ISLMSK OSVTA V R - SLONI V PORCELNU A USTRAEN ED MYI

Souasn udlosti pinesly i monost nahldnout na dn v muslimskch komunitch u ns, v um

smyslu slova na reprezentaci muslim a islmu navenek, s jistou dvkou kritickho odstupu.
Obrzek, kter ped nmi vyvstal, je v pravd alostn a to natolik, e ji zasluhuje velmi ostrou a
kritickou reakci.
Tato kritika se tk v prv ad ns na tomto portlu, sn se na nai hlavu a zam se nad naimi
vlastnmi chybami, co je krok, kter mus pedchzet jakkoli snaze hledat chyby druhch.
elem na vtky nen napadat ostatn, ale poskytnout upmnou bratrskou radu a napravovat
vznikl kody. Prosme Allha, aby napravil nae mysly, nae mravy, aby pivedl do souladu nae
slova a nae iny, aby odpustil nae kivdy a nespravedlnosti, kterch jsme se dopustili vi islmu i
vi muslimm a aby ns uvedl na sprvnou cestu. mn. Kajeme se ze svch hch a
napahujeme ruku svm bratrm v islmu, abychom vi sob nectili dnou z i pocit
ukivdnosti.
kame vak zrove, e smyslupln islmsk osvta v naich zemch prakticky neexistuje. To, co
nalzme namsto n, se islmsk osvt nepodob ani z dlky, pohledem z okna jedoucho vlaku.
To, co pedvdj samozvan da'jov v na zemi, je parodi a karikaturou islmsk osvty. Namsto
toho, abychom prezentovali vzneen hodnoty islmu, si ponme bu jako sloni v porcelnu,
anebo jako ustraen ediv myky.
Pokud nae kontraproduktivn islmsk osvta nkomu prospv, pak jsou to maximln
protivnci islmu, kte se raduj z kadho naeho fiaska, kterch je bohat sklize. Mezi nmi
mnoz nemaj pro islmskou osvtu schopnosti ani osobnostn, ani morln, ani odborn
pedpoklady, nkte, jak se zd, ani nevd, co to da'wa je a jak m sprvn probhat a jak
jsou rzn jej podoby. Nic neovlivn, nic nezlep, nikoho k zjmu o islm nepithnou a jedin, co
dovedou, je sriov, jako na bcm psu, vyrbt dal a dal nenvistnky a provokovat jejich
z.
Musme si konen uvdomit, e da'wa nen ani zamstnnm, ani povolnm. Je to posln, je to
tvrd dina a prce Boch posl a prorok, mr s nimi vemi. Vzneen Allh prav:


Kdo krsnji hovo ne ten, jen k slub Bohu vyzv, zbon skutky kon a prohlauje:
"J k tm, kdo do vle Jeho se odevzdali, patm." (Fussilet:33)
A-ewkn tento ver vyloil nsledovn:
Kad, kdo spoj do jednoho vzvu k lidem, aby pijali to, co jim Allh pedepsal a konn
dobrch in, uinil nco nedostinho. Nikdo ho neme pedehnat, ani neexistuje cesta
jasnj, ne je ta jeho a ani nikdo nem vce odmny, ne on.1
Posel Bo jednou 'Almu ibn Ab Tlibovi pravil: Pokud Allh tvm
prostednictvm uvede by i jedinho lovka, bude to pro tebe hodnotnj, ne stdo ervench
velbloud.2
Jeden z nejvtch uenc minulho stolet, ejch Ibn Bz, napsal o intelektuln prci na poli da'wy,
soupec a bojujc proti nporu neislmskch ideologi nsledujc:
Tak Vzneen Allh naprav stav muslim a vrt jim jejich nkdej dstojnost, pome
jim proti jejich neptelm a ustav je Svmi zstupci na zemi. Proto se mus vyprofilovat
islmt osvti, jejich hlavn npln prce bude odborn vzkum a distribuce uitench
1
2

AB IDRS, Husejn. b.d. Ud'u il sebli Rabbik. b.m., str. 5

Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 2787.

psanch dl, jako i vzva k islmu, odpovdajc na rzn tendence a intelektuln toky na
islm. Je poteba se zamit na tuto vrolomnou hru, protoe neptel islmu vyuvaj
vechny sv monosti, aby prostednictvm rznch organizac i elektronickch i titnch
medi pinili obraz islmu a mtli muslimy. Vechny ty pochyby a dilemata okolo islmu
mus bt vyvrcena vrohodnou prezentac pvodn islmsk vrouky, ar'y, morlky a
jednoznanm praktickm aplikovnm islmskch pedpis.3
Islmsk osvta nen zliba, volnoasov aktivita a hobby. Naim pseudoaktivistm lze tedy radji
doporuit, aby se vnovali se nemu jinmu, pi em nebudou ubliovat ani sob, ani komunit
jako celku. Pokud se u nechceme pokorn vnovat studiu islmskch nauk, osobnmu pokroku a
snaze bt po vech strnkch sobstanmi a pnosnmi leny spolenosti, pak se radji vnujme
teba zahrdkstv. To je konek, kterm alespo nepokodme dobr jmno ostatnch muslim.
Nsleduje soupis a vysvtlen nejdleitjch konkrtnch prohek nkterch z tch, kte se sami
a dobrovoln zhostili kolu prezentovat v esku islm:
1. Drtiv vtina, ne-li vechny tyto problmy, pochzej od konvertit.
Vz, e lovk nen skutenm nsledovnkem islmu, dokud pln nensleduje Korn a Sunnu:


Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duch svch pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrob se
plnm podrobenm. (Nis:65)
Ty, kdo in opak, varoval:

Zda vte v jednu st Psma, zatmco druhou poprte? (Bekara:85)
Kad lidsk jedinec je do jist mry determinovn svm zzemm a svou ivotn zkuenost. To je
danost a nikoli n vina. Ji samm tm, e nkdo nen vychovn podle zsad a pravidel islmu, je
vychovn zpsobem, jakm si Allh nepeje, aby lid sv dti vychovvali. Piem toto chybn
nastaven a vchovn handicap mus v prbhu ivota dlouze a usilovn napravovat. To je ppad
konvertit i znovuzrozench muslim.
Lid, kterm se po jejich narozen nedostalo sprvn islmsk vchovy, lid, kte nadto nemaj ani
osobn zkuenost s realitou muslimskch spolenost a ani nedisponuj patinou jazykovou i
odbornostn prpravou, jsou dle mho nzoru nejvtm problmem islmsk osvty v na zemi.
U dn jin sti muslimsk komunity jsem se nesetkal s takovou mrou a frekvenc neduh srdce,
jako je pokrytectv, namylenost, drzost, nemravnost, podlost a fale. Prv u nich jsem vidl tak
nejvce duevn nevyzrlosti, psychickch problm a el tak odpadlictv.
Spolenm jmenovatelem pin problm s konvertity a znovuzrozenmi muslimy je primrn
nedostatek asu, kter dotyn strvili erpnm islmsk nauky a mravnosti, stejn jako absence
pevnch zklad, na kterch mohou stavt.
Nap celm Kornem nalezneme mnostv odkaz a vtek, ktermi jsou nov vc krni a
vedeni k nprav sebe sama. Velmi znmou je v tto souvislosti kritika novch muslim mezi
koovnmi beduny:

A kaj koovn Arabov: "Uvili jsme!" Rci: "Neuvili jste! Spe eknte: ,Pistoupili
jsme k islmu!?, nebo vra jet nevela do srdc vaich. Budete-li poslouchat Boha a posla
3

AB IDRS, Husejn. b.d. op. cit. b.m., str. 5-6

Jeho, On vru nedopust, aby ztratilo se nco ze skutk vaich, vdy Bh je odpoutjc,
slitovn!" (Hudurt:14)
Dal ver v te se odsuzuje poveneck postoj tch, kte prv pijali islm:



Rci: "Chcete snad pouovat Boha o nboenstv svm, kdy Bh dobe zn ve, co na
nebesch je i na zemi? Bh o kad vci je vevdouc."(Hudurt:16)
Prv ti beduni, kte pijali islm mezi poslednmi, po smrti Prorokov odpadli od
islmu a odmtli platit zekt, nae si je chalfa Ab Bekr musel podrobit silou.
Z historie tak vme, e to vdy byli konvertit, potamo erstv, nov muslimov, kdo byl
nejnchylnj ke zcestnm interpretacm a sektskm bludm. Kdy se Ibn 'Abbs
vydal diskutovat s chridovci, aby jim vyvrtil jejich bludy, shledal, e mezi nimi nebyl nikdo, kdo
pijal islm z rukou Posla Boho . Vechno to byli erstv konvertit. Nov
muslimov sehrli t pomrn negativn lohu v en rfidjskch a btinjskch blud, byli to
oni, kdo do nich vnesl bludn uen dvnch blzkovchodnch sekt. Tm, kdo vedl karmitsk
fanatiky, je v 'abbsovsk dob masakrovali poutnky v Mekce a na nkolik desetilet ukradli z
Ka'by ern kmen, byl konvertovan Peran.
Tak motivace zmny pesvden bv u rznch lid rzn. Zdaleka ne vdy jsou konvertit
hloubavmi, svdomitmi a statenmi svdky pravdivosti toho, co Allh seslal svmu Poslu. V
naem prosted se objevovali a objevuj i nboent dobrodruzi povaujc vru za pouhou zbavu,
excentrici vzdorujc proti spolenosti jako takov, sociln vyddn uboci, kte zoufale
potebuj nkam patit, i emon labiln lid mnc vru kvli lsce existujcho nebo
potencilnho partnera i partnerky. Le islm je ovem pedevm autentickm zpsobem a cestou,
jak se stt po vech strnkch lepm sluebnkem Bom a naplnit el svho lidskho byt.
Kdokoli mysl, e mu islm piaruje ptele, sexulnho partnera, nekonc dobrodrustv a munici
k vyzen si t se spolenost, mus dve nebo pozdji narazit. Zkuenost ukazuje, e prv z
tchto jedinc a nikoli z upmnch hleda pravdy se rekrutuj i ti, kte se islmu poslze zeknou
a zanevou na nj.
Pod problmy s konvertity se podepisuje i negativn, konfrontan styl, jakm se dnen populace
dozvd o islmu z medi, co ovlivuje percepci muslim ve spolenosti a tm i dvody, pro si s
mylenkou konverze k islmu zanou pohrvat i jedinci, kte nejsou psychicky zcela v podku a
sami o sob, svou minulost a strukturou osobnosti, mohou pedstavovat vn problm.
Tmto nechceme generalizovat ani podncovat z vi nkomu, kdo pijme islm pozdji ve svm
ivot, naopak, generace sahb , nejlep pokolen ze vech pokolen lidskch,
bylo tvoeno pevn jedinci z nemuslimskch rodin, kte pijali islm a pozdji bhem svho
ivota.
Vzneen Allh o nich hovo:





A Bh nalezl zalben v prvnch pedchdcch z pesdlenc a pomocnk a v tch, kdo je
nsledovali ve"zbonch skutcch a tak oni nalezli zalbeni v Bohu; On pak pipravil pro n
zahrady, pod nimi eky tekou a v nich nesmrteln navky pebvat budou a to spch bude
nesmrn. (Tewba:100)
Le lo o generaci, kter se dostalo cti spn projt kolou Boho Posla a stt se
tmi nejvybranjmi z muslim, kter vichni ostatn nsleduj a za kter pros, slovy Bomi:

A ti, kdo pili po nich, hovo: Pane n, odpus nm i bratm naim, kte ns pedeli ve
ve; a nevkldej do srdc naich zlobu proti tm, kdo ped nmi uvili, Pane n, vdy Tys
vru shovvav, slitovn! (Har:10)
Hovome jen o tom, e nov muslimov, ve skutenosti nejen konvertit, ale i lid s muslimskmi
jmny, kte svou vru objev a pozdji, sami potebuj intenzivn pi, prpravu, vzdlvn a
vchovu. Zpravidla nemohou bt ihned pr msc i let po pijet islmu pedky islmsk osvty
a muslimskmi vzory hodnmi nsledovn. Vjimky sice mon existuj, ale neustavuj
zkonitosti. Proto musme bt opatrn a kad ppad posuzovat individuln. Lidem, tm spe
nkomu, kdo alespo svm jazykem dosvduje, e nen bostva krom Allha a Muhammed je
Posel Bo, je teba pomhat nejen na cest k duchovnmu sebezdokonalen, ale i jinak, co nkdy
vyaduje i spoluprci s odbornky na duevn zdrav. Pi dostatenm sil je mon i takov lidi
zalenit mezi ostatn muslimy, ale svovat jim do rukou islmskou osvtu, je nebezpen nesmysl.
Islmsk osvta v dnm ppad neznamen naplnn touhy vytrubovat do svta sv erstv
nabran a proto plytk, astokrt dokonce i pomlen a poetil nzory a vem dokola co
nejhlasitji a nejostentativnji vykiet, e X.Y. je od nynjka neohroenm mudhidem, urputn
bojujcm svm perem a svm jazykem, aby slovo Bo bylo nejvy.

2. Bez znalosti hovo o Allhu, jeho Poslu a Jeho Nboenstv.

iitel islmsk osvty mus disponovat pevnou a kvalitn prpravou v islmskch naukch,
zejmna tkajcch se Kornu, Sunny a islmsk prvn vdy. Bez nich je podoben pku, kter ani
nev, jakm smrem m pochodovat.
Vzneen Allh pravil:

Vz tedy, e nen bostva krom Boha (Muhammed:19)

Mu'z ibn Debel, velik iitel islmu mezi Prorokovmi spolenky, pravil: Znalost je vdcem
inu. in je jejm nsledovnkem.4
Vzneen Allh t pravil:

pro by se z kad skupiny nemohl vypravit jeden oddl, aby se lid z nho pouili o
nboenstv a aby po nvratu mohli varovat svj lid - snad budou se mt na pozoru!
(Tewba:122)
Ahmed ibn Hanbel o uench osvtch pravil: Chvla Allhu, kter uril uence za ddice
prorok. Vyzvaj zbloudil ke sprvnmu veden a trpliv snej muka, kter jim tito pipravuj.
Knihou Vzneenho Allha oivuj mrtv a Jeho svtlem navrac zrak slepm. Kolik lid ejtn zabil,
tolik oni vzks z mrtvch. Kolika nebokm dal zbloudit, tolik jich oni uvedli na sprvnou cestu. A
jak odporn se vi nim lid chovaj!5
Muhammed ibnu l-Ksim ibn Challd pravil: k se, e rozum je ukazatelem smru pro dobro a
znalost je svtlem rozumu. To je oista srdce od odpadu neznalosti. Znalost je nejlep rdce,
nejoddanj milovnk, nejlep ptel, nejlep obchod, nejlep zisk, nejlep toit, nejlep
4
5

Ibid., str. 16.

