Obalka_1 12.12.

2007 13:07 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

6/2007 strany 169212 13. ronk 21. prosince 2007

Z obsahu:

Koiak, J., Koiakov, H.

Zapoten na ddick podl v judikatue

Nmec, J.
Zkon o stabilizaci veejnch rozpot

Potmil, J.
Islmsk platn prvo,
aneb povinnosti lovka k lovku

Tgl, P.
Dal vahy o dobr ve
v subjektivnm smyslu

Nejvy soud R
Odpovdnost ddic za dluhy zstavitele

C. H. BECK
Obsah 12.12.2007 13:09 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2007

OBSAH
vodnk

lnky
Koiak, J., Koiakov, H. Zapoten na ddick podl
v judikatue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Nmec, J. Zkon o stabilizaci veejnch rozpot . 173
Potmil, J. Islmsk platn prvo, aneb povinnosti
lovka k lovku (muamalt) . . . . . . . . . . . . . . . 175

Diskuse
Tgl, P. Dal vahy o dobr ve v subjektivnm
smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Karhanov, M. Odpovdnost zaslatele dopravce
za kodu na pepravovanm zbo . . . . . . . . . . . . 189

Ze zahrani
Veernkov, J., ervov, N., Tlakov, .,
XXV. kongres Mezinrodn unie notstv . . . . . . . 192
Projev prezidenta UINL Giancarlo Lauriniho
pednesen dne 2. jna 2007 v Madridu na
Shromdn lenskch notstv UINL . . . . . . . . . 195
Tlkov, . Kongres belgickch not Vedouc redaktor:
Marche-en-Famenne 18.19. 10. 2007 . . . . . . . . . . 197 JUDr. Martin Foukal
varcov, V. Setkn bavorskch, saskch Vkonn redaktorka:
a eskch not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Mgr. Ladislava Jankov
Kouba, V. Setkn prezdi NK R a NK SR . . . . . . 199 Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
Ze ivota krajskch komor fax 225 993 950
Karkov, P. Ze ivota Notsk komory e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
v Hradci Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Redakn rada:
Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. kolen prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
not, notskch kandidt a koncipient JUDr. Jik Fleischer
v Perov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
doc. JUDr.Alena Mackov, Ph.D.
Mgr. Erik Mrzena
Soudn rozhodnut JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Nejvy soud R Odpovdnost ddic za dluhy
Vydv:
zstavitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2008
Informace K 1090,, jednotliv sla K 190,.
Programov konference k reform esk justice . . 207 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
Projev prezidenta NK R JUDr. Martina Foukala na a prodej jednotlivch sel zajiuje
konferenci o reform justice v letech 20082010 . 209 nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
Zprvy z Notsk komory soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Zprva o stavu notstv v esk republice Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
(kvten srpen 2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Fejeton fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 169

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. prosince 2007

Ven a mil teni,
je opt as a pleitost, abych se v dob blcho se
novho roku zamyslel nad aktulnm stavem not-
stv u ns i ve svt.
Brzy vstoupme do jubilejnho patnctho roku exi-
stence obnovenho svobodnho notstv v esk re-
publice.Nemyslm si, e budu neskromn, budu-li kon-
statovat, e esk notstv svou lohu v naem
prvnm systmu pln a e si za dobu sv obnoven
existence postupn vydobylo postaven, kter mu his-
toricky nle. Se svmi tradinmi atributy, zejmna
nestrannost pi poskytovn prvnch slueb, zvlt
pak pi sepisovn veejnch listin s drazem na ped-
chzen sporm, je nepochybn, e m, vedle ostatnch
prvnickch profes, pi realizaci prva sv pevn
msto.Zan se projevovat stle vce vy dvra k no-
tsk profesi a napluje se veobecn podvdom
o tom, e not je ten, komu se v. Svd tomu na-
pklad i stle stoupajc poet notskch schov
jako specifickho zajiovacho institutu sloucho ze-
jmna k zajitn kupn ceny nejastji pi pevodech
nemovitost. Lze jen vit, e tento trend me vst ve
svm dsledku ke zven vznamu not pi po-
skytovn ostatnch prvnch slueb spojench s pe-
vody nemovitost tak, jak tomu bylo v minulosti a jak
je to samozejm v naprost vtin zem naeho typu
prva. Zvyovn dvry v notsk stav vede k va-
hm, e prv notstv me bt dleitm faktorem
pi snahch o odbemeovn soud, nebo se jev
mon pesunout na note nkter z nespornch
agend soudu, obdobn jako je tomu ji nyn v zen
o ddictv. Ostatn rozshl novela obanskho soud-
nho du pipraven ministerstvem spravedlnosti,
kter je ji v legislativnm procesu, mimo jin posiluje
postaven not jako soudnch komisa v zen
o ddictv, kdy jim svuje vedle stvajcho veden
zen i vydvn jmnem soudu tm vech usnesen, trhu. I kdy se nakonec podailo, e noti byli z jej
vetn zvrench usnesen o schvlen ddick do-
hody a o potvrzen nabyt ddictv.V souvislosti se zm-
nnou novelou obanskho soudnho du je souasn
pedkldn i nvrh celkem rozshl novely notskho
du, kter mimo jin vslovn zakotvuje v zkon
zsadu nestrannosti a nezvislosti note, zavd po-
jem notstv, stejnopis notskho zpisu v elektro-
nick podob, veden elektronick evidence smluv
mezi manely podle 143a ObZ pro ely zen o d-
dictv Notskou komorou esk republiky, roziuje
monosti pro notsk zpis jako exekun titul
a zkvalituje pravu krnho zen.Je teba kvitovat,
vodnk
e dky vstcnosti Ministerstva spravedlnosti mla No-
tsk komora esk republiky pi tvorb tohoto ped-
pisu monost uplatnit sv podnty a pipomnky. Lze
jen uvtat otevenou spoluprci souasnho veden Mi-
nisterstva spravedlnosti se vemi prvnickmi profe-
semi zvlt pak s prvnickmi komorami a konsta-
tovat, e spoluprce je oboustrann prospn. Tato
skutenost byla mimo jin zdraznna i na konferenci
Reforma justice organizovan Ministerstvem spra-
vedlnosti, kter se konala dne 19. listopadu 2007
v Praze.
Na druh stran je vak teba si uvdomit, e zv-
en presti, na kterou se me v budoucnu vzat
i vce kompetenc, zce souvis s vy mrou odpo-
vdnosti. Z toho lze zkonit dovodit, e na vkon no-
tstv jsou, a nadle budou, uplatovny vysok n-
roky, zejmna na samozejm pedpokldanou
odbornost not a v neposledn ad na profesio-
nln, a dstojn chovn not a jejich zamst-
nanc. Je oekvna nejen poctivost, pesnost a d-
slednost, ale tak vstcnost, trplivost a slunost pi
styku se adateli o notsk sluby. Notsk komora
esk republiky proto mus neustle akcentovat sv
hlavn koly psoben v oblasti vzdlvn a do-
hledu. Jsem si vdom, e i my, noti, jsme jen lid,
kte se tak dopoutj chyb, avak jakkoli pochy-
ben by nemla bt pravidlem, ale naopak jen pouhou
vjimkou.
Nelze ani opomenout a na tomto mst nevzpome-
nout, e esk republika je od roku 2004 lenskou
zem Evropsk unie, co s sebou i pro nae notstv
pineslo adu novch kol, otzek a problm, kter
je nutn eit.V souasn dob nejen esk notstv,
ale notstv jako takov, mus elit tlakm vyvje-
nm ze strany Evropsk unie, kter se tkaj snah o li-
beralizaci i tohoto povoln. Tento tlak se projevil ze-
jmna pi pijmn smrnice o slubch na vnitnm
psobnosti vyloueni, nelze s jistotou tvrdit, e se
jedn o konen een. Stle zstv na programu
otzka pstupu k notsk profesi, pesnji zda me
bt notem na zem jednoho lenskho sttu i p-
slunk jinho lenskho sttu. Vzhledem k tomu, e
na note jsou peneseny pravomoci sttu, kter tm
vykonv veejnou moc, souvis tento problm se
sttn suverenitou. N stt zatm hj stanovisko, e
pslunk jinho lenskho sttu notem v esk re-
publice bt neme. Konference notstv zem Ev-
ropsk unie (CNUE), jakoto instituce sdruujc no-
tstv zem Evropskch spoleenstv a zabvajc se
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 170
170 slo 6/2007
mimo jin tmito otzkami, mus vytvet vhodnj
podmnky pro prosazovn notstv, a to promyle-
nou a koordinovanou politikou. Rozdlnost nzor
a postup notskch samosprv jednotlivch len-
skch zem Evropskch spoleenstv pi prosazovn
spolench zjm a cl je nedouc a nanejv ne-
vhodn.K dosaen co nejvraznjch pozitivnch v-
sledk v notsk politice ve vztahu k Evropsk ko-
misi a dalm evropskm strukturm se budeme
snait pispt i my zejmna v roce 2009, kdy esk
republika bude pedsedajc zem tto evropsk no-
tsk instituce.Pro obdob pedsednictv nominovalo
esk notstv na prezidenta CNUE Bernarda Rey-
nise, souasnho prezidenta Francouzsk notsk ko-
mory, s nm jsou ji nyn konzultovny jednotliv
politick kroky a jeho prostednictvm hodlme pro-
sazovat nae zmry.
Nadchzejc rok bude pro regionln notsk ko-
mory a Notskou komoru esk republiky i rokem
volebnm. Nechce se ani vit, e oteve ji est tlet
volebn obdob od obnovy notstv a vzniku not-
sk samosprvy.Tato skutenost vede k zamylen, zda
by se mlad generace not nemla zat vce pod-
let na chodu notsk samosprvy a postupn peb-
rat odpovdnost za esk notstv. Zatmn vvoj sice
spe potvrdil vhody stability orgn vedouc ke kon-
tinuln, a mono ci, e snad prv proto ve svch
dsledcch vcelku spn politice v jednotlivch vo-
lebnch obdobch, nicmn jednou ke zmnm zko-
Zapoten na ddick podl
v judikatue
Jaromr Koiak, JUDr. Hana Koiakov*
I. 484 ObZ
Soud potvrd nabyt ddictv podle ddickch po-
dl. Pi ddn ze zkona se ddici na jeho podl za-
pote to, co za ivota zstavitele od nho bezplatn
obdrel, pokud nejde o obvykl darovn; jde-li o d-
dice uvedenho v ustanoven 473 odst. 2, zapote se
krom toho i to, co od zstavitele bezplatn obdrel
ddicv pedek. Pi ddn ze zvti je teba toto za-
poten provst, jestlie k nmu dal zstavitel pkaz
anebo jestlie by jinak obdarovan ddic byl proti d-
dici uvedenmu v ustanoven 479 neodvodnn
zvhodnn.
II. vodem
Institut zpotu na ddick podl m v naem prvu
stabiln msto, akoliv jde spe o okrajovou zleitost
v porovnn s jinmi instituty ddickho prva. Prvn
prava zapoten,tvoen jedinm ustanovenm (ve ci-
tovan 484 ObZ), ponechv adu otzek nevyee-
nch. Na n pak aplikan praxe asto nar a vytv
AD NOTAM
nit dojt mus. Bylo by proto vhodn, aby prv v z-
jmu kontinuity vvoje, dokldajc i navenek stabilitu
a jednotu notskho stavu, k tmto zmnm doch-
zelo postupn, a ne v okamiku, kdy to bude nezbytn.
Rok 2008, kter zanedlouho oteve sv brny, bude
pro notstv velmi vznamnm. Jednak tomu bude
ji patnct let, co bylo obnoveno esk notstv ve
svm tradinm pojet a jednak uplyne edest let od
zaloen svtov notsk instituce Mezinrodn
unie latinskho notstv (U.I.N.L.).U pleitosti tchto
dleitch vro hodl Notsk komora esk re-
publiky na podzim 2008 uspodat celosttn konfe-
renci not a otevt sv nov sdlo.Vm, e dstojn
sdlo Notsk komory esk republiky, odrejc v-
znam a postaven notstv a not vbec, upevn
presti a posl sebevdom notskho stavu, napo-
me k prosazovn jeho zjm a vce umon no-
tsk samosprv pro note nco dlat. Vm, e
bude ku prospchu celho notskho stavu, ku pro-
spchu kadho note, aby ho kad not mohl po-
kldat za sv.
Na zvr mi dovolte Vm popt pjemn proit
nadchzejcch vnonch svtk a aby Vae vykroen
do novho roku bylo pln optimismu, sil a radosti...
S ctou
Martin Foukal
lnky
k tomuto tmatu bohatou judikaturu. S vybranmi roz-
hodnutmi,uspodanmi podle tematickch okruh,by-
chom Vs rdi seznmili v tomto lnku.
Prce s judikaturou v tto oblasti je bohuel o nco
obtnj ne jinde, nebo usnesen vydvan v ddic-
km zen vtinou nejsou dostupn v elektronick
form, a to ani pro vnitn potebu soud prostednic-
tvm informanho systmu ISAS, co znan ztuje vy-
hledvn relevantn judikatury. Vtina zde citovanch
rozhodnut proto pochz z zen, v nich se nkter
z astnk ddickho zen domhal svch prv alo-
bou ped obecnmi soudy, ppadn jde o rozhodnut ji
dve publikovan v nekomentovan form.
III. Vcn rozsah prva na zapoten bezplatn
obdren
Vznamnou otzkou, kterou si v tto oblasti klademe,
je, co pesn lze zapost na ddick podl, tedy jak
druhy smluv lze hodnotit jako bezplatn.V zkladn ro-
vin jde o smlouvy, kter stanov povinnost pouze jedn
stran,nebo u nich existuje vznamn disproporce mezi
rozsahem povinnost obou stran.Podstatn je pitom po-
suzovat smlouvu podle obsahu, nikoli nzvu a zabvat se
* Jaromr Koiak je studentem PF MU v Brn, JUDr. Hana Koiakov je
notkou v Opav.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 171
AD NOTAM
tak tm, zda nejde o zasten (dissimulovan) prvn
kon. Takto uvaoval napklad Mstsk soud v Praze
v rozsudku ze dne 30. 12. 1997, sp. zn. 24 Co 315/97:
I kdy smlouva, podle kter nabyl ddic od zstavi-
tele za jeho ivota majetek, byla oznaena jako
smlouva kupn, me bt takov nabyt majetku d-
vodem pro zapoten na ddick podl ( 484 ObZ),
je-li prokzno, e ve skutenosti zstavitel od naby-
vatele dn plnn nepoadoval (tj., e lo o dissi-
mulovan prvn kon darovac smlouvu, nebo e
zstavitel zaplacen kupn ceny nabyvateli promi-
nul).
Ke kupnm smlouvm s kupn cenou ni, ne je sku-
ten hodnota prodvan vci, se vyjdil (a dle naeho
nzoru sprvn) u Ladislav Muzik v poznmce k ve
uvedenmu rozhodnut. Podle nj je teba nejprve po-
soudit, zda rozdl mezi kupn cenou a skutenou hod-
notou je skuten vznamn (drobn rozdly jsou v ob-
chodnm styku bn) a pokud tomu tak je, pak Za
bezplatn nabyt ve smyslu 484 ObZ by pak bylo
teba povaovat rozdl mezi zaplacenou cenou a sku-
tenou cenou nabytho majetku v dob nabyt. Ml-li
vak nabyvatel kupn cenu nebo jej st uhradit z-
staviteli a dodaten a za ivota zstavitele ji neu-
hradil (ani by lo o zastenou darovac smlouvu i
prominut dluhu), nebude zde dvod k zapoten. Ne-
uhrazen kupn cena i jej st se pak objev v akti-
vech ddictv jako pohledvka zstavitele proti naby-
vateli.
Zajmavm ppadem smlouvy smen povahy se za-
bval rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 27. 6.
1996, sp. zn. 18 Co 321/95: Odstupn smlouva, podle
n dolo k pevodu vlastnickho prva k nemovitos-
tem, a v n byla mezi astnky dohodnuta odstupn
cena 37 000 K s tm, e zbytek odstupn ceny v stce
17 200 K vslovn odstupitel nastupitelm darovali
a tito od nich dar smluvn pijali, nepedstavuje ist
kupn smlouvu, kde by nemovitosti byly prodvny za
cenu ni, ne byla cena zjitn podle cenovch ped-
pis. V tomto ppad se jedn o zvltn odstupn
smlouvu, tedy smlouvu inomintn ve smyslu 51
ObZ, ve znn platnm v dob uzaven smlouvy.
Z uvedench ujednn smlouvy je tedy zejm, e bylo
myslem astnk uskutenit darovn ohledn
zbytku odstupn ceny, a proto lze dospt k zvru, e
na zklad uveden smlouvy dolo k poskytnut daru,
piem se nejednalo o bn darovn.
Otzku, zda lze na ddick podl zapost majetek,
kter byl vrcen zstaviteli jet za jeho ivota, eil
Krajsk soud v Brn v rozsudku ze dne 22. 5. 1995,
sp. zn. 18 Co 411/94, v jeho prvn vt uvedl: Jest-
lie ddic od zstavitele obdrel bezplatn nemovi-
tosti, avak tyto nemovitosti ve stejnm rozsahu pe-
vedl bezplatn zpt na zstavitele jet za jeho ivota,
nejsou dny podmnky pro zapoten na ddick po-
dl tohoto ddice dle 484 ObZ. Obdobn bude dle
naeho nzoru vhodn posuzovat situaci, kdy dojde ke
vrcen daru podle 630 ObZ.
Vechny tyto bezplatn pevody budeme pro jed-
noduchost v dalm textu souhrnn oznaovat pojmem
darovn a majetkov pedmt bezplatnch pevod starostlivos a opatrnos nepriniesli iadny prospech.
budeme oznaovat jako dar.Tuto zjednoduenou ter-
minologii navc asto nalezneme pro jej praktinost
i v citovanch rozhodnutch.
slo 6/2007 171
IV. Vcn rozsah prva na zapoten obvykl
darovn
K vymezen pojmu obvykl darovn podal demon-
strativn vet Nejvy soud R v rozsudku ze dne
26. 7. 2003, sp. zn. 30 Cdo 889/2002, kde mezi n zaa-
dil napklad obvykl dary k narozeninm, jmeninm,
vnocm, rodinnm vrom, ukonen studia, svatb,
narozen dtte apod.. Nejvy soud v tomto rozhod-
nut tak upesnil, e obvyklost darovn m bt posu-
zovna podle pimenosti k majetkovm pomrm
drce a to slovy:... piem takovto darovn svou po-
vahou a v pekrauje obvykl darovn odpovda-
jc vdlkovm a majetkovm pomrm drce.
Pokud jde o pedmt darovn, tak rmec obvyklho
darovn pekrauj nejastji penit stky, motorov
vozidla,nemovitosti a spoluvlastnick podly na nich (viz
nap. usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 26. 11.
1986, sp. zn. 11 Co 448/86), vzcnji t akcie a podly
na obchodn spolenostech.
V. Oceovn daru
ast spory vyvolv otzka okamiku, k nmu m
bt posuzovna cena daru. Pes ne uveden odchylky
povaujeme za rozhodnou cenu daru v dob darovn,
a nikoli v okamiku mrt nebo proveden zapoten.
Toto pravidlo vyslovil kategoricky Nejvy soud R
v rozsudku ze dne 31. 10. 1991, sp. zn. 4 Cz 55/91: Pi
hodnocen toho, co zstavitel za svho ivota daroval,
je zapoteb pi zpotu na ddick podl ( 484 odst.
1 ObZ) zsadn vychzet z obecn ceny vci v dob
tohoto darovn. Pro vsledek budoucho ddickho -
zen neme bt rozhodujc, zda si obdarovan vc
ponech i okamit zciz, mra jeho pe, pohyb cen,
charakteru vci co do dlouhodobosti uit atd.
Na tomto a obdobnch rozhodnutch Nejvyho
soudu je postavena novodob judikatura soud nich
stup. Z n meme zmnit napklad shodn nzor
Mstskho soudu v Brn vyjden v usnesen ze dne
3. 9.1998, sp. zn. 24 Co 201/98: Pi zapoten na d-
dick podl dle 484 ObZ se zapotv dar v t
cen, kterou ml v dob darovn a nikoli v t cen,
kterou by ml i mohl mt v dob mrt zstavitele.
a Krajskho soudu v Brn v usnesen ze dne 22.5.1995,
sp. zn. 18 Co 411/94: Pi zapoten je teba zsadn
vychzet z ceny darovan vci v dob, kdy byl dar
poskytnut.
K tto otzce vak existuje rovn star judikatura,
kter ne vdy trvala na ocenn ke dni mrt. Lze uvst
zejmna rozhodnut R 5/1970 dle publikovan Roma-
nem Fialou v Pehledu judikatury ve vcech ddickch.
Toto rozhodnut, vyhotoven ve Slovenskm jazyce,
uvd mimo jin: Vychdz sa zsadne z obecnej ceny
toho, o bolo plnen, v dobe, kedy to dedi obdral.
Tto zsada plat vak pre pomery, v ktorch s hod-
noty a ceny tabilizovan. Mimoriadn prpady je
nutn vdy posudzova podla konkrtnch okolnost,
pretoe by nebolo spravodliv, aby boli ddiovi zapo-
tan aj dary, ktor mu aj ke zachoval najviu
V niektorch prpadoch bude vak spravodliv, aby sa
pri bezplatnch plneniach (pokia ide o ich cenu) vy-
chdzalo zo veobecnch cien ku du smrti poruitea,
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 172
172 slo 6/2007
pravda, poda stavu, ak mali veci v dobe darovania
(neprihliada sa na medzitm dopestovane plody
apod., neprihliada sa na medzitm uroben zhodno-
tenie). Toto rozhodnut je vak v rozporu s novj ju-
dikaturou Nejvyho soudu R a dle naeho nzoru ji
pekonan, zejmna dky argumentaci tm, e riziko
zkzy nebo znehodnocen vci je tradin povinen nst
vlastnk, a e ani ddicov nemaj jistotu o tom, e jejich
majetek nabyt z ddictv nezmn v budoucnu vrazn
svou hodnotu.
Pesto se i v posledn dob meme setkat s rozhod-
nutmi, kter thnou k jinm eenm, ne je ocenn ke
dni darovn. Pkladem budi nyn ji zruen usnesen
Okresnho soudu ve Vsetn poboky ve Valaskm Me-
zi ze dne 13. 8. 2004, sp. zn. 2 D 421/96, kter sice
jako zkladn pravidlo pro posouzen tchto ppad
uvd, e: ...pi zapoten je teba vychzet z ceny da-
rovan vci v dob, kdy byl dar poskytnut...; avak
...v zjmu dosaen piblin majetkov hodnoty mezi
spoluddici by se mlo pihlet i k dalm okolnostem,
napklad k znan rozdlnm cenm pedmtu daru
v dob, kdy byl ddici poskytnut a v dob smrti zsta-
vitele. Okresn soud nakonec nechal odhadnout cenu
daru ke dni mrt zstavitele, vydlil ji dvma a vsled-
nou stku pouil pro zpoet na ddick podl.Proti to-
muto usnesen bylo podno odvoln, o nm rozhodl
Krajsk soud v Ostrav usnesenm ze dne 22. 4. 2005,
sp. zn. 10 Co 1236/2004. Odvolac soud se s nzorem
Okresnho soudu neztotonil a argumentoval, e k ob-
sahu vlastnickho prva pat i prvo na uitky a p-
rstky vci;e,dojde-li po obdarovn ke zhodnocen
darovan vci, jde ji o zhodnocovn vci ve vlast-
nictv obdarovanho, kter neme zakldat dn
prva drcovch ddic a jde ku prospchu vlastnka;
e znehodnocen vci nebo jej znik, ppadn jej
prodej, jde opt k ti vlastnka, tj. obdarovanho; e
stejn zvr plat i pro situaci, kdy po zmn vlast-
nictv se zmnily cenov pedpisy tak, e cena nemo-
vitost vzrostla, nebo v opanm ppad se snila;e
za hodnotu daru nelze povaovat hodnotu toho, co
obdarovan nabyl, pepoteno ke dni mrt zstavi-
tele, nebo ke dni mrt obdarovan nic darem od z-
stavitele nenabv a ani nabvat neme;e dar na-
byl obdarovan za ivota zstavitele a cenou daru
bude jen ta cena, kterou ml dar v dob tohoto nabyt,
tj. ke dni pechodu vlastnictv na obdarovanho
a usnesen Okresnho soudu zruil.
Z posledn ve uveden citace vyplv tak, jak by
mlo bt posuzovno darovn nemovitost evidovanch
v katastru nemovitost. Pokud dochz ke vzniku prva
a zpisem do katastru nemovitost, pak pro ocenn
bude rozhodn okamik zpisu,tedy vzniku vlastnickho
prva a nikoliv den podepsn smlouvy.
Uveden rozhodnut Krajskho soudu v Ostrav se
dle zabv obdobnou otzkou ve vztahu k registraci
smluv na bvalm sttnm notstv a zde dochz k opa-
nmu zvru: pro ely zapoten daru podle ust.
484 ObZ je teba vychzet z ceny ke dni darovn
tedy vlastnho uzaven darovac smlouvy, nikoliv ke
dni jej registrace. Se zruenm sttnho notstv pe-
stala bt registrace smluv provdna, ale tento zvr lze
analogicky aplikovat na jin instituty souasnho prva,
kdy je pevod majetkov hodnoty evidovn deklarator-
nm zpisem do evidence (napklad bezplatn pevod
AD NOTAM
obchodnho podlu a jeho zpis do Obchodnho rej-
stku).
VI. Zpsob vpotu zapoten
Ji ve zmnn rozsudek krajskho soudu v Brn ze
dne 22. 5. 1995, sp. zn. 18 Co 411/94, se velmi instruk-
tivn zabval otzkou vpotu podl po zapoten: Pi
proveden zpotu se k cen majetku zstavitelky
22 849,85 pipote cena daru 20 000 K. Z celkov
stky 42 849,85 by ml M. P., jako ddic opomenut
zvt dle 479 ObZ ve znn platnm v dob smrti
zstavitelky) nrok na 3/4 zkonnho podlu (kter
by inil 1/2 ddictv), tedy celkem na 3/8 ddictv
v hodnot 16 068,75 K. Od tto stky je teba ode-
st cenu daru 20 000 K, kter pesahuje ddick po-
dl, take M. P. ji nem nrok na dn podl z tohoto
ddictv.
Pokud tedy hodnota daru doshne nebo pekro vi
hodnoty zkonnho ddickho podlu,tento ddic ztrc
zapotenm nrok na ddick podl a to i v ppad, e
se jedn o neopomenutelnho ddice podle ustanoven
479 ObZ. Pochopiteln vak ddic nen povinen do
ddictv nic vracet, ani pokud hodnota daru pekroila
hodnotu jeho ddickho podlu.
VII. Ppady, kdy se zapoten provd
Pokud je ddictv nabvno na zklad dohody d-
dic, pak not/soud pezkoum jen soulad dohody
s prvnmi pedpisy a dobrmi mravy a neprovd z-
poet na ddick podl.Takto se k vci stav napklad
Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 31. 5. 1994,
sp. zn. 24 Co 106/94: Pi schvalovn dohody o vypo-
dn ddictv nem vznam okolnost, zda a jak
majetek obdrel nkter z ddic bezplatn od z-
stavitele za jeho ivota mimo obvykl darovn.
Zvltnm ppadem je situace, kdy zstavitel v zvti
opomene prva nkterho z neopomenutelnch ddic,
kvli emu not/soud provd vpoet jejich podl ze
zkona a zrove v tto situaci nkter z ddic uplatn
svj nrok na zapoten. Zapoten je zde dle naeho n-
zoru nutn na nvrh provst. Obtnji eitelnou u je
otzka, jak dsledky bude mt zapoten pro zvtn
a dal zkonn ddice.Tento problm eil Okresn soud
v Opav v usnesen ze dne 9. 7. 2007 ve vci sp. zn.
20 D 995/2005.V ddickm zen se jednalo o prvech
jedinho zvtnho ddice a dvou v zvti opomenutch
zkonnch ddic (zletilch syn), z nich jeden nam-
tal vi druhmu, e za ivota zstavitele od nj bez-
platn obdrel nemovitost v cen pevyujc jeho d-
dick podl. Ddici nakonec nabyli sv podly na zklad
dohody, soud vak v textu rozhodnut naznail, jak by si-
tuaci eil, kdyby k dohod nedolo. Zkonn ddick
podly syn jako jedinch ddic v prvn ddick sku-
pin byly ureny jako 1/2 a 1/2 ist hodnoty ddictv,
po proveden zapoten by se podl jednoho z nich zcela
vyerpal a zkonn podl druhho inil celou hodnotu
ddictv. Podle 479 ObZ vak jeho neopomenuteln
dl in pouze 1/2 zkonnho podlu, a tedy v tomto p-
pad zkonn i zvtn ddic by zskali shodn podl ve
vi 1/2 ist hodnoty ddictv.
Problematickou otzkou, s n se musel soud vypo-
dat, ne doel k tomuto zvru, je, zda ddick podl ze
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 173

AD NOTAM slo 6/2007 173

zkona ve smyslu 479 ObZ je nutno chpat jako kon- nutno dle naeho nzoru posoudit, zda lze tuto dohodu
krtn podl, kter by ddic ze zkona skuten zskal prohlsit za neplatnou jen zsti a nebo zda ustanoven
(tedy podl opraven o zapoten) nebo abstraktn ch- o vylouen ddickho nroku tvo jej neoddlitelnou
pan ddick podl podle 473 ObZ bez dalch prav. soust. Obdobn jako soud v tto vci se spe klonme
Soud se vyjdil ve prospch prvn monosti, co dle na- k nzoru, e nen nutn prohlsit za neplatnou celou da-
eho nzoru lpe odpovd smyslu zkona a umouje rovac smlouvu.Dohoda bude proto neplatn jen v sti,
spravedlivj een ddickch vztah. Jedn se ovem kter vyluuje ddick podl obdarovanho. Ostatn d-
o v praxi vzcn se vyskytujc situaci, a proto lze oe- dici pak budou moci k ochran svch prv dat, aby
kvat pi jejm een nejednotn pstup jednotlivch bylo provedeno zapoten na ddick podl.
soud.
IX. Pouit judikatura
VII. Peruen zen o ddictv
Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 26.11.1986,
Soudy pi sv innosti eily t otzku, kdy je mon sp. zn. 11 Co 448/86. Bulletin advokacie, 1988, . 2,
astnka odkzat na uplatnn nroku alobou podle s. 107.
175k odst. 2 OS. Rozsudek Nejvyho soudu R ze Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 31. 10. 1991,
dne 26.7.2003,sp.zn.30 Cdo 889/2002,toto pro otzku, sp. zn. 4 Cz 55/91.
zda lze provst zapoten (konkrtn zda se jedn o ob- Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 31. 5. 1994,
vykl darovn, i nikoliv), vyluuje: Spor mezi ddici sp. zn. 24 Co 106/94.AD NOTAM, 1995, . 3, s. 65.
o skutenostech rozhodnch pro zvr o zapoten Usnesen Krajskho soudu v Brn ze dne 22. 5. 1995,
daru na ddick podl nkterho z ddic nen spo- sp. zn. 18 Co 411/94.AD NOTAM, 1999, . 5, s. 107.
rem o ddick prvo. Otzku zapoten daru na d- Rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 27. 6. 1996,
dick podl ddice e soud v zen o ddictv pi roz- sp. zn. 18 Co 321/95. Prvn rozhledy, 1997, . 4, s. 213.
hodnut o potvrzen nabyt ddictv podle ddickch Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 30.12.1997,
podl ( 484 ObZ); postup podle ustanoven sp. zn. 24 Co 315/97.AD NOTAM, 1998, . 4, s. 95.
175k odst. 2 OS nen v takovm ppad mon. Usnesen Mstskho soudu v Brn ze dne 3. 9. 1998,
Dle poznamenv, e ... pi shod astnk v otzce sp. zn. 24 Co 201/98.AD NOTAM 6/1998, . 6, s. 145.
existence a v zsad i hodnoty pedmtnho daru, lo Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 26. 7. 2003, sp.
pi posouzen, zda lo o obvykl darovn i nikoliv, zn. 30 Cdo 889/2002.
vlun o otzku prvn. Usnesen Okresnho soudu ve Vsetn poboky ve
Usnesen Mstskho soudu v Brn ze dne 3. 9. 1998, Valaskm Mezi ze dne 13. 8. 2004, sp. zn. 2
sp. zn. 24 Co 201/98 v obdobn vci uvd: Stanoven D 421/96-228.
ceny daru pro ely zapoten na ddick podl podle Usnesen Krajskho soudu v Ostrav ze dne 22.4.2005,
484 ObZ je prvn otzkou, jej een nle pouze sp. zn. 10 Co 1236/2004.
do pravomoci soudu, kter vede ddick zen. Spor Usnesen Nejvyho soudu R ze dne 18. 1. 2007, sp.
mezi ddici o stanoven ceny daru nen dvodem pro zn. 21 Cdo 1017/2006.
postup podle 175k odst. 2 OS. Toto rozhodnut se Usnesen Okresnho soudu v Opav ze dne 9. 7. 2007,
dle zabv tak situac,kdy pesto byla aloba na uren sp. zn. 20 D 995/2005.
ceny tohoto darovn podna: Byl-li nkterm z ast-
nk podn nvrh na zahjen obanskoprvnho -
zen o uren ceny daru, nen to dvodem pro peru- Zkon o stabilizaci veejnch
en zen o ddictv podle 109 odst. 2 psm. b) nebo
c) OS. Nad rmec eenho problmu zde mstsk rozpot
soud v Brn tak uvd, kdy by podle nzoru soudu bylo
peruen zen mon: V souvislosti se zapotenm JUDr. Ing. Ji Nmec*
dar by peruen zen mohlo pichzet v vahu jen
tehdy, kdyby ve spornm zen mla bt eena otzka, I. Odraz zmn dan ddick, darovac a z pevodu
kter je sporn skutkov, tedy nap. otzka, zda z- nemovitost zkonem o stabilizaci veejnch
stavitel nkterho ddice za ivota obdaroval i nikoli; rozpot na innost not
sporn skutkov otzky toti soud v rmci ddickho
zen nee. Dne 1. ledna 2008 nabv innosti velk st zkona
. 261/2007 Sb., o stabilizaci veejnch rozpot.Tento
VIII. Neppustnost smluvnho vyddn za platu zkon novelizuje celkem 46 pedpis a dva pedpisy ru.
a zapoten V nsledujcm lnku bych se rd vnoval sti est
ve uvedenho zkona, toti zmn zkona . 357/1992
Podle rozhodnut Mstskho soudu v Brn ze dne Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu ne-
3. 9. 1998, sp. zn. 24 Co 201/98, platn prvn prava movitost,kter se krom jinho dotk i innosti note.
nepipout, aby budouc ddic a zstavitel uzaveli Pijet zkona o stabilizaci veejnch rozpot je jed-
dohodu, podle kter ddic obdr za ivota zstavitele nm z ady legislativnch akt, kter provzej reformn
svj ,ddick podl a po jeho mrt ji nebude mt n- procesy v esk republice obdobn jako v jinch tzv.
rok na ddictv. Toto rozhodnut pln respektuje, e je-
dinm majetkoprvnm konem mortis causa (pro p-
pad smrti) je v naem prvnm du zv a jinou formou *
Autor je notskm kandidtem a trvalm zstupcem JUDr.Vry Nm-
nelze s ddickmi podly nakldat. V tto situaci bude cov, notky v Brn.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 174

