. .

12
ODKAZ PRSLAVSK KOLY
V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH LITURGICKCH
PAMTKCH

Petra Stankovska (Ljubljana)

Vtina biblickch text je v chorvatskohlaholsk tradici do 15. stolet

zachovna v soubornch liturgickch knihch v mislech a brevich. V obou
tchto typech knih se vyskytuj rzn dlouh sti biblickch text ve form lekc
i jedno - a tverovch citt.
To, e znn biblickch text v chorvatskohlaholskch brevich a mislech
odpovd verzi, ji znme z nejstarch staroslovnskch pamtek, bylo ji mnohokrt
zdokumentovno na zklad vzkum rznho rozsahu1 a za pouit rznch metod,
zaloench bu na izolovanm srovnvn jednotlivch lexm i na zklad
srovnvn textologickch znak v irm slova smyslu tedy celch kontext.
Prvn metoda nen v ppad chorvatskohlaholsk tradice zcela spolehliv,
protoe jazykov (tedy i lexikln) norma se vyvjela zejm velmi nestejnomrn a
vrazy, kter jsou v rukopisech jinch redakc crkevn slovantiny pomrn
spolehlivm ukazatelem pvodu/redakce textu, se mohou v chorvatskohlaholskch
rukopisech vyskytovat bez jakkoli vpovdn hodnoty2. Mnohem spolehlivj a
komplexnj metodou je srovnvn vech textovch zmn, kter umouj doloit
pslunost textu urit redakci i textologick tradici.
Pozornost byla vnovna pedevm zkoumn starozkonnch text s
podobnmi zvry. Ve vtin ppad byly nalezeny stopy i sti textu, jejich
peklad byl pozen na zklad eck pedlohy resp. lo o text znm ze starch
staroslovnskch pamtek jinch redakc. sti biblickho textu reprezentuj
pvodn staroslovnsk peklad upraven v chorvatskohlaholskch knihch podle
latinsk pedlohy a dal sti textu byly zejm peloeny pmo z latiny. Dal
prce se vnovaly podrobnj analze redakce staroslovnskho pekladu, kter se
nachz v chorvatskohlaholskch knihch, a bylo zjitno, e jsou v nich mimo jin
prokazateln ptomny stopy prslavsk redakce3.
Evangeln texty v chorvatskohlaholskch liturgickch knihch zaal zkoumat ji
ped vce ne sto lety J. Vajs4 a v roce 1973 vydal J. Vrana5 text evangelnch lekc
nachzejch se v chorvaskohlaholskch mislech. Jeho srovnnm s vybranmi
staroslovnskmi rukopisy evangeli doel k zvru, e je v chorvatskohlaholskch
mislech doloena tzv. cyrilo-metodjsk redakce evangelnho textu. Srovnnm
jednotlivch evangelnch ver z chorvatskohlaholskch brevi bylo zjitno, e i
1
O nejstarm staroslovnskm pekladu v chorvatskohlaholskch knihch upravenm podle
latinskho znn psal ji Michajlov (1912), kter k tomuto zvru doel na zklad zkoumn perikop
z knihy Genesis. K podobnm zvrm dolo pozdji i mnoho dalch badatel.
2
Tandari, J. (1978), Stankovska, P. (2008).
3
Petkov, P., Dimitrova, M. (2004).
4
J. Vajs zkoumal evangeln texty a pipravil i edice vech ty evangeli (1935a,b, 1936a,b).
5
Vrana, J. (1975).

