Lmnu: o jejich spisech nen tm nic znmo.

60 na padesti talentech zskal sto: talent = 26,2 kg stbra.

otcovstv a konen manelstv: tu je mezera

ped

slovy: xaL

-yQ - v pekladu doplnno podle Rolfesa.

61 Amsis: egyptsk krl, kterho podle vypravovn Hrodotova

(Djiny II, 172) Egypan nemli v ct pro jeho nzk pvod.
Ale Amsis si ctu dovedl zjednati. Ze zlatho umyvadla, ve
kterm si s hosty umyl nohy, dal ulti modlu. Kdy pak Egypan
modlu uctvali, ekl jim: "Hlete, tomuto obrazu prokazujete
velkou ctu, a to ped tm byla obyejn ndoba. Tak j jsem
vyel z lidu, nyn vak jsem krlem a jako krl vyaduji takov
cty."
63 jak se domnval Skrats: Platn toti v Rep. tvrd, e tak eny
maj bti v obci "strci", tj. ve vldnouc td.
ctnosti vypotvaj, jako Gorgis: srov. Platn, Men. 71 e. Je tu
jmenovn Gorgis msto Menna, kter byl jeho kem
a opakuje vlastn jeho nzory.
jak bsnk prohlsil o
Niederle, Praha 1886).

en:

Sofokls, Ais 293

(pel. Jindich

64 nemluv sprvn ti: jako Platn.

i dti, eny a majetek: srov. Platn, Rep. V, 462 c.
Aristotelovy kritiky nesmme ovem zapomnat, e Platn lil ivot v ideln obci. Ten komunismus znamenal pro ty,
kte ho mli bti astni, pedevm odkn a "slubu spravedlnosti".

66 mti

spolen

Pi ten

309

POLITIKA

POZNMKY

67 jako Arkadov: Arkadie, krajina uprosted Peloponnsu (msta

Mantineia, Tegea); Arkadov byli nesjednoceni, teprve pozdji
v boji proti Spart se sjednotili ve spolkov stt s nov zaloenm mstem Megapol (r. 370) a se spolenm zzenm, kter
tak Aristotels ve ztracenm spise o stavch popsal.
jak jsme dve ekli v Etice: V 8 (peklad str. 132). Tedy jednoty
obce se nedoshne tak, jak chtl Platn, ani se jej trvn nezabezpe, nbr rovnoprvnost.
jest to lpe tak, jak to je, tedy jest tak: tj. aby
doplnn mezery v textu.

zstali

tit - je

68 "to nen m ": Platn, Rep. V, 462 c.

prv pro

svou obojetnost: tj. bu ve smyslu kolektivnm (vichni dohromady) nebo distributivnm (kad pro sebe zvl).

69 kter se m

dobe

nebo patn: srov. Platn, Rep. X, 463 e.

70 kobyla ve Farslu, takzvan Dikaia: tj. Spravedliv, dala, co pi

jala. O tom Aristotels vypravuje tak ve spise HA VII 6, 586a
12, e toti jedny samice rod mlata podobn sob, jin zas
mlata podobn ploditeli, jako kobyla ve Farslu (= msto
v Thessalii).
me se tu uti obvyklch odpustk: odpustky a oisty z vin se
konaly v cizin venm muem; zleely v umyvn, v obtech
a kropen krv obtnho zvete. Srov. Platn, Rep. 364 e.

76 a ostatn obyvatele

obany:

Platn, Rep. III, 415 e, 416 b.

A pece prav: Platn, Rep. V, 464 e; IV, 425 d.

kte odvdj dvky: srov Platn, Rep. III, 416 e: rolnci maj
z vtku pol odvdti jako mzdu za strn slubu tolik, kolik
na rok potebuj k viv, jinak vak vlastn pda zstv majetkem obecnm.

v nkterch obcch heilti, penest: heilti byli ve Spart potomci podrobenho obyvatelstva, nevolnci k vzdlvn pole.
Byli to nevolnci sttn, jejich pnem byl stt a ne jednotlivec.
Poet jejich byl velik, a dvacetkrt vt neli vldnouc vrstvy. Penest byli v Thessalii; byli to robotnci svobodn.
jako jejich mui obstarvaj prci na poli? Dle je nepln vta:
"A kdyby statky byly spolen a eny rolnk", kter bv doplovna: "obt zstv t". Ale Platn nemluv o spoleenstv
en u rolnk.

u zvat nen dnho hospodstv: pro lovka pedmty nejsou

jen nm existujcm, ale i nm chtnm nebo nechtnm. To,
co zvata konaj, jsou pouh kony nevdom, zvlt pudov,
a tedy nemnn, a jsou eln. U lovka vak kony pramen
z rozumu a vle, i li se od nevdomch konu zvat svou zmrnost; souboru takovch vdomch a zmrnch konu se
pak k jednn ("prttein", srov. poznmku ke str. 25 pekladu
EN), je se chpe jako prostedek k njakmu elu, jako nco,
co lovk chce. Statek pak jest nm chtnm, i neme bti
statku u zvat, tud ani hospodstv.

bude tak men ptelsk nklonnost: Platn, Rep. 403 b.

u vzntlivch a bojovnch!: jac podle stavy maj bti strci.

71 pro prudkou lsku tou spolu

srsti:

Platn, Symp. 191 a.

narozen dti budou peneny: Platn, Rep. III, 415 bn. a IV,
423 c: "00' uke-li se kdo patnm potomkem strc, mus bti
posln pry mezi ostatn (tj. mezi rolnky a emeslnky), kdeto
dob synov ostatnch (tj. rolnku a emeslnku) mezi strce."

"zlato od boha" neni pimseno: podle Platnovy stavy III,

415 ano
A

a strcm

77 celek
73

"ptelum

vechno

spoleno":

me

odnm blaenost: Rep. 419 ano

bti sud: sud

slo

lze rozdliti v sam

u Platna v Rep. IV, 424 a.

310

311

sla

lich.

POLITIKA

POZNMKY
soudn moc ve vcech hrdelnch a pprav pedloh pro
O vech sttnch zleitostech rozhodoval obecn snm
(apell). Zvltnm adem bylo pt efor, kte za neptomnosti
krl byli jejich zstupci, pozdji jako dozorci veker sttn
sprvy stli i nad krli a mohli je pohnati na soud gersie a dti
je sesaditi, nebo strhli na sebe veden vnitn i zahranin politiky.

o stav tu vak promluvil mlo: v Platnov spisu Zkony nemluv Skrats, nbr neznm Athan.

ti

mli

snm.

78 e i u en m bti spolen stolovn: v Leg. VI, 781 a.

tam poet obrnc stanov na tisc, tu vak na pt tisc: "tam",
toti v Rep. IV, 423 a, "tu", toti v Leg. V, 737 e (ale tu pesnji
m bt: pt tisc tyicet).

anebo jen za nejhor ze vech: srov. Platn, Leg. III, 693n.

aby se z

nho

mohlo ti mrnm zpsobem: Leg. V, 737.

e se o zvolench

79 take k tomu jest poteb i

737 cn.

tchto pslunch stav:

edncch

losuje: Leg. 756, 763, 765.

srov. Leg. V,
81

ist

oligarchickou zsadou vakjest: Leg. VI, 764 a, 765 c, 756

b-e.

plozen dt ponechv neomezen: Aristotels ovem v VII 16

navrhuje kupodivu neetick prostedek (abortus), aby se pedelo
velkmu mnostv porod. Srovnej vak Platn, Leg. V, 740 bn.
a Fr. Novotn, Gymnasion. vahy o eck kultue, Praha 1922,
str. 17.

82 Fales z Chalkdonu: o tomto pvodci komunismu v starovku

nen blich zprv. Chalkdn byla megarsk osada naproti Byzantiu na behu asijskm.
e by bohat vno dvali: srov. Platn, Leg. V, 742 c.

Feidn z Korintu: ble neznm.

83
v tchto Zkonech jest to naopak: ale tomu tak nen, jak vyplv
z Platnovch Zkon 740 bn.

bude

teba

promluviti ne: VII 16.

obvati dva pbytky: Platn, Leg. V, 745 e: " ... kad

dostane po dvou pbytcch, blzko stedu a pi pomez"
(peklad V. Sldka). Ale ne (VII 10) vyaduje Aristotels sm
takovho zzen. Susemihl mysl, e Aristotels pozdji byl jinho mnn, ale zapomnl opraviti vtku dve uinnou.

80 jest

tko

oban a

kterou prve navrhl: toti v Rep.

ad geront oligarchi: ve Spart byli dva krlov, v em se
vid spojen pednch rodin, zpascch o nejvy moc. Krlov
sami nemohli v mru rozhodovati o niem, byli vzni dvaceti osmilennou doivotn jmenovanou radou starc (gerontes),
nejmn edestiletch, v n sami mli hlas jako ostatn. Geron-

312

vzdlanci pro hodnosti: jedno z nkolika oznaen pro optimty

a aristokraty, kte se rdi nazvali "vzdlanci", ,jemn a zmon", "dob", "lep lid" apod.

odtud tak nek: Hom., ll. IX, 319. Cel msto,

lev, zn:
Stejn tu kad m dl, a vl i sed,
stejnou dostv est, jak zbabl, tak statn.
Zahyne neinn mu jak lovk velikch in.

nek

to Achil-

85 Eublos vyzval Autofradata, kter chtl oblhati Atarneus: Eublos z Bthnie byl zmon a filosoficky vzdlan mu, kter
ml v myslu osvoboditi st eckch kraj na asijskm pobe
z nadvldy persk.
zpotku

se sice lid spokoj se dvma oboly: tuto diabolii, tj.

vyplcen dvou obol (obolos = 0,73 g stbra), zavedl Perikls,
aby si naklonil lid. Vyplcena byla ze sttn pokladny jako vstup-

313

POZNMKY

POLITIKA
n do divadla. Pozdji vlivem
v pltvn obecnm majetkem.

demagog

se to

zazen

zvrhlo

86 jako v Epidamnu a ... v Athnch ... Diofantos: Epidamnos bylo

msto na pobe iIIyrskm. Diofantos byl athnsk sttnk a e
nk, il snad za doby Filippa Makedonskho; o jeho zkonech
nen znmo nic uritjho.

89

Karthgian.

101 pentarchie: sbor o

pti

much.

103 dal zklad k zzen demokratickmu: srov. Aristotels, Ath.

Pol. 9.

a se zrodili ze zem anebo byli zachrnni z njak pohromy:

tak Platn v Leg. III, 677 ano vypravuje, e bylo mnoho velikch zhub lid rznmi pohromami, potopami a nemocemi.
Aristotels tu nemysl na urit pvod lid.

radu na Areopagu oslabil Efialts a Perikls: srov. Aristotels,

Ath. Pol. 25 a 27.

94 jest toti pli dtinsk: volba se dla

aklamace, kikem.

patrn

jakmsi druhem

95 Tak volba geront ... jest dtinsk: zpsob volby popisuje Pltarchos, Lykrgos, kap. 26. Nkolik zvolench mu toti bylo
zaveno do domu, ped nm byl shromdn lid, take nevidli
uchaze, kte jeden za druhm prochzeli shromdnm lidu.
Na tabulce pak podle stupn kiku shromdn zapisovali, kter
uchaze doshl nejvtho souhlasu.
spolen

stolovn. takzvan fiditia: fiditia a sysstia znamen

tot. Spolen stolovn bylo pvodn zvno andrei,
ponvad se jich astnili jen mui (andres).
vcn

97

100 Karchdoan, tj.

Hippodamos z Mltu: il v V. stol., vynlezce pravoheln stavby ulic.

92 Ukzaly to za vpdu Thban: kdy roku 369 Epameinnds vtrhl na spartsk zem a thbsk jzda pronikla a do jin sti
msta, eny plem, nkem a vitkami mum znesnadovaly
obranu msta (podle Pltarcha, Agsilos, kap. 31).

96

98 pohlavn obcovn mezi mui: Aristotels slibuje uvaovati o jeho sprvnosti i nesprvnosti jindy, ale ani v tomto spise, ani
jinde o tom nemluv.

msto zdatnch politickch

Il vov .

odbornk:

ruk. TR2: UV'TL 1TOAL'T&1JO-

104 ady pak zdil ... z pentakosiomedimn, zeugit: Soln rozdlil

obanstvo podle uritch mr vnosu pozemk na tdu pentakosiomedimn (velkostatki), kte mli nejmn 500 athnskch
mic ron sklizn, do druh patili jezdci (hippeis) o 300 mi
cch, do tet zeugit (zemdlci) o 200 a do tvrt thtes (drobn
zemdlci a ndenci) o mn ne 200 micch. Posledn tda
mla ast pouze ve snm a hliaji (nejvy soud lidu), v a
dech vak nikoli. (len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha
1937\ str. 41.)
105 aby opil, kdy nkoho zbij: srov. EN III 7

(peklad

str. 79).

106 zkoumati, co je obec: definici pojmu obce uvedl Aristotels hned

na zatku spisu, ale jen se zetelem k nejvymu elu obce,
kter je vude ty. Tu vak jde o definici vzhledem k rznm
stavm, proto Aristotels vychz od pojmu obana. - Tak za
historickou st nsleduje st systematick, obvykl to zpsob
u Aristotela (srov. nap. spis O dui).

Kranm

perioikov: perioikov (kolem bydlc) byli tak ve

byli to snad potomci starho obyvatelstva, kter se dobrovoln poddalo. Mli osobn svobodu, ale nemli politickch
prv.
Spart;

314

107jim

obansk prvo

obany

bylo udleno: bylo rozliovno mezi staroa novoobany, tj. tmi, jim obansk prvo bylo ud

leno.

315

POLITIKA

POZNMKY

vdy i metoikov: pisthovalci usedl v Attice. Mli osobn svobodu, ale nesmli mti nemovit jmn a uzavrati pravoplatn
satek s obankami; provozovali obchod, emesla a prmysl.
Ped soudem potebovali prvnho zstupce (prostats). Platili
zvltn da (metoikion), byli povinni k mimodn vlen dani
(eisfor) a byli zavzni k vojensk slub a jinm menm povinnostem. (len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 193?4,
str. 43.)

kdyby se ... uprala vldn moc: podobn se o soudnm oprvnn

vyjaduje Platn, Leg. VI, 767 ano

tedy "dobr" tu = ctnostn. Dokonal ctnost = rozumnost. Pro

pd. jmno ctnostn jsou vrazy agathos, spdaios, epieiks.

neni jedna zdatnost nelnika sboru a pomocnka: srov. Fr.

Groh, eck divadlo, Praha 1909, str. 315, Praha 1933 2 , str 292.
113 oban vak e nen nutn rozumn: Susemihl, Immisch: 1ToAlTrlv
ox ms. ruk. 1TOALTLXV.
Eurpids prav: ve ztracen tragdii Aiolos,frg. 16.
neme

109 dal odpov Gorgis z Leontn: enk a sofista, znm z Platnova dialogu Gorgis. Lrsany se nazvali obyvatel thessalskho msta Lrsy, ale .Jrsany" se jmenovaly tak kotle v Lrse
zhotovovan. Jako jsou tedy kotli, protoe jsou kotli, tak se
nen teba tzati dle, pro jsou oban Lrsan; jsou, protoe je
zplodili otcov. Susemihl vysvtloval msto jinak; podle nho se
slovem "dmirgos" mysl ne hotovitel, mistr, nbr druh jeho
vznam, tj. pedstaven, obecn sprvce, jak se nazval v drskch obcch, kter propjoval obansk prvo. K tomu vak
Rolfes podotk, e pak by Gorgis byl aporii sprvn vyeil
a Aristotels by nebyl mohl napsat, e Gorgis dal odpov
v rozpacch.
Kleisthens po vypuzen tyran: srov. Aristotels, Ath. Pol. 2 I.
Attika byla pvodn rozdlena na tyi okresy, od dob
Kleisthenovch (r. 510) na deset.
110 slovo "polis" m
(jako stt).

rzn

vznam: tj.

msto

(jako osada) a obec

11 I kolik obyvatelstva j prospv a zda stejnorod,

VII 4 a 5.

i rzn:

srov.

v obryse vyliti ctnost obana: srov. ENV 5.

bti oboj stejn chvlena: ctnost dobrho obana by

byla spe hodna chvly ne ctnost dobrho mue anebo lovka
opravdu ctnostnho, a to nen mono.
vlda pansk: podstatu jej

osvtlil

Aristotels v I 2.

114 vojevdce pod vojevdcem jako setnk i eta: taxiarchos a flarchos, tj. jako adov velitel a veliteljzdn ryly (vadrony).
jako umenost a zmuilost mue a eny jest rzn: jako t
ctnost, nap. zmuilost, je rzn u mu a eny, tak i u mue t
ctnost, nap. spravedlnost, je rzn, je rzu muskho, kdy spravedliv rozkazuje, a rzu enskho, kdy spravedliv poslouch.
A tak i v nejlep obci ctnost vldce a poddanho je jedna; oba
mus umt porouet a poslouchat; a pece je u obou rzn, jeden
porou a druh poslouch.
poddan je toti jako vrobce pal: Aristotels tu nemluv
o poddanm, pokud je ctnostnm muem, nbr pokud je dobrm poddanm. Jako ctnostn mu potebuje rozumnosti prv
tak jako vldce; jako dobr poddan potebuje jen pravdivho
mnn, vry o tom, co m dlat, aby to odpovdalo myslu jeho
vldce, elu. Vyplv to tak prv z uvedenho srovnn vrobce pal a pitce. Srovnej tak, co pe Platn v Rep. X, 601
d-e.

112 dobrho mue nazvme tak ovem prv z hlediska jedn dokonal ctnosti: etina nernla vrazu pro pd. jmno "ctnostn",

115 zda ctnost dobrho lovka a dnho obana jest tat: v EN V

5 (peklad str. 127n.) Aristotels prohlsil, e otzka, zda vchova k ctnosti vbec nle nauce politick, i ne, mus se rozhod-

316

317

POZNMKY

POLITIKA
nouti podle toho, je-Ii dobr lovk a dobr oban tot. Kdyby
toto bylo pravda, tak i ono. Ale v Politice jako pokraovn Etiky
Aristotels mn, e lidsk a obansk ctnost jest jedno a tot
jen v ideln zzen obci. Proto asi Aristotels v Politice pe
o vchov, a pojednv o nejlep obci.

lid vednho zamstnn: banausoi, tj. prost emeslnci a dl

nci; srov. vod.
116jak i Homros naznail slovy: tak si stuje Achilleus na zachzen Agamemnonovo v Jl. IX, 648.

123 e obec ... m mti pi o ctnost: srov. i ENI 10 (peklad str. 4041): " ... cl nauky politick, ta pak nejvce peuje o to, aby obany uinila njakmi, a to dobrmi a schopnmi krsnch vkon." Obec, stt nen pansk vlda, panovn, nbr jeho kolem
je sluba duchovmu ivotu. Jeho el je mravn a kulturn.

jinak se z toho spoleenstv stv spojenectv: srov. II 1.

jak prohlsil sofista Lykofrn: byl asi ze koly sofisty Gorgia.
Lykofrn tedy obec (stt) pokldal za tvar uml, za pouhou
prvn ochranu oban, ne za tvar odpovdajc lidsk piro
zenosti.

117 lovkjest pirozen uren pro ivot v obci: srov. 12 a ENIII 14.
118 byla o nich e i v exoterickch spisech: srov. poznmku v pe
kladu EN k str. 30.

jsou zhorenmi odrdami:parekbaseis, zrdy, chylky, vstel

ky, tj. stavy vyboujc, pekroujc pravou mru. Srov. i EN
VIII 12.
119 nazv se zzen jmnem, kter jest spolen vem stavm, toti
poltei: stava = ecky 1TOAL'TE~a tedy znamen i druh sprvn
stavy. Srov. pozn. v pekladu ENk str. 215.
121 se na obou stranch vyskytuj spory o sprvu obce: srov. i EN
V6.

122jak jsme dve ekli v Etice: V 6 (peklad str. 129): " ... vichni
toti souhlas v tom, e prvo v rozdlovn se m dti podle
osobn hodnoty, ale nikdo nerozum hodnotou tot, nbr
demokrat ji vid ve svobod, oligarchov v bohatstv, jin
v urozenosti, aristokrat v duevn zdatnosti."

124 vystihuj jen jakousi st prva: tak se z elu a uren obce (sttu) dokazuje, e demokracie, v n vldnou svobodn, a oligarchie, ve kter vldnou bohat, jsou zhorenmi odrdami sprvn
stavy. Dokonal prvo vyaduje, aby v obci vldli ti, kte nejvce psob, e obec dosahuje elu. Je-li pak elem obce ast
n a ctnostn ivot, zejm k nmu v prvn ad nepispvaj rod
a bohatstv.
126 O ostatnm budi promluveno na jinm

mst:

v kap. 13.

127 Lkaem vak jest za prv odborn pracovnk: dmirgos; toto

slovo oznauje emeslnka, vrobce, umlce, mistra, odbornka,
znalce.
128 nbr uivatel jeho jej i lpe posoud: k tomu srov. Platn, Rep.
601 dno

129 dle trv nesnz dve

Jeto v kad vd a v

naznaen:

kap. 10.

umn elem

jest dobro: srov. EN na za-

tku.

aby ve stu min: mina = 1160talentu ve vze 435 g stbra.

ani pro smny a vzjemn styk - sice by: cel msto je v textu
porueno a v pekladu sten upraveno.

318

130je-li jedna velikost vt ne druh. jest patrn nco z nich tak

rovn: nap. jsou-li dv pmky a a b, z nich jedna jest vt ne
druh (a> b), a odejmeme-Ii st, o ni je vt, jest zbvajc
st rovna druh pmce.

319

POZNMKY

POLITIKA

131 jak bylo

-

eeno ji dve:

Vyvtlili jsme ji dve:

(Homros, Od. VIII, 258), potom vldce, u ln pv. jmno krle, a vynikajc mu s dikttorskou moc, zvolen k urovnn ob-

v kap. 9.

anskch spor.

v kap. 9.

134 co podle Antisthena odpovdli lvi: k Skratv, zakladatel

kynick koly. (Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury,
Praha 1936, str. 168.) Bajka nen zachovna. Podle aispsk
bajky lvi odpovdli zajcm, kdy dali rovnost, e nrok jejich je sprvn, mohou-li jej zajci podepti takovmi drpy
a zuby, jak maj lvi.
obce ... zavedly ostrakismos: stepinov soud. Hlasy tch, kte
pokldali nkterho vynikajcho a oblbenho mue za nebezpenho obci, se psaly na stepiny (hlinn tabulka, ostrakon).
Mohl tedy vynikajc mu, zvlt nepohodln politick strany,
i kdy jinak byl bez viny, bti vyobcovn na deset let, kdy pro
vyobcovn hlasoval urit poet astnk (v Athnch jich muselo bti nejmn 6000). Srov. len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 19374, str. 47.
tak Argonaut pr opustili Hraklea: Argonaut byli podle povsti astnci vpravy do Kolchidy, aby pinesli zlat rouno od
krle Aita. Vdcem byl lson, astnk pr se selo 50, mezi
nimi i znm eck hros Hrakls. Plavili se na lodi Arg o 50
veslech, kter pr byla stavna pod dozorem bohyn Hry anebo
Athny. Saska, Groh, Mythologie ekv a manv, Praha
1938 8, str. 160n.
radu, kterou Periandros dal Thrasyblovi: Periandros, tyran
v Korintu. Srov. podobn vypravovn u Livia (I, 54) o Tarquiniovi Zpupnm, u Ovidia, Fasti 11,687 ano

136 dosvduje to Homros: lias II, 391n. Cel msto:

Koho vak opodl lod bych spatil, kterak se sna
nkde tu pi lodch kivch se zdrovat, tomu by vru
nebylo potom snadno, by spasil se od ps a ptk!
Slova "V m moci ivot a smrt" u Homra nejsou. Srov.
EN, str. 86 a poznmku k tomu.
137 takzvan aisymnt: aisymnts,

320

pv.

soudce v boji,

Dosvduje

to Alkaios v jednom svm skoliu: Alkaios, ec. skladatel sympotik. Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury,
Praha 1936, str. 53n. Skol ion = druh psn, zpvan pi
symposich.

Pittaka zvolili za tyrana: okolo r. 600.

138 vlda despotick: despotik; despots = pn (pedn v pomru

pna a otroka), svrchovan vlada. Nzvu toho se obyejn uvalo o perskch krlch.

139 podle ddin posloupnosti rodu nebo stdav podle volby: xuTO: 'Vvo,> f.LQo,>; rukopisy maj bud' jen XctTO: 'Vv II XctTO:
f.LQo<; nebo ctLQE<TLV.
zkony vyjadujjen povechnost: srov. EN V 14 (peklad str.
146).
i v Egypt jest lkam dovoleno: Egypt byl pokldn za msto
bohat tradice a stability v umn a vd. Srov. Platn, firn.
21 en.
jako jest lep hostina z pspvk: srov. III ll.

140 mnostv o mnohch vcech lpe soud ne kterkoli jednotlivec:

Aristotels si tedy nepeje absolutn monarchie, krle s plnou,
neobmezenou moc. Vldnouti maj zkony, ovem i tyto, pokud
neodporuj pirozenmu prvu. A nesprvnostem i pkrostem,
kter by snad vyplvaly z abstraktn povechnosti zkon, maj
brniti soudci a ednci, kte soud a rozhoduj o jednotlivch
konkrtnch ppadech, kte tedy mus pihleti k individulnm
pomrm a tam, kde by zkon byl pkr, jeho pkrost mrniti.

peklad

vznikly z toho jaksi pirozen oligarchie: srov. Platn, Rep. VIII,

551 C.

poadatel

321

POLITIKA

POZNMKY

143 Dva kdy pospolu jdou... : Hom., Jl. X, 224; srov. EN VIII, 1
(es. peklad str. 200 a pozn. k tomu).

4) demokracie, 5) oligarchie, 6) tyranida. Jest tedy tyranida nejvce vzdlena od sprvnch stav, nejble je jim demokracie.

Takch spolench rdc ml deset...: Homros, Jl. II, 372. Cel

msto zn:
K bych jen, ote ty Zve i Athno, k bych jen, Foibe,
takch spolench rdc ml deset ve vojsku naem,
tu by hrad Priama vldce byl skcen za krtkou dobu,
silou pravice na jsa vyvrcen z koen a dobyt.

tak se o tom vyslovil ji jeden z naich pedchdc: Platn v Pol.

303 a. Platn a Aristotels vcn spolu souhlas, jen se rzn
vyjaduj. Platn slovem "oligarchie" oznauje i aristokracii.

145 aristokracie mnostv, je me bti ovldno: na tomto

bv text rzn pozmovn.
Nebojakji dve

jak bylo uvedeno

bylo

dve:

eeno:

mst

151 bylo-li v vaze o aristokracii jet o nem jinm takovm ee

no: toti v III 12n. (podle Stahra a Immische). Dve badatel
(Susemihl) toto msto vztahovali na knihu VII 7n. Na onom mst (III 12n.) Aristotels jmenuje tyt vci, z nich se skld
obec, bohatstv, rod, ctnost a svobodu, a v cel tet knize uvauje o nejlep obci, tedy i o aristokracii.

v kap. 12.

v kap. 13.

146 e ctnost mue i obana v nejlep obci jest t: srov. III 4.

V dalch slovech je poukaz na pedagogickou st, j se cel
dlo kon.
kdo o n hodl zkoumati, jak nle: konec knihy patrn chyb. Je
tu mylenka, kter je na zatku sedm knihy, e zkoumn
o nejlepm zzen mus pedchzeti zkoumn o nejdoucnj
m ivot. Ponvad kniha VII zan podobnmi slovy, jimi
kon kniha III, kladli nkte vykladatel sedmou knihu hned za
knihu tet. Viz poznmku ke str. 248.

podle toho, co je spolen obma: nap. podle svobody, kter je

spolen bohatm i chudobnm.
152 Podobn je tomu ... u tnin: v eck hudb se hlavn tniny nazvaly podle nrod, u kterch vznikly: drsk, frysk. Srov:
Fr. Groh, eck divadlo, Praha 1909, str. 324n. O rzu tnin
mluv Aristotels v tomto spise v knize VIII.
153jak pr ... jest tomu v Aithiopii: Hrodotos Djiny III 20. Srov. III
12.
jako v Apollnii v
loen z Korintu.

moi

Ionskm: osada v Adriatickm

moi,

za-

148 Nyni vak jedni hledaj jen nejdokonalej: Aristotels tu mysl

na Platna.

154 mnostv tch, kte opatuj potravu: k tomu srov. Platn, Rep.
II, 369 cn., o n se Aristotels zmiuje ne.

149 v prvn sti svho zkoumn o stavch: III 7.

150 tyranida jako nejhor stava: stavy podle Aristotela jdou za

sebou v tomto poad: 1) krlovstv, 2) aristokracie, 3) poltei -

157 o kter vld mnohch Homros prav, e neni dobr: v Jl. II,
204:
Nedobr vlda je mnohch -jen jeden vladaem budi!
Homros tu patrn mysl na vldu mnohch v prvnm smyslu,
v druhm smyslu (kdy je vce vldc kad pro sebe) uv Homrovch slov Aristotels sm na konci Metafyzik, kdy pojednv o nutnosti jednoho poadatele, zkonodrce, vldce ve vesmru.

322

323

o aristokracii a o krlovstv jsme ji promluvili: III 16.

a ponvad jsme mimoto tak ji urili: III 13.

POLITIKA

POZNMKY

158 dn hlasovn neme mti obecnou platnost:

jednotlivch osob a ppad.

nebo

se

te

159 v takov demokracii vldnou zkony, pro nedostatek dchodu: tj.

tam, kde se astnkm sprvy neme vyplceti dchod, aby
nemuseli pracovat a mohli se vnovat veejnm zleitostem.
161jako Platn: Rep. VIII a IX.
-

stava, o kter jsme pojednali v dvjch vahch: kniha III.

162 nae pojednn se vak tk stavy: stava toti je tam, kde vldnou zkony, nikoli lovk podle libovle. Podstatou polteie (obanskho, republiknskho zzen) ovem je, e zkony jsou
dobr a spravedliv, e tedy obanm poskytuj pslun asti
ve vld.
pro co se lid nespravedliv dopoutj bezprv: srov. Platn,
Rep. I, 331 c.
163 vyjmajc aristokracii pravou a prvn: vlastn poItei je tedy
stava, kter rozdluje ady jednak podle svobody, jednak podle bohatstv, aristokracie jako smen stava pak ta, kter rozdluje ady podle svobody, bohatstv a ctnosti zrove, vlastn
aristokracie je rozdluje podle ctnosti.
164 oboje zrove jest tedy
nch a plat chudobnch.

nm spolenm:

toti pokuty zmo-

166 O krlovstv jsme pojednali v dvjch vahch: III 14-17.

kter nazvali aisymnty: srov. III 9.

odpovd neobmezenmu krlovstv: III 14 ke konci a III 11.
167 ctnost, kter pesahuje sly

obyejnho lovka:

srov. III 17.

168 takov smlen si pinvaj ji jako

novo len v Rep. VIII, 563 a.

dti z

domova: srov. Plat-

169 Pinu toho uvedeme pozdji: VIII Sn.

jedin neni znepokojovna rozbroji: srov. Platn, Rep. 470 b
o pojmu "stasis" = rozbroj: " ... pro neptelstv vlastnho mme
nzev ,rozbroj', pro neptelstv s cizm ,vlka'."
170 Charnds: proslul zkonodrce z Katany na Siclii; jest asi
Aristotelovou domnnkou, e patil k stedn obansk vrstv.
ti, kte se zmocnili nadvldy nad Helladou: Aristotels mysl na
a Sparany; oni zdili v kad podroben obci demokracii, tito oligarchii, nebo mli za to, e oporu sv obce budou
mti jen tam, kde bude stejn zzen, jak maj doma.
Athany

jedin mu z tch: nen shody v tom, koho tm Aristotels mn,

zda Pittaka z Mitylny, i nkoho jinho. Pittakos byl mezi tmi,
kdo ovldali msto. Ale kdy se mu podailo odstraniti spoluvladae, vrtil mstu samostatnost.
177 lenov se jmenuj pedporadci (probloi): sbor desti probl
byl v Athnch ustanoven r. 410; srov. Aristotels, Ath. Pol.
XXIX 2.
178 chorgov: na n obec (stt) penel povinnost vypraviti poteb
n sbory pro dramatick hry. Povinnost ta, ji museli pejmati
bohat oban, byla st tzv. leitrgi (sluba pro obec, ob
tavost pro obecn dobro). Fr. Groh, eck divadlo, Praha 1909,
str. 46n. a srov. i poznmku k 102. str. pekladu EN a len,
Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 19374, str. 58.
ad dozorce nad enami: gynaikonomov bdli nad tm, aby se
eny neoddvaly vstednostem a rozmailostem.

zsada, kterou jsme urili v Etice: ENVII 14 a srov. i I 6 a X 7.

179 nad, je jest zrove ronm i svcnem: obeliskolychnion, uvalo se ho zvlt ve vojsku. Srov. poznmku ke str. 38.

e ctnost je stedem: ENII 5.

181 jak by jinak mohl

324

zabraovati enm

325

nemajetnch vychzeti:

POLITIKA

POZNMKY

chudobnm enm nelze zabraovati, aby ven nevychzely, ponvad mus ven za prac, a bohat eny v oligarchich zas dozoru nestrply.
nebo vdy ze vech dohromady: dle text poruen.
A tak bude dvanct zpsob: pro
msta me poslouiti schma:

objasnn

tohoto obtnho

1. aktivn prvo
obsazovn

II. pasivn prvo

(z koho se obsazuje)

III. zpsob
obsazovn

1. vichni
2. nkte

1. ze vech
2. z nkterch

1. volbou
2. losem
3. jedny volbou,
druh losem

Kombinac (4 x 3) nastane
monost:

tch

"dvanct

zpsob". Pipoj-li

187 Rovnost vak jest dvoj, jedna podle potu, druh podle hodnoty: tj. tato z hlediska duevn zdatnosti. O tom pe tak Platn
v Leg. VI 757 b.
se
190 v Thbch ... pd demokracie: kterou tam zavedli
vtzstv u Tnagry r. 456 p. Kr.

3. jedny ze vech,
druh z nkterch

nkte

1. volbou
2. losem
3. jedny volbou,
druh losem

a kombinuje-li se zase, nap. vichni jedny ze vech, druh

z nkterch 1. volbou 2. losem 3. jedny volbou, druh losem
atd., nastane opt 15 rznch monch spojen "krom tch dvou
spojen".
Dle Aristotels jet uvd, kter zpsob je kter stav vlastn, nap. spoj-li se lIs II 1 a III 1,2,3 je to demokratick, spojen I 2 s II 2 a III 1, 2, 3 je oligarchick, spojen I 1 s II 2 a III 1
nebo I 2 s II 1 a III 1 je aristokratick a I 1 s II 2 a III 2, 3 nebo
I 2 s II 1 a III 2, 3 je vlastn polteii.
183 me se pochybovati o oprvnnosti skutku: ten soud byl v Athnch v Delfiniu, svatyni Apollna, pjmm Delfinios, v jihovchodn sti msta.

a to ve Freatt:

vbek

185jakjsme ekli ji dve: III 9 a 12.

186 v Epidamnu: Korintsk a korkrsk osada na pobe illyrskm,
mla pvodn oligarchick zzen, ale v bojch proti lechtickm rodm dostalo se j zzen demokratickho, ovem s obmezenm, e pi hlasovn o obsazen ad mli ast tak le
nov nejvych ad.

jet tet

3. jedny ady
vichni, druh

.Zea". Jmno pochz podle Theofrasta od hroa Freata. Aristotels ve spise Ath. Pol. 57 o tom pe: "Pakli konen nkdo,
jen se nalz ji ve vyhnanstv pro zloin, kter lze usmiti,
uval jet na sebe vinu, e nkoho zabil nebo poranil, toho soud sbor ve Freatt. Obvinn hj se na lodi, se kterou pi stal."

poloostrova peirajskho u pstavu

326

Athan

po

v Megarech pro nepodek a naprost nedostatek vldy: tam za

perskch vlek nabyla vrchu demokracie. Ale pozdji vlivem demagog lid nechtl platiti ani roky z vypjench penz, plenil
chrmy a domy zmonch oban, do vyhnanstv poslal mnoho
lechty a zabavoval jejich majetek. Kdy se pak vypovzencm
podailo vrtiti se, byla zzena oligarchie a ady byly obsazovny jen z tch, kte pomhali v boji proti demokracii.
v Syrksch ped Gelnovou tyranidou: Korintsk osada na Siclii; vldly tam nejprve lechtick rody, majitel pozemk. Lid
se proti nim vzbouil a zavedl r. 493 p. Kr. demokracii. Ale pro
vznikl nepodky se lid vzdal Gelnovi (r. 485 p Kr.), kter
povolal zpt lechtick majitele pozemk, ale zstal samovldcem.
na Rhodu ped povstnm: toti oligarchie.
nkdy by se zvrhla i v podobu jinho ivoicha: tu je dvoj vklad. Jedni tuto mylenku vztahuj na tlo jako celek, druz jen

327

POLITIKA

POZNMKY

na nohu jako jeho st, o n je prv e. Pidruji se tohoto

druhho vkladu, jeto je tu e jen o nepomrnm rstu st.
A tak kdyby noha nabyla podoby nap. kon, byla by z tla nestvra. Cel msto je tak podle Immische vlokou. Ti, kte se
pidruj prvnho vkladu, mus za vloku pokldati jen vtu
,,- kdyby nap. noha mla tyi lokte, ostatn tlo vak jen dv
pd". Sotva tak lze mti za to, e by tu Aristotels myslel na n
jakou skutenou metamorfzu, jeto podle jeho nzoru druhy
ivoich jsou stl. V prod vldne zkon synonymity a homoideality; kad jedinec vznik z jedince mu podobnho a vvojem se mu stane podobnm (Met. XI, 3 a GA II, I). Tam
ovem, kde proda ustv ve sv innosti, vznikaj zrdy.

jejich obce tu byl hostitelem: pbh se udl za vlky pel oponnsk (srov. Thkdids III 2). Hostitelem (= proxenos, asi v naem smyslu "honorrn konzul") byl zvn oban msta, kter
obanm jinho msta poskytoval pohostinstv, ochranu a rz
nou pomoc, zvlt ped soudem. len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 19374, str. 44.
spor ten byl pro Fany potkem svat vlky: r. 355 p. Kr.
V djepisech vak bv uvdna pina jin: Fan pr zorali
kus posvtnho pole, kter mlo zstati horem. - Fkis, krajina
ve stednm ecku s mstem Delfami.
194 v bitv u Mantineie: r. 419

v Tarentu ...v boji proti Iapygm: r. 473

Itlii (Apulie).

p.

v Argu: stalo se r. 520 p. Kr., kdy spartsk krl Kleomens I.

pobil argejskou lechtu. Zda tu slovo "hebdom" znamen sedm den msce, i msto, kde lechta byla pobita, nen jisto.
191 thnouti do pole podle seznamu: "katalogos" byl seznam vybranch osob pro njak el, zvlt pro vojenskou slubu.
192 Antissan: Antissa bval dve ostrov, pozdji po
st ostrova Lesbu ajeho pstavn msto.
V oligarchich...: tato

vta

sem asi

zemtesen

nepat.

kdy zem nen pznivo jednot obce: toto zajmav Aristotelovo pozorovn plat dodnes; asto obyvatel msta na jedn
stran eky, protk-Ii mstem, bvaj jinho politickho smlen ne obyvatel na druh stran eky; anebo srov. obyvatele
uvnit msta a na periferii.
v Klazomench obyvatel Chytu: st msta a obce byla na maloasijsk pevnin, st na ostrovech. Klazomeny, msto u srnyrensk ztoky.
193 enichovi ... pihodilo se
praskl nhle pohr.

nco:

328

p.

Kr. (srov. Thkdids V 63).

Kr. - Iapygov v jin

podle Pltarchova vypravovn

v Syrksch: r. 412

p.

Kr.

195 za vldy ty set: stalo se v Athnch r. 411. Aristotels, Ath.

Pol. 29, I pe: "Pokud ovem tst vlen bylo v rovnovze,
pevn se dreli demokracie. Ale kdy po porce na Siclii pe
vahy nabyla moc Lakedaimonskch pro spojenectv s krlem,
byli pinuceni demokratickou stavou hnouti a dosaditi vldu se
tymi sty mu v ele, piem ml e ped hlasovnm Mlobios, nvrh sm podal Pthodros, syn Anaflystiv. Lid pak
dal se k t zmn pemluviti nejvce domnnm, e krl ve vlce
spe jim pome, uprav-li stavu oligarchicky." - enk Mlobios byl bezpochyby tent, jen pozdji byl lenem vldy ti
ceti tyran. - "Krlem" se mn krl persk.
196 brnili splcen dluh trirarchm: trirarchos opatoval lo
vm, eho potebovala, a udroval ji; stt dval jen lod' a plat
posdce. Trirarchie byla ukldna zmonm obanm a patila
k tzv. leitrgim. Srov. poznmku ke str. 178.
v Mltu v rukou prytanovch: prytanem se tu mysl sprvce sttu, obce. V mnohch eckch obcch toti po zruen krlovstv
byl dvn tento titul sprvcm obce, pedkm. V Athnch pak
prytany byl zvn vbor rady, kter prv adoval. Rada pti set
se toti dlila v 10 oddlen po 50 lenech z kad fly a ti se
stdali v adovn podle podku ustanovenho na potku roku, tedy 35 nebo 36 dn v roce. Doba adujcch prytan se pak

329

POLITIKA
nazvala prytanie. adovna prytan se zvala skias, rotundovit
budova s kopul, odtud zvan t tholos, a byla na jin stran
trit (agory) na pat Arova vrchu nedaleko radnice. len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 193r, str. 48n. a srov.
Aristotels, Ath. Pol. 43, 2n.
197 lid bydlel na venkov: tak v Athnch r. 612 p. Kr. Kyln
v touze stti se tyranem byl podporovn okolnost, e majitel
pozemk dleli na venkov. Kylnv ze byl hned dle jmenovan tyran Theagens v Megarech.
proti obyvatelm rovin: tj. proti majitelm pozemk, statkm.
Peisistratovi se tedy podailo to, o Kyln marn usiloval.
Obyvateli rovin (pediakovi) tud byla bohat lechta, usedl
v rodn athnsk rovin (pedion). Druhou stranu tvoili
diakriov (horci), nejchud oban v hornat krajin v severovchodn Attice, a uprosted co do blahobytu byli paralov (pomoan), kte bydleli na pobe na jih a k Sniu. Srov. Aristotels, Ath. Pol. 13, 4. Podle Aristotela bohat obyvatel rovin
thli k oligarchii, paralov usilovali o stavu prostedn a stran
diakri stl v ele Peisistratos, jen se zdl nejhorlivjm demokratem.
Dionsios pro svou obalobu Dafnaia: Dafnaios, vojevdce
v Syrksch, byl obalovn z nedbalosti ve vlce s Tarentem. Dionsios byl z nzkho rodu a byl 38 let samovldcem a do
sv smrti (r. 367 p. Kr.). Byl velkm ptelem filosofie a umn,
ale byl tak marniv a nladov. Jeho syn Dionsios II. je znm
svmi styky s Platnem; tento chtl skrze nho uskuteniti sv
politick idely, ale zklamal se v nm.
jako na Naxu Lygdamis: Naxos, kykladsk ostrov. Lygdamis byl
vojevdce, kter podporoval vzbouen, kdy dva lechtici ublili u lidu oblbenmu Telestagorovi; od tohoto toti na jeho statku byli ptelsky pijati, ale oni zneuctili jeho ob dcery. Vypravuje o tom pozdj spisovatel Athnaios 8, 348, kter erpal
ze ztracenho Aristotelova spisu o stavch, z nho se zachovala jen stava athnsk.

POZNMKY
seille), byla osada Fan; jej sprvu vedl vbor patncti mu
a rada esti set oban. Tak stavu Massalian popsal Aristotels ve ztracench stavch. Z nho tu erpal geograf za csae
Tiberia Strabn (IV, 271). - lstros, mltsk osada pi st Dunaje. - Hrakleia, msto v Pontu.
v Knidu: pmosk msto v Krii.
a sprvu vedla nezodpovdn rada.

aristokratick

zzen

v Erthrch: insk osada v Mal Asii. Basilidy byli nazvni po

pdu krlovstv sprvci oligarchie.
v Athnch Charikls: srov. Xenofn, HG II, 3 a Mem. I, 2.
199 s Chartem: vojevdce Athan.
200 v Korintu Tmofans: bratr

Tmoleontv,

kter jej proto zahubil.

zad

si vladastv sami: dynastei znamen tedy podle Aristotela vldu, v n m podl jet mn rodin ne voligarchii.

201 pochzeli toti ze stavu homoi: tak sluli vichni Sparan (tj.
rovn, "soudruzi", ovem aristokratit). Partheniov byli pokldni za potomky nezkonitch manelstv.
jako

napklad Lsandros

uinil

krli: krl Agsilos, aby jej ponil,

ho na vprav do Asie dozorcem hlavnho stanu.

jako Kinadn: o jeho spiknut vypravuje Xenofn, HG III, 3.

zjevno z Tyrtaiovy bsn: Tyrtaios (7. stol. p. Kr.), skladatel
elegi, psobil ve Spart, ale nen jisto, zda byl Lakn, i In
pil z M. Asie. Za druh messnsk vlky rozohoval Sparany
svmi elegiemi k boji. Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury, Praha 1936, str. 47.
202 tm se prv li aristokracie od takzvanch poltei: toti, jak
jsou smeny svoboda - prvek demokratick - a majetek - prvek
oligarchick.

198 v Massalii, v lstru, v Hrakleii: Massali, lat. Massilia (Mar-

330

Mlo

331

POZNMKY

POLITIKA

take si mohla osobovati vce

zera.

nrok:

tu je v textu

patrn

me-

s Eurpidem

eeno:

nen jisto, kde to Eurpids prav.

212 pro ochranu lepch

204 chytrmi skoky, bylo eeno

dve:

oban:

epieikeis, tj. lep

tda,

lid z-

mon a vzdlan.

IV 13.

vtina tyran

205 demagogov, jak eeno dve: V 6.

byla z

demagog:

srov.

len

Platnovo v Rep.

VIII, 365 cn.

206 ne velik na krtk

as:

f3Qa.x, rukopis T (msto mx).