Ibidum.

ivobyt pro onen svt, tt ped hchem, pokoj srdce, zvten urozenosti, hrdost dstojnho, pocta
zbonho, ochrnce v osamn, jistota v nesnzch, ukazatel poslunosti a pokory vi Allhu a
spoutn hchu proti Nmu, vdce k Jeho spokojenosti a prostedek na cest k Jeho milosti.6
Nen nezbytn nutn, aby ten, kdo vyzv k islmu byl dokonalm znalcem islmskch nauk nebo
alespo jedn z nich, protoe da'wa nen zleitost jen specializovanch islmskch uenc.
Naopak, da'wa je povinnost vech muslim (arab. fardu 'ajn) shodn jejich znalostem a
monostem, co ovem neznamen, e kad m i me pst i hovoit v mdich. V tchto
specializovanch oblastech je da'wa povinnost komunity jako celku (arab. fardu kifja),
kterou z n snm specializovan st.7
Tufejl ibn 'Amr ad-Dews a Ab Zerr al-Ghiffr od Proroka nezskali
velkou znalost, ale i tak to, co vdli, ili dle mezi sv a nakonec cel jejich kmen pijal islm.
Posel Bo podle 'Abdullha ibn 'Amra v tomto smyslu pravil:
Pedejte ode mne by i jedin ver.8 Podobn bhem kzn na rozlouenou Posel Bo
pravil: Nech ptomn dostav neptomnmu. Mon ten neptomn pochop lpe,
neli ten, kdo to slyel.9
Kdokoli m njakou znalost o nem, m ji pedat tm nejvhodnjm, nejmoudejm a
nejefektivnjm zpsobem.
Jene pro tento kol je nezbytn mt nezbytnou islmskou znalost a projt zkladn prpravou.
Navc ten, kdo zn jist islmsk pedpis do detail vetn dkaz z Kornu a Sunny, je sice
znalcem tohoto pedpisu, ale neznalcem v otzkch dalch, o kterch tedy neme hovoit. Proto je
principem mlet a hovoit vdy jen o tom, o em lovk znalost m.
Mjme proto vdy na zeteli, e pokud nkdo chce vyzvat k islmu nejen bnou lidskou radou v
kadodennm styku, ale i specificky cestou psan text, tvorby webovch prezentac a strnek, nebo
pednenm i diskusemi, mus bt nleit argumentan vyzbrojen:
1. Mus bt pevden o vsadnm postaven islmsk nauky mezi vemi ostatnmi naukami,
a ji se jedn o sumu islmskch poznatk, kter mus nezbytn znt kad muslim, nebo o
jednotliv odborn zleitosti, kter jsou pedmtem zjmu uenc. Suma nezbytn znalosti
je definovna zkladnmi pravidly vrouky ahlu s-sunna a tm, co je nezbytn pro plnn
nboenskch povinnost a kadodenn fungovn dotynho jednotlivho muslima, vetn
zkladnch otzek povolenho a zakzanho. Pokud mu nco z toho nen jasn, m se tzat
znalejch.
2. Mus znt zkladn principy kornskch nauk, jejich zkladn termny a postupy.
3. Mus dobe znt alespo jedno dlo z oblast hads, aby se mohl orientovat ve vysvtlench
podanch samotnm Prorokem .
4. Mus znt zkladn fakta ze ivotopisu Boho Posla , aby vdl, jak
sprvn it islmskou osvtu.
5. Mus vyzvat k islmu ve v jeho komplexnosti, k cest zbonch pedk, a neredukovat
islm jen na jedin mezheb nebo nzory jednoho konkrtnho uence i skupiny uenc.
Dvody, pro iitel islmsk osvty potebuje komplexn znalostn a naun-odbornou prpravu se
odrej v nsledujcm:
1. Budou pi sv prci vystaven mnostv otzek, asto velmi nepjemnch, na kter mus
sprvn odpovdt a svou odpov nejlpe, nejphodnji, nejproargumentovanji a s
nejlepm efektem podat tm, kter vyzvaj,
2. m je objemnj znalost, tm vt je i hloubka poznn a moudrost, take se iitel islmu
me k tomu, koho vyzv, obrtit moudeji a adekvtnji reagovat.
3. iitel islmu mus bt vrcholn spravedliv vi ar'atskm textm, co znamen ve sv
6
7
8
9

Ibidum.
Podrobnji to objasuje ejch Ibn Bz v Nashatu fi d-da'wa, str. 18 a 47-48.
Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 3461; Ahmed v Musnedu, 2/159; at-Tirmiz v Sunenu, 2669 a dal.
Muttefekun 'alejhi. Viz al-Buchr v Sahhu, 4/442.

odpovdi vdy zohlednit vechny daje, kter jsou mu z Kornu a Sunny k dispozici a podle
toho odpovdt. Mus znt, co jsou zkladn pravidla, kterm se podizuj pedpisy dl.
Mus znt co je vymezenm pedpisu a co je jeho specifikac, co je obecnm pedpisem a co
je vjimkou z nj. Mus znt, kter pedpis asov pedchzel a kter piel a pozdji. Mus
znt, kter pedpis ru a kter je jm zruen.
Vz, e prvn generace muslim ustavily psn podmnky tomu, kdo se rozhodne odpovdat lidem
na jejich dotazy o islmu, i vynet islmsko-prvn rozhodnut.
Ibn Kajjm uvd:
Imm Ahmed ekl: lovk nesm vydvat fetwy, dokud nespln patero podmnek:
1.
Jeho mysl mus bt upmn a ist
2.
Jeho znalost mus bt irok a hlubok a zrove on mus bt mrn, stabilnho
rozpoloen a dstojn.
3.
Mus bt schopen vytrvat na tom, co tvrd a pipraven snet ivotn zkouky a
pokuen.
4.
Mus bt po vech smrech nezvisl, aby ho lid nemohli nijak ovlivovat.
5.
Mus dobe znt situaci lid, kterm odpovd.
To posledn je velmi dleit podmnka, bez kter se neobejde ani muft, ani soudce. Pokud
lovk nezn tyto pedpisy, nazen o povolenm a zakzanm a nen schopen je pivst do
souladu, potom svmi fetwami psob vce kody, ne uitku. Pokud soudce nezn pedpisy
a imperativy sprvnho souzen, pak bude na ppady pohlet v opanm svtle, kivdc
stranu prohls za pokozenou a naopak. Tomu, kdo m bt pod prvn ochranou, tuto prvn
ochranu odejme a pikne ji obvinnmu. Nebude s to odhalit a eliminovat lky, podvody a
intriky. Bludnho sekte bude povaovat za upmnho vcho. Lhe za pravdomluvnho.
Takto na sebe vezme at li, pod kterm se skrv hch, fale a zkaenost. Ve sv neznalosti
zvyklost a situace spolenosti, v n psob, nebude schopen se vyznat, kdo je kdo. Naopak,
soudce mus velmi dobe rozpoznvat pletichy lid, jejich podvody, jejich zkaenost a jejich
spoleensk zvyklosti. Rozhodnut i fetwa se me mnit v zvislosti na dob a mst,
zvyklosti a tradicch dan spolenosti. A toto ve je z Boho nboenstv.10
Ibn 'Abbs ohledn odpovdn jednomu ze svch uednk, 'Ikrimovi, poradil: B a
odpovdej lidem. Pokud ti nkdo polo otzku, kter se ho tk, odpovz mu. Kdo ti polo otzku
pedpokldajc njakou situaci, tomu neodpovdej.11
Nejene je neznalost prohekem proti islmsk osvt, protoe ten, kdo nco nezn, neme o tom
nauit druh a stejn jako je vede svou znalost, tak je odvd do bludu svou neznalost. Je to ale i
obrovsk a tk hch, ped kterm ns Korn a Sunna varuje na bezpotu mst.
Pedpokladem dobr odpovdi je i znalost pomr v jakch tzajc ije a co je sm za. 'Abdullh
ibn 'Amr vyprv, e kdy sedli s Bom Prorokem , piel jaksi
mladk a zeptal se: Posle Bo, mu jako postc se polbit svou enu? Ne, odpovdl Prorok.
O chvli piel njak staec a zeptal se Proroka : Mu jako postc se polbit svou
enu? Ano, odpovdl Bo Posel . Jeho spolenci se na sebe zaraen podvali,
nae Prorok pravil: Viml jsem si, jak jste se jedni na druh podvali. Staec je
schopen lpe se ovldat.12 At-Tabern uvd, e kdy se v te situaci ocitl Ibn 'Abbs ,
zachoval se naprosto stejn.
Vzneen Allh prav:
10 Viz I'lmu l-muwekki'n, 4/204.
11 AB IDRS, Husejn, op. cit., str. 49.
12 Jako sahh jej doloil al-Albn v Silsiletu l-ahdsi s-sahha, 4/138.



Nekejte tedy to, co jazyky vae liv tvrd: "Toto dovoleno je a toto zakzno!" vymlejce
si tak proti Bohu le. Vru ti, kdo proti Bohu li si vymlej, ti nebudou mezi blaenmi .
(Nahl:116)
Ab Hurejra slyel Posla Boho upozornit: Hch toho, kdo bude
postupovat v souladu s fetwou, ponese ten, kdo fetwu vydal. Kdo bratra muslima nasmruje k
nerozumnmu inu, ten ho prv podvedl.13
'At ibn Ab Rebbh slyel Ibn 'Abbse vyprvt, e v dob Proroka se
kdosi probudil ve stavu velk rituln neistoty a jeho spolenci mu nadili okoupat se. Dotyn se
okoupal, ale kvli zim prochladl a na nsledky toho zemel. Kdy to slyel Posel Bo
, rozhnvan pravil: Zabili ho. Allh je zabije. Co se nemohli dotzat a dotazem ze sebe
setst neznalost?14
Dotynmu toti stailo jen provst tejemmum, nhradn oistu, popsanou verem:


a nenaleznete-li vodu, omvejte se istm pskem a otete si jim oblieje i ruce sv (Nis:43)
'Abdullh ibn Mes'd pravil: Kdokoli bude dotzn o nem, co nedoke zodpovdt,
nech ekne: A Allh zn nejlpe. Vru uencem je jen ten, kdo o tom, co nev, ekne: To nevm.
Allh Svmu Poslu pravil:

Nedm od vs za to odmnu dnou a nejsem z tch, kdo na sebe si berou, co nepslu
jim. (Sd:86)
Ibnu l-Kajjm napsal:
Pokud je hrdinstvm doshnout postaven zstupce njakho slavnho a mocnho,
dobrotivho vladae, jak velkou vc je potom bt nmstkem Pna zem i nebes? Kdo
takovou vzvu pijme, je povinen dobe se na to pipravit, zskat schopnosti, bt si vdom
zvanosti tohoto kolu, bezpodmnen a vdy hovoit jen pravdu a jt s n ven. Nech v,
e mu Vzneen Allh pome a uvede jej na dobro, jakpak by ne, kdy je to pozice, do
kter Allh pasoval Sm Sebe:

A daj t o vysvtlen ohledn en. Odpovz: "Bh vm ji dal o nich vysvtlen
(Nis:127)
Dostauje hrdosti a poct, e tot Vzneen Allh tak uinil:

A daj t o vysvtlen. Odpovz: "Bh vm dv toto vysvtlen (Nis:176).
Proto a lovk dobe v, m je nmskem a e se jej Allh bude v Soudn Den dotazovat
na to, co kal.15
Prvn generace muslim si byli vdomi obtnosti tohoto kolu, proto jej naopak rdi penechvali
jinm, kter povaovali za znalej, ne sebe. V tomto smyslu 'Abdurrahmn ibn Ab Lejla
13 Hads je hasan. Zaznamenal jej al-Buchr v aI-Adebu l-mufred, hads . 59; Ab Dad v Sunenu, hads . 3657,
Ibn Mda v Sunenu. 53, Ahmed v Musnedu, 2/321 a 365, ad-Drim v Sunenu, 1/57, al-Hkim v Mustedreku, 1 /
102 a 103; Chatb al-Baghdd v al-Fakhu we l-mutefakkih, 2/155 a dal, dvma etzci vyprav spojujcmi se
v Ab Osmnovi at-Tanbezm, kter hads vyprv od Ab Hurejry. Isnd je hasan, Ab Osmnovo pln jmno zn
Muslim ibn Jesr a je sadk, pravdomluvn. Ad-Drekutn o nm pravil: Bere se v potaz. Az-Zeheb v al-Mzn k
Ab Osmnovi poznamenal: Jeho podn sice nejsou na stupni sahh, ale on je sadk. Ibn Hader v at-Tekrbu
k: On je pijateln.
14 Hads je sahh. Zaznamenal jej Ibn Mda v Sunenu, 1/178; ad-Drim v Sunenu, 1/190/4; at-Tabern v al-Kebru ,
hads . 11472; a al-Hkim v Mustedreku, 1/178. Ab Nu'ajm jej uvd pes al-Awz'ho, viz Hiljetu l-awlij, 3/317318.
15 Viz I'lmu l-muwekki'n, 1/7-8.

vypovdl: Stihl jsem se setkat se sto dvaceti spolenky Boho Posla , ansry.
Kad z nich, kdy byl na nco dotzn, si pl, aby namsto nj odpovdl nkdo jin. 16
Neznalm, polovzdlanm a tm, kte hovo, e znalost maj, ale spokojuj se jen s jejm
skromnm objemem, spchajcm hovoit o nboenstv, aby nebyli odsouzeni za neinnost i
naeni z neznalosti, nebo pejcm si doshnout postaven, nen v dnm ppad mono dovolit
vydvat fetwy.17 A jak bylo eeno, kdokoli cokoli ekne o nboenstv, ten ji vydal fetwu.
ejch Ab Usma Selm al-Hill, pedn student ejcha Nsiruddna al-Albnho, napsal:
Kdykoli vyd fetwu, zaujal jsi pozici Boho zstupce hovocho o povolenm a
zakzanm, vz, e na to bude tzn. Proto kdy se t nkdo ote na nco, neodpovdej,
aby ses jen tak tzajcho osvobodil. Peptej se a odpov si rozmysli, pokud v, odpovz,
pokud nev, ml. Mlen je v takovm ppad lep, jistj, moudej a mnohem lep, ne
jakkoli odpov.18
Al-Ksim ibn 'Abdullh byl jednou na cosi tzn a odpovdl: To nevm. Pi Allhu, je lep, aby
lovk, kter se nauil zklady islmu zstal za neznalce, ne aby hovoil o nem, co nezn.19
Proto je trestuhodn hovoit ve jmnu muslimsk komunity o islmu a za islm, ani m dotyn za
sebou dlouh lta jednak pelivho, usilovnho a dkladnho studia pod vedenm islmskch
uenc a druhak zrove pokorn a intenzivn kadodenn praxe.
Pokud ani tyto skutenosti nedok vem nezvanm mluvkm zavt sta, pak nech si uvdom,
e ji pestali hovoit pro islm a zaali hovoit proti nmu.
Ab Ajjb al-Ansr vyprv, e Prorok jednomu mui, kter jej
poprosil o krtkou radu, mimo jin ekl: Nekej slova, za kter se bude ztra kt.20
Posel Bo tak jistmu mui poradil: Vysthej se veho, za co se bude muset
lidem omlouvat.21
Ab Hurejra vyprv, e Posel Bo pravil: lovk vyslov slovo
Allhu mil, ani tomu nevnuje pozornost a Allh ho kvli nmu pozdvihne na vysok stupn,
jin vyslov slovo, kter Allha rozhnv, ani tomu navnuje pozornost a bude kvli nmu uvren
do Pekla.22
3. Lp na form namsto obsahu, sousted se na podrun otzky a ignoruj vy cle a
pravidla ar'y.
'Abs al-Ghiffr uvd nsledujc Prorokv hads: Pedeete svmi
dobrmi skutky est vc vldu hlupk, mnostv podkovch sil, peruovn rodinch pout,
zakzan druhy obchodovn, lehkomysln prolvn krve a generaci, kte budou zpvav
16 Podn je sahh. Zaznamenal jej ad-Drim v Sunenu, 1/53; Ibn Sa'd v at-Tabekt, 6/110; Ibnu l-Mubrek v azZuhd, . 58; al-Fesew v al-Ma'rifetu we t-trch, 2/817-818 a dal pes Sufjna, od 'Ata ibnu s-Siba, kter
vyprv od 'Abdurrahmna. Vichni vypravi jsou spolehliv, jen 'At ke konci ivota hadsy ponkud pletl, ale
Sufjn vyprv od 'Ata jet pedtm, ne mu pam ke stru zeslbla.
17 Viz al-Hill v Mews'atu l-menh -ar'jjeti f sahhi sunneti n-nebewjja, 1/130.
18 Ibidum.
19 Podn je sahh, uvd ho ad-Drim v Sunenu, 1/48, Eb Husejma v al-'Ilm, . 90, Chatb al-Baghdd v aI-Fakh
we l-mutefakkih, 2/173, al-Fesew v al-Ma'rifetu we t-trch, 1/546-547.
20 Hads je hasan. Zaznamenal ho Ahmed v Musnedu, . 23497; a Ibn Mda v Sunenu, . 4171.
21 Zaznamenal Hkim v Mustedreku, 4/326.
22 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6478.

