Vadim Zland

Transurfing aneb Ovlivovn reality

Stupe IV: prava skutenosti

Peloeno z ruskho originlu

Ba
Tpancep . Cmyne IV:
npaue peam
B., 2004
. ., 2004
OAO, Bec", 2005

Czech edition by Alexander Giertli - Eugenika Pbl.

A. Gwerkovej 20, P. O. Box 187
850 00 Bratislava
Tek/fax: 00421-2-63 81 06 59
E-mail: eugenika@eugenika.sk
Internet: www.eugenika.sk
Peloila Jana Kovov (REDIGO)
Odpovdn redaktorka: Petra Blochov (REDIGO)
E-mail: redigo@redigo.cz
Internet: www.redigo.cz

Grafick prava: Miroslav Nmec

Nvrh oblky: Miroslav Nmec
Prvn vydn
Bratislava 2006
Tisk: ARIMES
ISBN 80-89227-56-2
 Vadim Zland

Ovlivovan

Dl IV:
prava skutenosti
V rukou drte ji tvrtou knihu vnovanou tmatu
transurfingu neboli ovlivovn reality, tedy onomu tajem-
nmu aspektu reality, kter v ns vzbuzuje tolik emoc.
V bnm ivot plynou udlosti vlastnm tempem bez
ohledu na to, zda to tak chceme, i ne. Nicmn z tto ja-
koby nevyhnuteln osudovosti existuje naprosto neekan
cesta ven. lovk nem ani tuen, e se nachz v zajet
jaksi zrcadlov iluze. Svt toti v jistm smyslu pedsta-
vuje nekonen duln zrcadlo, na jeho jedn stran le
materiln svt a na stran druh se rozprostr metafyzick
prostor variant - informan struktura, v n jsou obsaeny
scne vech monch udlost. Je tam zaneseno ve, co
kdy bylo, je i bude, a prv odtud k nm pichzej sny, jas-
novidectv, intuitivn vdn a osvcen. Jestlie se nach-
zme v zajet zrcadla, pedpokldme, e nm zprosted-
kovv pohled na souasnou realitu. Sta vak, abychom
procitli a zrcadlov snn pemnili ve stav bdn, a vtom
se zanou dt neuviteln vci...
Kniha je urena irokmu okruhu ten.
 Obsah

Pedmluva................................................................9

Kapitola 1
Vit modely.............................................................11
Zkon nevdn...................................................15
Naschvly...........................................................21
Pravidlo kyvadla.................................................29
Stabilizace struktury............................................42
Indigov pivandrovalci.......................................53
Moc energie........................................................58
Deklarace zmru.................... ..........................65
Tanec se stny......................................................70
Shrnut.................................................................75

Kapitola 2
Dv tve reality.........................................................77
Snn za bdlho stavu........................................85
Dti Boha............................................................95
Divadlo sn.........................................................100
Shrnut................................................................111

Termny..................................................................... 112
Znamen..............................................................112
Nadbyten potencil.........................................112
Indukovan pechod...........................................113
Koordinace dleitosti........................................113
Koordinace zmru.............................................114
Drha ivota.......................................................115
Materiln realizace............................................115
 Kyvadlo...............................................................116
Zmr..................................................................117
Vztahy zvislosti.................................................117
Polarizace............................................................118
Prostor variant.....................................................119
Rovnovn sly..................................................120
Sektor prostoru variant........................................120
Diapozitiv............................................................121
Vrstva svta.........................................................121
Proudn variant..................................................122
Transurfing..........................................................123
Vj....................................................................123

Cle a dvee...............................................................124
 Mil teni! Mil tenky!

Pedkldm vm ji tvrtou knihu o transurfingu neboli

ovlivovn reality, tedy o tajemnm aspektu reality, kte-
r v ns vyvolv mnoho emoc. V kadodennm ivot se
lovk nachz v moci okolnost a nen schopen nikterak
chod udlost ovlivnit. ivot se mu dje podobn jako v ne-
vdomm snn. Akce se vyvjej vlastnm tempem, ani by
vnovaly pozornost tomu, zda o to usilujeme, i ne. Mon
vm pipad, e tuto osudovou nevyhnutelnost nelze zdo-
lat. Pesto z nastolen situace vede nikov cesta ven. lo-
vk toti netu, e se nachz v zajet zrcadlov iluze.
Realita m dv podoby: fyzickou, j se lze dotknout,
a metafyzickou, kter le za hranicemi vnmn, nicm-
n vak nen o nic mn objektivn. V jistm smyslu svt
pedstavuje nekonen duln zrcadlo, na jeho jedn stra-
n le materiln svt a na stran druh se rozprostr me-
tafyzick prostor variant - informan struktura, v n jsou
obsaeny scne vech monch udlost. Poet variant je
nekonen, stejn jako existuje nekonen mnostv bod
na ploe ohranien osou souadnic. Je tam zaneseno ve,
co kdy bylo, je i bude, a prv odtud k nm pichzej sny,
jasnovidectv, intuitivn vdn i osvcen.
Lid jsou oarovni zrcadlem, a tak pedpokldaj, e ob-
raz v nm odr souasnou realitu. Zrcadlov efekt vytv
iluzi, e vnj svt existuje a funguje sm o sob, a tedy
nepodlh dnmu jinmu vlivu. Nakonec se ivot podob
he, v n vak pravidla nestanovujete vy. Mte samozejm
monost mrn zasahovat do toho, co se dje. Ovem o to

7
nejdleitj jste ochuzeni: nikdo vm nevysvtlil, jak se
z hrac kostky zmnte v toho, kdo kostkou hz.
Kniha pojednv o tom, pro je vbec ovlivovn rea-
lity mon, a co mu naopak brn. Kad je schopen zbavit
se iluze pramenc z odraz a probudit se ze zrcadlovho
snn.

8
Kapitola 1

9
 K okolnmu svtu zaujm kad z ns urit postoj cha-
rakteristick tm, e kadou novinku asem nevyhnuteln
zanme povaovat za bnou vc. Realita bez pestn
mn svou tv, stejn jako se stdaj oblaka na nebi. Rych-
lost zmn vak pro ns nen dost zejm na to, abychom po-
hyb materiln realizace v prostoru variant zachytili. Stejn
jako pohyb a promny mrak zeteln vnmme pouze pi
rychlm opakovn snmk zpomalench zbr.
Stejnou rychlost bledne i svest pemn, kter ivot
oivuje krtkodobm vzplanutm. Co je neobyejn, stv
se bnm, a poten ze svtku se rozptyluje ve vednosti.
Jak smutn...
Je nasnad poloit si otzku, co znamen nuda? Na to
lze srozumiteln odpovdt jen st - snze se vysvtlu-
je, jak proti n meme bojovat. Jestlie se zachraujeme
ped jednotvrnost vednodennosti, due i rozum vynal-
zaj rzn hraky, kter nabzej neobvykl zitky. Tako-
v hraka mus sice pedstavovat kvalitn prostedek proti
nud, nicmn mnohem lep zbavu nabz hra.
Velk oblbenosti se t hra na schovvanou, na hon-
nou a dal variace veselho dovdn. Jak rosteme, vy-
mlme stle dokonalej formy zbavy: od sportovnch
sout po virtuln realitu. Dokonce i mnoh profese se
v podstat nejev jinak ne jako hry.
I kdy pro jen mnoh? Pokuste se jmenovat jedno za-
mstnn, na n nelze nahlet jako na hru. Skuten, po-
kud lovk nco dl, v kadm takovm ppad si hraje.
To, m se zabvaj dti, dospl shovvav nazvaj hrou.
Jene dospl si neuvdomuj, e to, co se v vnost
oznauj za prci, je vlastn jejich hra.
Ob skupiny ke svm kolm pistupuj nadmru zod-
povdn. Zeptte-li se dtte, co dl, velmi vn, div ne
starostliv odpov: Hraji si!" Zkuste odtrhnout dospl-
ho lovka na okamik od prce a on se rozho: Pracuji
na nem dleitm."

10
 A tak to je - hraje vn vc. Co podnik kluina, kdy
si nehraje? Zpravidla provd rorny. A dospl? Zahl
-tak tomu kme. Jene nicnedln rychle unavuje, navo-
zuje pocit nudy, a tak znovu ptrme po njak zbav.
K emu tedy potebujeme hry? e by pouze proto, aby-
chom zahnali nudu? Nebo se zeptm jinak: v em tkv p-
ina nudy - v nedostatku proitk?
Tato otzka ve skutenosti nen tak triviln, jak by se
mohlo na prvn pohled zdt. Zklad zaujatosti pro hru tvo
poteba star jako n svt. Co je nejdleitj potebou
kad iv bytosti? Peit, pud sebezchovy 7 Trefil' jste
se do vitho stereotypu, nikoli vak do sprvn odpovdi.
Snad touha rozmnoovat se? Opt vedle. Tak tedy co?
Vypad to, e prvotn poteba obn to, abychom ale-
spo do jist mry mohli samostatn nakldat se svm i-
votem - v tom spov primrn princip, jen tvo zklad
chovn vech tvor. Veker ostatn zleitosti vetn
pudu sebezchovy a rozmnoovn pichzej na adu a
po nm. Jinmi slovy, cl a smysl ivota kadik bytosti
pramen z ovlivovn reality.
To vak nen mon, pokud okoln svt existuje nezvisle
na lovku a chov se zcela nekontrolovateln, ba a nevra-
iv. Vdy se najdou lid, ji vm budou chtt sebrat kou-
sek potravy, vyhnat vs z tulnho kouteku, a nakonec vs
i snst. Je otesn, jestlie se ivot neije, ale pouze se dje
osob, kter s tm nic nedl. Tak vznik drazn a obas
nevdom poteba udrovat svt kolem sebe pod kontrolou.
Mnoha lidem me takov obrat pipadat neoekvan:
Pro si to myslte? Nm bylo odjakiva vtpovno, e
pud sebezchovy je pro ns tou nejzkladnj pohnutkou,
a
vy nm chcete namluvit, e je pouze nsledkem neho
mnohem zsadnjho?"
Podivn nm to vak me pipadat pouze na prvn po-
hled. Pokud bychom analyzovali, m se zabv iv tvor
(vetn peit a rozmnoovn), zjistili bychom, e cokoli

11
provd, ve smuje k pokusm o uchopen kontroly nad
okolnmi skutenostmi. Jedn se o zkladn motiv a nejd-
leitj zdroj kadho zmru, kter le v jdru jednn
vech tvor.
Neinnost se rovn neptomnosti kontroly. Pak tedy
nuda jako takov vbec neexistuje - to ns pronsleduje
pouze ustavin a neprosn dychtivost ovldat realitu. Jde
nm o to, abychom ji poddili sv vli - a u jakmko-
li zpsobem. Hra v tomto ppad funguje jako prostedek
utven ovlivovan reality.
Nkte ptci si napklad rdi pohrvaj se ikami.
ika je tak stic nezvisle existujc a neovladateln
reality. Jakmile ji vak ptci pijmou za atribut sv hry,
znamen to, e ona stice a do jist mry i sama realita se
stanou ovladatelnmi.
Projka je takt urit druh ovlivovn. Realita m
sice nese, ovem tak, jak chci. I kad jin hra do jist mry
podlh pravidlu: Bude to tak, jak to chci j." Scn bv
vcemn peduren, a situace se tak stv pedvdatelnou.
Existuj samozejm hry, pi nich je znan sloit udret
si vedouc pozici. Pesto vechny do jedn tak i onak ve-
dou k jednomu a tmu: podrobit vli to, co se dje.
Divadlo vnm pozorovatel jako dal hru, dky n do-
chz k ovlivovn reality. Hudba, knihy, kino i show pa-
t mezi uklidujc elementy pro dui a rozum. Namhav
bh vypjatch mylenek kon a pechz v let na kdlech
pvabn melodie i chvatnho nmtu. By by se hrdi-
nm pihodilo cokoli, je to jen ochoen, vycvien realita
a pozorovatel se me bezstarostn kochat pedstavenm.
Hrtky s realitou se neperuuj dokonce ani ve spnku.
Due a rozum nachzej poten v prostoru snn, kde se
realita plasticky podvoluje slabmu zvanu zmru.
A konen pohrvn fantazie tak vcelku uchz. lo-
vk je schopen vymlet si i neexistujc realitu, jen aby si
zahrl na to, e ji ovld. Imaginace je neobyejn zlei-
tost. Neobvykl vak me bt pouze tak dlouho, dokud
zstv nereln. Rozkld se nkde daleko. Zato realita je
kvli sv bezprostednosti zcela vedn, ale pesto nedosa-
iteln- lze ji toti jen st ovlivovat.
Obecn se vechny tyto hry nevynalzaj k boji s nudou.
Kadodenn skutenost nen nudn - je jen bn, vedn
a stereotypn, protoe nen ovladateln. Nelze ji jednodue
podmanit pravidlu, e nco bude tak, jak to chci j. Proto
se ped n sname utct a spchme ke he, kde dokeme
udlosti snadno pedvdat.
Pesto se ped nevyhnutelnou realitou neschovme.
ivot lovka je podmnn okolnostmi a postavenm ve
spolenosti, a tak se realita z valn sti odvj nezvisle
na jeho vli. Na kad chci se najde njak nelze. Odpov
na dej zn nedostane. Co lze pi takovchto podmnkch
podniknout?
Dotyn se zpravidla chov vdy stejn. Sna se do-
shnout toho, co si peje, a proto pmoae usiluje zskat
vliv nad okolnm svtem - jako by mu kal odevzdej. P-
m psoben zaloen na bezprostednm kontaktu pedsta-
vuje jednu z forem ovlivovn. Nejedn se vak o jedin
zpsob a ani zdaleka o nejinnj.
Musme postupovat jinak, slome ruce do klna a bude-
me jednat tak, aby sm svt se pohnul vstc naim pnm.
Nsledujc dky objasn princip, jak na to. Transurfing
oznauje techniku ovlivovn reality bez pmho pso-
ben. Ale u ne jen jako, jako ve he, nbr doopravdy.

Zkon nevdn
Pokud se lovk tou nauit ovldat realitu, je pi-
nejmenm nutn, aby pochopil mechanizmus jejho vytv-
en. Kad jedinec zcela bezprostedn modeluje vrstvu
svho svta. Vtinou ovem netu, e se to dje.

13
 Kad z ns usiluje o to, prosadit si svou. A tak se
na svt sname aplikovat nekomplikovan princip: musm
pece jet tam, kam prv mm! Jene svt se z njakho
dvodu odmt pizpsobit. Ba co vc, zatmco se otme
jednm smrem, cosi ns odn na pln opanou stranu.
Mli bychom se vn zamyslet nad tm, jestlie se re-
alita chov takto neadekvtn, zejm je teba zvolit jin
pstup. Teba podlh njakm docela jinm zkonm.
Ovem lovk se nechce zastavovat a rozhlet se, a tak
i nadle umnn kr po sv drze.
Vsledkem takov tvr innosti je vrstva svta, kde
nic nen tak, jak to dotyn chtl. Naopak spousta vc se
dje pesn tak, jak si to nepeje. Ta realita je njak podiv-
n, vrtoiv a nepstupn.
Nezdka pak lid zskvaj pocit, e svt se tak chov
schvln. Jako by njak nevysvtliteln sla nepjemnos-
ti pitahovala. Nebezpe se napluj, nejhor oekvn se
uskuteuj. Zleitosti, k nim prv nechovme nklonnost
a jich se chceme vyvarovat, ns neodbytn pronsleduj.
Pro?
V vodnm kurzu transurfmgu jsme ji hovoili o tom,
pro dostvte to, co nechcete, a navc nespoutanou mrou
v ppad, e k inkriminovan zleitosti pociujete nechu.
Pokud nco z celho srdce nenvidte nebo se neho bojte,
bute si jisti, e vm to vnj zmr ve v nadbytku zad.
Energie mylenek, kter zplodila jednota due a rozu-
mu, potenciln monosti ztlesuje ve skutenosti. Jin-
mi slovy, sektor prostoru variant odpovdajc parametrm
mylenkovho vyzaovn se materializuje, pokud se poci-
ty due shoduj s mylenkami rozumu.
To vak nen jedin pina realizace negativnch oe-
kvn. Normu obecn pedstavuje ivot bez problm.
Ve plyne dobe a snadno, pokud se lovk pohybuje podle
proudn variant a nenaruuje rovnovhu. Proda nerada
pltv energi nadarmo a nem zapoteb strojit klady.

14
 Nedouc podmnky a udlosti nastvaj jako dsledek
toho, e nadbyten potencily vnej zkreslen do ener-
getickho obrazu okol, a vztahy zvislosti situaci jet
prohlubuj.
Nadbyten potencily vznikaj, jestlie njakm vlast-
nostem pisuzujeme pli velk vznam. Vztahy zvislosti
se mezi lidmi formuj, jakmile se dotyn navzjem zana-
j srovnvat, stav se do opozice a kladou podmnky typu,
pokud ty takhle, tak j tak.
Nadbyten potencil sm o sob jet nen tak hroz-
n, pokud zkreslen hodnocen existuje tak samo o sob
a nenabz se mu monost pirovnn. Jakmile se vak um-
le naven hodnocen jednoho objektu dostane ke srov-
nn s jinm objektem, dochz k polarizaci, a ta vytv
rovnovn sly, je usiluj o odstrann vznikl polarizace
a jejich psoben bv vtinou nameno proti jejmu p-
vodci.
Pro pklad uvedu nkolik nekodnch potencil: mi-
luji t, mm se rd, nenvidm t, nesnm sm sebe, jsem
dobr, ty jsi patn. Vzhledem k tomu, e uveden hod-
nocen se nezakldaj na srovnn ani na opanm tvrzen,
mus si vystait sama.
A nyn vyjmenuji pklady potencil, kter jsou vysta-
vny na vztazch zvislosti: mm t rd za podmnky, e ty
m m rda; mm se rda, protoe jsem z vs nejvy; jsi
patn, ponvad j jsem lep; jsem dobr, protoe ty jsi
patn; pipad mi odporn, jeliko nejsi jako j.
Rozdl mezi prvn a druhou skupinou je propastn.
Hodnocen zaloen na srovnn produkuj polarizaci, na-
e rovnovn sly tuto nestejnorodost odstrauj cestou
stetu protiklad. Pesn tak se navzjem pitahuj opan
magnetick ply.
Prv proto vstupuj nepjemnosti do ivota tak neod-
bytn a jakoby mysln: nezdka se napklad stv, e
v manelstv se sejdou osobnosti naprosto nesluiteln, ja-

15
koby za trest, a v kadm kolektivu se najde nkdo, kdo
vs bude nm dopalovat. Murphyho zkony i naschvly
jsou te povahy, a tak se soused zkodnci stali bnou
neoddlitelnou soust vech souit.
inek polarizace zvlt vstin ilustruje uveden
pklad soused, kte ostatn tvou. Bez ohledu na to, jak
bn se s tmto jevem setkvme, se dan otzka bezpro-
stedn ve k oblasti metafyziky. Problm pedstavuj n-
kte lid, ji ostatnm brn v poklidnm it. Ale pro?!
Pro se vdy a vude najdou njac zl strkov a tety,
kte nedopej klid tm dobrm?
Co to vlastn znamen? e jsou lid rozdleni do dvou
tbor? Jene pokud uspodte anketu - Do jakho t-
bora patte?" - jen mlo odvnch pizn, e k tm pat-
nm. Vai soused jsou vtinou normln lid jako vy.
Onen dojem vznik kvli existenci rovnovnch sil,
je jsou nasmrovny k nepjemnostem, piem jejich
smr se d celkem darebckm heslem: ve, co se vm
nelb, bude s vmi.
Mohli byste namtnout: O jakch rovnovnch silch
tu, prosm Vs, mluvte? To lid ztratili svdom a o niem
jinm tu dle nemusme filozofovat." Nyn vm vak dok-
u, e se nejedn o dn plytk filozofovn.
eknme, e vm soused pij krev. A vy je netve-
te? Nejspe ne. Pro? Protoe oni jsou takov a makov
prost patn, zato my takov nejsme," odpovte. Jene
na svt zkrtka neexistuj lid, kte by byli pouze dob-
, nebo patn. Kadik hodnocen se k nemu vztahuje
vznik toti na zklad njakho srovnn nebo porovn-
vn s nm.
Pro si myslte, e sousedy neobtujete? Moji odpo-
v byste zejm neekali: netvete je, protoe se na vs
mohou vykalat. To a ono," odpovte, proto jsou patn,
protoe vbec nemaj svdom."
Jestlie jste si k sousedm vytvoili tento vztah, spus-
tili jste polarizaci jako elektromagnet, jen k vm bude

16
pitahovat vechny nov klady z jejich strany. Zato oni
zstvaj v pohod, protoe je nezajmte. Ani je nenapad-
ne, aby se s vmi srovnvali, tedy aby se mezi nimi a vmi
zformoval njak vztah zvislosti. V tomto smyslu jim m-
ete bt ukraden - nepisuzuj vm vt vznam ani vs
nezaleuj do vrstvy svho svta, a proto ani netrp.
Dokud se staraj o sebe a vlastn zleitosti a nevnuj
vm zvltn pozornost, polarizace ve vztahu k vm ne-
vznik. Jene posta, aby vaemu sousedskmu souit
pisoudili jist vznam a zaali se s vmi srovnvat, a v tu
rnu se uke, e nejste stejn jako oni. Jestlie je to po-
pud, vznikne mezi vmi vztah, kdy jeden bude obtovat
druhho. Z dobrch soused se zmnte v ty patn.
Situace se pak bude neuviteln vyvjet dle. Zanete
sousedm psobit nepjemnosti, a pitom by vs ani ne-
napadlo, e to, co dlte, by mohlo nkomu vadit. Budete
sousedy dopalovat, ani byste si toho byli vdomi. Stejn
jako by v tuto chvli ani je nenapadlo, e zlob oni vs.
Na prvn msto mezi aspekty ovlivujc souit bych
zaadil napklad zvukov efekty. m vce se vm nelb,
tm urputnji vs pronsleduj. Pitom optimln pro vs,
ale i pro vae sousedy je ticho a klid, nebo tak se ener-
gie rozchzej nejmn. Naruen klidu vdy pedstavuje
anomlii, kter nikdy nevznik ve vzduchoprzdnu. Kde se
tato energie bere?
Zvuky linouc se od soused vs vyvdj z rovnov-
hy, take je zante potichu (nebo nahlas) nenvidt. Vae
rozilen funguje jako zdroj energie a formuj se vztahy
zvislosti, je vyvolvaj polarizaci. Divok pocity typu:
Nesnm ty hlun sousedy!" vytvej siln magnet, kte-
r k vrn bude pitahovat veker nov drdc podnty.
Zrove zanete zjiovat, e i dal njemnci thnou
k hlunmu zpsobu ivota a dal soused si pod pod-
nou aparaturu, jako by speciln zrovna vs mnili natvat.
Dle je nutno vzt v potaz, e soused vaich soused
tak vnej do situace jist pspvek, a pokud se veo-

17
becn pocity vi naruitelm klidu shoduj, jejich efekt
se nsob.
Ptelsk sousedsk vztahy se pirozen nerozhzej
kvli njakmu rmusu. Potom zle na tom, k emu ve-
mu pociujete odpor. Mete bt zavaleni jejich smetm,
dusit se nepjemnmi pachy od nich nebo mohou souse-
d pomalovat stny v prjezdu a tak dle. Jet citelnj
nsledky v podob vytopen i poru pak pin hlubo-
k neptelstv k sousedm jakoto k lidskmu pokolen
obecn.
Analogicky funguje ve vech ostatnch ppadech jist
zkon nevdn. Pedmt i vlastnost, kterm se pisuzuje
zvltn vznam, k sob pitahuj objekty s protikladnmi
kvalitami.
Jak dobe vte, jestlie srovnvme i vci stavme
do protikladu, zesilujeme jejich vznam. Pokud tmto zp-
sobem vytvome jeden pl, mus se k nmu najt i druh.
Vzpt polarizace vytv magnet pro nepjemnosti, a tak
pitahuje ve, co je vzbuzuje. Z toho dvodu ns pronsle-
duje ve, co ns roziluje, a dje se to, co je pro ns krajn
nedouc. Ani v tom nem prsty dn mystika - ve je
zkonit.
Polarizace zkresluje energetick obraz a vyvolv na
pomoc rovnovn sly, take realita se odr nesprvn,
jakoby v pokivenm zrcadle. lovk nechpe, e tento
patologick jev pedstavuje nsledek naruen rovnovhy,
a tak se sna s okolnm svtem bojovat namsto toho, aby
odstranil polarizaci.
Pitom pouze sta splnit zkladn pravidlo transurfin-
gu: dopejte si bt sami sebou a tot umonte i ostatnm.
Je nutn, abyste svt ve vech ohledech uvolnili. Povolte
stisk.
m tvrdohlavji budete trvat na svch pnch a po-
adavcch, tm silnji bude magnet pitahovat jejich prav
opak. Doslova dochz k tomu, e drte svt pod krkem
a on odporuje, protoe se sna osvobodit.

18
 Utlaovat svt nebo na nj nalhat je zhola marn - si-
tuace se pak jet umocuje. Naopak je naprosto douc,
abyste v souladu s pravidlem transurfingu vdom zmnili
svj vztah k aktuln situaci.
Napklad se by jen na chvli pokuste vyhnat souse-
dy z hlavy, pestate je soudit a tvate se, jako by zkrtka
neexistovali. eknte si: Do hje s nimi!" Jednodue je
vyhote z vrstvy svho svta.
Jakmile se vm poda vypudit je z mylen, polarizace
zmiz a oni vm postupn pestanou vadit. Jestlie uspjete
na cel e a vztahy zvislosti zpetrhte, me navc dojt
k totln nepochopitelnmu: oni mizerov se mohou stt va-
imi nejlepmi pteli.

Naschvly
Skutenost, e zkon schvlnosti jako takov vbec
existuje, nm pipad docela podivn, e? Pro a z jakho
dvodu se svt chov tak ulinicky? Nebo to jsou jen do-
mnnky a pedsudky? Ale kdee, opravdu takov sklony
m, take ped tmto faktem se nikam neschovme. Nats-
t je tu model transurfingu, jen nejen odhaluje pinu dan
zkonitosti, ale i vysvtluje, jak sej lze vyhnout.
Pravidlo transurfingu spolehliv funguje a toho, kdo se
jm d, zbavuje hromady problm nepochopitelnho p-
vodu. Sta, abyste uvolnili stisk a pestali svt svrat pod
krkem - pak k vm bude pvtiv a poslun.
Jestlie stisk neuvolnte, budete chodit doslova jako
magnet a pitahovat k sob pesn opak toho, co byste cht-
li. Avak zkon nevdn jet nen ve. Jakmile se proti-
klady stetnou, jejich postaven v opozici se jet vyost.
Povstn zkon jednoty a boje protiklad, jeho podsta-
tu lze rozeznat ji ze samho pojmenovn, se zaadil mezi
koln znalosti. Stejn jako e Volha se vlv do Kaspick-
ho moe a Mississippi do Mexickho zlivu. Nicmn vci

19
nejsou tak prost, jak by se mohly zdt, a tak si pojme
poloit otzku: pro vlastn tento zkon existuje?
Piny vudyptomn jednoty protiklad jsme si vy-
svtlili dve: tm, e se protiklady stav proti sob, rovno-
vn sly udruj rovnovhu. Pro se vak strany stojc
proti sob nachzej ve stavu nekoncho boje?
Snad by to mlo bt naopak: jakmile se protiklady
stetnou, maj se vzjemn utlumit a utiit. Jene takto ne-
funguj a budou se navzjem zlobit do t doby, dokud se
nepoperou. A dokud se rvi neroztrhaj, budou se kdlit
donekonena.
Pro pklady nemusme chodit daleko. Sami mete po-
tvrdit, e vm svt docela asto brnk na nervy. Ovem e
kadmu individuln a s jinou intenzitou. Nicmn obec-
n lze podstatu shrnout takto: pokud j e v aktulnm oka-
miku nco schopno vyvst vs z rovnovhy, jako naschvl
se tak stane.
Probhne tento sled udlost: jestlie vs nco znepo-
kojuje, s nm si dlte starosti nebo vs cosi deprimuje,
pak mte - by troiku - nervy napjat k prasknut. V ten
okamik, jakoby v souvislosti s vam rozpoloenm, vstu-
puje na scnu jaksi aek a zan skkat a afat, aby vm
struny nerv dle nathl. Rozlte se, take aek ske
jet divoeji.
Podrdn lze vystupovat mnoha zpsoby. eknme, e
nkam spchte a obvte se, e se opozdte. aek u plcnul
do dlan, a zatmco si je mnul, zvolal: Tak jedeme!"
Od tto chvle se ve spikne proti vm. Lid vm za-
hrazuj cestu a a obadn si vylapuj, take je nemete
obejt. Potebujete co nejrychleji projt dvemi, jene tam
se doslova producruje ada lenoch, kte se sotva plou.
Na silnici se tot dje s automobily. Vechno jako by se
naschvl domluvilo proti vm.
Nco lze samozejm pipsat na vrub vnmn: pokud
lovk spch, pipad mu, e se cel okoln svt zpoma-
lil. Ovem najdou se i prokazateln pznaky: vtah nebo
20
auto se rozbije, autobus se opozd, na cest se vytvo zcpa
- tady u funguje urit zlomysln objektivita.
Lze uvst dal pklady. Jestlie si s nm dlte sta-
rosti a jste nervzn, lid kolem vs dlaj pesn to, co
vs drd. A pitom prv nyn chcete, aby vs nechali
na pokoji.
Dti zanaj skotait, by se do t doby chovaly vzorn.
Kdosi zaal mlaskat a hlasit hltat. Pod nohama se vm
pletou rozlin pedmty a blzc na vs chrl jejich probl-
my. Vude se vynouj njak pekky. Pokud na nkoho
netrpliv ekte, dlouho nepichz. Jestlie naopak nko-
ho vidt nechcete, stoprocentn se uke. A tak dle.
Tlak zven se zintenzivuje podle mry nahromad-
nho rozilen. m jste nervznj, tm aktivnji vs lid
ve vaem okol obtuj. Nco vak povauji za zajmav:
oni se tak nechovaj schvln. Ani by je nenapadlo, e by n-
komu mohli vadit. Kde se skrv dvod takovho jednn?
V psychologii nevdom panuje obecn jet mnoho b-
lch mst. I kdy vm to me pipadat divn, ve vtin
ppad jsou lid vedeni bezdnmi motivy. Zvltn je
vak skutenost, e hybn sla, kter formuje bezdn mo-
tivy, se nenachz uvnit psychiky lovka, ale vn n.
Onu slu pedstavuj neviditeln, nicmn reln energe-
ticko-informan podstaty, kter plod mylenkov energie
ivch tvor - jedn se o kyvadla. O nich u jsme si toho
spoustu ekli v prvn knize Transurfing aneb Ovlivovn
reality. Kyvadla vdy vyskytuj tam, kde se lze piivit na
energii njakho konfliktu.
Pouze nepedpokldejme, e by tyto podstaty byly
schopn nco vymlet, nato pak realizovat vdom z-
mr. Kyvadla jsou pijavice, je ct a vnmaj polarizaci
jako nestejnorodost v energetickm poli a usiluj o to, aby
se k n pisla. Ale to jet nen tak zl.
Cel hrza se skrv v tom, e nejen pohlcuj energii
konfliktu, ale i jakmsi zpsobem nut lidi, aby se chovali
tak, aby t energie vyprodukovali jet vce.