208 zdrovati je tak od veejnch nkladnch, ale neuitench podnik: jsou to tzv. leitrgi, tu jmenovna choregie, vypraven
sboru k mzickm, dramatickm zvodm, a lampadarchie, podn pochodov slavnosti, pi n byl konn pochodov zvod, bh (lampaddromi). Pochodov zvody se konaly na poest rznch boh, zvlt Athny, Hfaista, Promthea a tak
Pna. V Athnch se pochodovho bhu astnili chlapci, mui
a zvlt efbov a kad fla vypravila k nmu skupinu svch
zvodnk. Jednotlivci kad skupiny byli rozestaveni od vchodit a ke konenmu cli. Pochode kad fly se rozehla na
olti Hfaistov a Promtheov ped Akadmi, odkud bh postupoval a k cli, ke konenmu olti. Prvn zvodnk kad
skupiny se snail nejrychlejm bhem s hoc jet pochodn
dospti k nejble stojcmu druhu sv skupiny, kter se zas podobn snail pedati ji nsledujcmu. Vtzem byla ta skupina,
jej posledn zvodnk s hoc pochodn dospl nejdve k olti, na nm pak sml zapliti pipraven dv. Lampaddromi
se pak stala i obrazem udrovn ivota a kulturn tradice. "Tak
a z pokolen do pokolen odevzdvaj pochode ivota a ct stle bohy podle zkon," pe Platn v Leg. 776 b (peklad
V. Sldka). Na zatku stavy mluv Platn o pochodovm zvodu na konch (Rep. 328 a).
buvhradnjim

209

asto

nebo vtinou: srov. III, ll.

uveden velmi dleit podmnka: srov. II, 9, IV, 9 a 12.

211 nesprvn pojem svobody:

v Rep. IX, 562 dno

patn

chpanou svobodu

Platn

ady pro sprvu obecnch zleitost a svtench poselstv:

dmirgiai kai theriai, dnes bychom ekli "svtsk a duchovn
ady". "Theri" bylo slavn, veejn poselstv, vypravovan
k obecnm obtem, slavnostem a hrm, nap. na Dlos. Srov.
Platn, Phd. 58 c. Na Dlos poslali Athan kadoron slavn
poselstvo na pamtku, e je Thseus zbavil lidskch obt poslanch Mnotaurovi. Po dobu tto pouti nesml bti dn odsouzenec usmrcen.

213 Periandros dal Thrasyblovi radu: srov. III 8.

-

Jak tedy ji bylo naznaeno: V 2.

214 Aristogeitn Harmodia: Peisistratv syn Hipparchos potupil

Harmodiovu sestru - vykzal ji ze slavnostnho prvodu. Za to
byl zavradn od Harmodia a jeho ptele Aristogeitona, tedy
z dvod osobnch.
Filippa zavradil Pausanis: v Makedonii r. 336. Je to udlost
nejmladho data, o n se Aristotels v Politice zmiuje. Attalos
byl strc Filippovy manelky. Makedonskm samovldcem byl
t Amynts a Archelos.
Proti Euagorovi ... povstal znm eunuch: r. 374. Eunuch, kletnec, se jmenoval Nkokls.
star dal krli elimejskmu: Elimeia, krajina v Makedonii. Sirras a Arrabaios byli Makedoan.
Pthn a Hrakleids z Ainu: v Thrkii.

svoboda (a rovnost): slova "a rovnost" vypustil Spengel.

332

333

POZNMKY

POLITIKA

215 pobil Penthilovce: jsou to

aiolskou osadu na Lesbu.

patrn

potomci Penthila, kter zadil

Eurpids se toti na nho horil: podle Stobaia pr Eurpids,

kdy mu vada byla vytkna, odpovdl: "Mon, e mj dech
zapch; nebo v mch stech hnije mnoho, eho nemohu povdti."

Artapans zabil Xerxa: vrah, velitel

jinak Artabanos.

tlesn

stre, se jmenoval

220 pomnky

Kypselovc:

och:

srov. Xenofn, Cyr.

samovldci v Korintu (od 7. stol.).

stavba Olympia: ndhern chrm Dia v Olympii, s jeho stavbou

zaal Peisistratos a kter dokonil teprve csa Hadrianus.
223 projevuje horlivost ve vcech nboenskch: takovou radu dv
Macchiavelli ve svm Kneti.

proti Dionsiovi Mladmu povstal Din: r. 357 v Syrksch.

224 obcovn s mlde: Schneider: Tf<; eL<; 1Aud.av ,ALa<;.

Astyagovi: Astyags, posledn krl mdsk

Mithridts proti Ariobarzanovi: Ariobarzans byl persk satrapa ve Frygii. O Mithridtovi pe Xenofn, O Krov vychovn
VIII 8.
eeno

s Hsiodem: Dla a dny V. 25:

sokem je hrn a tesai bv jm tesa,
ebrku zvid ebrk a rl na pvce pvec.
(Pel. A. Sala, Bse rolnick. (Dla a dny), Praha 1929, str. 7.)
.
Srov. i ENVIII 2.
Hrni

Rodina Gelnova: Geln vldl okolo r. 484

218 tyranidou s mnoha tyrany: vlastn

p.

"rozdlen

Kr.

tyranidy",

jsou to spe samovldy a tyranidy: slovo "samovlda, monarchie" bl se v Aristotelov Politice na mnohch mstech vznamu slova "tyranida".
219

aby domcipiislunici byli stle na

VIII 6, 10; 8, 13.

proti Sardanapaliovi: assyrsk krl, jinak Assurbanipal, byl

vlastn pedposledn assyrsk krl a krl mocn, za nho kvetly
umn a vdy, ale ekm platil za vzor rozmailce a slabocha.
Srov. Aristotelovu EN I 3.

216 Kros proti

(585-550).

217

zbytn podmnka, aby se lovk mohl vnovati sob a obci.

Srov. vod a EN X 7. - Proto se tyranov starali o to, aby
oban nemli vbec volnho asu, potebnho k vzdln, jm
se nabvalo tak zdatnosti (aret) pro innou ast v politice.

netrpti

ani volnho

asu:

schol, przde, voln as, jako ne-

334

jak ekl ji Hrakleitos: eck filosof kolem r. 500. Srov. ENII 2

a pozn. k 54. str. v es. pekladu.
225 v Sikyn tyranida Orthagorova: na Peloponnsu.

226 Tak Skrats v stav mluv o pevratech stav: Platn, Rep.

546 ano Tu je e o sdruen prvku 3 a 4 s 5 - racionln strany
trojhelnku Pthagorova -, co dv dv harmonie; je to tzv.
"platnsk slo", kter Platnovm vykladatelm psob obte.
"slo toho obrazce ztrojmocnit" znamen tyikrt nsobit. Tedy 3 x 4 x 5 = 60, potom 60 3 = 60 x 60 x 60 x 60 = 12960000.
slo 12 960 000 m v sob dv harmonie, jednu tverenou, nebo 12960000 = 3600 x 3600, piem 3600 = 6 x 6 x 100,
druhou ne tvercovou, ale tak pravidelnou, nebo je vyjdena
obdlnkem, toti 4800 x 2700; zde 4800 = 100 x (49-1), nebo
ve tverci o stran = 5 jest tverec hlopky = 50, nejbli pak
racionln hodnota hlopky = 7; nechme-li tverec = 50 jako
veliinu iracionln, lze uiniti rovnici 4800 = 100 x (50-2).
Druh initel 2700 = 100 X 3 3. Harmonie tveren je Platnovi
obrazem spodanho vvoje vped, harmonie obdlnkov nespodanho vvoje nazpt; slo 12960000 dn = 36000 let je
u Platna mrou dlky oboj tto velik periody svtov, prv

335

POLITIKA
tak jako bylo mrou svtovho roku v edestinov soustav babylnsk. Pot-li Platn v 13. kap. X. knihy za dlku lidskho
ivota 100 let = 36 000 dn, je pro kosmos jeden den, co pro ns
jeden rok. (Podle vysvtlen Fr. Novotnho v pekladu Platnovy
stavy, 2. vyd., Praha 1996, str. 351. Prof. Novotn tu podotk,
e Platn nepochybn vyel od mylenky periodinosti v ivot
individulnm, pokud m vznam pro poet.) Aristotels s Platnem souhlas, kdy pe: " ... jeto pr proda rod nkdy lidi
patn a vchov se vzprajc, v em nem tak docela nepravdu..." Platn podle pthagorskho zpsobu chtl dti seln
vraz zkonu, ktermu podrobuje vekero svtov dn a podle
nho nastv doba rozvoje nebo padku. Nebo podle jeho mnn to, co je dokonal, vyvj-li se dle, zhoruje se. Dle ovem
Aristotels kritizuje Platnv nzor o zmn stav.

227 v

Sikyn

nj

se Myrnova tyranida zmnila v Kleisthenovu: tj. mrMyranova v pkej Kleisthenovu.

vldci jsou penzomilci a vdlki: Platn, Rep. 550 d.

228 jedni nedbaj svch zjm, kdeto druz si jich hled: Platn neprav, e by tam, kde by si oban majetkem byli tak nerovn,
musela bti oligarchie, nbr jen, e by tomu tak v oligarchii
bylo, a e tam, kde tomu tak jest, vznikaj v obci dv strany, kter se nenvid, jak i sm Aristotels k.
by i majetek nebyli promarnili: dle je v textu mezera. V Platnov stav je vklad o demokracii.
pinu

toho Skrats vid v plin svobod: srov. Platn, Rep.

VIII, 562 ano

229 o zniku a udrovn stav: badatel, kte tuto knihu pokldaj

v poad za sedmou, jsou nuceni pokldati tuto vtu za pozdj
vloku.
230 Dvejsme uvedli: IV 12.
jak bylo uvedeno
v knize V.

dve

v vaze o zniku a udrovn stav:

336

POZNMKY

231 jako by jen v tto stav oban byli astni svobody: Aristotels
toti vid svobodu v podzenosti zkonu.
232 anebo rozhoduje v nejdleitjch (rada): msto v textu je porueno, take podle nkterch vykladatel slova "anebo v nejd
leitjch" pat k vt: "Shromdn lidu rozhoduje ve vech
zleitostech anebo v nejdleitjch." Slovo "rada" pidal Immisch. Tedy: Shromdn lidu rozhoduje ve vech zleitostech, jednotliv ady v dnch nebo jen ve velmi mlo ppa
dech, anebo tu v nejdleitjch rozhoduje rada, a tedy z ad
pouze ona rozhoduje v nejdleitjch ppadech.
kde se
mu.

tde

nedv plat vem

jak bylo eeno

dve

obanm:

toti za

ast

ve

sn

v pedchoz vaze: srov. IV 4.

233 zda se odhad pti set oban m rozdliti na tisc oban: Aristotels tu rozdluje obany na dva dly, a to tak, e jmn tisc
oban chudobnjch se rovn jmn pti set oban zmonjch.

jak bylo eeno dve: III 10.

234 jak bylo eeno v pedel vaze: IV 4 a 7.
235 jak bylo kdysi v Mantineii: v arkadskm mst Mantineii byla
tedy v star dob demokracie. Kad oban ml ast v porad
o obanskch zleitostech; ale volbu ednk konal jen urit
poet oban, a to tak, e stdav dolo na vechny. Roku 387
Agsilos rozptlil obyvatelstvo Mantineie z msta a dal mu aristokratickou stavu.
236 zkon,
obce.

pipisovan

Oxylovi: Oxylos byl zakladatelem lidsk

podle zkona Afyan: Afytis, msto na thrckm poloostrov

Palln. Obyvatel byli proslul poctivost. Bohat mli v obanskch prvech stejn prva s mn zmonmi.

337

POLITIKA

POZNMKY

237 piny ... byly uvedeny asi vtinou ji dve: V 7. Badatel,

kte chtj mti jin poad knih, mus opt tuto vtu pokldati za
pozdj vloku.

lehkoodnc: to pipomn

vypravovn Caesarovo o Germnech

kte kadmu jezdci pidlili do
boje pka. Pci stli opodl, aby pispchali na pomoc, byl-li
nkter jezdec rann. V bhu byli vycvieni tak, e pi sthn
neptele nebo na stupu se dreli hvy kon, a tak jsouce nadneni staili jeho bhu.

(Zpisky o vlce gallsk I 48),

zazen,

jakch uil v Athnch Kleisthens: msto starch 4 rodovch fl zavedl 10 novch kraj, je nazval rovn flami.
Srov. poznmku ke str. 109 a len, Hejzlar, eck staroitnosti, Praha 19374, str. 41 a 48.

238 podle

dvj

vahy o udrovn a zniku stav: v knize V.

242 jak bylo eeno

dve:

v 6. kap.

mus bti spojeny nkladn

veejn

vkony: ale srov. kap. 5.

e to je demokratick nebo oligarchick, co uin obec co nejvce

demokratickou nebo oligarchickou: Aristotels stle varuje ped

243 jak bylo eeno ji nahoe: IV 15.

fanatickm pepnnm, je podle abstraktnho schmatu chce

ivot v obci.

244 se nazvaj hieromnmony, epistaty, mnmony: hieromnmn

zaditi vekeren

asi tolik, co not, zapisovatel smluv (jinak vyslanec eck obce,

do delfsk afiktyonie a peujc i o spolenou bohoslubu, srov. Aristotels, Ath. Pol., peklad Jos. Praka, Praha
1900, str. 55); epistats = pedstaven, mnmn = kancelista.

psluc

m jich bti uito pro bohoslubu: Aristotels na nkolika mstech Politiky (srov. nap. V II a VII 8-10) se zmiuje o socilnm a sttnm vznamu nboenstv.

vykonvaj-li vechny rozsudky tit **: mezera v textu.

239 takov pomoc ...

pipomn

znm " drav sud": 50 Danaoven

zavradilo - a na jednu - sv mue a za to byly v podsvt odsouzeny, aby do dravho sudu nabraly vodu (Ovidius, Promny
IV 462, peklad Ferd. Stiebitze, Praha 1935, str. 132, a XI 43,
pekl. str. 302). Z toho vzniklo pslov .0 prci I?anaoven jako
o marn prci (Saska, Groh, Mythologie Rekv a Rmanv, Praha
1938 8, str. 132).

245 v Athnch takzvan jedenctipni: srov. Ath. Pol., kap. 52 (es.

peklad str. 83): "Ustanovuj tak losem jedenctipny, kte maj na starosti vzn a smrt trestaj pi inu pistien zlodje,
otroke a lupie at, piznaj-li se..."

kde je zazen efb: v obcch s

obanskm, zvlt s demokrakonali hldky mladci (efbov), kte sloive

obanskou a vojenskou psahu, byli zaadni mezi mustvo,
schopn vojensk sluby a prvn rok byli podrobeni vojenskmu
vcviku a v druhm roce konali vojenskou slubu v posdkch
opevnnch mst a jako zemsk a pohranin str. Tak tomu
bylo v Athnch, kde mladk, dokoniv 18. rok, byl povaovn
za obansky dosplho (efbos) a zapsn do seznamu oban,
m mu nastala prvn obansk povinnost, vojensk sluba.
(len, Hejzlar, Staroeck staroitnosti, Praha 19374, str. 66,
a srov. Aristotels, Ath. Pol. 42, 2 an.) V oligarchich se hldky
svovaly nmezdnmu vojsku.

tickm

a jsou osvobozeni od neuitench nkladnch vkon veej

nch: to jest od leitrgi.

240 Karchdoan zskali lid: srov. i II ll. Karthgian se pokldali za majetnky pozemk libyjskch mst, praobyvatel jich jen
uvali. A tak tam poslali lid, aby se obohatil, co bylo prospn pro ob strany, nebo se tak patrn lila nespokojenost
lidu.

241 jest pznivpda pro zaloen trval oligarchie: srov. IV 3.

-

zzenm

k oddlu jezdc a tkoodnc pidaj pimen poet pch

338

339

POLITIKA
Tyto ady se ... mus pokldati za prvn: jejich popis viz Ath.
Pol. 50-52.
ady, zvan nauarchiemi, hipparchiemi a taxiarchiemi, ajim
podle podku podzen trirarchie, lochagie a a fylarchie:
nauarchi = nmon velitelstv, hipparchi = velitelstv jzdy,
taxiarchi, taxiarchos = vdce pluku, plukovnk, trierarchi =
velitelstv lodi, lochgi, lochgs = setnk, flarchi, flarchos
= setnk jzdy. Srov. Ath. Pol. 61.

246

ednci
t,

pak se nazvaj euthny nebo logisty: vrchn pehliitel

syngrov = jejich pomocnci. Srov. Ath. Pol. 54.

jako jsou

obtnici (hieropoioi):

srov. Ath. Pol. 54, 6.

kter maj vnost od spolenho krbu: spolen sttn krb nebo

olt byl v prytaneiu, edn budov archonta, lec na severnm
svahu Akropole. Obti pineli ve Spart krlov, v Athnch
archn, zvan "krl". O prytanech srov. pozn. ke str. 196.
dozorci nad enami: gynaikonomi. Srov. pozn. ke str. 181.
248 Ten, kdo hodl zkoumati o nejlep stav: ponvad podobn
slova teme na konci tet knihy, mysleli nkte badatel, e
knihu sedmou jest teba pokldati v poad za tvrtou. Ovem
tm slovm je mono rozumti tak, e Aristotels, kdy pojednal
o relativn nejlep obci, chce pojednati o zaizovn nejlep
ideln obce, i uv tch slov jako na konci tet knihy. K pojednn o tom vak Aristotels nepikrouje hned; nebo v politice je nutno mti stle na zeteli skutenost, i rozhovoil se
Aristotels nejprve o jinch zzench, kter nejsou nejlep o sob, nbr jsou nejlep za danch okolnost.
Knihy Politiky se nm zachovaly v takovm poad, jak je uvedeno v pekladu, pozenm podle textu O. Immische z r. 1929,
kter proti starmu vydn Susemihlovu ponechv rukopisn
poad. U ns tohoto mnn je tak prof. Karel Svoboda. Nen
tak pln pesvdujcch dkaz, e by zachovan poad
knih bylo teba mniti. Ale ji ve 14. stolet (Nicolas d'Oresme)
a v 16. stol. (Segni) vzniklo mnn, e pr kniha VII a VIII nejsou na svm mst; maj pr jti bezprostedn za knihu III. Poz-

340

POZNMKY
dji nkte badatel jet soudili, e i kniha V a VI se maj pe
mstiti. Tak Barthlemy Saint-Hilaire, kter vydal eck text
Politiky s pekladem v Pai, 2. vyd. r. 1848: jeho nvrhu na
pemistn knih se pidrel L. Spengel v Abh. d. bayer. Akad.,
Bd. V., 1 a Susemihl, take v jeho vydn Politiky bylo poad
knih toto: I, II, III, VII, VIII, IV, VI, V. Toto poad ponechal
u ns ve svm pekladu i P. Vychodil.
Tedy za dvod pestaven knih VII a VIII se uvdlo, e se na
konci knihy III ohlauje zkoumn o nejlep obci, ale v knize IV
pr se dle zachovanho poad to zkoumn ji pedpokld. Proto IV. kniha byla dna a na 6. msto; a v tto IV. knize se udv
postup dalch vah, jemu pr pak odpovd poad: knih
IV, VI, V, tj. vaha, jak kterou stavu zaizovati (knize VI)
a o zniku a udrovn stav (knize V). Toto mnn o poad
knih pak zeveobecnlo. Proti nmu vystoupil P. Forchhammer ve Philologu IV, 50-68, U. v. Wilamowitz, Aristoteles und
Athen I, Berlin 1893, str. 355, v Rusku A. N. varc ve Sbornku
k poct E. Kore, Moskva 1896, a v poslednch letech A. Stahr
a E. Rolfes, take se opt ponechv zachovan poad knih.
Text Politiky m ovem mnoho nedostatk; jsou tu etn opakovn a varianty te mylenky, vloky, rzn odpory a mezery.
Spis tak nen patrn dokonen; nebo v posledn knize VIII se
pojednv jen o gramatice, tlocviku, hudb a kreslen, o vych
vyuovacch pedmtech, o filosofii a estetice, ji nikoli. Z toho
nkte badatel soud, e text Politiky nebyl definitivn zpracovn Aristotelem anebo e aspo sv prce nedokonil. Bylo
tak vysloveno mnn, e nkter knihy tvoily jednotliv pojednn, je Aristotels teprve pozdji vadil pod veobecn schma.
Werner Jaeger, Aristoteles, Berlin 1923, str. 280n., mn, e se
nem mluviti o sprvnm a nesprvnm poad knih Politiky, nbr o dvjm a pozdjm. Nebo pvodn poad knih II, III,
VII, VIII zmnil pozdji Aristotels tak, e mezi knihu III a VII
vloil knihy IV, V, VI, take slova na konci knihy III jsou zbytkem pvodnho stavu.
I pi nedostatcch v jednotlivostech a pi. nedostatcch stylistickch, jich si ostatn sm Aristotels byl vdom, je mono
pi svditi mnn, je pronesli Stahr a Rolfes, e kompozice
celho dla prozrazuje uritou jednotu. V prvn knize jsou zkladn teze o obci, mluv se tu o pojmu, vzniku a vznamu obce,
o jejch slokch, o majetku, jeho zskvn a sprv i se ze-

341

POLITIKA
telem k otroku jako oduevnlmu statku a nstroji. V druh knize se Aristotels o nzorech teoretik a o zzen nkterch
obc a kritizuje je; jejich nedostatky dokazuj, e je teba teorie
lep. Tyto prvn dv knihy jsou vodem k celmu dlu. Tet
knihou zan systematick vklad, jen vrchol sedmou a osmou
knihou. V tet knize se veobecn popisuje nejlep obec a nejlep zzen, o nich je teba pedem mti pedstavu. Zkladem
k tomu popisu je vyten pojmu obce a obana a rozlien stav
na stavy sprvn a zhoren odrdy. Kon mylenkou; Z stav
je jist nejlep ta, kter je spravovna mui dokonalmi, mravn
a rozumov nejlepmi, a je to jeden anebo vce jich, i d obec
podle zsad ctnosti. Takovmi stavami jsou zejm krlovstv
a aristokracie, kter jsou zaloeny na zdatnosti, ctnosti a v obou
plat tot vzdln a tyt zvyky, toti takov, kter obany in
ctnostnmi. Proto je nutno o tom pojednati, jak se m nejlep
obec utvoiti a zaditi. O tom vak Aristotels hned v dal tvrt
knize nepojednv, nbr a v sedm. Nebo, jak vc jest, je
teba spokojiti se asto za danch okolnost s relativn nejlepm
zzenm, a proto teoretik mus pojednati tak o uskuteovn
a udrovn takovho zzen. O takovm relativn nejlepm z
zen tedy nejprve mluv ve tvrt knize a podrobn zkoum druhy stava jejich zpsoby. Ale ponvad udrovn stav zvis
i na tom, jsou-Ii vzdalovni podvratn initel, tu nutn
zkuenost je uitelem, tak pt kniha obsahuje historick exkurz
o podvratnch a konstruktivnch politickch initelch. V est
knize pak jsou poznmky, je dopluj zvlt to, jak je si teba
ponati pi zavdn stav, o nich se mluv v knize tvrt, pe
devm o demokracii a oligarchii, a o adech. vaha z knihy
tet se kon v knize sedm a osm, v nich se pojednv o nejlep ideln obci a o vchov.
Badatel, kte soudili, e kniha VII pat v poad hned za knihu III, poukazovali na msto v IV 3: "... krom rozdl v bohatstv jest vak jet rozdl v rodu a v ctnosti a bylo-li v vaze
o aristokracii jet o nem jinm takovm eeno, e je st
obce..." Msto to vztahovali na VII 7n. Ale to se me vztahovati
na III 12n., kde Aristotels jmenuje tyt vci, z nich se obec
skld: bohatstv, rod, ctnost a svobodu; a v cel III. knize uvauje o nejlep obci, tedy i o aristokracii. Za druh Aristotels ji
v EN V 5 (es. peklad str. 127) prav, e otzka, zda vchova,
podle kter je lovk dobr prost, nle nauce politick, i jin,

342

POZNMKY
mus se rozhodnouti podle toho, zda dobr lovk a dobr oban
je tot. Jen v tomto ppad bylo by mono na onu otzku odpovdti kladn. A v Politice jako pokraovn Etiky Aristotels
prav, e lidsk a obansk ctnost je tot jen v ideln zzen
obci. Tedy ji vnitn logick dvody vyaduj, aby tu o vchov
bylo pojednno teprve tehdy, a bylo vyloeno uen o nejlep
ideln obci, tud na konci spisu.
Dle na konci 2. kapitoly tvrt knihy Aristotels udv postup
pro dal pojednn, toti e je teba uriti, jak si m ponati ten,
kdo chce stavy zavdti (druhy demokracie a oligarchie),
a pak dokzati, v em je znik a v em udrovn stav. Potom
vak Aristotels postup ponkud zmn, nebo pojednv nejprve o pinch zniku stava o prostedcch kjejich udrovn
(V) a potom teprve o zsadch a udrovn druh demokracie
a oligarchie (VI). Tu je vak mono odvolati se na vysvtlen v
V 8 za., kde se pe: "... jest zjevno, e znme-li piny, pro
n stavy berou zkzu, znme tak prostedky, jimi se udruj;
nebo to, co jest opan, psob opan, a znik jest opakem zachovn." Vysvtlen je rovn v VI 5 na zatku.
Mimoto Rolfes sprvn pipomn, e Aristote1s nechce podvati apriorn pedpisy, nbr pokyny na zklad skutenosti
a zkuenosti, a e uspodn Politiky Aristotels naznauje hned
na konci EN (X 10, es. peklad str. 274).
Konen zachovan poad knih mohou dosvdovati i slova
VII 4 na zatku: "Kdy jsme vodem pipomnli to, co bylo
eeno, a o ostatnch stavch jsme pojednali dve, zanme
vahu o ostatnch otzkch nejprve vysvtlenm, jak jsou nutn
pedpoklady obce, kter m bti sestavena podle pn." Krom
toho, kdybychom uznali pemstn knih, bylo by za interpolaci pokldati v knize VI zatek a konec kap. 1, zatek kap. 5
a msto v kap. 4, kde vude vklad pmo pedpokld pojednn,
je je obsahem knihy V.
nejlpe by se
kladu EN.

mli

mti: arista prttein. Srov. pozn. k 28. str. pe

o nejlepm ivot .., pojednno i v exoterickch spisech: srov.

ENI 8 a Rhet. I 6 a pozn. k 30. str. pekladu EN.

249 v ctnosti a rozumu maj nedostatek: srov. ENX 5n.

343

POZNMKY

POLITIKA

due i prost i nm: 1TAW<; - 'J/LLV. Srov. pozn. k 29. str.

kladu EN.

pe

250 Bh, kter jest blaen a tastn: slova dokazuj, e Aristotels

dospl k dokonalmu poznn Boha, kter je mu dokonalou duevn innost, istou prvn skutenost, kter si ve sv innosti
pln dostauje a nepotebuje k sv blaenosti stvoenho svta.

dluje

lidi na pny a otroky. Je-li toto rozlien pirozen, nesm

se chtt despoticky vldnout vem lidem, nbr jen tm, kter
sama proda urila k otroctv.
254 vechna opaten pro vlku jest teba pokldati za sprvn, nikoli
vak jako nejvy cl veho: srov. IV 4 a VII 14.
stane se pedmtem pimenho zkoumn pozdji: VII 14.

tm se od sebe mus liiti blahobyt a blaenost: rozlien, kter

Aristotels podal v ENVII 14 (es. peklad str. 194n.); EmJXlu
je pouh tst vnj, nahodil, bona fortuna, kdeto blaenost,
ElJou~/Lovlu, beatitudo, je vnitn tst trval, vyplvajc
z ctnostnho jednn lovka, z jeho tvoiv innosti, je bla,
"uskuteovn ctnosti a jaksi jej dokonal uvn" (Pol. VII,
8 a srov. EN I 9 a 10). Proto tak ne v 3. kap. Aristotels mluv
o 1TQ<i~~<; = innost, a ElJ1TQu'Ylu = dobr jednn, sprvn a dokonal innost.
pinou

dober, kter jsou mimo dui, jest nhoda a tst: tautomaton = bezdky, obyejn v prod, u lid je to tych, tst.

251 zda blaenost kadho jednotlivce a obce jest tat. i nen: d

leit Aristotelovo uen, e mravnost obce (sttu) je tat jako
lovka v soukrom. Ji v knize III pe: " ... ctnost mue i obana
v nejlep obci jest t..." Dsledkem toho jest, e to mus bti
t vchova a tyt zvyky, kter utvej ctnostnho mue i politika a krle. Tm je tak vyjdeno, e tst sttu i lovka je
tot.
druh ivota rozjmavho. kter jen podle tvrzen
totels mysl na Platna. Srov. i EN VI 7.
252

inn

nkterch:

Aris-

... ve sprv obce: v textu mezera.

253 Bylo by to vak (tak) nco zvltnho, e by jedna st lid nebyla...: /L'l vymycuje Thurot, Schneider se zase domnv, e je tu
v textu mezera, Rolfes pidv slovo "tak". Smysl vty jest tento: Bezohledn podmann druhch je ponn podivn, uvme-li, e proda sama ukazuje sprvnou cestu; nebo ta roz-

344

255 bylo dostaten vymezeno v pedchozch vahch: I 7.

skutky spravedlivch a umench lid maj clem mnoho krsnho: tj. kad jednotliv dobr skutek m svj cl zvltn, ale
krom toho uskuteuje dobro a krsno vbec.
nemohou bti krsn skutky toho, kdo nad jin nevynik: a tak
ten, kdo chce uchvtiti moc nsilm a neprvem, nen na mravn
vi. Tam vak, kde nen mravn lechetnosti a opravdovosti,
neda se ani velkm inm.
256 blaho jest elem: euprxi = dobr jednn a dobe se mti (blaho). elem obce (sttu) tedy tak jest, aby obanm umonila
duchovn ivot.
sice by se Bh a vesmr sotva ml dobe: tohoto msta se tak dovolvali ti badatel, kte mn, e Aristotelv Bh mimo svou
vlastn innost nem innosti mimo sebe. Tak by tu ovem Aristotels popral sv uen o Bohu, jak je rozvedl v Met. XII.
(Srov. o tom pekladatelovo pojednn "Aristotelv Bh" v Hldce 1934.) Na tomto mst Politiky Bh prv m bti obci a lo
vku vzorem, jak mohou ti, ani by byli neinn a neuiten,
a Aristotels zdrazuje, e rozjmav ivot mudrce je pro svt
blahodrn; v cel kapitole Aristotels ukazuje, e pohled do
vnosti, rozjmn nen nepraktick, ba pro ivot je naopak velmi praktick. A konen Aristotels chce ci, e Bh nepotebu
je jinch boh, aby byl tasten, a svt jinch svt, aby byl dokonal. Srov. i poznmku ke str. 269 v pekladu EN a tu v Politice
ne v kap. 4 vtu: " ... to by vyadovalo bo moci, kter pohromad udruje i tento vesmr."

345

POLITIKA
o ostatnch stavch jsme pojednali
pro zachovan poad knih.

POZNMKY
dve:

slova

opt svdc

257 Hippokrats: z Kou (asi 460-370), nejslavnj eck lka.

Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury, Praha 1936, str.
78n.
258
-

lo o

dvou stadich: asi 360 m.

259 pozdji, a budeme pojednvati vbec o majetku a o zmonosti:

Aristotels tu patrn poukazuje k svmu spisu Ekonomika.
260 kterm osobm jest vzjemn styk dovolen: Aristotels m asi na
mysli athnsk pstav Peiraieus; obyvatelstvo se skldalo z nmonickho lidu a obanm z msta bylo zakzno zdrovati se
tam v noci.
msto

Hrakleia, o kter se Aristo-

262 dovedl by vldnouti vem nrodm: toti ekov; srov. 12.

tvrd-li nkte: Platn v Rep. II, 375 b-c, Aristotels necituje
zcela pesn. k-Ii Aristotels ne "k neznmm", prav Platn "k neptelm",
jest to prv vzntlivost: thmos = citov prudkost, kter se projevuje rozilenm, vzruenm, hnvem, odvahou, lskou; dnes se
tak metaforicky uv slova "srdce". Aristotels po pkladu
Platnov (srov. Rep. II, 375 b) rozliuje duevn strnku davou (epithmi, appetitus concupiscibilis) a vzntlivou (thmos,
appetitus irascibilis). "Citov" schopnost se neli od "snahov",
pat jedn schopnosti. Aristotels ne pe: "A od t schopnosti

346

nebo

Archilochos: z ostrova Paru, vlastn zakladatel eck lyriky. il

kolem roku 650. Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury,
Praha 1936, str. 46.
263 zl svr je mezi bratry: ver, a tak dal ver, jest ze ztracench
Eurpidovch dramat.

nebude-li mti Stentrv hlas: Stentr, u Homra (Jl. V, 784-786)

eck hlasatel silnho hlasu. Cel msto:
Hr blostnch lokt, jak dojela, mohutn vzkikla,
Stentoru kovovm hlasem jsouc podobna, chrabrmu reku,
kter vykikne tak, jak jinch padest lid.

261 v obci hraklejsk: pontsk

tels zmnil ji v knize V.

vichni lid maj to, co je in vldci a svobodnmi lidmi;

vzntlivost jest slokou vldychtivou a nepernoitelnou."

jest mnoho oduevnlch

pece nejsou st obce.

st

majetku: toti otroci,

kte

vak

264 potom umn: techn: znamen nejen krsn umn, nbr i kadou umlou dovednost, tak emesla. Srov. poznmku v pekla
duENke str. 25.
265 kter m spravedliv mue naprosto, nikoli podle pomr: tj.
teprve podle poadavk nkter stavy.
nemaj se oban ve svm ivot zabvati vedn emeslnou prac: banausos bios. Srovnej vod. Cel kapitola obsahuje uren
obana v um smyslu. Jak patrno, obanem v nejlep obci
jest jen ten, kdo nle k ozbrojencm a k poradnmu sboru. Vichni ostatn, a jich obec potebuje, jsou jen pomocnky, vrobci
a prostedkem obanskho ivota, ale ne vlastn st obanstva;
jsou to tedy emeslnci, dlnci (banausai), kupci (agoraioi) a rolnci (gergoi) i zemdlci, to jest ti, kte vzdlvaj pole.
Nebo majitel pdy, a v tomto smyslu rolnci, jsou plnoprvn
oban. Tito se ovem nemohou zabvati vzdlvnm pole, lopotnou zemdlskou prac. Tak si vysvtlme, pro Aristotels na
jinm mst (IV 11) pot k stedn td rolnky, tj. majitele
mrnch statk (podobn jako Platn v Zkonech), kte pro svou
klidnou povahu jsou nejmn chtiv novot a pevratu, i pokld
(VI 4) za nejlep obyvatelstvo obyvatelstvo rolnick. A tak kdy
Aristotels mluv o vlastnch obanech v nejlep obci jako o rolncch (majitelch pol), mysl na jejich klidn ivot, piem
ovem mus bti ueteni lopotn prce na poli, aby mli voln
as k vzdln a k politick innosti; prci na poli, jak prav hned
ne, maj konati otroci nebo lid neeckho pvodu.

347

POLITIKA
267 zzen spolenho stolovn: bylo jen pro plnoprvn obany
a inilo rozdl mezi tdami.

stal se krlem Ointrie: v jihozpadn Itlii.

268 pro i my jsme tho mnn, vysvtlme pozdji: patrn na konci
osm knihy, kter chyb.
269 povme pozdji: srov. Ekonomika I 5. Aristotels tedy nebyl aspo tvrdm obhjcem otroctv; otrok m mti jistou nadji na
svobodu, a pak ho i prce vce t,

maj mrnj zimu: je mono, e tu Aristotels erpal ze spisu

slavnho lkae Hippokrata O vzduchu, vodch a mstech (pel.
O. Schrutz ve Sb. pednek z oboru lk., Praha b. r.).
270 podle novjho zpsobu Hippodamova: o nm se Aristotels
zmnil v II 8 jako o staviteli.
tonci
Dj.

se tu nevyznaj:
vlky pelop. 113.

pklad

POZNMKY
-

i to jsme vymezili ve vkladech Etiky: III 6.

275

Nahoejsme

vyloili: v kap. 8.

276 O tom byla eji nahoe: v kap. 9.

277 jak bylo eeno v dvj vaze: III 6.

278

kte jsou schopni bu vech innost nebo jen tch dvojch: msto pro strunost mn jasn. Aristotels se tu zmiuje o svm
dlen due na sloku rozumnou a nerozumnou. Ob zase rozd
luje na dv strnky. Rozumnou sloku dl na strnku teoretickou a praktickou a sloku nerozumnou na obrazivou a davou.
Tyto dv posledn rozumu bud' poslouchaj, nebo ne. "Vech
innost" je tedy est: bud' odpovdaj strnce teoretick, praktick, dle obraziv a dav, kdy rozumu poslouchaj, a obraziv
a dav, kdy ho neposlouchaj. "Dvojmi innostmi" jsou pak
patrn innosti odpovdajc rozumu teoretickmu a praktickmu
a za druh strnce obraziv a dav, pokud poslouchaj rozumu.

o tom vypravuje Thkdids,

do takzvanch hlopnch ad: u man quincunx:

i nkte pozdj spisovatel: Aristotels mysl

a Xenofanta.

patrn

na Platna

279 i Thibrn: jinak neznm.

o o o o o o o o
o o o o o o o
o o o o o o o o
o o o o o o o
o o o o o o o o
o o o o o o o
o o o o o o o o

e msta, kter se uchzej o ctnost, dnch nepotebuj: poznmka se tk Sparan, kte nemli kolem msta hradeb, ale
za vlky s Thbany ten nedostatek tce poctili.
274 vymezili jsme v Etice: vklad o tom, jak m bti oban v nejlep obci a jak je jeho nejvy kol, jako i obce, odpovd
vkladu v EN X 7.

348

281 pokldaj za vy ne poitek ctnost: tu Camerarius shledal

v textu znanou mezeru. V pekladu schzejc mylenka je doplnna podle Thurata, kter tak uinil podle II 9, 1271b 4n. a podle
VII 15, 1334a 40.
283 kdy

tlo jet

roste:

tu

s rukopisem

'TOU {J'{fLCX'TOC;

msto

<T1TQfLCX'TOC;.

284 o vtrech prodovdci: o tom Aristotels pojednv ve spisech

HA a GA: tu nap. ve IV 2 pe, e severn vtry pispvaj k plozen potomk muskho pohlav.

e se nesm iviti dt neduiv: to bylo obyejem ve Spart a tak v jinch eckch obcch, schvaluje jej i Platn v Rep. V,
406 c: pro ns ovem poadavek nepijateln.

349

POZNMKY

POLITIKA
plod, dve ne by zaal pociovati: t domnnka, e plod nen
hned oiven, jest i u Platna.

285 kte st m potem sedmi: tj. 7 x 7.

-

292 sice by se nm hra stala nutn elem: srov. EN X 6.

293 Homros pje: prvn ver ve vydnch Homra nen. Druh a te
t ver jest z Odysseie. Druh ver je zsti z XVII, 385. Tet
ver je ze IX, 7.

Co se vak te obcovn sjinou nebo sjinm: srov. II 7 a EN 5.

286 kte v Zkonech zapovdaj kik a pl dt: tj. Platn. Leg. VII,
792 a.

zda jest jen jedin, i je-li vce obor: cel Aristotelovo pojednn o otzce se vak nezachovalo. O otzce srov. Platn, Rep. VII.
294 aby z n

287

prv) i tlesnmi tresty: nkte podle Platnovch Zkon 847 a dopluj: "hanami a odntm estnch
prv".

uinily

atlety: Boitov.

(odntm estnch

296 jak prav Eurpids: Bakchy 378-384

297 i Msaios prav:

(pel.

O. Jirni).

domnle pedhomrsk pvec.

pi nkterch slavnostech tch bostev: tk se nkterch bo-

stev, kter byla uctvna a vzvna v pohlavnch vcech.

budou mti msto za spolenm stolem: ve starovku se u stolu
leelo; dt vak stly a odchzely, kdy se zaa
lo nalvati nesmchan vno.
nesedlo, nbr

Pozdji

musme o tom pojednati: neznmo kde.

tragick herec Theodros: Aristotelv vrstevnk. Aristotels se

o jeho krsnm hlase zmiuje v Rtorice.

288 co svd k ... zlomyslnosti: tm se mysl posmn psn, tzv.

iamby. Srov. Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury, Praha 1936, str. 45n.

298 zpvy Olympovy: star hudebn skladatel.

poslech napodobujcho vypravovn: tj. pednesu epickch bsn. Platn k "vypravovn s uitm napodoben". Srov. Rep.
392 dno
299 na obrazy Pausnovy, nbr na Polygntovy: slavn mali, Pausn z Efesu a Polygntos z Thasu. Aristotels v Poeto 2 (peklad
Fr. Groha, Praha 1929, str. 11) strun je charakterizuje: .Polygntos zpodoboval lidi lep, Pausn hor..."

rz tnin jest rzn: srov. poznmku ke str. 152 a tak Platnovu

stavu 398 d.
e due jest harmoni: o tom Aristotels mluv obrn v De ano

291 gramatice, tlocviku, hudb a ... kreslen: vyuovn gramatick,

gymnastick, mzick a grafick. V gramatice (liternm vyuo
vn) uilo se mimo ten a psan i potstv a mictv. Vyuo
vn bylo spojeno s etbou bsnk, s vkladem prpovd
a mt. (Srov. pekladatelovo pojednn .Aristotels pedagog"
Program r. gymn. ve Strnici 1931.)
sta

ji vak zaadili do vchovy: slovo "paidei": znamen

u Aristotela v irm vznamu vdn vzdln i mravn vchovu.

300 Archtovu klapaku: pthagorovsk filosof z Tarentu, astronom

a matematik, Platnv vrstevnk. Proslul matematickmi spisy,
vynlezy v mechanice a mnoho se vypravovalo i o jeho lidumiln povaze. Jeho smrt pi ztroskotn opvuje Horatius.
302 heptagony, trigony a sambyky: vcestrunn nstroje: srov. Platn, Rep. 399 d.
Athna pr toti palu vynalezla, ale odhodila ji: "Obliej lo-

350

351

POLITIKA

POZNMKY

vka hrajcho na dechov nstroj je ekovi beztvar, protoe

nem t podoby, jakou m typ lidskho oblieje, a tm ohyzdn;

tato ohyzdnost oblieje (aschmosyn t prosp) byla pr p
inou, e bohyn Athna odhodila palu, kterou vynalezla."
(Fr. Novotn, Gymnasion. vahy o eck kultue, Praha 1922,
str. 20.) Aristotels ovem mysl, e dvod byl jet jin.

e se hudba skld z melodie a rytm: srov. Platn, Rep. III,

398 d: " ... pse se skld ze t vc, ze slov, harmonie a rytmu."
303 co rozumme oistou ... vysvtlme v Poetice: oista = katharsis.
Ale slbenho vysvtlen v Poetice nen. Tam v kap. 6 (peklad
Fr. Groha, Praha 1929, str. 17) Aristotels pe o tragdii a jen
prav: ,,'" napodoben, je soustrast a strachem psob
oistn takovch vn." Prv st Poetiky, v n Aristotels
pojednvalo podstat katharse, je ztracena. Proto se vykladatel
o vznamu katharse rzn. Celkem mme o tom ti vklady, etick, estetick a pathologick. Podle poslednho vkladu si Aristotels pedstavoval katharsi jako homeopatick len, piem
kodliv ltky nap. v aludku, psobc dven, odstran se
prostedkem pro dven. Tak pohledem na tragick dj se vzbuzuj v divku vn, ale zrove se vybjej. Etick a estetick
vklad vid v katharsiestetickou libost, kter psob zulechtn
divkovy due. V hudb patrn tu jde o levu od tsnivch cit
a nlad. O katharsi srovnej Fr. Groh, "K Aristotelov definici tragdie", Drtinv Sbornk 1927, J. Ludvkovsk v Listech filolog.
LV, 1928, str. 133n., Kar. Svoboda, L 'Esthtique Aristote,
Brno 1929.

sa, pozdji vak bral ltku i odjinud. Jakousi novotou v dithyrambech proslul Arin, v em se vidla pedzvst tragdie.
Ferd. Stiebitz, Strun djiny eck literatury, Praha 1936, str.
57. Dithyramby byly provzeny hudbou na dvojitou palu a mimickm tancem. To, co se tu vypravuje o marnm pokusu sloiti
dithyramb v drsk tnin msto ve frysk, kter jest j piro
zen, tk se pojmu omezen v eckm ivot vbec a stylovho
omezen v umn. Proda sama nut umlce, aby zachovval uritou, pirozenou formu. ti Fr. Novotnho Gymnasion. vahy
o eck kultue, Praha 1922.

Filoxenos: z Kythr (V./IV. stol.), proslul jako skladatel dithyramb. Aristotels se o nm zmiuje tak v Poeto 2.
305 prvem vytkaj Skratovi: srov. Platn, Rep. III, 398 e. Aristotels tu hodnot zcela sprvn.
hledti tchto t uren: stedu, monosti a pimenosti: Aristotels tak, opraje se o zkuenost, stanov zsadu, j se veker
vchova m diti, to jest zachovvati sted mezi krajnostmi, etiti vku a sly, dbti pimenosti pedmtu a toho, co se slu
pro svobodnho lovka, aby to bylo ulechtil a krsn. Tm
Aristotelovo dlo kon. Je patrno, e nen pln, vyplv to aspo z poznmek, e se o vci pojedn pozdji (nap. VII 17 ke
konci a VIII 7 na zatku). Nen ovem jisto, zda Aristotels sm
spisu nedokonil.

podobn

tak oistn psn poskytuj lidem nekodn radosti: tj.

vem lidem, i tm, kte takovho kathartickho len nepote
buj.

304 pro umlce, kte provozuj hudbu v divadle: proto pro provozovn hudby Aristotels uv slova "theri", podvan, divadlo,
a pro obecenstvo (poslucha) slova "theats", divk.
Skrats v stav: Platn, Rep. III, 399 a-do
dithyrambos: kultovn sborov

pse,

352

oslavujc

pvodn

Dion-

353

DODATKY

ZKLADN POJMY
Aristokracie
Podrobn vklad: IV 7.
Definice: Aristokracie je vlda nkolika mlo mu - nejlepch nebo hledcch k nejlepmu prospchu obce (l279a 34);
podmnkou k dosaen ad v n je ctnost (l294a 10); stava,
v n se hled bohatstv, ctnosti i lidu (1293b 14).
Druhy aristokracie (1293b 1- 21); znik aristokracie (1306b
22 - 1307b 19); takzvan aristokracie (1293a 38).
Znakem aristokracie je ctnost, oligarchie bohatstv a demokracie svoboda (1294a 10n.). Aristokracie je jaksi oligarchi,
nebo v obou je vlda v rukou jen nkolika mlo mu (1306b
24). Rozbroje v aristokracich vznikaj proto, e jen mlo oba
n m ast v poctch (1306b 23).
Aristokracie je pro obce doucnj ne krlovstv, je-li v obci vce dobrch mu (1286b 5); prvem se tak nazv jenom ta
stava, v jejm ele jsou muov prost nejlep z hlediska ctnosti, a nikoliv jen pomrn dob; jedin v n dobr mu a dobr
oban je prost jedno a tot (1293b 2).