76
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
brevie obsahuj stopy evangelnho textu znmho z nejstarch staroslovnskch
rukopis, konkrtn z Marinskho tetraevangelia, i kdy je text v rzn me upraven
podle latinskho znn, piem se mnostv a druh prav v rznch pamtkch li6. Ke
zcela jinmu zvru doel A. A. Aleksejev7 na zklad srovnn vsledk svho
textologickho vzkumu Janova evangelia v staroslovnskch pamtkch s ryvky
z Janova evangelia z fragment z Beriovy sbrky, uveejnnmi O. A. Vjalovou. Po
detailnm srovnn a dkladnm przkumu materilu dochz k zvru, e jsou
v chorvatskohlaholsk tradici zastoupeny znaky vech redakc staroslovnskho znn
Janova evangelia (cyrilo-metodjsk, prslavsk i mladch redakc: athonskch, red.
komentovanho evangelia aj.) a e tedy byl text chorvatskch knih prbn upravovn
podle dalch verz ve staroslovnskch rukopisech.
Rozhodovn o tom, ke kter textologick skupin redakci evangelnho textu
pat text obsaen v chorvatskohlaholskch pamtkch je pomrn sloit kvli tomu,
e je mnohdy nutn zkoumat pouze ojedinl vere i krtk seky (nkolikaverov)
textu, kter je asto pozmnn pozdjmi zsahy. Situaci zjednoduily vsledky
rozshlho textologickho przkumu znn Janova evangelia, kter byl veden A. A.
Aleksejevem a jeho vsledkem bylo rozdlen etnch rukopis cyrilsk tradice do
nkolika textologickch skupin. Zejmna edice Janova evangelia8 pak umonila
identifikaci textologicky vznamnch variant, a tm i usnadnila zaazen evangelnho
textu v chorvatskohlaholskch pamtkch k jedn ze t hlavnch textologickch skupin
text: 1) nejstar - cyrilometodjsk, 2) prslavsk, 3) novj-mlad (athonsk,
udovsk). Pi piazovn a identifikaci znak jednotlivch redakc textu Janova
evangelia v chorvatskch pamtkch se budeme oprat o text a rznoten publikovan
tamt.
Vzkum podoby a textov linie pvodnho staroslovnskho evangelnho
pekladu v chorvatskohlaholsk tradici je ponkud specifick. Evangeln text se
toti vyskytuje v pomrn rozshlch lekcch v mislech, kter maj vlastn
textologick vvoj, a dle se nkter vere vyskytuj i v brevich po jednom a
tech verch ped homiliemi. Nen vak zcela jasn, zda existoval pi textovm
vvoji brevi a misl vzjemn vliv obou liturgickch knih, i zda probhal
vvoj zcela oddlen. Krom toho nen zcela jasn, jakm zpsobem se pvodn
dostal do brevi a misl biblick text lo v obou knihch o stejnou verzi nebo
se verze ji v prvopotku liily? Proto se pokusme najt odpov na dv otzky:
1) Je v mislech a brevich doloen staroslovnsk peklad evangeli pouze
v jedn ze svch staroslovnskch redakc i v nkolika z nich?
2) Existovalo propojen brevin a misln tradice i v pozdj dob?
Abychom zjistili, zda je evangeln text v mislech a brevich stejnho pvodu,
zda je mon vysledovat njak spojitosti mezi textovou lini misl a bevi, budeme
pi srovnvn evangelnho textu vychzet z materilu obsaenho v misle (vychzme
z edice Hrvojeva mislu s rznotenmi z Novakova a Roskho mislu a z mislu

6
Stankovska (2001).
7
Aleksejev (2008).
8
Aleksejev (1998).

77
 . . 12
Illirico4)9 a v brevii (na zklad vlastn excerpce ze 17 brevi z 13.-15.stol.)10.
Zkladn st materilu tvo vere, kter se vyskytuj jak v misle, tak i v brevii. Pro
vt pehled uvdme v tabulce vere z anova evangelia, ter se vyskytuj v brevich
(lev sloupec) a v mislech (prav sloupec):
ver/e ver/e v misle ver/e v ver/e v misle
v brevii brevii
J 1.1 1.1-14 12.1 12.1-9
1.19 1.19-28 12.14 12.10-36
1.29 1.29-34 12.24-26
1.32-34 12.31-36
1.35-51 13.1-15
2.1-3 2.1-11 13.34
2.13-14 2.13-25 14.1-2 14.1-10,12-14
3.1-2 3.1-15 14.15-16 14.15-21
3.16 3.16-21 14.23 14.23-31
4.5 4.5-42 15.1 15.1-7
4.46-47 4.46-53 15.5-11
5.1 5.1-15 15.12-13 15.12-16
5.25-29 15.17-25
6.1-2 6.1-14 15.26-27 15.26-27
6.37-40 16.1-4
6.44 6.44-52 16.5?16.15? 16.5-14
6.55 6.51-55 16.16 16.16-22
6.56-59 16.23 16.23-30
7.1 7.1-13 17.1-11
7.14-15 7.14-31 18.1-40
7.32 7.32-39 19.1-42
8.1 8.1-11 19.19-23
8.12 8.12-20 19.25-30 19.25-27
8.21 8.21-29 19.31-37
8.31 20.1 20.1-6
8.46 8.46-59 20.7-10
9.1-2 9.1-38 20.11-12 20.11-18
10.1 10.1-10 20.19 20.19-31
10.11 10.11-16 20.24
10.22-23 10.22-38 21.1-2 21.1-14
11.1 11.1-46 21.19 21.15-19
11.21-27 21.19-24

9
tefani: 1973. Pi citovn misl uvm stejnch zkratek jako v edici: Hrv Hrvojv misl
z roku 1404, Ro - Rosk misl z roku 1420, Nk misl knete Novaka z roku 1386 a Ill4 misl
chovan v m se signaturou Borgiano Illirico4 z poloviny 14. stol.
10
U brevi je uveden jako zkladn text z Novljanskho II. brevie N2 s rznotenmi z dalch
16 pamtek: Vrbnickho prvnho, druhho, tetho-VB1,2,3; Vta z Omilje VO; Pamanskho PM;
Illyrico5/Vatiknskho VAT; Lublaskho LJ; Draguskho DR; Novljanskho prvnho N1;
Moskevskho MO; Illyrico 10 ILL, Kosiskho KOS, Baromiova BAR, San Pietro D215 - D215,
Mavrova MA a Dabarskho DAB. Zkratky pouvm tyt.

78
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
Protoe je vak v misle obsaeno mnohem vt mnostv textu Janova evangelia
ne v brevich, budeme pouvat jako kontroln materil pi ovovn platnosti
zvr text z mislu, kter se nevyskytuje v brevii. Latinsk text je citovn pode
vydn Vulgty (Fischer 1983) a eck podle vydn eckho textu Novho zkona
(Aland 1993), zkladn staroslovnsk text je citovn podle Jagiova vydn
Marinskho tetraevangelia.