21
 Dlaj ve pro to, aby energie pmo vzkypla. Tahaj
sv obti za neviditeln provzky a lid se jim podizuj
jako loutky. Dosud nen jasno, jak pesn kyvadla ovlivuj
lidskou psychiku, nicmn se jim to da celkem spn.
Jasn vdom lovka je pro kyvadla nedosaiteln, ale
ona je ani nepotebuj - zcela si vysta s podvdomm.
Vichni lid zpravidla vcemn sp za bdlho stavu. Spous-
tu vc provdme mechanicky, ochable, ani bychom si je
stzliv odvodovali: V tento okamik nespm a jasn si
uvdomuji, co dlm a pro to dlm prv takto."
Zvlt nzkou hladinu uvdomn mme doma nebo
nachzme-li se v njakm davu. V domcm prosted
nen pli zven sebekontrola nutn, a proto se chovme
neopatrn a skoro usnme. Ve vnjm, nicmn zkm
okruhu spolenosti, je naopak vdom nejaktivnj a pro-
bh neustl sebekontrola. Jakmile se sejde vt mnostv
lid, nae jednn je opt spontnn, navc vak spad do
siln korelace se souhrnnm elnem cel masy.
Prci kyvadel lze demonstrovat na pln jednoduchm
pkladu. Vezmme si chodce, za nm krte po cest
a nsledn ho chcete pedejt. Jakmile se rozhodnete, e
ho obejdete zleva, bezdn ukro tak tam, jako by vm
chtl cestu pehradit. Snate se ho pedbhnout zprava,
jene on se samovoln pesune tamt.
Co nut dotynho chodce, aby mnil smr? Vdy vs
nevid, a co je mu navc do toho, e ho chcete pedehnat?
Mon njak vyct, e se pibliujete, a instinktivn si
nepeje pustit soupee ped sebe? Takov domnnka jako
by se sama nabzela, pesto tomu tak nen. Hovome-li
o instinktech v iv prod, soupeen se zsadn projevuje
v situacch, kdy se ob strany ocitnou tv v tv. Chodce
nut k vyboen do strany kyvadlo.
Dotyn kr, ani by pemlel, jak m nalapovat,
aby se pohyboval po pm drze. V tomto smyslu sp, a tu-
d se trajektorie jeho krok as od asu samovoln odkln

22
na tu i onu stranu. Motivaci, tedy vbr nasmrovn, by-
chom mohli najt v podvdom. Jene to je v dan okamik
nekontrolovan, a tedy potenciln oteven pro psoben
kyvadla.
Vtom se blte vy a hodlte se pokusit chodce obejt.
V podstat nastv konflikt, by sebenepatrnj. Kyvadlo
ovem potebuje energii konfliktu navit, a tak dotynmu
nakazuje, aby mimodk ukroil stranou, takto vm zahradil
cestu, a tm vyostil situaci.
Zrove vak kyvadlo nejedn mysln, ponvad ne-
disponuje vdomm zmrem. Stejn nevdomky odvdj
svou prci rovnovn sly. Jet jednou zdrazuji, e zde
hovome o jistch procesech, jejich mechanizmus dosud
nebyl objasnn, a nikoli o rozvnm chovn njakch
podstat. Pouze poukazujeme na rzn projevy a zkonitosti
v povaze energeticko-informanho svta.
Nem smysl eit, jak kyvadlo se v konkrtn situaci
uplatuje, odkud se vzalo, jak se mu da a co se ve sku-
tenosti dje na energetick rovni. Beztak to nedokeme
dokonale pochopit. Nejdleitj vznam m pouze jeden
zvr: rovnovn sly stav tv v tv protiklady, zatmco
kyvadla dlaj ve pro to, aby rozdmchala energii vznik-
nuvho konfliktu. Takov je zkon kyvadla.
Bitvy kyvadel jsou nekonen a bez ohledu na to, zda se
jedn o rodinn spory nebo o ozbrojen konflikty, vdy se
d pesn tmto zkonem. Jestlie se nkde vytvoil nja-
k protiklad, dal udlosti se budou odvjet smrem k pi-
osten konfliktu, a se dje cokoli, a to vetn doasnch
a pedstranch usmen.
Tam, kde funguje zkon kyvadla, nem zdrav rozum
zadnou moc. Prv proto se jednn jak jedinc, tak celch
stt velmi asto zdravmu rozumu vymyk. V konflikt-
nch situacch dr nae motivy ve sv moci kyvadla.
Pak nastupuje onen podivn efekt, kdy lovk sv ped-
choz jednn vnm jako sen: Kde jsem jen nechal hlavu?

23
Pro m napadlo, e budu postupovat prv takhle?" To
proto, e tehdy jednal bez uven. Teprve pozdji, kdy
u jeho vdom nepodlh vnjmu psoben, doke ade-
kvtn vyhodnotit, co se vlastn stalo.
Lid, ji si jsou blzc, se hdaj a nakonec i rozchze-
j, nebo jsou pesvdeni, e maj rozdln charakter. Ale
vdy spolu zaili okamiky tst, kdy se vechno vyvjelo
vborn. Vtom se jeden z nich zniehonic zmn a zan se
chovat neptelsky. Vbec se nepodob tomu, km byl d-
ve, neku-li jet nedvno. Nepipad vm to povdom?
Ve skutenosti nejde o to, e by se nkter z nich zm-
nil. Jen se chov zpsobem, kter je pro partnera zcela ne-
pijateln. K tomu ho toti nut kyvadlo.
To ovld podvdom motivy lid, kte k sob pat
a jsou si blzc. Kyvadlo se kvli poslen vlivu sna o na-
ven energie konfliktu. Postien si neuvdomuje, e mu
nco nakazuje, aby vstoupil do konfrontace. Me jednat
naprosto nelogicky a neadekvtn.
Zvlt asto se podobnch ink kyvadla doptrme
v a nestraviteln brutlnch zloinech. Pozdji, na lavici
obalovanch, ji provinilec vzpomn na sv pedchoz
jednn s rozpaky: Jako bych ml zatmn." A nele, je to
skuten tak. Pro samotnho aktra byl jeho in naprosto
neekan a to, eho se dopustil, vnm jako hrozn sen.
Zvlt tvrd spnek se dostavuje v ppad, e se vn-
mn lovka dostane do seven elist. Ve specifickch
spoleenstvch, napklad v armd, politick frakci nebo
sekt, se vytv prosted s definovanmi stereotypy jed-
nn a mylen. To jejich leny uspv a jejich podvdom
se zcela otvr v plen pivnickmu psoben ze strany ky-
vadla. Tehdy se dj vci, kter ostatnm zven pipadaj
zcela nepochopiteln.
Pro lid s takovou vervou a tak vniv vrad ty, kte
se jim tolik podobaj, a na to, e se klanj nkomu jin-
mu - svm bohm? Komu to vad? Tak snej utrpen

24
ve vlkch a umraj po destkch, stech tiscch, milio-
nech. Kam se podl pud sebezchovy? Spory o bohatstv
a teritoria jet dokeme pochopit. Ale jak lze vysvtlit
boje za pesvden?
Idea mru je vem blzk. Pesto vlky neznaj konce.
Idea jedinho Boha je zejm. Ideje dobra, spravedlnosti,
rovnosti... jet dlouho bych mohl pokraovat. Vichni
vechno chpou, avak zdrav rozum nefunguje, a naopak
vtz zlo. Odkud tedy zlo vyvr?
Univerzln zdroj zla pedstavuj kyvadla. Posta tro-
cha pozorovn a sami si ujasnte, e a dlte v jakkoli
opozici cokoli s mkoli, ve vede k naven energie kon-
fliktu. Pokud ji boj utlum, pak jen na krtko, aby se pot
rozhoela novou silou.
Setkat se samozejm meme s rznmi kyvadly, nic-
mn v jist me je kad z nich destruktivn. Mnoh jsou
docela nekodn. Napklad kyvadlo transurfingu je pote-
ba kvli tomu, aby se vce lid zamyslelo nad tm, co se
ve skutenosti dje.
Nenabdm vs k tomu, abyste se vymanili z vlivu
vech kyvadel - to je beztak sotva kdy mon. Pedevm
nesmte bt loutkami a muste jednat vdom - pak tyto
struktury dokete vyuvat ve svj prospch. Jak se vak
lze z jejich vlivu vyprostit?
Procitnte a uvdomte si, jak se vmi kyvadlo pokou
manipulovat. Chpejte a rozumjte tomu, co se dje, a pl
dla mte hotovo. Sla vlivu kyvadla je toti nepmo mr-
n vaemu uvdomn. Kyvadlo m nad vmi moc do t
doby, dokud se nenalzte v bdlm, nbr snivm stavu.
V prvn ad nepistupujte na ast v destruktivnch bi-
tvch kyvadel, pokud to sami osobn nepotebujete. Jestli-
e jste se ocitli v njakm davu, muste ze scny dje ne-
prodlen sestoupit do hledit, ohldnout se a probrat se:
Co tu dlm? Uvdomuji si to? K emu je mi to dobr?"

25
 Ji dve jsme si ukzali, e se ze spnku v bdn muste
probrat naprosto a dokonale: Prv te, v tento okamik
nespm a jasn si uvdomuji, co dlm a pro to dlm pr-
v takto." Vyjasnte-li si tyto zleitosti, bude ve v pod-
ku. Pokud ne, znamen to, e v jakkoli, dokonce a nicot-
n konfliktn situaci se z vs stane loutka.
Jestlie vs nco roziluje, vyvstv ped vmi kol
jet komplikovanj. Pomysln aek bude v takovm
ppad skkat tak dlouho, dokud nervov vypt vydr.
Zpravidla to svd o tom, e kyvadlo sevelo vae vnm-
n do elist. Budete-li se od nj chtt osvobodit, muste se
obrnit lhostejnost. Co je ovem znan nron.
Mte napklad sousedy, jejich hudba se vm nelb,
a navc vs vyt, roziluje a provokuje. V kol tedy ob-
n odtren od vlivu kyvadla, a to jakmkoli zpsobem.
Jene je zhola nemon, abyste si pikzali, e na hlasitou
hudbu nebudete nijak reagovat. Potlaovat emoce je zby-
ten. Namsto toho obrate pozornost k nemu jinmu.
Zkuste poslouchat svou oblbenou hudbu, ale ne nahlas,
jen tak, aby pehluila sousedovu. Vymyslete si dal zp-
soby, jimi se odreagujete. Jestlie se v mylenkch dok-
ete zaobrat i nm jinm, soused se postupn unav.
Podobn postupujte i v ostatnch situacch. Bude-li si
aek vyskakovat, vae vnmn svraj njak elisti. Zej-
m vs nkdo vlkal do hry kyvadla, jejm clem je nav-
en energie konfliktu. Z elist se uvolnte, jestlie svou
pozornost zamte jinam.
Obecn plat, e vechno nen tak zl. Pokud nebudete
spt v bdlm stavu, vyhnou se vm i naschvly. I kdy se
nad tm, co jsem tu ekl, mete zamyslet a napadne vs,
e je to jen njak pern blud. Samozejm nen snadn
zvyknout si na mylenku, e by ns snad mohly ovldat
njak podstaty. Je otzkou vaeho vlastnho vbru, zda
toto vdn pijmete. Nemuste uvit. Pozorujte a sami si
vyvote zvry.

26
 Pravidlo kyvadla
Div ne na kadm kroku se v naem svt setkvme
s pmmi i nepmmi informacemi tkajcmi se naich
vzjemnch sexulnch vztah. V modelu transurfingu
na dan tma, stejn jako na mnoh dal, nahlme z po-
nkud neobvyklho hlu pohledu. V ivot kadho je-
dince hraje sex celkem vznamnou roli, a si to dotyn
piznvaj, nebo ne. Pesnji eeno, ani ne tak sex sm,
jako spe n vztah k nmu. Nen dleit, vede-li lovk
sexuln ivot nebo ne - v jeho mylenkch as od asu
dojde ke vzplanut, je njak vztah vyjaduje.
Zcela neutrln pozici v tomto ppad zaujmout nelze
pirozen povaha se tak i onak pihls. U jednoho se
vztah projevuje v podob nepzn, podrdnosti, vsm-
chu i odtren, zatmco u jinho se mn v zmr. Jestlie
se ovem zmr neuskuten nebo se realizuje nespn,
v psychice se zanou tvoit velijak komplexy neboli
pouiji-li termn transurfingu - negativn diapozitivy.
Lze pedpokldat, e otzky sexu se do jist mry tka-
j vech nebo alespo pevn vtiny. Mnoz pak v tto
oblasti trp njakmi komplexy. Nemalou roli zde sehrva-
j kyvadla, nebo se vm vemon sna vnutit, e nejste
dokonal, a zahlt vs problmy. Nsledn skuten uvte,
e pece jist pote mte. Nedokete si pedstavit, e ne-
jste jedin, kdo tomu v.
Pokud se domnvte, e vm v intimnm ivot vech-
no neklape pln dokonale, zatmco ostatn jsou absolutn
v pohod, hluboce se mlte. Je to iluze, ji s pomoc pro-
stedk hromadn komunikace vytvoila kyvadla. Vim-
nte si, e kdekoli se hovo na tma sex, tam pedvdj
jedince, u nich jako by ve odpovdalo norm.
I kdybychom zaplnili cel stadion a nsledn z nj po-
slali pry vechny, u nich nco nen pln v podku, vce

27
lid ne prst na rukou by tam nezstalo. Zkuste si ped-
stavit, e stojte uprosted ohromnho narvanho stadionu,
kter nhle zpustne, a vy se rozhlte a vyhlte zbvajc
normln lidi. Tak to je ono mtko.
Dokonce i kdy se vm ptel chlub svmi spchy
a nezveliuj, mete si bt jisti, e tak maj njak pot-
e, je peliv skrvaj nejen ped svm okolm, ale i sami
ped sebou.
Nebudu pipomnat Freuda. St si mohl pedstavit,
jakch rozmr doshne sexomnie v na dob. Jen vm
navrhuji, abyste se zeptali, pro se kolem tak prost funkce,
ideln vyladn prodou, to tolik problm?
Odpov na otzku nalezneme na zcela neekan rovi-
n, jistm zpsobem spjat s jevy jako flash mob. Nevte-li,
o co jde, vysvtlm vm to.
Pedstavte si zalidnnou ulici nebo nmst ve slunen
den. Ve probh jako obvykle. Vtom zniehonic vytahuje
nkolik destek i stovek lid detnky, roztahuje je a z celho
jejich vzezen lze usuzovat, e pr. Normln chodci stoj
s otevenmi sty, kdeto lid det se z hloubi due raduj.
Takovou grandizn legraci lze zorganizovat docela
snadno. Skupina lid, dokonce se ani nemus navzjem
znt, se mezi sebou po internetu domluv, e v urit as
na stanovenm mst po signlu uskuten njakou nesmy-
slnou akci.
Co se bhem akce dje? Jak vte, jakmile zan skupina
lid uvaovat stejn, formuje se kyvadlo. Bleskov shro-
mdn skupina vybz: Sledujte ns - mme detnky!"
Kolemjdouc stoj v rozpacch s sty dokon: Co se jim
stalo?" Stejnorod mylenkov vyzaovn skupiny lid vy-
tv rezonanci, jej energii kyvadlo pohlcuje.
Bleskov kyvadlo je maximln pomjiv - vzplane
a pohasne, a tak nikomu neubl. Nicmn jsme si dky
nmu na uvedenm nekodnm pkladu ukzali, jak se
rod a jak funguj dlouhodobj a destruktivn kyvadla.

28
 Chcete-li nakzat lidem, aby vyzaovali energii ve stej-
nm smru, co je poteba? Rozhodn muste definovat a-
blonu chovn a mylen - stanovit pravidlo. Pravidla sa-
mozejm nevytvej kyvadla, nbr lid. Kyvadla toti
nedokou realizovat vdom zmr: vznikaj spontnn,
avak jejich pvodcem je vytvoen pravidlo. Pravidlo ky-
vadla je to nejhor a nejkodlivj ze veho, co kdy lid-
stvo vynalezlo. Ke: Dlej vci stejn jako j."
Veker ablony chovn a mylen se obecn omezu-
j na pravidlo kyvadla. Pozorujte sv okol a povimnete
si, e funguje skoro vdy. Ovem pokad kodit nemus,
a to kdy se jedn o bleskov kyvadlo, jako napklad vlna
fanouk na stadionu, kter se rozhoupe.
V koncertnm sle zase kyvadlo ze vech sil hlt energii
divk. Tm opt nikomu nekod, zato si vimnte, jak se
asto chovaj umlci. Co jim sly sta, usiluj o to, aby
publikum rozkmitali pravidlem kyvadla: V! Ruce jet
v! A te vichni dohromady!" Fanouci poslun tles-
kaj do dlan a ona energie, pro jednoho lovka nepatrn,
se slv v rezonanci, je konstruuje neviditeln monstrum
vznejc se nad slem.
Kdyby energie nebyla pohlcovna, umlec by doslova
vyltl do vzduchu. Jemu vak pipadnou jen nepatrn drobky,
valnou vtinu spolyk kyvadlo. Monstrum ije do t doby,
dokud lid napluj jeho pravidlo: Dlej ve jako j!"
A co z toho? Nic stranho se pece nestalo! Bleskov
kyvadla jsou skuten nekodn. Jak vztah e zaujmaj
k sexu? Neuhodli byste.
Ne jsme pehodili vhybku na flash mob, nakousli jsme
tma sexu. Co je spojuje? Urit jste si domysleli, e to, co
maj spolen, mus bt njak spjato s energi. A opravdu
- v dob, kdy se vnujete sexu, formuje se bleskov ky-
vadlo a pohlcuje energii rezonance. Ji v dvnch dobch
lid tuili a konen i vdli o ptomnosti jist podstaty,
kter se vzn nad scnou dn.

29
 Ona podstata, ji v rmci modelu transurfingu naz-
vme bleskovm kyvadlem, se u rznch nrod obvykle
shoduje s emocionln zabarvenmi podobami. Napklad
satana, kter se bav. Nkte stoupenci okultnch praktik
jsou pevn pesvdeni, e bhem pohlavnho aktu je vyza-
ovna energie, je pitahuje rozlin pedstavitele jemno-
hmotnho svta, kte se nsledn sltaj a podaj vlastn
belsk orgie.
A k kdokoli kdekoli cokoli, nim se nemuste zne-
pokojovat, jeliko bleskov kyvadlo vm ublit neme.
Pouze se iv energi, kterou beztak pltvte. Nic vc. Pe-
sto jsme nehovoili o tom nejdleitjm, co spojuje sex
v jeho souasn podob s kyvadlem, tm je pravidlo kyva-
dla: Dlej jako j!"
S rozvojem technickch prostedk masov komunika-
ce vstoupilo pravidlo kyvadla do nerozdlenho panstv.
A tak psychika lovka je na kadm kroku vystavovna
nenpadnmu, nicmn vcelku innmu zpracovvn
za aktulnho zavdn ablon chovn a mylen. Chtl
bych se vyvarovat pouit vrazu pivnictv, jene prv
k nmu v podstat ve smuje.
Souasn informan a zbavn prmysl je vystaven
na jednoduchm principu: dvej se, jak se konkrtn vci
zhostili jin, kte doshli spchu, a nsleduj je, ber si z nich
pklad. Jedin, co se vm sna demonstrovat, je etalon
spchu. Domnvm se, e to sami velmi dobe chpete.
Pravdpodobn jste se vak dosud nezamleli nad tm, jak
obrovsk vliv tato propaganda - jednou zjevn, ovem as-
tji nenpadn - vykazuje.
Veker ve uveden zleitosti se nakonec dotkaj
veho, co se poj s intimnmi vztahy. Velmi drazn nm
stle nkdo odvoduje, podle kterch stereotyp se mus
t. Veker mdia na toto tma prezentuj vztahy, je - jak
bychom si mli vyloit - odpovdaj standardm.
Hlavn si nemyslete, e zde hovom o njakm spik-
nut nebo zmrn propagand. Ve skutenosti si nikdo

30
nevyty cl, e zavede jist ablony. Ve pichz samo se-
bou V lovl'ku toti neustle hlodaj pochybnosti: jednm
sprvn? Vdy potebujeme mt njak srovnn, protoe
spch je vc relativn. Proto kdy vidme ciz spch, pi-
rozen thneme k tomu, abychom jeho pvodce povaovali
za vzor.
Intimn vztahy a zejmna sex se v zsad pohybuj v ts-
nm a uzamenm kruhu, a tud poteba potvrdit si, e u ns
je vechno v podku, narst. Jestlie lovk aktuln nem
partnera, a jet spe v ppad, e ho neml jet nikdy, pak
zkrtka zan a keovit hledat njak vzor. Prostedky
masov komunikace tuto potebu nakonec uspokojuj, pon-
vad prezentuj irokou klu, z n ho lze vybrat.
Takto se formuj obecn pijman stereotypy, jak to m
lovk dlat, jakou image je teba zvolit a podobn. Na-
pklad on mus bt tvrd boss, zatmco ona hav a sexy.
Pozorujte je a vechno dlejte jako oni. Nevlente-li se do
jimi stanovench standard, zejm je s vmi nco v nepo-
dku.
Totln nsledky destruktivnosti onoho pravidla si dok-
eme pedstavit jen st. Urit vs ji napadlo, e problm
neoprvnn zveliuji, kdy tvrdm, e ze vech lidskch
vynlez je pravidlo kyvadla tm nejhorm a nejkodlivj-
sim. Vbec ne. Naopak se jet vyjaduji zdrenliv.
Poet pr, kter se rozchzej, je ohromn. Poet ro-
din, je byly astn, a pesto se neudrely, jej zejm jet
pevyuje. Rozhodujc pinu neshod nakonec nachzej
v
sexu. Ostatnmi dvody bu maskuj nsledky intimn
neuspokojenosti, nebo jsou to jen vmluvy tch, kte si
navzjem nechtj piznat pravou pinu.
Nespokojenost pramen z toho, e se dva lid d pravi-
dlem kyvadla. Oba vd, e v souladu s normami mus vci
vykonvat uritm zpsobem, a pravidlo kyvadla naizuje:
Dlej jako j!" Peloeno: zm se. Take dotyn se pak
sna pizpsobit stanovenm standardm, jene nakonec
se dostavuje duevn przdnota a nespokojenost.

31
 Jestlie nkdo zakou jist pote v oblasti sexu, urit
se dopout jedn chyby: hraje njakou roli. Je to velmi jed-
noduch. Z bezpotu vzor vybere jeden, kter se nejvce
zamlouv jemu, a druh zvol pro svho partnera. Poslze
vybranou roli pijm a zanaj interpretovat, piem od
partnera oekv odpovdajc projekci. Pozoruhodn pi-
tom je, e ji sehrv jakoby dle zsady transurfingu - s od-
stupem, jakoto hrajc divk, protoe sebe i partnera neu-
stle se vzorem srovnv: probh ve sprvn?
Tato cesta ovem nevede nikam, ponvad povaha sexu
vyaduje uvolnn, svobodu a sebeodevzdn. Sex zosob-
uje jedin ppad, kdy se do hry muste pohrouit po hla-
v, zato beze vech rol. Normln a pirozen sex je hra
podle pravidel, je stanovujete sami bez ohledu na to, jak
to dlaj ostatn a jak se to m".
Nkoho me jet zmst nesprvn smovn rznch
pojm: lska a sex. lovka a pobuuje, kdy sly ono
pokryteck - pojme se vnovat lsce. Nen snaz nazvat
vci pravmi jmny? Sex nen lska a lsku nezamujte
se sexem. Ale copak nejsou sluiteln? To bezesporu jsou,
jen jet jednou opakuji: lsku nespojujte se sexem a sex
nen lska.
Ob zleitosti lze jak smovat, tak striktn oddlovat.
Bohuel nm pravidlo kyvadla brn v tom, abychom to
dlali pirozen. Nemlm se, jestlie tvrdm, e veker
nespchy v oblasti sexulnho styku se v k tomu, jak se
lid d pravidlem kyvadla a sna se nepirozen smo-
vat lsku se sexem. Vyprodukuj pak nesmysln hybrid.
Pokud vak na pravidla a normy zapomenete, ve se n-
hle zjednodu. Pedstavte si stupnici oznaenou uprosted
nulou, piem zleva se ad dlky lsky a zprava agrese.
Jestlie se stelka nakln vlevo, bude to lska, vychyluje-
-li se vpravo, jde o sex. A se vm to lb nebo ne, sex - a
dlte, co dlte - obn spe agresi ne nnosti.

