AD NOTAM

Notsk asopis

Vydv Z obsahu
Notsk komora R L. Votov, Nad problematikou ovovn
v nakladatelstv veejnch listin ve vztahu k zahrani
C. H. Beck E. pokov, Pehled notskch zpis
v prvnch pedpisech

O. Holub, Znien akci a osvden notskm

zpisem dle 79 Not

M. Dvokov, Novela obanskho soudnho

du . 151/2002 Sb. ve vztahu ke Katastru
nemovitost R

Nejvy soud esk republiky: Podmnky

pro odkzn ddice, aby uplatnil ddick prvo
alobou. Zapoten na ddick podl

strany 121144

29. prosince 2003 9. ronk 6/2003

C. H. BECK Praha
 AD NOTAM
slo 6/2003
Informace
Notsk komory
esk republiky
OBSAH
lnky Dne 17. 2. 2004 se uskuten v Bruselu na
tma Regulovn svobodnch povoln
L.Votov: Nad problematikou ovovn veejnch
listin ve vztahu k zahrani . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 parlamentn veer pedstavitel Generl-
E. pokov: Pehled notskch zpis v prvnch nho editelstv pro vnitn trh Evropsk
pedpisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
komise s prezidenty notskch komor
Diskuse zem Hexagonly (esko,Chorvatsko,Ma-
O. Holub: Znien akci a osvden notskm arsko,Rakousko,Slovensko a Slovinsko).
zpisem dle 79 Not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
M. Dvokov: Novela obanskho soudnho
du . 151/2002 Sb. ve vztahu ke Katastru
nemovitost R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Ze zahrani

M. Foukal: Zasedn Stl rady a Generlnho

shromdn lenskch notstv UINL
v Quebecu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Vedouc redaktor:
Soudn rozhodnut JUDr. Svatopluk Prochzka
Redaktor:
Nejvy soud esk republiky: Podmnky Mgr. Jakub Adam
pro odkzn ddice, aby uplatnil ddick prvo Adresa redakce:
alobou. Zapoten na ddick podl . . . . . . . . . . . 139 eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969
Nejvy soud esk republiky: Sluebnost, vznikl fax 225 993 950
za platnosti OZO z roku 1811, a vcn bemeno . . 141 Redakn rada:
JUDr. Petr Blek
Zprvy z notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . 142 JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
JUDr. Ondej Holub
Inhalt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 JUDr.Vclav Kouba
Doc. JUDr. Ji Mike
JUDr. Svatopluk Prochzka
Table des matieres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: notarkom@mbox.vol.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2003
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o.,Teslova 12, P. O. Box 169,
830 00 Bratislava 3, tel./fax.: 07/44 45 45 59 pedplatn,
tel./fax.: 07/44 45 46 28 administrativa,
e-mail: magnet@press.sk
ISSN 1211-0558 MK R 7049
 AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 29. prosince 2003

Mil ptel, Pedevm se vak musme zamyslet sami nad sebou.

