POD POKLIKOU ISLMSK HROZBY

Souasnost je svdkem neobyejnho nrstu protimuslimsk propagandy a demagogie zneuvajc v

zkladu sice reln, le nemrn peceovan hrozby radiklnch a extrmnch islamistickch
militant a terorist. Strach z muslimskch spoluoban nabr na iracionalit a pomalu perst v
pslovenho bubka pod postel v dtskm pokoji.
Nyn upozornm na nejspolehlivj techniky tohoto celospoleenskho brainwashingu. Budeme se
snait zodpovdt otzku smyslu tohoto dn a nartnout cestu, jak se z tohoto zaarovanho kruhu
dostat ven.
Zkladnm spolenm jmenovatelem je manipulace mysl. Slovo manipulace je odvozeno z latinskho
manus, tj. ruka. Slovo manipulus oznauje nkoho zrunho, lovka ikovnch ruiek. Nzev
manipul se pouval pro majesttn rukvec, kter nosili mt ednci, nebo pozdji katolit kn a
do reformy obadu ve 20. stolet, a kter byl tedy v historii odznakem imperiln, nebo poslze crkevn
moci. Manipulace je tedy takov uvn moci, kter zrun petv manipulovan v loutky v rukou
manipultora. Jde o mysln zachzen s lidmi jako s neivmi vcmi za ignorovn jejich vle a
vdom. Toto me probhat pmo, kdy si manipulovan pln uvdomuj, e vlastn jednaj proti sv
vli, i nepmo, kdy vbec netu, e jsou nkm manipulovni. Jakmile manipulovan zjist, e je
manipulovn, brn se antimanipulac, tedy njakou formou odporu, vymaujc se strategie. Proto je,
za souasn neexistence mohutnho represivnho apartu totalitnho typu, nejefektivnj manipulace
nepm.
Manipulace nemus bt vdy negativn, zle na jej motivaci a zisku. Rozliujeme manipulaci
altruistickou, jako nap. tak pi vchov dtte rodii, nebo v prci socilnch pracovnk apod.
Nebezpen je vak manipulace egoistick, vyuvajc druh lidi pro dosaen cl manipultora. A o
t hovo i tento text.
Vychzm z oprvnnho pedpokladu, e zkladem jakkoli manipulace mysli je jednak znemonit
socln znevhodnnm vrstvm v pstupu k poznn mechanizm manipulace a druhak doshnout
jejho celospoleenskho schvlen. Klovm principem a spolenm jmenovatelem vech technik je
organizovan hloupnut a podpora kolektivn stupidity, dosahovan cestou prohlubovnm propasti
mezi rovn poznn a kompetence mezi manipultory a manipulovanmi tak, aby ji takka nelo
peklenout. Pod organizovanm hloupnutm myslm zmrn a nsledn spoleenskm konsensem
pijat pokles rovn kultury a jejch obsah, zven mry sugestibility mas, seten hranice mezi
vnm a zbavnm, padek kritickho mylen, zdravho rozumu a lenost v uvn vlastnho sudku.
Hloupnut populace je dosahovno rozlinmi prostedky, nkter se spolupodlej a nkter jsou sami
dsledkem tohoto hloupnut, piem jeho intenzitu samy dle zvyuj. Mezi nejdleitj pat (1)
absurdita, (2) pavda a pseudovda, (3) ekonomick bda, (4) pebujel byrokracie, (5) drogy a alkohol,
(6) hlad a nedostatek zkladnch zdroj, (7) iracionalita, (8) mocensk zneuit ideologie a nboenstv,
(9) medializace nsil a pornografie, (10) en masmedilnch dezinformac a propagandy (11)
pokozovn ivotnho prosted a (12) nesmysln zbrojen a vlen.1
Idelnm nstrojem jsou tomu masmedia a jimi en propaganda. Termn propaganda je odvozen z
latinskho propagare, tedy roziovat, tpit, vyhnt vhonky. lo o vraz, kterm staromt
vinohradnci oznaovali rozmnoovn vinn rvy a zkovn jejch hlav. Kesant crkevn otcov
1

KOUKOLK, Frantiek. 2010. Mocensk posedlost. Praha: Karolinum, str. 104.

tento vraz poprv penesen uili i pro svou misijn inost, jako propaganda fide oznaili snahu it
ideje kesanstv. Daleko pozdji, pot, co byla zneuita totalitnmi reimy, zejmna nacistickm
Nmeckem, zskala propaganda dnen negativn konotaci. Lze ji definovat jako proces kontroly
informac, usmrovn veejnho mnn a pedepisovn vzorc chovn, ppadn jako zmrn a
systematick pokus ovlivovat chpn, manipulovat smlenm a bezprostednm jednnm lid s clem
doshnout reakc shodnch se zmry propagandisty.2 Propaganda psob slovem a obrazem, jde o
specifick druh informovn, kterm propagandista zmrn buduje a upravuje mylenkov schmata
recipient propagandy tak, aby ovlivnil jejich rozhodovn jemu vyhovujcm smrem a zpsobem.
Propagandu lze tedy vstin popsat jako komunikan manipulaci, jinak eeno proces zen
veejnho mnn a mlysln usmrovn informanho toku, za elem manipulace se vzorci chovn.
Ohledn klov lohy masmedi pro tento el lze vzpomenout, e tvrci hesla Masmedia v uznvan
Blackwell Encyclopedy v ele se sociologem Williamem J. McGuirem tvrd, e funkc tchto masovch
sdlovacch prostedk je ovlivovat pesvden, postoje anebo chovn pjemc v pesn zvolenm
smru. Toho je dosahovno cestou reklamy, konkrtn politick kampan, nebo kampan za zmnu
ivotnho stylu konkrtnm zpsobem, prohlen a projev mluvch a zstupc sttnch instituc,
masov ideologick indoktrinace doucmi nzory a popularizace spoleensko-kulturnch ritul,
upevujcch status quo.3 Moc masmedi spov (1) v omezen role pjemce zprvy z rovnocennho
komuniktora, jakm je v ppad mezilidsk komunikace, na pouhho divka a (2) v rychlosti a
efektivit tto komunikace, kter umouje zashnout za krtkou jednotku asu miliony takovch
recipient. Tm, e masmedia reprezentuj jen nenhodn zvolenou st celho diskursu, stvaj se jimi
prezentovan nzory z osobnch pohled vpovmi spolenost ustavujcmi, nebo
institucionalizovnmi i politickmi.4
Propaganda nemus bt vdy sestavena vhradn ze samch livch tvrzen, ale celkov obraz, jakm
vykresluje realitu, je liv vdy. Naopak, m dovednj a umnj propaganda je, tm mn operuje s
jasn livmi a jednodue vyvratitelnmi tezemi. Propagandistick diskurs mnohdy k tak pravdu,
ale informuje jen o jedn sti cel skutenosti a zmrn zastiuje druhou. Proto je v tomto ohledu
toton s cenzurou. Ale ne kad cenzura je i propagandou, protoe cenzura z pedkldan zprvy
pouze amputuje nepohodln informace, bez nutnho zmru nkoho njak ovlivovat.
Vyjaduji proto pesvden, e propaganda je na zklad ve uvedench definic manipulac v procesu
informovn a jako takov je neetick a morln patn prv z tchto dvou dvod (1) nerespektuje
realitu v jej celistvosti a komplexit, svj zpsob jej malkonstrukce vydv za skutenost a (2)
zmrn omezuje svobodnou vli, jednn a rozhodovn tch, na kter cl.
Propaganda je zloinem proti informaci (a pravd) na stran jedn a zloinem proti pjemci informace
na stran druh, nebo mu upr schopnost kriticky myslet a svj nzor si tvoit sm, tedy, dle
propagandistova vidn svta adrest propagandy nen kompetent k tomu, aby samostatn myslel.
Kontrapropaganda nen jen opan, neptelsk propaganda, kter je z podstaty vci stejn neetick. Je,
i mla by bt, naopak hluboce etickou snahou manipulativn propagandu a demagogii monitorovat,
demaskovat, odret, elit j a poret ji.
2
3
4

JOVETT, G.S. O'DONNELL V. 1989. Propaganda: A Pluralistic Perspective, New York. Citovno z ILOWIECKI,
Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. Manipulace v mdich. Praha: Univerzita J.A. Komenskho, str.
15.
Vce viz ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 24.
KNAPCOV, Veronika. 2012. K analze diskurzu, mdim a ideolgim. in HORVTH, Milo. 2012. urnalistika,
mdi, spolonos, sv. 2. Bratislava: Stimul, str. 145.

Nezbytnou podmnkou fungovn jakhokoli lidskho spoleenstv v dnen globln vesnici je

dostaten informovanost o (1) vnjm svt, tj. jinch lidskch spoleenstvch a lidstvu jako celku,
(2) vlastnm spoleenstv a jeho postaven mezi jinmi spoleenstvmi a (3) o minulosti vlastnho i
ostatnch spoleenstv, jako i jejich vzjemnch vztah.5 Podle studie The structure and funcion of
communication in society (1948) z pera klasika sociologie medi Harolda D. Laswella mus
informovn a spoleensk komunikace plnit ti zkladn ely: (1) informovat o vech zmnch a
okolnostech, nejen o tch ohroujcch bezpenost ivotnch podmnek danho spoleenstv, ale i tch,
kter mohou stimulovat jejich zlepen, (2) informace mobilizujc k innosti, nejen t majc za cl
vylouen hrozby, ale i t, kter se sna vyut pozitivn monosti a (3) informace o optimlnch
pstupech a postupech jednn v obou druzch tchto situac.6
Prv informace z tchto tematickch okruh byly systmov blokovny v bvalm Vchodnm bloku
a velkou mrou se podlely na jeho zhroucen po roce 1989. Vyjaduji obavu z toho, e ve vztahu k
islmu a tzv. muslimskmu svtu ani dnes nen zajitna jejich ideln prchodnost a tato je navc s
postupujcm asem stle vce okleovna a zploovna.
Tak teba zdraznit, e protiislmsk manipulativn propaganda dneka nen vdy nutn islamofobi a
ne kad islamofobie je vdy nutn tak protiislmskou propagandou. Islamofobn akt je zhmotnnm
hysterie z muslim i jejich projev skutench, nebo domnlch, ppadn krajn antipatii vi lidem,
u nich pachatel pedpokld pslunost k islmu (analogicky k jinm sentimentm proti jinm
skupinm lid, jako rusofobii, germanofobii, judeofobii apod.) a spluje literaturou uvdn kritria
projev, vyvolvn a en nenvisti (Nap. charakteristiky dle typologie Runnymede Trustu).
Podstata zlovolnosti protiislmsk propagandy naproti tomu asto vynikne a pi konfrontaci s jinm,
objektivnjm pohledem na islm a muslimy. Protiislmsk propaganda je vak s islamofobi
nerozlun spjata, nebo m za cl jej budovn, en a upevovn v populaci za njakm elem,
asto takovm, kter s islmem a muslimy v konenm dsledku nem vbec nic spolenho. Potom i
otzka, zda je iitel takov propagandy sm islamofobem, i nikoli, pozbv smyslu. Relevantn je
naopak nabdnout jin, konkurenceschopn pohled na danou problematiku, kter se vymyk veobecn
roziovan pedstav hrozby a ohroen.
Redukcionistickm by dle bylo i pesvden vechny nepravdiv a pokozujc informace, kter nap.
prv o islmu masmedia produkuj, jsou zkenou propagandou. asto se me jednat o pouhou
neznalost, akoli je nefundovan a proto neobjektivn informovn o tmatu, o kterm novini chyb
patin odborn prprava, prohekem proti profesionalit a etice urnalisty.7
Upozorujeme, e podobn manipulace a ne nartnut propagandistick postupy plat veobecn.
Mohou se tkat libovoln problematiky, strak islamizace je jen velmi vhodnm, aktulnm,
chytlavm a nzornm pkladem tohoto jevu. Podobn propagandistick styl informovn lze shledat
t v otzkch jadern energetiky, globlnho oteplovn, geneticky modifikovanch potravin,
socilnch a ekonomickch reforem, finannch a politickch kriz doma i v zahrani, otzkch
genderu a sexuality i domcch porod apod. Budeme-li tolerovat propagandistick medializovn
jednoho tmatu, kde je to v souladu s naimi nzory a nam hodnotovm systmem, ani bychom ji
odhalovali a rozkrvali, me se stt, e tmto mlky odsouhlasme budouc pouit stejnho modelu
propagandistick manipulace i tam, kde nm to u tak pjemn nebude. Objektivn a zodpovdn
reprezentace skutenosti v mdich a prvo na nikm neomezovan pstup k informacm se tak stv,
5
6
7

ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 107.
Ibid., str. 108.
Srov. SAHEL, Richard. 2002. Etika v mdich. In: Otzky urnalistiky. 2002, ro. 45, . 1 2., s. 108.

vojenskou hantrkou eeno, dleitm oprnm bodem, kter musme brnit vichni a ktou, jej pd
do rukou neptele, tedy v naem ppad manipultora, nesmme pipustit.
Prvem nejnenvidnj a nejbezostynj propagandist byli bezesporu klasit demagogov Tet
e.
Nacistick dikttor Adolf Hitler v Mein Kampfu identifikoval piny porky Nmeckho csastv v I.
svtov vlce jako selhn a prohru pedevm na poli propagandy. Filtrovn informac a odstraovn
tch nebezpench pro systm bylo bhem jeho vldy programov. Podle nacistickho fhrera prv
intelektuln vchova a cta ke znalosti jako takov bylo nco, co nabourv pedagogick systm
nacizmu a kaz oddanou rijskou mlde.
Hitler svmi projevy dokzal pesvdit a strhnout masy, jak dokzaly obrovsk volebn spchy
NSDAP a nsledn pevzet moci v Nmecku. Hitlerovy projevy k masm mly podobn sloh, stavbu a
svou emotivn a dramatickou skladbu. Mechanismus Hitlerovch projev byl prost. Stdal
opravdovou vnost s vypjatost, a hysteri. Pln se do svch stav vval a byl sm sebou unen. Byl
hluboce pesvden o sprvnosti a nevyhnutelnosti toho, co kal.
Hitler v Mein Kampfu napsal:
Lid je vtinou zaloen a usmrnn tak ensky, e jeho mylen a jednn daleko vc ne
chladn rozvaha uruje citov rozpoloen.8
Dle uvd:
Masa se ned zkony objektivity a pesvdovn, jej sla tkv ve fanatismu vry, a nikoli [v
sle] vdn. Protoe t nesn dn poloviatosti, chce mt ve srovnno do jednoznanch
schmat: nenvist i lsku, prvo nebo kivdu, pravdu nebo le, jen ne dn smsi, kritinost,
tdn, domnl duchapln npady. d jednoduch a obecn srozumiteln zvry, jich nesm
bt mnoho a k nim je nutno vdy znovu a znovu z rznch stran dospvat a opakovat je bez
ustn a pi kad pleitosti.9
Ke smyslu propagandy se zvrcen nacistick vdce vyjaduje slovy:
Propaganda tu nen proto, aby ustavin pinela blazeovanm mladm pnm interesantn
zmnu, nbr aby pesvdovala masy. Ty vak potebuj pi sv tkopdnosti vdycky urit
as, ne jsou schopny vzt njakou vc na vdom, a jejich pozornost upoutme jen tehdy,
opakujeme-li zkladn pojmy tisckrt. dn zmna nesm nikdy mnit obsah toho, co se
propaguje, nbr mus vdycky nakonec kat tot. Ale potom s asem shledvme, k jakm
ohromnm, skoro nepochopitelnm vsledkm takov vytrvalost vede. Kad reklama, a je to
v obchod nebo v politice pin spch jen tm, e se vytrvale, stejnomrn a jednotn
opakuje. Jist se mus heslo osvtlit z rznch stran, ale kad takov vaha se mus zakonit
onm heslem samm.10
Nesmrn talentovan propagandista a nacistick demagog Joseph Goebbels, kter nsledn vybudoval
kolem Hitlera kult neomylnosti, vypracoval nsledujc zsady propagandy, kter se v jistch
modifikacch s spchem vyuvaj dodnes11:
8
9
10
11

Citovno podle SVREK, Ji: Logick a logick argumenty. in Natura, k dispozici na http://natura.baf.cz.
Ibidum.
Ibidum.
DOOB, Leonard W. Goebbels' Principles of Propaganda. in Public Opinion and Propaganda. The Society for the
Psychological Study of Social Issues. Citovno z: SVREK, Ji. op. cit.

1. Propagandista mus mt pstup jak k informacm o udlostech ve spolenosti, tak i k

informacm o veejnm mnn.
2. Propagandu mus plnovat a provdt pouze jedin autorita, kter
- mus vydvat vechny pokyny tkajc se propagandy,
- mus tyto pokyny vysvtlit dleitm osobnostem a udrovat jejich morlku,
- mus mt pehled o ostatnch innostech, kter mohou propagandu ovlivnit.
3. Pi plnovn urit akce mus bt zvaovny dsledky pro propagandu.
4. Propaganda mus ovlivnit politiku a akceschopnost neptele. Tohoto vlivu lze doshnout
- zamlenm propagandisticky doucch materil, pomoc nich se neptel me zsobit
uitenmi informacemi,
- otevenm enm propagandy, jej obsah nebo tn zpsob, e neptel dospje k
poadovanm zvrm,
- smrovnm neptele prozrazenm aktulnch informac o sob,
- potlaenm jakkoliv zmnky o poadovan aktivit neptele, pokud by tato zmnka mohla
tuto aktivitu zdiskreditovat.
5. Pro sputn propagandistick kampan mus bt dostupn neutajovan operan informace.
6. Propaganda mus vzbudit zjem veejnosti a mus bt proto ena sdlovacmi prostedky, kter
vzbuzuj pozornost.
7. Vrohodnost propagandy uruje, zda ji veejnost bude povaovat za pravdivou nebo livou.
8. el, obsah a efektivnost neptelsk propagandy, sla, metoda en a povaha aktuln
propagandistick kampan uruje, zda veejnost neptelskou propagandu bude ignorovat nebo
ji odmtne.
9. Vrohodnost, informan obsah a metody en ovlivuj, zda propagandistick materily
budou cenzurovny.
10. Materily neptelsk propagandy lze vyut, pokud mohou snit presti neptele nebo mohou
njak podpoit cle vlastn propagandy.
11. Msto "bl" propagandy lze pout "ernou" propagandu, pokud bl propaganda je mn
vrohodn nebo vede k neoekvanm dsledkm.
12. Propagandu mus it vdci s presti.
13. Propaganda mus bt sprvn naasovna:
- Propaganda mus zashnout veejnost dve ne propaganda neptele.
- Propagandistick kampa mus zat v optimlnm okamiku.
- Tma propagandy se mus opakovat do t doby, dokud nepoklesne jej inek pod uritou
hranici.
14. Propaganda mus oznait udlosti a lidi jasnmi frzemi nebo slogany, kter
- mus vzbudit poadovanou odezvu, j veejnost reagovala v minulosti,
- mus se snadno zapamatovat,
- mus bt pouvny znovu a znovu, avak pouze v odpovdajcch situacch,
- mus bt sami sob dkazem.
15. Propaganda na domc front nesm vzbuzovat falen nadje, kter by budouc udlosti mohly
zvrtit.
16. Propaganda na domc front mus vytvet optimln rove obav a zkosti.
- Propaganda mus vyvolvat zkost z dsledk ppadn porky.
- Propaganda mus zmenovat obavy a zkost (jin, ne z dsledk porky), kter by byly
pli velk a jich by se lid sami nemohli zbavit.
17. Propaganda na domc front mus zmenovat dopad frustrace. Nevyhnuteln pocity frustrace

se mus pedpokldat a mus se ikovn vyuvat.

18. Propaganda mus usmrovat agresivitu veejnosti jasnm oznaenm ter nenvisti.
19. Propaganda neme bezprostedn ovlivnit siln opan tendence, ale mus nabzet urit
zpsob innosti nebo zbavy.
Podstata propagandy a cenzury ve zdrazovn pohodlnch a zamlovn negativnch informac
zstala tat i dnes. Smyslem propagandy je pinutit lidi dlat ve vztahu k pedmtu propagandy to, co
by nikdy neudlali, pokud by o pedmtu mli vechny relevantn informace. To plat vdy, v minulosti
stejn jako v souasnosti.
Jen zpsob, jakm se kenho efektu dosahuje, se zmnil. Informace u nen vzcnost jako v dobch
minulch, naopak, modern konzument masmedi je informacemi pesycen, ije v umle vytvenm
medilnm chaosu. Proto se nepohodln informace zastn, doslova zaval pebytkem informac
pohodlnch, ktermi je recipient natolik zahlcen, e si ani nevimne, e njak stpky mozaiky chyb.
Zatmco na potku 20. stolet vizion totalitarizmu, britsk spisovatel James Orwell v romnu 1984
varoval ped nstupem politick kultury tlaku, kdy moc udruje podek nepohodou, bolest a nsilm,
co se naplnilo v djinch faistickch diktatur, i SSSR a jeho satelit, na konci tho stolet varuje
dal britsk dystopista, Aldous Huxley v romnu Brave New World (esky vylo jako Konec
civilizace), e pichz politick kultura poitk, umoujc udrovat moc nabzenm slasti.12
Nejnebezpenj na tto totalit slasti je, e na rozdl od totality tlaku, kde si lid alespo uvdomuj
ntlak, kter je na n vyvjen, zlo, ktermu jsou vystavovni a bou se proti nmu, v totalit slasti k
niemu takovmu nedochz. Naopak, masy ji pijmaj s vdkem jako dobrou a danou i pokud
doshne jen bazln kulturn rovn. Hrozba nsilm, nepohodou a bolest v totalit slasti nen
miteln, ponvad existuje jen v myslch lid jako obava a zkost ze ztrty nabzen slasti.
Jde o zotroen mysli stejn zloinn jako nacizmus nebo stalinizmus (ani zlehujeme jejich djinn
hrzy), jeliko se stejn nepedvdatelnmi nsledky deformuje psychiku lid a v jeho jmnu se takt
pchaj nevslovn zrdnosti.
Hrub a nestydat propaganda totalit tedy ustoupila ke skrytj a obtnji detekovateln propagand
zpadnch liberldemokratickch systm, kter se vypomhaj pikovou a bravurn masmediln
manipulac.
M.T. Ilowiecki definuje masmediln manipulaci jako nejasn, skon a neupmn vbr informac i
jazykovch prostedk uitch k jejich vyjden s clem (1) ovlivnit nzory, nlady a mylen jinch
lid a (2) zskat monost dit jednn lid a doshnout tm svho cle a uitku.13
Liberln demokracie odmtaj jako diktaturu silov vymhn oficilnho nzoru, proto sahaj ke
kontrole nejen in, ale i nzor touto cestou propagandy a indoktrinace skrze sociln instituce.
Ustavuj platformu pijatelnch nzor, co je mimo n, pehluuj a uvnit n vytvej nzorov proudy
agresivnjch, kte stoj vele, a mn prbojnch, kte je pro jejich agresivitu kritizuj. Nicmn
klov mylenkov schmata, kter uruj tuto platformu, respektuj vichni, pmo anebo nepmo.
Tm jsou posilovna a stvaj se sttnm kultem a politickou teologi. Liberldemokratick systm
politick a modern kapitalismus jako systm ekonomick okolo sebe vytv neproniknutelnou s,
jaksi Matrix, ve kterm jsou uvznni oban nejen fyzicky, ale i duevn a duchovn. Zbv pak jen
prosadit dan dogmata, kter Noam Chomski nazv nezbytnmi iluzemi, ve veejnm mnn jako
jedin sprvn. Proto je dle nj propaganda pro demokratick systmy tm, co pedstavuje pro systmy
12 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 28.
13 Ibid., str. 33.

dikttorsk nsil.14

Osobnostn pedpoklady manipultor, demagog a propagandist

Pedpokld se, e manipultoi podlhaj jistmu druhu citov deprivace a neschopnosti kvalitn a
citliv interagovat s jinmi lidmi. Podle J. Klimee trp manipultoi citovou retardaci dosplch, kte
ustrnuli na nich stupnch emonho vvoje.15 F. Koukolk to nazv mocenskou posedlost a
manipultory m za deprivanty, resp. sociopaty, i subklinick psychopaty, tj. lidi vyznaujc se
uritm typem poruchy osobnosti. Nechceme tm kat, e vichni mocn jsou takto vyinut, to nen
pravda. Tak nen pravda, e by se tento problm tkal jen politik, naopak, me se tkat piek vech
hierarchizovanch instituc, od crkve pes vysok koly, velk obchodn spolenosti, soudnictv a po
armdu. Ani nekme, e mocn lid jsou duevn nemocn vznamn astji, ne adov oban.
Nebezpe ale tv v tom, e lid na vrcholu jakkoli moci, pokud nejsou zcela pi smyslech, ovlivuj
jednn nepebernho mnostv dalch lid, svch podzench. Navc i mocn lid trp neduhy
plebejc a i je a jejich rozhodnut ovlivuj takov malikosti, jako je nava, peten, strnut, duevn
i tlesn pohoda, kondice a zdrav, osobnostn struktura, zpsob prce s informacemi apod.
Tito lid se dopoutj jednn, znmho ji z antickho ecka jako tzv. hybris, voln ho lze peloit
jako potupa protivnka motivovan vlastn nabubelost a pchou. Tohoto inu se podle Homrovy
Iliady dopustil Achilles, kdy pivzal Hektorovo mrtv tlo za nohy ke svmu vozu a nechal je vlet
po zemi. V takto poniujcm jednn s mrtvolou soka lze vidt paralely s jednnm manipultora vi
objektm jeho manipulace. Aristoteles hybris definoval jako poniovn druhho pro pouhou slast ze
samotnho poniovn. Odtud tento vraz peel i do anglitiny jako oznaen bezbeh nadutosti,
pchy, samolibosti, poveneckosti a namylenosti, pekraujc vechny meze. Psychiatr a poslanec
snmovny lord David Owen si jej v roce 2006 vypjil pro popsn tzv. hybris syndromu, tedy druhu
poruchy, o n je e.16 Vzhledem ke sv politick karie se mu jako vdci a lkai dostalo jedinen a
neopakovateln pleitosti pozorovat pmo v ternu chovn spoleenskch elit a vdc. Vsledky
svho pozorovn pak shrnul do nkolika studi vylch v letech 2006 2009.
Hybris syndrom, resp. syndrom mocensk pchy vznik u jedince jako maladaptace na moc, vliv a
vd postaven v societ. Charakterizovan je krajn sebedvrou, pocitem, e jsem pro lidi vzorem,
apriornm a setrvalm odmtnm dobe mnnch rad druhch, nutkav pekraovn morlnch a
kulturnch tabu. Samo toto chovn jet nemus ani abnormln ani patologick, nelze ho lit ani
psychoterapi, ani medikac. Jeho patologinost by prokzalo jen psychiatrick vyeten, kter je tko
provediteln a m jen akademick vznam. Me ale jt o symptom neho hlubho, jako nkter
klinicky detekovateln poruchy osobnosti, nap. narcistn nebo histrionsk. Me tak jt o asociln
poruchu osobnosti, resp. sociopatii, tedy lehkou, nekriminln, subklinickou formu psychopatie. Pro
psychopata je toti stednm lkadlem a magnetem prv moc, podobn jako pro sadistu nadvlda nad
tlem a utrpenm bolesti, nebo pro pedofila kontakt s dtmi. Proto lze pedpokldat jejich vy vskyt
ve spoleenskch pikch, podobn, jako se nachz statisticky vce sadist mezi zdravotnickm
personlem i pedofil v pedagogickch profesch oproti bn populaci. Psychopat nebo sociopat
nezn strach, zkost, zbrany, empatii, soucit, je vysoce ton, potebuje stle nov stimuly,
14 CHOMSKY, Noam. POSAVEC, Robert. GRUBAI, Andrej. 1994. Mediji, propaganda i sistem. Edinbourgh: AK
Press, str. 34 - 35.
15 Viz KLIME, Jeronm. 2004. op. cit.
16 KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 12-13.

dobrodrustv, pekraovn mez. Soutiv prosted nejvych mocenskch piek je pro nj tedy
jako stvoen.
Samotnou moc mono definovat jako schopnost njak entity ovlivovat sv prosted i jin entity. K
popisu moci v mezilidskch vztazch se uv trojrozmr model moci, kde jednu osu pedstavuje
formln rozhodovn v ustavench institucch, druhou neformln ovlivovn na principu ptelstv,
mentorstv apod. a tet rovn je vyuvn ideologie. Zdroji moci jsou osobn pedpoklady fyzick i
psychologick, dle vlastnictv a majetek a t vliv v organizacch, kter je dnes nejvce rozhodujc.
elem a smyslem moci je zajistit si vlast zjem, rozit vlastn hodnoty a mt slast z pocitu moci
samho. Prv to posledn je klem k pochopen mocensk pchy, zvislosti i posedlosti. 17 Nejde o
schvalovn uvedenho, jedn se o prost popis skutenosti.
Schopnost zavat slast z moci si neseme pravdpodobn instinktivn, nae society jsou hierarchicky
uspodny, sname se ve spoleenskm ebku stoupat, kdy se da, jsme v lep psychick i
fyzick kondici a zlepuje se i n reprodukn potencil. Zavme proto pocity libosti. Pokud se
spoleensky neda a dochz ke karirnmu sestupu, jedinec chtr po vech strnkch.
Co se te poruchy osobnosti, kterou se dotyn manipultoi mohou vyznaovat, nejde o nemoc v
pravm smyslu slova, spe o jist druh postien, handicapu, nedostatku v uritm ohledu psychiky,
kter deformuje jejich jednn s druhmi. Projevuje se v rovin (1) poznvn, vnmn a vkladu sebe
sama, ostatnch lid i udlost ve svm okol, (2) afektivity, tedy hloubky a intenzity citovho provn,
(3) vztaz k druhm lidem a (4) kontroly vlastnch impulz. Tyto jeho projevy psob protispoleensky,
jsou zdrojem klinickch obt a jsou trval. Reakce na podnty zven jsou identick a v kontextu dan
kultury a spolenosti jsou vnmny abnormln, jako aberace, chylka od normy, podstatn sniujc
sociln vkon postienho. Osobnostn charakteristiky takto postiench lid lze pipodobnit k
pedimenzovanm bnm vlastnostem, psobcm komicky, jakoby karikovan. 18 Nehovome tu o
kriminlnch psychopatech, jejich iny pln novinov titulky a jsou nmtem detektivnch
psychothriler. Naopak, mme na mysli sociln dobe pizpsoben jedince, kte asto dosahuj
nejvych post v hierarchich a pitahuje je moc. Dok skvle hrt sv role a brilantn pesvduj
sv okol, e jsou zcela normln. I pesto se vyznauj otrlost, neptomnost vitek svdom,
nedostatkem empatie, citovm chladem. Jsou vmluvn, oslniv, pesvdiv, slibuj, vysoce
charakteristick je pro n krom jinho halo efekt, tedy dovedou vytvoit naprosto fenomenln a skvl prvn
dojem.
Tyto osobnosti touc po moci se podle neuropatologa Frantika Koukolka vyznauj tmito
vlastnostmi: (1) lhostejnost k utrpen druhch lid a nedostatek empatie, (2) vychytralost vnovan
uchopen a roziovn vlastn moci, (3) bezohlednost pi jejm vkonu, (4) vyhledvn obtnch
bernk, penen viny a odpovdnosti za tkosti na vybran lidi a jejich skupiny, ti jsou vybrni k
tomuto elu jako cl, (5) nutkav poteba urovat nkter lidi jako nzk a bezcenn, jako pedmty
budouc likvidace, (6) zvislost na moci, jako by moc byla droga (7) korupce moc, (8) na druhch
lidech vyaduj naprostou zvislost na vlastn mocn osobnosti, druz lid se mus stt nohsledy, (9)
draz na symboliku istoty vi neistot, svatosti vi neve, vyvolenosti vi zatracen, (10)
naprost pohrdn ivoty a osudy druhch lid, dokldan tm, e je tito lid vystavuj nepimenmu
nebezpe, (11) jakmile jde o osobn zjem nebo njakou pleitost, nemaj tito lid ani petku
svdom, (12) vraedn a sebevraedn orientace.19
17 Ibid., str. 40 - 41.
18 Ibid., str. 65.
19 Ibid., str. 75-76.

F. Koukolk popisuje takov jedince nsledovn:

Poznat u tchto lid, o koho vlastn jde, je obtn.
V jedinm okamiku bvaj souasn genilnmi herci, scenristy, reisry i producenty sama
sebe.
Jejich osobnost by se dala pirovnat k beztvar a bezbarv substanci, kter okamit nabude
prv ten tvar, do nho se zrovna vije, nebo m pocit, e propjuje vliv na lidi a me to bt
jakkoli role: politik, filosof, humanista, spisovatel, intelektul, moralista, svdom lidu,
zstupce bo na zemi...
Lid, kte je dobe znaj osobn, kaj: Ten lovk neexistuje. Hraje trvale sm sebe."
Nenechte se klamat jejich nkdy asketickm ivotem, okzalou skromnost, stupnm vzdln,
moralizovnm ani filosofovnm.
Ve vyhrann podob tyto lidi jakkoli radosti ivota nezajmaj a mlo jim kaj. Jejich
obvykle poetn sexuln kontakty jsou sebestedn, vztah s druhm lovkem ve skutenosti
nesdlej, druh lovk je pro n nstroj, pomcka a objekt k prosazovn moci.
Nenechte se klamat jejich skutenm nebo pedstranm zjmem o kulturn statky ani oslniv
psobc vzdlanost. Bv mechanick, zaloen na vynikajc pamti, bez poteby trval
analzy a kritickho mylen charakterizujcho skuten intelekt. Nenechte se oklamat ani
jejich vtipem, konverzanmi schopnostmi nebo dobrm formlnm vychovnm.
Jejich jedinou slast, alfou a omegou ivota, je moc.
Poznat se daj nkdy snadno, jindy po delm pozorovn podle rozporu mezi slovy a skutky.20
Zkladnm mechanizmem jejich jednn je tzv. cyklus manipulace. (1) Manipultor je frustrovn
njakou neukojenou potebou, asto ct stet dvou nebo vce hodnot a (2) podvdom pedem oekv,
e pokud by k jejich splnn vyuil standartn a pmou cestu, byl by odmtnut, bu z nedostatku
sebedvry, nebo dky vlastn petvce je si vdom spoleenskho odsudku toho, o usiluje, a chce
obejt zauvan morln pravidla. (3) Ve sv fantazii intenzivn uvauje o tom, jak svou potebu ukojit
a (4) je pesvden o vlastnm nroku na jej uspokojen. (5) Nsledn se pokou manipulovat. Pokud
se mu to poda, nastv u nj krtk vrchol dobr nlady, nsledovan ztrtou zjmu o objekt a
pohrdn jm. Pot si manipultor hled dal ob. Pokud nen spn, propad se manipultor do
stavu deprese, chronick nespch u nj vede k zoufalstv a sebenenvisti, emu se samozejm brn
dal manipulac, dalm trikem, protoe neum nim jinm.
Samotn efekt manipulace je ovem jen krtkodob a sledujeme-li ho v ase, probh podle tzv.
epidemiologick kivky: spotku exponenciln vzrst, rychle dosahuje svho vrcholu a nakonec
prudce opad na hodnotu celkov ni, ne na potku. Aby byl efekt udren, je teba manipulaci
dobe skrt, mnohokrt opakovat a vyuvat k n rznch navzjem odlinch trik.
Epistemologick pedpoklady manipulace
Ji sta britt filozofov John Locke a David Hume si vmali mechanizmu moci, propagandy a
indoktrinace. Locke poznamenal, e prost lid mus bt vylouen z klovch mechanizm moci a
Hume si viml paradoxu moci, ohromujc lehkosti, s jakou elity ovldaj poddan. Pro realizaci tohoto
vldnut je jak v diktaturch, tak i v demokracich nevyhnuteln vroba kolektivnho souhlasu se status
quo a indoktrinace nezbytnmi spolenmi idejemi, konstruujc sdlen celospoleensk veejn
zjem.
Tento pedpoklad, novm jazykem znovuformulovan teoretiky jako Walterem Lippmanem, nebo
20 Ibidum.

Reinholdem Neibuhrem, je dodnes jdrem jaksi veprostupujc politick teologie, odrejc se v

konstrukci reim, domc politice i strategich politiky zahranin. Udrovateli podku byli nebo jsou
nboent pedstavitel, myslitel, politici a manaei. John Kenneth Galbraith proto k, e jednm z
hlavnch pramen moci je kontrola nad tm, emu lid v, nejen ve smyslu nboensk vry, ale i
svdom, postoj, nzor, mnn, jednn, tedy prakticky celho jejich vdom.21
Propaganda a manipulace funguje jak v diktaturch, tak i demokracich. Smyslem propagandy a
manipulace v rozvinutch prmyslovch demokracich je produkce spoleenskho souhlasu a ochrana
elity, bohat a vlivn meniny, ped vtinou ovldanch.
Svtoznm literrn klasik James Orwell napsal v polovin tyictch let satyrick romn Farma
zvat, kde se vysmv djinm Sovtskho svazu, jen od revolun zem zdegeneroval v totalitn
diktaturu. Napsal k n vak tak vod, kter vak jako soust Farmy zvat nikdy nevyel. Objevil se
a o ticet let pozdji, kdy jej kdosi nalezl v autorovch poznmkch. Nesl nzev Knin cenzura v
Anglii a krom kritiky vvoje v SSSR, kter byl terem satyrickho romnu, obsahoval i srovnn s
britskou realitou, kter dle autora nen o nic lep. Za rohem sice neh KGB, ale vsledek je tent.
Lid s protisystmovmi nzory jsou umleni i zde. 22 V demokracich tedy sice byla formln
odstranna edn cenzura, jene autocenzura nap. samotnm autorem, nebo cenzura jeho kolegy,
jejich nadzenmi i vlastnky instituc stle petrvv a in se mrou nemalou.
Spolenost euro-atlantickho prostoru, ekonomicky vymezen kapitalizmem a ideologicky uren
liberldemokraci postoupila nejpozdji po skonen studen vlky a nejdve po porce nacismu do
stadia, kdy byla vra v pokrok, vdu a spoleenskou soudrnost nahrazena vrou v komunikaci, trh a
individuln zisk, dajn vdy chvlyhodn a vdy vedouc k obecnmu blahu, protoe mt bohatstv
pece znamen bt astnm.
Tento systm funguje na principu irho a uho rmce, uvnit kterho se stetvaj rzn nzorov a
ideologick proudy, zastupovan nap. v demokratick souti politickmi stranami, hnutmi a
iniciativami. Kad z tchto subjekt hj oproti ostatnm svou vizi svta, kterou povauje za sprvnou,
proto se logicky domnv, e ostatn jsou myln. ir rmec slou jako prostor pro pijatelnou kritiku
toho, co se odehrv v rmci um. To, co tento ir rmec pesahuje, je pak odsuzovno jako
nemstn, extrmn, pro demokracii ohroujc. Podstatn a nejproblematitj na cel vci je, e oba,
jak u vnitn rmec, tak i ir opzin vnj rmec, konsenzuln pijmaj kapitalizmus a
liberldemokracii jako nutn vchodisko a nenahraditeln cl. Kritika tak nen skutenou, systmovou
kritikou, nbr toliko snahou v uritch ohledech systm kosmeticky dolaovat, ppadn, pokud se ji
njak antisystmov kritik vyskytne, je vysmvn jako blzen a okukovn jako exotick zve v zoo
nebo pouov zrda, m systm paradoxn obhajuje sm sebe.
Tm se diskurs vnitnho rmce dky vnjmu, irmu rmci, stv tautologi, dogmatem, dkazem
jeho platnosti je u samotn existence tohoto systmu. Kritika a protisystmov revolta je
interpretovna cestou patologie a aberace a takto obratn petavena v apologii stvajcho uspodn.
Samotn neexistence alternativy je pak tak jednm z stednch dogmat systmu. 23 Slovy Ericha
Fromma:
[S]tali jsme se koleky byrokratickho stroje se svmi mylenkami, city, smyslem pro slunost,
kter jsou zmanipulovan vldou, prmyslem a masovmi komunikanmi prostedky.24
21 GALBRAITH, John Kenneth. 1983 The anatomy of power. Pevzato z ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK,
Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 11.
22 CHOMSKY, Noam. POSAVEC, Robert. GRUBAI, Andrej. 1994. op. cit., str. 10.
23 Ibid., str. 72.
24 FROMM, Erich. 1992. Mt nebo bt? Praha: Nae vojsko, str. 10.

