Você está na página 1de 2

ÑE'ẼTEJA GUARANÍME (ADVERBIO EN GUARANI)

HE’ISÉVA (concepto): Ha'e ñe'ẽ otekome'ẽ térã omoteĩva ñe'ẽtévape, ikatu avei omoambue
ambue ñe'ẽtejápe térã peteĩ terojápe.

Techapyrã:

 Oguata porã  Oho mombyry  Oúta ko'ẽrõ


ÑE’ẼTEJA ÑEMOHENDA (clasificación)

 2.1. Ñe'ẽteja tekoguáva (adverbio de modo)


 2.2. Ñe'ẽteja tendaguáva (adverbio de lugar)
 2.3. Ñe'ẽteja araguáva (adverbio de tiempo)
 2.4. Ñe'ẽteja papyguáva (adverbio de cantidad)
 2.5. Ñe'ẽteja porandúva (adverbio de interrogación)
 2.6. Ñe'ẽteja moneĩva (adverbio de afirmación)
 2.7. Ñe'ẽteja mbotovéva (adverbio de negación)

2.1. ÑE'ẼTEJA TEKOGUÁVA: Ko’ãva ha’ehína umi oteko-me’ẽva ñe’ẽtévape.


Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩm-baha opaichagua tekoguáva.

Techapyrã:

 Oguata porã /  Osapukái po’i /  Oiko pya’e / oiko


oguata vai osapukái pyrusu mbegue
 Oñe’ẽ hatã / oñe’ẽ  Ohai mbyky / ohai
kangy puku
2.2. ÑE'ẼTEJA TENDAGUÁVA: Ko’ãva katu ohechuka moõitépa ojehu ñe’ẽtéva
omoandúva. Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua tendaguáva.

Techapyrã:

 Oguata mombyry / oguata agui  Oike ko’ápe / osẽ amo


2.3. ÑE'ẼTEJA ARAGUÁVA: Ko’ãva katu oñanduka araka’etépa ojehu ñe’ẽtéva omoandúva.
Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua araguáva.

Techapyrã:

 Ogueru ko'ága (ogueru ága)  Oguerúta ko'ẽrõ


 Oguerúkuri kuehe  Oguerúta upéi
2.4. ÑE'ẼTEJA PAPYGUÁVA: Ko’ãva oñanduka mboýpa ñe’ẽtéva retakue. Ñe’ẽjoajukatúpe
katu oiko avei ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua tekoguáva

Techapyrã:

 Oguata heta /  sa'i ogueru /  mbovy ojogua /


2.5. ÑE’ẼTEJA PORANDÚVA: Ko’áva jaipuru ñe’ẽtéva ndive ñaporandu hagua
omoandúvare. Ko'ã ñe'ẽteja oguerahava’erã ñe'ẽpehẽtai upeigua "pa" térã "piko".

Techapyrã:

 moõpa reiko /  mba'érepa rejogua  mboýpa reguereko


 araka'épa reju /  mávapa he’i / /
 mba'éichapa  mávapepa  mba'ẽrãpa reho /
reñeñandu / remombe’úta /
 mba'épa reipota /
2.6. ÑE'ẼTEJA MONEÍVA: Ko’ãva ha’ehína umi omboajéva ñe’ẽtéva omoandúva.

Techapyrã:

 Héẽ /  néi /
 nei /  tove /
2.7. ÑE'ẼTEJA MBOTOVÉVA: Ko’ãva ha’ehína umi omboa-je’ỹva ñe’ẽtéva omoandúva.

Techapyrã:

 nahániri /  ani /
 ahániri /  anive /
 tove /  araka’eve /
ÑE’ẼTEJA MOAMBUEHA (accidentes)

 3.1. Papapy (número)


 3.2. Meña (género)
 3.3. Kokatu (grado)

3.1. Papapy Ñe’ẽteja naiñambuéi papapýpe. Techapyrã:

 Che aha mombyry /  Ha’ekuéra oho mombyry /


3.2. Meña Ñe’ẽteja naiñambuéi avei imeñáme.

3.3. Kokatu Ñe’eteja rehe ñambojoapykuaa umi ñe’ẽpehẽtai kokatuguigua, avei ñambojoajúva
tero, teroja ha ñe’ẽtéva rehe. Techapyrã:

3.3.1. Kokatu’ypy : mombyry 3.3.4. Kokatu Tuichavéva:


(naiñe’ẽpehẽtaíri) mombyryeterei

3.3.2. Kokatu Mbojojáva : mombyryve 3.3.5. Kokatu Tuichaitéva :


mombyryrasa
3.3.3. Kokatu Tuicháva : mombyryete
3.3.6. Kokatu Tuichaitevéva :
mombyryetereirasa

Leõ ha anguja El león y el ratón:

Peteĩ jey osẽ haitýgui peteĩ anguja ha Érase una vez un ratón que salió de su
ojejuhu peteĩ leõ tuichaitereíva ndive. madriguera y se encontró un enorme león.
Leõ ohechávo ichupe ho’useterei. El león quería comérselo.
– Anína che’u leõ. – Por favor, león no me comas.
Ikatúnte peteĩ árape reikotevẽ cherehe. Puede que un día me necesites.
Leõ ombohovái: El león le respondió:
– ¡Mba’e che piko aikotevẽta nderehe, – ¿Cómo quieres que te necesite, con lo
nemichĩeterei ningo! pequeño que eres?
Leõ ohechávo mba’e michĩmi El león se apiadó al ver cuán pequeño era el
ipy’akangypaite ha opoi ichugui. ratón y lo soltó.
Peteĩ ára, anguja ohendu ongyryry Un día, el ratón escuchó unos rugidos
vaipaitéva. terribles.
Upéva karai leõ. Era el señor león.
Og̃uahẽvo oĩháme, ohecha leõ ñuhã Cuando llegó al lugar, encontró al león
ryepýpe. atrapado en una red.
– ¡Che roguenohẽta upégui!- he’i anguja. – ¡Yo te salvaré! – dijo el ratón.
– ¿Nde? Nemichĩeterei, nandepu’akamo’ãi. – ¿Tú? Eres demasiado pequeño para tanto
Anguja oñepyrũ oñamindu’u iñapytĩháre esfuerzo.
ha leõ isãso. El ratón empezó a roer la cuerda de la red
Upe guive, ha’ekuérantema angirũ el león pudo salvarse.
ojohayhúva. Desde aquella noche, los dos fueron amigos
para siempre.

Você também pode gostar