Po srovnn 49 ver z rznch st Janova evangelia meme rozdlit doklady

jednotlivch textologickch znak do nkolika skupin podle jejich druhu a pvodu.

Odlinosti chorvatskohlaholskho textu od latinskho znn

1. Evangeln text nese jak v mislech, tak i v brevich zcela jasn stopy
staroslovnskho pekladu, co je patrn zejmna na mstech, kde se latinsk
syntaktick konstrukce li od eck, piem je vdy takov msto spojeno
textologicky pmo i svm kontextem s nejstarm staroslovnskm pekladem
evangelia. Velmi jasn patrn je to nap. u tlumoen participi (maj vdy oporu
v eckm textu a chorvatskohlaholsk text se shoduje s staroslovnskmi
pamtkami), kter jsou v latin peloena vedlejmi vtami pvlastkovmi bu ve
vech zkoumanch pamtkch:

J3,16 veruei Br(vechny)+Mis(vechny) = v5rouj3i Mar

xVg: qui credit

J4,5 naricaemi Br(vechny)+Mis(vechny) = naricaem7y Mar -

xVg: quae dicitur

J6,1 izide is(us) na on pol mora galiliskago i tiveriatskago

Br+Mis(vechny) = ide AiSs7 na on7 pol7 mor5 galil5j3 taver65d7sk7y Mar
xVg: abiit Iesus trans mare Galilaeae quod est Tiberiadis

J6,2 na nedunih Mis+Br(vechny) = na ned4'7n7yh7 Mar

xVg: super his qui infirmabantur

J8,31 vrovavim emu ijudom Br(vechny) = Mar: k7 v5rovav7[iim7 v6 n6

ijodeom7 -
xVg: (ad eos) qui crediderunt ei Iudaeos

J20,1 pride za jutra oe sue/budui Hrv/ tme k grobu Mis+Br(vechny) =

pride za outra e[te s4[ti t7m5 na grob7 Mar
xVg: venit mane cum adhuc tenebrae essent

79
 . . 12
J21,2 toma naricaemi bliznac Mis+Br(vechny) = Mar

xVg: Thomas qui dicitur Didymus

nebo jen v nkterch pamtkch, piem v ostatnch bv latinizovan varianta

tedy peklad pomoc vedlej vty pvlastkov. Takovto pravy vak nastaly
zejm relativn individuln, protoe se jejich vskyt v jednotlivch pamtkch
chorvatskohlaholsk tradice li jak mstem, tak i mnostvm podobnch prav
v danm rukopise. V mislech je obvykle pvodn staroslovnsk, nelatinizovan
varianta pekladu pomoc participia:
J1,29 vzemlei Mis(Ro) = v7zeml3i Mar
x ki/ie vzemlet Mis(Hrv Ill4 Nk) = ie/ki vz(e)mle Br (vechny) = Vg: qui
tollit

J8,12 hodei po mn ne imat hoditi Ms(Hrv Ro Ill4) = Mar

x ie hodit po mn ne imat hoditi Br(VAT N2 LJ N1 VO ILL VB1 VB2
PM VB3), ie hodit po mn ne hodit Ms(Nk) = Vg: qui sequitur me non
ambulabit
x ie hodit za mnoju ne hodit Br(DR MA KOS BAR)

J10,1 ne vhodei dvarmi Mis(vechny)+Br(N2 VB1 VAT VO VB3 DR LJ N1

MA) = ne v7hod3i dv6r6mi Mar
x ie ne vhodit dvarmi Br(PM MO), ki ne vhodit..Br(KOS BAR), ki ne
vnidet Br(ILL) = Vg: qui non intrat per ostium

J11,1 ..i sestri ee marti Mis(Hrv Ro) = I mart7y sestr7y j3 Mar -

x i sestri ego marti Mis(Ill4 Nk)+Br(vechny) Vg: et Marhtae sororis
eius

J16,5 idu k poslavumu me ... Mis(vechny)+Br(N2 VB1 VAT VO VB2 VB3

LJ N1 ILL MA D215 DAB) = id4 k7 pos7lav7[jomou m3 Mar

x idu k tomu ie me posla Br(PM DR), idu k onomu ki me posla Br(KOS
BAR) = Vg: ad eum qui me misit

Akoliv je v brevich doloena vt pestrost a etnost prav podle latiny ne

v mislech (alespo tch, kter mme k dispozici) meme povaovat za jist, e
byl staroslovnsk peklad evangelia do chorvatskohlaholsk tradice pevzat
v jedn sv verzi, kter byla dle upravovna pi opisovn i zmrnch pravch
(latinizanch) textu. Je pravdpodobn, e pi nslednch pravch podle latinsk
pedlohy na sob byly brevie a misly do urit mry zvisl.

