ad notam4/05.q 12.8.

2005 10:22 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

4/2005 strany 117-156 11. ronk 22. srpna 2005

Z obsahu:

Lokayov, M.
Ovovn cizch veejnch listin

Pcha, F.
Osobn sluebnosti ppadn osobn
vcn bemena ve svtle dvjch
obanskch zkonk

Hallada, B.
Cesta k efektivnmu obchodnmu rejstku
v esk republice z pohledu note

eina, M.
Diskuse o nvrhu novho
obanskho zkonku

Krejovsk, O.
lensk podl v drustvu
a spolen jmn manel

Chodurov, L.
Nkolik informac o polskm notstv

Nejvy soud R
Dsledky zmekn
lhty podle 175k odst. 2 OS

C. H. BECK
Obalka_2_obsah 12.8.2005 16:27 Strnka 1

AD NOTAM Prezidium Notsk komory R

slo 4/2005 vyhlsilo

termny konn notskch zkouek

v II. pololet 2005
OBSAH
na dny 21.22. 11. 2005
(psemn st)
lnky
a
Lokayov, M. Ovovn cizch veejnch listin . . 117
Trutnov, J. lensk podl jako odmr sttu . . . . 118 28.29. 11. 2005
Pcha, F. Osobn sluebnosti ppadn osobn (stn st).
vcn bemena ve svtle dvjch obanskch
zkonk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
Hallada, B. Cesta k efektivnmu obchodnmu
rejstku v esk republice z pohledu note . . . . 121 Pihlen astnci budou
psemn vyrozumni.
Diskuse

eina, M. Diskuse o nvrhu novho obanskho

zkonku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Krejovsk, O. lensk podl v drustvu a spolen
jmn manel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Bernek, V. Poznmka k lenstv v bytovm
drustvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
Ze ivota krajskch komor
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Burda, J. Notsk komora v Plzni informuje . . . . 141
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Ze zahrani tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Chodurov, L. Nkolik informac o polskm
notstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
Lokayov, M. Konference notstv Evropsk unie JUDr. Roman Fiala
(CNUE). Generln shromdn,Varava, JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
3.4. ervna 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 JUDr.Vclav Kouba
Fleischer, J. Desetilet vro slovinskho doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
notstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Soudn rozhodnut Vydv:
Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
Nejvy soud R Dsledky zmekn lhty podle tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
175k odst. 2 OS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 v nakladatelstv C. H. Beck
Nejvy soud R Nleitosti postupu pi pozen asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2005
zvti dle 476c ObZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 K 700,, jednotliv sla K 120,.
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Zprvy z notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
Vsledky zkouek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
Sloen slibu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Jmenovn novch not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Konkurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 117
AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. srpen 2005
Ovovn cizch veejnch listin
Mgr. Magdalena Lokayov*
Veejn listiny (jedn se zejmna o listiny vydan soudy,
notsk listiny a listiny vydan sprvnmi ady), kter
byly vydny na zem jednoho sttu,a kter maj bt ped-
loeny na zem jinho sttu,mus bt pro tyto ely opat-
eny bu tzv. Apostilou (podle mluvy o zruen poa-
davku ovovn cizch veejnch listin, . 45/1999 Sb.)
anebo tzv. superlegalizac (podle 62 zkona
. 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a pro-
cesnm).Vjimka z tohoto pravidla plat pro zem, se kte-
rmi m esk republika uzavenou dvoustrannou
smlouvu o prvn pomoci, ve kter je upraveno osvobo-
zen od ovovn.V takovm ppad me bt veejn 21. Srie (. 8/1986 Sb.) smlouva se dodruje de facto
listina vydan na zem jednoho sttu pouita na zem
druhho sttu bez dalho oven.V tto souvislosti si do-
voluji podotknout, e notsk listiny, kter maj bt pou-
ity v cizin, mus bt podepsny jedin notem, pp.
jeho zstupcem ustanovenm podle 24 notskho du.
I. Seznam stt, s nimi m esk republika
smlouvu o prvn pomoci, na zklad kter se a
na vjimky nevyaduje oven listin
1. Afghnistn (. 44/1983 Sb.) dosud neodpov-
dli na nabdku R jednat v dsledku rozpadu SFR
o sukcesi do smlouvy doporuuje se listiny ovit
2. Albnie (. 97/1960 Sb.)
3. Alrsko (. 17/1984 Sb.)
4. Belgie (. 59/1986 Sb.) osvobozen se tk jen lis-
tin vydanch nebo ovench (i podpisy) justinmi
orgny (viz l. 13 Smlouvy), ostatn listiny Apostila
5. Bulharsko (. 3/1978 Sb.) v praxi vtinou poa-
dovna Apostila
6. Francie (. 83/1985 Sb.)
7. Itlie (. 508/1990 Sb.) jen v ppad dodn (viz
l. 13 Smlouvy), v ostatnch ppadech Apostila
8. Jemen (. 76/1990 Sb.)
9. Jugoslvie (. 207/1964 Sb.) plat pro vechny n-
stupnick stty
10. KLDR (Severn Korea) (. 93/1989 Sb.)
11. Kuba (. 80/1981 Sb.) dosud neodpovdli na na-
bdku R jednat v dsledku rozpadu SFR o sukcesi
do smlouvy doporuuje se listiny ovit
12. Kypr (. 96/1983 Sb.) v praxi asto poadovna
Apostila
13. Maarsko (. 63/1990 Sb.)
14. Mongolsko (. 106/1978 Sb.)
lnky
15. Polsko (. 42/1989 Sb.)
16. Portugalsko (. 22/1931 Sb.) osvobozen se tk
pouze listin vydanch nebo ovench soudy nebo
sprvnmi orgny, pokud budou pouity ped soudy
druhho sttu (viz l. 7 Smlouvy), notsk listiny
a ostatn Apostila
17. Rakousko (. 9/1963 Sb.) osvobozen se tk
pouze listin vydanch nebo ovench (vetn pod-
pis) soudy nebo sprvnmi orgny, pokud budou
pouity ped soudy nebo sprvnmi ady druhho
sttu, ostatn listiny Apostila
18. Rumunsko (. 1/1996 Sb.)
19. ecko (. 102/1983 Sb.) v praxi asto poadovna
Apostila
20. Slovensko (. 209/1983 Sb.)
22. bv. SSSR (. 95/1983 Sb.) osvobozen plat pouze
pro Ruskou federaci a Blorusko (na podn ov-
it Apostilou); Armnie, zerbjdn, Estonsko, Ka-
zachstn,Litva,Lotysko Apostila;Gruzie,Moldvie
a zbvajc asijsk republiky jednn o sukcesi do-
sud neukonena superlegalizace
23. panlsko (. 6/1989 Sb.) v praxi asto poado-
vna Apostila
24. vcarsko (. 9/1928 Sb.) osvobozen se tk
pouze listin vydanch nebo ovench soudy (vetn
listin podepsanch soudn kancel) nebo sted-
nm sprvnm orgnem (viz l. 6 Smlouvy) not
a ostatn Apostila
25. Ukrajina (. 123/2002 Sb.m.s.) osvobozen plat
pouze pro obansk vci, kter jsou upraveny ve
smlouv (ne pro zen ped sprvnmi orgny)
26. Uzbekistn (. 133/2003 Sb.m.s.) osvobozen plat
pouze pro obansk vci, kter jsou upraveny ve
smlouv (ne pro zen ped sprvnmi orgny)
27. Vietnam (. 98/1984 Sb.)
V praxi bohuel dochz k tomu, e orgny ve sttech,
kde by se podle dvoustrann smlouvy nemlo ovovat,
pesto oven poaduj (nap. Kypr, ecko, Maarsko,
Rusko, Blorusko, Vietnam). Fakticky dodruj postup
podle smlouvy pouze Francie, Rumunsko a Slovensko.
Do arabskch stt se doporuuje radji listiny ovovat.
Dne 16. 3. 1999 vstoupila v platnost pro eskou re-
publiku mluva o zruen poadavku ovovn cizch
veejnch listin, pijat v Haagu dne 5. 10. 1961
(. 45/1999 Sb., dle jen mluva). V souvislosti s tm
dolo k uritmu zjednoduen procesu ovovn cizch
* Autorka je pracovnic NK R pro mezinrodn vztahy.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 118

118 slo 4/2005 AD NOTAM

veejnch listin, je maj bt pouity v tch sttech, kter 48. Rakousko
jsou smluvnmi stty mluvy a s nimi esk republika 49. Rumunsko
nem sjednno osvobozen od ovovn prostednic- 50. Rusk federace
tvm dvoustrannch smluv. Zjednoduen spov v pro- 51. ecko
veden jedinho formlnho konu opaten ovovan 52. San Marino
listiny ovovac dolokou, tzv. Apostilou (l. 3 odst. 1 53. Seychely
a l. 4 mluvy). Ovovac doloku vystav pslun 54. Slovensko
ad sttu, v nm byla listina vydna. V esk re- 55. Slovinsko
publice je tmto adem Ministerstvo spravedlnosti 56. Srbsko a ern Hora
mezinrodn odbor (pro listiny vydvan justinmi 57. panlsko
orgny, vetn listin vydvanch nebo ovovanch 58. vdsko
noti). 59. vcarsko
60.Turecko
II. Seznam smluvnch stt mluvy (se stty zvraz- 61. USA
nnmi kurzvou m R uzavenou dvoustrannou 62. Ukrajina
smlouvu viz seznam ad I.) 63.Velk Britnie
Seznam vech smluvnch stt mluvy, jako i p-
1. Albnie slunch apostilnch ad je k dispozici na interne-
2. Andorra tovch strnkch Haagsk konference: http://hcch.e-vi-
3. Argentina sion.nl
4. Armnie Po oteven strnek a vbru jazyka se v pehledu po-
5. Austrlie loek oznaench mode zvol Authorities a dle per
6. zerbjdn Convention. Kdy se objev vybran seznam haagskch
7. Bahamy mluv, ozna se mluva s slem 12.V zpt se zobraz
8. Belgie abecedn pehled jednotlivch smluvnch stt s odka-
9. Blorusko zem na jejich pslun apostiln ad.
10. Bosna a Hercegovina mluva se nevztahuje na ovovn peklad tchto
11. Botswana listin do cizho jazyka. Proto se tm, kte daj o ov-
12. Brunej Darussalam en listiny Apostilou doporuuje, aby si podili jej pe-
13. Bulharsko klad ve stt, kde budou listinu pedkldat.
14. bval jugoslvsk republika Makedonie
15. esk republika III. Vy oven listin superlegalizace (podle 62
16. na pouze Hong Kong a Macao zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu sou-
17. Dominiknsk republika kromm a procesnm)
18. Estonsko
19. Finsko Tento zpsob oven se pouije pro listiny, kter maj
20. Francie bt pedloeny ve sttech, s nimi nem esk repub-
21. Grenada lika sjednno osvobozen od vyho oven prosted-
22. Chorvatsko nictvm dvoustrann mezinrodn smlouvy, a kter ne-
23. Irsko jsou lenskmi stty mluvy o zruen poadavku
24. Island ovovn cizch veejnch listin.
25. Itlie U justinch listin a listin vydanch nebo ovovanch
26. Izrael noti provd superlegalizaci Ministerstvo spravedlnosti
27. Japonsko R mezinrodn odbor. Pot nsleduje dal vy ov-
28. JAR en Ministerstvem zahraninch vc R a dle oven
29. Kazachstn zastupitelskm adem toho sttu, ve kterm m bt lis-
30. Kolumbie tina pouita.
31. Kypr Zvrem bych rda upozornila na skutenost, e vstu-
32. Lichtentejnsko pem esk republiky do Evropsk unie nedolo v oblasti
33. Litva ovovn listin doposud k dn zmn, tedy i v rmci
34. Lotysko Evropsk unie je nutn listiny ovovat podle shora uve-
35. Lucembursko dench pravidel.
36. Maarsko
37. Malta
38. Mauricius lensk podl jako odmr sttu
39. Mexiko
40. Monako JUDr. Jana Trutnov*
41. Nmecko
42. Nizozem V tomto lnku bych chtla poukzat na aktuln pro-
43. Norsko blm, a to na lensk podl v bytovm drustvu v p-
44. Nov Zland
45. Panama
46. Polsko (od 14. 8. 2005) * Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Miroslava Michlka, note
47. Portugalsko v Tebi.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 119
AD NOTAM
pad smrti lena bytovho drustva, kter pipadl sttu
jako odmr.
een najdeme v obanskm zkonku, v obchodnm
zkonku a dle v zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch.
Jako odmr me pipadnou sttu jen byt drustevn,
nedrustevn byt nen pedmtem ddickho zen a do-
chz k pechodu njmu k pedmtnmu bytu ze zkona
( 706 ObZ a nsl.), tedy jestlie njemce zeme a ne-
jde-li o byt ve spolenm njmu manel, stvaj se n-
jemci (spolenmi njemci) jeho dti, vnuci, rodie, sou-
rozenci, ze a snacha, kte prok, e s nim ili v den
jeho smrti ve spolen domcnosti a nemaj vlastn byt.
Njemci (spolenmi njemci) se stvaj tak ti, kte pe-
ovali o spolenou domcnost zemelho njemce nebo
na nho byli odkzn vivou, jestlie prok, e s nim
ili ve spolen domcnosti aspo po dobu t let ped
jeho smrt a nemaj vlastn byt.Zeme-li jeden z manel,
kte byli spolenmi njemci bytu, stane se jedinm n-
jemcem pozstal manel.
Sttu pipadne lensk podl jako odmr pouze v p-
pad,e zstavitel nezanechal dn zkonn ani zvtn
ddice.
Nutno si vak uvdomit, e samotn lensk podl je
majetkov prvo, kter v sob zahrnuje lenstv v byto-
vm drustvu a prvo njmu. Nastane-li vak odmr, na
stt s lenskm podlem nepejde lenstv v bytovm
drustvu a prvo njmu.
Konkrtnji, esk republika se tedy neme stt ni-
kdy lenem drustva, protoe j v tom brn dikce z-
kona, konkrtn 30 zkona . 219/2000 Sb., kter k
krom jinho: stt se neme zastnit zaloen dru- tov drustvo o lenstv, nemusel by se stejn lenem
stva nebo obanskho sdruen ani do nj vstoupit anebo
lenstv v nm nabt pevodem. Z tto prvn pravy bytovch drustev nedvaj monost, aby lenem dru-
vyplv, e jde o tzv. hol lensk podl bez lenstv
v drustvu a bez prva njmu.
S tmto pechodem na stt vyvstv vak problm oce-
nn tzv. holho lenskho podlu.
S odkazem na usnesen Nejvyho soudu esk re-
publiky ze dne 22. z 2004, sp. zn. 30 Cdo 791/20041,
soudn komisai oceuj tento lensk podl, kter je
pedmtem ddn cenou trn, tj. cenou, kter by bylo
mon za pevod lenskch prv a povinnost v roz-
hodn dob a mst doshnout, a tak v praxi noti vt-
inou vyuvaj zkuenost realitnch kancel. Prv
vak tyto zkuenosti se vztahuj k obvykl cen byt, ni-
koli k obvykl cen souhrnu prv a povinnost lena
bez vztahu ke konkrtnmu bytu. lensk podl v dru-
stvu dle judiktu 30 Co 791/2004 neme oceovat zna-
lec z oboru oceovn nemovitost podle zkona
.151/1997 Sb.,o oceovn majetku,nebo tento zkon
upravuje zpsoby oceovn majetku a slueb pro ely
stanoven zvltnmi pedpisy. Cena lenskho podlu
v bytovm drustvu nen tedy regulovna dnm ce-
novm pedpisem (srov.zkon .526/1990 Sb.,o cench)
a pokud dochz k pevodu, tak pevdjc s nabvaj-
cm ji sjednvaj dohodou.
Ocenn tohoto tzv. holho lenskho podlu, kter
pejde na stt z dvodu shora uvedenho,by podle mho
nzoru mlo bt provedeno na zklad etn zstat-
kov hodnoty lenskho podlu vetn anuity, kterou
soudnmu komisai sdl bytov drustvo, tak jak se do-
nedvna oceoval lensk podl bez ohledu na nabyva-
tele.
slo 4/2005 119
Dalm problm je, jak stt s tmto lenskm podlem
nalo? V praxi dochz k rznm postupm jednotlivch
zemnch pracovi adu pro zastupovn sttu ve v-
cech majetkovch, napklad k tmto:
stt vyzve bytov drustvo, aby mu zaplatilo stku od-
povdajcmu etn zstatkov hodnot lenskho po-
dlu vetn anuity a po jeho uhrazen byt vyklid,ped
kle drustvu,
stt byt vyklid a ped kle a bytov drustvo pot za-
plat stku odpovdajcmu etn zstatkov hodnot
lenskho podlu vetn anuity,
stt nevyzve drustvo k zaplacen zstatkov hodnoty
lenskho podlu, plat dl njemn a nutn nklady
do doby ne se mu poda prodat nabyt lensk po-
dl za cenu trn na zklad vbrovho zen.
Tato tet varianta se mi zd nesvdnj,v praxi je vak
jet velmi zdka vyuvan. Je vak na samotnm sttu,
jakmi vnitnmi instrukcemi, v souladu se zkonem sta-
nov jednotn postup, myslm si vak, e tet variantu by
ml rozhodn stt realizovat v ppad, e soudn komi-
sa ocen hol lensk podl cenou trn.
Stt vak me tak nabt lensk podl jako zvtn
ddic, a takt na nj nepejde lenstv v bytovm dru-
stvu a prvo njmu.
Zvrem lze ci, e i kdyby se zmnila prvn prava
konkrtn 30 zkona . 219/2000 Sb., o majetku esk
republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch,
a umoovala by sttu stt se rovnoprvnm lenem
drustva, tak e by stt (pslun organizan sloka) po
nabyt prvn moci usnesen soudu o vypodn ddic-
tv podal v souladu s ustanovenm 232 ObchZ by-
bytovho drustva stt z dvodu, e stanovy cel ady
stva se mohla stt prvnick osoba,piem od innosti
obchodnho zkona, nen dn prvn pedpis, kter by
stanovil povinn obsah stanov drustva, ne je prava
v 226 ObchZ. Zle proto na nejvym orgnu dru-
stva lensk schzi, jak uprav ve stanovch drustva
vznik a znik lenstv s podmnkou, e tento zpsob ne-
bude v rozporu se zkonnou pravou.
1
Ad Notam, 2004, . 6.
Osobn sluebnosti ppadn
osobn vcn bemena ve svtle
dvjch obanskch zkonk
JUDr. Frantiek Pcha*
Jedn se:
a) dle pravy v obecnm obanskm zkonku z roku
1811, je platila do 31. 12. 1950, o prvo uvn, po-
vn a sluebnost bytu,
b) dle pravy v tzv. stednm obanskm zkonku (zk.
.141/1950 Sb.),je platila od 1.1.1951 do 31.3.1964,
o prvo povn,uvn k vlastn poteb a vmnek.
Dnes platn obansk zkonk (.40/1964 Sb.,ve znn
pozdjch pedpis) shora uveden instituty neupra-
* Autor je bvalm sttnm notem v Ronov p. Radhotm.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 120
120 slo 4/2005
vuje. Proto je nutno ve smlouvch, jimi se zizuj vcn
bemena s obsahem uvat uritou nemovitost (hlavn
pi pevodech na nov nabyvatele), podrobn popsat
rozsah tohoto uvan a nelze se jednodue odvolat na
pslunou zkonnou pravu, kter prost chyb. V bu-
doucm obanskm zkonku vak maj bt tyto instituty
opt zavedeny, co meme jen uvtat. Proto nebude na
kodu, kdy si strun pipomene jejich obsah, jak vy-
plval z dvjch zkonnch prav.
I. Osobn sluebnosti
Obecn obansk zkonk z roku 1811 (dle jen
OZO) upravoval tyto instituty pod nzvem Osobn slu-
ebnosti.
1. V ustanoven 504 OZO je definovna sluebnost
uvn (das Recht des Gebrauches usus) jako prvo
uvati ciz vci pouze pro svoji potebu, podstaty jej
neporuujc. Rozsah tohoto prva podrobnji vymezilo
ust. 505, podle nho mohl oprvnn ze sluebnosti
uvat njak vci (nehled na sv osobn jmn) brt z n pravu tohoto institutu OZO neobsahoval.Pesto se v po-
uitek pimen svmu stavu, sv ivnosti a sv do-
mcnosti.Poteba se urovala (dle 506) podle asu,kdy
se uvn povolilo. Pozdj zmny ve stavu nebo iv-
nosti oprvnnho neopravovaly k rozen tohoto
prva. Jak ji z hoej definice vyplv, nesml uivatel
mnit podstatu vci, jej uvn se mu povolilo. Pod-
statu (substanci) definuje prof.Krm v uebnici Prvo
obansk II.na s.275 jako hmotn sloen a formu vci,
kter se pi pravidelnm uvn jev jako nco trvalho
a uritmi vlastnostmi charakterizovanho.
Uitky, kter pesahovaly potebu uivatele, pipadaly
vlastnku vci,kter vak by1 povinen (podle 508) nst
vechna dn i mimodn bemena na vci vznouc se jednalo o nemovitosti zapsan ve veejnch knihch.
a udrovat vc na svj nklad v dobrm stavu.Teprve ne-
stail-li na kryt soukromch i veejnch vcnch bemen
(roky ze zstavnch pohledvek, dan a dvky) vlastn-
kv uitek, musel neuhrazenou st hradit uivatel a po-
kud by to odmtl, musel od uvn upustit.
2.V ust. 509 OZO je definovno povn (die Frucht-
niessung ususfructus) jako prvo povati bez jakho-
koliv omezen ciz vci, etc jej podstaty. Byla to slu-
ebnost, kter poskytovala nejir prvn moc nad ciz
vc, je se pibliovala vlastnickmu prvu s tm ome-
zenm, e oprvnn osoba nesmla mnit podstatu vci
(ius alienis rebus utendi et fruendi salva rerum substan-
tia). Nemohla s vc tak prvn disponovat, byla jejm
detentorem, nikoliv dritelem. Pod pojmem eten pod-
staty byla mnna nejen povinnost vc nezhorovat,
nbr i nemnit ji tak, aby se ji nehodila k uvn do-
savadnmu.1
Poivatel ml prvo jednak na uvn vci (co od-
povd afirmativn sluebnosti), ale i na bran vekerch
obyejnch i kromobyejnch uitk z vci plynoucch,
a to jak na fructus naturales (nap. plody pdy, mlata),
tak i na fructus civiles (njemn, pachtovn, vnos z ho-
nitby apod.). V 515 OZO byla poivateli uloena po-
vinnost, aby jako dobr hospod udroval sluebnou
vc v tom stavu, v jakm ji pevzal a z vnosu opatoval
opravy, doplky i obnovy.
Zajmav byla ustanoven o provdn staveb po dobu
trvn povacho prva. Pokud vlastnk podil (po upo-
zornn poivatele) na svj nklad stavbu, kter pro st
budovy nebo njakou nhodu byla nutn, byl poivatel
AD NOTAM
povinen hradit mu roky z vynaloen jistiny, a to podle
mry,jak se tm povn zlepilo ( 514 OZO).V ppad,
e vlastnk stavbu neobnovil,byl poivatel oprvnn bu
sm stavbu provst a dat po skonenm povn n-
hradu jako poctiv dritel,anebo poadovat pslun od-
kodnn vznikl tm, e se stavba neprovedla.
Po skonen prva povn pipadly jet neoddlen
plody vlastnkovi. Ten vak musel nahradit poivateli
nebo jeho ddici jako poctivmu driteli nklady na je-
jich doclen.
3.V 521 a 522 OZO byla upravena sluebnost bytu
(Dienstbarkeit der Wohnung habitatio). Dle ust. 521
se jednalo o prvo uvat obytnch st domu k vlastn
poteb byla to tedy sluebnost uvn obytnho sta-
ven.Vlastnku domu vak zstalo oprvnn nakldat se
vemi stmi domu, kter nepat k vlastnmu bytu.Tak
mu nemohl bt znesnadnn dohled na jeho dm. Slu-
ebnost bytu se vztahovala jen na obytn mstnosti domu
a jejich psluenstv (kuchy, pda, sklep).
Pokud jde o vmnek,nutno konstatovat,e vslovnou
stupnch a darovacch smlouvch asto pouval jako
vcn zvazek k plnn za elem zajitn vivy a zao-
paten dvjho vlastnka nemovitosti. lo prakticky
o souhrn rznch prvnch tvar, a to jednak slueb-
nosti, kdy nov vlastnk nemovitosti musel ve prospch
vmnke nco trpt nebo opomjet (pati, omittere)
nebo tak o reln bemena,je zavazovala vlastnka k ur-
itmu konn (facere),nap.k oetovn v nemoci,k za-
jitn dn stravy, k hrad elektrick energie apod.
Zvrem k tto kapitole chci jen zdraznit, e pi zi-
zovn vcnho prva shora uvedench sluebnost byl
nutn k jejich platnmu nabyt knihovn zpis, pokud
A do konce roku 1950 platil toti tzv. intabulan prin-
cip.2
II. Vcn bemena
Dnem 1. 1. 1951 nabyl innosti tzv. stedn obansk
zkonk (zkon . 141/1950 Sb.). Tento zkonk zruil
dosavadn rozliovn mezi sluebnostmi a relnmi
bemeny a zavedl jednotn ir pojem vcn bemeno,
kter shora uveden instituty zasteoval. Pestoe ten-
dence tohoto obanskho zkonku smovaly k ome-
zovn tchto bemen, dolo i v tomto zkonku k v-
slovn prav 3 osobnch vcnch bemen.
Jednalo se o:
1. Prvo povn, je (dle 172) poskytovalo oprv-
nnmu prvo na vnos ciz vci, pi em poivatel byl
povinen pi jejm uvn (podobn jak za platnosti OZO)
etit jej podstaty. prava tohoto institutu byla ve srov-
nn s OZO strun, neobsahovala tolik kazuistiky. Dle
ust. 173 pejmal poivatel vechny povinnosti plynouc
ze zvad, kter na vci vzly v dob, kdy se povn zi-
zovalo.Poivatel musel (dle ust. 174) udrovat vc v tom
stavu, v jakm ji pevzal a nst nklady na obvykl po-
jitn proti kodm. Pokud se dnm uvnm cena
vci bez viny poivatelovy zmenila, nebyl za to odpo-
vden.
1
Viz Krm Prvo obansk. Dl II. Praha, s. 275.
2
lo o zsadu vkldn, kter byla zakotvena v ust. 431 a 445 OZO
i v ust. 4 knihovnho zkona (. 95/1871 . z.).
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 121