174 slo 6/2007 AD NOTAM

postkomunistickch zemch po roce 1990. Soust uhradit ddickou da. Nastane-li vak skutenost, kter
tchto reforem je i ada postupnch zmn v soustav je pedmtem ddick dan dne 1.1.2008 nebo pozdji,
dan a poplatk, vetn zmn v prvn prav zdaovn tzn. zeme-li zstavitel/ka nejdve dne 1. 1. 2008, povin-
pevodu nebo pechodu majetku mezi fyzickmi nebo nost podat daov piznn a tedy i platit ddickou da
prvnickmi osobami. Pitom vvoj prvn pravy odpad.
v esk republice a jej charakter lze povaovat za rela- Obdobn situace nastv i v ppad dan darovac.
tivn samostatn, bezprostedn nezvisl od vvoje v ji- Od 1. 1. 2008 se ru dle zkona o stabilizaci veejnch
nch evropskch zemch, a to i po vstupu do EU. Z hle- rozpot darovac da, a to jednak pro ppad bezplat-
diska dlouhodobch zmr, vhledov koncepce nho nabyt majetku na zklad prvnho konu nebo
systmu dan, je tento druh pmch dan pechodnm, v souvislosti s prvnm konem, ke ktermu dojde jak
doasnm prvkem.1 Pevod a pechod majetku mezi oso- mezi osobami zaazenmi do I. skupiny, tak i mezi oso-
bami je od roku 1993 zdaovn na zklad zkona bami patcmi do II. skupiny. Zmna se vak netk na-
. 357/1992 Sb. tprvkovm systmem tzv. majetkovch byt majetku darovnm mezi osobami III. skupiny.
dan, tj. dan ddickou, dan darovac a dan z pevodu Ve uveden nepinese finann spory pouze v da-
nebo pechodu nemovitost.Tmito danmi byly nahra- ov oblasti. Obdarovan, kte spadaj do I. nebo II. sku-
zeny dvj tzv. dan z nabyt majetku, kter byly stt- piny nebudou tak muset obstarvat vypracovn zna-
nmi notstvmi vybrny ve form notskch poplatk leckch posudk, kter slouily finannmu adu jako
z ddictv, z darovn a z pevodu nemovitost. podklad pro vpoet dan darovac.
Zkon . 357/1992 Sb. byl vcekrt doplovn a m- Otzkou vak zstv, jakm zpsobem se ur tarifn
nn, ped posledn novelou celkem ji 30 krt. Zejmna hodnota pro vpoet odmny note, bude-li darovac
zmny prvn pravy provdn od roku 2003 pedsta- smlouva sepsna formou notskho zpisu. Souasn
vuj ji i urit zmrnn daovho zaten fyzickch praxe je takov, e napklad pi darovn nemovitost si
a prvnickch osob. S innost od 1. 1. 2004 dolo k z- not nech pedloit znaleck posudek s ocennm tto
sadnjm zmnm v koncepci placen tchto dan. bylo nemovitosti a jako tarifn hodnotu pouije obvyklou
uputno od vydvn daovch vmr sprvci dan, cenu darovan nemovitosti, stanovenou znaleckm po-
byl dn vt asov prostor daovm subjektm pro po- sudkem. Pro astnky prvnho konu neznamen v ta-
dvn daovch piznn a zaplacen dan. U dan z pe- kovm ppad vypracovn znaleckho posudku n-
vodu nemovitost byla snena sazba dan z 5 % na 3 %. klady navc, nebo znaleck posudek je nsledn
Novelou obsaenou v zkon .261/2007 Sb.dolo k le- poadovn i finannm adem. Od 1. 1. 2008 by bylo vy-
vm na pedmtnch danch v zvislosti od zaazen da- pracovn znaleckho posudku nadbyten, nebo ne-
ovho subjektu do t kter skupiny. bude nutn podvat daov piznn, jak bylo ji uve-
Zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac deno ve.
a dani z pevodu nemovitost rozliuje ti skupiny osob een nastal situace pak bude na zven kad no-
pro ely vpotu dan ddick, darovac a dan z pe- tsk kancele.V podstat se nabz ti mon zpsoby:
vodu nemovitost. Do prvn skupiny zaazuje pbuzn 1. poadovat i nadle znaleck posudek,
v ad pm a manela.Ve druh skupin se nachz sou- 2. poadovat vyjden realitn kancele o cen nemo-
rozenci, synovci, netee, strcov a tety, tedy pbuzn vitosti,
v ad nepm a do tet skupiny pat pak vechny 3. vychzet z hodnoty nemovitosti, dle shodnho pro-
ostatn fyzick a prvnick osoby. hlen astnk prvnho konu.
Zaazen osob do skupin pro ely zkona .357/1992 Prvn dv monosti znamenaj na jedn stran zven
Sb. je odlin od ddickch skupin, kter jsou uvedeny nklady pro astnky prvnho konu, avak na druh
v zkon . 40/1964 Sb. Obansk zkonk v 473 a stran pesnji vyjd obvyklou cenu nemovitosti a tedy
475a rozliuje tyi ddick skupiny, kter uruj poad i odmnu note za sepsn notskho zpisu o tomto
ddn ze zkona.Tyto skupiny nelze zamovat se sku- prvnm konu.
pinami, jen stanov zkon . 357/1992 Sb., kter jsou ur- Posledn z nabzench een je finann vhodn pro
eny pro vpoet dan ddick a dan darovac. astnky prvnho konu, ale pin rizika pro note,
Dle platn prvn pravy je od dan ddick osvobo-
zeno nabyt majetku mezi osobami v I.skupin,tedy mezi
pbuznmi v ad pm a manely. 1
Odlin vvoj po roce 1990 na seku tohoto druhu dan lze pozoro-
Souasn znn zkona . 357/1992 Sb. nezn osvo- vat i ve srovnn s vvojem ve Slovensk republice. V obou tchto re-
bozen od dan darovac pro dnou z ve uvedench publikch bylo pitom navzno na pedchoz spolen institut.Ve Slo-
skupin. Stejn tak ukld daovou povinnost pro nabyt vensk republice byl v roce 1992 pijat zkon . 318/1992 Zb. O dani
z dedistva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnute-
majetku ddnm mezi osobami,patcmi do II.a III.sku- nost.Jeho koncepce i obsah byl srovnateln s obdobnou pravou v R
piny. provedenou v zkon . 357/1992 Sb. Zkon . 318/1992 Zb. byl po-
Novela zkona . 357/1992 Sb., kter je inn od stupn do roku 2002 celkem estkrt novelizovn. Tyto novely ji ne-
byly obsahov shodn s novelami zkona . 357/1992 Sb. (R). Nove-
1. 1. 2008, pinese vrazn daov levy. Dle sti est lami byly mnny ustanoven o pedmtech,zkladech,sazbch a vzniku
l. XII bodu 19 zkona o stabilizaci veejnch rozpo- daovch povinnost u dan ddickch, z darovn a z pevodu a pe-
t, bude nadle od dan ddick osvobozeno nabyt chodu nemovitost. Pijetm zkona . 554/2003 Z. z., o dani z prevodu
majetku ddnm, pokud k nmu dochz mezi oso- a prechodu nehnutenost byl zruen zkon . 318/1992 Zb. a tm i da
ddinsk a da z darovn. Zstala jen da z odplatnho pevodu a pe-
bami zaazenmi v I. skupin a nov rovn i ve sku- chodu nemovitost (vetn byt a nebytovch prostor a vklad ne-
pin II. movitost do obchodnch spolenost a drustev) i to jen do 31. 12.
Daov leva se netk nabyt majetku ddnm oso- 2004. Dle 18 citovanho zkona ustanoven zkona se uplatn, jest-
lie daov povinnost vznikne do konce roku 2004. Ve vztahu k po-
bami zaazenmi do III.skupiny.Je-li ddikou nap.sestra zdjch pevodm a pechodm nemovitost jsou ustanoven uvede-
zstavitele/ky, je podle souasn platn pravy povinna nho zkona obsoletn.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 175
AD NOTAM
e bude krcen na sv odmn za sepis notskho z-
pisu, pi souhlasnm prohlen astnk o cen daro- tyi islmsk prvn koly (madhaby), a to hanafja,
van nemovitosti, je by byla ni ne je jej obvykl
cena, kter je tarifn hodnotou pro vpoet odmny no-
te.
Kompromisem v nastal situaci by mohlo bt porov-
nn astnky navren hodnoty nemovitosti s cenou,
kter je v mst a ase obvykl za obdobnou nemovitost
pomoc internetovch portl realitnch kancel.
II. Shrnut zvrem
Zkon . 261/2007 Sb., o stabilizaci veejnch rozpo-
t pin adu zmn, jejich realizace v praxi nebude
vdy obany kladn pijmna. V mm lnku zmnn
daov leva je zmnou veskrze kladnou. Nejen e pi-
nese finann sporu v daov oblasti, ale tak zmen
nklady na pozen znaleckho posudku. V konenm
dsledku by novela zkona . 357/1992 Sb., o dani d-
dick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost mohla
vst k tomu, e vlastnci nemovitost by o dispozici se
svm majetkem astji rozhodovali ji za svho ivota,
co by mohlo vst k zrychlen projednvn ddickch
zen.
Dle lze konstatovat, e v esk republice poskytnut
levy v daovm zaten,pedstavuj celkovou tendenci
realizovanou ji v jinch vysplch sttech Evropsk unie
zruen dan ddickch, darovacch a z pevodu a pe-
chodu nemovitost vbec jako takovch.
Islmsk platn prvo, aneb
povinnosti lovka k lovku
(muamalt)
Mgr. Jan Potmil*
I. Obecn vod
Normy ary,kter odpovdaj na pedstav o prvu, nboensk da) a konen podmnky,na jejich splnn
zahrnuj povinnosti lovka vi lovku, resp.
muamalt. V um smyslu jde o dvoustrann prvn
vztahy mezi lidmi navzjem, na rozdl od ritulnch po-
vinnost (ibdt),jejich nleit plnn si nrokuje Bh
a kde stranami prvnho vztahu jsou Bh a lovk
(pp. umma). Vzhledem k celkovmu zamen islm-
skho prva vak i normy muamalt usiluj o soulad
jednn muslim s morlkou a Bomi pkazy.1
Jednotliv okruhy norem v rmci muamalt budou
v nsledujcch podkapitolch uspodny spe podle
hledisek kontinentln prvn vdy, aby bylo mon ales-
po sten srovnn s nam systmem prva. V is- Zkonnm zstupcem eny nebo nezletilce je wal (je
lmskm prvu neexistuje striktn rozdlen na hmotn,
procesn, trestn, civiln, soukrom a veejn prvo, by
existuje i ada specializovanch prac tkajcch se nap.
ddictv, waqf (nadace, viz ne), prvnch nstroj,
resp.kliek (hijl),psemnch dokument,povinnost
qdho (soudce), ppustnosti svdectv apod.2
Vzhledem k velkmu rozsahu a irokmu zbru is-
lmskho prva se budeme rovn zabvat pouze st-
ejnmi odvtvmi, resp. instituty prva (nepojedn-
vme tak nap. o prvu nmonm, mezinrodnm,
stavnm).
slo 6/2007 175
Vzhledem k tomu,e islmsk prvo definuj soubn
mlikja, fija a hanbalja, vychz zde uveden pe-
hled z nejrozenj ze jmenovanch, a to z hanafje.
Hanafja je zrove oficiln kolou bval osmansk
e,jej vliv petrvval v nstupnickch zemch i po zru-
en osmanskho impria r. 1923. Jde zrove o smr is-
lmu (prvo a nboenstv se v islmu pekrvaj) uznan
rakousko-uherskou monarchi r. 1912 zkonem .
159/1912 Zkonnku skho za sttem uznan nbo-
enstv ve smyslu sttnho zkladnho zkona ze dne 21.
prosince 1867, Zkonnku skho, . 142.3 (Pro plnost
dodejme, e rozdly mezi prvnmi kolami se netkaj
zsadnch otzek, vtina norem a princip je shodn.)
II. Principy islmskho prva
Zsadn vznam zaujm v islmskm prvu mysl
(nja). Zvlt u nboenskch povinnost je mysl vy-
konat pedepsan kon nezbytnou podmnkou jeho plat-
nosti. Mluvme zde o jednot projevu a myslu, pouh
mysl nebo pouh projev je nedostaujc.
ara nee podrobn problm omylu, nen ani p-
li chrnna osoba, je se stane jeho obt. Vce rozpra-
covna je otzka donucen, ntlaku (ikrh). kony pro-
veden pod vnm ntlakem (hrozba smrt, tkm
ublenm) jsou zruiteln (chijr), vjimkou jsou p-
pady, kdy nsledkem vynucenho konu je njak bo-
hulib skutenost (nap. proputn otroka).4
Prvo dle rozebr i lhty a podmnky. Nejvznam-
nj je ekac lhta uloen en po ukonen manel-
stv (idda) a otrokyni po zmn vlastnka (istibr).Exi-
stuj i lhty tkajc se vydren, stanovena jsou t
interpretan pravidla pro lhty a bh asu ve smlou-
vch.5
Podmnkami (urt, sg. art) jsou myleny jednak
pedpoklady platnosti prvnho konu, dle podmnky
obsaen ex lege v povaze transakce, dle podmnky, je-
jich splnnm je dodrena nboensk povinnost, nap.
odevzdn sti majetku vbrm jako zakt (almuna,
je zvisl vznik dal povinnosti nebo zvazku, znik z-
vazku apod. Lhty a podmnky jsou vtinou eeny ka-
zuisticky.6
V ppad zastoupen je rozliovno mezi nboen-
skou oblast a ostatnmi prvnmi vztahy.U nboenskch
povinnost je zastoupen v zsad mon v ppadech,
kdy jde o majetek.V ostatnch ppadech je monost za-
stoupen eena ppad od ppadu. Zmocnnec jedn
dle pkaz, vdy s nsledky pro zmocnitele. Poven
me mt i vt prva,ne kter m jeho mandant mus-
lim tak me povit ne-muslima, aby nap. koupil vno.
* Autor psob v legislativn-prvnm oddlen Kancele Svazu mst
a obc R.
1
Bernard, M. Muamalt. In Encyclopaedia of Islam.Vol.VII. s. 255.
2
Schacht, J. Introduction to Islamic Law.Oxford :Clarendon Press,1964,
s. 114.
3
Zkon dan dne 15. ervence 1912, kterm se pvrenci islamu podle
hanefitskho ritu uznvaj za nboenskou spolenost, . 159 Zkon-
nku skho
4
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 116118.
5
V zsad plat, e lhta (ajal) m bt urit.
6
Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 118119.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 176
176 slo 6/2007
jm nejbli musk pbuzn). Porunk, resp. opat-
rovnk jmenovan zvt (was), jeho ustanoven
ara tak pipout, m v zsad stejn prva a povin- tak prvnho konu, proti nmu omezen smuje. Jako
nosti jako wal.7
Nboensk kvalifikace in, platnost a neplatnost
zce souvis s nboenskm charakterem islmskho
prva. Zkladn ptiprvkov kla nboensko-prvnch
kvalifikac in (al-ahkm al-chamsa) zahrnuje iny po-
vinn (wdib, fard), fard se dle dl na fard ajn in-
dividuln povinnosti a fard kifja kolektivn povin-
nost. Druh kategorie zahrnuje iny doporuen
(sunna, mandb, mustahabb), tet iny indiferentn
(mubh), tvrt skutky zavrenhodn, nedoporuen
(makrh) a posledn kvalifikace se tk in zakzanch
(harm; opak hall).Vedle toho existuje kla prvn
platnosti, kde nejir kategori je mar, tj. ve uzn-
van prvem, tzn. to, co je s nm v souladu. Na zklad
stupn mar lze hodnotit transakce,resp.smlouvy jako
sahh, tj. platn jak co se te podstaty (asl) tak v otzce
okolnost (wasf), dle jako makrh, tj. zavrenhodn,
nedoporuen, kde asl i wasf je v podku, ale kon je
pesto spjat s nm zakzanm. Dalm stupnm je f-
sid, tj. defektn, kdy asl je v souladu s prvem, ale ne
wasf. Posledn kategorie btil zahrnuje prvn kony ne-
platn, nulitn.8
III. Postaven muslim, otrok a jinovrc
Islmsk prvo rozliuje osoby na svobodn muslimy,
otroky a jinovrce.Vzhledem k patriarchlnmu uspo-
dn rodiny se prva en a mu sten li. diska osobou, na druh stran je pln podzen pnovi,
Prvn subjektivitu nabv lovk narozenm, ale
i nasciturus me ddit i pijmout odkaz. Prvn zp-
sobilost kon smrt,u zmizelch,resp.nezvstnch osob
po uplynut 90 nebo dokonce 120 lunrnch let od je-
jich narozen.
Odpovdnost je azena pod prvn zpsobilost
(ahlja),rozliujeme dv kategorie:ahlja al-wudb,tj.
zpsobilost k prvm a povinnostem, a ahlja al-ad,
tj. zpsobilost k prvnm konm. Oba druhy zpsobi-
losti mohou bt omezeny.9
Plnou prvn subjektivitu m svobodn, duevn
zdrav (qil), zletil (bligh) muslim, jen je pak i pln
odpovdn (mukallaf).10 lenec (madnn) a mal
dt (tifl) jsou prvn zcela nezpsobil.Slabomysln lo-
vk (math) a nezletilec (sab,sadr) jsou nadni zp-
sobilost pouze k konm, kter jsou jim ku prospchu.
Rozmailec, prodigus m bu uloen zkaz init prvn
kony nebo je nad nm uloena kuratela do dvaceti pti
let vku.11
Svdek mus bt navc dobrho charakteru a dvry-
hodn (adl, opakem je fsiq hnk; stedem, tj. oso-
bou, o n se nic nev, je mastr). Kategorie adl je po-
vaovna spe za nboenskou lze platn pijmout
i svdectv hnka, platn je i jmenovn nedvry-
hodn osoby soudcem.12
V trestnm prvu je dleit kategorie muhsan, je se
tk pouze svobodnch muslim. Osoba ve stavu muh-
san nikdy nespchala trestn in cizolostv (zin), a je
proto chrnna ped kivm naenm ze smilstva
(qadf). Naopak svobodn osob, je uzave manelstv
a pot zcizolo, je uloena psnj sankce.13
Prvn zpsobilost me bt rozena i omezena (ha-
dr). Rozena je nap. udlenm povolen (idn) otce
AD NOTAM
nezletilci,ne ale k konm,je mu nejsou ku prospchu.
Omezen (hadr) se tk jak samotnho statusu osoby,
prvn kon se hadr vyuv k revokaci idnu, ady t
vyslov hadr nap. k odvoln muftho, jen u bludy.14
Islmsk prvo nezn pojem prvnick osoby, ani
sttn pokladna, fiscus nen instituc vlastnkem je
umma, tzn. vichni muslimov. Na druh stran zn
ara waqf (pl.wuqf),kter pedstavuje majetek nebo
st majetku zakladatele vydlenho z bnho uvn,
jeho uitky jsou ureny pro charitativn ely.15
Prvn postaven en je poplatn patriarchlnmu mo-
delu rodiny a spolenosti, charakteristickmu nejen pro
ranou arabskou kmenovou spolenost, ale i pro idy,
kesany, resp. ostatn nboensk i etnick komunity
ijc na Stednm Vchod.
Z nboenskho hlediska je ena podzena mui, m
men prva,ale i men povinnosti ne mu,u nkterch
trestnch in jsou j ukldny ni sankce.V otzkch
odkodnn (dija), svdectv a ddn se pot za po-
lovinu mue, nepat k ir rodin (kila).V otzkch
satku, manelstv a rozvodu m ena rovn mn v-
hodn postaven, na druh stran manel me en
prva rozit (udl nap. prvo k rozvodu z jej vlastn
vle) a je t povinen manelku hmotn zabezpeit pi-
men svmu postaven. V majetkovm a zvazkovm
prvu m vak ena v podstat stejn postaven jako
mu.16
Otrok (raqq obecn; abd, mamlk musk ot-
rok; ama, drija otrokyn) je z nboenskho hle-
nen pln odpovdn, zrove je i vc. Stav otroctv ale
zmruj omezen tkajc se upadnut do otroctv, dle
prva otroka a konen usnadnn a podpora propou-
tn otrok na svobodu.17
Otrokem se lovk me stt pouze narozenm otro-
kyni, nebo byl-li zajat jako ne-muslim a jeho kmen, resp.
stt, neml uzavenou s islmskm sttem ochrannou
smlouvu. Dlun otroctv je islmskmu prvu neznm.
(Svobodn muslim se tedy otrokem na zem islmsk
e stt neme.)18
Proputn z otroctv (itk, itk) je doporuen n-
boenstvm, v nkterch ppadech je pedepsan jako
pokn (kaffra). Umm walad, tj. otrokyn, je porod
pnovi dt, kter vlastnk uzn za vlastn, nabv svo-
body smrt pna.19
Existuj rzn formy manumise. Prvn (tadbr) na-
bv innosti smrt vlastnka. Dle lze prodat otroka
jemu sammu, m nabv okamit svobody, dlu ale
pnovi svoji cenu.Prostednictvm kontraktu muktaba
otrok zskv svobodu, pokud se v budoucnu, nejastji
7
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 119120.
8
Tamt, s. 121123.
9
Tamt, s. 124.
10
Zletilost je urovna na zklad fyzickch znak nebo prohlenm
dotyn osoby za zletilou, doshla-li vku patncti lunrnch let.
11
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 124125.
12
Tamt, s. 125.
13
Tamt, s. 125.
14
Tamt, s. 126.
15
16
Tamt, s. 125126.
Tamt, s. 126127.
17
Tamt, s. 127.
18
Tamt, s. 127.
19
Tamt, s. 129.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 177
AD NOTAM
ve spltkch, vyplat. Proputnec zstv k bvalmu
pnovi v klientskm vztahu (wal, ob strany jsou na-
zvny mawl), jen m vznam v rodinnm a ddic-
km prvu.20
V souasn dob je u otrock prvo irelevantn, v ob-
lastech, kde se jet objevuje (zejmna Sdn), probh
zotroovn divoce a bez ohledu na jakkoliv normy.
Pro prvn postaven ne-muslim bylo zkladem v-
len prvo. Ne-muslimov mli po dobyt svho zem
monost bu konvertovat k islmu nebo se poddit,
nebo byli zabiti,21 a to ve zmnnm poad. Prvnm z-
kladem pro nakldn s podrobenmi ne-muslimy byla
kapitulan mluva (dimma tj.zvazek,povinnost)
poraen se podizuj islmsk moci a muslimov se
naopak zavazuj chrnit ivot i majetek smluvnch part-
ner (dimm, pl. dimmjn).22 Smlouva vyadovala ka-
pitulaci podrobench, z n jim vyplvala povinnost pla-
tit da z hlavy (dizja), pp. z pdy (chard). Dimm
nemaj dn privilegia, ale ani dn povinnosti, je se
vztahuj na muslimy,jsou povinni dodrovat pkazy a z-
kazy jen dle vlastnho prva.23
Osoba, je nen chrnna smlouvou, se nazv harb
(tj. osoba ve vlenm stavu, cizinec-neptel). Jeho ma-
jetek ani ivot nen chrnn, ledae by mu byla poskyt-
nuta doasn ochrana (amn). Amn me poskytnout
pouze muslim. Chrnnec (mustamin) je pak v posta-
ven obdobnm statusu dimmho; pokud je pod ochra-
nou dle, stv se dimmm.24
Ne-muslimov, poprajc zkladn postulty islmu,
jsou pauln oznaovni kuffr (sg. kfir), tj. nevc.
Podrobnji jsou rozliovni na ahl al-kitb (lid Psma,
lid Knihy, ktermu bylo zjeveno Slovo Bo, tj. id
a kesan, pp. jet sabejci), nsleduj zoroastrovci (za-
hrnuje zejmna obyvatele Persie) a konen pohan, tj.
polyteist, animist a pslunci islmem neuznvanch
nboenstv (murikn).25
Pokud se narod dti ve smenm manelstv, sleduj
dti status toho rodie, kter pat k vy kategorii.
Mezi muslimy a kesany a idy neexistuje v manelstv
pekka disparitas cultus do t mry,e muslim si me
vzt pslunici lidu Knihy (kitbja) dti se stvaj tra, pochz-li z jinho manelstv. Dal pekkou je
muslimy, ale kitb si neme vzt za enu muslimku.26
V otzkch majetkovho, smluvnho, resp. zvazko-
vho prva jsou dimm na stejn rovni s muslimy, ne-
mohou bt ale svdky, ledae se vc tk jinho dim-
mho. Nemohou bt t porunky dt muslimskho
vyznn, kitbja m ale prvo na pi o sv muslimsk
potomky.Dimm t nesm vlastnit muslimskho otroka,
a pokud u jej vlastn, je nucen k jeho prodeji.27
V trestnm prvu lze ukldat tresty hadd i tazr (viz
ne), nejedn-li se o specificky islmsk otzky (nap.
pit vna).V trestnm prvu je dimm chrnn obdobn
jako muslim, jeliko m ale ni prvn odpovdnost, je
nap. u falenho obvinn z cizolostv (qadf) chrnn
jen trestem tazr.V otzkch odplaty (qiss),tzn.prva
na odvetu i odkodnn v ppad ublen na tle i lestin a Srii asto vtali muslimsk dobyvatele jako osvoboditele od
myslnho zabit, je chrnn jako muslim, vyjma hana-
fje mu ale nen piznno prvo na odplatu, je-li zavra-
dn jin dimm.28
V prvu existuje i negativn rovnost, tzn. muslim
a dimm nemohou uzavrat neomezen obchodn part-
nerstv (mufwada), ani jeden nepat k qile dru-
hho, takt rozdl nboenstv, ale i domicilu (tj. jeden
ije v dr al-harb, tzn. v zahrani v domu vlky,
slo 6/2007 177
druh v dr al-islm v domu islmu, tzn. na zem
islmskho sttu) vyluuje ddn, ale naopak ne od-
kazy.29
Obecn lze ci, e se islmsk prvo zabv ne-mus-
limy jen do t mry, kdy se ta i ona otzka tk i mus-
lim a ve zbytku jsou dimm ponechni svm (crkev-
nm, rabnskm) soudm a vlastnmu prvu.V otzkch
nboenskch pak lid Knihy povaj pln nboen-
sk svobody.30
IV. Rodinn prvo
Rodinn prvo pat spolu s ddickm prvem do nej-
vznamnj oblasti islmskho prva, tj. prva osobnho
statutu (al-ahwl a-achsja). Jde o normy nejpevnji
zakotven v Kornu, a proto nejvce odolvajc snahm
o reformu. Pro manelsk a rodinn vztahy je charakte-
ristick patriarchln rozdlen prv a povinnost man-
el.31
Manelstv (nikh; zawd manel, zawda man-
elka) je smlouvou civilnho prva,vykazuje stopy po v-
voji ze smlouvy o prodeji nevsty. enich tak uzavr
smlouvu se zkonnm zstupcem nevsty (wal),32 mus
zaplatit snubn dar, resp. obvnn (mahr, sadq), a to
pmo nevst.33 Smlouva mus bt uzavena v ptom-
nosti svdk,a to dvou mu nebo jednoho mue a dvou
en. Pokud je nevsta nezletil, lze ji prodat i proti jej
vli; ve chvli, kdy dospje, me ale satek zruit. Svo-
bodn mu me mt a tyi manelky, doke-li se
o vechny spravedliv postarat pimen svmu posta-
ven. Otrok me mt maximln dv eny.34
Prvo stanovuje mnostv pekek manelstv.
Otzka disparitas cultus byla ji nastnna ve. Pedn
je satek zakzn s mahrim (sg. mahram), co jsou e-
nichovi ent ascendenti a descendenti; bval man-
elky ascendent a descendent; sestry a ent descen-
denti sester a bratr; sestry a tety ascendent; tchyn
a dal ent descendenti manelky; nevlastn dcera
a dal ent descendenti manelky. Je ale povoleno oe-
nit se se sestenic a polorodou sestrou polorodho bra-
vztah zaloen soukojenectvm (rad),je nap.zakzno
vzt si sestru sv kojn. Neppustn je t kombinace
20
Tamt, s. 129130.
21
Ne ale eny, dti, starci a otroci.
22
Chehata, Ch. Dhimma. In Encyclopaedia of Islam.Vol. II. s. 231.
23
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 130131.
24
Tamt, s. 131.
25
Tamt, s. 131132.
26
Tamt, s. 132.
27
Tamt, s. 132.
28
Tamt, s. 132.
29
Tamt, s. 132.
30
Nkdy dimm povali irch svobod ne pod pedelou nemus-
limskou vldou nap. monofyzitt Koptov v Egypt a nestorini v Pa-
tlaku ortodoxn Byzance. Muslimov kontrolovali zejmna sv sou-
vrce a vrounmi spory mezi lidmi Knihy se nezabvali.
31
Manel m nap. prvo trestat manelku, neplnli sv povinnosti (fy-
zicky nebo odepenm vivy), me j t zakzat opoutt dm, me
omezit i pstup jejch vlastnch pbuznch. ena m zas prvo za sebe
i za dti odmtnout doprovzet manela na cestch.
32
Wal nevsty je nejbli musk pbuzn dle ddick posloupnosti.
33
Atroosh, H. Miesto intittu obvenenia v systme islamskho rodin-
nho prva. Prvny obzor, 1990, . 1, s. 57.
34
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 161162.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 178
178 slo 6/2007
(dam), tj. souasn manelstv se dvma enami, kter
jsou navzjem pbuzn v zakzanm stupni pbuzen-
stv.35
it (resp. itnaarja, jako dominantn itsk tutio), ani univerzln sukcesi (successio in universum
smr) znaj tzv. doasn manelstv (muta), kter sun-
nit rozhodn odmtaj, by na druhou stranu maj po-
voleno mt konkubny.36
Rozvod (talq) je vtinou aktem vle manela, kter
jej provede zapuzenm. Rozliujeme rozvod odvolateln
(rad) a definitivn (bin), zle na formulaci zapu-
zen.37 Je-li zapuzen (talaqtuki zapuzuji t) vyslo-
veno, plat rozvod za odvolateln, pokud ale nen man-
elstv konzumovno, jde automaticky o rozvod
definitivn. Odvolateln rozvod neru okamit manel-
sk spoleenstv, zapuzen lze odvolat bhem ekac
lhty idda.Pokud by se manel chtli po rozvodu znovu
vzt, je teba mezitm uzavt dal manelstv s jinou oso-
bou.38
Nejbnj formou rozvodu je troj zapuzen for-
mule zapuzuji t mus bt vyslovena tikrt, vdy jed-
nou v obdob mezi dvma periodami eny. Rozil se ale
i zvyk pronst formuli tikrt za sebou,tzn.najednou (ta-
lq bida).Tato forma rozvodu je sice zakzan, ale pe-
sto platn. Lze t prvo na rozvod pevst na enu (taf-
wd),jej monosti rozvst se jsou jinak velmi omezen.
Prvo rozliuje i dal formy rozvodu, jako je mubraa,
je pedstavuje rozvod dohodou, vzd-li se ena vech fi-
nannch nrok, dle chul, kdy se ena z manelstv vy-
plat, a konen l, kdy manel psah, e se po dobu
ty msc zdr manelskho styku.39
Existuje i institut odlouen (tafrq),kter je de facto
tak rozvedenm manelstv. Prohlauje jej qd z vlastn
iniciativy nebo na nvrh jednoho z manel. Qd roz-
vede manelstv z vlastn iniciativy, pokud m mu za
manelky eny, je jsou sestrami. Mu se me rozvst
v podstat kdykoliv a z jakhokoliv dvodu.40
Manelstv je rozvedeno t prostednictvm institutu
lin, jen pat do trestnho prva. Mu psah, e se
ena dopustila cizolostv a narozen dt nen jeho
vlastn,zatmco ona psah opak.Manelstv je t ukon-
eno, odpadne-li jeden z manel od islmu nebo stane-
-li se jeden otrokem druhho.41
Po rozvodu je stanovena ekac doba (idda), je u t-
hotn eny trv, dokud nedonos dt, jinak ti menstru-
an cykly. Analogicky existuje lhta i v ppad zmny
majitele otrokyn (istibr), po kterou se dotyn mus
zdret pohlavnho styku.42
Adopce dle prva neexistuj, nebo jsou pmo zak-
zny Kornem (viz 33:443), lze ale uznat ciz dt za
vlastn, m je doshnuto tho elu.44
Neexistuje dn obdoba spolenho jmn manel,
islmsk prvo nezn ani vno. Na druh stran m ena
prvo na obvnn (mahr) a na vivu (nafaqa) ze
strany manela.Vi vna me ena nechat na uven
manela,minimln stkou je ale 10 dirham (resp.jin
hodnota stejn ceny). Pokud obvnn nen dohodnuto,
nle manelce pimen mahr (mahr al-mitl).45
Vivn (nafaqa), kter je manel povinen sv en
poskytovat, zahrnuje jdlo, obleen, ubytovn, v dobe
si stojc rodin i sluhu. ena nen povinna nst dn
nklady na veden domcnosti.Pokud manel vivn ne-
poskytuje, vznik en proti nmu alobn nrok. Prvo
na vivn trv i bhem ekac lhty (idda), nedolo-li
k rozvodu manelinou vinou.46
AD NOTAM
V. Ddick prvo
Islmsk prvo nezn instituci ddice (heredis insti-
ius). Ddick prvo zaruuje fixn podly zkonnm
ddicm, kte maj pednost ped nejblimi pbuz-
nmi.Z pozstalosti (tarika) jsou nejdve zaplaceny n-
klady pohbu, pot dluhy. Pokud dluhy pesahuj hod-
notu pozstalosti, je majetek rozdlen pomrn mezi
vitele.47
Ddick posloupnost (farid) je rozpracovna ve
velmi komplikovan systm,ostatn ddick prvo je v ji-
nak provzanm islmskm prvu asto vydlovno jako
samostatn disciplna.48
Dvodem k vylouen z ddick posloupnosti je ot-
rock stav, dle zpsoben smrti zstaviteli, rozdl v n-
boenstv a rozdl v domicilu (pokud je jeden v dr al-
islm a druh v dr al-harb, pp. oba v rozdlnch
zemch v rmci dr al-harb). Aby se muslim stal ddi-
cem (writ), mus bt bu pokrevn pbuzn nebo
v manelskm svazku nebo v klientskm vztahu, m se
kvalifikuje do nkter z nsledujcch skupin:
1. osoby oprvnn k fixnmu podlu (fard, sahm),
2.asaba, tj. zhruba agnti; pokud prvn skupina nepo-
kryje veker majetek, dd prvn i druh skupina spo-
len,jinak v zsad jedna skupina ddic vyluuje n-
sledujc,
3. ten, kdo propustil zesnulho z otroctv, tj. jeho
mawl, po nm pp. jeho asaba,
4. znovu prvn skupina, pokud nen zbytek pozstalosti
rozdlen mezi druhou a tet skupinu, dokud nen ve-
chen majetek rozdlen,
5. dawu l-arhm, tzn. zhruba kognti,
6. patron konvertity k islmu,
7. pbuzn, kte za n byli zesnulm uznn (bez ohledu
na dkazy),
8. pjemci odkaz (nejsou-li dn potenciln ddi-
cov),
9. veejn pokladna (fiscus).
Zmnn pravidla pedpokldaj patriarchln organi-
zaci rodiny, systm je ale modifikovn zalennm n-
kterch kognt v prvn a druh skupin. Prvo repre-
zentace, tj. pedstava, e v vahu pipadajc, le zesnul
ddic je reprezentovn svmi potomky, v islmskm
prvu neexistuje.
Nejtypitjm rysem islmskho prva je ustanoven
fixnch ddickch podl (osob nleejcch do prvn
skupiny); zklady tohoto dlen jsou poloeny v Kornu.
35
Tamt, s. 162163.
36
Hrukovi, I. Islmsk prvny systm a proces jeho formovania. (Stu-
dia iuridica Bratislavensia, Nr.14). Bratislava : Vydavatelsk oddlen PF
Univerzity Komenskho, 1997, s. 60.
37
Kopeck, R. Hlavn instituty islmskho rodinnho prva. Prvnk,
2003, . 10, s. 1029.
38
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 163164.
39
Kopeck, R. op. cit. sub 37, s. 10291030.
40
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 165.
41
Tamt, s. 165.
42
Tamt, s. 166.
43
Korn (peklad I. Hrbek). Praha :Academia, 2000, s. 547.
44
45
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 166.
Kopeck, R. op. cit. sub 37, s. 10221024.
46
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 167168.
47
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 169.
48
Kropek, L. Duchovn cesty islmu. Praha : Vyehrad, 2003, s. 132.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 179
AD NOTAM
Do prvn skupiny ddic pat, resp. fixn podl na d-
dictv tak zskv, mj. dcera (pokud j nen, tak synova
dcera) a plnorod sestra (nen-li j, tak polorod sestra
z otcovy strany) zskvaj polovinu majetku; dle man-
el, kter zskv polovinu majetku, pokud nejsou dn
dti nebo dti syna (jinak zsk tvrtinu); dle manelka,
kter zsk tvrtinu,nejsou-li dn dti nebo synovy dti
(pak j pipadne osmina); ml-li zesnul vce en, rozdl
se mezi n podl pomrn; pot matka, kter zskv te- data je povaovn za nalezenou vc/majetek (luqata).
tinu, nejsou-li dn dti nebo synovy dti a vce jak je-
den bratr nebo sestra (jinak j pipadne estina). Nen
mon, aby souet podl pesahovat celek podly se
pak proporcionln sniuj.49
Zmnn ustanoven maj za el snahu zmnit ist
agntskou ddickou posloupnost, kdy dd jen mui, ve
prospch zejmna nejblich enskch pbuznch, druh a mru odpovdnosti.Pvodn vlastnk m prvo -
manelky, manela, t otce a dalch ascendent.
Obecn bli pbuzn vyluuj vzdlenj, osoba penzace za nrst/pokles hodnoty vci pvodnm vlast-
oprvnn ddit vyluuje vechny osoby, kter jsou se
zstavitelem spojeni skrze ni. Podl en je zpravidla po-
lovin oproti podlu mu.50
Testamentrn pozen jsou omezena na jmenovn
vykonavatele zvti, resp. sprvce pozstalosti (was)
a na inn odkaz (wasja, pl. wasj).51
Odkazy nesm pekroit tetinu ddictv, pokud ji pe-
sto pekro, jsou sneny na tetinu pozstalosti, ne ale
proporn, ale dle komplikovanho systmu, kter bere
v vahu rzn priority, ledae ddicov souhlas s po-
mrnm rozdlenm.52
VI. Majetkov prvo
Islmsk prvo nedefinuje pedmt vlastnictv jako
hmotnou vc (res), na druhou stranu ale rozliuje vc
(ajn) a jej protiklad, nrok (dajn). Uitek ususfruc-
tus (manfaa,jeho protikladem je podstata raqaba)
je zvltn kategori, nen nahlen jako ius in re aliena,
ale jako vlastnictv prva. Pokud jde o vci, kter pi-
bvaj (ml nm; prstek nam), zahrnuje usus- osob lze jen se souhlasem partnera, nebo spoluvlast-
fructus i vtky (ghalla).53
Vc, kter je pedmtem prvnch transakc (res in
commercio) se nazv ml, jejm protikladem vak nen
res extra commercium, ale nkolik odstupovanch ka-
tegori neobchodovatelnch vc, nap. vci pln vy-
louen z obchodu, kter nelze vlastnit, jejich prodej je
neplatn (btil),nap.krev,dle vci,ke kterm nem ni-
kdo vlastnick prvo (jsou ghajr mamlk) nebo kter
jsou veejnm majetkem (milk al-mma), pot vci,
kter jet nemaj samostatnou existenci (nap.mlko ve
vemeni),vci,kter tvo st jin vci (nap.trm krovu) vna (istihqq, istirdd), ru prodejce za ztrtu vlast-
nebo vci, kter obvykle sleduj osud jin vci (nap. kl
od domu).54 Jednotliv kategorie jsou zpracovvny
spe v souvislosti s konkrtnmi transakcemi.55
Vci se dl na nemovitosti (aqr) a movitosti (ml
manql, ml naql), na vci zastupiteln (mitl) a ne-
zastupiteln (qm), vci zastupiteln dle rozliujeme
na miteln (makl, makl), viteln (mawzn,
wazn) a poitateln (madd mutakrib),tzn.vci stej-
nho druhu, jejich kvalifikace je dleit v souvislosti
se zkazem roku (rib).56
Vlastnictv, tj. prvo plnho a vlunho nakldn
s vc se nazv milk, drba (jad), vlastnk mlik nebo
rabb a dritel dul-jad. Islmsk prvo nerozliuje mezi
drbou a detenc.57
slo 6/2007 179
Nabyt vlastnictv me bt originrn nebo deriva-
tivn. Originrn se nabv vlastnictv vci pedevm
okupac (istl) vci bez vlastnka (res nullius). Vlast-
nkovi pdy pat vechny stromy,kter na jeho pozemku
rostou i vyrostou, nabv t vlastnictv k nplav. Co
se te drahch kov, tak dl (madin) pat vlastnkovi
pozemku, poklad (rikz) pipad nlezci, ovem pouze
pokud pochz z pedislmskch dob. Poklad mladho
Jinak nlezem vc nabt nelze,lze ji ale darovat jako dob-
rovolnou almunu (sadaqa). Nedlnou soust vlast-
nickho prva je vlastnick prvo k prstkm vci (is-
tighll).58
Specificatio, commixtio a confusio jsou pojednvny
jako uzurpace a depozitum, draz je kladen na vznik,
dat odkodnn, vrcen vci, piem je placena kom-
nkem/uzurptorem, pp. vznik spoluvlastnictv vci
(itirk) dle pomru pvodnch vc.59
Vydren pdy je eeno procesnm prvem proti dr-
iteli pdy nelze po uplynut stanoven lhty (30, 33
nebo 36 let) spn podat alobu u soudu.60
Derivativn dochz k nabyt vlastnictv pevodem
vlastnictv prostednictvm pevodu drby,tzn.pednm
(taslm) a pevzetm, resp. nabytm drby (qabd) vci.
Koncepce pevodu vlastnictv z dvodu pouhho
myslu vlastnictv pevst v islmskm prvu chyb.Dle
lze nabt vlastnictv ddnm nebo odkazem. Specifick
postaven m zstava (rahn), kdy je pevedena drba, ni-
koliv ale vlastnictv, pouze nkdy me dojt i k pevodu
vlastnictv jako dsledek ne/splnn podmnek
smlouvy.61
Spoluvlastnictv (mu; t arikat ml sdruen
v majetku) je podrobn rozpracovno zvlt v otz-
kch vlastnictv pdy a otrok. Pravideln vznik dd-
nm,myslnou i nemyslnou konfz a t vznikem zisku
v ppad obchodnho partnerstv.Prodat svj podl tet
nictv je ureno idelnm podlem na vci. Existuj dva
druhy spoluvlastnictv dle toho, zda lze vc rozdlit i
ne. Obvyklm ppadem zniku spoluvlastnictv je roz-
dlen (qisma), kter si lze i vynutit proti souhlasu part-
ner. Pokud nelze vc reln rozdlit, je kadmu z part-
ner piznna urit st vci (nap.jeden pokoj v dom),
vc mohou spoluvlastnci i uvat stdav.62
Ochrana vlastnictv m v islmskm prvu znan v-
znam.Projevuje se mj.v ochran nabyt vci v dobr ve
pokud je vc prodna a pot je tet osobou vindiko-
49
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 170171.
50
Ble viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 172173.
51
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 173.
52
Tamt, s. 174.
53
Tamt, s. 134.
54
Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 134135.
55
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 135.
56
Tamt, s. 136.
57
Tamt, s. 136.
58
59
Tamt, s. 136137.
Tamt, s. 137.
60
Tamt, s. 137138.
61
Tamt, s. 138.
62
Tamt, s. 138139.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 180
180 slo 6/2007
nictv (darak) do ve ceny, kter mu byla vyplacena.
Koncepce ochrany drby ale neexistuje; pokud je drba
pedmtem sporu, je problm een kazuisticky.63
Smlouva o zstavnm prvu vyaduje nabdku a ak-
ceptaci a stv se zvaznou (lzim) v okamiku, kdy je
zstava pedna. Zstavn vitel odpovd za zstavu do
ve jej ceny, pp. do ve zajitnho dluhu. Je-li dluh
splacen,je povinen zstavu vrtit.Pevod drby me bt
po dohod nahrazen deponovnm zstavy sprvci z-
stavy.Zstavn vitel m prvo vc prodat,pokud je dluh
splatn. Institut hypotky je islmskmu prvu ne-
znm.64
Retence (habs) vci za elem zajitn nroku spo-
jenho s vc (nap. pokryt nklad spojench s opat-
rovnm vci) je eena obdobn, diskutovna je otzka,
zda odpovdnost retentora vztahujc se k zadrovan
vci je stejn nebo ir ne u zstavnho vitele.65
Co se te nemovitost a vcnch prv k vci ciz
(iura in re aliena),existuj mal rozdly proti obecnmu
majetkovmu prvu. V ppad prodeje nemovit vci
nen zpravidla vyadovno pevzet drby. Nroky na do-
kazovn vlastnictv jsou striktnj ne u ostatnch vc.
Uzurpace nemovitosti postihuje pouze ususfructus.
Veejn majetek (milk al-mma) je na rozdl od wa-
qf a sttn pokladny co do svho rozsahu velmi ome-
zen.66 Uvn veejnho majetku je velmi voln,67 tak-
t neobydlen oblast pilhajc k osdlen slou vem, pesn a konkrtn uren (malm znm, opakem je
nap. pro pastvu dobytka apod.
Obsazen nemovitosti, resp. pozemku m nejastji
formu obdln voln pdy (ihj al-mawt), nenle-li dojt k nabyt drby a je teba zkontrolovat mru, vhu
nikomu jinmu, vdy je ale nutn povolen imma. Ob-
sazenou pdu je teba do t let obdlat, jinak povolen
vypr.Vlastnk je omezen prvy svch soused.68
Pedkupn prvo k nemovitosti (ufa) je garantovno
prvem, nelze si jej koupit. Oprvnnm je spoluvlast-
nk, vlastnk sluebnosti a vlastnk pilehlho pozemku;
existuj vak rzn zpsoby, jak se povinnostem vypl-
vajcm z pedkupnho prva vyhnout.69
Mezi sluebnosti pat prvo cesty,prvo prtoku a v-
toku vody, prvo napjen dobytka atd. Prvo stavby n-
le vlastnkovi pozemku, nelze je zcizovat.70
Vyvlastnn ve veejnm zjmu je velmi dkm jevem,
prvem je znan omezeno.71
Speciln normy tkajc se nemovitost nejsou jinak
pli vyvinuty, existuj t znan rozpory mezi teori
a prax, vtinou zvis na mst a asu, resp. mstnch
zvyklostech.
VII. Zvazkov prvo obecn st
V zvazkovm prvu se nejvraznji projevuje zkaz
neodvodnnho obohacen, lichvy, szek a hazardnch
her, strun eeno roku a aleatornch smluv, kter je
open o vslovn nazen Kornu.
Islmsk prvo nezn koncepci smluvn svobody, ne-
bo neomezen volnost by byla v rozporu se snahou
o etickou kontrolu transakc.
Neexistuje termn pro zvazek, resp. obligaci (nej-
bli je pojem dimma72); nrok nebo dluh (nejastji fi-
nann, t obecn zastupitelnch vc), se nazv dajn.
Nejastjm dvodem vzniku zvazku je smlouva
(aqd). Uzaven smlouvy je v zsad neformln, jen n-
kter smlouvy (nap. safqa, tj. plcnut si) odrej n-
kdej symbolick formy kontrakt.73
AD NOTAM
Smlouva je dvoustrannm prvnm konem, vyaduje
nabdku (db) a akceptaci (qabl), za ptomnosti
obou stran, tj. pi spolenm setkn (madlis). Odvo-
ln nabdky (rud) jet ped akceptac je v zsad
mon, zvlt prohlenm o prvu zruen (art al-
chijr).Akceptace se nevyaduje u jednostrannch kon
s okamitm inkem (tasarruf ndiz, tasarruf mun-
daz), nap. u zapuzen, proputn otroka, splacen
dluhu.74
Neodvodnn obohacen (fadl ml bil iwad), tzn.
zskn finannho prospchu bez poskytnut protihod-
noty, je islmskm prvem striktn zakzan na zklad
mnoha pas Kornu. Klovm je zde pojem rib (do-
slova nrst, pebytek, pekroen), tj. finann
prospch bez protihodnoty, kter je slben jedn ze
smluvnch stran pi smn dvou pennch hodnot.Vz-
tahuje se i na vci, kter lze vit nebo mit, pat-li ke
stejnmu druhu. Zakzno je tak i naven mnostv
pedmtu smlouvy nebo odklad v plnn. Plat i zkaz
smny obligace za obligaci (baj al-dajn bil-dajn). Po-
kud je smlouva pesto uzavena, je fsid, tj. vadn, ale na-
praviteln i zruiteln.75
Hazard (gharar), resp. aleatorn smlouvy, jsou za-
povzeny na zklad zkazu hazardn hry majsir, kter
je obsaen v Kornu.V kontraktech se tak nesm vysky-
tovat dn prvek nejistoty. Pedmt smlouvy mus bt
madhl neznm), zvlt v ppad zastupitelnch
vc, kterch se pedevm tk zkaz rib. U tch mus
nebo poet obchodovanch vc, ne jsou znovu zci-
zeny.76
Odpovdnost (damn; dmin odpovdn) vznik
poruenm, resp. nesplnnm smlouvy (zvlt pokud pl-
nn spov v pedn vci a vc zanikne, tzn. plnn se
stane nemonm), dle z deliktu (taadd), nebo kombi-
nac ve zmnnho.Schovatel ve funkci sprvce (amn;
amna schova) neodpovd za nhodnou ztrtu nebo
znien vci, toto privilegium vak ztrc, pokud nap.
uv deponovanou vc.77
K zniku zvazku dochz za normlnch okolnost
splnnm (f), zvlt zaplacenm dluhu (qad), dluh
me bt t zapoten.Vitel me dluh odpustit, zpro-
tn dluhu ale mus bt pln, bezpodmnen a bez
lhty. Lze se t zeknout nroku (isqt), je ale teba od-
liit zeknut se od zruen smlouvy (fasch), kdy zvazek
jako by nikdy neexistoval, a narovnn (sulh). Smlouva
63
Nap. osob, kter m obleena kabt, je dna pednost ped nro-
kem osoby, kter m jen rukv.
64
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 139140.
65
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 140.
66
Nap. slep ulika u veejn cesty je spolenm vlastnictvm majitel
okolnch nemovitost.
67
Na veejnm prostranstv si lze nap. postavit stnek, kad m na
druhou stranu prvo dat jeho odstrann.
68
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 141.
69
Tamt, s. 142.
70
Tamt, s. 142.
71
Tamt, s. 142.
72
Oznauje jeden konkrtn smluvn typ, t kapitulan smlouvu jino-
vrc, kter jim zajiuje ochranu.
73
74
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 144145.
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 145.
75
Tamt, s. 145146.
76
Tamt, s. 146147.
77
Tamt, s. 147148.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 181
AD NOTAM
me bt za uritch podmnek zruena i jednostrann
(chijr), prodej vci me bt nkdy odvoln (iqla).78
K zniku zvazku me t dojt jeho pemnou v z-
vazek nov prostednictvm konu hawla. Ten ped-
stavuje v prv ad poven k zaplacen dluhu.79
Islmsk prvo zn i pluralitu subjekt na jedn i
druh stran smluvnho vztahu, tzn. vce osob na stran
dlunka, vitele, njemce, pronajmatele atd. Je-li na
jedn stran vce subjekt solidrn oprvnnch nap.
pevzt drbu vci a zaplatit, kupec m prvo dat po
svm partnerovi hradu nklad,kterou me zajistit i re-
tenc vci. Nkdy je t vyadovno, aby byl kon pro-
veden spolen vemi oprvnnmi; v ppad dvou
zmocnnc mus dt jeden mandt druhmu. Obecn
vak kad jedn sm za sebe; jednotliv ppady jsou
opt eeny kazuisticky.80
VIII. Zvazkov prvo typy smluv
Islmsk zvazkov prvo zn adu smluvnch typ,
nkter z nich pipomnaj instituty prva kontinentl-
nho, jin jsou vak zcela specifick.
Iqrr (uznn) me slouit jako dkazn prostedek en za osoby (kafla bil-nafs) a ruen za pohledvku
(uznan nen teba prokazovat), jeho vznam spov
rovn v tom,e jm lze vytvoit abstraktn obligaci (nap.
A tvrd, e vzal vc osob C, nikoliv B vc je tm pova-
ovna za znienou a A dlu B pouze hodnotu vci.)
Iqrr je t pouvn k zaloen pbuzenskch vztah, o penze. Odpovdnost ruitele nen vy ne odpo-
je ale teba souhlasu osoby, kter se uznn tk.81
Baj, ir (koup, prodej) hraje v zvazkovm prvu
nejdleitj roli na zklad smlouvy o koupi a pro-
deji je formulovna ada dalch typ smluv. Institut za-
hrnuje i smnu. Kontrakt je perfektn (tmm) vzjem-
nm pevzetm drby (taqbud). Strany maj prvo od
smlouvy odstoupit (chijr), pipout-li to prvo, nebo
se tak dohodly.82
Salam je zvltnm druhem prodeje, kdy cena je za-
placena ihned, zato zbo dodno a pozdji. Institut
slou zejmna k financovn innosti obchodnka i e-
meslnka klientem.Vzhledem k nebezpe roku (rib)
je salam peliv rozpracovn,pesto je ale vyuvn k ob-
chzen zkazu lichvy.
Ve snaze vylouit neoprvnn zisk jsou podrobn
upraveny i smlouvy tawlja (zptn prodej za pevn sta-
novenou cenu), wada (zptn prodej za snenou
cenu) a murbaha (zptn prodej za zvenou cenu,
kter pedstavuje zisk). Velk pozornosti se dostv
i smn penz (sarf) a obecn drahch kov, a to rov-
n z dvodu prevence lichvy a neoprvnnho oboha-
cen.83
Njem a pronjem je zahrnut institutem idra, is-
lmsk prvo jej chpe jako prodej usufructu. Existuje
idra omezen na uritou dobu a idra vztahujc se
na proveden kolu, jde o njem sluby (lze najmout
sluhu, kojnou, emeslnka atd.). Zhotoven vci na za-
kzku se nazv istisn.
Islmsk prvo nezn institut korporace, resp. prv-
nick osoby, pesto ale existuj urit formy sdruen,
jako arika, irka (partnerstv), eji pak arikat aqd
(obchodn partnerstv). Mufwada pedstavuje neome-
zen obchodn partnerstv, kde oba partnei maj pln
prva i odpovdnost, ru celm svm majetkem. ari-
kat inn pedstavuje obdobu spolenosti s ruenm
omezenm,partnei ru jen do ve svch podl na spo-
slo 6/2007 181
lenm kapitlu. arikat as-sani wal-taqabbul je
sdruenm emeslnk za elem proveden spolenho
dla nebo obchodu a arikat al-wudh je vrovm
spoleenstvm za spolen vr je nakoupeno, pot
prodno a zisk rozdlen. Mudraba odpovd piblin
tichmu spoleenstv, je zaloena na sveneckm po-
mru (amna) a zmocnn, partnerstvm se stv jen
v momentu rozdlovn zisku.Tich spolenk (rabb al-
ml) nese ztrtu, podl na zisku mus mt uren procen-
tuln, ne fixn stkou.84
Wada odpovd schov, depositu, jde o poven
tet osoby vlastnkem, aby jeho majetek drela v bez-
pen schov. Odpovdnost schovatele je eena ka-
zuisticky, zpravidla nesm vc sm uvat.
rja odpovd commodatu, je to bezplatn, doasn
pjka nezastupitelnch vc, kter se uvnm nespo-
tebovvaj. Odmna za pjku je neppustn. Vc lze
pjit dl, ale ne pronajmout nebo dt v zstavu.
V ppad smlouvy darovac (hiba) je teba, aby byla
pevzata pln drba daru.Zpravidla pak ji smlouvu nelze
revokovat. Charitativn dar (sadaqa) vzt zpt nelze.85
Islmsk prvo zn dva druhy ruen (kafla), a to ru-
(kafla bil-ml). V prvnm ppad ruitel pebr od-
povdnost za to, e se dan osoba objev ped soudem,
jinak je sm uvznn.V druhm ppad jde o ruen za
ji existujc zvazek tkajc se majetku, nemus jt jen
vdnost dlunka, zprotn dlunka osvobozuje i rui-
tele, nikoliv ale naopak.86
Zvazek me vzniknout i psahou (jamn, obdoba
stipulatio). Jako psaha bv brno kad prohlen za-
ttn slovy pi Bohu apod.V ppad nesplnn je ulo-
ena kaffra, tj. pokn (psahy jsou spe nboenskou
kategori).87
Islmsk prvo neuznv nezmocnn jednatelstv
jako dvod vzniku zvazku, na druh stran lze takov
jednn aprobovat, m vznik platn zvazek. Vynalo-
en nklad na nalezence i nalezenou vc zakld z-
vazek jen v ppad, e tak bylo uinno se souhlasem
ad.88
Zvazky mohou vznikat i z trestnch delikt, zahrnuj
nejen odpovdnost za kodu na majetku, ale i povinnost
zaplatit odkodn,cenu krve (dija) u nsilnch delikt,
nebo se podrobit odvet. Zvltnm ppadem civilnho
deliktu je ghasb, tj. neoprvnn pivlastnn si majetku
druhho. Je nejen deliktem, ale i hchem, uzurptor je
povinen vc vrtit na pvodn msto, je odpovdn i za
nhodn znien nebo ztrtu vci,za snen nebo zmnu
kvality atd.89
Islmsk prvo iroce rozvinulo tzv. prvn nstroje,
hijl (sg. hla), jejich elem je doshnout cl i
ink, ke kterm by striktnm dodrenm ary nebylo
78
Tamt, s. 148.
79
Hawla je historickou pedchdkyn smnky.
80
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 149150.
81
Tamt, s. 151.
82
Tamt, s. 151152.
83
Tamt, s. 153154.
84
Tamt, s. 155157.
85
Tamt, s. 157158.
86
Tamt, s. 158.
87
Tamt, s. 159.
88
Tamt, s. 160.
89
Tamt, s. 160.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 182
182 slo 6/2007
mono dospt, nejastji za elem obchzen zkazu
roku (rib). Oblben byl nap. dvojit prodej (baja-
tn f baja), kter m mnoho variant. Osoba A nap.
prod otroka a vzpt jej koup zpt, ovem za vy
cenu, kter je ale splatn a v budoucnu. Hojn je t vy-
uvn institut iqrr (viz ve). Nktermi prvnky byly
hijl odmtny jako protiec principm ary, na
druh stran zejmna hanafja se k nim stavla pomrn
vstcn.Dnes jsou tyto typy kontrakt vedle legitimnch
institut (nap. typu arikat al-wudh viz ve) u-
vny nap. v bankovnictv.90
IX. Trestn prvo
Obecn lze rozdlit trestn iny do dvou oblast
prvn zahrnuje trestn iny proti Bohu, resp. nboen-
stv, (hadd) a t proti vojensk morlce, druh oblast
m charakter civilnch delikt,po jejich spchn vznik
nrok na odkodn nebo odvetu (qiss).Tet, zvltn,
kategori jsou spoleensky nebezpen jednn, kter
jsou trestna na zklad vahy soudce (tazr). Zmnn
dlen se zachovalo v podstat dodnes.
Zloiny proti Bohu jsou vypoten pmo Kornem,
jedn se o trestn iny v pravm slova smyslu,nebo jsou
sthny ex officio. Jejich potrestn je Bom nrokem
(haqq allhi), a proto nelze na zklad vle obti od je-
jich sthn upustit. Pat sem cizolostv (zin), falen
obvinn z cizolostv (qadf), pit vna, resp. alkoholu,
(urb al-chamr), krde (sarika) a loupen pepaden
na cestch (qat at-tarq).91
Zmnn delikty jsou postihovny tresty hadd (pl. hu-
dd), kter maj rovn podklad v Kornu, sankce zahr-
nuj trest smrti, utt konetiny nebo zbiovn. Nbo-
ensk charakter tto oblasti se projevuje i v institutu
aktivnho pokn (tawba) pachateli projevujcmu
innou ltost je nap. zmrnn trest. Existuje zde ten-
dence k co nejvt restrikci hadd trest, definice trest-
nch in jsou zce vymezen. Pokud je nalezena po-
dobnost s jinm, povolenm jednnm, je u pachatele
presumovna bona fides. Dokazovn je obtn, nebo
jsou kladeny vysok nroky na svdky (v otzce potu
i kvality). U opilstv a cizolostv je navc nutn prokzat
svobodnou vli obvinnho. Pro vce trestnch in je
ukldn pouze jeden trest. Jsou stanoveny jen krtk
lhty od spchn skutku (vtinou jeden msc), po ni-
ch je sthn vyloueno.92
Cizolostv (zin) je spchno pohlavnm stykem,
chyb-li prvo na soulo, tj. milk (zaloen manelstvm
nebo vlastnictvm otrokyn) nebo ubhat milk (manel
se nap. myln domnv, e skonila idda bval man-
elky, manelstv bylo uzaveno vadn, ale partnei to
nev).Trestem je ukamenovn, je-li pachatel muhsan,93
ostatn jsou zbiovni sto ranami, otroci (by ve stavu
manelskm) padesti. Pro dokzn cizolostv je teba
ty dvryhodnch muskch svdk.94
Ped kivm obvinnm z cizolostv (qadf) jsou chr-
nni hadd trestem jen muhsan, lze ale trestat i kiv na-
en na adresu zesnulho; otroci a nevc jsou chr-
nni jen trestem tazr. Spchno je vslovnm
obvinnm ze smilstva a jde-li o enu, t zpochybnnm
legitimity jejho dtte. Pokud mu pod psahou obvin
manelku a ena psah opak (procedura lin), nelze
uloit trest hadd, ale manelstv je rozvedeno.95
Pit vna, resp. opilstv (urb al-chamr) je spchno
AD NOTAM
poitm jakhokoliv mnostv alkoholu, pp. intoxikac
z kterhokoliv dvodu. Je nutno prokzat u pachatele
svobodnou vli,trestat jej lze jen dokud jev znmky opil-
stv. Trestem je osmdest ran biem, tyicet v ppad
otroka.
Krde (sariqa) je spchna v ppad, e si nkdo
pivlastn ciz vc v hodnot alespo deseti dirham.96
Nelze ukradnout vc bez vlastnka, t vc vylouenou
z obchodu. M-li pachatel bn k vci pstup (je nap.
zvn do domu,je schovatelem),je krde tak vylouena.
Je-li vce spolupachatel, dl se hodnota lupu jejich po-
tem a trest hadd je uloen jen pokud vsledek pevy-
uje 10 dirham.Trestem je utt prav ruky, v ppad
recidivy lev nohy, pak lze pachatele u jen uvznit, do-
kud se ned na pokn. Nelze dat nhradu kody, ma-
ximln vrcen vci.97
Loupen pepaden na cestch (qat at-tarq) m
spolen znaky s vradou i krde, je ale samostatnm
trestnm inem. Tresty jsou ukldny dle okolnost
v ppad pouhho oloupen a rozdlen koisti je uata
prav ruka a lev noha, in-li podl vce jak deset dir-
ham.Pokud dojde pouze k vrad,je pachatel sat me-
em. Pokud lupi ob oloup i zavrad, je ukiovn.
Trest je vdy uloen i vem komplicm, bez ohledu na
mru jejich asti na zloinu.98
Oblast dalch delikt, kam pat zejmna vrada (za-
bit), ublen na zdrav a pokozen ciz vci (majetku),
souhrnn dinjt, spad pod prva lidsk (haqq
dm),nrok na potrestn je soukromoprvn alobou,
vtinou vznik prvo na odkodnn,cenu krve (dija),
pp. odvetu qiss.99 Je mon narovnn i odputn,
pokn zde naopak nem velk vznam. Nepsob zde
restriktivn tendence v otzkch stanoven trestn odpo-
vdnosti, bona fides nehraje vt roli.100
V ppad dinjt jsou brny v vahu rzn stupn
zavinn a tak stupn prvnch sankc. Rozliujeme tak
odvetu (qiss, qawad), pokn (kaffra) a cenu krve
(dija).V otzce zavinn zn islmsk prvo pm mysl
(amd,qasd),kter pedpokld mj.uit vraednho n-
stroje, kvazi-pm mysl (ibh al-amd), jen se od
prvn kategorie li jen absenc zbran, tet kategori je
chyba (chata)101 a j podobn ppady a tvrtou kate-
gori je nepm zavinn (qatl bi-sabab), kde chyb fy-
zick psoben pachatele. Sankc je dle druhu zavinn
a deliktu odveta,placen ceny krve (nebo jejho zlomku),
i kompenzace.102 Otzky ve ceny krve (dija), resp.
odkodnn, jsou islmskm prvem podrobn rozpra-
covny, obecn plat, e normln dija se rovn sto vel-
90
Schacht, J. Hijal. In Encyclopaedia of Islam. Vol. III. s. 511 (resp.
510513).
91
Carra de Vaux, B. Hadd. In Encyclopaedia of Islam. Vol. III. s. 20.
92
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 176177.
93
Dosud dvryhodn svobodn osoba ve stavu manelskm, muslim-
sk vry.
94
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 178.
95
Tamt, s. 179.
96
Jeden dirham odpovd 3,125 g zlata. (Viz Vesel, R. vod do studia
djin zem Pednho Vchodu I. Pomocn vdy historick. Praha : SPN,
1988, s. 116.)
97
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 179180.
98
Tamt, s. 180181.
99
Schacht, J. Qisas. In Encyclopaedia of Islam. Vol.V. s. 177.
100
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 177.
101
Nap. v pedstav o kauzlnm prbhu inu.
102
Ble viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 181184.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 183
AD NOTAM
bloudm prmrn kvality nebo tisci dinr nebo de-
seti tiscm dirham.103 Cenu krve vtinou neplat pro-
vinilec, ale jeho qila, tj. ir rodina v musk linii, mo-
hou to bt ale i kolegov ze zamstnn i obyvatel te
tvrti, pasai te lodi apod. qila m zpravidla prvo
na odvetu i odkodnn, je-li nkter jej pslunk za-
bit i jinak pokozen.104
Trestn iny tazr zahrnuj ppady poruen morlky,
podvodnho jednn,platkstv a dalho jednn,kter
nespadaj do kategorie hadd nebo qiss. Jejich spole-
nm znakem je skutenost, e pokozuj celou spole-
nost. Trest ukld soudce dle svho uven, jednotliv
prvn koly stanovuj (by kad jinak) horn hranice
trest.Qd bere pi ukldn trestu v vahu vechny d-
kazy a okolnosti, mj. postaven obalovanho, jeho cho-
vn a postoj ke skutku, zvanost trestnho inu apod.
Soudce nen vzn pi vbru druhu trestu a vyjma horn
hranice ani v otzce jeho vmry.105
Z dvodu obecnho zjmu me v rmci sv vkonn,
policejn funkce, sthat veejn moc rebely a odpadlky.
Rebelov jsou nuceni k poslunosti, jejich majetek je ale
chrnn. Apostat jsou zabiti, doporuovna je ale na-
bdka nvratu k islmu s temi dny na rozmylenou.106
Obecn lze ci, e v islmskm prvu neexistuje
obecn koncepce trestnho prva, teorie se pli neza-
bv otzkami zavinn a pojetm trestn odpovdnosti,
neexistuje institut polehujcch okolnost, pln chyb
teorie ppravy trestnho inu, nen een soubh trest-
nch in. Na druh stran zn ara rozpracovan, od-
stupovan systm trest, omezuje krevn mstu a usiluje
o smrn een konflikt, kde jen to zjeven prvo po-
voluje.107
103
Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 185186, t Hrukovi, I.
op. cit. sub 36, s. 4344.
104
Tyan, E. Diya. In Encyclopaedia of Islam. Vol. II. s. 341.
105
Hrukovi, I. op. cit. sub 36, s. 4950.
106
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 187.
107
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 187.
Diskuse
Dal vahy o dobr ve
v subjektivnm smyslu
JUDr. Petr Tgl*
I. vodem
Ped nedvnem jsem se na strnkch tohoto asopisu
pokusil pojednat o vztahu subjektivn dobr vry a ve-
ejnch seznam, zejmna potom katastru nemovitost.1
Tento lnek si klade za cl navzat na uveden psp-
vek a pokraovat v vahch o nkterch aspektech sub-
jektivn dobr vry, tedy kategorie pedstavujc vdo-
most (resp. nevdomost) uritho subjektu o jistch
prvn relevantnch skutenostech. Subjektivn dobr
vra je instituc, kter je v soudobm eskm prvu v-
novno jen pramlo pozornosti, a by si pro svoji sloi-
tost a mnohovrstevnost zaslouila prav opak.2 Doufm
proto, e tento pspvek pibl tenm alespo n-
slo 6/2007 183
kter problmy, kter mohou v souvislosti s uvedenou
kategori vyvstvat.V prvn sti se zamm na zkoumn
rznch koncepc subjektivn dobr vry v prvnch
pedpisech.Tmatem druh sti potom bude vaha nad
monost existence subjektu nejsoucho v konkrtnm
ppad ani v dobr ani ve zl ve (tedy tam,kde je dobr
vra prvn normou poadovna jako pedpoklad vzniku
prvnch nsledk).
II. Subjektivn dobr vra jako prvek skutkov
podstaty prvn normy
Dobr vra ve smyslu subjektivnm funguje jako jist
nleitost urit situace (skutkov podstaty), kter
mus bt vdy obligatorn splnna, aby nastal zkonem
zamlen prvn nsledek nap. aby subjekt nabyl n-
jak prvo nebo se dostal do uritho prvnho posta-
ven (srov.nap.obanskoprvn institut vydren,v nm
je prvek dobr vry conditio sine qua non nabyt vlast-
nickho prva, pop. prva odpovdajcho vcnmu be-
menu). Dobr vra tak v tchto ppadech tvo pouze je-
den z vce stavebnch kamen (prvk) urit skutkov
podstaty a je mono ji zcela obecn a zatm zjednodu-
en chpat jako vdomost, resp. nevdomost jistho
subjektu o relevantnch skutenostech.
K tomu je teba ci nsledujc. Prvn normy obvykle
spojuj se svmi skutkovmi podstatami (v nich obsae-
nmi) jist prvn nsledky. Tyto prvn nsledky nast-
vaj zsadn bez ohledu na skutenost, zda o nich adre-
sti prvnch norem vdli,nebo ne (je tedy nerozhodn,
zda je recipientm znm obsah prvnch norem, stejn
tak jako je irelevantn,zda je jim znm skutkov stav ped-
pokldan jejich hypotzou).3 Pravideln tak dojde ke
vzniku (zmn, zniku) subjektivnch prv a povinnost
bez ohledu na to, zda konkrtn subjekt ml, nebo neml
o ppadnch prvnch nsledcch svho jednn vdo-
most. Tak nap. kontrahuje-li nkdo s osobou zbavenou
zpsobilosti k prvnm konm, bude takov prvn jed-
nn absolutn neplatn (pro nedostatek zpsobilosti
u jedn ze smluvnch stran). Tento prvn nsledek na-
stane vdy. Nastane proto i tehdy, jestlie nap. prodva-
jc jednal v dobr ve,e druh strana (kupujc) je pln
zpsobil k uzaven konkrtn kupn smlouvy. Nevdo-
most dvujcho subjektu (dobr vra) zde tak nehraje
dnou roli.
Nkdy vak (teoreticky vjimen,prakticky ovem re-
lativn asto) skutkov podstata prvn normy sama ob-
sahuje prvek vdomosti (nevdomosti) jednajc osoby
o jistch skutenostech. Poadavek vdomosti i nev-
*Autor je odbornm asistentem na Katede obanskho prva Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy.
1
K tomu srov. Tgl, P. Veejn seznamy a ochrana dobr vry. Strun
pohled na eskou a polskou prvn pravu a jejich srovnn.Ad Notam,
2007, . 5.
2
Skutenmi vjimkami jsou potom nsledujc pspvky: Hurdk, J.
Dobr vra.Prvnk,2007,.5 a Zapletal, J. Zsada dobr vry a jej uplat-
nn v soukromm prvu. Prvn rozhledy, 2006, . 2. Ze starch prac
je teba upozornit na nsledujc lnky, kter se vak tkaj jen speci-
fickch otzek dobr vry: Sekaninov, E. Poznmka k ochran drby
a ztrt dobr vry. Socialistick zkonnost, 1985, . 9 a v reakci na tento
pspvek potom Smetnka, B. Jet poznmka k ochran drby a ztrt
dobr vry. Socialistick zkonnost, 1986, . 6.
3
K tomu srov. Przybyowski, K. Dobra wiara w polskim prawie cywil-
nym (oglne uwagi o pojciu). Studia cywilistyczne.Tom XV. Krakw,
1970, s. 4.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 184

