ad notam6/05.q 9.12.

2005 11:37 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

6/2005 strany 185220 11. ronk 22. prosince 2005

Z obsahu:

Eli, K.
Vhrada vlastnickho prva a 601 ObZ

Marek, K.
Smlouva o prodeji podniku
a smlouva o njmu podniku II.

Krajnkov, V.
Evropsk prvn prostor

echov, B.
Homo sapiens koncipient

Tlkov, .
Jak byl prvn Kongres
not Evropsk unie v m

Nejvy soud R
Allografn zv a oven
pravosti podpisu zstavitele

Mackov, A.
Konference IBA v Praze

C. H. BECK
Obalka_2_obsah 14.12.2005 16:06 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2005

OBSAH
vodnk

lnky

Eli, K. Vhrada vlastnickho prva

a 601 ObZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
Marek, K. Smlouva o prodeji podniku
a smlouva o njmu podniku II. . . . . . . . . . . . . . . . 194

Not a EU

Krajnkov, V. Evropsk prvn prostor . . . . . . . . 197

Diskuse

eina, M. Diskuse o nvrhu novho obanskho

zkonku III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
echov, B. Homo sapiens koncipient . . . . . . . . . 203
Vedouc redaktor:
Ze ivota krajskch komor JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Fleischer, J. Notsk komora v Brn informuje . . . 204
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Ze zahrani tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Tlkov, . Jak byl prvn Kongres not e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Evropsk unie v m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
Foukal, M. Informace o zasedn Generlnho JUDr. Roman Fiala
shromdn CNUE v Bruselu/Belgie 30. 9. 2005 . . 206 JUDr. Jik Fleischer
Matyk, S. Jet jednou Hexagonla Iniciativa JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
stedoevropskch notstv (Zasedn doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
prezident Hexagonly dne 4. jna 2005 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
v Praze hotel Pa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Soudn rozhodnut Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Nejvy soud R Allografn zv a oven e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
pravosti podpisu zstavitele . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2005
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Informace Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
Mackov, A. Konference IBA v Praze . . . . . . . . . . 214 nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Kondyskov, E. Komora soudnch tlumonk Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
R se pedstavuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
Zprvy z notsk komory ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
Slib do rukou ministra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Konkurzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 185