recitovat Korn, vybrajce si za imma toho, kdo z nich nen nejznalej a nejvtho vhledu, ale
jen toho, kdo jim bude nejlpe prozpvovat.23
V mnoha hadsech jsou popsny vlastnosti odsuzovanch chridovc, napklad se od Proroka
vzpomn, e se objev mlad nerozumn lid, kte budou vyzvat k tomu nejlepmu,
budou recitovat Korn, ale on na nich nezanech dn stopy. Budou opoutt nboenstv tak,
jako p vystelen z luku.24 'Abdullh ibn Mes'd toto vysvtlil prv povrchnm
pochopenm a pouhm vyslovovnm slov Kornu namsto jeho pochopen.
Prv povrchn znalost vry chridovce dovedla k tomu, e jsou zdrojem pokuen pro tuto ummu
a do Soudnho Dne, jsou skupinou, mezi kterou se objev ped koncem dn ad-Deddl. 'Abdullh
ibn Omar slyel Boho Posla ci: Vzejde pokolen, kter bude st
Korn, ale on na nich nezanech dn stopy. Kdekoli se objev, zaslou si bt znieni, dokud
jejich velk vojsko nebude svdkem pchodu ad-Deddla.25
Pkladem omezenosti takto povrchnho chpn islmu v kontrastu se skutenou znalost je i
rozprava, kter se odehrla mezi chridovci na stran jedn a nejvtm vykladaem Kornu vech
dob, 'Abdullhem ibn 'Abbsem . Kdy se objevily chridovci frakce harrjja,
shromdili se ve svm hlavnm centru, mst Harra 26. Bylo jich okolo esti tisc a odsouhlasili, e
povedou ozbrojenou vzpouru proti chalfovi 'Almu ibn Ab Tlib . Lid spchali k
'Almu, aby mu oznmili, e se proti nmu chyst vzpoura, ale chalfa dobe znal pedpovdi o
chridovcch a odpovdl jim: Nechte je bt, j je prvn nenapadnu, protoe oni m napadnou
prvn. Jednoho dne krtce ped poledn modlitbou piel Ibn 'Abbs k 'Almu a ekl mu: vldce
vcch, odlo na chvli modlitbu, chtl bych s nimi promluvit. Bojm se o tebe, ekl 'Al. Ibn
'Abbs mu odpovdl: Neboj se. Chovm se k lidem slun a nikoho neurm. 'Al tedy svolil,
aby Ibn 'Abbs odeel promluvit k chridovcm. Oblkl si pekrsn jemensk pl, upravil se,
uesal a pesn v poledne veel do jejich hlavnho sdla. Prv obdvali. Na chridovcch byly
patrn stopy usilovnho uctvn, na elech otlaky od mnostv dlouhch padn na tv, ruce mli
sam mozol, jako velbloud nohy, byli obleen do vytahanch koil s ohrnutmi rukvy, jejich
tve byly pohubl. Ibn 'Abbs je pozdravil: Mr s vmi! Mr s tebou, Ibn 'Abbsi, odvtili mu.
Co je to za pl, co m na sob? zeptali se vytav. Co mne hante? otzal se Ibn 'Abbs, i
Poslu Bomu pece nejlpe sluel jemensk pl. Pot recitoval kornsk ver:

Kdo zakzal aty ozdobn, je Bh seslal sluebnkm Svm podobn jako vten vci pro
obivu? (A'rf:32).
Co t pivd? zeptali se chridovci. Ibn 'Abbs odpovdl: Navtvil jsem i Prorokovy sahba,
muhdiry i ansry, navtvil jsem i Prorokova bratrance a zet. To mezi n byl
zjevovn Korn a oni mu rozumj lpe, neli vy. Nikdo z vs nen sahba. Povm vm, co kaj oni
a jim pak povm, co mi eknete vy. Nkte z chridovc ekli: Nepete se s Kurejovci, nebo
vzneen Allh pravil:

A uvdj ten pklad jen proto, aby hdat se mohli, vdy vru oni jsou lid hdky milujc.
(Zuchruf:58).
Nkolik, mon dva nebo ti, se ale rozhodlo Ibn 'Abbse vyslechnout. Ibn 'Abbs se jich zeptal:
Co vytte spolenkm Prorokovm a jeho bratranci? Odpovdli: Vytme
jim ti vci. Jak ti vci? zeptal se Ibn 'Abbs. Odpovdli: Za prv, jako sud v pedpisech
vry si zvolil lidi namsto Allha, a Vzneen pravil:

Rozhodnut nle jedin Bohu (Jsuf: 40 a 67). Za druh, bojoval, ale nebral ani zajatce, ani
23 Hads je sahh podle al-Albnho v Silsiletu l-ahdsi s-sahha, hads . 979.
24 Muttefekun 'alejhi. Od 'Alho ibn Ab Tliba zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 3611 a Muslim v
Sahhu, hads . 1066.
25 Hads je sahh, zaznamenal jej Ibn Mda v Sunenu, . 174.
26 Harra le v Irku, dv mle od Kfy.

vlenou koist. Pokud byli nepteli nevc, bylo dovoleno je zajmout a kdy jimi byli vc,
nejene nebylo dovoleno je zajmout, ale ani proti nim vbec bojovat. A za tet, zekl se titulu
vldce vcch. Pokud tedy nen vldcem vcch, pak je vldcem nevcch. Kdy je vyslechl,
Ibn 'Abbs se jich zeptal: Mte sahbm za zl jet nco jinho? Ne, to je ve, odvtili
chridovci. Te mi upmn eknte, pravil Ibn 'Abbs, zda znovu rozvte sv stanoviska,
pokud je vyvrtm slovy Vzneenho Allha a hadsem Jeho Posla ? Odpovdli:
Samozejm.
Zaal jim tedy vysvtlovat: Co se te va nmitky, e vzal lidi za soudce v pedpisech vry, nyn
vm zacituji ver, ve kterm Allh nechal na lidech rozsoudit v hodnot tvrt dirhamu a nadil
ostatnm pijmout jejich soud, a je mohl rozsoudit On Samotn. To ukazuje, e je mono brt lidi
jako soudce:

Vy, kte vte! Nezabjejte zv, jste-li ve stavu poutnho zasvcen! Kdo z vs ji mysln
zabije, a d v nhradu tolik skotu, kolik zabil zve. A nech dva mui spravedliv z vs to
rozsoud a nech je to dno jako ob, je dospje ke Kab. (Mida: 95). Zapshm vs pi
Allhu, eknte mi, kdy je potebnj zvolit rozhodce z ad lid kdy se jedn o urovnn sporu
mezi muslimy a prolvn jejich krve, nebo kdy je e o obyejnm zajci? Samozejm, kdy jde
o spory mezi muslimy, odpovdli oni. Pot pokraoval: Vzneen Allh v souvislosti se sporem
mezi manelem a manelkou ekl:

A obvte-li se rozvratu mezi obma, povolejte rozhodho z jeho rodiny a rozhodho z jej
rodiny. (Nis:35). Zapshm vs pi Allhu, eknte mi, je vce poteba lidskho smrho ve
vci spor mezi muslimy a prolvn jejich krve, nebo ve vci zachovn manelstv? Je vm to u
jasn? Ano, odpovdli. Ibn 'Abbs pokraoval: A co se tk druh nmitky. On bojoval, ale
nebral zajatce, ani vlenou koist. Ti se vs, vy byste zotroili vai matku 'iu a
zachzeli s n jako s ostatnmi otrokynmi? Pokud odpovte, e byste s n zachzeli jako s ostatnmi
otrokynmi, pak jste nevc, pokud odpovte, e ona nen vae matka, pak jste nevc tak,
protoe Vzneen Allh pravil:

Prorok je bli vcm ne oni sob navzjem a jeho manelky jsou matkami jejich. (Ahzb:
6). Nachzte se mezi dvma bludy. Co uinte? Je vm to u jasn? Odpovdli: Ano, je. Ibn
'Abbs pistoupil k posledn nmitce: A co se te va nmitky, e se zekl titulu vldce vcch,
zpravm vs nyn o nem, co pijmete. Toti sm Prorok , kdy podepisoval mrovou
dohodu na Hudejbji, ekl 'Almu: 'Al, zapi nsledujc: Toto je dohoda uzaven mezi
Muhammedem, Poslem Bom a ... nae nevc projevili nevoli a ekli: Pokud bychom vili,
e jsi opravdu prorokem, nebojovali bychom s tebou. Posel Bo nsledn ekl:
'Al, sma to! Allhu, Ty v, e jsem opravdu Bo Prorok. 'Al, sma, co m a napi: Toto
je dohoda uzaven mezi Muhammedem ibn 'Abdullhem a ... tedy sm Prorok ,
kter je lep, ne 'Al, se zekl svho titulu, ale tm pece nepestal bt Prorokem. Je vm to u
jasn? Odpovdli: Ano, je.
Pot, co Ibn 'Abbs takto vyvrtil jejich krtkozrak nzory a unhlen zvry, se dva tisce
chridovc zeklo svch pvodnch stanovisek. Ostatn se rozhodli bojovat za svj blud a
muhdirov a ansrov jim utdili drtivou porku.27
27 Podn je sahh. Zaznamenali ho 'Abdurrezzk v Musnedu, . 18678; Ahmed v Musnedu, 1/342; Ab 'Ubejd v alAmwl, . 444; an-Nes, v Chasisu 'Al, . 190; al-Fesew v aI-Ma'rifetu we t-trch, 1/522-524; al-Hkim v
Mustedreku, 2/150-152; Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/318-320; al-Bejhek v as-Sunenu l-kubr, 8/179; Ibn
'Abdilberr v Dmi'u bejni l-ilm, 2/103-104; Ibn Dewz v Telbsu Ibls, str. 91-93; a Abu l-Fered al-Derr v aIDelsu s-slihu l-kf, 1/558-560. Existuje v nkolika etzcch vyprav, kter se spojuj u 'Ikrimy ibn 'Ammra,
ktermu udlost vylil sm Ibn 'Abbs.

Vzpomenut hudejbjsk dohoda podle Ibn Kajjma znamenala, e Prorok

Kurejovcm kvl na urit omezen jmenovit zkaz vstupu muslim do Mekky v danm roce a
omezen jejich pobytu v n napesrok, zkaz, aby nosili v Mekce zbran a diskriminujc podmnku,
e kdokoli pebhne od muslim, neme bt muslimm vydn zpt, ale kdokoli pebhne od
Kurejovc, toho jim muslimov vydat mus, a vd, e jej Kurejovci budou muit. Posel Bo
k tmto nespravedlivm podmnkm svolil, aby zskal mnohem vt uitek a zvolil
to nejmen zlo ze vech monch zel.
Povrchn znalost vry tedy znamen neznalost nejvych cl ar'y tedy zajistit ochranu a
nedotknutelnost vry, ivota, lidsk dstojnosti, rodov linie a majetku. Ignoruje hlav principy
analogie, zkazu kodit a snet kodu, upednostnn vtho dobra, zabrnn zlu, ulehen pi
tkosti i pravidlo nouze inc zakzen povolenm. Nepronikavost sudku tohoto typu lid,
slabost jejich vry a mdlost jejich nepronikavho sudku spolu s jejich nedovzdlanost a
zanedbvn cl ar'y je vede k zahlednosti do sebe sama a k pocitu, e jsou nejznalej, i kdy
jsou naprostmi neznalci. Nestaraj se toti o jej prohlouben, protoe nect, e by se mohli od
nkoho nm obohatit. Opakuj stejn tmata a staraj se jen o n. Jejich znalost je ostrvkovit a
nespojit, nepropojuj ji se znalost vych cl a priorit ar'y, nespojuje vedlej otzky s hlavnmi,
nevracej detaily pod principy hlavnch regul, ale tyto hlavn regule v konenm dsledku, ani si
to uvdomuj, popraj lpnm na detailech. Nepronikaj do hloubi a podstaty ar'atskch text a
pokud usuzuj a vyvozuj zvry, in tak patn a kontraproduktivn. Z pm cesty brzy zbloud a
dopoutj se pelap tu na jednu, tu na druhou stranu, ztrcej z dohledu svj cl a tpou jako by
byli ve tm. Jejich povrchn pseudoznalost pin cel komunit obrovskou kodu, rozkol,
pokuen, zkoprsost, pehnn a extremizmus v nboenstv.
Znmkou povrchnho chpn vry je i hnidopisk posedlost drobnmi a v konenm dsledku ne
tolik zvanmi detaily. Ab Wel uvd, e jist mu jmnem Nuhejk ibn Sinn piel k 'Abdullhu
ibn Mes'dovi a zeptal se ho: Ab Abdurrahmne, vraz nezahnvajc voda
vyslovuje jako ghajru sin nebo ghajru jsin28? 'Abdullh se ho zeptal: A to sis zapamatoval
cel Korn a nen ti jasn opravdu jen toto?! Dotyn se pochvlil: Na kadm rek'tu recituji
njakou del sru! Se spchem a bez rozmlen?! otzal se Ibn Mes'd krav. Vru nkte
lid budou recitovat Korn, ale on na nich nezanech stopy, protoe on zanechv stopy jen na tom,
kdo jej te se srdcem otevenm.29
Tedy, chceme-li pochopit Korn a hadsy do hloubky, musme se ve uvedenho vyvarovat.
Smrodajn je pro ns ve vech ohledech pochopen prvnch generac muslim, protoe oni je
chpali sprvn, jak vidme v kontrastu mezi Ibn 'Abbsem a chridovci. Sprvn pochopit
nboensk texty je jednm z nejdleitjch a nejhodnotnjch zpsob uctvn Allha a jednm
z nejvtch poehnn, ktermi Allh lidi zahrnuje.
V tomto smyslu Ibn Kajjm napsal:
Vzneen Allh pravil:


A zmi se o Davidovi a alomounovi; hle, oni vynesli rozsudek o poli, je pokodilo
stdo ovc lid jednch, a byli jsme svdky rozsudku jejich. A vnukli jsme alomounovi
pochopen vci t a obma jsme darovali osvcen a vdn. A donutili jsme hory a
ptky, aby spolu s Davidem Nai pli chvlu. A tak jsme uinili. (Anbij78-79)
Vzneen Allh pochvlil dva velik proroky, oba chvl a pipisuje jim moudrost a znalost,
le Sulejmnovi dal nco navc, zvlt porozumn.
Kdy se tzali 'Alho , zda Prorok odkzal svmu rodu (arab.
28 Vraz se objevuje v 15. jetu sry Muhammed.
29 Zaznamenal Muslim v Sahhu, k hadsu . 722.

 ahlu l-bejt) nco zvltnho, odpovdl: Nikoli, pi Tom, Kter dv zrnu vzklit a
Kter stvoil lovka! Le Allh dv lidem porozumt Korn a to, co je na tomto list. A na
nm je pedpis ohledn odkodnho za smrt, pedpis o osvobozovn zajatc a to, e muslim
nebude zabit za nevcho.30
Omar ibnu l-Chattb v dopise, kter poslal Ab Msovi al-A'armu
napsal: Oprej se o pochopen, kter ti je dno.31
Tedy sprvn pochopen je milost Bo a svtlem, kter On dv lovku, take on pochop
to, co nepochop jin a z ar'atskho textu vyrozum to, co jin nikoli, i kdy oba znaj a
chpou jeho zkladn poselstv.
Porozumn Kornu a Hadsu je znakem upmnosti a sprvnho nsledovn Hadsu, na
zklad eho se uenci mezi sebou li, piem jeden me mt hodnotu tiscovky jinch.
Pohldnme na Ibn 'Abbsovo jedinen chpn a pronikavost jeho vhledu,
kdy se ho Omar, bojovnci od Bedru a nkolik dalch sahb tzali na
vznam sry an-Nasr. Ibn 'Abbs v n vidl pedzvst toho, e se as Proroka
nachlil ke konci, s m Omar souhlasil, ale ostatn sahbov to tak nepochopili. Ibn
'Abbs byl mezi nimi nejmlad a nemohl svj zvr vyvodit bez zvltnho daru
porozumn, kterho se mu dostalo. Urit lid jsou schopni vnmat urit vznamy, kter
vtina ostatnch nen s to pojmout. K danmu textu pak potebuj dal indicie, avak tomu,
komu je dno porozumn, nejsou dn jin indicie poteba.32
Kdo m sprvn mysl a je obdaen sprvnm vhledem a pochopenm, tomu se dostalo nezmrnho
poehnn, jak pe Ibn Kajjm:
Sprvn pochopen a dobr mysl jsou jednmi z nejvtch Boch dar lovku. Ba co
vc, je to jedna z nejvtch poct, kter se me po samotnm daru islmu lovku dostat. A
islm jako takov spov prv na tom. Tmto zpsobem se lovk zachrn ped konnm
tch lid se zlm myslem, na kter se Allh roznval a konnm tch, kte niemu
nerozum a stane se tm, koho mysl je ist a koho Allh zahrnul Svm dobrodinm, koho
chpn je sprvn. Prv toto jsou nsledovnci Pm cesty, o jej nsledovn prosme
Allha v kad na modlitb. Sprvn pochopen je svtlem, kter Vemohouc Allh dv
lovku. Jm lovk rozliuje sprvn od patnho, pravdu od li, sprvn veden od bludu,
dobro od zla. Dv mu dobromyslnost, touhu po spravedlnosti, bohabojnost na veejnosti i v
soukrom, brn mu nsledovat tuby, upednostovat vezdejek a ostraitost ped
vychvalovnm ze strany lid.33
Krtkozrak vnmn vry je velmi nakodu i bhem procesu islmsk osvty, jak ukazuj rady
Boho Posla udlovan tm, kter vyslal it poselstv islmu do jinch oblast a
mst.
Ab Ms al-A'ar vzpomn, e kdy ho Prorok spolu s Mu'zem ibn
Debelem poslal do Jemenu, ekl jim pi odchodu: Ulehujte a nepitujte, ite
radost a neodpuzujte! ...34
Tedy, da'wa podle pkazu naeho Proroka nikdy nemla zpsobit lidem problmy,
nesnze, smutek, z, strach a odpor. Pokud tedy nkdo prezentuje islm zpsobem, kter podobn
pocity u pjemc jeho vzvy vyvolv, pak nepostupuje v souladu s nazenm samotnho Boho
Posla . Ulehen, se ktermi islm pichz, nap. v modlitb i pstu v
nepohodlnch situacch, jako je nemoc, cestovn i selost vkem, nebo ospravedlnn v otzce
donucen i krajn nouze, nebo rozliovn mezi inem myslnm a nemyslnm, z nj in vru
30 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 111.
31 Jeho etzec vyprav je sahh, vce viz ejch Ab Usma Selm al-Hill v Min wesjeti s-selef, str. 57-58. Vklad
tohoto podn viz Ibn Kajjm v I'lmu l-muwekki'n, 1/85.
32 Viz Medridu s-slikn, 1/41.
33 Viz I'lmu l-muwekki'n, 1/87.
34 Hads je muttefekun 'alejhi, od Ibn Ab Ms ho zaznamenal al-Buchr v Sahhu, . 69; a Muslim od Anase v
Sahhu, . 1731.

