Předpisy Ohledně Porážení Zvířat

PEDPISY OHLEDN POREN ZVAT
Ve vech nboenstvch existuj alimentrn pedpisy, tedy takov, je se

specificky vztahuj na potravu svch vyznava. Jejich dodrovn je pak
charakteristickou a na prvn pohled velmi vraznou soust nboensk identity.
Nejinak tomu je v ppad muslim.
Islm jasn rozdluje potraviny na povolen a zakzan pro konzumaci. Ohledn
masa a stravovn existuj nedvojsmysln pokyny ji v samm Kornu a Sunn.
Obstarvn si masa tedy nen jen prostm inem zvyku (arab.
d), ale
inem spadajcm v kategorii uctvn (arab. tebbud), jen se nevyhnuteln
mus dit ustanovenmi nboenskch text. Na dleitost tto strnky vci
ukazuje sahh hads na autoritu Ibn Omara, kde Posel Bo
prav: Kdo se modl, jako se modlme my, kdo se obrac elem k na
kible a j to, co porme my, pak tento je muslim a m prvo ztity
Allha a Boho Posla, proto Allha ve vci Jeho ztity nepodceujte!1
Zde je tedy pojdn zvltnm zpsobem zajitnho masa jmenovno jako
charakteristika, na zklad kter je rozpoznn muslim od nemuslima. Ibn Hader
vysvtluje: Hads ukazuje, e lid jsou posuzovni podle svch vnjch in,
tedy pokud kdokoli napluje vnj pedpisy islmskch ritul, na toho se
vztahuj vechna pravidla ochrany, dokud neuin nco, co se protiv ve. 2 AlBejhek o tomto uvd konsensus.3
Vzneen Allh v souvislosti s masem a pokrmy prav:

Vy, kte vte, jezte z vtench pokrm, je jsme vm utdili, a

dkujte Bohu, jste-li Jeho sluebnky! Bh zakzal vm jedin zdechliny,
krev, vepov maso a to, co bylo zasvceno nkomu jinmu ne Bohu.
Kdo vak byl donucen jsti toto, ani po tom touil nebo pestupnkem
byl, na tom nebude hchu, vdy Bh je odpoutjc, slitovn. (Bekara:
172-173)
1 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 384. Podle verze, zaznamenan alBuchrm v Sahhu na autoritu Anase ibn Mlika Posel Bo
pravil: Bylo mi pikzno bojovat proti lidem, dokud neeknou: Nen
bostva krom Allha. Pokud toto eknou, budou se modlit tak, jak se
modlme my, elem ke Kab, pokud budou poret tak, jak porme
my, pak jsou jejich krev a majetek pro ns nedotknuteln, leda podle
prva. Na tchto podmnkch ztity se shoduj al-Buchr i Muslim.
2 Viz Fethu l-Br, 1/197.
3 Viz Sunen, 9/192 a 285;

A jsou vm zakzny zdechliny, krev, vepov maso a to, co bylo
zasvceno jinmu ne Bohu, dle zvata zardouen i zabit derem,
pdem i bodnutm rohu nebo zakousnut divokou zv - krom tch,
je jste oistili - a dle to, co bylo podezno na kamenech vztyench.
Je vm t zakzno losovn pomoc p, a to je hanebnost! A dnes
jsou ti, kdo neuvili, zoufal z nboenstv vaeho, proto se jich
nebojte, nbr bojte se Mne! Dnenho dne jsem pro vs dovril vae
nboenstv a naplnil nad vmi Sv dobrodin a zlbilo se mi dt vm
islm jako nboenstv. A kdo je donucen to pojdat bhem hladomoru,
nemaje myslu heit... vdy Bh je odpoutjc, slitovn.(Mida:3) alKurtb vysvtluje syntagmu ill m zekejtum, krom toho, co jste
oistili jako krom toho, co jste podle pedpis porazili. 4
Tento pedpisov zpsob oitn masa ped konzumac se nkdy oznauje jako
tezkjja, je v jazyce odvozena od koene s konotac piveden k celistvosti,
dokonalosti,5 vztahuje se nkdy k istot, oitn, zbaven se neistho nebo k
pronikavmu svtlu i vni. Jde tedy o oitn masa rituln stanovenm
zpsobem ped vlastn konzumac.6 Podle al-Kurtbho je tmto pedpisovm
zpsobem oitn masa pouze: a) zebh, tedy rituln porka pettm karotid,
nebo b) nahr rituln porka pettm tepen na rozhran krku a hrudi u
velbloud, i c) smrtc rna pro zve, kter je mimo dosah a kontrolu
porejcho, nap. pi lovu stelnou zbran apod. 7 Tento zpsob mono pout jak
u lovn zve, tak u zabhnutho dobytka. 8 V tomto ppad hovome i o
zektu9 idtirrjja, tj. oitn pro konzumaci donucenm okolnostmi,
oproti prvnm dvma zpsobm, oznaovanm jako zektu ichtijrjja
oitn pro konzumaci vlastnm rozhodnutm Vdy jde tedy o zkonem
4 Viz Tefsr al-Kurtub, 6/51

5 Viz Lisnu l-Arab, 14/288.
6 Viz Lisnu l-Arab, 18/313; al-Kmsu l-muht, 4/330; Tefsr al-Kurtub, 6/53.
Tot uvd al-Mwerd v an-Nihjetu f gharbi l-hads, 2/164.
7 Viz Tefsr al-Kurtub, 6/52-53.
8 Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewrida, str. 11.
9 Vyslovovan s mezizubnm na zatku, jako th v anglickm uritm lenu the.
Tento pojem nem nic spolenho s povinnm milodarem, resp. nboenskou
zekt.
dan
vymezen akt umoujc zve usmrtit tak, aby jeho maso bylo povoleno (arab.
hall) konzumovat.10
Podmnkou postupu oitn je, e mus bt provedeno na zveti, kter je

dovoleno konzumovat, tedy ne nap. vep, domc osel, pes a jin elmy i drav
ptci apod. Dkazem jsou hadsy zakazujc konzumaci oslho masa, by bylo
zaznuto pedpisov. Posel Bo ekl jedlkm oslho masa:
Pestate je jst, nebo je neist.11 Podobn narazil Prorok
v den Chajbaru na kotle, kde se vailo osl maso. Zeptal se: Na co jsou?
Na osl maso, odpovdli mu. Posel Bo pravil: Vysypte
obsah tchto hrnc a hrnce rozbijte! Kdosi pravil: Nemli bychom obsah
vysypat a hrnce umt? Posel Bo odpovdl: Ano, tak to mete udlat
tak.12 Ibn Kajjm vysvtluje: Z toho je jasn, e maso v principu zakzanho
zvete nemono oistit sprvnou porkou.13 Obecnm pravidlem stanovujcm,
zda njak zve je, i nen samo o sob neisto a zakzno, je jeho povolenost a
istota, dokud se neproke opak.14 Dkazem jsou vere:

A ptaj se t, co je jim tedy dovoleno. Rci: Jsou vm dovoleny vten
pokrmy (Mida: 4)

Co je s vmi, e nepojdte z toho, nad m bylo proneseno jmno Bo,
kdy vm Bh ji srozumiteln objasnil ve, co je vm zakzno
(An'm:119)

Rci: Nenalzm v tom, co bylo mi vnuknuto, jin zkaz pro toho, kdo j,
ne zkaz mriny nebo krve prolit i vepovho masa, nebo to je
10 USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal
slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 27.
11 Zaznamenv v rznch verzch al-Buchr v Sahhu, hadsy . 4198 a 5528;
Muslim v Sahhu, hads . 1940. Al-Albn jej dokld jako sahh v Sahhu Suneni
n-Nes, hadsy . 69 a 4351; v Sahhu Suneni Ibni Mda, hads . 2606; a v Irw
u l-ghall, 8/137.
12 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 2477. Viz t Sahhu Suneni Ibni
Mda, hads . 2588.
13 Viz Tehzbu Muchtasari Suneni Ab Dawd, 5/321.
14 Viz Duraru l-Hukkmi erhu ghurari l-ahkm, 2/344.
neist
hanebn,
dle
to,
co
bylo
zasvceno
jinmu
ne
Bohu. (An'm:145)
Povolen je tedy ve ist a dobr a zakzno ve pinav a patn, jak Allh
popisuje Proroka :

kter jim pikazuje vhodn a zakazuje zavrenhodn, kter jim dovoluje
pokrmy vten a zakazuje jim kodliv (A'rf:157) Mtkem toho, co je
dobr a ist a toho, co je patn a pinav je obyej Arab, zejmna tch z
Hidzu, v dob sesln Kornu. Ve, co mli rdi, je povoleno, krom toho, co
jasn zakzala ar'a. Zve, kter v hidzu nebylo, se pipodobuje tomu, co
tam ilo a pokud ho nelze k niemu pipodobnit, pak plat, e je povoleno. 15
Dle vzpomnan kategorie nepoivatelnho masa, prvn tzv. mriny (arab.

mejjita), kter jmenuje 3. ver sry al-Mida se podle Ibn Kesra vztahuj i na
zvata, kter nebyla takto zabita mysln. 16 Pochybnost ohledn zpsobu
usmrcen je eena ve prospch zkazu, dkazem je vyprvn Adho ibn Htima,
jen se ptal Posla Boho na lovek zasaen pem, kter
najde ve vod, nae se mu dostalo odpovdi: Pokud ho najde potopen ve
vod, radji nejez, protoe nev, zda jej zabila voda, nebo tvj p.17
Z uvedench ver a hads jasn vyplv, e nelze pojst maso, kter nebylo
pedpisov poraeno. Ibn Redeb k: Co se te masa, to je v zkladu zakzno
a stv se dovolenm jen pot, co vme, e zve bylo zaznuto iv. 18 V tomto
ohledu z obecnho pravidla ve je povoleno, dokud se neproke zkaz pro
maso plat zvltn vjimka, tkajc se jet pohlavnho styku, jak uvd anNewew a al-Chattb s nm v tom souhlas.19 Tj. mus existovat dkaz, e maso je
povoleno.
Veker maso, kter nebylo zabito tmito pedepsanmi zpsoby, spad
z hlediska are do kategorie mriny. Vjimka plat pouze u ryb, dar moe a
saranat, na zklad Ibn Omarova vyprvn od Boho Proroka
: Byly vm povoleny dv mriny a dv krve. Co se te mrin, to jsou
15 Kifjetu l-achjr, 2/436; Mudemu l-Fikhi l-hanbel, 2/654; al-Mughn, 8/585; a
Hijetu Ibni bidn, 6/305.
16 Tefsr ibn Kesr, k veri 5:3.
17 Zaznamenal Muslim v Sahhu, Kitbu s-sajd, jeho dal vysvtlen viz Tekmletu
Fethi l-Mulhim, 3/394.
18 Al-Dmi, str. 88.
ryby a saranata, co se krv te, to jsou jtra a slezina.20 O potrav

z moe Allh prav:

Je vm dovoleno lovit v moi a mt z toho jdlo k uitku vm i pocestnm
(Mida:96) Ibn Abbs o plodech moe k: lovek z moe je cokoli, co tam
ulovte a jeho potrava je cokoli, co vm z nj pinesou, co dokld slovy Proroka
: Jeho voda je ist a mriny z nj jsou ist,21 podle jin
verze: Ve z moe je povaovno za poraen.22 Podle hadsu v obou
sbrkch Sahh Prorok pojedl z masa na beh vyvrenho
vorvan, podle al-Bejhekho verze se dokonce nlezc masa otzal: Zbylo vm
jet nco?23
zebh) se tkaj (1) toho, kdo por, (2)
Podmnky sprvn porky (arab.

vzpomenut jmna Boho a (3) zpsobu, jakm je porka provedena:
1. Poraen muslimem nebo idem i kesanem, tedy stoupencem tzv.
nboenstv Knihy. Korn, Sunna i idm ukazuj na fakt, e konzumace
masa poraenho tmito osobami za pedpokladu, e budou dodreny
veker dal nezbytnosti porky, je povolena. 24 V tomto bod uruje alAlbn obecn pravidlo: Je zakzno pojdat maso od id a kesan
tomu, kdo je pesvden, e jej neporej islmskm zpsobem. 25 Jin
obecn pravidlo tradovan az-Zuhrm od Alho zakazuje konzumaci masa
lid knihy, kter je vslovn zasvceno jinmu, ne Bohu. 26
20 Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 3305.