Blaenost
Definice: Blaenost je dobr, dokonal innost (1325a 14);
nejvce innmi jsou ti, kte svm mylenm vedou a d i zevnj innosti (1325a 23) .
Tento oddl

pin podrobnj pehled

rejstku oznaena hvzdikou.

357

hesel, kter jsou ve

vcnm

DODATKY

ZKLADN POJMY

Blaenost je nm nejlepm a je uskuteovnm ctnosti a jakmsi jejm dokonalm uvnm (J 328a 27; 1332a 8).
Vichni lid smuj k dobrmu it a k blaenosti (J 331 b 39).
Na kadho jednotlivce pipad tolik blaenosti, kolik ctnosti
a rozumnosti a jim pimenhojednn (J 323b 22).
V Etice uvedeno, e blaen ivot spov v uskuteovn
ctnost, jemu nic nepek, a e ctnost je stedem. Tak mus
i ivot, kter zachovv sted, bt nejlep (J 295a 36). Nikdo by
zajist nenazval blaenm lovka, kter nem ani trochu state
nosti, umenosti, spravedlnosti a rozumnosti, nbr lekne se
obletujcch much a nezdr se dn vstednosti, zachce-Ii se
mujsti nebo pti, kter za gro zni nejmilej ptele a rovn
po strnce rozumov je tak poetil a lehkovrn jako dt neb
blzen. - Lidem blaenm je poteb vech t druh dober, dober zevnjch, tlesnch i duevnch (J 323a 26). Avak domnvat se, e jej pinou jsou zevnj dobra, je obdobou pitn
krsn hry lyry vce lye ne umn (J 332a 26).
Mus se od sebe liit blahobyt a blaenost (J 323b 22).
Blaenost je clem, kter podle mnn vech je ve spojen
nikoli s bolest, nbr se slast (J 338a 5), kter m zdroj v nejkrsnjch innostech (1237b 5). Tak zbava podle obecnho
souhlasu m bt nejenom krsn, nbr i pjemn - vdy blaen ivot se skld z obojho (J339b 18).
Blaenost kadho jednotlivce a obce je tat (J 324a 6).
Pinou vce stav je rzn ast stejnch na blaenosti
(J 328a 40 - b 1).
Obec je spoleenstv rod a mst pro dokonal a sobstan
ivot. A to znamen ti blaen a krsn (1280b 40). kolem
dobrho zkonodrce je hledt k tomu, jak by se obec a jej druh
lid a kad jin spoleenstv mohly astnit dobrho ivota
a blaenosti (1325a 8). Blaenost toti je nutn spojena s ctnost, blaenou pak se nesm nazvati obec se zenm jen k nkter
sv sti, nbr se zenm ke vem obanm (J 329a 22). Otroci
a ostatn iv tvorov nejsou astni ani blaenosti, ani ivota
podle svobodnho rozhodovn (J 280a 33).
Platn strcm odnm blaenost (1264b15).

Bohatstv

358

Bohatstv je jen mnostv nstroj pro sprvu domu a obce

(J 256a 35). Pirozen bohatstv je st hospodstv (J 257a 8).
Lid asto i bohatstv pokldaj za mnostv penz (J 257b 9).
Pennictv a pirozen bohatstv je nco jinho, toto je st
hospodstv, ono vak je obchodovnm, kter opatuje penze
ne vbec, nbr smnou penz. Bohatstv zjednvan tmto druhem vdlenictv nem mez. Clem pak je bohatstv a zskvn penz (1257b 20).
Bohatstv netvo spravedliv dvod nroku na vldu (1283b
15).
Volba z hlediska bohatstv je volba oligarchick (J 237a 26).
Prav rozdl mezi demokraci a oligarchi je v chudob a bohatstv (J 279b 40). Tyranida v sob sluuje zla demokracie a oligarchie; z oligarchie to, e jejm elem je bohatstv (1311 a 9).
Aristokratickje stava, v n se hled bohatstv, ctnosti i lidu (1293b 14).
Vichni ti, kte dobr it u jednotlivce kladou do bohatstv,
nazvaj astnou tak celou obec, je-li bohata (1324a 7).
Urozenost toti je starobyl bohatstv a ctnost (1294a 22).

Ctnost
Podrobn vklad: III 4.
Definice: Ctnost je stedem (1295a 36). Ctnost zle v tom,
abychom se sprvn radovali, milovali a nenvidli (1340a 15).
Bez ctnosti neme bt blaenost (1323b 23). Dobrmi a ctnostnmi se lid stvaj trojm prostedkem, pirozenost, zvykem
a rozumem (1328b 36). Ctnostn jednn vyaduj jistho
pedbnhovzdln a navykn (1337a 19).
Ctnosti se nenabvaj zevnjmi dobry, ani se jimi neudruj
(1323b 40). Nejlep ivot jak pro kadho jednotlivce zvl,
tak pro obce vbec je zevnjmi dobry opaten tolik, e se inn
me astnit ctnostnho jednn (1323b 41).
Druhy: ctnost dobrho mue a dnho obana (1276b 16 1277b 32); ctnost mravn (1260a 15nn.; 1273a 23; 1293b 10);

359

DODATKY

ZKLADN POJMY

ctnost obansk (1281 a 7; 1340b 42); ctnost poddanho

a vldnoucho, eny, otroka, dtte (l259b 22nn.); ctnost
spoleenskhoivota (1283a 38); ctnost vlen (1271 b 3; 1279b
1; 1283a 20; 1314b 22); ctnost vladask (1277a 28, b 26).
Ctnost mue a obana v nejlep obci je t (1288a 37). Ctnost
obana a lovka nen prost t (l277a 23). Ctnost obana
patrn je schopnost umt jak dobe vldnouti, tak dobe
poslouchat (1277a 27). dn oban me nemt ctnost, z jejho
hlediska je mu dn (1277a 34).
Obec mus mt ctnosti, kterchje poteb pro ivot ve volnm
ase (1333b 14). Ctnostn obec nen dlem tst, nbr vdn
a vle; je ctnostn tm, e ctnostn jsou oban, kte maj ast
v jej sprv (l332a 32). Vedn zamstnn nevyaduje ctnost
(1319a 27).
Ctnost nehub svho majetnka, ani prvo obce (1281 a 19).
Spravedlnost nazvme ctnost spoleenskho ivota, j se
vechny ostatn ctnosti mus diti (1283b 38).

Demagog

lovk
lovkje bytost pirozen uren pro ivot v obci (1253a 3).
lovk tou po souit (1278b 20). Ten, kdo ije mimo zkon

a prvo, je nejpatnj tvor (1253a 33).

Lid jak spolen, tak jednotliv maj tent cl (l334a 10).
Vichni lid ptraj po tom, co je dobr (1269a 3). Kad lovk
smuje k bohatstv a cti (1311a 31). lovk vynikajc ctnost
je jako bh a zkon (1284a 10, 13).
lovk se rod s vzbroj rozumovch schopnost a se silou
due, me jich vak velmi snadno uvati k opaku (1253a 4).
lovk pochzejc z lepch rodi bv zpravidla lep (1283a
37). Prvn lid byli podobni nynjm zcela obyejnm a nev
domm lidem (1269a 4).
Lid maj sklon ke krajnostem (1326b 37).
Kad lovk nedovede snet tst (1308b 14).

360

Demagogje pochlebnkem lidu (1292a 21; 13l3b 40). Obecn mnostv podlh pemlouvn demagog (1292a 26). Demagogov rozdvojuj obec (l310a 5).
Demagog rozmnouje moc lidu a k dnen demokracii (1274a
9). Kde nerozhoduj zkony, nbr hlasovn, vystupuj demagogov (1274a 10; 1292a 6). Demokracie se mnvaj zvlt
zpupnou nevzanost demagog (l304b 20).
Oligarchie bvaj nieny vinou samch oligarch, kdy z ev
nivosti se stanou demagogy (1305b 20).

Demokracie
Podrobn vklad: VI 1-6.
Definice: Demokracie vznik tehdy, kdy rozhoduj chudobn
(1279b 18) a svobodn (l290b 1). Dva znaky vyznauj podstatu
demokracie: vlda vtiny a svoboda jakoto rovnost (131Oa28).
Druhy demokracie (1291 b 15 -1292a 37; 1292b 22 - 1293a
10; 1296b 26nn.; 1318b 6nn.).
Udrovn demokracie (1309a 14nn.; 1309b 18 -1310a 14).
Pevrat a znik demokracie (1304b 20 - 1305a 36; 1306b
18nn.).
V demokracii nejvy moc m lid (l278b 11). Pro demokraty je prvem to, na em se usnese vtina (1318a 19).
Demokracie je pedn ta stava, v n je dokonale uskutenna
rovnost (1291b 30). Vznikla z domnnky, e lid jsou si rovni
naprosto, jsou-li rovni v nem, toti ve svobod (1301a 29).
Znakem demokracie je svoboda (1294a 11; 1317a 40nn.).
Rozhoduji-li vichni o vem,je to demokratick, nebo takov rovnost je poadavkem lidu (1298a 9).
Demokracie se mnvaj zvlt zpupnou nevzanost demagog (1304b 21).
Demokracie je zhorenou odrdou poIteie (l279b 6). Opakem demokracie je oligarchie (l317a 17).

361

DODATKY

ZKLADN POJMY

Nejlep demokracije mono zdit tam, kde se mnostv iv

rolnictvm a chovem dobytka (1318b 10).
Demokracie udruje lidnatost (1321 a 1).

20). V neobmezenm krlovstv (pambasileia) krl ve d podle sv vlastn vle (1287a 8).
Krlovstv se hod takovmu mnostv, jeho pirozenost je
podrobovat se rodu, kter vynik zdatnost v zen obce (1288a
8). Krlovstv je blzko aristokracie (l310b 2).
Krlovstv bv nejmn nieno vnjmi pinami, zato p
iny zniku vznikaj velmi asto z nho samho (1312b 38).
Udruje se zvlt tm, e se jeho moc mrn (1313a 19).
Clem krlovstv je krsno (13]] a 4).

Dobro

Kadoujednotlivou vc udruje to, co je jejm dobrem (1261 b

8). Ppravou k dobru a jeho rozenm je ctnostn jednn (1332a
17). Politickm dobrem je prvo (1282b 17).
Lidem blaenm je poteb vech t druh dober, zevnjch,
tlesnch i duevnch (1323a 24). Zevnj dobra nejsou pi
nou blaenosti (1332a 25).
Zevnj dobra maj jistou mez, jako jaksi druh nstroje,
kad je uiten pro uritou vc (1323b 8).
asem z klamnho dobra mus nutn jednou vzejt prav zlo
(1297a JO).

Domcnost a

ddina

Pro kadodenn souit pirozenou spolenost je domcnost;

jej lenov jsou spolustolovnci i spolustravovnci (1256b 13).
Prvn spolenost, kter se skld z vce domcnost a kter
vznik pro ukojen poteby, je pesahuje zjem dne, je ddina
(l252b 15).
Domcnost je vce sjednocena ne obec a jedinec vce ne
domcnost (1261 a 20).

Monarchie
Druhy: krlovsk (1285b 3); tyransk (1285a 23, b 2; 1295a
16; 1298a 33).
Udrovn monarchie (l313a 18-1315b JO).
Znik monarchie (1310a 40 - 1313a 17).

Oban

Obanem obce nazvme toho, kdo se me astnit adu

poradnho nebo soudnho (1275a 23, b 17). Je prost vednch
prac (1278a 10).
Oban mus bt postrachem pro neptele (1265a 26). Dobr oban m umt a moci i poslouchat i vldnout (1277b 13).
Ctnost mue a obana v nejlep obci je t (1288a 37).

Obec

Podrobn vklad: III 14-16.

Definice: Monarchie hledc obecnho prospchu (1279a 33).
Druhy: (1) hrojsk, kde krl byl vojevdcem, soudcem a dil bohosluby; (2) barbarsk, kde je ddin zkonit vlda
despotick; (3) aisymnteia, tyranida zakldajc se na volb;
(4) laknsk, kter je doivotn ddin vojevdcovstv (l285b

Definice: Obec je spoleenstv lid svobodnch (l278b 22).

Je to dovren a dokonal spolenost, utvoen z vce ddin, spoleenstv, kter takka doshlo ji cle veker sobstanosti a kter sice vzniklo pro zachovn ivota, ale trv za elem ivota
dobrho (l252b 27).
Obec je tvar pirozen (l253a 2). Je ve skutenosti od pi
rozenosti dve ne domcnost a ne kad jednotlivec. Nebo
celekje nutn dve nejeho st (1253a 19).

362

363

Krlovstv

ZKLADN POJMY

DODATKY

Bude-li pokraovat obec k stle vt jednotnosti, nebude ji

ani obc (1261a 17).
Obec nen dn spojenectv (1261 a 24). Je to spoleenstv
dobrho it, je m za el dokonal a sobstan ivot (1280b
33).
Obec m mti pi o ctnost (1280b 7), je ctnostn tm, e
ctnostn jsou oban, kte maj ast v jej sprv (1232a 33).
Obec mus mt ctnosti, kterch je poteb pro ivot ve volnm
ase (1334a 12).
Bude-li v obci mnoho jednotlivc bez obanskch poct a bez
majetku, bude obec nutn plna neptel (1281 b 28).
Obec, kter nen spravovna mui nejlepmi, neme mt
zkonit d (1294a 1).
Pi velikosti obce se m pihleti spe k monosti ne
k mnostv (1326a 13). Je to nejvy mra obyvatelstva, kter
zaruuje sobstan ivot, ale je pehledn (1326b 23).
Obec m vsti obchod pro sebe a ne pro druh (1327a 27).
Obec nutn potebuje potravy, umn, zbran, penz, pe
o nboenstv a dohody o spolench zjmech a vzjemnch prvech oban (1328b 5-14).

Ze vech stav nen dn

nida (1315b ll).

mn

trval ne oligarchie a tyra-

Otrokapn

Co svou rozumovou schopnost me bt prozrav, je piro

vldnouc a pirozen naizovac, co silou svho tla me
nazen provsti, je ovldan a pirozen otrock; proto se zjmy pna a otroka dopluj (1252a 33). Otrokje jaksi druh majetku oduevnlho (l263b 33).
Kdo pirozen nenle sob, nbr jinmu, ale je lovkem,
je od pirozenosti otrokem (1254a 13). Otrokje ivou st vldce, ale oddlenou od tla (1255b 12).
Otrok je asten rozumu jen tak, e hlas jeho vnm, ale sm
rozumu nem (1254b 23).
Je lpe vem otrokm jako zvodn cenu urit svobodu (1330a
33).
zen

Poltei
Oligarchie
Podrobn vklad: IV 5; VI 7.
Definice: Oligarchie je zhorenou odrdou aristokracie (1279b
6). Oligarchie se uruje rodem, bohatstvm a vzdlnm (1317b
39). Znakem oligarchie je bohatstv (1294a ll).
Druhyoligarchie (1292a 39 - b 10; 1293a 12-34); udrovn oligarchie (1309b 18 -1310a 12; 1321a 3nn.); zaizovn oligarchie (1320b 18 - 1321b 1); zmna oligarchie (l306b 161307b 19).
V oligarchich m moc nkolik mlo mu (127 8b 12), kte
jsou bohat (1290b 1).
Oligarchie vznikly z domnnky, e lid jsou si nerovni naprosto, jsou-li nerovni v nem, toti majetkem (1301a 32).
Pro oligarchy je prvem to, na em se usnese vt majetek
(1318a 20).

364

Podrobn vklad: IV 8.
Definice: Poltei je sms oligarchie a demokracie (1293b
33). Kdykoliv sprvu ivota v obci pro obecn prospch vede
mnostv, nazv se zzen poltei (1279a 38).
Ve vtin obc skryt druh polteie; nebo hled jen ke spojen zmonch a chudobnch, bohatstv a svobody (1294a 16).

Prvo
Definice: Prvo je d obanskho spoleenstv; a prvo rozhoduje o tom, co je spravedliv (1253a 39).
Politickm dobrem je prvo (1282b 17).
lovk je tvorem nejpatnjm, jestlie ije mimo zkon
a prvo (1253a 32).

365

Ptelstv je

DODATKY

ZKLADN POJMY

Ptelstv

Spravedlnost

svobodn rozhodnut pro spolen it (1280b

38).
Spoleenstv je nco ptelskho; nebo

s nepteli by zajist
neel ani po te cest (1295b 24).
Samovldci si in mnoho o, u, rukou a nohou tm, e osobn ptele a ptele sv vldy in spoluvldci, nebo ptel pte
li je roven i podoben (1287b 33).
Opravdov ptel lidu mus hledt toho, aby lid nebyl pli
chudobn (1320b 33).
lovk

Pirozenost

je konen stav; nebo jak je kad jednotliv

po ukonen svho vvoje, tomu kme pirozenost kad
jednotliv vci (1252b 32).
Nic, co je proti pirozenosti, nen krsn (1325b 9).
Pirozenost, zvyk a rozum jsou trojm prostedkem k ctnosti
(1332a 39).
elem pirozenosti lovka je rozum a rozumov innost
(1334b 17).
Kadho t to, co je pbuzn jeho pirozenosti (1342a 25).

Spravedlnost nazvme ctnost spoleenskho ivota, j se

vechny ostatn ctnosti mus dit (1283a 38).
Spravedlnost je podstatnou slokou obanskho souit; nebo prvo je d obanskho spoleenstv; a prvo rozhoduje
o tom, co je spravedliv (1253a 37).

patnost
V kadm lovku je patnost (1318b 40).
patnch lid je mono ut k patnm vcem (1314a 4).
Dvat moc do rukou lid patnch nen bez nebezpe; vdy
sami potebuj dozoru vce, ne aby dohleli najin (1322a 24n.).

Pirozenost

vc

Spoleenstv

Kad spoleenstv je sestaveno za elem njakho dobra

(1252a 2). Za el politickho spoleenstv je teba pokldat krsn skutky a nikoliv pouh souit (1281 a 2). Obec je spoleen
stvm dobrho it, je m za el dokonal a sobstan ivot
(1280b 33).
Obansk spoleenstv se skld z vldnoucch a ovldanch
(1332b 12).
Spoleenstv je nco ptelskho (1295b 23).

366

Tyranida
Podrobn vklad: IV 10..
Definice: Pedn usiluje o ti vci: (1) aby poddan byli malomysln, (2) aby si vespolek nedvovali a (3) aby byl nedostatek prostedk (1314a 15-24). Tyranida je odrdou krlovstv (1279b 7); nejmn odpovd podstat stavy (1293b 28).
Sluuje v sob zla demokracie a oligarchie; z demokracie nep
telstv a boj proti lecht, z oligarchie bohatstv a nedvru vi
lidu, ktermu odnm zbra (1311 a 9-15).
Vznik tyranidy: vznik jak z naprosto neukznn demokracie, tak z oligarchie, kdeto zdkakdy z vldy stednch vrstev
a z oban jim blzkch (1296a 3).
Clem tyranidy je pjemno (1311a 4); tyranidaje ptelem
patnosti (1314a 1).
Ze vech stav nen dn mn trval ne oligarchie a tyranida (1315b 11).

367

i \

DODATKY

ZKLADN POJMY

ad

stavy pro obecn prospchjsou sprvn, pro prospch vldnoucchjsou zhorenmi odrdami sprvnch (1279a 28). Sprvn stavy jsou krlovstv, aristokracie a poltei (1 279a 33-38).
Odrdy: tyranidaje odrdou krlovstv, oligarchie odrdou aristokracie a demokracie odrdou polteie (12 79b 4-9).
Ve vech stavch jsou ti sloky, rada, ady a soudnictv
(1297b 37 -1298a 3). Pinou rznch stav jsou rzn zpso
by dosaen blaenosti (1328a 40).
Jakmile se v stav v nem povol, tu lid snze ji hbaj
i vc ponkud dleitj, a pohnou celm dem (1307b 4).
Pro udren stav se mus dvat pozor, aby se nedlo nic protizkonnho, a zvlt je nutno bt na stri ped malikostmi;
protizkonnost se toti vpl tajn (l308b 33). Ale pedevm se
nesm zanedbvat vchovy v duchu stavy (131 Oa 13). S kadou
stavou mus souhlasit zpsob vchovy (1337a 14).
Nejlep stava je nutn ta, podle jejho du kad me
nejlpe jednat a nejlpe se mt i t blaen (1 324a 23). Nejlep
stava neme bt uskutenna bez pimench vnjch prostedk, jako nap. poet oban a rozshlost zem (1325b 36).

Podrobn vklad: III 1-2.

ady ve vlastnm smysluje teba obecn nazvat pedevm
ty, kter jsou oprvnny radit se o uritch zleitostech, rozhodovat o nich a zvlt dvat rozkazy (1299a 25). Prvo rozkazovat je zvltnm znakem edn moci (1299a 27). ady jsou jednak politick, jednak hospodsk a jednak sluebn (1299a
20-24); dl se bu podle asu, nebo jsou asov neurit (1275a
23)..
Pedmty nutnch ad: bohosluba, vojenstv, pjmy, vydn, trh, msto, pstav, venkov, soudy, zpisy smluv, trestn
vkony, dozor nad vzni, pehlen, zkoumn a pejmn t
a zen porad o obecnch zleitostech (1322b 30-38).
ad m rozhodovat v tom, eho zkony nemohou pesn stanovit, jeto je nesnadno povechn rozliit vechny mon p
pady (1282b 2-5).
Trojho je poteb tm, kte maj spravovat nejvy ady:
(I) lsky k dan stav, (2) schopnosti pro koly sprvy,
(3) ctnosti a spravedlnosti (1309a 33). ad m zastvat ten, kdo
je ho hoden, a chce nebo nechce (1271 a 12; 1273b 5). Zpsoby
obsazovn ad jsou roztdny podle stav (1300b 6).
Rozdlovn ad (l282b 24; 1289a 16).
Rozlien ad (1299a 3 - 1300b 12; 1321b 4 -1323a JO).
Volba ad a ednk (1281b 33; 1282a 13; 1298a 20; 1317a
5,8).
Druhy ad: dozorce nad dtmi (1299a 22; 1300a 4; 1322b
39; 1323a 4; 1336a 32, 40); dozorce nad vzni (1322a 19); dozorce nad enami (1299a 22; 1300a 4; 1322b 39; 1323a 4); ad
nad bohoslubami (1322b 19); poradnictv a soudnictv (l275b 18);
policejn (l321b 23); poradn (l275b 19).

Vlda
Vldnout se nenau, kdo se nenauil poslouchat (1277b 14).
Druhy: vlda pna, despotick, pansk, mocn (l254b 3nn.;
1277a 33; 1285a 22, b 24; 1295b 21; 1310b 19; 1324b 32; 1333a
5); vlda pna a politika (1254b 3); vlda nad enami (1313b
33); vlda velmo (1272b 10; 1292b 10; 1302b 18; 1303a 13;
1308a 18, b 8); monarchie (1293a 3l); dynastick oligarchie,
tyransk monarchie (1298a 32).

Voln

as

stava
Podrobn vklad: III 1,6-7; V 3-4.
Definice: stavaje d obce, co se te ad a zvlt adu
nejvyho (1278b 8). stava je jakoby ivot obce (1295a 40).

Voln as zahrnuje v sob libost, blaenost a astn it

(1338a 2). Statenosti a otuilosti je teba pro ivot v prci, filosofie pro ivot ve volnm ase, umenosti a spravedlnosti v oboj
dob, ale zvlt v dob mru a volnho asu (1334a 23).

368

369

DODATKY

ZKLADN POJMY

Hned od zatku je teba hledt k tomu, aby nejlep mli

voln as (l273a 32). K rozvoji ctnosti a k politick innosti je
poteb volnho asu (l329a 1). Prce je pro voln as (l333a
35).
Nzk umn, emesla a nmezn prce zbavuj ducha volnho asu (l337b 9).
Tyrani netrp ani volnho asu, ani jinak schzek tch, kte
maj voln as (l313b 3).
Hudba byla zavedena pro ivot ve volnm ase (l338a 22).

lovk je tvorem nejpatnjm, jestlie ije mimo zkon

a prvo (l253a 32).
Zkony nemohou povechn stanovit vechny mon ppa
dy (l282b 4nn.).
V em zkon pipout opravu (l287a 27).
Zkony ve sprvnch stavch jsou nutn spravedliv
(l282b ll).
Zkon nein obany dobrmi a spravedlivmi, je-li pouhou
mluvou ve spojenectv (l280b 10). Pro sofisty je zkon pouhou
mluvou (l280b 10).
Snadno mnit zaveden zkony v jin zkony nov znamen
oslabovat moc zkona vbec (l269a 22). Urit zkony v urit
dob mus bt zmnny (l269a 13). Zkony se mus dit stavami a ne stavy zkony (I289a 13). Ten, kdo ke, aby vldl zkon, ke, aby vldl jenom Bh a rozum (l287a 28).

Vchova
Podrobn vklad: VII 14-15, 17; VIII 1-7.
Vchova mldee je nejdleitjm kolem zkonodrcovm
(l337a7).
Vchova mus bt jedna a tat pro vechny, ponvad obec
m jeden el (l337a 22). M bt uspodna zkonem a bt
veejn (l337a 33).
Vchova in obec spolenou a jednotnou (l263b 36). vchova a zvyky, kter utvej ctnostnho mue, jsou tm tyt
jako ty, kter utvej politika a krle (l288a 44). Nejdleitj
pro udrovn stav je vchova v duchu stavy (l31Oa 13).
Je jaksi vzdln, kter se m dt synm ne proto, e by bylo
uiten nebo potebn, nbr proto, e je ulechtil a krsn
(l338a 30).
Pedmty vyuovn: gramatika, tlocvik, hudba a kreslen
(l337b 23).

Zkon
Zkony jsou pravidlem, podle nho vldnouc maj vldnout
(l289a 18). Jsou rozumem bez dostivosti (l287a 33). Zkon
nem vn, proto je silnj ne lidsk due (l286a 18).
Vldnout mus zkony (l282b 2). Zkon je stedem (l287b
4). Je to jaksi d (l326a 29; 1287a 17).

370

Zvyk
Dve se m vychovvat zvyky ne naukou (l338a 4). Zvyk
vznik dlkou asu (l269a 21). Zvyk je prostedkem k ctnosti
(l334b 17).
Vznik a cvik zvyku se mus zaizovat pro rozum a rozumnou
innost (l334b 17).

ivot
ivot je jednn (l254a 7). Rozdluje se v prci a voln as,
ve vlku a mr (l333a 30).
Nejlep ivot je ctnostn, dostaten opaten zevnjmi
dobry (l323b 24) a je pro kadho jednotlivho lovka nutn
tent jako pro obce a lidi vbec (J323b 41).
Rozdly v potrav utvely rznosti ve zpsobu ivota ivch
tvor (l256a 22).
ivot denn (l265b 41). ivot boh (l252b 27).

371

ANALOGIE
lovk, k, dm

pklady prozenosti vc ukonivch svj

Daidalovy sochy, Hfaistovy trojnoky

pklad nstroj vykonvajcch sv dlo na rozkaz nebo
dem (1253b 35)

ANALOGIE A PKLADY V POLITICE

celek rozloen na nesloen prvky a potky

v politickm zkoumn analogie se zkoumnm v ostatnch
oborech (1252a 18, a 25)
cl nen douc pro nco budoucho
jako cl nen pro nco budoucho, tak ani pjemnost nen pro
nco budoucho, ale pomh od minul nmahy a nepjem
nosti (1339b 35)
ctnost a blaen ivot jednotlivce
analogie pro ivot obce a stavy (1295a 37)
ctnost dobrm stavem due
pklad veobecnho vroku tch, kte nerozliuj a klamou
sami sebe (1260a 26)
osob,

kter

drav

vsledku nedokonalho

pebytek (1320a

dt

2)

sud

pklad zdnliv

dt

vytven (1252b

viz

pomoci chudm, kdy demagogov rozdluj

33)

nedospl, zhkan dti

a blzen
pklady

poetilosti a

lehkovrnosti

(1323a 32), srov. t ne-

dospl

divokost
jako myln cl vchovy ke

statenosti

Lakn

(1338b 13)

dozorci nad hradbami, studnmi, pstavy

pklady adu policejnho ve mst (1257b 27-28)
dozorci nad poli, lesy
pklady adu policejnho na
druh krlovstv
analogie velitelstv

venkov

lostva (1271 a

(1257b 30-31)

40)

domcnosti
analogie k dchodm obc (1259a 35)

dm

lovk

372

pklad

dchody

ctnosti jednotlivce
analogi pro ctnosti v obci (1323b 34)
rod lovka a zve zve
pomysln analogie, e z dobrho lovka se rod
(1255b 1)

pe

delfsk ml

celek a sti
analogie obce jako sloeniny z oban (1253a 27; 1274b 39),
viz t d a obec

ctnost otroka
analogie pro ctnost nedosplho vztahujc se k
jej vede (1260a 33)

vvoj (1252b 34)

lovk

dobr

a stavitel

pklad obecnjho
lenho

- jedno je

vztahu, kdy mezi dvma nen nic spodruh prostedkem (1328a 31)

elem,

373

DODATKY
dm,

veslo, hostina
dla, kter lpe posoud uivatel (J 282a 20)

pklad

due: pomr jejch sloek

analogie pro innosti: mn dokonal jest pro to, co je dokonalej (co m rozum), takje i vlka pro mr, prce pro voln
as, nutn a uiten pro krsn, a tak se m uspodat i zp
sob ivota a zamstnn (J 333a 28, 35, 40)

ANALOGIE
hospodstv druhem

krlovstv
analogie pro neomezen krlovstv jako
nebo nroda (J 285b 32)

hudba ve

vzdln

vchov

chov kon

due jako vldce

due nad tlem vldne jako pn (l254b 45)

jedinec (samovldce) sloen z mnohch

analogie samovldy lidu (1292a 11)

due jako vy sloka iv bytosti, ne je tlo

analogie pro vy st obce, neje st, kter slou jen ukojen nutn poteby (tj. analogie pro stav vlenk, sprvc
soudnho prva, stav radnch) (1291 a 24)

kamnek zabhl ve he
analogie osamlosti

gramatika
pklad

nauky neomezen jen na uitek (1338a 39)

obce

hradby msta
nebudovat hradby - analogi zaloen msta na zem snadno pstupnm neptelskm vpdm (J 331 a 3)

due a tlo jsou nco dvojho

analogicky se li dv sloky due (nerozumn a rozumn)
a pslun jejich stavy (dostivost a mylen); tak jako je
tlo dve ne due, je nerozumn sloka dve ne rozumn
(J 334b 17)

due nevzdlanch vychlena

jako jsou due emeslnk, ndenk aj. vychleny, tak i pro
zotaven jejich du je teba chylek v tninch a melodich
(1342a 24)

hospodstv

pklad vzdln

pklad

ase

pro ivot ve volnm

(J 338a 23)

pro rozdl v bohatstv mezi vymi

tdami

(l289b

35)

lovka (J 253a

7)

klapaka

Archtova klapaka pro

a he (1340b 29)

dti

analogi

uen

mldee

zpvu

kobyla ve Farslu
rodc se mlata podobn roditelm analogi pro podobnost
dt s rodii jako kritrium pbuznosti kup. v horn Libyi,
kde jsou eny spolen (1262a 24)

gymnastika stanovujc cvik prospvajc tlu

umn, kter je analogi pro vdu vyetujc nejlep stavy
(J288b 13)

krl usilujc o vldu vce tyranskou

pivd krlovstv k zniku analogicky, jako tyran pivd tyranidu k zniku tm, e ji usiluje uinit vce krlovskou (1314a
34)

harmonie

krlov v Indii

pklad

vldy (prvek vldnouc a ovldan) u vc neivch

(1254a 33), viz t sbor

374

pklad neuvitelnho

vynikn nad poddan (1332b 24)

krsn hra pitan lye

analogie pro vklad blaenosti z vnjho dobra (1332a 27)

375

ANALOGIE

DODATKY

krsn skutky
pklad toho, co nen mon tam, kde nkdo vynik tak jako
mu nad enou nebo otec nad dtmi anebo pn nad otroky
(1325b 4)
kterkoliv mnostv obyvatel
vhodn poet obyvatel analogi phodn doby pro vznik obce
(1303a 26)
kuchastv

pklad

skldn t ped lkai

analogie pro skldn t ped

upednostnn jedn

sob

stedisko

vech mst pro vzjemnou vpomoc (1327a 6), viz

d rozdlen msta

uinili misti

rovnmi (1282a 2)

mu a ena soust domcnosti

analogie pro dv tm stejn
prostedcch

- o zdraa vhodnch prostedcch k jeho dosaen

lkastv nezn
pklad pro

ve snaze po zdrav mez

kad umn sledujc svj cl co nejlpe, tedy i
pennictv, ve kterm jsou penze zkladem i clem
(1257b 25)

lidojedstv viz nchylnost k zabjen

lo mustvem dobe opaten
analogie pro stavu a potebu bdlosti

nad n (1320b 34)

lo na p

dlouh (dv stadia dlouh)

kter vlivem sv pli mal (velk) mry pozbude vlastn pirozenosti, analogi pro obec (1326a 37, 40, b 5)

vc,

lodnk
analogie pro obana; nerovnost lodnk ajejich zdatnosti m
ke zdaru plavby jako kolu vech (1276b 20)

376

msto

mrznut: nikdo se nestv tyranem, aby nezmrzl

pklad faktu, e nejvtho bezprv se lid dopoutj nikoliv z nutn poteby, ale z nadbytku (J 267a 14)

lkastv a nesprvn sudek lkae

pklad nesprvnho sudku o cli
tla

mal vydn, kter se opakuj

analogie pro vplen protizkonnosti (1307b 33)

ctnosti

lkaovo

vm stavu
(J331b 34)

obec, kter nen jej st (1328a 34)

tm, co zhotovil vrobce mod

analogie pro Lrsany, kte jsou tm, co jimi
(1275b 28)

Lakedaimoan

zenho pojet ctnost,

(1334a 42)

pklad potebn vci pro

mod

znalosti pro otroka (1255b 27)

pklad

majetek

sti

obce (1269b 15)

nabvn zdrav v ad
hypotetick analogie pro vysvtlen vhod
chce nyn kad stle vldnout (1279a 15)

adu,

pro kter

nchylnost k zabjen a lidojedstv

pklad divokosti, kter nepin statenost (1338b 24)
nmezdn prce
pklad nzkho, kter zhoruje

tlesn stav

(1337b 13)

napnn hlasu dt pi kiku

dodv sly jako zatajen dechu pi tkm tlesnm vkonu
(1336a 37)
npoj viz spnek a npoj
nstroj jako uiten vc
analogie pro vnj dobra - oboje m jistou mez (1323b 8)
nedospl, zestrl, dti, starci
pdavky, kter vyjaduj obanstv

377

s omezenm, jako analo-

DODATKY

gie pro nedokonalou

(1275a 14)

ast

ve

ANALOGIE

spoleenstv (kup. metoik)

oplzl ei navzdory zkazu

pklad otrockho chovn u svobodnho (1336b 13)

nedovrenmu nepslu vrchol

analogicky nepslu mldei zbava (1339a 30)

osnova vi tku z jin vlny

analogie pro pomr vldnoucch a ovldanch (1265b 20)

nejlep porizovni kon, skotu nebo ovce

pklady znalosti pedmt majetku pochzejc ze zkuenosti
(1258b 14)

ostatn umn
analogie politickho uspodn, protoe ani v nich nelze
vechny jednotlivosti pesn vyjdit (1269a 9)

neshody viz spolucestujc a neshody

otec jako krl

prototypem krle, kter je rodem stejn jako ovldan, ale
li se pirozenmi vlastnostmi, toti pomrem starho k
mladmu a rodi k dtti (1259b 14)

nevdlen hospodstv a pennictv

pklady

pro pouit majetku z dvojho hlediska (1257b 37)

ni emeslnk
pklad omezenho otroctv (1260b 1)
non

str
analogie pro

obany

hldajc stavu (1308a 29)

nos odchliv se od pmky k nosu jestba i tvaru ploskmu

pklad pece krsnho a hlednho du, pokud zachov mr
nost - a tento pklad tvo analogii pro snesitelnost odchliv se demokracie a oligarchie, pokud se odchylka nestupuje dle (1309b 23)
obec a jej innost
analogie jednotlivho
obouvn a

lovka

a jeho

innosti

(1325b 28)

smna

pklad

dvojho uvn te vci, boty, totijednoujako vci

vlastn, podruh nikoliv (1257a 9)
obsluha mnoha sluebnky v domcnosti
pklad hor starosti o spolenou vc, protoe kad se star
nejvce o sv vlastnictv a u spolenho pedpokld, e se
postar druh (1261 b 38)
opaten pro

otrok a jeho uit

pklad toho, co neobsahuje nic vzneenho, protoe pkazy
pro ivot neobsahuj nic krsnho (1325a 25)
otrok napomnn
napomnn otroka jako cesta k jeho ctnosti v protikladu k
pouhmu pkazu (1260b 8)
otuilost mu
analogi otuilosti en (1335b 12)
otuilost tla zpasnkova
pklad vsledku jednostrannho cvien (1335b 10)
ovinovn novorozeat tenkmi obaly u Kelt
pklad prospnho zvykn chladu od mal ika (133 6a 18)
pn a otrok
pklad pirozenho sdruovn

vlku

pklad prostedku

otrok
analogie nesobstanosti pro otrock spoleenstv (1291a 11),
analogie pro n ivot v mru a ve volnm ase bez uvn
dober (1334a 40), srov. volnost otrok

a nikoliv nejvyho cle (1325a 7)

378

379

(1252a 31)

DODATKY

ANALOGIE

pert a mdt krlov

pklad tch, kdo se hudb neu sami, ale opatuj si poitku
od jinch (1339a 37), tak i Laknov (1339b 2)
pala,

kithara

pklady nstroj vhodnch

pro odbornky (kte se zastn

a bav posluchae), nikoliv pro vyuovn k a jejich zdokonalen (1341 a 19), viz t vrobce pal
zvod

plody u vech mladch ivoinch rodi jsou slab

analogicky je tomu u lid (1335a 14)

pedmty vidn
pklad mal

podobnosti s mravnmi jevy (1340a 30)

pechod pes

nepatrn pkop roztrhv iky

analogie pro vznik roztrky z rozdl (1303b 13)

pekrsn,

velice bohat, nebo velice chud, i slab mu

odchlen od stedu, kter nenaslouch rozumu
(1295b 7)

pklad

peuovn

svou obtnost

tvo

analogii pro pravu stavy (1289a 4)

podoba boh dle lid

jako lid vnj podob boh propjuj svou, tak i jejich
souit (bozi maj krle) (1252b 26)

prodn

politick umn lidi netvo, nbr je pijm od prody

analogie pro hospodovo nakldn s prodou poskytujc
vivu (1258a 22)

pvodn spolenost

posvtn psn ukliduj

analogie lku a proiovacho

radost z obrazu
pklad radosti z podoby toho, kdo je zobrazen (1340a 25)

prostedku

(1342a 11)

potomci rodi pli mladch

jsou tlesn i rozumov nedokonale vyvinuti
di zestrlch (1335b 30)

stejn jako

ro-

potrava a pda
pklady spolenho

povaha

a stejnho pro

spolenky

(1328a 28)

ochoench domcch zvat

pklad

zlepen povahy
(1254b 11)

(vi

divokm), slou-li

lovku

pedmt

(1258a 7)

hmatu a chuti

pklad pedmt bez

analogie pro kadou obec jako obec pirozenou (1252b 31)

rostliny
jako rostliny ze zem, tak pejm dt od rodiky (1335b
19)
rozjmav ivot
pklad ivota oprotnho od vnjch vc (1324a 28)
rozum jako vldce
rozum vldne nad dostivost jako politik a krl (1254b 6)
roe i

poitek
pklad nadbytku

sloeniny a st
analogie pro fakt, e ne vechno, co je nutn potebn v obci,
je jej st (kup. majetek) (1328a 23)

podobnosti s mravnmi jevy (1340a 30)

380

svcen jako jedno nin

analogie pro zizovn ad pi malm potu obyvatelstva
(1299b 9)

ruka z kamene jako ruka

pklad stejnojmennho

oznaen (1253a

381

23)

ANALOGIE

DODATKY
bze,

rytmy a npvy
analogie mravnch vlastnost (povaha hnvu a klidnosti, munosti a umenosti atd.) (1340a 11)

soustrast a

d rozdlen msta

spnek a npoj
pklad uit

analogie pro

venkova (1331 b 14)

pemo

eka

a pramen
jejich totonost ve zmn tvo analogii pro totonost obce
pi umrn a rozen obyvatel (1276a 36)

sbor, harmonie
promna tho sboru z komickho v tragick a naopak a promna harmonie z tch tnjsou analogi pro spolenost tch
lid v obcch s rznmi stavami (1276b 4, 8)
sdruovn eny a mue za elem plozen
pklad sdruovn jednotlivc, kte nemohou bt bez sebe
(vrozenho pudu zachovn rodu) (1252a 28)
skrblictv a
dvma

rozmailost

krajnostmi v

ivot lovka

(1326b 19)

slab strava pidan k vivn

tvo celek prospvajc, a tak i jednotlivec v celku,
v sudku nevyspl (1281 b 37)

sle

pro hru a zotaven (1339b 17)

pro chud a zmon (anebo pro jedny a druh)

zsady rovnosti pro d, kterm je stava
(1290a 10)

pklad spolen

spolucestujc a neshody mezi nimi pro

malikosti

pklad zneptelen len spoleenstv pro malikosti vli-

vem astho styku - a to plat i pro

(1263a 17)

spolen

majetek

spravedliv pokuty a tresty

pklad vynucenho, kter sice pichz z ctnosti, ale podmnn, nikoliv prost (1332a 12)
spravedliv zskvn
pklad sti vlenictv nebo

lovectv (1255b 38)

stti se jinm
analogie pro stdn ve vld: odstupujc se podrobuj tm,
kterm jest vlda svena (1261 b 5)
stavitel viz vldcv kol

smje

sladkost
ztrta sladkosti ve velkm mnostv vody je analogick ochabovn lsky otcovsk a synovsk v obci komunistick
(1262b 17)
snen starch tyranid
analogie nynjho snen oligarchi (1318b 18)
sofistick dkaz, e souhrn malch vc je mal
analogie pro klam rozumu pi dlen trat (1307b 36)

382

neho

rzn

spolen

enk obviovan

z protizkonnosti
analogie vtze obviovnho z prva vlastnictv nad
enm (1255a 8)

naden
vn ptomnch ve vech duch v
(1342a 7)

pklady

slo
pklad lena skupiny,

sud

do kter nenle blaenost - kdy celek me bt sud, ale sti nikoliv (proti Platnov stave)
(1264b 21)

svoboda
jako zvodn cena pro vechny otroky (l330a 34)
astn na ostrovech blaench
pklad tch, kte se maj

spravedlnosti a

umenosti

nejlpe a kte
(l334a 32)

383

potebuj

mnoho

ANALOGIE

DODATKY

vec a ostatn emeslnc

pklad tch, kte nejsou
od otroka) (1260b 1)
tlo

tlo

tlo

a jeho st
analogie pro

ublen na
pirozen

tm,

jsou (na rozdl

hdky a nadvky
pro ty, kte zavdj komunistick
stv (1262a 26)

ublen na
st

tle,

spoleen

milostn pletky a vrady

ktermi chrn pbuzenstv (1262b 30)

pklady skutk, ped

soudnosti (1270b 40)

a jeho strava i at
kozen tlu stejnou stravou (atem) u nestejnch a nestejnou stravou (atem) u stejnch tvo analogii pro inek hodnost v neobmezenm krlovstv (1287a 14)
zpasnka
pklad jednostrann tlesn

tle,

pklady obt

tovn,

smlouvy
soudn

pklad

pe

(1317b 28)

d a obec
jako se tlo skld z d, tak obec z tch, kter pln jej kol
(1326a 14, 21)

otuilosti (1335b 10)

uml

Thals z Mltu a olivov lisy

pklad vdlksk vypotavosti vyjadujc

obecn pravidlo; ukazuje, e pro filosofy by bylo snadno zbohatnouti,

kdyby chtli (1259a 6)

tkadlec a loa se svou ltkou pro kol

analogie k politikovi a zkonodrci s jejich ltkou pro kol
(oban a zem) (1326a 1)
tkalcovstv vlnu nevyrb
pklad upoteben

toho, co bylo poskytnuto

prodou

(1258a 25)
tnina ajej rz
jako napodobeniny mrav:
smen ldsk tnina: nakav a stsnn naladn
drsk: mrn a vn naladn
frysk: naden (1340b 1), srov. zeslbl lid

kresba a skutenost (nekrsn mu a krsn mu)

analogie pro vztah jednotlivce z mnostv a dnho mue
(1281 bll)

umyvadlo
ve vrokuAmsise - z umyvadla ulita modla, kter se prokazuje cta jako analogie pro prokzn cty tomu, kdo vyel z
lidu a stal se krlem; pklad pvodn pirozen rovnch prvk, z nich poslze jeden vldne a druh poslouch (1259b
9)
rok pochz jako penz z penz
analogie nepirozenosti vdlkstv (lichvstv) vi pen
zm pouitm pro smnu (1258b 6)
sta a aludek, dy, ui a jejich spojenina
nutn sti ivoich v rznch spojeninch tvocch druhy
ivoich jsou analogi pro mnoh (nutn) sti spojen v
monch stavch jako celcch (J290b 27)

tnina drsk a frysk se svmi druhy

analogie pro zkladn stavy a jejich poddruhy (1290a 22)

stava
analogie pro ivot obce (1295b 1)

tnina frysk
mezi tninami m bti inek takov, jak m
nstroji (vzruen a ve) (1342b 2)

velk domcnost a mal obec bez rozdlu

nesprvn analogie, ve kter se chybn ukazuje, e nen rozdl mezi politikem, krlem, hospodem a pnem (1252a 13)

384

pala

mezi

385

ANALOGIE

DODATKY

veslo a

veslai

pklady neoduevnnho a oduevnnho nstroje (l253b

29)
vinn kee v hlopnch adch
analogie pro bezpen a zrove vkusn uspodn st
msta (l330b 29)
vino za obili

pklad smny pedmt spoteby, jak to in nrodov

vldnouc a poslouchajic sloka due

analogie pirozen vldy - vztah mezi tdami (svobodn - otrok, pohlav musk - ensk, mu - dt) (l260a 5)
vldnout Diovi
analogie pro vldu nad tm, kdo vynik ctnost (l284b 3l)
velitel jizdy, vojevdce
pklad vldnut zskanho slubou pod jinm velitelem jzdy nebo vojevdcem - a tak i ve vld obansk (l277b 10)

(l257a 28)
vlidn
vitr severni a jini jako hlavni vtry
analogie pro dv zkladn stavy (a ostatn jsou analogicky
odchylkami od nich) (l290a 14)
vitr zpadni piazen k severnimu a vchodni k jinimu
analogie pro pojet aristokracie jako druhu oligarchie a polteie jako druhu demokracie (l290a 19)
vlda krlovsk nad dtmi
pklad vldy nad svobodnmi, ale vldy pirozen vysplejch (l259b 4)
vlda nad lovkem
pklad lep vldy, ne je vlda nad zvetem - vlda nad
lepmi poddanmi je lep (l254a 26)
vlda nadsvobodnmi a vlda nad otroky
analogie rozdlu mezi bytost pirozen svobodnou a pirozen otrockou (l325a 28)
vlda politick nad enou
pklad vldy nad bytostmi svobodnmi, a to vldy pirozen
schopnjch (l259b 1)
vldcv kol kolem stavitele
pklad pro uplatnn rozumu

(l260a 28)

386

zmuil pouivni majetku

nemonho pouit majetku (l265a 37)

pklady

vlk
pklad

divokho zvete neschopnho podstoupiti krsn boj

(l338b 30)

voda ve vtim mnostvi

analogie neporuitelnosti pro
bodnch (l286a 32)

vt

celek

spoleenstv

svo-

voj in, rolnk, emeslnik, radni, soudce

pklad schopnost, kter mohou bt u tch, na rozdl od
chudobnosti a bohatosti - z toho pak vymezen st obce
(l291b2)
volba geometra geometry
analogie pro volbu ednk (znalc) a skldn t (l282a
9), srov. lkaovo skldni t
volnost otrok
pklad demokratickho

zzen

v tyranid (l319b 28)

voln as cilem
analogie k mru, kter je clem vlky (l334a 15)
vrady viz ubleni na

tle

387

DODATKY

ANALOGIE

vhradn prodej zbo

pklad monoplia jako zpsobu opatovn
r nemaj penz (1259a 23)

penz

obc, kte-

vrobce pal
analogie pro poddanho - vrobci pal toti vldne pitec
jako vldnouc poddanmu (1277b 30)
vysok postava (nebo krsa) jako hledisko pi rozdlovn ad
analogie pro rozdlovn ad v oligarchii (1290b 4)
vyehrad
pklad opevnnho msta,

kter nen vhodn pro vechna z

zen, nbr pro oligarchii (1330b 19)

zkon (dobr, patn, spravedliv, nespravedliv)

analogie stavy (1282b 10)
zkony Lakedaimonu na Krt
pklad jednotnho smovn k

nadvld

(1324b 8)

zhkan dti

(blahobytem a bohatstvm)
kdo nemaj smysl pro poslunost (1295b 17)

pklad tch,
zvata

divok, jedl
vhodn pro hostinu a ob (a nikoliv lid) tvo analogii pro
skutenost, e se jako otroci smj ovldat jen ti, kte jsou
k ovldn ureni svou pirozenost (1324b 39)

elezo a stbro ve smn

pklady pro dohodu vedouc k uvn penz jako pedpo
klad vzniku kupectv (1257a 38)
elezo pozbyv bitkosti
pklad pro uhynut obce, kter nabyla vldy, ale jejm clem
bylo vlen a podmaovn (1334a 9)
eny polovic svobodnch
analogie svobody a vchovy dvodem pro vchovu en
(1260b 19)

zva
dle velikosti vhy vyvauje pslun mnostv - analogicky
plat pro spojenectv, kter je ureno pro pomoc (1261 a 27)
zaveden i zruen adu
pklad zmny sti stavy (1301 b 18)
zdatnost len sboru
se li u nelnka a pomocnka a analogicky se li ctnost
oban obce (1277a Jl)
zdrav tlo snejc razy
analogie pro stavu a potebu

bdlosti

nad n (1320b 34)

zdrav viz nabvn zdrav

zeslbl lid
pklad pro nutnost pimench tni,n d!e ;~u (pr? s:~~~

zeslbl nikoliv napnav

(1342b 20)

psn,

388

nybrz toruny

mrnjf)

389

BIBLIOGRAFIE
TOM AKvINSK: Saneti Thomae Aquinatis in libros Politieorum Aristotelis expositio, ed. P. F. Raymundi & M. Spiazzi,
editio Marietti, Roma 1951.
TOM AKVINSK: Saneti Thomae Aquinatis sententia libri Politieorum, in: Opera omnia IV: Commentaria in Aristotelem
et alios, ed. R. Busa, Stuttgart/Bad Cannstatt 1980.

