PEHNN VE VE A EXTREMIZMUS V NBOENSTV

Chvla Allhu, jen Jeho uctvme a jen Jeho prosme o pomoc, jen k Nmu se utkme ped zlem sebe
samch i zlem naich skutk. Dosvduji, e nen bostva krom Nho a dosvduji, e Muhammed
je Jeho Sluebnkem a Poslem.
Jednou z nejvtch vzev dneka, kterm je umma islmu nucena elit, je otzka pehnn ve ve a
nboenskho extremizmu. Na zklad argument Kornu, Sunny a praxe selef v tto studii nastnme,
jak se islmsk nauky a islmsk duchovn tradice s tmto fenomnem vypodv. Budeme hovoit
veobecn o konceptu pehnn ve ve (arab. ghulw), o extrmizmu a bigotnosti (arab. ifrt),
kter je protiplem laxnosti a lehkovnosti (arab. tefrt), kterto oba pedstavuj dv protistojn
krajnosti vzdalujc se od umen a vyven stedn cesty islmu (arab. al-wesatjja) a dv
nedouc odchylky od pm stezky (arab. as-sirtu l-mustakm) a rovn stezky (arab.
sirtun sewjjun), vyten Kornem a Sunnou a manifestovan ve vrouce
ahlu s-sunna we l-dem'a. Toti stejn tak, jako se islm ztrc a vytrc laxnost a lhostejnost
nkterch, rovn miz a oslabuje dky jinm, kte naopak v nem z jeho uen pehnj. Zmnme
tak konkrtn projevy nboenskho extremizmu a pehnn ve ve, vetn nejnebezpenjch.
Uvedeme tak poun varovn z Kornu a Sunny, kter ped takovm jednnm odrazuj.
Definice souvisejcch pojm, jejich slovn zklady a vznamov odstny
Termn ghulwun, pouit i pro pehnn v nboenstv, je v jazyce podstatnm jmnem
slovesnm od ghal jeghl s vznamem pehnt, peshnout danou mez v nem, bet
pli rychle apod., Od stejnho slovnho zkladu je odvozeno i slovo pro zdraen, tedy vzrst ceny,
nebo slovo, je uvaj Arabov, chtj-li ci, e luitnk vystelil p, jak jen mohl nejdle, nebo kdy
chtj oznait bezhlavou unhlenost a nerozvnost mld.1
Spojen ghulwun f oznauje pehnn v nem, v opozici ke slunosti, vyvenosti,
umenosti, soudnosti.2
V Kornu je tohoto slovnho koene uito na dvou mstech, prv ve vznamu pehnn ve ve.3
Jedn se o tyto dv pase stejnho znn:

4
Nepehnjte v nboenstv svm (Nis:171)
Tj. nezachzejte za jeho limity.5
Terminologicky zna al-ghulwu fi d-dn pehnn, extremizmus a bigotnost v
nboenstv. Znamen pekraovat hranice, kter pevn stanovil Zkonodrce a zdn, e to, co se
vyaduje, nen dostaujc a proto se in vce, ne je ureno, a zachz do vtho a tvrdho extrmu,
za souasnho pesvden, e takov jednn ar'a pedepisuje, povzbuzuje a chvl. O nkom, kdo se
chov s nucenou psnost a nemstnou tvrdost v nboenstv, kter pekrauje nezbytnou mez, kme,
e pehn ve ve.

1
2
3
4
5

BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. Arabic-English Dictionary of Quranic Usage, Leiden:
BRILL, str. 674.
PENRICE, John. 1873.(1991 petisk). A Dictionary and Glossary of the Koran. Delhi: Adam publishers & distributors,
str. 105.
BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 674.
Stejn zkaz se objeuje i ve veri Mida: 77.
OMAR, 'Abdulmennn. 2010. Dictionary of Holy Quran. Hockessin: NOOR Foundation, str. 409.

Termn ifrt, tj. bigotnost, pehnn, exces, je odvozen od slovesa ferata s vznamem bt
rozjven, neukznn, tak se pouv pro kon, kter vyraz na dostihu dv ne ostatn, nebo ostatn
pedeene, pouito s pedlokou ' al znamen bt pln vitek a kritiky vi nkomu i nemu.
Tak znamen bt extravagantn, pehnt, dopoutt se nepravosti, kter se p tomu, co je uznno
jako adekvtn. M i nsledujc vznamov odstny: pedehnat i uhnat nkoho nebo nco, unhlit se a
nebt si toho vdom, dopustit se unhlenho excesivnho i nsilnho jednn. V tomto smyslu je uito
ve veri, kde Ms a Hrn o faraonovi kaj:


I ekli oba: Pane n, obvme se, e mru vi nm pekro i tyranem se uke. (TH:46)6
Pehnn v nboenstv a bigotnost znamen pekroen zkonnch mez a mry, extravaganci v inu,
pehnn chvly i dleitosti nkoho nebo neho, plinou hnidopiskou psnost, nepodloenou
podezvavost a nakldn na sebe i druhho toho, co nen schopen unst, nebo uspchat nco a unhlit
mimo vhodn as.
Pojem tefrt, laxnost, je odvozen stejnho koene, ale od slovesa ferrata s vznamem bt
lhostejn, zanedbvat nco, chovat se lehkovn.7
Me mt i tito vznamov konotace: nedodret nco nebo nevykonat, opomenout nco, podcenit,
neuinit nco, k emu jsem se zavzal, selhat v plnn njak povinnosti, nco zanedbat. Podobn jako
ve verch

A nezanedbali jsme v Psmu nieho (An'm:39)

Bda mi za to, e jsem tak zanedbval Boha (Zumer:57)8
Trojkonsonantn koen f-r-t se v Kornu vyskytuje na osmi mstech.9
Synonymnm oznaenm pro pehnn nkdy bv tak isrf, podstatn jmno slovesn od
- asrefe jusrifu, s vznamem pltvat a mrhat nm, bt marnotratn, prostopn,
pekraovat mez a mru co do kvantity neho, nebo exces v me, kvantit i intenzit neho, bez
nejmenho pont o hodnot relnch vc, bt ignorantsk, unhlen, jednat bezhlav, nerozmlet o
svm jednn. Vztahuje se spe na kvantitu, ne na el mrhn.O lovku, kter se takto chov a tm
marn svj fyzick, duevn i duchovn potencil, kme, e je musrif. Jejich trojkonsonantn
koen se v Kornu objevuje na 23 mstech.10
Terminologicky znamen pekraovat mru a meze v chovn a intenzit jeho projev, nebo jednn
extravagantn a extrmn, kter je pravm opakem umenosti. Znamen init nco naprosto
neadekvtn a pehnanou mrou, silou a intenzitou, daleko a omnoho vce, ne je vbec poteba.
Pbuzn slova odvozen od stejnho zkladu se v Kornu vztahuj na marnotratnost a okzal utrcen
majetku, nebo pchn mnoha prohek, hch, pestupk a zloin, na pekraovn meze v odplat,
kdy se znesven strany propadnou do zaarovanho kruhu krevn msty a zabit je tak nkdo jin, ne
jen vrah., na zabit lovka mimo odvodnnho ppadu, nebo mrzaen a zohavovn obti, lhostejno
zda ped nebo po zabit, na oberstv, pltvn a pehnn v jdle, na extravaganci a pemru
pochybnost:11
6
7
8
9
10
11

BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 702.
PENRICE, John. 1873. op. cit., str. 109.
BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 702
OMAR, 'Abdulmennn. 2010. op. cit., str. 423
Ibid., str. 257.
BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 434



Takto odmujeme ty, kdo prostopn konaj a ty, kdo nev ve znamen Pna svho.
(TH:128)


A byl-li nkdo zabit nespravedliv, dali jsme jeho nejblimu pravomoc jej pomstt, nech vak
pi zabit nepehn (Isr:34)

A nepohlcujte z nho nadbyten a chvatn, dokud oni nedospj. (Nis:7)

Pane n, odpus nm hchy nae i pehnn nae v na vci! (li 'Imrn:147)


A takto Bh dv zbloudit tomu, kdo pestupnkem je a pochybovaem.(Ghfir:34)

Vdy vy z vn sv k mum vchzte msto k enm! Vy vru jste lid, jen vechnu mru
pekrauje! (A'rf:81)

Mme od vs odvrtit pipomenut proto, e lid jste prostopn? (Zuchruf:5)
Opozitum k tomuto termnu pedstavuje vraz sewjjun, adjektivum s vznamem rovn, zdrav,
nepokiven, celistv ktermu nic nechyb, pln, zdrav, dokonal, vyven, soumrn, umen,
bez defektu. Je odvozen od trojkonsonantnho koene, kter je v Kornu uit na 83 mstech.12
V souvislosti s ivotn cestou islmu implikuje umenost, neptomnost exces, rovnost, pmost
neodchylovn se od dan mry a meze ani nedodrovnm, ani pehnnm v nem.
Zde jsou pklady jeho kornskho uit:
Kdy Allh odpovdl proroku Zekerjj na jeho prosbu, dal mu nsledujc znamen:


e po ti noci s lidmi hovoit nebude, by zdrav plnmu ses til. (19:10)
O neposkvrnnm poet Marie, ze kterho se narodil 's , je eeno:

A poslali jsme k n ducha Svho a zjevil se j v podob smrtelnka dokonalho. (19:17).
Ibrhm tak vyzval svho otce k pijet tewhdu slovy:

Ote mj, dostalo se mi vdn, jeho se tob nedostalo, nsleduj mne tedy a j uvedu t na stezku
rovnou (19:44)

Pak seznme, kdo se stezkou rovnou ubral a kdo sprvnji byl veden (20:135).13
Pro nsiln extremizmus je tak uvno slova baghj, implikujcho nsil, kivdu, nespravedliv
tok, ublen, tyranii, polapvn prv druhch, nsiln exces, vzpurnost a neposlunost,
pekraovn pravomoc, naruovn podk a buistv. Jeho trojkonsonantn koen se v Kornu
objevuje na 96 mstech.14 Tento termn je odvozen od slovesa bagh, s vznamem chovat se
nsilnicky, dopoutt se nemstnho a abnormlnho nsil, nsiln pestupovat mez v nem (s
12 OMAR, 'Abdulmennn. 2010. op. cit., str. 280.
13 BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 470.
14 OMAR, 'Abdulmennn. 2010. op. cit., str. 59.

pedlokou f) nebo vi nkomu (s pedlokou ' al).15 Zkladovho slovesa lze ut i ve smyslu
nco chtt, clit, zamlet. Pbuzn vraz bigh oznauje prostituci. lovka, kter se dopout
baghj, ve smyslu nsilnho jednn, oznaujeme jako bgh.
Pkladem kornskho pouit tohoto vznamu ve smyslu nsil jsou vere:

Kdyby Bh dal sluebnkm Svm obivu v hojnosti, vru by se stali nestoudnmi na zemi
(r:27)


Bojuj-li mezi sebou dv skupiny vcch, usmite je! A in-li jedna skupina z tch dvou
bezprv druh, bojujte proti tm, kdo in bezprv, dokud se ped rozkazem Bom nesklon!
(Hudurt: 9)



A kdy je zachrn, hle, znovu p nepravosti na zemi bezprvn: lid, nepravosti vae se
proti vm samm obrt (Jnus: 23)


A byli ve sporu jedin ti, jim bylo Psmo darovno pot, co pila k nim znamen jasn, a to ze
vzjemn zvisti. (Bekara: 213)

Kdo vak byl donucen jsti toto, ani po tom touil nebo pestupnkem byl, na tom nebude hchu
(Bekara:173)16
Extrmizmus a pehnn v nboenstv vznikaj psobenm prokletho ejtna
Nkte ze selef ekli: Allh nikdy nic nepikzal, ani by v tom ejtn popouzel ke dvma tendencm
bu k zanedbvn, nebo k pehnn, piem mu je zcela jedno, kterou lku pouije.
Imm Ibnu l-Kajjm napsal:
Jednou z lek ejtna, a Allh ns ped nm vechny ochrauj, je, e bolestiv seve jedince,
dokud neobjev, kter ze dvou sil na nj plat vce a inji, zda bt agresivn a bigotn, nebo
bt pasivn a lhostejn.
Pokud zjist, e dotyn je vce pasivn a lhostejn, sna se ho utlumovat, oslabovat jeho
motivaci k tomu, aby plnil a dodroval to, co je pikzno, aby se to pro nj stalo t, aby ml
tendenci to zcela odvrhovat, anebo se k tomu pinejmenm stavt nedbale a brt to na lehkou
vhu.
Na druhou stranu, pokud zjist, e dotyn je velmi urputn a siln motivovan, navede ho k
tomu, aby opovrhoval povinnmi iny, poblzn jej k tomu, aby si myslel, e jsou nedostaujc
a e jich mus vykonvat vce a pes mru.
Proto vede toho prvnho k lehkovnosti a toho druhho ke pehnn. Velk vtina lid, krom
hrstky z nich, spad bu do jedn, nebo do druh kategorie.17
ejchu l-islm Ibn Tejmjja pravil:
Allh a Jeho Prorok miluj umenost v uctvn a odsuzuj vstednosti,
15 PENRICE, John. 1873. op. cit., str. 18.
16 BADAWI, Elsaid M. ABDEL HALEEM, Muhammad. 2008. op. cit., str. 105.
17 Viz Ighsetu l-lisni min mesjidi -ejtn, 1/136.

nebo ty asto vedou k nedostatkm ve skutcch, kter jsou povinn, nebo k selhvn v inech,
kter jsou lep a hodnotnj, anebo naopak vedou k pchn zlch in, kter jsou zakzan a
nedouc. Allh nemiluje ani neschvaluje, aby nkdo muil sv tlo, vystavoval se tkostem,
nebo tomu vystavoval jinho. Nen pravdou, e m okzalej a tvrd njak skutek je, tm je i
lep. Mnoho neznalch se domnv, e odmna je adekvtn tkosti, kterou dotyn ve
vykonvanm skutku poctil. Ne, to nen tak. Odmna je mrn mnostv dobra, kter dan in
psob, velikosti uitku kter z danho skutku plyne a me nakolik konnm danho inu
dotyn nsleduje pkaz Allha a Posla Boho .18
Tak pravil:
m uitenj je dan in a m lpe odr Bo vli, tm je lep. iny nejsou vce i mn
hodnotn nikoli na zklad sv kvantity, ale na zklad toho, co se odehrv vevnit, v srdci, v
okamiku, kdy jsou konny.19
Imm al-Berbehr napsal:
Dej pozor na svou dui a vyvaruj se pehnn v nboenstv, protoe to ke kren po stezce
pm nikterak nepat.20
Ibn Tejmjja na jinm mst napsal:
Vidl jsem mnoho lid pemhat se tvrdmi praktikami a zapojovat se do in zachzejcch a
do ukrutnch krajnost, avak nakonec konili jako pasivn a ln, nkte se dokonce zaali
dopoutt hnho konn. Mnoho z nich se odvrtilo od Allha, nebo odvrhlo hodnotnj iny
pro mn hodnotn. Nkte z toho dokonce pili o rozum, nebo se u nich vyvinula njak
forma lenstv. Je tomu tak proto, e struktura jejich zbonosti byla podstavena na zkladech,
kter Zkon neschvaluje a Sunna neustavuje.21
Umenost je Sunnou, laxnost i pehnn jsou jen dvma podobami inovace
Sunna vdy definuje in sm, jeho zpsob proveden, mru, intenzitu, dobu a okamik proveden,
dvod, kvantitu i periodicitu. Pokud nkdo od neho z toho v nem odstoup, odstupuje od Sunny.
Pokud nkdo v nem pehn (a stejn tak pokud nco nedodruje) odstupuje od cesty Sunny a mn ji
za cestu inovace, arab. bid'a. Takto si utv vlastn vymylen smr s clem jeho vykonvn,
piem jeho vykonvnm je zde mnno pehnn ve vci uctvn Vzneenho Allha. 22 Tedy cestou
Sunny je tak dlat pesn tak, kolik a jak je ze sunny, kvalitativn i kvantitativn. Zajt pesn tak
daleko, jako zachz Sunna a zastavit se pesn na tom mst, kde se Sunna zastavuje. Prav muslim a
nsledovnk Sunny se dr cesty umenosti, kdy hovo i kdy kon. V niem nepehn a nic
nezanedbv.
Imm Ab Ishk a-tib o tom prav:
Bid'a tedy znamen vyten nov vymyslenho nboenskho smru, kter napodobuje
ustavenou cestu vry. Nsledovn tohoto novho smru m za cl pehnn ve ve ve

18
19
20
21
22

Viz Medm'u l-fetw, 25/272.

Ibid., 25/278.
Viz erhu s-sunna, bod . 113.
Viz Medm'u l-fetw, 25/277.
Viz ejch al-'Adew v al-Uslu fi l-bidati we s-Sunna, str. 30, a ejch Slih Sejjd as-Suhejm v Tenbhu li absri il
kemli d-dni we m fi l-bidati min achtr, str. 96.