AD NOTAM slo 4/2005 121

2. Prvo uvn k vlastn poteb poskytovalo (dle Zvrem meme konstatovat, e prava osobnch
ust. 175) oprvnnmu uvn ciz vci k vlastn po- vcnch bemen ve stednm obanskm zkonku byla
teb s omezenm, e nesm bt mnna jej podstata. sice strun, ale celkem odpovdala potebm tehdej
V mezch vlastn poteby ml vak uivatel prvo i na v- spolenosti, co o dnen kus prav tto problematiky
nos vci. Poteba se urovala (podobn jako za platnosti nelze tvrdit. Odmyslme-li si preferenci dvjch socia-
OZO) podle doby,kdy se uvn zdilo.Uitky,kter pe- listickch organizac a jednotnho hospodskho
sahovaly potebu uivatele, nleely vlastnku vci, kter plnu, mohla by i tato prava sten poslouit pro
vak musel nst vechny zvady na vci vznouc a byl pravu tto problematiky v pipravovanm novm ob-
povinen udrovat ji v dobrm stavu. Podobn jako v d- anskm zkonku.
vj prav (dle OZO) musel uivatel nst nklady pe-
sahujc uitek, kter zbyl vlastnku vci po uspokojen
uivatelovy poteby.
Strun ustanoven o prvu uvat byt obsahovalo ust.
177, dle nho lo o prvo uvn bytu k vlastn po-
Cesta k efektivnmu obchodnmu
teb uivatele i pslunk jeho domcnosti. rejstku v esk republice
Ve spolench ustanovench o prvu povn a u- z pohledu note
vn k vlastn poteb ( 178180) bylo zdraznno, e
tato prva nohou bt zzena jen ve prospch urit JUDr. Bohdan Hallada*
osoby.Vlastnku vci bylo umonno dat na poivateli
nebo uivateli poskytnut pimen jistoty, pokud z u- Chci tento svj pspvek pojmout jako strun pe-
vn vci hrozilo nebezpe jejho znien nebo zhoren hled vvoje postaven note ve vztahu k obchodnmu
jej podstaty.V ppad, e to poivatel nebo uivatel od- rejstku v esk republice od 1. 1. 1992 do souasnosti.
mtli, mohl vlastnk vci dat, aby jejich prvo bylo za Zamm se pi tom zejmna na vznam notskch lis-
pimenou nhradu zrueno. Po tzv. socialistickch or- tin v zen ped rejstkovm soudem a na otzku vyu-
ganizacch vak nebylo mono poskytnut takov jistoty it specifickch atribut notsk innosti pro lep
dat. Po skonen uvn pipadly neoddlen plody a rychlej dostupnost tohoto registru pro veejnost, ale
vlastnkovi, pokud to neodporovalo jednotnmu hospo- souasn i na odpovdnost note s tm spojenou.
dskmu plnu. Naped tedy rekapitulace nkolika zkladnch infor-
3. Na rozdl od OZO upravoval stedn obansk zko- mac k obchodnmu rejstku samotnmu.
nk i vmnek, kter mohl bt zzen (dle 181) pi po-
stoupen zemdlsk nemovitosti, a to ve prospch dosa- I. Obchodn rejstk
vadnho vlastnka. Jen vjimen mohl bt zzen ve
prospch nkoho jinho, pokud byl vivou odkzn na Datum 1. 1. 1992 je z pohledu novodob esk prvn
dosavadnho vlastnka (a to nejdle na dobu jeho poteby). teorie i praxe svm zpsobem datem historickm.Toho
lo prakticky (jak ji bylo v dvj kapitole uvedeno) dne toti nabyl na zem tehdejho eskoslovenska
o konglomert rznch vcnch bemen (dvjch slu- innosti nov obchodn zkonk, publikovan ve sbrce
ebnost a relnch bemen).Proto sprvn konstatovalo zkon pod . 513/1991 Sb., kter, a mnohokrt nove-
ustanoven 182 odst. 1, e vmnek se d ustanove- lizovn, je i dnes jednou ze zkladnch norem eskho
nmi o prvech, z kterch se skld. Navc odst. 2 tho prvnho du.
paragrafu ukldal osob zavzan k plnn vmnku,aby Tato norma je v povlen eskoslovensk historii
pispla vmnki pomocnmi kony, zejmna v ne- prvn komplexn kodifikac zvazkovho obchodnho
moci nebo pi razu (i kdy to v pslun smlouv prva a prva obchodnch spolenost,obsahujc t po-
nebylo ujednno). Pokud vak plnn vmnku znemo- drobnou pravu obchodnho rejstku.
ovalo nebo znan ztovalo splnn kol vyplvaj- Jedn se pi tom o normu,kter ji pln reflektuje nov
cch z jednotnho hospodskho plnu, mohl jeho roz- spoleensk a ekonomick pomry, a kter se sice po-
sah a zpsob plnn upravit soud. Soud tak mohl malu a obas bolestn, ale pece jen jist stv moder-
nahradit vcn plnn zcela nebo sten penitm nm kodexem,srovnatelnm s jinmi kontinentlnmi ev-
dchodem, a to tehdy, zmnily-li se pomry tak, e ne- ropskmi pravami.
bylo mon spravedliv trvat na plnn vcnm. Obchodn zkonk definuje obchodn rejstk jako ve-
Podle ust. 186 zaniklo vcn bemeno, nastaly-li ta- ejn seznam, do kterho se zapisuj zkonem stanoven
kov zmny, e vc ji nemohla slouit potebm oprv- daje o podnikatelch. Souasn obchodn zkonk sta-
nn osoby nebo prospnjmu uvn jej nemovi- nov, e obchodn rejstk je veden soudem.
tosti.Vcn bemeno mohlo bt za pimenou nhradu Definice obchodnho rejstku jako veejnho se-
omezeno nebo dokonce zrueno, octlo-li se v hrubm znamu nese s sebou i nutnost vymezen rozsahu ochrany,
nepomru k vhod oprvnn osoby nebo jej nemo- kterou vem tetm osobm zpis v obchodnm rejstku
vitosti. U fyzickch osob dolo k zniku osobnho vc- zaruuje. To je vyjdeno v zsad materiln publicity,
nho bemene nejpozdji jej smrti a u prvnickch osob tedy ochrany dobr vry tch, kte jednaj s dvrou ve
nejpozdji jejm znikem. skutenosti, zapsan v obchodnm rejstku.
Smluvn zizovn shora popsanch vcnch bemen To ovem nevyluuje dvoj povahu zpis v rejstku,
se zapisovalo do pozemkovch knih, ovem s tm rozd- kdy jejich st m charakter konstitutivn a prvn
lem (proti stavu za platnosti OZO), e od 1. ledna 1951
nebyly tyto knihovn zpisy povinn a mly pouze de-
klaratorn vznam, take prvo vznikalo ji zzenm
platn listiny. * Autor je notem v Praze.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 122
122 slo 4/2005
inky s nimi spojen nastvaj prv a zpisem do rej-
stku, zatmco vt st z nich m charakter pouze de-
klaratorn a prvn inky nastvaj ji v dsledku sa-
motn prvn skutenosti, se kterou zkon jejich vznik
spojuje.
Tolik tedy strun obecn o obchodnm rejstku
v jeho souasn podob a nyn ble k innosti note
ve vztahu k obchodnmu rejstku.
II. innosti note ve vztahu k obchodnmu rej-
stku
Poadavky, kter zkonodrce v prav obchodnch
spolenost a obchodnho rejstku kladl na note se po
dobu dosavadn innosti obchodnho zkonku vyvjely
a role note postupn nabvala na vznamu.
Dosavadn vvoj lze rozdlit do t fz.
1. Prvn fze
Prvn fze je asov vymezena lety 19922000.
Od samho potku zkonodrce stanovil pro nkter
kony, obsahujc pedevm rozhodnut zakladatel i
spolenk prvnickch osob obligatorn formu not-
skho zpisu. Jednalo se zejmna o zakladatelsk doku-
menty kapitlovch obchodnch spolenost v ppad,
e zakladatelem byla jedna osoba a o rozhodnut orgn
tchto spolenost, kter se tkaly zmny spoleenskch
smluv i stanov, zven a snen zkladnho kapitlu m not povinnost vyjdit v notskm zpisu proti
a rozhodovn o zruen spolenosti.
Uplatnn zde nalzaly dva druhy notskch zpis.
Prvnm z nich byl notsk zpis o konu, tedy nap. roz-
hodnut jedinho zakladatele o zaloen akciov spole-
nosti a o schvlen jejch stanov.
Druhm z nich pak byl notsk zpis o osvden
o prbhu valnch hromad a schz.
U notskho zpisu o konu,sepisovanho podle 62
a nsledujcch notskho du, je not povinen zkou-
mat, zda kon, obsaen v notskm zpisu je v souladu
s prvem, a odpovd za ppadn kody, kter by v d-
sledku vadnosti, i neplatnosti konu vznikly.
U notskho zpisu o prbhu valnch hromad
a schz tak, jak byl definovn v tomto prvnm obdob,
not vak postupoval podle 77 Not a pouze popsal,
co se v jeho ptomnosti stalo, ani by mohl dj njakm
zpsobem ovlivnit nebo se k nmu vyjadovat.
To pak nutn eliminovalo i jeho odpovdnost za
soulad jm popsanch skutenost s hmotnm pr-
vem.
zen ped rejstkovm soudem bylo v tto situaci
zcela logicky postaveno na principech civilnho procesu
a notsk listiny byly v otzce vcn sprvnosti jejich
obsahu ze strany soudu podrobovny stejnmu zkou-
mn jako vechny ostatn dkazy.
V dsledku toho ale pedloen notskch listin
soudu nemlo dn vliv na dlku soudnho zn a po-
tencil,kter v sob m mon pezkum souladu obsahu
tchto listin s hmotnm prvem notem, tak zstal ne-
vyuit.
Kdy se ke zdlouhavmu procesu pipojilo jet ne
vdy dostaten personln i materiln vybaven soud,
trvalo zen o povolen zpisu do obchodnho rejstku
asto zcela nepijatelnou dobu a bylo pedmtem oprv-
nn kritiky.
AD NOTAM
2. Druh fze
Tato fze zaala rokem 2001 a skonila dnem 30.6.2005.
Je charakterizovna zejmna snahou po harmonizaci
obchodnho zkonku s evropskm prvem. Tato snaha
sice vystila v zapracovn princip Prvn smrnice
o publicit obchodnch spolenost do eskho prv-
nho du, ale ken zsadn plon zrychlen zen
ped rejstkovmi soudy nepinesla.
Z hlediska notaritu vak pinesla jednu velmi pod-
statnou zmnu.V souvislosti s novelizac obchodnho z-
konku a dalch souvisejcch pedpis provedenou z-
konem . 370/2000 Sb. byl vznamnm zpsobem
novelizovn i notsk d a byl zaveden nov druh no-
tskho zpisu notsk zpis o rozhodnut orgnu
prvnick osoby.
Touto novou pravou se podstatn mn postaven no-
te tam, kde zkon stanov sepsn tohoto typu not-
skho zpisu. Not v nm sice rovn osvduje, jak
rozhodnut orgn prvnick osoby v jeho ptomnosti
pijal, ale zrove ji odpovd i za to, e tato rozhodnut
jsou v souladu s hmotnm prvem a e prvnick osoba
splnila vechny formln nleitosti nutn k tomu, aby
takov rozhodnut vbec mohla bt pijata.
Z toho pak plyne, e not m nejen prvo, ale i po-
vinnost zashnout do dje, pokud dospje k zvru, e
jeho prbh se dostv do rozporu s prvem a pokud ta-
kov rozpor nen ze strany prvnick osoby odstrann,
tomu svoji vhradu.Takov prava pak in note tak
odpovdnm za kody, kter by svm ppadnm po-
chybenm zpsobil.
I kdy vak dolo k tomuto vznamnmu posunu v pe-
zkumu obsahovch i formlnch nleitost rozhodnut
orgn prvnickch osob na note, byl ponkud nesys-
tematicky a nad rmec toho,co poaduje Prvn smrnice
zachovn v plnm rozsahu i pezkum soudn.
S jedinou vjimkou.Touto vjimkou se stalo ustanoven
206 ObchZ, kter stanovilo, e pokud je soudu spolu
s nvrhem na zpis zven zkladnho kapitlu akciov
spolenosti pedloen i notsk zpis o rozhodnut ped-
stavenstva o tom, e byly splnny vechny zkonem pe-
depsan nleitosti, soud rozhodne o povolen zpisu
pouze na zklad tohoto notskho zpisu,ani by zkou-
mal pravdivost tvrzen v nm uvedench. Odpovdnost
za jejich pravdivost pak le v plnm rozsahu na noti,
soud vak mus o nvrhu rozhodnout do t dn od jeho
doruen, ppadn od odstrann jeho vad.
Bohuel zstalo u tto jedin vjimky, na druh stran
vak i tak ji lze povaovat za zsadn posun v uvaovn
zkonodrce a ve vnmn postaven a vznamu note.
A jak ukazuje dal vvoj jednalo se i o uritou vzvu
pro notsk stav, aby prokzal, e je schopen v takovto
zkouce se ct obstt.
Pevn st agendy rejstkovch soud vak ne-
spov v zpisu zvyovn zkladnho kapitlu akcio-
vch spolenost, take k dnmu vznamnmu zrych-
len zen o zpisu do obchodnho rejstku opt
nedolo. Tato skutenost se ale stala pedmtem stup-
ujc se kritiky jak ze strany domcch podnikatelskch
subjekt, tak i ze strany investor a nejrznjch zahra-
ninch instituc.
To pivedlo eskou republiku do situace, kdy byla u
i na politick rovni zeteln vnmna nutnost pistou-
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 123
AD NOTAM
pit k systmovmu een a doshnout zsadnho zjed-
noduen a urychlen zen o zpisu do obchodnho rej-
stku.
3. Tet fze
Na potku tto tet fze se prv nachzme. Parla-
mentem esk republiky byla schvlena dal novela ob-
chodnho zkonku, zveejnn jako zkon . 216/2005
Sb., kter s innost od 1. ervence 2005 pin nko-
lik zsadnch zmn,dotkajcch se bytostn i notskho
stavu.
Prvn a pro note nejvznamnj je nsledujc
zmna. Pi zachovn obchodnho rejstku jako veej-
nho seznamu vedenho soudy zkonodrce opustil po-
adavek na dvoj kontrolu. Pistoupil k penesen kon-
troly vech nleitost podstatnch pro proveden zpisu
do obchodnho rejstku pouze na note.Tak tomu je ve
vech ppadech, kdy je jako podklad pro zpis do ob-
chodnho rejstku pedkldn notsk zpis.
V praxi to tedy znamen, e kdy je soudu doruen
notsk zpis jako podklad pro zpis do obchodnho
rejstku,soud krom formlnch nleitost nvrhu a pl-
nosti ploh ji nic nezkoum, ani o niem nerozhoduje,
ale rovnou provede zpis do obchodnho rejstku.
To plat i v tch ppadech, kdy forma notskho z-
pisu nen obligatorn, ale podnikatel tuto kvalifikovanou
formu zvol dobrovoln.Vjimkou je pouze ppad, kdy
se zpis tk sttnho podniku nebo prvnick osoby ve-
ejnho prva, zzen zvltnm prvnm pedpisem. dvoj riziko, kter tato nov situace s sebou dle mho n-
Tato prava ve svm dsledku jet vce posiluje v-
znam veejn listiny sepsan notem a zavedenm re-
gistranho principu tuto listinu vlastn stav na rove
soudnmu rozhodnut.
Not ovem tak nese plnou odpovdnost za to, e
obsah jm vyhotoven listiny je v souladu s hmotnm pr-
vem.
III. Zven efektivity prce obchodnho rejstku
Potud tedy ke specificky notsk problematice.
S ohledem na tma tohoto pspvku povauji ale rov-
n za potebn uvst alespo krtce i dal opaten,
kter pin uveden novela obchodnho zkonku pro
zven efektivity prce obchodnho rejstku.
Za prv: Soud mus provst zpis do pti pracovnch
dn od doruen nvrhu. V ppadech, kdy nvrh me
bt podn i bez souinnosti note a podlh pezkumu
ze strany soudu, soud mus do pti pracovnch dn od
doruen o takovm nvrhu rozhodnout. Pokud v tto
lht soud zpis neprovede,nebo o nvrhu nerozhodne,
povauje se uplynutm tto lhty zpis za proveden
(v pechodnm obdob jednoho roku tato lhta in
10 pracovnch dn).
Za druh: V ppadech, kdy bude soud o nvrhu roz-
hodovat, zuuje se okruh astnk zen na navrhova-
tele a ppadn podnikatele, pokud je odlin od navr-
hovatele,take nebude nutno doruovat rozhodnut cel
ad dalch osob, jako jsou spolenci, statutrn orgny
atd.
Za tet: Nvrh bude podvn na jednotnch formu-
lch,zpracovanch samostatn pro vechny druhy spo-
lenost. Tyto formule, kter jsou spolu se seznamem
ploh k dispozici v elektronick podob, maj navrho-
slo 4/2005 123
vateli usnadnit orientaci v tom, jak nleitosti m nvrh
mt a jak listiny je teba soudu s nvrhem doloit.
Za tvrt: Nvrh na zpis do obchodnho rejstku
me s innost od 1. ledna 2007 bt podn v listinn
i elektronick podob.To plat i pro dokldn listin, pro-
kazujcch skutenosti uveden v nvrhu a listin, kter
se zakldaj do sbrky listin. Stejn tak obchodn rejstk
je od tho dne veden pouze v elektronick podob a je-
-li to mon, uchovv soud vechny nvrhy a listiny
pouze v elektronick podob.
Za pt: V zen ve vcech obchodnho rejstku in
vechny kony, vetn provdn zpis do rejstku
vy soudn ednci.
Jak patrno v porovnn s pedchozm stavem, jedn se
o zmny v eskm prvnm du bezprecedentn, kter
mohou mt dalekoshl dopady na vechny zastnn.
Pro soudy by mly pinst vrazn odlehen a by-
tek rozhodovac agendy. Pro podnikatele by mly zna-
menat podstatn zrychlen zpis do obchodnho rejst-
ku.
Notskmu stavu pak byl touto pravou zkonodr-
cem propjen pomysln certifikt kvality. Jedn se vak
nepochybn o propjen podmnen obstojme-li,
mme jist monost zvit u irok laick i odborn ve-
ejnosti svj kredit.
IV. Rizika nov situace
V tto souvislosti vak povauji za potebn zmnit
zoru pin.
Prvnm, objektivnm, rizikovm faktorem je znan
problematick kvalita normy samotn. Jak je patrno
z prvnch reakc na zkon . 216/2005 Sb. viz nap.
lnky J. Ddie a M. Jindicha v Prvnm zpravodaji,
2005, . 71, bude po tto zatm posledn novele aplikace
obchodnho zkonku hned v nkolika ohledech velmi
nron a nkter ustanoven nepjde aplikovat jinak,
ne s pouitm extenzivnho vkladu,zasahujcho nkdy
a do zrdnch oblast vkladu na zklad smyslu a elu
zkona. e vak s nutnost aplikace i tch sebevce pro-
blmovch ustanoven novely budeme kadodenn prax
konfrontovni, neteba pochybovat.
Druhm rizikovm faktorem je faktor subjektivn. My
noti, kte sami sebe rdi oznaujeme za vysoce speci-
alizovan a kvalifikovan odbornky,se toti touto novou
prvn pravou dostvme na samotnou imaginrn
hranu oddlujc prvnick Olymp od propasti.
Pi tomto pomyslnm vstupu ale, jet vce ne kdy
dve, nestoup, i nepad kad sm za sebe, ale jedno-
znan se jedn o vstup skupinov, jeho vichni ast-
nci jsou navzni na jednom lan.
Je namst si uvdomit i to, e postupn selhn vce
jedinc nakonec me zastavit vstup tch ostatnch.
A nastane-li kritick mnostv tch, kdo selhali, me se
stt, e na droliv bo propasti sthnou s sebou
vechny.
1
Ddi, J. Mal zamylen nad vznamnou novelou obchodnho zko-
nku. Prvn zpravodaj, 2005, . 7, s. 16; Jindich, M. K soudnmu pe-
zkumu ve vcech obchodnho rejstku. Prvn zpravodaj, 2005, . 7,
s. 68.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 124

124 slo 4/2005 AD NOTAM

A hromadnmu pdu pak u nepjde zabrnit.Nejsem
si jist, zda dnes vbec nkdo me ci, kde m ta pro-
past dno.
Diskuse
Tolik metafora, pouit zmrn s myslem znzornit
potenciln nebezpe.
Pokud by ovem nastala katastrofick varianta a noti Diskuse o nvrhu novho oban-
by byli svho svrchovanho postaven v zen ped rej- skho zkonku
stkovm soudem zbaveni na zklad pochyben, kte-
rch se v me nikoliv zanedbateln dopustili, dsledky JUDr. Martin eina*
mohou bt opravdu dalekoshl a nemusej se tkat zda-
leka jen innosti not v oblasti obchodnch spole- Jak je jist prvnick veejnosti znmo, ji nkolik let
nost. probhaj prce na nvrhu novho obanskho zkonku,
Ztrta kreditu se me promtnout i do vech ostat- jeho autory jsou Prof. JUDr. Karel Eli a Doc. JUDr. Mi-
nch oblast innosti note a me zsadn ovlivnit po- chaela Zuklnov. Ji tak vce ne dva roky zased na
staven stavu jako celku. Ministerstvu spravedlnosti v Praze komise veden JUDr.
Chceme-li toti nazvat vci pravm jmnem, pak ne- Miloem Tomsou, kter posuzuje tento nvrh a navrhuje
zbv ne oznait prosted, v nm noti poskytuj sv autorm ppadn pravy. Nvrh obanskho zkonku
sluby, za prosted trn a veskrze konkurenn.Tm ne- je k dispozici na internetu (www.juristic.cz), avak mm
mm na mysli konkurenci mezi noti samotnmi, kter zato, e diskuse k tomuto nvrhu v odborn veejnosti
dky doposud dsledn hjenmu numeru clausu tm neprobh v takov intenzit, jak by tento velmi dleit
neexistuje, ale mm na mysli konkurenci jednotlivch nvrh vyadoval.Aby Redakn rada asopisu Ad Notam
prvnickch profes, kter ve vce i mn otevench povzbudila zjem not, notskch koncipient a no-
formch existuje zcela nepochybn, a v neposledn ad tskch kandidt o tento nvrh obanskho zkonku,
i konkurenci z ad i neprvnickch profes, projevujc rozhodla na svm zasedn, e bude vhodn seznmit
se napklad v oblasti smluv o vcnch prvech k ne- tene naeho asopisu s tmto nvrhem a vyzvat je
movitostem. k diskusi o nm.
Tato konkurence pitom nen ani zdaleka jevem pouze Nvrh obsahuje zatm cca 2 500 paragraf (bude jet
eskm, ale m mnohem ir peshranin rozmr teba vypracovat pechodn ustanoven), a proto jej
a v dnenm globalizovanm svt nevhm ci, e roz- nelze uveejnit v naem asopisu cel najednou.Tak vy-
mr vskutku globln.Tato vaha se vak dostv u p- chzme z toho,e noti se budou zejmna zajmat o ob-
li nad rmec tohoto lnku, take k n pouze velmi last prva ddickho, zvazkovho a o vcn prva.
strun uvedu,e napklad anglosask prvn systm tzv. V dnenm sle tedy publikujeme st nvrhu pravy
common law vbec nezn note latinskho typu,ke kte- ddickho prva. Oblast ddickho prva obsahuje 221
rmu nle i not et. Noti v oblasti common law paragraf a budeme nvrh otiskovat postupn v nko-
jsou a na nepatrn vjimky osoby bez prvnho vzd- lika slech tohoto asopisu.Dnes tedy publikujeme prv-
ln, jejich innost se omezuje v podstat na vidimaci nch 67 paragraf, a to vetn dvodov zprvy (vyti-
a legalizaci. tna kurzvou).
Z pohledu ekonomickch subjekt z tto oblasti Ddick prvo doznv dleitch zmn. Jako nejd-
a tch, kdo hj jejich zjmy v oblasti prva, jsou pak no- leitj lze uvst zsadu, dle n je teba co mon nej-
ti latinskho typu asto pouze obstrukn pekkou vce vyhovt vli zstavitele (viz 1255 odst.2).Od toho
volnho pohybu kapitlu a velmi iroce pojman se odvj ve ostatn (poslen postaven zvti, rozen
smluvn volnosti. A jakkoliv ztrta, kterou utrp kter- forem zvt, piputn podmnek v zvti, nhradnic-
koliv nrodn latinsk notstv, me bt pnosem i tv, odkazy, pirstn uvolnnho podlu ddicm ze z-
argumentem pro ty,kdo nemaj na zachovn tohoto typu vti, prva nepominutelnch ddic, atd.).
notstv zjem. O tom se maj zstupci not monost Jeliko nen zmrem ovlivovat nzor ten, ne-
opakovan pesvdovat jak na rovni nrodnch vld pipojuji vlastn koment. Oekvm, e se teni po-
a zkonodrnch orgn, tak na rovni orgn evrop- drobn s tmto nvrhem seznm a zapoj se do diskuse.
skch. Je teba vyut monosti diskutovat, projevovat sv n-
Bylo by velkm omylem domnvat se, e not ne- zory na novou pravu a podvat ppadn i nvrhy na
zbytn mus bt soust jakhokoliv prvnho du, a e zmny,nebo monost spolupracovat na takovm zkonu
bude zkonodrcem vdy hkn a zahrnovn vhodami, se vyskytuje zdka a jde o tak dleit zkon,kter me
pokud opodstatnnost sv existence dostaten nepro- ovlivnit ivoty oban po dlouh desetilet. Sv ps-
ke a neobhj. pvky k diskusi mete adresovat pmo na elektronic-
Dvryhodnost a erudice notskho stavu je jednm kou adresu nkcr@nkcr.cz. S Vaimi nzory a nvrhy se-
ze zsadnch argument, kter maj ti, kdo hj zjmy no- znmm autory nvrhu obanskho zkonku.
t, v ruce. Souasn budou v tomto asopise publikovny lnky,
Pokud by se vak notsk stav o tyto atributy pipra- kter budou objasovat nkter pojmy opt zavdn
vil, m pak budeme zdvodovat sv vsadn postaven do ddickho prva.
v mnoha oblastech?
Nov prava zen ve vcech obchodnho rejstku je
tak vzvou s mnohem vtm potencilem, ne by se
mohlo na prvn pohled zdt. S potencilem pro note
jak negativnm, tak pozitivnm. Zle na ns samotnch,
kter z nich v jak me vyuijeme. * Autor je notem v Beneov.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 125