80
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
Doklady latinizace staroslovnskho pekladu

2. K latinizaci dolo zejm ji v nejstar dob (VB1 m nkter latinizan zsahy

na druhou stranu mohla existovat i star, nm neznm verze11), tato latinizace se
vak tkala pouze odstrann nkterch lexiklnch (vznamovch) rozdl, ve zcela
minimln me zashla nap. participia (maj vdy oporu v eckm textu), kter jsou
v latin peloena vedlejmi vtami pvlastkovmi (viz pklady v bod 1):

J5,1 b()e d(a)n prazdnika ijudisski/ijudiska/ijudiskago

Br+Mis(vechny) = Vg: erat dies festus Iudaeorum
x b5 prazd6nik7 ijod5isk7 Mar =

J6,2 po nem idie narod mnog Mis(Hrv Ro Ill4) = po nem6 id5a[e narod7
m7nog7 Mar x nasldovae i mnoastvo mnogo Br(vechny)+Mis(Nk) =
Vg: sequebatur eum multitudo magna

J7,14 v prpolovleni prazdnika Br(vechny)+Mis(Nk) = v7 pr5polovlenie

prazd6nika Mar
x v prepolovleni d()ne prazdnika Mis(Hrv Ro Ill4)=Vg: die festo
mediante

J10,22 bie ponovleni Mis(Hrv Ill4) = b7y[3 'e t7gda enkini5 Mar-
x stvorena sut ponovleni Mis(Nk Ro)+Br(vechny) = Vg:
facta sunt autem encenia

J15,26-27 t sv()d()t(e)lstvovati/svedokovati MO KOS BAR/svidoiti Hrv/

vnet o mn i vi sv()d()t(e)lstvov(a)ti vnete o mn..
Mis+Br(vechny) = Vg: ille testimonium perhibebit de me et vos
testimonium perhibetis
x t7 s7v5d5tel6stvouout7 o m7n5 I v7y 'e s7v5d5tel6stvououte Mar

J20,11 egda ubo plakae se .. Br(N2 VB1 VAT VO PM VB2 MO LJ N1 KOS

BAR) = dum ergo fleret..
x i koe plakae Mis(Ill4 Nk Ro) = 5ko 'e plakaa[e s3 Mar
- i ko plakae Br(ILL D215 DAB MA) = i kako plakae se
Mis(Hrv)
..i prikloni/prikloni DR LJ KOS BAR/ se i prizr/pozr MO MA/ vgrob
Br(VAT DR MO LJ MA KOS BAR) = Vg: inclinavit se et prospexit in
monumentum

11
To by odpovdalo i zvrm vzkum J. Reinharta (1990), kter datuje prvn doklady vlivu
vulgtnho textu na chorvatsk biblick texty do 12. stolet. Nejstar zde v materilu zkouman
rukopis je Vrbnick I. brevi z 13.-14. stol.

81
 . . 12

x prini=e v7 grob7 Mar - prinie v grob

Mis(vechny) x vzr v grob N2 VB1 VO PM VB2 N1 ILL D215
v Dabarskm brevii se ms ob pedchoz varianty a zrove takto
odpovd latinsk pedloze: prinie i vzr vgrob Br(DAB)

J20,19 egda bis(t) veer v d(a)n on vedinu sobot Br(vechny) = cum esset
ergo sero die illo una sabbatorum
x suu/buduu Hrv/ pozd v d()n on v edinu sobot/sobotu Hrv/
Mis(vechny) = s4[ti 'e pozd5 v6 t7 den6 v6 edin4 sobot7 Mar

.. i dvari bhu zatvoreni Br(VAT PM LJ ILL D215 DAB KOS BAR) = et
fores essent clausae
x i dvrem zatvorenam Mis(Nk Ro Il4), i dvarmi zatvorenimi Mis(Hrv),
dvarem zatvorenim Br(N2 VB1 VO VB2 DR MO MA) = I dv6rem7
zatvorenom7 Mar

J11,1 ... lazar ot vitanie ot gradca m(a)rie... Mis(Hrv Il4) = lazar6 ot7
vitanij3 grad7ca mariina Mar =

x lazar ot vitanie ot katela m(a)rie... Mis(Nk Ro)+Br(vechny) Vg:
Lazarus a Bethania de castello Mariae...

Z pklad je vidt, e pravy textu podle latinsk pedlohy probhaly pomrn

neorganizovan. Zatmco v ppadech, kdy lo o zlepen porozumn textu, se
vyskytuj pravy podle latiny ve vech zkoumanch pamtkch, na vtin mst
jsou pravy podle latiny ptomny v rznch pamtkch, kter mnohdy nejsou
pmo textologicky spojeny. Na druhou stranu jde v mnoha ppadech o zmny
shodn v mislech a brevich, take by se dala pedpokldat jist minimln mra
vzjemnho ovlivnn obou druh knih.