21 Zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, hads . 83; at-Tirmz jako sahh v Sunenu,
hads . 69; a Ahmed v Musnedu 16/300. Jako sahh jej uvd Ibn Chuzajma a Ibn
Hibbn. Ahmed kir jej ocenil jako sahh v Umdetu t-Tefsr, 1/624 a al-Albn
v Silsiletu s-Sahha, hads . 480 a v Irwu l-ghall, 1/42 a 9/149.
22 Zaznamenv Ahmed, Ab Dawd, Ibn Mda a Ibn Hibbn jako sahh podle
podmnek al-Buchrho a Muslima, viz Fethu l-Br, 9/531 a Irwu l-ghall, 8/142.
Podobn se traduje od Ab Bekra.
23 Uvd jej jako sahh al-Albn v Sahhu Suneni n-Nes, hads . 4365.
24 Viz al-Umm, 3/195; al-Idm, body 257-258, str. 79; al-Istizkr, 5/460; alMuhalla, 11/138; al-Mughn, 9/311; az-Zehra, 3/437; al-Dmiu li ahkmi l-Kur
n, 6/79; al-Medm, 9/89-90; al-Minhd, 12/83; Medmu l-fetw, 4/27,
21/103, 35/16, 212, 232; Ahkmu ahli z-zimma, 1/548; al-Ikn, 2/956.
25 Viz Silsilatu l-hud we n-nr, . 131.
Dle nen dovoleno maso poraen zoroastrovcem, nusajrjcem, drzem,

odpadlkem od islmu27, ateistou i modlosluebnkem28 uctvajcm hvzdy,
hroby, lidi i zvata, ani buddhistou apod., i kdyby porel stejnm
zpsobem jako muslimov a vyslovil jmno Bo.29
Co se te masa zabitho speciln jako obtina na Svtek Obti, pak
podle a-fiho nen vhodn, aby porel nemuslim. Tato zavrenhodnost
neplat pro dn jin situace.30
2. Pronesen jmna Boho pi porce, co se dje vyenm slov: ,
Bismi llhi, Allhu akbar, tj. ve jmnu Allha, Allh je Nejvt. Prvn (tj.
basmala, tedy pronesen slov ve jmnu Allha) je podle preferovanho
nzoru povinnost a druh je podle vtiny doporuenou sunnou. 31 Ohledn
tohoto inu samho existuje znm ichtilf, celkem je uvdno pt
nzor,32 z nich vzpomeneme ti nejrozenj:
a) Pronesen basmaly je vdy podmnkou sprvnosti porky a povolenosti
masa, tedy pokud nen pronesena, by ze zapomenut, nen maso
poivateln. Toto je nzor Ibn Omara, Abdullha ibn Zejda al-Chatmho,
a-abho, Ibn Srna, Ab Sewra a zhirovc, dle imm Mlika a
Ahmeda podle jednoho podn a tento nzor za sprvn povaoval i
ejchu l-islm Ibn Tejmjja.33 Toto podpraj nsledujcmi argumenty:

Nepojdejte z toho, nad m nebylo proneseno jmno Bo,
nebo to vru je hanebnost! (Anm:121) Z vere jasn vyplv
26 Al-Medm, 9/78.
27 I kdyby tento odpadlk pijal idovstv, nebo kesanstv, co je nzor absolutn
vtiny uenc vech ty mezheb. Viz al-Umm, 8/100; al-Mughn, 9/22; Bediu
s-Sanjja, 4/164; az-Zahra, 3/410; Mewhibu l-dell, 4/313.
28 Viz Newdiru l-fukah, str. 76; Dmiu l-bejn, 6/136; al-Istizkr, 5/460; alMebst, 12/18; Medmu l-fetw, 28/414 a 35/154, 164 a 218; al-Dmiu li
ahkmi l-Kurn, 6/80; a al-Medm, 9/85, 89-90.
29 Viz al-Dasss v Ahkmu l-Kurn, 3/6.
30 Viz al-Umm, 3/194.
31 Viz Fethu l-br, 10/21; Umdetu l-kr, 21/155; a Ibn Mulekkn v al-Ilmu,
10/186.
32 Vce viz al-Minhd, 13/63; a Ibn Muwekkn v al-Ilm, 10/186.
33 Viz al-Muhalla, 7/412; Bidjetu l-mudtehid, 1/448; Dmiu li ahkmi l-Kurn,
7/76-77; Medmu l-fetw, 35/239; Tefsru l-Kurni l-Azm, 2/175; Hiljetu
l-ulem, 3/423; Rhu l-men 4/260.
zkaz konzumace masa, nad nm nebylo vzpomenuto Jmna Boho,

podle imma al-Alsho zmrn, i kvli zapomenut. 34

Jezte tedy z toho, nad m bylo vysloveno jmno Bo, vte-li v
Jeho znamen! (Anm:118)
Od Rafy ibn Chadde se uvd, e Posel Bo pravil:
Jez to, pi eho poraen hojn vytekla krev a bylo
vzpomenuto jmna Boho.35 Na zklad principu opanho
vznamu (arab.

al-mefhmu l-muchlefa) pak
vyvozujeme, e to, nad m nebylo jmna Boho vzpomenuto, je
zakzno konzumovat.
Od Dunduba ibn Sufjna al-Bedelho se uvd pkaz Boho Posla
, jen ve svtek pravil: Kdo porazil obtinu ped
modlitbou, nech pinese novou, kdo neporazil, nech poraz ve
jmnu Allha.36 Jde o jasn rozkaz.
Posel Bo tak poradil lovci 'Admu ibn Htimovi:
Pokud vyle cvienho psa a vzpomene jmna Boho, jez.37
Podle jinho podn se 'Ad ptal Proroka , co dlat,
paklie u lovku najde i jinho, ne svho psa. Dostalo se mu odpovdi:
Nejez. Tys vzpomenul jmna Boho, kdy jsi vyslal svho psa,
ale nikoli, kdy piel druh.38 Ab Sa'leba al-Huen uvd, e mu
Posel Bo ekl: Jez maso zvete, kter ulov
svm pem a vzpomene pitom jmna Boho a jez maso
zvete, kter ulov tvj cvien pes, pokud jsi pi jeho
vyputn vyslovil jmna Boho.39 Tyto hadsy jasn zakazuj
konzumaci masa, nad kterm nebylo pi vyputn psa vzpomenuto
Boho jmna.
Posel Bo podle Ibn Mes'da dinm, kte pijali
islm, ohledn jdla pravil: Vae je kad kost kadho zvete, pi
jeho porce bylo vzpomenuto jmna Boho.40 Pokud Prorok
nepovolil vcm z ad din jst ze zvat, pi jejich
34 Viz Rhu l-Men, 4/260.
35 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 2488; a Muslim v Sahhu, hads .
1968.
1960.
37 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5483.
38 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, 55/175.
1930.
porce nebylo vzpomenuto jmno Bo, pak to nen dovoleno ani

vcm z lid.41
Argumenty uvdn na podporu tohoto nzoru jsou nejsilnj a proto
ho mono povaovat za preferovan (arab.

rdih).
b) Vzpomenut jmna Boho je povinnost, jej nevykonn omlouv
pouze zapomenut. Toto se uvd od Ab Hanfy, Mlika, Ahmeda podle
druhho podn, Ibn Derra, as-Sewrho, Muhammeda a-ejbnho,
Ab Jsufa, Ishka a jde o nzor vtiny.42 Dkazem je ver:

Pane n, nemj nm za zl, jestlie jsme zapomnli i chybili!
(Bekara: 286)
Dkazem je i hads na autoritu Ab Zerra, ve kterm Prorok
pravil: Allh ji odpustil m umm to, co uin nemyslnou
chybou, co uin ze zapomenut a co uin z donucen.43
Podle tchto uenc ver i hads dokldaj princip, e zapomenut nem
za nsledek hch a proto je maso, nad kterm kvli zapomenut nebylo
proneseno jmna Boho, dovoleno konzumovat. Nmitkou me bt, e
sice ten, kdo basmalu ci zapomene, nenese hchu, ale maso i dle
nen poivateln. Podobn jako kdy se nkdo zapomene oistit na
modlitbu, nem hchu, ale jeho modlitba nen platn, dokud se neoist
a modlitbu nezopakuje. Oista je podmnka modlitby a pronesen
basmaly podmnka sprvn porky. Podmnky z toho, kdo je jimi
povinovn, zapomenutm nespadaj. Zapomenut pouze neguje hch
toho, kdo zapomene, ale neospravedluje sm in. 44
Ver Nepojdejte z toho, nad m nebylo proneseno jmno Bo
(Anm:121) interpretuj tak, e se z kontextu jedn o zmrn
nepronesen, tedy zapomenut pod zkaz nespad. Muslim vzpomn
Allha i srdcem:

40 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 450.
41 Viz at-Tedljja, str. 35.
42 Viz at-Temhd, 7/51; Bidjetu l-mudthid, 1/448; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn,
7/76-77; al-Medm, 8/387; al-Hidja, 4/347; Tefsru l-Kurni l-Azm, 2/175;
Hijetu l-ulem, 3/423; a Rhu l-men, 4/260.
43 Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 2043; a al-Hkim v Mustedreku,
2/216, hads . 2801. Hads je oceovn jako hasan, viz Dmiu l-ulmi we lhikm, str. 490; al-Luluu l-masna, str. 117 a 383; Sahhu l-Dmi, str. 358; a
Irwu l-ghall, 1/123.
44 Srovnej al-Muhalla, 7/413; a-erhu l-mumtia, 7/482; a Medmu l-fetw we
r-resil, 25/47-58.
Bu neochvjn v dui sv spolu s tmi, kdo Pna svho zrna

i naveer vzvaj po Jeho tvi touce! A neodvracej oi sv od
nich v dosti po krsch ivota pozemskho a neposlouchej
toho, jeho srdce jsme uinili lhostejnm k pipomenut Svmu,
ani toho, jen jen vn sv nsleduje a jeho chovn mru
pekrauje! (Kehf:28) tedy pokud basmalu nevykl, pronesl ji v srdci.
Toto potvrzuje hads na autoritu Ab Hurejry, kde Posel Bo
prav: Bo jmno je v srdci kadho muslima, proto jez.
Na tento hads se odvolvaj hanefjt, fiovt i hanbelovt prvnci
ve svch dlech, le nen znmo, e by byl zaznamenn v klasickch
sbrkch hads. Al-Bejhek zaznamenv podobn podn, ale oceuje
ho jako velmi slab.45 Uvd se, e Ibn Abbs ohledn toho, kdo
zapomene pi porce ci basmalu, odpovdl: Bo jmno je v srdci
kadho muslima, i kdy jej nevyslov.46 Podle jin verze ekl: Nevad,
pokud zapomene pronst basmalu.47 Vtina uenc hanefjskho a
mlikovskho mezhebu, vetn fiovce Ibn Hadera 48 sml, e
hadsy pikazujc pronst basmalu se nevztahuj na toho, kdo
zapomene. Hanbelovt uenci ospravedluj zapomenut jen v ppad
klasick porky, u lovu pi vyputn stely, psa, i loveckho sokola
Bo jmno vzpomenuto bt mus.49
I tento nzor m sv opodstatnn.
c) Pronst basmalu je pouze chvlyhodn. Toto je stanovisko imma afiho, podle jednoho podn tak imma Ahmeda, tradovan od Ibn
Abbse a pipisovan i Ab Hurejrovi a Atovi. 50 Podle fiovskho
mezhebu dokonce ani zmrn nevysloven basmaly nem vliv na
konzumaci masa.51 Dkazem je hads na autoritu ie, kde Posel Bo
tm, kte si stovali, e je jim nabzeno maso, pi
45 Viz as-Sunenu l-Kubr, 9/403, podn . 18894, isnd daf didden. An-Newew
prohlauje: Toto podn je bezcenn a uenci se shoduj o jeho slabosti. AlBejhek ho uvd, aby na jehoi slabost poukzal. (Viz al-Medm, 8/386).
Kategoricky je odvrhl i al-Albn v Irwu l-ghall, 8/169.
46 Zaznamenv ho Sed ibn Mensr v dle as-Sunna, 5/81 se sahh isndem
podle Ibnu s-Sekena, Ibn Hadera, al-Ajnho a al-Albnho, viz Fethu l-Br, 9/539;
Bulghu l-merm, str. 290; at-Telchsu l-chabr, 4/1482; Umdetu l-kr, 21/111; a
Irwu l-ghall, 8/170.
49 Viz Bediu s-sani, 5/46; az-Zachra, 4/144; a al-Mughn, 4/11.
50 Viz al-Mughn, 9/293; al-Medm, 8/384, 387 a 9/98; Hiljetu l-ulem, 3/422; a
al-Insf, 10/399.
jeho porce nebylo vzpomenuto jmna Boho, pravil: Vzpomete

jmna Boho a jezte.52 Toto je dkazem, e pronst basmalu nen
povinnost.53 ia vak uvd, e toto maso zskvali od novch
muslim, hads tedy spe znamen, e vechno maso, kter zskme
od muslima, mono konzumovat, a si nejsme jisti, zda vzpomenul
jmna Boho, i nikoli. Musme se dit pravidlem, e jej vzpomenul,
nebo o kadm muslimovi teba mt dobr nzor a ne ho podezvat. 54
Podle a-ewknho je v tomto hadsu dkaz, e vechny iny jsou
sprvn a platn, dokud se neproke opak. 55 Hads se pak tk masa,
o nm je pochybnost a nikoli masa, nad kterm jmno Bo nebylo
vzpomenuto s uritost, piem toto je zakzno. Existuj i podn na
autoritu Proroka, vslovn dovolujc konzumaci masa poraenho
muslimem, i kdyby jmno Bo pi porce nevzpomenul, ale vechna
jsou slab a nemohou tento nzor podept. 56 I fiovsk mezheb vak
nevzpomnn jmna Boho pi porce povauje za zavrenhodn, i
dokonce hn, tm spe, stane-li se zvyklost. 57 Tento hch vak dle
nich nem vliv na pedpis masa.58 Toto je nejslab nzor.
Jmno Bo se pron v okamiku porky, resp. pi pohybu ruky, i v n
drenho noe.59 Mus bt proneseno ne jakmkoli zpsobem, nbr prv
ve form bismillh.60
51 Viz al-Medm, 8/384.