Stbrn adventn nedle napovd, e se nezadri-
teln bl konec roku 2003, a tato doba mne nut k za-
mylen. Co asi pinese rok pt? Snam se vybavit
obdobn okamik v minulm roce a spojit si jej se
vzpomnkou, co jsme tehdy oekvali od nadchzej-
cho roku 2003. Vzpomnm, e jsme se v tto dob
zvlt soustedili na ppravu Konference k pipo-
menut 10. vro obnovy notstv v eskch zemch, mus to bt vdy ani sm pan not i pan notka,
na hledn jejho hlavnho tmatu. Po diskusi jsme se
rozhodli, e se konference nebude zabvat jen minu-
lost, ale hlavn se bude snait nastnit budoucnost.
Jako jej tma jsme stanovili Vvoj eskho notstv
a jeho perspektivy. Prv budoucnost je toti to, co
kadho zajm, na co sice nezn odpov, ale co
me svm chovnm velmi ovlivnit. Lid, kte jsou
nedokav a nic pro svoji budoucnost neudlaj, vy-
hledvaj asto pomoc ve vtrnch nebo v kartch.
Nemm nic proti tomu, ale radji spolhm sm na
sebe. A tak to chpu i s notskm povolnm, nebo
chcete-li, poslnm.
Nadchzejc rok 2004 zejm pro ns note ne-
zane prv astn. Nen toti stle doeena otzka losti musm pipomenout, e intenzivn probhaj
dan z pidan hodnoty, kter byla nastolena v sou-
vislosti s novelou zkona o tto dani, innou od jna
2003, zejmna pokud jde o zven sazby na 22 % od
potku roku 2004, a v souvislosti s novou pravou
tto dan na zklad zkona pedloenho vldou do
parlamentu, jeho innost by mla nastat v ervnu
2004.Vynaloili jsme veker sil, abychom objasnili
Ministerstvu financ i Ministerstvu spravedlnosti spe-
cifika notstv ve vztahu prv k tto dani za tm e-
lem, aby tyto skutenosti byly zohlednny v nov
prav. Musme bohuel konstatovat, e nae snaha
vychz zatm naprzdno. V tto souvislosti byl pi-
praven i nvrh novely notskho tarifu, jeho prava
vak do vyeen otzky dan z pidan hodnoty mus
pokat.
Prbh jednn ohledn dan z pidan hodnoty,
ale i jin udlosti v tomto roce, tkajc se notstv,
napklad pstup ke zmnn Konferenci nebo prbh
legislativnho procesu ohledn navrhovan nov
pravy sprvc ddictv (a tm i mon nov kompe-
tence not) a zaveden Centrln evidence tchto
sprvc, nebo i ohledn jinch zkon tkajcch se
notstv, zcela evidentn naznauj, e se noti
v souasn dob net oblib u politik ani dalch UINL, kterho se zastnme se svmi zstupci a leny
vlivnch osob a mon, e ani u sti veejnosti.V tto
souvislosti si musme poloit otzku po pinch ta-
kovho pstupu. m to je? Je to jen nepochopenm in-
stituce notstv a jejho vznamu? Nebo snad n-
komu vad znan vzestup vznamu notstv za
minulch deset let, co se projevuje onou typickou
vlastnost v na spolenosti, kterou je zvist? Snad.
Nechovme se trochu zase jako ped vce ne deseti
lety, kdy jsme byli sttnmi ednky, na kterch byl
oban zvisl? Mme toti kompetence, kter nm ta-
kov chovn opt umouj. Jsme opravdu vdy
vstcn a slun a sname se klientu pomoci v jeho
nesnzch? Nebo u mme dost t prce, nic nm ne-
chyb a zanme bt pohodln a arogantn? Bume
spravedliv a piznejme si, e nejsme dokonal. A ne-
kte vytvej obraz na kancele, naeho stavu. Po-
kud napklad zavol klient do notsk kancele
a ozve se bez pozdraven a pedstaven notstv,
a chce-li mluvit s notem a usly-li: on tady
nennashle a nic vc, co si m myslet?
Stle vm, e ve velk vtin je nae povoln vy-
konvno s vekerou snahou tak, aby jeho vkon od-
povdal zsadm notstv a jeho posln.Pesto si pi-
znejme, e vznikajc nepzniv atmosfra kolem
notstv m sv piny i u ns. Je nam kolem je
odstraovat tak, abychom nenapomhali naim od-
prcm a abychom pak mohli lpe obhajovat nae
kompetence a mon i prosazovat dal.V tto souvis-
prce na kodifikaci obanskho zkonku, jeho ob-
sah zahrnuje i pravu obchodnho prva.Ta me ra-
dikln zmnit i npl notsk innosti.Kompetence,
kter se nm podailo zskat, jsou lichotiv, ale nemus
bt na vky, zvlt, kdy si jich nebudeme vit a chr-
nit si je. A to v etick i morln rovin. Je pravdou, e
snad zvldme odbornou strnku, ale nemn dle-
it je i nae rove spoleensk, morln a etick. Co
je mi platn erudovan prvnk, kdy se s nm jako
s lovkem nedomluvm pro jeho aroganci a nada-
zenost. Proto jsem moc rd, e se v programu Komise
vzdlvn pot i s touto oblast.To, e ns tla bota
i v prezentaci notstv v mdich, jsme si uvdomili
napklad pi nkolika vystoupench not v televizi,
zvlt ve specifickm podn TV NOVA.
Rok 2004 je znovu rokem jubilejnm v noru si
pipomeneme desetilet vro od pijet Notsk ko-
mory esk republiky do Mezinrodn unie latinskho
notstv. Pi kvtnov konferenci v Praze lucembur-
sk kolega, pan Andre Schwachtgen, hrd pipomnal,
e to byl on, kter tehdy jako prezident UINL pijmal
esk notstv do tto svtov notsk organizace.
Tento rok se kon v Mexico City dal volebn kongres
delegace. Tomu bude pedchzet zasedn Stl rady,
j jsem lenem. esk notstv navrhne do tohoto vr-
cholnho orgnu dalho naeho kolegu, nebo esk
notstv pov v zahrani vysokou presti a uznn.
Vm, e pes naznaen problmy toto postaven ne-
ztratme a e se jako vdy s nimi dokeme sami vy-
podat.
122 slo 6/2003
Kadmu pipad samozejm, e tento asopis Ad
notam pravideln vychz a pokud nevyjde v oek-
vanm termnu, tak nm chyb. Jsem rd, e mme
tento pocit, nebo to znamen, e jej potebujeme. Je
to toti rovn deset let, kdy bylo poprv vydno
zvltn slo tohoto asopisu k pleitosti Celosttn sk notsk organizace. Hlavnm kolem je propago-
konference, oznamujc, e Notsk komora esk re-
publiky zahajuje vydvn svho asopisu. Doshl be-
zesporu prestie pro svoji vysokou odbornou i infor-
man rove. Nyn, po deseti letech, se vak redakn
rada rozhodla pro personln obmnu, a tak prezi-
dium stoj ped kolem sestavit nov tm, kter bude
pokraovat a rozvjet zapoat dlo. J vm, e se to
poda. Tm, kte tuto tafetu nesli a doposud, ze-
jmna JUDr. Svatopluku Prochzkovi, si dovoluji jm-
nem ns vech ten podkovat.Obracm se vak na
vs, kolegyn a kolegov, abyste o sv mylenky obo-
hacovali obsah tohoto asopisu a nespolhali, e ve
vye nkdo jin. Je to pedevm n asopis, asopis i na venkov, nebo i tak lze ovlivnit nai budoucnost.
not.
Cel nae spolenost stoj ped velkou neznmou
vstupem do Evropsk unie. Budeme mt jet oteve-
nj dvee do Evropy. Nesmme vak zapomenout, e
budou oteveny obousmrn. Dr. Klaus Woschnak, pre-
zident Rakousk notsk komory, nm na toto tma
v Hradci Krlov v listopadu 2003 obtav pednesl
pednku a tak jsme si mohli udlat pedstavu o no-
vch kolech, kter ns, note, ekaj. A jestli jsme si
dve mysleli, e problmy naeho notstv jsou vji-
men i ojedinl, vme nyn s naprostou uritost, e
eme tyt otzky, jako v jinch evropskch zemch.
Je zejm, e se budeme muset v naem vlastnm z-
Nad problematikou ovovn
veejnch listin ve vztahu
k zahrani
JUDr. Lucie Votov*
Existuje cel ada dokument,kter jsou z rznch d-
vod zaslny z esk republiky do zahrani a naopak.
Dleit msto mezi nimi pat psemnostem, kter jsou
vyhotoven nebo oven noti i jinmi kompetent-
nmi orgny dan zem, ale tak soudnm a jinm roz-
hodnutm i osvdenm, kter v prvn terminologii ne-
sou souhrnn oznaen veejn listiny.
Veejn listiny pekrauj hranice stt zejmna
proto, aby ped rznmi ady dosvdily uritou sku-
tenost. Pi kadm kontaktu s cizmi veejnmi listi-
nami, kter maj bt z njakho dvodu pouity v es-
k republice, a rovn v ppadech, kdy maj bt tu-
zemsk veejn listiny pouity v cizin, vak vznik
otzka, zda je pro zachovn jejich charakteru coby ve-
ejnch listin mon tyto veejn listiny akceptovat a
u ns nebo v zahrani bez dalho anebo zda je nutn
urit oven, kter v podstat potvrzuje jejich auten-
tinost.
AD NOTAM
jmu vce zapojit do prce ve svtovch a evropskch
notskch organizacch. Proto jsme ji podali pi-
hlku do CNUE (Komise notstv Evropsk unie)
a v kvtnu 2004 na zasedn v Atnch se pot se
slavnostnm pijetm naeho notstv do tto evrop-
vat notstv, vysvtlovat ve strukturch Evropskho
parlamentu vhody slueb notstv kontinentlnho
typu oproti systmu common law, spovajc pede-
vm v pedchzen sporm, ve vykonatelnosti a ne-
strannosti notskch zpis a jejich veejn ve.
Jak meme pozorovat nejen u ns, ale i v ad ji-
nch evropskch zem, jsme pod tlakem amerika-
nismu, kter ohrouje tiscilet evropsk tradice, mezi
kter pat i prvn kultura.Nyn jde o budoucnost no-
tstv vbec.
A tento kol vysvtlovat lohu notstv kadmu
lovku stoj ped nmi i zde, doma, v kadm mst
Nic se neodehrv jen na nejvych pozicch v parla-
mentu i vld a v posledn dob to je pedevm i-
rok veejnost, kter se pt, na potebuje note. J
si myslm, e nm vem na n opravdu zle a e pro
ni jsme ochotni nco udlat, protoe kartka nm asi
nepome.
Vechno nejlep, hlavn to pevn zdrav, vm peje
lnky
I. Veejn listina dle eskho prva
Ped samotnm vkladem dan problematiky je -
douc uvst pr slov k tomu, kter listiny jsou podle na-
eho prvnho du povaovny za listiny veejn a jak
je jejich vznam. I pesto, e veejn listiny jsou vznam-
nm pojmem prvn terminologie,esk prvn d jejich
obecnou legln definici pmo neobsahuje. Uritm vo-
dtkem pro vklad tohoto pojmu je ustanoven 134 OS,
ze kterho lze dovodit, e veejn listiny jsou jakkoliv
listiny vydan soudy esk republiky nebo jinmi stt-
nmi orgny v mezch jejich pravomoci a dle listiny,kter
jsou zvltnmi pedpisy prohleny za veejn.
Jednm z tchto zvltnch prvnch pedpis je nap.
zk..358/1992 Sb.,notsk d (Not),kter ve svm
ustanoven 6 za veejn listiny prohlauje tzv. not-
sk listiny, ktermi jsou notsk zpisy a jejich stejno-
pisy, vpisy z notskch zpis a listiny o oven,1 jest-
* Autorka je notskou koncipientkou JUDr. Marie Tomanov, notky
v Tboe.
1
Listinami o oven jsou a) legalizan doloka, je je zkonem stano-
venou formou pro oven pravosti podpisu tzv. legalizaci, b) ovo-
vac doloka, je je zkonem stanovenou formou pro oven shody
opisu nebo kopie s listinou tzv. vidimaci, c) osvdovac doloka, je
je zkonem stanovenou formou pro osvden, e byla pedloena lis-
tina.
AD NOTAM slo 6/2003 123
lie spluj nleitosti stanoven notskm dem. vym ovenm zastupitelskho adu esk republiky,
V podstat se jedn o vechny listiny, kter not vyho- kter je akreditovn pro stt, jeho orgn doklad vysta-
tovuje pi vkonu notsk innosti2 mimo listin poi- vil. Superlegalizace ze strany zastupitelskho adu R
zovanch pi pijmn listin a penz do schovy. Navc vak nsleduje a po vym oven listin pslunmi or-
je teba jet podotknout, e krom uvedench not- gny a ministerstvem zahraninch vc danho sttu.
skch listin not v rmci osvdovn prvn vznam- Oven ze strany ministerstva zahraninch vc je nutn
nch skutenost poizuje tzv. protestn listiny o protes- z dvodu, e zastupitelsk ady maj omezenou verifi-
taci smnek a ek, kter jsou na zklad zkona kan pravomoc v tom smyslu, e mohou ovit raztko
. 191/1950 Sb., zkona smnenho a ekovho, v plat- i podpis zpravidla jednoho uritho orgnu v pslun
nm znn, prohleny rovn za listiny veejn. zemi,a tm je prv Ministerstvo zahraninch vc esk
Pokud jde o prvn vznam vech veejnch listin, republiky (dle tak MZV).Pokud vak ministerstvo za-
tento s odkazem na ji zmnn ustanoven 134 OS hraninch vc nedisponuje napklad podpisovmi
spov pedevm v tom, e s veejnmi listinami je spo- vzory vech tuzemskch not nebo jinch pslunch
jena prvn jistota, nebo jde o listiny nadan veejnou orgn a tud ani nem pravomoc legalizovat podpis
vrou co do jejich autentinosti a obsahu. Obsahem ve- a raztko na listin, me se etzec ad, pes kter se
ejn vry je pak to, e se pedpokld sprvnost listin, veejn listina dostane k ministerstvu zahraninch vc,
pokud se neproke opak tzn. nedokazuje se sprv- rozrst o dal mezilnky. Komplikace ovovac pro-
nost, ale dokazuje se naopak jejich nesprvnost. cedury by nastala rovn v ppad, e by se esk za-
Mezi veejn listiny se konkrtn ad nap. legalizan stupitelsk ad nenachzel pmo v zemi, kde byly ve-
doloky na plnch mocech, zakladatelsk dokumenty ejn listiny vydny. Tehdy by musely veejn listiny
spolenost,kupn i darovac smlouvy sepsan ve form z nkterch stt nejdve putovat na zastupitelsk ad
notskho zpisu, rodn listy, diplomy, vpisy z ob- v jinm stt, kter by ml oprvnn oven poskyt-
chodnho rejstku i vpisy z katastru nemovitost aj. nout.
Pokud adatel (oban R) nem monost podat
II. Pedpoklady pro uznn veejnch listin o pedchoz oven pmo ciz pslun orgny, me
se obrtit na pslun zastupitelsk ad R, kter ov-
Smyslem tohoto lnku by mlo bt nalzt odpov en listin zajist a pot je pole adateli prostednictvm
na otzku, poloenou ji v samotnm vodu, zda veejn oddlen legalizace doklad konzulrnho odboru MZV.
listiny vydan orgny v esk republice mohou bt Oddlen adateli zrove vym i poplatek, sestvajc
uznny v zahrani bez nutnosti dalch formalit, a tak z poplatku za superlegalizaci zastupitelskm adem R,
naopak, zda ciz veejn listiny jsou u ns bez dalho ak- kter in dle sazebnku sprvnch poplatk, jen tvo
ceptovny, a pokud nikoliv, jak formality se k tomuto plohu zkona . 368/1992 Sb., o sprvnch poplatcch,
vyaduj. 600,- K, a z hotovch vloh, kter vznikly zastupitel-
K tomu, aby dan otzka mohla bt zodpovzena, je skmu adu v souvislosti s obstarnm vych oven
teba zjistit, zda: (tj. sprvn poplatky vymen cizmi orgny, potovn
a) mezi eskou republikou a pslunou ciz zem plat apod.).
mezinrodn smlouva o prvn pomoci, a pokud ano, K tomuto je teba dle poznamenat,e k listinm ped-
jak upravuje vzjemn uznvn veejnch listin, loenm k vymu oven mus bt pipojen jejich pe-
b) je ciz zem smluvnm sttem mluvy o zruen po- klad do eskho jazyka proveden tlumonkem, kter
adavku ovovn cizch veejnch listin,pijat v Ha- je zapsn v seznamu soudnch tlumonk.
agu dne 5.10.1961. Jak ji bylo zmnno shora,nutnost vyho oven ve-
ejnch listin plat tak pro ppad opan, a sice pokud
1.Vy oven (superlegalizace) maj bt veejn listiny vydan v esk republice ped-
loeny adm v zahrani.Vy oven veejnch listin
Za pedpokladu, e mezi eskou republikou a p- provdj na zklad dosti osoby, kter m na vci
slunou ciz zem neexistuje dn mezinrodn smlouva prvn zjem, pslun orgny sttn sprvy esk re-
upravujc vzjemn uznvn veejnch listin, nalez- publiky nadzen orgnm, kter listiny vydaly (nap.
neme zkladn ustanoven, ktermi je v eskm prvnm ministerstvo spravedlnosti,3 ministerstvo kolstv, minis-
du problematika ovovn veejnch listin ve vztahu terstvo zdravotnictv,ministerstvo obrany atd.).Nsledn
k zahrani eena, v zkon . 97/1963 Sb., o mezin- pipoj na listiny sv vy oven ministerstvo zahra-
rodnm prvu soukromm a procesnm (MPSaP).V 52 ninch vc,konkrtn oddlen legalizace doklad kon-
MPSaP se stanov, e listiny vydan soudy a ady v ci- zulrnho odboru MZV, a pot zpravidla zastupitelsk
zin, kter plat na mst, kde byly vydny, za listiny ve- ad sttu, ve kterm budou listiny pouity. Poadavek
ejn (tj.ciz veejn listiny),maj dkazn moc veejnch oven ze strany ministerstva zahraninch vc je
listin tak v esk republice, jestlie jsou opateny pe- i v tomto ppad dn tm, e ciz zastupitelsk ady na
depsanmi ovenmi. Na situaci opanou, tj. na ppad naem zem ovuj pouze pravost raztka ministerstva
pouit eskch veejnch listin v zahrani, pamatuje ci- zahraninch vc.
tovan zkon pouze ve svm ustanoven 62, kter k,
e k listinm vydanm justinmi orgny nebo k listinm 2
V souladu s ustanovenm 2 Not se notskou innost rozum se-
jimi ovenm nebo ped nimi podepsanm,jich m bt pisovn veejnch listin o prvnch konech, osvdovn prvn v-
pouito v cizin,pipoj ministerstvo spravedlnosti na - znamnch skutenost a prohlen a dle pijmn penz a listin do
dost astnka sv vy oven. schovy za elem jejich vydn dalm osobm.
3
Ministerstvo spravedlnosti je pslun pipojit sv vy oven nap.
Shora uveden v praxi znamen, e ciz veejn listiny na listiny vydan justinmi orgny nebo noti anebo na listiny jimi
uren pro pouit v esk republice mus bt opateny oven i ped nimi podepsan.
124 slo 6/2003 AD NOTAM
Oddlen legalizace doklad konzulrnho odboru a) listiny vydan soudnm orgnem sttu, vetn listin
MZV vymuje v souladu se zkonem . 368/1992 Sb., vydanch sttnm zstupcem, vym soudnm ed-
o sprvnch poplatcch,za vy oven listin (tzn.za ov- nkem nebo soudnm vykonavatelem,
en otisk ednch raztek a ednch podpis) vyda- b) listiny vydan sprvnmi ady,
nch pslunm orgnem esk republiky poplatek ve c) notsk listiny (tj. notsk zpisy i jejich stejno-
vi 100,- K.Poplatek lze uhradit v hotovosti,je-li dost pisy),
o vy oven podvna osobn, v ppad potovnho d) edn potvrzen, ktermi jsou opateny listiny pode-
styku je nutn piloit kolkovou znmku v hodnot psan soukromou osobou, jako je edn potvrzen
100,- K. o registraci listiny nebo potvrzen toho, e listina byla
vydna uritho data, a edn a notsk potvrzen
2.Apostilace pravosti podpisu.4
mluva o apostilaci se vak nevztahuje na listiny vy-
Popsan a svm zpsobem sloit a zdlouhav mai- dan diplomatickmi nebo konzulrnmi zstupci5 a dle
nrie ovovan vak neplat od 16. bezna 1999 pro ve- na sprvn listiny tkajc se pmo obchodnch nebo cel-
ejn listiny uren do nebo pochzejc ze stt, kter nch transakc.
jsou smluvnmi stranami mluvy o zruen poadavku mluva se dle nevztahuje na ovovn ednch pe-
ovovn cizch veejnch listin, pijat na 9. zasedn klad veejnch listin do cizho jazyka. Proto je vhodn
Haagsk konference mezinrodnho prva soukromho podit peklad listiny ve stt, kde bude pedkldna.6
dne 5. 10. 1961 (dle jen mluva o apostilaci), a to Prvo apostilovat na svm zem vydan i oven
z dvodu, e prv 16. 3. 1999 vstoupila mluva o apo- dokumenty maj vechny ady, kter si dan stt ur.
stilaci pro eskou republiku v platnost. esk text Apostilnm adem, tj. adem povenm vydvat ov-
mluvy o apostilaci, vetn v ploze uveejnnho z- en apostilou, je podle lnku 6 mluvy o apostilaci
vaznho Vzoru doloky o oven apostilou, byl sd- v esk republice:
lenm Ministerstva zahraninch vc R uveejnn ve a) Ministerstvo spravedlnosti mezinrodn odbor pro
Sbrce zkon pod . 45/1999, stce 17. V souvislosti listiny vydvan justinmi orgny, vetn listin vyd-
s tm dolo ke zmn a uritmu zjednoduen procesu vanch nebo ovench noti, a
ovovn veejnch listin, je maj bt pouity v tch b) Ministerstvo zahraninch vc konzulrn odbor
cizch sttech, kter jsou smluvnmi stty mluvy o apo- pro ostatn listiny,vydvan orgny sttn sprvy nebo
stilaci a s nimi esk republika nem sjednno osvo- jinmi orgny.
bozen od povinnosti ovovn prostednictvm dvou- V jinch sttech je okruh apostilanch ad rozma-
strannch mezinrodnch smluv. Zjednoduen spov nitj. Tak nap. v Rakousku k nim pat krom minis-
v zsad v jedinm formlnm konu, tj. v opaten ov- terstva zahraninch vc i pedsedov vech soud
ovan listiny ovovac dolokou, tzv. apostilou, kter prvn instance a vldy spolkovch zem; v SRN jsou to
nahrazuje u veejnch listin vydanch v R jak vy ov- v zvislosti na druhu ovovanch listin Spolkov sprvn
en Ministerstvem spravedlnosti, pop. jinm nadze- ad, prezident Spolkovho patentovho adu, prezi-
nm orgnem, ale i dal vy oven ze strany Mi- denti zemskch soud, prezidenti okresnch soud
nisterstva zahraninch vc a navazujc oven anebo ministerstva i sentoi spravedlnosti a minister-
zastupitelskm adem toho sttu, kde m bt listina stva i sentoi vnitra, ppadn prezidenti sprvy kraje.
pouita.V opanm ppad nahrazuje vy oven p- Vet apostilnch ad7 a jejich ppadn zmny jsou
slunm adem a ministerstvem zahraninch vc da- lensk stty povinny oznmit depoziti mluvy o apo-
nho sttu a rovn i eskm zastupitelskm adem
v cizm sttu. 4
Podstatn a dleit je, e apostilan doloka je ov- Na notsky oven kopie nebo opisy listiny se mluva o apostilaci
nepouije, nebo tyto listiny nelze opatit apostilou, ale pouze vym
enm finlnm.Apostila mus splovat urit formln n- ovenm. Na notsky ovenou kopii i opis listiny, jej originl byl
leitosti,tzn.mus bt vyznaena na samotn listin nebo ji pslunm vym ovenm nebo apostilou opaten,pipoj sv vy
k listin pipojena, me bt vyhotovena v ednm ja- oven ministerstvo spravedlnosti a pot oddlen legalizace doklad
konzulrnho odboru MZV.
zyce sttu, ve kterm byla vydna, ale jej nzev mus bt 5
Me jt napklad o potvrzen zastupitelskch ad cizch stt akre-
ve francouzskm jazyce (tj. Apostille Convention de La ditovanch pro R, kter jsou vydvna nap. v souvislosti s uzavenm
Hay du 5 octobre 1961) a mus bt tvercovho tvaru manelstv jejich sttnch pslunk v R (tj. potvrzen o stavu, byd-
liti a prvn zpsobilosti k uzaven satku).Toto potvrzen podepisuje
o stranch dlouhch minimln 9 cm. V apostile se vy- pracovnk cizho zastupitelskho adu oprvnn k legalizaci doklad,
pluj pehledn daje o tom, kdo pslunou listinu po- a pot je opat vym ovenm oddlen legalizace doklad MZV,kter
depsal, pop. pipojil otisk raztka, a kdo prostednictvm si za tento kon vymuje sprvn poplatek ve vi 600,- K. Vjimku
z povinnosti vyho ovovn listin vydvanch diplomatickmi z-
apostily tento podpis a raztko prvoplatn ovil.Vypl- stupci nebo konzulrnmi ednky stanov Evropsk mluva o zruen