pirozenosti, lidskosti a snadnosti, ve kter nen prostoru pro trpen a muen ani jednotlivce, ani
spolenosti.
I samotn sankce v islmu m sv stupn. Za pklad meme uvst ppad sporu mezi muslimy.
Vzneen Allh prav:

Bojuj-li mezi sebou dv skupiny vcch, usmite je! A in-li jedna skupina z tch dvou
bezprv druh, bojujte proti tm, kdo in bezprv, dokud se ped rozkazem Bom
nesklon! A kdy se sklon, usmite ob strany spravedliv a bute nestrann, nebo Bh vru
miluje ty, kdo jsou nestrann! (Hudurt:9)
Prvnm krokem je tedy usmit ob strany a pokud tento krok neuspje, je mono shnout i k obran
tch, kte byli napadeni.
Samotn dodrovn povinnost mus probhat s uritm plnem postupn, nen nutn zahrnout
novho muslima hromadami pkaz a zkaz tehdy, kdy to me mt negativn dopad.
Dbir uvd, e kmen Sekf sloil psahu vrnosti Prorokovi . Stanovili
si podmnku, e pokud pijmou islm, nebudou po boku Proroka bojovat a e mu
nebudou platit zekt. Posel Bo jim to schvlil a dodal: Pokud skuten pijmou
islm, nakonec stejn budou platit zekt a budou tak bojovat v dihdu.35 An-Newew k, e
lo ze strany Proroka jen o doasnou levu erstvm muslimm, nebo existovala
hmatateln nadje, e a zmn sv vry pivyknou, sami zanou tyto povinnosti dodrovat.
Islmsk osvta a vzva k islmu tak mus respektovat priority. Posel Bo
Mu'zovi ibn Debel pi jeho odchodu tak ekl: Pijde k nrodu lid knihy, vyzvi je,
aby dosvdili, e nen bostva krom Allha a e j jsem Bo Posel. Pokud t v tom
uposlechnou, pak je pou, e jim Allh nadil vykonvat pt modliteb bhem dne a noci. Pokud
t v tom uposlechnou, pak je pou, e jim Allh nadil dvat zekt, kter se bere od jejich
bohatch a dv se jejich chudm. Pokud t v tom uposlechnou, neber jim ten nejcennj
majetek a boj se prosby ukivdnho, vru mezi n a Allhem nen zbrany!36
Upozornil tedy Mu'za, e jde k lidem, kte jsou kesan a tud ji maj njakou pedstavu o tom,
co je to zjeven. Vzva k islmu mla podle Proroka mt nsledujc priority: 1.
Nauit lidi principm Bo Jedinosti a islmsk vrouce. 2. Pot je pouit o individulnch aktech
uctvn a 3. a nakonec islmskmu zpsobu organizace jejich spoleenskch vztah, se
zvrenou nalhavou vstrahou ped jakoukoli podobou nespravedlnosti, bezprv i kivdy.
Jsuf ibn Mhika byl u matky vcch 'ie , kdy piel jaksi Iran a zeptal se: Jak
roucho je nejlep? Ona mu odpovdla: Bda tob. Kvli emu se na to pt? Na co ti to bude?
Souvis to s nm? Dotyn ekl: Matko vcch, uka mi svj mushaf. Pro? zeptala se ho.
Odpovdl: Mon svj pepu podle nj, protoe myslm, e lid ho netou tak, jak byl
zapisovn. A co ti brn st ho odzadu? Vru prvn pilo zjeven sr al-mufessal. 37 V nich se
hovo o Rji a o Ohni. A pot, co se lid kli a pijali islm, byly zjeveny pedpisy povolenho a
zakzanho. Pokud by bylo jako prvn zjeveno nepijte alkohol, lid by ekli: My se alkoholu
nikdy nezekneme. Pokud by bylo jako prvn zjeveno: Necizolote, lid by ekli: My se nikdy
nezekneme cizolostv. Vru v Mekce, kdy jsem jet byla malou dvenkou, bylo Muhammedovi
zjeveno:

Ba ano! Hodina bude asem schzky jejich, Hodina velmi zludn a hoce chutnajc.
35 Zaznamenal Ahmed a Ab Dad, al-Albn doloil jako sahh v Silsiletu l-ahdsi s-sahha, hads . 1888.
36 Zaznamenal Muslim v Sahhu, 1/50.
37 To je jsou sry od Kf (50. sra) a do an-Ns (114. sra).

(Kamer:46) Sry al-Bekara a an-Nis mu byly zjeveny, kdy u jsem byla s nm. Jsuf ibn Mhik
pravil: Potom ped nj poloila svj mushaf a recitovala mu to, co on vynechal.38
To sam lze pozorovat i na postupnm zjevovn Kornu i samotn misi Boho Proroka
, kter trvala celch 23 let, z toho 13 let v Mekce a 10 let v Medn. Mezi mekknskm a
mednskm obdobm Prorokovy mise je diametrln rozdl, kter je velmi dobe znm kadmu,
kdo alespo trochu uctil vni islmskch nauk. Zatmco mekknsk obdob charakterizuje
koncentrace na vrouku a draz na osobn zbonost, mednsk obdob ji stav zklad prvnho
podku a organizanho uspodn muslimsk komunity jakoto zemn-sprvnho celku a
samostatnho sttnho tvaru.
Nae mise nejen v R, ale v drtiv vtin tzv. zpadnch zem, kde muslimov ij jako meniny,
se nachz ve fzi odpovdajc obdob mekknskmu a nikoli mednskmu. Organizace
sttoprvnch, soudnch a procesnch vztah v rovin jurisdikce, soudn moci a politick
reprezentace se ns bezprostedn netk, nen ivotn nezbytnm tmatem klov dleitosti a
nen na poadu dne.
Toto jsou obecn znm skutenosti a je proto zhadou, pro nejsou dodrovny anebo jsou
oteven poruovny v kadodenn praxi psemnho a slovnho vystupovn naich hovorc islmu.
eit otzky dihdu nebo detaily stanovench trest je nebezpenou past, nalenou neptely tto
da'wy, jejm clem je oteven diskreditace islmsk vzvy a osvty jako takov, jako
nekompatibiln s mstn spolenost. Veker vahy o podobnch tmatech jsou navc pro nai
dnen situaci naprosto irelevantn, nemohou nm nikterak pomoci, mohou pouze ublit a navc ti,
ke kterm promlouvme, jet nedoshli takov rovn znalost, aby mohli pochopit jejich
moudrost a pnos.
'Al ibn Ab Tlib , ze a bratranec Proroka a jeden z nejvtch iitel
islmsk osvty prv o tom pravil: Vyprvjte lidem jen to, co dok pochopit. Chcete snad, aby
zneuvili v Allha a Posla Jeho?39
Ibn 'Usejmn pedkld nsledujc vysvtlen tohoto principu:
Aspektem moudrosti v islmsk osvt je nepivdt lidi do rozpak vcmi, kter nejsou s
to pochopit. Naopak, vyzvu je nutno provdt postupn, krok po kroku, pipravit mysli lid
na pijet takovch skutenost. ()
'Alho slova chcete, aby zneuvili v Allha a Posla jeho jsou enickou otzkou, kterou se
zaml kritika takovho ponn. Znamen, e tm, kdy budeme lidem vyprvt nco,
emu nedok porozumt, meme zpsobit, e zanou pochybovat o Allhu a Jeho Poslu.
To proto, e kdy jim nco takovho, co nedovedou pochopit, pedte stylem Allh pravil a
Prorok pravil, budou si myslet, e jim lete. Tedy neobviuj ze li pmo Allha a Jeho
Posla, ale vs, e o Allhu a Poslu lete, kdy jim pipisujete takov slova. ()
Nemme tedy pedvat takovou znalost, i kdy je poteba ji pedat? Nikoli, jen je teba
pedat ji tak, aby tomu druh strana byla schopna sprvn porozumt. Toho se dosahuje
postupnm zasvcovnm, take nakonec budou pipraveni i takov slova pijmout a nectit
se kvli nim nesv. Nezkme se znalosti, kterou lid nyn nechpou, jen kme, e neteba
zanat svou e tm, co vyvol v lidech odmtavou reakci a proto o tom hovoit
nezanme.40
4. Podbzej se, maj komplex mncennosti, mentalitu poraenho a na pn publika
mn nzory.
38 Zaznamenal al-Buchr, hads . 4993.
39 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, Kapitola o tom, kdo ve znalosti preferuje jist lidi na kor ostatnch.
40 Viz Ibn 'Usejmn v Medm'u l-fetw, 10/140.

Jsou mezi nmi jedinci nestl, nerozhodn, kolbaj se ze strany na stranu, tam a sptky, nedok
se vtsnat do vlastn ke a sed na dvou idlch zrove. Sna se podbzet a vplazit se do pzn
neptelsky zaujatho obecenstva za kadou cenu, kaj vdy jen to, co chce protistrana slyet a
nikdy nedok hjit a prezentovat skuten postoj islmu.
Tchto lid jsou ti skupiny, bu pokrytci, i nsledovnci vlastnch tueb anebo ustraen
malovrn, kte jsou vyden moc a pevahou Boch neptel.
O pokrytcch Vzneen prav:

A pokrytci budou vskutku v nejnim stupni ohn pekelnho a nenajde pro n pomocnka
(Nis:145)

V srdcch jejich jest choroba a Bh tuto chorobu rozmnoil; jim dostane se trestu bolestnho
za to, e lhali. A kdy se jim ekne: "Neite pohoren na zemi!", tu odpovdaj: "My ji jen
polepujeme!" Co vak to nejsou prv oni, kdo pohoren , ale nemaj o tom pont?
(Bekara:10-12)
Tito pokrytci se usilovn, z celho srdce sna zalbit protistran a ze vech sil kritizuj ostatn
muslimy. Nelze si nepovimnout, jak pslun kornsk popisy odpovdaj tm prapodivnm
zstupm dnench nechtnch Zpaan a obskurnch euro-muslim, tedy tch syn ummy, kter
si lze koupit za jedno jedin euro.
ejch Ab Usma Selm al-Hill o pokrytcch hovo:
Ten, kdo zohleduje vnj vznamy Kornu a Sunny, je pro n lovkem bez rozumu. Kdo
dsledn dodruje nazen ar'atskch text, je pro n jako osel nesouc knihy, protoe
nsleduje tradici. Nepijmaj ty, kte ve svch srdcch nos zjeven a povauj je za zl
znamen:

A kdy se jim ekne: "Uvte, jako ji uvili tito lid!", tu odpovdaj: "Copak mme
vit tak, jako tito hlupci?" Zda vak nejsou prv oni hlupci, jene o tom nevd?
(Bekara:13).
Jsou dvojtvn. S jednou tv pedstupuj ped vc a s jinou ped sv druhy nevc.
Maj dva jazyky, jednm promlouvaj k muslimm, kte k nim dle jejich vnjch projev
pistupuj jakoto k muslimm, zatmco druhm vyjaduj to, co ukrvaj v sob ve
skutenosti:

Kdy potkaj ty, kdo uvili, kaj: "Uvili jsme", kdy vak zstanou sami se svmi
satany, hovo: "Jsme s vmi a tamtm se jen posmvme." (Bekara:14).
Obracej se zdy ke Kornu i Hadsu, vysmvaje a ureje ty, kte nsleduj Zjeven.
Odmtaj se mu poddit, raduj se ze znalosti, kterou maj a kter jim, a by ji byla
sebevt, nijak neprospv, protoe jsou samolib.41
O tch, kte vhaj a tm se vlastn tak dopoutj pokrytectv, prav Vemohouc:

Ti, kdo vykvav pozoruj, co bude s vmi, kaj, kdy se vm dostane vtzstv od Boha:
Copak my nejsme s vmi? Kdy vak nco z spchu pipadne nevcm, tu zase tmto
41 Viz Mews'atu l-menh, 1/25.

kaj: Copak jsme se vm nesnaili pomoci a nebrnili jsme vs ped vcmi! Avak Bh
vs rozsoud v den zmrtvchvstn a Bh ned nevcm monost zvtzit nad vcmi. (Nis
:141)





Domnvte se, e vstoupte do rje, a jste dosud nezakusili nic podobnho tomu, co zakusili ti,
kdo byli ped vmi? Byli postieni netstm a bdou a tsli se strachem, a konen Posel a
ti, kdo s nm uvili, zvolali: Kdy pijde vtzn pomoc Bo? Co nen pomoc Bo blzk?
(Bekara:214)


Ti z vs, kdo rozdvali a bojovali jet ped vtzstvm, nejsou stejn jako ti, kdo vykvali;
ti prvn jsou mnohem ve na stupnch ne ti, kdo rozdvali a bojovali a po nm. (Hadd:10)
O tch, kte jsou ustraen, hovo Vzneen Allh:

Hle, toto je satan, kter asto vm nahn strach svmi pteli, vak nebojte se jich, nbr
bojte se Mne, jste-li vc. (li 'Imrn:175)

Ibn Kajjm prav:

Soust lsti Boho neptele [ejtna] je snaha zastrait vc svmi vojsky a stoupenci.
in tak ve snaze, e vc budou natolik vyden, e nebudou schopni vzdorovat a usilovat
proti nmu, nebo vybzet jeho podporovatele k dobru, nebo jim zakazovat zlo. Proto ns
Allh zpravuje o tom, e soust jeho lky jsou vhruky a zastraovn. Allh nm
zakzal bt se jich, co je vklad vtiny vyklada, Svmi slovy, e se ns satan sna
zastrait svmi stoupenci. Katda prav: On [ejtn] je [sv stoupence] v srdci vcho
ukazuje jako mocnj, silnj. Kdykoli zesl vra sluebnka v Allha, strach z
nsledovnk ejtna poklesne. Kdykoli jeho vra oslab, jeho strach z nich vzroste.42
Vzneen Allh varuje, e pokud propadneme strachu z lid a nebudeme kvli nmu plnit sv
povinnosti, nahrad ns lidmi, kte:

nebudou se bt vitek nikoho

(Mida:54)

a oni se ped Nm tesou bzn (Anbij:28)

Zjeveno je t:

I pravil Bh: "Neberte si bostva dv, vdy jen Bostvo jedin je - J, a Mne se obvejte!"
(Nahl:51)

Bojte se jich snad? Vak Bh m vt prvo na to, abyste se Ho obvali, jste-li vskutku
vc. (Tewba:13)
Strachu jsou ti druhy.
Prvn je zpsobem nboenskho uctvn, kter nesm nleet nikomu jinmu, neli Allhu. Je
popsn Bomi slovy:

Co Bh nesta sluebnku Svmu, kdy nevc t zastrauj tmi, kter si vzali vedle Nho?
(Zumer:36)
Kdy ctme takov strach z neho jinho, neli Allha, pak se jedn o povren strach z
42 Citovno pes 'Abdurrahmna ibn Hasan li ejcha ve Fethu l-medd,

falench bostev a tedy formu modlosluebnictv.

