Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H.

Beck

1/2004 strany 1-28 10. ronk 20. nora 2004

Z obsahu:

ern T., enat R.

K problematice DPH not
jako soudnch komisa

Hejtmnkov K.
Uvolnn obchodn podl

Woschnak K., Matyk S.

Not v Evropsk unii

Evropsk kodex
notsk deontologie

Foukalov L.
Zamylen nad rozsudkem
Nejvyho soudu ze dne 17. 6. 2003,
sp. zn. 29 Odo 882/2002

Nejvy soud R
Povolen ke kcen devin
a obtovn souseda
padajcm jehlim

C. H. BECK
 AD NOTAM Doplnn jubilejnho sla
slo 1/2004 V loskm jubilejnm sle AD NOTAM zstali ne-
dopatenm neuvedeni tito autoi lnku Notstv
v eskch zemch do roku 1949:
Doc. JUDr. PhDr. Stanislav Balk, CSc., advokt
obdob od 13. stolet do roku 1849, s. 25
OBSAH Mgr. Petra Pikov, advoktka
notstv v letech 18501871, s. 58
Mgr. Hana Pokorn, advoktka
lnky notstv v letech 18711949, s. 813
JUDr. Karel Wawerka, not v Praze
ern, T., enat, R. K problematice DPH not a JUDr. Miloslav Jindich, not v Beneov
jako soudnch komisa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 doba sttnho notstv (19491992), s. 1316
Hejtmnkov, K. Uvolnn obchodn podl . . . . . . . 3 JUDr. Miloslav Jindich, not v Beneov
cesta k obnov notstv (19891992), s. 1618
Not a EU JUDr. Martin Foukal, not v Praze a
JUDr. Miloslav Jindich, not v Beneov
Woschnak, K. O Evropsk unii . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 obnoven notstv (19932002), s. 1929
Woschnak, K., Matyk, S. Not v Evropsk unii . . . 12
Evropsk kodex notsk deontologie . . . . . . . . . . 22 Autorm se omlouvme za toto opodn uveej-
nn.
Diskuse
redakce
Foukalov, L. Zamylen nad rozsudkem
Nejvyho soudu ze dne 17. 6. 2003,
sp. zn. 29 Odo 882/2002 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Ze zahrani

Leszay, L. Frum mladch evropskch not Vedouc redaktor:

v Bruselu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Soudn rozhodnut
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Nejvy soud R Povolen ke kcen devin tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
a obtovn souseda padajcm jehlim . . . . . . . . 27 fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz

Zprvy z notsk komory Redakn rada:

prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
Usnesen Prezidia Notsk JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
komory R P 13/2003/VI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 JUDr. Ondej Holub
JUDr.Vclav Kouba
Inhalt Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Table des matieres Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: notarkom@mbox.vol.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2004
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o.,Teslova 12, P. O. Box 169,
830 00 Bratislava 3, tel./fax.: 07/44 45 45 59 pedplatn,
tel./fax.: 07/44 45 46 28 administrativa,
e-mail: magnet@press.sk
ISSN 1211-0558 MK R 7049
 AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 20. nora 2004