32
Jene kdy se v ns tyto belsk instinkty probud,
vtinou se ostchme nebo se polekme. Domnvme se
toti, e je to cosi proti pirozenosti. A skuten, jestlie se
potkaj dva obyejn lid, zpotku se chovaj zcela nor-
mln, avak vzpt jim v oku zablskne jaksi drav jis-
kra a oni zanou podnikat vci, je nijak neodpovdaj...
neodpovdaj emu?
Tady vstupuje na scnu pravidlo kyvadla. Na jednu stra-
nu existuje jist obecn pijat rmec slunho chovn,
kter se pln nehod naruovat. Na druhou stranu pokud
se v nm pohybujete, nemete mt ze sexu dn poten.
A lovk by chtl oboj.
Lid zanaj svou roli hrt proto, aby se pizpsobili
standardu. Obvaj se, e se v nich probud zvec instink-
ty, a tak sex usmruj velijakmi ustanovenmi a podle
jejich nzoru nevyhnutelnmi rituly. Postupn dochz
k jist ztuhlosti - potebovali byste povolit oprat, jene to
pravidlo kyvadla nedovoluje. Jestlie naopak stelka zab-
h daleko na stranu agrese, jako by se dotyn musel utvr-
zovat: Miluje m?"
Na scn tak neustle vystupuj dva hrajc divci, kte-
jako loutky vis na provzcch kontroly, na n se sami
zavsili. Co dlaj? Ze vech sil se sna pethnout stelku
na jednu nebo druhou stranu. A pitom se pouze potebuj
odpoutat od pravidla kyvadla a stelku uvolnit tak, aby se
pohybovala voln, v korelaci s pocity due, a nikoli s ide-
jemi rozumu.
Mete namtnout, e v tom ppad to ale nebude tr-
vat dlouho a klesneme na rove zvat. Jene to se znovu
projevuje pravidlo kyvadla. Kdo vytyil hranice, kde kon
lidskost a zan zveckost? Ono dokonce ani nejde o n-
jak hranice, nbr o to, e si muste pravidla vytvet sami
pro sebe a nesmte se dit cizmi. Jako lovk mte prvo
na vlastn kritria lidskosti a slunho chovn.
Doufm, e chpete, e o zmnnch zleitostech pi
kvli lidem, je njak pote se sexem trp, zejmna pro

33
ty, kte se maj rdi. Chcete-li problmy odstranit, muste
vdom uvolnit stelku, a stejn tak se i vdom vzdt kon-
troly nad dodrovnm pravidla kyvadla.
Jedna kategorie lid pi sexu vbec dn pote neza-
kou. Spousta problm se samozejm vytrat, pokud vci
nazvme pravmi jmny, nemchme pojmy, jasn si uv-
domujeme, co chceme zskat, a pedevm o tom upmn
hovome s partnerem. Jestlie se otevete, ivot se nhle
zjednodu. Mete si bt jisti, e v partner m skrytch
pn tak a nad hlavu. Mohou proto nastat situace, kdy
jeden poaduje nco, na co druh nehodl pistoupit. Co
lze v takovm ppad podniknout?
Zaprv je nutn mt neustle na mysli prvn princip teorie
vje: vzdejte se zmru zskat, vymte jej za zmr dt
a obdrte to, eho jste se zekli. Tento asn princip fungu-
je spolehliv, a pitom mnohdy ani nelze pochopit jak.
Zadruh je rovn nezbytn, abyste se zcela vzdali
pravidla kyvadla a vymnili je za pravidlo transurfmgu.
Toto pravidlo d, abyste si dopli bt sami sebou a toto
umonili i ostatnm.
Jist chpete, e uspokojen ze sexulnch vztah se
vm dostane jedin tehdy, budete-li se ctit voln, svobod-
n. Co se vm nepoda, pokud hromadte nadbyten po-
tencily komplex, napklad mluvm o komplexu mn-
cennosti. A si vynaleznete jakkoli zpsob, jm se budete
v tomto rozpoloen o uvolnn pokouet, rovnovn sly
vm to nedovol.
Lv podl na vznikajcm napt nen pouze dsledkem
nadbytench potencil, nbr spe vsledkem vztah
zvislosti. Lid toti maj nejastji vnitn zmr nasmro-
vn na to, aby dostvali, a nikoli dvali. Navc na partnera
vtinou aplikuj projekci v souladu s oekvnm souvi-
sejcm s jednotlivmi rolemi. Vbec se nm nechce, aby-
chom si navzjem dopli bt sami sebou.
Jak vte, vztahy zvislosti plod polarizaci, je vyvolv
psoben rovnovnch sil, kter nakonec ve zni. Pravi-

34
dlo transurfingu doke polarizaci zformovanou na zkla-
d vztah zvislosti mnohonsobn snit. Proto dokonce
i v ppad, e se vm nepoda pln se zbavit komplex,
posta dit se jm, protoe napt se jakoby nhle oividn
vybije. Jestlie si dopejete bt sami sebou, znamen to, e
pijmete sebe sama se vemi nedokonalostmi, o nich vte.
Pokud i ostatnm umonte, aby byli sami sebou, znamen
to, e z nich sejmete projekci vlastnch oekvn. Situace,
kde si jeden peje nco, na co druh odmt pistoupit, se
nakonec jaksi nevyzpytateln vye sama od sebe.
Opakuji, e se pouze muste zci pravidla kyvadla, vy-
mnit je za pravidlo transurfingu a zmr nasmrovat tak,
aby byl v souladu s prvnm principem teorie vje. Pokud
to zvldnete oba, u nikdy nebudete mt problmy. Podrob-
n vahy o tom, pro to tak funguje, penechm psycholo-
gm. Zkrtka to funguje a hotovo.
Na co vak kyvadlo vbec potebuje njak pravidlo?
V ppad bleskovch kyvadel je to pochopiteln, ponvad
ta se iv energi rezonance, a proto vyaduj synchronn
jednn. A m se syt ostatn, dlouhodob kyvadla, pro n
nen pln nejnutnj, aby se jejich pvrenci chovali jako
jeden?
Pravidlo kyvadla uruje pedevm normy chovn a my-
len, tedy standardy normlnosti. Lid nechpou, e mu ped-
kldaj jenom nhraku, falzifikt spchu. Ciz spch pece
nelze pout jako pklad i vzor hodn napodobovn; skute-
n spch potkv pouze ty, kdo se odvili pravidlo naruit
a vykroili svou vlastn cestou.
Jestlie lovk sleduje ciz stopy, bude odsouzen navdy
se hnt za zapadajcm sluncem. Normy spchu nejsou
nic vc ne vit ablony, jene dotyn nev nebo vdt
nechce, e pravidlo kyvadla jej chytilo do pavuiny iluz.
Iluze bvaj asto slad a pjemnj ne neznm realita.
Kdy jedinec stane tv v tv faktu, e nezapad do
stanovench norem, bv asto frustrovn. Ovld ho

35
strach z porky, ct svou mncennost, pipad si v ne-
ptelskm svt osamle.
Jak to lze napravit? Napklad se dotyn me zcela
odtrhnout - obklopit se stnou neptelstv vi nedosai-
telnm vzorm. Anebo se me za svm vzorem neustle
plahoit. V tom ppad se ovem d pravidlem kyva-
dla, jeliko se pokou sm sebe zmnit, a dui tak zahn
do pouzdra podmnnosti. Pome si tm pouze k vt ne-
spokojenosti, je vyst v dal potebu zmnit se.
Jakmile se lovk pust do pronsledovn njakho
vzoru, vyzauje energii nelibosti a rozarovn. Jako oslk
krejc v kruhu nsleduje zavenou mrkviku na provz-
ku, ani by ji nkdy dobhl. Jeho energi se iv destruktiv-
n kyvadla, kter mu vzory cizho spchu pedkldaj.
Navc i stna, kter ho izoluje od ostatnho dn, vya-
duje nemal vdaje energie. Ochrann pole lze kolem sebe
udrovat jen s velkm vyptm sil, nebo vude a na ka-
dm kroku nm nco stanovuje pravidla a v na moci nen
dodret je.
Pesto cesta ven z tohoto labyrintu existuje. Muste se
odpoutat od pravidla kyvadla a jt svou cestou. Kdo to ud-
l, zsk pozoruhodnou vlastnost a poct, jak se z n a taj
dech - jde o vnitn svobodu. I takov lid existuj. Pod-
vejme se napklad na dopis tenky, kter stoj asi dva
krky od tto svobody.
Je mi skoro ticet a jet nikdy jsem nemla mue. Od-
bornci kaj, e je to zvan abnormalita. Ale j nedok-
u pochopit pro. Vdy jsem vila, e nikde nen dno, e
se lovk mus do ptadvaceti let s nkm vyspat, a tak e
by snad panenstv bylo dvodem k morlnmu pranov-
n. Jsem atraktivn a pleitost navzat intimn vztah jsem
mla spoustu. Jene - mn se nechce. Nikoli fyziologicky,
tady je ve v podku, jen jsem zkrtka dosud nenarazila
na mue, s nm bych se touila milovat. Posledn dobou se
stle astji pistihuji pi pocitu, e to na m pad. Protoe

36
vichni se oddvaj tlesn lsce, kdeto j nikoli. To se
veobecn schvaluje a j se onomu pravidlu vymykm...
Nikdy jsem nebyla otrokyn spoleenskch konvenc, ale
prv to m nyn zan zlobit. Nkdy si prost pipadm
jako morln mrzek. I kdy sama skutenost m jedine-
nosti nem vliv na m sebehodnocen - do intimnho vzta-
hu vdom nechci vstupovat, ani by m to k danmu lo-
vku pitahovalo. Pokud mj ppad pece jen pedstavuje
njakou odchylku, o jakou poruchu se jedn?"
Zmnil jsem dva krky, a to proto, e jist strach z toho
nebt jako vichni tu urit vyteme. Nicmn vnitn sla
a nezvislost z dopisu tak dch, a to nen mlo. Ale co je
nejdleitj, e se samozejm nejedn o dnou odchyl-
ku. Pouze se pisatelka nesm bt pocitu, e nen stejn jako
vichni ostatn, ale mus z toho mt poten. A samozejm
nesm situaci lmat pes koleno. Mon by stlo za to snit
laku poadavk a mt men nroky.
Jestlie budeme naslouchat informacm, je se na ns
odevad hrnou, klidn se meme domnvat, e vichni
o provozovn sexu jenom mluv. Opravdu je to jen ilu-
ze. Zdaleka ne vichni vedou aktivn sexuln ivot, mno-
z dokonce ani nemaj partnera. Jene strach z osamlosti
a z toho, e se uke, e se od ostatnch njak li, ns nut
v tuto iluzi uvit.
Vezmme si napklad Pa s jejm duchem svobody
a nenucenosti. Vyslouila si povst msta osamlch srd-
c- Kad den od nejranjho svitu lid vybhaj na ulici
a vyhledvaj kavrny. Pro to dlaj, kdy si lek kvy
mohou vypt doma? Protoe z domu je vyhn samota.
A by se mohlo zdt, e kyvadla lidsk pokolen pod-
robuj svmu pravidlu zmrn. Skuten si je podrobuj,
ovem pravidlo nestanovuj kyvadla. Ona dky nmu exis-
tuj! Vdy se zrod jen dky pravidlu a kvli nmu tak za-
naj odvdt svou ernou prci. Nejzkemj destruktiv-
nost kyvadel shledvm v tom, e lovka odvdj daleko
2
cesty, na n by mohl doshnout trvalho tst.

37
 Pedstavte si pelidnnou ulici, kde si kad hled sv-
ho. Nhle se objev lid v ernm, vechny ostatn zae-
nou do njakho tvaru a nad jim pochodovat. Pokud se
nkdo pokus vyboit, hrub ho oso: Stj! Kam leze?
Zaa se!"
Film, jako byl Matrix, se neobjevil nhodou. Fantastika
m tendenci se asem realizovat ve skutenost. Navc se
tato tendence zintenzivuje - vimnte si, e prodlen mezi
fantastikou a skutenou realizac se stle zkracuje. Lid sa-
mozejm dosud nesed ve vakuovch bakch s pipev-
nnmi psavkami, ale nkde velmi blzko se odehrvaj
analogick procesy.
Zmnn tvar na ulici kadmu jako takov realita
pipad. Ve skutenosti ovem neobn vbec dnou ne-
vyhnutelnost - to je iluze. Aktuln realitu je teba hledat
v tom, e z davu lze kdykoli vystoupit a dt se vlastn cestou.
Jenom nen tak snadn si toto uvdomit. lovk si natolik
navykl t se svmi iluzemi, e se s nm mus podn zatst
nebo jako u Carla Castanedy posunout hel pohledu tak, aby
pochopil, co je realita a co iluze.
Napklad invalid pli na vbr nemaj. Mus bu
cel ivot trpt a trpit se svou mncennost, nebo mohou
pravidlem kyvadla pohrdnout. Pokud pochop, e u nema-
j co ztratit, vzdvaj se honby za vzorem a zanaj t dky
vlastnmu prospchu.
Tlesn postien hrajc basketbal na kolekovch
keslech jsou mnohem astnj ne zdrav vrostci, kte-
se pokouej vyrovnat Michaelu Jordanovi. Protoe jsou
soust masy, vypadaj mn pirozen ne invalid. Ni-
kdo z nich se novm Michaelem Jordanem nestane, dokud
si neuvdom, e je teba vystoupit z ady.
Naruitel pravidla kyvadla se stvaj bu ldry, vedou-
cmi osobnostmi, nebo odpadlky. Jedni se vypracuj a st-
vaj se z nich hvzdy, druz jsou vyddnci. Rozdl mezi
nimi spov v tom, e prvn jsou pesvdeni, e maj pln

38
prvo pravidlo kyvadla naruit, kdeto ti druz o tom po-
chybuj.
Hvzdy se rod samostatn, nicmn je zaehuj kyva-
dla. Jestlie nkdo z tvaru vystoup, vytv nov vzor
spchu. Kyvadla individuality nestrp, a proto spat-li
vychzejc hvzdu, nezbv jim, ne ji prohlsit za svho
favorita. V tu chvli se definuje nov pravidlo, uskupen se
roziuje, vyvj a zan kret za novou hvzdou. Chpe-
te, co se dje?
Chyst-li se vak lovk z tvaru vystoupit, mus vdt,
jak na to. Pokud budete s mui v ernm bojovat, zkonit
prohrajete. V bitv s kyvadly budete poraeni vdy.
Tajemstv k spchu hledejte v tom, e z tvaru je nut-
no vystoupit bez boje. Zkrtka vystupte a se spokojenm
smvem na tvi zamvejte mum v ernm na rozlou-
enou. Vydejte se svou cestou. Oni div e nevylet z ke,
aby vs zahnali zpt, ovem zeknete-li se boje s nimi, ne-
zmohou vbec nic.
Tuto prostou pravdu vak pochopte teprve tehdy, a
od zkladu pehodnotte svj svtonzor. V naem svt
je spousta vc postavena na hlavu. Transurfing v tomto
smyslu vrac ve zptky na sv msto a lidem pomh zci
se pravidla kyvadla.
Je vak tak pravda, e nkdo nesnese dokonce ani my-
lenku, e by ml bt vtsnn do njakho vzorce. Ti, kdo se
snad radji ani probudit nechtj, transurfing nepotebuj.
Vichni dostvme to, co si vybrme. Iluzi si lze tak zvo-
lit a kad, komu se to tak lb nejvc, na ni m prvo.
Nikomu pece nic nevnucuji ani nehodlm sv nzory
obhajovat. Sami si je mete ovit a zskat vlastn zkue-
nosti. Pouze prochzm a snam se vs upozornit na to, e
njak transurfing reality existuje. A kdy vy na to odpov-
te: A co m jako bt?" Tak j vs do nieho nutit nebudu
ani vs nebudu pesvdovat, e toto je ta jedin sprvn
cesta, prost pjdu jinm smrem ne vy. A o tom to je.

39
 Stabilizace struktury

V souladu se svm zkonem dl kyvadlo ve pro to,

aby navilo energii vznikajcho konfliktu. Bez pestn se
vedou njak vlky, z nich kyvadla erpaj energii. Pitom
vechny spory vznikaj zpravidla mezi dvma i nkolika
strukturami bojujcmi proti sob. Takovch pklad lze
jmenovat nespoet - vlky, revoluce, konkurence a dal
druhy soupeen.
Charakteristickou vlastnost kadho kyvadla vak ved-
le agresivity vi protivnkm je i sil ochrnit a umocnit
strukturu, dky n vlastn existuje.
Energeticko-informan podstata se vytv a rozvj z-
rove s objevenm uspodan struktury, ji vytvej z-
stupci iv prody.
Kyvadlo absolutn zvis na odolnosti vznikajc struk-
tury, a proto pro jej stabilizaci uin ve. Tak zn druh
zkon kyvadla.
Pro ilustraci si uveme jednoduch pklad - pedstav-
me si hejno ryb. Hejno se chov jako jednotn organizmus.
Jestlie rybky z jedn strany vyplate, vechny se syn-
chronn oto a odplavou. Kde se bere ona synchronnost?
Budeme-li pedpokldat, e kad rybka reaguje na po-
hyb souseda, pak se rozruch mus pedvat etzovou reak-
c. Ovem a by se signl pedval seberychleji, muselo by
nkde nastat zpodn. A v tom je ten hek - dn toti
nepichz. Hejno me dosahovat i vtch rozmr, a pe-
sto se na vci nic nezmn - stle lze pozorovat pvodn
synchronii.
Ptci se chovaj podobn. Pokud jste nkdy pozorovali
velk hejno rychlch malch ptk, museli jste si vim-
nout, e ze strany do strany ltaj mimodn sladn.
Nepodl se na tom njak jin mechanizmus, kup-
kladu telepatick kontakt? Ale i tomu lze uvit jen st.

40
Jestlie ve vodn ndri, kde neplave dn hejno, vypla-
te jednu rybku, pak se jin, je se nachz jen metr od n,
bude chovat docela klidn. Take ani telepatick souvislost
neuspla. Impulz se pedv pouze v hejnu, kter zejm
pedstavuje nejjednodu strukturu. Nen vak tak mo-
n, e by se signl vbec nepedval?
Vezmme si napklad strukturu vy rovn - mra-
venit. Vda dosud nedoke nabdnout pesvdiv vy-
svtlen jeho fungovn. Mravenit je toti pozoruhodn
proto, e tam panuje pesn dlen povinnost, avak bez
hierarchie. Pro vechen hmyz jedn sladn jakoby v or-
ganizaci s centrlnm zenm?
Mravenci mezi sebou komunikuj pomoc vyluovanch
vonnch ltek - feromon. Pachov cestiky jim umouj
nachzet cestu dom i k potrav. Jak se ale informace
souasn mezi vemi leny kolonie? O dnch vych
formch informan vmny mezi mravenci nelze hovoit.
Pro by jinak museli vyuvat tak primitivn soubor dat,
jakmi jsou pachy?
Co tedy jednotliv leny stmeluje do organizovan ko-
lonie? Kyvadlo. Zrove se vznikem a rozvojem struktury
se formuje energeticko-informan podstata, je pijm
funkci zen a stabilizace dan struktury. Mezi kyvadlem
a prvky struktury existuj pm a zptn vazby. Kyvadlo
pracuje na kor energie svch pvrenc a jejich jedn-
n synchronizuje tm, e je sjednocuje do organizovanho
spoleenstv.
Mohlo by se zdt, e struktura se njakm zpsobem or-
ganizuje sama, jene tak to nen. O vlastn organizaci lze
hovoit pouze v neiv prod, kde v roli dicho elemen-
tu vystupuj zkony fyziky. Molekuly kapaliny se napklad
v procesu krystalizace ad do mky, jej uspodn je
dno tvarem molekul a silami jejich vzjemnho psoben.
Maj-li se do struktury sjednotit iv organizmy, je nut-
n ptomnost vnjho organizujcho faktoru. Tm je pr-

41
v kyvadlo, a dosud nen znmo, jak to dl. Evidentn
mezi nm a ivm organizmem funguje urit energeticko-
-informan vmna.
Ke kad struktue, kter sjednocuje iv organizmy,
pat jakoto dic nadstavba njak kyvadlo. Avak vzhle-
dem k tomu, e kyvadlo nedisponuje vdomm zmrem,
nelze ci, e by se strukturou nakldalo rozumn. Vdom
energeticko-informan podstaty se podob algoritmu. Ky-
vadlo neuskuteuje to, co si usmysl, jako to dlaj rozum-
n tvorov - ono d strukturu piblin tak, jako program
koordinuje innost automatickho zazen.
Nakolik automaticky psob prvky struktury, zle
na stupni jejich uvdomn. m primitivnj je iv orga-
nizmus, tm men pedstavy m o svch motivech a jed-
nn. Pokud tvor ije izolovan, jeho jednn je urovno
vnitnm programem - souborem instinkt. Ovem jakmile
se jedinci srocuj do skupin, zapojuje se vnj program
- kyvadlo - a zan chovn spoleenstv regulovat.
Agresivita svta, v nm jeden tvor druhho por, se
rozvinula jako nsledek prvnho zkona kyvadla. Pitom
agresivita (jakoto plod kyvadel) vbec nepedstavuje ne-
dlnou vlastnost iv prody. Pesvdit bychom se o tom
mohli na rznch mstech planety: napklad na Novm
Zlandu prakticky nenarazte na dravce.
Ohromn mnostv lid se mus sjednocovat do skupin u
jen proto, aby v nebezpenm prosted peili. Kyvadla nut
iv tvory, aby se stvali prvky jejich struktury podle princi-
pu: Tak co, kutko, chce t? Tak se chovej jako j."
Velmi asto se setkvm s tendenc shromaovat se
do skupin podle zjm, je se vysvtluje tm, e v tako-
vch kruzch se jednotlivec lpe bav. Mon vs to pe-
kvap, nicmn spousta lid ve spolenosti doslova trp
a m pote. Bez ohledu na okzalou nenucenost pedstra-
nou v rmci mezilidskch vztah jsou z cel ady vnitnch
i vnjch pin docela napjat. Jestlie mezi sebou chtj

42
osoby nastolit tsnj kontakt, instinktivn se sna najt
nco spolenho, co by je dokzalo njakm zpsobem
sblit. Takto se projevuje stabilizujc funkce kyvadel.
Jakmile jsou spolenci ovlivovni stejnm kyvadlem,
jsou vyladni na tut vlnu a bez obt nachzej spolen
jazyk. Proto vztahy nabvaj takov lehkosti, kdy je mo-
n dohromady si zakouit, popt, posedt za slavnostnm
stolem, vyrazit na vlet, zahrt si a tak dle.
Nejvraznjm pkladem druhho zkona kyvadla
je bohuel zrod civilizace. Nikdy jste se nezamleli nad
tm, pro se objevila msta? Pro lid ili stovky tisce let
ve vesnicch a usedlostech a pak nhle zaali budovat velk
civilizovan osady? Na jakch zkladech je vystavli: na
emeslech, obchodu nebo snad vlce?
Nejstar msta by mohla bt vrstevnky pyramid. Jed-
no z nich - Cral - bylo docela nedvno objeveno v Peru.
Toto ztracen msto zstalo nepovimnut tm pt tisc
let. Pilo se na n, a kdy se vysvtlilo, e pahorky zveda-
jc se uprosted pout bvaly kdysi pyramidami, z nich
jedna se klidn mohla svmi rozmry srovnvat s egypt-
skmi stavbami. Archeology pekvapilo, e a do konce
vykopvek se nepodailo najt ani hrnsk vrobky, ani
zbran. Tehdy tedy museli lid vyuvat primitivn nad
zhotoven z kamene, kost a deva.
Zjistilo se, e obyvatel msta se zabvali pstovnm
bavlny, spltali rybsk st a s lidmi od pobe je vy-
movali za ryby. Tmt se vak mohli spn zabvat
i jako obyvatel vesnice. Kolem Caralu nebyl odkryt dn
ochrann val ani nic podobnho, co by poukazovalo na v-
lenou historii. Co tedy zapinilo zakldn mst?
V nejstarch dobch se ilo ve vesnicch, jejich oby-
vatel se zabvali primitivnmi emesly a vedli jak obcho-
dy, tak bratrovraedn vlky. Kvli tomu ovem nemuseli
budovat kamenn msta ani stavt pyramidy. Jako orga-
nizujc faktor jim evidentn poslouila kyvadla, pesnji
jejich stabilizujc funkce.

43
 Neumme pesn vysvtlit, jak se to stalo. Pravda le
vdy nkde blzko, jen ji vyhmtnout. Nejspe se v urit
okamik spontnn vytvela takov s kyvadel, od n se
odvjel dal rozvoj. Msto pece v podstat odpovd slo-
it hierarchii kyvadel vroby, spoteby a smny. Pokud je
tento systm, jen sm sebe organizuje, od zatku stabil-
n, rozrst se a upevuje. Evoluce struktury me dospt
a k formovn komplikovan civilizace. Uveden proces
bude pokraovat tak dlouho, dokud njak defekt v archi-
tektue nezpsob zhroucen gigantick stavby. Zatm nm
vak zbv jet dost asu, akoli kdo v...
Vrame se vak k naemu ivotu. Ve srovnn s ostat-
nmi pedstaviteli iv prody lovk procitl o nco vce.
Zdalipak si vdy uvdomuje, co dl? Lidsk rozum um
vytvet komplikovan konstrukce a mechanizmy, stavt
msta a pozorovat okoln svt. Nicmn ve smyslu uvdo-
mn jsme se od ivoinho svta pli nevzdlili.
Cel lidsk spolenost je uspodna do sloit struk-
tury, je se skld ze samostatnch tvar: od rodiny a
po nejvt korporace a stty. Stejn jako v prod plat, e
pokud nkdo ije osamle, v zsad sm odpovd za sv
jednn. Jak znmo, k osvcen se dobrali zejmna ti, kdo
se od spolenosti distancovali. Pokud se vak lovk stane
prvkem njak struktury, z vt sti sp za bdlho stavu.
Co ostatn jeho rozumu nebrn, aby se zabval vysoce
vysplou produkc.
Bn souasn podnik bv mnohem komplikovanj-
ne mravenit, avak v podstat oboj pedstavuje ur-
it struktury ovldan kyvadly. Budeme-li tud nahlet
na veker spchy vdecko-technickho pokroku komplex-
n, zjistme, e se jedn o produkty struktury, a nikoli samo-
statnch osob. Televizor sice mohla vynalzt jedin osoba,
ovem manipulace lid skrze televizi zplodil cel- systm
ovldan kyvadlem.
Jakmile se lovk vlen do struktury jako jej prvek,
mus respektovat a dodrovat pravidlo kyvadla. Nsled-

44
n dochz k nevyhnutelnmu stetu mezi osobnmi zjmy
a podmnkami, kter dotynmu vnucuje struktura. Nejhor
scn nastv, jestlie si postien tuto skutenost neuv-
domuje a poslun de na systm a neda se mu zvednout
hlavu, aby se rozhldl a zamyslel se nad svm ponnm.
Mete namtnout: Co to je za nesmysly! Pro bych si
to neuvdomoval? Naopak vborn si uvdomuji, co a pro
dlm." K by tomu tak bylo.
Co kdybychom jako vstin pklad vyuili letn dt-
sk tbory? Nestabiln psychika vrostk, kte aktuln
nejsou poveni dnmi koly, slou kyvadlm jako
rodn pda k prorstn. Dky sv agresivit pak kyva-
dla vytvej prosted, v nm soupeen jen kvete. Pokud
tady nkdo nen jako vichni okolo, a tedy neodpovd pa-
rametrm vznikajc struktury, mohou ho ostatn vystavit
posmchu, vypudit z kolektivu nebo prost ztlouct.
Jestlie se dti do podobnch podmnek dostanou,
za bdn usnaj tvrdm spnkem. ij pak jako ve snu, neu-
vdomuj si sv ponn, a u v part, nebo v opozici k n.
Jako uspvadlo zabr tiv pocit ze vztahu soupeen a sil-
n pochybnosti o vlastn plnohodnotnosti a o tom, zda odpo-
vdaj normm. Pocit deprese a ostraitosti ani na minutku
nepomj, dokonce ani kdy dt navenek vystupuje sve
a klidn.
Tut depresi hranic s bezvchodnost lovk poci-
uje za nevdomho snn, jestlie se nachz zcela v moci
toho, co se prv odehrv. V agresivnm prosted se i-
vot dje podobn jako ve snu. Drav proud okolnost do-
tynho un, a tak se postupn veker jeho uvdomn
redukuje na to, aby se udrel na hladin a mohl se na n
ustraen rozhlet.
Nevypstoval-li si dospvajc lovk vnitn ste
v podob sebedvry, zan instinktivn - rozumj nev-
dom - hledat oprn bod, s jeho pomoc by mohl situaci
uchopit pevnji. Oporu mu nabdne kyvadlo, nikoli vak

45
zadarmo, nbr vmnou za podroben se pravidlm struk-
tury.
Urit jste si museli vimnout, e se i v jinm prosted
nikoli nepodobnm letnm tborm objevuj takov roz-
pustile bujar osobnosti, je si - na prvn pohled - na sto
procent v a ct se na danm mst jako ryba ve vod.
A na to, e veker jejich nafoukl sebedvra se spolh
na oprn bod, kter jim k dispozici poskytlo kyvadlo.
Pedstavte si, e takovou oporu vlastn dva mladci - je-
den je odvzan, druh jako pibit: Hej ty! Podvej se
na m! Dlej vci jako j! Chovej se jako j! Hej ty! Co
brzd? Neeti trysky, odpoutej se, pidej se!"
Nikdo okolo nevid, e ti dva se jako loutky kymcej
na udici kyvadla. Iluze jejich sly vytv by prchav,
pesto zchytn bod. Pi pohledu na domnlou sebedv-
ru loutek postupuj ostatn podobn - a zskvaj oprn
bod vmnou za uctvn pravidla: Dlej jako j." Tak se
vichni kvaj jako jeden mu bez ohledu na to, zda jsou
odvzan nebo se dr zptky. Tmto zpsobem se formuje
struktura.
Zkladnm faktem zstv, e pvrenci kyvadla se
mus jeho pravidlu podrobovat absolutn nevdomky. H-
kaj si iluzi, e pesn tak to m bt. Dodruj pravidlo, a
proto si mohou dlat, co se jim zachce - jene zrove se
vichni z nich chovaj stejn. Te jsou napklad sprost,
nicmn nenadvaj - prost se tak bav. Ani je nenapadne,
e je to vulgrn. Vulgrnost je pedevm zlozvyk. Nz-
k tda. Jako by se lovk nemyl a chodil ve pinavm
obleen. Zatm se tak daleko nedostali, ale rozhodn tam
dospj, jakmile se objev vhodn pravidlo.
Napklad na dvoe francouzskho krle Ludvka IV.
bylo povaovno za neppustn, aby se lid myli. Sm krl
toti vzhledem k patologick nepzni k hygien omezil
oistu na omvn rukou koakem. Jeho pklad museli n-
sledovat dvoan, a ponvad ti mnili nepjemn zpach
tla zakrt, vydatn se plchali vnmi. V palci nsled-

46
kem takovho konn panoval mimodn tk vzduch.
Jeliko je jet ke vemu trpily vi, zavedli apartn zvyk:
dmy i kavali s sebou ustavin nosili tyinky, jimi se
elegantn krbali.
Pravidlo je evidentn schopno rehabilitovat absolutn
kadik blbol. Pedevm jde o to, aby ti, kdo se jm d,
jednali v cel semknut mase stejn jednotvrn jako stdo
ovc. Ten, kdo prvn vykl ke klu", se me povaovat
za ovka. Ovem vichni ostatn jako papouci sborov
opakujc tento a jemu podobn vroky se nepochybn
chovaj jako ovce.
Pipomeme si ryb hejno. Opravdu se lovk dostal
ve svm uvdomn tak daleko?
Vlivu kyvadel nejsou vystaveni pouze teenagei, n-
br tak dospl, a to zejmna v part. Kdy se napklad
na srazu o nkom i nem drun hovo, me lovk
vzltnout, ani by to sm od sebe ekal, a zat vst plan
ei. Nakonec bude v rozpacch z toho, jak ho takov vci
vbec mohly napadnout, a potom se jet dlouho bude pe-
svdovat, e ve ekl sprvn. Parta sv leny nut, aby se
chovali uritm zpsobem a asto nikoli sob vlastnm. Tak
se kyvadlo zakoeuje u jedinc, kte hledaj oprn bod.
Snad by vm mohlo pipadat, e v urit struktue by
lovk opravdu mohl oporu najt - copak je v tom njak
rozdl? Nakonec i to je een. Jenom muste mt na mysli,
e hodlte-li se podrobit pravidlm struktury, budete muset
zapomenout na svou individualitu. Budete pak jako ka-
d druh, budete t spokojen a v bezpe. Avak ztratte
onen bosk dar - jedinenost due, dky n se uskuteu-
je ve geniln.
A u vbec se nezmiuji o tom, e v takovm ppad ne-
lze hovoit o njak jednot due a rozumu. Osoba, kter se
nachz zcela v moci struktury, existuje prakticky bez uvdo-
mn a hlas due nesly. Znamen to, e nikdy nenajde svou
cestiku a cel ivot bude pouze ohbat hbet ve prospch on
struktury.