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. prosince 2005

Mil teni, kolegyn, kolegov, stavu? Myslm, e od kadho trochu, pesto snad vce
toho pozitivnho. O tom pozitivnm se neslu mluvit,
svj pspvek pu v m kolbce notstv, kde se vyznlo by to jako samochvla. Kritika do vlastnch
kon zasedn Vkonn rady, Stl rady, lenskch no- ad je vtna, a tak uvedu napklad, e:
tstv Mezinrodn unie latinskho notstv. Na Dosud jsme veejnost neseznmili dostaten s na
tento program navazuje I. evropsk kongres notstv profes, a to ani politiky, kte o ns rozhoduj.
zem Evropsk unie, kter je asov propojen s mimo- Nkte z ns dosud svou roli sami nepochopili. Pe-
dnou udlost audienc u papee Benedikta XVI. hlme i omlouvme vlastn chyby i svch za-
a s pijetm prezidentem Itlie C.A. Ciampim. mstnanc, a to pedevm v rovin chovn, ochoty
To zmiuji prv proto, abychom si uvdomili v- a pochopen.
znam na notsk profese reprezentovan UINL Nectme sami dostaten sounleitost k notsk
a CNUE, kter pesahuje daleko hranice prvnk, profesi.
oslovuje politiky i duchovn. Znamen to, e nejsme To, co jsem pkladmo uvedl, se me zdt jako po-
zaveni do svho svta notskch kancel a e ve, vzdech, jako povrchn, nepodstatn a neeiteln. Na-
co se v nich odehraje, zstv za jejich dvemi. Nao- opak. Odbornost a odborn kvalita se u kadho no-
pak, kad n klient, chcete-li astnk, nm dv te pedpokld, i kdy mlokdo ji um zhodnotit,
pleitost dokzat, e jsme i v souasn modern dob a dojem, kter si od ns lid odn, to je zklad vy-
spolenosti prospn. To ovem plat jen za pedpo- tven naeho obrazu bu zivho, nebo temnho.
kladu, e svou prci vykonvme na vysok odborn Po jednn s politiky o na profesi jsem stle vce
rovni, co se pedpokld, a e navc do tto sluby pesvden, e toto tma je dnes vysoce aktuln. Proti
vkldme svj osobn lidsk, morln a etick pstup tvrzen politika o neochot i nevstcnosti not, je-
k tm, kte se na ns obracej s oekvnm pomoci. jich nevhodnm chovn, na to nemm dn
To ostatn platilo i v historii, e not poval maxi- obrann argument a dopady jsou drastick snaha
mln dvry od svho okol a tm i vnosti ve spo- po odejmut kompetenc, nedvodn a kodliv, ne-
lenosti. mrn zven potu not, atd., atd. Brnn se je
V dnen dob se asto mluv o maximlnm vyu- nesmrn tk a stoj mnoho sil. Vm, e i s klien-
it modernch komunikanch prostedk. Jist. Je tem je nkdy tk vyjt. Pesto prosm, pijmte tento
nutn se snait o zjednoduen administrativy i zrych- apel a bume trpliv a pokorn. I stnosti, kter e
len obchod.Dnes je tm ve mon vyhledat na in- Notsk komora esk republiky a nejsou vcn d-
ternetu. Napklad vzory smluv veho druhu. Kdo ale vodn, asto naznauj v podtextu nae slabosti, o kte-
poskytne odbornou radu, kdo pome ve sloitch rch pu.
a citlivch otzkch nap. rodinnch vztah? Pota? Mil ptel, nae povoln je pedevm sluba spo-
NE. A zde je nae nepostradateln loha. Nae sluba jen s vysokou odbornost a odpovdnost.Vem Vm
m jin rozmr. Proto je kladen takov draz na nai za Vae sil o dobrou povst notstv dkuji, a kdy
nestrannost, nezvislost, ale t na morln vysplost. u se to opravdu nepovede, poume se, a se tomu pro-
Je to tak vysvtlen, pro nemohou jin prvnick pro- blmu pt vyhneme.Tm toti mn i ostatnm, kte
fese init tyt kony a poskytovat stejn sluby jako se v naem zjmu stetvaj s politiky i laickou veej-
noti. Zopakuji, e poslnm advokta je hjit zjmy nost, usnadnte obhajovn ns vech. Nikdy nevte,
svho klienta, soudce spravedliv soudit hledat s km se ve sv kanceli setkte. Uvdomuji si, e po-
pravdu, exekutora vymhat pohledvky pro vitele, mluv se ned brnit a e neexistuje dn lk proti
note sepisovat notsk zpisy jako nestrann ve- zvisti, ale jde peci t o nae vlastn svdom. Vm
ejn listiny. Nae posln je zcela jedinen, nezastu- tak, e se mnohm kolizm d pedejt prv nam
piteln a s vjimkou tch, kte se sna parazitovat chovnm a vhodnm pstupem. Nestoj to dn pe-
na na profesi a zatemuj historicky osvden od- nze, jen trochu vce ovldn, pokory a sebezapen.
linosti prvnickch profes, je to vem zcela jasn. Naemu snaen peji spch a Vm vem k tomu
Pesto je nutn to stle pipomnat a opakovat. Sepi- hodn sil a pevnho zdrav.
sujeme nestrann a vnitn spravedliv listiny, vyrov-
nvme handicapy slab strany proti silnj, ped- S ctou
chzme sporm. Snadno se na to zapomn a tko
vysvtluje tm, kte nai profesi neznaj.
Bl se konec roku 2005 a tak si kladu otzku
udlali jsme nco uitenho pro nai spolenost, nebo
jsme dali pleitost k oprvnn kritice notskho
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 186
186 slo 6/2005
Vhrada vlastnickho prva
a 601 ObZ
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli*
Tmatem podrobnj studie, kter se ne ped-
kld, je vhrada vlastnickho prva, jej problema-
tika je zpracovna v nvaznosti na vznamnj lite-
rrn vstupy z novj i star doby a ve snaze
o postien irch teoretickch a komparativn histo-
rickch i regionlnch souvislost. Pojednn se vnuje
prav obanskho zkonku; na problematiku spoje-
nou se stejnm institutem v obchodnm zkonku se
tud poukazuje, jen m-li to vznam pro bli poj-
mov poznn nebo pro porovnn obou prvnch
prav. Literatura citovan dle ve stati pirozen zau-
jala k ad dlch otzek rzn stanoviska (ovlivnn 1
konkrtn historickou prvn pravou, vvojem n-
zor na cel institut i jeho poznvnm); s nzory,
kter nejsou ne pejaty, se zpravidla nepolemizuje,
ani se ble nevysvtluj dvody, pro byly v minulosti
zaujmny, zvlt proto, aby ji tak znan rozsah
textu dle nenarstal. Vklad je zamen na nae
platn obansk prvo.
I. Pojem
1. Vhrada vlastnickho prva (pactum reservati do-
minii)1 je vedlej smluvn ujednn pi platnch smlou-
vch,kterm se okamik pevodu vlastnickho prva ne-
ve na as, s nm ho prvn pedpisy obvykle spojuj, nn prva na koupi ( 493 odst. 1 ObchZ) apod.
ale na dobu pozdj,odloenou na pln zaplacen ceny
pevdnho pedmtu, resp. na poskytnut ujednanho
protiplnn.2 V dsledku toho nabyvatel nabv pedmt
plnn jeho pevzetm do pouh detence3 a nabyt vlast-
nickho prva je mluvou stran suspendovno na dobu
pozdj. Dokud tedy vhrada vlastnickho prva ve pro-
spch zcizitele trv, neme nabyvatel s vc voln na-
kldat a na vc se ve vztahu k nmu hled jako na vc
ciz, kter je nabyvateli jen svena.
Pandektn prvo a autoi jm ovlivnn chpali pactum
reservati dominii jako smluvenou odkldac podmnku
(mluvu o pevodu sub conditione) nabyt vlastnickho
prva,4 zatmco pozdji je tato klauzule pojata lpe jako
ujednn o uren doby nabyt vlastnictv (mluva o pe-
vodu certo tempore).5 Sjednnm vhrady vlastnickho
prva nen dohodnuta odkldac podmnka pro nabyt
vlastnickho prva ( 36), nbr je sjednn as, kdy bude
pedmt do vlastnictv strany peveden. Neuplatn se
tedy pi vhrad vlastnickho prva ani zkonn usta-
noven o prvnm vznamu zmaen podmnky ( 36
odst. 3 a 4) nap. je-li na majetek kupujcho prohlen
na nvrh prodvajcho konkurs, nelze proti prodvaj-
cmu namtnout, e zaplacen kupn ceny zmail nebo
vhrada vlastnickho prva pedstavuje jin institut.
2. Vhrada vlastnickho prva nebyla mskmu prvu
znma,6 protoe to spojilo nabyt vlastnickho prva pi
pevodu kupn smlouvou se zaplacenm ceny (D 18, 1,
19).Tento institut se objevil a v novj dob, v reakci
AD NOTAM
lnky
na vvoj novjho civilnho zkonodrstv, kter spojilo
nabyt vlastnickho prva bu s okamikem tradice ped-
mtu na nabyvatele, resp. s modem7 anebo s okamikem
innosti smlouvy.8 Zmna soukromoprvnch prav
v tomto smyslu umonila prodej na vr nebo i na
spltky. Zrove se vak objevila poteba poslit prvn
postaven prodvajcho a funkn zajistit, e mu bude
zaplacena kupn cena.9 To vedlo k een, kdy se prod-
vajc zabezpeil sjednnm odkladu pro nabyt vlastnic-
kho prva kupujcm.10 Nelze vak pehlet, e ani pro
kupujcho nen ppadn ujednn o vhrad vlastnic-
kho prva bez vhod. Zsk toti vc do sv moci jet
ped zaplacenm, ani si mus obstarat vr jinde, kupn
cenu me ppadn splcet postupn ve spltkch, pi-
Autor je vedoucm katedry obchodnho prva PF ZU v Plzni.
Nmecky Eigentumsvorbehalt, francouzsky rserve de proprit, ang-
licky reservation of ownership, ppadn retention of title.
2
V naem prvnm prosted, pokud jde o movit vci, je pevod vlast-
nickho prva spojen s asem pedn a pevzet (traditio) pedmtu
plnn ( 133 odst. 1), ppadn, jedn-li se o prodej zbo v reimu ob-
chodnho prva, krom tradice tak vznikem prva nakldat se zsilkou,
je-li zbo pepravovno ( 443 ObchZ.) Pevod vlastnickho prva k ne-
movitm vcem je vzn na vklad do katastru nemovitost ( 133 odst.
2), v ppad nemovitch vc nezapsanch do katastru se nabyt vlast-
nickho prva ve na okamik innosti smlouvy ( 133 odst. 3).Tyto
pravy jsou obecn a dopluj je nkter vjimky. Nap. v obecnm
prvu obanskm pedstavuje pi samoobslunm prodeji takovou v-
jimku okamik zaplacen kupn ceny ( 614 odst. 3 ObZ), v obchod-
nm prvu jsou u kupn smlouvy speciln upraveny dsledky sjednn
koup na zkouku ( 471), a pokud se jedn o dal smluvn typy, pe-
vod vlastnickho prva k podniku se zsadn ve na innost smlouvy
( 483 odst.3 ObchZ),pi koupi najat vci je nabyt vlastnickho prva
k movit vci vzno na vznik smlouvy spojen s oznmenm o uplat-
3
Tak ji Randa, A. Das Eigenthumsrecht. 2. vydn. Leipzig : Breikopf &
Hrtel, 1893, s. 277 nebo Doubek, B. O podstat a ppustnosti pacta
reservati dominii dle prva rakouskho. Prvnk, 1897, s. 758.
4
Srov. Puchta, G. F. Cursus der Institutionen. Bd. 2. 3. vydn. Leipzig :
Breitkopf & Hrtel, 1851, s. 679; Arndts, L. Uebn knihy pandekt. Praha :
Prvnick Jednota, 1886, s. 245 a 249; Dernburg, H. Pandekten. Bd. 1.
4. vydn. Berlin : H.W. Mller, 1894, s. 505 a nsl. Obdobn Randa, A.
Prvo vlastnick dle rakouskho prva v podku systematickm. 6. vy-
dn. Praha : esk akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost
a umn, 1917, s. 169.
5
Sedlek v tto souvislosti mluv o peveden detence s vedlej mlu-
vou suspendovan tradice vlastnick.Srov.Sedlek, J. Obligan prvo
II. Speciln ustanoven o jednotlivch typech smluvnch. 1. vydn. Brno :
Prvnk, 1926, s. 71. Dle k te otzce nap. Kube, V. in Rouek, F., Sed-
lek, J. a kol. Koment k eskoslovenskmu zkonku obanskmu
a obansk prvo platn na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. IV. dl. 1.
vydn. Praha : V. Linhart, 1936, s. 777; krov, M. in vestka, J., Jeh-
lika, O., krov, M. a kol. Obansk zkonk. Koment. 9. vydn.
Praha : C. H. Beck, 2004, s. 894.
6
Jhering, R., von. Geist des rmischen Recht. Dritter Theil. Erste Ab-
theilung. 4. vydn. Leipzig : Breikopf & Hrtel, 1888, s. 261.
7
Typicky 425 ABGB.
8
Typicky l. 711 CC.
9
Srov. nap. Dvok, J. in Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Komen-
t. 2. svazek. 2. vydn. Praha : Linde, 2003, s. 928; Hrivnk, J. in Ove-
kov, O. a kol. Obchodn zkonnk. Komentr. Dl 2. 1. vydn. Brati-
slava : Iura edition, 2005, s. 267268.
10
Ji Zeiller, F., von. Commentar ber das allgemeine brgerliche Ge-
setzbuch fr die gesamten deutschen Erblnder der Oesterreichischen
Monarchie. Bd. III/1.Wien u.Triest : Geistinger, 1811, s. 368-369 neml
o ppustnosti vhrady vlastnickho prva pochybnosti. Ve stedn Ev-
rop se praxe tohoto druhu zaala vznamnji projevovat na potku
posledn tetiny 19. stol. a postupn se tato prvn problematika zaala
vznamnji odret i v literatue.Jej pehled i pokud jde o star dobu
podv Stubenrauch, M., von. Commentar zum sterreichischen all-
gemeinen brgerlichen Gesetzbuche.Bd.2.8.vydn.Wien :Manz,1903,
286, pozn. 1.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 187
AD NOTAM
em jej prodvajc zpravidla nenut ani k zajitn sv
pohledvky na zaplacen kupn ceny zstavou, ruenm
nebo jinak.
3. Obansk zkonky kontinentlnho typu11 vol
v dan souvislosti dvoj pstup.
Nkter civiln kodexy vhradu vlastnickho prva v-
slovn neupravuj, dovozujce monost ujednat si ji ze
zsady smluvn svobody.12 Vychz se z pojet, e strany
si ve smlouv mohou prva a povinnosti upravit podle
sv poteby v rozsahu, kter nen zkonem zakzn, a e
si mohou ujednat takov klauzule, kter zkon nepro-
hlsil za neplatn.Typickmi pedstaviteli tohoto smru
jsou francouzsk Code civil, rakousk Allgemeines br-
gerliches Gesetzbuch (ABGB) i panlsk Cdigo ci-
vil.13
V jinch kodexech, jejich hlavnm pedstavitelem je
nmeck Brgerliches Gesetzbuch (BGB), je naopak v-
hrada vlastnickho prva zvl upravena. Pistoup-li se
k vslovn prav vlastnickho prva v obanskm
zkonku,je nutn poloit si otzku,kam tuto pravu sys-
tematicky zaadit.V zsad lze pozorovat dva rzn p-
stupy: bu se prava vhrady objevuje mezi ustanove-
nmi o kupn smlouv, anebo ji mezi obecnmi
ustanovenmi o nabvn vlastnickho prva pevodem.
Reprezentanty prvnho smru jsou nmeck zkonk
a dal civiln kodexy ovlivnn jeho pkladem a vzo-
rem. Ale ani tu nelze co do detail pozorovat jednotn
pstup z hlediska systematiky een. BGB upravil v-
hradu mezi obecnmi ustanovenmi o kupn smlouv
( 449). Italsk Codice civile ji naopak zaadil mezi
zvltn ustanoven o koupi movitch vc (l. 1523 a
1526). Polsk Kodeks cywilny vhradu upravil (l. 589
a 591) v rmci oddlu nazvanho Zvltn zpsoby pro-
deje zaazenho na sam zvr ustanoven o kupn
smlouv. Obdobn postupuje litevsk Civilinis Kodek-
sas (l.6.431) kter vak m i zvltn pravu pro splt-
kov prodeje (l. 6.441) a tak, jak znmo, n oban-
sk zkonk,kter vhradu zaadil do oddlu oznaenho
Vedlej ujednn pi kupn smlouv spolen s pra- Vehrd, 1907, s. 42-43; Kube, V. op. cit. sub 5, s. 776 nebo Bettelheim,
vou pedkupnho prva ( 602) a prva zptn koup
( 607), jako i s piputnm dalch ble nevymeze-
nch klauzul ( 610).
Druh smr sleduj typicky obansk zkonky v-
carska a Nizozem. Zivilgesetzbuch (ZGB) upravil v-
hradu vlastnickho prva v l. 714 v souvislosti se zp-
soby nabvn vlastnickho prva k movitm vcem
(Fahrniseigentum). Tak nizozemsk Burgerlijk Wet-
boek upravil t institut obdobn v rmci ustanoven
o pevodech majetku v rmci tet knihy o veobecnm
majetkovm prvu (3:83).
Ojedinle se objevuj i odchylky od jednoho i druhho
z obou zkladnch pstup. Pkladem me bt loty- pro ppad konkursu. Ble k tomu nap. Ferid, M., Sonnenberger, H. J.
sk civillikums, kter sice vhradu vlastnickho prva
upravuje, avak pouze pro ely koup na spltky
(l. 2069 a 2071).
4. Komunitrn prvo se pravy vhrady vlastnickho
prva dotk ve smrnici EP a Rady EU 2000/35/ES z 29. 6.
2000, o postupu proti opodnm platbm v obchod-
nch transakcch, kter v l. 4 odst. 1 vyaduje, aby n-
rodn prvn dy pipustily monost prodvajcho po-
dret si vlastnick prvo ke zbo a do plnho
zaplacen, je-li doloka vhrady vlastnickho prva mezi
kupujcm a prodvajcm vslovn ujednna ped do-
dnm zbo.
slo 6/2005 187
5. een,k nmu pistoupil n obansk zkonk co
do systematickho zaazen ustanoven o vhrad vlast-
nickho prva, lze odvodnit faktem, e v praxi je v-
hrada vlastnickho prva nejastji spojovna s kupn
smlouvou.
Nelze vak pominout, e si pevodce me vyhradit
vlastnick prvo i pi jinch smlouvch.Vlastnick prvo
si lze vyhradit v kad smlouv zakldajc synallagma
v podob povinnosti jedn smluvn strany pevst na dru-
hou stranu vlastnick prvo a vzjemn povinnosti druh
strany poskytnout za to prvn stran protiplnn.To v re-
imu obanskho prva pichz v vahu zejmna
u smlouvy smnn nebo u smlouvy o dlo, ale tak nap.
u smlouvy o sdruen,v reimu obchodnho prva krom
smnn smlouvy a smlouvy o dlo, nap. pi prodeji pod-
niku.
II. Geneze tuzemsk pravy
1. esk prvo ve svm vvoji vystdalo rzn p-
stupy.Ped rokem 1951 obecn obansk prvo vhradu
vlastnickho prva zvlt neupravovalo. Ppustnost v-
hrady se dovodila z monosti smluvn odchylky od 1083
obecnho zkonku obanskho upravujcho prodej
vci na vr a od l. 354 veobecnho obchodnho z-
konku upravujcho nsledky prodlen kupujcho se za-
placenm kupn ceny pi obchodn kupn smlouv.14
Na vhradu vlastnickho prva pamatoval teprve z-
kon o spltkovch obchodech z r. 1896, le vslovn ji
upravil a zkon o spltkovch obchodech z r. 1935 ( 2
a 6); oba pedpisy vak mily na zvltn situace a sle-
11
Ne se tyto zkonky uvdj plnm nzvem. Na urit z nich se
v lnku odkazuje prbn, a proto jsou v textu uvedeny i bn
zkratky nzv nkterch kodex.
12
Tak k rakouskmu prvu,resp.k obecnmu zkonku obanskmu z r.
1811 srov. Tilsch, E. Obliganho prva st zvltn. 2. vydn. Praha :
E. in Klang, H. a kol. Kommentar zum Allgemeinen brgerlichen Ge-
setzbuch. Bd. II/2. 1. vydn. Wien : sterreichische Staatsdruckerei,
1934, s. 1063 an.; pokud jde o souasn pstupy, srov. Dittrich, R., Ta-
des, H. a kol. Das allgemeine brgerliche Gesetzbuch. 34. vydn.Wien
: Manz, 1994, s. 1217 a nsl. Rakousk nejvy soud se vhradou vlast-
nickho prva zabval patrn poprv v rozhodnutch Glaser-Unger .
6462 z r. 1877 a 7917 z r. 1880, kdy tak rozhodl o jej ppustnosti.
O francouzskm a belgickm prvu referuje Peliknov, I. Koment
k obchodnmu zkonku.4.dl.1.vydn.Praha :Linde,1997,s.165 a nsl.
13
Nkter z tchto prvnch d vnuj prav vhrady zvltn po-
zornost pi een uritch specifickch situac, a to bu specilnmi
ustanovenmi v obecnm kodexu (jak to uinil ABGB v 297a ohledn
vhrady vlastnictv ke strojm zabudovanch do nemovit vci; ob-
dobnou pravu m i ZGB v l. 805), anebo ve zvltnch prvnch ped-
pisech. Pkladem tohoto druhho een me bt prvo francouzsk,
kter vslovn upravilo dsledky sjednn vhrady vlastnickho prva
Das franzsische Zivilrecht. Band 2. 2. vydn. Heidelberg : Verlagsge-
sellschaft Recht und Wirtschaft mbH, 1986, s. 182 a tam citovan lite-
ratura.
14
Absence (zamlen,i nechtn) pravy njak prvn monosti v z-
konnm textu pirozen vyvol diskuse o ppustnosti postupu, jeho
rmec zkon pominul, a e trv jist as, ne se vklad ustl. Promtlo
se to i do vah o monosti i nemonosti vhrady vlastnickho prva
se zetelem k mlen obecnho zkonku obanskho.Tak nap. v na
literatue dovodil Kremlika, K. Jest pactum reservati dominii pi
smlouv trhov dle rakouskho prva platnm ili nic? Prvnk, 1896,
s. 569 a nsl. neplatnost mluvy, zatmco Doubek, D. O podstat a p-
pustnosti pacta reservati dominii dle prva rakouskho. Prvnk, 1897,
s. 753 a nsl. shledal opak. Pro zdej prosted je do jist mry typick,
e se polemika odehrla a pot, co byla naznaen otzka za eskmi
hranicemi dvno vyeena: chce se poznamenat, e s obdobnmi p-
stupy a situacemi se setkvme i v dnen dob.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 188
188 slo 6/2005
dovaly pedevm ochranu osob kupujcch jako spote-
bitel movit vci na spltky.
Mylenka explicitn pravy tto klauzule v obanskm
zkonku vznikla pi pprav nvrhu unifikovanho ko-
dexu pedvlenho eskoslovenska.Navrhlo se upravit
vhradu vlastnickho prva obecn, avak zsadnm pe-
vzetm normativn konstrukce prv ze zkona o splt-
kovch obchodech. To vedlo k formulacm kogentn
povahy sledujcm pedevm ochranu kupujcho a d-
vodov zprva mluv v t souvislosti o sociln norm
ochrann.
2. Poprv se obecn prava tohoto druhu objevila
v obanskm zkonku z r. 1950 v rmci pravy kupn
smlouvy, avak mimo kategorii vedlejch smluvnch
ujednn v kupn smlouv ( 374), a byla formulovna
slovy: M-li vlastnictv k prodan movit vci pejt na
kupujcho a po zaplacen ceny, mus bt tato vhrada
ujednna psemn. Neplyne-li ze smlouvy nco jinho,
pechz nebezpe nahodil zkzy a nahodilho zhor-
en na kupujcho odevzdnm vci. Ustanoven se
a na dva kurzvou oznaen vrazy doslova shoduje
s platnou prvn pravou. Prv tyto odchylky ukazuj
na pesnj legislativn technick vyjden klasickch
prvnickch formulac odliujcch jednak pojmov
smlouvu, dohodu a ujednn, jednak kladoucch draz
na to, aby se zkonodrce vyjadoval slovesy v dokona-
vm tvaru.
Dvodov zprva zdraznila, e se touto pravou pro
ppad prodeje vci na vr pipout, aby si prodvajc jmna subjektivn prvo domhat se vydn vci vi
mohl vyhradit vlastnick prvo k pedmtu koup a
do jeho plnho zaplacen a kryl si tak nebezpe v-
rovho prodeje. Ponvad vak v tomto ppad neme
vlastnk sm o vc peovat, stanov se, e v nedostatku
jin smluvn pravy pechz nebezpe nahodil zkzy
a nahodilho zhoren vci na kupujcho ji jejm ode-
vzdnm.Aby bylo zabrnno nerozvnmu uzavrn t- pot namtat, e vhradu ujednal za situace, kdy vlastn-
ivch smluv, je lkaj proto, e kupn cenu nen teba
ihned zaplatit, vyslovuje osnova pro ujednn o vhrad
vlastnickho prva prodan vci poadavek psemn
formy.
3. Platn obansk zkonk z r. 1964 a do pijet no-
vely . 509/1991 Sb. vhradu vlastnickho prva zvl
neupravil. S monost ujednat si ji se vak (s odkazem na
51) i nadle potalo,15 piem z absence vslovn
pravy plynulo, e psemn forma pro tuto klauzuli ne-
byla pedepsna.16
Vslovnou pravu vhrady vlastnickho prva vak ob-
sahoval zkonk mezinrodnho obchodu ( 324), a to
v podstat stejnm zpsobem, jak dnes normuje v 445
ObchZ.
4. Souasn 601 ObZ tedy recipuje nkdej 374
nkdejho zkona . 141/1950 Sb., ani to dvodov
zprva k novele . 509/1991 Sb., kter vslovn ustano-
ven o vhrad do obanskho zkonku vrtila, njak
bl vysvtluje.
Pro obchodn prvo, jak eeno, existuje zvltn
prava vhrady v 445 ObchZ, pevzat s drobnmi sty-
listickmi zmnami z nkdejho zkonk mezinrodnho
obchodu.
Duplicita zkonn pravy vhrady vlastnickho prva
je v kontextu tradinch kontinentln evropskch prv-
nch d znan neobvykl a reprezentuje jeden
z mnoha pozstatk nkdej socialistick koncepce sa-
mostatnch kodex.
AD NOTAM
III. Strany
1. Ze systematickho zaazen 601 lze dovodit, e
stranami mluvy o vhrad vlastnickho prva jsou pro-
dvajc a kupujc. Bylo eeno, e klauzuli o vhrad lze
ujednat i ve spojen s jinmi smlouvami, jimi jedna ze
stran platn pevd vlastnick prvo k vci na stranu
druhou, co roziuje okruh monch smluvnk i na
dal osoby, nap. zhotovitele a objednatele apod.
2. V kadm ppad vak mus bt vhrada vlastnic-
kho prva sjednna ve prospch vlastnka vci. Obt
nevnikne, je-li vlastnk tou stranou, kter na druhou
stranu vlastnick prvo pevd a zrove si vlastnick
prvo a do plnho zaplacen ceny vyhrazuje.
3. Mohou vak nastat situace,kdy smlouvu o platnm
pevodu vlastnickho prva uzave jako zcizitel osoba,
kter vlastnkem vci nen.Ppady tohoto druhu lze v z-
sad rozdlit do dvou skupin.
4. Za prv pjde o situace, kdy nevlastnk uzavr
smlouvu o pevodu vlastnickho prva k vci, ani je
k tomu oprvnn. Pak pjde pravideln o situaci, kdy
druh strana vlastnick prvo k vci nezsk, take ani
z ppadn ujednan vhrada vlastnickho prva nevy-
vol zamlen inky.17 Vjimku z toho reprezentuj dva
ppady.
Pedn lze poukzat na ujednn pevodu s vhradou
oprvnnm dritelem ( 130). Tehdy vlastnku nic ne-
brn, aby oprvnn open o sv vlastnick prvo, ze-
tomu, kdo ji neoprvnn zadruje ( 126), uplatnil vi
komukoli, tedy i vi osob, kter oprvnn dritel vc
pedal.Uplyne-li vak pot,co oprvnn dritel smlouvu
s vhradou s dal osobou uzavel a co vhrada vlastnic-
kho prva jet trv, vydrec doba ( 134), stv se
oprvnn dritel vlastnkem vci.Nelze tud vi nmu
kem jet nebyl,ale je naopak namst dovodit ze zsady,
e oprvnn dritel m stejn prva jako vlastnk ( 130
odst. 2), platnost pevodn smlouvy i platnost ujednn
vhrady se vemi prvnmi dsledky, kter z toho ply-
nou.
Druh ppad se tk zcizen vci s vhradou vlast-
nickho prva, k nmu pistoupil neprav ddic.Vzhle-
dem k tomu, e je osoba, kter smlouvu s nepravm d-
dicem uzavela v dobr ve, chrnna stejn, jako by
vlastnick prvo nabyla od oprvnnho ddice ( 486),
neme prav (oprvnn) ddic vi n namtat,e ujed-
nn o vhrad vi nmu nem prvn inky. Nastane-
15
Knapp, V. in Knapp, V., Luby, . a kol. eskoslovensk obansk
prvo. Svazek I. 2. vydn. Praha : Orbis, 1974, s. 299; Kabt, J. in eka,
Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. Dl I. 1. vydn. Praha : Panorama,
1987, s. 423.
16
Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. 1. vydn. Praha : Orbis,
1965, s. 211.
17
Msty se dovozuje neplatnost smlouvy, kterou zcizitel pevd na na-
byvatele vlastnick prvo k vci, kterou m ve vlastnictv nkdo jin
(poukazem na nemonost plnn).Tento nzor nelze pokldat za sprvn
(shodn vestka, J. in vestka, J., Jehlika, O., krov, M. op. cit. sub
5, s. 221). Dostaten toti neodliuje mezi prvem obliganm a pr-
vem vcnm.Zave-li se zcizitel za tto situace pevst vlastnick prvo
k urit vci na nabyvatele, a vc nem, je na nm, aby si ji opatil a na-
byvateli dn plnil.Neuin-li to,poru smlouvu a nabyvatel proti nmu
me sankn nastoupit.Pln-li nabyvateli ciz vc,ani je k tomu oprv-
nn, pak vlastnick prvo na nabyvatele nen pevedeno a zcizitel pln
s prvn vadou ( 499 in fine, 503), tud rovn poruuje smlouvu
a i tu proti nmu nabyvatel me sankn nastoupit.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 189
AD NOTAM
-li tato situace a trv-li dosud vhrada vlastnickho prva
ve prospch nepravho ddice jako zcizitele, plyne ze
zsady, e neprav ddic vyd oprvnnmu ddici ma-
jetek, kter z ddictv m ( 485 odst. 1), povinnost ne-
pravho ddice vydat oprvnnmu ddici nejen vci,
kter z pozstalosti obdrel, ale i majetkov prva, kter
m z ddictv. Z toho lze dovodit povinnost nepravho
ddice pevst na oprvnnho ddice mj. i majetkov
prva, kter mu z dve uzaven pevodn smlouvy spo-
jen s vhradou vlastnickho prva dosud svd.Uplyne-
-li vak promlec doba podle 105, neme ji prav
(oprvnn) ddic do prv a povinnost zaloench
smlouvou nepravho ddice a tet osoby inn zash-
nout. Pot tedy, trvaj-li za tto situace jet prva z v-
hrady vlastnickho prva, svd ji nepravmu ddici.
5. Za druh pjde o situace, kdy zcizitel, a nen vlast-
nkem,pevd vlastnick prvo na tet osobu svm jm-
nem, protoe je k tomu oprvnn.V rmci toho lze roz-
liit opt dv skupiny ppad.
Pedevm pjde o situace,kdy takov prvo zalo zci-
ziteli smlouva s vlastnkem. Ze soustavy smluvnch typ
upravench obanskm zkonkem lze poukzat pede-
vm na smlouvu o obstarn prodeje ( 737) jako na ty-
pick ppad. D-li obstaratel objednatelovu vc do pro-
deje, m povinnost uinit opaten k prodeji potebn.
Ujedn-li s kupujcm vhradu vlastnickho prva, hled
se na ni jako na mluvu ve prospch tetho ( 50).
Obstaratel vystupuje jako nepm zstupce vlastnka,
a tud je teba i na vhradu vlastnickho prva hledt
jako na ujednn ve vlastnkv prospch s tm, e sou-
hlas vlastnka byl udlen a to poppad i mlky ji
uzavenm smlouvy o obstarn prodeje.
Dal skupinu ppad reprezentuj situace, kdy ne-
vlastnk zcizuje s vhradou vlastnickho prva ciz vc,
protoe jej k tomu opravuje zkon. Jde o svpomocn
prodeje, kter zkonk upravil pi oprav a prav vci
( 656 odst. 2) a prodeji nevyzvednut i neodebran z-
silky dopravcem ( 773 odst. 1). Za konkrtnch okol-
nost me tato situace nastat rovn pi zhotoven vci
na zakzku ( 650 odst.2).Tak tehdy prodv tet osoba
vlastnkovu vc jinmu svm jmnem na vlastnkv et.
Proto je namst i pro tyto ppady dovodit obdobn z-
vr jako shora,ovem s tm,e zkonn prava nahrazuje
nleitost souhlasu vlastnka, kter by jinak byl podle
50 ObZ nutn.
IV. Ujednn vhrady
1. Obansk zkonk vychz z dogmat o titulu a modu
pevodu vlastnickho prva a stanov pro ppad pe-
vodu vlastnickho prva k movitm vcem, e nabyvatel
nenabv vlastnick prvo k movit vci ji innost
smlouvy, nbr a tradic. Obdobn zkonk obchodn
( 443). prava mobilirnch pevod je v obou ppa-
dech dispozitivn. Ust. 133 odst. 1 ObZ vslovn sta-
nov, e se od jeho prvnho pravidla nemohou odchlit
jen zvltn prvn pedpisy, nbr i ujednn smluvnch
stran.
Vhrada vlastnickho prva reprezentuje jednu z mo-
nost odchlit se z vle smluvnch stran od 133 odst. 1.
2. Nadpis 601 oznauje institut jako vhradu vlast-
nictv. Jedn se o dsledek faktu, e obansk zkonk
vznamov nerozliuje pojmy vlastnick prvo a vlast-
nictv, pouvaje je promiscue. Sprvn se vak jedn
slo 6/2005 189
o vhradu vlastnickho prva (tak i 445 ObchZ), pro-
toe vhradou si prodvajc vymiuje vlastnick prvo
k prodan vci, dokud kupn cena nebude zaplacena:
smlouvou se na kupujcho toti pevd vlastnick
prvo.
3. Vhrada vlastnickho prva se ve na zaplacen
kupn ceny, tedy na jej pln zaplacen (vetn ppad-
nch rok a dalho psluenstv). Konstrukce 601
pirozen nevyluuje monost stran ujednat si pro na-
byt vlastnickho prva kupujcm i jin okamik, nebo
prvo stran postupovat naznaenm zpsobem plyne ze
zkonn dispozice 133 odst.1 (v souvislosti s 51 nebo
36).Tyto ppady se bn oznauj jako rozen v-
hrada vlastnickho prva. Z hlediska 601 vak nep-
jde o vhradu vlastnickho prva, nbr o jinou smluvn
klauzuli, kter vak bude posuzovna analogicky ( 853)
podle 601. Rovn tak nen vyloueno vzat nabyt
vlastnickho prva kupujcm na splnn podmnky, pak
ale pjde o odchylnou smluvn klauzuli,kter ustanoven
601 nepodlh.
Odchyln tuto otzku e obchodn zkonk v 445.
Volnj dikci 445 ObchZ strany vyhov, i spoj-li nabyt
vlastnickho prva kupujcm s jinou skutenost, ne je
platba kupn ceny.18 Le i pi postupu v obchodnprv-
nm reimu pjde o vhradu vlastnickho prva, bude-li
takto urena doba nabyt vlastnickho prva, nikoli ujed-
nna podmnka ve smyslu 36 ObZ.
4. Vhradu vlastnickho prva lze sjednat pi plat-
nm pevodu movit vci. Jedn se o typick vedlej
ujednn pi kupn nebo jin hlavn smlouv. Proto plat-
nost hlavn smlouvy podmiuje i platnost vhrady, a ji
byla vhrada sjednna pi uzaven hlavn smlouv pmo
v n nebo vedle n, i byla-li ppadn dohodnuta doda-
ten.
Pro vhradu pedepisuje zkon psemnou formu.Vle stran
vak nemus bt projevena na te listin ( 40 odst. 3).
Nleitost formy podmiuje platnost klauzule o vhrad
vlastnickho prva ( 40 odst. 1), a to i v tch ppadech,
kdy pro hlavn smlouvu nen psemn forma vyadovna.
Z toho plyne,e prohls-li jen prodvajc,by v psemn
form nap.dolokou na objednvce,v potvrzen o uza-
ven smlouvy nebo na faktue e si k prodan vci vy-
hrazuje vlastnick prvo a do plnho zaplacen, ne-
pjde o platn ujednn, by druh strana d najevo
souhlas formou stn, i konkludentn. Neplatnost ujed-
nn o vhrad vlastnickho prva pro nedostatek formy
nebo z jinho dvodu me mt vliv na platnost, resp.
neplatnost cel kupn smlouvy, vyplyne-li z povahy
smlouvy, z jejho obsahu nebo z okolnost, za nich byla
uzavena, e vhradu vlastnickho prva nelze od ostat-
nho obsahu smlouvy oddlit ( 41).Nen-li vhrada ujed-
nna v psemn form, ale strany se pesto podle n za-
chovaj, nelze ji po zaplacen kupn ceny namtat jej
neplatnost, co plyne z pravidla formulovanho v 455
odst. 1.
Nen vyloueno ujednat v psemn form jen vhradu
vlastnickho prva a hlavn smlouvu uzavt nap. jen
stn.Pak ale dohoda o vhrad vlastnickho prva mus
vzhledem k poadavku uritosti a srozumitelnosti prv-
18
Srov. nap. Bejek, J. Obchodn zvazky. 2. vydn. Brno : Masarykova
univerzita, 1994, s. 342343. Bejek, J. in Faldyna, F. a kol. Obchodn
zkonk. Koment. Dl II. 1. vydn. Praha : Codex Bohemia, 2000, s. 330.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 190
190 slo 6/2005
nho konu obsahovat ujednn charakterizujc dosta-
tenm zpsobem jak hlavn smlouvu, tak i vc, k n se
vhrada vlastnickho prva vztahuje, a vi i dobu splat-
nosti kupn ceny.V tchto ppadech je vak nutn odli-
it normativn obsah hlavn smlouvy a normativn obsah
vedlej klauzule a vzt v vahu, jak oprvnn a povin-
nosti vznikaj stranm z dohody o vhrad vlastnickho
prva a jak z hlavn smlouvy.
elem pedpisu psemn formy byla pvodn ochra-
nsk funkce vi spotebitelm a vbec v zjmu hos-
podsky slabch td lidu.19 Proto tak nkdej zkony lze platn ujednat jen pi kupn smlouv, jejm ped-
o spltkovch obchodech z r. 1896 a 1935, ba i pvodn
pracovn nvrh eskoslovenskho obanskho zkonku
z 20. let minulho stolet, nesledovaly obecn nazen
psemn formy pro ujednn vhrady vlastnickho prva
ve vech ppadech, ale jen tam, kde poadavek psnj
formy odvodovala jeho sociln funkce.V tomto svtle
se jev jako logick obecn pedpis psemn formy pro
vhradu vlastnickho prva zkonodrstvm totalitnho
sttu v 50. letech, odvodnn socilnmi a hospod-
skmi pomry tehdej doby. Klade se ale otzka, je-li t
pstup pln odvodnn i ve zmnnch spoleenskch
a hospodskch podmnkch,a to zvl pokud jde o z-
konnou pravu prvnho styku mezi podnikateli, jak to
dnes in v 445 obchodn zkonk. Lze vak namtnout,
e de lege lata je obecn pkaz psemn formy tohoto
ujednn odvodnn tm,e sleduje ochranu tetch osob
a zajitn jistoty v prvnm styku vbec, nebo setrv-
vn obanskho zkonku na zsad nemo plus iuris ad
alium transferre potest quam ipse habet vyaduje zajis-
tit alespo stenou zejmost vhrady navenek, nebo
jinak by narstalo riziko oslaben prvn pozice vitel
jak kupujcho, tak prodvajcho.20
5. Vlastnick prvo k vci si prodvajc me vyhra-
dit,dokud je m,nejpozdji tud pi jejm pedvn.Na-
bude-li tedy kupujc vlastnick prvo ji pednm a pe-
vzetm vci, vyluuje to dodatenou mluvu stran
o vhrad vlastnickho prva pro prodvajcho (ledae
by prodvajc vlastnick prvo optovn nabyl). Z toho
vak nen mon dovodit, e k ujednn o vhrad vlast-
nickho prva nelze vbec pistoupit,m-li nabyvatel vc
ji ve sv moci. Zle na prvnm dvodu, z nho ta-
kov stav vzeel: m-li nap. kupujc u sebe vc proto,
e je schovatelem, vypjitelem i njemcem, pak n-
sledn uzaven smlouvy o pevodu vlastnictv za platu
spojen s vhradou vlastnickho prva nen vyloueno,
nebo takovm ujednnm se zmn pouze prvn dvod
detence u toho, kdo m vc u sebe.
Stejn tak si nelze vyhradit vlastnick prvo k vci,
kter sice nebyla jet kupujcmu pedna,ale ped in-
nost klauzule o vhrad vlastnickho prva podlehla
zkze, byla zpracovna ve vc jinou, i byla prodna ji-
nmu tet osobou,nap.detentorem pi oprav a prav
vci (656 odst.2),pi obstarn prodeje vci ( 737),dle
pi prodeji nevyzvednut i neodebran zsilky doprav-
cem ( 773 odst. 1), ppadn v uritch situacch pi
zhotoven vci na zakzku ( 650 odst. 2 ObZ), anebo
v reimu obchodnprvn pravy pi nabyt vci od ne-
vlastnka podle 446 ObchZ, i pi prodeji vci komisi-
onem ( 563 odst. 1 ObchZ) apod.
Ujednn o vhrad vlastnickho prva je vak vylou-
eno v ppadech, kde tomu brn povaha vci.V t sou-
vislosti lze poukzat na ji zmnnou pravu samoob-
slunho prodeje ( 614 odst. 3 ObZ).
AD NOTAM
Na vhrad vlastnickho prva se nelze dohodnout ani
tam, kde monosti sjednat tuto klauzuli brn kogentn
ustanoven zkona. Jedn-li se o pevody movitch vc,
lze poukzat na pravu nabyt vlastnickho prva pi
koupi najat vci ( 493 odst. 1 ObchZ), kter ovem vy-
luuje aplikaci 445 ObchZ, nikoli analogick ustano-
ven obanskho zkonku. Pro obecn obansk prvo
vyvstv obdobn otzka v souvislosti s nemovitmi
vcmi, o nich je zmnka dle.
6. Nelze se vak ztotonit se stanoviskem, e vhradu
mtem je vc, kter v dob uzavrn kupn smlouvy ji
existuje, nikoli vc, kter m vzniknout teprve po uza-
ven kupn smlouvy.21 Prodv-li se vc, kter v dob
uzaven kupn smlouvy jet neexistuje (emptio rei spe-
ratae), nepopr to platnost ppadn vhrady vlastnic-
kho prva, protoe rozhodujc vznam m fakt vlast-
nickho prva prodvajcho k vci v okamiku, kdy vc
kupujcmu pedv, nikoli v okamiku, kdy s kupujcm
uzavr smlouvu. Stejn zvr je teba vzthnout k situ-
aci, kdy se prodvajc ve smlouv zave prodat kupuj-
cmu vc, kter sice ji existuje, ale prodvajc ji zatm
ve vlastnictv jet nem a teprve si ji zaml opatit.
V. Zpsobil objekt (pedmt)
1. Klov vznam pro platnost vhrady m zpsobi-
lost objektu (pedmtu), k nmu se vhrada vlastnic-
kho prva ve. Jak obansk zkonk v 601, tak i ob-
chodn zkonk jak plyne z vazby 409 odst.1 na 445
spojuj tuto klauzuli s prodejem movit vci.
Nerozhoduje, zda je vhrada sjednna ve vztahu k v-
cem urenm jednotliv nebo podle druhu,22 i k vcem
spotebitelnm nebo nespotebitelnm, zastupitelnm
nebo nezastupitelnm, anebo k vcem urench k dal-
mu zpracovn nebo ke spojen s jinmi vcmi (jako
jsou suroviny, polotovary, soustky apod.), anebo k dal-
mu prodeji vci jako zbo atd.
Pln-li se podle smlouvy suroviny nebo jin vci ur-
en k dalmu zpracovn, lze si platn vlastnick prvo
vyhradit k tomu, co prodvajc kupujcmu pln, nikoli
vak ji k vrobkm z nich zhotovenm,23 nebo ty ne-
jsou pedmtem prodeje, v dob ujednn klauzule o v-
hrad vlastnickho prva jet neexistuj a prodvajc
k nim ani pi pedvn pedmtu plnn vlastnick
prvo nem. Klauzuli zajiujc prodvajcmu vhradu
vlastnickho prva nejen k tomu, co dodal, ale i k tomu,
co z pedmtu plnn bude vyrobeno, tud sth ne-
platnost.
2. Co plat o jednotlivch movitch vcech,plat i o v-
cech hromadnch.
Zvltn situace nastv u platnch pevod podniku
a takovch st podniku, kter reprezentuj samostat-
19
Obligan prvo a nhrada kody.Referent:Dr.Egon Weiss.st druh:
Dvodov zprva. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, 1924, s. 89.
20
Svoboda, L. Vhrada vlastnictv podle obanskho zkonku. Prvnk,
2001, s. 1018.
21
Mruzek, K. Vhrada vlastnictv pi kupn smlouv podle obanskho
zkonku. Prvn praxe, 1995, s. 211.
22
U genericky urench vc m pro platnost a trvn vhrady vznam
jejich dostaten odlien od jinch vc tho druhu, nap. oddlenm
uloenm i uskladnnm, zvltnm oznaenm apod.
23
Nap. Krm, J. Prvo obansk. III. Prvo obligan. 1. vydn. Praha
:Vehrd, 1929, s. 207 a etn dal.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 191
AD NOTAM
nou organizan sloku. Ust. 5 odst. 2 ObchZ oznauje
podnik jako hromadnou vc. Pevody podniku a jeho
sti upravuj 476 a 478 ObchZ, piem 483 odst. 3
ObchZ kogentn pikazuje pout i na ppad prodeje
podniku 444 a 446 ObchZ, tedy i ustanoven 445
ObchZ o vhrad vlastnickho prva.Sloit otzky vzni-
kaj v tto souvislosti vzhledem k tomu, e podnik mo-
hou spoluvytvet i nemovit vci. Protoe se jedn
o problematiku obchodnho prva a obchodnho zko-
nku, vymykajc se ze zkladnho tmatu tohoto lnku,
na ni navc existuj rzn nzory,24 nen namst ji zde pro posouzen z hlediska ppadnho nabyt vlastnic-
eit.
3. Zkon o cennch paprech stanovil ( 1 odst. 2), e
se na cenn papry vztahuj ustanoven o vcech movi-
tch,nestanov-li zkon jinak.Tato normativn konstrukce
sice otevr otzku,co tedy cenn papry z hlediska 118
ObZ jsou, jej een vak lze pro tento el ponechat
stranou.Ust. 13 odst.1 CenP toti stanov,e se smlouva
o platnm pevodu cennch papr d subsidirn s elem, k nmu obvykle slou, a brt z vci plody
pravou kupn smlouvy v obchodnm zkonku. Tud
z toho plyne, e se na ppady koup a smny cennch
papr neaplikuje ustanoven 601 ObZ, nbr prava
vhrady vlastnickho prva obsaen v 445 ObchZ.
4. Zkon spojuje ujednn o vhrad vlastnickho
prva jen s prodejem movit vci.Na otzku,zda lze ujed-
nat stejnou klauzuli ve vazb na platn pevod vlast-
nickho prva k nemovit vci (nap.s odkazem na 51),
lze odpovdt jen zporn.25
Neplat to jen ve vztahu k nemovitm vcem zapsa-
nm do katastru nemovitost, k nim se vlastnick prvo
nabv vkladem do tto evidence ( 133 odst. 2), take
je ji z povahy vci zejm, e jin okamik vzniku vlast-
nickho prva pro nabvajc stranu v tchto ppadech
nelze sjednat.T zvr plat i pro pevody vlastnickho
prva k tm nemovitm vcem, kter nejsou v katastru
nemovitost evidovny ( 133 odst. 3).26 Zpsob nab-
vn vlastnickho prva k jakmkoli nemovitm vcem
je zkonem upraven odlin od zpsobu nabvn tho klad odinit. Kupujc nese riziko nahodilho pokozen
prva k movitm vcem: zkon jej stanov zjevn ko-
gentn s vylouenm monosti smluvn modifikace.27
Tyto zvry pirozen nevyluuj ujednn podmiu-
jc vznik prva navrhnout vklad vlastnickho prva do
katastru nemovitost a pot, co kupn cena bude zapla-
cena, i ujednn, kter kupujcmu umon uvat ne- ppustnost vhrady i pro nemovit vci; Fsek, F., Kolakov, M. in
movitou vc jet pedtm,ne se stane jejm vlastnkem,
apod.V takovch ppadech ale nepjde o vhradu vlast-
nickho prva, nbr o jin smluvn klauzule, kter ne-
budou posuzovny podle 601.
5. Objekty bez hmotn podstaty nejsou podle peva-
ujcch nzor zpsobilm pedmtem vlastnickho sarykova univerzita a Doplnk, 2002, s. 262; Dvok, J. in Holub, M.
prva.28 Vzhledem k tomu si nelze vlastnick prvo pi
platnm pevodu majetkovch prv (typicky pohled-
vek) nebo jinch majetkovch hodnot ani vyhradit. Ani
tento zvr nezpochybuje prvo smluvnch stran do-
hodnout se pi platnch pevodech pohledvek i ji-
nch majetkovch hodnot na klauzulch,kter budou sle-
dovat obdobnou funkci,jakou m pi prodeji movit vci
vhrada podle 601.
VI. Oprvnn a povinnosti stran
1. Vhrada vlastnickho prva m za nsledek, e pro-
dvajc zstv vlastnkem vci i pot, co vc kupuj- der, E. Vhrada vlastnictv pi smlouv trhov. Prvnk, 1937, s. 92; Svo-
cmu pedal a co ji kupujc pevzal.Kupujc m sice vc boda, L. op. cit. sub 20, s. 1026.
slo 6/2005 191
u sebe, nen vak oprvnn nakldat s n jako s vlastn,
a ani neme vzhledem k obsahu zvazku a k tomu, co
s prodvajcm ujednal mt dvodn za to, e mu vc
vlastnicky pat.mysl kupujcho se tud me nst jen
k tomu, aby ml vc u sebe a nabyl k n vlastnick prvo
v budoucnu. Vzhledem k tomu kupujc vc ani nedr
ve smyslu 129, nem k vci prvo drby, ale je pouhm
detentorem vci ciz, obdobn jako jm je nap. vypji-
tel. Prvo vc dret nle stle vlastnkovi a detentor je
vykonv jako vlastnkv zstupce.To m vznam nap.
kho prva vydrenm ( 134), nebo vlastnick prvo
dr stle prodvajc.
2. Subjektivn prva, je kupujc po pevzet vci m,
plynou z povahy klauzule o vhrad vlastnickho prva.
Kupujc je pedevm oprvnn dat, aby mu byla pro-
dvan vc pedna. Dle m prvo mt vc jako deten-
tor u sebe a, nen-li jinak ujednno, uvat vc v souladu
a uitky, a to bezplatn, nebo se m za to, e plata za
uvn i povn vci je zahrnuta v kupn cen. Rovn
je oprvnn jednostrann uhrazenm kupn ceny
dovrit peveden vlastnickho prva na sebe samho.
Tato dl oprvnn se v souhrnu oznauj jako ekatel-
sk prvo kupujcho.29 ekatelsk prvo nen jen rela-
tivnm prvem (obliganm), jak by bylo mon usuzo-
vat ze skutenosti, e vznik z mluvy o vhrad
vlastnickho prva upraven v osm sti zkonku. M
tak povahu prva absolutnho, a lze dovodit, e prva
vcnho (vcnho prva k vci ciz),co lze opt o 126
odst. 2, podle nho je ten, kdo m prvo mt vc u sebe,
by nen vlastnk, oprvnn domhat se ochrany proti
kadmu, kdo do jeho prva neoprvnn zasahuje.
3. Nen-li smluveno nic jinho, m kupujc po dobu,
co vhrada vlastnickho prva ve prospch prodvaj-
cho trv, povinnost chrnit vc ped pokozenm, zni-
enm i ztrtou, a dojde-li k nim, zvadu na vlastn n-
i zkzy vci podle dispozice druh vty 601, kter se
24
Peliknov, I. Koment k obchodnmu zkonku. 4. dl. 1. vydn.
Praha : Linde, 1997, s. 168 uvd, e v rmci prodeje podniku me bt
pevdno tak vlastnick prvo k nemovitostem, co by znamenalo
Ovekov, O. a kol. op. cit. sub 9, s. 305 naproti tomu dovozuj, e
ve smlouv o prodaji podniku lze nabyt vlastnickho prva kupujcm
k movitm vcem vzat nap. a na zaplacen kupn ceny.
25
Srov.k tomu krov, M. in vestka, J., Jehlika, O., krov, M. a kol.
op. cit. sub 5, s. 894; Kop, L., Dvok, J. in Knappov, M., vestka, J.
Obansk prvo hmotn. Svazek II. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 177;
Fiala, J. in Fiala, J. a kol. Obansk prvo hmotn. 3. vydn. Brno : Ma-
a kol. op. cit. sub 9, s. 929; Svoboda, L. op. cit. sub 20, s. 1024; Lazr, J.
in Lazr, J. a kol. Zklady obianskeho hmotnho prva. Svazek 2. 2. vy-
dn. Bratislava : Iura Edition, 2004, s. 105.
26
Nedostaten je tud argument, e vlastnick prvo k nemovit vci
pechz na nabyvatele vkladem do katastru, jak in krov, M. in
vestka, J., Jehlika, O., krov, M. a kol. op. cit. sub 5, s. 894.
27
Lazr, J. in Lazr, J. a kol. op. cit. sub 24, s. 105.
28
Panujc civilistick nauka setrvale a jednoznan trv na stanovisku,
e vlastnictvm se v obanskm zkonku nepochybn mn vlastnic-
tv k vci hmotn, co lze odvodnit dikc 126, 127 a 128 ObZ
i systematickm vkladem. Ble k tomu nap. Knapp, V., Knappov, M.,
vestka, J. in Knappov, M., vestka, J. a kol. Obansk prvo hmotn.
Svazek 1. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 265; Spil, J. in vestka, J., Jeh-
lika, O., krov, M. a kol. op. cit. sub 5, s. 423; Lazr, J. in Lazr, J.
a kol. op. cit. sub 24, s. 105.
29
Chloupek, E. Vhrada vlastnictv. Prvnk, 1929, s. 421 a 422; Schwe-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 192
192 slo 6/2005
tak odchyluje od zkladnho pravidla 590. Nahodil
zkza vci, stejn jako jej pokozen, nemaj ovem
v tomto ppad vliv na povinnost kupujcho zaplatit
kupn cenu.
Vyaduje-li vc opravu z pin na stran kupujcho,
je kupujc povinen k oprav na vlastn nklady. Oprav-
-li vc pro kupujcho na zklad smlouvy s nm uzaven
osoba tet (zhotovitel), neme se domhat pi objed-
natelov neochot i neschopnosti platit cenu opravy
zaplacen po vlastnku vci, a to ani s ppadnm pou-
kazem na vlastnkovo bezdvodn obohacen, nebo
skutkov podstaty 451 a 454 v tomto ppad nejsou
naplnny.
Prvo kupujcho nakldat s vc omezuje fakt, e jde
stle o vc ciz.Nen tud oprvnn vc dle zcizit a to
ani sleduje-li zcizenm opaten si penz za elem za-
placen kupn ceny je povinen mt vc u sebe, nepe-
nechat ji k uvn jinmu a zachovat ji s respektem k tr-
vajcmu vlastnickmu prvu prodvajcho. Ppadn
zpracovn i spotebovn vci tud v zsad pedsta-
vuje poruen povinnost kupujcho.
Le pro urit ppady bude namst dovodit, dojde-li
k ujednn vhrady vlastnickho prva bez dalch po-
drobnost, e vle prodvajcho, by nen v klauzuli v-
slovn projevena, avak nen ani v rozporu s jazykovm
vyjdenm v ujednn ( 35 odst. 2), kryje jeho srozu-
mn, e vc bude kupujcm ped plnm zaplacenm
ppadn dle zpracovna nebo zcizena, musel-li bt el
koup prodvajcmu znm ze smlouvy nebo z okolnost,
za nich byla uzavena.30 Typick ppady tohoto druhu
pichzej v vahu pi vzjemnm obchodnm styku pod-
nikatel, kter podlh prav obchodnho zkonku;
nen vak vyloueno,e obdobn situace me nastat i pi
uzaven smlouvy v reimu obecnho prva obanskho.
Zpracuje-li kupujc vc, spotebuje-li ji i zciz-li vc
dle,ani je k tomu podle smlouvy s prodvajcm oprv-
nn, nehroz mu jen soukromoprvn sankce, ale do-
pout se jsou-li pro to dny podmnky skutkov pod-
staty 248 TrZ trestnho inu zpronevry.
4. Z vhrady vlastnickho prva plyne pro prodvaj-
cho oprvnn brnit se proti poruen mluvy kupuj-
cm a pi prodlen kupujcho ppadn od smlouvy od-
stoupit ( 517 odst.1),ppadn odstoupit od n z dalch
ujednanch dvod ( 48 odst. 1).
Prvo prodvajcho poadovat zaplacen kupn ceny
vak nen openo o vhradu vlastnickho prva, nbr
o hlavn smlouvu, take ani ppadn neplatnost vhrady
pohledvku prodvajcho na zaplacen kupn ceny ne-
ohroz. S tmto subjektivnm prvem me prodvajc
nakldat v mezch prvnho du podle libosti, zejmna
je me cedovat jinmu ( 524). Samotnou cess se vak
pevd na tet osobu (postupnka) jen oprvnn do-
mhat se zaplacen kupn ceny (pohledvku),nikoli vlast-
nick prvo k prodvan vci.To jist nevyluuje mo-
nost zvltnho ujednn postupitele a postupnka
i o pevodu vlastnickho prva k vci, k n se vhrada
ve, pevod ovem mus bt vzn na podmnku, e ku-
pujc kupn cenu nezaplat a vc se vrt do voln dis-
pozice prodvajcho a postupitele.
Hlavn povinnosti kupujcho pedstavuj povinnost
pedat vc kupujcmu a povinnost strpt, aby kupujc
s jeho vc nakldal zkonnm nebo smluvenm zpso-
bem, jako i strpt aby kupujc zavril pevod vlastnic-
kho prva na sebe zaplacenm kupn ceny.
AD NOTAM
5. Pi vhrad vlastnickho prva je zapoteb odliit
prvn postaven prodvajcho z hlediska prva obli-
ganho (jako strany kupn smlouvy) a prva vcnho
(jako vlastnka). Prodvajc je stle vlastnkem prodan
vci a nle mu oprvnn upraven v 123 a 126 odst. 1,
kter me uplatnit vi kadmu vi kupujcmu
ovem jen v t me, kter nen v rozporu s omezenmi,
je na sebe smlouvou pevzal.
Prodvajc je tedy, jak plyne z vkladu shora, omezen
(nen-li jin mluvy) ve volnm nakldn s vc v tom
smyslu, e ji neme uvat a povat. Neme vc ani
zcizit tet osob jinak ne za souasnho ujednn pod-
mnky respektujc jeho vzanost vhradou vlastnickho
prva. Oprvnn vc dret ve smyslu 123, jak ji e-
eno,je prodvajcmu zachovno,nebo vhradou vlast-
nickho prva je na kupujcho pevedena detence vci,
nikoli drba,kterou kupujc vykonv jako zstupce pro-
dvajcho. Prodvajc se s odkazem na 126 odst. 1
me brnit proti kadmu, kdo do jeho vlastnickho
prva neoprvnn zasahuje.
6. Je-li provdn vkon rozhodnut ( 265 OS) pro-
dejem movitch vc ( 323 OS) kupujcho a zape-li
soudn vykonavatel do soupisu vc, k n si prodvajc
vyhradil vlastnick prvo, nle vlastnku vyluovac
(exscindan) aloba podle 267 OS. Stejn obrana n-
le vlastnku vci, vyd-li exekutor exekun pkaz
( 47 E) k proveden exekuce prodejem movitch vc
povinnho ( 66 E) a zahrne-li do soupisu vc, k n m
prodvajc vlastnick prvo vyhrazeno ( 52 odst. 1 E).
Tak pi prohlen konkursu na majetek kupujcho se
prodvajc jako vlastnk me brnit excindan alo-
bou,zaadil-li sprvce vc do soupisu podstaty ( 19 KV).
Mn si ji literatura vm situace, kdy nazen v-
konu rozhodnut nebo vydn exekunho pkazu k po-
stien movitch vc smuje vi tet osob, ppadn
byl-li na majetek takov osoby prohlen konkurs, pi-
em se vc s vyhrazenm vlastnickm prvem nachz
u tto tet osoby a soudn vykonavatel nebo exekutor ji
zahrne do soupisu.V tchto ppadech nle vyluovac
aloba i kupujcmu. Lze mt za to, e alobn prvo n-
le kupujcmu tak tehdy, smuje-li vkon rozhodnut
nebo exekun i konkursn postih proti prodvajcmu,
a e nucen prodej vci kupujc me v tchto ppa-
dech odvrtit, slo-li soudu, exekutorovi i sprvci kon-
kursn podstaty jej kupn cenu.
Vyluovac aloby, kter pichzej v dan souvislosti
v vahu, se ovem neopraj o hmotn prvo a o 126
ObZ, nbr o prvo procesn.
VII. Znik vhrady
1. Prva a povinnosti z vhrady zaniknou zaplacenm
kupn ceny, a tm i pevodem vlastnickho prva na ku-
pujcho, a to ji okamikem zaplacen, nikoli po zapla-
cen,jak 601 nepesn uvd,nebo trvn na doslovn
dikci ustanoven by vedlo ke stanoven okamiku nabyt
vlastnickho prva jako zcela neuritho.T inek m
znik platebn povinnosti vyvolan zapotenm ( 580),
sloenm do edn schovy ( 568), splynutm ( 584)
a jinmi zpsoby, jakmi zanikaj zvazky.
30
Nap. pi prodeji vna hostinskmu, nebo potravin restauratrovi,
zvlt je-li jako msto plnn ujednna jeho provozovna apod.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 193