Vnitn i vnj rmec systmu navc funguje na principu trychte, tedy ani by se rozioval, vtahuje a
vsv do sebe dal a dal autory, mylenky a nzory, zneuvaje pro svou manipulaci instituce a jejich
socializan tlak. Propaganda systmu a cenzura nepohodlnch nzor v nm nen ani tak jednorzovou
akc, ani sttnm programem, ale procesem sui genera, dokladem jeho existence je psoben na
kolujc ideje, kter se stle vce roztpj, stvaj se vgnjmi, mn vyostenmi a stle vce se
homogenizuj, m diskuze nakonec zanik ve prospch poslenho spolenho vdom a
nekompromisnho dikttu nezbytnch iluz. Empiricky to lze ukzat na teba na stle stejnjch
pedvolebnch programech a kampanch politickch stran rznho smovn, od radikln pravice po
extrmn levici, od liberl po konzervativce a nkdej zastnce autoritativn vldy siln ruky.
Efektivitu takovho systmu cenzury a propagandy v udrovn statu quo mono vidt na pkladu
bushovsk doktrny vvozu demokracie a nsledn invaze do Irku v roce 2003. Veejnost byla
rozdlena na jestby a holubice. Jestbov horovali pro nsiln svren Saddmovy diktatury, kter
mlo bt nutn pro poslen demokracie a tm i mru doma i ve svt. Holubice naopak agitovaly pro
politiku sankc, en informac proti diktatue a podpoe demokratickch proud zpadnho typu, pro
hledn spojenc v zjmov oblasti, kte by mohli bt ve svm sil prosadit liberln demokracii
podpoeni, aby rozloili neptelsk systm zevnit. Le zcela ze zsady odmtaly uit sly. Polemika
mezi jestby a holubicemi vytvoila iluzi svobodn debaty. Avak ani holubice, ani jestbi
nepolemizovali s tez, zda je maximln rozen demokracie zpadnho typu skuten zrukou
svtovho mru a neodmtali princip vnucen vlastnho politickho systmu jedn ciz a suvernn zemi.
Liili se jen v odpovdi na otzku, zda je to mon uinit cestou nsil a vojensk invaze anebo nikoli.
Se samotnou tez legitimity vnucovn jinm sv verze svta jako jedin sprvn a zaruujc mr, u
nepolemizoval nikdo.
Pokud by USA a jejich evropt spojenci byli pravmi dikttorskmi systmy, jednoznan a bez
diskuse by prosadili tezi jestb. Kdokoli by ji odmtal, byl by vystaven nsilnmu ntlaku, mohl by
bt popraven, muen, uvznn, posln na nucen prce nebo do blzince. Na druhou stranu by lid
snze ctili, e nco nen v podku a existovalo by i riziko, e se najdou i skeptici, kte spochybn i
samotn dogma univerzality vyvench hodnot. Moc propagandy v demokratick spolenosti
zpadnho typu je tedy skryta v nevyench, implicitnch premisch, kter jsou veobecn sdleny a
pijmny jako svho druhu posvtn pravdy, o kterch se nediskutuje a vi kterm nen vytvena
dn alternativa. Dky tomu me systm hjit a propagovat sebe sama jet efektivnji a dslednji.
Avak ani takto nastaven systm nerezignuje na uit nsil v situacch, kdy je to nezbytn nutn pro
zachovn jeho zjm. Paklie jsou takto nastavenou iluzorn diskus a sout narueny zjmy elit,
ustupuje i peliv rerovan divadlo silov represi. 25 Pkladem mohou bt nsilm zneplatnl volby v
roce 1991 v Alrsku nebo nedvn vojensk svren legitimn zvolenho prezidenta Mursho v
Egypt, zinscenovan a zaplacen vlivovmi zpadnmi skupinami a jejich spojenci mezi arabskmi
ropnmi monarchiemi.
Z dvod dvojstupov i dvojrmcov celospoleensk manipulace mylenm ji tko meme bt
opt dostaten kritit, objektivn a zdrav skeptit. Neijeme toti vlastn ivoty, neijeme tak, jak
chceme, ale vdy jen tak, jak systm chce, abychom ili. Nemme vlastn hodnoty, protoe pasivn
pijmme ty, kter se nm servruje modern trn spolenost, kter jsme duchovnmi produkty,
odbytitmi jejch vrobk a konzumenty jejch mnohdy zvrcench mylenek. Jsme obmi jej
hypnzy, kterou nm vsugerovv dlouh seznamy falench poteb. Modern lovk si ije v iluzi, e
v, co chce, zatmco chce to, co se domnv, e chce.26 Jsme vznni v nezbytnch iluzch a udrovni v
25 CHOMSKY, Noam. POSAVEC, Robert. GRUBAI, Andrej. 1994. op. cit., str. 94.
26 FROMM, Erich. 1993. Strach ze svobody. Praha: Nae vojsko, str.132-133.

co nejvt pasivit. Systm nm pikazuje slast a svobodu, vzbuzuje v ns dostivost, haminost a

zvist, doshnout skuten slasti a skuten svobody nm vak zakazuje. Mezi skutenou slast a
opravdovou svobodou a mezi tou, kterou nm systm poskytuje, systm doiroka rozevr psloven
nky, m jsme frustrovni a pozbvme racionality dky vyprovokovn pocitu hnvu. Tuto frustraci
obracme v nejlepm ppad proti vnitnmu rmci diskursu systmov ideologie, ani bychom vidli,
e nen jejm skutenm rmcem, nebo tm je a rmec vnj, kter nevidme a kter je nm zakzno
vidt, proe je systmem in maskovn. Takto zaslepeni hledme uvnit vnjho rmce kosmetick
een, kter v relu nic nee, nebo dvaj jen iluzi protisystmovosti, le ve skutenosti jsou do nj
pln integrovna. V horm ppad vlivem postupn socializace a ntlaku konformizmu zcela
rezignujeme na monost nalezen een a na smysluplnost protisystmovho vzdoru. Nae frustrace
neustv a nadle roste, jene desublimuje do bazlnjch, ivoinjch sfr psychiky, kde si ji
substituujeme uspokojovnm tch poteb, kter mme spolen s ostatnmi primty i zvaty v
nejobecnjm smyslu slova, poteb jako je ukojen chte sexulnho nebo potravnho, tuby po
socilnch kontaktech, pudu stoupat v hierarchii a dokazovat si svj spoleensk status i agresivn
touhy roziovat a brnit svoje teritorium proti jinm tlupm. Tak se udruje v chodu specifick podoba
expandujc, na roku a spekulaci zaloen a globalizovan ekonomiky nekoneho rstu se ziskem a
nadhodnotou bez jakkoli hmatateln protihodnoty, kter je nejzkladnjm pojtkem modernch
liberln demokratickch spolenost. Toto pojtko je nsledn ideologicky zdvodovno jako
nezbytn a postrdajc alternativu.
K tto ideologick indoktrinaci, propagand a manipulaci s mylenm lid slou hra na volby, kdy elity
pedstraj ochotu opustit moc a daj lid o formln svolen zstat, dle iluze demokratick soute
politickch mylenek ve veejnm prostoru, potom vzdlvac, vdeck a vzkumn instituce,
specifick ideologie nebo osobit a bezprecedentn podoby vkladu nboenstv, masmedia,
komunikan a technick vymoenosti a v neposledn ad i produkce literrn, hudebn i filmov. E.
Fromm to vysvtluje barvit:
Zprva o bombardovn msta a stovkch mrtvch lid je bezostyn peruena anebo
nsledovna reklamou na mdlo i vno. Tent hlasatel stejnm sugestivnm, podbzivm se a
autoritativnm tnem, kter prv uil, aby ve vs vyvolal siln dojem ze zvan politick
situace, nyn vnucuje svmu posluchastvu pednosti jedinen znaky mdla, jeho vrobci si
pedplatili rozhlasovou reklamu. Filmov aktuality ukazuj banln mylenky, i zprvy o tom,
co s oblibou snd njak umleck debutantka a na te stran ns s tout vnost seznamuj
s dleitmi vdeckmi a umleckmi vsledky. Proto jsme pestali mt ke vemu, co slyme,
opravdov vztah. U pestvme bt vzruen, nae city a n kritick sudek se nm staly
pekkou a konec konc, n postoj k tomu, o co ve svt jde, se ztenil a zakrnl. Ve jmnu
svobody ztrc ivot vekerou strukturu; je sloen z mnoha malch kousk, oddlench jeden
od druhho a postrdajc jako celek vbec njak smysl.27
Smyslupln oponovat takovmu systmu je mon jen tehdy, nabdneme-li alternativn svtonzor,
kter je mono postavit do pm opozice a konfrontace a kter se bude efektivn brnit ppadnmu
vtaen do popisovanho systmovho trychte, svtonzoru, kter ji z principu neme protci
nlevkou.
Nrst objemu znmch poznatk a exponenciln rst mnostv informac, kter jsou v obhu, nijak
nezaruuje lep informovanost populace. Realitou se stv prav opak. Mnostv daj vysoce
pevyuje kognitivn kapacity recipient a ti maj stle vt problm odliit, kter informace jsou
relevantn a kter nikoli, resp. kter jsou pravdivm obrazem reality a kter jsou elov zkreslen.
27 Ibid., str. 132.

Kdy prask novin a spisovatel Egon Erwin Kisch naschvl a s spchem jednm mstnm novinm
podsunul report o nedalekm poru, kde si hromadu daj nestydat pimyslel, hlavn redaktor
konkurennch novin Kischov nadzenmu poslze ekl: Zvltn, jin si vdy vymlej zajmav
li, ale vy vdy uvdte tu nejnudnj pravdu.28
Pravdou dnes nen to, co lze dokzat, ale to, co tvrd a opakuj vichni. S stupem textu ve prospch
obrazu a nrstem celkovho objemu informac se ztrc nejen loha pesnosti a pravdivosti dan
informace, ale i nutnost vsadit ji do celkovho kontextu, tedy kdo to udlal, co udlal, pro, kvli
emu, kdy a s jakm nsledkem. Veker poselstv nese rychle se stdajc obraz, kter mocn psob
hlubokm emocionlnm okem, ale skuten kontext nem monost pokrt. Dky tomuto obratu
zan veejnost vnmat ty udlosti, kter jsou schopny vytvoit vce silnch a zapamatovatelnch
obraz, jako dleitj, ne ve skutenosti mohou bt. Aby informace byla aktuln, je poteba, aby
pila ihned, co znemouje jej kvalitn ppravu.29
Dalm neblahm pedpokladem je objeven se toho, co Amerian nazvaj infotainment (information
+ entertainment, tj. informace + zbava), tedy infozbava. Publicista a znalec souasn spolenosti
Neil Postman napsal o tomto jevu knihu Ubavme se k smrti (Amusing Ourselves to Death, 1985).
Smrt mysl smrt kultury jakoto nezbytn sousti lidskho ivota:
Kdy se nrod d svst trivilnost, kdy kulturn ivot hodnotme jako ustavinou zbavu a
televizi jako gigantickou fabriku na zbavu, nrod je ve velkm nebezpe.30
Na jinm mst uvd:
Bez vtho protestu a pro veejnost skoro nepozorovan se politika, nboenstv, informace,
sport, osvta i hospodstv v masmedich promnily na doplnk zbavnho prmyslu. A prv
dky tomu zanme bt nrodem, kter se ubav k smrti.31
Problmem zpsobenm jednak petavenm intelektuln innosti v zbavu a druhak sten
souvisejc nedostatenou distribuc vdeckho poznn je stle se zvtujc rozpor mezi vdou a
popularizac vdy. Vda, protoe chce zstat vdou, uznv sv limity, zatmco popularizace vdy,
clc laick masy, astokrt prezentuje rzn, mnohdy protichdn vdeck zjitn jako konen a
jedin pravdy. Navc stle vt propast zeje mezi teologi a filozofi na stran jedn a vdami,
obzvlt prodnmi, na stran druh. Na toto reagoval ji roku 1959 C. P. Snow v dle The two
cultures (Dv kultury) a po nm roku 1995 John Brockman sbornkem esej a rozhovor se
souasnmi pikovmi matematiky, fyziky, informatiky a bilogy, nazvanm The third culture (Tet
kultura, esky vylo r. 2008).32
Otvraj se rozpory mezi temi kulturami, temi psemnmi tradicemi euro-atlantickho prostoru, i
temi diskurzy tvocmi souasnou intelektuln debatu, tedy (1) diskursem pedevm prodnch vd
prosazujcm psn vdeckou metodu, (2) diskursem tvoenm jednak z minulosti petrvvajcm
subdiskursem teologie a dle subdiskursem filozofie a literrnvdeckch discipln, hjcm sv, od 19.
stolet ji tradin, prvo bt jedinmi modernmi mysliteli a (3) diskursem populrn-vdeckm. Tyto
rozpory vznikaj proto, e na zklad souasnch populrnvdeckch interpretac nelze pochopit
vdeck diskurs, proto, e filozofov a humanitn myslitel ustrnuli nejpozdji v dob ped pl
28 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 117.
29 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. Tyranie medi. Praha: Mlad fronta, str. 67.
30 POSTMAN, Neil. 1985. Amusing Ourselves to Death, New York. Citovno dle ILOWIECKI, Maciej Tadeusz.
ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit, str. 27.
31 Ibidum.
32 Pro ir diskuzi o tmatu viz BROCKMANN, John. MARKO, Anton. NOVK, Ondej (pekl.). 2008. Tet kultura
za hranice vdeck revoluce. Praha: Academia, str. 7-23.

stoletm, kdy se objevila postmodern kritika a novodob, pehodnocen koncepty v jdru vychzejc z
marxismu, a t proto, e se v reakci na tyto jevy zhostili mnoz vdci velmi obtnho kolu
vyjadovat se k otzkm humanity jako celku, co je nesmrn chvlyhodn a skvl, ale vzhledem k
nastaven souasnho systmu je to takka nemon zvldnout, protoe tito odvlivci sami podlhaj
vlastnm omezenm, jsou zateni specifickm druhem scientizmu a iracionlnm, nedokzatelnm
pesvdenm o mesianistick loze pedevm prodnch vd, kvli emu nejsou pro tento kol
dostaten metodicky vybaveni a teoreticky pipraveni. Nadto prvn a druh diskurs spolu vbec
nekomunikuje a pro komunikaci s laiky vyuv diskursu tetho. Ten ovem nem pro formulovn
holistickho syntetizujcho pohledu dostatenou odbornou prpravu.
V naich zempisnch kch specifickm epistemologickm pedpokladem jsou importovan
ideologick schmata. Od konce 90. let 20. stolet byl prostor bvalho eskoslovenska (nejprve a
dodnes silnji v esku, mn vrazn na Slovensku, kde zaal tento proces pozdji, ale o to urputnji)
ovlivnn pvodn americkou doktrnou extrmnho neoliberalizmu, prosazujc co nejmen vliv sttu
na ekonomiku a co nejtsnj sepjatost mstnch zahraninch politik s politikou USA a jejch spojenc
v rovin vojensk, ekonomick i kulturn. Prosazuj maximalizaci ekonomickho zisku, co nejmen
zdann nejbohatch, co nejvt mru privatizace veejnch instituc, likvidaci bezplatnho vzdln a
lkask pe a glorifikuj individualistick pojet svobody a morlky. Nepmo navazuj na odkaz
kontroverzn ultralibertarinsk spisovatelky, Amerianky ruskho pvodu Ayn Rand (roz. Alisa
Zinovvna Rozenbaum, ila v letech 1905-1982) a jej knihy Atlas shrugged (Atlas pokril rameny,
1957), prosazujc teze o neschopnch psluncch nzkch socilnch vrstev, kte sami mohou za sv
nespchy a kterm v zjmu zachovn rstu blahobytu vech nen radno pomhat, nebo by to
zatovalo spolenost a bylo by to kivdou vi zsluhm nejschopnjch, tedy nejbohatch. S takka
posvtnou bzn se tito jedinci oddvaj vemu, co pichz z pravicovho a ultrapravicovho
politickho spektra na opan stran Atlantskho ocenu. Naden pijmaj ernoblou vizi svta
nartnutou teoretiky neokonzervativn frakce uvnit republiknsk strany. Pedevm pak nepokryt
hj vechny expanzivistick snahy svch americkch patron, chlebodrc a guru.
Byla zaloena cel ada obanskch sdruen, vydavatelstv, iniciativ, hnut a mylenkovch tank,
kter tyto teze prosazuj. Jejich ptomnost a neptomnost alternativ k nim sah natolik daleko, e u ns
prakticky okupuj cel prostor vyhrazen pro tzv. tet sektor. Charakteristick je pro n vypjat
rusofobie, jednostrann protipalestinsk pohled na blzkovchodn otzku a alergick reakce na
jakkoli sociln citlivj een, odsuzovan jako pliv nvrat bolevizmu. Stli u ns za agitac pro
vlku v Irku v roce 2003, vytrvale horovali proti EU a evropsk integraci a naopak v letech 2005-2008
agitovali pro umstn americk radarov zkladny v Brdech.
Podaj semine, soustedn a agitaci mezi erstvmi absolventy politologie, sociologie, prv nebo
urnalistiky, m si buduj s expert, kte maj jejich vsadn postaven zajitovat dobudoucna.
Maj i odpovdajc webovou prezentaci, k tomu rozshle podchycenou blogosfru a jsou v medich
nkolikansobn citovanj, ne vtina odbornk z akademickho prosted.
Psychologick pedpoklady manipulace
lovk zdaleka nen racionln bytost. Je souinem i prsekem svch spoutvajcch emoc, nikoli
neomezen znalosti a opojnch tueb. Zrove m pirozen, instinktivn odpor k bolesti, strdn,
zkze a smrti. Psychologick vzkumy naznauj, e vlastnosti manipulovat a bt manipulovn
vyvraj ze samho nitra instinktivity na poteby socilnch interakc a daj se vysledovat ji u

tletch dt.33 Jsou zejm dsledkem nm dan schopnosti pemlet, jak budou pemlet ostatn. Ta
je nezbytnou soust na mysli, ji ze sam na pirozenosti jako tvor socilnch, ijcch v
hierarchizovanm spoleenstv, snacch se v zavedench hierarchich stoupat a brncch se
spoleenskmu sestupu.
Nae hierarchizovan spoleenstv vykazuj velkou mru kooperace a altruizmu, tedy nesobeckosti, i
ochotou nezjitn spolupracovat s ostatnmi a pomhat jim, by pitom individuln tratme. Na tomto
chovn je lidsk spolenost bytostn zvisl a proto vytv sociln normy, systm odmn a sankc,
ktermi brn a pedchz zhroucen altruistick spoluprce, z nich nejdleitjm je spravedlivost, tj.
v zkladu perspektiva potrestn parazita. Zkladnmi kategoriemi jsou zde altruistick odmovn a
altruistick trestn. Zatmco altruistick odmovn zajiuje, e celek jako takov bude zvhodnn,
by nemus zskat vichni jeho lenov (co se i tak potenciln vem vyplc), nee problm
sobeckch jedinc, kte se na spoleenstv vezou a parazituj. Proto pichz mechanizmus
altruistickho trestn, kdy nkdo trest takovho parazita i kdyby ml tmto chovnm sm doplcet,
protoe spoleenstv je tak lpe chrnno ped ernmi pasary, kte ho zneuvaj (a to se tak
potenciln vem vyplc). V kad spolenosti se pak nachzej vedle prmrnch i dv dal
vyhrannj kategorie lid, kte se navzjem udruj v rovnovze paraziti a obtavci. Interakce mezi
jmenovanmi typy lid je pro pochopen lidsk spoluprce klov. Paklie je njak z tchto
mechanizm nm naruen, rovnovha se vytrc a spolenost se hrout, nebo je jej kolaps oddalovn
nhradnmi a v jdru patologickmi mechanizmy vymhajcmi koherenci, nap. nutkavm hlednm
spolenho neptele.
Zkladn poukou ovlivujc jednn lid je existence zptn vazby mezi prostedm a jejich
uvaovnm. Prosted dv lidskmu jedinci impulzy, podle kterch se me rozhodovat a na zklad
tchto rozhodnut se nsledn mn i okoln prosted. Lidsk mysl me bt oklamna podobn jako
smysly. Jene tento fakt zrove nein neplatnm tzv. Thomasv teorm, tedy:
Jestlie lid definuj danou situaci jako relnou, pak je tato reln ve svch dsledcch.34
Klasickm pkladem jeho opodstatnnosti a zpsobu, jakm v praxi funguje, je nap. v ekonomii
situace, kdy v jdru iracionln strach z propadu akci vyvol na burze zcela reln chaos a paniku,
ochromujc vechny transakce, nsledkem eho dojde ke zcela relnmu burzovnmu krachu.
Tedy prosted sice vznamn pomh vytvet lidsk vnitn provn, le nae zptn konstrukce
reality tohoto prosted organicky zvis na naem vnitnm provn, nzorech, pohledech,
pesvdench apod. vce, ne na empirick skutenosti. Nedme se podle reality, ale spe podle
ustlench mentlnch model, kter si sami konstruujeme. Nkter tyto mentln modely, kter si lid
vytvej, bvaj velmi blzniv, obskurn, i destruktivn a nebezpen pro dotyn jedince i jejich
okol. I pesto mnoz tenduj svm nerelnm a neobjektivnm mentlnm modelm nekriticky a
neochvjn vit a na zklad nich se tak opakovan rozhodnuj, a to i tehdy, byly-li tyto mentln
modely spolehliv vyvrceny.
Mohlo by se snad jednat o obrannou reakci lidskho mozku, podobnou stavu zvanmu anosognosia.
Ten se objevuje u nkterch pacient po amputacch, kte jsou pesvdeni, e ztracenou st tla stle
maj a nelze jim vysvtlit opak. Dokonce se objevily i situace, kdy nevidommu lovku nebylo mon
33 DUNBAR, Robin. 2004. The Human story. Citovno z KLIME, Jeronm. O manipulacch. Dostupn na
www.klimes.us.
34 THOMAS, William I. SWAINE-THOMAS, Dorothy. 1928. The Child in America. Behavior Problems and Programs.
New York, str. 572.

vysvtlit, e je slep. Jeho mozek kadou informaci ukazujc na postien vlastnho zraku blokoval ji
na podvdom rovni. Mozek mon stejnm zpsobem blokuje i informace dokazujc nesprvnost
vlastnch mentlnch model.
Podlhme toti Dunning-Kruger efektu, jevu, kdy intelektuln nejmn schopn pravideln nejvce
peceuj sv vdomostn kvality. Prv jejich omezenost jim brn v tom, aby si svch omyl
povimli.
Psychology Davida Dunninga a Justina Krugera z Cornellovy univerzity inspiroval ppad lupie z
Pittsburghu, kter vykradl mstn banku zcela nezamaskovn a kdy byl polici dopaden, zjistilo se, e
podlhal utkvl pedstav, e nanese-li si na tv citronovou vu, stane se pro kamerov systmy
neviditelnm. Co je pro ns nesmysln, povaoval za nevyvratitelnou pravdu. Oba vzkumnci pak
potvrdili tuto osobn neobjektivitu jednoduchm pokusem. Podle jejich hypotzy pomaleji chpajc a
nepli nadan jedinec vzhledem ke sv neschopnosti in patn rozhodnut a zrove si nen s to
uvdomit, e jsou patn. Tuto hypotzu otestovali na vzorku vysokokolskch student, kterm
pedloili standardn psychotesty pomujc jejich logick a dal dovednosti. Pot se student dotzali
na odhad, jakho percentilu mysl, e doshli. V dal sti studie dostali respondenti monost vidt
tak vsledky test svch koleg. Pot byli dotzni, aby znovu ohodnotili sami sebe. Ob hodnocen
pak byla porovnna se skutenm vsledkem v testu.
Vsledky ukzali, e srovnme li nejspnj a nejmn spn, zjistme, e se jejich odhadovan
skre od sebe pli neli. Jinmi slovy, nejvt hlupci se nejvce peceovali. Nejslab tvrtina
student, kter mla prmrn percentil jen 12, odhadovala sv schopnosti prmrn na percentil 62.
Subjektivn odhad vlastnho vsledku byl naproti tomu u nejlep tvrtiny zhruba stejn, nebo dokonce
o nco ni. Nejlep tedy mli tendenci svj vsledek podceovat. Po srovnn s ostatnmi ti
schopnj poznali, e jejich vsledky nebudou a tak zl a sv subjektivn hodnocen podle toho
upravili. Jejich kolegov na opanm konci ebku spnosti sv sebehodnocen ani po konfrontaci s
vsledky ostatnch nezmnili. Zatmco se ti chytej mon domnvali, e co je lehk pro n, bude
lehk i pro ostatn, ti hloupj ani nebyli s to rozpoznat, e schopnosti ostatnch jsou lep ne ty
jejich.
Toto plat, jak ovili sri dalch test, i v obrcenm sledu - k pesnjmu hodnocen sebe sama i
druhch meme dojt pouze trninkem. Pokud se zlep schopnosti lovka, pak takov lovk doke
rozpoznat svou pvodn neschopnost. Pokud se naopak tento efekt vhodnm zpsobem zneuije, lze
tmto vsugerovat a protlet i velmi absurdn pedstavy, jako napklad tu, e sti tl i tlesn
vmky vep rozmsovan ve veejnm prostoru funguj na muslimy podobnm zpsobem, jako
esnek na upry.
Negativn ve spojen s propagandou nesouc jasn poselstv, toc na city a podncujc
pedstavivost, psob omyl prvnho dojmu, bu pozitivn, tj. halo efekt, nebo naopak negativn, tj.
blv efekt. Propaganda nsledn zuitkuje a vytrvale opakuje jeho vsledek.
Dalm efektem s negativnm vlivem me bt iracionln poslunost autoritm i tam, kde to me
pinst zhoubn nsledky, nemstn dslednost, chybn uit systm odmny a trestu, nebo
nezvldnut emoc.
Lid maj tak tendenci hledat neexistujc souvislosti, ignorovat jim nepohodln nzory, zkreslovat
dkazy, kter jejich nzor napadaj, nebo pokivovat rovnou celou realitu, i si ji myln vykldat.
Lidsk pam je rovn pomrn nespolehliv. Ignorujeme pravideln udlosti, z mry ns vyvd
nevednost, proto si pamatujeme nevedn vci. Zapamatovan schematizujeme a osekvme od
detail, kter nm mozek ozna za zbyten. Navc existuj metody, kter dovedou implantovat
vzpomnku na udlost, kter se nikdy nestala. V zpadn Evrop se staly ppady, kdy ziskuchtiv

hypnotizi rozvrtili cel rodiny kvli tomu, e tehdy ji dosplm dtem vsugerovali vzpomnku na
dajn pohlavn zneuvn jejich rodii, do t mry, e cel vc skonila vleklm soudnm procesem.
Jedinou monou obranou proti ve zmnnm psychologickm efektm, velidskm sklonm k
iracionalit a proti uvn mentlnch model, kter koliduj s realitou je nezaujmat stanoviska k
vcem, o kterch nemme dostatek informac, hledat informace co nejkvalitnj a nezkreslen, nelpt
na dogmatech a vdy si pipoutt, e i to, emu sklopevn vm, nemus bt pravda jen proto, e
chci, aby byla. Je teba aktivn zpochybovat svou intuici a subjektivn nzor, spolhaje se spe na
objektivnj zptnou vazbu, pedevm na reakce jinch neli sebe.35
Sociln a ekonomick pedpoklady manipulace
Propaganda se podle vztahu mezi iiteli a pjemci li od uen, kter je vztahem postavenm na
chtnm a vce mn dobrovolnm vztahu, i od reklamy, kde iitel i pjemce vlastn neskrv svj
zmr prodat produkt, a kter se s trochou nmahy d i vyhnout. Propaganda jako indoktrinace a
kontrola mylen len dan skupiny naopak souhlas pjemc vynucuje, bu kladn odmovnm,
nebo zporn - trestem, pedpokld autoritativn psoben iitele, tenduje k absolutizaci a potlauje
jakkoli znmky nesouhlasu eliminac nebo pekienm jejch nositel.
Spoleenstv lid podvdomn thne k minimalizaci vzjemnch rozdl cestou konformizmu ve vztahu
ke spolenosti a strachu ze spoleensk izolace. Chovn, kter je konformn a tuctov se ve
spolenosti vyplc a odmuje, zatmco to, kter konformn normy pekrauje, bv trestno. Kdo ct,
e jeho nzor je ve spolenosti znan rozenm, se stv silnjm a agresivnjm. Koho nzor
ztrc pdu pod nohama, ten m sklon spe mlet. Tm dochz k optickmu a akustickmu klamu, kdy
je silnj nzor oproti slabmu vce slyet a vidt, ne by tomu mlo bt podle skutenho rozloen
nzor. Existuj i nzory a pohledy, kter jsou konformnj, ne jin. U tch nejmn konformnch
existuje zjistiteln a miteln strach ze spoleensk izolace jejich nositel. - P. Na panelov diskuzi o
islmu v R bude ptomen pedstavitel muslim, islamolog a vd postava protimuslimsk iniciativy.
Aspo jeden z nich najde po skonen diskuze svj automobil s propchanmi gumami. Kdo z trojice
bude podle vs mt tu smlu?
Lidem je navc, zejm instinktivn, dna schopnost urit, kte nzor nejvce zskv na popularit a
kter se nejrycheji vytrc.
Navc maj tendenci vybrat si sv spolenky a spolubesednky podle svch nzor. - P. Jedete ti
hodiny vlakem na zmnnou panelovou diskuzi o islmu v R, nemte co dlat a nudte se, vedle vs
sed dva lid, jeden sml spe pro- a druh spe protimuslimsky. S km si nezvazn popovdte,
jen aby vm dlouh cesta lpe utekla?
Zsadnm socilnm faktorem dleitm pro manipulaci, kter pmo vyplv z konformity, je tzv.
group thinking, tedy skupinov hloupost. Dochz k n v okamiku, kdy poadavek sociln soudrnosti
dan vnitn velmi seven society naprosto pev poadavek vcn a adekvtn zhodnocovat realitu,
s pocitem e ve je v naprostm podku. Pznaky tohoto nevaru jsou (1) iluze nezranitelnosti,
bezchybnosti a neporazitelnosti, (2) racionalizace chybnho rozhodnut doucm vysvtlenm, bez
nmitek pijmanm jako sprvn, nedouc skutenosti jsou oznaeny doucmi nlepkami, (3) vra
35 DOMBEK, Petr. Pro si hloup lid mysl, e jsou nejchytej? Vlast neobjektivita potvrzena vdci. Publikovno 28.
nora 2013. Viz <http://www.national-geographic.cz/detail/proc-si-hloupi-lide-mysli-ze-jsou-nejchytrejsi-vlastnineobjektivita-je-potvrzena-vedci-39473/#.VDTtOleul8p> [Citovno k 13. 10. 2014].

v morln pevahu a zdvodnn existence skupiny v rovin dobra stojcho proti zlu, vetn
pesvden, e skupina je nutn a nezbytn moudej ne jeden samostatn uvaujc jedinec a (4)
autocenzurovn, resp. eliminace nepohodlnch mylenek, na kter se z vlastn iniciativy podlej
nkte lenov dan skupiny a (5) sdlen stereotyp o skupin vlastn i skupinch jinch.
Tyto faktory vzbuzuj pocit jednomyslnosti a absolutnho souhlasu s dogmaty skupiny. O alternativnch
eench se postupn pestane pemlet, dr se jen jednoho pohledu, veker nmitky proti nmu jsou
pehleny, ignoruj se rizika zvolenho een, nebo jeho mon patn, a katastrofln dsledky,
nevyhledvaj a blokuj se nepohodln informace, vnmn reality je zkreslen.36
Podobnm jevem s hlubokmi koeny v psychice je i skupinov hysterie, pi kter dojde k disociaci,
tedy roztpu i rozpojen, za normlnch okolnost tsn spojench mentlnch funkc pamti,
logickho mylen, ei a emocionality.37
Elita kad spolenosti m zjem pedevm na tom, aby se jej nzory staly nzory cel spolenosti,
protoe toto je pro ni jako pro elitu, aby zstala elitou, ivotn dleit. Vechny instituce systmu
slou jako nstroje zen socializace, drsnji eeno spolenost vynucenho ztotonn se s nzory
mocensk elity. Velmi dleitm konceptem se zde zd sociln dominance a ochota a mra, s jakou
spolenost sdl ideje sociln dominujc vrstvy, kterou oznaujeme za docilitu, resp. mru docility.
Chovn, kter k poslen idej vldnouc vrstvy a tm i statu quo jako takovho, lze popsat jako (1)
velkou mru poslunosti a submisivity vi autoritm ve spolenosti zavedenm, (2) velkou mru
agresitivy vi vemu, co se zavedenm autoritm vymyk a co tyto ozna jako cle a (3) vysok mra
lpn na konvencch, zaitch socilnch normch a tradicch, spolu s pesvdenm, e se tak maj
chovat vichni. Tento postoj se nekryje s dnm politickm pesvdenm. V dob studen vlky
zastvali toto vidn v USA nejmilitantnj antikomunist a v SSSR ti nejzatvrzelej stalinist.38
Vlivn pro-elitn intelektulov a novini se prvem rozhouj na sv alternativn kolegy, e
velijak konspiran teorie a ohrazuj se proti manipulaci, kter dle nich neexistuje. Hovo naprostou
pravdu. Nikdo jimi samotnmi toti opravdu nemanipuluje, nikdo na n nevyvj dn ntlak. Ale jen
proto, e byli dostaten dociln a systmu ji dokzali svou loajalitu a tento si je zkrotil, zmanipuloval
ji pedem, pohltil do sebe, stali se soust jeho soukol a proto si nyn ji mohou pst a kat, cokoli
chtj. Jakoto ochoen u toti nejsou nebezpen.
Pokud elity nejsou dostaten siln, aby sv nzory prosadily ve spolenosti, v touze udret se u moci
pijmaj ty nzory, kter dle nich nejlpe odrej hlas lidu. Tak dochz k populizmu.
Media, politick strany, koly, vdeck a vzdlvac instituce jsou firmy jako kad jin. Vyrbj svj
produkt a ten pak prodvaj. Produktem nejsou publikace, manifesty, diplomy, lnky a poady, kter si
kupuje veejnost. Nakonec v posledn dob stle vce tchto instituc pechz z titnch i obrazovch
medi na internet, kde poskytuje sv sluby zadarmo. Tm skutenm produktem je toti sama tato
veejnost, vykzan z pozice spoluastnka na dn do pozice divka. Tm, e od nich pebr jejich
pohledy, perbj ji tyto instituce k obrazu svmu a prodvaj ji dalm korporacm do sfr prmyslu
a slueb. To je prvn pravidlo.
Druh pravidlo je jen systematickm poprnm existence pravidla prvnho. Mlet, nehovoit, nepst,
nestarat se a neptt. Ve za vs vye Systm se svou armdou urnalist a expert.
Mon proto dokzaly nkdej sovtsk satelity, obvan davy po nkolik desetilet drezrovanch
obyvatel, tak bezbolestn, nepozorovan, ladn a spn pebruslit do nov role satelit tentokrte
36 KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 143.
37 Ibid., str. 108.
38 Ibid., str. 44.

americkch.
Mediln manipulace je podmnna existenc masmedi, tedy medi ovlivujcch irok masy.
Pedpokladem pro jejich rozen byl vznik velkomst a dalekoshl urbanizace zpadnch spolenost,
kter rozruila vazby mezi tradinmi lidskmi societami na venkov, mezi primrnmi a pirozenmi
lidskmi skupinami, jako byly nkdej velkorodiny (dnes jsme svdky demonte i samotn
elementrn rodiny). Pesdlenci do mst se staly soust anonymnho davu, mezi jeho leny existuj
jen velmi nepevn pojtka. Francouzsk sociolog a lka Gustave Le Bon mezi prvnmi zaal bt na
poplach, kdy ve sv znm a notn pesimistick pouce definoval vku inteligence davu jako vi
inteligence rozumov nejslabho lena davu vydlenou potem jedinc dan lidsk masy.
Masa je prosta tradinho drazu na osobn odpovdnost jedince, charakteristickou pro lidsk primrn
skupiny a podlh atavistick sugestibilit charizmatickch vdc. Prv masa podle Le Bona uruje a
definuje modernitu. Podle italskho filozofa a kriminologa Scipia Schigeleho je dav ideln ivnou
pdou pro bacil zla, dobro v nm takka vdy hyne, protoe nenachz podmnky pro ivot. Podle
panlskho filozofa Jos de Ortegy y Gasseta dav sm o sob nedoke nic jinho, neli jen a pouze
lynovat.39
Sociln psycholog Peter Hofsttter vystihl lohu davu, i masy v modern spolenosti takto:
Bt znsilovn vdci, fy reklamnch oddlen, propagandisty a arlatny, je, zd se,
hlavnm pnm masy. A tam, kde znsilovna nen, by masa chtla bt ukolbna do dmoty
nabdkou bezcennch trik a banlnch povrchnost.40
Manipulace je pro elity existenciln nutn, nebo umouje jejich seberealizaci jakoto elit, dv jim
vldnout a stt na vrcholu v situaci, kdy dolo k obrovskmu nrstu poznn, ivotn rovn a objemu
ekonomickho zisku. Jen nrst ve pjm hornho jednoho procenta nejbohatch mezi lety 1979 2005 v USA byl skoro ticetkrt vy, ne nrst pmj doln tetiny obyvatelstva. 41 Tot lze
pedpokldat v ebku bohatstv jednotlivch stt. Bohat bohatnou neporovnateln rychleji ne
chudobnj. V celosvtovm mtku podle daj Svtov banky k roku 1993 inil pomr pjm 5%
nejbohatch obyvatel oproti 5% tch nejchudch 114:1. 1% nejbohatch dohromady vlastn majetek
odpovdajc majetku 57% veker lidsk populace.42
Aby se systm nezhroutil, je nutno nasmrovat nenvist stedn tdy proti nkomu jinmu, ne proti
hornmu procentu nejbohatch.
Novini a vdet pracovnci v takto nastavenm systmu mezi nejbohat rozhodn nepat. Pro chod
vdeckch instituc nebo medi je poteba nemalch finannch prostedk. Svoboda zkoumat, zskvat
poznn a informace, distribuovat je, vyjadovat se a vyjden zskvat je dnes svobodou rezervovanou
pro horn jedno procento. Ostatnm sice stavy tak zaruuj prvo na svobodn zskvn a nakldn s
informacemi, ale ekonomick mainerie jeho vymhn znemouje a vykoeuje jeho platnost.
Monosti psoben vlastnk na media a to, co se medializuje, ppadn na kolstv, vdu a to, co se
vyuuje a zkoum spovaj ve vtm ntlaku, kter me ekonomick vlastnk na tyto instituce
vyvjet, aby sledovaly jeho zjmy, me je snze pro sv zjmy zneut, maximalizovat sv zisky
vcensobnm prodejem produkt, resp. vlknm do pedem neodsouhlasen transakce cestou
uzaven jin, i pro zmenen celospoleensk kontroly nad svm jednnm. To vede ke snen
konkurence a konkurenceschopnosti, jako i k omezen vyhldek pro novky, kte maj mn anc na
39
40
41
42

KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 23.
Citace pevzata z Ibid., str. 23.
KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 55.
CHOMSKY, Noam. POSAVEC, Robert. GRUBAI, Andrej. 1994. op. cit., str. 80.

trhu skutenm, ale i penesen informanm, uspt a prorazit.