47
 Rozhodn vak nehodlm tvrdit, e by se ta prav cesta
lovka nachzela za hranicemi jen tak njakch struktur.
Klidn se mete vzdlit do hor, a tak se od svta kyva-
del oddlit. Pokud vak i tam bude v ivot pokraovat
jako nevdom snn v bdlm stavu, na vsledku se nic
nezmn.
lovk se mus stt pnem svho osudu navzdory tomu,
e zstane ve struktue. Me vbec napklad na letnm
tboe zskat vytouen sebevdom, ani by se podroboval
pravidlu kyvadla, ale zrove tak, aby se z nho ani nestal
odpadlk? Me, a to jednodue. Mus procitnout ze snu
a podvat se na aktuln hru oima divka, ani by ovem
scnu opustil. Najednou se ped nm objev jak oblbenci
kyvadla, tak i jeho pvrenci, kte se jeho pravidlem d.
Hlavn je nesm soudit, a u vbec jimi pohrdat. Kdy-
by se toti nakonec zaal stavt vi jinm dosud spcm
lidem do opozice, zakldal by vztahy zvislosti. Tm by se
stupovala polarizace, a tak by se ze astlivce, jemu se
podailo procitnout, nevdomky stal vyddnec. Zapama-
tujte si, e se nesta pouze zci pravidla kyvadla - muste
je vymnit za pravidlo transurfingu: Dopejte si bt sami
sebou a tot dopejte i ostatnm."
V tomto rozpoloen ji budete umt najt styn body
sami v sob. Jestlie toti rozumte tomu, co se kolem vs
dje, mte polovinu prce hotovu. U prvn poznn toho-
to druhu v sob nese nadji a klidnou vru v sebe sama,
ponvad nedvra v sebe sama protk a miz ze strachu
ped neznmem. Pokud neznte pravidla hry, obklopujc
svt vs zan strait a pipad vm nevraiv. Nahroma-
dn pocit osamocen a deprese vs nsledn svd k tomu,
abyste se opt pohrouili do stavu snn, a podrobili se tak
pravidlu kyvadla.
Pokud ji ve uveden znte a dokete zmnit svj
ivot, pak mte jedinenou pleitost zskat kontrolu nad
situac.

48
 Ji v zkladech transurfingu jsme podrobn hovoili
o tom, jak lze sv rozpoloen stabilizovat. Zaprv se mu-
ste zbavit pocitu viny: pestate se ospravedlovat a zpo-
vdat se ze svho jednn tm, kdo mli tu opovlivost
vs soudit. Zadruh muste pestat chrnit svou jedinenost
a dokazovat vem svou vznamnost. Jestlie navc dodr-
ujete pravidlo transurfingu, docela vm to posta k tomu,
abyste oprn bod nalezli a zskali sami sebe, tedy abyste
zaali t v souladu se svm krdem.
Myslete vak na to, e postavit se jen tak bez rozmyslu
struktue a snait se vemi zpsoby vymanit z jejho vlivu
nelze. Opakuji, e od kyvadla se nemuste osvobodit abso-
lutn, jde o to, abyste pestali bt jeho loutkou.
Jakmile procitnete, vrazn poctte a uvdomte si, jak
vs struktura dusila (chtl bys t?), kdy se vm snaila
vnutit sv pravidla. Pak si mete vybrat, zda se jich zek-
nete, nebo se jimi budete dit. Zvlt dleit je, abyste
se rozhodovali vdom, zatmco ostatn kolem vs budou
jet stle spt. Tm se vyznauje strategie pna situace.
Na tomto mst ocituji dopis, jen situaci vstin ilustruje.
Jak je mon, e lovk odvd svou prci kvalitn,
dokonce jet lpe, ne je teba, pedkld nov ideje, kter
pichzej jakoby nazdabh, a pesto si toho nikdo nev-
m a dky za vechny npady sklid nkdo jin? Zejmna
v otzce poven na m rychle zapomnaj, jako bych ne-
byla v plnu, a pokud mi nabzej funkci nepatrn vy,
pak jedin v rmci pravy m funkce na jinou, take m
msto zabr ji jin lovk - neboli ve zstv pi starm.
Nakonec jako bych byla neviditeln. Pro tomu tak je?"
Dotazuje se tenka, je evidentn pracuje v njakm
administrativnm systmu. Kad systm pedstavuje ky-
vadlo. Nejprve vznik energeticko-informan struktura
v podob komplexu idej a princip a nsledn se uskute-
uje jej materiln realizace, tedy systm. Ten se zan
samostatn rozvjet, a pitom podrobuje pvrence svm
zkonm.

49
 Sv zastnce dosazuj kyvadla do klovch pozic nikoli
za vrazn zsluhy, nbr za to, e nejlpe odpovdaj sys-
tmu. Byli byste naivn, kdybyste si mysleli, e na ebku
kariry, a zejmna v mocensk hierarchii, se lid chovaj
v souladu se svmi nejlepmi vlastnostmi a ulechtilmi
cli. Do jist mry tomu tak sice me bt, nicmn zname-
nit vlastnosti a spchy nejsou nejdleitj.
Primrn kritrium nevychz z hodnocen toho, jak
kvalitn lovk odvd svou prci, nbr do jak mry ji
vykonv sprvn z pohledu systmu. Kyvadlo usiluje pe-
devm o stabilitu, a tud muste sv jednn pizpsobit
v prvn ad udren stability systmu.
Chcete-li ve sv karie vzestupovat, muste chpat roz-
dl mezi dobe a sprvn. Tady ve zle na konkrtnm
kolektivu. Kyvadla jsou tak rzn.
V mench kolektivech mohou bt tvoivost, samostat-
nost, entuziazmus a iniciativa vtny. Avak v njakm -
dicm apartu i velkm podniku funguj docela jin zko-
ny a pln jin etika - etika korporan, je pedpokld
pevnj stanovy, disciplnu a vkonnost. Iniciativa bv
asto mlem trestn, samostatnost se stetv s ostraitost,
tvoivost nehraje rozhodujc roli. V takovm systmu je
nutn jednat nikoli lpe, nbr sprvnji.
Pokud si tedy promlte, jak budete zachzet s reliemi
svta zrcadel, chovejte se uvdomle a prun. Vechno
pece nen tak sloit, jak se me na prvn pohled zdt.
Nejdleitj je vas procitnout.

50
 Indigov pivandrovalci

Mezi nejzejmj projevy nov reality pat fenomn

indigovch dt, kter podrobn popisuj autoi Lee Carroll
a Jan Touber ve stejnojmenn knize. Termn pro indigov
dti zavedla jasnovidka Nancy Ann Tepp, je se zabvala
pozorovnm souvislost mezi charakterem lovka a bar-
vou jeho aury.
Na potku sedmdestch let dvactho stolet narazila
Nancy Tepp na neobvykl jev: na svt zaaly pichzet dti
novho druhu s dve nevdanou barvou aury - indigovou
(modrofialovou).
Zbvajc mase lid se indigov dti vymykaj tak cha-
rakterov, piem jejich typickou zvltnost je hyperak-
tivita a nedostatek koncentrace. Pokud nemaj o aktuln
innost zvltn zjem, nedokou posedt na jednom ms-
t. Nicmn vechny takov dti nemusej uveden pzna-
ky vykazovat a naopak. Kad dt je jin.
Spojuje je vrozen vdom vlastn dstojnosti a usilov-
n o nezvislost. Indigov dti znaj svou cenu a bud do-
jem, e jsou pesvdeni, e si zaslouili bt zde, v tomto
ivot. Takov jsou!
Tyto dti ohromuj dospl svou rozumnost: jejich
uvdomn a stzliv pohled na svt se nerozvj zrove
s vkem, a navc nemaj dno sklnt se ped obecn pi-
jmanmi autoritami. Indigov dti nepijmaj konzerva-
tizmus. Pipad jim oividn, e nkter zleitosti je teba
eit pln jinak, pestoe ostatn se ze zvyku dr obecn
pijatch norem a pravidel.
Nelze je ovem oznait za snenliv. Z pohledu vchovy
lze ci, e jsou nekontrolovateln. Jsou mazan. V jist me
je tento rys vlastn kad nov generaci, nicmn pokolen
indigovch dt vraznm novtorstvm obzvlt vynik.
Bhem tiscilet probhala vmna pokolen rovnomr-
n, ba dokonce rytmicky. Jene posledn dobou lze pozoro-

51
vat jaksi urychlen proces obnovovn pokolen - kad
dal se od pedchozho odliuje mnohem radiklnji. Indi-
gov dti ji zplodily vlastn potomky, kte svmi charak-
teristickmi znaky rodie pedstihli.
Co se tedy dje? Proces revolunho obnoven lidskho
uvdomn se neme odvjet sm od sebe bez zvltnch
pin. Jak vte, v prod i ve spolenosti se maximln
usiluje o zachovn rovnovhy. To znamen, e obnoven
uvdomn mus slouit jako protivha njakmu jinmu
procesu.
O jakm procesu hovom, nen tk uhodnout. Posled-
n desetilet se paraleln s rozvojem informan a teleko-
munikan struktury vytvoila tak siln s kyvadel tsn
obepnajc celou Zemi. Pitom vdecko-technick pokrok
nen tm pravm dvodem, pro se kyvadla tak hojn roz-
ila, na svdom to m jeho informan sloka produkujc
rodnou pdu pro vznik a existenci kyvadel. m vt sku-
pina pvrenc sml ve stejnm duchu, tm silnj moc,
vetn vldy nad lidmi, propjuje kyvadlu.
Kdybyste chtli zskat kontrolu nad vdomm vraz-
nho potu osob, vbec je nemuste vsazovat do bunk
s psavkami jako ve slavnm Matrixu. Pln si vystate
s veobjmajc informan st, jeliko lid sami automatic-
ky zaujmou msta v jejch bukch.
Co znamen lovk v informan buce? Stv se z nj
takzvan spoleensk element, jeho vdom je v zsad
podmnno jeho postavenm ve struktue, kter v podstat
pipomn matici.
Struktura nepozorovan, zato nebezpen pitaliv
okouzluje kadho lena uritou sadou stereotyp myle-
n a chovn. Zasaenmu lovku pipad, e jedn svo-
bodn, z vlastn vle i iniciativy. Ve skutenosti ovem o
svobod nem ani zdn, ponvad jeho vle je nakonfigu-
rovna strukturou. Z vle, je mu nepat, hraje lovk hru,
kter mu byla vnucena.

52
 Mon jste nabyli dojmu, e kad je svobodn a me
podnikat, co se mu zachce. Takov je deklarace svobody.
Jene a na to, e kad me poadovat jenom to, co od-
povd zjmm struktury. Ta ns u chtt to, co sama po-
tebuje.
Prv nyn hovome o zpevnn vle (tedy o zmru).
Tento proces je ve sv podstat synergetick, tedy samo-
organizujc se, ponvad kyvadla vdom zmr zkrtka
nemaj. A tak ve probh samo sebou jako pi vytven
krystal ledu v procesu zamrzn. S kyvadel, podobn
jako kolonie parazitickch rostlin, omotv celou biosfru
Zem.
Je to hrozn? Nebo snad smn? Jak se komu lb. Ka-
d si me svobodn a bezstarostn penst vechny ve
prezentovan vahy do oblasti fantastiky. Jakmile se toti
kadodenn realita uke v neznmm svtle, jej tvrd re-
alizmus peshne i ty nejodvnj fantazie.
Vrame se vak k naim dtem. Tendence upevov-
n vle vyvolv zptnou reakci, a proto se objevuj dti
s vrozenou touhou po nezvislosti. Je to pirozen prodn
proces. V reakci na rozrstn st kyvadel se tak projevuje
jednn rovnovnch sil.
Na jedn stran stoj kyvadla, je se sna svt uspo-
dat a jeho obyvatele vehnat do struktury podobn matici.
Na druh stran indigov dti uvdj v rovnovhu nadvl-
du kyvadel, jako by tak plnily pedem plnovanou misi. Je-
jich chovn m naruit uspodanost. Jsou seveni v rmci
stereotyp a podmnnosti a usiluj o to, aby se vymanily
a dostali na svobodu.
Vechny dti, a indigov zvlt, jsou nadmru citliv na
nadbyten potencily. Ihned napklad rozpoznaj jakoukoli
fale. Jestlie jim nkdo pochlebuje, bez vhn si zanou
dovolovat. Sta je pechvlit a zanou mt vrtochy.
Dti se pokouej naruit i kad uspodn, kter vy-
volv polarizaci. Nebudu spt! Nechci tu kai! J sm!"

53
Pokud se u dt projevuje sklon k neposlunosti a nezbed-
nostem, nechtj nikomu ukodit, nbr se prosazuje jejich
pirozen pn osvobodit se od vnjho zen.
Pipad vm, e dti obas nco provedou naschvl?
Jednaj nevdomky, bez zmru. Provokativn chovn ne-
plnuj ani je nemaj v myslu - pichz pirozen, samo
sebou. Takto reaguj rovnovn sly na uspodanost,
do n se dospl sna dti vmstnat.
Usilovn indigovch dt o nezvislost lze pozorovat
i ve vztahu k nboenstv. Nov dti mohou jen st pi-
jmout souasnou crkev," pou ve sv knize Lee Carroll
a Jan Touber. Indigov dti pichzej na tento svt s vy-
ostenm vdomm sebecty a s neoblomnou dvrou, e
jsou Bomi dtmi." Copak v takovm ppad potebuj
ke kontaktu s Bohem njak prostednky? Sotva.
Indigov dti se d spe hlasem srdce ne rozumu.
Dospl ij v domnn, e je sprvn dlat ve dobe. Dti
trvaj na tom, e je nejdleitj zabvat se tm, co rad
due, a dlat to s lskou; to se vak vtinou neshoduje
s obecnm nzorem lid, e je to sprvn.
A co kdy v minulosti nastala situace, e vae dti byly
vaimi rodii? Nyn jste si vymnili msta, a tak vs ony sta-
r due opt u a pedvaj vm spoustu moudrch lekc.
Rozumnost indigovch dt vyplv z jejich vyho uv-
domn. Chpou, co se kolem nich dje a kdo je kdo. Jest-
lie ohnisko pozornosti zamme na vlastn osobu a nikoli
na vnj svt, nae uvdomn se zostuje. A naopak jsme-li
zcela zahlceni thou starost, ji podstrkv vnj svt, vrh-
me se po hlav do bezdn hry. Indigov dti dky svmu
uvdomn stoj na opan stran ne lid s tendenc nechat
se polapit do st kyvadel.
Zejmou individualitou se hned po narozen vyznauj
vechna dtka. V ranm dtstv jsou ndhern a okouzlujc.
Tajemstv jejich pitalivosti je teba hledat v harmonick
jednot due a rozumu. Dti se pijmaj takov, jak jsou,

54
a proto se ani jejich prvotn duevn krsa nekaz falenmi
maskami rozumu.
Bohuel i tito asn tvorov postupn strnou, a se
i u nich zanaj projevovat jaksi nepjemn rysy a slab
strnky. Pro? Jsou pece Bomi dtmi, a proto jsou bez ohle-
du na bezmoc ranho vku tak krsn a siln jako sm Bh.
Zprvu vldnou silou Stvoitele, je je schopna modelovat
novou realitu. Jene jejich schopnosti se nesta ani odhalit,
nato aby se realizovaly - na scnu toti pichzej kyvadla
a o jejich boskou slu - jednotu due a rozumu - je piprav.
Dti pichzej na svt a s oima jako korlky, doiroka
otevenma, si jej dviv prohlej. ivot jim pipad
mnohoslibn a pln nadj. Na svt vak vel kyvadla,
kter jednaj podle zsady: Rozdl a panuj."
Kyvadla sjednocuj mylenky a sil lid, m bou-
raj jedinenost a celistvost osobnosti. Oddlen rozumu
od due a jejich nsledn odcizen vede ke ztrt bosk
krsy a sly.
asem pak ztroskotvaj men i vt nadje. U nkoho
tento proces probh pomalu a bezbolestn, kdeto u mn
astnch se odehraje rychle a tvrd. Pokud se podvte
do o dtem z dtskho domova, spatte v nich dv ja-
koby nesluiteln vci: nadji a zoufalstv. Jako by v nich
ustrnula otzka: Skuten?"
Svt kyvadel dti neustle upozoruje na jejich zrani-
telnost a nedokonalost. Tak se v jejich vdom zrod nej-
prve nedvra a pot strach, jen se jim dostane hluboko
pod ki, a se stane bnm. Jene v naem agresivnm
prosted se ned prost polekat a utct, tady se mus njak
pet. Dti Boha jsou siln ovlivnny strukturou, a se na-
konec stvaj jej soust.
Dtka rostou a zanaj se bt, aby nebyla jin ne ostat-
n, ponvad ti, kte jsou stejn, by je mohli zastnit, co se
i asto dje. Hledaj bezpenou partu. Jestlie se dotyn
do dn skupiny nevms, me se z nj stt outsider. Tou-

55
to cestou dti postupn ztrcej dary, je jsou jim dny do
vnku - nezvislost, uvdomn, intuici a individualitu.
Vechny uveden vlastnosti pat nejastji indigovm
dtem. Vzhledem k tomu, e struktue tyto kvality pi-
nej smrt, ona jet pitvrd v procesu upevovn vle
a jet jej znsob. Dosud nevme, kdo v tto bitv zvtz,
proto bychom si mli zapamatovat toto: dokud se konen
vtzstv nestalo trofej struktury, musme sami sob nyn,
v tomto ivot, vrtit st sly, ji nm daroval Bh. Tran-
surfing nm s tm me pomoci.
A vy, mil teni, nejste nhodou indigovmi dtmi?
I kdy zase tolik na tom nezle. V podstat jsme vichni
stejn - bu dospl dti, nebo dtint dospl.

Moc energie

Jak zvltn... Je to normln a zrove podivn. Ulech-

til plodiny a domc zvata bvaly kdysi divok a existo-
valy nezvisle a pirozen. Jene pak lovk procitl a na-
padlo ho, e si je me podrobit. Prv dky uvdomn se
v hierarchii vyhoupl o stupnek v, nad zvata a rostliny,
a zaal je vyuvat k naplovn svch poteb, zatmco jejich
ivot proud v nevdomm snn. Proto bylo teba vytvoit
struktury, je vymezovaly, kde a jak mus podmann rostli-
ny rst a ivoichov t.
Zvata i rostliny mohly mt jakkoli cle - a ty nepo-
chybn dosud nkde existuj - ovem uspodn struktu-
ry je svedlo k nule. Z pohledu lovka se snad cl ivota
jeho mench bratr me omezovat na primitivn poteby
zskvn potravy a rozmnoovn se. Avak pokud si jako
vy tvor skuten toto mysl, svd to spe o primitivn
rovni prv jeho, rdoby dokonalho, rozumu.

56
 Svj cl m doopravdy kad iv tvor. Ale pro je to
tak? Kvli emu? Protoe proces dosaen cle pedstavuje
hybnou slu evoluce.
K tomuto tmatu se vrtme jet pozdji. Nyn bychom
si mli vysvtlit, e skutenho cle, by jakhokoli, me
iv bytost doshnout pouze v pirozenm prosted, kte-
r obv. Kad soust cel struktury pizpsobuje cl
vhradn svm zjmm: rozvoj ochoench, tedy uspo-
danch zvat a rostlin smuje tam, kam ukazuje lo-
vk. Nakonec se tyto jednotliv prvky struktury nachzej
ve snovm stavu a s konenou platnost ztrcej pedstavy
o skutench clech.
ivot divokch zvat a rostlin mi pipad mnohem bo-
hat a smysluplnj. Vezmme si napklad stdo divo-
kch jelen. O co vechno se musej postarat! Maj staros-
ti s ochranou ped lovci pes otzky vchovy potomstva,
vyhledvn obivy, rodinnch vztah a hierarchie vetn
her, a po prost vychutnvn ivota.
ivot hejna slepic na farm je mnohem fdnj. Celou
adu problm sice farm ze zvat sal tm, e jim zabez-
peil stechu nad hlavou a potravu. Ovem vmnou za to
musela zvata pnovi pedat sv cle - to on nyn uruje,
jak, pro a jak dlouho budou t. Nen snad pravda, e se to
troku podob zaprodn lidsk due blu?
A co tedy sm lovk? Realita je takov, e vytve-
nm struktury se sm stv jejm otrokem. Ztrc sm sebe
a pestv vnmat, km je a co chce. Veker jeho jednn
se nakonec omezuje na vrobu, prodej a nkup rozlin-
ho zbo. V ele kad struktury stoj jako mocn njak
kyvadlo. Pro n zbo nen dleit, nicmn struktury se
dky nmu rozvjej velmi ile. Pro?
Obchod se to kolem zkladnho zbo - energie. Ku-
pujeme si pece vci kvli pohodl a komfortu, nemm
pravdu? Vedle zleitost pjemnch se setkvme i s jin-
mi, je jsou pedureny k tomu, aby ostatnm zpsobovaly

57
nepjemnosti. V obou ppadech se uvoluje energie - po-
zitivn nebo negativn. A prv tu kyvadla potebuj.
Jak vidte, vroba a obchodovn s ryze materilnmi
pedmty jet zdaleka nen ve. Prodv se a nakupuje
zejmna energie. Cel tento energetick trh je zen kyva-
dly. Mal zlomek energie zskv i lovk, ovem valn
st pipadne obchodnm magntm. Nkdo mus slznout
smetanu.
Na trhu energie se dokonce pistupuje k uzavrn kon-
trakt, je nejsou nepodobn finannm operacm. Napklad
alkohol pedstavuje energii v ist podob. Jestlie jej kon-
zumujete, berete si energii na vr. Alkoholick euforie rov-
n se zskn hypotky, zatmco kocovina odpovd jejmu
splcen i s roky. Ponvad kyvadla energii nikdy nepro-
pjuj zdarma, vdycky na spltkch zaplatte o nco vc.
Slab alkoholick npoje vyvolvaj uvolnn, a tak
kyvadlo spotebovv jen mal mnostv energie. Tvrd
alkohol naopak vzbou pliv energie: Pij se, vodko! Li
se, psni!" Proto vak i kyvadlo nabz kenou energii
za velk rok. Zanedlouho se situace lovku vymyk
z rukou a odchyluje ponkud jinm smrem: Lij se, vod-
ko! Pj se, psni!" Po kad sebevc neutuchajc euforii n-
sleduje hlubok pd. m intenzivnji se lovk posiluje,
tm citelnji na nho dolh nsledujc sklenost.
Nastupuje kocovina, nikoli vak zapinn fyziologic-
km vyerpnm, nbr zpsoben kyvadlem, je usilov-
n erp volnou energii. Dotyn si to bu mus protrpt,
nebo to znovu zapt. Stejn tak me kyvadlo dan oso-
b opt pjit energii, ono nikam nespch. Vytovn je
neodvratn - dve i pozdji nastane. Barmanovi lze bez
placen plchnout, zato ped kyvadlem neuteete. m vce
se ona osoba zadluila, tm dra et ji ek.
Dlunk nachzejc se v tomto stavu nabz vekerou
volnou energii kyvadlu. Pitom velmi pesn vnm pocit
seven v oblasti srden akry. Kyvadlo si stanovuje pod-

58
mnky a vzhledem k tomu, e vle konzumujc osoby je
tot co jej voln energie, dotyn slbne - ztrc vli.
Co se rovn hlavn pin alkoholizmu. Jestlie se lovk
jet napije, znovu je mu propjena st energie, nicmn
pot nevyhnuteln nsleduje jet t tovn. Me to
dojt tak daleko, e se alkoholikovi zastav srdce, co se
i asto stv. Kyvadlo ho nech na pokoji teprve tehdy, a
u si na nm nebude mt co vzt, a pokud dotyn peije
- me to povaovat za tst.
pln prvn kredit bv vdy nejtdej a slavnostn
jako drek. Dobe vte, e i prvn pohr vna v ivot za-
nechv v lovku siln dojem. Nicmn pozdji se stv
vno mn pjemnm. Kyvadla vs vlkaj do svch st
a pak vs zcela pohlt, nsledn tovn pak probh tvrd
a bez slitovn. Proto vs chci upozornit na to, abyste - po-
kud si vybrte vr tohoto typu - udrovali sv uvdomn
na zvlt vysok rovni a abyste dn zvili svou schop-
nost splcet.
Opil bezdomovce asto povaujeme za pokleslou spo-
dinu, ale ono to tak vbec bt nemus. Ti neastnci prost
nedokzali odhadnout sv sly a vas splatit vr, tud se
v dluzch potcej teba cel den. Zas a znova si berou er-
stvou pjku a et je pokad pdnj. A pitom vechno
zanalo tak vesele, za slavnostnm stolem! Proces pad-
ku nabr na obrtkch nenpadn, avak neodvratn, a
peroste v lavinu. Povaha indukovanho pesunu je velmi
zken a v jeho nlevce se me ocitnout kad z ns.
Obecn lze ci, e ve, co je spjato s intenzivnmi, tedy
energii pohlcujcmi aktivitami, m njakou souvislost se
kodlivmi vnmi... co jsou vry poskytovan ky-
vadly. Pro kodliv? Protoe kyvadla jsou sama o sob
agresivn a maj sklon navyovat energii konfliktu. Ve, co
lovku pipad atraktivn, avak je kodliv, dve i poz-
dji patn skon. m vt koda se napch, tm vce
negativn energie se vyluuje. Pozitivn energie se v tako-
vm velkm mnostv nikdy neuvoluje.

59
Nejvce energie lze vytit z lid, kte uvaj njak
narkotika. Krtkodob euforie nen nic ve srovnn s n-
sledujc depres. Navc pokud bn dvka vas nezabere,
dsiv pohroma vythne z narkomana energii a do posled-
n kapky.
Existuj rzn druhy vr s velmi nzkmi rokovmi
sazbami. Pedevm mm na mysli tabk, kvu, aj, neal-
koholick npoje, vkaky. Jako bych do nkoho pchl
jehlou: Promite, ale vkaka je tam z jakho dvodu?"
Ji jsem ekl, e pi uspokojovn jakkoli materiln,
ale tak duchovn poteby je vyluovna energie. Energie
pramenc ze spokojenosti, pohodl a podobn nen nijak
zvan. V kadm ppad plat, e chce-li lovk nco
zskat, shromauje kvli tomu energii, a jakmile vytou-
en obdr, energii vyluuje. vkn, je m v podsta-
t koeny v dvn minulosti, obohacuje n ivot o dal
komfort. Definice povahy takovho pohodl je zcela patr-
n: pokud mme co jst, je ve v podku, ovem nen-li co
vzt do st, je nm z toho nanic.
Nakonec pro kadou ve plat, e pokud se dotyn
stv jejm stlm klientem, zapad do stda. Ohrady nen
teba, nebo dokud je pozornost lovka uzamena ve smy-
ce kyvadla, nikam se nehne. Jestlie peml o pedmtu
sv vn, vyluuje energii na rezonann frekvenci kyva-
dla. Napklad dlunci maj vechny mylenky nasmrov-
ny vhradn a pouze tak, aby zskvali bn dvky energie
- vru. Nejsou schopni myslet na nic jinho, protoe ky-
vadlo jim to neumon.
To omezen schopnosti lidsk psychiky zpsobuj tako-
v seven. Nae pozornost se me zachytit na jedn vci
- podobn jako korouhvika, kdy vtr fouk na stle stej-
nou stranu. Zaseknutou korouhviku pozornosti si snadno
pedstavte, jestlie si vzpomenete, jak jste z hlavy nedok-
zali vypudit njakou chytlavou melodii.
Nen teba pedstrat, e by se zvislost rozvjela pouze
na zklad fyziologickch faktor - ty se sice tak uplat-

60
uj, nicmn jim zdaleka nepslu hlavn role. Pokud se
napklad notorit kuci vydaj na vlet ponorkou, vbec
se nepozastav nad tm, e si tam nemaj kde zakouit. Jak-
mile se zajist otvor a vyd se pkaz k potopen, mylen-
ky na kouen se propadaj do neznma, protoe jakkoli
monost zakouit si tu objektivn chyb. Kuk se s touto
objektivn nevyhnutelnost zcela smil a prost o tom dle
neuvauje. Korouhvika jeho vnmn se otoila na druhou
stranu. Kam se podla fyziologick zvislost? Jakmile vak
vlet kon, a pokud kuk nem v myslu se zlozvykem
skoncovat, tu si nhle vzpomn, e by nebylo patn za-
kouit si, a tak je opt pohlcen.
Zaseknutou korouhviku pozornosti lze demonstrovat
jet jednm jevem, a to zvislost na hran i internetu.
Celkem velk skupina lid ji zala tak daleko, e jej leno-
v si pipadaj dobe jen ped monitorem potae. Jestlie
nkdo takov zvislosti propadl, sta, aby se od monitoru
odtrhl by na pr hodin, a vtom se u nho ohlauj bolesti
hlavy, ptee a prosazuje se nesnesiteln pocit diskomfortu.
Jakmile se vak klient vrac k monitoru, vechny sympto-
my se nhle ztrcej. dn fyziologick poteba zde evi-
dentn neexistuje.
V kadm ppad vznik zvislost pedevm proto, e
korouhvika se chyt do smyky kyvadla. Chceme-li se z n
vymanit, musme svou pozornost zamit jinm smrem.
Je takka nemon, abychom se ze seven uvolnili
njakm silm. Stejn jako se chytlav melodie zbavte
teprve tehdy, a vs zaujme jin skladba. kodlivou ve
zpravidla doprovz urit scn a vbr dekorac. Mode-
luje se tak charakteristick prosted, napklad pestvka
na kouen v pracovn dob, je seven pozornosti podpo-
ruje. Srovnat veker dluhy a ze zhoubn banky odejt lze
pouze jedinm zpsobem: muste zmnit scn a dekora-
ce. Nen to sloit, je teba pouze pn a trocha fantazie.
Vzhledem k tomu, e kad z ns do jist mry vyu-
v produkty civilizace, samovoln kyvadlm neustle pe-

61
dvme st sv energie, i kdy u ns net dn ro-
ky. Kyvadla lidi doslova chovaj. Cel ivot civilizovan
spolenosti pedstavuje neustl proces spoteby a vydn
energie. Energetickou vmnu d kyvadla.
Ovem vysvn energie z lid jet samo o sob nen
tak hrozn. Nejvt nebezpe struktury spov v tom, e
do st se svauj vechny cesty vekerch jednotlivch prv-
k. Dochz a k tomu, e len struktury dokonce ztrc po-
vdom o existenci njak vlastn stezky. Nejene pak zan
plnit to, co mu struktura naizuje, ale dokonce i chce prv
to, co se struktue hod. A nenechejte se zmlit tvrzenm, e
lovk je tvor rozumn a takov zotroen by nedopustil.
Ji jsme si ukzali, e stupe uvdomn lovka se na-
chz na velmi nzk rovni. Struktura ho pomalu, ale jis-
t navd k dalmu snen. Chce-li zvtzit na pln e,
mus vechny elementy sjednotit do jedinho informa-
nho prostoru, co lze v dnen dob zadit velmi rychle
a spn. Mon ji dotynmu zbv poloit jen pr ci-
hel, aby se definitivn zazdil.
Co lze proti tomu podniknout? Spotebovvme-li pro-
dukty civilizace, znamen to, e ns pasou. Nkte lid se
pokoueli od civilizace utct a ubytovat se u njakch ko-
munit v prod. Netroufm si hodnotit, nakolik byly jejich
pokusy spn. Souasn lovk se beztak od civilizace ne-
me zcela odvrtit - nen k tomu pizpsoben. Jestlie vak
vechny kodliv produkty omezme na minimum a nahrad-
me je pirozenmi dary prody, jist smysl to mt bude.
Vezmme si napklad zaloen rodinnho sdla s vlast-
nm sadem a zahradou. Zsadn vhoda takov ozy iv
prody v pustin civilizace vyplv z toho, e normy
a standardy tam stanovuje jej pn, a nikoli struktura. Po-
kud vm nen libo hrabat se v zhonku, nemuste. Kad
mus mt monost urovat zkony svho byt samostatn:
bude-li se mi chtt, budu asfaltovat, a budu-li mt chu, roz-
proudm dn prody v cel jej divok ohavnosti.

