Krajina se od 90. let 20.

stolet stala
jednm z
nch, ale i humanitnch
Prvn polovina V.Clka
na toto tma se tk fyzic-
k krajiny, jejch a ochrany.
Druh je
krajinm due - fenomnu genia
loci, Zelenho mue, kelt-
skm v druhohorch atp.
Celek uzavraj Poutnkova pravidla
putovn po posvtnch mstech
a obshl soupis literrnch i hu-
debnch kter jsou pro
vstup do krajiny Hlav-
nm motivem knihy nutnost
krajinu chrnit sam,
skalm, vodm a ivo-
tu, ale tak a vlastn dui.
Vclav elek
kraji?x
vnltrnl
vv/
a VneJSI
Texty
o
krajiny,
smysluplnm
bobrovi,
arelu
jablkovho

a tak o tom,
lezeme
na rozhlednu
2002
Obsah
- svoji dui. Krajina jako obraz lid, ji obvaj 5
I. krajiny
1. Geologick zklady krajiny 8
2. Geodiverzita a krajiny 22
3. O krajiny a kamenu sv. Ivana na Bytzu u 3
8
4. Co si pamatuje 49
s. Krde krajiny. Hierarchie a s prostorem 70
6. Arel jablkovho aneb krajina je to, lezeme na rozhlednu 7
6
7. Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu 84
8. Krajina mezi a 94
nae krajina nai dui?" Rozhovor o a hip hopu
1
4
."" II. krajiny
1. Anaon aneb krajina s kolektivn du 114
2. a barokn krajina 121
3. Velk vztah, smyslupln bobr a virtuln krajina 130
4. Vody spoutan: J. W. Goethe na Komorn 139
5. Imaginativn Zelenho mue 151
6. Maskovan los a jin 160
7. Bohemia Rosa aneb klter prevt a mrchorout 190
8. Neviditelnho - Probouzen msta 210
poznmka 218
Prameny ke studiu krajiny: co se dvat a naslouchat 222
228
O fotografich Hany Rysov a v ns 229
O autorovi 231
Tato kniha vychz za Nadace literrn fond.
Vclav elek 2002
ISBN 80-86569-29-2

svoji dui.
Krajina jako obraz lid,
ji obvaj
Po roce 1868 se v dopisech anglickho bsnka Gerarda Manleye Hop-
kinse stle objevovat slovo ..inscape", tedy vraz pro
prostor krajinu jako protiklad krajiny neboli landscape.
Hopkins chpe ..inscape" velmi hluboce, je to pro jaksi vzor
rytmus, jakm je prvotnho a B-
vznik, pokud se krajina jeho due setk s
danm rytmem V tomto procesu se pak nov
n krajina. A jako v sly, tak i ve
prostoru nalzme "instress" neboli "plastickou slu", kter e
podoba krajiny se vtiskv do podoby due. Je to znepokojiv n-
zor - se a uvame, jak krajina ns
ve stejn kdy Hopkins uvaovalo byla ji-
spisovateli Josefu situace vcelku jasn: krajina vdy
dui ba nroda, take charakteristiku jeho vlastnost je
nutn popisem krajiny, ve kter ije. k obrazu svmu
typ krajiny, ale ta jej a Starme-Ii se kra-
jinu, tak se - o stromy, vody,
brhlka (jen - jako vesel tarotov viselec - jedin z realizoval her-
metickou zsadu, e "co je dole, je jako to a tak o svoji dui.
Tohle vechno se dnes v neijeme, tou sp jen projdme.
Ale i samotn - nechna sama - podlh "dunglizaci"
a vrac se ze stepnho do lesnho stadia.
Krajina se v 90. letech 20. stolet stala pojmem ale
i humanitnch Jednak jsme ji v globalizovanm
plnm unifikovanch obchodnch center a dlnic ztrcet, jednak jsme si
e se i v na e abychom poznali, kdo
jsme, nemusme chodit k psychoanalytikovi - se podvat z okna.
5
Josef vodn romnu "Nai" (1. vydni 1888)
"Ale prve, ne se k lidem, je ohldnout se po je vude sou-
visspovahou aduevnmi vlastnostmi kter v nnael trval pro
sebe i pro potomstvo. vn, tich, Krsa
vyzvv, npadn. umavajestvla,
jej druka unsjepouze dcerapozemsk. Nen to krasavice pro ulici, pro trh, pro
saln, pro pro dav. rzem neuchvacuje. Je to prost,
dobrho asolidnch zsad. Kdoji poprv ne-
upad ve vytren, nepad n na kolena a neprosji pro o aby
ujejch nohou Ona ho nevb, ani neodpuzuje, nbrjakoby cudnostsvou
udruje vuctivvzdlenosti. Nevyaduje obdivu, nbr Unakrasa-
vice musprodlet a ... Jakmilejsiji srdcempojal, srdce od n
ani kdybys byl odnodtren na sebedeldobu a vzdlenost... Mysl tvvdy
bude k n zaltat a bude se ti zdt, ejsi nikdy barev,
na vzduchu, oblohy, tul-
a lid...
Due tvse zvltn tesknota, divn pocit, kter podle mho
z kmene majpouze akterje helnmkamenemjejich psychologie.
Pocit, kter, kdy se dostav, prsa t asvr, srdce hrozse v kusy roztrhat, a
tom niternou, duchovn blaenost. Je to prahnutpo nezn-
mm, nen v tomto viditelnm po dokonalejm, neli
ivot vezdejposkytnout al nad marnost veho, co na tto zemi plat za
krsnaradostn, aradost nad tuenm due, e nadpozemskou marnost
je cosi pevnho a stlho... "

, .
.,
VV/
vneJsI
krajiny
Tato kniha je do dvou z nich kad obsahuje osm
Prvn knihy je fyzick jejm
nm a Tk se zejmna sprostorem krajiny, celkov-
ho chudnut relifu, ztrty i problmu Vychz
z kter byly pro pracovnky ochrany a ,.lokl-
patrioty". Jeden je krajiny, jin otzce, zda bu-
doucnost Ca tm v na mal zemi i krajiny) v jeho neustlm
do amorfnch suburbi, je nejsou ani ani
Tato je sepnuta rozhovorem o dui krajiny a charakteru s
t druhou, kde se ji vc jedn o krajinu. Hned prvn je
jevu, ktermu v Bretagni "anaon", jakmusi splvn du
mrtvch a kter neustle ge-
nius loci. Dal se tkaj ne-lidsk postavy Zelenho mue z gotic-
kch katedrl, problmu - jak vypadali keltt bohov v druhohorch, ale
i srovnn pojet krajiny oiven toky ivotnch sil s barokn
kou krajinou. popisem Komorn u Chebu jako nejmenho
vulknu s histori a dotkm se "sestupu do tol nejhlubch, kde
Matky jsou". Celek uzavraj Poutnkova pravidla o putovn po posvtnch
mstech a dosti obshl soupis literrnch i hudebnch
ke vstupu do krajiny.
Kniha asi kter jsem o za po-
slednch deset let napsal. jsem krtil, a
val nikdy nepublikovan materily. Vypustil jsem citace, ale shrnul jsem
literaturu do zvltnho Hlavnm
motivem tto knihy je nutnost chrnit krajinu j sam,
skalm, vodm a ivotu; ale tak a vlastn dui.
Na severnm pat hory Vtkova v noru 2002, Vclav Cilek
Poznmka: Pojem "inscape" je rozebrn v knize W. H. Gardnera (editor): Gerard Manley
Hopkins. Poems and Prose, Penguin C1assics, 1985.
Brhlk je podle Davida Storcha skaln ptk. Po nepravidelnch skalch se plh
jinak ne po rostlm Proto je brhlkovi jako jedinmu z naich jedno, zda
leze hlavou nahoru nebo
"ivlyjsou v tojen se musmt na pozoru,
zatmco vesluje peklem. "
J. Kerouack
6
je zbytky geologickch horstev: bvaj to uly jako
v Krkonoch na ruly, nebo prvohornch
Ta horn jednotka je uloenmi druhohornmi ps-
kovci a opukami, nebo mladmi jly, a psky, tedy usazenina-
mi, kter vznikly a po horotvornch Slovo "epivarisk"
sestv ze dvou V "epi" znamen co vzniklo
tedy po-variskho. Geologov maj zvyk pojmenovvat sv tvary
nebo vrstvy podle msta, kde jsou charakteristicky vyvinuty.
neme-Ii o vpenci, e je devonsk, neznamen to, e pochz z hrabstv
Devon v Anglii, ale e mu je nejenom podobn, ale e m tak stejn
vrstvy sahaj hluboko do severnch ale
nalzaj se zde v podobnm vvoji jako na sv zkladn - tedy na
Bil v Praze. je tomu se slovem "varisk". V bavorskm Vogt-
landu le Hof, ktermu kdysi Curia Variscorum.
V Hofu kdysi slavn geolog E. Suess. Ten se zabval mstnmi
horninami, kter v roce 1888 jako varisk, a rozeznal, e
se jedn o stejn typ hornin, kter buduj ps lec mezi Portu-
galskem a
masivje oblast variskch kte-
r se thnou od Cornwallu v Anglii, Centrlnho masivu ve Francii
a Vogzy a do Za Znojmem, Brnem a Ostravou ji
geologickjednotka sjinmi pravidly a odlinmi rostlina-
mi i lidmi - Zpadn Karpaty. se v tomto textu zabvat nebude-
me, jenom si e jsou ovln, do sebe
a izolovan. Osou Moravy je irok dol - val, jm
vdy, a to ji od mladho paleolitu 25 tisci lety, putovala plemena
a kulturn vlivy mezi Panoni a Polskem. Morava je vce
sk a linern. Jej konce vak le geologicky i lidsky dost daleko od sebe
a centrum, jm je Olomouc nespojuje moravsk
kraje tak jako centrln vliv Prahy.
Koncem prvohor, asi 280-320 miliony let, dolo kvelkmu
n, ktermu varisk, a tehdy byly velkmi tlaky a teplotami stmele-
ny horniny do pevnch mezi kter i masiv.
dn dal ji zvanm nezashlo,
take ono zaklnadlo "epivarisk platforma" si v tom
smyslu, e masiv vznikl variskho a e vechny
mlad geologick vrstvy na le a nejsou (a na vyjmky)
mladmi horotvornmi pohyby. Je to ta situace, kterou vidme
v nebo na svazch - skalnat dol va-
riskmu fundamentu, ale pskovcov je ji platformn.
Postaven v rmci Evropy
Geologick
zklady

krajiny
Geologick vychzej ji od konce minulho stolet ve dvou
- je to a Praha. Jene v jsou geologick zajmavos-
ti rozset v okruhu 50 km, zatmco v Praze nalezneme v hranicch
danch dopravou tolik geologickch pozoruhodnost, e by to
na evropskch hlavnch Sedme tu v jakmsi
kotli plnm geologickch Dotkme se kouzla
ta a krajiny ne skrze W. A. Mozarta nebo F. Kafku, ale
dvnch horstev, a pout. Nepotkali jsme se nikdy s mamuty nebo
druhohornmi ale sdlme s nimi stejn prostor, i kdy odlin
A do minulosti se d putovat nejen strojem kter nikdo nesesta-
vil, ale tak meditac nad horninami, kter krajinu
Maj-Ii geologov zkladn pak zn:
masivje epivariskplaiforma." Pokusme se ji do srozumitel-
n a slovem platforma. To je takov zem, kde se
vechny geologick procesy odehrvaj pouze na povrchu. V hlubinch
se nic nevrsn a ani tu zvratn Plat-
forma je jako podstavec pomnku, kter stoj jen
sochu za novou. Platforma - tedy podstavec - je
zaplavovna nebo naopak odnej povrchov vrst-
vy, ale to ve se jen na povrchu. Platformn vrstvy jsou vodorovn
a na velijak zkladu. Geologick vzku-
my nm ukazuj, e masiv je sloen ze dvou jednotek. Ta spodn
"Do hloubekpol dui ptm se i odpovdm".
Ladislav Stehlk,
krajiny .. 8 Geologick zklady krajiny .. 9
Mluvme-Ii o horstvu, tak se jedn o vznik
ze kterho dnes ji zbvaj ty hlubok hor, a nikoliv hory
samotn. Kdybychom odstranili Alpy, na jejich by
uly a jejich obaly - hor. pluton
a tak hor jsou dvnch, velmi vy-
sokch Varisk oblasti ve poloen, obvykle
krajiny s chudmi kter byly lidmi kolonizovny
ne sladk, oblasti, je le na platformnch sedi-
mentech. Varisk oblasti jsou spjaty s hornickou a ob-
vykle jsou Jsou to ty kraje, kam se jezdv na houby a kde lid
bvaj zarputil prac.
Je zkladem architektury astroblm?
kruhovou podobu. Kdy Filip Cluverius popsal Evropu
jako spanilou krlovnu, pouil jakopupku. Bi1ntingzase vypodobnil
Evropujako dvku, najejm srdci umstil jako zlat nhrdelnk ozdoben
drahokamy. S tmto tvrzenm se Aventinus, kter e Hercyn-
sk les chrn nrod hradboujako srdce nebo loutnu. Jsmjsem
nedvno dal vytisknout jako Maj tvar amfitetru ajako
v takov okrajovzdi, asedadla, tak i kolem strm do ve
hory,jeje obklopuj ochrannou hradbou. ((
Bohuslav Balbn (1621-1688)
Nae planetrn soustava vznikala asi 4,5 miliardami let chladnou
akrec - tj. postupnm shlukovnm a nabalovnm zvltnho druhu me-
tzv. uhlkatch kter obsahuj uhlku t
plyny, vodu a jednoduch organick ltky. shluk takovchto meteo-
fungoval jako past, z prostoru jin meteority,
a tak se cel kulat shluk neustle jako
koule. Byly to dopady velkch kter
e se zemsk koule roztavila a Nej-
k nitru klesaly prvky jako elezo, pak nsledovala vrstva
tmavch hornin s velkm mnostvm rudnch Teprve
pobl povrchu vznikaly ulov horniny, obsahujc lehk a ivce,
a vrstva ocen a atmosfru.
dal jedn miliardy let vychytaly planety na soustavy
velkch Povrch se tehdy podobal povrchu sou-
krajiny 10
na Zkladnm rysem je parovna hluboce
tmi dolmi. Zbytky vyzdvien paroviny nalezneme i v lemu horstev na
umavskch plnch nebo plochm Krunch hor.
nebo Marsu. Na rozdl od nebeskch vak
geologick pochody - a vody - dv-
n meteoritov krtery, kterm se astroblmy neboli
jizvy", zcela vak v meziplanetrnm prostoru existovaly
bludn meteority nebo jejich shluky, kter od protnuly
drhu a s obrovskou energi dopadly na jej povrch. Po svm do-
padu obrovsk krtery o a destek kilo-
Dnes tak na povrchu znme zbytky asi 250 meteoritovch
pochzejcch z geologickch obdob.
V roce 1983 ohlsil profesor Bostonsk univerzity M. D. Papagiannis
objev dalho meteoritovho krteru, kter nazval Praskm impaktovm
krterem, protoe Praha le blzko jeho Jedn se o ovlnou struk-
turu o 200 x 300 km pokrvajc cel Papagiannis
se opral o tvarovou podobnost - na Evropy si
nevimnout rozshl kruhov struktury v mstech, kde le
kou republiku poznte i na fyzick a pohled
Geologick zklady krajiny 11
na politick hranice. Dodneka si nejsme jisti, zd m prof. Papagiannis
pravdu. Vjeho mluv tvar a zemsk pod
Na druhou stranu vak dosud nebyly nalezeny horniny, kter
vznikaj dopadu velkch
Jsou-Ii obrovskm meteoritovm krterem, pak k do-
padu meteoritu muselo dojt jednou miliardou let. Pd
meteoritu je schopen rozruit zemskou do hloubek 20-30 km a vy-
tak kruhovou hlubokch posledn miliardy let by-
la z zem odnesena v asi 5 km mocn povrchov vrstva.
krter ji dvno neexistuje, ale zlomy zasahujc hluboko pod
jeho povrch se snad zachovaly. Zemsk se chov jako
slepen praskne zrovna tam, kde se u jednou rozbila.
masiv byl v druhohor a zbrouen do vcelku fdn rovi-
ny, ale Alp, kter nastalo stovky let po pdu velkho
meteoritu, praskat v mstech Jdro krteru
ale podl jeho byla alpskmi tlaky vyzdviena
horstva, take se podobat dvno
zmizel
Cel tato impaktov hypotza je dosud velmi kontroverzn. Na druhou
stranu je ovln charakter nepochybn - d se toti pozorovat na
plastick nebo druicovch snmcch. Kruhovou strukturu
je mon nejlpe dopadem meteoritu, protoe ostatn
hypotzy - jako kaldera nebo archaick cela pl-
- jsou a prokazateln. Co znamen
impaktov hypotza pro krajinu, je-Ii pravdiv? dv
tvar izolovan kotliny s hlavnm
tem lecm pobl geometrickho Maximum slovanskho
osdlen sahalo - na severu - daleko za dnen politick
hranice, ale postupem doby se slovansk ivel stahoval do svch
nch hranic danch horami. V kadm je izomet-
rick tvar a jeho horsk lem a dokon-
ce hodnotou jak potvrdit sttu Colorado.
toho jsou samotn zlomy, kter dopadu meteoritu
vznikly. Petr Rajlich kdysi ukzal, e loiska masivu sleduj neje-
nom soubor linernch struktur - ale tak velk ovl. Znamenalo
by to, e jizva ovlivnila lokalizaci rudnch loisek a tedy budouc
lidsk sdla a cesty mezi nimi. tady mon propast
jedn miliardy let.
Aznamen-li to cosi z metaJjzickho lyrickho spor-
n. Bylo by vak lkavuvaovat okosmickch a blouznivch
krajiny .. 12
krajiny apovahy, otouze nvratu ke a o neustlm
nebeskch aprakticky zemitchpoloh vsrdci tohoto malho anespolehlivho nroda.
Nic z toho se vak ned dokzat.
Relif: rozlman parovina
"Rozloha ramen mchje podle tohoto kraje,
myslm se by byl Zprsti t
skloubeny kosti a svalstvo mhraje.
