VZTAH MEZI NAUKOU A ZEKNUTM SE TOHOTO SVTA NA PKLADU

ZBONCH PEDK

Chvla Allhu, poehnn a mr Poslu Jeho , jeho spolenkm a vem,

kte je v dobru nsleduj.
Vz, e cesta do Rje je spojen s nutnost odept si na tomto svt jist poten. Htim al-Asamm
pravil: Ten, kdo odlo tyi vci, doshne Rje: kdo odlo spnek a do hrobu, kdo odlo pchu
a po okamik ztovn, kdo odlo odpoinek a do okamiku po pekonn Sirtu 1 a odlo
ukjen svch tueb a do okamiku vstupu do Rje.
Sufjn as-Sewr kdysi varoval: Bojte se rozvratu a pokuen neznalho uctvae a zlho, zkaenho
uence, protoe takov pokuen je zkoukou kadmu, kdo jimi bude uchvcen a okouzlen.2
Pozdji Ibn Rud pravil: Znalost bvala pmo v srdcch lid, ale nyn je jen na jejich atech.3
Tedy zatmco dve lid disponovali skutenou znalost, dnes se jen sna tvit a vyjadovat se
uen, ale uvnit jsou przdn a nic z nauky nenesou.

V asech, po nich si Ibn Rud stsk, umli vc nalzt rovnovhu mezi naukou a uctvnm,
mezi tmto a onm svtem a mezi starost o druh a starost o sebe sama. Moudr Lukmn radil
svmu synu vstinmi slovy: Synku mj, provzej uen a pebrej od nich nauku. Z tohoto svta
si ber pouen a majetek nad tv poteby uvej tak, aby sis vyslouil uvn na onom svt.
Nezkej se tohoto svta pespli, abys neupadl v nouzi a nestal se bemenem okolo krku druhch.
Posti se pes den, abys zkrotil sv tuby, ale obas njak den pesko, abys nepiel o slu pro
modlitbu. Vru modlitba je dleitj, ne pst. Pro sirotka bu jako otec, vdov pomhej jako jej
manel. Nespchej hch vi blinmu a nedru se s nerozumnmi ignoranty. A nikdy, za dnou
cenu se nemchej s pokrytci.
Imrn Al-Munkar vyprvl: Jednou jsem se al-Hasana na nco zeptal a pot, co mi odpovdl,
namtl jsem: Ale Ab Sa'de, to nen, co kaj znalci (arab. fukah)! Opil mi: Bda tob!
Vidl jsi kdy vbec opravdovho znalce (arab. fakh)? Opravdov znalec je asketou (arab.
zhid) co se te tohoto svta, snacho se o svt onen, nsleduje ve vcech tkajcch se jeho
nboenstv vci jasn a oividn a je setrval v uctvn svho Pna.4
1
2
3
4

Most ostej ne ost avle a ten ne vlas, klenouc se v Den Soudn nad Peklem a vedouc do Rje.
Viz al-Derhu we t-tadl, 1/91-92.
Viz Telum, str. 28.
Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, pod. . 302.

Vz, e prvn generace vcch si nejene povaovaly znalosti, obzvlt znalosti vry provzen
inem, ale e disponovaly i jistm druhem znalosti, kter se nedostalo generacm pozdjm. Bylo
to umn nalezen rovnovhy mezi ve jmenovanmi aspekty a tak vnitn vhled do prav
podstaty vc, podobn svtlu usazenmu do hrudi nejvybranjch sluebnk Boch a nejlepch
stvoen v lidskch djinch. Vdli, e takov znalost je nejvtm pokladem, kter svou hodnotou
ped ve v tomto pomjivm vezdejm svt. Nai zbon pedkov hovoili: Ti, kte miluj
tento svt jsou uboci! Odchzej z nj, ani by na nm okusili to, co je na nm nejslad! A kdy
se jich zeptali, co to je, odpovdli by: Poznn Allha, lska k nmu, usmen se s Nm a touha
setkat se s Nm.
Hamdna ibn Ahmeda se zeptali: Pro byla slova selef uitenj, ne nae slova? Odpovdl:
Protoe hovoili s myslem pozdvihnout islm, zachrnit due a doshnout milosti Milostivho,
zatmco my hovome, abychom pozdvihli sebe sam, zskali tento svt a spokojenost stvoen.5
Pednost it znalosti naich selef tkv v tom, e uspli realizovat to, co jako nejobtnj oznail
imm a-fi' : Nejt jsou ti vci bt tdrm, i kdy m mlo, bt bohabojnm, i kdy jsi
sm a kat pravdu i ped vladaem.6
Pkladem nkoho s takovou znalost byli sahbov, jako ze a bratranec Boho Posla
tvrt pravovrn chalfa tto ummy 'Al ibn Ab Tlib pravil: Vru znalost je
cennj, neli bohatstv. Znalost zachov tebe, zatmco ty si ochrauje sv bohatstv. Znalost
rozsuzuje, zatmco ohledn bohatstv bv rozsuzovno. Vlastnci bohatstv umraj, zatmco
nositel nauky ij dl. Jejich tla sice podlhaj smrti, ale oni jsou stle ptomni v srdcch lid.7
'Al tak pravil: Podobenstvm tohoto vezdejho svta (arab. ad-dunj) je, e je jako had.
Jemn na dotek, ale zabije t svm jedem. Proto se odvra od toho, co z nj na tebe zapsob,
protoe toho, co s tebou zstane, je tak mlo! A nedlej si kvli nmu starosti, protoe ho jistojist
opust. A bu ve vztahu k nmu nejzdrenlivj, protoe pokad, kdy jeho spolenk hled
tchu v nkter z jeho slast, tento svt k nmu d prchod jedn ze svch bd.8
Spolenk Posla Boho Huzejfa ibnu l-Jemn ekl: Shodn me
znalost, ktermi lovk disponuje, je tak bohabojn. A shodn me sv neznalosti bv lovk
okouzlen svou vlastn znalost.9
Dal z Prorokovch spolenk, Selmn al-Fris kval: Ti vci mne rozesmvaj a
ti vci mne pivd k pli. Smji se lovku doufajcmu v tento svt, zatmco mu je v patch smrt,
smji se tomu, kdo zanedbv svho Pna, avak jeho Pn nezanedbv jeho. A smji se tomu, kdo
5
6
7
8
9

Zaznamenal Ibnu -Dewz v Sifetu s-safwa, 2/313.

Viz Mankib Ahmed, str. 456.
Viz dbu d-dunj we d-dn, str. 48.
Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v Kitbu z-zuhd, podn . 164.
Viz al-Huddetu we bejni l-mahadda, 2/534.

se zplna hrdel smje, avak nev, zda je s nm Jeho Pn spokojen, nebo nespokojen. Ti vci, kter
mne pivdj k pli jsou odlouen od naeho milovanho Muhammeda , hrza
nastupujcch smrtelnch ke a stn pmo ped Pnem svt, neznajc, zda budu posln do
Ohn, anebo do Rje.
Jednou jist mu podal jinho z Prorokovch spolenk, Abu d-Dard , o radu. Abu
d-Dard mu ekl: Pamatuj na Allha v asech dobrch, On pak bude pamatovat v asech zlch na
tebe. Kdy si vzpomene na ty, kte ji odeli z tohoto svta, pedstav si, e jsi jednm z nich. A
pokud se chce zapojit do nkter z vc tohoto svta, nejprve dobe zva, k emu by to nakonec
vedlo.10
Al-Hasan al-Basr shrnul: lovk z generace spolenk Prorokovch hledal nauku do chvle, kdy
se pln neodrazila na jeho pokoe, jeho odkavosti (arab. az-zuhd), jeho ei a jeho
vhledu.11 Tak pravil: Kdy lovk zsk znalost (arab. ' ilm), nebude to dlouho trvat a ona se
odraz na jeho pokoe, jeho zraku, na jeho jazyku, jeho rukou, jeho modlitb, jeho slovech a jeho
odkavosti

co se te svtskch zleitost. A pokud lovk zsk nco z nauky a zane to

praktikovat, bude to pro nj lep, neli cel tento svt a ve, co obsahuje. Pokud dotyn nco z
nho vlastn, vymn to za svt onen.12
Jahj ibn Mu'z arRz o tto odkavosti, az-zuhdu, pravil: Blahoslaven ten, kdo se zekne
tohoto svta jet pedtm, ne je z nj vytren, kdo si piprav hrob jet pedtm, ne do nj ulehne
a usiluje o potchu svho Pna jet pedtm, ne se s nm setk.

Ibrhm ibn Adhem rozdlil zuhd na ti druhy:

1. Zuhd, kter je povinn. Povinn zuhd je zkn se toho, co je zakzno (arab. harm).
2. Zuhd, kter je chvlyhodn. Chvlyhodn zuhd je zkn se i toho, co je dovoleno (arab.
hall).
3. Zuhd, kter je spsou. Zuhd, kter je spsou, je odkn se od pochybnho (arab.
ubuht).
Prv ohledn posledn kategorie pravil Mutarrif ibn 'Abdillh a-ihhr: Zstat doma a konat
iny, o kterch jsem si jist (e jsou sprvn) je mi milej, neli hledat pednosti a odmnu dihdu
za iny, ohledem kterch si jist nejsem.13
10
11
12
13

Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel v ivotopise Abu d-Dard .

Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel v ivotopise Hasana al-Basrho.
Uvd Ibnu l-Mubrek v az-Zuhdu we r-rekik, 1/156.
Uvd Ibn Ab ejba v al-Musannef, 7/178.

Ahmed ibn Hanbel rozdlil zuhd na ti stupn:

1. Odvrhnout ve zakzan. Toto je zuhd obyejnch lid.
2. Odvrhnout ve, co je sice povolen, ale nikoli nezbytn. Toto je zuhd elit.
3. Odvrhnout ve, co lovka rozptyluje od soustedn se pouze na Allha. Toto je zuhd tch,
kte doshli skutenho poznn.14
Prv tento posledn druh zuhdu ml na mysli Ibn Tejmjja, kdy svmu uednku Ibnu l-Kajjimovi
ohledn povolench, ale pesto rozptylujcch vc ekl: Ony brn v dosaen vysokch stup
Rje, i kdy samy nejsou podmnkou i pedpokladem spchu nebo spsy.15

Abu l-Fered ibnu l-Dewz analyzoval svj ivot a nakonec napsal:

Pemtal jsem o svm ivot a porovnal jej s ivotem jinch len sv rodiny, kte jej
promarnili v honb za vezdejm svtem. J jsem naopak strvil svou mladost a sv nejlep
dny zskvnm nauky a shledal jsem, e mi neuteklo nic z toho, co i oni zskali, krom toho,
eho, kdybych to byl zskal, bych litoval. Potom jsem pemtal nad stavem, v jakm se
nachzm a uzel jsem, e jsem na tom co se mho pozemskho ivota vlastn lpe, neli
oni. M dstojnost mezi lidmi je vt, ne ta, kter povaj oni. A to, co jsem zskal
hlednm nauky, to nen mono porovnat s nim!16

Khaalid Ibn Madn popsal vhled a vnitn zrak, kter sluebnk hlednm nauky a praktikovnm
tohoto zuhdu zskv: Nen osoby, ani by nemla tyi oi. Dv na sv hlav, ktermi vid objekty
tohoto pozemskho ivota, a dv ve svm srdci, ktermi se dv do vc tkajcch se svta onoho.
Tedy, pokud chce Allh pro svho sluebnka dobro, oteve mu oi jeho srdce a on potom pronik k
tomu, co mu bylo pislbeno v nepoznatelnm svt. Je pak tmto zachrnn ped nm
nepoznatelnm (ped trestem na onom svt) pomoc neho nepoznatelnho (odmny pro
poslun).17

Hfiz Ibn Redeb al-Hanbel ohledn nauky a s n spojenho prozravho vhledu napsal:
Nauka, to nen mnostv podn, promluv a napsanch strnek. Je to svtlo, kter Allh
14
15
16
17

Uvd Ibnu l-Kajjim al-Dewzjja v Medridu s-slikn, 2/11.