BIBLIOGRAFIE
III.
I. Vydn

eckho

textu

AUBONNET, JEAN (ed. & trans.): Aristote: Politique, bilingva,

Les Belles Lettres, Paris: (I = Hll) 1960,1968 2 , repro 1991,
(1l/1 = III+IV) 1971, 1989 2, (II/2 = V+VI) 1973, 1989 2,
(llIll = VII) 1986, (III/2 = VIII) 1989, totum repro Paris
1993.
DREIZEHNTER, ALOIS (ed.): Aristoteles' Politik, Studia et testimonia antiqua, Miinchen 1970.
JAUREGUI, MANUEL BRICEO (ed., trans. & notae) & ABONDANO,
IGNACIO RESTREPO (comm.): Aristteles de Estagira: La Poltiea, bi1ingva, Bogot 1989.
MARAS, JULlAN (ed. & trans.) & ARAUJO, MARA (ed., trans.
& notae): Aristteles: Poltiea, bilingva, Madrid 19892
NEWMAN, W. 1. (ed. & comm.): The Polities ofAristotle, 4 vol.,
Oxford 1887 (I-II), 1902 (III-IV), repro New York 1973,
Salem (N. H.) 1985-1988.
Ross, W. D. (ed.): Aristotelis Politiea, Scriptorum classicorum
bibliotheca oxoniensis, Oxford 1957.
SUSEMIHL, FRANZ (ed., trans. & notae): Aristoteles' Politik, bilingva, 2 vol., Aristoteles' Werke VI-VII, Leipzig 1879,
repro Aalen 1978.

II.

Peklady

(vetn dvojjazynch)

Stedovk komente

PETR z AUVERGNE: The Commentary of Peter of Auvergne on

Aristotle 's Polities. The inedited part: Book III, less. I-VI,
ed. & intr. Gundisalvus M. Grech, Roma 1967.

390

ApOSTLE, HIPPOCRATES G. & GERSON, LLOYD P. (trans.

& comm.): Aristotle 's Polities, Grinnell 1986.
AUBONNET, JEAN (ed. & trans.): Aristote: Politique, bilingva,
Les Belles Lettres, Paris: (I = Hll) 1960, 1968 2, repro 1991,
(lIlI = III+IV) 1971, 1989 2 , (II12 = V+VI) 1973, 1989 2 ,
(III/I = VII) 1986, (III/2 = VIII) 1989, totum repro Paris
1993.
AZCRATE, PATRICIO DE (trans.): Aristteles: La Poltica, Buenos
Aires 1941, 1974 12
BARKER, ERNEST (trans. & notae): The Polities of Aristotle,
Oxford 1946, abbr. 1948, corr. 1952, 1958, 1968, revised
with an introduction and notes by R. F. Stalley, Oxford
1995.
BONET, P. (trans.): Aristteles: La Poltiea, Barcelona 1974.
DREIZEHNTER, ALOIS (ed.): Aristoteles' Politik, Studia et testimonia antiqua, Miinchen 1970.
ELLlS, WILLIAM (trans.): Aristotle 's Polities: a Treatise on Government, London/New York 1893, repro 1912, 1943, 1947,
Buffalo (N. Y.) 1986.
ERNEST BARKER (trans. & comm.): The Polities of Aristotle,
Oxford 1946, corr. Oxford 1961.
EVERSON, STEPHEN (trans.): Aristotle: The Polities, CambridgelNew York 1988, (cum Ath. pol.) Cambridge/New York
1996.
GIGON, OLOf (trans.): Aristoteles: Politik und Staat der Athener, Ziirich 1955, (& comm.) Ziirich/Stuttgart 197]2, tantumPol.: Miinchen 1973,1996 7

391

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

GOHLKE, PAUL (trans.): Aristoteles: Politik, Aristoteles: Die

Lehrschriften VII 4, Paderborn 1959.
GUAL, CARLOS GARCA & JIMNEZ, AURELIo PREZ (trans. & notae): Aristteles: La Poltiea, Madrid 1977.
HERACLIDES LEMBUS (trans.): Heraclidis Lembi Exeerpta Politiarum, ed. & trans. Mervin R. Dilts, Durham 1971.
HICKS, R. D. & SUSEMIHL, FRANz (trans. & comm.): The Politics
ojAristotle, Books I-V: a revised text, London 1894, repro
NewYork 1976.
JAUREGUI, MANUEL BRICEO (ed., trans. & notae) & ABONDANO,
IGNACIO REsTREPO (comm.): Aristteles de Estagira: La Poltiea, bilingva, Bogot 1989.
JOWETT, BENJAMIN (trans. & comm.): The Polities oj Aristotle,
2 vo!., Oxford 1885; repro sine comm.: Oxford 1921, repro
1961 [= The Works of Aristotle X], New York 1943,1957,
1972, Cleveland 1952, Lunenburd (Vt.) 1964, Franklin Center (Pa.) 1977.
KHODOSS, CLAUDE & KHODOSS, FLORENCE (se!. & trans.): Aristote: Morale et politique, Paris 1961.
KRAUT, RICHARD (trans. & comm.): Aristotle: Polities. Books
VII and VIII, OxfordlNew York 1997.
LAURENTI, RENATo (trans.): Aristotele: La Politiea, Bari 1966;
Politiea - Costituzione degli Ateniensi, Bari 1972; Politiea
- Trattato sul! 'economia, Opere IX, Bari 1983, repro 1986;
Politiea, Roma 1993.
LORD, CARNES (trans. & comm.): Aristotle: The Politics, Chicago 1984.
Lours, PIERRE (trans. & notae): Aristote: La Politique, Paris
1996.
MARAS, JULIAN (ed. & trans.) & ARAUJO, MARA (ed., trans.
& notae): Aristteles: Poltiea, bilingva, Madrid 19892
MOERBEKE, GurLLELMUS DE (trans.): Aristoteles: Politiea (libri
1.-2. 11), translatio prior imperjeeta, ed. Pierre Michaud-Quantin, Brugges/Paris 1961.
MooRE, J. M. (trans. & comm.): Aristotle and Xenophon on
Democraey and Oligarchy, London 1975, repro 1983.

NEWMAN, W. L. (ed. & comm.): The Polities ojAristotle, 4 vol.,

Oxford 1887 (I-II), 1902 (III-IV), repro New York 1973,
Salem (N. H.) 1985-1988.
ORESME, NICOLE (trans.): Le livre de politiques Aristote, ed.
Albert Douglas Menut, Philadelphia 1970 [= Transactions
ofthe American Philosophical Society NS 60/6].
PELLEGRIN, PIERRE (trans. & comm.): Aristote: La Politique:
livre I, Paris 1983, repro 1990.
PELLEGRIN, PIERRE (trans. & comm.): Aristote: Les Politiques,
Paris 1990, 1993 2
ProTROWICZ, L. (trans. & notae): Polityka s dodaniem pseudo-Arystotelesowej Ekonomiki, Krakw 1964.
PRLOT, MARCEL (trans. & notae): Politique Aristote, Paris
1950.
RACKHAM, HARRY (ed. & trans.): Aristotle: Politics, Loeb Classical Library, London/Cambridge (Mass.) 1932, corr. 1944,
repro 1959, 1967, 1972, 1977, 1990.
REEvE, C. D. C. (trans. & notae): Aristotle: Politics, Indianapolis (In.) 1998.
ROBINSON, RICHARD (trans. & comm.): Aristotle: Polities, Books
III and IV, Oxford 1962, with a supplementary essay by
David Keyt: Oxford 1995.
ROLFEs, EUGEN (trans. & notae): Aristoteles: Politik, Leipzig
1912, 19223, mit einer Einleitung von Gnther Bien: Hamburg 19814, repr.1990.
SAITTA, GUISEPPE (se!., trans. & notae): Aristotele: La Politiea,
Bologna 1934, Firenze 196J2.
SAUNDERS, TREVOR J. (trans. & comm.): Aristotle: Polities,
Books I and II, OxfordlNew York 1995.
SCHOTRUMPF, ECKART (intr. & trans.): Aristoteles: Politik, Werke in deutscher bersetzung Bd. IX, 3 vo!., Berlin 1991
sqq.: I (= I) 1991, II (= II+III) 1991, III (= IV-VI) 1996.
SCHWARZ, FRANZ F. (trans.): Aristoteles: Politik: Sehriften zur
Staatstheorie, Stuttgart 1989.
SICHIROLLO, LIVIO (ed.) & FERRIOLO, MASSIMO VENTURl (trans.):
Aristotele: La Politica, Firenze 1980.
SIEGFRIED, WALTER (trans.): Aristoteles: Aujzeichnungen zur
Staatstheorie (sog. Politik), Kln 1967.

392

393

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

SIMPSON, PETER L. PHILLlPS (trans. & comm.): The Polities oj

Aristotle, Chapel Hill/London 1997.
SINCLAIR, T. A. (trans.): Aristotle: The Polities, Baltimore 1962.
SUSEMIHL, FRANcIscus (ed.): Aristotelis Politiea, Bibliotheca
Teubneriana, Leipzig 1882, corr. 1894; post Fr. Susernihlium recognovit Otto lmmisch, Leipzig 1909, corr. 1929.
SUSEMIHL, FRANz (ed., trans. & notae): Aristoteles' Politik, bilingva, 2 vol., Aristoteles' Werke VI-VII, Leipzig 1879,
repr. Aalenl978.
SUSEMIHL, FRANZ (trans.): Aristoteles: Politik, ed. Nelly Tsouyopoulos & Ernesto Grassi, Reinbek 1965.
TRICOT, J. (trans. & notae): Aristote: La Politique, Paris 1962,
repr. 1977, 1995.
VIANO, CARLO AUGUSTO (trans.): Aristotele: Politiea e Costituzione di Atene, Torino 1955, repr. 1992; La Politiea, Bari
1960, repr. Roma 1993.
WARRINGTON, J. (trans.): Aristotle: Polities and Athenian Constitution, London 1961, repr. 1973.
WEIL, RAYMONO (sel. & trans.): Politique Aristote, Paris
1966.

HAGER, FRITZ-PETER (ed.): Ethik und Politik des Aristoteles,

Darmstadt 1972.
KEYT, DAVID & MILLER, FREO D. MILLER, JR. (ed.): A Companion to Aristotle 's Polities, Oxford/Cambridge (Mass.) 1991.
McCARTHY, GEORGE E. (ed.): Marx and Aristotle. Nineteenth-century German Social Theory and Classieal Antiquity,
Lanham 1992.
PATZlG, GNTHER (ed.): Aristoteles' Politik: Akten des XI. Symposium Aristotelieum, FriedriehshaJenlBodensee, 25. 8.3. 9. 1987, Gottingen 1990.
PIRART, MARcEL (ed.): Aristote et Athnes = Aristotle and
Athens: Fribourg (Suisse) 23-25 mai 1991, Fribourg 1993.
STARK, RUDOLF (ed.): La Politique Aristote, Sept exposs et
diseussions par Rudolf Stark, Donald J. Allan, Pierre Aubenque e.a., Entretiens Hardt XI, Gnve 1965.

IV. Sekundrn literatura

a) Sbornky k Pol.:

Atti del Colloquio su .Poetica e politiea fra Platone e Aristotele ", Annali dell'Istituto Universitario Orientale di Napoli,
Roma 1988.
AUBENQUE, PIERRE (ed.) & TORDESILLAS, ALONSO (red.): Aristote
- Politique: tudes sur la Politique Aristote, Paris 1993.
BERTI, ENRICO & NAPOLlTANO VALDlTAR, LINDA M. (ed.): Etica,
politiea, retoriea: studi su Aristotele e la sua presenza
nell 'eta moderna, L' Aquila 1989.
CAMPESE, SILVIA & CALABI GIORELLO, FRANCESCA & BELTRAMETTI, ANNA A. (ed.): Aristotele e la erisi della politiea, Napoli
1977.

394

b) Monografie,

lnky

ad.:

AALDERS, G. J. D.: Die Theorie der gemisehten Verfassung im

Altertum, Amsterdam 1968.
ACCATTlNO, PAOLO: L 'anatomia della citt nella Politica di
Aristotele, Torino 1986.
ADKINS, A. W. H.: "The Connection Between Aristotle's Ethies
and Polities", in: Politieal Theory 12, 1984, pp. 29-50.
ADKINS, A. W. H. & WHITE, P. (ed.): The Greek Polis, Chicago
1986.
AOOMEIT, K.: Antike Denker uber den Staat, Heidelberg/Hamburg 1982.
ADOMEIT, K.: "Aristoteles als Politologe", in: Memorie del
X Congreso mundial ordinario de filosofie del dereeho e filosofia soeial, vol. X, Mxico 1984, pp. 81-96.
ADSHEAD, K.: .Aristotle, Politics V.2.7 (1302B34-1303All)",
in: Historia. Zeitsehrift Jur alte Gesehiehte 35, 1986, pp.
372-377.
AMBLER, WAYNE: "Aristotle on Nature and Politics: the Case of
Slavery", in: Politieal Theory 15, 1987, pp. 390-410.
ANAGNOSTOPOULOS, GEORGIOS: Aristotle on Philosophy oj Mind,
Ethies and Polities [= Topoi 15/1], Dordrecht 1996.

395

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

ANDERSON, WILLIAM: Man 's Guest for Political Knowledge: the

Study and Teaching of Politics in Ancient Times, Minneapolis 1964.
ANGEHRN, EMIL: "Die Ontologie des Politischen bei Plato und
Aristoteles. Teil I", in: Perspektiven der Philosophie 20,
1994, pp. 83-107.
ARENDT, HANNAH: Between Past and Future: Six Exercises in
Political Thought, New York 1961.
ARNIM, H. VON: Die politischcn Theorien des Altertums, Hildesheim 1974 2
ARNOLD, MARKus: Harmonien - Synonyma - Negationen: Studien zum Verhdltnis von Logik, Metaphysik und Politik bei
Platon, Aristoteles und Hegel, Wien 1993.
AUDRING, G.: "Uber Aristoteles' ,Teile des Staates' (/LQll Tlc;
1TAgWC;)", in: Aristoteles als Wissenschaftstheoretiker, ed.
J. Irmscher & R. Muller, Berlin [DDR] 1983, pp. 235-240.
BABBITT, SUSAN MARY: Oresme 's Livre de Politiques and the
France of Charles V, Philadelphia 1985.
BAECK, Lours: "Aristotle as Mediterranean Economist", in:
Diogenes 138, 1987, pp. 81-104.
BAKSHI, O. P.: Politics and Prejudice: Notes on Aristotle 's
Politieal Theory, Delhi 1975.
BARKER, E.: The Political Thought of Plato and Aristotle, New
York 1959.
BARUZZI, A.: "Aristoteles und Hegel vor dem Problem einer
praktischen Philosophie", in: Philosophisehes Jahrbuch
85,1978, pp. 162-166.
BARUZZI, A.: "Der Freie und der Sklave in Ethik und Politik des
Aristoteles", in: Philosophisches Jahrbuch 77, 1970, pp.
15-28.
BENHABIB, SEYLA: "In the Shadow of Aristotle and Hegel: Communicative Ethics and Current Controversies in Practical
Philosophy", in: Philosophical Forum 21, 1989-1990, pp.
1-31.
BERNINI, UGHETTO: "II ,progetto politico' di Lisandro sulla regalit spartana e la teorizzazione critica di Aristotele sui re
Spartani", in: Studi Italiani di Filologia Classica 3, 1985,
pp. 205-238.

BERNS, LAURENCE: "Spiritedness in Ethies and Polities: a Study

in Aristotelian Psychology", in: Interpretation 12, 1984,
pp. 335-348.
BERTELLI, L.: Historia e methodos: analisi critica e topica
politica nel secondo libro della Politica di Aristotele, Turin
1977.
BERTELLONI, FRANCISCO: "Die Thomasische Onto-theologische
Auffassung der Politik in ihrer historischen Zusammenhang", in: Freiburger Zeitschrift fiir Philosophie und Theologie 35,1988, pp. 331-352.
BERTELLONI, FRANCISCO: "De la poltica como ,sciencia legislativa' a 10 poltico ,secundum naturam' (Alberto Magno receptor de la Poltica de Aristteles)", in: Patristiea et Mediaevalia 12, 1991, pp. 3-31.
BERTHOUD, ARNAUD: Aristote et I 'argent, Paris 1981.
BERTRAND, J. M.: lmages du eorps dans la Politique Aristote:
langage et socit, Paris 1984.
BETBEDER, PH.: "Ethique et politique selon Aristote", in: Revue
des Sciences philosophiques et thologiques 54, 1970, pp.
453-488.
BIEN, GONTHER: Die Grundlegung der politischen Phi/osophie
bei Aristoteles, Freiburg i. Br. 1980.
BIEN, GONTHER: Die Grundlegung der politisehen Phi/osophie
bei Aristoteles, Freiburg 1973, 19802 ; it. pekl.: La filosofia
politica di Aristotele, Bologna 1985.
BLASUCCI, S.: II pensiero politico di Aristotele, Bari 1977.
BLEICKEN, J.: Die athenische Demokratie, Paderborn 1986.
BLOHBAUM, HELMUT: ZUl' Dialektik des Okologtebegriffs: unter
Bercksichtigung des Physisbegriffes beiAristoteles, Frankfurt am Main 1992.
BODOS, RICHARD: Politique et philosophie chez Aristote: recueil tudes, Namur 1991.
BODOS, RICHARD: "L'animal politique et l'animal conomique", in: Aristoteliea. Mlanges offertes a Marcel de Corte,
Bruxelles 1985, pp. 65-81.
BODOS, RICHARD: Aristote, lajustiee et la cit, Paris 1996.

396

397

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

BODOS, RICHARD: "Aristote et la condition humaine", in: Revue

philosophique de Louvain 81, 1983, pp. 189-203.
BODS, RICHARD: "La dure des rgimes politiques comme
condition de la morale selon Aristote", in: Justification de
l'thique. XIX" Congrs de I 'Association des Socits de
philosophie de langue francaise, Bruxelles 1984, pp.

BRAUN, EGON: Das dritte Buch der Aristotelischen Politik: Interpretation, Sitzungsberichte der sterreichischen Akademie der Wissenschaften, Phil.-Hist. Klasse, 247. Bd.,
4 Abh., Wien 1965.
BRAUN, EGON: .Aristokratie und Aristokratische Verfassungsform in der Aristotelischen Politik", in: Politeia und res

103-108.
BODOS, RICHARD: Le philosophe et la cit: recherches sur les

rapports entre morale et politique dans la pense d'Aristote, Paris 1982; angl. pekl.: The Political Dimensions oj
Aristotle 's Ethics, Albany 1993.
BOESCHE, ROGER: "Aristotle's ,Science' of Tyranny", in: History
ojPolitical Thought 14, 1993, pp. 1-25.
BOOKMAN, JOHN T.: "The Wisdom of the Many. An Analysis of
the Arguments of Books III and IV of Aristotle's Politics",
in: History ojPolitical Thought 13, 1992, pp. 1-12.
BOOTH, WILLIAM JAMES: "Politics and the Household: a Commentary on Aristotle's Politics Book One", in: History oj
Political Thought 2, 1981, pp. 203-226.
BOURRIOT, F.: .Le concept grec de cit et la Politique Aristote", in: L 'information historique 46, 1984, pp. 193-202.
BRACIN, E.: "Die extreme Demokratie bei Polybius und bei
Aristoteles", in: Jahreshefte des sterreichischen Archdologischen Instituts 54,1983, suppl. pp. 1-39.
BRANDT, R.: "Untersuchungen zur politischen Philosophie des
Aristoteles", in: Hermes 102, 1974, pp. 191-200.
BRAUN, EGON: "Konigtum und Aristokratie im dritten Buch der
aristotelischen Politik", in: Jahreshefte des sterreichi
schen Archiiologischen Instituts 49, 1971, suppl. 2, pp.

1-19.
BRAUN, EGON: Aristoteles uber Brger- und Menschentugend:
zu Politica III 4 und 5, Sitzungsberichte der sterreichischen Akademie der Wissenschaften, Phil.-Hist. Klasse,
236. Bd., 2. Abh., Wien 1961.
BRAUN, EGON: Aristoteles und die Paideia, Paderborn 1974.
BRAUN, EGON: Die Kritik der lakedaimonischen Verjassung in
den Politica des Aristoteles, Klagenfurt 1956.

398

publica: Beitrdge zum Verstiindnis von Politik. Recht und

Staat in der Antike, ed. Steinmetz, Wiesbaden 1969, pp.
148-180.
BROWNE, M.-D.: "Die Echtheit des Kommentars des hl. Thomas
von Aquin zur Politik des Aristoteles", in: Thomas von
Aquin, ed. K. Bernath, vol. I, Darmstadt 1978, pp. 24-33.
BRUNSCHWIG, JACQUES: .Du mouvement et de I'immobilit de la
loi", in: Revue lnternationale Philosophique 34, 1980, pp.

512-540.
CALABI GIORELLO, FRANCESCA: La citt dell'oikos: la politia di
Aristotele, Lucca 1984.
CAMBIANO, G.: "Aristotle and the Anonymous Opponents of
Slavery", in: Classical Slavery, ed. M. I. Finley, London
1987, pp. 22-41.
CAMPBELL, BLAIR: "Thought and Political Action in Athenian
Tradition: the Emergency of the ,Alienate Intellectual",
in: History ojPolitical Thought 5, 1984, pp. 17-60.
CAMPESE, SILVIA: .Pubblico e privato nella Politica di Aristotele", in: Sandalion 8-9, 1985-1986, pp. 59-83.
CARVALHO, JOHN M.: Authority and Aristotle: the Politics oj
Deliberation in Ancient Athens, Ann Arbor 1989.
CHAMBLlSS, 1. J.: .Aristotle's Conception of Childhood and the
Poliscraft", in: Educational Studies 13, 1982, pp. 33-43.
CHAN, JOSEPH: .Does Aristotle's Political Theory Rest on a
'Blunder'?", in: History oj Political Thought 13, 1992, pp.

189-202.
CHARNEY, ANN P.: "Spiritedness and Piety in Aristotle", in: Understanding the political spirit, ed. Catherine H. Zuckert,
New Haven 1988, pp. 67-87.
CLARK, S. R. L.: .Aristotle's Woman", in: Hist01Y oj Political
Thought 3, 1982, pp. 177-191.

399

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

CLARK, S. R. L.: "Slaves and Citizens", in: Phi/osophy 60,

1985, pp. 27-46.
COLDSTREAM, J. N.: The Formation ofthe Greek Polis: Aristotle
and Archeology, Opladen 1984.
COOPER, J. M.: .Aristotle on the Goods of Fortune", in: Philosophical Review 94, 1985, pp. 173-196.
CORCELLA, ALDO: "Su Aristotele, Politica VII. 2, 1324a 23-25",
in: Elenchos 14, 1993, pp. 19-32.
CORCELLA, ALDO: "Aristotele e il dominio", in: Quaderni di
Storia 33, 1991, pp. 79-120.
CRUZ PRADOS, ALFREDO: "La Poltica de Aristteles y la democraca (II)", in: Anuario Fi/osfico 21,1988, pp. 9-32.
DAVID, E.: .Aristotle and Sparta", in: Ancient Society 13-14,
1982-1983, pp. 67-103.
DAVIES, J. C.: "Characteristics of Aristotle' s Political Theory",
in: Euphrosyne 12, 1983-1984, pp. 189-197.
DAVIS, MICHAEL: The Politics of Phi/osophy: a Commentary on
Aristotle 's Politics, Lanham 1996.
DAVIS, MICHAEL: "Politics and poetry. Aristotle' S Politics,
Books VII and VIII", in: Interpretation 19,1991-1992, pp.
157-168.
DAY, JAMES HOFFMAN & CHAMBERS, MORTlMER: Aristotle's History ofAthenian Democracy, Berkeley 1962.
DE LEY, HERMAN: Aristoteles: Polis & Phusis: inleiding tot
Aristoteles' Praktische Filosofie met vertaling van Politica
1, Gent 1986 2
DE LAIX, ROGER A.: "Aristotle's Conception of the Spartan
Constitution", in: Journal of History of Phi/osophy 12,
1974, pp. 21-30.
DE, KSHEMESH CHANDRA: Aristotle 's Politics: a Critical Study,
ed. Sobhanlal Mookerjee, Calcutta 1971.
DEFOURNY, MAURICE: Aristote: tudes SUl' la Politique, Paris
1932 2
DEL BARco, JOSE Lurs: "Virtud e interes: Fundamentos de la polis clasica y de la sociedad civil moderna", in: Pensamiento
46,1990, pp. 75-102.
Dslvloss, WILLIAM FENN: The Inj/uence of Aristotle 's Politics
and Ethics on Spenser, New York 1970.

DEMPF, ALOIS: Der Wertgedanke in der Aristotelischen Ethik

und Politik, Wien 1989.
DERBOLAV, J.: Von den Bedingungen gerechter Herrschaft. Studien zu Platon und Aristoteles, Stuttgart 1980.
DESPOTOPOULOS, C.: Aristote. SUl' la famille et la justice, Bruxelles 1983.
DEVELlN, ROBERT: "The Good Man and the Good Citizen in
Aristotle's Politics", in: Phronesis 18, 1973, pp. 71-79.
DOBBS, DARRELL DAVID: Aristotle 's Political Criticism of Plato 's Republic, Ann Arbor 1989.
DOLEZAL, JOSEPH PAUL: Aristoteles und die Demokratie: eine Untersuchung des aristotelischen DemokratiebegrifJes unter
besonderer Berilcksichtigung der geistesgeschichtlichen und
historischen Grundlagen, Frankfurt am Main 1974.
DOVATUR, ARISTID IVANOVI: Politika i Politiki Aristotla, Leningrad 1965.
DOVATUR, ARISTID IVANOVI: "Aristoteles, Politik 4.1 I, 1296a
38-40. Versuch einer Interpretation", in: Philologus 116,
1972, pp. 309-311.
DOVATUR, ARISTID IVANOVI: "Aristote et la polis", in: La philosophie grecque et sa porte culturelle et historique, ed.
A. Garcia & S. Mouraviev, Moskva 1985, pp. 220-228.
DREIZEHNTER, ALOIS: Untersuchungen ZUl' Textgeschichte der
Aristotelischen Politik, Leiden 1962.
EGGER, PAUL: Der Ursprung der Erziehungsziele in der Lehre
von Plato, Aristoteles und Neill: eine phi/osophische Orientierungshi/fe in der Kulturproblematik, Bern/Stuttgart
1989.
EVERSON, S.: "Aristotle on the Foundations of the State", in:
Political Studies 36, 1988, pp. 89-101.
FABBRINI, F.: "Aristotele et la democrazia", in: Proteus II/6,
1971, pp. 49-93.
FERRARI, J.: Ides SUl' la politique de Platon et d'Aristote et
autres textes, Paris 1983.
FINK, EUGEN: Metaphysik der Erziehung im Weltverstdndnis
von Plato und Aristoteles, Frankfurt a. M. 1970.

400

401

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

FINLEY, M. I.: Antike und moderne Demokratie, Stuttgart 1980

= Democracy ancient and modern, New Brunswick/London
1985.
FLOELER, CHRISTOPH: Rezeption und Interpretation der aristotelischen Politica im spdten Mittelalter, 2 SV., Amsterdam/
Philadelphia 1992.
FORTENBAUGH, W. W.: Aristotle on Emotion: a Contribution to
Philosophical Psychology, Rhetoric, Poetics, Politics and
Ethics, London/New York 1975.
FRlTZ, KURT VON: The Relevance ojAncient Social and Political
Philosophy for Dur Times: a Short Introduction to the Problem, Berlin 1974.
GERSON, LLOYD P.: .Aristotles Polis: a Community of the Virtuous", in: Proceedings oj the Boston Area Colloquium in
Ancient Philosophy 3, 1987, pp. 203-225.
GRABMANN, MARTIN: Die mittelalterliehen Kommentare zur Politik des Aristoteles, Sitzungsberichte der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Phil.-Hist. Abt., Jahrg. 1941,
Heft 10, Miinchen 1941.
GRIGNASCHI, MARIo: Vn eommentaire nominaliste de la Politique Aristote: Jean Buridan, Louvain 1960.
GRIGNASCHI, M.: .Le role de I' Aristotlisme dans le ,Defensor
pacis"', in: Revue Histoire et de Philosophie Religieuses
25,1955, pp. 301-348.
GSCHNITZER, F. (ed.): Zur grieehisehen Staatskunde, Darmstadt
1969.
GUARIGLlA, OSVALDO NORBERTO: Etiea y poltiea segn Aristteles, 2 vol., Buenos Aires 1992.
GUARIGLlA, O. N.: "La Politica de Aristteles en una nueva
perspectiva", in: Revista latinoamerieana di Filosofia 5,
1979, pp. 77-89.
GUARIGLlA, O. N.: .Domiuacin y ligitimacin en la teorie poltica de Aristteles", in: Revista latinoamerieana di Filosofia 5,1979, pp. 15-42.
HAMBURGER, MAx: Morals and Law: the Growth oj Aristotle 's
Legal Theory, New Haven 1951.

HANTZ, HAROLD D.: "Justice and Equality in Aristotle's Nicomachean Ethics and Polities", in: Diotima 3, 1975, pp.
83-94.
HAVELOCK, ERIC A.: The Liberal Temper in Greek Politics, London/New Haven 1957, 19642
HENNIS, W.: Politik und praktisehe Philosophie: eine Studie
zur Rekonstruktion der politisehen Wissensehaft, Neuwied
1963.
HENTSCHKE [NESCHKE-HENTSCHKE], ADA BABETTE: Politik und
Philosophie bei Plato und Aristoteles: die Stellung der
Nomoi im Platonisehen Gesamtwerk und die politisehe
Theorie des Aristoteles, Frankfurt am Main 1971.
HEUSS, A.: "Aristoteles als Theoretiker des Totalitarismus", in:
Antike und Abendland 17, 1971, pp. 1-44.
HOFFE, O.: Praktisehe Philosophie: das Modell des Aristoteles,
Miinchen/Salzhurg 1971.
HOMIAK, MARclA L.: "Politics as Soul-making: Aristotle on
Becoming Good", in: Philosophia (Israel) 20, 1990, pp.
167-193.
HUBIG, H.: Die aristotelisehe Lehre von der Bewahrung der
Verfassungen, Saarhriicken 1960.
HUXLEY, G. L.: On Aristotle and Greek Soeiety: an Essay, Belfast 1979.
ILTlNG, K. H.: .Hegels Auseinandersetzung mit der aristotelischen Politik", in: Philosophisehes Jahrbueh 70, 19631964,pp.38-58.
IRWIN, T. H.: "Generosity and Property in Aristotle's Polities",
in: Soeial Philosophy and Poliey 4,1987, pp. 37-54.
IRWIN, T. H.: "Moral Science and Political Theory in Aristotle",
in: Crux (FS G. E. M. de Ste. Croix), ed. P. A. Cartledge
& F. D. Harvey, Exeter = History oj Political Thought 6,
1985, pp. 150-168.
IVNKA, E. VON: Die aristotelisehe Politik und die Stadtegriindungen Alexanders des Grofen, Budapest 1938.
JACKSON, M. W.: "Aristotle on Rawls: a Critique of Quantitative Justice", in: Journal oj Value Inquiry 19, 1985, pp.
99-110.

402

403

DODATKY
JOHNSON, CURTlS N.: Aristotle's Theory of the State, New York
1990.
JOHNSON, CURTlS N.: "The Hobbesian Conception of Sovereignty and Aristotle's Politics", in: Journal oj the History oj
ldeas 46, 1985, pp. 327-348.
JOHNSON, CURTlS N.: "Aristotle's Polity: Mixed or Middle Constitution?", in: History oj Political Thought 9, 1988, pp.
189-204.
JOHNSON, CURTlS N.: "Who is Aristotle's Citizen", in: Phronesis
29, 1984, pp. 73-90.
JOHNSTONE, CHRISTOPHER LYLE: "An Aristote1ian Trilogy: Ethics,
Rhetoric, Politics, and the Search for Moral Truth" , in:
Philosophy and Rhetorics 13,1980, pp. 1-24.
KAHLENBERG, KATHE: Beitrag zur lnterpretation des III. Buches
der aristotelischen Politik, Ohlau 1934.
KAMP, ANDREAS: "Die aristotelische Theorie der Tyrannis", in:
Philosophisches Jahrbuch 92, 1985, pp. 17-34.
KAMP, ANDREAS: Die politische Philosophie des Aristoteles und
ihre metaphysischen Grundlagen: Wesenstheorie und Polisordnung, Freiburg 1985.
KAMP, ANDREAS: Aristoteles' Theorie der Polis: Voraussetzungen und Zentralthemen, Frankfurt am MainINew York
1990.
KEANEY, J. J.: "Aristotle, Politics 2. 12.1274a22-b28", in: American Journal ojAncient History 6, 1981, pp. 97-100.
KEYT, DAVID: "Distributive Justice in Aristotle's Ethics and
Politics", in: Topoi 4,1985, pp. 23-46.
KEYT, DAVID: "The Meaning of Bios in Aristotle's Ethics and
Politics", in: Ancient Philosophy 9,1989, pp. 15-21.
KEYT, DAVID: "Three Fundamenta1 Theorems in Aristotle's Politics", in: Phronesis 32, 1987, pp. 54-79.
KEYT, DAVID: .Aristotle and Anarchism", in: Reason Papers
18,1993, pp. 133-152.
KOCH, F. A.: "Gerechtigkeit als Gedankenexperiment. Rawls
und Aristoteles", in: Zeitschrift Jur philosophische Forschung 32, 1978, pp. 239-253.

404

BIBLIOGRAFIE
KOPIJ, STANISLAS: Le but de la cit aprs les commentaires de
Saint Thomas sur la Morale et sur la Politique Aristote,
Paris 1939.
KOSLOWSKI, PETER: Zum Verhltnis von Polis und Oikos bei
Aristoteles: Politik und Okonomie bei Aristoteles, Straubing 1979, Mi.inchen 1979 2 , (ut Politik und. .. ) Ti.ibingen
1993].
KULLMANN, W.: "Der Mensch als politisches Lebewesen bei
Aristoteles", in: Hermes 108, 1980, pp. 419-443.
KULLMANN, W.: "Equality in Aristotle's Political Thought", in:
Equality and lnequality oj Man in Ancient Thought, ed. 1.
Kajanto, Helsinki 1984, pp. 31-44.
LAIRD, J.: .Hobbes on Aristotle's Politics", in: Proceedings oj
the Aristotelian Society 43, 1943, pp. 1-20.
LANZA, D.: "La critica aristotelica a Platone e i due piani della
Politica", in: Athenaeum NS 49,1971, pp. 355-392.
LAUFER, H.: Das Kriterium politischen Handelns: eine Studie
zur Freund-Feind-Doktrin von C. Schmitt auJ der Grundlage der aristotelischen Theorie der Politik. Zugleich ein
Beitrag zur Methode der Politischen Wissenscha.ften,
Wi.irzburg 1962.
LAURENTI, RENATO: Genesi e Jormazione della Politica di Aristotele, Padova 1965.
LAURENTI, RENATO: lntroduzione al/a Politica di Aristotele,
Roma 1992.
LAVRENCIC, M.: Syssition. Untersuchung zu den spartanischen
GemeinschaJtsmahlen, Graz 1986.
LENK, H. (ed.): Handlungstheorien - interdisziplindr, 2 vol.,
Mi.inchen 1979.
Lsvv, E.: .L'artisan dans la Politique d'Aristote", in: Ktma 4,
1979, pp. 31-46.
LEYDEN, WOLFGANG VON: Aristotle on Equality and Justice: His
Political Argument, Basingstoke 1985.
LICHTENBLAU, M.: Untersuchungen zur Gesselscha.ftstheorie des
Aristoteles, Halle 1983.
LINARES, FILADELFO: Der Philosoph und die Politik, Bodenheim
1972.

405

DODATKY

BIBLIQGRAFIE

LINTOTT, ANDREW: "Aristotle and Dernocracy", in: Classical

Quarterly 86,1992, pp. 114-128.
LOBKOWICZ, N.: Theory and Practice: History oj a Concept
from Aristotle to Marx, London 1967.
LOMBARD, JEAN: Aristote: politique et ducation, Paris 1994.
LORD, CARNES: .Politics and Philosophy in Aristotle's Politics",
in: Hermes 106,1978, pp. 336-357.
LORD, CARNES: Education and Culture in the Political Thought
ojAristotle, lthaca 1982.
LORD, CARNES & O'CONNOR, DAVID K. (ed.): Essays on the
Foundations oj Aristotelian Political Science, Berkeley
1991.
MANSFIELD JR., HARVEY C.: "Marx on Aristotle", in: Review oj
Metaphysics 37, 1980, pp. 351-367.
MANSFIELD JR., HARVEY C.: "Commentary on Gerson's ,Aristotle's Po1is: a Community ofthe Virtuous"', in: The Boston
Area Colloquium in Ancient Philosophy 3, 1987, pp. 226228.
MARTN FERRERo, FRANCISCO: El Libro II de la Poltica de Aristteles: la autenticidad del capitulo 12, Sa1amanca 1984.
MASTERS, ROGER D.: "The Case of Aristotle's Missing Dialogues: Who Wrote the Sophist, the Statesman, and the Polities?", in: Political Theory 5,1977, pp. 31-60.
MAURI ALVAREZ, MARGARITA: .Breves notas acerca de 1a Poltica de Aristte1es", in: Sapientia 45, 1990, pp. 205-210.
MAYHEW, ROBERT: Aristotle 's Criticism oj Plato 's Repub1ic,
Lanham 1997.
MEIJER, PIETER ANE: Chronologie en redactie van Aristoteles'
Politica, Assen 1962.
MEIKLE, SCOTT: .Aristotle on Equa1ity and Market Exchange",
in: Journal ojHellenic Studies 111, 1991, pp. 193-196.
ME/KLE, SCOTT: "Aristotle on Money", in: Phronesis 39, 1994,
pp. 26-44.
MEIKLE, SCOTT: Aristotle 's Economic Thought, Oxford 1995.
MEINEL, M.: Die Rechtfertigung des Staates bei Aristoteles,
Mainz 1975.
MILLER JR., FRED D.: Nature, Justice, and Rights in Aristotle 's
Po1itics, Oxford/New York 1995.

MILLER, R. W.: "Marx and Aristotle: a Kind of Consequentialism", in: Canadian Journal oj Philosophy, Suppl. VII,
1981, pp. 323-352.
MIRHADY, DAVID C.: .Aristotle on the Rhetoric of Law", Greek,
Roman and Byzantine Studies 31, 1990, pp. 393-410.
MORENO, AMPARO: La otra poltica de Aristteles: cultura de
masas y divulgaein del arquetipo viril, Barcelona 1988.
MOULAKIS, A.: Homonoia. Eintracht und die Entwicklung eines
politischen BewujJtseins, Miinchen 1969.
MULGAN, RICHARD G.: Aristotle 's Political Theory: an Introduction for Students ojPolitical Theory, Oxford/New York
1977.
MULGAN, RICHARD G.: .Aristotle and the Va1ue ofPo1itica1 Participation", in: Politieal Theory 18, 1990, pp. 195-215.
MULGAN, RICHARD G.: "Plato, Aristotle, and Political Obligation", in: Prudentia 6, 1974, pp. 59-66.
MULGAN, RICHARD G.: "A Note on Aristotle's Absolute Ruler",
in: Phronesis 19, 1974, pp. 66-69.
MULGAN, RICHARD G.: .Aristotles Doctrine that Man Is a Po1itical Animal", in: Hermes 102, 1974, pp. 438-445.
MULLER, A.: Autonome Theorie und lnteressedenken. Studien
zur politischen Philosophie bei Platon, Aristoteles und Cicero, Wiesbaden 1971.
MURPHY, JAMES BERNARD: The Moral Economy oj Labor: Aristotelian Themes in Eeonomic Theory, New Haven 1993.
NEDERMAN, CARY 1.: .Aristotle as Authority: Alternative Aristote1ian Sources of Late Mediaeva1 Po1itica1 Theory", in:
History ojEuropean ldeas 8, 1987, pp. 31-44.
NICHOLS, MARY P.: Citizens and Statesmen: a Study oj Aristotle 's Politics, Lanham 1992.
NOULAS, VASSILlS: Ethik und Politik bei Aristoteles: ein Beitrag
zur Rehabilitierung der aristotelischen praktischen Philosophie, Lollar bei GieBenlAthnai 1977.
NUSSBAUM, MARTHA: Politieke dieren. Aristoteles over de natuur en het menselijk bedrijf, Baarn 1991.
NUSSBAUM, MARTHA: "Nature, Function, and Capability:
Aristotle on Po1itica1 Distribution", in: Oxford Studies in
Ancient Philosophy, Suppl. 1988, pp. 145-214.

406

407

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

ONCKEN, WILHELM: Die Staatslehre des Aristoteles in historisch-politischen Umrissen. Ein Beitrag zur Gesehiehte der
hellenisehen Staatsidee und zur Einfiihrung in die aristotelisehe Politik, Leipzig 1870-1875, repro Aalen 1964.
PANARESE, ANGELO: Felicita e eittadinanza nella teoria politiea
di Aristotele, Manduria 1993.
PANNIER, JORG: Das Vexierbild des Politisehen: Dolf Sternberger als politiseher Aristoteliker, Berlin 1996.
PAPADlS, DIMlTRIS: "Der Begriff der Demokratie bei Protagoras
und Aristoteles", in: Philosophia (Ath.) 19-20, 1989-1990,
pp. 179-192.
PAPAGEORGIOU, C. I.: "Four Ol' Five Types of Democracy in
Aristotle?", in: History of Political Thought 11, 1990, pp.
1-8.
PAREL, ANTHONY (ed.) : Ideology, Philosophy and Politics, Waterloo 1983.
PELLEGRIN, PIERRE: "La Politique Aristote: unit et fractures",
in: Revue Philosophique Francoise 177, 1987, pp. 129159.
PLlCKAT, BERNT: Aristoteles' Begrndung des politisch Guten:
die politische Aufgabenstellung der mittleren Biieher der
Politik und ihre Interpretation in der gegenwrtigen und
mittelalterlichen Diskussion, Frankfurt am Main 1989.
PRIDDAT, BIRGER P.: "Die politische Wissenschaft von Reichtum
und Menschen. Aristote1ische Reminiszenzen in der politischen Okonornie des 19. Jahrhunderts", in: Archiv fr
Rechts- und Sozialphilosophie 75,1989, pp. 171-195.
PRIDDAT, BIRGER P.: Beispiele zur Geschichte der Interpretation
von Aristoteles' Okonomik (Politik I, 8-11) vom Ende des
18. bis ins 20. Jhdt., Hamburg 1988.
QUlNN, TIMOTHY SEAN: "Parts and Wholes in Aristotle's Politics, Book III", in: Southern Journal of Philosophy 24,
1986, pp. 577-588.
RASMUSSEN, DOUGLAS B. & DEN VYL, DOUGLAS 1.: Liberty and
Nature: an Aristotelian Defense ofLiberal Order, La SaUe
(III.) 1991.
RAUBITSCHEK, A. E.: "Aristoteles uber den Ostrakismos", in:
Tyehe 1,1986, pp. 169-174.