nnm apostilan doloky se tedy ovuje pravost pod- ovovn listin vyhotovench diplomatickmi zstupci nebo konzulr-
pisu, oprvnnost osoby listinu podepsat, a je-li to teba, nmi ednky, pijat Radou Evropy dne 7. 6. 1968 v Londn, zveej-
nn ve Sbrce zkon sdlenm ministerstva zahraninch vc pod.
pravost peeti nebo raztka na listin, jimi je opatena. . 287/1998 Sb.
Podpis, pee a raztko na doloce jsou z dalho ovo- 6
V ppad, e by byla listina uren pro pouit v zahrani edn pe-
vn vyaty. loena v R, je pro pouit tohoto pekladu nutn jeho vy oven.
Za konen oven apostilou je v souladu se zkonem Pi ovovn ednho pekladu se ovuje registrace pekladatele p-
sobcho v Praze u Mstskho soudu a u mimopraskho pekladatele
.368/1992 Sb.,o sprvnch poplatcch,stanoven sprvn u pslunho krajskho soudu. Pot pipoj sv vy oven minister-
poplatek ve vi 100,- K. stvo spravedlnosti a nsledn oddlen legalizace doklad konzulrnho
Listiny, kter se pro ely mluvy o apostilaci pova- odboru MZV.
7
Seznam apostilnch ad vech stt mluvy a rovn i aktualizovan
uj za listiny veejn,jsou taxativn vymezeny v lnku 1 seznam lenskch stt mluvy je pstupn na Internetu na strnkch
mluvy o apostilaci. Jedn se o: Haagsk konference pod nsledujc adresou: http://www.hcch.net./.
AD NOTAM
stilaci, kterm je Ministerstvo zahraninch vc Nizo-
zemskho krlovstv.
Smluvnch stt mluvy o apostilaci (vetn jejich z-
vislch zem) bylo k msci dubnu 2003 92.8 Jedn se
o nsledujc stty a zem:Andorra,Antigua a Barbuda,
Argentina, Armnie, Austrlie, bval jugoslvsk re-
publika Makedonie, Bahamy, Barbados, Belgie, Belize,
Blorusko, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brunei Da-
russalam, Bulharsko, esk republika, Dominiknsk re-
publika, Estonsko, Fidi, Finsko, Francie, Grenada, na
pouze administrativn zem Hong Kong, na pouze
administrativn zem Macao,Chorvatsko,Irsko,Itlie,Iz-
rael, Japonsko, Jihoafrick republika, Kazachstn, Ko-
lumbie, Kypr, Lesotho, Librie, Lichtentejnsko, Litva, Lo-
tysko, Lucembursko, Macao, Maarsko, Makedonie,
Malawi, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauritius, Monaco,
Mexiko, Namibie, Nmecko, Niue, Nizozem, Norsko,
Nov Zland,Panama,Portugalsko,Rakousko,Rumunsko,
Rusko, ecko, Salvador, Samoa, San Marino, Seychely, Slo-
vensko, Slovinsko, Srbsko a ern Hora, Surinam, Svat
Lucie, Svat Krytof a Nevis, Svat Vincent a Grenadiny,
Svazijsko, panlsko, vdsko, vcarsko,Tonga,Trinidad
aTobago,Turecko,USA,Venezuela a Velk Britnie vetn
jejch teritori,tj.nap.Bermudy,Kajmansk ostrovy,Svat
Helena aj.
3. Smlouvy o prvn pomoci
Konen existuj ppady,kdy jsou mezi stty sjednny
mezinrodn smlouvy o prvn pomoci, kter e i vz-
jemn uznvn veejnch listin.9 Mezinrodn smlouvy
vtinou obsahuj formulace typu:
Listiny, kter vydal nebo ovil pslun orgn jedn smluvn
strany v mezch sv pravomoci a kter jsou opateny otiskem ed-
nho raztka a podpisem oprvnn edn osoby, se pouij na
zem druh smluvn strany bez dalho oven. Listiny, kter se na
zem jedn smluvn strany povauj za veejn,maj na zem druh
smluvn strany dkazn moc veejnch listin.
Pokud tedy veejn listiny pochzej ze stt nebo na-
opak smuj do stt, se ktermi esk republika mezi-
nrodn smlouvy obsahujc stejn i podobn formulace
uzavela,superlegalizace nebo apostilace tchto listin ne-
bude vyadovna.
Na druh stran se najdou i takov smlouvy o prvn
pomoci, kter ve vztahu k veejnm listinm dnou
pravu neobsahuj.V takovm ppad je superlegalizace
nebo apostilace,je-li dan stt smluvnm sttem citovan
mluvy o apostilaci, nezbytn.
Ke sttm, se ktermi m esk republika uzaveny
dvoustrann smlouvy o prvn pomoci, ve kterch jsou
specifikovny veejn listiny,je jsou osvobozeny od vy-
ho oven, pat nap. Afghnistn, Albnie, Alrsko,
Belgie, Bulharsko, Francie, Itlie,9 Jemen, bval Jugosl-
vie (nyn nstupnick stty, tj. Chorvatsko, Makedonie,
Slovinsko,Jugoslvie),Korea,Kuba,Kypr,Maarsko,Mon-
golsko, Polsko, Portugalsko,10 Rakousko, Rumunsko, b-
val stty SSSR (nyn de facto nstupnick stty, tj. Ar-
mnie, zerbajdn, Blorusko, Gruzie, Kazachstn,
Kyrgyzsk republika, Moldvie, Rusko, Tdikistn,
Turkmenistn, Ukrajina, Uzbekistn), ecko, Slovensko,
Srie, panlsko, vcarsko,Vietnam.
Ke sttm, se ktermi esk republika bilaterln
smlouvy o prvn pomoci ohledn vzjemnho uznvn
veejnch listin nem, se ad nap. na, Dnsko, Ho-
slo 6/2003 125
landsko, Indonsie, Irk, Japonsko, Kanada, Kuvajt, SRN,
vdsko,Turecko, USA i Velk Britnie.
III. Shrnut a praktick pklady
Na zklad uvedenho vkladu lze uinit nsledujc
krtk shrnut.
1. Pi vzjemnm pouvn veejnch listin mezi es-
kou republikou a stty, se ktermi esk republika nem
uzaveny mezinrodn smlouvy o prvn pomoci, kter
by eily vzjemn uznvn veejnch listin, a kter (tj.
ciz stty) souasn nejsou smluvnmi stranami mluvy
o apostilaci, mus bt veejn listiny opateny tzv. vym
ovenm (superlegalizac), jak bylo popsno shora.
2. Pjde-li o veejn listiny pochzejc z cizch zem
nebo uren pro ciz zem, kter jsou smluvnmi stra-
nami mluvy o apostilaci a bude-li zrove splnn jedna
z nsledujcch podmnek, tj.
a) mezi eskou republikou a uritou ciz zem nen uza-
vena dn mezinrodn smlouva o poskytovn
prvn pomoci, je by veejn listiny zbavovala po-
vinnosti ovovn, nebo
b) pslun mezinrodn smlouva sice existuje, ale for-
mln nleitosti pi ovovn podpisu, peeti nebo
raztka jsou psnj ne formln nleitosti podle
mluvy o apostilaci,
pouije se mluva o apostilaci, tzn. e k listinm posta
pipojit apostilan doloku bez nutnosti dalch vych
oven.
3. A konen, jsou-li mezi eskou republikou a cizmi
zemmi uzaveny mezinrodn smlouvy o prvn po-
moci, podle nich jsou veejn listiny od povinnosti
ovovn osvobozeny,poppad ovovac postup zjed-
noduuj, pouije se prava v tchto mezinrodnch
smlouvch, tzn. e veejn listiny se v konkrtnch st-
tech akceptuj bez dalho, tzv.vyho oven, nebo bez
apostily, pokud je ciz zem navc lenskm sttem
mluvy o apostilaci. Pednost mezinrodnch smluv vy-
plv z lnku 3 odst. 2 a lnku 8 mluvy o apostilaci.
Dky pistoupen esk republiky k mluv o aposti-
laci se znan zjednoduilo a urychlilo ovovn veej-
nch listin ve vztahu k zemm, se ktermi dve esk
republika nemla uzaveny mezinrodn smlouvy o vz-
jemnm uznvn veejnch listin. Na zklad toho po-
vinnost vyho oven zcela odpad nap. ve vztahu
8
Kterkoliv smluvn stt mluvy o apostilaci me v souladu s ln-
kem 13 jej platnost rozit na vechna zem nebo jedno i vce z nich,
za jejich mezinrodn vztahy odpovd.
9
Mezi mezinrodnmi smlouvami o vzjemn prvn pomoci pevauj
smlouvy bilaterln, kterch m esk republika uzaveno nkolik de-
stek, a to pevn s bvalmi socialistickmi stty z let 1951 a 1990.
Multilaterln mezinrodn smlouvy o prvn pomoci jsou sporadick,
jednou z nejvznamnjch je prv shora citovan mluva o apostilaci;
dle k nim pat nap. mluva o uznvn a vykonatelnosti rozhodnut
o vyivovac povinnosti k dtem,sjednan v Haagu dne 15.4.1958,pub-
likovan ve Sbrce zkon pod . 14/1974, anebo mluva o uznn a v-
konu rozhodnut o vyivovac povinnosti, uzaven dne 2. 10. 1973 rov-
n v Haagu, publikovan ve Sbrce zkon pod . 132/1976, na zklad
kterch jsou od tzv. vyho oven osvobozeny nkter listiny ped-
kldan podle tchto mluv.
9
Osvobozen od ovovn se podle smlouvy o prvn pomoci mezi
SSR a Italskou republikou vztahuje pouze na listiny vyhotoven v sou-
vislosti s dodnm.
10
Superlegalizace veejnch listin se vyaduje, nebo smlouva o prvn
pomoci osvobozuje od oven pouze spisy nebo listiny sepsan soudy
jednoho z obou stt a pedkldan soudm na zem druhho sttu.
126 slo 6/2003
k SRN,USA,Velk Britnii,Nizozem,Norsku,vdsku,Tu-
recku, n, Japonsku aj., ale i Itlii a Portugalsku.
Ve vztahu nap. ke Slovensku, Polsku, vcarsku, Fran-
cii, Rakousku, ecku,Vietnamu aj. se i pes ast tchto
stt na mluv o apostilaci dky existenci dvoustrann
smlouvy nevyaduje dn oven veejnch listin.
Ke sttm, se ktermi nen uzavena ani dvoustrann
smlouva a ani pro n neplat mluva o apostilaci,a proto
zde povinnost vyho oven zstv, pat nap. Dn-
sko, Irk, Irn, Spojen arabsk emirty, Indie, Bolivie, Ni-
gerie, Madagaskar, Mali aj.
Zvrem lze pro ilustraci popisovan problematiky uvst
nkolik konkrtnch pklad.
Bude-li zakldna spolenost s ruenm omezenm
a k podpisu spoleensk smlouvy bude za jednoho ze
spolenk pedloena pln moc udlen tmto spo-
lenkem obanem SRN, jeho podpis byl oven no-
tem v SRN, lze tuto plnou moc tuzemskm notem
akceptovat, jestlie je opatena apostilou ze strany p-
slunho adu SRN,tzn.v tomto ppad prezidentem
zemskho soudu, a pot vetn apostily edn pelo-
ena do etiny.
Pokud oban Slovensk republiky pedlo svj vpis
z rejstku trest vydan orgnem na Slovensku nebo
plnou moc se svm podpisem ovenm notem na
Slovensku, nen pro pouit tchto listin na zem
esk republiky nutn dn jin oven.
Pro nostrifikaci diplomu i vysvden zskanho na
kolch v USA je teba, aby podpisy kolnch ednk
na originlu diplomu a vysvden byly oveny kol-
nm notem, a nen-li koln not, pak notem mst-
nm. Pot mus pslun orgn sttu, kde je not evi-
dovn, doklady opatit apostilou. Nsledn musej bt
listiny opaten apostilou edn peloeny do es-
kho jazyka pekladatelem v R, pop. pekladatelem
v dan zemi, za podmnky, e tento peklad by musel
bt nsledn oven osobou oprvnnou v R nebo
zastupitelskm adem R v USA. Nakonec nsleduje
samotn nostrifikace dokladu v R kolskm adem
nebo Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy.
Pokud si americk spolenost se sdlem v Los Angeles
chce zaloit v esk republice dceinnou spolenost,
pop.otevt bankovn et,sta,aby jej zakladatelsk
dokumenty a pln moc s podpisy edn ovenmi
mstnm notem opatil Sttn tajemnk sttu Kalifor-
nie apostilanm raztkem a pot byly tyto dokumenty
edn peloeny do eskho jazyka.11
K vystaven rodnho listu, oddacho listu nebo mrt-
nho listu zvltn matrikou v Brn, tj. v ppad, kdy
k narozen, uzaven manelstv nebo mrt obana R
dolo v cizin, je krom dalch doklad teba pedlo-
it cizozemsk rodn list, cizozemsk oddac list nebo
cizozemsk mrt list, opaten vym ovenm nebo
apostilou, pokud je ze zem, se kterou nen podepsna
smlouva o prvn pomoci, a jejich edn peklad do
eskho jazyka.
11
Zatmco dve, tj. do doby, ne platila pro eskou republiku mluva
o apostilaci, bylo nutn, aby pslun notsky oven dokumenty po-
tvrdily krom Sttnho tajemnka sttu Kalifornie dle ministerstvo za-
hraninch vc ve Washingtonu a pot esk zastupitelsk ad v USA.
AD NOTAM
Pehled notskch zpis
v prvnch pedpisech
Mgr. Elika pokov*
I. Obecn
elem mho lnku je podat pehled o tom, kter
prvn pedpisy vyaduj formu notskho zpisu pro
urit kon, ppadn pro osvden urit udlosti. Nej-
prve se vak strun zmnm o definici notskho z-
pisu a o jeho druzch.
Notsk zpis je kvalifikovan forma listiny, kter na
rozdl od soukromch listin pov tzv. veejn vry. Ve-
ejn vra je na zklad historickho vvoje vznikl
obecn pesvden, e vsledky innosti not zaru-
uj zkonnost een danho prvnho vztahu i prav-
divost zachycenho jevu, pokud nen prokzn opak.1
Podle ust. 2 zkona . 358/1992 Sb., o notch a jejich
innosti (notsk d Not), je hlavn a zkladn in-
nost note tzv. notsk innost, kter spov krom
pijmn listin a penz do schovy v sepisovn veej-
nch listin o prvnch konech a v osvdovn prvn
vznamnch skutenost a prohlen. Stejn innost
note je tedy sepisovn notskch zpis jako veej-
nch listin nadanch veejnou vrou v jejich pravdivost
a zkonnost. Z ve eenho vyplv, e rozeznvme
dva hlavn typy notskch zpis:notsk zpis o prv-
nm konu a notsk zpis o osvden prvn v-
znamn skutenosti nebo prohlen.
1. Notsk zpis o prvnm konu
Tomuto typu notskho zpisu se vnuje oddl prvn
sti est notskho du nazvan Sepisovn not-
skch zpis o prvnch konech a rovn oddl druh
nazvan Notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti.
A by se mohlo ze systematiky zkona zdt, e jde o sa-
mostatn typ notskho zpisu, je to tak notsk z-
pis o prvnm konu, kter ovem mus mt speciln n-
leitosti stanoven v 71a71c Not.
Prvn kon, kter m mt formu notskho zpisu,
vznik a tmto notskm zpisem, podepsanm ast-
nky i notem. Notsk zpis o prvnm konu je sou-
hrnem jednak vlastnho projevu vle astnk,kter ob-
sahov tvo tento prvn kon, a prohlen astnk
o vlastn zpsobilosti k prvnm konm,jednak projevu
note, kter osvduje urit skutenosti, kter jsou
pedpokladem pro tuto formu prvnho konu.2 Pi po-
izovn tohoto typu notskho zpisu not psob pi
formulaci jeho obsahu jako nestrann prvn rdce ast-
nk. Not je povinen ob strany konu stejn pouit
a vyloit jim obsah i dsledky prvnho konu,kter hod-
laj uskutenit. Je zejm, e not takto napomh ped-
chzen sporm a jeho innost m tedy vznamn pre-
ventivn charakter. Soudn spory jsou toti zdlouhav
a nkladn, take stty s kontinentlnm typem prva
tam, kde jim obzvl zle na jistot prvnch vztah,
stanov v prvnch pedpisech povinnou formu not-
* Autorka je notskou kandidtkou JUDr.Jiho Svobody,note v Praze.
1
Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. Notsk d a zen
o ddictv. Koment. 2. vydn. Praha : C.H. Beck, 2001, str. 5.
2
Viz dlo cit. v pozn. 1, str. 138.
AD NOTAM slo 6/2003 127
skho zpisu o prvnm konu. Na rozdl od jinch ev- sob pouze jako nestrann a nezaujat svdek, ale m ur-
ropskch zem nae prvn prava krom prva ob- it podl ji na pprav usnesen orgnu prvnick
chodnch spolenost jen velmi zdka vyaduje povinn osoby, nebo v konenm dsledku do znan mry od-
sepsn notskho zpisu o prvnm konu. povd za jeho sprvnost,a dle mus v notskm zpisu
Nleitosti tohoto typu notskho zpisu jsou stano- vyslovit svj nzor na soulad pijatho rozhodnut se z-
veny v 63 Not. Dal ustanoven oddlu prvnho sti konem. Hlavn vznam osvdovn je tm znan zne-
est ( 6471 Not) se vnuj prokzn totonosti hodnocen, nebo not bude logicky zaujat ve prospch
astnk prvnho konu, svdkm, dvrnkm, tlu- navrhovatele rozhodnut.3 Not ve smyslu ustanoven
monkm a zpsobu uloen tchto notskch zpis. 80a odst. 2 Not osvduje existenci prvnch jednn
V textu prvnho pedpisu poznme tento druh no- a formalit, ke kterm je prvnick osoba resp. jej orgn
tskho zpisu napklad podle formulace, e prvn povinen ped pijetm uritho rozhodnut,vetn jejich
kon mus bt uzaven ve form notskho zpisu. souladu s prvnmi pedpisy, dle zda rozhodnut bylo
pijato a tak to, zda je jeho obsah v souladu s prvnmi
2. Notsk zpis o osvden prvn vznamn pedpisy a zakladatelskmi dokumenty prvnick osoby.
skutenosti nebo prohlen Z formulac pslunch ustanoven vak nelze dovodit,
e by byl not povinen spolupsobit pi tvorb a p-
Tento druh typ notskho zpisu je obsaen v od- prav nvrh na rozhodnut, a tomu tak v praxi asto
dlu tetm sti est notskho du nazvanm Osvd- bude. Nleitosti tohoto typu notskho zpisu jsou ob-
ovn prvn vznamnch skutenost a prohlen saeny v 80b Not. Prvnick osoba je povinna ped-
a tak v oddlu tvrtm tto sti nazvanm Notsk loit noti nejpozdji pt pracovnch dn pede dnem
zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby. jednn jejho orgnu dokumenty, kter not potebuje
Pi osvdovn skutenost nebo prohlen ji not k pprav (viz 80c Not).Ustanoven 80d Not upra-
nepsob jako prvn rdce a tvrce formulac projev vuje monost odmtnut konu ze strany note a usta-
vle.Jeho kolem je zaznamenat v notskm zpisu sku- noven 80e Not e postup note pi nedostatku
tenost, kter ped nm nastala, nebo prohlen, kter pedpoklad pro dn pijet rozhodnut, kdy o tom
ped nm bylo uinno. Not je zde tedy v roli jakhosi mus pouit pedsedajcho. Zejmna tato pouovac po-
nestrannho pozorovatele a svdka a rozhodn by ne- vinnost note je prolomenm jeho role pouhho svdka.
ml zasahovat do probhajcho dje.Not sice nedozr Dleit je, e tento speciln typ notskho zpisu
na to,zda je obsah nastal skutenosti i prohlen v sou- o rozhodnut orgnu prvnick osoby lze sepsat jen
ladu s prvnmi pedpisy, ale ji vdom o tom, e je p- tehdy, vyaduje-li jeho pozen zvltn prvn pedpis
tomen nkdo, kdo o dji sepe zznam, vede osoby z- (viz ustanoven 80a odst. 1 Not).V souasn dob je
astnn na dji k tomu,aby dodrovaly pslun prvn tmto zkonem pouze obchodn zkonk. V jinch p-
pedpisy. Not i v tto sv innosti psob preventivn padech je sepsn tohoto notskho zpisu vyloueno
proti vzniku ppadnch budoucch spor tm, e sepe a not me sepsat pouze bn notsk zpis o osvd-
dkaz o probhnuvm dji. en.
Osvdit lze jen ty skutenosti a prohlen,kter jsou Tak notsk zpis o osvden je veejnou listinou
prvn vznamn,tedy ty,kter by mohly bt podkladem nadanou veejnou vrou, e skutkov dj i prohlen
pro uplatovn prv nebo ktermi by mohly bt zp- probhlo ped notem tak, jak je v nm zachyceno, po-
sobeny prvn nsledky (viz 72 odst. 1 Not). Not kud nen prokzn opak.
provd zejmna tato osvden: V textu prvnho pedpisu poznme tento druh no-
vidimaci (oven shody opisu nebo kopie s listinou); tskho zpisu napklad podle formulace, e prbh
legalizaci (oven pravosti podpisu); valn hromady nebo schze mus bt osvden no-
o tom, e byla pedloena listina a kdy se tak stalo; tskm zpisem a speciln typ notskho zpisu
o protestech smnek a jinch listin; o rozhodnut orgnu prvnick osoby poznme podle
o prbhu valnch hromad a schz prvnickch osob; formulace o rozhodnut valn hromady (i jinho or-
o tom, e je nkdo naivu; gnu) mus bt pozen notsk zpis.
o jinch skutkovch djch a stavu vc; a Tolik krtce o notskch zpisech a jejich druzch.
o prohlen. Dle bych se chtla vnovat ppadm, kdy n prvn
Shora uveden vet je pouze demonstrativn. O vidi- d vyaduje pozen notskho zpisu. Neinm si n-
maci, legalizaci a o pedloen listiny se vyhotov ovo- rok na to, e by tento pehled byl pln a vyerpvajc
vac (osvdovac) doloka, a to na pedloen listin a uvtm, pokud ho nkter ze ten Ad notam v re-
nebo na listin s n pevn spojen. O protestech smnek akci na mj lnek dopln.
a ek se sepisuje protestn listina podle zkona sm-
nenho a ekovho. O ostatnch osvdench se sepe II. Jednotliv ppady, kdy je vyadovn notsk
notsk zpis. zpis
Tato nestrann osvdujc innost note vak byla
vrazn prolomena novelou notskho du, innou 1. Obansk zkonk
od 1.1.2001.Zkon .370/2000 Sb.toti zavedl nov typ
osvden, a to osvden uritch rozhodnut orgn V zkon . 40/1964 Sb., obanskm zkonku
prvnickch osob.Tento notsk zpis o rozhodnut or- (ObZ), je notsk zpis zmnn v esti ppadech:
gnu prvnick osoby je nyn upraven v samostatnm
oddle tvrtm sti est notskho du, a to
v 80a80f Not. Na rozdl od jinch druh osvden
je zde vrazn poslena aktivn role note, kter nep- 3
Viz dlo cit. v pozn. 1, str. 15.
128 slo 6/2003
1. 40 odst. 5 ObZ:
K psemnm prvnm konm tch, kte nemohou st a pst, stv a vol orgny. () Tato schze se me konat jen za asti no-
je teba ednho zpisu (mn se notsk zpis pozn. aut.).
edn zpis se nevyaduje, m-li ten, kdo neme st nebo pst,
schopnost seznmit se s obsahem prvnho konu s pomoc p-
stroj nebo specilnch pomcek nebo prostednictvm jin osoby,
kterou si zvol, a je schopn vlastnorun listinu podepsat.
2. 143a odst. 1 a 2 ObZ:
Manel mohou smlouvou uzavenou formou notskho z-
pisu rozit nebo zit stanoven rozsah spolenho jmn man-
el.
Manel si tmto zpsobem tak mohou vyhradit zcela
nebo zsti vznik spolenho jmn manel ke dni z-
niku manelstv.Stejn si mohou upravit sv budouc ma-
jetkov vztahy v manelstv rovn mu a ena, kte
chtj uzavt manelstv (tzv. pedmanelsk smlouva).
3. 147 ObZ:
Manel mohou smlouvou uzavenou formou notskho z-
pisu upravit sprvu spolenho jmn odchyln (ne jak je sta-
noveno v 145 ObZ pozn. aut.). Stejn mohou upravit sprvu
svho budoucho spolenho jmn mu a ena, kte chtj uzavt
manelstv.
4. 156 odst. 3 ObZ:
Jsou-li zstavou nemovit vci, kter se neeviduj v katastru ne-
movitost, vci hromadn, soubory vc nebo movit vci, k nim
m zstavn prvo vzniknout, ani by byly odevzdny zstavnmu
viteli nebo tet osob, mus bt zstavn smlouva sepsna ve
form notskho zpisu.
5. 476 odst. 1 ObZ:
Zstavitel me zv bu napsat vlastn rukou, nebo ji zdit
v jin psemn form za asti svdk nebo ve form notskho
zpisu.
Zde se jedn o vjimku, nebo forma notskho z-
pisu je zde dna pouze na vbr a nen povinn.
6. 476d odst. 2 ObZ:
Nezletil, kte dovrili 15. rok, mohou projevit posledn vli
pouze formou notskho zpisu.
V sti osm obanskho zkonku, tkajc se zvaz-
kovho prva, tj. i jednotlivch smluvnch typ, nen po-
vinnost sepsat tu kterou smlouvu vlun ve form
notskho zpisu nikde stanovena. Noti vak asto se-
pisuj na dost klient notsk zpisy zejmna o kupn
nebo darovac smlouv.
2. Pedpisy souvisejc s obanskm zkonkem
a) Zkon o vlastnictv byt
Zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spo-
luvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick
vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj n-
kter zkony (zkon o vlastnictv byt BytZ), upra-
vuje povinnou formu notskho zpisu v nsledujcch