Uvd Ibn Kajjim v Medridu s-slikn, 2/26.
Viz Sajdu l-chtir, str. 247.
Uvd az-Zeheb v Sijeru almi n-nubel, 4/ 543.

vsad do srdce Svho sluebnka, jm pak on rozpoznv pmou cestu a rozliuje pravdu od
li, piem to ve spoj ve strun postehy a vcn vyjden, ktermi dosahuje kenho
cle.18
Ze sv ivotn zkuenosti hovoil jeden z modernch uenc al-Azharu, ejch 'Al at-Tantaw:
J jsem jako i ostatn lid. Miluji bt pochvlen, miluji dosahovat spch, miluji, kdy
jsou pohledy zameny na mne, kdy si na mne ukazuj. Avak ivot mne nauil, e ve toto
je jen krtkodob a asov omezen, jako snhulk, kterho stavj dti v chladnjch
oblastech, kdy napadne snh. Pravda, figurka je to pkn, ale vydr jen dokud znovu
nezane plit slunce. Potom zane tt, pemn se na vodu, sms se s hlnou a stane se
bahnem.19
Pojme se nyn podvat na konkrtn podoby tohoto zuhdu, vhledu a znalosti, jak se promly do
ivota tch nejuenjch mezi zbonmi pedky tto ummy.

Zeknut se tohoto svta

Wuhejb ibnu l-Werd pravil: Nh (Noe), mr s nm, si pro sebe postavil dm z rkos. Bylo mu
eeno: Pro sis nepostavil njak lep dm? I toto je moc pro toho, kdo i tak jednou zeme,
odpovdl.20
Selef kvali: Ve svt, kter stejn jednou povine, je zamilovat se do mihotavho stnu irou
blhovost!
'Awn ibn 'Abdillh ekl: Zbon, dob lid ped nmi poslali v dopisech jedni druhm nsledujc
slova: Kdo bude konat pro onen svt, toho Allh uet starost ohledn tohoto svta. Kdo naprav
vztah mezi sebou a Allhem, tomu Allh naprav vztah mezi nm a lidmi. A ten, kdo naprav to, co
ukrv, tomu Allh naprav to, co ukazuje navenek.21
Mu'z ibn Debel vyprvl, e Ab Bekr jednou vstoupil do zahrady a spatil
tam ve stnu stromu pnkavu. Chvli se na ni zadval a potom ekl: Blahoslaven budi, ptku! Ty
j ovoce, uv si stnu strom a potom zeme, ani ti bude ztovno. K by Ab Bekr byl jako
ty!22
Ab l-Aheb vyprvl, e Omar ibnu l-Chattb proel okolo hromady smet, u kter se
18
19
20
21
22

Viz Bejnu fadli 'ilmi s-selef 'al 'ilmi l-chalef, str. 5.

Viz az-Zikrejt, 4/74.
Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v al-Mews'a, 5/415.
Uvd Ibn Kutejba v 'Ujnu l-achbr, 2/378.
Viz Kitbu l-mutemennijn, str. 71. Ohledn autenticity tohoto podn je spor.

zastavil. Stl tam tak dlouho, dokud jeho spolenkm nezaal pach odpadk vadit. Pak ekl: Toto
je tento v svt, po kterm tolik prahnete a za kterm tolik plete.23
Al ibn Ab Tlib pravil: Vru tento pozemsk ivot odchz a onen svt pichz.
Kad z nich m sv dti. Proto bute dtmi onoho svta a nikoli dtni tohoto svta, protoe dnes
jsou zde skutky a dn ztovn, zatmco ztra nadejde ztovn a ji dnch skutk nebude.24
Tak ekl: svte, zkus si oklamat nkoho jinho! Chce mne pokouet a zapsobit na mne? Ani
npad! J jsem se s tebou neodvolateln rozvedl! Tvj as je krtk a ty jsi nedleit! Bda!
ivobyt je mlo, cesta je dlouh a kad se po n ubr sm!25 Jist lid dali 'Alho, aby jim
popsal ivot na tomto, vezdejm svt. A chcete del popis, nebo jen strun, zeptal se jich 'Al.
Strun, ekli. Pravil jim: O to, co z nj je povoleno, budete nakonec stejn pipraveni a to, co je
z nj zakzno, vede pmo do Ohn.26 'Al tak napsal Muhammedovi ibn Ab Bekrovi nsledujc:
Zapamatuj si, Muhammede, e i kdy ct pkrou potebu za svm podlem v ivot pozemskm,
jet pkej je tv poteba tvho podlu na svt onom. Pokud se m zabvat dvma zleitostmi,
z nich jedna je zleitost onoho a jedna zleitost tohoto svta, zani tou, kter se tk svta
onoho.27 Al ibn Ab Tlib tak poznamenal: lovk se ct neastnm proto, e propsl, co
nikdy neml dostat, le ml by bt poten, e zsk to, co ho nikdy nem minout. Nech tedy bude
vam potenm to, co se tk onoho svta a litujte to, co jste z toho promekali. Kvli emukoli
jste obdreli z vezdejch dar, nebute pehnan astn, za mkoli, co vm z tohoto svta unikne,
pli nesmutnte. Zamte se na to, co se dje a po smrti.28
Ab Zerr al-Ghifr pravil: Kdo vlastn dva dirhemy, bude mt psnj ztovn, ne
ten, kdo vlastn jen jeden dirhem.29
Ab Dwd as-Sidistn vyprvl: Sezen s Ahmedem ibn Hanbel byla sezenmi z onoho svta. Na
nich se vezdej svt nikdy nevzpomnal. Nepamatuji se, e by Ahmed vbec kdy zmnil nco z tohoto
svta.30
Al-Hasan al-Basree okomentoval pozici sahb k tomuto svtu takto: Dali si za povinnost
trplivost a tomuto svtu pikli hodnotu hnijc mriny, kterou nen dovoleno jst, krom v ppad
krajn nouze. Jedli z n tedy jen potud, aby se udreli ve zdrav a v kondici, zachovali sv due a
zskali slu pro kad den.31 Sm pak pravil: Kdokoli miluje tento svt a je jm ten, nech vezme
na vdom, e lska ke svtu onomu jeho srdce opout, nebo ob spolu nemohou pebvat v tme
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Uvd 'Al Muhammed as-Sallb v Omar ibnu l-Chattb, hajtuhu we 'asruhu, 1/288.
Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/140.
Viz al-Istib, 3/1108.
Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v Kitbu zammi d-dunj, podn . 17.
Uvd 'Al Muhammed as-Sallb v 'Al ibn Ab Tlib, radija llhu 'anhu, hajtuhu we 'asruhu, str. 564-565.
Uvd 'Al Muhammed Sallb v 'Al ibn Ab Tlib, radija llhu 'anu, hajtuhu we 'asruhu, str. 580.
Zaznamenal Ibnu l-Mubrek v az-Zuhd, podn . 195.
Zaznamenal Ibn Kesr v al-Bidjetu we n-nihja, 10/362; a az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 11/177-358.
Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/138.

srdci zrove. O tomto svt ekl i toto: Bu bdl a vdy se mj na pozoru, protoe je jako had
mkk na dotek, ale jeho jed je smrtc a osudn.32
Mlik ibn Dinr pravil: Kdokoli podal o ruku tento svt, nebude spokojen, dokud mu jako vno
ned sv nboenstv.33
Wehb ibn Munebbih pravil: Pklad tohoto a onoho svta je jako pklad nkoho, kdo m dv
manelky. m vce pot jednu, tm mn pot tu druhou.34

Odvrhnut nzkch tueb a zkost

Uvd se, e Sulejmn (alamoun), mr s nm, byl jednou tzn na nejvelkolepj dobr skutek.
Zaplakal a odpovdl: Kdy On pohldne do tvho srdce a nenajde v nm ani stopu po tub po
emkoli a komkoli jinm, ne po Nm a onom svt.35
's ibn Merjem (Je syn Mariin), mr s nm, pravil: Pklad lovka prahnoucho po tomto svt
je jako pklad lovka pijcho slanou vodu z ocenu. m vce pije, tm vce zn, a takto nakonec
sama sebe zabije!36
Omar ibnu l-Chattb pravil: Kdokoli jedn podle svch cht a tueb a utrp svm
hchem, nech vin jen sm sebe. Kdokoli nsleduje sunnu, dodruje pravidla a nsleduje pmou
cestu, usilujce o to, co Allh pipravil pro ty, je Ho poslouchaj, kon sprvnou vc a je
vtzem.37 Omar tak ekl: Proste Allha o pomoc proti svm zlm chtm a tubm pesn tak,
jako Ho proste o pomoc ped svmi nepteli.38
Osmn ibn Affn pravil: Obava o tento svt je temnotou srdce, zatmco obava o svt
onen je srdci svtlem.
Al ibn Ab Tlib ekl: Nejvce se ohledem vs obvm toho, e budete nsledovat sv
tuby a dlat si plan nadje. Nsledovn svch tueb brn v dosaen pravdy a pehnan nadje
dvaj zapomenout na onen svt.39
Bir ibn Mensr pravil: Vru pemlm nad nktermi zleitostmi tohoto svta, kter mne
rozptyluj od toho, abych pemlel nad svtem onm. Bojm se proto o svou soudnost.40
Katda ibn Di'ma uvd, e Mutarrif ibn 'Abdullh pravil: Vru smrt pekazila slasti tch, kte si
32
33
34
35
36
37
38
39
40

Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/135.