AD NOTAM slo 6/2005 193

2. Prva a povinnosti z vhrady zaniknou tak tehdy, pujcho zaplatit kupn cenu inky odstoupen od
zanikne-li vlastnick prvo prodvajcho dve, ne do- smlouvy zanik.
jde k splatnosti kupn ceny, resp. ne bude kupn cena Klade se otzka, zda lze spatovat odstoupen prod-
zaplacena. V reimu obanskho prva pjde zejmna vajcho od smlouvy,poaduje-li ten za splnn podmnek
o situace, kdy vc bude spotebovna, i zpracovna ve 517 pmo a jen vrcen vci, ani vslovn prohls, e
vc jinou, anebo podlehne-li zkze. od smlouvy odstupuje. Je toti mon namtnout, e pro-
Pi zpracovn vak vhrada vlastnickho prva za- dvajc vrcen vci poadovat neme, dokud obligace
nikne, jen jde-li o vznik nov vci v nov form31 a po- trv,a e je tud nutn nejprve vyvolat jej znik.Obecn
zbyde-li prodvajc vlastnick prvo za podmnek 135b, vak lze konstatovat, e vdy zle na posouzen jednot-
nikoli vak pi pouh prav vci, kter nemn jej pod- livho ppadu a na interpretaci konkrtnho prvnho
statu.32 konu ( 35) a zhodnocen, jak je vle toho, kdo ji pro-
Vztahuje-li se na vc pojitn v prospch kupujcho, jevil zpsobem nevzbuzujcm pochybnosti a jak projevu
pak prodvajc nenabv zkzou vci vyvolanou pojist- vle mohla a mla porozumt druh smluvn strana.
nou udlost prvo na zaplacen pojistn sumy. Zvltn
ujednn podle 524 vak vyloueno nen. VIII. Lex ferenda
Se zcizenm ciz vci obansk zkonk krom n-
kterch shora vzpomenutch vjimench ppad (ty- 1. Nvrh novho obanskho zkonku setrvv na v-
picky 656 odst. 2, 737, 773 odst. 1) znik vlastnic- slovn prav vlastnickho prva formulac 1800 sys-
kho prva vlastnka naproti tomu nespojuje, a tud tematicky zaazenho do pravy kupn smlouvy mezi
ppadn prodej vci nebo jin jej zcizen kupujcm vedlej ujednn pi kupn smlouv:
nebude mt na trvn vhrady zpravidla vliv. Jin situace (1) Strany si mohou ujednat odchylnou dobu nabyt
nastane pi kupn smlouv uzaven s vhradou podle vlastnickho prva. M-li vak vlastnick prvo pejt na
601 ObZ, kterou prodvajc zciz vc podnikateli kupujcho teprve po dob, kdy by je byl nabyl peve-
nebo jin osob uveden v 261 nebo 262 ObchZ,kter denm drby, mus bt vhrada vlastnickho prva ujed-
pedmt koup dle prod obchodn kupn smlouvou nna v psemn form.
(srov. 445 ObchZ).To znamen, e prva a povinnosti (2) Je-li ujednna vhrada vlastnickho prva ve pro-
stran z vhrady vlastnickho prva zaniknou, vyvol-li spch prodvajcho a nen-li ujednno, kdy m kupujc
dal zcizen vci znik vlastnickho prva prodvaj- vlastnickho prva nabt, plat, e se kupujc stv vlast-
cho. nkem teprve plnm zaplacenm kupn ceny.
3. Zpracuje-li kupujc vc, nebo spotebuje-li ji, i 2. Z nvrhu je patrn inspirace stvajc pravou
zciz-li ji dle jet ped zaplacenm kupn ceny a in-li v 445 ObchZ. Klade se vak otzka, do jak mry je
tak v rozporu se smlouvou uzavenou s prodvajcm,po- vhodn systematick zaazen tohoto ustanoven, a zda
ru tm povinnosti, kter pro nho z existujc obligace by nebylo vhodnj smrovat tuto pravu spe mezi
plynou. Veobecn se soud, e obansk zkonk pro obecn ustanoven o vlastnickm prvu a jeho pevodu,
tyto ppady prodvajcmu neumouje bez zvltnho nebo pak by normativn konstrukce pokryla vt po-
ujednn ( 48 odst. 1) odstoupen od smlouvy. Lze ped- et monch situac jednotnjm zpsobem. Nvrh e-
pokldat, e se tomuto stanovisku piklon i judikatura. en by tedy ml bt co do vhodnosti systematickho za-
Se zetelem k tmto mnnm, se prodvajc me br- azen jet podroben diskusi. Setrv-li se i nadle na
nit ppadn negatorn alobou.Nelze vak pehldnout, stvajc systematice navrenho een, stoj za zven,
e dikce 517 odst.1 tak zk nen.Koup-li kupujc vc zda se vce neinspirovat pomrn podrobnou italskou
s vhradou vlastnickho prva a proti mluv s prod- pravou. Codice civile se toti od ostatnch obanskch
vajcm vc za trvn vlastnickho prva prodvajcho zkonk li zejmna tm, e vnuje zvltn pozornost
zpracovv, dle ji zcizuje nebo pronajm ji atd., tedy nejen sammu obsahu vhrady a dsledkm jejho ujed-
nakld s n v rozporu s tm, co bylo ujednno, pak po- nn pro nabyt vlastnickho prva kupujcm, ale tak
ruuje svoji povinnost plnit zvazek ve smyslu 488, inkm tto vhrady vi tetm osobm, nsledkm
a tedy i svj dluh ve smyslu 517 odst.1.Povinnost a dlu- poruen mluvy kupujcm a tak zruen smlouvy.
hem kupujcho v danm ppad pece jen nen jen pla- 3. Po obsahov strnce je teba pedevm poukzat,
cen kupn ceny (ve smyslu dare), ale i urit jednn e nvrh neve monost ujednat vhradu vslovn jen
(v dan souvislosti zvlt ve smyslu facere, omittere), na platn pevod vlastnickho prva k movit vci.
jeho neplnnm me vyvolat tak inky pedpokl- (Poznamenat je teba, e osnova pojm movit vci ne-
dan v 517. pomrn eji, ne platn prvo.) Pi zachovn intabu-
4. Prodlen kupujcho se zaplacenm kupn ceny lanho principu pro pevody vlastnickho prva k ne-
(mora solvendi) zakld prodvajcmu oprvnn bu movitm vcem vak ani napt nem bt mon
odstoupit od smlouvy podle 517 a domhat se vrcen vyhradit si vlastnick prvo pi pevodech nemovitch
vci, anebo poadovat kupn cenu.Vzhledem k tomu, e vc,nebo lex specialis svmi dsledky monost vhrady
uplatnn jednoho z tchto prv vyluuje uplatnn dru- vylou.33 Vzhledem k tomu, nezmn-li se ovem v d-
hho, nen pochybnost, e prodvajc me jen volit sledku ppadnho pijet nvrhu obanskho zkonku
mezi nimi, nikoli uplatnit ob tato subjektivn prva sou-
asn. Le to prodvajcmu jist nebrn, aby dal-li 31
Nap. je-li mouka prodan s vhradou vlastnickho prva zpracovna
nejprve zaplacen kupn ceny ji provedenou volbu p- na pekask vrobky.
padn zmnil, od uplatovn subjektivnho prva na za- 32
33
Nap. je-li kulat kmenov devo zpracovno na trmy a ezivo.
placen upustil, odstoupil od smlouvy a pot zaal uplat- Vzhledem k tomu, e se osnova pikln k zsad superficies solo ce-
dit, odpad problematika pravy nemovitch vc nezapsanch do ka-
ovat vydn vci. Odstoup-li vak od smlouvy, daje tastru nemovitost; je vak teba eit ji pro pechodn obdob v inter-
vydn vci, neme volbu zmnit, nebo povinnost ku- temporlnch ustanovench.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 194
194 slo 6/2005
prvn reim pevodu vlastnickho prva k nemovitm
vcem evidovanm v katastru nemovitost,34 by bylo
vhodn i v novm kodexu vslovn uvst, e ujednn
vhrady vlastnickho prva pichz v vahu jen u mo-
vitch vc.
4. Nvrh normativn konstrukce v odst. 2 zeteln re-
spektuje prvo stran ujednat si i rozenou vhradu vlast-
nictv. V t souvislosti se nabz k vaze, zda se neinspi-
rovat nmeckm obliganm prvem, novelizovanm
k 1. 1. 2002. Nmeck obansk zkonk zejmna pro-
hlsil za neplatn ujednn podmiujc nabyt vlastnic-
kho prva kupujcm tm, e kupujc spln pohledvku
tet osoby, zejmna podnikatele, jeho podnik je propo-
jen s podnikem prodvajcho ( 449 odst. 3 BGB). Zd se
vak spe,e takov anxiozita zkonodrce je nadbyten
a e by zbraovala een nejrznjch ivotnch situac,
pi nich me i rozen vhrada vlastnickho prva
efektivn psobit s tm, e k postihu praktik zjevn vy-
boujcch z rmce spravedlivho uspodn oprvnn
a povinnost smluvnch stran posta zkaz zneuit prva
i dal obecn kautely sledujc podobn el.
34
K tomu srov. Eli, K. Pevod vlastnickho prva k nemovitosti e-
en v kontinentlnm prvu a monosti pro eskou prvn pravu.
Prvn rozhledy, 2004, . 18, s. 659 a nsl.; Remunda, I. Pevod vlast-
nickho prva k nemovitosti pohled z praxe. Prvn rozhledy, 2004,
. 22, s. 838 a nsl.; Baudy, P. K nvrhu zizovat vlastnick prvo k ne-
movitosti innost smlouvy. Prvn rozhledy, 2004, . 24, s. 907 a nsl.;
Veee, K. Co je teba tak zohlednit pi vahch o prvn prav pe-
vod vcnch prv k nemovitostem. Prvn rozhledy, 2004, . 24, s. 910
a nsl.; Spil, J. Problmy vlastnick jistoty v esk republice. Prvn
rozhledy, 2005, . 1, s. 8 a nsl.; Mike, J., vestka, J. vaha nad pevo-
dem vlastnickho prva k nemovitostem. Prvn rozhledy, 2005, . 11,
s. 389 a nsl.; Eli, K. K dosavadnmu stavu diskuse o pevodu vlast-
nickho prva k nemovitm vcem. Prvn rozhledy, 2005, . 20, s. 742
a nsl.
Smlouva o prodeji podniku
a smlouva o njmu podniku II.
Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.*
II. Smlouva o njmu podniku
Tzv. druh velk novela (harmonizan novela) ob-
chodnho zkonku ad smlouvu o njmu podniku
mezi tzv. absolutn obchody (do vtu 261 odst. 3
ObchZ). Pitom vkld do obchodnho zkonku nov
ustanoven 488b a 488i vnovan tto smlouv.
Ustanoven 488b (ustanoven 488b podle 263
odst. 2 z titulu, e se jedn o zkladn ustanoven) a
488e jsou pitom kogentn (uveden v 263).
Ustanoven 263 odst. 2 ObchZ uruje, e ta usta-
noven, pro kter je pedepsan psemn forma, jsou
t kogentn. To plat pro zpis licence do pslunch
rejstk (viz posledn vtu 488g odst. 1) a zpis o pe-
vzet vc (viz posledn vtu 488g odst. 2). Zpisy jsou
toti psemnm konem. Uveden plat i o zpisech
podle ustanoven 488g odst. 3, tj. o zpisech zniku
licence a zpisech o pedn vc pi skonen njmu.
1. Zkladn ustanoven
Zkladn ustanoven tohoto smluvnho typu tvo
488b, kter se len do ty odstavc.
AD NOTAM
Podle tohoto ustanoven se smlouvou o njmu pod-
niku pronajmatel zavazuje penechat svj podnik n-
jemci, aby jej samostatn provozoval a dil na vlastn
nklad a nebezpe a aby z nj pobral uitky. Njemce
se zavazuje zaplatit pronajmateli njemn ( 488b
odst. 1). Jde o podstatn sti smlouvy.
Ustanoven 488b odst. 2 uruje, e ve smlouv
mus bt dohodnuta ve njemnho nebo zpsob je-
jho uren.
Vedle dostatenho vymezen podniku je tedy ve
njemnho nebo zpsob jejho uren rovn pod-
statnou st smlouvy.
Smlouva o njmu podniku mus mt psemnou
formu ( 488b odst. 3). O otzkch psemn formy tto
smlouvy plat to, co pro smlouvu o prodeji podniku.
Podle naeho nzoru je teba souasn respektovat i usta-
noven 67a obchodnho zkonku. I zde tedy plat, co
bylo eeno u smlouvy o prodeji podniku.
Harmonizan novelou bylo stanoveno, e smlouva
o njmu podniku nabv innosti zveejnnm podle
33 odst. 1 ObchZ ( 488b odst. 4).
Po vydn harmonizan novely se uvaovalo o zmn
tohoto textu 488b odst. 4. Tento odstavec ml znt:
Smlouva o njmu podniku neme nabt innosti pede
dnem zveejnn podle 33 odst. 1.Tento text lze pova-
ovat za vhodnj, nebo je mono event. dohodnout
dobu innosti pozdj. K tto zmn tzv. technickou
novelou dolo.
Z textu ustanoven 488b odst.4 ObchZ plyne,e pro-
njem podniku se zapisuje (obdobn jako prodej pod-
niku) do obchodnho rejstku. Smlouva o njmu pod-
niku nebo jeho sti se ukld do sbrky listin [viz
ustanoven 38i odst. 1 psm. i)]; to plat i pro oznmen
o prodlouen doby njmu podle ustanoven 488f odst. 1
i pro ppadn listiny prokazujc znik njmu.
Citovan ustanoven 33 odst. 1 bylo harmonizan
novelou rovn novelizovno a pot novelizovno opt
a dnes m obsah, kter e jinou problematiku ne zve-
ejovn zpis.
Dnes otzku zveejnn upravuje 27 odst. 4 ObchZ.
Rejstkov soud zveejn zpis do obchodnho rejstku,
jeho zmnu i vmaz, jako i uloen listiny do sbrky lis-
tin bez zbytenho odkladu po zpisu, ledae prvn
pedpis ukld tuto povinnost nkomu jinmu.
V navazujcm ustanoven 488c odst. 1 je upraveno,
e podnik nelze penechat do podnjmu.
2. Njem podniku a njemce
Navrhovatel textu zejm nechtli do obchodnho z-
konku pepsat (z racionlnch dvod) shodn text
z prvn pravy njemn smlouvy z obanskho zkonku
(z jejch obecnch ustanoven). Volili proto jin een,
kter pro smlouvu o njmu podniku uruje v ustanoven
488c odst. 2: Nestanov-li tento zkon jinak, plat pro
njem podniku 663, 665 odst. 1, 667 a 670 ObZ.
Tzv. technickou novelou byl pak 663 nahrazen 664.
Ustanoven odstavce 2 me vyvolvat urit po-
chybnosti o jeho vznamu pro vztah pravy smlouvy
o njmu podniku k ustanovenm obanskho zkonku
* Autor psob na katede obchodnho prva PF MU Brno.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 195
AD NOTAM
o njemn smlouv.1 V souladu s citovanm komen-
tem se piklnme k nzoru, e vyjmenovn kon-
krtnch ustanoven obanskho zkonku nevyluuje
pouit (podle 1 odst.2 ObchZ) i jinch obecnch usta-
noven obanskho zkonku o njemn smlouv (po-
kud obchodn zkonk danou otzku neupravuje).
Ustanoven obanskho zkonku vak uvedenm v ko-
gentnm 488c zajiuj, e je smluvn strany nemohou
dohodou vylouit.2
Njemcem pitom me bt jen podnikatel zapsan
v obchodnm rejstku, kter m pslun podnika-
telsk oprvnn, jinak je smlouva neplatn ( 488d).
Podmnky stanoven v ustanoven 488d jsou kumula-
tivn a mus bt splnny v okamiku uzaven smlouvy.
Lze dovodit, e zpis v obchodnm rejstku se bude pro-
vdt u njemce; u pronajmatele se zpis bude prov-
dt jen tehdy, jde-li o osobu do obchodnho rejstku za-
psanou. Pronajmatelem vak osoba do obchodnho
rejstku zapsan bt nemus; nemus to bt ani podni-
katel (nezle na tom, jak podnik nabyl, me ho na-
pklad zddit).
3. Prva a povinnosti smluvnch stran
Je stanoveno, e njemce je povinen provozovat pod-
nik s odbornou p a bez souhlasu pronajmatele nen
oprvnn mnit pedmt podnikn provozovan v pro-
najatm podniku ( 488e odst. 1). Nedomnvme se, e
by z tohoto ustanoven vyplvala povinnost podnik ne-
petrit provozovat. Po naem soudu spov uloen
povinnost v tom, e njemce pi provozu podniku je po-
vinen odbornou pi vyvjet.
Prva a zvazky, kter nleej k pronajatmu pod-
niku, pechzej innost smlouvy o njmu podniku
na njemce. Na tom nemohou smluvn strany, podle
naeho nzoru, nic mnit, a to ani u nkterch prv
a zvazk. To plat i pro prva a povinnosti z pracov-
nprvnch vztah.Zkonodrce povauje za dleit v- 5. Dal oprvnn smluvnch stran
slovn uvst prva a povinnosti z pracovnprvnch
vztah a neuvd zvazky ze smluv o njmu nebytovch
prostor, zatmco v 488e odst. 4 povauje za vhodn e-
it reim tchto dvou skupin zvazk shodn a zvazky
ze smluv o njmu nebytovch prostor tedy pmo uvd
(viz ne).
Ustanoven 477 odst. 2 a 4 (ustanoven o pech-
zen pohledvek a zvazk z pravy o smlouv o prodeji
podniku) plat obdobn. Pronajmatel ru za zvazky,
kter nleej k pronajatmu podniku a vznikly ped
innost smlouvy.
Njemce provozuje pronajat podnik pod svou firmou
( 488e odst. 2). Firmu pronajmatele nelze tedy pout.
Dle je ureno v 488e odst. 3, e se vitel me do-
mhat, aby soud prohlsil vechny zvazky pronajma-
tele, kter nleej k pronajatmu podniku, za splatn
k innosti smlouvy o njmu podniku,jestlie je njmem
podniku ohroeno jejich plnn.Toto ustanoven se jev
z pohledu dlunka jako velmi psn (protoe bude splat-
nost takovch zvazk k innosti smlouvy, mohl by se
tak zejm dlunk dostvat i do prodlen). Nen-li toto
prvo uplatnno do t msc od innosti smlouvy o n-
jmu podniku, zanik. Lhta pro uplatnn prva vite-
lem je velmi krtk a prekluzvn.
Navazujc ustanoven 488e odst. 4 e prva a z-
vazky z pracovn-prvnch vztah trvajcch ke dni skon-
slo 6/2005 195
en njmu a z trvajcch smluv o njmu nebytovch pro-
stor a ostatnch zvazk (jinch zvazk ne uvede-
nch pracovnprvnch a ze smluv o njmu nebytovch
prostor).
Prva a zvazky z pracovnprvnch vztah trvajcch
ke dni skonen njmu a z trvajcch smluv o njmu ne-
bytovch prostor pechzej na pronajmatele.
Ostatn zvazky souvisejc s pronajatm podnikem se
stvaj splatnmi.Tyto zvazky tedy na pronajmatele ne-
pechzej ani zde nen stanoveno ppadn pronajma-
telovo ruen. Ustanoven (kogentn) o splatnosti ostat-
nch zvazk se zde me njemci jevit dosti rigorzn.
Zatmco po vzniku njemn smlouvy je mono se splat-
nosti zvazk domhat soudn, zde je splatnost stano-
vena ze zkona.
4. Doba njmu
Ustanoven 488f ObchZ je vnovno dob njmu.
Prvn odstavec se vnuje smlouv uzaven na dobu ur-
itou. Nen-li dohodnuto nco jinho, prodluuje se n-
jem o dobu, na kterou byla uzavena smlouva o njmu
podniku, a to i opakovan, jestlie po uplynut doby, na
kterou byla uzavena smlouva o njmu podniku, ob
strany pokrauj v jejm plnn ( 488f odst. 1). Jestlie
byla smlouva o njmu podniku uzavena na dobu neur-
itou, lze ji vypovdt nejpozdji est msc ped uply-
nutm etnho obdob k poslednmu dni etnho ob-
dob, nestanov-li smlouva jinou vpovdn lhtu ( 488f
odst. 2).
Monost vpovdi nelze smluvn vylouit,lze vak do-
hodnout jinou dlku vpovdn lhty. Lze pitom zejm
dohodnout jinak i bh (skonen bhu) vpovdn lhty,
ne ve vztahu k poslednmu dni etnho obdob.
Ustanoven o vpovdi nevyluuje vak ukonen
smluvnho vztahu jinmi obecnmi zpsoby.
Na zklad smlouvy o njmu podniku vznik njemci
oprvnn uvat oznaen, know-how a pedmty pr-
myslovho vlastnictv nleejc pronajmateli a souvise-
jc s pronajatm podnikem v rozsahu, v jakm je toho
teba pro dn provozovn podniku, a to po dobu tr-
vn njmu. hrada za uvn je soust njemnho.
Ustanoven zvltnch prvnch pedpis o licenn
smlouv a zpisu licence do pslunch rejstk nejsou
dotena ( 488g odst.1).Pestoe ustanoven 488g odst.1
obchodnho zkonku nen uvedeno mezi kogentnmu
ustanovenmi, ustanoven posledn vty odst. 1 nelze,
vzhledem ke zvltnm pedpism, dohodou smluvnch
stran mnit. Ve uveden oprvnn uvat m n-
jemce jen po dobu njmu. Lze pedpokldat, e zaast
budou tto otzce vnovna konkrtn smluvn ujednn.
Pitom tam, kde pjde o pedmty prmyslovho vlast-
nictv, bude se uzavrat licenn smlouva, a to bu sa-
mostatn (v nvaznosti na smlouvu o njmu podniku),
anebo v rmci smluvnho een njmu podniku. hrada
za uvn vzhledem k dispozitivnosti tohoto ustano-
1
tenglov, I., Plva, S., Tomsa, M. Obchodn zkonk. Koment. Praha
: C. H. Beck, 6. vydn, 2001, s. 1311 a v dalch vydnch tohoto ko-
mente.
2
Tamt.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 196
196 slo 6/2005
ven vak me bt dohodnuta samostatn, nikoli
v rmci njemnho.
innost smlouvy o njmu podniku nebo jeho sti
pechz vlastnick prvo ke zbo na sklad, k materi-
lu urenmu ke zpracovn, k nhradnm dlm a jinm gentnost ustanoven, na kter se odkazuje, je teba podle
vcem urenm podle druhu, kter se spotebovvaj
nebo zpracovvaj v souvislosti s provozem podniku
nebo kter slou k odbytu,na njemce.K pechodu vlast-
nictv vak dojde jenom tehdy, dohodnou-li strany pi-
menou platu za tyto vci v rmci njemnho nebo
mimo n. Strany jsou povinny sepsat zpis o pevzet
tchto vc,ve kterm bude uveden jejich soupis ( 488g
odst. 2). Pjde o problematiku vc podle druhu, jejich
een by nemlo bt smluvn opomenuto ani podce-
nno pi praktickm provdn inventury, kvalifikovan
pejmky, sepisovn zpis.
Oprvnn podle 488g odst. 1 zanik skonenm n-
jmu, poppad zpisem zniku licence do pslun evi-
dence na zklad zniku njmu.Vlastnictv k pedmtm
uvedenm v 488g odst. 2 pechz okamikem skon-
en njmu na pronajmatele. Strany jsou povinny sepsat
zpis o pedn tchto vc pronajmateli a pronajmatel
je povinen uhradit cenu vc na zklad zvltn dohody
( 488g odst. 3). U vc podle druhu se pitom bude za-
ast jednat o jin mnostv tchto vc. Plat zde tedy
to, co jsme pipomenuli ve k textu 488g odst. 2.
Text ustanoven 488g odst. 3 je tedy jinak formulo-
vn ne 488g odst. 2. Formulace v odst. 3 by nasvd-
ovala pechodu vlastnictv ze zkona. Z posledn vty
tohoto odstavce lze vak navodit, e pevod vlastnictv
je zde zejm podmnn (sepsnm zpisu a uzavenm
zvltn dohody o hrad).3
Pedposledn ustanoven 488h tohoto novho
smluvnho typu upravuje: Pro njem podniku nebo jeho
sti plat obdobn ustanoven 672a (v ustanoven
672a ObchZ jsou pitom upraveny tzv. Konkurenn
doloky pro smlouvu o obchodnm zastoupen). Tech-
nick novela pak doplnila zkonn text novou vtou: Na
dobu trvn njmu me bt konkurenn dolokou ome-
zena innost pronajmatele;po skonen njmu me bt
konkurenn dolokou omezena innost njemce.
Podle pravy 672a je mono ve smlouv o obchod-
nm zastoupen psemn dohodnout, e obchodn z-
stupce nesm po stanovenou dobu, nejdle vak 2 roky
po ukonen smlouvy, na stanovenm zem nebo vi
stanovenmu okruhu osob na tomto zem vykonvat na
vlastn nebo na ciz et innost, kter byla pedmtem
obchodnho zastoupen, nebo jinou innost, kter by
mla soutn povahu vi podnikn zastoupenho.
Konkurenn doloka odporujc tmto uvedenm pod-
mnkm je neplatn.V ppad pochybnost me soud
konkurenn doloku,kter by omezovala zstupce vce,
ne kolik vyaduje potebn mra ochrany zastoupe-
nho, omezit nebo prohlsit za neplatnou.4
6. st podniku
Posledn dispozitivn ustanoven, tj. 488i ObchZ zn:
Pro smlouvy, jimi se pronajm st podniku tvoc sa-
mostatnou organizan sloku, plat obdobn ustanoven
488b-488g. Nkter citovan ustanoven jsou ovem ko-
gentn. Opakuje se zde tedy znm problm vztahu dis-
pozitivnch a kogentnch ustanoven (obdobn situace je
i u ustanoven 487 z prvn pravy smlouvy o prodeji
AD NOTAM
podniku). Jev se, e 488i a 487 mly bt koncipovny
nap. ve dvou odstavcch tak, aby se dispozitivnm usta-
novenm odkazovalo na ustanoven dispozitivn a ustano-
venm kogentnm na pouit ustanoven kogentnch. Ko-
naeho soudu, i u njmu sti podniku respektovat.
O vymezen sti podniku plat to, co je uvdno
o sti podniku v pojednnch o smlouv o prodeji pod-
niku. st podniku je teba pesn urit.
Zaazen smluvnho typu Smlouvy o njmu podniku
do obchodnho zkonku je mono pivtat.Pestoe byly
tyto smlouvy v praxi realizovny, vznikaly pochybnosti,
jak je provdt5, zda to bylo v souladu s prvnm dem.
Tyto pochybnosti jsou dnes lich.
Podle sti sedm zkona . 370/2000 (innho
k 1. 1. 2001), a to podle jeho l. VIII bodu 11 je stano-
veno, e byla-li pede dnem nabyt innosti tohoto z-
kona uzavena smlouva o njmu podniku nebo jeho sti,
jsou astnci smlouvy povinni pizpsobit ji poadav-
km tohoto zkona,podat nvrh na zpis do obchodnho
rejstku a uloit smlouvu do sbrky listin do jednoho
roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Smlouva
o njmu podniku nebo jeho sti mus bt schvlena val-
nou hromadou podle tohoto zkona do jednoho roku
ode dne innosti tohoto zkona, jinak zanik.
Zvrem je mono jen upozornit, e prvn prava je
pomrn strun a konkrtn smluvn een by ani tady
nemlo bt provedeno jen povrchnm zpsobem.6 Lze
pitom vyut nkter nmty uveden o kontraktaci
smlouvy o prodeji podniku i nmty orientovan pmo
na smlouvu o njmu podniku.7 Je pitom teba mt na ze-
teli, e podnik bude ve stavu kontraktace v jin detailn
konzistenci ne pi ukonen njmu (viz nap. dynamiku
jednotek vc podle druhu, kter podnik mj. tvo, tj. dy-
namiku potu jednotek vstupnch surovin, rozpracova-
nho zbo, nad atd.). V prbhu njmu se me m-
nit obrat,ve zisku,poet a struktura zamstnanc,me
se modifikovat okruh dodavatel a odbratel, me se
modifikovat i sortiment model vrobk i clov trhy).
III. Resum
Smlouvou o prodeji podniku se podle 476 ObchZ
prodvajc zavazuje odevzdat kupujcmu podnik a pe-
vst na nj vlastnick prvo k podniku, a kupujc se za-
vazuje pevzt zvazky prodvajcho souvisejc s pod-
nikem a zaplatit kupn cenu.
Skutenost,e v obchodnm zkonku existuje smluvn
typ smlouvy o prodeji podniku, neme vak podle sou-
asn prvn pravy smluvnm stranm brnit bude-li
takov jejich vle aby dan ppad eily i jinm zp-
sobem, nap. uzavrnm vtho potu dlch smluv
nebo volbou smlouvy nepojmenovan, pokud by ne-
chtly i nemohly dostt podstatnm stem smlouvy.
V konkrtnm ppadu by pak smlouva i smlouvy ne-
3
Tamt, s. 1319.
4
Ble Marek, K. Smlouva o zprostedkovn a smlouva o obchodnm
zastoupen. In Obchodnprvn smlouvy. Brno : MU, 2005.
5
vejda, M., abensk, S. Problematika njmu podniku. Bulletin advo-
kacie, 1999, . 3.
6
Viz Tobe, Z. Smlouva o njmu podniku. Prvn rdce, 2001, . 10,
s. 2931.
7
Reschov, K. Smlouva o njmu podniku. Prvn rdce, 2005, . 7, p-
loha, s. IVII.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 197
AD NOTAM
musela zahrnovat cel podnik. Pak by se pevdlo jen
to, co bylo sjednno pedmtem plnn smlouvy i
smluv. Pi respektovn zsady smluvn volnosti ob-
chodnho zkonku nen podle naeho nzoru smluvnm
stranm pedepsno,e mus v konkrtnm ppadu pou-
t tento smluvn typ. Nesm vak postupovat v rozporu
s jinmi prvnmi ustanovenmi a ani je obchzet i po-
stupovat v rozporu s dobrmi mravy.
Zkladn ustanoven smluvnho typu smlouvy o njmu
podniku tvo 488b, kter se len do ty odstavc.
Podle tohoto ustanoven se smlouvou o njmu pod-
niku pronajmatel zavazuje penechat svj podnik n-
jemci, aby jej samostatn provozoval a dil na vlastn n-
klad a nebezpe a aby z nj pobral uitky. Njemce se
zavazuje zaplatit pronajmateli njemn ( 488b odst. 1).
Jde o podstatn sti smlouvy.
Ustanoven 488b odst. 2 uruje, e ve smlouv mus
bt dohodnuta ve njemnho nebo zpsob jejho uren.
Vedle dostatenho vymezen podniku je tedy ve n-
jemnho nebo zpsob jejho uren rovn podstatnou
st smlouvy.
Smlouva o prodeji podniku a smlouva o njmu pod-
niku se dnes staly standardn realizovanmi smluvnmi
typy; pi jejich uzavrn je vak nutno postupovat velmi
kvalifikovan a nepovrchn.
Not a EU
Evropsk prvn prostor
Mgr. Vra Krajnkov*
I. Evropsk prvn prostor
Prvn rmec pro evropsk prvn prostor, tj. prostor
svobody, bezpenosti a spravedlnosti vytvoila Amstero-
damsk smlouva, kter vstoupila v platnost v roce 1999.
Opaten, kter maj zajistit fungovn evropskho prv-
nho prostoru jsou definovna v jejm lnku 65.
Jedn o nsledujc opaten v oblasti justin spolu-
prce v civilnch vcech:
a) zlepen a zjednoduen systmu doruovn soud-
nch a mimosoudnch psemnost,spoluprce pi opat-
ovn dkaz, uznn a vkon soudnch a mimo-
soudnch rozhodnut v civilnch a obchodnch vcech
b) podpora sluitelnosti koliznch norem platnch
v lenskch sttech a pedpis k een jurisdiknch Doadujc soud nese nklady dodn zpravidla je
konflikt
c) odstraovn pekek pro hladk prbh civiln-
prvnho zen a tam kde je to nutn podpora slui-
telnosti civilnprocesnch pedpis platnch v len-
skch sttech.
II. Naplovn zmr lnku 65 Smlouvy
1. Nazen Rady (ES) . 1348/2000 o doruovn
soudnch a mimosoudnch psemnost ve vcech
obanskch a obchodnch v lenskch sttech
Nazen vstoupilo v platnost dne 31. kvtna 2001,
esk republika je jm vzna od 1. kvtna 2004.
slo 6/2005 197
Upravuje nsledujc podmnky doruovn soudnch
a mimosoudnch psemnost:
zpsoby zasln psemnost (prostednictvm odesla-
jcch a pijmajcch orgn, zpravidla soud len-
skch stt, doruovn psemnost adrestm pmo
potou nebo prostednictvm konzulrnch nebo di-
plomatickch ad atd.),
pi doruovn psemnost je teba pouvat formul,
je tvo plohu Nazen, vyhotovench v ednm ja-
zyce lenskho sttu, v nm maj bt psemnosti do-
rueny. Ppadn lze pout jazykovou verzi formul,
kterou konkrtn lensk stt oznail jako ppustnou.
esk republika sdlila Evropsk komisi, e bude pi-
jmat formule v eskm, slovenskm, nmeckm
a anglickm jazyce,
doruovan psemnosti je teba vyhotovit nebo opat-
it pekladem do ednho jazyka lenskho sttu, kde
maj bt dorueny nebo do jazyka lenskho sttu,
kter pjemce psemnost zn. V opanm ppad
me pjemce odmtnout psemnosti pevzt,
odeslajcmi orgny v R jsou soudy vech stup
a sttn zastupitelstv vech stup, pijmajcmi or-
gny jsou vhradn okresn nebo obvodn soudy,
pm doruovn podle lnku 15 Nazen, tj. pro-
stednictvm ednch osob lenskch stt adrestm
na zem R nen ppustn.
Dleit doruovn podle nazen nen mon,
nen-li znma adresa osoby, j m bt psemnost do-
ruena.
Adres pijmajcch a odeslajcch orgn vech
lenskch stt EU a oznmen, je k nazen uinily,
jsou k dispozici na webovch strnkch Evropskho
soudnho atlasu http://europa.eu.int/comm/justice_
home/judicialatlascivil/html/i ndex.htm.
Nazen se nevztahuje na Dnsko.
2. Nazen Rady (ES) . 1206/2001 o spoluprci
soud lenskch stt pi dokazovn v oban-
skch a obchodnch vcech
Jeho aplikace umouje proveden nsledujcch pro-
cesnch kon:
vslech astnka v jinm lenskm stt,
zajitn listin a nap. zjitn zstatku na tu zstavi-
tele u ciz banky, poppad oven kopie soudnho
spisu z cizho sttu.
dost o proveden dokazovn a nazenm pede-
psan formul musej bt vyhotoveny v ednm jazyce
stt, v nm bude dokazovn provdno.
teba uhradit odmnu znalce nebo tlumonka,nklady
na telefonickou konferenci nebo videokonferenci.
Zjiovn adresy pobytu z centrln evidence je ob-
tn, v ad lenskch stt takov evidence neexis-
tuje, krom toho se jedn o osobn daj podlhajc
psn zkonn ochran.
Adres orgn lenskch stt EU pijmajcch -
dosti o dokazovn a oznmen,kter lensk stty k na-
Pspvek byl pednesen na V. celosttn notsk konferenci 3. 10.
2005.
* Autorka psob na mezinrodnm odboru Ministerstva spravedlnosti
R.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 198
198 slo 6/2005
zen uinily,lze rovn nalzt na Evropskm soudnm
atlasu.V esk republice to jsou okresn soudy.
Dleit nazen se nevztahuje na Dnsko.
3. Nazen Rady (ES) . 44/2001 o pslunosti
a uznvn a vkonu rozhodnut v obanskch
a obchodnch vcech
Nazen se:
vztahuje se na nazen zahjen a soudn rozhodnut
a veejn listiny vydan v esk republice po 1. 5. 2004,
pokud bylo zen zahjeno v R ped 1. 5. 2004 a roz-
hodnut vydno po tomto datu, je mon je uznat a vy-
konat, jestlie soud byl pslun podle pravidel, kter