Vzneenho Allha.23
Tedy inovtorovi nebyly znmy meze, kter Allh stanovil, proto si zaal vymlet inovace a tm ve
ve zael do extrmu, pehnl a pestoupil vechny hranice stdmosti.
Na jinm mst a-tib vysvtluje:
Pkladem toho je dodvn k Zkonu Bomu neho, co do nj nespad, nap. pidat ke kad
modlitb jeden rek't, nebo vnst do vry nco, co do n nepat, nebo init takov druh uctvn,
kter se protiv sprvnmu veden od Boho Posla . Pat sem tak vyhrazen
uritho konkrtnho data pro urit in uctvn, kter ar'a nijak nedefinovala a nevyhradila
asov, jako nap. vyhradit 15. a'bn pro pst a modlitbu.24
Vykonvat nco vce, s vt intenzitou, nebo zachzet dle, do vtch dsledk a krajnosti, ne
stanovuje Sunna, je tedy vymylenm smrem v nboenstv.25
Dkazem tohoto principu je hads od Anase ibn Mlika , jen hovo o tech much, kte
pili k manelkm Prorokovm, matkm vcch a tzali se jich na Prorokovy
skutky zbonosti. Kdy se jim dostalo odpovdi, pomysleli si, jak jsou jejich skutky
nepatrn oproti inm Prorokovm a ekli si: Co jsme my oproti Prorokovi . Allh mu
odpustil jeho pedchzejc i budouc hchy. Pot jeden z nich ekl: J se odte budu pod modlit.
Dal ekl: J se budu pod postit a nikdy pst neperum. A tet ekl: J u nikdy nebudu mt styk
se enou ani se ji vce neoenm.
Posel Bo se o tom dozvdl, kdy piel, a ekl jim:

To vy jste ekli tak a tak? Le pi Allhu, j se z vs nejvce obvm Allha a jsem nejbohabojnj,
avak postm se, ale pst t peruuji, modlm se, ale tak spm a enm se se enami. Kdo potom
odstupuje od m Sunny, ten nen ode mne.26
Nkter verze tohoto hadsu uvdj navc tvrtho mue, kter odmtal jst maso a Prorok
pot pravil: Avak j se v noci modlm, ale nkdy tak spm, postm se, ale nkdy tak pst
peruuji a tak enm se se enami a jm maso. Kdo se potom odvrt od m Sunny, ten nen ode
mne. 27
Hfiz Ibn Hader al-'Askaln vysvtlil zde uit slovo Sunna jako:
Sunnou se zde mysl cesta Proroka , nikoli sunna jako nepovinn akt zbonosti,
v protikladu k pojmu fard, tedy nboensk povinnost.28
Z pedchzejcho je vidno, e vechny inovace jsou zpsobeny bu laxnost, nebo naopak prv
pehnnm a e Sunnou me bt jak nco vykonat, tak se i neho zdret, jak vysvtluje a-tib:
Sunnou Boho Posla me bt jak vykonn neho, tak i zanechn neho,
protoe Allh nm dal povinnost Svho Proroka nsledovat ve vem z jeho
in, s jedinou vjimkou toho, co bylo vsadn jeho osobn charakteristikou. Tak, jako ho je
23 Viz al-I'tism, 1/37.
24 Vce viz al-I'tism, 1/50-56, 367-445; citace pevzata od ejcha as-Suhejmho v Tenbhu li l-absri, str. 99; a od asSa'da al-Ghmidho v Hakkatu l-bid'ati we ahkmuh, 2/37.
25 Viz ejch Slih al-Fewzn v erhu l-Kitbi t-tewhd, str. 82.
26 Hads je muttefekun 'alejhi, zaznamenal ho al-Buchr v Sahhu, hads . 5063; Muslim v Sahhu, hads . 1401. Uvd
jej i Muhammed Fud 'Abdulbk v Lulu we l-Merdn. V podobnch verzch jej zaznamenali i Ahmed v Musnedu,
an-Nes v Sunenu a at-Tirmiz v Sunenu.
27 Zaznamenal Ibn Askr, viz Tehzbu t-trchi Ibni Askr, 3/442-445. Tuto verzi uvd i Ibn Tejmja v Medm'u lfetw, 25/273; a Muhammed ibn 'Abdulwehhb ve Fadlu l-islm, str. 11.
28 Fethu l-Br, 9/105.

teba nsledovat ve vykonvn jednch in, tak je ho teba nsledovat i v nevykonvn in

jinch. Takto je i nevykonvn nkterch in neoddlitelnou soust Sunny. Tak jako se
nememe k Allhu piblit odvrhovnm a nevykonvnm neho, co inil, stejn tak se
nememe k Allhu piblit vykonvnm toho, co neinil a co odvrhoval. Mezi tm nen
rozdlu.29
Ibn 'Abbs vzpomn, e Posel Bo spatil njakho mue stt na slunci.
Zeptal se lid, o koho se jedn a pro stoj na slunci, nae se mu dostalo odpovdi: To je Ab Isrl,
zapshl se, e s nikm nepromluv, neschov se do stnu a bude se postit. Prorok jim
pikzal: eknte mu, a mluv s lidmi, jde se schovat do stnu a dokon svj pst.30
Ibn Tejmjja tento hads vysvtlil:
Tedy kdy uvidl mue, kter se snail Allha uctvat nm, co nebylo uzkonno, jako mlet,
stt a vystavovat se slunci, doporuil mu vykonat jen tu st, kter m v Zkon svj zklad, a
zbytek odvrhnout.31
Proto 'Abdullh ibn Mesd kval: Umenost v nsledovn Sunny je lep ne
pehnn v inovaci.32
A Ubejj Ibn Ka'b pravil: Umen praktikovn toho, co bylo Zkonem ustaveno, je lep,
ne pehnn v nem, co je naprosto nepodloen.33
'Ukba ibn mir navtvil svou manelku Duwejrjju po poledni a vidl ji pebrat kamnky
i datlov pecky a odkvat na nich tesbh. Pot se k n vrtil po setmn a nalezl ji pi tomt. ekl j:
Kdybys ekla jen tyi slova tikrt, zcela by to pedilo to, co jsi odkala za cel den.34
Dal dvody zkazu pehnt ve ve
Pehnn ve ve je odsouzenhodn praktika tch, kte se odchlili od cesty Pravdy, je kritizovno a
odsuzovno. To proto, e v sob ukrv nkolik podob zla:
1. Pehnn ve ve je lidem odporn, odrazuje je a vn rozkol.
Krajn a vyhrocen pohledy na svt jsou ze sv podstaty extrmnmi proto, e nejsou mainstreamem,
tedy zastv je jen omezen poet lid. Naproti tomu ar'a je zkon uren Allhem pro vechny lidi a
nikoli pro hrstku tch, kte jsou ji schopni zvldnout a jej bemeno unst. Proto se Posel Bo
hnval na Mu'za ibn Debel , kdy se modlil jako imm a postoval si na nj
jeden z modlcch se. ekl mu: Co chce ty, Mu'zi, uvdt lidi v pokuen? Tuto vtku opakoval
tikrt.35 Jindy se s vtkou obrtil k tm, kte vedli lidi v modlitbch a pravil: Lid! Nkte z vs
odpuzuj lidi. Kdokoli z vs vede lidi v modlitb, nech ji neprodluuje, protoe mezi nimi jsou i
29 Vce viz imm a-tib v al-I'tism, 1/57-60; citace pevzata od as-Sa'da al-Ghmidho v Hakkatu l-bid'a, 2/37; a od
al-'Adawho v al-Uslu fi l-bid'a, str. 70.
30 Uvd jej al-Buchr v Sahhu.
31 Medm'u l-fetw, 25/276.
32 Uvd jej al-Llik v erhu l-i'tikd, 1/88.
33 Uvd jej Ibn Tejmja v Medm'u l-fetw, 25/273.
34 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, Kitbu bed'i l-chalk, hads . 6, Kitbu l-anbij, hads . 6 a Kitbu t-tewhd, hads .
28; Muslim v Sahhu, Kitbu l-kadr, hads . 1; Ab Dawd v Sunenu, Kitbu s-sunna, hads . 16; a Ibn Mda v
Sunenu, Mukaddima, hads . 10.
35 Od Dbira ibn 'Abdullha al-Ansrho zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 673.

nemocn, sta, nemohouc a zaneprzdnn.36 Omar toto vysvtlil: Neodvracejte lidi od Allha tm,
e jako immov modlitby modlitbu prodloute a lidem se dky tomu znechut modlen!
Kdy Prorok vyslal Mu'za a Ab Msu al-A'arho do Jemenu, dal jim ped
odchodem tuto radu: Ulehujte a neztujte. Obastujte a neodrazujte. Bute svorn a
nerozdlujte se.37
A-tib napsal:
O kad otzce, kter v islmu nsledn vyvstala a zapinila neshodu mezi lidmi, kter
ovem nevedla k neptelstv, nenvisti ani rozkolu, jsme si byli jisti, e je otzkou islmskou.
Ale byli jsme si tak jisti, e kad otzka, kter se objevila a nevyhnuteln smovala k
neptelstv, klevetn, rozdlen, rozkolu a oddlovn se, nem s nboenstvm nic spolenho
a e je to to, o em hovo ver:

S tmi, kdo roztpili nboenstv sv a stali se sekti, ty vru nem nic spolenho!
(An'm: 159)
Kadmu rozumnmu vcmu je povinnost dret se zkrtka a co nejdle od takovho druhu
rozkolu. Dkazem jsou slova Bo:


Pomnte dobrodin Boho k vm, kdy byli jste nepteli a On opt sblil srdce vae a
stali jste se - dky milosti Jeho - bratry (li 'Imrn: 103)
Pokud by dolo k vzjemnmu bojkotovn a zkn se, vdy by se tak stalo nsledkem vnesen
njak inovace, vnesen dky nsledovn vlastnch tueb. Islm vyzv ke svornosti, vzjemn
lsce, slitovnosti a odputn. Kad nzor a pohled, kter vede k neemu, co je opakem toho,
se protiv nboenstv.38
2. Pehnn ve ve nikdy nem dlouhho trvn.
Extremizmus nikomu nikdy dlouho nevydr. lovk se jm velmi zhy zasyt, protoe jeho monosti a
schopnosti jsou jen omezen. Pokud lovk vydr pehnt ve ve jeden den, ji dal den zpomal a
unav se. Npor, kterm trp jeho due i jeho tlo zpsob, e toho bude mt dost a v konn dobrch
skutk pestane, nebo se dokonce obrt do protismru a zamn pehnn laxnost. To je zejm a
dobe znm.
Prorok pravil:
. ,
Nsledujte kurs umenosti, protoe kdokoli se bude snait v nboenstv pitvrdit, jm bude
pemoen.39
Proto bylo eeno: Kdo utve svho kon a k vyerpn, ani neuraz kenou vzdlenost a navc
pijde o svho kon.40
36 Na autoritu Ab Mes'da al-Ansrho zaznamenal al-Buchr v Sahhu hads . 5759; a Muslim v Sahhu,
172/466).
37 Na autoritu Sa'da ibn Ab Burdy vyprvjcho od svho otce a od svho dda zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads .
2873; a Muslim v Sahhu, 7/1733.
38 Viz Kitbu l-muwaffekt, 4/186; al-l'tism, str. 429.
39 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/350; 361. Jako sahh ocenil al-Albn v Sahhu l-Dmi, hads . 4086.
40 Jako st hadsu na autoritu Dbira ibn 'Abdullha tato slova zaznamenal al-Bejhek v Mu'demu l-kebr,
3/18/4520. V tto podob je jako hads uvd i al-Bezzr, ale al-Hajsem v Medme'u z-zewid k, e v jeho isndu se

Prorok v tomto smyslu nabd: Lid! Z dobrch in konejte tolik, kolik mete.
Allha to neomrz, dokud to neomrz vs. A Allhu jsou nejmilej ty dobr iny, kter jsou
vykonvny nejvytrvaleji, i kdyby byly mal.41
Ibn 'Abbs vyprv, e jedna sluka Boho Posla se ve dne postila a v noci
modlila nepovinn modlitby. Kdy o tom zpravili Proroka , ekl: Kad in m svou
ostrost a kad ostrost vyaduje odpoinek a relaxaci. Kdo bude odpovat v souladu s tm, co jsem j
dlal, ten je sprvn veden a kdo bude odpoinek hledat v nem jinm, ten zbloudil.42
Posel Bo tak ekl: Nboenstv je lehk a nikdo sm sebe nepovinuje uctvnm
nad rmec svch monost, ani mu to nepinese tkosti. Proto bute umrnn. Snate se stt co
nejble toho, co je sprvn, bute radostn, ulehete si trochu zrna, na konci dne a trochu v
noci.43
Al-Menw v komenti tohoto hadsu k:
Nikdo z vs se pehnan neodd njakmu uctvn, ani se mu to nestane tkm bemenem,
take dan uctvn nkdy nebude schopen vykonat. Slova proto bute umrnn znamenaj
dret se pesn toho, co je sprvn, bez pehnn a bez laxnosti. Slova snate se stt co
nejble toho, co je sprvn znamenaj, e pokud nemete vykonat dobr skutek jako celek,
vykonejte alespo st, kolik zvldnete. Slova bute radostn znamenaj radost z odmny za
vytrval vykonvn dobrch in, i kdy jsou tyto mal.
3. Pehnn je vdy nespravedliv a nsiln.
Kad pehnn v nem a kad extremizmus je vdy tokem na prva nkoho jinho. Prvo jinho
vdy teba ctt a dluh vi ostatnm vdy teba vrtit. Jeden moudr mu ekl: Nikdy jsem nespatil
marnotratnost, ani by j nebyl zkrcen n nrok.
Kdy Posel Bo slyel, e se 'Abdullh ibn Omar vyerpv uctvnm
natolik, e zanedbv nroky, kter na nm m jeho manelka, zeptal se ho: 'Abdullhu, je pravda to,
co se o tob k, e se pes den post v noci se modl? Ano, Posle Bo, odpovdl 'Abdullh.
Prorok mu pak poradil: Nedlej to. Posti se, ale nkdy pst peruuj. Modli se v
noci, ale nkdy tak spi. Tv tlo m na tob sv nroky, tv oi maj na tob sv nroky, tv
manelka m na tob sv nroky a tv host maj na tob sv nroky. Tzn. Vemu dej sv
odpovdajc prvo a nezachzej do jedn krajnosti na kor druh.
Selmn al-Fris podle tohoto pkladu poradil svmu pobratimovi jmnem Ab Dard
. Posel Bo sbratil tyto dva muslimy a oni se mli navzjem velmi rdi. Kdy
Selmn jednou navtvil Ab Dardu a jeho enu Umm Dard a uvidl je v roztrhanch
atech, podivil se a zeptal se, co se dje. Dostalo se mu odpovdi: Tvj bratr nect potebu po tomto
svt. Kdy Ab Dard dorazil dom k Selmnovi, ten ho pohostil jdlem a pobdl jej, aby si vzal,
avak Ab Dard nejedl. Selmn mu ekl: Pokud nebude jst ty, nebudu ani j. Potom se tedy spolu
najedli. Kdy nastala noc, Ab Dard vstal, aby se modlil non nepovinn modlitby, ale Selmn mu
ekl: Lehni a spi. Jet jednou se pokusil vstt, aby se modlil, ale Selmn jej znovu vrtil. Kdy se
noc chlila ke konci, Selmn jej pobdl: Tak a te se pjdeme modlit. Po modlitb Selmn Ab
nachz Jahj ibn Mutewekkil Ab 'Akl, kter je znm jako lh.
41 Hads uvd al-Buchr v Sahhu, . 5523; a Muslim v Sahhu, 215/782 a toto je jeho verze.
42 Zaznamenal al-Hejsem v Medmeu z-zewid, hads . 3560 s poznmkou: Hads zaznamenal al-Bezzr a jeho
vypravi jsou spolehliv, isnd je sahh.
43 Od Ab Hurejry jej zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 39.

Dardovi ekl: Tvj Pn m u tebe Sv prvo, ty m sv prvo u sebe samho, tv manelka m u tebe
sv prvo. Kadmu tedy dej, co mu nle. Ab Dard se o cel phod zmnil Prorokovi
a ten jen konstatoval: Selmn ml pravdu.44
Podobn si Prorok nechal zavolat Osmna ibn Mazna a ekl mu: Osmne, co
chce odvrhnout mou sunnu? Osmn odpovdl: Ne, pi Allhu. Naopak chci postupovat podle tv
sunny. Posel Bo mu pravil: J i spm a tak se i modlm, postm se, ale t pst
peruuji a enm se. Boj se Allha, Osmne! Tv manelka m u tebe sv prvo, tv host maj u
tebe sv prvo a ty m sv prvo sm u sebe. Proto se posti a tak peruuj pst, modli se, ale tak
spi.45
Piny nboenskho extremizmu a pehnn ve ve
Hlavnm dvodem pehnn ve ve je krtkozrak, povrchn a plytk vnmn nboenstv a polovin
neznalost, resp. nedovzdlanost v jeho otzkch. Fanatick extremista, berouc svou vru bigotn,
pehnan a zkostliv, pistupuje k tajm nboenskch nauk jen velmi povrchn, ztrc z dohledu cle
ar'atskho zkonodrstv a jeho podstatu. Nejde tu o totln neznalost, protoe ta bv provzena
naprostou ignoranc a nezjmem o cokoli nboenskho, nikoli k zachzen do krajnost a k hrubosti.
Ti, kte vykazuj znmky extremismu, sml, e jsou uen, i kdy toho, co vbec neznaj, je mnoho.
Takov lid nkde naberou drobeky znalosti, jene i to, co shromd a nau se, nen povzno a
propojeno dohromady. Jejich starost jsou jen vci povrchn, vnjkov, po tom, co je hlub a
podstatnj neptraj. Na jednotliviny nenahlej optikou veobecnch pravidel, nejasn otzky
neposuzuj podle jasnch princip. Nevd nic o protichdnch vcech, netu, kter nzor z vcero
monch je sprvnj, neubrn se pochybenm, maj-li zvaovat mon pro a proti v diskutabilnch
zleitostech.
Imm a-tib k:
Prvn pinou vzniku inovace a zavrenhodnho partajnien, vedoucho k rozkolu islmsk
ummy na sekty nesmiiteln navzjem je, kdy nkdo zane sm sebe povaovat za mudtehida,
anebo ho za nj zanou povaovat jin, ani by dotyn tohoto stupn doshl. Na to ukazuje
vrohodn hads Boho Posla : Vzneen Allh vru neodejme od sluebnk
Svch znalost silou, ale smrt uenc. Lid si pak za sv pedstaven zvol neznalce, budou se
jich ptt a oni jim budou bez patin znalosti odpovdat, schzejce do bludu a svrhvajce do
nj ostatn spolu s sebou.46
Nedovzdlanost v kombinaci s drzost, namylenost, nadutost, tvrdohlavost a utkvlou pedstavou, e
dotyn je opravdovm uencem, je jet nebezpenj ne naprost nevzdlanost. Jde toti o
neznalost nkoho, kdo nev, e nev. To se projevuje vcero zpsoby:
1. Doslovn chpn tch nboenskch text, kter nemohou bt myleny doslova.
Nkter nboensk texty nelze pochopit, ani nen znm kontext, v jakm byly vyeny. Ti, kte
44 Od Duhajfy zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 1867.
45 Od 'ie zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, hads . 1369. Al-Albn jej ocenil jako sahh.
46 Viz al-I'tism, 2/171. Hads od 'Abdullha ibn 'Amra ibnu l-s zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads .
100; a Muslim v Sahhu, 13/2673.