Zaznamenal al-Bejhek v az-Zuhdu l-kebr, str. 100.
Viz Kitbu zammi d-dunj, 1/119.
Zaznamenal Ab Nuajm v Hiljetu l-awlij, 9/256.
Viz Kitbu zammi d-dunj, 3/342.
Zaznamenal at-Taber v at-Trch, 4/410.
Uvd Muhammed Red Rid v al-Frk Omar ibnu l-Chattb, str. 119.
Zaznamenal Ab Nuajm v Hiljetu l-awlij, 1/40.
Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/241.

na n navykli, proto hledejte takov slasti, kter smrt neperu.41

Jahj ibn Mu'z ar-Rz ekl: Synu Adamv, prahne po tomto svt, jakoby tvj ivot zvisel jen
na nm a onen svt hled, jakobys ho ani nepoteboval! To, co z tohoto svta potebuje, zsk, i
kdybys za tm vbec nebel, ale z onoho svta zsk jen to, za m pob! Proto pamatuj na
skuten stav vc!42
Al-Hasan al-Basr pravil: Pokud uvidte lovka pedhnt vs co se te tohoto svta, potom ho
vy pedeete v tom, co se te svta onoho. Al-Hasan tak ekl: Stezte se toho, abyste vstoupili
do dne vstoupili s obavou ze ztka i jakhokoli jinho budoucho dne. Jinak porostou vae zkosti
a obte, budete se snait za jedin den toho posbrat tolik, co vysta na nkolik dn dopedu. Jak
poetil! lovk skon pln zaneprzdnn, stle vce lituje, jeho shon a pachtn se zvtuje.
Sluebnk ve vsledku, dky tmto falenm nadjm do budoucna, zanedbv konn dobrch
skutk.43
Mlik ibn Dinr ekl: Lska k tomuto svtu je podstatou kadho pochyben. eny jsou pastmi
ejtnovmi. A vno je svolavaem ke kadmu hchu!44
Bir ibnu l-Hris pravil: Nenaleznete sladkost uctvn, dokud nepostavte clonu mezi sebe a sv
choutky.45
Ped bitvou u Kdisjje Busr ibn Ab Raham al-Duhen ekl svm lidem: Ve vaich och nesm
bt nic tak zanedbateln jako vezdej zisk, protoe ten pichz jen pro ty, kte vc znaj jen
nepatrn. Nethnte k nmu, protoe vm bude unikat a bude vs odvdt pry.46
Ibnu l-Kajjim napsal:
Kdokoli si peje oistit sv srdce, nech upednostn Allha ped vlastnmi tubami.
Na jinm mst tak napsal:
Hnk se nestar o to, zda proti sob pohnval svho Pna i nikoli, jedin, co se star
uspokojit, jsou jeho choutky a tuby.47
Ibn Kesr napsal:
Charakteristikou tohoto svta je, e ped tm, kdo jej hon, stle utk a toho, kdo ped nm
utk, toho hon.48
Hfiz Ibn Redeb al-Hanbel napsal:
Kdo bude t v pokornosti vi Allhu, ten bude t krsn. Ale ten, kdo bude t v
41
42
43
44
45
46
47
48

Uvd az-Zeheb v Sijeru almi n-nubel, 5/109.

Uvd al-durr v Tarkatu l-ghurab, str. 67.
Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/139.
Viz Kitbu zammi d-dunj, 3/416.
Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 10/473.
Zaznamenal at-Taber v at-Trch, 4/359.
Viz Ighthu l-lehfn, str. 44.
Viz Tefsru l-Kurni l-'Azm, 4/197.

pokornosti vi tubm, poct rozervanost.49

Spolehnut se na Allha a vdk za jeho dary

Od Omara ibnu l-Chattba se uvd slova: Pocit viny, a ji jakkoli velk, neme
zmnit minulost. Obava, jakkoli je velk, neme zmnit budoucnost. Ulehete si, protoe konen
vsledek vech vc je ji uren Bom pedurenm. Pokud se m nco vydat jinou cestou, nikdy to
nesk cestu, po kter kr ty. Ale pokud je nco tvm osudem, pak to bude tvoje a nevyhne se
tomu.
ejch 'Abdurrahmn ibn Hasan ekl: Pokud by se sluebnk opravdu spolehl na Allha, i kdyby se
na nj vrhla i nebesa i zem a ve, co je na n, Allh by mu poskytl vchodisko, ochrnil by ho, dal
by mu obivu a pomohl by mu.50
Umra ibn Mihrn k: Jednou, kdy jsem byl u al-Hasana al-Basrho, veel dovnit Ferkad ibn
Ja'kb. Al-Hasan zrovna jedl pokrm z datl a msla. Kdy al-Hasan Ferkada uvidl, ekl mu:
Obvm se, e nebudem za takov Bo dary vdn. Tko tob, povzdechl si al-Hasan, a za
chladivou vodu (kterou pije i tak) jsi vdn?!51
Ab Bekr ibn 'Abdullh al-Muzen pravil: Kdo je jako ty, synu Adamv? Kdykoli si peje,
pouije vodu k abdestu, odebere se do modlitebny za Pnem svm, ani by mezi tebou a Nm bylo
prostednka!52
Ibn Redeb al-Hanbel napsal:
Veker poehnn pramen od Allha a z Jeho pzn. Proto kdokoli tato poehnn pipe
nkomu jinmu, neli Allhu, s vrou, e nejsou od Allha, je vpravd modlosluebnkem! A
kdokoli pipe tato poehnan nkomu jinmu, ne Allhu, a v, e ve skutenosti peci
jen pochzej od Allha, ten se dopustil skrytho pidruovn.53

Bohabojnost a oddanost uctvn

Nai zbon pedkov uctvali Allha a poslouchali ho tak, jakoby Ho vidli, nebo vdli, e a oni
nevid Jeho, On i pesto vid je. Imm Ibn Redeb al-Hanbel napsal:
Uctvat Allha tak, jako bys Ho vidl vede k bzni, bohabojnosti, chvn a ct.54
49
50
51
52
53
54

Viz erhu hadsi lebbejke llhumme lebbejk, str. 60.

Viz Fethu l-medd, str. 311.
Zaznamenal Ibn Sa'd v at-Tabaktu l-kubr, 7/131.
Zaznamenal Ibn Kesr v al-Bidjetu we n-nihja, 9/256.
Viz Letifu l-merif, str. 70.
Viz Dmi'u l-'ulmi we l-hikem; str. 47.

Talk ibn Habb byl tzn na definici bohabojnosti. Pravil: Bohabojnost znamen postupovat v
souladu s poslunost vi Allhu, kvli Jeho Milosti, kret za svtlem od Nho, zanechvat in
neposlunosti vi Nmu z obavy ped nm, kreje za Jeho svtlem.55
Omar ibn Muhammed ibnu l-Werd ekl: Bu bohabojn! Nikdy se bohabojnost nepiblila k
srdci lovka, ani by tento nedoshl svho cle. Nen chrabrm ten, kdo pepad lidi na cestch,
nbr chrabrm je ten, kdo jest bohabojnm!56
Wehb ibn Kejsn uvd, e mu 'Abdullh ibnu z-Zubejr napsal tuto radu: Bohabojn
maj vru rozpoznateln rysy, kter tak sami u sebe rozpoznali: jsou trpliv vstc ivotnm
zkoukm, spokojen s pedurenm Bom, vdn za Bo dary a pokorn vi kornskm
pedpism.57
Omar ibnu l-Chattb radil Sa'du ibn Ab Wakksovi , svmu vojevdci:
Vybzm tebe i tv jednotky k bohabojnosti za vech okolnost, protoe bohabojnost je tou nejlep
prpravou pedtm, ne budete elit nepteli, a nejlepm plnem ve dnech vlky. Pikazuji tob a
tm, kte jsou s tebou, abyste si dvali vt pozor na svj vlastn hch, neli na neptele, protoe
hchy armdy jsou omnoho vce znepokojujc, neli jej neptel. A muslimm je Bo pomoc
zajitna jedin kvli tomu, e jejich neptel nen pokornm vi Allhu.58
Ibn 'Idln pravil: Allh vloil slu vcho do jeho srdce a nevloil ji do nkter z jeho konetin.
Co nevidte slaboukho starce, jak se post v letnch dnech a stoj po nocch v modlitbch,
zatmco mlad mu toho ani nen schopen.59
Proto tak, kdy Ab Ms al-A'armu ohledn jeho pstu v horkm lt namtli, e je ji starm
lovkem, on jim opil: Ale j se pipravuji na dlouh den. Tm myslel den soudu.
Tws ibn Kejsn uvd, e Ibn 'Abbs pot, co ke stru skoro oslepl, jednou proel
okolo skupiny lid, kte se pedhnli, kdo uzvedne t kmen. Zeptal se: Co to dlaj? Dostalo
se mu vysvtlen: Rozbjej kameny a sout, kdo z nich uzvedne t. Na to Ibn 'Abbs pravil:
Vidm e ti, kte pracuj na uctvn Allha, jsou silnj, ne tito.60
Jist lid vstoupili do al-Dunejdova domu, kdy umral, a nalezli ho pedklnt se a padat na tv.
Navzdory sv slabosti a tuen brzkho svho konce, chtl al-Dunejd v sedu ohnout sv nohy, ale
nemohl, protoe byly ochrnut. Jeden z ptomnch se zeptal: Pro to vbec dl? Na to mu
nkdo dal odpovdl: Toto je jedna z podob Boch poct! Allhu akbar!61
55
56
57
58
59
60
61

Uvd Ibn Ab ejba v Kitbu l-mn, podn . 99.

Viz al-Lmjja, str. 1.
Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/336.
Uvd Muhammed Red Rid v al-Frk Omar ibnu l-Chattb, str. 119.
Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 3/341.
Zaznamenal Ibnu l-Mubrek v Kitbu r-rekik, str. 14.
Viz Tabakt awlij, str. 133-134.

Bir ibnu l-Hris pravil: Jak krsnm je hrob pbytkem tomu, kdo byl Allhu poslunm!62
Ibnu l-Dewz ohledn toho jak provat uctvn pravil:
Sed-li v temnot pmo ped Pnem svm, potom se chovej tak, jak se chov mal dt.
Protoe vru dt, kdy cokoli d od svho otce, ple za tm.63
Al-Hasan al-Basr pravil: Hledejte slast vry ve tech vcech v modlitb, vzpomnn Allha a v
recitaci Kornu. Pokud ji najdete A pokud nikoli, tak vzte, e brny jsou pro vs uzaveny.64
Jednou piel Talha k Abduldebbru ibn Wilovi, sedcmu s nkolika dalmi lidmi a
zaeptal mu cosi do ucha. Potom se jich 'Abduldebbr zeptal: Vte, co mi prv ekl? ekl mi:
Vera jsem t vidl, jak jsi se dval okolo, kdy ses modlil!65
ejchu l-islm Ibn Tejmjja ekl: Zikr je pro srdce tm, co je pro rybu voda. V jakm stavu bude
ryba, kdy je vytaena z vody?66
'Abdullh al-Antk pravil: Pt vc l srdce doprovzet zbon, st Korn, nemt pln
aludek, v noci se modlit a pokorn vykvat vchodu slunce.
Sufjn as-Sewr ekl: Kdy by se lovk rozhodl, e zane hledat nauku, nejprve by pedtm ztrvil
dvacet let uctvnm.67
Hfiz emsuddn az-Zeheb k:
Dnes z toho mla znalosti, co zstalo, jet velmi mlo zstalo. A to, co zstalo, nos jen
velmi mlo lid. A z tohoto mla lid jen velmi mlo kon shodn tto znalosti, kter je tak
jako tak mlo. Nm sta Allh a jak vten je on oporce!68
Mesrk ibn Adde'a ekl: lovku jako znalost sta bt se Allha a jako neznalost mu sta kochat
se svmi iny.69

Osobn mravnost a sebezdokonalovn

Nai selef se snaili bt nejlepmi ze vech. Wuhejb ibnu l-Werd pravil: Pokud jsi schopen ujistit
se, e t nikdo neped ve spchu za Allhem, potom tak ui. Muhammed ibn Jsuf al-Abehn
al-'bid ekl: Pokud nkdo usly nebo sezn, e nkdo jin je vi Allhu poslunj, mlo by ho
to zarmoutit. Jin mu ze selef tak ekl: Pokud se lovk doslechne nebo dozv o nkom jinm
62
63
64
65
66
67
68
69

Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v al-Mews'a, 6/87.