Druh ppad je neuinit njakou povinnost nebo se zci neho z vry, kvli strachu z lid, co je
tkm hchem a modlosluebnictvm v zvislosti na situaci a vze toho, eho se zkme.
Tet formou strachu je pirozen a instinktivn strach z relnch hrozeb a nebezpe, kter je z
hlediska vry indiferentn potud, pokud neperoste nosnou mez a nepev pesvden, e ve je v
Rukou Boch a nestane se nic, co Allh nepeduril.
Nejlepm lkem na strach je pokus jej racionalizovat a zpedmtnit. Zobrazit si jeho dvod.
Ustraen mezi muslimy se boj primrn o dv vci, jednak o svou obivu, tedy o msto, plat,
postaven a vliv a druhak se boj smrti. Oboj je neppustn a skuten muwehhid, tedy
nsledovnk uen tewhdu dobe zn slova Bo:

Ti, kter vedle Boha uctvte, nemohou vm dt obivu dnou, usilujte proto nalzt svj
pdl obivy u Boha ('Ankebt:17)

A nevrhej zrak svj dostiv na to, co dali jsme nkterm prm z nich v uvn - to
ndhera pomjiv je ivota pozemskho, abychom je tm uvdli v pokuen; vdy tdrost
Pna tvho lep je i trvalej.(TH:131)

A kdekoliv budete, smrt vs zastihne, i kdybyste byli ve vch opevnnch. Stane-li se tmto
lidem nco dobrho, kaj: "Tohle je od Boha", vak postihne-li je co zlho, tu kaj: "Tohle
je od tebe, proroku!" Rci: "Vechno od Boha pichz!" A co je tmto lidem, e mlem
nemohou pochopit to, co se jim k? (Nis:78)

Toto byla praxe prvnch iitel islmu, kte za svou misi nevhali obtovat cokoli a ve. Pkladem
takovch jsou vc z lidu faraonova:

I ekl Faran: "Jak to, e jste v nj uvili, dve ne jsem vm to dovolil. On zejm je vam
mistrem, jen kouzlm vs nauil. Dm vm useknout vae ruce prav a nohy lev a dm vs
ukiovat na kmeny palmov. Pak poznte, kdo z ns je v trestn silnj a vytrvalej!"
Odpovdli: "Nedme ti pednost ped tm, eho se nm dostalo z jasnch dkaz, ani ped
tm, jen ns stvoil. Rozhodni to, o em chce rozhodovat, avak me rozhodovat jen o
vcech tohoto ivota pozemskho. (TH:71-72)

Anebo jm je Hubejb ibn 'd , jen ekl pedtm, ne ho Kurejovci roztvrtili zaiva:
Je mi naprosto jedno, zda mne zabij, pokud budu muslim, a to bude kdekoli, j zemu kvli
Allhu.
Tito lid pronesli tato slova tv v tv jist smrti. Pro se tedy boj ti, kterm pece o ivot vbec
nejde?
Co neslyeli slova Bo:
Vyzvej k Pnu svmu, nebo tys vru na cest pm! (Hadd:67)

Nkte z naich selef pravili: Kdokoli se bude bt Allha, toho si i lid, a neradi, nakonec

zamiluj.43
Za dnou cenu nesmme dopustit, aby nkdo mnil obsah vry a jejch pedpis jen proto, aby
ukojil tuby lid.
Vzneen Allh prav:

Ty, kdo zatajuj to, co jsme seslali z jasnch dkaz a sprvnho veden, pot, co jsme je
lidem v Psmu vysvtlili, vru ty Bh prokleje a proklej je i proklnajc, krom tch, kdo
kajcn se obrt, polep se a jasn to projev; tm popeji sluchu, vdy J jsem vyslyujc,
slitovn. (Bekara:159-160)
'Abdullh ibn Mes'd pravil: Prav vra nen snahou uspokojit lidi konnm toho, s m
nen spokojen Allh.
Omar ibnu l-Chattb pravil: Bojm se dne, kdy se budou nevc holedbat svm
bludem, zatmco muslimov stydt za svj islm.
Posel Bo pravil: V Den Vzken se Allh ote Svho sluebnka: Co ti
zabrnilo v tomu, abys zabrnil kivd, kterou jsi vidl? Pane, ekne dotyn, bl jsem se
lid. Allh namtne: Co nen pednj, aby ses obval spe Mne?!44

Matka vcch 'ia ekla Mu'wjjovi ibn Ab Sufjn : Posel Bo pravil:

Kdokoli si hledajce spokojenost Allha proti sob pohnv lidi, tomu proti lidem Allh vysta.
A kdokoli si hledajce spokojenost lid proti sob pohnv Allha, toho Allh lidem pedhod.45 V
jinm podn stoj, e Mu'wjja poprosil v dopise 'iu o strunou radu a ona mu odepsala slovy
tohoto hadsu.46
Ibn Tejmjja vysvtlil:
Toto je nejvy pochopen vry. Kdokoli se sna uspokojit Allha i za cenu hnvu lid, ten
doshl nejvyho stupn posvtn bzn vi Allhu a stal se Jeho nejoddanjm
sluebnkem. Allh na opltku dodr Svj pslib zodpovdnosti a ochrn spravedlivho. A
On je pro Svho sluebnka dostaujc:

A kdo je bohabojn, tomu On piprav vchodisko (Talk:2-3)
Allh mu vru dosta a nebude se muset spolhat na lidi. A snait se udobit si vechny lidi
nakonec tak nen mon.47
Ibn Redeb al-Hanbel napsal:
Pokud si nkdo uvdom, e kad z pozemskch stvoen je vlastn pnou zemskou, e on
sm je vlastn pnou zemskou, pro by ml vbec nkdo poslouchat zemskou pnu
namsto Pna pn? Jak se me nkdo snait vlichotit se pn zemsk tm, e si rozhnv
Vlastnka a Vldce vekerenstva? To je velmi podivn vc.48
43 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 3/222.
44 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 3/27, 29, 77; Ibn Mda v Sunenu, hads . 4017 a dal. ejch Ibn Bz jej doloil
jako sahh v Tashhu fethi l-medd. Al-Albn jej doloil podobn podn jako sahh v Sahh Suneni Ibni Mda,
hads . 3244.
45 Zaznamenal at-Tirmiz v Sunenu, hads . 2414. Al-Albn doloil jako sahh v Sahhu Suneni t-Tirmiz, hads .
1967.
46 Zaznamenal Ibn Hibbn v al-Mewrid, hads . 1542.
47 Viz lu -ejch, op. cit., str. 16.
48 Ibid., str. 17.

5. Redukuj islmskou osvtu jen na mluven i psan slovo v medich.

Islmsk osvta (arab. da'wa) zdaleka nen jen tvorba internetovch prezentac, web a vide o
islmu ani diskus a sdruovnm se na socilnch stch. Naopak, toto me bt i velmi
nezodpovdn a kontraproduktivn.
Da'wa znamen v islmskch naukch vzvu k Bomu nboenstv, nebo v arabskm jazyce
obecn vzvu k nemu. Vzneen Allh k:


A Bh zve lidi do pbytku mru a vede po stezce pm, koho chce. (Jnus:25)

Proroku, vyslali jsme t jako svdka a hlasatele zvsti radostn i jako varovatele vyzvajcho
k Bohu, s dovolenm Jeho, a jako svtilnu zc. (Ahzb:45-46)
Ten, kdo se j vnuje, tedy d', vyzv k pijet tewhdu, vn doktrny Jedinosti a
Jedinenosti Bo, je svtlem, majkem zcm v temnotch neznal spolenosti. Uv islmem
dovolench prostedk k tomu, aby lidem doruil Bo poselstv. Z toho jasn vyplv, e da'wa
znamen schopnost a dovednost interpretovat islm jako takov v cel jeho komplexit od vrouky,
pes praxi, nboensk zkon a po etick kodex. Recipienty islmsk vzvy jsou nemuslimov i
muslimov hn, kte na svou vru v rzn me zapomli, v irokm spektru od muslim nijak
svou vru nepraktikujcch, a po ty, kterm v jejich oddanm praktikovn njak dleit element
chyb.
Islmsk osvta je vzvou k tomu, s m pili vichni proroci, mr s nimi vemi, tomuto faktu je
teba podtit ve a dsledn pijmat jejich interpretace i metodu. Da'wa se realizuje jak slovem, tak
i inem.
Ten, komu Allh nedopl daru sprvn znalosti a moudrosti, neme o islmu hovoit, nebo
hovoit ve jmnu muslim. To ale neznamen, e mu nemme zakazovat psoben v islmsk
osvt. Jene to mus probhat jinak.
Uvdomme si, e islmsk vzva neznamen jen propagaci a en psanho i mluvenho slova. Je
to i veker forma pomoci, kdy lovk investuje svj as, sil, nmahu, energii a penze tmto
smrem na tyto vci. Nech namsto nekvalitnho vystupovn i psan dotyn jedinci pedevm
ij svou vru v osobnm ivot, sponzoruj meity, asistuj pi tvorb dizajnu webovch strnek a
medilnch prezentac skutench a fundovanch osvt a uenc, nech se zapoj do aktivit
prospnch pro celou spolenost, vyist ulici nebo potok od odpadk, nakrm bezdomovce,
donesou obleen, hraky a jin potebn vci do uprchlickch tbor, dtskch domov, stav
sociln pe, nech se staraj teba i o zvata v tulcch nebo v zchranch stanicch pro ohroen
druhy. Existuje bezpoet zpsob jak konat dobro a bt prospn, sta se jen dvat a zvolit podle
svho zjmu, zamen a predispozic to, k emu m lovk blzko a m bude muslimsk komunit i
spolenosti jako celku prospnj, ne enm blud, nic neecch koment a vstup na
socilnch stch, povrchnch a kontraproduktivnch pseudolnk na internetu, nepromylench
medilnch trapas apod.
Proto si dejme pozor, jak strvme svj voln as a emu zasvtme svj ivot. Ab Berza al-Aslem
slyel Posla Boho ci: Nohy Boho sluebnka se nepohnou z
msta, dokud nebude tzn na troj na svj ivot, jak jej proil, na svou znalost, jak s n naloil
a na sv tlo, jak ho opoteboval.49
49 Hads je sahh. Zaznamenal ho Ahmed v Musnedu, 3/ 120, 180, 231 a 239; Ibn Hibbn v Sahhu, hads . 53; Ibn
Ab ejba al-Musennefu, 14/308; Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij; 8/43, 44 a 172, vcero rznmi podnmi.

6. Pedvdj se ped ostatnmi, chyb jim pokora, skromnost a sebekritika.

Allh Vzneen prav:

Nedomnvej se, e ti, kdo se raduj z toho, co provedli, a rdi se nechvaj chvlit za to, co
vbec neudlali - nedomnvej se, e tito jsou bezpeni ped trestem. Pro n je uren trest
bolestn. (lu 'Imrn:188)
Ubejj ibn Ka'b uvd, e Posel Bo vyprvl: Prorok Ms se obrtil
k Izraelitm a oni se ho zeptali: Kdo je nejuenj? J jsem nejuenj, odvtil Ms. Le
Allh jej pokral, protoe znalost nepipsal jemu a pot mu zjevil: Jeden Mj sluebnk je
znalej ne ty a ije na mst, kde se spolu potkvaj dv moe. Pane mj, otzal se Ms:
Jak ho najdu? Dej rybu do koku, odpovdl Allh, a b, dokud ji nevytrat. Tam ho
najde.50
Omar ibnu l-Chattb pravil, e Posel Bo ekl: Islm zesl natolik,
e se obchodnci budou moci plavit po moi a lid budou bojovat na cest Bo. Pot se objev
pokolen, kter bude st Korn a kat: Nen lepch recittor Kornu, neli ns, nikdo nen
znalej neli my, nikdo nen uenj vce, ne my! Pot se Posel Bo otzal
svch sahb: Co myslte, je v nich njak dobro? Allh a Jeho Posel vd nejlpe, odpovdli
sahba. Prorok jim pravil: Oni jsou jednmi z vs, jsou pslunci tto ummy, ale
i tak budou palivem pekelnm.51
Vzneen Allh varoval:


Nebute jako ti, kdo vyrazili ze svch obydl domliv a stavjce se na odiv lidem, aby
odvraceli jin od cesty Bo - vak Bh objm ve vdn svm ve, co dlaj. (Anfl:47)
Moudr Lukmn radil svmu synu:




Neodvracej tv svou od lid a necho nadut po zemi, nebo Bh vru nemiluje domliv
vychloubae! (Lukmn:18)
Dundub ibn 'Abdullh vyprvl, e Posel Bo pravil: Kdo kon
dobr iny pro presti, tomu d Allh poctit hanbu. Kdo kon dobr iny, aby se s nimi ukazoval
ped jinmi, tomu Allh d poctit hanbu.52 Tj. odkryje ped lidmi jeho neist mysly, lid to
rozpoznaj a odsoud a on se za to bude hanbit a stydt.
Ab Hurejra vyprv, e Prorok ped neupmnost v hledn nauky
varoval nsledovn: Kdo bude zskvat nauku, kter se zskv jen pro Tv Bo, kvli
vezdejmu zisku, ten v Soudn Den ani neuct vni Rje.53
50 Tmto nejuenjm muem byl al-Chidr z vyprvn v se Kehf. Hads je muttefekun 'alejhi, zaznamenal ho alBuchr v Sahhu, . 122; a Muslim v Sahhu, . 2380.
51 Hads je hasan na zklad podprnch podn. Zaznamenal jej at- Tabern v al-Awsat, 6238; a aI-Bezzr v Kefu lastr, hads . 173, jako da'f. Je poslen podnm od al-'Abbse ibn 'Abdilmutteliba zaznamenanm od Ab Ja'l v
Musnedu, hads . 6698; aI-Bezzrem v Musnedu, hads . 174 jako takt da'f kvli vypravi Ms ibn 'Ubejdu
ar-Rebezm. Podobn se traduje od Ibn 'Abbse a eny jmnem Ummu l-Fadl. Al-Hajsem v Medme'u z-zewid,
1/186, uvd: Hads zaznamenal at-Tabern v al-Kebru. Vichni jeho vypravi jsou spolehliv, krom Hind
bintu l-Hris, kter je neznm. Al-Hill uvd, e dky tomu je hads celkov ocenn jako hasan.
52 Muttefekun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6499; a Muslim v Sahhu, hads . 2987.
53 Hads je sahh. Zaznamenal ho Ab Dad v Sunenu, hads . 3664; Ibn Mda v Sunenu, hads . 152; Ahmed v

Ab Hurejra vyprv, e Posel Bo oznail falenho uence, kter se

svou znalost pedvd ped lidmi, jako jednoho z prvnch t lid, kte budou uvreni do Pekelnho
Ohn: Potom Allh rozsoud lovku, kter zskval znalost a pedtval Korn. I jeho
pedvedou, Allh mu pipomene Sv dobrodin vi nmu a on je dosvd. Pot se ho Allh
zept: Co jsi uinil, aby ses Mi odvdil za toto dobrodin? Dotyn odpov: Zskval jsem
znalost, vyuoval jsem ji jin lidi a pedtval jsem Korn ve Tvm jmnu. Le! ekne Allh.
Znalost jsi zskval, aby si lid kali, e jsi uenec a Korn jsi pedtva, aby si ekli, e jsi
dobr recittor. A t ekli. Potom bude nazeno aby ho odsmkali tv po zemi a vhodili do
Ohn 54
Ab Hurejra slyel Proroka ohledn petvky ve zbonosti ci tak
toto: Allh Nejvy pravil: Jsem Povznesen nad to, aby ke Mn bylo pidruovno. Kdokoli
uin njak skutek kvli Mn a zrove kvli lidem, toho odmnu znim, nech pak jde k tm,
v jejich jmnu to vykonal.55
Mahmd ibn Lebd vyprvl nsledujc Prorokova slova: Nejvce se o
vs obvm malho irku: petven se ve vcech vry. V Soudn Den, kdy nadejde ztovn,
Allh ekne: Jdte za tmi, ped ktermi jste se ukazovali, nech vs oni odmn!56
Dbir ibn 'Abdullh uvd nsledujc varovn od Proroka :
Nezskvejte nauku proto, abyste soupeili s uenm, ani proto, abyste diskutovali s
nevzdlanm, ani proto, abyste dky tomu zaujmali nejlep pozice. A kdo bude zskvat nauku
kvli tomu, pak Ohe je pro nj, Ohe je pro nj!57