Odlinosti chorvatskohlaholskho znn od cyrilometodjskho pekladu

3. To, e byl do chorvatskohlaholskch liturgickch knih pevzat evangeln text

psluejc prslavsk redakci, je patrn z mst, kter jasn nesou textologick znaky
charakteristick prv pro tuto skupinu rukopis12. Tyto znaky se nachzej bu ve
vech zde zkoumanch pamtkch, anebo se vyskytuj na rznch mstech v rznch
pamtkch (v nkterch jsou nahrazeny kroatizovanm vrazem i latinizovanou
vazbou), co svd o tom, e cel chorvatskohlaholsk misln a brevin tradice
vychz z jednoho textu, kter byl pak dle upravovn a pozmovn, a u podle
latinskho znn (viz bod 2), i dky opisovaskm nepesnostem a interpolacm,
kter nemaj oporu ani ve staroslovnskch rznotench ani v latinsk pedloze

12
(podle Aleksejeva)

82
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
(nap.: J2,13: bliz be paska prazdnik ijudiski Br(N2 VB3 MA BAR, om. PM
LJ)+Mis(Nk) x bliz7 b5 pasha ijod5iska Mar = bliz be paska ijudiska
Br(VB1 VAT VO VB2 MO DR N1 ILL D215 KOS)+Mis(Hrv Ill4 Ro) = et prope
erat pascha Iudaeorum = ). Podobn
doplnn a pravy se vyskytuj v rznch chorvatskohlaholskch pamtkch a na
rznch mstech, pro uren pvodn verze evangelnho pekladu
v chorvatskohlaholskch pamtkch vak nejsou podstatn. Podobn dochzelo i
k lexiklnm zmnm v textu vech nebo jen nkterch pamtek (J8,1: vzide /izide
Hrv/ is(us) v goru elionskuju /maslinsku Mis(Nk Ro)+Br(VAT DR N1 D215
KOS BAR) jutrom e pride v crk(a)v x IASs 'e ide v7 gor4 eleon7sk4
jotro/zaoutra/outr5/ 'e pak7y pride v7 cArSkv7 Mar; J10,1: ne vhodei dvarmi u
dvor Mis(vechny)+Br(N2 VB1 VAT VO VB3 DR LJ N1 MA), ie ne vhodit
dvarmi v dvor Br(PM) = Mar x ie ne vhodit dvarmi v osek Br(PM), ne vhodei
dvarmi u osek Br(MA), ki ne vhodit dvarmi v osek Br(KOS BAR), ki ne
vnidet dvarmi v osek Br(ILL) = qui non intrat per ostium Vg).
Distribuce variant, kter jsou vsledkem oprav a prav pvodnho
staroslovnskho textu, svd o tom, e byla pvodn pevzata jedna verze
evangelnho pekladu:
Textov varianty shodn s rukopisy prslavsk skupiny (podle srovnn
s Aleksejevovou edic evangelia)
J1,1 iskoni b sl(o)vo Mis+Br(vechny) Aleks: varianta b5 se vyskytuje ve
vtin rkp prsl. redakce
x Iskoni b5a[e slovo Mar

J4,5 bliz vsi jue b dal kov osipu Br+Mis(vechny) ast varianta ve
vtin prslavskch rukopis
x Iskr6 v6si j4'e dast7 i5kov7 iosifou Mar

J6,1 izide is(us) na on pol mora Mis(Hrv Ro Nk)+Br(vechny) = perifern

var. prslavsk redakce (v jedinm rukopise)
x ide is(us) na on pol mora Mis(Ill4) = ide is7 na on7 pol7 mor5 Mar

J7,14 vnide i(su)s v cr()k()v Mis(Nk)+Br(vechny) tato varianta je ve dvou

rukopisech prslavsk skupiny
x vzide i(su)s v cr()k()v Mis(Hrv Ro Ill4) = v6zide ... v7 crk7 Mar
nen vyloueno ani to, e je v Novakov mislu prava podle latinskho
ascendit

J8,12 az esam s(v)t vsemu miru Mis(Hrv Ro Ill4) +Br(VO) - v6semou mirou
tato varianta je v polovin rukopis prslavsk skupiny

83
 . . 12
x az esam s(v)t /svtlost(VAT DR LJ N1 MA KOS BAR+Nk)/ miru
Mis(Nk)+ Br(VB1 VAT DR MO LJ N1 MA KOS BAR ILL VB2 VB3
PM) = Mar - ego sum lux mundi

J8,21 i v grsh vaih umrete Br(VB1 VAT VO PM VB2 VB3 N2 DR MO LJ

MA D215) = 1 rukopis prslavsk skupiny
x v grs v(a)em umrete Mis (vechny)+Br(N1 ILL KOS BAR) - v6
gr5s5 va[em7 Mar - Vg: in peccato vestro moriemini

J8,31 vrovavim emu ijudom Br(vechny), v mislech tento text nen

varianta v jedinm prslavskm rukopise: v5rovav7[iim7 jemou
x v5rovav7[iim7 v6 n6 ijodeom7 Mar -

J8,46 poto ne vruete mn Br(VAT DR MO N1 N2 ILL KOS) + Mis(Nk)

varianta ze t rukopis prslavsk skupiny (anebo mon prava podle
latinsk pedlohy)
x ne emlete mn vri Mis(Hrv,Ill4 Ro)+Br(VB1 VO PM VB2 LJ MA
VB3) = Mar - non creditis mihi -

J9,1 ot roeni ego Br+Mis(vechny) = tato varianta se vyskytuje v jednom

rukopise reprezentujcm nejstar peklad a ve dvou prslavskch -a
nativitate
x ot7 ro'd7stva Mar
Ravvi Br(vechny)+Mis(Nk Ro) = je v rkpech vech t skupin, nejmn
v prvn, nejvce ve tet Vg: rabbi
x uitelju Mis (Hrv Ill4) = Mar