Pkladem takovho gigantu v medilnm svt je spolenost News Corp Rupperta Murdocha, kter
zamstnv obany 50 zem svta a jeho obrat za rok 2004 inil 21 miliard americkch dolar. Vlastn
americkou s Fox, 53 stanic v 50 asijskch zemch, drtivou vtinu klovch stanic v Latinsk
Americe, jihovchodn Evrop, ve Velk Britnii vydv denk The Times, podporoval newyorskho
republiknskho starostu Roberta Giulianiho a republiknskho prezidentskho kandidta Newta
Gingriche, bvalho britskho premira Tony Blaira, ktermu zajioval mediln pokryt pi agitaci
pro der na Irk v roce 2003.43
Postupn dochz k fzm telekomunikanch spolenost, poskytovatel internetu, satelitnch spojen,
televize, rozhlasu a novin. Jednotliv giganty roziuj pole sv psobnosti a sout mezi sebou velmi
nevybravmi metodami o to, kdo se stane jedinm informtorem obana. Kad ze spolenost chce
nabzet komunikaci i zpravodajstv a zbavu zrove. Pekonat ostatn znamen produkovat vce,
zahltit trh informac, kter se staly zbom. Trp tm nsledn kvalita informace, roste jejich odbyt,
sniuje se jej cena a ona sama se stv stle zneitnj. Smantik a mediln teoretik Ignatio
Ramonet o tom pe:
Bhem ticeti let svt vyprodukoval vce informac ne v celm prbhu pedchozch pti tisc
let... Jedin vtisk nedlnho vydn New York Times obsahuje vce informac, ne si mohla
osvojit vzdlan osoba v osmnctm stolet za cel svj ivot. Kad den je tak na rzn
nosie (asopisy, knihy, zprvy, diskety, CD-ROM) vtitno okolo dvaceti milion slov
technickch informac. Dokonce i ten schopn st osm hodin denn rychlost tisc slov za
minutu by poteboval msc a pl, aby si peetl informace vydan v jednom jedinm dni. A
bhem t doby by nabral zpodn pti a pl roku ten... Humanistick projekt vechno pest
a vechno vdt se stal iluzornm a marnm.44
Nadto funguje i tzv. novinsk cenzura, kdy se jedni novini zdrhaj kritizovat neobjektivn a
odsouzenhodn ponn svch koleg, z sti ze strachu ped ztrtou msta i prestie a z sti z
dvod kolegiality a cechovn, i jaksi kastovn sounleitosti novin jakoto specifick sociln
vrstvy, drc pi sob a citliv na kritiku. Novini sami se tak stvaj svho druhu vykoisovatelskou
tdou majc v rukou vrobn prostedky zpravodajstv, moc rozhodovat o dleitosti i nedleitosti
tch kterch informac a moc vytvet pomoc medilnch efekt obraz skutenosti skutenj ne
sama skutenost. K tomu se pipojuje ekonomick aspekt cel vci, nutc masmedia vytvet o sob
kladn obrzek a alespo zdn uvitelnosti, chtj-li bt prodna a doshnout zisku.45
Pedpoklady manipulace ve vzdlvacm systmu
Autor teorie nevzdlanosti, Konrad Paul Liessmann, je toho nzoru, e nae spolenost je sice
spolenost vdn (a tedy i spolenost informace), nicmn jejmu vdn atomizovanmu do kvanta
mechanizovanch poznatk ve stylu vdomostnch sout otzka-odpov chyb sjednocujc sla.
Pe:
Do dn oblasti ivota se od potku rozvoje modern spolenosti nevkldaly takov nadje
jako do vzdln. Vzdln byla utopie malomanstva, e mezi nmezdnou prac a kapitlem
me existovat jet tet forma existence, vzdln bylo nadj dlnick tdy, kter chtla
43 Podrobnji viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op.
cit., str. 252 - 257.
44 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 59-60.
45 Viz Ibid., str. 24.

vdnm doshnout moci, ji j nedaly nezdaen nebo nekonan revoluce, vzdln bylo a je
prostedkem, jeho pomoc se mly emancipovat a integrovat spodn vrstvy, eny, migranti, lid
z okraje spolenosti a utlaovan meniny, vzdln se vnm jako vytouen zdroj v boji o
stanovit informan spolenosti, vzdln je prostedkem, kter brn pedsudkm,
diskriminaci, nezamstnanosti, hladu, AIDS, nehumnnosti a genocid, vzdln e vzvy
budoucnosti a taky m bt tstm pro dti a dosplm zajistit prci. Prv proto, e tohle
vechno nejde, se jen v mlokter oblasti tolik le jako ve vzdlvac politice.
Vzdln se stalo ideologi sekulrnch spolenost, kter se nemohou opt ani o nboenskou
transcedenci, ani o revolun imanenci. Vzdln tak bylo od potku motorem prudkch
modernizanch zmn, zrove vak tak falenou tchou pro ty, co modernizac tratili, jak se
nestydat k - tm, kte nemli vzdIn a za svj osud si tak mohli sami. Vzdln funguje
jako povzbuzujc a uklidujc prostedek, souasn mobilizuje lidi a zrove je neustlmi
sliby lepch as odvrac od toho, aby se mobilizovali.46
Souasn vzdln toti nen skutenm vzdlnm, ale jeho zneuvanou iluz. Jeho krizi si uvdomuj
mnoz, jedni ho chtj reformovat smrem k tvrdmu a drtivmu konkurennmu boji, druz chtj
naopak vechny rozdly zahlazovat a ze koln tdy vytvoit laborato ideln a absolutn nekonfliktn
spolenosti, zruit znmkovn a jakkoli rozliovn dt podle mry jejich dovednost. Nkte
upozoruj na petrvvajc neplodn biflovn, dal volaj po vtm kontaktu s prax a pro draz na
skupinovou prci. K. P. Liessmann ovem odsuzuje vechny modern snahy o reformy vzdlvn
rovnm dlem:
Reformtory vzdln veho druhu poj jedin, a to nenvist k tradinmu pojet vzdlanosti. Je
jim oividn trnem v oku, e by tid mohli zskat vzdln neelov, souvisl, obsahov
ukotven v tradicch velkch kultur, kter by je nejen formovalo, ale tak by jim umonilo
nezvislost na dikttu doby a mdnch vlnch. Vzdlan lid by toti byli vechno jin ne
bezproblmov fungujc, flexibiln, mobiln a tmov svzan klony, jak by mnoz rdi vidli
jako vysledn produkty vzdlvacho procesu.47
Vzdln tak, jak je nastaveno a jak o nm diskutuj rzn proudy jeho potencilnch reformtor, je
tedy vysoce manipulativn i hrub manipulujc, co se odr v nkolika vchodiscch.
Prvnm je en a upevovn kolektivn stupidity. Ta nem s inteligenc menou IQ vbec nic
spolenho, jedinci s vysokm IQ mohou bt tak velmi nepjemn stupidn, piem jejich stupidita,
pro svou zdnlivou loginost, ohrouje okol jet daleko vce, ne stupidita mn nadanch. Stupidita
nen ani hloupost, ani ignorance, ani nevzdlanost. Hloupost je nedostatek kompetenc k tomu, aby
byly z prosted vychytny relevantn informace. Nevzdlanost je stav, kdy dan informace v prosted
zcela chybj. Ignorance je stav, kdy informace sice k dispozici mme, ale nehodnotme je jako
relevantn. Naopak stupidita je vytrval aplikace zaitch a kdysi velmi funknch mylenkovch
schmat a mentlnch model na nov situace, na kter se tato absolutn nehod a kde jejich uit
pin vce kody ne uitku, jak poznvacmu procesu sammu, tak i prosperit jako takov.
Pkladem takov stupidity je teba prv huntingtonovsk stet civilizac. Oznaen vymezen skupiny
lid jistm zpsobem jinakch za neptele vlastn civilizace (pomjme autorovy akademicky smn a
neudriteln definice samotnho pojmu civilizace a jeho navrhovan lenn svta na civilizan celky),
bylo osvdenou historickou taktikou, umoujc dotyn porazit a obrat o zem, zdroje i eny a tm
si zvtit vlastn reprodukn zdatnost. Toto ovem fungovalo v situacch, kdy stet civilizac probhal
46 LIESSMANN, Konrad Paul. Teorie nevzdlanosti. Omyly spolenosti vdn. 2009. Praha: Academia, str. 37.
47 Ibid., str. 38.

mezi malmi skupinami lid, kte nedisponovali zbranmi hromadnho nien. V souasnm svt je
teba stt obma nohama pevn na zemi a piznat si, e kataklyzmatick konflikt, do kterho se zapoj
vce ne polovina lidstva nebude ku prospchu vbec nikomu.
Specifickm klimatem, ve kterm se toto hloupnut prohlubuje, je stle se c funkn
analfabetizmus. Nejde o negramotnost v pravm slova smyslu, ale o nezvldnt prce s textem a
neschopnost pochopit a kriticky evaluovat pichzejc informace. Funkn analfabet je osoba, kter se
nen schopna zorientovat v modernm svt pehlcenm informac. V takovm ovzdu je jeden mon
podek vc i nzor povaovan za jedin, eo ipso sprvn, pravdiv, do o bijc, proti ktermu z
principu vci neme existovat alternativa ani nejmen pochybnost.
Postmodern setrval inflace hodnot a panick hrza, kterou postmoderna ct z termnu absolutn
pravda, nsledn st ve vyhbn se jednoznanmu hodnocen a oceovn a tak v problmy
rozlien zkladnch mravnch kategori jako pravda a le, dobro a zlo, lechetnost a grzlovstv,
slunost a karirizmus, obtavost a parazitizmus apod. Toto strn odjakiva zaitch antagonizm
nazv polsk bsnk Zbigniew Herbert smantickm kolapsem.48
Druhm pedpokladem je kupen s poznnm. Existuje irok spoluprce mezi medii a vdeckmi
institucemi. Prvn druhm dvaj publicitu a druz prvnm poskytuj experty, kte se k danm
problematikm vyjaduj. Vbr expert z akademick obce, kter novini oslovuj, nen nhodn.
Novini postuluj nikoli nezvisl pohled a hledaj experta, kter jim ho potvrd, i kdyby mli oslovit
vt mnostv odbornk, toho svho si nakonec najdou. Akademici naopak tou po publicit a ne
kad z nich je nezkorumpovateln. Dve nebo pozdji lkav nabdce masmedi nkdo z nich sedne
na lep. Tm se tak tradin akademick pda dostv pod kontrolu mocenskch elit a pestv bt
nezvislou. Existuj sice jet nezvisle myslc akademici, podobn jako doposud nevymeli nezvisl
novini. Jsou vak rozeseti na rznch mstech, nikde jich nen nebezpen mnoho, na chod vc maj
zanedbateln vliv a systm vzdlvacch instituc jako celek rozhodn nelze popsat pvlastkem
nezvisl, protoe ubj nezvisl kritick mylen mateskou kolkou ponaje a univerzitou kone.
Nahrazuje ho konformitou a poslunost, kter je odmovna. stedn st univerzitnho uiva jsou
teorie, tedy mylenkov koncepty umoujc urit vysvtlen jev, pedem dan a zvisejc na jejich
nastaven, dvajc jen oekvateln vsledky a zuujc obzory absolvent.
Existenn toti zvis od podpory zven, tedy od vld, kter jsou dnes nerozdliteln provzny s
nadnrodnmi korporacemi, i od tchto ekonomickch subjekt samch, nap. biochemick, genetick
a molekulrn biologick pracovit jsou ekonomicky spojena s biotechnologickmi firmami a
farmaceutickmi giganty, nebo pracovit tzv. regional i areal studies v USA, zamujc se na Blzk
Vchod a severn Afriku, se neobejdou bez sponzoringu zbrojaskch a naftaskch koncern. Na tto
bzi se dle v oblasti prseku s lobbisty a politickmi subjekty rznho ideologickho zamen
formuj akademick iniciativy, kter smr vzkumu a artikulaci poznn dle ovlivuj, teba i cestou
diskreditace svch nzorovch oponent. Pkladem takov instituce v prosted americkch regional
studies je Anti-defamation League (ADL) Daniela Pipese, systematicky oerujc ty akademiky, kte
podporuj boj Palestinc za svobodu a sebeuren, nebo se vyjaduj kriticky k americk politice v
muslimskch zemch.
Tyto zjmov kruhy ovlivuj mylen absolvent tchto instituc zpsobem, kter jim vyhovuje,
zneuvajce pirozenho socializanho tlaku, kterm tyto instituce psob. Je takka nemon jimi
projt a nenachytat na sebe jejich ideologii. Tm je mladmu lovku nenvratn otupen, tedy
pizpsoben zrak a on nadle neme pozorovat realitu v cel jej i. Jeho kritick mylen je
navedeno jen zkm smrem tam, kde to vyaduje obor, kter vystudoval, avak je mu znemonno se
48 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 69.

takto pozorn a skepticky dvat na ve za hranicemi takto vymezen zny.

Podobn jako u novin funguje i mezi akademiky cechovn a kastovn sounleitost, projevujc se
velmi oste odmtavmi reakcemi na kritiku. Tak lze vysvtlit boui, kterou mezi americkmi arabisty,
iranisty, turkology a odbornky na islm a Blzk Vchod vyvolalo zveejnn polemick prce
Edwarda W. Saida Orientalizmus (Orientalism, 1978) a kterou jeho nsledovnci z ad postkolonilnch
kritik dodnes podncuj.
Jednm z neblahch dsledk tohoto jevu je i kupen s vdeckmi obory jako takovmi, kdy jsou
finann prostedky uren pro vdu jako takovou nerovnomrn rozdlovny smrem k aplikovanm
oborm, od nich se oekv maximln nvratnost, piem jinm, de facto nemn dleitm, se
financ nedostv, nebo rentabiln tolik nejsou. Takov se potom potcej na hranici zniku a nerozvj
se, nebo rovnou krachuj. Tm oslabuj nkter obory a dochz k nenvratn promn struktury a
rozloen vdeckho pokroku t kter spolenosti.
Tetm pedpokladem je existence znalostnho jezu, tedy nerovnomrnho rozloen poznatk ve
spolenosti, kterou formulovali Philip J. Tichenor, George A. Donohue a Clarice N. Olien (1970). Na
pozici danho jedince na pyramid znalosti m vliv krom dosaenho vzdln i nsledujc ptice
faktor, kter se s dosaenm vzdlnm voln pekrvaj: komunikan schopnosti, pedznalost,
spoleensk kontakty, clen zachzen s informacemi a druh uvanho media. Vzdlanj a v
uvedench ohledech zdatnj osoby by mly sprvnji reprodukovat obsah medilnch sdlen, tento
efekt je jet vt u medializovanjch tmat. Znalostn jez je obvykle, i kdy nikoli nutn, tm mn
strm, m je dan problematika brna jako dleit a m je konfliktnj. Nicmn je teba rozliovat
mezi znalost a vdnm. Ne vdy informace velmi rozen mezi veejnost odpovdaj souasnmu
stavu poznn dan vci.49 Ne vdy odpovdaj realit a jsou fakticky sprvn.
Velmi asto v ppad naeho zjmovho tmatu dochz k situaci, kdy jsou stereotypy hjeny i v
akademick sfe. Osobn jsem se setkal s ppadem vysokokolsk pedagoky tvrdc pmo bhem
univerzitn vuky, e podle islmu je dobr k cennj ne ena a e ena vlastn ani nem dui.
Kdy jsem se dotyn dotzal, odkud danou informaci m, odpovdla, e pece z Kornu. Kdy byla
nsledn dotzna kter je to ver v kter se, nebyla schopna odpovdt a pislbila, e to dohled.
Nestalo se tak.
Zastnil jsem se tak vzkumu postoj slovensk veejnosti k islmu. Vzkumn dotaznk obsahoval
jak otzky znalostn, tak i postojov, vetn subjektivnho odhadu mry vlastnch znalost o
problematice. Dotazovan jako zdroj informac nejastji uvdli televizi, ti mlad tak internet.
Skupina subjektivn hodnotc sv znalosti nejoptimistitji byla nejvce diverzifikovna co do spektra
nzor. U jedinc s oste vyhrannm postojem markantn vystupovala do poped faktick neznalost
tmatu, zmatek v termnech apod. i pesto, e sv znalosti hodnotili jako nadprmrn. Takov znali jen
nkolik nabiflovanch encyklopedickch fakt, kter dokzali pesn odcitovat a kter svou
obskurnost skvle zapadali do jejich ponkud svrznho vkladu islmsk vrouky, praxe i historie.
K tomuto znalostnmu jezu nutno pipost nkdy pebujelou mru specializace a programovou vrobu
zce profilovanch fachidiot, kte vd takka ve jen o svm pedmtu zjm, avak o ostatnm svt
jejich znalosti nepekroily rove zkladn koly. Nedostv se nm prav uenosti, jejm prvodnm
jevem a okrasou je veobecn pehled a rozhled, komplexita a hloubka chpn, stejn jako pocit
spoleensk odpovdnosti.
I nov media typu internetu spe funguj jako dal initel strukturujc znalostn jez, protoe ne kad
internet m i si ho me dovolit a ne kad je schopen ho tak pouvat. 50 Navc dky sv anonymit
49 Vce viz TICHENOR, Phillip J. DONOHUE, George A. OLIEN, Clarice N. 1970. Mass Media Flow and Differential
Growth in Knowledge. In: Public Opinion Quaterly 34, str. 159-170.
50 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 222.

funguje jako ideln semenit a en en fm (hoax), informanho balastu, bulvru a nejhrub

nekulturnosti, ubjejc v lovku ve morln a civilizovan. Str rozdly mezi seriznost a bulvrem,
odbornou informac a jejm asto velmi nepesnm pevknm laickou popularizac. Umouje
komukoli hlsat cokoli bez jakkoli kontroly a zruky pravdivosti. To jej bohuel in dalm skvlm
nstrojem manipulace, ani si to jejich uivatel uvdomuj.
Avak vedle ocenu negativ m internet peci jen i svou pozitivn strnku, toti svou snadnou
pstupnost a relativn svobodnost, dky kter pi vynaloen jist, pomrn znan dvky pelivho
uvaovn mono vyhledvat informace, kter by jinak tko mly monost vbec v teru zaznt.
Vda, vdci a jejich limity
kolem vdy by mla bt produkce poznn, kter by mlo bt pedevm intersubjektivn. M jasn
danou metodu a jasn formulovan otzky, na kter kdokoli, pouije-li stejnou metodu a stejn vstupn
daje, zskv pinejmenm podobn a srovnateln vsledky. Aby vda zstala vdou, mus poznn,
je produkuje, podlhat imperativm verifikace a falzifikace. Vdeck poznn nen mon bez
uritch pedpoklad, vdy vychz z paradigmatu, tedy pedznalosti, ovlivujc terminologii, kladen
otzek, zpsob odlien dleitho od nedleitho, jako i obsah tchto kategori. Ve vztahu k
paradigmatu mono hovoit o kumulativn fzi vdy, kdy paradigma odpovd zjitnm a poznatky se
pouze hromad. Kdy se poznatky dostvaj do sporu s paradigmatem, dochz k jeho krizi a poteb
zmnit jej.
Ulechtil vda m vak dv nebvale mrzk rodn sestry pavdu a pseudovdu. Hranice mezi nimi
je nebezpen tenk. Pavda i pseudovda se rdy oznauj za vdu, jene to je nebezpen le a
manipulace.
Pavdou rozumm zcela nevdeck, v jdru hrub iracionln, dogmatick a neverifikovateln (i
nefalzifikovateln) systm zabalen do hvu vdy a vydvan za vdu, s uitm pslun rdoby
vdeck terminologie, oekvatelnch, z jazyka vdy vypjench formulac a odpovdajcho
jazykovho stylu. Lze ci, e pavda vychz ze zkladnch paradigmat, kter jsou nevdeck, nap.
spirituln, mystick nebo nboensk, a proto je nelze ji z principu posuzovat vdeckou metodou,
ergo neme jt o vdu. Pavdou je nap. astrologie, psychotronika nebo homeopatie nebo drtiv
vtina toho, co se na Zpad oznauje jako alternativn medicna i litelstv.
Pseudovdou naopak mnm pvodn platn vdeck zvr odpovdajc stavu poznn v konkrtn
historick dob, kter se z pin ideologickch, ekonomickch a socilnch, je s vdou nemaj nic
spolenho, ve vdeck obci stle udruje, by poznatky nashromdn k nynjmu datu hovo ve
prospch zcela jinho teoretickho rmce. Problmem pseudovdy je, e neodpovd realit a zkresluje
nae poznn, znamen dogmatick i spoleensky vynucovan lpn na pekonanm a vyvrcenm
vdeckm paradigmatu. Historickm pkladem byl lysenkizmus, tedy souhrn hypotz stalinistickch
biolog o tom, e vhradn prosted a nikoli geny uruje ddin vlastnosti ivch organizm.
Lysenkovci zavrhovali modern genetiku a dl vytrvale a bezspn szeli citronky do sibiskho
permafrostu, ve snaze, e asem samy pivyknou chladu. Pkladem takov pseudovdy dnes je v
socilnch vdch stle petrvvajc evolucionistick pozitivizmus, i sociln darwinismus, seazujc
lidsk spolenosti od nejzaostalejch po nejrozvinutj za uit dsledn eurocentrickch kritri.
Toti ne ve, co se vydv za vdu, vdou tak je, u proto, e aby vda zstala vdou, mus se omezit
na zkoumn ohranienho vseku reality a posuzovat vroky, kter jsou potvrditeln, nebo
falzifikovateln, podrobovat tyto vroky neustl a opakovan kritice a jejich pravdivost posuzovat
nezvisle na tom, kdo je pron.
Nap. tvrzen vechny labut jsou bl spad do domny vdy, protoe, a nemono posoudit blost a

neblost vech labut minulch, souasnch i budoucch, lze nalzt alespo jednu neblou labu, teba
ernou, a tm toto tvrzen vyvrtit. Naproti tomu vdou nen existenciln tvrzen typu jestvuj i ern
labut, nebo tautologie, nap. vechny bl labut nejsou ern, nebo hodnotc soud typu bl
labut jsou krsnj ne ern. Vroky tkajc se prakticky a empiricky neovitelnch vc (jako
nepoznateln Bh, andl, Rj, Peklo apod.) tak nejsou vdou, jejich pravdivost nebo livost samu o
sob nelze prostou vdeckou metodou ani prokzat, ani vyvrtit.
Z tto podstaty vdy vyplv, e j produkovan poznn nen absolutn a jednou provdy dan, vdy je
relativn a neuzaven zmn, zvisl na formulaci vzkumn otzky a ovovan hypotzy a je
promnliv v zvislosti na mnostv dostupnch vstupnch daj. Aby zstalo vdeckm, mus bt
takto vznikajc poznn oteveno dalmu procesu upesovn, potvrzovn, ppadn falzifikace.
Vdeck poznn samo nemus bt vdy a nutn jedinm platnm a zrove nejlepm nstrojem
poznn reality. Nboensk vra i filozofie me odpovdt na nejabstraktnj otzky lovka lpe,
ne vda, pro kterou tyto otzky nemaj nejmen smysl. Pbhy, legendy, bje a mty mohou daleko
lpe vysvtlit mezilidsk vztahy a smovat je ke kvalitnjmu a etitjmu naplnn, ne vda, kter
rovinu pesahu, literrn estetiky, i dobra a zla nezn. Poezie me vystihnout lsku k milovan bytosti
daleko lpe, ne vda, kter ji redukuje jen na fyziologii a biochemii reprodukce. A rozdl mezi umlou
a lidskou inteligenc spov v tom, e ta lidsk vechny zmnn pstupy integrln propojuje. Prv
tato organick kombinace racia a emoce, rozumu a citu, kalkulu a afektu, objektivity a subjektivity in
lovka lovkem.
Kad vdeck disciplna je dle ze sv podstaty definovna fenomny, kter studuje, a postupem,
kter zakld. Mono pozorovat vzdlen hvzdy teleskopem, nebo bakterie mikroskopem, avak
pozorovat oboj jedinou optikou nelze. Penet schmata z jedn oblasti do jin je vdy zateno
nezanedbatelnm zkreslenm, asto se nevyplc a v nkterch ppadech ani nen mon. Vda
neposkytuje ucelenou a jednotnou teorii veho. Velk a takka nepemostiteln rozpor panuje zejmna
mezi prodnmi vdami jako takovmi, jejich clem je studovan jevy objasovat, a mezi vdami,
jejich pedmtem je lovk, jeho spolenost a jeho kultura, jejich clem je studovanm jevm
porozumt.
Prodn vdy probhaj pod velmi tvrdm dikttem objektivn platnch prodnch zkonitost, kter
jsou nepekroiteln, proto jsou nejvce imunn na nesmysly, resp. chab a chybn zvry jsou v nich
nejsnze vyvratiteln. Jedinm problmem me bt teoretick rmec, kter me nabzet chybn
vysvtlen pozorovanch jev.
Naproti tomu spoleenskovdn a humanitn obory pracuj pedevm s interpretac, s hermeneutikou a
komparac. Abychom v nich odhalili ideologizovn, chybn pstup a neobjektivn zachzen s
vsledky, je poteba mnohem vce sil a nesmysly, kter se v nich ppadn odhalme, nebudou tolik
zejm a do o bijc. Avak i zde existuje mezinrodn standard, kter sice negarantuje odhalen
skutenosti, ale peci jen klade jist tko obejiteln podmnky. Na druhou stranu i zde m sv msto
otzka, kdo ml vliv na utven tchto podmnek a zda se za objektivn nepovauje jen to, co odpovd
zjmm mocnch. Domnvm se, e s pirozenm nrstem potu vzkumnk mimoevropskho a
mimoamerickho pvodu a zzem, kte diskurs socilnch vd nleit a konstruktivn roz, je
mono doshnout v tomto ohledu zejmho pokroku.
Vdeck poznn je jakoo produkt lovka navc zateno lidskmi slabostmi zrovna tak, jako jakkoli
jin lidsk innost. Vda je determinovna vzkumnkem, jeho pozic a jeho backgroundem, jak
obrn vysvtluje dnes ji klasik antropologie vdy Bruno Latour v dle We have never been modern
(Nikdy jsme nebyli modern, 1991). Vliv vzkumnkovch pesvden, cl a zmr je vdy nutno mt

na zeteli.
I pes jednoznan chvlyhodnou, dkladnou a propracovanou snahu tyto nnosy eliminovat se vd
pravideln stv, e dky psoben omylnho lidskho faktoru degeneruje v pavdu i pseudovdu.
Rozporupln je loha velijakch nadac a fond, kter asto mnoho z vdy nechpou a blokuj
empirick studie, kter se p jejich ideologickmu zamen, piem naopak protlauj jin, je pi
pouit psn empirickch kritri stzliv a racionln vdeck metody vychzej bt omnoho mn
kvalitn a podloen.
Studie tzv. Lordovy skupiny (1979) doloila velk vliv ideologizace na vnmn vdeckch fakt a
lohu zatiovn se vdeckmi vzkumy. Skupin zarputilch zastnc a zavilch odprc trestu smrti
byly pedstaveny tyi naprosto vymylen studie podle prvn zruen trestu smrti mlo vliv na nrst
zloinnosti, podle druh nikoli, podle tet ml trest smrti miteln zastraujc inek a tvrt to
poprala. Vechny tyi studie byly ovem vadn a stejnou mrou obsahovaly do o bijc faktick
nepesnosti, falen interpretovan statistiky a docela prhledn logick klamy. Zastnci a odprci
trestu smrti vak byli schopni najt rozpory jen u tch studi, kter vyvracely jejich vidn svta. Pokud
na n ji byli upozornni protivnkem, snaili se sv studie hjit jako podloenj a vce hodnotn.51
Americk fyzik Alan D. Sokal v roce 1996 na tuto situaci upozornil cel svt, kdy provedl experiment
na zastncch postmoderny z redakce asopisu Social Text. Poslal jim k uveejnn v jejich asopise
lnek s dlouhm a nicnekajcm nzvem Transgressing the boundaries: toward transformative
hermeneutics of quantum gravity (tj. Pekraovn hranic: vstc transformativn hermeneutice
kvantov gravitace) a byl pln stejn przdnch a nicnekajcch vt, gramaticky sprvnch, nabitch
krkolomnmi odbornmi termny a odpovdal ideologickm vchodiskm redakce. Ve skutenosti
ovem lnek postrdal jakkoli vznam a smysl, co bylo ostatn zmrem autora. Redakce
nesmysln lnek ovem uveejnila jako pelomov dlo, ve kterm pedn svtov fyzik podporuje
jejich vchodiskov teze. lnek byl dokonce uveejnn ve zvltnm sle tohoto periodika.52
Wiliam Broad a Nicholas Wade v dle Betrayers of Truth (tj. Zrdcov pravdy) upozoruj na vliv
rtoriky, propagandy, osobnch pedsudk, zvisti, rlivosti i touhy po moci a prestii, kter se
nevyhb ani vdcm a vd. Z tchto dvod nkdy dochz i k falovn vsledk studi. Vda dle
Broada a Wadea nen ideln snahou popsat realitu tak, jak je, ale pouze innost chybujcch lidskch
bytost, kde od zvisti vede jen krek k podvodu, jako kdekoli jinde. Proto je i k vdecky prokzanm
faktm nutno vdy pistupovat kriticky a nebrat je jako samozejm a definitivn skutenosti. Tito
autoi varuj:
Vda nem bt brna jako garant racionality ve spolenosti, ale jen jako jeden z mnoha jejch
kulturnch projev.53
Pedn vdeck teoretik 20. stolet Karl Popper rovn upozoroval na existenci lidskch slabost
vdc, sklonnch k tomu, e se nechaj uplatit penzi, moc, presti a oklamat sebelskou. I vdci
mohou podlhat spoleensk konformit, nsledovat mdu a nebt dostaten kritit. Kdo uznvan
schmata napad, asto pichz o pozici a zdroje, nebo je v odbornch kruzch zlikvidovn, co
ohrouje samu podstatu vdy a vdeckosti:
To je bohuel tak. Oni z vdy vytvej ideologie. Dokonce i ve fyzice a biologii existuje
mnoho ideologie.54
Max Planck, slovutn fyzik 20. stolet ve svch pamtech rovn poznamenv, e existuj jist teze,
kter scientific community povauje za nesporn a tyto jsou dlouho imunn na kritiku prost proto, e
51
52
53
54

KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 234.

Ibid., str. 115.
BROAD, William. WADE, Nicholas. 1982. Betrayers of Truth. New York, str. 9.
Karl Popper toto uvedl 23. 2. 1990 v rozhovoru pro dennk Die Welt, str. 6.

se nekritizuj:
Nov vdeck pravda se vtinou neprosazuje tak, e vzkumnci prohls, e se pesvdili o
nem zcela jinm, proe mn nzor, ale tak, e se ek, a proponenti starho pohledu asem
jednodue vymou, nae se nov, dorstajc generace seznm ji jen s touto novou
pravdou.55
Sociolog Randall Collins si vm neobyejn ostr kompetice mezi vdci a o jejich zoufalou snahu
zskat prostor pro sv argumenty a vsledky svho bdn:
Nebo to, co je povaovno za pravdu, jsou ty ideje, je jsou opakovny a eny po cel
vdeck komunit. Karira vdce spov v tom, e se dostane co mon nejvce do centra
konverzace, e mu naslouch co nejvce lid a e co nejvce lid hovo o jeho idejch.
Specifick forma sociln kontroly ve vd je zaloena na schopnosti vdc init navzjem
platnmi sv ideje a ovlivovat jejich spch pouze tm, e o nich navzjem komunikuj.56
Situace se od 70. let navc zhoruje dky posedlosti impact factorem, faktorem dopadu, tedy mrou
citovanosti lnk dotynho vzkumnka. Obsese vyjden heslem publikuj nebo zhy (z angl.
publish or perish) nut vdce namsto bdn pltvat asem a paprem, za vzniku vce lnk, ne je
poteba, co se podepisuje na hrnn kvalit vdeck prce.
Teoretik Werner Meinfeld si stovuje i na existenci tzv. citanch kartel, jejich vroky v mnoha
oborech jsou nekriticky pevykovny stle dokola, piem dochz k hromadn faktickch
nepesnost a omyl.57
Nejvtm nebezpem, kter v souasnosti podle mnoha teoretik vd, jak ji znme, hroz, je tzv.
scientific misconduct, tedy konn vdce vi vd neestn, kdy se vzkumnk, motivovn touhou po
prvenstv, slv, financch, nebo z dvod ideologickch rozhodne pro nedodren vdeck metody,
pedkldn neovench zvr, zamlovn vsledk, pravu dat, plagitorstv, sprost podvod i
jinou formu mravn pinavho jednn. Fonelliov (2009) poskytla konzervativn odhad na zklad
podrobn analzy piblin dvou destek vdeckch studi. Zjistila, e 1,97 % vdc piznalo, e se
nejmn jednou dopustili padln, vymlen nebo modifikace vsledk, tedy tk podoby scientific
misconduct. 33,7 % vdc piznalo jin problematick postupy. Pi dotazu na chovn svch koleg
mluvilo o padln dat 14,12 % vdc, 72 % zmnilo jin problematick postupy. 58 Populrn podvody
se ve vd udly nap. v souvislosti s termojadernou fz zastudena, s klonovnm rznch ivoich
vetn lovka a s transformac diferenciovanch a specializovanch tlnch bunk zpt na buky
kmenov.
Ve uveden si dobe uvdom ti, kte se s vdeckou metodou, prac i komunitou seznmili
dostaten dvrn. Ovem na ty, kte jsou zmrn udrovni na opan, on neodborn a laick
stran znalostnho jezu, funguj slova vda a vdeck jako magick zaklnadlo.
O masmedich a jejich tyranii
Komunikace a vmna informac je bazln lidskou potebou, kter ns propojuje i s ostatmi
ivoichy. Termn komunikace pochz z latinskho communicare, tj. uinit spolenm, sdlet, spojit se,
pedat zprvu. Souvis se slovem communio, oznaujcm spoleenstv. Lze rozliit bnou pmou
55 PLANCK, Max. 1967. Wissenschaftsliche Selbstbiographie. Leipzig, str. 22.
56 KELLER, Jan. 1990. Sociologie konfliktu. Brno: MU, str. 76.
57 Viz MEINFELD, Werner. 1985. Die Rezeption empirischer Forschungsergebnisse Eine Frage von Treu und Glaube?
Resultate einer Analyse von Zeitschriftenartikeln. in Zeitschrift fr Soziologie 14, str. 297-314.
58 Ibid., str. 120.

mezilidskou, tedy interpesonln komunikaci. Masmediln komunikace je naopak sdlovn nepm,

bez pmho kontaktu komuniktora a recipienta, zajiovan masmedii, tedy masovmi sdlovacmi
prostedky, v samotnch masmedich a jimi definovanm prosted.
Princip jejho uchopen a pochopen shrnul roku 1948 Harold D. Laswell ve formulce: Kdo k co, na
jakm kanlu, komu, jak dlouho, kolikrt a s jakm inkem.59
Komunikace mediln se zsadnm zpsobem odliuje od komunikace interpersonln. Masmedia
nabzej obsah zamen vhradn krtkodob, jako zprvy a zbavu, vytven ve formlnch
organizacch za pispn pikov a vyspl technologie rznho druhu, cl na dav, tedy anonymn
uskupen vzjemn nesouvisejcch a nesourodch lid, kter komuniktoi de facto neznaj, masmedia
jsou veejn, ale jednostrann, tedy komuniktor a recipient si nemohou vymnit pozice. Jsou
asymetrick ve prospch komuniktora, zptn vazba v jejich komunikaci je jen nepm. Psob
periodicky a kontinuln. To z nich in ideln nstroj propagandy.
Situaci, kdy masmedia vytvej novou realitu, odlinou od skutenosti, podle kter nsledn jednaj
jej recipienti, oznaujeme jako landslide effect.60
29. 10. 1938 vyslal rozhlas sci-fi povdku Orsona Wellse Invaze z Marsu. Mnoho lid uvilo, e se
jedn o skuten zpravodajstv. Hadley Cantril, kter se situac podrobnji zabval ve sv prci
publikovan o dva roky pozdji, uvd, e takka milion lid, 28% celkovho potu poslucha
programu, podlehlo tomuto klamu. Tato zjitn podporuje zkuenost s tzv. panikou Barsebck na jihu
vdska v listopadu 1973. V tomto ppad jin rozhlasov povdka zpsobila, e se na zatku 50%
poslucha (do konce relace 20%) vylekalo, e v jadern elektrrn v jihovdskm Barsebcku
skuten dolo ke katastrofln nehod. Jak redaktoi rozhlasu, tak i policist a pornci potvrdili
mnostv zdench telefont.61 V eskm prosted si mon jet vzpomeneme na soudn dohru
paniky, kterou vyvolala zmrn manipulace umleck skupiny ZTOHOVEN, jej lenov vpaovali
do televiz vyslanho panoramatu krkonosk krajiny videozbry atomovho vbuchu. Performei
tmto kontroverznm krokem chtli prv upozornit na manipulan potencil masmedi.
William McGuire vytuje est relnch nebezpe, plynoucch z rozmachu masovch sdlovacch
prostedk, ktermi se promt vliv mdi do relnho svta.
Je jm pedevm prezentace nsilnho chovn, o intenzit jejho vlivu na rzn typy pjemc panuj
spory, nicmn shoda je na tom, e vliv existuje a vrazn ovlivuje chovn dt.
Druhm je mediln podhodnocen vtiny obyvatelstva, protoe v masmedich vystupuj jen urit
vybran lid s typickmi pbhy nap. pokud by jedinm pramenem naeho poznn souasnosti byla
televize, dospli bychom k zvru, e typickm pozemanem je mlad a bohat bl Zpaan, zejm
policista, sthajc v ulicch velkomst zloince. Reprezentace ostatnch spoleenskch vrstev prakticky
neexistuje, protoe tyto jsou obchzeny.
Tomu je blzk dal efekt, tedy vytven a upevovn stereotyp vi vybranm skupinm
obyvatelstva, co mv velmi negativn nsledky.
Dalm negativem je vliv pornografickch a erotickch obsah. Podobn jako u nsil se studie tohoto
fenomnu li, klon se k rzn me vlivu tohoto jevu na jednn lid. Shoduj se na tom, e toto
zobrazovn ni intimitu a negativn ovlivuje hloubku citovch vztah, protoe vede k permisivit,
tedy pocitu, e ve je dovoleno a dleit je jen vlastn poten bez ohledu na city partnera a
zodpovdnost vi nmu. Problmem je neexistence obecn pijman hranice mezi pornografi a
erotickm umnm, hodnocen se poj s etickmi hodnotami hodnotitel, navc, a je kodlivost
59 Viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 5.
60 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 125.
61 Ibid., str. 158.

pornografie veobecn uznvna, stle vce lid se zdrh ji omezovat, aby nebyli naeni z cenzury.
Masmedia ovlivuj poznvac procesy pijet, pochopen, zhodnocen a zapamatovn si njak
informace, a to nejen obsahem vyslanho, ale i jeho formou. Zmnou formy mono mnit efekt vlivu
dan informace.
Poslednm a nejhloubkovjm vlivem je vliv na celkov ivotn styl a chovn. Kanadsk vzkum z
roku 1973, velmi originln a zejm jedin svho druhu, studoval vliv zaveden televize na zmny
chovn urit mstsk komunity, ve kter televize pedtm neexistovala. Pi srovnn vsledku studie
ped a po sputn vysln byl zjitn u tamnch dt pokles kreativity, nechu st knihy, vzrst
agresivnho jednn a zloinnosti o 60%. Sporn zstv, zda za zmny mohla jen televize, nebo
njak dal vlivy, kter tento vzkum nezachytil.62
lohou masmedi je podobn jako u vech ostatnch struktur systmu vytvet iky tzv. expert, kte
se vyjaduj k nejrznjm problematikm a svmi vyjdenmi, pstupem k informacm a zpsobem,
jakm s nimi zachzej, hj a upevuj postaven mocenskch elit. Masmedia bvaj ve vlastnictv
vtch korporac a shora kontrolovna omezenm potem nenhodn vybranch a nrodem
nevolench osob, manaer stejnho druhu jako v editelstvch nadnrodnch prmyslovch i
ekonomickch gigant. Masmedia maj ve spolenosti funkci jednoho z dlch nstroj moci a
spoleensk kontroly, prostedku politickho ovlivovn a tlumie socilnch konflikt tm, e
poskytuj monost tku ped relnmi problmy, piem nelze ci, kter z tchto funkc je primrn a
kter pevld.
Pi vahch o loze masmedi nelze opomenout historii pohled na nejstar a nejprobdanj
masmedium, tedy tisk. V dob vzniku prvnch novin v ranm novovku (asi od 16.) stolet pevldal
pohled na noviny jako nstroj en pravdy nevzdlanm masm, pravdy, kter je ve vlastictv
moudrch a dobromyslnch absolutistickch vdc. Osvcenstv, romantismus a pot nacionalistick
hnut 19. stolet pinesla jin pohled na lid, kter byl nyn vnmn jako pozitivn initel a historick
hybatel, piem mdia jsou jeho zbran proti tlaku. Z tohoto pohledu se pmo zrodily dv
konkurenn teorie 20. stolet, z nich jedna, marxistick, vidla tisk jako avantgardn slu dlnick
tdy v boji proti kapitalistickm vykoisovatelm a druh, liberln, je pasovala do role hldacho psa
demokracie. Byla formulovna i tet teorie tisku platn pro zem tzv. tetho svta, dle kter ml tisk
pomhat spoleenskmu rozvoji, autonomii, emancipaci a kulturn specificit rozvojovch zem. Mdia
mla bt onou proslulou tvrtou moc, pidanou ke tem klasickm mocem Montesquieuovm, tedy
zkonodrn, vkonn a soudn. Toto vidn vak po pdu Berlnsk zdi a nstupu globlnho
kormporativizmu postupn vzalo za sv. Smantik a mediln teoretik Ignatio Ramonet o tom pe:
Krom toho, abychom mohli mluvit o tvrt moci, musely by existovat ti pedchoz a
musela by i nadle platit hierarchie, podle n je Montesquieu uspodal. Ve skutenosti je dnes
prvn moc zjevn ekonomie. Druhou moc (kter je podle veho velmi siln spletena s prvn) je
urit mediln moc nstroj ovlivovn, akce i nespornch rozhodnut take politick
moc pichz teprve na tetm mst.63
Postmodern skepse charakteristick pro pelom 20. a 21. stolet naopak vedla k tzv. demokraticky
participativn teorii, pedvdajc zklamn z privatizace a komercializace soukromch mdi na stran
jedn a plinmu centralizmu a byrokratizaci mdi veejnoprvnch, a pli spjatch s
establishmentem a nekritickch k nmu. Masmedia maj stedn lohu v udrovn stability systmu a
spotebitelsk konzumn spolenosti v chodu, jako meditory interakce nabdky a poptvky. V takovm
62 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 26.
63 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. Tyranie medi. Praha: Mlad fronta, str. 20.

prosted je pak jasn, e rove danho medilnho obsahu bude nepmo mrn jeho spnosti.
Tedy m umlecky nebo edukativn mn kvalitn je mediln produkt, m je zvulgarizovanj, tm
je na trhu automaticky spnj. Americk mediln teoretik Malvin L. De Fleur to nazv low taste
content.64 Takov obsah postrd inovativnost a je navsost nudn, navzdory tomu je neobyejn
dan na trhu. Tm se stle vce udruje a posiluje zaveden systm a dochz k automatizovan
manipulaci bez poteby manipultora. Umonno je vytven a uspokojovn stle novch md a
poteb, ani by dochzelo k vznamnm socilnm zmnm a boum. Tm je pohled veejnost odlkn
od samotnch malformovanch zklad postmodern konzumn spolenosti. Masmediln prmysl na
tyto zrdnosti, na n nynj systm spov, nikdy nezato, protoe by tak sm pozbyl zruky
vlastn existence.
V honb za uspokojenm touhy po zisku dochz ke stupovn voyerismu a exhibicionizmu, zvyovn
frekvence a zintenzivovn mry vypjatosti, plytkosti a nsilnch i sexulnch obsah. Po reklam a
politick propagand otevely pornografie a televizn hypernsil cestu konformizmu nzkosti.65
Stabilizan loha masmedi se odr v obecn klesajc me vnitropolitick angaovanosti toho, co
divkm pedkldaj, kritika, pokud vbec existuje, nesmuje proti systmu a nepedstavuje jeho
reln ohroen, ve se dl s maximalizac zisku na trhu, piem elity ovldajc mdia, trh a politick
dn jsou, pokud ne tyt, alespo provzan a spolupracuj. Manipulace vyuv absenci kritiky
stvajc sociln a politick situace, chybjcch pklad individulnch osud vsazench do
spoleenskho rmce, kvantitu politicky relevantn informace zanedbateln oproti zbav, neexistenci
hranic mezi informac a zbavou a zahlcen kvantem navzjem nespojench drobnch informac bez
kontextu. Toto nazv sociolog Jrgen Habermas pizpsobenm se poptvce davu s relativn nzkm
prmrem vzdlanosti, teoretici tzv. frankfurtsk koly Theodor W. Adorno a Max Horkheimer to
oznauj pmo za apologii spolenosti, respektive modlosluebnictvm uctvajcm existujc a
klancm se moci. Podle Herberta Marcuse takto ze strany masmedi dochz k devastaci kritickho
mylen a propagaci jednodimenzionlnho nzoru. 66
Masmedia tak hraj dleitou lohu v postkolonilnch vztazch a udrovn jednostrann prospnho
vztahu mezi prmyslovmi a rozvojovmi zemmi.
V souasnosti se 40% medilnho byznysu koncentruje v Severn Americe, 40% v Evrop a zbvajcch
20% ve zbytku svta.67
Vtina agentur, kter informace sbraj a , je zpadnho pvodu. Dominuj zpadn tiskov agentury
Reuters, UPI, Associated Press a Agence France Press, s odstupem pak rusk TASS.
Johan Galtung (1971) rozvinul pro popis neokolonilnch vztah teorii tzv. strukturlnho
imperializmu, ve kter se na rozdl od ostatnch teorich zvislosti neomezuje jen na ekonomickou
rovinu. Definuje pt podob imperializmu: imperializmus politick, ekonomick, vojensk, kulturn a
komunikan. Stty svta oznauje nikoli za rozvinut a rozvojov, ale naopak za centra (rozvinut
zem) a periferie (rozvojov zem). Principem ovldn je existence poslun vldnouc vrstvy v
periferii, kter hj zjmy shodn s elitami centra. Zjmy ovldanch v centru i na periferii je potom za
elem udren se elit na vrcholu nutno udrovat ve stlm rozporu. 68
Masmedia rozvojovch zem jsou tak asto ve vlastnictv galtungovskch center moci, zsadn
ovlivujcch co a jakm zpsobem medializuj.
64 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 40.
65 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 64.
66 Podrobnji viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod
u znalost o medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 40 - 42.
67 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 55.
68 GALTUNG, Johann. 1971. A Structural Theory of Imperialism. In: Journal of Peace Research 8, str. 81-118.