K problematice DPH not jako
soudnch komisa
JUDr. Tom ern, Ing. Roman enat*
I. vod
V rmci vldou vyhlen reformy veejnch financ
byla u ady slueb, mj. i u not, zkonem . 322/2003
Sb. s innost od 1. jna 2003 zvena sazba dan z pi-
dan hodnoty z dosavadnch 5 % na 22 %. Sedmncti-
procentn zven sazby vyvolalo nejen v notsk pro-
fesi diskusi nad doposud tolerovanou skutenost, zda
vbec innost not jako soudnch komisa podlh
ve vazb na platnou zkonnou pravu zdann dan z pi-
dan hodnoty.
Clem tohoto lnku je reagovat na aktuln vvoj rz-
nch stanovisek, pispt do odborn diskuse veden
v souasn dob na dan tma a snaha poukzat na
nosn pile, kter jsou zkladem innosti note jako
soudnho komisae a jejich nvaznost na problematiku
dan z pidan hodnoty. Nejde pitom zdaleka jen o po-
souzen konkrtnch ustanoven inn prvn pravy,
ale tak o otzky obecnj povahy a v neposledn ad
rovn otzky souvisejc s budouc prvn pravou po
pistoupen esk republiky k Evropsk unii (EU).
II. Souasn prvn prava note jako soudnho
komisae
Zkladn prvn normou upravujc innost not je
zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti, ve
znn pozdjch pedpis (dle jen notsk d nebo nomrnho povovn soudnch komisa, zaloen
Not). Dle notskho du vykonv not krom no- na obvodovm, asovm nebo kombinovanm systmu.
tsk innosti uveden v 2 Not1 v rmci tzv.dal in-
nosti dle 4 Not tak innosti,kter mu stanov zvltn
zkon, piem odkaz pod arou u tohoto ustanoven
uvd zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve
znn pozdjch pedpis (dle jen OS). Dle ustano-
ven 38 OS hlavy tvrt oznaen kony soudu
a astnk, soud pov note, aby jako soudn ko-
misa za odmnu provedl kony v zen o ddictv. Ne-
jen ze systematickho zaazen tohoto ustanoven do
hlavy tvrt OS oznaen kony soudu a astnk,
jako i z oznaen note jako soudnho komisae,ale pe-
devm vslovn z ustanoven 38 odst. 3 OS vyplv,
e kony note, kter provedl jako soudn komisa,
se povauj za kony soudu.
1. Zahjen zen k projednn ddictv
Jak vyplv z ustanoven 175a odst. 2 OS, neme
not zahjen zen k projednn ddictv ovlivnit, pro-
lnky
toe subjektem oprvnnm k zahjen zen o projed-
nn ddictv je soud.Jakmile se soud, a nikoliv not,do-
zv, e nkdo zemel nebo byl prohlen za mrtvho, je
dle ve uvedenho ustanoven ze zkona povinen i bez
nvrhu zahjit zen k projednn ddictv. Pot, co
soud svm usnesenm zen k projednn ddictv za-
hj, postupuje v souladu s 38 odst. 1 OS a pov no-
te jako soudnho komisae provedenm kon v zen
o ddictv.Soudn komisarit v ddickch vcech je tedy
obligatorn.
2.Vbr note jako soudnho komisae
Vbr konkrtnho note, kter bude jako soudn ko-
misa ddictv projednvat, neprovd soud podle sv
voln vahy,ale podle zkonem pedem stanovench kri-
tri tak, aby ani soud a ani not jako soudn komisa ne-
mohl vhodnost nebo naopak nevhodnost konkrt-
nho ddickho zen nikterak ovlivnit.Zkonodrce pro
rozdlen agendy ddickho zen,obdobn jako pi roz-
dlovn jednotlivch vc u soud,stanovil pevn kl
pro rozdlen.2 Prvnm zkladem pro rozdlovn d-
dickch zen jednotlivm notm je ustanoven
175za OS, podle kterho jsou noti se sdlem v ob-
vodu okresnho soudu rovnomrn povovni kony
v zen o ddictv podle rozvrhu, kter na nvrh p-
slun notsk komory vyd pedseda krajskho soudu
na kad kalendn rok. Sestavovn rozvrhu a jeho ob-
sahov nleitosti jsou podrobn upraveny v 99102
vyhlky Ministerstva spravedlnosti R . 37/1992 Sb.,
o jednacm du pro okresn a krajsk soudy, ve znn
pozdjch pedpis (dle jen Jedn). Zejmna v usta-
noven 100 Jedn je jednoznan stanoven zpsob rov-
V rozvrhu se uvd nejen not, ktermu mus bt pro-
jednn ddictv pidleno, ale i not, kter bude pov-
en kony v ddickm zen pro ppad, e bude soudn
komisa vylouen ( 17a OS) nebo mu bude vc odata
( 175zb OS). Zpsob rovnomrnosti povovn no-
t jako soudnch komisa tak vyluuje jeden ze z-
kladnch znak podnikn ve smyslu obchodnho zko-
nku,kterm je sout mezi subjekty za elem dosaen
zisku.
* JUDr.Tom ern je advoktem, Ing. Roman enat daovm porad-
cem, oba ve spoluprci s NRR STIEFENHOFER LUTZ v Praze.
1
Spovajc v sepisovn veejnch listin o prvnch konech, osvd-
ovn prvn vznamnch skutenost a prohlen, pijmn listin do
schovy a dle pijmn penz a listin do schovy za elem jejich vy-
dn dalm osobm.
2
Na rozdl od jinch profes, kdy nap. pi vbru sprvce konkurzn
podstaty je mra uven soudu bezbeh, nebo dle ustanoven 34
Jedn pi vbru sprvce konkurzn podstaty soud pouze db, aby po-
vaha ppadu byla pimen jeho schopnostem (!) s pihldnutm
k sdlu nebo trvalmu pobytu sprvce konkurzn podstaty a dlunka.
2 slo 1/2004 AD NOTAM
3. Prvn prava postupu note jako soudnho tit mimo jin tak proto, e nvrh soudnho usnesen,
komisae kter fakticky msto soudu jeho jmnem pipravil, nem
nleitosti soudnho usnesen, neobsahuje odvodnn
Prvn pedpis,jeho primrnm elem je stanovit or- nebo je pro nedostatek dvod i nesrozumitelnost ne-
ganizaci prce a vnitnho uspodn soud, kterm pezkoumateln.3
nepochybn ve uveden jednac d pro okresn a kraj-
sk soudy je, vak nejen podrobn upravuje zpsob roz- 5. Odpovdnost sttu za kony note jako soudnho
dlen vc jednotlivm soudnm oddlenm a soudnm komisae
komisam, ale v sti dest oznaen zen o ddic-
tv v 7498 podrobn upravuje procesn innost no- Jak bylo uvedeno ve, not jako soudn komisa
t jako soudnch komisa.Zaazen tto prvn pravy nejene nejedn vlastnm jmnem, ale nejedn ani na
do jednacho du pro okresn a krajsk soudy je tak jed- vlastn odpovdnost. Podle zkona . 82/1998 Sb., o od-
nm z nespornch dkaz zkho propojen innosti no- povdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn
te jako soudnho komisae a innosti soudu.dn jin moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postu-
innost osob povench sttem pi vkonu sttn sprvy pem, ve znn pozdjch pedpis (dle jen Odpk),
nen tak zce integrovna do innosti soud, aby pri- se podle 4 odst. 1 kony note jako soudnho ko-
mrn prvn pedpis upravujc intern zleitosti soudu misae povauj za vkon sttn sprvy (!). Za p-
eil tak podrobn jejich prvn postaven.Zalenn tto padnou kodu,kterou zpsob prvnick a fyzick osoby
pravy do prvnho pedpisu upravujcho intern roz- pi vkonu sttn sprvy, kter jim byla svena, odpo-
dlen zleitost u soud nen nhodn, ale m sv lo- vd stt (!) 3 Odpk. Podle 4 odst 2 Odpk se
gick a historick opodstatnn. Pokud pohldneme za dle innost note povauje za edn postup, pi-
hranice naeho sttu, zjistme, e rozsah poven in- em za kodu zpsobenou nesprvnm ednm po-
nosti eskho note jako soudnho komisae nen v za- stupem odpovd stt dle 5 Odpk.
hraninch prvnch pravch zdaleka tak irok,aby no-
ti v ddickm zen inili kony jmnem soudu a za 6. Metodick pokyn Ministerstva financ R
tuto innost nebyli pmo odpovdni (viz ne). Pod- k uplatovn DPH (D-247)
statn st ddickho zen je v zahrani vtinou vy-
konvna internmi oddlenmi soud, kter jsou pmo Pestoe z dvod absence vce podstatnch znak
zalenna do soudn struktury orgn veejn moci. Na- podnikn ve smyslu obchodnho zkonku lze podle n-
pklad v prvn prav Spolkov republiky Nmecko je zoru autor v innosti note jako soudnho komisae
pevn st innosti v ddickm zen koncentrovna mt vznamn pochybnosti o podzen innosti soud-
u tzv. ddickho soudu (Nachlagericht), co v podstat nho komisae dani z pidan hodnoty, vydalo Minister-
pedstavuje zvltn oddlen prvoinstannho soudu stvo financ R dne 17. 4. 2003 v zjmu zajitn jedno-
(Amtsgericht). innost nmeckho note je tak v d- tnho uplatovn zkona . 588/1992 Sb., o dani
dickch zleitostech pevn omezena na formovn z pidan hodnoty, pokyn . D-247 Uplatovn dan
dispozic pro ppad smrti (testamentrn innost). Pi z pidan hodnoty u innost uskuteovanch podle
vech innostech vak nmeck not, na rozdl od es- zvltnch prvnch pedpis (pokyn). Zkladnm
kho note, nejedn ani jmnem soudu a ani na jeho kritriem rozhodnm pro posouzen, zda nkter z in-
odpovdnost, ale vdy jmnem vlastnm a na vlastn od- nost uskuteovanch podle zvltnch prvnch ped-
povdnost. pis, podlhaj DPH, je podle druhho odstavce meto-
dickho pokynu zpsob vystupovn osob, kter tyto
4. Jednn soudnho komisae jmnem soudu innosti v danm zen uskuteuj a zpsob jejich ur-
en nebo jmenovn. Podle pokynu je mon pouze
Vzhledem k mnostv kon, jimi je esk not v d- v ppadech, kdy osoba vystupuje vlastnm jmnem, na
dickm zen poven, je prvn prava R znan spe- vlastn odpovdnost a jsou splnny vechny ostatn
cifick.Oproti jinm prvnm pravm se toti kony no- znaky podnikn ve smyslu ust. 2 obchodnho zko-
te jako soudnho komisae povauj za kony soudu. nku, povaovat innost uskuteovanou tmito oso-
Not proto postupuje pi vkonu funkce soudnho ko- bami podle zvltnch prvnch pedpis za zdaniteln
misae podle prvn normy upravujc postup soud plnn. Pokud tomu vak nen, innost tchto osob nen
a ostatnch astnk, tj. podle obanskho soudnho z hlediska zkona o dani z pidan hodnoty povaovna
du. Vydv-li proto not jako soudn komisa nap. za zdaniteln plnn.
usnesen o veden ddickho zen, jedn nikoliv vlast- Dsledn je ve uveden rozliovac pravidlo pro ur-
nm jmnem a na vlastn odpovdnost, ale in tak jm- en, zda innost uvedench osob podlh DPH, apliko-
nem soudu prvnho stupn,kter jej povil provedenm vno v sti 2.pokynu,kde je upravena innost rozhodc
kon v ddickm zen. Jak vyplv z ustanoven podle zkona . 216/1994 Sb., o rozhodm zen
175zd OS,je not povinen provst vechny potebn a o vkonu rozhodch nlez, ve znn pozdjch
kony, pipravit vechny potebn podklady pro vy- pedpis (dle jen Rozhod d). Pokud je toti roz-
dn usnesen soudu, nvrhy na usnesen soudu, atd. hodce jmenovn Rozhodm soudem pi Hospodsk
Pokud tak not jako soudn komisa neuin a podklady
budou nap. nepln, me soud vc noti vrtit s -
dost o doplnn zen,ppadn tyto kony provd sm 3
Dle 93 Jedn: 1. Soudn komisa pedkld soudu nvrhy soudnch
soud. Pokyny soudu, se ktermi byla zleitost vrcena usnesen s potebnm potem stejnopis. Dle 93a Jedn: 1. Usnesen,
kterm se upravuje veden ddickho zen, vydv soudn komisa
noti k doplnn, jsou podle ustanoven 175zd odst. 1 jmnem soudu, kter jej povil, aby provedl kony v zen o ddic-
OS pro note zvazn. Soud tak me vc noti vr- tv.
AD NOTAM
a Agrrn komoe, nen podle pokynu jeho innost zda-
nitelnm plnnm, protoe rozhodce rozhoduje jm-
nem Rozhodho soudu a rozhod nlez je nlezem
Rozhodho soudu, a tm nen naplnna definice pod-
nikn. Bohuel v ppad posouzen innosti not zemsku pi podnikn 4 nebo pi vkonu innosti vyka-
jako soudnch komisa nebylo ji v metodickm pokynu
zaveden rozhodujc kritrium tak dsledn aplikovno,
jako v ppad rozhodc. Pestoe not jako soudn ko-
misa v souladu s ve uvedenm obdobn jako rozhodce
nejedn vlastnm jmnem ani na vlastn odpovdnost,
dochz metodick pokyn, bez jakchkoliv racionlnch
vysvtlen, v em je spatovn rozdl, ke zcela odlinm
zvrm ne v ppad rozhodc.
7. Rozsudek Evropskho soudnho dvora . 235/85
Ve uveden rozliovac kritrium pro posouzen,zda
nkter z innost uskuteovanch podle zvltnch
prvnch pedpis podlh DPH, obsaen v metodic-
km pokynu, reaguje dle Ministerstva financ t na roz-
sudek Evropskho soudnho dvora ze dne 26. bezna
1987 prvn vc .235/85,kter se zabval aplikac dan
z pidan hodnoty dle 6.Smrnice Rady ze dne 17.kvtna
1977 o harmonizaci prva lenskch stt tkajcch se
dan z obratu na innost not a soudnch vykonavatel
v Nizozemskm krlovstv. V danm sporu Komise Ev-
ropskch spoleenstv proti Nizozemskmu krlovstv
dospl soud k zvru, e nizozemsk not/soudn ko-
misa jedn vlastnm jmnem, nezvisle a na vlastn od-
povdnost a jeho innost jako takov proto podlh zda-
nn dan z pidan hodnoty.
K rozsudku a jeho vlivu na stvajc prvn pravu je
vak nutn konstatovat, e jej a jeho zvry nelze pova-
ovat ve vztahu k platnmu znn zkona o dani z pi-
dan hodnoty za relevantn.
Na rozsudek je mon pihlet pouze z hlediska jeho
ppadnho vlivu na budouc novou prvn pravu dan
z pidan hodnoty, je by mla nabt innosti ke dni
vstupu esk republiky do EU,tzn.pouze ve vztahu k ob-
sahu novho zkona o dani z pidan hodnoty, kter je
v souasn dob projednvn Parlamentem R.
Pitom je nutn brt v vahu, e nelze bez dalho jed-
nodue pejmat zvry i pouze nkter sti rozsudku pem esk republiky do EU innost not jako soud-
vytren ze vzjemnho kontextu.Ze znn rozsudku lze
dovozovat, e prvn prava innosti a postaven no-
t/soudnch vykonavatel v Nizozemskm krlovstv
je odlin od prvn pravy note jako soudnho komi-
sae platn v R. Oba jsou sice zkonem poveni v-
konem veejn pravomoci, avak jak je uvdno v roz-
sudku, nizozemsk not/soudn vykonavatel vykonv,
na rozdl od tuzemskho note jako soudnho komisae,
svou innost na svj vlastn et, nezvisle a na svou
vlastn odpovdnost.
III. Prvn prava note jako soudnho komisae
z hlediska daovho
1. Uplatovn DPH dle stvajcho znn zkona
o DPH
Z hlediska stvajcho znn zkona . 588/1992 Sb.,
o dani z pidan hodnoty, ve znn pozdjch pedpis
(dle jen DPH), lze povaovat vklad Ministerstva fi-
nanc R publikovan v pokynu D-247 tkajc se uplat-
slo 1/2004 3
ovn dan z pidan hodnoty u innosti note jako
soudnho komisae za velmi problematick.
Dle znn ustanoven 2 odst. 1 DPH se za zdaniteln
plnn povauje poskytovn slueb uskutenn v tu-
zujc vechny znaky podnikn, krom toho, e je pro-
vdna podnikatelem.
V ppad innosti note jako soudnho komisae lze
pi jejm vkonu nalzt vechny zkonem stanoven
znaky podnikn jen velmi obtn,a to zejmna ve vazb
na:
a) odpovdnost note jako soudnho komisae za kodu,
kter byla zpsobena nesprvnm ednm postu-
pem, za ni odpovd stt (not jako soudn komisa
jedn v zen o ddictv ze zkona na odpovdnost
sttu),
b) jednn note jako soudnho komisae jmnem
soudu.
Proto v souasn dob probhaj jednn o mon re-
vizi zvr Ministerstva financ R v oblasti uplatovn
dan z pidan hodnoty u innosti note jako soudnho
komisae v tom smyslu, e by vkon takov innosti ne-
musel bt dle stvajcho zkona o dani z pidan hod-
noty povaovn za zdaniteln plnn.
2.Z hlediska novho zkona o dani z pidan hodnoty
(tj. od data vstupu R do EU)
Ve vztahu k innosti not jako soudnch komisa
po vstupu esk republiky do EU lze v prv ad pova-
ovat za relevantn navren znn 5 Osoby povinn
k dani vldnho nvrhu zkona o dani z pidan hod-
noty, kter je Parlamentem R v souasn dob projed-
nvn jako tisk .496 (dle jen nvrh zkona o dani z pi-
dan hodnoty) a do nho se promt prava obsaen
v 6. Smrnici Rady ze dne 17. kvtna 1977 o sladn z-
kon lenskch stt tkajcch se dan z obratu.
Postaven not jako soudnch komisa dle novho
zkona o dani z pidan hodnoty dosud nen vzhledem
k probhajcm jednnm vyjasnno, nicmn nelze vy-
louit pijet takov prvn pravy a vkladu ze strany
Ministerstva financ R, podle n bude ponaje vstu-
nch komisa podlhat zdann dan z pidan hodnoty.
4
2 zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, v innm znn; cit.:
Podniknm se rozum soustavn innost provdn samostatn
podnikatelem vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost za elem
dosaen zisku.
Uvolnn obchodn podl ve spo-
lenosti s ruenm omezenm
Mgr. Klra Hejtmnkov*
V prbhu existence spolenosti s ruenm omeze-
nm dochz velmi asto k promnm jej lensk z-
kladny. S tmito promnami je neoddliteln spjat i z-
* Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Danue Hyprov, notky
v Brn.
4 slo 1/2004
nik asti spolenka ve spolenosti,vznik asti novho
spolenka, ppadn oboj.
Zanik-li ast spolenka ve spolenosti s ruenm
omezenm, dje se tak ve valn vtin ppad v d-
sledku pevodu jeho obchodnho podlu na jinho spo-
lenka i tet osobu, nebo v dsledku jeho smrti i z-
niku, kdy jeho obchodn podl nabv ddic (ddicov)
i prvn nstupce spolenka prvnick osoby.
Zkon vak pamatuje i na situace, kdy obchodn podl
po zniku asti spolenka ve spolenosti nenabude
dn fyzick ani prvnick osoba (odlin od spole-
nosti, o jej obchodn podl jde). Jedn se o nsledujc
ppady:
a) vylouen spolenka rozhodnutm valn hromady dle
ust. 113 a 121 obchodnho zkonku (dle jen
ObchZ) v tzv. kadunm zen,
b) vylouen spolenka rozhodnutm soudu dle ust.
149 ObchZ,
c) zruen asti spolenka soudem dle ust. 148 ObchZ
a dle ust. 116 odst. 2 ObchZ,
d) uzaven dohody o ukonen asti ve spolenosti dle
ust. 149a ObchZ,
e) mrt spolenka fyzick osoby, pokud spoleensk
smlouva uruje, e obchodn podl se nedd,
f) znik spolenka prvnick osoby, vyluuje-li spole-
ensk smlouva pechod obchodnho podlu na prv-
nho nstupce spolenka,
g) prohlen konkurzu na majetek spolenka nebo za-
mtnut nvrhu na prohlen konkurzu pro nedosta-
tek majetku,
h) pravomocn nazen vkonu rozhodnut postienm
obchodnho podlu spolenka ve spolenosti nebo
vydn exekunho pkazu k postien obchodnho
podlu spolenka ve spolenosti po prvn moci
usnesen o nazen exekuce,
i) vpov spolenka v souvislosti s pemnami akci-
ov spolenosti nebo drustva na spolenost s rue-
nm omezenm (viz zejm. ust. 220u odst. 3 ObchZ).
Vechny ppady zniku asti spolenka ve spole-
nosti uveden shora pod bodem a)i) maj spolen to,
e obchodn podl spolenka,jeho ast ve spolenosti
takto zanikla, pechz na spolenost a stv se z nj tzv.
uvolnn obchodn podl.
Spolenost me nabt vlastn obchodn podl i v d-
sledku univerzln sukcese,tj.jako prvn nstupce,kter
vstupuje do vech prv a povinnost osoby, je byla ma-
jitelem jejho obchodnho podlu. Jde pedevm o fzi
slouenm, pevod podniku nebo jeho sti a ddn ze
zvti.1
V kogentnm ustanoven 120 odst. 1 ObchZ je obsa-
en zkaz, aby spolenost smlouvou o pevodu obchod-
nho podlu nabvala vlastn obchodn podl. V tme
ustanoven je pak obsaen odkaz na ust. 113 odst. 5 a 6
obchodnho zkonku pro ppad, e spolenost vlastn
obchodn podl nabude (jinak ne smluvn, tedy v d-
sledku uvolnn obchodnho podlu i v dsledku uni-
verzln sukcese, jak je uvedeno ve).Vslovn se v z-
kon uvd, e nabude-li spolenost vlastn obchodn
podl, je povinna postupovat podle 113 odst. 5 a 6
ObchZ,jinmi slovy,stane-li se spolenost svm vlastnm
spolenkem, je povinna takov obchodn podl obsa-
en ve svm majetku co nejrychleji zcizit, i snit od-
povdajcm zpsobem svj zkladn kapitl, je-li takov
snen mon. Zkon pak stanov dal omezen, resp.
AD NOTAM
povinnosti pro spolenost, kter v souladu se zkonem
nabude svj vlastn obchodn podl. Takov spolenost
neme vykonvat prva spolenka, neme tedy hla-
sovat na valn hromad, neme se podlet na zisku
apod., pesto vak prva a povinnosti s uvolnnm ob-
chodnm podlem spojen zstvaj zachovna.
Spolenost, kter vyke vlastn obchodn podl v roz-
vaze v aktivech, m tak povinnost vytvoit zvltn re-
zervn fond ve stejn vi podle ust. 161d ObchZ. Dal-
m omezenm je zkonn zkaz poskytovn zloh,
pjek a vr spolenost pi nabvn vlastnch ob-
chodnch podl. Rovn je zakzno jakkoli zajitn
zvazk ze strany spolenosti, kter souvisej s nabytm
jejch obchodnch podl.2
O zpsobu naloen s volnm obchodnm podlem roz-
hoduje valn hromada jako nejvy orgn spolenosti,
jej psobnost v tto otzce je dna ustanovenm 125
odst. 1 psm. n) ObchZ.Valn hromada vak me o na-
loen s volnm obchodnm podlem rozhodnout pouze
v intencch ust. 113 odst. 5 a 6 ObchZ, tedy:
a) rozhodnout o pevodu obchodnho podlu na jinho
spolenka i tet osobu,
b) rozhodnout o snen zkladnho kapitlu (jde o tzv.
obligatorn snen zkladnho kapitlu),
c) rozhodnout o tom, e ostatn spolenci pevezmou
uvolnn obchodn podl v pomru svch obchod-
nch podl za platu ve vi vypodacho podlu.
ad a) Pevod obchodnho podlu dle ust. 113 odst. 5
ObchZ je zkonem preferovn. Ustanoven 113 odst. 5
ObchZ je lex specialis k ust. 115 odst. 1 a 2 ObchZ, ob-
chodn podl je tak na zklad rozhodnut valn hromady
dle 113 odst. 5 ObchZ pevoditeln vdy, a to i na tet
osoby. K pevodu dochz smlouvou o pevodu ob-
chodnho podlu uzavenou mezi spolenost jako pe-
vodcem, jejm jmnem jedn jednatel, a spolenkem i
tet osobou jako nabyvatelem. I kdy podle ust. 141
odst. 1 ObchZ nejde o zmnu spoleensk smlouvy, je
pesto nutno o rozhodnut valn hromady podle 113
odst. 5 ObchZ podit notsk zpis dle 80a a nsl. no-
tskho du. Vyplv to z ust. 141 odst. 1 pedpo-