Dle rytmupovrchu Mm silnpocit, e sm v jsem ((
Richard Weiner, Sluncem svren sok
Procesu, kdy z hor vznik rovina, planace, doslova to znamen
zarovnvn. Koncem prvohor musme na zem s
velmi vysokm horstvem. Pak se na des-
tek let stvaj sou, po cel druhohory. tto
doby panuje tepl a v obdobch i vlhk klima. Hory
rozpadaj se na prach, psek a jlov minerly, kter
jsou uneny do Alp a Karpat je vybudovna z materilu, jen
leel v Koncem druhohor je zarovnvna
tomu globln planace, protoe zarovnan
povrchy v t hlavn typ relifu cel M to je-
den dopad. se a nakonec dopadnou jako lavor, do kterho
dlouhou dobu sypeme usazeniny. Jene v tomto
je lavorem ocen a ten, kdy zaplav kusy celch
Globln planace je tedy v momentu doprovzena
globlnm ocenu - transgres.
Slovo "trans" znamen Transit je cesta vedouc
msto Transport je doslova (zklad "port"odpov-
d slovu nosit) a transgrese je pohyb pevninu. V t chvli, kdy
je pe.vnin: plo:h, a navc jej horotvorn pohy-
by dal zmelcl, se more pozvolna, rychlost jen za rok
pevninu. Tehdy dojde ke transgresi. ji velm/
pozorovat v rji, kde zanechala dnes asi 300 m moc-
n souvrstv hornin. Ty le na variskm podstavci jako poleva
na dortu. Nejsou ani rozbity zlomy.
Koncem a ve se do dortu s polevou za-
kousnou dol - Vltavy mezi Hlubokou
Geologick zklady krajiny .. 13
a se prohlodaj a do hloubky 100 m a za-
nechvaj po a psky. Vvoj si tedy
jako srii
1 - postupn sedimentace starohornho a prvohornho (asi
400-800 miliony let),
2 - zcelen hornin variskho do jednolitho
masivu (asi 300 miliony let, mlad prvohory),
3 - zarovnn variskho horstva do paroviny (asi 150-200 miliony
let, star druhory),
4 - zatopen tto paroviny a usazen uloench vrstev
(asi 100 miliony let, transgrese),
5- ploch zem obrovskou sjezery, nsleduje vulkanic-
k a rozlmn masivu na ploch kry (asi 10-60
miliony let,
6 - vznik hluboce dol posledn dva mi-
liony let).
Mnoho mnoho vrstev, alejeden
Fenomny se potkvaj
"To ve poskytuje spolu spitoreskn sceneri okoln krajiny a kopci pokrytmi vini-
cemi u rozpadajcm se hradem a se vzneenm tokem Labe pohled ne-
vysloviteln velkoleposti a melancholie. Cel kraj dchjakmsi poklidem, kter
kontrastuje skrsnou rozmanitostscenerie vcshlubokm a
charakteremjeho obyvatel."
Charles Sealsfield,Rakousko jak je
ustoupilo. Bylo to posledn a dlouho se ne-
vrt. Zanechalo po plochou krajinu, ze kter
kopec. Klima je tepl a vlhk, co a bm. Na
v k
v Malajsii nebo na Filipnch. V je ji ale stromy
jsou stlozelen, co znamen, e na zimu neshazuj listy, tedy e mrzne
asi jako dnes ve Prof. klima
k subtropickmu podneb jin Na plnm konci
hor se podneb vce ochlad a ledov doby. Nstup ledovch
krajiny ... 14
Vrch se nachz od Prahy. zhruba do dvou zn,
ta prvn le mezi Prahou, Kadan a Hradcem Krlov a zaujm zhruba severn
Jsou pro ni charakteristick niny, teplomiln vegetace a
osdlen obsahujc 20 kultur. Jin je
a na plochy byla kolonizovna a ve se zde jin
krajina je pod vraznm vlivem sotva pr stolet. tu je bl.
dob - asi 2,5 miliony let - odpovd vvoje
ka, take mnoz badatel se domnvaj, e lidoop, "zahnvajc"
v ivnm teplu subtropickho lesa, se musel starat. Musel bt chyt-
r, kdy a to z
Star znme jen z okrajovch pnv masivu - hlav-
ze pnve, z podlo mocnch sloj uhl. Vme,
e odnos na plochy masivu. Na mnoha ms-
tech byly drobn s do jinch
vodnat kaln vrstvy psku. Zd se, e fun-
goval monzunov cyklus, kdy obdob byla dosti pravidel-
nmi obdobmi sucha - asi jako dnes v Indii. leely jen
100-200 nad hladinu. Okrajov horstva (jako Krkonoe
umava) i horstva (jako Brdy) ve starch bud'
neexistovala, anebo byla nevrazn. Na jih od masivu se v
Geologick zklady krajiny ... 15
lika mohutnch cyklech stle vrsn sedimenty pnve Tethys.
Obrovsk sly se do (na Moravu vce) jen
ale zlomy zemsk poklesy dna drobnch pnv.
Cesty a Slovenskho masivu se rozchzej.
masiv si v alpinskho
jako samostatn blok, kter je spojen s alpskou ob-
last - a tehdy reaguje na jej jindy vak vystupuje
avzdoruje horotvornm Naproti tomu Slovensk masiv, kter je
troskou variskho psma, blencem masi-
vu, se stle vce myk do balknskho bloku a reagu-
je na jin impulsy ne masiv. mezi masivy je
mohutn zlomov linie thnouc se ve - Je lacin
se na tto linii liit i lid, aleje to tak.
velk se na celm odehrv na rozhran star-
ch a mladch Je to obdob globlnho tektonickho neklidu. Na
mnoha mstech dochz k k horstev
podl ji vckrt vyuitch Tehdy vznik
Mlad jsou zcela ve znamen Plochou sneninou
protkaj sv koryta, jezera a pak je za-
se zanej ve spodnm miocnu se dokonce zahloub do
skalnho podkladu jako thl, irok dol. Podvejte se
od Tetna k Berounu nebo v Praze od hotelu Internacional k Pod n
objevte zbytek mrnho svahu Na navazuje kolm srz
vltavskho ale ten vznikl a ve dokonce po-
slednho milionu let. Toto iroce zaloen dol bylo ve
dalm horotvornm pohybu zcela
Cel masiv poklesal a svmi usazeninami zahlazovaly ne-
rovnosti povrchu, sv star dol i jezern Na mstech
tak nakupily a destek relif byl po-
ale v geologii plat "veho do nic nen A
tohorn kdy vyklzely star koryta a prohlubovaly je na
tak star dol. Tomuto procesu geologov
exhumace a doslova to znamen vyzvednut
asi jako kdy vyndavte mrtvolu z hrobu nebo objevujete zapomenut
klasiky. V naem se jedn o odkryt a oiven dvno
ho prvku Krajinou se toulali a antilopy.
V hustch lesch a na jejich mtinch ila velmi podobn dne-
nm a Na jste mohli plcha
a na travnatch plochch chytit V ily keble podobn

krajiny 16
O jako o i kdy rodu
Homo sahaj do nejmladch trvaj poslednch 1,8 mi-
lionu let, ale je dvojnsobn. Do Ev-
ropy asi tak milionem let. Nevme
odkud - snad z Afriky, mon z vchodu. znamenaj
velk ledovch a meziledovch dob. Je to dramatick obdob pln
klimatickch a nhlch teplot. Je to jeden z
ch cel dosavadn geologick historie. Je to dynamicka katastro-
fick obdob, jak vcelku vyhovuje.
Pro znamenaj mnoho. Nejen dky
usazeninm, kter zde zanechaly, ale mon vc dky tomu, co
odnesla. Ve toti vznikala dol i samotn prask kotlina
se svm systmem teras. Eroze prostor pro a sdla.
jsou v krajiny vjedn - parovina nhle do
skalnatch doljako na nebo na V se tak po-
tkvaj atvrdcharakteristiky. Jako by se tu (jak Sdlo) seelJos,!!
vejk sRabbi LOwem. Slovansk albeznost Smetanovy Vlasti se mssme-
talovm chorlem. A architektura? Ta bud' a krsu
krajiny (hrady, neboji zastrneqfunkcionalistickmpodhoubm.
Krajina jako neuronov
Britsk kola krajinn archeologie m tendenci dvat se na krajinu jako na
soubor map, kter jsou poloeny jedna druhou. Kad
mapa odpovd kter se kryje s krajin-
nm typem. Krajina je dynamick m svho a nsle-
dovnka, tzv. krajinn precendent a antecendent. oblasti i
starch se kopruj beze do mladch vrstev.
Jsou msta, kde se - jako na Mileovce - lskov lesy
podobaj holocnu. Doubravy u blzko
zase velmi krajinu mezolitickch a Na
prochzet loukami z doby elezn.
n krajina je mozaikou starch krajin, kter dky
a globalizaci chudne. V kadm nalzme ohnis-
ka a Je zajmav, e mnoh.ohniska - jako jsou lidsk sdla - se
sama ale se jejich Krajina je neuronov ve
kter se a zapadaj jednotliv body, vztahy mezi body miz,
ale jindy jen dlouze sp a nev se, zda je probud.
Geologick zklady krajiny 17
Hlavn vvoje krajiny v poledov zn-
zornit nsledujcm
12-18 tisci let: doba ledov, tundra, pa-
horkatiny jsou asi porostl a limbou, Brnem chod ma-
mut a srstnat nosoroec, na zem ije pr set pr tisc
a
10-12 tisci let: postupn oteplovn v vkyvech, tundra je
i v ninch nahrazovna atmavou smrkovou tajgou,
dal rostlinn i druhy se od Atlantiku, ale tak
podl Dunaje a Polsko.
8-10 tisci let: travnat krajina se na lesn plochy, mo-
hutn doubravy, a dostupovat
kritick revoluce je na spadnut.
4-
8
tisci let: prvn obsazuj oblasti podl
velkch voln plochy, ale les,
doubravy ustupuj v polohch nad 400 m
2-3 tisci let: lid osdluj pahorkatiny, masivn kolonizace
jinch ekonomick a demografick rozvoj vedouc k rozvinutm
kulturm elezn doby, etnogeneze
0-600 n.l.: klima se ochlazuje a plocha lesa roste, obdob vel-
kch migrac a klimatickch kolem klimaticky kritickho roku 535
(chladn roky, morov rny).
600-1000 n.l.: stabilizace sdel, zejmna v rmci ji osdlen
zemn oblasti.
1000-1200 n.l.: v historii Evropy, rozvoj velk
populace, postupn kolonizace krajiny, pouvn chomoutu a "objev"
sly,
2. polovina 13. stolet: revoluce, zakldn zkladn roz-
na a lesn platn a do 20. stolet,
eroze.
13.-
1
5. stolet: kolonizace poslednch lesnch v podhorskch oblas-
tech a na
16.-18. stolet: rozvoj a velk
19. stolet: uhl zbytky populace, obrovsk tlak
na krajinu, vyuvn hnojiva
tovn jetele, krajina je na mnoha mstech hol, spasen kozami.
Do roku 1950: lesn
vyuvn krajiny.
1950-1990: pronik do voln krajiny, chaotizace a kon-
krajiny ... 18
taminace krajiny, rodn krajiny na irok lny, zbytek
krajiny ponechn "dunglizaci".
Po roce 1990: rostou zny kolem vzdlen venkov se
sp blahobyt ohrouje krajinu vc ne bda, postupn
a mench sdel, hroziv kontaminace automo-
bilovm provozem.
Antropocn
V roce 1833 navrhl "otec modern geologie" - anglick prvnk Charles
Lyell - slovo "Holocene", kter geologickou epochu,
v n ijeme - doslova "cel, nov obdob". Termn vak byl a na
mezinrodnm geologickm kongresu v Bologni v roce 1885 ve smyslu,
e se jedn o obdob po posledn ledov, tedy o postglacil. Dnes
holocn definujeme jako poslednch 12 tisc let. Hranice je vce-
ale je vzna na protil skandinvskch raelin, a to
do vrstvy, kde se nhle flra doby ledov na flru smench
Volba msta je protoe kontinentln ledovec ustupoval skoro
6 tisc let, take hranice mezi pleistocnem a holocnem m charakter
transgrese.
V holocnu se stval novou geologickou si-
lou, co rozeznali brzy. G. P. Marsh publikoval ji v ro-
ce 1864 knihu a Velk rusk geochemik V. I. Vernadsk
v roce 1926 rozpoznal moc lidstva, kter se z biosf-
ry a rozvjejcho se zskv stle vliv na sv
Odtud byl jen krok ke slovu "noosfra" - tedy oblast rozumu,
kter pomhal francouzsk jezuita Teilhard de Chardin. Obvykle
slyme o lidsk populace, ale tak domcho dobytka je glo-
udriteln - dnes je ho 1 400 A pr dalch
lidmi bylo 30-50 % povrchu soue; dnes je vzno do
syntetickch hnojiv vce dusku, ne existuje ve vech
zemskch ekosystmech; vce ne polovina dostupn pitn vody je vyu-
vna lidmi; pravy vedly k vykcen 50 % mangrovovch
zasahuje do globlnch Z navrhl
atmosfrick geochemik Paul J. Crutzen s E. Stoermerem termn
"Anthropocene" pro obdob, kdy se lidsk aktivity stvaj jednou z velkch
globlnch sil. Jako antropocnu navrhli konec 18. stolet,
liv si jsou toho, e se jedn o hranici. Tato hranice
Geologick zklady krajiny ... 19
se kryje s objevem parnho stroje Jamesem Wattem v roce 1784,
dle Velkou francouzskou revoluc koncem baroka ve
sto tisc let
Klimatick modely ukazuj, e kdyby fungoval jako kdyby tu
lid nebyli, tak by dalch tisc let dolo k ochlazen.
Za dalch patnct tisc let bychom se propadli do doby le-
dov. Ve Skandinvii by ledovec, kter by se roztkal na
vechny strany, a by tak asi za 50 tisc let (nebo pohltil zhruba
severn polovinu a Polska. V bychom krtk, hork
lto a dlouh, such zimy. ili bychom si asi na rovni Jakutska a pokud by-
chom dost energie, tak by to nemuselo bt katastrofln. Mon
by se urodily i obil. Vadily by nm pran a
liv jarn tn, za zemljankou bychom nenarazili na jelena, ale na soba.
Podle klimatickch nen zcela jist, jak mnoho ld klima ovliv-
Vechny vak maj shodn rysy - s tm, e do-
ba ledov, ale nemaj jasno, zda to bt za 10 60 tisc let. vahy
se zde pohybuj v v rmci sci-ti, protoe si v desetilet
stalet umme velmi globln klima-
tu, ale je mon i situace, e v dlouhodob nm nai potomci
budou e jsme odsunuli ledov doby. Pokud o budouc-
nosti relevantnho jedn se o dva zajmav po-
Prvn je ten, e i nadle bude zemsk klimatick systm oscilovat
v reimu ledovch a meziledovch dob. Druh se tk odbourvn oxidu
kter se uvolnil spalovn fosilnch paliv. Nvrat k
nmu stavu bude trvat podle nejsp destek let.
Ji ted'jsme na tisce let ovlivnili klimatickou budoucnost planety.
Podstatn je jedna Nen cesty zptky. jevy v
maj cyklick charakter - ledovch dob, eroze
a akumulace, obnovovn tajgy, Jin situ-
ace jsou tady jen jednou a nemaj dn vyzkouen
v tomto vvoje nejenom krajiny, ale celho zemskho sys
tmu se dnes nalzme.
Vpencov Skla ve Svatm Janu pod Skalou nese na svm temeni
jeskyni a pod kterm K. H. Mcha napsal svou prvn publikovanou Je to
tvrd skalnat krajiny okoln krajiny.
krajiny .. 20
Geodiverzita
v
a zmeny

krajiny y
hydrologick a mikroklimatick zem a bere do vahy monost
existence cennch paleontologickch lokalit. v obsahuje
e geodiverzita podlh
V dosavadnch pracch tkajcch se ochrany je pojem geodiver-
zity obsaen v jinch, uchopitelnch
jako je nebo krajina. V poslednch letech se stle vce
geologick aspekty ochrany -
geologickch Domnvm se, e geodiverzita se mu-
s stt jednm ze zkladnch ochrany a krajiny.
rhy pro telefonn kabel
"Geodiverzita zahrnuje celou zemskch geologickch, geomoifo-
logickch, paleontologickch, hydrologickch a atmoifrickch prvku,
aprocesu. "
Australian Natural Heritage Charter. '997
vod - vymezen pojmu
vraz "geodiverzita" u ns jako prvn pouval v
rozhovorech V. Loek, ani by tento pojem dle propraco-
val. O jsou napsny cel monografie, zatmco pojem "geodi-
verzita" se neuv. Teprve nedvno jsem jej nalezl ve ve citovan
Australsk Geodiverzita je "zkladnou" pod-
statn biodiverzity, kter n vystupuje jako "nadstavbov" jev.
kdy geologick ageomorfologick charakteristiky typ
je mnostv - od skalnch step a po lun lesy doln feno-
mn. Oboj - "to biologick" i "to geologick" - je tak zce spjato, e je sice
vnmme jako jednotu, ale mlokdy se na takov celek
dvme jenom z hlediska o Zemi. Je upozornit na nutnost clen
ochrany geodiverzity, o kter donedvna automaticky
lo e se - na rozdl od rostlin - chrn sama.
vypracovvn seznamu evidovanch geologickch
lokalit jsem uvaovalo jako o jedn ze zkladnch kategori
ochrany neiv ji povauji za substrtovou a morfologic-
kou rozmanitost zem. Australsk definice je a zahrnuje
krajiny 22
V posledn jsou dky plynofikaci a hloubeny de-
stky dlouh rhy, kter dosahuj a k podlo, take
sledovat, jak byla geodiverzita krajiny a kdy dolo k je-
jmu ochuzen - o tom ns informuj lomky kvry, cihel a
glazovanch Systematicky jsem v poslednch letech pro-
chzel rh, kter byly hloubeny v krasu. podl
rhy Telecomu od karltejnskho ndra na a podvejme
se, co se s krajinou stalo.
