Obalka_1 15.2.

2007 13:46 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

1/2007 strany 132 13. ronk 23. nora 2007

Z obsahu:

Eli, K.
Prvo zptn koup

Chvistkov, J.
Not a opaten proti legalizaci vnos
z trestn innosti

Mareov, M.
Spolen jmn manel
ve vztahu k zvazkm jednoho z manel

Jurkov, H.
platn nabvn nemovitost manely

Kouba, V.
K pojitn odpovdnosti note

Nejvy soud R
Nemonost sprvnho odvoln proti
rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl
nvrh na vklad prva do katastru nemovitost

C. H. BECK
Obsah 15.2.2007 13:52 Strnka 1

AD NOTAM
slo 1/2007

OBSAH
lnky
Eli, K. Prvo zptn koup . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Chvistkov, J. Not a opaten proti legalizaci
vnos z trestn innosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Mareov, M. Spolen jmn manel ve vztahu
k zvazkm jednoho z manel . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jurkov, H. platn nabvn nemovitost
manely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Kurkov, J. Nov zkonk prce . . . . . . . . . . . . . . . 15

Not a EU
Polek, R. Poruuje esk republika Smlouvu
o zaloen Evropskho spoleenstv? Noti
a vkon veejn moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Diskuse
Fleischer, J. Ddn spoluijccch osob . . . . . . . . . 20
Klika, O. Jet jednou k problematice
astenstv v zen o ddictv . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Kouba, V. K pojitn odpovdnosti note . . . . . . . 22
Vedouc redaktor:
Soudn rozhodnut JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Nejvy soud R Nemonost sprvnho odvoln Mgr. Ladislava Jankov
proti rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
nvrh na vklad prva do katastru nemovitost . . . . . 23 tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Informace e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Redakn rada:
Prvnk roku 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
JUDr. Jik Fleischer
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Spoleensk rubrika Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
Fleischer, J. Sedmdest narozeniny . . . . . . . . . . . . 30 JUDr. Karel Wawerka
Richtrov, J. I s postavou se d kouzlit . . . . . . . . . 30 Vydv:
Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Zprvy z Notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . 31 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Fejeton asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Not a as . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 1
AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 23. nora 2007
Prvo zptn koup
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli*
Vedle klauzul o vhrad vlastnickho prva
a o prvu pedkupnm, jim jsem se na strnkch Ad
Notam vnoval v pedelch slech (2005, . 6 a 2006,
. 2 a 3), pedstavuje prvo zptn koup dal a po-
sledn z pojmenovanch vedlejch doloek uprave-
nch obanskm zkonkem pi kupn smlouv.V tom
smyslu navazuje tato sta na ob pedchoz. Protoe
se i v prav prva zptn koup projevuj nkter ne-
vary na postmodern legislativy jako jsou lehko-
mysln zjednoduen, pejmn nenleitch vzor,
nedbalost legislativn prce, nedostaten uven
smyslu slov i mal mra hlubho poznn jednotli-
vch prvnch zazen, vzn to zven poadavky oprvnn poadovat vrcen vci pot, co ji prodal
na vklad zkonnch ustanoven i na aplikan praxi,
kter se neme spokojit s konstatovnm, e zkon
je nejasn a e pipout rzn vklad. Snad tedy po-
jednn, kter ne pedkldm laskavmu teni, a odst. 2 vta prvn).Vitel je vak zrove v postaven
pispje k blimu poznn zkoumanho institutu.
I. Pojem
1. Ujednn o prvu zptn koup (pactum de retro-
emendo, pop., jak se nkdy ne zcela pesn uvd, pac-
tum de retrovendendo) nle, stejn jako nkter dal
pacta adiecta,1 ke klasickmu instrumentriu mskho
obliganho prva.2 Tak dnes upravuj vhradu zptn
koup3 etn obansk zkonky.K nkterm z nich jet zptn koup jsou tak soubn uzaveny dv kupn
pihldneme. Hlavn se ale budeme vnovat zdej
prvn prav.
2. Prvo zptn koup upravil obansk zkonk
v 607 a 609 jako jednu z vedlejch klauzul v kupn
smlouv.Toto prvo zakld prodvajcmu jako viteli
oprvnn poadovat v ujednan dob, aby mu kupujc
jako dlunk prodal vc zpt za cenu odpovdajc p-
vodn kupn cen. Nen-li doba ujednna, stanovil ji z-
kon jako ron ( 608). Uplatnnm subjektivnho prva
vitele vznik dlunkovi povinnost vc druh stran
prodat zpt.
Podobn jako u pedkupnho prva ( 602) se tedy
i pi zptn koupi me prodvajc domoci zskat do
vlastnictv zpt,co kupujcmu dve prodal.Le rozdln
od pedkupnho prva se tu dosplost pohledvky ne-
odvj od vle toho, kdo vc koupil, nbr od vle osoby,
kter vc prodala,nebo ta se me v ujednan dob jako
vitel sama rozhodnout, chce-li vc koupit zpt. Dal
rozdl spov v podmnkch koup: u pedkupnho
lnky
prva zvis tyto podmnky na vli tet osoby, kter m
zjem vc koupit a kupn cenu za ni nabz, zatmco pi
vhrad zptn koup m vitel prvo nabt vc zpt
za tch podmnek, za nich ji dve on sm prodal.V pr-
vm ppad jsou tedy podmnky budouc koup nejist,
v druhm jsou pevn dny ji na potku obsahem
mluvy.
Nae prvo krom toho vytk jet tyi dal pod-
statn rozdly mezi obma vhradami: 1. vhradu zptn
koup lze sjednat jen jako prvo obligan, 2. ve vztahu
k movit vci, 3. pro zptn vkup nerozhoduje ujed-
nan,ale zaplacen kupn cena a 4.poruen prva zptn
koup smluvnm zcizenm sth neplatnost.
3. Na povahu prva zptn koup se vyskytly nejrz-
nj nzory.4 Vzhledem k platn prav teba dovodit,
e ujednnm vhrady zptn koup vznik viteli
( 607 odst. 1), a uplatnnm tohoto prva vznik dlu-
nku povinnost vydat bez zbytenho odkladu prodva-
jcmu, co od nho koupil ( 608 odst. 2, 609 odst. 1
dlunka, nebo m povinnost vrtit druh stran, co od
n zskal na kupn cen, a dlunk je souasn vitelem,
nebo m prvo dat,aby mu byla zaplacena kupn cena,
nebo tm je vrcen prodan vci podmnno. Uplatn-
nm prva zptn koup vznik mezi vitelem a dlun-
kem obligan synallagma s obsahem vymezenm zko-
nem tak,e kad strana m prva a povinnosti,kter mla
druh strana z pvodn kupn smlouvy ( 608 odst. 2).
Uzavenm kupn smlouvy spojen s vhradou prva
smlouvy: prvn5 nepodmnn a druh, v n sice maj
strany opan postaven (pvodn prodvajc se stv
kupujcm a pvodn kupujc se stv prodvajcm), ale
jinak s tm obsahem, kter je spojena se suspenzivn
* Autor je vedoucm katedry obchodnho prva FPr ZU v Plzni.
1
Podrobn pehled podv nap. Vering, F. H. Geschichte und Pandek-
ten des rmischen und heutigen gemeinen Privatrechts zum akade-
mischen Gebrauch. 4. vydn. Mainz : Franz Kirchheim, 1875, s. 531
a nsl., strunj Heyrovsk, L. Djiny a system soukromho prva m-
skho. 4. vydn. Praha : J. Otto, 1910, s. 712 a nsl.
2
Srov. Kaser, M. Das rmische Privatrecht. I. 2. vydn. Mnchen : C. H.
Beck, 1971, s. 561562.
3
Nm. Wiederkauf (ve vcarsk nmin Rckkauf); franc. rachat,
ppadn vente rmr; angl. redemption; ital. riscatto; p. retracto
nebo pacto de retroventa; port. venda a retro; polsky prawo odkupu
atd.
4
Podrobn pehled podv Svoboda, L. Prvo zptn koup. Prvnk,
2000, . 5, s. 484.
5
Zkon pouil v 608 odst. 1 ObZ vraz pvodn kupn smlouva.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 2
2 slo 1/2007
podmnkou,6 e vitel sv prvo dn a vas uplatn.
Zvr o stejnm obsahu obou smluv plat s vhradou, e
zkon nestanov nic jinho a e ani strany nic jinho ve
smlouv neur. Pokud jde o posledn uveden aspekt,
vznik otzka, do jak mry je prostor autonomii vle
stran oteven jinmi slovy, co ze zkonn pravy prva
zptn koup je kogentn a co je dispozitivn.7 Nae
prava zvltn omezen tohoto druhu nem. Prodvajc
me nakldat s prvem zaloenm dolokou zptn
koup v mezch prvnho du celkem libovoln, nevy-
lou-li to samotn smluvn strany ( 525 odst. 2 ObZ).
Stejn tak prvo na zptnou koupi pechz i na ddice.
Vhradou prva zptn koup sleduje prodvajc za-
chovat si monost nabt po urit dob prodanou vc zpt,
veden k tomu rznmi hospodskmi dvody zvlt,
prodv-li v nouzi, anebo opout-li sv bydlit v nadji,
e se po ase vrt zpt.8 Druh z uvedench el m
ovem zvltn vznam zejmna ve vztahu k nemovitm
vcem,9 na n nae prava specieln nepamatuje. Ome-
zen pravy v 607 a 609 jen na prodeje movitch vc
tud vede k jej mal praktick vyuitelnosti;vjimkou mo-
hou bt ujednn o prvu zptn koup v souvislosti s pro-
dejem a koup vc urench podle druhu, kter vak na-
chzej uplatnn pedevm v obchodnch vztazch.
4. Vhrada zptn koup nen jedin prvn institut,
s jeho vyuitm me prodvajc nabt zpt do svho
vlastnictv prodan pedmt.Stejnho cle lze doshnout
nap. ujednnm monosti odstoupit od kupn smlouvy
( 48 odst. 1), uzavenm smlouvy o smlouv budouc
( 50a),sjednnm opce ( 51) apod.,by vyuit kadho
z naznaench postup povede ke vzniku prv a povin-
nost stran odlinch od situace plynouc z klauzule
o prvu zptn koup.
5. Romanistick konstrukce vhrady zptn koup se
promtla i do novodobch prvnch prav a upravuj ji
etn obansk zkonky.10 Rakousk obansk zkonk
( 1068 a 1070) omezuje ujednn vhrady prva zptn
koup jen ve vztahu k nemovitm vcem a klade draz
i na identitu osob, take prvo prodvajcho na zptnou
koupi nelze pevst na jinou osobu, ani penst na d-
dice.Francouzsk (l.1659 a 1673 CC) i nmeck prava
( 456 a 462 BGB) jsou prunj, nelp na identit sub-
jekt a objektu jako rakousk prvo, neomezuj dopad
vhrady jen na prodej nemovit vci a pamatuj po-
drobnou pravou i na nkter zvltn situace (nap. jak
se strany maj vypodat,jak postupovat,svd-li vhrada
vce osobm, apod.), naproti tomu nap. vcarsk zko-
nk je strun a vnuje vslovnou pravu jen prvu
zptn koup s vcnprvnmi inky a vhradm to-
hoto druhu sjednvanm pi zastavrenskch obcho-
dech (srov. l. 914 ZGB).
Lze tedy pozorovat, e jednotliv prvn dy vnuj
vhrad zptn koup co do rozsahu rozlinou pozor-
nost (krom ji zmnnch je nap. znan obshl
prava panlsk, naproti tomu dosti strun je polsk),
zklad juristick konstrukce se vak i pi tchto rznch
pravch v zsad shoduje. Zsadn odlinost zahrani-
nch prav od na se projevuje v tom, e 607 ObZ vy-
louil ze sv pravy obchod s nemovitmi vcmi.
II. Vvoj tuzemsk pravy
1. Zkonn prava vhrady zptn koup prola v na-
em prvu nejrznjmi peripetiemi.Do r.1950 platil na
AD NOTAM
naem zem obecn zkonk obansk, kter, jak u e-
eno,omezil monost vhrady jen na prodej nemovitch
vc a prvo zptn koup pojal jako prvo osobn, ne-
pevoditeln a nedditeln.
Obansk zkonk z r. 1950 vhradu zptn koup ne-
upravil, nevylouil vak jej ujednn s tm, e omezil tr-
vn zvltnch podmnek a vhrad pi kupn smlouv na
dobu deseti let a zrove poskytl ochranu socialistickm
organizacm, vi nim ujednn tohoto druhu nemla
inky. Rovn platn obansk zkonk v redakci
z r. 1964 vhradu zptn koup neznal, by se povao-
valo za samozejm, e ji lze sjednat ve form nepojme-
novan mluvy.
2. Pi novelizaci zkonku v r. 1991 se jevila poteba
tuto vhradu zvl upravit, avak protoe obansk z-
konk z r. 1950, kter pro novelu pedstavoval zkladn
inspiran zdroj, prvo zptn koup pominul, byl vy-
hledn vzor v prav nkdejho zkonku mezinrod-
nho obchodu [srov. 385 a 387 zkona . 101/1963 Sb.
(ZMO)].Tm dolo k zsadn deformaci celho institutu,
nebo pi pracch na novele se vzalo za bernou minci,
e ZMO upravil zptnou koupi v souvislosti s prodejem
zbo, ani se uvilo, e ZMO vylouil z pedmtu sv
pravy nabvn nemovitch vci ( 2 odst. 3). Proto je
i v naem obanskm zkonku prvo zptn koup vy-
hrazeno pro ppad prodeje movitch vc ( 607 odst.1).
6
Nmeck prvn nauka odmtla ped mnoha lety prvn pojet zptn
koup jako podmnnho obchodu a vychz z konstrukce, e vitel
z prva zptn koup m utvec oprvnn (Gestaltungsrecht), sub-
jektivn prvo zaloit jednostrann zvazek mezi stranami. Srov. nap.
Westermann, H. P. in Rebmann, K., Scker, F. J. et al. Mnchener Kom-
mentar zum Brgerlichen Gesetzbuch. Bd. 3. Schuldrecht. Besonderer
Teil I. 3. vydn. Mnchen : C. H. Beck, 1995, s. 426 a nsl. Tato prvn
konstrukce se ale opr o dikci 456 odst. 1 a 162 BGB.Vzhledem k od-
lin textaci analogickch ustanoven ( 36 odst. 4, 607 odst. 1) na-
eho ObZ vak, myslm, nen namst tuto konstrukci pevzt i pro
okruh naeho prva.V t souvislosti lze poukzat na nap.polskou prvn
nauku, kter se v danm smru na nmeck vzor rovn neve a hled
vlastn cestu (srov. nap. Safjan, M. in Pietrzykowski, K. et al. Kodeks
cywilny. Komentarz. Tom II, 2. vydn. Warzsawa : C. H. Beck, 2000,
s. 115117.
7
Rakousk prvo vychz mj. z koncepce, podle n je prvo zptn
koup tak zce spojeno s individualitou prodvajcho, e je nelze pe-
vst na jinou osobu,ani penst na ddice ( 1070 ABGB).Restrikci pod-
mnila liberalistick mylenka co nejmenho omezen kupujcho v jeho
prvech vlastnka a argument, e nabyvatel zskv pi koupi s touto v-
hradou vlastnick prvo jen podmnn, tud nen dosti motivovn
k pelivmu nakldn se svm vlastnictvm, je pli vydn do rukou
prodvajcho, take prvo zptn koup pehnan otevr prostor pro
lichvu atd. Carl Pratovebera v.Wiesborn dokonce vznesl pi poradch
nad nvrhem rakouskho zkonku zsadn ohrazen proti celmu in-
stitutu prva zptn koup s tm, e poskytuje podnt k lichvskm
skokm (Srov.Ofner, J. Der Ur-Entwurf und die Berathungs-Protokolle
des Oesterreichischen Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuches. Band
II. 1. vydn.Wien :Alfred Hlder, 1889, s. 414). Se zetelem k tmto ri-
zikm pistoupily rovn dal obansk zkonky k jistm omezenm
smluvn volnosti. Nejvraznji patrn polsk obansk zkonk v l. 595
1,kde stanov,e prvo zptn koup je nepostupiteln a nedditeln.
Podle l. 1504 italskho kodexu lze toto prvo penst na dal naby-
vatele a pot, co prodvajc uplatnil prvo na zptnou koupi. ast
jsou i omezen volnosti sjednat trvn prva zptn koup nebo urit
cenu pro zptn vykoupen.
8
Tak u Zeiller, F., von. Commentar ber das allgemeine brgerliche Ge-
setzbuch fr die gesammten Deutschen Erblnder der Oesterreichis-
chen Monarchie. Bd. III/1. 1. vydn.Wien & Triest : Geistingers Verlags-
handlung, 1812, s. 377. Obdobn Knapp, V. et al. Uebnice obanskho
a rodinnho prva. Svazek II. 1. vydn. Praha : Orbis, 1953, s. 125.
9
Tak ji Zeiller, F., von. op. cit. sub 8, s. 377.
10
Naproti tomu byla ji dve veobecn oputna konstrukce mskho
prva chpajc uplatnn prva na zptnou koupi jako odstoupen od
smlouvy.Ani vzhledem k prav obanskho zkonku nen udriteln:
vedla by k zptnmu popen vlastnickho prva pvodnho kupujcho
a k inkm stanovenm v 451, 457 a 458.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 3

AD NOTAM slo 1/2007 3

Pi recepci 385 a 386 ZMO do 607 a 608 ObZ do- stran zasahovat do prvnch pomr jinch osob. Nelze
lo k zpsnn poadavku na formu ujednn i uplatnn tedy vylouit prvo stran kupn smlouvy ujednat si v-
prva zptn koup, nebo pro oboje se nyn bezvji- hradu zptn koup i pi prodeji a koupi nemovit vci,
men vyaduje psemn forma (ZMO byl v danm nebo zvltn zkaz takov klauzule zkon neobsahuje.
smru liberlnj). Zrove teba vzt v vahu, e 607 a 609 dopadaj
3. prava 607 a nsl. ObZ je obecn a lze ji vyut podle slov 607 odst. 1 jen na prodeje movitch vc.
i v obchodnch zvazkovch vztazch, neb obchodn z- Zvaujeme-li, zda se pi interpretaci 607 odst. 1 klonit
konk zvltn pravu zptn koup nem. Nelze vak sp k argumentu a fortiori (a minore ad maius) i spe
pominout, e se obecn obligan reim, do nho prva k argumentu a contrario, musme brt zetel i na nkter
a povinnosti z doloky prva zptn koup zapadnou, dal okolnosti.
pro podnikatelsk a nepodnikatelsk styk vrazn odli- Za prv: srovnme-li pravu pojmenovanch vedlej-
uj a e tyto rozdly jsou pro praxi vznamn. ch klauzul pi kupn smlouv,vidme,e vhradu vlast-
nickho prva i prvo zptn koup zkon spojil jen
III. Vznik vhrady s prodejem movitch vc, naproti tomu pedkupn
prvo lze ujednat pi prodeji jakkoli vci. Jde-li o v-
1.A 607 odst.2 oznauje prvn kon o zzen prva hradu vlastnickho prva,nen pochyb,e ji pi obchodu
zptn koup za smlouvu, ve skutenosti nejde s nemovitmi vcmi nelze aplikovat.
o smlouvu, nbr o vedlej ujednn (srov. nzev celho Za druh: z vedlejch ujednn pi kupn smlouv
oddlu) pi kupn smlouv, protoe sjednat prvo zptn vznikaj stranm vesms oprvnn a povinnosti obli-
koup samostatnou smlouvou je pojmov vyloueno. gan povahy. Jedinou vjimku pedstavuje 603 odst. 2
Prvo zptn koup me bt zzeno jen vedlej klau- o monosti sjednat pedkupn prvo jako prvo vcn.
zul v kupn smlouv. pop. dohodou ( 516 odst. 1), kte- Za tet: Prva obligan povahy psob jen inter par-
rou se hlavn smlouva dopln. Druh z uvedench een tes,nestanov-li zkon vjimen a vslovn nco jinho.
je vak z praktickch hledisek vyjmen.11 Tak se u pedkupnho prva stalo v 603 odst.3 a u prva
2. Pojmov pichz vhrada prva zptn koup zptn koup v posl. vt 609 odst. 2. Tato opaten
v vahu pi kupn smlouv,12 a ji je upravena v ob- jsou, jak eeno, vjimen povahy, zasahuj do autono-
anskm zkonku i jinde,a stejn tak i pi jinch smlou- mie vle jinch osob, ne jsou smluvn strany. Z toho d-
vch, kter spadaj pod ir pojem koup a prodeje, jako vodu se mus vyloit doslovn, nikoli extenzivn, a nelze
jsou nap. smlouva o koupi najat vci, v uritch ppa- ani roziovat jejich dosah analogi.
dech i smlouva o prodeji podniku apod. Za tvrt: Pevede-li dlunk vlastnick prva k indi-
3. Obsahem ujednn je vhrada prodvajcho, e viduln uren vci,a prvo vitele na zptnou koupi
bude moci dat vydn prodan vci proti zaplacen trv, sth zkon smlouvu absolutn neplatnost ( 609
kupn ceny, uplatn-li sv prvo v ujednan dob (jinak odst. 2).Takov zsah do pravy nabvn vlastnickho
do jednoho roku; 608 odst. 1).13 Klauzuli lze rznm prva k nemovitm vcem nelze bez jasn opory v z-
zpsobem modifikovat a doplovat. Mus vak bt za- kon pipustit: prv u tchto vc zajiuje transparent-
chovny jej podstatn nleitosti, jak je 607 stanov: nost vlastnickch prv k nim stav zpis v katastru ne-
spojen s prodejem movit vci,platnost zptn koup, movitost, do nho se prvo zptn koup nezapisuje.
uritost doby,na ni je trvn vhrady sjednno.Lze nap. Dal osoba tedy z katastru nemovitost neme zjistit,
dohodnout zvltn pravidla pro vyrovnn ppadnho zda na nemovit vci vzne prvo zptn koup jako z-
zhodnocen i znehodnocen vci, lze ujednat, e pi vada, a protoe je v dobr ve, e stav zpis odpovd
zptn koupi bude zaplacena jin cena, ne jakou p- skutenmu stavu vci ( 11 zkona . 265/1991 Sb.),
vodn zaplatil kupujc atd. mus bt jeho dobr vra chrnna.
Platnost ujednn o vhrad zptn koup je podm-
nna psemnou formou ( 607 odst. 2 v souvislosti s 40
11
odst. 1). Ratio legis stran tohoto poadavku se spatuje Nap. francouzsk prvo spojuje ujednn o prvu zptn koup (ra-
ve vyvaovn prvn nejistoty kupujcho,kter nev,zda chat) s kupn smlouvou tak zce, e se ustanoven Code civil o tto v-
hrad neaplikuj na ppady, kdy je nejprve uzavena kupn smlouvy
mu koupen vc zstane,14 a vbec v drazu na celko- a teprve pozdji ujednno prvo zptn koup. Srov. Ferid, M., Son-
vou jistotu ve vlastnickch pomrech dotench osob.15 nenberger, H. J. Das Franzsische Zivilrecht. Bd. 2. 2. vydn. Heidelberg
4. Podle zkona lze vhradu ujednat jen ve vztahu : Recht und Wirtschaft, 1986, s. 7475. Nae prvo nen v tomto smru,
patrn i pod vlivem rakousk a pedvlen tradice (srov. Kube, V. in
k movit vci uren individuln, anebo genericky Rouek, F., Sedlek, J. et al. Koment k eskoslovenskmu obecnmu
( 609 odst. 1), a ji se jedn o vci jednotliv i hro- zkonku obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Pod-
madn, zastupiteln i nezastupiteln, spotebiteln i karpatsk Rusi. IV. dl. 1. vydn. Praha :V. Linhart, 1936, s. 794 nebo Dit-
trich, R., Tades, H. et al. Das Allgemeine brgerliche Gesetzbuch. 34. vy-
nespotebiteln atd. dn.Wien : Manz, 1994, s. 1229) tak rigidn a dodaten mluv o prvu
5. Znn 607 odst. 1 jak u eeno spojuje n- zptn koup nebrn.
12
sledkem recepce 385 a nsl. ZMO monost prodvaj- Tak ji Sedlek, J. Obligan prvo II. Speciln ustanoven o jednot-
livch typech smluvnch. 1. vydn. Brno : Prvnk, 1926, s. 76.
cho vyhradit si prvo zptn koup jen pi prodeji mo- 13
N zkonk neomezil mon prodlouen lhty pro uplatnn maxi-
vit vci. mlnm monm urenm.Code civil (l.1660) stejn jako zkonky Bel-
V t souvislosti vznik otzka, lze-li smluvit prvo gie, Lucemburska a Qubecu stanovuj omezen ptilet, panlsk z-
konk (l. 1508) desetilet, italsk kodex (l. 1501) pedepsal dva roky
zptn koup ohledn vci nemovit. Pi jejm een je pro zptnou koupi movitch vc a pt let u vc nemovitch, nmeck
nutn zvit dva aspekty, odvjejc se ze zsady autono- ( 462) stanovil tlet maximum pro movit vci a ticetilet pro ne-
mie vle. Pedn nelze brnit svobod stran ujednat si movit.
14
vzjemn prva a povinnosti podle jejich vle v mezch, Dvok, J. in Holub, M. et al. Obansk zkonk. Koment. 2. svazek.
2. vydn. Praha : Linde, 2003, s. 938.
kter zkon nezakazuje. Dl pad na vhu i to, e bez v- 15
krov, M. in Jehlika, O., vestka, J., krov, M. et al. Obansk
slovn zkonn pravy nelze vzjemnm ujednnm zkonk. Koment. 9. vydn. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 902.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 4
4 slo 1/2007
Z tchto dvod je aplikace 607 a 609 na nemovit
vci vylouena, a 607 odst. 1 je tedy namst vyloit do-
slovn.Z tohoto zvru nelze vyvodit obecn zkaz ujed-
nn vhrady prva zptn koup k nemovit vci, ne-
bo takovou vhradu lze ujednat v intencch 610.
Uzavt je tedy nutn tak, e si i strany smlouvy o koupi
a prodeji nemovit vci mohou ujednat, e prodvajc
m prvo dat vrcen vci do urit doby po koupi
proti vrcen kupn ceny.Takov doloka se vak podd
reimu 610 ObZ a poruen povinnosti dlunka (ku-
pujcho) tedy nepovede k neplatnosti smlouvy, kterou
dlunk vlastnick prvo k nemovit vci dle pevede
(posl. vta 609 odst. 2 nen na tento ppad aplikova-
teln ani analogicky), nbr dlunkovi zalo jen povin-
nost nahradit kodu.
IV. Zkaz disimulace
1. Ust. 169 psm.e) ObZ zakazuje ujednat v zstavn
smlouv, e zastaven vc propadne zstavnmu viteli
pi dlunkov prodlen s plnnm zajitn pohledvky.
Takov ujednn zkon sth absolutn neplatnost.
Tento zkaz lze poruit i simulovanou mluvou
o prvu zptn koup. Zastr-li se tedy kupn smlouvou
doplnnou o vhradu zptn koup smlouva o pjce
nebo vru, pi n je vrcen penz zajitno propad-
nou zstavou, k zastenmu prvnmu konu se nepi-
hl a smlouva se posoud podle prav podstaty ( 41a
odst. 2), tud jako smlouva o propadn zstav.
2. Je-li tedy ujednna kupn smlouva s dolokou o v-
hrad prva zptn koup jen na oko a simuluje-li sjed-
nan kupn cena vr i pjku, zatmco koup s pr-
vem zptnho prodeje propadnou zstavu, je vsledkem
absolutn neplatnost smlouvy, j lze dovolat za podm-
nek posl. vty 41a odst. 2.16
V. Prva a povinnosti z vhrady
1. Vhrada prva zptn koup zakld prva a po-
vinnosti stran, z nich si zkonn prava vm pede-
vm tch, kter z obligace vyplynou pi uplatnn prva
prodvajcho na zptnou koupi ( 608 odst. 2, 609);
z dalch prv a povinnost bere zetel jen na zkaz smluv-
nho zcizen vci za trvn vhrady adresovan kupuj-
cmu jako dlunkovi ( 609 odst.2 posl.vta).Nelze vak
pehldnout, e vhrada zakld nejen tato, ale i dal
prva a povinnosti stran, jich si je namst si ble vim-
nout.
2. Vzhledem k tomu, e obligace vznik ji innost
ujednn o zptn koupi, odvozuj se z n prva a povin-
nosti stran respektabiln jet ped samotnm uplatn-
nm prva na zpten vykoupen vci.
Zdraznme, e kupujc nabv pevzetm vci p- smlouvu shledal za absolutn neplatnou.
padn jinak ( 133 odst.1) k prodan movit vci vlast-
nick prvo, a tm i soubor dlch oprvnn, kter vlast-
nick prvo vytvej (subjektivn prvo vc dret,uvat,
povat, brnit se neoprvnnm zsahm tetch osob
atd.).
Zrove mus vlastnk respektovat i to, co pro nho
vyplv z vhrady zptn koup, a to po celou dobu je-
jho trvn;vhrada jej in vlastnkem podmnnm a od-
volatelnm. Me tud s vc nakldat jen tak, aby ne-
zmail uplatnn prva prodvajcho na vykoupen vci.
To se tk individuln urench vc, na nich vhrada
AD NOTAM
vzne (ohledn vc urench genericky srov. 609
odst. 1). Po tto strnce si zkon vm jen zkazu smlu-
venho zcizen vci ( 609 odst. 2 posl. vta) a jeho po-
ruen sth neplatnost smlouvy,17 a to dokonce neplat-
nosti absolutn.18 Le nelze pehlet, e kupujc m
obecnou povinnost zachovat vc tak, aby ji prodvajc,
rozhodne-li se pro to, mohl vykoupit v tom stavu, v ja-
km ji prodal.
Pedn dlunk mus vc chrnit ped pokozenm
a nesm dopustit jej zhoren nad limit obvyklho opo-
teben.Tak nesm vc zcizit nejen smlouvou, ale i jinak
(derelikc), ba ani pivodit jinak jej zkzu (znienm,
zpracovnm). Nesm vak na vci zdit ani prvn z-
vady, z nich v vahu prakticky pipad jen zzen z-
stavnho prva, s inky dopadajcmi na vitele. To je
otzka,kter rozlin zahranin kodexy vnuj speciln
pozornost.19 Mlen zvltnch ustanoven o prvu
zptn koup v naem obanskm zkonku ns opt
pivd k nutnosti aplikovat obecn ustanoven.Teba vy-
jt z pojet, e kdo koup nabyl k vci vlastnick prvo,
me s vc nakldat v rozsahu, kter zkon nezakazuje.
Me ji tedy i zatit. Sth-li 609 odst. 2 ObZ neplat-
nost vslovn jen smlouvu o zcizen vci, nelze dosah
tohoto vjimenho ustanoven vzthnout i na smlouvu
o zaten vci.20 Jiste lze v kupn smlouv uzavran
s dolokou zptn koup ujednat i zpov zaten vci,
zkaz vak obligan ve jen druhou stranu a vi te-
tmu nem prvn inky.Ale prvn ochranu osoby, v je-
j prospch bude takov omezen ppadn dohodnuto,
lze zeslit jeho zajitnm.V ostatnm se uplatn zkonn
ustanoven o prvnch vadch vci ( 503 v souvislosti
s 597 ObZ, 433 a nsl.ObchZ).D-li tedy podmnn
vlastnk vc do zstavy, mus zstavu pi uplatnn prva
zptn koup vyplatit, aby vc zskal bez zaten ten,
komu prvo zptn koup svd. Podobn, dopust-li,
aby ml vc v detenci nkdo jin a zadrel ji ( 175 a nsl.
ObZ) pro pohledvky, kter m za dlunkem vzanm
vhradou zptn koup, mus se dlunk zachovat tak,
aby vc byla pi uplatnn prva zptn koup z retence
vyvzna. Neuin-li nic z toho, bude povinen odinit
kody z toho vznikl.Tak uplatn-li vitel prvo na zpt-
nou koupi a vc je ve zhorenm stavu, bude oprvnn
poadovat slevu z kupn ceny ( 597) a nhradu nutnch
nklad spojench s uplatnnm prv z odpovdnosti za
16
stavn soud v nlezu . 33 (sv. 30 Sbrky nlez a usnesen stavnho
soudu R) ve skutkov odlin, ale co do elu sledovanho stranami
obdobn situaci dovodil, e uzaven kupn smlouvy samo o sob z-
konu neodporuje, avak je-li uzavena za elem zajitn zvazku ze
smlouvy o pjce, take uskutennm sjednanho zajitn mlo dojt
k pevodu vlastnickho prva na vitele, tedy k propadnut zstavy, jde
o obchzen zkona. stavn soud poukzal, e tmto postupem se sle-
duje dosaen cle prvn normou nepedvdanho a nedoucho, ob-
chz se kogentn zkonn prava realizace zstavnho prva, a kupn
17
Pro obchodn prvo je dosah tohoto pravidla prolomen ustanovenm
446 ObchZ.
18
Vldn nvrh novely obanskho zkonku, schvlen pozdji jako z-
kon .509/1991 Sb.,neobsahoval v 609 odst.2 nazen obsaen dnes
v jeho posledn vt, kter bylo do osnovy doplnno a pi projedn-
vn v zkonodrnm sboru.V dsledku toho se obligan prvo zptn
koup chov v uritm smru jako prvo vcn, ani podlh zveej-
nn, co zporn psob na stav jistoty v prvnm styku.
19
Nap. BGB zkonk dlunkovi vslovn ukld povinnost odstranit
prva tetch osob, kter jim k vci zdil ( 458).Tak obansk zko-
nk Qubecu zakld prvo vitele zskat majetek prost vech be-
men, ktermi jej mohl pvodn kupujc zatit (l. 1752). Obdobn pa-
nlsk zkonk (l. 1520) atd.
20
Shodn Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 499.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 5