62
 Obecn lze ci, e cest se vine mnoho a kad si vybr
tu svou. Vdy budu mt na pamti pklad jedn zdivoel
koky, s n jsem ml est se seznmit.
S pteli jsme se rdi vydvali trvit as do lesa k po-
dnmu tborku, abychom si odpoali od vdobytk ci-
vilizace. Jednou se k naemu tboru piblil docela vel-
k kocour, kterho zejm pilkaly zajmav vn. Podle
veho kdysi bval domc, nicmn pot ho njak dvody
pimly k tomu, aby zstal v lese, kde zdivoel. Podle ve-
likosti usuzuji, e se tento huat obr celkem spn ivil
ptky a mymi. I kdy si mohl troufnout i na krlka. Po-
hotn se nevzdval, avak pistupoval k nmu bez zvlt-
nch ceremoni - prost je vzal a utekl.
Od t doby jsme kocoura v lese vdali. Vous se hostit
nechal, ale dn vztah vytvoit nedovolil. Byl to oprav-
dov transurfa. Poznal chu skuten svobody, a i kdy si
jet nkdy pipustil kontakt s civilizac, nabytou nezvis-
lost by ji za dn blaho nevymnil.
Pesto tvrdm, e pedmty civilizace lze vyuvat, ani
bychom upadali do zvislosti. Svobodnou osobnost ze stda
vydruje jej uvdomn. Je teba pouze procitnout a uvdo-
mit si, co se dje okolo. Mn se to podailo, a proto jsem vm
o tom chtl povdt. Kad si v tom ono tajemstv mus najt
sm. Ale vm, mil teni, to povm. Zdivoel jsem. Utekl
jsem z farmy.

Deklarace zmru

Dosud jsme hovoili pouze o tom, jak se lze osvobo-

dit od kyvadla a nepodlhat jeho vlivu. Meme z nj zs-
kat njak uitek? Obecn plat, e kad sen se nakonec
realizuje pomoc kyvadel. Vichni ijeme a pracujeme
v njakch strukturch, co je fakt, ped kterm se nikam
neschovme. Nyn tedy pjde o to, aby nm struktura sen
neodebrala, nbr nm jej pomohla zrealizovat.
63
 Existuj njak metody pmho psoben na kyvadlo?
Nejspe ne. Nepodmanme si je ani se nm nepoda ovl-
dat je. Nicmn vyuvat vlastnosti kyvadla v naem vlast-
nm zjmu pesto lze.
Napadlo vs, pro lid pronej ppitky, kdy sed
za stolem ve spolenosti? Maj takov vyjden njak
praktick smysl nebo jde o ist symbolick ritul? Uka-
zuje se, e vbec nezaznvaj nadarmo. Nrodn moudrost
asem plod zvyky, je mohou budit dojem nesmyslnch
povr. Lid se nicmn ustanovenmi pravidly nevdomky
d, ani by ovem tuili, e ona pravidla funguj jako me-
tody ovlivovn reality.
Takov alkoholick npoje, jak jsme si ukzali ve, se
rovnaj energetickmu vru. Voln energie zskv vedlej-
napjen a zved se o stupnek ve. Vzhledem k tomu,
e se jedn o energii vle, lze zskat i odpovdajc vsle-
dek, a to v zvislosti na tom, kam vli nasmrujete.
Pijete-li napklad ze alu, realita se propadne do jet
ernj jmy. Jestlie zapjte radost, jist vm pibudou
i dal dvody k vesel. Ovem pokud npoje smchte
s pocitem nespokojenosti a strachu, ivot se sto tak, e
se skuten budete mt eho bt. Tak tomu je i ve vech
podobnch ppadech.
Mylenkov vyzaovn, zeslen prudkm nrstem
energie, pesune lovka na drhy ivota s odpovdajcmi
kvalitami. Kyvadlo, je dotynmu poskytuje kredit, slou
jako zesilova energie zmru. Nicmn bez ohledu na to,
jak moc se doke rozkmitat, nem pstup k vnjmu z-
mru, a proto nen schopno materializovat sektor prostoru
variant. Realita podlh pouze ivm tvorm. Take pokud
pronte ppitek, upevujete smr svho zmru. Chpe-
te, co se vm snam ct?
Energie kyvadla-vitele s sebou zpravidla pin ne-
gativn kvality". Jestlie vak lovk onu energii obdaruje
dobrou vl, mn jej polaritu. Z tho dvodu ani ppitky
nejsou pouhm prostm ritulem, nbr deklarac zmru.

64
 Navzdory prospnmu psoben vak v sob ppit-
ky skrvaj jednu mrzutou vlastnost: ony se toti obvykle
pronej do budoucnosti. A tak se energie sice pemn
na pozitivn, nicmn na realitu vliv mt nebude. Vytoue-
n zleitost zstane kdesi v dli, v nedosaiteln perspek-
tiv. Je to zcela zkonit. Ani zrcadlo nedoke zobrazit
budoucnost - vdy odr jenom ptomnost.
Co z toho vyplv? Vechny ppitky je nutno pronet
v ptomnm ase. Budou sice znt velmi nezvykle, avak
budou fungovat. Napklad nekejme: A ijeme!" nbr:
ijme nyn!" Dalmi monostmi mohou napklad bt:
Mme vten zdrav! Jsme vtzov! Ti, kdo s nmi ne-
jsou, jsou pesto stle s nmi! Tm, kdo jsou na moi, a se
da! Nae pn se pln! spch je vdy s nmi!"
Takov deklarace zmru ji bude pn pitahovat
do dnen reality a nebude je odkldat na vn nepich-
zejc ztek.
Ovem spolhat se na to, e vytouen lze ve skutenost
snadno pemnit pouze pomoc alkoholickch npoj, ne-
sta. Jako kad mince i tato m svj rub. m vt vr
si vezmete, tm vy procenta splcte. Nemluv o tom, e
s narstajc rokovou zadluenost se uvdomn, a tedy
i zmr lovka, posouv do oblasti prostoru variant, kter
realit neodpovd. O tom, e byste podobn manipulovali
s narkotiky, ani neme bt ei. Petvoit negativn energii
kyvadla na pozitivn nen v silch jen tak kohokoli a ani to
nelze udlat kdykoli.
Na tomt principu je zaloena ern magie. Zl aro-
dj vyzv temn sly, aby jejich energii vyuil k poslen
svho kodlivho zmru.
Nicmn stle plat, e kupovat" na dluh u kyvadla se
nevyplc. Jestlie to pesto dlte, nezapomnejte se dit
pravidlem: Vism-li na hku kyvadla, musm pemlet
pouze o dobrch vcech.
Vezmme si napklad kyvadlo transurfingu. Urit vm
neukod, zato deklarace zmru me jeho innost zsad-

65
n zvit. Vdy, kdy se setkte s njakmi informacemi
o transurfingu, pipomete si, e vm pomh dosahovat
uritch cl. Takov fixace zmru bude smrovat vektor
proudn variant pesn tam, kam budete potebovat.
S kadm dalm kyvadlem, dokonce i s takovm, je
nem s vam ivotem nic spolenho, je zhodno postupo-
vat stejn. Sledujete-li napklad njak televizn seril i
show, jistm zpsobem dochz k vmn energie s kyva-
dlem. Pozorujete-li dn, mte v pohotovosti clov diapo-
zitiv, tedy obrzek toho, co mnte zskat. V toku informac
lze vdy najt njak zchytn bod, jen se, by troiku,
vztahuje k vaemu cli. Jakmile teba vidte, e se hrdinov
serilu rozjdj v super aut, konstatujete, e se nco po-
dobnho taky chystte koupit.
V dnm ppad nesmte v okamiku pidlen vru
myslet na nic zlho. Neklidn mylenky, problmy, kter
vs suuj, nebo skleslost i strach - to ve se dodatenou
energi zesl. Uveme si nkolik pklad.
Bhem kuck pestvky pemlejte o nadchzejcm
spchu, jako byste jej u mli v kapse. Nebo vs reklama
vybz, abyste se nechali unet vn kvy. Radji se v danou
dobu kochejte tstm, je je vdy s vmi, a se dje, co se
dje. Snad jste nezapomnli na princip koordinace zmru?
Namsto toho, abyste ve chvlch, kdy koute nebo popjte
kvu, marnotratn poutli mylenky samospdem, dekla-
rujte svj zmr: Ve probh prost bjen, protoe svm
zmrem formuji svou realitu. A vm, jak se to dl."
Na stejnm principu se podaj i ajov ceremonie.
Tradic mnoha nrod se staly tak modlitba k Bohu ped
jdlem. I kdy vak penechvte dleit zleitosti Bohu,
nemuste jet zapomnat na sebe.
Budete-li se ivit s lskou a pelivost a jet si k tomu
kat nco jako: Papej, papej, ikulo, a se zotav!" - m-
ete doshnout docela neuvitelnho a neekanho in-
ku. Je dost mon, e zmiz i nkter nemoci. Organizmus
se bude zpotku divit, ale pot se zaraduje a rozkvete jako

66
kvtek, o kter se nkdo nn a starostliv star. Hlavn
se muste obsluhovat s upmnm tstm a lskou a prov-
zet to slovy typu: Jestlie se nenakrm sm, nikdo jin t
nenakrm."
Takov deklarace m ohromnou a nepedstavitelnou
slu. Pokud jste k sob dve mli vztah spe lhostejn i
nehezk, pak podobn ritul brzy pinese vrazn zmny.
Nevte mi, provte si to.
Ve svtle ve uvedenho lze dokzat, e deklaraci z-
mru meme vyut pi hrch s kyvadly tak zkenmi,
jakmi jsou burza nebo kasino. Pro vlastn ne. Pravd-
podobnost spchu se zv, pokud si v okamiku vkla-
du penz, ale tak bhem hry budete pehrvat diapozitiv
bezpodmnen vhry. Nen to snadn, avak mon ano.
Vechny mylenky hre se zpravidla omezuj na nsle-
dujc formulace: Kdybych tak vyhrl! Co kdy prohraji?
Ne, pece musm vyhrt! Tentokrt se mi bude dait!"
Jene ani jedna z nich nen vhodn. Vechny toti ob-
sahuj pn nebo vahy o tom, jak by bylo mon vyhrt,
dle pak strach z nespchu i nadji na spch. Veker
vahy, emoce i samotnou nadji na spch je nutno od-
hodit. Mus vm zstat jen bezpodmnen a klidn od-
hodln zskat vhru. Jsem vtz" - takov mus bt vae
prohlen, a to bez jakchkoli dvod, podmnek i vy-
kink. Pokud se vm poda doshnout stavu klidnho
a bezpodmnenho odhodln mt, vae ance na spch
se prudce zv.
Samozejm to jet nen ve. V jedn a te he lze
spchu doshnout jednou, dvakrt i tikrt. Jene vn
to tak pokraovat neme, protoe kad lovk zstane
lovkem a dokonale nzkou rove dleitosti se mu usta-
vin udret nepoda. Libovoln hazardn hra pedstavu-
je energetick kredit, kter se me nepozorovan zmnit
v indukovan pesun s alostnm koncem. Vzhledem k to-
mu, e tyto otzky jsou podrobnji probrny v prvn knize
o transurfingu, nebudeme se jimi nyn zabvat.

67
 Lze ci, e existuje pouze jeden zpsob, jak se vyhnout
zroen pjky - vas hru ukonit. A nejen odejt, ale zcela
se zbavit i nejmenho pouta s kyvadlem, tedy ztlumit vyza-
ovn mylenek na jeho frekvenci. Jinmi slovy, je zapo-
teb v uritm asu peorientovat pozornost na nco jinho
a na hru u si ani nevzpomenout. Ped nlevkou indukova-
nho pesunu se meme zachrnit pouze v ppad, e se
pestaneme kvat spolu s kyvadlem. Pot, co se pouto zcela
petrhne, nic nebrn tomu, abychom zaali novou hru.
Obecn vak plat, e hra s kyvadlem je velmi nebezpe-
n a nepedvdateln, ponvad ani jeden lovk nedisponuje
takovm odhodlnm, kter je k tomu nutn mt. V podstat
to nelze ani povaovat za hru, nbr za tanec se stnem.

Tanec se stny

Kyvadlo v roli neviditelnho, chladnho a neltostnho

stnu nem dn zmr. Nen obdaeno du ani rozumem,
jejich opozice plod pocity, eln, slabosti. Nikdy je ne-
dokete pehrt, jako nezvldnete pedbhnout svj stn.
Klidn sleduje vae kroky, protoe v, e se stejn nikam
nedostanete. Onen stn nelze porazit bojem a hrt s nm
nem smysl. Co tedy meme dlat?
Je teba se bu vzdt nebezpen hry, nebo vymyslet nja-
kou vlastn, abyste se stali favoritem kyvadla - to m smysl.
Jestlie se lovk sna vyhrt nad kyvadlem, hon
se za stnem. Veker sil o vtzstv a prvodn zitky
podlhaj vnitnmu zmru, jen vdy slep m k tomu,
co mu le pmo ped nosem, ani by vidl nco kolem.
Za elem ukonit tuto marnou honbu je nutno zastavit se,
rozhldnout se a zat jednat samostatn. Tehdy se role zm-
n: u se nebude hnt lovk za kyvadlem, nbr kyvadlo
zane pozorovat lovka. Ten, kdo se zekne zkoprsho
vnitnho zmru, stane se pnem hry - a povede stny pi
tanci.

68
 Hru mete zahjit teprve tehdy, a si dopejete bt
sami sebou. Vae hraje formovn vlastn reality dle vlast-
nho rozmyslu. To mete. Pouze se tohoto privilegia mu-
ste chopit sami. Privilegia si pidlujete nebo odebrte jen
vy sami. To je teba pochopit.
Avak dopejete-li si pozici ldra, jet stle to nebu-
de stait. Hvzdy se rod samostatn, nicmn je zaehu-
j kyvadla. I kdybyste byli geniln a vytvoili byste vel-
kolep umleck dlo, nikdo se o nm nedozv, pokud se
k vm nepibl njak kyvadlo. A by byl vtvor sebevc
ohromujc, jen kvli tomu se neproslav. V kultue, vd
i umn se vznamn dla stanou pedmtem zjmu irok
veejnosti pouze v ppad, e bu vznikne nov kyvadlo,
nebo se to hod starmu.
Jestlie se lovk chce stt hvzdou v oblasti, v n se po-
hybuje a psob, mus umt vyuvat vlastn kyvadla. Nikdy
jste se nezamleli nad tm, pro dla, kter mla kdysi v mi-
nulosti obrovskou popularitu, u nezavaj takov spch,
pestoe si vynikajc kvality bezesporu zachovala?
Rada kulturnch vtvor s velkolepmi vlastnostmi by
mohla uspokojit jakkoli souasn poteby. V na dob
vak po takovch dlech nen poptvka, jeliko jejich ky-
vadla, je tak zila v minulosti, se takka utlumila. Co je
populrn a mdn, stanovuj prv kyvadla. Pro by se ji-
nak zniehonic zaalo tolik lid oblkat stejn?
Podvejme se na fenomn mdy prostednictvm dvou
natolik grandiznch hudebnch skupin, jakmi byly Be-
atles a ABBA. Ob doshly celosvtovho uznn nikoli
proto, e by vytvoily zsadn nco novtorskho nebo fe-
nomenlnho. Ve, do eho se poutly, u nebylo nov.
Naopak zakladatel a prkopnci styl disko a rock ani
zdaleka takov slvy nedoshli. Jak lze tedy vysvtlit feno-
menln spch onch dvou skupin?
Potek kariry Beatles by bylo mono vyslit adou
absolutnch propadk. Zpotku se kvartet adil mezi
naprosto tuctov skupiny, jakch v t dob psobila a

69
pehrel. Ani hrt podn neumli. Cel jejich profesio-
nalita nedosahovala rovn bn putyky, kde vystupova-
li. Je sice pravda, e Beatles byli velmi talentovan, jene
v showbyznysu tohle nesta. Star kyvadla vdy velijak
usiluj o to, aby novky zaplaila.
Kolem roku 1962 u se styl skupiny vytbil a objevuj
se skladby, ze kterch se brzy zblzn cel svt. Ale to bude
a pozdji, kdeto prozatm Beatles nikdo moc pozornosti
nevnuje. A pece mli sv by neetn, zato oddan pz-
nivce. V tomto roce kvartet nespn klepal na prh vyda-
vatelstv gramodesek, kde je vude bez vjimky odmtali.
Vypadalo to, e podobn skupina nem ani nejmen anci
na to, aby se zvedla nad klubovou rove.
Hunter Davis v autorizovan biografii Beatles pe:
A pesto jsme od zatku vili, e se prorveme a bude-
me prvn, vykldal George. Pro chvle, kdy se nic nedailo
a nic nm nevychzelo, jsme si zavedli zvltn ritul. John
kiel: Chlapi, kam jdeme?" My jsme evem odpovdali:
Nahoru, Johne, a nahoru!" - Na vrchol eho?" - A
na sam vrchol samho vrcholu, Johny!"
Ale k spchu je nepivedla jejich clevdomost. V ro-
ce 1963 se jim pece podailo vydat malou gramodesku
- singl, jen navc neekan obsadil prvn msto v hitpa-
rd. Byl to prvotn vznamn spch, avak nikdo v nm
nespatoval vt udlost. Tisk povaoval zdar singlu
za vzplanut doasn hvzdiky a promekal senzaci. Po
tto desce sice znovu nastoupilo ticho v neznmosti. Ovem
jak se ukzalo, lo o ticho ped bou.
Pl roku nato beatlemnie lavinovit zaplavila nejprve
Anglii a pot mlem cel svt. Hunter Davis pe: Kad
zem se stala svdkem masov psychzy, kter jet ped
nedvnem kadmu pipadala nemysliteln a je se st
bude nkdy opakovat. Dnes v to u nikdo nev a mezitm
vera bylo ve pravdou."
Nco podobnho se opakovalo i v historii ABBy. Ten-
to ziv kvartet nedokzal v roce 1972 projt dokonce ani

70
vbrovm kolem na ast v konkurzu Eurovize. Jakmile
se na konkurz v roce 1974 konen tak probili, neeka-
n zskali omraujc vtzstv, zatmco vechny ostatn
astnky nechali daleko za sebou. Tehdy tomu vak nikdo
nepikldal vznam. Mlo se za to, e ivot skupin opat-
ench nlepkou Eurovize trv asi tak dlouho jako ivot
jepic, a tedy od nich nelze ekat vce ne jeden hit. Podob-
n jako v ppad Beatles pila doasn odmlka. Nicmn
neubhl ani rok, kdy cel svt zavalila nov siln vlna,
a objevila se skupina ABBA.
V obou historich lze vyptrat dv shodn zkonitosti.
Za prv popularita se rozvj po voln trajektorii. Zpotku
probh docela dlouh obdob neznmosti, bhem nho
se formuje nevelk, zato stabiln skupina pznivc. Pot
nsleduje neekan vzlet, po nm nastupuje obdob od-
mlky, jako by se vlna odvalila od behu, aby nabrala sil.
A konen po obdob, kdy se vbec nic nedje, se nhle
bo siln val ohluujcho spchu. Popularita se njakou
dobu me dret na vysok rovni, pot se vak vlna nevy-
hnuteln utlumuje, jeliko se objevuj nov kyvadla, kter
to pvodn vytsuj do zadnho plnu.
Za nejzajmavj zkonitost povauji skutenost, e
vtvory, je se nakonec stvaj zcmi hity, nejsou bhem
prvnho obdob neznmosti vbec pijmny. Lid je sice
slchaj, ale pozornost jim nevnuj. A pak nhle problesk-
ne okamik, kdy tyt zleitosti zanaj psobit pln ji-
nak, piem zanechvaj neobyejn dojem jaksi zvltn
novoty a neopakovatelnosti. Zvuk zskv odstn neho
velmi stylovho a mdnho. Vichni zrove nepochopitel-
n dochzej ke shod v tom, e je to prost zdrav.
Ale odkud se bere onen obecn sdlen pocit novoty
a stylovosti? Vdy Beatles znli beatlesovsky ji v roce
1962, tak pro si toho nikdo neviml? A pro nikdo ne-
pijmal ABBu v roce 1972? Mli pece stejn skladby, se
ktermi se poslze v roce 1975 prosadili.

71
 Nabz se vysvtlen, e kad epocha disponuje vlastn
charakteristickou kvalitou, zvukem, odstnem ili jinmi
slovy - m urit charizma. Pesto je nutno podotknout, e
dn nov epocha nenastupuje sama o sob - to zmr lid
ji pitahuje jako oblak v prostoru variant. Kyvadlo tento
kolektivn zmr stabilizuje.
Zpotku se utv nevelk skupina pvrenc. Kad
z nich vyzauje mylenky na frekvenci, kter se formuje
ve vznamu to se mi lb. Vznik kyvadlo, je mylenky
obdivovatel sjednocuje do jednoho smru - nm se to lb.
V prostoru variant, kde jak znmo existuje ve, se nachz
vymezen oblast sektoru s jednou spolenou vlastnost - to
se vem lb. K n je nasmrovn pohyb materiln realiza-
ce kolektivnm zmrem prvn skupiny pvrenc. Nako-
nec v urit chvli zsk realita odstn nov epochy. Ctitel
bude m dl vce a kyvadlo bude nabvat na sle. Konen
kolektivn zmr pevyuje pomysln kritick poet lid
a charizmatick nov epocha uchvacuje vekerou materil-
n realitu. A oblak, kter se nechal pithnout sjednocenm
zmrem pvrenc kyvadla, zplod ozvltnn fluidum
nov doby.
Jestlie nyn znte mechanizmus vzniku novch proud,
mete smle, ani byste se ohleli na zbytek svta, vyu-
vat svho zkonnho privilegia - bt sami sebou. Pouze tak
mete realizovat svou anci a celmu svtu ukzat vlastn
neopakovatelnou jedinenost. Kyvadla jedinen osobnos-
ti nestrp - budou nucena udlat z vs svou hvzdu. Pe-
state se honit za stnem, zante se pohybovat samostat-
n. Kyvadlm pak nezbude nic jinho ne vs nsledovat.
Dokete se stt tm, kdo bude udvat krok mdy, protoe
vlastnosti va due jsou jedinen. V prostoru variant je
ji pipraveno individuln mrano luxusn tdy - oekv
vs. Vyslovte svj zmr!

72
 Shrnut
Cl a smysl ivota vech tvor spov v ovlivovn re-
ality.
Nuda jako takov neexistuje -je tu pouze neustl a ne-
ukojiteln touha ovlivovat realitu.
Hodnocen zaloen na srovnn plod polarizaci.
Rovnovn sly odstrauj polarizaci cestou interakce
protiklad.
Pedmt i vlastnost, kterm pidv lovk zvltn v-
znam, k sob pitahuj objekty s protikladnmi vlastnostmi.
Pravidlo kyvadla: Dlej ve jako j. ".
Pravidlo transurfingu: Dopejte si bt sami sebou a
ostatnm dopejte tot.
Polarizace se odstrauje pravidlem transurfingu.
Uvdomn: v dan okamik nespm a jasn si uvdomu-
ji, co dlm, pro to dlm a pro je to prv tak.
Prvn zkon kyvadla: usiluje o naveni velikosti konflik-
tu.
Druh zkon kyvadla: dl ve pro to, aby stabilizoval
svou strukturu.
Kyvadla koordinuji existenci organizovanch struktur.
Upevnn vle (zmru): struktura ns u chtt to, co je
teba.
Chceme-li se osvobodit od vysvajcho vlivu struktury,
musme si vybrat roli hrajcho divka.
Proces pohybu k cli pedstavuje hybnou slu evoluce.
Ve struktue lovk sm sebe ztrc a pestv chpat,
kdo je a co chce.
Zvislost vznik kvli tomu, e stelka pozornosti se do-
stv do smyky seven kyvadla.
Aby lovk vyvzl ze smyky, mus nutn peorientovat
pozornost, zabvat se nm jinm, zmnit scn a deko-
race.

73
 Charizma epochy je pitahovno zmrem skupiny lidi
jako oblak z prostoru variant.
Jestlie pijmte njak energetick vr, deklarujte
zmr.
S kyvadlem nen mon vyhrt je teba bu se vzdt
nebezpen hry, nebo zahjit svou vlastn a stt se favori-
tem kyvadla.
Chce-li lovk zahjit vlastn hru, mus si nutn dopt
bt sm sebou.