54
55
56
57

Musnedu, 2/238; Ibn 'Abdilberr v Dmi'u bejni l-'ilmi we fedlihi, 1/190; al-Baghdd v Trchu Baghdd, 5/346347; v Iktidu l-'ilmi we 'amel, hads . 102; a v al-Fekh we l-mutefekkih, 2/89; dle al-Hkim v Mustedreku, 1/85,
pes Fulejha ibn Sulejmna, Ab Tawlu 'Abdullha ibn 'Abdirrahmna ibn Ma'mera a Sa'da ibn Jesra od Ab
Hurejry. Al-Hkim k: Tento hads je sahh. Jeho vypravi jsou spolehliv a spluj kritria al-Buchrho i
Muslima, ale oni jej nezaznamenali. Hads od Fulejha spojenm etzcem vyprav krom Ibn Wehba traduje i
dal skupina muhaddis." S nm souhlas az-Zeheb. I kdy sm al-Buchr i Muslim, stejn jako mnoz dal,
hadsy od Fulejha ibn Sulejmna pijmaj, jin ho odmtaj. Jene tento hads nevyprv jen on sm. Vyprv jej tak
Ab Sulejmn al-Chuz' a je zaznamenn v Ibn 'Abdilberrov dle Dmi'u bejni l-'ilm, 1/190, s nsledujcm
isndem: Ibn Wehb Ibn Lehja Ab Sulejmn al-Chuz' Ab Tawla - ...Ab Hurjera. I kdy je Ab Lehja
slabm vypravem, hadsy, kter od nj uvd Ibn Wehb jsou sprvn. Tm je autentick i cel hads a Allh v
nejlpe.
Jde o st hadsu, dle se v nm jako prvn vzpomn neupmn staten bojovnk na cest bo a neupmn
tdr bohat mecen. Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 1905.
Zaznamenal Muslim v Sahhu, 2985.
Hads je sahh podle kritri imma Muslima. Zaznamenal jej Ahmed v Musnedu, 5/428-429; a al-Beghaw, hads .
4135.
Hads je sahh na zklad podprnch podn. Zaznamenali ho Ibn Mda v Sunenu, hads . 254; Ibn Hibbn v alMewridu, hads . 90; al-Hkim v Mustedreku, 1/86; Ibn 'Abdilberr v Dmi'u bejni l-'ilmi we fadlihi, 1/87;
Chatb al-Baghdd v al-Fakh we l-mutefekkih, 2/88; a dal, pes Ibn Ab Merjem, kter uvd, e jej o hadsu
zpravil Jahj ibn Ajjb, jeho Ibn Durejd, jeho Ab Zubejr a jeho Dbir. Hads jako sahh doloil al-Hkim, v
Mustedreku, 1/58. Souhlas s nm az-Zeheb a al-'Irk v al-Mughn 'an hamli l-asjr, 1/59, s dodatkem: Jeho
isnd je sahh. V rukopise al-Busrho az-Zewidu, hads. . 20, nachz dodatek: Vypravi tohoto hadsu jsou
spolehliv a odpovdaj Muslimovm kritrim. Al-Hill dodv, e jejich hadsy se nachzej ve sbrkch Sahh.
Cel jmno Ibn Ab Merjem je Sa'd ibnu l-Hakem al-Dumeh. Vyprav Jahj ibn Ajjb je spolehliv a ti, kte
tvrd opak, v kritice hads pehnli. Sm isnd by byl sahh, jene Ibnu z-Zubejr a Ibn Durejd nkdy neuvdj
zcela pesn informace. Hads podporuj podn od Ab Hurejry zaznamenan Chatbem al-Baghddm v al-Fakh
we l-mutefekkih, 2/88 jako hasan, Ibn Mda v Sunenu, hads . 260, s da'f isndem a jin podn od Ibn Omara v
Sunenu Ibn Mde, hads . 253, dle al-Hillho rovn slab, nebo vyprav Hammd ibn 'Abdirrahmn al-Kelb
je slab a vyprv od neznmho vyprave Ab Kerba al-Azdho. O neupmm hledn znalosti existuje cel ada
slabch podn od Anase ibn Mlika, Ka'ba ibn Mlika, Huzejfy, 'Abdullha ibn Mes'da, jene jejich slabost je tak
velk, e nedovoluje ani jejich uit jakoto podprnch podn, napklad onoho prvnho od Ab Hurejry, kter je
samo o sob hasan.

Ibn Mes'd pravil: Jak vm bude toho dne, kdy se mezi vs vkrade rozkol, ve kterm se
lid budou rodit a ve kterm budou umrat, pokuen, kter lid pijmou jako sunnu a kdy pomine,
eknou, e zmizela sunna. Zeptali se jej: Ab Abdurrahmne, kdy se to stane? Odpovdl: Kdy
bude mnoho recittor Kornu, mnoho bohatch, mnoho vdc a mlo skuten uench a
spolehlivch, kdy se dobr iny budou konat ve jmnu tohoto svta a kdy se nauka nebude
zskvat kvli ve.58
Selm ibn Kajs uvd, e Omar jednou kzal a mimo jin hovoil i o pokuench, kter
nadejdou ped Soudnm Dnem. 'Al se ho nsledn zeptal: Vldce vcch, kdy se tak
stane? Kdy se nauka nebude zskvat kvli ve, kdy lid budou hledat znalost, ale nebudou ji
praktikovat a kdy se dobr iny budou konat ve jmnu tohoto svta.59
Ab 'sim an-Nebl uvd, e jist mladk se uil ped Sufjnem as-Sewrm a jednou se zaal
chovat povenecky, pyn na znalost, kterou zskal, a to i nad starmi, ne byl sm. Imm asSewr se velmi nahnval a pravil: Nsledovnci vrohodn Sunny se takto nikdy nechovali, nikdo z
nich si nenrokoval bt immem a ani si nesedal do ela, dokud nauku nehledal ticet let! A ty se
jet drze vychloub a povyuje nad star, ne jsi ty sm? Jdi ode mne pry a u se nikdy
nepibliuj k mmu krouku! An-Nebl Sufjna tak slyel ci: Kdy vid mladka mnoho hovoit
v ptomnosti uench lid, i kdyby tento mladk byl neobyejn uen, pak nemj nadji, e od nho
vzejde nco dobrho, protoe takov ani nev, co je to stud!60
Skuten oddan pk na poli islmsk osvty nikdy nesm propadnout pocitu vlastn
vjimenosti, vyvolenosti a toho, e je nm vc ne vichni ostatn.
Allh popsal Sv sluebnky jako:

Sluebnci Milosrdnho jsou ti, kdo pokorn chod po zemi, a kdy jsou osloveni lidmi
poetilmi, odpovdaj: "Mr s vmi!" (Furkn:63)
Vzneen Allh vytk v Kornu nkterm z vlastnk psma:


Domnvte-li se, e jste Bohu bli ne ostatn lid, pak si pejte smrt, jste-li pravdomluvn!
Ale oni si ji nikdy nebudou pt kvli tomu, co provedly ji pedtm ruce jejich. A Bh dobe
zn nespravedliv. (Dumu'a:6-7)
Ab Hurejra uvd, e Posel Bo pravil: Pokud usly lovka, e
k, e lid nestoj za nic a e jsou zatraceni, pak vz, e je mezi nimi nejhor.61
Podle uenc se tato slova vztahuj na kadho, kdo se tmto sna lidi poniovat a sebe vyvyovat
nad n, kdo se sna nalzat na nich jen chyby a odkrvat je ped zraky vech, napadajce tak jejich
est. Na kadho, kdo se lidem vysmv a odsuzuje je jako spjc do pekla, piem sebe stav do
pozice svatho a ctnostnho. Potom ne oni, ale prv on je ten nejzkaenj a nejvce v ohroen
ped pekelnm trestem vnho zatracen.
lovk, kter se zoufale brn sebekritice a nen schopen pipustit, e by chyba mohla bt i na jeho
stran, nebo stran tch, kterch se zastv, asto sklouzv ke konspirativnmu mylen, v a
58 Sahh. Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, 1/64; al-Hkim v Mustedreku, 4/514; a 'Abdurrezzk v Musnedu, 11/352 s
rozdlnmi isndy.
59 Sahh. Zaznamenal ho 'Abdurrezzk v al-Musennefu, hads . 20743; pes nj ho uvd al-Hkim v Mustedreku,
4/451. Jako sahh jej doloil al-Albn v Sahhu t-teghbi we t-terhb, hads . 106.
60 Zaznamenal al-Bejhek v al-Medhalu, podn . 679.
61 Hads je sahh, zaznamenal jej Mlik v al-Muwetta'u, . 1778 (dle podn Jahj al-Lejsho); Muslim v Sahhu, .
6850; al-Buchr v al-Adebu l-mufred, . 759; Ab Dad v Sunenu, . 4985; Ahmed v Musnedu, hadsy . 7671,
8495, 10006, 100008; Ibn Hibbn v Sahhu, hads . 5762; al-Bezzr v Musnedu, hads . 9086; a at-Tajlis v
Musnedu, hads . 2560.

propaguje konspiran teorie. Jene zlo je zlem, ve se k inu a je irelevantn, kdo je jeho
skutenm pachatelem. Zastnce konspiranho vidn svta sml, e on neme pochybit, ale
chybuj vichni dokola, kte se proti nmu spikli. Toto mylen vyvr z pchy, nedostatku zdrav
sebekritinosti a navc dv svmu nositeli vnitn tchu tm, e se jeho ob ztoton s
mytologickou postavou vyvolenho hrdiny, elcho kladm temnch sil. Tak me dotyn ztratit
vlastn soudnost a zat vit tomu, e za vechny hchy muslim mohou nevc v pestrojen za
muslimy. Nebo ku pkladu tomu, e Amerian nikdy nepistli na msci, e zpsobili pomoc
svch vzkumnch projekt zemtesen a tsunami v Indonsii, e OSN vakcinac kojenc v
muslimskch zemch Sahelu virus HIV a e Mossad navd raloky v Rudm moi k tomu, aby
toili na plavce v egyptskch letoviscch, kodce tm turistickmu ruchu i ekonomice. Podobn
pesvden se zdaj protistran smn. A nen divu, protoe smn jsou. Navc nen asto mon
odliit, co z nich jsou fakta a co z nich jen vyprvnky, kter mezi lidmi koluj. A Posel Bo
zakzal vyprvn velijakch neovench historek, kter mezi lidmi koluj, kdy 'Awfovi
ibn Mlikovi al-Ade'mu ekl: Historky vyprv jen poveneck, poneneck i
namylen lovk.62
7. Nejsou jednotn a ochotn ke spoluprci, nerespektuj autority a duplikuj innost
druhch.
Vzneen Allh pravil:

Nech stane se z vs obec, je bude vyzvat k dobrmu, pikazovat vhodn a zakazovat
zavrenhodn. A takov budou blaen. (li 'Imrn:104)
Z tohoto pkazu, kter je vyen v mnonm sle a kter obsahuje slovo umma, jednoznan
uvan ve smyslu njakho lidskho celku, obce, nroda apod., nedvojsmysln vyplv, e da'wa
je primrn kolektivn povinnost.
O pr ver dle Vzneen prohlauje o vcch jako o kolektivu:

Vy jste nrod nejlep, jen kdy povstal mezi lidmi; vy pikazujete vhodn, zakazujete
zavrenhodn a vte v Boha. (li 'Imrn:110)
Naopak o pokrytcch k:

Pokrytci, mui i eny, pat jedni k druhm: pikazuj zavrenhodn a zakazuj vhodn a
zavraj ruce sv. (Tewba:67)
Al-Kurtub si poviml tohoto rozdlu a oznail pikazovn vhodnho a zakazovn
zavrenhodnho za rys, kterm Allh tyto dv skupiny lid odliil od sebe.
Kdy Posel Bo vyprovzel sv dva vyslance do Jemenu, aby tam ili islm,
pikzal jim navc tak: .... Bute jeden vi druhmu pokorn a nerozchzejte se mezi sebou!63
Toto spad v obecn princip pkazu shody a jednoty a zrove zkazu nejednotnosti a vzjemnch
spor.
Vzneen Allh o nboenskch neshodch mezi lidmi prav:

62 Hads je sahh. Zaznamenal ho Ab Dad v Sunenu, . 3665; Ahmed v Musnedu, 6/22, 23, 27, 29, rznmi cestami
spojujcmi se u 'Awfa ibn Mlika.
63 Muttefekun 'alejhi. Pesn zdroj hadsu o Ab Ms al-A'arm a Mu'zovi ibn Debel je uveden ve.




Lid byli nrodem jedinm a poslal Bh proroky jako hlasatele zvsti radostn i jako
varovatele a seslal s nimi Psmo s pravdou, aby rozsoudil mezi lidmi to, v em se rozchzeli. A
byli ve sporu jedin ti, jim bylo Psmo darovno pot, co pila k nim znamen jasn, a to ze
vzjemn zvisti. A nyn Bh pivedl z dovolen Svho ty, kdo uvili, k pravd, o n se dve
rozchzeli v nzorech. A Bh vede, koho chce, ke stezce pm. (Bekara:213)
'Abdullh ibn Mes'd uvedl, e Posel Bo pravil: Nerozchzejte se
vzjemn! Vru ty ped vmi pivedly ke zkze vzjemn rozkoly!64
Bera ibn zib slyel Boho Posla ci: Nerozchzejte se v
nzorech, protoe pak se rozejdou i vae srdce.65
el islm a jeho prezentace je dnes nahlodvna zevnit patnou innost muslim, kte se ve svch
stanoviscch nejsou s to dohodnout. Vsledkem toho je organizace uvnit komunity jen velmi slab
a neposkytuje dostatenou ochranu proti slcmu a tendennmu psoben protiislmskch sil u ns
i ve svt. Nejhor je, e islmsk osvt se stav na odpor i urit mnostv muslim, kte vedou
jist druh kampan na kor pozitivnch a jasn dokzanch hodnot islmu. Vichni muslimov se
naopak mus snait spojit sv sly a odstranit vzjemnou nesnenlivost ve svch adch, aby bylo v
tto zemi podpoeno sil it islmskou osvtu, jednotnou na zklad metody definovan proroky
Bomi, mr a poehnn s nimi vemi, zbonmi pedky tto ummy a immy ahlu s-sunna we ldem'a, kter jsou zvazn pro vechny.
V okamicch, kdy se toky na islm mno, je trestuhodn vnovat se vzjemnm potykm a
malichernm sporm. Namsto toho je nutn volat po jednot a jedin, co ze svho stedu vykzat
musme, jsou ideje hlsan ve jmnu vry, kter ovem od jej pm cesty odvracej a pedstavuj ji
v pokivenm svtle. Pro je nutno navrtit se k pvodnm zpsobm osvty a vechny argumenty a
vklady posuzovat standardy Kornu, Sunny a praxe zbonch pedk.
Polome si otzku. Kolik muslim dnes pracuje na zlepen stavu ummy a vyeen jejch
problm? Nkolik milion? Kolik jich pracuje na zlepen situace komunity u ns? Deset? Sto?
Pr stovek? A pome tchto pr stovek komunit vce, kdy bude pracovat samostatn, nebo v
souinnosti? Kdyby kad z ns postupoval sm za sebe tak, jak si mysl, e je to sprvn, nikdy
bychom se nedomluvili a panoval by chaos. Nebyli bychom s to splnit to, co od ns Allh vyaduje
a co je na povinnost. Pokud to, co je na povinnost, nejsme schopni realizovat jinak, neli
souinnost a spoluprac pod jednm vedenm a pod jednou vlajkou, potom je tato spoluprce a
poslunost vi tomuto veden povinnost. Protoe podle pravidla uslu l-fikhu to, bez eho
neme bt njak povinnost splnna, se stv rovn povinnost.
Vzneen Allh pravil:

Vy, kte vte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdo mezi vmi maj
autoritu! (Nis:59)
Ab Sa'd al-Chudr vyprvl, e Posel Bo pravil: Pokud trojice
vyraz na cestu, nech si mezi sebou vyberou vdce.66
Pokud nkdo nerespektuje autoritu, je to samo o sob hchem. Pokud nkdo nerespektuje autoritu,
64 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5067.
65 Hads je sahh. Zaznamenal jej Ab Dad v Sunenu, . 664; a an-Nes v Sunenu, 2/90.
66 Zaznamenal jej Ab Dad v Sunenu, hads . 2608. Al-Albn jej doloil jako sahh.