AD NOTAM slo 1/2007 5

vady ( 598), bude-li mt pesto zjem vc zpt do vlast- Zkon modifikuje obsah druh z uvedench smluv
nictv nabt. Odmtne-li vitel vc jako nevyhovujc v tom smru, e a ji byla v prvn smlouv doba pro
smlouv nebo neupotebitelnou, vznikne mu prvo na odevzdn vci smluvena jakkoli je prodvajc podle
nhradu kody. Zvltn prvo na nhradu kodu mu druh smlouvy povinen odevzdat kupujcmu vc bez
vznikne, stane-li se splnn dluhu z vhrady nemonm zbytenho odkladu. Tato vslovn prava vznikla me-
a nenotifikuje-li to dlunk vas ( 571 odst. 1). chanickm pevzetm doslovnho znn 386 odst. 2
3. innost ujednn o vhrad zptn koup vznik- ZMO, jakkoli jde o pkaz vzhledem k 591 nadbyten
nou vzhledem k synallagmatick povaze zvazku p- a do jist mry i matouc, nebo formulace 608 odst. 2
vodnmu kupujcmu prvo na vrcen kupn ceny pod vyvolv na prvn pohled dojem kogentnosti. Odchyln
podmnkou, e prodvajc uplatn sv prvo z vhrady, ujednn stran vak zakzno nen ( 2 odst. 3), a lze tedy
a prodvajcmu prvo na vrcen prodan vci.Ob tato pro odevzdn smluvit i jinou dobu. Pro odevzdn plat
subjektivn prva jsou oprvnnmi poadovat plnn, jinak 591 a 594.
a tedy i pohledvkami ( 488),s nimi me kad strana 2. Povinnosti jedn strany odevzdat druh stran vc
jako se svm majetkem voln nakldat, tedy kadou koreluje jej subjektivn prvo na zaplacen t kupn ceny,
z nich i postoupit tetmu, nevylou-li to strany podle kter byla zaplacena i pvodn.Nsledn cenov vkyvy
525 odst. 2. vedouc ke zmn ceny vci (a ji jde o zmny cen na
Pohledvka na vrcen vci dospje bez zbytenho trhu,anebo zmny vyplvajc z administrativnch prav)
odkladu ( 608 odst. 2) po uplatnn ( 608 odst. 1).V z- nejsou z tohoto hlediska rozhodujc.
vislosti na tom tak dospje pohledvka na vrcen kupn Jak plyne ji z 607 odst. 1, oboje je vzjemn pod-
ceny.Tmto otzkm vnujeme bli pozornost dle. mnno. I z 591 plyne obecn povinnost stran plnit si
vzjemn bez zbytenho odkladu a z ruky do ruky, ne-
1. Uplatnn prva na zptnou koupi vyluuje-li to jejich ujednn nebo hledisko obvyklosti,
a prvo novho prodvajcho (pvodnho kupujc) ode-
1. Povinnost kupujcho jako dlunka z vhrady do- pt odevzdn vci, nebude-li mu zaplacena kupn cena.
spv, uplatn-li prodvajc sv vitelsk oprvnn Toto prvo ovem pipad v vahu, jen mlo-li bt pla-
dn a vas. Poadavek dnho uplatnn se vztahuje ceno ped odevzdnm vci nebo souasn s nm.Pi po-
k obsahu a form projevu vle vitele, poadavek vas- vinnosti odevzdat vc pedem a prvu inkasovat kupn
nho uplatnn je vztaen k dob, v n oprvnn cenu teprve pozdji pichz k aplikaci druh vta 560.
k zptn koupi me bt uplatnno. Povinnost novho kupujcho k placen kupn ceny for-
2. Pro uplatnn prva posta prost prohlen vle muluje 607 odst.1 tak,e jde o vrcen zaplacen kupn
vitele, e uplatuje sv prvo na zptnou koupi urit ceny. Nerozhoduje tedy, jak kupn cena se pi prvn
vci. Jinak v tom smru plat obecn ustanoven o prv- koupi smluvila, ale jak suma byla na kupn cenu zapla-
nch konech. cena. Jedn se o konstrukci zcela ojedinlou, kter nem
Standardn evropsk pravy obvykle nespojuj uplat- ve standardnch pravch prva zptn koup obdoby.21
nn tohoto prva s obecnm nazenm zvltn formy. Tato prava m praktick vznam za situace,kdy bylo pi
N zkonk vyaduje bez vjimky formu psemnou. prvn koupi ujednno placen kupn ceny ve spltkch
3. Prvo zptn koup lze uplatnit v ron lht po- a prvo zptn koup uplatnno jet ped zaplacenm
tan od odevzdn vci (srov. 588) kupujcmu. Ne- posledn spltky, ale i v nkterch dalch ppadech.22
rozhoduje tedy okamik uzaven smlouvy nebo jej in- Uplatn-li toti oprvnn prvo na zptnou koupi dve,
nosti, ba ani nabyt vlastnickho prva pvodnm ne byla kupn cena sjednan ve spltkch zcela zapla-
kupujcm (srov. 133 odst. 1, 590), ale prv okamik, cena, vznikne mu prvo vykoupit vc za zaplacenou
kdy pvodn prodvajc vc druh stran odevzdal. kupn cenu, tm se vak neru obligace z prvn smlouvy,
Lhtu pro uplatnn prva stanovil zkon jako dispo- a tedy ani povinnost pvodnho prodvajcho zaplatit
zitivn; strany si tedy mohou ujednat cokoli jinho ne- celou kupn cenu. Nedomyslel-li tento aspekt zkono-
jen co do dlky, ale i co do potku bhu lhty. Nae drce, nezbv, ne aby jej domyslely strany a pamato-
prvo je dosti zkoprs ve stanoven dlky lhty, kterou valy na een tto situace ji ve smlouv.
preferuje, le zrove znan liberln vzhledem k dis- Vmr 607 nebrn stranm ujednat si pro zptn
pozitivnosti pravy. Jin prvn dy asto stanovuj, jak vkup jinou cenu, ne cenu zaplacenou ve smyslu 607
u ve eeno,maximln ppustnou dobu trvn prva odst. 1.Tak lze eit otzky, je jinak mohou vyvolat ne-
na zptnou koupi. jasnosti i rozepe. Sjedn-li se nap., e oprvnn vy-
4. Marnm uplynutm smluven i zkonn doby
prvo zptn koup zanik ( 583).
21
Zahranin kodifikace vol uvlivj formulace. Nap.ABGB charak-
2. Zmna prvn pozice stran terizuje prvo zptn koup v prv vt 1068 jako prvo prodanou
vc zase vyplatit (wieder einzulsen). Hned druh vta tho ustano-
ven sice naizuje vrtit zaplacen kupn penz, avak jen, nebylo-li jinak
1. Uplatnnm prva na zptnou koupi se mn obli- ujednno. BGB bere v 456 odst. 2 pvodn kupn cenu za danou jen
gace zaloen pvodn kupn smlouvou v intencch 608 v pochybnostech. Italsk kodex sice mluv o vrcen kupn ceny (la res-
odst. 2.Toto ustanoven m klov vznam pro pocho- tituzione del prezzo), zrove ale vslovnm zkazem sjednat vy
kupn cenu ne dle pvodn smlouvy (l.1500) dal najevo,e ni cenu
pen juristick konstrukce prva zptn koup. Uzave- lze smluvit. Obdobn portugalsk zkonk v l. 928. Qubeck zkonk
nm kupn smlouvy s vhradou prva zptn koup jsou mluv jednodue o zptnm vykoupen (racheter) majetku (l. 1750).
vlastn uzaveny dv kupn smlouvy se stejnm obsa- Ostatn i vzor na pravy, 305 ZMO uil obrat bude-li kupujcmu
vrcena kupn cena, ani mluv o kupn cen zaplacen.
hem, ale s opanm postavenm stran, piem prva 22
Podrobn rozbor tchto otzek Eli, K. Nejasn synallagma (Zptn
a povinnosti z druh smlouvy se odkldaj podmnkou, koup jako actus contrarius) in tenglov, I. (ed.). Pocta Miloi Tom-
e pvodn prodvajc prvo zptn koup uplatn. sovi.1.vydn.Plze :Ale enk,2006,s.138 a nsl.(zejmna 149154).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 6

6 slo 1/2007 AD NOTAM

koup vc zpt za odhadn cenu, odpadne povinnost i mimodn situace (prodn katastrofa, vlka, hospo-
stran vyrovnat ppadn zlepen i zhoren vci atp. dsk embargo) vyvolvajc ppadn i tak extrmn
3. Nen vyloueno sjednat prvo zptn koup k ti zdraen uritch vc, e by uplatnn prva zptn
nebo ve prospch nkolika osob. Pro ten ppad zkonk koup za cenu vyplvajc z vhrady nutn vedlo k hos-
nestanov zvltn pravidlo, patrn i z toho dvodu, e se podskmu znien strany zavzan k dodn zbo.Ta-
nejedn o ppady pli ast. Za tchto okolnost je kov zcela vjimen situace je teba posoudit se zete-
teba, nebude-li stranami nic jinho ujednno, postupo- lem k zsad dobrch mrav a poctivho obchodovn.
vat podle obecnch ustanoven 512 a 515.
1. Odevzdn vci uren individuln
VI. Vrcen vci
1.1 Obecn
1. Koncepn se 609 uchlil k pojet, e lze vhradu 1. Byla-li vhrada zptn koup vztaena k individu-
zptn koup ujednat jak ve vztahu k vcem urenm ln uren vci, je dlunk pi uplatnn prva na zpt-
individuln,tak genericky.Ob skupiny ppad jsou ty- nou koupi povinen odevzdat viteli tut vc.Vraz t
pov odlin. Proto je ustanoven e formulac dvou vc nekryje jen identitu pedmtu co do podstaty, ale
skutkovch podstat v prvnm a druhm odstavci. i co do kvality, a zahrnuje tedy povinnost dlunka nejen
2. Jestlie jsme se a dosud dreli zkonn dikce,kter k odevzdn te vci, ale i k jejmu odevzdn v ne-
mluv o vrcen vci, je nyn vhodn chvle k upozor- zhorenm stavu.
nn, e tu o povinnost vrtit vc druh smluvn stran Pi zmn stavu vci maj strany prvo na vypodn.
stricto sensu nejde.Vc se vrac tomu, kdo jejm vlastn- Zkon v tom smru neobsahuje zvltn pravidla. Proto
kem bt nikdy nepestal.23 bude v uritch ppadech postupovno podle obecnch
Nelze pehldnout, e ten, kdo m podle pkaz ustanoven, v jinch podle analogie ( 853).
v 607 a nsl. ObZ povinnost vrtit vc, je od ink 2. N obansk zkonk ani speciln nestanovil, e
uplatnn prva zptn koup v prvnm postaven pro- dlunk je v tomto ppad povinen vydat viteli vc
dvajcho, kter m povinnost druh smluvn stran do- i s psluenstvm, jak uinil nap.nmeck obansk z-
dat, resp. odevzdat ( 588 ObZ) a pevst vlastnick konk ( 457 odst. 1 BGB), ani neobsahuje obecn pra-
prvo k vci na tuto smluvn stranu ( 590 v souvislosti vidlo, podle nho psluenstv sleduje prvn osud
s 133 odst. 1 ObZ). Obdobn i obchodn zkonk pi- hlavn vci, jak navrhuje zvolit osnova novho oban-
kazuje dodat zbo kupujcmu a pevst na nho vlast- skho zkonku pro eskou republiku.26 Mlen plat-
nick prvo ke zbo ( 409 odst. 1). Podstatn ale je, e nho zkona ve spojen se subjektivnm pojetm toho,
se co do podrobnost ob zkonn pravy li: pipoj-li co je psluenstv ( 121 odst. 1 ObZ), odvislm v prv
se doloka prva zptn koup k obchodn kupn ad na vli vlastnka, pirozen zakld riziko nejedn
smlouv,uplatn se nejen co do pravy dodn vci ( 412 praktick komplikace, jemu lze elit jen vhodnm ujed-
a nsl. ObchZ), ale i v jinch smrech, nap. co do nabyt nnm. Jinak je nutn dospt vkladu, e vraz t vc
vlastnickho prva,rizika pokozen vci apod.,pslun v 609 odst. 2 kryje pojmov tut vc s tm pslu-
ustanoven obchodnho zkonku o koupi zbo. enstvm a e dlunk je povinen odevzdat viteli ve,
Konstrukce tto povinnosti jako povinnosti vrtit vc co od nho dve pevzal.
m zejm pvod v konstrukci rakouskho zkonku, 3. Zvltn vznam m otzka plod a uitk. Rovn
kter snad inspirovala i pozdj zpsob vyjadovn v tom smru se pi mlen zkona uplatn obecn pra-
ZMO.24 Ale ji BGB pouil v te souvislosti daleko p- vidla. V dsledku uzaven pvodn kupn smlouvy na-
padnjho vrazu vydn pedmtu.25 bv kupujc vlastnick prvo ke koupen vci a pro-
3. Zsadn rozdl skutkovch podstat v prvnm a dru-
hm odstavci 609 ObZ je v tom, e se pi ujednn
prva zptn koup ohledn jednotliv uren vci vy- 23
Rovn Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 489, poukazuje na nutnost vy-
aduje totonost (identita) objektu koup, zatmco kldat pojem vrcen ve smyslu znovunabyt vlastnictv, kter pelo na
jinho.
smluv-li se vhrada ve vztahu k vci uren podle druhu, 24
Srov. v ABGB 1068 (wird zurckgegeben) a 1069 (die Zurck-
neodevzdv osoba zavzan vhradou viteli tut vc, gabe). V ZMO srov. 385 a jeho formulaci bude-li ... vrcena kupn
ale vc stejnou. Vzhledem k tomu se v prvm ppad cena; 386 odst. 2 a 387 odst. 1 naizuj vrtit zbo.
25
kupuje zpt vc pedchozm vlastnkem ji pouvan Srov. 457 BGB: Der Wiederverkufer ist verpflichtet dem Wieder-
kufer den gekauften Gegenstand nebst Zubehr herauszugeben. Ital-
a pouit, zatmco v druhm ppad tomu tak nen. sk zkonk pouil ve stejnm smyslu vraz vydn, resp. poskytnut
Odtud se odvj een otzek spojench s ppadnm vci (il rilascio della cosa; l. 1504). Polsk zkonk charakterizuje po-
zlepenm i zhorenm vci,kter m praktick vznam vinnost dlunka jako povinnost penst zpt vlastnick prvo ke kou-
pen vci (przenie z powrotem na sprzedawc wlasno kupionej
prv u vci uren individuln. rzeczy; l. 594 1). Naproti tomu Code civil pojal t aspekt z pohledu
4. Vedle faktickch zmn vci me dojt i k zmnm vitele a mluv o pevzet koupen vci (reprendre de la chose ven-
ceny vci psobenm zmn na trhu.To je problematika due; l. 1659).Tut pravu najdeme v obanskch zkoncch Belgie
a Lucemburska.Stejn pojet pevzaly i dal zkonky vznikajc pod vli-
obecn povahy, kter dopad na ob skupiny ppad. vem francouzskho civilnho prva. Nap. panlsk kodex mluv o vy-
Pi neexistenci zvltnho ujednn nelze z nhodnch koupen vci, resp. znovunabyt vci (la redencin de la totalidad
vkyv v cen mezi prodejem vci a uplatnnm prva de la cosa vendida; l. 1515).Analogicky stanovil tak obansk zko-
nk Qubecu vmrem,e vitel je po uplatnn vhrady zptn koup
zptn koup vyvodit nic jinho,ne e zven ceny jde oprvnn pevzt majetek zpt (reprendre le bien; l. 1752 CCQ). Podle
k prospchu novho kupujcho (pvodnho prodvaj- argentinskho obanskho zkonku m pi prvu zptn koup pro-
cho), nebo zsk vc za ni cenu ne je cena obecn, dvajc prvo optovn zskat prodanou vc (recuperar la cosa ven-
dida; l. 1367).
a e i snen ceny jde na jeho vrub. 26
Prvn jednn i prva a povinnosti, kter se tkaj vci hlavn, se t-
Obecn zvr nevyluuje nutnost zvltnho posou- kaj i jejho psluenstv, ledae je ujednno nebo stanoveno nco ji-
zen jednotlivch specifickch ppad. Mohou nastat nho ( 414 odst. 3 osnovy).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 7