Globalizace celosvtov urit vrobky (fastfoody, coca-cola, dny, cigarety, kosmetika) produkty
mediln zbavy (americk filmy a serily, produkce z dlny Time-Warner-CNN, Walt Disney atd.)
Dochz k celosvtov standardizaci kultury mladch a tzv. pop-kultury, stojc na individualistick
kultue euro-atlantickho prostoru. Dlouhodob studie z Tuniska a Jin Koreje napovdaj, e
konzumenti medilnch obsah mli pohled na genderov role bli liberlnmu zpadnmu vidn.
Ruku v ruce s tm el i pd cty k rodim a hodnotm rodiny. Kdo sledoval americkou produkci,
radji tak sahal po americkch vrobcch a astji zastval kladn stanoviska vi USA a jejich
zahranin politice.69 Viera Lehoczk uvd podobn vsledky dokonce ze Slovenska. Globalizovan
konzumn masmediln kultura zde dle autorky ovlivnila chpn pojm jako rodina, vzdln,
ptelstv a est.70
Vtina medilnho obsahu je stle navzna na individualistick kultury a hednistick touha po
spchu na vlastn pst pronik i do tradin kolektivistickch kultur, kde rozvrac tradin struktury i
hodnotov systmy. V nkterch ppadech vznikaj i mstn verze tto pop-kultury snac se loklnmi
motivy napodobnit ciz vzory, jako nap. latinskoamerick a tureck telenovely, nebo rnsk
nboensk velkofilmy a serily s tematikou islmskch djin. I ony se inspiruj, a se to nerado
piznv, americkmi blahobytnmi mdlovmi operami z 80. let anebo starmi hollywoodskmi
pseudohistorickmi velkofilmy na biblick i antick tmata.
Nemn dleit je pochopit lohu novin, kte jsou stle astji pevnmi zamstnanci svch
mateskch masmedi. Novinaina povstala z druhu emesla a stala se prmyslem, novini pak z
pozice mistr sv profese degeneruj v beztvarou a nepehlednou masu ndenk tohoto prmyslu. V
posledn dob kles loha novin jako veejnch zastnc lidu a iitel osvty na roli pouhch
informtor. Jejich odvaha, neotelost a kreativita ustupuje servilit, profesn zaujatosti a sklonu dokola
pevykovat stle stejn osven schmata. Upad specializace novin a jejich schopnost tvrho
nakldn s jazykem, naopak zdrazuje se jejich profesn pprava v oboru. Z novin se tak stv
svho druhu sociln kasta zcela nezbytn pro garanci dvryhodnosti informac. Lid odliuje
povdaky a serizn zprvy podle toho, jak se k nim stav masmedia, kterm bezmezn v. Novin
namsto, aby si kladl kritick otzky ohledn spoleensk reality, psob jako hlsn trouba
etablovanch instituc.
Novini referuj o spoleenskch fenomnech a v tomto ohledu maj spolen pole psobnosti se
socilnmi vdci. Nicmn jejich zpsoby percepce spoleenskch jev nespluj (a z podstaty vci ani
splovat nemohou) kritria vdeckosti. lohou novin by mla bt zejmna distribuce informac
nap socilnmi vrstvami, nicmn v souasnosti jsou to prv novini, kte v tomto kolu zsti
vdom a dlem i nevdom selhvaj, m prv oni hloub znalostn propast mezi kastou expert a
kastou obyejnch lid. Jsou to tak oni, kdo zajiuj zptnou filtraci spolehlivch a nespolehlivch
expert podle toho, kolik prostoru a publicity jim a jejich kvalifikovanm analzm jsou ochotni
vnovat.
Novini se tedy mn z meditor socilnho stetu mezi elitou a masou na obrnce a ztitnky
stvajcch podk. Navc dohromady tvo kompaktn spoleenskou vrstvu, spolen se brnc kritice
ostatnch a kolegiln hjcch jeden druhho. V podmnkch stedn Evropy je tato kolegialita dokonce
tak siln, e novin vyhozen z jednoho media me s spchem pokraovat u konkurence, co je na
Zpad nemysliteln.
69 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 241.
70 LEHOCZK, Viera. 2012. Etick kompetencie mdi verejnej sluby a ich vplyv na hodnotov systm spolonosti. in
HORVTH, Milo. 2012. urnalistika, mdi, spolonos, sv. 2. Bratislava: Stimul, str. 96

Rovn je nutno zhodnotit strukturu publika. Pevauje v nm masa lid s pomrn omezenm
veobecnm rozhledem, kte masmedim pikldaj velkou dvryhodnost a maj zjem sledovat
pedevm negativn zpravodajstv. Oekvaj skandly, stety a vyhrocen situace.
V neposledn ad je nutno ci, e doposud neexistuje ucelen a vemi pijman soustava zsad a
hranic, kter by se dala nazvat novinskou etikou, ve smyslu v jakm se setkvme nap. s etikou
lkaskou, prvnickou, nebo etikou vdeckho vzkumu. Rozprava o pravd, respektive objektivit a
nezaujatosti je dnes v novinstv stednm tmatem a to i u ns. 71 Pravda pak m bt jedinm,
veobecn a nap kulturami uznvanm jednotcm principem. Druhm tmatem etiky je sluba
spravedliv spolenosti vzjemn sob rovnch, respektujc prvo na soukrom. 72 Od novine to
vyaduje v rmci jeho profesionality nutnou dvku citlivosti na soukrom druhch a odvahu elit
vnjm tlakm, ob vlastnosti u souasnch novin takka vymizely. U ns nap. sice existuje Etick
komise pi Syndiktu novin, jej rozhodnut jsou ale jen formln, nejsou zvazn ani vymahateln.73
Novinsk etika v zemch tetho svta a bvalho Vchodnho bloku m tak sv specifika.
Vzhledem k odlin finann situaci ne v Severn Americe a zpadn Evrop jsou novini tak
podplaceni, e od nich objektivitu a nezaujatost vymhat vpodstat nelze.74
Zpadoevropsk zem, kter pokroily v novinsk etice nejdle, formulovaly vlastn etick kodexy.
Tiina Laitila (1995) ustanovila na zklad vzkumu 31 evropskho kodexu novinsk etiky nsledujc
spolen pravidla:
1. Vztah k pravd a pravdivosti pi shromaovn a en informac.
2. Obrana svobody nzoru a projevu.
3. Zkaz diskriminace pro rasu, pohlav, nboensk pesvden apod.
4. estnost a uit vhradn estnch metod pro shromaovn informac.
5. Respekt k integrit pramen a autorskm prvm.
6. Nezvislost, odmtn podplcen a dalch vnjch vliv, klauzule o svdom.75
Zobrazovn nsil me psobit jako katalyztor konfliktu a radikalizace zneptelench stran. Podle
laboratorn studie Hanse Matthisase Kepplingera a They Giesellman (1993) na pkladu mladch
pznivc a odprc projektu vstavby dal pistvac drhy na frankfurtskm letiti, je se stal
pinou demonstrac a nslednch nsilnch poulinch stet, dolo u sympatizant i pslunk
rznch skupin demonstrant a policie k idealizaci vlastn skupiny a dehumanizaci skupiny
neptelsk, tm vce, m vce byli do dje osobn vtaeni.76
Objektivn zpravodajstv by naproti tomu mlo podvat zpravodajstv co nejbli realit takov, jak
je. Mlo by citovat i navzjem protichdn nzory a teni ponechat monost sm se rozhodnout.
Mlo by nabdnout dodaten dkazy pro dan tvrzen a nepijmat ve jako fakta. Fakta nemluv za
sebe protoe jsou sama vsledkem spoleenskho dn. Ml by bt zachovn patin odstup a jasn
71 Tento fakt me ilustrovat mezi mnoha jinmi tak sbornk Miloe Horvtha urnalistika, mdi, spolenost, vydan
Katedrou urnalistiky FF UK v Bratislav, 2012, ve kterm se celkem 10 pspvk z 20 njak dotk tohoto problmu.
72 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 107.
73 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 82.
74 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 108.
75 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 109.
76 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 127.

pozorovateln rozdl mezi zprvou a agitkou. Ty nejdleitj informace by mly bt zdraznny ji

na zatku.77 K tomu by mlo bt jasn, jak zprva vznikla a jak autor doel k uvdnm tvrzenm,
zprva by mla bt oteven kritice a dvat pednost primrn ped zprostedkovanou zkuenost.78
Dnes vidme, e mnoh z nich jsou i v zpadn Evrop sam nestydat poruovny. I. Ramonet o tom
pe:
V mdich vldne m dl tm zuivj konkurence. Obchodn tlaky rostou. etn lid na
vedoucch mstech v mdich dnes u nepochzej z novinskho svta, nbr ze svta
obchodu. Nejsou tak citliv na vrohodnost informac. News business, trh s informacemi, je v
jejich och pedevm prostedkem k vydln penz.79
V jnu 1994 nmeck novin Michael Born vytrvoil fiktivn rozhovor v horsk jeskyni v Turecku se
skupinkou kurdskch separatist zodpovdnch za tok na tureck letovisko Fethiye. Exteriry byly
natoeny v ecku, jeskyn v letn rezidenci jednoho jeho vcarskho ptele a Kurdy hrli najat
Albnci. Soud jej nsledn usvdil z manipulace v tomto a v dalch skoro dvaceti ppadech,
tkajcch se neleglnch imigrant, pevad apod.80
V listopadu 1994 vypukla afra poadu La marche du sicle Jeana-Marie Cavady na kanle France 3:
obraz t pokojnch mladk arabskho pvodu byl bez jejich vdom retuovn a dky potaovm
prostedkm autoi dotynm mladkm pidali smn bradky, m je petvoili v nebezpen
fundamentalisty.81
Dne 19. 11. 1997 uveejnil vcarsk bulvr Blick lnek s nzvem Zem jako ve vlce o doposud
zcela nevyjasnnm atenttu extremist z hnut Dema'atu l-islmjja na zahranin turisty v
egyptskm Luxoru, pi kterm zahynulo 62 lid, pevn vcar. Piloen fotografie z msta inu
zachycovala dajnou kalu krve. Pozdji se pilo na to, e lo o kus kartonu naten naerveno.82
S rozmachem digitlnch technologi je stle snadnj manipulovat s obrazy a tyto manipulace jsou
dokonalej ne dve, pro nezasvcen oko stle obtnji odhaliteln.
Polsk novin a spisovatel Ryszard Kapusciski si stsk, e dnes u fredaktor nebo editel
njakch novin nepovauje, aby zprva byla pravdiv, nbr aby byla zajmav. Usoud-li, e zajmav
nen, nepublikuje ji. Z etickho hlediska se jedn o znanou zmnu.83
I. Ramonet upozoruje na hyperemotivnost medilnho zpravodajstv, szejcho na chybn
pedpoklad, e kadou problematiku lze zjednoduit na patetick a strhujc pbh, piem skuten a
hlubok analza problmu je jen nudou, piem m opravdovj emoci zprva vyvol, tm je ona
sama opravdovj.84 Pravdou v euro-atlantickm prostoru je pak pedevm pravda mediln. Divk
nem takka dnou monost ovit si, zda mu masmedia nelou, neli tu, e porovnv mezi sebou, co
mu sdluje tisk, rozhlas, televize a internet. Pokud o dan vci vechny informuj jednotnm zpsobem,
nezbv mu, ne pipustit, e tento nabzen pohled je pravdiv.85
77 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 153.
78 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 154.
79 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 8.
80 Ibid. str. 32.
81 Ibid., str. 33
82 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 118.
83 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 13.
84 Ibid., str. 11.
85 Ibid.. str. 22.

Dle zde mme konflikt politiky, kter, m-li zstat zodpovdnou, vyaduje as pro rozvahu
jednotlivch krok a masmedi, kter chtj informovat ihned. Masmedia tak vytv jen zdn
informovanosti a peinformovanost, zkonit v sob nesouc i jistou mru dezinformace. Rychl sled, v
jakm informuj, znemouje mt od zprvy dostaten odstup, nebo ji jakkoli kriticky analyzovat.
Vytv se tak jen iluze informovanosti, kter se nakonec pravideln ukazuje lkou.
Kdy v roce 1995 uskutenila skupina Timothy McVeigha, blho americkho kesana s
antifederlnm a ultrapravicovm smlenm, toky v Oklahom, americk media neekala na
proeten cel kauzy a za vinky ihned oznaila blzkovchodn teroristy. 86 Podobn scn se udl
nedvno v Evrop po atenttu Anderse B. Breivicka.
Ped olympidou v Atlant v roce 1996 zniila exploze dopravn letoun spolenosti TWA a media ihned
spekulovala o atenttu. Nkter pispchala s obvinnm do t doby neznm (a od t doby rovn
neznm) sadsk teroristick skupiny Hnut za reformu islmu. Jin spekulovali, je-li vinen Hams,
Hizballh, egyptt Muslimt brati, al-Kida nebo nkdo jin. Rok trvajc vyetovn nakonec
prokzalo technickou zvadu.87
Filtrovn zprv a smrovn diskursu
Klasik vdy masmedi, kanadsk sociolog Herbert M. McLuhan je pesvden, e sdlovac prostedky
maj pm vliv na vyslanou zprvu, jej strukturu a obsah, stejn jako na zpsob mylen jejch
pjemc. Vyslae tedy formuj vdom a zkuenost kadho z ns. Proti tomuto vlivu se dle nj lze
brnit udrovnm a prohlubovnm socilnch kontakt, pmch vztah mezi jednotlivmi lidmi, co
je v e pokraujcho rozmachu masmedi stle obtnj. Do budoucna se tak pedpokld rst tohoto
vlivu, hodnocen jeho intenzity mezi odbornou veejnost varruje.88
Tvorba zprv nap. v titnch medich vypad piblin takto:
1. Redaktoi vypracuj pvodn zprvu podle tmatu editora, respektive editorovi nabdnou vlastn
tma.
2. Editor zprvy posuzuje a podle poteby je rediguje.
3. Ve se podstupuje copy-tasterovi, lovku, kter ur, na kterch zprvch se bude jet dle
pracovat a na kterch u ne.
4. Hlavn subeditor, kter je v kontaktu s hlavn redakc, ur kter zprvy pust dle, v jakm
poad, rozsahu a v jakm sledu.
5. Tzv. copy-subeditor obdr takto ustaven sled zprv a dle je provuje, aktualizuje nebo
peformuluje.
6. Na nj dohl revizor, kontroluje jeho prci, provede formln a jazykovou korekturu, stejn
jako obsahovou.
7. Tzv. production editor je posledn osoba ped vytitnm media, kter kontroluje kompozici,
obsah, jazyk i logick protichdnosti zprvy. Pot se strnky tisknou a nabdnou korektorovi.
8. Ped vydnm je cel slo schvleno vkonnm fredaktorem.
Pro britsk systm je charakteristick zsadn dlba prce v tomto etzci, kdy redaktor nem pli vliv
na konenou podobu zprvy, zatmco pro kontinentln (i nmeck) model je naopak charakteristick
ucelenost, redaktor svou zprvu provz a do konce.89
86
87
88
89

Ibid., str. 34.

Ibid. 35
ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 21.
KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 95.

Vbr zprv se dje jednak uitm objektivnch kriteri jako relevance, pravdivosti a ucelenosti zprv a
jednak podle osobnch nzor novine, jeho nadzench, vydavatel media, zjmovch skupin, i
lobbist.
Od 50. let je klovou osobou, kter rozhoduje, zda se pinesen informace stane novinovou,
rozhlasovou nebo televizn zprvou tzv. gatekeeper. Nkter zprvy zastavuje a jin propout, dle
pedem danho kle. Nen to specifick funkce ani profese, me jm bt kdokoli, kdo v nartnutm
schmatu vzniku nov zprvy zsk dostaten velk vliv, kter prosazuje svmi pnmi,
preferencemi, oekvnmi, pokyny nebo i nazenmi. Ta zstvaj a na vjimky veejn neznm a
dvrn uvnit redakce, nebo jen mezi tyma oima.
Donucovac prostedky, ktermi je nedouc zprva vylouena, se pohybuj od organizanch a
technickch (zprva se asov a prostorov nevejde, nen, kdo by se j vnoval) pes sdlen a ne vdy
pesn pedstavy o publiku a po pasivn vztah vi nabzenm informacm, kter nejsou proetovny
a nen ptrno po jejich pravosti, take odmtny jsou i pravdiv a eny i nepravdiv.
Rozhodujcm kritriem u nen pravdivost informace. Dnes jde hlavn o rychlost, s jakou se informace
, nejlpe ihned. Tento poadavek ovem nebezpen koliduje s kvalitou podvan zprvy.
urnalistovi nezstv as na jej komplexn oven, pefiltrovn, porovnn, nem od n tm dn
odstup. Kdyby se chtl zachovat eticky, kolegov by tma nabdli dve ne on, za co by utrpl sankci
ze strany svch nadzench.
E. Herman a N. Chomsky uvdj v dle Manufacuting Consent Political Economy of Mass Media
(1988) pro podmnky USA pt filtr, odklnjc zprvy nevhodn k uveejnn, marginalizujc
nesouhlas a umoujc vld a korporacm ovlivovat veejnost: (1) velikost, vlastnictv, orientace a
zisk danho masmedia, (2) reklama a zisky z n, (3) informan zdroje, jejich pedzmanipulovn,
neovenost, pednostn pstup k nim, (4) soustedn tzv. bubnov palba, kter pvalem pmch i
nepmch dobe organizovanch nesouhlasnch reakc vyvine na dan neposlun masmedium tlak.
(5) Poslednm je ideologick filtr, kterm byl v USA v dob napsn studie Manufacturing Consent
militantn antikomunizmus a dnes je vedle sten petrvvajc rusofobie nahrazen nemn militantn
doktrnou vlky proti terorizmu, zasahujc disproporn Araby a muslimy ve veobecnosti. 90 V jinch
zemch se me obsah toho, co jednotliv filtry obsahuj, liit, jejich typologie je vak v zsad
spolen vem souasnm sttm.
Existuj zkonitosti, kter statisticky velmi vrazn zvznamuj nkter informace nad jinmi a
poskytuj jim klov vhody na cest stt se zprvami. Johann Galtung a Marie Holmboe Ruge ve sv
prci The Structure of Foreign News (1965) formulovali nsledujcch 12 zkladnch:
1. Frekvence. m lpe odpovd periodicit danho media, tm spe se informace stane zprvou.
2. Informace mus mt dostatenou intenzitu dleitosti i negativnosti, aby pekonal tzv. prh
pozornosti.
3. m je dan udlost jednoznanji interpretovateln, tm spe se j dostane pozornosti medi.
4. m je dan udlost dleitj, tm bude medializovanj. Dleitost se tk i kulturologick
blzkosti.
5. m dan udlost vce souhas s oekvanmi pnmi publika, tm je medializovanj.
6. m je dan udlost vce okujc a neobyejn, tm je medializovanj.
7. Kontiunita. Pokud se ji nco zprvou stane, je to sledovno a dle medializovno, i kdy je to
mn vznamn, ne jin vci, kter se zprvami zatm nestaly.
90 Citovno pes KOUKOLK, Frantiek. 2010. op.cit., str. 204.

8. Variace. Pokud je zpsob medializace ovlivovn nap. vnitn politikou, pak odpovdajc
informace tkajc se politiky vnj m vt anci stt se zprvou.
9. Vztah k elitnm nrodm. Pokud se udlosti tkaj mocnch nrod, maj vce anc stt se
zprvami.
10. Vztah k elitnm osobm. Pokud se udlost tk mocn, nebo znm osobnosti, m vt
potencil stt se zprvou.
11. Perzonalizace. Udlosti, kter lze pipsat na vrub konkrtnm lidem jsou spe medializovny,
ne abstraktn trendy.
12. Negativizmus. m je informace hor a zlej, tm spe se stane zprvou.
Mediln teoretici si tak vmali vzdlenosti od msta, kde se dan udlost stala. m vzdlenj bylo,
tm mn anc mla na to stt se zprvou a tm spe se tkala jen mstnch elit a nikoli obyejnch
lid. m ni spoleensk status jej aktr ml, tm negativnji byl v medich zobrazovn. m men
byla kulturn blzkost, tm vce se muselo stt, aby udlost peshla prh pozornosti.91
Nejelitnjmi zemmi jsou USA a zpadn Evropa, v tsnm sledu Rusko (i zde je patrn
etnocentrizmus, dle oblasti, v n se zrovna nachzme), dle zbytek Evropy, potom vchodn Asie a
Austrlie (pozice se mohou v rznch obdobch i oblastech stdat, nejsou stl), s odstupem
muslimsk zem a zcela na poslednm mst Afrika, Ocenie a Latinsk Amerika. 92 Obecn plat, e
podl zahraninho zpravodajstv oproti domcmu, navzdory oekvanm tendencm a globalizaci v
prmyslovch zemch od 50. let dlouhodob kles. Pi informovn o mn medializovanch nrodech
a oblastech dominuj sam negativa vlky, etnick konflikty a istky, poruovn lidskch prv,
chudoba a volebn podvody.93
Pokud jsou do informace zahrnuty mediln znm osoby, zskv tato podstatn vt potencil stt se
zprvou. Ignatio Ramonet uvd jako nejmedializovanj udlost v historii masmdi smrt Lady Diany
v roce 1997. Dotkla se vech vrstev obyvatelstva ve vech zemch a byla medializovna tiskem,
rozhlasem, televiz i internetem.94 Vm si tak dal oblben afrky modernch djin, a sice
neslavnho konce prezidentovn Billa Clintona:
[Z] prbhu tiskov konference, kter nsledovala po setkn Clintona a Arafata, televizn
kanly vybraly a vyslaly jen otzky poloen americkmu prezidentovi, kter se tkaly... jeho
vztahu s M. Lewinskou! Obraz Arafata neinn asistujcho tomu, jak Clinton prochz ohnm
otzek, se objevil jako jeden z nejotesnjch dkaz vyinut mdi.95
Podobn tak filmov festival v Cannes v kvtnu 1994 ve francouzskch medich naprosto zastnil
zprvy o genocid ve Rwand, pi kter zahynulo mezi 500 tisci a jednm milionem lid.96
Pi konfliltnm zpravodajstv existuje i tzv. efekt rezonance media v konfliktu zpravidla pedem
favorizuj jednu stranu. Udlostem, kter pro danou stranu vyznvaj pozitivn je pak umonno zaznt
astji.97
Objektivitu vbru zprv ztuje tak tzv. framing, neboli rmekovn. Vdom i podvdom se
nap. po velk havrii chemick tovrny hledaj dvj podobn havrie chemiek apod. V
91 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 133-134.
92 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 244.
93 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 247.
94 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 5.
95 Ibid, str. 9.
96 Ibid. str. 23.
97 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 147.

severonmeckch mstech Hoyerswerdi (17. 9. 1991) a v Rostocku (22. 8. 1992) dolo ke xenofobnm
tokm neonacist na azylanty a jejich domovy, nsledn v Mllnu (23.11.1992) a Solingenu (19. 5.
1993) na gastarbeitery tureckho pvodu. Nejprve se tit zpravodajstv pesunulo z rasistickch
tok v bvalm Vchodnm Nmecku na zpadn st a nsledn z tok na azylanty na toky na
nmeck Turky.98
Masmedia se v prbhu 2. poloviny 20. stolet stala nedlnou soust politickho boje, kter
strukturuje jejich obsah, co m za nsledek ztrtu jejich nezvislosti na politick moci. Existuje zde i
zptn vazba, kdy masmedia ovlivuj politiku, tedy sprva vc veejnch se asto odvj od toho,
jakm zpsobem je o n informovno a od toho, co se jimi jako zprvy. Problematick na tom je, e
veden masmedi nepodlh demokratickmu vbru - nen voleno. Masmedia mohou tak
prostednictvm vbru a ovlivovn zpravodajstv vytvet vhodn podmnky, aby se nkter nov
politick subjekty mohly etablovat, ppadn proto, aby se jin, pro systm nedouc, prosadit
nemohly. Masmedia jsou internacionalizovna, vlastn je hrstka lid, disponuj finannmi prostedky
vysoce pevyujcmi rozpoty nejchudobnjch zem a maj legislativou garantovan privilegovan
pstup k zskvn informac. Mohou tedy nejen eit spoleensk problmy, ale tak umle vytvet
nov. Vznik tak pochybn symbiza a priori obchzejc demokratick rozdlen moci, v n se
publicita vymuje za informace.
Jakkoli informace usilujc o vstup do medi a majc ambici stt se zprvou, mus jet pedtm, ne se
zprvou skuten stane, projt filtrem korporativnho vlastnictv nad medii, filtrem reklamy a
propagace, filtrem systmu garantovanch expertnch pramen poskytujcch jen zaruen informace,
fitrem privilegovanho popen uznvanmi autoritami a filtrem pragmatickho osvojovn si
emeslnho diskursu, i chcete-li, autocenzury. Nabzen tmata vznikaj a zanikaj, jsou zpracovvna
teatrln a jejich kontinualita je stle obtnji stopovateln. Do poped vystupuje konfliktnost a
potencil dan zprvy upoutat divka.
Media jsou strukturovna podle populace, tedy i mezi nimi existuj ta elitn, ten mocenskmi elitami
- politiky, editeli, manaery, vlivnmi intelektuly apod. Ta udvaj tn vem ostatnm medim a
vymezuj prostor, kde se budou pohybovat, vetn nzor, kter budou prezentovat. V kadm dennm
tisku (i loklnm) mono najt nezanedbateln mnostv lnk a informac, kter pro kadodenn ivot
na mikrorovni nemaj nejmen vznam. Jedin dvod, pro se jimi zabvaj vude, je konformita.
Pkladem takov zprvy je nap. neutuchajc tematizace idiskch oprvn en v Sadsk Arbii ze
strany eskch medi.
V kontextu vztahu zpadnch a nezpadnch spolenost pak nen pekvapujc zjitn, e i a vbr
zprv na Zpad a v nezpadnch spolenostech se od sebe a tolik neli. Jsou to toti euro-atlantick
mocensk elity, kdo dr ve svch rukou moc nad mdi. Tm informacm, kter by mohly bt pro
rozvojov nezpadn spolenosti relevantn, se dky tomu v oficilnch mdich ani nedostane
pleitost stt se zprvami.99
Konformita a autocenzura m pm dopad na proniknut a frekvenci uritch sprv. Uspj a dle jsou
artikulovny jako soust irho diskursu jen ty zprvy, kter zapadaj do aktulnch mylenkovch
98 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 149.
99 Podrobnji viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod
u znalost o medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 54.

schmat a rmc, kter nenabourvaj obecn sdlen pesvden, paradigmata a vize svta. Vechny
ostatn bu velmi brzy zapadnou, anebo neproniknou vbec.
O tom, kter informace se zprvou stane a kter nikoli, nejastji rozhoduje redakn politika. Jejm
pedpokladem je vytvoen kolektivu novin, asto nzorov a politickm smlenm velmi
homogennho, od nich lze ekat poslunost stvajcm hodnotm. Ti pak sami vybraj, o em se bude
informovat a o em nikoli, m dochz k autoselekci zpravodajstv.
Dnes ji klasick studie Warrena Breeda Social Control in the Newsroom (1955) poprv prokzala
rozhodujc roli vem znmho a sdlenho svtonzoru na vbr a prosazovn zprv. Novini sami si
tento svtonzor osvojili vlastn socializac a vlastn etbou tisku. Breed uvd nsledujc faktory
konformizmu podle svtonzoru danho mdia:
(1) Autorita instituce a jej sankce. Zdrazovn a podtrhovn toho, co se nadzenm nelb, st
v nepublikovn danho lnku, skuten dvod, tedy to, e lnek neodpovd redakn
politice media je nsledn maskovn dajnm nedostatkem vyslacho asu i prostoru,
ppadn jsou dny korekce a pravy lnku, kter v dsledku zpsob, e zprvu kritick
lnek nakonec nevybouje z nastaven redakn politiky.
(2) Pocit zodpovdnosti, cty a osobnho vztahu k nadzenmu.
(3) Touha po karirnm vzestupu.
(4) Neexistence nebo omezen monosti protivhy vi takto nastaven redakn politice.
(5) Lska k zamstnn, pocit skupinov sounleitosti, spokojenost s novinainou jako poslnm,
nefinann benefity jako privilegovanost a monost kontakt na dleit a znm osoby.100
Takto vznik autocenzura, cenzor v hlav, maskovan dobrovolnou, pozitivn vnmanou kolegiln
pomoc pi vzjemnm ten lnk. Vce ne polovina novin a skoro 90% mladch a zanajcch
novin toti dv sv lnky st svm starm kolegm. Tm dochz k homogenizaci nzorovho
spektra jet pedtm, ne novin svj lnek otiskne, nebo redaktor promluv z obrazovky.
Podobn, kvli finann nesobstanosti medi jako takovch, ppadn nutnosti jejich sponzoringu
cestou reklamy a symbizy s politickmi a ekonomickmi elitami, existuj polotajn seznamy lid,
kterm je teba dt vdt o vech lncch, kter v danm mediu vyjdou. Nap. Frank Hornig (1997)
uvd, e asopis New Yorker m na svm seznamu 50 vlivnch lid, mezi nimi i z pedstavenstva
firem Chrysler, Ford a Colgate-Palmolive.101 Mdia proto spe tenduj k ochran interes svch
mecen, neli k ochran zjm veejnosti.
I. Ramonet uvd nkolik pklad takovho pmho vlivu. Tyto pklady ukazuj, e jde o mnohem
ir problm, ne patn zpravodajsk pokrvn muslimskho svta a islmu jakoto faktoru
svtovho dn. Rovn podporuj tvrzen, e nejde o tajnou konspiraci, ale hlub a sloitj neduh
vypotavosti a nedostatku objektivity.
Nap. Hlas kritik prvn invaze do Irku byl slyet, ale jeho medializace byla siln podhodnocen,
nebo vlastnci medi byli spjati se zbrojnmi zakzkami americk armdy. Stanice NBC, vlastnn
spolenost General Electric (vyarbjc tak zbran) byla ve vlen protisaddmovsk propagand
nejtvavj. Nemus jt ale jen o vlky. Stanice CBS, vyslajc publicistick poad 60 Minutes,
zveejnila report o tabkovch koncernech v zjmu zisku idcch daje o mnostv nikotinu ve svch
vrobcch. Report vak byla zcenzurovna, jednak proto, aby se CBS vyhla alobm tabkovch
magnt, jednak proto, e pipravovala fzi se spolenost Westinghouse a nechtla riskovat pokles
100 BREED, Warren. 1955. Social Control in the Newsroom: A Functional Analysis. in: Social Forces 33, str. 326-336.
101 HORNIG, Frank. Anstige Artikel. in: Wirtschaftswoche, 22.5.1997, str. 67. Citovno z KUNCZIK, Michael. ZIPFEL,
Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o medijima i komunikologiju. Zagreb:
Smjerokaz 2000, str. 96.

svch akci. Jej fililka tak vlastnila jednu spolenost vyrbjc cigarety, proto pedsednictvo firmy
nechtlo jt samo proti sob. Ti msce ped n stanice ABC vyptrala podobn praktiky u firmy Phillip
Morris. Report byla tak staena, opt z dvodu strachu z poklesu akci ped fz se spolenost
Disney. V kvtnu 1998 publikoval americk denk Cincinati Enquirer eten Michaela Galaghera
zabvajc se nekalmi praktikami bannovho gigantu Chiquita, kter byl zapleten do korupce
kolumbijsk vldy, naduvn pesticid a nien honduraskch vesnic skrvajcch levicov odboje.
Jene toho asu vlastnk Chiquity byl bvalm majitelem listu Enquirer, kter denk prodal spolenosti
Gannet. Zatlail proto na Gannet a Gannet na Enquirer, kter report sthl.102
V naem zjmovm ppad se nabz pklad dvou dvojic mladch imigrant na Zpad, v jejich ivot
sehrl vznamnou roli terorizmus tak i onak spojen s islmem. Vichni tyi byli mui piblin
stejnho vku, mezi 15-25 lety, vichni tyi pochzeli z eenska a vichni tyi byli vyznnm
sunnitt muslimov. Tato velmi zajmav standardizace nm umouje jinak vzcn pm srovnn:
Prvn a veobecn znmou dvojic jsou brati Carnajevi, kte emigrovali do USA a o nkolik let pot,
25. 4. 2013 se stali strjci pumovch tok bhem kadoronho bostonskho maratonu. Bomby
nastraen tmito teroristy po sob zanechaly 3 mrtv a 254 zrannch, mezi nimi i mnoho doivotn
zmrzaench.
Druhou a zcela neznmou dvojc jsou Movsar Damajev a Rustam Daudov, astnci soustedn
norsk socilndemokratick mldee na ostrov Utya nedaleko Oslo, kde se tak potkali a sptelili.
22. 7. 2011 byli na cest do tborov jdelny, kdy v n norsk protimuslimsk terorista Anders B.
Breivik zaal stlet. Movsar rychle popadl prvnho mladka zkoprnlho hrzou a odvlekl ho do
hustho lesa, aby ho zachrnil. Telefonicky se spojil s otcem, kter mu na zklad osobnch zkuenost
z eensk vlky radil, jak m postupovat pi zchran co nejvce ivot a konfrontaci se stelcem.
Movsar a Rustam se snaili chladnokrevnho vraha odlkat, hzeli po nm kameny a nkolikrt ho jimi
i zashli. Nalezli kryt v jeskyni, kam pomohli utct 23 dalm dtem a mladm lidem, nejmladmu,
kterho museli nst na ramenou, bylo jen 8 let. Z poben jeskyn tak vidli utonout nkolik dalch,
kter se jim z vody vythnout u nepodailo.103
Prvn zprva se stala veobecn rozenou, zatmco druh byla ena krom mstnho tisku takka jen
alternativnmi medii, z rznch dvod vystupujcmi proti souasn dmonizaci muslim.
Zamysleme se pro. Zatmco skrytm dojmem prvn zprvy je obava z islmu jako takovho, z
radikalizace mstnch muslim i vytven zloby a podezen vi dajn neintegrujcm se azylantm,
druh pedstavuje tyto muslimsk azylanty v naprosto odlinm svtle, jako uvdoml, spoleensky a
politicky aktivn, pnosn a spolen bojujc proti terorizmu, veobecn sdlenmu nebezpe, o nm
se asto tvrd, e je dnes nejvt hrozbou. Zatmco prvn zprva posiluje dnes prosazovan stereotypy,
druh, akoli nemn pravdiv jako ta prvn, je systematicky bo.
Mechanizmy zmny nzoru
Masmedia jsou z hlediska propagandy irokospektrlnm nstrojem ovlivovn a zen zmny nzor.
Dleit a neopomenuteln je ale tak loha publika samho a toho, kdo v masmedich komunikuje.
Masmedia maj moc udlosti modulovat a spoluvytvet. Vrchol en informac o vietnamsk vlce v
102 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 60.
103 Two young Chechens on the Island of Utoya in Norway saved the lives of 23 teenagers. In Islamophobia Today, 15. 8.
2011. Viz <http://www.islamophobiatoday.com/2011/08/15/two-young-chechens-on-the-island-of-utoya-in-norwaysaved-the-lives-of-23-teenagers/> [citovno k 13. 10. 2014].