Rha nejprve od eleznice irokou nivou a k dol. Profil
je a to i ve vce 5-6 m nad hladinou Berounky,
dmi hlinami. Podle glazovanch kameniny
poznme, e tak vysoko zasahovaly v poslednch 150-200 letech
kameny v jinak jemnozrnch hlinch mohou mt jedin -
byly roztvajcmi ledovmi krami. A kdy dol
a vyneseme si linii + 6 m nad hladinou zjistme, e
tto zatopen oblasti by dal velk povodni stovek, ale
sp tisc chat a Rha opust nivu a plh se nahoru do
strn - objevme zde zbytky terasovitch Na svahu bylo
kdysi mnohem vc - dnes jsou zaneseny hlnou a lomky
docela modernch cihel (starch tak nanejv 100 let), le a 1,5 m hlubo-
ko. Na jinch mstech je patrn, e diabazov skalky zasahovaly a na po-
vrch, ale byly asi ji v 18.-19. stolet odlmny, aby
stv. Dnen svah dol je ploch, jednotvrn, ale nedvno
byl a nevysokmi skalkami.
Rha se vyplh a na "nhorn ploinu" podl golfovho
Zde naopak na troskch tersek vznikl jaksi kokpito-
Geodiverzita a krajiny 23
v relif malch a depres. a nm, jsme j
nedvno radili, golfov nevadilo, ale to jsme e takov
mus bt porostl specifickm trvnkem, ktermu je nutn
"podusit" mstn travn Rha nyn v dlce jedno-
ho kilometru prochz rovnou krajinou, kde nen
co zkazit. Jene hned za narazme na slatinu s
hutnou kter obsahuje zarezl stonky dvnho rkosu. O kousek
dl leel nejenom dal ale nhle se tu k povrchu zvedala skaln
hradba metamorfovanch Dnes je zde kuku-
ale nedvno byla tato jednolit plocha, chlouba kadho
JZD, systmem pol mezemi, kter leely na
nch zlomech relifu. Mezi pak leely pramenn msy a nejm-
jedno bahnit jezrko. Tume zde polny, a mon zde
hnzdily kachny jako v dodnes existujcm nad Tetnem.
Podobn obrzek se opakujeme i dle k Litni - rha ukazuje
dal meze, skaln vchoz, drobn pramen, stojcch
bl silnici ne dnen bytovky. Tam, kde nedvno existo-
vala vedle sebe v s vysokou geo a tm i biodiverzi-
tou mme dnes segmenty krajiny: jedno velk pole dole v jeden
zarovnan svah a jedno dal pole na A podobnho ukazu-
je i rha veden od Berouna k Tobolce a dl na Brdy i dalch sond
rozesetch po celch Necitliv vyuvn krajiny odvedlo
podl, ale pozorovat jinho, co vychz z psychologie
Nazval bych to ,.Iinearizujcm a pudem", kter
ka nut zarovnvat svahy, koryta, i takov
n chaos, kter je plodn. jsem kter nebyl ln odthnout
kamna 2 km do lesa a zavalit s nimi st toly, a myslm si, e
z jakchsi archaickch pohnutek vchod do
Ztrta geodiverzity
Literatura venkovskho realismu konce 19. a 20. stolet (dlo
K. V. Raise, J. K. a dalch) se o odstra-
z pol, zhlazovn a zaven eroznch rh, zcelovn kous-
pol do pracnm ukrajovn pastvin a jejich na
ornou V podhorskch krajch byla dokonce vynena na pole ornice
z dol. Hromady z pol na v
such zdky v jinch zarostl terasovit na
krajiny 24
Krajina na doln u ve 30. letech 20. stolet se d popsat slovy autora
z '9 stoleti jako "pust monumentln krajna". Dnes jsou zde tisce chat,
a Rostlinnch vak spe cenn byly vyhube-
ny, ale nov, obvykle hodnotn se
(dobov pohlednice).
jsou stalet trvajcho zpasu o Tato kultivace
krajiny byla doprovzena drobnch _
skalisek, zavenm a dalmi ztrtami geodiverzity.
Tern byl vak naopak mezemi a polnmi cestami, kte-
r se na svazch na hlubok erozn rhy. spraov rokle
v u Kralup, kter dosahuje hloubky 15 m,
vznikla eroz polnho vozu. Zejmna v kopcovitch krajch
tak byl nov, obvykle relif thlch mez, ale v ro-
vinatch krajch musme obrovitou, pomalou a soustavnou prac
po stalet krajinu se snenou geodiverzitou.
V oblastech negativn dopad dlouhodob
ba surovin. Plen vpna probh v krasu a na mnoha dalch ms-
tech ji od 16. stolet. Pozorovn z
Bukk) i Slovenska (Zemplnsk vrchy a jinde) ukazuj, e
a vroba vpna probh nejprve sbrnm volnch krapovch
a poslze olamovnm se dnes ned ko-
lik volnch vpencovch krapovch pol a malch skalek leelo
v krasu a na dalch mench vpencovch vskytech, ale
Geodiverzita a krajiny 25
se muselo jednat o mnostv, kter je nesrovnateln s dnenm
stavem. prohldce zjistme, e zejmna u malch vpenco-
vch jsou olmny vechny dosaiteln vchozy.
Velftk (1913-1917) e" v nalzaly se druhdy nynji
jen ohromnosamocenbalvany - ulov, z nichmnoh
druhpoloviny stoletpadly za stavbm eleznicovm, pouityjako
lomy k zskn vbornho stavebnho kamene." Cituje velkho
a ndhernho, 6 m vysokho kamene Baba na Kralovicku, kter byl v ro-
ce 1913 rozbit na stavebn kmen a odvezen do na 110
vagonech. npadn je drobnch pouitch na stavbu
vesnic nebo kamennch zdek. tisc vesnic existujcch
dejme tomu od roku 1250 se jedn o obrovsk kamennch hmot.
K celkovmu je dle nutn hmotu
navigac a technickch staveb. Je otzkou, zda si umme
vzhled a moravskch krajin "velkm

Dnes si ji jak obrovskou proly
nae O mramorovm v kostele Panny Marie na Mal se
dochovala zprva, e byl postaven z velkho kamene, vytaenho z Be-
rounky. Projdeme-Ii dnes vpencovm Berounky, nenarazme
dnes na jedin vpencov blok nebo skalisko. Kameny
z Vltavy byly od roku 1547
Ferdinanda 1., kter se snail obchod. Po roce 1640 stra-
hovsk opat K. Fuka vojensk inenry ke Vltavy. Nechal od-
skaliska z vody u Zbraslavi, ale teprve po roce
1729 se "rozdrtit skaliska" v a splavnit ji a ke Kamku.
tisce let prav mnoh evropsk z
ivlu v krotk, bahnit kanly. Uvaujeme-Ii o
stavu Vltavy nad Prahou, nalezneme vhodnou analogii ve
kter je sice men, ale existuj zde skaliska,
jc kameny a vspy. V tto souvislosti Dyje
v NP Podyj zajmav problm - dnes sice vypad ale
v pozdnm a v se jednalo o krajinu, kter byla vce
ne je tomu dnes.
Cel Polab a mnoho jinch bylo zbaveno
lika generac slepch ramen. e msta jako Pardubice
nebo Most byla jen po dlouhch mostech vedoucch
a odstavenmi je dnes zcela fantastick. zmize-
ly kdysi tak ostrovy. Ze krajiny se ztratily destky
pramennch ms a
krajiny ... 26
u st nad Labem v pohledu z roku 1870. Dnes pod nm stoji jez, kter
sice pomh lodn ale str charakter krajiny a msta. Dal vodn dla
maj stt na dolnm Labi, ale z hlediska krajiny je investovat do modernch
lod s malm ponorem ne dal betonov stavby (xylografie, 187
0
).
Geodiverzita a krajiny ... 27
pnev je povaovna za jeden z nejvc krajin-
nch Podvme-Ii se vak na cel problm z hlediska dalch
padesti let, se stt, e severn se stanou turistic-
kou oblast, kter bude kombinovat horskou a lesn krajinu Krunch
hor i rozshl vodn plochy bvalch jam. Uhl bude v t
krajiny bude bez lidskch
sdel. Budeme-Ii dnes rekultivovat krajinu, bt o ns jed-
nou jednu krsnou krajinu, ale na jejm
jinou krsnou krajinu".
Z pohledu poslednho stolet je na tom asi Polab. A do
posledn minulho stolet se jednalo o irok dol s odstav-
nmi meandry, lunmi loukami a lesy, na kter mimo rozshlou
inundovanou oblast navazovala pole. Hlad po regula-
ce Labe, blzkost velkch center, vodn a
doprava toto zem na industrializovanou znu
kanalizovanou Labem. Na systm pl v - na Grado -
jezdvalo vlkou na vkend a 35 tisc lid. Dnes je cel Polab
z hlediska rekreace mrtvou znou. Jeho perspektiva je z hlediska dalch
padesti let men ne perspektiva pnve. Na celm zem se
do mry (nelze obnovit meandry ani vrtit
du) podepsal iveln rozvoj a neschopnost uvaovat dle ne let do
budoucnosti. podobnho se tk zny kolem Prahy a dal-
ch kde za padest let dosluhovat panelov
Pro ns je - na rozdl od gotickho lechtice baroknho velmoe - ob-
tn uvaovat 50-100 let do budoucnosti, ale vodtka zde poskytuje
zsada trvale udritelnho ivota a kladen na ochranu vody,
a prostoru krajiny. Jinmi slovy - jedn se o to, e "zastavovat" zemi do
nen mon a e vzhledem k monosti klimatickch i socil-
nch je vhodn pamatovat na zadn vrtka, na rezervy, kter krajina
poskytnout.
Tvorba geodiverzity
V euro-americk civilizaci dojde za rok k asi 20 t hornin a zemin
na osobu. Jedn se zejmna o stavebn materily, nspy dlnic, zkladov
horniny, vpenec, asfalt a dal suroviny. Na jedn je geodiverzita
ale na druh je Nakolik je tvorba nov
geodiverzity douc, zvis na tom, zda rz kraji-
krajiny 28
ulov balvan u V stalet zmizely z krajiny
tisce volnch a skalek. Umme si dnes jak vypadala
krajina pravam a velkm
ny, anebo zda sp a obohacuje jej prvky. Mnoho
zejmna malch a obohacuje krajinu, ale linern
nsep dlnice jej rz. plat, e sp mench
vodnch ploch a skalnatch (tedy kter postup-
v minulch stoletch mizely) je douc, ale jsou problema-
tick a mus bt posuzovny pro kad a pro kadou krajinu
Ochrana je tak vude v kol nikoliv jenom
ochrnce mizejc ale tak aktivnho manaera novho
antropogennho kter je do clovho sta-
vu - kombinace doubravy a geologickho profilu v hlu-
bokm
dimenze
stavu lesa a podobnch
jevech jsou patrn v let. a zase
Geodiverzita a krajiny 29
umava se d prot jedn generace. mme
pocit, e musme chrnit to, co se naima ja-
ko je geologick pomalej, ne je biologick, tak
i geodiverzity byly v uplynulch stoletch sp nenpadn,
ale ve svm souhrnu vystily v celkovou charakteru krajiny. Proto
povauji za nutn, abychom si rozmysleli pravy, kter v
provdme. Je technicky snadn skalku v ale
na e podobnch skalek u bylo na danm zem
nejsp a e ji nebudou nikdy vrceny na msto. Krajina
chudne kmen po kameni.
Mikroklimatick diverzita
Australsk definice geodiverzity zahrnuje do tohoto jevu i klimatick
a mikroklimatick Tento je zejmna v obdobch globl-
nch klimatickch a prakticky realizovateln.
existuj kter jsou na mikroklimatick
citliv.
prvn - podmrzl jedn se o soubor asi 25 pol,
kter jsou dlouho do jara lta podmrzl nebo podchlazen.
Na tuto polohu jsou vzny glaciln relikty zejmna etnofauny. V rmci
Evropy se jedn o fenomn - na zem
nen tento jev znm. Udren ekosystmu je
zvisl na sprvn rychlosti studenho vzduchu. Pokud
v doln vykopu geologickou sondu nebo past na hmyz, mohu
vzduchu a lokalitu
druh - jeskynn rychlost zvis
na nasycen sestupujcch oxidem Pokud prostor
nad jeskyn zbavm pokryvu nebo provedu velk
ny - - tm rychlost vod. Tak se stt,
e srkov voda snadno pronik do teprve zde se syt oxidem
a msto toho, aby krpnky srela, je koroduje.
V obou udren sprvnho mikroklimatickho
systmu nezbytnou podmnku zachovn lokality.
-lun lesy: stabilita tohoto ndhernho ekosystmu do
mry zvis na povodnch, na novch
nrazovch na sesouvajcch se a po jaru
vodou. Postavte hrz - pokodte
krajiny JI;. 30
rysem evropsk krajiny byl nhl kontrast mezi sdlem a krajinou.
Vesnice Mlazovlce na pohledu ze 30. let 20. stolet je obklopena nraznkovou znou
zahrad, ale pak u le pole a les. Dnes je krajina vc promsena s lidskmi sdly a jej
krajinn krsa neustle ubv.
Pud a linearizujc
Mnoho ochrany pamtek, lesa a ivotnho
m psychologick zklad. K vesnice a k neuven
v obdob ivotn nzory prvnch stranickch
v mnohch pochzeli z maleb-
nch, ale tehdy bdnch chaloupek a historickch je ne-
a snaili se je nahradit jinm. Mnohdy obludn vsledek
chtrajcch panelovch na okraji vesnice je znm. Celm
urbanismem, architekturou a vyuvnm krajiny ve 20. stolet problesku-
je jaksi primitivn neofunkcionalismus, kter miluje pravohl toky,
zarovnan obrovsk pole, ploch a jednoduch, avak ne-
lidsk geometrick prvky. Kdy Le Corbusier podval v roce 19
2
9 nvod
pro psal: "Rovnplochaje idelnm mstem pro
Vude tam, kde dochz k dopravy, poskytuje rovnmsto monost tento
problm by tct daleko od Je tojaksi tekut e-
leznice, nkladovndraa Ve slunm neprochz pro
sluebnictvo salonem - a to i kdyje sluebn okouzlujc, anebo kdy
pohledna lod'ky oko chodce ozbradl". Z tohoto pohledu by idel-
Geodiverzita a krajiny JI;. 3
1
n budouc Prahy bylo Jin Pozdnm plodem takovhoto typu
uvaovn je geometrizujc a replikujc suburbie. Dnen ivotn prostor
se vak ve nese ve znamen nstupu sloitch,
nepravidelnch s socilnmi i nikami.
To je patrn v historickch centrech (otevrn -
obnova labyrintu), u nebo rekonstrukc zahrad.
Doba se vrac k nzoru, e nepravidelnost je vtna a geometrizace
krajiny znamen jej ochuzen. m vnm-
n krajiny, ale mnoho podlh "inenrsk estetice", podle kte-
r krajina s dlnic bt esteticky ne krajina bez
dlnice, tok je ne meandrujc
dosavadnch inenrskch prav krajiny byla nesena v "corbusierovskm"
duchu, e pro je nejlep rovn, homogenn plocha krajiny, kterou
je mon zcela ovldnout, kde veker geodiverzita je zcela
Krajina jako
V rmci dokumentrnho cyklu K. a P. Vantucha "Hledn
ztracenho uvedla televize dokument o trati ze Vsetna do
Bylnice. Z hlediska krajiny se jednalo o velmi doklad
obvykl, fotogenick scenerie blzkho okol eleznice. Protoe
zdej fty je velmi nchyln k bylo nutn tra-
ti rozshl a ternn pravy, kter v svho vzniku
ale dnes splynuly s okoln krajinou. Mnohem za-
vak bylo srovnn tehdejho a dnenho stavu ndra a jejich
okol. stavby stle slou, ale vypadaj ne v roce 1918. Je to
dno zejmna obrovskm mnostvm
a kter "by se jednou mohly hodit".
Dnes je nemysliteln, e by bohat sloil maje-
tek do jedn truhlice jak to bylo 2.
vlkou. Stejnm jako se nae domovy zaplnily a nbyt-
kem, se zaplnila nae krajina garemi a
je obsahuj haraburd. A podobnho plat
o automobilech - nejenom ovzdu, ale zabraj msto
pro lidi nebo pro stromy. To hlavn, co bychom je
konzumnho vzorce chovn ke je bude
vat a tedy energie, a pak bude produkovat od-
Zatm se vak brnit dalm rozvojem dopravy
krajiny 32
se stdem ovc na Dlouhm vrchu u Dlouhodobm pasenm byla
krajina rokem '950 do podoby kulturn stepi. Dnes nastupuje lesn
stdium a kdysi hol louky a skalnat pat po staletch k tomu
i padajc s atmosfrickmi srkami, kter hnoj chud (dobov
pohlednice, asi konec 20. let, foto Teo Exler).
a regulac automobilovho provozu. V nsledujcm stolet budou velk
prochzet krizemi, na jejich budou vynakldny
miliardy - na stavbu dlouhch vodovodnch
apod. Je vak jednodu investovat do a atraktiv-
nho ivota na vesnici a tm ve Pom-
hat se d tak tm, e se postarme o vesnici.
Adoptuj si dlnici!
Vglobalizovanm je i globalizovan. 2000 se
konala v praskm Obecnm velk mezinrodn konference "Na-
tura megapolis" - Hlavnm tmatem konference byla
ekologie" a jej budoucnost. V se jednalo o to, jak to
aby vedle sebe mohli existovat automobily, lid a
da. Ve bude ji brzy t kolem 70 % globln populace a lidsk
Geodiverzita a krajiny 33
sdla pohlt kolem 12-15 % zemskho povrchu. Ale v
aglomeracch sice naruen, ale jen cenn
dy. V Praze pozorovat 2 000 rostlin (v
jen 1 300 126 ale tak nenpadnch 120
drobnch 400 Praha - ale tak Bratislava
Valencie - je jakousi skrytou rezervac. Nen to tak -
ve Amsterdamu nalezneme jen necelch 200 rostlin
a v japonskch je situace hor. v Osace,
postaven tisciletmi na Yodo, rostlo a do
60. let zanedbatelnch asi sto tisc Dnes jich je milionu a s ni-
mi se vrac i ptci a motli. Z hlediska druhovho bohatstv iv
by Praha byla na rezervac!