ppadech:
1. 5 odst. 6 BytZ:
Vlastnci vech jednotek v dom mohou uzavt dohodu o tom,
e vlastnictv jednotek zmn na podlov spoluvlastnictv budovy.
Dohoda mus mt formu notskho zpisu. Vkladem spoluvlast-
nickho prva do katastru nemovitost podle tto dohody zanik
vlastnictv jednotek a vznik podlov spoluvlastnictv budovy.
2. 5 odst. 7 BytZ:
Je-li vlastnkem vech jednotek v dom jedna osoba, me for-
mou notskho zpisu prohlsit,e ru vymezen jednotek v dom
a mn vlastnictv jednotek na vlastnictv budovy. Vkladem vlast-
nickho prva do katastru nemovitost podle tohoto prohlen za-
nik vlastnictv jednotek a vznik vlastnictv budovy.
3. 9 odst. 8 BytZ:
Prvn schze shromdn (spoleenstv vlastnk jednotek
pozn. aut.) se mus konat nejdle do 60 dn po vzniku spoleen-
AD NOTAM
stv. () Na tto schzi shromdn schvaluje stanovy spoleen-
te, kter o jejm prbhu, volb a sloen orgn spoleenstv
a schvalovn stanov pod notsk zpis, jeho plohu tvo
schvlen stanovy spoleenstv.
Na rozdl od zaloen akciov spolenosti nebo dru-
stva zde nemus bt sepsn samostatn notsk zpis
o rozhodnut o pijet stanov. Stanovy zde tvo pouze
plohu osvdujcho notskho zpisu. Zkon o vlast-
nictv byt rovn nevyaduje,aby byl notsk zpis po-
zen o schzi shromdn spoleenstv vlastnk jed-
notek, na kter jsou mnny stanovy spoleenstv (na
rozdl od nazen vldy . 322/2000 Sb., kterm se vy-
dvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek,
kter v l. II. odst. 8 stanov, e
o prbhu schze shromdn, na kter jsou voleny orgny
spoleenstv a schvalovny nebo mnny stanovy spoleenstv,
mus bt pozen notsk zpis, k nmu se pikldaj schvlen
stanovy.)
b) Zkon o obecn prospnch spolenostech
Zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spo-
lenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon,
ukld povinnost notskho zpisu v 4 odst. 1. Podle
tohoto ustanoven se obecn prospn spolenost za-
kld zakldac smlouvou s edn ovenmi podpisy
vech zakladatel; je-li zakladatel jedin, nahrazuje zakl-
dac smlouvu zakldac listina vyhotoven ve form no-
tskho zpisu.
c) Nadan zkon
Zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fon-
dech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch z-
kon (zkon o nadacch a nadanch fondech), v 3
odst. 1 stanov:
Nadace nebo nadan fond se zizuje psemnou smlouvou uza-
venou mezi zizovateli nebo zakldac listinou, je-li zizovatel je-
din, anebo zvt (...). (...); zizuje-li se nadace nebo nadan fond
zakldac listinou i zvt, mus bt nadan listina pozena ve
form notskho zpisu.
d) Zkon o crkvch a nboenskch spolenostech
Zkon .3/2002 Sb.,o svobod nboenskho vyznn
a postaven crkv a nboenskch spolenost a o zmn
nkterch zkon, v 12 odst. 2 stanov, e:
Psemn zakladatelsk smlouva o zaloen svazu crkv a nbo-
enskch spolenost4 se pedkld ve form notskho zpisu.
e) Katastrln pedpisy
Zkon . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk
republiky (katastrln zkon), v 5 odst. 4 stanov, e:
Vznik, zmna nebo znik prvnho vztahu na zklad prvn
skutenosti nebo jednostrannho prvnho konu, kter nelze do-
loit a jsou-li nesporn, mohou bt do katastru zapsny pouze na
zklad osvden ve form notskho zpisu nebo na zklad
soudnho smru.
Rovn provdc vyhlka eskho adu zem-
mickho a katastrlnho ke katastrlnmu zkonu
4
Svaz crkv a nboenskch spolenost mohou zaloit registrovan
crkve a nboensk spolenosti k vkonu prva nboensk svobody
(viz ust. 8 odst. 1 zk. . 3/2002 Sb.).
AD NOTAM
. 190/1996 Sb. hovo o notskm zpisu, a to v ust.
36 odst. 5 psm. c):
Pokud vznik, zmna nebo znik prva je vzn na existenci
urit prvn skutenosti, ale v prvnm pedpisu nen stanove-
no, jak listina m bt plohou ohlen pro zznam do kata-
stru, lze provst zpis do katastru na zklad ohlen doloenho
(...)
c) prohlenm nabyvatele prva sepsanm ve form notskho
zpisu v ppad, kdy vlastnick prvo k nemovitosti nabv obec
podle zvltnho pedpisu nebo drustvo vylenn podle zvlt-
nho pedpisu nebo nemovitosti pely na Pozemkov fond esk
republiky nebo na Fond nrodnho majetku esk republiky v d-
sledku odstoupen od smlouvy, kterou se pevdl privatizovan
majetek.
3. Obansk soudn d
Zkon .99/1963 Sb.,obansk soudn d,se zmiuje
o notskm zpisu na tchto mstech:
1. 78a OS:
Dkaz me bt zajitn tak notskm nebo exekutorskm
zpisem o skutkovm dji nebo o stavu vci, jestlie se skutkov
dj udl v ptomnosti note nebo soudnho exekutora nebo jest-
lie not nebo soudn exekutor osvdil stav vci.
2. 274 psm. e) OS:
Obecn ustanoven o nazen a proveden vkonu rozhodnut
se pouij i na vkon notskch zpis se svolenm k vykonatel-
nosti sepsanch podle zvltnho zkona (notskho du).
3. Podle 343 odst. 3 OS mohou bt zajitn bytov
nhrady (ppadn pste) pro povinnho pi vkonu
rozhodnut vyklizenm a skutenost, e bytov nhrada
odpovd vykonvanmu rozhodnut, prokzny i not-
skm zpisem, jinak soud nad ped rozhodnutm o na-
zen vkonu rozhodnut jednn.
4. Pedpisy souvisejc s obanskm soudnm dem
a) Zkon . 26/2000 Sb., o veejnch drabch
1. 36 odst. 1 VeDZ:
Draba nedobrovoln je draba provdn na nvrh draebnho
vitele, jeho pohledvka je piznna vykonatelnm soudnm roz-
hodnutm, vykonatelnm rozhodm nlezem nebo doloena vy-
konatelnm notskm zpisem, kter obsahuje nleitosti stano-
ven zvltnm prvnm pedpisem.
2. 36 odst. 2 VeDZ:
Drabou nedobrovolnou je rovn draba provdn
na nvrh draebnho vitele, jeho pohledvka je zaji-
tna zstavnm prvem. Bylo-li zstavn prvo k nemovi-
tosti vloeno i zapsno do katastru nemovitost ped
innost zkona o veejnch drabch nebo vzniklo-li
zstavn prvo k movit vci ped innost tohoto z-
kona, je teba, aby navrhovatel (zstavn vitel) uinil
estn prohlen ve form notskho zpisu o tom, e
m vi dlunkovi splatnou pohledvku, z n nen pl-
nno, a kter je zajitna zstavnm prvem.
3. 47 odst. 8 VeDZ:
Pokud nejni podn u nedobrovoln draby pesahuje
1.000.000,- K, mus bt prbh draby osvden notskm zpi- pisu z valn hromady, poppad v notskm zpisu o rozhodnut
sem. ast note k osvden prbhu draby zajist draebnk. valn hromady, jinak mus mt formu notskho zpisu.
b) Zkon .120/2001 Sb.,o soudnch exekutorech a exe-
kun innosti (exekun d) a o zmn dalch z- pouze tehdy, pokud projev vle spolenka, jm vyslov s nvrhem
kon:
Zmnn zkon zmiuje notsk zpis v 40 odst. 1
psm. d), podle nj plat, e podkladem pro proveden
exekuce ili exekunm titulem me mimo jin bt i:
slo 6/2003 129
notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti sepsan podle
zvltnho prvnho pedpisu (tj. notskho du pozn. aut.).
5. Obchodn zkonk
Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk (ObchZ),
je pedpisem, kter v souladu s evropskm prvem zda-
leka nejastji z eskch prvnch pedpis vyaduje se-
psn notskho zpisu, a to v tchto ustanovench:
a) Obecn ustanoven o obchodnch spolenostech:
1. 57 odst. 1 ObchZ:
Nevyplv-li z jinch ustanoven tohoto zkona nco jinho, za-
kld se spolenost spoleenskou smlouvou podepsanou vemi za-
kladateli (). Spoleensk smlouva spolenosti s ruenm omeze-
nm a zakladatelsk smlouva akciov spolenosti mus mt formu
notskho zpisu.
2. 57 odst. 3 ObchZ:
Pipout-li tento zkon, aby spolenost zaloil jedin zaklada-
tel, nahrazuje spoleenskou smlouvu zakladatelsk listina vyhoto-
ven ve form notskho zpisu.
3. 63 ObchZ:
Prvn kony tkajc se zaloen, vzniku, zmny, zruen nebo
zniku spolenosti mus mt psemnou formu s edn ovenmi
podpisy; zkon stanov, pro kter kony se vyaduje forma not-
skho zpisu. Pokud stanov zkon formu notskho zpisu pro
prvn kon, kterm se zakld spolenost, vyaduje se forma no-
tskho zpisu i pro zmny jeho obsahu.
4. 67a odst. 2 ObchZ:
Usnesen valn hromady podle odstavce 1 (tj. usnesen o sou-
hlasu s pevodem podniku nebo jeho sti i s njmem podniku
nebo jeho sti pozn. aut.) mus bt pijato podle stejnch pra-
videl jako rozhodnut valn hromady o fzi slouenm a o rozhod-
nut mus bt pozen notsk zpis.
b) Spolenost s ruenm omezenm:
1. 127 odst. 4 ObchZ:
K rozhodnutm valn hromady podle 125 odst. 1 psm. c), d)
a e) (tj.rozhodnutm o schvalovn stanov a jejich zmn, o zmn
obsahu spoleensk smlouvy, rozhodovn o zven i snen
zkladnho kapitlu nebo o piputn nepenitho vkladu i
o monosti zapoten penit pohledvky vi spolenosti proti
pohledvce na splacen vkladu pozn. aut.) a o zruen spole-
nosti s likvidac je vdy zapoteb souhlasu alespo dvoutetinov
vtiny vech hlas spolenk, nevyaduje-li zkon nebo spole-
ensk smlouva vy poet hlas; o tchto rozhodnutch mus bt
pozen notsk zpis.
2. 127 odst. 7 ObchZ:
Spolenci,kte nebyli ptomni na valn hromad,mohou pro-
jevit svj souhlas s navrhovanm rozhodnutm valn hromady
i mimo valnou hromadu. () Vyaduje-li zkon, aby byl o rozhod-
nut valn hromady pozen notsk zpis, mus mt souhlas spo-
lenka formu notskho zpisu, v nm se uvede i obsah nvrhu
rozhodnut valn hromady, jeho se souhlas tk.
3. 129 odst. 1 ObchZ:
Spolenk se me vzdt prva na vasn svoln valn hro-
mady,poppad na jej svoln zpsobem,kter stanov zkon nebo
spoleensk smlouva, prohlenm, kter mus bt obsaeno v z-
4. 130 odst. 2 ObchZ:
Vyaduje-li zkon pozen notskho zpisu o rozhodnut
valn hromady,me bt rozhodnut mimo valnou hromadu pijato
usnesen souhlas, bude mt formu notskho zpisu, v nm se
uvede i obsah pslunho usnesen.
5. 132 odst. 1 ObchZ:
M-li spolenost jedinho spolenka,nekon se valn hromada
a psobnost valn hromady vykonv tento spolenk. () Roz-
130 slo 6/2003
hodnut jedinho spolenka mus mt formu notskho zpisu
v tch ppadech, kdy se o rozhodnut valn hromady poizuje no-
tsk zpis.
6. 132 odst. 3 ObchZ:
Smlouvy uzaven mezi spolenost a jedinm spolenkem tto
spolenosti, pokud tento spolenk jedn rovn jmnem spole-
nosti, musej mt formu notskho zpisu nebo psemnou formu
a listina mus bt podepsna ped orgnem povenm legalizac.
Zde je vjimen dna monost vbru mezi not-
skm zpisem a obyejnou listinou, na kter se pouze
ov podpisy. Obdobn viz u akciov spolenosti.
7. 141 odst. 1 ObchZ:
(); o rozhodnutch valn hromady podle 113 (vylouen
spolenka, kter je v prodlen se splcenm svho vkladu, a pe-
vod jeho obchodnho podlu na jinho spolenka nebo na tet
osobu pozn. aut.), 115 (souhlas s pevodem obchodnho podlu
na jinho spolenka nebo na tet osobu pozn. aut.), 117 (sou-
hlas s rozdlenm obchodnho podlu pozn.aut.) a 121 (uloen
povinnosti spolenkm pispt na vytvoen vlastnho kapitlu
pplatkem mimo zkladn kapitl pozn. aut.) vak mus bt
pozen notsk zpis (i kdy se toto rozhodovn nepovauje
za rozhodovn o zmn spoleensk smlouvy pozn. aut.).
8. 141 odst. 3 ObchZ:
Obsahem notskho zpisu o rozhodnut valn hromady, jm
se mn obsah spoleensk smlouvy, je t schvlen text zmny
obsahu spoleensk smlouvy.V tomto notskm zpisu mus bt
jmenovit uvedeni spolenci, kte pro zmnu spoleensk smlou-
vy hlasovali.
9. 152 odst. 1 ObchZ:
Nesvuje-li spoleensk smlouva rozhodnut o zruen spo-
lenosti do psobnosti valn hromady, zruuje se spolenost do-
hodou vech spolenk, je mus mt formu notskho zpisu. losovn) s uvedenm sel vylosovanch akci mus bt osvdeny
c) Akciov spolenost:
1. 171 odst. 5 ObchZ:
Prbh ustavujc valn hromady pi zaloen na zklad ve-
ejn nabdky akci se osvduje notskm zpisem, jeho plo-
hou je seznam upisovatel,kter obsahuje t jmenovitou hodnotu
akci upsanch kadm z nich, jako i vi splacen sti emisnho skch vklad, k nim se na ustavujc schzi zavzali. O rozhodnut
kursu jm upsanch akci a seznam zvolench len orgn spo-
lenosti. O rozhodnut ustavujc valn hromady o schvlen stanov
se pod notsk zpis, kter mus obsahovat t schvlen text 2. 241 odst. 4 ObchZ:
stanov.
2. 186 odst. 6 ObchZ:
O rozhodnutch podle odstavc 2 a 5 (rozhodovn o zmn
stanov, o zven i snen zkladnho kapitlu nebo o pov-
en pedstavenstva podle 210 i o monosti zapoten pen-
it pohledvky vi spolenosti proti pohledvce na splacen
emisnho kursu, o vydn dluhopis, o zruen spolenosti s li-
kvidac a nvrhu rozdlen likvidanho zstatku, o zmn
druhu nebo formy akci, o zmn prv spojench s uritm dru-
hem akci, o omezen pevoditelnosti akci na jmno, o zruen
registrace akci, o vylouen nebo o omezen pednostnho prva
na zskn vymnitelnch a prioritnch dluhopis a na upiso-
vn novch akci, o schvlen ovldac smlouvy a smlouvy o pe-
vodu zisku a jejich zmn, o zven zkladnho kapitlu nepe-
nitmi vklady a o spojen akci pozn. aut.) mus bt pozen
notsk zpis. Notsk zpis o rozhodnut o zmn stanov mus
obsahovat t schvlen text zmny stanov.
3. 190 odst. 1 ObchZ:
M-li spolenost jen jedinho akcione, nekon se valn hro-
mada a psobnost valn hromady vykonv tento akcion. ()
Rozhodnut jedinho akcione mus mt formu notskho zpisu
v tch ppadech, kdy se o rozhodnut valn hromady poizuje no-
tsk zpis.
4. 190 odst. 3 ObchZ:
Smlouvy uzaven mezi spolenost a jedinm akcionem tto
spolenosti, pokud tento akcion jedn rovn jmnem spo-
lenosti, mus mt formu notskho zpisu nebo psemnou for-
mu a listina mus bt podepsna ped orgnem povenm lega-
lizac.
AD NOTAM
5. 190d odst. 1 ObchZ:
O rozhodnut valn hromady (akciov spolenosti nebo spo-
lenosti s ruenm omezenm pozn.aut.),jm se schvaluje ovl-
dac smlouva nebo smlouva o pevodu zisku, mus bt pozen no-
tsk zpis.
6. 190d odst. 8 ObchZ:
Ovldac smlouva nebo smlouva o pevodu zisku me bt zm-
nna jen se souhlasem valn hromady (). Ustanoven odstavc 1
a 7 se pouij obdobn.
Z tohoto ustanoven vyplv, e i o rozhodnut valn
hromady o zmn tchto smluv mus bt pozen not-
sk zpis.
7. 205 odst. 2 ObchZ:
Dohoda akcion podle odstavce 1 (tj. dohoda o rozsahu je-
jich asti na zven zkladnho kapitlu pozn.aut.) nahrazuje
listinu upisovatel a mus bt pozena ve form notskho zpisu.
8. 206 odst. 2 ObchZ:
Je-li soudu spolu s nvrhem na zpis zven zkladnho kapi-
tlu do obchodnho rejstku pedloen notsk zpis o rozhod-
nut pedstavenstva, jm pedstavenstvo potvrzuje, e vechny
nov akcie byly upsny v souladu se zkonem, stanovami a roz-
hodnutm pslunch orgn spolenosti o zven zkladnho ka-
pitlu, a jejich emisn kurs byl zcela splacen penitmi vklady, roz-
hodne rejstkov soud o zpisu zven zkladnho kapitlu jen na
zklad tohoto notskho zpisu, ledae tomu brn nedostatek
podmnek zen nebo obecn pekky postupu zen.
9. 210 odst. 2 ObchZ:
O rozhodnut pedstavenstva (o zven zkladnho kapitlu
pozn. aut.) mus bt pozen notsk zpis.
10. 213b odst. 3 ObchZ:
Prbh a vsledky losovn (u vzet akci z obhu na zklad
notskm zpisem.
d) Drustvo:
1. 224 odst. 6 ObchZ:
Prbh ustavujc schze drustva se osvduje notskm z-
pisem, jeho plohou je seznam len a ve jednotlivch len-
ustavujc schze o schvlen stanov se pod notsk zpis, kter
mus obsahovat t schvlen text stanov.
O rozhodnut lensk schze, jm se mn stanovy drustva,
mus bt pozen notsk zpis, kter mus obsahovat t schv-
len text zmny stanov.
3. 254 odst. 3 ObchZ:
O rozhodnut lensk schze o zruen drustva mus bt po-
zen notsk zpis.
e) Pemny obchodnch spolenost:
aa) Fze:
(1) Akciov spolenost:
1. 220a odst. 1 ObchZ:
Ke slouen se vyaduje uzaven smlouvy o fzi vemi zast-
nnmi spolenostmi. Smlouva o fzi mus mt formu notskho
zpisu.
Tk se i splynut.
2. 220e odst. 11 ObchZ:
O rozhodnut valn hromady (zastnnch spolenost
pozn. aut.) o slouen mus bt pozen notsk zpis, jeho p-
lohou mus bt nvrh smlouvy o fzi.
Tk se i splynut.
3. 220f odst. 2 ObchZ:
Rozhodnut pedstavenstva nstupnick spolenosti o vydn
novch akci vydan na zklad poven valn hromady mus ob-
sahovat uren druhu, podoby, formy, potu a jmenovit hodnoty
AD NOTAM
akci, je budou pro akcione zanikajc spolenosti vydny, a mus
o nm bt pozen notsk zpis.
Tk se jen slouen.
(2) Spolenost s ruenm omezenm:
Ustanoven 153a odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pimen pouit ust. 220a a 220l a 220n ObchZ;
to znamen, e smlouva o fzi mus bt uzavena ve
form notskho zpisu a o rozhodnut valn hromady
zastnnch spolenost o fzi mus bt pozen no-
tsk zpis.
(3) Veejn obchodn spolenost:
Ustanoven 92a odst.1 ObchZ obsahuje odkaz na pi-
men pouit mj. i 220a odst. 1 vty prvn a druh
ObchZ, to znamen, e smlouva o fzi mus bt uzavena
ve form notskho zpisu. Nejsou tu vak dn valn
hromady, kter by schvalovaly fzi.
(4) Komanditn spolenost:
Ustanoven 104a odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pimen pouit ust. 92a ObchZ,to znamen,e smlou-
va o fzi mus bt uzavena ve form notskho zpisu.
bb) Pevod jmn na spolenka:
(1) Akciov spolenost:
1. 220p odst. 1 ObchZ:
Valn hromada me rozhodnout, e se spolenost zruuje bez
likvidace a e jmn zanikl spolenosti pevezme jeden akcion,
jestlie je tento akcion majitelem akci,jejich jmenovit hodnota
pesahuje 95% zkladnho kapitlu.
V 220p odst. 3 ObchZ, kter obsahuje odkaz na pi-
men pouit ustanoven o fzch, sice chyb odkaz na
ustanoven 220e odst. 11 ObchZ, ze kterho by jasn
vyplvalo, e o rozhodnut valn hromady o pevodu
jmn na hlavnho akcione mus bt pozen notsk
zpis, ale tato povinnost se dovozuje z ustanoven
220p odst. 7 psm. a) ObchZ, kter vyaduje piloit
k nvrhu na zpis pevodu jmn do obchodnho rejst-
ku t stejnopis notskho zpisu z valn hromady,
kter schvlila pevod jmn na hlavnho akcione,
i kdy zde nen pln jasn, zda zkonodrce myslel val-
nou hromadu zanikajc spolenosti nebo valnou hro-
madu hlavnho akcione.5
2. 220p odst. 3 ObchZ:
Citovan ustanoven obsahuje odkaz na pimen
pouit ust. 220a odst.1 ObchZ.To znamen,e smlouva
o pevzet jmn hlavnm akcionem mus mt formu no-
tskho zpisu.
3. 220p odst. 5 ObchZ:
Je-li hlavnm akcionem spolenost s ruenm ome-
zenm, akciov spolenost nebo drustvo, vyaduje se
k pevodu jmn i souhlas valn hromady nebo lensk
schze hlavnho akcione. O tchto rozhodnutch mus
bt pozen notsk zpis.
(2) Spolenost s ruenm omezenm:
153c odst. 1 ObchZ:
Citovan ustanoven obsahuje odkaz na pouit usta-
noven 220a ObchZ;to znamen,e smlouva o pevodu
slo 6/2003 131
jmn na hlavnho spolenka mus mt formu notskho
zpisu. Dle je zde obsaen odkaz na pouit ustanoven
220p odst. 4 a 8 ObchZ, na jeho zklad mus bt
o rozhodnut valn hromady o pevodu jmn jako
i o rozhodnut valn hromady nebo lensk schze hlav-
nho spolenka o udlen souhlasu s pevodem jmn
pozen notsk zpis.
(3) Veejn obchodn spolenost:
1. 92c odst. 2 ObchZ:
Rozhodnut spolenka o pevzet jmn spolenosti mus mt
formu notskho zpisu.
2. 92c odst. 3 ObchZ:
Je-li spolenkem akciov spolenost nebo spolenost s rue-
nm omezenm,vyaduje se k pevzet jmn veejn obchodn spo-
lenosti souhlas valn hromady.() O tomto rozhodnut valn hro-
mady mus bt pozen notsk zpis.
(4) Komanditn spolenost:
Ustanoven 104c odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pimen pouit 92c ObchZ, to znamen, e situace
je stejn jako u veejn obchodn spolenosti.
cc) Rozdlen:
(1) Akciov spolenost:
1. 220r odst. 4 ObchZ:
Jestlie tet osoba poskytuje doplatek na vyrovnn
nebo vypodn v hotovosti, mus o tom uinit prohl-
en formou notskho zpisu.
2. 220t odst. 1 ObchZ:
Toto ustanoven obsahuje odkaz na pouit mj. i usta-
noven 220e odst. 11 ObchZ, to znamen, e o roz-
hodnut valn hromady o rozdlen mus bt pozen no-
tsk zpis, jeho plohou mus bt nvrh projektu
rozdlen.
3. 220t odst. 3 ObchZ:
Jestlie se navrhuje nerovnomrn vmnn pomr akci, je
teba k pijet usnesen valn hromady alespo 90% hlas vech ak-
cion zanikajc spolenosti. Nen-li tato podmnka splnna, mo-
hou akcioni,kte nebyli ptomni na valn hromad,projevit svj
souhlas s navrhovanm rozdlenm mimo valnou hromadu.Souhlas
akcione mus mt formu notskho zpisu, v nm bude uveden
i obsah nvrhu usnesen valn hromady (). Plohou notskho
zpisu mus bt projekt rozdlen a nvrh usnesen valn hromady.
4. 220za odst. 1 ObchZ:
Na rozdlen slouenm se pouij pimen ustano-
ven 220r a 220y ObchZ, tj. o rozhodnut valn hro-
mady zanikajc spolenosti o rozdlen slouenm mus
bt pozen notsk zpis.
5. 220za odst. 3 ObchZ:
Na existujc nstupnick spolenosti se pouij pi-
men ustanoven 220a a 220m ObchZ, z eho
zejm vyplv, e smlouva o rozdlen, kter se zde vy-
pracovv msto projektu rozdlen, mus mt formu no-
tskho zpisu jako smlouva o fzi, a dle e o rozhod-
nut valn hromady existujc nstupnick spolenosti
o souhlasu s rozdlenm slouenm mus bt pozen no-
tsk zpis.
5
O povinnosti podit notsk zpis o rozhodnut valn hromady o pe-
vzet jmn hlavnm akcionem viz rovn Ddi, J., K, R., teng-
lov, I. Akciov spolenosti. 4. pepracovan vydn. Praha : C.H. Beck,
2001, str. 546.
132 slo 6/2003
(2) Spolenost s ruenm omezenm:
1. 153d odst. 1 ObchZ:
Zde obsaen odkaz na pouit mj. i ustanoven
220y ObchZ znamen, e k nvrhu na zpis rozdlen
do obchodnho rejstku se pikld i stejnopis not-
skho zpisu o rozhodnut valn hromady o rozdlen.
2. 153d odst. 4 ObchZ:
V tomto ustanoven je obsaen odkaz na pouit usta-
noven 220za odst. 2 a 5 ObchZ, tj. je zde obdobn si-
tuace jako u rozdlen slouenm akciov spolenosti.
(3) Veejn obchodn spolenost:
1. 92d odst. 1 ObchZ:
K rozdlen veejn obchodn spolenosti se vznikem