Viz al-Mudhi, 1/219.
Uvd Ibnu l-Kajjim v Medridu s-slikn, 2/424.
Viz Rewdatu l-ukal, str. 197.
Viz Tezkjetu n-nefsi we terbjetuh kem jukurruhu ulemu s-selef, str. 45.
Zaznamenal Ibn Ab Htim v al-Derhu we t-ta'dl, 1/95.
Viz Tezkiretu l-huffz, 2/1031.
Zaznamenal Ahmed ibn Hanbel v az-Zuhd, str. 349.

vce poslunjm vi Allhu a alem mu z toho pukne srdce, pak to nebylo marn.
Omar ibnu l-Chattb jednou poradil al-Ahnafu ibn Kajsovi: Ahnafe, m vce se jeden
smje, tm mn dstojnosti si zachov. Kdokoli pehnan a nepimen ertuje, stane se osobou,
j nen nutno brt vn. Kdokoli nco hojn inv, stane se tm znm. Kdokoli mnoho mluv,
mnoho chybuje. m vce chybuje, tm vce pichz o stdmost. Kdo je velmi mlo stdm, ten
bude i velmi mlo zbon. A kdo je jen velmi mlo zbon, toho srdce zemelo.70
Ibn Hibbn pravil: lechetn neubliuje moudrm, neutahuje si z hloupch a neprovz hnky.71
Muhammad ibnu l-Fadl pravil: Po tyicet let jsem nenadiktoval svm andlm zapisovatelm ani
jeden patn skutek. Kdybych u ml, byla by mi ped nimi obma hanba.72
Ibrhm al-Harb prav: Strvil jsem s immem Ahmedem celkem dvacet let. Doprovzel jsem jej v
lt i v zim, v horku i chladu. Ale nikdy jsem jej nepotkal, ani by toho dne nebyl lep, neli dne
pedchozho.73
Muhrib pravil: Provzeli jsme Ksima ibn 'Abdirrahmna a on ns pedil v dlouhm mlen,
tdrosti a hojnosti modliteb.74
ekl Mlik ibn Dnr: Nahra ti vci jinmi temi, aby ses stal skutenm vcm: namylenost
pokornost, chamtivost spokojenost s tm, co mm a zvist upmnou radou.
Jahj ibn Chlid al-Bermek ekl: Kdy zsk znalosti vzneen, zpokorn. Kdy zsk znalosti
podl, zpychne.75
Ibrhma ibn Adhema se kdosi zeptal, m se dosahuje zbonosti. Odpovdl: Zbonosti je
dosaeno tvm osobnm smrem s ostatnmi lidmi, tm, e se namsto chybm druhch zane
vnovat svm vlastnm hchm. Pemlej o svch hch, kaj se ke svmu Pnu a odstrauj od
sebe vlastnost nenasytnch ambic a chte, krom tch, kter ti vnoval tvj Pn.
Fudajl ibn Ijjd pravil: Pt vc jsou pznaky netst: hrubost srdce, chlad oka (tj. e neple pi
vzpomnce na Allha), mal monosti vbru, touha po tomto svt a nadje na dlouh ivot.
Zatmco pt jinch vc jsou pznaky tst: pesvden v srdci, bohabojnost v nboenstv,
skromnost na tomto svt, stud a vdn.76
Uvd se, e Sufjn as-Sewr pravil: Sprvn je, aby nitro i venek byl v dobrm stavu. A skuten
dobrota (arab. ihsn) je, kdy je nitro lovka lep, ne co ukazuje navenek.77

70
71
72
73
74
75
76
77

Uvd Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 1/1449.

Viz ar-Rawda, str. 173.
Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 4/165.
Uvd Ab Ja'l v Tabaktu l-hanbila, 1/92-93.
Viz as-Samt, str. 618.
Zaznamenal Ibn Hibbn al-Bst v Rewdatu l-'ukal we nuzhetu l-fudal, podn . 61.
Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v ar-Rikkatu we l-buk, str. 76, podn . 145.
Uvd Slih ibnu l-'Awwd v Hajtu l-kulb.

Odstup od moci, mocnch a vlivnch

Nkte ze selef kvali: Kdyby jen krlov a synov krl vdli, co mme, bojovali by s nmi o
to svmi mei!
Omar ibnu l-Chattb varoval: Kdo se octne v pozici vdce, snze upadne v pokuen
hchu, krom tch, kter Allh ochrnil. A tch je mlo.78
Imm Ahmed ibn Hanbel prosil Allha nsledujcmi slovy: Ty, Kter jsi uchrnil mou tv ped
tm, aby padala ped kmkoli jinm krom Tebe, prosm T, abys mne uchrnil ped tm, abych se
ehokoli doadoval u kohokoli jinho krom Tebe.79 Tak bylo vyprvno, e se Ahmed nemodlil
za svm strcem Ishkem ibn Hanbel ani za hjeho syny. Dokonce s nimi ani nehovoil. To vechno
proto, e se nechvali platit od vladae.80
Sultn se jednou zeptal 'Alho ibn Husejna an-Nejsbrho: Pro ke mn nikdy nepijde? AnNejsbr mu odpovdl: Protoe jsem si pl, abys ty byl jednm z nejlepch vlada, tch, kte
navtvuj uence, nikoli abych j byl z tch nejhorch uenc, tch, kte navtvuj vladae.
Sufjn as-Sewr pravil: Vru tac vldcov a krlov nechali onen svt vm. Proto vy zase nechejte
tento svt jim.81

Bdlost ped hchy, pokn a prosba o odputn

Ibnu l-Dewz uvd, e jednou jist zbon mu z nroda Izraelit ekl: Pane mj, jak moc ti
nejsem posluen, ale ty mne opt netrest! Bylo mu tedy eeno: Co jsem t nepipravil o slast
v tom, kdy Mne vzv a kdy Mne uctv?82
Ibnu l-Mubrek vyprv, e Wuhejba ibnu l-Werda se jednou otzali, zda nkdo, kdo neposlouch
Allha, vbec me okusit slast vry. Odpovdl: Nikoli! Ani ten, kdo by i jen pomysl na to, e
neposlechne Allha!83
Jeden ze selef pravil: Jednm z trest za zl skutky je jet vce zlch skutk. A jednou z odmn za
dobr skutky je jet vce dobrch skutk.84
Abu l-Hasan al-Muzejjen v tomto smyslu ekl: Hch spchan po jinm hchu je trestem za
pedchoz hch a dobr skutek vykonan po jinm dobrm skutku je odmnou za pedchoz dobr
78
79
80
81
82
83
84

Viz Futhu -m, str. 100.

Uvd Ibn Redeb v Dmi'u l-'ulmi we l-hikem, 1/481.
Zaznamenali Ibn Kesr v al-Bidjetu we n-nihja, 14/386; a Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 9/176.
Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 2/700.
Viz Sajdu l-chtir, str. 65.
Zaznamenal al-Bejhek v u'abu l-mn, podn . 833.
Viz al-Dewbu l-kf.

skutek.85
Proto al-Hasan al-Basr pravil: Vru lovk se dopust hchu a kvli tomu mu bude odepena
non modlitba.86
'Abdullh ibn 's ekl: Na tvi Omara ibnu l-Chattba bily patrn dv ern mouhy
od hojnho ple.87 Omar dajn ekl: Hojn si pipomnejte Ohe, nebo jeho r je prudk,
jeho dno hlubok a setrvn v nm pedlouh. Omar ibnu l-Chattb t pravil: Nen
vztahu mezi Allhem a kmkoli jinm, krom skrze poslunost vi Nmu.88 Omar ibnu l-Chattb
pravil: Pi Allhu, mimo Nj jinho bostva nen, i pokud bych ml veker zlato i stbro, co na
svt je, zaplatil bych jm, jen abych se vyhl hrze z toho, co pichz po smrti.89
Za matkou vcch 'iou piel jaksi mu a zeptal se j: Kdy budu vdt, e jsem
zbonm? Odpovdla mu: Kdy si uvdom, e jsi hnkem. Zeptal se j: A kdy si
uvdomm, e jsem hnk? Kdy si pomysl, e jsi zbon! odpovdla mu 'ia.90 'ia
tak ekla: Blaze tomu, kdo ve sv knize (tj. t zaznamenvajc iny, kter ped nm bude
rozevena v Den Soudn) nalezne mnoho proseb za odputn (arab. istighfr).91
Sufjn as-Sewr ekl ohledn toho, kdo u sebe doma nalezne neznm mince: Je pro nj lep, kdy
se jich vyvaruje.92
Mlik ibn Dinr pravil: Pi Allhu, pokud by pro m bylo mon nespat, nespal bych ze strachu
ped trestem, je by mohl dopadnout, zatmco j spm. Pi Allhu! Kdybych jen ml njak
pomocnky, rozeslal bych je po irm svt a nadil jim kiet na lidi: lid! Ohe! Ohe!93
Al ibn Muhammed jednou veel k At as-Sulejmmu a nevdl, e prv zemel. Zeptal se jeho
manelky Umm Da'fer: Co se stalo s 'Atou? Odpovdla: Nae sousedka rozplila svou
hlinnou pec, on se podval dovnit a vzpt strachy zemel.94
Imm 'Abdurrahmn al-Dewz napsal:
Pokud jsi ve svm srdci shledal temnotu pot, co jsi zheil, pak vz, e ve tvm srdci je
svtlo, protoe to kvli tomuto svtu jsi byl schopen vnmat temnotu.95
Talk ibn Habb pravil: Vru nroky Allha jsou omnoho vt, ne sluebnk me splnit. A vru
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95

Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 2/456.