AD NOTAM slo 1/2007 7

dvajc se stv vlastnkem utrenho penze.Obma n- pro vzjemn vypodn stran v kvalitativn odlin si-
le vzhledem k jejich vlastnictvm i plody nebo uitky, tuaci.
je z nich ppadn zskaj. Na tom neme ani eventu- 2. Projev-li se zlepen stavu vci v jejm zhodnocen,
ln uplatnn prva na zptnou koupi nic zmnit, nebo pouije se analogicky 130 odst. 3. Svobodv argument
pot co kad ze stran pijala plnn podle pvodn a minore ad maius (a simili) pouit ve prospch tohoto
smlouvy a nabyla k pslunm objektm vlastnick een28 odpovd povaze vci. Podobn jako je dritel
prvo, me povat, co zskala. Na ji nabyt plody povinen vydat vc vlastnku, je i osoba zavzan vhra-
a uitky se tedy pi zptn koupi u nehled, nebo (jak dou zptn koup povinna pi uplatnn prva na zpt-
to pilhav vyjdil nap. ABGB v 1068 in fine) oba- nou koupi odevzdat vc oprvnnmu,a je tud namst
poln uitky mezitm z penz a vci doclen se vzjemn postupovat v obou situacch obdobn. Prv proto, e je
vyrovnvaj. vlastnick prvo prvnho kupujcho a do uplynut doby
Odlin bude teba posoudit situaci, bylo-li prvo na stanoven podle 608 odst. 1 omezeno prvem prod-
zptnou koupi uplatnno a dospla-li v dsledku toho vajcho, nle mu prva a povinnosti pouhho poiva-
jak pohledvka nkdejho prodvajcho na zptn pe- tele vci.29 Z toho vyplvaj nsledujc zsady:
dn prodan vci,tak pohledvka nkdejho kupujcho Za prv: Pi vynaloen nklad vedoucch k zhodno-
na zptn zaplacen kupn ceny. Obansk zkonk dv cen vci, m dlunk z vhrady zptn koup prvo na
obecn pednost,aby si strany plnily bez zbytenho od- jejich nhradu a do ve odpovdajc skutenmu zhod-
kladu po innosti smlouvy a z ruky do ruky ( 591); ob- nocen vci.Neberou se tedy v vahu nutn nklady jako
dobnou konstrukci, by s nezbytnmi modifikacemi, sle- v ppad 458 odst. 3, ale nklady eln vynaloen,
duje i zkonk obchodn ( 340, 449 a 450). kter jsou nebo mohou bt vy.Peshnou-li vak zhod-
Je-li tedy pvodn kupujc povinen odevzdat pvod- nocen vci, hrad se jen do ve zhodnocen.
nmu prodvajcmu vc zpt v zkonn nebo ujednan Za druh: Vc lze zhodnotit i nklady vynaloenmi
dob, pak je povinen odevzdat ji i s plody a uitky, kter neeln (nap. pro okrasu, z osobn zliby); na jejich n-
dosud neoddlil. Oddl-li je a pot, co je se zptnm hradu nem odevzdvajc prvo, ani kdy vedly k zhod-
pednm vci v prodlen, sth ho povinnost k nhrad. nocen vci:m vak ius tollendi prvo oddlit ve,m
Opan pokud jde o placen kupn ceny to ale ne- vc opatil, nezhor-li vc proti stavu, v nm ji pevzal.
plat, nebo zkon ppadn erpn uitku z penz vy- Za tet: Rovn jin nklady (zejmna obvykl udr-
rovnv piznnm rok z prodlen ( 517 odst.2 ObZ, ovac, ale i mimodn nklady vynaloen nap. na z-
369 ObchZ). chranu vci ped nhlm nebezpem nebo na jin za-
chovn vci) se odevzdvajcmu nehrad (rozdln od
1.2 Zhoren vci pravy 458), protoe ten je vynaloil jako vlastnk na
1. Ujednn vhrady zptn koup ve vztahu k vci in- svou vlastn vc.
dividuln uren, ani nsledn uplatnn prva na jej
zptnou koupi nijak nerelativizuj pozici pvodnho ku- 1.4 Zcizen per aversionem
pujcho jako vlastnka oprvnnho uvat vc.Z povahy Zmny na vci vedouc k jejmu zhoren nebo zlep-
vci tedy nutn plyne, e pi zptn koupi kupuje nov en vak nepadaj pro dodaten vypodn stran na
kupujc pouitou vc, take nsledky pouvn vci vhu,dolo-li k sjednn hrnkovho prodeje a vlastnick
a inky jejho opoteben nelze pist pevodci k ti prvo k vci pevdno per aversionem, tud jak vc
(srov. 619).Protoe vhrada zptn koup zakld pod- stoj a le ( 501 ObZ).30 To me mt praktick vznam
mnnou povinnost prvnho kupujcho vc prodvaj- pi pevodech souboru jednotlivch vc nebo vci hro-
cmu vrtit v nezhorenm stavu,aplikuj se v tom smru madn.
analogicky 682 a 683 odst. 1 a dovod se, e tolerovno
je toliko pouit obvykl, nikoli nadmrn. 1.5 Znik vci a jej ztrta
Stranm nic nebrn smluvit si od tchto pravidel od- 1. Pi uzaven kupn smlouvy s vhradou zptn
chylky. Lze nap. ujednat, e pvodn kupujc odstran koup se kupujc stv za podmnek 133 odst. 1 vlast-
ped odevzdnm vci i nsledky jejho bnho pou- nkem prodan movit vci. Nsledkem toho ho sth ri-
vn, pop. v jakm stavu bude vc odevzdna, atp. ziko kody na vci; v rmci toho i nebezpe zkzy vci.
2. Odevzdv-li dlunk viteli vc ve zhorenm Vhrada zptn koup omezuje kupujcho jako vlast-
stavu, me ji vitel na splnn zvazku pijmout, anebo nka v jeho prvu nakldat s vc libovoln: mus ji ucho-
odmtnout. Pijme-li ji, plnil dlunk vadn a ppad se vat pro zptn vydn, take ji nesm ani sm zniit.
posoud podle 596 a 600 (nelze pominout, e i tu p- Nelze vak vylouit, e i takov ppady nastanou.
jde o plnn z kupn smlouvy).Vitel vak me pijet Proto m praktick vznam zabvat se jejich prvnmi
vci odmtnout a domhat se, aby bylo plnno dn dsledky.
(tedy aby dlunk dal ped splnnm vc na svj nklad 2. K zniku vci me dojt z vle vlastnka, z nhod-
opravit, aby doplnil chybjc sti apod.), nebo poa- nch pin, anebo inem tet osoby. Jde-li o vc indivi-
dovat nhradu kody. duln urenou, zanik zkzou nebo ztrtou vci zva-
zek z vhrady zptn koup pro nslednou nemonost
1.3 Zlepen vci
1. Stav vci vak me bt v mezidob i zlepen. I za 27
Dvok, J. in op. cit. sub 14, s. 938.
tto situace vznik otzka, zda a jak se strany maj vypo- 28
Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 501.
dat.Nelze se ztotonit s nzorem,e bude postupovno 29
Svoboda, E. Vhrada koup zptn podle 10681070 ob. zk.
podle ustanoven o bezdvodnm obohacen:27 zejmna esk prvo, 1929, . 6, s. 49.
30
Tak ji Mayr, R. Soustava obanskho prva. Kniha tet. Prvo obli-
z toho dvodu, e 458 nen na zvazek z vhrady prva gan.1.vydn.Brno :Barvi & Novotn,1928,uvd na s.228 ppadn,
zptn koup pouiteln, nebo tam se stanov pravidla e pravidlo o aversionlnm zcizen m i pi zptn koupi sv msto.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 8
8 slo 1/2007
plnn, ji je dlunk povinen notifikovat ( 577 odst. 1).
Dsledky nsledn nemonosti plnn se li, byla-li v-
hrada sjednna v reimu obanskho i obchodnho
prva (srov. 575 odst.1 ObZ a 353 ObchZ).Lze-li pi-
st zkzu i ztrtu vci osob zavzan vhradou zptn nmi vcmi tho druhu a jakosti. Z toho plyne, e ku-
koup vc odevzdat, je povinna k nhrad kody. Absen-
ce zvltnho ustanoven o subjektivn odpovdnosti za
zhoren vci vak vyluuje monost pistoupit na tra-
dovanou konstrukci, e kupujc odpovd za zhoren
jen tehdy, nenastalo-li nhodou,31 nebo odpovdnost
za vady pedmtu koup je objektivn povahy.Proto bylo
tak sprvn poukzno, e pevzetm vci podle p-
vodn smlouvy na kupujcho pechz nebezpe kody
na vci a e ten nese jeho dsledky a do zptnho pe-
vodu prodvajcmu. Dojde-li tedy vzhledem k tomuto ri-
ziku k pokozen vci, m pvodn prodvajc prvo na
slevu z kupn ceny.32
Nepzniv inky tohoto druhu mohou zmrnit
vhodn klauzule volen ji pi ujednn vhrady.Tak lze
nap. smluvit, e kupujc vc pojist a prvo na pojistn
plnn postoup prodvajcmu. Rovn lze dohodnout
pro ppad zkzy nebo ztrty individuln uren vci
povinnost odevzdat stejnou vc tho druhu, anebo
jde-li o vc sice jedinenou, ale i tak nahraditelnou po-
vinnost obstarat a odevzdat jej duplikt atp.
3. Znemon-li dlunk vzan vhradou zptn koup
odevzdn vci tm,e ji opust,zni,zpracuje ve vc no-
vou apod., sth jej povinnost k nhrad kody. Zvltn
poznmku zaslou ppad posledn uveden.
Pi specifikaci pamatuje 135b ObZ na dv skutkov
podstaty. Prvou je zpracovn ciz vci v novou vc
v dobr ve. Druhou je zpracovn ciz vci tm, komu
je znmo, e mu vc nepat. dn z nich se vak ne-
hod na ppad zpracovn vci za trvn prva zptn koup. Pedn se vychz z pojet, e uplatnn prva na
koup, kdy nkdo mala fide zpracuje vc vlastn. Le
nen pochyb, e ani tu nen osoba uplatniv prvo na
zptnou koupi bez ochrany. Me se toti domhat n-
hrady kody, a to i je-li to mon a eln, pop. obvy-
kl uvedenm do pedelho stavu (srov. 442 odst. 2
ObZ nebo 378 ObchZ).Vsledek je tedy obdobn,k ja-
kmu smuje prvn vta 135b odst. 2 ObZ.
Dolo-li vak k takov zmn vci, e uveden do pe-
delho stavu nen mon nebo eln (pop. obvykl,
jde-li o vztah obchodn), vyluuje aplikace zkonnch
ustanoven o nhrad kody uplatnit pravomoc soudu
v t me, v jak ji zakld druh vta 135b odst. 2. Je-
-li vitel z klauzule prva zptn koup oprvnn po-
hledvat uritou (individuln urenou) vc,nem prvo
domhat se vydn jin vci, protoe tehdy by nelo
o zptn odevzdn,a tud ani o zptnou koupi.Striktn
vzato, soud me jen vyhodnotit, je-li v konkrtnm p-
padn podstata vci zmnna do t mry, e jde o novou
vc vyluujc zptn vydn. Nen pochyb, e k posou-
zen teba pistoupit se zetelem k zjmm vitele co
nejliberlnji. Stejn tak nen pochyb, e mnoh ppady
z tohoto okruhu bude namst posoudit jako zneuit
prva, pop. ikanu ( 3 odst. 1 ObZ), co umon vyjt
zjmm oprvnnho vstc jet vce.
2. Odevzdn vci uren podle druhu
1. Pravidlo 609 odst. 1 prolamuje v prav zptn
koup zsadu identity pedmtu (srov. 607 odst. 1). Pi-
putn vhrady ve vztahu k vci uren genericky vede
AD NOTAM
k tomu dsledku, e dlunk nen povinen vrtit vc, kte-
rou dve koupil, ale vc tho druhu, tedy vc stejnou,
nikoli tut.Vcmi urenmi podle druhu se rozum vci
uren potem, mrou nebo vahou, kter lze nahradit ji-
pujc me i za trvn prva druh strany na zptnou
koupi voln nakldat s tm, co koup nabyl, tedy zpraco-
vat to, zmnit co do podstaty, spotebovat, prodat i ji-
nak zcizit atp.
2. Ani za tto situace nen vyloueno vadn plnn.
V takovm ppad se postupuje podle obecnch usta-
noven o odpovdnosti za vady.
3. Ustanoven 609 odst. 1 je systematicky vadn za-
azeno,nebo obsahuje normu vjimen povahy.Ml by
mu tud bt vyhrazen v 609 a druh odstavec.
VII. Lex ferenda
1. Osnova novho obanskho zkonku setrvv na
vslovn prav vhrady zptn koup. Hlavn odchylka
od dosud platn pravy spov v tom, e navren
prava roziuje monost ujednat vhradu pro vci mo-
vit i nemovit a e zakld oprvnn stran zdit prvo
zptnou koupi k vci zapsan do veejnho seznamu
jako vcn. V posledn uvedenm ppad se do veej-
nho seznamu (jde-li o nemovit vci, pak do katastru
nemovitost) zape jak prvo zptn koup, tak osoba,
v jej prospch bylo prvo zzeno. M-li bt vc takto
zaten dle zatena dalm vcnm prvem, vyaduje
se k tomu souhlas osoby, v jej prospch bylo zzeno
prvo vcn koup.
2. Navren prava si ble vm aspekt vzjemnho
vypodn mezi stranami po uplatnn prva zptn
zptnou koupi lze spojit nejen s vrcenm pvodn kupn
ceny, ale i se zaplacenm jin sumy, a e za plody a uitky
z vci snad vyten nelze poadovat zvltn nhradu.
Nvrh sleduje tak podrobnj pravu pravidel, podle
nich se strany maj vypodat, zlepil-li se i zhoril stav
vci, kter m bt vrcena.
3. Pokud jde o dobu, v n me bt prvo na zptnou
koupi uplatnno, navrhuje se prodlouit ji u movitch
vc na ti roky a u nemovitch vc na deset let, ovem
s tm, e zkonn lhty jsou dispozitivn, take stranm
je ponechno na vli, smluv-li si dobu jinou.
31
Knapp, V. et al. op. cit. sub 8, s. 125.
32
Mike, J. in Knappov, M., vestka, J. et al. Obansk prvo. Svazek
II. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 193.
Not a opaten proti legalizaci
vnos z trestn innosti
Mgr. Jarmila Chvistkov*
Pijetm zkona . 61/1996 Sb., o nkterch opate-
nch proti legalizaci vnos z trestn innosti a o zmn
a doplnn souvisejcch zkon (dle jen zkon o pran
pinavch penz nebo t zkon), se esk republika
* Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Pavly Do-
leelov, notky v Havov.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 9
AD NOTAM
pipojila k zemm snacm se zabrnit prorstn ed
ekonomiky do spolenosti se vemi souvisejcmi nega-
tivnmi dopady, jako jsou hospodsk kriminalita s fi-
nannmi podvody, padln penz, cennch papr, ne-
zkonn szen, obchod s drogami, organizovan
prostituce, atp. Znan finann toky plynouc z tchto
aktivit se jejich akti sna legalizovat splynutm
s istmi penzi, k emu jim slou stle dmyslnj nebo jinho obdobnho tvaru, a to bez ohledu na to,
praktiky, mnohdy paradoxn nabvajc rozmr podni-
katelskch innost (poskytovn fiktivnho poradenstv,
zajiovn zdnlivch obchod, uml navyovn zisk pi bezhotovostnm i hotovostnm platebnm styku,
legln innch finann prmrnch subjekt,operace
ve tetch sttech s liberlnm bankovnm a daovm
systmem apod.).m vce pinavch penz se da vy-
prat, tm vce se jich zptky vrac do organizovanho zlo-
inu, m innji se poda ztit a zabrnit jejich pran, povn v tto souvislosti. Poskytuje-li tedy not svmu
tm mn ed ekonomika pokvete.
Evropsk rmec boje s legalizac vnos z trestn in-
nosti zasteuje zejmna Konvence o pran, vyhledvn,
zadrovn a konfiskaci vnos ze zloinu, podepsan
stty sdruenmi v Rad Evropy dne 8. 11. 1990 ve t-
rasburku. Poadavky na vnitn legislativu jednotlivch
stt pak urila Smrnice Rady Evropskho spoleenstv
. 91/308/EHS z 10. 6. 1991 o pedchzen zneuit fi-
nannho systmu k pran penz. Zvazky obsaen
v tto smrnici byly postupn ve vech sttech Evrop-
skch spoleenstv promtnuty do jejich vnitrosttnho
zkonodrstv,u ns se smrnice stala podkladem zkona
. 61/1996 Sb. Nsledn se tak nae republika mohla pi-
pojit k signatm Konvence ze dne 8.11.1990 jejm pi-
jetm dne 18. 12. 1995 (publikovna ve sbrce zkon
pod . 33/1997).
Zkon . 61/1996 Sb., ve znn pozdjch pedpis,
je ucelenou normou, kterou zkonodrce nesledoval do-
clit oderpn vnos z trestn innosti (dle jen lega-
lizace vnos), toto je nadle ponechno zejmna nor-
mm odvtv trestnho prva. Jeho elem je pedevm
vytvoit inn mechanismus odhalen existence a po-
hybu neleglnch pjm. Zkon ve sv struktue vyme-
zuje zkladn pojmoslov opaten proti legalizaci v-
nos, pedevm vak uruje, kdo je povinnou osobou
dle tohoto zkona, jak jsou jej povinnosti a nsledn
vymezuje subjekt na rovni sttu, plnc funkci sbru
a analzy zskanch daj, centrlnho dohledu nad do-
drovnm zkonnch povinnost povinnmi osobami,
nadan pravomocemi za elem naplnn smyslu z-
kona,vetn prva ukldn podkovch opaten za ne-
dodren uloench povinnost.
Jednou z povinnch osob dle tohoto zkona je not.
Je zaazen obecn mezi povinn osoby vyjmenovan usta-
novenm 1a s odchylkami dle ustanoven 14 zohled-
ujcmi jeho postaven osoby sui generis, poskytujc
svm klientm prvn sluby dle zkona . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notskho du).Ve smyslu
ustanoven 1a odst. 7 psm. j) je not povinnou osobou
pouze ve dvou ppadech.Za prv za pedpokladu,e po-
skytuje klientu schovu penz nebo cennch papr (s-
chova jinho majetku dle zkona u note nepichz
v vahu, kdy ve smyslu 2, 81 a nsledujcch Not ne-
me bt vyjma penz, cennch papr a listin, jin ma-
jetek pedmtem schovy note). Za druh v ppad
jednn jmnem klienta nebo na jeho et, pi obstarn
koup nebo prodeje nemovitosti nebo podniku i jeho
sti; sprv penz, cennch papr, obchodnch podl
slo 1/2007 9
nebo jinho majetku klienta vetn jednn jmnem kli-
enta nebo na jeho et v souvislosti se zzenm tu
u banky nebo jinho pennho stavu anebo tu cen-
nch papr a sprvou takovho tu; zskvn a shro-
maovn pennch prostedk nebo jinch penzi
ocenitelnch hodnot za elem zaloen,zen nebo ovl-
dn obchodn spolenosti, podnikatelskho seskupen,
zda se jedn o prvnickou osobu i nikoliv; inkasu, plat-
bch, pevodech, vkladech nebo vbrech provdnch
anebo jakmkoliv jinm jednn, kter smuje k pohybu
penz nebo jej pmo vyvol; piem souhrnn lze tuto
innost note podadit pod innost pedvdanou not-
skm dem v 3 odst. 2 jako sprvu majetku a zastu-
klientu sluby spovajc v schov penz i cennch pa-
pr nebo sprv majetku, ml by se zajmat o to, k emu
je z titulu opaten proti legalizaci vnos povinen. Jsou
to pedevm povinnosti identifikace astnk ob-
chodu, oznmen podezelho obchodu, uchovn iden-
tifikanch daj, odkladu splnn pkazu klienta, od-
mtnut obchodu a mlenlivosti.
Povinnost identifikace astnk obchodu je upra-
vena 2 zkona . 61/1996 Sb. Not je vdy povinen
identifikovat astnky obchodu dle odstavce prvnho
tohoto ustanoven, pevyuje-li hodnota obchodu stku
15 000 EUR, dle odstavce druhho pak vdy zejmna
jedn-li se o podezel obchod nebo pi uzaven
smlouvy o schov.
Obchodem se pro ely zkona rozum kad jednn
smujc k pohybu penz nebo k pesunu majetku,nebo
je pmo vyvolvajc, s vjimkou plnn povinnosti sta-
noven zkonem, uloen rozhodnutm soudu nebo ji-
nho sttnho orgnu a rovn nkup, prodej nebo
smna investinho instrumentu.1 Podezelm obcho-
dem je obchod proveden za okolnost vyvolvajcch
podezen ze snahy o legalizaci vnosu nebo podezen,
e v obchodu uit prostedky jsou ureny k financovn
terorismu,piem znaky podezelho obchodu jsou p-
kladmo zkonem vyjmenovny v ustanoven 1a odst.
6. Hodnotou obchodu se pak rozum odpovdajc hod-
nota jakkoliv mny stanoven na zklad kurzu vyhl-
enho NB pro den, ve kterm je plnna povinnost dle
tohoto zkona. Pro potebu innosti note pi sprv
majetku (schova u note probh pouze bezhoto-
vostn) je vhodn pipomenout,e za platbu v hotovosti
se povauje i platba vysoce hodnotnmi komoditami
(nap. diamanty, ale i cennm zbom jako jsou lod, le-
tadla, automobily apod.). Legalizace vnos je zkonem
definovna jako jednn sledujc zakryt nezkonnho
pvodu vnosu z tto innosti s clem vzbudit zdn, e
jde o pjem nabyt v souladu se zkonem, nen rozho-
dujc, zda k nmu dolo zcela nebo zsti na zem R.
Vnosem je jakkoliv ekonomick vhoda z tohoto jed-
nn.
Poadavky kladen na identifikaci jsou vslovn sta-
noveny 1a odst. 3 zvl pro osobu fyzickou a prv-
nickou, zkon rozliuje identifikaci tv v tv (face to
face), identifikaci zmocnncem povinn osoby (je-li
astnk zastoupen na zklad pln moci s edn ov-
1
Nyn investin nstroj 3 zkona . 256/2004 Sb., o podnikn na ka-
pitlovm trhu.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 10
10 slo 1/2007
enm podpisem 2 odst. 3) a zprostedkovanou iden-
tifikaci (pro povinnou osobu na jej dost, vdy veej-
nou listinou dle 2 odst. 6 prostednictvm osoby oprv-
nn provdt ovovn podpis a listin dle zvltnho
prvnho pedpisu,2 tj. notem, matrikou, kapitnem
lodi pi dlkov nmon plavb, atd.). Zkon taxativn
vyjmenovv daje, kter je nutno ovit nebo zjistit,
vetn oven shody podoby astnka s vyobrazenm
v jeho prkazu totonosti, piem se pipout, za ped-
pokladu,e je zaruena identifikace dat podle zvltnho
pedpisu3, aby oven nebo zjitn daj bylo prove-
deno dlkovm penosem. Prkazem totonosti fyzick
osoby me bt jakkoliv platn edn doklad vydan
sttnm orgnem, z nho lze ovit podobu osoby, jej
jmno a pjmen,rodn slo nebo datum narozen,sttn
obanstv a ppadn dal identifikan daje. U prv-
nick osoby je tmto dokladem platn vpis z rejstku,
v nm je evidovna, nebo jin platn doklad prokazu-
jc jej existenci ( 1a odst.9).Pi identifikaci face to face
nen uloeno poizovat fotokopie prkaz totonosti. Ji-
nak je tomu u identifikace zprostedkovan, kde krom
povinnho obsahu veejn listiny ( 2 odst.6 a 9) se sta-
nov povinnost pipojit k veejn listin rovn kopie
pslunch doklad nebo jejich st. Na tomto mst je
vhodn pipomenout, e s innost od 1. 1. 2005 je za-
kzno poizovat kopie obanskch prkaz nebo ce-
stovnch pas bez souhlasu obana, ktermu byl oban-
sk prkaz nebo cestovn doklad vydn, pokud zvltn
prvn pedpis nebo mezinrodn smlouva, j je esk
republika vzna,nestanov jinak.4 Uchovn kopie osob-
nho dokladu je navc povaovno za zpracovn osob-
nch daj podle zkona . 101/2000 Sb.,o ochran osob-
nch daj a o zmn nkterch zkon. Ustanoven
o zprostedkovan identifikaci, kterm se ukld pipo-
jit kopie doklad ( 2 odst. 7), je jist specilnm usta-
novenm k obecnmu zkazu poizovn kopie ve uve-
dench ednch doklad, pi identifikaci face to face je
vak bezpochyby pedpokladem pozen jejich kopie
udlen souhlasu identifikovan osoby.Nutno mt rovn
na zeteli, e zkon o ochran osobnch daj souasn
poaduje, aby byl subjekt daj pi udlovn souhlasu
informovn o tom, pro jak el zpracovn a k jakm
osobnm dajm je souhlas dvn, jakmu sprvci a na
jak obdob, piem souhlas mus bt sprvce schopen
prokzat po celou dobu zpracovn. Z ve uvedenho
jednoznan vyplv pro note informovat astnka
obchodu o povinnostech note jako povinn osoby dle
zkona o pran pinavch penz, zejmna o rozsahu,
elu, dob shromaovn osobnch daj klienta
a o povinnosti jejich oznmen v ppad podezelho
obchodu, a zrove nutnost vydat si souhlas klienta
ke zpracovn jeho daj a k pozen kopie ednch
doklad za tmto elem. Vedle tto informan povin-
nosti je namst pipomenout rovn informan povin-
nost note vyplvajc mu z usnesen Prezidia Notsk
komory esk republiky . P 12-5/2005, kter noti
ukld ped poskytnutm prvnch slueb, spovajcch
v schov penz a cennch papr a sprv majetku, in-
formovat klienta o svch povinnostech z prvnch ped-
pis o opatench proti legalizace vnos z trestn in-
nosti.
Zjist-li nebo m-li not pi uzavrn obchodu pode-
zen, e astnk nejedn svm jmnem nebo e zastr,
e jedn za tet osobu ( 2 odst. 4), ulo mu, aby pse-
AD NOTAM
mnm prohlenm potvrdil za koho jedn a doloil daje
o identifikaci tto tet osoby, piem dle zkona je
kad povinen tto vzv vyhovt, nestanov-li zvltn
prvn pedpis jinak.Vi jin povinn osob me no-
t tuto povinnost splnit pednm kopi pslunch
st doklad, z nich identifikan daje zjistil.
Zde je nutno zmnit souasn pslun ustanoven z-
kona .21/1992 Sb.,o bankch,ve znn pozdjch ped-
pis, sti tinct o pojitn pohledvek z vklad. Dle
41c odst. 1 zkona o bankch jsou pojitny veker
pohledvky z vklad vetn rok vedench pi splnn
poadavk na identifikaci stanovench 41c odst.3 (u fy-
zick osoby jmno, pjmen, adresu, rodn slo, nebylo-
-li pidleno, datum narozen, poppad identifikan
slo, u prvnick osoby obchodn firmu nebo nzev,
sdlo a u tuzemsk prvnick osoby t identifikan
slo). Banka je povinna zabezpeit identifikaci vklada-
tele pi veden jeho tu nebo jin form pijet jeho
vkladu a identifikan daje o vkladateli vst ve sv evi-
denci.Podle 41f odst.5 zkona o bankch je-li skuten
vlastnk penn stky odlin od majitele tu,nhrada
se poskytne skutenmu vlastnkovi. Majitel tu m po-
vinnost oznmit tuto skutenost bance pi zaloen i
nejbli dispozici s tem a identifikovat skutenho
vlastnka pennch prostedk v rozsahu stanovenm
v 41c odst. 3 a banka zaznamen tyto daje ve sv evi-
denci. Na ve citovan ustanoven reagovala posledn
novelizace kancelskho du platn od 11. 7. 2006
v 33 odst. 3, dle nho not pi pevzet penz do s-
chovy pou sloitele,e k pojitn pohledvky z vkladu
podle zkona o bankch je teba provst pro banku iden-
tifikaci skutenho vlastnka penz.Urit otzky z titulu
ve uvedenho by mohl vyvolat pojem skutenho
vlastnka penz sloench noti do notsk schovy za
elem zajitn zvazku,jen se v prbhu schovy v a-
sovm horizontu (po splnn podmnek pro vydn
schovy) fakticky mn. Na pojet skutenho vlastnka
je vak pamatovno v ustanoven 88 Not, dle nho
do doby vydn penz z notsk schovy nle penze
sloiteli a dobou vydn se rozum okamik pipsn
na et penn stky, nen-li v protokolu o notsk
schov stanoveno jinak. Z jazykovho vkladu tohoto
ustanoven nen jednoznan zejm, zda posledn st
vty nen-li v protokolu o notsk schov stanoveno
jinak se vztahuje k vlastnictv penz sloitelem i k dob
vydn schovy, i pouze k dob vydn schovy.Tak i
tak je vak mon na zklad existence tohoto ustano-
ven, sepsanho protokolu o schov a s pouitm usta-
noven obanskho zkonku o bezdvodnm oboha-
cen, doptrat se jednak skutenho oprvnnho
k vyplacen nhrady penz z titulu pojitn vkladu na
tu schov note, jako i skutenho oprvnnho
k inkasu pedmtn finann stky z titulu schovou
zajitnho zvazku.
2
Zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), z-
kon .41/1993 Sb.,o ovovn shody opis nebo kopie s listinou a o ov-
ovn pravosti podpisu okresnmi a obecnmi ady a o vydvn po-
tvrzen orgny obc a okresnmi ady ve znn pozdjch pedpis,
vyhlka . 272/2000 Sb., o ovovn pravosti podpisu nebo shody
opisu nebo kopie s listinou velitelem lod.
3
Zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn nkterch
dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu).
4
Zkon . 559/2004 Sb., kter mn zkon . 328/1999 Sb., o oban-
skch prkazech, a zkon . 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech
a o zmn zkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 11

AD NOTAM slo 1/2007 11

daje zskan identifikac je nutno v dob trvn podezelho obchodu,not pkaz klienta vykon.O od-
smluvnho vztahu nebo pi dalch obchodech kontro- loen pkazu me bt not tak podn FA, a to
lovat co do jejich platnosti a plnosti a zaznamenvat je- o 24 hodiny, event. za podmnek stanovench zkonem
jich zmny ( 3 odst. 1). Nejedn se jen o ppady zmny nejdle na dobu 72 hodin od pijet oznmen. Nesdl-
daj u ji identifikovanch astnk, je nutno pama- -li FA noti v tto lht, e podalo trestn oznmen,
tovat i na ppad zmny astnka obchodu, nap. z ti- not pkaz klienta vykon. Bylo-li trestn oznmen ve
tulu platnho postoupen vekerch prv a zvazk. Ne- lht podno, not provede pkaz po uplynut 3 ka-
jene pak nastupuje povinnost aktualizace identifikace lendnch dn ode dne podn trestnho oznmen, po-
nebo identifikace novho astnka, je poteba i dostt kud orgn inn v trestnm zen v tto lht nerozhodl
ve zmnn povinnosti vi bance,v n m not et o odnt nebo zajitn pedmtu podezelho obchodu.
notsk schovy. Identifikan daje, kopie doklad Not neodpovd za kodu vzniklou splnnm povin-
nebo vpis identifikanch daj, v ppad zastupovn nosti odloen pkazu klienta,nesmoval-li pkaz k pro-
rovn originl pln moci, uchovv not po dobu 10 veden podezelho obchodu. Odpovdnost za kodu
let od ukonen vztahu s klientem, daje a doklady o ob- nese stt a nhradu kody je nutno uplatnit u Minister-
chodech nejmn 10 let po uskutenn obchodu, pi- stva financ.
em tato doba pon bet prvnm dnem kalendnho Not je povinen na podn sdlit FA ve stanoven
roku nsledujcho po roce, ve kterm byl proveden po- lht daje o obchodech,na n se vztahuje identifikan
sledn kon obchodu noti znm ( 3 odst. 2). povinnost nebo ohledn nich ministerstvo provd et-
V ppad, e se klient odmtne podrobit identifikaci en, pedloit mu doklady o tchto obchodech, nebo
anebo odmtne identifikaci tet osoby, not obchod k nim umonit pstup pi provovn oznmen a po-
neprovede ( 2 odst. 5). Za tto situace nastupuje rov- skytnout informace o osobch, kter se astnily tako-
n povinnost note o tto skutenosti informovat p- vch obchod, to ve vak pouze za pedpokladu, e ne-
slunou organizan sloku Ministerstva financ Fi- jde o informace o klientovi, kter not zskal bhem
nann analytick tvar Ministerstva financ (dle jen nebo v souvislosti s poskytovnm prvnch porad nebo
FA), stejn jako oznmen o podezelm obchodu nslednm ovovnm prvnho postaven klienta dle
prostednictvm Notsk komory esk republiky. 3 odst. 1 psm. a) Not; se zastupovnm klienta v zen
Identifikace nen nutn pouze tehdy, pokud astn- ped soudy v rozsahu svho oprvnn dle 3 odst. 1
kem obchodu je povinn osoba uveden v 1a odst. 7 psm. b) Not; i s poskytovnm jakchkoliv prvnch
psm. a) a c) anebo vrov nebo finann instituce p- porad dle 3 odst. 1 psm. b) Not, bez ohledu na to, zda
sobc na zem sttu, kter ukld tto instituci srovna- tato zen ji byla zahjena i nikoliv anebo ukonena
telnm zpsobem povinnost identifikace, a o totonosti ( 8 a 14 odst. 2 zkona).
astnka obchodu nebo totonosti osoby za nj jedna- Dohled nad dodrovnm povinnost note ze zkona
jc nen pochyb ( 2 odst. 10). . 61/1996 Sb. podlh ustanoven 45 a nsl. Not. Ko-
Vedle identifikan povinnosti ukld zkon povinnost mora je vak povinna provst na zklad psemn dosti
oznamovac. Podle 4 tehdy, zjist-li not pi schov FA kontrolu dodrovn povinnost uritm notem
penz nebo cennch papr i pi sprv majetku po- a uvdomit psemn FA o jejm vsledku. Zjist-li FA,
dezel obchod nebo jakoukoliv jinou skutenost, kter e not poruil nebo nesplnil povinnosti uloen mu
by mohla podezelmu obchodu nasvdovat, a to nej- jako povinn osob,d podnt k zahjen krnho zen
pozdji do 5 kalendnch dn od zjitn obchodu, podle notskho du ( 14 odst. 5).
hroz-li vak nebezpe z prodlen,ihned.Oznmen mus V souvislosti s pijetm zkona o pran pinavch pe-
mt nleitosti stanoven zkonem a vyhlkou nz, jeho postupnmi novelizacemi a vydvnm souvi-
. 344/2004 Sb.5 V souladu s ustanovenm 14 odst. 3 sejcch prvnch norem sledujcch shodn nebo po-
a dle v souladu s usnesenm Prezidia Komory dobn el, je vhodn jet zmnit zkon . 254/2004
. P 125/2005 je ho not povinen uinit psemnm po- Sb., o omezen plateb v hotovosti a o zmn zkona
dnm doruenm do sdla Komory, nebo podnm pro- . 337/1992 Sb. Pestoe zmrem tohoto zkona bylo
stednictvm elektronick poty opatenm zaruenm mimo jin doprovodit opaten proti legalizaci vnos
elektronickm podpisem na adresu elektronick poty z trestn innosti, a to, jak je ji z nzvu zejm, omeze-
Komory. Komora pezkoum, zda oznmen note nen nm plateb v hotovosti, ve svm dopadu neznalost to-
v rozporu se zkonem a zda m veker nleitosti.V p- hoto zkona asto poct subjekty nemajc s neleglnmi
pad, e oznmen spluje zkonn podmnky, ped je pjmy pranic spolenho. Not jako jedna z prvnch
Komora bez zbytenho odkladu, avak nejpozdji do 7 profes by ml tomuto nedoucmu dopadu zabrnit po-
kalendnch dn od zjitn podezelho obchodu FA. skytnutm informac klientm o povinnostech a sankcch
Splnn oznamovac povinnosti note dle zkona o pran dle tohoto zkona. Fyzickm i prvnickm osobm bez
pinavch penz nen poruenm jeho mlenlivosti ulo- ohledu na to, zda jsou podnikateli i ne, je uloeno pro-
en mu notskm dem (shodn 4 odst. 6 zkona vst platbu pesahujc stku 15 000 EUR (dle jen li-
i 56 odst. 6 Not). mit) bezhotovostn. Do limitu se zapotvaj vechny
Hroz-li nebezpe, e bezodkladnm splnnm p- platby poskytovatele tmu pjemci v prbhu jednoho
kazu klienta by mohlo bt zmaeno nebo podstatn zt- kalendnho dne.Platbou se pak rozum vlun hrada
eno zajitn vnosu, me not splnit pkaz klienta zvazku, tedy ne vklad na et u pennho stavu ani
tkajc se podezelho obchodu nejdve po uplynut 24 jeho vbr.Kontrolu nad dodrovnm tohoto zkona vy-
hodin od pijet oznmen FA ( 6). Na odklad splnn
pkazu klienta mus bt upozornn FA v oznmen 5
Vyhlka . 344/2004 Sb., o plnn oznamovac povinnosti podle z-
o podezelm obchodu dle 4. Nen-li odloen pkazu kona . 61/1996 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci vnos
mon, nebo by takov odloen mohlo zmait eten z trestn innosti a o zmn a doplnn souvisejcch zkon.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 12

12 slo 1/2007 AD NOTAM

konvaj zemn finann orgny a celn orgny, kter tohoto zpisu bude existovat zznam ve spise banky o po-
jsou oprvnny uloit poskytovateli platby pokutu v roz-
mez od 10 000 K do 5 000 000 K. Pokutu lze uloit
i pjemci hotovostn platby,pokud musel vdt,e hra-
dou hotovost nad limit dolo k poruen tohoto zkona.
Monost uloen pokuty je omezena subjektivn a zro-
ve objektivn promlec lhtou,tj.do jednoho roku ode
dne, kdy se kontroln orgn o poruen povinnosti do-
zvdl a souasn nejpozdji do deseti let ode dne, kdy
k poruen povinnosti dolo.
Spolen jmn manel ve
vztahu k zvazkm jednoho
z manel
skytnut vru,pop.jin listina prokazujc,e banka byla
s obsahem dohody seznmena.
Nepoda-li se v ppadnm sporu prokzat, e byla
tet osoba s obsahem notskho zpisu seznmena
nesta dokzat, e j byl notsk zpis pedloen nebo
e byla o existenci dohody informovna inky dohody
o zen SJM nenastanou. S majetkem tedy bude nakl-
dno tak,jako by k dn dohod o zen SJM mezi man-
ely nedolo.
Otzkou je, zda je skuten nutn trvat na seznmen
vitel s obsahem dohody o zen SJM i v ppad kdy
pedmtem dohody je nemovitost a vklad prva vlast-
nickho v katastru nemovitost ji byl proveden. Dobr
vra tetch osob je, dle mho nzoru, dostaten chr-
nna ji zpisem ve veejn pstupnm registru.