novch prvnickch osob se vyaduje smlouva o rozd-
len uzaven vemi spolenky,kter mus mt formu no-
tskho zpisu.
2. 92d odst. 4 ObchZ:
Na rozdlen slouenm se pouij pimen ustano-
ven odstavc 1 a 3, tj. i smlouva o rozdlen ve form
notskho zpisu.
(4) Komanditn spolenost:
Ustanoven 104d ObchZ obsahuje odkaz na pouit
ustanoven 92d ObchZ, tj. je zde obdobn situace jako
u veejn obchodn spolenosti.
dd) Zmna prvn formy:
(1) Obecn:
69d odst. 2 ObchZ:
Ke zmn prvn formy se vyaduje dohoda spolenk ve
form notskho zpisu, poppad rozhodnut pslunho or- majitel dluhopis vydanch v jedn emisi, o kter mus
gnu spolenosti o zmn prvn formy.
(2) Akciov spolenost:
Ustanoven 220zb odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pouit ustanoven 69d a 220e odst.11 ObchZ,to zna-
men, e o rozhodnut valn hromady o zmn prvn
formy mus bt pozen notsk zpis.
(3) Spolenost s ruenm omezenm:
Ustanoven 153e odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pouit (mj.) ustanoven 69d a 220e odst. 11 ObchZ,
to znamen, e o rozhodnut valn hromady o zmn
prvn formy mus bt pozen notsk zpis.
(4) Veejn obchodn spolenost:
Ustanoven 92e odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pouit ust. 69d ObchZ,to znamen,e ke zmn prvn
formy se vyaduje dohoda spolenk ve form not-
skho zpisu.
(5) Komanditn spolenost:
Ustanoven 104e odst. 1 ObchZ obsahuje odkaz na
pouit ustanoven 92e ObchZ, tj. je zde obdobn situ-
ace jako u veejn obchodn spolenosti.
AD NOTAM
f) Obchodn zvazkov vztahy:
709 odst. 3 ObchZ:
S tem zzenm bankou na zklad smlouvy o bnm tu
je oprvnn nakldat jen majitel tu. Jin osoba ne majitel tu
me nakldat s tem jen na zklad zvltn pln moci udlen
majitelem tu a sepsan formou notskho zpisu.
Jinak plat tot, co bylo eeno u smluv podle ob-
anskho zkonku obchodn zkonk rovn pro
dn smluvn typ nevyaduje povinnou formu not-
skho zpisu, pouze u nkterch smluv stanov povin-
nou psemnou formu.
6. Pedpisy souvisejc s obchodnm zkonkem
a) Zkon . 191/1950 Sb., zkon smnen a ekov
1. l. III. 2 odst. 1 a 2 SZ:
Smnen nebo ekov projevy,kter byly uinny kky nebo
jinmi znaky, jsou platn jen tehdy, staly-li se ve form ednho z-
pisu.
Toto plat i o smnench nebo ekovch projevech
osob slepch, hluchonmch, hluchch, kter nedove-
dou st, a nmch, kter nedovedou pst.
2. l. III. 3 odst. 2 SZ:
Zmocnn k podpisu smnky nebo eku mus bt psemn.V p-
padech uvedench v 2 (viz ve pozn.aut.) je k platnosti zmoc-
nn zapoteb notskho nebo soudnho zpisu.
Smnen nebo ekov protesty sepsan notem ne-
maj formu notskho zpisu, nbr formu protestn lis-
tiny,kter je rovn veejnou listinou (viz l.I 44 odst.1
SZ).
b) Zkon . 530/1990 Sb., o dluhopisech
13 odst. 10:
Emitent nebo majitel dluhopisu me svolat schzi
emitent vypracovat zpis o zvrech tto schze. Pokud
schze projednvala stanovisko k nvrhu na zmnu emis-
nch podmnek, na pemnu emitenta, zmnu dluhopi-
sovho programu, uzaven ovldac smlouvy nebo
smlouvy o pevodu zisku a nvrhu na prodej podniku,
njem podniku nebo jeho sti, mus bt o asti na
schzi a o rozhodnut schze majitel dluhopis po-
zen notsk zpis.Pokud schze majitel dluhopis sou-
hlasila s nkterm z tchto nvrh, uvedou se v not-
skm zpisu jmna majitel dluhopisu, kte souhlas
nevyslovili, a poty kus dluhopis, kter kad z tchto
majitel m ke dni konn schze ve svm majetku.
A by se mohlo z formulace o rozhodnut schze
mus bt pozen notsk zpis zdt,e se jedn o no-
tsk zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby podle
ust. 80a a nsledujc Not, not o schzi majitel dlu-
hopis sepe pouze bn notsk zpis o osvden,
nebo schze majitel dluhopis nen orgnem dn
prvnick osoby.
c) Zkon . 21/1992 Sb., o bankch
27 odst. 4 BankZ:
Vyaduje-li zkon, aby rozhodnut valn hromady bylo osvd-
eno notskm zpisem, mus mt rozhodnut nucenho sprvce
banky v takov vci rovn formu notskho zpisu.
d) Zkon . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch dru-
stvech a nkterch opatench s tm souvisejcch
AD NOTAM
28b odst. 4:
Vyaduje-li zkon, aby rozhodnut lensk schze drustevn z-
lony bylo osvdeno notskm zpisem, mus mt rozhodnut nu-
cenho sprvce zlony v takov vci rovn formu notskho z-
pisu.
7. Ostatn pedpisy
a) Zkon .202/1990 Sb.,o loterich a jinch podobnch
hrch
10 psm. a):
Slosovn loterie nebo tomboly
a) s hern jistinou pesahujc 50.000,- K mus bt provedeno
za asti note, kter osvduje prbh slosovn, a za asti or- lo. Nebo by not shldl, e tato osoba ped jeho zraky
gnu sttnho dozoru (...).
b) Zkon .90/1995 Sb.,o jednacm du Poslaneck sn-
movny
3:
Prohlenm uinnm osobn na schzi Poslaneck snmovny
se me poslanec svho mandtu vzdt. Brn-li asti poslance na
schzi snmovny zvan okolnosti, me tak uinit t prohle-
nm sepsanm formou notskho zpisu, kter se doru pedse-
dovi snmovny a nesm bt star ne jeden msc.
c) Zkon . 107/1999 Sb., o jednacm du Sentu
3:
Sentor se me svho mandtu vzdt prohlenm uinnm zn zkony a dalmi obecn zvaznmi prvnmi ped-
osobn na schzi Sentu.Brn-li mu zvan okolnosti,aby se man-
dtu vzdal tmto zpsobem,me tak uinit doruenm notskho
zpisu o svm prohlen,e se vzdv mandtu,pedsedovi Sentu;
mandt vak nezanik, bylo-li prohlen uinno vce ne 30 dn
ped doruenm. Sentor, kter se vzdal mandtu, ji neme vzt
sv prohlen zpt.
Diskuse
Znien akci a osvden not-
skm zpisem dle 79 Not
JUDr. Ondej Holub*
Obsah ustanoven 214 odst. 1 a 220 odst. 3 a 5 zk.
.513/1991 Sb.,ve znn pozdjch pedpis (obchodn
zkonk ObchZ), ppadn 10 odst. 4 zkona
. 591/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis (zkon
o cennch paprech CenP), ns v praxi me posta-
vit i do situace, v n je nezbytn teba poloit si otzku,
co konkrtn mn zkon, kdy hovo o znien akcie
(znien cennho papru).
S touto otzkou ovem souvis mj.i to,jakou konkrtn
roli pi osvden takov prvn skutenosti, jakou zni-
en akcie (cennho papru) pedstavuje, m zaujmat
not, resp. jak jsou jeho lohy pi onom skutkovm
dji, pi nm ke znien akcie (cennho papru) do-
chz.
Pokud bych ml brt v vahu vhradn to,jak se ales-
po v tch ppadech, kdy se s touto problematikou se-
tkala nae notsk kancel vc zpravidla jev akciov
spolenosti, kter hodl zniit akcie podle 214 odst. 1
slo 6/2003 133
ObchZ, nebo likvidtorovi akciov spolenosti, kter
hodl zniit akcie podle 220 odst. 3 a 5 ObchZ, lo by
o pomrn jednoduchou zleitost:
Prvn notv krok by spoval v tom, e by se dosta-
vil na msto sam, kde by shldl skutkov dj, pi nm
urit osoba prohls, e njak zni urit akcie ob-
chodn spolenosti IKSYPSILON, a.s. Zde by pak shldl,
e ona osoba ped zraky note zmnn listiny vloila
do skartovae znaky PAPER-MONSTER (nebo TRIUMPH
ADLER, i jakhokoli jinho asnho stroje), kterto
stroj akcie uren ke znien pemn na u nebo ir
nudliky, a pot by zachytil prohlen t urit osoby,
jak se vzniklmi paprovmi nudlikami konkrtn na-
akcie uren ke znien vloila do libovolnho spalova-
cho zazen,je akcie zmn na hromdku popela,kter
po probhnuvm okyslien paprov hmoty za e-
lem znien urench akci byl ped zraky note co
nejobadnji vsypn do nejbli odpadov ndoby,nebo
s nm bylo naloeno i njak jinak.
Druh krok notv by pak spoval v tom, e by
vpedu uveden dj literrn popsal v notskm z-
pisu s nleitostmi vyjmenovanmi v 79 odst. 3 Not,
pro kter plat pimen ustanoven oddlu prvnho
est sti notskho du.
O takto jednoduchou zleitost by ovem lo jen tehdy,
kdyby not nebyl vzn generln klauzul, obsaenou
v 52 Not, podle n je not pi notsk innosti v-
pisy, a pokud by nebyl ustanovenm 53 odst.1 psm. a)
Not vzn k tomu,aby odmtl proveden poadovanho
konu, jestlie tento kon odporuje zkonm nebo dal-
m obecn zvaznm pedpism.
Jene prv s ohledem na to, e not je pi notsk
innosti vzn nejen tm zkonem, kter se jaksi prvo-
plnov tk poadovanho notskho konu, ale
i vemi ostatnmi zkony nebo dalmi obecn zvaznmi
pedpisy,1 vc nen tak jednoduch, jak by se mohla je-
vit jen z pohledu t konkrtn akciov spolenosti nebo
z pohledu toho konkrtnho likvidtora akciov spole-
nosti,kte si bez dalho mohou pedstavovat,e znien
akcie (cennho papru), kter m na mysli obchodn z-
konk nebo zkon o cennch paprech, spov vlun
v totln destrukci papru, na nm je vytitna akcie
(cenn papr), k nmu dochz jeho serotovnm ve
skartovai nebo splenm v kamnech.
Tak tomu ovem nen, ponvad i akcie (cenn pap-
ry) jsou nepochybn archivliemi ve smyslu 2 zk.
. 97/1974 Sb., o archivnictv, v platnm znn. Podle 2
odst. 1 zkona o archivnictv jsou archivliemi psemn,
obrazov, zvukov a jin zznamy, kter vzely z innosti
sttnch orgn, obc a jinch prvnickch osob i z in-
nosti fyzickch osob a kter vzhledem ke svmu doku-
mentrnmu vznamu maj trvalou hodnotu.
Zkon neponechv pouze na sudku subjektu, v je-
ho dren jsou psemn, obrazov, zvukov a jin zz-
namy,kter vzely z jeho innosti,zda se jedn i nejedn
* Autor je notem v Praze.
1
Zde si mj. tak s ohledem na diskuse, kter ohledn ostatnch no-
tskch innost probhaj v institucch notskch komor nebo i jen
mezi tmi noti, kte spolu mluv dovolm pipomenout, e zde
pramenem prva jsou i stava esk republiky a Listina zkladnch prv
a svobod, kter je soust stavnho podku esk republiky, jako
i mezinrodn smlouvy, ktermi je esk republika vzna.
134 slo 6/2003 AD NOTAM
o psemn, obrazov, zvukov a jin zznamy (dle jen nikatel (likvidtor) pi nien akci dle 214 odst. 1
psemnosti), kter vzhledem ke svmu dokumentr- ObchZ nebo 220 odst. 3 ObchZ s akciemi nalo v sou-
nmu vznamu maj trvalou hodnotu. To, zda se jedn ladu se zkonem o archivnictv.Z nieho tak nevyplv,
o psemnost majc vzhledem ke svmu dokumentr- e by not nesl odpovdnost za technickou strnku zni-
nmu vznamu trvalou hodnotu, posuzuje podle 2 en akci, tj. za to, jak zpsob znien akci podnikatel
odst. 2 zkona o archivnictv podle stanovench kritri (likvidtor) zvol, tj. zda budou akcie (cenn papry) se-
ve skartanm zen archiv, kter dohl na vyazovn rotovny, spleny, i oznaeny razidlem s textem, kter
(skartaci) psemnost, mimo skartan zen sttn ob- listinu znehodnot tak, e z n bude na prvn pohled
lastn archiv, v jeho zemnm obvodu je psemnost. Z- zejm, e ji napt ji nelze pout jako akcii (cenn
kladn kritria hodnocen psemnost a postup pi skar- papr), ale nanejve jen jako pedmt sbratelskho z-
tanm zen stanov podle 31 odst. 1 psm. a) zkona jmu nebo jako dekoraci.
o archivnictv ministerstvo vnitra pedpisem vydanm Z toho vak alespo dle mho nzoru nevyplv,
k proveden zkona o archivnictv.2 e by not,kter byl podn o osvden takov prvn
Dalm dleitm zkonnm ustanovenm,kter by ns skutenosti, jakou je znien akcie (cennho papru),
jako note, kte jsou as od asu postaveni ped poa- mohl ponechat zcela mimo rmec svho profesionlnho
davek, abychom osvdili znien akcie, mlo zajmat, je zjmu, zda ke nien akci (cennch papr) dochz
6 zkona o archivnictv. v souladu se zkonem i nikoli. Existuje toti jedna d-
Podle 6 odst. 1 citovanho zkona jsou prvnick leit mantra, kterou je zejm teba neustle opakovat:
osoby, jako i fyzick osoby pi provozovn podnikatel- Not tu nen od toho,aby asistoval u protiprvnho aktu.
sk innosti (dle jen pvodci) povinny zajiovat od- Tato mantra nalezla svj legislativn odraz v ji zmn-
bornou sprvu psemnost vzelch z jejich innosti, nm 53 odst. 1 psm. a) Not, podle nho mus not
pop. z innosti jejich pedchdc (vetn psemnost odmtnout proveden poadovanho konu, jestlie
dolch); dbaj pi tom o dnou spisovou evidenci, tento kon odporuje zkonm nebo dalm obecn z-
o eln uloen psemnost a o jejich dn vyazovn vaznm pedpism.
pi skartanm zen. Podle 6 odst. 1 citovanho z- To ovem znamen,e je na noti,kter byl konkrtn
kona se pi skartanm zen z psemnost pvodc od- akciovou spolenost, hodlajc zniit akcie podle 214
dluj archivlie od psemnost dokumentrn bezcen- odst. 1 ObchZ, nebo konkrtnm likvidtorem akciov
nch, urench ke znien. Podle 6 odst. 3 citovanho spolenosti, hodlajcm zniit akcie podle 220 odst. 3
zkona nesmj bt bez souhlasu pslunho archivu, a 5 ObchZ, podn o osvden takovho skutkovho
kter vykonv dohled nad vyazovnm psemnost dje dle 79 Not, aby si ve vlastnm zjmu a konec
(skartac),pop.ministerstva vnitra,3 psemnosti uveden konc i v zjmu dvry v notsk stav zjistil, zda maj
v 6 odst. 1 citovanho zkona znieny. Podle 6 odst. 4 bt nieny akcie (cenn papry), kter byly ureny ke
citovanho zkona odpovdaj pvodci psemnost a je- znien pi dnm skartanm zen.Zjist-li vak,e maj
jich prvn nstupci, poppad likvidtoi nebo jin bt znieny akcie (cenn papry), ohledn nich vbec
dritel psemnost, uvedench v 6 odst. 1 zkona o ar- neprobhlo dn skartan zen nebo ohledn nich
chivnictv, za dn proveden skartanho zen, umo- nebylo v souladu se zkonem o archivnictv ureno, e
uj vkon dohledu dle 6 odst. 3 citovanho zkona, maj bt pro jejich dokumentrn bezcennost znieny,
a podle pokyn pslunch archiv zajiuj dn ode- pak je na nm, aby svou ast na takovm aktu s pou-
vzdvn archivli do archiv. kazem na 52 Not a na 53 odst. 1 psm. a) Not co
Reim zkona o archivnictv dopad pochopiteln i na nejkorektnji, ale pitom i drazn odmtl.
tzv. podnikov archivy; ty jsou upraveny v 23 citova- Jsem pesvden, e zvr, kter jsem zde uinil, po-
nho zkona. Do podnikovch archiv ukldaj archiv- chopiteln me mt platnost i pro jin psemnosti, ne
lie vznikl z vlastn innosti pop. z innosti svch ped- jen pro akcie (cenn papry).A dokonce se zde odvm
chdc i podnikatel. Podle 23 odst. 2 citovanho vyslovit domnnku, e v ad ppad ona osoba, kter
zkona v podnikovch archivech posuzuje trvalou hod- d note, aby osvdil znien akci (cennch papr)
notu archivli ve skartanm zen pslun archiv;z od- nebo i jinch psemnost,4 si je vce i mn vdoma
kazu na 18 odst. 2 citovanho zkona pak vyplv, e toho, e k naplnn takovho aktu nebyly splnny vech-
onm pslunm archivem je sttn oblastn archiv.Sttn ny zkonn podmnky. Takov adatel se me zaast
oblastn archivy podle 18 odst. 2 zkona o archivnictv domnvat, e pouh ptomnost note pi takovm ne-
dohlej na vyazovn (skartaci) psemnost vzniklch zkonnm aktu tento akt jaksi dodaten legalizuje,
z innosti podnikatel,a se jedn o prvnick nebo o fy- s m pochopiteln spojuje pedstavu,e samotn ast
zick osoby. note pi onom nezkonnm aktu z nj jako z odpo-
Z nieho, co zde ohledn zkonn pravy obsaen vdn osoby njak sejme odpovdnost za eventuln n-
v zkon o archivnictv (ppadn v obchodnm zko-
nku nebo v zkon o cennch paprech) bylo uvedeno,
nevyplv, e by not pi osvdovac innosti dle 79 2
Vyhlka Ministerstva vnitra . 117/1974 Sb., kterou se stanov krite-
Not musel pejmat jakoukoli povinnost, kterou maj ria pro posuzovn psemnost jako archivli a podrobnosti skartanho
podnikatel (likvidtoi) nebo pslun archivy i jak- zen.
3
koli jin osoby pi nakldn s psemnostmi, a to a ji 2 odst. 3 zkona o archivnictv.
4
Obdobn tomu ale bude i v ppad jinch pomrn frekventovanch
maj bt ony psemnosti v dsledku jejich trvalho do- zleitost, jako nap. u dost, aby not notskm zpisem dle 79
kumentrnho vznamu zachovny v archivech, nebo Not osvdil skutkov dj, pi nm zmenk nsiln oteve dvee do
mohou bt s ohledem na jejich dokumentrn bezcen- njakho obydl (provozovny), tedy kdy podle vech okolnost ppadu
dojde k nsilnmu vniknut do obydl (provozovny), je m bt jak si
nost znieny.Z nieho tak nevyplv,e by not v rmci mnohdy i nkte prvnci nesprvn pedstavuj posvceno ast
osvdovac innosti nesl odpovdnost za to, zda pod- note.
AD NOTAM
sledek nezkonnho aktu.5 To je vak falen pohled na
realitu,kter notskmu stavu na prestii zejm nic ne-
pid.Je proto na noti,aby v takovm ppad podobn
myln nhled veejnosti na osvdovac innost nim
nepiivoval.
5
V ppad nezkonnho znien archivli to mohou bt pokuty dle
28 zkona o archivnictv
Novela obanskho soudnho
du . 151/2002 Sb. ve vztahu
ke Katastru nemovitost R
Mgr. Milena Dvokov*
Dne 1. ledna 2003 nabyl innosti dlouho oekvan
zkon . 150/2002 Sb., soudn d sprvn (SS).Ako-
liv se pedpokldalo, e vci tkajc se katastru nemo-
vitost budou spadat do psobnosti sprvnch soud,
byly vci vkladu prva k nemovitostem zkonem
. 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v sou-
vislosti s pijetm soudnho du sprvnho, sveny do
pravomoci obanskch soud. Osud rozhodnut o opra-
v chyby v katastrlnm opertu je nejist.Soud,k nmu
bude v tto vci podna aloba, mus posoudit, zda je
kompetentn v tto vci jednat a rozhodnout. Tato roz-
hodnut nechme pro ely tohoto lnku stranou na
pozornosti.
Zkon .151/2002 Sb.provedl svou st estou,s in-
nost od 1. ledna 2003, zmnu obanskho soudnho
du. Pro rozhodovac innost katastrlnch ad je nej-
podstatnj nov znn sti pt obanskho soudnho
du (do novely nesla st pt obanskho soudnho
du nzev Sprvn soudnictv), kter upravuje zen ve
vcech, o nich bylo rozhodnuto jinm orgnem. Jde
o nov paragrafy 244 a 250l OS.
Ustanoven 244 OS vylouilo rozhodnut sprvnch
orgn o sporu nebo o jin prvn vci vyplvajc mimo
jin z obanskoprvnch vztah ze sprvnho soudnic-
tv. Pravomoc soud projednat tyto vci v obanskm
soudnm zen je dna ustanovenm 7 odst. 2 OS
v platnm znn. Pokud katastrln ad jako orgn moci
vkonn rozhoduje o vkladu prva do katastru nemovi-
tost, rozhoduje, jak urila st pt obanskho soud-
nho du, v soukromoprvn vci, a aloba ve sprvnm
soudnictv je dle ustanoven 68 psm. b) SS nep-
pustn. Nvrh na vklad, o kterm rozhodl katastrln
ad, me projednat na nvrh soud v obanskm soud-
nm zen.Tmto nvrhem je dle ustanoven 246 odst.1
OS aloba. 249 odst. 2 OS stanovil, e ve vcech
vkladu prva k nemovitostem rozhoduje jako soud prv-
nho stupn krajsk soud.
Nvrh je oprvnn podat ten, kdo tvrd, e byl doten
na svch prvech rozhodnutm sprvnho orgnu, kte-
rm byly jeho prva nebo povinnosti zaloeny, zmnny,
zrueny, ureny nebo zamtnuty. Z tto prvn pravy je
patrn, e zkonodrce nevzal v vahu zvltn charak-
ter rozhodnut katastrlnho adu o nvrhu na vklad
nebo vmaz vcnho prva. Jde toti o rozhodnut, jm
navrhovan prva nevznikaj ani nezanikaj. Kladn roz-
hodnut o nvrhu je pouze pedpokladem proveden
vkladu nebo vmazu prva k nemovitosti zpisem do
slo 6/2003 135
katastrlnho opertu, tj. je prvn skutenost, kter
pouze smuje ke vzniku,zmn nebo zniku vcnho
prva k nemovitosti.Teprve dnem vkladu do katastru dle
ustanoven 2 odst. 2 zkona . 265/1992 Sb., v platnm
znn (ZpPrNe), vcn prva k nemovitostem vzni-
kaj, mn se nebo zanikaj. Z tohoto opomenut vznikly
ne nastnn problmy.
Zkonn prava je ale zvazn a musme se proto vy-
podat s faktem, e vci, tkajc se vkladu prva do ka-
tastru, se d od 1. 1. 2003 obanskm soudnm dem
a jsou vyaty ze sprvnho soudnictv, do kterho a do
t doby spadaly. Musme ale rovn respektovat zmny
v zen o nvrhu na vklad a pokusit se vyeit nejasnosti,
vnesen novelou do tohoto zen, o nich se doposud,
tm rok od innosti novely, vedou prvn teoretick
spory, a najt tak odpov zejmna na otzku, kdy roz-
hodnut o zamtnut nvrhu na vklad nabv prvn moci
a na z n vyplvajc otzky, ve kterm okamiku lze od-
stranit u nemovitosti doten nvrhem na vklad plombu,
kter prvn institut je opravnm prostedkem dle usta-
noven 5 odst. 4 ZpPrNe, a zda je mono podat alobu
i ve vci povolenho vkladu.
Obansk soudn d zejm umouje podat alobu
nejen ve vci zamtnutho nvrhu na vklad, ale i ve vci
povolenho vkladu prva.Pipustme-li monost podat a-
lobu proti pravomocnmu rozhodnut o povolen
vkladu, jde o prlom do stvajc pravy proveden usta-
novenm 5 odst. 3 ZpPrNe, kter stanov, e proti roz-
hodnut,kterm se vklad povoluje,nen ppustn opravn
prostedek ani aloba ve sprvnm soudnictv.V dobch
ped novelou dokonce nkte prvnci dovozovali, e
piputn monosti zmnit rozhodnut o povolen vkladu
prva by bylo v rozporu se zkladnmi lidskmi prvy.
Zruenm sti pt obanskho soudnho du bylo
tedy zrueno i dosavadn znn 250l OS, kter tvoilo
funkn celek s ustanovenm 5 odst. 4 ZpPrNe.To sta-
nov, e proti rozhodnut o zamtnut nvrhu na vklad je
ppustn opravn prostedek. Pokud opravnmu pro-
stedku katastrln ad nevyhov v plnm rozsahu, roz-
hoduje o podanm opravnm prostedku soud.Soud roz-
hodoval do konce roku 2002 dle ustanoven 250l OS
a dalch. Odvoln bylo nutno podat do 30-ti dn od do-
ruen rozhodnut o zamtnut nvrhu na vklad, a to bu
u katastrlnho adu,kter rozhodnut vydal,nebo u p-
slunho krajskho soudu.
Nyn nastala situace, kdy zkon . 265/1992 Sb. jako
zkon speciln stle pipout opravn prostedek, ne-
bo nebyl zkonem . 151/2002 pmo novelizovn, ale
dnm prvnm pedpisem nen stanoven obsah tohoto
opravnho prostedku, ani nen upraven odpovdajc
procesn postup.
Nabz se diskuse o tom,zda pedmtn ustanoven z-
kona .265/1992 Sb.nebylo novelizovno s innost od
1. ledna 2003 nepmo, a zda by nemohlo bt proti roz-
hodnut katastrlnho adu podno odvoln dle zk.
.71/1967 Sb.,sprvnho du,v platnm znn,aby soud