AD NOTAM slo 4/2005 125

Hlava 2 tda (osnova ji v 1381 mezi ddice ze zkona
Ddick prvo vrac).
Dl 1 Oba uveden principy ddickho prva se promtaj
Prvo na pozstalost i do dalch ustanoven nvrhu s tm, e k nim v prav
1240 tchto dalch ustanovench pistupuj i principy
(1) Ddick prvo je prvo na pozstalost nebo na ostatn (princip rovnosti, univerzln sukcese, volnosti
pomrn podl z n. ddice ddictv pijmout i odmtnout a princip inge-
(2) Pozstalost zahrnuje cel jmn zstavitele, krom rence veejn moci pi nabyt ddictv).
prv a povinnost vzanch vlun na jeho osobu, le- Ji v tomto ustanoven se pojmov rozliuje poz-
dae byly jako dluh uznny nebo uplatnny u orgnu ve- stalost a ddictv. Pozstalost je pojata jako jmn z-
ejn moci. stavitele k okamiku zstavitelovy smrti, resp. jako ta
(3) Komu nle ddick prvo, je ddic a co ddic na- jeho st, kter je zpsobil pejt na ddice jako na
bude z pozstalosti je ddictvm. prvnho nstupce, zatmco ddictv je to z pozsta-
losti, co skuten pipad jako aktivum osob, kter
K 1240: je ddicem. M-li zstavitel ddice jen jedinho a ne-
Ddick prvo upravuje pechod majetkovch po- zstav-li odkazy, pak se pozstalost bude s ddictvm
mr zemelho lovka na jin osoby. Nov prava krt. Avak ur-li zstavitel v zvti nebo v ddick
ddickho prva obecn vychz z vtiny princip smlouv odkazovnky, pak bude ddictvm jen to z po-
prvn pravy dosavadn. Opticky je vak na prvn po- zstalosti, co nebude kryto odkazy. A pipadne-li po-
hled patrn zejm rozmnoen ustanoven o ddic- zstalost sttu cestou odmrti ( 1377), pak tu nebude
km prvu. Prvn prava ddn byla v naem ob- dn ddictv, protoe odmr ddictvm nen.
anskm prvu v prbhu kodifikac z 50. a 60. let Z tchto dvod je potebn mezi pozstalost a d-
postupn vrazn redukovna, nebo v pedchozm dictvm pojmov rozliovat. Nvazn na to osnova
spoleenskm zzen nebyly poteba a zjem vnovat v odst. 3 vymezuje i ddice jako osobu, j nle d-
vraznj pozornost pi o pechod vtch majetko- dick prvo (prvo na pozstalost, nebo na podl z n).
vch podstat. V prav prva ddickho se tak nejv- To m vznam jednak pro odliovn osob ddice a od-
raznji projevily nkdej simplifikan tendence tota- kazovnka ( 1242 odst. 2), jednak pro vymezen
litnho zkonodrstv. vztahu ddice k pozstalosti ve smyslu uvedenm
Nkter zkladn zsady ddickho prva vyplvaj shora.
ji z nvrhu tohoto ustanoven. Ustanoven 1240 tedy, a m zsti definin cha-
Pedn se jedn o princip zachovn hodnot, tedy rakter, jemu se osnova jinak pi formulacch radji
zachovn hodnot se zetelem k budoucnosti jako v- vyhb, se jev jako potebn vzhledem k tomu, e nor-
raz solidarity lid a sledovn cl sahajcch pes vce mativn stanovuje, co do pozstalosti spad a co ni-
generac. e se tato zsada uplatuje pokud jde o ne- koli, a v nvaznosti na to pojmov odliuje pozsta-
movit i movit vci ve vech spolenostech, vyjma tch lost a ddictv. Krom toho se hls k zsadm uchovn
zcela primitivnch, je dostaten znmo. Modern hodnot a pechodu majetku ddnm na jednotlivce,
doba se v t souvislosti k uvedenmu principu piklo- co jsou dva hlavn principy ddickho prva vbec.
nila dslednji, zejmna co se tk pedmt duev-
nho vlastnictv a jinch pedmt bez hmotn pod- 141
staty. Uveden vyjaduj z rznch hl vechny (1) Dd se na zklad ddick smlouvy,ze zvti nebo
odstavce navrenho paragrafu. Posun oproti stvajc ze zkona.Tyto dvody mohou psobit i vedle sebe.
prav je zejmna v oputn iroce formulovanho (2) Za ddice lze povolat i prvnickou osobu,kter m
pravidla 579 stvajcho obanskho zkonku o z- bt teprve ustavena.Tato prvnick osoba je zpsobilm
niku subjektivnch prv a povinnost vzanch jen na ddicem, vznikne-li do osmncti msc od smrti zsta-
osobu dlunka nebo vitele jeho smrt. Podle 1240 vitele.
odst. 2 spadaj do pozstalosti i subjektivn prva a po-
vinnosti zakldajc se pouze na osobnch pomrech K 1241:
zstavitele, pokud byly jako dluh uznny nebo jako Navren ustanoven je obdobou 461 dnenho ob-
pohledvka uplatnny tak, e to vede k uren nebo anskho zkonku vymezujcho ddick tituly. Posun
uspokojen nroku zsahem veejn moci. Dsledkem oproti dnen prav je jednak v tom, e se v prvnm
toho pejdou do pozstalosti nap. i zstavitelova odstavci mezi ddick tituly nov vrac institut ddick
prva na bolestn, na satisfakci v penzch apod., byla- smlouvy, jednak i v azen vtu ddickch titul, je-
-li za jeho ivota uznna nebo spn zaalovna. jich posloupnost je volena podle jejich prvn sly
Druh zkladn princip ddickho prva spov (srov. 1417 odst. 1).
v pechodu majetku na jednotlivce (koncepce indivi- Dosavadn prava uvd mezi ddickmi tituly na
dualistickho ddickho prva). Zklad tohoto pojet prvnm mst zkon, co sugeruje nesprvnou ped-
vyplv z konstrukce odst. 3. Princip individualistic- stavu, e ddn ze zkona m pednost ped ddnm
kho pojet ddickho prva zstal u ns vdy za- podle pozen zstavitele. Tm, e osnova v azen v-
chovn se zetelem k tomu, e vdom lovka, e jeho tu ddickch titul klade ped zkon ddickou
statky pipadnou osobm zstaviteli blzkm, pod- smlouvu a zv, se tak pihlauje k dalmu ze z-
poruj jeho starostlivost o vlastn majetek a pi o ro- kladnch princip demokratick pravy ddickho
dinu. Dosavadn prava vak pece jen psobila proti prva, toti k zsad volnosti zstavitele ve volb d-
tomuto principu, zejmna tm, e ji v r. 1950 byla dice (oveme s obvyklm omezenm ve prospch ne-
z okruhu zkonnch ddic vylouena jejich tvrt pominutelnch ddic; 1383).
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 126
126 slo 4/2005
Mezi ddick tituly se nov zaazuje institut ddick
smlouvy (upraven podrobnji v 1325 a nsl.), kte-
rou z naeho ddickho prva vylouil socialistick ob-
ansk zkonk z r. 1950. Naproti tomu se ve vtu d-
dickch titul zvl neuvd dovtek (dodatek
k zvti, kodicil) upraven v 1256 odst. 2. Dovtek
je chpn jako doplnn, dodatek k zvti (tebae
me existovat i sm o sob), tedy ve sv podstat jako
jej soust, nikoli jako zvltn samostatn titul d-
dick.
Posledn vta prvnho odstavce vyjaduje pravidlo,
e k jedn pozstalosti mohou vzniknout ddick
prva rznm osobm z rznch titul (tak nepod-
li nap. zstavitel zvt o cel pozstalosti, nastoup
ve zbytku ddici ze zkona; podobn tomu zpravidla
bude, kdy nkter ze zvtnch ddic nebude ddit
pro nezpsobilost nebo proto, e ddictv odmtne
atp.).
Podle druhho odstavce lze za ddice a podle n-
sledujcho paragrafu tak za odkazovnka povolat
tak prvnickou osobu dosud neustavenou. Nepama-
tuje se tu jen na nadace zizovan zvt podle 276
obecn sti, nbr i na kterkoli prvnick osoby jin.
Vslovn ustanoven tohoto druhu je eln, protoe
jinak by za ddice nebo odkazovnka nemohla bt po-
volna osoba, kter v den smrti zstavitele jet nee-
xistuje. Podle stvajc pravy prvnick osoba nal-
zajc se tebas jet ve fzi svho zaloen nepipad
jako ddic v vahu. Vzhledem k pravidlu, e je i pi
poslednch pozench namst co nejvce etit pn
zstavitele, se navren zmna jev jako potebn.
1242
(1) Odkazem lze z pozstalosti zstavit odkazovnku
uritou vc, penze nebo jednu i nkolik vc uritho
druhu.
(2) Za odkazovnka lze povolat i prvnickou osobu,
kter m bt teprve ustavena.
(3) Odkazovnk nen ddicem.
K 1242:
Nvrh se rovn vrac k obvyklmu odlien ddic-
tv a odkazu (legtu), jako i ddice a odkazovnka
(legate).
Rozdl mezi obojm plyne z porovnn 1240 odst. 1
a 3 a 1242. Ddicem je osoba, kter nle ddictv,
tj. bu cel pozstalost nebo podl na n. Naproti tomu
odkazovnkem je ten, komu zstavitel zstavil jen jed-
notlivou vc, ppadn nkolik vc uritho druhu.
(Penze se jako mon pedmt odkazu v odst. 1 zvl
uvdj hlavn pro nzornost a srozumitelnost z-
konnho textu, protoe i ony jsou vcmi urenmi
podle druhu.)
Druh zsadn rozdl mezi ddictvm a odkazem
tkv v tom, e nabyt ddictv potvrzuje ddici soud,
zatmco prvo odkaz uplatuje odkazovnk vi d-
dici bez soudn ingerence pmo.
Ddick npad
1243
(1) Ddick prvo vznik smrt zstavitele.Kdo zeme
ped zstavitelem, anebo souasn s nm, nedd.
(2) Plat,e ddictv pijal v den smrti zstavitele kad
ddic, kter se jej nezekl nebo kter ddictv neodmtl.
AD NOTAM
1244
(1) Pek-li ddic zstavitele, pechz jeho prvo na
jeho ddice.
(2) Nelze penst ddick prvo, kter m teprve
vzniknout.
K 1243 a 1244:
Ustanoven 1243 a 1244 upravuj prvn otzky
spojen s ddickm npadem (napadnutm ddictv
ddici).
Cel konstrukce ddickho prva u ns stla ped
r. 1950 na institutu lec pozstalosti (hereditas ia-
cens), kter byl pro pravu ddickho prva klov.
Podobn jako je tomu dosud v Rakousku, vychzelo
i nae star ddick prvo z pojet, e se po zstavite-
lov smrti na pozstalost hled a do okamiku soud-
nho rozhodnut o ddictv jako na majetek nleejc
stle zemelmu zstaviteli. Odtud se odvjela kon-
cepce, e ddic nabyl vlastnick prvo k ddictv a
soudnm odevzdnm (rozhodnut soudu o odevzdn
ddictv mlo konstitutivn povahu), nikoli ji smrt
zstavitele. Jednalo se o obdobu smluvnho nabyt
vlastnickho prva, pi nm se rozliuje dvod (titu-
lus) a zpsob (modus) nabyt vlastnickho prva.
Naproti tomu v r. 1950 se nae prvo s pojetm le-
c pozstalosti rozelo s argumentem, e jedn
o uml institut ciz nazrn lidu. Dluno uvst, e na
tom je mnoho pravdy a e konstrukce rakouskho z-
konku je i v kontextu kontinentln Evropy hodn oje-
dinl (j blzk je nap. pojet italsk), by m i sv v-
hody. Ale je tu zejmna fakt, e stvajc prvn pojet,
podle nho ddic nabv ddictv ji smrt zstavi-
tele a soud ddici nabyt ddictv jen deklaratorn po-
tvrzuje, odpovd ad konvennch prav ddickho
prva v kontinentln Evrop, v praxi se vil a jeho
uplatovn nepsob vnj obte. Nejsou tud
vn teoretick ani praktick dvody mnit zklad
stvajc koncepce. Naopak pevauj dvody k jejmu
zsadnmu zachovn.
Nvrh sleduje stanovit, e smrt zstavitele ddick
prvo vznik. To m vznam zejmna ale nejen
v tom, e ddic neme zcizit ddictv ped smrt z-
stavitele ( 1455 a nsl.), ani sm neme o tomto
majetku dle poizovat. Jin dleit vznam tto
pravy spov v tom, e jen osoba, kter je v okamik
smrti zstavitele zpsobil bt ddicem, nen z ddic-
tv vylouena ( 1245 a nsl.). V 1412 se dle na-
vrhuje stanovit, e ddic smrt zstavitele ddictv tak
nabv.
Z pojet, e ddic nabv ddictv ji smrt zstavi-
tele, vychz nmeck ( 1922 BGB), vcarsk (l. 560
ZGB), polsk (l. 922 KC), zsadn i rusk prvo
(l. 1110 GK) atd. Nen tedy na stvajc esk kon-
strukci pechodu vlastnictv ddnm nic neobvyklho.
Uveden ddick systmy ovem respektuj princip vol-
nosti ddice, zda ddictv pevezme, ili nic. Tak tomu
je tak v na souasn prav, kter umouje ddici
ddictv odmtnout s tm, e ddic, kter ddictv od-
mtl, je nenabv. Toto een je jednoduch, ale vy-
hovuje jen za podmnky, e je stejn jednodue een
tak pechod pasiv pozstalosti na ddice, jak tomu je
v na dnen prav, podle n ddice zatuj dluhy
zstavitele jen do ve nabytho ddictv. Tato zsada
m bt navrhovanou pravou jako bezvjimen
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 127
AD NOTAM
oputna. Proto je teba vyhledat jin een. Nkter
ddick systmy, by rovn vychzej se zsady pe-
chodu ddictv dnem zstavitelovy smrti, vyuvaj
v tom smru institut pijet ddictv, piem ddic,
kter ddictv svm prohlenm ddictv pijme, je ne-
nabv dnem prohlen, nbr zptn. Tak vslovn
italsk (l. 459) nebo nizozemsk (l. 1093) obansk
zkonk, obdobn prvo francouzsk (l. 774 CC) atd.
Tak nae historick (jako i soudob rakousk) prvo
zn institut ddick pihlky ( 800 ABGB), kter m
ovem ponkud jinou (silnj) funkci.
Za situace, kdy se zaml upravit monost ddice
pevzt ddictv bu s vhradou soupisu, nebo bez
nho (srov. zejmna 1418 a nsl.) co m kvanti-
tativn vznam pro rozsah povinnosti ddice vyrovnat
dluhy zstavitele a vyaduje se v tom smru od nho
aktivn vyjden, je adekvtn een v zaveden in-
stitutu pijet ddictv. Podle navrhovan pravy se
me ddic za ivota zstavitele ddictv zci a po z-
stavitelov smrti je me odmtnout. Neuin-li nic
z toho, nastoup nevyvratiteln domnnka pijet d-
dictv, piem dal ustanoven ( 1413 a nsl.) e vztahuje k deliktnmu jednn jeho objektem je pro-
techniku tohoto pijet a upravuj pihlku ddictv
s vhradou soupisu i bez n. Otzka pijet ddictv m
vznam i v dalch souvislostech (nap. 1244).
Na zkladn pravu 1243 navazuje druh vta
1243 odst. 1. Jeho normativn vta pedstavuje jed-
nak logickou antitezi k vt prvn tohoto ustanoven,
jednak v rmci toho upesuje, e ani tomu, kdo zem-
el souasn se zstavitelem, nevznik prvo ddit po
zstaviteli, a tud je ani neme penst takov prvo
na sv nstupce. Naopak ddic peiv zstavitele, jak
vyjaduje 1244, m ddick prvo zachovno, a to
tedy v ppad jeho smrti pechz na jeho ddice.
Ddick nezpsobilost
1245
Z ddickho prva je vylouen, kdo se dopustil proti
zstaviteli, jeho pedku, potomku, anebo manelu inu
povahy myslnho trestnho inu, jestlie mu jej zsta-
vitel neprominul.
1246
Z ddickho prva je vylouen, kdo zstavitele k pro-
jevu posledn vle donutil nebo lstiv svedl, projev po-
sledn vle zstaviteli pekazil nebo jeho pozen pro
ppad smrti zniil, potlail, zfaloval nebo podvrhl, jest-
lie mu zstavitel tento in neprominul.
1247
Potomci toho, kdo je vylouen z ddickho prva, na-
stupuj pi zkonn ddick posloupnosti na jeho msto,
i kdy peije zstavitele.
K 1245 a 1247:
Ddicem me bt jen osoba zpsobil jm bt. Usta-
noven o ddick nezpsobilosti (nehodnosti) jsou stan-
dardnm vybavenm zavedench obanskch zko-
nk. Podstata institutu je v tom, e urit osoba, by
byla zstavitelem nebo zkonem za ddice povolna,
nen hodna bt zstavitelovm ddicem a nezaslou
si podlet se s ohledem na zsady spravedlnosti a obec-
nou morlku na vhodch plynoucch z prvnho n-
stupnictv po zstaviteli. Dvody ddick nezpsobi-
slo 4/2005 127
losti jsou v tom, e se urit osoba dopustila tak t-
kho poklesku vi zstaviteli, nkterm osobm
zvlt mu blzkm, anebo vi projevu jeho posledn
vle. Ten, kdo v okamiku smrti zstavitele nen
z tchto dvod zpsobil ddit, je z ddictv vylouen.
Ddickou nezpsobilost zakldaj iny dvojho
druhu.
Pedn se jedn o iny, kter maj povahu mysl-
nho trestnho inu, spchanho vi zstaviteli, jeho
manelu, nebo vi jeho pedku i potomku. Posun
vi stvajc prvn prav je jednak v tom, e se na-
vrhuje nevzat ddickou nezpsobilost vslovn na
spchn myslnho trestnho inu, nbr na sp-
chn takovho inu, kter m jeho povahu. V d-
sledku toho se stanou nezpsobilmi ddit i osoby,
kter vi zstaviteli spchaly takov in, a nejsou
trestn odpovdn (pokud je ovem mon shledat
u nich mysln delikt). Druh posun je v rozen
takto chrnnch osob z dt a rodi zstavitele na
jeho pedky a potomky.
Druh skupina dvod ddick nezpsobilosti se
jev posledn vle zstavitele. Stvajc formulace
v 469 nynjho obanskho zkonku setrvvajc
na obecn vymezenm zavrenhodnm jednn
proti projevu zstavitelovy posledn vle nen pln vy-
hovujc, nebo pln nekryje situace, na n m mit
(nyn platn dikce zkona dopad jen na projev po-
sledn vle zstavitele ji uinn). Z toho dvodu se
zvolit pesnj formulaci.
Dvody ddick nezpsobilosti se zsti pekrvaj
s dvody vyddn, je se upravuj dle ( 1387
a nsl.). Pesto je navren prava z dvod uvede-
nch shora potebn. Vyddn toti pedpokld jed-
nak vdomost zstavitele o deliktu ddice, jednak jeho
aktivn projev vle; navc pipad v vahu jen u ne-
pominutelnch ddic. Naproti tomu vylouen ddice
z ddn pro jeho ddickou nezpsobilost zasahuje
vechny osoby, kter jinak jako ddici z poslednho po-
zen nebo ze zkona pichzej v vahu, a toto vy-
louen psob ipso iure, bez zetele na ppadnou v-
domost i nevdomost zstavitele, jsou-li pro to dny
zkonn pedpoklady.
Dosavadn pravidlo o zhojen pekek ddn pro-
minutm zstavitele zstv zachovno. Jde tu pece
o soukrom pomr zstavitele, kter poizuje o svm
majetku, vi jin osob, take je namst ponechat
zstaviteli rozhodujc stanovisko.
Nezpsobilost ddit zasahuje jen osobu, j se z-
konn dvody tkaj. Nen spravedliv dvod trestat
za chovn pedka jeho potomky. Proto je do osnovy
zaazen 1247 vyjadujc pravidlo, e na msto ne-
hodnho ddice nastupuj jeho potomci, avak jen pi
zkonn posloupnosti ddic (pi ddn ze zkona),
nebo projev-li zstavitel sm posledn vli, je namst
popt mu v tom smru volnost.
1248
Zeknut se ddictv
(1) Ddickho prva se lze pedem zci smlouvou se
zstavitelem. K platnosti smlouvy se vyaduje forma ve-
ejn listiny.
(2) Zeknut se ddictv psob i proti potomkm, le-
dae bylo ujednno nco jinho.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 128
128 slo 4/2005
K 1248:
Nae nynj prvo se pidruje zsady, e je na vli
ddice, zda ddictv pijme, ili nic, promt ji vak jen
do pravy odmtnut ddictv, kter pojmov pichz
v vahu jen po smrti zstavitele. Nen vak dvod vy-
luovat monost presumptivnho ddice vzdt se prva
na ddictv ji pedem, jak je tomu dnes. prava zek-
nut se ddictv (renunciace) nle ke standardnmu
instrumentriu obanskho zkonodrstv v ad
zem. Umouje toti zstaviteli smluvn se s pre-
sumptivnm ddicem vypodat ohledn nslednch
majetkovch pomr.
Z praktickho hlediska je navren prava eln
zejmna v tch ppadech, kdy se presumptivnmu d-
dici dostane od zstavitele njakho plnn, je by ji-
nak muselo bt v ddickm zen na jeho povinn dl
nebo na ddick podl zapotvno ( 1400 a nsl.).
Zkuenost u, e v tchto ppadech dochz k zby-
tenm rozepm a konfliktm, jejich zdroje lze s vy-
uitm navrenho institutu pedem odklidit.
Zeknut se ddictv nespov v pouhm projeven
vle jedinou osobou presumptivnm ddicem; vya-
duje se, aby se tak stalo prv smlouvou, kterou takov
ddic uzave se zstavitelem. Pro tuto smlouvu se vy-
aduje forma veejn listiny, tud za stvajcho
prvnho stavu forma notskho zpisu, ppadn
soudnho smru. Poadavek zpsnn formy smlouvy
odpovd prvn konvenci a m vznam pedevm
preventivn: jednak na strany psob, aby si silnji
uvdomily vznam, zvanost a dsledky svho jed-
nn, jednak zmenuje riziko nslednch spor o plat-
nost takov smlouvy.
Odmtnut ddictv
1249
(1) Po smrti zstavitele me ddic odmtnout ddic-
tv bu stn ped soudem, anebo prohlenm dorue-
nm soudu. Ddictv neme odmtnout ddic, kter ji
dal svm ponnm najevo, e chce ddictv pijmout.
(2) inky odmtnut ddictv nem prohlen pod-
mnn, uinn s vhradami, ani prohlen odmtajc ddic samotnm zstavitelem, tedy zv a ddickou
jen st ddictv.
1250
Ddic me odmtnout ddictv do jednoho msce
ode dne, kdy jej soud vyrozuml o prvu ddictv od-
mtnout i o nsledcch odmtnut. Z dleitch dvod
soud tuto lhtu prodlou. Jejm uplynutm prvo od-
mtnout ddictv zanik.
1251
Zmocnnec me za ddice odmtnout ddictv, jen
je-li k tomu podle pln moci vslovn oprvnn.
1252
Prohlen o odmtnut ddictv nelze odvolat. Tot
plat, prohls-li ddic, e ddictv neodmt nebo e je
pijm.
K 1249 a 1250:
Nvrh ustanoven o odmtnut ddictv recipuje
s drobnmi stylistickmi a systematickmi pravami
platnou zkonnou pravu v 463 a nsl. nynjho
obanskho zkonku. Prvo ddice odmtnout ddic-
AD NOTAM
tv je projevem zsady jeho volnosti rozhodnout se, zda
ddictv pijme i odmtne. Zaveden poizovac vol-
nosti zstavitele a ddicova zavzanost ze zstavite-
lovch dluh, kter na nho pechz cestou sukcesse,
mus jt ruku v ruce se zaloenm prva ddice ddic-
tv odmtnout. Tato monost je nezbytn tam, kde d-
dictv na ddice pechz smrt zstavitele ipso iure,
jak tomu je tak v naem prvu.
Ddici je ponechna pln volnost ddictv odmt-
nout a zsadn mu v tom nejsou kladeny dn pe-
kky. Odmtnout ddictv ovem neme ten, kdo
dve prohlsil, e ddictv neodmt nebo pijm, i
kdo dal jinak najevo, e ddictv odmtnout nechce.
Sv prohlen o odmtnut ddictv adresuje ddic
soudu. Zachovv se pravidlo, podle nho ddic svoji
ji jednou projevenou vli neme zmnit. A tedy
uin prohlen, e ddictv odmt, nebo e je neod-
mt, ppadn e je pijm, neme je ji odvolat
a nahradit prohlenm jinm. (Podle ust. 1443 odst.
1 neme ddic povolan zvt nebo ddickou smlou-
vou odmtnout ddictv z tohoto dvodu a hlsit se
o podl na pozstalosti jako ddic ze zkona, nebo
tm by posledn vli zstavitele mohl i zcela zmait.)
Dl 2
Pozen pro ppad smrti
Oddl 1
Veobecn ustanoven
1253
Pozen pro ppad smrti jsou zv a ddick
smlouva.
1254
Pozenm pro ppad smrti nelze zkrtit povinn dl
nepominutelnho ddice, nedolo-li k vyddn. Pokud
tomu pozen pro ppad smrti odporuje, nle nepo-
minutelnmu ddici povinn dl.
K 1253 a 1254:
Druh dl druh hlavy tet sti upravuje ustaven
smlouvu. Tyto ppady, kdy ddicm zstavuje poz-
stalost zstavitel sm, jsou systematicky pedazeny
prav ddn ze zkona (zkonn posloupnosti) pro-
toe ddn podle tchto pozen m pednost ped d-
dnm podle zkonn posloupnosti.
V prav tohoto dlu pedchzej ustanoven o z-
vti ustanovenm o ddick smlouv, a je ddick
smlouva proti zvti co do prvn sly mocnj. Pi-
hl se vak jednak k tomu, e zv je obvyklej a et-
nj zpsob, jm se o pozstalosti poizuje, jednak
i k tomu, e ddick smlouva se jako institut ze zvti
vyvinula a je z n odvozena. (Zv je obecn institut
ddickho prva, ddick smlouva je co do sv prvn
povahy i co do monost jejho vyuit institut speci-
ln.)
Nvrh ust. 1254 pamatuje na prva nepominu-
telnch ddic. Ta jsou sice podrobnji upravena dle
( 1383 a nsl.), ale povauje se za eln zdraznit
omezen volnosti zstavitele ji zde. Zkladn vznam
tohoto ustanoven je v tom, e nezakld ani ste-
nou neplatnost t zvti nebo ddick smlouvy, kter
nedb prv nepominutelnch ddic (jak dnes stano-
vuje 479 platnho obanskho zkonku), nbr
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 129
AD NOTAM
prvo tohoto ddice na povinn dl, tedy jeho prvo
vi zvtnm ddicm, aby mu bylo vyplaceno v pe-
nzch, o byl zkrcen.
Oddl 2
Zv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1255
(1) Zv je odvolateln projev vle, kterm jedin z-
stavitel pro ppad sv smrti zstavuje nejmn jedn
osob alespo podl na pozstalosti, ppadn i odkaz.
(2) Zv je teba vyloit tak, aby bylo co mon nej-
vce vyhovt vli zstavitele.Slova pouit v zvti se vy-
kldaj podle jejich obvyklho vznamu, ledae se pro-
ke, e si zstavitel navykl spojovat s uritmi vrazy
zvltn, sob vlastn smysl.
1256
(1) Pod-li zstavitel zv a pouke-li na obsah ji-
nch listin, m takov pozen prvn inky jen, jsou-li
splnny nleitosti zvti. Jinak lze obsahu takovch lis-
tin pout jen k vysvtlen zstavitelovy vle.
(2) Tot obdobn plat i o dovtku vyhotovenm jako
dodatek k zvti nebo samostatn. Co je dle stanoveno
o zvti, plat obdobn i o dovtku.
1257
Zstavitel ddice ustavuje sm, a neme tedy usta-
ven ddice svit jinmu, ani podit spolen s jinou
osobou.
1258
Zstavitel mus svou vli projevit tak urit,e nesta,
aby jen pisvdil nvrhu, kter mu byl uinn.
K 1255 a 1258:
Zv je nejobvyklej zpsob soukromho pozen
zstavitele o pozstalosti. Ust. 1255 vytyuje jej z-
kladn pojmov znaky; na toto ustanoven navazuj
dal obecn ustanoven o zvti 1256, 1257 a 1258.
Zv je prvn jednn jedn osoby, jm tato osoba
jako zstavitel nejmn jedn osob zstavuje alespo
st svho jmn. Zdrazuje se, e zv je osobnm ustanovenmi, je za nimi nsleduj hlavn pravidla
zstavitelovm jednnm, ten proto neme uinit z-
v jen tm, e pisvd nvrhu, kter mu pedlo n- to promt konkrtnji pravidlo o monosti ddn
kdo jin, ani neme ustaven ddice svit jinmu.
Rovn spolen zv nkolika zstavitel je vylou-
ena.
Zdrazuje-li se v 1258 poteba uritosti, vnosti,
rozvahy a absence donucen pi tvorb zvti, je to do
jist mry duplicita vi nkterm obecnm ustano-
venm o prvnch jednnch, pece jen vak m toto
ustanoven i zde svoji funkci. Sleduje se tu podtrhnout
zvltn povahu zvti jako prvnho jednn adreso-
vanho jinm pro ppad zstavitelovy smrti, piem
ddicov, odkazovnci i soud se budou zpravidla s pro-
jevem posledn vle seznamovat a v dob, kdy z-
stavitel nebude s to podat k nmu dal vysvtlen. Z-
stavitel by tedy neml pistupovat k sepisovn zvti
a na posledn chvli, ale pi plnch smyslech, s roz-
vahou a bez ukvapen, tak se zvolenm vhodn formy
pro zv a s monost pesvdit se, zda jeho pozen padne stejn podl na pozstalosti tak, aby cel poz-
vyhovuje ve vem zkonnm poadavkm. Toto pi-
slo 4/2005 129
pomenut m zvltn vznam za situace, kdy se pro
urit mimodn ppady dovoluje uinit zv s le-
vami formalit, je-li zstavitel ve stavu nouze ( 1289
a nsl.).
Povaha zvti vyaduje odchylku od obecnch pra-
videl pro vklad prvnch jednn (srov. zejmna 447
a 448 v obecn sti). Zv nelze vykldat podle toho,
jak se jev ddicm: je teba interpretovat ji tak, aby
se vli zstavitele co mon nejvc vyhovlo. (Nkter
speciln vykldac pravidla se uvdj dle v 1296
a nsl. a v 1347 a nsl.) Zstavitel sm me svoji
vli upesnit tm, e v poslednm pozen odke na
nkter dal listiny. Pokud tyto dal listiny nemaj n-
leitosti zvti, lze je pout jen k interpretaci zsta-
vitelovy vle, jak ji v zvti projevil. Zstavitel vak
me poizovat i dovtkem (kodicilem), tj. pravideln
dodatkem k zvti ji uinn, avak za pedpokladu,
e tento dovtek co do nleitost (zejmna jde i o za-
chovn formy) vyhovuje ustanovenm o zvti. Do-
vtek vak me bt vyhotoven i samostatn, ani je
pozena zv. Teoretick rozdl mezi zvt a dovt-
kem je v tom, e dovtkem nejsou samostatn povol-
vni ddicov. Tyto teoretick otzky vak osnova ne-
mn eit.
Jak ddicm pipadne ddictv
1259
Ddici pipadne cel pozstalost, je-li ustaven jako d-
dic jedin.Je-li ustavenmu ddici zstaven jen podl,pi-
padne zbyl st pozstalosti zkonnm ddicm.
1260
(1) Je-li ustaveno nkolik ddic a podly nejsou vy-
meny, maj prvo na pozstalost rovnm dlem.
(2) Je-li ustaveno nkolik ddic tak, e jsou vem vy-
meny podly,ale pozstalost nen vyerpna,maj prvo
na zbylou st pozstalosti zkonn ddicov.Toto prvo
zkonn ddicov nemaj, pokud zstavitel povolanm
ddicm zejm zstavil celou pozstalost, by i pi v-
tu nco pehldl.
K 1259 a 1260:
Nvrh ustanoven 1259 a 1260 upravuje spolu
pro rozdlen pozstalosti mezi zvtn ddice a mimo
z rznch ddickch dvod, kter mohou psobit
i vedle sebe ( 1241).
Ustav-li zstavitel v zvti svm ddicem jedinou
osobu bez dalho, pak vsledek neme bt jin, ne
e tomuto jedinmu ddici pipadne cel pozstalost.
Jestlie vak zstavitel pod zvt tak, e sice ustav
jedinho ddice, ale zstav mu jen podl z pozsta-
losti a o jej zbvajc sti nepod nic, potom v ta-
kovm ppad pipadne zvtnmu ddici, jen co mu
zstavitel vymil, a zbvajc st pozstalosti pi-
pad tm, kdo po zstaviteli dd podle zkonn po-
sloupnosti.
Stejn koncept sleduje i nvrh zkonnho ustano-
ven pro ppad uren zstavitele v zvti, e zvt-
nch ddic bude nkolik. Nevym-li jim zstavitel
podly, pak kadmu z nkolika zvtnch ddic pi-
stalost byla ve prospch zvtnch ddic zcela vyer-
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 130
130 slo 4/2005
pna. Zstavitel vak me nkolika zvtnm ddi-
cm zstavit jen st pozstalosti tm, e kadmu
z nich vym takov ddick podly, e st pozsta-
losti ddick prvo zvtnch ddic pokrvat nebude.
V takovm ppad pipadne zbvajc st pozsta-
losti ddicm ze zkona, nebo se vychz z pojet, e
zstavitel vc zvtnm ddicm zanechat nechtl.
Posledn uveden pravidlo se neuplatn, je-li ze z-
vti patrn, e zv skutkovou podstatu prvn vty
1260 odst. 2 napluje jen formln v dsledku pou-
hho pehldnut zstavitele, by ze zvti zejm vy-
plv, e zstavitel chtl zvtnm ddicm penechat
pozstalost celou (nap. odke-li pti zvtnm ddi-
cm vslovn celou svoji pozstalost, ale pi vymen
podl se zml tak, e pozstalost soutem vyme-
nch podl vyerpna nebude; pak se podly zvt-
nch ddic pimen zv).
1261
(1) Vym-li zstavitel nkterm z ddic urit po-
dly, jinm nikoli, maj tito prvo na zbylou st pozsta-
losti rovnm dlem.
(2) Nezbude-li nic, sraz se pro ddice, kter byl usta-
ven bez podlu, pomrn ze vech vymench podl
tolik, aby se mu dostalo podlu rovnho s ddicem, kte-
rmu bylo vymeno nejmn. Jsou-li podly ostatnch
ddic stejn, sraz se s nich tolik, aby se ddici, kter
byl ustaven bez podlu, dostal podl s nimi stejn.
K 1261:
Spolen ustanoven o pevodu vlastnictv v sou-
asnm obanskm zkonku chyb. Osnova je tud
ve shod s vtinou konvennch prav evropskch z-
konk zavd.
Ddicov mohou bt zvt povolni bu s urenm
ddickch podl (cum partibus), anebo bez takovho
uren (sine partibus). Tyto zpsoby lze kombinovat,
a tak je mon, e zstavitel st ddic povol zvt
tak, st onak. Pro ten ppad se stanov zkladn pra-
vidlo, e ddicm povolanm cum partibus pipadnou
podly, jak je zstavitel vymil, a ddicm, jejich po-
dly vymeny nebyly, pipadne zbvajc st poz-
stalosti rovnm dlem.
Uplatnn tohoto samozejmho pravidla ale nutn
sele, povol-li zstavitel nkolik ddic, avak tm,
je povol cum partibus stanov podly tak, e jimi ce-
lou pozstalost vyerp, a na ddice povolan sine par-
tibus nic nezbude. V takovm ppad by nebt spe-
ciln pravy byla platnost cel zvti nutn
ohroena a vle zstavitele popena. Proto se navr-
huje stanovit, e se podly ddic povolanch s ure-
nm ddickch podl pimen zkrt tak, aby se do-
stalo i na ddice povolanho bez uren takovho
podlu.
1262
Ve vech ppadech, kdy se zstavitel zejm pepo-
etl, se provede dlen tak, aby byla jeho vle provedena
co nejlpe.
K 1262:
Jedn se o generln ustanoven vztahujc se na
vechny pedel paragrafy. Ustanoven je potebn, vy-
jaduje zkladn hledisko, e platnost zvti je teba
AD NOTAM
etit. Pouh dobe seznateln mlka zstavitele nem
vst k zvru o neplatnosti projevu posledn vle. V z-
vti zstavitel vyjaduje, co chce, aby se stalo s jeho
majetkem, a ume. Ve vednch stycch mezi lidmi je
vdy vchodiskem pro posuzovn prvnch jednn
projev vle a to: jak se jev jeho adrestm, protoe
to je pedpoklad prvn jistoty nezbytn pro pomry
zakldan smlouvou nebo podobnm zpsobem. P-
pad poslednho pozen se vak vymyk ze vednch
styk je tu cosi dvrnjho, hloubji lidskho. Je
proto pirozeno, e zde bude snaha, pibliti se pokud
mono nejvce skuten vli zstavitelov, hledti
spe k mylence ne k doslovnmu znn projevu.1
Z toho dvodu je namst, aby byl v tomto ppad z-
konodrce veden snahou dt smrnici k poznn sku-
ten vle zstavitele vkladem textu zvti.
1263
(1) Vyskytnou-li se mezi povolanmi ddici osoby,
kter se pi zkonn posloupnosti pokldaj vzhledem
k ostatnm za jednu osobu, budou i pi dlen podle z-
vti pokldny za jednu osobu, nen-li vle zstavitele
zejm opan.
(2) Souhrn osob (napklad chud) bude potn za
jednu osobu.
K 1263:
Povol-li zstavitel v zvti vce ddic, z nich nk-
te maj tu vlastnost, e se na n pro ely ddn ze
zkona hled jako na jedinou osobu (tak nedd-li n-
kter ze zstavitelovch dt nebo nkter z jeho sou-
rozenc, pipad jeho ddick podl ex equo jeho
dtem, pop. dalm potomkm), pak maj tot po-
staven i pi ddn podle zvti. Toto ustanoven je v-
kladov a uplatn se jen tehdy, neprojev-li zstavitel
sm jinou vli.
Nhradnictv
1264
Zstavitel me pro ppad,e ten,koho povolal za d-
dice,ddictv nenabude,povolat ddice jinho;podobn
me povolat i dal nhradnky.Takovm urenm se zi-
zuje nhradnictv. Ddictv napadne tomu, kdo je v ad
nejbli.
1265
I kdy zstavitel zd nhradnictv bu jenom pro p-
pad, e by povolan osoba ddit nechtla, nebo jenom
pro ppad, e by ddit nemohla, m se za to, e nhrad-
nictv bylo zzeno pro oba tyto ppady.
K 1264 a 1265:
Pi prav zkonn posloupnosti ddic zkon tak
e osudy ddickch podl pro ppad, e nkter
z tchto ddic nedd, ustanovenmi o nstupcch ta-
kovho ddice. Pi ddn podle zvti jsou rovn e-
eno, kdo zsk uvolnn podl zvtnho ddice: vy-
m-li zstavitel zvtnm ddicm jen urit podly,
pak se vychz z toho, e vc jim piknout nechtl,
a v uvolnn podl nastupuj ddici podle zkonn po-
sloupnosti. Vyjd-li zstavitel vli, e se jen zvtn
1
Svoboda, E. Ddick prvo. Praha :Vesmr, 1921, s. 29.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 131
AD NOTAM
ddici maj podlit o pozstalost, pak uvolnn podl
piroste zbylm zvtnm ddicm ( 1259, 1260
a 1269 a nsl.).
Zstavitel se vak nemus spolehnout na zkonn
pedpisy o tom, kdo nastupuje do ddickch prv toho
z ustavench zvtnch ddic, kter ddick prvo ne-
nabude. Me na tyto ppady pamatovat sm a za-
dit se podle svho. K tomu elu slou institut n-
hradnictv (substituce). Nhradnictv je bu obecn,
anebo svensk. elem obecnho nhradnictv je ur-
it, kdo bude ddit v ppad, e se povolan ddic ne-
doije zstavitelovy smrti, i pro ppad, e se j doije,
ale nebude s to ddit pro nezpsobilost, anebo ddic-
tv odmtne apod. elem svenskho nstupnictv je
urit, kdo bude ddit po osob, kterou zstavitel k d-
dn zvt povolal. Osnova zaml upravit jen n-
hradnictv obecn. Svensk nhradnictv (fideiko-
misrn substituce) se zavst nezaml.
Zstavitel se tedy v poslednm pozen me roz-
hodnout, kdo nastoup v prvo zstaven ddici po-
volanmu v prvn ad pro ppad, e takto povolan
ddic ddit nebude. Nhradnk me bt povoln je-
din, le me jich bt povolno i vce pro ppad, e
se ani druh, tet atd. z povolanch nhradnch d-
dic ddicem nestane. V den ddickho npadu pi-
padne ddictv tomu, kdo byl jako ddic (institut) po-
voln, ppadn tomu z nhradnk (substitut), kdo
je v ad nejbli.
Protoe je zstaviteli volno, zda nhradnky vbec
povol, je mu stejn tak na vli, zda je povol pro
vechny mysliteln situace, anebo jen pro nkter. Tak
je v monostech zstavitele povolat nhradnky jen
pro ppady, e se povolan ddic nedoije zstavite-
lovy smrti, nebo naopak jen pro ppady, e povolan
ddic ztrat ddickou zpsobilost atp. Pro pochybn
ppady, pi nich tento zuovac mysl zstavitele
nen dobe patrn, slou vykldac pravidlo 1265.
M tedy platit, e vymez-li zstavitel ppad obecnho
nhradnictv e, bude nhradnictv vztaeno na u
ppad uren v zvti, ledae ze smyslu zstavitelo-
vch slov plyne jin vle.
1266
Omezen uloen ddici postihuj tak nhradnka, le-
dae zstavitel projevil vli, e se tato omezen vztahuj
jedin k osob ddice, anebo plyne-li to z povahy vci.
K 1266:
Prvo nhradnka je toton s prvem osoby, na je-
j msto nhradnk vstupuje. Pat mu to, co mu bylo
zstaveno od smrti zstavitele, nebo ten, kdo byl ped
nm povoln, jako ddic vbec nenastoupil. Z t p-
iny na nhradnka dopadaj i ta opaten (jako nap.
obten odkazem apod.), jimi zstavitel pvodn po-
volanho ddice (instituta) omezil. To neplat pedn
v tom ppad, kdy zstavitel projev jinou vli. Ne-
me to ale platit ani za situace, kdy z povahy vci
mlo jt jen o takovou osobn povinnost ddice p-
vodn povolanho, ji na substituta nelze penst.
1267
Jsou-li za nhradnky povolni samotn spoluddicov,
m se za to, e zstavitel chtl podlit nhradnky v ta-
kovm pomru, v jakm podlil ddice. Povol-li se vak
slo 4/2005 131
za nhradnka mimo spoluddice jet nkdo jin, pak,
neprojev-li zstavitel jinou vli, pipadne uvolnn po-
dl vem rovnm dlem.
K 1267:
Zstavitele v podstat nic neomezuje v tom, koho za
nhradnky povol, a zda ustavenmu ddici povol
v te ad za nhradnka jednu osobu i nkolik osob.
Me tedy nastat i ppad, e za substituty nkterho
z ustavench zvtnch ddic povol spolen ostatn
zvtn ddice. V takovm ppad se m za to, e z-
stavitel chtl o uvolnn ddick podl instituta pod-
lit nhradnky ve stejnm pomru, v jakm jim z-
stavil pozstalost. Toto pravidlo se vak neme
uplatnit, byla-li mezi substituty tho ddice povolna
krom ostatnch zvtnch ddic jet osoba tet. V ta-
kovm ppad se uvolnn podl instituta rozdl mezi
nhradnky (povolan v te ad) rozdl rovnm d-
lem.
1268
(1) Nhradnictv zanikne, jakmile povolan ddic d-
dictv pijme.
(2) Nen-li zejm jin vle zstavitele, zanikne n-
hradnictv,kter zstavitel zdil svmu dtti v dob,kdy
nemlo potomky,zanech-li toto dt potomky zpsobil
ddit. To plat i, zd-li zstavitel nhradnictv jinmu
svmu potomku, v dob, kdy ten potomky nem.
K 1268:
Obecn nhradnictv zanik, jakmile se povolan
ddic pihls k ddictv ( 1413 odst. 2).
Druh odstavec obsahuje vkladov pravidlo. Od-
povd bnmu chpn, e zstavitel, kter povol
zvt za ddice svho syna nebo dceru, vnuka atd.,
sleduje mylenku, aby pozstalost nebo jej st poslze
pela do rukou jejich potomk. Povol-li zstavitel
jako zvtnho ddice svho potomka (typicky nezle-
tilho) a ustav-li mu substituta, pedpokld se pro
ppad, e zstavitel neprojev jinou vli e tak chtl
uinit jen pro situaci, e tento potomek po nm sm
ddit nebude a e ani nezanech sv potomky zpso-
bil ddit. Nastane-li opan situace, spojuje s n z-
konn dispozice znik nhradnictv s tm, e je na z-
staviteli, aby se ppadn vyjdil jinak.
Uvolnn podl
1269
Podl ddice, kter nedd, se uvoln a piroste po-
mrn k podlm ostatnch povolanch ddic jen tehdy,
jsou-li vichni ddicov povolni k ddictv bu rovnm
dlem, nebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn
podlen.
1270
(1) Prvo na prstek nem ten, komu byl zstaven
urit podl ddick.
(2) Jsou-li nkte ddici povolni s podlem a dal bez
takovho uren, piroste uvolnn podl tm, kte jsou
povolni bez podlu.
1271
S uvolnnm ddickm podlem pechzej na toho,
komu piroste, omezen s nm spojen, ledae zstavitel
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 132