JUDr. Michaela Mareov* III. Exekuce na majetek v SJM

Podle 143a odst. 1 ObZ mohou manel za trvn Pedpokldejme, e ve ve uvedenm ppad man-
manelstv rozsah svho spolenho jmn manel el skuten zili SJM pouze o byt a o zvazky vznikl
smlouvou ve form notskho zpisu zit nebo roz- z budouc vrov smlouvy. Z eho budou jednotliv
it.V praxi se tato problematika vyskytuje vcelku pravi- spltky vru hrazeny?
deln nejastjm poadavkem manel je, aby not Protoe ze spolenho jmn manel nebyly doho-
vyal z jejich spolenho jmn manel dm, byt i dou vyjmuty pjmy manel, budou spltky vru hra-
jinou nemovitost, kterou jeden z manel hodl pout zen z pjmu manela-dlunka samozejm splceny
k zajitn vru kdy zrove druh z manel v vru ze SJM. Druhmu manelovi tak vznik vi manelu-
nebude vystupovat jako dlunk, spoludlunk, ani jako -dlunkovi pohledvka na vypodn ze spolenho
ruitel, ani nechce bt z vru jakkoliv vzn. jmn manel.
V ppad, kdy spltky vru nebudou hrazeny dn
I. Notsk zpis o zen SJM a vas a banka dokonce pistoup k exekuci, bude exe-
kuc postien vlun majetek manela, kter je z vru
Not by tedy ml sepsat notsk zpis dohodu o z- vzn.
en spolenho jmn manel podle 143a odst. 1 Otzkou je, zda me bt exekuc postien i jeho ma-
ObZ a zit existujc spolen jmn manel o poa- jetek patc do SJM. Nejsou-li pohledvky vitel sou-
dovanou nemovitost a zrove zit SJM do budoucna st SJM manel, jsou v zsad kryty pouze individu-
o zvazek plynouc z ppadnho budoucho vru jed- lnm majetkem a majetkovmi hodnotami (prvy) toho
noho z manel. z manel, kter bude vi viteli konkrtnm dlun-
Vci (nemovitosti) nebo zvazky, kter byly ze SJM vy- kem (podle konkrtnch podmnek pop. i majetkem ve
loueny,se stvaj vlunm vlastnictvm jednoho z man- spolenm jmn ...).1 I podle 262a odst. 1 OS plat,
el, po zen SJM vak mus dojt k vypodn ma- e k vydobyt zvazku, kter vznikl za trvn manelstv
jetku,o kter byl zkonem stanoven rozsah spolenho jen jednomu z manel, lze nadit vkon rozhodnut na
jmn zen,nebylo-li vypodn provedeno pmo v do- majetek patc do spolenho jmn manel. Obdobn
hod o zen. se postupuje i podle ustanoven 267 odst.2 OS,a v ne-
Jsou vak manel tmto zpsobem, tj. zenm SJM posledn ad lze stejn nzor dovodit i z ustanoven
pouze o konkrtn nemovitost a budouc zvazek z v- 255 odst. 2 OS jsou-li nazenm vkonem rozhod-
rov smlouvy, chrnni dostaten? Bude mt notsk nut postieny vci nebo prva patc do spolenho
zpis inky, kter jeho uzavenm manel zamleli? jmn manel,je astnkem zen pokud jde o tyto ma-
jetkov hodnoty i manel povinnho.
II. Ochrana dobr vry tetch osob Exekuovn tak nepochybn me bt i majetek pat-
c do SJM k postien majetku patcho do spole-
innostinotsk zpis o zen spolenho jmn nho jmn manel postauje exekun titul toliko vi
manel, je-li jeho pedmtem nemovitost, nabv vkla- jednomu z manel.2
dem do katastru nemovitost.Tm m bt chrnna pe- Stejnm zpsobem bude postupovno i v ppad,kdy
devm dobr vra tetch osob. SJM nen zeno dohodou manel, ale kdy dojde k jeho
Dalm pedpokladem innosti dohody o zen SJM zniku pi rozvodu. Nedojde-li k vypodn majetku ze
vi tetm osobm je splnn podmnky ustanoven spolenho jmn (a ji dohodou manel nebo uply-
143a odst.4 ObZ manel se mohou vi jin osob nutm tlet lhty, po kter nastane zkonn fikce vy-
na smlouvu odvolat jen tehdy, jestlie je j obsah tto
smlouvy znm.
V nmi nastnn situaci je dotenou tet osobou
banka pedpokld se, e uzave-li banka smlouvu * Autorka je notskou koncipientkou JUDr.Romana Blhy,note v Hav-
lkov Brod.
o vru pouze s jednm z manel, zn obsah dohody 1
Chmelk, M. Daov exekuce a manel. Prvn rozhledy, 2001, . 5.
o zen SJM. Je velmi pravdpodobn, e o pedloen 2
Tamt.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 13
AD NOTAM
podn) me bt exekuc postihnut i majetek bva-
lho rozvedenho manela.
IV. Ochrana vitel
Rozhodn nelze opomenout ani dsledky 150 odst. 2
ObZ. Ten byl do zkona doplnn novelou zkonem
. 91/1998 Sb., innou dnem 1. 8. 1998, a stanovuje, e
prva vitel nesm bt dohodou manel o zen SJM E), take i tento vitel se me domhat uspokojen
dotena.
Podle prvn pravy inn do 1. 8. 1998 mohli man-
el dohodou vypodat sv spolen jmn bez ome-
zen v nestejnch pomrech, bez ohledu na to, jak se
kter z manel o nabyt i udren majetku zaslouil, tj.
bez zsad stanovench 149 odst. 2 a 3 ObZ.
Vitel tak sice mohli namtat odporovatelnost prv-
nho konu podle 42a ObZ a domhat se uren ne-
platnosti prvnho konu (uzaven dohody o zen
SJM), postup podle tohoto ustanoven byl vak asov
velmi nron, s vsledkem mnohdy nejistm.
Podle souasn pravy poruen zsady ustanoven
150 odst. 2 ObZ me vst a k neplatnosti dohody
o zen spolenho jmn manel.
Spory o vklad tohoto ustanoven ji byly vyeeny
dle pvodnho velmi formlnho vkladu ustanoven
150 odst. 2 ObZ se zdly bt dohody o zen SJM
prakticky nepouiteln prva vitel jsou pi vypo-
dn SJM dotena vdy, protoe vypodnm manel
ztrc vlastnick prva k celku (konkrtn vci) a vlast-
nictv obou se tedy zmen. Nejvy soud R se ve
svch rozhodnutch (trestnprvn agenda judikatura
v souvislosti s trestnm inem pokozovn vitele) pi-
kln k tomuto vkladu 150 odst. 2 ObZ: ... pi vypo-
dn spolenho jmn manel, z nich jeden je dlu-
nkem tetch osob,mus bt zachovna urit rovnovha
mezi zjmy druhho manela a zjmy vitel.Teprve po-
kud je tato rovnovha podstatnm zpsobem naruena
takovou dohodou o vypodn spolenho jmn man-
el, kter npadn, jednostrann a z hlediska zsad sta-
novench v 149 odst. 2, 3 ObZ neodvodnn zne-
vhodn toho z manel,kter je dlunkem tetch osob,
lze uvaovat o spchn trestnho inu pokozovn v-
itele podle 156 odst. 1 psm. a) TrZ.3 Prva vitel
jsou tedy dohodou dotena pouze v ppadech, kdy jde
o dohodu o zcela nepimenm vypodn majetku.
Mezi dal nejasnosti pat otzka, zda je vitel oprv-
nn zvolit pro exekuci nejprve majetek ve vlunm
vlastnictv dlunka a teprve po nm majetek ze SJM nebo
zda zle ist na uven vitele jak vci jsou pro en spolenho jmn a na vci tvoc obvykl
exekuci vhodnj. Zkon poad majetku, z nho se
vitel me uspokojit (tj. zda nejprve z vlunho i
spolenho majetku), nestanov. Vzdor tomu, e soudn
praxe uveden poad majetku pro uspokojen prv v-
itele zachovv,tj.zkoum nejprve,zda zvazek lze uspo-
kojit z oddlenho majetku manela,vslovn legislativn
zakotven tohoto poad vak lze jen doporuit.4
V. Postaven druhho manela
Pvodn zmr manela-nedlunka nebt zvazky
z vrov smlouvy jakkoliv doten,se tak nenapln.V p-
pad, kdy druh z manel podnik, a jeho podnik ne-
byl ze SJM vyat,me bt ppadnou exekuc postieno
i jeho podnikn. Pokud je ciz pohledvka (dluh i jed-
slo 1/2007 13
noho z manel) soust spolenho jmn manel, je
potenciln kryta nejen dalmi soustmi tohoto spo-
lenho jmn, ale i individulnm majetkem, majetko-
vmi hodnotami (prvy kadho z manel).5 Tento n-
zor lze samozejm pout i opan.
Za trvn spolenho jmn a po jeho zniku do
vypodn je viteli tohoto manela k dispozici
262a odst. 1 vta prvn OS ( 42 odst. 1 vta prvn
sv pohledvky za tmto manelem vkonem rozhodnut
(exekuc) z celho spolenho jmn. Po vypodn
a to i dohodou tato monost ... odpad; jeliko ji za tr-
vn spolenho jmn byl jeho dlunkem jen jeden
z manel, m vitel i po zniku a vypodn spole-
nho jmn pohledvku samozejm jen za tmto man-
elem (nikoli za manelem druhm).Jestlie by dohodou
pela veker aktiva (nebo jejich vtina) do vlunho
majetku druhho manela, byla by tm pohledvka to-
hoto vitele zkrcena.6
Majetek (a majetkov hodnoty) patc do vlunho
jmn druhho manela viteli postien bt neme
to vyplv jednoznan z ustanoven 256 OS. Stejn
nzor zastvaj i dal autoi: Jestlie prvo na uspoko-
jen ze spolenho jmn m vjimen i oddlen vi-
tel jen jednoho z manel, trv toto prvo jen do vypo-
dn spolenho jmn a pot zanik. Nen dvod, aby
zvazky, kter do spolenho jmn nepatily a o nich
druh manel asto ani nev, byly i po zniku a vypo-
dn spolenho jmn uspokojovny z majetku tohoto
druhho manela.7Druh manel je ji dostaten po-
stien tm, e mus strpt vkon rozhodnut veden v-
itelem na majetek spolen, kter se nachz ve spo-
lenm jmn.8
VI. Dsledky zen
V praxi tak vznik zcela nerovn situace, kdy jeden
z manel z vrov smlouvy zsk aktiva,protoe vr
nenle do SJM, za pasiva jsou vak fakticky odpo-
vdnioba manel, resp. k hrad vru me bt pou-
it jejich spolen majetek.
eenm je tak notsk zpis o zen spolenho
jmn manel a na vci tvoc obvykl vybaven do-
mcnosti. Ve spolenm jmn manel nezbude dn
majetek, kter by mohl bt ppadnou exekuc postien.
V ppad, kdy m nkter z manel vce (potencil-
nch) vitel, bylo by zejm vhodn vyut namsto no-
tskho zpisu o zen SJM soudn rozhodnut o z-
vybaven domcnosti manel by se tak zprostili po-
vinnosti seznamovat vitele s obsahem dohody o zen
spolenho jmn manel a nsledn povinnosti pro-
kazovat, e vitel byli s obsahem dohody seznmeni.
3
Rozhodnut NS R sp. zn. 7 Tdo 271/2003.
4
Dvok, J. Majetkov spoleenstv manel. Praha : ASPI Publishing,
2004, s. 105.
5
Chmelk, M. op. cit. sub 1.
6
Vake, V. Nad ustanovenm 150 odst. 2 ObZ. Prvn rozhledy, 2006,
. 9.
7
Vake, V. op. cit. sub 6.
8
Dvok, J. op. cit. sub 4, s. 106.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 14
14 slo 1/2007
platn nabvn nemovitost
manely
Mgr. Helena Jurkov*
I. vod
Obsah majetkovho spoleenstv manel doznal
v prbhu 20. stolet nkolika zmn. S tmito zmnami
pak ly ruku v ruce i dsledky, jak zanechaly jednotliv
pravy majetkovho spoleenstv manel na inky
platnho nabvn vlastnictv k nemovitostem, pokud
na stran nabyvatel (kupujcch) stli manel.V not-
sk praxi se stle mnohdy setkvme, zejmna v rmci
innosti soudnho komisae v zench o ddictv, s na-
bvacmi listinami starmi 50 i 60 let. V rmci vypo-
dn spolenho jmn manel v ddickm zen jsme zv zkonn spoleenstv majetkov. Podle ust. 29 z-
asto konfrontovni s dotazy ddic, zda lze nemovitost
evidovanou katastrlnm adem jako podlov spolu-
vlastnictv zstavitele a pozstalho manela vypodat
celou v rmci ddickho zen bez ohledu na stav evi-
dence v Katastru nemovitost. Proto jsem se pokusila
o shrnut jednotlivch historickch etap ve vvoji ma-
jetkovho spoleenstv manel ve 2. polovin 20. sto-
let a jejich dsledk zejmna pro ppady platnho na-
bvn nemovitost.
II. platn nabvn nemovitost manely podle
Veobecnho zkonku obanskho z r. 1811
(csask patent . 946/1811 Sb. z. s.), prava
inn do 31. 12. 1949
Podle ustanoven 1233 Veobecnho zkonku ob-
anskho (dle tak ve zkratce OZO) manelstv sa-
motn nezakldalo dn majetkov spoleenstv mezi
manely. Podle ustanoven 1237 OZO obecn platilo,
e to, co kad z manel nabyl ped manelstvm, je
v jeho vlunm vlastnictv. Druh z manel rovn ne-
ml nrok na to, co kad z manel bhem manelstv
zskal nebo jakkoli dostal. Pevaujcm majetkovm
reimem manel tedy byl na zem eskoslovensk re-
publiky do r. 1950 oddlen (samostatn) majetek man-
el.1 To ve svm dsledku znamenalo, e pokud man-
el nabvali nemovitost na zklad jakkoli prvn
skutenosti (tj. i na zklad trhov smlouvy), zapsalo se
do pozemkov knihy kadmu z nich vlastnick prvo
k polovin nemovitosti. V ddickm zen pak vych-
zme z jejich podlovho spoluvlastnictv.
Za poznmku stoj, e manel mohli podle ustano-
ven 1233 OZO zvltn smlouvou (svatebn smlouva
o spoleenstv statk) zdit spoleenstv statk. Man-
el ml na zklad tohoto prva nrok na polovinu ma-
jetku, kter po smrti druhho manela zstal z majetku
vloenho do spoleenstv. U nemovitost se prvo dru-
hho manela ke spoleenstv statk zapisovalo do po-
zemkovch knih a pozstalmu manelovi bylo ihned po
smrti manela vloeno vlastnick prvo k polovin ne-
movitosti a s touto svoj polovinou mohl ihned voln na-
kldat.
III. platn nabvn nemovitost manely podle
zkona o prvu rodinnm z r. 1949 (zkon
. 265/1949 Sb.), prava inn od 1. 1. 1950
AD NOTAM
do 31. 3. 1964 zkonn spoleenstv majet-
kov
Nov prvn prava zachovala majetkov spoleenstv
zaloen svatebnmi smlouvami podle Veobecnho z-
konku obanskho a nedotkala se majetku, nabytho
manely ped innost zkona, ale pouze majetku na-
bytho manely ponaje dnem 1. 1. 1950. Do tehdejho
eskoslovenskho prva byl zaveden zcela nov institut
tzv. zkonnho spoleenstv majetkovho. Podle ustano-
ven 22 odst. 1 zkona . 265/1949 Sb., o prvu rodin-
nm, jmn, kter nabude kterkoliv z manel v dob
trvn manelstv,vyjma to,eho nabude ddictvm nebo
darem a to, co slou jeho osobnm potebm nebo v-
konu povoln, tvo jeho zskan majetek.V odst. 2 pak
bylo stanoveno, e zskan majetky obou manel jsou
majetkem jim spolenm a tento spolen majetek se na-
kona o prvu rodinnm mohlo bt zkonn spoleenstv
majetkov dohodou manel sepsanou ve form soud-
nho zpisu, pozdji formou notskho zpisu, modifi-
kovno nebo mohlo bt vyhrazeno a ke dni zniku man-
elstv. Z toho obecn vyplv, e pokud manel
nabvali nemovitost na zklad kupn smlouvy a zro-
ve neuzaveli dohodu o zmn rozsahu jejich zkon-
nho majetkovho spoleenstv, spadala takov nemovi-
tost vdy do zkonnho spoleenstv majetkovho. Do
pozemkovch knih bylo vak zapsno vlastnick prvo
kadmu z manel k polovin nemovitosti a v ddic-
km zen vychzme, pokud jeden z manel zemel
v tomto obdob (tj.od 1.ledna 1950 do 31.bezna 1964),
z jejich rovnodlnho spoluvlastnictv.
IV. platn nabvn nemovitost manely podle
obanskho zkonku z r. 1964 (zkon
. 40/1964 Sb.), prava inn od 1. 4. 1964 do
31. 7. 1998 bezpodlov spoluvlastnictv man-
el
Na prvn pravu zkonnho spoleenstv majetko-
vho navzal nov obansk zkonk (zkon . 40/1964
Sb.) s innost od 1. 4. 1964, kter nahradil tzv. stedn
obansk zkonk (zkon . 141/1950 Sb.). prava ma-
jetkovch vztah mezi manely byla vylenna z prvn
pravy rodinnho prva a jako svbytn druh tzv. osob-
nho spoluvlastnictv byla zaazena do pravy obsaen
v obanskm zkonku.Ustanovenm 136 odst.2 zkona
.40/1964 Sb.bylo tzv.bezpodlov spoluvlastnictv man-
el zaazeno systematicky do pravy spoluvlastnictv
s tm, e se rozliilo podlov a bezpodlov spoluvlast-
nictv. Bezpodlov spoluvlastnictv mohlo vzniknout
pouze mezi manely a dohodou mezi manely nemohl
bt jeho zkonn rozsah nikterak modifikovn. Ustano-
ven 500 odst. 1 hlavy druh pechodnch a zruova-
cch ustanoven novho obanskho zkonku stanovilo,
e majetkov spoleenstv mezi manely vznikl podle
dvjch pedpis tedy zejmna zkonn spoleenstv
majetkov a jejich modifikace i majetkov spoleenstv
zaloen svatebnmi smlouvami podle Veobecnho z-
konku obanskho zanikaj dnem 1.dubna 1964.Tmto
* Autorka je notskou kandidtkou a zstupkyn JUDr. Jitky Holcma-
nov, notky ve Zln.
1
Dvok, J. Majetkov spoleenstv manel. Praha : ASPI, 2004, s. 55.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 15
AD NOTAM
dnem vzniklo bezpodlov spoluvlastnictv manel ke
vemu, co podle zkona do jejich bezpodlovho spolu-
vlastnictv pat.To v praxi znamen,e pokud manelstv
trvalo k datu 1. dubna 1964, vzniklo tmto dnem bezpo-
dlov spoluvlastnictv manel ve vymezenm rozsahu
ze zkona vdy, bez ohledu na to, zda manel mli za
innosti dvjch prvnch pedpis vzjemnou doho- el nebo jimi obma spolen za trvn manelstv,s v-
dou modifikovn rozsah jejich majetkovho spoleenstv.
Co se tk pedmtu bezpodlovho spoluvlastnictv
manel, byl vymezen v ustanoven 143 obdobn jako
u zkonnho spoleenstv majetkovho tak, e v bezpo-
dlovm spoluvlastnictv manel bylo ve,co mohlo bt
pedmtem osobnho vlastnictv a bylo nabyto nkterm
z manel za trvn manelstv,s vjimkou vc zskanch ve vlastnictv ped uzavenm manelstv a nebo jemu
ddictvm nebo darem, jako i vc, kter podle sv po-
vahy slou osobn poteb nebo vkonu povoln jen
jednoho z manel. Do bezpodlovho spoluvlastnictv
manel nespadaly dluhy a pohledvky.
Z prvn pravy bezpodlovho spoluvlastnictv man-
el vyplv, e pokud manel nabvali v tomto dob enstv manel inn od 1. 8. 1998 nezmnila nic na
nemovitost na zklad kupn smlouvy,spadala takov ne-
movitost vdy do jejich bezpodlovho spoluvlastnictv
manel.V ddickm zen pak, pokud jeden z manel
zemel v tomto obdob (tj. od 1. dubna 1964 do 31. er-
vence 1998), je nutn vypodat nemovitost v rmci vy-
podn bezpodlovho spoluvlastnictv manel.
Za zvltn zmnku stoj pevodn smlouvy uzavran
ponejvce mezi pbuznmi tzv. postupn (dve tak
odstupn) smlouvy. Postupn smlouvy byly typem plat-
nch smluv, kdy pevod vci byl provdn za platu
sjednanou kupn nebo tzv. postupn cenu. Ujednn
o hrad postupn ceny na rozdl od typickho prodeje
a koup nespovalo pouze v dohod o pedn ekviva-
lentu v penzch, termnech splatnosti, pop. spltkch,
ale pi postoupen vci za dohodnutou postupn cenu
postupitel pedval a nabyvatel pejmal i dal zvazky
specifikovan v postupn smlouv, nap. se zavzal, e za
postupujcho ze sjednan ceny uhrad urit jeho z-
vazky vi tetm osobm (dan, dvky, jin dluhy), pe-
vezme urit pohledvky tetch osob v urit vi, tedy
poskytne ekvivalent i v jinm plnn ne v penzch
pmo postupujcmu. plata za pevod nebyla v pln
vi pedna, ale pevzat zvazky a pohledvky byly od
n odeteny a postupujc obdrel pouze zbytek, pop.
o vyplacen zbytku byla sjednna hrada ve spltkch
nebo v tto sti pak sjednna i darovac smlouva.2 Prvn
prax pak byly pijmny tyto smen akty jako platn
pevody a nemovitost, kterou nabyli manel na zklad
takov postupn smlouvy, spadala do jejich bezpodlo-
vho spoluvlastnictv. platnost i sten bezplatnost
postupnch smluv pak mla sv daov,resp.poplatkov,
dopady.
V. platn nabvn nemovitost manely po no-
vele obanskho zkonku zkonem . 91/1998
Sb., prava inn od 1. 8. 1998 spolen jmn
manel
Odlinost spolenho jmn manel jako prvnho in-
stitutu oproti bezpodlovmu spoluvlastnictv manel
spov v podstatn zmn ve vymezen jeho pedmtu.
Do pedmtu spolenho jmn manel byly nov
krom majetku zaazeny tak zvazky, kter nktermu
z manel nebo obma manelm spolen vznikly za
slo 1/2007 15
trvn manelstv, s vjimkou zvazk tkajcch se ma-
jetku, kter nle vhradn jednomu z nich, a zvazk,
jejich rozsah pesahuje mru pimenou majetkovm
pomrm manel, kter pevzal jeden z nich bez sou-
hlasu druhho. Spolen jmn manel tvo dle podle
platn prvn pravy majetek nabyt nkterm z man-
jimkou majetku zskanho ddictvm nebo darem, ma-
jetku nabytho jednm z manel za majetek nleejc
do vlunho vlastnictv tohoto manela, jako i vc,
kter podle sv povahy slou osobn poteb jen jed-
noho z manel, a vc vydanch v rmci pedpis o res-
tituci majetku jednoho z manel,kter ml vydanou vc
byla vc vydna jako prvnmu nstupci pvodnho vlast-
nka. Podle ust. 143a ObZ mohou manel dohodou
sepsanou ve form notskho zpisu takto zkonem sta-
noven rozsah spolenho jmn manel upravit jinak.
Nutno dodat, e nov prvn prava majetkovho spole-
tom,e platnm nabytm nemovitosti,nen-li mezi man-
ely uzavena jin dohoda ve smyslu ust. 143a ObZ,
spad nemovitost do spolenho jmn manel.
Co se tk vzjemnho vztahu mezi spolenm jm-
nm manel a pedchozm institutem bezpodlovho
spoluvlastnictv manel, ust. l. VIII. bodu 2 pechod-
nch ustanoven zkona .91/1998 Sb.stanovilo,e vci,
kter ke dni 1. 8. 1998 tvoily bezpodlov spoluvlast-
nictv manel, se staly soust spolenho jmn man-
el. Pohledvky a dluhy, kter vznikly ped 1. 8. 1998
a kter se nov povauj za soust spolenho jmn
manel, se stvaj jeho soust. Prvn praxe v tomto
smru dovodila,e bezpodlov spoluvlastnictv manel
se s innost od 1. 8. 1998 transformovalo do spole-
nho jmn manel, avak pouze za pedpokladu, e
k tomuto datu existovalo.3 Pokud manelstv a potamo
i bezpodlov spoluvlastnictv manel zaniklo ji ped
tmto datem, je nutn nemovitost vypodat v ddickm
zen rmci vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
manel podle zsad stanovench prvnmi pedpisy pro
bezpodlov spoluvlastnictv manel.
2
Srov. judikt . 518/1999 Rs, judikt . 816/2006 Sb.NSS.
3
Dvok, J. op. cit. sub 1, s. 61.
Nov zkonk prce
JUDr. Jana Kurkov*
K 1.1.2007 vstoupil v innost zkon .262/2006 Sb.,
zkonk prce. Pinesl zsadn zmny nejen v pracovn-
prvnch vztazch, ale i v agend personln a mzdov-
prvn. Jeliko se nkter zmny tkaj i not za-
mstnavatel a jejich pracovnk zamstnanc, rda
bych na ty nejpodstatnj upozornila.
I. Obecn
Nov zkonk prce je rozdlen do 14 st a obsahuje
396 paragraf (pedchzejc zkonk prce . 65/1965
Sb. byl rozdlen do 6 st a obsahoval 280 paragraf).
* Autorka je notskou kandidtkou v Praze.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 16
16 slo 1/2007
K jeho rozen dolo i proto, e do nj byla vlenna
ada samostatnch zkon i provdcch pedpis.1
Stejn jako jinch astnk pracovnprvnho
vztahu, tkaj se i not a jejich pracovnk zkladn
zsady ZPr. Rda bych se zmnila o nkolika z nich, a to:
co nen zakzno je dovoleno zkonk prce pone-
chv na vli zamstnavatele a zamstnance, aby si sv
vzjemn prva a povinnosti ujednvali i nad rmec z-
konem dan, ovem za pedpokladu, e budou respek-
tovat hranice stanoven zkonem;2
zkaz diskriminace zamstnavatel je povinen zajis-
tit rovn zachzen a dodrovn zkazu jakkoli dis-
kriminace, a to nejen ve vztahu k zamstnancm, ale
i k fyzickm osobm, kter se o prci teprve uchzej
(je tedy zakzno ptt se na vci, kter bezprostedn
nesouvisej s vkonem prce, nap. na thotenstv, ma-
jetkov pomry, pslunost k crkvi, apod.);
zkaz uloen finannch postih zamstnavatel
nen oprvnn uloit zamstnanci za poruen povin-
nosti, kter mu vyplv z pracovnprvnho vztahu, fi-
nann postihy a ani je od nho poadovat. Zkaz do-
pad zejmna na provdn srek ze mzdy, pop. na
nevyplcen pohyblivch sloek mzdy, jsou-li tyto z-
visl na plnn pracovnch povinnost.Jejich zptn ne-
vyplacen za msc, v nm dolo k poruen pracov-
nprvnch povinnost zamstnancem,tak ji nyn nen
mon;
prvo na prci zamstnanec m prvo na pidlen
prce v rozsahu stanoven tdenn pracovn doby (co
m vliv zejmna na povinnost zamstnavatele pidlo-
vat zamstnanci prci i bhem vpovdn doby);
nemonost vkonu stejn prce na zklad dohod
o proveden prce zamstnanec neme u tho za-
mstnavatele vykonvat prce, kter jsou stejn dru-
hov vymezeny, a to v dalm pracovnm pomru nebo
na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn
pomr. Prce stejnho druhu je mon u tho za-
mstnavatele provdt pouze v rmci jednoho pra-
covnho pomru a mus bt posuzovny jako vkon
prce podle pracovn smlouvy. Pekro-li vkon prce
druhov stejn vymezen stanovenou dlku tdenn
pracovn doby, jde o prci pesas.
II. Pracovn pomr
Zkonk prce nov upravuje postup ped vznikem
pracovnho pomru, tzv. pedsmluvn vztahy. Upozornila
bych zejmna na skutenost, e zamstnavatel me po-
adovat od uchazee o zamstnn nebo od jinch osob
jen daje, kter bezprostedn souvis s uzavenm pra-
covn smlouvy.
Pracovn smlouva, kterou se zakld pracovn pomr,
mus mt vdy psemnou formu. Krom podstatnch nle-
itost,jako je druh a msto nebo msta vkonu prce3 a den
nstupu do prce, je smluvnm stranm ponechn prostor
i pro sjednn dalch nrok, nap. rozen pracovnho
volna, poskytovn vhod pi zvyovn kvalifikace, vyu-
vn nkterch vhod mimo sfru odmovn (nap.pou-
vn sluebnho automobilu i telefonu, apod.).
Je-li ped vznikem pracovnho pomru sjednna zku-
ebn doba, tak se doba pekek v prci, pro kter za-
mstnanec nekon prci v jejm prbhu, nezapotv
do zkuebn doby (o tuto dobu se zkuebn doba pro-
dluuje).
AD NOTAM
III. Skonen pracovnho pomru
Dvody, pro kter lze rozvzat pracovn pomr, jako
i ostatn dvody ukonen pracovnho pomru, zstaly
stejn. Ke zmn ovem dolo u dlky vpovdn doby,
kter nyn in nejmn 2 msce. astnci pracovn-
prvnho vztahu si mohou sjednat vpovdn dobu del.
Sjednan dlka ovem mus bt stejn pro zamstnava-
tele i pro zamstnance.
V ustanovench,kter upravuj dvody,pro kter me
zamstnavatel dt zamstnanci vpov byl pojem pro
poruen pracovn kzn nahrazen pojmem zvan
poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vzta-
hujcch se k zamstnancem vykonvan prci. Pokud
je zamstnanci dna vpov z tohoto dvodu, je nyn
nutn specifikovat, jakou konkrtn povinnost zamst-
nanec poruil.
Hodl-li zamstnavatel zruit se zamstnancem pra-
covn pomr ve zkuebn dob, neme tak uinit v prv-
nch 14 kalendnch dnech trvn doasn pracovn ne-
schopnosti zamstnance.4
IV. Dohody o pracch konanch mimo pracovn
pomr
U obou dohod se zvil jejich povolen rozsah, a to ze
100 hodin na 150 hodin v kalendnm roce s tm, e
u dohody o pracovn innosti zstal zachovn limit v roz-
sahu prce.Rozsah prce nesm pekroit v prmru po-
lovinu stanoven tdenn pracovn doby.5
V. Pracovn doba a doba odpoinku
Pestvky v prci na jdlo a na oddech lze nyn rozd-
lit na nkolik st v trvn nejmn 15 minut.
VI. Odmovn za prci, odmna za pracovn po-
hotovost a srky z pjm z pracovnprvnho
vztahu
Pmo v zkonku prce je stanovena zkladn sazba
minimln mzdy, a to ve vi nejmn 7 955 K (tj. 48,10
K/hod.).6 Tato ve bude upravovna vldnmi nazen,
a to zpravidla s innost od potku kalendnho roku.
Ve odmny za prci mus bt sjednna i s pihld-
nutm k ppadn prci pesas. Odmna za prci pes-
as, resp. pplatky za prci pesas, maj bt vyplceny
vdy vedle mzdy, na kterou vznikl zamstnanci nrok. Za
dobu prce pesas se vyplat pplatek nejmn ve vi
25 % prmrnho vdlku, pokud se zamstnavatel se
zamstnancem nedohodnou, e msto pplatku po-
skytne zamstnavatel zamstnanci nhradn volno, v roz-
sahu prce konan pesas. Takov nhradn volno, ale
mus bt poskytnuto do 3 msc po vkonu prce pes-
as nebo v jin dohodnut dob.Pplatek za non prci
1
Viz 395 ZPr.
2
Viz 2 ZPr, srov. 363 odst. 2 ZPr.
3
Srov. 34 odst. 2 ZPr.
4
66 odst. 1 ZPr.
5
Viz 79 odst. 1 ZPr.
6
V souladu s nazenm vldy . 303/1995 Sb., o minimln mzd, ve
znn nazen vldy . 320/1997 Sb., . 317/1998 Sb., . 131/1999 Sb.,
. 313/1999 Sb., . 162/2000 Sb., . 429/2000 Sb., . 436/2001 Sb.,
. 559/2002 Sb., . 463/2003 Sb., . 69/2004 Sb. a . 513/2005 Sb.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 17
AD NOTAM
a pplatek za prci o vkendu je ve vi nejmn 10 %
prmrnho vdlku.
Pokud zamstnanec poaduje, aby mu zamstnavatel
poukazoval jeho mzdu na jm uren et u banky, spo-
itelnho nebo vrnho drustva, mus o to nyn pse-
mn podat. Zamstnavateli pak vznik povinnost zas-
lat mu mzdu na jm uren et na svj nklad a na svoje
nebezpe, a to nejpozdji v pravidelnm termnu v-
platy. Jinak je povinen vyplcet mzdu na pracoviti.
VII. Pekky v prci na stran zamstnance
Akoli zkonk prce obsahuje novou prvn pravu
vplaty nhrady mzdy pi doasn pracovn neschop-
nosti7,nen tato doposud inn a nebudu se o n ani po-
drobnji zmiovat s ohledem na jej dal zamlen
zmny.
VIII. Nhrada kody
Zamstnanec je nyn odpovdn za ztrtu svench
pedmt, jejich cena pevyuje 50 000 K, a kter mu
byly sveny na zklad dohody o odpovdnosti za ztrtu
svench pedmt. Jinak za jejich ztrtu zamstnanec
odpovd pouze dle obecnch ustanoven zkonku
prce o nhrad kody.
IX. Spolen ustanoven
V tto sti zkonku prce bych upozornila zejmna
na jej hlavu VII. a VIII.
V prvn z nich je upraveno veden osobnho spisu za-
mstnance.Kad zamstnavatel je oprvnn vst osobn
spis zamstnance, kter ovem me obsahovat jen p-
semnosti nezbytn pro vkon prce. Zamstnanec me
do svho osobnho spisu kdykoli nahldnout a kopro-
vat si z nj jednotliv dokumenty, a to na nklady za-
mstnavatele.
Dal zmiovan hlava sti tinct zkonku prce
upravuje ochranu majetkovch zjm zamstnavatele
a osobnch prv zamstnance. Zamstnancm je v-
slovn zakzno pouvat bez souhlasu zamstnavatele
jeho vrobn a pracovn prostedky pro svou osobn po-
tebu. Naopak zamstnavatel neme bezdvodn po-
ruovat soukrom svch zamstnanc na pracoviti
(nap. jejich sledovnm prostednictvm prmyslov te-
levize, odposlechem i kontrolou doruovanch zprv
v elektronick i listinn podob).
X. Doprovodn zkon
Doprovodnm zkonem k zkonku prce, jen je
inn t od 1. 1. 2007, je zkon . 264/2006 Sb., kte-
rm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm z-
konku prce. Mn se jm nap. i zkon . 586/1992 Sb.,
o danch z pjm.8
7
192 ZPr.
8
24 odst. 2 psm. j) bod 5. za daov uznateln nklady jsou pova-
ovny t prva zamstnanc vyplvajc z pracovn smlouvy, pokud
tento zkon nebo zvltn zkon nestanov jinak (tedy nap. del roz-
sah dovolen).
slo 1/2007 17
Not a EU
Poruuje esk republika
Smlouvu o zaloen Evropskho
spoleenstv? Noti a vkon
veejn moci
JUDr. Roman Polek*
Evropsk komise zahjila 18.jna 2006 proti esk re-
publice zen o poruen Smlouvy podle l.226 Smlouvy
o zaloen Evropskho spoleenstv.V zaslanm forml-
nm upozornn namt, e esk republika tm, ze ome-
zuje vkon povoln note podmnkou sttnho oban-
stv,poruuje l.43 ve spojen s.l.45 Smlouvy o zaloen
ES, resp. ve vztahu k povoln note neplnm zpso-
bem provedla v rmci vnitrosttnho prvnho du smr-
nici Rady 89/48/EHS o obecnm systmu pro uznvn
vysokokolskch diplom vydanch po ukonen nej-
mn tletho odbornho vzdlvn a ppravy1.
esk republika se naopak domnv, e Smlouvu ne-
poruila a pedkld argumenty, vychzejc z nsleduj-
cch skutenost. Notem je v esk republice fyzick
osoba splujc pedpoklady podle notskho du, kte-
rou stt povil notskm adem. Notskm adem
se rozum soubor pravomoc k innosti note, kter je
trvale spojen s mstem vkonu tto innosti. Not ne-
vystupuje sm za sebe, ale za notsk ad, jedn tedy
na zklad zkona a podle zkona jako osoba poven
sttem uritmi pravomocemi.V tomto smyslu tedy na-
pluje poadavek stanoven Soudnm dvorem ve vci
C-114/97 Komise proti panlsku2, kter stanov, e v-
kon veejn moci vyaduje, aby ten, kdo veejnou moc
vykonv, ml ir oprvnn pi vkonu tto innosti
ne jednotlivci.
Not m v esk republice specifick postaven,kter
se bl postaven soudce a naopak se odliuje od posta-
ven advokta. Not je k vkonu notskho adu jme-
novn sttem (ministrem spravedlnosti) a je jm i odvo-
lvn, piem odvoln me bt jen ze zkonem
uvedench dvod.Vkon innosti note podlh stt-
nmu dohledu. Not me odmtnout proveden poa-
dovanch kon pouze ze zkonem vymezench d-
vod.
Poet notskch ad je omezen (tzv. princip nu-
merus clausus) a je stanoven Ministerstvem spravedl-
nosti. Pro odmovn note plat tarif stanoven vy-
hlkou Ministerstva spravedlnosti, od kterho se nelze
odchlit.Trn principy jsou v ppad not sttem z-
mrn popeny, co je charakteristick pro vkon in-
nosti, kter je ve veejnm zjmu nebo kter souvis s v-
konem veejn moci.
Skutenost, e noti vykonvaj v rmci sv innosti
penesen vkon sttn sprvy vyplv jednoznan i ze
zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpso-
benou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo ne-
* Autor je nmstkem ministra spravedlnosti.
1
. vst. L 19, 24. 1. 1989, s. 16.
2
[1998] ECR I-6717.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 18
18 slo 1/2007
sprvnm ednm postupem. Za vkon sttn sprvy se
podle tohoto zkona povauje i sepisovn veejnch lis-
tin o prvnch konech a kony note jako soudnho
komisae. Stt pak odpovd za kodu, kterou noti jako
fyzick osoby pi vkonu sttn sprvy zpsobili.
Pravomoci eskho note plat pouze pro zem
esk republiky a vkon innosti mimo toto zem
nelze uznat jako notsk kon ani pro uplatnn
v esk republice (napklad nelze uznat jako not-
sk kon osvden rozhodnut valn hromady ob-
chodn spolenosti se sdlem v esk republice, konan
na zem jinho sttu, i kdyby se jednalo o osvden
proveden eskm notem).
I. Jednotliv innosti vykonvan notem
1. Sepisovn veejnch listin o prvnch konech
Notsk zpisy a jejich stejnopisy,vpisy z notskch
zpis a listiny o oven jsou veejnmi listinami, jest-
lie spluj nleitosti stanoven zkonem. esk prvn
d povauje sepisovn tchto veejnch listin za vkon
sttn sprvy.
Veejn listiny jsou listiny,kter byly vytvoeny orgny,
je k tomu byly zkonem ureny, jsou vytvoeny postu-
pem v zkon stanovenm a jejich formln nleitosti
jsou t stanoveny zkonem. Veejn listiny prokazuj
pravdivost toho, co je v nich uvedeno, nen-li prokzn
opak.
Stt pak odpovd za kodu, kterou noti jako fyzick
osoby pi sepisovn veejnch listin zpsobili.
Nelze proto srovnvat vykonatelnost notskch z-
pis a soudnch pkaz, nebo notsk zpisy jsou vy-
konateln pouze se souhlasem stran a jejich vykonatel-
nost me bt zpochybnna ped soudem.
Souhlasn projev vle stran je potebn pouze pi
vzniku notskho zpisu, na jeho obsahu, vetn jeho
pm vykonatelnosti, se musej strany shodnout. Pokud
se tak ale stane, stoj notsk zpis na rove soudnmu
nebo jinmu ednmu rozhodnut a stejn tak, jako toto
rozhodnut je exekunm titulem,na jeho zklad se lze
domhat prva, ani by k tomu bylo poteba dalho pro-
jevu vle povinnho subjektu.
Skutenost, e pi nazen vkonu rozhodnut (exe-
kuce) soudem je astnkm zachovna monost obrany,
nedegraduje notsk zpis na druhoad exekun titul.
astnk se proti nmu me brnit pouze ze zkonem
stanovench dvod a tato monost je mu dna proto,
e na rozdl od soudnch rozhodnut, kter ped svoj
prvn moc mohla bt napadna opravnmi prostedky,
v ppad notskho zpisu a do nazen vkonu roz-
hodnut dn takov monost dna nen.To, e astn-
km takov monost je dna v rmci zen o vkonu roz-
hodnut, je tak pouze vrazem prva na soudn pezkum
exekunho titulu jako jednoho ze zkladnch princip
prvnho sttu.
Sepisovn veejnch listin o prvnch konech proto
nelze povaovat za kony ppravn i pomocn po-
vahy.
2. Osvdovn prvn vznamnch skutenost
Osvdovn prvn vznamnch skutenost in no-
ti tehdy, maj-li bt s tmito skutenostmi spojeny
AD NOTAM
prvn nsledky nebo prokzny nroky ped soudem.
O osvden skutenosti se bu sepe notsk zpis,
kter je veejnou listinou (a tedy vkonem sttn sprvy)
nebo se tato skutenost osvd formou stanovenou
zvltnmi prvnmi pedpisy.
Not ovuje shodu opisu nebo kopie s listinou, co
jsou innosti, k nim jsou jinak oprvnny pouze orgny
mstn samosprvy v rmci vkonu penesench pravo-
moc sttu. Ovuje t pravost podpisu.Tuto pravomoc
m i advokt,ale pouze pokud advokt listinu sm sepsal
nebo ji jednajc osoba ped advoktem vlastnorun po-
depsala. Naopak not m podle zkona pravomoc ov-
it pravost jakhokoliv podpisu.
Noti jsou oprvnni init protesty smnek,ppadn
t i ek. Stejn pravomoc je svena i soudm a org-
nm mstn samosprvy, avak v praxi tuto provdj t-
m vlun noti. Protestn listiny vyhotovovan no-
ti jsou veejnmi listinami a zkonnmi dkazy, kter
zkon smnen a ekov poaduje a kter nelze nahra-
dit jinmi dkaznmi prostedky.
Noti osvduj prbh valnch hromad obchodnch
spolenost a prbh schz prvnickch osob.Notsk
zpis o prbhu je veejnou listinou.
Podle zkona o evropsk spolenosti, kter byl vydn
k proveden nazen Rady (ES) . 2157/2001 o statutu
evropsk spolenosti a smrnice Rady 2001/86/ES, kte-
rou se dopluje statut evropsk spolenosti3 s ohledem
na zapojen zamstnanc4, not osvduje veejnou lis-
tinou rozhodnut valn hromady akciov spolenosti
stejn jako v ppad fze,anebo vydv osvden,kter
je tak veejnou listinou.
Podle vldnho nvrhu zkona k proveden nazen
Rady ES . 1435/2003 o statutu evropsk drustevn spo-
lenosti5 bude not vydvat osvden podle l. 7
odst. 8 citovanho nazen na zklad pedloench lis-
tin.Toto osvden bude veejnou listinou.
V rmci osvdovn prvn vznamnch skutenost
byly na note vznamnou mrou peneseny pravomoci,
kter dve nleely soudcm rejstkovch soud. No-
ti maj povinnost vyjadovat prostednictvm veejn
listiny svj prvn nzor na to, zda pslun rozhodnut
valn hromady spolenosti s ruenm omezenm i ak-
ciov spolenosti nebo rozhodnut lensk schze dru-
stva je i nen v souladu se zkonem a zakladatelskmi
dokumenty spolenosti s ruenm omezenm, akciov
spolenosti nebo drustva, a dle zda byly splnny
i vechny prvn formality spojen s tmto rozhodnutm.
Veejn listiny sepsan noti v obchodnch vcech ury-
chluj a zjednoduuj rejstkov zen, nebo rejstkov
soudy ji dle tyto notsk zpisy hmotnprvn ne-
pezkoumvaj.Rejstkov soud rozhodne nap.o zpisu
zven zkladnho kapitlu jen na zklad tohoto no-
tskho zpisu, ledae je zejm, e obsah notskho
zpisu neodpovd skutenosti nebo tomu brn nedo-
statek podmnek zen nebo obecn pekky postupu
zen. Not zde tedy vykonv innost, kterou by jinak
vykonval soud a soud jeho rozhodnut obecn respek-
tuje a pouze formln rozhodnutm potvrzuje.
Z toho vyplv, e sepisovn veejnch listin o prv-
nch konech a osvdovn prvn vznamnch sku-
3
. vst. L 294, 10. 11. 2001, s. 1.
4
. vst. L 294, 10. 11. 2001, s. 22.
5
. vst. L 207, 18. 8. 2003, s. 1.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 19