J11,47 sabrae se arhieri i parisi svt /snm Ill4/... Mis

(vechny)+Br(vechny) asi polovina rukopis v prslavsk skupin m
takt vynechv stici e a nahrazuje ji reflexvnm morfmem se,
piem pro takovou nhradu nen opora ani v eck (
) ani v latinsk (collegerunt ergo pontifices...) pedloze
x s7b7ra[3 'e arhierei I farisei s7 nem7 Mar
Varianta s reflexvnm zjmenem se v chorvatskohlaholskm textu zejm
zapinila i zmnu pvodnho lexmu snm, kter byl pvodn pevzat
(doloen je v Ill4). Interpolace byla provedena dvojm zpsobem: v mislech byla
vazba upravena vyputnm se, mon i za pihldnut k latinskmu textu (Vg:
collegerunt ergo pontifices et Pharisaei concilium): sabrae snm(Ill4), pozdji
s nhradou lexmu: sabrae svt (Nk), v brevich byl zachovn reflexvn
morfm a dodn byl pedlokov pd (zejm bez pihldnut k latinskmu textu):
sabrae se arhieri i parisi v svet (VB1 VAT VO PM VB2 DR MO LJ N1 ILL
D215 KOS BAR) a sabrae se arhieri i parisi vkup (VB3 MA). Na tomto mst

84
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...

m vak vtina rukopis prslavsk skupiny vraz s7bor7, kter se vak do

chorvatskohlaholsk tradice nedostal.

J12,1 prde/prije/ estiju d(a)n paski pride is(us) va vitaniju Mis+Br(vechny)

varianta [estij4 se vyskytuje v Dobromirov evangeliu (nejstar verze
pekladu), iAsS7 dodv vtina rukopis prslavsk skupiny
x pr5'de [esti den7 pash7y pride v6 vitanij4 Mar

J20,1 v edinu sobotu/sobot Nk/... var. jedin4 s4bot4 je ve vce ne polovin

rukopis prslavsk skupiny
x v7 edin4 'e sobot7 Mar Vg: una autem sabbati...
... i vidi kamen otvalen ot groba... tato varianta se vyskytuje v jedinm
rukopise nejstarho pekladu
x kamen6 v6z3t7 ot7 groba Mar - Vg: videt lapidem sublatum a
monumento

J20,12 vid dva anjela v bilih rizah Mis(vechny), vid dva anjela v rizah
blih Br(vechny) tuto variantu maj tm vechny rukopisy prslavsk
skupiny, ojedinle se vak vyskytuje i u rukopis nejstar skupiny), pitom
tato varianty nem oporu ani v latinskm:
x vidit duos angelos in albis, ani v eckm textu
- = vid5 d7va anGela v7 b5lah7 Mar
sidea edin/edinogoIl4 Ro+Br/ u gl(a)ve a drugi/drugago Ill4 Nk Ro+Br/
u nogu Mis+Br(vechny) tato varianta se vyskytuje v jednom prslavskm
rukopise a ve dvou rukopisech mlad redakce
x s5d3[ta edinogo ou glav7y I edinogo ou nogou Mar
- Vg: sedentes unum ad caput et unum ad pedes.

J21,19 r(e)e gredi po mn Mis+Br(vechny) tuto variantu m pt rukopis

prslavsk skupiny a skupiny vychzejc z prslavsk
x rek7 ... Idi po mn5 Mar (zkladn staroslovnsk varianta)

J14,23 k nemu pridev i prebivanie u nego stvorive Br(ILL KOS) var. pridev
se vyskytuje tm ve vech rukopisech prslavsk skupiny.
x k7 nemou idev5 I obit5l6 ou nego s7tvoriv5 Mar
x ... k nemu pridem i prebivanie/obitel Mis(Nk Ro)+Br(VB1 VAT VO
VB2 MO LJ MA N2)/ u nego stvorim Mis(vechny)+Br(N2 VB1 VAT
VO PM VB2 MO LJ MA DAB BAR)

Ze srovnn je patrn, e pvodn verze staroslovnskho pekladu je

astji zachovna v mislech (v rmci tch, kter jsou zde zkouman) ne

85
 . . 12
v brevich, kde je astji nahrazena upravenou verz. I pesto se v Novakov
misle mnohdy objevuje varianta shodn s nestar staroslovnskou verz, zatmco
v ostatnch chorvatskohlaholskch pamtkch je varianta prslavsk. Varianta
Novakova mislu vak vypad spe jako vsledek prav podle latinsk pedlohy
(bv na mstech, kde se latinsk pedloha a pevzat staroslovnsk-prslavsk
peklad li).