USA pedstihl nejvt protivlen demonstrace o nkolik let, podobn jako mediln kritika
stvajcch socilnch pomr o nkolik let pedstihla studentsk boue v zpadn Evrop na konci 60.
let.104
Masmediln komunikace tedy me vytvet reln spoleensk diskurs hovo se jen o tom, co je v
medich a zpsobem jako v medich, co je mimo n neexistuje, ppadn se z diskursu vytrc. Mocnm
zpsobem tak ovlivuj etick hodnocen tto reality. Utvej vnmn toho, co je normln a morln,
jak k americk spisovatel a urnalista Michael Medwed. Dnen masmedia se podle velk vtiny
analytik postupn odklnj od klasickch idej pravdy a morlnosti, piem dvody tohoto jevz jsou
pli komplexn na to, abychom vechnu vinu hzeli pouze na masmedia. M.T. Ilowiecki formuluje
tzv. hypotzu dvou zrcadel. Media jsou odrazem lid a lid odrazem medi. Lid vytvej media a maj
vliv na to, o em a jak tato referuj, piem mediln vyobrazen skutenosti nsledn ovlivuje
jednn lid.105 Toto psobem je ale mocensky nevyven v neprospch adrest masmedilnho
sdlen. Tedy vyslatel vdy ovlivuje pjemce, zatmco pjemce inn ovlivuje vyslatele sice tak,
ale mn a nikoli vdy efektivn.106
I. Ramonet v djinch masmedi rozliuje dva historick zpsoby vytven mediln pravdy. V tom
starm z filmovho tdenku promlouval anonymn hlas komenttora, skrytho v temnot, v zkulis.
Hovoily samy zprvy, obraz byl podkladem komenttorova tm teologizujcho vkladu. Nov
zpsob, prosazovan od 70. let, sz na modern technologii a vnucuje mylenku: tohle je pravda,
protoe toto zobrazuje nae modern technika a technika nele. 107 Zprva koluje, je tu ihned, nen
doladna hudbou a komentem jako ve filmovm tdenku z 50. let, bezprostedn vazba dvry sice
chyb, ale tento nedostatek jet vce prohlubuje potebu bt co nejrychleji a nejvce informovn, kter
mus bt nkde saturovna. Mra pravdivosti je pak dna tm, o em se mluv a co je v obhu, piem
spolehliv jsou veejn sdlen interpretace danch udlost, bez ohledu na jejich skuten vztah k
realit.
Pklad z praxe: Edward Bernays, nkdej len tzv. Creelova vboru napsal v polovin 20. let 20.
stolet knihu Propaganda. V n shrnul kol rekrutovat mysli lid tak, jako armda zskv nov
brance. Tou dobou nebyl tento pojem zaten tak negativn konotac jako dnes, nebo byl zprofanovn
a nacistickou Tet . Bernays sv umn prakticky dokzal rozenm zlozvyku kouit mezi eny,
kdy dil kampa pro tabkov gigant Chesterfield. Ve 20. letech kouili zpravidla jen mui. Bernays
spn nasadil plakty pokuujcch modelek a filmovch hvzd, tedy taktiku pouvanou dodnes.108
Empirickmu a experimentlnmu studiu persuazivity masmedi, tedy jejich schopnosti pesvdovat
masy, se vnoval mezi lety 1946 1961 yalesk psycholog Carl I. Hovland. Na zklad tchto
vzkum formulovali nkolik obecnch zvr platnch pro komuniktory, obsah i recipienty.
Nejdleitjm pedpokladem komuniktora je jeho odbornost a pesvdivost, jinmi slovy
kompetence a vrohodnost. Roku 1951 pedloil Hovlandv tm zkoumanm dobrovolnkm dvojici
lnk stejnho obsahu z rznch zdroj. Zjistili, e ani tak nezle na stylu a smru argumentace jako
na pvodu informace a pesvden, zda je dan zdroj spolehliv, i nikoli. Pi vt spolehlivosti
104 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 199.
105 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 15.
106 Ibid. str. 17.
107 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 18.
108 CHOMSKY, Noam. op. cit., str. 15.

zdroje dochz mnohem spe ke zmn nzoru na zklad informac v lnku, bez ohledu na jeho
odbornou a argumentan rove (23% : 6,6% ve prospch zdroje branho jako hodnovrnj).
Spolenost od komuniktora, kter je kvalifikovn jako nevrohodn, pijm ve pod prizmatem nzk
hodnovrnosti. Oekvn manipulace sniuje hodnovrnost, naopak hodnovrnost se zvyuje, paklie
dotyn hj stanoviska zdnliv protichdn jeho zmrm. Pokud se pedpoklad manipulace
neproke, je zdroj dle vnmn jako hodnovrnj. Dleit je mt na pamti, e tato vazba postupem
asu oslabuje. Vrohodnost vrohodnho zdroje asem kles (tzv. zapomnac efekt) a vrohodnost
nevrohodnho asem stoup (tzv. efekt spe).109
Pi posuzovn vlivu konkrtn zprvy jsou dle Hovlanda a jeho tmu klovmi promnnmi nzor
dotynho ped konfrontac se zprvou, mra jeho vzdlanosti a inteligence. Dvojak vyven
argumentace lpe zabrala na lidi vzdlanj, kte mli na potku protichdn nzor. Odmtn
dvojsench argument bylo silnj u zastnc stejnho nzoru a u lid mn vzdlanch.
Jednostrann argumentace je t vhodnj pro ty, kte danou problematiku neznaj.
Zprvy c strach jsou podle vzkum Irvinga L. Janise a Seymoura Feshbacha (1953) rovn
dvojsenou zbran. Mohou sice bt krtkodob velice efektivn, plin dsen veejnosti poplanmi
zprvami naopak pin kontraproduktivn, tzv. bumerangov efekt. Recipienti si na takov druh zprv
zvyknou a po ase zanou vi nim pociovat odpor, i kdy svj nzor nezmn. Nejinji psob na
ty, kte strach ped danou hrozbou do t doby vraznji nevnmali. Aby se zabrnilo bumerangovmu
efektu, mus bt hrozba vnmna jako dostaten aktuln a relevantn. Efekt se zv, obdr-li
recipienti jasn a jednoduch dvody jak se dan hrozb vyhnout a zabrnit j.
Propaganda strachem mus obsahovat nsledujc: (1) hrozba je dostaten zvan, (2) je dostaten
aktuln (3) existuje reln obrana proti n a (4) tato obrana je provediteln v praxi.
Vliv m tak mra bojcnosti recipient a sla vyvolvanho strachu. Slab intenzita en strachu
dobudoucna lpe brn nedoucmu chovn a mn nzory oponent, silnj podporuje existujc
antagonizmy, upevuje rozhodnut v jejich rozhodnutch a podncuje vyhbn se spouti strachu.110
Hovlandv tm studoval tak vlastnosti recipient. Na zatku se soudilo, e u kadho v rzn me
existuje osobnostn rys popsateln jako veobecn sklon bt pesvden. To se ale nepotvrdilo. O
pravdpodobnosti nzorovho obratu vlivem pedkldanch informac rozhoduje vcero osobnostnch
rys a pedpoklad. Nap. inteligentnj lid snze deifruj skryt poselstv zprv, jsou citlivj na
logick nedostatky, protimluvy, jsou racionlnj a he uv nepravdpodobnm vcem. Naopak jsou
skloni pijmat vci dobe proargumentovan a logicky smyslupln.
Klovm momentem se zd tak pvodn nzor. Pichzejc informaci, je-li v ostrm protikadu se
zaitm vnmnm, je pikldna men vrohodnost, neli t, v n nen rozpor tak markantn.
Muzafer Sherif a Carolyn W. Sherif rozliili ti rozpt inku nov informace na zmnu nzoru:
1. ka pijmanosti. Komuniktor voln a svobodn vyjaduje svj nzor na danou problematiku
v mezch spoleensk tolerance. Nelze oekvat njak vznamn pesvdujc efekt krom
poslen existujcch nzor.
2. ka odmtn. Vyjden nzor je nejsilnji odmtn a spolenost ho neme akceptovat. I
tento stav je prost persuazivity, naopak hroz, e vyst v bumerangov efekt a jet posl
opan nzor.
3. ka indiference. Neutrln prostor, kde je mono oekvat persuazivn psoben, protoe
109 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 163-164.
110 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 168.

vyhrannost danho nzoru nepekrauje limity spoleensk tolerance a zrove nen pli
vedn. Prostor ky indiference je v rznch situacch v diskuzch na rzn tmata rzn, tj.
m vyhrannj a angaovanj je diskuze, tm je u.
Dalm veledleitm faktorem je sociln kontext a pojet identity v dan sociln skupin. Podle
zjitn Harolda H. Kellyho a Edmunda H. Volkarta (1955) bv odpor vi zmn nzoru i
pesvden tm vt, m vt je dleitost danho pesvden pro identitu a identifikaci v rmci
dan skupiny, resp. m vce je v dan skupin toto pesvden zakoenno. Pokud je dan informace
njak spojena s takovm pesvdenm, m to na jej pijmn nebo odmtn zsadn vliv.111
Konkurenn teorie Fritze Heidera (1946) pot s nelibm pocitem, kter v publiku vyvolv pocit
inkonzistence a nzorov rznosti, kterou se sna spolenost zmrovat, potlait a doshnout stavu
konsenzu. Charles Osgood a Percy Tannenbaum (1956) proti tomu stav teorii kongruence, podle n
jsou mlo ast a vyboujc nzory ze spolenosti odstraovny spoleenskm tlakem, rostoucm s
extrmnost a dkost tchto nzor. Pokud njak medium pinese informace podporujc nepli
ast a odmtan pohled, je diskreditovna jeho vrohodnost a poslen zait nzor. Teorie kognitivn
disonance Leona Festingera (1957) hovo o diskrepanci v chovn a nzorech komuniktora, kter hj
njak nzor, a chov se v rozporu s nm, nap. hovo o kodlivosti kouen a sm je vnivm
kukem. Tato disonance pramen z logickch protiklad, kulturnch nvyk, diskrepance v nzorech
veobecnch a v nzorech na zvltn konkrtn pklady, nebo z nov zskanch a pedtm
nepoznanch fakt a zkuenost. Vznik dky nhodnm informacm, ovovn z jinch zdroj,
vnucovn uritch informac a socilnm interakcm. Jej intenzita zvis na dleitosti, kter
informacm jejich recipient klade a na vzjemnm vztahu mezi podprnmi a spornmi informacemi,
kter pijm. Je to nedan stav, ktermu se lovk podvdom vyhb, stejn jako informacm, kter
ji psob. Lze ji potlait zmnou nzoru, dodvnm novch informac a potlaenm dleitosti
informac, kter ji vytvej.112
Pravdou je, e lid k medim pistupuj vysoce selektivn a vyhbaj se informacm, kter mn jejich
zait pedstavy. Pijmaj chtiv naopak argumenty podporujc jejich nzory, dokonce i ty velice
slab, kterch by si jejich nzorov oponenti ani nevimli. Recipienti si vybraj takov media, kter
jsou jejich nzorm nejbli, m minimalizuj riziko stetu s informac, kter je k jejich pvodnm
nzorm v protikladu. Tento efekt je silnj u informac pozitivnch, naopak je velice slab u informac
negativnch, kter jsou dan pod. Proto je vdy omnoho leh nco i nkoho dmonizovat, ne
vytvoit jeho pozitivn obraz. Selekci informac zvyuje siln dogmatizmus, stejn jako velk
vzdlenost mezi politickmi nzory media a recipient, i pesvden o tom, e komuniktor ml
mysl pesvdit publikum o svch nzorech a nedostatek asu k rozven informac. V danm ase
lovk doke vyhodnotit jen malou st nabzench informac, zbytek proto nsleduje pedem zadan
schmata tvoen opakujcmi se koncepty, objekty, osobami a udlostmi. Tyto pak vytvej schma,
kter formuje nzor. Empirick studie Doris Graber (1984) ukazuj, e tato schmata pak dle psob
jako filtr dalch informac (to, co jim odporuje, bv odselektovno pry), pomhaj zhodnocovat dal
informace a zaazovat je do pedem ustlench kategori a koncept, schmata pedchzej dal
informace a zaceluj dry v informovanosti a varuj ped monmi konflikty, ppadn nastiuj jejich
potenciln een. 113
111 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 171.
112 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 172-173.
113 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o

Publikum masmedi se tedy nechov racionln, tedy nezhodnocuje maximum informac se stejnou
mrou, aby si na zklad nich vytvoilo svj nzor. Naopak pednost dv ivm a do o bijcm
informacm, emon ladnm a dostaten ilustrujcm, kter si pamatuje pednostn.
Christiane Elders (1997) prokzala, e tyt faktory, kter ovlivuj vbr zprv, ovlivuj i jejich
vyhodnocen publikem. Nejdleitjmi z nich jsou faktory kontroverznost, vliv, pekvapen,
negativita a personalita, daleko mn dleitmi jsou faktinost, uitenost a dosah. Novinsk
kritria ovem asto neodpovdaj kritrim politicky angaovanho publika.114
Existuje tak tzv. efekt neptelskch medi, kdy jsou tato obviovna z programov podjatosti vi
vlastnm stanoviskm publika. Pokus Roberta P. Vallonea, Lee Rossea a Marka R. Leppera (1985) na
pklad fiktivnho zpravodajstv z palestinsko-izraelskho konfliktu je toho dkazem. Falen televizn
report o masakru v palestinskm uteeneckm tboe byla promtnuta lidem s rzn vyhrannm
pohledem na blzkovchodn konflikt, stejn jako tm neutrlnm. Ti, jejich pozice byla vyhrannj,
vce napadali report ze zaujatosti proti sv stran. To mohlo bt zpsobeno selekc na rovni
vstupnch informac, resp. rznm vyhodnocenm tch informac. Vsledky potvrdily ob hypotzy.
Proponenti vyhrannch nzor rzn vyhodnotili podl propalestinskch, nebo protipalestinskch
argument, resp. pi tch informacch rozlin vyhodnoscovali jejich spravedlivost a objektivnost.
m vce o tmatu vdli, tm rychleji oznaili danou report za odporujc jejich vlastnm nzorm.115
Klovm momentem je i loha masmedi v ustaven agendy, tj. o em se m hovoit. Nejvt moc
vytvet agendu m dle vzkum M. Kunczika stle jet tisk a nikoli obrazov media. 116 Nesouhlas s
nm I. Ramonet, kter do role centrlnho media stav televizi, kvli jej rychlosti a nzornosti.
Zpravodajstv tisku se ji strukturuje podle televiznho, nikoli naopak, tisk tak referuje o udlostech,
projevech a diskusch, kter pen televize.117 Televizn zpravodajstv pak kles k holywoodsk rovni
kasovnho trhku, dleit je obraz, pbh, schematizovn, detaily a nosn informace, zkulisn,
ekonomick, politick a historick souvislosti jsou druhoad. Hlavn se dvejte, protoe ped vaima
oima se odvjej samotn djiny.
Podle I. Ramoneta samotn tisk pejm urit prvky televize tituln strnky nabvaj podoby
obrazovky, pbhy se perzonalizuj, stvaj se schematitjmi a obrazovjmi, povrchnjmi, titulky
se stvaj m dl vce skandlnjmi. Ignoruj se souvislosti a dochz k amnzii tch daj, kter ji
nejsou aktuln. Celkov diskurs i jazyk tisku se neustle zjednoduuje, aby se piblil televizi a
internetovm diskusm. Tisk tm jet vce ztrc tene, kte oekvaj nco vce, ale jsou unaveni
touto novou povrchnost. Tm audiovizuln masmedia oproti tisku jet vce posiluj.118
Podle sociologa L. H. Laphama (1994) se tmto vracme k uvaovn a vnmn spolenost ped
vynlezem psma a postupn poprme veker svj dosavadn civilizan vvoj.119
Dleitou otzkou je i postaven medi internetovch, kter se vtinou rovn sestvaj z text. I v
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 175-177.
114 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 179.
115 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 176.
116 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 206.
117 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 14.
118 Ibid., str. 69.
119 LAPHAM, L.H. Introduction. In MCLUHAN, M. (ed.) 1994. Understasnding Media. The Extantion of Man. Boston:
MIT Press. Citovno z ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 23.

internetov sfe jsme vak svdky posunu od objektivnho popisnho textu k audiovizuln prezentaci,
sdlen a cirkulaci vide a fotek. Dleit je m dl vce interpretace samotn udlosti ne udlost
sama, o em svd naprosto iracionln a nemrn pebujel rozmry blogosfry a bezpoet
internetovch diskus, kter se nevyhbaj dnmu tmatu. Na tchto diskusch je pak markatntn
schematizace a nestydat povrchnost nzor jednotlivch diskutujcch. Novini v e internetu a jeho
pesycenosti informacemi ztrcej svou nkdej auru profesionl, specifinost a elitnost. Novinem
se dnes me stt kdokoli, nemus bt ani vzdlanm urnalistou typu Frantika X. aldy, nemus mt
ani vytben novinsk instinkt a smysl pro pravdu a spravedlnost. Takov samozvan lidov
novin, tedy obyejn pislek a prska, rychle doshne vtho spchu, nebo vyuije i daleko
pinavjch cest a postup. Bude-li si novin chtt udret sv dosavadn postaven elity, co je
pochopiteln, bude zkonit tlaen k tomu, aby kulturn rove svch lnk tlail ne a ne, ble k
diskursu, kter pedstavuje blogosfra a internetov diskuse. Pokud tedy znamenala prmyslov
revoluce 19. stolet poslen lidskch sval stroji a k hranici jevu, kdy se stroje staly pracujcmi
lidskmi dy, pak informan revoluce 20. stolet vedla zprvu k poslen lidskho mozku a poslze k
vytvoen pizpsobivch a modifikovatelnch intelektulnch protz.
Existuj faktory pedurujc dan tma, kter potentuje stt se agendou pedevm jde o negativitu,
strach, pocit ohroen, konstantnost, danost tmatu, poteba orientovat se v nm, jeho politizovanost,
jasnost a jednoznanost, ernobl vidn, neexistence konkurennch tmat. Mediln agenda me
zvit dleitost tmat vnmanch jako dleit, ppadn jet snit dleitost toho, co je povaovno
za nedleit.
Shanto Iyengar a Adam Simon (1993) monitorovali od dubna 1990 do bezna 1991 zpravodajstv z
vlky v Zlivu a zjistili zkou spojitost mezi vlenou agendou a tmi, kdo ji mli za nejdleitj.
Tma vlky v Zlivu zcela zastnilo doposud dominujc tmata zprv jako drogy, kriminalita,
ekonomick situace a rozpotov deficit. Tato tmata se znovu vrtila a po skonen vlky. Dky vlce
tak vzrostla tendence posuzovat tehdejho prezidenta podle jeho zahraninpolitickch schopnost
vce, neli podle jeho schopnost na pd domc. Protoe zpravodajstv z vlky bylo pedevm
vojensk a trkovit, recipienti se pestali zamlet hloubji a unikaly jim alternativn zpsoby een
krize, piem upednostovali ozbrojen zsah.120
Nelze nezmnit ani tzv. tvrce veejnho mylen. Jde o klov lidi, kte vystupuj v masmedich jako
komenttoi, diskutujc, debati apod. Spe ne fakta uvaj k prosazovn svch nzor poznatky
prost mezilidsk komunikace a jejich dovedn projevy jsou mediln cestou rozeny tak, e zasahuj
masy. Podle Gabriela Wellmanna mus dobr televizn enk bt dostaten inovativn a
individualistick a nepekraovat pitom spoleensk normy. Mus dychtit po informacch v dan
oblasti, aktivn se j vnovat, bt oteven a spoleensky angaovan. Mus bt spoleensky uznvan,
vrohodn, drun, mus bt komunikativn a mt rd, kdy je stedem pozornosti. Mus disponovat
dalmi charakteristikami, kter jsou kulturn, asov a tematicky specifick, v zkladu plat, e by ml
odpovdat sociodemografickmu profilu publika co do pohlav, vku, socilnmu postaven, etnicity
apod.121
loha tchto tvrc je dna faktem, e masmedia jsou pedevm iiteli informac a jejich schopnost
mnit spoleensk nzory je oproti interpersonln komunikaci velmi omezen. Masmedia sama jako
120 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 206.
121 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. Uvod u znalost o
medijima i komunikologiju. Zagreb: Smjerokaz 2000, str. 185.

takov toti spe buduj agendu, neli mn nzory, maj vt vliv na to o em lid pemlej, ne na
to, co si o tom mysl. Pro maximalizaci efektu zmny nzoru je tedy uvno spojen toho nejlepho z
obou md modern lidsk komunikace. Agendu postavenou medii ihned jako prvn pejmaj prv
tvrci veejnho mnn a ti spolenost nasmruj danm zpsobem.
Medializac se tedy pitahuje pozornost, lid si zanaj myslet, e medializovanj obsah je dleitj,
nae jsou vyslny projevy, diskuze a vzkazy tvrc veejnho mylen, umoujc zaujet novch
stanovisek.
Chovn populace pi osvojovn si njak nov dovednosti nebo pijet novho nzoru lze rozloit do
Gausovy kivky. Prvn 2% publika jsou prkopnci, kte novotu pijmou jako prvn a dle ji . Jsou
zamen kosmopolitn a informace pijmaj skoro vhradn z cizch zdroj. Dalch 13% jsou asn
stoupenci, pedevm osoby veejn in, progresivn, hojn komunikujc, dvryhodn a povajc
autority. Jejich psoben je pro dal en mylenky klov. Nsleduje asn vtina 35% populace,
pijmajcch novotu dky jej spoleensk legitimizaci, jejich referennm bodem je ptomnost. Pozdn
vtinu tvo dalch 35% populace, vce konzervativnjch, orientovanch loklnji a na minulost.
Zbvajcch 15% nejkonzervativnjch se pid na zklad spoleensk konformity, aby vbec udreli
se zmnnou spolenost krok a nestali se vyddnci.
Obecn lze tedy shrnout, e m vce je znemonna selektivn percepce (resp. m je nabzen obsah a
kla nzor stejnorodj) tm lep bude mt mediln psoben efekt na nzory populace obma
smry poslit stvajc nzory i pesvdit veejnost o novm nzoru, se kterm doposud nesouhlasila.
Media navc disponuj funkc artikulace, tj. zastncm nzoru, kter zastvaj i ona, nabzej
argumenty, zatmco jejich oponenti ml, protoe nemaj sv argumenty odkud erpat. Tento jev navc
nikterak nezvis na zastoupen danho nzoru v populaci. Pokud zastnci njakho meninovho
nzoru v, e media jsou na jejich stran, jsou o to hlunj a vtina, kter argumenty chyb, se stv
vtinou mlc. To je umocovno faktem, e sami novini nejsou neinn a objektivn akti
diskursu, sami hj vlastn politick stanoviska, kter jsou nap. v esku v jejch ppad pomrn
jednostrann a vyhrann.
Lepho efektu manipulace dosahuj masmedia u mncch se nzor a soudobho dn nebo u jev
kter lze kvalifikovat na ernoblm etickm schmatu dobro/zlo spe, neli pesn/nepesn. V
takovm ppad mus media zaujmout jasn stanovisko sama.
Nejdleitj a nejinj strategie masmediln manipulace
Masmediln zobrazovn reality nen realitou. Je uritm vkladem, interpretac reality, hlsnm
uritho pohledu na realitu a vymezenho svtonzoru.
Zkladnm schmatem zde je:
na zklad svtonzoru a pohledu na realitu mysln vybran udlost, nebo dn nenhodn vklad
tto udlosti nebo dn poslen stvajcho svtonzoru a pohledu na realitu.
Vdy je teba mt na pamti e mnohem dleitj ne sm obsah medilnho sdlen me mt forma,
jakou je podvno. Prv forma jeho podn otvr propagandistm irokou klu manipulanch
postup.
M.T. Ilowiecki stanovuje nkolik rovn, na jakch k masmediln manipulaci dochz:
rove postaven agendy. Ta usmruje jak pozornost na urit tmata tak i zpsob nahlen na

n. Namsto skutenho vznamu, pravdivosti, objektivity, vyvenosti a nestrannosti nastupuje

zven sledovanosti a politick zjem vlastnka masmedia. Paklie do tohoto schmatu
zapojme pedpoklady, o nich vme, e pomhaj ke sledovanosti nebo jdou na ruku politickm
zjmm, nen nepochopiteln, e se ve prospch odlehen zbavy vytrc mylen v
kategorich hodnot, smyslu, zodpovdnosti a citlivosti.
Spirla mlen. Prezentace skutenho i domlho nzoru vtiny vytv tlak na nositele
skuten i domnle meninovch nzor, kte radji ml, nezapojuj se do debaty a postupn
se svch nzor zkaj. Masmedia mohou obraz a sloen nzor spolenosti kiv pedstavovat
a tm spirlu umlovn nepohodlnch nzor spoutt.
Efekt tet osoby. Lid podhodnocuj vliv masmedi na sebe sam. Pokud masmedia vlo to, co
prosazuj, do st tet osoby, dvaj tm dan informaci vt vhu, tj. Jin ale tvrd, e , podle
dalch
Skryt persuaze. Nastv tehdy, kdy je n subjektivn nzor prezentovn jako pravda o realit
dan vci. Rda zachz s nejasnmi a vcevznamnovmi pojmy, pokud jim na zatku
dotyn zcela neporozuml a porozuml jim a v prbhu, vytv to v nm pocit hanby i sklon
uvit komuniktorovi, kter v, co hovo.
Nap. vta:
Muslimt klerici, vnman jako celek, vetn tch nejuznvanjch, se nikdy nepostavili na
stranu progresivnch muslim.
Skryt persuaze se objevuje hned v trojm: 1. Pojem progresivn muslim je pedem jasn. 2.
Postavit se na stranu progresivnch muslim je povinnost muslimskch uenc. 3. O tom, kdo
je progresivn, rozhodujeme my, skryt pesvdovai, a nikoli sami muslimov.122
Kiv informovn se podle Ilowieckho proti informaci proviuje v nsledujcch ohledech:
Vdom uv a argumentuje nepravdivou informac, tedy jednodue le.
Zatajuje pravdivou informaci, tedy zamluje pravdu, nebo zpouje informace, tj. brn
relevantnm informacm, aby byly publikem zpracovny vas.
Vyuv mn dletch a mn podstatnch informac k obchzen tch dleitjch a
podstatnjch. Mn dleit prezentuje jako podstatnj a naopak.
Manipulace s informac, aby byla nejasn a vceznan.
Nadprce s informac s vyuitm doprovodnho informanho chaosu.
Vymlen nov djov osnovy k pravdiv informaci, aby byla pitalivj ke sledovn,
poslechu, nebo peten.
Fragmentace informace, jej zveejovn po stech, s vynechnm st klovch pro jej
pochopen, jej vytren z kontextu a pirozenho ivota.123
Podle Ilowieckho je pro poznn neestnho informovn tak nutn existence srovnn, tedy jist
pedstavy o tom, jak m vypadat informovn estn. Mlo by dodrovat nsledujc desatero:
1. Informace mus bt pravdiv. 2. Informovat je nutno vyerpvajcm zpsobem, bez zamlen nebo
obchzen toho, co je nezbytn pro tvorbu nezvislho a samostatnho nzoru. 3. Informace mus bt
nestrann, nesm bt ovlivnny politickmi nebo ideologickmi motivy, nebo sympatiemi jejch tvrc.
4. Informace mus bt vrohodn, nesm obsahovat vdomou nepravdu, informovat pln a dokladovat
tvrzen. Pi publikovn nebo citovn nzor nemono pekrucovat jejich smysl a pokivovat mysl
jejich autor. Zkracovat lnky nebo reporte zpsobem ovlivujcm jejich vyznn a smysl je
neppustn. 5. Nutno je poskytnout ir souvislosti. 6. Udlosti mus bt zdokumentovan, podloen
122 Vce viz ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 36-40.
123 Ibid. str. 101

dvjmi zprvami, archivnmi zbry, schmaty, nzory odbornk. 7. Udlosti a komente nutno od
sebe oddlit, nutno respektovat nzorovou pestrost, kterou udlosti vyvolvaj, bez emotivn persuaze
nebo diskreditace nepohodlnch nzor. 8. Informovn mus bt kompetentn a srozumiteln, tedy
mus existovat znalost tmatu, oven pochybnho jet ped publikovnm nebo odvyslnm,
vechny doposud neznm pojmy mus bt nleit vysvtleny. 9. Informovn mus respektovat
zkony tiskov zkon, ochranu osobnch daj, nedotknutelnost nboenskho aj. pesvden. Za
opravu, upesnn a doplnn patn vyznvajc zprvy v zkonn lht mus zodpovdat redakce. 10.
Masmedium si mus bt vdomo vlastnho vlivu na kulturu, jazyk, nzory a postoje divk. Proto se
nesm uchylovat k vulgarizmm, nespisovnmu jazyku a emotivnm vstupm. 124 Poctiv novin by
se ml tchto zsad dret.
Masmedia ale disponuj i celou klou prostedk, ktermi mohou ovlivovat celkov vyznn sv
zprvy. Upozornme na ty nejdleitj, aby kad mohl poznat tak informovn neestn.
Prvnm je utajovn informac. Znme ho velmi dobe z totalitnch dikttorskch reim, nap. udlosti
kolem manipulace s informacemi pi vbuchu jadern elektrrny ernobyl v Ukrajinsk SSR v dubnu
1986.
Dochz k nim ovem i v demokratickch kontextech. Nkter dleit zprvy se v medich s nejvtm
dosahem, jako je televize nebo denky s celonrodnm dosahem, vbec neobjev, m je zabezpeena i
v demokratickm prosted jist forma cenzury. Nelze zabrnit tomu, aby i tabuizovan daje nakonec
unikly, systm je zen propout dovnit sebe, kanly s velmi nzkou sledovanost, jako je nap.
rozhlas. Tm jim zajiuje minimln publicitu a znemouje, aby tto neinformovanosti zneuvala
ppadn protistrana. Internetov media nabz celou klu nzor a jsou ze vech cenzurovna
nejmn, zejmna proto, e jsou cenzurovateln nejobtnji. Naopak, tm, e na nich mohou
publikovat vichni vechno, vytv a piivuj inn um medilnho chaosu.
Dvodem existence tabuizovanch tmat a zamlovanch udlost bv konflikt ekonomickch i
ideologickch zjm mezi vlastnkem media, jeho editelstvm a jeho zamstnanci, ppadn veejnost.
Pklad, kdy media v demokratickch zemch zamlovala skandln a dleit udlosti, lze uvst
bezpoet. Kiklavm byl skandl z roku 1998 kdy televize ABC stopila report o poruovn
pracovnch podmnek zamstnanc spolenosti Walta Disneye a pomrech v nkolika Dinseylandech.
Majitelem ABC je toti tak Disneyv koncern.125
Nkdy naopak media elov bez oven zprvy, kter se nakonec prok jako falen. Zejmna
tehdy, odpovdaj-li jejich ideologickmu vidn svta a jsou proto oekvateln. Od 90. let je prv
tato forma zamlovn skutenosti nejrozenj, pklad je bezpoet, za mnoho z nich se nikdo
doposud neomluvil.
K naemu tmatu mono uvst falen zprvy o zkazu vnon vzdoby v Bruselu z dvodu
pobouen muslim, ensk obzce v Irku a Srii, falenou egyptskou fetwu o nekrofilii, fmu o myt
rukou v kesansk krvi, nebo elovou dezinformaci o kamenovn bval miss Ukrajina krymskmi
Tatary.
I kdy se nakonec proke, e skandln zprvy byly nepodloen, neoven, nebo dokonce liv, svj
propagandistick el ji splnily, nebo lo o vzbuzen pochybnost a zaset nedvry mezi lidi, o tzv.
insinuanci (z lat. insinuare, tj. vniknout do dvry).
Navzdory tomu, e tyto dezinformace jsou ast, bvaj zkony ve vtin zem vi nim pomrn
benevolentn, otzku medilnch dezinformac obanskoprvn ani trestn legislativa specificky nee,
124 Ibid., str. 104.
125 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 82.

asto je zneuvn institut ochrany zdroje i svdka, spoleensk odsudek je k novini tolerantnj a u
veejn innch osob se toleruje vt mra zsah do jejich soukrom. V naem ppad se pidv
pomrn siln a tradin nedvra a antipatie vi vemu islmskmu.
Specifickou odrdou zamlovn veejn nepohodlnch informac je technika oznaovan ve slangu
americkch novin jako tzv. red hering (dosl. erven slaneek)126. Pedhozena je chytlav
informace, kter m jako tpytiv a npadn rybsk nvnada odlkat pozornost publika pry od toho,
co mu m zstat utajeno. asto m podobu insinuance, kdy je pro diskreditaci jedince nebo skupiny,
jej obliba u veejnosti je nedouc, vyuito popiujcch informac. Vytvo se tak vrazn negativn
stopa, kter zcela zastn i nepopirateln pozitivn zsluhy dotynch.
Nejklasitjm je pokivovn samotn reality pi zobrazovn udlost. Reporti jednodue daj
prostor, nebo zdrazn slova jen t strany, se kterou sympatizuj. Uk nsil jen jedn vlc frakce,
davy uprchlk jen jedn etnicity, jen jedny demonstranty nic veejn majetek, jen jedny jin
demonstranty jako slun a prvem rozzloben obany. P. Pi veejnm slyen poslanec en u
pultku, jeden jeho kolega ho poslouch, druh podimuje a tet te noviny. Masmedium si me
vybrat, jak sesth vsledn zbr a tm vyle podvdom poselstv o relevantnosti politikova
proslovu. Tomu napomh souasn seten rozdlu mezi zprvou a komentem k n, asto politicky
motivovanm a ovlivnnm svtonzorem medi. Na tomto mst je dleit si uvdomit, e vtina
dnench medi, a na dk vjimky, hj sekulrn a liberln svtonzor.
Titn mdia takto mohou v podstat neomezen manipulovat pomoc fotografi, protoe k lnku
vdy njak teba. P. - Popisek Oslavy muslimskho Svtku obti se nenalzal pod fotografi spokojen
rodiny u jehn penky pi svtenm chodu, ale pod snmkem z velbloudch jatek, ervenajcm se
hektolitry krve.
Manipulace s fotografi astokrt zachz mnohem dle, zjmov nzory se dokladuj nesouvisejcmi
fotografiemi, nebo se dokonce najm kompars. Prvn ppad dokldaj nap. v Irku a Libanonu
pozen snmky z ta'zje, 'itskho nboenskho divadla bhem svtku 'r, na kterch jsou v
etzech odvdny eny, vystupujc v tto podvan v rolch zajatky z rodu Husejnova, kter byly
pivleeny umajjovskmu chalfovi Jezdovi po historick bitv u Kerbel v 7. stolet, vydvny za
zotroen eny, kter si odvdj syrt povstalci, aby je prodali na trhu. Druh ppad pedstavuj
zjevn stejn tve radiklnch muslimskch pisthovalc demonstrujcch proti demokratickmu
podku. Objevily se s tmi transparenty v souvislosti s Britni, Franci a nkolika dalmi
zpadoevropskmi zemmi a na vech lze v nevelkm hlouku protestujcch rozeznat nkolik
identickch obliej v naprosto stejnch pzch i grimasch.
Zcela bn se pouv i tzv. ilustran foto, resp. ilustran zbry, pozen jinde, jindy a pi jin
pleitosti, dokldajc naprosto jinou udlost. Slun media uvdj, co na nich jde, mn slun se
spokoj jen s drobnm upozornnm, e jde jen o ilustraci, kter stejn nikdo nete, bulvry ilustrace
neoznauj vbec.
Ponkud hlub technikou je obrazov dosaen penosu propagandistova poselstv na symboly, kterm
dan spolenost pikld velkou ctu a posvtnost, nap. nboensk symboly, nrodn ikony, vlajky
apod.
Dal oblbenou technikou je manipulace dleitost zprvy, kdy se akcentuje nedleit a ignoruje
dleit. Anglickojazyn literatura rozliuje mezi hard news, zamujc se na politiku, hospodstv
apod., kter jsou obecn povaovny za dleit, ale velmi nudn, a soft news, zprvy charakteru
126 Ibid., str. 91.

skandl, kriminality, drb ze svta celebrit, nebo velijakch kuriozit, kter jsou o to vce poutav a
barvit, o mn jsou dleit.127
Osu zpravodajstv by mly logicky tvoit dleitj zprvy a takto je to vnmno i divky a teni,
jene o tom, co je dleit a co nen, rozhoduje gatekeeper. Pokud potom nedleitou zprvu posunete
do osy zpravodajstv, umle j pidvte na dleitosti. Kritria vbru zprvy nejvhodnj k
medializaci jsou dalm nstrojem manipulace. Negativizmus masmedi vzbuzuje pirozen odpor,
strach a bazln obrann reakce typu ude nebo ute. V tto souvislosti neteba zapomnat, e mezi
nsilnm obsahem televiznch scn a sklony k nsil u jejich pjemc prokazateln existuj korelace.
M. T. Ilowiecki o tom pe:
Nebylo by tak tk shromdit dkazy o tom, e svt je patn a e jen velmi zdkakdy
meme oekvat nco dobrho. Pirozen existuje dobro, kter se projevuje rozmanitm
zpsobem, a proporce mezi dobrem a zlem nejsou vdy stejn, ale urit nejsou takov, v
jakch dobro a zlo prezentuj masmedia. V tomto smru mediln zrcadlo nejvce faluje
realitu.128
Pokud rozebereme129 charakteristiky, kter uruj dleitost zprv, seznme, e s jejich skutenou
pravdivost a relevanc maj pramlo spolenho:
1.
Prezentace negativizmu a drastinosti. Zobrazovan zprva mus co nejvce poruovat
zabhnut d, m je vytven dojem, e realita je jen neustl sled poruovn idelnho podku.
Dky tomu pjemci nabvaj pocitu, e pozornost zasluhuj jen nsiln, odpudiv, hrzn a dsiv
udlosti, jako terorizmus, masakry, katastrofy, i brutln zloiny.
2.
Krtk trvn. Pednostn jsou zobrazovny okamit a krtkodob udlosti, hlub a
dlouhodobj jevy mediln optice unikaj, a mohou bt mnohem dleitj. Doba psoben jevu
absolutn nesouvis s jeho dleitost. Vyjaduj se tak pouze pocity a zjmy potencilnch pjemc,
kterm se masmedia podbz.
3.
Snadn vnmatelnost a ostr kontrast s pozadm. m je vt odchylka od normlu, tm vt je
ance na medializaci, ani to podv jakkoli relevantn obraz o skutenosti. asto se uplatuje i snaha o
zachovn rozmanitosti, aby zprvy nebyly pro divky nudn.
4.
Jednoznanost. Udlost mus bt velmi jasn shrnuteln, bez pochybnost. Realita je ve
skutenosti skoro ve vech ppadech mnohoznan, jej redukce na jeden jedin rozmr podstatn
sniuje monost jejho pochopen.
5.
Soulad s oekvnm. Zprva podporuje zait stereotypy a potvrzuje oekvn veejnosti, e
politici obelhvaj volie, obchodnci podvdj zkaznky, Romov okrdaj majoritn etnika a
muslimov vyvrauj nemuslimy. Vytv se pocit, e svt se to podle toho, co chtj lid vidt,
akoli ve skutenosti podle naich pedstav nepronh takka vbec nic. S n se poj pedvdavost, kdy
je podsunuto, e njak zobrazovan situace je nsledkem situace pedchzejc. Nap. zprva o tom, e
nov egyptsk stava prosazovan pro-islmskm prezidentem mla omezovat prva en, pila a
pot, co bylo rozhleno, e se prezidentem stal kandidt Muslimskho bratrstva a e hodl mnit
stavu. Tm se dostvme ke spojen udlosti s pedchzejcmi udlostmi a ke spojitosti mezi zdnliv
nesouvisejcmi udlostmi, kter tak me, ale nemus bt reln.
6.
Pekvapivost a senzace. Tento bod nen v rozporu, ale v synergii s pedchzejcm. Schma dan
udlosti je oekvateln, ale jej senzanost a pekvapivost tkv v tom, e se stala a tak, s takovou
mrou a okzalost, navc tady a te, e by to nikdo neekal. Takov zprvy maj velkou informan
dleitost a velkou obchodn cenu. Vjimenost a zdkavost in zprvu medializovanj navzdory
tomu, e vjimky astokrt nemaj praktick vznam.
127 Ibid. str. 71.
128 Ibid. str. 74.
129 Body rozboru v ponkud jinm poad viz Ibid., str. 72-74.