Viz Tezkjetu n-nefsi we terbjetuh, str. 62.
Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/71.
Zaznamenal at-Taber v at-Trch, 4/306.
Viz Sahhu t-tewski f srati we hajti l-Frk, str. 383.
Uvd Ab Lejs as-Semerkand v Tenbhu l-ghfiln, str. 251.
Viz Tezkjetu n-nefsi we t-terbjetuh, str. 48.
Uvd Ibn Redeb v Dmi'u l-'ulmi we l-hikem, str. 93.
Uvd Ab Hmid al-Ghazl v Ihj 'ulmi d-dn, 4/567.
Viz Tezkiretu l-huffz, 1/216.
Viz Rewdatu l-muhibbn, 2/112.

poehnn od Allha jsou omnoho etnj, ne aby byla spotna. Nicmn, kajte se hojn zjitra i
zveera!96
ekk al-Balch pravil: Znamenm pokn je pl nad tm, co pedchzelo, obava z upadnut do
hchu, oputn spolenosti zlch a snaha o nalezen spolenosti dobrch.97
Osmn ibn Ab Daha pravil: Nikdy jsem se nepomodlil dnou modlitbu, ani bych nepodal
Vzneenho Allha o odputn za nedostatky v dan modlitb.
Muhammed ad-Dr pravil: Ibls se natrpil v pti ohledech neuznal sv hchy, nekl se a
nezpytoval svdom. Nerozhodl se pro obrcen se k Allhu a ztratil nadji v Bo odputn. A
Adam se zaradoval v pti ohledech - uznal svou chybu, kl se z n, zpytoval sv svdom, pospil si
a obrtil se k Allhu a neztratil nadji na Bo odputn."
Al ibnu l-Husejn pravil: Pokn se dje pouze inem a odvrcenm se od toho, eho jsme se
dopustili. Pokn se nedje jen slovy.98
Ab Ms al-A'ar pravil: Sveny nm byly dva zvazky jeden ji odeel od ns
Posel Bo, a druh, kter je jet mezi nmi dat Allha o odputn. Pokud ns opust i tento
zvazek, budeme ztraceni."99
Kdosi podal vzneenho Prorokova spolenka 'Abdullha ibn Mes'da o radu a on
mu poskytl nsledujc: Pobvej doma, jak nejvc me, popadni se za jazyk a pla, kdykoli si
vzpomene na sv hchy!100
Awn ibn Abdillh ibn Utba pravil: Sluebnk strachujc se kvli svm hchm pobz sm sebe
k jejich odvren, jeho ltost je mu klem k pokn, sluebnk se nepestane strachovat ohledn
hchu, kterho se dopustil, dokud se tento hch pro nj nestane jet pnosnjm, ne mnoh z
jeho dobrch in.101
Al-Hasan al-Basr ekl: Vru lovk se dopust hchu, nikdy ho nezapomene a nepestane se kvli
nmu strachovat, dokud nevstoup do Rje.102 Tak ekl: Co soudte o dni, kdy budou stt bos po
dobu padesti tisc let, po kterou nepoj dn jdlo, nepopij dn npoj, a jejich hrdla zcela
vyschnou zn a jejich troby sho hlady a pak budou odvleeni do Ohn a tam napojeni vroucm
hnijcm vdlem?103
Bekr Ibn Abdillh al-Muzen pravil: Kdokoli spch hch smjce se, ten vstoup do Ohn
plac.104
96 Tj. v prbhu celho dne. Uvd az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 4/622. Zaznamenal i Ibn Ab ejba v alMusennefu, 7/182.
97 Uvd az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 9/315.
98 Uvd Ibn Abi d-Dunj v at-Tewba, l. 57.
99 Uvd ho al-Ghazl v at-Tewbetu ile llh, podn . 124.
100 Uvd Ibn Dem'a v Tezkiretu s-smi'i, str. 98; a Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 1/158.
101 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 4/251.
102 Zaznamenal Ahmed v az-Zuhdu, str. 338.
103 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 4/500.
104 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 6/185.

Fudajl ibn Ijjd pravil: Kdo ti zaru, e jsi se nedopustil skutku, kter Allh nemiluje, nae ti za
to uzavel brny odputn a ty se, nevdce o tom, nadle smje?105
Al-kd Ijd pravil: Nakolik je hch ve tvch och mal, natolik velk bude tento hch v pohledu
Bom. Nakolik je hch ve tvch och velik, natolik mal bude tento hch v pohledu Bom.106
Imm al-Awz vyprvl, e jednou slyel Billa ibn Sada ci: Nehle na to, jak mal hch je,
ale namsto toho pohldni, jak Velik je Ten, Kterho jsi neuposlechl.107 Al-Awz samotn pravil:
kalo se, e velikm hchem je pro lovka i dopustit se hchu a pak tento hch pehlet.108
Ab Hzim Selema ibn Dnr pravil: Pohldni na kad skutek, pi jeho pchn bys nenvidl
zemt a potom ho zanech!109
Ab Ajjb al-Ansr pravil: Vru lovk se dopust zlho skutku a bude se ho bt
natolik, e pedstoup ped Allha v bezpe.110
Ibn Abbs pravil: Nen velkho hchu, dokud pros Allha o odputn, ani malho
hchu, dokud v nm setrvv.111
Abu l-Minhl pravil: Nen snad lepho souseda pro sluebnka v jeho hrob, neli mnoho proseb o
odputn.112
Ahmed ibn sim pravil: Vru toto je snadn koist vyistte zbytek svho ivota a bude vm
odputna vae minulost.113
ejchu l-islm ibn Tejmjja napsal:
Nech se sluebnk neboj nieho, krom svch hch. A pokud se nkdo ze stvoen na
nho vrhne, pak se to nestalo kvli niemu jinmu, neli kvli hchm. Proto nech je
bohabojn a kaje se ze hch, kvli kterm ho postihlo to, co ho postihlo.114
Jeho k Ibnu l-Kajjim napsal:
...A vru za ve, o co sluebnk pijde, existuje nhrada. Ale ten, kdo ztrat Allha, ten za
Nho nikdy nenajde dnou nhradu.115

Odstup od popularity a vzdn se touhy bt stedem pozornosti

Wehb ibn Munebbih pravil: Vc se stk s lidmi, aby se uil, ml, aby se ochrnil, hovo, aby
105 Viz Rewdatu l-muhibbn, str. 439 a 442.
106 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 8/428.
107 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 5/223.
108 Zaznamenal al-Bejhek v uabu l-mn, podn . 6752.
109 Zaznamenal Ibn Ab ejba v al-Musennefu, 7/194.
110 Zaznamenal al-Bejhek v u'abu l-mn, podn . 6880.
111 Zaznamenal al-Bejhek v u'abu l-mn, podn . 7268.
112 Zaznamenal Ahmed v az-Zuhd, str. 396.
113 Viz az-Zuhdu l-kebr, str. 228.
114 Viz Medm'u l-fetw, 8/164.
115 Viz ad-Du we d-dew, str. 49.

vyuoval a stran se ostatnch, aby uspl.116

V tomto smyslu 'Amr ibnu l-s ekl: m vce ptel, tm vce povinnost.117
Mnoho naich zbonch pedk trvilo mnoho asu v osamn stranou od lid. Kdy se jich nkdo
zeptal: To se nectte ponkud sami? odpovdli by: Jak bychom mohli, kdy On pravil, e bude
doprovzet toho, kdo si Ho pipomn!118 Jeden ze selef tak ekl: Jak se nkdo me ctit
osamle, kdy je s nm Allh?!119 Dal ekl: Kdokoli se ct trochu osamle, kdy je sm, je to
kvli jeho nedostatku osamn se svm Pnem.120
Mlik ibn Mighwl byl dotzn, zda se nect sm. Odpovdl: Existuje snad vbec nkdo, kdo by
se ctil sm, kdy je s Allhem?121
Ab Zerr al-Ghifr pravil: Podejte na tomto svt jen dva druhy setkn. Setkn
ohledn onoho svta a setkn ohledn toho, co je dovoleno. Tet typ setkn vm pouze ukod a v
niem neprospje, proto po nm netute.122
Jahj ibn Mu'z pravideln odchzel do stran. Jeho bratr mu to vyetl: Pokud jsi lovk mezi
lidmi, potebuje spolenost lid! Jahj mu opil: Pokud jsi lovk mezi lidmi, potebuje tm
vce Allha!123
Ibn Sirn ke konci svho ivota nerad vyhledval spolenost jinch lid a vyhbal se jakmukoli
spoleenskmu kontaktu. Kdy jej piel navtvit az-Zuhr, ani mu nedovolil se posadit a podal
ho o odchod hned pot, co se pozdravili.124
'Abdullh, syn imma Ahmeda ibn Hanbela, ekl: Mj otec nejtrplivji snel samotu. Nikdy
jsem ho nevidl jinde, neli bu v meit, nebo na pohebn modlitb, nebo na nvtv u
nemocnho. Jen nerad chodil po trnicch.125
Reb ibnu l-Hajsem pravil: Nejdve se nau a teprve potom odejdi do stran.126 Tj. odejdi do
stran teprve a zsk znalost, aby ses ochrnil ped ejtnovmi lstmi.
Muhammed ibn A'l pravil: Brate mj, kdo si zamiluje Allha, ten si zamiluje bt neznmm mezi
lidmi.127
Fudla ibn 'Ubejd pravil: Dr se ctnost, ze kterch Allh d, abys ml uitek. Pokud me vdt a
116 Uvd az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel.
117 Zaznamenal al-Buchr v al-Adebu l-mufrad, podn . 855. Jako autentick doloil al-Albn.
118 Uvd Ab Nuajm v Hiljetu l-awlij, 8/217.
119 Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v al-Uzla, str. 49.
120 Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v al-'Uzla, str. 49.
121 Uvd Ibn Redeb v Dmi'u 'ulmi we l-hikem, str. 51.
122 Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij.
123 Uvd Ibn Redeb v Tarkatu l-ghurab, str. 96.
124 Uvd Ibn Hader v at-Tehzb, 6/240.
125 Uvd Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 2/610.
126 Zaznamenal al-Chattb v al-'Uzla, podn . 88; a Chatb al-Baghdd v al-Fekh we l-mutefekkih, 1/108.
127 Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj, v at-Tewdu'u we l-humul, 64.