sledn vta za stednkem o rozhodnutch podle 113,
115, 117 a 121 mus bt pozen notsk zpis. Pokud
jde o rozhodn poet hlas pro pijet takovho roz-
hodnut, postauje bezpochyby prost vtina hlas p-
tomnch spolenk, nestanov-li spoleensk smlouva
vy poet hlas ( 127 odst.3 ObchZ).V usnesen valn
hromady bude vdy obsaeno, na koho se obchodn po-
dl pevd, souasn by mlo bt i upesnno, za jakch
podmnek k pevodu dojde, zejmna jde-li o pevod
platn i bezplatn (vtinou pjde o pevod platn,
nebo spolenost si takto opatuje prostedky pro v-
platu vypodacho podlu, kter nle spolenkovi, je-
ho ast zanikla nebo jeho prvnmu nstupci), p-
padn dal obsahov nleitosti smlouvy o pevodu
obchodnho podlu.
Z ve uvedenho vyplv, e een dle ust. 113
odst. 5 ObchZ lze uplatnit jen v ppad, existuje-li z-
jemce, kter s pevodem obchodnho podlu za podm-
nek urench valnou hromadou souhlas.
1
Ddi, J. a kol. Obchodn zkonk Koment, II. dl. Praha : Polygon,
2002, s. 1067.
2
Dvok, T. Spolenost s ruenm omezenm Komplexn pohled na
s. r. o. Praha : ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 136.
AD NOTAM slo 1/2004 5
Postup podle ust. 113 odst. 6 ObchZ se uplatn a se- jen. Pitom mus zstat zachovno pravidlo, e ve
kundrn v ppad, e een podle 113 odst. 5 ObchZ vkladu kadho spolenka mus bt dliteln tiscem.
nebude mon v dsledku toho, e nebyl nalezen dn Pokud by tomu v dsledku rozdlen obchodnho podlu
zjemce o pevdn obchodn podl nebo proto, e (a s nm spojenho vkladu) podle pomru obchodnch
i kdy zjemce k dispozici byl,nedala valn hromada k ta- podl spolenk bt nemlo, musela by patrn valn
kovmu pevodu obchodnho podlu souhlas. Zkon hromada rozhodnout i o zmn spoleensk smlouvy,
ukld,e v ppad,kdy nedojde k pevodu obchodnho byla-li by ve obchodnho podlu ve spoleensk smlou-
podlu dle 113 odst.5 ObchZ,rozhodne valn hromada v urena pomrem vkladu k zkladnmu kapitlu spo-
do esti msc ode dne, kdy k vylouen spolenka lenosti, co je v naprost vtin ppad.Vklady by po
dolo (nebo kdy jinak zanikla ast spolenka ve spo- rozdlen byly zaokrouhleny na cel tisce a takov vklad
lenosti,ani obchodn podl peel na ddice nebo prv- by byl pak piazen k pslunmu obchodnmu podlu,
nho nstupce), bu o snen zkladnho kapitlu ani by ve obchodnho podlu byla urena pomrem
o vklad vylouenho spolenka, nebo o tom, e ostatn vkladu k zkladnmu kapitlu, nebo to vslovn umo-
spolenci pevezmou jeho obchodn podl v pomru uje ustanoven 114 odst. 1 ObchZ. Mon by byl i ta-
svch obchodnch podl za platu ve vi vypodacho kov postup,kdy jet ped rozhodnutm dle 113 odst.6
podlu, jinak me soud spolenost i bez nvrhu zruit ObchZ by byly upraveny pomry obchodnch podl
a nadit jej likvidaci. mezi jednotlivmi spolenky tak,aby po rozdlen a pe-
ad b) Snen zkladnho kapitlu o vklad spolenka vzet sti rozdlenho obchodnho podlu byla zacho-
jeho ast ve spolenosti zanikla bude mon pouze vna dlitelnost vkladu tiscem.
u tch spolenost, kdy zkladn kapitl takov spole- I kdy podle ust. 141 odst. 1 ObchZ nejde o zmnu
nosti po snen neklesne pod zkonem stanovenou mi- spoleensk smlouvy, je nutno o rozhodnut valn hro-
nimln hranici 200 000 K. Spolenost mus pi snen mady o pevzet uvolnnho obchodnho podlu ostat-
zkladnho kapitlu postupovat v souladu s ust. 146 nmi spolenky podit notsk zpis dle 80a a nsl.
a 147 ObchZ, valn hromada bude rozhodovat kvalifi- notskho du. Vyplv to z ust. 141 odst. 1 ObchZ
kovanou, alespo dvoutetinovou vtinou hlas, nevy- [viz bod ad a) shora]. Rozhodnm potem hlas pro pi-
aduje-li spoleensk smlouva vy poet hlas ( 127 jet takovho rozhodnut je tak jako u rozhodnut dle
odst. 4 ObchZ). O tomto rozhodnut mus bt t po- 113 odst.5 ObchZ prost vtina hlas ptomnch spo-
zen notsk zpis dle 80a a nsl.notskho du.in- lenk, nestanov-li spoleensk smlouva vy poet
nosti nabv toto rozhodnut a zpisem snen zklad- hlas ( 127 odst. 3 ObchZ).
nho kapitlu do obchodnho rejstku.V usnesen valn Povinnost pevzt uvolnn obchodn podl pat mezi
hromady bude uvedena stka, o kterou se zkladn ka- zkladn zkonem upraven povinnosti spolenka. K je-
pitl sniuje, daj o tom, e ve vklad ostatnch spo- jmu splnn nen nutn dn kon spolenka,ale k pe-
lenk se nemn a vklad psluejc k obchodnmu po- chodu pslun sti obchodnho podlu dochz v d-
dlu v majetku spolenosti zanik a daj o tom, jak bude sledku zkonem stanovenho postupu spovajcho
s stkou odpovdajc snen zkladnho kapitlu nalo- v tom,e valn hromada pijme usnesen o pevzet uvol-
eno. Je-li sama spolenost s ruenm omezenm spo- nnho obchodnho podlu vemi zbvajcmi spole-
lenkem, neme si v dsledku snen zkladnho ka- nky.5
pitlu nic vyplcet a pohledvka na vyplacen pslun V zvru ust. 113 odst. 6 ObchZ se uvd, e roz-
stky snen zkladnho kapitlu zanikne v dsledku hodnutm valn hromady o rozdlen obchodnho po-
splynut osoby vitele a dlunka dle 584 ObZ.3 dlu mezi spolenky pechz na spolenky rozdlen
ad c) Valn hromada me konen rozhodnout obchodn podl za podmnek stanovench valnou hro-
i o tom, e uvolnn obchodn podl pevezmou ostatn madou.Slovn spojen za podmnek stanovench valnou
spolenci v pomru svch obchodnch podl za platu hromadou se v tomto ustanoven nejev jako pli
ve vi vypodacho podlu. Obchodn podl tak bude astn, a to s ohledem na vznam slova podmnka
rozdlen a pechz na spolenky okamikem rozhod- v bnm prvnm pojet vyplvajcm z pravy v ob-
nut valn hromady, bez ohledu na to, zda s tmto ten anskm zkonku. Ji ve bylo eeno, e k pechodu
kter spolenk na valn hromad souhlasil i ne. Jde obchodnho podlu na ostatn spolenky dochz sa-
o speciln ustanoven k 117 ObchZ o rozdlen ob- motnm rozhodnutm valn hromady pijatm dle 113
chodnho podlu, uplatn se i tehdy, kdy spoleensk odst. 6 ObchZ. Posledn vta tohoto odstavce vak evo-
smlouva rozdlen obchodnho podlu vyluuje. K to- kuje nutnost nastoupen jet njakch dalch skute-
muto tvrzen existuj i opan nzory, dle kterch takto nost urench valnou hromadou, ktermi je pevzet
postupovat nelze, nebo nejdve mus dojt ke zmn uvolnnho obchodnho podlu ostatnmi spolenky
spoleensk smlouvy v otzce umonn rozdlen ob- podmnno. Faktem je, e valn hromada by mla urit
chodnho podlu, a teprve pak me bt rozhodnuto nejen, e obchodn podl v majetku spolenosti se roz-
o pevzet uvolnnho obchodnho podlu ostatnmi spo- dluje a pechz na ostatn spolenky podle pomru je-
lenky.4 jich obchodnch podl za platu ve vi vypodacho
Na rozdl od ust. 113 odst. 5 ObchZ jde o pechod, podlu, nbr me urit i to, o jakou konkrtn vi
nikoli pevod. Proto se v tomto ppad neuzavr ani platy se jedn (bude-li v dob pijet rozhodnut valn
dn smlouva o pevodu obchodnho podlu.Ze zkona
jde vdy o pechod platn a ve platy je urena v
vypodacho podlu, kter nle spolenku, jeho 3
Ddi, J. a kol. viz dlo citovan v pozn. 1, s. 1258.
4
ast zanikla, nebo jeho prvnmu nstupci. evk, D. Spolenost s ruenm omezenm Prvn prava po no-
vele. Praha : Prospektrum, 2001, s. 194.
S rozdlenm obchodnho podlu dochz i k rozdlen 5
Bartokov, M., tenglov, I. Spolenost s ruenm omezenm.Praha:
vkladu, kter je s uvolnnm obchodnm podlem spo- C. H. Beck, 2003, s. 135.
6 slo 1/2004
hromady sestavena a nejlpe i schvlena pslun etn
zvrka, na zklad kter se ve vypodacho podlu
uruje,ppadn bude-li ji k dispozici znaleck posudek
o vi istho obchodnho majetku, ze kterho se uruje
ve vypodacho podlu, stanov-li tak spoleensk
smlouva) a zejmna pak by valn hromada mla stano-
vit lhtu,dokdy je tato stka splatn,ppadn i zpsob,
jakm m bt spolenosti uhrazena.To vak nejsou pod-
mnky pechodu uvolnnho obchodnho podlu, nbr
jde jen o dal obsahov nleitosti zkonn povinnosti
pevzt uvolnn obchodn podl spolenky, rozhodne-
-li tak valn hromada.
V praxi dochz asto k situacm, e spolenost neroz-
hodne o naloen s volnm obchodnm podlem dnm
ze zpsob uvedenm v ust. 113 odst. 5 a 6 ObchZ ve
stanoven lht esti msc ode dne zniku asti spo-
lenka ve spolenosti.V tomto ppad zkon umouje
soudu, aby takovou spolenost, kter poruila povinnost
dle 113 odst. 5 a 6 ObchZ, zruil a nadil jej likvidaci.
V zkon je ureno, e soud me (nikoli mus) spole-
nost i bez nvrhu zruit a nadit jej likvidaci.I kdyby k ta-
kovmu zruen tedy v krajnm ppad mlo dojt, mu-
sel by soud jet ped tm, ne rozhodnut o zruen
spolenosti vyd,stanovit lhtu k odstrann dvod,pro
kter m bt spolenost zruena ( 68 odst. 7 ObchZ).
Spolenost by pak tento dvod pro sv zruen nemohla
odstranit jinak ne opt postupem podle 113 odst.5 a 6
ObchZ. Zkon toti upednostuje zachovn existence
spolenosti, a teprve jakmile je zcela zejm, e spole-
nci nemaj zjem na jejm dalm trvn, dv monost
soudu, aby spolenost zruil a nadil jej likvidaci.
I kdy bude rozhodnut podle ust. 113 odst. 5 a 6
ObchZ pijato po uplynut estimsn lhty, bude tak
uinno po prvu a soud ji nem monost tuto spole-
nost zruit a nadit jej likvidaci. Svm rozhodnutm to-
ti spolenci na valn hromad daj zcela zejm najevo
(by ponkud opodn), e maj zjem na dalm trvn
spolenosti.Valn hromada spolenosti pitom m mo-
nost rozhodnout o naloen s uvolnnm obchodnm po-
dlem jak podle odst. 5, tak podle odst. 6 113 ObchZ.
Tomuto zvru nasvduje i souasn judikatura. Tak
podle usnesen Vrchnho osudu v Praze ze dne 14. 12.
2000, sp. zn. 7 Cmo 783/2000, plat nsledujc:
Voln obchodn podl me bt peveden ve smyslu
113 odst. 5 ObchZ i po uplynut estimsn lhty dle
113 odst. 6.
Jestlie k takovmu pevodu dojde (a nen dosud pra-
vomocn rozhodnuto o zruen spolenosti podle 113
odst.6 ObchZ),zanik pevodem uvolnn obchodn po-
dl coby voln podl.Tm tak zanik monost soudu spo-
lenost podle 113 odst. 6 zruit.
Z toho, co bylo eeno ve, tedy vyplv, e lhta
uveden v ust. 113 odst. 6 ObchZ m charakter lhty
podkov, jejm marnm uplynutm toti nezanik mo-
nost spolenosti naloit s uvolnnm obchodnm pod-
lem,a to do doby pravomocnho rozhodnut soudu o zru-
en spolenosti dle 113 odst. 6 ObchZ.
Zvrem povauji za nutn zmnit se i o situaci, kter
nastane, m-li spolenost jedinho spolenka a jeho
ast ve spolenosti zanikne (jde o pomrn vzcn p-
pad,nebo obchodn zkonk obsahuje etn ustanoven,
ktermi se tomuto jevu brn nap. nemonost vylou-
it ddn obchodnho podlu,m-li spolenost jedinho
spolenka, nemonost zruit ast spolenka soudem,
AD NOTAM
jde-li o spolenost o jedinm spolenkovi,apod.).Vzhle-
dem k tomu, e ve spolenosti nezstane nikdo, kdo by
mohl o uvolnnm obchodnm podlu rozhodnout, ne-
bude soud muset vykvat se svm rozhodnutm o zru-
en spolenosti est msc, ale me spolenost zruit
i dve podle ust. 68 odst. 6 ObchZ na nvrh sttnho
orgnu nebo osoby,kter osvd prvn zjem,nebo za-
nikly pedpoklady vyadovan zkonem pro vznik spo-
lenosti. Dle nkterch nzor lze spolenost zruit sou-
dem i bez nvrhu podle 113 odst. 6 ObchZ ped
uplynutm lhty 6 msc,nebo v dsledku neexistence
spolenk nemohou bt povinnosti dle 113 odst.5 a 6
ObchZ objektivn splnny ani v zkonem stanoven es-
timsn lht, ani v dn ppadn dodaten lht.6
6
Ddi, J. a kol. viz dlo citovan v pozn. 1, s. 1018.
Not a EU
O Evropsk unii
Dr. Klaus Woschnak*
I. Od EHS k EU
Pojem Evropsk unie byl vytvoen poprv v roce
1972 na summitu f stt a vld stt ES v Pai.
Smlouvou o EU, kter vstoupila v platnost 1. 11. 1993,
zaloily smluvn strany Evropskou Unii,jejm zkladem
jsou dv Evropsk spoleenstv, a sice Evropsk spole-
enstv (ES), kter bylo ped nabytm platnosti smlouvy
o EU oznaovno jako Evropsk hospodsk spoleen-
stv (EHS), a Evropsk atomov spoleenstv (EAS). Do
ervna 2002 krom toho existovalo jet Evropsk spo-
leenstv uhl a oceli (ESUO). Evropsk spoleenstv exi-
stujc od 1. 1. 1958 je (prv tak jako EAS) mezinrodn
organizace vybaven nadnrodnmi oprvnnmi. Na
zklad svho rozshlho okruhu psobnosti zaujm
zvltn postaven. kolem ES je doshnout zzenm
spolenho trhu a hospodsk a mnov unie cl uve-
dench ve l. 2 a 3 Smlouvy o ES (pat k nim vysok stu-
pe konkurenceschopnosti a konvergence hospod-
skch vkon jako i vysok mra ochrany ivotnho
prosted, zven ivotn rovn a hospodsk a soci-
ln soudrnosti, vysok rove zamstnanosti a solida-
rita lenskch stt).
stedn npln prce ES je zzen spolenho trhu.
Jde pitom o vytvoen jednotnho hospodskho pro-
storu vybudovnm pomr podobnch vnitnmu trhu.
Soust zzen spolenho trhu je zaveden vnitnho
trhu: ten zahrnuje prostor bez vnitnch hranic, kde je
zaruen voln pohyb zbo, osob, slueb a kapitlu dle
ustanoven smlouvy o EU. Spolen trh zahrnuje navc
i spolen celn sazebnk smrem ven a spolenou ob-
chodn politiku. Spolen s EAS tvo ES prvn pil EU.
Druh pil EU tvo spolen zahranin a bezpe-
nostn politika, kter je rovn upraven ve smlouv
o EU. Prvn se zde jedn o smluvn zakotvenou mezi-
* Autor je prezidentem Rakousk notsk komory.
AD NOTAM
sttn spoluprci bn povahy, ale s rozvinutmi for-
mami (orgny, procedury).
Tet pil EU tvo policejn a justin spoluprce
v trestnch vcech. Stejn jako u druhho pile se jedn
o smluvn zakotvenou mezisttn spoluprci.
Spolenou stechou tchto t pil je Evropsk unie
zaloen smlouvou o EU.Tento vraz zrove oznauje
i celkov tvar t pil pod spolenou stechou, ho-
vo-li se napklad o vstupu do Evropsk unie.Pojem Ev-
ropsk unie se asto pouv i tehdy,myslme-li jen jednu
soust EU; padne-li pojem EU, mysl se asto Evrop-
sk spoleenstv (jako st prvnho pile). Tak vyplyne
zpravidla a ze souvislosti, kter organizace je my-
lena, pouije-li se pojem EU.
II. Prameny prva Evropsk unie
V poad nejdleitj uvnit prva EU jsou ony mezi-
nrodnprvn smlouvy, ktermi byla EU a jej sousti,
mezi nimi Evropsk spoleenstv,zaloena,jako i smlou-
vy, kter je pozmuj a dopluj (nap. smlouvy o pi-
stoupen,smlouva z Amsterdamu,smlouva z Nice).Smlou-
vy a prvn akty se oznauj jako primrn prvo EU.
Od nj je teba rozliovat prvn akty, kter orgny
pijaly na zklad primrnho prva a dle postup
v nm zakotvench.Tyto normy se oznauj jako sekun-
drn prvo EU i odvozen prvo EU.
Smlouvy, kter spoleenstv uzavelo se tetmi stty
a mezinrodnmi organizacemi nepat ani k primr-
nmu, ani k sekundrnmu prvu.
EU a jej jednotliv sousti se zakldaj na nsleduj-
cch tyech smlouvch.
Smlouva podepsan v roce 1951 v Pai (Pask
smlouvy) o zaloen Evropskho spoleenstv uhl
a oceli byla historicky prvn smlouvou, kter tvoila spo-
len s EHS a EAS prvn pil EU. Smlouva o ESUO po-
zbyla v ervenci roku 2002 uplynutm doby svho tr-
vn platnost.
Smlouva o zaloen Evropskho hospodskho spo-
leenstv byla podepsan v roce 1957 v m (msk
smlouvy) a vstoupila v platnost 1. 1. 1958. Smlouva o ES
byla naposledy pozmnna amsterdamskou smlouvou,
byla zejmna pln peslovan; dal zmny byly pro-
vedeny na zklad smlouvy z Nice.
Smlouva o zaloen Evropskho atomovho spole-
enstv byla rovn podepsan v roce 1957 v m (m-
sk smlouvy) a rovn vstoupila v platnost 1. 1. 1958.
Smlouva o Evropsk unii,kter byla podepsan v roce
1992 v Maastrichtu a kter vstoupila v platnost 1. 11.
1993,nejenom e pozmnila smlouvu o ES,nbr prvn
zakotvila i druh a tet pil (spolen zahranin a bez-
penostn politika, pop. spoluprce v oblastech justice
a vnitnch zleitostech) a zasteila tyto ti pile jed-
notnm institucionlnm rmcem (s Evropskou radou
jako zasteujcm orgnem). Smlouva o EU je tedy za-
kldajc smlouvou pro druh a tet pil.Jak bylo ji vo-
dem eeno, tvo stechu tchto t pil, ale oznaen sk stty (nap. kartelov prvo).V ppad rozpor m
Evropsk unie se pouv i pro celkov tvar.
1. Sekundrn prvo EU
Prvn akty, kter pijaly orgny dle smluv zaklda-
jcch EU, se oznauj jako sekundrn prvo i prvo
odvozen.Tato legislativn moc existuje zejmna u prv-
slo 1/2004 7
nho pile, co je dvod, pro se asto pouv pojem
spolen zkonodrce.
Dle smlouvy o ES jsou pi pijmn prvnch akt k dis-
pozici nsledujc formy jednn:
1. Nazen m veobecnou platnost, je ve vech svch
stech zvazn a plat bezprostedn v kadm len-
skm stt.
2. Smrnice je zamena na jednotliv lensk stty, kte-
rm zvazn zadv cl, jeho je nutno doshnout. Je
ale na uven kadho lenskho sttu, jak se m to-
hoto cle doshnout.
3. Rozhodnut je ve vech svch stech zvazn pro ty,
jen jsou vslovn jmenovni.
4. Doporuen a stanoviska zvazn nejsou.
III. Rozdlen kompetenc mezi Evropskou uni
a jejmi lenskmi stty
Na zklad smluv zakldajcch EU penesly lensk
stty kompetence z rovn sttu na EU, pop. je pod-
dily mezisttn spoluprci. Spoleenstv je ale kompe-
tentn jen do t mry,jak to dovoluj oprvnn,kter jsou
jeho orgnm ve smlouvch vslovn poskytnuta.V tto
souvislosti se hovo o principu omezench jednotlivch
zmocnn. Jednn Spoleenstv jen na zklad katalog
cl a kol spolench smluv je tedy zsadn vylouen.
Princip omezenho jednotlivho zmocnn plat i pro
druh a tet pil, ale u tchto forem spoluprce je mn
vznamn ne v ppad Spoleenstv.
Velk problmy in pi vymezovn kompetenc
oprvnn Spoleenstv ve vcech zaplovn mezer ve
smlouvch (srov.l.308 EGV nebo l.18 odst.2;implied
Powers; Effet utile). I princip subsidiarity, kter byl
mezitm zaveden, nepispv k vyjasnn rozdlen
kompetenc mezi EU a jejmi lenskmi stty, nebo ten
konkrtn kompetenci neodvolv obecn, nbr jen ur-
itou pravou zakazuje jej vykonvn, m nepedsta-
vuje dn pravidlo pro rozdlovn kompetenc, nbr
mez vkonu kompetence.
Dle rozliujeme mezi:
1. vlunou kompetenc Spoleenstv,
2. konkurujc kompetenc,
3. paraleln kompetenc.
V ppad vlun kompetence Spoleenstv (nap.
spolen obchodn politika) je lenskm sttm zsadn
zakzno svvoln jednn;Spoleenstv je vak me v-
jimen speciln zmocnit k jistm opatenm v dotyn
oblasti (nap. k uzavrn dohod se tetmi stty).
O konkurujcch kompetencch hovome, dokud
Spoleenstv nevyuije sv kompetence pro pravu ur-
it oblasti.V tomto ppad si lensk stty ponechvaj
sv pslun kompetence. Jakmile vak Spoleenstv vy-
uije svou kompetenci, pak lensk stty ji nesm jed-
nat samostatn.
Paraleln kompetence existuj v onch oblastech, ve
kterch sm souasn jednat jak Spoleenstv, tak i len-
zsadn pednost prvo spoleenstv.
V nsledujcch oblastech existuje kompetence EU:
a) celn a obchodn politika,
b) zemdlsk politika a politika rybolovu,
c) sout a vnitn trh,
d) mna,
e) dopravn politika.
8 slo 1/2004
IV. Orgny EU
1. Evropsk komise
Evropsk komise je spolenm orgnem jak ES, tak
i Euratomu, nadto je i orgnem druhho a tetho pile.
Ve Spoleenstv je to hlavn vkonn orgn, kter vak
m i legislativn oprvnn.
Komise m v souasnosti 20 len. lenov Komise
mus bt sttnmi obany lenskch stt, piem stej-
nou sttn pslunost smj mt maximln dva lenov.
V praxi deleguje pt velkch lenskch stt po dvou
lenech Komise,Rakousko a ostatn pak po jednom lenu
Komise. Kolik len bude mt Komise v budoucnu, to je
v souasnosti jet pedmtem jednn,po nvrhu stav-
nho konventu m bt vak zaveden princip rotace. To
by znamenalo,e v budoucnu u nebude mt kad zem
komisae. Co se tk vkonu jejich adu, jsou lenov
Komise povinni vykonvat svou innost zcela nezvisle
ke veobecnmu blahu Spoleenstv a nesm vyadovat
ani pijmat od vld i jinch mst dn pokyny.
leny Komise jmenuj vldy lenskch stt po vz-
jemn dohod. Zvltn vznam pipad osob prezi-
denta Komise.Nejprve jmenuje Rada ve sloen f stt
a vld onu osobnost, kterou chce jmenovat prezidentem
Komise; jmenovn si vyaduje souhlas Evropskho par-
lamentu. Po dohod s designovanm prezidentem vyho-
tov Rada kvalifikovanou vtinou seznam ostatnch
len Komise. K tomuto nvrhu je zapoteb souhlasu
Evropskho parlamentu.Teprve po obdren tohoto sou-
hlasu je Komise jmenovna na dobu pti let.
Bhem svho funknho obdob nesmj lenov Ko-
mise vykonvat dn jin povoln. Poru-li njak
len Komise povinnosti jemu uloen, pak me Ev-
ropsk soudn dvr na dost Rady nebo Komise uva-
lit na lena bu disciplinrn opaten nebo jej do-
konce zbavit jeho adu. len komise mus odstoupit,
pokud jej prezident Komise po souhlasu Komise k tomu
vyzve. Dle me Evropsk parlament celou Komisi
svrhnout vyjdenm nedvry.
1.1 Kompetence Komise
Legislativa
V ES se Komise astn rozhodujcm zpsobem le-
gislativn procedury. Rada jako hlavn legislativn orgn