74
 Kapitola 2

75
 Lid odjakiva mli na pamti to, e svt se chov jaksi
duln. Na jednu stranu je ve, co se dje na materiln
rovni, vcemn pochopiteln a z pohledu zkon prod-
nch vd vysvtliteln. Ovem na druhou stranu, pokud se
lovku stane, e naraz na jevy jemnohmotnho svta, ony
zkony pestvaj fungovat. Pro se neda sjednotit rzn
projevy reality do jednoho systmu znalost?
Naskt se nm zvltn pohled: svt jako by si hrl
na honnou s lovkem, protoe si nepeje odhalit svou
skutenou podstatu. Vdcm se jet nepoda odhalit z-
kon, kter vysvtluje jeden jev, kdy vtom vznik dal jev,
jen vbec nespad do rmce pedchozho zkona. Tato
honika za pravdou unikajc jako stn se neustle protahu-
je. Jednu vc povauji za zajmavou: svt nejene zakrv
svou pravou tv - on navc pohotov pijm tu tv, kte-
rou mu pipisujeme.
S tm se setkvme ve vech odvtvch prodnch vd.
Jestlie si napklad pedstavujeme objekt mikrosvta v po-
dob stice, urit se najdou experimenty, je to potvrd.
Budeme-li vak pedpokldat, e se nejedn o stici, nbr
o elektromagnetickou vlnu, svt se nebude bouit a ochotn
se projev odpovdajcm zpsobem.
Se stejnm spchem meme svtu zadat otzku, z ja-
k substance se skld svt - z materie, mocn hmoty? A on
odpov, e ano. A mon je to pece energie? A opt zazn
pozitivn odpov. Ve vakuu, jak vme, probh neustl pro-
ces vzniku a anihilace mikrostic - energie se mn v hmotu
a naopak.
Ptt se svta, co bylo dve, zda hmota, nebo vdom,
nem cenu. Bude stle dl lstiv mnit masky a otet se
k nm tou stranou, kterou chceme vidt. Pedstavitel rz-
nch uen se mezi sebou pou a dokazuj si rzn hly
pohledu, ovem realita vyn jednoznan zvr: pravdu
maj v podstat vichni.
Z toho vyplv, e svt nm nejen unik, ale tak s nmi
souhlas, tedy chov se jako zrcadlo. Meme mt o skute-

76
nosti jakkoli pedstavy, pesto splvaj v jednu jedinou.
Jene co z toho mme vyvodit? Jsou snad pokusy o vysvt-
len povahy reality zbyten? Svt bude pece vdy sou-
hlasit s tm, co si o nm myslme, a zrove bude neustle
uhbat ped pmou odpovd.
Ve skutenosti je ve mnohem jednodu, tud abso-
lutn pravdu nen teba hledat v jednotlivch projevech
mnohostrann reality. Pouze muste pijmout fakt, e reali-
ta se podob dulnmu zrcadlu - m dv strany: fyzickou,
kterou lze nahmatat, a metafyzickou, je le za hranice-
mi vnmn, nicmn nen mn objektivn. V souasn
dob se vda zabv tm, co se odr v zrcadle, zatmco
ezoterika se na ve pokou pohldnout z druh strany.
O tom je i cel jejich spor. Co se vak na zmnn druh
stran ukazuje?
Nachz se tam prostor variant - informan struktura,
v n jsou obsaeny scne vech monch udlost. Poet
variant dosahuje nekonena stejn jako mnostv monch
umstn bodu na ose souadnic. Nalezli byste tam zapsno
ve, co kdy bylo, je a bude. Jakkoli udlost, je se dje
v naem skutenm svt, pedstavuje materiln realizaci
jedn z mnoha variant.
Njak se tomu ned uvit: kde e se prostor variant roz-
kld? Je nco takovho vbec mon? Z pohledu naeho
trojrozmrnho vnmn je vude a zrove nikde. Snad
za hranicemi viditelnho vesmru, ale mon tak v lku va
kvy. O tetm rozmru ovem v dnm ppad nemluvme.
Paradox vidm v tom, e my vichni se tam kadou noc
vydvme. Snn toti vbec nejsou iluze v bnm slova
smyslu. lovk bezstarostn pit sv sny na vrub fanta-
zie, ani by tuil, e odrej potenciln reln udlosti,
kter si mohly v minulosti najt sv msto nebo je se mo-
hou projektovat v budoucnosti.
Ve snu meme sledovat obrzky, kter jako by nepo-
chzely z naeho svta. Je nm samozejm jasn, e jsme

77
nikde nic takovho vidt nemohli. Odkud pak pochzej
ony nepochopiteln obrazy a nmty, pokud se sen rovn
njak imitaci reality, ji produkuje n mozek?
Jestlie je teba podmnn vztahovat ve uvdoml
v psychice lovka k rozumu, zatmco nevdom k dui,
lze ci, e snn je vlet due po prostoru variant. Rozum
si sny nepedstavuje, on je skuten vid. Due m bezpro-
stedn pstup k poli informac, kde jsou jako obrazy na fil-
movm pltn trvale obsaeny vechny scne a dekorace.
Fenomn asu neboli rozvoj udlost se projevuje pouze pi
pohybu pltna. Rozum vystupuje jako pozorovatel a gene-
rtor idej.
Tent pm vztah zaujm k prostoru variant pam.
Ji je dokzno, e mozek nedisponuje dostatenou fyzic-
kou kapacitou k tomu, aby do n umstil veker informace,
je bhem ivota nahromad. Jak si tedy meme nco pa-
matovat? Mozek toti neschrauje pmo informace, nbr
jakousi analogii adres k datm v prostoru variant.
Rozum nen schopen v zsad vytvet nic novho,
pouze kombinuje a obmuje varianty. Veker vdeck
odhalen a umleck dla t rozum z prostoru variant pro-
stednictvm due. Prv odtud pochz napklad jasnovi-
dectv, ale tak intuitivn znalosti.
Einstein psal: K vdeckm odhalenm se vbec nedo-
chz logickou cestou, do logickho hvu je oblk teprve
nakonec jejich vklad. I sebemen objev je vdy osvce-
nm. Vsledek pichz z vnjku a tak neekan, jako by
to lovku nkdo poeptal."
Prostor variant bychom vak nemli smovat se zn-
mou koncepc obecnho informanho pole, v nm se data
mohou pedvat od jednoho objektu k dalmu. Prostor va-
riant je stl matice, struktura, kter vymezuje ve, co by se
v naem svt mohlo udt.
Oficiln vda se dosud nedostala do fze, kdy by mohla
existenci prostoru variant vysvtlit nebo dokzat. Naopak se

78
bude pokouet model transurfingu velijak zdiskreditovat,
co ns nepekvapuje, protoe oficiln vda je typickm
kyvadlem. Pese vechny nepochybn pnosy a spchy
mus vda rutinn zkoumat cokoli, co se vymyk jejmu
rmci. Jakmile se setkv s nevysvtlitelnmi zleitostmi,
velijak se vykrauje, oponenty obviuje ze arlatnstv
a podvrhovn fakt i zkrtka ignoruje, co je oividn, jen
aby se udrela na ulovm piedestalu. Jene pak se objevil
akademik V. M. Bronnikov a zatlail vdu do zcela bezv-
chodn situace, kdy smsil zcela neuviteln s vce ne
oividnm.
Bronnikov zaloil Mezinrodn akademii pro vvoj lo-
vka, jej chovanci pedvdj schopnosti, kter opravdu
nelze vmstnat do dnho rmce. Umj vidt se zave-
nma oima, jako by je mly oteven, dokou si zapa-
matovat ohromn kvanta informac, maj dar jasnovidectv
a pedmty v dli rozeznvaj, ani by pouili dalekohled.
Tomu se d jen tko uvit. Nicmn skutenost zstv
skutenost - ony dti se skrz stnu dvaj, jako by ani ne-
byla. Jak se jim to da?
Neurofyziologov, ji zkoumaj efekt pmho vidn, po-
pisuj sv pozorovn takto: Na pstroji se pi bnm dv-
n zaznamenv msto vstupu signlu, jeho posun v mozku
a prava. Pi pmm vidn se msto vstupu neregistruje,
posun signlu v mozku chyb, nicmn pepracovn signlu
se pstroji pesn vymezuje. Veker nae pokusy blokovat
vstup signlu do mozku jsou negativn. Odhalujeme cosi, co
z hlediska fyzickch parametr vykazuje vlastnosti bez sou-
vislosti s elektromagnetickmi procesy."
Zvr prav, e mozek je schopen vidt sm, ani by mu
to muselo zprostedkovvat zrakov stroj, piem zp-
sob zskvn informac zstv neznm. Jak tomu mme
rozumt? Bronnikov vysvtluje dan jev ptomnost spo-
jitosti mezi vdomm lovka a tm, co nazv nadvdo-
m. Pe: Nadvdom je nco - njak prosted, kter se

79
nachz mimo lovka." Urit jste se dovtpili, e tran-
surfing za ono prosted povauje prostor variant. Existuje
vak njak rozdl v tom, jak je nazvme? Jeho podstata
zstv pvodn.
Rozum, i chcete-li mozek, vid to, co se nachz v pro-
storu variant, prostednictvm due. Oi sleduj fyzickou
realitu. V ppad pmho vidn se mozek pipojuje k me-
tafyzickmu poli informac, kde je doslova skladovn cel
odlitek reality, je ns obklopuje. Jestlie k tto datov
bance zskme pstup, meme sledovat rozlin objekty
bez ohledu na to, kde se nachzej - za stnou, pod zem i
na mle daleko.
V prostoru variant se nachzej jak oblasti zhmotnn
v materiln skutenosti, tak i ty nerealizovan. Chceme-
-li zvldnout pm vidn, musme se nauit vnmat prv
probhajc realizovan sektor. Z fyziologickho hlediska
lze tuto innost interpretovat jako zvltn synchronizaci
obou polovin mozku. Bronnikov rozpracoval cel systm
specilnch (a zrove velmi prostch) cvien, je kad-
mu normlnmu lovku umouj tyto schopnosti rozvi-
nout. Budete-li mt zjem, odpovdajc informace si me-
te sami najt na internetu a vyzkouet je. To ve je reln.
Vzhledem k tomu, e se v prostoru variant shromau-
j tak informace o vech monch variantch minulosti
a budoucnosti, pstup k nmu nabz i monosti jasnovi-
deck. Jedin hek spov v tom, e variant existuje ne-
pebern mnostv, a proto lze vidt i udlosti, je nebudou
realizovny Prv z toho dvodu se jasnovidci nezdka
dopoutj ve svch pedpovdch omyl. Nachz se tam
toti ve - co nikdy nebylo ani co se nikdy nestane.
V tomto smru vs mohu uklidnit - vai budoucnost ni-
kdo nezn, ponvad nikdo nedoke urit, kter varianta
se opravdu uskuten. Takt neexistuje ani dn zruka,

80
e ve snu jste spatili pesn ten sektor, jen se zhmotn
ve skutenosti.

81
 Co je vynikajc - jakmile toti nen budoucnost osudo-
v pedurena, znamen to, e vdy zstv nadje na lep
asy. loha transurfingu nespov v tom, abychom se s l-
tost ohleli do minulosti a se strachem vyhleli budoucnost,
nbr v tom, abychom zmrn formovali svou realitu.
Energie lidskch mylenek je za uritch podmnek
schopna materializovat konkrtn sektor prostoru vari-
ant. Ona nepochopiteln kouzeln sla - vnj zmr - se
nastoluje ve stavu, kter transurfing oznauje za jednotu
due a rozumu, a potenciln monost zhmotuje v reali-
tu. K vnjmu zmru se bezprostedn vztahuje ve, co
jsme zvykl pisuzovat magii. Mgov minulosti pomoc
tto sly budovali egyptsk pyramidy a tvoili dal podob-
n zzraky.
Zmr se oznauje za vnj, protoe se nachz vn lo-
vka a nepodlh jeho rozumu. Pravdou vak zstv, e
v uritm stavu vdom k nmu dokeme zskat pstup,
a jestlie onu mocnou slu podrobme sv vli, budeme
moci tvoit neuviteln vci. Souasn lid vak ji dv-
no ztratili schopnosti, kter ovldali obyvatel stalch ci-
vilizac, jakou byla Atlantida. lomky starho vdn se
do dnench dn zachovaly v podob izolovanch ezoteric-
kch uen a praktik. Jene v kadodennm ivot je vyui-
t tchto znalost docela obtn.
Pesto nae situace nen beznadjn. Transurfing nabz
nepm metody, dky nim lze vnj zmr takka pinutit,
aby fungoval oklikou. Svou realitu formovat umme, mu-
sme vak dodrovat jist pravidla. Obyejn lidsk rozum
se nespn pokou psobit na odrazy v zrcadle, pestoe
je nevyhnuteln nutn zmnit obraz sm. Ten toti pedsta-
vuje smr a charakter mylenek lovka. Jestlie mnme
promnit pn ve skutenost, samotn pn je mlo. Mu-
sme vdt, jak mme zachzet s dulnm zrcadlem. To se
mete nauit.

82
 Je pravda, e bude poteba od zkladu rozmetat monolit
takzvanho zdravho rozumu, kter ovem ve skutenosti
est svmu jmnu nedl. Smme-li se s paraleln exis-
tenc dvou stran reality - fyzick a metafyzick, star ste-
reotypy se zru, zato obrzek svta se vrazn prosvtl.
Dualizmus tvo nedlnou soust na reality. Napklad
due m vztah k prostoru variant a rozum k materilnmu
svtu. Vnitn zmr nakld s materiln skutenost, za-
tmco vnj s virtulnmi sektory prostoru variant.
Jestlie se oba aspekty reality na povrchu zrcadla setka-
j, vznikaj kazy, je jsme zvykl adit k paranormlnm
nebo dosud neobjasnnm jevm. Jako nzorn pklad
takovho schzen se dvou tv slou korpuskulrn vl-
nov dualizmus, kdy se mikroobjekt nejev ani jako vlna,
ani jako stice. Vznik a anihilace mikrostic ve vakuu
demonstruje dal hranin jev, kdy se realita zmt mezi
fyzickou a metafyzickou formou.
Avak nejasnj pklad pedstavujeme my sami
- iv bytosti, kter v sob zahrnuj hmotn i duchovn
vlastnosti. ijeme na povrchu gigantickho zrcadla, z je-
ho jedn strany se nachz n materiln vesmr a z druh
se rozprostr ern nekonenost prostoru variant.
Jestlie u jsme se ocitli v tak jedinen pozici, bylo
by pinejmenm krtkozrak t pouze v rmci obvyklho
nazrn na svt a vyuvat pouze jednu (fyzickou) strn-
ku reality. Pochopte, jak je teba dulnm zrcadlem svta
obracet, a dokete dokonit to, co se dve zdlo neusku-
tenitelnm. Pesvdete se, e vae monosti omezuje jen
a pouze v zmr.

83
 Snn za bdlho stavu
Jestlie se njak potenciln monost ztlesuje ve
skutenosti, na povrchu zrcadla se utv symetrick obraz.
Po jedn stran zrcadla se nachz sektor metafyzick-
ho prostoru variant a po druh jeho materiln realizace.
Vichni iv tvorov pitom balancuj na hran zrcadla,
protoe jejich tlo a rozum se vztahuj k materilnmu sv-.
tu, kdeto due zstv spoutna s prostorem variant.
Do ivota jsme vichni vkroili odtamtud a tam se i vr-
tme, abychom se pevlkli a znovu se objevili na povr-
chu zrcadla s novou tv. V tomto divadle masek se herci
stdaj v nekoncm kolobhu rol. Jakmile odehraj jednu
roli, na minutku odbhaj za kulisy, nasazuj si jinou masku
a znovu se zapojuj do hry, piem nadobro zapomnaj
na ve, co se dlo do jejich poslednho vstupu. Natolik
jsou unesen obrazem vlastn osoby, e ztrcej pedstavy
o tom, km jsou ve skutenosti. Obas se vak stane, e
opona pad, a tehdy dotyn asnou, e hran ivot vbec
nen ten sprvn.
Americk profesor psychiatrie lan Stevenson sesbral
vce ne dva a pl tisce oficiln zaregistrovanch ppad
vzpomnek na zkuenosti z minulch ivot. Jeho respon-
denty byly pedevm dti, kter bez hypnzy popisovaly
ivot v dalek minulosti v jinch zemch.
Knihy lana Stevensona uvdj vce ne jen zajmav
vzpomnky, popisuj fakta. Charakteristick je pbh dvou
bratr - dvojat, ji se mezi sebou dorozumvali jakmsi
nesrozumitelnm jazykem. Nejprve se vichni domnvali,
e pouvaj jen jakousi dtskou hatmatilku. A kdy byly
dtem ti roky, rodie si uvdomili, e tu nco nehraje. Ped-
vedli bratry lingvistm a ti s asem odhalili, e dvojata
spolu komunikuj starou aramejtinou. Tento jazyk byl velmi
rozen v dob Krista, ale v souasnosti se ji nepouv.

84
 Jin dvka z Jugoslvie jednou onemocnla a na njakou
dobu upadla do bezvdom. Pot, co se probrala, nepozn-
vala sv blzk a mluvila cizm jazykem. Odbornci rozpo-
znali, e se jedn o jedno z ne bengltiny. Dt se zaalo
doadovat nvratu dom - do Indie. Kdy dve dopravili
do msta, kter si vybralo, identifikovalo svj dm. Samo-
zejm se ukzalo, e rodie i ona sama ji dvno zemeli.
Takovch pbh, v nich figuruj dti, existuje vel-
mi mnoho. Podobn vci se nicmn stvaj i dosplm.
Sedmadvacetilet ena cestujc s manelem po Nmec-
ku pekvapiv zjistila, e mstn msta poznv, jako by
byla jejm rodnm mstem, i kdy tam nikdy neila. Do-
konce vyhledala svj dm a vzpomnla si na jmna rodi
a bratr. V mstn hospdce poznala jednoho starce, kter
se s jej rodinou znal, a spolen zavzpomnali na tragickou
nehodu, kter jej" rodinu potkala.
Andrzej Donimirski v knize ijeme jen jednou popsal
experimenty anglickho psychiatra Arnolda Blacksmana,
kter pomoc hypnzy uvdl pacienty do minulho ivo-
ta. Jedna z pacientek dopodrobna vykldala o svch es-
ti pedchzejcch ztlesnnch. Nejprve byla manelkou
mskho mstodritele v Anglii, pot manelkou idov-
skho lichve, nato slukou v kupeckm dom v Pai,
tak byla dvorn dmou panlsk infantky v Kastilii, va-
dlenou v Londn a jeptikou v americkm stt. A to ve
bhem dvou tiscilet. Historikov uveden data a udlosti
dkladn provili - a potvrdili.
Pokud by se nm podailo shromdit veker fakta to-
hoto rzu, nezbvalo by nm ne potvrdit, e reinkarnace
skuten existuje. V tom ppad by ns zneklidovala je-
din otzka: pro se vzpomnky na minul ivoty vybavuj
pouze zdkav u pomrn malho potu lid? V zsad se
tak dje v ranm dtskm vku, kdeto s asem se vzpo-
mnky z pamti vytrcej.
Ve skutenosti vzpomnky z pamti nemiz, ale blokuje
je uvdomn dotyn osoby. Na pedchoz ztlesnn si

85
me vzpomenout kad, pokud ovem v ivot procitne,
tedy dostane-li se ze snovho stavu do stavu bdlho. Dt
do ty let jet nedoke rozliit sen od reality. Pedchze-
jc ivoty si mon vybavuje, jene ostatn mu neumon,
aby si je uvdomil, a usilovn mu je vnucovno rozumn
nazrn svta.
Navc si lovk sotva vzpomn sm na sebe do vku
ty let. Pro myslte? Snad proto, e dt je nerozumn
a jet si samo sebe neuvdomuje? Tak to je velk ve-
obecn znm omyl. Ve skutenosti je dtsk uvdomn
mnohem vy ne u dosplch. Ti se naopak propadaj
do nevdomho snn v okamiku bdn, a tak si nevzpo-
menou ani na minul ivoty, ani na sebe v ranm dtstv.
Rozeberme si proto, jak to na svt chod.
Jakmile se narodme v novm tle, due se odebr
do zadnho plnu paraleln s tm, jak velkou roli pebr
rozum. Co je rozum? Od okamiku zrozen je to ist list
papru, na kter lze zapsat ve, co je libo. Od samho po-
tku ivota se na nj nan ablona, v souladu s n do-
tyn vnm sebe i obklopujc realitu. m zetelnji a po-
drobnji je ablona popsna, tm ir je propast mezi du
a rozumem. lovk si pak realitu uvdomuje tak, jak mu
byla vtpovna.
Uvdomn lze rozdlit na dv rovn: pozornost a vn-
mn. Tsn po narozen jet nen vnmn nim zasteno,
a tak dt disponuje iroce otevenmi schopnostmi intui-
tivnch znalost a jasnovidectv. Jinmi slovy, nabz se mu
bezprostedn pstup k informacm z prostoru variant, a tak
svt vnm takov, jak je.
Snc dospl si vak novorozence berou na pakl
a vleuj ho do zkho rmce snn, kter chpou jako
uvdomlou existenci. Pouvaj k tomu omezen svobody
a fixaci pozornosti, a tak dt nut, aby soustedil pozor-
nost na atributy materiln skutenosti: Podvej se sem!
Poslouchej m! To nedlej! Takhle to dlej!" Jakmile jeho

86
pozornost zachyt, prudce zuuj jeho rozhled vnmn, a
se jeho uvdomn ztrc a on se propad do stavu, jen se
od nevdomho snn odliuje jen mlo.
Ve skutenosti soustedme-li se na zk okruh vc,
jako bychom se zasekli pohledem pod nohy, a tak piroze-
n nemme monost rozhldnout se okolo. ablona nazrn
na svt ns zase vtsnv do Prokrustova loe stereotyp,
je vymezuj, jak m vechno vypadat. Fixace pozornosti
a vnmn dosahuje maximln rovn v nevdomm snn.
Vnmme situaci takovou, jak je, nicmn ve sv bezmoci
se odevzdvme do rukou chodu udlost. Nakonec se oci-
tme zcela v moci okolnost, ivot se nm dje, msto aby-
chom jej provali, a s tm nic nenadlme. Scn se rozvj
spontnn a provzej jej pedvdan nebezpe a oekvn.
Jak oekvn, tak mylenky proud bezhlav jako nezen
stely.
Ve vdomm snn se ji rove uvdomn zved, take
snc osoba me volnm silm chod udlost ovlivovat.
Jen si mus uvdomit, e zatmco odhaluje sv ohromujc
schopnosti, pouze sn. Tady nen nic nesplniteln, a tak do-
ke dotyn dit udlosti a podnikat nepochopiteln vci,
napklad ltat. Pozornost a vnmn se toti pestaly fixo-
vat, a lovk jako by se probral, rozhldl se a uvdomil si
svou situaci.
Pestoe to vypad zvltn, rove uvdomn se za bd-
n opt sniuje. Mylenky proud ve vtin ppad spon-
tnn, take peskakuj z tmatu na tma. To, co ns obt-
uje, znepokojuje i roziluje, zpravidla neprodyn oku-
puje vdom a v t i on me se nm ustavin pipom-
n. Chod takovch mylenek lze dit jen st. Nejhor
oekvn a negativn reakce formuj realitu dotynho,
a to nezvisle na jeho vli. Vnmn a pozornost se fixuj na
problmy, deprimujc vahy a pekky. Nakonec se posti-
en hrou do svch pot jako do snn za bdn. Tak se
stvme dosplmi.

87
 Zral lovk povauje dt za nerozumn, protoe ono
prost nezapad do jeho sn. Samozejm bude nanejv
douc, aby se nauilo existovat v novch podmnkch.
Zrove vak nevyhnuteln vznik paradox: m lpe si dt
osvojuje pravidla chovn v zkch hranicch materilnho
svta, tm drastitji se sniuje rove jeho uvdomn, co
s sebou pin ztrtu schopnosti ovlivovat chod udlost
a vnmat metafyzickou stranu reality.
Dospl se zajatci svch her - a tedy i pomr - st-
vaj v okamiku, kdy se zanaj brt veskrze vn
a po hlav se no do starost. Dt je neomezenm pnem
sv hry. Jeho uvdomn je vy, protoe se kadou vtei-
nu upamatovv, e jde pouze o hru. Jeho dleitost se dr
na nzk rovni z tho dvodu. Jedn lhostejn a zrove
jako divk dn pozoruje, piem si opt uvdomuje, e to
vechno je jen hra.
Pro dospl hry skonily, ivot je vc vn. Na jed-
nu stranu maj pravdu, nicmn na druhou stranu jim ta-
kov vztah zpsobuje to, e se v bdlm stavu pohrou
do snn. lovk samozejm v, e v konkrtn chvli ne-
sp, ale bd. Jene co se tm mn? Pn se nepln, sny se
neuskuteuj, zato hor oekvn se jako naschvl st-
vaj skutenost. ivot se ene kupedu, jak se chce jemu
a ne nm. Z toho vyplv, e ve vdomm snn jsme p-
nem sv reality, kdeto za bdn zstvme bezmocn. Ve
je relativn.
Schopnost dit snn se projevuje tak, e si lovk
ve snu uvdomuje sm sebe a doke sen a sv psobe-
n v nm vzthnout k reln skutenosti. Na tomto stupni
uvdomn se mu nabz oprn bod - realita, do n se
me po probuzen vrtit. Ta se zase podob nevdommu
snn za bdlho stavu - ivot se dotynmu dje. A ten si
tm pdem nevzpomn na minul ivoty ani nevid oprn
body, k nim by mohl smovat, aby se posunul na vy
rove uvdomn.

88
 Ve vdomm snn si vybavujete, km ve skutenosti
jste - tedy tm, kdo sleduje sen. Chpete, e sta, abyste
procitli, a veker vidn zmiz. Nicmn ve snu se mete
zdret a svm zmrem kontrolovat jeho prbh. Dokud
si vak neuvdomte, e sledujete sen, a nevzpomenete si
na svj oprn bod, budete zcela v moci snu, zvisl na
podmnkch, v pouzdru podmnnosti.
Realita se od snu odliuje tm, e se do n vdy vracte.
Chcete-li urit, co je sen a co realita, muste si zvolit njak
konkrtn bod, protoe jak sen, tak realita jsou relativn.
Sny jsou nereln vzhledem k realit. Vi emu je nerel-
n sama realita? Kde se zan odpotvat ona?
Jestlie lovk umr, vrac se k prvopotenmu
nulovmu bodu. Avak pokad, kdy se znovu narod,
na startovn bod zapomn a no se do novho snn - do
aktulnho ivota. Jestlie by se vm podailo rozpomenout
se, km jste, uvdomili byste si, e toto sv snn - ivot
- dokete dit.
Je to krajn sloit zejmna proto, e kvli tomu muste
zmnit ablonu svtonzoru. Ta tvo jaksi kli, vyraen
do rozumu, je nelze nijak sett nebo upravit. Jedin, co
mete udlat, je vytvoit novou, pomocnou ablonu, k e-
mu je ovem nutno pedevm osvobodit rozum a odtrh-
nout jej od t pedel. Rozum se od sv ablony odtrhne ve
zmnnm stavu vdom, kter nastupuje ve spnku nebo
pi psoben psychotropnch ltek.
Za normlnho stavu jsou vdom due a rozum syn-
chronn nastaveny na realizovan sektor prostoru variant.
Rozum sleduje materiln skutenost, jako by se dval z ok-
na. Ve stavu alkoholickho i narkotickho opojen od kon-
troly upout, synchronnost se naruuje a due se odkln
do nerealizovan oblasti prostoru variant. A tak se lovk
sice nachz v relnm svt, nicmn jej vnm zcela ji-
nak, a to v zvislosti na odklonu.

89
 Krtce eeno opil lovk se me na svj dobe zn-
m dm i ulici dvat neobvyklm pohledem, jako se tomu
dje napklad ve snu. Jeho rozum sleduje obrzek z blzko
se nachzejcch nerealizovanch sektor prostoru, kde se
ji uplatuj jin dekorace. Tam me bt ve, co je libo.
A tak dotyn napklad neme najt dvee, protoe mu
z pvodnho msta zmizely. Kulisy mohou nabt nejas-
njch podob, take jemu to pipad, jako by probhla n-
jak zsadn rekonstrukce, a skoro je nepozn. I znm lid
mohou vypadat pln jinak. Ve skutenosti zstalo ve pi
starm, jene vnmn podnapil osoby je zkresleno, a tak
vid nereln dekorace.
V nevdomm snu rozum jet vce schopnost zen
pozbv, a proto se stv, e due zaltv do dalekch
sektor, kde scne a dekorace pedstavuj cosi absolut-
n nepochopitelnho. Tam je mon ve, ponaje rjem
v oblacch a kone peklem, ve srovnn s nm jsou erti
s kotli jen sanatoriem. Snc lovk se pak me ocitnout
v technogennm svt plnm ohromnch incch stroj.
A nebo ve svt, kter pipomn jatka, kde se nenach-
z nic ne pna a skldka syrovho masa. lovk se dle
me ocitnout ve zcela neznmm mst, kde mu nezbude,
ne se v zoufalstv brodit cizmi ulicemi, ani by tuil, jak
se tam objevil a kam m jt. V takovch oblastech mohou
t ohyzdn a nenormln obyvatel i len zvata.
Jakmile se lovk z takovho snu probere, spadne z n-
ho veker tha a takov pocit se ned s nim srovnat.
Boe, jak tst, e to byl jen sen!" Ano, byl to sice sen,
nikoli vak iluze v bnm chpn, nbr nerealizovan
metafyzick realita. Nejhor na n je to, e sncho vechny
virtuln osoby vid a mohou si s nm dlat, cokoli se jim
zachce a co napluje jeho obavy a oekvn. Nechtjte se
do takov reality dostat!
Kosmonautm na orbitu se tak zdaj zcela nepozemsk
sny. Napklad Gennadij Strekalov ve svch dencch pe:

90
 Zdaj se mi jaksi podivn sny. Kolikrt se a pozastavuji
nad tm, e v nich neexistuje dn motivace ani spojitost.
Mozek evidentn jako nadmru komplikovan pota na-
hlsil chybu z navy, nebo do nj musely vstoupit infor-
mace zven, z vesmrnho informanho pole, kde je ve
zapsno a obsaeno navky." Po takovch snech, kter se
nemohly zrodit v rmci bnho lidskho vdom, kosmo-
nauty zejm postult transurfingu o existenci prostoru va-
riant neudiv.
Model lidskho chpn je dobe vysvtlen v knihch
Carlose Castanedy a Teuna Mareze. Autoi v nich popisu-
j, jak na tuto problematiku nahleli Toltkov - posledn
potomci z Atlantidy. Podle nich lovka obklopuje ziv
energetick kokon skldajc se z mnoha vlken. Nkde
ve vi lopatek se vechna vlkna sbhaj do jedinho msta
nazvanho bodem sbru. Jeho umstn uruje orientaci
vnmn.
Pokud dan model sloume s koncepc transurfingu,
zjistme, e nachz-li se bod sbru v normln poloze,
lovk vnm kadodenn realitu. Tehdy realizovan sku-
tenost odpovd pslunm sektorm prostoru variant.
Pokud se bod vykln do strany, synchronizace se naruuje
a dotyn me vnmat nerealizovan oblasti. U norml-
nch lid je poloha bodu sbru pevn fixovna. Jestlie se
z njakho dvodu fixace naru a bod zan cestovat,
u dan osoby se projevuj schopnosti jasnovidectv. A ko-
nen sny jsou tak podmnny prv pesunem bodu sbru.
Dleit je, aby ohnisko vnmn pouze nevyboovalo, ale
aby se i vracelo zptky. V opanm ppad, pokud uvzne
v nepirozenm umstn, lovk je postien njakou psy-
chickou poruchou.
Ten, kdo um zmrn pemsovat svj bod sbru, je
schopen ovldat realitu stejn jako vdom snn. Tako-
v schopnost se projev sama, pokud oprn bod vrtme
k realit, tedy uvdomme si, km jsme ve skutenosti.

91
Je to nelehk kol. Poet osvcench lze mlem spotat
na prstech. Osvcen se podob tomu, kdy lovk zpotku
nespn bloud po zkch klikatch ulikch neznmho
msta, nae se odr a let k nebi a z pta perspektivy
pehl cel kraj jako na dlani. V tu chvli se nhle ozejm
i cesta k cli.
Transurfing vs do vky, kde ltaj ptci, nevynese,
uke vm vak smr cesty, po n se mete pohybovat
i se zavenma oima. Abyste procitli ze snu, potebujete
nulov bod, bod odpotu. To, e sledujete sen, pochopte
teprve tehdy, kdy si uvdomte, e existuje jet jin rea-
lita - ta souasn. Za bod odpotu me poslouit vdom
toho, e v ivot lze doshnout alespo malho stupnku
uvdomn, a to u nen mlo.
Jdete po ulici, s nkm se bavte i se zabvte b-
nmi innostmi. Probute se! Rozhldnte se, stzliv se
podvejte na to, co se dje. Disponujete schopnost svm
zmrem usmrnit svj svt do potebnho eit. Mete
ovldat svou realitu. Nebude se to sice podobat tomu, co se
odehrv ve snu, kdy se syet mn plasticky a podrobuje
se i nejmenmu hnut vle. Materiln realizace je naopak
inertn jako smla, nicmn i ji lze ovlivovat, pokud vy-
uvte principy transurfingu. Nejdve ovem muste pro-
citnout.
Naute se realitu vnmat jako sen. Pouze ve vdomm
snn jste toti schopni opravdu kontrolovat situaci. Nao-
pak jestlie spte za bdlho stavu, rozhodn nejste pny
situace, nbr bojujete s kyvadly. Sejdte do hledit a d-
vejte se. Jednejte lhostejn, vydvejte se v anc a zstvejte
pozorovatelem.
Chcete-li udret hladinu uvdomn na jist rovni,
muste neustle kontrolovat, kterm smrem se ubr chod
vaich mylenek. Jakmile si na to zvyknete, budete se hl-
dat automaticky, bez vrazn nmahy. Pokud toti ze snn
procitnete, ji si nebudete muset pipomnat, e jde o pou-

92
h sen, a uette tak spoustu energie. I v bdn se lze nauit
kontrolovat smr proudn mylenek. Zpotku je nutno,
abyste si systematicky naizovali, e se muste probudit.
Postupn si k tomu vypstujete nvyk.
Jestlie si ve stavu bdn uvdomte, e muste jednat
lhostejn, rozhodnete se, e sestoupte z jevit do hledit
nebo zstanete na jeviti jako hrajc divk. I takov stupe
uvdomn sta k tomu, abyste splnili zbvajc principy
transurfingu. Z minul knihy si jist pamatujete ty nejhlav-
nj: snen rovn dleitosti, pohyb v proudn variant
a koordinaci. Nabzej monost dokonce naslepo se sebe-
jist pohybovat v labyrintu ivotnch situac, a pitom se
vyhbat vemonm nepjemnostem. Nsledujc vklad
vs seznm s dalm innm nstrojem ovlivovn rea-
lity - dulnm zrcadlem.
Na zvr tohoto tmatu bych si rd poloil jet jednu
otzku: existuje-li nkde v prostoru variant njak oprn
bod, kter by se nachzel ped dalm ivotem a od n-
ho si mohu odvodit, e realitu povauji za snn, co je to?
Oividn sm Bh. Due kadho ivho tvora je soust
Boha. A veker ivot je jeho snnm. Mohu se ptt i dle:
a existuje njak oprn bod i pro samotnho Boha?
Nech se tmto dotazem mu ti, kter iv nadje. Se
stejnm spchem bychom se mohli ptt, zda nco existuje
za hranicemi viditelnho Vesmru. Nedozvme se to; stejn
jako motli, kte sbraj nektar v Africe, nikdy nepoznaj,
e o kus dl se rozkld jet Amerika a tak tam rostou
kvtiny. Copak svt nen i tak dost krsn? Pro bychom
od nj mli dat vechna vysvtlen? Pojme se zkrtka
krmit sladkm nektarem kvt, je jsou dostupn.