nebt znm, ui tak. Pokud me poslouchat a nehovoit, ui tak. Pokud me sedt a nenechat,
aby se sedlo ped tebou, ui tak.128
Husejn ibn Hasan al-Merwez vyprvl, e 'Abdullh ibn Mubrek poskytl nsledujc radu: Bu
milovnkem skrytu a neprahni po prestii, ale ani neukazuj, e miluje nebt znm, abys tm
nevyvyoval sm sebe, protoe se tm povauje za odkavho (arab. zhid), protoe jakmile
sm sebe zane povaovat za odkavho, pestv bt odkavm, nebo k sob pivolv
pochvaly.129
Sarho as-Skitho el navtvit jeden z jeho ptel a nalezl ho v jeho dom uprosted skupiny lid.
Proto ho pokral: Ach Sar, poskytl jsi vhodn prosted zahlenkm!130
Ksim al-D pravil: Vyuijte pti pednost, kter oproti jinm svm souasnkm mte: kdy
jste ptomni, nejste znmi, kdy nejste ptomni, nejste postrdni, kdy jste vidni, nejste tzni o
radu, kdy nco eknete, vae slova nejsou pijmna a kdy mte njakou znalost, nic vm za ni
nedvaj.131
Ab Husejn vyprvl, jak piel za Ibrhmem an-Nach'm otzat se na njakou vc. Ibrhm mu
ekl: To nebyl mezi mnou a tebou nikdo dal, koho by ses na to nezeptal?132
Ahmed ibn Harb pravil: Uctval jsem Allha celch tyicet let, ale nebyl jsem schopen nalzt slast
uctvn, dokud jsem se nezekl t vc. Zekl jsem se uznn lid, take jsem zskal schopnost
hovoit pravdu. Zekl jsem se spolenosti hnk, take jsem zskal schopnost druit se s dobro
konajcmi. A zekl jsem se slast tohoto pozemskho, vezdejho ivota, take jsem zskal schopnost
poctit slasti ivota posmrtnho.133
Muhammed ibn Challd al-Bhil vyprvl, e muezn ve mst Lehdm ohlsil, e se na nvtvu
msta chyst velk imm Sufjn as-Sewr: Kdy pak piel, posadil se mezi ns a nikdo ho
nepoznal. Vichni si mysleli, e je to jen njak bedun. Naslouchal naim slovm a kdy pak
promluvil, slyeli jsme ohromn slova. Pipomnal nm Rj a probouzel v ns strach ped Peklem.
Sufjn as-Sewr samotn pravil: Ml by ses snait nebt znm, protoe dnes je doba, kdy je lep
nebt znm. Vzdal se a dr se v povzdl, s lidmi se dru jen mlo, protoe kdy si lid navyknou na
ast setkn, zanou jedni zneuvat druh. Co se dneka te, ten u uplynul. Podle naeho nzoru
le spsa v odeknut se jich.134 T ekl: Kdokoli miluje, kdy je na nco tzn, ten si ani
nezasluhuje, aby byl na cokoli dotazovn.135
Al-Hasan Al-Basr vypovdl o svch uitelch: Setkal jsem se s lidmi, kte kdyby se usadili mezi
128 Viz Sijeru almi n-nubel, 3/116.
129 Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 2/324.
130 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 10/119.
131 Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 2/200.
132 Zaznamenal imm Ab Chajsema an-Nes v Kitbu l-'ilm, podn . 78.
133 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel.
134 Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 6/376.
135 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 8/469.

ostatnmi, ostatn by je odsuzovali jako ignoranty, avak oni dnmi ignoranty nebyli. Spe byli
skutenmi muslimy znalmi sv vry.136 Bylo tomu tak kvli jejich bohabojnosti a nechuti proslavit
se.
Fudajl ibn Ijd ekl simu al-Ahwelovi: ty! Nedovol, aby t zamstnal velk poet lid, nebo
konen vsledek bude stejn zviset jen na tob samm a nikoli na nich. Vyvaruj se mrhn dny
sem a tam, protoe ony se vru potaj proti tob. A nikdy jsem nevidl nic krsnjho ne shon a
spch, aby neunikla pleitost pro nov dobr skutek namsto starho patnho.137

Dstojnost nauky a jejho nositele

Imm Mlik ibn Anas pravil: Znalost nespov v hojnosti zapomatovanch podn, nb jest
svtlem, kter Allh umst do srdce.138
Muhammed ibn Sirn pravil: Existovali lid, kte odvrhli nauku a sezen ped uenci a namsto
toho se odebrali do svch komnat, kde se modlili, dokud jejich ke nevyschly (tj. vyerpnm z
pornho uctvn). Tak se zaali rozchzet se Sunnou a proto byli znieni. Pi Allhu, lovk nikdy
nevykon in beze znalosti, ani by toho nezkazil a nepokazil vce, neli napravil a oistil.139
Jahj ibn Ma'n, jeden z nejlepch ranch uenc hadsu, pravil: Znalost je pochopenm a
porozumnm. Znalost neznamen citovn mnoha podn.140
Vznamn ran uenec al-Hasan al-Basr pravil: Hledejte nauku zpsobem, kter neukod vaemu
uctvn. A uctvejte zpsobem, kter neukod vaemu hledn nauky. Kdokoli kon beze znalosti,
zpsob vce kody, ne uitku.141
Umajjovsk vldce Omar ibn Abdilazz, oznaovan za ptho pravovrnho chalfu, pravil:
Kdokoli kon bez znalosti, kod vce, ne prospv.142
'Abdullh ibn Mubrek pravil: Kdo bude lakom co se te sv znalosti, tedy nebude ji pedvat
druhm, bude zkouen jednm ze t smrt, zapomenutm anebo podbzenm se vladai.143
Nkte ze selef ekli: ertovvali jsme a smvali jsme se, ale jak lid zaali nsledovat n
pklad, uvdomili jsme si, e bychom tak init nemli.
Sufjn as-Sewr pravil: Hledejte tuto nauku a zachovejte mlen. Nezapojujte se do pesplinho
ertovn, nebo tuto nauku srdce odvrhnou.144
136 Zaznamenal al-Wki' v Kitbu z-zuhd, 1/307.
137 Uvd Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 3/102.
138 Viz al-Dmiu li achlki r-rw we dbi s-smi, 2/174.
139 Zaznamenal al-Asbehn v at-Targhbu we t-terhb, 3/98.
140 Ibidum.
141 Zaznamenal Ibn Ab ejba v al-Musannefu, 13/499.
142 Zaznamenal Ibn Ab ejba v al-Musannef, 13/470.
143 Zaznamenal al-Mizz v Tehzbu l-keml, 16/5.
144 Viz as-Sajdu l-chtir, str. 232.

Ab 'Ubejd al-Askaln pravil: Nevidl jsem Ab 'Ubejdu al-Chawwse smt se po dobu tyiceti
let. Kdy se ho zeptali: Pro se nesmje? odpovdl: Jak se mm smt, kdy je muslim stle
vznn modlosluebnky?!145
Al-'Idl vypovdl ohledn 'Ubejdullha ibn Ms: Spolehliv, imm co se te Kornu a uenec
kornskch nauk. Nikdy jsem ho nevidl namylen zvedat hlavu a nikdy nebyl vidn, e by se
sml.146
Hafs Ibn Sajjr pravil: Nikdy jsem nevidl nikoho jako byl Kabsa. Nikdy jsem ho nevidl se smt.
Byl jednm ze spravedlivch sluebnk Boch.147
Imm Ab Bekr al-durr pravil:
d krsn slova nejsou krsnj, neli slova o tewhdu a ani dn dobr in lep, neli
vykonvn povinnost.148
Al-Chtib al-Baghdd pravil:
Uenec vid ignoranci jako ignoranci, zatmco ignorant vid jako ignoranci prv
znalost.149
Ibnu l-Dewz napsal:
Obzvlt kazatel by se neml chovat jako obyejn lid, anebo trvit as na tritch i
pli hlasit se smt. To proto, aby bylo zajitno, e o nm budou mt lid dobr smlen a
aby mu bylo dopno sluchu, kdy promluv.150
Az-Zahab uvedl:
Nauka neznamen pedvat dle mnoho podn, naopak znamen svtlo, kter Allh umst
do srdce a jej podmnkou je nsledovat znalost inem a bet pry od tueb a inovac.151
Ibn Redeb napsal:
Kdokoli nauku a promlouv k lidem, se mus mt velmi na pozoru ped tm, aby od lid
cokoli dal. Nesm lanit po tom, co maj, z bohatstv obivy a ani nesm dychtit po tom,
aby si zskal jejich srdce. Mus jen it nauku dle a spokojit se s tm, e od nikoho nic
ned vmnou za jeho ohleduplnost a zbonost. To proto, e haminost po vezdejch
statcch a dychtivost po nich jsou velmi ohavnm rysem, zejmna, pokud se najdou u
uence.152
145 Viz Sifetu s-safwa, 2/416.
146 Uvd az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 9/553,557.
147 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 10/130-135.
148 Viz Kitbu -er'a, 2/632.
149 Viz Kitbu l-fakhi we l-mutafakkih, 1/3.
150 Viz an-Nashatu li tlibi l-'ilm, str. 84.
151 Viz Sijeru a'lmi n-nubel, 13/323.
152 Viz erhu hadsi Ab Dard, str. 150-151.

Ibn Kajjm al-Dewzja dodv:

Osoba jednajc bez znalosti je jako nkdo, kdo cestuje bez prvodce. A je znmo, e
takov nkdo bude spe znien, ne aby byl spasen.153
Na jinm mst k
Vru ten, kdo bude shromaovat nauku a nechvat si ji sm pro sebe, nevyuujce druh,
toho Allh vyzkou zapomenutm, nae ho znalosti opust. To je pro nj odmna, kterou si
zaslouil.154

Obava ped pokrytectvm a upmnost myslu

Omar ibnu l-Chattb pravil: kvali jsme, e tato umma bude odsouzena ke zkze dky
uenm pokrytcm.155 Omar tak ekl: Pl bych si, abyste vdli, co nosm v srdci, pro vs sam,
jene nemte jinou monost, jak to posoudit, krom skrze m vlastn iny.156
'Abdullh ibn Mes'd ekl: V na dob spolenou modlitbu nevynechval nikdo, krom
vyhlench pokrytc. Vidl jsem jednoho lovka, kterho podprala dvojice dalch, aby se mohl
postavit do ady.157
Dubejr ibn Nufejr zaslechl, jak se Ab Dard na konci modlitby utk k Allhu ped
pokrytectvm. ekl mu: Ab Dard, co ty me mt spolenho s pokrytectvm? Ab Dard mu
odvtil: Nechej m. Nechej m! Vdy lovk me zstat bez vry v jedinm okamiku!158
Muttarif ibn 'Abdillh ekl: Zdrav srdce se projevuje dky zdravmu inu a zdrav in spov ve
zdravm myslu.159
Al-Hasan al-Basr pravil: Pi Allhu, na tto zemi nevstv a neulh dn prav vc, ani by
se nebl pokrytectv. Ped pokrytectvm si nen jist nikdo, krom pokrytce.160 T pravil: Kdokoli
se nco ve jmnu Allha nau, hledaje tm to, co je u Nj, ten zvtz. A kdokoli se nco nau z
jinho dvodu, neli kvli Allhu, ten nedoshne cle a ani jm zskan znalost ho k Allhu
nepibl.161 Al-Hasana al-Basrho se kdosi dotzal na lidi, kte tvrdili, e pokrytci u neexistuj.
Odpovdl mu: Brate mj, kdyby nebylo pokrytc, ctili by se osamle. V ulicch by nikoho
nebylo.162 Al-Hasan tak pravil: Vc spojuje dokonalost uctvn se strachem z jeho nepijet,