me pijmat prvn akty zpravidla jen na nvrh Komise
(monopol na pedkldn nvrh zkon).V praxi to
znamen, e Komise me v rmci j pidlench oprv-
nn regulovat kdy, ve kterch oblastech a jakm zpso-
bem se m zkonodrstv Spoleenstv aplikovat. Proto
se Komise tak asto oznauje jako motor Spoleenstv.
Zane-li Rada na nvrh Komise jednat, pak me zmny
tohoto nvrhu schvalovat jen jednohlasn; Komise vak
me svj nvrh ped usnesenm Rady kdykoliv pozm-
nit.Tm zaujm v zen legislativy siln postaven.Ve dru-
hm a tetm pili maj vedle Komise i lensk stty prvo
pedkldat nvrhy zkon.
Rada je zsadn povinna v prvnch aktech, kter pi-
jala,penet na Komisi oprvnn k provdn pedpis,
kter vydala. k se tomu odvozen legislativn oprv-
nn. Komise je tm tedy zmocnn k vydvn prov-
dcch pedpis, kter zahrnuj rozshl spektrum prv-
nch akt, i (bezprostedn aplikovateln) provdc
nazen. Vykonvac kompetence m Komise dle pe-
AD NOTAM
devm v politice hospodsk soute (nap. kontrola
nad fzemi) a v oblasti zemdlstv.
Strce prva spoleenstv
Komisi pslu dozor nad dodrovnm primrnho
i sekundrnho prva Spoleenstv.Provd kontrolu vi
ostatnm orgnm a vi lenskm sttm a v ppad
poruen prva spoleenstv se me obrtit na Ev-
ropsk soudn dvr. Proto se Komise oznauje i jako
strkyn smluv.
Rozpoet
Komise vypracuje pedbn nvrh plnu rozpotu,
kter pak vyhotov Rada, a pot rozpotov pln i pro-
vd.Komise dle zastupuje ES v lenskch sttech (nap.
v zen u soud lenskch stt). Komise pebr inici-
aci a vyjednvn dohod ES se tetmi stty, ale ne jejich
uzavrn. Jejm dalm kolem je dle udrovn vztah
s mezinrodnmi organizacemi.
zen o pistoupen
Rada mus ped pijetm dalch len vyslechnout Ko-
misi; v praxi se v rmci jednn o pistoupen penej
urit koly na Komisi.
2. Rada Evropsk unie
Je orgn spolen Evropskm spoleenstvm a je to
rovn orgn druhho a tetho pile. Je rozhodnm or-
gnem aplikace prva spoleenstv, disponuje ale i v-
konnmi oprvnnmi.
V Rad je po jednom zstupci kadho lenskho
sttu na rovni ministra, kter je oprvnn jednat z-
vazn za vldu lenskho sttu; Rada m tedy v souas-
nosti patnct len. Zstupci lenskch stt jsou z-
stupci vld, a ne zstupci parlament. V nkterch
lenskch sttech se vzhledem k innosti Rady pot
s dalekoshlou vazbou vldy na smrnice nrodnch par-
lament.
Rada vystupuje v rznm sloen: v Rad pro veo-
becn zleitosti a zahranin vztahy jsou ministi za-
hraninch vc lenskch stt. Tato Rada koordinuje
odborn rady specializovan na ekonomiku a finance
(ECOFIN), justici a vnitn zleitosti, zamstnanost so-
ciln politiku ochranu spotebitele, konkurence-
schopnost, dopravu telekomunikaci energii, zem-
dlstv rybolov, ivotn prosted, vzdlvn mlde
kulturu.
Pedsednictv v Rad se ujmaj lensk stty po sob
vdy na dobu esti msc. Pedsednictvo vede innost
Rady a me podstatn ovlivovat rychlost a obsah za-
sedn.
2.1 Kompetence Rady
Aplikace prva
Rada je rozhodnm legislativnm orgnem EU. Pe-
devm v oblasti ES vydala Rada na zklad irokho
rmce sekundrn prvo velkho rozsahu. Rada m roz-
hodovac oprvnn pro realizaci smluvnch cl. Dle-
it v tto souvislosti je i kompetence pro zaplovn
mezer ve smlouvch.
innost Rady v oblasti aplikace prva neprobh ne-
zvisle na jinch orgnech Spoleenstv. Rada sm jednat
zsadn jen na nvrh Komise.I Evropsk parlament m
AD NOTAM
asto prva na ast v rozhodovn: ta sahaj od pou-
hho slyen a po spolurozhodovn; pi procedue
spolurozhodovn neme proti vli Evropskho par-
lamentu vzniknout dn prvn akt. Rada dle pe-
n zsadn na Komisi oprvnn k provdn j vyda- (Evropsk unie) vzna smrnicemi Evropsk rady.I Ko-
nch pedpis.Ve specifickch ppadech si vak me
vyhradit vykonvn provdcch oprvnn pro sebe.
Vkonn oprvnn
Rada jmenuje prezidenta a ostatn leny Komise (vdy
se souhlasem Evropskho parlamentu), jako i leny
etnho dvora. Zstupci vld lenskch stt sdruen
v Rad jmenuj soudce a generln zstupce u Evrop-
skho soudnho dvora, jako i leny Evropskho soud-
nho dvora prvn instance.Dal oprvnn m Rada v ob-
lasti sttnch vpomoc a hospodsk politiky.
Kontroln oprvnn
Kontroln prva m Rada v prvn ad vi Komisi.
Napklad prvo navrhnout u Evropskho soudnho
dvora urit disciplinrn opaten a tak zprotn
len Komise adu. Spolen s Evropskm parlamen-
tem rozhoduje Rada o udlen absolutoria Komisi tka-
jc se provdn rozpotovho plnu.Velk vznam m dobu pti let. Evropsk parlament m v souasnosti
dle kontrola uritch innost Komise, kterou provdj
vbory. To plat nap. pro vyjednvn dohod v oblasti
spolen obchodn politiky.
Zahranin vztahy
Rada je nejdleitj orgn pro formovn zahrani-
nch vztah EU. V ES m zsadn kompetenci pro uza-
vrn dohod se tetmi stty a mezinrodnmi orga-
nizacemi, piem jednn vede zsadn Komise na
zklad mandtu Rady k jednn.
Rada m dle na starosti koordinaci hospodskch po-
litik lenskch stt a je spolen s Evropskm parla-
mentem rozpotovm adem Spoleenstv.
3. Evropsk rada
(Nezamovat s Radou Evropsk unie.) Zahrnuje fy
stt a vld lenskch stt a prezidenta Komise.Dle l. 4
smlouvy o EU jsou podporovni ministry zahrani
a jednm lenem Komise. Evropsk rada je zasteujcm
orgnem EU, jemu jako politickmu vedoucmu gr-
miu pslu rozhodujc integran politick funkce.
Schz se nejmn dvakrt do roka za pedsednictv fa
sttu a vldy onoho lenskho sttu, kter v Rad Ev-
ropsk unie pedsed. K Evropsk rad pat i prezident
Komise a jeden dal len Komise. Na zklad tohoto ob-
sazen nejve postavenmi zstupci m Evropsk rada
politick veden EU a in smrodatn nazen; krom parlament dle konkrtn pslunosti bu slyenm
toho e asto zleitosti, kter na rovni Rady Evrop-
sk unie (tedy na rovni oborovch ministr) vyeit
nelze.
Rozhodujc vznam m Evropsk rada i pro druh pi-
l. Mimo jin j pslu urovat zsady a veobecn ustanoven o form,kter lze uplatnit alobou o uren
hlavn linie spolen zahranin a bezpenostn poli-
tiky, a sice i u otzek tkajcch se politiky obrany. Pi-
jm ppadn usnesen tkajc se dalho bezpenostn dotyn prvn akt v dalm zen znan pozmnn,
politickho vvoje EU a v rmci spolen zahranin
a bezpenostn politiky schvaluje spolen strategie.
Rozshl kompetence Evropsk rady maj vak sv
omezen v tom, e j zadan hlavn linie a cle nemaj sa-
slo 1/2004 9
mostatn dn inek na prvo spoleenstv je k nim
zapoteb prvn proveden pslunmi orgny; to plat
i pro funkci Evropsk rady pi zadvn hlavnch lini t-
kajcch se druhho a tetho pile.Teoreticky nen Rada
mise nen jednnm Evropsk rady navzdory spolu-
psoben jejho prezidenta prvn vzna. Pesto je
vak faktick vha Evropsk rady mimodn velk.
4. Evropsk parlament
Evropsk parlament je jak orgnem Spoleenstv, tak
i orgnem druhho a tetho pile. Pvodn byl v pod-
stat vybaven poradnmi a kontrolnmi prvy, jako i od-
stupovanmi oprvnnmi pro spoluprci pi aplikaci
prva, dnes m v mnoha oblastech skuten spoluroz-
hodovac prva.V tchto oblastech nelze bez souhlasu
parlamentu init rozhodnut. U druhho a tetho pile
m Evropsk parlament poradn prva, prva na slyen
a kontroln prva, ale dn prva spolurozhodovac.
Pmo volen Evropsk parlament je zstupcem n-
rod stt sdruench ve spoleenstv. Poslanci jsou od
roku 1979 voleni ve veobecnch pmch volbch na
626 poslanc. Rozdlen kesel je pevn stanoveno
podle kle, kter zvhoduje mal a stedn velk
stty: Rakousku v souasnosti pslu 21 poslanc,
Nmecku naproti tomu 99.To znamen,e Rakousku p-
slu na 376 000 oban jeden poslanec, Nmecku ale
jen jeden poslanec na 810 000 oban.
V protokolu o rozen Evropsk unie bylo stanoveno
snen potu poslanc stvajcch len. Rakousku p-
slu od 1. 1. 2004 17 poslanc msto dosavadnch 21.
Jet stle se uruje volebn proces pro poslance dle vnit-
rosttnho prva jednotlivch lenskch stt, avak Ev-
ropsk parlament vypracovv nvrh na veobecn
pm volby dle jednotnho postupu. Pro volby plat
princip trvalho bydlit,to znamen,e kad oban EU
m ve stt, kde m sv trval bydlit, aktivn a pasivn
volebn prvo (za stejnch podmnek jako pslunci p-
slunho lenskho sttu).
4.1 Kompetence Evropskho parlamentu
Legislativa
Evropsk parlament sice nen dn zkonodrn or-
gn jako sttn parlamenty, avak disponuje adou prv
pi spoluprci v oblasti legislativy Spoleenstv. I kdy
prvo pedkldat nvrhy zkon v ES m Komise,m Par-
lament monost vyzvat Komisi vtinou svch len
aby pedloila nvrhy (l. 192 smlouvy o ES). Pi vlast-
nm procesu aplikace prva spolupsob Evropsk
(odevzdnm stanoviska), cestou spoluprce, ve spolu-
rozhodovacm zenm nebo formou souhlasu. Nejsou-
-li oprvnn Evropskho parlamentu v legislativnm pro-
cesu zohledovna, jedn se o poruen podstatnch
neplatnosti (l. 230 smlouvy o ES).V ppad slyen ne-
jsou stanoviska Parlamentu pro Radu zvazn.Je-li vak
pak je dal slyen Evropskho parlamentu nutn.Vedle
smluvn pedepsanho slyen Evropskho parlamentu
(povinn slyen) navrhuje Komise Rad na zklad
vlastn povinnosti ze dne 30. 5. 1973 v souvislosti se
10 slo 1/2004
vemi podstatnmi prvnmi akty konzultovn s Ev-
ropskm parlamentem, v em j Rada obvykle vyhov
(fakultativn slyen). V praxi tm m parlament mo-
nost vyjdit se ke vem prvnm aktm znanho v-
znamu. Dle m veobecn oprvnn radit se o kad
otzce tkajc se spoleenstv a pijmat v tto souvis-
losti rozhodnut.
V ppad procedury spoluprce (l.252 smlouvy o ES,
u jen relevantn pro hospodskou a mnovou politiku)
me Rada pi odmtnut navrhovanho prvnho aktu
Evropskm parlamentem ignorovat toto usnesen jen jed-
nohlasn.
Spolurozhodovac procedura byla zavedena na z-
klad Maastrichtsk smlouvy. Prvn akty podlhajc
spolurozhodovac procedue nelze schvalovat proti vli
Evropskho parlamentu: ten tedy disponuje de facto
prvem veta.
U druhho a tetho pile m Evropsk parlament
veobecn poradensk oprvnn. V oblasti spolen
zahranin a bezpenostn politiky m prvo bt vysly-
en. Pedsednictvo Rady se nabd dbt na to, aby byly
nleit zohledovny nzory Evropskho parlamentu.
V ppad tetho pile je Evropsk parlament vyslyen
ped schvlenm kadho prvnho aktu.
Rozpoet
Evropsk parlament je spolen s Radou rozpotovm
adem Spoleenstv. Spolen s Radou stanovuje roz-
potov pln.
Jmenovn a kontrola
Jmenovac a kontroln prva m Evropsk parlament
pedevm vi Komisi. Nejpsnjm kontrolnm pr-
vem je vyjden nedvry Komisi. Pijme-li Evropsk
parlament dvoutetinovou vtinou odevzdanch hlas
a vtinou svch len nvrh na vysloven nedvry,
pak mus lenov Komise jednotn sloit svj ad. Par-
lament dle kontroluje Komisi i na zklad svho oprv-
nn udlovat j absolutorium v souvislosti s rozpotovm
plnem. Velk praktick vznam m povinnost Komise
stn i psemn odpovdat na dotazy, kter j poloil
Evropsk parlament i jeho lenov (prvo interpelace
Evropskho parlamentu;srov.l.197 smlouvy o ES).S pr-
vem interpelace pro Radu se ve smlouv o ES nepot,
vyuv jej ale Evropsk parlament a Rada to i akceptuje.
Evropsk parlament m dle monost postupovat vi
Komisi ale i vi Rad u Evropskho soudnho dvora (a-
lobou o uren neplatnosti, alobou proti neinnosti).
Zahranin vztahy
Souhlas Evropskho parlamentu si vyaduje i uzavrn
nap. asocianch dohod. Co se tk ostatnch dohod, m
Evropsk parlament minimln prvo na slyen.
I pro pijet novch len je teba souhlasu Evrop-
skho parlamentu.
Pracovn postup Evropskho parlamentu
Vtinu usnesen schvaluje Evropsk parlament abso-
lutn vtinou odevzdanch hlas. Ojedinle jsou pede-
psna vy kvora, napklad k pijet dalch len je za- neomezenou, kter je vybaveno vlastnmi orgny, zp-
poteb souhlasu absolutn vtiny len Evropskho
parlamentu.Hlasuje se zpravidla veejn.Rovn i jednn
jsou zsadn veejn. Oprvnn pidlen Evropskmu
parlamentu pebr plnum poslanc.Za elem ppravy
AD NOTAM
innosti plna me ovem Evropsk parlament zdit
stl vbory. Poslanci jednoho lenskho sttu nejsou
v Parlamentu sdrueni dle sttn pslunosti, nbr
jsou organizovn ve frakcch pesahujcch sttn hra-
nice.
5. Evropsk etn dvr
Je orgn Spoleenstv a je pslun pro audit. Jeho
kolem je pedevm pesvdit se o hospodrnosti ve-
den rozpotu. Po zvrce kadho roku pedkld org-
nm Spoleenstv zprvu o rozpotu, kter se zveejuje
ve vstnku. etn dvr schvaluje sv usnesen jako ko-
legium vtinou hlas svch len.Pro ely hjen svch
prv m monost podat alobu o uren neplatnosti.
6. Evropsk soudn dvr a jeho jurisdikce
Evropsk soudn dvr je orgn spolen Evropskm
spoleenstvm, jeho kolem je hjen prva pi jeho
vkladu a aplikaci. Od Amsterdamsk smlouvy je Ev-
ropsk soudn dvr i orgnem tetho pile. Dle souas-
nho rozdlen kol je aplikace prva spoleenstv
nejprve kolem ostatnch orgn Spoleenstv, pop. n-
rodnch orgn, je ale podzena nezvisl soudcovsk
kontrole, kterou vykonv Evropsk soudn dvr.
Aby se mohlo Evropskmu soudnmu dvoru udlovat
absolutorium,byl mu na zklad jednotnho Evropskho
aktu pidlen soud prvn instance.Proti rozhodnut soud-
nho dvora prvn instance lze u Evropskho soudnho
dvora podat opravn prostedek omezen na prvn
otzky.
Sloen a organizace
Evropsk soudn dvr se skld z jednoho soudce
z kadho lenskho sttu a je podporovn osmi gene-
rlnmi zstupci. Hlavn kol generlnch zstupc spo-
v ve vypracovvn takzvanch zvrench e, to
jsou rozshl stanoviska k pslunm prvnm vcem
s podrobn odvodnnmi nvrhy rozhodnut. Ty sice
nejsou pro Evropsk soudn dvr zvazn, ale v praxi se
jimi velmi asto d.Zvren ei jsou dleit i proto,
e jsou vyhotovovny podstatn podrobnji ne vtina
narychlo vyslovovanch rozsudk.Soudce a generln z-
stupce Evropskho soudnho dvora jmenuj vldy len-
skch stt po vzjemn dohod na est let, optovn
jmenovn je ppustn.
Zsadn rozhodnut Evropskho soudnho dvora
Protoe jsou zakldajc smlouvy ES relativn vgn,
pslu Evropskmu soudnmu dvoru, aby je naplnil i-
votem. Nkter rozhodnut, kter mla pro dal vvoj
spoleenstv zsadn vznam, jsou popsna ne.
Pednost aplikace zkona Spoleenstv
Evropsk soudn dvr v ppad Costa1 k otzce vztahu
prva Spoleenstv k nrodnmu prvu poprv rozhodl,
e prvu spoleenstv se mus dt pednost. V odvod-
nn se mimo jin k:Zaloenm Spoleenstv na dobu
sobilost k prvm, k povinnostem a k prvnm konm,
zpsobilost k mezinrodnm prvnm konm a ze-
1
15. 7. 1964 (Rs 6/64, Slg 1964, 1251, 1269)
AD NOTAM
jmna pravmi vsostnmi prvy pochzejcmi z ome-
zen kompetence lenskch stt nebo z pevodu v-
sostnch prv lenskch stt na Spoleenstv, omezily
lensk stty, i kdy jen v omezen oblasti, sv svrcho-
van prva, a tak vytvoily prvn tvar, kter je pro je-
jich pslunky a je sam zvazn. Za njakou dobu byly
tohoto nzoru i nrodn soudy. Tm je dnes jasn, e
pmo aplikovateln prvo Spoleenstv m pednost
ped prvem nrodnm bez ohledu na to, jak msto
v poad zaujm nrodn prvo ve stupnici prvnho
du lenskho sttu.
Evropsk soudn dvr dle stanovil ve sv jurisdikci
etn veobecn prvn zsady a uvedl je v platnost, pi-
em metodicky provedl pevn porovnn prva.
K tmto veobecnm prvnm zsadm pat prvn zpravidla nvrhy Komise, kter se vdy astn zasedn
sttn principy jako zsada pimenosti,pkaz prvn ji- skupin Rady, jako i Vboru stlch zstupc. Na zklad
stoty, ale i zkladn prva. Rozhodnut Evropskho soud-
nho dvora maj asto zsadn vznam pro dal vvoj
Spoleenstv a pravideln je cituje Komise i pi pedkl-
dn nvrh na nov prvn akty.
Procedura pedbnho rozhodnut
Aby se zajistilo, e nrodn soudy lenskch stt bu-
dou co nejjednotnji aplikovat prvo Spoleenstv, po-
t se v zakldajcch smlouvch s monopolem Evrop-
skho soudnho dvora na vklad ve vech pochybnch
otzkch prva Spoleenstv.Tmto postupem se m za-
brnit, aby nrodn soudy lenskch stt vykldaly
prvo Spoleenstv rozdln. M-li nkter nrodn soud prvo na spolurozhodovn. Avak u nkterch materi
v njak prvn vci,pro jej vsledek je rozhodn prvo existuje procedura spolurozhodovn. Je upravena ve
Spoleenstv, pochybnosti o jeho vkladu, me odpo-
vdajc dotaz pedloit Evropskmu soudnmu dvoru za
elem pedbnho rozhodnut.Soud posuzuje vdy sa-
mostatn, zda dotyn pedpis prva Spoleenstv m
rozhodujc vznam pro stanoven rozsudku v zahjen
prvn vci.V dalm sledu je dotazujc se soud povinen
rozhodnout takovm zpsobem, aby si osvojil vklad Ev-
ropskho soudnho dvora.
V. Legislativn procedura v Evropsk unii
Legislativa ve Spoleenstv probh zpravidla podle n-
sledujcho schmatu.
Pvodn iniciativa vychz vtinou od Evropsk rady,
asto ale i od Komise samotn.
Komise vyhotov nejprve nvrh. Jedn-li se pitom
o nov tma,je prvnm krokem vytvoen Zelen knihy.
Pitom se osobm, kterch se tento nvrh tk, posky-
tuje monost, aby zaujaly stanovisko, pizvou se ex-
perti, eventuln se zad vypracovn studi. Nkdy se
po Zelen knize vypracuje jet Bl kniha s konkrt-
nmi pedstavami nebo se ihned vyhotov konkrtn n-
vrh. Nvrh vypracovvaj odborn kompetentn gene-
rln editelstv ve spoluprci s Prvnickm adem
a cestou f kabinet se dl pedv Komisi, kter n-
vrh schvaluje.
Evropsk parlament (eventuln i poradn orgny jako
hospodsk a sociln vbor) zaujm k tomuto n-
vrhu stanovisko.
Rada se porad o navrenm prvnm aktu vetn na-
vrench stanovisek a prvn akt pijme. Kvora nutn
pro schvlen usnesen jsou pitom dle materie rzn;
odstoup-li Rada od nvrhu Komise, mus rozhodnout
jednohlasn. Zpravidla je nutn kvalifikovan vtina.
slo 1/2004 11
Velk vznam m v praxi Vbor stlch zstupc.Jeho
kolem je pipravovat prci Rady a provdt koly, kter
na nj penese Rada. Oznauje se tak jako COREPER
comit des reprsentants permanents. Je to grmium
podzen Rad, kter obsahov a formln pipravuje
celou innost Rady. Zased kad tden ve dvou sku-
pinch. Bu na rovni velvyslanc (stl zstupci;
COREPER II), nebo na rovni zstupc (zstupci stlch
zstupc; COREPER I).
Vboru stlch zstupc podlhaj pracovn skupiny,
kter se skldaj ze zstupc lenskch stt a pokrvaj
vechny innosti EU.Tyto skupiny Rady (celkem vce ne
200) se zizuj dle poteby bu na krtkou dobu, nebo
jako dlouhodob grmia. Zkladem tchto porad jsou
vsledk skupin Rady pipravuje Vbor stlch zstupc
pslun zasedn Rady.Je-li ve fzi ppravy dosaeno do-
hody, je mon pedloit tyto zleitosti Rad ke zjedno-
duenmu pijmn usnesen.V tomto ppad se me
Rada v kadm sloen usnet na bodech i mimo jej
vlastn kompetenci (nap. rakousk ministr zemdlstv
me rozhodnout o otzce ze sociln oblasti).I kdy nen
mon doclit pln shody,star se Vbor stlch zstupc
o snen potu otevench bod. Na zklad sv vcn
kompetence a stl ptomnosti v Bruselu m obzvl d-
leitou roli jako centrla mezi EU a jejmi lenskmi stty.
Jak bylo ji eeno, nem Parlament obvykle prav
l.251 smlouvy o ES a pamatuje na trilog o vydvn prv-
nch norem mezi Evropskm parlamentem, Radou a Ko-
mis. Pslun postoj njakho orgnu m vliv na pijet
prvnho aktu.V samotnm vsledku je pitom Evropsk
parlament stejn dleit jako Rada.
Procedura se zahajuje tm, e Komise pedlo Parla-
mentu a Rad nvrh. Parlament odevzd k tomuto n-
vrhu stanovisko (prvn ten EP). S vdomost o tomto
stanovisku provede Rada prvn ten. Rada m nyn n-
sledujc monosti:
Souhlas-li se vemi zmnami obsaenmi ve stano-
visku Evropskho parlamentu, me navren prvn
akt v pozmnnm znn pijmout.
Prv tak je mon prvn akt pijmout okamit, jest-
lie Evropsk parlament dn zmny nenavrhl.
Ve vech ostatnch ppadech se Rada dohodne na spo-
lenm stanovisku a ped ho Evropskmu parla-
mentu. Toto spolen stanovisko Rada i podrobn
odvodn. I komise informuje Parlament ve vech po-
drobnostech o svm stanovisku.
Nyn m Evropsk parlament ti msce as na reakci.
Pitom m nsledujc monosti:
Souhlas-li se spolenm stanoviskem Rady nebo ne-
schvl-li dn usnesen,pak se dotyn prvn akt po-
vauje za pijat v t form, jak to nadilo spolen
stanovisko Rady.
Odmtne-li Evropsk parlament spolen stanovisko
Rady, pak se navren prvn akt povauje za nepijat,
procedura tak ztroskotala.
Schvl-li Evropsk parlament zmny spolenho sta-
noviska Rady, ped se pozmnn znn Rad a Ko-
misi; Komise odevzd ke zmnm sv stanovisko.
Nyn m Rada ti msce as na reakci a nsledujc
monosti:
12 slo 1/2004 AD NOTAM
Souhlas-li se vemi zmnami Evropskho parlamentu, Takzvan advoktn notstv nen dnou zvltn
pak se prvn akt v tto form pijme. Usnesen se podobou notskho povoln. Spe existuje v nkte-
v Rad schvaluje kvalifikovanou vtinou, odevzdala- rch spolkovch zemch monost, aby jedna osoba mo-