AD NOTAM slo 1/2007 19

tenost jsou bezprostedn spjaty s vkonem veejn Do aktivit, kter nemaj pmou souvislost s innostmi
moci (sttn sprvy). Vkon tchto innost pitom spjatmi s vkonem veejn moci, spad innost note
pedstavuje zhruba 45 % veker innosti not pi provdn soudnch schov, pi sprv majetku a pi
v esk republice. vkonu nkterch innost v padkovm zen. I tyto
innosti nicmn nelze podle nzoru esk republiky
3. innost note jako soudnho komisae od zbvajcch innost note oddlit, a to zejmna ze
dvou dvod.
Soud povuje v zen o ddictv note, aby jako 1. Poet notskch ad je omezen. Vzhledem
soudn komisa provedl zkonem stanoven kony. No- k tomu, e pevaujc st innosti note je vkonem
ti maj v ddickm zen, a na dv vjimky6, naprosto veejn moci, bylo by neppustn, aby nkter notsk
stejn postaven,pravomoci a povinnosti,jak m soudce ady byly obsazeny noti, kte by mohli vykonvat
v civilnm soudnm zen.Zkon pmo stanov,e kony pouze zlomek obvykl notsk innosti.Takov prava
note jako soudnho komisae se povauj za kony by pro efektivn vkon tohoto povoln zpsobila adu
soudu. Noti in jmnem pslunho okresnho soudu negativnch nsledk.
dotazy na rzn instituce (nap. banky, pojiovny, ka- 2. S vjimkou notskch schov me innosti no-
tastrln ady i orgn poven evidenc zaknihova- te, kter nejsou spojeny s vkonem veejn moci, vy-
nch cennch papr) za elem zjitn majetku v d- konvat i advokt, a to na rozdl od note v neomeze-
dictv, provd vslechy ddic i svdk (ve stejnm nm rozsahu. Vzhledem k tomu, e sttn pslunci
rozsahu jako soudce v civilnm zen) a pro okresn soud ostatnch lenskch stt maj k povoln advokta p-
pipravuj nvrhy vech usnesen, sdlen i poukaz. stup v souladu se zsadou svobody usazovn, resp. po-
Z innosti note vyplvaj pro jednotlivce prvn z- skytovn slueb, mohou tyto innosti note vykonvat
vazn nsledky. innost note proto neme mt p- jako advokti.
pravn charakter, tak jako tomu bylo v ppad C-42/92 innosti note, upraven ve vnitrosttnm prv-
Thijssen, protoe kony note se povauj za kony nm du, proto nelze oddlit od innost vykonva-
soudu. nch notem v rmci vkonu veejn moci. V souladu
innost note jako soudnho komisae je rovn s judikaturou Soudnho dvora se proto i na tyto in-
bezprostedn spjata s vkonem veejn moci a v esk nosti vztahuje vjimka podle l. 45 SES.
republice pedstavuje piblin polovinu veker jeho
aktivity. II. Veejn versus soudn moc

4. Ostatn innosti note Ve formlnm upozornn Komise odkazem na rozsu-

dek ve vci 2/74 Reyners pipomn, e vjimka podle
Nad rmec ve uvedench innost noti pijmaj l.45 SES me bt aplikovna na innosti bezprostedn
do schovy zvti, cenn papry a jin listiny a t pe- a specificky souvisejc s vkonem veejn moci. Jeliko
nze a listiny za elem jejich vydn dalm osobm. vak pevn st innosti note podle vnitrosttnho
Noti jsou dle oprvnni poskytovat prvn pomoc, prva (piblin 95 % jeho veker innosti) bezpro-
avak pouze v souvislosti s notskou innost, tj. sepi- stedn s vkonem veejn moci souvis, povauje esk
sovnm veejnch listin o prvnch konech, osvdo- republika tento poadavek za splnn.
vnm prvn vznamnch skutenost a prohlen a pi- V tto souvislosti lze pipomenout, e kad lensk
jmnm listin a penz do schovy. Poskytnut prvn stt Evropsk unie m v souladu s prvem na nrodn
pomoci notem je navc zkonem omezeno jen na ur- identitu garantovanou l. 6 odst. 3 Smlouvy o EU prvo
it okruh ppad. Noti mohou bt t poveni spr- vytvoit si takovou vnitn organizaci,jakou uzn za vhod-
vou majetku a uritmi kony v padkovch zench. nou. V rmci tto vnitn organizace me lensk stt
Tyto innosti note, kter pedstavuj piblin 5 % vytvet urit ady a povovat urit osoby jejich v-
veker innosti note v esk republice, nejsou bez- konem v rmci penesenho vkonu sttn moci.Tato v-
prostedn spojeny s vkonem veejn moci ve smyslu sostn pravomoc lenskch stt je projevem sttn su-
l. 45 SES. Ve svtle dosavadn judikatury Soudnho verenity a nespad do oblasti komunitrnho prva.
dvora ES je nicmn nezbytn posoudit, do jak mry esk republika souhlas s tvrzenm Komise, e noti
tyto innosti souvis s innostmi bezprostedn spja- nejsou na rozdl od soudc pi vkonu penesench pra-
tmi s vkonem veejn moci, resp. zda jsou od tchto vomoc oprvnni rozhodovat spory mezi stranami. Ko-
innost oddliteln. mise vak neodvodnn zuuje vkon moci veejn na
innosti note, kter nejsou bezprostedn spjaty vkon moci soudn,i kdy moc veejn nezahrnuje pouze
s vkonem veejn moci, pedstavuj pouze zanedbatel- innost soud, ale i ostatnch orgn sttn sprvy, kter
nou st veker innosti note v esk republice. N- spory mezi stranami rovn nerozhoduj. Uveden argu-
kter innosti vak jsou noti oprvnni vykonvat ment proto esk republika nepovauje za relevantn.
pouze v souvislosti s notskou innost, kter je spjata Podle nzoru esk republiky je proto vnitrosttn
s vkonem veejn moci. poadavek sttnho obanstv ve vztahu k povoln
To se tk nap. prvnho poradenstv, kter lze po- note pln v souladu s aplikac vjimky podle l. 45
skytovat pouze v souvislosti se sepisovnm veejnch SES. esk republika tak neporuuje povinnosti, kter
listin o prvnch konech, osvdovnm prvn pro ni vyplvaj s l. 43 SES, resp. smrnice 89/48/EHS.
vznamnch skutenost a prohlen a pijmnm
listin a penz do schovy. Smyslem tto pravy je, aby 6
Noti nesm podat o poskytnut prvn pomoci v cizin a nesm
not mohl svmu klientovi poskytnout komplexn v zen o ddictv meritorn rozhodnout (rozhodnut o prav veden
sluby. zen vydat sm).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 20
20 slo 1/2007
Diskuse
Ddn spoluijccch osob
JUDr. Jik Fleischer*
Obansk zkonk ze dne 25. 10. 1950, zkon
. 141/1950 Sb., zavedl do eskoslovenskho ddickho
prva ddn spoluijcch osob,jejich zkonn ddick ze zem,kter nebyly postieny deformacemi prva v ob-
prvo se neodvozovalo od pbuzenskho pomru k z-
staviteli,ale od kvalifikovanho spoluit se zstavitelem.
Vedle ddic druh ddick skupiny v 528 a ddic
uvedench v 530 se tak stali od 1. 1. 1951, kdy nabyl
tento zkon innosti, ddici i osoby, kter splovaly ti
pedpoklady souit se zstavitelem:
1. ily s nm ve spolen domcnosti po dobu nejmn
jednoho roku ped jeho smrt,
2. jako lenov rodiny,
3. peovaly o spolenou domcnost nebo byly odkzny
vivou na zstavitele.
Obansk zkonk ze dne 5. 3. 1964, zkon . 40/1964
Sb., kter nabyl innosti 1. 4. 1964, upout od poa-
davku, aby spoluijc osoby ily se zstavitelem tak jako
lenov rodiny a v ustanoven 115 definoval pojem spo-
len domcnosti.Ddn spoluijcch osob upravuje ve
druh a tet ddick skupin v 474 a 475. Rozshl
novely obanskho zkonku, zvlt pak od roku 1990,
se ddn spoluijcch osob nedotkly a s tmito ddici
pot i nvrh novho obanskho zkonku.
Co vedlo autory obanskho zkonku z roku 1950,
aby proti vem tradicm prva mskho,zemskho prva
eskho a prva uherskho piznalo spoluijcm oso-
bm ddick prvo?
Pedpokldanou odpov dv na stran tinct Ko-
ment k obanskmu zkonku kter vypracoval ko-
lektiv pracovnk Prvnickho stavu ministerstva spra-
vedlnosti a v roce 1957 vydalo nakladatelstv Orbis
Praha1: Vzorem prvn pravy ddickho prva v ob-
anskm zkonku bylo sovtsk socialistick ddick
prvo.
Sovtsk ddick prvo, kter autory obanskho z-
konku inspirovalo,bylo upraveno vnosem prezdia Nej-
vyho sovtu ze dne 14. 3. 1945. Mezi zkonnmi d-
dici tech skupin se objevuj osoby neschopn prce,
kter zstavitel ivil alespo po dobu jednoho roku ped
svou smrt. (Souasn prava ruskho ddickho prva
ad tyto ddice a od osm ddick skupiny,za nevlastn
dti, otma a macechu, kte dd v sedm skupin.)
Obansk zkonk z roku 1950 nejen dobovou sovt-
skou prvn pravu ddn spoluijcch osob pevzal,
ale jako pedpoklad ddn stanovil navc spoluit d-
dice a zstavitele ve spolen domcnosti a okruh spo-
luijcch ddic rozil o osoby, kter o spolenou do-
mcnost peovaly. Nen bez zajmavosti, jak byl
v citovanm komenti2 na stran 103 pojem spolen
domcnosti vysvtlen: Spolenou domcnost je pomr
faktick tj. skuten spoluit dvou nebo vce osob ve
spotebnm spoleenstv,pi em jednotliv lenov pi-
spvaj kad podle svch monost a schopnost
k hrad a obstarvn spolench poteb, a kad len Praha : Orbis, 1957.
dostv v rmci tohoto spoleenstv ve,eho potebuje,
AD NOTAM
ili je to obrzek komunistick spolenosti v malm.
Zmr zkonodrc odpovdal dobov utopistick teo-
rii o budouc nov spolenosti ijc v kolektivech, kdy
vztahy mezi jejich leny budou stejn pevn, jako vztahy
mezi pbuznmi.
Odhldnu-li od tehdejho politicko-ideologickho
zdvodnn zaveden tto nov kategorie zkonnch d-
dic, musm konstatovat, e jde o institut, kter je na
prvn tradici ciz a nem obdoby, s vjimkou souasn
slovensk pravy,ani v souasnm ddickm prvu stt
Evropsk unie.Vzbuzuje oprvnn div nejen prvnk
dob komunistickho experimentu, ale i tch, jejich
zem se tmto deformacm ubrnily, nebo je ji legisla-
tivn napravily.
Jednm z pragmatickch a hlavnch dvod, pro kter
by zmnn institut neml mt msto v eskm ddickm
prvu, spov v jeho asto obtnm a zdlouhavm pro-
kazovn v ddickm zen.
Ddici ze zkona, mimo spoluijcch osob, prokazuj
bez problm sv ddick prvo jedinm dkazem. Je
jm matrin doklad, kter je veejnou listinou. Ddick
prvo spoluijcch osob vak takto jednodue zjistit
nelze. Zvis toti na vyeten skutkovch okolnost, na
jejich zjitn lze dojt k zvru, e spoluijc osoba
spluje vechny podmnky ddickho prva stanoven
v 474 a 475 ObZ. Jen zcela vjimen se zkonn d-
dici nebo stt v ppad odmrti, spokoj s tm, e dd
spolen se spoluijcmi osobami a jejich ddick prvo
uznaj.Ve vtin ppad se proto zjiovnm ddickho
prva spoluijcch osob zabv soud ve spornm zen.
e nejde o rozhodovn rychl a snadn, svd jednak
dlka zen, jednak mnostv publikovanch judikt
k ddn spoluijcch osob, mnohonsobn pevyujc
poet judikt vztahujcch se k ostatnm zkonnm d-
dicm. Bval sttn noti jen tak lehce nezapomenou
na vtu druhou 18 notskho du, kdy museli o d-
dickm prvu vst rozshl dokazovn a o ddickm
prvu spoluijcch osob rozhodovat. Ze sv dlouholet
praxe sttnho note a soudce specializovanho not-
skho sentu u Krajskho soudu v Brn mohu potvrdit,
e jde o spory porn a asov znan nron. Nen
dnou vjimkou, e soudn spor o ddick prvo spo-
luijcch osob trv i nkolik let. Dkazn bemeno zpra-
vidla le na spoluijc osob, kter jen velmi obtn
prokazuje skutenosti, na nich je zaloeno jej ddick
prvo. Prokzn tak intimn skutenosti, jako je podlen
se spoluijc osoby na hrad nklad na spolen po-
teby se zstavitelem je kol zpravidla velmi obtn a za
pouit leglnch dkaznch prostedk vtinou nespl-
niteln. Pi souasn morln rovni nkterch oban
lze mnohdy dvodn pochybovat o pravdivosti jak o tvr-
zen osob, e spluj zkonn poadavky ddn spolu-
ijcch osob, tak o vpovdch svdk, popisujcch bri-
lantn do nejmench detail zpsob spolenho it
a uhrazovn spolench nklad na poteby spoluijc
osoby a zstavitele,jako by byli jejich celodennmi a pra-
videlnmi hosty ve spolenm byt. To plat i o proka-
zovn ron dlky souit. Nelze vylouit, e ti, kte ob-
* Autor je prezidentem NK v Brn a notem v Brn.
1
Holub, R. a kol. Koment k obanskmu zkonku. Prvo ddick.
2
Tamt, s. 103.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 21