Lexikln prslavismy
Lexikln prslavismy se v naem materilu sice vyskytuj, ne vak na vech mstech,
kde by se daly oekvat. Kdy vak srovnme vskyt tchto lexm
v chorvatskohlaholskm materilu s jejich vskytem v rukopisech, kter podle
textologickch znak pat k prslavsk redakci, zjistme, e i v rukopisech
psluejcch tto redakci (skupiny podle Aleksejeva) jsou to varianty asto perifern.
Msta, kde jsou prslavismy doloeny:
J3,16 k(o) da s(i)n svoi edinoedi dal e(st) Br+Mis(vechny)
x 5ko sna svojego ino=3daago dast7 Mar

J7,32 poslae stariini i parisi slugi svoe Mis(Hrv Ill4)

x knezi Mis(Ro Nk)+Br(vechny) = et miserunt principes et Pharisaei
ministros Vg
x I posla[3 arhierei i farisei sloug7y Mar

J10,22 bie ponovleni Mis(Hrv Ill4), stvorena sut ponovleni Mis(Nk

Ro)+Br(vechny) ve tech rukopisech prslavsk skupiny a v jednom
rukopise mlad redakce
x b7y[3 'e t7gda enkini5 Mar = = facta sunt
autem encenia

J 11,1 b eter bol lazar Mis+Br(vechny) m vtina prslavskch rukopis,

vechny vypoutj 'e
x b5 'e edin7 bol3 lazar6 Mar

Msta, kde lexikln prslavismy nejsou:

J1,19 poslae ijudi ot er(u)s(o)l(i)ma Mis+Br(vechny)+Mar varianta idove je
pouze v jedinm rukopise prslavsk skupiny a v jednom rukopise 4. skupiny.
... eri i levjiti Mis+Br(vechny)+Mar varianta '6r6c3 je pouze ve
dvou rukopisech prslavsk skupiny a v jednom 4. skupiny
J8,31 vrovavim emu ijudom Br(vechny), v mislech tento text nen x
'idom7 - je hodnoceno jako prslavismus, ale maj jej jen 3 prslavsk
rukopisy

J11,47 sabrae se arhieri i parisi... Mis+Br(vechny)+Mar

86
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
x asi polovina rukopis prslavsk skupiny m msto arhieri souslov
star5[in7y '6r6=6sk7y.

4. Znaky mladch staroslovnskch redakc13 se ve zkoumanch textech

prakticky nevyskytuj, pokud ano, je to vskyt skuten ojedinl a je mon ho
vysvtlit i ptomnost takov ojednl varianty ve zdroji staroslovnskho
evangelnho textu, kter se dostal do chorvatskohlaholsk tradice.
J6,1 .. na on pol mora galiliskago i tiveriatskago Mis+Br(vechny) tuto
variantu m pouze udovskij rukopis (reprezentant mlad redakce)
x na on7 pol7 mor5 galil5j3 taver65d7sk7y Mar
x abiit Iesus trans mare Galilaeae quod est Tiberiadis

J8,12 ne hodit v tm Mis(Nk)+Br(DR MA KOS BAR) tato varianta se

vyskytuje pouze v udovskm a Tolk. Evangeliu (oba mlad redakce). V
tomto ppad je vak mon, e jde pouze o pravu s ohledem na to, e v
Novakov misle je prvn st tohoto vere upravena podle latiny - non
ambulabit in tenebris stejn tak i v mlad cyrilsk redakci zejm
upravena vrnji podle eckho textu:
x ne imat hoditi v tm Mis(Hrv Il4 Ro)+Br(N2 VB1 VO VAT PM VB2
VB3 LJ N1 ILL) = ne imat7 hoditi v7 t7m5 Mar

J8,31 vrovavim emu Br(vechny)-v misle tento ver nen tato varianta je
pouze v udovskm evangeliu. Je vak mon, e jde o nezvislou pravu
v cyrilskm textu podle etiny ( ) a v brevinm
podle latiny ( qui crediderunt ei)
x k7 v5rovav7[iim7 v6 n6 Mar

8,46 ne vruete mn Mis(Nk)+Br(N2 VAT DR MO N1 ILL KOS BAR) tato

varianta se vyskytuje ve tech rukopisech mladch (poprslavskch)
redakc, nicmn plat zde tot, co u pedchozho msta tedy e zmna
mohla bt provedena nezvisle na sob v cyrilskch rukopisech (podle
etiny: ) a v chorvatskohlaholskch (podle latiny: non
creditis mihi)
x ne emlete mn veri Mis(Hrv Ill4 Ro)+Br(VB1 VO PM VB2 VB3 LJ
MA) = ne emlete v5r7y m7n5 Mar

Zvry:
1. Do chorvatskohlaholskch misl a brevi byl pevzat staroslovnsk
peklad evangelnho textu, nejpravdpodobnji ve sv prslavsk redakci.

13
Podle Aleksejeva (1998).

87
 . . 12
2. To znamen, e v chorvatskohlaholskch liturgickch knihch zcela jist
nen (alespo co se te textu Janova evangelia) dochovna verze
z ppadnho Metodjova pekladu cel Bible.
3. V chorvatskohlaholskch brevich, a to i v nejstarch znmch
kodexech, staroslovnsk peklad evangelia astji podlhal pravm
podle latiny ne v mislech. To bylo zejm zpsobeno specifikou vskytu
evangelnho textu v brevii, kde se nachz pouze incipit lekce ped
homiliemi, a proto snadnji podlh zmnm podle latinsk pedlohy,
zejmna pokud vezmeme v vahu, e nsledujc homilie byla pekldna
chorvatskmi hlaholity pmo z latinsk pedlohy. Naproti tomu v mislech
jsou cel lekce evangelnch ten, kter tak byly snadno ve sv pvodn
podob pevzaty ze staroslovnskch knih.
4. Evangeln staroslovnsk peklad dle podlhal vlastnmu textovmu
vvoji v rmci textov tradice chorvatskohlaholskho brevie a mislu
tm jist bez dalho ovlivnn ze strany pozdjch redakc
staroslovnskho evangelnho textu.