pehnj ve ve, tyto okolnosti neznaj a proto je chpou doslova, by to v tomto ppad nen na
mst. Tak neznaj principy analogie, arab. kijs, nepouvaj je, nezohleduj dvod, arab.
'illa, ani moudrost, arab. hikma, kter se v ar'atskch nazench ukrv. Pina existence
pedpisu je neoddliteln spjata s pedpisem samotnm, tedy pokud neexistuje pina, neplat ani dan
pedpis.
Uvedeme nkolik pklad:
1. 'Abdullh ibn Omar ekl: Posel Bo zakzal cestovat s mushafem do zem
nevcch (i zem neptel).47 Dvodem tohoto zkazu je obezetnost, aby neptel vtisk
Kornu njakm zpsobem neznesvtili. Proto nen v souasnosti mono zakazovat toto jednn
muslimm ijcm ve vtinov nemuslimskch zemch. Tato monost dnes odpad, resp. kdo
by chtl Korn njakm zpsobem znesvtit, doke si jej v dnen dob vyspl komunikace a
obchodu sm obstarat. Muslimov, obzvlt ti na Zpad, potebuj Korn, aby se jej uili a
vyuovali mu sv dti, resp. vyzvali ostatn k jeho pijet atd.
2. Dbir k: Posel Bo zakzal zaklepat manelce na dvee v
noci.48 Podle jin verze Prorok ekl: Bude-li nkdo z vs doma dlouho
neptomen, nech neklepe na dvee sv manelky v noci."49 al-Buchr tato podn uvd v
kapitole s nzvem Po dlouhodob neptomnosti se k manelce nem vracet v noci. Pro tento
zkaz existuj dva dvody: (1) Aby se dotyn nevracel zpsobem, kter implikuje, e sv en
nedvuje a pochybuje o jej poestnosti, chtje j pekvapit ve patn situaci. (2) Aby mla
ena as se na nvrat manela dopedu pipravit. Imm an-Newew hads vysvtluje:
Posel Bo se k manelkm nikdy nevracel v noci, vdy a rno nebo
dopoledne. Tak ekl: Kdy se nkdo z vs v noci vrac z cest, nech se k en, u kter
nebyl ptomen, nevrac v noci, dokud ta nepouije iletku a dokud se neuee. (...)
Klepn na dvee jasn odkazuje na pozdn nvrat, protoe kad, kdo se vrac pozd v
noci, mus na dvee klepat. (...) Slovo testehidd, tj. pouije iletku, odkazuje na
odstraovn tlesnho ochlupen. Termn al-mughba oznauje takovou, u kter
jej manel dlouho nebyl ptomen. Slovo jetechawwenuhu znamen mysl, e jej
podvd, tj. e mu je jeho ena nevrn a proto si ji peje odhalit. Vechna tato podn
tedy znamenaj, e nen pkn, aby se nkdo, kdo u sv eny nebyl dlouho ptomen, k
n vrtil pozd v noci. Ten, kdo byl na cest jen krtce a ena ek, e se bhem noci
vrt, se nieho zlho svm nonm nvratem nedopout, nebo v jednom z podn stoj
dodatek pokud nebyl dlouho ptomen.50 Podobn jako v ppad, pokud je dotyn
nap. lenem njak vojensk jednotky, jej nvrat je plnovn na pozdn non hodiny
a jeho rodina o tom v. Ani tento se nieho patnho nedopout, protoe dvod zkazu
nen ptomen. Dvodem zkazu je dt en monost, aby se na nvrat manela
pipravila, co se tmto ji stalo. (..) Islm se sna zabrnit kad situaci, dky kter by
dvra a dobr vztahy mezi manely nm utrply.51
Znt piny, kter stoj v pozad konkrtnch ar'atskch nazen umouje lpe pochopit Bo Zkon,
47 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 2828; a Muslim v Sahhu, 92/1869.
48 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 1707; a Muslim v Sahhu, 192/715.
49 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 4946. Muslim v Sahhu tato slova uvd jako dodatek k uvedenmu hadsu od
Dbira , viz Sahh Muslim, 715/182. Viz tak Sahhu l-Buchr, 5/2008.
50 Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 48. Al-Albn jej oceuje jako hasan.
51 Koment tohoto hadsu viz v erhu Sahhi Muslim.

osvojit si nejfundovanj nzor a nsledn vynst sprvn stanovisko. Naopak lpnm na doslovnm
vznamu njakho textu se jen prohlubuje zatvrzelost, piem smysl toho, eho mlo bt danou regul
dosaeno, tak mnohdy unik.
2. Zanedbvn hlavnch a dleitch problm kvli vedlejm a druhoadm otzkm.
Pouze povrchn pstup k nboenstv je ukazatelem povrchnosti a omezenho chpn dotynho, jen
nen schopen pohlet na vci hloubji. Takov jedinec trv cel den pdnm se po vcech, kter jsou
v porovnn s klovmi otzkami, na kterch zvis peit, identita a rozvoj tto ummy vedlejmi
drobnostmi, obzvlt pak tmi, ohledn kterch i mezi dnenmi i dvjmi uenci sammi panuje
pravdpodobn neeiteln rozdlnost nzor. Le Milost Bo je takovch otzek, ve kterch panuje
ichtilf, m dl mn, jak postupujeme v ebku dleitosti a priorit m dl ve. O nejdleitjch
pilch vry pak nen dnho sporu.
Hlubok a detailn otzky rznch oblast fikhu naopak podlhaj ichtilfu nejastji a je v nich
dovolen idtihd. Ty ovem nejsou a tak velikho vznamu. Sem pat napklad otzka sprvn
polohy rukou bhem modlitby, kter nen podstatou modlitby a ani dvodem, pro byla uzkonna.
Proto diskuse o tom, jak a kde spojovat i nespojovat v modlitb ruce, nen tolik relevantn.
el, mnoho z tchto rozpor a rozbroj je sekundrn peneseno z muslimskch zem na Zpad.
Muslimov zde by se pedevm mli soustedit na zachovn toho, co je na islmu klov na tewhd,
na sprvnou vrouku, na zachovn zkladnch nboenskch povinnost a na obezetnosti ped vemi
podobami tolik rozenho zakzanho jednn, zasahujcho je i jejich rodiny. Nem smysl vit
rozruch okolo tchto vedlejch otzek a trestuhodn je kvli tomu zanedbvat pkazy a zkazy,
ohledn kterch nen sporu.
3. Unhlen odsuzovn njakho jednn jako harm.
Pokud njak osoba ve ztuje, omezuje a pli asto okolo sebe hz zkazy toho, i onoho, pak toto
je znakem jej slab znalosti o ve. Na toto nebezpe poukzal ji Korn:


Nekejte tedy to, co jazyky vae liv tvrd: Toto dovoleno je a toto zakzno! vymlejce si
tak proti Bohu le. Vru ti, kdo proti Bohu li si vymlej, neuspj. (Nahl:116)
Nai zbon pedkov se zdrhali oznaovat vci za zakzan, dokud si tm nebyli zcela jisti. Pokud si
nebyli jisti, kali: Odmtme to, nebo smlme, e to nen dobr. Vili sv slova, aby o povolen
vci nhodou kiv neprohlsili, e je harm. Naopak ti, kte ve ve pehnj, pmo sout v tom,
kdo zake vce vc. Pokud existuj dva nzory, z nich jeden vnm jako povolenou a druh ji
zavrhuje, oni danou vc zavrhuj. Pokud jeden ze dvou nzor danou vc pouze zavrhuje a druh pmo
zakazuje, oni vol nzor, podle kterho je zakzan. Vdy si vol to nejt existujc een.
4. Nsledovn vceznanch a nejasnch text na kor jednoznanch a jasnch.
Tento dvod je ptomn odjakiva. Ti, kte ve sv ve pehnj, nsleduj vceznan texty, arab.
mutebiht, na kor text jednoznanch, arab. muhkemt.
Vzneen Allh prav:


On je ten, jen seslal ti Psmo, v nm nkter vere jsou pevn stanoven, a ty jsou podstatou
Psma, zatmco jin jsou vceznan. Ti, v jejich srdcch je odchlen, nsleduj to, co je v nm
vceznan, usilujce tak o rozkol a snace se o svvoln vklad toho; vak nezn vklad toho
nikdo krom Boha. Ti vak, kdo pevni jsou ve vdn, hovo: "My v n jsme uvili; ve, co
obsahuje, od Pna naeho je!" A pipomnaj si to jedin ti, kdo rozmyslem jsou obdaeni. (li
'Imrn:7)
Vceznanmi texty myslme ty, kter mohou mt minimln dvojak vznam a vyznn, zatmco
jednoznan jsou texty zcela jasn, kter nemohou mt jin vznam ne ten, na kter pmo odkazuj.
Sekti vak ptraj po nejasnch textech a tmi se vyzbrojuj, nedbaje pitom na texty jasn, kter jsou
pro vyneen stanoviska rozhodujc. Ti, kte dnes nap. prohlauj ostatn muslimy za odpadlky od
vry, se dopoutj prv tohoto druhu manipulace s texty.
5. Pejmn nauky od neznalc.
Nkdo, sudek je chab a pochopen vry jen povrchn a krtkozrak, me bt ovlivnn tm, e
svou nauku pejal od nedovzdlanc a nikoli od skutench uenc. Ti, kte pehnj v nboenstv
svou znalost berou ponejvce pmo z knih, bez proven a bez veden uence, bez pijmn toho
dobrho, co dan autor napsal a bez odvrhovn toho patnho, bez evaluace vlastnho porozumn
dan problematice, dlu, textu apod., bez proven platnosti danch daj a jejich konen elaborace z
vdeckho i odbornho hlediska. Takov lid si jen nkde nco petou, nemu (by omezen)
porozum a vyvod njak zvr, mon i chybn, ani si toho vbec jsou vdomi. Netu, e me
existovat opan nzor, nebo e je dokonce jet podloenj, uznvanj a rozenj. V moi
ar'atsk a islmsko-prvn nauky nemono plavat bez uenc, kte hledae nauky vezmou za ruku a
uk mu, kdo jsou relevantn znalci tchto vd a od koho teba nauku erpat, kte jim vyjasn jejich
nejasnosti, kte vedlej otzky vrt na zkladn apod.
Proto ran uenci zakazovali erpat nauku od toho, kdo se uil pmo z knih, nebo se uit Korn ped
nkm, kdo se jej nauil sm, ani by jej mentoroval nkdo, kdo skuten Korn a jeho nauky pozn.
6. Neznalost historie, soudobch okolnost a zkonitost reality.
Nkte lid ptraj po tom, co se nikdy nestalo a co ani neexistuje, realitu nerespektuj a vnmaj ji
pokiven skrze svj vlastn utkvl obraz toho, jak by mla vypadat. Takov jejich percepce
skutenosti pak nem nic spolenho s realitou a zkonitostmi, kter v n Allh ustavil, ani se ar'ou
jako takovou.
Tac usiluj o zmnu spolenosti, jej pocity a mentalitu, obyeje i morlku, spoleensk, politick i
ekonomick systm pomoc imaginrnch prostedk, neskutench a neuskutenitelnch metod a
pekonanch monost, s takovou vervou a sebezapenm, e se jim dn ob nezd pli velk.
Jejich mysly jsou mon sprvn a ist, nechtj nic jin, ne pozdvihnout Slovo Bo, ale nehled na
nsledky pro sebe a pro sv okol. Neznaj historii, nedok ji st jinak ne jako sled dat a udlost,
nedok se z n pouit.
Na takov nar kornsk ver:


Co necestovali po zemi a nemli srdce, aby chpali, a ui, aby slyeli avak nejsou to oi jejich,
je jsou nevidouc, nbr slep jsou srdce v hrudch jejich. (Hadd: 46).

Historie je uitelka ivota a skladit ponauen. Tak jako se ze svch verejch chyb u jednotlivec,
mohou se cel nrody uit ze svch pochyben historickch. Djiny jsou iv pam nroda. Nrod,
kter nem vlastn minulost a nestar se o sv djiny, je jako osoba ve stavu amnzie pichz o
schopnost pamatovat si, vzpomnat si a vybavovat si, ije jen ze dne na den a nem o se opt. Tak
jako je lovk, kter ztratil pam psychiatrickm pacientem, ktermu je potebna odborn pomoc, tak
i nrod bez vlastnch djin neme poloit zklady vlastnho svobodnho ivota. V djinch se zrcadl
Bo zkonitosti, kterm podlh vesmr i lidstvo. Proto Korn pikld historii takov velk vznam:



Ji naplnil se obvykl osud tch , kdo ped vmi byli! Cestujte po zemi a pohlete, jak byl
konec tch, kdo posly za lhe prohlaovali! (li 'Imrn: 137)

podle zvyklosti Bo, kter se ji mnohokrt pedtm naplnila. A ve zvyklosti Bo nenalezne
zmnu dnou. (Feth: 23)

Co mohou oekvat nco jinho ne obvykl osud nrod dvnch? A nenalezne ve zvyklosti
Bo zmnu dnou! A nenalezne ve zvyklosti Bo odchylku dnou! (Ftir: 43).
Bo zkonitosti plat pro verchny bez ohledu na jejich vyznn a etnicitu. Kdo pochyb, nebo sejde z
cesty, je po zsluze potrestn, i kdyby byl spolenkem Prorokovm. Sta jen pipomenout cenu,
kterou museli platit sahbov na Uhudu:

Co jste neekli, kdy postihlo vs netst pot, co sami jste doshli spchu dvojnsobnho:
Odkud to pilo? Rci: Od vs samch to pilo! A Bh nade vemi vcmi je mocn. (li
'Imrn: 165).

Tehdy jste stoupali nahoru neohlejce se na nikoho, zatmco posel vs svolval za vaimi zdy a Bh vm odplcel jednm utrpenm za druhm - abyste se nermoutili nad tm, co vm uniklo z
koisti, ani nad tm, co vs postihlo z nespchu. A Bh je dobe zpraven o vem, co dlte. (li
'Imrn: 153).
Nejde tu jen o islmskou historii, ale o historii lidstva jako celku, od prvnch jejch moment, o djiny
vech nrod, vech dob a vech mst, muslim stejn jako nemuslim, vcch, stejn jako nevcch,
zbonch stejn jako hnch. Jsou to zkonitosti chodu svta a vesmru v podobnm smyslu, jako
zkony fyzikln.
Dobrodin Kornu nememe pochopit, ani bychom neznali stav, v jakm se nachzelo lidstvo v dob
jeho sesln:

Vru Bh ji prokzal pze vcm, kdy k nim vyslal posla z ad jejich, jen sdluje jim
znamen Jeho, oiuje je a u je Psmu a moudrosti, zatmco pedtm byli v bludu zjevnm. (li
'Imrn: 164)

a byli jste ji na okraji propasti ohniv a On vs ped n spasil. A takto vm Bh objasuje Sv
znamen - snad budete sprvn vedeni. (li 'Imrn: 103)
V tomto smyslu chpat slova Omara ibnu l-Chattba : Lesk islmu bude postupn kousek
po kousku blednout, kdy odrostou ti, kte ji nepoznali, co byla dhiljja.

Historie se opakuje, udlosti se podobaj jedna na druhou, protoe zkonitosti, kter se za nimi
ukrvaj, hbou jimi a utv je, jsou tyt.
Korn si tto skutenosti vm a obrac k n pozornost:

kaj ti, kdo nic nevd: Pro pak s nmi Bh nepromluv anebo pro k nm nepijde se
znamenm? A hovoili ti, kdo byli ped nimi, jazykem podobnm a i srdce jejich jsou si
podobna. (Bekara: 118).

A stejn tak nepiel k tm, kdo ped tmito byli, dn posel, aby o nm neprohlsili:
Kouzelnk je to nebo blzen! Co po sob to dd? Nikoliv, vak lid je to vzpurn. (Zrijt: 5253).
Proto vdy teba nejprve zat od osvty, od postupnho a citlivho objasovn ar'atskch pedpis.
Jednotliv povinnosti byly uzkonny postupn, stejn jako byly postupn zakazovny jednotliv
zkazy.
Kdy umajjovsk chtl chalfa Omar ibnu l-'Abdul'azz navrtit odchlenou i zpt k princupm, dle
kterch vldli pravovrn chalfov, jeho vzneen a zbon syn 'Abdulmelik na nj nalhal, aby
napravil to, co jeho pedchdci v adu vldce pokivili a urovnal kivdy, kterch se dopustili: Co je s
tebou, ote mj? Pro nee tyto problmy? Pi Allhu, i kdybychom se mli vait v hrnci ty i j, bude
mi to jedno, hlavn kdy to bude kvli boji za spravedlnost a pravdu. Otec jej ale varoval ped
unhlenost: Nespchej, synu. Vzneen Allh v Kornu dvakrt alkohol hanil, jet pedtm, ne jej
zakzal. Bojm se, e kdybych ped lidi vyloil vechnu spravedlnost a pravdu hned najednou, aby ji v
celosti neopustili a aby se to pro n nestalo tkm pokuenm.
Projevy pehnn v nboenstv
Pehnn ve ve a nboensk extremizmus se projevuje rznmi zpsoby, pedevm pak tmito:
1. Fanatizmus v dren se vlastnho nzoru a odmtn nzor jinch.
Projevem pehnn ve ve je fanatick lpn na vlastnm nzoru a tvrdojn odmtn vech ostatnch
jinch nzor a alternativ v ppadech, kde je dovolen idtihd a v otzkch, kter lze pochopit i
uchopit vcero zpsoby. Takto se ty prvky vry, kter jsou prun a podlhaj samostatn elaboraci
kvalifikovanmi uenci stvaj fixnmi a rigidnmi, jasnmi otzkami, o kterch nesm bt sporu a
jedinm platnm nzorem je pouze nzor dotynho. Dotyn pak neposlouch a nevnm dkazy
jinch, nerozml o nich, nesrovnv sv slova se slovy ostatnch, aby zvolil nejproargumentovanj
a nejrelevantnj een, sprvnj a vtinovj.
ejchu l-islm ibn Tejmjja pravil:
Nikdo nem prvo umm vnucovat kohokoli jako autoritu, vyzvat k jejmu mylenkovmu
smru, na jeho zklad buduje vazby ptelstv a neptelstv, krom Boho Posla
. Umm nesm bt vnucovno dn slovo, na jeho zklad vznik ptelstv a
neptelstv, krom slova Allha a Jeho Posla a toho, na em se umma shodla.