AD NOTAM slo 1/2007 21

jektivn spluj podmnky ddickho prva spoluijcch zjmy ochrn soud v nespornm zen sm. U tohoto
osob, asto pro dkazn nouzi neprok sv ddick svho tvrzen bohuel neuvedl dn odkaz na pramen,
prvo, kter by jim jinak nleelo, a ti, kte tato objek- ze kterho by vychzel.A pot, co jsem se ohldl do mi-
tivn kritria nespluj, sv prvo prok zejmna za nulosti, nael jsem ustanoven, kter by takov vklad
pomoci nepravdivch svdeckch vpovd. Soud nen umoovala;tak nap.dnes ji neplatn 1 in fine Not3:
vevdouc a ne vdy se mu poda nepravdiv vpovdi Ve sv innosti, zejmna svm rozhodovnm, peuje
svdk zpochybnit a ppadn usvdit svdky ze li.Z- sttn notstv dsledn o dodrovn socialistick z-
stavitel by se mnohdy divil, e po nm dd osoba, kter konnosti, pedevm pi ochran socialistickho spole-
mu pouze za platu uklzela byt nebo podnjemnk,kter enskho vlastnictv a osobnho vlastnictv oban.
s nm dnou spolenou domcnost nesdlel. Tm, e socialistick spoleensk vlastnictv je uvedeno
Ddick prvo by mlo zajistit ddicm ze zkona,aby ped osobnm vlastnictvm oban, je dna monost ta-
se co nejrychleji mohli ujmout svho ddictv. Pokud je- kovho vkladu, e by stt mohl mt v zen ped stt-
jich ddick prvo zvis na zjiovn skutkovho stavu nm notstvm privilegovan postaven.4 Tyto nzory
ve zdlouhavm obanskoprvnm zen s nejistm v- jsou ale dnes ji pekonan5 a j ani Pavla Kolesra ne-
sledkem, pak jde o pravu nevyhovujc. Nejde jen podezvm z toho,e by snad z takovho ustanoven vy-
o osoby, kter odvozuj sv ddick prvo ze zkona od chzel.Tvrzen, e soud ochrn zjmy sttu v nespor-
kvalifikovanho spoluit se zstavitelem ale o i dal z- nm zen sm, lze povaovat za nonsens.Vdy stava
konn ddice, kte s nimi sdl stejnou ddickou sku- stanov e: Soudci jsou pi vkonu sv funkce nez-
pinu, nebo i jim je dlouhodob znemonno nakldat visl.6 a Vichni astnci zen maj ped soudem
s ddictvm. rovn prva.7.Listina zkladnch prv a svobod dle sta-
Posta, e se soudy mus zabvat nezanedbatelnm nov: Vichni astnci jsou si v zen rovni.8 V sou-
potem alob potomk, kte jsou nespokojeni s vyd- ladu s tm zkon o soudech a soudcch stanov e:
dnm nebo alobami napadajcmi platnost zvti. Vichni jsou si ped zkonem i ped soudem rovni.9
Nevyluuji, e nzory uveden v tomto lnku vyvo- a obansk soudn d stanov, e: astnci maj v ob-
laj nesouhlas ji proto, e poet osob, jejich spoluit anskm soudnm zen rovn postaven.10.Vzhledem
spluje objektivn pedpoklady pro ddn ze zkona, k tomu, e stt je nutn povaovat za astnka zen,
nen v na spolenosti zanedbateln. Nejde vak o ne- a to vedle ppadu, kdy zstavitel nezanechal dn d-
eiteln problm. U osob rznho pohlav posta sa- dice i v ppad, kdy se jedn pouze o prvo sttu popt
tek, vtinou za cenu ztrty nebo snen socilnch d- ddick prvo zvtnch ddic i osoby uplatujc svj
vek. Dalm, univerzlnjm eenm, stejn jako ve ddick nrok z titulu spoluit se zstavitelem ve spo-
sttech s vysplou prvn kulturou,je pozen zvti.Tm len domcnosti, nebo se jedn o jeho prvu,11 plat,
d poizovatel jasn najevo, kdo m bt jeho ddicem. e stt m rovn postaven s ostatnmi astnky zen
Poslen vle zstavitele, v souladu s evropskou prvn a nelze postaven sttu, a to ani v nespornm zen, jak-
kulturou, je t zmrem autora nvrhu obanskho z- koli preferovat. Proto nepovauji m zmnky o stavnm
konku. prvu za pouh exkurz.
Z tchto dvod jsem pesvden,e ustanoven o d- Dalm tvrzenm Pavla Kolesra je, e nelze pauln
dn spoluijcch osob ve druh a tet ddick skupin, poskytovat vem osobm, kter by pipadaly do vahy
jak je upraveno v souasnm ddickm prvu, je pro- a v tch nejposlednjch, by prvem pedvdanch,
blematickm reliktem minulosti a nezaslou si, aby bylo ppadech, monost vyjdit se k otzce, zda popraj d-
pevzato do novho, modernho obanskho zkonku. dick prvo jinho (alternativnho) ddice. Vzhledem
k tomu, e vechny tyto osoby jsou astnky zen12

Jet jednou k problematice * Autor je notskm koncipientem u JUDr. Ondeje Holuba, note
v Praze.
astenstv v zen o ddictv 1
2
stavn zkon . 1/1993 Sb.
stavn zkon . 2/1993 Sb.
3
Zkon . 95/1963 Sb., o sttnm notstv a o zen ped sttnm no-
Mgr. Ing. Ondej Klika* tstvm.
4
Dle nap. 325 odst. 2 zkona . 142/1950 Sb.: M-li na zjitn
V Ad Notam, 2006, . 6, vyel dal lnek Pavle Kole- jmn zjem socialistick prvnick osoba, anebo je-li ddicem osoba
nesvprvn nebo neznmho pobytu, provede se soupis i odhad ne-
sra, tentokrte nazvan Reakce na reakce. I pes kos- prodlen na mst samm. Stt v tomto ppad nemusel bt ani ast-
metick pravy, ktermi uvd na pravou mru jedno ze nkem zen a pesto mlo sttn notstv z edn povinnosti jeho z-
svch chybnch tvrzen, uvd v tomto svm novm p- jmy chrnit.
5
A nutno dodat, e byly pekonan i v minulosti. Nap. PLS IV s. 316:
spvku nov tvrzen, na kter je dle mho nzoru opt Ak holografn zvet predklad dedi v prpade, e niet zkonnch
teba upozornit. dediov a ak by nebolo toho zvetu, prichdzalo by do vahy pri-
Pavel Kolesr m tmto novm lnkem utvrdil v tom, padnutie majetku poruitea ttu, m ttne notrstvo, obdobne ako
je to pri uplatnen dediskho titulu na zklade spoluitia v spolo-
e poukzn na stavn prvo nebylo pouhm exkur- nej domcnosti s poruiteom, tie vdy upovedomi aj ONV (Mest-
zem, nebo logicky stava1 a Listina zkladnch prv NV) finann odbor, aby sa mohol vyjadri k platnosti zvetu.. To
a svobod2 jsou zkladnmi prameny ddickho prva, se samozejm tkalo i zvt sepsanch notskm zpisem.
6
kter jsou obanskm zkonkem a obanskm soudnm l. 82 odst. 1 stavy.
7
l. 96 odst. 1 stavy.
dem podrobnji provdny. 8
l. 37 odst. 3 Listiny.
Dlouhou dobu jsem si lmal hlavu nad tm, z eho Pa- 9
7 odst. 1 zkona . 6/2002 Sb.
10
vel Kolesr vychzel, kdy tvrd, e vyadovat vyjden 18 odst. 1 OS.
11
94 odst. 1 OS.
sttu, resp. adu pro zastupovn sttu ve vcech ma- 12
Jedn se o jejich prvo popt ddick prvo tch, kterm svd al-
jetkovch, je v tomto ppad na povenou, nebo jeho ternativn ddick titul, kter pedchz jejich ddickmu titulu.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 22

22 slo 1/2007 AD NOTAM

( 94 odst. 1 OS), je nutn jim ze shora uvedench d- pedevm pozstal manel, kter nen zrove ddi-
vod poskytnout pln stejn prvo bezvjimen. Jak cem zstavitele,16 nebo se v ddickm zen vypo-
by asi not soudn komisa rozhodoval o tom, komu dv jeho spolen jmn manel se zstavitelem.17
toto prvo poskytne a komu nikoliv? Obsahem vyeto- Z obou lnk Pavla Kolesra mm dojem,e jejich au-
vac zsady je zjistit z edn povinnosti ve, co m v- tor se v praxi astnil nkolika mlo zen o ddictv.
znam pro rozhodnut ve vci. Zjitn okruhu ddic v- Soudn komisa v tchto vcech mon zjioval stano-
znam bezesporu m. O alibismu neme vbec bt e. viska i tch osob, kterm by svdil ten nejposlednj
S Pavlem Kolesrem se shoduji v tom, e okruh ast- ddick titul a nakonec stejn ddictv nabyl ddic, tzv.
nk ddickho zen nen uzaven a nemnn. To je prvn na ad, jak je tomu ovem i v 90 % ostatnch p-
prv tm dvodem, pro obansk soudn d ve svm pad. Mon, e tento postup pipad Pavlu Kolesrovi
ustanoven 175b za astnky ddickho zen pova- alibistick, neetc zsady hospodrnosti, ale sm jsem
uje mj. ty, o nich lze mt dvodn za to, e jsou zsta- se pesvdil o tom, e tento postup sprvn je. dn
vitelovmi ddici. Pouvn termn z prva hmotnho procesn zsada neme pipravit dnho astnka
(nap. ddic) v prvu procesnm nen vhodn, a proto jej o jeho prva a to ani s odvolnm na 485 ObZ.18
pi vymezen definice astnk ddickho zen ani
13
obansk soudn d neobsahuje a namsto toho je prv Stejn tak trestn d nepouv termn pachatel, ale v rznch stdi-
ch trestnho procesu pouv termny podezel, obalovan, odsou-
pouito termnu ti, o nich lze mt dvodn za to, e jsou zen, atd. ale to je skuten exkurz.
zstavitelovmi ddici. Prvo procesn je prvem, kter 14
V obou ustanovench je okruh tchto osob definovn stejn.
15
m dt prchod prvu hmotnmu pi jeho prosazovn K tomu nap. PLS I, s. 512: Treba si tie upovedomi, e vpoet
astnkov konania o dedistve, uveden v ustanoven 28, veta
a slou mj. tedy i k tomu, aby v zen o ddictv bylo prv, Not. por. nie je vyerpvajci vo vetkch sekoch tohto kona-
zjitno,kdo je vbec zstavitelovm ddicem dle hmot- nia a e treba pripustit aj monos astnctva alch osb poda
nho prva.13 inch zkonnch ustanoven (napr. subsidirne poda ustanovenia
94 o. s. p., ak ide o konanie, ktor me by zapoat aj bez n-
Kdyby toti not soudn komisa pipustil jako d- vrhu). Tehdy platn 28 Not obsahoval prakticky toton vymezen
vod astenstv osob s prvem poprat ddick prvo ji- astnk ddickho zen: astnky zen jsou ti, o nich lze mt
nch ddic skutenost, e se jedn o osoby, o nich lze dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, a nen-li takovch osob,
mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, tj. stt. Vitel zstavitelv je astnkem zen v ppad 38, v p-
pad, kdy se vypodv jeho pohledvka, a pi likvidaci ddictv.
175b OS, musel by vechny tyto osoby vyrozumt V zen podle 32 je astnkem zen pouze ten, kdo se postaral
a pouit o jejich ddickm prvu ve smyslu 175i OS.14 o poheb ( 32 odst. 2). Pouit obanskho soudnho du umoo-
Vyrozumvat a pouovat o jejich ddickm prvu val tehdy platn 25 Not, tj. zkona . 95/1963 Sb.: Nen-li v tomto
zkon stanovena odchyln prava, pouije se na zen ped stt-
vechny osoby, kter maj pouze prvo k tomu, aby po- nm notstvm ustanoven obanskho soudnho du, jestlie to
peli ddick prvo jinho ddice, nen sprvn, nebo povaha vci nevyluuje.
16
nelze mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici; Napklad proto, e odmtl ddictv po zstaviteli.
17
175l OS.
sv ddick prvo mus nejprve prokzat; pesto se v - 18
Toto prvo je toti promliteln.
zen o ddictv jedn o jejich prvech. Proto jsou tyto
osoby astnky zen na zklad 94 odst. 1 OS a ni-
koliv dle 175b OS.O pomr speciality se tedy v tomto
ppad nejedn.15 K pojitn odpovdnosti note
Not soudn komisa pi rozhodovn o tom, kdo je
astnkem dle 175b OS a tm, kdo je astnkem dle JUDr. Vclav Kouba*
94 odst. 1 OS vychz z toho, e ddick tituly, kter
m k dispozici, jsou platn. M tedy za to, e ddici jsou Po peten lnku pana Ing. Miroslava Hrabka Po-
ti, kterm svd njak platn ddick titul. O tchto jitn odpovdnosti za kodu z vkonu innosti note
osobch lze ci, e lze mt dvodn za to, e jsou zsta- otitnm v asopisu Ad Notam, 2006, . 2, jsem se za-
vitelovmi ddici. Jsou proto astnky dle 175b OS. myslel nad tm,zda souasn prvn prava odpovdnosti
Slovo dvodn tu opravdu nen bezdvodn. Ohledn za kodu zpsobenou vkonem innosti a jej pojitn
osob, kter maj alternativn ddick titul nelze a priori je vyhovujc v ppadech,kdy dolo ke skonen vkonu
ci, e je lze mt dvodn za zstavitelovy ddice. Sv innosti note.
ddick prvo by museli njakm zpsobem prokzat, V praxi ke skonen vkonu notskho povoln nej-
a proto je nelze dvodn povaovat za zstavitelovy d- astji dochz bu smrt note, kdy odpovdnost za
dice a ani nelze hovoit o jejich astenstv dle kodu, pokud nebyla uplatnna za ivota note, podle
175b OS, ale prv na zklad 94 odst. 1 OS. S Pa- souasn prvn pravy zcela zanikne nebo odchodem
vlem Kolesrem tedy v jeho pojet astenstv nesou- note do dchodu, kdy se reln pjmy note sn na
hlasm a dle mho nzoru nen sprvn, o em se ve sv stku okolo deseti tisc korun msn a ppadn po-
praxi stle vce pesvduji. kraovn v pojitn odpovdnosti by not musel hra-
Nesprvn je rovn tvrzen Pavla Kolesra, e si lze dit z spor a nebo by se nepojistil vbec,m by se zhor-
v praxi jen tko pedstavit osobu, kter by byla po- ilo postaven pokozenho. Souasn prvn prava
volna k astenstv dle 94 odst. 1 OS, tedy na z- odpovdnosti za kodu z vkonu innosti note a jej
klad toho, e se jedn o jejm prvu a zrove by ne- pojitn znamen rozdln postaven pokozenho v p-
bylo mono ji dvodn povaovat za ddice. Toto pad, e not, kter mu vadn poskytl slubu stle vy-
tvrzen asi vyplv z nedostatku praktickch zkuenost konv innost note a je pojitn na mnohonsobek
Pavla Kolesra s ddickm zenm. S takovmi osobami pojistnho minima v ppad, e notskou innost ne-
se lze setkat v praxi pomrn snadno.Vedle osob s pro- vykonv.
cesnm prvem poprat ddick prvo osob, o nich lze
mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, je to * Autor je notem v Praze.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 23
AD NOTAM
Podle mho nzoru by odpovdnost za vkon innosti
note nemla bt peruena smrt note, kter by jinak
odpovdal za kodu a pokozen by neml bt znev-
hodnn poklesem solventnosti bvalho note po jeho
odchodu do dchodu, ale kadmu pokozenmu no-
tskou innost by se mlo dostat stejnho postaven.
Bylo by na mst, aby platn prvn prava odpovd-
nosti za kodu z vkonu innosti note byla novelizo-
vna a zmnila se i rmcov smlouva pojitn tto od-
povdnosti uzaven mezi Notskou komorou esk
republiky a pojiovnou.
een vidm v jist modifikaci platn prvn pravy
pojitn provozovatele motorovho vozidla za kody
zpsoben jeho provozem, kter vytvoila Fond pojisti-
tel, z nho jsou hrazeny kody zpsoben provozem
motorovch vozidel v ppad, e provozovatel motoro-
vho vozidla neml dn sjednno pojitn odpovd-
nosti za kodu zpsobenou provozem motorovho vo-
zidla.
Navrhuji zmnu souasn prvn pravy odpovd-
nosti za kodu zpsobenou vkonem innosti note tak,
e v ppadech, kdy pokozen neme uplatnit nrok
na nhradu kody proti noti v inn slub, vznik po-
kozenmu nrok na nhradu kody vi Fondu poji-
tn odpovdnosti za kody,kter zpsobily svoj innost
bval noti.Tento Fond by byl vytven na zklad rm-
cov smlouvy pojitn odpovdnosti za vkon innosti
note mezi Notskou komorou esk republiky a po-
jiovnou a na msto bvalch not by do nho pi-
spvala Notsk komora esk republiky tak, aby ve
ppadnho pojistnho plnn byla stejn, jak bylo sjed-
nno pojitn odpovdnosti bvalho note v posled-
nm roce vkonu innosti note (s ppadnou valori-
zac).
Soudn rozhodnut
Nemonost sprvnho odvoln proti
rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl
nvrh na vklad prva do katastru
nemovitost
I. Proti rozhodnut katastrlnho adu o zamt-
nut nvrhu na povolen vkladu prva do katastru
nemovitost nen ani po 1. 1. 2003 ppustn od-
voln; v vahu pipad jen podn aloby podle
pt sti obanskho soudnho du ( 5 odst. 4
zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch
a jinch vcnch prv k nemovitostem, ve spojen
s l. XXV bodem 1 zkona . 151/2002 Sb., kterm
se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm
soudnho du sprvnho).
II. Jestlie soud pro nedostatek sv pravomoci
zastavil zen a vc postoupil sprvnmu orgnu,
nem tento sprvn orgn, domnv-li se, e vc
naopak do pravomoci soudu pat, jinou monost
ne podat nvrh na zahjen zen o kompeten-
nm sporu ( 3 odst. 2 zkona . 131/2002 Sb., o roz-
hodovn nkterch kompetennch spor).
slo 1/2007 23
Usnesen zvltnho sentu zzenho podle zkona
. 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten-
nch spor, ze dne 14. 8. 2006, . j. Konf 64/200533
Z odvodnn: alobkyn se obrtila na zvltn se-
nt pro rozhodovn nkterch kompetennch spor
a podala, aby zvltn sent rozhodl spor o pravomoc
(v dalm textu kompetenn spor), vznikl mezi Kraj-
skm soudem v Brn a Zemmickm a katastrlnm in-
spektortem v Brn ve vci aloby veden u Krajskho
soudu v Brn o zamtnut nvrhu na povolen vkladu z-
stavnho prva do katastru nemovitost.
Ze spis soudnch a sprvnch vyplynulo.
Katastrln ad v Blansku rozhodnutm ze dne 16. 9.
2003 zamtl nvrh alobkyn a alovanch na vklad z-
stavnho prva pro zajitn budoucch pohledvek k ne-
movitostem v rozhodnut ble urench. alobkyn po-
dala proti tomuto rozhodnut alobu podle pt sti
obanskho soudnho du ke Krajskmu soudu v Brn.
Krajsk soud usnesenm ze dne 29. 3. 2005 zen o a-
lob pro chybjc podmnku zen zastavil a vc po-
stoupil katastrlnmu adu. Ten vc pedloil jako od-
voln k rozhodnut Zemmickmu a katastrlnmu
inspektortu v Brn; inspektort rozhodnutm ze dne
24. 6. 2005 odvoln jako neppustn zamtl.
Krajsk soud v usnesen o zastaven zen uvedl,e od
1. 1. 2003 je proti rozhodnut katastrlnho adu o za-
mtnut vkladu prva ppustn odvoln ( 53 Sp). a-
loba podle 244 a nsl. OS je pak ppustn a tehdy,
jestlie rozhodnut katastrlnho adu nabylo prvn
moci pot, co alobce vyuil v zen ped sprvnm or-
gnem dn opravn prostedek ve sprvnm zen, tj.
odvoln nebo rozklad [ 247 odst. 2 OS ve spojen
s l. XXV bodem 1 zkona . 151/2002 Sb., kterm se
mn nkter zkony v souvislosti s pijetm soudnho
du sprvnho (dle jen l. XXV bod 1)]. Plat tedy
podle krajskho soudu, e od 1. 1. 2003 jsou vechna
sprvn zen, jejich pedmtem je vc soukromo-
prvn, dvoustupov.
Krajsk soud argumentoval lnkem XXV bodem 1,kte-
r stanov, e ve vcech uvedench v 244 OS, v nich
zvltn pedpis svuje soudu rozhodovn o opravnch
prostedcch proti rozhodnutm sprvnch orgn podle
sti pt hlavy tet obanskho soudnho du,ve znn
innm k 31. 12. 2002, lze ode dne innosti zkona
. 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v sou-
vislosti s pijetm soudnho du sprvnho,podat alobu
podle sti pt obanskho soudnho du za podm-
nek jm stanovench. Jednu z podmnek ppustnosti a-
loby podle 244 OS stanov 247 odst. 2 OS; aloba
je ppustn, nabylo-li rozhodnut sprvnho orgnu
prvn moci za pedpokladu, e alobce vyuil v zen
ped sprvnm orgnem dn opravn prostedky v li-
nii sprvnho zen. Aby alobce mohl vyut dn
opravn prostedek, mus bt tento opravn prostedek
ppustn. Ustanoven 247 odst. 2 OS vjimku nepi-
pout, a proto je proti rozhodnutm sprvnch orgn
ve vcech soukromoprvnch ppustn opravn pro-
stedek v linii sprvnho zen.V 247 odst. 2 OS je tak
zeteln vyjden mysl zkonodrce. Podle 53 sprv-
nho du m astnk prvo podat proti rozhodnut
sprvnho adu odvoln, pokud zkon nestanov jinak.
Ustanoven 5 odst. 4 vta tet zkona . 265/1992 Sb.,
o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemo-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 24
24 slo 1/2007
vitostem (dle jen zkon . 265/1992 Sb.), kter sta-
nov, e o podanm opravnm prostedku rozhoduje
soud,sice nebylo pmo novelizovno,nicmn se dnem
31. 12. 2002 stalo obsoletnm. Od 1. 1. 2003 toti neexi-
stuje soud, kter by ml pravomoc o takovm opravnm
prostedku rozhodnout. Opravnm prostedkem proti
rozhodnut o zamtnut vkladu prva je proto podle n-
zoru krajskho soudu odvoln. Proto tak alobu, kter
u nho byla podna, posoudil jako odvoln podle 53
sprvnho du, o nm mus rozhodnout pslun ze- konodrce.Tento pstup pak bude efektivnj nejen pro
mmick a katastrln inspektort [ 4 psm. d) zkona
. 359/1992 Sb., o zemmickch a katastrlnch org-
nech].
Zemmick a katastrln inspektort v Brn (dle jen
inspektort) jako druh strana sporu ale odvoln a-
lobce rovn vcn nepezkoumal a jako neppustn je
zamtl.Zdvodnil to tm,e astnk zen sice m prvo . 265/1992 Sb., ve znn zkona . 90/1996 Sb.) je p-
podat proti rozhodnut sprvnho orgnu odvoln,avak
jen tehdy,pokud zkon nestanov jinak.V danm ppad
takov zkon existuje a je jm zkon . 265/1992 Sb.,
kter v 5 odst. 4 stanov, e proti rozhodnut o zamt-
nut vkladu prva lze podat opravn prostedek, o kte-
rm rozhoduje soud. Inspektort nesouhlasil s tm, e od
1.1.2003 je toto ustanoven neaplikovateln.Skutenost,
e novelou obanskho soudnho du byla podmnka
ppustnosti aloby stanovena tak, e je tato podmnka
za souasn platnosti 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb.
nesplniteln, nemus nutn vst k zvru, e je posledn
jmenovan ustanoven neaplikovateln.Naopak me jt
o opomenut zkonodrce odpovdajcm zpsobem
upravit i souvisejc prvn pedpis,nikoli o jeho zmrn
mysl, jak se domnv krajsk soud. Inspektort upozor-
nil i na odlinou judikaturu jinch krajskch soud.
alobkyn jako navrhovatelka v nvrhu na een kom-
petennho sporu upozornila na skutenost,e ani jedna
ze stran kompetennho sporu se jej vc nezabvala
meritorn, a bylo j tak odato prvo na spravedliv pro-
ces (l. 36 Listiny). Z tohoto dvodu je teba, aby zvltn
sent rozhodl, v pravomoci je vc projednat a roz-
hodnout o n. Sama alobkyn se klon k zvru, e vc
by ml projednat a meritorn o n rozhodnout krajsk
soud.
Na vod zvltn sent konstatuje,e nvrh zvltnmu
sentu na zahjen zen o kompetennm sporu je
oprvnn podat i alobce. Jeho aktivn legitimace k po-
dn nvrhu vyplv z ustanoven 3 odst. 2 zkona
. 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten-
nch spor (dle jen zkon . 131/2002 Sb.): byl ast-
nkem zen ve vci,v n se otzka pravomoci vydat roz-
hodnut stala spornou. V dvodov zprv k zkonu
. 131/2002 Sb. se k zahjen zen (k aktivn legitimaci
k podn nvrhu) podv, e zkonodrce pedpokldal,
e zpravidla kompetenn spor vyvol soud i sprvn or-
gn. Umonil vak podn nvrhu i samotnmu astn-
kovi konkrtnho zen, v nm kompetenn spor
vznikl, nebo pr nelze vylouit, e informaci o stetu
kompetenc bude mt prv jen astnk zen.
V souzen vci nejde o ppad, kdy by strany kompe-
tennho sporu, kterch se vc tk, nemly povdom
o stetu kompetenc, ba naopak. Sprvn orgn, ktermu
byla vc postoupena pot,co krajsk soud odmtl ve vci
rozhodovat, si kompetennho sporu byl dobe vdom
(plyne to jednoznan z odvodnn rozhodnut).Pesto
nvrh na een kompetennho sporu nepodal a rozhodl
AD NOTAM
tak, e mu vc rovn nepslu. Nezvaoval pitom, e
alobkyn se tm dostane do situace, kdy bude muset
sama vyvolvat zen ped zvltnm sentem, a vyna-
kldat tak dal prostedky. By s touto monost zkon
pot, je teba ji vnmat jako monost posledn z-
chrany. Znamen to tedy, e een kompetennho
sporu by mly iniciovat pedevm samy strany kompe-
tennho sporu, resp. ta, kter hodl popt svoji pravo-
moc jako druh v poad, jak ostatn pedpokldal i z-
astnka zen, ale i pro strany kompetennho sporu,
nebo rozhodovn jedn z nich v mnoha ppadech
zcela odpadne.
Podstata kompetennho sporu, k jeho een byl
zvltn sent povoln, spov v tom, zda proti rozhod-
nut o zamtnut vkladu prva ( 5 odst. 4 zkona
pustn nejprve odvoln podle sprvnho du a teprve
pot me nsledovat aloba k soudu podle nov pt
sti obanskho soudnho du, i zda se proti zmio-
vanmu rozhodnut podv rovnou aloba k soudu.
K tomu zvltn sent uvil.
Vklad je teba zahjit krtkm historickm exkursem.
Pi obnoven sprvnho soudnictv v roce 1992 (zko-
nem . 519/1991 Sb.) byla do tehdej pt sti oban-
skho soudnho du zaazena hlava tet s nzvem Roz-
hodovn o opravnch prostedcch proti rozhodnutm
sprvnch orgn; k jejm hlubm koenm neteba na
tomto mst nic dalho dodvat. Podle ustanoven tto
hlavy soud postupoval jako opravn instance pezkou-
mvajc nepravomocn rozhodnut sprvnho orgnu
( 250l OS).Vci, kter spadaly do tohoto reimu, byly
vskutku rozlin. Patily mezi n i vklady prva do ka-
tastru nemovitost, a to na zklad 5 odst. 4 zkona
. 265/1992 Sb., ve znn zkona . 90/1996 Sb., kter
stanov, e proti rozhodnut o zamtnut vkladu prva je
ppustn opravn prostedek, o nm rozhoduje soud.
V danm ppad se ped podnm opravnho pro-
stedku uplatovala jen jedna sprvn instance (existo-
valy podle tet hlavy ale i ppady, kdy bylo podmnkou
pro pstup k soudu projednn ve vce sprvnch in-
stancch).
S innost od 1. 1. 2003 dolo k reform sprvnho
soudnictv. Shora popisovan hlava tet star pt sti
obanskho soudnho du byla zruena, ani by nov
prvn prava potala s zenm obdobnm. S vcmi,
kter pod tento reim spadaly, pitom bylo zapoteb se
legislativn vypodat, a to vzhledem k potebn konti-
nuit prvn pravy. Pro mnostv a rozrznnost tchto
vc nebylo ani z asovch dvod reln novelizo-
vat vechny souvisejc zvltn sprvn pedpisy. Tento
zpsob by nebyl ani eln,ani spolehliv.Byla tedy pou-
ita pechodn ustanoven (srov. zejm. zmnn l. XXV
zkona . 151/2002 Sb. a 129 SS), v nich je stano-
veno, jak postupovat v ppadech, kdy zvltn zkony
nadle obsahuj ustanoven zakldajc prvo podat proti
rozhodnut sprvnho orgnu opravn prostedek
k soudu. Tato pechodn ustanoven nepmou noveli-
zac zaloila prvo podat v takovch vcech bu alobu
podle sti tet hlavy druh dlu prvnho soudnho du
sprvnho, nebo alobu podle nov pt sti oban-
skho soudnho du;dlicm kritriem je to,zda sprvn
orgn rozhodoval o subjektivnm veejnm prvu, nebo
ve vci soukromoprvn.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 25
AD NOTAM
Soust prvnho du tedy zstalo v nezmnn po-
dob i ustanoven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb., nic-
mn dky pechodnm ustanovenm se nejedn o usta-
noven obsoletn,ale o ustanoven nepmo novelizovan
lnkem XXV bodem 1. Ten stanov, e ve vcech uve-
dench v 244 OS, ve znn innm od 1. 1. 2003, tj.
tam, kde sprvn orgn rozhodl podle zvltnho zkona
o sporu nebo o jin prvn vci vyplvajc z obansko-
prvnch, pracovnch, rodinnch a obchodnch vztah
( 7 odst. 1 OS), v nich zvltn pedpis svuje soudu
rozhodovn o opravnch prostedcch proti rozhodnu-
tm sprvnch orgn podle sti pt hlavy tet ob-
anskho soudnho du, ve znn innm k 31. 12.
2002, lze ode dne innosti tohoto zkona (zkona
. 151/2002 Sb.) podat alobu podle (nov) sti pt
obanskho soudnho du za podmnek jm stanove-
nch. Na ustanoven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb.
je tedy teba nyn pohlet tak, e se nepodv opravn
prostedek k soudu, ale aloba podle nov pt sti ob-
anskho soudnho du.
Takto pojman prvn prava pitom vyluuje odvo-
lac zen ped sprvnm orgnem, nebo i nov sprvn
d (zkon . 500/2004 Sb.) obdobn jako jeho ped-
chdce (zkon . 71/1967 Sb.) stanov, e astnk me
proti rozhodnut podat odvoln,pokud zkon nestanov
jinak ( 81 odst. 1). Zkon vak jinak nestanov a nikde
neupravuje dn opravn prostedek, jm by bylo
mono ve sprvnm zen brojit proti zamtnut vkladu:
pod slovn slupkou opravnho prostedku ve smyslu
5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. se toti po 1. 1. 2003
v dsledku nepm novelizace ve skutenosti skrv a-
loba ve smyslu sti pt obanskho soudnho du.Ani
nadle tedy nelze rozhodnut o zamtnut vkladu prva
napadnout odvolnm ve sprvnm zen;rozhodnut ka-
tastrlnho adu nabv prvn moci doruenm stej-
nopisu jeho psemnho vyhotoven astnkm zen
( 72 odst. 1 a 73 odst. 1 novho sprvnho du). Po-
kud vak chce astnk zpochybnit prvnmi prostedky
rozhodnut o zamtnut vkladu, odpad v souasnosti
na rozdl od pravy ped 1. 1. 2003 ta fze zen, v n
byl astnk povinen obracet se s opravnm prosted-
kem nejprve na katastrln ad, a na soud a tehdy, po-
kud mu v rmci autoremedury nevyhovl ad.
Tomuto vkladu nebrn ani ustanoven 247 odst. 2
OS, kter stanov, e aloba je neppustn, jestlie a-
lobce nevyuil v zen ped sprvnm soudem dn
opravn prostedky nebo jestlie jm uplatnn dn
opravn prostedky nebyly sprvnm orgnem pro opo-
dnost projednny,a to prv ve srovnn s 68 psm.a)
SS stanovcm, e aloba je neppustn tehdy, nevy-
erpal-li alobce dn opravn prostedky v zen ped
sprvnm orgnem, pipout-li je zvltn zkon.
By oba druhy soudnho zen jsou v mnohm roz-
dln, maj i nco spolenho. Je to mimo jin i poada-
vek na vyuit dnch opravnch prostedk v zen
ped sprvnm orgnem pedtm,ne je podna pslun
soudn aloba.Tento poadavek obsaen v obou zde po-
suzovanch soudnch procesnch dech je pes jistou
terminologickou nesouladnost obsahov a i funkn
shodn, a vyaduje proto tak shodn nhled; v tom, e
v 247 odst. 2 OS chyb vslovn dodatek pipout-
-li zkonodrce jinak, nelze spatovat zmr zkono-
drce. K otzce napt mezi doslovnm a teleologickm
vkladem se ostatn opakovan vyslovil stavn soud
slo 1/2007 25
(srov. stanovisko sp. zn. Pl. S 1/96, nlez sp. zn. Pl. S
33/97). Konstatoval, e neudritelnm momentem pou-
vn prva je jeho aplikace, vychzejc pouze z jazy-
kovho vkladu; jazykov vklad pedstavuje toliko pr-
votn piblen se k aplikovan prvn norm, je
vchodiskem pro objasnn a ujasnn si jejho smyslu
a elu (k emu slou i ada dalch postup, jako lo-
gick a systematick vklad, vklad e ratione legis atd.).
V tomto svtle je tedy zapoteb podmnku ppust-
nosti aloby stanovenou v 247 odst. 2 OS interpreto-
vat tak, e aloba je neppustn v ppad, kdy alobce
nevyuil v zen ped sprvnm soudem ppustn dn
opravn prostedky, nebo takov pstup odpovd jak
vkladu logickmu, tak teleologickmu.
Ustanoven 5 odst.4 zkona .265/1992 Sb.mus bt
tedy nadle vykldno jen ve spojen s pechodnm usta-
novenm l.XXV bodu 1 zkona .151/2002 Sb.,a to jako
celek.Clem pechodnho ustanoven bylo pauln pe-
tvoit pravomoc soud k rozhodovn o opravnch pro-
stedcch na pravomoc rozhodovat o alobch. Ustano-
ven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. se zmiuje
o opravnm prostedku, kterm lze napadnout roz-
hodnut o zamtnut vkladu,jednak v souvislosti se sprv-
nm adem (Pokud podanmu opravnmu prostedku
katastrln ad nevyhov v plnm rozsahu...), jednak
v souvislosti se soudem (...rozhoduje o podanm oprav-
nm prostedku soud). Opravn prostedek zde nebyl
nijak pesnji pojmenovn jednak proto, e k rozhodo-
vn o nm nebyl povoln nadzen sprvn orgn (co
je typickm znakem odvoln), nbr toliko sprvn or-
gn I.stupn;jednak t proto,e o nm v podob zcela
toton rozhodovaly ad i soud, a bylo by tak matouc
pojmenovvat jej jako odvoln. Toto oznaen je toti
v legislativnm jazyce vyhrazeno pro dn opravn pro-
stedek bu v rmci zen sprvnho, nebo v rmci -
zen soudnho,nikdy vak pro prostedek,kter oba typy
zen pomysln propojuje tj.takov,jm se lze u soudu
domhat npravy sprvnho rozhodnut.Soud by tak st
mohl rozhodovat o odvoln, o nm ji ped nm roz-
hodoval sprvn ad, nebo by lo o institut sprvnho
zen, do zen ped soudem nepenosn.
Stejn tak ale neme sprvn ad rozhodovat o a-
lob, kterto institut je z moci pechodnho ustano-
ven lnku XXV bodu 1 zkona .151/2002 Sb.vlastnm
obsahem pojmu opravn prostedek obsaenho v 5
odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. Nelze pitom pipustit,
aby pojem opravn prostedek v rmci jedinho usta-
noven, ba jedinho souvt (Pokud podanmu oprav-
nmu prostedku katastrln ad nevyhov v plnm roz-
sahu,rozhoduje o podanm opravnm prostedku soud),
vyjadoval dva rzn vznamy a skrval v sob dva zcela
odlin prostedky npravy toti 1.opravn prostedek
ve sprvnm zen, a 2. alobu k soudu. Ustanoven 5
odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. tak jist nen obsoletn
jako celek, ani nen jak se domnv krajsk soud ob-
soletn jeho vta tet v t sti, v n se svuje pravo-
moc k rozhodnut o opravnm prostedku soudu; na-
opak je v dsledku pechodnho ustanoven lnku XXV
bodu 1 zkona . 151/2002 Sb. nadle nepouiteln prv
st vty tet, v n se upravuje pravomoc katastrlnho
adu k takovmu rozhodovn.
Lze uzavt, e pokud katastrln ad zamtl nvrh na
povolen vkladu zstavnho prva k nemovitostem, roz-
hodoval ve smyslu 7 odst. 1 OS o prvn vci vypl-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 26