RIEDEL, MANFRED: Metaphysik und Metapolitik: Studien zu

Aristoteles und zur politisehen Spraehe der neuzeitliehen
Philosophie, Frankfurt am Main 1975; it. pekl.: Metafisiea
e metapolitiea: studi su Aristotele e sul linguaggio politieo
della filosofie moderna, Bologna 1990.
RIESENFELD, PAUL: Politik und Musik: Von grossen Zeitaltern zu
kleinen Gleiehsehaltern (Von Plato und Aristoteles bis zu
Stalin und Hitler), Ramat Gan 1958.
RITTER, JOACHIM: Metaphysik und Politik: Studien zu Aristoteles
und Hegel, Frankfurt am Main 1969, 1977, 1988 2
RODRIGO, PIERRE: "Aristote urbaniste: ,L'esprit de gometrie' et
la Politeia", Philosophia (Ath.) 19-20, 1989-1990, pp.
278-296.
ROHL, KLAUS F.: Die Gerechtigkeitstheorie des Aristoteles aus
der Sieht sozialpsychologischer Gerechtigkeitsforschung,
Baden-Baden 1992.
ROMEYER-DHERBEY, GILBERT: "Le status social Aristote a
Athnes", in: Revue de Mtaphysique et de Morale 91,
1986, pp. 365-378.
ROSEN, F.: "The Political Context of Aristotle's Categories of
Justice", in: Phronesis 20, 1975, pp. 228-240.
ROSEN, K.: "Aristoteles", in: Gesehiehte der politischen Ideen.
Von Homer bis zur Gegenwart, ed. H. Fenske et al., Konigstein/Ts. 1981, pp. 69-85.
ROWE, C. 1.: .Aims and Methods of Aristotle's Politics", in:
Clasieal Quarterly NS 27, 1977, pp. 159-172.
RYFFEL, H.: MET<Xl3oA'J 'TfOAVl'ELWV. Der Wandel der Staatenverfassungen, Bern 1949.
SAUNDERS, T. J.: .Aristotle and Bagehot on Constitutional Deception", in: Tria lustra, FS John Pinsent, ed. H. D. JoceIyn, Liverpool 1993, pp. 45-57.
SCHEFOLD, BERTRAM: Aristoteles, der Klassiker des antiken
Wirtsehaftsdenkens: Die Okonomik als Teil der praktischen
Philosophie des Aristoteles, Dsseldorf 1992.
SCHEFOLO, BERTRAM & ENGELS, WOLFRAM & HAX, HERBERT (ed.):
Vademeeum zu einem Klassiker des antiken Wirtschaftsdenkens, Dsseldorf 1992.

408

409

DODATKY

BIBLIOGRAFIE

SCHlELE, SIEGFRIED: Staatstheorien, Villingen-Schwenningen

1984.
SCHMIDT, JAMES: "A Raven with a Halo: the Translation of Aristotle's Politics", in: History oj Political Thought 7, 1986,
pp. 295-319.
SCHNEIDER, B.: "Bemerkungen zum Aristoteles Latinus: Spuren
einer Revision der Politiki.ibersetzungen des Wilhelm von
Moerbeke", in: Aristoteles: Werk und Wirkung, ed. Ji.irgen
Wiesner, vol. II, New York/Berlin 1987, pp. 487-497.
SCHOTT, ROBIN: .Aristotle on Women", in: Kinesis ll, 1982,
pp. 69-84.
SCHTRUMPF, ECKART: Die Analyse der Polis durch Aristoteles,
Amsterdam 1980.
SCHTRUMPF, ECKART: Die Bedeutung des Wortes "Ethos" in
der Politik des Aristoteles, Mi.inchen 1970.
SCHTRUMPF, ECKART: .Kritische berlegungen zur Ontologie
und Terminologie der aristotelischen Politik", in: Allgemeine Zeitschriftfiir Phi/osophie 6,1981, No. 2, pp. 26-47.
SCHTRUMPF, ECKART: .Aristotle on Sparta", in: The shadow oj
Sparta, ed. A. Powell & S. Hodkinson, LondonlNew York
1994, pp. 323-345.
SEIDL, H.: .Das Verhaltnis von Kari Marx zu Aristoteles", in:
Deutsche Zeitschrift jur Phi/osophie 29, 1979, pp. 661672.
SHULSKY, A.: The .Jnfrastructure" oj Aristot/e 's Politics, Chicago 1972.
SIMPSON, PETER: A Phi/osophical Commentary on the Politics oj
Aristot/e, Chapel Hill 1998.
SINACEUR, M. A. (ed.): Penser avec Aristote, Toulouse 1991.
SMITH, MICHAEL A.: Human Dignity and the Common Good in
the Aristotelian-Thomistic Tradition, Lewiston (N. Y.)
1995.
SMITH, NICHOLAS D.: "Aristotle's Theory of Natural Slavery",
in: Phoenix 37, 1983, pp. 109-122.
SPRINGBORG, P.: .Aristotle and the Problem of Needs", in: History ojPolitical Thought 5, 1984, pp. 393-424.
STEINMETZ, PETER: Schriften zu den Politika des Aristoteles,
HildesheimlNew York 1973.

STEPPER, RUTH: Die Monarchie in der Politik des Aristoteles,

Eichstatt 1991.
STERN, SAMUEL: Aristotle on the World-state, London 1968.
STERNBERGER, DOLF: Drei Wurzeln der Politik, Frankfurt am
Main 19842
STRAUSS, LEO: The City and Man, Chicago 1964.
SWANSON, JUDlTH ANN: The Pub/ic and the Private in Aristot/e 's
Political Phi/osophy, Ithaca (N. Y.) 1992.
SWAZO, NORMAN K.: "The Authentic Tele of Politics: a Reading
of Aristotle", in: History oj Political Thought 12, 1991, pp.
405-420.
TAYLOR, DENNIs: .Flew, Aristotle and Usury", in: Auslegung 9,
1982, pp. 76-84.
TOMBERG, F.: Polis und Nationalstaat. Eine vergleichende Uberbauanalyse im Anschluf an Aristoteles, Neuwied 1973.
TOULOUMAKOS, JOHANNES: Die theoretische Begriindung der Demokratie in der klassischen Zeit Griechenlands: die demokratische Argumentation in der Politik des Aristoteles,
Athnai/Bonn 1985.
TOULOUMAKOS, JOHANNES: "Aristoteles' Politik 1925-1985 (1.)",
in: Lustrum 32, 1990, pp. 177-282.
TOVAR, ANTONIO: Los hechos po/ticos en Platn y Aristteles,
Buenos Aires 1954.
TRIOLO, LUClA: "Destino storico di una tesi aristotelica in terna
di morale e politica", in: Rivista internazionale per filosofia di diritto 62, 1985, pp. 104-128.
VASOLI, C.: "La Politica di Aristotele e la sua utilizzazione da
parte di Marsilio da Padova", in: Medioevo 5, 1979, pp.
237-257.
VERGNIERES, SOLANGE: thique et politique chez Aristote: physis, thos, nomos, Paris 1995.
VERNIER, JEAN-MARIE: "Sociabilit humaine, justice et droit
chez Aristote et saint Thomas Aquin", in: Divus Thomas
93, 1990, pp. 58-78.
VILATTE, SYLVIE: Espace et temps: la cit aristotlicienne de la
Politique, Besancon/Paris 1995.

410

411

DODATKY
VILATTE, SYLVIE: .Aristote et les Arcadiens: ethnos et polis dans
la Politique", in: Dialogues histoire ancienne 10, 1984,
pp. 179-202.
VOEGELlN, ERNST: The New Science oj Politics, Chicago 1952;
nm. pekl.: Die neue Wissenschajt der Politik, Miinchen
1956, Salzburg 19773
WEBER-SCHAFER, PETER: Das Politische Denken der Griechen,
Miinchen 1969.
WEBER-SCHAFER, PETER: Einfhrung in die antike politische
Theorie, 2 vol., Darmstadt 1976.
WEIL, RAYMOND: Aristote et histoire: essai sur la Politique,
Paris 1960.
WERNER, ERIC: Mystique et politique: tudes de philosophie
politique, Lausanne 1979.
WIEDMANN, T. E. J.: Slavery, Oxford 1987.
WILES, ANN M.: "The Acratic Man and the Acratic State", in:
Proceedings oj the American Catholic Philosophical Association 57,1983, pp. 44-51.
WINTHROP, DELBA: "Aristotle and Political Responsibility", in:
Political Theory 3, 1975, pp. 406-422.
WOLFERS, BENEDIKT: Geschwtzige Philosophie: Thomas Hobbes' Kritik an Aristoteles, Wiirzburg 1991.
WOLFF, FRANCIS: "Justice et pouvoir (Aristote, Politique III, 913)", in: Phronesis 33, 1988, pp. 273-296.
WOLFF, FRANCIS: Aristote et la politique, Paris 1991.
WOOD, E. M. & WOOD, N.: Class Ideology and Ancient Political Theory. Socrates, Plato and Aristotle in Social Context, Oxford 1980.
YACK, BERNARD: "A Reinterpretation of Aristotle's Political
Teleology", in: History oj Political Thought 12, 1991, pp.
15-33.
YACK, BERNARD: The Problems oj a Political Animal: Community, Justice, and Conflict in Aristotelian Political Thought,
Berkeley 1993.
ZOLLlG, EDITH: Kritik der Moral - Moral der Kritik: Untersuchungen zum Problem der Freiheit bei Kant und zur
Politik bei Aristoteles, Ziirich 1988.

412

REJSTKY

DODATKY
VILATTE, SYLVIE: .Aristote et les Arcadiens: ethnos et polis dans
la Politique", in: Dialogues histoire ancienne 10, 1984,
pp. 179-202.
VOEGELlN, ERNST: The New Science oj Politics, Chicago 1952;
nm. pekl.: Die neue Wissenschajt der Politik, Miinchen
1956, Salzburg 19773
WEBER-SCHAFER, PETER: Das Politische Denken der Griechen,
Miinchen 1969.
WEBER-SCHAFER, PETER: Einfhrung in die antike politische
Theorie, 2 vol., Darmstadt 1976.
WEIL, RAYMOND: Aristote et histoire: essai sur la Politique,
Paris 1960.
WERNER, ERIC: Mystique et politique: tudes de philosophie
politique, Lausanne 1979.
WIEDMANN, T. E. J.: Slavery, Oxford 1987.
WILES, ANN M.: "The Acratic Man and the Acratic State", in:
Proceedings oj the American Catholic Philosophical Association 57,1983, pp. 44-51.
WINTHROP, DELBA: "Aristotle and Political Responsibility", in:
Political Theory 3, 1975, pp. 406-422.
WOLFERS, BENEDIKT: Geschwtzige Philosophie: Thomas Hobbes' Kritik an Aristoteles, Wiirzburg 1991.
WOLFF, FRANCIS: "Justice et pouvoir (Aristote, Politique III, 913)", in: Phronesis 33, 1988, pp. 273-296.
WOLFF, FRANCIS: Aristote et la politique, Paris 1991.
WOOD, E. M. & WOOD, N.: Class Ideology and Ancient Political Theory. Socrates, Plato and Aristotle in Social Context, Oxford 1980.
YACK, BERNARD: "A Reinterpretation of Aristotle's Political
Teleology", in: History oj Political Thought 12, 1991, pp.
15-33.
YACK, BERNARD: The Problems oj a Political Animal: Community, Justice, and Conflict in Aristotelian Political Thought,
Berkeley 1993.
ZOLLlG, EDITH: Kritik der Moral - Moral der Kritik: Untersuchungen zum Problem der Freiheit bei Kant und zur
Politik bei Aristoteles, Ziirich 1988.

412

REJSTKY

JMENN REJSTK
Abdos, mltsk osada
u Hellspontu, stavn
zmna 1305b33; 1306a31
Adams, pina jeho odpadu
od Kotya 1311b 22
Afrodt, cho Areova
1269b 29
Afyan v Thrkii 1319a 14
Agamemnn, vdce ek ped
Trjou 1285a ll;
1287b 14
Agsi1os, krl ve Spart
1306b 35
Achjov v Thessalii 1269b 6;
v Sybarid 1303a 29;
v Pontu 1338b 22
Aigna, nmon obchod 1291b
24; pokus o stavn pevrat
1306a 4
Ainos v Thrkii 1311b 21
Aithiopia, obsazovn ad
podle vysok postavy
uchaze 1290b 5
Aleuovci v Thessalii 1306a 30
Alkios, bsnk a odprce
Pittakv 1285a 37
A1kyon 1274a 35
Amadokos z Thrkie B12a 14
Amsis, egyptsk krl 1259b 8

Ambrakia, korintsk osada

v Ambrakii, stavn zzen
1303a23; vypuzen
Periandra 1304a 31;
1311a 40
Amfipolis, msto u strmonsk
ztoky 1306a 2
Amfipolan, jejich vypuzen
cha1kidskmi osadnky
1303b 2
Amynts z Makedonie 1311b
3, 14
Anaxi1os, tyran z Rhgia
1316a 38
Androdams z Rhgia, zkonodrce 1274b 23
Andan, obyvatel kykladskho ostrova Andru
1270b 12
Antilen, tyran z Chalkidy
1316a32
Antimenids, odprce Pittakv
1285a 36
Antissan 1303a 34
Antisthens, zakladatel
kynick koly, jeho bajka
o lvech a zajcch 1284a 15
Apollodros z Lmnu 1259a 1
Apollni ionsk 1290b ll;

415

'

REJSTKY

A. pontsk 1306a 9
1303a 36
Areopag v Athnch 1273b 39;
1274a 7; 1304a 20;
1315b22
Ars 1269b 28
Argejt 1269b 4; 1270a 2
Arg, lod' 1284a 24
Argonaut 1284a 23
Argos 1302b 18; 1303a 6;
1304a 25; 1310b 27
Archelos z Makedonie 1311b
8,30
Archis v Thbch 1306b 1
Archilochos, bsnk 1328a 3
Archts 1340b 26
Ariobarzans, persk satrapa
ve Frygii 1312a 16
Aristofans, bsnk, v Platnov Symposiu 1262b II
Aristogeitn svrhne Peisistratovce 1311a38
Aristotels Etika Nkomachova
1261a31; 1280a 18;
1295a 36; 1332a 8, 22;
Poetika 1341b 40
Arkadov 1261a 29; znepte
len s Lakny 1269b 4;
1270a 30
Arrabaios 1311b 12
Artapans 1311b 38
Asia, asijsk 1271b 36;
1285a21; 1289b40;
1327b 27
Astyags, krl mdsk
1312a 12
Atarneus 1267a 32,35
Athna, bohyn 1341b 3, 7
Apollan

Athny 1267b 18; 1268a 10;

1275b 35; 1291b 24,
1300b 28; 1302b 19;
1303a 8, b 10; 1305a 23,
b 25; 1310b 30; 1315b 30;
1319b21; 1322a20;
1341a 34
Athan 1284a 39; 1304a 6,
9,28; 1307b 22n.
Attalos 1311b 3
Ausonov v jin Itlii
1329b 20
Autofradats 1267a 32,36
Babyln, babylnsk 1265a
14; 1276a 28
Babylan 1284b 1
Bakchiovci 1274a 33
Basilid 1305b 19
Byzantion 1291b 23
Byzantt 1303a 33
ern moe 1303a 37

Dafnaios, vojevdce v Syrksch 1305a 26

Daidalos, socha 1253b 35
Dreios 1311b 38
Dekamnichos 1311b 30
Delfy 1303b 37; delfsk n
1252b 2
Derds 1311b 4
Dexandros 1304a 9
Diagors z Eretrie 1306a 36
Dikaia, kobyla ve Farslu
1262a 24
Diofantos, archn v Athnch
1267b 18

416

REJSTK JMENN

Diokls, vtz v Olympii

1274a 33 - bl
Din proti Dionsiovi 1312a 4,
34, b 16
Dionsios Mlad 1259a 28;
1286b 39; 1305a 26;
1306a 1; 1310b 30;
1313b 27; D. Star ze
Syrks 1307a39; 1312a
4,35, bll, 16
dionsovsk hry 1323a 2
drsk 1276b 9; 1290a 21n.;
1340b 4; 1342a 30, 34,
b 10, 12,16
Drakn,zkonodrce
v Athnch 1274b 15
Efia1ts 1274a 8
Egypt 1286a 13; pyramidy
1313b 22; zzen v Egypt
1329b 2n., 24
Egypan 1329b 32
Ekfantids, bsnk komedi
1341a 36
Elimeia, elimejsk, krajina
v Makedonii 1311b 13
lis 1306a 16
Epidamnos, msto na pobe
il1yrskm, korintsk osada
1267b 18; 1287a 7;
1301b 21; 1304a 13
Epimenids z Krty, proslul
sttnk a zkonodrce na
Krt 1252b 14
Eretria 1306a 35
Eretrijt 1289b 39
Erthry, insk osada v Mal
Asii 1305b 18

Etika Nkomachova, spis

Aristotelv 1261a 31;
1280a 18; 1295a 36; 1332a
8,22
Euagors 1311b 5
Eublos 1267a 31
Eunomia, bse Tyrtaiova
1307a 1
Eurpids, dram. bsnk, 1277a
19; 13lOa34; 1311b33;
1339a19
Euryfn, otec Hippodamv
1267b 22
Eurytin v Hrakleii 1306a 39
Euthykrats 1304a 12
Evropa, povaha evropskch
nrod 1285a 21; 1327b
24; e. pmosk pruh
1329b II
Falaris, tyran v Akragantu na
Siclii 1310b 28
Fales z Chalkdonu, kritika
jeho nvrhu na zzen
obce 1266a 39, b 31;
1267a3, 17, b 19; 1274b9
Farslos, msto v Thessalii
1262a 24; 1306a 10
Feidn z Argu 1310b 26;
F. z Korintu 1265b 12
Filippos makedonsk 1311b 2
Filolos z Korintu 1274a 3In.,
41, b2
Filoxenos, jeho dithyramb
1342b 9
Fan, Fkis, krajina ve
stednm ecku 1304a
10, 13

417

REJSTKY

Fkylids, bsnk z Mltu

v VI. stol. p. Kr.,
chvla stednho stavu
1295b 33
Foxos 1304a 29
Freatt, soud v athnskm
zem 1300b 29
frysk 1276b 9; 1290a2In.;
1340b 5; 1342a 33, b 2,
7, II
Frnichos, demagog v Athnch 1305b 27
Gela, msto v ji. Siclii
1316a 37
Geln v Syrksch 1302b 32;
1312b IOnn.; 1315b 34,
36;1316a33
Gorgis z Leontn, jeho
definice ctnosti 1260a 28;
jeho definice obana
1275b 26
Gorgos, tyran v Korintu
1315b 26
Hannn z Karthga 1307a 5
Harmodios 1311a 37-39
Hfaistovy trojnoky 1253b 36
Helen Theodektova 1255a 36
Hellanokrats z Lrsy
131lb 17
Hellas 1296a33
Hellnov (viz t ekov)
1268b 40; 1285a 21,30;
1295a 13; 1297b 16
hellnsk 1327b 22, 29, 34;
1333b 5
Hniochov 1338b 22

418

Hrai, msto v zp. Arkadii

1303a 15
Hrakleia, megarsk osada
v Pontu 1304b 31; 1305b
5, 11,36; 1306a 37, 39;
osada hraklejsk
1327b 14
Hrakleids z Ainu 1311b 21
Hrakleitos 1315a 30
Hrakleodros 1303a 19
Hrakls 1284a 23
Hsiodos 1252b 10; 1312b4
Hestiaia, pozdj reos na
Euboii 1303b 33
Hiern v Syrksch 1312b
11; 1313b 14; 1315b 34,
37
Hipparinos, Dionsiv tchn
1306a I
Hippodamos, architekt a
politik v Mltu 1267b
22; 1268a 15; 1330b 24
Hippokrats, slavn lka
1326a 15
Homros 1252b 22; 1253a 5;
1259b 13; 1278a 37;
1285a 10; 1292a 13;
1338a24
Chalkdn, megarsk osada
na asijskm pobe
1266a 39
chalkidsk obce v Itlii a na
Siclii 1274a 24
chalkidt pisthovalci 1303b
2; 1306a 3
Chalkian 1289b 39;
v Thrkii 1274b 24

REJSTK JMENN

Chalkis na Euboii 1304a 29;

v Thrkii 1316a 31
Chars z Aigny 1306a 5;
Ch. z Paru 1258b 40
Charikls, demagog v athnsk
oligarchii 1305b 26
Charillos (Charilaos) 1271b
25; 1316a34
Charnds, sttnk a zkonodrce na Siclii 1252b 14;
1274a 23,30, b 5; 1296a
21; 1297a23
Chios, ostrov v Egejskm moi
1259a 13; 1284a 40;
1291b24; 1303a34;
1306b 5
Chnov 1329b 21
Chyton 1303b 9
lapygie, lapygov
v jin Itlii 1303a 5;
1329b 20
lsn, tyran ve Ferch
v Thessalii ve IV. stol.
1277a 24
Iberov 1324b 19
lfiads z Abdu 1306a 31
Indie 1332b 24
Ionsk moe 1290b ll;
1329b 20
int tyrani 131Ob 28
Istros, mltsk osada pi st
Dunaje 1305b 5, II
Itlie 1274a 24; 1329b 7, II
Italov 1329b 8, 10, 14
Kamikos 1271b 40
Karchdn viz Karthgo

Karchdoan

1272b 241273b 26; 1280a 36;

1320b 4
Karthgo 1275b 12; 1293b 15;
1307a5; 1316a34,b5;
1324b 13
Katan, chalkidsk osada
na Siclii 1274a 23
Keltov 1269b 26; 1324b 12;
1336a 18
Kinadn 1306b 34
Klazomeny, msto u smyrnensk ztoky 1303b 9
Kleandros 1316a 37
Kleisthens z Athn 1275b 36;
1319b 21; K. ze Sikynu
1315b 16, 18; 1316a 31
Kleomens 1303a 7
Kleopatra, cho Archelova
1311b15
Kleotmos z Amfipole 1306a 2
Knidos, pmosk msto
v Krii 1305b 12; 1306b 5
Kodros z Athn 1310b 37
Kolofn, insk msto na zp.
pobe M. Asie 1290b 15
Kolofnt 1303b 10
Korint (Korinthos) 1265b 13;
1274a31; 1280b 15;
1306a 23; 13 lOb 29;
1313a37; 1315b22
korintsk 1274a 38,41
Ks, sporadsk ostrov
1304b 25
Kotys 1311b 21n.
Kratais, vrah Archelv
1311b8
Krta 1252b 15; 1263b41;

419

REJSTKY

1271a 29; 1272a 5, 16;

1274a 27; 1324b 8;
1329b 3, 5n.
krtsk 1269a 29; 1271b 20,
23,40; 1272b 28;
1273b 25
Kran 1264a 20; 1269a 39;
1272a 1,3,8,13,27,
b 18,20
Km 1269a I; 1305a 1
Kypros 1311b 5
Kypselos 1310b 29; 1315b
24,27
Kypselovci, samovldci
v Korintu 1313b 22;
1315b 23
Krn, eck osada v Africe
1319b 18,22
Kros 1310b 38; 1312a 12
Lakedaimn 1263a 35, b 41;
1272a 14,36; 1273a 20;
1275b 9; 1301b 19; 1306a
19, b 29, 38; 1307a 4, 36;
1316a 34; 1324b 8;
1341a 33
lakedaimonsk obec 1273a 2;
1. stava 1265b 35; 1269a
29; 1271b 17; 1273b24,
35; 1294b 19
Lakedaimoan 1264a 10;
1293b 16; 1304a 26, b 14;
1307b 22n.; 1310b 39;
1312b7; 1313a25;
1333b 12; 1334a 40;
1337a 31
Laknov 1269a 38, b 3, 31,
40; 1271a 29, b 28, 41;

1272a 2, 13,27; 1303a 10;

1333b 19,22,34; 1338b
12,24; 1339b 2
laknsk stava 1265b 32;
1271b 23; 1272b 26, 28,
33; 1285a 3; 1288b 41;
1316b 8
laknsk 1303a 7; 1. krlovstv
1285b 26, 35, 37; 1. zzen
1316a 18, 21; 1. eny
1269b 37
Lamtsk zliv 1329b 13
Lrsa, msto v Thessalii
1305b 29; 1306a 29;
1311b 17
Lrsan 1275b 29
Lmnos 1259a 1
Leontny, msto na Siclii
1275b 27; 1310b 29;
1316a 36
Lesbos 1284a 40
Leukas, ostrov u akamnskho
pobe 1266b 22
Libye 1262a 20
Lokrov 1274a 22,27;
1307a 38
Lokry 1266b 19
Ldov 1290b 17
ldsk 1342b 32
Lygdamis, tyran na Naxu
1305a 41
Lykofrn, sofista 1280b 10
Lykan, osadnci Lakn na
Krt 1271b28
Lykrgos, slavn zkonodrce
ve Spart 1270a 7; 1271b
25; 1273b 33; 1274a 29;
1296a 20

420

REJSTK JMENN

Lsandros ze Sparty 1301 b 19;

1306b33
Magnan 1269b 7; 1289b 39
Maiandros, eka ve Frygii
v M. Asii 1289b 40
Makedonie 1324b 15
Makedoan 1310b 39
Mliov, kmen eck mezi
Thessali a Lokridou
1297b 14
Mantineia 1304a 26; 1318b
25,27
Massali (nyn Marseille)
1305b 4; 1321a 30
Mdov 1284b I; 1305a 5;
mdt krlov 1339a 35
mdsk vlky 1303b 33;
1304a 21; 1307a 4;
1341a 30
Megakls v Mytiln 1311 b 27
Megara 1280b 14; 1302b 31;
1304b 35; 1305a 24
Megaan 1300a 17
messnsk vlka, mezi Messany a Sparany 1306b 38
Messan 1269b 4; 1270a 3
Mids, krl ve Frygii 1257b 16
Mltos 1259a 6,13; 1267b 22;
1298a 13; 1305a 17
Mns, zkonodrce na Krt
1271b 31-40; 1329b 4,
6,25
Mithridts 1312a 16
Mnses z Fkidy 1304a II
Mnsn 1304a II
Molottov v peiru 131Ob 40;
1313a24

Msaios, mytick pvec

1339b 21
Myrn ze Sikynu 1316a 30
Mytiln, hlavn msto na
Lesbu 1304a 4;
1311b 26
Mytilan 1285a 35
Naxos 1305a 41
Notijt 1303b 10
Odysseus 1338a 28
Oinofyta v Boitii 1302b 29
Ointrie 1329b 9
Ointan 1329b 10, 15, 22
olympijsk hry 1274a 34
olympijt vtzi 1339a I
Olympion, stavba jeho za
Peisistrata 1313b 23
Olympos 1340a 9
Onomakritos I274a 25
Onomarchos, vdce Fan
1304a 12
Opikov v ji. Itlii 1329b 19
Ops 1287a 8
reos, athnsk osada na
Euboii 1303a 18
Orthagors v Sikynu
1315b 13
Oxylos 1319a 12
Pachs 1304a 6
Panaitios 1310b29; 1316a37
Paros 1258b 40
Partheniov 1306b 29
Pausanis spartsk 1301b 20;
1307a 4; 1333b 34;
P. makedonsk 1311b 2

421

REJSTKY

Pausn, slavn mal z Efesu

1340a 36
Peiraieus 1267b 23; 1303b 11
Peisistratos 1305a 23; 1310b
30; 1315b 21, 31
Peisistratovci 1311a 36;
1312b 31; 1313b 23;
1315b 30
Peloponnsos 1271b 36;
1276a 27
Penthilovci 1311b 27
Penthilos 1311b 29
Periandros z Ambrakie 1304a
32; 1311a39;
P., tyran v Korintu 1284a
26, 28; 1311a 20; 13l3a
37; 1315b 25,28
Perikls 1274a 8n.
Perraibov 1269b 6
persk vlky 1274a 13
persk vladaen 1313a 38
persk krl 1284a 41 ;
p. krlov 1313a 34
Peran 1313b 9; 1324b ll;
1339a 34
Pittakos 1274b 18; 1285a 35,
38n.
Platn 1261a 6; 1266b 5;
1271b 1; 1274b 9; 1293b 1
Poetika, spis Aristotelv
1341b 40
Polygntos, slavn mal
1340a 37
Polykrats, tyran na Samu
1313b24
Pontos 1338b 21
Psammtichos 1315b 26
Pthn 1311b 20

Rhgion 1274b 23; 1316a 38

Rhodos 1271b 37; 1302b 23,
32; 1304b 27
ekov (viz t Hellnov)
1252b 8; 1271b 33n.

Salamis 1304a 22
Samos 1284a 39; 1313b 24
Samt 1303a 36
Sardanapallos 1312a 1
Sesstris 1329b 4, 25
Seuths z Thrkie 1312a 14
Siclie 1259a23; 1271b39;
1274a 25; 1316a 35
Sikyn 1315b 13; 1316a 30
Smos 1306a 30
Sirtis 1329b 21
Sirras 1311b 12
Skylax 1332b 24
Skylltsk zliv v Itlii
1329b 12
Skythov 1324b 11, 17
Smerds z Mytilny 1311b 29
Skrats 1260a 22; 1261a 6,
12, 16, b 19,21; 1262b 6,
9; 1263b 30; 1264a 12,29,
b 7, 24, 29, 37; 1265a ll;
1291a 12; 1316a2, b27;
1342a 33, b 23
Soln 1256b 32; 1266b 17;
1273b 34n., 41; 1274a 11,
15; 1281b 32; 1296a 19
Sparan 1270a 37, b 2; 1271b
11,13; 1306b 36
Stentr, hlasatel u Homra
1326b 7
Sybaris v ji. Itlii 1303a 29

422

REJSTK JMENN

Sybart 1303a 31n.

Syrksan 1286b 40; 1303a
38; 1312b 8
Syrksy 1255b 24; 1259a 30;
1302b 32; 1303b 20; 1304a
27; 1306a 1; 1310b 30;
1313b 13,26; 1315b 35;
1316a 33
Tarent 1291b 23; 1303a 3;
1306b 31
Tarenan 1320b 9
Tlekls z M1tu 1298a 13
Tenedos 1291b25
Thals z M1tu 1259a 6, 18,
31; Th. z Krty 1274a
28,29
Theagens 1305a 24
Thban 1269b 37; 1274a 32,
b 2; 1321a 28
Thby 1274a 35; 1278a 25;
1302b 29; 1306a 38, b 1
Theodekts 1255a 36
Theodros 1336b 28
Theopompos 1313a 26
Thr, zzen 1290b 11
Thessalie 1331a 32
Thessalov 1269a 37, b 5
Thibrn 1333b 18

Thrkie 1274b24; 1312a 14

Thrkov 1324b 11
Thrasippos 1341a 36
Thrasyblos z Mltu
1284a27, 32; 1311a20;
Th. ze Syrks 1312b 11,
14; 1315b38
Thrasymachos 1305a 1
Thrie, athnsk osada
v ji. Itlii 1303a 31;
1307a 27
thrijsk stava 1307b 6
Tmofans z Korintu 1306a 23;
T. z Mytilny 1304a 7
Triopion 1271b 36
Troizan 1303a 29n.;
1335a 20
Tyrrhnsk moe 1329b 18
Tyrrhnt 1280a 36
Tyrtaios 1306b 39
Xerxs 1311b 38n.
Zaleukos, zkonodrce
u epizefyrskch Lokr
v jin Itlii 1274a 22, 29
Zanklejt na Siclii 1303a 35
Zeus 1259b 13; 1281a 16,
b 18; 1284b 31; 1339b 8

423

REJSTK VCN

VCN REJSTK'

A
aisymnts, aisymnteia
(cdrrup, V'!TTI<;, ai.<nJl.l-vTITEla): 1285a 31, b 25;
1286b38; 1295a 14
andria
(civ8QELa): 1272a 2
archn
(&QXwv): 1301b 25;
1306a28
*aristokracie, aristokratick
(ciQL<TToxQaTLa, ciQL<rTO'XQanx<;): 1273a 4, 18,27;
1279a 35nn.; 1286b 4,6;
1287a 6; 1288a 7nn.;
1289a 27nn.; 1290a 16;
1292b 3; 1293a 38, bl, ll,
14,36,40; 1294a 9-29;
1298b 7; 1299b 25; 1300a 6,
b 4; 1301a 13, b 9;
1306b22-1307b 19;
1308a 4, b 39; 1309a 3;
1310b 3,32; 1312b 6;
1316a33; 1317a2,6,8;
1330b 20

astynomia
viz ad policejn
B
bakchick
bakchick nlada
(13a'XxEla): 1342b 4
barbar, barbarsk
(13Q13aQo<;, 13aQ13aQL'X<;):
1252b 5nn.; 1255a 34;
1263a 8; 1285a 17,20,32,
b 24; 1295a ll; 1313b 10;
1329a 26; 1330a 29
bze

(<p13o<;): 1331b I; 1342a 7

bezdtnost

(ciTE'XvLa): 1265a 41, b 10

bezpenost

(ci<r<ph-ELa): 1327a 19;

1330b 25, 31;
veejn bezpenost

(<pvh-ax'!): 1300b 10
bez nebezpe,

bezpen,

bezpeno

(ci<r<pah-'J<;): 1268b 23;

1271a3; 1281b26;

Rejstk uvdjen zkladnvskyty. Hesla oznaen hvzdikou

jsou podrobnji rozvedenav oddle Zkladn pojmy.

424

1296a 13; 1302a 8, 15;

1322a 24; 1330a28
bezprv
(ci8LxTll.l-a): 1271a 17
bezhonn
(ciwTTl;\hJVo<;): 1292a 2, b 3
blahobyt
(ElJ'lToQLa): 1320a 35;
1341a 28;
(EVruXLa): 1323b 26
"blaenost, blaen
(Eu8aLI.l-OVLa, Eu8<xLI.l-WV):
1264b 16nn.; 1280a 33;
1323b 1, b 5 -1324b 3;
1325a 1, 10,32; 1326a 9;
1328a 37, b 35; 1329a 23;
1331b 39; 1332a 3,7;
1338a 2,5; 1339b38;
(TO l.l-axQLOv, f.l.a'XQLO<;):
1323a 27; 1324a25;
1331b25; 1332a20
bohabojn
(8EL<n8aLf.l.Wv): 1315a 1
bohi, bohat
(ol 'lTh-OWLOL):
1263b 21; 1283a 17,31,
41nn.; 1290b 2nn.; 1293a 8;
1296b 22; 1297a 1,12;
,1299b 26; 1304b 1;
1305a23; 1313b 18;
1316b 7,17; 1318a 31nn.;
1320a25;
(ol EU'lTOQOL): 1291b 33;
1315a33; 1318a7
bohatnout, bt bohat
('lTh-O'\YTELV): 1273b 19;
1289b 35; 1318b20

"bohatstvi
('lTh-omo<;): 1256b 31nn.;
1257b 7nn.; 1267b ll;
1269b 24; 1273a 38;
1284a 20, b 27; 1286b 16;
1291b 28; 1293b 15;
1294a 11,20,22; 1295b 14;
1296b 18; 1301b4; 1303b 16;
1311a 10, 30; 1317b 39;
1323a 37; 1324a 8;
(EU'lToQLa): 1273a 35;
1332a 16;
('lTh-oVTLv8T1V): 1273a 24, 26;
1293b 10
bohosluba
(lEQaTEla, lEQW<TVTI):
1328b 13; 1329a34;
(lEQV): 1320a 9;
(Ta 8aLf.l.VLa): 1322b 31;
bohosluby a slavnosti (Ta
lEQ): 1319b 24;
kdo d bohosluby
('XQLO<; TWV 'lTQO<; TOU<;
{}eo<;): 1285b 23;
mt na starosti bohosluby
('lTLI.l-Eh-Ela 'lTEQI. TOU<;
{}eo<;): 1322b 19;
vlohy na bohosluby (Ta
8a'ITaV'!l.l-aTa 'lTQ<; TOU<;
{}eo<;): 1330a 8;
bohosluebn kony (al
h-ELTovQ)'.aL 'lTQ<; TOU<;
{}eo<;): 1330a 12
bojovnk
(l.l-XLI.l-O<;): 1268a 36nn.;
1329b 1;
stav bojovnk (T
'lTh-LTL'Xv): 1291a 32

425

REJSTK VCN

REJSTKY
bouit

se

vyobcovn

(UTaULci~ELV):

1266b 38;
1267a 38
bratranec
(vEI!n,,): 1262a 10, 13
budova
(OLXT)UL"): 1331a 24;
(oLxoMf,LT)f,La): 1321b 20;
I 322b 21; 1331b 6;
veejn a soukrom b. (-r
8T)f,LULa xal. L8La):
1321b 19;
budova trnch ednk
(-yoQavof,L.a): 1331b 9
bh, bosk, bo
(-&E", \tEto,,): 1252b 24nn.;
1253a 29; 1284a 10;
1287a 29; 1289a 40;
1314b 39nn.; 1326a 32;
1329a 32; 1331a24, b 18;
1332b 17; 1335b 15;
1336b 16, 19; l339b 7

(~EVT)Aau.a): 1272b 17
ciz
(l3aQl3aQLx,,): 1257a 25
ctidost
(<pLAO'TLf,L.a): 1267b 24;
1271a 18; 1312a21, 24;
1318b 22
ctidostiv, horliv usilujc
(<pLA'TLf,LO,,): 1308a 9;
1315a 17; 1324a30
ctn

bydlit

(OLXTJUL,,): 1275a 8

c
cena
('TLf,L1): 1259a 27
cl
('TAO"): 1333a 20
cizinec
(~vo,,): 1275b 37;
1277b 39; 1278a27;
l300b 31; 1314b 4; 1326a 20
cizinci
(ol ~EVLXO.): 1330b 26;
('TO ~EVLXV): 1278a 7;
(ol ~W\tEV): 1267a 19;

provdt cviky (1TQOU<PQELV

cizinc

viz estn
"ctnost
(QE'T1): 1259b 22nn.;
1260a 15nn.; 1271b 3;
1276b 16 - 1277b 32;
1279b I; 1281a 7;
1283a 20,38; 1294a 10;
l314b 22; l340a 15,
l341a I;
cviit v ctnosti aj nabvat
(ciUXT)UL" QE'T'ij,,):
1337b 3
ctnostn
(1TLELX1,,): 1281 a 12, 28;
1293b 14; l314a3, 19;
1315a 19

YUf,LVciuLa): 1338b 40;

slit cvikem (YUJ.LVci~ELV):
13I Oa 24

as

neztrcet as, nemt as

(UXOAELV, ciUXOAO"):
1299b 33; 1313b20;
13I 8b 12

426

(XWf,LT)): 1252b 16nn.

estn, ctn

('T.f,LLO"): 1273a 39;

1283a 36
eta

slouit jako eta

(Aoxa-YEtv): 1277b II
innost

praktick innost (XQfjUL"):

1299a 28
"lovk

obyejn lovk (L~lLw'TT)"):

1266a 3 I; 1295a27
lunkstv

cviit

(YUf,LVciULOV): 1331a36
cvik
mt cvik (-YEYUf,LVaUf,Lvo,,)
1319a22;

(1Tci'TQLO"): 1285a 33, b 5nn.