Tmto zpsobem jednaj jen inovtoi, kte si vnut njakou osobu nebo slova a tmto rozbjej
ummu, budujce na zklad svch hesel nebo pslunosti k jejich frakcm ptelstv a
neptelstv.52
Jet vce bije do o drzost nkterch jedinc rozpitvvat i ty nejsloitj otzky i pesto, e sami
nejsou dostaten znal, zbhl, kvalifikovan a morln zdatn na to, aby si mohli dovolit nco
takovho. Podobn jedinci nedovoluj mt odlin nzor nikomu, dokonce ani uencm. Takov
zaslepenost pak jen dle zvtuje mru jejich fanatizmu a zahlednost do vlastnho nzoru. Jakoby
kali, e jejich nzor je stoprocentn sprvn a nzor druhch stoprocentn patn, piem
pravdpodobnost opaku je naprosto a zcela nulov. Takov fanatici se pak nikdy s nikm zkonit
nemohou dohodnout.
Posel Bo pravil: Kdo hled nauku proto, aby se pomoc n povyoval nad uence,
nebo aby se pomoc n hdal s nevdommi, nebo aby pomoc n na sebe strhl pozornost lid, tomu za
jeho iny nle ohe. 53
Povyovn se nad uence znamen, e si dotyn peje ukzat, e v tolik co oni a jet vce, e je
pedstihl ve svch zvrech, e vcem porozuml lpe, ne oni, e je schopen jim oponovat, vyvrtit je
a dokzat, e nemaj pravdu.
Hdn se s nevdommi je vyhledvn rozep s obyejnmi lidmi, prostmi jakkoli znalosti, jen
proto, aby s nimi soutil, kdo bude drzej a drsnj.
Strhvn pozornosti lid na sebe znamen pitahovat a upoutvat na sebe zraky ostatnch, pedvdn
se, jak je uenec a takto si zskvat pochvalu ostatnch.
Ve toto jsou iny, kter lovka pibliuj Peklu.
Vc se stv jet nebezpenj tehdy, kdy jedin sprvn nzor zane bt vnucovn druhm silou
a pslovenm klackem v ruce. Nemus to bt hmatateln pedmt ze deva nebo kovu, sta kiv
obvinn z inovace, kiven vry a rouhn, nebo dokonce nevry. Takov ideov ntlak je astokrt
jet tvrd, ne fyzick.
2. Dvat lidem za povinnost nco, co jim Allh jako povinnost nestanovil.
Pehnnm ve ve je neustl konn toho, co je t, dokonce i v situacch, kdy je teba jednat podle
toho, co je leh, nebo jet he nucen druhch k tomu, aby konali to, co je t i tehdy, kdy jsou
oprvnni postupovat podle lehho een a t nen jejich povinnost. Muslim nesm odvrhovat
ar'atsky uzkonn ulehen, paklie postupovat podle tho pedpisu je pro nj obtn. Odmtat
Allhem dan ulehen a ptrat vdy po nejtm monm een je nemstn. Existujc ulehen toti
lovku pedepsal Sm Stvoitel, aby tak lovka zbavil tkost a nepohody. Nikdo proto nem prvo
nutit lidi k nemu, co za danch podmnek nen jejich povinnost.
Posel Bo pravil: Vzneen Allh miluje, kdy se nsleduj Jeho levy stejn tak,
jako nenvid, kdy jsou inny hchy.54
'ia prav: Poslu Bomu nikdy nebyla dna pleitost, aby zvolil mezi dvma vcmi,
ani by pitom nezvolil tu leh, pokud to nebylo hchem.55
52
53
54
55

Medm'u l-fetw, 20/164.

Zaznamenal ho ad-Drim v Sunenu, 1/102; at-Tirmiz v Sunenu, Ibn Mda v Sunenu a jako sahh jej ocenil al-Albn.
Od 'Abdullha ibn Omara zaznamenal Ahmed v Musnedu, 2/108. ejch al-Arnaut jej doloil jako sahh.
Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6404; a Muslim v Sahhu, 77/2327.

Allh Sm popisuje Svho Proroka jako:

proroka neuenho, jeho naleznou oznmenho jim v Te a Evangeliu a kter jim pikazuje
vhodn a zakazuje zavrenhodn, kter jim dovoluje pokrmy vten a zakazuje jim kodliv a
snm z nich tiv povinnosti a pouta, je je t. (Arf: 157).
Kdy se Prorok modlil sm, modlil se dlouho, kdy se modlil s ostatnmi, jeho
modlitba byla krat. kval: Kdy se nkdo z vs modl sm, me se modlit, jak jen dlouho
chce.56
Ab Mes'd al-Ansr uvd, e k Prorokovi piel jeden mu a ekl mu:
Posle Bo, chodm pozd na spolenou modlitbu, protoe imm se modl dlouho. Prorok
se rozhnval tak, e jsem jej nikdy pedtm nevidl se tolik zlobit a pot pravil: Lid! Nkte z
vs odhnj jin lidi. Nech ten, kter jin vede ve spolen modlitb tuto modlitbu neprodluuje,
protoe za nm jsou i slab, sta a potebn.57 Anas proto kal: Vstanu k modlitb s
myslem modlit se pomalu, jene pot uslym pl dtte a proto modlitbu zkrtm, nebo vm, jak
tk je to pro matku, kdy sly pl svho dtte.58
Klst na lidi pehnan nroky se tak odr v nehezk praxi nkterch, je plsn jin, je nevykonali
nkter dobrovoln akt, tak hrub, jakoby vynechali povinnost. Je krsn nkoho nabdat k
nepovinnmu uctvn, ale je zakzno pikazovat ho nkomu, nebo nkomu hrub nadvat za to, kdy
ho nevykon. Podobn plat pro plsnn tch, kdo se dopustili inu, kter je sice zavrenhodn, ale
nikoli pmo zakzan. Kad je, mimo toho, co je pmo pikzno a jasn zakzno, naprosto
svoboden, aby si vybral, zda nco vykon, nebo nevykon.
Dkazem tohoto je hads od Talhy ibn 'Ubejdullha , e za Prorokem piel
jaksi bedun a ptal se, jak nboensk povinnosti mus vykonvat, nae mu Prorok
uvedl pt dennch modliteb, zekt, hadd a pst v msci ramadnu. Pot se bedun otzal, je-li
povinen vykonat jet nco dalho a Prorok mu odpovdl: Nikoli, krom pokud si
to sm peje vykonat dobrovoln. Bedun odvtil: Pi Allhu, j k tomu nic nepidm, ani z toho nic
neuberu! Posel Bo pot dodal: Pokud dl pravdu, vstoup do Rje.59
3. Nepotebn a bezeln tvrdost.
Tvrdost v nesprvn as na nesprvnm mst je velmi kodliv a siln odsouzenhodn. Nelze bt
pli tvrd na ty, kte islm pijali teprve nedvno, nebo na ty, kte se teprve nedvno kli ze svch
hch, nebo na ty, kte ij v nemuslimskch zemch. K takovm nutno pistupovat s maximln
velkodunost a zachovvat nejvt monou mru otevenosti v otzkch vedlejho charakteru a
ppadech, kde existuje vce nzor. Nejprve je nutno opravit vrouku, pokraovat pili islmu, pot se
zabvat vedlejmi otzkami a a nakonec stupni konn dobra. Proto Posel Bo
56 st hadsu, jen od Ab Hurejry zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 671; a Muslim v Sahhu,
182/467.
57 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 661.
58 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, 677/688.
59 Jedn se o st hadsu, kter tak vyprv Mu'z ibn Debel a zaznamenal ho al-Buchr v Sahhu, hads .
1331; a Muslim v Sahhu, 29/19.

svmu vyslanci do Jemenu, Mu'zovi , radil: Pijde k nsledovnkm Psma. Vyzvi je k

pijet toho, e nen bostva krom Allha a e jsem j Posel Bo. Pokud to od tebe pijmou, pou je
o tom, e Allh pedepsal pt dennch modliteb bhem dne a noci. Pokud to od tebe pijmou, pou je
o tom, e jim Allh nadil platit zekt, kter se odnm jejich bohatm a rozdv jejich
chudobnm.60
Zcela jasn z toho vyplv pkaz zat od nejdleitj vci, kterou je vyznn vry, po jejm pijet
nsleduje modlitba a dal z pti zkladnch povinnost islmu. Na Zpad vak dnes nachzme
mlde, kter kritizuje sv bratry za to, e nos kalhoty namsto delabje, nebo za to, e jed u stolu
namsto na zemi. Bylo by omnoho lep, kdyby lidi uili co je to tewhd, jak si zachovat pirozenou
istou vru a kdyby je upozorovali na existenci onoho svta.
4. Hrubost, zarputilost a zasmuilost.
Hrubost ve vztahu k lidem, zarputilost a krutost v metod a nelidskost a zasmuilost pi vzv k Allhu
pmo odporuj Bom pkazm a nazenm Jeho Posla .
Vzneen Allh prav:

Vyzvej k cest Pna svho moudrost i kznm krsnm a ve s nimi spor slovy nejlepmi! Pn
tvj zn nejlpe ty, kdo z cesty Jeho zbloudili, a zn dobe i ty, kdo sprvn jsou vedeni.
(Nahl:125)


Dky milosrdenstv Bomu jsi byl k nim shovvav; kdybys byl hrub a srdce tvrdho, byli by
vru od tebe odpadli. Odpus jim tedy a pros za n o odputn ... (li 'Imrn: 159)
Svho Proroka Vzneen Allh popisuje tak tmito slovy:



A nyn piel k vm ji posel z vaich ad vzel a t jej, e patnho se dopoutte, nebo mu
zle na vaem dobru. A vi vcm je shovvav, slitovn. (Tewba:128)
K islmu je teba vyzvat jemn, citliv, se znalost, milost a schopnost maximln empatie. V
islmsk vzv nem hrubost pradn msto. Posel Bo pravil: Vru Allh je jemn
a v kad vci miluje jemnost.61
V nkterch podnch stoj: Ten, kdo pikazuje konat dobro, tak mus init co nejkrsnjm
zpsobem a tak Nikdy se v nem nenajde jemnost, ani by to nezkrlila, a nikdy se v nem
nenajde hrubost, ani by to nezohavila.62
K tomu, aby nkdo zapsobil na rozum i city nkoho jinho, aby nktermu ze svch blinch otevel
srdce, je nezbytn milost, jemnost a shovvavost. Bohuel nemlo islmskch hnut okolo sebe
60 Jde o st hadsu, kter od 'ie zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6528; a Muslim v Sahhu, 10/2165.
61 Od 'ii zaznamenal Muslim v Sahhu, 78/2594.
62 Tmto se odkazuje na hads od Ab Hurejry , ve kterm Prorok pravil: Tomu, kdo skryje
nedostatky jinho muslima, toho nedostatky skryje Allh na tomto i na onom svt. Allh je ku pomoci lovku,
dokud je ten ku pomoci svmu bratru. Hads zaznamenal al-Buchr v Sahhu, . 2580; a Muslim v Sahhu, 38/2699.

shromauje mladky, kte jsou vi lidem hrub, drz a nerozliuj, zda komunikuj se starmi i
mladmi, nebo s nkm, kdo zasluhuje zvltn zachzen, jako rodie, uenci, vzdlanci a znalci, od
jinch, kte jimi nejsou, anebo nerozliuj, m-li nkdo sv dvody, pro se njak zachoval, i nikoli,
nerozliuj skuten a zapshl neptele islmu od tch, kte tak in z neznalosti.
5. patn smlen o druhch.
Extremizmus se projevuje i tm, e si dotyn o ostatnch lidech mysl jen to nejhor. Pro extremistu je
kad pochybn, za kadou pochybnost se ukrv tok. To odporuje duchu ar'y, kter ct presumpci
neviny.
Krut fanatici se sna dokzat, jak jsou jejich oponenti zl, proto je kritizuj za nejdrobnj chybiku a
ihned obviuj, nehledaje pro n dnho ospravedlnn. Peliv ptraj po chybch vech ostatnch,
mal poklesky povauj za velehchy a velehchy za nevru.
Pokud jdou n slova vyloit vcero zpsoby, pravideln si vyberou ten, kter pro protistranu vyznv
nejhe a ostatn monosti odignoruj. Naopak skuten islmt uenci vdy hledaj pro slova
kterhokoli z muslim ospravedlnn, vdy se sna pochopit slova svho bratra v pro nj co mon
nejpozitivnjm kontextu, dokud jen to jde.
Naproti tomu extrmist a fanatici, o kterch hovome, povauj kadho, kdo s nimi nesouhlas a
navrhuje jin een, za hnka, inovtora a lovka, kter se vysmv Sunn. Proto pokud nkdo nap.
nenos hl nebo nej na zemi obviuj z nerespektu k Sunn a z nelsky k Prorokovi .
Toto se netk jen vtek vi bnm lidem, ale i vi elitm muslim. Pokud njak uenec vyd
fetwu, kterou chce lidem usnadnit ivot a odstranit od nich njakou obt, obvin ho z necty k
nboenstv. Takto obviuj i mrtv, kte ji nemaj monost se brnit, by by lo i o uence nejvtho
formtu, jako zakladatele uznvanch mezheb. Naproti tomu pro sebe a sv nsledovnky vdy
pispchaj s ospravedlnnm
Toto je dobe znm vlastnost fanatik a kritizuje ji i Allh v Kornu:

Nepovaujte tedy sebe za oitn! A On nejlpe zn ty, kdo jsou bohabojn. (Nedm:32)
Prax Sunny je naopak pokud uvid njak nedostatek, skrt ho, aby Allh neodkryl jejich poklesky
na tomto i na onom svt, a pokud u nich uvid njak dobro, aby jej oznmili druhm.63
Tato choroba tkv v jejich patnm nzoru o druhch a v jejich podezvn, co zcela protiv Kornu a
Sunn.
Vzneen Korn stanovuje:

Vy, kte vte! Stezte se plinho podezvn druhch, vdy nkter podezen jsou
hchem! (Hudurt: 12).
Posel Bo pravil: Stete se podezvavosti, protoe podezvavost je nejlivj z
e.64
Dkazem pro zkaz takovho jednn je vrohodn hads Boho Posla : Pokud
63 Jde o st hadsu, kter od Ab Hurejry zaznamenal al-Buchr v Sahhu, . 4849; a Muslim v Sahhu,
28/2563.
64 Od Ab Hurejry zaznamenal Muslim v Sahhu, 139/2623.

lovk ekne: Lid jsou zatraceni! pak on je ten, kdo je zniil, i dle jin verze on je z nich
zatracen nejvce.65
Takov fanatici vid svt ernmi brlemi, umj jen kritizovat a nikdo pro n nen dost dobr. Pokud
jim d nkoho za pklad, vzpomenou si jen na jeho nedostatky a o nikom neeknou nic pozitivnho.
Pokud jim nkdo nco dobrho o nkom pipomene, budou se snait zmenit hodnotu toho.
Toto je v pkrm rozporu s cestou etiky spravedlivosti nastnnou v Kornu:

Vy, kte vte! Bute pm ped Bohem a bute svdky spravedlivmi. Nech nenvist k lidu
nevcch vs neuvede do hchu tm, e budete nespravedliv. Bute spravedliv - a to je ble k
bohabojnosti (Mida: 8)



Vy, kte vte! Bute vytrval ve spravedlnosti, svdte-li ped Bohem, by i to bylo proti vm
samm i rodim anebo blzkm pbuznm a a jedn se o bohat i chud, vdy Bh je
ochrncem obojch! Nensledujte tedy vn sv ped spravedlnost! A jestlie ji zkivte anebo
od n uhnete, tedy Bh je dobe zpraven o vem, co dlte. (Nis:135)
Tato etika vyaduje spravedlivost jedin z dvodu zalbit se Allhu a nikoli kvli njakmu svtskmu
zjmu. Svd-li proti bohatm, nenechej se jm podplatit, ani proti nmu nesvdi ve snaze jej zbavit
jeho jmn. Svd-li proti chudobnmu, nesvdi proti nmu, protoe mu me ukzat svou slu a
pevahu, ani nespravedliv pro nj, protoe t k tomu navd touha po jeho vdku. Pokud budete sv
svdectv pozmovat, zatajovat, nebo odprat, Allh vs vyzve k odpovdnosti. Muslim je vdy, za
vech okolnost a vi vem spravedliv. Dobro a zlo kadho vid na miskch spravedlivch vah,
kter postavila ar'a. Dobr je pro nj kad, koho dobro pevld nad jeho zlem.
Posel Bo pravil: Muslimovi sta (jako hch), kdy pon svho bratra muslima.66
Damdam ibn Deww al-Jemn slyel Ab Hurejru ci: Al-Jemn, nikdy nikomu neekni:
Tob Allh nikdy neodpust, nebo tebe Allh nikdy neuvede do Rje. Al-Jemn namtl: Ab
Hurejro, to jsou slova, kter nkdy vykneme na svho bratra nebo ptele, kdy jsme rozzloben. Ab
Hurejra vak znovu zdraznil: Nevyslovuj takov slova, protoe jsem vru slyel Boho Posla
ci: Mezi Syny Izraele ili dva lid, z nich jeden byl zbon a druh hnk. Byli si velmi
blzc, jako brati. Zbon mu se dval, jak jeho bratr kad den he a proto ho napomnal:
Nehe tolik, nae mu ten druh odmlouval: Nechej na pokoji mne i mho Pna. Nebyl jsi
stvoen, abys mne sledoval. Jednoho dne zbon mu zastihl svho bratra konat hch, kter se mu
zdl obzvlt velkm a odpornm a proto ekl: Bda tob! Nedlej to! Hnk mu vak znova
opil: Nechej na pokoji mne i mho Pna. Nebyl jsi stvoen, abys mne sledoval. Zbon mu se
rozlil a ekl: Pi Allhu, Allh ti nikdy neodpust a nikdy t neuvede do Rje! Pak k nim Allh
poslal andla smrti, aby jim vzal ivot, nae se oba dva znovu potkali ped jejich Pnem. Vzneen
Allh onomu hnkovi ekl: Vejdi do Rje dky M milosti. Pot se obrtil k onomu zbonmu
mui: Tys Mne znal? Ty jsi mohl nakldat s tm, co je vhradn v Mch rukou? B a vejdi do
Ohn! Posel Bo pot ekl: Pi tom, v Jeho Rukou je due Abu l-Ksima, on
takto vykl slova, kter jej zniila na tomto i na onom svt!67

65 Od Ab Hurejry zaznamenal Muslim v Sahhu, 32/2564.

66 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 3/323. ejch al-Arnat jej oceuje dle isndu jako hasan.
67 Zaznamenal Ahmed v Musnedu.