132 slo 4/2005 AD NOTAM

projevil vli, e se tato omezen vztahuj jedin k osob poukaz na veejnou listinu, jak osnova vol i v jinch
ustavenho ddice, anebo plyne-li to z povahy vci. ppadech. Aktuln se na vcnm obsahu prvn
pravy nemn nic a sepisovn zvt zstane i na-
K 1269 a 1271: dle vyhrazeno notm. Le prv v ppad zvt
Nvrh ustanoven 1269 a 1271 e pirstn d- innch osobami ve vku od 15 do 18 let osnova ne-
dickch podl zvtnm ddicm pro ppad, e n- chce brnit ani ppadnmu dalmu vvoji prvn
kter z nich ddit nebude. To pipad v vahu, e z- pravy. V minulosti tato agenda nespadala jen do p-
stavitel povol zvt nkolik ddic za souasnho sobnosti not, nbr i do psobnosti soud. Nen d-
vyjden, e si peje, aby jim pipadla pozstalost cel. vod, aby obansk zkonk pedstavoval pekku p-
Naproti tomu za situace, kdy zstavitel jejich podly padnmu nvratu k tomuto modelu a rozen
na pozstalosti vym tak, e kadmu pizn jen ur- monosti uinit zv i jinou veejnou listinou ne no-
it konkrtn vymezen podl, se vychz z pojet, e tskm zpisem. Krom toho i osnova samotn pot
takto povolanm ddicm chtl zstavitel zanechat se zvltnmi ppady poizovn zvti jako veejn
jen to, co jim piznal a nic vc a proto je pirstn listiny ( 1289 a nsl.).
podl vyloueno. Uvoln-li se za takov situace podl
zvtnho ddice, nepiroste ostatnm zvtnm ddi- 1274
cm, nbr pipadne ddicm ze zkona ( 1259, Kdo byl zbaven svprvnosti, nen zpsobil poizo-
1260). vat, ledae se byl uzdravil.
Pokud zv povol nkolik ddic a z nich nkter
cum partibus a dal bez uren podlu (nap. tak, e K 1274:
prvmu ddici pipadne z pozstalosti ptina a o zb- Pokud se jedn o osoby, jejich nesvprvnost nen
vajcch 80 % se dal ti ddici podl stejnm dlem), zaloena nedosaenm potebnho vku, nbr jmou
pak uvolnn podl piroste jen ddicm ustavenm na duevnm zdrav, e osnova v 1274 otzku osob
sine partibus. pln zbavench svprvnosti. Vylouen poizovac
Tak pi prstku uvolnnho ddickho podlu na- zpsobilosti u nesvprvnch osob je jen konkretiza-
stv situace obdobn t, kterou ve srovnateln situ- nm opakovnm toho, co i jinak plyne z ustanoven
aci e 1266. Proto je zde k analogickmu ppadu obecn sti osnovy. Normativn vznam m zejmna
pistupovno stejn. Prvo ddice, jemu podl pirostl, vhrada ledae se byl uzdravil v 1274. lovk, kter
je toton s prvem osoby, na jej msto vstupuje. Pat svprvnosti ji nabyl dosaenm vku i satkem, je
mu to, co mu bylo zstaveno od smrti zstavitele, ne- svprvnosti zbavovn soudnm vrokem a soudnm
bo ten, kdo byl pvodn povoln jako ddic, vbec ne- vrokem je mu svprvnost tak ppadn vracena.
nastoupil. Z t piny na nho dopadaj i opaten, ji- Nen vak myslem zcela vylouit poizovac zpso-
mi zstavitel pvodn povolanho ddice omezil. To bilost tchto lid jen proto, e se nco stalo v obdob vy-
neplat za situace, kdy mlo jt z vle zstavitele nebo menm prvnmi mocemi ednho vroku: rozho-
povahy vci jen o takovou osobn povinnost ddice p- dovat mus vcn strnka, a proto se nevyluuje
vodn povolanho, ji na dal osobu nelze penst. monost uinit posledn pozen v odpovdajcm
zdravotnm stavu.
Poizovac nezpsobilost Mimoto je jet ppad lovka, u nho jsou dny
1272 zdravotn dvody pro to, aby byl zbaven svprvnosti,
Kdo nen svprvn,nen zpsobil poizovat,nejedn- ale rozhodnut o tom jet nebylo vydno, resp. nena-
-li se o nkter ppad dle uveden. bylo prvn moci. O tchto ppadech sice nvrh usta-
noven o ddickm prvu nenormuje nic, ale jejich e-
K 1272: en vyplv ji z obecn sti zkonku. Zsadn plat,
Pi prav zvti maj podstatn vznam ustano- e platnost prvnch jednn uinnch ped rozhod-
ven o osobch nezpsobilch relevantn projevit po- nutm o zbaven i omezen svprvnosti nslednm
sledn vli. soudnm vrokem dotena nen ( 59), ledae vle jed-
Zsadn nejsou zpsobil nesvprvn osoby, a ji najc osoby vbec chyb ( 516).
pro nedostatek vku, anebo pro stav duevnho zdrav. Rozdl mezi obma situacemi je ve veden dkazu:
Z toho se vak pipout urit vjimky, je upravuj kdo tvrd platnost zvti uinn osobou zbavenou
pedevm nsledujc ustanoven. svprvnosti, prokazuje existenci svtlho okamiku
v dob vyhotoven zvti a e zstavitel podil s pl-
1273 nou rozvahou; kdo popr platnost zvti uinn oso-
Kdo dovril 15 let vku a dosud nenabyl svprvnosti, bou, kter svprvnosti zbavena nebyla, mus prok-
me poizovat i bez souhlasu zkonnho zstupce, ale zat jej indispozici vyvolvajc absenci vle. Snesen
jen formou veejn listiny. takovho dkazu je arci velmi obtn, ale navren
een pln odpovd vcn strnce t kter situace, ne-
K 1273: bo v tchto ppadech pad dkazn bemeno vdy
Prv vjimka se vztahuje na osoby, je dovrily 15 let na toho, kdo prosazuje uplatnn vjimky z pravidla.
vku. Tyto osoby mohou poizovat, dokud se vak ne-
stanou svprvnmi, jen ve form veejn listiny. N- 1275
vrh ustanoven 1273 pejm podstatu 476d odst. 2 (1) Kdo byl ve svprvnosti omezen, me v rozsahu
stvajcho obanskho zkonku, avak s tm posu- omezen poizovat jen formou veejn listiny.
nem, e nevol vslovn odkaz na posledn pozen ve (2) Kdo byl ve svprvnosti omezen pro chorobnou
form notskho zpisu, jak je tomu dnes, ale obecn zvislost na povn alkoholu, psychotropnch ltek
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 133
AD NOTAM
nebo podobnch ppravk i jed, anebo na hrsk
vni, me poizovat v jakkoli pedepsan form nej-
ve o polovin pozstalosti. Druh polovina pipadne
zkonnm ddicm; nen-li jich, me zstavitel podit
o cel pozstalosti.
K 1275:
Pokud se jedn o osoby, jejich svprvnost byla
omezena, rozliuje osnova ve shod se standardnmi
pravami tto problematiky dv rozlin situace, pro-
mtnut do nvrhu pravy 1275.
Prvn odstavec obsahuje obecnou pravu o lidech
omezench ve svprvnosti. Takov lid mohou poi-
zovat jen ve form veejn listiny. Nvrh pikazuje ana-
logick postup, jak je pedepsn pro osoby sten
nesvprvn pro nedostatek vku, protoe ob situace
jsou srovnateln.
Druh odstavec m speciln pravidlo vztahujc se
k lidem, kte byli ve svprvnosti omezeni pro zvis-
lost na alkoholu, psychotropnch ltkch i podobnch
ppravcch, anebo na hrsk vni. Takov lid se platn.
maj zpsobilost podit o svm majetku v jakkoli
form, ale jejich testovac volnost je omezena co do roz-
sahu. Podit mohou jen o polovin svho majetku.
Toto een odpovd tradinmu modelu, podle kte-
rho v tchto ppadech mus alespo polovina poz-
stalosti pipadnout zkonnm ddicm. elem tto
pravy je zeslen ochrana ddic, jim by jinak po-
zstalost napadla podle zkonn posloupnosti. Proto,
nejsou-li takov ddicov, odpad dvod tohoto ome-
zen a nen piny brnit tomu, kdo poizuje, aby roz-
hodl o cel pozstalosti.
inky omylu
1276
(1) Podstatn omyl zstavitele zpsobuje neplatnost
ustanoven zvti, kterho se tk.
(2) Omyl je podstatn, tk-li se osoby, kter se nco
zstavuje, nebo podlu i vci, kter se zstavuj, anebo
podstatnch vlastnost vci.Vlastnosti jsou podstatn, je-
-li zejm, e by zstavitel v zvti tak neuril, kdyby se
v nich nebyl zmlil.
1277
Ustanoven je platn, uke-li se, e osoba nebo vc
byla jen nesprvn popsna.
1278
Ustanoven je platn, uke-li se pohnutka, i kdy byla
uvedena v zvti, jako myln, ledae se vle zstavitele
zakld vhradn jen na tto myln pohnutce.
K 1276 a 1278:
Zv je prvnm jednnm jedn osoby, a proto i na
ni dopadaj obecn ustanoven o prvnch jednnch.
Pesto je namst upravit v ustanovench o ddickm
prvu nkter zvltn otzky tkajc se platnosti to- tena svdkem, kter zv nepsal.
hoto zvltnho jednn a jeho vkladu. Mezi n spa-
daj i zvltn ustanoven o nsledcch zstavitelova
omylu. I v tomto ppad nen platnost zvti posuzo-
vna z hlediska adresta (ddice, odkazovnka), ale
z hlediska jejho poizovatele. Rozhoduje, e zstavitel
jednal v podstatnm omylu, tj. v takovm, e by zsta-
vitel nepodil o pozstalosti (nebo jej sti) tak, jak
slo 4/2005 133
uinil, pokud by se nebyl zmlil. Nerozhoduje, kdo ta-
kov omyl vyvolal, ba ani to, vznikl-li podstatn omyl
vhradn z pin na stran samotnho zstavitele.
Nsledkem podstatnho omylu je v neplatnosti toho
ustanoven zvti, jeho se tk. Tk-li se takov omyl
cel zvti, pak je neplatn cel zv. Neplatnost je re-
lativn a prvo ddice dovolat se j je asov omezeno
podle obecn sti.
Pouh vada projevu vetn ppad peeknut,
pepsn, nesprvnho pojmenovn nebo popsn
nen podstatnm omylem. Tak nap. chybn uveden
osobnho jmna nebo pjmen nevyvol neplatnost
pslunho ustanoven zvti, nebude-li pesto po-
chybnost, kterho lovka zstavitel obmyslil.
Pododdl 2
Forma zvti
1279
V kad zvti, kter byla pozena psemn, mus bt
uveden den,msc a rok,kdy byla podepsna,jinak je ne-
K 1279:
Po ustanovench o poizovac zpsobilosti a nsled-
cch omylu pi poizovn zvti nsleduje 1279
o vnj form zvti. Pedepsan forma je podmnkou
platnosti zvti. O jednotlivch formch zvti se po-
jednv dle. Zkladn rozlien zvt je na zvti po-
izovan soukrom a veejn (formou soukrom a ve-
ejn listiny), z nho tak vychz systematika jejich
pravy.
Ustanoven 1279 je spolen pro vechny formy z-
vti. Pejm se tu stvajc dikce 476 odst. 2 dne-
nho obanskho zkonku, pestoe tradin prava
chpala nleitost datace podpisu (stejn jako uveden
msta podpisu) jen jako nepodstatnou nleitost po-
slednho pozen.
Zv pozen soukromou listinou
1280
Kdo chce poizovat psemn beze svdk, nape z-
v vlastn rukou a vlastn rukou opat zv datem a po-
depe ji.
1281
(1) Zv, kterou zstavitel nenapsal vlastn rukou,
mus vlastn rukou podepsat a ped dvma svdky sou-
asn ptomnmi vslovn prohlsit, e listina obsahuje
jeho posledn vli.
(2) Svdek se podepe na listinu obsahujc zv s do-
lokou poukazujc, e se jedn o svdka. Nen teba, aby
svdek obsah zvti znal.
1282
(1) Nevidom projev posledn vli ped temi sou-
asn ptomnmi svdky v listin, kter mus bt pe-
(2) Neslyc, kter neme st nebo pst, projev po-
sledn vli ped temi souasn ptomnmi svdky v lis-
tin,jej obsah mus bt tlumoen do znakov ei svd-
kem, kter zv nepsal. Vichni svdci mus ovldat
znakovou e, do kter bude obsah listiny tlumoen.
(3) Zstavitel pitom ped svdky potvrd, e listina
obsahuje jeho posledn vli.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 134
134 slo 4/2005
1283
(1)V zvti pozen osobami uvedenmi v 1282 bu-
di uvedeno, e zstavitel neme st nebo pst, kdo z-
v napsal, kdo ji peetl a jakm zpsobem zstavitel
potvrdil,e listina obsahuje jeho pravou vli.Byl-li obsah
listiny petlumoen do znakov ei, mus bt i toto v lis-
tin uvedeno vetn daje, kdo jej tlumoil.
(2) Listinu podepe i zstavitel; neme-li pst, pou-
ije se 520 obdobn.
K 1280 a 1283:
Zachovv se obecn prava obou forem soukrom
pozen zvti. Navren ustanoven 1280 a 1281
zsadn pejmaj stvajc pravu 476a a 476b plat-
nho obanskho zkonku. Posun je zejmna ve v-
slovnm ustanoven, e svdci alografn zvti nemus
znt obsah zvti; jejich kol nen v kontrole obsahu
zvti, nbr v potvrzen, e ten, kdo zv podil, je
zstavitelem (srov. 1286), kter prohlauje, e lis-
tina, na ni poukazuje, obsahuje jeho posledn vli.
Stejn tak se bere v vahu poukaz literatury,2 e by
bylo ve vlastnm zjmu svdk trvat na tom, aby se
tyto osoby podepsaly jako svdci prv proto, e je to
eln, nejsou-li s obsahem zvti seznmeni.
Rovn nvrh ust. 1282 a 1283 zsadn pejm
stvajc dikci 476d odst. 3, 4 a 5 platnho oban-
skho zkonku.
Zv pozen veejnou listinou
1284
(1) Zstavitel me projevit svoji posledn vli ve ve-
ejn listin, zejmna ve form notskho zpisu.
(2) Zkon stanov,kdy je teba podit zv ped svdky
nebo za asti jinch osob, a ppadn t, e zv lze zjem a kter nen nevidom, neslyc, nm nebo
podit i jinou veejnou listinou, ne je notsk zpis.
1285
Kdo sepisuje veejnou listinu o zvti poizovan z-
stavitelem, kter nen pln svprvn, nech se ppad-
nm etenm pesvd,zda se projev jeho posledn vle
dje s rozvahou, vn a bez donucen.
K 1284 a 1285:
Ust. 1284 zsadn pejm 476d odst. 1 platnho
obanskho zkonku. Veejn zv je zv uinn en z okruhu osob zpsobilch svdit tch, kte by
ve form veejn listiny. Forma notskho zpisu z-
stv zkladn formou veejn listiny, v n se zv
poizuje. Vzhledem k nvrhu pravy 1289 a nsl.
vak nelze v navrhovanm ustanoven zit proble-
matiku jen na notsk zpisy.
V ustanovench 1273 a 1275 je poizovac zpso-
bilost nkterch lid, kte nejsou pln svprvn, ome-
zena tm zpsobem, e mohou platn poizovat jen ve
form veejn listiny. Z toho dvodu se navrhuje sta-
novit v navazujcm 1283, e ten, kdo s takovm lo-
vkem zv sepisuje, m se podle monosti pesvdit
o zstavitelov nleit vli. Zmrn se zde mluv
o ppadnm eten, nebo ne vdy bude moci bt
provedeno. Not nebo jin osoba sepisujc se zsta-
vitelem zv ve form veejn listiny, nemus nap.
vdy zjistit, e zstavitelova svprvnost byla ome-
zena. V tchto ppadech nebude moci bt eten pro-
vedeno, protoe skutenost, zakldajc dvod k nmu,
nemus pokad vyjt najevo.
AD NOTAM
Svdkov zvti
1286
(1) Svdci se zstavitel a poizovatel jsou jedna a t
osoba; 1281 odst. 2 plat obdobn.zastn poizovn
zvti takovm zpsobem, aby byli s to potvrdit, e
(2) O svdcch plat 46 odst. 3 obdobn.
1287
(1) Ddic nebo odkazovnk nen zpsobil svdit
o tom, co se mu zstavuje. Stejnou mrou nen zpso-
bil bt svdkem osoba ddici nebo odkazovnkovi
blzk, ani zamstnanec ddice nebo odkazovnka.
(2) K platnosti ustanoven zvti uinnho ve pro-
spch nkter z osob uvedench v odstavci 1 se vya-
duje, aby je zstavitel napsal vlastn rukou nebo aby je
potvrdili ti svdci.
1288
Ustanoven 1287 plat obdobn i pro toho, kdo pi
poizovn zvti psob jako pisatel, peditatel, tlu-
monk nebo edn osoba.
K 1286 a 1288:
Nhradou za pravu ustanoven 476e a 476f plat-
nho obanskho zkonku se navrhuj spolen usta-
noven o svdcch zvti. Vcn se dosah stvajc
prvn pravy nezuuje. Dopluje se vak o nkter
upesujc konstrukce inspirovan zejmna zkonky
rakouskm a nizozemskm.
Pedn se v navrhovan prav vymezuj vlastnosti
osob zpsobilch svdit. V tom smru se odkazuje na
46 odst. 3 obecn sti, podle nho svdkem me
bt jen osoba, kter na prohlen a jeho obsahu nem
neznal jazyka, v nm je prohlen uinno. Svdci
mus prohlen podepsat a bt s to potvrdit schopnost
prohlaujcho jednat, stejn jako i povahu jeho jed-
nn. Hlavnm kolem svdka je potvrdit totonost
osoby zstavitele jako osoby, kter zv podila a pro-
hlen zstavitele o zvti jako projevu jeho posledn
vle.
Z odkazu na 46 odst. 3 obecn sti v tom smyslu,
e svdkem zvti me bt obecn jen ta osoba, kter
na zvti a jejm obsahu nem zjem, plyne i vylou-
jako ddicov zstavitele nastoupili podle zkonn po-
sloupnosti.
Upesnn a rozveden generlnho zkonnho v-
mru dle obsahuje 1287 odst. 1. Podle nho nen
zpsobil svdit zsadn ani ddic nebo odkazovnk,
ani osoba mu blzk nebo jeho zamstnanec. Vyj-
men se vak v 1280 odst. 2 navrhuje pipustit, aby
i tyto osoby ppadn svdily, bude-li zv uinna
ped temi svdky (namsto bnch dvou). Ddic i
odkazovnk pop. osoby jim blzk i jejich zamst-
nanci mohou bt svdky tak v tom ppad, jestlie
zstavitel vlastn rukou nape tu st zvti, v n do-
tynou osobu za ddice nebo odkazovnka povolv
(to ovem nen mon, jde-li o veejnou zv).
Vyaduje se nov, aby se svdci podepsali na listinu
obsahujc zv s dolokou, kter poukazuje na jejich
2
Mike, J., Muzik, L. Ddick prvo. Praha : Linde, 2003, s. 91.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 135
AD NOTAM
vlastnost jako svdk. K tto zmn dochz z pin
vysvtlench v dvodov zprv k 1281.
K ustanovenm o svdcch se pipojuje nvrh usta-
noven 1288, kter vcn pejm podstatn obsah
476f platnho obanskho zkonku o dalch oso-
bch astncch se pi sepisu zvti, a ji se tak dje
soukrom i veejn (jedn se o pisatele, peditatele,
tlumonky nebo o edn osoby). Skupina ustanoven
o zpsobilosti bt svdkem zvti nebo bt jinou oso-
bou, kter bere ast pi vyhotoven poslednho po-
zen sleduje el vylouen rizika neppustn mani-
pulace s posledn vl.
levy pi poizovn zvti
1289
(1) Kdo se nachz v mst, kde je pro nenadlou ud-
lost v patrnm a bezprostednm ohroen ivota, ze-
jmna tam, kde je bn spoleensk styk ochromen
v dsledku prodn pohromy, nakaliv nemoci, boje
nebo jin mimodn udlosti, me zstavitel zv po-
dit s levami.
(2) Zv jako veejnou listinu lze podit za ptom-
nosti dvou svdk ped starostou obce nebo ped oso-
bou, kterou starosta pov.
(3) Soukromou zv lze podit i stn ped dvma
svdky. Doporuuje se, aby si svdci obsah zvti spo-
len nebo kad zvl zstavitelovu posledn vli po-
znamenali, anebo aby ji dali co mon nejdve zazna-
menat jinou osobou. Bude-li po smrti zstavitele
pedloena dn sepsan listina, podepsan svdky,
bude dvodem ddick posloupnosti jako zv po-
zen psemn. Pokud takov listina nen, bude dvodem
ddick posloupnosti soudn protokol o souhlasn v-
povdi svdk.
1290
(1) Na palub nmonho plavidla nebo na palub le-
tadla me zstavitel, m-li pro to vn dvod, podit
zv i ped kapitnem nebo ped prvnm dstojnkem,
anebo, nejsou-li, ped osobou, kter zaujala jejich msto.
Zv, sepsan nebo potvrzen nkterou z tchto osob
za ptomnosti dvou svdk, se povauje za veejnou lis-
tinu.
(2) Platnost zvti nelze popt tm, e zstavitel ne-
ml vn dvod podle odstavce 1.
1291
(1) V ppad vlky a podobnch vojenskch operac
me vojk nebo jin osoba nleejc k armd podit rostou obce, ppadn jinou povenou edn osobou,
zv i ped dstojnkem za ptomnosti dvou svdk.
Zv sepsan nebo potvrzen dstojnkem se povauje
za veejnou listinu.
(2) Dstojnk se me zastnit poizovn zvti, jen
neme-li se zstavitel za tm elem obrtit na note;
poruen tohoto ustanoven nem za nsledek neplatnost
zvti.
1292
(1) Pi poizovn zvti podle pedchozch ustano-
ven mohou bt svdky i osoby,kter doshly trnctho
roku vku, a osoby, kter byly ve svprvnosti jen ome-
zeny.
(2) Souasn ptomnost svdk se vyaduje jen pi
soukrom zvti pozen stn.
slo 4/2005 135
1293
Platnosti zvti nen na jmu, nepodepe-li ji zstavi-
tel nebo svdek proto, e neme pst, nebo pro jinou
zvanou pekku, je-li pina tto pekky v listin
vslovn uvedena.
1294
(1) Uplyne-li est msc od konce roku, kdy byla po-
zena podle 1289 nebo 1290,pozbude zv platnosti,
pokud nevyhovuje ustanovenm 1279 a 1283, ledae
se jedn o zv zstavitele, kter od konce tto lhty a
do sv smrti nebyl zpsobil podit.
(2) Tot plat o zvti pozen podle 1291,ale lhta
se pot od konce vlen doby.
K 1289 a 1294:
Vnost zvti jako posledn vle zstavitele, ohled
na ni jako na zstavitelovo posledn pn a zvan
majetkov dsledky zvti, to ve za pravidelnho
bhu udlost pedpokld, e zstavitel pistoup k se-
psn zvti v klidu, po zral vaze a s rozvahou. Nelze
vak vylouit mimodn situace, kdy se udlosti
z vnjch pin vyvinou neekanm zpsobem a kdy
lovk, a m teba i osud svho majetku po sv smrti
dkladn promylen, neme podit s obadnostmi,
kter zkon vyaduje pro bn situace. Proto stan-
dardn zkonky poskytuj pro tyto ppady levy, kter
zstaviteli usnaduj posledn vli projevit. V t sou-
vislosti se mluv o privilegovanch testamentech. Jejich
prava byla z naeho ddickho prva vylouena
v r. 1950 obanskm zkonkem . 141/1950 Sb. s od-
vodnnm, e se jednak preferuje ddn ze zkona,
jednak e se nov obansk zkonk tvo pro obdob
mrovho budovn socialismu, jak uvedla dvodov
zprva k 542 a 545 cit. zk.
Nvrh pravy privilegovanch zvt se inspiruje
jak pedvlenou osnovou, tak zvlt obanskmi z-
konky rakouskm, polskm, italskm a nizozemskm.
levy poskytovan pi poizovn zvti se vztahuj
ke tem zvltnm situacm. Tato prava vak nevylu-
uje, aby zstavitel zkonnch lev nevyuil a postu-
poval pi vyhotoven zvti podle obecnch ustanoven
a vyhotovil nap. holografickou zv apod.
Pedn se jedn o situace, kdy se lovk ocitne na
mst, kde je v ohroen ivota v dsledku mimodn
udlosti, kter ochromuje styk mezi lidmi. V takovm
ppad se dovoluje podit soukromou nebo veejnou
zvt s uritmi levami, a to veejnou zv ped sta-
za ptomnosti dvou svdk, a soukromou zv stn
ped dvma svdky. Lze poznamenat, e zv poze-
nou stn pede svdky znalo nae prvo do r. 1950
jako standardn zpsob pozen a nap. rakousk
prvo ji zn dodnes ( 585 ABGB).
Dle se jedn o ppady nhlch situac, k nim me
dojt na palub nmonho plavidla nebo na palub
letadla. Tehdy se umouje podit zv jako veejnou
listinu ped kapitnem nebo prvnm dstojnkem za
asti svdk. Poizovatel mus mt pro takov pozen
vn dvod; nem-li ho, pak m kapitn (prvn d-
stojnk) vyhotoven zvti odmtnout, ale neuin-li
tak, nelze pro takov pochyben popt platnost zvti.
Konen se jedn o levy pro vojensk osoby posky-
tovan pro ppad vlench operac, kdy me zv
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 136
136 slo 4/2005
s takovou osobou jako veejnou listinu sepsat dstoj-
nk. Tento mimodn zpsob poslednho pozen se
umouje pro ppad, e vojk i jin osoba nlee- asto se uplatn nejtemnj strnky lidsk bytosti a e
jc k armd nem monost obrtit se na note. Po-
kud je takov monost, m dstojnk sepis zvti od-
mtnout, ale neuin-li to, neme to vst k popen
platnosti zvti.
Nastane-li nkter z tchto mimodnch situac, po-
skytuj se rovn levy v poadavcch kladench na
svdky. Zpsobilost svdit maj mt i osoby svprvn
jen sten (star 14 let nebo omezen ve svprv-
nosti soudem) a poizuje-li se zv ve form veejn
listiny, nemus bt svdci souasn ptomni. Jin z-
konn poadavky na svdky a na osoby astnc se
vyhotoven zvti zstvaj nedoteny.
Dal leva se tk nleitosti podpisu. Mohou na-
stat situace, e zstavitel nebo nkter svdek nebude
s to zv podepsat z objektivnch dvod. Na to pa-
matuje nvrh 1293.
Protoe zv pozen s levami pipad v vahu sti zadit i v tom smru ve potebn.
jen v mimodnch situacch, nepropjuje se j trval
platnost a omezuje se jen na dobu esti msc od
konce pekky, kter pedstavovala dvod tohoto mi-
modnho kroku. Vjimka z tohoto pravidla dopad
jen na ppady, kdy zstavitel nebyl od konce tto lhty
a do sv smrti zv podit zv ve standardn form. hldnutm ke standardnm evropskm zkonkm.
Pododdl 3
Vedlej doloky v zvti
1295
Zstavitel me k zvti pipojit podmnku, doloen
asu nebo pkaz.
K 1295:
Podle souasn pravy ( 478 ObZ) nemaj pod-
mnky pipojen k zvti prvn dsledky. Jedn se o z-
sadu promtnutou do naeho ddickho prva v tota-
litn dob ( 550 odst. 2 zk. . 141/1950 Sb.)
s argumentem, e v kapitalistickm du (...) ddick
prvo (...) roziuje dispozin svobodu soukromho
vlastnka i za hranice jeho fyzickho ivota. Vlastnk
mohl rznmi podmnkami a pkazy, pipojenmi
k zvti, omezovat sv prvn nstupce (...) Zcela jinak
je tomu ve spolenosti nastoupiv cestu k socialismu,
kdy nov hospodsk struktura vytv i nov ddick
prvo.3 Totalitn princip opovren vl zstavitele
standardn obansk zkonky neakceptuj. Osnova se
tedy pikln k obvyklmu modelu, pi nm rozho-
duje, e to je zstavitelv majetek, o nm je poizo-
vno a e to je i jeho respektabiln vle, kterou proje-
vuje, jak m bt s jeho majetkem po jeho smrti
naloeno. Pedpokldme-li hospodsk a prvn po-
dek zaloen na institutu soukromho vlastnictv
a mezigeneran kontinuitu cl, a tm i motivaci k pro-
duktivn innosti, spoivosti a vbec ke spodanmu
ivotu,4 jev se jako nejv eln dt zstaviteli mo-
nost, aby dal pokyny, jak uspodat majetkov pomry
vzel z jeho celoivotn innosti pro dobu po jeho smrti.
Z tchto zkladnch dvod se navrhuje umonit,
aby zstavitel mohl zv opatit vedlejmi dolo-
kami. Tyto vedlej doloky jsou dvojho druhu.
Jednak je to monost ustavit vykonavatele zvti. Je-
liko nae ddick prvo nen vybudovno na dela-
nm (odevzdacm) principu, je kolem vykonavatele
AD NOTAM
zvti zejmna jeho median funkce. Literatura u
dvno ukzala, e v ddicch bojujcch o svoje zjmy
je zjmem mimodn hodnoty mravn, aby smrt lo-
vka nebyla doprovzena pornmi zpasy, nenvist
a zlobou, kdy ten, kdo by mohl zashnouti je mr-
tev.5 Zkuenost ukazuje, e racionalistick pstup,
podle nho k urovnn ddickch zleitost jsou po-
volni soud a not jako vykonavatel nkterch soud-
nch kol, pln nevykrv ve, co m bt v tto sou-
vislosti zazeno. Z toho dvodu je eln poskytnout
zstaviteli prvo ustavit jako vykonavatele zvti
osobu, k n m dvru a na ni se spolh, e pi-
spje k splnn jeho posledn vle a urovnn ddic-
kch vc. Vykonavatel zvti m zsadn t spravo-
vat pozstalost a do potvrzen nabyt ddictv
ddicm soudem ( 1419), ledae je za tm elem
utaven i sprvce pozstalosti. Zizuje-li zstavitel z-
vt nadaci, m vykonavatel zvti podle 276 obecn
Druh skupina doloek v zvti m zstaviteli umo-
nit, aby mohl k zvti pipojit jinou podmnku, dolo-
en asu nebo pkaz. Tm se osnova odvrac od tradice
zaloen u ns totalitnm prvem a vychz zejmna
z vldnho nvrhu obanskho zkonku z r. 1937 s pi-
Vykonavatel zvti
1296
(1) Zstavitel me zvt ustavit jejho vykonavatele
a urit,jak m vykonavatel zvti povinnosti,a ppadn
t, jak bude odmnn.
(2) Zjist-li soud pi projednvn ddictv, e byl vy-
konavatel v zvti ustaven, vyrozum ho o tom.
1297
(1) Vykonavatel zvti, pijme-li svou funkci, peuje
o dn splnn posledn vle zstavitele a psob na od-
strann neshod mezi ddici. Me t namtat nezp-
sobilost ddice nebo odkazovnka.
(2) Vykonavatel zvti rovn dohldne, zda s tlem
zstavitele bylo naloeno podle zstavitelova pn a z-
stavitel jej me povit i zazenm svho pohbu a opat-
enm pohebit.
(3) Vykonavateli zvti nle vechna prva,kter jsou
potebn ke splnn pijatch kol.
1298
Pi nmitce neplatnosti ustaven vykonavatele zvti
me vykonavatel zvti vykonvat svou funkci, neuin-
li soud jin opaten, a do prvn moci rozhodnut, e
tento projev zstavitelovy posledn vle nen platn.
Sprvce pozstalosti
1299
(1) Zstavitel me zvt ustavit sprvce pozstalosti
nebo nkter jej sti (dle sprvce pozstalosti) a ur-
it,jak m povinnosti,a ppadn t,jak bude odmnn.
3
Dvodov zprva k zk. . 141/1950 Sb., obecn st. Prvnick stav
ministerstva spravedlnosti (red.) Obansk zkonk. 3. vyd. Praha : Or-
bis, 1956, s. 45.
4
Srov. Tilsch, E. Ddick prvo rakousk se stanoviska srovnvac vdy
prvn. Praha : Sbornk vd prvnch a sttnch, 1905, s. 10, 13 a 15.
5
Svoboda, E. op. cit. sub 1, s. 11.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 137
AD NOTAM
(2) Pijme-li sprvce pozstalosti svou funkci, vyko-
nv ji s p dnho hospode.
(3) Pro sprvce pozstalosti plat 1296 odst.2, 1297
odst. 3 a 1288 obdobn.
1300
Byl-li ustaven i vykonavatel zvti, d se sprvce po-
zstalosti jeho pokyny; jejich prva a povinnosti se po-
soud podle ustanoven o pkazu.
1301
Nen-li sprvce pozstalosti ustaven, plat, e sprvou
pozstalosti zstavitel povil vykonavatele zvti.
Podmnky
1302
Smuje-li podmnka k jednn ddice nebo odkazov-
nka, kter jm me bt opakovno, mus bt po smrti
zstavitele znovu vykonno, i kdy se tak ji stalo za i-
vota zstavitele.
1303
Podmnka uloen ddici nebo odkazovnku se ne-
vztahuje na nhradnka, nen-li zejm jin vle zstavi-
tele.
1304
K nabyt toho, co bylo zstaveno s odkldac pod-
mnkou, je teba, aby osoba, j bylo nco takto zsta-
veno, peila zstavitele a byla zpsobil ddit.
1305
(1) Na nemravnou, nezkonnou nebo nesrozumitel-
nou podmnku se hled, jako by k zvti nebyla pipo-
jena.Tot plat o nemon podmnce rozvazovac.
(2) Ustanoven zvti, kterm se nkomu udluje
prvo s nemonou odkldac podmnkou, je neplatn.
1306
Na podmnku, aby ddic nebo odkazovnk neuzavral
manelstv se hled, jako by k zvti nebyla pipojena.
Zstavitel vak me zanechat nkomu povac prvo
nebo dchod na dobu, ne uzave manelstv.
K 1296 a 1306:
I pro podmnky v zvti plat obecn to, co ustano-
vuj generln ustanoven o prvnm jednn v obecn
sti osnovy ( 453). Z dvodu srozumitelnosti pravy
pesto dochz v 1305 k dlmu opakovn 453
odst. 1 v sti tkajc se nemonch rozvazovacch
podmnek. Podle 1305 m tedy platit, e se hled jako
na nenapsanou nejen na nemonou rozvazovac pod-
mnku, jako pi jinch prvnch jednnch, ale i na
podmnku nezkonnou nebo nesrozumitelnou. Bez to-
hoto ustanoven by byly klauzule v zvti obsahujc
nemravnou, nezkonnou nebo nesrozumitelnou pod-
mnku neplatn, a v dsledku toho mohlo bt neplat-
nm i povoln ddice nebo odkazovnka na zklad
takov podmnky, co se nezaml. Podobn se hled
podle 1306 jako na nenapsanou i na podmnku, e
nkdo m nabt ddictv, pokud neuzave manelstv.
Naproti tomu udlen prva s nemonou odkldac
podmnkou m bt neplatn, tud ddic (odkazovnk)
takto povolan platn povoln nebude.
slo 4/2005 137
lensk podl v drustvu
a spolen jmn manel
Mgr. Ondej Krejovsk*
Kad z not u ve sv praxi jist musel eit otzku,
zda lensk podl v drustvu je i nen soust spole-
nho jmn manel.1
Zkladn prvn normou upravujc tuto problematiku
je ustanoven 143 ObZ,v jeho odstavci 1 je uvedeno,
co vechno tvo spolen jmn manel (text ustano-
ven je notoricky znm) a v odstavci 2 je uvedeno, e
stane-li se jeden z manel za trvn manelstv spo-
lenkem obchodn spolenosti nebo lenem drustva,
nezakld nabyt podlu, vetn akci, ani nabyt len-
skch prv a povinnost len drustva, ast druhho
manela na tto spolenosti nebo drustvu, s vjim-
kou drustev bytovch. elem druhho odstavce bylo
odstranit pochybnosti o tom, zda je podl v obchodnch
spolenostech i drustvech podroben reimu spole-
nho jmn manel.2 Vzhledem k tomu, e toto usta-
noven nezn v souvislosti s odstavcem prvnm tho
143 pli urit a jednoznan, nepodailo se zkono-
drci tento el doshnout. V literatue i v praxi se tak
setkvme s dvmi zkladnmi nzory na tuto otzku.
Tady je teba upozornit, e problmy s aplikac tohoto
ustanoven nebyly s drustvy bytovmi, ale jen s dru-
stvy ostatnmi a s podlem v obchodnch spolenostech
(v. o. s., k. s., s. r. o. a a. s.).
Prvn nzor tvrd, e lensk podl (a stejn to plat
i pro podl v obchodnch spolenostech) do spolenho
jmn manel pat.3 Toto tvrzen je zdvodovno pe-
devm tm, e ustanoven 143 odst. 2 ObZ upravuje
pouze vkon prv a povinnost vi drustvu z lenskho
podlu vyplvajc a e se toto ustanoven nedotk pod-
staty institutu spolenho jmn manel,jeho obsah je
upraven v 143 odst. 1 ObZ a tedy, e na vznik spo-
lenho jmn manel ohledn lenskho podlu pi
vzniku lenstv v drustvu jednoho z manel za trvn
manelstv odstavec 2 nem dn vliv.Tento nzor vy-
chz ze vztahu obecnho ustanoven odstavce 1,v nm
je upraven rozsah majetku nleejcho do spolenho
jmn manel, a specilnho ustanoven odstavce 2,
kter se dotk jen uritho vseku institutu spolenho
jmn manel, a to sprvy majetku do nj nleejcho.
Druh nzor prosazuje, e lensk podl do spole-
nho jmn manel nepat.4 Vychz pitom asto z in-
terpretace,e nezaloen asti manela nelena v dru-
stvu zpsobuje samo o sob vylouen takovho podlu
* Autor je notskm kandidtem u Mgr. Ivany Gottwaldov, notky
v Prostjov.
1
V lnku se na nkolika mstech nepatrn odchlme od stanovenho
tmatu smrem k prav obchodnch spolenost, a to z dvodu velmi
zkho vztahu mezi lenskm podlem v drustvu a podlem v ob-
chodnch spolenostech, vetn akci a dle vzhledem k poteb upo-
zornit na dleit souvislosti s notskou innost.
2
Bartokov, M., tenglov, I. Spolenost s ruenm omezenm. 1. vy-
dn. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 86.
3
Nap. Radvanov, S., Zuklnov, M. Kurs obanskho prva. Instituty
rodinnho prva. Praha : C. H. Beck, 1999, s. 48; Bartokov, M., teng-
lov, I. Spolenost s ruenm omezenm. 1. vydn. Praha : C. H. Beck,
2003, s. 86 a nsl.
4
Nap. Dvok, T. Spolenost s ruenm omezenm. Praha : ASPI Pub-
lishing, 2002, s. 112.; Ddi, J. Spolenost s ruenm omezenm z prv-
nho a etnho pohledu. Praha : nakladatelstv Polygon, 1999, s. 229
a nsl.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 138
138 slo 4/2005
ze spolenho jmn manel, nebo nen mon, aby
manelu nelenu drustva patil obchodn podl, ale
nebylo mu umonno vykonvat prva a povinnosti,
kter jsou jeho obsahem. Dle poukazuj na problema-
tinost prvho nzoru, kdy problmy vid zejmna
v tom, e pokud by se mohlo pout ustanoven 145
ObZ upravujc sprvu spolenho jmn manel,mlo pouze osvdit prbh ustavujc lensk schze a pi-
by to za nsledek nejistotu v prvnch vztazch, nebo
kony jednoho z manel, pokud nejde o obvyklou
sprvu majetku, mohou bt napadeny relativn neplat-
nost prvnho konu dle 40a ObZ.
Nutno dodat, e oba nzory v sob maj kus pravdy.
Pi rozhodovn, ke ktermu nzoru se v praxi piklonit,
nm nedvno pomohl Nejvy soud esk republiky,
kter se zabval otzkou, zda do spolenho jmn man-
el pat obchodn podl ve spolenosti s ruenm ome-
zenm, a ve svm rozsudku ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22
Cdo 700/2004, publikovanm v Ad Notam, 2004, . 5, se
piklonil k nzoru,e obchodn podl ve spolenosti s ru-
enm omezenm (a podle stejnch zsad tedy i lensk
podl v drustvu pozn. autora) do spolenho jmn
manel pat. Odvodnil to tm, e obchodn podl, jako
majetkov hodnota,pokud byla nabyta jednm z manel
ze trvn manelstv z prostedk patcch do spole-
nho jmn manel, je ze zkona soust spolenho jak dal kony pi vkonu prv a povinnost lena i
jmn manel, nebo to pmo vyplv z kogentnho de-
fininho ustanoven 143 odst. 1 psm. a) ObZ a gra-
matick ani logick vklad navazujcho ustanoven od-
stavce 2 takov zvr nevyluuje a e dsledkem
ustanoven 143 odst. 2 ObZ je toliko oddlen i od-
lien prvnho postaven manela spolenka spole-
nosti, kter je jedin oprvnn vykonvat prva a po-
vinnosti spolenka (lena), od prvnho postaven
druhho manela, kter se spolenkem nestal. Vkon
prv a povinnost spolenka je vak oddlen od majet-
kov hodnoty podlu, kter zstv manelm spolen.
Proto je tak manel spolenk omezen v nakldn
s obchodnm podlem, pokud nejde o obvyklou sprvu
ve smyslu 145 odst. 2 ObZ, nebo stejnou mrou jako
nle jemu,nle i druhmu manelovi.Podl (obchodn
i lensk pozn.autora) jako majetkov hodnota je tedy
podle nzoru Nejvyho soudu R soust spolenho
jmn manel. Proti tomuto rozsudku se vak ji obje-
vily a jist se jet objev odlin nzory a budou pod-
poeny nemn silnmi argumenty.5
Akoliv zvr obsaen v tomto rozsudku Nejvyho
soudu R nen veobecn zvazn,je mono z nj v praxi
vychzet a mohl by bt vodtkem pro sjednocen soudn
i notsk praxe.
Pokud tedy budeme vychzet z toho, e lensk podl
v drustvu je soust spolenho jmn manel, je po-
teba se zamyslet i nad nktermi praktickmi dsledky
pro innost note z toho vyplvajcmi (tyt dsledky
meme vzthnout i na ast v obchodnch spolenos-
tech):
1. Pi vzniku lenstv, a to a originrnm, tak deriva-
tivnm, je v zjmu note zjistit, zda osoba o lenstv se
uchzejc je ve stavu manelskm a pokud ano, vyvodit
z toho potebu vydat si souhlas druhho manela
s prvnm konem zakldajcm lenstv v drustvu. Na
nabyt podlu v drustvu i obchodn spolenosti se to-
ti v plnm rozsahu pouije ustanoven 145 odst. 2
ObZ. Proto je teba dbt na prvn jistotu astnk
prvnho konu a pedchzet ppadnm sporm vy-
AD NOTAM
plvajcm z relativn neplatnosti takovho jist ne ob-
vyklho konu pi sprv spolenho majetku manel.
V ppad originrnho nabyt lenstv v drustvu se
tato skutenost pro notskou innost nijak neprojev,
nebo lenstv v drustvu pi jeho zaloen vznik na z-
klad uinn pihlky za lena a kolem note je
jet jejch rozhodnut a not pi tomto svm konu ne-
odpovd za osobn status ptomnch uchaze o len-
stv. Projev se to vak v ppad vzniku lenstv pi
zakldn obchodnch spolenost sepisovnm jejich za-
kladatelskch dokument v podob sepisovn not-
skch zpis o prvnch konech, pi nich ji not za
platnost prvnho konu pln odpovd.
Pkladem derivativnho vzniku lenstv (odvozenho
od pvodnho lena i spolenka) je sepsn dohody
o pevodu lenskch prv a povinnost v drustvu nebo
sepsn smlouvy o pevodu obchodnho podlu ve spo-
lenosti s ruenm omezenm.
Ve uveden plat jist o nabyt lenstv, ale vzhle-
dem k odvodnn rozsudku Nejvyho soudu R
zejm i pro pozbyt lenstv, kter se rovn ned po-
vaovat za kon obvykl pi sprv majetku nleejcho
do spolenho jmn manel.A je otzkou vkladu, pro
spolenka to plat rovn zmna podlu (zvten
i zmenen), zmna stanov i spoleensk smlouvy v-
razn mnc postaven manela, atd.?
2.V innosti note je teba zkoumat okamik a prvn
dvod vzniku lenstv v drustvu i spolenosti. Nap.
v ddickm zen nemus vdy platit, e lensk podl
v zemdlskm drustvu je ve vlunm majetku jed-
noho z manel, a proto se do ddictv zahrne i niko-
liv. Je vdy poteba zkoumat, zda lenstv v drustvu
vzniklo za trvn manelstv a na zklad jakho prv-
nho dvodu a podle definice spolenho jmn man-
el v ustanoven 143 odst. 1 ObZ rozhodnout, zda
tento majetek bude projednn a zda jako soust spo-
lenho jmn manel nebo jako vlun majetek z-
stavitele v aktivech ddictv.
3. Velmi dleitou otzkou, kterou nm navod zvr,
e lensk podl je soust spolenho jmn manel,
je, zda je mono upravit rozsah spolenho jmn man-
el dle 143a ObZ ve vztahu k lenskmu podlu a po-
dlu v obchodnch spolenostech.V zsad by tomu ne-
mlo nic brnit, nebo podle 143a ObZ manel
mohou smlouvou rozit nebo zit zkonem stanoven
rozsah spolenho jmn manel, a to ohledn veke-
rho majetku do minula i do budoucna, mohou vy-
hradit zcela nebo zsti vznik spolenho jmn man-
el ke dni zniku manelstv a dle mohou obdobn
upravit sv majetkov vztahy mu a ena,kte chtj uza-
vt manelstv (tzv. smlouvou pedmanelskou).
A u vech typ drustev a i u obchodnch spolenost
s tm nejsou spojeny dn prvn problmy, avak a na
drustva bytov.V obanskm zkonku toti krom usta-
noven o spolenm jmn manel v 143151 mme
i ustanoven tkajc se njmu byt, a to i byt drustev-
nch a prv 703 odst. 2 ObZ stanov, e vznikne-li
jen jednomu z manel za trvn manelstv prvo na
uzaven smlouvy o njmu drustevnho bytu,
5
Dvok, T. Tet zastaven nad judikaturou v oblasti (nejen) drustev.
Soudn rozhledy, 2005, . 2, s. 44 a nsl.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 139