se shoduj s pravidly obsaenmi v kapitole II tohoto
nazen, poppad jestlie pslunost soudu byla za-
loena dvoustrannou mezinrodn smlouvou (nap.
mezi R a Polskem, R a Maarskem),
notsk zpisy pozen eskmi noti po 1. 5. 2004 5. Nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES)
lze vykonat podle tohoto nazen, zpisy vydan ped
tmto datem lze vykonat pouze tehdy, jestlie to umo-
uje dvoustrann mezinrodn smlouva (nap.mezi R
a Polskem, R a Slovenskem),
soudn rozhodnut, soudn smry a veejn listiny vy-
dan v lenskch sttech EU po 1.3.2002 (tj.po vstupu
nazen v platnost) a ped 1. 5. 2004 se v esk re-
publice uznvaj a prohlauj vykonatelnmi podle to-
hoto nazen.
Nazen se nevztahuje na Dnsko.
esk soudy postupuj pi uznvn soudnch roz-
hodnut a veejnch listin a jejich a prohlen vykona-
telnmi, jako i pi nazen jejich vkonu podle kapitoly
III Nazen, zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm
prvu soukromm a procesnm, ve znn pozdjch
pedpis a podprn t podle obanskho soudnho
du. Pro ely aplikace nazen bylo teba doplnit z-
kon . 97/1963 Sb. o 68a a nsledujc, je upravuj pro-
ceduru exequatur.
Obdobn postupuj soudy lenskch stt EU pi uzn-
vn eskho notskho zpisu, tj. podle kapitoly III na-
zen a jejich vnitrosttnch procesnch pedpis.
Formule osvden podle l. 54 a 58 nazen
(k soudnm rozhodnutm a smrm) a podle l.57 odst.4
(k veejnm listinm, notskm zpism), nen teba je
pak ovovat postilou.
V R vydv osvden k notskm zpism obecn oprvnnho, pslunou novelu obanskho soud-
soud oprvnnho.
Nazen se nevztahuje na vci ddick, majetkov
vztahy mezi manely, vci daov, celn, sprvn, kon-
kurzy a vyrovnn, vci osobnho stavu.
4. Nazen . Rady (ES) . 2201/2003 o pslunosti
a uznvn a vkonu rozhodnut ve vcech
manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
a o zruen nazen (ES) . 1347/2000
Nazen:
vstoupilo v platnost pro lensk stty EU, vyjma Dn-
ska, dne 1. 3. 2005,
vztahuje se na obanskoprvn vci tkajc se rozvodu,
rozluky,prohlen manelstv za neplatn,nevztahuje
se na majetkov vztahy mezi manely,
dle se vztahuje na piznn, vkon, peveden a pln vcech obanskch a obchodnch, vnitrosttnm org-
nebo sten odnt rodiovsk zodpovdnosti (ro-
AD NOTAM
zum se tm prvo pe o dt, prvo na styk s dttem,
porunictv, opatrovnictv, uren osoby nebo orgnu,
odpovdnch za dt a jeho jmn, umstn dtte do
pstounsk pe),
nevztahuje se na uren vivnho (zde se pouije na-
zen . 44/2001), osvojen dtte, sprvu jeho jmn
nebo ddictv,uren nebo popen rodiovstv atd.viz
lnek 1 odst. 3 tohoto nazen,
pro ely uznn a vkonu rozhodnut vydanch na z-
klad tohoto nazen jsou rovn zavedeny formule
(osvden),legalizace rozhodnut ani osvden se ne-
vyaduje,
spoluprci podle nazen usnaduj tzv. stedn or-
gny uren lenskmi stty, v R je takovm orgnem
ad pro mezinrodnprvn ochranu dt v Brn,
nazen nepedpokld zapojen not do jeho
provdn.
. 805/2004, kterm se zavd evropsk exekun
titul pro nesporn nroky
Nazen:
vstoupilo v platnost pro lensk stty EU, vyjma Dn-
ska, dne 21. 10. 2005,
umon uznn a vkon rozhodnut potvrzenho jako
evropsk exekun titul bez jeho pedchozho prohl-
en vykonatelnm ve stt, kde se o vkon d, tj.
oproti nazen . 44/2001 odstran proceduru exe-
quatur u rozhodnut o nespornch nrocch,
nebude mt zptnou innost, bude se vztahovat na
rozhodnut, soudn smry a veejn listiny (nap. no-
tsk zpisy, exekutorsk zpisy), vydan po 21. 10.
2005,
nazen umon viteli, aby se domohl vkonu pi-
znanho prva, zrove vak nazen chrn i dlunka
tm, e stanov minimln procesn standardy, je mus
pslun orgny pi zen o nespornm nroku dodr-
et, (nap. pi doruovn psemnost dlunkovi) a mi-
nimln standardy pro vydn osvden o evropskm
exekunm titulu,
v esk republice budou osvden o evropskm exe-
kunm titulu vydvat soudy, je o nespornm nroku
rozhodly, notsk zpisy a exekutorsk zpisy bude
opatovat evropskm exekunm titulem obecn soud
nho du v souasn dob projednv Parlament R.
6. Rozhodnut Rady . 2001/470/ES o vytvoen
Evropsk soudn st pro obansk vci
Rozhodnut nabylo innosti dnem 1. 12. 2002, esk
republika se do tto st zapojila dne 1. 5. 2004, nevzta-
huje se na Dnsko.
kolem St je usnadnit soudn spoluprci mezi len-
skmi stty EU ve vcech obanskch a obchodnch, po-
stupn vytvoen informanho systmu urenho pro
veejnost (o hmotnprvn a procesn prav vc ob-
anskch a obchodnch v jednotlivch lenskch st-
tech, za jakch podmnek je v nich poskytovna bez-
platn prvn pomoc atd.).
S tvo tzv.kontaktn msta,kter jsou k dispozici ve
nm a orgnm ostatnch lenskch stt, v esk re-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 199
AD NOTAM
publice jsou kontaktnmi msty 3 prvniky Ministerstva
spravedlnosti.
Do St jsou dle zapojeny stedn subjekty
a stedn orgny podle mezinrodnch smluv, jimi
jsou lensk stty vzny, v R je to ad pro mezin-
rodnprvn ochranu dt, styn soudci a zstupci
a pop. dal orgny jednotlivch lenskch stt, je v jakosti pimen osobnm pomrm a poteb odka-
se podlej na spoluprci ve vcech obanskch a ob-
chodnch.
V R je jet zzena Vnitn s se zastoupenm NK
R.
II. Prvn zkladna dal spoluprce v rmci
Evropskho prvnho prostoru
Dvoustrann mezinrodn smlouvy s lenskmi stty
EU (vstupem R do EU nepozbyly platnosti)
Mnohostrann mezinrodn smlouvy (haagsk mluvy,
mluvy Rady Evropy)
Bruselsk mluva z roku 1968
Lugansk mluva z roku 1988
mluva o prvu rozhodnm pro smluvn zvazkov
vztahy, tzv. msk mluva z roku 1980
Zkon . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukro-
mm a procesnm, ve znn pozdjch pedpis
Poskytovn informac o cizm prvu podle zkona
. 97/1963 Sb. a podle mluvy Rady Evropy
Ovovn listin po 1. 5. 2004 nedoznalo zmn ve
vztahu k EU
Diskuse
Diskuse o nvrhu novho
obanskho zkonku III.
JUDr. Martin eina*
Pinme dalch 36 paragraf vetn dvodov kzan vci podl nebo prvo, tk se odkaz jen tohoto
zprvy z nvrhu novho obanskho zkonku. Rdi by-
chom opt vyzvali tene Ad Notam, aby se zapojili do
diskuse o tomto nvrhu. Vae pspvky oekvme na
adrese redakce nebo na Notsk komoe.
Oddl 2
Zvltn pravidla o jednotlivch druzch odkaz
Pododdl 1
Pi odkazu vci uritho druhu
1347
(1)Pi odkazu vci uritho druhu, je-li takovch vc
v pozstalosti vce, rozhodne osoba obten odkazem,
kter vc bude odkazovnkovi vydna. Mus vak zvolit
takovou vc, kterou odkazovnk bude moci uvat.
(2)Ponech-li se odkazovnku, aby si z nkolika vc
sm vybral, me zvolit i vc nejlep.
1348
(1)Pi odkazu vci uritho druhu, kter vak v poz-
stalosti nen, nen odkaz platn. Odke-li zstavitel n-
slo 6/2005 199
kolik vc uritho druhu a nen-li jich v pozstalosti ur-
en mnostv, spokoj se odkazovnk s tmi, kter v po-
zstalosti jsou.
(2)Neodke-li vak zstavitel vc uritho druhu v-
slovn ze svho vlastnictv a nen-li takov vc v poz-
stalosti, opat ji osoba obten odkazem odkazovnku
zovnka.
1349
(1)Zstavitel me povit i jinou osobu, aby zvolila,
kterou z nkolika vc m odkazovnk dostat. Nevykon-
li tato osoba volbu, ur odkaz soud se zetelem k osob-
nm pomrm a poteb odkazovnka.
(2)Soud ur odkaz tak tehdy, kdy odkazovnk ne-
vykon volbu, kter mu byla ponechna. ve lht stano-
ven k dosti osoby obten odkazem.
1350
Odkaz penz zavazuje osobu obtenou odkazem k je-
jich vyplacen, a ji hotov penze v pozstalosti jsou,
ili nic.
Pododdl 2
Pi odkazu urit vci
1351
Pi opakovn odkazu urit vci v jednom nebo n-
kolika ustanovench nem odkazovnk prvo na odkza-
nou vc i na jej cenu zrove. Jin odkazy, by i obsahuj
vc tho druhu nebo stejnou penn stku, nleej
odkazovnku, kolikrt jsou opakovny.
1352
K odkazu vci, kter v dob pozen zvti nleela
odkazovnkovi, se nepihl. Nabyl-li ji pozdji, uhrad se
mu obecn cena vci; dostal-li ji vak bezplatn od sa-
motnho zstavitele, plat, e odkaz byl odvoln.
1353
(1)Nepihl se k odkazu vci ciz nenleejc ani z-
staviteli, ani ddici nebo odkazovnkovi, kter ji m po-
skytnout nkomu jinmu. Maj-li uveden osoby na od-
podlu nebo prva.
(2)Nadil-li zstavitel,e ciz vc m bt koupena a po-
skytnuta odkazovnku, avak jej vlastnk ji nechce pro-
dat za obecnou cenu, vyplat se odkazovnku tato cena.
1354
Zstava nebo jin zaten odkzan vci postihuj p-
jemce jako zvady odkazu.
Pododdl 3
Pi odkazu pohledvky
1355
Pi odkazu pohledvky, kter zstaviteli nle za n-
km jinm, postoup osoba obten odkazem tuto po-
hledvku s psluenstvm a ppadnm zajitnm od-
kazovnku, vyd mu prvn pomcky, pevede na nho
zajiovac prostedky a poskytne mu informace po-
tebn k uplatnn pohledvky proti dlunku.
* Autor je notem v Beneov.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 200
200 slo 6/2005
1356
Odkaz vech pohledvek zahrnuje sice vechny po-
hledvky po zzen odkazu, nikoli vak pohledvky
vznikl z pevoditelnch cennch papr a vkladnch kn-
ek, ani pohledvky vznouc na nemovitostech a po-
hledvky vznikajc z prva vcnho.
1357
Odkaz pohledvky, kterou m zstavitel za odkazov-
nkem, zavazuje obtenou osobu k tomu, aby vydala od-
kazovnku kvitanci anebo vrtila dlun pis.
1358
Prominut dluhu se nevztahuje na dluhy vznikl po z-
zen odkazu.Promine-li se odkazem zajitn dluhu,neplyne
z toho jet, e byl prominut tak dluh. Prodlou-li se jen
lhta k placen, neplyne z toho jet prominut rok.
1359
(1)Odkaz dluhu, kter m zstavitel uhradit odkazov-
nku, m ten prvn inek, e zavazuje osobu obtenou
odkazem uznat dluh, kter zstavitel urit vyjd nebo
odkazovnk proke,a uhradit jej nejpozdji ve lht pro
splnn ostatnch odkaz bez zetele k podmnkm a lh-
tm, kter obten se zstavitelem sjednal.
(2)Nad-li zstavitel, aby odkazovnkova pohledvka
byla zajitna, mus odkazovnku bt poskytnuta dosta-
ten jistota.
1360
Odke-li zstavitel nkomu stejnou stku, jakou mu
je sm dluen, nem se za to, e chtl odkazem splnit
dluh. Odkazovnk obdr dluh i odkaz.
Pododdl 4
Pi jinch odkazech
Odkaz dtem a pbuznm
1361
Dtmi se rozum jen synov a dcery, jestlie zstavitel
pamatoval na dti nkoho jinho.Jedn-li se vak o vlastn
dti zstavitele, rozum se tm i potomci, vstupujc na je-
jich msto. Jedn-li se o odkazy vlastnm dtem zstavitele
a nen-li jich, nabudou postaven odkazovnka jejich dti.
1362
I pi odkazech se pouije 1263.
K 1347 a 1362:
Nvrh skupiny ustanoven 1247 a 1362 m za
el rozeit jednotliv ppady, kter se v pozench
pro ppad smrti objevuj. Do osnovy se recipuj n-
kter ustanoven z vldnho nvrhu obanskho z-
konku z r. 1937. Jsou to ustanoven, kter maj pe-
vn vykldac rz a sna se dt zkonn vklad by odkaz vbec nenabyl a pedmt odkazu pipad
tm ustanovenm, v nich ppadn zstavitel svoji po-
sledn vli neprojevil dostaten pesnm zpsobem.
Nebt tchto vykldacch pravidel, mohlo by dochzet
k nejistotm a vleklm sporm.
Oddl 3
Nabyt odkazu
1363
(1) Odkazovnk nabv zpravidla prvo na odkaz pro
sebe a pro sv nstupce smrt zstavitele.
AD NOTAM
(2) Odkzanou vc nabv odkazovnk zpsobem, ja-
km se nabv vlastnick nebo jin majetkov prvo.
1364
Po smrti zstavitele lze prvo na odkaz zcizit.
1365
Prohls-li odkazovnk zpsobem, jak je pedepsn
pro odmtnut ddictv,e odkaz nechce,hled se na nho
jako by prvo na odkaz vbec nenabyl.
1366
(1) Odkaz jednotlivch vc z pozstalosti a odkaz prv
vztahujcch se k takovm vcem me bt poadovn
ihned. Tot plat i pro odkaz mench odmn pro za-
mstnance a odkazy veejn prospn,dobroinn a po-
dobn. Jin odkazy jsou splatn za rok po smrti zstavi-
tele.
(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije, nen-li zejm
jin vle zstavitele.
1367
Pi odkazu jednotliv vci nle odkazovnku ode dne
smrti zstavitele ve, co k vci pibude. Od tho dne
postihuj odkazovnka i zvady na odkazu, jeho zhoren
i zkza vznikl ze skutenost, za kter nikdo neodpo-
vd.
1368
(1) Pi odkazu dvek splatnch ron, msn nebo
podobn nabude odkazovnk prvo k stce, kter pi-
pad na celou dobu, doije-li se potku tto lhty;
spltka se vak stane splatnou a v urenou dobu splat-
nosti. Prvn lhta b ode dne smrti zstavitele.
(2)Pi odkazu vivnho plat obdobn 789.
K 1363 a 1368:
Odkazovnku vznik prvo na odkaz dnem smrti
zstavitele. Zstavitel vak me vznik tohoto prva
spojit s jinm okamikem, uin-li jej zvislm na spl-
nn podmnky. Na projevu posledn vle zstavitele
tak zle, kdy prvo na odkaz dospje. Neprojev-li
zstavitel jinou vli, nastoup zkonn dispozice
podle 1366. Odkazy jednotlivch vc, prv k jedno-
tlivm vcem, mench odmn, veejn prospn, dob-
roinn a podobn jsou splatn ihned, jin odkazy
proto, aby osoby obten odkazy nebyly v jeden rz
zaten pesplinmi povinnostmi a za rok po
smrti zstavitele. Nvrh ustanoven 1367 a 1368 sta-
nov podrobnosti vztahujc se k plnn odkaz ve v-
cech a opakujcch se dvkch.
To co bylo legati odkzno, mu mus vydat osoba
odkazem obten tak, aby odkazovnk nabyl k od-
kazu odpovdajc majetkov prvo. Odkazovnk vak
me odkaz tak odmtnout, pak se na nho hled, jako
do pozstalosti, ali se zstavitel pro tento ppad ne-
zajistil zzenm nhradnictv k odkazu. Sv prvo na
odkaz me odkazovnk tak zcizit.
1369
Prvo odkazovnka na zajitn
(1) Odkazovnk m vi ddici prvo poskytnut do-
staten jistoty pi odkazech opakovanho plnn, dle
pi odkazech, jejich splnn se jet nelze domhat se
zetelem k zkonn lht nebo se zetelem k lht nebo
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 201
AD NOTAM
podmnce, ji zstavitel uril. Odkazovnk nem prvo
na zajitn, je-li zejm, e nen poteba.
(2) Jinak m odkazovnk vi ddici stejn prva, jako
kad jin vitel.
K 1369:
V ppadech, kdy odkazovnku nem bt odkaz vy-
dn okamit po smrti zstavitele a splatnost nastv
a pozdji, me poadovat po osob obten odka-
zem, aby jeho prvo zajistila. Pokud je ale zejm, e
zajitn nen potebn a e ani pozdj splnn od- a jinch povinnch vdaj, odkazy se pomrn sn.
kazu pi pravidelnm bhu udlost nic neohroz, nen
potebn prvo na zajitn konstituovat. A ji odka-
zovnku prvo na sloen jistoty vznikne nebo ne-
vznikne, anebo a ji odkazovnk toto prvo uplatn
i neuplatn, nejsou tm zkrcena jeho prva jako kte-
rhokoli jinho vitele.
Uvolnn odkaz
1370
(1) Odkaz, kter odkazovnk pijmout neme nebo
nechce, napadne nhradnku. Nen-li nhradnk a je-li ce-
lm odkazem pamatovno na nkolik osob bu bez ur-
en podl, anebo veobecnm vrazem znamenajcm
rovn podlen, pibude uvolnn podl pomrn ostat-
nm podlnkm.
(2) Je-li odkazovnku zstaven urit podl,nem prvo
na prstek podle odstavce 1, ledae je zejm vle z-
stavitele zanechat vyjmenovanm odkazovnkm cel
odkaz a e urenm podl nechtl nic jinho ne ome-
zit odkazovnky navzjem.
1371
Mimo ppady uveden v 1370 povinnost splnit od-
kaz zanikne.
1372
Kdo m podle 1370 a 1371 prospch z uvolnn
odkazu nebo z toho, e povinnost splnit odkaz zanikne,
toho postihuj i bemena s odkazem spojen.To neplat,
m-li se jednat jen o osobn kony osoby pvodn obt-
en.
K 1370 a 1372:
Nenabude-li legat odkaz, pak se odkaz uvoln.
V dsledku toho mohou vzniknout ti rzn situace.
Pedn na takovou situaci me pamatovat zsta-
vitel sm a povolat pro ten ppad nhradnka. Tehdy
pipadne odkaz nhradnku podle pedpis o n-
hradnictv.
Dle me dojt i k tomu, e zstavitel odke ur-
it pedmt rovnomrn (bez uren podl) nkolika uje mu zkon odmnu za tuto innost. K tto innosti
osobm. Odpadne-li v takovm ppad nkter z od-
kazovnk, pipadne jeho uvolnn podl ostatnm.
Konen, nenastane-li dn z obou ve uvedench
ppad, povinnost splnit odkaz zanikne. Ml-li bt
pedmt odkazu vydn legati z pozstalosti, pi-
padne ddicm jako ddictv podle ustanoven o po-
dlen ddic.
Prva ddice pihlenho s vhradou soupisu
1373
(1) Je-li ist pozstalost odkazy obtena tak, e je t-
m vyerpna a ddic neuplatn sv prvo podle 1341,
slo 6/2005 201
m ddic prvo jen na nhradu nklad uinnch pi
splnn odkaz a na pimenou odmnu za svoji n-
mahu.
(2) Pokud pozstalost k hrad tchto nklad a od-
mny nesta,hrad nklady a odmnu odkazovnci podle
hodnoty odkaz.V t pin m ddic k odkazm zadr-
ovac prvo.
1374
(1) Nesta-li ist pozstalost k hrad vech dluh
(2) Nesta-li ist pozstalost k vyzen vech odkaz,
uspokoj se pede vemi ostatnmi odkaz zaopaten, v-
chovy a vivy; ostatn odkazy se pomrn sn.
(3) Ddic m prva stanoven v 1373 a nen povi-
nen vyizovat odkazy bez dostatenho zajitn.
(4) Obdrel-li vak odkazovnk ji odkaz, provede se
srka podle hodnoty, jakou ml odkaz v dob pijet,
a podle uitk, kter ji z nho zskal. Odkazovnk se
zbav povinnosti pspvku tm, e vyd ddici odkaz
i s uitky nebo jejich cenu.V ostatnm se na odkazovnka
hled jako na poctivho dritele.
1375
Sprvce ddictv
Nebyl-li ustaven vykonavatel zvti a nechce-li ddic
vnovat splnn posledn vle vnovat svj as a nmahu,
soud na jeho nvrh za tm elem ustav sprvce poz-
stalosti, nebo ulo splnn posledn vle sprvci ddic-
tv ji ustavenmu.
K 1373 a 1374:
Nelze vylouit ppady, kdy zstavitel pozstalost od-
kazy takka vyerp, anebo kdy objem odkaz do-
konce pozstalost pev. To me nastat, nevyuije-
li ddic prvo na krcen odkazu tak, aby mu zstala
tvrtina ddictv nedotena. Tehdy nastanou rzn si-
tuace podle toho, zda se ddic pihlsil s vhradou sou-
pisu nebo bez takov vhrady.
Pihls-li se ddic bez vhrady soupisu, pak je bez
prvnho vznamu, nakolik odkazy pozstalost zat,
protoe takov ddic je mus splnit bez omezen po-
dobn, jako mus bez omezen vyrovnat i zstavite-
lovy dluhy.
Hls-li se ddic s vhradou soupisu, pak je v tako-
vch ppadech chrnn. Zstavitel me urit, kdo
m bt vykonavatelem zvti, a pak vykonavatel z-
vti spln posledn pn zstavitele za podmnek v z-
vti uvedench. Nebyl-li vykonavatel zvti uren, m
ddic vydit odkazy sm, ale protoe sm z pozsta-
losti nebude mt zvltn majetkov prospch, zaru-
vak ddice nelze nutit. Proto se mu poskytuje prvo
dat soud, aby za tm elem ustavil sprvce poz-
stalosti, kter odkazy vyd.
Dl 4
Zkonn posloupnost
1376
(1) Kde nedojde k posloupnosti podle ddick
smlouvy nebo podle zvti, nastane zkonn posloup-
nost k pozstalosti nebo k jej sti. Nen-li zkonn d-
dic, nebo nenabude-li ddictv, stvaj se ddici odka-
zovnci podle pomru hodnoty svch odkaz.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 202
202 slo 6/2005
(2) Kdo nabyl ddictv proto, e ddit nechtl nebo
nemohl ddic ani nhradnk povolan ddickou smlou-
vou nebo zvt, spln ostatn nazen zstavitele.
1377
Odmr
Nedd-li dn ddic ani podle zkonn posloup-
nosti, pipad pozstalost jako odmr sttu.Vi jinm
osobm m stt stejn postaven jako ddic,kter se k d-
dictv pihlsil s vhradou soupisu.
K 1376 a 1377:
Zachovv se dosavadn pravidlo, e v ppadech,
kdy nedd ddic povolan pozenm pro ppad smrti,
nastupuj ddici podle zkonn posloupnosti.
Navren prava vak poml i na ppady, kdy z-
stavitel pod o sv pozstalosti ddickou smlouvou
nebo zvt, ale ddic takto povolan bude nezpso-
bil ddit nebo ddictv odmtne. I za takov situace
nastupuj v pozstalost ddici podle zkonn po-
sloupnosti, ale v tom ppad nelze zcela pominout z-
stavitelovu posledn vli, by jeho nazen, kdo m bt
zvtnm ddicem, naplnno nebude. Z toho dvodu
se ukld ddicm nastoupivm podle zkonn po-
sloupnosti, aby splnili ostatn nazen zstavitele,
jsou-li v jeho pozen pro ppad smrti uvedena.
Poml se dle na ppad, kdy zstavitel nem d-
dice, jim svd zkonn posloupnost a pod o svm
majetku zvt, v n povol jednak ddice, jednak od-
kazovnky. I za tto situace me dojt k tomu, e z-
vtn ddicov nebudou moci ddit, anebo e ddictv
odmtnou. V takovm ppad m ddictv napadnout
odkazovnkm v tom pomru, jak je pomr hodnoty
jejich odkaz. Nastane-li tato situace, budou uveden
osoby vystupovat vi odkzanm pedmtm jako
odkazovnci, vi ostatn pozstalosti jako ddicov.
Nebude-li mon, aby pozstalost pipadla takto ur-
enm ddicm, pipadne sttu jako odmr. Stt, kte-
rmu pozstalost takto pipadne, nen ddicem. Avak
proto, e i na stt v tomto ppad pejde povinnost
hradit ppadn dluhy zstavitele, piznv se mu to-
t postaven, jak m ddic pihlen s vhradou
soupisu.
1378
Prvn tda ddic
(1) V prvn td dd zstavitelovy dti a jeho man-
el, kad z nich stejnm dlem.
(2) Nedd-li nkter dt, nabvaj jeho ddick podl
stejnm dlem jeho dti. Nedd-li ani tyto dti nebo n-
kter z nich, dd stejnm dlem jejich potomci.
1379
Druh tda ddic
(1) Nedd-li zstavitelovi potomci,dd ve druh td
manel zstavitele, zstavitelovi rodie a dle ti, kte ili
se zstavitelem nejmn po dobu jednoho roku ped
jeho smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto d-
vodu peovali o spolenou domcnost nebo byli na z-
stavitele odkzni vivou.
(2) Ddici druh skupiny dd stejnm dlem, manel
vak vdy nejmn polovinu ddictv.
AD NOTAM
1380
Tet tda ddic
(1) Nedd-li manel ani dn z rodi, dd ve tet
td stejnm dlem prarodie zstavitele, zstavitelovi
sourozenci a ti, kte ili se zstavitelem nejmn po
dobu jednoho roku ped jeho smrt ve spolen
domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spo-
lenou domcnost nebo byli odkzni vivou na z-
stavitele.
(2) Nedd-li nkter z prarodi nebo sourozenc z-
stavitele,nabvaj jeho ddick podl stejnm dlem jeho
dti.
1381
tvrt tda ddic
(1) Nedd-li dn z ddic tet tdy, dd ve tvrt
td jen prarodie rodi zstavitele. Prarodim z-
stavitelova otce pipad polovina ddictv, prarodim
zstavitelovy matky druh polovina. Ob dvojice praro-
di se dl rovnm dlem o polovinu, kter na n pi-
pad.
(2) Nedd-li jednotliv len dvojice, pipadne uvol-
nn osmina druhmu lenu.Nedd-li dvojice,pipadne
tato tvrtina druh dvojici te strany.Nedd-li ani jedna
dvojice te strany, pipad ddictv dvojicm druh
strany ve stejnm pomru,v jakm se dl o polovinu d-
dictv, kter jim napad pmo.
1382
Nkoliker pbuzenstv
Je-li kdo se zstavitelem pbuzn z vce ne z jedn
strany, m z kad strany ddick prvo, kter by mu n-
leelo jako pbuznmu z tto strany.
K 1378 a 1382:
Ustanoven o ddickch tdch (skupinch) zacho-
vv rozdlen zkonn posloupnosti ddic do ty
td. Pesto se okruh zkonnch ddic roziuje na
rove existujc v naem ddickm prvu ped jej re-
dukc v r. 1950.
Prv a druh tda ddic je navrena shodn se
stvajc pravou ( 473 a 474 platnho obanskho
zkonku). Nvrh tet tdy ddick sluuje do jedn
skupiny stvajc tet a tvrtou tdu ( 475
a 475a platnho obanskho zkonku) podle kon-
cepce vyjden ji ve vcnm zmru take v tto
skupin maj ddit rovnm dlem zstavitelovi souro-
zenci, prarodie a tzv. spoluijc osoby.
Nov navren tvrt skupina zahrnuje prarodie
rodi zstavitele, tedy zstavitelovy praddy a pra-
bby. Nepjde o ppady vyskytnuv se s zvltn et-
nost. Nelze vak pehlet ani stle se prodluujc
dlku lidskho ivota na stran jedn, ani nijak dk
ppady nhl a nkdy i hromadn smrti mladch lid
nebo lid stednho vku (nap. v dsledku dopravn
havrie, zloinu a podobn). Pak vznik otzka, zda
in eventum pevajc prarodie rodi zstavitele,
obvykle v dchodovm vku, s potebou podpory
a pe, ponechat bez prva na ddictv a pozstalost
piknout cestou odmrti sttu, anebo zda vzt zetel
na jejich zjmy a pamatovat na spravedliv uspo-
dn i takovchto pomr.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 203
AD NOTAM
Homo sapiens koncipient
Mgr. Blanka echov*
Notsk innosti, jako i jin a dal innosti note, k innosti note zde patrn nen na mst s ohledem na
je v notskm du vnovn znan prostor. Jest rovn ji zmiovanou nesoumitelnost obou innost. Lze se
jednoznan stanoveno,jakmi pracovnmi aktivitami se
me not dle zabvat, ani by to pekelo dnmu, co je a nen ppadn nesluiteln, ponechno v kom-
nezvislmu a nestrannmu vkonu jeho profese.Zrovna
tak je zcela jasn dno, za jakch podmnek lze bt jme-
novn notem, kdy me tento bt odvoln a z jakch
dvod je vkon jeho innosti pozastaven.
Pozice notskho koncipienta je s pozic note nes-
rovnateln z cel ady hledisek, za vechny jmenujme
pedevm rozsah odpovdnosti, jejm prvotnm a ne-
zastupitelnm nositelem je prv a pouze not, zatmco
odpovdnost koncipienta je toliko kategori penesenou,
vymezenou ustanovenmi notskho du a rozsahem
poven ze strany note. Jakkoli i notskm koncipi-
entm je v notskm du vnovn urit nezanedba-
teln prostor,dovolm si konstatovat,e nkolik pomrn
zsadnch otzek, kter s vkonem jejich praxe souvis,
zstv v platn prav nezodpovzeno.
Navzdory zdrav tendenci vymezovat notarit a jeho
pedpisy oproti jinm prvnickm profesm, mm za to,
e v oblasti pravy tkajc se koncipient se nap. zkon
o advokacii jev bt potenciln inspirativnm prame-
nem.
Prvnm z otaznk vznejcch se celou tletou prax
notskho koncipienta je u samotn pojem pracov-
nho pomru u note, kter je dn coby jedna z pod-
mnek zpisu adatele do seznamu notskch koncipi-
ent1: nikde nen stanoveno, o jak pracovn pomr
konkrtn jde.Nen tud zejm,zda se pro ely zpisu
vyaduje, aby lo o pracovn pomr hlavn podle 70 z-
konku prce. Koment ani souvisejc vkladov stano-
viska Prezidia NK R na tuto otzku neodpovdaj, tud
se lze domnvat, e dostaujc podmnkou k zpisu je
jednodue njak libovoln pracovn pomr. Tj.,
ovem, nutn i pracovn pomr vedlej.
Lze se patrn snadno shodnout na tom, e tento je
s pihldnutm ke stanoven dlce, charakteru a elu
praxe notskho koncipienta jen zt mon povao-
vat za vhodn,avak podle souasn pravy k spnmu
prbhu praxe pravdpodobn sta. Navc, vzhledem
k tomu, e k dosti o zpis adatele do seznamu konci-
pient se pikld pouze prohlen zamstnavatele-no-
te o tom, e dotyn adatel je u nho v pracovnm po-
mru, nelze jeho ppadnou hlavn i vedlej povahu
nijak zkoumat.
Nahldnutm do pslunch ustanoven zkona o ad-
vokacii ( 36) shledme, e pro zpis do seznamu advo-
ktnch koncipient se vyaduje pracovn pomr u ad-
vokta i spolenosti, vyjma vak pomru vedlejho.
Vzhledem k tomu, e simultnn existence hlavnho
a vedlejho pracovnho pomru nen nikterak vylou-
ena,teoreticky tak me dojt na situaci,kdy tat osoba
bude soubn zapsna jak do seznamu koncipient no-
tskch, tak advoktnch.
Na toto navazuje dal z nikoliv zanedbatelnch pro-
blm, ktermi se platn prava dostaten nezabv.
Jde o (ne)sluitelnost vkonu praxe notskho konci-
pienta s ostatnmi innostmi i profesemi, kterm se
slo 6/2005 203
me paraleln vnovat. Sm bt notsk koncipient
nap. podnikatelem v oblasti zprostedkovn (prvnch)
slueb i realitnm maklem? Zakzno to rozhodn
nem. Dsledn analogie s omezenmi vztahujcmi se
domnvat, e za souasnho stavu je rozhodnut o tom,
petenci kadho note, avak ani bych se chtla
v me vy ne nezbytn nutn odvolvat na stavovsk
pedpisy jinch prvnickch profes nelze opomenout,
e dokonce i v advokacii,kter se s notaritem z hlediska
poadavku nestrannosti a nezvislosti ve vkonu profese
ned srovnvat,je na ppadn stet zjm u koncipient
pamatovno.
Dalm problmem, na kter je teba poukzat, je
otzka kontinuity praxe notskho koncipienta. Jedn
se zejmna o ppady peruen, resp. pozastaven bhu
praxe a jejho zapotvn.V 20 odst. 1 psm. f) Not
je eeno, e notsk komora vykrtne ze seznamu ka-
dho, kdo skonil pracovn pomr u note a neuzavel
pracovn pomr s notem se sdlem v obvodu tto no-
tsk komory do t msc od skonen pedchozho
pracovnho pomru u note. V 2 odst. 2 zkuebnho
du se dle prav, e praxe zan pijetm koncipienta
do pracovnho pomru u note a kon spnm slo-
enm notsk zkouky nebo skonenm pracovnho
pomru. Ob ustanoven mohou budit zdn, e existuje
jaksi nepm poadavek neperuenho vkonu kon-
cipientsk praxe. Z logiky vci i z pohledu srovnn s e-
kateli jinch prvnickch profes vak jest nasnad, e
peruit praxi notsk koncipient me bez obav,tj.ani
by tm devalvoval,nekuli anuloval,svou praxi dosavadn.
Nabz se ovem otzka, na jak dlouhou maximln dobu
lze setrvat ve stavu vykrtnut ze seznamu koncipient,
aby mohl doten koncipient stle oekvat,e mu bude
jeho pedchoz praxe zapotna. Pt let? Deset let? Po-
suzuje se kad ppad individuln? Podle jakch krit-
ri?
Posledn m poznmka budi z oblasti vzdlvn no-
tskch koncipient. Je teba pipomenout rozdl, kter
panuje mezi koncipientem A, kter psobil v kanceli,
kde ml monost realizovat se ve vech odvtvch no-
tsk innosti, a koncipientem B, jen svou praxi ab-
solvoval tak, e na stdaku podle poteby bu ovo-
val nebo vyizoval st ddick agendy, avak co je
notsk schova si je schopen toliko matn pedstavit
a o podmnkch zven zkladnho kapitlu slyel jen
jednou nhodn vyprvt. Je to rozdl tak markantn
a z hlediska rozvoje notaritu tak zsadn,e jej rozhodn
nelze zachytit pouze obasnm pdomkem vten
pi hodnocen u notskch zkouek. Systematick ko-
len koncipient je jedinm zpsobem,kterm se lze sna-
it o sjednocovn jejich rovn, potamo kvality bu-
doucch notskch slueb.
Vzdlvac komise NK R pod celosttn kolen
koncipient jednou do roka,co se sice objektivn me
jevit jako mlo,avak s ohledem na jej odpovdnost v dal-
* Autorka je notskou koncipientku u JUDr. Blanky echov, notky
Praze.
1
18 odst. 1 psm. e) Not Notsk komora zape do seznamu kon-
cipient kadho, kdo je, mj., v pracovnm pomru u note.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 204