Problm nen v ubvn - ten se v Praze od 30. let dvact-
ho stolet anebo mon i V evropsk
i v samotnch nedochz k dnmu vraznmu vymrn a ochu-
zovn, ale se je frag-
mentovna do malch Msto velkho a tedy stabilnho le-
sa narazme na mal lesk a skldku, dal lesk. V takovto
ije podobn nebo ne ve velkm lese, ale systm
je se vyrovnv se ale tak
vat okoln - zachycovat pran z ovzdu nebo srkovou
vodu. jako zranitelnost civilizace klimatickm vky-
a i ropnm tak je Neznamen to
dnou katastrofu, jen se stle vce posouvme k
prahu stability, za kterm je nejprve a spole-
chaos a pak nov (obvykle vhodn) stabilita.
Dalm z velmi problematickch je globalizace Po-
jako se na rovni jedna kultura, za jej
emblmy jsou povaovny ony McDonaldovy hamburgery, tak
i je dl Cel z dvou tisc praskch vy-
ch rostlin je cizho Jsou to uprchlci" ze Sachalinu,
Dlnho vchodu, Ukrajiny a USA, sem
a nalezli vhodn podmnky k ivotu. Jednou z
nch Prahy je pajasan lznat, kter pochz z Dlnho vchodu
a kter se dky tomu, e mu nevad a zasolen
sk se v ztoce zasypan odpadky, na kter vyrostla
Tokyo Bay, ke znepokojen japonskch
evropsk a americk druhy. V Chicagu se vedou ostr diskuse, zda maj
kcet evropsk invazn zejmna kter zahlcuje mstn
Na rovni se tak vede stejn diskuse jako mezi
krajiny Ji.. 34
Takto 20. stolet velk tok na krajinu. Pust dol Berounky
u se stalo jednm dlouhm Prahy (dobov pohlednce,
stav asi kolem roku 1910-1915).
politiky a strci nrodnch kultur: co s ohrouj tra-
hodnoty populace?
Obecn se pohybuje asi v tto je nutn, aby existova-
ly dosti irok a tedy stabiln oblasti s kulturou. tady po-
uvm slovo "kultura" ve,smyslu, kter zahrnuje jak lesn ekosystm, tak
loutkov divadlo. Dle je nutn regulace ale protoe ta se
ned technicky zvldnout, tak nastupuje posledn a z hlediska
populace hlavn fze - tou je svn se jak s vietnamskm tak
i pajasanem novozlandskm rodinnm domkem.
Velk posun pozorujeme ve vnmn nedvno opovrhovanch
Les i m svou ekonomickou funkci. Dnen hajn
nen ale producentem hmoty. Pro zbvaj re-
zervace nebo plochy, kde mohou sice mohou stromy, ale nen to les
s Jsou to star lomy a pskovny, nevy-
uiteln prostory.
v eleznice 800 km
Pro mnoho obyvatel je denn cesta vlakem do prce jedi-
nm kontaktem s Nspy navc funguj jako vznamn biokori-
dory - trasy, po kterch se v jinak
Geodverzita a krajiny Ji.. 35
je dnes udrovna jako dlouh, zk
Londnsk Wildlife Trust dokonce pro cestujc vlakem publikoval infor-
o ptcch a na nspech ij
a kter je mon pozorovat na tomto velmi civilnm safari. Podobn
je a Je to nutn i z hlediska v-
chovy - bez kontaktu s nejen nepochop,
je nutn ji chrnit, ale tak ochud ivot. V americkm Chicagu
vzniklo hnut "Adoptuj si dlnici!", kter m za cl povzbudit mstn komu-
nity k bohat a esteticky "zahradn"
jako jednoho z mla volnch mst, kde je mon s
dou nakldat.
je sobeck styl plnovn
neurvale ekonomick bohatch
z by se nalo dostatek, ale citujme Ruth Enis z Izraelsk-
ho technickho institutu. V letech 1918-1968 vzniklo pro Jeruzalm celkem
zemnch Vechny z nich respektovaly duchovn tradice to-
hoto Byly si toho, e spiritualita zce
souvis s tm, jak z dlky vypad. U z panoramatu Jeruzalma se
dal poznat jeho vznam. Prakticky se jednalo o vybudovn psu
nch ploch a kter by Posvtn izoloval od
se Msto toho si tlak vynutil vstavbu i u hranic
historickho centra. Urbanista A. Kutcher tento typ zemnho plnovn
hodnotil slovy, kter maj ir vznam: "Zsadn, sdlen e
duchovn esence Jerul.alma je spjata sjeho pohledovou hodnotou, je
dnes ignorovno, dokonce se o ani neuvauje. Msto toho se dnes prosal.uje no-
v pohled naJerul.alm - je to l.droj kterje nutno vyut. Jeho duchovn
avil.uln hodnotyjsou komodity, kterje nutnprodat... "
Ochrana geodiverzity
Dosavadn praxe se ve zabvala geologic-
km podlom jako co sice zejmna k vegetaci aji k i-
ale na co nen nutn klst Hlub pohled,
o historickou analzu, naopak ukazuje, e geodiverzita je jako
biodiverzita postihovna ochuzovna, ale i vy-
Pracuje s jinm a odehrv se v irok k-
le velikost. Je nutn ji rozeznvat jako samostatnou, provzanou
kategorii ochrany kter se emancipuje od
krajiny A. 36
A jedno srovnn - Svatojnsk proudy na stavbou a in-
vazI chat, stav kolem roku 1910 (dobov pohlednice). Velkolep krsa jako na
Yukonu.
biodiverzity. V se tento proces projevuje zakldnm
geologickch
V konkrtn je pak nutn si e nejenom geologick
odkryvy, ale tak vlastnosti substrtu, vka dolnho dna, existence vol-
nch a dalch relifu je hodnotou sama o tj. i v
e hodnotnch biologickch
Koncepce geodiverzity m vzhledem k obrovskm stavebnm a
hmot svoji clenou futurologickou funkci. M navrhovat
takov pravy ternu pokryvu, kter jednou mohou
zajmav kout.
Geodiverzita a krajiny .... 37
o krajiny
a kamenu
svatho Ivana
na Bytzu u
"Tdyjsem usazen se vemi svmi slovy,jako kok pln zelenho ovoce,
lomky dvnch se hledaj vmkrvi,
se spojit a svsochy.
Zjejich st mi stoup do hrdla, splenho kadidla,
pohyb tajemnho kamene...
Nedvm se na chrmy, alejenjak stromy nad ruinami pohybuj svmi
obrovskmi stny, svmi kyselmi zuby ukusuj vtr,jenjimi vane.
Alej vm: za mm se
akolem mne se mnoho kradmo setkvjako v dungli ...
]enejznmjen slov vjazyce
pod ktermi mho zaivace.
Rosario Castellanos, (1925-1974)
,,' h
krajiny A 38
letjsem kad vkendprochzel pamtky
romnsk i kameny podivnch Vlese na Bytzu u
na okraji arelu uranovachty,jsem narazil na poutnkmen popisovan
samotnm BohuslavemBalbnem. Bylo to pro mne,jako bych na Yucatanu ob-
jevil zapomenutou mayskoupyramidu. si, e kameny a drobn
pamtky jsoujednm z vznamnch acitovho nboje krajiny.
Apokud dneska uznvme"pamtnstromy"jakojednu kategorii ochrany
by totplatit i pro pamtnkameny.
Krajina a
krajina je i kulturnm fenomnem danm
nmi vyuvn krajiny, jako je vznik kul-
turn stepi, horsk a podhorsk pastevectv nebo hornictv.
Na naich zem nechrnme ani tak ale spe-
cifick a stabilizovan typ dan interakc
a a do 19. stolet a a do 50. let 20. stolet
krajinu sp obohacovala ne meznkem se staly zejmna
napoleonsk vlky, po kterch dochz k demografickmu a agrr-
revoluci, jej vdobytky maj dal pozitivn dopady na
evropsk populace. Zejmna hnojiva pcnho je-
tele k hrozby hladu, vedlo k dal specializaci vroby
a uvolnilo pracovn sly pro vrobu. jsou napoleon-
sk vlky jednm z poslednch kdy se ir lidov masy
s mysly vldce a ivotn styl zaloen na skromnosti
nebo dokonce na Hromadn vedlo k dodnes iv-
mu postoji doclit bez ohledu na co nejvy ivotn
ivotn styl, demografick tlak i mal lid na z-
vislch ev zemch Evropsk unie okolo 6-10 %, v USA jen asi 3 %) vede
k nezjmu o a k degradaci celch krajinnch si
v poslednch letech celkovou ztrtu krajiny stle vc ochran-
Tbor kolem roku '870. Krajina nen jen souborem hodnot - jako
jsou rostlin a Krajina je jednota mnohost, kter
pocit, e a e jsme tam doma. Krajina je nositelem
nrodn identity a historick Tbor bylo dky nrodnmu charakte-
ru husitstv povaovno v '9. stolet za posvtn po druh vlce
vak zskalo posdkovho dnes se v krsn
historick msto, ale jeho genius loci bude zviset na tom, jak vztah nalezneme
k prvn crkve, vlce i opravdovmu duchovnmu zpasu t doby.
o krajiny a kamenu svatho Ivana na Bytzu u A 39
... u Klobuk je
a
kamenem.
a co po cel i u ns do pro-
o krajinu. Nam clem je upozornit na jev, kter J. Jenk ozna-
jako "homeostzi krajiny", a o kterm J. Sdlo jako o krajinn
autoregulaci nebo dokonce o kybernetice krajinnho genia loci. V obou
je nositelem autoregulace homeostze krajiny. Pa-
je definovna Slovnkem spisovn (Academia, Praha 1994)
jako uchovvat vjemy a vybavovat je". Sdlova definice je
je schopnost regenerovat stav."
povauje J. Jenk homeostzi krajiny za "stav, hlavn prvky
ahlavn vazeb krajinnho systmu jsou udrovny
ekologickmi procesy v quasistick a nedochz ke vzni-
ku katastrofickch krajiny tedy zce souvis sjejm udritel-
nm ivotem. Samotn slovo je sloeno z "pa" "po"
znamenajc opakovn co se stle znovu, a slova "mnt"
tedy myslet (viz V. Machek: Etymologick slovnk jazyka Acade-
mia, Praha 1971). je myslitelnho a tm i schopn-
ho regenerace, je co zachrnit katastrofickm zvratem.
krajiny 42
Hlavn prvky struktury krajiny
1. Relif. Zkladni krajiny je dna jejm relifem, kter zejm-
na vodnch a hydrologick reim oblasti. Dojde-Ii ke
relifu, jako uhl, je krajiny ztracena.
2. Klima a mikroklima m zsadn vliv na vznik a vvoj a
to i relifu krajiny.
3. Substrt. a druhov bohatstv fauny a flry, je nosite-
lem mikrobilnho Substrt bt naprosto odlin od
geologickho podlo - jsou vpnit sprae na jinak oligo-
trofnm podlo nebo kysel, dekalcifikovan
krasovch planin.
4. Vyuit a o krajinu. lidsk vklad do proce-
se zde projevuje zejmna tm, e lidsk sdla jsou
zakldna na stejnch mstech, trv krajiny na
a lesn, po stalet jsou udrovny zkladn komunikace mezi sdly.
a citov hodnota krajiny
Ne vdy chrnme tu krajinu, kter nm uitek, ale vdy jsme
citliv ke kde se ctme doma a kterou mme rdi. Kulturn antro-
pologov znaj celou jak doshnout onoho pocitu domova -
mezi optickho a duchovnho teritoria, vymezen
jeho hranic, pojmenovn krajiny pomstnmi nzvy a krajiny po-
moc a vcch se k mstu. Cel zleitost fungu-
je i - pocit domova ztrcme tam, kde dolo k naruen
horizontu, kde nevnmme hranice stavba dlnice mentln
mapu krajiny a jej vymezenO, kde miz pomstn nzvy i lokln
Zdaleka ne vichni mstn patrioti s tmto mnohokrt po-
psanm antropologickm pozorovnm, ale jeho ak-
ce ekologickch iniciativ i publikace vydvan v mstnch muzech. U regi-
onlnch publikac pozorujeme velk mnostv vcch se k mstnm
ke a pamtnm
u cel akc ekologickch iniciativ, jsou ji racionalizo-
vny vnmme jako jeden z hlavnch zachovn
pocitu krajiny domova. Analyzujeme-Ii tento pocit pomoc plten kraji-
nebo na fotografich krajiny, vimneme si zkladnch
Je to poln cesta, nebo bo muka, chalupa ve strni, pole
o krajiny a kamenu svatho Ivana na Bytzu u 43
a strom zasazen lidskou rukou. objekty jako jsou upra-
ven studnky nebo lpa v polch jsou msty, kde lidskho
objevujeme a provme krajinu. Jsou to msta kontaktu lid a
Prvem jim velkou pozornost, protoe jimi velmi
n vztah ke
je e rz krajiny a jej krsa vznikla
intenzivnm vyuvnm, e to krsn a hospodrn (dnes bychom
ekologick a ekonomick) nestlo v protikladu, ale se navz-
jem. A. Stifter (1805-1868) v povdce "Popsan (svazek "Hvozd",
str. 123, 1968) pe: "Vhloubce pod Skalou maj
obyvatelHorn Planna slunci zhony, na nich ?jara sazenice zel
a na pole. Nen znmo, si lid vyvolili toto msto, tak vzd-
lenodjejich obydl, ale se tak po stalet. Lidzkrtka e sejim zelzd-
nhojinho msta na polch tak nevyvedejako odtud, apokusy, kterpodni-
kali dole vzahradch, dopadly asazenice na polch zaly... Na skly
toti cel den svt slunce, take se v nich nashromdilo teplo a udrelo se v nich
dele nenajakmkolivjinm " Tento ryvek je vstinm popisem
livho experimentovn s krajinou a nalezen dlouhodobch ekonomicky
i ekologicky vyuitelnch mez. A to je mon jen v kde trv.
Z dnenho pohledu pak nlez podobnho typu, jako je mezi ska-
lami vysoko nad umavskou obc, hdanku - bez Stifterova
textu bychom nikdy neodhadli, e slouilo k zelnch sazenic.
Pamtn kameny
Pamtkov s pojmy jako je krajinn monument nebo pamt-
n msto. pouv ochrana vraz pamtn strom a rozu-
m jm star vznamn strom historicky
spjat se slavnmi okamiky se slavnmi osobnostmi nebo
lidovmi Domnvm se, e je uvaovat i o pa-
mtnch kamenech. Jedn se obvykle o men jen m-
lo upraven kameny skly, kter jsou spjaty s historickmi osobami
a udlostmi nebo s mstnmi nebo lido-
vm kultem takovch mohou bt prehistorick
kameny jako Baba u Drahomyle, u Klobuk
nebo skaliska jako kmen v ka-
meny i prvem spjat s historickmi osobami jako
kmen v Podyj nebo kmen" u
krajiny ... 44
Na okraji uranov achty na Bytzu u stoj ulov kmen sv. Ivana,
u se JIZvV poutnci na Svatou Horu. Je mal div, e zapome-
nuty kamen s krem prezll u pracovnho tbora 50. lta 20. stolet.
o krajiny a kamenu svatho Ivana na Bytzu u ... 45
Dalm a impulsem k napsn tto vahy byl nlez dnes ji
neznmho, ale stolet
vovanho kamene poustevnka Ivana v Bytzu u Kmen le na
samm okraji arelu uranov achty 16, kde byl jeden z
ch trestaneckch 50. let, a jeho jsem proto povaoval za
Jedn se o ploch, 120 cm vysok a 5 m dlouh, nepra-
trojhelnkov balvan granodioritu okrajovho typu
ho plutonu. Kmen sv. Ivana le na pat vrchu nazvanho Vrch
sv. Ivana. Zde bylo lokalizovno zlatch vzanch na krtk
ly nebo na roviska mezi Bytzem a Dubencem. Cel oblast
je znma jako Star hory a jej hornick spad 19. stolet.
Zlatonosn doly byly v roce 1915, ale bez velkho
Dnen povrch kopce je pokryt jednak drobnmi granodioritovmi skal-
kami a balvany, jednak rhami, sledujcmi zlatonosn struktury.
Na kameni je ulov, 3 m vysok s rozvilinou, npisem
S. IWAN a 1829. Na kameni je vyryto a mono
gramy asi z 19. stol. Msty je patrn jakchsi klektek. Zvltnost
kamene jsou skaln misky. Na zpadn kamene se
jedn o upravenou polovinu skaln misky o 50 cm a hloub-
ce 40 cm. Pod na jihovchodnm cpu kamene nalezneme dvoudl-
nou depresi o 90 cm, hloubce 35 cm a dlce 140 cm.
Tato deprese, ve kter se d leet, vedla ke vzniku o tom,
e zde sv. Ivan, stopy v kamenech jsou v lidovm podn
v obvykle sv. anebo
Tyto rysy kamene byly znmy ji Bohuslavu Balbnovi (1621-
1688), kter kmen popisuje: k Bytzu se rozkld hvozd
s mohutnmi stromy, hustou doubravou a cel ;jeen skalami. Je proslul
zejmna stdy kterse v ana podzim vjeho Upro-
stfed hvozdu se mohutnskalisko v a trojhranu,
odedvna procesmi. Jeden velk a mnohojinch zabodnutch tam do
dodv t posvtnosti. Lidpak tomu mstu kmen sv. Ivana,jak to
pojmenovn od Ivan pr onu sklu obval, zde se dlouho zdro-
val a dny i noci trvil na modlitbch. Nemlo stop ttojeho lze na
kameni. Kmen se rozestupuje, coje dlo lidskch rukou, take najednom
- v jinm pojmenovn Husova - kazatelna na pojmeno-
vn ukazuj na alternativn pojet krajiny. takovto kameny tak-
e to museli bt Kmen vypad jako kazatelna, ale zde by venkovsk
nekzal, take to musel bt Jan Hus. Kmen je za dennho jasu zajmav, ale v
nm klidu k jako zapomenut z dvnch dob.
krajiny ... 46
leet (velk miska), na druhm podle libosti a (mal
miska), na dalm se zase modlit. Zkrtka mpohodl, le nebo sed. Sm
jsem to vyzkouel." Jeden pocit je velmi zvltn - vzt Balbnovy "Rozma-
nitosti" a posadit se na msta, kde i on stalet nmi Sdlet
prostor, v jinm
kostra krajiny
V jako a kulturnm fenomnu (S. Schama ve sv po-
knize a krajina" dokonce ukazuje, e bez krajiny nen ani
kultury.) udret nejenom kostru ekologick stability, ale tak
strukturu. Ta je dna podmnkami a vyuvnm
krajiny Zatmco ve vlasteneckm ,g. stolet byly centrem pozor-
nosti hrady odkazujc k hrd, minulosti
nebo romantick skalnatiny jako domc analogie alpsk krajiny, tak se ze-
jmna v poslednch letech pozornost na pamtn stromy, kame-
ny, a prehistorick objekty. Pozorujeme zde posun od
chpan krajiny ke "ekologick, harmonizujc a mtick". Je proto
sprvn stejnou pozornost, sjakou dbme o pamtn stromy, ta-
k pamtnm historickm pravm studnek, hraditm avzty-
kombinacm stojcch plastik a a drobnm
sakrlnm i profnnm zasazenm do krajiny. jimi
velmi citov vazba ke domova, je nakonec
ve vztah k ivotnmu
Poznmka: viz zajmavou knihu T. Hjka a I. drobnch pamtek. Edice
"Krajina domova", Praha 2001.
krajiny A, 48
Zmeck park na Krajina se otevr a zve poutnky.