v obanskm soudnm zen rozhodoval a ve vci
vkladu, o kter v odvolacm zen pravomocn rozhodl
sprvn orgn nejble vyho stupn nadzen sprv-
nmu orgnu, kter napaden rozhodnut vydal.Tyto dis-
kuse se zdaj bt irelevantn vzhledem k prvnm roz-
* Autorka je vedouc oddlen prvnch vztah k nemovitostem Katast-
rlnho adu v Tboe.
136 slo 6/2003
hodnutm soud o alobch podanch ve vcech, kter
katastrln ady zamtly. Soud (jmenovit Krajsk soud
v eskch Budjovicch poboka v Tboe v zench
sp. zn. 15 C 2/2003-29 a sp.zn. 15 C 3/2003-47) jednal
o rozhodnutch, kter odvolacm zenm dle sprvnho
du neprola a kter povaoval za pravomocn vzhle-
dem k tomu, e aloby neodmtl.
esk ad zemmick a katastrln (ZK) rea- stv S. Pazderka (in Rozhodovn sprvnch orgn
goval na novelu obanskho soudnho du innou od
1. 1. 2003 vydnm opaten, dle kterho katastrln ad
u rozhodnut o zamtnut nvrhu na vklad uvede pou-
en tohoto znn:
Proti tomuto rozhodnut je mon podle 5 odst. 4
zk. . 265/1992 Sb., v platnm znn podat opravn
prostedek. Podle l. XXV bod 1 zk. . 151/2002 Sb. je
namsto tohoto opravnho prostedku ppustn a-
loba podle pt sti obanskho soudnho du ke
Krajskmu soudu v () ve lht 2 msce ode dne do-
ruen tohoto rozhodnut.
ZK se pokusil skloubit pslun ustanoven zk.
. 265/1992 Sb. v platnm znn a ustanoven sti pt
obanskho soudnho du. I kdy toto een vznikl si-
tuace vyvolv mnoho otzek a i nelibosti mezi prvn
veejnost, zd se, e v tuto chvli je to zejmna i vzhle-
dem k ve uvedenmu een jedin mon.
Pokud pijmeme mylenku, e proti rozhodnut ka-
tastrlnho adu o zamtnut nvrhu je ppustn oprav-
n prostedek, a e tmto prostedkem je aloba dle sti
pt obanskho soudnho du ve znn platnm od 1.1.
2003,ml by katastrln ad vyznait nabyt prvn moci
na pedmtn rozhodnut a po marnm uplynut dvou-
msn lhty, kterou v tchto vcech stanov 247 OS
v platnm znn, a pot odstranit plombu vyznaenou
u doten nemovitosti. Faktem je ale i skutenost, e a-
loba me bt podna jen ve vci, v n existuje pravo-
mocn rozhodnut,jak vyplv z ustanoven 244 odst.1
SS, a tato aloba mus bt dle ustanoven 247 SS po-
dna ve lht dvou msc od doruen rozhodnut sprv-
nho orgnu, jinak mus soud alobu odmtnout.
Zde se otvr prostor pro hledn odpovdi na otzku,
kdy rozhodnut katastrlnho adu o zamtnut nvrhu
na vklad nabv prvn moci. Nabv prvn moci sku-
ten a po marnm uplynut dvoumsn lhty dle usta-
noven 247 odst. 1 SS, nebo nabv prvn moci v oka-
miku doruen pedmtnho rozhodnut poslednmu
astnkovi zen? Jestlie jsme pipustili opravn pro-
stedek proti zamtavmu rozhodnut katastrlnho
adu, nemli bychom pipustit, e toto rozhodnut na-
bude prvn moci dnem jeho doruen poslednmu ast-
nkovi zen.Tuto hypotzu nememe pipustit ani z dal-
ho dvodu. Pokud toti soud rozhodne o nvrhu na
vklad jinak,ne rozhodl katastrln ad,rozhodne ve vci
sam rozsudkem a katastrln ad by nemohl provst z-
pis vkladu dle pravomocnho rozsudku v rmci danho
vkladovho zen,kdy toto by ji bylo pravomocn skon-
eno.Ale jinak ne v rmci tohoto vkladovho zen nen
mono zpis provst. Zpis vkladu prva dle pravomoc-
nho rozsudku soudu v tto vci nen mono provst zz-
namem, kdy zpis vcnho prva na zklad rozhodnut
sttnho orgnu lze dle ustanoven 7 odst. 1 ZpPrNe
provst zznamem, pokud tato prva vznikla, zmnila se
nebo zanikla tmto rozhodnutm.K okamiku prvn moci
rozhodnut soudu o povolen vkladu jet dn vcn
prva k nemovitosti nevznikla,nezmnila se ani nezanikla
AD NOTAM
(viz ve). I dle pokyn ZK v ppad, e soud roz-
hodne podle 250j OS ve vci sam a toto rozhodnut,
kter nahrad rozhodnut katastrlnho adu v rozsahu,
v jakm bude rozsudkem soudu doteno, nabude prvn
moci, katastrln ad provede vklad do 30 dn ode dne
doruen tohoto rozhodnut a odstran plombu. Nzor, e
katastrln ad zape takov rozsudek zznamem, za-
o soukromch prvech a jejich soudn ochrana, Prvn
rozhledy, 2003, . 8). S tmto nzorem nemohu vzhledem
k ve uvedenmu souhlasit, i kdy proveden zpisu zz-
namem by bylo mon men absurditou ne pokrao-
vn v zen, kter by mlo bt pravomocn skoneno
ped pravomocnm rozhodnutm soudu v te vci. [Dle
Prozatmnho jednacho du katastrlnho adu, ve
znn dodatku .1,nabv rozhodnut o zamtnut nvrhu
na vklad prvn moci dnem nsledujcm po marnm uply-
nut dvoumsn lhty pro podn aloby, potan ode
dne doruen rozhodnut poslednmu astnku, pop-
pad prvn moc rozsudku soudu, kterm soud v zen
podle sti pt obanskho soudnho du zamtl alobu
podanou proti rozhodnut o zamtnut nvrhu na povo-
len vkladu prva v souladu s l. XXV zk. . 151/2002 Sb.
(tj.namsto opravnho prostedku).Po nabyt prvn moci
zamtavho rozhodnut odstran katastrln ad plombu
z dotench list vlastnictv.]
Soudy jsou,pokud je mi znmo,toho nzoru,e podn
aloby neme ovlivnit prvn moc rozhodnut katastrl-
nho adu, nebo vyznaen prvn moci na rozhodnut
katastrlnho adu nen zvisl na skutenosti,zda ast-
nk pod k soudu alobu,i nikoliv,kdy podle 248 odst.1
OS podn aloby nem odkladn inek na prvn moc
ani vykonatelnost rozhodnut sprvnho orgnu.
Pipustme-li, e opravnm prostedkem, kter je
mono dle zkona . 265/1992 Sb. podat proti rozhod-
nut o zamtnut nvrhu na vklad, je aloba dle sti pt
obanskho soudnho du, pak od 1. 1. 2003 neme
katastrln ad provdt autoremeduru ve sprvnm -
zen o povolen vkladu prva do katastru. aloba se pod
u pslunho soudu a katastrln ad ji nem monost
vydat nov rozhodnut, kterm by pln vyhovl astn-
km zen. Katastrln ad ani nen astnkem tohoto
soudnho zen (viz ustanoven 250a odst. 1 OS); to-
t vyplv i z ve uvedench rozsudk.
Dal poznatky a een nastalch problm by mla
do praxe pinst judikatura soud, kter se zatm nedo-
stv. Zejmna bude nutn vypodat se definitivn
s otzkou, zda napaden rozhodnut katastrlnho adu
je i nen pravomocn,kdy lhta pro podn opravnho
prostedku neuplynula marn.V tto souvislosti lze zm-
nit, e legislativn rada vldy zastv nzor, e aloba ve
vci, v n rozhodl katastrln ad, nen opravnm pro-
stedkem proti rozhodnut katastrlnho adu.
Pro astnky vkladovho zen bude dobr vdt, e
akoliv soudy vychzej z faktu, e rozhodnut katastrl-
nho adu nabude prvn moci jeho doruenm ast-
nkm zen, katastrln ady by dle platnho pokynu
ZK mly vyznaovat prvn moc a po sdlen p-
slunho soudu o tom,e aloba proti pedmtnmu roz-
hodnut nebyla podna (dotaz se in po uplynut dvou-
msn lhty obsaen v 247 OS).Teprve po marnm
uplynut dvoumsn lhty je mono odstranit z katastru
plombu a pokraovat v dalch zpisech tkajcch se
te nemovitosti.
AD NOTAM slo 6/2003 137
Nezvidnhodn situace nastvaj pro astnky - tench prvnch pedpis,nap.k novelizaci ustanoven
zen, kte potebuj provst vklad prva v co mon nej- 5 odst. 4 ZpPrNe, uke v tto problematice sprvnou
krat dob, nap. pro zstavn dlunky nebo pro ty, kdo cestu teprve vt mnostv soudnch rozhodnut. Z-
kupuj nemovitost na hypotku, a jejich nvrh na vklad sadn vznam bude mt rozhodnut zvltnho sentu Nej-
je zamtnut. O novm nvrhu na vklad, tkajcm se te vyho sprvnho soudu ve vci kompetennho sporu
vci, lze rozhodovat a po pravomocnm skonen ped- o pravomoc podle 1 zkona . 131/2002 Sb. Navrho-
chzejcho zen, v nm dolo k vydn zamtavho vatel Krajsk soud v Brn poaduje na tomto orgnu
rozhodnut. Za souasn situace je toto pedchzejc - vydn usnesen, kterm bude rozhodnuto, e k nmu
zen pravomocn ukoneno nejdve za 2,5 msce (ur- podan aloba proti rozhodnut o zamtnut vkladu se
it as zabere dotaz inn na pslun soud, viz ve). posuzuje jako odvoln podle 53 zk. . 71/1967 Sb.
U rozhodnut o povolen vkladu, pokud zde soud pi- a e odvolacm orgnem je zemmick a katastrln
pust alobu, nastane situace jet komplikovanj. Roz- inspektort.
hodnut o povolen vkladu se provd zpisem do spisu
a okamikem zpisu je rozhodnut pravomocn. Po po-
volen a proveden vkladu v katastru odstran katastrln
ad plombu a me pokraovat v navazujcch zpisech. Ze zahrani
Me se ale stt, e ve dvoumsn lht bude podna
aloba, obsahujc nvrh, aby proveden vklad byl za-
mtnut. Pokud soud nvrhu vyhov, bude nutno eit, co Zasedn Stl rady a Generl-
poppad s dalmi, ji provedenmi navazujcmi vkla- nho shromdn lenskch
dy. Prvn jistota nabyvatele prva se zd bt spe nejis-
totou. aloba nemus bt podna jen v odvodnnch
notstv UINL v Quebecu
ppadech. Mohli by se najt i takov alobci, kte podaj
JUDr. Martin Foukal*
alobu jen proto, aby alespo na chvli znemonili dis-
pozice s nemovitost.Vzhledem k peten soud me
I. Zasedn Stl rady UINL (9.11.10.2003)
bt tato chvle, tj. doba mezi podnm nvrhu a roz-
hodnutm soudu, znan dlouh.
Stl rada UINL je vrcholnm vkonnm orgnem,
Na zklad pravomocnho rozhodnut soudu o zamt-
kter se skld celkem ze 140 len, co podle stanov
nut nvrhu na vklad by ml katastrln ad provst v-
UINL odpovd dvojnsobku lenskch notstv UINL.
maz prva z katastru.Tmto pravomocnm rozhodnutm
Stl rada UINL se schz dvakrt do roka v nkter z len-
soudu ale vloen prvo nezanik, obdobn jako u klad-
skch zem a psob v n cel ada vznamnch osob-
nho rozhodnut o vkladu nevznik.Pro takov vmaz by
nost svtovho notstv.Jednotliv lenov jsou do tto
mla bt pedloena zznamov listina, resp., dle mho
funkce navrhovni svmi nrodnmi notskmi komo-
nzoru, pravomocn rozhodnut soudu o uren vlast-
rami a schvalovni na kongresech UINL.
nictv k pedmtn nemovitosti. U doten nemovitosti
Stl rada se sela v kanadskm Quebecu ve dnech
by byla na dost zapsna poznmka o podanm alob-
9.11.10.2003 ji potet za nynj funkn obdob
nm nvrhu, kdy vyeen tohoto sporu by bylo pro p-
(20022004) a jako jej dn len se jejho jednn ast-
padn navazujc vkladov zen pedbnou otzkou.
nil i JUDr. Martin Foukal, kter byl do tohoto orgnu zvo-
V ppad, kdy se psemn vyhotoven rozhodnut
len na poslednm kongresu UINL, konanm v jnu 2001
o povolen vkladu nevyhotovuje, je nejist, od kdy b
v Atnch. Na zasedn do Quebecu pijelo celkem 106
lhta pro podn aloby. Je mon, e soudy budou vy-
len Stl rady, tj. jejich velk vtina. Jednn Stl rady
chzet z domnnky,e dnem doruen rozhodnut ast-
pedchzelo dne 8. 10. 2003 zasedn Vkonn rady, co
nkm zen je den proveden tohoto zpisu do spisu.
je zk orgn, jeho poet len nesm bt vy ne je
Nov prvn prava m pes vechny nejasnosti jeden
poet lenskch notstv UINL.
klad:mla by urychlit cel zen,bude-li aloba spn.
leny Stl rady uvtal prezident Quebeck notsk
Soud me ve vci rozhodnout jinak a vc se ji nevrt
komory, Dr. Denis Marsolais, kter strun charakterizo-
sprvnmu orgnu, aby rozhodl dle jeho rozsudku.
val quebeck notstv, kter m v rmci Kanady velmi
V souvislosti se zkonem.. 151/2002 Sb. by se veej-
zvltn postaven s ohledem na ddictv francouzsk kul-
nost na vpisech z katastru nemovitost mohla setkat s t-
tury a tradice civil law, nebo v ostatnch anglofonnch
mito novmi informacemi (poznmkami):
provincich Kanady plat common law.V quebeck pro-
s informac o tom, e soud podle 248 odst. 2 psm. a)
vincii psob na 3.200 not,z nich je zhruba 50 % en,
OS odloil vykonatelnost rozhodnut katastrlnho
a z dvodu generan obmny je poteba pijmout zhruba
adu o povolen nebo zamtnut nvrhu na vklad,
100 mladch not ron, co se jev jako znan n-
s informac o tom, e soud podle 248 odst. 2 psm b)
ron kol.V Quebecu je stle bnj,e se noti sdru-
OS odloil prvn moc rozhodnut katastrlnho adu
uj do spolench kancel, aby mohli zajistit co nej-
o povolen nebo zamtnut nvrhu na vklad, a
ir rozsah slueb na co nejvy odborn rovni pi co
s informac o tom, e k soudu byla podna aloba ve
mon nejlepm vybaven informanmi technologiemi.
vci vkladu prva.
Vzhledem k ve uveden geografick pozici vak byli
V tomto lnku jsem se pokusila nastnit ty problmy
quebet noti nuceni koncem 20. stolet akceptovat
vyplvajc z nov prvn pravy uinn zk..150/2002
adu kompromis: byl zruen numerus clausus i pevn
Sb. a zk. . 151/2002 Sb., kter ze svho pohledu pova-
notsk tarif a nen zakzno pouit reklamy. Tak se
uji za nejzvanj. Problm je ale jist mnohem vce
a diskuse o nich budou probhat jet dlouho. Domn-
vm se,e nepistoup-li se alespo k dlm novelm do- * Autor je prezidentem Notsk komory esk republiky.
138 slo 6/2003 AD NOTAM
nyn zvauje legislativn prava monosti sdruovn no- dailo prosadit pslun zkon o notstv a neexistuj
tskch kancel s jinmi profesemi (nap. s advokty zde ani pslun notsk komory i obdobn sdruen.
nebo ekonomickmi poradci). Z dalch komis, kter pednesly svoji zprvu, je teba
Ptomn astnky zasedn rovn pozdravila que- uvst komisi pro sociln zabezpeen not, ji vede
beck ministryn zahraninch vc, pan Monique Gag- Dr. F. Attaguile z Itlie. Bylo upozornno na skutenost,
non-Tremblay, kter a do svho zvolen do parlamentu e v zemch stedn Evropy tento systm doposud chyb,
sama po adu let psobila jako notka. Hovoila pede- a to jak z dvodu neexistujcho prvnho klimatu, tak
vm o mezinrodnch projektech pomoci quebeck i z dvodu nedostatku potebnho kapitlu pro zahjen
vldy pro rozvoj notstv latinskho typu na Ukrajin, funkce takovho vlastnho systmu. Komise na zklad
v Rumunsku a v n (finann pomoc). ji zskanch zkuenost (nap. z Itlie, Belgie, Francie
Cel dal jednn Stl rady pak dil prezident UINL, a Rakouska) pipravuje nvrh vzorovch stanov,kter by
Francisco Arias z Mexika. Po schvlen navrhovanho prv stedoevropskm notstvm mohly v ppad po-
programu jednn a projednn plnn rezoluc z minu- teby poslouit.
lch zasedn vystoupili se svmi zprvami vichni vi- V rmci odpolednho jednn Stl rady probhla vol-
ceprezidenti UINL, regionln zstupci a prezidenti jed- ba spolenho kandidta do funkce prezidenta UINL pro
notlivch komis a orgn, jako i zmocnn zstupci pt funkn obdob, tj. pro roky 20052007. Francouz-
UINL u rznch mezinrodnch organizac (UNESCO,Or- sk notsk komora sice ji v prvn polovin r.2003 obe-
ganizace americkch stt,Haagsk konvence,OSN atd.). slala vechna lensk notstv s nvrhem kandidatury
Dleit byla rovn zprva pedsedy komise CAUE Dr. Jean-Paula Decorpse do tto funkce a jeho aknm
(pro zleitosti Evropsk unie), Dr. Jean-Paula Decorpse programem, avak na jednn Stl rady oficiln jeho
z Francie, kter pedevm hovoil o harmonizaci oban- kandidaturu nepedloila s tm, e si toto prvo vyhra-
skho prva v Evropsk unii. Evropsk parlament zadal zuje a na Shromdn lenskch notstv v Mexico
sv Komisi pro legislativu a vnitn trh ke zpracovn stu- City, je se bude konat v r. 2004. Do voleb tedy li jen dva
dii nazvanou Harmonizace obanskho a obchodnho kandidti, a to Dr. Giancarlo Laurini z Itlie a Jos Manual
prva v zemch Evropsk unie. Sjednocovn pravidel Garcia Collantes ze panlska.V prvnm kole zskal sice
obanskho prva,zejmna prva smluvnho,kter si pej Dr. Laurini vy poet hlas ne jeho protikandidt, ale
vrcholn instituce Evropsk unie, otevr velmi dleit podle stanov nedoshl 2/3 vtiny odevzdanch hlas.
perspektivy pro vechny prvnky,zvlt pak pro note. st voli se hlasovn zdrela. Proto bylo zapoteb
Vzhledem k dleitosti tto otzky se CAUE rozhodla zpra- uskutenit i druh kolo,kde ji postaovala nadpolovin
covat k tomuto tmatu svou vlastn studii, na n pracuj vtina. Na zklad vsledk prvnho kola se vak kan-
Dr. Wehrens a Dr.Strycker. Jejich pedbn zprva ji za- didt panlska vzdal sv kandidatury ve prospch dr.
hrnuje podrobnou analzu souasnho stavu a konkrtn Lauriniho, kter poslze z druhho kola hlasovn vze-
nvrhy pro pokraovn v vahch a mon een.V z- el jako vtz.
vislosti na dalm vvoji tto zleitosti je ovem teba Do ostatnch vrcholnch funkc byla pedloena jed-
i v dalch letech situaci sledovat. Komise CAUE se ovem notn kandidatura, podle n by se pokladnkem ml stt
ve svch podkomisch zabv tak dalmi tmaty jako je Dr. Merlotti ze vcarska, viceprezidentem pro Severn
nap. evropsk trh v oblasti hypotk, zruky kupujcho a Stedn Ameriku Dr. Marsolais z Kanady, pro Jin Ame-
pi koupi nemovitost a manelsk smlouvy. riku Dr.Figueredo z Brazlie,pro Afriku Dr.Harissou z Ka-
V rmci pracovnho programu vystoupil rovn pre- merunu a pro Asii Dr. Funabashi z Japonska. Stl rada
zident komise CAEM (pro zleitosti Evropy a Stedo- vechny tyto nominace jednomysln schvlila. Dosud
mo), kter zmnil vytvoen dvou novch podkomis, vak stle chyb nominace na funkci viceprezidenta pro
a to na tma Not a banka (Dr. J.D. Rumpf ze v- Evropu, nebo dn z lenskch komor nvrh na kan-
carska) a Elektronick kontakty mezi notskmi kan- didta nepodala.
celemi a orgny sttn sprvy (Dr. A. Renteria). Rov- Po ukonen voleb byla rovn pedloena podrobn
n m bt zpracovna komparativn studie na tma zprva o stavu pprav na pt kongres UINL, kter se
Spolenosti s ruenm omezenm v Evrop a ve sv bude konat v druh polovin jna 2004 v mexickm
prci na tma Prkaz oprvnn ddit v Evrop po- hlavnm mst, Mexico City. lenov Stl rady byli se-
krauje Dr. Natural (vcarsko). Jako dsledek rozen znmeni s jeho asovm programem a jednotlivmi
Evropsk unie v ptm roce m dojt v blzk dob ke pracovnmi zasednmi. Jako vdy se ped samotnm
slouen komis CAUE a CAEM v jednu komisi, kter by kongresem uskuten zasedn jak Stl rady, tak i Shro-
se mla nazval Komise pro evropsk zleitosti. mdn lenskch notstv a odbornch komis. Me-
Dle vystoupil prezident komise CCNI, Dr. Miguel An- xit poadatel kongresu upozorovali na to,e zatmco
gel Segura Zurbano ze panlska, se zprvou o bulhar- organizan pprava probh velmi dobe, obsahov p-
skm notstv.V blzk dob vechna lensk notstv prava na prci jednotlivch t odbornch komis po-
i lenov Stl rady obdr celou podrobnou zprvu, aby kulhv a mla by se rozvjet dynamitji,kdy ada len-
mohli ve lht 30 dn pedloit eventueln dotazy i ko- skch notstv jet ani neoznmila jmna svch
mente. Bude-li na n ze strany CCNI uspokojiv rea- nrodnch koordintor.
govno, pak nic nebrn tomu, aby bylo bulharsk no-
tstv na kongresu UINL v Mexico City v r. 2004 pijato II. Shromdn lenskch notstv UINL
za 72.lena UINL.Dalmi stty,jejich vvoj v oblasti no- (20. a 21.10.2002)
tstv CCNI intenzivn sleduje a jim je na zklad svch
cennch zkuenost v tto oblasti pipravena odborn V vodu zasedn se uskutenil slavnostn ceremonil
pomhat, jsou Gruzie a Ukrajina, kter se sice ji adu let pijet Asociace nskch not do UINL,kter se tak stala
zajmaj o latinsk notstv, ale dosud se u nich nepo- 71. dnm lenem UINL. Za tmto elem picestovala
AD NOTAM
do Quebecu poetn notsk delegace i ada zstupc
Ministerstva spravedlnosti LR v ele s nmstkem mi-
nistra, panem Duanem Zhengkunem, kter hovoil o n-
sk politice reforem a otevrn se svtu. Uvedl, e nsk
ministerstvo spravedlnosti nedvno pedloilo vld n-
vrh zkona o notstv a e jsou splnny podmnky pro
to, aby byl tento zkon v ptm roce projednn v parla-
mentu. Nsledn se ujal slova i pan Wang Fujia, prezident
Asociace nskch not, kter informoval o poslednm
vvoji svobodnho notstv v LR, kter se na pozad
ekonomickho rozvoje a dalho velkho potencilu r-
stu stle zdokonaluje a kde ji psob na 13.000 not
v rmci 3.000 notskch kancel. Notsk kony se
v minulosti tkaly pouze oban LR, kte cestovali do
zahrani, nyn vak byly rozeny i na oblast financ, ne-
movitost, obchodnch a zemdlskch spolenost, man-
elskho a rodinnho prva.
slo 6/2003 139
vensko) zaazena do kategorie . 2 s ronm pspvkem
ve vi USD 5.000,- (souasn pspvek na rok 2003 i-
nil USD 2.164,-), co by mlo pedstavovat 1,02 % roz-
potu UINL. Naopak nkterm sttm, jako nap. Belgii,
Argentin, Makedonii a Pobe slonoviny, byla ve ps-
pvku snena.
Na otzku po dvodech naven rozpotu UINL pro
pt rok vak pokladnk UINL v rmci veobecn dis-
kuse nebyl schopen dt plnou odpov. Pi hlasovn
o rozpotu a o novm systmu lenskch pspvk se
zstupce Rakousk notsk komory, Dr. F. Leopold, po-
stavil proti; zstupce Notsk komory esk republiky,
Dr. M. Foukal, stejn jako pozdji reagujc a pekvapen
zstupci nkolika dalch zem, se zdreli hlasovn. N-
vrh byl vak nakonec vtinou hlas pijat. Nsledn po
hlasovn o pslun rezoluci k tto vci vak jet po-
dal o slovo viceprezident pro Evropu, Dr. Stasinopou-
los z ecka, a uvedl, e pro nkter zem stedoevrop-
skho regionu je zven nemrn vysok (v nkterch
ppadech pedstavuje naven a o tm 300 %) a ne-
zohleduje objektivn dan skutenosti;proto navrhnul,
e spolen s pokladnkem UINL se jet do konce roku
2003 pokus najt s pslunmi nrodnmi komorami ur-
it kompromisn een.Bude proto teba,aby pslun
komory ze stedoevropskho regionu svj dal postoj
v tto vci koordinovaly.
Posledn dleitou st programu jednn byly stn
zprvy jednotlivch notstv o poslednm vvoji v oblasti
legislativy,pop.jen doplnn i aktualizace psemn ped-
loench zprv. Pi tto pleitosti Dr. M. Foukal pipo-
mnl souasn stav notstv a konstatoval, e ped nko-
lika tdny byl do funkce ministra spravedlnosti jmenovn
Dr. ermk, bval pedseda esk advoktn komory.
Soudn rozhodnut
Podmnky pro odkzn ddice, aby uplatnil
ddick prvo alobou. Zapoten na ddick
podl