"ddina

('TLf,L1): 1255b 36; 128 I a 3 I ;

1302b 10nn.; 131 la 6,30;
13 I 5a 6; l332a 15;
bez cti (ci'TLf,Lo,,): 1295b 8;
dochzejc cti (V'TLf,LO"):
1292a 17;
ztrta cti ('TL/a):
1302a 33; l308a 9

tlesn cvien

(YUf,LVciULOV): 1264a 22;

1339a 4

ddin

est

cvien

(Q-yau.a): 1321a 25;

1272a 18; 1313b26;

l314b 14; 1320a20
dav
(XAO"): 1285b 16;
1305b28; I3lla 13;
1319a37; 1320a 10;
1327b 8;
(1TAfj\tO"): 1341a 16

(Tj

XEQXL801TOL~X1):

D
da

(du<poQci, <pQo,,):

1256a 6

dlit

viz rozdlovat
tiida dlnk
('TO \tT)'TLXv): 1274a 21;
1291a 6; 1317a 25;
1319a28; 1321a6;
1329a 36;
(ol f,LLu\taQvoiv'TE"):
1296b 29;
ni dlnk
( I3civauao,,): 1264b 23
"demagog, demagogie, bt
demagogem
(8T) f,La-yw-y", 8T)f,La-yw-y.a,
8T)f,La-yw-YEtv): 1292a 7nn.;
1304b 21; l305a 7nn.,
b23nn.; 1308a 17,23;
1310a3,b31; 1313b40;
1319b 1 I; I 320a 5, 30
*demokracie
(8T)f,LoxQa'T.a): I 275a 4, b 5;
1278a 28; 1284a 35;
1286b 17nn.; 1287a 5;
1289b 18; 1290a 18;
1291b 12; 1293a 38;
1294a 33,39, b 14;

dlnci,

427

REJSTK VCN

REJSTKY

1296a 13,31,34; 1297a 36,

b 25; 1299b 26; 1302a 9,
b 28; 1303a ll, b 6; 1307a 8,
39; 1308a 21, b 9, 39;
1309a27, b20, 31;
131Oa2nn.; 1313b 38;
1316a22; 1320b20; 1321b 1;
1328b 32
demokrat
(OL 8'Y]f.L0'TLXOL): 1317b l lnn.;
1318a 19
demokratick
(8'Y]f.LOxQaTLxc;): 1280a 9;
1294b 7; 1296a 23, b 37;
1298a 34; 1299b 31; 1300a 6;
1309a2; 1318a4;
(8'Y]f.L0'TLXc;): 1273b 41;
1290a 28; 1292b 13nn.;
1298a 10,b 18; 1299b 32, 37;
1300a 32; 1301a ll;
1303b ll; 1308a 11,14;
1309b20,36; 1310a 17;
1319b 28; 1320a 2, 14;
1321a 14; 1323a4, 9
despocie
(8W"TTOTeLa): 1325a 28
despotick, despoticky
(8EO""TT0'TLXc;): 1313a 22;
(8EO""TT0'TLXwc;): 1279b 16;
1285b 3; 1295a 16;
1314a20; 1324a36;
1325a 24
dlo
(Q)'ov): 1299a 39
dt

("TTaL8Lov): 1334b 24;

1336a 39; 1340b 27,30;
1341a 16

divk
({}EaTT1C;): 1336b 20
*dobro
dobrovoln

(sxv): 1295a 16,22;

1304b 16; 1313a 8
dobr
viz dn
dobytek
(l3O"x'Y]f.La): 1267b II;
1319a 20;
chov dobytka (VOf.Li):
1318b II
dodvka
(f.L"TToQLa): 1327a 19
dohleti
('PoQ<Xv): 1308b 21;
1321b 13
dohoda
(XQLO"LC;): 1328b 14;
psemn dohoda
()'Qacpi): 1280a 40
dokonal
(TAELOC;): 1252b 28;
1260a 17; 1281a 1; 1328a38;
1332a 9;
(TO I3ATLov): 1333a 22n.,
28,39;
muov dokonal (OL
xaAol. xn)'a{}oL): 1270b
24; 1271a 23
dokonalost mravn
(xaAoxa)'a{}La): 1259b 34
"domcnost
(otxo): 1252a 13; 1252b
10-20; 1253b 3nn.; 1259a 35;
1263b 32; 1313b 34;
1328a 33; 1330a 8; 1340b 28;

428

(VAWQC;): 1321b 30;

1331b 15;
dozorce nad poli
(a)'Qovf.LOc;): 1321b 30;
1331b 15;
dozorce nad pstavy

jsouc v domcnosti
(OLXOVOf.LLXC;): 125Sb 19
domov
(1) oi.xel.o): 1270a 1
domorodci
(OL "TTEQLOLXOL): 1271b 30
domlet se
(cpQov'Y] f.LO'.'rL'W{}(XL):
1306b 28

(cpAa~ ALf.LVWV):

dosplost

(l3'Y]): 1336b 39; 1338b 40;

1339a 5
doven a vyven zbo
(Sf.L"TToQLa): 1291a 5
dovednost
dovednost umleck
(TXV'Y]): 1327b25
dozrati
('P0Q<Xv): 1287b8
dozor, dozorce
("TTLTQO"TTOC;): 1255b 36;
(cpuAaxi): 131 Sa26;
1322b 35; 1331b 16;
dozorce na obiln mry
(O"LTOf.L'rQ'Y]c;): 1299a 23;
dozorce nad branami
(cpuAaxTJ "TTUAWV):
1322a 35;
dozorce nad dtmi
("TTaL80vf.Loc;): 1299a 22;
1304a 4;
dozorci nad gymnasii
(')'Uf.LVal1LaQxLa): 1323a 1;
dozorce nad hradbami
(TELXO"TTOLC;, cpuAaXTJ
TELXWV): 1321b 26;
1322a 36;
dozorce nad lesy

1321b 26;
dozorce nad studnmi
("TTLf.LEA'Y]T1)C; xQ'Y]vwv):
1321b 26;
dozorce nad svatynmi
("TTLf.LEA 'Y]TTJC; TWV "TTEQL
Tn LEQci.): 1322b 19;
dozorce nad trhovmi
smlouvami (TJ xUQLa TWV
"TTEQI. TTJV n)'oQnv O"Uf.Ll3oAaLwv): 1300b 11;
dozorce nad vchovou
("TTaL8ovf.Loc;): 1336a
32,40;
dozorce nad enami, dozor
nad enami (')'UvaLxovf.LOC;, ')'UvaLXOVOf.LLa):
1299a 22; 1300a 4;
1323a 4
doivotn
(nL8Loc;): 1285a 8, b 28,39;
1287a 5; 1301b 27; 1306a 17
drsn
(l3aQl3aQLxc;): 1268b 40
druina
stolov druina
(O"UO"O"L'TLa): 1331a 19
devo

(UA'Y]): 1327a 8
devorubectv

429

(VAOTOf.LLa): 1258b 31

REJSTK VCN

REJSTKY
dchod

euthnos
(El}{tvvoc;): 1322b I I

('TTQuoSoc;): 1292b 33, 38;

1300b 10; 1320a 19nn.;
1327a 30
dm

(OlXLCX): 1328a 33; 1340b 28;

(OLXT]ULC;): 1330b 2 I;
133 I a 5
dstojnost

(ci:{;LwfLCX): 1313a8
due
(lJrox'f): 1254b 4nn.;
1260a 5; 1277a 6;
1286a 19; 1333a 16nn.;
1334b 17
dvra

('TTLU'W;): I305a 22; 1313b

2, 5;
tc se dve (rno-rs):
1297a 5
dynastick
(&lJVaU'TLXc;): 1320b 3 I

E
efb
(lpT]l3oc;): I 322a 28
efort, eforov
(ElpOQeLCX, ol lpOQOL):

1265b 39; 1270b 7 1271a 18; 1272a 5, 28nn.;

1275b 10; 1294b 3 I;
1313a27
enthusiasticky
viz naden
epistats
viz pedstaven
erotick
viz milostn

F
fiditia
(q>LSL'TLCX): 127Ia 27; 1272a 2,
b 34
filosof
(lpLltUOlpOc;): 1266a 32;
(
lpLltOUOlpLCXC;): 134 I b 28;
( ev lpLltOUOlpL~): 1341b 33
filosofie
(lpLltouolpLcx): 1263b 40;

ex

1267a 12; 1334a23, 32

fylarchie. fylarchov
(lplJACXQXLCX, ol lpAaQXOL):
1301b22; 1322b5
fyl
(lplJA'f): 1298a 16; 1300a 27;
1309a 12; 1319b 23; 1320b I
G

geronti
(ol, 'YQOV'TEC;): 1265b 38;
1270b 36; 1271a 15; 1272a 7,
34, b 38; 1275b 10; 1294b 31;
1306a 17,19
gersia
('YEQOlJULCX): 1270b 24;
1272b 37
gramatika
('] 'YQCXfLfL<l'TLx'f, 'Ta
'YQfLfLCX'TCX): 1337b 24;
I338a 15,39

hospodaen

(olxoVOfLLCX): 1277b 24

1264a 35; 1269a 38, b 12;

1271b 41; 1272b 19
hetairia
('TCXLQLCX): 1272b 34

hospodait

hieromnmn

hospodstv

(LEQofLv'ffLWV): 132 I b 39
hiparchie
(L'TT'TTCXQXLCX): 1322b 3
hlasovn
(ljJ'flpLUfLCX): 1292a 6nn.
hldka
vojensk hldka
(lpQOlJQc;): 1322a28

(olxoVOfLLCX, '] oixovoucx'f): 1253b I - 1260b 20;

1278b38; 1285b31;
1335a 3; 1338a 16;
('YEwQ'YLcx): 1320b 1
hra
('TTCXL&L): 1336a 28nn.;
1337b 36nn.; 1339a 16,
b 13nn.
hrt (na hudebn nstroj)
(XELQOlJQ'YELV): I 340b 20
hrdost. naplovat hrdost, naplnit sebevdomhrdost
( lpQoVT]fLa'TL~Ea-1}cxL):
1284b 2; 1341a 30
hrub
(lpoQ'TLXc;): 1340b 9;
viz t sniujc
hudba
(fLOlJULX'f): 1337b 24-27;
1338a 14; 1339a 11 - 1342b
34

(olxoVOfLELV): 1264b 2
hospodsk

(olxoVOfLLXC;): 1278b 38

hnv

(oQ'Y'f): 1286a 33; 13 I la 34;

1312b 26nn.; 1340a 19
hodnost
('TLfL'f): 1297b 7; 13 lOb 35;
1313a 13; I316b 2;
(a~LCX): 1282b 27; 1287a 13
hodnota, hodnota a zsluha
(a~LCX): 1301b 30nn.;
1302b 13; 1307a26;
1310b33; 1317b4; 1321a2;
1329a 17
hornictv
('] fLE'TexnElJ'TLx'f): 1258b 31
hospodrnost
(olxoVOfLLCX): I314b 15
hospod

( olxoVOfLLXC;): 1252a 8;
1253b 27; 1258a 20;
1299a 23;

430

(olxOVfLOC;): 1252a 1I;

1256b 38; 1258a 25,33;
1314b 7; 1315b I

H
harfa
([3QI3L'TOC;): 1341 a 40
heiltstv, heilti
(dltw'TeLcx, ol dltw'TEc;):

Ol
chorg
(xoQT]'Yc;): 1299a 19
chov
viz dobytek, k

431

REJSTK VCN

REJSTKY

chrmov
(Isps): 1304a3; 1322b25

chtt
('TTQocxLQELa{l-m): 1284a 2;
1301b 11; 1312a 25
chud, chudobn
(ol &'TTOQOL): 1279b 9,19;
1289b 30; 1290a 10; 1291b
8,32; 1292a 40; 1293a 5;
1294a 17,23; 1295b 2;
1296a 12, 17,b23;1297b 11;
1307a 25; 1308b 28;
1315a 32; 1316b 12;
1318a 7, 35nn.; 1323a 5
chudnout
('y,vea{l-m 'TTVT)TCX<;):
1266b 13
chudoba
(rrsvtu): 1265b 11;
1279b 40; 1303b 16;
1317b 40; 1332a 19;
(ci'TToQ,cx): 1270b 10;
1279b 27
chudobn
('TTVT)<;): 1252b 12;
1281a 14; 1295b 30; 1297a
1,b6; 1316b7nn.;
1318a31nn.;
chudobn lovk
(o ci'TToQwv): 1273a 25
chud
bt chud (ci'TToQeLv):
1306b 36
chyba
(cif.LCXQT,CX): 1269a 16;
1270a 9; 1272b 2; 1338b 12;
(cif.LciQTT)f.LCX): 1273a 31;
1303b 30

J
jezdeck umn
(L'TT'TTLx'!): 1277a 18
jezdectvo
(v TOL<; L'TT'TTOL<;): 1289b 37
jdelna
spolen jdelny
(auaaLTLcx): 1331 a 22,
b 5,16
jdlo
(TQ0'P'!): 1294b 27
jzda
(L'TT'TTe<;): 1297b 18;1322b 1;
('TO L'TT'TTLXv): 1321a 7, 20;
jen slouil pod velitelem
jzdy (o L'TT'TTcxQXT){l-eL<;):
1277b 10
jmn

zabavit jmn (BT)f.LeeLV

XQ'!f.LCXTCX): 1304b 36
K
kze

voln kze
(&veaL<;): 1269b 13
kithara
(xL{l-ciQcx): 1341a 19
klid
(1auX,cx): 1273b 24;
1297b 7;
(civci'TTcxtJaL<;): 1329a 32
kmen
({l-vo<;): 1336a 16;
('P\JA'!): 1264a 8; 1304a 35
knz

432

(LeQe<;): 1299a 17;

1322b 19,27; 1328b 22;
1329a 27nn.; 1331b 4n.;

nleejc knm
(LeQcxTLx<;): 1285b 10
knstv

(LeQwavTj): 1322b 24
koovnci

(oi vOf.LciBe<;): 1256a 31

koovnictv

(VOf.LCXBLX<; I3Lo<;):
1256bl,5
komedie
(xwf.L8,cx): 1336b 20
kosmov
kosmov na Krt
(ol, Xaf.LOL KQTjTWV):
. 1272a 6-12, a 27 - b 13
kotvit

('TTLVeLov): 1327a 33
koup

(wv'!): 1291a 5, b 20;

1337a43;
(Tci WVLCX): 1338a41
krajnost
(iYlTeQl3oA:il): 1295b 39;
1296a 3; 1309b 22; 1342b 14
krl
(l3cxaLAe<;, o I3cxaLALx<;):
1252a 8nn.; 1259b 1;
1277a 18; 1284b33;
1285a 7, 26, b 15nn.;
1286b 11,34; 1287a 1nn.;
1288a 18n., b 2;
1310b 10, 18,40;
1313a 13nn.; 1314a40;
1315b 1; 1322b29;
(1-yef.L<>v): 1285a 5
kralovat
(l3cxaLAeew): 1286b 24;

kralujc (o I3cxaLAewv):
1289b 1;
bt, t pod vldou krl,
vlda krlovsk
(l3cxaLAeea{l-cxL):
1252b 19nn.; 1286a
10, b 8;
obec s vldou krlovskou
('TTAL<; I3cxaLAE\Jof.LVT)):
1288a41
krlovsk
(l3cxaLALx<;): 1259b 11;
1285a 24, b 3; 1297b 26;
1310b 10, 18, 26; 1311b 26;
1314a 35
kralovn
(l3cxaLAeLcx): 1329b 6, 25
*krlovstv
(l3cxaLAeLcx, 1 I3cxaLALx'!):
1253b 19; 1265b 37;
1271a 19,40; 1272a 8;
1279a 34, b 5; 1289a 27nn.;
1295a4nn., 15; 1297b 17;
1301b28; 1312b6;
1314a33;
(TO I3cxaLAeea{l-cxL):
1284b 39; 1286b 22;
(TO I3cxaLAe\JTv): 1288a 7;
krlovstv neobmezen
('TTCXf.Ll3cxaLAeLcx): 1285b 36;
1287a 8; 1295a 18;
cl krlovstv (o-xorrs I3cxaLALx<;): 1311a 5;
(odpovdajc) krlovstv
(l3cxaLAe\JTLxv): 1287b 38
kram

433

(ci-Y0QcxLo<;): 1319a 28;

(Xci'TTT)AO<;): 1291a 16

REJSTKY

(70 I\ILAV): 1321a 7

lest
('TTeX7Tj): 1304b 8nn.;
1313a 9
libost
(lSov'!): 1338a Inn.;
1342a 15

krlit
(XOCTj.LEi:V): 1314b 37;
1321a 37
krb
(o-rt): 1322b28
kreslen
(l -YQa'PLX:Tl): 1337b 25;
1338a 18,41
krotit
(l3LeX~ECTi)m): 1286b 29

libovle

(L'TT'TTO<;): 1258b 14;

chov kon (Lrr-rrorpoto):
1289b 35
kupec
(j.L'TToQo<;): 1327a 17;
kupci (70 j.L'TTOQLXV):
1291 b24
kupectv
(l Xa'TTTjALx'!): 1257a 18;
(70 Xa'TTTjALXV): 1257b 2
L

ladnost
(XCTj.LO<;): 1342b 31
ltka
(ATj): 1256a 8
lska
('PLAa): 1309a 34;
z lsky (SL' QW7LXci<;
ai.7la<;): 1315a22
len

chtt bt len (~Tj7Ei:V

{)-EQa'TTei.av): 1287a 40
lehkoodnci

(l IlnAl S'vaj.LL<;): 1321a 13;

(ol, IlnAol): 1321a 19;
1322b I;

('TTQoalQECTL<;): 1252a 28
lid
(Sfj.LO<;): 1273b 37;
1289b 32; 1291b 17nn.;
1292a 15; 1296b 27nn.;
(ol STjj.L07LXOL): 1298b 24;
1320a 14;
('TTAf{)-o<;): 1285b 6;
1321a 5;
ptel lidu (o STjj.L07LX<;):
1320a 33
lidnatost, lidnat
('TTOAlJav{)-QW'TTLa, 'TTOAlJeXv{)-QW'TTo<;): 1320a 17;
1321a I, b 25; 1326a25nn.,
b 20; 1327a 15, b 7;
mal lidnatost (AL-yav{)-QW'TTLa): 1270a 34;
1297b 26
lidojedstv
(v{)-QW'TTO'Pa-YLa): 1338b 20
lidov
(STjj.L07LX<;): 1273b 13
lichotit
(STjj.La-yw-YEi:v): 1315b 4;
zjednat si lichocenm
pze (STjj.La-YW-YEi:v):
1270b 14
lichvstv

434

(l l3oAoCT7a7Lx'!): 1258b 2

REJSTK VCN

lodnci
(valJ7LALa, oi vaiJ7aL):
1327b l l nn,
lochgie
(Aoxa-yla): 1322b 4
lochos
(AX0<;): 1309a 12
los
(XAfQO"): 1300a 19130la 10;
losem vylouiti
('TTOXATjQOUV): 1298b 26
losovati
('TTOXATjQOiJV): 1318b I
loupe
(A1JCT7da): 1256a 36
loupeiv
(A1JCT7QLX"): 1338b 23
lovectv
(l {)-TjQEmLxl): 1255b 38;
1256b 23;
(I3Lo<; {)-TjQElJ7LX<;):
1256b 2,5
lov, lovit
({)-'!Qa, {}TjQe'EW):
1256a 35; 1324b 39
luitnci

(ol

70~7aL):

1322b I

lupistv

(I3Lo" A1JCT7QLX<;):
1256b 1,5
M
majetek
(x7fj.La): 1253b 31;
1254a2nn.; 1263b 13;
1280a25; 1305a6;
(X7fCTL<;): 1253b 23; 1256a I

- 1259a 36, b 20; 1262b 371263b 29; 1265a 28 - b 26;

1266a 40 - 1267a 17, a 37b 13; 1277a 8; 1295b 5;
1329b 4Inn.;
(oct): 1266b 29;
stedn mra majetku
(j.LE7Qla oixrtce):
1266b 28;
zabaven majetku
(Slj.LElJCTL<;): 1298a 6;
1320a 20;
zabavit majetek (STjj.LEELV
7eX x7'!j.La7a): 1305a 6;
zabavit mnoho majetku
(STjj.LEELV'TToHeX):
1320a 5;
bez majetku ('TTl~VTj<;):
1281b 29;
majetkov rozdl
(7Lj.LTjlJ.a): 1300a 16
malomysln
(j.LLXQOV 'PQOVEi:V, j.LLXQI\IuXo<;): 1314a 16,29
manelstv
(l -yaj.LLx'!): 1253b 9;
1259a 39;
(CT~ElJ~L<;): 1334b 31;
1335a 10, b 28;
manelsk svazek
(-yalJ.Lx'T) Oj.LLAla):
1334b 32;
svazek mezi muem
a enou ('Yl!VaLx<; xal.
vSQo<; CT~ElJ~L<;):

1253b 10
melodie
(j.LAO"): 1341a 1,14

435

REJSTKY
msto

(CiCTnJ): 1303b 12; 1311a 14;

1319a9,29; 1321b 19,29;
1327a34
metoikov
(ol /-LSTOLXOL): 1275a 7,12,
b 37; 1277b 39; 1326a 20,
b 21
milostn, erotick
(eQwTLxC;): 1303b22;
1311b19
mnn

(M~u): 1277b28
mr
(Ei.Q1VTl): 1306a20, 27,
b 12; 1322a35; 1333a30b 3, 1334a500.
mra (v mravn oblasti)
(TO /-LTQLOV): 1295b4
mrn, mrnm zpsobem
(CTW<!>Qvwc;): 1265a30nn.
mrnit se
(/-LETQL'ELV): 1314b33;
(&-YELV e1TL TO fJ.ETQLWTEQOV): 1313a20
mrnost
(/-LETQLMTlc;): 1298a37;
1315b 2
mrn
(fJ.TQLOC;): 1267b 13;
1289b4; 1292b26; 1298a36
msto
(XW/-LTl): 1280b40
mti na kor jinch
(-rrAEOVEXTeLV): 1318b4
mti vce
(1TAEOVEXTELV): 1267b7;
1293a23; 1301a35;

1302a 26, bl; 1307a 300n.

mld
(']ALXL<X): 1275a 14
mlko
(-YAU): 1256b 15; 1336a7
mnostv
(1TAfj{}OC;): 1279a37, b 22;
1281a40, b 16; 1282a 13nn.;
1288a 8nn., 35; 1307a 16;
1322b 17; 1327b 18;
(XAOC;): 1286a31
moc
(/)"VU/-LLC;): 1274a 16;
1284a20; 1300b 8-12;
1302b 15; 1308b 18;
1312a 13, 19; 1313a 12;
1314a36; 1315a 12;
1321a 10;
(LCTX1c;): 1286b29, 35;
(1TOALTE'\J/-LU): 1297b 10;
kte maj moc (ol X"QLOL):
1320a16;
svrchovan moc
(TOX"QLOV): 1281al1;
1289a 17;
majc svrchovar tu moc
(UrrOXQTWQ): 1295a 12
mocensk
(/)'\JVUCTTElYI'LXC;) :
1272b 3
*monarchie
. (/-LOVUQXLU): 1266a23;
1279a33; 1285aI7,30;
1292a 18,b 8; 1293a 17nn.;
1295a 16, 19; 1298a33;
1299b22; 1301b 13;
1302b 17; 1310a40-1313b
10; 1315a8; 1316a24;

436

REJSTK VCN

m. despotick
(/-Lov<XQX L<X OECT1TOTLx1):
1285b 3
monost
(e~O'\JCTL<X): 1332a 3
mzda
prce za mzdu(/-LLCT{}<XQVLU):
1258b25

N
nboenstv
(TO {}ELOV): 1328b 12
nadbytek
(1TEQl3oA1): 1295b 14;
1323a38nn.
ndenci
(TO XEQV'llTLXV): 1291b 25
ndenick
({}TlTLXC;): 1337b 21;
1341b 14
ndenk
({}1c;): 1278a 13nn.;
1342a20
ndre na deovku
(1To/)0X<xL O/-LI3QLOLC;
'O<XCTL): 1330b 6
naden, enthusiastick

nkaza (mravn)
(I3Al3'll): 1336b23
nklady
nklady pro obecn dobro
(AELTO'\JQ'YLU): 1314b 14
naklonit si lid
(OTl/-LU'YW'YELV): 1315b 18
nmaha
(XQfjCTLC;): 1254b29
nmezdn
(/-LLCT{}<XQVLXC;): 1337b 13;
(fJ.LCT{}O<f>Qoc;): 1303b 1
nmst

(u'Y0Q): 1331a31, bl
nmon
nmon moc

(/)"V<XfJ.LC; V<XlJ'TLX1):

1327a40 - b 15;
(V<X'\J<XQXLU): 1274a 12;
nmon lid (V<XlJ'TLXOC;
XAOC;): 1304a22
nmonci

(/)"V<X/-LLC; vU'\JTLx1):

1321a 14;
(TO VUlJ'TLXV): 1321a7;
1322b2;
nmonk vlen

(TQLTlQLXC;): 1291b 23

(ev{}o'\JCTL<XCT/-LC;, ev{}o'\JCTL-

UCTTLXC;): 1340a ll, b 5;

1341b 34; 1342a 7
nadvlda
(']-YE/-LOVL<X): 1296a39;
1333b41;
(1TEQOX'!): 1296a 31;
1311a36
nhoda, nahodil okolnosti
(TX'll): 1273b 21; 1303a3;
1331b41

nmonick

(VUlJ'TLXC;): 1327b7
nmonictv

(TU VUlJ'TLX): 1273b 16

napadnout
(eml3o'\JAE"ELV): 1311b 35
napodoben
(/-LL/-LTlCTLC;): 1336a34;
napodobujc vypravovn
1340a 12

437

REJSTKY

REJSTK VCN
obansk

napodobenina
(I-LLI-LTll-Lex): 1340a 39
napodobit
(I-LLI-LEL<ri}exL): 1261 b 3;
1271b 22; 1320b 9
nrod
(frvos): 1252b 20; 1263a 5;
1285b 33; 1324b 10;
1327b 23nn.; 1336a ll;
1338b 17,20

nedostvat se, mt nedostatek,

nemt
(tl1TOQELV): 1257b 14;
1259a22; 1314b 8;
1318b 21
nedovren
(tlTEX-'T<;): 1339a 31

naizovac (pirozen)

nedvovat

nezodpovdnost

(tl1TL<:TTELV): 1271a 2,23;

1313b 31
nejvy
(xlQLO<;): 1278b 10nn.;
1298a 3nn.
nemajetn, nezmon
(ol &1TOQOL): 1283a 18;
1290b 18; 1296b25;
1297a 21nn.; 1298b 19;
1300a 7; 1303a2;
1309a4nn.; 1310a24;
1317b9; 1320a26nn.;
1321a 13; 1330a 6
nenvist
(f..LL<:TO<;): 1312b 32
neodbomik
(L8L(~'TTI<;): 1282a II
neozbrojen
(&V01TX-O<;): 1289b 32
nepokoje
vnitn nepokoje (exL
8Lex<:T'Tti<:TEL<;): 1300b 37

(TO tlVV1TEl{}-vVOV):
1272a 37;
nezodpovdn vldne
(tlVV1TEl{}-vVO<; &QXEL):
1295a 20
nouze
mt nouzi (tl1TOQELV): 1265b 3
novoty
pomlet na novoty, zat
s novotami, zavdt novoty
(VEWTEQLtELV): 1307b 19;
1308b 20; 1330a 28;
1332b 29
nutit
(f3Lti,W{}-(XL): 1324b 31

neptelstv

"oban

(8E<:T1T'OV

nedvra

(tl1TL<:TTLex): 1297a 4;
1306a 21,27

tpl<:TEL): 1252a 32

nasloucha

(WTexxO'U<TT'T<;): 1313b 14
nsil
(f3Lex): 1304b 8nn.; 1313a 9;
dopoutt se nsil (f3Lti'E<:T{}m): 1281a 23;
uvat nsil (f3Lti'E<:T{}exL):
1329a 10;
bt dle nsil (f3Lti'E<:T{}-exL): 1255b 15
nsilnk
(6 f3Lex'I-LEVO<;): 1325b 1
nstroj
(oQ'Yexvov): 1253b 28nn.;
1254a lnn.; 1256b 35;
1341a 17nn.
nauarchie
(VexVexQXLex): 1322b 3
nauka
(I-Lti{}-TII-Lex): 1339a 5;
(l-Lti{}-T1<:TL<;): 1338a 39
nedokonal
(tiTEX-'T<;): 1256b 21;
1335a 16, b 30
nedospl

(tl'TEX-'T<;): 1260a 31

(tl1TX{}-ELex): 1305a 23;

(X{}-Qex): 1312b 33; 1330a 20
nesrovnalost
(tlvwf..LexX-Lex): 1270a 15

438

nevolnk obce
( 8T1I-LtTLO<;): 1267b 16

obansk

nevyspl

(tlTEX-'T<;): 1259b 4;
1275a 17; 1281b38
nevzdlan

(tpoQTLX<;): 1341 b 16;

1342a 50
nezmon
viz nemajetn

o
obcovn
(I-LLX-Lex): 1269b29;
1272a 25; 1311b 9, 20;
1315a 22; 1335b 38;
(avv8vcxtTf..L<;): 1335a II

(1ToX-LTTI<;):
1274b 41 - 1276a 8;
127.7b 33nn.;
(rr-re): 1278a 34

vlda
(TO 1TOX-LTLXV): 1288a 7nn.;
obansk zleitosti
(Ttl 1TOX-LTLXti): 1266a II
"obec
(1TX-L<;): 1252a 1-6,
b 27nn.; 1253b 1nn.;
1261a 22nn.; 1275b 20;
1277a 2, 5nn.; 1278a 8,
b 15nn.; 1279a21;
1280b 39nn.; 1288a 39;
1295b lnn.; 1296b 16;
1323b 30nn.; 1324a 5nn.;
1326a 6 - b 25; 1327b 8;
1328a 21 - 1329a 39
obecenstvo
({}-EexT'T<;): 1342a 19
ob

({}-vtTLex): 1285b 10, 16;

1322b 26; 1324b 40
obtnk

(LEQ01TOL<;): 1322b 25
obchod
(&f..L1TOQLex): 1258b 22;
1320a 39;
(Xex1TTlX-ELex): 1256a 41;
obchod vnitrozemsk
(tpOQTTI'YLex): 1258b 23
obchodnk
(tl'YOQexLO<;): 1289b 33;
1291a4, b 19; 1321a6;
(f..L1TOQO<;): 1291a 16
obchodovn
('J xex1TTlX-LX'T): 1257b 20;
1258a 39
obil
(tTLTO<;): 1257a 27

439

REJSTKY

oblhat

odpadat

odboj

oblhac stroj (fL'llxcxvTj

'rrQo<; Ta<; 'rroA.LOQX.CX<;):
1331a2

pudit k odboji
130lb29

('rroA.U<pLA..CX): 1284a20,
b27

odborn,

(afL<PL8~LO<;):

oddech
(av-rrcxUCTL<;): 1337b 38;
1341b 41;
(&VSCTL<;): 1337b 42;
1341b 41

1274b 13

(prst)

(XSLQOUQ"{LXTj E'TTLCTT')fL'll):
1341b 1

odhad

obraz

(T.fL'llfLCX): 1278a23;
1282a30,39; 1291b 39;
1292a39, bl, 30;
1294b 3nn.; 1297a20, b 2;
1298a36nn.; 1305a30, b 32;
1306b 8nn.; 1307a28;
1308a35nn.; 1317b 22;
1318a 11 nn., b 31;
1320b 23nn.; 1321 a 28;
(T.fL'llCTL<;): 1319a 19

("{Qcx<p')): 1336b 14

obvykl
(mXTQLo<;): 1267b 2

obyvatel
domc obyvatel
(aCTT<;): 1300b 32

obyvatelstvo
(8ffLO<;): 1317a24nn.;
1318b 9nn.; 1319a 19nn.;
('rrA.f{}o<;): 1296b 34;
brann obyvatelstvo (TO
'rrQO'rroA.SfLOUv): 1279b 3;
dostatek obyvatelstva
(xA.o<;): 1278a32;
nedostatekobyvatelstva
(A.L"{CXV{}QW'rr.cx):
1278a31; 1299b 9
oista

odborn

(TSXVLX<;): 1252a22;
1341a 10, b 10;
odborn pracovnk (8'llfLLoUQ"{<;): 1282a3

obouruk

odhadn
odhadn jmn (T.fL'llCTL<;):
1308b 2;
odhadn mra (T.fL'llCTL<;):
1308b 6

odhadovat, konat odhad

(TLfL<XV): 1308a40;
1319a 17
odmna

odmna

za vtzstv (&{}A.ov
Tf<; V.X'll<;): 1296a30

(X{}CXQCTL<;): 1341a23;
1341b 38 - 1342a28

440

omyl

(a<pLCTTvCXL): 1269b 5;
1272b 19; 1273b 23

(afLQT'llfLCX): 1271b 7;
(tjJsu8o<;): 1325b 3

odplata

vhodn pro odbornky

(TSXVLX<;): 1341a 18

obohacovat se, obohatit se

(xsQ8CX.VSLV): 1308b 33;
1309a 4;
(XQ'llfLCXT.~W{}"(XL): 1259a5;
1286b 14

(CTmCTL~sLV):

odbornk

obliba

obratnost

REJSTK VCN

opojen

odplata vyrovnvac
(TO aVTL1TE1TOVtTO<; [CTOV):
1261a30

(fL{}'ll): 1342b 26
oprvnn

(E~OUCT.CX):

odpustek.
(A.VCTL<;): 1262a 32
odrda

1275b 18

orba
("{swQ"{.cx IjJLA.')): 1258b 18

(stav)

osada

(-rrCXQx13cxCTL<;): 1279b 4;
1289a39; 1290a 25;
1293b 24; 1307a 7;
zhoren odrda 1279a 20

(<i-rrOLx.CX): 1252b 17,21;

1290b 14;
(XWfL'll): 1261a28

ostrakismos

odzbrojovat

(CTTQCXXLCTfL<;): 1284a 17,

36, b 17;
ostrakismem odstraniti,
vyobcovat stepinovm
soudem (CTTQcxx.~SLV):
1284a21; 1302b 18;
1288a25

(-rrCXQCX.QWL<; 01TA.wv):
1315a38

ochrana
(<puA.cxx')): 1315a 8;
1322a33

ochrnce

ostych

(-rrQOCTTT'll<;): 1275a 13

ochuzovat

(cx.8w<;): 1331a41

(-rrV'llTCX<; 1TOLELV): 1313b 19;

(-rrsv.cx): 1313b 25

*oligarchie

osvobozen
(aTSA.')<;): 1270b 4

otcovsk

(A.L"{CXQX.CX): 1274b 36;

1278a22, b 13; 1279b 5nn.,
b 17 - 1280a 6; 1289b 3nn.;
1290a 16, b 19; 1293b 34nn.;
1294a 11, b 14; 1296a 13;
1305a40, b 28; 1315b 12;
1317b 39

(1TTQLO<;): 1268b 28

otcovstv
(Tj -rrCXTQLX')): 1253b 10;
1259a38

otrock, otrocky
(80uA.LX<;): 1258b 38;
1285a20; 1295b 20;
1337b 21

oligarchov
(ol, A.L"{CXQXLXO.):
1280a27; 1310a7; 1318a20;
(ol 1TSQL Ta<; A.L"{<XQX.CX<;):
1321a41

otroctv

441

(80uA.dcx): 1254a 19;

1260a41, bl; 131 Oa 35

REJSTKY
otroit

(SOllA.EELV): 1254b 19;

1291a 8; 1297a 2; 1333b41
"otrok
(SoVA.oc;): 1252a31 1255b40; 1259b21 1260b 7; 1278a7; 1283a 19;
1291a 10; 1313b35;
'1315a37; 1319b28;
1329a26; 1330a26-33;
1334a21;
(o SOllA.EWV): 1313b9;
1317b 13;
(oL%&'T'T]c;): 1252b 12;
bt otrokem (SOllA.CELV):
1334a2;
nemt otrok
(USOllA.L<x): 1323a6;
znalost pro otroka
('TTLa'T')f-L'T] SOllA.L%')):
1255b23
otuovn
(&a%'T]aLc;): 1336a21
ovldat
(SEa'TT~ELv): 1324b4;
1334a2
ozbrojenec
(o O'TTA.L'TEWV): 1297b 13
ozbrojen
. ti, co jsou ozbrojeni ('TO
O'TTA.L'TL%V): 1289b32
ozdoba
(xrru.os): 1260a30;
1331a 12
oivit
(~w1'lv f-L'TTOLELa{)m):

l335b 24

p
panstv
(SEa'TTO'TE.<x): 1253b 18;
(1'lSW'TTO'TLX')): 1253b9;
1259a 37;
('TO SEa'TT~ELv): 1253b21;
jsouc v panstv (SW'TTO'TLXC;): 1287b38
*pn
(SW'TT'T'T]c;): 1252a 11,34;
1253b6; 1254a ll;
1255b 11,29,31; 1277a 8,
b 7; 1278b34;
(o SEa'TTO'TLXC;): 1252a8;
vlda pna(8Ea'TT0'TE.<x):
1255b 16; 1278b32, 37
panovat, bt pnem
(8Ea'TT~ELV): 1255a21, b 7;
1324b25nn.
pansk
(8Ea'TT0'TL%c;): 1333b27
past

(VOf-LEC;): 1319a20
starost, starat
se, mt na starosti

pe, peovat,

('TTLf-L&A.EL<X, 'TTLf-LEA.ELa{}<XL):

1256a 19; 1261b33;

l263a 27; 1268a 13;
1273b7; 1293a7, b 13;
1299a 20,39, b 7; 1309a20;
1321b 12nn.; 1322a29, b 6,
18, 22; 1323a 1; 1328b 12;
1331b7; 1334b25,31;
1335b 12;
(a'TTollS')): 1259b 18
penesti
('TTEVW'TE.<x): 1264a35;
1269a37

442

REJSTK VCN
penzomilci, lovk chtiv

pstovn

obilnin
('YEWQ'YL<X 4JLA.')): l259a 1
pikle
kout pikle ('TTL130llA.EELV):
1269b 10

penz

(ol <pLA.0XQ')f-L<X'TOL):
1316a40;
('TO <pLA.OXQ') f-Lcnov):
1263b4

pse

penit

(XQ'T1f-L<X'TLa'TLX<;): 1258a 13
pennci

(ol XQ'T1 f-L<X'TL~j.LEVOL):

1257b34
penze
(vf-LLaf-L<X): 1257a 11,
31nn.; 1258b3, 7; 1259a 24;
1267b ll; 1308a 38;
smna penz (f-LE'T<x130A.1'l
XQ'T]f-Lc'TWV): 1257b21;
tkajc se penz ('TTEQ\' 'TOV
XQ'T]f-L<X'TLaf-Lv): 1258a 5
pentakosiomedimnoi
(ol 'TTEV'T<xxoaLOf-L&8Lf-LVOL):
1274a20
pentarchie
('TTEV'T<XQXL<X): 1273a 13
perioikov
(ol, 'TTEQLOLXOL): 1269b 3;
1272a lnn.; 1303a 8; 1327bll;
1329a26; 1330a 29
pevnina
(l'TTELQOC;): 1330a 34;
(X<>Q<X): 1327a 5
pevn
. (aa<p<xA.')<;): 1285a 23;
1307a17
pstovat

bt (ve vchov) pstovn

('T1'lv 'TQo<P1'jv XELV):
1336b 1;

(f-L&A.0c;): 1341 b 3 1342b29;

pse posmn (L<Xf-L130C;):
1336b20
psmeno, psmena
('TU 'YQj.Lf-L<X'T<X): 1286a 15;
1287a 40
pala

hra na palu (<xUA.'T]aLC;):

1341a 25, b 7
pit
(j.L&{}'T]): 1274b ll;
pit nesmenho vna:
1336b22
placen
(f-LLa{}o<pQoc;): 1274a9
pl

(<Xv{}f-Lc;): 1336a35
plat
(f-LLa{}c;): 1293a6;
1294a39; 1297a37, 40;
1298b 18,25; 1300a2;
1317b31,34;
dostvatplat (f-LLa{}o<poQELV): 1317b 35;
hojn plat (lI'TTOQL<X
f-LLa{}ov): 1300a2;
nemt plat, bez platu
(&f-LLa{}oc;): 1273a 17;
1320a 18;
platit (SLMv<XL f-LLa{}v):
1321a34

443

REJSTK VCN

REJSTKY

plod, plodina
(XCXQ1T<;): 1256a 39;
1258a 38; 1327a 7
plozen
()'ve(TL<;): 1252a 28;
plozen dt
(1Tm801TOL,cx): 1274b 3;
(TeXV01TOL,CX): 1265b 7;
1335a 12nn., b 7nn.
pobaven
(']8ov']): 1337b 28;
1341b 12
pocta
(TLf.L'J): 1278a 38; 1281a31;
1306b 23; 1308b 38;
1309a 13; 1315a24;
bez obanskch poct
(&TLf.Lo<;): 1281a 33nn.,
b29;
bt bez obanskch poct
(aTLf.LU~eLv): 1302b ll;
pocta bohm (iteQcx1Tdcx):
1329a 32
potek

(aQX'J): 1252a 24
poet

(1TA'itO<;): 1252a 9;
1279b 25;
mal poet osob
(OAL)'CXVitQW1T,CX): 1299b 2
poddan
bt poddn (8ovAeew):
1311a 20
podl
(XA'Qo<;): 1319a ll;
1330a 15
podklad
(rroxstuevou): 1256a 8

podmann

(8W1T01"eLCX): 1334a I
podmnen

(i;~ lmoituew<;): 1332a 10

podnik
(1TQii~L<;): 1315a II
podrobovat se
(80\!AeeLv): 1315b 16
pohlavn, pohlavn
pohlavn styk, obcovn
(rruvoixrtu}: 1269b 27;
1335a 26;
pohlavn obcovat (XQ'UitCXL
1"i,) <JlJvow,q): 1335a 24
pohrdn, pohrdat
(xCX1"cx<PQV1'jUL<;, XCX1"cx<PQoveLv): 1295b 23; 1302b 2,
25nn.; 1307b9; 1311a25;
1312a I - b 20
pochlebnk
(XACX~): 1292a 17nn.;
1313b 39nn.
poklad
sprva pokladu (1"cxf.LLdcx):
1309b 7
pokladna
spravujc pokladnu (o 1"CXf.LLewv): 1282a 31
pokladnk
(1"CXf.L,cx<;): 1314b 17;
1321b 33
pokuta
(~1'jf.L,cx): 1294a 38nn.;
1297a 18-33; 1298b 17;
(8.X1'j): 1275a 9
pole, pozemky, venkov
(xwQcx): 1319a 31-38

444

polemarchos
(1TOAf.LCXQX0<;): I322a 39
*poltei
politick
politick schopnost
(8VCXf.LL<; 1TOAL1"LX'J):
1284a 7nn.;
siln politick vliv
(1TOALTLX'] i.ux<;):
1284a 21
politik
(o 1TOALTLX<;): 1258a 20;
1266a 32; 1276a 34;
1288b 27; 1298b 24;
1324b 24; 1333a 37
politika
viz umn politick
pomhat, pomoci
(~01'jiteLv): 1280b 27;
1289a 6
pomrn (== vzhledem k njak
zsad)

(1TQO<; l.moiteu,v 7Lvcx):

1293b 4
pomoc
(~o'JiteLcx): 1261a 26;
1278b 20; 1320a 32;
1335a I;
pispt ku pomoci (BoniteLv): 1263b 6; 1327b 2
pomocnk
(iteQu1Twv): 1265a 16;
(J1T'Y]Q1"'Y]<;): 1253b 39
poplatek
(1TQuo8o<;): 132Ib 3 I
poplatnk
(o 1",f.L'Y]f.LCX <pQwv):
1283a 17

porada
(1"0 ~ovAewitm): 1298b 6;
(1"0 ~ovAev usvov):
1322b37
poradn
poradn st, poradn sloka
(1"0 ~ovAevf.LeVov):

1264b 33; 1298a 4; 1299a I

poradnictvi a soudnictv
(1"0 ~ovAeeuitcxL XCXL
xQ,vew): 1275b 16;
1281b31
poroba
zachrnce ped porobou
(o XWAWV 8ovAeeLv):

1310b 37;
t v porob (8ovAeleLv):
1327b 28
porod
()'veuL<;): 1335b 16
porotce, len poroty
(8LXCXU1"'J<;): 1275a 26, 30,
b 15
porunictv

(E1TL1"Q01Tdcx): 1271b 25
podek

(euxouf.L,cx): 1299b 16,19;

1321b 14,20; 1322b 39
posdka
(<pQovQ<;): I 307a 32
poslech
poslech hry
(axQcxuL<; xeLQovQ)'Ov1"wv): 1342a 3
poslucha

(itecx1"'J<;): 134Ib 16
posvtn
(i.eQ<;): 133lb 6

445

REJSTK VCN

REJSTKY

potrava

(v<X/La): 1330b 4

(aa'TQal3'T<;): 1336a 12

(XQij<TL<;): 1267a 23;

1291a 26

pravidlo
('To.~L<;):

potupa

(UI3QL<;): 1312b 30

(8.xTJ): 1253a 33nn.;

('TO 8.xaLOv): 1275a 9;
1307a 7;
(8LxaLOmJVTJ): 1291a 27;
kter pozbyl obanskch
estnch prv (&'TL/L0<;):
1275a21;
odnt estnch prv
(a'TL/L.a): 1336b 11;
ztrta obanskch prv
(a'TL/L.a): 1336a 1

(<pm<;): 1331 b 41
povstalec
(o a<pLU'To./LEVO<;): 1269b 2

povstn

(U'To.UL<;): 1301b 27
pozemky

viz pole
poznn
(<pQVTJUL<;): 1289a 12

poitek

problos,

(']8ov'T): 1267a 9; 1339a 35

(auxoh.a): 1333a 31;

1334a 16; 1337b 14, 31nn.;
1338a 3nn.;
(E'lTL/LhELa): 1340b 35;
(EQ"Yau.a): 1267a 10;
1330a27; 1337b 14;
('TO EQ"Yo.'caitaL): 1318b
15, 19;
(Q"Y0v): 1265a 7; 1273b 10;
1321a 29;
ten, kdo kon prci (o EQ"Ya'/LEVO<;): 1267b 17

pedporadce

(1TQI30\JhO<;): 1298b 29;

1299b 31nn.; 1322b 16;
1323a 7nn.

prce

prodat, prodvat
(1TWhEi:v): 1319a 11;

1321b 15
projednvat

(XQTJ/La'T.'ELV): 1298b 29;

1300a 1
proputnec

(o a1TEhEitEQO<;): 1278a 2
prost

(1ThW<;): 1293b 3; 1332a 10

prostedek

vhodn prostedek
(u<pLU/La): 1322a 21

pracovat
(auxohELV): 1333a 41

pracujc

1297b 21

*prvo

povaha

provdvat

(ol hEL'TO\JQ"YOUV'TE<;):
1278a 12

(1TaQExl3a.vELV): 1310b 19;

1325b6;
tm, e se pestupuje (8La

(/LaQ'T.a): 1336a 2
provinit se

pravideln

poteba

pestupovat. pekroit

provinn

pramen

('TQ0<P'T): 1256a 18 - b 19;

1257a ll; 1290b40

(XTJ8EELV): 1307a 37

(I3Q.'ELV): 1309a 22
provozovn (slavnost.
podvanch)

'T']V 1TaQxl3auLV):

1307a 7
pesvden

(itEwQ.a): 1342a21

(1T.U'TL<;): 1262a 18

prytan

pevaha

C!TQ'TavL<;): 1322b 29

(1TEQl3oh'T): 1288a 27;

1332b 19;
(1TEQOX'T): 1284b 16,27;
1289b 1; 1291b 11; 1293a4,
b41; 1296a31, b27, 34;
1297b 18; 1302a 27, b 2;
1332b 21;
nabt pevahy (1T hEOVEX'TELV): 1331a 15

pn

(EX'T): 1260b 29; 1265a 18;

1288b 23; 1295a29;
1325b 36
*ptelstv

(<pLh.a): 1280b38
pe

(8.XTJ): 1275b 8; 1285b ll;

1322a 5

pevoznk

pedci

( 1TOQit/LElJ7LX<;):
1291b21,25

(ol XQLOL): 1303b 19;

('TO XQLOV): 1273a 39

pevrat

pednost

(1TEQOX'T): 1282b 24;

1284b 27; 1288a23;
1290a 12; 1304a 37; 1314a 8

(/LE'Tal3oh'T): 1301b 6
pbuzenstv

(xTJ8Eta): 1280b 36
pbuzn

pedpoklad

(ol OLXELOL): 1312b 13

(1TitcaL<;): 1317a 40

pjemnost, pjemnosti

pedporadce

(']8ov'T, 'Ta']Sa): 1339b 5,

viz problos
pedstaven,

30nn.; 1340a 200.

epistats

(E'lTLU'To.'T'T]<;): 1299a 15;

1321b 39
piekupnictvi

pjem

(1TQuo8o<;): 1322b 32
pprava

spolen pprava (XOLV']

(xa1TTJhEta): 1291a 6

&UXTJUL<;): 1337a 27

pemoci

(I3Lo.'EuitaL): 1255a 9nn.

proda

(<pWL<;): 1253a 9; 1256b 21;

1337a 2

pepych

('TQ\J<P'T): 1291a4

446

447

REJSTKY
prodn

(xuTeX 'PaLv): 1333a 23

*pirozenost

('PaLc;;): 1252b 32;

1332a 40; 1334b 6
pspvek
(af.Lf3o~ov):

1294a 35

pstav

(~Lf.LlV):

1321b 26;
1322b 33; 1327a 33, b 16

pvrenci

(ul

'TTO~lJ'PL~m): 1293a 31

pze

(EVVOLU): 1255a 17
pda
rozdlen pdy

(SLUV0f.Ll):

1329b 40;
vdlavatel pdy

(o 'YEWQ'YG>v): 1329b 38nn.

pjovat

(SUVd'EW): 1319a 13
pvod

svobodn pvod
(~ElJ{}EQLU): 1283b 20
pyramidy
(ul 'TTlJQUf.LLSEC;;): 1313b 21

(TO f30lJ~EEa{}UL):
1298a 40;
lenstv v rad (ol f30lJAEOVTEC;;): 1306b 8;
stav radn (TO
f30lJ~ElJf.LEVOV): 1291a 27
astnc se rady (o
f30lJ~EWV): 1282a 30
radit se
(l3olJ~EEw): 1299a 26;
ti, co se rad a rozhoduj
(TO l3olJAElJf.LEVOV xul
XQLVOV): 1291a 39
radn, len rady
(o l3olJ~ElJf.LEVOC;;, l3olJAElJTlC;;): 1282a 34,37; 1291b 4;
1299b 37; 1328b 26
rz
(i{}oc;;): 1337a 14;
1340b 8nn.
rod, rodov posloupnost
('Yvoc;;): 1276a 35;
1280b 34, 40; 1288a 15,18,
35; 1309a24; 1310b 12
rolnicky
(-yEWQ'YLXc;;): 1319a 6;
rolnick obyvatelstvo
('YEWQ'YLXOV 'TT~f{}oc;;):

R
rd
(xwv): 1321a 33

rada
(f30lJ~l):

1282a 35, 39;

1299b 32, 39; 1317b 31, 37;
1322b 17; 1323a 8;
(avf.Lf30lJ~l): 1298b 33;
(TO f30lJ~ElJf.LEVOV):
1297b 41; 1317a 5nn.;
1329a3;

1319a 20
rolnictvi
('YEWQ'YLU): 1318b ll;
(TO 'YEWQ'YELV): 1291a 30;
(] 'YEWQ'YLXl): 1256a 17
rolniit, vzdlvat pdu,

pracovat na poli
('YEWQ'YELV): 1271b 41;
1319a 16; 1328b 4

448

REJSTK VCN

rolnk, pracujc na poli

('YEWQ'Yc;;): 1267b 32, 36;
1268a 17; 1290b 40;
1291b 18; 1296b28;
1328b 20, 26; 1329a 26;
1331a 34;
(o 'YEWQ'YWV): 1291b 4;
rolnci ('YEWQ'YLXOV 'TTAf{}OC;;): 1317a 25
rovn
(TO Laov): 1282b 1; 1318a 5
rovn
(ol LaoL): 1282b21;
(ol Of.LOLOL): 1308a 12nn.
rovnost
(laT'TjC;;): 1280a 19;
1282b 21; 1302a 7;
1307a 25;
(TO Laov): 1301a27,
b 29nn.; 1317b4
rozbroj
(o"T<xaLC;;): 1264b8;
1265b 12; 1266a38;
1271a 39; 1301b5;
1302a l1nn., b ll;
1303b 17nn.; 1304a 36, b 4,
7; 1305b 1; 1306a 32, b 22;
1308a 31;
(SL<xaTuaLC;;): 1296a 8;
psobc rozbroje (O"TUO"LWTLXc;;): 1303a25;
psobit rozbroje,
rozncovat rozbroje
(O"TUO"L<X'EW): 1267a 41;
1272b 12; 1301a 39, b 6;
1302a 20, b 7nn.;
1316b 22

rozdlovat, dlit

(SLUVf.LEW): 1288a 14;

1290a 8, b 4; 1320b 2;
1326b 15
rozhod

(SLULT'TjTlC;;): 1297a 5;
(XQLTlC;;): 1328b 22
rozhodnut
rozhodnut svobodn
('TTQOULQEaLC;;): 1280a 34,
b 39
rozjmav
(eEWQ'TjTLXC;;): 1324a 28
rozmailost, rozmail ivot
(TQlJ'Pl): 1311a ll; 1326b 38
rozsudek
soudn rozsudek
(xQLaLC;;): 1305b 35
rozsuzovn, rozhodovn
(XQLO"LC;;): 1298a 8; 1326b 18;
(TO XQLVEW): 1326b 14
rozsuzovat, rozhodovat
(XQLVELV): 1286a 24nn.;
1287b 16; 1300a4;
('YLVEa{}UL xQLaLv):
1300b 34
rozumnost
('PQV'TjO"LC;;): 1277b 25nn.;
1323b34; 1329a9, 15;
1339a26
rozumn, rozumov
('PQVLf.L0c;;): 1277a 15;
1323b 36;
rozumov schopnost
('PQV'TjO"L<;): 1253a 34
rozvrh
(1T{}Eo"L<;): 1271a41;
1300b 14; 1317a 36

449

REJSTK VCN

REJSTKY
roe

(TexvLTT]C;): 1260a 38;

1262b26; 1264a27, b 15,
23,34; 1267b 15,32;
1268a 17; 1278a 25;
1291b4; 1329a36;
(o f3vuu<Toc;): 1278a 8;
1296b29; 1319a27;
1326a 22; 1339b 9;
1342a 20;
(3T]j.LLOUQ'Y0C;): 1277b 2;

i svcen

(of3eX-L<TXoA:X VLOV):

1299b 10
rukodlnici

(oi xeQvfw;): 1277a 38nn.

rybii
(oTO X-Lwnxov): 1291b 22
rybstv

(X-Lwnxoc; f3Loc;): 1256b 2

rybolov

emeslnci

(X-Le-U): 1256a 36

(TO f3vuU<Tov): 1289b 33;

1291a 1; 1317a25;
(TO 'lTeQL Tc; TEXVUC;):
1291b19;
emeslnci obyejn (TO
f3vuU<Tov): 1278a 7;
emeslnk obyejn, ni
(f3vuu<TOC; TexvLTT]c;):
1260a41; 1277b 1

rytmus

('Qui}j.Loc;): 1340a 131341b 24; 1340b 8nn.