A,I
ulov kmen z rokle u Por v dol Szavy sochu. Pochz z
variskho horstva starho 300 let, ale jeho tvar byl tropickm
nm asi 40 miliony let, na povrch se dostal a vzniku dol Szavy snad
1-2 miliony let. Je to na velmi dlouh
Jrt.. II
Arkzy neboli pskovce s ble ivci se ukldaly jako platformn sedimenty
na varisk zklad. Jedny z a plastickch
jako baroknho kostela, se daj pozorovat na mezi Kralupami
a Nelahozevs.
Jrt.. III
Vltava pod Karlovm mostem. tt? je
nad normlnm stavem, co na zaplaveni prlbreznl zony Male Strany
a Starho
A IV
Co si pamatuje

Za sucha mysli na
Prochzm vltavsk Vude stejn obrzek: zasahuje hlu-
boko za Nrodn divadlo, zaschl blto, odpadky ve
u Lid su nbytek, monotnn a
Na velkou vltavskou jsem se v duchu let,
a kdy tak jsem byl daleko v arizonsk pouti. Vysoko nad
Colorado jsem si kladl - jako v poslednch letech -
lik zkladnch otzek. Kdy dal jak bude velk a jak se
na ni V tomto eseji opustm jazyk a budu mluvit
za sebe. Myslm si, e na to mm prvo, protoe jsem
moravskou povodn roku 1997 na hydrologickho re-
imu v a jsem nemlo energie, abych
na velkou v
m sloky - jsou to jednak fakta, kter jsou ji ze sv
povahy opakovateln a a pak to je osobn zkuenost, kter je
omyln, jindy vak schopn ostrho vhledu do situace. My lidjsme
dost kdy uvaujeme o budoucch kter sprv-
odhadnout. je plnovn dovolen - co vme o ho-
telu, do kterho jedeme, a jak bude Jak to, e jsme v mld
schopni se rozhodnout pro kolu nebo ani vme, do
na zbytek ivota jdeme? Pokusme se tuto obecnou lidskou schopnost
odhadovat odhadnuteln" pout i na velkou
Nejprve bych jsme j i pr mch a
na velkou vodu. Prvn impuls v 90. let z Holandska.
jsou dky sv zraniteln pozici v Rna velmi
citliv na ve, co se tk klimatu a tak nenpadnm
a praktickm e na vsledcch vzkumu mohou zviset ne
jejich kariry, ale ivoty. Vol opatrn slova a, na rozdl od
nemaj se zvraznit nebo okovat katastrofic-
km v naich sp
Co si pamatuje A 49
bojn americk a jej extrmn stanoviska. U z toho e m
obvykle bl k "bulvru" a e vc americk
od roku 1994 e v zpadn
dochz k dlouhodobm hydrologickch a tedy i k
mu riziku velkch povodn. Bylo to na Rnu, d-
n alibismus. a hydrolog I. Dostl z Brna mi tehdy
U dlouho to ctme v kostech, na moravskou Hlavn to-
hoto pocitu v tom, e ve 20. stolet nebyla dn velk
zatmco ve ostatnch stolet poslednho tiscilet byly v
a Bylo celkem jasn, e po obdob klidu, kter ob-
vykle trv 30-40 let (ale bt z nejasnch i dvojnsobn),
mus jednou obdob aktivity.
jsem uvaoval i o - pokud ob-
dob, tak zashne sp u z toho e maj
plochu. Z historickch analogi se dalo (a tak jsem to i napsal), e
velk vltavsk zashne asi 5m nad obvyklou Dobrm
indiktorem maximln vky zatopen nivy jsou nspy
trat, kter byly v kdy si lid pamatovali, kam zasahuje voda
povodni, a obvykle okolo 1 m nad maximln hladinou. To je
hlavn trat, na rozdl od metra, funguje i povodni.
si jedn - cel nae na bylo nejist. Mohli
jsme se o historickou analzu a pr ale nemohli jsme nic zaru-
A to plat i pro budoucnost. Co ns je do mry pocitem, za-
kotvenm v nastudovanch faktech a ivotn zkuenosti, a dnou jistotou.
Ale je nutn pracovat nejenom se znalostmi, ale tak stm omylnm
citem pro - ekonomov, i jin profese to zcela
Jak vypad historick
a nsledky velkch povodn se daj studovat metodami histo-
rick analzy, nebo analzou sdelnch okolnost geologickho zznamu.
Vechny tyto linie pozorovn k jednomu V kadm
stolet, za poslednch tisc let, byly Vltava, doln Labe a dol-
n Berounka postieny velkmi kter zasahovaly
a 5 m nad doshly tedy oblasti nivy, ve kter
dnes le tisc a dalch staveb. Tento je
mon o lokace vesnickch jader, kter charakteristicky
le 8-10 m nad hladinou (Srbsko, Venory, a dalch
krajiny 50
jsme ve!kou ale tak na rovni stolet vOdy. Srpnov roku 2002
odpovldala vltavsk povodni za poslednch 5
00
let.
Co si pamatuje 51
VPraze byly v 19. stolet zaznamenny tyto velk
Co si pamatuje 53
Poznmka: Ono se d kam sahala voda v letech, ale v 19. stolet
musme se vzedmutm vody za kldami zachycenmi o most. V roce 2002
uvaujeme pro Prahu o vce asi 600 cm nad normlem, ale v Praze-Such-
dole dolo zenm vltavskho ke vzedmut hladiny mon a o 10 m.
471 cm
545 cm
379 cm
493 cm
532 cm
3g8 cm
Stav nad normlem
785 cm
nor 1876
1890
nor1862
srpen 2002
1872
1845
1824
Rok a datum
stolet vody je v Praze charakterizovna asi 450 cm nad norm-
lem a v 19. stolet j bylo dosaeno celkem Vltavsk
20. stolet v letech 1940-41 a 1954 se pohybovaly na rovni 20-30tiletch
vod. ji srovnn dvou stolet ukazuje na neobvykl klid
celho 20. stolet, kter vyhasnn historick a kter ve
svm vedl k neuvenmu zastavovn nivy.
O roku 1890 autor: "Ji v dne 1.
ly dochzet zprvy opovlivm vod vjinch Cel srpen,
vjeho druh bez prelo aji tyto rolnic-
tvu velkkody, zejmna brambor a byla vmnohch krajch
na. Od pakprelopo celchjinch bez avnoci na
se strhlyprudklijky, je rozvodnily Vltavu ijej ...
V od terkaprelo velmi a Nsledkem toho se vzedmu-
la Berounka i Litavka asnou. Po celou noc pret a ve od-
poledne Berounka 470 cmnad normlem. Ksedm Litavky ne-
azaplavila vekerpole aluka, odplavilastohy slmy, kopky otavy,
azel. Berounka zaplavila celou ne lec v odkud
sto lidZohroench muselo bt Litavka zaplavila Na Kl-
ale odlin doba i uvedench velkch povodn
minulho stolet ukazuj na monost ohroen prakticky v celho
cyklu. To dokumentuje i nsledujc zznam praskch povodn,
kter charakteristicky vznikaj nsledkem nebo vech
hlavnch Vltavy Berounky a Szavy.
Vka praskch povodn se
podle sochy
Na xylografii z roku 1870 je
socha zachovalej-
, ne jakou ji znme dnes.
lokalit), dle pak o nlez mladch hlin v pozici 4-5 m nad
hladinou Berounky u Karltejna a v neposledn i o detail-
n popis velk roku 1890. je nutn si e
chzejc na Berounce v roce 1872 byla ne stolet
voda roku 1890. ji velk povodni roku 1997 na se ukzalo, e
v morfologicky neporuench secch nivy hladina opakovala
identicky stav z poslednch velkch povodn minulho stolet.
podobnho plat i pro Vltavu.
Pro stoletou vodu roku 1890 existuje cel anonymnch po-
v novinch a dobovch tiskovinch. Na tomto cituji z obshl,
padestistrnkov studie j. Beneovskho-Veselho "Velk v
chch ve dnech 2. a 5. 1890" (Praha 1890): "Od zhoubn dne
25. 1872 kraje zhouby tak hrozn. r.
18
9
0
rovn se do velikosti velkpovodni norovroku 1845, ale do kod
dravm jejlze srovnatjen se stranou
roku
18
7
2
. Tentokrt zhouba sice nhle, blila se zvolna, ale nabyla roz-
ohromnch, zatmco vroce 1872 se jednmrzema tak rychle
se "Tm je ji v vodnm variabili-
ta mon situace ajej zkladn stavy - dlouhotrvajc usilovn
v srpnu 1890 maj nsledky srovnateln s deti v
18
7
2
i s jarnm tnm nora 1845. jsou podzimn
krajiny 52
teru, na dvou mstech aulici Luickou. Do zaplavench musely
bt dodvny potraviny, pitn voda ajin na lodch. J. B. Horka
hrozil sesutm, ta e musel bt vyklizen. Tento stav trval cel anoc na ptek,
teprve vptek voda opadvat.
koda ohromn, koda na stavench a nbytkuje sice
men, ale citelnij, protoe zashla chud lidu. Spojen mezi Prahou a Be-
rounem bylo ji ve Obec Srbsko pod Berounem byla zaplavena
ve stodolch ve voda sahala msty a po Ve Stradonicch
byla pohroma podobn. Ve Star Huti se pod vodou ocitla cel elezrna. Vcel
od vekerlouky apole zpustoeny aco
se na nich nlezalo rody zcela
Otom, co se v mezi Berounem a Prahou, vypravuje
,Dne3. se Berounka obvykl azaplavovat rodnou
rovinu mezi a Mokropsy, kterji odpoledne jednojezero.
Vlny unely kupy sena apoat mandele. v musel bt ji
dopoledne zastaven. Zhy voda zaplavila arozproudila se vuli-
cch ve kterm byla komunikace monjen pomoc vech
jsou zaplaven. Kolem koly, zmku, kostela - vude spousty vod. Panuje
nedostatek pitnvody i potravin. Hladina dosahovala apobl ndra, ba voda
vnikla i za trat: Nad lec obce Lety a byly t zaplaveny
a v dosahovala voda a ke kostelu. Tkov byl stav ve kdy
vce aby odvezli svrodiny.
Rnoje vak nemil rann vlak byl vypraven pouze do
Chuchle, druh vlak nejel Vtom byla na ndra o Kar-
lova mostu a a sem slyitelnrny Z Vyehradsk citadely.
bylo prudk lijk situaci beznadijnou.
Spoustami vod byl ohroen most u kter se povodni
roku 1872 okolnch obc byly ji pod vodou. U se naskta-
10 smutndivadlo - rovina od a k Praze- 8 km dlouh
amezi Radotnem a Zbraslav3 km irok, ze kterhojen
tu atam koruny nebo vrky ohromnch obilnch Doln
noice byly zatopenaz nad vodujen A
nad Radotn sahala vzedmut vltavsk voda a obraz stval se dl
Pod Chuchl se dol Vltavy - a zde teprv byl smutnpohled - Hodko-
Brank, Dvorce, Podol byly pod vodou. Avak i na levm byly
Zlchova zaplavenacestujcz museli na vystoupit adle pak
po silnici ve se do Prahy brodili... (
Uveden ryvek je zkrcen o
kter velmi znme i z nedvnch povodn. Opakuj se o li-
dech, varovn a teprve rno byli ze do-
krajiny 54
o nedostatku pitn vody, jdla, plavajcm nbytku a dokonce
kolbce apod. Celkov dojem z popisu roku '890 je velmi blzk
zprvm z let '997 a 2002, jakoby se historie opa-
kovala. Reka si pamatuje, kudy kdysi tekla. V,jakpovod majjej dol,
v,jaksejednotliv mohou kombinovat. Bude se vracet do starch koryt bez
ohledu na lid ajejich stavby.
Kdy dal
Evropsk klima je cykly. Nejkrat cyklus je asi
dvoulet a nejsp jen klimatickho systmu. Rozho-
dujcm teplotnm i vlhkostnm cyklem je perioda 5-7 let, kterou znme
z biblickho o sedmi hubench a sedmi letech. Dalm
ale vraznm cyklem je perioda zhruba 20-4
0
let.
dost e v klimatu a zpadn Evropy se
d vdy 30 suchch a 30 vlhkch let, protoe je mnoho vjimek. Nic-
kdy statisticky klimatick za poslednch tisc let,
uke se, e evropsk klima se kadch 20-40 let v
je zajmav, e teplotn avlhkostn nejsou synchronn.
Ze se otepluje, neznamen, e bude vc pret.
'9 stolet byla ve znamen zven aktivity,
20. stolet leela v dlouhm obdob klidu. Zd
se, e dolo ke zdvojen obvyklho cyklu, co se stv. Srie nedv-
nch povodn ukazuje, e klid je za nmi a e jsme vstoupili do obdob po-
aktivity, kter by podle vech omylnch statistik, kter vak maj
pro evropsk podobn trvat dal a
desetilet. Podvme-Ii se na praskch povodn, zjistme, e
v stoletch hned rok, jindy a po sedmi anebo
po 20 vce letech. Nevm to a nemohu to ale mys-
lm si, e v tomto klimatickm cyklu zaijeme
2-3 men ajednu velkou
Jsou ne bvaly?
Zd se, e nchylnost k povodnm roste, a co je hor, e bu-
doucnosti mohou bt ne minulosti. Krajina rychleji odvd
Co si pamatuje SS
vodu. Je vc vybetonovanch ploch, asfaltov silnice se stle stvaj
rizikovmi koryty. Ani v lese se voda nevsakuje tak
jak by rokem jsem zail men na Lunici, ale kdy
jsem v obvyklm smrkovm lese odhrabal kter fungova-
lo jako doky na narazil jsemji v sedmi centimetrech
na tak suchou vrstvu, e po zaplen doutnala. V lese
ve vchodnch Karpatech po delm deti voda naskla do svrchn vrstvy
tak, e ji kad krok na centimetr vysoko, ale hladina po-
toka nestoupla.
V zmizely nejenom remzky, meze a vsakovac
strouhy, ale stalo se mon Po letech pou-
vn a hnojiv se edafon, to je sou-
bor destek tisc Tyto organismy
trofickou potravinov vzjemnch kter je
drobnch jako je krtek a my, zavrovn hmyzem a ze-
jmna mnoha druhy al. ukazuj, e srek se do
vsakuje almi drami. To je jeden z se voda
na pouti tak vsakuje a na poutch zahyne
vc lid utopenm ne zn.
Nprava nen jednoduch a asi ani mon, les nad vs noc ne-
Krajinu jsme dlouho k vlastn je
ji k uitku. nen nutn nijak dlouze hledat. Chce to
jen umonit vsknout se tam, kde spadla. Chce to vc terasovch pol,
listnatch zchytn mozaiku krajiny.
Bleskov
Bleskov vznikaj zapomenut
jev, kter je v poslednch letech stle Postihuj
obvykle jedno dol, o pr dl bt a vy-
prahlo. Bleskov doprovzej vlny veder. Nad zem
roste mrak, jeho cirkulace v jedn chvli ji neudr vhu
kapek nebo krup. Na ploe
zkrop pak zemi srkovm hrnem dokonce
obvyklch Postieny bvaj vesnice lec st
malho potoka do dol. Klima se otepluje,
bleskovch povodn stoup. Navc existuje jako
- jsou msta, kde se dky ternu zdruj ne
krajiny ... 56
Mosty zuuj vodu, vznikaj za nimi zrdn vry a tak na mnoha mstech odn
psek a kal, kter se pak usazuje na jinch mstech.
na jinch mstech. Pokud ijete v kde jsou a kde jste
zaili ji jednu bleskovou tak mte relnou anci zat dal.
Pot, co spadne, dojde k erozi ale obvykle to bv sucho,
kter je druhou stranou povodn. Dejme tomu, e v hrnu spadne
na dan zem velk mnostv srek. Pokud srky spad-
nou v mrholen, tak se vsknou a oiv zsobnk podzemnch vod,
pokud spadnou jako tak vody jinam. Vsledkem
bt sucho. se jedn o stejn motiv - je nutn zadret
vody na zem, kam spadla.