1. Ustanoven 175k odst. 2 OS e postup

Jednm z nejdleitjm bod jednn Shromdn
lenskch notstv, jeho se astnili zstupci celkem
51 notskch komor, bylo schvlen etn uzvrky za
rok 2002, rozpotu na rok 2004 a novho systmu v-
potu ve lenskch pspvk lenskch notstv do
UINL.Tento systm byl navren a vypracovn pokladn-
kem UINL, panem M. Merlottim ze vcarska, a vychz
z rozdlen jednotlivch stt do 5 kategori podle kom-
binace ekonomickch ukazatel a potu not. Dle
pedloen tabulky byla esk republika (stejn jako
nap. Litva,Lotysko,Slovinsko,Chorvatsko,Maroko a Slo-
soudu v situaci, kdy je mezi astnky sporn d-
dick prvo, tj. je sporn, kdo je ddicem. Pokud
jsou skutkov tvrzen astnk o rozhodnch
okolnostech shodn, a zvis-li tak rozhodnut
o ddickm prvu pouze na prvnm posouzen
vci, je na soudu, aby pmo v ddickm zen vy-
etil podmnky ddickho prva a dle jednal jako
s astnkem zen s tm, kdo je podle jeho nzoru
ddicem.
2. Pedmtem zapoten na ddick podl je to,
co ddic obdrel bezplatn od zstavitele za jeho
ivota nad rmec obvyklho darovn, tj. nap.
mimo rmec pleitostnch dar (lze zmnit nap.
obvykl dary k narozeninm, jmeninm, vno-
cm, rodinnm vrom, ukonen studia, svatb,
narozen dtte apod.). Pi ddn ze zkona pi-
chz v vahu zapoten na ddick podl u vech
ddic bez rozdlu. V ppad darovn jako ped-
mtu zpotu podle zmnnho ustanoven m z-
kon na zeteli vnovn bez odpovdajcho p-
140 slo 6/2003
padnho protiplnn ze strany pozdjho ddice,
piem takovto darovn svou povahou a v
pekrauje obvykl darovn odpovdajc vdl-
kovm a majetkovm pomrm drce. Z monosti
zapoten jsou dle vylouena plnn, k nim byl
zstavitel ze zkona povinen (nap. poskytovat v-
ivn apod.).
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
26. ervence 2003, sp. zn. 30 Cdo 889/2002
Z odvodnn: Soud prvnho stupn uril, e dar
chaty, kter uinila zstavitelka J. O. navrhovatelce dne
20. listopadu 1996, byl obvyklm darovnm. Soud prv-
nho stupn pedevm vzal v vahu skutenost, e u ob-
vodnho soudu je vedeno ddick zen po matce ast-
nk pan J. O., kter zemela bez zanechn zvti.Toto
ddick zen bylo perueno podle ustanoven 175k
odst. 2 OS usnesenm uvedenho soudu. Tmto roz-
hodnutm bylo souasn uloeno pozstal dcei M. P.
(alobkyni), aby do jednoho msce od jeho prvn moci
podala u obvodnho soudu alobu na uren,e dar chaty
tto ddice od zstavitelky byl obvyklm darovnm.
Soud prvnho stupn na zklad provedenho doka-
zovn dospl k zvru, e pedmtn dar byl skuten
darem obvyklm, a proto alob vyhovl. Takto pede-
vm pihldl ke skutenosti, e z protokolu ze dne
13. dubna 1997 obsaenho ve zmnnm ddickm
spise zjistil, e alobkyn i alovan prohlsili, e obdr-
eli (od zstavitelky) darem zazen nemovitost chat
a alovan uvedl, e vybaven bytu zstavitelky nabyl da-
rem on. Z vpovdi alovanho soud prvnho stupn do-
vodil, e myslem zstavitelky (matky astnk) bylo
ped smrt vypodat majetkov vztahy astnk tak, e
realizovala dar alobkyni, kter darovala chatu v H. Da-
rovat chatu v K. alovanmu vak ji nestaila, protoe
zemela. Ve sv astnick vpovdi alovan fakticky
uinil nespornou otzku obvyklosti daru, protoe zsta-
vitelka mla v myslu jet za svho ivota rozdlit ma-
jetek,kter vlastnila,mezi sv dti,tj.mezi alobkyni a a-
lovanho. Takov jednn nen mono podle soudu
prvnho stupn povaovat za neobvykl, a to i pesto, e
k realizaci daru chaty v K. alovanmu nedolo.
K odvoln alovanho odvolac soud rozsudek soudu
prvnho stupn zmnil tak, e pedmtnou alobu v pl-
nm rozsahu zamtl. Odvolac soud pedevm konstato-
val, e pi svm rozhodovn vyel ze skutkovch zji-
tn, kter uinil soud prvnho stupn, avak na jejich
zklad dospl k opanmu prvnmu zvru.S odkazem
na ustanoven 484 ObZ vyel mimo jin ze skute-
nosti, e alobkyn v alob tvrdila, e dvodem spor-
nho daru bylo, e alovan byl obdarovn v roce 1996
babikou astnk, a to nemovitost v hodnot nepo-
mrn vy, ne hodnota spornho daru. Motivem z-
stavitelky bylo zajistit,aby ob dti zskaly do svho vlast-
nictv nemovitosti, a aby dn z nich nebylo oproti
druhmu zvhodnno. Na tom alobkyn setrvala i pi
sv vpovdi ped soudem prvnho stupn dne 18. z
2000.A v dalm zen (toto) sv tvrzen zmnila, kdy
uvedla, e myslem zstavitelky bylo darovat pedmt-
nou chatu j a druhou chatu v K. alovanmu, avak k to-
muto druhmu darovn ji nedolo. Odvolac soud pro
ely svho rozhodnut pokldal za irelevantn, jak dar
a v jak hodnot zskal alovan od sv babiky, stejn
AD NOTAM
tak jako tvrzen mysl zstavitelky podarovat kadho
z astnk jednou nemovitost. Za podstatn povaoval
to, e obdarovna byla darem vy hodnoty pouze a-
lobkyn, zatmco alovan nikoliv. S ohledem na majet-
kov pomry zstavitelky, kdy vlastnila za svho ivota
dv chaty, pak darovn jedn z tchto nemovitost a-
lobkyni nepovaoval za bn darovn.
Proti rozsudku odvolacho soudu podala alobkyn
dovoln. Dovolatelka zejmna poukazuje na to, e soud
prvnho stupn uinil zjitn, e zstavitelka projevila
vli naloit s vekerm svm nemovitm majetkem tak,
e alobkyni daruje pedmtnou chatu (co tak reali-
zovala), zatmco alovanmu daruje rekrean chatu v K.
(to vak znemonila jej smrt). Z tto skutenosti ovem
odvolac soud in nepodloen zvr (ani by opakoval
vslech alovanho), e tato skutenost byla pouze tvr-
zena. Dovolatelka dle vytk, e odvolac soud posoudil
otzku obvyklosti darovn nemovitost zstavitelkou zu-
ujcm zpsobem,kter nem oporu v hmotnm prvu.
Tato otzka mla bt posouzena nejen se zamenm na
hodnotu daru, ale i na ostatn okolnosti a pomry, kter
v rodin panovaly a zejmna na pohnutky, kter zstavi-
telku k darovn vedly. Dovolatelka pak uzavr, e ne-
obvyklost darovn neme bt spatovna v tom,e v po-
suzovanm ppad darovn nemovitosti druhmu dtti
(alovanmu) nebylo provedeno jen v dsledku zsahu
vy moci. Obecn (toti) nen nic neobvyklho, jestlie
rodi v oekvn svho odchodu ze ivota rozdl ve-
chen svj majetek mezi sv dti.
Dovoln je dvodn.
V danm ppad dovolac soud nejprve konstatuje,e
se dovolatelka ml,pokud odvolacmu soudu vytk i to,
e ve svm rozhodnut neuvedl,podle jakho ustanoven
vc posuzoval. Ji bylo konstatovno, e odvolac soud
v napadenm rozhodnut vslovn exponoval citaci usta-
noven 484 ObZ Ze zmnnho ustanoven vyplv,
e poadavek zpotu (kolace) darovn m slouit spra-
vedlivmu rozvren majetkovho pnosu pochzej-
cho od zstavitele do majetku ddice. Clem je odstra-
nit, resp. snit majetkov disproporce mezi ddici,
pokud maj svj pvod v majetkovch zdrojch plynou-
cch od zstavitele. Na zklad tto zkonn konstrukce
odvolac soud tak sv rozhodnut zbudoval.
A dovolatelka ve svm dovoln ji dnou ppadnou
jinou vadu zen nevytk, pesto vak je dovolnm na-
paden rozhodnut odvolacho soudu (stejn tak jako
rozhodnut soudu prvnho stupn) takovouto vadou -
zen, kter mohlo mt za nsledek nesprvn rozhodnut
ve vci, postieno.
Podle ustanoven 175k odst. 2 OS zvis-li rozhod-
nut o ddickm prvu na zjitn spornch skutenost,
odke soud usnesenm po marnm pokusu o odstra-
nn sporu dohodou astnk toho z ddic, jeho d-
dick prvo se jev jako mn pravdpodobn, aby sv
prvo uplatnil alobou. K podn aloby ur lhtu. Ne-
bude-li aloba ve lht podna, pokrauje soud v zen
bez zetele na tohoto ddice. Pi ddn ze zkona se d-
dici na jeho podl zapote to, co za ivota zstavitele od
nho bezplatn obdrel, pokud nejde o obvykl daro-
vn;jde-li o ddice uvedenho v ustanoven 473 odst.2
ObZ, zapote se krom toho i to, co od zstavitele bez-
platn obdrel ddicv pedek ( 484 vta druh ObZ).
Pedmtem zapoten na ddick podl je tedy to, co d-
dic obdrel bezplatn od zstavitele za jeho ivota nad
AD NOTAM slo 6/2003 141
rmec obvyklho darovn, tj. nap. mimo rmec plei- mtnho daru lo pi posouzen, zda lo o obvykl da-
tostnch dar (lze zmnit nap. obvykl dary k narozeni- rovn i nikoliv, vlun o otzku prvn.
nm, jmeninm, vnocm, rodinnm vrom, ukonen Tedy pesto, e pozstal dcera alobkyn byla k po-
studia, svatb, narozen dtte apod.). Pi ddn ze z- dn aloby podle 175k odst. 2 OS ddickm soudem
kona pichz v vahu zapoten na ddick podl (by jinak nepilhav) vyzvna, nelze podanou alobu
u vech ddic bez rozdlu.V ppad darovn jako ped- v tto vci klasifikovat jako alobu ve smyslu tohoto usta-
mtu zpotu podle zmnnho ustanoven m zkon na noven. Protoe vak petit tto aloby obsahoval poa-
zeteli vnovn bez odpovdajcho ppadnho proti- davek na uren, e pedmtn dar byl obvyklm daro-
plnn ze strany pozdjho ddice,piem takovto da- vnm, bylo nezbytn, aby ppustnost tto urovac
rovn svou povahou a v pekrauje obvykl darovn aloby byla posouzena z hlediska pedpoklad obsae-
odpovdajc vdlkovm a majetkovm pomrm drce. nch v ustanoven 80 psm. c) OS jako u bn ur-
Konen z monosti zapoten jsou dle vylouena pl- ovac aloby. Zejmna se bylo nutno zamit na posou-
nn, k nim byl zstavitel ze zkona povinen (nap. po- zen, zda alobce (alobkyn) m na poadovanm
skytovat vivn apod.). uren nalhav prvn zjem. Touto otzkou se vak
Jak ji bylo naznaeno, podntem pro zahjen tohoto dn ze soud obou stup nikterak nezabval. Zatily
zen byla okolnost, e pozstal dcera byla podle usta- tak sv rozhodnut jinou vadou zen, kter mohla mt
noven 175k odst. 2 OS odkzna ddickm soudem, za nsledek nesprvn rozhodnut ve vci.
aby podala alobu na uren, e dar pedmtn chaty od
zstavitelky je obvyklm darovnm. I kdy zde tedy exi-
stuje takovto rozhodnut ddickho soudu dovolvajc Sluebnost, vznikl za platnosti OZO z roku
se zmnnho ustanoven, soudy obou stup v posu- 1811, a vcn bemeno
zovanm zen samy nevily,zda okolnosti ppadu sku-
ten tak pedpoklady tohoto ustanoven napluj a tm Pokud pozemkov sluebnost vznikla v dob
souasn tak i takovto postup odvoduj. platnosti obecnho zkonku obanskho z roku
Ustanoven 175k odst. 2 OS e postup soudu v si- 1811 a souasn nebylo prokzno, e by tato slu-
tuaci, kdy je mezi astnky sporn ddick prvo, tj. je ebnost, resp. na ni navazujc prvo odpovdajc
sporn, kdo je ddicem. Jde tedy o ppady, kdy nkdo vcnmu bemeni, zanikly, pak vcn bemeno
o sob tvrd,e je ddicem,a souasn popr,e ddick stle existuje a svd souasnmu vlastnkovi pa-
prvo svd nkomu jinmu,kdo se povauje za ddice, nujc nemovitosti.
resp. se za nj vydv. Spor o ddick prvo se projevuje
mimo jin tak v tom, s km m bt v prbhu ddic- Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
kho zen jednno, tj. kdo m bt povaovn za ast- 16. ervna 2003, sp. zn. 22 Cdo 1163/2002
nka ddickho zen. Zde pak je dle urujc, zda vy-
een sporu je otzkou vlun prvn nebo zda je mezi Z odvodnn: alobci se domhali uren exi-
astnky sporn rovn skutkov strnka vci. Pokud stence vcnho bemene spovajcho v tom, e kad
jsou skutkov tvrzen astnk o rozhodnch okolnos- vlastnk domu (v rozsudku specifikovanho) je oprv-
tech shodn, a zvis-li tak rozhodnut o ddickm prvu nn uvat pozemek v rozsudku uveden pro pchod,
pouze na prvnm posouzen vci,je na soudu,aby pmo pjezdy, odchody a odjezdy a kad vlastnk tohoto po-
v ddickm zen vyetil podmnky ddickho prva zemku je povinen toto prvo trpt.Tvrdili, e prvo od-
a dle jednal jako s astnkem zen s tm, kdo je podle povdajc vcnmu bemeni vzniklo vydrenm, nebo
jeho nzoru ddicem, resp. rozhodne, s km z astnk zmnn pozemek takto uvali ji jejich prvn ped-
bude nadle jednno (proto, e je dvod mt za to, e chdci po dobu 88 let, a tak byly ji za platnosti obec-
tento astnk je ddicem), resp. s km z astnk nao- nho zkonku obanskho z roku 1811 (dle jen
pak takto jednno nebude (z dvodu, e v konkrtnm OZO) splnny zkonn podmnky pro vznik vcnho
ppad lze mt za to, e nen zstavitelovm ddicem). bemene (tehdy sluebnosti) vydrenm.
Z vyloenho je zejm, e poadavek, aby soud uril, Soud prvnho stupn alobu zamtl.Odvolac soud roz-
e konkrtn darovn zstavitele bylo obvyklm darov- sudek soudu prvnho stupn potvrdil.Soudy vyly ze zji-
nm ( 484 vta druh ObZ),neodpovd pedpokladm tn,e nebylo tvrzeno ani prokzno,e by alobci nebo
aloby o uren ddickho prva ve smyslu ustanoven jejich prvn pedchdci uvn pedmtnho pozemku
175k odst. 2 OS, kdy ppadn vsledek takovho oprali o prvn dvod zpsobil k nabyt prva jej u-
sporu nen zpsobil ovlivnit ddick prvo nkterho vat, piem existence takovho prvnho dvodu byla
z ddic, tj. nee ppadnou otzku, zda astnk je i podle prvn pravy platn v rozhodn dob pedpo-
nen ddicem.Ta vak nebyla pedmtem tohoto sporu. kladem pro vydren prva. Nesta pouh tvrzen a-
Dovolac soud uzavr, e spor mezi ddici o skute- lobc, e nemovitost uvali stejn jako jejich prvn
nostech rozhodnch pro zvr o zapoten daru na d- pedchdci, ani by jim v tom jej vlastnk brnil. Pokud
dick podl nkterho z ddic nen sporem o ddick by mlo dojt k vydren prva vcnho bemene, bylo
prvo. Otzku zapoten daru na ddick podl ddice teba nejen ujitn prvnch pedchdc, e existuje
e soud v zen o ddictv pi rozhodnut o potvrzen vcn bemeno, ale pedevm ujitn o prvnm d-
nabyt ddictv podle ddickch podl ( 484 ObZ); vodu jeho vzniku. S odkazem na zkonnou pravu ped-
postup podle ustanoven 175k odst. 2 OS nen v ta- mtnho institutu, platnou od roku 1951, v aplikaci na
kovm ppad mon. Tuto skutenost ovem soudy dan ppad shodn uzavely, e alob nelze vyhovt.
obou stup dostaten nevily. Nad rmec tohoto z- Tvrzen, e k vydren dolo v dob platnosti obecnho
vru je souasn mono pipomenout, e pi shod zkonku obanskho,odvolac soud odmtl s tm,e usta-
astnk v otzce existence a v zsad i hodnoty ped- noven tohoto zkona na vc nemohou bt aplikovna.
142 slo 6/2003 AD NOTAM
Proti rozsudku odvolacho soudu podvaj alobci do- o skutenostech majcch za nsledek vznik sluebnosti
voln. aloba byla postavena na tvrzen, e vcn be- je v dan vci na alobcch), a souasn nebylo prok-
meno vzniklo v roce 1942 podle obecnho zkonku ob- zno, e by tato sluebnost, resp. na ni navazujc prvo
anskho a jestlie soud aplikoval na danou vc normu odpovdajc vcnmu bemeni, zanikly (dkazn be-
innou pozdji, posoudil ji nesprvn. meno tu le na alovan), pak by nezbylo ne uinit z-
Dovoln je dvodn. vr, e vcn bemeno stle existuje a e svd souas-
Rozhodnut odvolacho soudu je sprvn a pesvd- nmu vlastnkovi panujc nemovitosti. Z uvedenho je
iv v sti,ve kter se tento soud zabval splnnm pod- zejm, e pokud odvolac soud vylouil prvn vznam
mnek pro vydren prva odpovdajcho vcnmu be- monosti, e by nynj tvrzen vcn bemeno svdc
meni od 1.1.1951,kdy nabyl innosti obansk zkonk alobcm vzniklo jako sluebnost za platnosti obecnho
.141/1950 Sb.,a do doby vyhlen rozsudku;dovolac zkonku obanskho, ani se zabval pedpoklady tvr-
soud vak m jin nzor na mon dsledky alobci tvr- zenho vzniku sluebnosti vydrenm, resp. ani uvedl
zen skutenosti, e k vydren prva sluebnosti mlo skutenost, na jejm zklad by prvo, i kdyby vzniklo,
dojt ji v dob platnosti obecnho zkonku obanskho mezitm ji zaniklo, spov jeho rozhodnut na ne-
z roku 1811. sprvnm prvnm posouzen vci.
Vcn bemena jsou bu spojena s vlastnictvm urit
nemovitosti, nebo svd urit osob ( 167 oban-
skho zkonku z roku 1950, 151n odst. 2 ObZ v plat-
nm znn). Obdobn sluebnosti jako institut pedch-
zejc vcnm bemenm byly pozemkov a osobn
Zprvy z notsk komory
( 473 a nsl.OZO),piem sluebnosti pozemkov byly
spjaty s vlastnictvm nemovitosti tak, e jejich subjekty
byly vlastnci nemovitost bez ohledu na to, o kter kon-
Dvoj gratulace
krtn osoby lo.Dolo-li ke zmn vlastnka nemovitosti,
Ze ivota notsk spolenosti druh poloviny tohoto
dolo i ke zmn subjektu sluebnosti, resp. prv a po-
roku nesmle vynvaj dv spoleensk udlosti. Pro-
vinnost vyplvajcch z vcnho bemene. Z formulace
bhly ale tm bez povimnut a nsledn nepetrit
alobnho petitu i z tvrzen alobc se podv, e tvrdili
sled udlost vednho dne se mlem postaral o to, aby
existenci pozemkov sluebnosti, kter se pozdji pe-
upadly v zapomnn. Notsk komoe esk republiky
mnila na prvo odpovdajc vcnmu bemeni, spjat
tak byly poskytnuty hned dv pleitosti k blahopn.
s vlastnictvm urit nemovitosti.
Dne 4. 8. 1953 tedy ped padesti lety se bez jak-
Obecn zkonk obansk umooval vydren slu-
koliv publicity (ale s dobrmi sudikami) narodil JUDr.
ebnost ( 1452 a nsl. OZO). Pedpokladem vydren
Martin Foukal, prezident Notsk komory esk repub-
sluebnosti, a ji dnho ( 1460 a nsl. OZO) nebo mi-
liky. Nejen toto ivotn jubileum, ale pedevm jeho ji
modnho ( 1477 OZO), byla drba prva. I v tomto
vce ne desetilet prce pro notskou samosprvu si
ppad platilo, e drbou prva nebylo jakkoliv cho-
pinejmenm tuto skromnou publicitu rozhodn zaslou-
vn, kter mohlo bt obsahem prva (v danm ppad
. Pi tto pleitosti je jednak teba jubilantovi pogratu-
sluebnosti). Podle 312 OZO drby prv se nabude,
lovat, jednak podkovat za jeho lv podl na souasnm
kdy se jich uije ve vlastnm jmn; pitom podle 313
postaven eskho notstv, zejmna v mezinrodnch
OZO drby prva se uije,kdy nkdo na jinm nco jako
vztazch,a zrove Notsk komoe esk republiky po-
povinnost d a tento mu to pln; rovn, kdy nkdo
pt, aby JUDr. Martinu Foukalovi i nadle pebvala jeho
vc jinmu nleejc s jeho dovolenm pouije ku svmu
ivotn energie v dosavadn me a aby ji alespo dalch
uitku; konen, kdy jin osoba na ciz zkaz opomene
deset let vnoval vkonu sv dosavadn funkce.
toho, co by jinak byla oprvnna initi. Nestailo tedy
Dne 30.10.2003 se rovn s minimln publicitou ode-
nap. uvn, kter bylo z ochoty povoleno (viz judi-
hrla druh a ve spojen se zmnnm ivotnm vrom
katuru uvedenou v Komenti k sl.obecnmu zkonku
tm symbolick spoleensk udlost. Pedsedou Jed-
obanskmu a prvo platn na Slovensku a v Podkar-
patsk Rusi, Praha 1935, dl II., s. 95 a nsl; tam jsou uve-
deny i jin prvn nzory potebn pro dal posouzen
vci v nalzacm zen). Dkazn bemeno o existenci
skutenost zakldajcch drbu (tzv.corpus possessionis
a animus possidendi) le na tom, kdo se prv vzelch
z drby dovolv; presumpce uveden v 328 OZO se
tk poctivosti drby, nikoliv jej existence.
Sluebnosti, vznikl v dob platnosti obecnho zko-
nku obanskho, se podle 562 obanskho zkonku
z roku 1950 k 1.1.1951 zmnily na vcn bemena,upra-
ven v 166 a nsl. tohoto zkona; ani obansk zko-
nk z roku 1964 tyto sluebnosti nezruil, a pokud ne-
dolo k prvn skutenosti, se kterou prvn pedpisy
spojuj znik vcnho bemene,trvaj vcn bemena,za-
loen jako pozemkov sluebnosti podle obecnho z-
konku obanskho, dodnes. Pokud by tedy bylo prok-
zno, e pozemkov sluebnost vznikla v dob platnosti
obecnho zkonku obanskho (dkazn bemeno
AD NOTAM slo 6/2003 143
noty eskch prvnk JUDr.Otakarem Motejlem bylo ve
Vlasteneckm slu Karolina JUDr.Martinu Foukalovi slav-
nostn pedno nejvy ocenn tto organizace, a to
stbrn medaile prof. JUDr. Antonna Randy. Touto me-
dail, pojmenovanou po pedn historick postav es-
kho prva a spoluzakladateli Jednoty prvnick zalo-
en v roce 1864, se od roku 1992 kadoron oceuj
zsluhy vznamnch eskch i zahraninch prvnk
o rozvoj demokracie, prvn teorie a praxe. O skute-
nosti,e se JUDr.Martin Foukal zaadil do opravdu dobr
prvnick spolenosti, svd jmna nkterch dalch
ocennch: JUDr. Pavel Rychetsk, pedseda stavnho
soudu esk republiky, prof. Dr. JUDr. Karel Eli, vedou-
c katedry obchodnho prva Zpadoesk univerzity
v Plzni, JUDr. PhDr. Stanislav Balk, pedseda esk ad- Gratulujeme a dkujeme!
voktn komory, aj. Notsk komora esk republiky