204 slo 6/2005 AD NOTAM

ch oblastech je to,upmn eeno,a a.Nevyuit po-
tencil v tomto kontextu vidm u regionlnch not-
skch komor. Pro by nemohla probhat pravideln ko-
len na krajsk rovni? Pklad je mon si vzt ze
stedoesk komory: sv koncipienty kol nkolikrt
do roka.
Ze ivota krajskch komor
Notsk komora
v Brn informuje
JUDr. Jik Fleischer
V roce 2004 byl semin zmen na nvrh obansko-
prvnho kodexu a innosti not po vstupu esk re-
publiky do evropsk unie.V letonm roce byl vnovn
tmatm: Likvidace ddictv, Spolen jmn manel,
Novela obchodnho zkonku a souvisejcch pedpis
a Poznatky z odvolac ddick agendy NS R.
Dne 8. 11. 2005 se konalo spolen kolen soudc
a not Jihomoravskho soudnho kraje v hotelu San-
ton, kter, jak doufm, pispje ke sjednocen praxe
okresnch soud v ddick agend.
Tak jako v minulch letech probhlo i v uplynulm ob-
dob od posledn informace kolen notskch tajemnic
a odborn zkouky.
Tolik, podle mho nzoru, nejdleitj publikova-
teln udlosti v na notsk komoe.
* Autor je prezidentem NK v Brn.

Je a neuviteln, jak rychle ubh

as pi vkonu notsk praxe! Zd se mi, e je to jen
pr tdn, co jsem sepisoval informaci o na komoe, Ze zahrani
uveejnn ve tvrtm sle loskho roku.
Notsk komora v Brn m v souasn dob 78 len,
z nich je 59 notek a 19 not. Jak byl prvn Kongres not
Dne 20. 6. 2005 podlehla zken nemoci JUDr. Jana
Sttesk, notka v Brn. Evropsk unie v m
Rozhodnutm ministra spravedlnosti byl zzen dal
ad v obvodu Mstskho soudu v Brn. Do uvolnnho
Mgr. rka Tlkov*
notskho adu v Hodonn byla jmenovna Mgr. Re-
Po vce ne dvou letech pprav se ve dnech 10.a 11.lis-
nata Bhalov, kter zahjila svou innost dne 1. 9. 2005.
topadu 2005 uskutenil v prostorch auditoria Parco della
Do nov zzenho notskho adu v Brn byl
Musica v m historicky prvn kongres not Evropsk
jmenovn JUDr.Lubomr Mika,kter zahjil svou innost
unie, jeho stednm tmatem bylo heslo Notstv bez
dne 1.3.2005.Do uvolnnho notskho adu po JUDr.
hranic: prvn jistota ve slubch Evropan. Organiz-
Jan Sttesk nebyl dosud nov not jmenovn.
torem kongresu byla Konference notstv Evropsk unie
Z koncipient, zapsanch v seznamu vedenm Not-
(CNUE).CNUE je oficiln a reprezentan orgn notsk
skou komorou v Brn, v roce 2005 dv koncipientky slo-
profese pi institucch Evropsk unie se sdlem v Bruselu.
ily notsk zkouky. K dnenmu dni je u not No-
Sdruuje 19 nrodnch notstv (vechny lensk zem
tsk komory v Brn v pracovnm pomru 26
EU krom Velk Britnie,Irska,Kypru a t skandinvskch
notskch kandidt a 31 notskch koncipient.
zem) a zastupuje zjmy not na evropsk rovni. Je
Prezidium Notsk komory v Brn m devt len.Jsou
mluvm profese, vyjaduje spolen stanoviska svch
jimi prezident JUDr.Jik Fleischer,viceprezident JUDr.Sva-
len, m pravomoc vyjednvat a pijmat rozhodnut za
tomr Heleic, a lenov Marie Filipi, JUDr. Danue Hyp-
celek notstv Evropsk unie.
rov,JUDr.Zdeka Otevelov,JUDr.Vlasta Rikov,JUDr.
S ohledem na to, e podobn kongres evropskch roz-
Alice Sedlkov, JUDr. Petr Skopal a JUDr. Michal Voek.
mr se dosud nekonal, nevdli organiztoi, s jak vel-
JUDr. Jik Fleischer je lenem komise dohledu a redakn
kou ast mohou potat, ale zjem pedil oekvn,
rady asopisu Ad Notam; JUDr. Svatomr Heleic je lenem
a tak muselo bt pihlaovn na kongres zastaveno jet
Mezinrodnho institutu pro historii notstv v Pai,
ped jeho zahjenm.
a JUDr. Michal Voek je lenem komise dohledu NK R.
Zatek kongresu byl prv kvli vysokmu potu pi-
Dal len Notsk komory v Brn JUDr. Zdenk Ry-
hlench (1 850 osob) pomrn hektick a cel kongres
nek je lenem Prezdia NK R a pedsedou legislativn
zaal s vce ne hodinovm zpodnm.Po vodnm slovu
komise NK R. JUDr Hana Kantorov je lenkou revizn
prezidenta kongresu Claude Jacqueta, promluvil Paolo Pi-
komise NK R. Notsk kandidt Mgr. Richard Brzda
ccoli, prezident italsk notsk komory a zrove prezi-
je lenem legislativn komise.
dent CNUE, kter vyjdil velikou radost nad hojnou
Stalo se dobrou tradic, e se odborn tdenn semi-
ast, a to nejen not ze zem Evropy, ale napklad
ne konaj spolen s Notskou komorou v Ostrav.Ve
i z ny. Bezpochyby nejvznamnjm hostem a zrove
dnech 9.11. listopadu 2004 se semin konal v hotelu
enkem kongresu byl Silvio Berlusconi, premir Itlie
Santon v Brn a ve dnech 5.7. jna 2005 v hotelu Per-
a vdce nejsilnj politick strany Forza Italia. Ve svm
mon ve Vysokch Tatrch.
projevu krom jinho podkoval, e za msto konn prv-
Protoe se semin zastuj kandidti a koncipi-
nho kongresu evropskch notstv byl vybrn m, ho-
enti, Notsk komora v Brn pro n nepod samo-
voil o krsch Itlie, ale i o souasnch ekonomickch
statn kolen.
Na seminch pedn vysokokolt uitel, soudci * Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Marie
a lenov prezdia NKR. Tlkov, notky v Praze.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 205
AD NOTAM
problmech spojench s pijetm spolen evropsk
mny Euro, jejm potenm podhodnocenm oproti do-
laru, zdraen a ztrt konkurenceschopnosti vrobk na
trhu.V tto souvislosti se zmnil i o loze not,kte asto
pichzej do kontaktu s obany, pomhaj jim eit jejich
problmy a jsou zrukou jistoty a nestrannosti. Na jeho
proslov navzal opt prezident kongresu Claude Jacquet,
kter ve sv ei objasnil, pro byla za stedn tma kon-
gresu vybrna Prvn jistota ve slubch Evropan. Ci-
toval z jednoho ze zkladnch text notstv ei Na-
poleonova poradce z roku 1803, zmnil, e jistota pi
prvnm konu uzavranm za asti note spov v tom, e nizozemsk zkuenost ukzala,e zven konkurence
e kad zn pravidla hry, ptomnost note zajiuje (mezi noti) sniuje kvalitu poskytovanch slueb a e
zachovn nestrannosti, a to pi potu 38 000 evropskch
not podstatn sniuje riziko, e pozdji dojde k soud-
nmu sporu. Prvo nen ani trhem, ani zbom, a nen zde
proto msto pro agresivitu. Je poteba hledat rovnovhu
a prostedky, ktermi ji lze zajistit, jsou pevn tarif a nu-
merus clausus. Hovoil i o dynamice not ve spojen
s pouvnm novch technologi a svj projev zakonil
vrokem,e noti pispvaj svou innost k existenci Ev- osob, co svm zpsobem sniuje prvn jistotu a kod
ropy mru,spravedlnosti a bratrstv.Po prezidentovi kon-
gresu se slova ujal Giancarlo Laurini, prezident Mezin-
rodn unie latinskho notstv (UINL), pozdravil vechny
ptomn jmnem UINL, zmnil se o mezinrodnm no-
tskm tdnu, nebo jednn kongresu navzala na za-
sedn Stl rady,Vkonn rady a Shromdn lenskch
notstv UINL, a veejn oznmil, e Mezinrodn unie la-
tinskho notstv byla bhem tohoto zasedn pejme-
novna na Mezinrodn notskou unii, protoe notstv
je rozeno i vn latinskho svta napklad v n, In- e akoli by se to podle tmatu mohlo zdt,nen ekonom,
donsii a Japonsku. Poslednm z vodnch enk byl ge-
nerln zpravodaj kongresu Paolo Pasqualis, kter ped-
stavil program kongresu a jeho rozvren na obecnou st
prvn den a praktickou st v den druh.
Ve tvrtek odpoledne pak zaaly jednnm prvn ko-
mise na tma Funkce note v Evropsk unii odborn
prce kongresu.
Prvnm pednejcm byl Jacques Pertek, profesor na
Univerzit Lyon III z Francie, kter pednesl boulivm
potleskem ocennou pednku Noti a komunitrn
prvo. Hovoil mimo jin o veobecnch poznatcch
o profesnch organizacch, o definici svobodn profese,
o notstv a svobod podnikn, o podmnce sttnho
obanstv pro pstup do profese note a o existenci
pevnho tarifu. Ke vem zmiovanm oblastem uvedl
adu rozhodnut Evropskho soudnho dvora a svj ps-
pvek uzavel mylenkou na vytvoen smrnice o not-
ch (pro vtinu svobodnch povoln advokty, ar-
chitekty, etn, lkae, oetovatele nebo veterine
takov smrnice v rmci Evropsk unie ji existuj).
Na profesora Perteka navzal Roger Van den Bergh,pro-
fesor Erasmovy univerzity v Rotterdamu z Nizozem,kter
vystoupil na tma Kritria pro ekonomickou analzu
systmu latinskho notstv. Hned v vodu zmnil, e
dn takov kritria neexistuj a je o nich poteba dis-
kutovat. Hovoil o velice ambicizn politice liberalizace
notsk profese, kter byla pouita v Nizozem, kde je
nyn notstv nejmn regulovan ze vech zem Evrop-
sk unie. Zmnil se o textech Evropsk komise ve vztahu
k volnmu pohybu slueb a o nkterch rozhodnutch
Evropskho soudnho dvora, zejmna o zprv Evropsk
komise z 5.z 2005 o konkurenci v profesionlnch slu-
bch, kter uvd, e by bylo uiten zpesnit a pro-
slo 6/2005 205
hloubit ekonomickou analzu profesionlnch slueb
a zejmna lpe nastudovat vznam veejnho zjmu na
rznch trzch1. Profesor Van den Bergh uvedl, e profese
latinskho notstv je charakterizovna vysokou mrou
regulace, kter je sms regulace ze strany sttu a autore-
gulace. Uvedl, e Evropsk komise uznv, e urit mra
regulace, citliv uplatnn v oblasti profesionlnch slu-
eb, se me ukzat jako nezbytn, nicmn omezen t-
kajc se tarifu a reklamy by mla bt rychle zruena. Pro-
fesor Van den Bergh pot uvedl argumenty ve prospch
i v neprospch regulace notsk profese.Zvrem uvedl,
liberalizace notskch slueb nemus vdy nutn ve
vech oblastech vst ke snen cen, protoe ke snen
ceny dojde v lukrativnch odvtvch trhu (v Nizozem pe-
vody nemovitost), kdeto ceny ostatnch slueb se zv
(v Holandsku zleitosti rodinnho prva zvti, man-
elsk smlouvy).V dsledku toho vyhled pomoc note
pi sepisovn zvti i manelsk smlouvy men poet
spolenosti.Dle nzoru profesora Van den Bergha by mla
bt provedena ekonomick analza nklad systmu
s ast latinskho notstv a analza nklad systmu,
kde latinsk notstv nen,a na jejm zklad by mly bt
vyvozeny zvry.
V poad tetm enkem byl Jos Manuel Garca Col-
lantes,profesor Universidad Complutense de Madrid a z-
rove not ze panlska s vystoupenm na tma Eko-
nomick hodnota prvn jistoty.Svj projev uvedl slovy,
ale prvnk. Definoval prvn jistotu jako synonymum pro
absenci rizik a nejistoty s tm, e prvo je logicky zklad-
nm prvkem pro to, aby tato absence mohla nastat. Exis-
tuj dva systmy, jak riziku pedejt jeden systm zkou
riziko kompenzovat finann, druh ze systm se sna
riziku pedejt (preventivn justice). Pi prvnm konu
funguje not jako filtr, pouze zpis o konu, kter vyho-
vl vem formlnm a zkonnm poadavkm, se me
dostat do obhu, m je vyloueno, e by nastala nejist
situace. I tet osoby, kter nebyly astnky konu, maj
z tto prvn jistoty prospch.Ohledn otzky,zda je nutno
omezovat poet not, zaujal profesor Jos Manuel Gar-
ca Collantes souhlasn stanovisko s odkazem na funkci
note coby nositele veejnch oprvnn a veejn moci;
poet jinch nositel veejn moci (napklad soudc) je
tak sttem omezen.Uvolnn notskch tarif me pi-
nst snen nklad na notsk sluby, ale noti nejsou
trhovci a rizikem spojenm s uvolnnm tarifu je pokles
kvality. Sv vystoupen uzavel nzorem, e voln sout
nen ani dobr ani patn, ale mla by bt stanovena pro
kadou slubu zvl.
Dalmi pednejcmi vodnho dne kongresu byli
Eric Ducolombier z generlnho editelstv Vnitn trh
a sluby v rmci Evropsk komise,kter hovoil na tma
Hypoten prvo a spotebitelsk vr, Roman So-
winski, profesor na Uniwersytet Szczecinski a zrove
not z Polska, kter si pipravil pednku na tma
Etick zklady notstv: zvltnosti novch len Ev-
ropsk unie a Alan Palmiter, profesor na Wake Forest
University, Severn Karolina ze Spojench stt americ-
1
Zprva Evropsk komise z 5. z 2005 o konkurenci v profesionlnch
slubch [COM (2005) 405 final].
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 206
206 slo 6/2005
kch s pednkou Aspekty prvnick profese ve Spo-
jench sttech americkch.
Veer, po prvnm informacemi nabitm dni, si ast-
nci kongresu opt v prostorch auditoria Parco della
Musica vyslechli klasickou italskou hudbu v podn jed-
noho z nejlepch italskch orchestr I Solisti Veneti pod
taktovkou dirigenta Claudia Scimoneho.
Druh den jednn kongresu byl orientovn spe prak-
ticky.Po cel den byl jednnm ptomen litevsk ministr
spravedlnosti.
Dopoledne bylo vnovno jednn druh komise na
tma Aplikace novch technologi v notsk profesi
a bylo pipraveno ve spoluprci s Rakouskou notskou
komorou. Jednalo se o sled prezentac program pou-
vanch na nrodn rovni v jednotlivch lenskch ze-
mch pro notsk ely. A tak jsme se mohli seznmit
s konceptem CyberDoc pouvanm rakouskou not-
skou komorou, s Celkovm zpracovnm elektronick
notsk listiny vetn zmnky o elektronick Apostile
v podn italskch koleg, s maarskm Rejstkem mo-
vitch zstav, s projektem Spolenost s ruenm ome-
zenm: Nov podnik panlskch not, s Evropskou
st zvtnch rejstk (RERT) prozatm fungujc mezi
Franci a Belgi,s projektem E-justice italsk spolenosti
Infocamere, informatick spolenosti italsk Obchodn
komory,kter poskytuje pstup k informacm o italskch
subjektech, a s programem Lexecute pipravenm In-
formatickm institutem Maxe Plancka v Saarbrckenu
v Nmecku.Vechny tyto programy svd o chuti not
dret tempo a krok pi pouvn novch technologi.
Odpoledne jsem pijala nabdku nvtvy italsk spo-
lenosti Notartel, a. s. Jedn se o IT spolenost, ze 100 %
vlastnnou italskou notskou komorou,kter italskm ko-
legm zajiuje veker elektronick sluby (emailov ser-
very, zabezpeen emailov servery, intranet, dlkov p-
stup do rejstku spolenost, dlkov pstup do katastru
nemovitost,videokonference apod.).Vidla jsem srdce ce-
lho podniku mstnost se servery,kontroln mstnost,od-
kud je mon poznat problm na notsk sti v rmci cel
Itlie, a krom odbornho vkladu jsem na pamtku do-
stala ipovou kartu, jej pomoc se italt noti pihlauj 2
do informanho systmu.V rmci nsledn diskuse padl
podnt ze strany nmeckho notstv zavst centrln rej-
stk elektronickch podpis not z jednotlivch len-
skch zem, aby bylo mono v rmci Evropsk unie jed-
nodue ovit,zda elektronicky podepsan listina skuten
byla podepsna notem v lenskm stt a zda tento elek-
tronick podpis nepat mezi zneplatnn elektronick
podpisy. V rmci tohoto jednn jsem zskala cenn kon-
takty na experty z oboru informatiky mezi noti.
Zpt do auditoria jsem se vrtila na st jednn tet
komise k tmatu Pnos note k uskuteovn pro-
storu svobody, bezpenosti a prva v Evropsk unii,
prv vas na pednku Charalambose Pamboukise,
advokta a profesora na prvnick fakult univerzity v At-
hnch, ecko, na tma Obh veejnch listin v Evrop-
sk unii. Profesor Pamboukis zmnil rozsudek Evrop-
skho soudnho dvora ve vci Unibank2, kter negativn
definuje pojem veejn listiny. Notsk zpis potom cha-
rakterizoval jako modern nstroj prvn jistoty, kter m
vce funkc (dkazn sla,vykonatelnost,prvn titul) v rz-
nch oblastech, napklad prva rodinnho, prva ob-
chodnho, vlastnickho prva, ddickho prva a samo-
zejm smluvnho prva. Notsk zpis zaruuje prvn * Autor je prezidentem NK R.
AD NOTAM
jistotu dky dve spolenosti k nositelm notskch
ad. V rmci unifikace pi vytven Evropskho prv-
nho prostoru pedstavuje notsk zpis prostedek z ob-
lasti prva nespornho.Obrovsk sjednocujc sil ji pi-
neslo sv plody ve form t nazen Brusel I3,Brusel II4
a Evropsk exekun titul5 kter maj vliv na kadodenn
ivot milion evropskch oban. Urit pekky, ze-
jmna ve form odlinost jednotlivch prvnch systm,
vak stle petrvvaj. Do budoucna bude proto poteba
sjednotit podmnky pro sepsn notskch zpis v jed-
notlivch lenskch sttech.
Po tomto projevu vystoupil Helmut Fessler, nmeck
not a estn prezident Mezinrodn unie latinskho no-
tstv. Hovoil o poteb zaujet stanoviska evropskmi
noti k otzce sjednocen rejstk, zejmna rejstk
spolenost a rejstk zstav a zmnil se o monm pro-
blmu, jak dalece budou noti chtt spolupracovat na
harmonizaci. Dle zmnil, e evropt noti zaujali vi
Evropsk komisi stanoviska jak k Zelen knize o ddic-
tv (Evropsk ddick certifikt, formality pevodu ne-
movitho majetku v rmci ddictv), tak i k Zelen knize
o rozvodu a krtce tato stanoviska piblil.
V rmci proslov k zvru kongresu vystoupil se svm
projevem i Franco Frattini, mstopedseda Evropsk ko-
mise a evropsk komisa pro svobodu, prvo a sprave-
dlnost. Krom jinho hovoil o dnen dob spojen
s hrozbou terorismu a otzce, zda je poteba poslit re-
prese, a vyslovil svj osobn nzor, e toto nen eenm,
ale e je poteba hledat a vytvet rovnovhu. K tomu
pispv i role note stojcho nejble obanm a asto
sehrvajcho lohu meditora. Kongres byl uzaven po-
dkovnm sponzorm a projevem zjevn dojatho pre-
zidenta kongresu Claude Jacqueta.
Myslm,e prvn Kongres not Evropsk unie se dky
odborn kvalitnmu programu, dky obrovsk asti no-
t i dky ptomnosti nejvych pedstavitel Itlie
a Evropskho parlamentu velice vydail a splnil svj cl.
Ukzal mon cesty do budoucna a potvrdil, e evrop-
sk notstv ije.
Rozsudek Evropskho soudnho dvora C-260/97 z 17. ervna 1999.
3
Nazen Rady (ES) . 44/2001 o pravomoci soud a uznn a vkonu
rozhodnut v obanskoprvnch a obchodnch vcech.
4
Nazen Rady (ES) . 1347/2000 o pslunosti a uznvn a vkonu
rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovd-
nosti obou manel k dtem.
5
Nazen Rady (ES) . 805/2004 o vytvoen evropskho exekunho
titulu pro nesporn pohledvky.
Informace o zasedn
Generlnho shromdn CNUE
v Bruselu/Belgie 30. 9. 2005
JUDr. Martin Foukal*
I. Vnitn trh EU aneb problmy notstv v ze-
mch EU
1. Soutn prvo
Evropsk komise ve svm Sdlen z 5.z 2005 o sou-
ti v rmci svobodnch povoln vt spchy,kter byly
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 207