Problm
jsou schopn zadret men ale kod vel-
kch povodnch. Voda je zbom i nstrojem k k udr-
en se rychle zhnus nad ndr s iro-
km lemem zasychajcho blta. Vody se nikdo nezbavuje rd, a kdy u
to tak je obvykle
Co si pamatuje ... 57
Evropsk poslednch let maj obvykle charakter ploch,
kdy vcensobn Voda stoup dva, dny pomalu a rela-
pomalu kles. Hlavn fze evropsk trv tak tden deset
dn. povodn, kdy u je jasn, e se ene velk voda, obvykle
dojde k vody. vlny rychle zapln
objem a pak je u nutn Nejednou se stv, e k
dojde v okamiku, kdy vrchol, take ndre msto
toho, aby zklidnily, tak ji
Bude nutn a budeme znt Vltavou. Doufm,
e je budeme znt, protoe po povodni na dolo k situaci, kdy se
odhady liily. Zejmna podle toho, pro jak sttn zakzky
si jednotliv zjmov skupiny prostor. prvn hrub,
odhad je ten, e stolet povodni prochz korytem Vltavy tolik vody, e
by naplnila Slapskou vc jak (ale sp mnohem vc -
prask doshl asi 5 200 kubickch za sekundu!). Pokud by
vak celkov mnostv vody bylo men, stlo by za to uvaovat
o plnm jedn pro zachycovn velk vody. Znamena-
lo by to ovem znik a spory. Za sou-
situace nen toto nejsp si vechny ty pl-
ov hotely na Lipnu na louce, na kraji such
Vltavsk kaskda sniuje protkajcch vod a urychluje tak n-
stup vlny. V roce 2002 tm dolo k kulminaci
vod Vltavy a Berounky. by mohla slouit ke zpoma-
len nstupu Z historick analzy vme, e vltavskch
povodn pochz ze umavskch proto by nejlep such poldr
Lipno - je objemn a mohlo by ochrnit ji Krum-
lov a
Nejhor
Nejhor o kterm se nemluv, aby nebyla podkopna
k je na zamrzl si
ndr o ploe dejme tomu Slap, tedy 1 400 kter je pokryt pat-
ncticentimetrovou vrstvou ledu. rychlm jarnm tn nebo po de-
tch stoupat hladina se rozlv po zamrzl ale
rozlme led a ene jej sebou. V 19. stolet, kdy byla vodn
plocha, tehdy neregulovan men, doch-
zelo u ve vltavskm ke vzniku ledovch barir
krajiny .A. 58
o vce kolem deseti dol byly obroueny ledovmi krami
a se Hrozilo e ledov barira
najednou povol a dol bude zatopen vysokou vlnou. Dnes
by mnostv ledu bylo
u zdi by zviselo na rychlosti a na tom, zda
by bylo mon Vznikala by zde obrovsk ledov bari-
ra, kter by mohla korunu hrze. jednalo by se o jev tak
e by bylo nutn odpustit maximum vody, a to i za cenu
men Praha by byla v oku ji ne), zda
vydr ndr, desetitisce lid by musely bt evakuovny. Dozv-
dm se podivn o mnoha stavbch, ale i kritici a
vltavsk kaskdy se shoduj v tom, e se jednalo o
postaven stavby. I kdy voda led korunu hrze, tak by
vydret.
Zklady na
kody se po povodni, se uk teprve po
kdy promrznou zklady budov. historickch budov
byla tak, aby vydrela. domy dvoje dve-
ktermi voda mohla vtkat a zase vytkat. V stoj u
v jeho kamennch zrubnch jsou do kterch se povod-
nch zastrkvala prkna. Mnoho naich se s t.
mnoho je vak postaveno z - neplen hlny,
kter je nebo jen jednodue omtnuta. Ty povod-
ni vzdoruj
Instruktivn je praskho Karlna. Asi rokem zde v dlce
byly pokldny inenrsk kter odkryly zkla-
dov" zeminy. Bylo mon pozorovat charakter nivy na rovni asi
4 m nad hladinou Situace Karlna je velice podobn jinm lokalitm
na Labi a Zkladnm sedimentem zde jsou a psky star
terasy. jedn se o propustn usazeniny, kter stabiln ukotven
je horn poloha, o mocnosti kolem 1,5 m, po-
hlnami a kaly. jedn se o nevrstven zeminy.
sedimenty se ukldaly povodnch naplave-
nm, anebo pomalm usazovnm z vysychajcch lou.
Dky jlovm vlokm bv souvrstv propustn pro
vodu. Prvn prask - Karln a Smchov - byla
Co si pamatuje .A. 59
po roce 1860, v dravho, neetrnho kapitalismu. ji budovn do-
dochzelo k a dokonce k jejich Pokud jsou zklady
budov do zkladu, bvaj domy stabiln. Probl-
my nastvaj, pokud zklady stoj na hlnch, kter se mohou
doslova na blto. V tomto bt
vodu ze protoe propustn jlov vloky zadruj podzemn
vodu. Ta pak z okol domu proud k nejnimu mstu, tedy
panmu sklepu, podeml zklady a jeden z karln-
skch - ten na Florenci - spadl mon i proto, e podle
pod nm bt historick vinn sklepy. Karlnsk chodnky se pro-
padaly v mstech, kde nedvno zely nedbale vkopy.
Situace se d zjistit zkou sondou, kopanou z strany budovy a
k Pokud v letech dal velkou vodu, je vhodn
domu a prohloubit je na stabiln podlo, i kdy
to je nkladn. j bych nekoupil v ztopov oblasti, tedy do
asi 6 m nad normln hladinou pokud bych se
jak m zklady.
role instituc
jednou z nmitek proti vstupu do Evropsk unie je to, e o ns
budou vyhlek a dotac rozhodovat loklnch
zleitost neznal bruselt byrokrati, kter jsme nevolili a kter
me odvolat. Z hlediska katastrof se vak Evropsk unie
stt pojistkou, kter m na podobn zdroje.
Finance jsou sbrny na irokm zem, ale vyuvny na lokln
krize. je dobr velmi sledovat chovn tto instituce, abychom
do jdeme, a co od n v okamiku nouze
Chovn lid povodni nebo jakkoliv jakou byl z-
tok na New York, je obvykle hrdinstv a chaosu; osobnho
nasazen a chyb. selhv komunikace mezi instituce-
mi. Zajmav je role armdy, kter za situace bojuje s ivly
ne s urputnm Tm mezi skeptickou populac, jej
musk m sv zkuenosti, posiluje kladn obraz. Tohle nen m-
lo. Bylo by vhodn, aby budoucho vcviku byla
leb" na prci s obyvatelstvem, epidemie a
Pokud bych jmenovat u ns organizaci, kter
je v asi by to nebyly banky ani
krajiny 60
velkch vod byly v minulosti zasazovny do zd, aby lid
Co si pamatuje 61
pivovary, ale z humanitrnch organizac. Je to mal, div -
pr lety tady nebyly a dnes si vedou vcelku
Argentinsk cesta
Jak jsem ji na vltavsk
nho, v kmenovm zem na arizonsk pouti. Nestl jsem upro-
vod, ale snad jsem z jin perspektivy, argentinsk
toti. Pokud je v latinsk Americe stt, kter zhru-
ba srovnat s republikou, tak to bval vzor kontinentu - Argentina.
jej hrub nrodn na hlavu bval ne v Polsku;
znm celkovou kulturou a solidn pozic
Do sebe americk noviny sice referovaly o tom, e Sean Con-
nery prohlsil, e takovou pohromu, jak je v Praze, si nikdo neum
stavit, ale se vc, dle svho obvyklho kultu celebrit, zdrely u zn-
mho herce ne u Zato - jak
se po ekonomickm krachu najednou vyrojily bandy jak neza-
stoupla 20 %. Ale tak do detailu popsaly kdy
v havarovanm nkladnm automobilu zahynulo krav. V tu chvli
se z okolnch, nedvno solidnch solidnch lid, jako jsem j nebo
vy, vyrojili hladov a obyvatel o spory, klid a
na normln ivot. Rozsekali krvy na kusy a odnesli je s pocitem
nesmrnho smutku, e se takov mus dt, aby mohli
nemus v povodni, kter kody
za nrodnho a zabije dvacet lid; mon ani ne v
likaletm suchu, kter ns vehnat do dlouhodob, ale snesiteln
stagnace. kter na desetilet (jako bychom to
historicky neznali) rozvrtit cel nrod, ze sfry politiky a eko-
nomie. Nestarat se o o sprvn chod instituc, to pro
budoucnost stejn riziko, jako kdybychom ignorovali
dal vodn pohromy.
Klimatick budoucnost Evropy
v novinch se okamitm poadavkem - kdy je horko,
peme o vlnch veder a sklenkovm jevu, kdy jsou tak uva-
krajiny 62
ujeme O detch. Jene dnes dvno zapomenut
v zpadn v roce 1990 kody za 10 miliard do-
tedy vc ne velk podobnho plat pro
lesn pory ztrty suchem. Od roku 1990 se nejenom
kody (co je dno i kumulac majetku a
mi pojistnmi smlouvami), ale tak roste klimatickch studi, kter se
zabvaj riziky, kter klima ze vech monch Jejich clem
nejsou ale spi mapuj irokou klu rizik, kterm
je tento a dl vystaven.
Budoucnost je podle definice co znt, proto klima-
tick studie pracuj s anebo se a vvojo-
vmi modely. V zpadn si podobn studie nechvaj
vypracovat a energetick ministerstva
a lesnictv a tak stavebn Mnoha kodm se d
chzet ji tm, e v zplavov nepostavm v oteplujcm se
hor, kter ji m problmy se nezbuduji
Ve vchodn Anglii dolo nsledkem silnch v roce 1853
k tak velkmu e lidsk ztrty doshly 2 000 Od t doby se
dodruje zkon, podle kterho je zakzno v blzkosti
Dal podobn ji nezanechaly velk kody.
Situace u ns se sp podob kter ji nastaly.
Kdy jsem si jednu z klimatickch studi -
Acacia Report - vypracovanou na Vchodoanglick pro Evrop-
skou komisi, zjistil jsem, e neexistuje ani v jedn Myslm,
e to je tm, e maj pocit, e svch starost maj i bez podobnch
studi dost, a politici uvauj v krtkch termnech svho volebnho obdo-
b. "Problmy budeme a nastanou!" Navc slovo "pro-
gnza" zskalo v poslednch letech ndech.

Klima v zpadn (a zejmna v zsadnm
je severoatlantick oscilace, kter zvis na rozdlu
tlaku mezi Lisabonem a Islandem a na povrchov Atlantickho
ocenu. Severoatlantick oscilace se v zkladn, ale nepravi-
deln kolem 30 let. Je zce spjata s cykly aktivity
- se zkladnm cyklem trvajcm 22 let a dle svznamnm cyklem o trvn
90 let. ze zvis na chodu Slunce, ji-
Co si pamatuje 63
n na vzdlenosti mezi Sluncem a zem. Hledn zkladnho klimatickho
cyklu se mnoho - odkryli snad destky
cyklickch udlost v periodch trvajcch od 2 a po 400 tisc let.
je, e vsledn klimatick stav nebv jednm faktorem,
ale je namchn z v tak nepravideln e i samotn
slovo "cyklus" ztrc sv
pro Evropu plat vcelku statisticky vrazn zhruba
estiletch a zhruba 20-40 let trvajcch kterch se
teploty, srky a klimatickch Ji deseti lety upo-
mal skupinka - J. Svoboda, Z. Va-
I. Charvtov a dal - e zhruba kolem let 1995-97 jeden cyklus
a dal. Domnvali jsme se, e cyklus, do kterho vstupujeme, bude
ale tak Pokud by lid tedy zejmna
sloen atmosfry a povrch planety, kter odr naopak pohlcuje jin
mnostv asi by k ochlazen dolo.
Ukzalo se vak, e rozhodujcm klimatickch ji od
roku 1970 nen mnostv dopadajcho ale lidmi
sloen atmosfry. To m z hlediska budoucnosti jeden
t dopad - "star" klimatick pravidla platit a ve
tedy v nov lidsk a za odlinho sloen
atmosfry, budeme muset s jinmi klimatickmi dopady.
Historick analza ukazuje na dal, ale nejist faktor. Mon
me, jako na do jinho, teplejho klimatu.
chod z jednoho stavu do druhho popsat jako kdy se
v a dubnu zimn cirkulace na letn. Jsme zvykl na
"aprlov" a vme, e se v zklidn. Mon jsme v podobn si-
tuaci ve kter nejist "aprl" trvat cel roky.
Dlouhodob
V uplynulch deseti letech se v zsadnm a dlou-
nevratnm rozloen srek. Tuto si
prosm zapamatujme, protoe v letech nejednou
ovlivn nae ivoty. Evropa jako celek dostv stle
Zatmco v severn vzrostly srky v o 10%, ale v
kterch Skandinvie a o 40%, tak v jin Evropy, zejmna ve
oblasti na jih od Alp, dolo k snen celkovch srek.
roste mnostv zimnch srek. teploty stoupaj vc na
krajiny ... 64
Zachycen igelitov indikuj vody.
Co si pamatuje ... 65
jihu ne na severu Evropy. Projevuje se posun ke zvenm zimnm sr-
km. Evropa se otepluje nejvc ve sv jin a v letnch
Vstoupili jsme do obdob neklidu, kter obvykle trv
20-40 let. Srpnov roku 2002 by sice i v poslednch
dvou (mon i stolet byla ale star stoletch
vod ji asi neplat. To, co by bylo povaovno za padestiletou vodu,
odpovd mon jen desetilet povodni. Odvrcenou stranou povodn
jsou sucha, kter, protoe postihuj cel stty, nejsp to nej-
klimatick riziko budouc Evropy.
Krtkodob a klimatick extrmy
nechci na tomto vyjmenovvat, jak vechny pohromy
ns mohou protoe jsme klimatickho stresu zaili v posledn do-
vc ne dost. Nechci nikoho vystrait, ale sp chci ukzat cestu ke
budoucch v nestabilnm a extrm-
nm klimatu ns mohou v desetilet vechny druhy krizo-
vch situac - siln letn vlny veder, zimn polomy.
Nevme to vak a nedokeme je To, co by vak
jednou mohl je projt si okol sv obce a uvaovat: tato cesta
se v koryto, tento je tak zk, e jej za
ucpou kldy sloen na jeho tento by se
aby bylo za sucha kde brt vodu; tento strom velk v-
tr a spadne do Mlo ijeme v dokonce i do n
nechod, ale jezd na traktoru. Odvykli jsme j a mme pocit, e
penze a technika jsou schopny vechny problmy. ns
z tohoto rychle vyvedla.
Celkov situace pro republiku
Klimatick situace pro nen mapy klimatickch nevy-
kazuj v hrnech dn velk republika
se otepluje, posledn desetilet mnohem vc teplotnch
a srkovch ne uplynul desetilet, ale jinak ma-
py pro Evropu kresl ve docela mal bo-
dy, kter ukazuj na klimatick men ne na jihu severu Evropy.
krajiny ... 66
V kadm vak roste povodn i horkch I veke-
r nedvn problmy vypadme jako ostrov klimatick stability.
hrny nm o mstnch mnoho Jak je tomu se
v jednotlivch obdobch? Tady bych asi volil tu tolik
metaforu o jako o mostu, nikoliv vak mezi vchodem a zpadem, ale
mezi klimatickm severem a klimatickm jihem. D se e bu-
deme vc typy klimatickch -
letnmi suchy a deti, ale tak severskmi detivmi lty
nhlmi zimnmi such a studen ve. Nebyl bych
kvapen, kdyby se u ns v po jednom dvou tdnech
a skandinvsk na klimatickou znamen
v naich podmnkch na extrmy - na sucha i na na
vlny veder i Roste nchylnost k erozi, zvyuje se ne-
vysouen jin Moravy, kdejak mal potok se snadno po
letn v
Dopady
Nejsme jenom republikou, jsme Evropy. Ta bude
nejvc suchy, kter asi mstn ze-
a tm i toky evropskch potravin a asi i dalch Klima
obchodn se velk v turistice - letn vlny ve-
der mohou dovolenou na jarn a podzimn
Nedostatek znamenat znik center.
ina evropskch pochz z pruhu, kter se thne ze severn Francie
a do Polska. Zde je zejmna letn cestovn
kulturn tradice. Naproti tomu lid z jin Francie nebo Rakouska cestuj
mnohem si zase navykli drobit sv dovolen na
denn seky, trven doma nebo ve vznamnch v
- mediln zjem o rakovinu
dlnic - mohou pro evropskou turisti-
ku znamenat vc ne klimatick Budoucnost turistiky proto
v tak deseti let k odhadnutelnm.
klima s sebou nov nemoci - jako je malrie nebo z-
padonilsk je vc ajsou hroz nejenom
en ale dlouhodobch detch i hniloba brambor a dalch
plodin. vak i klady? domc turistika,
vce si kupovat pozemky v klimaticky Investo-
Co si pamatuje ... 67
mohou prchnout z nejistho do bvalch socialistickch ze-
m, protoe Skandinvie pro bude drah. prodvat
vodu - uvauje se o velkch vodovodech, jakchsi analogich
vedoucch vodu cel z Lipna do Lid mohou stle
vce vyuvat svch chalup pro prce i dovolen a tm
k rozvoji venkova. Mon budeme jednou vyvet vc potravin ne dnes.
Kad z velkch klimatickch studi obsahuje jeden zkladn pozna-
tek - ke klimatick ji dolo a bude dl Nen jasn, jak
bude klima budoucnosti, ale bude jin a zcela ovlivn dostup-
nost a svodou. Dobr zprva pro republiku je ta, e
Evropa le v oblasti, kde se projevuj Ca asi i budou projevovat)
klimatick ve Po velkch povodnch let 1997,
2002 a cel loklnch kriz vak vme, e klimatick extrm u
zase za bukem a dv se, zda jsme
Metafyzick
Kdy pr puklo srdce zvonu Svato-
vtsk katedrly - Zikmunda, brali to mnoz jako vstrahu. Mne
vak vc zaujal orloj, kter za velk fungo-
vat. Hodiny a orloje byly v 16. stolet konstruovny jako modely, ja-
ko analogie vesmru, a opakovat jeho A protoe podobn
spolu souvisej, tak lid dob e tm, ne se
zastav sm a dojde ke konci tak se tak zastav model
Model je postaven podle modu, podle stejnch a pod-
lh stejnm To, e se zastavil orloj, mohu
jako technickou zprvu o vpadku elektrickho proudu, anebo mytickm
- konec obvyklho je blzko. Druh je mi bli, ale
vm, e v tto si mty bardov u ale uzl
je tajemn neznm e-mailov eny.
vnmn Z m strach, to respektu-
je. Mon to jde naopak. Aby lid mohla ctt, tak z toho
nejprve mus mt strach. se po povodni zdaj divn, vodn sny;
jin se ct, jakoby ho zmltil spoluk, kterho roky Voda
se prohnala i duemi. Vladimr mi jak stl v domovskm
na ulici. ve se objevovaly bub-
linky, pak rna a dal. Voda pronikla do ulice kanalizac a vyret
krajiny ... 68
poklopy. Vude kaln gejzry, za dvacet minut byla ulice pod vodou. Nhl
ivotn perspektivy.