Notsk zkouky
Ve dnech 4. a 11. 11. 2003 se v sdle Notsk komory R konaly notsk zkouky. Poprv bylo postupovno
podle novho Zkuebnho du, kter zakotvil zmny zejmna ve zpsobu vyhlaovn termn zkouek, v monosti
vyuit vpoetn techniky (notebook) pro psemnou st zkouky a rozen monosti klasifikace.

Vsledky notskch zkouek:

notsk koncipient u note/notky hodnocen

JUDr. Ji Kunek JUDr. Jaroslava Hjka, note v Kutn Hoe neprospl

Mgr. Romana Osusk JUDr. Ivany Demutov, notky v atci prospla
Mgr. Robert Prochzka JUDr. Ivana Koera, note v eskch Budjovicch prospl
Mgr. Adla Ragaov JUDr. Olgy Kemenov, notky v Praze prospla
Mgr. Jan Zdobinsk JUDr. Jitky Fundov, notky v Praze neprospl.

spnm absolventm notsk zkouky blahopejeme.

Pi tto pleitosti pipomnme, e k notskm zkoukm v I. pololet 2004, o jejich termnech rozhodne pre-
zidium Notsk komory R v noru 2004, je nutno podle 5 odst. 2 Zkuebnho du podat pihlky Notsk
komoe esk republiky nejpozdji do 31. 1. 2004.

Pihlka do CNUE Jednotliv notstv evropskch zem jsou v CNUE za-

stoupena prezidenty jednotlivch nrodnch notskch
V souvislosti s oekvanm pijetm esk republiky komor. Za innost CNUE odpovd jej prezident, kter
do Evropsk unie podala Notsk komora esk repub- je i jejm mluvm a kter vykonv tuto funkci v pr-
liky pihlku do CNUE (Konference notstv evropsk bhu jednoletho funknho cyklu. Dalm vrcholnm
unie).CNUE sdruuje notstv zem Evropsk unie.Hlav- orgnem je vkonn rada, tvoen stvajcm, minulm
nm poslnm CNUE je zapojovat se aktivn do budovn a budoucm prezidentem CNUE a dalmi dvma leny.
spolen Evropy prva, a to budovnm a rozvjenm no- Vkonn rada se schz pravideln a e jako pomocn
tstv, a podlet se na tch rozhodovacch procesech ev- orgn prezidenta aktuln otzky a pijm nezbytn
ropskch instituc,kter se tkaj takovch oblast,jako je opaten.Vznamnm orgnem je generln shromdn
pstup k justici nebo ochrana spotebitele. CNUE infor- CNUE tvoen prezidenty lenskch notskch komor
muje sv leny o vvoji evropsk legislativy a o iniciati- a ppadn i dalmi zstupci, kter pijm politick sta-
vch pijatch rznmi institucemi EU. Zajiuje rovn noviska pedkldan nsledn evropskm institucm.Pro
podporu dalho vzdlvn not v oblasti prva EU. hlub studium evropskch iniciativ (nap. nvrh no-
CNUE je oficiln a reprezentativn organizac not- vch direktiv i doporuen EU), kter jsou pro not-
sk profese u evropskch instituc. Jako mluv cel pro- skou profesi dleit nebo zajmav, jsou zizovny pra-
fese m pravomoc k vyjednvn a rozhodovn za no- covn skupiny. K nalhavm otzkm je mono zdit
te psobc v rmci Evropsk unie. Sdruuje note i skupiny ad hoc, kter maj svho zpravodaje.
Nmecka, Belgie, panlska, Francie, ecka, Itlie, Lu- CNUE byla zaloena v roce 1993, kdy byl realizovn
cemburska, Nizozem, Portugalska a Rakouska.V kvtnu spolen trh v EU. Jedn podle belgickho prva o ne-
2004 lze oekvat pijet esk republiky,Estonska,Litvy, ziskovm sdruen. Pro bn administrativn zen je
Lotyska, Maarska, Polska, Slovenska a Slovinska. zzena Kancel CNUE v Bruselu, za jej innost odpo-
144 slo 6/2003 AD NOTAM
vd jej editel (v souasnosti pan Clarisse Martin). in- vensk republice (v tomto ppad jen tehdy, pokud toto
nost CNUE vychz ze Stanov a Evropskho kodexu no- vzdln zskal ped znikem SFR), je bezhonn, vyko-
tsk deontologie. S Kancel CNUE zce spolupracuje nal alespo ptiletou notskou praxi nebo mu byla do
i detaovan pracovit Rakousk notsk komory v Bru- tto doby zapotena jin prvn praxe ( 7 odst. 2 Not)
selu,jejm prostednictvm zskv Notsk komora R a sloil notskou zkouku nebo mu byla uznna jin zkou-
jako len Hexagonly ji nyn aktuln informace. ka za zkouku notskou ( 7 odst. 3 Not).
Notsk komora R je spolen s dalmi notskmi Ve astnickho poplatku za podn pihlky do
komorami zem vstupujcch do Evropsk unie pravi- konkurzu in 10.000,- K a je teba jej zaplatit nejpo-
deln ji od roku 1998 zvna na jednn generlnho shro- zdji pi podn pihlky do konkurzu, bu bezhoto-
mdn CNUE, kde ji jako pozorovatel zastupuje prezi- vostn na et Notsk komory esk republiky u HVB
dent JUDr. Martin Foukal. Bank Czech Republic, a.s., slo 45818-009/2700, nebo
v hotovosti v sdle Notsk komory esk republiky,
Praha 2, Jen 11.
NOTSK KOMORA ESK S pihlkou je nutn pedloit tyto plohy:
REPUBLIKY a) doklad o sttnm obanstv,
b) doklad o dlce notsk praxe, pp. doklad o zapo-
vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., ten jin praxe do notsk praxe dle 7 odst.2 Not,
o notch a jejich innosti (notsk d Not),v plat- c) doklad o sloen notsk zkouky nebo doklad o slo-
nm znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhla- en jin zkouky s dokladem o uznn tto zkouky
ovn a organizaci konkurzu na obsazen notskho za notskou zkouku dle 7 odst. 3 Not,
adu (konkurzn d) d) vpis z rejstku trest,
e) osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se
KONKURZY
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte-
na obsazen uvolnnch notskch ad rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch
esk a Slovensk Federativn Republiky, esk re-
a) pro obvod Okresnho soudu Plze-msto se sdlem
publiky a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li
v Plzni na pondl 16. nora 2004,
o uchazee narozenho ped 1. 12. 1971,
b) pro obvod Okresnho soudu v Tachov se sdlem ve
f) doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do
Stbe na pondl 16. nora 2004,
konkurzu.
c) pro obvod Okresnho soudu v Bruntlu se sdlem
v Bruntlu na pondl 16. nora 2004. Je-li uchazeem not, pikld s pihlkou pouze do-
klad o zaplacen poplatku za podn pihlky do konkurzu.
Notsk komora esk republiky pijm pi-
Je-li uchazeem notsk kandidt, pikld s pihl-
hlky do konkurz ve svm sdle v Praze 2,
kou pouze doklad o dlce dosavadn praxe s dokladem
Jen 11, nejpozdji do 16. ledna 2004.
o zapoten tto praxe, osvden podle zkona
Konkurzy se konaj ve shora uvedenm termnu
. 451/1991 Sb., v platnm znn, jde-li o uchazee na-
od 10,00 hod. v sdle Notsk komory esk re-
rozenho ped 1.12.1971 a doklad o zaplacen poplatku
publiky v Praze 2, Jen 11.
za podn pihlky do konkurzu.
Do konkurzu lze podle 7 odst. 1 Not zaadit obana Notsk komora esk republiky podle 8 odst. 6
esk republiky, kter m plnou zpsobilost k prvnm Not pedlo na zklad vsledku konkurzu ministrovi
konm,zskal pln vysokokolsk vzdln na prvnick spravedlnosti podle 8 odst. 1 Not nvrh na jmenovn
fakult vysok koly se sdlem v esk republice nebo Slo- note do notskho adu.

Inhalt Table des matieres

Aufstze
L.Votov: ber der Problematik der Beglaubigung ffentlicher Urkunden
im Verhltnis zum Ausland . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
E. pokov: bersicht von notariellen Protokollen in den Rechtsvor-
schriften . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Diskussion
O. Holub:Vernichtung von Aktien und Beurkundung durch das notarielle
Protokoll gem 79 NotO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
M. Dvokov: Novelle der Zivilprozeordnung Nr. 151/2002 Sb. im
Verhltnis zum Liegenschaftskataster der Tschechischen Republik . . 135
Vom Ausland
M. Foukal: Sitzung des Stndigen Rates und der Generalversammlung der
Mitgliedsnotariate der UINL in Quebec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik: Bedingungen fr die Ver-
weisung des Erben zur Geltendmachung des Erbrechtes im Wege einer
Klage.Aufrechnung an den Erbanteil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik:Eine im Geltungsbereich von
ABGB vom 1811 entstandene Dienstbarkeit und die dingliche Last . . 141
Nachrichten aus der Notarkammer
Articles
L.Votov: Les problmes de vrification des actes publics en relation vers
ltranger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
E. pokov:Aperu des actes notaris dans les dispositions juridiques 126
Discussion
O. Holub: Destruction des actions et la certification par acte notari,
conformment au 79 du Code notarial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133
M. Dvokov: Modification du Code de procdure civile n 151/2002 du
Recueil des lois, en relation envers le Registre foncier de la Rpublique
Tchque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
De ltranger
M. Foukal: Session du Conseil permanent et de lAssemble gnrale du
notariat UINL au Qubec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Dcisions juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique Tchque: Conditions pour renvoyer
lhritier faire valoir le droit de succession par la voie daction.Imputation
la part dhritage. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
Cour suprme de la Rpublique Tchque: Servitude ne en temps de
validit du Code civil du 1811 et la servitude relle . . . . . . . . . . . . . 141
Nouvelles de la chambre des notaires