26 slo 1/2007 AD NOTAM

vajc z obanskoprvnch vztah, jejich projednn v nvrhu na zahjen zen a podle rozhodnut zvlt-
a rozhodovn bylo zkonem sveno jinmu orgnu ne nho sentu nen vydn takovho rozhodnut v jeho
soudu. V takovch vcech lze a je nutno podat rovnou pravomoci, zvltn sent souasn vyslovuje nicot-
alobu podle nov pt sti obanskho soudnho du. nost takovho rozhodnut. Jestlie ten, kdo je stranou
V souzen vci pak pro pslunost soudu plat zvltn v kompetennm sporu, vydal rozhodnut, kterm
pravidlo, kdy ustanoven 249 odst. 2 OS zakld k - svou pravomoc o vci rozhodovat popel, a podle roz-
zen o alob ve vcech vkladu prva k nemovitostem hodnut zvltnho sentu je vydn rozhodnut ve
vcnou pslunost v prvnm stupni krajskm soudm. vci uveden v nvrhu na zahjen zen v jeho pra-
Zvltn sent rozhodl, e pslun vydat rozhodnut vomoci, zvltn sent takov rozhodnut souasn
ve vci je soud v obanskm soudnm zen. Souasn zru. Proti rozhodnut zvltnho sentu nejsou
proto usnesen Krajskho soudu v Brn o zastaven - opravn prostedky ppustn. Pravomocn rozhod-
zen zruil. nut zvltnho sentu je zvazn pro strany kompe-
tennho sporu, astnky zen, v nm tento spor
Poznmka: Zvltn sent, zzen podle zkona vznikl, jako i pro vechny orgny moci vkonn, or-
. 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten- gny zemnho samosprvnho celku, jako i fyzick
nch spor, je sloen ze t soudc Nejvyho soudu nebo prvnick osoby nebo jin orgny, pokud jim bylo
a t soudc Nejvyho sprvnho soudu. Jeho leny sveno rozhodovn o prvech a povinnostech fyzic-
a stejn poet jejich nhradnk jmenuj s jejich sou- kch a prvnickch osob v oblasti veejn sprvy,
hlasem pedseda Nejvyho soudu a pedseda Nej- a soudy.
vyho sprvnho soudu na dobu t let. Pedsedu
zvltnho sentu vdy na prvn polovinu funknho
obdob zvltnho sentu zvol lenov ze soudc jme-
novanch pedsedou Nejvyho sprvnho soudu a na
druhou polovinu ze soudc jmenovanch pedsedou
Nejvyho soudu. Zvltn sent rozhoduje vtinou
Informace
hlas vech len; s ohledem na sud poet jeho len
a absenci dal prvn pravy nelze vylouit, e
zvltn sent pi rovnosti hlas nedospje v konkrt- Sout Prvnk roku 2006
nm ppad k dnmu rozhodnut. Zvltn sent
jedn a rozhoduje v sdle Nejvyho sprvnho soudu. Slavnostn vyhlen vsledk uzavelo v ptek, 19. 1.
Sttn sprvu zvltnho sentu vykonv pedseda 2007, druh ronk celojustin soute Prvnk roku
Nejvyho sprvnho soudu.Psoben ve zvltnm se- 2006, kter probhala na internetu webov adrese
ntu a jeho innost je vkonem soudnictv. www.pravnikroku.cz od kvtna 2006.V TOP HOTELU
Zvltn sent jedn a rozhoduje ve vech kladnch PRAHA se pi tto pleitosti selo vce ne dva tisce
nebo zpornch kompetennch sporech o pravomoc prvnk (advokt, soudc, sttnch zstupc, not,
nebo vcnou pslunost vydat rozhodnut, jeho stra- exekutor), spolen se pikami esk justice a ped-
nami jsou soudy a orgny moci vkonn, zemn, z- staviteli veejnho a politickho ivota.
jmov nebo profesn samosprvy, nebo jeho stranami Organiztoi soute esk advoktn komora a spo-
jsou soudy v obanskm soudnm zen a soudy ve lenost EPRAVO.CZ, provozujc nejvt server s prv-
sprvnm soudnictv ( 1 odst. 1 zkona . 131/2002 nickmi informacemi v R vyhlsili pro prv skon-
Sb.). Ustanoven 1 odst. 2 zkona . 131/2002 Sb. vy- en ronk celkem 10 soutnch kategori. Prvnci
mezuje kompetenn spor jako spor, ve kterm si jedna soutili o cenu svatho Yva patrona prvnk v po-
strana osobuje pravomoc vydat rozhodnut v toton dob umleck sklenn plakety. Nominovno na oce-
vci individuln urench astnk, o n bylo dru- nn bylo celkem 357 prvnk, z nich odborn porota
hou stranou vydno pravomocn rozhodnut (kladn vybrala 10 vtz.V kategorii, v n mohla hlasovat laick
kompetenn spor) nebo spor, ve kterm jeho strany veejnost, projevilo svj nzor celkem 3 927 hlasujcch,
popraj svou pravomoc vydat rozhodnut v toton kte vybrali vtze Prvnka roku volenho laickou ve-
vci individuln urench astnk (zporn kom- ejnost.
petenn spor). Speciln kategorie Talent roku byla spojena i s fi-
zen ped zvltnm sentem je zahjeno dnem, nann odmnou mladm prvnkm do 33 let vku za
kdy nvrh na zahjen zen o kompetennm sporu prvn ti nejlep pedloen prce. Cenu pro tetho
doel zvltnmu sentu. Nvrh na zahjen zen v tto kategorii, kterou pedval ministr spravedlnosti
o kompetennm sporu je oprvnna podat nkter JUDr. Ji Pospil, vnovala Notsk komora esk re-
z jeho stran nebo astnk zen ve vci, v n se publiky. Do Prvnick sn slvy byl uveden za celoi-
otzka pravomoci vydat rozhodnut stala spornou. votn pnos prvu bval pedseda stavnho soudu R
astnky zen vedle stran kompetennho sporu JUDr. Zdenk Kessler. Cenu in memoriam za nho pe-
jsou i astnci zen, v nm se otzka pravomoci brala jeho dcera, dnes u tak soudkyn stavnho
stala spornou. zen ped zvltnm sentem probh soudu R JUDr. Dagmar Lastoveck, za dlouhotrvaj-
za pimenho uit ustanoven sti tet hlavy prvn cho potlesku vech ptomnch.
soudnho du sprvnho. Ministr spravedlnosti JUDr. Ji Pospil, jeho minis-
Zvltn sent rozhoduje usnesenm o tom, kdo je terstvo nad sout pevzalo ztitu, pi pedvn jedn
pslun vydat rozhodnut ve vci uveden v nvrhu z cen ocenil vznam tto celojustin udlosti:
na zahjen zen. Jestlie ten, kdo je stranou v kom- Jsem pesvden, e prvnick profese, kter se spolu
petennm sporu, vydal rozhodnut ve vci uveden sice leckdy na justinm poli utkvaj, se mus tak set-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 27

AD NOTAM slo 1/2007 27

kvat, diskutovat o problmech a hledat spolen e-
en. Jen tak bude justice jako celek lpe fungovat, bude
rychlej a spravedlivj pro obana, kter ji potebuje
prv takovou.
Dal ronk soute Prvnk roku 2007 odstartuje
v kvtnu letonho roku na webov strnce www.prav-
nikroku.cz.
Vsledkov listina Prvnk roku 2006:
Obor obansk prvo
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli, vysokokolsk pedagog,
advokt
Obchodn prvo
Prof. JUDr. Jan Ddi, vysokokolsk pedagog a ad-
vokt z AK Kocin, olc, Balatk
Rodinn prvo
Kolektiv Linky prvn pomoci Nadace Nae dt
Veejn prvo
Prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc., dkan Prvnick fa-
kulty UK, advokt
Trestn prvo
JUDr. Jaroslava Novotn, sttn zstupkyn Vrchnho
sttnho zastupitelstv v Praze
Prvo duevnho vlastnictv
Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., vysokokolsk pedagog,
advokt
Obansk a lidsk prva
JUDr. Otakar Motejl, veejn ochrnce prv
Speciln kategorie:
Talent roku
JUDr. Ondej Dostl, Ph.D., LL.M. 1. msto, advo-
kt z AK JUDr. Bohumila Holubov
JUDr. Lenka Bradov, Ph.D. 2. msto, nmst-
kyn Krajskho sttnho zastupitelstv v st nad Labem
JUDr. Ondej Rathousk 3. msto, advokt z AK To-
man, Devt a partnei
Prvnk roku volen laickou veejnost
JUDr. Tom Sokol, advokt z AK Bro, Sokol, Novk
Prvnick s slvy
JUDr. Zdenk Kessler IN MEMORIAM, bval ped-
seda stavnho soudu R
Tet msto v kategorii Talent roku 2006 zskal spolu s finann
odmnou 25 000 K, kterou vnovala Notsk komora R
JUDr. Ondej Rathousk z AK Toman Devt a partnei.
Ocenn pevzal z rukou ministra spravedlnosti JUDr. Jiho
Pospila.
Stoj za pozornost
Prvn rozhledy
2006, . 21
Alexandr, J. Prodej podniku, souhlas akcion a vklad
67a ObchZ (historie 67a ObchZ; dvody vzniku
67a ObchZ; podobn pravy v zahrani: Delaware,
Model Business Corporation Act, Nmecko; co na to
67a ObchZ)
Nejvy soud esk republiky K vydren sti soused-
nho pozemku
130 odst. 1, 134 odst. 1 ObZ
Pi posuzovn pomru nabytho a skuten koupenho
pozemku za elem zjitn, zda se dritelem oprvn-
nm stal nabyvatel, kter se ujal i drby sti sousednho
pozemku, jeho vlastnictv nenabyl, je teba vychzet
z pomru vmry vech na sebe navazujcch nabytch
parcel k uchopen sti cizho pozemku;nesta vyjt jen
z vmry parcely pilhajc k tto sti s pominutm v-
mry vech nabytch parcel.
Rozsudek ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 954/2005
Nejvy soud esk republiky Podzemn stavba jako
pedmt obanskoprvnch vztah
118 odst. 1, 119 ObZ
Pedmtem obanskoprvnch vztah me bt i pod-
zemn stavba.
Rozsudek ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 911/2005
2006, . 23
Sokolovski, I. Analza klasickho paradigmatu uzavrn
smluv
prava modelu uzavrn smlouvy se dnes objevuje t-
m ve vech civilnch kodexech,piem v esk prvn
nauce petrvv nzor o vlunm postaven modelu kla-
sickho. Souasn vvoj vak ukazuje, e klasick pojet
mechanismu uzavrn smluv se velice oslabilo a s ohle-
dem na modern trendy smluvnho prva nenajde pli
velkou oporu. Na konkrtnch pkladech bude demon-
strovno, zda je mon uzaven smlouvy prostednic-
tvm jedinho modelu i zda je tchto model vce.
(modelovn procesu uzavrn smluv; otzka k-
cch se ofert; ex lege vymezen akceptanta a oferenta;
metodologie zvltnch ppad; interpretace zvlt-
nch ppad)
ech, P. K zniku funkce jednatele odstoupenm v jed-
nolenn spolenosti s ruenm omezenm (k proble-
matice odstoupen jednatele spolenosti s ruenm
omezenm; rozdln stanoviska Vrchnho soudu
v Praze; sjednocujc stanovisko Nejvyho soudu R;
nkter praktick implikace)
Nejvy soud esk republiky Platnost dohody o pe-
vodu lenskho podlu uzaven jen jednm ze spole-
nch len drustva
230 ObchZ
39 ObZ
Dohoda o pevodu lenskch prv a povinnost
spojench s lenstvm v bytovm drustvu uzave-
n pouze jednm ze spolench len drustva je
absolutn neplatn pro rozpor se zkonem (s 230
ObchZ).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 28