53 Viz at-Temhd, 7/50; al-Hw l-kebr, 15/11; a Fethul-Br, 9/551.
54 Viz at.Temhd, 22/299; as-Sejlu l-derrr, 4/68; Awnu l-mabd, 8/22; a aerhu l-mumti, 7/482.
55 Viz Nejlu l-awtr, 8/157-158.
56 Nap. Ab Dawd v al-Mersl, podn . 41. Je slab, protoe obsahuje
neznmho vyprave Salta as-Sadsho.
57 Viz Rawdetu t-tlibn, 3/205; Rahmetu l-umma, str. 118.
58 Viz al-Umm, 2/227.
59 Viz al-Insf, 10/339; a-erhu l-mumti, 7/485.
60 Viz at-Tedljja, str. 34.
3. Usmrcen zvete zaznutm. Dkazem tto podmnky je hads na autoritu

Rafy ibn Chadde, ktermu Posel Bo pravil: Jez to,
pi eho porce hojn vytekla krev a bylo vzpomenuto jmna
Boho,61 a tak princip zaznamenan Ab Sa'dem al-Chudrm od Proroka
, e cokoli je odezno z ivho zvete, je
povaovno za mrinu.62 Zaezv se kdekoli mezi hrdlo a zatek
krku, jak se uvd od Ibn Abbse, 63 Omara ibnu l-Chattb a od Ata. 64
Kdokoli por na jin msto, jeho maso nen poraeno sprvn a z prvnho
hlediska jde o mrinu, kterou je zakzno konzumovat. 65
Dalm dkazem je zkaz konzumace zvat zabitch jinm zpsobem:

dle zvata zardouen i zabit derem, pdem i bodnutm rohu
nebo zakousnut divokou zv - krom tch, je jste oistili
Mida:3) Stylistika arabskho jazyka a vda o metodologii fikhu uv
pravidla, e pokud je zkaz formulovn odvozenm podstatnm jmnem,
jako v tomto ppad, pak je zklad tto odvozeniny zrove dvodem
zkazu, tedy dvodem zkazu zardouenho zvete je jeho zardouen
apod.66
Por se ostrm pedmtem67 pronikajcho svm ostm do masa,
podznutm krn tepny (arab.

weded, pl.

awdd) zvete, tedy
alespo jedn ze dvou po stranch, nebo v idelnm ppad obou,68
piem nejlep zpsob m bt tak pett navc i jcnu a prdunice,
ohledn eho existuje neshoda nzor. 69 Jej podstatou je sporn rozen
pojmu
weded i na prdunici a jcen, pak by awdd nebyly jen dv,
ale hned tyi. Podle Ab Hanfy sta petnout ti z tchto ty, podle as-

1968.
62 Zaznamenal al-Hkim v Mustedreku, 4/239, hads je sahh podle podmnek alBuchrho a Muslima.
63 Na autoritu Sada ibn Dubejra zaznamenal al-Bejhek v as-Sunenu l-Kubr,
9/278; a Abdurrezzk v Musennefu, 4/495. Uvd je i Ibn Hader ve Fethu l-Br,
9/640 jako sahh. Podle Mlikovy verze Muwettu, podn . 1411, Ibn Abbs
pravil: Pokud jsou proznuty karotidy a krev vystkala, me jst.
65 Viz ejch Abdullh Azzm, az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 29.
Sewrho sta petnout ob krkavice 70 a podle Mlika ob krkavice a

prdunici, ale ne i jcen. A-fi povauje za dostaujc pett
prdunice a jcnu.71 Nejlep porka je pettm vech ty tchto cest,
co byl nzor imma Ahmeda a Muhammeda a-ejbnho. 72 K tomuto
nzoru se piklnli i al-Lejs a Dawd az-Zhir. 73 Mono ci, e m vce je
toho peezno, tm vce a rychleji proud krev zvete pry z tla, zve
umr rychleji a maso je ist.74
Uzavrme, e podle vtinovho (arab.
dumhr) nzoru mus bt
tedy perueny nejmn dv z tchto cest, z nich alespo jedna mus bt
karotida.75 Dkladn odkrven masa tmto zpsobem je nezbytn, nebo je
zakzno konzumovat krev. Ibn Usejmn komentuje skutenost, e ani
pedpisov sprvn vykonan porka nezbav maso veker krve: Krev,
kterou je zakzno konzumovat, je ta, kter ze zvete vytee pi porce a
nikoli ta, kter v nm zstane i po n.76
67 Vrohodn podn zakazuj uit zub a neht. Viz nap. Sahhu l-Buchr, hads
. 5543. Podobn podn jsou zaznamenna na autoritu Adho ibn Htima, Ibn
Abbse a dalch v Sunenu Ab Dwud, Sunenu n-Nes, al-Muwettu imma
Mlika i jinde. Hanefjsk mezheb tento zkaz chpe u lidskch necht jako
prevenci smrti zvete ukrcenm, co nen zkonn zpsob a pokud jde o nstroj
z tohoto materilu, pak chpe zkaz ve smyslu zavrenhodnosti. Viz Raddu lMuchtr, 5/208. Naopak dovoleno je uit noe kamennho, i z jakhokoli jinho
materilu. Viz Dmiu l-usl, 4/489.
68 Viz Ibn Abdulberr v al-Kf, 1/583; al-Mebst, 12/3; Hijetu l-ulem, 3/423; alHidja, 4/348; Umdetu l-kr, 21/122; al-Insf, 10/392.
69 Viz al-Umm, 3/184; erhu s-Sunna, 11/221; al-Mughn, 9/316; al-Medmu,
9/95; al-Ikn, 2/952; a Fethu l-Br, 9/641.
70 -Buchr preferuje pett obou karotid a tento nzor pipisuje i Atovi ibn Ab
Rebbh, viz Sahh, Kitbu z-zebihi we s-sajdi, bbu tesmjjeti ala z-zebha.
71 Al Viz Bediu s-sani, 5/41.
72 Viz al-Mughn, 11/45.
75 Viz Bediu s-sani, 5/42.
76 Ahkmu l-Kurn, 1/453.
Je mono pitisknout n druhou rukou, aby n snze pronikl porenmu

zveti do hrdla a porka probhla rychleji.77 Porka mus bt provedena
narz, bez peruovn, a u delho nebo kratho. 78 Pokud je zveti
porkou odata hlava, jeho maso je dovoleno konzumovat. 79 Pokud zan
porka od ztylku, ale je peezno to, co peezno bt m, pak je maso
takto poraenho zvete povoleno, 80 ale porejc nese hch, podle
konsensu uenc.81 Pokud u zvete nen peata alespo jedna karotida,
nen porka sprvn vykonna, nebo nebyl umonn dostaten rychl a
prudk odtok krve. Pokud nen zve zabito pedepsanm zpsobem, nen
jeho maso dovoleno konzumovat, i kdyby z nj vtina voln krve
vytekla.82
Divok zvata, nebo zabhnut zvata domc mono stlet smrtelnou
ranou i na jin msto, jak vidno z hads lovce Adho. Fakt, e stejn postup
mono pout i na zabhnut domc dobytek dokld al-Buchrm
zaznamenan hads Rfia ibn Chadde, podle nj kdosi na koni dohonil
zabhnutho velblouda a zastelil ho pem. Posel Bo o
tom ekl: Nkter z tchto zvat jsou bujn jako zvata divok.
Pokud se vm kterkoli z nich vymkne z kontroly, pak s nm
nalote jako jste naloili te s tmto.83 Toto se uvd i od Alho, ie,
Ibn Omara a Ibn Mesda.
Pokud nen kterkoli z tchto podmnek splnna, maso nespluje kritria hall a
je z prvnho hlediska mrinou.
77 Viz al-Medm, 8/383; a Mughn al-muhtd, 6/105.

78 Viz Bidjetu l-mudtehid, 1/446.
79 Viz al-Umm, 3/189; al-Muhalla, 7/444-445; al-Hw l-kebr, 15/98; al-Mughn,
9/320; al-Ikn, 2/952; Umdetu l-Kr, 21/122; Fethu l-Br, 9/556-557; alMufessal, 3/30; a sru s-sahba, 3/1094.
80 Viz al-Hw l-kebr, 15/99; al-Mebst, 12/3; al-Medm, 9/104; Hiljetu l-ulem,
3/424; al-Insf, 10/395; a Ibn bidn v Haja, 9/494.
81 Viz al-Ikn, 2/960.
83 Viz Fethu l-Br, 9/632 a 640.
ejch Muhammed Slih al-Usejmn84 jmenuje nsledujc prvky etikety (arab.

db) sprvn porky, kter je teba dodret a vyvarovat se jejich poruen.
Vechny se opraj o vrohodn podn Sunny, dodroval je, uil je a nabdal
k nim sm Prorok . Pokud nebudou nkter z nich splnna, nen
porka jako takov zneplatnna, byly-li dodreny ti jej nezbytn podmnky.
1. Podle vech ty mezheb by ml bt kus pi porce otoen smrem ke
kible85, podle nkterch z nich by ml bt ke kible otoen i lovk, kter por,
nebo je to doporuen. Toto je podle jinch dovoleno a nevnmaj to jako nco
obzvlt chvlyhodnho.86 Od Ibn Omara se traduje, e se, kdy porel, se
zvetem otel smrem na kiblu.87 Tak neml rd maso zvat, kter pi porce
na kiblu otoena nebyla.88
2. M zve pivst na msto porky a pak tak porazit, jak nejvce ohledupln
me, rychlm a hlubokm ezem nabrouenm ostm do krku. Omar ibnu lChattb mui, kter vedl svou obtinu ke Kab neetrnm zpsobem, ekl:
Bda ti! Ve ho na smrt ohledupln!89 Piveden zvete na msto porky
ohleduplnm zpsobem je uvdno v mnoha dlech z oboru fikhu. Zakzno je
vlet zve za nohy, rohy, vlnu, ani je bt, nbr co nejlepm zpsobem je na
msto porky pivst.90 Chvlyhodn je podle nkterch t zve ped porkou
napojit.91
84 Viz Telchsu Ahkmi l-udhjja we z-zekt, pednku publikoval v anglickm
pekladu server al-ibaanah.com v prosinci 2007.
85 Uvd al-Bejhek v as-Sunenu s-Sughr, 2/522; al-Istizkr, 4/520; al-Mebst,
12/3; al-Hw al-kebr, 15/94; al-Kf, 1/583; al-Mughn, 3/221; Bediu s-sanjja,
5/221-222; al-Medm, 8/383 a 9/97; al-Kawnnu l-fikhjja, str. 138; al-Fewkihu
d-dewn, 1/587; at-Tdu we l-ikll, 4/331; Tebjnu l-hakik, 6/460; Mughn alMuhtd, 6/105; a al-Insf, 10/404.
86 Viz Ibn Rud v Bidjetu l-mudtehid, 1/449.
87 Zaznamenal imm Mlik v al-Muwettau, 2/454, podn . 865, sahh.
88 Zaznamenal Abdurrezzk, 4/489, podn . 8585, jeho isnd je sahh, viz
sru s-sahba, 3/1095.
89 Zaznamenv jej od Ibn Sirna Abdurrezzk, 4/493, podn . 8605; a alBejhek, 9/477, podn . 19143. Jeho etzec vyprav je vak peruen. Viz
Dafu t-Terghb, 2/93; Ghjetu l-merm, str. 40.
90 Viz al-Mebst, 11/227; al-Medm, 9/92; Rewdatu t-tlibn, 3/207; al-Hidja,
4/350; Tebjnu l-hakik, 6/460; Mughn al-muhtd, 6/105; Hajjetu Ibni bidn,
9/494. Viz tak ejch Nid Ab Ahmed v al-Dmiu li ahkmi l-udhjja, str. 44.
Vtina uenc toto citliv zachzen s porenmi zvaty bere za povinnost, neli dokonce tvrtou podmnku, resp. pedpoklad pedepsanho zpsobu proveden
porky. A toto je sprvn nzor.
Jasn pkazy nachzme v Prorokovch slovech:
Podle eddda ibn Aws Posel Bo pravil: Allh pedepsal
svdomitost vi vemu, proto konejte co nejlpe, i kdy zabjte. A
konejte co nejlpe, kdy porte. Nech kad z vs dobe nabrous
svou epel a ulev svmu porenmu kusu.92
Ibn Abbs vyprv, e Posel Bo tak vidl kohosi, kdo ped
ovc, j chtl porazit, ostil n. ekl mu: To ji chce usmrcovat na
nkolikrt? Pro sis n nepipravil ji pedtm?93
Kurra ibn Ijjs uvd, e kdosi Poslu Bomu ekl: Posle Bo, j
jsem milosrdn i vi ovci, kdy ji porm. Na to mu Prorok
odpovdl: Pokud jsi milosrdn vi ovci, i nad tebou se Allh smiluje.94
Takov byla i praxe selef. Imm Ahmed ibn Hanbel pravil: Zve, kter teba
porazit, m bt pivedeno na klidn msto, neuke se mu n, ten m vidt a
v poslednm momentu, kdy porka zane.95 Dodv: A u zveti budete tajit
to, e bude poraeno, ono i pak v, kdo je jeho Pnem i to, e zeme.96 Ahmed
ibn Hanbel tak upozornil na zkaz krutosti i vi tm konzumovanm druhm, u
nich nen podmnkou konzumace porka: Nesmate rybu, dokud nezeme. U
saranat, kter nemaj krev, je zkaz mrnj.97
91 Viz al-Medm, 9/92; a al-Mughn al-muhtd, 6/105.