184 slo 6/2007 AD NOTAM

domosti se potom projev i v prvnch nsledcch jed- stanou-li skutenosti, kter dobrou vru vyluuj, ho-
nn astnk prvnch vztah. Tam, kde se prvn vome o ztrt dobr vry). (...) Zkon dobrou vru
norma obligatorn dovolv vdomosti (nevdomosti) nechrn obecn, nbr vdy jen v souvislosti s kon-
astnka o jist skutenosti a tato vdomost (nevdo- krtnmi instituty. V tchto ppadech plat, e ten, kdo
most) nen dna, neme bt splnna pedvdan skut- je v dobr ve, m silnj prvn postaven (zkon
kov podstata a pedpokldan prvn nsledek proto mu piznv vt rozsah prv) ne ten, kdo dobrou
nenastoup. vru nem.10
S ohledem na prv uveden tak lze rozeznvat dv si- Podle jinch autor se dobrou vrou rozum Psy-
tuace.V prvn z nich (...) vdomost zastnnch osob chick kategorie, kterou je nutno odliovat od zavi-
o prvnch nsledcch njak skutenosti nepat do nn. V dobr ve nen ten, kdo vdl (rozpoznal),
skutkov podstaty. Omyl v prvu anebo neznalost jeho nebo se zetelem k okolnostem ppadu vdt ml, jak
je tu naprosto lhostejna, zcela tak jako omyl ve faktu je prvn stav. Prvn relevance dobr vry je dna
samm aneb neznalost jeho4. Naopak ve druhm p- nap. u oprvnn drby, nabyt vlastnickho prva
pad (...) prvn pravidlo samo pojm do skutkov (prva odpovdajcho vcnmu bemeni) vydrenm,
podstaty vdomost aneb nevdomost zastnn u nabyt vlastnictv od nepravho ddice a pi stano-
osoby o njakm prvnm stavu anebo o prvnch n- ven rozsahu povinnosti k vydn bezdvodnho obo-
sledcch.5 Vidme tedy,e takto chpan vdomost i ne- hacen.11
vdomost (dobr vra) m velmi blzko ke kategorii Na dobrou vru se nkdy rovn hled jako na Prvn
omylu v prvu (piem zsadn nerozhoduje, zda se stav i vlastnost osoby, kter v nkterch ppadech
jedn o omyl faktick i prvn). Subjektivn dobr vra prvo poaduje k tomu, aby tato osoba neztratila nebo
(jej relevance v jednotlivch ppadech) bv v zahra- naopak nabyla njak oprvnn, pop. aby j prvo
nin literatue uvdna jako pklad ustoupen od z- poskytovalo ochranu; osoba jedn na zklad pe-
sady, podle n se prvn skutenosti a jejich nsledky svden, e j urit prvo nle (pi koupi pedpo-
hodnot objektivn (podle objektivnch kritri).Tu se to- kld, e prodvajc je majitelem prodvan vci
ti bere v potaz i subjektivn stav (vdomost i nevdo- ap.).12
most) konkrtnch osob o uritch skutenostech pro V souvislosti s drbou a vydrenm je dobr vra rov-
prvo rozhodnch. Podle Tilsche Vyhledv-li se pro ji- n chpna jako (...) pesvden dritele, e je vlast-
st prvn nsledky bezelstnost (bona fides) njak nkem vci, kterou dr, anebo subjektem prva, kter
osoby, zna to, e nesm mti vdomost o skutenm vykonv, poppad e jsou dny prvn skutenosti,
prvnm stavu. Jest pak lhostejno, spov-li tato ne- kter maj za nsledek vznik vykonvanho prva.
vdomost v neznalosti njakho fakta nebo njakho Dobr vra je vnitn, psychick stav dritele. Ze z-
prvnho pedpisu(...).6 kona vyplv, e k oprvnn drb nesta prost sub-
Dobrou vru v subjektivnm smyslu tedy chpeme jako jektivn dobr vra; oprvnn dritel mus bt v dobr
psychick stav osoby zaloen sice na chybnm, avak ve se zetelem ke vem okolnostem. Posouzen, je-li
v konkrtnm ppad omluvitelnm mnn (pedpo- dritel v dobr ve se zetelem ke vem okolnostem i
kladu) o existenci njak skutenosti, njakho prva nikoli, je teba vdy hodnotit objektivn a nikoli pouze
i prvnho vztahu.7 Fyzick i prvnick osoba tak ze subjektivnho hlediska (osobnho pesvden) sa-
vlastn jedn v mylnm domnn (omylu), e existuje ji- motnho astnka, a je teba vdy brt v vahu, zda
st skutenost, e j pslu njak prvo, pop. e je tu dritel pi bn (normln) opatrnosti, kterou lze
urit prvn vztah. Je tedy v tchto ppadech chrnno s ohledem na okolnosti a povahu danho ppadu po
pedevm pesvden subjektu o uritch domnlch kadm poadovat, neml, resp. nemohl mt po celou
skutenostech. Z podan explikace zejm prozatm vydrec dobu dvodn pochybnosti o tom, e mu vc
(k tomu srov. dal vklad) vyplv zvr, e dobr vra je nebo prvo pat.13
vylouena v tch ppadech, v nich osoba vdla, nebo Rovn recentn esk judikatura se otzkami subjek-
(podle nkterch koncepc) mla i mohla vdt o tom, tivn dobr vry zabv. Patrn je to zejmna v oblasti
e jej mnn se neshoduje se skutenm stavem vci.
Podvejme se nyn, jak pistupuje k uchopen pojmu
subjektivn dobr vry soudob esk odborn literatura.
4
Ta se k nmu vyjaduje pekvapiv asto8 a na mnoha Tilsch, E. Obansk prvo rakousk. st veobecn. Praha, 1910, s. 44.
5
Tamt.
rznch mstech.9 6
Tamt.
Podle prvnho nzoru Dobr vra nen v zkon de- 7
K tomu srov. Radwaski, Z. System Prawa Prywatnego,Tom 4. Prawo
finovna. Obecn se pijm, e je to vnitn psychick rzeczowe.Warszawa : C. H. Beck, 2005, s. 9.
8
Tm nen nikterak doteno konstatovn obsaen v vodu tohoto ps-
stav jednajcho subjektu, kter sm o sob nelze pmo pvku, podle nho je subjektivn dobr ve v domc literatue vno-
dokazovat, nbr lze na nj usuzovat jen z okolnost, vno jen velmi mlo pozornosti. Mnoh pokusy o prostou definici (ex-
za kterch se tento psychick stav projevuje. Tak nap. plikaci) zkoumanho pojmu toti zdaleka nemohou pinst
zodpovzen otzek, kter v souvislosti s touto instituc vznikaj.
dritel je povinen v eventulnm sporu tvrdit okolnosti, 9
Kupodivu vak nenajdeme dn takov obecn pokus v hlavn esk
z nich lze na jeho dobrou vru usuzovat. Konkrtn uebnici obanskho prva hmotnho.
se mus zjiovat, zda dritel pi normln opatrnosti, 10
Madar, Z. a kol. Slovnk eskho prva. Sv. 1, heslo dobr vra (au-
kterou lze obvykle na kadm rozumn poadovat, tor hesla J. Dvok). Praha : Linde, 2002.
11
Hendrych, D. a kol. Prvnick slovnk. Heslo dobr vra (autorka
mohl rozpoznat, e vc, kterou fakticky ovld, mu t hesla V. Koreck). Praha : C. H. Beck, 2003.
pat (dobr vra nebude dna, jestlie ten, kdo m 12
Veobecn encyklopedie Diderot. Sv. 2, heslo dobr vra. Praha :
vc u sebe, se j zmocnil nsilm, lst apod.). (...) Dobr DIDEROT, 1999. (Zcela shodnou definici pojmu dobr vra obsahuje
Velk slovnk naun. Sv. a-l. Praha : DIDEROT, 1999.)
vra se vdy hodnot objektivn, nikoli jen z ryze osob- 13
Spil, J. Vcn bemena v obanskm zkonku. Praha : C. H. Beck,
nho pesvden toho, kdo se dobr vry dovolv (na- 2006, s. 22.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 185
AD NOTAM
vcnch prv, kde je snad ji mono cum grano salis
mluvit o ustlen rozhodovac praxi.Tak nap. v souvis-
losti s institucemi drby a vydren vlastnickho prva,
pop. prva odpovdajcho vcnmu bemenu lze vysle-
dovat vcemn konstantn pstup pedevm Nejvy-
ho soudu k tto problematice. Ve strunosti lze upo-
zornit nap. na judikt, v nm je dobr vra definovna
i explikovna jako (...) vnitn pesvden nabyva-
tele, e nejedn protiprvn. Jde tedy o psychick stav,
o vnitn pesvden subjektu, kter samo o sob ne-
me bt pedmtem dokazovn. Pedmtem doka-
zovn mohou bt skutenosti vnjho svta, jejich
prostednictvm se vnitn pesvden projevuje na-
venek, tedy okolnosti, z nich lze dovodit pesvden
nabyvatele o dobr ve.14 V jinm (dvjm) rozhod-
nut vynesenm rovn Nejvym soudem se potom
prav, e Dobr vra je pesvden nabyvatelovo, e
nejedn bezprvn, kdy si uritou vc (prvo) pi-
svojuje15. Ob citovan rozhodnut zejm vychzej ze
zvr obanskoprvnho kolegia NS R ze dne 29. pro-
since 1984 (Cpj 51/84, publikovanch pod . 45/1984
Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek), v nich se
uvd, e Dobr vra je pesvden nabyvatele, e ne- zkoumat, zda dotyn subjekt svoje pesvden ml ob-
jedn bezprvn, kdy si nap. pisvojuje uritou
vc16.Tato koncepce dobr vry je vak kritizovna Sp-
ilem. Podle jeho mnn Tato definice, bohuel nkdy
judikaturou nekriticky pejman, je nesprvn, ne-
bo pro naplnn dobr vry nesta negativn pe-
svden dritele, e nepsob bezprv, ale je teba po-
zitivnho pesvden, e mu vc nebo prvo nle17. jc se sv dobr vry mla i mohla pesvdit o ne-
Jak je z podanch nzor patrn, recentn esk ob-
anskoprvn doktrna i soudn praxe zamuj svoji po-
zornost tm vlun na pokusy o obecnou definici i
explikaci subjektivn dobr vry.Tm ovem jakkoliv b-
dn o tto kategorii kon.Velmi asto se lze setkat rov-
n s tm, e autoi v jednotlivch ppadech dostaten
neodliuj subjektivn dobrou vru od jej druh po-
doby (objektivn dobr vry), nbr pi svch pokusech
o jej definovn pravideln oba vznamy ztotouj,
pop. se zabvaj pouze jednm z nich, ani by vak ales-
po odkzali na jin (odlin) zpsob chpn tto prvn
figury. Co je vak hor, ani v rmci vah o subjektivn
dobr ve nen v souasn teorii a praxi jednoznan
shoda ve vymezen obsahu tohoto pojmu. Nikdo z au-
tor nebere v vahu skutenost,e subjektivn dobr vra
me vystupovat (a i vystupuje) v nkolika rznch kon-
cepcch. Ji to znan ztuje jakkoliv pokusy o vyslo-
ven obecn definice zkoumanho termnu.
Ne pikrome k blimu zkoumn uvedenho kon-
ceptu, je teba ci jet pr slov o mezch aplikovatel-
nosti pravidel tkajcch se subjektivn dobr vry. Sub-
jektivn bona fides pedstavuje vdy jistou vjimku
z obecnho pravidla objektivnho hodnocen prvnch
jednn, a jako takov proto mus bt interpretovna re-
striktivn. Plat toti obecn o vech vjimkch v prvu,
e jejich aplikace a interpretace m bt spe zuujc ne
roziujc (tedy takov, aby se j neporuovalo obecn
pravidlo nad stanovenou i pimenou mru). Pslun
ustanoven hovoc o dobr ve v subjektivnm smyslu
by tedy mlo bt interpretovno tak, aby neroziovalo
skupinu vjimek na kor obecnho pravidla. O dobr
ve v subjektivnm smyslu a o jejch prvnch nsledcch
me bt e pouze tam, kde to prvn pedpis vslovn
stanov.Vet situac, v nich je mono pihlet k sub-
slo 6/2007 185
jektivn dobr ve jednajc osoby, proto nelze rozio-
vat bez vslovn opory pro tento postup v prvnm ped-
pisu.
III. Rzn koncepce subjektivn dobr vry
Zamme-li svj pohled na jednotliv pstupy zko-
nodrc rznch zem (a konec konc i zkonodrce es-
kho) k subjektivn dobr (zl) ve, meme zjistit, e
zkouman termn vystupuje (i me vystupovat) cel-
kem ve tech rznch koncepcch.
Podle prvnho (krajn subjektivistickho) pstupu
rozhoduje subjektivn pesvden (resp. vdomost i
nevdomost) urit osoby (t, kter se dobr vry dovo-
lv) o jistch skutenostech. Je prakticky nerozhodn,
o co se takov pesvden opr. Dleit je prost fakt
subjektivn nevdomosti dotyn osoby o okolnostech,
kter by jinak jej dobrou vru vylouily.Nkter varianty
tohoto pojet potaj s existenc jistch korektiv, podle
nich lze uinit zvr o tom, e osoba dovolvajc se sv
dobr vry v n subjektivn bt skuten mohla.Tak nap.
polsk doktrna k tomu k,e i u tto koncepce je teba
jektivn vbec o co opt. Pro takov zjitn me svd-
it nap.skutenost,e dobromysln dritel vychzel z ur-
it informace,kterou od nkoho dostal a o ni se opral,
pop. z jistho (by i neplatnho) nabvacho titulu, z n-
ho odvozoval sv prvo atd. Pokud se vak tato fakta
prokou, bude ji nerozhodn, zda se osoba dovolva-
pravdivosti poskytnut informace,pop.o neplatnosti na-
bvacho titulu atd. Nebude proto mon brt v vahu
skutenost, e dotyn osoba zanedbala obvyklou pi
(starostlivost), kter se jinak vyaduje. Bude-li vak nao-
pak zjitno, e ten, kdo se dovolv sv dobr vry, zs-
kal nap. vc trestnm inem, nsilm, lst atd. a tedy sub-
jektivn vdl, e mu vc nepat, neme bt takovmu
subjektu piznna ochrana. Tvrzen subjektivn pe-
svden takov osoby o jejm prvu nebude vbec
brno v vahu.
Prvn pedpisy se v ppad prv uveden prvn kon-
cepce dobr vry pravideln vyjaduj pomoc obrat
jako nap. v dobr ve je (subjekt) jen tehdy, nev-
dl-li, pop. v negativnm smyslu v dobr ve nen ten,
kdo vdl atd. Jak vidno, v dobr ve je vdy ten, kdo
jistou skutenost nevdl, tedy subjektivn nevdl.Ve
zl ve je potom naopak ten, kdo o uritch vcech v-
dl. Nen pro zmiovan subjektivistick pstup rozho-
dujc, zda dotyn osoba mla i mohla vdt. Ne-
zkoumaj se tedy v tomto smru otzky nedbalosti
jednajc osoby. Porovnme-li tuto koncepci s dalmi
dvma (srov.dle),meme konstatovat,e se jedn o p-
stup nejmn psn vi osob dovolvajc se sv
dobr vry. Pro vysloven zvru, e jist osoba jednala
bona fide posta zjitn, e o rozhodnch skutenos-
tech nevdla (lhostejno, z jakho dvodu). Prvn kon-
14
Rozsudek Nejvyho soudu R vydan dne 23. nora 1999 pod sp.
zn. 21 Cdo 1465/98.
15
Rozsudek bvalho Nejvyho soudu R vydan dne 31. srpna 1987
pod sp. zn. 3 Cz 42/87.
16
Spil, J. Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku. 2. vy-
dn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 191.
17
Tamt.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 186