kter je nezbytn v organizaci kolektivn snahy, jakou beze sporu je i islmsk osvta, pak je to
hchem dvojnsobnm.
Jak je mon, e je jedna innost zajiovna nadbytenm potem lid a v nkolika rznch
provedench, bez jakkoli spoluprce a vzjemn komunikace, dokonce do t mry, e dolo k
duplicitnm pekladm nkterch knih? Jak je mon, e nkter potebn oblasti islmsk osvty
vbec pokryty nejsou? Dokud bude kad pesvden, e je sm sob ejchem a sm sob vdcem,
e sm nejlpe rozum, co je islmsk osvta a jak ji v naich podmnkch vst, nepohneme se z
msta a budeme trpt zlmi nsledky naeho vadnho ponn.
8. Nejsou gramotn ani mediln, ani kulturn a chyb jim veobecn rozhled.
spn iitel islmsk osvty mus v sob spojovat nejen znalost islsmkch nauk, ale i obecn a
kulturn pehled. Mus mt znalosti i z vd prodnch a mus bt mediln gramotn.
Nap kornskmi pbhy o minulch poslech a prorocch vidme, e kadmu nrodu se dostalo
proroka z jejich ad, kter rozmlouval jejich jazykem a pesvdoval je argumenty, kter pro n
byly nejsrozumitelnj a nejvce odpovdali jejich dob a mstu.
Vzneen Allh pravil:

A vyslali jsme kadho posla jedin s jazykem lidu jeho, aby jim ve objasoval. (Ibrhm:4)
Ibn Kesr ohledn tohoto vere k:
Z dobrotivosti Vzneenho Allha je, e lidem vdy poslal proroky hovoc jejich
jazykem, aby rozumli tomu, co se od nich d a tomu, s m proroci pichzej.
kolem islmsk osvty je poselstv islmu shodn situaci, asu a mstu lidem piblit tak, aby je
mohli co nejsnze pijmout. Islmsk osvt a iitel vry nejene mus hovoit jazykem tch, ke
kterm se obrac, ale mus znt publikum, ke ktermu hovo, jeho kulturn pozad, neislmsk
ideologie, kter islmskmu svtonzoru na danm mst a v danm ase a situaci konkuruj, mus
bravurn zvldat umn argumentace, mus bt velmi dovednm enkem. Hovoit stejnm
jazykem neznamen jen aktivn slovem i psmem ovldat dan jazyk, sprvn pouvat jeho slova,
nechybovat v jeho gramatice a mt irokou slovn zsobu a vysplou stylistiku. Chce-li nkdo
podnikat aktivitu na poli da'wy ku pkladu mezi echy, nesm pro n jeho poselstv znt cize a
neesky, by je formln na rovni lnku z pera odbornka z stavu jazyka eskho. Nesm
vyvolvat dojem, e dotyn jakoby na ns mluvil maarsky. Mus znt vznamov odstny slov,
reakce, kterou jednotliv slova vyvolvaj v posluchach, jejich pozad i metody, jak na n psobit,
aby nedolo k nedoucm nedorozumnm. Mus ovldat vechny nuance jazykov a vyjadovac
kultury.
'ia popsala zpsob, jakm k lidem promlouval Prorok , takto: Slova
Boho Posla byla polopatick a jasn. Kdokoli jej slyel, pochopil ho.67 V dalm
podn stoj: .... kdokoli jej uslyel, zapamatoval si jeho slova.68
Nelze provdt islmskou osvtu bez znalosti clov skupiny lid, jejich kulturnho zzem, sociln
situace a politickch vztah. Islmsk osvta vstc nemuslimm, muslimm daleko od vry i
muslimm praktikujcm se od sebe diametrln li. Islmsk osvta se tak li i vi jednotlivm
nemuslimm shodn nboenskmu, politickmu i nzorovmu proudu, kter zastvaj. Li se i
podle vku, pohlav a psychologickho nastaven dotynch lid.
Vzneen Allh pravil:
67 Zaznamenal Ab Dad v Sunenu, hads . 4829.
68 Zaznamenal at-Tirmiz v Sunenu, hads . 4883.

Vyzvej k cest Pna svho moudrost i kznm krsnm a ve s nimi spor slovy nejlepmi!
Pn tvj zn nejlpe ty, kdo z cesty Jeho zbloudili, a zn dobe i ty, kdo sprvn jsou vedeni.
(Nahl:125)
Zkladnmi metodami jsou tedy moudrost, dobr rada a konstruktivn diskuse.
Ibn Kajjm vysvtluje:
Vzneen Allh rozdlil kategorie da'wy v zvislosti na morln kvality lid. Tomu, kdo
pijm pravdu a neprotiv se j, teba poselstv doruit moudrm zpsobem. Tomu, kdo
pravdu sice pijm, ale je vi n lehkovn, je teba pistupovat s krsnou radou,
obsahujc v sob sloku zkazu spojenou s povzbuzenm k dobru a odvracenm od zla. A s
tm, kdo pravdu odmtn, je teba vst uctivou a smysluplnou debatu.69
Skuten a smyslupln islmsk osvta potebuje zkladn pehled o vkladu Kornu a textech
Sunny, aby se vyhla patnm interpretacm islmskch zdroj a vysthala se ped podnmi, kter
jsou slab a neautentick. Potebuje dostatek znalosti islmsk prvn vdy a jej metodologie, aby
vytvoila efektivn metodu vzvy a dokzala odpovdt na kadodenn otzky, se ktermi se
stetv.
Potebuje tak znalost soudob vdy, nejen exaktn, ale i humanitnch obor jako filozofie, historie,
etiky, sociologie a psychologie. Vyzyvatel k islmu mus znt sv publikum a bt mediln
gramotn. Vdt, e media nejsou nezaujat, e maj pedem jasn stanovisko, kterho si mus bt
vdom, jak ovlivuje celkov vyznn medilnho vstupu i jeho psoben v nm. Mus znt
mechanizmy zmny nzoru, jako je kognitivn disonance, teorie tech vlnovch dlek psoben,
efekt stda, nadhodnocen vtinovho nzoru a podhodnocen meninovho nzoru v mediln
reprezentaci a t vliv moci na mediln diskurs. Mus hovoit tak, aby zaujal a podntil kritickou
debatu, rozproudil smysluplnou diskusi, nikoli aby zapadl do kadodennosti a nikoli aby okoval a
vytvoil protireakci.
9. Chyb jim praktick prprava, jejich slova a iny koliduj.
Da'wa nen jednoduch innost. Veden kampan za bezpenost silninho provozu nebo proti
kouen, plnovn boje proti organizovanmu zloinu, postup lby mozkovho ndoru nebo
ochrana potaovch st ped kybertoky, to vechno jsou sloit innosti, kter vyaduj prci
specializovanch odbornk a nemohou bt sveny do rukou laickm nadencm.
Kdo islmskou osvtu, pedstavuje v och tch, kter vyzv, vzor idelnho muslima a
ztlesnn islmu jakoto svtonzoru a zpsobu ivota. Ztlesnn a vzor lidskho idelu je velmi
siln argument i tehdy, kdy neexistuj dn racionln dkazy o sprvnosti njakho stanoviska.
Kdo islmskou osvtu, pmo psob na lidi svm pkladem, probouz v nich lsku k pravd a
ukazuje jim harmoninost ivota podle Kornu a Sunny. Lid navc hled na ivot a konn iitele
islmsk osvty jako pod lupou a vmaj si i toho, eho si ani sm dotyn nepoviml.
Jakkoli odbornk v jakkoli svtsk vd me bt i zkaen, nikoli ovem islmsk uenec i
iitel islmsk osvty, protoe nauka, kterou lidem odevzdvme, nen jen sumou poznatk, ale
hlavn praktickm nvodem, jak sprvn prot svj ivot. Pokud je nkdo, kdo sm sebe nazv
islmskm uencem, nemravn, potom to, co nese, je jen suma memorizovanch daj a nikoli
nauka. Jak alostn je potom vidt jak se ti, kte mli jin k ve vyzvat, sami podle zsad, ke
kterm vyzvaj, ned a nechovaj? Jak mohou ekat, e od nich nkdo jejich rady a doporuen
69 Viz at-Tefsr al-Kajjm, str. 334.

pijme a e jim nkdo jejich slova vbec uv?

Vzneen Allh napomn:

Vy, kte vte! Pro kte to, co neinte? Bh velice nenvid, e kte nco, co nedlte
(Saff:2-3)

Chcete pikazovat lidem zbon skutky, zatmco vy sami na n zapomnte, akoliv Psmo
odkvte? Co tomu neporozumte? (Bekara:44)
Usma ibn Zejd slyel Boho Posla ci: V Soudn Den bude pedveden lovk a vren do Ohn.
Vyheznou mu steva a on se bude, jimi poutn, otet dokola jako osel okolo ernovu. Obyvatel
Ohn se kolem nj shromd a eknou: Co se ti stalo, love?! Co jsi nepikazoval dobro a
neodvracel od zla? On odpov: Ano, pikazoval jsem dobro, le neinil jsem ho, a zakazoval
zlo, le sm jsem se ho dopoutl.70
Tedy iitel islmsk osvty mus bt pro lidi nejlepm vzorem toho, k emu vyzv. V opanm
ppad bude v Den alosti i radosti tzn a trestn tm vce, m vce se sm odchyloval od toho, co
hlsal. Mus se tedy chovat dstojn a vhodn, nedopoutt se hch, chyb, pehmat a jakhokoli
konn, kter u lid sniuje jeho dstojnost, by by to bylo ze zbavy a legrace. Neml by svmi
iny pipomnat nic, co je negativn, nebo co psob odpor tch, kter vyzv.
Neml by pekrucovat fakta, manipulovat se slovy, oprat se o nepodloen tvrzen namsto
dokzanch skutenost a to co k, vdy mus mt dokladovan a podloen. Ve, o em hovo a
vyprv, mus odpovdat realit a paklie hovo o njak udlosti, mus o n hovoit tak, jak se
stala, bez dezinterpretace, by je tato rozen mezi lidmi.
Ab Hurejra uvd, e Posel Bo pravil: lovku sta jako le to,
kdy bude it dle ve, co usly.71
Imm an-Newew poskytl nsledujc vysvtlen:
Hadsy a podn v tomto smyslu zakazuj, aby lovk il dle ve, co sly. lovk toti
okolo sebe sly jak pravdu, tak i le a tm i le, pokud dle ve, tedy i hovor o tom, co
se nikdy nestalo. Ji jsme definovali, e do li spad i roziovn se o nem, co se nikdy
nestalo. Nen podmnkou, e lhan, aby se lovku potalo jako hch, bylo mysln. A
Allh, opt, v nejlpe.72
Ibn Kajjm o zkaench uencch a vyzyvatelch k islmu, kte nejsou ztlesnnm toho, co hlsaj,
ekl:
Pokrytet a nesmrodatn uenci stoj ped branami Rje, vyzvaj ke vstupu do nj svmi
slovy, le svmi iny vyzvaj ke vstupu do Ohn. Kdykoli se k lidem obrt, jejich iny
jakoby kiely: Neposlouchejte je! Kdyby byli upmn pesvdeni o tom, k emu
vyzvaj, sami by to nsledovali. Svm zevnjkem jsou pravmi vyzyvateli, ale uvnit
jsou skutenmi rozvratnky.73
Na jinm mst ekl:
O kolik je vt dobrodin, kterho se od Allha dostalo dotynmu lovku, tm by i jeho
pokornost vi Allhu mla bt vt. Tm je i jeho ppadn hch hor a odpornj a trest
za nj zvis na tze uinnho hchu. Proto bude v Soudn Den nejpsnji potrestn
uenec, ktermu nebyla jeho znalost k niemu. Vzneen Allh zahrnul uence darem
70
71
72
73

Hads je muttefekun 'alejhi. Zaznamenal ho al-Buchr v Sahhu, hads .3267; Muslim v Sahhu, hads . 2989.
Zaznameal Muslim v Sahhu, hads . 5.
Viz al-Minhd, 1/75.
AB IDRS, Husejn. op. cit., str. 8.

znalosti, kter je vt, ne dobrodin, kterm Allh obdail neznalce. Proto je hch uence
hor, ne hch neznalce.74
Ab Usma Selm al-Hill napsal:
Prav znalost zahrnuje poznn, vru i uctvn. Nauka toti nen jen pouh znalost
informac, nbr je to vra, kter ponouk na uctvn Vzneenho Allha veejn i ostatnm
skryt. Teoretick, povrchn znalost skoro nic neznamen, to je jen obyejn daj, kter
lovka neme ochrnit ani osvobodit ped tubami, neme od nj odehnat ejtnsk
popouzen, nkdy dokonce ejtnovi umouje k lovku lep pstup. 75
Tak k:
Prav poznn je to, kter svmu nositeli dv svtlo, kterm vid, ryz je to, kter doke
obshnout pravdu a skutenou znalost, kterou se pravdy dosahuje. Jinmi slovy, je to
sprvn chpn skutenosti, nikoli poznvn parcilnch informac, kter se skladuj v
mozkovch bukch. Pro ty neznamenaj nic ani viditeln jevy, ze kterch vyvozuj pojmy a
hodnoty materialist, ti, kte neumj ani obshnout podstatu, ti, kterm nen k uitku ani to,
co vid, sly a sami zaij, kte nevyvozuj pouen ani z viditelnho svta a zkuenosti.
Tac nejsou uen, tac pouze shromauj informace. A znalost, kter je oddlena od
pravho cle a jeho plod je tot, co i neznalost. Je zaloena na nesprvnm vztahu vbec
ke vemu.76
Tito lid jsou zahledn sami do sebe a nedok pijmout dobe mnnou kritiku. Jsou zkoprs a
nedovedou vyslechnout jin nzor. Sami ani nemaj vlastn nzor a jen se vezou na vln aktuln
spoleensk nlady. Jakkoli vtky povauj za osobn tok a nedovedou si vit prce a dobrch
in nikoho jinho, ne sebe. Toto ve odporuje mravnmu standardu Boho Posla
, kter podle Huzejfy ibn Jemna ekl: Nestate se slepmi nsledovnky davu,
tvrdce, e pokud lid budou dob, budete dob i vy a pokud budou nespravedliv, budete
nespravedliv i vy. Naopak. Mjte vlastn hlavu. Pokud jsou lid dob, bute dob i vy a pokud
jsou zl, pak vy nebute nespravedliv.77
Skuten islmsk vyzyvatel je naopak upmn, ze zsady nikdy nele ani ve svch slovech, ani v
emocch, gestech i vystupovn, hovo o vcech tak, jak jsou, hled pouze ten nejvhodnj a
nejkultivovanj zpsob, jak se vyjdit. Na nic si nehraje a pokud to nen nevyhnuteln nutn,
vyhb se dvojsmyslm. Hovo ze srdce do srdce. Lid upmnost a petvku od sebe instinktivn
rozeznvaj.
Skuten vyzyvatel k islmu dodruje sven zvazek, dohody a mluvy. Nepodvd a vdy
hovo tak akort, ani ne pli mnoho, ani pli mlo. Nic netaj a neskrv a vyprv-li o nem,
pak popisuje vci pesn tak, jak byly a jsou, bez pkras, vymlen si, nebo zamlen njakch
potenciln dleitch detail.
Skuten islmsk vyzyvatel je spravedliv, dv kadmu, co mu pat, a u pteli i nepteli,
spojenci i protivnkovi, tomu, kdo s nm soulas i tomu, kdo s nm nesouhlas, bez protekce nebo
zaujatosti vi nkomu, vetn sebe sama.
Skuten islmsk vyzyvatel je tdr a velkodun, nen a neme bt skoupm hnidopchem.
Dv pednost onomu svtu ped tmto a nenech se zahltit pomjivmi pozltky tohoto svta. Je
trpliv a vytrval v nesnzch, vi kladm lid, ve vyhbn se zlmu i konn dobrho. Nikoho
nenapad, nemst se a proti nikomu nevede vlku, ani tu slovem a psmem. Jde mu jen o doruen
poselstv, kter mu je sveno Samotnm Stvoitelem.
Vzneen Allh prav:
74
75
76
77

I'lmu l-muwekki'n, 2/109.