7.
Aktulnost. Udlost mus bt erstv, paklie erstv nen, vyrob se jako erstv nap.
poukazem na obtnost, s jakou byla vyptrna, nebo na vli zatajovat ji, pot je probrna v ivm
vysln. Dalm dleitm faktorem je personalizace, udlost mus bt pedstavena jako pbh
konkrtnho lovka, nikoli neosobn proces. Ideln je orientace na veejn znm osoby.
8.
Blzkost pjemce ve smyslu kulturnm i geografickm. dn eboly v zpadn Africe, nebo
tekfrovc v Srii svtovou veejnost nezajmalo, dokud mu nepadli za ob i oban dleitjch
krajin.
9.
Dleitost pro pjemce. Masmedia necl konkrtn skupiny lid, nereferuj podrobn o
neuten situaci dchodc, finannm zaten mladch pr s dtmi, nebo tkch podmnkch prce
uitel zvltnch kol, ale o tom, co zasahuje publikum jako celek.
10.
Masmedia dle zvyuj vrohodnost zprv pidvnm konkrtnch daj, asto lze v nich
objevit geografick a jin faktick nepesnosti, odvolvaj se na dvryhodn zdroje, kter asto
nejmenuj, zapomn se na to, e znmm a protelm me zdroj bt ve smyslu pozitivnm i
negativnm, pouv se karta zdraznn reln, nebo smylen jedinenosti informace, kterou se jinm
masmedim nepodailo zskat.
Klasickou technikou je i zneuvn novinovch titulk, kter asto bvaj tm jedinm, co ten
sleduje, co rozhoduje o tom, bude-li zprvu st dle a zapamatuje-li si ji. Shrnuj v sob celou podstatu
zprvy a jej poselstv. Titulky lze rozdlit na zpravodajsk, hodnotc a beletristick. Zpravodajsk
titulek obsahuje jen podstatu udlosti, je stroh, asto uv i odbornch termn. Hodnotc titulek ji
vyjaduje jist nzor, tedy nen nezaujat, asto vyuv hodnotcch pvlastk. Beletristick titulek ji
sah k expresivnjm vrazm, navozuje emoce, objevuje vztahy, pronik pod povrch. Prv titulky
zanechvaj nejhlub a nejtrvalej stopu v tenov mysli, proto manipulace s nimi nen nikdy
nhodn, ale vdy zmrn. Lze rozliit nsledujc typy manipulativnch titulk:
Klamav titulek. Ze zprvy, kter obsahuje sms pravdy, polopravdy, li a neovench
skutenost se jako titulek cel zprvy vybere to nejvce liv a emon nejnabitj. Tm je
ten podvdom pipraven na pijet takto vsugerovan li jako pravdy.
Zavdjc titulek. Titulek a obsah nejsou v souladu, asto naopak v pkrm nebo uhlazenjm
rozporu, nkdy tak umn skrytm, e jej rozli jen hloubav ten.
Zastrac titulek. lnek hjc nzor nepli oblben, nebo tak chab proargumentovan, e by
se jinak pod pouhm zvanem kritick mysli zhroutil jako domeek z karet, je nadepsn tak,
aby jej teni lpe pijali, m je zastrna skuten podstata vci.
Provokujc-vtrav titulek. Skryt podsouv njak nzor nebo pohled, kter ve skutenosti
jinak zstv pouze v rovin spekulace a neoven domnnky. lnek i titulek jsou v
perfektnm souladu a titulek tak teni dokazuje, e jinak neoven hypotza je naprost a
svat pravda.
Ironizujc titulek. Vysmv se a srav kritizuje toho, o kom lnek pojednv. V kombinaci s
nsledujcm lnkem vyznv drze, zpupn a povenecky, jakoby pisatel neml lidsk slabosti
a sm byl nadlovkem.
Bulvarizujc titulek. Zveliuje, ur, nehled na etiku a slunost, i lidskou dstojnost,
bezohledn ni ve kulturn a morln. Uv i vulgarismy a oplzl slova, protoe emocionln
atak zanech v teni tko smazateln stopy.
Se zneuvnm oznaen protistrany souvis i specifick uit kategorizace, katulkovn, nlepkovn
a uvn invektiv. Opt jde o tok na city, o zbra stejn mohutnho kalibru jako uit nsilnch scn.
Jednotlivci i skupiny jsou ve veejnm medilnm diskursu dehonestovny hanlivmi, nebo negativn

hodnotcmi epitety, kter nkdy jdou a za hranice slunosti, v naem ppad mme k dispozici celou
klu oznaen od islamist, islmskch fanatik a po slimky a muslimopitky. Samotn invektiva
nen mediln manipulac, nicmn svd o osobn vyjadovac kultue toho, kdo k n klesne.
Skutenou manipulac je naopak uit vraz, kter jsou na hran a mohou vyvolvat zdn objektivity,
ale ve skutenosti jsou uity neprvem, jsou zamleny jako ton a majc za cl denotovanmu
ublit a spoleensky ho znemonit, ppadn mezi tm, co oznauj a tm, jak to oznauj, existuje
rozpor. Tak napklad vnmn zahalench muslimek jako radiklnch extremistek je manipulujc,
protoe (1) nejde o determinujc faktor muslimskho extremizmu ve stejnm smyslu jako sklon k
nsil i pehnn v tekfru a (2) u jinch nboenskch skupin se lze s podobnmi poadavky setkat
tak, nap. otzka kesanskho eholnho odvu, sikhskch turban, idovskch jarmulek i kip.
I rozhovory publikovan v titnch i obrazovch medich asto bvaj manipulativn a maj ke
skutenm rozhovorm daleko. Jedna strana otzky klade a druh odpovd, co je spe princip
uitelskho zkouen nebo policejnho vslechu. Dotazujcmu pomh jeho podprn tm s vbrem
otzek a zpsobem jejich poloen. Jde li o rozhovor v pmm penosu, mohou mu do sluchtek
napovdt, nebo na pota poslat tahk. Dotazovan je naopak sm, znevhodnn a m omnoho men
monost zjistit skuten nzory toho, kdo se jej pt. Pi rozhovorech neteba zapomnat na dleitost
stihu a tzv. redigovn, kdy se z hodinovho rozhovoru dky omezenosti asov kapacity nakonec
objev jen nkolik minut. Stiha pak m oteven pole psobnosti k tomu, aby divky, tene i
posluchae svedl tm smrem, kam zaml.
Dalm mocnm nstrojem jsou ankety a przkumy veejnho mnn, i rzn internetov, nebo
telefonick hlasovn. Postava prostho lovka a jeho nzoru je obecn velmi oblbenm nstrojem
propagandy. Sri vhodn poloench otzek strukturovanch do monosti odpovdt jen ano-ne lze
dotazovan nakonec vmanipulovat i k tomu, e rozpait kvnou i na to, s m vlastn nesouhlas a
jinak by k tomu svolen nedali. Navc nkter hlasovn probhaj jen na uritch jasn profilovanch
medich, jejich publikum zastv jejich nzor vznamn astji, ne populace jako celek, ppadn
nemaj oeteno, e kad hlasujc bude mt prv jeden hlas. Vude v tom se otvr irok prostor pro
propagandu a vsledky takovch manipulativnch a neestnch eten jsou i pesto opakovan
vydvny za nzor vtiny obyvatelstva.
Pedn svtov lingvista Noam Chomsky130 dle popsal deset nejuvanjch strategi modern
manipulace s lidmi:
1. Pesmrovat pozornost.
Pozornost veejnosti je teba obrtit od dleitch a vnch problm k mn dleitm, zahltit ji
zplavou nedleitch informac, aby nerozmleli a pijali zkladn koncepty vnucovanch pohled
na svt za sv. A se lid zabvaj m chtj, a hudbou a filmem nebo profesionlnm sportem i
sexulnmi skandly celebrit, mkoli, hlavn se nesm plst elitm do jejich mocensk hry. O
dleitch vcech toti mohou rozhodovat pouze dleit lid. Od skutench problm zde a nyn je
teba odvrtit pozornost mas a pesmrovat ji jinam, teba na islmskou hrozbu.
130 O propojen sly a moci s ideologi pe Chomsky spolu s ekonomem Edwardem Hermanem v knize The Washington
connection and third world fascism: The political economy of human rights. Manipulativn strnce spoleenskho nsil
a kontrole mysli se oba autoi vnuj v knize Manufacturing consent: political economy of mass media a pot sm
Chomsky v patrn nejvyzrlejm a nejspnjm svm dle Necessary Illusions.

2. Vytvoit uml problm.

Ve probh dle zkladn osnovy problm reakce een. Vytvo se pseudoproblm, na kter
njakm zpsobem reaguje st veejnosti, nap. vyprovokovat nkde njak nsil, aby spolenost
snze pijala omezovn vlastn svobody, nebo vyvolat ekonomickou krizi, pi n se veejnost nebude
bouit proti demonti sociln solidarity.
3. Postupn zmnit diskurs.
Vechny manipulace teba veejnosti dvkovat po likch, postupn a pomalu, vytrvale, msce a lta,
politikou malch, nenpadnch a takka nepozorovatelnch krk. Pokud by manipultoi nco
uspchali, mohli by rozntit odpor manipulovanch.
Vimnte si zde, jak postupn odumr odpor proti humanitrnm bombardovnm, ozbrojenmu
vvozu demokracie, i vojenskm angamnm ve veobecnosti.
4. Ohlaovat nepjemn dopady s dostatenm pedstihem.
Mnoh z dopad manipulace jsou pro spolenost krajn nepopulrn. Proto mus bt ohleny s
dostatenm pedstihem a velmi umn odvodnny. Lid potom nect negativitu spoleenskch zmn,
kter v relu probhaj. Velmi tomu pomh vgn koncept obecnho blaha a svtlch ztk pro
vechny.
5. Uvat dtskho slovnku a pstupu.
Pokud k dosplm subjektm promluvte jako rodi k dtem, doshnete dvojho psobivho inku
znanho tlumu jejich kritickho mylen a o to silnjho sugestivnho psoben na n.
Ve spolenosti ped vznikem audiovizulnch masmedi hrla klovou lohu v prbhu dtstv nauen
schopnost st a pst. Tak existovali ti, kte se to jet nenauili (pedevm mal dti) a ti, kte to ji
umli. Dti byly odkzny na obrzky a pedtn, co do jist mry plat dodnes. Rozenm
obrazovosti a stupem lohy textu v dob televize, videa a internetu se i dosplm znovu nabdla
intelektuln pohodlnj pozice netoucch malch dt. Pedkldny jsou jim jednoduch, nenron
a srozumiteln vizuln reprezentace, nepli sloit schmata, ernobl optika hodnch kzltek a
vlka, kter je chce serat, nebo o jezykch strkajcch jen dva prstky. Vhodn zvolen zbry pak
ji dokresl to, co si m obecenstvo myslet.
6. Rozdmchvat emoce.
Zneuvn emoc stimuluje ni mozkov drhy, jako limbick systm apod., kter pehluuj vy,
uvdoml kognitivn procesy. Kritick mylen je nahrazeno strachem, hnvem apod., emoce otvraj
dokon brny, jimi lze proniknout do podvdom, na jeho zklad lze vnutit subjektm pvodn
cizorod ideje, pn, starosti, strachy, i je pinutit k pedem naplnovanm doucm vzorcm
chovn.
7. it neznalost.
Nim spoleenskm vrstvm je nutno zabrnit v pstupu k porozumn a ovldn umn manipulace
a vynutit si k tomu jejich souhlas. Kvalita zkladnho a stednho vzdlvn mus bt podprmr a co

nejni, aby propast mezi opinion makery a prostm obyvatelstvem zstvala nepekonatelnou a v
idelnm ppad dle rostla.
8. Velebit hloupost.
Veejnost je teba pinutit ke glorifikaci prmrnosti a nevraznosti. Nutno lidi pesvdit o tom, e je
in a v md bt hloup, tuctov, ignorantsk, vulgrn a nevzdlan. Zrove je stejn nezbytn
podntit v lidech odpor k nboenstv, filozofii, vd a poznn.
9. Vytvet pocit viny.
Kadho jedince je nutno pesvdit, e za sv vlastn netst a selhn je vinen jen on sm a nikdo
jin, a to pro nedostatek svch znalost, omezenost vlastnch schopnost, nebo absenci vle i ple.
Takto znejisovan a podceovan jedinec, zaten pocitem viny, pestane hledat prav dvody svho
postaven a nebude mt slu bouit se proti establishmentu.
10. Zneuvat poznn.
Raketov nrst objemu vdeckch poznatk v uplynulch padesti letech vytvoil rostouc propast
mezi sumou znalost bnch v populaci a sumou znalost, kterou disponuj vldnouc elity.
Establishment naopak dky neurovdm a praktick psychologii zskv pstup k zkladnm a
prlomovm poznatkm o lovku v rovin fyziologick i psychick. Tyto poznatky je pak nutno
prakticky vyuvat pi kontrole mas.
Mediln teoretika Dr. Cynthia Boaz, asystentka profesora na Sonomsk univerzit v Kalifornii,
zabvajc se otzkami demokracie, nensilnch demonstrac, obanskho odporu a politick
komunikace s mdii, varuje ped bulvarizac masmdi a ped jejich enm klamnho obrazu reality,
ve kterm jsou vichni muslimov terorist, Saddmv Irk mohl za 11. z a globln ekologick
problmy neexistuj. Bije na poplach zejmna ped televiz, na kterou se dle jejch zjitn prmrn
oban dv 50 hodin tdn, piem kulturn obsah sledovanho je zoufal.
Boaz dle vytkla dvanct nejdleitjch mechanism mediln manipulace:
1. Prodej paniky. Publikum mus bt zastraovno a terorizovno pod, a u muslimy,
islamizac, imigranty, teroristy, tky ve kolch a nemocnicch, hall masem nabzenm nic
netucm nemuslimm, nebo hysteriemi o ebole, prase chipce apod. Emon a kognitivn
okruhy strachu mus bt stle drdny. Vyvolvnm strachu lze nejlpe obejt kritick mylen
lid. Kdy u nebudou racionln, potom uv emukoli.
2. Likvidace veejnho obrazu oponent urkami ad hominem. Masmdia to na kredibilitu
nepohodlnch osob, osouj je z podjatosti, sobeckch motiv, patnho charakteru, nebo
nedostatku inteligence a zdravho rozumu. Nkdy se oponentovi nadhod jako slamn pank
njak neobvykl a obecn nesdlen pesvden, kter dajn zastv, aby byla veejnost
odrazena od jeho dal argumentace. Tohoto nefr jednn je uvno v situacch, kdy se
modertoi diskus ocitnou zatlaen do kouta.
3. Projekce a peten reality. Technika neobyejn frustrujc kadho, kdo se sna udret linku
argumentace. Takticky se uv etzce argumentanch faul, nae je oponent obvinn, e s
nimi zaal prvn. Takto jsou nap. antirasist obviovni z rasismu, obhjci ptomnosti
muslim v Evrop z xenofobie apod.
4. Historick revizionizmus. Aby byl prosazovan svtonzor naroubovn na realitu, pepisuje se

historie. V naem ppad jde nap. o poprn genocidy ve Srebrenici, obviovn

proislmskch sil v Osmansk i z vradn Armn, obviovn muslim ze sympati k
nacizmu, nebo tvrzen, e muslimsk obti pogrom v Myanmaru nebo Stedoafrick republice
nejsou obmi, nbr vinky vlastnho netst. Odrdou tto techniky je relativizace viny za
nsil, jejm pkladem je mnoho let opakovan tvrzen eskch veejnoprvnch medi, e
nap. v konfliktu v Bosn maj krev na rukou rovnm dlem vechny ti zastnn strany.
Podobn jednostrann je pravideln referovno o blzkovchodnm konfliktu, kde je vytrvale
pehlena jeho zjevn asymetrinost.
5. Obtn bernci a hzen do jednoho pytle. Tato manipulan strategie kombinuje rozsvn
strachu a diverzi. Najdte si skupinu, etiketujte ji a obviujte ze vech spoleenskch problm,
abyste tak ospravedlnili dehumanizaci tto skupiny a nsledn nsil proti n. Jakoukoli kodu,
kterou jim zpsobte, dsledn banalizujte. Tedy, za ve me islm a muslimov, vdy jsou
vichni krut a barbart, nenvid n zpsob ivota a jet maj tu drzost stovat si, kdy
jejich dcery kvli tku vyloume ze stedn zdravotn koly.
6. Spojovn nsiln jednn s moc a odporu vi nsil s bezmocnost. Jde spe o nadrmec, ne
o techniku mediln propagandy, ale je pouvna dnes a den. Demonstrovat slu znamen
shnout k nsiln represi. Pout slu je dkazem schopnosti eit problm, hledat nensiln
een je dkazem slabostv a neschopnosti. Clem je zskat lidi na svou stranu pedvedenm
efektnho silovho een. Vlka se tak stv nm na zpsob sportovnho utkn, kde fandte
svmu tmu. Tm se politick nsil stv morlnm, ru a nahrazuj se stavy, objevuj se
ozbrojen vvozy ideologi apod.
7. Zatiovn. Velmi mocn metoda zaloen na odzkouen goebbelsovsk receptue o stokrt
opakovan li, kter se stala pravdou. Pokud nkoho zahltte njakou informac, stane se, e ji
zane automaticky pokldat za pravdu jen proto, aby se j u konen zbavil a mohl
vyhodnocovat dal informace. Podstatou tto techniky je neustl a irokospektrln opakovn
jednoho jedinho nzoru. Lid jsou pli obteni osobnmi starostmi a takto se na n vyvj
dodaten psychologick ntlak, podprahov dosahujc kench cl. Dodatenm efektem
je, e lid, a poznaj skutenost, budou mt psychick blok ji pijmout, kvli vlastnmu egu,
protoe by si museli piznat, e byli oklamni. P.: Islm je hrozba pro nai civilizaci. ar'a
utlauje eny a nemuslimy. Pokud ne vichni, alespo vtina terorist jsou muslimov. Irk
ml zbran hromadnho nien. Uznat palestinsk stt znamen kapitulovat ped terorizmem.
8. Populizmus. ast je ped volbami. Politici a dal opinion makei stylizuj sami sebe do role
hlasu nroda, mue z lidu, nkoho, kdo je jednm z ns, osouj a napadaj ostatn, e jsou
elitisty, byrokraty apod. asto jde ruku v ruce s technikou obtnho bernka a lynujcmi toky
na konkurenn nzory a jejich nositele. esk mdia jsou velmi vyhrann, prostoru nen
mnoho a zn se, kdo stoj za kterm denkem, televiznm kanlem, nebo webovm portlem.
Vichni se duuj, e shodn hj spolen zjem lidu a pitom nsleduj vhradn sv vlastn a
protichdn zjmy.
9. Institucionalizace viny. Nedouc osoby jsou diskreditovny na zklad toho, e jejich
spolupracovnci nebo souvrci se dopustili in, kter jsou odmtny, nebo na zklad lenstv
tchto spolupracovnk v pochybnch organizacch, nebo na zklad toho, e dotyn nkdy
byl lenem takovho spolku sm, nebo vyznv stejnou vru. Proto se muslimov v Evrop
mus stle omlouvat za dn na Blzkm Vchod.
10. Znevaovn vzdlanosti. Media konstantn napadaj vzdlance a intelektuly, prohlauj je za
elitisty, nebo snlky nestojcmi pevn na zemi a ijcmi daleko od reality. Naopak hochtaplery
kte se prosadili svpomoc, vyzdvihuje jako gnie a odbornky. Tak je znemoovno kritick
mylen a fundovan odbornci jsou deklasovni jako arlatni a kolaboranti.

11. Diverze. Modertor nebo reportr zahnan do kouta odvede debatu jinam, sto ji naprosto
jinm, podivnm smrem, ji pedem vytenm na zklad plnu B. Nap. sko do ei
diskutujcmu, kter zdrazuje, e za zloiny radiklnch skupin neme islm jako takov, ale
jeho teologicky vachrlat vulgarizace a ekne nco, s m v danm kontextu diskutujc neme
nesouhlasit, ale zrove vyvolv jin rezonujc skryt poselstv: Nicmn je nutn tuto
agresivn ideologii vymtit.
12. Zmaten. Strategie vborn fungujc na publikum s nzkm sebevdomm, zabetonovan ve
svch problmech. Zmrn se ots nm pesvdenm konstrukc falenho dilematu, tedy
pokud s nmi nesouhlaste, jste pli hloup a pli fanatit. Manipulovateln jedinci tak
nabvaj dojmu, e se mus jednat o jasnou a pitom velmi hlubokou mylenku, m se jet
vce posiluje rodc se dogma. Pkladem uit tto lky v eskch medich je stle
zdrazovan nutnost spolupodlet se na zahraninch misch v Afghnistnu, Irku apod.
Problematikou mediln manipulace na Slovensku a v esku se zabval Pavol Dinka v obshl knize
Masmdia metdy manipulcie (2008). Shrnuje o naich mdich:
Osobn se domnvm, e pomalu, ale jist sklouzvaj, a na vjimky, do suternu bulvrnosti,
skryt stranickosti, posluhovn majitelm, nenasytnho kiven veejnho mnn.
asto se zapomn na to, e veejn mnn je subjektivn a v posledn dob a pli zvisl na
mdich, proto me obsahovat a i obsahuje neetick i nesprvn aspekty. Jinmi slovy,
veobecn sudky (mnn, nzory) vbec nemus bt pravdiv jen proto, e jsou veobecn.
Takov tvrzen bv asto velmi nepohodln pro jist seskupen, kter maj vlastn zjem, i pro
ntlakov skupiny, kter prosazuj jin cle a zmry. Jene veobecn sudek (to znamen
sudek veejnho mnn) jen dokazuje, jak nzory v danm spoleenstv pevldaj.
Veejn mnn nkdy povauje za fakt nebo za pravdu jev, kter nen ani fakt ani pravda. Nen
to nhoda! Vtinou se pod to podepisuje obrovsk vliv mdi na mylen lid131
Dinka o metodch masmediln manipulace u ns k, e se neodliuj od tch svtovch a dodv:
Jde o skryt i oteven metody, kter bn recipient sotva zaregistruje. Prv proto tko
pijm konstatovn, e by jm nkdo manipuloval. Divk, poslucha, ten si nerad piznv,
e je manipulovan. Zejm by se jej zmocnil pocit jaksi nesvprvnosti.132
Ve svm pehledu uvd nsledujc metody:
Inflace polopravd a klam, zneuvn jazyka. Zamlovn informace, nov forma cenzury, tzv.
demokratick cenzura. Pat sem i propaganda v jejm pejorativnm a negativnm slova
smyslu, efekt zstny (njak udlost slou k tomu, aby zakryla jinou), zbava (reality show),
nsil prezentovan v mdich, uveejovn neovench zprv, zneuvn titulk a perex
(nelad s obsahem), uml vytven autorit (z politik i polonahch celebrit), propagovn
ztrty historick pamti, ovlivovn emoc pjemc atd.133
Nemn dleit jsou bazlnj postupy sugesce vyvolvajc asociace v podvdom. Rozvjenm
dobe zvolenho vjemu nebo ideje lze v lidech vybudovat dvru i nedvru ke konkrtnm osobm,
ani by se s nimi kdy setkali a mohli s nimi pmo pohovoit. Rozvjenm dobe zvolenho scne vize
budoucho bhu vc lze lidi odradit od njakho rozhodnut, nebo naopak je k jinmu pinutit, aby
zabrnili nepjemnostem, kter jim vsugerujete jako nezbytn nsledek. Vtina lid nejsou detailist,
lze je tak pinutit uvnm vraz typu: tko si zapamatovat, nedleit, pro s tm ztrcet as apod.,
aby lehce zapomenuli na konkurenn pohledy a pejt k nepm kritice nepohodlnch nzor. To
131 DINKA, Pavol. 2008. Masmdia metdy manipulcie. Bratislava, str. 11.
132 Ibid.. str. 15.
133 Ibid., str.16

funguje i obrcen, jin obrazy, schmata, pojmy nebo mylenky, me vhodnm vyjadovnm v
lidskch myslch pevn zafixovat. Tak lze navodit stav, kdy publikum je sice fyzicky ptomno, ale to,
co se mu k, nevnm, jakoby to lo jednm uchem tam a druhm ven. Tohoto stavu se d vyuvat,
stejn jako stavu subjektivnho vnmn asu, kdy nkdy lovku as nezadriteln ubh a jindy se
nesnesiteln vlee.
Dleit je tak prce s odbornou autoritou. Nzor jednoho vybranho experta, odpovdajc
nzorovmu profilu a poadavkm masmedia je zmnn na podle odbornk, m se vytv dojem,
jakoby v dan otzce panoval odborn konsensus. V medich jako odbornci v rznch oblastech
vystupuj stle ti sam jedinci, vtina akademik nikdy vyslyena nebude. O problematikch
vyadujcch hlubok studium se asto vyjaduj rychlokvaky bez patin kvalifikace a prpravy.
Media manipuluj kivm zobrazovnm expertnho diskursu, vytvej autority a vzory pohodln a
umluj ty nepohodln. V netotalitrnch a nedikttorskch spolenostech to probh tak, e
nepohodlnm, kritickm a svhlavm intelektulm je uprno poskytnut medilnho prostoru, kter je
naopak poskytnut rychlokvaenm expertm vyrobenm na objednvku, jejich nzor je konformn k
nzorm jejich tvrc. Je nabledni, e tito experti nepovaj velk relevance ve svm vlastnm
oboru a v dan odborn literatue nejsou skoro vbec citovni, ppadn uznvni citovanmi
kapacitami oboru.
Tento jev je jet komplikovn skutenost, e novodob spolenost, patrn pod vlivem masmedi jako
takovch zamuje pojmy morln a odborn autorita. Odborn autorita, tedy expert, nem z podstaty
svho zamejn plnit funkci morln autority, nem vynet soudy, m jen objasovat, jak se vci maj,
nikoli sdlovat, co je dobr a co je patn. Pipoteme-li fakt, e mnoho tzv. expert v medich jsou jen
rafinovan podvodnci, pak dospvme ke smutnmu zjitn, e k morlnm soudm se v medich
uchyluj jedinci, kte by mli sami bt pedmtem morlnho posuzovn a proto nemaj nejmen
prvo krat mravy druhch.
Specifickm druhem mediln, stejn jako spoleensko-politick manipulace je i vymazvn historick
pamti a redukcionistick, zploujc pohled na djiny. Tmto vznik jedin pravovrn pohled na
minulost a z minulosti jako takov je vytveno politikum. Kdo pochybuje o dleitosti tohoto typu
propagandistickch trik, nech pohldne do uebnic modernch eskoslovenskch djin ped a po
rocch 1948, 1968 a 1989. Politizujcm a ideologizujcm je pedevm elov mnn hodnotcch
znamnek na jedotliv kontroverzn djinn udlosti a jejich vymhn jako zvaznch a jedinch
monch pohled. Tm se nestavme proti souasnmu pohledu na poslednch padest let na historie,
ani nekme, e nelze hodnotit djinn udlosti na dobr a zl, nebo e tak nelze init zptn. Chceme
jen ci, e pokud njak spolenost zsadn a radikln mn svj panteon hrdin, zloduch, vtzstv a
proher kadch dvacet let, nco nen v podku. Svd to o selektivnm pstupu k minulosti a jistm
druhu zakomplexovanosti z djin.
Ten se odr i v pstupu k naemu zjmovmu tmatu. Skloovny jsou (zdaleka nejen u ns) brny
Vdn a osmansk expanze, epizodick phranin stet u Poitiers, kov vpravy a mnoh dal
slavn vtzstv a prohry. Celmu zobrazen historie muslimsko-nemuslimskch vztah vvod optika
vlenictv. Ta je zkladem pro systmov poprn jakkoli monosti mrovch vzjemnch vztah.
Ptr se po pinch dajn nenvisti muslim vi nemuslimm a zapomn se na bdn po
pinch vzjemn prospnch, nebo alespo nekonfliktnch vztah, kter mezi muslimy a
nemuslimy panovaly tak. Tm se posiluje konfliktn vnmn tchto vztah i do budoucna. Zapomn
se na ppady nemuslimskch spojenc muslim a naopak muslimsk pbh je z historick narativy
evropskch nemuslim zcela vyat.

Poteba obtnch bernk, hledn neptel a loha vlenho tvan

lovk si lpe zapamatuje to, co je spojeno s emocemi, pedevm pak s emocemi negativnmi, z nich
patrn nejsilnj je strach a animozita.
Vytvoen obrazu neptele vdy, levn a snadno stabilizuje veejn mnn v dob vlky, nebo ppravy
na ni. Zvyuje pocit ohroen a poteby silnho vdce, vzbuzuje touhu a pipravenost pijmout i
autoritativn styl vdcovstv. m vt je tento strach ped skuten hrozcm, nebo vymylenm
nebezpem a neptelem vt, tm je i vt touha po silnm vdci. Obrazy neptele mohou vnitn
frustrace pesmrovat ven a tak je znekodnit. Pvodn jet stle mnohoznan konstrukce my vs. oni,
vyznaujc se existenc ed zny, monost ne-my a ne-oni, se stle vce absolutizuje a zostuje, a
nakonec zstane zcela bu ern, nebo bl, dle vzoru bu my, anebo oni. Identita neptelsk skupiny
oni je konstruovna ist negativ a tm je poprna jejich vnitn rozrznnost, protoe u vbec
nezle na tom, km vlastn jsou, jeliko krajn dleit je to, e nejsou nmi. Zlo je nemnn a
nedliteln, v nmi vyetovanm ppad se sousteuje do obrazu muslimskho (tedy
nekesanskho) neevropana (v tradinm, historizujcm a nikoli faktickm smyslu slova).
Takto vyhrocen zformovan neptel je pak stigmatizovn jako ne-lovk, jako nebezpen monstrum
pedstavujc bezprostedn, pmo apokalyptick nebezpe. Do obrazu nestvry mus bt napasovno
co nejvce toho, co lid nenvid, pokud je to jen trochu mon, je nutn nevynechat ani sexuln
tematiku. Takto vytvoen neptelsk zrda se stv se absolutnm neptelem a proto je v boji proti n
dovoleno pout i absolutnch prostedk. Toto mono nazvat diskursem nenvisti.
Hlavn roli v tomto diskursu hrli a hraj pedsudky a stereotypy.
Pedsudek je siln a rozvinut antipatie zakldajc na mylnm i neprunm zobecnn, projevujc se
rozmanit a vlastn velkmu potu lid. Jde o snadno oslovitelnou a ovlivnitelnou st vdom.134
Stereotypy jsou mentln reprezentace skutench i iluzornch, kladnch i zpornch rozdl mezi
lidmi a jejich skupinami, zjednoduujc a automatizujc zpracovvn informac. Jsou to pedstavy o
vlastnostech a chovn len lidskch skupin vetn pedstav o jejich vzniku. Lidsk vdom nepracuje
s pslunky odlinch lidskch skupin jako s jednotlivci, ale jako s prototypy typickch nap.
muslim, Arab apod. Tyto prototypy pak zneuv propaganda.135
Vznamn sociolog Lewis Coser v dle The Functions of Social Conflict (1956) pe:
Hledn vnjho neptele (anebo pehnn nebezpe pedstavovanho skutenm
neptelem) slou nejen k udrovn struktury skupiny, ale i k posilovn jej soudrnosti, je-li
ohroena vnitnm rozkolem. Ostrost vnjho konfliktu oivuje ostraitost lenstva a buto
sniuje rozdln tendence uvnit skupiny, anebo vede ke spolen skupinov akci proti tm, kdo
nesouhlas. Obdobou hledn vnjho neptele je hledn neptele vnitnho v situacch, kdy
hroz zven nebezpe zvenku.
Skupiny maj snahu poprat, e nespchy v konfliktu s druhou skupinou mohou bt piteny
sle soupee, nebo tm by pipustily svou vlastn slabost. Proto hledaj ve svch vlastnch
adch odprce, kte ma jednotu a spolen postup proti nepteli.136
Dle pe:
Vnitn neptel, kter je hledn, stejn tak jako vnj neptel, jen je vyvolvn, mohou
skuten existovat: me to bt ten, kdo nesouhlas s jistmi aspekty ivota a innosti skupiny,
a kdo tedy je povaovn za monho renegta i kace. Ale vnitn neptel me bt tak
134 KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 212.
135 Ibid., str. 215.
136 KELLER, Jan. 1990. op. cit., str. 45.

jednodue vymylen proto, aby se skrze spolen neptelstv vi nmu poslila skupinov
solidarita, kterou skupina tolik potebuje.
Stejn mechanismus me psobit pi hledn vnjho neptele, me bt vymylen jednodue
proto, aby vyvolal skupinovou solidaritu. (...) Jestlie lid definuj uritou hrozbu jako
skutenou, i kdy v samotn realit nemus tto ve odpovdat nic anebo velmi mlo, pak je
tato hrozba skuten ve svch dsledcch.
Kdy v rmci prvn svtov vlky vypukl konflikt mezi csaskm Nmeckem a Velkou Britni,
Britov museli dat o pomoc sv americk spojence. Jene USA, ji tehdy ekonomick gigant, avak s
pramalm vlivem ve svt, razily politiku izolacionizmu. Pro tuto politiku byl tak zvolen prezident
Woodrow Wilson. Britsk ministerstvo informac ilo propagandu zamenou pedevm na
americkou inteligenci ve snaze pesvdit ji k intervenci. Propaganda byla clen speciln na vzdlan
Ameriany, nezajmaly je postoje jinch nrod. Vsledek se brzy dostavil. Wilson zhy vytvoil v
USA vlastn instituci, Odbor pro veejn informace, nebo jmnem svho fa jako tzv. Creelv odbor.
Za nkolik mlo msc se z nkdejch pacifist stali poblznn militantni, ochotn stlet Nmce,
kdekoli na n naraz, ve jmnu americk vlasti, svobody a demokracie, akoli USA samy nebyly vlkou
s Nmeckm csastvm nijak ohroeny.137 Pokud vytvote atmosfru bojechtivosti a strachu, pohrnou
se masy do vlky a nebudou se ani tzat pro.
Mono vidt paralely s vlkami USA v Irku. Prvn vlku, s clem oslabit Saddma Husajna, vytlait
ho z Kuvajtu, zajistit tamn ropn pole a brnit Izrael, oficiln s clem zabrnit irck agresi na Kuvajt,
jet musel ospravedlovat mandt OSN. Druhou vlku, zdvodnnou vylhanm tvrzenm o
ptomnosti zbran hromadnho nien, a neoficiln motivovanou likvidac bvalho spojence,
velmocenskmi ambicemi a rozvojem ropnho a zbrojnho prmyslu, OSN neschvlilo a protestovaly
proti n tisce lid na celm svt. Proti tet vlce v Irku (nyn zavleenou i do Srie), t souasn,
oficiln zatiovan bojem proti tekfristickm radiklm (jejich dn neustv) a neoficiln
majc za cl pravdpodobn dal upevnn pozice USA, jet vt destabilizaci regionu, poslen
kurdskho separatizmu, podkopn pozic Palestinc, oslaben Turecka a zlomen odporu mstnho
arabskho sunnitskho obyvatelstva, neprotestuje vbec nikdo.
Vytvoen nenvidn skupiny obyvatelstva je dle veho prastarm, celosvtov uvanm a dodnes
vysoce innm postupem zskn kontroly nad masami. Nespokojenost lid, perstajc v nenvist,
nutno pesmrovat na jin vhodn objekt a odvst tak pozornost od skutench pvodc rozladn
nroda. Proto mli i maj nacist sv idy, Amerian sv ernochy a hispnce, Rusov sv
Kavkazany, Japonci sv Korejce, Thajci sv any apod. Socialistick stty prosovtskho
Vchodnho bloku z vlastnch selhn opakovan obviovali diverzi zpadnch imperialist a pomoc
propagandy o americkch nebo zpadonmeckch agentech udrovali masy ve strachu. Mnoh
kapitalistick zpadn stty podobnm zpsobem ily strach z agent sovtskch. Globalizovan elity
tzv. Zpadu pot, co byl sovtsk neptel poraen, dnes naly novho neptele v islmu a muslimech.
Dvody tohoto protimuslimskho posunu jsou nkoliker a jejich rozebrn vyaduje dal studii
podobn dlky, jako je tato.
Lze shrnout, e jsou minimln trojho druhu: (1) Muslimov a islm jako spoleensk sla stoj v cest
jejich geopolitickm zjmm a touze stt se jedinou ve ovldajc svtovou velmoc. (2) Jak toto tzv.
zpadn, tak i islmsk vnmn svta si nrokuje univerzln sprvnost a platnost a zrove je
137 CHOMSKI, Noam. op. cit., str. 14.

dostaten expanzivn navenek. Dochz tedy nikoli ke stetu civilizac (samo huntingtonovsk
vymezen civilizac je sporn), ale ke stetu paradigmat, tedy mylenkovch svt. (3) Islm nabz jak
alternativu toho, co prosazuje zpadn dominance, tak i een pin souasn krize Zpadu, respektive
m dostatek podnt pro jejich vytvoen a potenciln i potebnou vnitn dynamiku je prosadit.
Islm a muslimov jsou nadto dostaten vzdlen, aby mohl strach z nich mrnit strach z loklnch
spoleenskch problm a zrove dostaten blzc natolik, aby mohla nenvist k nim spolenost
patin vyhraovat proti nim a tm ji stmelovat. Vzdlenost i blzkost a aktulnost islmskho
nebezpe lze tak in modulovat a dolaovat pro rzn politick cle za dosaenm rznch
vsledk. Kvli existenci muslimsk komunity na Zpad samm jde o vnj i vnitn problm,
vnjho i vnitnho neptele souasn.
Navc volba islmskho nebezpe je celkem logick a dostaten zaten historickm antagonizmem,
pedznalost a pedsudky i reminiscencemi djinnho soupeen, kter je tak rozmanit a mnohotvrn,
v evropskm a na nj navazujcm americkm mylen tak vudyptomn, e jeho prostednictvm lze
hledat spojenectv nap stty i politickm a nzorovm spektrem. Islmsk karta je pohodln
zneuiteln jak rusofobnmi, tak i antiamerickmi kruhy, kesanskmi konzervativci i zarytmi ateisty,
technokraty i ekologisty, nadenmi stoupenci EU stejn jako euroskeptiky. Proto jsou muslimov a
islm nejlepm monm neptelem Zpadu a nen divu, e po nich iitel euro-atlantick dominance a
architekti novho svtovho podku shli.
Tedy vtina, pokud u ne vechny ty zprvy o krutostech a tyranich proislmskch reim nebo o
islamistickch bojvkch cch teror a strach jsou jen jasnm pkladem negativn reprezentace
jinch, i u jde o vldce, panovnky, politiky, despoty, dikttory, nebo souasn prezidenty. Klovm
a nejdleitjm politickm kritriem je zsadn to, zda jde z hlediska ideologickho kle o naeho
nebo o cizho pedstavitele. V takovm ideologickm pstupu jsou pak nae zl vci vnmny
zmrovan, zatmco ty jejich se zveliuj.138
Uvan techniky veejnho pranovn vybranch skupin obyvatelstva nemaj daleko do psychickho
nsil, ikany a mentlnho ntlaku. Pokud by takto napadan nebyli anonymn masou ale jednm
konkrtnm lovkem a ve se neodehrvalo na globln, nebo celonrodn rovni, ale v mikrokosmu
jednoho pracovit, tdy, i domcnosti, dalo by se to oznait za ikanu.139
Konstantn a stupovan referovn jen o zpornch rysech nkoho nebo neho, hranic se
stigmatizac, pivykv mysl vech zastnnch, i samotnch obt, take nakonec toto pijmou jako
fakt, m se u obt dostavuje snen sebehodnocen a deprese.
Stl vzpomnn nkoho po zlu, pehnn jeho nedostatk a chyb, stl skloovn vybranch pojm
a jmen pitahuje pozornost a vypuzuje v napadanch zoufalou snahu se brnit, co jet zvyuje jejich
frustraci. Kad pokus nalzt vchodisko, een a monost uhjit svou est je dokola maen, vechny
cesty ven z problmu jsou pehrazovny.
Mohou se pidvat i oteven vhruky a pm slovn toky na konkrtn osoby, nebo naopak,
rafinovanji, stvo se urit obraz, urit nlepka, kter se pipchne konkrtnmu lovku, nae se
veejn rozhlauje, e takov a takov by mli bt vyhnni a stleni. V tomto ppad se jedn o
nepmou hrozbu.
138 Vce viz HERMAN, S. Edward CHOMSKY, Noam. 1988. Manufacturing Consent: The Political Economy of the
Mass Media. New York: Pantheon Books. Citovno z KNAPCOV, Veronika. 2012. K analze diskurzu, mdim a
ideolgim. in HORVTH, Milo. 2012. urnalistika, mdi, spolonos, sv. 2. Bratislava: Stimul, str. 143.
139 O tchto manipulativnch technikch a jednoduchch prostedcch obrany proti nim viz THIELE, Albert. 2010. Jak na
pinav triky a toky v komunikaci. spn argumentace ve stresu. Praha: Grada Publishing, str. 31-189.