93
 Dti Boha

Ji od dvnch dob se formoval obecn zlozvyk pi-

pisovat pobonm manm vhradn kladn vlastnosti,
zatmco neznabozi byli obviovni ze vemonch hch.
Pesnji tento stereotyp vytvoili sami nbon man -
jen jim poslouil jako jaksi presumpce neviny. Navzdory
tomu, e ve jmnu Boha se dly a stle dj hrzn zloiny,
v jejich zkladu se kr rdoby bohulib cl, a to pron-
sledovn jinak smlejcch lid. A pitom vra z lovka
svtce vbec nedl.
Kde berou pvrenci nboenstv takovou jistotu
ve vlastn nezheitelnost i pesnji svatost, e dokonce
i ateist maj tendenci uctiv s n souhlasit? e pr pokud
vme, chodme do kostela a modlme se, tak pedstavu-
jeme stedobod veho duchovnho a svtlho, zatmco vy
ostatn jste neznabozi, a tedy jste museli zabednout do h-
chu. My jsme dob a vy patn.
Zdroj tto jistoty nachzej v oprnm bodu, kter jim
poskytuje kyvadlo nboenstv. Obsahuje ve: vdom mi-
losrdenstv Boha, jen odpout hchy, dle monost zba-
ven se pocitu viny dky pokn, vra v krlovstv Bo, tak
nadje na Bo pomoc a pocit jednoty s lidmi stejn vry.
ivot ateist je v tomto smyslu mnohem komplikovanj,
jeliko oni mohou potat pouze s vlastnmi silami a pocit
viny nelze hodit na nikoho jinho.
Z jakho dvodu vak k Bohu smuje jedinec, kter se
od potku povauje za dobrho? Mnohdy k Nmu toti
vcho vbec nepivd lska, nbr strach a nejistota.
Spousta lid ije v domnn, e celou svou du se obracej
k Bohu, jene to je iluze. Ve skutenosti se sna utct ped
svm egem. Na egu nen nic patnho a ani ono niemu
nebrn, dokud mu ovem lid nekivd. Utv se kvli

94
vztahm zvislosti, kdy se lovk srovnv s ostatnmi
a zjiuje, e vbec nen dokonal.
Ego se ene za jedinm clem, a to potvrzenm vlastnho
vznamu. Jestlie se mu jej nedostv, ur se, a dotyn-
ho tak pepadv duevn nepohoda, j se sna zbavit. Jak
to lze dokzat? Pokud zjist, e naven vznamnosti jeho
zleitostem neprosplo, zbudou mu pouze dva zpsoby:
bu egu povol oprat, aby se rozbhlo cvalem, nebo je
pln zadus. Vybere-li si prvn metodu, zmn se v egois-
tu, zvol-li druh, pak v altruistu.
Nezdka se stv, e ego se chce zbavit it se sebou
samm, ponvad je to pro n nepohodln, a rozhoduje se
pro zoufal krok - zan zavrhovat samo sebe. Vyhlauje,
e mt se rd je patn, a naopak je teba milovat ostat-
n. lovk se pak odvrac od sv due a obrac se k Bohu,
k lidem, jen aby svj ivot nemu zasvtil, a tedy zskal
njakou oporu. Dochz i k opanm situacm, kdy se ego
zmt v agresivit, a tehdy se setkvme se zloinci, da-
rebky, cyniky. Veskrze duchovn, jako i padl osobnosti
pedstavuj plody ega, kter se li pouze polaritou.
Snad byste se mohli domnvat, e vrtte-li se k Bohu,
svho ega se zbavte. Narazte ovem na paradox: k N-
mu vs postrkuje prv ono ego. Bh pece nen vn, n-
br uvnit vs! steka Boha je v kadm ivm tvorovi,
a On tak ovld cel svt. Ego se klan jakmusi abstrakt-
nmu symbolu, zatmco od sv due, tedy od skutenho
Boha, se odvrac. Kristus, Mohamed, Buddha, Krina - to
jsou nkter zpodobnn Pna. Obyejn lovk pedstavu-
je tut podobu, nikoli vak nejvy. Pesto po ns nikdo
nevyaduje, abychom ped jinou podobou pokorn sklnli
sv hlavy.
Smovn k Bohu s clem zbavit se svho ega cha-
rakterizuje cestu vnitn dleitosti. Ta se projevuje pouze
v ppad, e se vydte cizmu soudu. Opravdovou cestou
k Bohu je nvrat k sob bez ohledu na ve ostatn. Jestlie

95
se zbavm nezbytnosti obracet se na mnn druhch, jsem
samostatn a moje ego pestv existovat, take mi zstv
celistv osobnost. Neposlouchejte toho, kdo vs vyzv,
abyste se zmnili a dlali ze sebe nco, co by odpovda-
lo jakmsi standardm. Nut vs k tomu, protoe chtj,
abyste se odvrtili od sv due a dili se pravidlem kyva-
dla: Dlej jako j." Vrate se k sob, pijmte se takov,
jac jste, dopejte si bt sami sebou, chopte se prva bt
dobrm. Zasvtte-li se zcela slub jakmusi abstraktn-
mu Bohu, otote se zdy k dui. A stanete se pvrencem
kyvadla nboenstv.
Tak zn teozofie transurfingu, kterou vak nikomu ne-
vnucuji. Nehlsm absolutn a jedinen pravdy, nbr
pouze se snam odhalit jist zkonitosti. Kad si me
vyvodit vlastn zvry.
Nboenskm inovnkm se samozejm podobn
vahy lbit nebudou. I kdy mezi nimi se lze setkat tak
s lidmi rznho pesvden. Horliv pvrence kyvadla
nboenstv odliuje od opravdovch svatch sluebnk
manra zlostn stavt vlastn dogmata do opozice proti
vem ostatnm. Agresivn npor je vdy prozrad. Natst
u jsou pry doby, kdy mohli takov pvrenci upalovat
jinak smlejc lidi na hranicch. Nicmn spory na pd
nboenstv stle zstvaj a konce mt nebudou, ponvad
prvn zkon kyvadla nikdo nezru.
Nboenstv je v podstat kontakt s Bohem skrze pro-
stednky. Pi obadu ktn, svatby i pohbu se bez svatch
sluebnk neobejdeme. Ani to vak nen pln nutn. Co-
pak Bh sv dt nepijme, pokud je vas nestaili poktt?
Je-li v kadm z ns steka Stvoitele, copak nejsme Jeho
dtmi? Potebujete snad zprostedkovatele pi kontaktu s ot-
cem a matkou? Na tuto otzku si kad odpovzte sm.
Nboenstv pedstavuje pro sv pvrence velmi pevn
kyvadlo a vyzvaje k tomu, aby se zekli vnjho svtsk-
ho blaha. Kad duchovn cesta se obvykle poj s asketic-

96
km ivotem. O osvcench panuje mnn, e dosahuj-li
jistch vek na cest k duchovn dokonalosti, pestanou je
veker pozemsk zleitosti zajmat. Nenechte se nachy-
tat. Kad se jistojist mus zabvat vlastnm materilnm
dostatkem, komfortem, blahobytem. Pokud tomu tak nen,
znamen to, e se nachz zcela v moci njak ideje. Ta
nejspe pat jednomu z kyvadel: nboenstv, filozofie
nebo jet njakmu jinmu duchovnmu".
V souladu se svm druhm zkonem kyvadla usiluj
o to, aby byli pvrenci zasvceni do zjm struktury.
Jestlie lovk o jejich hek skuten zavad, opravdu ho
ve ostatn pestane zajmat. Dokonce ho me ovldnout
iluze, e se zabv vhradn svou du i beseduje s Bo-
hem". Ve skutenosti je due tohoto osvcenho" uzave-
n v pouzdru, z nho nem anci se dostat.
Pro due sestoupila do naeho materilnho svta?
Snad aby se pipravila k onomu nepozemskmu ivotu
na nebesch? To je absolutn nesmysl! Chcete tvrdit, e se
na svt snesla z nebes a zde se m pipravovat k tomu, aby
tam zase vystoupala? Je to vbec tady na Zemi mon?
Pozemsk ivot jako by pedstavoval pro dui jedinenou
anci. Proto sem z duchovnho svta zavtala, aby poznala
vechny pvaby svta materilnho. Do duchovnho svta
se vdy dostane. Jak by mlo smysl ochuzovat ji o ve,
co poskytuje pekrsn, kouzeln, velkolep svt, v nm
h tolik asnch nstrah a lkadel?
Jestlie se odhodlvte slouit Bohu, vzdalujete se
od Nho. Stvoitel dv vzniknout spoust realit, a to pro-
stednictvm ivch tvor jakoto svch ivoucch ztles-
nn. Usiluje o zkoumn vech stran reality, ji produkuje.
Prv z toho dvodu posl sv dti do materilnho svta.
Bh vm dal svobodu jednat, tak sej chopte! Nemuste se
kvli tomu zavrat v kobce a trvit dlouh hodiny modlit-
bami. To u Bohu nesloute, nbr ho ochuzujete o radost,
kterou lze vytit z plnohodnotnho ivota. Takt by se

97
ctilo dt, kdybyste je vypustili, a si jde hrt, a zrove
mu nakzali, a veker as vnuje uen.
Pvrenci kyvadel nboenstv vm budou dotrn na-
eptvat, e nejste schopni vbec nieho, kdeto Bh je
vemohouc. Struktue nevyhovuje, jste-li svobodn a siln,
nebo potebuje bezchybn fungujc roubky zcela oddan
zmru struktury. V procesu podmaovn si lidsk vle ji
kyvadla doshla nemalch spch. Nezbv nm ne se
divit, jakch rozmr by asi musel dosahovat vliv kyvadel
na to, aby dti Boha ztratily o sv sle veker pedstavy.
lovk dostal do vnku moc vytvet vrstvu svho svta
tak, e ztlesn potenciln varianty z metafyzickho pro-
storu do materiln skutenosti. Kyvadlm se podailo ne-
jen lidem vzt povdom o tom, e jsou neho takovho
schopni, ale dokonce pekroutit smysl samotnho ivota,
kdy slubu Bohu zamnila za klann se mu.
Bh sotva vyaduje njak klann. Chcete snad po svch
dtech, aby se vm klanly? Urit byste v nich radji vidli
dobr ptele. Ve skutenosti spov cl ivota a tak sluba
Bohu ve spolenm tvoen - ve tvoen spolu s Nm.
Mnoho lid se domnv, e vra v Boha je jedin, co
se od nich vyaduje. V v Jeho existenci i moc. A co?
Nechpou Ho, pipad jim spe jako njak abstraktn,
nedosaiteln a nezdka odstraujc idol. Kdosi jim vnu-
til, e Bohu je teba se klant, mus se chodit pravideln
ke zpovdi a dobrm ivotem je zhodno se pipravovat
k nemu, co nikdo ani nedoke podn vysvtlit.
Avak vra nerovn se chpn. Modlitba nen kontak-
tem s Bohem. Jazykem Boha je tvoen. Dan tvrzen m-
ete nebo nemuste pijmout, nicmn hdat se a diskuto-
vat na toto tma nem smysl. Nejde o filozofick problm,
nbr o otzku vbru. Proto u zde nen vce co dodat.
Jestlie vytvte vrstvu svho svta, svou realitu, ko-
munikujete s Bohem. Pokud se z tvoen radujete, Bh se
raduje s vmi. V tom hledejte opravdovou slubu Bohu.

98
 Vra v Nj znamen pedevm vru v sebe, v slu vlast-
nch monost, v tvoiv schopnosti. V kadm lovku je
steka Boha. Udlejte svmu Otci radost. Nakolik vte
ve vlastn schopnosti, natolik vte v Boha a tmt reali-
zujete to, co ekl: Podle va vry se vm sta."

Divadlo sn

Ji na zatku knihy jsme se zmnili o tom, e prvopo-

tenm motivem, jen uruje chovn vech tvor, je po-
teba samostatn nakldat v urit me s vlastnm ivotem.
Kadou innost i proces smujc k cli lze nejobecnji
charakterizovat jako ovlivovn reality. A by se v ivot
i za existence ehokoli stalo cokoli, nakonec se ve ve
k jedin loze: chopit se v t i on me kontroly nad sku-
tenost, kter ns obklopuje.
m se zabv Bh? Odpov na tuto otzku je zejm
a nepotebuje dkazy. Tvoen a ovldn reality jsou clem
a smyslem kadho ivota. O vlivn funkci Boha nikdo ne-
pochybuje, ptme se spe, jak tuto moc realizuje.
Od t doby, co kyvadla nboenstv chpn Boha pe-
kroutila, je ve, co se s Nm njak poj, obklopeno jakmsi
podivnm a protiecm si tajemstvm. Jako by Bh pe-
ce jen existoval, jene zrove ho nikdo nikdy nespatil.
Na jednu stranu ovld svt, ovem na stranu druhou se jeho
innost neprojevuje zjevn. Z toho vyplv, e Bh je, a pe-
sto nen; Bh nen, a pesto je. Vylen paradoxn situace
kyvadlm umouje interpretovat a vyuvat chpn Boha
tak, jak jim to vyhovuje.
Pokud nechceme zabhat do podrobnost, shodneme se,
e hlavn pinou pevrcen Bosk podstaty je ada z-
mn uskutennch jednotlivmi nboenstvmi. Ta slubu

99
Bohu promnila v klann se a oividnou existenci Boha
zamnila za slepou vru. Kyvadla prohlsila, e lovk je

100
bezmocn, a do opozice mu postavila vemohoucho Boha.
Prvotn Boskou podstatu mu docela popela, m zpetr-
hala bvalou jednotu se Stvoitelem.
Takto lovka jako unesen dt zbavili pouta s rodiem
a nakzali mu, aby zapomnl na svj skuten pvod a tak
peduren. Nakonec dotyn ztratil veker povdom
o svch schopnostech a o moci vystupovat jako tvrce spo-
lu s nejvym Stvoitelem. Synu Boha vnutili, e se svm
osudem neme nakldat, tak jak by chtl, a e je povinen
ctt svho Otce a klant se mu jako idolu. Jako by dt ne-
bylo nieho schopno a nemlo dn prvo - cel ivot
trv v prostoru vymezenm despotickm rodiem, jen je
k nmu milosrdn pouze za podmnky, e se mu se sklope-
nou hlavou bezvhradn podrob.
Jestlie podlehneme vlivu kyvadel, jsme zprotni d-
stojn prce a stvme se sluebnky. Nehovom pouze
o kyvadlech nboenstv jako takovch. Ateizmus je svm
zpsobem tak nboenstv, pouze s opanm znamn-
kem. Vra se pak mn v neznalost, neznalost v odmtn
a odmtn v aktivn neptelstv. Pesto a si vybereme
jakkoli nazrn na svt, nae situace v podstat zstv
tat: zatmco kyvadlo nboenstv pedv osud do rukou
Boha, ateizmus k tmu elu vyuv njak prozetelnos-
ti i moci okolnost, s nimi se dotyn rozhodl bojovat.
V obou ppadech lovku pipadne nezvidnhodn
role loutky: bu se modli a ekej na milost od Pna, nebo
vstup do bitvy a bojuj s pekkami, protoe zadarmo nic
nedostane. A pesto bez ohledu na to, co udl, zstane
dotyn v moci kyvadel a okolnost do t doby, dokud jeho
iny neproniknou za rmec vnitnho zmru. Vdy do-
stvme to, co si vybrme. Domnvme-li se, e je nam
dlem prodrat se nepstupnmi pralesy, skuten tomu
tak bude. Ale pokud si pipustme odvnou mylenku,
e bychom se dokzali vznst do nebe, vzltneme nad les

101
a svobodn se rozletme. Nikdo mimo ns sam ns nedr-
.
Bohuel nedokeme uvit, e meme ve zskat pro-
st jen tak, bez rozlinch podmnek, a to pomoc vnj-
ho zmru. Zapoteb je vak uvdomit si svou Boskou
podstatu a pijmout ji. Co nen pln snadn, ponvad
i podstata samho Boha je nadmru zkreslena: ze Stvoitele
udlali Panovnka, jen vyaduje, abychom se mu klanli.
m se zabv panovnk? Vystupuje v roli soudce, zavruje
spravedlnost, napomn, rozdv podle zsluh, rozkazuje
a konen pomh a star se o sv poddan.
Doopravdy vak nic podobnho nepozorujeme. Ve sku-
tenosti se zlo vle a bezprv. Spravedliv trp, zato
hnci pchaj sv skutky beztrestn. Spravedlnost se
do obchodovn zapojuje pouze s velkm vyptm. Prosby
a modlitby nepinej ken vsledek. I kdy by se vlast-
n mohlo zdt, e aby mohl Bh nastolit spravedlnost, je
k tomu zapoteb pouze prosba - tedy za podmnky, e je
skuten vemohouc.
Pvrenci kyvadel chtj tuto zejmou nesrovnalost vy-
svtlit, a proto se sna dn interpretovat a scn vyladit
tak, aby se Bh mohl ujmout role, ji mu pidlili. V tu chv-
li dochz na velijak nesmysly typu: To je vle Bo."
nebo Vem se dostane po zsluze, a stanou ped Bohem."
A ns napad, e darebov utekli od svho vychovatele,
a proto mohou nyn podnikat velijak nehorznosti. A je
vychovatel nachyt, potrest je ve v psnosti.
Dokeme ci, v em tkv zmr Boha? Zapomeme
na vechny hlouposti. Nebudeme hdat ani filozofovat,
pouze si jet jednou krtce zopakujeme, e zmr ve-
ho ivho se tak i onak omezuje na ovlivovn reality.
Ve skutenosti nejde o vrchol soudnictv a spravedlnosti,
splnn pn a proseb, o oplcen podle zsluh ani o tres-
tn, nepokou se ani o pi, ani o vldnut, nbr o ovliv-
ovn reality.

102
 Nikomu nen dno, aby provozoval nco, co si Bh ne-
peje. On m opravdu ve pod kontrolou. Pouze pi ovlivo-
vn nesed na trn, a tud svou vli nerealizuje z jednoho
msta, nbr prostednictvm vech ivch tvor. Copak by
mohl psobit na svt, kdyby se nachzel mimo nj? Kad
tvor v sob nese kousek Boha, a proto nen mon, aby
zmr samostatn bytosti do jeho zmru nezapadal.
Kdy Bh vloil do kadho ivho tvora dui jako st
sebe, vybavil ho schopnost ovlivovat realitu do ve jeho
vlastnho uvdomn. Jistm vdomm pitom v rznm
stupni disponuje ve, co existuje, ponaje lidmi a kone
minerly. lovk sice zcela samozejm zaujm nejvy
stupe, z toho vak neplyne, e by kameny nemohly tak
t svj ivot jenom jejich existence probh v jinm a-
sovm rozmru. Ve, co se nachz ve skutenosti, vn
do n svj pnos. eky probjej cestu pro koryta, hory
vyrstaj uprosted rovin, pout, lesy, sou i moe si vz-
jemn vybojovvaj teritorium, vichni disponuj dlem v-
dom a podle svho usiluj o ovlivovn reality. m vy
je rove uvdomn, tm vce monost se k tomuto elu
nabz.
Vezmme si jako pklad rostliny. Jsou pln vedn a z-
rove tajemn. Nikdo sice nebude poprat, e jsou iv, pe-
sto jen mlokoho napadne, aby je povaoval za iv v plnm
smyslu slova. Vnmme rostliny jako bezduch biologick
materil, kter nen schopen ctit ani uvdomovat si sebe
a sv druhy. Jene tady se hluboce mlme. Rostliny se vy-
znauj zvltnm druhem nervov soustavy a jejich buky
si mezi sebou vymuj elektrick potencily. A tak um
po svm vidt, slyet, hmatat, ctit chu i vn. Ba co vc,
mohou mezi sebou komunikovat, vzpomnat, analyzovat,
a dokonce i provat.
Americk badatel Clive Backster se jednou rozhodl pro-
vst experiment a pipojil rostlinu k detektoru li. Pokusu
se astnili dva lid: jeden j lmal vtviky a trhal list,

103
zatmco druh j lichotil a laskav s n rozmlouval. Rostlina
se je nauila rozliovat. Jakmile do mstnosti vstoupil ten
zl, rostlina vykikovala - na zapisovacm zazen se obje-
vil prudk vkyv, ale kdy se piblil dobr, uklidnila se.
Na zklad pokus doel Backster k pesvden, e rost-
liny jsou schopny zachycovat elektromagnetick vlnn,
a dokonce i mylenky! Stailo, aby astnk experimen-
tu jen pomyslel na to, e utrhne list, kdy vtom rostlina
bouliv reagovala. Backsterova pozorovn byla nejednou
provena dalmi vdci - vdy se stejnm vsledkem.
V laboratoi, kde se provdly podobn pokusy, proje-
vila jedna pokojov rostlina jasn symptomy citu, jemu -
kme lska. Kdy laborantka snmala encefalogram kvtku,
vimla si, jak slastn pede, kdy ho zalv a laskav s nm
hovo. Jakmile vela do mstnosti, kvtek vykazoval bou-
liv naden, pestoe na jin osoby takto nereagoval. Jak
se badatel podivili, kdy zaal vykazovat pznaky rli-
vosti! Stailo, aby objekt jeho lsky zaal flirtovat s osobou
opanho pohlav, a kvtek se dostval do stavu, kter ne-
lo nazvat jinak ne deprese.
Ale co rostliny! Pozorovn dokzala, e potky pri-
mitivnch reakc vykazuje dokonce DNA. Vyzaovn mo-
lekuly DNA, kterou jsme umstili do spektrometru, v sob
nese informace nejen o sv stavb, ale - co je podivuhod-
n - i o duevnm stavu. Jestlie se molekuly ct pohodln,
vyzaovn je klidn. Pi nahvn komory spektrometru
reaguj na nadbytek tepla a zanaj kourat. Pi urit tep-
lot se molekuly naruuj a hynou. Nejzvltnj a nejpo-
divnj je to, e dokonce i v przdn komoe, kde byly
molekuly DNA znieny, jsou jet po dobu tyiceti dn
slyet pedsmrteln vkiky - spektrometr registruje vy-
zaovn pzrak hynoucch molekul, je tam ji fyzicky
nejsou. Uveden vsledky prvn zskal v polovin osmde-
stch let rusk vdec Pjotr Garjajev, kter tehdy pracoval
v Institutu fyzikln-technickch otzek AV SSSR. Pesto

104
je teba dodat, e oficiln vda na vechny tyto experimen-
ty pohl, jak se dalo ekat, celkem skepticky.
Rostliny neumj kiet ze vech sil a nedokou vy-
jevit sv pocity a proitky. Ale maj dui a tak umj tr-
pt a radovat se. Zkrtka ve srovnn s lovkem rostliny
ij v hlubokm snu. Podobaj se spcmu lovku, kter se
usmv, protoe navzdory spnku poznal pjemn laskav
hlas, a mra se, jeliko zaslechl neptelsk hluk. Tito nd-
hern spi slou jako zdroj naeho ivota, zkrluj nm
svt, poskytuj nm ve - ponaje lkem livho npoje
a kone stnem ve hav poledne. Navc nesoud jin a ne-
trp se pedsudky.
Rostliny jsou schopny, by mlhav, ctit tot co my.
Starme-li se o n, miluj ns a chtj se nm odvdit
svmi plody. Co vak ct, pokud jim ubliujeme, to se a
bojme si pedstavit. Co me ctit strom, kdy k nmu
pistoup vysplej, zato znan necitliv dvounoh tvor
a jen tak z nudy mu ulom vtviku? Strach, bolest, kiv-
du? Copak lze vysvtlit hrzu, kter bezbrannho tvora
pojme, jestlie k nmu dvounoh pistoup se sekerou? Jen
st si dokeme pedstavit, jak nestvrn trpen strom
zakou, kdy se mu do tla zahryzv sekera a z nj poma-
lu a neodvratn odchz ivot.
Nikdy nepoznme pocity rostlin, mlenlivch svdk
krutosti lovka, jen s nimi zachz jako s biologickm
materilem. Nezbv nm ne doufat, e sp dostaten
hlubokm spnkem, aby se netrpily tolik jako tvorov
na vym stupni vdom. Nic s tm nenadlme. Svt je kru-
t a je uspodn tak, e jeden ivot existuje na kor dru-
hho. Co nm ovem nedv morln prvo myslet si, e
v tomto svt sncch jenom my mme dui a vdom, a e se
tedy meme ke vem ostatnm chovat s pohrdnm.
Ne nadarmo plat u nrod, kter dosud nepokivila
civilizace kyvadel, e ped tm, ne zabij zve nebo vy-
rubaj strom, mus je poprosit o odputn. Stoupenci bud-

105
dhizmu se napklad neustle dvaj pod nohy, aby omylem
nezalpli njak hmyz, a tak zbyten nepolapou tr-
vu, mohou-li kret po pince. ctu si zaslou ve iv
a v tomto svt maj vichni stejn prva. Pokud se lovk
tmto nzorem ned, za co pak stoj on sm?
Na rozdl od vech ostatnch spcch obyvatel planety
bylo lovku umonno procitnout, ovem nkdy se mu to
neda. ivot je pece svm zpsobem tak sen. Obklopuje
ns ndhern svt obydlen sncmi bytostmi. Kad z nich
ije ve svm snu a stle cosi chce, o nco usiluje, klade si
nroky a tak m samozejm njak cl. Prv vlastnm
clem se pyn vechny iv existence. Ale pro je tomu
tak? Kvli emu?" - zept se lovk, jen se povauje
za vrchol dokonalosti. To proto, e proces vedouc k dosa-
en cle pedstavuje hybn element evoluce. Evoluce zna-
men zpsob tvoen a formovn reality vybran Bohem.
Idea evoluce se objevila pomrn nedvno. Dve se
mlo za to, e svt nepodlh zsadnm zmnm a existuje
v podob, v jak jej na potku stvoil Bh. Podstatu evo-
luce lze krtce charakterizovat jako proces nepetritch
kvantitativnch zmn, je postupn pechzej v kvalita-
tivn. Nejprve tuto mylenku jasn demonstroval Charles
Darwin v samostatnm biologickm aspektu. Podle Darwi-
na jsou hybnou silou evoluce ddinost a vlastn selekce.
Promnlivost slou jako zklad pro vznik novch pznak
v uspodn a funkcch organizm a ddinost tyto znaky
fixuje. Boj o existenci kon pednostnm peitm nejpi-
zpsobivjch jedinc.
Darwinova teorie je zcela sprvn, avak vypout
ze zetele jeden zkladn aspekt: m je vlastn podmnna
promnlivost? Pirozen vbr a ddinost fixuj i odstra-
uj znovu se vyskytujc pznaky jako hotovou vc. Od-
kud se ony pznaky berou a co podmiuje jejich vskyt?
Pro ploutve, kdla, drpy, srst, rohy a podobn zleitosti

106
narstaj ivoinm druhm, je nic takovho dve ne-
mly?
Evoluce zkoum skoky, opoovn, retrogrdn pohyb
i vskyt zcela novch forem, kter se z pohledu uspoda-
n evoluce nedaj vysvtlit. Napklad se ukzalo, e nelze
stanovit etzek vzniku a vvoje zrakovch orgn. Kde se
vzal a jak vznikl zrak? Jde pece o jakostn skok, zsadn
zmnu, je nemohla probhnout prost nhodou. O ivot
jako takovm takt nelze nic ci: e by snad njakou n-
hodou vznikl genetick kd ivota?
Z modelu transurfingu vyplv zejm zvr: promnli-
vost je vytvena zmrem. Kad iv tvor modeluje vrstvu
svho svta vetn sebe. Snaha ovlivovat realitu je pizp-
sobena cli. Za tmto elem je vak nutn se odpovdajcm
zpsobem zmnit a vyladit se na okoln prosted. Zmr
veho ivho, ponaje jednobunnmi organizmy a kon-
e lovkem, lze charakterizovat obecnm vzorcem: snam
se jednat tak a bt takov, abych inn ovlivoval realitu.
Tento zmr materializuje odpovdajc sektory prostoru va-
riant, nsledkem eho se objevuj nov symptomy.
Pipomeme si napklad, e pradvn ptci mli
na kdlech drpy, aby mohli plhat po stromech. Jet ped
tm, ne se nauili ltat, se pravdpodobn tmto zpso-
bem dostvali dovrchu, odkud se odreli, aby mohli ltat.
Ovlivovn reality typu lezu po stromech nen pli in-
n. A tak nen patn k tomu dodat umm plachtit dol.
Nicmn jet lep je svobodn ltm. Zmr svobodn
ltat v realit postupn ztlesuje vechny nov varianty,
jednu lep ne druhou. Nsledn se bhem dlouh doby
a vmny mnoha pokolen materializuj sektory, v nich
kdla zskvaj mnohem dokonalej formu.
V evoluci funguj spolu s tvrmi procesy tak rui-
v procesy, kdy se projevuje psoben prvnho a druhho
zkona kyvadel. Kyvadla pln funkci jak destruktivn, tak
i stabilizan. Jejich nekonc bitvy vedou k vytsnn jed-

107
noho druhu jinm i k jeho plnmu vyhynut. Na druhou
stranu kyvadla synchronizuj zmr samostatnch ivch
bytost. Jak jinak by se jedny a tyt znaky vyvjely u po-
pulace na celm ivotnm prostoru?
Veker vvoj v materilnm svt se realizuje jako v-
sledek sjednocen vnitnho a vnjho faktoru za aktuln-
ho sil jednotlivch entit a psoben kyvadel. Takto pro-
stednictvm zmru veho existujcho tvo Bh realitu
a ovldaj. Spolu s du vloil do kadho ivho tvora st
svho zmru a nsledn ho peduril ke snn - k ivotu.
N svt je divadlem sn, kde Bh vystupuje v roli di-
vka, scenristy, reisra i herce zrove. Jako divk po-
zoruje divadeln hru, kter se rozvj na jeviti svta. Jako
herec prov a vnm ve, co ct tvor, jeho roli pln.
V tom oividn spov i cl Boha - v onom pestrm ka-
leidoskopu snn vyzkouet ve, co je mon. Ale pro hra
nabz i pohled na bdu a nespravedlnost? Pro to vechno
pipout? A jak je mon, e kyvadla, ono celosvtov zlo,
existuj za jeho vdom?
Na tyto otzky odpovdi neexistuj. Motivy Boha jsou
znmy jen jemu. My meme pouze konstatovat: jako rei-
sr i scenrista dv Bh he monost rozvjet se svobodn,
v souladu se zmrem vech zastnnch. Kad vnese
svj vklad do formovn reality, vsledkem eho bude
obecn obrzek - sen Boha utkan z mnoha sn - jeho sa-
mostatnch podob a projev, je pedstavuj ivoty vech
tvor.
Ovem otzky, na kter nedokeme odpovdt, obec-
n nemaj vznam. Dleit je pouze konen zvr, kter
vyplv ze veho, co bylo eeno: kadikmu ivmu tvo-
rovi nabdl Bh svobodu a moc vytvet vlastn realitu, a to
do ve mry jeho uvdomn. V zvislosti na stupni onoho
uvdomn se ivot mn bu v nevdom snn, kdy je
snc bezmocn a nachz se v moci okolnost, nebo ve v-
dom snn, kter lze dit a smrovat silou zmru.