153 Viz Mifthu dri s-se'da, 1/82-83.

154 Viz Ibid., 1/172.
155 Viz al-Wiljetu ale l-buldn, 1/142.
156 Zaznamenal at-Taber v at-Trch, 4/409.
157 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hadsy . 256 a 257.
158 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru almi n-nubel, 6/383.
159 Uvd Ibn Redeb v Dmi'u l-'ulmi we l-hikem, str. 20.
160 Zaznamenal Ab Bekr al-Halll v as-Sunna, 5/74-75.
161 Uvd Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa.
162 Uvd al-Ghazl v Ihj 'ulmi d-dn, 1/123.

zatmco pokrytec spojuje konn zla s pocitem bezpe ped Bom trestem.163 Meslema ibn
Abdulmelik, popisujce al-Hasana al-Basrho, k: Ze vech lid jeho iny v soukrom nejvce
odpovdaly jeho inm na veejnosti, jako i to, co sm inil, odpovdalo tomu, co kal. Ctil-li
nco v srdci, podle toho i konal a konal vdy jen podle toho, co ctil v srdci. Kdy k nemu vyzval,
on sm byl tm, kdo to nejvce praktikoval. A pokud od neho odvracel, on sm byl tm, kdo se
tomu nejvce vyhbal. Vidl jsem, e lidi vbec nepotebuje, ale oni zoufale potebovali jeho.164
Jnus ibn 'Ubejd si povzdechl: Znm vce ne stovku ctnost, le nejsem si jist, zda se honosm by
i jedinou z nich.165
Ab Muslim Al-Chawln pravil: I kdybych dnes vidl Rj, nebo Peklo na vlastn oi i dnes, neml
bych nic mimodnho, s m bych mohl pijt.166
Vyprv se, e kdosi zblzka pozoroval Bira as-Sulejmho, jak prodluoval svou modlitbu a peliv
vykonval kad pohyb v n. Kdy se Bir domodlil, dotynmu ekl: Nech t neoklame to, co jsi
u mne vidl. Nebo vru, Ibls, ejtn, nech jej Allh prokleje, uctval Allha tisce let a i pesto
nakonec skonil tam, kde je nyn!167
Jahj ibn Ab Kesr radil: Naute se myslu! Ten je mnohem dleitj, neli in samotn!168
Imm Ahmed ekl: Nen nic srovnatelnho se zskvnm nauky nkm, kdo napravil svj mysl.
Peje si odstranit nevdomost od sebe sama i od ostatnch.169
Abdullh ibn Mubrek pravil: Mnoho velikch skutk se stane nepatrnmi kvli myslm za nimi.
A mnoho nepatrnch skutk se, dky myslm za nimi, stane velikmi. Tak ekl: Prvnm krokem
pi zskvn nauky je upmn mysl. Pak nsleduje poslouchn, potom pochopen, potom
zapamatovn si, potom praktikovn a nakonec en nauenho.
Sufjn as-Sewr dny i noci plakval, a se jej lid ptali: Pro ple, je to ze strachu ped
Allhem? Odpovdl: Nikoli. Zeptali se: Je to kvli strachu ped Ohnm pekelnm?
Odpovdl: Nikoli. To, co m nut plakat, nen ani strach z Pekelnho ohn. To, co m nut k pli
je, e jsem uctval Allha a vyuoval nauku po cel tyto roky, ale nejsem si jist, zda je mj mysl
ist, vyhrazen jen pro Allha.
ejch al-Albn dodv:
Nikdo nebv odmnn ani za pomoc jinm, dokud to nein jen pro potchu Bo. 170 Tj.
nezitn, neek od tch, kterm pomh, dn vdk ani nic na opltku, ba ani uznn
163 Uvd Ibnu l-Kajjim v Medridu s-slikn, 1/512.
164 Uvd az-Zeheb v Sijeru almi n-nubel, 2/576.
165 Viz Tehzbu l-keml, 32/524.
166 Uvd az-Zeheb v as-Sijeru a'lmi n-nubel, 4/9.
167 Viz Bahru d-dum', str. 171.
168 Uvd Ibn Redeb v Dmi'u 'ulmi we l-hikem, str. 34.
169 Uvd Ibn Tejmjja v Medmu l-fetw, 26/50.
170 Viz Silsiletu l-ahdsi d-da'fa, 2/291.

druhch.

Konn v souladu s nauenm

'Al ibn Ab Tlib pravil: Znalost vol po inu. Bu na znalost odpov inem, anebo t
znalost opust.171
Ab Dard pravil: Bda tomu, kdo nem znalost a jedn! A sedmkrt bda tomu, kdo
m znalost, ale podle sv znalosti nekon!172 Tak pravil: Nestane se uencem, dokud se nestane
uednkem. A nestane se uednkem, dokud se nezane shodn znalosti, kterou disponuje, tak
chovat.173 Ab Dard jindy ekl: V Soudn Den bude sluebnk dotzn: Jak jsi naloil se svou
znalost?174 Proto hovoil sm za sebe: Vru mou nejvt obavou ohledn stn v Den Soudu je,
e mi bude vyteno: Nauil jsi se, avak co jsi vykonal se svou znalost?!175
Ibn Mes'd pravil: Skuten znalost se nem tm, kolik se toho nau nazpam a
potom vyprv, ale spe je skuten znalost vyjdena bohabojnost. Tak ekl: Ute se a
konejte podle toho, co jste se nauili.176
Sufjn ibn 'Ujejna pravil: Nen nic uitenjho, ne uiten znalost, ani nic kodlivjho, ne
neuiten znalost.177 Uiten znalost je kad, kter vede ke konn vce dobra. Nuajm ibn
Hammd vyprvl: Tzal jsem se Ibn 'Ujejny koho povaovat za uenho. Odpovdl: Ten, kdo
kadmu hadsu d jeho prvo.178 Tj. kdo podle nich jedn.
Sufjn as-Sewr pravil: Pednost znalosti je pouze to, e uin lovka bohabojnjm a Allhu
poslunjm. Jinak je takov, jako ve ostatn.179 Tak ekl: Znalost klepe na dvee inu. Kdy
jsou dvee oteven, vejde, ale kdy neobdr odpov, jde o dm dl.180
Al-Ksim ibn Muhammed, vnuk Ab Bekrv, ke stru ekl: V mch asech lid nebvali ohromeni
slovy, nbr psobily na n iny. Kad me kat, co chce.181
Fudajl ibn 'Ijd pravil: Kdokoli podd sv slova svm inm, ten bude mn hovoit o tom, co se
ho netk.182 Tak ekl: Uenec nen uencem, dokud podle toho, co zn, nejedn. Teprv potom
se stv uenm.183
171 Uvd Chatb al-Baghdd v Iktidu l-'ilmi l-'amal; str. 37.
172 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/211. Uvd i Ab Hmid al-Ghazl v Ihj 'ulmi d-dn, 1/63.
173 Zaznamenal ho al-Chatb al-Baghdd v Iktidu l-ilmi l-amal, 29.
174 Zaznamenal Chatb al-Baghdd v Iktidu l-'ilmi l-'amel; str 41.
175 Zaznamenal Ibn 'Abdilberr v Dmiu bejni l-ilmi we fadlih, . 647.
176 Zaznamenal Ab Na'm v Hiljetu l-awlij.
177 Uvd Ibn 'Abdilberr v Dmi'u bejni l-'imli we fadlihi, 1/322.
178 Zaznamenal al-Chatb al-Baghdd v Iktidu l-'ilmi l-'amel, str. 83.
179 Uvd Ibn Redeb al-Hanbel v Dmi'u 'ulmi we l-hikem.
180 Viz al-Muweffekt, 1/75.
181 Zaznamenal Ab Dawd v Kitbu z-zuhd, str. 354.
182 Uvd an-Newew v Kitbu l-azkr.
183 Uvd al-Chatb al-Baghdd v Iktidu l-'ilmi l-'amel, str. 38.

Imm a-fi pravil: Vichni lid jsou mrtvoly krom tch, kte nos vdn. A vichni ti, kte
nos vdn, sp hlubokm spnkem, krom tch, kte konaj zbon skutky. A vichni ti, kte konaj
zbon skutky, jsou zmmen, krom tch, kte je konaj upmn a ti, kte jsou upmn, maj o
svou upmnost neustle obavu.
A-ab ekl: My nejsme islmskmi uenci. My jsme jen slyeli hadsy a potom jsme je pedali
dl. Uenci jsou jen ti, kte, kdy se nco nau, tak podle toho konaj.184
Ahmed ibn Hanbel byl tzn na lovka usilovn si zapisujcho hadsy, kter se sna vnovat se
tto sv aktivit jet vce. Odpovdl: Ml by se spe vce snait podle hads, kter si zapsal,
tak jednat, shodn s tm, jak jeho znalost roste. Pot jet dodal: Znalosti jsou jako majetek. m
je jich vce, tm vt je i zekt za n.185
Wehb ibn Munebbih pravil: Allh, krajce uence z ad syn Izraele, ekl: Co hledte nauku
kvli nemu jinmu, neli kvli ve? Co zskvte znalost a potom podle n nekonte? Co
prodvte onen svt a kupujete si za nj svt tento?186
Imm al-Awz' pravil: Byl jsem zpraven o tom, e se kvalo: Bda tm, kte studuj
nboenskou nauku a nekonaj zbon iny, jako i tm, kte pomoc pochybnosti dovoluj to, co
Allh zakzal!187
'Abdullh ibnu l-Mutez pravil: Znalost pokrytce le v jeho eech, zatmco znalost vcho
spov v jeho skutcch!188

Vyuvn asu a pipomnka smrti

Omar ibnu l-Chattb pravil: Prci na dnes neodkldej na ztek, protoe se prce bude
hromadit a ty pak nieho nedoshne.189
Hni, Osmnv proputnec, vzpomn, e kdykoli Osmn ibn 'Affn stanul ped
hrobem, jeho brada zvlhla slzami.190
Ab Dard pravil: Mm smrt rd, protoe se mi stsk za Pnem mm, mm rd i
chudobu, protoe mne in ped mm Pnem pokornm. A mm rd i chorobu, protoe mi mae m
hchy.191
184 Viz Iktidu l-'ilmi l-'amel, str. 79.
185 Viz Ibid., str. 89.
186 Viz Ibid., str. 78.
187 Viz Ibidum.
188 Viz Ibid., str. 38.
189 Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Menkibu amri l-muminn, str. 129.
190 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/61.
191 Viz at-Tezkira, 1/84.