AD NOTAM slo 4/2005 139

vznikne se spolenm njmem bytu manely i spolen aby nastoupil legislativn proces vedouc k odstrann
lenstv manel v drustvu a z tohoto lenstv jsou takov rozpornosti.
oba manel oprvnni a povinni spolen a neroz- Pro vyeen na otzky nelze pout pravidlo . 1, ne-
dln; to neplat, jestlie spolu manel trvale neij. bo v rozporu jsou ustanoven tho zkona, nelze pou-
A tady nm nastv urit aplikan problm, protoe t ani pravidlo . 2, nebo pedmt pravy v naem p-
se dostvaj do vzjemnho rozporu dv ustanoven t- pad nen ve vztahu obecnho ke zvltnmu, tdy
ho zkona tkajc se tch subjekt prvn pravy a podtdy.
(manel) a tho pedmtu prvn pravy (spolenho Je ale mon pout pravidlo . 3. Jedn se toti o dv
jmn manel, resp. spolenho lenstv v drustvu). ustanoven tho zkona, jejich innost vak nastala
Ustanoven 143a ObZ zakld pro manele monost v rznou dobu. Ustanoven 703 odst. 2 se stalo soust
upravit sv vzjemn majetkov vztahy odlin od zko- obanskho zkonku u pi jeho vydn zkonem
nem dan prvn pravy v 143 ObZ a nsl., ale 703 . 40/1964 Sb. s innost od 1. 4. 1964, kdeto ustano-
odst. 2 ObZ stanov, e za stejnch vchozch podm- ven 143 a nsl. se stalo soust obanskho zkonku
nek jako pedvd 143a, tj. za trvn manelstv, vznik a jeho novelizac zkonem . 91/1998 Sb. s innost od
automaticky lenstv v bytovm drustvu obma man- 1. 8. 1998. Navc kdy se podvme na minulou prvn
elm. Ustanoven 703 odst. 2 ObZ by se za pouit pravu manelskch majetkovch pomr, a to na insti-
jazykovho vkladu dalo vykldat tak, e spolen len- tut bezpodlovho spoluvlastnictv manel,kter byl za-
stv vznik na zklad kadho prvnho dvodu vzniku veden rovn zkonem . 40/1964 Sb., zjistme, e z ob-
lenstv, bez ohledu na existenci smluvnho vztahu mezi sahovho hlediska se jednalo o zcela zsadn odlinou
manely dle 143a ObZ, a ad absurdum nap. i ddic- pravu ne je souasn prava spolenho jmn man-
tvm.Tento zmnn pklad nabyt lenskch prv a po- el. Hlavn rozdl, kter m vznam pro vyeen na
vinnost vak v praxi nein pote a jednotn se postu- otzky,spov v tom,e pedmtem bezpodlovho spo-
puje tak, e je nabude jen jejich ddic, ktermu vznikne luvlastnictv manel bylo jen to, co bylo mono vlastnit
vlun lenstv v drustvu,i kdy je enat i vdan.Jed- (vci), ale nikoliv dal pedmty obanskoprvnch
notn vak nejsou nzory v ppad prvnho dvodu vztah jako jsou prva a jin majetkov hodnoty, kter
vzniku lenstv dohodou o pevodu lenskch prv a po- jsou pod pojmem majetek soust spolenho jmn
vinnost, a to za platu i bezplatn, nebo tuto situaci manel. Z toho tak meme dovodit, e ustanoven
u me ovlivnit smlouva uzaven mezi manely dle 703 odst. 2 ObZ mlo v dob jeho vzniku zsadn v-
143a ObZ a potom mohou nastat problmy zpso- znam na prvn postaven manel, a to tm, e zakldalo
ben rozpornost prvn pravy. Rozpornost spov stejn prva obma manelm k drustevnmu bytu
v tom, e jedno ustanoven zkona stanov monost pro a k drustvu, co jim prvn prava bezpodlovho spo-
manele zit si spolen jmn manel do minula i do luvlastnictv nezajiovala. Podle souasn prvn pravy
budoucna ohledn jakhokoliv majetku a jin ustanoven spolenho jmn manel, s pihldnutm k ve uve-
tho zkona stanov pravidlo, e pi vzniku spolenho denmu rozhodnut Nejvyho soudu R, ustanoven
njmu drustevnho bytu vznikne automaticky i spo- 703 odst. 2 ObZ tm, e zakld spolen lenstv, jen
len lenstv v bytovm drustvu a jedinou vjimkou je posiluje prvn postaven obou manel ve vztahu
ppad, kdy spolu manel trvale neij. k drustvu, ale na vznik spolenho jmn manel
Rozpornost prvn pravy, tzv. normativn spor, je po- k lenskmu podlu nem vliv,nebo to vzniklo dle 143
tom nutno vyeit pomoc pravidel een a odstraovn odst. 1 ObZ. Rozpornost tchto dvou ustanoven ob-
normativnho sporu.6 Podstatou vyeen normativnho anskho zkonku by se tedy na zklad tohoto inter-
sporu je otzka, podle kter ze spornch, souasn plat- pretanho pravidla doplnnho jet historickm a te-
nch norem, se m postupovat. K vyeen tto otzky leologickm vkladem prvnch norem vyeila ve
napomh nkolik interpretanch princip v tomto po- prospch pednosti ustanoven 143a ObZ a na otzku,
ad: zda je mono zit spolen jmn manel ve vztahu
1. Lex superior deorgat legi inferiori podle kterho k lenskmu podlu v bytovm drustvu, a to jak
pednost m norma vy prvn sly. pro dobu vzniku lenstv (tj. do budoucna), tak i za tr-
2. Lex specialis derogat legi generali podle tohoto pra- vn lenstv (tj. do minula), lze odpovdt kladn.
vidla, jestlie jde o normy stejn prvn sly a objekty To, co je uvedeno o smluvn prav majetkovch
a subjekty norem jsou ve vztahu tdy a podtdy, nor- vztah manel, by obdobn platilo i u zen spole-
mativn spor se e ve prospch speciln normy. nho jmn manel soudem dle 148 ObZ, podle kte-
3. Lex posterior derogat legi priori pravidlo upravujc rho soud zuuje spolen jmn manel ohledn ve-
pomr mezi normami z hlediska okamiku jejich in- kerho majetku a na vci tvoc obvykl vybaven
nosti, ec normativn spor ve prospch normy no- domcnosti.
vj (pozdji vydan).Pouije se tehdy,kdy jsou v roz- Z ve uvedenho rozboru vztahu mezi pravou in-
poru normy stejn prvn sly (a je tedy vylouena stitutu spolenho jmn manel a ustanovenm 703
aplikace pravidla . 1) a pi totonosti objektu a sub- odst.2 ObZ lze tedy uinit obecn zvr,a to e na len-
jektu norem (a je tedy vylouena aplikace pravidla stv v bytovm drustvu je teba pohlet jako na kad
. 2). jin majetek ve spolenm jmn manel.Tzn. e spo-
4. Jestlie nelze pout ani jedno z pedchozch pravidel, len lenstv manel v bytovm drustvu vznikne jen
tj. kdy v rozporu jsou normy stejn prvn sly, jsou tehdy, kdy je to v souladu se zkonnou i smluvn pra-
toton objekty a subjekty prvn pravy a je toton vou spolenho jmn manel, tedy kdy lensk podl
i as vydn prvnch norem, v takovm ppad nen
mon rozpornost odstranit interpretac, jsou ne- 6
Hollnder, P. Problm normatvnej rozpornosti v prve. Prvnk, 1981,
platn ob (vechny) rozporn normy a nezbv, ne . 9, s. 782 a nsl.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 140
140 slo 4/2005
v bytovm drustvu je soust spolenho jmn kon-
krtnch manel.7
Jeliko ve svm lnku zmiuji jen nkter vybran
problematick ustanoven a jen nkter vybran pro-
blematick souvislosti v prvn prav institutu spole-
nho jmn manel, nezbv ne konstatovat, e zp-
sob zapracovn tohoto institutu do naeho prvnho
du nm i po sedmi letech od jeho zaveden v mnoha
ppadech zpsobuje urit pote.
Zvrem uvdm,e v nvrhu novho civilnho kodexu
se pot v prav spolenho jmn manel s jeho dis-
pozitivitou, podle kter bude platit, e zkonn manel-
sk majetkov reim se uplatn pouze v ppad, e se
snoubenci nebo manel nedohodnou jinak.Tato zsada
se uplatn i pi prav spolenho njemnho prva man-
el, kter bude stejn jako jejich ostatn bydlen zahr-
nuto do pravy manelskho majetkovho prva.
V prvn prav njmu byt budou souasn odstranny
nkter dnen omezujc ustanoven, jako nap. e spo-
len njem drustevnho bytu me vzniknout pouze
manelm, jak dnes stanov 700 odst. 3 ObZ.
7
Zajmav je v tto souvislosti ppad vzniku lenstv pi vmn dru-
stevnch byt za trvn manelstv. I s tmto pomrn astm jevem se
not ve sv praxi setkv. Podle uvedenho, jestlie se vymuje dru-
stevn byt spojen s vlunm lenstvm jednoho z manel, nov na-
byt lensk podl bude rovn ve vlunm majetku tohoto manela
podle 143 odst. 1 ObZ se jedn o majetek nabyt transformac za
vlun majetek jednoho z manel a nepouije se ustanoven 703
odst. 2 ObZ. Opan nzor, tedy e vznikne spolen lenstv, i kdy
pevdn podl byl ve vlunm majetku jednoho z manel, zastv
malov, O., Holejovsk, J. Drustva. Praha : C. H. Beck, 1999, s. 146.
Poznmka k lenstv v bytovm
drustvu
Mgr. Vt Bernek*
Ustanoven 227 ObchZ ve svm prvm odstavci kon-
statuje, kdo me bt lenem drustva (bez ohledu na
to, zda se jedn o drustvo bytov i nikoli) a v odstavci
ptm sv podrobnj pravu lenstv, jeho vzniku
a zniku stanovm. V nsledujcch dcch bych se po-
kusil o nastnn monost pravy lenstv ve stanovch
drustva bytovho.
T. Dvok1 (pspvek tkajc se ovem drustev
obecn, nikoli pouze bytovch) pipout monost ome-
zen lenstv,s vjimkou klauzul zjevn diskriminanch,
piem pkladem uvd omezen na zklad barvy pleti.
Upmn eeno, not se ve sv praxi asto nesetkv
s poadavkem na sepsn notskho zpisu o rozhod-
nut ustavujc schze o schvlen stanov, pp. lensk
schze o zmn stanov, obsahujc pravu rasistickou
for white only, pp. absurdn, eknme pohlavn dis-
kriminan toliko pro pan a dvky. Pravideln se vak
v navrhovanm znn stanov, v ustanovench tkajcch
se lenstv v drustvu objevuj omezen typu: leny
drustva mohou bt pouze osoby fyzick., leny
drustva mohou bt pouze oban R., apod.
J. Krek2 obshle a velmi pesvdiv dovozuje vznik
lenstv sttu v bytovm drustvu na zklad 462 ObZ
a vznik prva njmu drustevnho bytu,aby pak v zvru:
Pokud stanovy drustva platnm zpsobem vznik
lenstv sttu v drustvu nevyluuj (nap. ustanove-
AD NOTAM
nm, e leny drustva mohou bt jen fyzick osoby)...,
sv pedchoz tvrzen pinejmenm znejistl.
M. Pekrek3 rozdluje problematiku do dvou skupin.
Prvou skupinu tvo ppady, kdy lenstv vznik na z-
klad projev vle dosavadnho lena a novho ucha-
zee o lenstv (typicky pevod lenskch prv a povin-
nost), piem poukazuje na problm nesplnn
pedpokladu lenstv stanovami upravenho ze strany
nabyvatele. Zaujm stanovisko, e inky smlouvy ne-
mohou nastat, je-li uchaze o lenstv nezpsobil jm
bt, protoe nespluje pedpoklady pro vznik lenstv.
Pipout ovem i existenci opanch nzor, k nim se
pikln i autor. Mm za to, e pokud 230 ObchZ sta-
nov, e pevod prv a povinnost spojench s lenstvm
v bytovm drustvu nepodlh souhlasu orgn dru-
stva a tato prva a povinnosti pechzej na nabyvatele
ve vztahu k drustvu pedloenm smlouvy o pevodu
lenstv, pp. pozdjm dnem ve smlouv uvedenm,
lenstv nabyvatele pak vznik, by nespluje stanovami
vymezen pedpoklady lenstv.
Druhou skupinu vid Pekrek v situaci, kdy lenstv
vznik ddnm. inek vzniku lenstv ve spojen
s touto prvn skutenost stanov zkon ( 706 a 707
ObZ), a to bez zvislosti na jakchkoli dalch prvnch
skutenostech.
Domnvm se, e lenstv v bytovm drustvu nelze
stanovami omezit dnm zpsobem bez nebezpe bu-
doucch komplikac, a to jak pro drustvo, tak i note,
kter sepsal notsk zpis obsahujc stanovy drustva.
Jestlie podle ustanoven 232 odst. 1 ObchZ zanik
lenstv fyzick osoby v drustvu smrt a ddic lenskch
prv a povinnost me podat drustvo o lenstv, pi-
em podle odst. 2 se nevyaduje souhlas pedstaven-
stva, jestlie ddic nabyl prva a povinnosti spojen
s lenstvm v bytovm drustvu, pak se jakkoli ve sta-
novch zakotven omezen lenstv jev jako velice ris-
kantn.
M-li drustvo ve stanovch omezen pipoutjc
pouze lenstv osob fyzickch a ddicem prv a povin-
nost spojench s lenstvm v bytovm drustvu se stane
osoba prvnick, kter po skonen ddickho zen
o lenstv pod, pak se ddic prvnick osoba stv
lenem drustva (jeho stanovy jej lenstv nepipou-
tj) dnem podn dosti.Nelze tedy vylouit spor mezi
takovmto drustvem a ddicem prvnickou osobou,
piem zejmna s ohledem na ustanoven 232 odst. 2
si troufm tvrdit, e spch by sklidil ddic. Drustvo se
bude nepochybn brnit, zejm i odkazem na fakt, e
tm v rukou notsk zpis, v nm not dle ustano-
ven 80a odst. 2 podv vyjden, e obsah rozhodnut
(tj. schvlen znn stanov) je v souladu s prvnmi ped-
pisy. Obzvl pikantn situace by mohla nastat, pokud
by not sepsal zv, v n by pan XY jedinm ddicem
vekerho svho majetku uinil obchodn spolenost
ABC, s. r. o., rovn by sepsal notsk zpis obsahujc
stanovy drustva, v nich je vyloueno lenstv prvnic-
kch osob (lenem drustva je samozejm i pan XY)
* Autor je notskm koncipientem u JUDr. Vclava Halbicha, note
v Praze.
1
Dvok, T. Stanovy drustva.Ad Notam, 2002, . 5.
2
Krek, J. Drustevn byt v zen o ddictv a odmr. Ad Notam,
2004, . 5.
3
Pekrek, M. in tengov, Plva, Tomsa a kol. Obchodn zkonk. Ko-
ment. 10. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 141
AD NOTAM
a pot by byl poven jako soudn komisa k proveden
kon v zen o ddictv po panu XY.
prava obsaen v 227, by rmcov a svujc po-
drobnj pravu lenstv stanovm, neme bt podle
mho soudu vykldna jako libovle drustva, resp. je
spe ita pro drustva nikoli bytov. Ustanoven 230
a 232 odst. 2 ObchZ jsou kogentn. Vta prv 230
ObchZ Pevod prv a povinnost spojench s len-
stvm v bytovm drustvu na zklad dohody nepod-
lh souhlasu orgn drustva. a ustanoven 232
odst.2 ObchZ jsou nepochybn pro bytov drustva cha-
rakteru lex specialis ve vztahu k obecn prav pro dru-
stva obsaen v ustanoven 227 odst. 5 ObchZ, z eho
dovozuji nezbytnost respektu stanov bytovho drustva
k citovanm ustanovenm. Zmiovan ustanoven tedy
podle mho nzoru prakticky vyluuj u bytovch dru-
stev ppustnost jakhokoli omezen.
V em pak spatuji nebezpe pro note? Pipust-li
ve stanovch omezen lenstv v bytovm drustvu, pi-
em odpovd ze jejich soulad s prvnmi pedpisy a pi
ppadnm budoucm sporu vzniklm a ji na zklad
pechodu nebo na zklad pevodu lenskch prv a po-
vinnost spojench s lenstvm v bytovm drustvu,hroz
reln nebezpe, e drustvo jako astnk sporu (na je-
ho vtzstv v takovto cause bych si nevsadil) bude po
noti poadovat minimln nhradu nklad zen
a nelze ani vylouit, e dle nap. hradu kody vznikl
odmtanmu nabyvateli lenskch prv a povinnost,a to
zejmna z dvodu, e neupozornil na nejednoznanost
zkonn pravy,omezen pipustil a pispl tak ke vzniku
sporn situace.
kolem note je nepochybn mj. pedchzet sporm.
Jestlie prvn prava monost vzniku naprosto odlinch
vklad a tm i vzniku spornch situac nezabrn, pak by
ml not pispt k minimalizaci takovchto rizik. Nebu-
dou-li stanovy bytovho drustva obsahovat omezujc
ustanoven tkajc se lenstv v drustvu,kvality lenskch
prv a povinnost drustevnk se to nijak nedotkne.
Ze ivota krajskch komor
Notsk komora
v Plzni informuje
JUDr. Josef Burda*
Notsk komora v Plzni sdruuje 49 not se sdly
v obvodu Krajskho soudu v Plzni. Tito noti zamst-
nvaj 12 notskch koncipient a 3 notsk kandidty,
z nich je 1 ustanoven trvalm zstupcem note.
Vechny notsk ady v obvodu Krajskho soudu
v Plzni jsou obsazeny.
Od roku 1993 byli odvolni z funkce note na vlastn
dost JUDr. Ilona Bohunkov, notka v Plzni, Mgr. Ja-
romr Dvok, not v Marinskch Lznch, Mgr. Petra
Patokov, notka v Chebu, JUDr. Josef iling, not v Ta-
chov a Mgr. Ji Ettler, not v Karlovch Varech. Jeden
not byl odvoln z funkce note ministrem spravedl-
nosti R, ti notky zemely.
slo 4/2005 141
Prezidium Notsk komory v Plzni je sedmilenn
a v souasn dob pracuje v tomto sloen: JUDr. Josef
Burda, not v Plzni prezident, Mgr. Milue Pavlkov,
notka v Tachov viceprezident, JUDr. Ji Kozelka, no-
t v Plzni, JUDr. Lenka Machov, notka v Karlovch Va-
rech, JUDr. Helena Markov, notka v Marinskch Lz-
nch, Mgr. Milan Platzer, not v Domalicch, JUDr.
Danue Svobodov, notka v Sokolov lenov.
Revizn komise pracuje ve sloen:JUDr.Hana Kaslov,
notka v Plzni pedseda, Mgr. Ing. Jaroslav Havel, no-
t v Marinskch Lznch, a JUDr. Ladislava hov, no-
tka v Rokycanech lenov.
V mezinrodn komisi prezidia NK R pracuj z ad
not Notsk komory v Plzni JUDr. Ji Kozelka, not
v Plzni, a JUDr. Libue Stehlkov, notka v Plzni, v ko-
misi dohledu JUDr. Danue Svobodov, notka v Soko-
lov.
Nezanedbateln loha regionlnch notskch komor
spov v kontroln innosti not. V roce 2004 bylo
provedeno 16 dnch kontrol,a to prostednictvm osmi
komis prezidia. Zeveobecnn poznatk z tchto kon-
trol je pravideln projednvno na podzimnm kolen
not.V rmci dohledu na innost not prezidium pra-
videln hodnot tvrtletn vkazy innosti not jako
soudnch komisa, zdvodnn nevyzench ddic-
kch vc starch jednoho,t a pti let a statistick daje
o potu vc v listinn innosti a legalizacch.
Notsk komora v Plzni projednvala v roce 2004 dv
stnosti na innost not se sdlem v obvodu Krajskho
soudu v Plzni.Ob byly shledny jako nedvodn.S ohle-
dem na to, e bylo v danm obdob vyzeno 11 487 d-
dickch spis a sepsno 11 976 notskch zpis, lze
povaovat mnostv podanch stnost a jejich ned-
vodnost za dobrou vizitku prce not NK v Plzni a je-
jich spolupracovnk. Aby byla zjitna odbornost pra-
covnk note, pod NK v Plzni kadoron podle
poteb a poadavk not kvalifikan zkouky pracov-
nic not. V roce 2004 ze t pracovnic not jedna
prospla, dv prosply vten.
Od samho potku innosti byl Notskou komorou
v Plzni kladen draz na vzdlvn not, pozdji i kon-
cipient a kandidt. Pro n organizuje od roku 1993
prezidium komory pravideln dvakrt ron jarn a pod-
zimn odborn semin. Po dohod s Notskou komo-
rou v st nad Labem jsou jarn semine od roku 1999
organizovny stdav tmito komorami.V loskm roce
se uskutenil tydenn semin v Harrachov,zamen
na problematiku spolenho jmn manel,likvidaci d-
dictv a judikaturu Nejvyho soudu R ve vztahu k in-
nosti note.
V roce letonm probhl tydenn semin v Srn na
umav zamen na problematiku psychologie jednn
s klientem, prohlen a vedlej ujednn ve smlouvch
a vybran aktuln otzky ve vztahu k zstavnmu prvu,
vykonatelnosti notskch zpis a na nejnovj judi-
katuru Nejvyho soudu. Jako lektoi na tomto semini
psobili Doc. Dr. Pavel Prunner, vedouc katedry forenz-
nch discipln Prvnick fakulty ZU v Plzni, JUDr. Lju-
bomr Drpal, pedseda sentu NS v Brn a v neposledn
ad i nai kolegov JUDr.Petr Blek,not v Praze a JUDr.
Martin eina, not v Beneov.
* Autor je prezidentem NK v Plzni.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 142
142 slo 4/2005
V souvislosti s rozshlou novelou obchodnho zko-
nku innou od 1. 7. 2000 podala Notsk komora
v Plzni ve spoluprci s katedrou obchodnho prva Prv-
nick fakulty Zpadoesk univerzity v Plzni od z 2000
do ervna 2001 ron kurz obchodnho prva, kterho
se zastnilo 118 not NK v st nad Labem, NK
v Praze, NK v eskch Budjovicch a NK v Plzni.
Kadoron se kon phranin setkn not Ba- sk prvo smnen a ekov bylo schvleno v roce 1936.
vorska, Saska, NK v st nad Labem a NK v Plzni.Tato set-
kn jsou organizovna stdav v Nmecku a v esk re-
publice a stala se ji tradic.V loskm roce organizan
zajiovala toto setkn Notsk komora v Plzni. Pro-
bhlo v jnu loskho roku v pjemnm prosted ho-
telu Ti lilie ve Frantikovch Lznch. Celho setkn se
astnil mj. prezident Bavorsk notsk komory Dr.
Bracker a prezident Sask notsk komory Dr. Pls. Le-
ton setkn probhlo v Regensburgu opt za asti
reprezentac vech ty komor. Jeho odborn tma bylo
zameno na porovnn prvn pravy nabvn nemo-
vitost a vznik vcnch prv v nmeckm a eskm
prvu.Nov rozmr tomuto setkn dala i vstava obraz
modernch plzeskch mal, instalovan v prostorch
spolen notsk kancele Dr. Sauera a Dr.Talhamera,
not v Regensburgu,kte byli i vzornmi hostiteli a or-
ganiztory celho setkn.
Protoe nejen prac iv je lovk sna se NK v Plzni
organizovat ve spoluprci s cestovn kancel poznvac
zjezdy pro note a jejich rodinn pslunky, kterch
se zastuj i noti z jinch notskch komor. Pro no-
te se zvl oblbenou stala Francie.Na jejm zem jsme
poznali nejen slunn Azurov pobe a provonnou Pro-
vence, ale i detivou a vtrnou Normandii, Breta a Gas-
kosko.V letonm roce je organizovn zjezd znovu,pro
velk spch opt do Francie, tentokrt se zamenm
na Burgundsko.
Ze zahrani
Nkolik informac o polskm
notstv
JUDr. Lenka Chodurov*
K napsn tohoto lnku m inspirovala diskuse na
strnkch odbornho notskho asopisu Ad Notam
o budoucnosti notskho stavu, a zejmna tak v po-
sledn dob nemal snahy nkterch lobbistickch sku-
pin vytvoit umlou konkurenci tm, e roz monost
sepisovat nkter prvn akty na jin prvnick profese.
Ve strunosti chci nahldnout do kuchyn polskch
not, kte maj letitou tradici, avak tu obnovenou po-
dobn jako et noti a od 90. let 20. stolet. Chci ze-
jmna poukzat na to,jak pestr a rozshl je innost pol-
skch not, a e innost eskch not nen ve sv
rozshlosti nijak vjimen a ojedinl.
I. Historie polskho notstv a souasnost
Polsko zskalo nezvislost po 1. svtov vlce podobn
jako eskoslovensko v roce 1918. Polsk notstv m
AD NOTAM
dlouhou historii, avak po uritou dobu podlhalo ze-
sttnn.V potenm obdob po osamostatnn Polska
byly pebrny do unifikace polskho prva zkuenosti
z rakousko-uherskho a ruskho prva. Proces unifikace
prva, kodifikace jednotlivch pedpis se pipravovala
a do 30.let 20.stolet.A tak zkon o spolenostech vznikl
v roce 1933,obchodn zkonk byl pijat v roce 1934 a pol-
Zkon o notstv byl pijat v roce 1933 a innost na-
stala ke dni 1. 1. 1934. Polsk notarit se postupn do-
stval na svou dvnou rove, avak ne na dlouho.
Po 2. svtov vlce se noti stali sttnmi ednky,
fungujcmi ve sttnch notskch kancelch, kterm
neustle pibvalo administrativnch povinnost, tak a
v listopadu roku 1964 byli noti poveni vedenm po-
zemkovho katastru.
Polsk notstv bylo reprivatizovno a zkonem
o notstv (Prawo o notariacie) z 21. 3. 19911. V tuto
chvli Polsku funguje vce jak 1 400 notskch kance-
l, asto jsou to sdruen not spolenk (splki cy-
wilne).V poslednch tech letech pelo do notskho
stavu kolem 350 osob, zejmna soudc, advokt a tzv.
prvnch rdc. Noti zamstnvaj kolem 120 koncipi-
ent a 160 kandidt a pes 3 000 dalch pracovnk
kancele. Polsk notstv je tak vzno principem nu-
merus clausus, jejich aplikanti a asesoi (koncipienti
a kandidti) jsou vychovvn podle program tamj
komory a plat pro n obdobn podmnky pro monost
uchzet se o notsk ad. Daleko psnj podmnky
plat pro uchazee o prci koncipient, nebo tito mus
projt vbrovm zenm.
Polt noti se sdruuj v 11 regionlnch komorch,
kter maj sdlo v sdlech odvolacch soud.Komory maj
sv orgny a jsou prvnickmi osobami. Krom regio-
nlnch komor byla zzena celosttn Notsk rada. Do-
zor nad vkonem innosti not m Ministerstvo spra-
vedlnosti.
Polsk notsk komora je lenem Mezinrodn unie
latinskho notstv (UINL) a souasn lenem Konfe-
rence notstv Evropsk unie (CNUE).
Hlavn npln innosti note je dle ustanoven 79
zkona o notstv, sepis notskch zpis o prvnch
konech, osvdovn (ovovn podpis, ovovn
shody kopie s listinou, osvden o pedloen listiny),
doruovn prohlen, kter vyvolvaj prvn nsledky
jin osob (not postupuje podle ustanoven oban-
skho soudnho du o doruovn soudnch psem-
nost), dle polsk not sepisuje protokoly (zejmna
z valnch hromad spolenost, drustev, spolk a jinch
prvnickch osob), poizuje protestn listiny, pijm
schovy penz, cennch papr a jinch listin. Polt no-
ti na rozdl od eskch nemaj postaven soudnch ko-
misa, protoe kony v ddickm zen zkony svuj
soudm.
II. kony, pro kter je obligatorn forma not-
skho zpisu
V nsledujcch odstavcch bych chtla nahldnout
pmo do ustanoven zkonnch pedpis,ve kterch na-
* Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Marcely Veberov, notky
v Karvin.
1
Zkon o notstv . 42/1991 Dz. U. (Prawo o notariacie).
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 143