Viz Mews'atu l-menh, 1/93.
Viz Ibid., 1/92.
Hads je hasan. Zaznamenal ho at-Tirmiz v Sunenu, . 2007.



a trpliv snej to, co oni hovo, a vzdal se od nich vhodnm odchodem. (Muzemmil:10)



Bu trpliv, jako byli trpliv ti z posl, kte byli nadni rozhodnost pevnou. (Ahkf:35)
Moudr Lukmn radil svmu synu:

pikazuj vhodn a zakazuj zavrenhodn! Bu trpliv vi tomu, co t postihne, nebo to

pat k podstat vci! (Lukmn:17)
Kdy Allh poslal sv proroky Ms a Hrna k faraonovi, nejvtmu tyranovi a zlovolnkovi,
poruil jim:

a e mrnou k nmu promluvte, snad vzpamatuje se i zalekne. (TH: 44)
Prv jemn, kultivovan a vytben zpsob, jakm se k ostatnm obracel Prorok, byl dvodem
jeho spchu:


Dky milosrdenstv Bomu jsi byl k nim shovvav; kdybys byl hrub a srdce tvrdho, byli by
vru od tebe poutkali. (li 'Imrn:159)
Skutenmu vyzyvateli k islmu je zakzno svmi mravy oponovat znalosti, kterou zskal, jako i
vzneenmu poselstv, kter nos.
10. Nerozumn uvaj termn spoutjcch ds a odmtavou reakci nepouenho okol.
Tento pstup se opr o v jdru nepochybn pravdivou mylenku, e pokud budeme uvat pojem
budc zpotku kontroverzi zpsobem, kter kontroverzi nebud, tj. pokud v diskursu nepijateln
slovo naplnme pijatelnm vznamem, diskurs si na nj navykne a pestane na nj reagovat
hypersenzitivn.
Proponenti tto teze ovem zcela zanedbali mocensk aspekt a nboj slov a jejich uit, kdy tvrcem
diskursu neme bt nkdo, kdo na nj m nepatrn a zanedbateln vliv. Naopak takov bude
stren tmto diskursem a stane se obt zaveden kontroverze, kterou si pedtm usmyslel eit touto
metodou pivykn. Rozhodujc vliv na diskurs m toti nkdo, kdo m i faktickou moc. Z tto
situace existuj pouze dv mon vchodiska - buto nhrada kontroverznch pojm pijatelnjmi,
vude, kde je to mon, nebo jejich velmi opatrn a jen obasn uit v tak radikln odlinm
vznamu, e ji kontroverzn vnmna nebudou. Pro penesen toho, co chceme pedat, nen
prioritn dleit forma, ale obsah.
Asi nejproblematitjm ze patn uvanch pojm, kter vyvolv zejm nejvt kontroverze,
je termn islamizace. Jde o pojem nepvodn islmskm naukm, vnesen z vnjho pohledu
nemuslim na islm. S ledabylm uvnm cizch pojm v diskursu islmskch nauk se vdy
pojily problmy a uenci ahlu s-sunna jejich uvn odmtali, vyjma situac, kdy se bez nich nelo
nijak obejt. Navic pod islamizac meme vzhledem k rozmanitosti souasnho diskursu rozumt
vcero velmi odlinch vc:
1. Situaci, kdy se njac nemuslimov v njak populaci stvaj po kontaktu s islmskou
osvtou muslimy, tedy zmnu nboenskho pesvden njak populace z urit formy
jinho nboenstv na islm. V dan spolenosti roste podl muslim s tm, jak se islm a
mstn populace k nmu ve stle vtm potu konvertuje. kme, e se spolenost
islamizuje. Tuto islamizaci vtinou vztahujeme k en islmu v minulosti.

2. Modern islmsk mysl si v situaci slcho obrozen muslim vm intelektulnho ddictv

Evropy a Ameriky, zejmna pak zpadn vdy a filozofie. Mnoho modernch autor je
studovalo a podrobilo je z hlediska islmu a pozice muslima kritick evaluaci, piem
zrove volalo po jejich pizpsoben se islmu, o co se ve sv prci snaili. Tak vznikl
projekt islamizace znalosti, populrn pedevm v USA. Na toto tma vydali pedn autoi
modern islmsk mysli etn knihy a lnky.
3. V souasnm a ponkud pejorativnm smyslu uvaj media a populistit politici, i
kontroverzn protimuslimsk iniciativy pojmu islamizace k oznaen jevu, kdy je nap.
pvodn bl kesansk populace nahrazovna nepvodn pisthovaleckou populac
muslimskou a souasn, se zmnou jejch nositel, dochz i ke zmn kultury.
4. V nejsouasnjm, t pejorativnm, negativistickm a ponkud tvavm tnu, opt
souvisejcm s problematikou imigrace, oznauj vtinou opt protiislmt aktivist za
islamizaci pronikn islmskch norem nebo uritch st ar'y do veejnho prostoru nebo
do legislativy nemuslimskch kultur.
5. Islamizace njakho pojmu, slova, konceptu, zvyklosti nebo kulturnho prvku veobecn.
Islm je celistvm svtonzorem a zpsobem ivota, kter pro lidstvo zvolil jeho Stvoitel
jako jedin sprvn. Lidskou pirozenost je ovem vytvet kulturu a v jejm svt
pebvat. Poselstv prorok nepichzelo k lidem bez jakhokoli kulturnho zzem. Pod
vlivem jejich psoben nkte lid islm pijali a svou kulturu mu pizpsobili. Odpadly z n
prvky, kter nebyly s islmem sluiteln a ty ostatn petrvaly, anebo dostaly nov, islmsk
rozmr. Tedy dolo k islamizaci tchto kulturnch prvk. V tomto kontext hovome,
bavme-li se o otzkch etnografie i kulturn antropologie.
Lze shrnout, e termn da'wa nebo islmsk osvta odpovd pojmu islamizace definovanm dle 1.,
2. a 3. pohledu jen velmi vzdlen a s velikmi vhradami, podle 4. a 5. pohledu jde o nco zcela
jinho.
Je to dno tm, jak je v islmskch naukch a pedevm vrouce (arab. ' akda) nahleno na
pijmn islmu. Vzneen Allh prav:

Neme vst ty, kter bys rd vedl, avak Bh, ten vede, koho chce. (Kasas:56)
Ze Sunny znme etn vyprvn o prorocch, kte v Soudn Den pijdou jen s jednm, dvma nebo
dokonce dnmi nsledovnky.
To nehovo nic o schopnostech dotynch prorok, ale mnoho o tvrdohlavm odmtn a zarytm
neptelstv nrod, ke kterm byli dotyn proroci poslni. Pijet islmu konkrtnm jedincem
nebo spoleenstvm zvis, vedle samho dostaven poselstv islmu, tak na jeho vnitnch
sklonech a na Bo Pomoci, kter se mu v tomto ohledu dostane, paklie projev svou vli je
pijmout.
Clem da'wy nen agresivnm zpsobem rekrutovat a verbovat nov leny, jako to vidme v
misionskch snahch nkterch jinch nboenskch hnut. Jde o mnohem vce: 1. pesvdit
lidi, aby pestali uctvat to, co je samo stvoeno a zaali namsto toho uctvat Stvoitele
vekerenstva, 2. dostavit tuto vru rznm pslunkm jinch nboenstv, stejn jako lidem
nenboenskm, nboensky nevyhrannm i tm smlejcm protinboensky, 3. upozornit
nedbal muslimy na jejich chyby, zachrnit je ped hchy a inovacemi ve ve, 4. pinst nezvratn
dkazy jasn vyvracejc teze tch, kte se tto vzv stav na odpor a maj ji za nebezpen blud a
5. ustaven slova Boho na zemi, aby lid byli astni a ili v bezpe a blahobytu po vech
strnkch.
spchem v islmsk osvt je tedy doshnout kenho cle doruen islmskho poselstv
recipientm islmsk osvty tm nejlepm a nejplnjm monm zpsobem. Tento spch se
nkdy projev tm, e vyzvan islm pijmou, uin z nj soust svho ivota a pivedou slova i

iny do souladu. Avak i pokud se stane, e vyzvan na vzvu nikterak nereaguj, vbec to nemus
znamenat, e vyzyvatel ve sv innosti neuspl, protoe dar uvit je pouze v rukou Vemohoucho
Allha.
Z tchto dvod je ztotonn pojm da'wa a islamizace chybn a nebezpen, tm spe, kdy
soudob spoleensk diskurs uv pojmu islamizace v negativnm kontextu hrozby. Takov vaha
je velmi krtkozrak a vytv zcela zbyten kontroverze, brnc realizaci programu islmsk
osvty, tj. dostaven islmskho poselstv objektivnm a pstupnm zpsobem.
Podobn nevhodn je uit arabskho slova kfir, kter zn v eskm textu i projevu ruiv,
cize a agresivn, akoli jeho vznam je veskrze popisn a nen nijak ton. Jde o nkoho, kdo
popr njak pesvden. V tomto vznamu je tak uito v kladn konotaci poprn falench
bostev, tedy nevry v n:


Ten, kdo nev v Tghta a v v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehliv, je nikdy se
neutrhne. (Bekara:256)
Nen na kodu slovo kfir v kontextu poprae islmu nahradit teba termnem nemuslim.
V ppad termn ar'a a dihd se setkvme se situac, kdy pod nimi rzn spoleensk kruhy
mysl nco zcela jinho. Zatmco muslimov vzdlan ve svm nboenstv sprvn chpou celou
i odstn a vznam slov dihd a ar'a, nen to jejich chpn, kter ovlivuje diskurs a hbe
jm. Omnoho vlivnj mediln prezetace redukuj dihd jen na vlenictv v pm souvislosti s
mezinrodnm terorizmem a ar'u jen na domnu fyzickch trest i otzky en. Stle vlivnj
protimuslimsk vnmn pak chpe dihd jako ppravu a proveden genocidy vech nemuslim a
ar'u jako neptelsk legislativn systm, kter chce infiltrovat a vyvrtit ten stvajc. Nejde
vbec o to, e tyto uveden pohledy na dihd a ar'u jsou chybn, jde o to, jak moc jsou rozen
a jak moc vzbuzuj v lidech strach. Chceme-li islm prezetovat tm sprvnm zpsobem a nevyvolat
kodlivou kontroverzi, musme tyto skutenosti umt vyctit, odhadovat, pedvdat a vyuvat.
Nelze paualizovat a ci, e nen v dnm ppad vhodn uvat slova dihd a ar'a, zrove ale
musme dvat velmi dobr pozor na to, zda ti, ke kterm hovome, tyto pojmy chpou sprvnm
zpsobem, jak chpny bt maj.
V souasnm diskursu je toti protiislmsk sloka u tak siln, e v chpn uvedench pojm
dominuje jejich pokiven interpretace natolik, e se tato stv sociln realitou do t mry, e s n
kad iitel islmsk osvty mus cht necht potat a bt na ni pipraven. Pokud se tomu nebude
chtt pizpsobit, nezbv mu nic jinho, ne oekvat, e jeho vzva se v lepm ppad mine
inkem a v horm zpsob daleko vce kody, ne uitku.
Uvat navc slov typu dihd a ar'a soustavn a zrove i jako nzv svch iniciativ a to
zpsobem stejnm, jakm s nimi zachz zahranin muslimsk formace, a prvem, i neprvem
oznaovan jako radikln, je ji velmi nebezpenou a ostatn muslimy hrub pokozujc
provokac, kter pepad a za hranice stupidity.
Cesta k nprav
Dobrm znamenm a prvnm krokem k nprav je u to, e si tyto chyby a nedostatky uvdomme
a budeme se snait, aby se v budoucnu ji nikdy neopakovaly, v souladu s tm, co vyprv Ab
Hurejra , od Posla Boho : Vc neme bt utknut z jedn a te
dry dvakrt.78
78 Muttefekun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6133; a Muslim v Sahhu, hads . 2998.

A tak pamatujme na nutnost odlien skuten znalosti od pseudoznalosti, skuten islmsk

osvty od jej kodliv parodie. Nrst mnostv ignorant, povaujcch se za mluv islmu je
jednm z projev nadchzejcho konce dn.
Tehdy promluv ar-ruwejbida, o kterch hovo nsledujc hads, kter Ab Hurejra
uvd od Proroka : Nastanou vrtkav roky. Lh bude povaovn za
upmnho a upmn za lhe, spolehliv za nespolehlivho a nespolehliv za spolehlivho.
Hovoit budou jen ar-Ruwejbida. Zeptali se: A kdo jsou ar-ruwejbida, Posle Bo? Oplzl
hnk, omezenec, kter bude hovoit o veobecnch zleitostech dleitch pro lidi.79
'Amru ibn urahbl a-a'b pravil: Nenadejde soudn den, dokud nebude znalost povaovna za
neznalost a neznalost za znalost.80
Nae pojednn by ovem nemlo zstat jen u pouh kritiky, ani poskytneme provediteln
npravn opaten.
Nabzme nkolik nvrh, kter dle naeho soudu mohou pomoci ke zlepen prezentace islmu a
islmsk osvty u ns.
1. Jasn od sebe odlime skuten znal, fundovan, moudr a studovan uence od
amatrskch nadenc urputn prezentujcch vlastn vykien teze jako prav islm
Kornu a Sunny. Posilnme lohu tchto uenc a uime, aby jednotn hlas islmsk
komunity zaznl jejich sty. Sjednome a centralizujme veker sil na poli da'wy a vlome
jeho ote do rukou zavedench instituc muslim a opravdovch islmskch uenc, kte
nejlpe vd, jak plnovat jeho strategii, dit ho a usmrovat. Vytvome jednu skupinu,
kter jedin bude zodpovdat pedkldan citliv otzky, jej rozhodnut budou i oficilnmi
postoji muslimsk komunity R a ve kter budou ptomni jako dleit hlas i tito uenci.
2. Dleit koly svujme vdy zsadn osvdenm, provenm a kompetentnm lidem. V
idelnm ppad zastavme, nebo alespo omezme veker aktivity, kter postrdaj
souinnost a spojen s tmito uenci a nedodruj linii stanovenou institucemi muslim,
anebo jsou nadbyten a duplicitn. V opanm ppad bude nutno se od podobnch
iniciativ v zjmu vych priorit islmsk osvty v R distancovat. Namsto toho podpome
irok spektrum aktivit zdola, zapojme kreativn jedince pod vedenm a pmm dohledem
uenc, ve spoluprci a za asistence uznvanch instituc muslim u ns.
3. Vyberme si jednoho nebo nejve dva mediln reprezentanty muslimsk komunity. Podle
poznatk mediln vdy by to ml bt nkdo, kdo pedstavuje vce mn typickho lena
komunity a navc disponuje znalostnmi, odbornostnmi, dovednostnmi i osobnostnmi
pedpoklady pro tento kol. Ml by jm bt mu do 40 let, pokud mono nikoli konvertita,
ale nkdo vychovan v muslimsk rodin, s hlubokou znalost a osobn zkuenost z
vtinov muslimskho prosted, ovldajc skvle etinu i arabtinu, nejlpe nkdo ijc
zde po vt st ivota, ideln teba s jednm rodiem mstnho pvodu. Nkdo, kdo je
komunikativn, je sympatickho vzhledu, se veobecnm rozhledem, schopnost
argumentace atd.
4. Systematicky psobme na nejslab lnek na komunity - na konvertity a znovuzrozen
muslimy, jejich vzdlvn komplexn duchovn i duevn pi o n a jejich ostrait,
opatrn a pozvoln zapojen do innosti komunity jako celku, dsledn je prop. Poskytnme
systematizovan zkladn set autentickho nboenskho vzdln, dalekho sektstv a
bludnm tendencm, veme je k niternmu provn vry a krome v nich negativn
vlastnosti, kter petrvvaj z dob, kdy jet muslimy nebyli.
79 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 15/37-38; Ibn Mda v Sunenu, viz al-Albn v Sahh Suneni Ibni Mda, hads .
3261. Jako sahh jej doloil al-Albn v as-Silsiletu l-ahdsi s-sahha, hadsy . 1887 a 2253; a v Sahhu l-Dmi',
hads . 3650. Jako sahh jej doloil i al-Wdi' v Dmi'u s-Sahh, 1/380; 3/496 a 5/369; a v Sahhu l-Musned,
hads . 27. Uvd jej tak Ibn Hader ve Fethu l-Br, 13/91; a Ibn Kesr v al-Bidjetu we n-nihja, 1/87 a 214.
80 Zaznamenal Ibn Ab ejba v al-Musennefu, 8/668.

Neradi bychom, aby nae kritika vyznla devastujcm a beznadjnm zpsobem. Dokud jsme na
tomto svt, vdy je dostatek asu vci napravovat, mnit k lepmu a zvrtit negativn smovn
celho naeho sil.
Vzneen Allh pravil:


Neochabujte, nermute se, vdy pece budete mt vrch, jste-li vc! (li 'Imrn:139)
Vstc na osvt budou vdy existovat dv skupiny lid. Jedni podlehnou propagand, kter je
proti islmu i vyzyvatelm k nmu vedena a druz rozpoznaj upmnost tchto vyzyvatel i
vzneenost jejich vzvy.
Proto se sname, aby byl poet tch prvnch co nejmen a tch druhch co nejvt a vyvarujme se
vech kolckch chyb, kter psob negativa a problmy. Proto se sname, aby vdci islmsk
osvty byli skuten uenci a intelektulov, nadan rozmyslem, vhledem a moudrost.