li vak komise odmtajc stanovisko k poadavku Par- hla vykonvat jak povoln advokta,tak povoln note.
lamentu na zmny, mus Rada rozhodnout jedno- Zkonn pravy notstv vak maj ve vech tchto
hlasn. zemch nco spolenho. Jedn se o nrodn pravy n-
Nesouhlas-li Rada se vemi zmnami Evropskho par- rodnch kompetenc profesnho stavu.K povoln note
lamentu, svol prezident Rady po dohod s preziden- maj pstup jen pslunci vlastnho sttu. innost no-
tem Evropskho parlamentu do esti tdn smr v- te je piazena k nrodn innosti v rmci soudn pra-
bor. vomoci nebo jet tsnji k nrodn soudn moci. Je
Zan smr zen:smr vbor se skld z 15 len povaovna za projev svrchovan moci sttu.Tomu od-
Rady a stejnho potu zstupc Evropskho parlamentu. povd skutenost, e innost not v tchto zemch je
Vbor m za kol doclit dohody o spolenm nvrhu. trvale nebo doasn spojena s vkonem veejn moci.2
Komise se astn prce smrho vboru a chpe se Maj-li nrodn listiny doshnout prvnho inku v ci-
vech nutnch iniciativ, aby usilovala o sblen stanovi- zin, me se tak stt zsadn pouze na zklad mezi-
sek Parlamentu a Rady. Podkladem pro jednn je spo- sttnch nebo nrodnch smluv. Pro prvn oblast EU
len stanovisko Rady spolen se zmnami navrenmi v souasn dob plat pro uznvn a vykonvn not-
Evropskm parlamentem. Smr vbor m na svou in- skch listin nazen Rady. Nov nazen o vykonvn
nost zsadn est tdn as. nespornch poadavk se vypracovv. Pro uznvn
Vsledek spolurozhodovac procedury zvis na tom, a provdn mimo EU plat mezinrodn a bilaterln do-
jak dopadnou jednn ve smrm vboru: hody, kter zde nebudeme ble probrat.
Souhlas-li smr vbor se spolenm nvrhem,pak m Zkon esk republiky o notstv je, stejn jako ra-
jak Parlament, tak i Rada est tdn as na to, aby pi- kousk zkon o notstv, pkladem tohoto zpsobu
jaly spolen prvn akt dle spolenho nvrhu.V Par- pravy notstv. Profesn prvo, piputn k povoln
lamentu je k tomu zapoteb absolutn vtiny odevz- a vkon povoln jsou povaovny za nrodn zleitost
danch hlas, v Rad pak kvalifikovan vtiny. justice. Organizace justice je st nrodn suverenity.
Nesouhlas-li smr vbor se dnm spolenm nvr- Naproti tomu se zd, e politiky Evropsk unie na in-
hem,pak spolurozhodovac procedura ztroskotala a na- nost note nahlej jako na zleitost asti na spole-
vrhovan prvn akt se nepijme. nm trhu slueb. Podle toho by se na notskou innost
Konkrtn procedura, kdy se musel svolat smr v- aplikovaly zsady volnho pohybu osob a volnho po-
bor, se tkal smrnice o pran penz. Po dohod ve smr- hybu slueb.3 Pravidla pro pipoutn k povoln jsou
m vboru bylo mon tuto smrnici vydat.Tato smr- posuzovna jako omezen pstupu na trh, pravidla pro
nice, kter se tk i not, byla mezitm provedena vkon povoln jako omezen chovn na trhu.
v Rakousku. Pitom ale nebyly vydny dn vlastn z- Z toho vznik pnut mezi nrodnmi pravidly a pravi-
kony, nbr se vce zkon mezi nimi i notsk d dly Spoleenstv. Notstv Evropsk unie se tto diskusi
novelizovalo. st mohou vyhnout.A to pedevm proto, e k vytvo-
en spolenho vnitnho trhu vyvinuly orgny Evrop-
sk unie rzn koncepce, usilujc o dalekoshlou libe-
Not v Evropsk unii* ralizaci trh. To se tk i pohybu slueb. Pat sem
poadavky na odbourn pekek trhu, jako napklad
Dr. Klaus Woschnak, Mag. Stephan Matyk** regulace pstupu na trh a chovn na trhu.
Tyto iniciativy jsou zdvodovny clem Lisabonsk
I. vod strategie, vytyenm fy stt a vld v roce 2000.Ta m
z Evropsk unie uinit nejkonkurenceschopnj a nej-
ad, pravomoci a vkon povoln not jsou upra- dynamitj ekonomick prostor svta, zaloen na v-
veny v nrodnch zkonech tkajcch se povoln. in- domostech.
nost not je zpravidla piazovna do oblasti innost Pro st takzvanch svobodnch povoln jsou ovem
v rmci justice. Proto tuto pravu kompetenc uplatuj typick regulace. Jsou zdvodovny kolem tchto
i lensk stty, kter maj latinsk notstv. Vechny povoln zajiovat existenci pro obany, pevodem
zem, jejich notsk organizace pat do Mezinrodn zvltnch, i vsostnch kol, nutnosti rovnomrnho
unie Latinskho notstv (UINL), maj z pevn sti rozloen slueb na zem sttu, ochranou klient a spo-
stejn nebo podobn zkony o notstv.1 tebitel, poadavkem zajiovn jakosti atd.
V Evropsk unii to jsou vechny lensk stty krom
Irska, Dnska, vdska a Finska.Velk Britnie ovem m
sv zvltnosti.Vechny stty (krom Kypru),kter v p- * Pspvek byl pednesen na semini Not v Evropsk unii sou-
vislosti vzvy chovn odpovdajc slub stavovsk politika,kter
tm roce vstoup do EU, maj latinsk notstv. se konal 27. 11. 2003 v Hradci Krlov.
Vjimky ze systmu existuj napklad v Portugalsku, ** Dr. Klaus Woschnak je prezidentem Rakousk notsk komory, Mag.
kde je notstv placenm sttnm adem, nebo v Ang- Stephan Matyk je pracovnkem kancele RNK se sdlem v Bruselu.
1
UINL pijm jen notsk organizace, jejich lenov jsou inni na z-
lii. Tam notstv nen upraveno jednotn pro cel v- klad profesnch d, odpovdajcch Zkladnm zsadm Latinskho
sostn zem, v souasn dob existuje notstv rovna- notstv.Tyto zsady byly pijaty Stlou Radou UINL dne 13./14./15.
jc se takzvanmu latinskmu systmu jen v Londn. bezna 1986 v Haagu.
2
Formulace ze znn lnku 45 Smlouvy o ES (Smlouvy o zaloen Ev-
V nmeck spolkov zemi Bdensko-Wrttembersko ropskho spoleenstv ve znn Amsterodamsk smlouvy ze dne 2.jna
vykonvaj notstv soudn ednci. Bylo by mono zde 1997 . vst. C 340/1997).
3
uvst jet dal pklady. Viz 3. st hlava III Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
AD NOTAM
V roce 2002 zahjila Evropsk komise diskusi k libe-
ralizaci profesnch pravidel v oblasti svobodnch povo-
ln. Vdesk stav pro Vy studie vypracoval studii,
v n je srovnvn stupe regulace svobodnch povoln
v lenskch sttech EU.
Studie dochz k zvru, e v tch zemch, v nich je
nzk rove regulace,je rove tarif ni a sout mezi
svobodnmi povolnmi vt.V zemch s vy regulac
je naproti tomu nebezpe rent seeking svobodnch
povoln.To znamen, e svobodn povoln by ustano-
vila profesn pravidla, aby v prvn ad odvodnila sv
vlastn cle a zajitn sv existence spe, ne aby sle-
dovala veobecn zjem.
Zde je teba poznamenat, e se zejm mus rozlio-
vat, kdo uruje profesn pravidla: stt nebo profesn sku-
piny samy.
Generln editelstv pro hospodskou sout Evrop-
sk komise pot v kvtnu 2003 provedlo veejnou kon-
zultaci a v jnu 2003 veejnou stn konzultaci v Bru-
selu k tomuto tmatu. Komise zastv tot stanovisko
jako stav pro Vy studie ve Vdni. Komisa Monti pi
tto pleitosti ekl, e soutn prvo m platit i pro
svobodn povoln. Evropsk komise pezkoum slui-
telnost s evropskm soutnm prvem jednoho profes-
nho pravidla po druhm a od jedn zem ke druh.
Od 1. kvtna 2004 navc bude nrodnm antimono-
polnm adm psluet dleit loha v tomto pe- enstv.Toto ustanoven vyjm ze svobody usadit se kde-
zkumnm zen. Nrodn ady provedou pezkoumn
profesnch pravidel u svobodnch povoln spolen
s Evropskou komis.Profesn pravidla omezujc soutn
prvo jsou podle nzoru Evropsk komise ppustn,
pouze pokud sleduj cle obecnho zjmu, a nikoliv z-
jmy profesnho stavu.
Evropsk komise vid ti zsadn oblasti jednn: zru-
en poplatkovch d, zruen zkaz propagace, zru-
en zkaz spolench prax.
Rakousk notsk komora mla v konzultaci Evrop-
sk komise koncem jna 2003 z poven CNUE vyloit
stanovisko Evropskho notstv Komisi. Pi tto plei-
tosti bylo vslovn zastvno stanovisko,e vsostn in-
nosti note nemohou spadat pod soutn prvo ES.
Ostatn to byla Evropsk komise sama, kdo zastval sta-
novisko, e noti vykonvaj governmental services
a nikoliv legal services.Tento postoj,e notstv je go-
vernmental service, toti Evropsk komise zastvala
v rmci jednn GATS.
Komisa Frits Bolkestein,odpovdn za vnitn trh,pl-
nuje pedloen rmcov smrnice pro sektor slueb,
kter m bt v Komisi schvlena potkem prosince
2003.Tato rmcov smrnice m pedvdat dalekoshlou
liberalizaci u svobodnch povoln,zejmna ohledn vz-
jemnho uznvn. Krom toho m dojt ke zruen ta-
rifnch pravidel, zemnch omezen, omezen propagace
a zkaz spolench prax.
Prvn nvrh rmcov smrnice pro sektor slueb
ovem ve svm lnku 2 bodu 2 vyjm innosti,uveden
v lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleen-
stv,z aplikace smrnice.Tmito innostmi jsou innosti,
kter jsou alespo sten spojeny s vkonem veejn
moci.lnek 45 Smlouvy o ES je pro notstv stednm
ustanovenm a budeme se jm jet zabvat.
Vyhotovovn listin, ovovn a jin vsostn koly
jsou zejm nesporn vkonem veejn moci.V rakousk
prvn tradici vak notstv nen jen ist listinnm po-
slo 1/2004 13
volnm. Notstv je jednm ze stejnch bod kaute-
lrn prvn kultury.Jeho zkonn podoba je velmi blzk
soudcovskmu povoln. To dv notstv stedn
postaven v zamezovn sporm a urovnvn spor.
K tomu pat prvo a zvazek k poskytovn rad a k za-
stupovn v oblasti nespornho zen.
Pslunci notskho stavu jsou zvltnm zpsobem
povolni k zamezovn sporm a urovnvn spor.4 A to
s ohledem na jejich pslunou profesn innost, kter je
zamena na konsensus a na estn vyrovnn zjm
stran. Umouje to zkonn forma notskho povoln
s detailn pravou profesnch povinnost.
Povoln note odpovd kontinentln evropsk kul-
tue zabraovn spor, kter je diametrln odlin od
kultury spor anglosask provenience.V souti tchto
kultur je nepehldnuteln pronikn kultury spor.To-
muto vvoji prospv rostouc mezinrodn propojen
v ekonomickm ivot. To se promt do obanskho
prva, prva obchodnch spolenost a hospodskho
prva stejn jako legislativn procesy Evropsk unie,
kter jsou pod silnm anglosaskm vlivem.
Na zklad nkterch pklad lze ukzat,v jakm roz-
pt je nutno vst diskusi o zvltnm postaven not-
stv v rmci povoln poskytujcch sluby. Postaven
zvltnm proto, e notsk povoln je teba zaazovat
pod lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spole-
koliv a svobody volnho poskytovn slueb innosti,
kter jsou v nkterm lenskm stt trvale nebo do-
asn spojeny s vkonem veejn moci. innosti, kter
spadaj pod tuto vjimku, nejsou zahrnuty v kompetenci
Spoleenstv vydvat smrnice.
Ohledn vkladu a rozsahu psobnosti lnku 45
Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv ovem pa-
nuj znan nzorov rozdly. lensk stty vykldaj l-
nek 45 iroce a povauj jej za vhradu vi Spoleen-
stv ve prospch sv nrodn suverenity. Naproti tomu
Komise EU by chtla vjimku tohoto sektoru potlait
a kvalifikovat note stejn jako ostatn svobodn povo-
ln nikoliv jako nositele veejn moci, nbr jako po-
skytovatele slueb vce i mn ivnostenskch.
II. Piputn k povoln (pstup na trh)
1. Uznvn diplom
Pro dosaen svobody pohybu Evropsk unie pvodn
chtla harmonizovat pravidla ppravy na povoln a v-
konu povoln. Od tohoto pokusu vak bylo pro pli
velk obte uputno. Aby se pesto umonila liberali-
zace, kterou si pla Evropsk komise, vypracovala Rada
ve smrnici veobecn pravidla pro uznvn vysoko-
kolskch diplom, ukonujcch vzdln nejmn t-
let.5
Oban EU jsou podle tto smrnice povaovni za
zsadn schopn k vkonu povoln, vlastn-li vysoko-
kolsk diplom, kter je nutn k jeho vkonu v jinm
lenskm stt. Toto nyn existujc vzjemn uznvn
m podle nzoru Komise platit i pro notstv.
4
Spruzina in Rechberger Der Notar und die konsensuale Streitbeile-
gung (Not a konsenzuln urovnvn spor), 2001, s. 9, 11 a nsl.
5
Smrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o obecn prav uznvn
vysokokolskch diplom,ukonujcch nejmn tletou odbornou p-
pravu k povoln, 89/48/EHS.
14 slo 1/2004
Smrnice o uznvn diplom se vak nepouije pmo
na absolventy univerzit nebo vysokch kol.Ti by museli
zskat i oprvnn k vkonu tohoto povoln, napklad
povoln note v nkter lensk zemi.
Smrnice o uznvn diplom dle zohleduje okol-
nost, e na zklad rozdlnch nrodnch prvnch d
me bt vzdln pro prvn poradensk povoln velmi
rozdln.Smrnice proto pedpokld,e jednotliv len-
sk stty mohou k vyrovnn rozdl ve vzdln ped-
vdat buto vyrovnvac kurzy nebo zkouky zpsobi-
losti.
Smrnice o uznvn diplom ovem nedoclila elu,
kter Komise zamlela. Proto se v souasn dob pra-
cuje na smrnici o uznvn profesn kvalifikace. Tato
smrnice vytyuje cl jet podstatn eji. S ohledem
na zvltn charakter notstv jako sti nrodn justice
se v souasn dob vedou prudk spory o vynt not-
stv z rozsahu psobnosti tto budouc smrnice. Jako
odvodnn pro vynt notstv slou lnek 45 Smlou-
vy o zaloen Evropskho spoleenstv.
2.Vhrada sttnho obanstv
Okolnost,e Smrnice o uznvn diplom v souasn
dob nehraje pro notstv v EU dnou roli, spov
v tom, e lensk stty, to znamen nrodn vldy, trvaj
na vhrad sttnho obanstv pro vkon notstv.
To znamen,e v lenskch sttech EU s latinskm no-
tstvm je v souasn dob pedpokladem pro jmeno-
vn notem sttn obanstv dotynho sttu. Dvod
spov v klasickm pojet, podle nho koly zaruo-
vn prvnosti jsou st sttn suverenity; krom toho
vsostn innost, kter nen vykonvna vlastnmi stt-
nmi pslunky,neodpovd pojmu vsostn moci sttu.
Rakousk ministerstvo spravedlnosti zastv stano-
visko, e pm a specifick ast rakouskch not na
vkonu sttn moci vyaduje zachovn pedpokladu ra-
kousk sttn pslunosti.6 Odvodnn se opr o po-
jet, e postaven not v Rakousku m obzvlt siln
vsostn rz a jeho vznam pro dn zajiovn v-
sostnch kol v oblastech nespornho soudnictv
a preventivn justice ospravedluje aplikaci vjimen
pravy lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spo-
leenstv.
V jednom rozhodnut ovem Evropsk parlament po-
adoval odstrann takzvan vhrady nrodnosti pro no-
te.7 Pro ovovac innost to vak prvo Spoleenstv
kvli lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spole-
enstv nenaizuje. Ohledn innosti prvnho poraden-
stv se mohou nzory na toto rznit,jak se jet zmnme.
panlsko otevelo notskou profesn innost pro
sttn obany jinch stt,ovem jen pro obany ze len-
skch stt EU. V Itlii se rovn diskutuje o een to-
hoto druhu.
CNUE, tedy Konference notstv Evropsk unie,
k tomu zastv stanovisko, e lenskm sttm mus z-
stat vyhrazeno,zda m bt povoln note zpstupnno
i pslunkm jinch lenskch stt EU.8
Jednm z dvod pro zachovn podmnky sttnho ob-
anstv je postaven note v civiln justici,kter je blzce
pbuzn postaven soudce. Rovn soudcovsk ad vy-
hrazuj lensk stty EU pslunkm vlastnho sttu.
Obshl zkonn edn povinnosti note naznauj,
aby byl notsk edn kon vykldn jako zen or-
AD NOTAM
gnu justice v rmci provdn9 zkon.Tento nzor je
posilovn zkonnmi nazenmi o jmenovn, nezvis-
losti, nesesaditelnosti, nepeloitelnosti a nestrannosti
note.10
Prv tato kritria siln pibliuj postaven note po-
staven soudce. Zkonodrce zajist nevybavil note z-
rukami tohoto druhu nhodn. Tmto zrukm zejm
mus bt adekvtn i koly v justici. Jsou upraveny v z-
konu o povoln not. Pipomnm, e not je asto
oznaovn za soudce v pedpol.
Civiln justice zahrnuje akty soudn pravomoci a akty
nesoudn civiln justice. Not, alespo v Rakousku, nen
orgnem soudnictv, jeliko mu nepslu rozhodovac
pravomoc pro hmotnprvn nroky,nbr jen ojedinle
v procesnch otzkch.11 Not je spe jakmsi zvlt-
nm sprvcem v nesoudn civiln justici.12, 13
Sledujeme-li tento odhad, je zejm, e profesn in-
nost note je trvale spojena s vkonem veejn moci.
Proto mus bt notsk innost podle lnku 45 Smlou-
vy o zaloen Evropskho spoleenstv ze svobody usa-
zovn a tm i z pstupu pro sttn obany jinch stt
vyata.
Z tto strun analzy je patrno, e not jakoto no-
sitel veejn moci14 je orgnem sprvy v oblasti civiln
justice a notsk zen tedy aktem justinho (soud-
nho) provdn zkon.15
3. lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho
spoleenstv a svoboda usazovn
Podle lnku 43 odst. 1 Smlouvy o zaloen Evrop-
skho spoleenstv jsou omezen svobody sttnch p-
slunk nkterho lenskho sttu EU usazovat se v ji-
nm lenskm stt zsadn zakzan. To znamen, e
kad oban EU sm vykonvat samostatnou vdlenou
innost ve vech lenskch sttech EU.
6
Tolik Spolkov ministerstvo spravedlnosti Rakousk republiky ve sta-
novisku ze dne 12. srpna 1999, Zl. 16.040/251-I-6/1999 Spolkovmu mi-
nisterstvu zahraninch vc.
7
Rozhodnut Evropskho parlamentu ze dne 18. ledna 1994 ke stavu
a organizaci notskho stavu ve dvancti lenskch sttech Spoleen-
stv, edn vstnk . C 44/36.
8
Rezoluce CNUE,pijat valnm shromdnm ve Valencii dne 30.jna
1999.
9
A ne pouze v rmci aplikace zkon!
10
Wagner/Knechtel Notsk d. 1 RZ 9 a 10, 7 RZ 1, 10 E 1 a 2.
(Pozn. Jedn se o rakousk notsk d.)
11
Viz nap. 35 odst. 2 Notskho du: Odepen ednho konu v
nkterm z ppad podle 33 a 34 Notskho du; 36 Not-
skho du: Pozen zznamu o pochybnostech pi nedostatku po-
tebn pln moci nebo pochybnost o oprvnn strany z jinch d-
vod; 53 Notskho du: zznam o pochybnostech pi poadavku
stran na oven dvojznanch ustanoven nebo ustanoven sledujcch
zvhodnn jednoho z kontrahent.
12
Kurtoi, sprvci, usmiovatel nebo prostednci jsou inn v ne-
soudn civiln justici, tebae ne jako sprvci orgnu.
13
Srov. Woschnak, K. Notar und Grundbuch (Not a katastr nemovi-
tost). Notarius International, 1999, Vol. 4, s. 8 a nsl., se znzornnm
pomru mezi katastrlnm soudem na jedn stran a notem jakoto
justinm orgnem na stran druh.
14
Srov. lnek 45 odst. 1 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv;
1 Notskho du, RZZ 26 a nsl.
15
Z pohledu prva Spoleenstv zajmav je v tto souvislosti nvrh
nabdky Evropsk komise Svtov obchodn organizaci v rmci jednn
GATS.V jednom sdlen provzejcm tuto nabdku Evropskch spole-
enstv ke klasifikaci prvnch slueb se prav: In this context, it has to
be noted that there are a number of legal professionals who are en-
trusted with public functions (e. g. judges, notaries, etc.). In conformity
with Article I:3 of GATS, they should not be affected by commitments
undertaken with regard to legal services... (dokument . S/CSC/W/39
ze dne 29. bezna 2003).
AD NOTAM
Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv sama ne-
obsahuje dnou definici pojmu svobody usazovn. l-
nek 43 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv vak
hovo o tom, e svoboda usazovn zahrnuje zahjen
a vykonvn samostatnch vdlench innost, jako
i zakldn a veden podnik... podle ustanoven hosti-
telskho sttu pro jeho vlastn pslunky.
V literatue se pod pojmem usazovn rozum v prvn
ad zaloen stlho podniku, pedstavujcho tit moci. Nepat k tomu prvn poradenstv a prvn zastou-
hospodsk a samostatn innosti. Dle sem spad za-
hjen a vykonvn samostatnch vdlench innost
pslunky nkterho lenskho sttu v jinch lenskch ropskho soudnho dvora, lze snad pedem konstatovat:
sttech.16 M-li se pout lnku 43 Smlouvy o zaloen
Evropskho spoleenstv,mus se jednat o innost mimo
zamstnaneck pomr. Do mry, o jak si pednejc
mohl uinit pehled, se to tk notstv sdruench
v CNUE,ovem s vjimkou Portugalska,jeho noti jsou
sttnmi ednky.
Notstv CNUE s vjimkou Portugalska jsou ohledn
etick a ekonomick koncepce svch innost druhem
svobodnho povoln.17 To znamen,e pracuj na vlastn
et a na vlastn riziko. Vzdln je upraveno zkonem.
Ukonen vysok kola je povinn. Podlhaj zvltnm
stavovskm pravidlm zaruujcm vysok etick poa-
davky. Jsou pod disciplinrn moc pro ppad pestupk
proti profesnm povinnostem. Jsou nezvisl, ale s zkou
smluvn vazbou na klienta. S vjimkami pro n plat pro-
fesn tajemstv.
innosti svobodnch povoln jsou podle lnku 50
Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv azeny ke
slubm ve smyslu Smlouvy o zaloen Evropskho spo-
leenstv. innost note by proto zsadn mohla pod-
lhat pravidlm prva Spoleenstv,tkajcm se svobody
usazovn, ale i svobody poskytovn slueb.
Bylo ji vysvtleno, pro lensk stty EU s latinskm
notstvm vyjmaj note z pouit lnku 43 odst. 1
Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.Dvod spo-
v v l. 45 odst. 1 Smlouvy o zaloen Evropskho spo-
leenstv: noti vykonvaj innosti, kter jsou trvale
nebo alespo sten spojeny s vkonem veejn moci.
Stle znovu se vak opakuj pokusy zahrnout note do
svobody usazovn. Evropsk komise ji nkolik msc
intenzivn zkoum otzku, zda omezen notskho po-
voln na pslunky vlastnho sttu jet odpovd duchu kldno. Obsah listiny je tedy a do dokzn opaku po-