92 Zaznamenv ho imm Muslim v Sahhu, 13/89, hads . 1955. Uvdj ho
tak Ahmed v Musnedu a autoi Sunen. Podle at-Tirmzho je hasan sahh.
93 Zaznamenali al-Hkim v Mustedreku, 4/257, hads . 7563; a 4/260, hads .
7570. Jako sahh ocenil az-Zeheb a al-Albn, viz Silsilatu l-ahdsi s-sahha, 7/356
a Sahhu l-Dmi, str. 80.
94 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 15/194, hads . 20242; at-Tabern v alKebru, 19/24, hads . 47; a v as-Saghru, 1/109; al-Hkim v Mustedreku, 3/676,
hads . 6482. Hads ocenil al-Albn jako sahh v Silsiletu ahdsi s-sahha, 1/65.
95 Al-Dmi, str. 193.
96 Ibidum.
97 Ibid., str. 192.
3. Velbloud se por ezem do oblasti na zatku krku, nad hrudi. To se arabsky

nazv nahr. Smrt nsledkem peruen tepen v tto oblasti pichz rychleji,
ne v ppad pett tepen ve na krku.98 Pi poren velblouda je jeho lev
pedn noha uvzan, a pokud to je obtn zadit, pak se por vklee. To proto,
aby nemohl porejcho eznka pednma nohama nakopnout, co by mohlo bt
velmi nebezpen.99 Tohoto nzoru je velk vtina uenc vele s immy
Mlikem, a-fim, Ahmedem, Ishkem, Ab Sewrem a dalmi. 100 Toto je tak
Sunna Proroka . Anas vyprv, e v Mekce Posel Bo
takovmto zpsobem porazil ve stoje sedm velbloud. 101 Dbir potvrzuje
praktiku svazovn levch pednch noh a ponechn velblouda stt na tech a
pipisuje ji Prorokovi a jeho spolenkm .102
Immov Ab Hanfa a as-Sewr se vyslovili spe pro poren v pozici v klee.103
4. Vechna ostatn zvata krom velbloud se zaezvaj na krku. S karotidami by
mlo bt peato i hrdlo a dchac trubice. Sunna je poloit poren zvata na
lev bok, pokud je eznk levk, pak na prav bok. To je nejpohodlnj jak pro
poren kus, tak i pro porejcho, protoe jinak by byl zten pstup ke krku
porenho kusu.104 Hlava zvete se pidruje levou rukou105 a kus se sval na
zem co nejohleduplnji.106 Immov Ibn Tejmjja, an-Newew, Ibn Hader a Ibnu lMulekkn uvdj idm ohledn pokldn porenho hovzho a drobnho
98 erhu l-mumtia, 7/479.
99 Viz al-Mudwenetu l-kubr, 1/480; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/67; alMedm, 8/384; Muchtesaru melimi t-tenzl, str. 621; Ibn Kudma v al-Kf,
1/582; Medmu l-fetw, 26/136; Tefsru l-Kurni l-Azm, 3/232; Umdetu l-kr,
10/27; Fethu l-kadr, str. 1167; Merkatu l-meftih, 5/545; Rhu l-men, 9/149,
153; erhu l-mumtia, 7/478.
100 Viz Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 4/390; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/68;
al-Medm, 9/105-106; Umdetu l-Kr, 10/50; Awnu l-mabd, 5/129.
102 Zaznamenal Ab Dawd v Sunenu, hads . 1767. Imm an-Newew a ejch
al-Albn toto podn oceuj jako sahh, viz al-Medm, 9/97 a Sahhu s-Suneni
Ab Dawd, 1/494.
103 Viz Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 4/390; al-Dmiu li Ahkmi l-Kurn, 12/68,
al-Medm, 9/105-106; Umdetu l-kr, 10/50; a Awnu l-mabd, 5/129.
104 Srov. al-Minhd, 13/102; Nejlu l-awtr, 5/144; Sublu s-selm, hads . 1860
a jeho vysvtlen, a-erhu l-mumtia, 7/479-480.
dobytka na lev bok.107 Pot je mono piloenm chodidla na ztylek mrnit

keovit pohyby zvete, jak uinil Posel Bo podle hadsu na
autoritu Anase.108
Svalovn hovzho a drobnho dobytka do kleku a svazovn mu noh nem
open v Sunn. Nkte uenci preferuj se tomuto vyhnout, nebo pokud nohy
nejsou svzny a zve sebou hz, snadnji a rychleji dojde k jeho vykrven.
Naprosto zakzno je zve svzat a zastelit, na zklad hadsu na autoritu Anase
od Proroka .109
Peznutm hrdla se zabj a vykrvuje tak drobn zvectvo, jako je drbe nebo
krlci. Anas uvd, e v Merru z-Zehrnu vyplaili zajce, chytili ho, Ab Talha jej
zazl a dv plecka, nebo dv stehna, poslali jako dar Prorokovi ,
kter to od nich pijal.110
Uenci se jednohlasn shoduj, e maso velblouda zabit podznutm krku, stejn
jako maso ostatnho zvectva zabit pettm hlavnch tepen na rozhran krku a
hrudi (jako se por velbloud) je povoleno. 111
5. epel by mla bt ped zvetem ukryta a nemla by bt ostena i brouena
ped jeho zraky, v dob vlastn porky, jak podle hadsu od Ibn Omara uil Posel
Bo .112 Omar ibnu l-Chattb vidl kohosi ostit n ped zraky
porenho zvete. Udeil jej svou hol a vyinil mu: Pro trp jeho dui? Pro
jsi to neuinil u ped porkou?113 Pokud je krajn zavrenhodn toto, pak je
jet vce zavrhovno poret jeden kus ped oima zbytku stda. Z nkolika
106 Viz al-Kawnnu l-fikhjja, str. 138; al-Fewkihu d-dewn, 1/587; a at-Tdu
we l-ikll, 4/331.
107 Viz al-Minhd, 13/102; al-Medm, 9/105; Medmu l-fetw, 26/310;
Fethu l-br, 10/21; a Nejlu l-awtr, 5/144.
108 Zazanamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5558.
109 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5513; Muslim v Sahhu, hads .
1956; a Ab Dawd v Sunenu, hads . 2816.
111 Viz al-Muhalla, 7/445; al-Hw l-kebr, 4/377; Ibn Bettl v erhu l-Buchr,
5/421-422; al-Mughn, 9/318; al-Medm, 9/102-103; Hiljetu l-ulem, 3/424;alIkn, 2/950; a Fethu l-Br, 9/556.
112 Zaznamenali Ibn Mda v Sunenu, hads . 3172; a at-Tabern v al-Kebru,
12/224, hads . 13144. Sahh podle al-Albnho v Silsiletu l-ahdsi s-sahha,
7/356 a Sahhu t-Terghb, 1/632
dalch podn o lovku, kterho Omar udeil svou hol, se dozvdme, e

dotyn porel ovci ped oima zbytku jejho stda. 114
6. Porejc m po pronesen jmna Boho dle velebit Allha tekbrem (kat
Allhu akbar).
7. Jde-li o svten obtinu, nebo o akku, pak by mlo bt vzpomenuto i jmno
toho, za koho je inna. Dotyn by ml velebit Allha a prosit Jej, aby od nho
tento in pijal. Tak by ml ci teba: Ve jmnu Allha, Allh je nejvt, Allhu,
toto je od Tebe pro Tebe za mne, pokud por sm, nebo za toho a toho pokud
por za nkoho jinho.
8. Stahovat a rozbourvat poraen kus je mono zat a pot, co se definitivn
pesvdme, e zve je mrtv, aby mu nebylo psobeno zbyten utrpen. Na
tom se uenci shoduj.115 Cokoli je odezno ze zvete zaiva, je prvn
klasifikovno jako mrina a je zakzna konzumace takovho masa. Ab Wkid
al-Lejs uvd od Proroka slova: Ve, co se odzne ze
zvete, dokud je naivu, je povaovno za mrinu.116 Islmt uenci se
shoduj, e jst maso odseen ze zvete zaiva jet pedtm, ne je toto
poraeno, je harm.117 Pokud by nkdo zaal s porcovnm zvete pot, co bylo
poraeno, ale jet neskonil proces vykrven a nen tedy jistota, e zve je
skuten mrtv, pak by lo o zakzan in, tedy dotyn spchal hch, ale samo
maso je podle nzoru vech ty mezheb poivateln. 118 Zakzno je t
stahovat nepln vykrven kus, kter tedy nen prokazateln mrtv. Tento zkaz
je zaznamenn na autoritu Omara. 119 Ki je chvlyhodn stahovat rukou. Ab
Sad al-Chudr uvd, e Posel Bo uil jistho chlapce
stahovat jehn. Naklonil se k nmu a ekl mu: B trochu stranou, uku ti,
113 Zaznamenv ho al-Bejhek v Sunenu, 9/471, hads . 19142.
114 Viz Mughn l-muhtd, 6/105.
115 Viz al-Hidja, 4/350; al-Muhezzeb, 9/95; al-Dmiu li ahkmi l-Kurn, 12/69;
Tebjnu l-hakik, 6/460; ad-Durru l-muhtr, 9/495; Bezlu l-medhd, 13/45.
116 Zaznamenal Ab Dad v Sunenu, hads . 2858; at-Tirmiz v Sunenu, hads .
1480. Uvd jej tak ad-Drektn, 4/195, hads . 4748. At-Tirmz oceuje jako
hasan, al-Albn jako sahh, viz Tuhfetu l-ahwz, 5/24; a Sahhu s-Suneni Ab
Dawd, 2/203.
117 Viz al-Ikn, 2/963.
118 Viz al-Mughn, 9/320; al-Medm, 9/104-105.
119 Zaznamenv Abdurrezzk,4/495, podn . 8614; al-Bejhek, 9/467, podn
. 19124, jeho isnd je sahh podle an-Newewho, viz al-Medm, 9/96.
jak se to dl. Pot si Posel Bo vyhrnul rukvy a zapel se

do ke, aby ji z poraenho jehnte sthl, nae ekl: Takto se stahuje
ke.120
9. lovk me podat dal, aby mu pomohli zve porazit, pokud to nen
schopen uinit sm. Posel Bo ve Svtek Obti jednoho ze
svch druh podal: Pomo mi s poraenm obtiny, co dotyn uinil.121
Pokud toto plat v ppad poren obtiny, kdy je chvlyhodn, aby dotyn,
pokud to zvldne, porel sm, pak je shodn tomu dovoleno asistovat pi
poren zvete za jakchkoli jinch okolnost.
10. Porku zvete me provst i dt, pokud je ve vku a stavu, kdy doke
rozliovat, zn a chpe aratsk pedpisy. Nkte uenci ohledn tohoto uvdj
idm.122 Platn je i porka enou, i kdy by byla rituln zneitna
menstruac, nebo estinedlnm krvcenm. 123 Platn je i porka rituln
zneitnm muem ve stavu velk neistoty, odstraniteln rituln koupel. 124
Sprvn je i porka proveden nmou osobou. 125 Kdo por, ml by bt tak pi
smyslech, tedy neml by bt zbaven svprvnosti, nebo pod vlivem ltek
zatemujcch mysl. Podle uenc hanefjskho, mlikovskho a hanbelovskho
mezhebu nen dovolena konzumace masa poraenho opilm, i nesvprvnm
duevn nemocnm, podle fiovc nen vak tento zkaz kategorick a takov
maso je pouze zavrenhodn.126
120 Zaznamenal Ab Dwd v Sunenu, hads . 185; Ibn Mda v Sunenu 3179; a
Ibn Hibbn v Sahhu, 3/438, hads . 1163. Hads oceuje al-Albn jako sahh, viz
Sahhu Suneni Ab Dwd, 1/59.
121 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 16/544, hads . 23061. Sahh, viz atTedljja, str. 40.
122 Viz al-Idm, str. 79; al-Muhalla, 7/453; at-Temhd, 16/128; al-Hw l-kebr
15/92; Ibn Bettl v erhu l-Buchr, 5/412; al-Mughn, 9/320; al-Ichtijr, 5/462; alMedm, 9/86; al-Ilm, 10/185; al-Ikn, 2/955; Fethu l-Br, 9/632; a Umdetu lkr, 12/133.
123 Viz al-Muhalla, 7/453; al-Hw l-kebr, 15/92; al-Ilm, 10/185; al-Mewhibu ldell, 4/313; a al-Ikn, 2/958.
124 Viz al-Medm, 9/88.
125 Viz al-Idm, str. 78, bod . 253; al-Mughn, 9/322; al-Medm, 9/87; al-Ikn,
2/958; a al-Insf, 10/400.
126 Viz al-Umm, 3/196; al-Hw l-kebr, 15/93; Bediu s-sanjja,
4/164;Mewhibu l-dell, 4/412; a al-Insf, 10/389.
MASO POREN SRIOV NA MODERNCH JATKCH