K ikan druhch jsou hojn vyuvna i poniujc a zostuzujc tmata, slouc k vyvoln hnvu, pi
nm protistrana nevyuije svch pednost, oznaovan jako tzv. zabijck frze. V naem zjmovm
ppad je pkladem tohoto jevu vytrval zostuzovn muslim jako nsledovnk pedofilnho
liproroka, bez ohledu na anachroninost a historickou problematiost tto interpretace. Jde prv o to,
jakm zpsobem je vnmna pedofilie a jak intenzivn je negativn pocit, kter v ns toto spoleensk
tabu vyvolv. Clem je zahnat takto denotovan do kouta a vyvolat u nich defenzivn postoj a pstup.
Podobn tak oznaen nkoho za lhe, psychopata, i duevn nemocnho, likviduje jeho
dvryhodnost a jakoukoli schopnost se proti vznesenm obvinnm brnit.
Dal technikou v diskuzi bv pouit neho osobnho, dotknut se njakho bolavho msta,
vythnout na soupee co mono nejvt pnu za elem protistranu psychicky destabilizovat a odvrtit
pozornost publika od toho, co soupe k.
Pokus vyvolat dialogem nejistotu i strach, pocit zranitelnosti, i dvry v nae dobr zmry, nebo
naopak hnv jsou dalmi chytrmi tahy, jak protistran vypnout mozek.
Takovm tahem je i vnen pochybnost o vlastnch schopnostech a pokus snit sebedvru
protivnka. Podobn lze lidmi manipulovat na zklad emoc, vyvolvnm vzteku nebo naopak ltosti.
Pomoc napasovn protistrany do nkterch obecn sdlench mylenkovch schmat, jako uitm
frz typu analza psychiky dotynch, vytvme dojem, jakoby dotyn byli nebezpen maniaci,
kter je teba metodami profilujc policejn psychologie dopadnout a znekodnit, ppadn u publika
vytvoit zdn expertnho pstupu ke skuten hrozb. Tohoto postupu lze pout i jako urky, nap.
pro obranu obti ut slova spojovan se psem, jako cen zuby a koue a krbe okolo sebe,
nepjemnmi hlodavci - mno se jako krysy, nebo prasetem - dostal do rypku a kviel, e mu
ublili.
Dalm druhem rtorick kliky v dmonizaci neptele je uvn slogan (angl. buzzwords), ktermi
oznaujeme to neptelsk, co se nm nelb, takovmi jsou nap. vrazy fanatik, terorista, radikl a
extremista. Podobnm jevem je uit cejchu, tedy pevnho smantickho spojen mezi objektem a jemu
zven piazenm negativnm oznaenm, cejchem. Cejch je specifick krtk, velmi siln emon
zabarven slovn a mylenkov spojen vzajc jedince, skupiny lid, nrody, i rasy, anebo tak
mylenky, nzory, pohledy i pstupy k een problm, k zpornmu symbolu. Opakem dvn
cejchu je malovn svatoze. Pklady cejch budi vrazy jako zastaral, pekonan, tmsk
islamista, bigotn, upjat, mohamedn i poturenec, nebo naopak svatozemi jsou slova pokrokov,
osvcen, inovativn, demokracie, svoboda, vda, modern.
Velmi oblbenm nstrojem je metoda jedn lodi. Vytv se vnitn sevenost, seikovanost skupiny za
nco a jet astji proti nemu. Pronajmaj se sly a haly, skanduje se, nos se stejn obleen,
uniformy, sdl a se trika s npisy, nos se placky a loga na obleen. Zpvaj se spolen hymny,
psn a skanduj jednoduch hesla. Jednota skupiny se manifestuje navenek s jasnm poselstvm jsme
na jedn lodi, takto ctme vichni, koukej tak ctit tak!
Metodou, kter m pmo devastujc inek, je mediln defamace, tedy pinn a zostuzovn. Ten,
jeho dvryhodnost a obliba m bt snena, je spojovn s nm ostudnm, pobuujcm nebo
kriminlnm, akoli je propagandistovi jasn, e s nm takovm nem nic spolenho. V diskusi,
rozhovoru, nebo jen tak enicky se pak lze zostuzovanho na danou nepjemnost dotzat. Dotyn je
zaskoen a danou souvislost pope. Propagandista nsledn nape pravdivou zprvu ve znn nap.
XY popr, e by vyslal esk muslimy bojovat do Srie za Islmsk stt apod. Smyslem postupu
zabltn protivnka, kter pak toto blto smv jen tce. Pokusy i praxe dokazuj, e negativn
propaganda tohoto typu je jedna z nejinjch, pokud ne nejinj, dn apriorn obrana proti
tomuto postupu, jako i proti pomluv jako takov, toti neexistuje. Negativn daje obecenstvo pijm
snze a dvivji, k pozitivnm je krititj a mn dviv, zkoum je vce do hloubky. Pi tto

taktice je dleit vyrbt stle novou pnu, protoe opakovnm efektivita kles.
Od druh svtov vlky je pak znm i tzv. efekt spe, kdy vliv negativn propagandy uloen v mysli
jejho pjemce asem roste. Setk-li se pak pjemce takov propagandy s vyvolvajcm podntem,
dojde k reflexn odmtav reakci, ani si je pjemce propagandy v dan chvli jet vdom, m byl
pedtm ovlivnn.
Specifika vlen propagandy
Vlka je nestandartn a krizov, vyhrocen situace, proto i chovn lidskch jedinc a spolenost
bhem n je nestandartn a daleko vce iracionln, ne je obvykl.
V souasnosti jsme svdky i aktry jistho druhu psychologick vlky. Hlavnmi strategiemi tto vlky
je (1) vytrvale poprat, e ji my vbec vedeme, ppadn opakovat, e se poze brnme (2) eliminovat
dvryhodnost protivnk, zamezit jim v pstupu ke kontaktm, zdrojm a informacm a (3) strhnout
publikum na svou stranu.
Nejdleitjm specifikem propagandy je dle oekvn prce se strachem a odporem k nepteli. Ta
m tyi fze: (1) oznmen a pedstaven hrozby adrestm propagandy, (2) vydn doporuen, jak se
maj adresti propagandy chovat, (3) ujiovn adresta propagandy, e s nam doporuenm danou
hrozbu peme a (4) nezbytnost zajistit, e adrest propagandy se podle naich doporuen dit
doke a bude ns poslouchat.
m vce se jedinec boj, tm snadnji se zastn njak preventivn akce. Pokud adrest propagandy
sezn, e je vystaven hrozb, vi kter je bezmocn, nen hra na strach inn a je nutno dt mu do
rukou zbran, ktermi se me brnit a kterm dostaten dvuje jako efektivnm a pouitelnm.140
V dob vlky roste hlad po informacch a vlky pekypuj mediln zajmavmi situacemi. Novini
tak nezdka el pmmu ohroen ivota. Bojujc strany jsou si vdomi znan moci medi a proto
neumouj objektivn pstup k informacm. Nkter zatajuj, jin propagandisticky zveliuj,
pibarvuj a vymlej, ppadn z tho obviuj protistranu. Cenzura bv standardn hjena
argumentac strachu, aby se z medi o taktickch vojenskch operacch nedozvdl neptel.
Prvnm vlenm konfliktem, kter naplno prokzal inek masmedi a dleitost novin byla
americk invaze do Vietnamu. Bhem n ji nelo tajit dn vojensk operace, novini nepodlhali
takov kontrole jako dnes a velmi zhy proskly i informace o vlench zvrstvech, jako masakr ve
vesnici My Lai, kde americk armda vyvradila tamn civiln obyvatelstvo. Tyto informace vznamn
pispli ke staen americkch vojsk ze zem. Pouenm pro vojensk piky USA bylo do budoucna
zajistit lep kontrolu masmedi.
V 1. irck vlce v roce 1991 ji byli novini clen vypoutni jen do pedem vymezench
vojenskch sektor a podrobovni dohledu. Pete Williams, tehdej tiskov mluv Pentagonu si systm
pochvaloval jako nejlep zpravodajsk pokryt vlky vech dob. I sm zatek vojensk akce byl
naplnovn v souladu s asem, kdy na vchodnm pobe USA zanaj hlavn veern zprvy. 27.2.
1991 vrchn velitel operac gen. Schwarzkopf piznal, e vtina vlenho zpravodajstv byla
pochybnho a manipulativnho charakteru. Ji v roce 1992 nsledn armda pijala nov smrnice o
informovn medi bhem vlky, kter posilnily vliv manipulace a propagandy.141
Mark Cristin-Miller z Newyorsk univerzity k tomu k:
Poutn boue byla bezprecedentn propagandistickou operac. Byla to katastrofa jak pro
140 KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 214.
141 KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str. 261.

zpadn tisk, tak pro americk lid, nebo vechno bylo zrerovno jako podle njak
choreografie a zmanipulovno Pentagonem. A mdia to pijala.142
Vechny mezilidsk vztahy se zakldaj na nezbytnosti, e jedni lid o druhch nco vd. Ve vlce je
nutno mst protistranu enm falench informac o vlastnm chovn a plnech. Takto pesvdili
spojenci bhem II. svtov vlky Nmce o tom, e vylodn na Siclii je zstrka pro vylodn na
Sardnii nebo v ecku. Tm byla pravda pedstavena jako le a le jako pravda, nae byli nacist
vylodnm se na Siclii zaskoeni stejn tak, jako v ppad vylodn se v Normandii v ervnu 1944 a
nikoli u beh La Manche o msc pozdji, jak nacist ekali.
innm nstrojem vlen propagandy je en nenvisti vi protistran. Ve svm dle Sociln
psychologie masov li Schneersohn k:
ivot masy vdy charakterizovaly koistnick a bojechtiv tuby, stetvajc se s opanmi
hodnotami nboenskmi, etickmi, kulturn-socilnmi principy solidarity a lsky k
blinmu. Ale vdy se koistnick bojechtivost vkrdala zadnmi vrtky do nroda za pomoci
znmch konstrukc. Mezi takov pat svat vlka, vlasteneck vlka, osvobozeneck
boj, preventivn der, obrann vlka, vnucen vlka i vlka z nutnosti.143
Anne Morelli (2004) systematizovala nejastj okruhy vlen propagandy, kter uil i George W.
Bush ped invazemi do Afghnistnu (roku 2001) a Irku (roku 2003) takto144:
1. My si vlku nepejeme.
2. Vekerou vinu za vlku nese neptel.
3. Neptel m vlastnosti dmon. Neptele je dobr personalizovat, vydestilovat do jedn figury.
Pro Bushe byli takovmi temnmi vrahy a inkarnacemi Zla Saddm Hussajn, nebo Usma bin
Ldin (nebrnme ani jednoho).
4. My bojujeme za dobrou vc a nikoli za sobeck cle. Skuten geopolitick cle vlek se
veejnosti neukazuj, naopak se pedkldaj motivy, kter vlku vysvtluj jako nedvojsmysln
ospravedlnitelou. Takto Donald Rumsfeld a Tony Blair opakovali svou mahmantru, e USA a
jejich spojenci maj morln prvo z hlediska sebeobrany a humanity napadnout Irk.
5. Neptel se dopout vlench zvrstev ze sam sv podstaty, zatmco my, pokud, tak pouze
nechtn. Pokud se zjist, e za zvrstvo nen zodpovdn neptel ale nae vlastn armda,
nazve se to jednodue kolaterln ztrtou. Mrtv civilist jsou asto vysvtlovni pomoc
floskule o nepteli, kter je uv jako iv tt, protoe takov tvrzen jde jen tko dokzat, i
vyvrtit.
6. Neptel uv zakzanch zbran. Spolu s pedchzejcm argumentem implikuje, e my na
rozdl od neptele respektujeme pravidla hry. Tento argument byl hlavnm medilnm
ospravedlnnm invaze do Irku v roce 2003. 5. nora 2002 pedloil Colin Powell Rad
bezpenosti OSN zprvu o irckm atomovm programu, dle n se Iran snaili v Nigrii
koupit 500 tun oxidu uraniitho. Korespondence mezi Irkem a Nigeri se ukzala bt livm
padlkem, podepsan bval nigerijsk ministr Allele Habibou ji lta nebyl ve funkci.
Dementovna byla i falen zprva o nlezu laborato pro vvoj chemickch zbran.
142 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 42.
143 SCHNEERSOHN, Fischel. 1927. Sozialpsychologie der Massenlge. in: LIPMANN, Otto. PLAUT, Paul (eds.). Die
Lge in psychologischer, historischer, soziologischer, sprach- und literaturwissenschaftlicher und
entwicklungsgeschichtlicher Betrachtung. Leipzig, str. 546.
144 Vce viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str.
265-268.

7. Nae ztrty jsou miziv, zatmco ztrty neptele obrovsk. Na zatku vlky v Irku r. 2003
bylo oznmeno, e se rozpadla cel irck armda a vzdvaly se cel divize. Velmi zhy se
ukzalo, e informace byly nepesn. Irck strana se snaila o tut propagandu pomoc zbr
zabitch americkch vojk.
8. Nai vc podporuj intelektulov a umlci. Znesven vlc strany vdy hledaj osobnosti,
kter zpopularizuj jejich boj. Takovho druhu byl i tzv. Dopis z Ameriky, ve kterm v noru
2002 58 pednch americkch intelektul podpoilo spravedlivou vlku proti islmskm
teroristm.
9. Nae mise je svat. Velmi rozen je i uvn rdoby nboensk rtoriky. Arundhati Roy
(2001) analyzovala rtoriku George W. Bushe a Usmy bin Ldina v souvislosti s tokem na
Afghnistn se zjitnm, e zatmco druh jmenovan uv dichotomii vc/nevc, prvn
uv stejn dlen na dobro/zlo. ernobl vidn svta prokzali oba sokov.
10. Kdo pochybuje o naich informacch, je zrdce. Kdo v dob vlky rozkrv vlastn propagandu,
nen dobr vlastenec. Britsk litert John L. Carr zhy po 11. z zveejnil esej Tato vlka je
odedvna prohran.145 Pe v nm:
[J]ako bychom vstoupili do novho Orwellova svta ve kterm se nae osobn
vrohodnost jakoto spoluastnka na vlce posuzuje podle mry, v jak zahrnujeme do
vyprvn o souasnosti minulost. Kad odkaz na to, e nejnovj toky jsou st
irho historickho kontextu je vykldno jako jejich ospravedlnn. Kdo je na na
stran, ten tak nein. A kdo tak uin, ten je proti nm.
V nsledn diskuzi o dvodech afghnsk vlky zmnil Carr i nkdej americk spojenectv s
al-K'idou, nynjm neptelem v dobch boje proti sovtsk invazi do Afghnistnu.
Pro kadou vlku je dleit tak uit PR agentur. Ty hrly klovou lohu v tom, e se dnes takka
kad druh Amerian domnv, e v pozad tok na WTC skuten stl Saddm Husajn a jeho
Irk.146
Ji v prvn vlce v Zlivu vybrali zamstnanci agentury Hill & Knowlton kuvajtsk uprchlky a
pipravovali je jako oit svdky k projevm ped medii a novini. V jnu 1990 tak ped Pracovn
skupinou pro lidsk prva promluvila o udlostech v Irkem okupovanm Kuvajtu 15-let Njira asSabh. I toto setkn zorganizovali Hill & Knowlton. Plac Njira popisovala jak irt vojci v
nemocnici vytahovali kuvajtsk nemluvata z inkubtor a hzeli s nimi o zem, kde tato umrala.
Nejene Hill & Knowlton obstarali svdkyni, ale videosnmek jej vpovdi rozili do 700 televiznch
stanic. Jen 10. jna 1990 na jedin stanici (ABC Nightline) sledovalo vpov Njiry as-Sabh 53
milion Amerian. V ervenci 1992 John R. MacArthur pro New York Times dokzal, e Njira byla
ve skutenosti dcerou kuvajtskho velvyslance v USA a je sporn, zda v inkriminovanm obdob v
Kuvajtu vbec byla. Podle viceprezidenta agentury Franka Mankiewicze byl Kuvajt nesmrnm
spchem tto firmy. Pi hlasovn uvedlo est americkch sentor jako dvod svho souhlasu s
vlkou v Zlivu prv pbh o inkubtorech. Konen rozhodnut bylo vyneseno vtinou pouhch
pti hlas.147
Vyskytly se i dal manipulace, oproti inkubtorov ale naprosto smn, jako kdy se za ob
ekologick katastrofy zpsoben Saddmovm plenm ropnch pol vydval kormorn zasaen
ropnou skvrnou u pobe Bretan.148
145 Viz Frankfurter Allgemeine Zeitung, 17. jna 2001, str. 49.
146 Vce viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str.
266.
147 Vce viz Ibid., str. 269.
148 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 15.

Jet ped toky z 11. z Colin Powell, tehdej ministr zahrani, usiloval na svm ministerstvu
zamstnat jednoho z nejvtch expert na reklamn marketing s tmto objasnnm:
I my prodvme. Prodvme systm svobodnho hospodstv a americk systm hodnot, to
jsou velmi dan vrobky.
Tmto zamstnancem se nakonec stala Charlotte Beers, bval editelka reklamnch agentur Ogilvy &
Mather Worldwide . Mla z americk zahranin politiky vytvoit skutenou znaku.149
I zpravodajstv z Afghnistnu mlo do objektivity daleko. editel spolenosti Fox Britt Hume ve svm
vysln ukazoval, kolik asu v hlavnch zprvch vnovala, dle jeho nzoru promrhlala, konkurence,
tedy stanice ABC, NBC a CBS, na snmky afghnskch vlench obt. Bhem jednoho z
novinskch vstup bylo tak eeno, e mrtv a rann afghnt civilist nemaj dnou informan
hodnotu. Podle asopisu Spiegel z 12. 11. 2001 hlavn mluv Blho domu Ari Fleischer dokonce
Ameriany napomenul, aby si dvali pozor na to, co kaj. Walter Isaacson z CNN ve svm
memorandu upozornil zahranin dopisovatele, e nesm vytvoit nejmen dojem o tom, e CNN
pochybuje o smyslu americk intervence v Afghnistnu. Novini se nemli pli zamovat na mstn
civiln obti a jejich bdu. Dokonce navrhl zpravodajm, aby sv reporte z Afghnistnu vdy
zakonovali slovy Americk vojensk akce je odpovd na teroristick tok, ve kterm bylo v USA
zabito 5 000 lid.150
Pi americk invazi do Irku r. 2003 hrly reklamn agentury a soukrom spolenosti tak vznamnou
lohu. Podle daj Daoa a Schmitta (2002) lo o spolenost Rendon Group. Dve psobili pro CIA,
mli napojen i na vldnouc dynastii v Kuvajtu a na tzv. Irck nrodn kongres, co byla skupina
snac se o svren Saddma Husajna. Disponovali rozpotem $100 000 na msc. Jde o firmu dajn
vylepujc poskvrnnou imid USA ve svt. Podle Erin P. Billings (2002) byli zaloeni roku 1981 a
psob dnes ve vce ne osmdesti zemch svta.151
Krom vlen propagandy, en dezinformace a bohapustch l velmocent vlen plnovai s
spchem vyuvaj i efektu zstny. USA tak zneuily euforii z rumunsk revoluce proti Ceausescovi
k invazi do Panamy, Rusov 1. vlky v Zlivu r. 1991 k tomu, aby vyeili problm bvalho
vchodonmeckho vdce Ericha Honeckera a otzku vlivu v Pobalt, nebo Izraelci tok irckch
raket Scud na jet vt zeslen tlaku palestinskho civilnho obyvatelstva v Gaze a na Zpadnm
behu Jordnu.152
Na co si dvat pozor
1. skal jazyka a komunikace
Jazyk je soustava, i etzec symbol (eovch, tedy slov), o jejich vznamu vce mn panuje
konsensus dan komunity, kter jej pouv jako nstroj komunikace mezi jednotlivmi svmi leny.
Jazyk vyjaduje mylenky, popisuje vnman a vyzv k inm. Vztah mezi mluvm, objektem, o
nm hovo a nzvem, kter mu dv, je do znan mry konvenn. Jazyk m ti zkladn roviny
gramatiku a syntax, dle smantiku, tedy vztah mezi slovem a jeho vznamem a nakonec pragmatickou
dimenzi, tedy jak vztah maj k danm slovm jednotliv astnci komunikace. Aby si mluv i adrest
hovoru rozumli, mus pod stejnmi slovy rozumt stejn koncept. Odchylky vak i pesto existuj,
149 Vce viz KUNCZIK, Michael. ZIPFEL, Astrid. REETAR, Anika. SUILOVI, Dubravka. (pekl.) 2006. op. cit., str.
270.
150 Vce viz Ibid., str. 268.
151 Ibid., str. 271.
152 RAMONET, Ignatio. PACVO, Michal (pekl.) 2003. op. cit., str. 16.

zejmna v druhch dvou dimenzch, a otvraj pomrn irok prostor pro manipulaci. Obsah slov a
definice pojm toti nejsou stl a vliv na n nejvt maj ti, kdo maj nejvt vliv na cel diskurs.
Mylen a jeho podoby jsou pak zce propojeny nejen s jazykem veobecn, ale do jist mry pmo s
jednotlivmi jazyky lidskch socilnch skupin konkrtn. Jazyk determinuje zpsob nahlen na
okol, jeho interpretaci a vztah k uritm situacm. Mezi jednotlivmi jazyky se asto li prostorov a
asov spojen, koncepty barev i bn se vyskytujcch jev nap. asto opakovan posteh, e Inuit
rozliuj daleko vce vraz pro snh, ne nap. Arabov, ti zase maj vce slov pro datle, ne Nmci
atd.
Existuje pinn funkce slova, tedy slovo a jeho pouit uruje dal realitu a jednn lid v n, slovy
tedy lze psobit.
Ukeme nkolik pklad.
Pedstavme si situaci, kdy reklama nabz pi vasn koupi vrobku navc i drek zdarma. Slovem
zdarma je zkaznk tak hypnotizovn, e ji nepeml, e toto slovn spojen je nadbyten a
nesmysln - protoe aby byl dar darem, mus pece bt dn zadarmo, bez protihodnoty.
Existuj toti slova, kter jsou velmi nabita emocemi, kvli situacm, v jakch je uvaly cel generace
naich pedk. Tato magick slova upnaj potencil celho sdlen na sebe a peskakuj tak vdom,
tedy analyticko-kritickou st mysli. Jejich vhodnm uvnm lze manipulovat druhmi lidmi, nap.:
Pokud nco charakterizujeme jako pirozen, lehk, veobecn platn, neomezen, vytvme dojem, e
toto nco mus bt pijato jako nesporn pravda s dalekoshlmi nsledky. Podobnou funkci maj i
vechna dal slova a vrazy obecn pijmanho, ale velmi neuritho vznamu, jako upmn eeno,
nakonec, mnoh, momentln, njak, neustl, zsadn, nutno, pod, znovu, ihned, vichni, nyn,
vtinou, hlavn apod. m vce jich do jedn vty vtsnte, tm lpe zakamuflujete vae skryt sdlen.
Vimnte si rozdlu, jak ve vs vyvolvaj tyto dv vty: Islm je hrozbou. oproti Je nutno si
konen uvdomit, e islm je zcela zsadn hrozbou.
Druh vta oproti prvn ji dovoluje jen vahy o tom, nakolik zsadn hrozbou islm je, nikoli vak, jeli vbec hrozbou a emu hroz.
Na sv sdlen mono pitahovat pozornost uitm pitalivch frz jako: pootevte dvka, poznejte,
pochopte, porozumte, naute se, co kdybyste, objevte, odkryjte, Exkluzivn!, Zvltn zprva!,
tajemstv, jak
Slova zvyujc pozornost jsou tak hodnotc pvlastky: exkluzivn, fantastick, fascinujc,
fenomenln, jedinen, konen, neuviteln, prvn, revolun, siln, speciln, spn, pokrokov,
vzruujc, znepokojiv, utajovan, zamlovan, podivn, okujc, hroziv, neslchan,
bezprecedentn, straliv, katastrofln apod. Evokuj bu siln pozitivn pocity a zodpovdaj na
otzku jak doshnout pohodl, nebo siln negativn pocity a zodpovdaj na otzku jak se vyhnout
nepohodl.
asto se uv i slovek: ti nejinnj taktiky, nejlep zpsoby, nejvt tajemstv, otzky, dvody
apod.
Existuje kategorie slov, kter mohou fungovat v hodnocen uritch obraz na zklad simulace
podobnosti s notoricky znmmi djinnmi obrazy, jejich hodnocen bv nesporn a veobecn
sdlen, nap. zloiny modernch diktatur nacistickho Nmecka i SSSR. Sem lze zaadit slova a
slovn spojen typu: monstrproces, vyhlazovn, politit vzni, omezen svobody slova, ghetto,
koncentran tbory, holokaust, nrodn vdce, konen een, znrodovn, mnichovsk zrada,
appeacement, internacionla apod. Pokud je pouijete jako pirovnn k njak nov politick nebo

historick situaci, nastartujete nov ztotonn jednch s nacisty nebo stalinisty a druhch s jejich
obmi. Odrdou tohoto postupu je jakkoli ledabyl, povrchn a elov spojovn nap. Hitlerem
nebo s komunistickou stranou. Pklady ponkud anachronickho a neumlho srovnvn nacizmu a
islmu, Muslimskho bratrstva a komunistick internacionly, nebo Kornu a Mein Kampfu jsou velmi
ast.
Podobn jako mytologizace historie funguj i vrazy vypjen z nboenskho slovnku: kzn,
peklo, spsa, kov vprava, belsk, satansk, dmon, milosrdn, almuna, odpustek, posvtn,
nedotknuteln, svat, svtlo, temnota, dobro, zlo, pravda, le, klam, prozen, probuzen, aura, posln,
osudov, vidn, vizion, prorokovat, apotol, guru, uhranut, posedlost, dmon, rajsk, andlsk,
mg, podsvt, olt, sebeob, golgota, kalvrie, oistec, vykoupen, kletba, apokalypsa, posmrtn,
vzvat. I ony jsou nabity nesmrnou energi i jednoznan hodnotc pozic.
Nemen silou psob i pevzat terminologie medicnsk: nkaza, rakovina, zhoubn, ved, lba,
virus, bacil, nemocn, sedativa, narkza, klystr, injekce, operace, amputace, implantace, otrvit, rny,
hojen, choroba, troby, ivotn dleit, imunita, peit.
Dramatinost a zdn konfliktu pak dokresluje obrazn uit vojensk terminologie pozice, armda,
fronta, tok, tk kalibr, palba, ofenzva, defenzva, pestelka, zakopat se, diverze, prolomen linie,
vtzstv, porka, bojit, kolbit, pole, bitva, kapitulace.
Pro stejnou situaci a tent jev jsou uvna rzn hodnotc oznaen. Nap. protivldn demonstranti v
Turecku a Egypt. Jedni byli oznaovni za ekologick, prodemokratick a lidskoprvn aktivisty.
Naopak druz byli titulovni jako islamist, radiklov, chtra a pvodci poulinch nepokoj.
Tedy to, kdo je legitimn demonstrant a kdo poulin vandal, rozhoduje mra, nakolik jsou nzory, kter
hj, v souladu s nzory toho, kdo o udlostech hovo.
edn a mediln jazyk, vyvinut v modernch spolenostech zrove se vznikem nov masmediln
reality, astokrt odpovd orwellovskmu Newspeaku, novojazyku dvajcmu starm vcem nov,
pohodlnj jmna. Mediln jazyk uv opakovnm ustlench termn s pedem oekvanm
smantickm obsahem, pedem vnucujcm jist sudky a jist obsahy incm trvalmi.
Intervenci na armdy na zem cizho suvernnho sttu, majc za cl hjit a upevnit nae vlastn
zjmy pak vzneen nazveme osvobozujc mis. K takov akci snze pemluvme dal loupenick
reimy a spolen se sdrume do koalice ochotnch. Pokud je nam clem chrnit nae spojence v
takto okupovan zemi proti naim odprcm, nazveme to vstin obranou naich spojenc proti
vnitn agresi, co nm umon brnit teba Afghnistn i Irk ped Afghnci nebo Irany. Pokud
nae armda, jinak dsledn toc jen na legitimn cle v zpalu boje nkde zlikviduje civiln
obyvatelstvo neptele, nazveme to sarkastickm eufemizmem kolaterln ztrty. Oznaen raketovho
toku eufemizmem chirurgick ez pak vnucujeme pedstavu o zodpovdnch a kladnch hrdinech,
tedy lkach bojujcch o ivot pacienta.
Pojmenovn bombardovn epitetem humanitrn je pak u pouh contradictio in adjecto, tedy
protimluv v pvlastku. Evokuje jednak pedstavu, e bombardry snad na lidi hzej nikoli leteck
pumy, ale nklad humanitrn potravinov pomoci, druhak podsouv velmi nepjemn dsledek, e na
masovm a plonm nien a zabjen me bt i nco humnho.
Nkdy to perst v naprost a bezskrupulzn vykrdn obsahu slov, nap. kdy nkdo pojmenuje
bojov raketov systm jako Peace keeper, tedy Mrotvrce, anebo dlkov stely ironickm jmnem
Patriot (kter vlastenec by chtl, aby padaly na jeho vlast?), i okupan vojenskou operaci bhem
invaze do ciz zem jako Trval svoboda.
Nutno dodat, e pokud bychom hledali v nzvech zbraovch systm a vojenskch operac i doktrn
armd jinch velmoc, takka jist bychom mohli najt velmi podobnou kreativitu, nemn

odsouzenhodnou.
Druhou stranou mince tohoto novojazyka je mluva tzv. politick korektnosti, oznaujc nap. osoby s
deviantnm pohlavnm chovnm za sexuln meniny, konkubint za neformln partnersk svazek,
institucionarizovanou neposlunost vi rodim a destrukci zkladn rodiny za linku bezpe a
juveniln justici, demont socilnch jistot za nezbytn sociln reformy, likvidaci pracovnch mst za
optimalizaci nklad a zethlujc opaten, zjmy mocenskch elit za nrodn zjmy a samotnou
propagandu a manipulaci za PR a pesvdovac techniky, edukaci, budovn obansky uvdomlho
charakteru apod.
Na druhou stranu je nutno zdraznit, e v zemch bvalho Vchodnho bloku nedoshla politick
korektnost rovn, jak dosahuje na Zpad, v pozitivnm i negativnm smyslu slova. Ueteni jsme
sice absurdnch neologism lakujcch nepjemn pravdy narovo, zrove ale vystaveni necitlivm a
astokrt pmo spoleensky neslunm dysfemismm, na jejich zklad nkter, pedevm
ultrapravicov politick figury a subjekty buduj svou popularitu.153 Uit u ns tolik oblbenho a nic
neecho pojmu nepizpsobiv pokrytecky maskuje spoleensky navenek odsuzovan rasizmus a
xenofobii, ve skutenosti jej vak nazv jinm jmnem, nebo vichni vd, kdo se pod nm skrv a
zloba spolenosti se namsto na lichve, individuln zloince a jednotliv sociln parazity stle
pauln zamuje na urit etnika, zejmna Romy, jako celek, mnohdy pln stejn jako v dob sttem
propagovan xenofobie. Politick korektnost tm nijak neslou svmu elu prevence diskriminace a
uvn dehonestujcch sdlen, protoe tuto moc m pouze prost lidsk slunost a ohleduplnost,
nekompromisn odsuzujc samotn mysl uret druh a tvt proti nim.
Jakkoli vzneen tedy mohou bt pohnutky, kter za tmito eufemizmy spotku mon stly, ve
vsledku slou vdy k zamlovn skutenosti a zamlovn pravdy. Pokryteck politick korektnost
se tak stv velmi uitenm nstrojem politick propagandy, spoleensk manipulace a cenzury
nedanch nzor cestou intelektulnho a mravnho teroru. Tm uivatel politick korektnosti opt
prosazuj tyranii jedinho nzoru a popraj teze, kterm proklamuj oddanost. Relativizovno je toti
ve, krom tohoto relativizovn, kter samo o sob plat novm dogmatem a absolutn pravdou.
Sama politick korektnost neme slouit jako nhrada prost mezilidsk slunosti, nebo je sama
przdnou politicko-ideologickou vpln postmodernho diskursu, kde kad hodnocen je vnmno jako
faizujc intolerance a nedostatek otevenosti vi jinakosti. Samotn vnmn odlinost, nato jejich
vdeck studium, je potom nemravn. Veker kultura a tradice je podle tohoto vidn ideologi a
politikou a proto neme nabvat absolutn pravdivosti. Tradice, zvyky, nboenstv a etick hodnoty
jsou v tomto vidn ntlakov a omezujc svobodu, stejn jako sm pojem pravda. Proto se dky
politick korektnosti v postmodernm diskursu stalo slovo pravda nm na zpsob vulgarizmu a ve je
proto jen relativn. Hodnoty pravda a svoboda byly postaveny do neexistujcho protikladu. Tmto se
jednak vytv a druhak vynucuje zdn objektivity, slouc jako zstrka ideologick manipulaci. Tato
pseudoobjektivita implikuje tvrzen, e pravda znamen omezen svobody slova druhch, e vlastn
dn pravda neexistuje, vechna tvrzen, i kdy jsou protichdn, jsou z hlediska pravdivosti
rovnocenn a e je pro spolenost normln a zdrav, aby jeden lovk hjil hodnoty, kter jsou o 180
v protikladu k hodnotm jinho. Dky tomuto zdn je toti stle t odliit pravdu od demagogie,
polopravdy i li, skutenou objektivitu od relativizujc pseudoobjektivity. Dky naduvn
nicnekajcch eufemizm se nm umouje beztrestn bt neestn a bez odsudku lht. Le se stv
rutinn, takka institucionalizovanou soust naich ivot. Mon se blme k epoe lenstv
eufemnie, jak upozoruje Ralph Keyes v knize The Post-Truth Era Dishonesty and Deception in
153 DULEBOV, Irina. 2012. K otzke politickej korektnosti a eufemizcie v masmedilnej komunikcii na Slovensku a v
Rusku. in HORVTH, Milo. 2012. urnalistika, mdi, spolonos, sv. 2. Bratislava: Stimul, str. 151.

Contemporary Life (pibl. Doba postpravdizmu neestnost a klamn v souasnm ivot, 2004).154
Navc, pokud dnen samozvan mravokrci a pokrytet rdoby lidumilov vtloukaj masm do hlav
postmodern dogma, e dn absolutn pravda neexistuje, odkud berou tu drzost prosazovat to jako
jedin sprvn pesvden? Jedn se o klasick logick paradox, znm ji ze staroeckho pkladu o
Kranovi, kter k, e vichni Kran jsou lhi. k tedy pravdu nebo le?
Odlinm druhem rtorick manipulace je hra se smiotickmi vztahy, tedy s vazbami mezi
oznaujcm, tedy slovem, a oznaovanm, tedy subjektem, kter toto slovo oznauje. Podle Miloe
Horvtha je tento druh manipulace postaven na vytvoen specifickho znakovho mikrosystmu a
zrove na vnucen jeho nabzen intepretace jako jedin mon, co vede k prioritn a exluzivistick
akceptaci danho nzoru, postoje, produktu, nebo vzorce chovn.155
Prostor pro manipulaci se otevr tak na zklad vceznanosti uvanch slov, doslovnho nebo
penesenho vznamu, i zda jde o jazykov, nebo terminologick vznam njakho slova, tehdy, kdy
si manipultor pro sebe zvol z vce vznam prv ten jedin, kter mu pasuje.
V naem ppad lze uvst pklad s arabskmi vrazy al-ard, tj. zem (v protikladu k nebi) i
Zem (jako planeta) a a-ems, tj. slunce (jako koule zc na nebi) i Slunce (jako Zemi nejbli
hvzda), kter se vyskytuj i v Kornu. Islamoskeptick zahranin produkce se na zklad kornskch
spojen typu a zem jsme pro vs rozprosteli a slunce pluje po jemu uren drze sna dokzat, e
islm nem ctu k vd, jeliko popr, e Zem je kulat a e obh okolo Slunce.
V jinm ppad me vcero vyznn nabvat cel vta, jako v sti kornskho vere pokad, kdy
vyschnou ke jejich, vymnme je za nov, kterou et muslimobijci vyloili jako povolen
muslimm upalovat nevc, akoli ve veri mluv Allh o sob v mnonm sle a evidentn popisuje
trapy v Pekle.
Dalm problmem je zmrn manipulace s pekladem z jazyka do jazyka. Pekrvn vznamu,
odlinost gramatickch konstrukc a neexistence jednoho gramatickho jevu v jazyce jinm otvr
doiroka dvee manipulativnm hrtkm s cizojazynm textem. Nepohodln vznam se dky
manipultorovi jednodue ztrat v pekladu. Nap. arabtina i anglitina jsou jazyky, kter na rozdl od
etiny maj urit len, nepouvaj jej vak zcela shodnm zpsobem. Pi pekladu nap. kornskch
ver hovocch o boji s nevcmi, kde uit arabskho uritho lenu al- implikuje konkrtnost, tj.
e jde o njakou vymezenou skupinu, popisovanou nejastji v navazujcm, nebo pedchzejcm
textu, bv tento fakt islamoskeptiky odignorovn a vznam zmrn pechlen na boj se vemi
nevcmi jako takovmi, kvli samotn jejich neve.
Doslovn pochopen penesenho vznamu lze demonstrovat na snaze nkterch orientalist dvj
koloniln doby (nap. Theodor Nldeke) a dnench kesansky inspirovanch islamoskeptik
podstrit Kornu dajnou zmnu Marie matky Jeovy, mr s nimi obma, za Miriam, sestru rona a
Moje, mr s nimi obma, na zklad doslovnho vkladu kornskho osloven sestro ronova. Ve
skutenosti jde o star semitsk zpsob osloven pomoc odkazu na rodovou linii, nebo Marie, jakoto
dcera knkho rodu, skuten patila k rodov linii, je je k t ronov sestersk.
Nkdy se pipojuje i konflikt definic, kdy manipultor dan pojem z, roz, i redefinuje na
zklad svho zmru. Pkladem budi zen pojmu dihd ist na vlenictv, piem toto
vlenictv se nsledn chybn identifikuje s iny teroristickch skupin, nebo pojmu ar'a jen na sfru
trest, ideln v podn represivnch reim, kter je zneuvaj. Nsledn dochz k rozporu toho, co
mysl pod dihdem a ar'ou muslimsk mluv, uvdomujc si vechny mon teoretick i praktick
154 Ibid., str. 156.
155 HORVTH, Milo. 2011. Lingvisticko-pragmatick sondy do sfry marketingovej komunikcie. In: Tradin a nov v
marketingov komunikaci. Zln: VeRBuM, 2011. str. 44.

kontexty uit tchto slov, a co islamoskeptick propagandista.

Pklad lze jmenovat bezpoet, jde patrn o nejastj zmrn dezinterpretace.
Specifickm ppadem manipulace je tak ci formln pravdu, ale do jejch slov vsunout le. Prohlsli Bill Warner, e kdy vidm na ulici muslimku v tku, vidm ar'u, navenek m naprostou pravdu.
Jene jeho clem patrn nebylo zdraznit, e zahalen je islmskm nboensk pkazem a tm
soust ar'y, kter sama je mnohem vce, ne zkonkem v zpadnm smyslu slova. Naopak, to, co je
vyjdenm osobn zbonosti jedince, Warner tmto pasoval na projev infiltrace neptelskm prvnm
podkem, protoe on sm v duchu sv osobn islamoskepse ar'u takto prezentuje. Jde tedy o formln
pravdu, jejm obsahem je le. Jednotliv slova pravdivho vroku jsou vyprzdnna ze svch
vznam a znovu naplnna obsahem, kter je liv a elov.
Svou lohu dle sehrv i neverbln strnka projevu, jako hlasitost a vka tnu, kterm mluv
hovo, vraz jeho tve, gestikulace, dotyky mezi komunikujcmi, piem zpsob a charakter jejich
rozkdovn se me mezi jednotlivmi jedinci dost vrazn liit.
Podobn udv vznam a jeho zabarven i draz, kter je kladen na jedno urit slovo.
Nap. srie vt:
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Sami muslimov pece kaj, e u ns chtj nadadit ar'u naim zkonm.
Tun je zdrazno slovo, na kter je kladen draz. Vimnte si, e kad z vt m svj osobit podtn
odlin od vech ostatnch, osobitou konotaci podle toho, co je akcentovno. stedn slovo vty v
kadm z uvedench ppad posouv reakci na tuto vtu ponkud odlinm zpsobem.
2.