(X<Tj.Loc;): 1307b 6;
(<TVTU~LC;): 1325a 3;
(T~LC;): 1264b 31; 1272b 9;
1274b 38; 1278b 9;
1287a 18; 1289a 1;
1318b 36; 1326a 30nn.;
zkonit d, zkonn d
(svouto): 1294a 1nn.;
1327a 14
dn,

emesln, emeslnick

(f3vuuaoc;): 1258b 26;

1340b 34; 1341a 34

evnivost

(qoveLx.u): 1305b 23;

1308a31
zen

dobr

('J'Yej.LovLu):

(meLx]c;):

1267b 6;
1270b 37; 1273b 3, 6;
1282a26; 1289b7; 1310b 10

S
sadastv

eck

('YewQ'YLu 'lTeq>meUj.LEVT]):
1258b 18; 1259a 1

neeck

kmeny
(ol f3Qf3UQOL): 1336a 15

sambyka

(<TUj.Lf3XT]): 1341b 1

(A'YOC;): 1253a 9

samostatn

enictv

('J 'QT]TOQLX]):

1288a 9

(u'TQxT]c;): 1275b21;
(UUTVOj.LOC;): 1315a 6

1305a 12

emeslnk

450

samovlda

slavnost

(j.LovuQXLu): 1255b 19;

(1tewQLu): 1323a3;
bohosluby a slavnosti (Ta
LeQ): 1319b 24

1279b6, 16; 1313a4

samovldce, monarcha
(j.LvuQXoc;): 1284b 13;

slvastv

1287b 29, 32; 1292a 11, 15;

1295a 12; 1311a 30, b 8;
1312a 11nn.

sluny

('J xahouQ'YLX]):

(EmeLx]c;): 1322a 23

sebevdom

sluba

(a~Lwj.Lu): 1264b 9
(q>QVT]j.Lu): 1313b 2

nst bm sluby obci

(X-eLTouQ'YeLV): 1279a 11;
1291a 34,37;
psluen sluby (X-eLTouQ'YeLv): 1335b 28

setnk

slouit jako setnk (TU~LUQ

XeLv): 1277b 11
shromdn

lidu

sluebnk

(ExxX-T]<TLu): 1317b 28;

1319a 37;
('JX-LuLu): 1301b 23

(1teQ'TTwv): 1261b 37;

1263a 19;
('lTT]QTT]C;): 1253b 30, 33;
1287a 21

schopn vsti a diti

('J'Yej.LOVLXC;):

smna

1259b 2

schze, schzka

(ana'Y]):

1256a 41;
1257a 13nn., bl, 23;
1280a 35, b 23;
('J j.Le-raf3X- T]TLx'J):
1257a 9nn.;
(j.LeTaf3oX-]): 1257b 21;
(j.LeT3o<TLC;): 1280b 20, 31

(<Tvo30c;): 1319a 32;

1320b 3
sirotek
(o Qq>UVLXC;): 1268a 14
sla

(i.<TXc;): 1267a21; 1269a20;

1284b 27; 1295b 14;
1297b 18,22; 1336a 38;
(3VUj.LLC;): 1289b 37;
1290a 9

sms,

msit, smen, bt
smen
(j.L.~LC;,

j.LL'YvvaL):
1273b 39; 1293b 34;
1294b 1, 17,35; 1297a 39;
1307a 7, 40

skot

(l3ouc;): 1258b 14

smlouva

slab
(TeX-]c;):

1256a 6

1335a 13

(<TUj.Lf3X-aLOv): 1276a 10;

1283a 33; 1300b 12;
1321b 34; 1331b 7;

slast

viz libost

451

REJSTKY

(<TIJ-f3o"OV): 1275a 10;

1280a 37,39;
(<nJvncx-YIJ-cx): 1300b 23;
1317b 28; 1322b 34
smlen
smlen nzk
(IJ-LXQOV <PQOVELV): 1313b 8
snaha
(aTIou8l): 1339a 32
satek

(-yIJ-oe;): 1306a 33nn.;

(Em-ycxIJ-Lcx): 1280b 16,36
snm, snmovn, snmovat,

konat snmy
(EXX"1')aLcx, ExxA1')aL'Ew):
1272a 10; 1275b 7;
1282a 28; 1285a 11;
1292b 28; 1293a 9; 1294b 3;
1297a 15nn.; 1298b 19;
1300a 3; 1317b 35nn.;
1318a 40, b 12; 1319a 30;
1320a 18,23
snmovnk, len snmu
(XX"1')aLcxaTle;): 1275a 26,

31, b 14; 1282a 34, 37

sniujc, nzk, hrub
(f3vcx1XToe;): 1258b 37;
1337b8,13
sobstanost, sobstan
(CXrrQXELCX, cxrrQx1')e;):

1252b 29; 1253a 1,28;

1256b 32; 1257a 30;
1261b 11nn.; 1280b 34;
1291a 10; 1321b 17;
1328b 17
sofistick
viz sudek

sochastv

(avBQLcxVTOTIOLLCX): 1256a 6
soud
(Bvx.cxa'T'lQLOv): 1268b 8;
1273b41; 1282a35;
1297a 16, 21nn.; 1298b 16;
1300b 24nn., 36; 1305b 34;
1306b 8; 1315a 7; 1316b 33;
1317a 6, b 37; 1318a40;
1320a 6,23; 1321b 35;
1322a 9, b 34;
(TO BLX'ELV): 1293a 9;
(Bbc.1'): 1306a 34;
(TO XQLVEW): 1281b 31, 38;
soud mnoholenn (TI"fj{toe; 8LxcxaTwv):1300b 35;
soud stepinov
viz ostrakismos;
nlez soudu (XQLaLe; ToU
8LxcxaT1')QLOU): 1321b 35
soudce
(BLCXLT1')Tle;): 1268b 6;
(BLxcxaTle;): 1282a 34, 37;
1285b 22; 1300b 25;
(o 8LX'wv): 1301a 3;
(TO 8LXCXaTLXv): 1320a 26;
(o XQLVWV): 1291b 5;
(xQLTle;): 1282a 16;
1340b 25;
bti soudcem (BLX'ELV):
1298b 18;
soudci (T 8LX'ELV):
1317b 25
soudit
(8LX'ELV): 1318b 30
soudnictv
(TO 8LX'ov, TO 8LX'EW):
1294a 38; 1298a 3;

452

REJSTK VCN

(TO BLXCXaTLXv): 1300b 13

soudnost
(TO XQLVELV): 1282a 6
soukromnk, soukrom osoba,
kdo ije sm pro sebe
(.8LWT1')e;): 1271b 17;
1300b 21; 1304a 35;
1324a 41
soukrom, soukrom
bt v soukrom, t v soukrom (.8LWTEELV):
1273a 35, b 29;
soukrom dl (IJ-Q1') TWV
.8LWTWV): 1330a 11,14
soused
(aa'T\J'Ye.Twv): 1289b 38;
1330a 18;
(o 'YELTVLWV): 1267a 19;
1325a 12; 1330a21;
(o TI"cxe;): 1333b 31;
(o TI"1')aLov): 1267a 25;
1324b 25; 1327b 1,26
sousedn
('YELTVLWV): 1265a 21;
1269a 40, b 3; 1331a 29;
sousedn zem (xwQcx
TWV TI"1')aLov): 1291a 21 .
soustrast
("eoe;): 1342a 7
souit, ivot drun
(TO <nJ'fjv): 1263a 15;
1278b 21; 1280b 38
spiknut
(Emf3ou"l): Bila 19;
(ETIL-&wLe;): 1312a 20
spojenec
(<TIJ-IJ-cxxoe;): 1269b 2;
1315a 2

spojenectv
(<nJIJ-IJ-CXXLCX): 1261a 25n.;
1280a 34, 40, b 8, 23;
1298a 4
spojen
(IJ-L~Le;): 1294a 16 - b 14
*spoleenstv
spoleenstv obansk,

politick
(XOLVWVLCX TIO"LTLXl):
1252a 1nn.; 1253a 38;
1260b 27; 1276b 29;
1278b25; 1279a21;
1281a 3; 1295b 23nn.;
spoleenstv obtn ({}uaLa):
1280b 37
spolenk

(xocvcovs): 1261a 1;
1328a 26
spolenost

(<nJVOWLCX): 1313b 14;

1339b 22
spolehliv, pevn
(aa<pcxA1'i): 1272b 7; 1285a
23; 1287b 7;
(mo-ros): 1283a 33
spolehlivost
(TIL<TTLe;): 1322a 32
spoluobyvatel
(<nJVOLXWV): 1278a 39
spolustolovnk, spolu stolovati
(<TaaLTOe;, <TlJ(J"aLTELv):
1314a 10; 1317b 38
spor
(aTaaLe;): 1308b 31;
(<nJvancx'YIJ-cx): 1300b 32
spodanost
(Errcx~La):

453

1326a 30

REJSTKY

sprva
(~lLo:xTla~<;):

1287a 6;

1321b33;
(OLxOVOf-LLa): 1308b 32;

(1ToALTE\Jf-La): 1278b 10nn.;

1279a 25nn.; 1283b 22;
1293a 16,24; 1305b 34;
1306a 14
spravovat
(OLXOVOf-LELV): 1288a 34
sprvce
(o B~xaaTLx<;): 1291a 27;
(Taf-LLa<;): 1322b 25
*spravedlnost
(B~xa~omJvTl): 1253a 37;
1277b 17; 1283a 39;
1309a 36nn.
stait si, dostait si, dostaovat
(mnQxTl Erva~): 1253a 26;
1291a 14; 1326b 3nn.
stdo
(l3oaxTlf-La): 1272a 17;
1291a 15
stl
(ompaA']<;): 1308a 4
starat se
(a1TolJB'T)v 1TOLELV):
1337a 32;
neruen se starat
(axoA~ELV): 1308b 36
starost
bt prost starost
(axoA~ELV): 1256a 32;
ivot pln starost
(axoMa): 1337b 34;
viz t pe
st

('T)A~xLa):

stavba
(oLxoMf-LTlf-La): 1321a 38
stavitel
(oixouoe): 1291a 14;
1328a 32
sthn
(E1TLaXTlI\J~<;): 1274b 7
stolovn
spolen stolovn
(auaaLna): 1263b 41;
1313a41; 1329b 5;
1330a 3nn.
strach
('Pl3o<;): 1302b 2, 21;
1304b 24; 1308a 28;
1311a 25, b 36
strana, stranick sdruen
(baLQLa): 1305b 32;
1306a31; 1313a41
stratg
viz vojevdce
str
('PlJAax']): 1285a 24, 29;
1306a 28;
('PAa~): 1286b 40;
str osobn ('PlJAax']):
1286b 37;
str tlesn ('PlJAax']):
1311a7,11
strce
('PAa~): 13lOb 40;
1314b 17;
strce chrmu
(vao'PAa~): 1322b 25;
strce oban
(1TOA~To'PAa~): 1268a 22;
1305b 29;

1272b 40

454

REJSTK VCN

strce zkon (VOf-L0'P- .

Aa~, VOf-L0'PuAaxLa):
1287a 21; 1298b 29;
1322b 39; 1323a 7
strnice
('PlJAaxT']QLOv): 1331a20,
23, b 16
sted

(u.oos, f-LWTiJ<;):

1295a 37, b 4; 1297a 6;

1342b 14,34
steit, dvat pozor
('PlJATTE~V): 1285a 26;
1286b 33; 1289a 19;
1307b 32; 1308a29
stdm

(xmuos): 1277b23
studna
(xQ']Vll): 1321b26
sviti se mezi sebou
(aTaa~~E~v): 1286b 1
svatba
(xTlBda): 1303b37
svten
svten

poselstv ({}t;wQLa):
13lOb 22

svatyn

(TO EAE1tEQOV): 1310a 28,

31;
udrovat svobodu (o nrodech) (1tVTl Eh1tEQa
B~aTEAEL): 1327b 25
svobodn

(EAW1tEQLW<;): 1326b 31
svobodn
(EAE\J1tQLO<;): 1337b 15;
(EAE1tEQO<;): 1253b 23;
1255a 2, 40, b 18nn.;
1260a 9; 1277b 8,15,18;
1278a 10; 1281b 23;
1283a 16nn., 33nn.;
1286a 36; 1290a 36, b Inn.,
18; 1291b 27; 1292b 39;
1295a 23; 1299b 27;
1301a30; 1314a3,6;
1325a28; 1327b 31;
1333a 6nn., b 28; 1341a 27,
35; 1342a 19
svrchovan
(mnoxQTwQ): 1285a 8
symblov
(ol, mJf-L130lJAOL): 1307b 14
syngoros
(auv']'YoQo<;): 1322b II

(TU LEQ): 1331a26, b 17

svdectv

kiv svdectv

(1\J1::uBof-LaQTlJQLa): 1263b 21; 1274b 6

svoboda
(EAw&EQLa): 1280a 5, 24;
1281a 6; 1291b34;
1294a 11,17, 20; 1296b 18;
1310a30; 1316b24;
1317a40-b 17; 1318a 10;.
1330a33;

ik
('PAa'Y~): 1303b 14
koda, kodliv
(I3Al311, I3Al3o<;,
I3AaI3EQ<;): 1253a 15;
1254b 9; 1268b 27;
1269b 14; 1286b 25;
1310b 5; 1327a 12;1328a 14;
1337b 17

455

REJSTKY

REJSTK VCN

nv): 1320b 34

kodit

tlocvik

(l3;"ul3 EQOV ELVUL):

1269b 36; 129Sb 13

('] 'YUJ.LVaaTLx'l): 1297a 30,

32; 1337b 24,27; 1338a 19,
b 6, 39; 1339a 23;

kdce

(6 l3;"uI3EQ<;): 1314a 19

uitel tlocviku

lechetn

lid lechetn a ctnostn,

muov lechetn (ol xu;"ol,
xU'Yu{}ol): 1293b 39, 42

(1TUL80TQll3"l<;): 1288b 18
tkoodnec

(1T;"lT"l<;): 130Sb 33;

1326a23;
tkoodnci (TO 01T;"LTLXv): 1297b 20; 1321a 7

*patnost

(xuxouQ'Ylu): 129Sb II
tdrost, tdr, tde

(&;"EU{}EQLT"l<;, &;"EU{}&QLO<;,
&;"EU{}EQlw<;): 1263b 1Inn.;
126Sa 33, 37

trest, trestn

('''lJ.Lla): 1302a 33;

('''lJ.LlWaL<;): 1300b 22;
(x;"aaL<;): 131Sa 7,15;
1332a 12

tst

(TX"l): 1323b 28; 1331 b 22;

1332a 30nn.;
majc tst (J.LUX:QLO<;):
1314b 32;
tst poskytujc (TUX"lQ<;): 129Sa 28
astn

trestat

(xo;":aEL<; 1TOLELV):
131Sa 21;
vce trestat (J.LEl'w Ta &1TLTlJ.LLa ELvaL): 1309a 22
trh

(J.LUx:QLO<;): 1323b 24;

1338a 3;
(Eu8ulJ.Lwv): 1333b 22,29

(u'Y0Q:): 1321b 12;

1331b 11
trirarchie, trirarchos

(TQL"lQaQxla, TQL'lQaQX0<;):
1304b 29; 1322b 4

vec

(axUTE'I<;): 1291a 19;

(axuTOTJ.L0<;): 1260b 2

trojveslice

(TQL'lQ"l<;): 1327b 15
ticet tyran

T
taxiarchie
(TU~LUQXlu):

(ol TQL:xovTa): 130Sb 25

1322b 3

tda

(vvos): 1329a 41, b 23

teoretick

({}EWQ"lTLX<;): 1333a 25

tdn

(a'vTa~L<;):

tlo

zdrav tlo (awJ.Lu di

8LUXElJ.LEVOV 1TQO<; 'YlEL-

128Sa 32, b 26;

1286b 16; 1293b 28;
129Sa 1-24; 1296a 2nn.;
130Sa 8nn.; 1308a 21;
131Ob2-131Ia22;
1312a39-b37; 1313a4;
1313a34-131Sb39;
1316a22nn.; 1318a22, b 18;
(TO TUQaVVLXV): 1287b 39;
cl tyranidy (UX01TO<;
TUQUVVLX<;): 1311a S;
zazen v tyranid (Ta
TUQUVVLXa xaTuaxEu:aJ.LaTU): 1319b27
tyran

U
ublen

(13;":I3"l): 1267b 39
uctn

(TLJ.L'l): 133Sb 16
astnk

(XOLVWV<;): 1320b 29
el

(T&;"O<;): 1313b26
uen

(J.L:{}"laL<;): 1336a 24;

1340b 39; 1341a 6, 23
uebn pedmt (1Tul8EUJ.La): 1338a 36
et

skldn t
(ul E'ij{}uVUL): 1282a 14;
(TO EWVELV): 1318b 22;
ty ze soudn innosti (TO
EU{}uVTLXOV 8LxuaT'lQLOV):
1300b 19;
zkoumat ty (EU{}VELV):
1318b 29

(TQavvo<;): 1284a 34;

128Sa 26,37; 1286b 39;

1292a 22; 130Sa9;
1306a23; 1310b 15;
1312b 20; 1313a 1S, 36,
b 36,41; 1314a 7,26, b 6nn.;
131Sa 38;
bt tyranem (TUQUVVELV):
1267a 14;
moc tyran (MVUJ.L18 TUQavvLx'l): 1313a 13;
stvat se tyranem
(TUQavvELv): 1277a 24;
tyransk vlda (TO TUQavVELV): 1277a24;
zpsob tyran (TO TUQUVVLXV): 1314a 6;
ivot tyranv (TUQUVVLXO<;
I3lo<;): 1324a 10

uit

1338a 12; 1339a 29,34

tovn

(al Eu-&uvaL, TO E'lWVEW):

1271a 6,8; 1274a 17;
1281b33; 1282a2,26;
1298a 6, 22, 25, b 6;
1317b27; 1318b37
udavastv

(auxo<pavTla): 1268b 25
klad

1322a 36

(&1TLI3OU;"'l): 1313b21;
1314a 17

*tyranida
(TUQavvl<;): 1279b Sn.;

456

se

(J.LUV{}:vELV): 1336b 37;

457

REJSTKY

kol
(Q"(ov):

1263b 9; 1267a 10;

1277b21; 1319b32;
1323a 28, b 29; 1326b 31;
1334a 19,24; 1335a 22;
1340a 20;
bt umen (UWqlQove~v):
1334a 26

1299a 36; 1338b

34
ukldat, strojit klady
(eml3ouAevew): 1295b 32;
1315a 2
kon
(AwTOuQ"(La): 1330a 13

umrnnost

umleck, umlecky
umleck

REJSTK VCN

('TO J.Le'TQL~eLv): 1298b 1

mluva
(<T\!viti]X'Tl): 1280a 38,
b 3,10
prava
(XUJ.L0c;): 1321b 7
upustit od
(uqlLu'TvaL): 1270a 8
rok
(rxos): 1258b 5nn.;
pjovn penz na roky
('TOXLUJ.LC;): 1258b 25

dla

(ru 'TWV 'TeXVL'TWV Q"(a):

1338a 18;
umlecky nadan
('TeXVLxc;): 1327b 27
umlec

('TeXVL'T'TlC;): 1314b 4;

1328b21, 26; 1341b 17

uml, umle

(xa'Tu 'TXV'Tlv): 1333a 23;

('TeXVLxc;): 1258b 36;
('TeXVLxwc;): 1257b 4

*ad

umn

(uQxei:ov): 1270b 17;

('TXV'Tl): 1257b 26nn.;

1337a2;
umn politick ('] 1l'OAL7Lxi]): 1258a22; 1324b 32;
umn smnn ('] J.Le'TaI3A'Tl7Lxi]): 1258b 21, 29;
umn vdlen:

('] XQ'TlJ.La7Lu7Lxi]):

1256a 1; 1259a 6;
('TO XQ'TlJ.La7Lu7Lxv):
1259a 20;
umn zkonodrn
(']v0J.L0ite7Lxi]): 1325a II

1298b 28; 1299a 36, b 9,15;

1304a 19; 1331a25;
(emJ.LAeLa): 1322b 29;
(7LJ.Li]): 1294a 10; 1312a 18;
1322b 28;
obsazovn ad
(xa'TU'TaULC; 'TWV uQxwv): 1299a 10;
1300a 8nn.;
rozdlovat ady

(vJ.LeLV

'TUC; uQXc;): 1282b 24;

1289a 16;
volba ad (cXQxaLQeuLa): 1298a20; 1317a
5,8;
rozlien ad (SLaLQe<TLC;

umenost, umen, umen

(UWqlQOUVV'Tl, UWqlQWV):

1259b24, 31nn.; 1260a21;

458

'TWV cXQXwv): 1299a 3-

1300b 12; 1321b 41323a 10;

ad dozorce nad enami
("(UVlXLXOV0J.LLa): 1322b
39;
ad krl (l3o:<TLAda):
1273a37;
ad nejvy (xvQLa uQxi]): 1303a 17; 1309a 34;
1322b 12; 1323a 7;
ad policejn (UU7UVOJ.LLa): 1321b 23;
ad soudcovsk (SLxau'Ti]c;): 1287b 16
ednk

bern ednk (U7TOSX'T'Tlc;):

1321b 33;
ednk policejn (UU7UVJ.L0c;): 1322a 13; 1331b 10;
ednk trn (u-Y0QavJ.L0C;):
1322a 14;
volba ednk (uQxaLQeuLa): 1281b 33; 1282a 13
usazovat se
(1l'OLe~uit<XL 'TUC; cX1l'OLXLac;):
1319a 36
skok
chytr skok (uqlLUJ.La):
1297a 35; 1307b 40; 1308a 2
uspodn

b 6nn.; 1279a 25nn.;

1282b 10nn.; 1284b 3nn.;
1287b 40; 1288a 32nn.;
1289a 15nn., 26nn., b 27 1295a 24; 1296b 14nn;
1297b 37 -1301a 15;
1337a 14nn.;
stava bez vldy (uvaQXLa): 1302b 29;
zmna stav (J.Leml3oAT]
7TOAL'TeLwv): 1292b 18;
1301a 20 - 1316b 27
sudek
('TO xQLveLv): 1340b 35;
sofistick sudek (rroqlLU'TLXOC; A"(OC;):
1307b 36
ulechtil
(eAeuitQLOC;): 1338a 32;
1339b 5
utiskovat
(vI3QL~ew): 1297b 7; 1311a2
tok
(e7TLiteuLC;): 1311a31, b 7
zem
(xwQa): 1291a21; 1327a 19,
32; 1329b 39
uitek
(l3oi]iteLa): 1256b 19; 1258b20
uvn
(XQfULC;): 1257a 6

(<T'V'Ta~LC;):
('T~LC;):

1271b 2;
1272a 4

uspodanost
(erra~La): 1272a 4; 1321a 4
*stava
(7TOAL'rda): 1274b 38;
1275a 38nn.; 1278a 15nn.,

V
vada
(cXJ.LaQ'TLa): 1310b 6
vlenci

('TO 7TQ01l'OAEf.LOVV):
1264b 33;

459

REJSTKY

stav vlenk
(TO 71"OAEI.1LXV): 1291a 26;
(TO 71"Q071"0AEf..vfuov):
1291a 7;
(TO 71"Q071"OAEl-WVV):
1291a 19

REJSTK VCN

velastv

(fLEALTTOUQ'Yi,<x): 1258b 18
vedouc
(1'}'YEfLOVLX<;): 1327b 5

(1T'Q'Y0<;): 1331 a 21
vno
bez vna (&OLVO<;): 1336a 8

vc

vtzstv

(XTijfL<X): 1257a 6

vlenictv

vda

(Ta 71"OAEfLLx): 1273b 16;

1305a 14;
(1'} 71"OAEfLLX]): 1255b 38;
1256b23; 1277a 18

(fL-&'llUL<;): 1338a 17
vk

(1'}ALXi,<x): 1282a 31;

1294b 25; 1321a 23;
1332b 39, 41; 1333b 4;
1334b 34; 1335a 10nn.,
b 34nn.; 1336a 23,41, b 41;
1339a 7; 1340b 15,33;
1342b31

vlen, vlenick

(71"OAEfLLX<;): 1267a 20;

1271b6; 1285al0;
1330b 41; 1341a 8;
vlen kol (1'} 71"OAEfLLX1'}
71"Q~L<;): 1330b ln.
vlka
(Ta 71"OAEfLLx): 1285b 18;
(71"AEfLO<;): 1256b 26;
1298a 4, 2Inn., b 6;
1306a 20nn.; 1322a 35;
1333a 31nn.; 1334a 15;
bezpenost ve vlce (1'}
71"OAEfLLX1'} au<J><XAd<x):
1330b 25;
innost ve vlce (1'} 71"OAEfLLX1'} XQd<x): 1254b 31;
opaten pro vlku (71"Qo<;
TOV 71"AEfLOV E7I"LfLEAEL<X):
1326a 6;
pro ppad vlky (71"Qo<;
TOV<; 71"OAE fLLXOV<; x<x.QOu<;): 1314b 16
vni1
(l3<xxxEUTLX<;): 1342b 26
ven
(a~.wfL<X XELV): 1281b 25

vkov

vkov rozdl

(1'}ALXi,<x):

1342b 20;
vkov stupe

(1'}ALXi,<x):

1336b 38
velitelstv
(1'}'YEfLovi,<x): 1285b 9,18
venkov
(xwQ<X): 1321b 28; 1322b 33
veejn

veejn vlohy, veejn

podnik, veejn vkony (nl,
AELTOUQ'Yi,<XL): 1305a 5;
1309a 18; 1320b 4; 1321a 33
vrn

(7I"LUT<;): 1314a 21
vtba

vtba pthijsk (fL<XVTELOV

7rU-&XQ'llUTOV): 1331a 27
vtina

460

(71"Aij-&O<;): 1281a 26

odmna za vtzstv (&-&AOV

Tij<; vi,x'll<;): 1296a 30;
vtzn strana (TO XQ<XTOVV):
1255a 15
vkusnost
(XUfLO<;): 1330b31
*vlda
(aQx]): 1277b 700.;
1278b 30nn.; 1288a ll;
1325a 27nn.; 1333a 3nn.,
b28;
(TO SEU71"'EW): 1333b 17;
(Suv<xuTd<x): 1293a 31;
vlda ty set (ol TETQ<XXULOL): 1304b 12;
1305b 27;
vlda obansk (71"OALTLX1'}
aQx]): 1277b9;
vlda velmo (Suv<xu-rE.<x): 1272b 10; 1292b
10; 1302b 10; 1303a 13;
1308a 18, b 8
vladastv

(SUV<XUTEi,<x): l306a 24
vldychtiv
(aQXLx<;): 1328a 7
vloha
pirozen vloha (lpUL<;):
1295a 28
vnitrozemn
(1'}71"ELQWTLX<;): 1338b 22
vody
(Ta OO<XT<X): 1330b 4nn.

vojci
(TO 71"OAEfLLXV): 1291b 21
vojensk
vojensk hldka (lpQouQ<;):
1322a 28;
vojensk sluba:
bt prost vojensk sluby
(&lpQouQo<;): 1270b 4
vojenstv
(TO 71"ALTEEW): 1291a 30;
(Ta 71"OAEfLLx): 1322b 6, 31
vojevdce, stratg
(UTQ<XTll'Y<;): 1268a 22;
1285b 22, 38; 1299a 21;
l305a 8; 1321a 17;
1322a 39; 1326b 5;
( UTQ<XTll'YWV): 1277b 10;
1305a ll; 1312a ll;
bt vojevdcem (UTQ<XT'll'YELV): 1307b 12;
jsouc zdatnm vojevd
cem (UTQ<XTll'YLX<;):
1309b 1;
pravomoc u vojevdce
(Mv<XfLL<; UTQ<XTll'YL<X<;):
1300b ll;
ad vojevdc (UTQ<XTll'YL<X): 1273a 37;
zkuen vojevdci (ol 71"EQL
T1'}v UTQ<XTll'YL<XV
fL71"ELQOL): 1326b 40
vojevdcovstv

(UTQ<XTll'YL<X): 1285a 7,15,

b 27; 1286a 2; 1287a 5;
1309b 4;
(1'} UTQ<XTll'Y LX]): 1258a II
vojni
(ol 71"Q071"OAEfLOVVTE<;):

461

REJST~ VCN

REJSTKY

1291b3;
voj ni nmezdn (ol
<JTQlXTLW'TeXL): 1306a 28
vojsko
(TO f.LciXLf.LOV): 1328b 22;
(TO o7TX-mxv): 1329a 31;
(TO 7TOX-Ef.LLXV): 1329a 2;
nmezdn vojsko
(TO ~EVLXV): 1285a 27;
(ol <JTQlXTLWTlXL):
1306a 21;
nmon vojsko (TO -rn~lXTLXV): 1327b 9
volnost
(vlXQXLlX): 1319b28;
(&VWL<;): 1269b 40;
1313b35;
(e~o\J(JLlX): 1318b39
*voln as
(<JX0X-1): 1313b 3; 1329a 1;
1333a30-b3; 1334a 15nn.;
1338a2,10;
(TO <JxoM'!:w): 1334a 4nn.;
1338a I;
kdo m voln as
(<JX0X-lX<JTLX<;): 1313b 4;
1322b 37; 1341a 28;
mt voln as, dopt si
volnho asu (<JX0X-ci'ELV): 1273a 25,33;
1292b 28nn.; 1293a 5,18;
1300a3; 1337b31;
1338a 4;
ve volnm ase ijc
(o <JX0X-ci'wv): 1326b 31
vrada
(T <povLxci, evos):
1269a I; 1300b28

vrchol
(TeX-o<;): 1339a 31
vdce

(-rry!:f.LWv): 1303b 28;

1305a 40; 1313b 29;

1316bI8;
( '1"Y!:f.L0VLX<;): 1308a 8;
(7TQO<JTciTl]<;): 1305a 18,39,
b 17;
bt vdcem (ev 7TQO!:Q,q
dvm): 1292a 9
vl
(~Olj<;):

1252b 12

vle

(7TQOlX,QE<JL<;): 1332a 32;

s vl (txwv): 1285a 27,
b 3nn.; 1304b 11
vycviit

(YUf.LVci'EW): 1333b 20
vcvik
(<TVTlX~L<;): 1297b 19
vdlen
vdlen zamstnn

(o XQTjf.LlXTL<Jf.L<;): 1258b 8;

1338a 16;
vdlen inn

(XQl]f.LUTL<JTLX<;): 1256a 15
vdlenictv

('J XQTjf.LlXTL<JTLx1):
1253b 14; 1258a 6
vdlksk

(XQTjf.LlXTL<JTLX<;): 1259a 7
vdlkstv

(TO XQl]f.LlXT,'w{}m):
l316b 4
vyhnanec
(<pu'Yci<;): 1275a 21

462

vyhnanstv
(<pu'Y1): l294b34; 1298a6
*vchova
(7Tm8lX): 1277a 20;
1283a25; 1288b I; 1313b 1;
1324b 9; 1337a 2; 1337a
11 - 1342b 34;
(emf.LX-wx): 1337a 5;
1338b 16;
(TQ0<P1): 1294b21;
poskytnout vchovu
(7TlXL8!:v!:w): 1287a25;
zat vchovu (7TUL8!:v!:LV): 1334b8
vychovvat, bt vychovvn,
bt vzdlvn
(7Tm8!:l!:w): 1260b 15;
1266b 30;1270b 37;
1287b 25; 1333b4; 1334a 9;
1337a 35;
(TQ<P!:LV): 1294b 22
vkon
(eQ'YlX<JLlX): 1328b 19;
(Q"{ov): 1255b28;
vlen a obansk vkon
(7TOX-!:f.LLX'J XlXl. 1TOX-LTLX'J
&<JXTj<JL<;): 1341a 8

vyobcovat stepinovm soudem

viz ostrakismos
vypomhn
(r301{}-!:LlX): 1257a 32
vyrovnn
(v0f.LciX-W<JL<;): 1274b 9
vsada
(7TX-EOV!:~LlX): 1297a II;
vsada vhradn (f.L0VO7TwX-.lX): 1259a 2100.
vyspl

(TeX-!:LD<;): 1259b 3
vstedn

(7TlXQ!:X~!:r3Tjxw<;):
1275b ln.;
vstedn zkon (Vf.Lo<;
XlX{}-'\nr!:QOx1v): 13lOa 1
vstednost

(ll7T!:Qr3oX-1): 1315b 3
vysvobodit
(eX-w{}-!:Qovv): BI Ob 37
vyehrad
(XQ7TOX-L<;): 1330b 19
vina
(Q!:W<; T7TO<;): 1331a 5
vtek

(XlXQ7T<;): 1263a 4nn.;

1309a 16

vymovat

(7TOL&L<J{}-lXL T<; f.LETlXM<JEL<;): 1257a 24

vynikajc
(XlX{)-' 117T!:Qox1v): 1310b 11
vynikat
(7TX-WV!:XT&LV): 1324b 10;
(ev \nrEQOXij dVlXL):
1255a 15
vynucovat si vhody
(7TX-WV!:XT!:LV): 1292b 19

vyuovat

(BL8ci<JXELV): 1337a 25
vyvlastovat

ten, kdo vyvlastuje (o Bl]f.L!:vwv): 1318a25

vvoj
('Yev!:<JL<;): 1252b 32
vyzbrojen
(07TX-L<JL<;): 1297a 16

463

REJSTKY

viva
(TQ0<P1): 1258a 18,23;
1297b ll; 1330a 2;
1335b 20; 1336a 4,7

zabezpeen

vzdln

(1HuBE.a): 1291b 29;

1293b 37; 1296b 18;
1317b 39;
strnka vzdln (1Ta.Bwf.La): 1338a ll;
vzdln pedbn (TO
1TQo1TaLBeveLV): 1337a 19;
filosofick vzdln (<pLAoao<p.a): 1342a 31
vzdlan

("(vwQLf.LOe;): 1298b 21, 25;

(1Te1TaLBwf.Lvoe;): 1282a4nn.;
1299b 25; 1342a 19
vzneen
(-yvwQLf.LOe;): 1274a 18;
1291b 17,28; 1296b 31;
1303b 6, 31; 1305a 4;
1307a 35nn.; 1308a 32;
1309a3,9; 1310b 13, 16;
13l3b 18; 1315b 4;
'1318b 35; 1319b 13nn.;
1320a 14, b 7; 1321a 39
vznik
(-yvEaLe;): 1310b 8
vzpoura
(BL<iCT'TaaLe;): 1321a 19
vzpurnost
(13QLe;): 1295b II
vzpurn
(v13QLaT1e;): 1295b 9

(ua<p<iAeLa): 1319b39
zklad
(trrr{}eaLe;): 1314a 38
*zkon
(vuos): 1253a 32;
1270b 34; 1292a 24, 32nn.;
1324b 4;
zkony (TU Vf.LLf.La):
1268b 42;
psan zkony (TU "(Q<if.Lf.LaTa): 1270b 30;
1272a 38; 1286a 12;
1287b 5;
dvn zkon (vouo-dsa.a): 1298a21;
poruovat zkon (AveLv
vuov): 1266b 12;
zruen zkon (AwLe; Vf.Lwv): 1268b 30
zkonit
(vlLLf.LOe;): 1303a 22;
1324b 5, 27; 1325a II
zkonodrci
(ot VOf.Lo{}TaL): 1274a 22b26;
nlec zkonodrci
(vof.Lo{}e'TLxe;): 1324b 26
zkonodrstv
(v0l-t0{}ea.a): 1284a 12;
1297a 35; 1334a 4
zkonnost
(EVOf.L.a): 1280b 6;
1326a 30
zmr

(1TQoa.QeaLe;): 1312b 3;

464

REJSTK VCN

voliti zmrn (1TQOaLQe'TLxov dvaL): 1266b 37

ti s vt zmonost (ol
e1ToQW'TEQOL): 1293b 38
zmon
bt zmon
(e'lToQeLv): 1306b 36;
(e1ToQ.av v1T<iQxeLv):
1329a 19;
(1TAOU'TELV): 1278a24
znik
(<p{}oQ<i): 1301a 22nn.;
1307b 29; 1312b 39;
1313all
zpasnictv
(Tj 1TaLBoTQL13 Lx1):
1338b 7nn.

zamstnn

(tQ"(aa.a): 1258b36;
1320b 9; 1341b 13;
lovk

vednho zamst
nn (o 13<ivauaoe;):
1277b 35; 1331a 34;
ten, kdo m vedn
zamstnn (TO 13<ivaucrov): 1329a 20
zamstnan, zaneprzdnn

bt zamstnn, bt zaneprzdnn

(&axoAovdvaL, uaxoAeLv):
1305a 20; 13l3b 28;
1337b 31
zamstnat (= pipravit o voln
as)

(uaxoA.a): 1313b 25
zmon
(ol EWOQOL): 1279b 8,
21nn.; 1280a 5; 1288a 15;
1289b 3000.; 1290a 10,38;
1291a 34, b 8; 1294a 16nn.;
1295b 2; 1296a 12,28, b 31;
1297a 9nn.; 1302a 2, b 28;
1303a 12; 1305b2;
1308b 28,30; 1309a 6nn.,
b39; 131Oa5; 1316b 13;
1317b 9; 1320a 25nn.;
1321a 13,20;
(ol 1TAOWLOL): 1281a 12;
(ol tv TaLe; e1ToQ.aLe;):
1307a 19
zmonost
(e1ToQ.a): 1326b 34;

zazen

(u<p0Qf.L1): 1320a 39
zsada
(uE.wf.La): 1317a 39;
(w{}eaLe;): 1314a 28
zsluha
(uE.a): 1272a 38; 1288a 14;
1326b 16
zvodn
zvodn cena ctnosti
({}AOV Tfjc; uQETfe;):
1270b 24;
zvodn cena pro otroky
({}AOV TOLe; BovAoLe;):
1330a 33
zvody
pochodov zvody (Aaf.L1TaBaQx.a): 1309a 19
zbo
(Ta XT1f.LaTa): 1257a 14;
(Ta ('ma): 1331a 33, b 4
zbra

(Ta 01TAa): 1279b 4;

465

REJSTKY

1285a 26; 1297a 29, b 2;

1311a 13; 1328b 7; 1329b 36
zdn
dle osobnho zdn
(U'I"0'YVWf.Lwv): 1270b 29;
1272a 39;
pedkldat dobr zdn
(1TQouvuxQLvELV):
1298a 31
zdatnost
(uQL(T1"Lv81]v): 1273a 23;
1293b 10;
vlen zdatnost (1TOAEf.LLxTJ UQETj): 1314a22
zdatn
(1TLELX')<;): 1308b 27;
1318b35; 1319a3

zeugit
(ot E\Y'fi:'I"UL): 1274a 20
zhoren
(1TUQExI3EI31]XW<;):
1282b 13; 1284b 4, b 23;
1309b 19
zhkanost

('I"Q\!<P1): 1295b 17
zisk, zitnost
(xQ80<;): 1302a 32, b 5;
1302a 38; 1308b 38;
1318b 17;
(1TAEOVE~Lu): 1302b 9;
1327a 31
ziskuchtivost
(<pLAOXQ1]f.Lu'I"Lu): 1271a 18
zkuenost, zkuen

zddn

(f.L1TELQLu, f.L1TELQO<;):

(1T<X'I"QLO<;): 1269a 4;
1285a 24
zdrav
('YLELU): 1258a 12,32;
1330a 38; 1335b 6;
1336a 14; 1338a20
zdravotn (= kvli zdrav)
('YLdu<; XQLV): 1335b 37

1257a 4, b 3; 1258b llnn.;

1297b20; 1317b21;
1322a 32; 1326b 40;
1341b 29
zlo
(I3Al31]): 1333b 31;
zpsobiti zlo (XUXO\!Q'YEi:v): 1308a 19

zemdlci

zloin

('1"0 'YEWQ'Y0UV): 1329b 1;

tda zemdlc ('1"0 'YEWQ'YLXV): 1292b 25;
zemdlci z lidu (8ff.L0<;
'YEWQ'YLX<;): 1289b 32
zemdlstv

(I3Lo<; 'YEWQ'YLX<;): 1256b 1;

('YEwQ'YLu): 1256a 34;
('1"0 'YEWQ'YLXV): 1256b 4;
provozovat zemdlstv
('YEWQ'YEi:V): 1256a 35

(u8LX1]f.Lu): 1295b 10
zloinnost

(XUXO\!Q'YLu): 1265b 12
zlosyni
(ol, xuxouQ'Y0L): 1295b 10
zmatek
('I"uQuX'): 1302a 22
zmna

(XLV1]UL<;): 1268b 25;

1300b38;

466

REJSTK VCN

(f.LE1"a130A'): 1292b 18;

1301a20-1316b27
znalost
(f.L1TELQLu): 1282a 1;
1309b5;
(/-L-31]UL<;): 1337 b 9;
1339a 36;
znalost uvn
(TJ XQ1]unxTJ 1TLU'I"')/-L1]):
1255b 31
zneuctn

(unf.LLu): 1315a 19,23

zneuctvat
(unf.LEw): 1306b 31
zobrazovat
(etVUL f.LLf.L1]ULV): 1336b 16
zotaven
(UV1TUlJaL<;): 1338a 1;
1339a 16, b 15nn.; 1341b 41
zpupnost, zpupn jednn,
zpupn chovn
(UI3QL<;): 1302b2; 1311a27,
33; 1314b27; 1315a 14
zpupn
(I3QLU'I"1<;): 1334a 28;
bt zpupn (I3QLEW):
1302b 6;
stvat se zpupnm (I3QLEW): 1307a 20
zve

(-31]QLov): 1254b 17;

1255b 2; 1256b 24; 1264b 4;

1281b 19; 1287a30;
1338b 30
*zvyk

dost
(1TL-3\!f.LLu):

1266b 29;
1267a6, b4; 1287a31
douc
(XU'I"' EX')V): 1327a4
aloba
(8Lx1]): 1320a 12;
('YQu<p'): 1321b 36; 1331b 7
elezo
(uL81]Qo<;): 1257a 38
enit a vdvat
(UlJElJ'Yvvm): 1335a 16,29
eny
bt pod porouenm en
('YUVULXOXQU'I"O/-LEVOL):
1269b 24;
vlda en ('Y\JvuLxoxQu'I"Lu):
1313b33
ivit
('I"Q<pEW):
1293a 1; 1335b 21
t, it, ivot
dobr ivot, dobe t (E,)
fv): 1252b 30; 1253b 25;
1258a lnn.; 1280b 33, 39;
1324a 8; 1331b 39;
blaen it (E8uLf.LVW<;
fv): 1323b 1;
blaen t, astn it (f.LUxUQLw<; fv): 1324a 24;
1338a 2;
t blaen a krsn (E8mf.Lvw<; XUL xUAW<; fv):
1281a 2;
krsn it, zkrlen ivota,
krsn ivot (XUAW<; fv):
1278b 23; 1291a4; 1332a 1;

467

REJSTKY

1333b 25;
t rozmaile (7Qu<pav):
1265a 34; 1266b 26;
1310a 23
"ivot
(I3Lo<;): 1252b 27; 1254a 7,
b 30; 1256a 20, bl;
1265a 22, b 41; 1278a 21;
1295a 29, 36nn., 40;
1323a 15nn., b 40; 1324a 10,

468

16, 26n., 28, 32, 40;

1325a 17nn., 21, 24, b 16,
30; 1327b 5; 1328b 39;
1333a 30; 1337a 38;
(~w1): 1275b21; 1280b34;
1281 a 1;1283a 24; 1288a 37;
1323a 23; 1325a 9;
1328a 36, b 17; 1333a 16;
ivot v cizin ( ~EVL%O<;
13 cs): 1324a 16

ECK VRAZY
a-Y0Qci trh, nmst
a-Y0Qui:o<; kram, obchodnk
a-Y0Quvf.Lo<; trn ednk
a-YQovf.Lo<; dozorce nad poli
a8L%'T)f.Lu bezprv, zloin
a80uALu nemt otrok
aL8LO<; doivotn
UL<TUf.LV'T)7du, UL<TUf.LV17'T)<; aisymnteia, aisymnts
aXQ1ToAL<; vyehrad
70 aALEU7LxV rybi
aALEunxo<; I3Lo<; rybstv
aAAu-Y1 smna
af.LciQ7'T)f.LU chyba, omyl
af.LuQ7Lu chyba, provinn, vada
&f.LL<T'ltO<; nemt plat, bez platu
af.L<PL8~LO<; obouruk
aVci1TUU<TL<; klid, oddech, zotaven
avuQxLu volnost, stava bez vldy
&VE<TL<; oddech, voln kze, volnost
avel/!L<; bratranec
av'ltQw1To<pu-yLu lidojedstv
aV0f.LciAWeTL<; vyrovnn
70 avn1TE1Tov'lto<; L<TOV vyrovnvac odplata
&V01TAO<; neozbrojen
avu1TE'ltuVO<; bezhonn,nezodpovdn
avwf.LuALu nesrovnalost
a~Lu hodnost, hodnota, hodnota a zsluha
a~Lwf.Lu dstojnost, sebevdom, zsada
a1Tci7'T) lest