K produkci masa v potravinskm prmyslu dnes slou mechanizovan jatky,
vyuvajc strojov techniky a automatizovanch postup zabjen, odlinch pro
drbe, drobn zvectvo a mal i velk dobytek. Zdaleka ne vechny tyto metody
spluj arou kladen poadavky pedpisov porky. 127
Technika automatizovan porky drbee
Nkter jatky ve Velk Britnii a Francii nejprve omrauj kuata na lince proudem
zhutnho horkho vzduchu, kter je zrove ohlu a oslep, nae v dal fzi
vystikovan pra, i vrouc voda zabije vechna kuata, kter peila. Hlavy se
odezvaj vtinou jen tm, kter jsou urena pro export do vtinov
muslimskch zem.128
Nejastji pouvna na drbech jatkch v prmyslovch zemch je vak
metoda vyuvajc jedn velk elektrick jaten linky, kter zabjenou drbe
nejen por, ale tak ji zbavuje pe, bhk, kuch je, porcuje, ist maso a
nakonec tak balkuje. Hlavnm mechanizmem je dlouh ty s hky, na kter se
za nohy v piven iv kuata, kter v poloze hlavou dol putuj dle do
lzn se studenou vodou, aby se zbavila neistot. Nkdy je do tto vody hnna
elektina, kter kuata omr. Omyt kuata pokrauj do dal sekce linky,
vybaven plmsitm noem, kter obrovskou rychlost rotuje ve vce krk
tchto kuat a tm je podee. V dalm kroku linka zalije kuata tentokrt vac
vodou, aby je zbavila pe. V dalm kroku jin n rozzne odspodu dutinu tln,
aby byly vybrny vnitnosti, nae nsleduje dal promvn, porcovn a balen.
Tato metoda je sporn z hlediska (1) monosti i nemonosti vzpomenout jmna
Boho pi automatizovanm procesu, (2) omren ptk elektinou pi prchodu
studenou vodou, (3) uit rotanho noe k podezvn a (4) prchodu vac
vodou po podezn.129
Fze omyt studenou vodou nen pouvna vdy, ne vdy je tak uito
elektrickho proudu k omren. Ani elektrick ok, ani voda obvykle nezpsob
smrt zvat, i kdy omren neumon odtok krve v takov me, jako pi zaznut
neomrenho kusu. Pokud by se vak stalo, e bu voda, kvli svmu mnostv,
nebo teplot, i elektrick proud kvli svmu napt i sle njak kus zabily, nen
pak jeho maso mono kvalifikovat jako hall, i kdyby bylo hrdlo kuete nsledn
127 O podmnkch, kter mus bt splnny, aby porka byla aratsky platnou
vce viz http://www.e-islam.cz/content/p%C5%99edpisy-ohledn%C4%9B-por
%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-zv%C3%AD%C5%99-d%C3%ADl-2-podm
%C3%ADnky-spr%C3%A1vn%C3%A9-por%C3%A1%C5%BEky.
128 AL-GHADJJA, Abdullh ibn Al. b.d.: Meat imported from London and France,
in USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal
129 USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 71.
proznuto poadovanm zpsobem. Z hlediska aratsk legitimnosti procesu je

teba kontrolovat vodu i proud, aby nemohly zpsobit zvatm smrt, kontrolovat,
zda z vody nevystupuj mrtv zvata, anebo, co je nejjistj, fzi s proudem
pln vypustit. Rotujc n m ostr okraje umoujc prnik krkem kuat a
pett jejich karotid, pohybuje se konstantn rychlost v konstantn vce. Me
se vak stt, e kue pohne hlavou takovm zpsobem, e ost noe jeho krkem
neprojde a karotidy nejsou peaty.130
Vzpomnn jmna Boho v takovm sriovm procesu je obtn, nebo jej mus
pronst sm porejc a nikoli druh osoba. Za porejcho mono povaovat
osobu, kter na zatku uvede automatizovanou jaten linku do chodu. Otzka
pak je, zda jedin pronesen jmna Boho dostauje pro poraen eknme tisce
kuat na automatick lince bhem jej provozn doby. Vslovn kornsk zkaz
pojdat to, nad m jmno Bo proneseno nebylo, dokazuje, e jednorzov
vzpomenut jmna Boho nesta a jmno Bo mus bt proneseno nad kadm
kusem zvl ped samou porkou, nsledujc bezprostedn pot. 131 Pronesen
jmna Boho nad skupinou porench zvat a ne nad kadm jednotliv
nevyhovuje, podobn jako vmna porench zvat po pronesen jmna Boho,
nebo poruuje souslednosti procesu porky (tj. e nen vykonna narz). Toto je
nzor hanbelovskho mezhebu 132 a vtiny mlikovskch uenc. 133
Tyto
poadavky automatick linka nespluje, nebo nemouje pronesen jmna
Boho jednotliv a mezi prvnm a poslednm poraenm zvetem je rozestup
vce hodin. Nemono pout analogii s vyslnm loveckho zvete nebo
vystelenm projektilu, kde sta pronst jmno Bo pouze jednou, protoe jde o
odlin typy oitn masa ped konzumac. eenm je na msto rotujcho noe
postavit nkolik muslimskch eznk, kte mohou projdjc drbe podezvat
za vysloven jmna Boho, podle aratskch pedpis. Pokud bude pracovnk
dostaten poet, neklesne produkce a navc linka se bez zamstnanc neobejde
i jinak, nap. droby bvaj vytahovny run i v konvennm provozu.134
Fze vac vody zbavujc opeen me bt sporn ze dvou ohled. Zvata
nedokonale zaznut rotujcm noem do vody vchzej iv a umraj nsledkem
opaen vrouc vodou. Konzumace jejich masa pak nen aratsky ppustn.
Druhm spornm bodem je skutenost, e do vody mohou poraen kusy pijt
131 Viz Fetw al-hindjja, 5/286, 288; citace pevzata z USMN, Tak; TOFT,
Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 73. USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.:
op. cit., str. 80.
133 Viz at-Tdu we l-Ikll, 3/219.
ped dnm vykrvenm. Krev potom neodtee, nbr se v masu sraz. Ani
v takovm ppad nebude maso dovoleno, nebo nen dn oitno a st
nepoivateln neistoty v masu zstv i nadle.135 U linek, kter vak pouvaj
teplotu vody pod 100C po dobu men ne nkolik minut, vak toto nebezpe
nehroz.136
Automatizovan zpsob porky drbee me bt kvalifikovn jako aratsky
pijateln, pokud (1) nen uito proudu, i nen natolik siln, e by zpsobil
zstavu srdce, (2) porku neprovd automatick n, ale muslim nebo kitb
run za pronesen jmna Boho, (3) na odpen nen uvno vrouc vody.
Spotebiteli dobrm indiktorem dostatenho odkrven me bt barva kuecch
kost v syrovm stavu. m jsou svtlej, tm vce krve mohlo pi porce
odtci.137
Technika automatick porky ostatnch domcch zvat
V ppad ostatnch hospodskch zvat, od malch, pes drobn dobytek a po
dobytek hovz nen jaten provoz pln automatizovn a vstupuj do nj na
rznch rovnch lid. Nezabj se automatickm rotujcm noem. Jinak se
techniky porky velmi odliuj od jatek do jatek v zvislosti na jednotlivch
sttech a jejich legislativnch pravch.138
Podle tzv. anglick metody, pouvan hlavn v anglofonnch zemch, je hrudnk
zvete vprosted hrudnho koe probodnut a zve umr na oteven traumatick
pneumotorax, tedy vniknut vzduchu do dutiny hrudn s nslednm kolapsem plic
a zaduenm. Ze zvete vytk minimum krve. Takto poraen zve jasn spad
do kategorie zaduenho a jeho maso je tedy zakzno. 139
Vtina ostatnch stt pouv rzn metody, kter umouj alespo njak
odtok krve proznutm krku ze strany, nebo zezadu. Neumouj vak s jistotou
zjistit, zda byly peaty i karotidy, nebo bylo zve zranno na jinm mst krku.
Plat princip, e maso nen podle ary dovoleno, dokud nen prokzno poraen
zvete pijatelnm zpsobem. Pokud je porejcm muslim, m vhodu
pochybnosti, tedy pedpokldme, e je poraeno pedpisov, dokud se
neproke opak.140
135 Viz Raddu l-muchtr, 1/134.

137 AL-JUNN, Deml ibn Idrs. b.d.: Meat in Greece, in USMN, Tak; TOFT,
Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 93.
Dleitm momentem je uit omraovacch prostedk, bezpodmnen

vyadovanch legislativou mnoha zem za elem zmrnn bolesti porench
zvat, zamezen nikm z jatench linek a snadnj manipulaci s krky
porench kus pi porce. Nejastji uvanm omraovacm prostedkem je
jaten pistole, kter nestl kulky, ale ocelov hrot, i ty, kter je vstelena
zveti doprosted ela, projde kost a zastav se a v mozkov tkni, co zpsob
takka okamit bezvdom. Na mnoha jatkch nahradila pistole dvj postup
omren ranou velkm a tkm eleznm kladivem, kter byla shledna jako
pli bolestiv. Dalm zpsobem je omren v plynov komoe s atmosfrou
bohatou na oxid uhliit, piem zve je nsledn poraeno run. Dalm iroce
rozenm zpsobem je omren elektrickm okem do spnku. Po omren
bvaj zvata klasicky podezna a vykrvena. Z islmskho hlediska je sporn
uit omraovacch metod a dodren postupu sprvnho pedpisovho
zaznut.141
Klovm aspektem pro posouzen omraovacch technik je z podle ary mra
bolesti, kterou porenm kusm zpsob. Prost zaznut klasicky poadovanm
islmskm zpsobem je nejpohodlnj jak pro porejcho a spotebitele, tak i
pro poren kus. Naopak samo omraovn me nezdka zpsobit bolest samo
o sob a to dokonce jet intenzvnj, ne sama porka. Rna kladivem byla
shledna jako nevyhovujc samotnmi nemuslimy a postupn se od n ustupuje.
Omraujc vstel jaten pistol se nejev odlinm. Navc hrot pror lebku
zvete a kon v mozkov tkni v hloubce asi na dlku prstu, tud existuje zejm
riziko, e zve umr na tuto rnu spe ne na vlastn podznut a v takovm
ppad by spadalo do kategorie ubitho k smrti a jeho maso je zakzno. CO 2
atmosfra v plynov komoe psob stres ze znatelnch dchacch obt a pi
peshnut uritho limitu usmrcuje. Vechny tyto zpsoby omren jasn
odporuj poadavkm ary.142
Elektrick ok je z pouvanch omraovacch metod nejdiskutabilnj, sice
nepochybn me vyvolat velmi intenzivn bolestivou reakci, zvlt kdy je
nedostaten, ale najdou se i odbornci tvrdc, e dostaten siln ok bolest a
stres zvat na porkch skuten zmruje. Jin pipoutj, e pli siln ok
me zpsobit srden zstavu a smrt. V takovm ppad by dle are nebylo
maso dovoleno.143 Ve zabit elektrickm proudem spad toti tak do kategorie
mriny.144
Zvr
142 USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 84
Lze uzavt, e ani tuto metodu omraovn nebude mono pout, dokud nebude
jej pnos na zmrnn bolesti jasn vdecky prokzn, nebudou vyvrceny studie
tvrdc opak a nebude zajitno, aby po jeho aplikaci nedochzelo k srdenm
zstavm a smrti. Proto je nejlep a nejopatrnj vyhnout se jakmkoli metodm
omraovn zvat ped podznutm a vykrvenm. 145 Pokud se poda najt takovou
metodu omren, kter je spolehliv bezbolestn a spolehliv zvata nezabj,
bude jej pouit teoreticky povoleno. 146 Pokud je naopak prokazateln, e
omraovn psob zvatm smrt, jejich maso nebude mono konzumovat a je
z prvnho hlediska mrinou.147
ejch Omar Sulejmn al-Akar uvd, e jatky v nemuslimskm prmyslovm
svt pouvaj metody, kter jsou aratsky pijateln jen asi v 30% ppad. 148 I
kdyby ve svt pouvan techniky byly z 90% v souladu se arou a jen z 10%
by j odporovaly, celkov by bylo maso 100% zakzno, kvli tomu, e jednotliv
dodvky masa jsou na trhu voln msiteln. Situace by se zmnila a v moment,
kdy by se jasn potvrdilo, e konkrtn maso bylo poraeno aratsky pijatelnou
metodou.149
Velk prmyslov koncerny na Zpad asto mstnm muslimskm institucm
neumouj dslednou kontrolu masa vyvenho na export do zem s vtinou
muslimskho obyvatelstva, ppadn tyto pravomoce dr v rukou nboensk
spolenosti zen odtpeneckmi proudy, jako nap. australsk Halaal Saadiq
vlastnn sektou kdjnjja. Hall certifikty jinde, zejmna v zemch bvalho
vchodnho bloku, kde neexistuje islmsk vysok kolstv, naopak mohou
vydvat osoby, kter nemaj patinou kvalifikaci.150
Uveden pehled porecch metod a monch jejich rizik z pohledu aratskoprvnho se zakld na zkrcench posudcch uenc kontrolujcch maso
147 Viz ejch Ibn Usejmn. Anglick peklad tchto ejchovch fatew z 90. let byl
otitn v asopise al-Furqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz
www.triod.com.
148 Viz asopis al-Mudtema, citace pevzata z knihy ejcha Abdullh Azzm,
az-Zebihu we l-luhmu l-mustewreda, str 49.
150 Viz ejch Abdullh Azzm, op. cit., str. 50-51.
doven do Krlovstv Sadsk Arbie pmo v ternu, v jatench provozovnch

mstnch podnik masnho prmyslu i nadnrodnch potravinskch koncern
v Argentn, Austrlii, Bosn a Hercegovin, Brazlii, Dnsku, Francii, Nmecku,
Nizozem, ecku, panlsku, Turecku, USA a Velk Britnii. 151
MASO PORAEN NEMUSLIMY
Nkte lid v souasnosti zuuj zkaz konzumace masa poraenho nevcmi
jen na staroarabsk modlosluebnky, co jde proti praxi selef. Podle nich
neexistuje jasn zkaz konzumace masa nevcch mimo kesan a id a navc
cokoli nen zakzno, je tud povoleno. Toto je chybn uvaovn. 152 Poraen
zvata jsou v principu zakzna, dokud nedojde k aratsk procedue, dky n
se stvaj povolena. Dkazem je hads na autoritu Adho ibn Htima, kter se
Proroka tzal co dlat, pokud u sv koisti krom svho psa
nalezne i cizho. Dostalo se mu odpovdi: Nejez, protoe jsi pronesl jmna
Boho pi svm psu a nikoli pi onom druhm.153 Tedy pokud je
pochybnost, pev zkaz, co by neplatilo v ppad, e by maso bylo v principu
povolen. Pokud by bylo povolen maso vech nemuslim, Allh by nevzpomenul
ahlu l-kitb:
zvlt lidi knihy, arab.