doby. Chce oteven nrodnch notstv pro obany ji-
nch lenskch stt EU vynutit na zklad platnho prva
Spoleenstv. Proto zahjila zen proti vtin stt EU
s latinskm notstvm. Clem tohoto zen je doshnout
rozhodnut Evropskho soudnho dvora o tto otzce.
Pi zkoumn otzky, zda je zsada svobody usazovn
aplikovateln i na notstv, podle pevaujcho nzoru
nezle na posouzen povoln note v jednotlivch
lenskch sttech, nbr na konkrtnch innostech no-
te.To znamen, e je teba u kol, nrodnm zkonem
pevedench na note, v jednotlivch ppadech zkou-
mat, zda je s nimi spojen vkon veejn moci.
Pochopme to, kdy se ble podvme na zkonn
kompetence note v lenskch sttech EU toti na
ovovac a poradenskou innost. K tmto innostem
ojedinle pistupuj dal kompetence, jako napklad
v Rakousku innost soudnho komisae pro ppravu
soudnch rozhodnut v pozstalostnm zen nebo
v esk republice rozshl povinnosti zkoumn v ob-
lasti prva obchodnch spolenost.
slo 1/2004 15
Pro posouzen dan otzky je zsadn nlez Evropskho
soudnho dvora ve vci 2/74 Reyners. Evropsk soudn
dvr toti ke lnku 45 odst.1 Smlouvy o Evropskm spo-
leenstv18 shledal:Vjimku ze zsady svobody usazovn,
pedpokldanou v lnku 55 odst.1 Smlouvy o Evropskm
hospodskm spoleenstv, je nutno omezit na takov
innosti uveden ve lnku 52,19 kter, samy o sob, za-
hrnuj i pmou a specifickou ast na vkonu veejn
pen, zastupovn a obhajovn klienta ped soudem.20
Orientujeme-li se podle tohoto zsadnho nlezu Ev-
Jdrem notsk innosti innosti ovovac je vkon
veejn moci. V tomto ohledu not spad pod ustano-
ven o vjimce lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho
spoleenstv.
U profesn innosti bude teba diferencovat, zda se
dje v nedlnm spojen s notskm ovenm nebo ne-
zvisle na nm.V prvnm ppad bude kadopdn apli-
kovateln lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spo-
leenstv, v druhm ppad by to mohlo bt pochybn,
jeliko pouh profesn innost nemus nutn bt innost
vsostnou.
Naprosto lze diskutovat o tom, zda sten pipu-
tn not jinch lenskch stt, tedy pro istou po-
radenskou innost, m smysl. Pomysleme na to, e poet
mezinrodnch prvnch ppad velmi siln stoup, ne-
jen v oblasti nemovitost a prva obchodnch spole-
nost, ale i v rodinnm, manelskm a ddickm prvu.
Dokonce i kdy ovovac kompetence zstane omezena
na sttn zem lenskho sttu, me bt poradenstv
z poboky, kter je v jinm lenskm stt, velmi ui-
ten. Notstv by tak ovem svobodou usazovn
mon zskalo vce.
3.1 Ovovac innost
Jak charakter m notsk ovovac innost? Odpo-
v na tuto jednodue vypadajc otzku m rozhodujc
vznam v ppad, e se lensk stty rozhodnou pro
dal zachovn vhrady sttn pslunosti pro note.
Podle zkon lenskch stt EU s latinskm not-
stvm je odpov v dkaznm prvu.Notsk listiny jsou
plnm dkazem toho, co je v nich prohlaovno a do-
vaovn za pravdiv. Tento protidkaz se tedy pokou
otst sprvnost dokladu. Soud je zsadn vzn sprv-
nost vcnho obsahu notsk listiny a mus jej pokl-
dat za pravdiv. Podle jurisdikce Evropskho soudnho
dvora opravuje zkonn prava takovhoto druhu do-
mnnku vsostn innosti.
Obsah vyhotoven vykonateln notsk listiny je pro
orgn pslun k proveden vkonu rozhodnut zvazn.
Vykonateln notsk listina tak stoj na rove soudnmu
rozsudku.Tato zvaznost pro orgny pslun k prove-
den vkonu rozhodnut je rovn podle Evropskho
soudnho dvora indici, e se jedn o veejnou moc.
16
Viz Knechtel Das Recht der Notare auf Berufsausbung (Prvo not
na vkon povoln) (1996). S. 91f a tam citovan dkazy.
17
Zum freiberuflichen Charakter notarieller Ttigkeit (K charakteru no-
tstv jako svobodnho povoln), Knechtel cit. dlo, s. 98 a nsl.
18
Tehdy lnek 55 odst. 1 Smlouvy o zaloen Evropskho hospod-
skho spoleenstv.
19
Nyn lnek 43 o zaloen Evropskho spoleenstv.
20
Citovno podle Knechtela cit. dlo, s. 102.
16 slo 1/2004
Tuto prvn kvalitu veejnch listin definuje Evropsk
soudn dvr v rozsudku Unibank21, kde se prav: Ov-
ovn se mus vztahovat na obsah a nikoliv napklad na
podpis.
Odpov na poloenou otzku tedy me znt pouze
tak, e notsk ovovac innost je vkonem veejn noti uloen s ovovac innost, nelze od vsostnho
moci. Odpov je zaloena v prvn ad na formlnch,
procesnprvnch argumentech. Na zvltnm prvnm
chpn note pitom vbec nezle. denstv a ovovn podob innosti soudce pi nalzn
3.2 Poradensk innost
Deliktnj je hledn odpovdi na charakter pora-
densk innosti.
Prvn poradenstv lze chpat jako prozkoumvn
stavu vc a pn, jakou by mly mt podobu, jejich ana-
lzu a srovnn s prvnmi skutkovmi podstatami a mo-
nostmi a jako tvorbu model prvnickch een.To vy-
aduje prvnick chpn a odbornou kompetenci,kter
nejsou vyhrazeny pouze notm. Prvn poradenstv
pat rovn k profesn kompetenci advokt i dao-
vch poradc atd.
Soudy a sprvn orgny sice rovn udluj prvn in-
formace, avak prv na tomto pkladu je zeteln, e
prvn poradenstv zsadn nen vkonem veejn moci,
protoe s nm nen spojeno zajiovn mocenskho n-
roku veejn moci, jak je tomu u vroku soudnho roz-
sudku nebo sprvnho rozhodnut.Evropsk soudn dvr
proto logicky uril, e prvn poradenstv nespad pod
lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
U ovovac innosti, peveden na note, je ovem
nutno uvit, e k profesnm zvazkm note nepat
jen korektn oven samo, tedy zruka pravdivosti for-
mlnho postupu oven.
Not je i povinen stranm poradit pi ztvrnn ob-
sahu prohlen prvnch kon, kter vydvaj. Mus od- EU.22 Svoboda usazovn sice odstrauje diskriminaci p-
mtnout spolupsoben pi zleitostech protizkon-
nch, obchzejcch zkony, provdnch na oko nebo
zamlejcch protiprvn znevhodnn tetch osob. cipu zstvaj zachovny pslun nrodn pravy.Nebo
Mus strany pouit o nsledcch jejich jednn.
Tyto povinnosti jsou zpravidla spojeny s notskou
ovovac innost. Jejich uskuteovn bezpochyby je
poradenskou innost. Not m i povinnost bt ne-
strann a mus dbt na vyvenost zjm.To jsou povin-
nosti, kter je souasn nutno povaovat za pedpoklad
zrovnoprvnn postaven vykonatelnho notskho
aktu s pravomocnm soudnm rozsudkem. V tomto
ohledu se s oblibou hovo i o soudci v pedpol. Lze
tedy vsostnou innost note oddlit od innosti nev-
sostn?
Vezmeme-li si na pomoc nlez Evropskho soudnho
dvora Reyners, kter byl vydn k ppadu jednoho ad-
vokta, musme dojt k vsledku, e zcela jist existuje
znan rozdl mezi notskou a advoktn profesn in-
nost.To znamen, e noti ve svm povoln denn vy-
konvaj vsostnou innost, i pi poradenstv, povinn
spojenm s ovovnm. Advokti vykonvaj veejnou
moc, pokud ji vbec vykonvaj, jen ve vzcnch vji-
mench ppadech, jak tomu v ppadu Reyners sku-
ten bylo.
Noti je napklad v rakouskm notskm du pi-
znna kompetence prvnho poradenstv i nezvisle na
notskm ovovn. To se dje prost proto, aby byla
obanm dna k dispozici odborn notsk prvn kom-
petence k een jejich prvnch problm. Jeliko vak
AD NOTAM
not je pi vkonu prvnho poradenstv vzn tmi
profesnmi povinnostmi jako u ovovac innosti, je
i jeho poradensk innost vrazem jeho vsostn vyko-
nvan innosti.
Z eenho je patrno, e zvazn prvn poradenstv,
charakteru prv tto ovovac innosti oddlit.V tomto
ohledu se i obsahov prvn innost note pi pora-
rozsudku.
Jestlie se tedy nkter lensk stt rozhodne vybavit
nkterou innost vsostnmi znaky, mus to EU akcep-
tovat, pokud je jejm zkladem celostn koncepce, na-
pklad s elem zajitn prvn jistoty a prvnho klidu.
A tak tomu u notstv zsadn je,kadopdn pak u jeho
zkladnch funkc.
3.3 Numerus clausus
Nrodn profesn dy pro notstv zpravidla ped-
pokldaj vsostn normovn potu not.Dvody jsou
rzn: zajitn uspodan justice, celoplon pokryt
obyvatelstva notskmi slubami, dn plnn pidle-
nch kol dky ekonomickmu zajitn. V nkterch
zemch k tomu pistupuj jin dvody, jako napklad
v Rakousku umonn rozloen zleitost v soudnm ko-
misastv, kter by bylo bez omezen potu notskch
mst velmi obtn.
V ostatnch jsou i poet a sdlo soud zkonem regu-
lovan a nelze je libovoln mnit, napklad opatenmi
justin sprvy.
U takzvanho numerus clausus se bezpochyby jedn
o nrodn omezen pstupu k povoln.Pedstava,e toto
omezen je nesluiteln se zsadou svobody usazovn,
ovem spov v podcenn dosahu primrnho prva
slunk ostatnch lenskch stt, nevede vak sama od
sebe ke zcela liberlnmu reimu usazovn. Spe v prin-
eeno jinak: oban EU nesm bt diskriminovn oproti
tuzemci.
3.4 Rozhodnut Evropskho parlamentu ze dne
18. ledna 1994
Ji uveden rozhodnut Evropskho parlamentu ze
dne 18. 1. 1994 k situaci a organizaci notskho stavu
v (tehdy) dvancti lenskch sttech Spoleenstv23 za-
slou bliho vkladu.
Parlament vyhlauje sv pojet, e provdn ustano-
ven Spoleenstv v oblasti svobody usazovn a zdoko-
nalovn vnitnho trhu m dopady na innost note.
Prce note zahrnuje funkce poradenstv a ovovn,
kter od sebe nelze oddlit.24
Parlament si je vdom, e innost note se vyznauje
stenm postoupenm suverenity sttu a zejmna sle-
duje cl zajiovat veejnou slubu vyhotovovn, ovo-
vn a osvdovn smluv, jejich vykonatelnost a pr-
kaznost a preventivn a nestrann obslouen astnk
za elem odlehen soudm.25
21
Vc Unibank C 260/97 ze dne 17. ervna 1999.
22
Knechtel cit. dlo, s. 89.
23
Viz poznmka 7.
24
Rozhodnut bod C.
25
Rozhodnut bod D.
AD NOTAM
Parlament ponechv otevenm pimen zodpo-
vzen otzky eventuln aplikace pravidel smlouvy o ES
tkajcch se svobody usazovn a volnho pohybu slu-
eb na notsk povoln a nediskriminace z dvod
sttn pslunosti.26
Parlament vak je nzoru, e skutenost stenho
postoupen autority sttu je jakoto podstatn prvek v-
konu notskho povoln vhodn pro odvodnn apli-
kace lnku 5527 smlouvy o ES na toto povoln. Podle
nj jsou, jak ji bylo vcekrt zmnno, ustanoven tka-
jc se svobody usazovn a volnho pohybu slueb pro
innosti, kter jsou v nkterm lenskm stt... do-
asn spojeny s vkonem veejn moci, vyata.28
Parlament je nzoru, e stvajc ustanoven smlouvy
o ES, tkajc se svobody usazovn a svobody poskyto-
vn slueb, nesktaj pimen prvn zklad pro sjed- veejn moci. Odpovd to i stvajc nauce. V tomto
nocen pravidel organizace notskho stavu na rovni
Spoleenstv.29
Parlament dle povauje za douc, aby byla pijata
opaten ke zruen klauzule o sttn pslunosti pro p- bodou usazovn toti: e je ponechno na lenskch
stup oban Evropsk unie k tomuto povoln bez jmy
jinch podmnek,kter by kad jednotliv stt mohl pro
toto povoln klst.30
A konen zaujm Parlament stanovisko mimo jin
i ve prospch podpory peshraninho obhu not-
skch akt a poaduje vzjemn formln uznvn no-
tskch listin.31 Tento poadavek bude v nejbli dob
realizovn smrnic o vykonvn nespornch poa-
davk.
III. Vkon povoln (chovn na trhu)
1. lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho
spoleenstv a voln pohyb slueb
Jak ji bylo zmnno, lnek 50 Smlouvy o zaloen Ev-
ropskho spoleenstv definuje sluby jako vkony,kter
se poskytuj za platu, do eho spadaj i innosti ve svo-
bodnch povolnch. O slubu ve smyslu prva Spole-
enstv se jedn, jestlie se j uskuteuje platn pes-
hranin skutenost.32
Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv konci-
puje svobodu poskytovn slueb jako zchytn bod.Tm
m bt zajitno,e kad innost poskytovan za platu,
kter nespad pod voln pohyb zbo a kapitlu nebo
voln pohyb osob, bude rovn liberalizovna.33 Ped-
pisy o svobod poskytovn slueb je proto teba subsi-
dirn aplikovat ve vztahu k pedpism tkajcm se svo-
body usazovn.
Ohranien svobody volnho pohybu slueb od svo-
body usazovn zajist me bt obtn. Ani bychom
se v detailech zabvali jurisdikc Evropskho soudnho
dvora k tomuto tmatu, lze ci, e o ppad poskytovn
sluby se bude jednat, jestlie podnikatel operuje ze
svho pvodnho sdla, piem ppadn zmna msta v cizin ovovat nesm, nestoj poradenstv v mezin-
sm bt jen pechodnho trvn, zatmco v ppad usa-
zen je zaloeno nov stanovit.34
Toto ohranien se vak me stt dleitm pro e-
en otzky, zda pi uznn vjimen pravy lnku 45
Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro ovo-
vac innost jsou dovoleny jednotliv oddliteln po-
radensk vkony note z msta jeho usazen v nkterm
jinm lenskm stt nebo nikoliv. Krom toho mohou
nebo by mohly bt pi doadovn se svobody usazovn
slo 1/2004 17
a poskytovn slueb pro volbu jednch nebo druhch
normovny rozdln stavovsk povinnosti, jejich dodr-
ovn by tmto mohlo bt obtnji kontrolovateln.
V kadm ppad lnek 55 Smlouvy o zaloen Ev-
ropskho spoleenstv pedpokld i pro svobodu po-
skytovn slueb, e na ni je aplikovateln lnek 45
Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.Nabzej se
vak hned i otzky, kter se vyskytly ji v souvislosti se
zkoumnm svobody usazovn. Proto nech jsou jedno-
tliv sloky povoln note diskutovny znovu, avak ve
svtle zsady svobody poskytovn slueb.
2. Ovovac innost
Jak ji bylo probrno, je ovovac innost vkonem
ohledu je na ni lnek 45 aplikovateln i v souvislosti se
svobodou poskytovn slueb.Oveme by souasn mu-
selo platit to, co bylo uvaovno i v souvislosti se svo-
sttech, aby od toho ustoupily.
Co by to ale znamenalo? Zejm to, e nkter len-
sk stt na svm teritoriu pipust ovovn justinho
orgnu, kter pat jinmu lenskmu sttu EU.To by se
mohlo stt bez jakchkoliv opaten, kter by pijma-
jc stt kadopdn mohl pi usazovn pijmout. Pat
k nim napklad zkoumn, kter vyaduje znalost prva
msta ovovn.
Z naznaenho vyplv, e je zcela v zjmu ochrany
mocenskho nroku lenskch stt EU, aby byly pi li-
beralizaci vsostnch funkc krajn opatrn. Kado-
pdn tak dlouho, ne bude hmotn a procesn prvo
uvnit EU aproximativn zharmonizovno.
Mus se vak rozliovat mezi mstem oven a pro-
duktem oven. V souasn dob kon ovovac pra-
vomoc note na hranicch sttu, ne-li vbec na hrani-
cch jeho ednho obvodu. Produkt oven notsk
listina naproti tomu podlh svobod pohybu uvnit
EU na zklad smrnice o uznvn a vykonvn a v bu-
doucnu na zklad smrnice o vykonvn nespornch
poadavk.
Piputn nkterho note nkterho lenskho
sttu EU k ovovn v jinm lenskm stt EU by otev-
elo perspektivu jakhosi evropskho note,j se bu-
deme strun vnovat na konci pspvku.
3. Poradensk innost
Vzpomeme si, co bylo eeno u tmatu svoboda usa-
zovn:toti,e prvn poradenstv me na jednu stranu
bt nerozdln spojeno s ovovac innost, e vak
me existovat i samo o sob.Skuten existuje poteba,
aby not svm klientm poradil i pi mezinrodnch
transakcch. I kdy v jinm lenskm stt EU a vbec
26
Rozhodnut bod 2.
27
28
Nyn lnek 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
Rozhodnut bod 4.
29
Rozhodnut bod 5.
30
Rozhodnut bod 6.
31
Rozhodnut body 6 a 7.
32
Knechtel cit. dlo, s. 93.
33
Tamt.
34
K tomu Hempel Die rechtsberatenden Berufe im Europarecht
(Prvn poradensk povoln v evropskm prvu) (1996) s. 37.
18 slo 1/2004
rodnch prvnch ppadech nic v cest. Ovem z po-
hledu nrodnho prva pojitn odpovdnosti se takov
prvn poradenstv neme noti jevit jako zdrn.
Jak ji bylo nkolikrt uvedeno, podle rozenho po-
jet stoj proti harmonizaci notstv lenskch stt EU
podle prva Spoleenstv v podstat lnek 45 Smlouvy
o zaloen Evropskho spoleenstv.Aby byl osobm do-
mhajcm se prva usnadnn styk s noti v evropskm
prostoru a notm spoluprce mezi sebou i mezin-
rodn, pijala Konference notstv Evropskho spole-
enstv (CNCE)35 Evropsk kodex notskho stavov-
skho prva.36
Chybjc harmonizace notskho prva pomoc n-
stroj evropskho vytyovn smrnic je dky spolenm
historickm koenm kompenzovna dalekoshlou sho-
dou notskho profesnho prva v lenskch sttech Ev-
ropsk unie, jejich notstv je ztvrnno podle takzva-
nho latinskho vzoru.37
V tchto dalekoshlch spolench znacch chce Ko-
dex pokraovat, aby byla spotebiteli v Evrop, vyuva-
jcmu slueb note, poskytovna prvn ochrana stejn
pi vnitrosttnch i pi mezinrodnch prvnch ko-
nech. Dle se m notm rznch lenskch stt EU tronick komunikace a dvru v n a za tmto elem se
usnadnit spoluprce pi peshranin innosti.Tm se i za-
ru,e se noti budou v kadm lenskm stt EU s la- enstv pro elektronick podpisy.39 Ta m zajistit jednot-
tinskm notstvm dit tmi pravidly.
Profesn prvn pravidla Kodexu zahrnuj mimo jin
povinnou loajalitu note vi klientm, sttu a tuzem-
skm i zahraninm kolegm, ustanoven o peshranin
kolegiln prvn pomoci, povinnost nestrannosti, nez-
vislost a mlenlivost.Dal vzdlvn pat podle Kodexu
k zvazkm not stejn tak jako respektovn stvaj- innost elektronickho podpisu a jeho prkaznost
cch zkaz reklamy nebo omezen propagace, take pi
mezinrodn innosti je vyhovno pslunm profesnm
pravidlm vech dotynch prvnch d.
V Kodexu jsou ble popsny povinnosti pi mezin-
rodn spoluprci ovujcho note se zahraninm no-
tem, kter poskytuje prvn pomoc. Rovn tak po-
vinnost zachovn pojitn odpovdnosti, kryjcho
ppadn kody, kter jedn stran vzniknou poruenm
profesnch povinnost v tuzemsku a v zahrani.
Kodex tedy stanov minimln standardy, pod n ne-
sm jt dn lensk notstv EU, kter Kodex ratifiko-
valo. Pesto Kodex zamuje pohled notstv CNUE na
co nejlep stav notstv a me budit pesvden, e 1999.40 V jeho 4 odst. 2 byly z prvnho inku elek-
notstv v Evrop me svou lohu plnit a tak svou exi-
stenci zaruovat jen pokud samo zharmonizuje sv pro-
fesn povinnosti na velmi vysok standard38 do jist
mry vytvoenm autonomnho notskho prva Spole-
enstv.
4. Povinn mlenlivost
Legislativa Evropsk unie me mt vliv i na notsk
profesn prvo, ani by se to pmo dotkalo otzky
lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
Pkladem je smrnice Evropskho parlamentu a Rady,
kterou se mn smrnice 91/308/EHS ze dne 10. ervna
1991, tkajc se zamezen vyuvn finannho systmu byl Kodex nkolikrt rozen.
pro ely pran pinavch penz.
Jedn se pitom o smrnici, jej obsah maj lensk
stty pevst do svho nrodnho prva a kter m slou-
it zeslenmu boji proti pran pinavch penz. Jednm
z prostedk k dosaen tohoto cle je podle Komise EU
AD NOTAM
povinnost prvn poradenskch povoln hlsit pode-
zel ppady.
Povinnost hlsit podezel ppady, jak ji pedpokld
smrnice, vak je v protikladu k profesn povinnosti ml-
enlivosti.
Povinnost mlenlivosti note je dleitm zkladem
pro dvru mezi notem a stranou. Mla by proto bt
prolomena jen v zvanch ppadech.
Lze bt naprosto oprvnnho nzoru, e boj proti
pran pinavch penz opravuje k poruen povinn ml-
enlivosti note. Je vak teba si uvdomit, e noti je
beztak zpravidla zakzno spolupsobit pi protizkon-
nch a zakzanch transakcch.
Skutenost je, e tato povinnost hlen v ppad po-
dezen byla znormovna. Vtina lenskch stt EU,
mezi nimi i Rakousko,tuto smrnici ji pevedla do svho
nrodnho prva.
5. Smrnice tkajc se podpis, smrnice o elektronic-
km obchodu (e-commerce)
Evropsk komise chce podporovat bezpenost elek-
usnesla na smrnici o rmcovch podmnkch Spole-
n pravidla lenskch stt EU pro prvn uznvn elek-
tronickch podpis a akreditaci nabzitel certifikanch
slueb. M se tak podporovat voln pohyb zbo a slu-
eb prostednictvm elektronick komunikace a elek-
tronick obchodn styk.
Dle se tak m v co nejvtm rozsahu umonit prvn
v soudnch zench. Takzvan pokroil elektronick
podpisy maj bt postaveny na rove runmu podpisu
na papru. Nrodn pravy hmotnho smluvnho prva
a formlnch pedpis jsou touto smrnic nedoteny.
Tento zmr je dalm prsekem notskho pro-
fesnho prva a prva Spoleenstv. Smrnice ponechv
na lenskch sttech EU,ve kterch oblastech chtj elek-
tronickou formu pipustit. I prava pedpis tkajcch
se formy je ponechna na lenskch sttech EU. Pat
sem i notsk forma.
Rakousk zkonodrce pevedl smrnici o podpisech
do vnitrosttnho prva ji zkonem o podpisech z roku
tronickho podpisu rovnajcho se vlastnorunmu pod-
pisu vyaty projevy vle nebo prvn kony,jejich in-
nost je vzna na formu veejnho oven, soudnho
nebo notskho listinnho osvden nebo notskho
aktu.Tot plat pro projevy vle, prvn kony nebo po-
dn,kter pro zapsn do pozemkov knihy,obchodnho
rejstku nebo jinho veejnho rejstku vyaduj ve-
ejn oven, soudn nebo notsk listinn osvden
35
Dnes Konference notstv Evropsk unie (CNUE).
36
Valn shromdn CNCE pijalo Kodex na svm zasedn 4. 2. 1995
v Neapoli. Kodex byl ratifikovn vemi lenskmi notstvmi s vjim-