469

REJSTKY
<X1H:Ae{}q~o<;

proputnec

<X1TX{}Wl neptelstv
<X1TLUTELV nedvovat
<X1TLuT.a nedvra
<X1TOLx.a osada
<X1Toxh11QOVV losem vylouiti, losovati
<X1ToQ.a chudoba
<X1TOQELV bt chud, nemt, mt nedostatek, nedostvat se,
mt nouzi
ol &1TOQOL chud, chudobn, nemajetn, nezmon
<X1TOQWV chudobn lovk
<XQET1 ctnost, zdatnost
<XQLUTLv81)v zdatnost
<XQLuToxQaT.a, <XQLuToxQaTLx<; aristokracie, aristokratick
<XQXaLQEuLa volba ednk, volba ad
<XQXELOV ad
<XQx1 vlda, potek, ad
<XQXLX<; vldychtiv
&QXwv archn
<XUT<; domc obyvatel, oban
&U'TV msto
<XU'TV')'dTWV soused

<Xu'TVvo!J...a policejn ad
policejn ednk
<xu<peXhELa bezpenost, zabezpeen
<xu<pah1<; spolehliv, pevn, stl
<xuxohELV, &UXoho<; nemt as, neztrcet as, pracovat,

<XU'TVv!J..o<;

zamstnan, zaneprzdnn

<Xuxoh.a prce, ivot pln starost

<XTExv.a bezdtnost
<XTEh'f<; nedokonal, nedospl, nedovren, nevyspl,
osvobozen, slab
<XTL!J..La odnt estnch prv, zneuctn, ztrta cti, ztrta
obanskch prv
<XTL!J..eX~ELV bt bez obanskch poct, zneuctvat
&'TL!J..o<; bez cti, bez obansk pocty, kdo pozbyl obanskch
prv
aUh11uL<; hra na palu

470

ECK VRAZY

aUTaQXELa sobstanost
aUTeXQX1)<; samostatn, sobstan
mhoxQeXTWQ svrchovan, majc svrchovanou moc
mho')'vw!J..wv dle osobnho zdn
aVTvo!J..O<; samostatn
<X<pLUTeX!J..EVO<; povstalec
<X<poQ!J..1 zazen
&<pQouQo<; bti prost vojensk sluby
l3axxda, l3axxcuTLx<; bakchick nlada, vniv
l3eXvauao<; sniujc, nzk, hrub
l3eXvauuo<; emeslnk, lovk vednho zamstnn, ni
dlnk

l3aQl3aQLxc;, l3eXQl3aQo<; barbarsk, ciz, drsn, ne eck,

barbar
l3auLhda kralovn, krlovstv, ad krl
l3auLhEELv kralovat
l3auLhE<; krl
TO l3auLhEUTv krlovstv
l3auLhLx<; krlovsk
I3La nsil
I3LeX~Eu{}aL dopoutt se nsil, krotit, nutit, uvat nsil,
pemoci

I3Lo<; ivot
13heX1311, I3hl3o<; nkaza, koda, ublen, zlo
l301{}ELa pomoc, uitek, vypomhn
13011{}ELV pomhat, pispt ku pomoci
I3UX11j.La dobytek, stdo
TO l3ouhEEa{}aL porada, poradnictv, rada
TO l3ouhEUj.LEvov porada, poradn st, poradn sloka, rada,
stav radn, ti, co rad
'J l3ouhcuTLxT) <XQx1 poradn ad
l3ouh1 rada
l3ov<; skot, vl
')'ha mlko
'J ')'aj.LLx1 manelstv
')'eX j.Lo<; satek

471

ECK VRAZY

REJSTKY

'YEL'TVLWV sousedn
'YVE<TL<; plozen, porod, vvoj, vznik
'Yvo<; rodov posloupnost, rod, tda
'YEQou<TLa gersia
'YEwQ'YLa hospodstv, rolnictv, zemdlstv
'YEwQ'YLa IjJLA'] orba, pstovn obilnin
1) 'YEWQ'YLX'] rolnictv
'YEWQ'YLX<; rolnick
TO 'YEWQ'YLXV tda zemdlc, zemdlstv
'YEWQ'Y<; rolnk, zemdlec, pracujc na poli
'YEWQ'YWV rolnk, vdlavatel pdy
'YV<>QLf.l..0<; vzdlan, vzneen
Ta 'YQcif.l.f.l..aTa gramatika, psmena, psan zkony
'YQa<p'] psemn dohoda, obraz, aloba
'Yuf.l..vci~ELv vycviit, slit cvikem
'Yuf.l..va<TLaQxLa dozorci nad gymnasii
'Yuf.l.vci<TLOV tlesn cvien, cviit
1) 'Yuf.l..va<TTLx'] tlocvik
'YuvaLxoxQaTLa vlda en
'YuvaLxov0f.l..La ad dozorce nad enami, dozor nad enami
Ta OaLf.l.VLa bohosluba
SEL<TLSaLf.l.wv bohabojn
SE<T1T~ELV ovldat, panovat, bt pnem
TO SE<T1T~ELV vlda, panstv
SE<T1TOTBLa despocie, panstv, vlda pna, podmann
SE<T1TTT]<; pn
1) SW1TOTLX'] despotick vlda, panstv
OE<T1TOTLX<; despotick, pansk
SE<T1TOTLXW<; despoticky, pansky
ST]f.l..a'Yw'YELv bt demagogem, lichotit, naklonit si lid, zjednat
si lichocenm pze
ST]f.l.a'Yw'YLa,oT]f.l.a'Yw'Y<; demagogie, demagog
O']f.l..EU<TL<; zabaven majetku, zabaven jmn
ST]f.l..LOUQ'Y<; emeslnk, odborn pracovnk
ST]f.l..0xQaTLa demokracie, stava demokratick
ST]f.l.0xQaTLx<; demokratick
oiif.l..0<; lid, obyvatelstvo

472

Ta ST]f.l.<TLa veejn budovy

ST]f.l..<TLO<; nevolnk obce
ol ST]f.l.0TLxoL demokrat, lid
ST] f.l.0TLX<; demokratick, lidov
ST] f.l..0TLX<; ptel lidu
OLaLTT]T']<; rozhod
SLavf.l..ELV dlit, rozdlovat
o i, SLci<TTa<TEL<; vnitn nepokoje, rznice, vzpoury, rozbroje
TO OLxci~ELv soud, soudci, soudnictv
TO SLxawv prvo
SLXaLO<T'VT] prvo, spravedlnost
SLXa<TT']Qwv soud
SLXa<TT']<; soudce, len poroty, porotce, ad soudcovsk
TO OLxci~ov soud
TO SLXa<TTLXv soudce, soudnictv
OLXa<TTLX<; soudn
SLxT] pokuta, prvo, pe, soud, aloba
SLoLxT]<TL<; sprva, sprvn zleitost
8~a

mnn

SouABLa otroctv, otroen, poddanstv

SOUAE'ELV otroit, bt otrokem, bt poddn, podrobovat se,
t v porob, zotroovat
SOUALX<; otrock
S0l1AO<; otrok
S'vaf.l.L<; moc, pravomoc, sla
SUVa<TTELa vlda, vlda velmo, vladastv
SUVa<TTEUTLX<; dynastick, mocensk, vladask, vztahujc
se na velmoe
Suva<TTLx<; dynastick
iH}vo<; kmen, nrod
ELAwTELa, ol ELAWTE<; heiltstv, heilti
eLQ']vT] mr
eL<T<p0Qci da
xxAT]<TLa shromdn lidu, snm, snmovn
xxAT]<TLci~ELV snmovat, konat snmy
XXAT]<TLa<TT']<;

x<>v

s vl,

len snmu, snmovnk

dobrovoln,

rd

473

ECK VRAZY

REJSTKY
E~g\J{}gQLCX

svoboda, svobodn pvod

E~g\J{}gQLT'Tl<;

tdrost

E~g\J{}QLO<;

tdr, ulechtil, svobodn

svobodn
TO E~g{}gQov svoboda
E~W{}gQOl1v vysvobodit
E/J.:rrgLQLcx, 6f.L1TgLQO<; zkuenost, znalost, zkuen
Ef.L1TOQLCX dodvka, doven a vyven zbo, obchod
TO Ef.L1TOQL?<.V kupci
6f.L1TOQO<; kupec, obchodnk
EV{}O\J<TLCX<Tf.L<;, EV{}O\J<TLCX<TTL?<.<; naden, enthusiastick
E~O\J<TLCX moc, monost, oprvnn, volnost
OL 6~W{}gV cizinci
TO E1TLI3CXTL?<.V nmon vojsko
Eml3o\J~ggLV kout pikle, napadnout, ukldat, strojit klady
Eml3o\J~'J spiknut, klad
Em'Ycx f.LLCX satek
EmgL?<.'J<; ctnostn, dobr, dn, slun, zdatn
E1TL{}WL<; tok, spiknut
Em{}\Jf.LLCX dost
E1TLf.L~gLCX, 1TLf.Lg~gL<T{}CXL pe, prce, starost, ad,
opaten, vchova, peovat, starat se, mt na starosti
E1TLf-Lg~'TlT'J<; dozorce
E1TLvgLOV kotvit
1TL<T?<.'TlIjJL<; sthn
m<TTl:T'Tl<; epistats, pedstaven
TO E1TLTLf-LLOV trest
1TLTQ01TgLCX porunictv
1TLTQ01TO<; dozorce, sprvce
TO Q'Yl:~W{}CXL prce
EQ'YCX<TLCX cvien, prce, vkon, zamstnn
6Q'YOV dlo, prce, kol, vkon
<TTLCX krb
TCXLQLCX hetairia, strana, stranick sdruen
gUSCXLf.L0VLCX, gUSCXLf.LWV blaenost, blaen, astn
CXL glJ{}\JVCXL, gV{}VgLV tovn, skldn t, skldat ty,
zkoumat ty
TO gU{}\JVTL?<.Ov SL?<.(x<TT'JQLOV ty ze soudn innosti
E~g{}gQo<;

474

gUx.O<T f.LLCX podek

gUVOf.LLCX zkonnost, zkonit d, zkonn d
gU1TOQLCX blahobyt, bohatstv, hojnost, zmonost
gU1TOQg'LV bt bohat, bt zmon
OL 1TOQOL bohi, bohat, zmon
gUTCX~LCX

podek, spodanost, uspodanost

gU1TOQLCX
6<P'Tl130<;
E<poQv
<poQgLCX,

blahobyt
efb, zazen efba
dohleti, dozrati
OL 6<POQOL efort, eforov

6X{}QCX neptelstv

OL ~g\J'Y'LTCXL zeugit
~ 'Tl f.LLCX pokuta, trest
~ 'Tl f.LLW<TL<; trest
~fjv t
~w'J ivot
ill3'Tl dosplost
'J'Ygf.L0VL(X nadvlda, zen, velitelstv
'J'Ygf-L0VL?<.<; schopn vsti a diti, vedouc
'J'Ygf.L0VL?<.<; vdce
'J'Ygf.Llw krl, vdce
Ta 'JScx pjemnosti
'JSov'J libost, poitek, pjemnost, pobaven, slast
{}o<; rz
'J~LCXLCX shromdn lidu
'J~L?<.LCX mld, st, vk, vkov rozdl, vkov stupe
'J<T\JXLCX klid
{}gCXT'J<; divk, obecenstvo, poslucha
{}g'Lo<; bo, bosk
{}g<; bh
{}gQcx1Td(X pocta (bohm)
{}gQl:1TwV pomocnk, sluebnk
{}gwQ'TlTL?<.<; rozjmav, teoretick
{}gWQLCX provozovn (hudby, divadla),
slavnost

475

svten

poselstv,

REJSTKY

ihQa lov
1}'Y"jQl>l>LV lovit
Tj 1}'Y"jQl>1.JTLxTj lovectv
1}Tjc; ndenk
1}\Jula ob, obtn spoleenstv, obtn slavnost
'TO 1}'Y"j'TLXV tda dlnk, dlnci
L8LW'Tl>l>LV bt v soukrom, t v soukrom
LBL<>'T'Y"jC; neodbornk, obyejn lovk, soukromnk, soukrom
osoba, kdo ije sm pro sebe
Ll>Qa'Tda bohosluba
Ll>Qa'TLxc; nleejc knm
Ll>Ql>C; knz
Ll>Qof.l.v1f.l.WV hieromnmn
Ll>Q0TrOLC; obtnk
'TU Ll>Q bohosluby a slavnosti, svatyn
Ll>Qc; chrmov, posvtn
Ll>Qwuv'Y"j bohosluba, knstv
LTrTraQX'Y"j1}dc; jen slouil pod velitelem jzdy
LTrTraQxLa hiparchie
LTrTrec; jzda
'TO L'lTTrLXV jzda
L'IT'TrLx1 jezdeck umn
Lu'T'Y"jc; rovnost
ol tUOL rovn
'TO tuov rovnost
Luxc; moc, sla, siln vliv
xitaQULC; oista
xaxouQ-ydv zpsobit zlo
xaxo\JQ-yLa zloinnost, patnost
ol, xaxouQ-YOL zlosyni
ol, xaAoL x<x-ya1}oL lid lechetn a ctnostn, muov opravdu
ctnostn, muov dokonal, muov lechetn
xaAoxa-ya1}la mravn dokonalost
xaTr'Y"jAda obchod, pekupnictv
Tj XaTr'Y"jALx1 kupectv, obchodovn
X'IT'Y"jAOC; kram

476

ECK VRAZY
xa'TaqlQovdv, xa'TaqlQv'Y"juLC; pohrdat, pohrdn
xl>QBalvl>LV chtt vce, obohacovat se
xQBoc; zisk, zitnost
x'Y"jBda pbuzenstv, svatba
x'Y"jBl>l>~v provdvat
XAfQ0C; podl (majetku), los
Tj xOLvwvla 'ITOA~'TLx1 spoleenstv obansk, spoleenstv
politick
XOLVWVC;

spolenk, astnk

xOAaxda pochlebovn
xAa~ pochlebnk
xAau~c; trest
xoou.stv krlit
XUf.l.0C; ladnost, ozdoba, d, prava, vkusnost
XQlVl>LV rozhodovat, rozsuzovat
'TO XQlVl>LV rozsuzovn, soud, soudnost, sudek
xQlu~c; dohoda, soudn rozhodovn, rozsudek, rozsuzovn
xQl<]"LC; 'TOU 8LXaU'T'Y"jQlou nlez soudu
XQL'T1C; rozhod, soudce
x'Tff.l.a majetek, vc
X'Tf<]"LC; majetek
ol XQLO~ pedci, ti, kte maj moc
'TO XQLOV pedci, svrchovan moc
x<>f.l.'Y"j ddina, msto, osada
Aaf.l.Tra8aQxLa pochodov zvody
AeL'To\JQ-yei:v nst bm sluby obci, p sluen sluby
aL AeL'To\JQ-yLaL nklady pro obecn dobro, kon, veejn
podnik, veejn vkony, veejn vlohy
ol AeL'To\JQ-Y0uv'Tec; pracujc
AllunLa loupe
A1J U'TQLXC; loupeiv
ALf.l.1v pstav
A-Y0C; e, sudek
AoXa-ydv slouit jako eta
Aoxa-yLa lochgie
AX0C; lochos
A"ULC; odpustek, poruen, zruen

477

ECK VRAZY

REJSTKY

f..L{11)f..LU nauka
f..L{11)O" LC;; uen, nauka, vda, znalost
f..Lv{1vELV uit se
TO f..LUXQLOV blaenost
f..LUXQLOC;; blaen, astn, majc tst
f..LuxuQLwc;; blaen, astn
f..LXLf..LOC;; bojovnk
f..Ls{11) opojen, pit, pt nesmen vno
f..LEALTTo'UQ"{Lu velastv
f..LSAOC;; melodie, pse
f..LsO"OC;; sted
1 f..LETUI3A1)TLXTj smna, smnn umn
f..LETuI30ATj pevrat, smna, zmna
f..LET800"LC;; smna
f..LSTOLXOC;; metoikos
f..LETQLu stedn mra
TO f..LETQLV mra (v mravn oblasti)
f..LSTQLOC;; mrn
f..LL~LC;; sms, spojen
ol, f..LLO"{1UQVOVVTEC;;

V0f..LEC;;

chov dobytka, koovnci

Vf..LLf..LOC;; zkonit
Ta Vf..LLf..LU zkony
Vf..LLO"f..LU penze
v0f..L0{1EO"Lu dvn zkon, zkonodrstv
ol, V0f..L0{1STCH zkonodrci
V0f..L0{1ETLXC;; nlec zkonodrci
Vf..L0C;; zkon
VOf..LO(flAU~ strce zkon
~EV1)Auo"Lu

vyobcovn cizinc
ol, ~EVLxoL cizinci
TO ~EVLXV cizinci, nmezdn vojsko
~EVLXOC;; I3Loc;; ivot v cizin
~svoc;; cizinec

dlnci

f..LLO"{1UQVLXC;; nmezdn
f..LLO"{1C;; plat
f..L LO"{10(flOQELV dostvat plat
f..LLO"{10(flQoc;; placen, nmezdn
f..L0vuQXLu monarchie, samovlda
f..LvuQXoc;; monarcha, samovldce
f..L0vo1TwALu vhradn vsada
f..L0'UO"LXTj hudba
VUO(flAU~

vu'UuQXLu

strce chrmu
moc, nauarchie

nmon

Ta vU'UTLx nmonictv
TO vU'UTLXV nmonci
vU'UTLXC;; nmonick, nmon
vU'UTLALu lodnci
vEwTEQL~ELv pomlet na novoty,
novoty
VOf..LU8LXOC;; I3Loc;; koovnictv

478

zat

s novotami,

past

V0f..LTj, ol, v0l-L8EC;;

zavdt

1 0130AOO"TUTLXTj lichvstv
1 oixsto; domov
ol, oLxELoL pbuzn
OLXST1)C;; otrok
OLX1)o"LC;; bydlit, budova, dm
oLxLu domcnost, dm
OLXLO"TTjC;; ten, kdo zakld osadu
oLxoMf..L1)f..Lcx budova, stavba
otxouos stavitel
oLxov0f..LELV hospodait, spravovat
otxovout hospodrnost, hospodstv, hospodaen, sprva
Tj OLXOVOf..LLxTj hospodstv
OLXOVOf..LLXC;; jsouc v domcnosti, hospodsk
OLXOV0f..LLXC;; hospod
oixovuos hospod
AL"{cxv{1Qw'ITLu mal lidnatost, mal poet osob, nedostatek
obyvatelstva
AL"{CXQXLu oligarchie
ol, AL"{cxQXLxoL oligarchov
f..LLALcx obcovn, svazek
ol, 0f..L0LOL rovn

479

REJSTKY

ECK VRAZY

01TAL(W; vyzbrojen
1TAvn;"wv ozbrojenec
1T AL'T1)C; tkoodnec
'TO 1TALTLXV stav bojovnk, tkoodnci, vojsko, ti, co jsou
ozbrojenci
'Tci 01T AU zbra
oQ')'uvov nstroj
Q')'1 hnv
Q4JUVLXC; sirotek
U'TQUXL~ELV ostrakismem odstraniti, vyobcovat stepinovm
soudem
OUULU majetek
6XAOC; dav, dostatek obyvatelstva, lid, mnostv
1TUL8E.u vchova, vzdln
1TUL8EUI.La strnka vzdln, uebn pedmt
1TUL8E"ELV vychovvat, bt vychovvn, poskytnout vchovu,
zat vchovu, bt vzdlvn
1TUL8L hra
1TUL8LOV dt
1TUL8ovfJ,oC; dozorce nad dtmi, dozorce nad vchovou
1TuL801TmLu plozen dt
1TUL8o'TQL(31)C; uitel tlocviku
1 1TUL8o'TQLI3Lx1 pstovn tlocviku, zpasnictv
1TufJ,l3uuLAE.u neobmezen krlovstv
1TUQEXI3ULVELV

pestupovat, pekroit

1T'TQLOC; obvykl, otcovsk, zddn, ddin

OL 1TAUC; soused
1TEVEU'TELU penesti
1TV1)C; chudobn, bez majetku
1TEVLU chudoba
OL 1TEV'TUXOULOfJ,8LfJ,VOL pentakosiomedimnoi
1TEV'TUQXLU pentarchie
Ol1TEQLOLXOL domorodci, perioikov
1TLU'TLC; dvra, pesvden, spolehlivost
mu'TC; spolehliv, tc se dve, vrn
1TAWVf:X'Tf:LV mti vce, mt na kor jinch, nabt
vynikat, vynucovat si vhody

480

1TAWVf:~LU vsada, zisk, zitnost

1TAf{)-oc; dav, lid, mnostv, obyvatelstvo, poet, vtina
Ol1TA1)ULOV soused
OL 1TAOULOL bohi, bohat, zmon
1TAounLV bohatnout, bt bohat, bt zmon
1TAOU'TL v81)v bohatstv
1TAoi:i'Toc; bohatstv
1TOAfJ,UQXoc; polemarchos
'Tci 1TOAf:fJ,LX vlenictv, vlka, vojenstv
1 1TOAf:fJ,LX1 vlenictv
'TO 1TOAEfJ,LXV stav vlenk, vojci, vojsko
1TOAf:fJ,LXC; vlen, vlenick
1TAf:fJ,OC; vlka
1TALC; obec
1TOAL'Tdu poltei, stava
1TOALnUfJ,U sprva, moc
1TOAL'T1)C; oban
'Tci 1ToAvnx obansk zleitosti
1 1TOALTLX1 politick umn
1TOA.LTLXC; politik
1TOAL'T04J"AU~ strce oban
1TOAUUV{)-QW1TLU,1TOAUv{)-QW1TOC; lidnatost, velk mnostv
lid, lidnat
1TOQ{)-fJ,f:UTLXC; pevoznk
1TQ<i~LC; podnik
1TQOULQf:ULC; libovle, svobodn rozhodnut, vle, zmr
1TQOULQf:LU{)-UL chtt
1TQI30UAOC; problos, pedporadce
1TQof:8QLU pednost
'TO 1TQ01TUL8f:f:LV pedbn vzdln
'TO 1TQ01TOAf:fJ,O'V brann obyvatelstvo, vlenci, stav
vlenk

1TQuo8oc; poplatek, pjem, dchod

1TQou'T'T1)c; ochrnce, vdce
1TQ'TUVLC; prytan
1TWAf:LV prodat, prodvat
pevahy,

1 Q1)'ToQ LX1

enictv

481

ECK VRAZY

REJSTKY

UCXf.lI3XTJ sambyka
UVTOf.lTQTJ'> dozorce na obiln mry
ULTO'> obil
U'PLUf.lcx chytr skok, vhodn prostedek
u1Tov~h pe, snaha
UTCXULci'ELV bouit se, pudit k odboji, psobit rozbroje,
rozncovat rozbroje, sviti se mezi sebou
uTciuL'> povstn, rozbroj, spor
UTQCXTTJ)'ELV bt vojevdcem
UTQCXTTJ)''> stratg, vojevdce
ot UTQCXTLWTCXL nmezdn vojni, nmezdn vojsko
UV'EV)'VVCXL enit a vdvat
U'EV~L'> manelstv, svazek
TO uv'ilv souit, ivot drun
uVX0'PCXVTLCX

udavastv

Uf.l130AOV pspvek, smlouva

UVf.l 13OVA1 rada
ol Uf.l130VAOL symblov
UVf.lf.lCXXLCX spojenectv
UVVciAACX)'f.lCX smlouva, spor
uvv8vcxuf.l,> obcovn
uvv1)'oQo,> syngoros
uvv{}1XTJ mluva
uvo8o,> schze, schzka
(J1JVOLXWV spoluobyvatel

pohlavn obcovn, pohlavn styk, spolenost

vcvik
uvuuLTLCX spolen jdelny, spolen stolovn
UUULTO'> spolustolovnk
uxoAci'ELV bt prost starost, dopt si volnho asu, mt
voln as, neruen se starat
UXOACXUTLX'> kdo m voln as
UXOA1 voln as
UW'PQOVELV bt umen
uvvovuLcx

UVTa~L,>

d, tdn, uspodn,

UW'PQOUVTJ

umenost

TCXf.lLcx,> pokladnk, sprvce

TCXf.lLdcx sprva pokladu

TCXf.lLEWV spravujc pokladnu

slouit jako setnk
TCX~LCXQXLCX taxiarchie
Tci~L'> pravidlo, d, uspodn
TCXQCXX1 zmatek
TELX01TOL'> dozorce nad hradbami
TEXV01TOLLCX plozen dt
TAE(L)O'> dokonal, vyspl
TAO'> cl, el, vrchol
oi, TETQCXXULOL vlda ty set
TXVTJ umleck dovednost, umn
TEXVLX'> obdorn, umlecky nadan, uml, vhodn pro
odbornky
TEXVLXW,> umle
TEXVLTTJ'> emeslnk, umlec
TLf.liv konat odhad, odhadovat
TLf11 cena, est, hodnost, pocta, uctn, ad
TLf.l'TIf.lCX majetkov rozdl, odhad
TL f.lTJ UL'> odhad, odhadn jmn, odhadn mra
TLf.lLO'> estn, ctn
TOXLUf.l,> pjovn penz na roky
TXO,> rok
TQ'PELV vychovvat, ivit
o TQLcixOVTa ticet (tyran)
TQL'TIQCXQXLcx trirarchie
TQLTJQLX'> nmonk vlen
TQ0'P1 jdlo, potrava, vchova, viva
TQV'P1 pepych, rozmailost, rozmail ivot, zhkanost
T1JQcxvvEi.'v bti tyranem, stvat se tyranem
T1JQCXVVLX'> nsiln
TO T1JQCXVVLXV zpsob tyran, tyranida
T1JQcx vvL,> tyranida
TQCXVVO'> tyran
TXTJ nhoda, nahodil okolnosti, tst
T1JXTJQ'> tst poskytujc
Ta~LCXQXELV

I3QL'ELV provinit se, utiskovat, bt zpupn, stvat se

zpupnm

482

483

REJSTKY

UI3QL<; potupa, zpupn chovn, zpupn jednn, zpupnost,

vzpurnost
'UI3QL<TT1<; vzpurn, zpupn
ux.11 devo, ltka
'Ux.OTO,..L,U devorubectv
'Ux.wQ<; dozorce nad lesy
'U1TEQI30x.1 krajnost, nadbytek, pevaha, vstednost
'U1TEQOX1 nadvlda, pednost, pevaha, vynikn
'U1T11QT11<; pomocnk, sluebnk
'U1TOXE.f.J..EVOV podklad
'U1T-i}-E<TL<; pedpoklad, rozvrh, zklad, zsada
'PA.u'Ys ik
'P-i}-oQ znik
'PL3Lnu fiditia
<pLA.LU lska, ptelstv
'PLx.onf.J..LU ctidost
'PLA.nf.J..o<; ctidostiv
'PLA.0XQ11f.J..UTLU ziskuchtivost
ol 'PLx.0XQ1 f.J..UTOL penzomilci
'PLA.OVELXLU evnivost
'Pl3o<; bze, strach
'Pvo<; vrada
'PQ0<; da
'PoQT11'YLU obchod vnitrozemsk
'P0QTLX<; hrub, nevzdlan
ol 'PQOV11f.J..UTLUL sebevdom
'PQV11f.J..U sebevdom, ulechtil chovn
'PQOV11f.J..UTL'W-i}-UL domlet se, naplovat hrdost, naplnit
sebevdom hrdost
'PQV11<TL<; poznn, rozumnost, rozumov schopnost
'PQouQ<; posdka, vojensk hldka
'Pu'Y<; vyhnanec
'Pu'Y1 vyhnanstv
'Pux.ux1 dozor, dozorce, veejn bezpenost, ochrana, str,
osobn str, tlesn str
'Pux.uxT1QLOV strnice
'Px.us dozorce, str, strce

484

ECK VRAZY

'PUx.UQXLU flarchie
'PUx.TTELV dvati pozor, steit
'Pux.1 fl, kmen
'P<TL<; povaha, proda, pirozenost,

pirozen

vloha

oL XEQvfTE<; rukodlnci
TO XEQv11nxv ndenci
XOQ11'Y<; chorg
XQ11f.J..UTL'ELV projednvat
XQ11f.J..UTL'w-i}-m obohacovat se, obohatit se
ol XQ11f.J..Un'f.J..EVOL pennci
XQ11f.J..un<Tf.J..<; vdlen zamstnn
XQ11f.J..UTL<TTLX<; penit, vdlen inn, vdlksk
1 XQ11f.J..unlTnx'! umn vdlen, vdlenictv
TO XQ11f.J..UTLlTnXv umn vdlen
XQflTL<; nmaha, poteba, praktick innost, uvn
XWQu pevnina, pole, pozemek, zem, venkov
l\JElJ30f.J..UQTUQLU kiv svdectv
l\JEu30<; omyl
l\J1'PLlTf.J..U hlasovn
l\Jux1 due
ol l\JLA.OL, TO l\JLA.V lehkoodnci
WV1'}

koup

ni WVLU koup, zbo

WTUXOU<TT'!<; nasloucha

485

EDIN POZNMKA

ZKRATKY
Aristotels
stava athnsk
Ath.
Etika Nkomachova
EN
O rozplozovn ivoich
GA
Zoologie
HA
Metafyzika
Met.
Poeto
Poetika
Homros
ll.
Od.

Platn
Leg.
Men.

lias
Odysseia

Pol.
Rep.
Soph.
Symp.
Tim.

Zkony
Menn
Faidn
Poltikos
stava
Sofists
Symposion
Tmios

Xenofn
Cyr.

O Krov vychovn

Phd.

HG

eck djiny

Mem.

Vzpomnky na Skrata

486

AristotelovuPolitiku v pekladu a s poznmkami dr. Antonna

vydvme podle prvnho vydn Jana Laichtera z roku
1939. Text byl pravopisn upraven v souladu se souasnou
normou a stylisticky pizpsoben dnenmu jazykovmu zu.
Obdobn jako u naich pedchozch vydn jsme peklad
doplnili slovnm dk podle Bekkerova vydn; toto
slovn ovem slou pouze k orientaci, protoe peklad nen
doslovn. Oznank (I )vyznauje zatek uveden dky.
Pokud je zatek vyznaovanho dku shodn se zatkem
odstavce nebo citovanho vere, oznank neuvdme.
K prvn orientaci je vedle Obsahu vhodn pedevm oddl
Zkladn pojmy. V oddle eck vrazy lze zjistit hlavn
peklady eckho slova, kter pak zpravidla vechny obsahuje
Vcn rejstk. Proto v nm neuvdme kov odkazy ("viz
t"). Orientaci podle snadno zapamatovatelnch sek
umouje oddl Analogie a pklady v Politice.
eck jmna a jejich odvozeniny transkribujeme podle zsad
uvedench ve Slovnku antick kultury, Praha 1974, str. 716,
oznaujeme tedy dlky vech samohlsek.
Dv hvzdiky (**) vyznauj na stranch 72, 182,208,277
peruen textu, kter Ant. K nekomentuje v poznmce.
Ostatn peruen textu, kter jsou zmnna v poznmkch,
vyznaujemejako poznmky jednou hvzdikou.
Nen-li uvedeno jinak, pochzej peklady citt z Platna od
Frantika Novotnho, z Homra od Otmara Vaornho e Athnsk stavy od Josefa Praka.
Ke

Vydavatel

487

OBSAH
POLITIKA
vod (Antonn K)

KNIHA PRVN

Pojem, vznik, vznam a sloky obce. O majetku,

jeho zskvn i sprv
1.

Uren

podstaty politickho

spoleenstv

37

2. Metoda zkoumn. Pomr obce a jednotlivce. O sdruovn lid. Obec je tvar

ne jednotlivec

pirozen.

Obec je

dve

38

3. Sloky domcnosti. Pn a otrok

42

4. Majetek a otrok. Otrok je st majetku

43

5.

Pirozen

nem.

rozdl mezi otrokem a svobodnm

lid jsou od pirozenosti otroky

oba-

Nkte

6. Nmitky proti otroctv. Otroctv pirozen a zkonn.

U kterch lid nen otroctv oprvnno

7.

Ukonen vkladu o pomru mezi pnem a otrokem.

Rozdl v znalostech otroka a pna

44
47
49

8. Zskvn majetku a jeho zpsoby. Vdlenictvje

st hospodstv. Pirozen vdlenictv.

urit

meze

50

489

Bohatstv

OBSAH

POLITIKA

9.

Umn vdlen

10.

penzch. Pirozen

Pomr vdlenictv
v

O kupectv, smn
bohatstv a pennictv

6. Kritika Platnova spisu Zkony. Srovnn

pennck.

k politice a

hospodstv.

zazen

v Platnovch Zkonech a v stav. Nedslednosti

v Platnovch Zkonech. V Zkonech pevld prvek
oligarchick

53

O lich-

77

56

a roku

7. stava Faleova. Dleitost pravy majetku. NedosIl. Pokyn pro

vdlenou innost v

domcnosti a obci.
sti vdlenictv. Povaha jednotlivch zamstnn.
Zskvn dchodu monopolem

tatenost Faleova

nvrhu. Nutnost mrniti dost po

81

majetku

58
8. stava Hippodamova. Kritika Hippodamovch n-

12. Troj strnka v

vrh. een otzky o zmn zkon

hospodstv. Pomr

vldnoucch
a poddanch. Povaha vldy mue nad enou a dtmi

86

60
9. stava lakedaimonsk. Vady spartskho zzen.

13. Pirozen vlastnosti vldnoucch a poddanch.

Ctnosti vldnoucch a poddanch. kol pna v pimen vchov otroka. Nutnost vchovy en

Voln kze en ve Spart. Nesrovnalost v majetku.

Nedostatky v zzen efortu a gerusie. Volba ad,
krlov, spolen stolovn. Pochyben vchova ve
Spart, smujc jen k vlen zdatnosti

61

10. stava krtsk. Vhodn poloha Krty. Srovnn

KNIHA DRUH

Kritika politickch teori pedchdc a vklad

o nkterch proslulch stavch
1. Pedbn poznmky ke kritice politickch teori.
Platnova teorie v stav

krtskho zzen s laknskm. Vlda na

vldou velmo

Krt

jest

97

11. stava karthginsk. Jej vady. Kdo m v obci vsti

65

2. Nesprvnost Platnova sil o naprostou jednotnost

obce zavdnm komunismu en a dt. Naprost
jednotnost obci neprospv

91

100

sprvu

12.

Zzen

Solnovo v Athnch a zzen jinch obc

a vtky Solnovu zzen. Zmnka o
jinch zkonodrcch
eckch. Chvla

66

103

3. Komunismus en a dt obci neprospv, spe kod.

Dvody proti

komunismu en a dt

4. Komunismus en a dt ni zvlt pbuzenskou

lsku

68

KNIHA TET

Vklad pojm stavy, obce a obana.

stavy sprvn ajejich zhoren odrdy. Krlovstv

70
1. Pojem stavy, obce a

106

obana

5. O komunismu majetku u Platna. Hospodsk, etick

a historick dvody proti komunismu majetku. Neplnost nvrhu komunismu u Platna

490

2.

Pokraovn

ve vkladu o pojmu

72

491

obana a

obce

109

POLITIKA

OBSAH

3. O trvn totonosti obce. Zvazky obce a

zmna

13. Udrovn rovnovhy v obci. Je

teba dbti osobn

zdatnosti, ctnosti, rodu, majetku a svobody. Vldnouti maj mui vynikajc ctnost. Odstraovn vynikajcch lid ostrakismem

110

stavy

4. Ctnost lovka a obana. Rozdl mezi ctnost obana

Jakje teba uiti se vld obansk. Ctnost
obana a lovka je toton jen v nejlep obci

5.

lovka.

podle rznch stav. Oban m bti

prost vednch prac, kter mu brn v cviku ctnosti.
Cizinci a obanstv v nkterch stavch. Zvr
vahy o ctnosti lovka a obana

111

14. Krlovstv a jeho druhy: Krlovstv spartsk,

krlovstv despotick u neeckch kmen a aisymneteia. Krlovstv eck doby hrojsk a krlovstv
neobmezen, absolutistick

Rznost oban

115

lep ne vlda zkon. Je-li vce dokonalch mu,

m pednost aristokracie. Strun nstin postupu
zavdn stav. Obte krlovstv pi ddin
posloupnosti. Krl m mti jen omezenou moc

117

aristokracie a polteia. Nesprvn: demokracie, oligarchie a tyranida

119

8. Nesnze pi rozliovn stav. Poet suvern v demokracich a oligarchich je nm nahodilm

120

prva oban v rznch stavch. Nesprvn

chpan rovnosti a nerovnosti. Obec je spoleenstv,
nikoli spojenectv. Obec je spoleenstv dokonalho
ivota

Pednosti,

kter maj rozhodovati

pi

18.
121

492

141

Oprvnnost rznch zpsob vldy. Kter obci kter

stava vyhovuje. Kde jednotlivec nebo jeho rod vynik nad ostatn ctnost, je nejlep stavou krlovstv

144

Zvr

vahy o stavch a monost zzen nejlep

stavy. Ctnost mue i obana v nejlep obci jest t,
rovn vchova obou

KNIHA TVRT

Vklad o jednotlivch stavch

a o moci zkonodrn, vkonn a soudn

126

obsazovn

129

ad

Pomr vldy k zkonm.

Nestejnost oban vyaduje vldy zkon. Tam, kde
nevystauj zkony, je lpe, aby rozhodovalo v obci
vce mu ne jeden

124

ll. Vady v uvedench stavch. Zkony mus bti mez

a normou. V udlen prv je teba dbti i obecnho
mnostv. Otzka odbornictv v nkterch innostech.
Pomr ad a zkon

12.

17.

Rzn

10. Kdo m v obci mti svrchovanou moc

138

16. Neobmezen krlovstv.

7. stavy sprvn a nesprvn. Sprvn: krlovstv

9.

136

15. O krlovsk moci. Vlda nejdokonalejho mue jest

6. Rozdly v stavch. kol obce. Vmr stavy.

Rozdly v stavch se d elem: sprvn stavy
hled obecnho prospchu, stavy pochyben cl
k prospchu vladnoucch

131

1. Nejlep stava absolutn a relativn. Pomr zkon

k stav. Nejlep stavu nelze vude zavsti, proto
je nutno znti tak, kter stava je za danch

493

146

POLITIKA

OBSAH

podmnek mon. Nutnost znalosti rozdl v stavch, jeto zkony se mus diti stavami

2. Rozdly v druzch stav. Pojednn o

zsada pro vechny stavy.

vrstev

171

mezi stavami. Rozdly se d rozdly

obce, tj. rozdly zpsobu ivota obyvatelstva,
bohatstv, rodu a ctnosti ili mravn dokonalosti
a zdatnosti. Obvykl dlen stav na oligarchick
a demokratick

udren stavy. ast lidu ve sprv obce

149

Pvod rozdl

14.

151

4. Stavy v obci. Druhy demokracie. Pojem demokracie

Pt druh

Obecn platn
o vznamu stednch

13. Oligarchick a demokratick chytr skoky pro

st

a oligarchie.

Jet

relativn

nejlep stav. Zhodnocen jednotlivch stav

a rozvrh dalho postupu

3.

12. Kter stava kterm obcm prospv.

147

demokracie. Demagogie

5. Druhy oligarchie. Zdnliv stavy

podstatn zazen v obci: rada, ady, soudnictv.

ast oban v podstatnch zazench. Vklad o
rad v demokracich a oligarchich

Ti

15. Druhy

ad,

jejich pravomoc a jejich obsazovn

16. Soudnictv. Druhy

152

172

soud a

nejlep

174
178

zaizovn

182

soudnictv

158
KNIHA PT

6.

Pokraovn

Piny zniku

stava prostedky
k jejich udrovn

vkladu o druzch demokracie a oli-

159

garchie

7. Druhyaristokracie .

161

1.

8. Poltei. Aristokratick a demokratick polteie.

Poltei jako

9.

sms

oligarchie a demokracie

rozdly v n. Vznik polteie vbrem

nejlepch ustanoven v oligarchich a demokracich
anebo urenm stedu mezi obma. Mnn o stav
laknsk

162

Zzen polteie a

Pedbn

poznmky o pinch zmn stav. Nesprvn chapn rovnosti a nerovnosti. Dvoj zpsob
pevrat: proti stav nebo jen proti veden. Demokracie je bezpenj ne oligarchie

185

2. Veobecn vklad o pinch zmn stava pevrat.

Hlavn
dost

piny rozbroj:

smlen, ziskuchtivost, cti-

188

164
3. O vnjch

10. Tyranida.
ll.

Ti

166

jej druhy

Relativn nejlep zzen obce. Stedn stav jest

zrukou trvn obce. Zkonodrci pochzejc ze
stednch vrstev. Sted ve vem jest nejlep, jest i mtkem lepch a horch stav

494

167

4.

pinch zmn stav. Piny pevrat:

zpupnost, zitnost, pocty, pevaha, strach ped
trestem, opovrhovn, nepomrn vzrst jedn sti;
vtravost do ad, nedbalost, malikosti, kmenov
rznost obyvatelstva

189

Dokonen vahy o pinch stavnch zmn.

Rozbroje mezi pedky. Moc, zvist, lest, nsil

192

495

POLITIKA

OBSAH

5.

Piny

pklady pevrat

v demokracich

195

.7. Pokyny k udrovn oligarchickho zzen

241

6.

Piny

pklady pevrat

v oligarchich

197

8. O adech v obci

243

7.

Piny pevrat

201

v aristokracich

KNIHA SEDM

8. Udrovn stav.
9.

Pokraovn

nosti

Prostedky k

jejich udrovn

10.

Piny

ll.

Prostedky k

pklady pevrat v

monarchich

udrovn monarchi,

zvlt tyranid

I. O blaenosti jednotlivce a obce.

vnjmi a duevnmi

211

2.

219

12. Krtk trvn oligarchi a tyranid. Kritika Platnova

uen

pevratech

Pomr

mezi dobry

248

Zpsoby ivota. Nejvym elem obce nen dobvati nadvldy nad jinmi obcemi. Blaenost
jednotlivce a obce

251

pednosti ivota politickho a o blaenosti. Blaenost jest v innm ivot. Praktick vznam
rozjmn (theria)

254

3. O
225

stav

v nejlep obci

208

vkladu o udrovn stav. Nutn vlast-

sprvc nejvych ad

Rzn zazen

204

4.

KNIHA EST

vaha o zsadch a o udrovn druh

demokracie a oligarchie.
Pojednn o adech v obci

Poet oban

n a

v nejlep obci. Obec m bti

sobsta-

256

pehledn

5. O jakosti, poloze a rozshlosti zem. rodnost, tvar

259

a poloha zem obce

1.

Pedbn

poznmky o druzch demokracie

229
6. O spojen s moem a o nmon moci. Vhoda spojen

2. Zsady a zvltnosti demokracie

231

3. Obt s provedenm zsady rovnosti

233

7. O vrozench vlastnostech oban

4. Druhy demokracie podle obyvatelstva

234

8. Nutn stavy v obci.

5. Udrovn demokraci.
nn sprvn.

6.

Zaizovn

a poudren demokraci

238
240

oligarchi

msta

obce a vedn

261

Poet stav se d

koly obce

263
265

zamstnn

10. O starobylch zzench v

Rozdlen pdy

496

260

moem

9. ast rznch stav ve sprv obce. Oban nejlep

Ponn demagog

Prostedky k

obce a

pro

Egypt,

na

rzn poteby

497

Krt

a v Itlii.

267

POLITIKA
ll. O poloze msta a
zakldn msta

poteb

hradeb. Nutn

OBSAH
zetele pi

5. Vchovn cena hudby. Troj

6.

12. O poloze

nkterch veejnch budov

dn obce. O blaenosti,
o ctnosti a o vchov k n. Cvik v ctnosti a prostedky
k nmu

271

295

v hudb. Rozdly v hudebnch nstrojch.

Do jak mry se m hudb uiti

pi vbru

300

zetel

302

tnin

273

vchov

v nejlep obci. Pochyben vchova ve

Vchova m bti stejn pro vechny a m
smovati k vzdln ducha

Cvien

7. Tniny a rytmy; jejich vchovn vznam. Troj

13. Zklady a poadavky

14. O

el pstovn hudby

269

Poznmky (Antonn

K)

306

Spart.

276

DODATKY
postup pi vchov
Nutnost etickch ctnost k moudrosti. Nutnost

15. Ctnosti obci

dt.

potebn. Pirozen

280

tlesn pe

357
372
390

Zkladn pojmy
Analogie a pklady
Bibliografie

16. Manelstv a plozen dtek. Vhodn vk pro uzavrn

manelstv. Tlesn stav a vkov hranice rodi.
Odkldn a viva novorozeat. Tresty za cizolostv

REJSTKY

282
eck vrazy

415
424
469

Zkratky
Edin poznmka

486
487

Obsah

489

Jmenn rejstk

17.

Pe

dt.

o vchovu dt. Viva, hry a mravn istota

Rozdlen vchovy podle vkovch stup

Vcn rejstk

285

KNIHA OSM
Vchova v nejlep obci
1. Vchova m bti

veejn

spolen

2.

Rzn

3.

Uebn pedmty ajejich cena. Vzdln pro ivot

ve volnm ase. Vznam hudby. Vchova nem
hledti jen k uitenosti

nzory o vchovnm cli.

Mnn Aristotelovo

4. O pstovn tlocviku. Sprvn jeho pstovn

498

289
290

291
294

499

DUI

1995, 1996

ETIKA NKOMACHOVA
1996

FYZIKA
1996

POLITIKA
1998

RTORIKA / POETIKA
1999

ORGANON
1999

METAFYZIKA
2000

Publikace vychz dky finann podpoe nadace

Zlat fond humanitn literatury

ARISTOTELS

POLITIKA
Podle Susemihlova vydn
opravenho O. Immischem
Aristotelis Politieorum libri oeto, Lipsiae 1929,
peloil a poznmkami opatil Antonn K
Druh vydn
Vydalo Nakladatelstv Petr Rezek
K vydn pipravil Prask filosofick institut
Grafick prava a nvrh oblky
Markta Jelenov
Vytiskly Tiskrny Vimperk, a. s., Pasovsk 55
Praha 1998