Dnes jsou vm dovoleny vten pokrmy; jdla tch, jim dostalo se
Psma, jsou vm t dovolena a pokrmy vae jsou zase dovoleny jim.
(Mida:5) Vten pokrmy se vztahuj na maso poraench zvat a na tom je
idm. Toto se vslovn uvd od Ibn Abbse, Ab Ummy, Mudhida, Sada
ibn Dubejra, Ikrimy, Ata, Hasana, Mekhla, Ibrhma an-Nachaho, asSuddho, Muktila a Ibn Hibbna. Ibn Kesr dodv dvod tohoto povolen:
Protoe id a kesan stejn jako muslimov zakazuj konzumaci toho, co bylo
poraeno v jinm jmnu, ne Bom a tito porej ve jmnu Bom, a jinak v v
urit vci, nad kter je Allh vysoko povznesen. 154 Lid knihy maj tak ve svch
psmech podobn pedpisy tkajc se porky, jako muslimov, i kdy nejsou
vdy a vemi dodrovny.155 Navc podle aratskho pravidla tvo vichni
nemuslimov jednu skupinu, nen-li stanoveno jinak. Tedy pokud je zakzno
maso modlosluebnk, mus bt zakzno i maso lid knihy, piem explicitn
znn kornskho vere stanovuje v tomto zce vymezenm ppad opak.156
slaughter, Santa Barbara: White Thread Press, str. 89-107.
152 Viz Faslu l-chitb f zebihi ahli l-kitb, str. 19-22.
153 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, 55/175.
154 Tefsr Ibn Kesr, 2/19.
Povoleno je tud maso pouze od muslim, kesan a id a na tom je idm

sahb.157 Skutenost, e Posel Bo podle Muhammeda ibn
Hanfjje pravil ohledn zoroastrovc: Pistupujte k nim jako k lidem
knihy,158 na tomto nic nemn, protoe zde lo o otzku vybrn dizje. 159 Navc
Prorokova slova jako k lidem knihy logicky ukazuj na to, e
lidmi knihy nejsou. Tohoto nzoru je i Ibn Tejmjja. 160 Dkazem omezen pojmu lid
knihy jen na idy a kesany, je ver:

Dvma skupinm bylo seslno ped nmi Psmo (Anm:156)
Od Ibn Mesda se tak traduje: Nejezte dn maso, krom poraenho
muslimy, i lidmi knihy.161 Ibn Abbs povolil jst maso poraen muslimem, kter
zapomnl pronst jmno Bo a zakzal jst maso poraen zoroastrovcem, kter
jmno Bo vzpomenul.162
155 Viz Lv 7:24; Dt 12:27-28; Sk 15:28-29, 21:25; 1K 10:20-21. I kdy se kesan
pozdji vzdlili praxi karutu, je historickm faktem, e minimln prvn generace
kesan ji dodrovala. Tedy i Bible potvrzuje praxi zkazu mrin a poren ve
jmnu Bom podznutm. Toto jsou dvody povolen masa lid knihy uvdn Ibn
Kesrem v Tefsru, 2/19.
157 Uvd ho Ibn Tejmjja v Medmu l-Fetw, 21/103.
158 Viz Fethu l-Br, 6/302. Hads v tto podob je mursel, neznme sahbho,
kter jej vykl tbinovi, i kdy podobn se traduje celkem od pti sahb. Je
proto platnm dkazem podle hanefjskho, mlikovskho a hanbelovskho
mezhebu. Ibn Tejmjja rovn uvd mursel (bez uveden jmna sahbho)
dodatek: krom enitby s jejich enami a pojdn jimi poraenho
masa. Viz Medmu l-fetw, 32/187. Tento dodatek je al-Albnm deklarovn
slabm v Irwu l-ghall, podn . 1248.
159 Viz al-Muhall, 7/456.
160 Viz Medmu l-fetw, 32/190.
161 Tefsr Ibn Kesr, 2/19.
162 Zaznamenal al-Hkim v Mustedreku jako sahh dle podmnek obou ejch.
Az-Zeheb s nm souhlas. Viz Kifu l-Kin, 6/203. Podobn uvd Abdurrezzk
v Musennefu, 4/469 a ad-Drekutn v Sunenu, 4/294 na autoritu Dbira a Ibn
Mesuda.
Naopak druh nesprvn nzor ohledn masa lid knihy pedstavuje pehnn ve
ve a tvrd, e dnen id a kesan nejsou onmi idy a kesany v dob
Proroka , nebo jejich vrouka se oproti jeho dob zmnila a
zkazila jet vce. Proto jejich maso ji nadle neme bt povoleno. I toto jde
proti praxi selef. ejch Ibn Usejmn oste napad takov uvaovn a jasn
stanovuje, e id a kesan byli nevcmi ji za Proroka a
pesto Allh jimi poraen maso uinil povolenm. 163 Ibn Abbs uvd, e
dvodem je jejich vra v Tru a Evangelium,164 a jak tvrd ejch Azzm, nehled se
na jejich pozdj dezinterpretace a na to, nakolik byla jejich vra od doby proroka
jet dle zmnna.165
Plat t princip, e povoleno je jen to maso od id a kesan, kter bylo
poraeno pettm karotid. Ibn Arab uvd, e neislmskm zpsobem zabit
maso je z prvnho hlediska povaovno za mrinu, i kdy je zabito lidmi knihy,
na zklad konkrtnho zkazu, podobn jako je zakzno vepov, i kdyby je
porazili muslimov aratsky pijatelnm zpsobem.166 Dkazem jsou slova Bo:

A jsou vm zakzny zdechliny, krev, vepov maso a to, co bylo
zasvceno jinmu ne Bohu, dle zvata zardouen i zabit derem,
pdem i bodnutm rohu nebo zakousnut divokou zv - krom tch,
je jste oistili.(Mida:3) Tento ver omezuje zkladn obecn pedpis
povolenosti masa lid knihy. Tedy maso, o kterm bezpen vme, e nebylo
pedpisov poraeno, nen hall, i kdyby je porazil kitb.
Co se te podmnky pronesen jmna Boho, hanefjsk a hanbelovsk mezheb ji
povauje za stejn i pro lidi knihy. Jmno Bo mus bt vysloveno, jak uvd Ibn
Kudma a dodv, e pokud lid knihy poraz maso ve jmnu nkoho jinho, neli
Allha, jejich maso se stv zakzanm, co byl tak nzor Alho, an-Nachaho,
a-fiho, Hammda, Ishka a tzv. ahlu r-raj.167 Tedy nap. maso kesan je
163 Anglick peklad tchto ejchovch fatew z 90. let byl otitn v asopise alFurqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz www.triod.com.
164 Medmu z-Zewid, 4/36. Uvd jej tak at-Tabern v al-Kebru. Jeho isnd
obsahuje spornho vyprave Ismla ibn Omara al-Bedlho, kterho Ibn Hibbn
a dal povauj za vrohodnho a ad-Drekutn za slabho.
166 Ahkmu l-Kurn, 2/253.
jsou pvodn irck kola fikhu pedchzejc


klasickm mezhebm. Kvli omezenmu plivu textulnch dkaz kladli vt
ahlu l-hads,
draz na kijs a idtihd, ne jejich souasnci, hidzt

kte se doslovnji dreli text.
dovoleno do t doby, ne se potvrd zkaz tm, e nkdo uvid kesana poret

zve a pronet pitom jmno Jee, nebo njakho svtce apod. Potom je maso
zakzno. Pokud kesan pronese jmno Bo a mysl tm nap. Jee, muslimm
je dovoleno maso konzumovat, protoe nemohou soudit mylenky porejcho a
maj postupovat podle toho, co je jasn a zejm. 168 Toto je nejsprvnj nzor,
vzhledem na vslovn textuln zkaz konzumace jakhokoli masa, nad kterm
nebylo vzpomenuto jmna Boho. Uit trpnho rodu implikuje, e porejcm
me bt jak muslim, tak i kitb. Pokud odvrhnou vzpomenut jmna Boho,
nebo maso zasvt jako obtinu nkomu jinmu, ne Bohu, pak nen muslimm
dovoleno maso konzumovat.169
Podle mlikovskho mezhebu nem kitb170 na rozdl od muslima povinnost
pronst jmno Bo, tedy i kdy pi porce nepronese nic, je jeho maso pro
muslimy hall, dokud se jasn nedoke, e pronesl jin, ne Bo jmno. 171 Za
tento nzor se jakoto za nejsprvnj pimlouv i ejch Ibn Usejmn. 172
Podle tetho, nejslabho nzoru nen vzpomenut jmna Boho vbec povinnost
a tedy i pokud by kitb vyslovil jin jmno, ne jmno Bo, maso by bylo
muslimm jst dovoleno. Ibn Kudma tento nzor pipisuje Atovi, Mudhidovi a
Mekhlovi.173
Je teba mt na pamti, e zde hovome o kesanech a idech praktikujcch,
kte znaj zkladn pedpisy a lnky sv vry a dodruj je, ppadn o osobch,
kter se tak jev. Nehovome o tzv. kulturnch idech a kesanech a u vbec ne
o nsledovncch materialistickch ideologi. Aby byl nkdo posuzovn jako kitb,
mus podle ary splovat vce, neli jen to, e m kesansk i idovsk jmno a
pi stn lidu se vyhls za ida i za pslunka nkter z poetnch
kesanskch denominac. Mnoho lid, kte se ke kesanstv nebo judaizmu nap.
na Zpad pipisuj, ve skutenosti nev v existenci Stvoitele a nensleduj
uen sv vry v praxi. Maso poraen jimi nen hall.174 Kulturn kesan, jeho
maso nen hall, je nkdo, kdo nap. na otzku, jakho je vyznn, odpov: Mj
168 Viz al-Ksn v Bediu s-sani, 5/47.
170 arab.
, tedy jedinec z lid knihy.
171 Viz a-erhu s-Saghr, 2/170-171.
172 Anglick peklad tchto ejchovch fatew z r. 1993 k. ry byl otitn
v asopise al-Furqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz www.triod.com.
173 Viz al-Mughn.
otec byl katolk, nebo o nboenstv se nestarm. Podle Fejsala al-Mewlewho

je dvodem snaha vyhnout se masu poraenmu jako pocta modlm. 175Chalfa
Al byl Ubejdou tzn na maso nominlnch kesan z kmene Ben Taghlab a
dostalo se mu odpovdi: Nen dovoleno, protoe oni nedodruj dn pedpis
sv vry krom toho, e alkohol je dovolen.176 Tento pedpis ovem plat
vhradn pro osoby, o kterch s jistotou vme, e svou vru ani neznaj, ani
nepraktikuj. V ppad osoby ble neznm, nesouc kesansk i idovsk
jmno a navenek neprojevujc nic, co se kesansk, i idovsk ve p, ta je
povaovna za kitbho a jm poraen maso je hall. 177
Pokud je osoba, kter maso porazila, neznm a neznm je i zpsob jeho
porky, plat nsledujc een shodn situaci:
1. V ppad muslimsk zem s velkou vtinou muslimskho obyvatelstva
pistupujeme k masu jako k povolenmu, dokud se jasn neproke opak,
na zklad principu, e maso poraen muslimy je poraeno pedpisov,
jak uvd ia od Proroka ohledn masa od novch
muslim. I kdyby nad nimi nhodou nebylo proneseno jmno Bo, bude
nad nimi proneseno samotnmi konzumenty na zatku jdla, co je uin
povolenm, jak uvd Ibn Abdilberr a Ibn Hader. 178
2. V ppad nemuslimsk zem, kde vtina obyvatelstva nejsou kitb,
maso v principu nen dovoleno, dokud se neproke, e bylo pedpisov
poraeno muslimem, nebo kitbm. Tot plat pro zem, kde ije smen
obyvatelstvo muslim a nemuslim ne-kitb. Dkazem je hads, ve kterm
se Ad te Proroka na druhho psa u sv koisti.
3. Zem, kde muslimov a kitb tvo dohromady drtivou vtinu. Pak je
maso v principu dovoleno, dokud se neproke, e metoda vyuvan pi
porce nespluje aratsk kritria. Potom se maso stv v principu
zakzanm. Toto je ppad velk vtiny zpadnch zem. 179
Maso ve velkm doven do muslimskch zem ze stt vtinov
nemuslimskch a ne-kitbjskch nen tedy v zkladu hall, nebo nen mono
urit ani vyznn porejcho, ani specifikovat metodu, kterou pi porce pouil,
176 Na autoritu Muhammeda ibn Srna uvd al-Dasss v Ahkmu l-Kurn,
2/323.
177 USMN, Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: op. cit., str. 65. Stejnho nzoru je
i ejch Ibn Usejmn. Anglick peklad tchto ejchovch fatew z roku 1993 k. ry
byl otitn v asopise al-Furqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz
www.triod.com.
178 Viz Fethu l-Br, 9/635-636.
ani to, zda vyslovil jmno Bo. 180 Ibn Bz uvd, e maso doven ze zem,
jejich vtinu tvo kitb, je naopak v zkladu povolen, dokud se neproke, e
nemohou bt oznaeni za kitb, ppadn porej nepijatelnm zpsobem. 181
Ibn Usejmn dodv, e jedn-li se o nap. skuten kesanskou zemi, nemus se
kad jednotlivec pdit po zpsobu porky. 182
Z ve vzpomenutch dvod je zapoteb, aby jak muslimsk zem, tak i
muslimsk komunity v diaspoe byly v produkci masa co nejvce sobstan,
ppadn se orientovaly na import vhradn z vtinov muslimskch zem, nebo
od sobstanjch muslimskch diaspor, ppadn peliv dohlely, aby
porejcm byl skuten kitb. Muslimsk instituce mus zajiovat co
nejpelivj dohled nad podniky masnho prmyslu a nad jatkami, kter si
osobuj hall certifikty. Jejich dal udlovn se mus dit nejpsnjmi kritrii.
Mus tak vyvjet osvtu, a pokud mohou, pijmout legislativn kroky zamezujc,
aby se maso, kter ve skutenosti vbec nespluje aratsk pedpisy porky,
dostalo k muslimskm spotebitelm oznaen za hall. 183 adov muslimt
spotebitel si mus uvdomit, e produkce hall masa, jako kterkoli jin
potravinsk produkce, i obchod veobecn, se d zkony nabdky a poptvky.
Mli by bt proto informovni a mt jasno v tom, jak maso si chtj koupit a
takov potom po prodejcch dat. 184 Pokud se nkde hall masa nedostv,
muslimov mohou dat i koer maso, kter je poraeno stejnm zpsobem a
porejcmi byli id, tedy kitb.185 Pokud bude existovat poptvka po hall
mase, m myslme maso zvat pedpisov poraench, bude existovat nabdka
hall masa i trh s nm. Pokud bude hall maso iroce dno, stane se omnoho
dostupnjm, ne v souasnosti je.
NEDOROZUMN OHLEDN POJM HALL A ZEBHA A PRAKTICK EEN
PROBLEMATIKY HALL MASA

Rozdl mezi uvanmi pojmy

hall
zebha nen mnoha muslimm
v podmnkch vtinov nemuslimskch zem Evropy a Severn Ameriky chpny
sprvn, tedy tak, jak je chpou texty are. Pojem zekt v souvislosti
s povolenm masem pak nen znm takka vbec.
181 Viz al-Fetw min kitbi d-dawa, 2/250-251.
182 Anglick peklad tchto ejchovch fatew z roku 1993 k. ry byl otitn v
asopise al-Furqaan v kanadskm Torontu v roce 2001. Viz www.triod.com.