186 slo 6/2007 AD NOTAM

cepce se v zahranin doktrn pilhav oznauje jako nap. pvodn znn 446 ObchZ upravujc nabyt od
teorie, podle n scientia nocet (vdomost kod). Ne- nevlastnka bylo zaloeno na prvn (nejmn psn
vdomost (subjektivn) ovem ji nekod a nen mon subjektivistick) koncepci. Uveden ustanoven kalo,
ptrat po tom, zda konkrtn subjekt ml povinnost v- e Kupujc nabv vlastnick prvo i v ppad, kdy
dt o jistch skutenostech (nap. pi nabvn od ne- prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, le-
vlastnka povinnost zjiovat jist druh informac o pro- dae v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt,
dvajcm, ovit si jeho vlastnick prvo atd.). Tento vdl, e prodvajc nen vlastnkem a e nen ani
zpsob chpn dobr vry obsahoval v eskm prvu oprvnn zbom nakldat za elem jeho prodeje.
v minulosti nap. 446 ObchZ. Zde pijat benevolentn Podle pvodnho znn zkoumanho ustanoven posta-
doktrna vak byla v prbhu asu transformovna na ilo dobromyslnmu nabyvateli, aby o uvedench sku-
nejpsnj smr chpn dobr vry (srov. k tomu dal tenostech subjektivn nevdl.Oproti tomu podle sou-
vklad).Platn prvo obsahuje uvedenou koncepci nap. asnho pstupu zkonodrce k dosaen dobr vry
v ustanoven 33b odst. 5 i. f. ObZ. kupujcho nesta, e o jistch skutenostech nevdl.
Podle druhho pstupu je ve zl ve (nen v dobr Na kupujcho se bude pohlet jako na dobromyslnho
ve) zrove ten, kdo o jistch skutenostech v (sub- teprve tehdy, pokud bude prokzno, e nevdl, avak
jektivn), stejn jako ten, kdo o nich sice nev, avak v- ani vdt neml a nemohl. Inkriminovan ustanoven
dl by o nich, kdyby se nedopustil hrub (podstatn, do v souasn dob k, e Kupujc nabv vlastnick
o bijc) nedbalosti.Tato koncepce me bt oznaena prvo i v ppad, kdy prodvajc nen vlastnkem pro-
jako teorie jednn v hrub nedbalosti (culpa lata). Na- dvanho zbo, ledae v dob, kdy kupujc ml vlast-
rove osob, kter o rozhodnch skutenostech subjek- nick prvo nabt, vdl nebo vdt ml a mohl, e pro-
tivn vdla,je tak postaven ten,kdo sice o takovch sku- dvajc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn
tenostech nevdl, nicmn dky sv hrub nedbalosti zbom nakldat za elem jeho prodeje. Klade tak
o nich vdt ml (nap.subjektivn nevdl o nedostatku aktuln znn obchodnho zkonku na dobromyslnho
vlastnickho prva pevodce, avak ml se o tom do- nabyvatele vt poadavky v souvislosti s bemenem tvr-
zvdt).Tato koncepce je ve srovnn s pedelou ps- zen a bemenem dokazovn.
nj. Postien toti me bt nejen ten, kdo o konkrt-
nch okolnostech vdl, avak i ten, kdo nevdl, ale IV. Definin znaky dobr vry v subjektivnm
vdt ml (musel).Tento smr subjektivn dobr vry je smyslu
reprezentovn nap.v ustanoven 33b odst.4 vta druh
ObZ. Z ve uvedenho pokusu o explikaci dobr vry v sub-
Na tomto mst je teba poukzat na dleitou vc.N- jektivnm smyslu lze vypreparovat zkladn stavebn ka-
kdy je uveden druh koncepce do prvnho pedpisu meny (definin znaky) tohoto institutu, kter mus bt
promtnuta souslovm vdl, nebo vdt ml (musel) vdy dny kumulativn (nejedn-li se o vjimku dle sta-
i vdl nebo byl povinen vdt.Tu je ovem teba ci, novenou). Jsou jimi:
e slovn spojen byl povinen vdt i vdt mu- a) subjektivn chybn pesvden jednajc osoby o exi-
selnen v tchto souvislostech pli astn.Prvn ped- stenci i neexistenci prva,resp.prvnho stavu,pop.
pis zde toti zejm mluv o prvn povinnosti, jejm skutkovho stavu a
obsahem je nutnost vdn jistch skutenost. To se b) objektivn omluvitelnost takovho chybnho pe-
ovem pravdpodobn ci nechce. Nikdo toti v tomto svden.
smyslu nem obecnou prvn povinnost vdt (mt v- Ad a) Chybn pesvden jednajc osoby o existenci
domost) o njakch okolnostech.Pak ovem neme bt i neexistenci prva, resp. prvnho stavu, pop. skutko-
nedodren (poruen) takov povinnosti ani sankcio- vho stavu pedstavuje subjektivn kritrium. Subjek-
novno. Jako lep varianta vyjden se potom ukazuje tivn proto, ponvad se vdy vyskytuje pouze a vlun
formulace ve zl ve je ten, kdo vdl, stejn tak jako v duevn (psychick) sfe jednajcho individua. Toto
ten, kdo by vdl, kdyby nejednal v hrub nedbalosti. vnitn pesvden jako takov neme bt nikdy ped-
Konen tet (nejpsnj) doktrna je v podstat mtem pmho zkoumn, poznn a dokazovn.Ta-
shodn s druhou v poad, ovem s tm rozdlem, e kov zkoumn je i pes pekotn rozvoj vdy (zejmna
v dobr ve neme bt ten, kdo vdl, stejn jako ten, specilnch lkaskch discipln) a techniky stle jet
kdo by vdl, kdyby se nedopustil jakkoliv (tedy niko- nemon. Je-li vak vyloueno poznn samotn vnitn
liv jen hrub) nedbalosti. Jakkoliv nedbalost (hrub i sfry (subjektivnho pesvden) konkrtnho jedince,
prost) tak postauje k vylouen dobr vry jednajcho nen eo ipso vyloueno zkoumn vnjch, objektivn
individua.Ve zl ve tak bude vdy ten, kdo o okolnos- poznatelnch a verifikovatelnch skutenost,z nich lze
tech vyluujcch jeho dobrou vru vdl, nebo ten, kdo zptn uinit sudek o existenci i neexistenci subjek-
o nich sice nevdl, avak vdt o nich ml a mohl. e- tivn vnitn strnky takovho individua. Z poznn ob-
eno jinmi slovy,ve zl ve je ten, kdo vdl, stejn tak jektivnch vnjch skutenost lze tedy dovodit zvr
jako ten, kdo by vdl pi vynaloen obvykl mry opa- o ptomnosti i neptomnosti subjektivnho pesvd-
trnosti (pelivosti), pop. ten, kdo by vdl, kdyby en. To jsme ovem ji u druhho defininho znaku
v dan situaci byl postupoval tak, jako lovk pr- zkoumanho pojmu.
mrnho rozumu a prmrnch schopnost. Uvedenou Ad b) Omluvitelnost chybnho pesvden konkrt-
koncepci obsahuje nap. platn znn 446 ObchZ. nho individua vystupuje v konstrukci dobr vry jako
Vechny ti prv uveden pstupy se na rznch ms- objektivn kritrium. Vzhledem k tomu, e duevn
tech prvnho du asto kombinuj.Rovn tak meme strnku jedince nelze dostaten kvalitn a pln zkou-
bt svdky toho, jak se na jednom mst prvnho ped- mat a uinit tak pm poznatek o existenci i neexi-
pisu v prbhu asu jedna koncepce mn na jinou.Tak stenci uritho pesvden, je teba toto poznn ob-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 187
AD NOTAM
jektivizovat. Uveden druh initel tedy pomh pe-
konat zkou (subjektivistickou) koncepci dobr vry. Po-
kud by prv takov objektivizujc prvek nebyl dn, ne-
bylo by prakticky vbec mon prokzat skuten
duevn stav dotynho subjektu. Kad by o sob toti
mohl tvrdit, e byl pesvden o jistm stavu vc a tedy
e byl subjektivn v dobr ve (co by ostatn v mnoha
ppadech mohla bt i pravda), avak takov subjektivn
dobr vra by leckdy byla nepezkoumateln. Byla-li by
dobr vra budovna pouze na takov subjektivistick
koncepci, ztratila by tm zejm zcela svj vznam.
Subjektivn dobrou vru je tedy teba zsadn zkoumat
s ohledem na objektivn okolnosti, kter ji mohly deter-
minovat a odvodnit.Tu je vak teba ihned dodat, e ani
dkladn a podrobn poznvn a zkoumn objektiv-
nch skutenost nemus vdy nutn vst ke sprvnmu
zvru ohledn existence i neexistence subjektivn
strnky jedince.Nen toti vyloueno (a tyto ppady mo-
hou bt v praxi pomrn etn), e pes vekerou snahu
o poznn vnitn sfry subjektu nemus bt vdy uinn
korektn zvr o ptomnosti i neptomnost subjek-
tivnho pesvden (vdom) takov osoby.Jinmi slovy,
mohou nastat ppady, v nich je sice urit osoba sub-
jektivn v dobr ve o tom, e nap. nakld se svou
vlastn vc (co je relevantn pedevm u drby a vy-
dren), nicmn zkoumno objektivn takovou
osobu nelze prohlsit za dobromyslnou, nebo objek-
tivn okolnosti vnjho svta svd (mohou svdit)
o opaku.Tak me nap. dojt k tomu, e subjekt pova-
ujc se za vlastnka vci (a jm nen) nem vnitn
dn pochybnosti o takov skutenosti. S vc dispo-
nuje, uv ji, hrad nklady na jej drbu, opravy atd.Ta-
kov subjekt tedy nev, e existuj okolnosti vyluujc
jeho vlastnick prvo, akoliv jsou nap. informace o ta-
kovch okolnostech dostupn. Pro uveden subjekt jsou
vak neznm. Je-li ovem dobr vra budovna na prin-
cipu objektivnho hodnocen, tedy na principu obsahu-
jcm objektivizujc prvek, je teba se ptt a zkoumat,
zda dotyn subjekt v (subjektivn) dobr ve mohl
objektivn skuten bt.
Objektivn kritrium hodnocen dobr vry nm tedy
neusnadn (a zejm ani neme usnadnit) poznn sku-
tenho stavu vci. Me nm vak pomoci odpovdt
(a i nm odpovd) na otzku (a prv proto existuje),
zda by se jakkoliv jin subjekt prmrnch vlastnost
a schopnost, ocitnuv se v postaven osoby, kter se
sv dobr vry dovolv, mohl s ohledem na vechny
relevantn objektivn okolnosti konkrtnho ppadu
sv subjektivn dobr vry rovn oprvnn dovolat.
Objektivn prvek tak zaruuje, e soud nebude odkzn
pouze na tvrzen toho, kdo se sv dobr vry dovolv.
Naopak, bude mt monost (a povinnost) zkoumat, zda
vechny objektivn okolnosti dostaten odvoduj z-
vr o existenci tvrzenho oprvnnho pesvden o ji-
stch skutenostech. Tam, kde bude takov rozhodnut
uinno, tedy tam, kde se poznan a prokzan objek-
tivn skutenosti opravdu jev jako dostaten k prok-
zn existence dobr vry (subjektivnho pesvden),
je teba hledt na dotyn subjekt jako na osobu jedna-
jc v dobr ve a poskytnout j pslunou prvn
ochranu.
Nutno ovem dodat, e ve popsan objektivizujc
pohled na (subjektivn) dobrou vru s sebou v nkterch
ppadech pin jist skal. Zvanm problmem je nho je v uvedenm ustanoven obsaen dvakrt odkaz
slo 6/2007 187
toti skutenost, e se v prvnm du as od asu vy-
skytuj formulace, podle nich v dobr ve nen expli-
citn pouze ten, kdo o jistch skutenostech vdl
(prvn norma tedy nemluv vysloven o tom, zda nkdo
byl i jednal v dobr ve, ale o tom, zda nkdo vdl
nebo nevdl). Jedn se v tchto ppadech o nejmn
psnou (krajn subjektivistickou) koncepci dobr vry.
Je otzkou, zda i takto formulovan bona fides dovoluje
objektivizujc korekci (objektivn hodnocen). Domn-
vm se,e tomu tak v uvedench ppadech bt neme.
Stanov-li toti prvn norma, e v dobr ve nen pouze
ten, kdo vdl a nic jinho (k tomu srov. nap. pvodn
znn 446 ObchZ), potom nelze interpretovat uveden
vyjden objektivizujcm zpsobem (tedy tak, e do-
tyn sice nevdl, avak vdt ml a mohl). Mnm, e
se jedn o vjimku z obecnho pravidla objektivnho
hodnocen dobr vry.V ppadech, o nich je prv e,
bude muset mt soud vdy postaveno najisto,zda dotyn
osoba o rozhodnch skutenostech vdla, tj. subjek-
tivn vdla. Jakkoliv objektivizujc hodnocen zde
tedy nepipad v vahu. Nebude proto mon se ptt,
zda by na mst dotyn osoby prmrn se chovajc
a uvaujc subjekt o rozhodnch skutenostech vdl
(ml monost se o nich dozvdt). Jist vak je, e ani
tento krajn subjektivistick pstup nen zcela bezbeh.
Z ve podanho vkladu je tak patrn, e se histo-
ricky etablovaly celkem ti rzn koncepce subjektivn
dobr (zl) vry.Podvme-li se na esk soukrom prvo,
zjistme, e i tu se pracuje s vce rznmi pstupy k to-
muto pojmu. Ve bylo uvedeno, e obchodn zkonk
v jednom jedinm paragrafu pijal v prbhu doby dv
rzn een tho institutu. Rznorod pstup k dobr
ve je patrn i v zkonku obanskm. Krom uvede-
nch t koncepc se vak prv v platnm eskm ci-
vilnm kodexu setkme i s dalmi, a nutno dodat, e po-
nkud nepochopitelnmi konstrukcemi. Tak nap.
ustanoven 32 odst. 3 ObZ k v souvislosti se smluv-
nm zastoupenm nsledujc: Je-li zmocnitel v dobr
ve anebo vdl-li nebo musel vdt o urit okolnosti,
pihl se k tomu i u zmocnnce, ledae jde o okol-
nosti, o kterch se zmocnnec dozvdl ped udlenm
pln moci. Je nanejv pochybn, jak rozumt uvede-
nmu ustanoven a jak tuto prvn normu vykldat. Z-
konodrce na tomto mst toti v rmci jedn vty zejm
sluuje subjektivn dobrou vru (o n mluv vslovn)
se subjektivn zlou vrou (arg. slovy vdl-li nebo musel
vdt). Ve zl ve je toti ten, kdo o njakch okolnos-
tech v nebo ml (mohl) vdt. Je-li tomu opravdu tak,
potom vyjdeno jinmi slovy, uveden prvn norma by
mohla znt nsledovn: Je-li zmocnitel v dobr ve
anebo ve zl ve, pihl se k tomu i u zmocnnce, le-
dae jde o okolnosti, o kterch se zmocnnec dozvdl
ped udlenm pln moci. Rovn tak by byla mon
formulace, podle n Nevdl-li zmocnitel a ani vdt
nemusel anebo vdl-li nebo musel vdt o urit okol-
nosti, pihl se k tomu i u zmocnnce, ledae jde
o okolnosti, o kterch se zmocnnec dozvdl ped ud-
lenm pln moci. Ml-li zkonodrce tuto variantu sku-
ten na mysli, je otzkou, pro se nevyjdil pregnant-
nji. Odpov na uveden problm je tm nemon.
Odborn literatura k tto podivn konstrukci bez v-
jimky ml. Jedinou zmnku (nikoliv vak vcnou, nbr
jen informativn) v tto souvislosti uinil Hurdk, podle
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 188
188 slo 6/2007
na dobrou vru.18 Domnvm se vak,e toto tvrzen nen
sprvn. O dobr ve se na citovanm mst mluv jen
jednou (a to explicitn); vraz vdl-li nebo musel vdt
naopak ukazuje na konstrukci zl vry. Zmaten je tak
znan. Pouv-li zkonodrce v obanskm zkonku
takov konstrukce, nepispv tm v dnm ppad
k poadavku prvn jistoty.
Zbv dodat nsledujc.Prvn pedpisy (pokud chtj
normovat o dobr ve), mluv o tto instituci bu v-
slovn (tj. pouvaj explicitn termnu dobr vra),
anebo nahrazuj uveden slovn spojen ji zmiovanmi
vrazy vdl, vdl i vdt ml, pop. vdl i v- neme bt zrove v dobr ve. Vylou-li tedy dobr
dt ml a mohl. Tam, kde se pouije nkter z obrat
uvedench na druhm mst, nemus zsadn dochzet
k vtm interpretanm potm. Tam vak, kde prvn
norma pouije vrazu dobr vra, nen nikdy jasno
(nelze-li to zjistit jinak), kter koncepce se m v kon-
krtnm ppad na mysli. Krom toho, i tehdy, kdy je
subjektivn dobr vra formulovna precizn, me vzni-
kat cel ada navazujcch otzek. Jedn se nap. o pro-
blmy souvisejc s vtem osob, kter v konkrtnm p-
pad mus bt v dobr ve, aby nastaly pedpokldan
prvn nsledky (srov. k tomu problematiku, kter me
vznikat nap. pi spolen drb vci i prva, pi prv-
nm zastoupen, pi zjiovn dobr vry prvnickch
osob atd.), dle otzky svzan s pedmtem dobr vry
(tedy k jakm vem okolnostem se dobr vra vztahuje),
s tm, co je jejm obsahem (jenom to, e subjekt vdl,
nebo t vdt ml a mohl), s asovmi souvislostmi (je
teba bt v dobr ve jen v uritm okamiku nap.
v dob uchopen drby, nebo je tato psychick katego-
rie vyadovna po njakou dle trvajc dobu tak nap.
pi drb po celou vydrec dobu srov. k tomu t zn-
mou zsadu mala fide superveniens non nocet) atd.Tm,
e dikce prvnch norem zabvajcch se dobrou vrou
je asto velmi lakonick, penechv se een podstatn
sti vech pochybnost pedevm prvn doktrn
a soudn praxi.
V. Je mon pipustit existenci subjektu nejsou-
cho v konkrtnm ppad ani v dobr ani ve
zl ve?
Je zvanou otzkou, zda tam, kde skutkov podstata
prvnho pedpisu vyaduje v urit situaci existenci
subjektivn dobr vry konkrtn osoby, mus bt v po-
suzovanm ppad dna vdy bu dobr vra nebo na-
opak vra zl a tertium non datur.Otzka me znt i tak,
zda je v nkterch ppadech mon stav, kdy dotyn
osoba nen (nebo nemus bt) ani v dobr ve ani ve zl
ve; jinmi slovy, jestli existuje urit oblast prost exi-
stence a ptomnosti jakkoliv vry (tedy jestli je nebo
me bt vztah uritho subjektu ke skutenostem za-
kldajcm dobrou i zlou vru indiferentn). Meme se
rovn ptt, zda existuje krom dobr a zl vry i njak
tet (ble nedefinovan) kategorie vry.
Na prvn pohled se zd, e lze oprvnn konstatovat,
e urit osoba je v konkrtn posuzovan situaci vdy
bu v dobr ve a nen tedy automaticky ve zl ve,
nebo naopak je ve zl ve a potom neme bt bona
fide. vaha, podle n by urit osoba nebyla v konkrt-
nm ppad ani v dobr ani ve zl ve, nm me pi-
padnout jako iracionln. Situace vak pece jenom tak
jednoduch nen a vyaduje bliho rozboru,a to i z toho
AD NOTAM
dvodu,e se v odbornm tisku ji vyskytly nzory,podle
nich existence subjektu nejsoucho ani v dobr ani ve
zl ve je mon.19
Za prv je teba vypodat se s otzkou, zda je mon,
aby konkrtn subjekt byl zrove v dobr i ve zl ve.
Odpov na tuto otzku zn,e nikoliv.Mezi dobrou a zlou
vrou plat jednoznan logick vztah exkluze (jeden
prvek je vyluovn druhm).To znamen, e je-li nkdo
bona fide, neme bt zrove mala fide a samozejm
to plat i naopak. Pokud tedy nap. nkdo v nebo vdt
ml a mohl o skutenostech zakldajcch jeho zlou vru,
vra zlou vru a vice versa, je teba zabvat se dle otz-
kou,zda je mono pipustit existenci subjektu nejsoucho
v konkrtnm ppad ani v dobr ani ve zl ve. Neboli
jinak,zda o tom,kdo nen v dobr ve,lze za jistch okol-
nost prohlsit, e nen ani ve zl ve a naopak o tom,
kdo nen ve zl ve,lze prohlsit,e nen ani v dobr ve.
V domc literatue se k uvedenmu problmu vyjdil
zatm pouze Zapletal,kter se domnv,e tomu tak v n-
kterch ppadech bt me a pipout tm tedy mo-
nost existence subjektu, kter se ocit ve sfe prost jak
dobr, tak i zl vry. Podle uvedenho autora Pouije-
me-li opt kategorii zavinn, pojem zl vra je velmi
blzk pojmu zl mysl, zatmco dobrou vru vyluuje
i nedbalost, jak bylo ji uvedeno. Tedy ten, kdo nen
v dobr ve, nemus bt automaticky ve zl ve.20
Domnvm se, e takov nazrn na uveden problm
je teoreticky pochybn a neudriteln. Dle mho mnn
nen mon, aby konkrtn subjekt nebyl v urit si-
tuaci ani v dobr ani ve zl ve (tedy tam, kde je prv-
nm pedpisem vyadovna ptomnost dobr vry i ab-
sence zl vry).Monost,aby konkrtn osoba byla mimo
sfru jakkoliv vry, je znan problematick a je teba
se zamyslet nad tm,zda tato skutenost me teoreticky
vbec vzniknout. V prv ad je teba se vyjdit k di-
chotomii pojm dobr a zl vry z hlediska smantic-
kho. Problm, kter tu toti vyvstv, je spojen se sku-
tenost, e obecn jazyk obma pojmm pipisuje
urit hodnotov rozmr.Tak pojmu dobr rozumme
obecn tak jako sprvn, spravedliv, hodnotn, pro-
spn, kladn, pozitivn. Vrazu zl lze oproti tomu ro-
zumt rovn jako nesprvn, nespravedliv, zporn,
negativn atd. Je ovem pravdou, e v obecnm jazyce
lze krom obou zmnnch kategori separovat jet ka-
tegorii tet, odlinou od obou uvedench.Tuto katego-
rii meme oznait jako jin ne dobr, ili ani dobr,
avak ani zl. Jin ne dobr toti z hlediska obecnho
jazyka nemus nutn znamenat tot co zl (tedy nco,
co nen sprvn, spravedliv atd.). Obecn jazyk tak
krom kategori dobr a zl pracuje jet se tet kate-
gori, a sice s mnoinou jin ne dobr, ani by zrove
tato kategorie musela bt shodn s kategori zl (pop.
s kategori jin ne zl,ani by tato kategorie musela bt
shodn s kategori dobr). Prvek mnoiny jin ne do-
br, avak zrove ne zl (pop. jin ne zl, avak z-
rove ne dobr) bude tedy tet monost, kter z hle-
diska obecnho jazyka me nastat. Vidno pouze
prizmatem obecnho jazyka, mohou existovat prvky,
18
K tomu srov. Hurdk, J. op. cit. sub 2, s. 569.
19
K tomu srov. Zapletal, J. op. cit. sub 2, s. 64.
20
Tamt.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 189
AD NOTAM
kter jsou z hlediska dichotomie pojm dobr a zl zcela
indiferentn.
een problmu je teba hledat v tom, e obecn ja-
zyk se k pojmm dobr a zl stav z jinho hlu pohledu
ne jazyk prvn a pipout krom uvedench dvou mno-
in jet mnoinu tet.Obma pojmm (resp.vem tem)
je v obecnm jazyce pipisovna jaksi hodnotov di-
menze. Pevzet zmiovan tet kategorie (neutrln) do
prva vak nen mon.V prvnm jazyce toti (alespo
v souvislosti s dobrou a zlou vrou) meme pout jen
ve uveden dv kategorie, a sice kategorii dobr a ka-
tegorii zl, kter se vzjemn vyluuj. Subjektivn vra
(dobr i zl) zsadn postrd jakkoliv mravn i mo-
rln rozmr. Nelze proto ci, e dobr vra je automa-
ticky stavem vyznaujcm se mravnmi i morlnmi
atributy, zatmco zl vra je skutenost nemorln.
Lze tedy zopakovat tyto dleit konsekvence. Pokud
v konkrtnm ppad existuj skutenosti,kter vyluuj
subjektivn dobrou vru urit osoby, potom je tato
osoba bez dalho ve zl ve. Pokud takov skutenosti
nejsou, mus bt stejn subjekt automaticky bona fide.
Je tedy mon, aby dobr vra bu existovala (potom
neme existovat zl vra) nebo neexistovala (potom
mus existovat zl vra). Jedno tedy vyluuje druh.
Vechno, co neodpovd pojet dobr vry, bude auto-
maticky povaovno za zlou vru a naopak. Nen pro
tento zvr dleit ani vaha, e se existence subjek-
tivn dobr vry posuzuje objektivn bez ohledu na p-
padnou skutenou (subjektivn i vnitn) dobrou vru
konkrtnho jedince. Tyto ppady nyn ponechvm
stranou, stejn jako ponechvm stranou, zda a jak se
vnitn dobr vra subjektu jev navenek a zda se ji po-
da prokzat. Hovome-li o subjektivn dobr i zl
ve, nemme tm zsadn na mysli jakkoliv mravn i
morln rozmr chovn konkrtnho jedince v kon-
krtnm ppad. Pdavn jmna dobr a zl toti ne- mulovn svch vlastnch nzor a podnt.
jsou v tchto ppadech oznaenm pro kvalitu pojmu
vry; nejsou tedy oznaenm pro kvalitu vry jako ta-
kov.21 Mnohem vce jsou oznaenm pro omluvitelnost
nebo neomluvitelnost chybnho spolhn na rozho-
dujc skutenosti; jinak eeno, jsou oznaenm pro
omluvitelnost i neomluvitelnost omylu jednajcho
subjektu. Jedn se tedy o to, zda dotyn subjekt v
v njakou skutenost (neodpovdajc realit) oprvnn
i ne.
Zcela jinak je tomu ovem s pouitm pdavnch jmen
dobr a zl u objektivn (dobr i zl) vry. Pouze tu m
toti dichotomie dobr a zl svj smysl a ob dv ad-
jektiva jsou tu zcela pesn (oznauj vru jako takovou,
oznauj kvalitu chovn). Oproti tomu u subjektivn
dobr vry se jedn pouze o technick popis dvou rz-
nch kategori, kter je vak velmi obecn a nemus
nutn znamenat hodnotov rozmr takovch pojm.
Zvrem tchto vah uime jet jednu obecnou po-
znmku k monostem formulovn subjektivn dobr i
zl vry v prvnch pedpisech.Bylo ji poukzno a zd-
vodnno, e zl vra je jakkoliv jin ne dobr vra a na-
opak.Tam, kde zkonodrce vjimen pistupuje k de-
finici dobr i zl vry22,nen s ohledem na ve uveden
poteba definovat ob dv kategorie. Plat zde znm
vaha, podle n maj-li se definovat dva protichdn po-
jmy, sta tak uinit pouze u jednoho z nich.V opanm
ppad (tehdy, budou-li definovny oba pojmy) toti
vznik nebezpe vskytu situac, kter nebude mono
slo 6/2007 189
podadit ani pod jednu definici; takov skutkov pod-
staty tedy nebudou prvem pokryty. I tak ovem zstv
pravdou, e veker pokusy o obecnou definici dobr
(zl) vry (by i jen subjektivn) byly doposud nes-
pn.23 Pesn a precizn definovat dobrou (zlou) vru
je tak zsadn mon pouze tam, kde m takov definice
dopad jen na izolovan prvn institut a ned se tedy
pouitelnost takovho pravidla na jin skutkov ppady
(by i velmi podobn).
Posledn zmnka pat vaze o monosti kombinova-
nho (simultnnho) pouit adjektiv dobr a zl v rmci
jednoho prvnho pedpisu, v rmci uritho prvnho
odvtv, i dokonce v rmci celho prvnho du.Tu je
teba ci, e pi normovn o dobr (zl) ve by se ml
zkonodrce pevn dret jedn koncepce. Ml by tedy
pravideln mluvit vdy bu jen o dobr ve, nebo na-
opak jen o zl ve.V obou ppadech je mon vyjdit
jak zlou,tak i dobrou vru dvma zpsoby,toti pozitivn
a negativn. Pklady formulac obou koncepc jsou n-
sledujc: nap. (...) jedin tehdy, byl-li kupujc v dobr
ve (...) pklad dobr vry formulovan pozitivn;
nap. (...) to neplat, nebyl-li vitel v dobr ve (...)
pklad dobr vry formulovan negativn; nap. (...) ve
zl ve je ten, kdo (...) pklad zl vry formulovan
pozitivn; nap. (...) to plat jen tehdy, nebyl-li vitel
ve zl ve (...) pklad zl vry formulovan negativn.
VI. Zvr
Nemlo otzek se upn k institutu subjektivn dobr
vry.Vtina z nich je v domc civilistick literatue do-
posud mimo obzor zjmu prvnk a zstv tud ne-
eena a nezodpovzena. Doufm proto, e mj psp-
vek ponkud rozv stojat vody esk civilistiky v tto
prvn oblasti a pimje alespo st odbornk k for-
21
Nelze tak proto vbec tvrdit (jako to in v citovan prci Zapletal),
e pojem zl vra je velmi blzk pojmu zl mysl.Tak tomu sice nkdy
bt me,ovem stejn tak tomu v mnoha ppadech bt vbec nemus.
22
Srov. nap. Tgl, P. op. cit. sub 1, s. 146 a tam uvedenou legln definici
zl vry obsaenou v polskm katastrlnm prvu.
23
Tak nap. kodifikan komise v Polsku pi pprav platnho oban-
skho zkonku dlouze diskutovala o uitenosti obecn definice dobr
(resp. zl) vry v kodexu. Nakonec bylo komis rozhodnuto (tm jed-
nomysln) dnou generln definici zl vry do zkona nezaleovat,
a to prv s ohledem na skutenost, e zl vra ve vtin ustanoven,
kter s n pracuj, znamen pokad nco jinho. K tomu viz Przyby-
owski, K. op. cit. sub 3, s. 11 a nsl.
Odpovdnost zaslatele
dopravce za kodu
na pepravovanm zbo
JUDr. Martina Karhanov*
I. vodem popis problematiky
Clem tto stati nen podat podrobn vklad o tak-
zvanch smlouvch se vztahem k peprav vc k to-
muto tmatu ji byla sepsna cel ada fundovanch
* Autorka je asistentkou soudce Mstskho soudu v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 190
190 slo 6/2007
prac.1 V praxi se vak objevily problmy v ppad uza-
vrn smluv spedin spolenosti, kter nabzela svm
klientm zajitn pepravy jejich nkladu.Tato peprava
byla uskuteovna tet osobou, a mezi pvodnmi
astnky byla uzavena smlouva zaslatelsk.
Problm nastal ve chvli, kdy dolo k pokozen pe-
pravovanho zbo a spoval v tom, e a spedin spo-
lenost uzavela s jednou z pojioven nad rmec po-
vinnost uloench zkonem zaslateli pi uzavrn
zaslatelskch smluv (srov. ust. 603 ObchZ)2 pojistnou
smlouvu vztahujc se na pokozen zbo vznikl v d-
sledku faktickho vykonvn pedmtu innosti zapsa-
nho v obchodnm rejstku spolenosti v souladu s ob-
chodnm zkonkem a ostatnmi obecn zvaznmi
pedpisy, pojiovna odmtla vzniklou kodu spolenosti
uhradit.Pedmtem innosti spolenosti zapsanm v ob-
chodnm rejstku byla vnitrosttn a mezinrodn pe-
prava.Spedin spolenost od potku innosti pojistn
smlouvy hradila dle jejch ustanoven pojiovn sjed-
nan pojistn ve stanovench termnech. Kdy v rmci
jedn z provdnch peprav dolo k dopravn nehod,
pi n byl pokozen pepravovan nklad, byla ovena
ve tto kody a spolenost uhradila svmu klientovi
vzniklou kodu a nsledn uplatnila tuto kodu pone-
nou o sjednanou spoluast u pojiovny podle podm-
nek pojistn smlouvy.
Pojiovna vak odmtla kodu uhradit s odkazem na
pedmt innosti spedin spolenosti, kterm bylo, jak
ji ve eeno, bylo vnitrosttn a mezinrodn zasla-
telstv, nikoli tedy peprava vci, a argumentovala, e jed-
nm z pojmovch znak zaslatelsk smlouvy je to, e se
jedn o smlouvu obstaravatelskho typu, tedy o vztah,
v nm se spedin spolenost zavazuje obstarat pro
svho klienta pepravu jeho nkladu z bodu A do bodu
B, ale neodpovd za kodu vzniklou v ppad poko-
zen nkladu v prbhu pepravy, paklie tuto pepravu
neprovd sama. Vzhledem k postupu pojiovny pova-
uji za zajmav podrobnji tento problm rozebrat.
II. Smlouvy k zajiovn pepravy a smlouvy se
vztahem k dopravnm prostedkm v oblasti
spedice v R
Obchodn zkonk v ust. 601641 upravuje tzv.
smlouvy k zajiovn pepravy a smlouvy se vztahem
k dopravnm prostedkm. Konkrtn se jedn
o smlouvu zaslatelskou ( 601609 ObchZ), smlouvu
o peprav vci ( 610629 ObchZ), smlouvu o provozu
dopravnho prostedku ( 638641 ObchZ) a smlouvu
o njmu dopravnho prostedku ( 630637 ObchZ). Za-
tmco smlouva o peprav vci a smlouva o njmu do-
pravnho prostedku jsou z hlediska ust. 261 odst. 2
ObchZ relativnmi obchody, jinak eeno zvazkovmi
vztahy mezi podnikateli navzjem (ppadn mezi pod-
nikateli a sttem nebo nepodnikatelskmi samosprv-
nmi zemnmi jednotkami), smlouva zaslatelsk
a smlouva o njmu dopravnho prostedku jsou pak dle
ust. 261 odst. 3 ObchZ absolutnmi obchody, tedy
vztahy,v nich se bez ohledu na postaven astnk pou-
ije vdy obchodnho zkonku. V danm ppad jde
o dva smluvn typy tedy o smlouvu zaslatelskou
a o smlouvu o peprav vci. Nutno poznamenat, e se
jedn o takzvan konsenzuln kontrakty,tedy o smlouvy,
kter vznikaj ji dosaenm shodnho projevu vle z-
AD NOTAM
astnnch stran,ani by bylo zapoteb uzavt smlouvu
psemn.
Vzhledem k tomu, e v tto konkrtn vci vechny ti
strany (pojiovna, odeslatel a spedin spolenost) vy-
stupovaly v rmci sv podnikatelsk innosti, bylo uito
obchodnho zkonku. Nejprve byla uzavena smlouva
zaslatelsk mezi spedin spolenost a jejm klientem,
nsledn pak smlouva o peprav nkladu mezi spedin
spolenost a faktickm pepravcem.
1. Smlouva zaslatelsk
Smlouva zaslatelsk je v obchodnm zkonku upra-
vena relativn velice strun, co zajist me v nkte-
rch ppadech, jako je mimo jin i tento, init urit
pote v praxi. Smlouvou zaslatelskou podle obchod-
nho zkonku je smlouva, v n se zaslatel zavazuje p-
kazci, e mu vlastnm jmnem a na jeho et obstar
pepravu vci z uritho msta do jinho uritho msta
a pkazce se zavazuje zaplatit za toto obstarn zasla-
teli platu.Smlouva m tedy celkem pt podstatnch n-
leitost uren zaslatele a odeslatele (pkazce), z-
vazek zaslatele obstarat vlastnm jmnem na et
objednatele pepravu vci, uren vci (nkladu), uren
msta odesln a uren, zvazek objednatele zaplatit za-
slateli platu. Podle ust. 603 ObchZ je zaslatel povi-
nen s vynaloenm odborn pe sjednat zpsob a pod-
mnky pepravy odpovdajc co nejlpe zjmm
pkazce, je vyplvaj ze smlouvy, piem zaslatel od-
povd za kodu na pevzat zsilce vzniklou pi obsta-
rvn pepravy.3
Souasn nkladn doprava, respektive peprava, je
v praxi relativn sloit, vyaduje mnohdy zapojen n-
kolika subjekt, probh kombinovan (silnin, elez-
nin, lodn i leteck doprava). V dsledku toho je po-
mrn typickou situace, kdy spedin spolenost, jejm
pedmtem innosti dle ivnostenskho zkona je zpra-
vidla zaslatelstv, pijme objednvku i uzave smlouvu
s pkazcem, v n jsou obvykle vymezeny vechny pod-
statn nleitosti (ovem krom ceny, jej pesn sta-
noven nen podmnkou platnosti takov smlouvy).4 Za-
slatelstv mv v mnoha ppadech tu podobu, e
spedin spolenost m dopedu nasmlouvan jednot-
liv pepravce, kte na jej objednvku provedou kon-
krtn pepravu. Mnohdy se v tchto ppadech jedn
o kombinovan pepravy a zaslatel pak odpovd za
kodu vzniklou pi peprav,jako by celou pepravu pro-
vdl sm, jak bude podrobnji osvtleno dle.
1
Nap. Marek, K., Lippertov, P. Smlouvy k zajiovn pepravy a se
vztahem k dopravnm prostedkm. Bulletin advokacie, 2004, . 5,
s. 2741; Marek, K. Smlouvy k zajiovn pepravy a se vztahem k do-
pravnm prostedkm. Prvn frum, 2006, . 3, s. 91101, Marek, K. Sm-
louva zaslatelsk. Prvn rozhledy, 1999, . 11, s. 566569 etc.
2
Dle tohoto ustanoven je zaslatel povinen zsilku pojistit jen v tom
ppad, dohodl-li se na tom s pkazcem ve smlouv.
3
Nedohodnou-li se strany vslovn jinak, jsou soust jejich smlou-
vy t Zaslatelsk podmnky Svazu spedice a logistiky (v podrobnos-
tech viz Svaz spedice a logistiky esk republiky. Veobecn zaslatel-
sk podmnky Vydn 2005 [cit. 21.08.2007]. URL: <http://www.ssl-
czech.cz/docs/ssl_vseobecne_zasilatelske_podminky_verze_20
05.doc>.
4
Podle ust. 607 ObchZ nen-li ve smlouv sjednna ve platy, nle
dopravci plata obvykl v dob sjednn smlouvy pi obdobn peprav.
Tot plat i pro smlouvu o peprav podle ust. 625 odst. 1 ObchZ,
ovem zde s pihldnutm k obsahu zvazku dopravce.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 191
AD NOTAM
2. Smlouva o peprav (vci)
Smlouva uzavran mezi pepravci a spedin spole-
nost je oproti tomu typickou smlouvou o peprav vci,
v n se dopravce zavazuje odeslateli, e peprav vc,
respektive zsilku, z uritho msta, jm je msto ode-
sln,do uritho jinho msta,jm je msto uren,a ode- ti zaslatel me uskutenit objednanou pepravu sm,
slatel se za to zavazuje dopravci zaplatit platu.Smlouva
o peprav upraven v ust. 610629 ObchZ tak m tedy
celkem tyi podstatn nleitosti uren vci (zsilky),
zvazek dopravce provst pepravu, uren msta ode-
sln a msta uren,zvazek odeslatele zaplatit dopravci
pepravn.
Podle ust. 41 odst. 1 Silninho pepravnho du5
smlouva o peprav me vzniknout nsledujcmi zp-
soby: a) pijetm objednvky; b) u pepravy ohlen do-
pravnmu stedisku podle pedpis o zen nkladn au-
tomobilov dopravy pevzetm transportnho prkazu
stediska dopravcem, vjimen pijetm jinm zpso-
bem vydanho pkazu stediska k proveden pepravy;
c) jde-li o pepravu, kterou nen teba ji objednvat
[ 40 odst. 1, psm. b) a c)], zapoetm pepravy; d) po-
kud nevznikla podle bod a) a c), pevzetm zsilky
k peprav.
Oproti smlouv zaslatelsk je smlouva o peprav
podstatn podrobnji upravena, a to s ohledem na ped-
mt tto stati zejmna ve vztahu k odpovdnosti za kodu
na pepravovan vci (nkladu). Odpovdnost v zkon
koncipovan je jednoznan odpovdnost za vsledek
a prva vznikl ze kody na dopravovanch vcech se dle
ust. 399 ObchZ promluj v promlec lht jednoho
roku, nejedn-li se o kodu zpsobenou mysln pak
je promlec doba tylet podle ust. 397 ObchZ.
Musme mt na zeteli hlavn ust. 629 ObchZ, podle
kterho provdc pedpisy mohou odchyln upravit
pepravu, jde-li o vznik smlouvy, pepravn doklady, vy-
louen vci z pepravy, pebrn vci dopravcem a jej
vydvn pjemci, rozsah nrok vi dopravci a jejich
uplatnn.Tato specifick ujednn vak nesm omezit od-
povdnost dopravce pi kod na zsilce stanovenou
v ust. 622 a 624 ObchZ.
III. Postaven, prva a povinnosti zaslatele, kdy
je zrove dopravcem
Jak je znmo, prvn kony se neposuzuj dle svho
nzvu,ale dle svho obsahu.Prv toto je jeden z koen,
z nj vyrst na potku nastnn problm, protoe a 5
spedin spolenost uzavrala se svmi klienty smlouvu,
v jejm zhlav byla tato oznaena jako Smlouva zas-
latelsk, ve skutenosti se spolenost zavazovala k pro-
veden pepravy, nebo pijmala a akceptovala objed-
nvky nikoli na zajitn pepravy, ale na proveden
pepravy, jak umouje zejmna 605 ObchZ. Jak k
Marek: Je tedy teba rozliovat, zda se zaslatel zavazuje
obstarat pepravu vci i se zavazuje pepravit vc.V pr-
vm ppad uzavr smlouvu zaslatelskou, ve druhm
ppad smlouvu o peprav vci, piem nen rozho-
dujc, zda bude i nebude pepravu provdt vlastnmi
i cizmi dopravnmi prostedky.6
Na prvn pohled se zde jedn o zejm rozpor, protoe
paklie nemla spolenost jako pedmt innosti zapsan
v obchodnm rejstku podnikn v doprav, ale pouze za-
slatelstv, nemohla by uzavrat smlouvu, jejm obsahem
slo 6/2007 191
by byla skuten peprava vci (nkladu).Tato situace je
dnes u ns velice bn.Dvodem je zejm to,e nkladn
silnin doprava je podle plohy . 3 ivnostenskho z-
kona7 na rozdl od zaslatelstv koncesovanou ivnost.
V tto chvli je ale konen na mst pipomenout si
ust. 605 ObchZ. Podle dikce jeho odstavce prvnho to-
nezakzal-li to pkazce nejpozdji do zatku uskute-
ovn pepravy nebo neodporuje-li to smlouv.8 Nen
v tuto chvli na mst rozebrat, kterm okamikem byla
peprava zahjena ani kterm okamikem by projev vle
byl vi takovmu zaslateli innm (zde snad lze jen
odkzat na pln aplikovateln ust. 45 ObZ, podle kte-
rho je projev vle adresovan jedn ze smluvnch stran
innm vi adrestovi a okamikem jeho obdren),
nebo to nen pedmtem tto stati. Je vak velice pod-
statn, e zaslatel je oprvnn realizovat pepravu sm.
Velice zajmavm a z hlediska pedmtu tto stati snad
jet podstatnjm je odstavec druh zmnnho usta-
noven podle nj je toti zaslatel oprvnn pout k pe-
prav dalho zaslatele, respektive mezizaslatele. Zasla-
tel (onen pvodn) pak pitom odpovd stejn, jako
kdyby pepravu provedl sm.
U podle ust. 605 odst. 1 ObchZ se tak zaslatel
vlastn dostv do postaven dopravce, a to se vemi
prvy i povinnostmi, kter (faktickmu) dopravci nle,
zejmna pepravit zbo z msta odesln do msta uren
s odbornou p,a to s tm,e dopravce je povinen ucho-
vat vc ve stavu,v jakm ji pevzal k peprav.9 Tot pak
samozejm mus platit i pro odstavec druh, kter
vlastn ten prv jet rozvj a specifikuje jet dle
oprvnn zaslatele dopravce. Je nepochybn, e se
pak na nj vztahuj nejen prva a povinnosti dle ob-
chodnho zkonku,ale t podle pepravnch d a dal-
ch provdcch pedpis.10
V tto souvislosti lze hovoit o takzvanm samovstupu
zaslatele.11 Ten spov prv v tom, e zaslatel pijme
pkaz objednvku k zajitn pepravy a nsledn pe-
pravu uskuten bu sm nebo prostednictvm tet
osoby. Dal variantou samovstupu v tto podob je i to,
kdy je ji dopedu stanovena pevn sazba odmny zasla-
tele (tzv.pejmac sazba)12 smluvn ujednn o proveden
pepravy nen pak mon povaovat za uzaven smlouvy
zaslatelsk. Lze ci, e onen faktick dopravce se tedy
v obou uvedench ppadech dostv do postaven jak-
Vyhlka . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du, ve znn po-
zdjch pedpis.
6
Marek, K. Smlouva zaslatelsk. Prvn rozhledy, 1999, . 11, s. 567; Ma-
rek, K., Lippertov, P. op. cit. sub 1, s. 34.
7
Zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk z-
kon), ve znn pozdjch pedpis.
8
Zde je vhodn poukzat t na to, e na smlouvu zaslatelskou se dle
ust. 609 ObchZ podprn uij i ustanoven o smlouv komision-
sk.Ta je upravena v ust. 577590 ObchZ. Podle ust. 580 ObchZ, ze-
jmna jeho odstavce druhho, odpovd komision (zde zaslatel), jako
by zleitost obstarval sm.
9
Obdobn viz Kop, L. Obchodn kontrakty. II. dl. Praha : Prospekt-
rum, 1994, s. 521.
10
Pouze pro podek dodvm, e pepravn dy podle ust. 629
ObchZ nen mon pout ve vztahu k odpovdnosti za kodu na z-
silce, paklie odporuj ust. 622 a 624 ObchZ.
11
Srov. zejmna Kobliha, I., Kalfus, J., Kovak, Z., Kozel, R., Pokorn,
J., Svobodov, Y. Obchodn zkonk. pln text zkona s komentem
podle stavu k 1. 4. 2006. Praha : Linde, 2006, s. 1367; Marek, K. op. cit.
sub 6, s. 566569.
12
Toto je velice ast jev v silnin nkladn doprav, o n nm zde jde
pedevm, nikoli vak pouze v n.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 192
192 slo 6/2007
hosi subdopravce (a to i v souladu s ust. 621 ObchZ13)
a primrn odpovdnm za kodu na pepravovanm zbo
(nkladu) se pak stane pvodn zaslatel, tedy zaslatel
pepravce.Toto dle vyplv i z vslovnho ustanoven ob-
chodnho zkonku, konkrtn z jeho ust. 331.14
Odpovdnost za takovou kodu pak kogentn upra-
vuje ust. 622 ObchZ. Podle ust. 622 odst. 1 ObchZ do-
pravce odpovd za kodu na zsilce, kter vznikla v ob-
dob od jejho pevzet do jejho vydn jejmu pjemci,
samozejm krom situac, kter vslovn upravuje z-
kon (liberan dvody uveden na konci ust. 622
odst. 1 a dle 622 odst. 2 ObchZ, nedohodnou-li si
smluvn strany odpovdnost dopravce na ir bzi).
IV. Co ci zvrem?
Vrame se nyn k v vodu tto stati popsan kauze. Po-
jistitel pipravil na zklad doklad pedloench mu po-
zdjm pojistnkem pojistnou smlouvu pro pedmt in-
nosti vnitrosttn a mezinrodn zaslatelstv, ale pak
odmtl uhradit pojistnkovi kodu,kter mu vznikla v sou-
vislosti s vykonvnm prv toho pedmtu innosti,
kter ml zapsn po celou dobu, kdy byla pojistn
smlouva inn, v obchodnm rejstku. Navc pojistnk
po celou dobu innosti pojistn smlouvy pijmal od
pojitnho hrady pojistnho. Situace m tedy dle
mho nzoru jen dv mon een:
1. pojistitel vyplat spedin spolenosti prokzanou
kodu, a to z dvod popsanch v tto stati, zejmna
s ohledem na zkonem vslovn pedpokldanou mo-
nost takzvanho samovstupu, po nm se zaslatel do-
stv do postaven dopravce se vemi prvy i povin-
nostmi, kter mu z takovho postaven plynou; nebo
2. spedin spolenost (a zejm i vechny ostatn, kter
podnikaj stejnm i obdobnm zpsobem, jak zde
bylo popsno) si z tohoto pkladu vezme ponauen
a nebude uzavrat pojistn smlouvy s naznaenou kon-
strukc.
Na zklad ve uvedenho lze slovy klasika ci snad
jen tolik, e nco je shnilho v tom stt Dnskm.15
13
Dopravce me svj zvazek plnit pomoc dalho dopravce a od-
povd pi tom, jako by pepravu uskuteoval sm.
14
Pln-li dlunk svj zvazek pomoc jin osoby, odpovd tak, jako by
zvazek plnil sm, nestanov-li tento zkon jinak.
15
Shakespeare, W. Hamlet krlevic dnsk. Peloil E.A. Saudek. Svazek
IV. Praha : Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, Praha,
1958, s. 302.
Ze zahrani
XXV. kongres Mezinrodn unie
notstv
Mgr. Jana Veernkov, Mgr. Alexandra ervov,
Mgr. rka Tlkov*
I. O kongresu UINL
Ve dnech 3.6. jna 2007 se v Madridu konal pod
ztitou panlskho korunnho prince Felipa Astur-
skho ji XXV. kongres Mezinrodn unie notstv se
AD NOTAM
zkladnm tmatem Notstv celosvtov insti-
tuce.
Mezinrodn unie notstv (UINL, pvodn Mezin-
rodn unie latinskho notstv) je nevldn organizac,
kter byla zaloena v roce 1948 v Buenos Aires u ple-
itosti prvnho mezinrodnho kongresu latinskho no-
tstv. Dnes tato organizace sdruuje profesn notsk
organizace sedmdesti pti stt pti kontinent s prv-
nmi systmy vychzejcmi z mskho prva. Jejm c-
lem je podporovat rozvoj notsk innosti a zajiovat
u spoluprci mezi noti na mezinrodn rovni. Sna-
hou tto organizace je t hledat zpsoby, jak vce pi-
blit veejnosti notsk povoln a zdraznit tak jeho
prvn postaven ve svt.
Setkn bylo o to vznamnj, e pichz v dob stle
rostoucch tendenc anglo-americkho svta o maxi-
mln liberalizaci notskch slueb a podstaty notstv
jako takovho.
V dob celkov globalizace s nepetritm plivem in-
formac a zvenou mobilitou osob se poteba prvn ji-
stoty stle zvyuje.V tomto aspektu tkv loha not ce-
lho svta jako nestrannch osob a nositel prvku prvn
jistoty noti vytvej jakousi mezinrodn s dvry.
V rmci XXV. kongresu Mezinrodn unie notstv byla
projednvna dv tmata: Notsk zpis jako nstroj
rozvoje ve spolenosti a Notsk innost ve mstech
a na venkov.
1. Slavnostn zahjen
Slavnostn zahjen kongresu se odehrlo dne 3. 10.
2007 pod patronac Jeho Krlovsk Vsosti Prince Felipa
Asturskho v Kongresovm palci, kter se ve svm pro-
jevu vnoval pedevm otzce prvn jistoty a not
jako reprezentant prvnho odvtv, kter je zrukou
prvn stability kadho sttu. Dle promluvili napklad
pan Mariano Fernndez Bermejo, ministr spravedlnosti
panlskho krlovstv,pan Esperanza Aguirre,starostka
Madridu, pan Giancarlo Laurini, prezident Mezinrodn
~ de Llano, prezident
unie notstv a pan Jos Marqueno
panlsk notsk komory.
2. Nae delegace a statistick daje
Oficiln delegace Notsk komory esk republiky
byla reprezentovna panem JUDr. Martinem Foukalem,
prezidentem Notsk komory esk republiky, panem
JUDr.Jim Svobodou,pedsedou legislativn komise pre-
zidia Notsk komory esk republiky a tlumonic
pan Ing. Ivanou Horkovou.
Kongresu se zastnilo piblin 100 not vetn je-
jich doprovod z esk republiky, celkem se zastnilo
1437 not z 56 zem svta.1
1
Noti se zastnili z tchto zem: Alrsko, Argentina, Belgie, Benin,
Brazlie, Bulharsko, esk republika, na, Dominiknsk republika,
Estonsko, Ekvdor, Francie, Guatemala, Guinejsk republika, Haiti, Hon-
duras,Chile,Chorvatsko,Itlie,Japonsko,Kamerun,Kanada,Kazachstn,
Kolumbie, Kongo, Kuba, Litva, Lotysko, Lucembursko, Maarsko, Ma-
kedonie, Mali, Maroko, Mauricius, Mexiko, Nmecko, Nizozemsko, Pa-
nama, Paraguay, Peru, Polsko, Porto Rico, Portugalsko, Rakousko, Ru-
munsko, Rusko, ecko, Senegal, Slovensko, Slovinsko, panlsko,
vcarsko, Tunisko, Ukrajina, Uruguay a Velk Britnie.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 193