AD NOTAM slo 4/2005 143

jdeme kony, pro kter je vyadovna obligatorn forma chz. Obec odpovd za veker jej zaten a do ve
notskch zpis. Jedn se zejmna o notsk zpisy jej trn hodnoty v okamiku nabyt.
o prvnch konech, v obchodnm zkonku se pak set- Zvltn druh vcnho prva je upraven v ust. 234,
kvme s tzv. protokoly, dal formou notsk innosti 236 odst. 3 a 237 KC. Jedn se o institut vyjadujc
je osvdovn podle zkona o notstv, kter zahrnuje vztah mezi vlastnictvm a uvnm a do etiny bychom
ovovn podpis a ovovn shody kopi listin, pi- ho mohli peloit jako dlouhodob uvn (uytkowa-
em v Polsku mohou tuto innost vykonvat vlun nie wieczyste). Pozemky ve vlastnictv sttu, jako i po-
noti. zemky ve vlastnictv obecn samosprvy (obce) mohou
bt odevzdny do dlouhodobho uvn fyzickm
1. Rodinn kodex zkon . 9/1964 Dz. U.2 a prvnickm osobm.Majetek,kter je odevzdn do u-
vn podle ve uvedench ustanoven zkona, se po-
Spolen jmn manel v Polsku nazvan zkonn skytuje na obdob 99 let, a ve vjimench ppadech,
spoleenstv (wsplno ustawowa) je upraveno v z- kdy el uvn me bt naplnn dve, se odevzdv
konu o rodin, neboli v rodinnm kodexu . 9/1964 na dobu krat, nikoliv vak mn jak 40 let. Ped uply-
Dz.U., ve znn pozdjch pedpis. Rozsah zmn z- nutm uvedench lht me uivatel, pp. jeho prvn
konnho spoleenstv je velice podobn esk prav, nstupce podat o prodlouen uvn na dalch 4099
nebo podle ust. 47 odst. 1 tohoto zkona mohou man- let. Prvo dlouhodobho uvn me bt v prbhu tr-
el smlouvou zkonn spoleenstv rozit, omezit (z- vn doby uvn, pevedeno na dal osobu.
it) nebo vylouit,piem tyto smlouvy mohou bt uza- Na listiny o odevzdn majetku do dlouhodobho u-
veny i ped uzavenm manelstv. Smlouvy mus bt vn, jako i prodlouen uvn a smlouvy o pevodu
sepsny obligatorn ve form notskho zpisu. dlouhodobho uvn majetku, se vztahuj ustanoven
obanskho zkona o smlouvch o pevodu nemovitost,
2. Obansk zkonk3 tj.pro ve uveden kony se vyaduje forma notskho
zpisu.
Obanskm zkonku nachzme povinnou formu no- Ustanoven 244 KC a nsl. upravuj tzv. vcn prva
tskho zpisu pro prvn kony jak v obecn sti omezen (obdobn u ns vcn prva k vci ciz). Jedn
o prvnch konech, tak v dalch kapitolch kodexu. se nap. o vcn bemena, dlouhodob njmy, hypotky
V obecn sti obanskho kodexu, konkrtn v ust. apod. Nap. prohlen vlastnka nemovitost o zzen
63 odst. 2 KC, je uvedeno, e pokud k platnosti prv- vcnho prva zzen vcnho bemene, vyaduje ob-
nho konu je nezbytn souhlas tet osoby,mus bt pro- ligatorn formu notskho zpisu (ust. 245 odst.2 KC).
hlen tto osoby uinno ve form notskho zpisu Podle ust. 593 KC bylo-li sjednno prvo zptn
tehdy, pokud pro prvn kon, k nmu se souhlas vya- koup,je kupujc povinen pevst vlastnick prvo zpt
duje, je povinn notsk zpis. Osoby, kter nemohou na prodvajcho a ten je povinen vrtit kupn cenu.Prvo
st, mus podle ust. 80 KC uinit psemn projev vle zptn koup mus bt uplatnno do pti let. Pokud
pouze ve form notskho zpisu. esk prvn d umouje tohoto prva vyut jen ve
V ust. 99 KC je upravena pln moc formou not- vztahu k movitm vcem,pak polsk civiln kodex umo-
skho zpisu v tch ppadech, kde k platnosti prvnho uje nabt na zklad prva zptn koup vc jak mo-
konu, k nmu je zapoteb pln moci, je nezbytn vitou, tak nemovitou. Byla-li ke smlouv o pevodu vci
forma notskho zpisu. vyadovna zvltn forma, pak tak prohlen o vyko-
Tak nap. jestlie spoleensk smlouva o zaloen spo- nn prva zptn koup mus mt tuto formu.
lenosti s ruenm omezenm vyaduje formu not- prava pedkupnho prva, kterou najdeme v ust.
skho zpisu, mus bt pln moc k jejmu uzaven se- 596 KC je velice podobn prav v eskm obanskm
psna formou notskho zpisu.Pro srovnn,podle ust. zkonku, s tm rozdlem, e byla-li pedmtem smlouvy
57 odst. 2 eskho obchodnho zkonku, pokud spo- o zzen pedkupnho prva vc nemovit, mus bt
leenskou smlouvu, kter mus bt vdy ve form no- uplatnn pedkupnho prva uinno ve stejn form,
tskho zpisu, uzavr zmocnnec na zklad pln tj. ve form notskho zpisu.
moci, sta je-li podpis na tto pln moci edn oven. Podle ustanoven 890 KC mus bt projev vle drce
Podstatnou npl innosti not tvo sepisy not- o poskytnut daru uinn ve form notskho zpisu.
skch zpis o prvnch konech, zejmna o kupn, Zkon dle stanov, e smlouva je platn bez formy no-
smnn, darovac nebo jin smlouv o pevodu nemo- tskho zpisu i v ppad,jestlie zvazek pedn daru
vitost, kter podle ust. 158 KC mus bt uzaveny ve byl splnn. Pokud se jedn o darovn nemovitost, pak
form notskho zpisu.Tot plat pro smlouvy o pe- tam je forma notskho zpisu s odkazem na ust. 158
vodu nemovitost,kter jsou uzaveny za elem splnn KC povinn vdy.
dve existujcho zvazku pevst vlastnictv k nemovi- V oddle tkajcm se ddictv najdeme formu not-
tosti.V naem prvnm du se jedn o obdobu smlouvy skho zpisu zejmna u zvti, piem podobn jako
o budouc smlouv. u ns jsou ppustn dal formy zvti (holografn, allo-
V ust. 179 KC se setkvme s institutem, kter esk grafn zv), dle pak zde nachzme instituty, kter
prvn d nezn. Dle tohoto ustanoven je mon, aby v platnm eskm obanskm zkonku nenajdeme,
se vlastnk vzdal vlastnickho prva k nemovitosti a je
pro tento kon vyadovna forma notskho zpisu.Ne-
movitost vak, jak znmo neme zstat bez vlastnka,
a proto zkon dle upravuje,kdo takovou nemovitost na- 2
Dz.U. je zkratka pro Dziennik Ustaw, odpovd na Sbrce zkon.
bv. Nemovitost, jejho vlastnickho prva se vlastnk 3
Obansk zkonk Kodeks cywilny nr 16/1964 Dz.U., ve znn po-
vzdal, se stv vlastnictvm obce, na jejm zem se na- zdjch pedpis (dle ve zkratce KC).
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 144
144 slo 4/2005
avak jsou v nvrhu pipravovanho civilnho kodexu.
Jedn se zejmna o institut vzdn se (zeknut) ddictv
( 1048 KC), kdy se presumptivn ddic me smlouvou
za ivota zstavitele vzdt prva na ddictv po nm.
Smlouva vyaduje formu notskho zpisu. Dal usta-
noven 1052 KC upravuje smlouvu o pevodu d-
dictv nebo-li tzv.zcizen ddictv.Ddic je oprvnn uza-
vt smlouvou o pevodu, ve kter se zavazuje majetek
nabyt ddictvm nebo ddick podl na nm pevst na
nabyvatele.Ten, kdo ddictv takto zciz, odpovd naby-
vateli za pravost svho ddickho prva, jak mu je pi
uzaven smlouvy potvrdil. Smlouva, jejm obsahem je
ve uveden zvazek mus bt sepsna ve form not-
skho zpisu.
V ust. 1037 KC je upraven tzv. ddick podl.Vzhle-
dem k tomu, e ddick zen probh v Polsku ped
soudy, nen mon v rmci projednvn ped soudem
provst vypodn nebo potvrzen ddictv podle po-
dl. K tomuto slou dohody ddic o uren ddickch
podl, kter mus mt formu notskho zpisu.
3. Zkon o obchodnch spolenostech4
Prvo obchodnch spolenost se v polskm prvnm
du vylenilo z obchodnho zkonku pijetm zkona
o obchodnch spolenostech . 94/2000 Dz.U. (dle jen
ZOS),s innost od 1.1.2001.V polskm ZOS najdeme
obligatorn formu notskho zpisu tm ve shodnch
ustanovench, jako v eskm obchodnm zkonku. D-
vod je dn zejmna tm, e prvn prava zakldn
a zmn v obchodnch spolenostech m zklady v ev-
ropskm prvu a musela bt smrnicm komunitrnho
prva pizpsobena.
Zaloen spolenosti s ruenm omezenm ve form
zakladatelsk listiny nebo spoleensk smlouvy vyaduje
formu notskho zpisu ( 157 odst. 2 ZOS), u akciov
spolenosti mus mt dle ust. 301 odst.2 ZOS formu no-
tskho zpisu stanovy a tak prohlen zakladatel
o zaloen spolenosti a o upsn a splacen akci na z-
kladn kapitl spolenosti. Polsk prvo navc vyaduje
formu notskho zpisu tak pro smlouvu o zaloen
komanditn spolenosti ( 106 ZOS), smlouvu o zaloen
komanditn spolenosti na akcie ( 131 ZOS). Ust. 92
ZOS upravuje partnerskou spolenost (nejastji vyu-
vanou pro sdruen not, advokt, architekt, lka III. Zkon o katastru nemovitost a hypotce6
a dalch profes), piem pro jej zaloen je rovn vy-
adovn zakladatelsk dokument ve form notskho
zpisu.
Forma notskho zpisu je dle obligatorn pro roz-
hodnut o zmn spoleensk smlouvy s.r.o.,rozhodnut
o snen nebo zven zkladnho kapitlu, prohlen podobaj vce na dvj pozemkov knize a zpisy do
zjemce o pevzet zvazku ke zven vkladu nebo k no-
vmu vkladu a o pistoupen do spolenosti.V akciovch
spolenostech mus bt osvdena vechna rozhodnut
valn hromady spolenosti s tm rozdlem, e v esku
not osvduje prbh valn hromady nebo rozhodnut
valn hromady, v Polsku not sepisuje o prbhu valn
hromady protokol (zpis),upraven v 104 zkona o no-
tstv.
4. Zkon o vlastnictv jednotek5
Dle ust. 7 odst. 1 ve uvedenho zkona je vyme-
zen jednotek v dom mon uinit formou dohody, jed-
AD NOTAM
nostrannho prohlen vlastnka budovy nebo rozhod-
nut soudu o vypodn spoluvlastnictv.V odstavci dv
7 je stanoveno,e smlouva o vymezen jednotek v dom
mus bt sepsna ve form notskho zpisu, ke vniku
prv k jednotkm je nezbytn zpis v katastru nemovi-
tost.
Vlastnci jednotek mohou dle ust. 18 odst. 1 citova-
nho zkona ve smlouv o vymezen jednotek v dom
nebo v pozdj smlouv uzaven formou notskho
zpisu stanovit zpsob jednn jmnem vlastnk jed-
notek a rozhodnout o osob oprvnn jednat jejich jm-
nem. Touto osobou me bt jak fyzick tak prvnick
osoba.Ke zmn osob oprvnnch jednat jmnem vlast-
nk jednotek mus dojt dle ust. 18 odst.2a citovanho
zkona na zklad rozhodnut vlastnk jednotek, kter
mus bt osvdeno notem.
5. Dal prvn pedpisy, ve kterch najdeme obliga-
torn formu notskho zpisu
223 odst. 5 drustevnho zkona smlouva pevodu
prva drustevnho uvn byt,
3 odst. 1 zkona o nadacch prvn kon smujc
k zaloen nadace,
16 odst. 1 zkona o vysokch kolch zaloen ne-
sttn vysok koly,
84 a 85 zkona o pojitn zemdlc smlouva o pe-
vodu zemdlskho statku uzavena mezi soukrom
hospodacm rolnkem, jako majitelem hospodstv
a jeho nstupcem, kter mus bt od nj mlad o ne-
jmn 15 let v okamiku odchodu zemdlce do d-
chodu.Tot plat o smlouv o budouc smlouv o pe-
vodu zemdlskho statku,
777 odst. 1 obanskho soudnho du (kodeks po-
stepowania cywilnego) osvden o prohlen dlu-
nka o dobrovolnm podstoupen exekuce,
23a zkona o pojiovnictv stanovy pojiovny,
31 odst. 4 zkona o bankch v souvislosti se zalo-
enm banky jsou zakladatel oprvnni ustanovit
zmocnnce,kter je bude zastupovat ped Komis ban-
kovnho dozoru v obdob ped vydnm povolen k za-
loen banky.Pln moc k zastupovn zakladatel banky
vyaduje formu notskho zpisu.
Vklady do katastru nemovitost se neprovdj v Pol-
sku ve sprvnm zen ped katastrlnm adem.Vede-
nm tzv. ksig wieczystych jsou poveny podle zvlt-
nho zkona rejonov soudy.Takt ksiegi wieczyste se
tchto knih pipomnaj spe intabulaci.
Vklad v katastru nemovitost me bt proveden podle
ust. 31 zkona o katastru nemovitost na zklad listiny
z notsky edn ovenmi podpisy, pokud jin prvn
pedpisy nestanov zvltn formu listiny (nap. pro pe-
4
Zkon o obchodnch spolenostech Kodeks splek handlowych nr
94/2000 Dz.U.
5
Zkon o vlastnictv jednotek Ustawa o wlasnosci lokali nr 85/1994
Dz.U.
6
Zkon o katastru nemovitost a hypotce Ustawa o ksiegach wiec-
zystych i hipotece nr 19/1982 Dz.U.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 145
AD NOTAM
vody nemovitost, je vyadovna forma notskho z-
pisu). Zkon dle v 39 vyaduje, aby notsk zpis,
jeho obsahem je vznik, zmna nebo znik prva zapi-
sovanho (publikovanho) v katastru nemovitost, obsa-
hoval nvrh na zpis do katastru nemovitost. Obdobn
povinnost vyplv pro note ze zkona o notstv, a to
z ust. 92 odst. 4, podle kterho not, kter sepisuje no-
tsk zpis je povinen uvst v zvru nvrh na zpis do
katastru nemovitost.Not je povinen zaslat soudu,kter
vede katastr nemovitost, stejnopisy notskho zpisu
obsahujc nvrh na vklad spolu s dalmi nezbytnmi
dokumenty do 3 dn od vyhotoven notskho zpisu.
IV. Zkon o rejstku zstav7
Prvn pravu polskho rejstku zstav nenajdeme
v zkon o notstv, ale v samostatnm zkon .
149/1996 Dz.U.Rejstk zstav zde nen veden notskou
komorou v rmci centrlnho informanho systmu, ale
vedou ho rejonov soudy, a to jejich hospodsk odd-
len (obchodn soudy).
Pslunost soud je stanovena podle mst bydlit,
pp. sdla zstavce. zen o zpisu do rejstku zstav je
zahjeno na zklad podn nvrhu na zpis, jeho p-
lohou je zstavn smlouva. Nvrh na zpis se podv ve
dvojm vyhotoven na zvltnm formuli urenm pro
tyto ely. Jsou-li splnny pedpoklady pro zpis do rej-
stku zstav, soud rozhoduje na neveejnm zasedn
usnesenm. Usnesen doruuje navrhovateli a vem sub-
jektm, jich se zpis tk. Po prvn moci usnesen n-
sleduje zpis do rejstku zstav.
Vpisy a potvrzen z rejstku zstav jsou vydvny za
poplatek prostednictvm Centrlnho rejstku zstav,
vedenho ministerstvem spravedlnosti.
Do rejstku zstav se v Polsku zapisuje zstavn prvo
k vcem movitm, souborm vc, pohledvkm a dal-
m majetkovm prvm.Zstavn prvo k nemovitostem
evidovanm v katastru podobn jako u ns podlh
vkladu do katastru nemovitost.
V. Zvr
Na nzornch pkladech je tedy vidt, e rozsah in-
nosti poskytovan polskmi noti je z hlediska jednot-
livch druh innost tm identick (sepis prvnch
kon, osvdovn, protesty smnek a ek, pijmn
schov apod.).V praxi vak polt noti sepisuj daleko
vce notskch zpis o prvnch konech, protoe
k tomu maj zkonnou pdu (jedn se zejmna o sepis
listin o pevodech nemovitost, zemdlskch usedlost,
kter jsou upraveny zvltnm zkonem, pedn nemo-
vitost do dlouhodobho uvn apod.). Na druhou
stranu je teba ci, e noti v Polsku nemohou bt po-
veni kony v zen o ddictv, nebo toto zen je zde
sveno soudm.
Na zklad skutenost, kter jsem zjistila o fungovn
jinho evropskho notstv, mm zato, e je teba tvrd
hjit zjmy eskho notstv a nenechat si ukrojit kus
notskho kole jak k Dr. Blek ve svm lnku Vl
doba (Ad Notam, 2005, . 1), kdy rozsah innost not
i v jinch zemch me bt stejn, ne-li ir.
7
Zkon o rejstku zstav Ustawa o zastawie rejestrowym i rejestrze
zastaww nr 149/1996 Dz.U.
slo 4/2005 145
Konference notstv Evropsk
unie (CNUE). Generln
shromdn, Varava,
3.4. ervna 2005
Mgr. Magdalena Lokayov*
Ve dnech 3.4. ervna 2005 se konalo ve Varav Ge-
nerln shromdn CNUE, kterho se za eskou re-
publiku zastnil prezident Notsk komory esk re-
publiky JUDr. Martin Foukal.
V vodu pivtal astnky zasedn prezident CNUE
Paolo Piccoliho a prezident Polsk notsk komory pan
Zbigniew Klejment. Pot byl schvlen program dne a z-
pis z minulho Generlnho shromdn, kter se ko-
nalo v Bruselu dne 11. bezna 2005.
Program zasedn Generlnho shromdn byl roz-
dlen do pti okruh:
1.Vnitn trh
2. Justice, svoboda, bezpenosti
3. Pspvky odpovdnch pracovnk UINL
4. Organizan aspekty
5. Rzn
Oblast Vnitnho trhu byla zamena na problema-
tiku soutnho prva, spotebitelskho vru a hypo-
ten prvo. Oblast Justice, svoboda, bezpenost se
podrobnji zabvala Evropskm smluvnm prvem,
Smrnic o mediaci a Evropskou soudn st ve vcech
obanskch a obchodnch (EJN).Tato s je doposud tvo-
ena zstupci soudnch a/nebo sprvnch orgn len-
skch stt EU,kte se schzej nkolikrt do roka v Bru-
selu za elem vmny informac a zkuenost a poslen
spoluprce mezi lenskmi stty v oblasti obanskho
a obchodnho prva. Evropsk komise oznmila ne-
dvno mysl rozit EJN i na dal prvnick profese.
CNUE se tedy obrt na Evropskou komisi se dost
o ast v Evropsk soudn sti. Generln shromdn
dle rozhodlo, e bude vytvoena pracovn skupina, je-
jm kolem bude analyzovat, jakm zpsobem se me
evropsk notstv podlet na rznch innostech Ev-
ropsk soudn st.
Dalm bodem programu zasedn bylo vystoupen
prezidenta UINL Lauriniho s pspvkem o aktulnm v-
voji v UINL. Zmnil se mj. o notaritech v Africe, o zase-
dn Vkonn rady UINL v Costa Rice, na kterm byl pre-
zident Stassinopoulos jmenovn koordintorem pro
vztahy mezi CNUE a UINL. Dle prezident Laurini infor-
moval o budoucch innostech nov vytvoen komise
pro Evropsk zleitosti (CAE).
V rmci bodu Organizan aspekty se astnci zab-
vali 1. kongresem not Evropsk unie, kter se bude
konat ve dnech 10.11. listopadu v m, Evropskou st
rejstk zvt a vsledky schze prezidenta CNUE s no-
vmi lenskmi notstvmi.
Zvr zasedn byl vnovn pspvkm lenskch no-
tstv.
* Autorka je pracovnic NK R pro mezinrodn vztahy.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 146

146 slo 4/2005 AD NOTAM

Desetilet vro slovinskho no- Branisejl estn uznn tm, kte se zaslouili o slovin-
sk notstv.
tstv Dal, neoficiln, st se odehrvala na tanenm par-
ketu.K tanci hrl vynikajc orchestr,kter svj repertor
JUDr. Jik Fleischer* pizpsobil vku tanenk. Pekvapenm veera bylo
bravurn vystoupen pan prezidentky Eriky Branisejl,
Tradice slovinskho notstv sah do 18. stolet, kdy
kter v doprovodu tanenho orchestru zazpvala na vy-
zem dnenho Slovinska bylo soust habsbursk mo-
sok profesionln rovni nkolik skladeb.
narchie. Konec 2. svtov vlky byl t koncem notstv
Zvrem veera pan prezidentka Erika Branisejl spo-
v bval Jugoslvii, kdy kompetence not pevzali ad-
len s panem prof. Laurinim nakrojila dort s 10 sv-
vokti a soudy.Rozpad Jugoslvie byl podntem pro zno-
kami a spravedliv podlila vechny ptomn hosty.
vuobnoven notstv ve Slovinsku v roce 1995. V sou-
Mohu potvrdit, e dort vyhovl tm nejpsnjm kuli-
asn dob psob ve Slovinsku 63 not, dal 4 noti
nskm poadavkm.
nedvno jmenovan ministrem spravedlnosti dosud ne-
Zvrem nezbv,ne popt naim milm slovinskm
zahjili svoji innost.
kolegm jen to nejlep v jejich dal innosti.
Den 10. ervna se v msteku Bled, lecm na behu
stejnojmennho jezera, uskutenila v hotelu Golf slav-
nostn veee. Ze zahrani se j zastnili prof. Dr. Gian-
carlo Laurini,prezident UINL,Dr.Paolo Piccoli,prezident
CNUE a prezident Italsk notsk komory, Dr. Helmut
Fessler, estn prezident UINL, Mag. Stefan Matyk, z-
stupce Rakousk notsk komory v Bruselu, Dr. Klaus
Woschnak, prezident Rakousk notsk komory, Ante
Ili, prezident Chorvatsk notsk komory, Dr. Mucina
Inga, prezidentka Lotysk notsk komory, Dr. Han-Di-
eter Vaasen,estn prezident Nmeck notsk komory,
Dr. Karel Tobback, prezident Belgick notsk komory,
Dr. Klejment Zbigniew, prezident Polsk notsk ko-
mory, Dr. Paolo Pasqualis, viceprezident Italsk notsk
komory, JUDr. Miloslav kov, prezident Slovensk no-
tsk komory, Lenka Panevska, viceprezidentka Make-
donsk notsk komory, Istvan Manooki, len prezdia
Maarsk notsk komory a JUDr. Jik Fleischer, len
prezdia Notsk komory R.
Slavnost zahjila prezidentka Slovinsk notsk ko-
mory,pan Erika Branisejl,kter zhodnotila desetilet ob-
dob slovinskho notstv. Nsledovaly projevy a zdra-
vice zahraninch i domcch host. Na zvr oficiln
sti slavnostnho veera udlila pan prezidentka Erika * Autor je notem v Brn.