Nejobecnjm a nejvce zasteujcm pojmem ze vech t je pojem
hall,
oznaujc (1) mylenky, skutky i vci, kter jsou muslimm povoleny a kter
s sebou nepinej nboenskou sankci, (2) v souvislosti s potravou veker
druhy potravin, kter ara dovoluje konzumovat, zejmna z hlediska istoty od
zakzanch psad, v praxi pedevm od vepovho masa, krve a alkoholu, (3)
v nejum smyslu slova v souvislosti s masem takov maso, kter bylo na
zklad uritch ritulnch postup oitno a je povoleno pro konzumaci.
zekt, vyslovovan s mezizubnm z na zatku a odlin od podobn
Slovo
znjcho arabskho nzvu pro povinnou da, oznauje postup, proceduru, pomoc
kter se maso, je je v zkladu zakzno,
harm, stv pro muslimy

povolenm,
hall, pro konzumaci. Toto je nzor vech ty mezheb. 186 Tento
postup zahrnuje pedpisov zabjen pi lovu (arab.
sajd) a pedpisov zabjen
pi porce (arab.
zebh).
Vraz

zebha oznauje maso takovho zvete, kter bylo poraeno ritulnm
zpsobem pettm karotid za pronesen jmna Boho, kdy porejcm byl
praktikujc vc muslimskho, kesanskho, i idovskho vyznn. Je to tedy
maso poraen jednou z leglnch procedur, kter je in zkonem povolen
tedy je podezno ar'ou poadovanm zpsobem, bylo nad nm proneseno
jmno Bo a porejcm byl muslim nebo kitb. Dvodem jeho povolen je prv
tento postup a zpsob jeho porky, pokud by nebyl dodren, maso by povolen
nebylo, nebylo by kvalifikovateln ani jako zebha, ani jako hall.
Proto je kategorizace masa na zebha a pouze hall sporn. Pokud nkdo
ekne, e pokrm je z hall psad, meme to sice rozumt tak, e veker uit
ingredience ar'a povoluje, ale dotyn tm pouze myslel, e pokrm neobsahuje
nap. vepov nebo alkohol, ale nikterak se nevyjdil o pvodu masa, co je
nedostaujc. Nebo tm mohl myslet maso zakoupen u lid knihy, kter je
povolen, dokud se neproke, e nen poraeno pedpisovm zpsobem.
Podobn bv pojem zebha asto ztotoovn s masem, kter zabili
muslimov ritulnm zpsobem. Vechna tato vysvtlen jsou chybn, protoe
kad hall maso mus bt zkonit i zebha a v zkladu neexistuje dn hall
maso, kter by nebylo zrove i zebha, protoe prv ten sam zpsob porky,
kter dv masu charakteristiku zebha, mu dv i status hall. Tak nen
podmnou, aby byl porejcm muslim a tento fakt nedv masu dn speciln
status oproti tomu, kter poraz kitb.
Ve eenm nechceme vnet chaos a vzjemn podezvn do ad muslim,
naopak, chceme poskytnout kvalifikovan informace ohledn ar'atskch
stanovisk tkajcch se masa a vrobk z nj. Dokud bude existovat stejn poet
nzor na tuto problematiku, jako je poet muslim, neme bt zajitna
produkce skuten povolenho a istho masa, kter je v zjmu vech vcch.
Spokojit se s jakmkoli kusem masa, krom vepovho, a pronst nad nm
bismillh jako v 'iin hadsu o masu od novch muslim 187, jednodue
nesta, nebo ten se tk pronesen jmna a nikoli zpsobu porky. 188

Muslimov mohou nsledovat pozitivn vzory v komunitch idovskch, kter jsou
sobstan v produkci koer masnch produkt, nebo si vzt pklad z
vegetarin, kte zkostliv dbaj na to, aby nekonzumovali suroviny ivoinho
pvodu. Na starosti o pvod konzumovanho masa nen, pokud neperoste meze
slunosti, samo o sob nic zavrenhodnho, ba naopak. Toto byla praktika
nejlepch generac tto ummy. Od Ibn Mesda se uvd, e radil svm druhm v
neznmch krajch tzat se po pvodu masa a po osobch, kter je porazily. 189 V
situaci, kdy se nachzme v jedn zemi s tmi, jejich maso jst meme i s tmi,
jejich maso jst nesmme, nen povoleno jst jakkoli poraen maso, dokud
neznme okolnosti jeho pvodu, kdo je porazil a jak. Toto byl nzor a-irbnho a
an-Newewho.190
eenm pro masokombinty na Zpad je najmat muslimsk pracovnky znal
pedpis ohledn masa minimln pro produkci hall masa pokrvajcho poteby
mstnch diaspor a pro maso putujc na export do muslimskch zem. Muslimt
spotebitel by se tak nemli spokojovat s levnm masem spornho pvodu. 191
Pokud jsme tedy pozvni na obd i veei, mli bychom hostitelm
s dostatenm pedstihem sdlit sv poadavky ohledn masa, nap. jim sdlit,
kterm zdrojm masa, znakm, eznkm apod. dvujeme. Pokud nejsou
hostitel ochotni obstarat hall maso, meme jim slun navrhnout bezmas
chod nebo rybu. Pokud nen hostitel n dobr znm, teba takov nvrh
opatrn smovat pes nkterho jeho bliho ptele. Pokud to nezpsob jin
nedorozumn, je mon tak maso sami zakoupit a hostiteli je vnovat.
Pokud na neznmm mst hledme hall restauraci, teba se tzat mstnch
muslim znmch opatrnost a zbonost, mstnch uenc, i mstnch
muslimskch instituc, odkud maso zskvaj. Lze se tak dotazovat pmo u
prodejc, kte by mli bt ochotni tyto informace sdlit. Neochota odpovdt, i
vyhbav reakce mohou naznaovat nejistotu i nespolehlivost. V zpadn Evrop
ji byly obas odhaleny hall podniky, kter mal mnostv masa kupovaly
z kontrolovanch a istch zdroj jen proto, aby zskaly certifikty, piem velkou
vtinu prodvanho masa pak obstarvaly jinde a levnji. 192

189 Zaznamenal Abdurrezzk v Musennefu, 4/487. Podn je sahh podle Ibn
Hadera v Takrbu t-tehzb, 2/129.
190 Viz Fikhu s-Sunna, 3/290; al-Medm, 9/79.
Maso nkdy prodvan ve velkch obchodnch etzcch by mlo pochzet ze

spolehlivch a kontrolovanch zdroj v zahrani. Je vak teba se, pokud mme
tu monost vbru, vyvarovat velmi vgnch sdlen jako pouze hall,
poraeno dle islmskch zsad. Lep druh sdlen pedstavuje: poraeno
run, certifikt hall uloil (jmno muslimsk instituce). 193
Neteba na druhou stranu pehnt a pli se zatovat usilovnm ptrnm po
pvodu masa za kadou cenu, nutkav nevyhledvat dvody a netzat se na to,
co se nestalo. Uvd se od Omara ibnu l-Chattba a jeho syna 194 a od Muza, e
kdy byli na cokoli tzni, nejprve se zeptali, zda k problmu skuten dolo a
pokud byla odpov zporn, odpovdli: Jsme pli zamstnni tm, k emu
skuten dolo.195 Tedy, pokud vynalome na zjitn pvodu a statusu masa, co
je v naich silch, a nakonec se po ase pece jen uke, e maso vydvan za
hall ve skutenosti hall vbec nen, pak, d-li Bh, hch pad na podvodnka,
kter ns oklamal. A Allh je Odpoutjc, Kter pijm pokn.
Pokud nkdo doposud konzumoval maso ze zdroje, kter nen hall a nyn se chce
kt a napravit to, nech neztrc nadji. Je rovn pochopiteln, e zmna
takovch nvyk nepichz ze dne na den. Allh pravil:

Sluebnci moji, kte jste se dopustili pestupk proti sob samm,
neztrcejte nadji v milosrdenstv Bo, vdy Bh vru odpout viny
vechny - On odpoutjc je i slitovn. Obracejte se kajcn k Pnu
svmu a odevzdejte se do vle Jeho, dve ne vs trest zashne, nebo
pak vm pomoeno nebude. (Zumer: 53-54)
A Allh v nejlpe.
KONZUMACE ZAKZANHO BRN PIJET IN UCTVN
Posel Bo pravil: Na kad dlek tla, kter je vyivovn ze zakzanho,
m nejvt prvo ohe.196 Ibn Redeb al-Hanbel prav: Allh nepijm
dobr skutky, pokud dotyn pojd zakzan pokrmy. 197
194 Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, 1/50; sahh podle al-Albnho.
196 Zaznamenal at-Tabern v al-Mudemu l-Kebr, 19/136. Al-Albn jej ocenil
jako sahh v Sahhu l-Dmi, hads . 4495.
Prvn generace tto ummy peliv dbaly na dodrovn tchto pedpis a dobe si
uvdomovali neistotu zakzanch potravin, stejn jako hrozbu, kterou pro pijet
vech dalch in uctvn pedstavuje konzumace zakzanho. Vyznaovaly se
velkou mrou obezetnosti (arab. war) a vyhbali se spornmu i za cenu
zanechn povolenho. Al-Hasan al-Basr prav: Bohabojn se obvaj Allha
natolik, e zanechvaj mnoho povolenho ze strachu ped nedovolenm.198
Tak se uvd, e sahbov se tzali na pvod sidla 199, kterm byl pipraven sr
dostupn na trhu, zda nhodou nepochz z mriny, nebo ze zvete poraenho
zoroastrovci, dokonce i kdy vdli, e sidlo tvo v sru sloku men ne jedna
destitiscina.200
JE ISLMSK ZPSOB PORKY OPROTI KONVENNMU KRUT VI

ZVATM?
Islmsk zpsob porky peznutm karotid ostrm noem za souasnho
zebh) je asto
vzpomenut jmna Boho (tzv. hall porka, neboli arab.

odmtn jako neppustn trn zvat a krutost, zmrn zpsobujc zvatm
bolest a utrpen. Srovnejme tedy konvenn a hall porku z hlediska jejich
ohleduplnosti k usmrcovanm hospodskm zvatm a z hlediska jejich
potencilnch zdravotnch rizik pro spotebitele.
Na Zpad asto mstn zkony vyaduj zvata ped porkou omrit, aby se
nehbala na jaten lince a aby ped smrt nectila bolest. Ignoruje se fakt, e
bolest me zpsobit u i samotn toto omraovn. Navc omren zvata
nebvaj v nkterch zemch vdy zabita zaznutm (zejmna drbe a men
dobytek), ale derem, nebo proudem. Omren a dokonce i zstava srdce pi
nm me bt v nkterch ppadech, kdy nen pouito dodatenho usmrcen
pettm karotid, vratnho charakteru a me se tak stt, e nap. kuata hynou
a ve vrouc vod a pod drapky, kter z nich strhvaj pe. Znmy jsou i ppady,
197 Viz al-Dmi, str. 124.