kou eckho, tedy notstvmi Belgie, Francie, Itlie, Lucemburska,
Nmecka, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a panlska. Od t doby
37
Schippel DNZ 5/1995, s. 334 a nsl.
38
39
Schippel tamt.
Smrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o rmcovch pod-
mnkch Spoleenstv pro elektronick podpisy . vst. L 13 ze dne
19. ledna 2000, s. 12.
40
Spolkov zkon o elektronickch podpisech, BGB1 I 1999/190.
AD NOTAM
nebo notsk akt.Tato ustanoven o vjimkch jsou za-
loena na prvu Spoleenstv,kter do tto mry nepmo
zasahuje do nrodnho profesnho prva.
To ale neznamen, e by prvo Spoleenstv elektro-
nick podpis vyluovalo.V ppad Rakouska se vak z-
konodrce k tomu prozatm rozhodl.Dvod by mohl spo-
vat v tom, e v Rakousku dosud jet neexistuje
zkonn podklad pro elektronick edn podpisy pro
orgny soudnictv, sprvy a pro ovujc osoby. V sou-
asn dob se ale ji vypracovv zkonn prava.
Rakousk notstv m velk zjem na vytvoen elek-
tronickch ednch podpis, a proto stle poadovalo
zkonn vytvoen elektronickho ednho podpisu.
A to pedevm proto, e v Rakousku notstv ve vlastn
sfe Elektronickm archivem listin technicky ji vytvo-
ilo veker pedpoklady pro elektronick ovovn
a osvdovn a pro archivaci elektronickch notskch
listin.Krom toho byl tento Elektronick archiv listin z-
zen na zklad zkonnho zmocnn v notskm du.
I ve smrnici EU tkajc se elektronickho prvnho
styku je z rznch dvod ustanoveno vynt notsk
innosti z rozsahu psobnosti smrnice. Podle lnku 1
odst. 5 psm. d) smrnice se smrnice nepouije nap-
klad na innost not nebo pslunk rovnocennch
povoln, pokud tato maj pm a zvltn spojen s v-
konem veejnch pravomoc, dle na zastupovn man-
danta a obhajovn jeho zjm ped soudem.
V odvodnn 12 nvrhu ke smrnici se k tomu po-
znamenv, e urit innosti mus bt vyaty z rozsahu
psobnosti tto smrnice, jeliko v souasnosti v tchto
oblastech nen mono voln poskytovn slueb zajio-
vat na zklad ustanoven smlouvy EU,resp.odvozenho
prva Spoleenstv. Ohledn notstv toto odvodnn
zejm bere ohled na lnek 45 Smlouvy o zaloen Ev-
ropskho spoleenstv.
Podle odvodnn 36 nvrhu ke smrnici by lensk
stty mly moci zachovat omezen pro pouit elektro-
nicky uzavench smluv ve vztahu ke smlouvm, u nich
je zkonem pedepsan souinnost soud, ad nebo
povoln vykonvajcch veejn pravomoci. Tot m
platit pro smlouvy, u nich je potebn spolupsoben
jmenovanch mst, aby byly inn vi tetm osobm,
a pro smlouvy, u nich je zkonem pedepsno notsk
oven nebo listinn osvden.
Dle mohou podle lnku 3 odst. 3 smrnice lensk
stty EU omezit voln pohyb slueb informan spole-
nosti z jinho lenskho sttu EU v oblasti formln plat-
nosti smluv, kter zakldaj nebo pevdj prva k ne-
movitostem, pokud tyto smlouvy podlhaj podle prva
lenskho sttu EU, v nm se nemovitost nachz, ko-
gentnm pedpism o form.
lensk stty EU konen mohou elektronick uza-
ven smlouvy omezit u smluv, kter zakldaj nebo pe-
vdj prva k nemovitostem,s vjimkou njemnch prv,
a u smluv, u nich je zkonem pedepsno spolupso-
ben soud, ad nebo povoln vykonvajcch veejn
pravomoci, dle pro ruitelsk smlouvy, smlouvy o sou-
kromch jistotch a pro smlouvy v oblasti rodinnho
prva nebo ddickho prva.
Na tchto pkladech je obzvlt nzorn patrn, jak
me nebo v budoucnu bude prvo Spoleenstv zasa-
hovat do notskho profesnho prva, a to nezvisle na
lnku 45 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv,
kter je neustle stavn do poped vah.
slo 1/2004 19
Stejn jako podpisov smrnice m i takzvan smr-
nice e-commerce podporovat elektronick styk a pe-
devm umoovat inn uzavrn elektronickch
smluv.Citovan pravy vjimek pro notstv by se proto
mohly zmnit v nevhodu pro tento profesn stav,pokud
by byly zachovny i v budoucnu napklad po vytvo-
en elektronickch ednch podpis. Evropsk not-
stv by muselo mt velk zjem na zzen elektronickho
listinnho styku, co by prosplo jeho pozici v plnova-
nm evropskm prvnm prostoru podle pedstav zTam-
pere41 a tm i vizi evropskho note.
6. Autonomn profesn smrnice
Notsk profesn prvo uruj i autonomn smrnice
profesnch svaz, kter zpravidla bvaj vydvny na z-
klad zkonnho zmocnn v profesnch zkonech a jsou
tak pro pslunky povoln zvazn.
Smrnice e-commerce se tchto autonomnch pro-
fesnch smrnic dokonce zastv.Odvodnn 32 nvrhu
ke smrnici konstatuje, e zachovvn profesnch prv-
nch pravidel, zejmna na ochranu spotebitel nebo
veejnho zdrav, mus bt zajitno na rovni Spole-
enstv, aby byly odstranny pekky rozvoje peshra-
ninch slueb uvnit Spoleenstv. K tomu jsou vhodn
pedevm kodexy chovn,platn v celm Spoleenstv.
Z toho je zejm, e tato ustanoven smrnice e-com-
merce by velmi dobe mohla nabt dleitosti pro re-
gulovan povoln note.
Smrnice tedy v lnku 8 pedpokld,e lensk stty
by mly zajistit, aby bylo povoleno pouvn komer-
nch komunikac, kter jsou soust nkter sluby in-
forman spolenosti nabzen pslunkem nkterho
regulovanho povoln nebo takovou slubu pedstavuj,
pokud jsou dodrovna profesn prvn pravidla, ze-
jmna k zachovvn nezvislosti, dstojnosti a cti po-
voln,profesnho tajemstv a poctivho chovn vi z-
kaznkm a kolegm.
Dle maj lensk stty a komise bez jmy autonomie
profesnch organizac tyto povzbuzovat k vypracovvn
kodex chovn na rovni Spoleenstv, aby urovaly,
jak druhy informac lze pro ely komern komuni-
kace sdlovat v souladu s pravidly uvedenmi v od-
stavci 1.
U tchto informac se jedn o propagaci, tedy o cho-
vn, jeho prava ve vech notskch profesnch pr-
vech sah od zdrenliv a po zkaz reklamy.
Smrnice e-commerce dle pedpokld, e Komise
m na rovni Spoleenstv nleit vyhovt platnm ko-
dexm chovn a jednat v tsn spoluprci s pslunmi
profesnmi organizacemi, jestlie vypracuje nvrhy na
iniciativy Spoleenstv, kter se mohou stt nutnmi pro
zajitn fungovn vnitnho trhu s ohledem na povo-
len informace.
7.Voln pohyb osob a proveditelnost notskch listin
Podstatnou zleitost pi vytven jednotnho ev-
ropskho prvnho prostoru je uznvn soudnch roz-
hodnut a jinch veejnch listin jednoho lenskho sttu
EU v ostatnch lenskch sttech EU. K tmto veejnm
listinm pat i provediteln notsk listiny.
41
Viz zvry Evropsk rady ze dne 15./16. jna 1999 v Tampere.
20 slo 1/2004
Rada uvedla obsah Bruselsk mluvy v platnost ja-
koto prva Spoleenstv nazenm pmo innm v nm jsou uvedeny nejdleitj zmry v tto oblasti.
v lenskch sttech EU.42 Je potiteln, e v zen ped
Evropskm parlamentem k tomuto tmatu byl k vyko-
nateln notsk listin brn zetel jako k rovnocenn
soudnmu rozhodnut.
Tmto uznnm vykonateln notsk listiny v jednom
nazen Rady je uinn dleit krok na cest k obhu-
schopnosti notskch nstroj. Jeho vznam pro budo-
van evropsk prvn prostor nelze ani dostaten do-
cenit.
Pipomeme i to, e Evropsk parlament ve svm roz-
hodnut ze dne 18. ledna 199443 ji poadoval vzjemn
neformln uznvn notskch listin a pitom se v-
slovn odvolval na lnek 220 Smlouvy o zaloen Ev-
ropskho spoleenstv, nyn lnek 293 Smlouvy o zalo-
en Evropskho spoleenstv.44
V souasn dob, jak ji bylo zmnno, se vypracovv
nazen Rady o vykonvn nespornch poadavk.45
Toto nazen zahrnuje i veejn listiny.Jestlie v nazen,
jmenovanm jako prvn, se jet pedpokld uznvac
zen,u druhho nazen ji bt nem.Tm budou podle
tohoto nazen i notsk listiny pmo provediteln na
zem EU.
IV. Evropsk prvn prostor
Od Maastrichtsk smlouvy z roku 1993 pat vytvoen
evropskho prvnho prostoru k clm Evropsk unie.To
vak neznamen, e by nebyly ji dve podnikny rzn
iniciativy ke zintenzivnn a zlepen justin spoluprce
mezi lenskmi stty v obanskch vcech.Jmenujme pe-
devm Bruselskou mluvu z roku 1968 o soudn p-
slunosti a vkonu soudnch rozhodnut ve vcech civil-
nch a obchodnch a mskou mluvu z roku 1980
o prvu,kter se m aplikovat na smluvn zvazkov vztahy.
Amsterodamskou smlouvou pela roku 1999 justin
spoluprce v civilnch vcech do pravomoci Evropskho
spoleenstv.Tm se umonilo pouvat v tto oblasti pra-
covnch metod aplikovanch na rovni Spoleenstv
a pijmat texty z toho vyplvajc jako prvn nstroje
Spoleenstv (nazen, smrnice, rozhodnut).
V jnu 1999 se ve finskm Tampere sely hlavy stt
a pedsedov vld, aby postavili cle sledovan Maa-
strichtskou a Amsterodamskou smlouvou na solidn z-
klady. Pi tto pleitosti zdraznili, e ve skutenm Ev-
ropskm prvnm prostoru nem nesluitelnost nebo
komplexnost prvnch d a sprvnch systm v len-
skch sttech jednotlivcm ani podnikm brnit v uplat-
ovn jejich prv ani je od nj odrazovat.
M bt vytvoen skuten prostor prva,v nm se ob-
an budou v kadm jinm lenskm stt moci na
soudy a ady obrtit stejn jednodue jako ve svm vlast-
nm stt.
Prce Evropsk komise je nutno chpat jako pokra-
ovn v zvrech Evropsk rady z Tampere.
V Amsterodamsk smlouv z roku 1999 byla justin
spoluprce v civilnch vcech svedena dohromady s vol-
nm pohybem osob. Monost shnout po prvnch ak-
tech Spoleenstv nen pro obany EU nikterak nezaj-
mav,jeliko se napklad mohou ped soudem odvolvat
pmo na nazen EU.
Zkladem justin spoluprce je princip vzjemnho
uznvn. Rada a Komise proto pijaly i Program pro re-
AD NOTAM
alizaci zsady vzjemnho uznvn (leden 2001),
Bylo ji vydno mnostv nazen a jinch prvnch
akt, mimo jin:
Nazen Rady (ES) . 44/2001 ze dne 22. prosince
2000 o soudn pslunosti a uznvn a vkonu rozhod-
nut v civilnch a obchodnch vcech (Brusel I).Toto
nazen nahradilo Bruselskou mluvu z roku 1968.Po-
moc nj lze zodpovdt dv klov otzky, kter vy-
vstvaj pi sporech mezi osobami s bydlitm v rznch
lenskch sttech: Kter soudy jsou pslun? Za jakch
pedpoklad bude rozsudek uznn a proveden v jinm
lenskm stt?
Nazen Rady (ES) . 1347/2000 ze dne 29. kvtna
2000 o pslunosti a uznvn a vkonu rozsudk ve v-
cech manelskch a v zench tkajcch se odpovd-
nosti obou manel k dtem (Brusel II), kter vstoupilo
v platnost v beznu 2001. Toto nazen upravuje p-
slunost, uznvn a vkon rozsudk ve vcech manel-
skch a v zench tkajcch se odpovdnosti obou man-
el k dtem.
Nazen Rady (ES) . 1346/2000 ze dne 29. kvtna
2000 o konkurznm zen upravuje uznvn a vkonu
rozhodnut v konkurznm zen a prvo aplikovateln na
konkurzn zen.
Nazen Rady (ES) . 1348/2000 ze dne 29. kvtna
2000 o doruovn soudnch a mimosoudnch listin v ci-
vilnch a obchodnch vcech ve lenskch sttech, upra-
vujc zpsoby doruovn a pispvajc k lepmu a rych-
lejmu prbhu zen.
Nazen Rady (ES) . 1206/2001 ze dne 28. kvtna
2001 o spoluprci mezi soudy lenskch stt v oblasti
provdn dkaz v civilnch a obchodnch vcech za-
jiuje lep,jednodu a rychlej spoluprci mezi soudy
v tto oblasti.
Nazen Rady . 743/2002 ze dne 25. dubna 2002
o obecn rmcov prav Spoleenstv tkajc se akti-
vit pro usnadnn justin spoluprce v civilnch vcech
v obdob 20022006.
Smrnice Rady ES ze dne 27. ledna 2003 ke zlepen
dosaitelnosti prva v peshraninch spornch vcech
stanovenm spolench minimlnch pedpis pro osvo-
bozen od nklad zen v takovch spornch vcech.
Rozhodnut Rady 2001/470/ES ze dne 28. kvtna
2001 o zzen Evropsk justin st pro civiln a ob-
chodn vci.
Krom toho existuj nvrhy Komise, kter jsou v sou-
asn dob diskutovny jinmi orgny Evropsk unie:
Nvrh na nazen Rady o pslunosti a uznvn a v-
konu rozhodnut v manelskch vcech a v zench t-
kajcch se rodiovsk odpovdnosti ke zruen nazen
(ES) . 1347/2000 a ke zmn nazen (ES) . 44/2001
ve vztahu k vcem vivnho. Do tohoto nvrhu byly
vlenny nazen Rady (ES) .1347/2000,nvrh Komise
42
Nazen Rady (ES) . 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudn p-
slunosti a uznvn a vkonu rozhodnut ve vcech obanskch a ob-
chodnch (Brusel I).
43
Viz ve FN 7.
44
lnek 293, dve lnek 220 Smlouvy o Evropskm spoleenstv
4. odrka poaduje ke zrovnoprvnn osob lenskch stt EU zjed-
noduen formalit pro vzjemn uznvn a vkon soudnch rozhodnut
a rozhodch nlez.
45
Nvrh Rady pro nazen Rady tkajc se zaveden Evropskho titulu
pro vkon rozhodnut u nespornch poadavk,13334/03 ze dne 17.10.
2003.
AD NOTAM
tkajc se rodiovsk odpvdnosti ze z 2001 a inici-
ativa Francie tkajc se prva styku z ervence 2000.
Nvrh na nazen Rady tkajc se zaveden evrop-
skho titulu pro vkon rozhodnut pro nesporn poa-
davky,jak ji bylo zmnno.Podle nj by mlo bt mono
rozhodnut o nespornch poadavcch, vynesen v jed-
nom lenskm stt,vykonat vude ve Spoleenstv,ani
by k tomu bylo zapoteb njakch meziopaten v len-
skm stt vkonu.
Nvrh na smrnici Rady tkajc se odkodnn obt
trestnch in m za cl zajistit, aby vichni oban EU
a vechny osoby, kter se zkonn zdruj v EU, obdreli
pimen odkodnn za kody, kter utrpli, kdy se kombinaci nezkonodrnch a zkonodrnch opaten.
stali obt njakho trestnho inu v EU.
Nvrh na nazen Evropskho parlamentu a Rady t-
kajc se prva aplikovatelnho na mimosmluvn zvaz-
kov vztahy (m II).
K pprav zkonodrnch nvrh byly v nedvn
dob pedloeny tyto Zelen knihy:
Zelen kniha o alternativnch postupech urovn-
vn spor v civilnm a obchodnm prvu.
Zelen kniha o evropskm zen o platebnm roz-
kazu a o opatench k jednodumu a rychlejmu
urovnvn spor s nzkou hodnotou pedmtu sporu.
Zelen kniha o pemn msk mluvy z roku
1980 o prvu aplikovatelnm na smluvn zvazkov
vztahy v nstroj Spoleenstv a o jeho aktualizaci.
Opaten Komise v oblasti prva Spoleenstv patrn
nepat k Evropskmu prvnmu prostoru, nbr do ob-
lasti vnitnho trhu. Pesto se zde jedn o oblast pravy
pro notstv velmi dleitou.
V poped aknho plnu Modernizace prva Spole-
enstv a zlepovn Corporate Governance v EU, ped-
loenho Komis, je posilovn prv akcion, zlep-
ovn ochrany zamstnanc a vitel a zvyovn skho prvnho prostoru mus bt dosaeno lep slui-
efektivnosti a konkurenceschopnosti podnik. Vcelet
pln obsahuje rozshl nvrhy na konkrtn opaten, a-
zen podle priorit. Jednm z ti je cel ada iniciativ
k Corporate Governance, jimi se m posilovat dvra
v kapitlov trhy.
Teprve nedvno dolo v tto souvislosti k pijet zm-
nn prvn smrnice spoleenskho prva EU tkajc se vou toti evropskou dimenzi. Zde je ji rozeznateln
veejnosti dat podnik v obchodnch rejstcch. Clem
je peveden obchodnch rejstk na elektronick pro-
voz od roku 2007. Pro notstv je tento vvoj s ohledem
na pedpisy tkajc se formy a elektronick edn pod-
pis (edn pee) velmi dleit.
Iniciativy se oekvaj mimo jin v oblastech peloen
sdla za hranice a fz.
V oblasti prva Spoleenstv hraje velkou roli liberln
jurisdikce Evropskho soudnho dvora (nap. rozsudky
berseering, Inspire Art) uznvn statutu prvnick
osoby zahraninch spolenost v tuzemskch obchod-
nch rejstcch.
A konen se zmime o asto citovan evropsk har-
monizaci obanskho prva. Nejprve byl vytyen zmr
harmonizovat smluvn prvo lenskch stt EU.
To pat v irm smyslu jen k Evropskmu prvnmu
prostoru a v prvn ad do oblasti Ochrana spotebitele
vnitn trh.
Evropsk komise provdla iroce pojatou konzultaci
za elem identifikace pekek na vnitnm trhu zp-
sobovanch existenc rznch nrodnch obansko-
prvnch d.
slo 1/2004 21
Sdlen uvd tyi nvrhy een pro jednn na rovni
ES, kterm by se psobilo proti stvajcm pekkm
vnitnho trhu.
een zjitnch problm se penech trnm silm.
Vypracuj se spolen zsady Evropskho smluvnho
prva.
Zlep se platn smluvn prvo ES.
Bude pijat nov prvn nstroj k Evropskmu smluv-
nmu prvu.
Akn pln ze dne 12. nora 2003 pedstavuje zvry
prvn konzultace z roku 2001 k Evropskmu smluvnmu
prvu a zahajuje dal kolo diskus.Akn pln navrhuje
Krom pokraovn v zadn specifickm pro tento sek-
tor je zamleno:
zvit koherenci prva Spoleenstv v oblasti smluv-
nho prva,
podporovat vypracovn Veobecnch obchodnch
podmnek, platnch pro celou EU,
podrobnji zkoumat oportunitu een nespecifickch
pro sektor, jako napklad volitelnho prvnho n-
stroje v oblasti Evropskho smluvnho prva.
Dle se usiluje o opaten v oblasti rodinnho prva
a dokonce ddickho prva. Detailn prezentace vak
v rmci tohoto pspvku nen mon.
Notstv CNUE zaujala k ambicm vytvoit jednotn
evropsk prvn prostor kladn stanovisko.46 Iniciativa
Rady a Komise je vtna. Svobody lze uvat jen ve sku-
tenm prostoru prva. K tomu je teba zajistit, aby p-
stup oban k soudm, adm a orgnm justice v ji-
nch lenskch sttech nesml bt obtnj ne v jejich
vlasti.
CNUE do svho stanoviska pojm zejmna mylenku
ze zvr Rady z Tampere, e pro uskuteovn evrop-
telnosti a silnj konvergence prva lenskch stt.
Obzvlt rozhodnut a veejn listiny by mly bt uzn-
vny a vykonvny v cel Evropsk unii.
Pro notstv by to mohlo znamenat jeden z prvnch
krok smrem k evropsk notsk listin, jej vytvo-
en, resp. uznvn by mohlo notstv otevt zcela no-
vize evropsk kompetence notstv.
Budoucnost notstv v Evrop by mohla spovat
i v rozvoji efektivnho evropskho listinnho prva. Co
note skuten kvalitativn charakterizuje zejmna na
trhu zajiovn prva to je jeho funkce v oblasti no-
tsk listiny, kterou vytvoil a kter vznikla s jeho kon-
zultac a pod jeho kontrolou.47
Je teba mt na pamti, e prvn zklady, kter daly
smlouva o EU a smlouva o ES, a extenzivn a inovativn
vklad zkonodrnch pravomoc ES, proveden Evrop-
skm soudnm dvorem z hlediska evropsk integrace,
celkov vytvej zkladnu,kter Evropsk zkonodrstv
in i pro notsk prvo a obansk prvo tkajc se no-
tstv rozhodujc veliinou budoucnosti.48
Nejdleitjm budoucm opatenm evropskch n-
rodnch notstv je angam pro podporu a rozvoj ev-
ropskho listinnho prva, zejmna prva tkajcho se
46
Stanovisko Konference notstv Evropsk unie k vytvoen evrop-
skho prvnho prostoru ze dne 14. nora 2000.
47
Hellge Europische Perspektiven fr nationale Notariate (Evropsk
perspektivy pro nrodn notstv). NZ 2000, s. 1 a nsl.
48
Hellge tamt.
22 slo 1/2004 AD NOTAM
veejnch listin, se zahrnutm vech inovac v souvislosti tinskou prvn tradic kontinentln Evropy jim oban
s elektronickou listinou. Na rozhodnm poadavku ta- projevuj velkou dvru. Proto by bylo eln nasazovat
kovho prvnho vvoje bude budoucnost notskho evropsk note prv v jejich tradinch oborech in-
povoln zviset vce ne na jinch politickch a prv- nosti, pedevm v nesporn justici, pi rozvoji evrop-
nch opatench.49 skho prvnho prostoru.
Uskuteovn tto vize je nejen v zjmu lenskch Jako pklady jmenujme stanovisko CNUE ohledn al-
stt EU pi vytven a zachovvn prvnch jistot je- ternativnch notskch postup k urovnvn spor,
jich oban v soukromoprvnch vztazch. I Evropsk pedprocesnho notskho smiovn spor, rychlho
unie by pi uskuteovn spolenho evropskho prv- a efektivnho zskn titul pro vkon rozhodnut pro-
nho prostoru mla mt velk zjem na zalenn not- stednictvm vykonateln notsk listiny pi notskch
stv a notskch listin do projektu. narovnnch,manelsko-prvnch dohodch o vivnm,
Nemlo by se pehlet, e s tm bude spojeno i ovliv- manelskoprvnch dohodch o majetku atd., co jsou
ovn profesnho prva prvem Spoleenstv, jeho do- ve nstroje zapojovan do vize evropsk notsk listiny.
pady na podobu budoucho evropskho notstv dnes Tyto pklady maj ukzat, e i notsk profesn prvo
jet ani zdaleka nelze urit. Pesto vak me evropsk v lenskch sttech Evropsk unie se mus dle rozvjet.
dimenze ve spojen s pravami lenskch stt ve smyslu Nelze vylouit, e v budoucnosti nepli vzdlen bude
principu subsidiarity otevt notstv novou kvalitu, vedle nrodnch notskch profesnch prv existovat
kter souasn pome zajiovat jeho existenci v ev- evropsk profesn prvo pro note. Snahy o zruen v-
ropskm prvnm prostoru. hrady nrodnosti,diskuse okolo volnho poskytovn slu-
CNUE tuto vzvu pijala a v uvedenm stanovisku eb note, ne-li ji o svobod usazovn, snahy o vyko-
pedloila Komisi nvrhy, jak by mohlo bt notstv za- natelnost veejnch a tm i notskch listin nazenm
pojeno do vytven evropskho prvnho prostoru. Rady ve vech lenskch sttech Unie, nebo napklad
Zklad pro tento zmr tvo co do smyslu a obsahu zsahy, kter se smrnic o pran pinavch penz do-
tohoto stanoviska ona zvltn dvra, kterou noti staly do povinn mlenlivosti, jsou jen nkolika pklady
povaj jakoto nositel vsostnch kol. Jako orgny budoucho vvoje.
justice podlhaj sttnmu dohledu. Na zklad jejich tra-
dice, ale i dky dlouh tradici v lenskch sttech s la- 49
Hellge tamt.