Dsledky zmekn lhty podle 175k odst. 2
OS
Lhta uren soudem v zen o ddictv ve v-
roku usnesen podle 175k odst. 2 OS je procesn
lhtou soudcovskou. Tato lhta me bt soudem
prodlouena ( 55 OS), jej zmekn vak neme
bt prominuto ( 58 OS a contr.). K prodlouen
lhty dojde jen na zklad rozhodnut soudu vy-
danho ped jejm uplynutm.
alobu podanou po uplynut lhty stanoven ve
vroku usnesen podle 175k odst. 2 OS soud za-
mtne.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 30
Cdo 493/2004
Z odvodnn: Okresn soud uril, e nen dn d-
vod vyddn alobkyn zstavitelem, jejm otcem
Soudn rozhodnut
MUDr. J. J., uveden v listin o vyddn ze dne 27. 11.
1993 slovy: Vyduji svoji dceru J., rozenou J., nar. 23. 8.
1955 v Praze ve smyslu 469 ObZ, protoe mn v roz-
poru s dobrmi mravy neposkytla potebnou pomoc
v nemoci, kdy jsem byl opakovan v ohroen ivota.
Dsledky vyddn se vztahuj i na dti dcery J., pop. na
dal potomky. (vrok I.); zamtl alobu na uren, e
nen dn dvod vyddn alobkyn zstavitelem, jejm
otcem MUDr. J. J., uveden v listin o vyddn ze dne
27.11.1993 slovy:Vyduji svoji dceru J.,rozenou J.,nar.
23. 8. 1955 v Praze ve smyslu 469 ObZ, protoe o mne
neprojevuje trval opravdov zjem, kter by jako dcera
projevovat mla. Dsledky vyddn se vztahuj i na dti
dcery J., pop. na dal potomky. (vrok II.); uloil a-
lobkyni povinnost zaplatit prvn alovan na nhrad n-
klad zen 24 925 K ve spltkch po 3 000 K m-
sn, splatnch vdy do kadho patnctho dne
v msci, ponaje dnem prvn moci rozsudku, pod ztr-
tou vhody spltek, k rukm zstupce prvn alovan,
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 147

AD NOTAM slo 4/2005 147

a rozhodl, e mezi alobkyn a druhm alovanm nem objektivn skutenost, e rozhodnutm soudu mu byla
dn z astnk prvo na nhradu nklad zen (v- zpsobena urit, teba i ne pli vznamn jma, kte-
rok III.).Vychzel ze zvru,e v dob,na kterou se vzta- rou lze odstranit zruenm napadenho rozhodnut.
huje listina o vyddn alobkyn ... nebyly na stran a- Oprvnn podat dovoln tedy svd jen tomu ast-
lobkyn objektivn podmnky pro to, aby se mohla nku, v jeho neprospch vyznv pomen nejpzni-
vnovat pi ... o otce a e v roce 1978 peruila kon- vjho vsledku,kter odvolac soud pro astnka mohl
takt se svm otcem, pot ho ji nevyhledvala, nekon- zaloit svm rozhodnutm, a vsledku, kter svm roz-
taktovala, neprojevila o nho zjem, a j v tom nic ne- hodnutm skuten zaloil, je-li zrove zpsoben jma
brnilo. odstraniteln tm,e dovolac soud napaden rozhodnut
K odvoln alobkyn a prvn alovan krajsk soud zru (srov. nap. usnesen Nejvyho soudu ze dne
zmnil rozsudek soudu prvnho stupn v napadenm 30.10.1997,sp.zn.2 Cdon 1363/96,uveejnn pod .28
vyhovujcm vroku pod bodem I.,tak,e alobu zamtl; v asopise Soudn judikatura, ro. 1998).
potvrdil rozsudek soudu prvnho stupn v zamtavm Tm, e odvolac soud zmnil rozsudek soudu prvnho
vroku pod bodem II.a ve vroku o nkladech zen pod stupn ve vroku I. a alobu zamtl a potvrdil rozsudek
bodem III. a uloil alobkyni povinnost zaplatit prvn soudu prvnho stupn ve vroku II., byla aloba alob-
alovan na nhrad nklad odvolacho zen 6 350 K kyn v celm rozsahu zamtnuta. Prvn alovan tak ne-
do 31. 12. 2002 na et jejho zstupce.Vychzel ze z- mohla bt zpsobena dn jma na jejch prvech, a a-
vru, e alobkyn podala alobu, k jejmu podn byla lovan proto neme mt z objektivnho hlediska dn
vyzvna, po uplynut lhty uren v usnesen vydanm skuten zjem, aby rozhodnut odvolacho soudu bylo
okresnm soudem v zen o ddictv po MUDr. J. J., a e zrueno. K podn dovoln proti rozsudku odvolacho
v okamiku, kdy lhta uplynula, zanikl prvn zjem a- soudu tedy prvn alovan nen oprvnna (subjektivn
lobkyn na uren spornho prva v rmci samostatnho legitimovna), a proto Nejvy soud R jej dovoln
zen. podle ustanoven 243b odst.5 vty prvn a 218 odst.1
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podaly a- psm. b) OS odmtl.
lobkyn a prvn alovan dovoln. Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
alobkyn v dovoln namt, e odvolac soud svm volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
rozhodnutm nerespektoval jej prvo domhat se soud- OS).
nho rozhodnut ve vci pro ni vznamn; e nesprvn Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
interpretoval usnesen vydan soudem v zen o ddic- soudu, jm bylo zmnno rozhodnut soudu prvnho
tv po zstaviteli,nebo tmto rozhodnutm j pouze byla stupn ve vci sam [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jm
poskytnuta dvoumsn lhta k ppadnmu podn n- bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, kte-
vrhu na uren neplatnosti zvti a uren neplatnosti rm soud prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak ne
dvou listin o vyddn. Navrhla, aby Nejvy soud R v dvjm rozsudku proto, e byl vzn prvnm nzo-
rozsudek odvolacho soudu zruil a vc mu vrtil k dal- rem odvolacho soudu, kter dvj rozhodnut zruil
mu zen. [ 237 odst. 1 psm. b) OS], a jm bylo potvrzeno roz-
Prvn alovan uvedla,e napad rozsudek odvolacho hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p-
soudu dovolnm, pestoe v celm rozsahu vyhovl a- pustn podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS a do-
lovanm stranm, nebo soudy sice rozhodly sprvn, volac soud dospje k zvru, e napaden rozhodnut
ovem dle jejho pesvden na zklad nesprvn zji- m ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam [ 237
tnho skutkovho stavu vci. Navrhla, aby Nejvy odst. 1 psm. c) OS]. Dovoln vak ppustn nen ve
soud R zruil rozsudek odvolacho soudu i tmto roz- vcech, v nich dovolnm dotenm vrokem bylo roz-
sudkem potvrzen rozsudek soudu prvnho stupn a aby hodnuto o penitm plnn nepevyujcm 20 000 K
vc vrtil k dalmu zen soudu prvnho stupn. a v obchodnch vcech 50 000 K; k psluenstv po-
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac hledvky se pitom nepihl [ 237 odst.2 psm.a) OS]
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu a ve vcech upravench zkonem o rodin, ledae jde
rozsudku odvolacho soudu bylo podno astnicemi - o rozsudek o omezen nebo zbaven rodiovsk zodpo-
zen ve lht uveden v ustanoven 240 odst. 1 OS, vdnosti nebo pozastaven jejho vkonu, o uren (po-
se nejprve zabval otzkami ppustnosti dovoln pen) rodiovstv nebo o nezruiteln osvojen [ 237
a oprvnnosti k dovoln. odst. 2 psm. b) OS].
Podle ustanoven 240 odst. 1 vty prvn OS ast- Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1
nk me podat dovoln do jednoho msce od prvn psm.a) OS je zaloena na rozdlnosti (nesouhlasnosti)
moci rozhodnut odvolacho soudu u soudu, kter roz- rozhodnut odvolacho soudu s rozhodnutm soudu
hodoval v prvnm stupni. prvnho stupn. O nesouhlasn rozhodnut jde tehdy,
Z obecnho zvru, e k dovoln jsou legitimovni jestlie okolnosti vznamn pro rozhodnut vci byly
astnci zen, nelze dovozovat, e by dovoln mohl posouzeny obma soudy rozdln, take prva a povin-
podat kterkoliv z nich.Z povahy dovoln jakoto oprav- nosti stanoven astnkm rozhodnutmi jsou podle
nho prostedku plyne, e dovoln me podat jen ten zvr tchto rozhodnut odlin. Odlinost nelze
astnk, ktermu nebylo rozhodnutm odvolacho ovem rozumt rozdln prvn posouzen, pokud ne-
soudu pln vyhovno, pop. ktermu byla tmto rozhod- mlo vliv na obsah prv a povinnost astnk, ale jen
nutm zpsobena jin urit jma na jeho prvech. Roz- takov zvr, kter rozdln konstituuje nebo deklaruje
hodujcm pitom je vrok rozhodnut odvolacho soudu, prva a povinnosti v prvnch vztazch astnk. Okol-
protoe existenci ppadn jmy lze posuzovat jen z pro- nost, zda odvolac soud rozhodl podle ustanoven 219
cesnho hlediska. Pi tomto posuzovn tak nelze brt OS nebo zda postupoval podle ustanoven 220 OS,
v vahu subjektivn pesvden astnka zen, ale jen poppad jak formuloval vrok svho rozhodnut,
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 148
148 slo 4/2005
nen sama o sob vznamn; pro posouzen ppust-
nosti dovoln z hlediska ustanoven 237 odst. 1
psm. a) OS je podstatn porovnn obsahu obou roz-
hodnut.
V projednvan vci soudy obou stup prva a po-
vinnosti astnk, o n v zen lo, posoudily rozdln voln odvodnit tm, e rozhodnut spov na ne-
v rozsahu vymezenm vrokem I. rozsudku odvolacho
soudu a shodn v rozsahu vymezenm vrokem II. to-
hoto rozsudku.
Z uvedenho vyplv, e proti vroku I. rozsudku od-
volacho soudu je dovoln alobkyn ppustn ve
smyslu ustanoven 237 odst. 1 psm. a) OS.
Protoe dovoln proti vroku II. napadenho roz-
sudku nen v tto vci ppustn podle ustanoven 237
odst. 1 psm. a) OS, ani podle ustanoven 237 odst. 1
psm. b) OS (ve vci nebylo potvrzeno rozhodnut
soudu prvnho stupn, kterm soud prvnho stupn roz-
hodl ve vci sam jinak ne v dvjm rozsudku proto,
e byl vzn prvnm nzorem odvolacho soudu, kter
dvj rozhodnut zruil), me bt ppustnost dovo-
ln v dan vci zaloena jen pi splnn pedpoklad
uvedench v ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS. P-
pustnost dovoln podle ustanoven 237 odst.1 psm.c)
OS pitom nen zaloena ji tm, e dovolatel tvrd, e
napaden rozhodnut odvolacho soudu m po prvn
strnce zsadn vznam; ppustnost dovoln nastv
tehdy, jestlie rozhodnut odvolacho soudu po prvn
strnce zsadn vznam skuten m.
Podle ustanoven 237 odst. 3 OS rozhodnut odvo-
lacho soudu m po prvn strnce zsadn vznam ze-
jmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo kter je
odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
prvem.
V projednvan vci odvolac soud eil prvn otzku
dsledk marnho uplynut lhty stanoven soudem
v rozhodnut vydanm v zen o ddictv ve smyslu usta-
noven 175k odst.2 OS a alobkyn v dovoln namt
nesprvn vyeen tto otzky.
Tato prvn otzka dosud nebyla v rozhodovn dovo-
lacho soudu vyeena.Vzhledem k tomu, e jej posou-
zen bylo pro rozhodnut projednvan vci vznamn
(urujc), pedstavuje napaden usnesen odvolacho
soudu rozhodnut, kter m ve vci sam po prvn
strnce zsadn vznam.Dovolac soud proto dospl k z-
vru,e dovoln alobkyn proti vroku II.rozsudku od-
volacho soudu je ppustn podle ustanoven 237
odst. 1 psm. c) OS.
Po pezkoumn rozsudku odvolacho soudu ve
smyslu ustanoven 242 OS, kter provedl bez jednn
( 243a odst. 1 vta prvn OS), Nejvy soud R dospl
k zvru, e dovoln alobkyn je opodstatnn.
V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
stavu zjitno, e MUDr. J. J., zemel dne 6. 7. 1995 (dle
t jen zstavitel), podil dne 27. 11. 1993 holografn
zv, kterou odkzal veker svj majetek prvn alo-
van, tj. sv manelce. Souasn zstavitel podil dne
27.11.1993 listinu o vyddn,kterou vyddil alobkyni,
tj. svou dceru, a druhho alovanho, tj. svho syna.
alobkyn v dovoln namt, e odvolac soud svm
rozhodnutm nerespektoval jej prvo domhat se soud-
nho rozhodnut ve vci pro ni vznamn; e nesprvn
interpretoval usnesen vydan soudem v zen o ddic-
AD NOTAM
tv po zstaviteli,nebo tmto rozhodnutm j pouze byla
poskytnuta dvoumsn lhta k ppadnmu podn n-
vrhu na uren neplatnosti zvti a uren neplatnosti
dvou listin o vyddn.
Podle ustanoven 241a odst. 2 psm. b) OS lze do-
sprvnm prvnm posouzen vci.
Prvnm posouzenm je innost soudu,pi n aplikuje
konkrtn prvn normu na zjitn skutkov stav, tedy
dovozuje ze skutkovho zjitn (skutkov podstaty),jak
maj astnci podle pslunho prvnho pedpisu
prva a povinnosti. Pi aplikaci prva jde tedy o to, zda
byl pouit sprvn prvn pedpis a zda byl tak sprvn
vyloen.
Podle ustanoven 175k odst. 1 OS jestlie nkdo
ped potvrzenm nabyt ddictv tvrd, e je ddicem
a popr prvo jinho ddice, kter ddictv neodmtl,
vyet soud podmnky ddickho prva obou a jedn
dle s tm, u koho m za to, e je ddicem.
Podle ustanoven 175k odst. 2 OS, zvis-li vak roz-
hodnut o ddickm prvu na zjitn spornch skute-
nost,odke soud usnesenm po marnm pokusu o smr
toho z ddic, jeho ddick prvo se jev jako mn
pravdpodobn, aby sv prvo uplatnil alobou. K po-
dn aloby ur lhtu.Nebude-li aloba ve lht podna,
pokrauje soud v zen bez zetele na tohoto ddice.
Z ustanoven 175k odst. 1 OS vyplv, e soud po
vyeten podmnek ddickho prva jedn dle s tm,
u koho m za to, e je ddicem. Usnesenm vydanm
podle tohoto ustanoven me bt rozhodnuto jak vy-
plv z jeho znn pouze o tom, s km (tj. s kterm
z dosavadnch astnk zen, mezi nimi je spor o d-
dick prvo) bude nadle jednno jako s osobou, o n
lze mt dvodn za to, e je ddicem, a, je-li to potebn,
jak je ddick titul tto osoby (pi pozitivnm vyme-
zen), poppad s km (tj. s kterm z dosavadnch ast-
nk zen, mezi nimi je spor o ddick prvo) nadle
nebude jednno, nebo lze mt dvodn za to, e nen
ddicem (pi negativnm vymezen).Tmto usnesenm se
toti e (vyetuj) podmnky ddickho prva pro
ely prbhu zen a m vznam jen pro vymezen
astnk zen o ddictv; na jeho zklad soud v d-
dickm zen povauje za astnka zen ve smyslu
ustanoven 175b, vty prvn OS tu osobu, o n bylo
pravomocn rozhodnuto, e s n bude dle jednno, po-
ppad pestane povaovat za astnka zen toho,
o nm bylo pravomocn rozhodnuto, e s nm nadle
nebude jednno.
Vydn usnesen podle ustanoven 175k odst. 1 OS
je na mst tehdy,jsou-li skutkov tvrzen astnk o roz-
hodnch okolnostech shodn a zvis-li rozhodnut o d-
dickm prvu pouze na prvnm posouzen vci. Nen-li
tomu tak, m soud (soudn komisa) vzhledem k tomu,
e v nespornm ddickm zen nem z procesnho
hlediska monost objasovat sporn skutenosti, postu-
povat zpsobem stanovenm v ustanoven 175k odst.2
OS.Toto ustanoven soudu (soudnmu komisai) ukld,
aby se pokusil uveden spor o ddick prvo vyeit do-
hodou, tj. aby vyvinul sil smujc k tomu, e se roz-
hodn skutenosti mezi astnky uplatujcmi roz-
porn ddick prva stanou nespornmi. Nepoda-li
se soudu (soudnmu komisai) uveden spor vyeit do-
hodou a skutenosti rozhodn pro posouzen ddickho
prva zstanou i po pokusu o odstrann sporu mezi
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 149
AD NOTAM
astnky sporn, vyd soud usnesen, kterm odke
toho z astnk, jeho ddick prvo se jev jako mn
pravdpodobn, aby sv prvo uplatnil alobou.
Vrok usnesen vydanho soudem v zen o ddictv
podle ustanoven 175k odst.2 OS mus obsahovat daj
o tom, jakou alobu m odkzan astnk podat.Vzhle-
dem k tomu, e 175k odst. 2 OS umouje odkzat
ddice,aby alobou uplatnil sv ddick prvo,odpovd
tomuto ustanoven v zvislosti na konkrtn procesn
situaci alobn petit bu na uren, e alobce je ddi-
cem po zstaviteli, nebo e alovan (nkter ze alova-
nch) nen ddicem po zstaviteli. Sporn skutenosti
nebo prvn otzky, kter jsou pro takovto uren v-
znamn (nap. e dvody vyddn nejsou dny), ped-
stavuj jen posouzen pedbn otzky,kter se neuvd
ve vroku, ale jen v dvodech rozhodnut. Na rozdl od
prvn pravy dve obsaen v 18 zkona . 95/1963
Sb., ve znn pozdjch pedpis, nyn platn 175k
odst. 2 OS neumouje, aby zpsobilm pedmtem
spornho zen, zahjenho na zklad odkazu ddic-
kho soudu, bylo jen uren sporn skutenosti nebo
sporn prvn otzky, by by byla vznamn pro posou-
zen ddickho prva.
Ve vroku usnesen podle 175k odst. 2 OS mus
soud tak urit k podn aloby lhtu.Tato lhta je pro-
cesn lhtou soudcovskou, kterou soud me prodlouit
( 55 OS),neme j vak prominout ( 58 OS a contr.).
Vzhledem k tomu, e s marnm uplynutm lhty, stano-
ven k podn aloby,je spojen nsledek,e soud (soudn
komisa) pokrauje v zen bez zetele na tohoto d-
dice ( 175k odst. 2 vta tet OS), mus bt o pro-
dlouen lhty nejen podno, ale i rozhodnuto jet
ped uplynutm pvodn stanoven lhty.
Jestlie odkzan astnk (ddic) nebude ve vci s-
pn nebo jestlie vbec alobu ve stanoven lht ne-
pod, m to za nsledek, e soud (soudn komisa) jak
uvd 175k odst. 2 vta tet OS pokrauje v zen
bez zetele na tohoto ddice. Uveden v konkrtn si-
tuaci znamen, e ddic, kter byl odkzn na alobu na
uren, e je ddicem po zstaviteli, pestv bt ast-
nkem ddickho zen a soud (soudn komisa) pokra-
uje v ddickm zen bez zetele na tuto osobu. Byl-li
ddic odkzn na alobu na uren, e jin astnk nen
ddicem po zstaviteli,znamen to,e v ddickm zen
bude pokraovno i s osobou, jej ddick prvo odk-
zan astnk popral.
Stejn prvn nsledky, kter jsou spojeny s tm, e od-
kzan astnk nepodal alobu, nastvaj tehdy, jestlie
alobu sice podal, ale byla odmtnuta ( 43 odst. 2) OS
nebo o n bylo zen zastaveno (nap. podle 104 OS
pro nedostatek podmnek zen).
alobu, kter je podna po uplynut stanoven lhty,
mus soud zamtnout, nebo jak ve uvedeno po
marnm uplynutm lhty, stanoven k podn aloby
soud (soudn komisa) pokrauje v zen o ddictv
bez zetele na tohoto ddice ( 175k odst. 2 vta tet
OS).
Ve popsan dsledky toho, e odkzan astnk
(ddic) nebude ve vci spn nebo jestlie vbec a-
lobu ve stanoven lht nepod (soud pokrauje v -
zen bez zetele na tohoto ddice) nastanou ovem
pouze v ppad, e usnesen, kterm byl astnk (d-
dic) odkzn k podn aloby, spluje poadavky vyme-
zen ustanovenm 175k odst. 2 OS.
slo 4/2005 149
Vzhledem k tomu, e mezi astnky zen o ddictv
po zstaviteli, ktermi jsou alobkyn a oba alovan,
vznikl jak ze spisu vyplv spor o to, zda jsou dny
dvody pro vyddn alobkyn uveden zstavitelem
v listin o vyddn ze dne 27. 11. 1993, a spor o to, zda
zv ze dne 27. 11. 1993 nebyla zstavitelem pozena
v duevn porue, ppadn pod ntlakem prvn alo-
van, tedy spor o skutkov okolnosti rozhodn pro po-
souzen ddickho prva, bylo na mst, aby soud v -
zen o ddictv po zstaviteli postupoval zpsobem
stanovenm v ustanoven 175k odst. 2 OS.
V posuzovanm ppad vak vrok usnesen okres-
nho soudu vydanho v zen o ddictv po zstaviteli
nevyhovuje poadavkm vymezenm ustanovenm
175k odst.2 OS,nebo neodkazuje alobkyni (ddiku
zstavitele) k podn aloby na uren jejho ddickho
prva po zstaviteli, ale je zde uvedeno pouh konsta-
tovn, e soud poskytuje pozstal dcei J.T. dvoum-
sn lhtu k eventulnmu podn nvrhu na uren ne-
platnosti zvti zstavitele ze dne 27. 11. 1993
a neplatnosti dvou listin o vyddn ze dne 27. 11. 1993,
u pslunho soudu s tm, e lhta pon bet dnem
prvn moci tohoto usnesen. Dsledky vyplvajc
z ustanoven 175k odst. 2 vty tet OS (soud po-
krauje v zen bez zetele na tohoto ddice) proto
z dvod ve uvedench v dan vci nenastanou.
Z uvedenho vyplv, e rozsudek odvolacho soudu
nen sprvn. Nejvy soud esk republiky proto roz-
sudek odvolacho soudu zruil ( 243b odst. 1 st vty
za stednkem OS) a vc vrtil odvolacmu soudu k dal-
mu zen ( 243b odst. 2 vta prvn OS).
Nleitosti postupu pi pozen zvti dle
476c ObZ
Pi pozen allografn zvti postupem podle
476c ObZ je nezbytn, aby vichni ti svdkov
konu zvti, vetn pisatele a peditatele, ne-
jsou-li t svdky, byli souasn a nepetrit p-
tomni pi celm konu poizovn zvti, tedy pi
prohlen zstavitele o tom, jak je jeho posledn
vle, pi sepisu listiny, pi jejm peten, pi tom,
kdy zstavitel potvrd, e listina obsahuje jeho
pravou vli a pi podpisu svdk.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 30
Cdo 164/2004
Z odvodnn: Okresn soud uril, e zv zstavi-
tele B. T., vdovce, posledn bytem v R., zemelho dne
17. 3. 2000, ze dne 15. 3. 2000 je neplatn; rozhodl, e
dn z astnk nem prvo na nhradu nklad zen
a uloil alovan povinnost zaplatit R Okresnmu
soudu v B. na nkladech zen stku 437,60 K
a soudn poplatek 1 000 K, to ve do t dn od prvn
moci rozsudku. Vychzel ze zvru, e zv byla se-
psna dodaten, po mrt B. T., a to za elem zskn
rozshlho majetku nleejcho do ddictv po B. T..
Souasn konstatoval, e i pokud by soud pipustil, e
k udlostem dne 15. 3. 2000 dolo tak, jak byly popsny
svdky Ing. M. F., S. F. a H. C., musel by dospt k zvru,
e i v tomto ppad je zv neplatn,vzhledem k tomu,
e inicily nejmn t zastnnch osob a 23 vty
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 150
150 slo 4/2005
samotnho textu zpisu byly sepsny bez ptomnosti
svdka H. C..
K odvoln alovan krajsk soud rozsudek soudu prv-
nho stupn potvrdil a rozhodl, e dn z astnk
nem prvo na nhradu nklad odvolacho zen. Dos-
pl k zvru, e posuzovan zv je neplatn pro ne-
dostatek podmnky ptomnosti t svdk souasn po
celou dobu pozen allografn zvti od potku do
konce a nedostatek podmnky, e lo v ppad tetho
svdka o osobu srozumnou s postavenm svdka pro
pozen zvti allografn cestou.Vychzel pitom z v-
povd t klovch svdk, tj. svdk posuzovan z- a ve vcech upravench zkonem o rodin, ledae jde
vti Ing. M. F., S. F. a H. C., uinnch ped soudem prv-
nho stupn, ze kterch zjistil, e svdek H. C. nebyl
s rol svdka pedem srozumn a svdkov S. F. a H. C.
nebyli ptomni po celou dobu, kdy byla zv sepiso-
vna.Souasn uvedl,e odvolac soud ovem obsahem
svho rozhodnut nepotvrzuje sprvnost zvru okres-
nho soudu o tom, e zv byla sepsna dodaten a ni-
koliv zpsobem, jak jej klov svdkov popsali, nebo
pro takov zvr nem okresn soud dostaten pod-
klady.
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podala a-
lovan dovoln. Ppustnost dovoln dovozuje z usta-
noven 237 odst.1 psm.c) OS,piem zsadn prvn
vznam napadenho rozhodnut spatuje v tom, e e
prvn otzku, kter nebyla dosud v rozhodovn dovo-
lacho soudu vyeena a e tuto otzku e v rozporu
s hmotnm prvem. S poukznm na ustanoven
241a odst. 2 psm. b) OS vytk odvolacmu soudu,
e nesprvn vyloil ustanoven 476c odst. 1 ObZ, ne-
bo z textu tohoto ustanoven nelze dovodit, e by p-
slun listina musela bt ped onmi temi souasn p-
tomnmi svdky sepsna; pedmtn ustanoven je
teba . vyloit tak, e souasn ptomnost t svdk se
vyaduje pi ten listiny obsahujc posledn vli zsta-
vitele,jako i pi jeho prohlen,e peten listina jeho
posledn vli skuten obsahuje. S poukznm na usta-
noven 241a odst. 2 psm. a) OS pak namt, e zen
je postieno vadou, kter mohla mt za nsledek ne-
sprvn rozhodnut ve vci, kdy odvolac soud nepe-
vzal skutkov zjitn soudu prvnho stupn a pi prv-
nm posouzen vci vychzel ze zcela jinho skutkovho
stavu, toti z toho, e listina datovan dnem 15. 3. 2000
obsahuje projev posledn vle B.T. a e k pozen tto
zvti dolo za okolnost popsanch temi zmnnmi
klovmi svdky.
alobce ve vyjden k dovoln alovan navrhl, aby
dovoln bylo v celm rozsahu zamtnuto.
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnou
osobou (astnkem zen) ve lht uveden v ustano-
ven 240 odst. 1 OS, se nejprve zabval otzkou p-
pustnosti dovoln.
Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
OS).
Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
soudu, jm bylo zmnno rozhodnut soudu prvnho
stupn ve vci sam [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jm
bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, kte-
rm soud prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak ne
v dvjm rozsudku proto, e byl vzn prvnm nzo-
AD NOTAM
rem odvolacho soudu, kter dvj rozhodnut zruil
[ 237 odst. 1 psm. b) OS], a jm bylo potvrzeno roz-
hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p-
pustn podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS a do-
volac soud dospje k zvru, e napaden rozhodnut
m ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam [ 237
odst. 1 psm. c) OS]. Dovoln vak ppustn nen ve
vcech, v nich dovolnm dotenm vrokem bylo roz-
hodnuto o penitm plnn nepevyujcm 20 000 K
a v obchodnch vcech 50 000 K; k psluenstv po-
hledvky se pitom nepihl [ 237 odst.2 psm.a) OS]
o rozsudek o omezen nebo zbaven rodiovsk zodpo-
vdnosti nebo pozastaven jejho vkonu, o uren (po-
pen) rodiovstv nebo o nezruiteln osvojen [ 237
odst. 2 psm. b) OS].
Dovolatelka dovolnm napad rozsudek odvolacho
soudu, jm bylo usnesen soudu prvnho stupn ve vci
sam potvrzeno. Protoe dovoln nen v tto vci p-
pustn ani podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS
(ve vci nebylo soudem prvnho stupn vydno meri-
torn rozhodnut, kter by odvolac soud zruil), me
bt ppustnost dovoln v dan vci zaloena jen pi spl-
nn pedpoklad uvedench v ustanoven 237 odst. 1
psm. c) OS.
Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1
psm. c) OS pitom nen zaloena ji tm, e dovolatel
tvrd, e napaden rozhodnut odvolacho soudu m po
prvn strnce zsadn vznam; ppustnost dovoln na-
stv tehdy, jestlie rozhodnut odvolacho soudu po
prvn strnce zsadn vznam skuten m.
Podle ustanoven 237 odst. 3 OS rozhodnut odvo-
lacho soudu m po prvn strnce zsadn vznam ze-
jmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
dovolacho soudu dosud nebyla vyeena, nebo kter je
odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
prvem.
V projednvan vci odvolac soud eil prvn otzku
platnosti zvti uinn ve smyslu ustanoven 476c
ObZ za situace, kdy svdkov takov zvti nebyli p-
tomni po celou dobu poizovn zvti, zejmna pak pi
jejm sepisu; tedy otzku vkladu ustanoven 476c
odst. 1 ObZ.
Tato prvn otzka dosud nebyla v rozhodovn dovo-
lacho soudu vyeena. Vzhledem k tomu, e jej posou-
zen bylo pro rozhodnut projednvan vci vznamn
(urujc), pedstavuje napaden rozsudek odvolacho
soudu rozhodnut,kter m ve vci sam po prvn strnce
zsadn vznam. Dovolac soud proto dospl k zvru, e
dovoln alovan proti rozsudku odvolacho soudu je
podle ustanoven 237 odst.1 psm. c) OS ppustn.
Po pezkoumn rozsudku odvolacho soudu ve
smyslu ustanoven 242 OS, kter provedl bez jednn
( 243a odst. 1 vta prvn OS), Nejvy soud R dospl
k zvru, e dovoln alovan je opodstatnn.
V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
stavu zjitno, e v zen o ddictv po B.T., posledn by-
tem v R., zemelm dne 17. 3. 2000 (dle ji jen zsta-
vitel), vedenm Okresnm soudem v B. pedloila alo-
van listinu oznaenou jako Zpis,datovanou dne 15.3.
2000, v n je uvedeno, e se jedn o sepsn posledn
vle pana B. T., kter vzhledem ke svmu zdravotnmu
stavu je upoutn na lko, znan zeslbl a nen scho-
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 151
AD NOTAM
pen pst ani st;e B.T.ustanovuje ddicem vekerho
svho majetku alovanou; e zpis byl sepsn za p-
tomnosti B.T., Ing. M. F., CSc., S. F. a H. C.; e tento zpis
sepsal vlastn rukou pan Ing. M. F., CSc., a panu B.T. pe-
etla pan S. F., kter pak zetelnm hlasem projevil, e
tato listina obsahuje jeho posledn vli.
Usnesenm Okresn soud v B. peruil zen o ddic-
tv po zstaviteli a uloil esk republice Okresnmu
adu v B., aby do jednoho msce od prvn moci po-
dala u Okresnho soudu v B.alobu proti zvtn ddice
Ing.D.F.na uren,e zv zstavitele ze dne 15.3.2000
je neplatn. Vychzel ze zjitn, e esk republika,
kter by mohlo ddictv po zstaviteli pipadnout jako
odmr, zpochybuje platnost uveden zvti, zejmna
tvrd, e nen prokzno, e zstavitel nemohl st
a pst, e zv byla sepsna v deklarovanm mst
a ase a e k jejmu pozen zstavitelem vbec do-
lo.
Dovolatel v dovoln vytk odvolacmu soudu, e ne-
sprvn vyloil ustanoven 476c odst. 1 ObZ, nebo
z textu tohoto ustanoven nelze dovodit,e by pslun
listina musela bt ped onmi temi souasn ptom-
nmi svdky sepsna, naopak pedmtn ustanoven
je teba ... vyloit tak, e souasn ptomnost t svdk
se vyaduje pi ten listiny obsahujc posledn vli z-
stavitele, jako i pi jeho prohlen, e peten listina
jeho posledn vli skuten obsahuje.Tato nmitka nen
opodstatnn.
Podle ustanoven 476c odst. 1 ObZ zstavitel, kter
neme st nebo pst, projev svoji posledn vli ped
temi souasn ptomnmi svdky v listin, kter mus
bt petena a ptomnmi svdky podepsna. Pitom
mus ped nimi potvrdit,e listina obsahuje jeho posledn
vli. Pisatelem a peditatelem me bt i svdek; pisa-
tel vak nesm bt zrove peditatelem.
Podle ustanoven 476c odst. 2 ObZ v listin mus
bt uvedeno,e zstavitel neme st nebo pst,kdo lis-
tinu napsal a kdo nahlas peetl a jakm zpsobem z-
stavitel potvrdil, e listina obsahuje jeho pravou vli. Lis-
tinu mus svdci podepsat.
Podle ustanoven 476e ObZ svdky mohou bt
pouze osoby, kter jsou zpsobil k prvnm konm.
Svdky nemohou bt osoby nevidom, neslyc, nm,
ty, kter neznaj jazyk, ve kterm se projev vle in,
a osoby, kter maj podle zvti ddit.
Podle ustanoven 476f ObZ zvt povolan, ani z-
konn ddic a osoby jim blzk nemohou pi poizovn
zvti psobit jako edn osoby, svdci, pisatel, tlu-
monci nebo peditatel.
Ustanoven 476c ObZ zpsuje podmnky pro po-
zen allografn zvti osobami,kter nemohou st nebo
pst. Listina obsahujc zstavitelovu zv (dle ji jen
listina) mus v tomto ppad obsahovat oznaen
osoby zstavitele; daj o tom, e zstavitel neme st
nebo pst; cel obsah zstavitelovy posledn vle, a to
v ei, kterou svdci, pisatel i peditatel znaj, nebo na
rozdl od allografn zvti pozen ve smyslu ustanoven
476b ObZ tyto osoby musej znt obsah zvti; jmno
osoby, kter listinu napsala (pisatel); jmno osoby, kter
listinu nahlas peetla (peditatel); daj o tom, jakm
zpsobem zstavitel potvrdil, e listina obsahuje jeho
pravou vli; podpisy vech t svdk (pisatel a pedi-
tatel listinu podepsat nemus,nejsou-li souasn svdky).
Zvltn povaha konu zvti uinn ve smyslu usta-
slo 4/2005 151
noven 476c ObZ, vyplvajc z oslaben pozice z-
stavitele pi poizovn takov zvti, vyaduje, aby
vichni ti svdkov konu, vetn pisatele a pedita-
tele, nejsou-li t svdky, byli souasn a nepetrit p-
tomni pi celm konu poizovn zvti, tedy
pi prohlen zstavitele o tom, jak je jeho posledn
vle;
pi sepisu listiny;
pi jejm peten;
pi tom,kdy zstavitel potvrd,e listina obsahuje jeho
pravou vli a
pi podpisu svdk.
Jen takov vklad ustanoven 476c odst. 1 ObZ to-
ti vyjaduje douc ochranu prv zstavitele pi inn
tak zsadnho prvnho konu, jakm je pozen zvti.
Dovolatel v dovoln dle namt,e zen je postieno
vadou, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhod-
nut ve vci,kdy odvolac soud nepevzal skutkov zji-
tn soudu prvnho stupn a pi prvnm posouzen
vci vychzel ze zcela jinho skutkovho stavu, toti
z toho, e listina datovan dnem 15. 3. 2000 obsahuje
projev posledn vle B.T. a e k pozen tto zvti do-
lo za okolnost popsanch temi zmnnmi klovmi
svdky.Tato nmitka je opodstatnn.
Odvolac soud nen vzn skutkovm stavem, jak jej
zjistil soud prvnho stupn ( 213 odst. 1 OS) a me
opakovat dokazovn nebo je i doplnit, nejde-li o roz-
shlej doplnn a lze-li je provst bez prtah ( 213
odst. 2 vta prvn OS). Pokud tak uin, pak i pro zen
ped nm plat pimen ustanoven o zen ped sou-
dem prvnho stupn ( 211 OS); z toho plyne, e i v -
zen ped odvolacm soudem m bt provedeno doka-
zovn pi jednn a astnci maj prvo se vyjdit ke
vem dkazm, a to bez ohledu, zda byly provedeny pro-
cesnm soudem, dodanm soudem nebo prostednic-
tvm soudu prvnho stupn. Zsada, e odvolac soud
nen vzn skutkovm stavem zjitnm soudem prvnho
stupn, neznamen (zejmna s pihldnutm k zsadm
pmosti a stnosti),e by se odvolac soud mohl bez dal-
ho odchlit od skutkovho zjitn soudu prvnho
stupn, zejmna pokud bylo erpno z vpovd, pop.
pednes astnk zen a svdk.V takovm ppad
je teba, aby odvolac soud opakoval dkazy, kter byly
provedeny soudem prvnho stupn,nebo pi hodnocen
dkaz spolupsob krom vcnho obsahu vpovdi,
kter je zachycen, a to asto nepli vstin, obsahem
protokolu, i dal skutenosti, kter v protokole zachy-
ceny bt nemohou (nap. pesvdivost vystoupen vy-
povdajc osoby, plynulost a jistota vpovdi, ochota vy-
povdat pesn na dan otzky apod.). Ustanoven 213
OS je procesnm projevem stejnho principu oban-
skho soudnho zen, podle nho soudem prvnho
stupn zjitn skutkov stav sice me doznat zmn
v dsledku odchylnho hodnocen dkaz, kter byly
provedeny ji soudem prvnho stupn, je vak nep-
pustn, aby odvolac soud jinak hodnotil dkazy, kter
sm nezopakoval (srov. napklad rozsudek bv. Nejvy-
ho soudu ze dne 14. 4. 1966, sp. zn. 6 Cz 19/66, uve-
ejnn pod . 64 ve Sbrce soudnch rozhodnut a sta-
novisek, ro. 1966, rozsudek bv. Nejvyho soudu ze
dne 27. 6. 1968, sp. zn. 2 Cz 11/68, uveejnn pod . 92
ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, ro. 1968,
a rozsudek Nejvyho soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn.
20 Cdo 1546/99, uveejnn pod . 11 v asopise Soudn
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 152
152 slo 4/2005
judikatura, ro. 2001). M-li tedy odvolac soud pochyb-
nosti o sprvnosti skutkovch zvr soudu prvnho
stupn, mus zopakovat dkazy, ze kterch soud prvnho
stupn vychzel, poppad provst k objasnn roz-
hodnch skutenost dal dkazy. Neuin-li tak, nelze
povaovat jeho skutkov zjitn, odlin od skutkovho
zvru soudu prvnho stupn, za podloen (tj. respek-
tujc zsady dokazovn v odvolacm zen).Jestlie tedy
odvolac soud rozsudek soudu prvnho stupn potvrd
( 219 OS), avak opraje se o jin skutkov zjitn ne
soud prvnho stupn, byl jeho skutkov zvr uinn
v rozporu s ustanovenmi 122, 132, 211 a 213 OS;
odvolac zen pak trp vadou, kter me mt za nsle-
dek nesprvn rozhodnut ve vci.
V posuzovanm ppad dospl soud prvnho stupn
k zvru, e sporn zv je neplatn, vychzeje ze zji-
tn, e zv byla sepsna dodaten, po mrt B. T..
Vpovdi svdk Ing. M. F., S. F. a H. C. tedy posoudil jako
nepravdiv. Na tto skutenosti neme nic zmnit ani
to, e soud prvnho stupn v odvodnn svho roz-
hodnut doplnil vahu o tom, jak by pedmtnou zvt
posoudil v ppad, e by vpovdi uvedench svdk
posoudil jako pravdiv.
Odvolac soud naproti tomu zvr o neplatnosti po-
suzovan zvti opel o zjitn uinn z vpovd t
klovch svdk, tj. Ing. M. F., S. F. a H. C., vyslechnutch
soudem prvnho stupn, e svdek H. C. nebyl s rol
svdka pedem srozumn a svdkov S. F. a H. C. nebyli
ptomni po celou dobu, kdy byla zv sepisovna.
Jestlie se odvolac soud chtl odchlit od skutkovho
zjitn soudu prvnho stupn, ml zopakovat dkazy, ze
kterch soud prvnho stupn vychzel (zejmna vslech
svdk Ing. M. F., S. F. a H. C.), poppad provst k ob-
jasnn rozhodnch skutenost dal dkazy. Odvolac
soud vak jak plyne z obsahu protokolu o jednn ped
odvolacm soudem pouze konstatoval obsah napa-
denho rozsudku,podstatn obsah spisu a odvoln a-
lovan, ani provdl jakkoli dokazovn. Zvr odvola-
cho soudu o tom, za jakch okolnost byla pozena
posuzovan zv, proto nelze povaovat za podloen.
Z uvedenho vyplv, e skutkov zvr odvolacho
soudu byl uinn v rozporu s ustanovenmi 122, 132,
211 a 213 OS a zen ped odvolacm soudem proto
trp vadou, kter mohla mt za nsledek nesprvn roz-
hodnut ve vci.Nejvy soud esk republiky proto roz-
sudek odvolacho soudu zruil ( 243b odst. 2 st vty
za stednkem OS) a vc vrtil tomuto soudu k dalmu
zen ( 243b odst. 3 vta prvn OS).
Stoj za pozornost
Prvn rozhledy
2005, . 10
Doleil, M., Havel, B. Pli tk bemeno harmonizace
k novele obchodnho zkonku
(autoi poukazuj zejmna na dispozice s podnikem
podle evropskho prva a jeho transpozice do ob-
chodnho prva)
Mike, J., vestka, J. vaha nad pevodem vlastnickho
prva k nemovitostem
AD NOTAM
(podv pehled o zpsobech a innosti pevodu
vlastnickho prva k nemovitostem z historickho po-
hledu a zejmna podle souasnho stavu)
Nejvy soud esk republiky K rozhodovn o vno-
sech, leasingu a vcech pozench v rmci podnikn
jednoho z manel v zen o vypodn SJM
150 ObZ ve znn ped novelou provedenou zko-
nem . 91/1998 Sb.
1. Podle prvn pravy bezpodlovho spoluvlastnictv
manel do nj patily i vnosy z podnikn manela.
S ohledem na vdaje a zvazky podnikajcho manela
spojen s jeho podniknm je tento manel povinen
do bezpodlovho spoluvlastnictv manel nahradit
takovou stku, je bude zpravidla pedstavovat cenu
podniku ke dni zniku tohoto spoluvlastnictv.
2. Jestlie podnikajc manel uzave za trvn manelstv
leasingovou smlouvu,jejm pedmtem je vc,kterou
uv k podnikn a k n nabude vlastnictv a po z-
niku manelstv, neme bt tato vc pedmtem vy-
podn bezpodlovho spoluvlastnictv manel.
V uvedenm ppad lze jen uvaovat o tom, e pod-
nikajc manel m majetkov prvo ve vztahu k lea-
singov spolenosti a e jeho hodnota by mla bt za-
hrnuta do aktiv jeho podnikn, je jsou urujc pro
stanoven celkov stky, kterou by ml do bezpod-
lovho spoluvlastnictv manel nahradit.
Rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
24. 2. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2545/2003
2005, . 9
Nejvy soud R Ocenn lenskho podlu v bytovm
drustvu v ddickm zen
175o odst. 1, 175q OS
Je-li teba stanovit obvyklou cenu lenskho podlu v by-
tovm drustvu pro ely uren obvykl ceny ddictv,
je nutno vychzet z stky, kterou by bylo mon za pe-
vod takovho lenskho podlu v rozhodn dob (tj.
v dob smrti zstavitele) a mst doshnout.
Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 22.9.
2004, sp. zn. 30 Cdo 791/2004
Soudn rozhledy
2005, . 6
Krajsk soud v Hradci Krlov Jednn za stt
21a OS
Za stt me ped soudem vystupovat ve vci tkajc se
jednoho nroku jen jedna jeho organizan sloka.
Usnesen Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne
30. 12. 2003, sp. zn. 21 Co 595/2003
(o monostech sttu vystupovat v jedn vci)
Prvn zpravodaj
2005, . 6
Joskov, L., Pelikn, R. Squeeze-out po esku
(pojednv o nevele obchodnho zkonku ohledn vy-
tsovn minoritnch akcion)
2005, . 5
Peliknov, I. Co zmnilo lenstv esk republiky v Ev-
ropsk unii v eskm prvu?
(podv pehled o zkladnch principech prva, kter
je nutno v eskm prvu nov uplatovat)
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 153
AD NOTAM
Soubor civilnch rozhodnut Nejvyho soudu
seit 30
* Ddn
80 psm. c) OS
Dojde-li mezi osobami, kter pat do okruhu ddic po
zstaviteli, ke sporu o to, zda vc, kter nebyla do d-
dictv zahrnuta, pat do ddictv, mus bt astnky - riln vykonateln,nen-li v nm uvedeno,do kdy m bt
zen o uren vlastnictv vichni zstavitelovi ddici.
Rozsudek ze dne 27. ervence 2004, sp. zn. 22 Cdo
882/2004 C 2714
* Drustvo
223 ObchZ
lensk schze drustva neme uloit stvajcm le- Jestlie jeden z manel za trvn manelstv nabu-
nm povinnost zvit lensk vklad.
Rozsudek ze dne 8.ervna 2004,sp.zn.29 Odo 984/2003
C 2729
(rozhodnout o uloen povinnosti zvit lensk vklad
stvajcm lenm)
* Jednn prvnickch osob
20 ObZ
I v ppad, e psemnou smlouvu, jejm astnkem je * Bezpodlov spoluvlastnictv manel
prvnick osoba, podepsalo vce osob oprvnnch za
ni jednat, posta k platn zmn smlouvy podpis jak-
koli, teba i zcela jin osoby, pokud je oprvnna za prv-
nickou osobu samostatn jednat a zavazovat ji.
Rozsudek ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. 33 Odo
1138/2003 C 2744
* Nabvn vlastnictv
5 dekretu . 28/1945 Sb.
Za den vzniku vlastnictv k pdlu podle 5 dekretu pre-
zidenta republiky .28/1945 Sb.lze povaovat den ujmut
se drby v rmci pdlovho zen.
Rozsudek ze dne 7.ervna 2004,sp.zn.28 Cdo 645/2004
C2752
132 odst. 1 ObZ
Zaazen urit vci do aktiv ddictv nen nezvratnm bytu a spolench len bytovho drustva se vychz
dkazem vlastnictv toho, kdo vc nabyl podle usnesen
o ddictv.
Usnesen ze dne 19.kvtna 2004,sp.zn.21 Cdo 312/2004
C 2772
* Notsk zpis
274 psm. e) OS
Je-li notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti obsaen
v te listin jako notsk zpis o prvnm konu nebo Nen-li ve smlouv o vru obsaen v notskm zpisu
pedstavuj-li tyto zpisy formln zpis jedin, je takov
zpis titulem pro soudn vkon rozhodnut i v ppad,
e v projevu vle, jm dlunk svoluje k vykonatelnosti,
jsou zvazek, oprvnn a povinn osoba a prvn d-
vod, pedmt a doba plnn oznaeny pouze odkazem
na prvn kon. pedpokladem toho, aby takovto zpis
bylo mono soudn vykonat, ovem je, aby samotn
prvn kon obsahoval nleitosti uveden v 71b Not
a aby se svolen k vykonatelnosti vztahovalo prv k po-
vinnostem z tohoto prvnho konu vyplvajcm.
Usnesen ze dne 18. bezna 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003
C2804
Podle notskho zpisu sepsanho pouze s osobou,
kter je povinn ze zvazkovho prvnho vztahu, nelze
slo 4/2005 153
nadit vkon rozhodnut ani v ppad, e v nm tato
osoba svolila k jeho vykonatelnosti.
Usnesen ze dne 22. ervence 2004, sp. zn. 20 Cdo
928/2003 C 2805
Notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti nen mate-
povinnou osobou plnno.
Usnesen ze dne 22. ervence 2004, sp. zn. 20 Cdo
928/2003 C 2806
* Obchodn podl
143 odst. 1 psm. a) ObZ
de z prostedk patcch do spolenho jmn manel
obchodn podl ve spolenosti s ruenm omezenm,
stv se tm zskan majetek (hodnota takovho podlu)
ze zkona soust spolenho jmn manel.
Rozsudek ze dne 20. ervence 2004, sp. zn. 22 Cdo
700/2004 C 2810
seit 31
143 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
Podnik mohl bt pedmtem bezpodlovho spoluvlast-
nictv manel, upravenho obanskm zkonkem ve
znn ped novelou provedenou zkonem .91/1998 Sb.,
avak jen za pedpokladu, e lo o podnik nleejc
obma manelm jako podnikatelm. Pokud vak byl
podnikatelem jen jeden z manel a lo o vc slouc
vkonu jen jeho povoln,nleel podnik do oddlenho
vlastnictv podnikajcho manela.
Rozsudek ze dne 27. z 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004
C 2944
149 odst.3 ObZ ve znn ped novelou .91/1998 Sb.
Tak pi oceovn lenskho podlu v bytovm dru-
stvu v rmci vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
manel bvalch spolench njemc drustevnho
ze stavu tohoto podlu v dob zniku spolenho len-
stv rozvedench manel v drustvu, avak z ceny od-
povdajc dob, kdy se vypodv.
Rozsudek ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. 22 Cdo
900/2004 C 2945
* Notsk zpis
274 psm.e) OS ve znn ped novelou .30/2000 Sb.
se svolenm k vykonatelnosti pedmt plnn vymezen
pesnou v poskytnutho vru, ale pouze jeho maxi-
mln hranic, nen notsk zpis materiln vykonatel-
nm exekunm titulem.
Usnesen ze dne 25. listopadu 2004, sp. zn. 20 Cdo
2685/2003 C 3018
* Zv
476e ObZ
V ppad, e svdek (pisatel, peditatel) allografn z-
vti pozen zstavitelem, kter neme st nebo pst,
nespluje podmnky vymezen 476e a 476f ObZ
pouze ve vztahu k nktermu z vce ddic povolanch
k ddn touto zvt,je tato zv neplatn pouze v sti
tkajc se tohoto ddice.
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 154