Literatura:

Aland, K., 1993 Novum Testamentum Graece / apparatum criticum novis curis
elaboraverunt Barbara et Kurt Aland; una cum Instituto Studiorum
Textus Novi Testamenti Monasterii Westphaliae. Deutsche
Bibelgesellschaft. Stuttgart.
Aleksejev, A., 1998 Jevangelije ot Ioanna v slavjanskoj tradiciji. Izdanie podgotovili: A. A.
Aleksejev, A. A. Pichadze, M. B. Babickaja i dr. Sankt-Peterburg.
Aleksejev, A., 2008 O vzaimosvjazi pravoslavnoj i katolieskoj tradicii novogo zaveta
v rukopisnuju epochu. Zagreb, Slovo 56-57, s. 57-65.
Fischer, B., 1983 Biblia Sacra Vulgata iuxta vulgatam versionem. Paravit Bonifatius
Fischer. Deutsche Bibelgesellschaft. Stuttgart 1983.
Michajlov, A. V. 1912 Opyt izuenija knigy Bytija proroka Mojseja v drevneslavjanskom perevode. I.
Varava.
Jagi, V., 1960 Codex Marianus glagoliticus, ed. V. Jagi. Reed. Graz, 1960
Panteli, M. Nazor, A., II. Novljanski brevijar. Hrvatskoglagoljski rukopis iz 1495. godine. upni
arhiv Novi Vinodolski. Fototipsko izdanje. Staroslavenski institut
Svetozar Ritig. Zagreb-Graz 1977.
Petkov, P., Dimitrova, M. 2004 Perikopi ot Knigata na prorok Daniil v harvatskata glagolieska
kninina, M. Drrigl, M. Mihaljevi, F. Veli. Glagoljica i hrvatski
glagolizam. Zagreb-Krk: Staroslavenski institut, Krka biskupija, 167-
182.
Reinhart, J., 1990 Najstarije svjedoastvo za utjecaj Vulgate na hrvatskoglagoljsku
Bibliju. Slovo 39-40, Zagreb, 45-52.
Stankovska, P., 2001 Evangeln vere ped homiliemi v temporlu charvtskohlaholskch
brevi 13.-15. stolet. Slavia (Praha), ro. 70, se. 3/4, str. 485-494.
Stankovska, P., 2008 Nkolik poznmek k jazyku chorvatskch crkevnslovanskch pamtek z obdob
stedovku. Slovo 2006-2007, Zagreb, 507-515.
tefani, Vj. (red) Missale Hervoiae ducis spalatensis croato-glagoliticum. Editionem curaverunt
Grabar, B., Nazor, A., Panteli, M. Sub redactione tefani, Vj.
Mladinska knjiga Ljubljana, Akademische Druck u. Verlagsanstalt
Graz, Staroslavenski institut Svetozar Ritig Zagreb, 1973.

88
 Petra Stankovska. ODKAZ PRSLAVSK KOLY V CHORVATSKOCRKEVNSLOVANSKCH ...
Tandari, J. 1978. Staroslavenski jezik hrvatskih glagoljaa. Prilozi (Zbornik radova VIII.
Meunarodnog slavistikog kongresa, odranog u Zagrebu i Ljubljani
3.-9.IX. 1978. Zagreb, 115-124.
Vajs, J. 1935a Evangelium sv. Matoue. Praha.
Vajs, J. 1935b Evangelium sv. Marka. Praha.
Vajs, J. 1936a Evangelium sv. Luke. Praha.
Vajs, J. 1936b Evangelium sv. Jana. Praha.
Vrana, J. 1975 Najstariji hrvatski glagolski evanelistar. Srpska akademija nauka i
umetnosti. Beograd.

THE CONNECTION BETWEEN THE PRESLAV SCHOOL AND THE

CROATIAN CHURCH SLAVONIC LITUGICAL MONUMENTS

Petra Stankovska
(abstract)

This article is devoted to analysis of the text of John's Gospel which is

present in the Croatian Glagolitic Missals and Breviaries created before the 15th
century. Research has shown that these liturgical books contain one of the early
versions of Old Slavonic translation of the Gospel, which in some Croatian sources
was again fixed after Latin originals or subjected to linguistic Croatization. The
Gospel text of the Croatian Breviaries and Missals which has not been subjected to
a secondary correction often coincides with the Preslav edition of the Gospel. This
is the result of a comparison between these Glagolitic sources and a critical edition
of the Church Slavonic Gospel of John, prepared by a team of researchers led by A.
Alexeev. Cases of coincidence between the Croatian texts and the more recent
Cyrillic editions are very rare and not entirely convincing which excludes the
possibility of later changes in the Glagolitic sources after Cyrillic copies. That
Preslav edition of John's Gospel has been used in the preparation of Croatian
liturgical books where it later developed independently within the framework of its
own textological tradition.

89