Evropsk kodex notsk 1.2.2 Nestrannost a nezvislost

deontologie
1. Not definice obecnch pravidel
1.1 Souhrn obecnch pravidel
Not je povinen dodrovat obecn povinnosti
v rmci deontologie, a to bez ohledu na pouitou
technologii i prostedky.
1.2 Pi sepisovn notskho zpisu mus bt kad
astnk (pop. jeho zstupce) fyzicky ptomen
ped notem, kter mu poskytuje pomoc a po-
radenstv, ovuje jeho totonost, zpsobilost,
souhlas a nakonec provuje, zda obsah je v sou-
ladu s prvnmi pedpisy.
1.2.1 Loajlnost a integrita pi vkonu notsk
profese
Not m profesn povinnost zachovvat svoji lo-
ajlnost a integritu vi svm klientm, sttu
a svm kolegm.
Povinnosti vi kolegm se vztahuj jak na note
ve vlastn zemi, tak v zahrani.
Pokud zahranin not spolupracuje s notem
pslun zem ve stejn zleitosti,maj spolen
hledat spolen een, kter by zaruovalo za-
chovn zjm stran, a to podle ustanoven p-
slunch zkonnch pedpis.
Not umouje obh notsk listiny pes hra-
nice zem bez ohledu na to, zda se jedn o listinu
na pape nebo v elektronick form, a to podle
platn legislativy.
Not je povinen radit a sepisovat listiny v na-
prost nestrannosti a nezvislosti.
Not je povinen vykonvat sv povoln,je-li o to
v rmci zkona podn, a to s vhradou ppad
zkaz vydanch formou pslunch nrodnch
pedpis.
1.2.3 Zachovvn mlenlivosti a sluebnho ta-
jemstv
Not je povinen zachovvat sluebn tajemstv
a podlh povinnosti mlenlivosti zvlt ve sv
korespondenci, uchovvn spis a archivovn
svch listin, a u se jedn o dokumenty na pa-
pe nebo v elektronick podob, a to za podm-
nek stanovench platnmi pedpisy v dan len-
sk zemi.Tyto povinnosti se nevztahuj pouze na
note, ale tak na jeho spolupracovnky a za-
mstnance, a to za podmnek stanovench plat-
nmi pedpisy v dan lensk zemi.
1.2.4 Odborn znalosti v prvn a technick ob-
lasti
Pslun notsk komory v kad lensk zemi
v Evropsk unii umon svm notm astnit se
rznch forem dalho vzdlvn v prvn i tech-
nick oblasti,a to hlavn se zamenm na aplikaci
novch technologi pi vkonu notsk funkce.
Not m povinnost aktualizovat sv znalosti,
dbt na zdokonalovn svch spolupracovnk
a k nmu je tak povzbuzovat.
1.2.5 Spolen publicita Veobecn informace ve
slubch spotebitele
Individuln publicita je zakzan,pokud nen po-
AD NOTAM
volena zrove jak ve sv zemi pvodu, tak
v zemi, kam smuje.V vahu bude brn vak jen
zkon v zemi pvodu, pokud nen stanoveno, e
je publicita zamena na uritou zemi, kam tato
publicita smuje.
Ve vekerch svch informacch sdlovanch na
veejnost not vdy vylou vechny takov
daje, kter by mohly kodit jeho nezvislosti,
jeho nestrannosti a jeho postaven osoby pov-
en sttem, i takov, kter by mohly vst k z-
sadnmu odsouzen jeho samho i jeho koleg.
Not nesm tak pijmout dnou publicitu na-
bzenou tetmi osobami, pokud tato nen reali-
zovna pslunou notskou komorou.
Kolektivn publicita me bt zajiovna p-
slunmi nrodnmi nebo mezinrodnmi not-
skmi organizacemi, a to pedevm CNUE, a to
s hlavnm clem poskytnout spotebiteli a firmm
snadn zdroj informac. Pro tento el lze zdit
internetov strnky s institucionlnm charakte-
rem, jejich obsah bude urovn nrodn not-
skou komorou v kadm stt. Tot plat i pro
homepage CNUE v souladu s usnesenmi Shro-
mdn CNUE.
1.2.6 Profesn oznaen a uvdn jmna
Ve svch listinch, korespondenci a veobecn
pi vkonu sv profesn innosti bude not u-
vat sv oznaen note a jmno/a a pjmen,pod
ktermi je oprvnn vykonvat svoji innost
podle nrodn legislativy a msto jeho sdla, kam
byl jmenovn.
Me rovn uvat svj univerzitn titul.
Uvdn urit specializace je mon jen tehdy,
pokud to dan zem pipout.
1.2.7 Zeknut se uritho konu hlen
Pokud se not domnv, e kon, kter je od nj
poadovn, by se mohl tkat nkter z trestnch
innost uvedench v Chart profesnch asociac
z 27. ervence 1999, m se takovho konu zek-
nout a/nebo pikroit k jeho ohlen v souladu
se svou nrodn legislativou.
1.2.8 Zvltnosti pouit internetovch strnek
Pi vyuvn internetov strnky i obdobnch
technologi nesm not vykonvat svoji pora-
denskou funkci formou nabdky on-line, smlouvy
on-line anebo v rmci on-line poradenstv.
Pro profesn informace tkajc se notskch in-
stituc bude tato strnka pednostn odkazovat na
institucionln strnky notsk komory kadho
sttu anebo CNUE prostednictvm tzv.hypertext.
Jedn-li se o informace prvnho nebo daovho
charakteru, je doporuovna uinit odkaz na in-
ternetov strnky institucionlnho charakteru.
V rmci uveden strnky je zakzno init odkazy
na internetov strnky tetch osob, klient, ji-
nch koleg atd., a to s vjimkou institucionl-
nch strnek notsk komory, sttnch orgn
nebo akademickch struktur.
1.2.9 Pouit elektronickho podpisu
Not odpovd za striktn osobn uvn elek-
tronickho podpisu.
slo 1/2004 23
V ppad ztrty dat souvisejcch s tmto podpi-
sem nebo pi jakkoliv situaci i udlosti, kter
by mohly ohrozit fungovn systmu, mus not
neprodlen informovat poskytovatele slueb
nebo certifikan agenturu, aby bylo mon oka-
mit zajistit pozastaven i zruen takovho cer-
tifiktu.
2. Podmnky a modality psoben note ve
stt pjmu
2.1 Svobodn vbr note a zemn kompe-
tence
Jakkoliv fyzick i prvnick osoba m prvo si
zvolit note, poadovat jeho rady a svovat mu
sepisovn jeho listin. Me jej rovn podat
o pomoc ve spoluprci s zemn pslunm no-
tem pi veker odpovdnosti souvisejc s v-
konem jejich funkce.
Not zem pvodu, kter doprovz svho kli-
enta do zahrani vyrozum co nejdve svho
zemn kompetentnho kolegu a dohodne se
s nm na podmnkch jejich spoluprce.
V kadm ppad vak je pouze zemn kom-
petentn not oprvnn sepisovat pslun lis-
tiny.
2.2 Aplikace deontologickch pravidel
Pi svch konech pes hranice stt bude not
dodrovat prvo v zemi pvodu,prvo v zemi p-
jmu a pravidla tohoto kodexu.
2.3 Odmna
Zahranin not, kter spolupracuje s zemn
pslunm notem, mus informovat ji na po-
tku svho klienta o rozsahu jeho poskytova-
nch slueb i o vi vdaj a honore vyplva-
jc z pslun platn pravy s tm, e db na to,
aby celkov stka byla co nejrozumnj.
2.4 Pojitn
Not by ml uzavt pojistnou smlouvu, kter by
jej chrnila pro ppad takovch dsledk jeho
profesn innosti, ze kterch by vyplvala povin-
nost odkodnit, bez ohledu na to, zda by ji vyko-
nval ve sv zemi pvodu i v jinm stt.
3. Aplikace a een spor
Veker pote spojen s vkladem i aplikac to-
hoto Evropskho kodexu notsk deontologie,
jako i ppady, kter zde nejsou obsaeny, budou
pedloeny k posouzen prezidentovi Konference
notstv Evropsk unie na zklad pedchozho
posouzen nrodn notsk komory, pod kterou
pslun not spad.
4. Nabyt platnosti
Tento Evropsk kodex notsk deontologie pod-
lh ratifikaci signatskch notstv.
Ratifikan listiny budou uloeny u Kancele
Konference notstv evropsk unie v Bruselu.
Evropsk deontologick kodex vstoup v platnost
prvnho dne prvnho msce po dni, kdy dv
prvn notstv odevzdaj sv ratifikan listiny.Co
se te ostatnch signat, tento kodex nabude
24 slo 1/2004
platnosti prvn den prvnho msce nsledujcho
po odevzdn pslun ratifikan listiny.
Kodex pijat Shromdnm CNUE v Neapoli 3.
a 4.nora 1995, upraven na Shromdnch v Grazu
20. a 21. jna 1995, v Bruselu 17. a 18. bezna 2000
a v Mnichov 9. listopadu 2002.
Kodex byl ji ratifikovn SRN, Rakouskem, Belgi, pa-
nlskem, Franci, eckem, Itli, Lucemburskem a Ho-
landskem.
Diskuse
Zamylen nad rozsudkem
Nejvyho soudu ze dne
17. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo
882/2002
Mgr. Lucie Foukalov*
V Soudn judikatue, 2003, . 8, z 29. 8. 2003 je uveden
rozsudek Nejvyho soudu ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 29
Odo 882/2002, jeho prvn vta zn: M-li spolenost
s ruenm omezenm jedinho spolenka, jm je akci-
ov spolenost, pijm rozhodnut jedinho spolenka
pedstavenstvo akciov spolenosti; k pijet takovho
rozhodnut nen teba svolvat zvltn zasedn ped-
stavenstva.
S danou prvn vtou lze dle mho nzoru souhlasit
pouze v jej sti za stednkem, a to jet pouze do t
mry, e k pijet rozhodnut jedinho spolenka v p-
sobnosti valn hromady spolenosti s ruenm omeze-
nm (stejn je to i u akciov spolenosti), kter m za
jedinho spolenka (pp. akcione) akciovou spole-
nost, nejene nen zapoteb svolvat zvltn zasedn
pedstavenstva, avak nen zapoteb zasedn pedsta-
venstva svolvat vbec.
Rozhodovn jedinho spolenka v psobnosti valn
hromady je upraveno v obchodnm zkonku 132
odst. 1: M-li spolenost jedinho spolenka, nekon se
valn hromada a psobnost valn hromady vykonv
tento spolenk. Rozhodnut spolenka pi vkonu p-
sobnosti valn hromady mus mt psemnou formu a mus
bt podepsno spolenkem. V danm ppad je spo-
lenkem akciov spolenost tedy prvnick osoba
a jednn prvnick osoby je upraveno v obchodnm z-
konku 13 odst. 1: Prvnick osoba jedn statutrnm
orgnem nebo za ni jedn zstupce. Ve smyslu ust. 13
odst. 2 ObchZ je v dle ptm obchodnho zkonku (ak-
ciov spolenosti) 191 prvn vta ureno, e ped-
stavenstvo je statutrnm orgnem, jen d innost spo-
lenosti a jedn jejm jmnem. Dle je v 191 uren
zpsob jednn pedstavenstva za spolenost.
Take ze shora uvedench citac obchodnho zkonku
podle m vyplv, e rozhodnut jedinho spolenka
v psobnosti valn hromady mus osobn vykonvat
spolenk, tj. akciov spolenost, je jedn svm ped-
stavenstvem, a to zpsobem zakotvenm ve stanovch.
Nebo, i kdy rozhodovn pedstavenstva na jeho zase-
AD NOTAM
dnch m sice nepochybn vliv na jednn, kter jeho
prostednictvm spolenost navenek provd, samotn
jednn navenek jmnem spolenosti to rozhodn nen.
Dle jenom v ppad, e spolenost jedn zpsobem
zakotvenm v jejch stanovch, je mon splnit nlei-
tosti, kter jsou pro dan rozhodnut poadovny zko-
nem tj. psemn forma a podpis spolenka. I kdyby-
chom pipustili, e psemn forma je splnna tm, e
z jednn pedstavenstva mus bt pozen zpis, stle by
chybl podpis. Zpis sice mus bt podepsn, ale pod-
pisy na nm uveden,i kdyby to byly podpisy len ped-
stavenstva oprvnnch spolenost zavazovat, by byly
pouze podpisy len pedstavenstva na tomto zpise,
a nikoli analogicky podpis spolenosti jako takov.
Nen tak bez zajmavosti se zamyslet nad tm, jak by
se pro note, tak i pro pslun spolenosti, zkompli-
kovalo rozhodovn jedinho spolenka v situaci, kdy
by tmto jedinm spolenkem byla prvnick osoba za-
loen podle cizho prva a jednalo by se o rozhodnut,
o kterm mus bt pozen notsk zpis. Jestlie by-
chom pipustili monost, e by v ppad, kdy jedinm
spolenkem spolenosti je prvnick osoba s kolektiv-
nm statutrnm orgnem,ml psobnost valn hromady
vykonvat tento kolektivn orgn, pak by pslun no-
t, kter by o danm rozhodnut ml podit notsk
zpis (je otzkou jak viz ne), po prostudovn sta-
nov msto poadavku na fyzickou ptomnost bu osob
oprvnnch za danou prvnickou osobu jednat, nebo
osob dn zmocnnch za danou prvnickou osobu jed-
nat, musel poadovat fyzickou ptomnost takovho
mnostv len orgnu, kte by byli schopni platn roz-
hodovat.Asi kad,kdo se spolenostmi,ve kterch je za-
stoupen ciz prvek, pracuje, v, e je od tchto spole-
nost velmi obtn zskat i dnou plnou moc, take
poadavek na zastoupen vrcholnho veden spolenosti
by zejm zpsobil nefunknost takovch spolenost.
een by se vak musela najt nap. by not mohl e-
it s pouitm stanov a cizch prvnch pedpis mo-
nost, zda by se lenov tohoto kolektivnho orgnu ne-
mohli nechat na danm zasedn zastoupit, tedy
monost, kterou n prvn d ve smyslu ust. 66 odst.
2 ObchZ nepipout.
A dal dvod proti, kter vyplv z notsk praxe.Ta
se myslm sjednotila v tom,e o rozhodnut jedinho spo-
lenka v psobnosti valn hromady se sepisuje notsk
zpis o prvnm konu dle ust. 62 a nsl. notskho
du tak pouze ten spluje zkonem poadovanou
formu.Ale v ppad, e bychom pipustili, e vkon p-
sobnosti valn hromady se provd na zasedn pedsta-
venstva, jak druh notskho zpisu bychom volili po-
tom? Zejm osvden, ale jak? Osvden o prbhu
valn hromady dle ust. 77 notskho du, i osvd-
en jinch skutkovch dj dle 79 notskho du
nebo osvden dle ust. 80a a nsl. notskho du
tedy o rozhodnut orgnu prvnick osoby? Ale pi osvd-
en by opt nebyla dodrena forma, nebo by chybl
podpis podpis pedsedy na notskm zpise se asi
tko d povaovat za podpis spolenka. Mimo to pou-
it 80a a nsl. notskho du pro rozhodovn ped-
stavenstva je podle mho nzoru upraveno pouze ve dvou
ppadech, a to v 210 odst. 2 a 206 odst. 2 ObchZ.
* Autorka je notskou kandidtkou a zstupkyn JUDr. Libue Vildov,
notky v Praze.
AD NOTAM
Dvod proti tomuto rozhodnut je mnoho. Jist ka-
dho napadne mnoho dalch, avak pro m ze shora e-
enho vyplv pouze jedin. Budu-li sepisovat rozhod-
nut jedinho spolenka v psobnosti valn hromady,
budu ho i nadle sepisovat notskm zpisem o prv-
nm konu s tm, e astnkem bude spolenost, za kte-
rou je oprvnno jednat jej pedstavenstvo, a to zpso-
bem urenm ve stanovch tto spolenosti.
Ze zahrani
Frum mladch evropskch
not v Bruselu
JUDr. Lenka Leszay, Ph.D.*
Konference notstv Evropsk unie (CNUE) je orga-
nizac sdruujc deset nrodnch notarit lenskch Michela Petita, generlnho editele prvnch slueb Ev-
stt Evropsk unie,v nich existuje notstv latinskho
typu (Nmecko, Rakousko, Belgie, panlsko, Francie,
ecko, Itlie, Lucembursko, Nizozem a Portugalsko). Pt
notarit kandidtskch zem (Estonsko, Maarsko, Pol-
sko, esk republika a Slovinsko) m v souasnosti sta-
tut pozorovatele. Oekv se, e v letonm roce se tyto
notarity stanou leny a statut pozorovatele zskaj dal
tyi evropsk notarity Litva, Lotysko, Malta a Slo-
vensko.
Clem CNUE je prosazovn notstv a rozhodnut
tkajcch se notsk profese u evropskch instituc
a prosazovn notstv latinskho typu jako dleitho
faktoru v rmci evropsk integrace. CNUE vystupuje
jako oficiln zstupce notsk profese ve vztahu k ev-
ropskm institucm, zprostedkovv setkn mezi z-
stupci not a vrcholnmi pedstaviteli Evropsk unie,
astn se dleitch kongres, konferenc a semin Britnie a Irska a Dnsko,v roce 1981 ecko,v roce 1986
podanch evropskmi institucemi a v dleitch ob-
lastech prva (p.obansk prvo,ochrana spotebitele)
provd u tchto instituc i lobbing. kolem CNUE je
tak sledovn, shromaovn a zpracovvn infor- Litva, Lotysko, Polsko, Maarsko, esk republika, Slo-
mac o komunitrn legislativ a jejch nvrzch,
studium a zpracovvn mnostv zdroj informac
a pedvn dleitch informac notm, jako i ko- munska v roce 20072009 a pozdji i Turecka? Pojet
ordinace innosti lenskch notarit v zleitostech
spolenho zjmu a podpora odborn diskuse na ce-
loevropsk rovni. Pro rychlej pedvn informac mickou, ale v devadestch letech minulho stolet dalo
zdilo CNUE na adrese www.cnue.be vlastn interne-
tovou strnku.
Od 1. 1. 2003 je CNUE prvnickou osobou sdrue-
nm podle belgickho prva. Jeho nejvym orgnem je
shromdn, kter tvo prezidenti lenskch notarit. minalit.
Je to politick orgn nadan rozhodovac pravomoc.
O zsadnch politickch a prvnch pozicch vi ev-
ropskm institucm rozhoduje jednomysln. Schz se
tyikrt do roka, z toho tikrt v Bruselu. Prezident
CNUE je volen na jeden rok na nvrh vkonn rady s tm,
e po uplynut volebnho obdob me bt zvolen znovu.
Vkonnm orgnem CNUE je vkonn rada, kter se
schz ptkrt ron. Tvo ji prezident CNUE, dva vi-
ceprezidenti a dva radov. Pro studium dleitch a ak-
slo 1/2004 25
tulnch tmat CNUE zizuje pslun pracovn skupiny
a pro zprvy o tchto tmatech jmenuje zpravodaje.Kan-
cel CNUE m sdlo v Bruselu a souasnosti m tyi za-
mstnance. Pro zachovn neutrality jsou tito zamst-
nanci z rznch lenskch zem. Pracovnm jazykem je
francouztina, ale v souvislosti s plnovanm pstupem
novch len se uvauje i o dalm pracovnm jazyce
anglitin.
Frum mladch evropskch not podan CNUE
se konalo v Bruselu ve dnech 17. a 18. ervna 2003 za
pedsednictv prezidenta Francouzsk notsk ko-
mory, Dr. Armanda Rotha, kter byl pro rok 2003 zro-
ve prezidentem CNUE. Clem tohoto fra bylo setkn
mladch lid z Evropy vykonvajc notskou profesi
a seznmen se s rol note v rmci Evropsk unie. Ko-
munitrn legislativa zasahuje tm do vech oblast i-
vota a v souasnosti je tedy nemon stt mimo dn Ev-
ropsk unie. CNUE proto pozvalo vysoce kvalifikovan
odbornky na evropsk prvo, jako nap. pana George
Vandersandena, profesora na Prvnick fakult a Insti-
tutu evropskch studi Svobodn university v Bruselu
a vznamn zstupce evropskch instituc, nap. pana
ropsk komise a pana Fernarda Paulina Pereira, gene-
rlnho sprvce justinch a vnitnch vc Rady Evrop-
sk unie a uspodalo diskusi o aktulnch tmatech na
evropsk rovni. Nejvznamnjmi tmaty byly: Ko-
munitrn prvn systm, projekt evropsk stavy
a otzky soudn spoluprce v civilnch vcech a jej nej-
dleitj aspekty pro notstv.
I. Komunitrn prvn systm, projekt evropsk
stavy
Evropsk unie je na budoucnost, a chceme i ni-
koliv. Jej potky spadaj do 50. let, kdy byla esti za-
kldajcmi stty podepsna msk smlouva (1957,
Nmecko, Belgie, Francie, Itlie, Lucembursko a Nizo-
zem).V roce 1973 pistoupily Spojen krlovstv Velk
panlsko a Portugalsko a v roce 1995 Rakousko, Fin-
sko a vdsko. V kvtnu letonho roku pistoup k Ev-
ropsk unii deset novch lenskch stt,a to Estonsko,
vensko,Slovinsko,Malta a Kypr.Otzkou zstv jej dal
roziovn smrem na vchod pijet Bulharska a Ru-
evropsk integrace prochz neustlm vvojem. Zpo-
tku se integrace omezovala pouze na oblast ekono-
pijet Maastrichtsk a Amsterodamsk smlouvy zklad
expanze pravomoc Evropsk unie i do oblast tradin
spadajcch do pravomoc lenskch stt,jako jsou spo-
len obrana, spoluprce v oblasti justice a boj proti kri-
Evropsk prvo m specifickou povahu, jako nadn-
rodn prvo je integrovno do nrodnch prvnch d
lenskch stt. Je to prvo, kter se vztahuje na ev-
ropsk obany. Specifika evropskho prva vyplvaj
pedevm ze zsady jeho nadazenosti nejprve vyj-
den v rozsudcch Van Gend Loos a Costa ENEL. N-
* JUDr. Lenka Leszay, Ph.D. je notskou kandidtkou, zstupkyn JUDr.
Martiny Herznov, notky v Praze.
26 slo 1/2004 AD NOTAM
rodn soudy a jin sttn orgny jsou povinny pravidla II. Soudn spoluprce v civilnch vcech a jej
evropskho prva aplikovat a nesmj aplikovat prvo, nejdleitj aspekty pro notskou instituci
kter je s nimi v rozporu. Nrodn soudy maj povinnost obecn
sv nrodn prvo vykldat v souladu s evropskm pr-
vem, piem jeho vklad mus bt jin ne jazykov. Po Vznamnm tmatem na foru mladch not byl tzv.
pistoupen novch lenskch zem bude v rmci Ev- evropsk exekun titul a role not i pi budovn Ev-
ropsk unie vce ne dvacet ednch jazyk.Dalmi z- ropy spravedlnosti. V nkterch lenskch sttech Ev-
sadami urujcmi psoben evropskho prva v prv- ropsk unie notstv neexistuje, pot se vak s tm, e
nch dech lenskch zem jsou zsada bezprostedn s rozenm Evropsk unie se role not pi budovn
aplikovatelnosti a zsada odpovdnosti lenskch stt spravedliv Evropy zv. Podle platnch komunitr-
za poruen evropskho prva, jako i respektovn z- nch prvnch pedpis me bt soudn rozhodnut vy-
kladnch prv.Teorie rozliuje mezi prvem primrnm dan v jednom lenskm stt uznno a vykonno v ji-
a prvem sekundrnm.Jako primrn prvo bvaj ozna- nm lenskm stt. Existuj vak jet stle bariry
ovny zizovac smlouvy, tj. Smlouva o ES, Smlouva a k zajitn vykonatelnosti soudnch rozhodnut ve
o ESUO, Euratom, vetn ploh a protokol k nim pi- vech lenskch zemch je teba postupn rozvinout ir
pojench, ve znn jejich zmn a doplk (Jednotn ev- spoluprci v soudnch vcech a doshnout vt harmo-
ropsk akt, Maastrichtsk smlouva, Amsterdamsk nizace v oblasti obanskho prva.
smlouva, Nicesk smlouva). Prvn akty vydan na z- Uznn a vkon soudnch rozhodnut se d nazenm
klad zizovacch smluv orgny spoleenstv, judikatura rady .44/2001 ze dne 22.12.2000,o soudn pslunosti
Evropskho soudnho dvora a obecn zsady evrop- a uznvn a vkonu rozsudk v obanskch a obchod-
skho prva bvaj oznaovny jako sekundrn prvo. nch vcech, kter vstoupilo v platnost dne 1. 3. 2002.
Sekundrn prvo m dv zkladn formy: nazen Toto nazen je obecn zvazn a bezprostedn apli-
a smrnice. Nazen jsou v lenskch sttech obecn kovateln ve vech lenskch sttech Evropsk unie
zvazn a bezprostedn pouiteln. Smrnice zsadn (s vjimkou Dnska) a nahrazuje Bruselskou konvenci
nabvaj vnitrosttn innosti teprve na zklad p- o soudn pslunosti a uznvn a vkonu rozsudk v ob-
slunho implementanho aktu. anskch a obchodnch vcech z 27. 9. 1968. Podle to-
Evropskmu prvu bv vytkna pedevm nepe- hoto nazen jsou rozsudky vydan v jednom lenskm
hlednost, nelogick struktura, nedostaten ochrana lid- stt uznateln a vykonateln v jinm lensk stt bez
skch prv a demokratick deficit pi jeho tvorb.V pro- poteby zvltnho zen, a to na zklad vzjemn d-
sinci 2001 proto laekensk summit rozhodl o vytvoen vry ve sprvnost rozhodnut soudu jinho lenskho
Konventu jako nezvaznho diskusnho fra pro p- sttu. Pro ppad pochyben v nalzacm zen je za-
pravu nvrhu evropsk stavy, kter sjednot a zreviduje chovna monost soudn ochrany.
primrn komunitrn prvo. Projekt budouc evropsk Dleit role not v Evrop je dna i tm, e notsk
stavy byl Konventem slavnostn pedstaven dne 13. 6. zpis sepsan notem v jednou lenskm stt Evropsk
2003 na summitu Evropsk unie v eck Soluni. Tento unie me bt uznn a vykonn v jinm lenskm stt.
projekt slou jako podklad pro prci mezivldn konfe- Ve uveden nazen note sice nezmiuje, ale Lugan-
rence, kter o konen podob stavy zaala jednat sk konvence o soudn spoluprci uzaven mezi stty
v jnu 2003.Oekv se,e v ervnu letonho roku bude EFTA a lenskmi stty Spoleenstv v roce 1988,existujc
definitivn text pedloen ke schvlen vem lenskm paraleln vedle Bruselsk konvence z r. 1968, jako i dal
sttm. dokumenty tvoc soust komunitrnho prva,kony no-
Nov stava m bt rozdlena do ty st: pream- te definuj jako kony veejn instituce, kter maj slu
bule vyjadujc prvn a morln hodnoty,vlastn stavu, ednho dokumentu.Monost vykonatelnosti notskch
protokol o loze nrodnch parlament a protokol zpis v jinm lenskm stt je vak dosud mlo vyu-
o aplikaci zsad subsidiarity a proporcionality. Clem Ev- vna. Je ale veobecn znmo, e soudn zen bvaj zd-
ropsk unie je prosazovat mr, hodnoty a blahobyt pro louhav a komplikovan.Notsk listiny se proto jev jako
sv nrody, a to v prostoru svobody, bezpenosti a spra- velmi vhodn prostedek k mimosoudnmu een spor
vedlnosti, kter nezn vnitn hranice. Novinkou je pi- a vymhn pohledvek. Notskou listinu lze podit jed-
znn prvn subjektivity Evropsk unii. Dosud byla noduchm a rychlm zpsobem za ptomnosti stran,kter
prvn subjektivita piznna jen Evropskm spoleen- dobrovoln pevezmou psemn sepsan zvazky, ani by
stvm. V rmci reformy instituc Evropsk unie se Ev- bylo nutn obracet se na soud.Ve srovnn se soudnm -
ropsk rada stane samostatnou instituc a m bt vy- zenm tyto exekun tituly bvaj podstatn levnj.Noti
tvoena funkce prezidenta Evropsk rady, kter m bt by proto mli monost cirkulace notskch zpis na-
volen na dva a pl roku.Tm m zaniknout rotujc pl- bdnout Komisi jako een problm spovajc ve zd-
ron pedsednictv vech lenskch zem v Evropsk louhavm een spor ve spolenm evropskm prostoru.
rad. Radu ministr m nov dit f evropsk diplo-
macie, kter m bt zrove mstopedsedou Evropsk III. Pspvky mladch not
komise. Evropsk komise m mt od roku 2009 pouze
15 len s hlasovacm prvem. Ostatn zem maj mt Pspvky mladch not uvedl pan Dr. Juan Bols,
v danm obdob v Komisi zstupce bez hlasovacho prezident panlsk notsk komory a viceprezident
prva. Stty maj v kategorich hlasujcch a nehlasuj- CNUE pro rok 2003. Konstatoval, e i kdy mezi jednot-
cch zstupc pravideln a spravedliv a pravideln ro- livmi notstvmi existuj velk rozdly, existuje mnoho
tovat. Maj bt vznamn rozeny pravomoci Evrop- znak, kter jsou spolen. Je dleit hledat a uvdomit
skho parlamentu, m bt zvena i role nrodnch si tyto spolen znaky, kter uruj, co je lohou note.
parlament. Prv tyto znaky (zjem na ochran spotebitele, pran
AD NOTAM slo 1/2004 27
pinavch penz, nestrannost, nezvislost) jsou dleit jehli pad na sousedn pozemek, neme zna-
pro fungovn ekonomiky jako celku. menat, e opadvn jehli z takovho stromu na
Pspvky mladch not byly vnovny pedevm sousedn pozemek nen obtovnm nad mru
otzce pstupu k notsk profesi,cirkulace notskch z- pimenou pomrm.
pis a otzkm mezinrodn spoluprce mezi noti.Otzka
pstupu k notsk profesi m v zemch, ve kterch exis- Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne 3.j-
tuje systm evropskho notstv, zsadn vznam. Vzhle- na 2002, sp. zn. 22 Cdo 2108/2000
dem k tomu, e not vykonv notskou funkci pro-
stednictvm pravomoc, kter mu byly sveny sttem, je Z odvodnn: Soud prvnho stupn uloil alovan
otzka pstupu k tto profesi regulovna domcm prvem povinnost provst opaten vedouc k zamezen spa-
lenskch stt. Dvodem regulace je zajitn znalost dvn jehli na zahradu a objekt alobce v roz-
vech aspekt soukromho prva, obanskho a obchod- sudku uveden.Vyel ze zjitn,e alobce je vlastnkem
nho prva, mezinrodnho prva soukromho a dalch domu a zahrady. alovan je vlastnic sousednch nemo-
pedmt a zajitn vysok kvality nestrann a nezvisl vitost. Na jejm pozemku roste ve vzdlenosti od hra-
rady. Jde tedy o vbr vysoce kvalifikovanch osob pro v- nice tohoto pozemku s pozemkem alobce borovice
kon pravomoc delegovanch sttem a je zde tedy dn d- ern, jej obvod ve vce 130 cm in 173 cm. Pok-
vod, aby regulace pstupu k notsk profesi byla v sou- cen tohoto stromu, o jeho povolen dala alovan
ladu s lnkem 55 Smlouvy ES ponechna lenskm sttm. prv z dvodu spadu jehli na sousedn pozemky a-
V ppad otzky mezinrodn spoluprce mezi noti lobce,nebylo rozhodnutm Magistrtu msta L. odboru
bylo konstatovno,e prakticky mon je spe voln po- ivotnho prosted povoleno, s odvodnnm, e jde
hyb notskch zpis ne voln pohyb not.Vyhoto- o zdrav strom, kter pln svoji biologicko-estetickou
ven notskho zpisu pro pouit v zahrani bez po- funkci. Soud prvnho stupn dospl k zvru, e spad
moci domcho note pin rizika.Prvo kadho sttu jehli by bylo mon povaovat za protiprvn zsah do
m sv specifika a pro jednotliv prvn kony stanov vlastnickho prva alobce jen za pedpokladu,e by tm
rzn nleitosti.Mnostv prvnch pedpis,kter mus dochzelo ve smyslu 127 odst. 1 ObZ k jeho obto-
not pro sprvn vyhotoven notskho zpisu znt, vn nad mru pimenou pomrm nebo by tm byl
rozhodn nen zanedbateln. Sv specifika m i jednn vn ohroen vkon jeho prv. Dovodil, e obtovn
se sttnmi ady, podvn dost, nvrh atd. Existuje nad mru pimenou pomrm je dno objektivnmi
vak mnoho oblast,ve kterch me ke spoluprci mezi okolnostmi, ale nelze vylouit, aby se pihldlo i k okol-
noti dojt. Nap. pi koupi domu lucemburskm oba- nostem tkvcch v osob vlastnka, kter se domh
nem ve panlsku si mohu noti vysvtlit rozdly v prv- ochrany. Podle ohledn na mst samm padn jehli
n prav mezi sebou a lucembursk not me pot vyvolv nutnost opakovanho shrabvn jehli, ze-
kupujcmu podat pro nj srozumitelnou informaci. Spo- jmna v podzimnch mscch, s clem dnho vyuit
luprce je samozejm mon i u notskch zpis, pozemku i ochran pdy ped nedouc kyselost.Je ne-
kter maj bt vykonny v jin lensk zemi. zbytn odstraovat i jehli ze stechy gare a okap
domu i gare alobce, aby nedochzelo k zatkn a je-
IV. Zvr jich vlhnut. Pestoe tyto nsledky lze charakterizovat
jako bn, vzhledem ke konkrtn osob alobce a jeho
Znalost komunitrnho prva se stv dleitou i pro manelky, kte jsou starobn dchodci a peshli vko-
note, zvlt v oblastech tkajcch se ochrany spote- vou hranici 80 let, jde o nepimenou imisi, piem
bitel a pran pinavch penz. Frum mladch not, bude na alovan,jakm zpsob,jak konkrtn opaten
dal programy a semine na evropsk rovni jsou or- zvol, aby uloenou povinnost mohla splnit.
ganizovny na podporu rozvoje notsk profese v Ev- Odvolac soud zmnil rozsudek soudu prvnho stupn
rop. Je jist, e veejn notsk dokument, poadavky tak,e alobu zamtl.Dospl k zvru,e opadvnm jeh-
na pstup k notsk profesi a cirkulace takovch do- li z borovice alovan nen alobce jako vlastnk sou-
kument po celm zem evropsk unie je prvkem,kter sednch pozemk ve smyslu 127 odst. 1 ObZ obto-
pispv k vytvoen Evropskho hospodskho pro- vn nad mru pimenou pomrm.To je dno tm, e
storu, rozvoji mezinrodnho obchodu. Na zvr pan Dr. uveden strom je v dobrm zdravotnm stavu, pln svoji
Armant Roth zdraznil,jak je dleit,aby se noti z jed- biologicko-estetickou funkci a spad jehli je zpsoben
notlivch lenskch zem setkvali a vymovali si sv pirozenou obnovou asimilanho apartu. alovan vy-
zkuenosti.Vyjdil mylenku, e napt by se mlo ko- vinula dostatenou snahu o smrn een,kdy podala
nat nejen frum, ale cel kongres mladch not. o povolen k pokcen stromu, co ji prv vzhledem
k uvedenm zjitnm nebylo sprvnm orgnem povo-
leno.
Proti rozsudku odvolacho soudu podal alobce do-
Soudn rozhodnut voln.Namt,e pedmtn borovice nen ojedinle ros-
toucm stromem, jeho biologick funkce by vrazn
pevyovala stromy ostatn,kdy nedaleko bydlit ast-
nk je souvisl lesn porost.Jak je znmo,sprvn org-
Povolen ke kcen devin a obtovn ny jsou ovldny osobami s vraznm ochranskm
souseda padajcm jehlim ctnm, neberou v vahu zjmy veejn, nato sou-
krom. Argumentem pro zamtnut aloby tedy neme
Samotn rozhodnut sprvnho orgnu, kterm bt to, e sprvn orgn nepovolil pokcen borovice.
nebylo vlastnku povoleno pokcen stromu, jeho Toho se alobce ostatn alobou ani nedomh.Spad jeh-
28 slo 1/2004
li je enormn,ni porost na zahrad,zan okapy a po-
kozuje sten krytinu. Jde o jehlinan zvltnho druhu
a vzorek jehli proto alobce s dovolnm pedkld.
Podle alobce je spadem jehli obtovn nad mru pi-
menou pomrm.
Dovoln je dvodn.
Soudy posuzovaly uplatnn nrok podle 127
odst. 1 ObZ, podle kterho vlastnk vci se mus zdret
veho, m by nad mru pimenou pomrm obto- 127 odst. 1 ObZ a 417 odst. 2 ObZ.).V dan vci
val jinho nebo m by vn ohrozil vkon jeho prv.
Dle zkon pkladmo uvd innosti, kter obtovn povinnost nco konat, nikoliv povinnost zdret se uri-
nad mru pimenou pomrm nebo vn ohroen tho ruen, piem negatorn alob z imis odpovd
mohou vyvolat.
Uveden ustanoven obsahuje pravu tzv. imis, jimi
se zpravidla rozum pronikn ink innosti, konan
na jedn nemovitosti, na nemovitost druhou (viz
R 3/1985 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek).Vlast-
nk neuv ciz pozemek,ale inek jeho innosti se pro-
jevuje na sousednm pozemku.
Ustanoven 127 odst. vta prv ObZ je teba chpat
jako doplnn obsahu vlastnictv, vymezenho v 123
ObZ, o vslovnou pravu povinnost vlastnka (srov.
R 3/1988 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek). Do
pravomoci soud ( 7 odst. 1 OS) nle, aby o tchto
povinnostech vlastnka rozhodovaly, nebo-li soudu p-
slu, aby zkoumal, zda inky innosti vlastnka vci,
resp. vci samotn, napluj skutkovou podstatu obt-
ovn nad mrou pimenou pomrm nebo vnho
ohroen prv ve smyslu 127 odst. 1 ObZ. Podle 90
odst. 4 zkona . 114/1992 Sb., o ochran krajiny a p-
rody (dle jen OchrPKrZ) jsou uveden zkon a ped-
pisy vydan k jeho proveden zvltnmi pedpisy ve
vztahu k pedpism o lesch vodch,zemnm plnovn
a stavebnm du, o ochran nerostnho bohatstv,
ochran zemdlskho pdnho fondu, myslivosti a ry-
bstv. Pak ovem jen samotn rozhodnut sprvnho
orgnu vydan podle 8 odst. 1 OchrPKrZ, kterm ne-
bylo vlastnku povoleno pokcen stromu, jeho jehli
pad na sousedn pozemek, neme znamenat, e opa-
dvn jehli z takovho stromu na sousedn pozemek
nen obtovnm nad mru pimenou pomrm ve
smyslu 127 odst. 1 ObZ. Pro takov zvr svd i to,
e astnkem uvedenho sprvnho zen nen subjekt,
kter se ochrany vi vlastnku vci stromu, resp. spl-
nn povinnosti vlastnka stromu,stanoven v 127 odst.
1 ObZ, dovolv.
Pokud odvolac soud vychzel pi vaze o tom, zda
padn jehli z borovice, nleejc alovan, nen ob-
tovnm nad mru pemenou pomrm ve smyslu 4. Nhrada za sdlen noti jako soudnmu komisai,zda
127 ObZ, jen z vznamu borovice, jak vyplv z roz-
hodnut sprvnho orgnu, a nehodnotil vbec, jak se
padn jehli projevuje na nemovitostech alobce, jde
o nesprvn prvn posouzen vci, kter mlo za n-
sledek nesprvn rozhodnut ve vci. Krom toho 127
odst. 1 ObZ ukld vlastnku vci nejen, aby se zdrel
veho, m nejen obtuje jinho nad mru pimenou
pomrm, ale tak vn ohrouje vkon jeho prv. Na-
plnnm tto druh skutkov podstaty se odvolac soud
nezabval, i kdy alobce tvrdil, e nadmrn padn jeh-
li omezuje funknost okap gare a domu, m je
ohrouje zavlhnm.
Je vak teba dodat, e R 3/1988 Sbrky soudnch roz-
hodnut a stanovisek uvd: Povinnost nco konat lze
uloit v rmci ochrany poskytovan podle ustanoven
AD NOTAM
417 odst. 2 ObZ. Nen vyloueno uloit vlastnkovi
nap. tak odstrann vci, lze-li to povaovat za opat-
en vhodn a pimen k odvrcen hrozc vn
kody. Jestlie ohroen vlastnk uvede v nvrhu na
zahjen zen skutkov stav tak, e to bude od-
vodovat jak dost o zdren se konkrtnho zsahu,
tak dost o vhodn opaten k odvrcen kody, bude
mon oba nvrhy kumulovat ( 130a odst. 1 dnes
vak se alobce domhal, aby alovanmu byla uloena
jen aloba na uloen povinnosti zdret se uritho ru-
en.Nejvy soud ji vyslovil,e domh-li se alobce,
aby soud alovanmu uloil povinnost provst urit
opaten (nikoliv zdret se uritho ruen), nebo a-
lobci hroz zvan koda, jde o alobu podle 417
odst. 2 ObZ, nikoliv o vlastnickou alobu podle 126
odst. 1 ObZ (C 383 Souboru rozhodnut Nejvyho
soudu, vydvanho nakladatelstvm C. H. Beck). Pitom
ji v alob bylo uvedeno, e v dsledku padn jehli
dochz k pokozovn omtky na dom alobce. Bylo
proto namst v prvn ad ujasnit si prvn povahu uplat-
nnho nroku.
Zprvy z notsk komory
P 13/2003
USNESEN
Prezidium Notsk komory esk republiky
VI. stanov
podle 14 pedpisu o CEZ vi nhrad provoznch n-
klad Notsk komory esk republiky s innost od
1. 1. 2004 takto:
1. Nhrada za zpis jedn zvti podle 4 odst. 1 ped-
pisu o CEZ in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 K
2. Nhrada za proveden jedn zmny u zvti podle 5
odst. 1 pedpisu o CEZ stku . . . . . . . . . . . 150 K
3. Nhrada za proveden vmazu jedn zvti po jejm
vydn z schovy podle 5 odst. 4 pedpisu o CEZ
stku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 K
je i nen evidovna zv, ppadn vce zvt jed-
noho zstavitele podle 7 odst. 2 pedpisu o CEZ
stku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 K
 Cenk inzerce v asopisech nakladatelstv C. H. Beck 2004
umstn inzerce 4 barvy 2 barvy ernobl
oblka (2. strana) 30 000 20 000 18 000
Prvn
oblka (3. strana) 30 000 20 000 18 000
rozhledy
oblka (4. strana) 40 000
oblka (2. strana) 20 000 15 000 10 000
Soudn
oblka (3. strana)
rozhledy
oblka (4. strana) 30 000
oblka (2. strana) 20 000 15 000 10 000
Ad Notam oblka (3. strana) -
oblka (4. strana) 30 000 -
oblka (2. strana) 20 000 12 000
Prvn
oblka (3. strana)
zpravodaj
oblka (4. strana) 30 000
oblka (2. strana) 20 000 15 000 10 000
Trestnprvn
oblka (3. strana) 20 000 15 000 10 000
revue
oblka (4. strana) 30 000

Ceny jsou uvdny v K bez DPH za celou stranu A4.

Pi opakovn inzert nebo objednn inzerce do vce asopis souasn je mon sjednat vhodn slevy.
Kontakt: TEL.: 225 993 959
225 993 969
FAX: 225 993 950
E-MAIL: lektorat@beck.cz

Inhalt Table des matieres

Aufstze Articles

ern, T., enat, R. Mehrwertsteurwesen bei Notar als Gerichtskom- ern, T., enat, R. Problmes de la TVA chez les notaires comme
missar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 commissaires judiciaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1
Hejtmnkov, K. Unbenommener Geschftsanteil . . . . . . . . . . . . 3 Hejtmnkov, K. Part du commerce dbloque . . . . . . . . . . . . . .3

Notar und EU Notaire et U.E.

Woschnak, K. Europische Union . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Woschnak, K. Sur Union Europenne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6

Woschnak, K., Matyk, S. Der Notar in der Europischen Union . .12 Woschnak, K., Matyk, S. Notaire en Union Europenne . . . . . . . .12
Sittenkodex fr Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Code europen de dontologie notariale . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Diskussion Discussion

Foukalov, L. berlegung ber das Urteil des Obersten Gericht der Foukalov, L. Rflexion concernant le jugement de la Cour suprme
Tschechischen Republik, v. 17. 6. 2003, 29 Odo 882/2002 . . . . . . 24 du 17 juin 2003, nde dossier 29 Odo 882/2002 . . . . . . . . . . . . . 24

Vom Ausland De Letranger

Leszay, L. Brssel: Forum des jungen Notars . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Leszay, L. Forum des jeunes notaires europens Bruxelles . . . . 25

Gerichtsentscheidungen Dcisions Juridictionnelles

Oberstes Gericht der Tschechischen Republik: Holzeinschlag-
genehmigung und Strung des Nachbars durch Nadeln . . . . . . . 27
Nachrichten aus der Notarkammer
Beschluss der Zentralen Notarkammer der Tschechischen Republik
P 13/2003/VI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Cour suprme de la Rpublique tcheque Autorisation dabattage des
plantes ligneuses et le drangement du voisin par les aiguilles tom-
bantes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Nouvelles de la Chambre des Notaires
Rsolution de Prsidence de la Chambre des notaires de la Rpublique
tchque P 13/2003/VI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28