6. Naivn oekvat a nestupn vyadovat, aby spolenost byla ideln.

Chtt po spolenosti, aby byla pedpisovm idelem a aby se vichni jej lenov chovali jako podle t
nejskvlej ablony, nepijmaje a netolerujce ani ten nejmen poklesek, je rovn podobou pehnn
ve ve. Takov lovk automaticky oekv, e muslimsk spolenost je spolenost andl, ve kter
vldne jen vzjemn lska, soucit a nikdy nepomjejc absolutn oddanost dobru, bez nejmench
znmek zavhn a zakobrtnut. Pro fanatika pehnjcho ve ve je prv jen takov spolenost
dostaten islmsk a pokud jeho pehnan oekvn nespluje, je spolenost neislmskou,
dhiljskou a nevc. To odporuje jak skutenmu stavu vc, tak i Kornu a uen Boho Proroka
.
Vzneen Allh prav:

lovk byl vru stvoen vrtkav (Me'rid:19)

Posel Bo pravil: Vichni synov Adamovi jsou hnci a nejlep z nich jsou ti,
kte se kaj. Kdybyste vy neheili, Allh by namsto vs stvoil jin, kte by heili a prosili o
odputn za hchy, aby jim mohl odpoutt ...68

Mezi vemi nrody i mezi nsledovnky vech prorok, mr s nimi, existovali hnci. Odkud potom
meme chtt, aby neheili generace po nich?
Pravdou sice je, e v asech minulch bylo hchu mn ne v souasnosti, avak lidstvo se zla a hchu
nezbav a do konce svta. Nikdo ale nem prvo nkoho jinho za hch prohlsit nevcm, nikdo
nem prvo nazvat njak hn muslimsk nrod nrodem odpadlk, nebo nazvat jeho situaci
dhiljou stejnho druhu, kter vldl v dob ped zjevenm Kornu.
Nyn uvedemenkter velehchy a zloiny, kter se udly bhem ivota nejlep generace lid, ze vech
generac, kter kdy krely po zemskm povrcu, tedy z generace Proroka a jeho sahb
. Tato svdectv jsou dkazem, e ani tehdy spolenost zcela uchrnn a prost
hch, a velikch, i malch, neexistovala. I oni byli jenom lid. Tm je nechceme kritizovat, naopak,
jim se dostalo garance, e Allh je s nimi spokojen. Mon ale nkte dky tomuto vtu prozou a
vrt se do reality.
Odpadlictv. Podle Ibn Ishka nkte muslimov nevydreli teror a muen Kurajovc a
dalch neptel islmu v jeho ran dob a nakonec se jim podvolili a od sv vry odpadli. 69
Kdy Posel Bo podnikl Non cestu z Mekky do Jeruzalma a odtud na
nebesa, nkte tto zzran udlosti odmtli uvit a odpadli od islmu. 70 'Ajj ibn Ab Rab'a
pijal islm a vysthoval se do Medny. Kdy jej ale navtvili jeho krajan a zpravili ho o tom,
e jeho matka psahala, e se nebude esat a neschov se ped slunenm rem, dokud se
islmu nezekne a nevrt se k n, zelelo mu se j a vrtil se ke sv pvodn ve.
Vrada. 'Alkama ibn Wal uvd od svho otce, e sedl s Prorokem , kdy k
nmu piel mu, vlekouc s sebou druhho, svzanho koenm opaskem. ekl: Posle Bo,
tento zabil mho bratra. Posel Bo se obvinnho zeptal: Zabils ho? Pokud
se nepizn, budu od nj poadovat, aby mi pinesl dkaz, e jsi ho zabil. Ano, piznal se
obvinn. Jak jsi ho zabil? zeptal se Prorok . Obvinn se doznal: esali
68 Jde o st hadsu, kter od Anase ibn Mlika zaznamenal at-Tirmiz v Sunenu, hads . 2499. ejch al-Albn jej
oceuje jako hasan.
69 Viz ar-Rewdu l-anf, 2/84.
70 Ibid., 2/190.

jsme plody stromu, on m zaal uret, rozltil mne, udeil jsem jej sekerou po hlav a zabil
ho.71 Ab Hurejra uvd, e dv eny z kmene Chuzejl se pobily, jedna na druhou
hodila kmen a zabila ji i dt, kter nosila ve svm ln. Ppad se dostal k Poslu Bomu
a ten rozhodl o odkodnm pro rodinu obti, kterou mla zaplatit rodina pachatelky,
piem za nenarozen dt uril odkodn ve vi jako za otroka.72
Cizolostv. Ab Hurejra tak vyprv udlost, kdy k Prorokovi
piel jist muslim a piznal se k cizolostv. Posel Bo se od nho zprvu
obrtil pry, ale pot, co se mu provinilec sm tyikrt piznal a pot, co se ujistil, e je zcela
pi smyslech a e je enat, jej nechal potrestat.73
Podvod. 'ia vyprvla, e Jedna ena si pjovala vci a pak poprala, e si kdy
vbec co pjila. Kdy byla odhalena a odsouzena, byla potrestna jako za krde.74
Opilstv. Ab Hurejra vzpomn, e ped Proroka byl pedveden
opilec, nae jej Medan vyprskali. Kdy byl potrestn, nkte jej proklnali: Allh t
poni! Posel Bo je vak napomenul: Nekejte to! Nepomhejte ejtnovi
proti nmu!75
Kiv naen en z nevry. Ibn 'Abbs vzpomn, e Hill ibn Umejja se
vrtil z cesty a svou manelku spatil s jinm muem. Vydrel do rna a pak ihned vyhledal
Proroka a stoval si mu. Prorokovi se nelbilo, e takto svou
enu obviuje a tato udlost byla dvodem sesln vere:

U tch, kdo vrhaj podezen na manelky sv a nemaj proti nim svdky krom sebe
samch, nech svdectv kadho z nich sestv ze tynsobnho svdectv pi Bohu, e
vskutku jsou pravdomluvn (Nr:6)76
Obchodovn s nekvalitnmi potravinami. Ab Hurejra vyprv, e Posel Bo
proel okolo ndoby, na kter se odmovalo obil. Stril ruku do zrn a naspodu
uctil, e je zrn navlhl. Zeptal se vlastnka, co to m znamenat a dostalo se mu odpovdi, e
obil zvlhlo kvli deti. Prorok ho napomenul: Pro jsi to mokr obil nedal
nahoru, aby jej lid vidli? Kdo ns podvd, nen jednm z ns!77
Pomluvy a klevety. Utbn ibn Mlik vyprv, e jej jednoho rna navtvil Prorok
a zeptal se ho, kde je Mlik ibnu d-Dahen . Nkdo ekl: To je
pokrytec, co nemiluje Allha a Jeho Proroka. Posel Bo ho napomenul: Co
jste nekali, e vyslovuje slova nen bostva krom Allha z touhy po spokojenosti Bo?78

Toto se dlo v dob nejlepho ze vech lid, Abu l-Ksima Muhammeda ibn 'Abdullha, Proroka a
Posla Boho ! Proto nikdo nem prvo oznaovat njakou muslimskou spolenost za
nevc. Bezchybn spolenosti prost hchu nikdy neexistovaly a existovat ani nebudou.
Jist lid v dob spravedlivho chalfy Omara ibnu l-Chattba dospli k nzoru, e se
71
72
73
74
75

Tuto udlost zaznamenal Muslim v Sahhu, 32/1680.

Tuto udlost zaznamenali al-Buchr v Sahhu, hads . 6512; a Muslim v Sahhu, 36/1681.
Tuto udlost zaznamenali al-Buchr v Sahhu, 6747; a Muslim v Sahhu, 16/1691.
Tak zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 3288; a Muslim v Sahhu, 8/1688.
Jde o st hadsu, kter s dalmi dodatky zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, hads . 2256; ejch al-Albn Ab
Dawdovu del verzi oznauje za slabou.
76 Tento dvod sesln zaznamenali al-Buchr v Sahhu, hads . 6539; a Muslim v Sahhu, 54/33.
77 Zaznamenal Ibn Kesr v Sretu n-nebewjja, s dodatkem, e podn je sahh a tato jeho konkrtn verze hasan.
78 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 102.

spolenost odchlila od pm cesty islmu, nebo nensleduje vechna kornsk pikzn. Ibn Derr
uvd od Hasana al-Basrho uvd, e jist lid egyptskmu mstodrcmu 'Abdullhu ibn 'Amrovi ibnu
l-s ekli: Vidme, e v Kornu jsou pkazy, ktermi se nikdo ned, chtli bychom o
tom mluvit s Omarem. 'Abdullh se tedy s nimi vypravil do Medny za chalfou Omarem. Kdy jste
doli? zeptal se Omar. Kdy se mu dostalo odpovdi, zeptal se: Piel jsi s dovolenm? 'Abdullh
odpovdl: Vldce vcch, v Egypt se mne lid t na vci, na kter nedovedu odpovdt. kaj, e
v Kornu jsou pr pkazy, kter nikdo nedodruje, chtj o tom s tebou hovoit. Omar si je tedy
pedvolal jednoho po druhm a ptal se jich, od prvnho do poslednho: ekni mi, pi Allhu, peetl jsi
Korn opravdu cel? Dotyn odpovdali, e ano. Pot se jich jednoho po druhm zeptal: A ty sm,
praktikuje ho cel? Ne, nepraktikuji, odpovdali. Pot ekl sm sob: Matka t ztratila, Omare!
Pro lidi tolik petuje? Co lid neij podle Kornu?! N Pn vdl, e budeme heit, proto ekl:

Jestlie se vysthte tkch hch, kter jsou vm zakzny, vru vm vymaeme vae patn
skutky a uvedeme vs do rje uvedenm estnm. (Nis:31)
Pot se zeptal: Vd Medan, pro jste pili? 'Amrovi egyptt delegti mu odpovdli, e nikoli.
Kdyby vdli, ekl Omar, uvedl bych vs ve svm projevu jako odstraujc pklad.79
Tedy, vyplsnil je proto, e chtli po druhch to, eho sami, dle svch vlastnch slov, nebyli schopni.
Pouen z Kornu a Sunny proti pehnn ve ve
Vzneen Allh pravil:

A takto jsme vs uinili obc vzdlenou krajnost, abyste byli svdky nad lidmi a aby Posel byl
svdkem o vs. (Bekara:143)
Vznamem slovnho spojen ummetun wesetun je, e tato umma podv spolehliv, spravedliv
a nezaujat svdectv o tch a pro ty, kte nensleduj pravdu. Znamen ani v niem nepehnt, ani nic
nezanedbvat a neopomjet, ale zstat umen.
Umenost ve vech zleitostech a snaha vyhbat se pehnn a lehkovnosti je onou pmou cestou
a sprvnm pstupem, pikzanm Bo Knihou i Sunnou Boho Posla , kter
pikzal:

Umenost, nsledujte umenost!80
Jinmi slovy to znamen zaujmout prostedn kurs mezi pehnnm a lehkovnost a vytrvat na nm.
Pojem al-kasd znamen prostedek mezi dvma extrmy.
Posel Bo pravil: ijte vyven ivoty a prosazujte umenost.81
Tak se uvd, e Posel Bo pravil: Nebute pli tvrd, jinak i Allh bude tvrd
vi vm. Ti ped vmi byli pli tvrd a proto byl vi nim tvrd i Allh. Hle, jejich zbytky jsou v
synagogch a klterech. Oni si pimysleli mnistv, ale ono jim nebylo pedepsno.82
79 Viz Tefsr at-Taber, k veri Nis: 31.
80 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 6463. Podle jin verze stoj ped uvedenmi slovy: Toto nboenstv je
velmi vyven, kdokoli se jej bude snait prothnout na jakoukoli stranu, bude poraen. Proto si pomhejte
modlitbami pi rozbesku i za veera a tak trochu modlitbami pozd v noci ... Tak jej uvd Ahmed v Musnedu,
2/514 a 527.
81 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/ 350, 361 a 6/422.
82 Zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, hads . 4904. V jeho isndu se ovem nachz Se'd ibn 'Abdurrahmn ibn Abi l-

Posel Bo tak ekl: Ti druhy lid z m ummy nebudou mt uitek z m pmluvy:

tyransk vldce, nsilnk a kad, kdo pehn ve ve.83
Ibn Mes'd pravil: Stete se pehnn a pesplin psnosti. Stete se pehnn a
drte se pvodn vry!84
Naopak, nutno je zci se toho, kdo ve svch slovech i inech pekrauje jasn meze a nosnou mru:

A neposlouchej toho, jeho srdce jsme uinili lhostejnm k pipomenut Svmu, ani toho, jen jen
vn sv nsleduje a jeho chovn mru pekrauje! (Kehf:28)
V tomto duchu kritizuje Allh v Kornu nsledovnky pedelch psem:

Vlastnci Psma! Nepehnjte v nboenstv svm, mluvte jen pravdu a nensledujte scestn
uen lid, kte zbloudili ji ped vmi a dali zbloudit mnoha jinm - a ti vru zbloudili z cesty
rovn! (Mida:77)
A naopak v Kornu ponechal prosbu zbonch mezi nimi, jako pklad pro ummu Muhammeda
:

Pane n, odpus nm hchy nae i pehnn nae v na vci! (li 'Imrn:147)
Pehnn v nboenstv je odmtnuto ji pkazy samotnho Kornu, nebo nen Bom zmrem lidi
pomoc zjevenho Zkona trpit a init jim obte. Naopak, ar'a pichz jako ulehen a lk na
vechny podoby extremizmu, bigotnosti, fanatizmu a krajnosti.
Vzneen Allh pravil:

Bh peje si vm ulehit, vdy lovk byl vru stvoen slabm. (Nis:28)

Neseslali jsme ti Korn, abys byl zoufal (TH:2)

Bh si peje vm to usnadnit a nechce na vs obtn. (Bekara:185)
Tohoto principu si lze povimnout na cel ad pkaz a doktrn nboenstv islmu.
Ji moudr Lukmn radil svmu synu:

Bu umrnn v chzi sv a ztiuj hlas svj, vdy nejodpornj z hlas vech je vru hlas osl.
Amja, od kterho vyprvj hadsy jen dva dal. Nikdo, krom Ibn Hibbna jej neprohlsil za spolehlivho. Al-Albn
tento hads uvd v Silsiletu l-ahdsi d-da'fa, podn . 3468.
83 Zaznamenal jej at-Tabern jako hasan, uvd jej Ab Muhammed al-Makds v dle Risletu s-selsnjja, str. 16
84 Uvd ji al-Berbehr v erhu s-sunna, bod . 108 jako slova Proroka . Nejde vak o slova Proroka
, ale o slova Ibn Mes'da, kter uvd ad-Drim v Sunenu 1/50/ podn . 144 a 145; Abdurrezzk v
Musannefu, 11/252) a Ibn Nasr v as-Sunna, podn . 85. Jeho isnd je sahh. Uvd jej tak Ibn Abdulberr v Dmi'u lbejni l-ilmi we fadlihi, 1/152; viz t al-Amru b it-tib'a, str. 59, s dodatkem Hledejte nauku dve, ne vm bude
odata. A odata vm bude smrt uenc. ... Po nm nsleduj uveden slova.