108
 Vichni maj k dispozici svobodu vbru, a na to, e
toto privilegium zdaleka nevyuv kad. Pro se proces
evoluce thne tak dlouho, jestlie je zmr schopen reali-
zovat potebn sektor prostoru variant? Protoe prakticky
vichni iv tvorov nevyuvaj zmr vdom a clev-
dom. ij v nevdomm snn, mlhav cosi chtj, ani
by vbec chpali, co pesn to je. Zmr je pak nepesn,
nejasn, neurit i bezdn.
V tomto ohledu se lovk nedostal dle ne ivoicho-
v. Jak jsme si ji ekli, kyvadla mu uzmula nejen schop-
nost silou mysli ovlivovat realitu, ale dokonce i samo v-
dn, e nco takovho je vbec mon. lovk je vtaen
do hry kyvadel, pijm pouze zptn psoben vnjho
zmru, kdy se mu dostv realizace negativnho vztahu
a nejhorch oekvn. V ostatnch ppadech mus s vel-
kou nmahou dobvat sv cle jen v zkm rmci vnitnho
zmru.
A pesto je lovk s dostaten vysokou rovn uv-
domn schopen vytrhnout se z onoho kruhu a svj ivot
zmnit ve vdom snn, v nm se realita podrobuje ne-
jen pmmu psoben, ale i vli. Pokud je v kadm z ns
kousek Boha, znamen to, e n zmr je Jeho zmrem.
Jestlie modelujeme svou realitu silou zmru, plnme Jeho
vli. Pokud znte svj zmr, vzte, e jde o zmr Boha.
Jak byste vbec mohli pochybovat o tom, zda bude splnn?
Potebujete jedin: chopit se svho prva.
Neproste, nevyadujte a o nic se nebijte, nbr vytvej-
te. Formujte svou realitu pomoc vdomho zmru. Co-
pak me Bh prosit sm sebe? Copak existuje nkdo,
od koho me Bh nco sm dat? I tak si vezme ve, co
potebuje.
Jestlie se modlte k Bohu, je to tot, jako by se Bh
modlil sm k sob. Jestlie Boha proste, je to stejn, jako
by Bh prosil sm sebe. A to lze chpat i naopak: modlete
se sami k sob a proste sebe.

109
 Pokud je v zmr zmrem Boha, jsou pak v
strach a pochyby? Tak Jeho. Dal vm svobodu vbru.
Mte vli vybrat ve, co chcete. Jestlie se rozhodnete pro
nesnadnou cestu, tko budete cle dosahovat a budete mu-
set pekonvat velijak pekky. Ale jak jinak? Jste pece
pesvdeni o tom, e nic nedostanete zadarmo a dostane
se vm veho na zklad va vry.
Copak je Bh tak bezmocn, e mus bojovat a dob-
vat? Nemus pece utrcet sly na boj s neoblomnou reali-
tou. Je schopen vytvoit novou realitu tak, jak se mu zachce.
Tot doke lovk, pokud vezme v potaz, e je to mon.
Pro byste se nemli ze snn probudit a vyuvat sv dvj-
privilegium? Jste-li pipraveni, zbv posledn - otzka
techniky. V nsledujc knize se dozvte, jak na to.

110
 Shrnut

Svt pedstavuje duln zrcadlo, na jeho jedn stran

se nachz materiln skutenost, na druh se vyjevuje me-
tafyzick prostor variant.
lovk si realitu uvdomuje tak, jak ho to nauili.
ivot se podob nevdommu snn za stavu bdn, pro-
toe lovk nenael oprn bod k realit.
Sestupte do hledit a dvejte se. Jednejte lhostejn,
nechte na sebe psobit rzn vlivy a zstvejte pozorova-
telem.
Snen hladiny dleitosti, pohyb v proudn variant
a koordinace nabzej monost pohybovat se ve snn
za bdlho stavu i poslepu.
ivot kadho ivho tvora je snnm Boha.
Cl ivota spov ve tvr spoluprci s Bohem - tvote
spolen s Nm.
Proces smujc k dosaen cle pedstavuje hybnou
slu evoluce.
Promnlivost forem v procesu evoluce je vytvena z-
mrem.
Bh vytv realitu a ovlivuje ji prostednictvm zm-
ru veho existujcho.
Kadmu ivmu tvoru Bh nabdl svobodu a moc for-
movat svou realitu dle mry vlastnho uvdomn.
Pokud dvte najevo zmr, vzte, e jde o zmr Boha.
Jak mete o jeho splnn vbec pochybovat?
Neproste, nevyadujte a nedobvejte, nbr vytvejte.

111
 Termny
Znamen

Prvodn znamen poukazuj na nadchzejc obrat

v proudn variant. Pokud se bl nco, co skuten bude
schopno ovlivnit chod udlost, objev se znamen, kter to
signalizuje. Jakmile se proudn variant st, pesouvte
se na jinou drhu ivota. Kad drha je kvalitativn v-
cemn stejnorod, li se pouze svmi parametry. Proud
ve sledu variant doke petnout rzn drhy. Zmny mo-
hou bt nevznamn, nicmn rozdl je citeln. Vnmte
(a u vdom, nebo nevdom), jako by nco bylo jinak.
Prvodn znamen se vyskytuj pouze v ppad, kdy
zan pechod na jin drhy ivota. Samostatnch proje-
v si nemuste vimnout. Napklad vrna zakrkala a vy
jste tomu nevnovali pozornost. Nepoctili jste kvalitativn
rozdl, ve se tedy nachz na pvodn drze. Pokud vs
na njakm jevu nco zajalo, znamen to, e jde o znamen.
Znamen se od obyejnho jevu li tm, e vdy signalizu-
je ponajc pesun na podstatn odlinou drhu ivota.

Nadbyten potencil

Nadbyten potencil je napt, mstn boue ve stejno-

rodm energetickm poli. Tuto nesourodost vytv my-
lenkov energie, kterou lovk vyzauje, jestlie njakmu
objektu pipisuje pli dleit vznam. Nadbytenm
potencilem je napklad pn, a protoe usilujete o nco,
co nen nebo co nemte, je vyvolvn energetick pokles
tlaku, jen zapiuje psoben rovnovnch sil. Dal
pklady nadbytench potencil jsou: nespokojenost, od-

112
suzovn, naden, obdiv, idealizace, peceovn, pezr-
n, ctidost; pocity nadazenosti, viny, mncennosti aj.

Indukovan pechod

Katastrofy, iveln pohromy, ozbrojen konflikty i eko-

nomick krize se rozvjej spirlovit. Nejprve probh zrod,
pot se spirla rozt, hromad se stle vce napt, a do-
chz ke kulminaci, emoce ji planou ze vech sil a konen
nastv rozuzlen - veker energie se rozptyluje do prostoru
a pichz doasn bezvt. Podobn funguje vodn vr.
Pozornost skupiny lid zabedv do st kyvadla, kter
se stle rychleji rozhoupvaj a skupinu thnou za sebou na
pochmurn drhy ivota. lovk reaguje na prvn podnt
kyvadla, napklad na negativn udlost, a pistupuje na to,
e se zachyt provzk, take se ocit v zn psoben spi-
rly, je se rozt a formuje jako trycht.
Jev, kdy spirla nabr tvar trychte, se definuje jako in-
dukovan pesun na drhu ivota, kde se lovk stv obt.
Jeho reakce na podnt kyvadla a nsledujc vzjemn do-
plovn energi kmitn indukuje pesun na drhu ivota,
kter se podle frekvence kmitn bl kyvadlu. Nakonec se
negativn udlost vleuje do vrstvy svta dotyn osoby.

Koordinace dleitosti

Niemu nepikldejte nezbytn dleit vznam. D-

leitost nepotebujete vy, ale kyvadla. Kyvadla manipuluj
lidmi jako loutkami pomoc provzk dleitosti. lovk
se obv povolit provzky dleitosti, protoe se nachz
v moci zvislosti, kter vytv iluzi opory a jistoty.
Jistota pedstavuje tent nadbyten potencil jako ne-
jistota, pouze m opan znamnko. Uvdomn a zmr

113
umouj ignorovat hru kyvadel a doshnout svho bez
boje. A pokud existuje svoboda bez boje, pak jistotu nepo-

114
tebujete. Jestlie jsem se osvobodil od dleitosti, nemm
co chrnit ani o co bojovat - zkrtka klidn jdu a beru si,
co mi pat.
Chce-li se lovk od kyvadel osvobodit, mus se zci
vnitn i vnj dleitosti. Problmy a pekky na ces-
t k cli tak vznikaj nsledkem nadbytench potencil
dleitosti. Pekky se dr na zklad dleitosti. Pokud
zmrn odhodte dleitost, pekky se samy zbort.

Koordinace zmru

Realizace nejhorch oekvn u lid, kte maj sklon

k negativizmu, potvrzuje, e lovk je schopen chod ud-
lost ovlivovat. Kad udlost na drze ivota se v prostoru
rozbh dvma smry - smrem pznivm a nepznivm.
Pokad, kdy se setkvte s njakou udlost, provdte
vbr, jak k n pistoupte. Pokud vnmte udlost pozitiv-
n, dostanete se na pznivou odboku drhy ivota. Sklon
k negativizmu vs naopak nut vyjadovat nespokojenost
a vybrat si nepznivou stranu.
Jakmile vs nco popud, pichz i nov nepjemnost.
Odtud pochz ono znm: netst nikdy nechod samo.
Nicmn ada nesnz nensleduje za onou prvn strast,
ale za vam vztahem k n. Zkonitost se formuje vam
vbrem, k nmu se rozhodujete na rozcest. Jestlie za-
nalyzujete stupe svho sklonu k negativizmu, mete si
udlat pedstavu, kam vs cel ivot vede takov dlouh
ada negativnch cest.
Princip koordinace zmru zn takto: pokud se rozhod-
nete, e budete vnmat rdoby negativn zmnu ve scni
jako pozitivn, pesn tak tomu i bude. Budete-li se dit
tmto principem, dokete doshnout takovho spchu
v pozitivnm slova smyslu, jakho negativist dosahuj
ve svch nejhorch oekvnch.

115
 Drha ivota

ivot lovka, jako i kad jin pohyb hmoty, pedsta-

vuje etz pin a nsledk. Nsledek se v prostoru variant
vdy nachz pobl piny. Jak jedno vyplv z druhho,
tak se na drze ivota seazuj i nedaleko lec sektory pro-
storu variant. Scne a dekorace sektor na jedn drze
ivota jsou si vcemn podobn. ivot lovka plynule
proud po vlastn drze do t doby, dokud nedojde k ud-
losti, kter podstatn zmn scn a dekorace. Tehdy se
osud obrac a pesouv dotynho na jinou drhu ivota.
Vdy se nachzte na tch drahch, jejich parametrm vy-
hovuje vae mylenkov vyzaovn. Jestlie zmnte svj
vztah ke svtu, tedy obraz svch mylenek, pesunete se
na jinou drhu ivota s jinmi variantami vvoje udlost.

Materiln realizace

Informan struktura prostoru variant se za uritch

podmnek me realizovat. Kad mylenka, stejn jako
sektor prostoru, m urit parametry. Mylenkov vyzao-
vn, je prosvtluje odpovdajc sektor, realizuje jeho va-
riantu. Tak vykazuj mylenky bezprostedn vliv na chod
udlost.
Prostor variant slou jako ablona, definuje formu
a vytyuje trajektorii pohybu hmoty. Materiln realizace
se pohybuje v prostoru a ase, kdeto varianty zstvaj
na mst a existuj vn. Kad iv tvor svm mylen-
kovm vyzaovnm formuje vrstvu svho svta. N svt
obydluje mnoho ivch organizm a kad je pi modelo-
vn reality pnosem.

116
 Kyvadlo

Mylenkov energie je materiln a nezmiz beze stopy.

Jestlie skupiny lid zanaj pemlet stejn, jejich my-
lenkov vlny se spojuj jedna v druhou a v ocenu energie
se vytvej neviditeln, ale skuten energeticko-infor-
man struktury - kyvadla. Zanaj se samostatn rozvjet
a ovldaj lidi dky svm zkonm. lovk, kter se dosta-
ne do vlivu destruktivnho kyvadla, ztrc svobodu - stv
se roubkem ve velkm mechanizmu.
Kyvadlo se rozhoupv tm silnji, m vce lid - p-
vrenc - m. iv se jejich energi a kad m vlastn cha-
rakteristickou frekvenci kmitn. Napklad houpaku lze
v urit frekvenci rozpohybovat pouze s velkm silm.
Onu frekvenci nazvme rezonanc. Pokud se mnostv
pvrenc sniuje, redukuje se i kmitn kyvadla. Jakmile
nezbv ani jeden pvrenec, kyvadlo se zastavuje a jako
tvor umr.
Kyvadla chtj z lovka vytit co nejvce energie,
a proto ho pohlcuj na zklad jeho pocit a reakc, jak-
mi jsou nevole, nespokojenost, nenvist, rozilen, neklid,
rozechvn, skleslost, rozruen, obdiv, dojet, idealizace,
cta, naden, rozarovn, hrdost, nafoukanost, pezra-
vost, odpor, kivda, pocit povinnosti, pocit viny.
Nejvt nebezpe h na osobu, je podlh vlivu
destruktivnho kyvadla, v tom, e kyvadlo svou ob od-
vd od drah ivota, na kterch by mohla najt sv tst.
Od vnucench cl se muste osvobodit, protoe v boji o n
se od sv cesty stle vce vzdalujete.
Kyvadlo je vlastn egregor, ale to jet nen ve. Chp-
n pojmu egregor nedoke vysvtlit cel komplex nuanc
vzjemnho psoben lovka s energeticko-informanmi
podstatami.

117
 Zmr

Zmr lze piblin definovat jako odhodln mt a jed-

nat. Neuskuteuje se pn, ale zmr. Pejete si zvednout
ruku. Pn je formulovno ve vaich mylenkch: uvdo-
mte si, e chcete zvednout ruku. Zvedne vm pn ruku?
Ne, pn samo o sob nic neprovede. Ruka se zved teprve
tehdy, a mylenky na pn odezn a zstane pouze od-
hodln jednat. Je mon, e odhodln jednat ruku zved-
ne? Tak ne. Doshli jste finlnho rozhodnut, e zvednete
ruku, pesto se dosud nezvedla. Co ruku zved? Jak lze de-
finovat to, co nsleduje po odhodln?
Zde se projevuje bezmoc rozumu poskytnout lehce po-
chopiteln vysvtlen toho, co je to zmr. Nae definice
zmru, jakoto odhodln mt a jednat, demonstruje pouze
pedehru k sle, kter vlastn jednn uskuteuje. Zbv
pouze konstatovat, e ruka se nezved pnm ani odhodl-
nm, ale zmrem.
Zmr se dl na vnitn a vnj. Vnitnm zmrem ro-
zumme aktivn psoben na okoln svt - to je odhodln
jednat. Vnj zmr je odhodln mt, kdy svt sm se pod-
robuje vli lovka. Vnitn zmr je koncentrace pozor-
nosti na proces pohybu k cli. Vnj zmr je koncentrace
pozornosti na to, jak se cl sm realizuje. Vnitnm zm-
rem se cle dosahuje, kdeto vnjm se vybr. Ve, co je
spjato s magi a paranormlnmi jevy, se vztahuje k oblasti
vnjho zmru. Ve, eho lze doshnout v rmci bnho
nazrn na svt, se dosahuje silou zmru vnitnho.

Vztahy zvislosti

Vztahy zvislosti se definuj nastolenm podmnky typu

pokud ty takhle, tak j tak. Jestli m miluje, znamen to,

118
e ve zahod a pjde se mnou na kraj svta. Pokud se se
mnou neoen (neprovd se za m), znamen to, e m
nemiluje. Jestli m bude chvlit, budu se s tebou ptelit.
Jestli mi nepj svou lopatku, vyenu t z pskovit."
Jestlie lska peroste ve vztah zvislosti, nevyhnuteln
vznik polarizace a rovnovha se naruuje. Bezvhradn
lskaje lska bez prva ovldat, obdiv bez klann. Jinmi
slovy, takov cit nevytv vztahy zvislosti mezi tm, kdo
miluje, a objektem jeho lsky.
Rovnovha se naruuje i v ppad, e se vci srovn-
vaj nebo stav do opozice: My jsme takov a oni jin!"
Za pklad si vezmme nrodn hrdost. Ptejme se, ve srov-
nn s jakmi nrodnostmi o n mluvme? Nebo pocit m-
ncennosti: ve srovnn s km si pipadme mncenn?
Kde existuj protiklady, tam nutn ruku k dlu piklda-
j rovnovn sly. Jejich psoben je nameno na to, aby
objekty v opozici podntily natolik, aby se bu sjednotily
k oboustrann spokojenosti, nebo aby se rozkmotily. Po-
kud jste vy pvodcem polarizace, psoben sil bude nam-
eno pedevm proti vm.

Polarizace

Nadbyten potencily vznikaj, kdy se njakm vlast-

nostem pikne pli velk vznam. Vztahy zvislosti se
mezi lidmi hromad v ppad, jestlie se dotyn zanaj
navzjem srovnvat, stavt do protikladu sv schopnosti
a pokud se d podmnkou typu kdy ty takhle, tak j tak.
Nadbyten potencil sm o sob nen tak hrozn, do-
kud existuje zkreslen hodnocen bez srovnn, jen samo
o sob. Jakmile je umle naven hodnocen jednoho ob-
jektu vystaveno konfrontaci s jinm, vznik polarizace,

119
kter vyvolv vtr rovnovnch sil. Rovnovn sly
usiluj o odstrann vznikl polarizace a jejich psoben je

120
ve vtin ppad nameno proti tomu, kdo polarizaci vy-
tvoil.

Prostor variant

Prostor variant je informan struktura. Jde o nekonen

pole informac, je sdruuje veker varianty vech ud-
lost, kter se mohou stt. Lze ci, e v prostoru variant
existuje ve, co kdy bylo, je i bude. Slou jako ablona
v podob st souadnic pohybu hmoty v prostoru a ase.
Jak minulost, tak budoucnost se tam stle uchovvaj jako
na filmovm pltn. Nicmn inek asu se projevuje
pouze bhem pesunu samotnho snmku, v nm se osvt-
luje souasnost.
Svt existuje zrove ve dvou podobch: fyzickou re-
alitu lze nahmatat, kdeto metafyzick prostor variant
le za hranic vnmn, ale pesto nen mn objektivn
a pstup k onomu poli informac je v zsad mon. Prv
odtud pochzej intuitivn poznn a jasnovidectv. Rozum
nen schopen vytvoit nic zsadn novho, pouze doke
vybudovat novou verzi domu ze starch kostek. Mozek
neschrauje samotn informace, nbr cosi, co se podob
adresm k informacm v prostoru variant. Veker vdeck
odhalen a umleck dla rozum t z prostoru variant pro-
stednictvm due.
Sny nepedstavuj iluze v bnm chpn tohoto slo-
va. Rozum si sny nepedstavuje - on je skuten vid. To,
co pozorujeme ve skutenosti, jsou realizovan varianty
Ve snu jsme schopni vidt to, co realizovno nebylo, tedy
divadeln hry s virtulnmi scni a dekoracemi. Sny nm
ukazuj to, co by se bylo mohlo stt v minulosti nebo by se
mohlo dt v budoucnosti. Snn je cestovn due v prosto-
ru variant.

121
 Rovnovn sly

Vude, kde existuje nadbyten potencil, vznikaj rov-

novn sly usilujc o jeho odstrann. Potencil se vytv-
mylenkovou energi lovka, jestlie njakmu objektu
pisuzuje pli velkou dleitost.
Napklad srovnejme dv situace: stojte na podlaze
ve svm dom a na kraji propasti. V prvnm ppad vs to
nijak netrp. Ve druhm m pro vs situace velmi zsadn
vznam: sta jedin neopatrn pohyb a stane se nenapra-
viteln. Na energetickm plnu m fakt, e zkrtka stojte,
tent vznam v prvnm i druhm ppad. Ale kdy stojte
nad propast, svm strachem hromadte napt, a tak vytv-
te nestejnorodost v energetickm poli. Nakonec vznikaj
rovnovn sly usilujc o odstrann tto nesourodosti.
Dokonce mete jejich psoben skuten poctit: na jed-
nu stranu vs nevysvtliteln sla thne dol a na druhou
vs to nut odstoupit od kraje. Abyste odstranili nadbyte-
n potencil svho strachu, sta, aby vs rovnovn sly
odlkaly od kraje nebo vs shodily dol, abyste s tm skon-
covaly. Takovmu psoben jste vystaveni.
Psoben rovnovnch sil usilujc o odstrann nad-
bytench potencil produkuje velk mnostv probl-
m. Jejich lstivost spov v tom, e lovk asto dostv
vsledek pmo opan zmru. Pitom absolutn nech-
pe, co se vlastn dje. Odtud pramen pocit, e se do dn
zapojuje njak nevysvtliteln, zl sla, nco jako zkon
schvlnosti.

Sektor prostoru variant

V kadm bodu prostoru existuje jist varianta urit

udlosti. Abychom si zjednoduili pochopen, stanovme

122
si, e varianta sestv ze scne a dekorac. Dekorace jsou
vnj podobou i formou projevu a scn je cesta, po n
se hmota pohybuje. Rozdlme si prostor variant na sekto-
ry. Kad sektor m vlastn scn a dekorace. m vt
vzdlenost panuje mezi sektory, tm vraznji se li scn-
e i dekorace. Osud lovka je tak nadnesen v mnoha vari-
antch. Teoreticky neexistuj dn hranice mezi rznmi
osudy lovka, ponvad prostor variant je nekonen.

Diapozitiv

Nae pedstavy o sob a o okolnm svt bvaj as-

to daleko od pravdy. Zkreslen navozuj nae diapozitivy.
Jestlie vs napklad znepokojuj nkter vae nedostatky,
vypstujete si kvli tomu pocit mncennosti, protoe se
vm zd, e ostatnm se to taky nelb a e to neschvaluj.
Jakmile se za tto situace setkte s ostatnmi lidmi, vkld-
te do svho projektoru diapozitiv komplexu mncennosti
a vidte ve zkreslen.
Diapozitiv je zkreslen obraz reality ve va hlav.
Negativn diapozitiv zpravidla plod jednotu due a rozumu,
a proto se ve skutenosti ztlesuje. Nae hor oekvn se
uskuteuj. Negativn diapozitivy lze petvoit v pozitivn
a pinutit je, aby pracovaly ve v prospch. Pokud zmrn
vytvote pozitivn diapozitiv, budete schopni asnm zp-
sobem transformovat vrstvu svho svta. Clov diapozitiv
je pomysln obrzek toho, e cl ji byl dosaen. Systema-
tick vizualizace diapozitivu vede k materializaci odpovda-
jcho sektoru prostoru variant.

Vrstva svta

123
 Kad iv tvor materializuje energi mylenek vymezen
sektor prostoru variant a vytv vrstvu svho svta. Vechny

124
zmnn vrstvy se kup jedna na druhou, a tak kad podstata
pispv svou petkou do mlna formovn reality.
lovk svm vnmnm svta vytv individuln
vrstvu svta - samostatnou realitu. Tato realita s ohledem
na lovka zachycuje urit odstn. Pokud bych se ml
vyjdit obrazn, stanovuj se tam urit povtrnostn pod-
mnky: rann svest v zi Slunce, pomourno a detivo,
nebo dokonce uragn i njak prodn katastrofa.
Individuln realita se formuje dvma zpsoby: fyzic-
km a metafyzickm. Jinmi slovy, svj svt si lovk bu-
duje jednnm a mylenkami. Hlavn roli tu pebraj my-
lenkov pedstavy, ponvad vytvej vznamnou st
materilnch problm, s nimi mus lovk vtinu asu
bojovat. Transurfing zachz vhradn s aspektem metafy-
zickm.

Proudn variant

Informace trvale le v prostoru variant v podob ma-

tice. Struktura informac je uspodna ve vzjemn sv-
zan etzy. Pinn nsledkov spojitosti plod proudn
variant.
Neklidn rozum mus ustavin odolvat podntm ky-
vadel a rozhodovat o eench problm, zatmco se sna
udrovat situaci pod kontrolou. Voln een rozumu jsou
ve vtin ppad nesmyslnm plcnm rukama ve vod.
Vtina pot, zejmna nicotnch, se vye samy, pokud
nebudeme brnit proudn variant.
lovk by se neml aktivn vzprat proudn pedevm
proto, e pi tom zbyten a nkdy i ke sv kod pltv
energi. Proudn si vybr cestu nejmenho odporu, a pro-
to obsahuje i nejinnj a nejracionlnj een pot.

125
Odpor proti proudu naopak plod spoustu novch probl-
m.

126
 Siln intelekt rozumu nen k niemu, pokud ji een
existuje v prostoru variant. Pokud nebudete dlat pote
a nebudete se brnit proudn variant, een pijde samo,
a bude nejlep. Kvalita optimlnosti je integrovna ji
ve struktue pole informac. V prostoru variant existuje ve,
ale s vt pravdpodobnost se realizuj nejmn energe-
ticky nron varianty. Proda nepltv energi nadarmo.

Transurfing

Pojem transurfing jsem si nevymyslel - spadl na m od-

nkud, odkud se vzaly i vechny ostatn termny, a vlastn
cel obsah knihy. Do jist doby jsem ani j sm nechpal
jeho vznam. A nelze zde ut dnch asociac. Vznam
tohoto slova lze vykldat jako klouzn nap prostorem
variant, transformaci potenciln mon varianty ve sku-
tenost i pesun nap drahami ivota. Obecn lze ci, e
pokud se zabvte transurfingem (anglick vslovnost je
transerfing), znamen to, e balancujete na vln spchu.

Vj

Metoda vje je inn technologie lidskch vztah,

kter pedstavuje soust transurfingu. Hlavn princip vj-
e lze zformulovat takto: zbavte se zmru zskat, vymte
jej za zmr dt a dostanete to, eho jste se zekli.
Psoben tohoto principu je zaloeno na tom, e v
vnj zmr vyuv vnitn zmr partnera, ani by po-
kozoval jeho zjmy. Nakonec od dotynho zskte to,
eho byste bnmi metodami vnitnho zmru nemohli

127
doshnout. Jestlie se budete dit tmto principem, dobu-
dete skvlch vsledk v osobnm i pracovnm ivot.

128
 Cle a dvee

Kad lovk m pedurenou a vytyenou jedinenou

cestu, na n me zskat trval tst. Kyvadla nm vnu-
cuj cle, je jsou nm ciz a vb ns svou presti i nedo-
stupnost. Jestlie se honme za falenmi cli, bu nieho
nedoshneme, nebo nakonec pochopme, e to nepotebu-
jeme.
Vam clem je zmnit ivot ve svtek. Dosaen cle
s sebou nese splnn vech ostatnch pn, piem vsled-
ky pekonaj veker oekvn. K cli vs dovedou jedin
ty vae dvee.
Pokud krte k cli svmi dvemi, nikdo a nic vm
v tom nedoke zabrnit, protoe kl od va due ideln
pasuje do zmku od va stezky. To, co je vae, vm nikdo
nevezme. Take nebudou dn pote s dosaenm cle.
Problm spov jen v tom, abyste dokzali najt svj cl
a dvee. Transurfing vs to nau.

129