154 slo 4/2005 AD NOTAM

Usnesen ze dne 22. z 2004, sp. zn. 30 Cdo 1765/2004 (poukazuje na dleitost zjiovn, zda nen na ma-
C 3124 jetek pevodce pi uzavrn pevodnch smluv pro-
hlen konkurs)
Holeek, J. Revoluce v zpisech do obchodnho rejstku
Bulletin advokacie
na obzoru
2005, . 5
(pojednv o novele obchodnho zkonku inn od
Bartokov, M. K nkterm stle spornm otzkm za-
1. 7. 2005)
loen a vzniku obchodnch spolenost
eotov, V. Vznam obchodnch zvyklost v obchod-
(zabv se otzkami vkladu nkterch ustanoven
nch vztahch
obchodnho zkonku)
(zabv se vznamem pojmu obchodn zvyklosti
a zsady, na nich spov obchodn zkonk)
Prvn rdce
2005, . 6 2005, . 5
Chalupa, L. Neplatnost kupn smlouvy pro rozpor s 27 Chalupa, L. Vypodn obchodnch podl v rmci spo-
odst. 5 konkursnho zkona lenho jmn manel

Zprvy z notsk komory

Notsk zkouky jaro 2005 2005 na jarn termn. S ohledem na poet zjemc se ve
dnech 30. 5. a 2. 6.2005 konala psemn st a ve dnech
V sdle Notsk komory R se konaly notsk 6. a 9. 6. 2005 stn st notskch zkouek s tmito
zkouky astnk, kte se pihlsili do konce ledna vsledky:
JUDr. Monika Broov, not. konc. JUDr. Miroslava Novka, note v Praze prospla vten
JUDr. Jana apkov, not. konc. JUDr. Marcely Knoblochov, notky v Litomicch prospla
Mgr. Jana Grimov, not. konc. JUDr.Vry Nmcov, notky v Brn prospla
Mgr. Drahomra Jarnotov, not. konc. Mgr. Libue Jarnotov, notky v Olomouci prospla
Mgr. Veronika Kov, not. konc. Mgr. Daniely Kov, notky v Jablonci/Nisou prospla vten
Mgr. Denisa Miklasov, not. konc. JUDr.Vclavy varcov, notky v Liberci prospla vten
Mgr. Martina Nastisov, not. konc. JUDr. Hany Jelnkov, notky v Ostrav prospla vten
JUDr.Tom Baclek, not. konc. JUDr. Bohumily Raokov, notky v Kladn prospl
Mgr. Olga Baladov, not. konc. Mgr. Jany Bekov, notky v Praze neprospla
Mgr. Michaela ermkov, not. konc. JUDr. Jany Borsk, notky v Praze prospla
JUDr. Jitka Kosnarov, not. konc. JUDr.Aleny Strnsk, notky v Plzni prospla
JUDr. Kateina Kotrbov, not. konc. JUDr. Marcely Rychl, notky v Praze prospla
Mgr. Ondej Smolka, not. konc. Mgr.Svatavy Smolkov, notky ve Frdku-Mstku prospl
Mgr. Zuzana Vymazalov, not.konc. JUDr.Alee Beziny, note v Praze prospla vten
Mgr. Jan Dytrych, not. konc. JUDr. Petra Blka, note v Praze prospl vten
Mgr. Jana Hecklov, not. konc. Mgr. Petra Michala, note v Teplicch neprospla
Mgr. Jarmila Chvistkov, not. konc. JUDr. Pavly Dolealov, notky v Havov prospla
Mgr. Pavlna Karkov, not. konc. JUDr. Jany Karkov, notky v st/Orl. prospla
Mgr. Marika Petrov, not. konc. JUDr. Petra Blka, note v Praze prospla vten
Mgr. Jindich Prochzka, not. konc. JUDr.Aleny Skoup, notky v Praze prospl
Mgr. Jan imek, not. konc. Libny Pernicov, notky v Brn neprospl
Mgr. Jan Watzek, not. konc. JUDr.Vclava Halbicha, note v Praze neprospl
Mgr. Martina Bohat, not. konc. Mgr.Anny Rschov, notky v Plzni prospla
Mgr. Pavla Kamnkov, not. konc. JUDr. Marie Mal, notky v Praze prospla
Mgr. Hana imkov, not. konc. JUDr.Vlasty Lauermanov, notky v Praze prospla
Mgr. Adla Vov, not. konc. JUDr. Jarmily Vov, notky v Uherskm Hraditi prospla
JUDr. Tana Zmydlen, not. konc. JUDr. Jarmily Chmelaov, notky ve Val.Mezi neprospla
Vem spnm absolventm blahopejeme.

Dne 29. 6. 2005 sloili slib podle 9 odst. 2
Not do rukou ministra spravedlnosti
JUDr. Pavla Nmce tito nott kandidti
Mgr. rka Tlkov, notsk kandidtka JUDr. Marie
Tlkov, notky v Praze
Mgr. Daniela Bendov, notsk kandidtka JUDr. Jana
Hofmanna, note v Praze
Mgr. Ladislav Soldn, notsk kandidt JUDr. Evy i-
ernikov, notky v Brn
Mgr. Martina ermkov, notsk kandidtka JUDr.
Bohumily Raokov, notky v Kladn
str_117_155 12.8.2005 16:29 Strnka 155
AD NOTAM
Mgr. Sylva Kotrbov, notsk kandidtka JUDr. Dani-
ely Jaroov, notky v Praze
Mgr. Hana ambochov, notsk kandidtka JUDr.
Alee Beziny, note v Praze
JUDr. Helena Veberov, notsk kandidtka JUDr. Mi-
lana midrkala, note v Brn
JUDr. Alena Masopustov, notsk kandidtka JUDr.
Jany ebestov, notky ve Frdku-Mstku
Mgr. Monika Tomanov, notsk kandidtka Mgr.
Marty Ilievov, notky v Brn
JUDr. Kamila Krechlerov, notsk kandidtka Mgr.
Olgy Spoustov, notky v Praze
JUDr. Lenka Chodurov, notsk kandidtka JUDr.
Marcely Veberov, notky v Karvin
JUDr. Daniela Soukupov, notsk kandidtka JUDr.
Martina Krmy, note v Praze
Mgr. rka Skorov, notsk kandidtka JUDr. Olgy
Kemenov, notky v Praze
Mgr. Jan Dytrych, notsk kandidt JUDr. Petra Blka,
note v Praze
Mgr. Markta Nvltov, notsk kandidtka JUDr. Mi-
lue Peterkov, notky v Praze
Jmenovn novch not
Ministr spravedlnosti jmenoval tyto note:
dne 13. 6. 2005
Mgr. Renatu Bhalovou, notkou v obvodu Okresnho
soudu v Hodonn
dne 14. 7. 2005
Mgr. Jana Krka, notem v obvodu Okresnho soudu
v Trutnov
Mgr. Evu Machaovou, notkou v obvodu Okresnho
soudu v Rychnov nad Knnou
Mgr. rku Otipkovou, notkou v obvodu Okresnho
soudu v Novm Jin.
Vem jmenovanm pejeme v jejich innosti mnoho
spch.
NOTSK KOMORA ESK REPUBLIKY
vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), v platnm
znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhlaovn
a organizaci konkurzu na obsazen notskho adu
(konkurzn d)
KONKURZ na obsazen uvolnnho notskho
adu
pro obvod Mstskho soudu v Brn se sdlem v Brn
na ter 15. listopadu 2005.
Notsk komora esk republiky pijm pi-
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2,
Jen 11, nejpozdji do 15. jna 2005.
slo 4/2005 155
Konkurz se kon ve shora uvedenm termnu od
10,00 hod. v sdle Notsk komory esk repub-
liky v Praze 2, Jen 11.
Do konkurzu lze podle 7 odst. 1 notskho du
zaadit obana esk republiky, kter m plnou zpso-
bilost k prvnm konm, zskal pln vysokokolsk
vzdln na prvnick fakult vysok koly se sdlem
v esk republice nebo Slovensk republice (v tomto
ppad jen tehdy, pokud toto vzdln zskal ped
znikem SFR), je bezhonn, vykonal alespo ptile-
tou notskou praxi nebo mu byla do tto doby zapo-
tena jin prvn praxe ( 7 odst. 2 notskho du)
a sloil notskou zkouku nebo mu byla uznna jin
zkouka za zkouku notskou ( 7 odst. 3 notskho
du).
Ve astnickho poplatku za podn pi-
hlky do konkurzu in 10 000 K a je teba jej
zaplatit nejpozdji pi podn pihlky do kon-
kurzu, bu bezhotovostn na et Notsk ko-
mory esk republiky u HVB Bank Czech Repub-
lic, a. s., slo 45818-009/2700, nebo v hotovosti
v sdle Notsk komory esk republiky, Praha 2,
Jen 11.
S pihlkou je nutn pedloit tyto plohy:
a) doklad o sttnm obanstv,
b) doklad o dlce notsk praxe, pp. doklad
o zapoten jin praxe do notsk praxe dle
7 odst. 2 notskho du,
c) doklad o sloen notsk zkouky nebo doklad
o sloen jin zkouky s dokladem o uznn tto
zkouky za notskou zkouku dle 7 odst. 3
notskho du,
d) vpis z rejstku trest,
e) osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm
se stanov nkter dal pedpoklady pro v-
kon nkterch funkc ve sttnch orgnech a or-
ganizacch esk a Slovensk Federativn Re-
publiky, esk republiky a Slovensk republiky,
ve znn pozdjch pedpis, jde-li o uchazee
narozenho ped 1. 12. 1971,
f) doklad o zaplacen poplatku za podn pi-
hlky do konkurzu.
Je-li uchazeem not, pikld s pihlkou
pouze doklad o zaplacen poplatku za podn pi-
hlky do konkurzu.
Je-li uchazeem notsk kandidt, pikld
s pihlkou pouze doklad o dlce dosavadn praxe
s dokladem o zapoten tto praxe, osvden
podle zkona . 451/1991 Sb., ve znn pozdjch
pedpis, jde-li o uchazee narozenho ped 1. 12.
1971 a doklad o zaplacen poplatku za podn pi-
hlky do konkurzu.
Notsk komora esk republiky podle 8
odst. 6 notskho du pedlo na zklad v-
sledku konkurzu ministrovi spravedlnosti podle
8 odst. 1 notskho du nvrh na jmenovn
note do notskho adu.
Obalka_3 12.8.2005 16:28 Strnka 1
Inhalt
Aufstze
Lokayov, M. Beglaubigung der auslndischen ffentlichen Urkun-
den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Trutnov, J. Mitgliedsanteil als Heimfall des Staates . . . . . . . . . 118
Pcha, F. Persnliche Dienstbarkeiten bzw. persnliche Sachlasten im
Licht der frheren brgerlichen Gesetzbcher . . . . . . . . . . . . . 119
Hallada, B. Der Weg zu einem effizienten Handelsregister in der
Tschechischen Republik aus Sicht des Notars . . . . . . . . . . . . . 121
Diskussion
eina, M. Diskussion ber dem Entwurf des neuen Brgerlichen
Gesetzbuches . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124
Krejovsk, O. Mitgliedsanteil in einer Genossenschaft und das
Gesamthandvermgen der Ehegatten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Bernek, V. Bemerkung zur Mitgliedschaft in einer Wohngenossen-
schaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Aus dem Leben der bezirkskammern
Burda, J. Notarkammer in Pilsen informiert . . . . . . . . . . . . . . . 141
Vom Ausland
Chodurov, L. Einige Informationen ber das polnische Notariat . 142
Lokayov, M. Konferenz der Notariate der Europischen Union
(CNUE). Generalversammlung,Warschau, 3.4. Juni 2005 . . . . . 145
Fleischer, J. Zehjhriges Jubilum des slowenischen Notariats . . 146
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik Die Folgen des
Versumnisses der Frist gem 175k Abs. 2 ZPO . . . . . . . . . . 146
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik Die Erfordernisse
des Vorgehens bei der Errichtung eines Testaments gem 476c
BGB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
Bemerkenswertes
Nachrichten aus der notarkammer
Ergebnisse der Prfungen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
Schwrung des Versprechens in die Hnde des Justizministers . 154
Ernennung neuer Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
Konkurs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
Table des matieres
Articles
Lokayov, M. Vrification des actes publics trangers . . . . . . . . 117
Trutnov, J. Cotisation de membre comme succession en dshrence
lEtat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
Pcha, F. Servitudes personnelles et les servitudes relles personnelles
en lumire des codes civils antrieurs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119
Hallada, B.Voie vers le Registre du commerce efficace en Rpublique
tchque du point de vue du notaire . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
Discussion
eina, M. Discussion sur la proposition de nouveau Code civil 124
Krejovsk, O. Cotisation du membre dans la cooprative et la
communaut des biens des poux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
Bernek, V. Notice concernant lappartenance la cooprative des
logements . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
De la vie des Chambres Rgionales
Burda, J. Chambre des notaires de Plze informe . . . . . . . . . . . 141
De Letranger
Chodurov, L. Quelques informations sur le notariat polonais . 142
Lokayov, M. Confrence des Notariats de lUnion Europenne
(CNUE).Assemble gnrale,Varsovie, du 3 au 4 juin 2005 . . . . 145
Fleischer, J. Dixime anniversaire du notariat slovne . . . . . . . . 146
Dcisions Juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Consquences du
manquement de dlai selon 175k alina 2 du Code de procdure
civile . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146
Cour suprme de la Rpublique tchque Conditions de procdure,
si le testament est fait selon 476c du Code civil . . . . . . . . . . . 149
Cela vaut votre attention
Nouvelles de la Chambre de Notaires
Rsultats des examens . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
Prestation du serment aux mains du ministre de la justice . . . . 154
Nomination de nouveaux notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
Concours . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155