AD NOTAM slo 6/2007 193

II. Koncepce kongresu a program jednotlivch innosti note notskm zpisem stoj odborn
dn vzdln note, prce jeho spolupracovnk, rozshl
dokumentace a pikov potaov vybaven, co vy-
Program kongresu byl ve srovnn s kongresy kona- tv z notskho zpisu vysoce kvalitn produkt, zaji-
nmi v dvjch letech,jejich program byl rozvren na ujc prvn jistotu, kter lze vyut i za hranicemi sttu,
dobu jednoho tdne, pouze tdenn. v nm byl pozen,a ke ktermu nen poteba dn do-
Kongres byl koncipovn formou krtkch pspvk plkov pojitn (jako je tomu ve Spojench sttech
zstupc jednotlivch lenskch stt Mezinrodn unie americkch).
notstv, kte bhem deseti minut zdraznili hlavn Dleit je i inek notskho zpisu v prevenci
body sv studie.Vdy po pspvcch probhala voln dis- spor (nap. dle statistik vznikne ve Francii spor z jed-
kuse k danmu tmatu.V tchto okamicch si asi kad noho notskho zpisu na deset tisc sepsanch zpis,
ptomn uvdomil s jak rznorodmi problmy se no- co je naprosto odlin od zem se systmem common
ti v Evrop i ve svt potkaj. Bohuel se nkte dis- law).Francouzsk zpravodaj dokonce vyslovil mylenku,
kutujc spe ne k paradigmatm zadn a jeho klo- e ve Spojench sttech americkch nastala krize hypo-
vm otzkm vyjadovali k nejoehavjm problmm tk z dvodu absence notstv latinskho typu.
eenm v jejich zemch. Pjemnm zpestenm byly Rumunsk zpravodaj zmnil vliv zprvy Doing Busi-
krtk audio a video pspvky (zejmna pspvek pana ness 2004 na zmny v prvu obchodnch spolenost.
Karla Tobbacka o zakldn spolenost s ruenm ome- V Rumunsku pvodn musely mt vechny zmny v kor-
zenm v Belgii). portnch dokumentech povinn formu notskho z-
pisu,nyn mohou tyto zmny sepisovat i advokti.Listiny
1. O em se mluvilo ale nejsou zpracovny kvalitn a bohuel chyb nsledn
kontrola, co m negativn ekonomick dsledky.
Ve vech pdech byly na kongresu skloovny zprvy Belgick zpravodaj konstatoval, e v jejich zemi zskali
Svtov banky Doing Business, kadoron zpracov- podobnou zkuenost, bez povinn asti note pi za-
van pednmi experty v oblasti ekonomie, kter vypro- kldn spolenost dochzelo k mnoha problmm
vokovaly note a notsk instituce k ir diskusi v chodu spolenost, nebo chybla nsledn kontrola.
o smyslu klasickho notstv v souasnm modernm Belgick vlda proto znovu zavedla povinnou ast no-
svt. Bylo konstatovno, e klov problmy notstv te pi zakldn obchodnch spolenost.
lze dle tto analzy shrnout do dvou zkladnch otzek: Pekvapiv byla informace japonskho zpravodaje
Kolik to bude stt?, Kolik asu to zabere?. o tom, e v Japonsku se 90 % vech notskch zpis
lenov kongresu byli informovni o snaze mezin- tk vlun hypotk.
rodn notsk reprezentace jednat se zstupci Svtov Titm vech pedkldanch prac byly zejmna eko-
banky, kte vak komunikuj pouze s vldami nebo sv- nomick aspekty vkonu notsk profese. Dosavadn
tovmi institucemi a nikoli s reprezentanty jednotlivch model notstv, ve kterm je na note jako soukromou
profesnch instituc. osobu vykonvajc svobodn povoln delegovna st
Tento nespch podpoil nzor not,e je nutn vy- veejn moci,byl shledn jako velmi efektivn,nebo stt
vjet maximln snahu o prohlouben spoluprce s m- piznv vsledkm tto innosti kvalifikovan prvn
dii, dky kterm je nutn piblit innost not veej- inky spovajc v pedpokladu jejich pravdivosti a z-
nosti a zskat tak jej podporu. konnosti, zrove zajiuje i kontrolu a dohled nad no-
tskou innost, not je snadno dostupn irok veej-
2. Prvn den Tma I Notsk zpis jako nstroj nosti a svou innost nezatuje sttn rozpoet, nebo
rozvoje ve spolenosti odmna za jeho prci je hrazena pmo adateli o jeho
sluby.
Prvn den byl vnovn tmatu Notsk zpis jako n- Noti svou innost jako nestrann osoby, kter maj
stroj rozvoje ve spolenosti, jeho mezinrodnm koor- povinnost vyvaovat nestejnou informovanost obou
dintorem byl pan Salvador Torres Escmez, panlsk stran prvnho konu a chrnit tak slab stranu, dod-
not, kter zadn rozdlil do t dlch oblast: a) vaj konu prvek prvn jistoty, m napluj sv hlavn
obecn o notskch zpisech a jejich incch, b) p- posln pedchzet sporm, dalm inkem jejich in-
nos notskch zpis k rozvoji ve spolenosti prvn nosti je snen zte soudn soustavy.
rozvoj, sociln rozvoj, technologick rozvoj, rozvoj me- Souasnost je charakterizovna dikttem trhu, noti
zinrodnch vztah, rozvoj v prvu vlastnickm s dra- vnej na trh jistotu a dvru a umouj tak jeho lep
zem na vlastnictv nemovitost, ekonomick rozvoj a tr- fungovn a pispvaj k ekonomickmu rozvoji. Noti
vale udriteln rozvoj, c) ekonomick hodnota prvn jsou v kadodennm kontaktu s praktickmi potebami
jistoty analza a ppadn kritika zprv Svtov banky lid z celho socilnho spektra, sna se jejich poteby
Doing Business 2004, 2005 a 2006. pizpsobit platn prvn prav, a nkdy se jim da do-
esk studie2 na ve uveden tma byla mezinrod- shnout i uznn nkterch novch prvnch institut z-
nm koordintorem kladn hodnocena. Pozastaven konodrci (v posledn dob se jedn napklad o pln
vzbudila skutenost,e se v esk republice oproti prv- moci pro ppad budouc nezpsobilosti).
nm pravm jinch stt nevyuv povinn forma no- Svou innost v oblasti prevence soudnch spor
tskho zpisu v tak exponovan oblasti, jako je oblast i ast v modernch alternativnch zpsobech een
budoucch spor a rznch dispozic ohledn vlastnic-
kho prva a jinch vcnch prv k nemovitostem. Zaj-
mav bylo zamylen francouzskho zpravodaje,kter vy- 2
Studii zpracovala Mgr. rka Tlkov, notsk kandidtka a trval z-
slovil nzor, e si mlokdo uvdom, e za vsledkem stupkyn JUDr. Marie Tlkov, notky v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 194

194 slo 6/2007 AD NOTAM

spor (mediace nebo arbitr) pispvaj noti i k po- III. O zpracovn tmat
tebn sociln stabilit. Poslnm not je poskytovat
tut prvn jistotu,tut notskou pomoc svtovm ob- Rozhovory s kolegy z jinch zem byl zjitn rozdln
anm, a to bez ohledu na jejich sttn pslunost, byd- pstup ke zpracovn tmatu (nap. nizozemt noti
lit nebo postaven. pracovali v ptilennm a sedmilennm tmu po dobu
jednoho kalendnho roku, Argentina ve dvacetity-
3. Druh den Tma II Notsk innost ve mst lennm tmu t po dobu jednoho kalendnho roku).
a na venkov ada astnk mla k dispozici zpracovan prce na
CD-nosich, dal v podob vzanch brour. Notsk
Druh den byl vnovn tmatu Notsk innost ve komora esk republiky se zaadila mezi zpracovatele,
mst a na venkov3, jeho mezinrodn koordintor- kte dali pednost praktickmu CD-nosii.
kou byla pan Carmen Silvie Elen Magri, notka z Ar- Bohuel ada astnk monost k mezinrodn pre-
gentiny,kter podrobnjmi pokyny vymezila zadn stu- zentaci svch studi nevyuila a jejich studie nebyly k dis-
die zkladnmi liniemi: a) rozdlem a specifikac not pozici na CD-nosii ani v textov podob.
a jejich innosti ve mstech, pmstskch oblastech, na Celkov organizace kongresu byla poznamenna drob-
venkov a v pohraninch oblastech, b) registrac ne- nmi zmatky, kter jsou vak pro panlsko typick,
movitost a nabvacch titul k nemovitostem vetn stejn tak si ada evropskch not stovala na ne-
technickch problm v pm nvaznosti na prvn, ad- funknost webovch strnek kongresu.4
ministrativn a politick aspekty.
Pedkldan studie byla zpracovna s pihldnutm IV. Spoleensk udlosti
k zadn se specifiky innosti not v esk republice.
Byla velmi kladn hodnocena zejmna s ohledem na ob- Kongres je mstem pro neformln setkn not z ce-
saen statistick daje o notch a jejich zamstnan- lho svta s tm, e pleitosti pro ir diskusi s kolegy
cch,potu obchodnch ppad v rmci jednotlivch ko- poskytly zejmna uvtac koktejl v prostorch Kongre-
mor i daj tkajcch se Rejstku zstav. sovho palce, konan dne 3. 10. 2007 a koktejl za p-
Italt noti se pozastavovali nad statistickmi daji tomnosti pedstavitel zem Rady notstv Evropsk
studie v sti, kter se tkala potu zamstnanc note unie (CNUE)5 na zklad pozvn pana Dr. Klause Wo-
ve mst a na venkov, holandsk reprezentanty zaujala schnaka, prezidenta rakousk notsk komory a prezi-
st tkajc se potu obchodnch ppad a celkov denta Rady notstv Evropsk unie, konan dne 4. 10.
esk koncepce obchodnho prva s jeho notskmi z- 2007 v hotelu Novotel.
pisy o rozhodnut orgnu prvnick osoby a mexit no- S temperamentnmi rytmy panlskho flamenca se
ti kladn hodnotili celkovou koncepci studie. mohli kongresist setkat pi pedstaven Carmen s ta-
Zajmav srovnn tmatu vyplv s nam nejblim nenic pan Aidou Gomz v hlavn roli, konanm dne 4.
a inspirativnm sousedem Rakouskem, kde se noti ve 10. 2007 v Kongresovm palci. Zvren galaveee
mstech stejn jako et noti zabvaj pedevm pr- v romantick restauraci Finca La Alquera, kam se me-
vem spolenost a prvem nemovitost a potkaj se xit kolegov dostavili v lidovch krojch vetn typic-
s velmi silnou konkurenc jinch prvnch odvtv. kch klobouk, byla pjemnou tekou za vznamnm
Stejn jako v esk republice je pro notskou innost setknm.
ve mstech typick vy asov nronost a vy n-
klady, mezinrodn ppady se vyskytuj zejmna v p- V. Zvr
hraninch oblastech.
V notskch kancelch na rakouskm venkov je Kongres byl zajmavm a inspirativnm setknm ko-
stejn jako v esk republice vce ppad, kter se t- leg a ptel a mj. vzcnou pleitost zskat prostor pro
kaj zemdlskho majetku a lesnch pozemk,je obecn ohldnut se za cestou eskho notstv od roku 1993.
men konkurence mezi prvnky a velmi ojedinle se Problmy, kter se na Kongresu zmiovaly, se pli ne-
vyskytuj ppady s mezinrodnm prvkem.Rakousk stu- mn: je teba zejmna poslit notstv jako svtovou in-
die se t zmiovala o velmi podstatnm faktu,a to velmi stituci,kter funguje jako prevence ped soudnmi spory,
kladnm hodnocen not rakouskou veejnost. vytvoit z notstv skuten symbol prvn stability, vy-
Rakousk zpracovatel pan Mark Holoubek na rozdl tvoit spoleenskou poptvku po notskch slubch,
od zpracovatelek eskho tmatu operoval s pojmem neustupovat common law, odstranit petrvvajc zdn
pmstsk notsk kancele, u kterch je vak defi- staromdn a peit instituce, kterou modern a rychl
novno podobn spektrum innosti jako u not na ra- svt nepotebuje,vytvoit pro osobu note synonymum
kouskm venkov.
3
4.Tet den Tma III Osoba: jej svoboda a bezpe- Studii zpracovala Mgr.Alexandra ervov, notsk kandidtka a trval
zstupkyn JUDr. Blanky echov, notky v Praze a Mgr. Jana Veern-
nost kov, notka v Praze.
4
URL: www.congresouinl.es
5
Tet den kongresu byl vnovn mezinrodnmu fru Rada notstv Evropsk unie je oficiln a reprezentan orgn no-
tsk profese pi institucch Evropsk unie, sdruuje notsk organi-
na tma Osoba: jej svoboda a bezpenost a v jeho zace vech lenskch stt Evropsk unie, kde institut notstv latin-
rmci vystoupili noti evropskch zem pan Serigne skho typu existuje (Belgie, Bulharsko, esk republika, Estonsko,
Diop, pan Martn Iriberri Villabona, pan Francesco Luca- Francie,Itlie,Litva,Lotysko,Lucembursko,Maarsko,Malta,Nmecko,
Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ecko, Sloven-
relli a pan Witold Orlowski. sko, Slovinsko, panlsko), vyjaduje spolen stanoviska svch len,
Odpoledne byl kongres slavnostn ukonen. m pravomoc vyjednvat a pijmat rozhodnut za notstv Evropsk
unie.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 195
AD NOTAM
pro prvnho experta specializujcho se na rodinn, d-
dick, majetkov a obchodn prvo vetn prva nemo-
vitost,kter poskytuje sv sluby rychle a efektivn a v-
sledkem jeho innosti je prvn jistota zastnnch
stran.
Zstv otzkou, jak stanovisko esk notstv
k tmto klovm otzkm, kter stoj ji pmo pede ceny, naprosto voln konkurence coby dajn tm je-
dvemi esk republiky, zaujme a jakm zpsobem vyu-
ije svj velmi dobr potencil. Proto nelze pijmout ob-
lben pstup jinch nrod maana ser otro da6, tak intelektuln innosti, kter a jsou jakkoliv dle-
ale pijmout opaten dnes, ztra opaten vykonat a po-
zt se tit z vsledk vykonan prce.
6
Peklad ze panlskho jazyka: Ztra je taky den.
Projev prezidenta UINL
Giancarlo Lauriniho pednesen
dne 2. jna 2007 v Madridu
na Shromdn lenskch
notstv UINL
Ven pnov prezidenti, draz kolegov,
schzme se dnes na tetm a poslednm zasedn
Shromdn v tomto funknm obdob let 2005-2007
a je mm kolem spolu s vmi udlat jak bilanci vsledk
dosaench za toto uplynul tlet obdob,kter se chl
ke konci, tak bilanci cl, kter jsou jet ped nmi.
V jnu 2004 v Mexico City pi pleitosti 24. mezi-
nrodnho kongresu UINL jsem vyhlsil svj program na
nsledujc funkn obdob, kter spoval v nsleduj-
cch pti hlavnch bodech:
1. poslit postaven a zskat uznn notstv jako
svtov instituce, kter je jednm z hlavnch aktr ve
vvoji prvnch systm a socilnch struktur v rozvojo-
vch zemch;
2.obnovit spoluprci Unie s velkmi mezinrodnmi
organizacemi jako pods0tatn nstroj ve uvedenho
zskn uznn;
3. zintenzvnit vztahy s rznmi nrodnmi not-
stvmi; a to vnovn pozornosti zvlt poskytovnm
pomoci tm notstvm, kter byla do Unie pijata v po-
sledn dob, nebo tm notstvm, jejich struktura ne-
byla jet dosud dostaten konsolidovna;
4. zlepit intern organizaci na Unie, a to pro-
stednictvm dobrho fungovn jejch struktur a orgn
tak, aby nedochzelo k dn reform pro reformu;
5.zlepovat image notstv u veejnho mnn v ce-
lm svt.
Posilovn a rozvjen notstv jako svtov in-
stituce to je tma madridskho kongresu,kter ostatn
neustle inspirovalo nae psoben a vytvelo urit
leitmotiv pi vech setknch s vldnmi, politickmi
a kulturnmi institucemi a orgny v rznch zemch,
kter zstupci UINL navtvili, a tak se v tomto duchu
konala cel ada rznch akc a semin podanch
lenskmi notstvmi.
loha notstv ve spolenosti a obecn i samotn role
svobodnch povoln je dnes pmo zpochybovna v t-
m vech sttech, kde se liberalizace stala petrvva-
slo 6/2007 195
jcm tmatem v rmci vech monch analz a rozvojo-
vch projekt.
Situace jde tak daleko, e dokonce pi veobecn dis-
kusi je vnovn vt vznam organizovn intelektul-
nch profesnch aktivit ne prav a kontrole systm
prmyslov vroby s tm,e se vdy upednostuj nzk
din motor volnho trhu.Zavd se asto model zcela v-
hradn ekonomickho rozvoje, kter ovem zahrnuje
it z ekonomickho hlediska se vrazn odliuj od
podnikatelskch aktivit.
Proti tomuto veobecn panujcmu postoji pozna-
menanm znanm nepochopenm vc se musme sta-
vt s mimodnou angaovanost vnovanou nejenom
otzkm rstu notstv, zlepovn jeho organizace na
danm zem, pizpsobovn vkonu na funkce zm-
nnm poadavkm spolenost, nbr tak nkterm
velkm tmatm, kter zajmaj obany obecn.
To by mlo vst i k aktivnjm podlu na veejnm i-
vot na nrodn i mezinrodn rovni, kdy prv vy, kte
jste ve veden svch notskch komor, byste mli vst
neustle diskusi s prvnky, sociology a politiky.
Tento podl se projevuje v Evrop formou zcela ori-
ginln, kdy notstv nabz sv zapojen do vypracovn
evropskch smrnic, nazen a obecn i do vytv-
en komunitrnho prva.
Ale rozhodujcm zpsobem se me notstv zapo-
jit rovn i na jinch kontinentech nebo v jinch regio-
nech, akoliv je tam asto mn siln a disponuje hor-
mi strukturami. Ale prv zde je politika stle vce
ovlivovna pokyny diktovanmi svtovmi velmocemi
nebo velkmi mezinrodnmi organizacemi.
Zde se m se ze strany notstv jednat o konkrtn
a prioritn angaovanost, chceme-li, aby vrohodn p-
sobilo navenek nae pn zachovat si ve spolenosti ur-
it chrnn, ale nikoliv privilegovan postaven.
Jako bod 2 programu z Mexico City jsem si zazname-
nal spoluprci s mezinrodnmi organizacemi.
Co se te Svtov banky, musm ci, e zde dolo
k vrazn zmn ve srovnn s klimatem,kter mezi nmi
vzniklo po zveejnn prvnch zprv pod nzvem Do-
ing business. Navzali jsme kontakty s osobami pov-
enmi zpracovnm tto publikace, je nsledn ak-
ceptovaly a zjevn oceovaly nai spoluprci pi
pprav nsledujcch vydn tto zprvy.
Ke zlepen vyhldky na dal spoluprci dolo jist
tak dky naemu zapojen do projektu Organizace spo-
jench nrod s nzvem Legal Empowerment of the
Poor (LEP), a zvlt pak mj. dky mezinrodnm frm
podanm v Punta del Este (Uruguay) v listopadu 2006
a v Sao Paulo (Brazlie) v kvtnu letonho roku, kde vy-
stoupili se svmi nesmrn stimulujcmi referty Hans
Van Loon, generln tajemnk Haagsk konference, a Ana
Palacio,viceprezidentka Svtov banky.Jejich vystoupen
spolu s adou dalch jsou otitna v knize loha no-
tstv v mezinrodnm prvnm prostoru, kterou bu-
deme prezentovat na slavnostnm zakonen madrid-
skho kongresu.
Haagsk konference.V rmci intenzivnch snah o ob-
noven spoluprce s velkmi mezinrodnmi organiza-
cemi jsme se rovn spojili s Haagskou konferenc a pe-
devm s jejm generlnm tajemnkem, kter na ve
uvedenm fru v Sao Paolo hovoil o tom, jak Haagsk
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 196
196 slo 6/2007
konference a UINL mohou realizovat spolen posln
v dob probhajc globalizace a regionln integrace.
Konkretizaci tohoto myslu je teba spatovat i v inicia-
tiv rozeslat spolen dopis jmnem UINL a Haagsk
konference uren pslunm institucm jednotlivch
zainteresovanch stt a jejich notstvm, a to se do-
st o urychlen ratifikace dleitch mluv, kter byly
v minulch letech v Haagu podepsny a kter jsou pro
notstv velmi dleit.
Vzjemn spoluprce bude pokraovat jet v rmci
dalch tmat spolenho zjmu, kdy pjde v prvn ad
o obh notskch listin v zahrani, ve kter skldm
svoji vru a kter dle mho pedsvden bude pedsta-
vovat jeden z cl, o jeho dosaen budeme v ptch
letech v rmci UINL muset usilovat.
Jsem si vdom toho, e se jedn o sloit tma; v jed-
notlivch zemch existuj rzn nzory,tradice a citlivost
na nkter aspekty, ale je na povinnost dvat se daleko
dopedu, a to s odvahou a smyslem pro realitu, kter by-
chom mli umt interpretovat a anticipovat,ani bychom
nechali se sebou jakkoliv vlet.
A v tto perspektiv by ml obhat i produkt notsk
innosti:notsk listina majc sv charakteristick vlast-
nosti typick pro latinsk model, kter tuto listinu in
spolehlivou a pouitelnou v nejrznjch reginech na
planety.
S OSN spolupracujeme na budovn prvnho sttu
v zemch, kde OSN psob a kde za tmto elem po-
mhme organizovat notstv latinskho typu pizp-
soben samozejm mstnm poadavkm a tradicm:
myslm zde pedevm na Kazachstn a nkter balkn-
sk zem. Jedn se o dlouhodob proces s ohledem na
politick pote, kter v tto zempisn oblasti zpoma-
luj proces stabilizace prvnch a demokratickch insti-
tuc.
Na druh stran je ovem teba urychlit vvoj ve vzta-
zch s Radou Evropy, je jsme v minulch tech letech
nemli pleitost zintenzivovat. Jedn se ovem o d-
leitou otzku,kter bude zapoteb ze strany novho ve-
den UINL v ptm funknm obdob vnovat zvltn
pozornost.
Co se te Evropy, vztahy a spoluprce s evropskmi
institucemi, Evropskm parlamentem a Komis pedsta-
vuj zklad pro angaovanost notstv, jak z hlediska
ist politickho a to prostednictvm Rady notstv
Evropsk unie, tak z vdeckho hlediska a to dky p-
soben UINL v tomto regionu prostednictvm innosti
jej Komise pro evropsk zleitosti (CAE), je by mla
jednat v co neju dohod s CNUE. I zde v Madridu pro-
bhne jedna spolen akce, kdy se tomuto aspektu bu-
deme vnovat.
Pokud se jedn o vztahy s notstvmi a intern re-
organizace a tyto otzky jsou uritm zpsobem pro-
pojeny koordinace mezi prezidenty nrodnch not-
stv se v Evrop uskuteuje prostednictvm CNUE a na
americkm a africkm kontinent prostednictvm ko-
mis CAA Komise pro americk zleitosti a CAAF Ko-
mise pro africk zleitosti, v jejich rmci jsem se zasa-
zoval o zzen vbor prezident, nebo jsem
pesvden o nutnosti jejich co nejpmj a nejbez-
prostednj angaovanosti v rmci politickch tmat,
kter jsou vc spolenho zjmu. V tomto ohledu jim
mohou CNUE a CAE aktivn pomoci tm, e je budou in-
formovat o problmech, s nimi se potk evropsk no-
AD NOTAM
tstv a s nimi v blzk budoucnosti budou konfronto-
vna i notstv na jinch kontinentech.
CCNI Komise pro mezinrodn notskou spoluprci
uskutenila nvtvy u notstv rznch neelejskch
zem UINL: v Kazachstnu, Gruzii, Irnu, zerbjdnu,
Vietnamu a dalch sttech a rozila tak nai ptomnost
v oblastech majcch jinou civilizaci a nboenstv s tm,
e zachovvme jeden z naich charakteristickch z-
kladnch rys, tj. existenci na univerzln instituce no-
tstv.
Dolo k poslen lohy kontinentlnch notskch aka-
demi,ale je nutno je dle rozvjet jak v Evrop,tak v Ame-
rice a z hlediska budouc perspektivy i v Africe, aby tak
dochzelo ke zvyovn odborn rovn na profese.
Reforma stanov. Za elem optimalizace organizace
na Unie jsme v poslednch tech letech pracovali na n-
vrhu novch stanov, s kterm jste dobe seznmeni, ne-
bo vm byl v kvtnu letonho roku zasln po jeho od-
souhlasen Stlou radou UINL v Sao Paolo.
O tto vci budeme jet hovoit pozdji, a budeme
projednvat jeho schvlen Shromdnm lenskch no-
tstv, ale v tto chvli chci jen zdraznit tu skutenost,
e vytenm clem bylo dt v rmci UINL vt prostor
i vce odpovdnosti prezidentm nrodnch notstv,
ani by se tm vak vyvjel jakkoliv negativn vliv na
vlastn povahu,zpsob existence a autonomii Unie,kter
si mus bedliv steit jako velk mezinrodn organizace
nekorporativnho charakteru, stec a zaruujc model
notstv latinskho typu.
Co se te oblasti publikac a komunikace, mohli
jsme zahjit provoz novch webovch strnek Unie, kde
jsou k dispozici realizovan studie naich komis pro
veker zjemce bez omezen s tm, e tmto zpsobem
dolo souasn k racionalizaci a modernizaci tohoto i-
votn dleitho seku publikac. Zrove dolo k zlep-
en a racionalizaci en image Unie vi vnjmu
svtu. Na uvedench webovch strnkch jsou rovn
k dispozici asopisy RIN a Notarius International, jako
i informan bulletin vydvan kancel ONPI.
Tmto jsem vm tedy, ven pnov prezidenti a draz
kolegov, podal strunou zprvu o uplynulch tech le-
tech m innosti, kdy jsem procestoval 160 000 mil po
rznch kontinentech (tj. 6 x cesta kolem svta) a mohl
si zblzka uvdomit sloitou realitu na profese na rz-
nch kontinentech a hlavn tak stav na Unie a po-
zici, kterou zaujm tv v tv rznm realitm na n-
rodn rovni. ijeme v dob, kdy se jednak zd, e vvoj
organizace sttu a vztah mezi obany vyaduje jak
z hlediska ekonomickho, tak z hlediska leglnosti a jis-
toty pi rznch prvnch situacch aby tu existoval ur-
it prostednk mezi sttem, jeho systmem a jeho ob-
any; na druh stran tu vak existuje urit nebezpen
nedostatek informac a znalost prv o t instituci,
kter m toto prostednictv garantovat: note.
Z ve uvedenho vyplv nutnost, aby se ve vech
zemch vedouc pedstavitel nrodnch i regionlnch
notskch komor zabvali otzkou komunikace, a to
s hlubokm pesvdenm,e nen snadn se astnit roz-
hlasovch i televiznch vysln, kde novini ani dal
astnci diskus nm obecn nejsou vbec naklonni!
Jsme svdky stetu systm na svtov rovni, kde se
odrej rzn mentality, zvyklosti a prvn kultury,
a tento stet bude mt hlubok dopad na orientaci, kter
se bude postupn rsovat v blzk budoucnosti na poli-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 197