Vladimr je bval hned se k Spali
na ena jim kvu a dcery roznely fernet.
byli nejenom a siln, jak se od nich ale i tolerant-
n ke vem nervznm lidem, co o majetek. Dvanctilet dcera
jednou ve rno zahldla na depresivn ulici podivn postavy
a zavolala na policii. Byli mezi nimi dva hledan kriminl-
nci. Nejsp zabrnila rabovn. "Holky mi toho tdne
Vladimr.
V bydl i Pepa Broek. Zavolal Vladimrovi a povd:
"Hele, vyhazujete nbytek, docela dobr? Jdu takhle
va ulic a co nevidm - Ukrajinci vai a na to hz ty
tv sbrkov krabice." Vladimr zesinal - denky, fotky, sbrky... cel ivot...
a on o to Pepa ho sleduje a dodv: "Tak
jsem k nim a ostorono Pepa si holt v osvojil ta-
kov ten jemn intelektuln humor, o nsadu od je
mlo! erty, ivotnch ale taky deprese,
a zvist ke sousedovi. voda omv, jinde usazuje kal.
Co si pamatuje ... 69
"Komu horizont?" ptal se ji stoletm H. D. Thoreau. A odpov-
dal: "Bsnkovi!" Horizont je vichni rdi kloueme pohledem
po linii, kde se dotk nebe. Je-Ii horizont vznik nm ko-
da. Na jakm tuto kodu pomoc systmu tzv.
externalit, pracuje a bez vsledku bude pracovat mnoho
ministerstev mnoho let. tady existuje nzor,
e - jako je sdeln obraz nebo horizont - maj svou nejenom bs-
nickou, ale tak hodnotu.
Klasick evropsk vesnice nebo mal pyramidln hori-
zont se pic mstnm kostelem a budovami radnice,
koly a kolem nvsi. jsou obvykle
shlukem a se sniujcch budov. Mimo arel sdla
pak le poutn msto nebo zmek vznikl z bvalho hradu.
je, e hierarchie sdelnho horizontu reprezentuje hierarchii hodnot,
kde nejv stval duchovn majestt crkve, o n prvn moc
a pak, podle svho postaven, obyvatel sdla. Dodnes automaticky hled-
me v nejvym horizontu krajiny msta ajsme
zklamni, nalezneme-Ii v jejich pozici banku, chladic temelnsk elekt-
rrny nebo silo v Mimoni. jako je v s plonm pI-
nem krajiny, tak i jej vertikln postihlo jaksi zmaten hodnot.
Krde krajiny.
Hierarchie
a
s prostorem
"Krajinajako skva chleba
ebrky za tmy ptan
krajina dvno odpradvna
rukama lid dotkan"
Jan Skcel, Dlo II.
.0
Klasick sdlo m trojhelnkovitou siluetu. Nejvy je kostela,
o ni bv bt radnice, pak se domy k sdla stle zmenuj,
a plynule do v zahradch. Klatovy na dobov pohlednici z 20. let
20. stolet jinm, ale malebnm dojmem. Vertikalita staveb se setkv
a horzontalitu okoln krajiny (pohlednice, stav 192 5-1930 ).
To se tk voln kdy na kopcch jednotliv
mobilnch st, jako vesnic a i samotn Prahy, ve kter ame-
rick architekt Richard Meier plnuje postaven vkovho "downtownu".
V na pankrck plni e vka je rekla-
ma. Skoro kad, kdo se bude dvat na prask panorama, bude automa-
ticky "Tohle je Hrad, tmhle Vyehrad a to vysok na Pankrci
t a t Toto prost konstatovn bude reklamou firmy ne cle-
n, nkladn reklamn ve Firma
privatizuje toti obzor. Podle mne se jedn o druh krdee.
jsem se ptal, ir nikdy kvalit-
n funkcionalistickou architekturu let. Myslm, e je dvoj -
tto architektury levicovou ideologii, anebo je
hrou na malou Ameriku. mi jednou "Vichni jsme husiti. Nem-
me rdi mocnou crkev, velk stavby a bohat lidi." Nm je bli shluk ma-
lostranskch nebo modern stavby, kter pomhaj
tm, e se nevyvyuj, o a spolupracuj
Vkov budovy - to je hra na to, kdo je a je v nich co
tady u ns neradi - jist sociln dravost, a zskvat.
krajiny A 70 Krde krajiny. Hierarchie a s prostorem A 7
1
Senohraby, mal vesnice od Prahy. o chalupch leela pobl
vodnho toku, byla obklopena polnostmi, pak pastviny a nakonec les. V nejkrs-
mstech po roce 1900 historizujc vily podobn prostor
mezi nimi se rychle okzalou, zchudle neofunkconalistickou z-
stavbou. Les bval krsn, kdy v stla jen hjenka. Pak ale pronikly do i vily
a chaty. Lid sv sdla neustle zvelebovat, domy,
Dnes se tu mnoz z nich nect a hledaj jinou neporuenou
krajinu, kde by mohli nov stavebn cyklus (pohlednice, stav asi z roku 1940).
Jsou to na kterch zvis budoucnost msta. Mys-
lm si, e pankrck shluk fungovat, e
bude lidmi odmtnut a zbude nm monstrum.
Nemm rd velk budovy, protoe jsou v ekonomickho
a v dobch padku chtraj. palc vy-
hovovat u po sedmdesti letech a pak si s nm dalch let nikdo
rady. Kdyby nebylo tak by neel vyut ani jako minis-
terstvo. Doba se rychle myslm, e se sp k ni lid-
skho a k s malebnmi kouty
Za dvacet let, ale mon u mohou vkov budovy pankrckho ty-
pu co nm bude tak ciz jako ikovsk Stane-Ii se to,
tak se firmy budou snait takovhoto typu budov zbavit, protoe naopak
budou ukazovat na jejich zastaralost, na to, e se minuly s duchem doby.
A tehdy se Pankrc stt jakousi ostudnou, polorozpadajc viz, kte-
r se nepovedla. se snam dvat se na svch
protoe ti budou sv nzory a postoje za dvacet let do
z nich je mylenka nejenom ciz, ale tak
krajiny 72
Co ns dojm na Troskch, jednom z malovanch celch Je to spo-
jen vertikality suku s horizontem krajiny, dvojitost kter tak
kostel, lidsk a rozptlen Apak to je na prvn pohled krajina ruka-
ma lid dotkan. Ctme tu obrovskou a vztah (pohlednice, stav kolem roku 1920).
protismysln. Obvm se, e postupem let bude dl e se
koncepce vkov pankrck nepovedla.
Co se d Nechceme-Ii vkov budovy rovnou bourat, takje nut-
n je inkorporovat do a se s nimi. si
jako architekt V. Nesm dojt k vych
ale je pomoc "soklu" ni zstavby linii horizon-
tu - do podoby nepravidelnho trojhelnku nebo i jaksi kopie
siluety Praskho hradu. Ni zstavba by prostor a optic-
ky sniovat to kter na plni u stoj.
Mezi hlavn ekologick problmy kontaminaci vech slo-
ek ivotnho ubvn druhov rozmanitosti, nedokonal vodn
a problematiku o eroze. Stejn na-
lhavosti vak plat i pro s prostorem krajiny.
krajiny nejenom za poslednch 100 let, ale i za poslednch
30-40 let se tk ubvn krajinnho prostoru. Jsme psychicky postieni
nedostatkem krajiny. Tento jev je o to e populace
zhruba odpovd stavu z roku 1930, ale co jsme za tu dobu s krajinou
lali! Charakteristickm rysem klasick krajiny byl kontrast
mezi sdlem, a lesem. Sdla byla obklopen
znou zahrad, pak nastupovaly polnosti a pastviny. Les byl krsn, pro-
toe v stla hjenka a nic vc. 30. let tohoto stolet
Krde krajiny. Hierarchie a s prostorem 73
hromadn tok na krajinu. Ten ji kolem let 1880-1890 rozvo-
jem drobnch tovren, a ko-
lem eleznice i niv (Polab), kde
ustupovalo cukrov a dalch plodin. lta vak zna-
menaj budovn prvnch, zatm vilovch suburbi, silnic a
rozvoj i obsazen
neustle vylepovanmi chatami.
se tehdy zcela vymkl tehdej organizaci krajiny, pronikl hluboko
do pol lesa a druhotn ohnisko chaotick urbanizace krajiny.
Jednotn rz krajiny se na jakousi mikromozaiku navzjem soupe-
pinavch a ploch. Okol se
na amorfn plochu (takji nazv znm rakousk ur-
banista H. Sedlmayer), kter nebyla ani sdlem, ani aje ztratila
nejenom ducha a krsu, ale tak uitnou hodnotu.
V nastupuje dal, velmi zvan krajiny. Velk
obchodn sklady, benzinov pumpy, nkupn obklopen par-
koviti vznikaj na lacin v okol a dlnic. Zatm se tomu
nebrnme, protoe obsazuj kva-
lity. Navc jsme si navykli krajinu na hodnotnou (tu chrnme) a tu
ostatn, ke kter jsme lhostejn. Dovolm si vak navrhnout jin pohled:
prostor krajiny, to je jej Sm o je hod-
notou na to, abychom jej chrnili. V USA si mohou dovolit tvorbu obrov-
skch suburbi, sahajcch destky od jader, ale to je
kter omezen a krsn prostor nesnese.
takov zemn pln, kter by jako v Rakousku, v-
carsku, Anglii Slovinsku omezoval nov zbory nutil investory sp
k ji existujcch ploch a ochrnil tak charakteris-
tick rz krajiny. Nejedn se mi o sentimentln vlasteneck
pocit, ale tak o monost turistiky. V hezkch krajinch se lpe ije, lid
maj je dl zlepovat a se aktivn komunita lpe
avandalismu. je mon hledat v ji existujcch
zkonech o sdelnho obrazu a rzu krajiny, jin v naich
nch krajinch, kter souzn s
"Krajino lsky m,
kdy hlas tvch mrtvch znmi,
zvednou se vrchy tvshraditi tajemnmi,
tu ctm z vechjak ruka Mariina
hroby i kollbky v kruh s nmi spn. "
Ladislav Stehlk,
krajiny .... 74
Kostel v Romberku kolem roku 1870. Nevm, je krajina starch vyobrazen tak
krsn. Snad ji zobrazovali a romantici, mon je dokumentem zaniklho
asi na ns tak ijc sdel a znmky rozkladu ukazujc na
kter trv a neodpout (xylografie, 1870).
Praktick poznmka: V o je pamatovno na velmi od-
stavec, kter se tk "charakteru krajiny". jedna vcelku nenpadn ji mnohokrt
pomohla ochrnit vzhled msta. je douc, aby se podobn ochrany
rzu msta prosadil i ve a vesnicch. jako vchodisko slouit Zemsk zkon
z 8. listopadu 1989 o zachovn a sdelnho obrazu (Hornorakousk zkon obrazu
sdel- "Landesgesetzblat fOr Oberosterreich"). Pamatujme na to, e Rakousko si dokzalo
uchovat rz a stl Nemluvme o staromilstv, ale
o ekonomii a monostech budoucho
Krde krajiny. Hierarchie a s prostorem .... 75
Arel jablkovho o
aneb krajina je to,
lezeme : ff)
na rozhlednu
Kad architekt kter se v zabval krajinou, narazil na
obshlou knihu architekta Ladislava ka" Obytnkrajina" (SVUMnes, 1947)'
Na dvou stovkchstran a stovkch k ukazujepostupnpronik-
nlidskch sdel do krajiny, kterse stvonou amorfn asdla. Je
to kniha, kterzaspala, ale i svou dobu. k vychzel zpozorovn,jak
se ve 20. a30. letech Praha arostou obce,jako byly donedvna
nepatrn Hlavnzsady knihy byly kovi vpolovi-
30. let, pak ale vlka ajinstarosti, take kniha vyla na poslednchvli
v roce 1947. To se zase budovalo, take teprve v90. letech dolo kjejmu
k pozoruje velk krajiny, tedy cojsem v textu jako
ztrtu krajiny, anavrhuje krajinu asdlo.
Jsou jmna, ke kterm chovme respekt smen s nutnou dvkou
opatrnosti; obdiv a Pro mne k nim Karel Teige a Ladislav k,
ale z jinch bych mohl jmenovat Jaroslava Haka anebo La-
dislava Klmu. Oba prvn autory mohu obdivovat za radikln odvahu bu-
dovat zbrusu nov a nemt je rd za to, e bt postaven z ruin
starho. Minimln byt, - mainy na bydlen, ploch
mnoho obytn krajina Pokud jsou v-
(a realizovny kovy mylenky novho bydlen, tak to
je architektura novch rodinnch sdel na a
skch vesnicch. Ale v jednom jsou jeho kresby utopick - takov-
to zstavba mus bt nejen oplocena, ale i hldna. Dokreslete si do
jeho kreseb nezbytn ploty a vsledek u nebude tak
a V modern je nejasn, kde je rozhran mezi
odvahou a aroganc. vzpomnm na kter si po-
krajiny .A. 76
vzdechl: "K bych bt tak jako architekt!" jsem
mu, e jedny z nejlepch architektur nejsou v tom smys-
lu, jako jsou pro normlnho "neviditeln" pravy
Praskho hradu. Jsou msta, kde se ctte a teprve kdy ptrte
tak na npaditou, ale nenpadnou architek-
tonickou pravu. Tento duch architektury je jednm z
modern doby.
je Ladislavu kovi vstava a sympozium?
vbornm vilm? nadanch, sp lepch ar-
jsme vc a si je tmto V go. le-
tech se jednm z stala "krajina", o desetilet to byl
v pojem "ekosystm". Je-Ii dnes v odkaz
iv, tak to je v tom, e ve stavebnm rozmachu let velk
krajiny. Nebyl sm a divm se, kad cituje "Obytnou krajinu"
a ne kvalitn a krat Hrukovu publikaci
aosdlen. Biologick zklady krajinnho plnovn" (Praha, '945). Mon
to byla sla osobn nalhavosti, popsanch stran i nvrhy monch
kter ochrnit krajinn rz. v Polab k uvaoval
naprosto o ponechn toku s jejmi slepmi
rameny a o lodn dopravy do samostatnho kanlu.
krajiny je dalm pojmem go. let "globalizace". Stmto
slovem a mylenkovm pozadm jde ruku v ruce pojem "regionalismus",
je to obrcen strana tho procesu. Rozplvme se ve velkm,
problematickm celku a brnme se tomu nvratem do krajiny domova,
do Evropy A region, myslme na krajinn z-
klad. Take v tomto hledme zchranu v tradici a kra-
jina se tu objevuje jako co ns stabilizuje, vrac nm
samm. Je to domov, odkud vyrme novm a novm
dnes tak s obavami a z nutnosti,
abychom jednou stranou. Jene ani krajina nen nic nehybn-
ho a se Proto si myslm, e v on dvojit
a krajiny slou krajinn (pr
je uvedeno v seznamu literatury) jako zminka k tomu,
abychom se vyrovnali s pdcm a sami se sebou. Z podob-
nho byly mon na vrcholech koncem ,g. stolet
rozhledny. grundersk doba, ten okliv marxistick kapitalis-
mus, a lid nebyli ln na tom nejvc obtnm postavit pl-
nepraktickou rozhlednu, aby se mohli podvat kolem sebe. To
a fascinuje. O se diskutuje v okamiku, kdy ji (a s n
i vit, znm ztrcme: koncem ,g. stolet, po vlce nebo
Arel jablkovho aneb krajina je to, lezeme na rozhlednu .A. 77
zrovna dnes. Krajina doby "mobiln" vychz z jinch socilnch a ekono-
mickch (a tm i kulturnch a citovch) a asi bude ji navdy jin
ne doba objevem mobilnho telefonu.
lid lezli na vrcholy a pohledem sledovali linii obzoru? Co
jim to dvalo? bych, e pocit identity - tady jsem, to je kraj. To
nen jenom kraj, ale tak citov a mylenkov kontext, sem Roz-
hlm se kolem a lpe vnmm sebe. Jene kdybychom se na krajinu d-
vali jako na problmpsychologick, tak ji nikdy neuchopme. Je to
hmotn fenomn a je nutn se o starat v hmotnm

sluebnci a kter se konal v ro-
ce 1997 v poutnm v Hejnici v Jizerskch horch, mi psycholoka
dr. Bateck trochu poloila otzku, zda krajina nem vliv na
n ivot azda nhodou nen jednm z naich ve
"Ano, oveme ano", ale toto ivotn slovy
bylo velmi obtn. u vm - krajina ns toti
a nenpadnm - toti zdravmu rozumu. I ten m sv omezen, ale
k tomu, abychom jej mohli a jt dl, jej musme mt.
Ralph Waldo Emerson ve sbrce a duch" Uan Laichter,
Praha 1927) " ...prostor, prce, podnebf, potrava apohyb d-
vajnm neomezen. Vychovvajrozum
asoudnost. Kad vlastnost hmotyje kolou pro soudnost - jejpevnost nebo odpor,
klid podoba Rozumpak vechna ta do sv
vlastn oblasti mylen, vnmanalogie, kterspojujhmotu sduchem. Setkvnm
se shmotnmi se neustle o podobnosti, o jednot-
livho sveobecnm, osprljen sil ke stejnmu cli. Jak zdlouhav-
hoje vcviku, denpo dni, rokpo roku, aby byl zdravrozum. Co stoj
stlho nepokoje, nepohodl, ... To ve aby byl smyslpro aby-
chom byli e krsnmylenky, nejsou-li provedeny, nejsou hodny krsnch
... Vechny se ktermi se stkme, knmpromlouvaj. Je vesnice jinho
ne slovo Bo? Kdo vyzkoumat, kolik vytrvalosti vtpila skla,
onse odr?Jak mnoho klidu na odazurovoblohy, pojejch
hloubkch se ani by zanechaly stopu skvrnu?"
Na jinm Emerson "Hledm-li na bohatou krajinu, nen
pro mne zntjejstavbu, ale kadmylenka mnohosti odpad
aje nahrazena klidnm pocitemjednoty. V kabinetu
krajiny 78
jaksi tajnpoznn a sympatii k a podobm
ryb ahmyzu... nendost lidsk, onu shodu trvajc mezi
a ...