28 slo 1/2007 AD NOTAM

Rozsudek ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 582/2005 Prvn rdce
Nejvy soud esk republiky Nabyt pozemku sttem
a nrok na zzen prva osobnho uvn 2006, . 9
135 a ObZ ve znn ped novelou . 509/1991 Sb. Pcha, F. Budouc prvn prava vlastnickho prva
872 odst. 5 ObZ k nemovitostem
Oprvnnm dritelem, jeho drba mohla vystit v na- Po ukvapen transformaci naeho nrodnho hospo-
byt pozemku sttem a vzniku prva na pidlen po- dstv, kter nebyla nleit prvn oetena, co zap-
zemku do osobnho uvn, byl jen dritel prva vlast- inilo adu nslednch majetkovch delikt, by podle
nickho, nikoliv tedy ten, kdo drel vc na zklad mne mla zstat veejn moci i nadle zachovna urit
(domnlho) prva osobnho uvn. ingerence do pevod vlastnickho prva k nemovitos-
Usnesen ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1985/2005 tem.
Nejvy soud esk republiky Prvo cesty vyuvan za- Chalupa, L. Rozhodnut majoritnch spoluvlastnk a n-
mstnanci vlastnka panujc nemovitosti hrada kody
151n odst. 1 ObZ Pi uvn vci samotnmi podlovmi spoluvlastnky
Pslu-li vlastnku nemovitosti jako osob oprvnn dochz mezi nimi pomrn asto k neshodm, zvlt
z vcnho bemene prvo cesty, kter mu zajiuje p- pak k ti opomenutch minoritnch spoluvlastnk.
stup k tto nemovitosti, pak od nj odvozuj prvo u-
vat zaten pozemek k chzi a jzd ty osoby, kter tak 2006, . 10
in v souvislosti s hospodskm elem, ke ktermu ech, P., Pavela, . Nabvn vlastnch akci akciovou spo-
panujc nemovitost slouila v dob zzen vcnho be- lenost
mene (bydlen vlastnka, pronjem byt, podnikn, ale V praxi je pomrn astm jevem, e akciov spole-
t nvtvy v obvyklm rozsahu), pokud se astnci nost nabv vlastn akcie, ppadn e tyto akcie nab-
smlouvy o jeho zzen nedohodli jinak,pak me bt za- vaj osoby, je ovld spolenost, kter je vydala.
ten pozemek uvn k chzi a jzd i zamstnancem Vrcha, P. Pevod nemovitost, kter maj charakter p-
vlastnka panujc nemovitosti, ovem jen v souvislosti sluenstv nemovitosti hlavn
s tm druhem podnikn, ke ktermu by mohl vcn be- V roce 2002 jsem v srpnovm vydn asopisu Prvn
meno vyuvat vlastnk panujc nemovitosti. rdce prezentoval svj prvn nzor k problematice pe-
Rozsudek ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 973/2005 vdn nemovitost,kter tvo psluenstv jin (hlavn)
nemovitosti.
Novk, T. Vybran prvn aspekty stanoven vmnnho
Soudn rozhledy pomru pi pemnch, zejmna akciovch spolenost
(co je vmnn pomr; nkter limity stanoven v-
2006, . 11 mnnho pomru u fz akciovch spolenost; po-
Vrchnho soudu v Praze K poadavku stanov na roz- vinnost ocenn jmn zanikajc spolenosti podle
hodnut spoleenstv vlastnk jednotek o volb i od- 69a odst. 6 ObchZ; nkter aspekty stanoven v-
voln len vboru spoleenstv (povenho vlastnka) mnnho pomru u rozdlen)
9 odst. 8 BytZ Chalupa, L. Vypodn darovanho i zddnho len-
l. II odst. 8 vldnho nazen . 322/2000 Sb. skho podlu
Obsahuj-li platn stanovy spoleenstv vlastnk jedno- V rmci vypodn lenskch podl v bytovch dru-
tek pravu shodnou s l. II odst. 8 vldnho nazen stvech po zniku manelstv se pomrn asto vyskytuj
.322/2000 Sb.nebo pravu,podle n je nutn,aby o roz- ppady, kdy je pedmtem vypodn lensk podl na-
hodnut shromdn vlastnk jednotek o volb i od- byt darovnm nebo ddnm za trvn manelstv jen
voln len vboru spoleenstv (nebo povenho jednm z manel.
vlastnka) musel bt pozen notsk zpis, resp. toto
rozhodnut muselo mt formu notskho zpisu, je 2006, . 11
k platnosti rozhodnut shromdn takov zpis nutn. ech, P. Vymezen sti podniku a psobnost valn
Usnesen ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 7 Cmo 419/2005 hromady
Ke smlouv, na jejm zklad dochz k pevodu pod-
niku nebo jeho sti (pop. k jejich njmu i zastaven),
Prvn zpravodaj vyaduje obchodn zkonk ( 67a) souhlas valn hro-
mady. Zatmco podnik zkonodrce legln vymezil, co
2006, . 11 v konkrtnm ppad tvo st podniku, ponechal
ech, P. Pijat novela druh smrnice nakroila k vy k vaze soudu. [koncepn souvislost dlba moci
flexibilit zkladnho kapitlu v kapitlov spolenosti; st podniku jen jako samo-
Po necelch dvou letech intenzivnch politickch dis- statn organizan sloka: jen urit organizan
kus byla v zvru z 2006 v ednm vstnku EU pub- struktura, vykazujc prvky samostatnosti ji v rmci
likovna smrnice, kter vznamn mn druhou smr- podniku, z nho se vyleuje. Toto (tzv. organizan)
nici z oblasti prva spolenost. Nejpozdji od 15 dubna pojet sti podniku tedy vychz z mylenky, e vy-
2008, kdy uplyne lhta pro jej transpozici do nrodnch mezuje-li zkon podnik jako soubor (sloek podni-
prv, pinese novela nkolik zjednoduen v oblasti kn), st podniku mus bt opt jen soubor (by
tvorby a zachovn zkladnho kapitlu akciov spole- redukovan), a to navc za pedpokladu jeho organi-
nosti.Jeliko esk republika vzthla pravu druh smr- zan samostatnosti; st podniku jako soubor aktiv
nice rovn na spolenosti s ruenm omezenm, rznho druhu; inspirace v judikatue evropskho
usnadn novela financovn s vlastnch zdroj tak jim. soudnho dvora; st podniku coby jakkoliv (by jed-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 29
AD NOTAM
notliv) sloka podnikn; een interpretace podle
elu pravy; porovnn se zahranin pravou]
Vlek, M. Drustevn byty a konkursn zen stav v roce
2006
Za jakch podmnek a s jakmi dsledky mohou bt
drustevn byty zahrnuty do soupisu konkursn pod-
staty? Tato otzka se otevela ped prvnky a soudn
prax v okamiku, kdy v rmci prvnho konkursnho -
zen na bytov drustvo jako padce byly drustevn byty
zapsny pslunm sprvcem do soupisu konkursn
podstaty a nsledn proti tomu byly podn vyluovac
aloby. (drustevn byty jako soust konkursn pod-
staty; bezplatn pevod byt lenm drustva.)
Matjkov, A. Zpsob zjiovn nemovitost v rmci -
zen o ddictv
Titulek zejm na prvn pohled evokuje vc naprosto
jasnou a bezproblmovou,avak pesto bych se na tomto
mst chtla zmnit o nkterch situacch, kter mohou
nastat pi zjiovn, zda zstavitel byl ke dni mrt vlast-
nkem nemovitosti.Tak bych chtla zohlednit novelu z-
kona . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn
sprvy a o zmn nkterch dalch zkon. (obstarn
vpisu z katastru nemovitost; oven vstupy z in-
formanho systmu veejn sprvy; dal podklady po-
tebn pro zjitn vlastnictv; mrt a vklad vlastnic-
kho prva do katastru nemovitost)
Nezdail, A. Monosti obrany proti prtahm v soudnm
zen
Prtahy v soudnm zen nelze jednoznan definovat.
Pi vaze, zda je asov prodleva mezi jednotlivmi
kony soudu pimen, je teba vdy pihldnout
k okolnostem konkrtnho ppadu a zohlednit sloitost
projednvan vci, druh zen, chovn astnk, mru
jejich spoluprce se soudem a tak poet vc,kter mus
procesn soud soubn vydit. (Evropsk soud pro
lidsk prva; posuzovn pimen dlky soudnho -
zen v R; monosti obrany proti prtahm soudnho
zen stnost na prtahy adresovan orgnm
sttn sprvy soud, stavn stnost proti zsahu or-
gn veejn moci; nov zpsob obrany uren lhty
pro proveden procesnho konu; pro nen monost
aloby na uren lhty vyuvna)
Dostal, O. Hospodsk sout a svobodn povoln
Svobodn povoln, mezi kter se ad zejmna prvn
sluby (noti, advokti), etn sluby (auditoi, daov
poradci), zdravotnick profese (lkai, lkrnci) a tech-
nicko-konzultan sluby (architekti, konzultanti atd.),
jsou klovm odvtvm evropskho hospodstv po-
skytujcm sluby znanho veejnho vznamu. (hos-
podsk sout v oblasti svobodnch povoln; po-
teba revize regulanch pravidel v EU; analza
nadbytench omezen soute; poadavky na vldu
a ministerstva R; aplikace pravidel hospodsk sou-
te na svobodn povoln v R; nejvznamnj p-
pady een v esk republice poplatek za vydn
osvden, doporuen ceny lkaskch slueb, cena
za posouzen RTG snmk kyelnch kloub ps, sou-
tn advokacie, zkon o soudnch znalcch a soud-
nch tlumoncch, regulace potu lkren, zkon
o daovm poradenstv a daovch poradcch a z-
kon o auditu a auditorech, zkon o patentovch z-
stupcch)
Trajer, V. adatel a ti druz v zen ped katastrlnm
adem
slo 1/2007 29
Z 4 odst. 2 zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlast-
nickch a jinch vcnch prv k nemovitostem, v plat-
nm znn, vyplv, e zen o povolen vkladu prva do
katastru nemovitost se zahajuje tak v ppad, e nvrh
na vklad je podepsn pouze jednm z astnku zen.
(adatel a ostatn astnci)
2006, . 12
Lochmanov, L. Obchodn firma a tvorba firemnho
kmene I
Obchodn firmou obchodn spolenosti, drustva a dal-
ch prvnickch osob, kter vznikaj zpisem do ob-
chodnho rejstku, je nzev, pod kterm jsou zapsny
v obchodnm rejstku. (osobn firemn kmen; vcn fi-
remn kmen; fantazijn firemn kmen; smen firemn
kmen; seln firemn kmen; zamnitelnost obchodn
firmy; cizojazyn obchodn firma; firma veejn ob-
chodn spolenosti; firma komanditn spolenosti)
Hein, O. Postaven nascitura v platnm prvu
Souasn polemiky o ppustnosti i neppustnosti po-
trat se (jako obvykle) vyznauj pemrou emoc a ne-
zdka i mysln nepoctivou a demagogickou argumen-
tac. (majetkov zjmy; je nasciturus fyzickou
osobou?; prvo eny na svobodn rozhodnut; svo-
bodn vle nascitura a jeho prvo na ivot)
ech, P. Prvn povaha kon spojench s valnou hro-
madou
Vzdor vce ne patnctilet innosti obchodnho z-
konku a pomrn bohat judikatue v tto oblasti se
praxe dosud potk s adou nejasnost ohledn prvn
kvalifikace projev vle smujcch ke svoln valn hro-
mady, k hlasovn na n a obsaench v usnesench, je
valn hromada pijme. (vvoj nzor na prvn po-
vahu usnesen valn hromady; usnesen valn hro-
mady nen prvnm konem; pesto se analogicky pou-
ije prava prvnch kon o sten neplatnosti,
o uritosti a srozumitelnosti, o interpretaci, o p-
pustnosti podmnek a asovch uren; prvn kon
spolenk na valn hromad; problm projevu
vle v usnesen valn hromady; srovnn se zahra-
nim; prvn povaha svoln valn hromady; svoln
valn hromady vak patrn nen prvn kon; soudn
pezkum pozvnky na valnou hromadu; faktick re-
alizace svoln valn hromady; svoln valn hromady
osobou, jej funkce zanikla; prvn povaha hlasovn
na valn hromad; paraleln ptomnost spolenka
i jeho zstupce na valn hromad; vynutitelnost do-
hody spolenk o hlasovn na valn hromad; rov-
n analogick pouit pravy prvnch kon)
Kudelov, M. Evropsk hospodsk zjmov sdruen
Pro kvalitn fungovn jednotnho vnitnho trhu Ev-
ropsk unie je poteba vytvoit prosted, kter bude
podporovat obchodovn mezi jednotlivmi lenskmi
stty a spoluprci mezi podniky. (evropsk hospod-
sk zjmov sdruen; vhody a nevhody evropskho
sdruen; pklady fungujcch sdruen; evropsk
sdruen a mal a stedn podniky)
Judikatura
II. S 145/02
Podle ust. l. 38 odst. 2 Listiny m kad prvo na to, aby
vc byla projednna v jeho ptomnosti. M-li bt ve
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 30

30 slo 1/2007 AD NOTAM

uveden zkladn prvo realizovno, mus bt astn-
kovi umonno, aby se jednn mohl zastnit, astnk
tedy mus bt o jeho konn soudem vyrozumn. Ped-
Spoleensk rubrika
voln k stnmu jednn je proto teba doruit nejen
jeho prvnmu zstupci, ale i pmo tomuto astnkovi.
K stnmu jednn mus bt astnk zen soudem sa- Sedmdest narozeniny
mostatn obesln.
JUDr. Jik Fleischer*
II. S 210/03
Podle l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod m Dne 20.11.2006 se doil JUDr.Ivan Ga-
kad prvo na to, aby vc byla projednna v jeho p- vanda, not v Uherskm Hraditi, sedm-
tomnosti. M-li bt ve uveden zkladn prvo realizo- desti let.
vno, mus bt astnkovi umonno, aby se jednn Od roku 1971, kdy byl jmenovn stt-
mohl zastnit.astnk tedy mus bt o jeho konn sou- nm notem, zstal vrn svmu povo-
dem vyrozumn. Pedvoln k stnmu jednn je proto ln i svmu rodnmu mstu.
teba doruit nejen jeho prvnmu zstupci, ale i pmo Svm lidskm, pvtivm a obtavm pstupem ke
tomuto astnkovi. K stnmu jednn mus bt ast- klientm si zskal znanou popularitu obansk veej-
nk zen soudem samostatn obesln. Prvnho z- nosti. Proslul nejen jako nezitn poskytovatel prvnch
stupce astnka zen nelze povaovat za doruovatele slueb, ale t jako vynikajc sportovec.V roce 1983 do-
pedvoln k jednn soudu. ast astnka u jednn shl nejlepho svtovho asu, kdy zvtzil v souti
(zejmna pokud jde o jednn jedin) m povahu uplat- o eleznho mue.Tehdy za 17 hodin a 30 minut upla-
ovn jeho zkladnho prva a nikoliv plnn nkter val 5,5 km, ujel na kole 255 km a ubhl 55 km.
z procesnch povinnost, jak je to uvedeno v 49 odst. Nelze opomenout ani jeho dal zlibu, kytaru. Ocenili
1 vta druh o. s. . Proto vaha o zastupitelnosti ast- ji zejmna astnci notskch kolen, kdy JUDr. Ga-
nka zen pi stnm jednn svm prvnm zstupcem, vanda svou temperamentn hrou piml ke sborovmu
nen na mst. zpvu i ty kolegy a kolegyn, kte se povaovali za ne-
zpvky.
I. S 560/03 Na sklonku sv notsk kariry se vnuje dalm ak-
stavn soud ji dve zaujal stanovisko, od kterho se tivitm, napklad soutm v kouen dmky a plen vy-
nemn odchlit, e kad, kdo je astnkem zen ped nikajc slivovice z vlastnch vpstk.I v tchto oborech
soudy, m prvo se ve sv vci takovho zen (jednn dosahuje vynikajcch vsledk.
ped soudy) osobn astnit,zpravidla bez ohledu na to,
zda by jeho ptomnost mla vliv na vynesen rozhod- Do dalch let pejeme naemu milmu kolegovi JUDr.
nut. Jestlie soud ptomnost astnkm zen neu- Ivanu Gavandovi hodn zdrav a spch v osobnm i-
mon, lze v jeho postupu spatovat poruen stavnho vot.
prva astnka zen, danho l. 38 odst. 2 Listiny z- * Autor je prezidentem NK v Brn.
kladnch prv a svobod. Pedvoln k stnmu jednn je
proto teba doruit nejen prvnmu zstupci astnka,
ale i pmo astnkovi zen, kter mus bt soudem sa-
mostatn obesln. I s postavou se d kouzlit
I. S 18/04 V pedchzejcch dlech jsme si povdali o pravidlech
stavn soud ji dve zaujal stanovisko, od kterho se oblkn pro vemon pleitosti. Urit vs to inspi-
nemn odchlit, e kad, kdo je astnkem zen ped rovalo k inventue vaeho stvajcho atnku a urit se
soudy, m prvo se ve sv vci takovho zen (jednn chystte doplnit garderobu.Ne ovem zanete do svho
ped soudy) osobn astnit, bez ohledu na to, zda by atnku poizovat nco novho,mli bychom si ci nco
jeho ptomnost mla vliv na vynesen rozhodnut. Jest- o vbru a vhodnosti stih vzhledem k postav. Ped
lie soud ptomnost astnkm zen neumon, lze tm, ne zanete vybrat po obchodech, se tentokrt pro-
v jeho postupu spatovat poruen stavnho prva ast- sm dkladn prohldnte v zrcadle. e to dlte asto?
nka, danho l. 38 odst. 2 Listiny.V nlezu sp. zn. II. S Dobr, ale tentokrt se na sebe muste podvat trochu ji-
145/02 ze dne 17. 7. 2002 (Sbrka n.u. S, svazek . 27, nak. Je toti poteba realisticky zhodnotit celkov pro-
nlez . 95, s. 99) stavn soud uvedl, e podle ust. l. 38 porce va postavy. Nebute vak prosm na sebe pli
odst. 2 Listiny m kad prvo na to, aby vc byla pro- kritit .Vmme si zejmna ky bok a ramen, pro-
jednna v jeho ptomnosti. M-li bt ve uveden z- pornho rozdlu mezi boky a pasem, dlky nohou, ru-
kladn prvo realizovno, mus bt astnkovi umo- kou a tak krku. Z profilu si potom porovnme sv prsa,
nno, aby se jednn mohl zastnit, take astnk mus bko a zadn st. J vm. K dokonalosti m nae tlo
bt o jeho konn soudem vyrozumn. Pedvoln k st- nkdy hodn daleko. Ovem nic nen tak ern, jak se
nmu jednn je proto teba doruit nejen prvnmu z- zpotku zd.A dky sprvnmu vbru novch at m-
stupci astnka, ale i pmo astnkovi zen. K st- ete udlat velk krok pro zven vaeho sebevdom.
nmu jednn tedy mus bt astnk zen soudem Drobn nedostatky postavy jsou vidt jedin z dvodu
samostatn obesln. vbr patnch stih. N problm se zpravidla sna-
me zakrt tak vehementn,e je vidt na prvn pohled.
Pitom nae oko,stejn jako oi vech lid,kte se na ns
dvaj, je velmi nedokonal. Dky tomu meme vyut
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 31
AD NOTAM
mnoha optickch klam i trik a elegantn kritick po-
hledy olit.
Nejdleitj jsou celkov proporce naeho tla. Po-
chopiteln nejvce vka v porovnn s na kou. Po-
kud jsme malho vzrstu, vybrme nevrstven obleen
a sname se tlo opticky prothnout do vky. Budeme
vypadat vyvenji a nae ka nebude na prvn pohled
tak markantn.Naopak,pokud mme dlouh tlo,budeme
se snait trochu se rozit teba lennm obleenm.
Co se tk celkovch proporc, velmi astm problm
jsou irok boky. Mnoho en je neastnch ze svch i-
rokch stehen a bok, vrstv na n obleen, co jejich
problm asto dle zvyuje. irok boky se pod objemn
dlouh svetr opravdu neschovaj. Pokud vak udlme
opak a msto bok se soustedme na rozen svch ra-
men minimln na ku svch bok a souasn zmen-
me vrstvy na bocch,pi nslednm porovnn proporc
bok a ramen budeme velmi pjemn pekvapeni.
Vimnme si nyn cel postavy a jej pomysln polo-
viny.V idelnm ppad je polovina tla piblin v mst
rozkroku. Pokud ale mme krtk nohy nebo dlouh
trup,meme si vytvoit velmi jednodue pomysln sted
sami spodnm okrajem vrchnho dlu odvu, tedy nap-
klad trika nebo saka. Krtk trup sta prodlouit tri-
kem pes sukni nebo poppad prodlouit tlo irokm
pskem v barv hornho dlu.
Urit znte trik se dvma stejnmi tverci, kdy do jed-
noho namalujeme podlnou ru a do druhho pnou.
tverec s podlnou rou se najednou prothne do vky
a druh tverec se roz do stran.Podobn to funguje s ob-
leenm. Cokoliv, co nut oi kolemjdoucho sledovat ns
podlnm pohledem,opticky prodluuje.Nejjednodu je
vyuit pruh a prouk na ltkch,kter jsou navc v tch-
to letech v mdnm kurzu. Se stejnm efektem ovem m-
eme vyut nejrznjch podlnch v, sklad, podl- n 11, nejpozdji do 26. bezna 2007.
nch rozpark a podlnch ad knoflk.Vyut se daj tak
rzn vsadky a lemovn z jin barvy,mum pome i kon-
trastn kravata na koili. Dobrou slubu v tomto smru od-
vedou rovn vyehlen puky na nohavicch.
Pn pruhy ns naopak roziuj, proto je vyuijeme
jenom na nkterch mstech. Na dalch partich se jich
naopak vyvarujeme. Vzpomete si na nmonky, vypa-
daj tak mun a silcky. Je tomu tak nejen dky nam-
hav prci, ale tak pruhovanm trikm, kter jim roz-
iuj ramena a hrudnk. Meme tak vyut njak
podln pruh v ramenou nebo pes prsa. Pi vbru se
lze inspirovat ze sportovnho obleen, kde je tohoto
efektu asto vyuvno. Vemon vsadky, nramenice
a barevn pruhy, kter maj opticky rozit ramena
a hrudnk sportovce, vtinou na sportovnch trikch,
mikinch a bundch, nejsou nhodou. Zatmco v rame-
nech se urit rozit chceme, mn pozitivn bude roz-
en bok.I neplnovit vytvoen nejrznjch sklad c) Vpis z rejstku trest ne star t msc.
na zmakanch kalhotch nebo sukni nm v okamiku
roz kritickou st opticky a o nkolik centimetr.
Proto je pro enu i mue se irokmi boky a stehny t-
m zkladem,podit si kvalitn dobe padnouc kalhoty
z nemakavho materilu, nejlpe smsi s lycrou.
Krom podlnch a pnch pruh meme vyut
v atnku tak diagonly a trojhelnky.Sprvn sklonn
diagonly prodlou bezvadn postavu.
Mui maj dnes mimodnou pleitost vyut efektu
diagonl ve svm atnku. Budou ik a souasn pjdou
s dobou, protoe se letos nos nejen diagonln kravaty,
slo 1/2007 31
ale pomalu pror mezi bnou veejnost tak diago-
nln pruhy na koilch.Trik s trojhelnkem lze zase vy-
ut k nensilnmu rozen ramen bez vycpvek.Trika
s V vstihem a halenky se piatm lmcem a rozhalen-
kou zmn vai postavu k nepoznn a krom pravy ra-
men vm tak mohou prodlouit krk.
Budu vm dret psti pi znovu objevovn elegance
va postavy. Chce to trochu citu a hodn trplivosti, ale
uvidte, e vsledek bude velmi pekvapujc.
Ing. Jitka Richtrov, odvn poradce
richtrova@volny.cz
Zprvy z notsk komory
NOTSK KOMORA ESK REPUBLIKY
vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., o no-
tch a jejich innosti (dle jen notsk d), v plat-
nm znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhla-
ovn a organizaci konkurzu na obsazen notskho
adu (konkurzn d),
KONKURZ
na obsazen uvolnnho notskho adu
pro obvod Okresnho soudu v umperku se sdlem
v umperku na tvrtek 26. dubna 2007.
Notsk komora esk republiky pijm pi-
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Je-
Konkurz se kon ve shora uvedenm termnu od
10,00 hod. v sdle Notsk komory esk repub-
liky v Praze 2, Jen 11.
Ve astnickho poplatku za podn pihlky
do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po-
platek se plat pevodem nebo sloenm na et
Notsk komory R u HVB Bank CR, a.s., . .
45818009/2700, variabiln symbol rodn slo
uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo
v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2,
Jen 11.
Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn
pihlky a pedloen tchto doklad:
a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky.
b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm.
d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci
magisterskho studijnho programu v oblasti prva na
vysok kole v esk republice, plnho vysokokol-
skho vzdln na prvnick fakult vysok koly
podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln
v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak
stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk repub-
lika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle
zvltnch prvnch pedpis.
e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de-
finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 32
32 slo 1/2007
skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7
odstavec 2 vta druh notskho du).
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3
vta druh notskho du).
g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte-
rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch esk
a Slovensk Federativn Republiky, esk republiky
a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li o ucha-
zee narozenho ped 1. 12. 1971.
h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po-
tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk
komory esk republiky).
Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu
je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho
shora pod psm. h).
Podmnkou zaazen uchazee notskho kan-
didta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do-
klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu
o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no-
tsk komory.
Notsk komora esk republiky zale astnkm
zaazenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped
dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn
ped konkurzn komis.
Notsk komora esk republiky pedlo na
zklad vsledku konkurzu ministru spravedlnosti
nvrh na jmenovn note do notskho adu.
Fejeton
Not a as
Kdy not pohldne rno z okna sv notsk kan-
cele, spat odraz prv probhajcho ronho obdob. mladm eskm notskm adeptm ze svho pohledu
Rac pupeny na stromech i zelenajc se trvu, m-li
not to tst a ped oknem jeho kancele se nachz
strom i lze-li z okna jeho kancele dokonce spatit
i travnatou plochu.To ve samozejm na jae. Poslze se
pak takov not t pohledem na kvetouc stromy,v lt
ho pak rozplen atmosfra trochu ds, nem-li kance-
l vybavenou klimatizac.V letnm obdob je vak not
kadopdn svmi mylenkami spe jinde ne ve sv
kanceli,zvlt v tto dob ho ediv spisy trochu vce
ne obvykle deprimuj a mysl na modrou vodu v tu i ci-
zozemsku, na hory, na krsn sleny i na sympatick
mue (jde-li o notku).
Podzim pin do naich kancel nejen nov eln do
prce,ale tak uklidujc pohled na harmonick barvy
podzimu, pozdji pak ovem pohled na ponkud bez-
tn duikov vhledy. O tchto dnech se z legrace
kv, e se jedn o notsk svtky, pesnji eeno
o svtky not jako soudnch komisa. My noti vak
AD NOTAM
bez v ironie vme, e v ddickm zen sloume jak
svm zemelm,tak i tm ijcm pozstalm,nebo v-
sledky ddickho zen prost pinej podek v ma-
jetkovch vcech naeho zstavitele a pomhaj naplnit
vztahy zemelho ke svm nejblim.
Nakonec pichz zima, Mikul a Vnoce.Tehdy i no-
t zav v prbhu sv pracovn doby pohled na na-
prostou tmu, v lepm ppad oivenou blou krsou
snhu. Nastv obdob kontemplace. I not peml
o dopadu bhu asu na n ivot, o tom, co ho ek, ale
tak o tom, co se mu v ivot podailo a co nikoli.
Pro tak detailn rozebrm jednotliv ron obdob
a jejich vliv na psychiku note? Snam se toti dospt
k tomu podstatnjmu, k tomu, co pesahuje n ka-
dodenn ivot a nae kadodenn starosti, to jest k bhu
asu jako takovmu.Vme,e esk notstv nen jen tak
ledasjak instituce, e pi vkonu tohoto povoln a d
se ci i posln si pedvaly sv zkuenosti a sv oprv-
nn mnoh generace eskch not. Not, kte ves-
ms po cel stalet vyuvali bohatch a kultivovanch
monost naeho slovanskho jazyka.
Kad z ns jednoho dne zjist,e jar,lt,podzim a zim
bylo v jeho ivot ji tolik, e jet hloubji pone pt-
rat o smyslu svho celoivotnho sil.Pak vtina z ns
si uvdom, e tvo jen pouh lnek v etzu jednotli-
vch notskch generac.
Jen si zkusme pedstavit, jak se liili noti v eskch
zemch napklad v estnctm stolet od souasn do-
minujc notsk generace,kter nastoupila do notsk
praxe v sedmdestch letech stolet dvactho. Co by si
navzjem ekli, o em by si spolu vyprvli, co by je spo-
jovalo? Urit by to byl vznam a smysl notsk profese,
kter se ani po cel stalet nezmnil.
Po strnce organizan a technick by ovem byl roz-
dl radikln. Jen si zkuste pedstavit technick nstroje
note estnctho stolet pravdpodobn by to byla
asi voskov pee, snad inkoust a zejm vysoce kvalitn
papr a brk. Jak jin pracovn nstroje not tehdy po-
teboval, jak evidenn pomcky pouval, se meme
domnvat jen s pouitm sv fantazie.
Svj pokus o fejetonovou vahu bych rd zakonil
poukazem na vci optimistitj, na charakter nastupu-
jc notsk generace, kter vystudovala a do notsk
praxe se zapojila a po roce 1989. Kad generace m
sv zvltnosti, dovolil bych si vak ve vztahu k tm nej-
zobecnit, e mlad esk notsk generace (mm na
mysli dnen dvactnky a tictnky) je ve svm prmru
vzdlanj a ctidostivj ne generace pedchzejc.
Je to mon dno tm, e zcela rozdln dvody piv-
dly do notsk profese ty, kte do n vstupovali v le-
tech sedmdestch a osmdestch minulho stolet,
a dvody, kter do te profese pivdj mladou gene-
raci tvoc se po roce 1989. Zatmco pedchoz generaci
pitahovalo notstv svou uritou apolitinost, ale tak
odbornost, na mlad nastupujc generaci eskch no-
t je pznan, e oceuje spoleensk vznam a au-
toritu notskho povoln.
Nic novho pod sluncem. I nadle se budou stdat
ron obdob v notsk kanceli a esk notstv jako
takov jak pevn vm bude i nadle stabiln po-
kraovat ve svm vvoji.
JUDr. Karel Wawerka
Obalka_3 15.2.2007 13:53 Strnka 1

Cenk inzerce v asopise Ad Notam

oblka (barva):
3. strana 1/2 A4 12 000 K
4. strana A4 30 000 K

redakn strany (B):

A4: 12 000 K
1/2 A4: 7 000 K
1/4 A4: 5 000 K

vklad:
1 list A4: 20 000 K
2 listy A4: 25 000 K

1 list A5: 15 000 K

2 listy A5: 20 000 K

Pi opakovn inzert nebo objednn inzerce do vce asopis souasn je mon sjednat vhodn slevy.

Kontakt: Tel.: 225 993 959

225 993 969
Fax: 225 993 950
e-mail: lektorat@beck.cz

Inhalt Table des matieres

Aufstze Articles
Eli, K. Das Rckkaufsrecht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Eli, K. Droit de rachat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Chvistkov, J. Der Notar und Manahmen gegen Chvistkov, J. Notaire et les mesures contre le blanchiment
die Legalisierung von Einnahmen aus krimineller Ttigkeit . . . . . . 8 des produits du crime . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Mareov, M. Die Gtergemeinschaft von Ehegatten Mareov, M. Communaut des biens des poux en relation
im Verhltnis zu Verbindlichkeiten eines der Ehegatten . . . . . . . 12 aux obligations dun des poux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jurkov, H. Entgeltlicher Erwerb von Immobilien Jurkov, H. Acquisition onreuse des immeubles
durch Ehegatten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 par les poux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Kurkov, J. Das neue Arbeitsgesetzbuch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Kurkov, J. Nouveau Code de travail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Notar und EU Notaire et U.E.

Polek, R. Verletzt die Tschechische Republik Polek, R. Rpublique tchque viole-t-elle
den Grndungsvertrag der Europischen Gemeinschaften? le Trait instituant la Communaut europenne?
Notare und Ausbung ffentlicher Macht . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Les notaires et lexercice de lautorit publique . . . . . . . . . . . . . 17

Diskussion
Fleischer, J. Das Erben zusammenlebender Personen . . . . . . . . . 20
Klika, O. Nochmals zur Problematik der Teilnahme
am Erbverfahren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Kouba, V. Zur Haftungsversicherung des Notars . . . . . . . . . . . . . 22
Discussion
Fleischer, J. Succession des personnes cohabitantes . . . . . . . . . . 20
Klika, O. Encore une fois sur les problmes
de participation dans la procdure sur la succession . . . . . . . . . 21
Kouba, V. Assurance-responsabilit du notaire . . . . . . . . . . . . . . 22

Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles

Oberstes Gericht der R Die Unmglichkeit einer Cour suprme de la Rpublique tchque Impossibilit
Verwaltungsberufung gegen die Entscheidung, durch die das du recours administratif contre la dcision, par laquelle
Katasteramt den Antrag auf Eintragung des Eigentumsrechtes loffice du registre foncier a rejet la proposition
ins Immobilienkataster zurckgewiesen hat . . . . . . . . . . . . . . . . 23 linscription du droit au registre foncier . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Information Informations
Der Jurist des Jahres 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Juriste de lanne 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Gesellschaftlicherubrik Rubrique sociale

Fleischer, J. Der siebzigste Geburtstag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Fleischer, J. Soixante-dixime anniversaire . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Feuilleton Feuilleton
Der Notar und die Zeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Notaire et le temps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Obalka_4 15.2.2007 13:49 Strnka 1