Vrok, argument a jejich manipulace

Mylenka je konkrtn, je navzna na jednotlivho lovka a obsahuje v sob penositeln i

nepenositeln aspekt. Pojem je vce abstraktn, ale za to objektivn, sdlen vcero lidmi, resp. societou
lid. Vrok je uritou mylenkou, kter byla pomoc pojmov soustavy jazyka objektivizovna
vpovd a jde ho v idelnm ppad zkoumat z hlediska pravdivosti. S pojmem vrok se tedy poj
pojem pravdivost, co je hodnota zvisejc od skutenho stavu vci, nezjistiteln jinak, neli
zkuenost, i dmyslnm experimentem.
Ovitelnost vroku ma nejasnost jm uitch pojm, jejich nepesnost, promnlivost jejich vznamu
i jejich ideologick zaten, i skryt problm otvrajc se mezi terminologickm a jazykovm
vznamem pojmu.
Naopak argument, zkladn kmen argumentace, je soustava njak logicky spojench vrok,
poskytujcch dohromady sloitj soud, vahu, i vyjden. Toto spojen jednotlivch vrok do vt
struktury lze z hlediska formln logiky podrobit testu sprvnosti, resp. zpsob, jakmi jsou vroky

pospojovny v argumenty, me bt z logickho hlediska sprvn, nebo nesprvn. Hovoit lze o

sprvn nebo nesprvn argumentaci, bez ohledu na vcnou pravdivost, nebo nepravdivost danch
vrok.
Pro manipulaci se tak otevr dal nstroj, kdy je logicky sprvnou argumentac mono podsunout
zvr poskldan ze samch falench vrok, nebo naopak nesprvnou argumentac zdiskreditovat
nzor poskldan ze samch pravdivch vrok, piem poslucha nem jak, m a kdy pravdivost
pedloench vrok posuzovat.
Existuj typy argumentac a enickch kliek, kter nejsou sprvn, jsou podsouvajc a nefr, jsou
oznaovny jako chyby v argumentaci, jako logick klamy i argumentan fauly. Tyto prostedky jsou
velmi asto uvny pro persuazivn ely, ovem nijak nedokazuj pravdivost toho, o em mme bt
argumentac pesvdeni. Je jich mnoho a lze je rozdlit podle rznch kritri do mnoha skupin a
typ.156
Prvnm typem jsou ty, kter atakuj racionalitu, nap.:
Zatiovn se neznmou odbornou autoritou, tedy tvrzen je pravdiv, protoe ho tvrd
nejmenovan expert, odborn veejnost, zahranin vdci apod. Podobn je nedan nzor
diskvalifikovn tm, e jej dajn zastv nekompetentn, nebo spoleensky odsuzovan,
odmtan antiautorita.
Draz na finann zdroje. Pokud njak een i pohled umouje finann zisk, pak je
sprvn, pokud s sebou nese riziko ztrty zisku, je chybn.
Draz na novost, modernost, kdy je jeden nzor automaticky sprvn jen proto, e je novj
ne jin. Nebo naopak dkaz na tradici, kdy je jeden nzor automaticky sprvn jen proto, e je
tradin a star.
Draz na neznalost a nedokzanost. Tvrzen je pravdiv proto, e nebylo doposud vyvrceno,
ppadn nepravdiv, protoe nebylo doposud prokzno.
Draz na etnost. Tvrzen je nepravdiv, protoe je neuviteln a vymyk se bnmu chpn,
ppadn jin je pravdiv, protoe bnmu chpn odpovd.
Draz na monost. Tvrzen je pravdiv, protoe existuje statistick pravdpodobnost, e
pravdiv bt me.
Draz na mnostv stoupenc. Tvrzen je tm pravdivj, m vce lid ho zastv.
Druhm typem jsou lky zneuvajc lidsk emoce. Sem pat pedevm:
Zastraovn, tedy pesvdovn zneuitm strachu a pedsudk vi opanmu nzoru.
Lichocen, tedy podsunut nezdvodnnho a asto i nezdvodnitelnho tvrzen sledem
nesouvisejcch kompliment. Opakem je vyvolvn zti, tedy odmtnut argumentu
protistrany vyvolnm zti proti n a tomu, co hls.
Zesmovn, tedy otoen argumentu protistrany tak, aby vypadal smn.
Vyvoln soucitu, tedy odmtnut argumentu protistrany vyvolnm soucitu s nmi.
Draz na produ, tedy podsunut njakho nzoru odvolnm na svt prody, vykreslovan
jako inherentn dobr.
Touebn pn. Tvrzen je nutn pravdiv jednodue proto, e si pejeme, aby pravdiv bylo.
156 Pehled nejznmnjch i s jejich typickmi pklady z islamoskeptick a islamofobn rtoriky uvdme v lnku
Demagogika a ern enictv na <http://www.e-islam.cz/content/demagogika-aneb-%C4%8Dern%C3%A9-%C5%99e
%C4%8Dnictv%C3%AD>.

Dal velkou skupinu tvo chybn vyvozen, jako nap.:

Odmtnut peliv nashromdnch a dkladn analyzovanch dkaz jen na zklad odlin
osobn zkuenosti i phod ze ivota.
Unhlen kompromis, tedy pesvden, e pravda se mus vdy nutn nachzet nkde mezi
dvma nabzenmi krajnostmi.
Omyl hazardnho hre, tedy falen pedpoklad, e pedchzejc nhodn vsledky njak
ovlivuj nhodn vsledky v budoucnu.
Uvaovn stylu vechno nebo nic, tedy e pokud nelze doshnout idelnho vsledku, nem
snaen smysl.
Pesvden, e pokud njak st celku vykazuje njakou vlastnost, pak ji mus vykazovat i
celek jako takov. Nebo naopak pedpokldat, e pokud celek vykazuje njakou vlastnost,
nutn ji mus vykazovat i kad jeho st.
Vyvozen zvru z pli malho vzorku sledovanch ppad. Nebo unhlen vyvozen
jedmoho zvru bez zamylen nad tm, e pozorovan lze vysvtlit i jinak. Sem spad i
oklamn vzhledem, tedy e pokud nco zn pkn a logicky, mus to bt zkonit pravda.
Pli voln uit njakho pravidla, nebo jeho aplikace na jevy, na kter se nevztahuje, ppadn
slouen dvou odlinch vc pod jeden koncept, tj. mchn jablek s hrukami.
Relativizace pravdy, tedy odmtnut zjevn pravdy jen proto, e pece kad m tu svou pravdu.
Dle sem spadaj rzn typy nalezen a oznaen chybn piny, nap.:
Pedpokldat, e zjitn jev musel bt zkonit vyvoln pouze jedinou monou pinou, bez
uvaovn dalch monost.
Pedpokldat pinn vztah mezi dvma jevy, kter jsou ve skutenosti oba vyvolny njakm
tetm initelem.
Vyvrcen piny, tedy pedpokldat, e pokud se neobjevila pina, nemohl nastat ani jej
dsledek.
Argumentace kruhem, tedy vyvozen zvru, kter je stejn jako nkter z postulovanch
pedpoklad.
Vytloukn klnu klnem, tedy pedstava, e jednu chybu je mono napravit jinou chybou.
Tvrdit, e mezi dvma jevy, kter se vyskytnou zrove nebo v tsnm sledu po sob mus bt
kauzln souvislost, tedy e jeden je nezbytnou pinou a druh jeho logickm nsledkem.
Pat sem tak obsahov chyby, jako ku pkladu:
Le, tedy vdom tvrzen nepravdy, asto opakovan.
Nevyvratitelnost a nepotvrditelnost, tedy tvrzen, kter nelze ani verifikovat, ani falzifikovat.
elov doplnn dlch neovench i vymylench pedpoklad ve snaze zachrnit svj
argument.
Svdn nzorn popis okrajov udlosti za pouit barvitch detail zpsobem, jen vyvolv
zdn, e jde o bnou a kadodenn zleitost.
Vnmn pouze vlastnch dkaz a slepota vi protidkazm nzorovch oponent, nebo
zmrn zamlen dkaz, kter by mohly nae pesvden vyvrtit.
Odveden pozornosti protistrany pedloenm nesouvisejcch fakt, dkaz a argument, s
clem oponenty zmst.
Chybn dilema, tedy erno-bl styl uvaovn pedkldajc pouze dv tvrzen a ignorujc

vechna ostatn, existujc v podstatn ir mnoin monch.

Argument ikm plochy, tedy pesvden, e drobn zmna na zatku mus zkonit vst ke
kaskd stle drastitjch a stle mn pijatelnch nsledk.
Poslednmi jsou chybn toky na protistranu, kam adme zejmna:
tok ad hominem, na protistranu. Pedloen nesouvisejcch argument vi samotn
protistran a nikoli vi argumentm, kter pedkld, i nzorm, kter zastv.
Nelichotiv zaazen, tedy odmtnut argument protistrany, nebo jejich napaden, e se
podobaj na nco, co hls spoleensky odsuzovan skupina nebo skupina osob. Odmtnut
tvrzen jen proto, kde se pvodn vzalo a kdo byl jeho nositelem.
tok na nezvislost mluvho. Odmtnut zvr protistrany jen proto, e se zdaj bt pro ni
vhodn, tedy e j hraj do karet.
Tzv, strawman, tj. slamn strak, tedy vytvoen velmi oslaben analogie k argumentaci
protistrany a nsledn okzal rozcupovn takto chatrnho argumentu.
Pesunut dkaznho bemene ze sebe na protistranu, tedy odmtnout pedloit dkaz a
odkopnout m na druhou pli hit, s pesvdenm, e je to prv protistrana, kdo by ml sv
pesvden dokazovat a hjit.
3.

Fakta, modely, interpretace a skutenosti

Skutenost je realita (z latinskho res, tj. vc), vcnost, povahy, vlastnosti a stavy vc, jsoucen i
vztah mezi nimi tak, jak jsou. Existuje nezvisle sama o sob, nezvisle na pozorovateli, ideln bv
empirick, zjistiteln objektivn, tedy nesubjektivn, pokud je njak vc, vlastnost, jsoucno, i relace
mezi nimi vnmna nap. vtm potem navzjem nezvislch pozorovatel, vtm potem rznch,
nebo odlinch metod, tm pravdpodobnji je skuten. Skutenost vci je dna samou touto vc, i
vlastnost nebo jsoucnem a jeho vztahem k jinm jsoucnm i vcem. Nemn se v zvislosti na ase a
mst, ani na pozorovateli, jeho pstupech a metodch. Nen zvisl na tom, zda ji pozorovatel
vypozoruje i nikoli, je inhernetn ptomna od potku i vzniku a do zniku danho jsoucna, vci, i
vztahu mezi nimi.
Poznn skutenosti komplikuje subjektivita pozorovatele a jeho zatenost pedznalost, respektive
paradigmatem, ve kterm je uvznn. Pozorovatel, chce-li se doptrat co nejble skutenosti, by ml
pracovat na zohlednn a uvdomn si svch limit, kter mohou jeho vnmn zkreslovat. Nejleh je
situace tam, kde se skutenost kryje s logickou sprvnost, tedy v logice nebo matematice, i
empirickou pravdivost, jako v prodnch vdch, kde lze vci dokzat experimentln. V oborech
majcch za pedmt zjmu lovka, jeho mylen, kulturu a spolenost, je situace omnoho t, je
poteba bt daleko obezetnj, ponvad ruivch vliv i potenciln psobcch neznmch veliin
me bt daleko vce, ne je na prvn pohled patrn.
Takovou vpov, kter by byla v souladu se skutenost, kter by ji respektovala, neodporovala a
odpovdala by j, bychom nazvali pravdivou.
Fakt (z latinskho facere, init, vytvet) je naopak vsledkem innosti lovka, jeho kognitivnch
proces, jeho poznvn, metody, kterou pouv, paradigmatu, v jakm se pohybuje a pedznalosti,
kterou si nese s sebou. Fakt je skutenost artikulovan pozorovatelem. Nkter fakta odpovdaj
skutenosti zcela, nkter vce ne jin a nkter mn. Jako vsledky pokud mono objektivizovan
poznvac snahy lid se na fakta pohl, jako by byla skutenost, od argumentace se vyaduje, aby

byla fakticky podloen, fakticky pravdiv, stejn jako logicky sprvn. Fakt, ke ktermu jsme dospli
vdeckou metodou a jeho platnost lze vdeckou metodou verifikovat, nebo falzifikovat, sluje faktem
vdeckm. Tedy, ne kad fakt je faktem vdeckm a i u vdeckho faktu se nkdy, by mlokdy,
stane, e nebude odpovdat skutenosti (nap. bude opakovanm experimentem vyvrcen).
Interpretace stav ze zjitnch fakt tvrzen o realit. Je vpovd postavenou na zjitnch
skutenostech, kter jsou poskldny do souvislost, ppadn vysvtlovny. Jsou pomckou k
vysvtlen, uchopen, i pochopen reality. Interpretaci ovlivuj vstupn data, metoda i sm
interprettor. Tato interpretace nen sama o sob faktem, nebo aby jm byla, mus bt dostaten
podloena, prokzna a doloena, v idelnm ppad vdeckou metodou, empirickm experimentem,
njakm dkazem, ovenm, jinm svdectvm apod.
Existuj i interpretace nevdeck, ideologick a elov, kter se vzpraj vdeck metod. Je
spravedliv odliovat tyto dezinterpretace od skutench vdeckch interpretac u jen proto, e
poznn, pochopen, nebo vysvtlen vc nijak nepispvaj. Dezinterpretace neodkrvaj dal fakta,
nbr podncuj fakticky nesprvn tvrzen a posiluj falen mentln modely a kognitivn rmce
kolidujc s realitou.
Lze piblin ci, e interpretace sestaven tak, aby mohla bt podrobena kritick vdeck metod, se
nazv hypotzou a hypotza, kter spn projde testem kritick vdeck metody, nebo poskytuje
vhodn interpretan rmec, jak porozumt studovanm fenomnm, se stv teori.
Model je zetzenou interpretac, vstupuj do nj fakta a jejich interpretovan vztahy. Neodpovd
realit, poskytuje jen jist nstin, je jejm modelem, usnaduje pochopen a uchopen skutenosti,
orientaci v n, odhalovn dalch fakt, v idelnm ppad i predikci dn do budoucna. Mezi modelem
a skutenost psob vztah, kter lze nejlpe demonstrovat na vazb mezi mapou a krajinou, kterou
tat mapa zobrazuje. Model nikdy nen realitou, ale jejm zjednoduenm uchopenm. Kdyby byl
model realitou, selhal by jako model, protoe by nemohl modelovat skutenost a pinet nm z n
informace, kter od nj jakoto od modelu oekvme. Mapa v mtku 1:1, jako ve Strun historii
hanby od Jorge Luise Borgese k niemu neposlou, protoe podle n nikam nedojdeme.
Mezi pojmy skutenost, fakt, interpretace a model je v rmci objektivity a pesnosti vpovd o svt
teba vdy dsledn rozliovat.
Je teba si dt pozor i na pojem mediln fakt, oznaujc zcela nco jinho, ne pojem fakt i vdeck
fakt. Mediln fakt je zachycenou st mediln reality, tedy informace o udlosti, kterou artikulovala
masmedia, celou anebo z sti. Paklie ji artikulovala celou, jde o istou fabulaci, fabrikt, fmu,
neboli hoax a media maj vymahatelnou povinnost uvdt vci na pravou mru, kterou ovem jen
zdkakdy respektuj. Paklie nejde o naprost falsum, je nutno mt stle na pamti, e nco takovho se
skuten stalo, ovem ne pesn tak, jak je popisovno, s men intenzitou a etnost, vinkem me bt
nkdo jin a celkov vyznn naprosto odlin. Mezi zpsoby vroby medilnch fakt inspirovanch
skutenmi udlostmi pat sehrvn rekonstrukc a jejich vydvn za prav zbry udlost, anebo
naopak mysln vyvolvn kench udlost, aby mohly bt nsledn medializovny. Specifickm
ppadem je slovn lka, kdy je zpovdan osoba nalkna do nepohodln pozice. K vrob mediln
manipulovanch fakt se asto zneuv skryt kamery. Tm se dostvme na hranice toho, co nmeck
sociolog H. M. Kepplinger nazv manipulac udlostmi.157

157 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 52.

Typickm ppadem sekvence zmanipulovanch i zcela podvrench medilnch fakt je v na otzce

v naem prosted ji kultovn dokument z cyklu Infiltrace s nzvem J, muslim (2004). Pmo
ztlesuje polapn hned nkolika profesnch podmnek kladench na nr dokumentrnho filmu: (1)
je natoen zastnnmi lidmi s nikoli nezaujatm nzorem. (2) Poskytuje prostor pouze jedn stran.
(3) Druh strana je zobrazena prokazateln nepravdivm, vdy a soustavn dehonestujcm zpsobem.
(4) V dob zveejnn snmku probhalo posuzivn stnosti proti registraci MO, podan lenkou
nejmenovanho novho nboenskho hnut a nebyl jasn jeho budouc vsledek, patrn tak byla snaha
prbh budoucch udlost zvrtit. (5) Nestandartn produkce filmu, vazby na zjmov skupiny i
zahranin leny onoho nboenskho spolku. (6) Distribuce filmu prostednictvm web napojench
na euroskeptickou a nacionalistickou scnu. (7) Snaha promtat zjevn jednostrann vtvor ve
veejnch prostorch, jako koly, kinosly a administrativn budovy.
Ppadem se v dan dob zabvala i RRTV.
Dleitm poznatkem, kter lze z exkurze do svta medilnch fakt shrnout, je, e je nutno rozliovat
mezi mediln prezentac dotyn udlosti a pohledem na ni, tedy (asto zjednoduenm) nzorem na
danou udlost a hlubm komentem k n, i jej podrobnou analzou. Zprva je vdy souhrnem
obojho. George Gerber, americk mediln analytik, dokonce tvrd, e v medilnm zpravodajstv
dn fakta neexistuj, vechny zprvy pedstavuj ji hotov pohledy na dan udlosti.158
Pokud nkdo publiku zmrn ztuje monost rozliit skutenost od faktu a od jeho interpretace, nap.
zastenm rozdlu mezi udlost a jejm komentem, dopout se hrub manipulace. Rafinovanjm
postupem je prezentace ryze ideologickch a politickch pedpoklad v podob vsledku pozorovn
reality nebo vdeckho vzkumu.
4.

Le zvan statistika

V akademick obci koluje posmek, e existuj ti druhy l: zl ern le, dobe mnn bl le a statistika.
Spolenost se pi tvorb svch nzor do znan mry odvolv na statistick data, kter vak z velk
sti, dky zvtujc se me sv funkn negramotnosti, nen schopna st a interpretovat. To se pot
rzn promt do vklad statistik.
Nap. esk masmedia referovala o nosu mlad Nmky do Bosny, kde byla po nkolik msc
vznna, jako otrokyn a objekt pohlavnho chte, nedaleko Banje Luky mstnm starm manelskm
prem, jeho jmna nebyla v lnku uvedena. Velmi snadno dohledateln statistika pravc, e v zemi
jsou nejpoetnj nboenskou komunitou muslimov, patrn ve spojen s latentn stereotypizac
muslim a jejich vztahu k enm zpsobila, e zloinci byli v internetov diskuzi pod lnkem
okamit identifikovni jako muslimov a nsledn na zklad tohoto pedpokladu jako muslimov i
ostouzeni, navzdory skutenosti, e dotynou oblast obvaj meninov etnit Srbov, kte jsou
pravoslavn. Mstn, srbsk media dokonce zveejnila i jmna pachatel dokldajc, e v tomto ppad
lo skuten o pravoslavn kesany srbsk nrodnosti. Nesprvn uit statistika, jej optika byla
nastavena zle, namsto mikroregionu na cel stt, v tomto ppad zpsobila zkreslen reality u
internetovch diskutujcch.
Podobn se me vyskytnout unhlen zobecnn na zklad statistiky posuzujc etnost, nebo
158 Ibid., str. 71.

intenzitu njakho studovanho jevu. Me se pidruit fakt, e skuten dvody pozorovanho zjitn
nejsou znmy, dky nedostatenosti uit metodologie, nebo stavu vdeckho poznn v danm
okamiku, nedostupnost nezbytnch informac, nebo dky stereotypizaci. astm fenomnem je
nalezen falen zvislosti. Mjme dv veliiny, kter ob zvis na stejn pin, kter nm ovem
zstv skryta. Tuto zvislost, pokud bychom zapotali tuto nm nyn neznmou, skrytou pinu, lze
naprosto jasn statisticky prokzat. Pokud se ale nechme unst faktory, kter nae vnmn zkresluj a
porovnme zvislost mezi tmito dvma dsledky te piny a chybn jeden z nich ozname za
pinu druhho, dojde opt ke statistickmu prokzn jejich pin souvislosti statistika nm
empiricky dolo n omyl. Takto se d statisticky prokzat skoro cokoli, teba e pi nos dti,
vzthneme-li lidskou natalitu v danm regionu na poetnost hnzdcch pr p. Oba faktory poet
iv narozench dt i poet zahnzdvich p, ovem logicky zvis na shodn pin celkovm
zdrav dan krajiny, resp. nakolik je uchrnna negativnch vliv jako je zneitn ovzdu, vody, pdy,
ped vlivem dalch stresor apod. Z tto kategorie statistickch dkaz jde v islamoskeptick praxi
nap. o korelace mezi muslimskm vyznnm a vy kriminalitou na zklad vyho potu muslim v
zpadoevropskch vznicch, oproti vtinov populaci.
Chybn a intuitivn sestaven statistika toti astji porovnv veliiny njakm zpsobem se sebou
spjat, namsto toho, aby hledala, zda nejsou spjaty s njakou jinou veliinou. Veliina, od kter si
slibujeme, e je klov pro pochopen danho jevu, tv. prediktor, upoutv nai pozornost, take
ignorujeme ostatn. Navc nejsme schopni narz zhodnotit vce ne ti nebo tyi prediktory, piem si
nememe nikdy bt zcela jisti, kolik promnnch skuten vstupuje do hry a podl se na nmi
zjitnch vsledcch. Pipotv se patn interpretace zjitnch vsledk, kter je vdom i
nevdom ovlivnna tezemi, kter interpretujc zastv, tedy ideologii mme sklon vit vce, ne
empirickm datm. Velk vliv maj i samosplujc se proroctv, jako je teba prv to o stetu
civilizac. m vce lid v nj v, tm spe nastane.
Statistika navc zanedbv ppady, kter jsou velmi mlo etn a nen tedy pravdpodobn, e mohou
nastat. Avak v dostaten velkm statistickm souboru dat, vyetovanm po dostaten dlouhou dobu
zkonit a s jistotou nastanou i ony, by jsou vjimkami, na jejich zklad nemono vyvozovat obecn
platn zvry.
Tak zle na formulaci zjitn v rovin podprahov a emon. V experimentu Tverskho a
Kahnemana (1981) se mly dv skupiny lka setkat s hypotetickou cizokrajnou infekn chorobou,
kter nakazila 600 pacient. Jednm bylo eeno, e pi zachovn konzervativnho postupu lby maj
anci zachrnit 200 lid, pi alternativnm s tetinovou pravdpodobnost peij vichni, ale
dvoutetinovou, e vichni zemou. V tto skupin se 72% rozhodlo pro konzervativn lbu. Druh
skupina lka slyela tot, jen v opanm zarmovn, tj. meno potem zemelch namsto potu
uzdravench. V tto skupin se pomr obrtil, vce ne dv tetiny lka bylo ochotnch riskovat
alternativn postup.159
Veliinou veledleitou pro masmedia i propagandu je veejn mnn. Rzn sociologov kladou draz
na jeho hodnotc funkci, autenticitu vyjden a vtinovost, resp. dominantnost. Bv definovno jako
souhrn v dan spolenosti dominujcch mnn a nzor tkajcch se veejnch zleitost, je jsou
pro spolenost v danm ase dleit. Zkoumajho renomovan instituce, nap. v USA Gallup Insitute,
Pew Forum, v R nap. STEM nebo IVVM.160
159 KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 164.
160 ILOWIECKI, Maciej Tadeusz. ANTOVSK, Pavel (pekl.) 2008. op. cit., str. 54.

Jeho poznn, zodpovdn a pravdiv analza a dostaten monost pro to, aby se projevilo, je
idelnm pedpokladem skuten demokratickho fungovn spolenosti.
V praxi tomu bv jinak. Veejn mnn samo je nestl, je vce ne souhrn mnn jednotlivc,
protoe je urovno i jejich spoleenskmi interakcemi, asto bv zateno pedsudky, nvyky,
netoleranc, stereotypy i otevenm neptelstvm a psob jako nstroj spoleensk kontroly, uprajc
v nkterch ppadech monost dialogu a diskuse. Je subjektivn a jeho nzor nen vdy nutn
pravdiv.
Veejn mnn lze ovlivovat, manipulovat a dit, modulovat pomoc falen zprvy, kterou v nm
nechte rezonovat. M na nj vliv skryt persuaze a jin podoby propagandy. Do jist, pomrn znan
mry, se slep d nzory autorit, svch nzorovch ldr.
Veejn mnn se zkoum anketami a dotaznky a jejich vsledky se statisticky zhodnocuj. Neestnm
zjiovnm lze veejn mnn spoluutvet a dokonce i falovat. Ne vdy je zkladnm pstupem
sonde nebo przkumu veejnho mnn nestrannost, asto nkter ankety vznikaj pmo na
politickou objednvku. Dleit je vdy ptt se, jak byl vybrn vzorek, jak byl poetn, jak je tzv.
statistick smrodatn odchylka (ukazujc relevantn rozdl a determinujc statistickou vznamnost),
za jakch podmnek byl przkum proveden, jak byly poloeny otzky a zda byly zachovny podmnky
motivujc pravdomluvnost jeho respondent, zda na otzky mli respondenti dostatek asu. Nelze
opomenout ani otzku medializace przkumu a jeho okomentovn, nebo otzku kdo, na podnt a
kdy dan przkum zrealizoval.
Okolnosti przkumu znamenaj, zda byly nebo nebyly brny v potaz initele ovlivujc vsledek, pi
na problematice veejnost zodpov nap. otzku zda povolit stavbu meity jinak v situaci, kdy na dan
lokalit bez problmu dlouhodob ije njak muslimsk komunita a jinak v situaci, kdy se vystupuje
napt nap. nsilm extremistickch skupin ve svt.
Dleitou okolnost je i to, zda byl przkum anonymn, kolik respondent odpovdalo v njakm
przkumu vbec poprv, zda v dan otzce existuje obava z vyjden spoleensky nevhodnho
stanoviska, nebo naopak zda njak stanovisko nen preferovno jako elitnj oproti jinmu.
Z hlediska kladench otzek nesm bt sporu o tom, zda respondent otzky tazatele pochopil. Osobn
jsem bhem ternnho vzkumu nzor na islm opakovan zail situaci, kdy dotazovan nechpali
podstatu dotaznku a pletli si ho s njakm vdomostnm kvzem. Po vyplnn dotaznku se pak
doadovali prozrazen sprvnch odpovd i tam, kde byli tzni na svj osobn, subjektivn nzor,
nap. zda by akceptovali satek sv dcery s muslimem.
Obrovsk prostor manipulace se skrv ve zpsobu kladen otzek. Lze je poloit tak, aby tazatel
dostal odpov dle svho oekvn. Pokud nkomu polote otzku, zda schvaluje vjimku z
veterinrnho zkona pro hall porky a k tomu mu pustte videozznam hovzch porek rezavmi
kusy plechu nkde v africkm slumu, neekejte, e odpov kladn. Ppadn tete-li se na nzor na
omezen pisthovalectv z muslimskch zemch a zrove poukazujete na situaci bhem
imigrantskch bou na paskch pedmstch, opt se dopoutte manipulace.
Podobn je manipulac i srie na sebe navazujcch otzek, kdy by vmi neoblben odpov na
zatku vystila v etzec pro respondenta nedoucch situac, m je tento nucen odpovdt tak, jak
chcete vy.
Dal formou manipulace s otzkami je podsunut hodnotcho stanoviska v samotn otzce, dky
ktermu respondent nadle nebude mt anci odpovdt tak, jak si nepejete.
Pokud navc przkum probh v dob veejnho rozhodovn o njakch vcech, me se uplatnit tzv.

ov efekt, kdy se nerozhodnut postav na stranu toho nzoru, kter m dle przkum ve spolenosti
vt popularitu.
Etick otzky nikdy nelze eit pomoc anket a referend. Veejn mnn je veliina, kter se d mit,
ale nikoli jaksi modla postulujc veobecn zvazn een, kter je nutno nsledovat.
Co mete udlat vy sami
Jste svdky a vce mn tak aktry potenciln nebezpenho historickho soubhu rozmanitch
podob krize euro-atlantskho kulturnho prostoru. V takovch podmnkch se v Evrop obvykle rodily
svtov vlky. V na situaci a v naem ppad by ovem totln vlka mezi tmto prostorem a
prostorem s vtinov muslimskm obyvatelstvem mla devastujc dopad na lidstvo jako celek. Mjte
na zeteli, e jste to vy, lid, kdo tvo masu svtovch muslim a svtovch nemuslim. A zrove
prv vy jste definovni obrovskm mnostvm dalch epitet, neli pouze nlepkami muslim a
nemuslim. Vae identita nen jednodue redukovateln jen na to, zda jste nebo nejste muslim i
nemuslim. Vzjemn vztahy mezi nmi se v budoucnu odehraj prv takovm zpsobem, jak si my
sami od nynjka zvolme. Pedevm na ns dnes zle, nakolik konfrontan budou tyto vztahy ztra.
el, cesta konfliktu ji byla nastoupena, nejdve 11. zm a nejpozdji v okamiku, kdy bhem tzv.
arabskho jara zpadn mocnosti nabdly svrhvanm sekulrnm dikttorm azyl, odmtli eit
Asadovu represi syrskho revolunho hnut a svrhli prvnho demokraticky zvolenho prezidenta
Egypta. O tom, e konflikt ji probh, svd aktuln svtov dn i rtorika vech zastnnch stran.
Otzka u tedy nezn, zda stet nastane, protoe u nastal, ale spe kam a peroste, jakou formou
probhne a je-li skuten nevyhnuteln a bezpodmnen nutn, aby vyvrcholil prv ozbrojenm
bojem. A vlku si pece nepejeme nikdo, protoe by nemla vtz, jen sam poraen.
Je vak dleit poznamenat, e neexistuje vlka svt, neexistuje boj civilizac v podob postulovan
Samuelem Huntingtonem ve Stetu civilizac (1993), u jen proto, e hranice jm spatovanch
civilizac jsou neostr a ony samotn jen tko definovateln. Zcela jasn ovem existuje drtiv kolize
paradigmat a mentlnch model v myslch lid, kte s jejich pomoc konstruuj sv vidn svta.
Znovu zdrazuji, e m vce ns bude pesvdeno o nevyhnutelnosti a esencialit vlky vech
muslim proti vem nemuslimm, tm spe tato vlka nastane. Pokud se do n nechme vmanipulovat
a vthnout, pravdpodobn pjde o ivot nm vem.
Odhaduje se, e nap. ji pouit pouhch 0,03 % v souasnosti existujcho svtovho jadernho
arzenlu v jednom jedinm loklnm konfliktu me mt na svdom celosvtovou klimatickou zmnu,
kter ohroz lidskou civilizaci v podob, jak ji znme.161
Mechanizmy manipulace a propagandy jsou reln, funguj a jsou iroce vyuvny s mitelnm (a
velkm) spchem a ziskem, klasicky napklad v reklamch. Maj epistemologick, psychologick,
sociln i ekonomick rozmr, mohou na jedince vyvjet ntlak na vcero rovnch souasn a jejich
psoben se znsobuje. Nicmn uposlechnout reklamu na smrtc nenvist a vyhlazovac vlku,
nechvaje sebe sama zaprodat vlenmu tvi jako kus zbo v supermarketu, je nebezpenou
stupiditou. V kadm lovku teba vidt pedevm lidskou bytost.
Strategie spn antimanipulace spov v (1) zapamatovn si manipultor, propagandist,
demagog, lh i podvodnk a dlouhodobm sledovn jejich chovn, (2) zven mentlnho i
161 Tento daj uvd KOUKOLK, Frantiek. 2010. op. cit., str. 13.

fyzickho sil na odhalen podvodu, jako je vytrval studium, kritick mylen i opatrn skepse a (3)
budovn si pojistnch rezerv pro ppad, e propagandu neodhalme a neeliminujeme vas.
V propagand a demagogii okolo vs tedy hledejte skryt poselstv, rozpory a motivace a snate se
vyhledvat dal a dal triky. Takto budete vi n prakticky imunn. Tak jednejte opatrn a patin
rezervovan pro ppad, e budete peci jen napleni.
Masmedia jsou idelnm nstrojem propagandy elit a upevovn stvajcho systmu, slou k
prosazovn celospoleensky sdlench idej za elem produkce pro society vpodstat nezbytn
konformity a konsensu. Toto nen samo o sob ani dobr, ani zl, ve toti zvis na obsahu, kter je
tmito komunikanmi kanly poskytovn. Jeho etick zhodnocen je kolem vs, recipient.
V kadodenn postup zskvn informac proto pizpsobte tmto skutenostem a znalosti, kterou
jste zskali. Aplikujte dovednosti a postupy, kter jste si osvojili. Pemlejte kriticky a neukvapujte se,
ani se nenechte nikm ukvapovat. Vyplat se investovat as, vli a energii. Mjte otevenou mysl a
peliv zvaujte kad svj krok. Bute eticky uvdomlmi a odpovdnmi recipienty.
Objektivita znamen uvdomit si svou pedchoz znalost a pohledy, se ktermi pistupuji k nov
informaci, vechna mon zkreslen, kter mne mohou ovlivovat pi zaujmn stanoviska a vdom
zeknut se pokivovn a zmrnho zamlovn nepohodlnch skutenost. Kad je a pli
ovlivovn a determinovn tm, co ho tvo a km je, proto dn jedinec nikdy nebude stoprocentn
objektivn. Nutnost je vak vynaloen maximln snahy o nestrannost a vnitn boj proti vem
podobm osobn zaujatosti. Objektivita je v kadodennm ivot pedevm silm o objektivitu.
tte knihy, setkvejte se se skutenmi lidmi, v naem ppad teba napklad pmo nemuslimov s
muslimy a naopak, a zkuste spolu pohovoit. Ve skepticky ovujte. Hledejte alternativn media zdroje
informac. Hledejte lidi, kte se podlej na jejich tvorb a udrovn a kte hledaj nezvisl informace
tak. Spojte se s nimi na zklad vaeho spolenho zjmu. Jako jedinci mte pstup k
nemainstreamovm relevantnm informacm vrazn zten. Proto se muste za elem jejich zskvn
spolovat. Idelnm polem psobnosti alternatinho media nebo prostorem, kde takov medium hledat,
je anonymn prosted internetu.
To lze. Alternativn webov zpravodajstv hrlo klovou lohu v spchu indinskho lidovho
povstn v mexickm stt Chiapas v roce 1994 a pi svrhvn dikttora Husnho Mubraka v Egypt
v roce 2011 se demonstranti domlouvali na socilnch stch. Uvdomte si, e pluralita masmedi a
jejich vzjemn konkurence vdy pracuje pro vs. m vce masmedi je, tm men mohou na vs mt
jednotliv masmedia potenciln vliv.
Vmejte si vyjden v probhajcch diskusch veobecn, nejen v tch o islmu a muslimech. tte je
mezi dky. Hledejte v nich nedostatky, podsunut dojmy, subjektivn tvrzen, hodnotov soudy a
chybn argumentace. Jsou si jich dotyn vdomi? Pokud ano, pro to dlaj a co tm sleduj? Takto
postupujte i na nejvych rovnch politickho i vzdlvacho systmu. Vznamnou lohu pro vs m
rovn fakt, zda dotyn autor, zjmov osoba, zohleduje i nezohleduje nmitky svch oponent a
pro tak in, nebo nein. Vmejte si, koho si media zvou do role potvrzujcch expert, kdo se v nich
objevuje nejastji a kdo podporuje jejich propagandistick teze.
Zkuste se vctit do mysli zjmovch osob, hledejte jejich motivaci, popudy, ptrejte po osobn historii a
psychologickm profilu dotynch. V jinch jejich lncch posuzujte jejich nzory na jin, asto
zdnliv nesouvisejc jevy. Nzor na jednu problematiku je asto logickm dsledkem politickoideologickho ukotven njakho jedince, kter se manifestuje v ir kle problematik. Hledejte proto
jejich dal lnky, vyjden nebo projevy a konfrontujte zjitn s vaimi pedpoklady.

Vtina lid nekriticky nsleduje jinmi pedpipraven ideologick ablony a mylenkov schmata.
Tch, kte si eklekticky vybraj z existujc nabdky pohled je minimum. Jet mn je tch, kte
vedou jin a tyto mylenkov ablony tvo a dolauj, nebo si vytvej vlastn nzor na zklad jim
dostupnch skutenost a fakt. Proto je mylenkov nastaven vtiny lid strukturovan, nenhodn a
do jist mry i pedvdateln. Urit nzor na jednu problematiku bv s jinm nzorem na druhou
nesouvisejc problematiku spjat vznamn astji, ne by na zklad prost pravdpodobnosti bt ml.
Pokud njak zjitn naopak neodpovd vaemu teoretickmu pedpokladu, ptrejte po dvodech a
pinch takovho rozporu.
Vmejte si posun v nzorech zjmovch osob, protoe nikdo nen v ase nzorov zcela konzistentn
a nemnn. Jak byly piny, dvody a okolnosti nzorovho posunu dotynho? Povimnte si i
obrat, teoretickch koncept a kategori, kter uv a kter evidnentn nejsou jeho vlastn. Odkud je
vzal? Kdo ho inspiroval a kdo ho ovlivuje? M on sm njak nsledovnky a obdivovatele?
Vmejte si proto nzorov profilace medi, instituc, think-tank. Zajmejte se o to, kdo stoj v jejich
pozad, kdo dan skupiny financuje, kdo je d, co sleduj a za koho kopou.
Pokud zaujmete na zklad tohoto otevenho, kritickho a nikm neovlivnnho usuzovn njak
stanovisko, drte se ho, nevystdejte a nemte ho za jin snadnji, ne jste si utvoili to prvn. Kad
lovk m njak nzor, kter se neshoduje s nzorem mainstreamu. Najdte takov i u sebe a sami
sebe se ptejte, pro jej zastvte a neradi byste ho mnili, nebo pro jej vlastn povaujete za bm a
nikomu se s nm radji nesvujete. Nebojte se zmnit nzor, paklie tato zmna zmrn rozpor mezi
vmi a relnm stavem vc. A nebojte se zachovat si svj erudovanj, objektivnj a lpe
odvodnn nzor, i kdyby to znamenalo vyboit z ady.
Pokud ctte, e na vs nkdo vyvj njak ntlak, e spch, nalh, abyste se k nemu vyjdili nebo
se pidali na njakou stranu, akoli si nejste jisti, e se rozhodujete kompetentn, radji mlte a pro nic
se nerozhodujte, protoe nen slabost ani hanbou piznat vlastn neznalost, zstat stranou a zdret se
stanoviska. Pokud ctte, e vs nkdo chce vlkat do davu a uinit z vs jeho soust, e vmi
manipuluje a sna se vs zpracovat a opracovat na nstroj ve svch rukou, z tto situace utete, dokud
mete. V szce je pli mnoho.
Pokud nkde ve pikch hierarchizovanch instituc, se ktermi pichzte do kontaktu, narazte na
osobu, kter odpovd psychologickmu profilu manipultora, vyuijte, pokud mete, vech
demokratickch a leglnch krok k tomu, abyste se takovho lovka zbavili moci a vlivu, nebo z nj
vymanili sebe i ostatn.
Pokud nkde v nem rozpoznte njakou propagandu, vyuijte vech prostedk, kter vm obansk
spolenost doposud umouje k tomu, abyste se j postavili, odhalovali ji a minimalizovali jej efekt
kontrapropagandou. Podle Veobecn deklarace prv lovka, pijat OSN v roce 1948, ke kter se
pihlsila i R a SR, je prvo na informace jednm z pirozench lidskch prv. Znamen svobodu
vyhledvat, pijmat a it informace.
Je va morln povinnost takto uinit v ppad, kdy se jedn o obzvlt nechutn a potenciln
nebezpen dezinformace, kter mohou ohrozit na ivot jin lidi, kter jste donucovni nenvidt, i
ppadn tmto nepmo v reakci ohrouj i vs samotn, protoe vdy hroz, e by se takto
stigmatizovan mohli brnit, nebo se hojit na nkom tetm.
A nikdy nezapomete, e manipulace nen neporaziteln a neproniknuteln. Je to korov, tedy nezbytn
uvdoml proces, kter je vdy logick a dovedn jen natolik, nakolik inteligentn, schopn a umn je

sm manipultor.
Stvajc svtov podek, jeho nastaven a jeho instituce jsou vsledkem etzce vdomch rozhodnut
svprvnch lid a jimi vytvoench instituc, nikoli nevyhnutelnou danost. Tato rozhodnut nejsou
njakm zjevenm zkonem, mohou bt revidovna, zmnna, odvolna, instituce mohou bt
reformovny i rozputny, systm me bt usmrovn, nebo, pokud bude poteba, vyvrcen,
demontovn a nahrazen novm a spravedlivjm, kter lidem vce odpovd a lpe napluje jejich
poteby. Tot inili tisce generac chrabrch mu a en ped vmi, po celou dobu lidsk historie.