NEBUDETE VCMI, DOKUD SUNNU NEUINTE ROZHODM VAICH SPOR

Vzneen Allh Svmu Poslu zjevuje:

Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duch svch pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrob se
plnm podrobenm. (Nis:65)
Mejmn ibn Mihrn v tto souvislosti citoval jin kornsk ver:

Vy, kte vte! Poslouchejte Boha a poslouchejte Posla (Nis:59)
a nsledn poznamenal: Tedy odkazujte se na Knihu Bo a na Proroka , dokud je
iv a nsledn po jeho smrti na jeho Sunnu.1
Hassn ibn 'tjja pravil: Vru Dibrl schzel za Poslem Bom se Sunnou pesn
tak, jako k nmu schzel s Kornem!2

Imm az-Zuhr pravil: Na Allhu bylo Zkon zjevit, na Poslu Bom bylo ho
doruit a na ns je poddit se mu.3

Ab Ishk ar-Rk ekl: Znakem opravdov lsky k Allhu je, kdy lovk vdy dv pednost
poslunosti vi Allhu a nsledovn Jeho Posla .4

ejchu l-islm Ibn Tejmjja poznamenal:

Pvod vekerho zla spov v upednostovn nzoru nad zjevenmi texty a v preferovn tueb
nad ar'ou.5
Tak uvedl:
Le prav tst kadho tkv v konn toho, co mu bylo pikzno, zdrovn se toho, co mu bylo
zakzno a v podzen se tomu, co mu bylo ureno a pedureno.6

Hfiz Ibnu l-Kajjim al-Dewzjja ve svm vysvtlen pedmtnho vere Vak nikoli, pi Pnu
Tvm, oni nebudou vc ... uvd:
Vzneen Allh Sm psah tou nejvt monou psahou tedy Sm pi Sob e lid neuv,
tedy nebudou oplvat vrou (arab. mn) a nebudou patit mezi vc (arab. muminn),
dokud neuin Posla Boho soudcem ve vech jejich spornch otzkch ve vech

1 Zaznamenal Ibn Batta v al-Ibnetu l-kubr, podn . 58, 59 a 85.

2 Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, podn . 608.
3 Viz al-Huddetu f bejni l-mehadda, 2/477.
4 Zaznamenal Ibnu l-Kajjim v Medridu s-slikn, 2/287.
5 Viz al-Minhd, 8/411.
6 Viz Medm'u l-fetw, 8/453.
oblastech jejich svtonzoru (arab. ad-dn). Pouit stice m, pekldan dvojc vztanch
zjmen to - co se vztahuje na bezvhradnou poslunost vi Poslu Bomu coby
nezbytnou podmnku vry. Ver vak nekon pouhm ustavenm tto podmnky, nbr pro plnost
vry klade draz na povinn spokojen pijet a osobn vnitn souhlas s Prorokovm
rozhodnutm, spojen s pjemnm pocitem z nj. Vi Prorokovu rozhodnut
skuten vc nesm ctit dnou tse v srdci i duevn nepohodu a mus se mu i pln poddit.
Tedy nucen a ledabyl pijet Prorokova rozhodnut a soudu nedokazuje pravou
vru a dokonce j odporuje! Pedpis stanoven Prorokem teba pijmout naplno, bt
s nm maximln spokojen a vnitn se s nm ztotonit. Pokud si muslim peje poznat svj skuten
stav, nech pohldne na dno sama sebe, nech popat, jak se chov jeho nitro, kdy naraz na
nkter pkaz Proroka , kter stoj proti jeho ntue, jeho vnitnm pohnutkm a
tubm, nebo kter se p obyejm i zvyklostem nsledovanm jeho pedk, jeho dd, a u se
jedn o vc velikou i jen malikou.
Vzneen Allh prav:






Naopak, lovk si spe peje jednat i dl hn a pt se: Kdy vbec ten den zmrtvchvstn
nastane? A zrak se oslep, a msc se zatm, a slunce s mscem se spoj, tehdy lovk
vykikne: Kam prchnout mm? Vak pozor! Nebude dn kryt znm, u Pna tvho v ten
den bude shromadit jen! V ten den bude lovku sdleno, co zavas uinil a co zamekal.
Ba co vc, lovk sm sebe bude jasn zt, a kdyby sv omluvy mohl pedloit... (Kijma: 5-15)
Slva Allhu nade vm, co je Mu pidruovno! Kolik jen je sebeklamu uvnit ega velkho
mnostv lid, tkajcho se velkho mnostv ver i hads, ohledn nich by si mnoz pli, aby
radji ani nikdy nebyly zjeveny! Kolik ohn hne v jejich trobch vi nim! Kolik hokosti trne
kvli nim v jejich hrdlech! A tyto vere a hadse nm jejich nitro, ohavn a nzk, naplno odkryj v
Den, kdy lidsk nitra budou odkryta!
Le Allh se nezastavuje jen na tomto, nbr k ve eenmu dodv tak slova
jusellim teslmen, tj. a podrob se plnm podrobenm, potvrzujce sloveso selleme, tj.
podrobit se z nj odvozenm slovesnm podstatnm jmnem teslm, tj. podroben. To
zahrnuje naprostou pokoru ped rozkazem (arab. chud'), pijet rozhodnut za sv a naprost
ztotonn se s nim (arab. inkijd), spokojenost s nm, ne jako na slu a z donucen pijmaj
pokoen a poraen pkazy vtz.
Zde hovome o pokornosti a poslunosti sluebnka vi jeho Pnu, Kter je pro nj tm nejdram
v ivot, o Kterm sluebnk v, e jeho spsa a tst spov v naprost odevzdanosti a poslunosti
vi Nmu, o Kterm zn, e mu m bt pednj ne jeho j i cokoli, co se k nmu ve, e teba
nejprve usilovat o Jeho spokojenost a teprve pak a o spokojenost vlastn a e Jemu teba bt
oddanj, neli sob sammu a svmu egu.
Teprve kdy sluebnk pozn a pochop ve uveden, jako i povinnosti vztahu k Prorokovi
, zane se mu plnou mrou koit a odevzdvat kadikm kouskem svho srdce, s vrou, e
neme doshnout opravdovho tst na tomto i budoucm svt, krom skrze prv takovou
poslunost a podzenost!7

Imm Ibn Ab 'Izz al-Hanef ve svm komenti at-Tahwho 'Akdy napsal:

Vz, e skuten pokorn sluba (arab. al-'ubdjja) a vra v Allha, v Jeho Knihy a Jeho
Posly se zakld na podzen se pkazm, zkazm a nazenm a nikoli na vyptvn se na detaily
moudrost a pouen, kter se za nimi skrvaj.8
ejch Chlid al-Muslih vysvtluje jeho slova takto:
V islmu nedoshne spchu nikdo jin, neli pouze ten, kdo se zcela podd a podrob. Toto je
naprost a nesporn pravda. Jejm dkazem je ver:


Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duch svch pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrob se
plnm podrobenm. (Nis:65)
Podroben, kter je ve veri vzpomnno, je vyjdeno podstatnm jmnem slovesnm teslm.
Tento pojem znamen naprostou, absolutn oddanost. pln vry neme bt dosaeno bez pln
oddanosti vi tomu, co k nm pilo od Allha a od Proroka . Kdokoli pak oponuje
slovm Allha a slovm Jeho Posla njakmi svmi svvolnmi pochybami,
nesprvnmi vklady a zkaenmi nzory, potom spchu v islmu nedoshne!9
Na jinm mst dodv:
Vra neme pet, krom s naprostm pijetm ji existujc znalosti (arab. kublu l-'ilm),
to znamen, e lidsk srdce nezsk stabiln vru, nevydr v nm ani stopa vry, pokud celkov
nepijme existujc znalost nauky, co nm potvrzuj slova Bo:


Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duch svch pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrob se
plnm podrobenm. (Nis:65)
kde slova we jusellim teslmen, tj. a podrob se plnm podrobenm se vztahuj na
kubl, tedy absolutn pijmn Boho Zjeven bez jakkoli pochybnosti a vhn!10
7 Viz ar-Risletu t-tebkjja, 1/26.
8 Viz erhu l-'Akdati t-tahwjja, 1/323.
9 Viz erhu l-'akdeti t-tahwjja, 8/10.
10 Viz Ibid., 2/11.
A tak shrnuje:
Nsledujeme Sunnu a spoleenstv muslim (arab. dem'a) toto je pesvden
nsledovnk Sunny a Spoleenstv (arab. ahlu s-sunneti we l-dem'a) a
praktickm objasnnm je jejich ivotn cesta. Oni upmn nsleduj Sunnu, respektuj a cen si
Sunny Posla Boho , pevn se j dr z n vychzej a k n se navracej ve vech
sporech, kter mezi nimi propuknou, pomoc Sunny oceuj a zvauj ve ve svm ivot ze slov i
in. Sunna Posla Boho je pramenem jejich psoben, to co se ze Sunny uke
jako vrohodn, je pro n rozhodujcm nad jejich slovy, iny, nzory i celm jejich ivotem, v
souladu se slovy Bomi:
...
Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu ... (Nis:65)
Tedy, nsledovnci Sunny jsou lid, kte se nejvce dr Sunny Muhammeda a
neodmtaj ji, neprotiv se j, nevykldaj si ji chybn, ale prv naopak z celho srdce pijmaj
ve z n, co je autentick a sprvn, vdy se k tomu navracejce. Proto jsou tak popisovni jako
nsledovnci Sunny a jin mimo n toto jmno nenesou!11

ejchu l-islm ibn Tejmjja pravil:

K tomu, kdo oponuje jasnmu textu Knihy Bo a Sunny, nebo tomu, na em se shodli zbon
pedkov tto ummy, nepodkldaje svj nesouhlas dnm platnm odvodnnm, nutno
pistupovat stejnm zpsobem, jako k nsledovnkm inovace (arab. ahlu l-bid'a).12

ejch 'Al ibn Njif a-ehd k:

Islmt uenci se shoduj na tom, e tk inovace (jako nap. inovace typu sektstv chridovc
nebo 'it) jsou hor a t, neli hchy, o kterch je znmo, e jsou klasickmi hchy. Tho
nzoru je i Sunna Boho Posla , kter nm pikzal bojovat proti chridovcm,
odmtajcm Sunnu a zrove pikzal i trpliv snen kivd, nespravedlnosti a nsil ze strany
vldc, stejn jako povinnost vykonvat za nimi modlitby, i pes hchy, ve kterch tito tonou.
Sunna potvrzuje, e nkte Prorokovi spolenci se nedokzali zbavit uritch
hch, ale i pesto byli oznaeni za lidi, kte miluj Allha a Jeho Posla , piem
nm bylo zakzno proklnat je, zatmco ns Sunna zrove obeznamuje i s ppadem Zu l-
Chuwejsiry at-Tammho a jeho stoupenc (tj. chridovc), kte i pes svou usilovnost v uctvn
a bohabojnosti odpadaj od islmu tak, jako stela prochz svm clem!
Vzneen Allh prav:

11 Ibid., 2/17.
12 Viz Medm'u l-fetw, 35/414.
 ...
Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu ... (Nis:65)
Tedy, kdokoli opust Sunnu Posla Boho a jeho ar'u, tomu Allh Vzneen Sm
na Sebe odpshl, e nen jednm z vcch, dokud nebude spokojen s rozhodnutm Boho Posla
ve vem, ohledn eho vyvstal spor, a u se jedn o otzky nboenstv, nebo
tohoto svta, dokud ze svho nitra nevypud veker nepjemn pocity a vnitn nesouhlas, co nm
potvrzuj etn kornsk vere, jako i Sunna Boho Posla ! 13

ejch Ahmed ibn Ibrhm ibn 's, vysvtlujce princip pln pokory vi Kornu a Sunn a
naprost internalizace jejich pedpis, k:
Vnitn spokojenost se ar'atskmi pedpisy je povinnost, je to zklad islmu a pil vry, proto je
povinnost kadho muslima bt s pedpisy svho nboenstv spokojen a ztotonn, bez jakkoli
pochyby, vnitn tsn, hoe, opozici vi nim nebo vnitnho odmtn, nebo Vzneen Allh
pravil:
...
Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu ... (Nis:65)
Vzneen Allh tedy pmo Sebou Samm psah, e se nestanou vcmi, dokud Muhammeda
nepijmou za svho rozhodce, stanou se vcmi teprve a pestanou ctit v srdci
jakoukoli tse a nespokojenost z jeho rozhodnut, teprve a se jeho rozhodnut zcela a naprosto
poddaj! Toto je podstata spokojenosti s jeho rozhodnutm.
Tedy, vracet rozhodnut Prorokovi je na rovni islmu, nectit kvli jeho rozhodnut
dnou tse je na rovni prav, skuten vry (arab. al-mn) a naprost oddanost a pokornost
vi tomu je na rovni opravdov zbonosti (arab. al-ihsn). Teprve kdy radost vry
prostoup lidsk srdce, kdy oi prozou podstatou pevnho pesvden, kdy je due pivedena v
ivot istotou Zjeven, kdy je pirozenost lidskho jedince zkultivovna a ego, ponoukajc ke zlu
se promn v ego smen, spokojen a pokorn, kdy lovk pijme islm kou cel sv hrudi, jen
tmto zpsobem se lovk stv nkm, kdo je naprosto spokojen s tm, co Allh a Jeho Posel
miluj!14

ejch Sulejmn ibn 'Abdillh ibn Muhammed ibn 'Abdulwehhb pravil:

Kdy Allh a Jeho Posel nco nad a ty shled ve sv dui kvli tomuto nazen
tse, le pokud nco nad id i kesan, ty dnou tse v srdci nepoct, kdy Posel Bo
13 Viz Ahkmu l-murteddi 'inde ejchi l-islmi Ibni Tejmjja, 2/251.
14 Viz erhu l-Kasdati n-nnjja, 2/220.
 nco nad, ale ty to neposlechne, le pokud nco nad druz, ty se jim poko, Allh
psah nejvt psahou, tedy Sebou Samm, Svou Panskost (arab. ar-rubbjja) a On
vdy naprostou pravdu d e nejsi vcm, pokud je tvj stav prv takov!15

ejch al-Albn pravil:

Nboenstv nen postaveno ani na rozumovn, ani na pocitovch dojmech, nbr vru spov v
nsledovn pkaz Kornu a nazen Boho Posla.16

ejch 'Abdullh Ghunejmn ekl:

Opravdov vra vyaduje, aby lovk byl spokojen s tm, jak konal Posel Bo !
Pokud lovk ve sv dui shled tse z neho, co Prorok stanovil a obt to
pijmout, potom takov lovk pozbyl sv vry, nebo Vzneen Allh prav:
...
Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu ... (Nis:65)
Tedy pokud lovk nco z toho vnitn odmt a je s nm z toho nespokojen, pokud je eeno:
Takto to nen sprvn, k by tomu bylo tak a tak, potom vra takovho lovka, nachzejcho se
v takovm rozpoloen, zmizela! Allh Vzneen psah, e nikdo neuv, dokud nepijme Posla
Boho za soudce v tom, vi emu ct vnitn odpor, nebo ohledn eho se lid navzjem pou,
dokud se jeho rozhodnut zcela nepodd a neodevzd, dokud ze svho nitra i tu nejmen nepohodu
a tse, kterou kvli tomu pociuje, nevypud!17
Na jinm mst tak pravil:
Muslimu, kter dosvduje, e nen bostva (tj. nieho hodnho uctvn) krom Allha a kter
dosvduje, e Muhammed je Poslem Bom, nen dovoleno odmtat slova Posla
Boho ! Komu se to stane, ten projevil
znmku toho, e vlastn nesvd, e Muhammed je Poslem Bom. Svdit, e
Muhammed je Poslem Bom znamen bt pevn pesvden, e Prorokem
opravdu je, poslouchat ho ve vem tom, co nm nadil a vysthat se veho toho, co nm zakzal. V
opanm ppad ten, kdo takov svdectv vry pron, nen upmn ve svm svden, e
Muhammed je Poslem Bom u samm tm, e dotyn odmt to, co Posel Bo
k.
Vzneen Allh pece prav:
...
15 Viz Tejsru l-'Azzi l-Hamd, 1/486.
16 Viz Silsiletu l-hud we n-nr, str. 530.
17 Viz erhu l-'akdeti l-wsitjja, 10/7.
Vak nikoliv, pi Pnu tvm, oni nebudou vc, pokud t neuin rozhodm v tom, o em
jsou ve sporu ... (Nis:65)
Tedy, tato vc vbec a v dnm ppad nen nepatrn! S tmto si nesmme zahrvat, protoe zde je
v otzce vra (arab. mn) a nevra (arab. kufr)!18

Tent princip dokld i Sunna.

Ab Hurejra vyprvl, e Posel Bo pravil:

Cel moje umma vejde do Rje, krom toho, kdo odmtne.
A kdo odmtne, Posle Bo? podivili se ptomn.
Posel Bo odvtil:


Kdokoli mne uposlechne, vejde do Rje. A kdokoli mne neuposlechne, ten odmtne.19

Tak vyprvl, e Posel Bo pravil:

Vyhbejte se tomu, co jsem vm zakzal init a konejte to, co jsem vm pikzal, nakolik jen
mete. Vru ti ped vmi byli znieni kvli bezpotu svch otzek a sporu se svmi proroky.20
ejch 'Abdurrezzk al-Bedr ve svm vysvtlen tohoto hadsu poukazuje na slovn konstrukci
kesretu mesilihim we chtiltuhum , tj. bezpotu svch otzek a sporu, piem
imm Muslim nezaznamenv obrat kesretu mesilihim we chtilfihim tj.
bezpotu svch otzek a sporm ...

Ab Wkid al-Lejs vyprv, e Posel Bo jednou, sed na jakmsi

typu koberce, ekl:
.
Zajist nastanou rozkoly.
A co potom mme dlat, zeptali se ho ptomn, v ele s Mu'zem ibn Debel .

Ab Wkid vyprv, e Prorok poloil svou ruku zptky na koberec a pevn ji do

nj zaal, ka:

18 Viz Ibid., str., 12/3.

19 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 2/361; al-Hkim v Mustedreku, 1/55; a al-Buchr v Sahhu, hads . 7280
20 Zaznamenal Muslim v Sahhu, hads . 1337.
Navrate se ve vem k vchozmu stavu!21

Jak se v takovch situacch zachovat, nm v kontextu tohoto hadsu rad Ab 'ljja: Naute se
islm. Pak, pot, co jste se nauili islm, se od nj neodchylujte ani nalevo, ani napravo. Nsledujte
pmou cestu a krejte stezkou Sunny vaeho Proroka a toho, na em byli i jeho
spolenci. A vyvarujte se inovac, nebo ty pouze zpsobuj neptelstv a nenvist mezi vmi.
Naopak, drte se v kad zleitosti pvodnho stavu, ptomnho pedtm, ne dolo k rozkolu.22