198 Al-Dmi, str. 93.
199 Sidlo je na enzymy bohat produkt zskvan z obsahu aludku
novorozenho mldte, kter se poraz, jet ne se sta napt mlka. Je
nezbytnou slokou sra pi tradin vrob.
200 Viz Dmiu l-ulmi we l-hikm, 1/269. Uvd jej i ejch Abdullh Azzm, azZebihu we l-luhmu l-mustewreda, str. 34
kdy i vt dobytek, nedokonale zabit, znovu nabyl vdom a pmo na bourac

lince.
Principem hall porky je naopak pett karotid bez omren, kdy je innost
srdce a vegetativnch mozkovch center, kter jeho innost d, zcela zachovna.
Krev pot z hlavy vytee v podstat ihned prostou gravitan silou, co se odraz
na vyazen z innosti mozkovch center pro smysly a bolest. Vegetativn centra
mozku informuj kardiovaskulrn systm o nedostatku krve v mozku, nsledkem
eho srdce zintenzivn svou innost a dojde k rychlejmu odkrven masa. Tento
proces je ze sv podstaty nezvratiteln smrtc. Snahou pi hall porce je zbavit
maso tepenn a iln krve201, kter je mdiem, ve kterm se mno zdrav
potenciln nebezpen patogenn mikroorganizmy. Takto poraen maso je i
trvanlivj.
Parazitoloka Dr. al-Awwd uvd studii hannoverskch veterin Schulzeho a
Hazima s nzvem: Pokus objektivizovat bolest a vdom pi konvennm
(omraovac pistole, elektrook) a ritulnm (hall, pomoc noe) zpsobu
porky ovc a telat, kter shrnuje, e hall zpsob porky je nejhumnnj a
e samo omraovn psob zvatm bolest.
Bhem studie vzkumnci
implantovali na rzn msta na lebce porench kus dobytka elektrody,
dotkajc se mozku. Po nkolikatdennm zotaven se byla st zvat poraena
hall zpsobem a st jako kontroln skupina metodou konvenn. EKG a EEG
zvat, kterm byly peaty karotidy, prdunice i jcen prvn ti sekundy po ezu
neukazoval dn zmny, tj. nezaznamenal mitelnou bolest. Po dalch tech
sekundch zaznamenal stav podobn hlubokmu spnku, dan upadnm do
bezvdom z velk ztrty krve. Po uplynut tchto esti sekund nebyla
zaznamenna dn aktivita EEG, tedy nebyla namena dn bolest. Srden
innost dle neustvala a ze zvete, kter sebou dky reflexm prodlouen
mchy stle jet zmtalo, pumpovala zbvajc tepennou krev. Kontroln skupina
naopak upadla do bezvdom nsledkem elektrickho oku nebo omraujcho
vstelu prakticky ihned, jene bezprostedn sm tento ok zpsobil velmi
vraznou odpov na EEG (tedy i bolest). Srdce zvat asto pestalo nsledkem
defibrilace bt zhy pot, co neumoovalo maso patin odkrvit. 202
Pouit vstelu nebo rny hrotem k omren porenho dobytka podle studie
texask A&M University a kanadsk potravinsk inspekce tak me bt rizikem
Ani hall porka neodstran z masa zcela vechnu krev, zstv ta, kterou zadruj 201
jtra, slezina a vlsenice. Ta vak status hall neovlivuje a jako ulehen je dovolena ke
:hadsu konzumaci, na zklad Prorokova

Byly vm povoleny dv mriny a dv krve. Co se te mrin, to jsou ryby a
saranata, co se krve te, to jsou jtra a slezina. Zaznamenal Ibn Mda v
Sunenu, hads . 3305.
202 Al-AWWD, ia. 2003: Is Islamic slaughter cruel to animals? in USMN,

Tak; TOFT, Amir A. (pekl.). b.d.: The islamic laws of animal slaughter, Santa
Barbara: White Thread Press, str. 130-131.
z hlediska penosu spongiformnch encefalopati, nebo projektil plynov pistole a

nsledn tlak proudu plynu rozstikuje mozkovou a mn tk, kter je pro penos
tchto prionovch onemocnn nejrizikovj, po okol. 203 Tento zpsob
omraovn, kdy se na rzn jednotliv kusy dobytka mnohdy pouvaj stejn
projektily, a kdy nen pli dbno na odstraovn vystknut krve a jinch
tlnch tekutin, me bt rizikem i z hlediska monosti penosu mnoha dalch
zoonz.
Co se te monho penosu bakteri Escherichia coli i Listeria spp., rizikovm
faktorem je kontaminace masa obsahem trvicho traktu zvete, ke kter dochz
neodbornou manipulac a nedodrenm hygienickch standard pi poren a
bourn. Tato kontaminace naprosto nezvis na zpsobu porky dobytka a me
nastat jednak v okamiku, kdy obsah jcnu i aludku kontaminuje maso pes
peruen jcen pi hall porce, anebo jet astji, kdy maso zneist obsah
protrhnutho steva a v okamiku, kdy jsou z dvno poraenho kusu pi bourn
odstraovny vnitnosti. Hall zpsob zde nen o nic vce rizikov, ne zpsob
konvenn. Jednoduchou a lacinou hygienou jatenho provozu se d snadno a
inn zamezit tmto zvadm i jejich fatlnm dsledkm v podob rozshlch
epidemi a jmy na zdrav spotebitel.
Sprvn vykonan hall porka za dodren hygienickch pedpis tedy
nepedstavuje oproti porce konvenn dnou krutost a pro spotebitele je
naopak vhodnj (nebo v mase minimalizuje obsah hygienicky nejrizikovj
sti - krvi). Pedstavuje dokonce humnnj alternativu zabjen s ohledem na
tzv. animal wellfare.
To zabezpeuj i dal aratsk nazen, kter s hall porkou souvisej. Posel
Bo pravil:

Allh pedepsal dobro ke vemu, proto konejte co nejlpe, i kdy
zabjte. A konejte co nejlpe, kdy porte. Nech kad z vs dobe
nabrous svou epel a ulev svmu porenmu kusu.204 Prorok
tak zakzal stresovat poren kusy tm, e eznk brous n ped
jejich oima a pikzal poren kus oddlit od stda, aby jeho porka nedsila
zbytek stda.205
Komplikace pi hall poren mohou nastat vlivem nedodren ve uvedench
smrnic. Nejastji je dvodem:
203 Ibid., str. 132.

204 Zaznamenv ho na autoritu eddda ibn Aws imm Muslim v Sahhu,
uvdj ho tak Ahmed v Musnedu a autoi Sunen. Podle at-Tirmzho je hasan
sahh.
1. Uit tupho noe nebo neodborn veden ezu, co zpsob zveti utrpen,
nebo nezabezpe odtok veker tepenn a iln krve, je by jinak bez
pot vytekla.
2. Peruen mchy, kter je nedouc a pi kterm mohou bt naruena
nervov vlkna dc innost srdce, co m za nsledek kolaps jeho
innosti a tm i nevykrven masa doucm zpsobem.
3. Nevzpomenut jmna Boho, nebo situaci, kdy eznkem je nemuslim (jen
nen ani kesanem, i idem), nebo lovk nejasn definovanho
nboenskho vyznn.
Mstn islmsk instituce, kterm muslimov dvuj, by se tedy mly pln
zhoovat svho kolu dsledn kontroly a psnho dohledu na hall jaten
provozovny, spluj-li vechny podmnky hall provozu. Nesm udlovat hall
certifikty tam, kde je jejich plnn sporn a mus je odebrat vude tam, kde
dolo k jejich poruen. Samo oznaen hall, kter mnoh potravinsk firmy u
svch vrobk deklaruj, rozhodn nesta.
Proti hall porce tedy protestuj a broj pedevm skupiny lid neptelsky
zaujatch proti islmu a muslimm. Vytrvale a bez dkaz tvrd, e muslimov pi
porce s potenm prodluuj agonii zvat a nechvaj tomuto pihlet sv dti,
prv za tm elem, aby se staly neltostnmi a nemly poslze morln dilema
stejnm zpsobem zabjet i ppadn nevc rukojm. To je ovem u ir
hysterie eurocentrickch a sobeckch pokrytc, kte znaj hospodsk zvata
jen z reglu supermarket a nejsou schopni si ani zabt rybu na Vnoce. Iniciativa
proti hall masnm produktm v R je pak veden v podstat vhradn z tchto
kruh.
Na tto omezen sobeckosti je npadn i fakt, e koer porka 206, vyadovan
judaizmem podle pravidel velmi podobnch hall zpsobu, je zmiovna
podstatn mn. Jsou tedy prva zvat opravdu primrnm zjmem, nebo toliko
trojskm konm pro prosazen diskriminanch opaten proti muslimskm
komunitm? Budou snad jej akti osoovat i vldn orgny R za servrovn
pokrm z masa zvat, kter ped porkou nebyla omrena 207, pro tuzemsk i
ciz initele, jednatele a delegty idovskho vyznn?
205 Hadsy o tom zaznamenv Ibn Mda v Sunenu a Ahmed v Musnedu na

autoritu Abdullha ibn Omara a Ab Sada al-Chudrho. Muslim od Ibn Abbse
zaznamenv, e Posel Bo vyinil lovku, kter tchto
pokyn nedbal, slovy: Co ho bude zabjet vcekrt? Pro sis n
nepipravil pedtm?
206 Pravidla tzv. karutu zakazuj jakkoli uit omraovacch prostedk.
Ultraortodoxn interpretace dokonce vyluuj ptomnost neid pi porce a
ptomnost neidovek, nebo menstruujcch idovek pi pprav takto
klasifikovanch pokrm. Jde tedy o pedpisy jet psnj, ne u hall porky.
Proto sice plat, e veker koer maso je muslimm podle ary jst dovoleno, ale
ne vechno hall maso je podle pravidel karutu dovoleno jst i idm.
Faktem zstv, e budou-li protiislmt aktivist nadle vyuvat karty hall

masa, ocitaj se na pli tenkm led bu bude odhalen jejich selektivn pstup
namen proti muslimm a maskovan tentokrt ochranou zvat, nebo budou
obvinni, a to zcela prvem, mimo jin tak z antisemitizmu. Domnvm se, e do
takov slep uliky se dostat nechtj.
207 Toto maso dle veejn dostupnch informac dodv firma King Solomon. O
firm viz: <http://www.firmy.cz/detail/330255-king-solomon-praha-josefov.html>
[citovno k 11. 10. 2013].

Předpisy Ohledně Porážení Zvířat

Enviado por

Dados do documento

Título original

Direitos autorais

Formatos disponíveis

Compartilhar este documento

Compartilhar ou incorporar documento

Opções de compartilhamento

Você considera este documento útil?

Este conteúdo é inapropriado?

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

Předpisy Ohledně Porážení Zvířat

Enviado por

Direitos autorais:

Formatos disponíveis

PEDPISY OHLEDN POREN ZVAT

Ve vech nboenstvch existuj alimentrn pedpisy, tedy takov, je se

Vy, kte vte, jezte z vtench pokrm, je jsme vm utdili, a

4 Viz Tefsr al-Kurtub, 6/51

Podmnkou postupu oitn je, e mus bt provedeno na zveti, kter je

ryby a saranata, co se krv te, to jsou jtra a slezina.20 O potrav

20 Zaznamenal Ibn Mda v Sunenu, hads . 3305.

Dle nen dovoleno maso poraen zoroastrovcem, nusajrjcem, drzem,

zkaz konzumace masa, nad nm nebylo vzpomenuto Jmna Boho,

porce nebylo vzpomenuto jmno Bo, pak to nen dovoleno ani

Bu neochvjn v dui sv spolu s tmi, kdo Pna svho zrna

jeho porce nebylo vzpomenuto jmna Boho, pravil: Vzpomete

51 Viz al-Medm, 8/384.

3. Usmrcen zvete zaznutm. Dkazem tto podmnky je hads na autoritu

podznutm krn tepny (arab.

61 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 2488; a Muslim v Sahhu, hads .

Sewrho sta petnout ob krkavice 70 a podle Mlika ob krkavice a

Je mono pitisknout n druhou rukou, aby n snze pronikl porenmu

77 Viz al-Medm, 8/383; a Mughn al-muhtd, 6/105.

ejch Muhammed Slih al-Usejmn84 jmenuje nsledujc prvky etikety (arab.

91 Viz al-Medm, 9/92; a al-Mughn al-muhtd, 6/105.

3. Velbloud se por ezem do oblasti na zatku krku, nad hrudi. To se arabsky

dobytka na lev bok.107 Pot je mono piloenm chodidla na ztylek mrnit

dalch podn o lovku, kterho Omar udeil svou hol, se dozvdme, e

jak se to dl. Pot si Posel Bo vyhrnul rukvy a zapel se

MASO POREN SRIOV NA MODERNCH JATKCH

proznuto poadovanm zpsobem. Z hlediska aratsk legitimnosti procesu je

135 Viz Raddu l-muchtr, 1/134.

Dleitm momentem je uit omraovacch prostedk, bezpodmnen

doven do Krlovstv Sadsk Arbie pmo v ternu, v jatench provozovnch

Povoleno je tud maso pouze od muslim, kesan a id a na tom je idm

jsou pvodn irck kola fikhu pedchzejc

dovoleno do t doby, ne se potvrd zkaz tm, e nkdo uvid kesana poret

otec byl katolk, nebo o nboenstv se nestarm. Podle Fejsala al-Mewlewho

nesta, nebo ten se tk pronesen jmna a nikoli zpsobu porky. 188

187 Zaznamenal al-Buchr v Sahhu, hads . 5507.

Maso nkdy prodvan ve velkch obchodnch etzcch by mlo pochzet ze

JE ISLMSK ZPSOB PORKY OPROTI KONVENNMU KRUT VI

197 Viz al-Dmi, str. 124.

kdy i vt dobytek, nedokonale zabit, znovu nabyl vdom a pmo na bourac

:hadsu konzumaci, na zklad Prorokova

202 Al-AWWD, ia. 2003: Is Islamic slaughter cruel to animals? in USMN,

z hlediska penosu spongiformnch encefalopati, nebo projektil plynov pistole a

203 Ibid., str. 132.

205 Hadsy o tom zaznamenv Ibn Mda v Sunenu a Ahmed v Musnedu na

Faktem zstv, e budou-li protiislmt aktivist nadle vyuvat karty hall

Você também pode gostar