AD NOTAM slo 6/2007 197

tick rovni, i na veejn mnn v naich zemch, na typ Role notsk komory tak, jak ji znme my, je v Belgii
veejn funkce, kterou spolenost potebuje; na rove rozdlena mezi dv organizace: FRNB Fdration Ro-
ochrany, je by prvn systmy mly zajistit i obanovi yale du notariat belge (Krlovsk federace begickho
kulturn, sociln i ekonomicky slabmu. notaritu) a Chambre nationale des notaires (N-
To ve jsou dvody, kter by ns mly vst k lepmu rodn notsk komora). FRNB je profesn komorou
chpn cel ady vhod, kter skt notsk funkce: sdruujc note, kter zejmna informuje note a po-
v rmci prva i hospodstv jako nstroj socilnho skytuje notskm kancelm sluby na mru: vyjaduje
smru, kter je tak tce dosaiteln v dnen dob, ale se k obzvl obtnm prvnickm problmm, posky-
je zapoteb o nj usilovat rovn s angaovanost a spo- tuje notm podporu pro management jejich kancel,
lupsobenm notstv. dv jim k dispozici informan databze, kter mohou
Zvry.To byly tedy hlavn smry naich aktivit a dou- vyuvat pi sepisovn notskch zpis. Clem FRNB
fm, e i budouc perspektiva naeho psoben v zjmu je bt hnac silou profese, sna se pojmenovat a vyhle-
celho notstv se bude ubrat tmto smrem. Jsem pe- dvat pekky,kter v budoucnu pijdou,a pijm opat-
svden o tom,e jednotliv prvky z jednoho kontinentu en k jejich minimalizaci. Mimo jin spolupracuje se z-
nebo sttu se v relnm ase roz do celho svta. konodrci pi pprav zkon. Chambre nationale des
Pracujme tedy spolen i pes hranice mstn reality, notaires je jakmsi notskm parlamentem tvoenm
a to pi moudrm pouit na pedvdavosti, zkuenost 47 noti, kte jsou pmo voleni na valnch hromadch
a kulturnch a profesnch zkuenost tak, abychom bu- notskch spolenost v jednotlivch provincich, kte-
dovali notstv stle silnj a stle vce oceovan rch je celkem jedenct. Chambre nationale des nota-
vemi. ires vytv prvn rmec pro innost notstv jako pro-
Dkuji,draz ptel a ven pnov prezidenti,za spo- fese, napklad jednotn pedpisy v oblasti deontologie,
luprci, kterou jste mi prokazovali, za vae pochopen reklamy a komunikace, pedpisy pro veden a kontrolu
a vai ast na psoben Unie ve svt. etnictv not, dle se star o profesn vvoj budou-
Za vsledky, kterch jsme doshli, vdme Vm, a d- cch not bhem jejich notsk praxe a organizuje
kujeme ji pedem za to ve, co budeme schopni spo- innost Notskho fondu (sociln fond).
len realizovat v budoucnu.
III. Veee v zkm kruhu

Kongres belgickch not
Marche-en-Famenne
18.19. 10. 2007
Mgr. rka Tlkov*
I. Pozvn
V ervenci 2007 bylo dorueno pozvn pro JUDr.Mar-
tina Foukala, aby se jako host Mezinrodn rady Belgic-
kho notstv (CINB Conseil international du Nota-
riat belge) zastnil kongresu belgickho notstv,
kter se kon kad dva roky. Z dvodu asov vyte-
nosti JUDr. Martina Foukala jsem se kongresu za NK R
zastnila j.
Krom asti na kongresu bylo mm kolem zjistit in-
formace o prav preventivnch plnch moc v Belgii,
poppad od zahraninch astnk kongresu i v jinch
zemch.
II. Nkolik slov na vysvtlenou k belgickmu
notstv
Belgie,oficiln Belgick krlovstv,je potem obyvatel
srovnateln s eskou republikou1, proto mne velice pe-
kvapil poet belgickch not k 31. 12. 2006 v Belgii
bylo 1 358 aktivnch not,z toho 231 en a 1 127 mu2.
V tto souvislosti je dleit zmnit se o kompetencch no-
t v Belgii noti psob a maj vlun pravomoci ve
tech velmi odlinch prvnch oblastech,a to sice v prvu
nemovitost (nkup a prodej nemovitost, pjky a hypo-
tky), v rodinnm prvu (manelsk smlouvy, adopce, da-
rovn, ddn, rozvod) a v obchodnm prvu (zakldn gie a http://cs.wikipedia.org/wiki/esk republika.
spolenost, fze)3. Tm se vysvtluje onen poetn no-
tsk nepomr mezi eskou republikou a Belgi.
V pedveer kongresu, ve stedu 17. 10. 2007, se v Bru-
selu uskutenila pro zahranin astnky kongresu
hosty CINB veee na uvtanou. O tom, jak velmi si Bel-
gian svch zahraninch host cenili, svdila ast
prezident obou notskch organizac. Nicmn po-
zvn CINB nevyuilo mnoho zstupc zahraninch no-
tstv,a tak se veee odehrla v pomrn zkm kruhu
a ptelskm a neformlnm duchu.
Veee se zastnili
Pierre Nicaise, not a prezident Krlovsk federace
belgickch not (Fdration Royale du Notariat
Belge)
Alain Deliege, not a prezident Nrodn notsk ko-
mory (Chambre nationale des notaires)
Laurence van Wymeersch, zamstnankyn CINB (se-
nior counsel senior poradkyn)
Robin Fryssin,zamstnanec CINB (conseiller juridique
prvn poradce)
Helmut Fessler, estn prezident UIN
Jean-Pierre Ferret, not a prvn mstopedseda Vy
rady francouzskho notstv (Conseil suprieur du no-
tariat), s manelkou
Clarisse Martin, editelka kancele CNUE
Robert J. Schrage, zamstnanec KNB (Krlovsk orga-
nizace holandskch not) pro mezinrodn vztahy
rka Tlkov,lenka Mezinrodn komise Prezidia NK
R.
* Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Marie
Tlkov, notky v Praze.
1
Dne 1. ledna 2006 ilo v Belgii 10 511 382 lid, v esk republice k 30.
ervnu 2007 ilo 10 325 941 lid viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Bel-
2
Rapport annuel 2006 (Vron zprva za rok 2006) in www.nota-
ire.be.
3
Que fait le notaire (Co dl not) in www.notaire.be.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 198
198 slo 6/2007
IV. Kongres
Ve tvrtek 18. 10. 2007 brzy rno byl zorganizovn od-
voz autobusem na msto konn kongresu do msteka
Marche-en-Famenne v provincii Lucembursko.Tma kon-
gresu Podzim mho ivota bylo spjato s aktuln otz-
kou strnut populace a bylo pojednno velmi lidsky. Po
vysvtlen ohledn potu not v Belgii jist nikoho ne-
zaraz poet astnk pihlench na kongres, kter
pekroil tisc osob.
Lid jsou jedin iv tvorov, kte si uvdomuj, e ze-
strnou a zemou,pesto podstata jejich innosti spov
v tom, pli na to nemyslet. Ale sla jsou neprosn,
podle odhad se mezi lety 2000 a 2050 poet osob mezi
60 a 99 lety exponenciln zv.V roce 2000 tvoili lid
star edesti let 21,8 % svtov populace, v roce 2050
to bude ji 32,5 %. Dlka lidskho ivota se stle pro-
dluuje, ve vysplch zemch ji peshla osmdest let
a brzy doshne devadesti.ivot lid ve vysplch zemch
m v podstat ti obdob, z nich kad z nich trv pi-
blin ticet let, a je to prv to tet obdob ivota, jeho
dlka narst. Prvnm obdobm je jaro obdob vzdl-
vn,nsledovan ltem obdobm aktivnho profesnho
ivota, po kterm pichz podzim doba, kdy lovk za-
nechv profesn aktivity a vnuje se odpoinku.Se vzr-
stajcm potem starch osob roste i jejich dleitost,
co si uvdomili politici (dn politick strana si ne-
me dovolit zapomenout na seniory), lkai (anti-aging
medicna) i banky (ekonomick sla senior).A notstv
nemohlo zstat pozadu, odtud se tedy vzalo netypick
tma belgickho notskho kongresu. Jeho clem ne-
bylo pednen o smrti a jejch prvnch nsledcch, ale
spe zamylen nad poslednm obdobm lidskho ivota,
a to z pohledu sociologickho,medicnskho a pirozen
i prvnho a daovho. Dalm clem kongresu bylo za-
mit se na sluby,kter noti mohou poskytnout lidem,
kte ji brzy doshnou podzimu svho ivota.
vodem do tmatu kongresu byla velmi vtipn ped-
nka Syntza sociologickho vzkumu o podzimu i-
vota: nzory a oekvn pednesen Claudem Javeau,
profesorem sociologie na Universit Libre de Bruxelles,
kterou se mu podailo odlehit pomrn smutn tma.
Nejprve definoval starou osobu, co je pomrn ob-
tn, protoe nkdo je star ji v mladm vku a jin, a
ji v letech, je pod du mlad. Nicmn urujc je bio-
logick kritrium, dle OSN jsou starmi osoby star
65 let. Pi vzkumu, kter provedl pro belgick notsk
kongres, se ptal na stejn otzky lid z rznch prosted
(lka, gerontolog, not, novin, duchovnch ...)
a zamil se na pt tmat: penze, nemoc, smrt, ivotn
projekt a ast na veejnm ivot. Z jeho vzkumu vy-
plynulo, e ji minula doba, kdy na st bylo nahleno
jako na nevylitelnou chorobu.Senioi sami sebe vnmaj
a jsou vnmni jako osoby, se ktermi je teba potat, ne
jako budouc nebotci,ale jako iv osoby s mnoha prvy.
Pro spoustu starch osob je teprve podzim tm nejkrs-
njm obdobm, protoe maj as i prostedky uvat si
ivot. Strach maj z nemoci a nedstojnho umrn.
Dal pednejc prvnho dne se zamili na majet-
kov aspekty st.
Nejprve Yves-Henri Leleu, profesor na Universit de
Liege a poven vedenm hodin na Universit Libre de
Bruxelles, v pednce Pojitn jako prostedek pe-
chodu majetku, bhem kter hovoil o majetkovm pl-
AD NOTAM
novn prostednictvm ivotnho pojitn. Z not-
skho pohledu mne zaujala mylenka, e pi sepisovn
zvti by ml not vdy zkoumat, zda m klient ivotn
pojitn,nebo toto me pedstavovat znan majetek,
kter ale nepejde na ddice dle dispozic zvti. O bel-
gickm systmu dchodovho pojitn hovoil Guido
van Limberghen, profesor na Vrije Universiteit Brussel.
Dal pednejc se zamili na daov aspekty ddn
rznch osob a provedli srovnn pravy ddickho
prva Belgie, Francie a Nizozem, zejmna s ohledem na
ppustnost smluv o budoucm ddictv a novou pravu
ddickho prva ve Francii.
V rmci pednky na tma Podzim ivota, co dlat
se svm majetkem byly na praktickch pkladech man-
elskho pru se dvma dtmi vlastncho urit maje-
tek eeny otzky, na kter mus noti asto odpovdat,
a to zda nkoho v rmci ddn zvhodnit i nikoli (man-
el x dti), zda darovat za ivota, darovat prost anebo
se zzenm uvacho prva, zda sepsat zv...
V zvru prvnho dne se Pierre van den Eynde, not
a estn prezident Chambre nationale des notaires
v pednce Kvalita ivota handicapovan osoby za-
mlel nad dvma situacemi, kter mohou na podzim i-
vota nastat: mm handicap anebo mm handicapovan
dt a jejich eenm.
Druh den kongresu byl zahjen pednkou Sprva
osob s omezenou zpsobilost. Pot v pednce
Zdrav na podzim ivota pohled lkae hovoil Fran-
cois Damas, profesor na Universit de Liege, o zkon
o prvech pacienta, mimo jin i o prvu odmtnout pe-
dem lbu formou prohlen pacienta o jeho pnch
a rozhodnutch tkajcch se budouc lby (nap. star
osoba pedem odmtne umlou vivu sondou, nebo
osoba trpc dechovou nedostatenost pedem odmtne
bt hospitalizovna na jednotce intenzivn pe s pi-
pojenm na mechanick respirtor). Nicmn konstato-
val, e tato prohlen jsou vzcn. Vtinou nejsou p-
li konkrtn a neusnadn tak lkai rozhodovn, co dl,
ale pokud jsou sepsan jasn, lka je mus respektovat,
a u si o nich mysl cokoli (nap.odmtn krevnch trans-
fuz svdky Jehovovmi).Stv se,e tato prohlen jsou
sepsna u note, ale to jim nedv vt vhu, hlavn
proto, e asto se o nich v okamiku pijet do nemoc-
nice nev.Profesor Damas se domnv,e tato prohlen
by mla bt psna po porad s lkaem, kter nejlpe
pacienta zn. Krom tohoto prohlen zkon zn jet
prvo na zastoupen pro ppad omezen i ztrty zp-
sobilosti pacienta. Kad pacient m prvo oznait
osobu,kter by v takovm ppad jednala jeho jmnem,
dje se tak psemn, dokument mus bt podepsan pa-
cientem a mandatem, kter mus oprvnn k zastu-
povn pijmout. I tyto ppady jsou ale spe ojedinl.
Dle profesor Damas hovoil o novm belgickm zkon,
kter za uritch podmnek umouje euthanasii. Zkon
krom jinho umouje pedem uinit prohlen o ur-
en osoby oprvnn rozhodnout o euthanasii, pode-
psanm prohlaujcm za ptomnosti dvou dosplch
svdk,z nich nejmn jeden nem materiln zjem na
smrti prohlaujcho. Pekvapujc pro mne byla infor-
mace, e podle zkona o darovn orgn jsou v Belgii
automaticky vichni sttn pslunci a osoby, kter tu
ij vce ne est msc,drci orgn,ledae by psemn
prohlsili, e si to nepej.Ve vech tchto oblastech se
nabz spoluprce not s lkai.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 199
AD NOTAM
Posledn pednka kongresu Poheb a pochovn do
hrobu zdraznila urit tkosti nemajetkov povahy,
kter mohou nastat v souvislosti se smrt (zejmna zp-
sob pohbu: pochovn nebo kremace, obansk nebo
crkevn poheb, msto pohben) a rodinnmi prople-
tenci (vce manelstv,dti z rznch manelstv) a z toho
plynouc zjem vyeit tuto otzku v rmci posledn vle.
O co smutnj bylo tma kongresu, o to veselej byla
jeho spoleensk st. Prvn den po veei ve svtle sv-
ek nsledoval tanen veer, kdy k tanci hrla Beatles
revival kapela Abbey Road a mnoho not nevhalo od-
hodit saka a tanit, druh den po veei hrla pro zmnu
kapela jazzov.
V. Problematika preventivnch plnch moc
prava preventivnch plnch moc jako takov v Bel-
gii neexistuje.
Belgie se na rozdl od Francie vydala cestou soudn in-
gerence.
Osob, kter je z njakho dvodu stiena nezpso-
bilost, je mono ustanovit opatrovnka. Nvrh, aby byl
ustanoven opatrovnkem (administrateur provisoire)
takov osoby,me podat kdokoli (zpravidla to bv bu
nkdo z blzkch osob nebo nap. soused), k nvrhu je
poteba doloit lkask potvrzen o stavu osoby. O n-
vrhu rozhodne smr soudce (juge de paix) v mst,kde
takov osoba bydl. Jednou za rok pak podv administ-
rateur provisoire soudci zprvu o nakldn s majetkem
nezpsobil osoby, k dleitm konm (prodej nemo-
vitosti apod.) je nutn schvlen soudu.
Tato prava byla zavedena v dob ped zhruba deseti
lety.
Ped zhruba dvma lety prvn prava umonila, aby
noti mohli sepsat pro osobu, kter je zatm zpsobil
k prvnm konm, listinu o ustanoven administrateur
provisoire, tj. byl umonn svobodn vbr opatrovnka
pro ppad pozdj nezpsobilosti. Jedn se o jedno-
strann prvn kon.
daje o preventivn ustanovench opatrovncch jsou
vedeny v centrlnm registru. Pokud je soudci podn n-
vrh na ustanoven opatrovnka nezpsobil osob, pro-
vede nejprve lustraci v registru, zda si tato osoba ne-
zvolila nkoho jako opatrovnka.
V Nizozem prava preventivnch plnch moc takt
neexistuje. Jsou vedeny odborn debaty o platnosti pln
moci udlen osobou, kter ztratila zpsobilost k prv-
nm konm (otzka, zda pln moc se ztrtou zpsobi-
losti k prvnm konm nezanik). Jako pekka pro za-
veden preventivn pln moci se jev i skutenost, e
osoba, kter ztrat zpsobilost k prvnm konm, ne-
me plnou moc odvolat, a ani neme kontrolovat, zda
zmocnnec dn hj jej zjmy.
Setkn bavorskch, saskch
a eskch not
JUDr. Vclava varcov*
Ve dnech 5.6. 10. 2007 se uskutenilo v poad ji je-
denct setkn eskch not z Notskch komor
v Plzni a st nad Labem s noti z Bavorska a Saska. Po-
slo 6/2007 199
adatelem byla tentokrt Notsk komora v st nad La-
bem. Organizac byla povena JUDr. Ivana Demutov,
notka v atci,kter jako msto setkn zvolila sv rodn
msto atec.
Program zapoal v ptek odpoledne prochzkou po
mst a nvtvou Vzkumnho stavu chmelaskho,
kde byla pro astnky pipravena nvtva pivovaru
s degustac piva, na kterou navazoval spoleensk veer.
Sobotn dopoledne bylo vnovno odbornmu pro-
gramu, tentokrt na tma zvti.
astnci se seli v zasedacm slu ateck radnice, kde
byli pivtni starostou Msta atce. Odborn pednky
pednesli Mgr. Soa Glazarov, notka v Lounech a Dr.
Waldner,not v Bayreuthu.V navazujc diskusi se nmet
noti zajmali pedevm o Centrln evidenci zvt.
esk note zaujala prava zvt v nmeckm prvu,ze-
jmna monost spolen zvti manel a registrovanch
partner, monost uren vykonavatele zvti a monost
uzaven ddick smlouvy, ve kter se mohou jin osoby
ne manel ustanovit navzjem svmi ddici, a v nepo-
sledn ad i ir okruh nepominutelnch ddic, do kte-
rho pat krom dt i manel a rodie.
Po odborn sti programu nsledovala prohldka
msta atce z pta perspektivy vyhldky z radnin
ve a nvtva mstnho kostela.
Setkn bylo zakoneno odpoledn nvtvou nedale-
kho soukromho zmku Lkov, kde ns majitelka
zmku, vdova po akademickm mali Oskaru Brzdovi,
provedla zmkem a galeri.
Pi zvrenm posezen v pjemn atmosfe z-
meckho slu s kvou a oberstvenm u hocho krbu
se vichni astnci shodli, e takovto setkn jsou p-
nosn nejen pro vmnu odbornch informac, ale i pro
udrovn ptelskch osobnch kontakt.
* Autorka je notkou v Liberci.
Setkn prezdi NK R a NK SR
JUDr. Vclav Kouba*
Ve dnech 8.9. 11. 2007 se uskutenilo tradin set-
kn prezdi Notsk komory esk republiky a No-
tsk komory Slovensk republiky. Mstem setkn bylo
msto Valtice v okrese Beclav, nedaleko hranic s Ra-
kouskem.
Slovensk hosty pivtal v hotelu Apollon JUDr. Martin
Foukal, prezident Notsk komory esk republiky. Po
spolenm obd si noti vzjemn vymnili informace
o legislativnm vvoji v oblasti notstv.
et noti informovali slovensk kolegy o pipravo-
van reform justice, kter by v oblasti ddickho zen
mla penst celou agendu na note,mlo by dojt k po-
slen pravomoc note soudnho komisae tak,aby no-
t soudn komisa vyizoval cel ddick zen od oka-
miku, kdy jej soud pov soudnm komisaem, vetn
vydvn a doruovn vech usnesen a na soud by no-
t zaslal a skonen spis.
* Autor je notem v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 200

200 slo 6/2007 AD NOTAM

Slovent kolegov informovali, e jejich prava d-
dickho zen ji ped nkolika lety reformou prola,do-
lo k poslen pravomoc note soudnho komisae
a slovent noti vydvaj osvden o ddictv v ppa- didt a zstupce JUDr. Olgy Medunov, notky v N-
dech, kdy dd jeden ddic nebo vce ddic uzavelo
dohodu o vypodn ddictv. Osvden o ddictv vy-
dv not, soud jej pouze doruuje a vyznauje na nm
prvn moc. Pipravuje se vak dal novela v oblasti d-
dickho zen, kter by pravomoci note soudnho
komisae jet poslila, zejmna se uvauje o tom, e by
not vydval i usnesen o potvrzen ddictv podle d-
dickch podl.V souvislosti s poslenm pravomoc slo-
venskch not v ddickm zen byl podn i nvrh na
zmnu notskho tarifu.
Pipravovan legislativn zmny se dotkaj i listinn
agendy slovenskch not. V oblasti pevod nemovi-
tost se toti na Slovensku velmi rozila praxe, kdy tyto
smlouvy sepisuj neprvnci pracovnci realitnch kan-
cel, soudn znalci a rzn vinkli, kte svoji innost
nijak nedan. Zmnu by mla pinst novela ustanoven
40 ObZ, kter by opravovala sepsat smlouvu o pe-
vodu nemovitost jen note nebo advokta. Na tuto no-
velu navazuje i novela katastrlnho zkona, podle n by
notsk zpis podlhal pouze zznamovmu reimu.
Setkn prezdi pokraovalo spolenou vee v res-
tauraci Valtick Rychta a ptelskm posezenm s de-
gustac vn. Druh den probhla spolen prohldka
zmku Valtice a setkn bylo zakoneno spolenm ob-
dem v restauraci Albero.
Ze ivota krajskch komor
Ze ivota Notsk komory
v Hradci Krlov
Mgr. Pavlna Karkov*
covnk zamena prv na tuto problematiku. Ped-
nka na tma Vpisy z informanch systm veejn
sprvy, kterou pednesl Mgr. Jan Meduna, notsk kan-
chod, se setkala s velkm ohlasem a byla kladn zhod-
nocena t prezidiem Notsk komory v Hradci
Krlov, nebo pehledn a srozumiteln pomoc elek-
tronick prezentace a na konkrtnch pkladech pibl-
il notskm pracovnkm danou problematiku a pro
mnoh z nich byla jeho pednka jist pnosem.
kolen not, notskch kandidt a notskch
koncipient bylo zahjeno pednkou PhDr.Jiho Libry
na tma Prce s energi, prevence vyhoen tlo, ko-
munikace, hodnoty.Ve svm vkladu se s ohledem na
nronost notskho povoln vnoval zejmna syn-
dromu vyhoen, jen asto postihuje jedince pracujc
s lidmi a kter vznik z trvalho chronickho stresu vy-
chzejcho z profese, kter klade vysok nroky na v-
kon a je spojena s velkou odpovdnost.Toto tma bylo
pedneseno tak pracovnkm not.
Stalo se ji pravidlem, e kolen not navtvuj z-
stupci HVB Bank Czech Republic a. s. (nyn UniCredit
Bank Czech Republic, a. s.) a ani leton rok v tomto ne-
byl vjimkou.Bhem krtk prezentace byly astnkm
kolen pedstaveny nejnovj produkty tto banky.
Ve tvrtek dne 13.9.2007 byla na programu pednka
Ing. Kvty Olivov z eskho adu zemmiskho
a katastrlnho v Praze na tma Katastr nemovitost a z-
pisy prvnch vztah k nemovitostem po poslednch
zmnch prvnch pedpis.
V ptek 14.9.2007 pak pozvn na kolen pijala JUDr.
Ivana Hrdlikov, soudkyn Krajskho soudu v Hradci
Krlov poboky v Pardubicch.Jej pednka na tma
Obchodn rejstk praktick zkuenosti se setkala
s velkm zjmem not, kter se odrazil v iv diskusi.
* Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Jany Ka-
rkov, notky v st nad Orlic.

Ji tradin probhlo ve dnech 10.-14. 9. 2007 dvou- kolen not, notskch

denn kolen administrativnch pracovnk not a t-
denn kolen not,notskch kandidt a notskch kandidt a koncipient
koncipient podan Notskou komorou v Hradci Kr- v Perov
lov. Na rozdl od minulch let, kdy se tato kadoron
kolen konala ve pindlerov Mln ve Vojensk zota- JUDr. Irena Bischofov, Mgr. Petra Dombrovsk,
vovn Bedichov, se leton kolen uskutenilo v hotelu JUDr. Magda Fajov*
Jezerka v Sei u Chrudimi.
Tato kolen jsou Notskou komorou v Hradci Kr- I. Prbh kolen
lov organizovna tak, e kadm rokem vdy v nkte-
rm zijovm tdnu od pondl do ter probh ko- Ve dnech 24.-26.jna 2007 se uskutenilo kadoron
len pracovnk not, kterho se pravideln astn kolen not, notskch kandidt a koncipient No-
tak lenov prezidia Notsk komory v Hradci Krlov, tsk komory v Ostrav a Notsk komory v Brn, ten-
a obvykle se pi tto pleitosti konaj kvalifikan tokrt v pjemnm prosted hotelu Jana v Perov.
zkouky notskch pracovnk,a od stedy do ptku pak astnky kolen srden pivtal JUDr. Josef Kawu-
probh kolen not, notskch kandidt a not- lok, prezident Notsk komory v Ostrav, pod jej z-
skch koncipient. titou kolen probhalo. Po krtkm vodnm slovu byl
Vzhledem k tomu, e od 1. 1. 2007 jsou podle zkona dn prostor prvn pednejc pan JUDr. Ev Dlouh,
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti, ve znn no- pedsedkyni sentu Krajskho soudu v Praze, je nast-
vely proveden zkonem . 81/2006 Sb., oprvnni vy-
dvat vpisy z katastru nemovitost a vpisy z obchod-
* JUDr. Irena Bischofov je notskou kandidtkou, Mgr. Petra
nho rejstku t dal pracovnci note podle 26 odst. Dombrovsk notskou koncipientkou, ob u JUDr. Vlasty Audyov,
1 Not,byla pevn st kolen administrativnch pra- notky v Olomouci. JUDr. Magda Fajov je notkou ve FrdkuMstku.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 201