Ab Zerr al-Ghifr vyprvl, e Posel Bo pravil:

Vru, dnes ijete v dob, kdy je uenc mnoho, kdy kazatel je mlo a kdy by kdokoli z vs
zanechal by i desetinu z toho, co zn, podvolil by se svm tubm, le pot nadejde doba, kdy
bude kazatel mnoho, ale uenc mlo, kdo se pak bude dret by i desetiny z toho, co zn, bude
zachrnn.23

Jnus ibn 'Ubejd pravil: Zajde to do takov mry, e ten, kdo bude znt Sunnu, poct, e je to nco
naprosto podivnskho a jet podivntj ne to bude osoba, kter bude Sunnu povaovat za nco
dvrn znmho.24

Imm al-Awz', vysvtlujce hads o cizosti islmu, pravil: Islm nezmiz, avak budou to
nsledovnci Sunny, kdo vymiz, do t mry, e v kad zemi z nich zstane nanejv po jednom.25

Od 'Abdullha se tak vyprv, e Posel Bo vyzval 'Abdullha ibn

Mes'da , aby krtce promluvil k lidem. Ibn Mes'd tedy vstal a ekl: lid! Vru Allh
Vzneen a Mocn je nam Pnem, vru islm je nam nboenstvm, vru Korn je tm, co ns
vede kupedu, vru Ka'ba je na kiblou, vru tento mu, co stoj pmo pede mnou (a ukzal na
Proroka ) , je nam Prorokem. A jsme spokojeni pro sebe s tm, s m je Allh
Vzneen a Jeho Posel spokojen a nenvidme pro sebe to, co nenvid i Allh a Jeho Posel!

21 Zaznamenal ho at-Tabern v al-Mu'demu l-kebr, 3/181-182, a al-Awsat, hads . 8843; at-Tahw v Mukilu l-
sr, 2/68. Jako sahh s vypravi splujcmi podmnky imma Muslima jej doloil al-Albn v Silsiletu l-ahdsi s-
sahha, hads . 3165.
22 Zaznamenal Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 2/218.
23 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/155; al-Herew v Zemmu l-haw, 1/14-15; al-Hajsem v
Medme'u z-zewid, 1/127; az-Zeheb v Talchsu l-Mustedrek, 4/332; jako sahh se
spolehlivmi vypravi ocenil al-Albn v Silsiletu l-ahdsi s-sahha, hads . 2510.
24 Zaznamenali al-Llik' v erhu usli l-i'tikd, podn . 21; a Ibn Batta v al-Ibnetu l-kubr,
podn . 20.
25 Zaznamenal al-Llik' v erhu usli l-i'tikd, podn . 19.
Posel Bo nsledn pravil:

Jsem pro svou ummu spokojen s tm, co si pro ni peje Ibn Ummi 'Abd (tj. 'Abdullh ibn Mes'd
) .26

Byl to tent Abdullh ibn Mes'd, kdo po Prorokov smrti ekl: Skromn
praktikovn Sunny je lep, neli urputn praktikovn inovace.27 A tak ekl: Nsledujte a
neinovujte, protoe to, co jste obdreli, vm zcela sta a jakkoli inovace je jen bloudnm.28

A toto byla tak praxe naich zbonch pedk.

'Att ibn Ab Rebh pravil: Vru nkdo mi vyprv hads a j jeho vyprvn zticha naslouchm,
jako bych dan hads nikdy pedtm neslyel, by jsem ho slyel snad jet pedtm, ne se dotyn
narodil!29

Chalfa Omar ibn 'Abdul'azz pravil: Nikdo nem po Sunn dnou omluvu, kdy bude setrvvat i
nadle v bludu, o nm si myslel, e je sprvnm vedenm.30

Imm al-Awz' pravil: Pouze obhme okolo Sunny a nsledujeme ji, kamkoli ns ona zavede.31

Imm az-Zuhr ekl: Lid nauky, kte byli ped nmi, kvali: Spsa le v usilovnm lpn na
Sunn!32

Imm Sufjn as-Sewr pravil: Nedospl ke mn ani jedin z hads Posla Boho ,
ani bych podle nj tak nejednal, by teba jenom jednou jedinkrt.33

Imma a-fi'ho se kdosi zaptal na njakou otzku z fikhu a on mu odpovdl: Od Posla Boho
se o tom traduje to a to. Dotyn se zeptal: Ale co si o tom mysl ty? A-fi'
drazn zatsl hlavou na znak nesouhlasu a rozhnvan odvtil: Jak zem mne ponese a jak nebe
se bude klenout nade mnou, pokud ti budu vyprvt hads od Posla Boho a sm
se jm nebudu dit jakoto svm nzorem?! Ano! J ho naprosto pijmm jako svj nzor!34