(Lukmn:19)
Tuto radu je teba brt jak doslova, tak i obrazn, jako pmr chze po cest ivotem a mry
prosazovn sebe a svho nzoru.
Pehnn ni istotu vry a srozumitelnost jejho uen, jak po strnce vrouky, tak z hlediska obadu.
Proto Korn napomn nkter nsledovnky pedelch zjeven za jejich bigotnost, kter je dovedla a
k modlosluebnictv:



Vlastnci Psma! Nepehnjte v nboenstv svm a mluvte o Bohu jedin pravdu! Vskutku
Mesi Je, syn Mariin, je pouze poslem Bom a slovem Jeho, kter vloil do Marie, a duchem
z Nho vychzejcm. A vte v Boha a posly Jeho a nekejte: Trojice! Pestate, a bude to tak
pro vs lep. Bh vskutku je jedinm Bohem, On povznesen je nad to, aby ml dt, vdy nle
Mu ve, co na nebesch je i na zemi; a Bh dostatenm je ochrncem. (Nis:171)
Ohledn jinch, kte zakazovali povolen pokrmy, je eeno:

Vy, kte vte! Nezakazujte vten pokrmy, je vm Bh dovolil, a nepestupujte Jeho pkazy
- vdy Bh vru nemiluje pestupnky. (Mida:87)
O tch, kte tak odmtali ozdobn aty z touhy po ostentativn a falen askezi Allh prav:

Rci: Kdo zakzal aty ozdobn, je Bh seslal sluebnkm Svm podobn jako vten vci pro
obivu? (A'rf:32)
Pehnn ve ve tak podncuje sebeklam o vlastn dokonal zbonosti, neschopnost pijmout kritiku
a fakt, e nejsme bezchybn, a o falenm pocitu vlastn vlunosti, vjimenosti, je to z proti jinak
smlejcm. Takov mentln nastaven st v sektstv, rozkol a nboensky motivovan nsil. Toto
je odsouzeno na pkladu vzjemn se proklnajcch a nenvidjcch se skupin mezi idy a kesany:




kaj id: Kesan nemaj v niem pravdu! a kesan zase tvrd: id nemaj v niem
pravdu! a pitom pec ti i oni tou Psmo. A hovo ti, kdo nic nevd, podobn jako oni. V den
zmrtvchvstn vak Bh rozsoud mezi nimi to, o se hdali. (Bekara:113)
Muslimov by nikdy a za dnou cenu nemli nsledovat konn takovch:

S tmi, kdo roztpili nboenstv sv a stali se sekti, ty vru nem nic spolenho! Vc jejich
pat jedin Bohu, jen jim pak oznm, co uinili. (An'm:159)
Sektsk fanatick zaslepenost, a zahlednost do svho nzoru a odmtn jakkoli kritiky jako
rouhastv je jednoznan odsouzeno pbhem o nrodu, ke ktermu byly bez spchu poslni celkem
ti proroci a jeden spravedliv mu z jejich vlastnch ad, ale jejich zatvrzelost nakonec vystila v
nsil, dky ktermu byli znieni:



A uve jim podobenstv o obyvatelch msta, k nim pili vyslanci Bo: Hle, vyslali jsme k nim
dva posly, vak za lhe je prohlsili, a tehdy jsme je tetm poslili a oni pravili: Jsme k vm
vyslni. I ekli: Vy jen smrtelnci jste nm podobn a Milosrdn nic neseslal. Vy nejste le lhi
pouz. Odpovdli: Pn n v, e jsme k vm vyslni, a uloeno nm je toliko zeteln
oznmen. ekli: Vidli jsme o vs patnou ptk vtbu. Jestlie nepestanete, vru vs
ukamenujeme a stihne vs od ns trest bolestn. Zvolali: Vae vtba nech na vs padne! K
byste se vzpamatovali! Vak nikoliv, vdy vy lid jste prostopn. I pibhl z druhho konce
msta mu njak a zvolal: Lide mj, nsledujte vyslance Bo, nsledujte ty, kdo od vs
odmnu dnou nedaj a sprvn cesty se pidruj! Pro neml bych uctvat toho, jen stvoil
mne a k nmu i vy budete navrceni? Vezmu si snad krom Nho njak bostva jin? Jestlie
Milosrdn mi bude chtt ukodit, pmluva jejich mi nebude nic platn a oni mne nezachrn. A
byl bych tedy vru v zjevnm bloudn. Poslov, j uvil jsem v Pna vaeho! A slyte mne, vy
pohani! A bylo mu eeno: Vejdi do rje! I zvolal: K by lid mj vdl o tom, e Pn mj mi
odpustil a jednm z poctnch m uinil. A po jeho smrti jsme na jeho lid vojsko dn z nebe
neposlali ani dnou jinou pohromu jsme neseslali a stailo vykiknut jedin, a hle, ivoty jejich
zhasly! (JSn:13-29)
Pehnn ve ve je odsouzeno i v souvislosti s tak vzneenm a dleitm inem uctvn, jako je
prosba a vzpomnn, i veleben Allha:

Vzvejte Pna svho pokorn a skryt - vdy On vru nemiluje pestupnky! (A'rf:55)
Uit vraz tedarru'un odkazuje na ponenost, pokoru, oddanost, diskrtnost a tichost, protoe
toto je ble upmnosti a dle od petvky. Nsleduj slova odsuzujc pekraovn mez, je se zde
vztahuje na ostentativn zpsob pronen proseb, zanechvn toho, co bylo nazeno ohledn pokory a
diskrtnosti, podobn jako je odsouzeno pehnn ve vem ostatnm. Pehnn je pestoupen hranic.
Kdo pekro hranice stanoven v dan vci Samotnm Allhem, dopustil se pehnn a bigotnosti. A
Allh nemiluje ty, je pehnj a nezahrne je Svou Milost.85
Pehnn ve ve je odsouzeno i v souvislosti se tenm Kornu, kter Posel Bo
doporuil pest nejlpe jednou za msc a nejrychleji za ti dny. 86 Z toho dvodu, e i kdy nkte by
dovedli Korn pest rychleji, nevnovali by textu dostatenou pozornost a nerozjmali by nad nm.
Podobn je odsouzeno, kdy nkdo mysln nevol leh alternativu pedpisu, tedy ar'atsky platn
ulehen (arab. ruchsa) a trv na obecnm, hlavnm, tm pravidlu (arab. ' azma), a se na
nj v dan situaci nutn nevztahuje.
Bhem jedn vpravy jel Prorok se svmi druhy na velbloudech a nadeel as
modlitby. Posel Bo se rozhodl vykonat modlitbu za jsty a ze sedel nesesedat, k
emu vyzval i ostatn. Jeden z nich vak odmtl, zastavil velblouda, sesedl a pomodlil obvyklm
zpsobem na zemi. Pi pohledu na jeho chovn Prorok pedpovdl: On je zrdce.

85 Takto tento ver vysvtlil ejch 'Al Mahfz v al-Ibd, str. 283-284.
86 Viz Ibn Tejmjja v Medm'u l-fetw, 25/274.

Tmto svm inem zradil Allha.87 Dotyn pak ped svou smrt skuten odpadl od islmu.88
Kdy Prorok s desetitisci svmi vrnmi otevel pro islm Mekku a odstranil z n
modly, byl zrovna Ramadn. Svm bojovnkm pikzal pst peruit. Kdy uvidl, e se nkte lid i
pesto, proti jeho vli post, ekl: Oni jsou hnci.89
Pehnn ve ve je odsouzeno tak na pklad rozdvn milodar, kter je jinak nedlnou soust
takka vech nboenskch tradic lidstva:

A dvej pbuznmu po prvu, a tak chuasovi a po cest Bo jdoucmu,vak nerozhazuj
rozhazovnm (Isr: 26)

A nemj ruku svou pivzanou ke krku svmu ani ji nerozevrej pli iroce, abys nebyl
pomlouvn a neupadl v nouzi. (Isr:29)
Sluebnky Milostiplnho pak popisuje jako:

a ti, kdo pi vydnch svch ani nerozhazuj, ani neskrbl, le na stedn cest mezi tm stoj
(Furkn:67)
Na pkladu pstu je odsouzen neplodn draz na literu psma bez znalosti vech dalch okolnost.
Vzneen Allh pravil:


Jezte a pijte a do chvle, kdy od sebe rozeznte blou a ernou nit na svitu (Bekara:187)
Kdy byla seslna tato slova, Ad ibn Htim pochopil formulaci o bl a ern niti doslova.
Ustihl si tedy blou a ernou ni a schoval je pod polt, piem je v noci porovnval, aby zjistil, kdy
nastane zatek pstu, jene se mu to nedailo. Kdy o tom nazt zpravil Boho Posla
, ten mu odpovdl:
!
90
Ale to je vru ernota noci a blost dne!
Podle jinho podn:
.
Ale bl ni od ern niti je ta, co je na nebi.91
Tedy nelze se spolhat na zrakov rozlien bl a ern niti od sebe, ale ona al-chajtu labjad oznauje jako ni uzunk bl prouek, pozorovateln na obzoru v okamiku nadchzejcho
rozbesku. Znn tohoto vere tedy mus bt pochopeno v kontextu a nikoli doslova, co vyaduje
jistou dvku znalosti a erudice.
Tak na pkladu pstu ukzal, e uctvn nesm lovka vyerpvat. Kdy byl dotzn na dobrovoln
pst kad den po cel rok, odpovdl: Kdokoli se postil kad den po cel rok, ani se nepostil a ani
87 Zaznamenal jej al-Buchr v Sahhu, Kitbu d-djja, hads . 22; Muslim v Sahhu, Kitbu l-kasama, hads . 9; Ab
Dawd v Sunenu, Kitbu l-hudd, hadsy . 1 a 3; at-Tirmiz v Sunenu, Kitbu l-hudd, hads . 21, a Kitbu t-tahra,
hads . 55; an-Nes v Sunenu, Tahrm:8, hads . 12; Ibn Mda v Sunenu, Kitbu l-hudd, hads . 20; a Ahmed v
Musnedu, 1/217, 247, 282 a 3/121.
88 Viz Ibn Tejmja v Medm'u l-fetw, 25/275.
89 Zaznamenal Muslim v Sahhu, Kitbu s-sijm, hads . 90; at-Tirmiz v Sunenu, Kitbu s-sawm, hads . 18; an-Nes v
Sunenu, Kitbu s-sijm, hads . 49.
90 Muttefekun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 1817; a Muslim v Sahhu, hads . 1090.
91 Viz Fethu l-Br, 4/134.

neperuil svj pst.92 Za maximln mnostv dobrovolnho pstu Prorok oznail

pst proroka Dawda , tedy jeden den pstu a jeden den peruen pstu. ekl: Toto je
nejlep zpsob pstu.93
Pouen nepehnt v nboenstv a dret se stanoven mry pilo i prostednictvm Prorokova
pkladu, jak vykonvat obady hadde. Posel Bo pikzal:

94
Peberte ode mne pedpisy hadde.
Od Ibn Abbse se traduje nsledujc velmi poun vyprvn: Posel Bo
brzo rno v den hzen na demretu l-'akaba95, sed na svm velbloudu, ekl:
.
Pines mi oblzky.
Sesbral jsem mu tedy a pinesl sedm malch kamnk, oblzk. Zaal jimi potsat v dlani, aby je
opril, a pak ekl:

Takov hzejte i vy. A pak dodal:
. ,
lid, stezte se pehnn ve ve. Ty, kte byli ped vmi, zniilo pehnn ve ve."96
Prorokova slova takov hzejte i vy se vztahuj na velikost sesbranch oblzk,
kter Ibn 'Abbs v hadsu pojmenoval jako has al-chazf. Tento termn pmo naznauje, e
nemohly bt pli mal, protoe jinak by se jim kalo trk, ani pli velk, protoe jinak by to ji
byly obyejn kameny. Tm je pikzna a zdraznna umenost.
Prorokova slova stezte se pehnn ve ve se vztahuj na vechny typy
extremizmu, bigotnosti i exces v pesvden i inech, kter takto jednoznan odporuje Sunn.
V kontextu jdla a pit pak Allh pravil:

Jezte a pijte, avak nepehnjte, vdy On nemiluje ty, kdo pehnj! (A'rf:31)

Jezte tedy z vtench pokrm, je jsme vm utdili, avak nepehnjte v tom, jinak vs
postihne hnv Mj! A koho hnv Mj postihne, ten ji do zhuby spje. (TH:81)
Pkaz vst dihd, boj na cest Bo, piel zrove se zkazem pekraovn mez. Vzneen Allh
zjevil:

A bojujte na stezce Bo proti tm, kdo bojuj proti vm, avak neite bezprv, nebo Bh
nemiluje ty, kdo se bezprv dopoutj. (Bekara: 191)

92 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/25 a 25. Hads je sahh podle Ibn Tejmjji v Medm'u l-fetw, 25/274. Podobn
podn zaznamenali i al-Buchr, Muslim, an-Nes a Ibn Mda.
93 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, Kitbu l-anbij, hads . 37; Muslim v Sahhu, hadsy . 181, 189 a 191; Ab Dawd
v Sunenu, Kitbu s-sawm, hads . 53; an-Nes v Sunenu, Kitbu s-sijm, hadsy . 75 a 76; Ibn Mda v Sunenu,
Kitbu s-sijm, hads . 31; a Ahmed v Musnedu, 2/158, 200, 201, 225 a 5/297, 311.
94 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 1297. Toto znn uvd al-Bejhek v as-Sunenu l-Kubr, hads . 9524.
95 Jedn se o 10. den msce Zu l-hidda, tedy prvn den svtku 'du l-adh.
96 Zaznamenal an-Nes v Sunenu, hads . 3057, Ibn Mda v Sunenu, hads . 3029; a Ahmed v Musnedu, 1/215. Sahh
podle podmnek imma Muslima dle nlezu Ibn Tejmjji v Iktid s-sirti l-mustakm, 1/293.

'Abdullh ibn Omar uvd, e Prorok jednou po bitv nalezl zabitou enu a byl tm
rozhoen, nae zapovdl svm bojovnkm zabjet eny a dti.97
Sulejmn ibn Burejda uvd od svho otce, e Posel Bo vdy, kdy do ela njak
jednotky postavil velitele, tomuto veliteli pikzal bohabojnost a dobr, mravn jednn vi jeho
spolubojovnkm. Potom mu vzkzal:
! , ,
Vythnte do boje ve jmnu Bom a na cest Bo, bojujte proti tm, kte popraj vru. Bojujte a
nepodvdjte ve vlen koisti, neporuujte pm, nemasakrujte zabit a nezabjejte dti!98 Podle
jinho podn: ... nezabjejte ani star lidi, ani nemluvata, ani dti, ani eny. Nepekraujte meze,
shromaujte svou koist a urovnvejte vzjemn spory, konejte to, co je nejlep, vru Allh miluje
dobro konajc. 99 V dalm stoj dodatek: ... ani mnichy ...100
Ibn Kesr vysvtluje:
Bojujte na Allahov ceste, ale nepekraujte hranice. To zahrnuje kad zakzan in, jako je
brutln nsil, pomsta za masakr masakrem, zabjen en, dt, starch osob apod.101
Dle obecnho pravidla zabt ve vlce je dovoleno jen toho, kdo se pmo astn bitvy. Nen dovoleno
zabt civilistu, kter se boji vyhb, dle nikdo nesm bt vystavovn jakmukoli druhu muen. Islm
zakazuje zabjen en, dt, nemocnch a starch osob, mnich, kn a sluebnictva. Podle ar'y je
zakzno i masakrovat mrtv, vybjet dobytek, niit polnosti, trvit studny a zmrn niit budovy.
Zakzno je i pobjet zrann a pronsledovat uprchnuv.102
Podobn odsouzen pekraovn mez je zjeveno i v souvislosti s trestnprvn otzkou nroku na
odplatu smrt za smrt, kter je dn pozstalm po zavradnm:

Vm, kte vte, jest pedepsn zkon odplaty za zabit: mu svobodn za mue svobodnho,
otrok za otroka, ena za enu. A bude-li komu sleveno nco bratrem jeho, pak nech nsledovn
je zvyk uznan a budi zaplacen pijato s dobrou vl. A toto je ulehen a milost od Pna
vaeho; kdo pak pestoup toto nazen, tomu dostane se trestu bolestnho. (Bekara: 178)
Tedy nelze potrestat nikoho jinho, neli soudem odsouzenho vraha samho. Pokud se rodina obti
svho prva na odplatu jednou zekne,ve prospch vyplacen odkodnho nebo odputn, ji si nesm
vc zptn rozmyslet a nrokovat si odplatu znovu.
PEHNN V TEKFRU JE NEJNEBEZPENJM DRUHEM PEHNN VE VE
Jedna z nejastjch forem pehnn ve ve a nboenskho extremizmu a zrove dle islmu ta
nejnebezpenj ze vech, je neoprvnn prohlaovat jin muslimy za nevc, co se oznauje
arabskm pojmem tekfr:103
97 Muttefekun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, 4/147; a Muslim v Sahhu, 3/1364.
98 Zaznamenali Muslim v Sahhu, a at-Tirmiz v Sunenu. Uvd jej Ibn Delbea a-ejbn v Tejsru l-wusl, podn . 56.
Uvd jej od Ibn 'Abbse t al-Chawrizm v Dmi'u l-mesndi Ab Hanfa, 2/293.
99 Zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, 3/38.
100 Viz Me'n al-sr, 3/220,225.
101 Viz Tefsru l-Kurni l-'azm, koment k pslunmu veri.
102 SBIK, Sajjid. Fikhu s-Sunna, 4/437.
103 Existuje i oprvnn tekfr, kter mohou v jasn definovanch a odvodnnch ppadech vyslovit jedin uenci. Ten
vak nem se zneuvnm tto doktrny tekfrovci a chridovci nic spolenho. Jde o velmi opatrn a komplikovan
soud se zvenm vech okolnost, piem konen soud je ponechn jen na Stvoiteli a nepat do rukou lid.