AD NOTAM slo 6/2007 201

nila tolik diskutovanou problematiku vykonatelnosti no- zohledovny v rmci vlastnho vkonu rozhodnut
tskch zpis a vkonu rozhodnut vbec. Prv tato a eventulnho zastaven vkonu rozhodnut.
st programu kolen vzbudila velkou odezvu astnk, Shora uveden vyvolalo diskusi astnk a byl nastnn
a proto si dovolujeme obsah pednky JUDr.Evy Dlouh problm, se kterm se asto noti ve sv praxi pi se-
strun shrnout. pisovn notskch zpis se svolenm k pm vykona-
Prvn st pednky byla vnovna vymezen exe- telnosti potkaj. Hmotnprvn dohoda nemus mt p-
kunho titulu a nazen vkonu rozhodnut.Vkon roz- semnou formu a i v ppad pedepsan psemn formy
hodnut je ovldn zsadou dispozin, lze jej tedy na- mnohdy nebv astnky noti pedloena.Not potom
dit pouze na nvrh osoby oprvnn,neuplatn se zsada vychz pouze ze shodnho prohlen astnk a neme
stnosti ani zsada pmosti zen. Pro el nazen v- zkoumat,zda vbec hmotnprvn vztah existuje i zda ne-
konu rozhodnut soud neprovd dokazovn, vychz obsahuje neplatn ujednn, nap. o nepimen vi
pouze z pedloench listinnch dkaz, tj. mimo jin rok,rok z prodlen,apod.V souvislosti s nslednou od-
z pedloenho exekunho titulu. povdnost note pro ppad, e bude vkon rozhodnut
Vykonatelnost rozhodnut se posuzuje po strnce for- z tchto dvod zastaven nebo nvrh na nazen vkonu
mln a materiln, piem k obma slokm soud pi- rozhodnut sten zamtnut, bylo poukzno na skute-
hl po celou dobu zen. Formln strnka vykonatel- nost, e not za obsah hmotnprvn dohody pi sv in-
nosti nastv uplynutm lhty k plnn, pop. po splnn nosti neodpovd,jeho odpovdnost za zpsobenou kodu
podmnky, v takovm ppad je nutn pedloit dal lis- by vak nastala tehdy, pokud by procesnprvn dohoda
tinu k prokzn splnn takov podmnky. Pi posuzo- neobsahovala zkonem poadovan nleitosti.
vn materiln vykonatelnosti exekunho titulu soud Bhem pednky upozornila JUDr. Eva Dlouh na d-
zkoum mimo jin, zda navren zpsob vkonu roz- leit rozhodnut souvisejc s tmatem, a to 20 Cdo
hodnut pipout obansk soudn d.V tto souvislosti 2749/2005, R 4/2000, 21 Cdo 593/2000, R 39/2006
pednejc zdraznila, e pi sepisovn notskch z- a R 40/2005.
pis se svolenm k pm vykonatelnosti je teba peliv Mme za to, e ani tentokrt nebylo dan tma zcela
identifikovat osobu oprvnnou a povinnou, specifiko- vyerpno a noti se k nmu budou jist v dalch dis-
vat prvn dvod plnn, pedmt plnn, konkrtn vy- kusch vracet.
mezit dobu plnn a je nutn, aby z notskho zpisu V zvru prvnho dne promluvil k astnkm JUDr.
byla patrn shodn vle astnk o svolen k pm vy- Martin Foukal, prezident Notsk komory R. Ptomn
konatelnosti.Upozornila na rozdl mezi roky z prodlen, seznmil mimo jin s chystanou novelou obanskho
kter jsou stanoveny ron, nen-li vslovn sjednno ji- soudnho du, zejmna se zmnami tkajcmi se in-
nak, a mezi poplatkem z prodlen, kter je stanoven jako nosti note jako soudnho komisae v zen o ddictv,
denn, nen-li opt sjednno vslovn jinak. dle o prbhu prac na nov kodifikaci obanskho z-
Pln moc k zastupovn mus bt zcela konkrtn, konku a o psoben NK R v souvislosti s tmito legis-
zmocujc k sepsn notskho zpisu se svolenm k vy- lativnmi zmnami.
konatelnosti, nebo se jedn o procesn plnou moc. Bhem dalch dvou dn vyslechli astnci kolen
S ohledem na konkrtn poadavky vitele je teba pednku JUDr. Josefa Rakovskho, soudce Nejvyho
vnovat tak pozornost ustanoven 565 ObZ upravu- soudu, na tma Spolen jmn manel a pspvek
jcmu ztrtu vhody spltek, zejmna jeho druh vt, JUDr. Ladislava Muzike, pedsedy sentu Mstskho
kter zn Toto prvo vak me vitel pout nejpozdji soudu v Praze, na tma Likvidace ddictv, jeho po-
do splatnosti nejble pt spltky. Jin prava vyluu- znmkov znn je uvdno v nsledujc sti.1 K ped-
jc zde stanoven zkonn omezen je mon jako sa- nenmu tmatu probhla obshl diskuse ptomnch
mostatn ujednn smluvnch stran. not, svdc o narstajcm potu ppad ukonen
Byla-li v zvazkovm prvnm vztahu sjednna smluvn zen o ddictv prv likvidac ddictv. Mimo jin
pokuta, je nutn ji v notskm zpise se svolenm v rmci diskuse bylo doporueno v ppadech,kdy se d-
k pm vykonatelnosti vymezit jako samostatn nrok dicov obvaj pevzet odpovdnosti za dluhy ddictv,
(nikoliv jako psluenstv pohledvky) obdobn jako ji- vst ddice pmo k nvrhu na likvidaci ddictv a niko-
stinu, tedy z eho vyplv, za jak obdob, v jak vi, liv k postupnmu odmtn ddictv dle 463 a nsl.
doby plnn, doby splatnosti, apod. ObZ vemi v vahu pichzejcmi zkonnmi ddici a
Bylo poukzno na rozdl mezi stanovenm roku po pipadnut ddictv sttu, jeliko tento postup je ad-
z prodlen vyplvajcho z obanskoprvnho vztahu (viz ministrativn i asov nron a vsledkem je navrhnut
1 nazen vldy . 142/1994 Sb., ve znn pozdjch likvidace ddictv sttem.
pedpis) a vztahu obchodnprvnho.
roky i roky z prodlen mus bt vymezeny konkrtn II. Poznmky k pednce JUDr. Ladislava Muzi-
stkou a dobou. Soud ohledn tchto skutenost ne- ke, pedsedy sentu Mstskho soudu v Praze,
me provdt dn dokazovn. na tma Likvidace ddictv
Dle pednejc zdraznila rozdl mezi zkoumnm
podmnek pro nazen vkonu rozhodnut a zkoumnm 1. Zaazovn dluh do pasiv ddictv
podmnek a innost soudu bhem vlastnho exekunho
zen, zejmna z hlediska ppadnho zastaven zen. a) Zjiovn dluh zstavitele nap. v rmci pedb-
Soud pi nazen vkonu rozhodnut nezkoum, zda je nho eten,z oddlu C list vlastnictv,pihlky (po-
hmotnprvn kon platn, zda zvazek vbec existuje dn) vitel aj.,
i zda (ne)dolo k plnn ze strany povinnho, soud
nesm tak do samotnho exekunho titulu jakm-
koliv zpsobem zasahovat.Tyto skutenosti jsou naopak 1
Text zpracovala a redakci poskytla JUDr. Magda Fajov.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 202
202 slo 6/2007
b) Stanovisko ddic k dluhm zstavitele dluhy
vznikl pravomocnm rozhodnutm soudu,sprvnho
orgnu, se mohou zaazovat do pasiv i proti vli d-
dic, k ostatnm dluhm mohou ddicov zaujmat
stanoviska a v praxi bn pohledvky vitel ne-
uznvaj, v tomto ppad se dluh do pasiv nezaad
a vitel se odkazuje na 175y OS (tato skutenost
se mus dt viteli na vdom). Naopak je teba zby-
ten nepipoutt pedluen ddictv na zklad ne-
dostaten prokzanch pohledvek vitel nutn
zjiovn skutkovho stavu dle 175m OS (nezaa-
zovat dluhy zstavitele bezdvodn).
2. een ppad pedluenho ddictv
1. Ddicov nabvaj ddictv a v pomru odpovdaj za
dluhy ddictv ( 470 ObZ), sice do ve ceny nab-
vanho ddictv, ale pi hrad dluh je nezbytn po-
stupovat jako pi likvidaci ddictv ( 471 odst. 2
ObZ). Zde se doporuuje vce pouvat opomjen
ustanoven 175n OS, kter umouje vyzvat veej-
nou vyhlkou vitele, aby pihlsili sv pohledvky
za zstavitelem ve stanoven lht (konvokace vi-
tel) a pokud pohledvky nepihls, nemohou je ji
pozdji uplatovat. Pednejc doporuuje poskyto-
vat ddicm pouen o tomto ustanoven, jeho v-
znam nen v praxi docenn. Pokud nen provedena
konvokace vitel, hroz toti postupn pihlaovn
pohledvek vitel a i kdy pedchoz vitel byli ji
do ve ceny ddictv uspokojeni, je nutn uspokojit
i dalho pihlenho vitele a pomrnou st plnn
poadovat od ji uspokojench vitel zpt odpo-
vdnost za dluhy ddictv vyplv z prva hmotnho
a nikoliv z prva procesnho.
2. Ddictv je pedlueno a ddicov nejsou ochotni od-
povdnost za dluhy ddictv pevzt, nsleduje tento
postup:
usnesen o uren obvykl ceny ddictv,o vi dluh
a vi pedluen dle 175o OS (mus bt samo-
statn), nedoruuje se vitelm, teprve nabytm
prvn moci tohoto usnesen je ddictv pedlueno
a vitel se stvaj astnky zen,
pokus o uzaven dohody o penechn pedluenho
ddictv viteli nebo vitelm dle 175p OS.Zde z-
vis na ddicch, se ktermi viteli tuto dohodu uza-
vou,v zjmu schvlen dohody soudem vak mus dbt
na to, aby lo o vitele, jejich pohledvky byly v d-
dickm zen prokzny a aby dohodu uzaveli se vemi
viteli, jejich pohledvky by byly v ppad likvidace
ddictv podle pravidel uvedench v 175 v OS ales-
po sten uspokojeny,dohodu uzavraj (podepisuj
do protokolu) vichni ddicov a vichni vitel, kte-
rm se ddictv penechv,aktiva penechvanho d-
dictv mus bt v dohod pesn specifikovna tak,jako
by je nabval ddic, ostatn vitel zstvaj astnky
ddickho zen, i jim se doruuje usnesen o schv-
len tto dohody. Pi schvalovn dohody o penechn
pedluenho ddictv se soud nezabv tm, jestli se
jedn o pednostn nebo nepednostn pohledvky, za-
bv se mimo jin tm,zda je dohoda dostaten urit
a srozumiteln a zda vbr vitel respektuje ustano-
ven o likvidaci ddictv a pravidla o rozvren vtku
dle 175v odst. 2 a 3 OS,
nazen likvidace ddictv dle 175t OS.
AD NOTAM
3. Pedpoklady likvidace ddictv
ddictv je pedlueno a o tto skutenosti je vydno
usnesen dle ust. 175o OS (pedluen je zjitno
ke dni mrt zstavitele),
nen uzavena dohoda o penechn pedluenho
ddictv viteli dle ust. 175p OS,
likvidaci ddictv navrhne ddic nebo vitel,v tomto
ppad soud mus likvidaci nadit,
likvidaci ddictv navrhne stt, jedn-li se o pipad-
nut ddictv sttu a vitel odmtl pijmout na
hradu sv pohledvky vc z ddictv, v tomto p-
pad me stt navrhovat likvidaci i nepedluenho
ddictv,
soud me nadit likvidaci i bez nvrhu.
4. Promlen v nvaznosti na likvidaci ddictv
pihlenm pohledvky vitelem do ddictv se ne-
stav promlen lhta,
nmitka promlen dluhu zstavitele ze strany d-
dic se vztahuje vdy k stavu ke dni mrt, nikoliv
v prbhu ddictv, svj nzor ddicov vak v pr-
bhu zen o ddictv mohou mnit,
v ppad nazen likvidace ddictv dle 175t OS
se stav promlec lhta, dosud nepromlen po-
hledvky se ji nemohou promlet, tk se i tako-
vch pohledvek, kter vitel do ddictv pihlsil
a nsledn pak na vzvu vitelm v usnesen dle
175t OS se ji znovu nepihls,
mrtm vitele se rovn nestav promlec lhta
jeho pohledvky, proto je teba v rmci zen o d-
dictv zabrnit promlen pohledvek zaazench
do aktiv ddictv, nap. ustanovenm sprvce d-
dictv, nebo jinm neodkladnm opatenm dle
175e OS.
5. Nazen likvidace ddictv usnesenm dle
175t OS
Usnesen obsahuje:
nazen likvidace,
vzvu vitelm, aby soudu oznmili sv pohledvky
ve stanoven lht (mus bt v usnesen obsaena
i v ppad, e ji byla vyhlena konvokace vitel
vzva vitelm dle 175n OS),
upozornn vitelm,e pohledvky,kter nebudou
pi likvidaci uspokojeny, zaniknou.
Usnesen se doruuje:
ddicm (sttu),
vem znmm vitelm v den vydn usnesen o na-
zen likvidace ddictv (pokud dodaten dojde ke
zmn okruhu vitel, nedoruuje se tmto dalm
vitelm usnesen dodaten),
dle se doruuje vyhlkou neznmm vitelm vy-
venm na edn desce soudu, lze i dlkovm p-
stupem dle 50i odst.2 OS (15denn lhta b ode
dne vyven na edn desce).
6.Vliv nazen likvidace ddictv na zen
o ddictv
nazenm likvidace ddictv nepestvaj bt ddi-
cov astnky zen o ddictv (zstvaj astnky
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 203

AD NOTAM slo 6/2007 203

a do ukonen zen o ddictv), ddicov vak ne- pod svm jmnem, nikoliv pod hlavikou soudu (vystu-
jsou prvnmi nstupci zstavitele, puje jako fyzick osoba), jedn o cen, je vzn zkon-
nazenm likvidace ddictv ji nen mon postup nm pedkupnm prvem (mus nejdve nabdnout pro-
dle 175k odst. 3 OS a nelze odkazovat ve spor- dvanou vc spoluvlastnkm), soud k tomuto prodeji
nch zleitostech na zen soudn, je teba objasnit mus dt souhlas (soud dv souhlas zznamem do spisu,
skuten vlastnick vztahy zstavitele k majetku nikoliv formou rozhodnut), doporuuje se vyvsit na
a souasn je teba prokzat, zda tu dluh zstavitele edn desce obecnho adu oznmen o prodeji.
existuje i nikoliv (zsada oficiality zjiovn Nov insolvenn zkon e prodej mimo drabu
z moci edn), v 289, kde stanov, e v dsledku konkurzu se ddick
pi likvidaci ddictv se posuzuje stav majetku zen neperuuje,sprvce konkurzn podstaty nen ast-
a dluh zstavitele ke dni prvn moci nazen li- nkem, ale ddic, kter je v padku, k odmtnut ddictv
kvidace ddictv, nikoliv ke dni mrt, pokud se n- potebuje souhlas SKP, stejn tak potebuje souhlas SKP
sledn zjist, e ddictv nen pedlueno, mus se d- k uzaven dohody, podle n nedd nic nebo dd m
dictv i pesto ukonit likvidac, ne by mu nleelo. Insolvenn zkon zavd elektronic-
pi zjiovn dluh ddictv se pihl k pohledv- kou podobu insolvennho rejstku, lze oekvat, e
km pihlenm viteli ped nazenm likvidace v tomto rejstku se bude lustrovat stejn jako v CEZ.
ddictv i k pohledvkm pihlenm viteli 3.Zpenen dle zkona . 120/2001 Sb., exekun d
v rmci likvidace ddictv, soudn komisa me podat exekutora k proveden zpe-
pokud se pi zjiovn majetku a dluh zstavitele nen majetku, dle 176 odst. 2 E neprovd exekutor
ke dni nazen likvidace zjist rozdl mezi obvyklou zpenen majetku jen na zklad exekunho titulu, ale
cenou,v dluh a v pedluen,stanovenou usne- i na nvrh vlastnka nebo osoby oprvnn disponovat
senm dle 175o OS ke dni mrt zstavitele, po- s movitou nebo nemovitou vc, k tomuto zpsobu zpe-
stupuje se dle 175o odst. 3 OS a obvykl cena, nen majetku je nutn souhlas soudu,odmna exekutora
ve dluh a ppadn ve pedluen se dalm nle do nklad zen, je tud nutn zvit, zda tento
usnesenm oprav, zpsob zpenen majetku je nkladov vhodn.
nazenm likvidace ddictv se ji nepostupuje podle 4. Zpenen dle zkona . 26/2000 Sb., o veejnch
175p a 175s OS, drabch soudn komisa me navrhnout proveden
vitel, kte pihlsili sv pohledvky ped naze- dobrovoln draby dle 17 VeDZ (je osobou, kter je
nm likvidace i v prbhu likvidace ddictv,jsou po- oprvnna na zklad zvltnho pedpisu vc zcizit),
vaovni za astnky zen o ddictv. Zjist-li se opt nutn souhlas soudu. Pokud je draba nespn,
v prbhu likvidace ddictv, e pohledvka vitele umouje opakovan draba stanovit ni vyvolvac
neexistuje, soud s tmto vitelem fakticky pestane cenu (ni podn), proto nevydvat v ppad ne-
jednat jako s astnkem zen o ddictv (nevydv spn draby hned usnesen dle 175u odst. 2 OS
se o tom usnesen). (pipadnut vci sttu).
Upozornn na novelu jednacho du k 1. 1. 2007,
7. Zpenen zstavitelova majetku dle 175u OS podle n se prostedky zskan z prodeje movitch a ne-
movitch vc provdnho soudnm komisaem nebo
Lze zvolit tyto formy zpenen majetku: soudem skldaj vdy na et soudu.
1. Prodej movitch a nemovitch vc podle ustano-
ven obanskho soudnho du o vkonu rozhodnut, 8. Rozvrh vtku dle 175v OS a 471 ObZ
dle 96a jednacho du pro okresn a krajsk soudy
(dle jen J) dochz k rozdlen pravomoc mezi sou- Ped rozvrenm vtku je vhodn nadit jednn,
dem a soudnm komisaem: k nmu jsou pozvni vichni astnci, kde se znovu
prodej movitch vc provd soud na dost soud- et pohledvky, pedkldaj se zstavn smlouvy za e-
nho komisae, a to soudnm vykonavatelem, nevy- lem zjitn data vzniku zstavnho prva,e se ppadn
dv se dn usnesen, movit vci mus bt doru- promlen pohledvek, v ppad sporu nen mon po-
eny k draebnmu soudu a hned po pklepu se plat stup podle 175k odst. 3 OS, spor je nutn eit i skut-
a vydvaj, kov.
prodej nemovitch vc provd ddick soud, Pi rozvrhu vtku neexistuje oddlen uspokojen,
kter soudnho komisae povil k proveden kon jako v zkon o konkurzu a vyrovnn, pohledvky se
zen o ddictv, soudn komisa pesto pedkld uspokojuj podle skupin uvedench v 175v odst.2 OS:
soudu nvrhy usnesen s potebnm potem stejno- 1. nklady zen vznikl sttu se zpenenm majetku
pis ( 93 odst. 1 J) usnesen o ustanoven znalce, (nap. nklady exekutora, nklady znaleckch po-
usnesen o uren ceny nemovitost, usnesen o na- sudk, nepat sem nklady soudnho komisae, pro-
zen draebnho jednn (draebn vyhlka), usne- toe je upravuje speciln ustanoven OS),
sen o pklepu. 2. nklady zstavitelovy nemoci a pohbu,
Doporueno pouvat vzory (tiskopisy) pro obansk 3. pohledvky zajitn zstavnm prvem (mezi nimi
soudn zen, vypracovan Ministerstvem spravedlnosti rozhoduje doba vzniku zstavnho prva),zadrovacm
R, dostupn na internetu. prvem, pevodem prva nebo postoupenm pohle-
2. Prodej mimo drabu (z voln ruky) provd se dvky (bez ohledu na as jejich vzniku),
pimen podle zkona o konkurzu a vyrovnn ( 22), 4. nedoplatky vivnho,
kter vak plat pouze do innosti novho insolven- 5. dan, poplatky, pojistn na zdravotnm pojitn a na
nho zkona (zkon . 182/2006 Sb., innost od 1. 1. socilnm zabezpeen,
2008). Prodej provd pmo not jako soudn komisa 6. ostatn pohledvky.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 204

204 slo 6/2007 AD NOTAM

Pohledvky patc do ni skupiny mohou bt uspo- ddictvm (v rznch podlech) majetek vy, ne je a-
kojeny jen tehdy, byly-li pln uspokojeny vechny po- lovan stka.
hledvky vy skupiny. Pokud nelze uspokojit vechny K odvoln alovanch krajsk soud v zhlav ozna-
pohledvky patc do stejn skupiny, uspokoj se tyto enm rozsudkem zmnil rozsudek soudu prvnho
pohledvky pomrn zsada proporcionality. U pohle- stupn ve vroku o nkladech zen (prvn vrok) a ji-
dvek ve 3. skupin se vak uplatuje zsady priority nak (ve vrocch o vci sam) jej potvrdil (druh vrok).
u pohledvek zajitnch zstavnm prvem. Dle rozhodl o nkladech odvolacho zen (tet v-
Usnesenm o rozvrhu vtku se zen o ddictv rok). Odvolac soud pitakal soudu prvnho stupn v z-
a tedy i likvidace ddictv kon, proto usnesen obsa- vru o platnm uzaven kupn smlouvy o dodvce e-
huje i vrok o odmn soudnho komisae, u nich bylo ziva mezi sttnm podnikem a pvodnm alovanm.
judikovno, e odmnu a hotov vdaje soudnho komi- Postoupen pohledvky alobci vak ml za prokzan
sae hrad soud (v zkon stt). (vi alovanm) a v prbhu zen ped okresnm
soudem (28. srpna 2001). K nmitce alovanch, e
z toho, co z ddictv nabyli, ji uspokojili vitele spo-
lenosti S., s r. o., na jej majetek byl dne 28. ledna 1998
Soudn rozhodnut prohlen konkurz, uvedl, e alovan z ddictv nabyli
vce majetku, ne kolik sta k uspokojen alobcovy po-
hledvky. Jestlie tento majetek pouili v konkurznm -
zen vedenm na spolenost s ruenm omezenm, a
Odpovdnost ddic za dluhy nelo o dluhy zstavitele (nbr o dluhy padkyn),
zstavitele nem tento jejich postup v projednvanm sporu prvn
vznam.
I. V nalzacm zen, v nm zstavitelv vitel Vichni alovan podali proti rozsudku odvolacho
uplatuje vi zstavitelovm ddicm pohle- soudu, a to vslovn proti jeho druhmu i tetmu v-
dvku, kterou ml vi zstaviteli, je soud povinen roku, vasn dovoln, jeho ppustnost opraj o usta-
zabvat se otzkou, v jakm rozsahu odpovdaj noven 237 odst. 1 psm. c), odst. 3 OS, namtajce, e
ddici podle 470 ObZ za zstavitelovy dluhy. Ne- je dn dovolac dvod dle 241a odst. 2 psm. b) OS,
dolo-li v ddickm zen ke konvokaci vitel ve tedy e napaden rozhodnut spov na nesprvnm
smyslu ustanoven 175n OS mohou ddici v na- prvnm posouzen vci. Podle dovolatel soudy nich
lzacm zen uspt s obranou, e cena ddictv, stup co do rozsahu ruen ddic za zvazky zsta-
kterho ddici nabyli, ji byla vyerpna uspoko- vitele eily prvn otzku v rozporu s hmotnm prvem
jenm pohledvek ostatnch zstavitelovch vi- a rozhodly o vci bez prokzn existence prvnho
tel, jen tehdy, prok-li, e takto plnili na hradu vztahu mezi astnky. Dovolatel pedevm namtaj,
pohledvek, kter mly vhodnj prvo na uspo- e nebylo-li podle odvolacho soudu postoupen pohle-
kojen, ne vymhan pohledvky. dvky prokzno jejich zemelmu prvnmu ped-
II. Pro zvr, zda a v jakm ohledu se zstavn chdci (pvodnmu alovanmu M. M.) a mlo-li bt
prvo, jm byly zddn nemovitosti zateny ke vi nim postoupen prokzno a pi stnm jednn
dni smrti zstavitele, me projevit jako dluh za- okresnho soudu dne 28. srpna 2001, pak nemohou bt
tujc ddictv ( 470 odst. 2 ObZ), je urujc, zda v prodlen s placenm dluhu ji od roku 1992 poppad
ke dni smrti zstavitele ji zstavitel ml povinnost 1993.Odvolac soud pak podle dovolatel pochybil pe-
z titulu zstavnho prva strpt uspokojen dluhu devm v tom, e neuznal jejich nmitky o neprokzn
osobnho dlunka z vtku zpenen zstavy. smluvnho vztahu mezi nimi (poppad jejich ped-
chdci) a alobcem a v rozporu s prvem a provede-
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 29 nmi dkazy dospl k zvru, e tento smluvn vztah
Cdo 549/2007 vznikl, ba dokonce konstatoval, e prvn pedchdce
dovolatel ezivo v hodnot alovan stky pevzal, a
Z odvodnn: Rozsudkem ze dne 4. z 2001, . j. proto neexistuje dn dkaz. alobce pokrauj do-
10 C 50/2000-70, okresn soud uloil prvn alovan za- volatel pedloil jen faktury, je samy o sob nemo-
platit alobci J. U. stku 13 648,20 K se specifikova- hou bt dkazem o dodn zbo. Dodac listy pak ne-
nm estnctiprocentnm rokem z prodlen (bod I.1 v- jsou potvrzeny a jako dkaz nebyly vedeny. Okolnost, e
roku) a druhmu alovanmu a tet alovan,aby alobci pvodn alovan v jinm (exekunm) zen v roce
zaplatili kad stku 188 150,40 K se specifikovanm 1998 uvedl, e si je vdom dluhu vi D., neme podle
estnctiprocentnm rokem z prodlen (bod I.2 a I.3 v- dovolatel bt dkazem v tomto sporu. alobce podle
roku). Dle rozhodl o nkladech zen (bod II. vroku). dovolatel nikdy nedoloil, e by njak plnn poskytl
Soud prvnho stupn dospl po provedenm dokazovn a e by (pvodn) alovan njak plnn pevzal. Od-
k zvru, e pvodn alovan M. M. (jen v prbhu - tud dovolatel uzavraj, e soudy nich stup o vci
zen zemel a na jeho msto v zen nastoupili alovan rozhodly v rozporu s prvem, jeliko tak uinily, ani a-
jako ddicov), kter podnikal jako fyzick osoba pod lobce unesl bemeno tvrzen a dkazn bemeno
obchodnm jmnem S., odebral od sttnho podniku D. o vzniku smluvnho vztahu.Soudy nich stup se pak
H.K.na zklad stn kupn smlouvy zbo (ezivo) v cel- nevypodaly ani s nmitkou dovolatel, e jako ddi-
kov hodnot 389 949 K, je mu bylo vytovno (vy- cov odpovdaj za dluhy pouze do ve pijatho d-
fakturovno). Dne 16. prosince 1993 pak nabyl pohle- dictv. Dovolatel pitom prokzali, e z ddictv nabyli
dvku postoupenm nynj alobce. Z rozhodnut pouze jedin vci njak hodnoty, a to pozemky
o ddictv pitom podle soudu plyne, e alovan nabyli a stavby v katastrlnm zem P. Tyto nemovitosti vak
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 205

AD NOTAM slo 6/2007 205

nabyli pouze druh a tet alovan.Ty pak sprvce kon- voln, je me bt ppustn jen podle 237 odst. 1
kurzn podstaty spolenosti S., s. r. o. vyzval, aby zapla- psm. c) OS, nen k dispozici. Zsadn prvn vznam
tili stku pevyujc 3 miliny K, s tm, e jinak nem ani een otzky potku prodlen, spojovan se
nemovitosti zaten zstavnm prvem sepe do kon- zvrem, e postoupen pohledvky bylo alovanm
kurzn podstaty. Je v rozporu s prvnmi pedpisy, jest- prokzno a v zen ped soudem prvnho stupn. Z-
lie odvolac soud konstatuje, e dovolatel majetek, vr, e skutenost, kdy bylo postoupen pohledvky
kter nabyli jako ddicov, pouili, akoli nelo o dluhy dlunku oznmeno postupitelem nebo prokzno po-
zstavitele, nbr o dluhy spolenosti s ruenm ome- stupnkem, nem sama o sob dn vliv na dobu pro-
zenm a e tento jejich postup nem v zen prvn v- dlen dlunka s jej hradou, je toti zvrem trivil-
znam. Dovolatel proto poaduj, aby Nejvy soud roz- nm, plynoucm pmo ze zkona.
hodnut odvolacho soudu v napadenm rozsahu zruil Nejvy soud vak shledv dovoln druhho a tet
a vc potud vrtil odvolacmu soudu k dalmu zen. alovanch ppustnm pro een otzky odpovdnosti
alobce ve vyjden nem dovoln za ppustn,zd- ddic za dluhy zstavitele coby zstavnho dlunka, je-
razuje,e otzka existence zvazku pvodnho dlunka liko potud jde o vc dovolacm soudem neeenou.
je otzkou skutkovou.Nmitky dovolatel proti existenci Pro dal vahy Nejvyho soud je pitom rozhodn
pohledvky nadto nem za opodstatnn. Soudy se rov- pedevm vklad zkona . 40/1964 Sb., obanskho z-
n vyjdily k nmitce tkajc se odpovdnosti ddic konku, ve znn innm v dob smrti pvodnho alo-
za dluhy zstavitele a podstatn je, e dovolatel nabyli vanho (31. kvtna 1999) a zkona o konkurzu a vyrov-
v ddickm zen majetek v hodnot 3 517 653,70 K nn, ve znn innm v dob prohlen konkurzu na
a to prvn alovan v rozsahu 3,5 % a druh a tet alo- majetek spolenosti S., s. r. o. (28. ledna 1999).
van kad v rozsahu 48,25 %. K otzce rok z prodlen Podle ustanoven 470 ObZ ddic odpovd do ve
alobce poznamenv, e to, kdy dolo k prokzn po- ceny nabytho ddictv za pimen nklady spojen
stoupen pohledvky, nem vliv na prodlen pvodnho s pohbem zstavitele a za zstavitelovy dluhy, kter na
dlunka. nj pely zstavitelovou smrt (odst.1).Je-li vce ddic,
V prbhu dovolacho zen krajsk soud usnesenm odpovdaj za nklady zstavitelova pohbu a za dluhy
ze dne 16. kvtna 2006, . j. 48 K 23/2006-173, prohlsil podle pomru toho, co z ddictv nabyli, k celmu d-
konkurz na majetek alobce. Na zklad nvrhu na po- dictv (odst. 2).
kraovn v zen podanho alovanmi i sprvcem kon- Dle ustanoven 151a odst. 1 ObZ zstavn prvo
kurzn podstaty pvodnho alobce JUDr. J. V. pak Nej- slou k zajitn pohledvky a jejho psluenstv tm,
vy soud dle jednal v dovolacm zen jako se e v ppad jejich dnho a vasnho nesplnn je z-
alobcem s onm sprvcem konkurzn podstaty [ 14 stavn vitel oprvnn domhat se uspokojen z vci
odst. 1 psm. c) KV]. zastaven; zstavn prvo se vztahuje na zstavu, jej p-
Dovolatel napadaj rozsudek odvolacho soudu dovo- sluenstv a prstky, avak z plod jen na ty, kter ne-
lnm i ve vroku o nkladech odvolacho zen.Tento v- jsou oddlen.
rok, a soust rozsudku, m povahu usnesen, piem Ustanoven 151f odst. 1 ObZ pak uruje, e nen-li
ppustnost dovoln proti nmu nezakld dn z usta- zajitn pohledvka dn a vas splnna,me zstavn
noven obanskho soudnho du (srov. shodn nap. vitel u soudu navrhnout prodej zstavy, a to i tehdy,
usnesen Nejvyho soudu uveejnn pod slem 4/2003 kdy zajitn pohledvka je promlena.
Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek). Nejvy soud Podle ustanoven 151g ObZ zstavn prvo za-
proto dovoln v tomto rozsahu podle ustanoven nikne, zanikne-li zajitn pohledvka nebo zstava
243b odst. 5 a 218 psm. c) OS bez dalho odmtl. anebo slo-li zstavce zstavnmu viteli cenu zasta-
Dovoln proti potvrzujcmu vroku rozsudku odvo- ven vci; zstavn prvo t zanikne, vzd-li se zstavn
lacho soudu ve vci sam pak me bt ppustn jen vitel zstavnho prva, nebo uplynutm asu, na kter
podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b), c) OS, piem bylo zstavn prvo ve smlouv o jeho zzen omezeno.
o ppad uveden pod psmenem b) nejde. Monost za- Vzdn se zstavnho prva vitelem se mus stt for-
loit ppustnost dovoln podle psmene c) je u prvn mou notskho zpisu.
alovan vylouena tm, e podle 237 odst. 2 psm. a) Z ustanoven 27 odst. 5 KV se pak podv, e od
OS dovoln podle odstavce 1 nen ppustn ve v- osob, kter zajiuj pohledvky vi padci, si sprvce
cech, v nich dovolnm dotenm vrokem bylo roz- vyd a vymh plnn ve prospch podstaty; jakmile
hodnuto o penitm plnn nepevyujcm 20 000 K je toto plnn poskytnuto, stane se pohledvka tto
a v obchodnch vcech 50 000 K; k psluenstv po- osoby pohledvkou v konkurzu, ani by bylo teba ji
hledvky se pitom nepihl. Jeliko jistina, k jej pihlsit.Ustanoven tohoto odstavce neplat,jde-li o ru-
hrad byla zavzna prvn alovan,nepevyuje 20 000 itele.
K, Nejvy soud dovoln vi tto alovan i ve zb- Obecn plat, e v nalzacm zen, v nm zstavite-
vajcm rozsahu odmtl podle ustanoven 243b odst. 5 lv vitel uplatuje vi zstavitelovm ddicm po-
a 218 psm. c) OS. hledvku,kterou ml vi zstaviteli,je soud povinen za-
Ve vztahu k dovoln druhho a tet alovanch Nej- bvat se otzkou, v jakm rozsahu odpovdaj ddici
vy soud neshledv dovoln ppustnm ani podle podle 470 ObZ za zstavitelovy dluhy, zvlt pak
237 odst. 1 psm. c) OS v een otzky, zda alobce tehdy, namtaj-li ddicov, e v tomto rozsahu ji plnili
unesl dkazn bemeno o vzniku smluvnho vztahu. na hradu jinch pohledvek zstavitelovch vitel.
Akoli dovolatel tyto nmitky piazuj dovolacmu d- Nedolo-li v ddickm zen ke konvokaci vitel (tedy
vodu dle 241a odst.2 psm.b) OS,jde v tomto ohledu k tomu, e soud ve smyslu ustanoven 175n OS vyd
o nmitky skutkov, uplatniteln v reimu dovolacho na nvrh ddic usnesen, v nm vyzve vitele, aby mu
dvodu dle 241a odst. 3 OS, jen dovolatelm u do- oznmili sv pohledvky ve lht, kterou v usnesen sta-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 206

206 slo 6/2007 AD NOTAM

nov, a pou je o tom, e ddici neodpovdaj vitelm, nka me stt splatnm a v dsledku prohlen
kte sv pohledvky vas neoznmili, pokud je uspoko- konkurzu na majetek osobnho dlunka, srov. opt
jenm pohledvek ostatnch vitel vyerpna cena d- R 31/2007.
dictv, kterho ddici nabyli), bude ve zmnn obrana Odvolac soud,veden nesprvnou vahou,e plnn,
ddic spn jen tehdy,prok-li,e cena ddictv,kte- je dovolatel poskytli do konkurzn podstaty pad-
rho ddici nabyli, byla vyerpna uspokojenm tako- kyn postupem podle 27 odst. 5 KV, nemohlo bt
vch pohledvek ostatnch vitel, kter mly vhod- apriori plnnm na dluhy zstavitele, se ve popsa-
nj prvo na uspokojen, ne pohledvka vymhan po nmi okolnostmi nezabval a prvn posouzen vci je
ddicch v nalzacm zen (srov. 175v OS). v tomto ohledu nepln a tud i nesprvn.
Nejvy soud ji v rozsudku uveejnnm pod slem Nejvy soud proto, ani naizoval jednn
27/2003 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek (dle ( 243a odst. 1 vta prvn OS) napaden rozsudek ve
t jen R 27/2003) vysvtlil, e zstavn dlunk je ve vztahu ke druhmu a tet alovan zruil (vetn z-
smyslu ustanoven 151a, 151f ObZ osobou, kter je vislch vrok o nkladech zen) a vc vrtil odvola-
povinna strpt, aby k hrad zvazku osobnho dlunka cmu soudu k dalmu zen ( 243b odst. 2, 3, 6 OS).
vi zstavnmu viteli bylo pouito vnosu z prodeje
jejho majetku (vnosu z prodeje zstavy). Pi realizaci
uhrazovac funkce zstavnho prva je tak zstava ma-
jetkem sloucm ke kryt dlunkova osobnho zvazku
bez zetele k tomu, e osobn dlunk vlastnkem zstavy
Stoj za pozornost
nikdy nebyl. Z uvedenho zeteln plyne oslaben vlast-
nickho prva ve prospch prva zstavnho; vlastnk z- Prvn rozhledy
stavy (zstavn dlunk) je toti povinen pout zstavu
ke kryt cizch dluh (k uspokojen pohledvky zstav- 2007, . 18
nho vitele vi osobnmu dlunku). Peliknov, I. Aktuln otzky obliganho prva a jeho
Povinnost dlunka plnit zstavnmu viteli na hradu kodifikace v evropskm i eskm kontextu
dluhu osobnho dlunka z titulu zstavnho prva (srov. V prvu evropskch stt se objevuj nkter nov fe-
151g ObZ) vak nenastv dnem vzniku zstavnho nomny, nap. nov pojet funkce veejn moci, kter
prva, nbr a dnem, kdy se prosad uhrazovac funkce stle vce ingeruje do smluvnch vztah z pozice ochrany
zstavnho prva, tj. v ppad, e zajiovanou pohle- slab smluvn strany, vzjemn pronikn veejnho
dvku dn a vas neuhradil dlunk osobn. Neuhrad- a soukromho prva, rostouc sloitost prvn pravy
li tedy zajitnou penitou pohledvku zstavnmu v- a jej dynamika. Evropsk integrace vedla k postupnmu
iteli osobn dlunk, je to penit pohledvka, kterou sbliovn nrodnch prvnch d a ke vzniku jim nad-
zstavn vitel vymh (me vymhat) po dlunku z- azenho komunitrnho prva. Ti zkladn texty pi-
stavnm,s omezenm danm prv tm,e uspokojen pe- praven na mezinrodn rovni Principy UNIDROIT,
nitho nroku zstavnho vitele lze vynutit jen zpe- Principy evropskho smluvnho prva a nvrh Evrop-
nenm majetku sloucho jako zstava (srov. k tomu skho smluvnho zkonku maj adu spolench prvk
shodn i rozsudek Nejvyho soudu uveejnn pod s- a potvrzuj stanovisko o dynamice vvoje soukromho
lem 31/2007 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek prva v Evrop. Mohly by bt dobrm inspiranm zdro-
dle t jen R 31/2007). jem pro zkonodrstv novch lenskch stt EU.
vaha odvolacho soudu, podle kter to, e dovolatel
majetek nabyt ddictvm pouili v konkurznm zen 2007, . 19
vedenm na spolenost s ruenm omezenm, a nelo Kotrady, P. Vliv mrt astnka prvnho konu na -
o dluhy zstavitele (nbr o dluhy padkyn) nem pro zen o povolen vkladu do katastru nemovitost
vc (pro posouzen jejich odpovdnosti za dluhy zsta- Smrt lovka s sebou jako objektivn prvn skutenost
vitele) vznam, je tud z pohledu ve rozvedench z- pin celou adu prvnch otzek. Nsledujc psp-
vr nepilhav. Dovolatel toti ji v zen ped sou- vek by ml piblit, jak nsledky m smrt na uzaven
dem prvnho stupn poukazovali na to, e tento majetek smlouvy o pevodu nemovitost a zen o povolen
je po nich do konkurzu vymhn z titulu zstavnho vkladu do katastru nemovitost.
prva.S pihldnutm k dob prohlen konkurzu na ma- Dobe, P. Nkolik poznmek k pevodu (sti) podniku
jetek spolenosti s ruenm omezenm (leden 1999) Nejvy soud esk republiky Prvn reim vci,je ped
a dob mrt pvodnho alovanho (kvten 1999) se 1. 8. 1998 slouila jen jednomu z manel k vkonu po-
pitom nabz zvr, e zstavnm dlunkem byl ji p- voln. Lhta pro vypodn SJM po jeho zen podle
vodn alovan. Pro zvr, zda a v jakm ohledu se z- 148 odst. 2 ObZ. Znik a vypodn SJM po jeho
stavn prvo, jm byly zddn nemovitosti zateny ke zen. K vypodn investic vynaloench v rmci SJM
dni smrti zstavitele, me projevit jako dluh zatujc po tech letech od jeho zniku
ddictv ( 470 odst. 2 ObZ), je pak urujc, zda ke dni 143 odst. 1, 148 odst. 1 a 2, 149 odst. 4, 150
smrti zstavitele ji zstavitel ml povinnost plnit z ti- odst. 4 ObZ
tulu zstavnho prva dluh za osobn dlunic (spole- l.VIII bodu 2 zkona . 91/1998 Sb.
nost s ruenm omezenm) proto, e ta jej dn a vas 1. Podnik nleejc v dob do 1.8.1998 do oddlenho
neuhradila (samotnm zatenm majetku zstavnm pr- vlastnictv podnikajcho manela se k uvedenmu dni,
vem se obecn cena tohoto majetku nemn a v ddic- kdy nabyl innosti zkon .91/1998 Sb.,kterm se mn
km zen se ped vznikem uhrazovac povinnosti z- a dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn po-
stavitele jako dluh zatujc ddictv nepromt). zdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon,
K pedpokladm, za nich se zvazek zstavnho dlu- nestal pedmtem spolenho jmn manel.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 207