Imm Ahmed varoval: Kdokoli odmt hadsy Posla Boho , stoj na pokraji

26 Zaznamenal al-Hkim v Mustedreku, 3/317-318; Ibn 'Askr v al-Medlis, hads . 280, jako
sahh podle podmnek obou ejch (tj. al-Buchrho i Muslima); a al-Hajsem v Medme'u z-
zewid, 9/290. Jako sahh jej doloil i al-Albn v Silsiletu l-ahdsi s-sahha, hads . 1225.
27 Zaznamenal al-Hkim v Mustedreku, 1/103.
28 Zaznamenal Ab Chasema v Kitbu l-'ilm, podn . 540.
29 Zaznamenal az-Zeheb v Mznu l-i'tidl, 3/70.
30 Zaznamenal al-Merwez v as-Sunna, podn . 95.
31 Zaznamenal al-Llik v erhu usli l-i'tikdi ahli s-sunneti we l-dem'a, podn . 47.
32 Zaznamenal ad-Drim v Sunenu, podn . 96.
33 Zaznamenal az-Zeheb v Sijeru a'lmi n-nubel, 7/242.
34 Zaznamenali al-Bejhek v Menkibu -fi', 1/475; a Ab Nu'ajm v Hiljetu l-awlij, 9/106.
zkzy!35

Osmn al-Hr pravil: Kdokoli se ve sv ei i svch inech bude dit Sunnou, bude hovoit
moude. A kdokoli se ve sv ei i svch inech bude dit svmi tubami, promluv v duchu inovace.
Vzneen Allh pravil:

Vak uposlechnete-li jej, budete na cest sprvn (Nr:54)36

Imm az-Zeheb pravil:

Pokud se objev pokuen a rozkoly, potom se pevn pimknte k Sunn, drte se pravidla mlen a
nezabedvejte do toho, co se vs netk. A cokoli shledte obtn pochopitelnm, vrate k Allhu
a Jeho Poslu , zdrte se svch koment a radji eknte: Allh a Jeho Posel
v nejlpe!37

Sprvn pstup je ten, kter prokzali spolenci Posla Boho , nech je se vemi z
nich Allh spokojen.

Vyprv se, e Ab Bekr jednoho dne na samm potku sesln Kornu opustil svj
dm, aby se setkal s Prorokem . Kdy ho pak konen nalezl, zvolal na nj: Abu l-
Ksime, pro u nechodv na snmy svho lidu? Propak t oni obviuj z toho, e zloe jejich
pedkm? Posel Bo mu odvtil:

Jsem Poslem Bom, vyzvm t k Jedinmu Bohu ...

Ihned pot, co tato slova doekl, pijal Ab Bekr islm.38

Ab Bekr tak pronesl nsledujc slova: Nikdy nevynechm nic z toho, co Posel Bo
tak vykonval, ani bych to neuinil i j, nebo se obvm, e pokud bych ehokoli z toho, co
on dlval, zanechal, seel bych na zcest.39

Omar ibnu l-Chattb pravil: Ti, kte nsleduj sv nzory (tj. namsto podn) jsou
nepteli Sunny.40 Ibnu l-Kajjim uvd ohledn Omara ibnu l-Chattb, e pokud se o njakou

35 Zaznamenali Ab Ja'l v Tabaktu l-hanbila, 2/15; a Ibn Batta v al-Ibnetu l-kubr, 1/97.
36 Viz Sijeru a'lmi n-nubel, 14/64.
37 Viz Sijeru a'lmi n-nubel, 20/141.
38 Tak zaznamenal Ibn Kesr v al-Bidjetu we n-nihja, 4/75.
39 Zaznamenal Muslim v Sahhu, soust hadsu . 1759.
40 Viz erhu usli l-i'tikd, podn . 201.
zleitost zajmal, odhodln podle n jednat, nae by mu bylo eeno, e tak Posel Bo
nekonal, Omar by se toho zdrel a nikdy by se toho nedopustil.41

Al ibn Ab Tlib pravil: J nejsem Prorok, dnho zjeven se mi nedostv, nbr j

pouze jednm v souladu s Knihou Bo a Sunnou Muhammeda , nakolik jen
dovedu.42

Ab Zerr al-Ghifr pravil: Vru Posel Bo ji odeel na onen svt,

ale nen ani ptka na obloze mvajcho kdly, ani by nm on o nm nco nezmnil.43

Selmnu al-Frismu bylo posmn eeno: V prorok vs nauil vechno nauil

vs tak, jak si ulevit? Ano, odpovdl Selmn poklidn, vskutku, zakzal nm pi konn
poteby obracet se na kiblu.44