AD NOTAM slo 6/2005 207

dosaeny v nkterch lenskch sttech,ale zrove tak text byl zasln i nrodnm komorm, kter tm maj mo-
konstatuje, e v ad zem stle jet plat takov prava, nost spolen postoj CNUE pro sv ely eventueln
kter sout siln omezuje. jet doplnit o dal argumenty.
Tato prava, jako nap. zvazn pevn ceny nebo z- Francouzsk notstv navrhlo, e v tomto smyslu vy-
kaz reklamy kod dajn spotebitelm a konkurence- pracuje asi desetistrnkov dokument jednalo by se
schopnosti EU; proto Komise vslovn vyzv lensk o politick text,kter ji byl pedloen pracovn skupin
stty a svobodn povoln k podpoe Lisabonsk strate- ke konzultaci. Jeho elem nem bt plin zachzen
gie a ke zvenmu sil smujcmu k modernizaci po- do prvnick debaty pi kritizovn postupu EU, spe
skytovn tohoto druhu slueb. jde o to,upozornit ostatn DG na problm koherentnosti
Sdlen Komise nazvan Svobodn povoln prostor politiky pedevm s ohledem na politiku svobody,
pro pokraovn reforem pedstavuje pokraovn bezpenosti a spravedlnosti a upozornit na problm
zprvy Komise z r. 2005 (Monti I a II). Hodnot pokrok modelu spolenosti a rozdlen kompetenc. le-
dosaen v lenskch sttech v rmci reformy omezen nov odborn komise dospli k nzoru, e se jedn o do-
upravench pedpisy v esti profesch, kter byly zatm br dokument z hlediska argument, i kdy pro not-
Komis vybrny: advokti, noti, ineni, architekti, l- stv bude nesnadn tento boj vst.
krnci, auditoi (vetn daovch poradc). Z hlediska formy vak jet dojde k drobnm pravm,
Ve uveden Sdlen dosplo k nsledujcmu pe- aby text obsahoval pregnantnj formulace pouiteln
hledu: pro zveejnn.
ti lensk zem Dnsko, Nizozem a Velk Britnie Dle byla vyzvna i lensk notstv, aby se pokusila
doshly pi provdn reforem znanch spch vypracovat obdobn materil, kter by ml obsahovat
pt zem Francie, Nmecko, Irsko, Litva a Slovensko pm reakce na zprvy, kter Komise v minulosti k tto
zahjilo men reformy a informuj a provdj ana- problematice vydala a pedevm na hlavn formulova-
lzu ke zkoumn svch platnch pedpis nou kritiku, j jsou tata notstv vystavena ve svch
est dalch zem Rakousko, Estonsko, Maarsko, Lo- vlastnch zemch.
tysko, Slovinsko a Portugalsko provedlo drobn re-
formy 2. Smrnice o slubch
tyi zem Belgie, Itlie, Lucembursko a Polsko in-
formuj o provdn analze stavu CNUE i pro tuto problematiku zdila pracovn sku-
sedm zem R, Kypr, Finsko, ecko, Malta, panlsko pinu, kter se sela v prbhu lta 2005 dvakrt, a to 20.
a vdsko nesignalizovalo dnou aktivitu v oblasti 7. a 12. 9. 2005.
reforem. Pi svm prvnm zasedn zkoumala podrobn veker
Podle nzoru Komise bylo dosaen pokroku brdno pozmovac nvrhy pedloen vemi politickmi se-
nkolika faktory, mj. na nrodn rovn nedostatkem po- skupenmi v rmci parlamentn skupiny Vnitn trh
litick podpory ve prospch reforem a malho naden a spotebitel (IMCO) a vytvoila si hierarchii preferenc
ze strany samotnch svobodnch povoln. Sdlen tak tchto jednotlivch nvrh. Z toho vyplynulo doporu-
uvd, e nyn se antimonopoln ady ve vtin zem en pracovn skupiny, aby se evropsk notstv piklo-
sna ve spoluprci s Komis napomhat zmnm. Ko- nilo k nkterm z tchto nvrh.
mise nadle potvrzuje,e se bude angaovat ve prospch Druh zasedn pracovn skupiny umonilo posouzen
rozshl reformy svobodnch povoln. situace jak na rovni Evropskho parlamentu, tak na
Komise zstv znepokojena skutenost, e nadby- rovni Rady a vypracovn uritch doporuen pro z-
ten regulace brn souti a zpsobuje jmu uivate- ijov Generln shromdn CNUE.
lm slueb poskytovanch tmto sektorem, tj. pedevm
spotebitelm. Svobodn profese pedstavuj dleitou 2.1 Evropsk parlament
oblast v rmci ekonomiky EU, a to jak z hlediska za- Hlasovn v rmci komise IMCO Evropskho parla-
mstnanosti, tak z hlediska HDP. Komise se domnv, e mentu o nvrhu smrnice o liberalizaci sektoru slueb
vt dostupnost tchto rznch slueb a jejich lep kva- bylo odloeno z 13. a 14. 9. na 4. a 5. 10. 2005 na dost
lita by vedla ke zven poptvky a vytvela by nov pra- zpravodajky Evelyne Gebhardt (soc. dem., SRN).
covn pleitosti vyznaujc se vysokou kvalifikac Nsledn po tomto hlasovn by mlo dojt k pedlo-
a rovn odmovn v tto oblasti, co by mlo stimu- en nvrhu smrnice, k hlasovn v Evropskm parla-
lovat rst HDP. mentu na jeho zasedn 24.-27. 10. 2005, ale souasn si-
Komise vyzv lensk stty, aby pijmaly dleit tuace spe nasvduje tomu, e dojde k odloen
opaten a navrhuje, aby modernizace pravidel pro svo- hlasovn na 15. 11. 2005.
bodn povoln byla zahrnuta pro nrodnch program Zd se,e po dlouhch mscch vyjednvn o nvrhu
reforem, kter by mly aplikovat Lisabonskou strategii. smrnice o liberalizaci slueb v rmci EU se lenov Ev-
CNUE zdila pro tuto problematiku odbornou komisi, ropskho parlamentu ubraj smrem k uritmu kom-
kterou d zstupce rakouskho notstv, kter se sela promisu.
20. ervence a 12. z 2005 podrobn zkoumala obsah Na zasedn komise IMCO 14. 9. 2005 prohlsila po-
ve uveden zprvy Komise. slankyn E. Gebhardt, kter je povena vypracovnm
Komise dospla k nzoru, e je nutn, aby noti na stanoviska Evropskho parlamentu, e je povzbuzena
vzniklou situaci reagovali, a to jak na rovni sv nrodn setknm se zstupci ostatnch politickch frakc, kter
notsk komory, tak v rmci CNUE, a to konkrtn za- se uskutenilo dva dny ped tm. Dle jejho nzoru je
slnm tiskovho sdlen evropskm sdlovacm pro- mon najt kompromis i v dosud kontroverznch otz-
stedkm. Jeho text byl vypracovn rakouskm not- kch. Nkte poslanci, a to hlavn ze panlska a Itlie,
stvm a novinm byl dn k dispozici 12.z 2005.Jeho se dosud k nvrhm stavj nerozhodn.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 208
208 slo 6/2005
Rozporn stanoviska se tkaj pedevm ustanoven
smrnice o oblasti aplikace a o principu zem pvodu.
2.2 Rada EU
Rada EU pracovala na tto problematice v jarnm a let-
nm obdob a dospla k relativn propracovanmu a kon-
solidovanmu textu z 19. 7. 2005.
Nicmn textem smrnice se budou zabvat dal jed-
nn pracovn skupiny Rady v termnech 6.-7. 10. a 20.
10. 2005.
2.3 Generln shromdn CNUE
astnci Generln shromdn CNUE se seznmili
s kompromisnmi nvrhy k textu smrnice, jejich znn
je ji k dispozici a je se tkaj notstv jedn se pe-
devm o lnek 2 oblast aplikace.
Bylo doporueno:
realizovat spolenou lobbingovou akci u Evropskho
parlamentu s vdomm, e hlasy lidoveck frakce bu-
dou rozhodujc jak z hlediska ist numerickho, tak
s ohledem na pevldajc nzor,
provdt lobbing u Rady pi vyuit dobrch kontakt,
kter m kad notstv se svmi zstupci vld tak, bh prvnick vzdlvn nsledovn: doposud bylo
aby bylo mon odhadnout sprvn okamik pro p-
soben,a to jak politicky,tak ist prakticky.Zeslenho
lobbingu bude zapoteb tak ve chvli, kdy se Evrop-
sk parlament obecn vyjd v rmci vboru IMCO
a pak pi prvnm ten.
3. Zvr
Nejen prezident i sekretarit CNUE, ale i jednotliv
nrodn notsk komory mus vyvjet osvtovou in-
nost, aby funkce notstv byla zejm zejmna tm po-
litickm osobnostem,kter mohou rozhodnut o jeho bu-
doucnosti pozitivn ovlivnit.
Jet jednou Hexagonla
Iniciativa stedoevropskch
notstv (Zasedn prezident
Hexagonly dne 4. jna 2005
v Praze hotel Pa)
Mag. Stephan Matyk*
Po uvtn pedsedajcm prezidentem NK R JUDr.
Martinem Foukalem, kter pozdravil zvlt chorvat-
skho nmstka ministra, pana Borise Koketi, promluvil
k astnkm zasedn Hexagonly prezident UINL, Gi-
ancarlo Laurini.
Prezident Laurini zdraznil vznam Hexagonly
a konstatoval,e vvoj v tchto zemch m bezprostedn
vliv na notstv ve vech ostatnch zemch. Zvltn po-
zornost je teba vnovat nejmenmu lenskmu not-
stv Hexagonly Slovinsku.Pi tto pleitosti bylo tak kter maj pispt ke zvyovn efektivity v oblasti jus-
konstatovno, e slovinsk notstv na tomto zasedn
nen ani zastoupeno.
Na pozad evropskho vvoje je Hexagonla velmi za-
jmav, nebo se vyznauje typickmi rysy stedoevrop-
sk prvn kultury a budovn notstv latinskho typu
(s vjimkou Rakouska).Prezident Laurini apeloval na p-
AD NOTAM
tomn zstupce notstv, aby vnovali jet vt po-
zornost zastupovn notstv vi politikm a vi ve-
ejnosti a na druh stran, aby vynakldali sil smrem
k sebekritickmu pohledu a k odstraovn nedostatk.
Prezident Laurini ekl,e nen zcela pesvden o tom,
e by skuten vichni noti mli odborn pedpoklady
pro to, aby mohli zvldat vzvy dnen doby.
Z tohoto dvodu jsou proto velmi dleit kolen, se-
mine a pprava na vkon profese not, aby bylo
mon vytvoit v rmci veejnho mnn pozitivn image
notstv. Urit monost se nabz prostednictvm Ev-
ropsk notsk akademie.
I. Informace z jednotlivch zem
Prezident Woschnak odkzal na psemnou zprvu o ra-
kouskm notstv. Zvlt pak upozornil na diskusi pro-
bhajc v souasnosti v Rakousku ohledn pedpoklad
pro pstup do notsk profese a v tto souvislosti tak
na poadovan ukonen vysokokolskho studia. Dis-
kuse v Rakousku byly vyvolny tzv. Boloskm proce-
sem, kter zaal probhat na rovni EU.V Rakousku pro-
zapoteb 8 semestr a k zskn akademick hodnosti
Magister juris,kter byly dostaten pro pstup do kla-
sickch prvnch profes. V souasnosti rakousk uni-
verzity zanaj aplikovat Bolosk princip v praxi, co
znamen tak existenci estisemestrlnho bakalskho
studia, kter by mlo postaovat jako pedpoklad pro
vstup do profese, a na nj me navazovat dal dvouse-
mestrln prvnick studium, po nm nsleduje dvou-
semestrln studium k zskn doktorskho titulu.
Stanovisko Rakousk notsk komory je takov, e
estisemestrln studium neme bt dostaujc pro p-
stup do notsk profese ani do ostatnch prvnch pro-
fes, nebo klov pedmty by zde pily pli zkrtka.
Toto stanovisko sdl i Rakousk advoktn komora,
soudci a Spolkov ministerstvo spravedlnosti.
Prezident Woschnak zdraznil i stanovisko prezidenta
Lauriniho, e solidn prvnick vzdln not mus bt
zkladnm pedpokladem, a proto d ostatn leny He-
xagonly, aby rovn zaujali tento postoj vi Bolo-
skmu procesu.Tuto prosbu smuje tak zvlt na ad-
resu chorvatskho nmstka ministra spravedlnosti, na
p. Koketiho.
Prezident Laurini informoval o stavu diskus v rmci
Boloskho procesu v Itlii. Co se te prvnickch pro-
fes, mylenka zkrcen studia byla okamit zabloko-
vna. Naopak byla zavedena del doba ppravy ped
zkoukami pro pstup do profese.
Not Malekovi informoval v zastoupen prezidenta
Chorvatsk NK, p. Ilie, o poslednm vvoji v Chorvat-
sku. Chorvatt noti zskali nov kompetence v oblasti
exekuc sepisuj exekun tituly s tm, e nucenou exe-
kuci pak provd soud.
Chorvatsk nmstek ministra Koketi informoval n-
sledn o reformch v rmci Ministerstva spravedlnosti,
tice. Ministerstvo spravedlnosti m s noti dobrou spo-
luprci. Pkladem toho je zkon o exekucch, podle kte-
rho noti sepisuj exekun tituly s tm, e vak nemaj
* Autor je stlm zstupcem Rakousk notsk komory v Bruselu.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 209

AD NOTAM slo 6/2005 209

kompetenci pro provdn samotn exekuce. Toto od- Dle na Slovensku dolo ke ztrt notskch kompe-
povd tak postoji Ministerstva spravedlnosti. Zklad- tenc v oblasti sepisovn listin pi valnch hromadch
nm pedpokladem pro vyhotoven exekunho titulu je kapitlovch spolenost. Dal bytek objemu innosti
dohoda o exekuci mezi vitelem a dlunkem. Dlei- vznikl v souvislosti s novm zkonem o exekunch ti-
tou otzkou pi ve uvedenm een je odten soud. tulech, co ve svm dsledku znamen, e je banky ji
Chorvatsko tm sleduje i koly stanoven Evropskou nedle nepouvaj.Pozitivnm faktem je ovem to,e no-
uni.Tak nucen exekuce movitho majetku maj vst ti zskali nov kompetence v oblasti median innosti.
k odten soud.V dsledku setkn Hexagonly v Bru- Ze statistik vyplv, e pi sepisovn notskch z-
selu v dubnu 2005 vznikla i mylenka, aby chorvatt no- pis dolo k poklesu objemu o 50 %, v souasnosti
ti zskali kompetenci v oblasti vydvn vpis z ob- pipad na note prmr pouze 16 notskch zpis
chodnho rejstku. msn. Nkter notsk kancele se potkaj s eko-
V Chorvatsku se nyn pracuje na zavdn elektronic- nomickmi obtemi, co v nich vede ke sniovn po-
kho podpisu pro note, plnuje se zaveden elektro- tu zamstnanc.
nick komunikace mezi noti a rejstkovmi soudy. Slovent noti vyvinuli iniciativu k zskn kompetenc
Draby nemovitost provd i nadle soud, draby mo- pro sepisovn manelskch a pedmanelskch smluv,
vitost naopak provdj noti. avak parlament se dosud touto otzkou nezabval.
V jnu tohoto roku m dojt ke zmn notskho Slovensk notsk komora se dle sna o zskn no-
du s tm, e notm m bt dna monost vydvat v- vch kompetenc pro note v oblasti pezkumu po-
pisy z pozemkovch knih, kter jsou vedeny soudy. tebnch daj ped zpisem do rejstku, avak zde lze
Pan Koketi informoval o tom, e ze 105 soud v Chor- st potat s podporou ministra spravedlnosti.
vatsku ji m 66 soud elektronicky veden pozemkov Nyn ji existuje monost vydvat oven vpisy z ob-
knihy. Digitalizace m bt dokonena v r. 2006 a pstup chodnho rejstku a pozemkov knihy.
do pozemkov knihy by nsledn ml bt zajitn zcela Ministr spravedlnosti pedloil nvrh zkona o not-
elektronicky. stv, kterm chce mimo jin poslit svou kontroln pra-
V Chorvatsku se rovn uvauje o schvlen novho vomoc a dohled nad noti ast v prezidiu a discipli-
zkona o mimosoudnm zen a i zde existuj pedstavy nrnm (krnm) sentu.Dle je aktuln dal proveden
o dalm penesen kol ze soud na note nap. se revize notskho tarifu.Tato otzka zstv nadle ped-
uvauje,e by not mohl mt kompetenci pi rozvodech mtem jednn.
dohodou. Za eskou republiku informoval len mezinrodn ko-
Prezidentka Kaps (Maarsko) odkzala na psem- mise Notsk komory esk republiky JUDr. Hallada
nou zprvu. Dle informovala o tom, e ministr financ o novele obchodnho zkonku v R a o loze note pi
jak ji bylo oznmeno na zasedn Hexagonly v dubnu zen ped obchodnm rejstkem. Zmna zkona m
2005, chtl poet notskch mst zdvojnsobit a pro- vst k urychlen zen, podle n by soudy nepezkou-
hlsit nkter soukrom listiny, a to pedevm bankovn mvaly obsahov, nbr jen formln, pedpoklady pro
vrov smlouvy, za bezprostedn vykonateln.Takov zpisy do obchodnho rejstku. Soudy by mly rozhod-
nzor vak byl shledn v rozporu s stavou a s rozsud- nout v rmci ptidenn lhty. Pokud soud nerozhodne,
kem v kauze Unibank vydanm Evropskm soudnm dvo- plat, e je zpis proveden.V praxi ovem vznikaj pro-
rem. blmy pi aplikaci novho zkona, nebo soudci postu-
Ministerstvo spravedlnosti doposud nepodporovalo puj stle podle starch pedpis provdj v mnoha
ve uveden mysly ministra financ, co plat pede- ppadech nadle pezkumn zen a nenapluj tak du-
vm o otzce vyhlen vykonatelnosti soukromch lis- cha novho zkona.
tin. Po zprvch z jednotlivch zem se uskutenil asi ho-
V souasnosti je ovem v Maarsku notstv stle pod dinov rozhovor prezidenta Hexagonly JUDr. Martina
silnm politickm tlakem,je vychz pedevm z adu Foukala, prezidenta UINL G.Lauriniho a viceprezidenta
pro hospodskou sout, kter pedloil svoji zprvu CNUE pro rok 2006 K.Woschnaka s ministrem sprave-
parlamentu. Dodnes vak ani vlda ani parlament neroz- dlnosti R Pavlem Nmcem.
hodl o dnch novch opatench.
Dle existuje sil k zaveden elektronickho podpisu II. Tma na pt jednn Hexagonly Pevody
pro note. Byla vypsna veejn sout, do kter se pi- nemovitost, vcn prva
hlsili ti zjemci.Maarsk notsk komora vybrala nej-
lep nabdku,avak oba dva zbvajc zjemci chtj toto Prezident Foukal navrhl toto tma pro dal jednn
rozhodnut napadnout, a tm dojde ke zpodn v napl- Hexagonly a podal o zasln psemnch pspvk po-
ovn tohoto zmru. Elektronick signatury je ovem pisujcch souasnou prvn pravu. Pi tto pleitosti
v Maarsku nalhav zapoteb, nebo od z je ji ob- prezident Foukal zdraznil, e toto tma je pro NK R
chodn rejstk k dispozici pro elektronick prvn styk. velmi dleit, nebo se v R pipravuje kodifikace ob-
Viceprezident Slovensk notsk komory M. Kov anskho zkona. Existuje pedstava, e by smlouvy
informoval o sloit situaci na Slovensku.Ped nedvnem o pevodu nemovitost v budoucnu mly bt povinn se-
se podailo zablokovat nkter navren vldn reformy. pisovny prostednictvm not nebo advokt.V sou-
Toto ovem zejm vedlo k urit frustraci ministra spra- asnosti existuje v R problematick situace tm, e cca
vedlnosti a nsledkem byl nrst notskch ad 70 % tchto smluv je sepisovno rznm nekompetent-
o 100 % a snen tarifu.V souasnosti se Slovensko po- nmi osobami, ppadn realitnmi kancelemi. Katast-
tk s problmem notsk ady vbec obsadit. Na v- rln ad pitom neme provdt pezkum smluv jako
brov zen pro 120 volnch notskch ad se pi- soudy, nbr pouze v kompetencch sprvnho adu.
hlsilo pouze 2030 uchaze. Tm nedochz k pezkoumvn leglnosti smlouvy v ce-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 210
210 slo 6/2005
lm rozsahu. Proto je v R mon, aby byly zapsny do
Katastru nemovitost i pevody na zklad neplatn
smlouvy. Podle tohoto stavu stoup i poet stnost
a soudnch spor. Existuje akutn poteba revize celho
systmu. Krom toho je zen u Katastrlnch ad,
zvlt pak v hlavnm mst Praze, velmi zdlouhav, co
pin i negativn ekonomick dopady. Pro upesnn
v R pozemkov knihy neexistuj, v roce 1964 byly de-
finitivn zrueny.
III. Homepage Hexagonly
Prezident Woschnak poukzal na problm aktualizace
dat v seznamu not Hexagonly a na aktualizaci inter-
netov vazby na notsk komory, hlavn NK R a NK
SR. Prezident Woschnak poloil otzku, zda m bt ho-
mepage Hexagonly dle vedena.
Jednoznan bylo konstatovno, e dal pokraovn
je smyslupln.
IV. Lobbing a komunikace
Prezident Woschnak informoval o pravidelnch kon-
taktech rakouskho notstv s ednky, leny parla-
Allografn zv a oven pravosti podpisu
zstavitele
1. V allografn zvti mus bt datum (tj. den, m-
sc a rok), kdy byla zv podepsna, uvedeno
v textu zvti takovm zpsobem, aby cel text tvo-
il logick celek.
2. I v ppad, kdy not osvdil, e zstavitel
ped nm zv podepsal, daj o datu podpisu z-
vti v listin o oven pravosti podpisu neme
nahradit chybjc datum v textu zvti nebo opra-
vit datum v textu zvti, kter nen datem, kdy byla
zv skuten podepsna.
Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 27. 4. 2005,
sp. zn. 30 Cdo 1190/2004
Z odvodnn: alobou ze dne 3. 6. 1999 se alob-
kyn domhaly uren, e zv zstavitelky M. K., zem-
el dne 8. 2. 1998, dajn napsan a podepsan dne
4. 7. 1995 ped svdky, je neplatn, nebo M. K. v tto
dob nebyla zpsobil k prvnm konm pro duevn
poruchu, kter ji inila k takovmu prvnmu konu ne-
schopnou ve smyslu ustanoven 38 odst. 2 ObZ.
Rozsudkem ze dne 28. 2. 2001, . j. 11 C 100/99-65,
okresn soud rozhodl, e zv zstavitelky M. K., zem-
el dne 8. 2. 1999, sepsan dne 4. 7. 1995 ped svdky
JUDr. E. P. a M. S., je neplatn (vrok I.); uloil alova-
nm povinnost zaplatit alobkynm na nhrad nklad
zen stku 8 525 K do t dn od prvn moci roz-
sudku k rukm prvnho zstupce Prof. JUDr. V. P. (v-
rok II.).Vychzel ze zvru, e zv je neplatn pro roz-
AD NOTAM
mentu a vldy na nrodn rovni, ktermi se sna ovliv-
nit stanovisko k nkterm tmatm EU.
Dleit je ovem tak kontakt se zstupci jednotli-
vch zem v Bruselu, kte vyjaduj stanoviska svch
zem na zasednch pracovnch skupin Rady.Tento kon-
takt m mt stl charakter, aby bylo mon prosazovat
zjmy notstv.
Z asovch dvod ji nemohla bt projednna dal
tmata dle programu jednn.
V. Rozhovor s ministrem zahrani C. Svobodou
Zvrem zasedn dolo k vmn nzor mezi prezi-
dentem Hexagonly a ministrem zahrani R, Cyrilem
Svobodou a ostatnmu aktry setkn. Pan ministr vzpo-
menul i svoje nkdej psoben ve funkci sttnho no-
te.
Pan ministr hovoil o dalch tmatech,jako nap.smr-
nici o slubch nebo zahjen jednn o vstupu Chor-
vatska a Turecka do EU.
Zvrem bylo dohodnuto konn ptho zasedn
Hexagonly za rakouskho pedsednictv, a to dne
27. dubna 2006 v Bruselu (celodenn zasedn).
Soudn rozhodnut
por svho obsahu s ustanovenm 476 odst. 2 ObZ,
nebo zstavitelka M.K.napadenou zv podepsala dne
18. 7. 1995, piem toto datum nen v textu napaden
zvti uvedeno.
K odvoln alovanch krajsk soud usnesenm ze dne
7. 11. 2001, . j. 19 Co 485/2001-100, shora uveden roz-
sudek soudu prvnho stupn zruil a vc vrtil tomuto
soudu k dalmu zen. Dospl k zvru, e vc byla po-
souzena jinak,ne podle prvnho nzoru alobky,kter
proto v potebnm rozsahu nedoplnily vylen rozhod-
nch skutenost, co mlo logicky za nsledek, e ani
alovan se nemohly brnit tak, aby jejich obrana byla
relevantn s ohledem na prvn nzor soudu I. stupn
a uloil soudu prvnho stupn pouit astnky ve smyslu
ustanoven 118a odst. 2 OS.
Okresn soud pot rozsudkem ze dne 22. 5. 2002, . j.
11 C 100/99-121, rozhodl, e zv zstavitelky M. K.,
zemel dne 8.2.1999,sepsan dne 4.7.1995 ped svdky
JUDr. E. P. a M. S., je neplatn (vrok I.); uloil alova-
nm povinnost zaplatit alobkynm na nhrad nklad
zen stku 27 980 K do t dn od prvn moci roz-
sudku k rukm prvnho zstupce Prof. JUDr. V. P. (v-
rok II.). Vychzel ze zvru, e zstavitelka M. K. a t
oba svdci zvti, JUDr. E. P. a M. S., napadenou zv po-
depsali dne 18. 7. 1995, piem toto datum nen v textu
napaden zvti vbec uvedeno; e v rozporu s usta-
novenm 476 odst. 2 ObZ v zvti nen uveden den,
msc a rok, kdy byla podepsna a e napaden zv je
proto neplatn.
K odvoln prvn a tet alovan krajsk soud roz-
sudkem ze dne 6. 5. 2003, . j. 14 Co 96/2003-169, roz-
sudek soudu prvnho stupn ze dne 22. 5. 2002, . j. 11
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 211