AD NOTAM slo 6/2007 207

2.Tak na zen spolenho jmn manel podle 148 Vedral, J. Je zen podle 5 ObZ spornm zenm podle
odst. 2 ObZ se obdobn pouij ustanoven 149 141 Sp?
odst. 2 a 3 ObZ o vypodn takovho jmn. Kindl, J. Do tetice k procesnmu nstupnictv zaniklch
3. Prvn moc rozhodnut, jm soud podle 148 odst. 1 prvnickch osob v soutnch vcech
nebo 148 odst. 2 ObZ zil spolen jmn manel Nejvy soud esk republiky K alob na splnn z-
a na vci tvoc obvykl vybaven domcnosti,spolen vazku nleejcho do SJM, sjednanho jen s jednm
jmn manel k ostatnmu majetku zanik a nedojde-li z manel
pot do t let k jeho vypodn dohodou manel nebo 143 odst. 1 psm. b), 145 odst. 3, 4, 511 ObZ
rozhodnutm soudu, pop. k podn nvrhu na vypo- aloba vitele na plnn zvazku nleejcho do spo-
dn soudem, dochz k vypodn spolenho jmn lenho jmn manel, sjednanho jen jednm z man-
manel k tomuto dalmu majetku podle zkonn do- el, neme bt vi druhmu z manel spn.
mnnky ( 150 odst. 4 ObZ). Spolen jmn manel Rozsudek velkho sentu obanskoprvnho a obchod-
k vcem tvocm obvykl vybaven spolen domc- nho kolegia ze dne 12.9.2007,sp.zn.31 Odo 677/2005
nosti zanik a znikem jejich manelstv. Nejvy soud esk republiky K postupu soudu pi zva-
4. Po uplynut t let od zen spolenho jmn man- ovn, zda dolo k neoprvnnmu zsahu do autor-
el a na vci tvoc obvykl vybaven domcnosti sou- skho prva. Povaha a zkladn principy autorskho
dem neme se manel spn domhat vypodn in- prva
vestic vynaloench ze spolenho na oddlen majetek 2 AutZ
druhho manela nebo toho, co vynaloil ze svho na Pi vaze, zda alovan strana zashla do autorskho
majetek, k nmu spolen jmn zenm zaniklo. prva alobce, je teba spolehliv zjistit, zda uit spor-
Rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2903/2005 nho (by minimlnho) textu mlo skuten charakter
Vrchn soud v Praze K uritosti placen smnky bezprostednho uit dla alobce, resp. zda se ppadn
l. I. 75 bod 4. SZ jedn o zpracovn dla alobce. Je pitom teba uvit,
Z hlediska uritosti platebnho msta je platnou smnka, e v danm ppad pedmtem ochrany nen vlastn
ve kter je v daji remitenta uvedena adresa, vslovn ltka, resp. mylenka dla nebo jeho sti, nbr tvr,
oznaen za sdlo, piem ve smnce je jako platebn a proto chrnn innost autora spovajc v tom, jak
msto uvedeno ,sdlo remitenta. jm byla tato ltka ve sv vnj i vnitn form zpraco-
Rozsudek ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 12 Cmo 347/2006 vna.een tto otzky vyaduje mimo jin odborn po-
souzen, k nmu soud nen povoln.
2007, . 20 Rozsudek ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007
Eli, K. Opatrovnictv prvnick osoby podle hmot- Vrchn soud v Praze K charakteru innosti advokt.
nho prva K vcn pslunosti soud ve sporech o zaplacen od-
V prvn praxi se posledn dobou nkolikrt vyskytly mny za poskytnut prvnch slueb
ppady, pi nich se eilo eventuln jmenovn opat- 2 odst. 1, odst. 2 psm. c) ObchZ
rovnka prvnick osob podle ustanoven hmotnho 9 odst.3 psm.a) bod bb) OS ped novelou .30/2000
prva. Jde o problematiku, kter se ji dokala i dlch Sb.
literrnch ohlas. Akoli nikdy nepjde o situace vy- 9 odst. 3 psm. r) OS
skytujc se ve vt etnosti, stoj za bli pozornost Advokt je podnikatelem uvedenm v 2 odst. 2
prvn otzky s tm spojen.Na nkter z nich se pokou psm. c) ObchZ a jeho innost poskytovn prvnch
odpovdt pedkldan lnek. slueb je podniknm podle 2 odst. 1 ObchZ.
Nejvy soud esk republiky Dsledky pekroen z- Usnesen ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. Ncp 1865/2007
konnho zmocnn
15 ObchZ ve znn ped novelou . 370/2000 Sb.
20 odst. 2 ObZ
Dsledkem pekroen zkonnho zmocnn pi jednn
za prvnickou osobu nen neplatnost uinnho prvnho
Informace
konu, ale jen to, e jm prvnick osoba pi splnn z-
konem stanovench pedpoklad nen vzna.
Usnesen ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 186/2005 Programov konference
k reform esk justice
2007, . 21
Krlk, M. Historick a teoretick vod do problematiky Dne 19. z 2007 se v praskm Palci ofn usku-
podlovho spoluvlastnictv tenila oekvan a dle jejho prbhu lze ci,e i or-
Problematika podlovho spoluvlastnictv jakoto tra- ganizan dobe pipraven konference o reform esk
dinho institutu vcnch prv je v modern tuzemsk ci- justice. Ministerstvo spravedlnosti, jako organiztor kon-
vilistick literatue neprvem znan opomjen.Stvajc ference,na n se zastnili krom ministra spravedlnosti
prvn prava podlovho spoluvlastnictv obsaen v ob- Jiho Pospila, vech jeho nmstk, vrcholn pedsta-
anskm zkonku a redukovan na pt zkonnch usta- vitel justin veejnosti, dle vech profesnch komor,
noven je veobecn povaovna pro praxi za nevyho- pedstavilo na setkn komplexn rmec reformy esk
vujc a vyadujc zsadnch zmn.Ty jsou vak uvaovny justice, kterou chce uskutenit do konce funknho ob-
a s pipravovanou rekodifikac soukromho prva. dob vldy. vodnm slovem podpoil mylenku reformy
Malenovsk, R. K jednomu aspektu bezdvodnho tak premir Mirek Topolnek.
obohacen v ppad neplatn i zruen smlouvy dle Konferenci Reforma justice pedeslal materil Kon-
457 ObZ cepce reformy justice v letech 20082010, kter Mi-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 208

208 slo 6/2007 AD NOTAM

nisterstvo spravedlnosti poskytlo k dispozici vem jejm gislativnmu projednn na rovni vldy nvrh novely ob-
astnkm, jako i cel veejnosti (je vystaven na inter- anskho soudnho du, jejm hlavnm clem je zmna
netovch strnkch MSp www.justice.cz), a jen obsa- systmu doruovn soudnch psemnost a zjednoduen
huje zkladn teze reformy. Jejm hlavnm clem je pro odvodovn rozsudk.Dle ministerstvo pipravuje n-
obany jednodu,efektivnj a transparentnj soudn vrhy novel trestnho, notskho a exekunho du. Na
zen a pro justici systm,kter umon rychle a kvalitn rovni vldy se ji zaal legislativn projednvat nvrh
rozhodnout a souasn efektivn vyuvat lidi i rozpo- novho trestnho zkonku, jeho podobu mohla poprv
tov prostedky. Nstrojem zmn se m stt zejmna v rmci veejn diskuse ovlivnit i irok veejnost. Zm-
elektronizace justice, k emu m vytvoit podmnky za- rem ministerstva je pokroit i v dopracovn novho ob-
jitn personlnho a ekonomickho zzem pro rezort. anskho a obchodnho zkonku. Soust legislativnch
Uveden zmny tak navazuj na priority vldy Mirka To- zmn je zcela pochopiteln i novela zkona o soudech
polnka. Ministerstvo pitom vylo s poznan skute- a soudcch a ve vhledu i nov zkon o znalcch a tlu-
nosti dlouhho trvn (a to i jednoduchch) soudnch - moncch, zkon o bezplatn prvn pomoci a zkon
zen v nkterch krajch, sloitosti soudnho procesu o mediacch.Clem legislativnch zmn je pedevm zjed-
i komplikovan komunikace astnk zen se soudy. noduit a zpehlednit zkladn zkony tak, aby byly sro-
Tyto naopak trp rostoucm poet npadu a soudci zat- zumitelnj i pro obany a souasn vytvely podmnky
enm administrativou. Systm krok navrench minis- pro efektivn soudn rozhodovn.
terstvem by ml tyto nedostatky postupn odstranit. Oblast personlnch aspekt reformy, jak o n refero-
Reforma, jak uvedl ve svm projevu ministr Ji Posp- val nmstek ministra spravedlnosti Vladimr Krl, rea-
il, m pinst pro obana rychlost, komfort a trans- guje zejmna na posledn nlezy stavnho soudu, jako
parenci ve vyzen jeho vci pro justici to znamen i na aktuln problmy ve zen sttn sprvy soud.
naplnn zmru elektronizace justice, vytvoen legisla- Vcn se to tk zejmna otzky odvolvn soudnch
tivnch podmnek a personln aspekty. Pokud jde o ob- funkcion, sloen krnch sent a zvyovn kvalifi-
last elektronizace justice, tak ji dnes existuje monost kace,zejmna u administrativnch pracovnk soud.Na-
komunikace se soudy pes internet prostednictvm ePo- pklad pokud jde o sloen krnch sent, kter roz-
datelny. V ptm roce m zat fungovat tzv. infoSoud, hoduj o krnch provinnch soudc, podle nvrhu
nebo-li systm umoujc astnkm soudnch zen reformy v nich maj v budoucnu zasednout vedle soudc
najt dleit informace k jejich ppadu. Strategickm i zstupci dalch prvnch profes, napklad advokti
clem je dle zaveden elektronick edn desky, elek- nebo noti. Laick prvek m zajistit objektivitu a ne-
tronickho spisu a v konkrtnch vcech elektronickho strannost krnch zen. Krn senty by tak mly na
platebnho rozkazu a insolvennho rejstku, kter ji nvrh ministra spravedlnosti odvolvat soudn funkcio-
maj svoje legislativn zakotven v nvrhu novely oban- ne, tedy pedsedy a mstopedsedy soud, kte jsou
skho soudnho adu (v souasnosti projednvanho dnes prakticky neodvolateln.
v Poslaneck snmovn), resp. ji schvlenho v insol- Samostatn vystoupen bylo umonno tak pedsta-
vennm zkon. Podle ministra spravedlnosti Jiho Po- vitelm vech profesnch komor, vetn prezidenta
spila je to snaha vyjt obanm i lidem v justici maxi- Soudcovsk unie, jako dobrovoln stavovsk organizace
mln vstc, vytvoit pro n ptelsk a pehledn soudc, kte vyjdili reform svoji podporu s tm, e
prosted, kde se budou snadno orientovat a rychle eit jsou pipraveni se na ni v rmci svch monost podlet
sv prvn problmy. Ministr Ji Pospil pitom zd- (vystoupen prezidenta Notsk komory R pan JUDr.
raznil, e ke zmna justice nebude vyadovat ani vt Martina Foukala, kter zevrubn informoval o dalch
poet soudc ani vce penz ze sttnho rozpotu. Podle monostech not zapojit se do zmn, pinme na sa-
mezinrodnch statistik toti patme k zemm s nejvt- mostatnm mst).V odpolednm programu konference
m potem soudc na poet obyvatel (R m nyn 3028 pak samostatn vystoupili pedstavitel soud ped-
soudc). K efektivnjmu fungovn soud m pispt seda Nejvyho sprvnho soudu Josef Baxa, pedsed-
i chystan personln audit, kter se m zamit pede- kyn Okresnho soudu Praha-vchod Martina Kaskov,
vm na administrativn pracovnky. Ministerstvo chce pedsedkyn Krajskho soudu v Praze Vra Miack, m-
snit jejich poty a naopak navit poet vych soud- stopedseda Vrchnho soudu v Praze Jaroslav Bure
nch ednk. S tm souvis i plnovan zmna Justin a soudce Vrchnho soudu v Hammu a poradce ministra
akademie v Kromi.Podle ministra toti kola nen tak spravedlnosti Paul Springer, a dle pak dkan Prvnick
kvalitn, jak by ministerstvo chtlo. Dal vznamnou fakulty UK v Praze profesor Ale Gerloch a nejvy sttn
zmnou m bt sloen krnch sent.Podle nvrhu mi- zstupkyn Renata Veseck. Vichni vystupujc se pi-
nisterstva v nich maj v budoucnu zasednout vedle hlsili k zmrm reformy a doplnili ji o svoje postehy
soudc i zstupci dalch prvnch profes, napklad ad- ppadn upozornili na nkter otzky, kter mohou vy-
vokti nebo noti.Tmto vnesenm laickho prvku se volat protichdn reakce (nap. prava v krnm zen,
m zajistit objektivita a nestrannost krnch zen.Krn odvolvn soudnch funkcion,zavdn elektronick
senty by tak v budoucnu mohly na nvrh ministra spra- justice).
vedlnosti odvolvat soudn funkcione, tedy pedsedy
a mstopedsedy soud, kte jsou po nlezu stavnho -red-
soudu dnes prakticky neodvolateln.
Pokud jde o souvisejc legislativn aspekty reformy,
kter uvedl na konferenci nmstek ministra spravedl-
nosti Frantiek Korbel,Ministerstvo spravedlnosti se chce
soustedit na zmny zkladnch procesnch i hmotn-
prvnch pedpis. Pipravilo a ji poslalo k dalmu le-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 209

AD NOTAM slo 6/2007 209

Projev prezidenta NK R Pokusm se dotknout jednotlivch oblast,v nich maj

noti spolen styn body se soudy. Nejzetelnji se
JUDr. Martina Foukala toto propojen projevuje ji nyn v innosti not ja-
na konferenci o reform justice koto soudnch komisa pi vyizovn ddick
v letech 20082010 agendy. Navrhovan reforma pot se zvenou inge-
renc not v ddickm zen, spovajc v tom, e sa-
motn noti namsto soudu budou vydvat usnesen
Ven pane pedsedo vldy, pane ministe, dmy o potvrzen nabyt ddictv, nebo o schvlen dohody
a pnov, o vypodn ddictv. S touto mylenkou jsem byl po-
dovolte mi, abych Vs i j jmnem Notsk komory prv seznmen na schzce, na kterou m pozval prezi-
esk republiky uvtal a pozdravil na tto konferenci, je- dent Soudcovsk unie JUDr. Jaromr Jirsa a musm
j tma je nutno pokldat za jedno ze zkladnch pro upmn ci, e jsem byl tmto npadem pekvapen. Ne-
dal vvoj naeho prvnho du. oekval jsem toti tak velkou dvru soudc v innost
Z pedkldan koncepce reformy justice lze dovodit, not v ddick agend. Na zklad iniciativy soudc
e se netk jen reformy soudnictv, ale e jejm zm- v tomto smru se Ministerstvo spravedlnosti zaalo touto
rem je reforma celho justinho systmu a e jejm c- mylenkou vn zabvat.Vsledkem tchto aktivit je le-
lem je pispt ke stabilit prvnho prosted, na nm gislativn nvrh obsaen v nvrhu zkona o zmn ob-
se tento systm do znan mry podl. Stle vce je anskho soudnho du, kter byl ji pedloen vld
zejm, e nestabiln prvn prosted vede ke ve- k projednn. Uvdomuji si, e touto zmnou dojde
obecn nejistot a ve svch dsledcch ke stagnaci i k vy odpovdnosti not. Je tak zejm, e pro no-
v ekonomickch vztazch a t dopady na morln stav te bude vyzen kadho ppadu pracnj, ne je
spolenosti jsou zeteln. Notstv nem ambice po- tomu doposud. Pesto jsme pochopili nalhavost vye-
suzovat koncepci reformy v jej komplexnosti a nab- en tohoto problmu s ohledem na poadavky na zrych-
zet v zsad jin een. Je vak teba zdraznit, e z po- len prbhu ddickho zen v zjmu toho, aby se d-
hledu vlastn realizace prva je pro stabilitu prvnho dici mohli v co nejkrat dob ujmout svch prv
prosted jednm z klovch problm nejednotnost a s nvrhem tto legislativn pravy jsme se ztotonili.
rozhodovn soud vech stup. Tento zsadn Ke zrychlen ddickho zen m pispt i uvaovan
problm se samozejm odvj ji od nejednoznan le- elektronick povovn not jako soudnch komi-
gislativy, od nejednoznanch a stle mn srozumitel- sa v zen o ddictv.Je vak otzka,zda asov spora
nch prvnch pedpis, navc permanentn obmo- nkolika dn bude adekvtn vdajm a nrokm na tech-
vanch, nicmn podl soudnictv na tomto stavu je nick zabezpeen na stran soud. Pitom je vak teba
znan. Tento pohled reflektuje zkuenosti z denn, mt na zeteli,e i pi elektronickm povovn,je nutno
bn,praktick realizace prva,kter se stv stle vce zachovat dosavadn systm pidlovn vc na zklad
obtnj prv vzhledem k nejednotn vykldanm rozvrh prce.
prvnm pedpism. Nvrh novely obanskho soudnho du obsahuje t
Z dosavadnho psoben souasnho veden Minis- zpsob, jak poslit prvn jistotu ddic pi vypodn
terstva spravedlnosti a koneckonc z navren koncepce spolenho jmn manel v ddickm zen. Jedn se
reformy vyplv, e jsou, narozdl od minulch obdob, o zaveden centrln evidence smluv o modifikaci spo-
nejen pojmenovny problmy, ale i pedloena jejich lenho jmn manel, v n bude vyhledvno vdy
konkrtn een.Lze jen uvtat,e justice je konen ch- pi ddickm zen, dolo-li k mrt nkterho z man-
pna v jejm irm pojet. Na fungovn justinho el. Me toti nastat ppad, kdy pozstal manel ne-
systmu se toti podl nejen samotn soudnictv a sttn oznm pi ddickm zen, e dolo k prav majetko-
zastupitelstv, ale i advokacie, notstv a innost soud- vch vztah mezi maneli,nebo takovto smlouva me
nch exekutor. Jako velmi pozitivn lze hodnotit i to, e obsahovat pro pozstalho manela nevhodn ujed-
Ministerstvo spravedlnosti je oteveno spoluprci s t- nn. Zaveden tto evidence posl prvn jistotu a za-
mito prvnickmi profesemi a jejich orgny samosprvy. mez ppadnm sporm, kter by z nevdomosti o exi-
Je toti nezbytn, aby i tyto profese pevzaly svj dl od- stenci takovto smlouvy mohly v budoucnu nastat.
povdnosti za dn fungovn justinho systmu.Pro Mohu-li se vyjdit k dalmu bodu, kterm je alter-
vymezen jejich odpovdnosti a pro jejich jasnou profi- nativn een spor,pak je zcela zejm,e i toto je zp-
laci je vak teba mimo jin zeteln vzjemn oddlit sob hledn cesty k odlehen soudm. Od tto innosti
pravomoci a psoben tchto prvnickch profes,pi v- se oekv snen potu vc, kter jako sporn kon
dom monho, ale jen nezbytnho jejich prolnn. Pi- ped soudy, a to zavedenm dobrovolnho, i snad do-
tom dodrovn tradinho pojet,uplatovanho v ostat- konce obligatornho, smrho jednn. Je znmo, e me-
nch zemch se srovnatelnm typem prva, by mlo bt diace byla penesena do kontinentlnho prvnho
samozejmost. systmu z anglosaskho prvnho prosted, kde vznikla,
Jednm z pil navrhovan reformy je odbemenn jako dsledek znanho mnostv spor,kter je v tomto
justice. Prv v tto oblasti me sehrt notstv v- systmu prva o nkolik d vy. Tento systm je na
znamnou lohu. Podvme-li se na jednotliv body, je kultue spor zaloen, soudnictv je k tomu nleit pi-
zejm, e notstv se dotk nejen pesun rozhodovn zpsobeno a pesto hled prostedky,jak jejich poet sn-
v ddickm zen ze soud na note a elektronick po- it, nebo jejich een pin obrovsk vdaje pro sttn
vovn not jako soudnch komisa, ale i proble- rozpoet. Je vak teba si uvdomit, e znan mnostv
matika alternativnho een spor a zejmna pedch- spor v tomto systmu je dsledkem naprost absence
zen sporm, kde je loha notstv v naem prvnm prvn prevence. Fenomn mediace se sice uplatuje
systmu stejn. i v zemch naeho typu prva,avak nikoliv v takov me.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 210
210 slo 6/2007
V kontinentlnm prvnm systmu toti nen kladen
draz na een spor, by i mimosoudn, ale pede-
vm na jejich pedchzen. Proto stt mimo jin vybr
oblasti, ve kterch m zvltn zjem na bezkonfliktn re-
alizaci prva a zde vyuv notstv, kter pro tento el
historicky vzniklo a je hlavnm faktorem na poli procesn
prevence. Pravdpodobn si ne vichni uvdomuj, e
prv noti vykonvaj tuto funkci pirozen z titulu
svho postaven nestrannho poradce pi poskytovn
prvnch slueb.Toto plyne u z prastarho ren, kter
charakterizuje a odliuje prvnick profese takto:
soudce stoj nad stranami, advokt stoj za stranami
a not mezi stranami. Zsada nestrannosti je toti ur-
ujc pro vkon notstv. Not je proto povinen po-
skytnout objektivn,kvalifikovan informace obma stra-
nm tak,aby si byly vdomy svho postaven a vyvarovaly
se takovho jednn, kter by vedlo k budoucmu sporu.
Tento postup je zkladem pro innost note pi sepi-
sovn notskch listin o prvnch konech. Obdobn
not psob i v zen o ddictv, zvlt pi uzavrn menn dn ppad, kdy by tento systm selhal.
ddickch dohod. Zmnil-li jsem se o postupu note pi
sepisovn listin o prvnch konech, pak si dovolm pi-
pomenout, e takov listiny jsou listinami veejnmi,
kter maj vy dkazn slu,nebo dkazn bemeno le noti,pineslo v tto oblasti zven prvn jistoty a v pod-
na tom, kdo obsah veejn listiny popr. Domnvm se,
e v praxi se ne zcela vyuv tohoto potencilu, kter
je notskm zpism,jakoto veejnm listinm,vlastn.
Na druhou stranu posledn prvn prava zen o z-
pisech do obchodnho rejstku vyuila tto povahy no-
tskch listin s tm, e rejstkov soudy ji nepezkou-
mvaj notsk zpisy z hlediska jejich obsahov
sprvnosti.Takto dolo, samozejm i vedle dalch zjed-
noduen,ke znanmu zrychlen zpis do obchodnho
rejstku. Vzpomeme na dobu, kter tto novele ped-
chzela, kdy esk republika byla kritizovna i na mezi-
nrodnm poli za dlouh lhty pi provdn zpis do
obchodnho rejstku a tato doba byla spojovna i s po-
dezenmi na korupn jednn.
Pokud hovome o odbemeovn soud, dalm d-
leitm faktorem je vyuitelnost notskch zpis
jako exekunch titul. Pi pozen notskho zpisu esk republiky zsadnm mylenkm reformy obsae-
jako exekunho titulu toti nalzac zen u soudu od-
pad zcela. Nvrh koncepce reformy justice si tuto z-
sadn skutenost uvdomuje. Prv proto v pedklda-
nm nvrhu zkona o zmn obanskho soudnho du
a dalch zkon se novelizuje i notsk d, ve kterm
se podle vzoru zahraninch prav, konkrtn s vyuitm
nmeckho modelu, umouje, na rozdl od dosavadn
prvn pravy, aby kad notsk zpis o hmotn prv-
nm konu, jm je zakldn zvazkov prvn vztah, byl
pmo exekunm titulem. To ostatn koresponduje
i s koncepc evropskho exekunho titulu. Dosavadn
prvn prava toti nepochopiteln omezuje tento
mimosoudn exekun titul jen na ppady procesnch
dohod.
Zamlm-li se nad dalmi monostmi, kter me no-
tstv nabdnout k odlehen justice,mohu se s Vmi po-
dlit o zkuenosti zskan od jinch evropskch koleg
not. Mm na mysli zejmna tzv. preventivn pln
moci vyhotovovan noti pro ppad, e v budoucnu
dojde ke ztrt zpsobilosti k prvnm konm. Pi pi-
jet tto pravy by bylo mon udlen pln moci osob,
ke kter m zmocnitel dvru.V tomto ppad by pak
nemusel bt ustanovovn opatrovnk soudem.
AD NOTAM
K odbemenn soud by mohlo samozejm dojt
i v dsledku penesen dalch soudnch agend na no-
tstv. Pkladem me bt podle nkterch zahrani-
nch prav zen o tzv.dobrovolnch rozvodech,kdy role
soudu spov tm jen ve shromdn pedepsanch
listin.
Notstv je ji nyn pipraveno na elektronizaci jus-
tice. Notsk komory (mm na mysli regionln) a No-
tsk komora esk republiky a noti jsou vzjemn
propojeni prostednictvm centrlnho informanho
systmu. V tomto systmu pak Notsk komora esk
republiky vede Centrln evidenci zvt a listin o sprv
ddictv, Rejstk zstav a Evidenci notskch schov.
Pipomeme si,e ped zavedenm elektronick Cent-
rln evidence zvt do 31.12.2000,vedl kad okresn
soud tuto evidenci, navzjem nepropojenou, v naprost
vtin na kartotench lstcch. Soudy byly tto admi-
nistrativn nron agendy zbaveny a jsem rd, e mohu
konstatovat, e po pevzet tto evidence nebyl zazna-
Tak zaveden Rejstku zstav movitch vc a nemo-
vitost, kter nejsou pedmtem evidence v katastru ne-
movitost a sepisovn pslunch zstavnch smluv
stat i odstrann soudnch spor.Nen toti zatm znmo,
e by vznikl konkrtn soudn spor.Po ptilet zkuenosti
od zaveden tto pravy lze konstatovat,e prosazen tto
mylenky do praxe mlo velk ekonomick vznam, ne-
bo prostednictvm takto zajitnch finannch pro-
stedk bylo do esk ekonomiky za toto obdob inve-
stovno cca 100 miliard korun. Pipomenu jen, e hlavn
vznam tto pravy spov v tom, e podnikatel mo-
hou nakldat s pedmtem zstavy,ani by ho museli pe-
dat zstavnmu viteli a ten, a tet osoby, maj jistotu
v bezpen evidenci takovho zajitn.
Notsk komora esk republiky je pipravena vst
i dal seznamy a evidence, pokud by se dolo k zvru,
e takovou evidenci je teba zavst, poppad, e nen
nutn, aby ji vedl sttn orgn.
Zvrem chci vyjdit podporu Notsk komory
nm v pedloen koncepci,a to zejmna v tch stech,
ve kterch se ct bt kompetentn k jejich posouzen.
Zprvy z notsk komory
Zprva o stavu notstv
v esk republice
(kvten srpen 2007)
I. Legislativn zmny a kompetence notstv
V legislativ sice nebyly pijaty dn zmny zvraz-
ujc postaven not a jejich kompetenc, avak
v tomto obdob s novou politickou reprezentac, stabili-
zujc se po volbch a nyn, bylo zaznamenno vrazn
zven prestie notstv a jeho msto v vahch o zm-
nch prvnho uspodn a v samotnch nvrzch zmn
je zejm.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 211

AD NOTAM slo 6/2007 211

Ministerstvo spravedlnosti esk Republiky zahjilo e Evropsk komise svou innost v tto otzce opt ak-
prvn etapu reformy justice,jej hlavnm mottem je elek- tivizuje. Poadavek na zruen podmnky sttn pslu-
tronizace a odbemenn soud.Notsk komora esk nosti esk republika nadle odmt, nebo notskou
republiky se vznamnou mrou podlela zejmna na p- innost vetn inosti note jako soudnho komisae
prav nvrhu zkona o zmn obanskho soudnho povauje za vkon delegovanch pravomoc sttu za
du a dalch zkon, vetn notskho du. Nvrh vkon veejn moci. Na druhou stranu vylouen not
je v souasn dob v dnm pipomnkovm zen z psobnosti smrnice o slubch, bylo kompetentnmi
a innost se pepokld od 1. 7. 2008. Navrhovan orgny v esk republice pijato s nevol. Objevily se
zmny mimo jin i v tto oblasti akcentuj elektronizaci, dokonce vahy o pouit princip smrnice i na note,
zjednoduuj doruovn a zejmna roziuj kompe- a to i pes jejich vylouen. Pitom tlak na zven potu
tence note jako soudnho komisae pi veden zen notskch ad, narozdl od minul doby, zaznamenn
o ddictv. zen o ddictv sice zstv zenm soud- nebyl.Lze konstatovat,e v souasn dob,kdy je v esk
nm, avak narozdl od souasn prvn pravy, soudem republice na cca 10 mil. obyvatel 451 notskch ad,
poven not,vedle dosavadnho veden zen,m vy- poet not odpovd me kompetenc not a po-
dvat jmnem soudu samostatn tm vechna roz- ptvce po notskch slubch a notstv je stabili-
hodnut, vetn rozhodnut o potvrzen nabyt ddictv zovno.
a o schvlen ddick dohody, jimi se zen kon. Sou-
asn se navrhuje zmna notskho du spovajc ze- III. Notstv v nslednm obdob
jmna v rozen monosti pouit notskho zpisu
jako exekunho titulu, ve zkvalitnn krnho zen Notsk komora esk republiky se v nslednm
a zaveden elektronickch stejnopis notskch z- obdob sousted na prosazen navrhovanch prav ob-
pis. Pro ely zen o ddictv se zavd evidence man- anskho soudnho du a notskho du v dalm le-
elskch smluv jako elektronick rejstk veden Not- gislativnm procesu a na obhajovn stvajcch a prosa-
skou komorou esk republiky. Pijet tchto nvrh zovn novch notskch kompetenc v rmci ppravy
parlamentem bude mt nebochybn velk vznam pro a nslednho pijmn novho obanskho zkonku.
poslen postaven eskho notstv. Souasn bude hledat nov zpsoby a formy pro stl
V dnm pipomnkovm zen je tak nvrh zkona zkvalitovn odbornho vzdlvn not a jejich za-
o konverzi listin do elektronick podoby a naopak.Tato mstnanc, nebo shledv, e jen vysok odbornost no-
kompetence je svovna vedle matrinch ad tak tskho stavu, vedle pizpsobovn se nov technolo-
notm. Je zejm, e akcent Notsk komory esk gim, je klem nejen k udren postaven notstv
Republiky na elektronizaci notsk innosti v minulch v systmu prva, ale i k prosazen dalch zmn toto po-
obdobch umouje uplatnn not v elektronick ko- staven posilujc.
munikaci a nabzen jejich slueb v tto oblasti, nehled
na monosti pevzet ppadnch dalch elektronickch
rejstk Notskou komorou esk republiky.Pkladem
je notsk poskytovn ovench vstup z informa- Fejeton
nch systm veejn sprvy, zejmna z katastru nemo-
vitost a obchodnho rejstku, kter se v tomto obdob
znan rozilo. Notsk komora esk Republiky roz- Rodina
vjela i v tomto obdob j sven rejstky Centrln evi-
denci zvt a sprvc ddictv a Rejstk zstav a tak Je-li nm zko, hledme pomoc. Kde ji hledme? Tam,
technologie pouvan noti v elektronickm styku, kam patme. To jest doma. Doma je tam, kde jsou nai
vetn zajiovn aktulnch potaovch program. nejbli.Tam hledme posledn jistotu v jakkoli situaci.
V rmci odborn diskuse v souvislosti s ppravou no- Noti maj tu est, e prv k tto jistot mohou pro-
vho obanskho zkonku se uvauje o ppadn nov fesionln pispvat.Vichni vme,e zkladnm clem no-
prvn prav pevod vlastnickch prv k nemovitos- tskch zpis je jistota.Jistota ve vztazch majetkovch,
tem. Debata probh na t bzi, zda pijmout konsensu- obchodnch, ale pedevm rodinnch.
ln princip s preventivn kontrolou zavedenm povinn e noti mohou kladn psobit ve vztazch rodin-
formy notskho zpisu, poppad vedle notskho nch, je nm vem jasno. Ne vdy si vak uvdomujeme,
zpisu alespo sepisu smlouvy advoktem, a nslednho e velk st naich notskch zpis psob prv
zpisu prva do katastru nemovitost s negativn publi- tmto smrem.
citou zpisu na stran jedn nebo na stran druh za- Dovoluji si tedy rekapitulovat.
chovat souasn stav bez preventivn kontroly, tedy na- Ve vech ddickch vcech, kter not jako soudn
prostou liberalizaci, pokud jde o vyhotovovn smluv komisa vyizuje, je rodinn tmatika ptomna skrz na-
o pevodu nemovitost, a pi vkladovm principu nedo- skrz. My noti jsme zskali to privilegium, abychom in-
statenou nslednou kontrolu sprvnmi orgny ka- tenzivnm zpsobem mohli ovlivovat vvoj vzjemnch
tastrlnmi ady, kter nen s to garantovat publicitu z- rodinnch vztah pot, co jejich eln pedstavitel zem-
pis v katastru nemovitost. el. e se asto jedn o vztahy velmi propleten a kom-
plikovan, vme my noti i z vlastnch zkuenost
II. esk notstv a EU nejlpe.
Nejenom ve vcech ddickch se vak projevuje ro-
Notsk komora esk republiky nepetrit moni- dinn tmatika.Zkladem sprvn rodiny je manelstv.
toruje vvoj situace v otzce podmnky sttn pslu- To je spojeno s prvnmi instrumenty jako je ped-
nosti pro vkon povoln note a je seznmena s tm, manelsk smlouva, smlouvy o spolenm manelskm
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 212

212 slo 6/2007 AD NOTAM

majetku, apod. I zde not vstupuje do sloit oblasti.
Napadlo Vs nkdy, e institut spolenho jmn man-
el, resp. dvj nevbn znjc, ale vstin ozna- Nevm, zda si noti v pln me uvdomuj sv privi-
en institut bezpodlovho spoluvlastnictv man-
el,vyjaduje svou podstatou a archaickou mylenku
spojen dvou osob,kter znamen nekonen spojen
dvou osob odlinho pohlav a k jedinec nen nic,
vechno je (dvoulenn) celek? Mra majetkov soli-
darity mezi manely je v esk prvn prav takka
bezedn.
Je-li manelstv zkladnm nstrojem dn obnovy lid-
skho rodu,je dobe,e majetek manel je detailn prv-
nicky oeten.To sprvn manelstv kon smrt jed-
noho z manel, tedy slovem POHEB. Pohldneme-li
vak podrobnji na realitu naeho ivota, uvidme, e
manelstv kon velmi asto hrzostranm pojmem
ROZVOD.
Prvn nron bvaj asto i vztahy mezi rodii
a dtmi.Dtmi nezletilmi (nap.darovac smlouva o daru
nezletilmu dtti spojen s nronmi prvnmi nlei-
tostmi) i dtmi zletilmi (nap. vyddn).
Dovolm si tvrdit, e psoben note v celm svt
determinuj dv oblasti vztahy obchodn a vztahy ro-
dinn. Jeliko se prv schyluje k Vnocm, ke svtku ro-
diny, vmm si jen oblasti druh.
legovan spoleensk postaven.Mohou bt a hlavn fak-
ticky jsou rdci v nejrznjch rodinnch majetkovch
zleitostech. S dvrou se k nim obracej jednotliv p-
slunci rodinnho spoleenstv.Jsem pesvden,e ne-
bvaj zklamni. Dostv se jim navsost fundovan od-
povdi a rady.
Mm pocit,e tento spoleensky cenn kapitl by mly
pt prvn pravy jet vce vyut. Nemm na mysli
jen elektronickou evidenci smluv tkajcch se manel-
skho majetku, ale tak vt ast note pi dalch v-
znamnch prvnch konech manel a rodi a dt.
Rd bych vyzdvihl a hjil zslunou roli note v tto
sfe i jeho odpovdnost. Noti se ve sv innosti t-
kajc se rodinn problematiky zajist neomezuj jen
na otzky prvn, ale tak na rady lidsk. Ken stabi-
lita rodinnch vztah jako zklad vchovy novch ge-
nerac naich spoluoban je jist tak plodem prce
not.
JUDr. Karel Wawerka

UniCredit Bank
Siln banka pro siln osobnosti

UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahjila svoji innost na eskm trhu 5. listopadu 2007. Vznikla inte-
grac dvou dosud samostatn psobcch spnch bankovnch dom HVB Bank a ivnostensk banky.
UniCredit Bank Czech Republic a. s. je silnou a rychle se rozvjejc bankou, kter nabz irokou klu kva-
litnch produkt pro firemn zkaznky i privtn klientelu. Je jednou z nejsilnjch bank na trhu v oblasti pro-
jektovho, strukturovanho a syndikovanho financovn Corporate Finance.

UniCredit Bank je na trhu pro nron, clevdom a odpovdn lidi, privtn klientelu i podnikatele, kte
za sebou chtj vidt jasn vsledky a neustle se zlepuj. Poaduj kvalitu a vkonnost od sebe i od dru-
hch a ve finann oblasti hledaj zpsoby, jak optimln vyut sv penze. Banka m v souasn dob vce
ne 60 poboek a 64 bankomat. Pobokov s banky nyn prochz konsolidac, jejm clem je co nejvce
rozit dostupnost UniCredit Bank i pro klienty v jednotlivch regionech. Pipravuje se otevrn novch po-
boek ve mstech, ve kterch zatm nem zastoupen. V prvn fzi pjde pedevm o vt msta, v dal-
ch pak pijdou na adu tak msta men.

Nzev UniCredit Bank vyjaduje pslunost k nejvznamnj evropsk bankovn skupin UniCredit Group.
S aktuln trn kapitalizac ve vi piblin 84 miliard EUR (k 1. 10. 2007) se UniCredit Group ad mezi
nejvznamnj finann skupiny Evropy. Psob v celkem 23 zemch, kde m vce ne 40 milion klient
a 9 000 poboek a piblin 170 000 zamstnanc. Jej celkov aktiva in k 30. 6. 2007 piblin 1 018 mi-
liard EUR (proforma). Fz se spolenost Capitalia, je se uskutenila k 1. 10. 2007, poslila skupina Uni-
Credit vrazn svou pozici v Itlii, kter je vedle Nmecka, Rakouska a stedn a vchodn Evropy jednm
z jejch klovch trh. V regionu stedn a vchodn Evropy (CEE) m skupina nejvt mezinrodn ban-
kovn st, s vce ne 3 700 pobokami a obchodnmi msty, v nich vce ne 76 000 zamstnanc poskytuje
sluby asi 27 milionm klient. Britsk finann asopis Euromoney udlil letos skupin UniCredit Group
titul Nejlep zpadoevropsk banka roku 2007. Skupina dostala rovn ceny pro nejlep banku v Itlii,
v Rakousku, v Bulharsku a v Polsku. Do skupiny UniCredit Group v esk republice pat rovn UniCredit
Leasing CZ, Pioneer Investments a UniCredit CA IB Czech Republic.
Obalka_3 12.12.2007 13:08 Strnka 1
Inhalt
Leitartikel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Aufstze
Koiak, J., Koiakov, H. Die Anrechnung auf den Erbanteil
in der Rechtsprechung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Nmec, J. Das Gesetz ber die Stabilisierung ffentlicher
Haushalte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
Potmil, J. Islamisches geltendes Recht bzw. die Pflichten eines
Menschen gegenber einem anderen (mumalt) . . . . . . . . . . 175
Diskussion
Tgl, P. Weitere berlegungen ber den guten Glauben im
subjektiven Sinne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Karhanov, M. Haftung des Spediteurs Verfrachters fr Schaden
an der verfrachteten Ware . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
Aus dem Ausland
Rede des Prsidenten der UINL, Herrn Giancarlo Laurini, die am
2. Oktober 2007 in Madrid auf der Versammlung der
Mitgliedsnotariate der UINL vorgetragen wurde . . . . . . . . . . . . 195
Tlkov, . Kongress der belgischen Notare in Marche-en-Famenne 1819 octobre 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
18.19. 10. 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
varcov, V. Das Treffen der bayerischen, schsischen und
tschechischen Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Kouba, V. Das Treffen der Prsidien der Notarkammer der
Tschechischen Republik und der Notarkammer der Slowakischen
Republik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Aus dem leben der bezirkskammern
Karkov, P. Aus dem Leben der Notarkammer in Hradec
Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. Schulung der Notare,
Notarkandidaten und Notarkonzipienten in Perov . . . . . . . . . . 200
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der R Haftung fr die Schulden des
Erblassers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Information
Programmkonferenz zur Reform der tschechischen Justiz . . . . . 207
Ansprache des Prsidenten der Notarkammer der Tschechischen
Republik, Herrn JUDr. Martin Foukal, auf der Konferenz zur
Justizreform in den Jahren 20082010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209
Nachrichten aus der Notarkammer
Bericht ber den Stand des Notariats in der Tschechischen
Republik (MaiAugust 2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
Feuilleton
Die Familie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
Table des matieres
ditorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Articles
Koiak, J., Koiakov, H. Imputation sur la part successorale dans
la jurisprudence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Nmec, J. Loi sur la stabilisation des budgets publics . . . . . . . . 173
Potmil, J. Droit islamique en vigueur ou les obligations de
lhomme envers lhomme (mumalt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Discussion
Tgl, P. Autres rflexions concernant la bonne foi au sens
subjectif . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Karhanov, M. Responsabilit dexpditeur transporteur pour
le dommage sur la marchandise transporte . . . . . . . . . . . . . . . 189
De letranger
Discours du prsident de lUINL, M. Giancarlo LAURINI, prsent
le 2 octobre 2007 Madrid lAssemble des notariats membres
de lUINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
Tlkov, . Congrs des notaires belges Marche-en-Famenne,
varcov, V. Rencontre des notaires bavarois, saxons et
tchques . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Kouba, V. Rencontre des prsidences des Chambres de
notaires de la Rpublique tchque et de la Rpublique
slovaque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
De la vie des chambres rgionales
Karkov, P. De la vie de la Chambre de notaires Hradec
Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. Formation des notaires,
notaires-candidats et notaires-stagiaires Perov . . . . . . . . . . . . 200
Dcisions juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Responsabilit des
hritiers pour les dettes du testateur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Informations
Confrence-programme concernant la rforme de la justice
tchque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
Discours du prsident de la Chambre de notaires de la Rpublique
tchque, JUDr. Martin Foukal, la confrence sur la rforme de la
justice dans la priode 20082010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209
Nouvelles de la chambre de notaires
Rapport sur ltat du notariat en Rpublique tchque (maiaot
2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
Feuilleton
La famille . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
Obalka_4 12.12.2007 13:09 Strnka 1