Rozdl mezi nmi na stran jedn a Ab Bekrem s ostatnmi sahby na stran

druh spov v tom, e zatmco oni slyeli a uposlechli, jak uvd Allh v Kornu:

Uvil posel v to, co od Pna jeho mu bylo seslno, a uvili vichni vc v Boha, andly Jeho
i Psma Jeho i posly Jeho - a My nedlme rozdl mezi posly Jeho - a ekli: Slyeli jsme a
uposlechli jsme; o odputn Tv prosme, Pane n, a u Tebe je konen cl n! (Bekara:
285), my klademe mnostv doplujcch otzek, jako id v pbhu o proroku Ms/Mojovi,
mr s nm, a obtovan krv:

A hle, pravil Moj lidu svmu: Bh vm pikazuje, abyste obtovali krvu! ekli:
Nedl si z ns posmky?" Odpovdl: Utkm se k Bohu, abych nebyl tak poetil!
ekli: Popros za ns Pna svho, aby nm vysvtlil, jak m bt! Odpovdl: Hle, Pn
prav: A m to bt krva ani pli star, ani jalovice mlad, nbr vku stednho mezi nimi.
Uite tedy to, co bylo vm pikzno! ekli: Popros za Ns Pna svho, aby nm vysvtlil,
jakou m mt barvu! Odpovdl: Hle, Pn prav: Nech je to krva lut jasn barvy pro

41 Viz Ighsetu l-lahfn, 1/136.

42 Zaznamenal kd 'Ijd v a-if, 2/556.
43 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/153.
44 Zaznamenal Muslim v Sahhu, 1/152; a Ahmed v Musnedu, hads . 8.
radost vem, kdo na ni se dvaj! ekli: Popros za ns Pna svho, aby nm vysvtlil, jak
jet m bt, nebo vechny krvy se nm zdaj mezi sebou podobn; a pak budeme - jestlie
Bohu se zachce - sprvn vedeni! Odpovdl: Hle, Pn prav: Nech krva ta nen znavena
obdlvnm zem a zavodovnm pol, a je zachoval, bez vady. ekli: Nyn jsi nm
pinesl pravdu. A obtovali krvu, kdy to mlem byli neuinili. (Bekara: 67 71)

Z tohoto dvodu 'Abdulkerm al-Dezer pravil: Zbon mu nikdy nespekuluje.45

Spekulantstv, na kter al-Dezer narel se odr pedevm na naem uvaovn ohledn

mnoiny otzek a tmat vnmanch jako kontroverzn. Nedokeme k nim zaujmout jasn
stanovisko, klikujeme a uhbme podle svch cht, ani bychom kreli po pm cest pravdy.
Potom vypadme nepesvdiv jako lid, kte nejsou pevn ve svch principech, kte se za nco
styd anebo nco skrvaj, i naopak pouvaj nboenstv k zskn vhod a radovnek vezdejho
svta.

Uvd se, e Huzejfa v tomto kontextu pravil: Co budete dlat na konci asu, kdy
rozvolnte a otevete sv nboenstv vemu a kadmu, jako ena roztahuje nohy pi souloi,
nazastavujce nikoho, kdo k n pichz?46

Vz, e tato doba prv nastala a proto nalezne lidi, kte vyuvaj nboenstv k tomu, aby si jeho
prostednictvm ospravedlnili kad zlo, dovolujce zakzan (arab. harm) a zakazujce
povolen (arab. hall) buto kvli svm tubm, anebo kvli tomu, aby nkomu mocnjmu
podlzali. A jen mlo je tch, kterm se Allh smiloval a nedal jejich srdcm odchlit se pot, co
nsledovala pmou a sprvnou cestu.

Typickm pkladem takovho kontroverznho nazen, kter u malovrnch vyvolv podobn

nesnze, jsou slova Bo:

...

Berte si za manelky eny takov, kter jsou vm pjemn, dv, ti a tyi; avak bojte-li se,
e nebudete spravedliv, tedy si vezmte jen jednu ... (Nis: 3)

V pohledu islmskho pedpisu polygynie (a analogicky je tomu v kad dal podobn

kontroverzn otzce) nalezneme nkolik skupin muslim.