AD NOTAM slo 6/2005 211

C 100/99-121, ve vroku o vci sam potvrdil ve Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
znn: uruje se, e zv zstavitelky M. K., zemel volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
8. 2. 1998, dajn napsan a podepsan 4. 7. 1995 ped OS).
svdky JUDr. E. P. a M. S., je neplatn; ve vroku o n- Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
kladech zen zmnil tak, e tyto in 21 880 K, a ji- soudu a proti usnesen odvolacho soudu,jimi bylo zm-
nak tento vrok potvrdil a souasn uloil alovanm nno rozhodnut soudu prvnho stupn ve vci sam
povinnost zaplatit alobkynm spolen a nerozdln na [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jimi bylo potvrzeno roz-
nkladech odvolacho zen stku 7 590 K do 15 dn hodnut soudu prvnho stupn, kterm soud prvnho
od prvn moci rozsudku k rukm Prof. JUDr.V. P., advo- stupn rozhodl ve vci sam jinak ne v dvjm roz-
kta. Dospl ke shodnmu zvru jako soud prvnho sudku (usnesen) proto, e byl vzn prvnm nzorem
stupn s tm, e zv byla skuten podepsna a dne odvolacho soudu,kter dvj rozhodnut zruil [ 237
18. 7. 1995; e asov rozdl v datu, pedstavujc vce odst. 1 psm. b) OS], nebo jimi bylo potvrzeno roz-
jak deset dn, rozhodn nelze oznait za bezprostedn hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p-
asovou souvislost a neme se jednat o jednotn prvn pustn podle ustanoven 237 odst.1 psm.b) OS a jest-
kon a e zv je z tohoto dvodu neplatn. lie dovolac soud dospje k zvru, e napaden
Proti tomuto rozsudku podal druh alovan dovoln. rozhodnut m ve vci sam po prvn strnce zsadn
Jeho ppustnost dovozuje z ustanoven 237 odst. 1 vznam [ 237 odst. 1 psm. c) OS].
psm. c) OS a tvrd, e napaden rozhodnut m po Podle ustanoven 237 odst. 3 OS rozhodnut odvo-
prvn strnce zsadn vznam, a to v otzce zda tzv. lacho soudu m po prvn strnce zsadn vznam ze-
ovovac doloka podpisu vyhotoven notem je sou- jmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozhodovn
st allografn zvti pozen dle 476b ObZ, zda je dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo kter je
mon roziujc vklad psnosti formlnch nleitost odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem rozhodovna
zvti dle 476 odst. 2 ObZ proveden odvolacm sou- rozdln,nebo e-li prvn otzku v rozporu s hmotnm
dem a soudem I. stupn v tto vci, ani by tm dolo prvem.
k poruen zkladnch prv a svobod, konkrtn prva Protoe jak vyplv z uvedenho dovoln me
vlastnit majetek a disponovat s nm a prva na ddn ze bt podle ustanoven 237 odst.1 psm.c) OS ppustn
zvti a zda je dn nalhav prvn zjem alobky na jen tehdy, jde-li o een prvnch otzek, je dovolatel
poadovanm uren neplatnosti zvti, kdy o jej ne- oprvnn napadnout rozhodnut odvolacho soudu pe-
platnosti z dvodu nedostatku formy mohl rozhodnout devm z dvodu uvedenho v ustanoven 241a odst. 2
soud v rmci ddickho zen jako o otzce prejudici- psm. b) OS; z dvodu uvedenho v ustanoven 241a
ln, nebo takov rozhodnut ddickho soudu by ne- odst. 2 psm. a) OS je dovolatel oprvnn napadnout
zviselo na zjitn spornch skutenost dle 175k odst. 2 rozhodnut odvolacho soudu jen za pedpokladu,e tvr-
OS, ale jednalo se o prvn otzku formlnch nlei- zen vada zen, kter mohla mt za nsledek nesprvn
tost zvti pedloen soudu v rmci ddickho zen. rozhodnut ve vci, je bezprostednm dsledkem een
Druh alovan m za to, e ve vci jsou dny dovolac otzky procesnprvn povahy. Tmito dovolacmi d-
dvody dle ustanoven 241a odst. 2 psm. a) a b) OS. vody vymezen prvn otzky souasn mus mt zsadn
Namt,e v zvti byl jednoznan uveden den,kdy z- vznam a mus bt pro rozhodnut vci urujc;za otzku
stavitelka i svdci tuto listinu podepsali, a to den 4. 7. urujc pitom nelze povaovat otzku, jej posouzen
1995; e ovovn podpis zstavitele a svdk zvti samo o sob nem na konen rozhodnut soudu o vci
nen soust zvti; e vklad soud ohledn forml- sam dn vliv. Dovolac dvod podle ustanoven
nch nleitost zvti je neppustn striktn a poru- 241a odst. 3 OS ji neslou k een prvnch otzek,
uje jednak prvo zstavitelky rozhodovat o svm ma- ale k nprav ppadnho pochyben, spovajcho
jetku pro ppad smrti, jednak prvo alovanch ddit v tom, e rozhodnut odvolacho soudu vychz ze skut-
na zklad zvti; e nalhav prvn zjem alobky kovho zjitn, kter nem podle obsahu spisu v pod-
na uren neplatnosti nebyl dn, nebo alobkyn byly statn sti oporu v provedenm dokazovn; ppust-
v souladu s ustanovenm 175k odst. 2 OS vyzvny, aby nost dovoln k pezkoumn rozsudku odvolacho
podaly alobu na uren, e zv je neplatn z dvodu soudu z tohoto dvodu tedy neme bt zaloena podle
e zstavitelka nebyla v dob pozen zvti schopna ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS.
posoudit nsledky svho jednn a e se nejednalo o svo- Druh alovan napad dovolnm rozsudek odvola-
bodn projev vle zstavitelky, avak napadenm roz- cho soudu, kterm byl rozsudek soudu prvnho stupn
sudkem byla neplatnost zvti urena z dvodu nedo- o vci sam potvrzen.
statku formy zvti pro absolutn rozpor se zkonem; Dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) OS
a e soud I.stupn nedostaten zjistil skutkov stav vci, nen v tto vci ppustn, nebo ve vci nebylo potvr-
kdy neprovedl dkaz listinou podpisov vzory a do- zeno rozhodnut soudu prvnho stupn, kterm soud
plujc vslech svdkyn Mgr. B. a svdkyn S.. Navrhl, prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak ne v dvj-
aby Nejvy soud R zruil rozsudek odvolacho soudu m rozsudku proto, e byl vzn prvnm nzorem od-
i jm potvrzen rozsudek soudu prvnho stupn a vc volacho soudu, kter dvj rozhodnut zruil. Ppust-
vrtil soudu prvnho stupn k dalmu zen. nost dovoln by tedy v tto vci mohla bt zaloena jen
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac pi splnn pedpoklad uvedench v ustanoven 237
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu odst. 1 psm. c) OS. Ppustnost dovoln podle ustano-
rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnou ven 237 odst. 1 psm. c) OS pitom nen zaloena ji
osobou (astnkem zen) ve lht uveden v ustano- tm, e dovolatel tvrd, e napaden rozhodnut odvola-
ven 240 odst. 1 OS, se nejprve zabval otzkou p- cho soudu m po prvn strnce zsadn vznam; p-
pustnosti dovoln. pustnost dovoln nastv tehdy, jestlie rozhodnut od-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 212

212 slo 6/2005 AD NOTAM

volacho soudu po prvn strnce zsadn vznam sku- vci, kdy neprovedl dkaz listinou podpisov vzory
ten m. a doplujc vslech svdkyn Mgr. B. a svdkyn S..
Dovolatel v dovoln tvrd,e napaden rozhodnut m I tyto dovolac dvody nejsou zpsobil zaloit ppust-
po prvn strnce zsadn vznam v otzce,zda je mon nost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
roziujc vklad psnosti formlnch nleitost zvti OS, nebo ani v ppad tchto dvod nelze uinit z-
dle 476 odst. 2 ObZ proveden odvolacm soudem vr, e napaden rozhodnut m ve vci sam po prvn
a soudem I. stupn v tto vci, ani by tm dolo k poru- strnce zsadn vznam ( 237 odst. 3 OS).
en zkladnch prv a svobod, konkrtn prva vlastnit Dovolatel v dovoln dle namt nesprvnost zvru
majetek a disponovat s nm a prva na ddn ze zvti, odvolacho soudu, e posuzovan zv byla zstavitel-
a namt, e vklad soud ohledn formlnch nleitost kou a svdky podepsna dne 18. 7. 1995 s tm, e v z-
zvti je neppustn striktn a poruuje jednak prvo vti byl jednoznan uveden den, kdy zstavitelka
zstavitelky rozhodovat o svm majetku pro ppad i svdci tuto listinu podepsali, a to den 4. 7. 1995. Uplat-
smrti,jednak prvo alovanch ddit na zklad zvti. uje tak dovolac dvod podle ustanoven 241a odst. 3
Sprvnost rozsudku odvolacho soudu z hlediska takto OS. Sprvnost rozsudku odvolacho soudu z hlediska
vymezenho dovolacho dvodu neme dovolac soud tohoto dovolacho dvodu nemohl dovolac soud pe-
pezkoumat, nebo tento dvod nen zpsobil zaloit zkoumat, nebo skutenost, e rozsudek odvolacho
ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 soudu eventuln vychz ze skutkovho zjitn, kter
psm. c) OS.V ppad tohoto dovolacho dvodu toti nem podle obsahu spisu v podstatn sti oporu v pro-
nelze uinit zvr, e napaden rozhodnut m ve vci vedenm dokazovn,nezakld jak uvedeno ve p-
sam po prvn strnce zsadn vznam (srov. nap. roz- pustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
sudek Nejvyho soudu R ze dne 9. 5. 2000, sp. zn. 21 OS.
Cdo 2985/99, uveejnn v asopisu Soudn judikatura, Dovolatel konen v dovoln tak uvd,e napaden
2000, pod . 93). rozhodnut m po prvn strnce zsadn vznam
Dovolatel souasn tvrd, e napaden rozhodnut m v otzce,zda tzv.ovovac doloka podpisu vyhotoven
po prvn strnce zsadn vznam v otzce zda je dn notem je soust allografn zvti pozen dle 476b
nalhav prvn zjem alobky na poadovanm uren ObZ.
neplatnosti zvti, kdy o jej neplatnosti z dvodu ne- Tato prvn otzka dosud nebyla v rozhodovn dovo-
dostatku formy mohl rozhodnout soud v rmci ddic- lacho soudu vyeena.Vzhledem k tomu, e jej posou-
kho zen jako o otzce prejudiciln,nebo takov roz- zen bylo pro rozhodnut projednvan vci vznamn
hodnut ddickho soudu by nezviselo na zjitn (urujc), pedstavuje napaden usnesen odvolacho
spornch skutenost dle 175k odst. 2 OS, ale jednalo soudu rozhodnut, kter m ve vci sam po prvn
se o prvn otzku formlnch nleitost zvti pedlo- strnce zsadn vznam.Dovolac soud proto dospl k z-
en soudu v rmci ddickho zen a namt, e na- vru,e dovoln druhho alovanho je ppustn podle
lhav prvn zjem alobky na uren neplatnosti ne- ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS.
byl dn, nebo alobkyn byly v souladu s ustanovenm Po pezkoumn rozsudku odvolacho soudu ve
175k odst.2 OS vyzvny,aby podaly alobu na uren, smyslu ustanoven 242 OS, kter provedl bez jednn
e zv je neplatn z dvodu, e zstavitelka nebyla ( 243a odst. 1 vta prvn OS), Nejvy soud R dospl
v dob pozen zvti schopna posoudit nsledky svho k zvru, e dovoln druhho alovanho nen opod-
jednn a e se nejednalo o svobodn projev vle zsta- statnn.
vitelky, avak napadenm rozsudkem byla neplatnost V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
zvti urena z dvodu nedostatku formy zvti pro ab- stavu zjitno, e M. K., zemel dne 8. 2. 1998 (dle t
solutn rozpor se zkonem. jen zstavitelka), podila allografn zv, v n je uve-
Rovn tento dovolac dvod nen zpsobil zaloit deno datum 4. 7. 1995. Z ovovac doloky vyznaen
ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 na druh stran listiny obsahujc ve uvedenou zv
psm. c) OS, nebo ani v ppad tohoto dvodu nelze pitom vyplynulo,e zstavitelka tuto zv vlastnorun
uinit zvr, e napaden rozhodnut m ve vci sam podepsala dne 18. 7. 1995. Odvolac soud pi vydn na-
po prvn strnce zsadn vznam (srov.nap.Zprvu pro- padenho rozhodnut vychzel ze zvru, e pedmtn
jednanou a schvlenou obanskoprvnm kolegiem Nej- zv byla zstavitelkou podepsna dne 18. 7. 1995.
vyho soudu SR ze dne 18. 6. 1982, sp. zn. Cpj 165/81, Podle ustanoven 476 odst. 1 ObZ zstavitel me
uveejnnou ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovi- zv bu napsat vlastn rukou, nebo ji zdit v jin p-
sek, 1982, pod . 49; rozsudek Nejvyho soudu R ze semn form za asti svdk nebo ve form notskho
dne 8. 2. 2001, sp. zn. 22 Cdo 752/99, uveejnn v Sou- zpisu.
boru rozhodnut Nejvyho soudu, 2001, pod . C 179; Podle ustanoven 476 odst. 2 ObZ v kad zvti
rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. mus bt uveden den, msc a rok, kdy byla podepsna,
30 Cdo 493/2004, uveejnn v asopisu Soudn judika- jinak je neplatn.
tura, 2004, pod . 175).V tto souvislosti je na mst do- Podle ustanoven 476b ObZ zv, kterou nenapsal
dat, e spor o platnost pedmtn zvti byl dn pede- zstavitel vlastn rukou, mus vlastn rukou podepsat
vm sporem o to,zda zstavitelka nepodila danou zv a ped dvma svdky souasn ptomnmi vslovn pro-
v duevn porue, tedy sporem o okolnosti skutkov po- hlsit, e listina obsahuje jeho posledn vli. Svdci se
vahy (srov. 175k odst. 2 OS). Bylo vak sprvn, kdy mus na zv podepsat.
se soud zabval t posouzenm formlnch strnek plat- Zv je projev vle, kterm zstavitel in pro ppad
nost pedmtn zvti. sv smrti pozen o svm majetku. K nleitostem, kter
Dovolatel v dovoln tak vytk odvolacmu soudu, mus pod sankc neplatnosti kad zv obsahovat,pat
e vychzel z nedostaten zjitnho skutkovho stavu t uveden dne, msce a roku, kdy byla podepsna. Z-
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 213

AD NOTAM slo 6/2005 213

stavitel me proto zv sestavovat i po del dobu;pod- stalo, d) o protestech smnek a jinch listin, kter je
mnkou stanovenou 476 odst. 2 ObZ vak je, aby se teba pedloit k uplatnn prva, e) o prbhu valnch
datum, kter je v zvti uvedeno, shodovalo s datem, kdy hromad a schz prvnickch osob (dle jen valn hro-
byla listina podepsna. mada), f) o tom, e je nkdo naivu, g) o jinch skut-
Z ustanoven 476 odst. 2 ObZ ani z jinho zkon- kovch djch a stavu vc, h) o prohlen. Podle usta-
nho ustanoven neplynou jakkoliv pravidla pro ums- noven 72 odst. 2 Not o osvden skutenost
tn data a podpisu na listin obsahujc zv. Prvn te- uvedench v odstavci 1 psm. a) a b) pipoj not ov-
orie i soudn praxe dovozuj,e podpis mus bt umstn ovac doloku na pedloen listin nebo na listin
na plnm konci zvti, protoe se jm dovruje obsah pevn s n spojen.
zvti. Jinak je tomu v ppad data, jeho vznam pro Podle ustanoven 74 odst.1 Not legalizac not ov-
zv je zcela odlin. Uvedenm data se nedovruj ob- uje, e fyzick osoba ped nm v jeho ptomnosti lis-
sahov nleitosti zvti; datum pipojen k zvti m tinu vlastnorun podepsala nebo podpis na listin se
pouze vypovdat o tom, kdy byla zv zstavitelem po- ji nachzejc ped nm uznala za vlastn. Podle ustano-
depsna, tedy z hlediska vymezen svho obsahu dovr- ven 74 odst. 1 Not se legalizace provede ovovac
ena, a umonit tak rozlien dvj zstavitelovy zvti dolokou neodkladn pot,kdy ped notem v jeho p-
od zvti pozdj, kterou by mohla bt pvodn zv tomnosti byla listina podepsna nebo byl podpis na lis-
zruena (srov. 480 odst. 1 ObZ). Kdyby umstn data tin se ji nachzejc uznn za vlastn, a to neodkladn
v zvti mlo mt vznam pro jej platnost, musel by ze po podepsn nebo uznn; ovovac doloka obsahuje:
skutenosti, zda se nachz v zhlav zvti, v jejm textu a) bn slo ovovac knihy, b) jmno, pjmen, byd-
nebo pod nm bez dalho vyplvat zvr o tom, zda se lit, poppad msto pobytu, rodn slo, nen-li, nebo
jedn o datum, kdy byla zv podepsna nebo o datum nelze-li je zjistit,datum narozen adatele,c) daj,jak byla
jin.Tak tomu vak nen, protoe obecn nelze vylouit, zjitna totonost adatele, d) konstatovn, e uveden
e datum uveden v zhlav zvti je datem jejho pod- osoba listinu vlastnorun ped notem podepsala nebo
pisu (napklad napsal-li a podepsal-li zstavitel zv e uznala podpis na listin za vlastn, e) msto a datum
v jednom dni), a stejn tak ze skutenosti, e se datum vyhotoven doloky o oven, f) podpis ovujcho
nachz pod textem zvti, nelze bez dalho dovodit, e a otisk ednho raztka note.
se mus jednat o datum, kdy byla zv skuten pode- Ovovn pravosti podpisu nazv zkon legalizac.
psna (napklad podepsal-li zstavitel takovou zv Pravost podpisu na pedloen listin lze ovit dvma
jindy ne v den, jeho datum je uvedeno pod textem z- zpsoby. Je-li ji podpis na listin pipojen, not osvd
vti). prohlen osoby, kterm uznv podpis na listin za
Ustanoven 476 odst. 2 ObZ se nezmiuje o tom, vlastn. Podepsala-li osoba listinu ped ovujcm v jeho
jak mus bt v zvti den, msc a rok, kdy byla pode- ptomnosti, osvduje not tuto skutenost. Zkonem
psna, uveden. Odpov na tuto otzku je proto teba stanovenou formou pro oven pravosti podpisu je le-
hledat v ustanovench, kter upravuj zpsob pozen galizan doloka, kter je listinou o oven, tedy veej-
jednotlivch zkonnch forem zvti.Tak, jako je zejm, nou listinou (srov. 6 Not). Legalizan doloka me
e u zvti zzen ve form notskho zpisu mus bt bt vyznaena na listin, na n jsou podpisy, jejich pra-
den, msc a rok, kdy byla podepsna, uveden v not- vost m bt ovena, nebo me bt vyhotovena samo-
skm zpisu a e u holografn zvti mus bt vechny statn a pot pevn spojena s pedloenou listinou. Za
nleitosti zvti (cel text), tedy i datum (den, msc samostatnou listinu o oven je teba pokldat jak ov-
a rok), kdy byla zv podepsna, napsny vlastn rukou ovac doloku pevn spojenou s pedloenou listinou,
zstavitele (srov. usnesen Nejvyho soudu R ze dne tak ovovac doloku vyznaenou pmo na pedloen
17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 586/98, uveejnn ve Sbrce listin.
soudnch rozhodnut a stanovisek, 1999, pod . 44), u z- Zv a oven pravosti podpisu zstavitele na z-
vti zzen v jin psemn form (allografn zvti) se vti jsou dv rozdln listiny. Prvn z nich obsahuje pro-
svdky mus bt den, msc a rok, kdy byla zv pode- jev zstavitelovy posledn vle, druh pak prokazuje,
psna, uveden v textu zvti napsanm zstavitelem, po- e zstavitel zv podepsal. Jedn-li se o ppad, kdy
ppad pisatelem, a to sice jak bylo ve uvedeno not osvdil, e zstavitel ped nm zv podepsal,
lhostejno kde v textu zvti, ale takovm zpsobem, aby prokazuje listina o oven pravosti podpisu tak da-
cel text zvti tvoil logick, tj. srozumiteln (vyloi- tum, kdy byla zv podepsna. daj o datu podpisu z-
teln) celek (srov. 35 ObZ). vti v listin o oven pravosti podpisu vak ani v tomto
Podle ustanoven 6 zkona . 358/1992 Sb., o not- ppad neme nahradit chybjc datum v textu z-
ch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch vti nebo opravit datum v textu zvti, kter nen da-
pedpis (dle jen zkon . 358/1992 Sb., ve znn po- tem, kdy byla zv skuten podepsna, a to ji proto,
zdjch pedpis, ve zkratce Not), notsk zpisy e se jedn o daj obsaen v listin vdy odlin od
a jejich stejnopisy, vpisy z notskch zpis a listiny zvti.
o oven (dle jen notsk listiny) jsou veejnmi lis- Z uvedenho vyplv, e rozsudek odvolacho soudu
tinami, jestlie spluj nleitosti stanoven pro n tmto je z hlediska uplatnnch dovolacch dvod sprvn.
zkonem. Protoe nebylo zjitno, e by rozsudek odvolacho
Podle ustanoven 72 odst. 1 Not not osvduje soudu byl postien vadou uvedenou v ustanoven 229
na dost skutenosti a prohlen, kter by mohly bt odst. 1, 229 odst. 2 psm. a) a b) a 229 odst. 3 OS
podkladem pro uplatovn nebo prokazovn prv nebo jinou vadou,kter mohla mt za nsledek nesprvn
nebo ktermi by mohly bt zpsobeny prvn nsledky. rozhodnut ve vci, Nejvy soud esk republiky do-
Not provd zejmna tato osvden: a) vidimaci, b) le- voln druhho alovanho podle ustanoven 243b
galizaci, c) o tom, e byla pedloena listina a kdy se tak odst. 2 sti vty ped stednkem OS zamtl.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 214
214 slo 6/2005
Informace
Konference IBA v Praze
Doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.*
Ve dnech 25.-30. 9. letonho roku hostila Praha v-
ron konferenci International Bar Association (IBA).
Na vod si International Bar Association strun ped-
stavme. IBA je nepochybn nejvznamnj prvnickou
organizac v mtku celosvtovm.Byla zaloena v 1947
v New Yorku a jej zaloen bylo inspirovno viz OSN.
Smyslem jej existence a innosti byl a nadle zstv
rozvoj prvnickch profes a spravedlnosti na celm
svt.
lenstv v International Bar Association je (od r. 1970)
dvoj.V souasnosti je lenem IBA vce ne 20 000 prv-
nk a 195 advoktnch a prvnickch spolenost, ko-
mor a spolk ze vech kontinent.V loskm roce pro-
bhla vnitn reorganizace a v souasnosti tvo vnitn
strukturu IBA dv hlavn divize:The Legal Practise Divi-
sion (kter je zamena na soukromoprvn problema-
tiku, a kter sdl v Londn) a The Public and Professio-
nal Interest Division (kter se zamuje na veejn
i profesionln zjem prvnick profese, a kter rovn
sdl v Londn).Vedle toho existuje v rmci IBA rovn
The Human Rights Institute, kter psob nap celou
asociac.
Konference International Bar Association se konaj se
zmrem umonit kontakty prvnk ze vech konti-
nent a tak usnadnit vzjemnou vmnu potebnch
a uitench informac.Ron lze takovchto konferenc
IBA napotat na destky. Jedn se pitom buto o kon-
ference zamen na konkrtn prvn problematiku (na-
pklad The Transnational Crime Conference) nebo
o pravideln obecn zamen setkn (nap. Legal Sym-
posium,Annual Conference apod.).
Vznam vron konference IBA v Praze dokld ast
prezidenta republiky p. Vclava Klause, kter byl pto-
men slavnostnmu zahajovacmu ceremonilu a byl zde
hlavnm enkem.
Pi pleitosti zahjen konference dle vystoupili
ped zcela zaplnnm slem praskho Kongresovho
centra jak prezident IBA Francis W. Neate, tak rovn
pedsedov obou sekc IBA tj. Michael J. Reynolds (ped-
seda Legal Practise Division) a L. Thomas Forbes, QC
(pedseda Public and Professional Interest Division). Za
hostitelskou eskou advokacii pivtal ptomn delegty
a hosty konference advokt M. olc.
Bhem konference probhlo v obou sekcch IBA v jed-
nacm jazyce, kterm je anglitina, nkolik destek
workshop, semin a diskusnch setkn (mnoh van podle zkona . 36/1967 Sb. Komora soudnch tlu-
z nich metodou praktickch pklad).Bylo mono mezi
nimi najt vysoce specializovan zamen setkn
(nap. na prvo realitnch obchod, na prvo elektro-
nickho obchodu, na prvo farmakogenomie, na spor-
tovn prvo, na prvo zbavnho prmyslu, na prvo ce-
stovnho ruchu v sekci Legal Practise Division) a setkn
zamen naopak obecn (pstup k justici, akademick
frum, rozvoj prvnickch profes, soudcovsk frum,
zen advoktnch firem, prvnick vzdlvn, profesi- * Autorka je pedsedkyn pedstavenstva Komory soudnch tlumonk R.
AD NOTAM
onln etika a mnoh dal v sekci Public and Professio-
nal Interest).
Jako pm astnk mnoha z tchto semin mohu
konstatovat, e konfrontace pstup k een stejnho
problmu z pohledu a reli jin jurisdikce je a to jist
nejen pro akademika nesmrn obohacujc.Svtov f-
rum prvnictva, vjimen svm rozsahem i zastoupe-
nm, probhajc v naem hlavnm mst-bohuel-zcela
uniklo pozornosti sdlovacch prostedk.
Konferenci doprovzel jak bv pi podobnch p-
leitostech obvykl bohat spoleensk a kulturn pro-
gram. Za vechny akce pipomeme alespo nrodn
den, kter zorganizovala esk advoktn komora v pro-
storch Praskho Hradu za hojn asti delegt kon-
ference a vznamnch host.
* Autorka je docentkou na katede obanskho prva PF UK v Praze.
Prvnick fakulta Univerzity Palackho
v Olomouci
uspod
ve dnech 23. a 24. bezna 2006
III. konferenci
k pipravovanmu nvrhu obanskho zkonku
tematicky zamenou na problematiku vcnch
prv.
Zjemci o ast na konferenci z ad notsk a dal
odborn veejnosti se daj, aby si uveden termn
rezervovali. Podrobn program konference, seznam
pednejcch a pozvnka k asti budou
zveejnny v ptm sle tohoto asopisu.
JUDr. Mag. iur. Michal Malacka, Ph.D.
dkan prvnick fakulty UP
Komora soudnch tlumonk
esk republiky se pedstavuje
Ing. Ema Kondyskov*
Komora soudnch tlumonk R vznikla v roce 1996
a sdruuje soudn tlumonky esk republiky, jmeno-
monk R je stejn jako Komora soudnch znalc R
obanskm sdruenm,pestoe usiluje od svho zaloen
o zmnu statutu. lenstv v Komoe je tedy dobrovoln.
Komora soudnch tlumonk R m v souasn dob
cca 450 len z celkovho potu 3 160 soudnch tlu-
monk, jmenovanch v esk republice k datu 7. 12.
2005 (dle daj na www.justice.cz).
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 215