Abdullh ibn Mesd pravil: Vru nenvidm vidt lovka naprosto zahlet, nedlat
ani nic z prac tohoto svta, ani nic pro svt onen!192
Kdosi zastavil mira Ibnu l-Kajse a zeptal se ho: Mohu na slovko? mir
odpovdl: Tak zastav as, abych si s tebou mohl poklbosit. Dalmu, kter mu chtl poloit
otzku ekl: Prosm posp si, za chvli budu muset jt. Dotyn se podivil: Co tm m na
mysli? 'mir odvtil: M due ji brzy opust m tlo.
Jist lid jednou navtvili jednoho zbonho uctvae z dvnch generac. ekli mu: Vyruili jsme
t? Odpovdl: Ano, vyruili, prv jsem recitoval Korn a peruili jste m. Jin zbon pedek
svm ptelm poradil: A ode mne budete odchzet, rozejdte se vemi cestami, protoe kdybyste
se zase potkali, povdali byste si.193
Katda ibn Chulejd pravil: Nikdy nenalezne vcho dlat nic jinho, krom tech vc: bu
uctv v meit, nebo nabr sly doma, nebo usilovn pracuje, aby si vydlal na ivobyt.194
K Omaru ibn 'Abdul'azzovi jednou piel mu a ekl mu: K bys na ns ml chvli asu...
Odpovdl: A kde je voln as?! Vechen voln as u vyprel. Nen dnho volnho asu, krom
s Allhem.195
Hawwt ibn Dubejr odsoudil lenost a ospalost slovy: Spt ped polednem je neznalost, po
poledni dobrm mravem a koncem dne hloupost.196
Al-Hasan al-Basr ekl: Synu Adamv, ty jsi jako z dn. Kdykoli uplyne jeden den, odejde i st
tebe!197 Tak ekl: Synu Adamv! Cho po zemi svma nohama, jak dlouho chce, nakonec stejn
brzy skon v hrob! Odkdy jsi opustil matino lno, tvj ivotn as se neustle zkracuje.198 AlHasan t pravil: Nen dne, kdy by slunce nevylo a neeklo by: Synu Adamv! J jsem dneek,
nov stvoen, tvch in budu j svdkem. Vyuij mne moude, protoe se k tob ji nikdy
nenavrtm, ne nastane Den Soudu. Tak ekl: Cel ivot na tomto svt se skld jen ze t dn:
verejka, kter ji se vm, co v nm bylo vykonno, uplynul, ztka, kterho se mon nikdy
nedoije a dneka, kter je naopak pro tebe, abys v nm vykonal ve, co bys vykonat ml.199 Kdosi
se tak al-Hasana otzal, zda ejtn sp. Dostalo se mu odpovdi: Kdyby spal, mohli bychom si dt
pestvku!200
Sufjn as-Sewr pravil: Proto zamstnej sama sebe vlun onm svtem a zbav sv srdce
192 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 1/130.
193 Viz Sajdu l-chtir, str. 480.
194 Zaznamenal Ibnu l-Dewz v Sifetu s-safwa, 3/231.
195 Zaznamenal Ibn Sa'd v Tabakt, 5/397.
196 Viz al-Adebu l-mufrad, podn . 1242, jako autentick ho ocenil al-Albn.
197 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/148.
198 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/155.
199 Zaznamenal al-Bejhek v az-Zuhdu l-kebr, str. 197.
200 Uvd Ibnu l-Dewz v Telbsu Ibls, str. 52.

vekerch ostatnch mylenek. Pot, co to jednou doke, ji jen usilovn pracuj. Nemrhej asem!
Utkej od tohoto svta a jeho pokuen! Ubrej se ke svtu onomu (svm uctvnm) jet pedtm,
ne jsi tam dopraven A tob radm vru to stejn, co radm i sob. Kabsa k: Nikdy jsem
nesedl se Sufjnem, ani bych nepomyslel na smrt a ani jsem nikdy nevidl nikoho, kdo by o n
pemlel vce, neli on.201
Ibnu s-Semmk pravil: Cel vezdej svt je krtk a to, co z nj jet zstalo, je krtk. Na tebe z
tto krtk doby pipad jen velmi krtk sek. A to, co ti z tohoto krtkho seku zbv, je jet
mnohem mn.202
Jahj ibnu l-Ksim vyprvl o Ibn Seknovi, kter byl mimodn iroce vzdlanm uencem:
Nikdy neztrcel svj as. Vdy, kdy jsme ho navtvili, kal nm: Jen se pozdravme a hned
pejdeme k vci t a t , kvli jeho svdomitosti v bdn a pli ve vyvozovn pravidel a pkaz
nboenstv.203
Al-Dunejd Ibn Muhammed pravil: Kdyby lovk uctval Allha by i tisc let a potom se od Nho
na jeden jedin okamik odvrtil, to, co by za tento jedin okamik promekal, by bylo vce, ne co
za celou dobu zskal.204
Imm a-fi pravil: Uctvejte o to vce, o co mte mn zvazk. A jich budete mt vce, nebude
mt as se uctvn tolik vnovat.205
Imm Ahmed vzpomenul, e kdy se lovk narod, tak se mu poept do ucha ezn, a kdy ume,
tak se za nj ostatn pomodl pohebn modlitbu. To proto, e doba ivota je stejn krtk, jako je
as mezi eznem a spolenou modlitbou.206
Ms ibn Isml vypovdl ohledn svho ejcha Hammda ibn Selemy: Nikdy jsem ho nevidl
smt se, vru pravdu dm. On vdy buto vyprvl hadsy, nebo odkval tesbh, nebo etl Korn,
nebo se modlil nepovinnou modlitbu. Takto dlil innost bhem dne.
Ab Bekr ibn Ajj vytkal: Pokud by nkomu z vs vypadl dirham a ztratil by se mu, dotyn by
pak cel den kal: Vru Allhu patme, ztratil jsem dirham! Ale nikdy by neekl: Mj den
uplynul a j jsem v nm nic nevykonal!207
Jahj ibn Ab Kesr, kdy byl ptomen njak pohebn modlitb, nebyl schopen jet toho dne
poveeet. Byl tak dojat a otesen, e nikdo neml odvahu promluvit na nj.208
201 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 7/240.
202 Uvd az-Zehebi v Sijeru a'lmi n-nubel, 8/330.
203 Viz Dajlu Trchi Baghdd, 1/354.
204 Zaznamenal Ab Nuajm v Hiljetu l-awlij, 10/278.
205 Zaznamenal az-Zeheb v as-Sijeru a'lmi n-nubel, 10/49.
206 Uvd Ibnu l-Dewz v Menkibu l-imm Ahmed.
207 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 8/303.
208 Zaznamenal Ibn Abi d-Dunj v al-Mews'a, 7/63.

Muslim ibn Ibrhm uvd, e Him ad-Dastew' nikdy v noci nezhasnal svou lampu, nechval ji
hoet a do rna a kval: Kdykoli vidm temnotu, pemlm o temnot hrobu.209
Mutarrif ibn Abdillh pravil: Vru tato smrt zkazila lidem slast jejich slasti, proto hledejte takov
slasti, kter smrt neme pekazit.210
Rab' ibn Chusejm pravil: Hojn si pipomnejte smrt, nikdy jste toti neokusili nic j
podobnho.211
Abdulwhid ibn Safwn vzpomn, jak byl na pohbu s Hasanem, kter ekl: Allh se smiluj
lovku konajcmu pro dny, jako je tento. Nebo vru dnes jste schopni konat skutky, eho vai
brati v tchto hrobech u schopni nejsou. Proto vyuijte svho dobrho zdrav a volnho asu
pedtm, ne k vm pijde velk hrza a ztovn.212
Ibnu l-Kajjim pravil:
I kdybys prodal jedin okamik, kdys byl zcela oddn Allhu vmnou za to, e bude t
tak dlouho jako Nh, mr s nm, a bude zrove tak bohat jako Krn, byl bys v tajkovm
obchodu oklamn.213
Imm az-Zeheb napsal:
Allh se smiluj tomu, kdo mlo hovo, mnoho te Korn, ple nad svm ztracenm
asem, stle nahl do sbrek al-Buchrho a Muslima a uctv Allha dve, ne ho pekvap
smrt.214

Pokora a umn piznat si vlastn nedostatky

Ab Bekr as-Siddk ekl: Kter nebe mne zastn? A kter zem mne pochov, pokud o
Knize Bo eknu nco beze skuten znalosti?
Al ibn Ab Tlib ekl: Pokora sdl v srdci a projevuje se t jemnost pi jednn s
muslimy a pokornm pohledem pi modlitb.215
'Abdullh ibn Mes'd pravil: Lid! Kdokoli z vs bude dotzn na nco, o em m
znalosti, nech odpov a pokud bude dotzn na nco, o em dn znalosti nem, nech ohledn
toho ekne: Allh v nejlpe.
209 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 6/221.
210 Viz Letifu l-merif, str. 70.
211 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/114.
212 Viz Kasru l-amel, str. 141.
213 Viz Bed'i'u l-fewid, 3/237.
214 Uvd al-Kurtub v at-Tezkira, 2/80.
215 Zaznamenal Ibnu l-Mubrek v az-Zuhd, podn . 1148.

A-a'b byl dotzn ohledn njak vci a ekl: Nejsem v tom zbhl. Jeho spolenci mu
odpovdli: Stydme se ped tebou. Odpovdl jim: Ale ani andl se nestydli ci:

Slva Tob, ekli, my mme vdn jen o tom, emus ns Ty nauil, nebo Tys jedin
vevdouc, moudr! (Bekara:32)
Al-Hasan al-Basr pravil: Pokud nkdo sedne mezi lidi a oni jej povauj za nevdomce, ale on ve
skutenosti dnm nevdomcem nen, pak je vskutku muslimem obdaenm porozumnm svmu
nboenstv.216
Sufjn as-Sewr pravil: Nauka m ti pd. Prvn p plod aroganci, druh pokoru a pi tet si
uvdom, e vbec nic nev.
A-a'b prav: Nauka se skld ze t pek kdo doshne t prvn, to mu d hrdosti a on si
usmysl, e spolykal vekerou znalost. Kdo doshne t druh, stane se sm pro sebe ve svch
vlastnch och nepatrn, pozn, e znalost vlasn vbec neobshl. A co se te tet pky? Tak na
tu doposud nikdo nikdy nevystoupal!
Imm Ibn Hazm al-Andals napsal:
Pokud na tebe zapsobilo, jak t tv brati vychvaluj, pohldni na to, jak t kritizuj tv
neptel. Pak se tv samochvla rozplyne. Pokud dn neptele nem, vz, e v tob
nen ani zbla dobra! Nen nikoho vce nzkho, neli je ten, kdo nem neptel. Toti nic
jinho, neli postaven, kter dotyn u Allha m, bv pedmtem zti, nech ns Allh
zachov v bezpe a pi smyslech. Pokud jen mlo peml o svch vlastnch chybch, pak
se zamysli nad tm, jak by to bylo, kdyby je lid odhalili. Pedstav si, e je lid odhalili!
Pak bys vru byl v rozpacch a musel sv nedostatky uznat.217

216 Zaznamenal imm an-Nes v Kitbu l-'ilm, podn . 131.

217 Viz al-Achlku we s-sijer, str. 71.