Tou prvn, nazvme ji skupina vymlouva, jsou v tto otzce pevn mui, kte tento pedpis
berou jako ospravedlnn pro nenasytnost svch pud, do t mry, e cestuj po svt a na kadm

45 Zaznamenal al-Bejhek v u'abu l-mn, podn . 8129.

46 Zaznamenal Ab 'Amr ad-Dn v as-Sunenu l-wridetu fi l-fiten, podn . 241.
mst si hledaj manelky, navazuj vztahy a ty pot, co je omrz, peruuj, zanechvaje tak po sob
spou. Nkdy uzavraj manelstv na rznch koncch svta, take nad tm neexistuje dn
kontrola a je mon, e pekroili i Allhem stanovenou mez. Toto chovn odsuzuje ejch
al-'Usejmn:

Jsou i tac, kte jsou oenni mon i s padesti enami, snad proto, e si o sob mysl, e ji
nejsou zodpovdni za sv skutky.47

A dodv:

Z Bo moudrosti je i to, e se lovk nesm oenit s vce, ne tymi manelkami, nebo jinak by
lovk pli zeslbl tlesn, ekonomicky i spoleensky.48

Tou druhou, nazvme ji skupina deftist, jsou v tto otzce pevn eny, ale tak jist poet
mu, kte se sna otet kornsk vere a hadsy zmiujc vceetn manelstv tak, aby to
vypadalo, e Korn a Sunna vybz k monogamnmu ivotu a polyginii postupn odbourvala,
protoe idelem islmu je satek jednoho mue s jedinou manelkou a vceetn manelstv je nco
nepatinho, co stoj jednou nohou v pedislmskch zvyklostech. Toto chovn odsuzuje ejch as-
Suhajm:

Mnohoetn manelstv neodporuj Sunn. Namsto toho meme nkdy spatit deset
neprovdanch en v jedin domcnosti, nkter z nich maj i pes tyicet let. Toto ve se dje jen
kvli tomu, e nsledujeme Zpad.49

Ohledn stejnho problmu hovo i ejch al-Albn:

Nesouhlas s vceetnmi manelstvmi je jedna velmi nebezpen mylenka, kter oponuje

islmsk ar'i. Nejsou pravmi muslimy, dokud se nevysthaj svch tueb a dokud se pln
nepodrob ar'i. I kdy nikomu za dnen situace neradm, aby se oenil s vce enami, kvli
obtm spojenm s takovm manelstvm.50

A konen tet skupinou jsou ti, kterm se Allh smiloval a obdail je sprvnm pochopenm, silou
vry a vhledem do situace. Takov lid uznvaj, e to, co Allh lidem povolil, vetn vceetnch
manelstv, nem nikdo prvo prohlaovat zakzanm a e jen Allh v, co je pro Jeho stvoen
nejlep. Tito lid nepotebuj krkolomn vklady obruujc hrany kontroverznch tmat, aby
uchlcholili sv okol a nebuduj si ani pochybn osl mstky pro ospravedlnn svch tueb.

47 Viz erhu Sahhi l-Buchr, Kitbu n-nikh, hads . 3.

48 Ibidum.
49 Viz ejchovu internetovou strnku alsoheemy.net.
50 Viz Silsiletu l-hud we n-nr, str. 33.
Nepotebuj sv chte obalovat islmskm hvem. Uvdomuj si, co s sebou nap. monost
vceetnho manelstv nese a proto, e se nevztahuje na jejich situaci, nen tento konkrtn pedpis
alfou a omegou jejich zjmu o nboenstv.

Do tto tet, sprvn a pravdu nsledujc skupiny, pat ti vc, kte vrn, spokojen a celm
srdcem pijmaj pedpisy vechny islmu tak, jak jsou, jak byly zjeveny Allhem, jak byly uvedeny
do ivota Jeho Poslem a jak byly chpny a nsledovny zbonmi pedky. V praxi
z nich nsleduj a ve svm ivot aplikuj vdy to, co je pro n nejvce relevantn, co se jich pmo
tk a co z nich je nejadekvtnj pro jejich situaci, uznvaje, potvrzujce a vnitn souhlasce se
vm, co bylo uinno povolenm i zakzanm, nedopoutje se dnho pizpsobovn si
Zkona podle svch cht a tueb, by mon shodn stavu svho poznn nevnmaj nezbytnost
praktikovn veho, anebo se neho kvli njakmu ar'ou vytenmu vymu dobru a pnosu
dobrovoln zdruj.

Jsou daleko od toho, aby byli tmi lidmi, ped ktermi varoval Ibn Tejmjja:

Pokud uvid, e nkdo manipuluje se ar'ou tak, aby pasovala jeho nzorm, potom vz, e v
srdci nem vbec dnou vru.51

Nsledujme proto radu ejcha al-Albnho, jen pravil:

Proto se, muslime, sna poznvat islm, sv nboenstv, z Knihy svho Pna a Sunny jeho Posla
. A nekej: Ale tamten k to a to, protoe Pravda nebv rozpoznna podle tch,
kte ji zastvaj, nbr vz ty, kte ji zastvaj, me ty sm rozpoznat podle pravdy.52

Nech ns Allh vechny vede pmou a sprvnou cestou.

51 Viz Dar'u ta'rudi l-'akli we n-nakl, str. 1/177.

52 Viz Silsiletu l-ahdsi s-sahha, 5/350.