AD NOTAM slo 6/2005 215

Mohu konstatovat, e nai lenskou zkladnu tvo t- Tak,jak s nejvt pravdpodobnost dopadne nov z-
m vichni aktivn inn soudn tlumonci. Velk po- kon o znalcch a tlumoncch, budou znalci a tlumo-
et tch, kte naimi leny nejsou, innost soudnho tlu- nci vichni odvolni a po t po prokzn splnn kva-
monka de facto nevykonvaj (pro st i jin dvody) lifikanch poadavk a aktivn asti na kontinulnm
nebo jsou tlumonky naprosto meninovch jazyk,kdy vzdlvn, podanm zejmna profesnmi organiza-
hrada ronho lenskho pspvku ve vi 1 000 K cemi, nov jmenovni ji podle novho zkona.V opa-
vysoko pevyuje jejich ron pjmy z tlumonick in- nm ppad se budou muset podrobit zkouce, kter
nosti. Dluno ci, e seznam veden Ministerstvem spra- ov jejich odbornou zpsobilost.
vedlnosti nen ministerstvem dn aktualizovn, ne- S tmto eenm se pln ztotouji a podporuji ho, je-
dvno jsem jen namtkou nala i nae bval kolegy,kte din takto bude mon tlumonky, kte pro sv sou-
ji zemeli ... stavn vzdlvn nic nedlaj a podle toho pak vypadaj
Velmi dobe naproti tomu funguje vyhledva na we- vsledky jejich prce,vyadit ze stvajcch seznam,kde
bovch strnkch Komory soudnch tlumonk zabraj msto mladm a kvalitn pipravenm adeptm
www.kstcr.cz,kde lze snadno a rychle najt soudnho tlu- na soudn tlumonky.
monka dle poadovanho jazyka, kraje i kontakt na Komorou zavdn vzdlvac pasy budou tedy pr-
konkrtnho tlumonka podle jmna. kazem naich len, e se aktivn astn vzdlvacch
Na webovch strnkch krom aktulnch informac akc,e na sob pracuj a vm,e se stanou pspvkem
pro leny i neleny, nabdky pipravovanch semin Komory soudnch tlumonk R ke zkvalitnn soud-
a akc, provozuje Komora tzv. chatovou linku, na kterou nho tlumoen v esk republice.
se mohou napojit pouze lenov Komory. Na tto lince
se e nejen odborn problmy veho druhu, ale je zde
i nabdka prce od koleg, kte nesthaj nebo se na na-
bzen obor prce nect . Komora ovem svm lenm
prci nezprostedkovv. Stoj za pozornost
Poslnm Komory soudnch tlumonk je krom h-
jen profesnch zjm soudnch tlumonk t zajio-
vn soustavnho vzdlvn svch len. Za tmto e- Prvn rozhledy
lem spout Komora od roku 2006 kontinuln systm
vzdlvn pro leny KST R. 2005, . 19
V rmci tohoto systmu bude Komora zajiovat od- Pihera, V. K nkterm otzkm evropsk pravy nab-
born terminologick semine, zamen na jednotliv dek pevzet
jazyky, stejn jako odborn obecn semine se zame- (lnek se zabv evropskmi, mimoevropskmi a vnit-
nm jak na oblasti prva, tak na aktuln problmy pi v- roevropskmi pravami nabdek pevzet, reaktivnm
konu tlumonick innosti.ast se bude jednodue a pe- obrannm opatenm a pravidlem prlomu)
hledn zaznamenvat do tzv. vzdlvacch pas, stejn Nejvy soud esk republiky Vypodn BSM a ast
jak tuto problematiku vyeili soudn znalci v Rakousku. ve sdruen. BSM a ocenn drustevnho bytu, ve kte-
V rmci systmu kontinulnho vzdlvn bude po- rm bydl i dti jednoho z manel a ve podl pi vy-
kraovat i dvousemestrln studium na Prvnick fakult podn BSM
Univerzity Karlovy v Praze Prvo pro soudn tlumo- 149, 150 odst. 1 ObZ ped novelou provedenou z-
nky, kter iniciovala a spolen s katedrami jazyk PF konem . 91/1998 Sb.
UK pipravila prv Komora soudnch tlumonk R. 829 ObZ
Toto studium probh ve dvou fzch nejdv je vylo- 1.V ppad, e jeden z manel podnikal prostednic-
ena urit prvn oblast v eskm jazyce pak nsle- tvm sdruen, me bt pedmtem vypodn za-
duje tot, ale v pslunm jazyce. Studium je distann, niklho BSM jen stka, na jej vyplacen by ml pod-
probh kad ptek,3 hodiny esk pednky,3 hodiny nikajc nrok, zanikla-li by jeho ast ve sdruen ke
odbornho jazyka. Pedn profesoi PF UK a pslun dni zniku BSM (po odeten ppadnho vkladu vlast-
uitel jazyk z PF UK. Cel studium zatiuje dr. Marta nch oddlench prostedk tohoto manela).
Chrom, vedouc katedry jazyk na PF UK. 2. Skutenost, e v drustevnm byt, jeho uivatelem
V souasn dob b ji 9. akademick rok tohoto di- se jako len drustva stal jeden z bvalch manel
stannho studia. bezpodlovch spoluvlastnk bydl spolu s tmto ui-
Komora pod velmi kvalitn odborn terminolo- vatelem nezletil dti bvalch manel, nem vliv na
gick semine pro jednotliv jazyky (v souasnosti NJ, ocenn hodnoty lenskch prv a povinnost pro
AJ, FJ, RJ, PolJ, MaJ, pJ). Snahou Komory je, aby patro- ely vypodn BSM.
nt nad tmito semini pevzali postupn zastupitelsk 3.To, e jeden z bezpodlovch spoluvlastnk ml
ady pslunch zem. v dob trvn BSM majetek ve svm vlunm vlast-
Dle pod Komora na Krajskm soud v Praze dva- nictv a e v tto dob dolo ke zhodnocen oddle-
krt ron obecn semine pro vechny leny bez nho majetku, nem na uren ve podl bvalch
ohledu na jazyk,kde jsou eeny aktuln problmy soud- bezpodlovch spoluvlastnk vliv; vznamn jsou jen
nho tlumoen s kompetentnmi orgny ministerstev investice ze spolenho majetku na oddlen majetek
spravedlnosti, vnitra, zahraninch vc, Policie R, stt- spoluvlastnka, kter se nahrazuj do BSM ve vi, ve
nch zastupitelstev apod. kter byly vynaloeny.
Tchto semin se pravideln astn vedouc odd- Rozsudek ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1119/2005
len znalc a tlumonk krajskch soud v R, dle mo- SRN: Bavorsk vrchn zemsk soud Vklad nepln z-
nost i pedsedov a nmstkov krajskch soud. vti pomoc dvj pekrtnut zvti
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 216
216 slo 6/2005
V pedkldanm sporu se jeden z astnk ddic-
kho zen domhal vydn potvrzen o nabyt d-
dictv podle zkonn ddick posloupnosti, dle kter by
mu pipadl vznamn podl na pozstalosti. Manelka
zstavitele se naproti tomu domhala testamentrn
ddick posloupnosti, zaloen jednak na zruen z-
vti a dle t na pozdj, nepln zvti zstavitele.
Jednotliv soudn instance dosply ke shodnmu n-
zoru, e i zruen zv mus bt pouita k vkladu
pozdj zvti, pokud zstavitel tuto pozdj zv
spolu se zruenou zvt uzavel do jedn oblky
a takto uschoval. Pro lep porozumn textu usnesen
uvdme, e nmeck obansk zkonk pipout, na
rozdl od souasnho eskho obanskho zkonku,
monost tzv. singulrn sukcese ve form zanechn
urit majetkov hodnoty odkazem (Vermchtnis). To
znamen, e osoba, kter se z ddictv na podklad
ustanoven zvti dostv jednotliv vci ze zanecha-
nho majetku (tzv. Vermchtnisnehmer), se v zsad
nepodl na odpovdnosti za dluhy, kter t ddictv.
Vedle toho vystupuj, stejn jako v eskm prvu, uni-
verzln ddicov (Erben), kte se podl rovn na
dluzch tcch ddictv.
133, 2084, 2255 BGB (nmeck obansk zkonk)
Pekrtne-li zstavitel zcela text sv zvti a navc svj
podpis, je teba vychzet z toho, e toto pozen odvo-
lal. Odvolanou zv vak lze pout k vkladu pozdj,
nedokonen zvti, jestlie zstavitel tuto (nedokone-
nou) zv spolu s odvolanou zvt uzavel do oblky
a takto uschoval.
Bavorsk vrchn zemsk soud, usnesen ze dne 1. 12.
2004, 1Z BR 93/04
Soudn rozhledy
2005, . 10
Nejvy soud esk republiky Oznaen astnk v a- v drustvu.
lob a nvrhu na zahjen zen ve vcech, o nich bylo
rozhodnuto jinm orgnem. K rozsahu a obsahu nvrhu
na zahjen zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto ji-
nm orgnem
79, 246 odst. 2 OS
1. Fyzickou osobu jako astnka zen je teba v alob
oznait jmnem, pjmenm, bydlitm, poppad dal-
mi daji umoujcmi jej pesnou identifikaci (da-
tem narozen, mstem podnikn apod.).
Prvnick osoba se jako astnk zen oznauje uve-
denm obchodn firmy nebo nzvu a adresy sdla; jde-
li o prvnickou osobu, kter se zapisuje do obchod-
nho rejstku, je soust obchodn firmy i dodatek
oznaujc jej prvn formu.V obchodnch vztazch se
prvnick osoba jako astnk zen oznauje rovn
uvedenm identifikanho sla.
Stt se jako astnk zen oznauje uvedenm jeho
nzvu (tj. esk republika), jeho organizan sloky,
kter je pslun za stt ped soudem vystupovat,a ad-
resy sdla tto sloky. Pslunost organizanch sloek
sttu se uruje podle zkona . 219/2000 Sb., ve znn
pozdjch pedpis, a podle zkona . 201/2002 Sb.,
ve znn pozdjch pedpis.
Obce a kraje je teba v nvrhu oznait nzvem obce
nebo nzvem kraje a adresou sdla jejich ad.
ad pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch
mus bt oznaen svm nzvem a adresou sdla.
AD NOTAM
Je-li astnkem zen z titulu vkonu sv funkce
sprvce konkursn podstaty, oznauje se stejnm zp-
sobem, jakm se oznauj v alob fyzick osoby, je-li
sprvce fyzickou osobou, nebo jak se oznauj prv-
nick osoby obchodn spolenosti, byla-li sprvcem
konkursn podstaty ustanovena obchodn spolenost.
Je-li sprvcem advokt, ozna se stejnm zpsobem,
jakm se oznauj v alob advokti jako zstupce
astnk zen. K tmto dajm se pipoj oznaen
sprvcovy funkce.
2. alobcem vymezen rozsah pezkumu v nvrhu na za-
hjen zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto ji-
nm orgnem,me bt u ne rozsah,ve kterm vc
dve projednal a rozhodl sprvn orgn. Je t teba,
aby alobce zdvodnil, jakm zpsobem rozhodnut
sprvnho orgnu nepzniv zashlo sfru jeho sub-
jektivnch oprvnn a povinnost,uvedl,o kter oprv-
nn a povinnosti jde, z eho dovozuje, e tu takov
prva nebo povinnosti jsou a e nleej prv jemu.
Usnesen ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 588/2004
Nejvy soud esk republiky Ocenn lenskho po-
dlu lena stavebnho bytovho drustva v ppad, e
BSM astnk zaniklo a spolen uvn bytu manely
bylo zrueno ped 1. 1. 1992, k vypodn BSM vak do-
chz a po tomto dni
149 odst. 3 ObZ ve znn ped novelou provedenou
zkonem . 91/1998 Sb.
150 odst. 3 ObZ
Jestlie do 1.1.1992 nedolo k vypodn lenskho po-
dlu v bytovm drustvu mezi manely, je teba pi oce-
ovn tohoto podlu pro ely vypodn BSM vych-
zet z ceny obvykl; je tedy teba vychzet z toho, jak by
byla hodnota vypodvanho lenskho podlu v dob
rozhodovn soudu, kdyby byl ve stavu, v jakm byl
v dob zniku spolenho lenstv bvalch manel
Rozsudek ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 630/2005
Nejvy soud esk republiky K vypodn tzv. vnosu
jednoho z manel do BSM v podob lenskho podlu
u SBD. hrada tzv. vnosu do BSM pi jeho vypodn,
jestlie hodnota pozen vci se zvila
150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
1.Jestlie jeden z manel pouil hodnotu lenskho po-
dlu ve stavebnm bytovm drustvu, kter nleel v-
lun jemu, na zskn jinho a manelm ji spole-
nho lenskho podlu u stavebnho bytovho
drustva, m pi vypodn bezpodlovho spolu-
vlastnictv manel prvo poadovat, aby mu byla ze
spolenho majetku manel tato hodnota uhrazena.
Hodnotu takovho vnosu je teba zsadn zjiovat ke
dni, kdy byl uskutenn.
2. Pokud je v dob vypodn hodnota vci, na jej zs-
kn se jeden z manel podlel svmi oddlenmi pro-
stedky, vy ne jej pvodn hodnota, k tomuto zv-
en se pi stanoven hrady nklad,vynaloench jen
z prostedk jednoho z manel, nepihl.
Rozsudek ze dne 19.5.2005,sp.zn.22 Cdo 2457/2004
Nejvy soud esk republiky Nerovnost podl pi vy-
podn bezpodlovho spoluvlastnictv manel v sou-
vislosti s vnosy z oddlenho majetku
150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 217

AD NOTAM slo 6/2005 217

Pro vahu soudu o (ne)rovnosti podl astnk v - z manel. BSM a vypodn nklad na pozen pro-
zen o vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv je v- vozovny v budov patc tet osob. BSM a leasing pro
znamn, jak se kad z manel v prbhu manelstv podnikajcho manela.
staral o rodinu a jak se zaslouil o nabyt a udren spo- 5 odst. 1 ObchZ
lench vc, nikoli vak m a v jak vi pispl na po- 149 odst. 1, 150 ObZ
zen spolenho majetku ze svho oddlenho ma- 1.Vkon soukrom lkask praxe je podniknm lkae
jetku. jako podnikatele a soubor hmotnch, jako i osobnch
Rozsudek ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1821/2004 a nehmotnch sloek jeho podnikn,je podnikem,pro
kter plat pravidla vypodn BSM uplatujc se
Vrchn soud v Praze Ke zruen obchodn spolenosti i v ppad jinch podnik.
68 odst. 2, 3 ObchZ 2. Podnikajc manel je povinen nahradit do BSM tako-
Je-li obchodn spolenost zruena na zklad jedn vou stku, je se rovn pozitivnmu (kladnmu) roz-
prvn skutenosti,pot nastala prvn skutenost,je by dlu mezi aktivy a pasivy jeho podnikn ke dni zniku
jinak mla za nsledek zruen tto spolenosti, ji ta- BSM, co zpravidla je cena jeho podniku (pokud ne-
kov prvn inek nem. byl vytvoen i vynaloenm oddlench prostedk
Usnesen ze dne 6. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 107/2005 podnikajcho manela).
3. Pokud se pedmtem vypodn BSM stane podnik,
2005, . 9 investic vynaloen na zzen provozovny, resp. ordi-
stavn soud esk republiky K mon kolizi zjm z- nace,se pi vypodn BSM samostatn nezohleduj.
stupce a zastoupenho justin ekatel jako opatrov- Pro vypodn BSM maj tyto investice vznam v tom,
nk osoby neznmho pobytu e ppadn pohledvka vznikl na zklad takov in-
29 odst. 3 ObZ vestice vi tet osob je soust nehmotn sloky
l. 36 odst. 1 a l. 38 odst. 2 LPS podnikn podnikajcho manela a mus k n bt pi-
Pokud byl soudem ustanoven jako opatrovnk justin e- hldnuto pi stanoven ceny jeho podniku ke dni z-
katel, kter je zamstnn u tho soudu, pak tento po- niku BSM. Jde-li o pohledvku vynaloenou na zzen
stup sprvnm shledat nelze. Jak bylo v dvjch roz- provozovny v budov patc tet osob, je teba pi-
hodnutch stavnm soudem dovozeno, bylo pedevm hldnout k tomu, zda njemce je oprvnn poadovat
na mst zjistit, zda stovatelku neme zastupovat po pronajmateli nhradu vynaloench nklad.
osoba j pbuzn. Opatrovnk je osobou, kter m v - 4. Slou-li pedmt leasingu vlun podnikn jednoho
zen hjit prva a oprvnn zjmy astnka,kterho za- z manel, nle prva a povinnosti s nm spojen
stupuje.Pi ustanoven opatrovnka je proto teba psn k jeho podniku, a proto lze k hodnot majetkovho
vit, aby nedolo ke kolizi zjm zstupce a zastoupe- prva spjatho s leasingem pihldnout jen v rmci
nho.Nelze oekvat,e podzen pracovnk soudu jako zjiovn ceny podniku.
opatrovnk astnka zen ve vci een tmt sou- Rozsudek ze dne 18.4.2005,sp.zn.22 Cdo 2296/2004
dem, bude brojit proti postupu a rozhodnut soudu.
Funkce opatrovnka byla vytvoena proto, aby byly do Vrchnho soudu v Praze Pevod smnky na ad
dsledku hjeny zjmy neptomnho astnka zen, 18 zkona . 591/1992 Sb.
tak, jak by takovou povinnost plnil smluvn zstupce. Po- Smnku ve form cennho papru na ad lze pevst v-
kud m astnk zen svho zvolenho zstupce, od- lun rubopisem.
povd za jeho volbu a za jeho konkrtn kroky v zen Rozsudek ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 5 Cmo 57/2004
tento astnk sm. Pokud vak opatrovnka, coby z-
stupce astnka zen ustanov soud, odpovd za to, e Prvn rdce
opatrovnk bude hjit prva a oprvnn zjmy astnka
zen. M pitom povinnost zprostit opatrovnka jeho 2005, . 10
funkce, pokud zjist, e opatrovnk svoji funkci v zen Hejda, J. Evropsk spolenost II.
buto nevykonv faktick vbec (jako v posuzovan (zamen na otzky jejho zaloen a vzniku, vetn
ppad), anebo zcela nedostaten. Postup, kdy je sou- zaloen prostednictvm fze, na zaloen holdingov
dem ustanoven a pot tolerovn zcela neinn opatrov- spolenosti, pemny stvajc akciov spolenosti na
nk, je neppustnm formalismem, kter ve svm d- evropskou spolenost, jako i problematiku zapojen
sledku popr prvo neptomnho astnka na zamstnanc)
spravedliv zen.
Nlez stavnho soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. II. S 2005, . 9
629/04, proti usnesen Krajskho soudu v st nad La- Hejda, J. Evropsk spolenost I.
bem poboka v Liberci, ze dne 16. 8. 2004, . j. 29 Co Je veobecn znmou skutenost, e jednm ze z-
440/2004-132,rozsudku Okresnho soudu v Jablonci nad kladnch pil EU je jednotn vnitn trh bez hranic, za-
Nisou ze dne 22. 12. 2003, . j. 5 C 249/2001-97, o zru- loen na volnm pohybu zbo, slueb, osob a kapitlu.
en a vypodn podlovho spoluvlastnictv k nemo- Spolen trh ovem pedpokld odstrann ady pe-
vitostem kek vyplvajcch z nrodnch prvnch d. Mezi z-
Vrok:Usnesen Krajskho soudu v st nad Labem po- kladn pekky patily otzky spojen s odchylnou pra-
boka v Liberci, ze dne 16. 8. 2004, . j. 29 Co 440/2004- vou prva obchodnch spolenost, s daovmi pedpisy
132, a rozsudek Okresnho soudu v Jablonci nad Nisou apod. een bylo zsadn dvoj sjednocen prvnch
ze dne 22. 12. 2003, . j. 5 C 249/2001-97, se zruuj. prav jednotlivch prvnch d nebo vytvoen prv-
Nejvyho soudu esk republikyVypodn BSM,sou- nick osoby za elem podnikn, podroben jednotn
krom lkask praxe a podnik. BSM a podnik jednoho prvn prav. O sjednocen prvnch prav se zaalo
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 218

218 slo 6/2005 AD NOTAM

diskutovat ji ped mnoha lety. Takov mra sbliovn
prvnch d,potebn ke sjednocen prvn pravy ob-
chodnch spolenost,nebo alespo jedn z jejch forem,
se ukzala bt jen tko mon. Snazm eenm, ne
sjednocovat nrodn prvn dy v rmci EU, se nakonec
jevila mylenka vytvoit jakousi nadnrodn obchodn
spolenost s vlastn prvn pravou.
Trajer, V. Svd oprvnn z vcnho bemene i njemci?
Souasn s renesanc pojmu vlastnickho prva jako
neomezenho panstv nad vc nabv na vznamu
prvn institut, kterm me bt rozsah vkonu vlast-
nickho prva omezen. Jde o vcn bemena: proble-
matiku, kter nebyla v minulosti vnovna patin po-
zornost.
Horek, R. Konfiskace, vyvlastnn, zbor
Konfiskace, vyvlastnn a pozemkov reforma (tj. zbor
a nsledn pevzet majetku) pedstavovaly nejzvanj
zsahy do vlastnickho prva, kdy dochzelo k naruo-
vn koncepce vlastnictv jako neomezenho prva vlast-
nka nad vc. Stle asto slyme a teme o tzv. Beneo-
vch dekretech, konfiskacch a vyvlastnnch.
Tmn, T. Vydn nemovitosti
Dovolac soud si je vdom, e osvtlovn skutenho
skutkovho stavu bylo v souzen vci znan kompli-
kovno zahraninm bydlitm alobce i tm, e jeho z-
stupkyn nedoloila k vzv odvolacho soudu dn
a vas sv tvrzen.Pesto vak mus pevit postup,kter
zajiujc spravedlivou ochranu prv a oprvnnch z-
jm astnk, jak soudm ukld 1 obanskho soud-
nho du.
Rozhodnut Nejvyho soudu esk republiky ze dne
28. 6. 2005, sp. zn. 28 Cdo 2324/2004-145
Soukup, M. Prvn dvod investice nevlastnka do ciz
nemovitosti za elem jejho budoucho pevodu
Dostatenm prvnm dvodem k investicm do ciz ne-
movitosti je i stn dohoda s vlastnkem nemovitosti o je-
jm budoucm pevodu, na jejm zklad bylo nevlastn-
kem do nemovitosti investovno. Prvn dvod plnn
odpadne, jakmile vlastnk nemovitosti tento svj pslib
odvol.Subjektivn promlec doba podle 107 odst.1 ob-
anskho zkonku zane bet nejdve s potkem ob-
jektivn doby podle 107 odst. 2 obanskho zkonku.
Rozhodnut Vrchnho soudu v Praze,sp.zn.1 Cdo 74/93

Zprvy z notsk komory

Slib do rukou ministra spravedlnosti sloili dne 17. 10. 2005:
1. Mgr. Pavlna Karkov, not. kandidtka JUDr. Jany Ka-
rkov, notky v st nad Orlic
2. Mgr.Martina Nastisov,not.kandidtka JUDr.Hany Je-
lnkov, notky v Ostrav
3. Mgr. Ondej Smolka, not. kandidt Mgr. Svatavy Smol-
kov, notky ve Frdku-Mstku
4. Mgr. Adla Hrabovsk, not. kandidtka JUDr. Jarmily
Vov, notky v Uherskm Hraditi
5. Mgr. Drahomra Jarnotov, not. kandidtka JUDr. Dra-
homry Jarnotov, notky v Olomouci
6. Mgr. Denisa Van Geet, not. kandidtka JUDr. Vclavy
varcov, notky v Liberci
7. JUDr. Jana apkov, not. kandidtka JUDr. Marcely
Knoblochov, notky v Litomicch
8. Mgr. Veronika Kov, not. kandidtka Mgr. Daniely
Kov, notky v Jablonci nad Nisou
9. Mgr. Jarmila Chvistkov, not. kandidtka JUDr. Pavly
Dolealov, notky v Havov
10. JUDr. Kateina Kotrbov, not. kandidtka JUDr. Mar-
cely Rychl, notky v Praze
11. Mgr. Martina Bohat, not. kandidtka Mgr. Anny Rs-
chov, notky v Plzni
12. Mgr.Lucie tpnov,not.kandidtka Mgr.rky Otip-
kov, notky ve Frdku-Mstku

Notsk komora Notsk komora esk republiky pijm pi-

esk republiky
vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., o no-
tch a jejich innosti (dle jen notsk d), v plat-
nm znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhla-
ovn a organizaci konkurzu na obsazen notskho
adu (konkurzn d),
KONKURZY
na obsazen uvolnnch notskch ad
1. pro obvod Okresnho soudu Praha-zpad se sdlem
v Praze na pondl 6. nora 2006 a ter 7. nora
2006.
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Jen
11, nejpozdji do 6. ledna 2006.
2. pro obvod Okresnho soudu v eskch Budjovicch
se sdlem v eskch Budjovicch na stedu
8. nora 2006.
Notsk komora esk republiky pijm pi-
hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Jen
11, nejpozdji do 8. ledna 2006.
Konkurzy se konaj ve shora uvedench term-
nech od 10,00 hod. v sdle Notsk komory esk
republiky v Praze 2, Jen 11.
Ve astnickho poplatku za podn pihlky
do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
str_185_219 14.12.2005 16:25 Strnka 219

AD NOTAM slo 6/2005 219

nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po-
platek se plat pevodem nebo sloenm na et
Notsk komory R u HVB Bank R, a. s., . .
45818009/2700, variabiln symbol rodn slo
uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo
v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2,
Jen 11.
Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn
pihlky a pedloen tchto doklad:
a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky.
b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm.
c) Vpis z rejstku trest ne star ne ti msce.
d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci
magisterskho studijnho programu v oblasti prva na
vysok kole v esk republice, plnho vysoko-
kolskho vzdln na prvnick fakult vysok koly
podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu
v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak
stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk re-
publika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle
zvltnch prvnch pedpis.
e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de-
finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not-
skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7
odstavec 2 vta druh notskho du).
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3
vta druh notskho du).
g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte-
rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch
esk a Slovensk Federativn Republiky, esk re-
publiky a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li
o uchazee narozenho ped 1. 12. 1971.
h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po-
tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk
komory esk republiky).
Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu
je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho
shora pod psm. h).
Podmnkou zaazen uchazee notskho kandi-
dta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do-
o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no-
tsk komory.
Notsk komora esk republiky zale astnkm za-
azenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped
dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn
ped konkurzn komis.
Notsk komora esk republiky pedlo na
zklad vsledku konkurzu ministru spravedl-
nosti nvrh na jmenovn note do notskho
adu.

Z pijet delegace UINL u papee Benedikta XVI. (prezident UINL Giancarlo Laurini pedv papei vcn dar).
Obalka_3 14.12.2005 16:26 Strnka 1
Inhalt
LEITARTIKEL
Aufstze
Eli, K. Eigentumsvorbehalt und 601 BGB . . . . . . . . . . . . . . 186
Marek, K. Unternehmenskauf- und Unternehmensmietvertrag II. 194
Notar und EU
Krajnkov, V. Der Europische Rechtsraum . . . . . . . . . . . . . . 197
Diskussion
eina, M. Diskussion ber den Entwurf des neuen Brgerlichen
Gesetzbuches III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
echov, B. Homo sapiens Konzipient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
Aus dem Leben der bezirkskammern
Fleischer, J. Die Notarkammer in Brnn informiert . . . . . . . . . . 204
Vom Ausland
Tlkov, . Wie war der erste Kongress der Notare der Europischen
Union in Rom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Foukal, M. Information ber die Sitzung der Generalversammlung der
CNUE in Brssel/Belgien am 30. 9. 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Matyk, S. Noch einmal die Hexagonale Die Initiative der
mitteleuropischen Notariate (Sitzung der Prsidenten der Hexago-
nale am 4. Oktober 2005 in Prag Hotel Pa) . . . . . . . . . . . . 208
Gerichtsentscheidungen
Nejvy soud R Allografisches Testament und Beglaubigung der
Echtheit der Unterschrift des Erblassers . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
Information
Mackov, A. IBA- Konferenz in Prag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
Kondyskov, E. Die Kammer der Gerichtsdolmetscher der R stellt
sich vor... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
Bemerkenswertes
Nachrichten aus der notarkammer
Ein Eid in die Hnde des Ministers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218
Konkurse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218
Table des matieres
EDITORIAL
Articles
Eli, K. Rserve du droit de proprit et article 601 du Code civil 186
Marek, K. Contrat de vente dentreprise et contrat de location de
lentreprise II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194
Notaire et U.E.
Krajnkov, V. Espace europen juridique . . . . . . . . . . . . . . . . 197
Discussion
eina, M. Discussion concernant le projet du nouveau Code
civil III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
echov, B. Homo sapiens notaire stagiaire . . . . . . . . . . . . . . 203
De la vie des Chambres Rgionales
Fleischer, J. Chambre des notaires de Brno informe . . . . . . . . . 204
De Letranger
Tlkov, . Comment tait le premier Congrs des Notaires de
lUnion Europenne Rome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Foukal, M. Information sur la session de lAssemble gnrale de
CNUE Bruxelles/Belgique, le 30. 9. 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Matyk, S. Hexagonale encore une fois Initiative des notariats de
lEurope centrale (Session des prsidents de lHexagonale le 4 octobre
2005 Prague htel Paris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Dcisions Juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Testament allographe et
vrification dauthenticit de signature du testateur . . . . . . . . . 210
Informations
Mackov, A. Confrence de lIBA Prague . . . . . . . . . . . . . . . . 214
Kondyskov, E. Ordre des interprtes asserments de la Rpublique
tchque se prsente... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
Cela vaut votre attention
Nouvelles de la Chambre de Notaires
Serment aux mains du ministre . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218
Concours . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218