Imm Ab Hmid al-Ghazl o tekfru pravil:

Radm ti dt si pozor na jazyk, jde-li o ahlu l-kibla104, dokud vyslovuj, e nen bostva
krom Allha a Muhammed je Posel Bo, a dokud nein nic, co tomu zsadn
odporuje, nebo v prohlaovn druhch za nevc se ukrv nesmrn nebezpe, le v mlen
dn nebezpe nehroz.105
Jeden z nejvznanjch uenc 20. stolet, Muhammed Muchtr a-ankt, o nich poznamenal:
Zatmco nsledovnci jinch nboenstv se sna svj poet zvyovat, mezi muslimy se najdou tac,
kte svj poet zmenuj prohlaovnm jinch muslim za nevc a odhnnm lid od islmu.
Na toto nebezpe bylo drazn upozornno souasnmi egyptskmi autory N. I. 'Abdullhem a M. A.
li -erfem, kte s podobnmi hnutmi mli osobn zkuenost:
Nikdo neukodil islmu a jeho umm vce, neli skupiny extrmist, kter jin muslimy
prohlauj za nevc na zklad jejich skutench, nebo domnlch hch, jinmi slovy
uskupen, kter se dopoutj inovac v otzce tekfru. Prohlauj jin muslimy za odpadlky,
ani pro to maj jakkoli oprvnn i platn ar'atsk dkaz. Na zklad takovho soudu o n
neve pak povoluj i toky na ivoty a majetky takovch muslim, kter prohlsili za nevc.
Jednn tchto pochybnch individu nenalz oporu ani v Kornu, ani v Sunn, ani v praxi
zbonch pedk z prvnch generac muslim.106
Prav muslim a muwehhid, tedy ten, kdo v v tewhd, v Jednotu a Jedinenost Bo, nikdy dnho
jinho muslima neprohls za nevcho, stejn jako vlastnost vry nepisoud nikomu, kdo nev v
Allha a Jeho Posla .
Lid, o kterch hovome, pedstavuj jen velmi malou a nepoetnou skupinku, nazvajc se jmny
implikujcmi ostentativn islmskost, le od nich je islm zcela ist.
Tato skupinka je vak pi vynen soud o jinch neobyejn krut, m na sebe upoutv pozornost.
Tvrd o nsledovncch islmu, e islm opustili, prohlauj je za odpadlky a nemuslimy kvli
pochybnosti, nsledovn vlastnch tueb, nebo slepmu nsledovn njakho vdce, kter zbloudil a v
blud uvedl i ostatn.
Prorok pmo varoval ped nebezpem lidskho soudu o ve nebo neve njakho
jinho muslima a s nejvt vnost upozornil na nevyhnutelnou souvislost mezi bezprvnou
exkomunikac muslima z lna islmsk ummy a jeho zabitm: Kdo jinho vcho prohls
nevcm, jakoby jej zabil.107 V jinm hadse stoj: Kdo prokleje vcho, jakoby jej zabil. Obvinit
vcho z nevry je rovno jeho zabit.108
104 Tj. muslimov v nejirm smyslu slova, tedy ti, kte se v modlitb obracej smrem kibly, tedy elem ke Ka'b.
105 Fejsalu t-tefrkati bejne l-islmi we z-zindika, 1/14-15.
106 Viz ABDULLH, Ndih Ibrhm. LI -ERF, 'Al Muhammed. 2002. Hurmetu l-ghulwi fi d-dni we tekfri lmuslimn. Khira: Mektebetu t-tursi l-islm. Peklad viz HAUI, Salih. 2009. Zabrana ekstremizma u vjeri. In
ALIBASI, Ahmet. 2009. Savremene muslimanske dileme pluralizam, ljudska prava, demokratija, pravda, dihad,
ekstremizam, terorizam. Sarajevo: CNS. Tato studie byla napsna i recenzovna nkdejmi pslunky egyptskho
radiklnho hnut al-Dem'atu l-islmjja, kte vystoupili proti tekfrovskm tendencm a extremismu nkterch
pslunk uritch souasnch islmskch hnut. O tomto jejich kroku vce viz AL-SAYYID, Mustapha Kamel. 2003.
The Other Face of the Islamist Movement. Carnegie Endowment for International Peace, publ. . 33.
107 Tento hads v celistvosti uvd at-Tirmiz v Sunenu, hads . 6236, na autoritu Sbita ibnu d-Dahhka a alAlbn jej oceuje jako sahh.
108 Tedy kdo nkoho neprvem obvin z nevry. Od 'Abdullha ibn Omara zaznamenal Muslim v Sahhu;

Prohlsit vcho za nevcho jen tak toti znamen jeho totln morln a nboenskou anihilaci.
Ten, kdo nkoho takto obvin a zostud, dopout se devastujc pomluvy danho jedince v och jeho
rodiny, rodu i nroda. Pokud jej bude jako nevcho oslovovat a jako s nevcm s nm nakldat, je
cel vc jet hor. Vystavuje sm sebe riziku, e se sm stane nevcm, jeliko pokud nkdo kiv
prohls nkoho nevcm, a dotyn nevcm nen, popr tm takov lovk vru takto
denotovanho. Paklie popr vru vcho, sm sebe usvduje z nevry.
Posel Bo prohlsil: Kdokoli nazve svho bratra nevcm, tento soud se zajist
obrac proti jednmu z tchto dvou. Pokud dotyn nebude v prvu, pad soud o neve na nj
samho.109
Imm an-Newew tento hads vysvtluje:
Tento hads nutno chpat v nkolika rovinch: 1. Je hrozbou kadmu, kdo sml, e je
dovoleno jinho muslima prohlsdit za nevcho. 2. Hch poniovn muslima a jeho kivho
obviovn z nevry se vrac na nho. 3. Toto je v um smyslu slova specifick vhruka
chridovcm, akoli tento nzor je slab. 4. Hads ukazuje, e tento in me vystit v nevru,
nebo konenm dsledkem kadho hchu je nevra a existuje obava, e kdokoli tak asto
in, me jako nevc skonit. 5. Oznaen za nevcho se vrac na toho, kdo nkoho jinho
takto bezprvn denotuje, protoe popel vru vcho, jako je on sm, m z nevry odsoudil
sm sebe, resp. nikdo jin ne nevc by neoznail vcho za nevcho.110
Podobn Huzejfa ibn Jemn vypovdl: Posel Bo pravil: To, eho se
ohledn vs bojm, je lovk, kter recituje Korn natolik, e je na nm vidt radost z nj, lovk,
kter se odv hvem islmu, ale potom se stane to, co Allh zamlel a on Korn opust, odhod ho
za zda a napadne avl svho souseda, obviujce ho, e je modlosluebnk. Zeptal jsem se: Posle
Bo, kdo z nich je modlosluebnkem spe? Obviujc, nebo obvinn? Obviujc, odpovdl
Prorok .111
Kiv obvinn z nevry je tkm hchem hranicm s nevrou samou, je tm hchem ne obvinn
z cizolostv. Nkte uenci volali po trestn takovho jednn a upozornili, e hrani s nevrou a
bezbonost.
'Aluddn al-Haskef, fakh hanefjskho mezhebu, k:
Kdo uraz nkoho jinho slovy bezvre, ten bude potrestn trestem dle uven soudu (arab.
ta'zr). Pokud v, e takto denotovan muslim je skuten nevc, mohlo se stt, e
tmto odpadl od vry. Pokud o tom nen pesvden, pak na zklad vyen tchto slov od vry
nikterak neodpad.112
A-ehrestn k:
Ibn 'bidn v dlech an-Nahr a az-Zehra k: Fetwa, kterou teba vybrat, je nsledujc:
Pokud tm zamlel dotynho jen urazit a nev, e dotyn je nevc, pak se na zklad
tohoto falenho obvinn sm nevcm nestv. Avak pokud opravdu v, e dotyn je
skuten nevc a proto ho podle toho oslovuje, me se sm stt na zklad tohoto
hads . 92; a al-Buchr v Sahhu, hads . 5640, od Sbita ibnu d-Dahhka.
109 Od 'Abdullha ibn Omara zaznamenali al-Buchr v Sahhu, hads . 5753; a Muslim v Sahhu, 60/154.
Toto je znn podle Muslima. Al-Buchrho verze uvd navc slova ... nebo hanebnkem ...
110 Viz erhu Sahhi Muslim, 2/50.
111 Zaznamenal Ab Ja'l v Musnedu; a al-Hajsem v Medme'u z-zewid, 5/228. Uvd jej i at-Tabern v al-Kebru a asSaghru, avak od Mu'za ibn Debel ve form delho merf' podn, v jeho etzci se ovem nachz
ehr ibn Chaweb, kter je spornm vypravem, jeho podn nkte odmtaj.
112 Viz ad-Durru l-muchtr f erhi t-Tenwri l-absr, 3/69.

pesvden nevcm, nebo vrou v to, e muslim je nevc, odhaluje svou nevru v
islm.113
Prohlenm muslima za nevcho jsou ohroeny zklady spravedlnosti, kter vyaduj, aby ten, kdo
obvin nkoho z nevry, k tomu byl sm kompetentn a aby se takto obvinn mohl njakm zpsobem
zkonnmi prostedky proti tomuto obvinn brnit a hjit. Soud o n ve nebo neve v ppadech,
kdy je namst, pat pouze do rukou uenc, kte, jakoto ddicov prorok, jedin mohou v tto vci
hovoit a vynet stanoviska.
Pokud se takov chovn roz mezi nevzdlanmi prostmi muslimy, otvraj se dokon brny zkzy
a rozkolu, odporujc smrnicm vzneen ar'y.
Pokud jsou njac muslimov na zklad svho hchu prohleni za nevc, i kdy v v tewhd,
ztrcej tm v och druhch nadji na pokn a npravu, proto o ni ani neusiluj a naopak v hchu jet
pitvrd.
Vrcholem opovlivho velehchu prohlaovn vcch za nevc je zabjen muslim a
ospravedlnn nsiln uzurpace jejich majetku. V takovm okamiku jsou polapna vechna prva.
Dochz k tomu tehdy, kdy se nkdo nech unst na vln tekfru, prohls vtinu muslim za
odpadlky od islmu, nebo dokonce za nevc, kte islm nikdy nepijali. Tmto druhem fanatizmu
extremista sm sebe oddl od zbytku ummy.
A prv toto se stalo historickm chridovcm v ran dob djin muslim. Dodrovali vnj pedpisy
vry, jako modlitba, pst a recitace Kornu, nejlpe ze vech, jene byli znieni zkaenost svho nitra,
svho srdce, nsledovnm pokivenho svtonzoru a pohledu na vru. ejtn jim jejich iny natolik
zkrlil, e je povaovali za dobr. Mysleli si, e krej po sprvn cest.
A-ehrestn napsal:
Vz, e se od vldce vcch 'Alho ibn Ab Tliba nejprve oddlili jeho
spolubojovnci z bitvy u Siffnu. Nejkrutj z nich byli al-A'as ibnu l-Kajs al-Kind, Mus'ir ibn
Muzekk at-Temm a Zejd ibn Husejn at-T. Pili k 'Almu a ekli: Oni ns vyzvaj ke
Knize Bo, ale ty ns vyzv k mei! 'Al odvtil: J vm, co stoj v Knize Bo. 'Al pak
pod ntlakem tchto chridovc pijal rozeen vyvstalho sporu. Chtl na mrov rozhovory
vypravit 'Abdullha ibn 'Abbse , ale chridovci to nepijali, protoe jej povaovali
za podjatho ve prospch 'Alho. 'Al proto poslal Ab Ms al-Aarho , aby mezi
nimi na zklad Kornu tento spor rozhodl. Vldce vcch s uzavenou dohodou spokojen
nebyl a z jeho tbora se oddlili chridovci a opustili ho. ekli mu: Jak jsi mohl dopustit, aby
rozsuzovali lid? Nechceme soud lid, chceme soud Knihy Bo! Shromdili se u ky anNehrewn.
Z chridovc vzniklo mnostv dalch zbloudilch sekt. (...) Vechny maj spolen: 1)
neuznvn chalfy Osmna, co povauj za nejvt druh svho uctvn, 2) prohlaovn
nejvznamnjch sahb za nevc, a 3) vru v povinnost vzpoury proti chalfovi, jakmile
nekon podle Sunny.114
Ibn Sa'd o sektch od an-Nehrewnu pe:
Po vem tom, co se stalo mezi 'Alm a Mu'wjou na Siffnu v msci saferu 37.
roku po hide, se 'Al vrtil do Kfy a tehdy jeho ady opustili chridovci, utboiv se v
113 Viz al-Milelu we n-nihal, 1/114-115.
114 Viz op. cit. 1/114-115.

mst zvanm al-Harra, proe byli nazvni harrjja. 'Al k nim poslal 'Abdullha ibn 'Abbse
, aby s nimi vyjednval a pesvdil je o jejich omylu, nae se vt st z nich
navrtila a zbytek zstal pi svch starch nzorech. Ti se pesthovali do msta an-Nehrewn. Z
tohoto msta napadali pocestn a zabili tak 'Abdullha ibn Chabbba ibnu l-Arett. Proto s nimi
'Al vythl u an-Nehrewnu do boje a tam je tak nahlavu porazil. Tak se stalo 38. roku hidry.
Pot se 'Al vrtil do Kfy, ale chridovci pro nj zstali trvalou hrozbou, dokud i jej samho
nezabili.115
Pi uvaovn o sektch a hereticch tohoto druhu a jejich hnosti vynik prozravost, s jakou na
jejich budouc zloiny upozornil Bo Posel v hadsu od Dbira ibn 'Abdullha
. Kdy jednou rozdloval vlenou koist z jedn bitvy, piel za nm jaksi mu a napomenul ho:
Muhammede, rozdluj spravedliv! Posel Bo odvtil: Bda tob, kdo by ml bt
spravedliv, pokud j nebudu!? Omar ibnu l-Chattb prohlsil: Pus m, a ho zabiju!
Ale Prorok ho odvrtil: Ne, nechej ho na pokoji. On bude mt stoupence, kte se
oddaj nboenstv, ale budou jm jenom prochzet, ani by ono na nich zanechalo vbec njak
stopy, tak jako nezstvaj stopy na stele, kter prolet ulovenm zvetem!116
Sad ibn Mlik tj. Ibn Ab Wekks slyel Posla Boho pedpovdt o Zu s-Seddm,
jednom z tchto sekt: ejtn z hory, kterho pivede lovk z Bedily jmnem al-Ahes nebo Ibnu
l-Ahes, bude symbolem nsilnickho lidu.117 Se'ad t ekl o 'Alm: Uen z rodiny Muhammeda
a ie bint Ab Bekr o nich vdli a proto se 'ie tzali, kdo jsou oni
stoupenci Zu s-Sedho, proklet jazykem Boho Posla , kter neuml ani st, ani
pst.118
Chridovci verejka i tekfrovci dneka pln odpovdaj Prorokovu popisu: Budou nechvat
modlosluebnky napokoji a zabjet budou nsledovnky islmu,119 budou recitovat Korn, avak
Korn nedoshne hloub, neli k jejich klnm kostem (tj. nepronikne do srdce),120 popisujce jejich
extrmn nboesk zpal: vy budete vae modlitby oproti jejich modlitbm povaovat za
nedostaten, budete svj pst oproti jejich pstu povaovat za nedostaten a sv zbon iny za
nedostaten oproti jejich zbonm inm.121
Pravdu dl Posel Bo a toto dosvdujeme i dnes.
Tot, co se stalo chridovcm kdysi, dnes postihlo jejich nsledovnky, sekty, kter pehnj v
tekfru lid mrtvch i ivch122 a volaj po oputn zbytku ummy, po izolaci, kterou nazvaj hidrou.
Pro n je kad hnk, kter v hchu zstv, nevcm. Nevcmi jsou pro n vldy i jejich
115 Viz at-Tabekt, 1/51.
116 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 2496. V podobnch verzch jej uvd i al-Buchr v Sahhu, hads . 3610; Ab
Dawd od Anase ibn Mlika a Ab Sa'da al-Chudrho v Sunenu, hads . 4767; Ibn Mda v Sunenu,
hads . 172 jako sahh, Ibn Derd v al-Muntek, podn . 1055. V jinch podnch stoj: Z potomk tohoto lovka
vzejdou ti, kte budou opoutt vru tak, jak kop prochz svm clem. Prvn z nich je Zu l-Chuwejsira a posledn Zu
s-Sed.
117 Zaznamenal al-Hajsem v Medmeu z-zewid, hads . 10438. Al-Hajsem dle k: Tento hads zaznamenal i Ibn
Ab Jal a Ahmed ve zkrcen verzi a tak al-Bezzr. Jeho vypravi jsou spolehliv.
118 Zaznamenal al-Hajsem v Medme'u z-zewid, hads . 10449. V druh verzi je pmo eeno, e se jedn o frakci od anNehrewnu. Tak uvd dv podn, kter zaznamenal at-Tabern Dmi'u l-awsat, vypravi jednoho z nich jsou
spolehliv.
119 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5638.
120 Zaznamenal ho Ibn Derr at-Taber od Ab Sa'da al-Chudrho , viz Fethu l-Br, 12/302.
121 Hads viz Hurmetu l-ghulwi ...
122 Viz a-tib v al-I'tism, 2/173.

poddan, uenci i prost lid, vichni, kte odporuj jejich nzorm, dokonce i ti, kte jim neodporuj,
nebo s nimi dokonce souhlas, ale nepipojili se k nim. Kdo jim psah vrnost, ale pak je kvli
nemu opust, se dle nich stv odpadlkem od vry, kterho je dovoleno zabt.
Souasn podoba tekfrovsk mylenky se zrodila v edestch letech v nejtch egyptskch
vznicch, kde byli ukrutnm zpsobem mueni nkte stoupenci hnut Muslimsk bratrstvo. Vzniklo
jako celkem logick odpov s pihldnutm na zuboen fyzick a psychick stav tchto politickch
vz, kte si kladli otzky, pro je s nimi takto krut zachzeno. Odpovdali sami sob, e se
nedopustili jinho hchu, ne e vili v Allha jako svho Pna, v Korn jakoto svou stavu a v islm
jakoto svou ivotn cestu. Tzali se sami sebe, jsou-li jejich trznitel jet vbec muslimy a dospli k
nzoru, e nikoli, kdy slyeli a vidli, jak se jejich vznitel rouhaj proti Allhu a urej vru. Chtli
alespo slovn doshnout vtzstv nad tmi, kte je po vech stranch zlikvidovali. Pot jim vyvstala
na mysl tet otzka, jsou-li vcmi i ti, kte jim porouej a vldnou a opt, bez dlouhho vhn
usoudili, e nikoli. Pot vyvstala otzka, m je nrod, kter takov vldce poslouch a nsleduje.
Odpov pak ji byla nasnad. Masy prostch lid, kte takov neve aplauduj, se v jejich och staly
nevcmi tak, protoe kdo je spokojen s nevrou, je sm nevc.
Nsledkem tto pokiven optiky a subjektivn logiky vznikla ve spolenosti hnut prohlaujc jin
muslimy za nevc na zklad jejich hchu, nebo jejich jinho nzoru, sporu dokonce i v druhoadch
nboenskch otzkch, nebo na zklad ist politickch neshod. Tato hnut se asto tt, tp a
rozpadaj, protoe se mnohdy obviuj z nevry navzjem a nejsou schopna udret jednotu. Tuto historii
jsme uvedli jedin proto, abychom pochopili princip, jakm mylenka tekfru zhoubn nahlodv
muslimskou spolenost i bezpenost svta jako celku.
Vdy je teba mt na pamti Bo slova:


Vy, kte vte! Bute pm ped Bohem a bute svdky spravedlivmi. Nech nenvist k lidu
nevcch vs neuvede do hchu tm, e budete nespravedliv. Bute spravedliv - a to je ble k
bohabojnosti - a bojte se Boha, nebo Bh je dobe zpraven o vem, co dlte. (Mida: 8)
Bohuel podmnky egyptskch lgr byly tak katastrofln, e jen ty nejsilnj a nejtrplivj
osobnosti zstaly pi smyslech a tomuto veri porozumly tak, jak vyaduje. Mnoho jinch v jeho
pohledu selhalo a v tom, e sv trznitele oznaili za nevc, nalezli satisfakci, ulehen svch muk a
utien sv touhy po nedosaiteln pomst.
Souasn fanatici, jejich iny ds cel svt, jsou tedy jen vsledkem smrteln kombinace nebezpen
ideologie zvulgarizovanho pojet tekfru a jet zhoubnjho bezprv, katalyzujcho jejich bsnn.
Ibn Tejmjja komentuje ve uveden ver ze sry al-Mida takto:
Je znmo, e pokud chceme hovoit o jinch lidech, mimo sahba , o lidech
jako jsou vladai, rozlin co do stupn sv moci, nebo uenci, rozlin co do stupn sv znalosti
a zbonosti, sv slova musme zakldat na znalosti (arab. ' ilm) a spravedlnosti (arab.
'adl), nikterak na neznalosti (arab. dehl) a nespravedlivosti i kivd (arab. zulm).
Spravedlivost je pikzna kadmu jedinci v kad situaci, zatmco nespravedlnost je
zakzna, zcela a vdy, nen dovolena v dn situaci. () Uveden ver je zjeven kvli jejich
odporu vi nevcm neptelm, kter je jako takov uzkonn a pikzn od Allha. Pokud
odpor a nenvist uzkonn Allhem nesm lovka svst k nespravedlivosti a kivd vi tomu,
koho nenvid, co potom teprve nenvist vi muslimovi, kter vznikla dky njakch
nejasnch vklad (arab. tewl) a pochybnosti (arab. ubha), nebo kvli tubm a

poryvm vlastnho j? V takov situaci je jet vce namst nedopustit se kivdy, respektive bt
vi kadmu spravedlivmi.123
Vzneen Allh prav:

A a ji na cokoliv mte rzn nzory, rozsouzen toho pat Bohu. (r:10)
Zneuvn otzky nboenskho extremizmu
Nae pojednn o pehnn ve ve by nebylo pln, pokud bychom se nezmnili o jedn jeho velmi
nepjemn protireakci, j je jev nktermi oznaovan jako muslimsk deftizmus a tak progrese
nejrznjch forem komplex mncennosti vi svtonzorm, etickm hodnotm, spoleenskmu a
prvnmu podku, kter muslimm v souasnosti vnucuj kultury euro-atlantickho prostoru.
O nositelch podobnch (svto)nzor Korn stanovuje:

Rci: Mm vs zpravit o tch, kdo nejvt ztrtu ve skutcch svch utrpli, o tch, jich sil v
ivot pozemskm zbloudilo, a se domnvaj, e dobr inili? (Kehf: 103-104)
Mnoz muslimov do tto lky padaj jako mouchy do pavuiny a automaticky se stav do
znevhodnn pozice, pistupuj na hru, ve kter se na islm pohl prizmatem zpadnho systmu
hodnot a materialistickho pohledu na ivot, dky nmu jsou nkter prvky islmu vnmny jako zlo,
a tomu tak ve skutenosti bt nemus a ani nen.
Vzneen Allh pravil:

... a uslyte od tch, jim dostalo se Psma ped vmi, i od modlosluebnk mnoho zlho.
Budete-li vak trpliv a bohabojn, shledte, e to pat k podstat vc. (li 'Imrn:186)
Dvodem tohoto fenomnu je, e vznamn st muslim v dsledku mnoha desetilet zpadn pevahy
v ekonomice, vd, technice, kultue i medich pijala za sv, e absolutn mtko lidskch hodnot a
civilizanch statk neuruje Korn a Sunna, ale jasn definovan, omezen skupina nemuslim.
Dky tomu jsou tito muslimov nesv, kdykoli pijde e na kontroverzn zakzan tmata, kter
zpadn mysl drd, pokouej se tyto otzky marginalizovat a minimalizovat jejich dopad na
spoleensk dn.
To je ovem velmi velk chyba, nebo islm nebyl sesln, aby se za kadou cenu na slu pizpsobil
nynj americk, nebo zpadoevropsk percepci reality.
Islm je univerzln a vn, pln a komplexn cesta it, nepodlhajc dobov a asov promnlivm
hodnotovm systmm, modelm spoleenskch vztah a filozofickch doktrn.
Korn varuje:


Uposlechne-li vtinu tch, kdo na zemi ij, pak t svedou z cesty Bo, vdy oni nsleduj jen
domnnky sv a pouze pedpokldaj. (An'm:116)
123 Viz Minhdu s-sunna, 5/126.

Na pkladu ty ji tradin konfliktnch tmat vidno, kolik vc zle jen na hlu pohledu, piem
vdy je teba zvit i druhou stranu mince:
1. Mnohoenstv. Kad znalej zpadn odprce islmu v, e ar'a dovoluje muslimskm
mum mt jednu, dv, ti nebo tyi manelky. Vceetn manelstv tedy nen pkazem, ale
monost, s danmi pravidly a omezenmi. Pro by vak, hovome ist hypoteticky, nemla
bt problmem teba prv monogamie, kterou Zpad zddil od antickch civilizac a kter nen
v djinch zdaleka tak astm jevem jako polygamie? Pro mus bt takov manelstv
problmem i v situaci, kdy jsou s nm vechny zastnn strany spokojeny? Jen proto, e
odporuje zpadn civilizan zkuenosti? Navc ve skutenm ivot kadodenn dochz k
poruovn tohoto dvnho tabu ze strany Zpaan samotnch. Tmto nechceme popouzet
proti souasn legislativ R, kter podobn jednn kriminalizuje a kterou jsme na zklad
uzavench dohod povinni respektovat.
2. Ozbrojen dihd. Je nebo nen islm nboenstvm mru, kdy samo slovo islm je v arabtin
odvozeno od tho slovnho zkladu, jako slovo mr? Do rozlehlch st jihovchodn Asie a
subsaharsk Afriky islm pronikl obchodem a misijn cestou. To je fakt. Ale islm rovn zn
vlku a vlen. Do severn Afriky i rnu piel vojenskou cestou. I to je pravda. Islm je
pedevm celistv systm ivota a obsahuje i ozbrojenou komponentu, na obranu a prosazen
svho podku a svho msta pod sluncem, tak jako vechny ostatn konkurenn mylenkov
systmy. Lidsk historie jednodue nezn dn hnut, kter by se absolutn zkalo vekerho
nsil a zrove vydrelo dle ne nkolik mlo let. To je tvrd realita, na n nen nic
zvltnho, ani odsouzenhodnho, pokud ovem nejste muslimov a nesoud vs Zpad. Navc
ozbrojen dihd neznamen boj pro boj sm, je to clen snaha brnit a prosadit hodnoty
islmu proti tyranii a tlaku, obrana sebe, svch hodnot a svch spojenc, stejn jako
kterchkoli jinch ukivdnch a tranch lid, teba i takto, pokud selou vechny ostatn
mrov prostedky. Pokud tedy Zpad kritizuje islm kvli bojovn, obvm se, e se slon
vysmv myi za jej dlouh nos.
3. Trestn prvo. Tak, jako mnoz zpadn kritici odsuzuj tresty stnnm, kamenovnm a seknm
rukou, kter je soust Boho Zkona, muslimov odsuzuj vrady nevinnch, dlovn drog,
cizolostv a krdee. O tom, e na Zpad dolo k naprost degradaci spoleenskho odsudku
zloinnosti, devalvaci morlnch hodnot, podceovn zvanosti kriminality a pikldn
vtch prv pachatelm, ne jejich obtem, se ml. Na celou vc lze pohlet i tak, e v islmu
m ivot obti vt hodnotu, ne pr rok v kriminle, kter si vrah za svj in vyslou a kter
strv v cele vybaven satelitnm televizorem a potaem. Tmto nekme, e muslimov maj
praktikovat stanoven tresty v zpadnch zemch a ignorovat tamn legislativu.
4. Postaven eny. V neposledn ad Zpad stra otzka en, kterou je pmo posedl. Na zklad
pedkldan kritiky islmu Zpad zejm vid svobodu eny zejmna v me nahoty, kterou
ukazuje, zmn jej spoleensk funkce potlaenm jej pirozen lohy matky, ztrt mravn
istoty a cudnosti. To jsou ovem vci, kter nelze ani pi nejlep vli oznait za pozitivn.
Psnika o nucen zahalovanch ench a o tom, e ena nen emancipovanou, dokud
nepipomn kus masa ve vloze u eznka a zrove nen i spnou provozn editelkou
jadern elektrrny, je ji ohran a nadbyten. Mtkem spoleensk hodnoty eny nen ani
ve jejho platu ani objem slin, kter doke vypudit ze slinch lz pihlejcch mu.
Propaganda medi o inech nkterch omezenc teba v Pkistnu nebo Somlsku je stejn
zcestn, jako snaha posuzovat kesansk Zpad podle chovn sexulnch predtor teba v
Nizozemsku nebo USA. Muslimky si nakonec o svm ivot stejn rozhodnou samy a
nepotebuj pokryteckou starostlivost jinch.

Jednm z velkch problm souasnho svta je dle krize autorit, pedstavovanch rodii, uiteli, nebo
nboenskmi uenci. Ve se stalo relativnm a spornm. I u muslim samch je stle astjm jevem
pehodnocovn a vdom pokivovn tch otzek islmsk doktrny i praxe, kter bhem trncti
stolet pebohat historie islmsk mysli nikdy pehodnocovny nebyly.
Islm se tak pod vlivem protiislmsk propagandy stle astji redukuje jen na povrchn chpan obad
a uctvn, podobn jako v ppad katolicismu nebo hlavnch protestantskch denominac na Zpad,
kde jsou skoro jedinou znmkou ptomnosti kesanstv ve spoleenskm dn spory o crkevn
majetek a jeho vlastnictv.
Zamysleme se tak nad tm, kter otzky islmu jsou na Zpad pedmtem veobecnho pranovn,
kter tm nikoli a pro.
Nap. nikdo nebrn muslimovi, aby se modlil, modl-li se v uzavenm prostoru, kter nenaruuje
architektonick rz okol.
Nikdo muslimovi nezakazuje, aby se postil, pokud pst negativn neovlivuje jeho pracovn
vkonnost.
Nikdo tak nebrn muslimovi v placen zektu a v dobroinnosti, dokud tm nen ohroovn zpadn
status quo.
Hadd je pro svtovou veejnost pli exotick vzdlenost a u mnohch muslim poklesl na rove
odkrtnut si povinnosti, kter jet zbyla, nebo pouhho vletu. O haddi jako o nejvtm lidskm
setkn planety se nijak nehovo. dn veejn initel muslimskch zem u Ka'by nepodepisuj
dohody o vzjemnm spojenectv a spoluprci mezi svmi stty.
Problmem nen ani bezrokov finannictv, protoe i zpadn ekonomit experti stle vce uznvaj,
e me fungovat a pinet velmi vznamn zisky, proe je vtno, nebo alespo trpno.
Terem veejnho pranovn islmu je ale naopak hidb en, nebo noen plnovousu u mu. To
proto, e se jedn o snadno identifikovateln symboly, dle kterch lze rozliit, e dotyn ct islmsk
hodnoty.
Terem veejnho pranovn jsou i pravidla vivy muslim a jejich prvo nejst potraviny s pms
vepovho nebo alkoholu, ppadn jst jen to maso, kter je poraeno shodn zpsobu, kter vyaduje
ar'a. Muslimov, kte o nco takovho usiluj, jsou podezvni z extremizmu a neochoty k
bezproblmovmu souit ve spolenosti, kter sama takka zapomla na dietetick zsady, kladen
nboenstvmi, kter historicky vyznvala a na kter se odvolv ve snaze mobilizovat proti
muslimm.
Terem veejnho pranovn islmu je jeho systm mravnch hodnot, nekompromisn odporujc
nemorlnosti a potrajc mravn rozvrat. Islmsk apel na cudnost a stdmost je vysmvn a
zostuzovn jako omezujc a zptenick. Modern a in je naopak nestydatost a nestoudnost,
mimomanelsk vztahy, podvody, li, falen obvinn, korupce, hazard, drogy a alkohol. Islm je
pedmtem toku protoe nejene takovmu vidn modernity odporuje, ale navc je schopen nabdnout
ivotaschopnj alternativu hedonistickmu ivotnmu stylu dneka.
Terem veejnho pranovn jsou ad hominem uenci a iitel islmsk osvty, protoe dr kle od
tohoto alternativnho spoleenskho podku. Proto bvaj oznaovni za radikly a extremisty a
likvidovni spoleensky, profesn, osobn a v nejhorm ppad i fyzicky.
Tmto pohledem na islm se vytv tlak konformity, nutc nakonec i samotn muslimy, aby se za svou
vru podvdom stydli a stavli se rezervovan vi tm, kte ji praktikuj veejn, prosazuj jej

hodnoty a brn ji.

Za muslimy pak vystupuj lid, kte jsou znmi nedodrovnm zkladnch povinnost, nebo
poruovnm zkladnch zkaz a prv tito jsou prezentovni jako tzv. umrnn muslimov. Zpadn
percepce reality (a tedy i islmu) tmto pejm svrchovan prvo rozhodovat o tom, kdo v islmu
pehn a kdo ho praktikuje umen tak, jak se praktikovat m. Toto prvo ale nle jen Kornu a
Sunn.
Je ale normln, aby o hidbu hovoil nkdo, kdo ho sm nenos? Bylo by normln, kdyby o
dodrovn pravidel silninho provozu hovoil nkdo, komu prv sebrali idik?
stup nboenstv, v naem ppad islmu, v politice, ekonomii, vzdlvacm systmu a spolenosti
veobecn m za nsledek pd morlnch hodnot. Mediln, filmov a hudebn propagace absolutn a
neomezen svobody a povolenosti veho jen dle rozruuje morln normy a pirozen autority.
Hmatatelnm pkladem tohoto jevu je na Zpad zmna vnmn homosexuality, kter probhla od
padestch let dodnes.
Elity muslim, pedevm pak jejich uenci, jsou tmi, kdo mohou tento proces zvrtit. Jejich psoben
vak nutno pomovat Kornem a Sunnou. Profese islmskho aktivisty, ejcha, 'lima, uence apod. je
vce mis, ne zamstnnm. Pokud budou postupovat podle Kornu a Sunny, jejich sil pinese
ken plody. Pokud bude jimi prezentovan obraz islmu neautentick, nsiln roubovan na
modernitu, nebo naopak tvrdohlav modernitu poprajc a odmtav, i redukcionistick a plytk, k
dn nprav dojt neme.
Narovinu, kompromis islmskch princip s prostedm morlnho rozvratu nen mon, je neplodn a
niemu nepomh, o jasnch vcech nelze vst disputace nebo dohody jen proto, e se ctme bt
zahnn do kouta.
Je teba dsledn nsledovat autentick uen islmu vymezen Kornem, Sunnou a prax selef,
rozvjen staletmi interpretativn tradice islmsk mysli v dlech z oblasti 'akdy, hadsu, tefsru nebo
fikhu. A je nutno se pestat odvolvat na velijak modern a cizorod pstupy, kter ani pi nejvt
vli nelze vmstnat do nzorovho spektra relevantnch pohled.
Vzneen Allh pravil:

Poehnn budi ten, jen seslal spsn zjeven sluebnku Svmu, aby lidstvu varovatelem byl
(Furkn:1)

Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em jsou
ve sporu. Potom nenaleznou v duch svch pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrob se plnm
podrobenm. (Nis:65)
A 'Abdullh ibn 'Amru ibnu l-s slyel Boho Posla ci:
.
Nikdo z vs nebude opravdovm vcm, dokud sv touhy zcela nepodd tomu, s m jsem
piel.124
124 Zaznamenal Chatb al-Baghdd v at-Trchu, podn . 41369; al-Beghw v erhu s-Sunna, str. 104; Ibn Ab 'sim v
Kitbu s-Sunna, str. 15; ad-Dejlem ve Firdewsu, podn . 7791. Uvd jej i an-Newew ve svm proslulm Arba'nu,

Prosme Vemohoucho Allha, aby ns uinil umenmi nsledovnky pravdy a uchrnil ns ped
zlem nedbalosti i zlem pehnn v nboenstv. mn.

jako hads . 41.