Vklidn a ve vzdlen linii obzoru postihuje tak
krsnho, jakojejeho vlastn bytost. radost, jakou pole a lesy poskytuj,
je tuentajemnho vztahu mezi arostlinstvem. Nejsem sm anepovim-
nut. Kvajna mne ajna Kdy pustmi lny v kaluch, za
poloera, pod pustm nebem, bezjakchkoliv mylenek na veselou
jsem ausmvm se. Jsem vesel, i kdy zkost seji vtr. Vlesch odhazuje
svlta astvse Vleschse vracme krozumu a ... Tato radost-
nsla nedlani v ani v ale v souzvuku obou. "
Emerson krok: pobdl ns k e jsme se svm
okolm e v botanick muzeu, v kra-
potkvme sebe a e bez doma chovanho mor-
bychom byli jinm a chudm.
Arel jablkovho
Je-Ii zklad a krajiny stejnho rodu, pak jsou samy stromy,
ryby a kraje rozmanit a nabzej mnoho jak lze vnmat
a zachzet s nm. Elie Faure ve svm "Duchu (Aventinum, Pra-
ha, 1928) "Zdse e kraje arozvijej nae zrakov
schopnosti ajinnikoliv. Nsledkem toho se vtvarn vraz rod a
v krajch ne vjinch. Vzpomnm na bezvznamnost, ohyzdnost, malebnou
vednost a vchodn Evropy. Najednotvrnost, pokojnou nebo slavnostn
nevraznost vcar. Na nasldlou hezkost Lombardie obkrouenhrdm
Tosknya Umbrie... Naproti tomu se ns zmocn divukrsn dojem vchzme-li do
Holandska odseverovchodu nebojihu: vodnpra take abytosti
j nabvaj nhle lesku, hlubokho i
Je pravdou mluvit o kterzaijeme vAvignonu, kdypo no-
ci strvenve vlaku, objevme ten ed a prostor ty
slzovhory vdlce, nhl vstup do svrzu, sly a
V cestovatelemjako hostitel. Hora sama, hol, bezle-
s, bez trvyje skulpturou. Kameny vude hnty. Ohromnobratle
prorej ... ustaluj objemy. Nic takovho nenalezneme v Bent-
kch lle-de-France... to jsou atmogrickch a vce
nebo prudkch nevtravch, kde se vechny barvy propltaj v
sloeninch. Nebo Tskna, such, tvrdho a ledovho, velmi kysel
Arel jablkovho aneb krajina je to, lezeme na rozhlednu 79
barvy, kdepahorky, stromy adomy se vykreslujjako rytiny na skle. Malba tam na
sebe bere dramatick vzhled, ale vysuen a bez bez epotu.
Ve zastvstoupajcprach roli vodn kapky v Bentkch. Dodv
pevnm i podobm rzu skvrn velice
a s kolem na okrajch...
proprandeti, ale tvary nikdy ne vrazn, vu-
de obalen vrstvou ornice a list, plynut vod, lesklhlubokblto. dn
... Tajn logika diktovanpovahou veden hrou
a umijc z aby do hloubky vyztuila city a
pohyblivou astle kostru, vude astle vznikajc.
Indie: neodolatelnrozmluvy mezi zem, vodou a nebem, kter zou-
falstv abezmoci, ajejich rozmanitost, rozpory a vrtochy nutk Upra-
vujc a duch Egypta,jeho viditeln v aobloze.
Zdeje tvar napsn kolem jakoje mu vnukn... nebeje noc
co noc ... vzduch such... si podobu vlnivch geomet-
rickch soch. odkudkoliv, dojakkoliv nov si tam
obrazy, zvyky, odrazy vzelzjeho dvn kter
e tu zemi bude jinak, nejakje. Ale pravdou, e ta bu-
de-li chtt mluvit, bude mu s velitelskou nalhavostdiktovat... "
Dalm nutnm krokem je si regionlnch hranic v globa-
lizovanm Mm e kdybychom sestavili mapu oblasti,
kde znaj jablkov tak by se kryla s tou Evropy, kde lid
Stefanu Zweigovi, fortelnosti
la ajistmu sklonu Skoro se odvauji tvrdit, e je-Ii pro
pany hranice, tak to je arel jablkovho
Kad kraj je odlin a trochu jin lidi. jsou
bvaly, a snad zase budou) bohat povah,
k ivotu a spiritualit. - to je prce na cel ivot. Jsou velmi bohat,
rozmanit a skryt. Nemaj vak a lid zde pij vc piva ne vna. Pro-
to bvaj mal povahou, zvistiv a schzv jim Obzor krajiny
je blzko a je nutn se o se sousedem. Nechci o monost vybrat
si kraj (a tm i v urbanizovan
Duchovn drba
Jsem v kontaktu shorolezci, hledaj nov vstupy na pskov-
cov i slidmi, kterm podle undergroundovho "Infiltration"
dnes propojenou lid,
krajiny ... 80
kamenn seskupen dolmen u Jablonce nad Nisou. Pro mnoho
lid dnes "posvtno" sp v lese ne kostel. Posvtn je dnes ne to,
co je jen bosk, ale prostor, kde se potkv a duch.
prolzaj kanalizaci, prvovstupy na billboardy,
konvaj nov podnikaj kanoistick vpravy do
plavebnho kanlu elezrny. V tomto rozmez podobnch
nost, ale krajin, horolezci tradicionalisty a romantiky,
zatmco stoj blzko hip hopu trip hopu a
lick a a buduj novou, velmi
estetiku krajiny. Obrana zavn staromilstvm a Mikol-
em Alem. Obrana je jenom obranou kultury, kter pa-
razituje na vdobytcch toho, co kritizuje. Nejsp to dopadne jako
hnut v tomto (modernm, postmodernm post-postmoder-
nm) - romantici i budou t vedle sebe
a se propojovat, protoe ijeme v kdy s viditel-
nou fragmentac probh (cross-over) a propojovn.
jsem slyel v tom naem skeptickm po-
vzdech: se jenom objevili ti obrozenci! Mohli jsme dnes mluvit
bt jasnou bval Svat a tm i zpadn
Arel jablkovho aneb krajina je to, lezeme na rozhlednu ... 81
i kdy tento aspekt probleskuje vahami K. Teige-
ho i L. ka. se duchovn obroda (nejsp tak bychom
se snad jednou mohli duchovn Ale to u je jin
Poznmka: Definice krajiny jako lezeme na rozhlednu, pochz od J. Sdla.
Je komplementrn definici Vojena Loka, kter za krajinu povauje soubor biotickch
a abiotickch vzanch na typ relifu a sdlejc historii. Jinak krajinu
definovat jako pole homogennch charakteristik, kter maj
v mstech, kde soused s polem jinch charakteristik hranic C.okraj krajiny").
Krajinu je definovat, ale d se dosti ctit, lid se na jej hranici shodnou,
kde "to" uje jin. Nov industriln poetika je mnoha sp
vstava instalac, zajmav je listovat "Terrorist" nebo jeho
"Bbarack" "ivlem", kter vydv Ivan
/ >'5(l
_ "./.,/. :'N""f'/.'ol. t ;' /
.. ,'?' \ 'Y
r r
"'/90_ U ... :t .j.....
.-./ ,
'--; .
/
't>'.
,
Evropy." Cit mi e nechci bt "bmkem",
ale rozum si nen jist, zda to nen jen projev zkoprsho pa-
triotismu a la Boena mi nabdl ji Ste-
fan Zweig, kter v knize Vzpomnky jednoho Evropana"
(Torst, '999) popisuje velkolep, zanikajc kulturn fenomn na
'9. a 20. stolet. Nad touto knihou si e
rm mylenkm, melodim, tradicm se lpe jen v
bychom v se Zweigova kniha
lbit, ale budou ji jinak ne my.
D se snadno vyjmenovat, kdo nle ke kulturnmu fenomnu
od Klimmta po Mahlera. ji je, e k samotn
modr Dunaj, porosty, dlouh aleje pro Almy Mahlerov
a ptci. Andy Lass se jednou potkal v Cambridge s Romanem jakobso-
nem, kter mu "Vy jste il v ve Tam se ne-
d pracovat, tam se jezd pro npady." krajiny a zejmna se
budou hodnot bude jin jako se
stroze funkcionalistick design metra pod "barokizujcm" vli-
vem grafitti crews. jene vedle toho je nutn, aby ostrovy
kultury. Ta jarnm na skaln stepi
zahrnuje v brambork a jablkov a ke-
ramikou nebo obrazy Miloe ejna. kultura nen pro ta je
pro mstn lidi, pro ns. Nemusme nic dvat, pro i pro ns bude
nejlep, kdy si uchovme to sv. je jeho vlastnost sbrat krst
to nejvc hodnotn. Myslm, e to byl filipnsk myslitel, kter na
Fru 2000 e zpadn kultura se toho nejlepho z dom-
cch kultur, to, exkrementy exportuje a prod
Vznam architekta Ladislava ka v tom, e na
"ztracen rj" krajiny a tm i na postupn vztahu k zemi,
typu krsy; na krajiny. hledal
tohoto problmu, ale sla jeho nalhavosti byla ne na-
vrhovan Problm krajinnho rzu je dnes vude v
jako iv a tiv. Souvis s hlednm se stahovnm
se do domova v globalizovanm Zachovn on
krajiny domova m hlavn sloky, kter spolu mus spolupracovat.
je to jednak vlastn ochrana a krajiny a tvorba krajin-
nch zn. dn stt na vak neunese ochranu vc jak 20-30 % sv-
ho povrchu, take mus nastoupit mstn iniciativy ave spoluprci se sttn
sprvou dbt na vyven zemn plny, solidn urbanizaci a br-
nit sdel do krajiny. Tr'et sloka je o se tak po-
vd a to nejde - duchovn obroda. jsem o tom
krajiny ... 82
Arel jablkovho aneb krajina je to, lezeme na rozhlednu ... 83
Krajina jako artefakt
pohled z jmy
velkolomu

/::::---
I , -
"
"Vude se tujev prostor nejako danost, kter sloume, ale cosi ivho, co
poslouit nm. Vtto souvislosti si onoho budovn krajiny, kterje
z a naeho baroka, architektonic-
kch korun nvr ovldajcchjednotliv kraje, jakoje Svat Hora u
brami, Hostn, nad Szavou, Lomec u Netolic a dlouh
dalch podobnch korunovac. Iony jsou zkladnm dokladem je
chpe prostorjako iv,jako slu plncjistkoly. "
Kalista, baroka
Prochzme-Ii univerzitnm knihkupectvm v Anglii nebo USA,
takje tuze zajmav porovnvat objemy knih srovnanch podle tmat.
ka s"gender studies" zaujm stejn objemjako nboenstv. Regl smytolo-
gi se sice v poslednch letech zmenil, ale stle je ne nov police
nazvan "globalizace". Z disciplin o ivot-
nm a objevuje se mapujcch vztahy mezi
a jejm rmcem. je tolik, e je nutn za nimi jt
do specializovanho knihkupectv, kter zaujm skoro tolik prostoru
jako vechny ostatn polic s pr destkami je
zahradm. Najdeme v nich sice nvod jak ale
mnoho knih je historii a teorii zahrad v kulturch.
Mnostv teoretickch o zahradch je nejsp jednm
z velk vztahu k kterm v poslednm desetilet
prochzme. Zahrada je co stoj mezi a Dnes to u
nen ovldnut dokonce jak tomu bvalo u geomet-
rickch francouzskch zahrad, ale je to kompromis. Je to
Tm jsme u jdra protoe co jinho je evropsk krajina, od
neolitu stovkami generac, ne-Ii kompromisem mezi a nutnost
t a uivit se? V mnoha se jedn o kompromis -
krajiny ... 84
vyhlen alpsk pastviny maj zklad v salanictv, kter zde vzniklo
v bronzov tisci let. jsou nd-
hern horsk louky Nzkch Tater Velk Fatry - samotn esence "neporu-
en" - star kolem tisc let. Vznikaly vypalovnm
kdy koncem bronzov doby a od t doby jsou udrovny pastvou. Jak velk
mus bt nin a pahorkatin? A o jakou
krajinu mme hledn stavu usilovat - o tu
nebo o krajinu doby bronzov industriln revoluce?
Byly doby, kdy jsme hledali mizejc rje, pak obdob, kdy
jsme se na krajinu dvali jako na soubor ploch tou hnusnou civi-
lizac a oblast. Tento tu nevhodu, e
se neboj dl tu krajinu, kterou povauje za odepsanou.
takov ostravsk aglomerace se po tlumu a celkovm
jednou stt vyhledvanm "zahradnm Ji dnes
je specifick "metalov" poetika Ostravska a
vyhovuje vc ne upraven kdysi magick
Prahy. V posledn se s t v jaksi
krajinnch - od nrodnch a po za va kan-
Tento posun se d ukzat na vztahu k
Star lomy bvaly donedvna povaovny za jizvy krajiny. Jejich rekul-
tivace probhala tak, e lom byl odpadky a hlnou, take
vznikl jaksi v nevyuiteln a nijak V lepm by-
ly krsn skly alibisticky zeikmeny, aby z nich nikdo nemohl spadnout,
av lomu byly vyszeny Mnoho vak dky
nezjmu tomuto osudu uniklo. Skly, kterch mme v kraji-
tak mlo, zachovny a porostly borovicemi a
Do chodili a geologov se tam jezdili dvat na profily. Jin-
de tuzemskch a usadili se trampov. Lomy
v dobvacm psmu Amerika v krasu se staly tak vyhlenmi, e
za nimi jezd trampov a z Preova. V bvalm okresu Koln le polovina
vech zem v lomech. V mstech, Kde se
lo zabrnit skldkm, se lomy kupodivu staly
Paradoxn krajina
Nov lomy jsou odlin od '9. a prvn poloviny 20. stolet.
Star lomy jsou mnohem men. Jsou
vybral kmen, nechval stt partie. Pouvalo se mlo
Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu ... 85
trhavin, jen prach, kter si navc jednotliv party
kupovaly z vlastnch a s nm
doba velkolomy, komorov a dlouh monotnn
Na mnoha se d ukzat, jak se mal, lomy se
stabilnmi a drobnmi jezrky do krajiny a obohatily ji.
Ale bude to tak platit pro oblast s velko-
lomem schody anebo pro Tlustec?
Podvejme se, jak si firmy, kter i u ns, poradily s lomy v
mecku, kde jsou lid tak citliv na sv Nejprve ale musme rozliit
firmy a jejich strategie. Pokud firma kmen v lomu za tak in-
vestuje vcelku mal do komunikac a kter
odepe z Pro takovou zaloenou firmu je jed-
nodu zaniknout nebo odejt a nechat sttn sprvu (a na ni navzan, ob-
vykle drah firmy), aby se z vybranch
pokusila lom uvst do rozumnho stavu. Cementrny a vpenky
jsou v odlinm postaven. Mnoh z nich - jako Heidelberger Zement
nebo LHOIST - na trhu ji od konce 19. stolet. Od t doby si
buduj a Kdy kupujete cementrnu,
tak kupujete vc ne budovy - loisko a Nov cemen-
trna je dra ne - stoj miliard korun. Kvalitnch loi-
sek vpence je mlo a z nich vydr dalch let. V takovm
si firma buduje budoucnost a sna se udrovat slun kontakty
s okolm. dny zve sousedy na prohldku zvodu,
stav kolky. A tak chrn lpe ne sttn orgny.
Mm dojem, e situace v se dvaceti lety vyvjela podob-
jako dnes u ns. kolem je Ale
li ekologickm iniciativm i sttn mus vystupovat jako
typ ochrnce ivotnho se obvykle tzv. "vytrnm
- ekologickch a jejich mohutnou publicitou.
V mnoha se vak tato falen ekologick inzerce
stv zjmem a poslze pchou firmy. Velk vpenky
acementrny botanika, kter db na nvrat t sprvn
exkurze na louky a spolupracuj se kolami a muzei. Co
bylo propagandistickm tahem, se nakonec stt skutkem.
krajina v okol W.ilfrathu v nebo Heidelbergu v Por-
n je paradoxn krajinou hned z jedn se o zasta-
a industrializovan s z vpenco-
vch v lom Rohdenhaus u W.ilfrathu je dlouh
2,5 km a jeho plnovan hloubka doshne 280 m. je to obrovsk,
kilometr irok sestvajc z jednotlivch lomovch
krajiny 86
et, po 15 m. Prvn paradox je ten, e v okoln vy-
uvan lomy zdaleka a nejv-
ce zem. Druh paradoxje ten, e do takto cennho zem nen
mon pustit lidi. Nen chvlou ale hanou civilizace, e v lomu
Nusloch u Heidelbergu roste 410 rostlin (tj. vech
rostoucch ve spolkov zemi) a hnzd zde 100
sem okolo 20 tisc to je asi tolik jako na men
historick zmek. V Porn je 150 se kolem nich
budovat vyhlidky, osazovat tabule a stezky.
jako civilizace se tak dostvme do absurdnch situac. jedna
z botanicky ploch v lomu Nusloch le na ternnm par-
koviti, kde vyschav pokryt kamnky ivot rostlinm, ja-
k z okoln krajiny ji vymizely. podobnho se tk ndra
Praha-Bubny, kde se zasolen a kamenit stala nhradnm domovem
ohroench rostlin a hmyzu. Plocha ndra by tak mohla
podmnky pro vyhlen rezervace, ale aby se dan biotop udrel,
je douc, aby zde dl jezdily vlaky, ukrajint roz-
ryli zem a opilci sem chodili jedna z pot, do kterch jsme se dostali,
je ta, e evropskou nen nutn jenom chrnit, ale ve stle v-
ce je o ni jako o zahradu zvltnho typu.
a Tlustec
jak je situace u ns? Neustle se objevuj nov pokusy o novch
to bv na pat vznamnho kopce nebo dokonce na tak
pamtnch mstech jako je Porta Bohemica u Mal lom sice
v nevad, ale na druhou stranu kad velk provoz jednou
jako mal lom. maj rdi kopce - kmen se d snadno dopravit
k a nejsou problmy se spodn vodou. jene jakkoliv zsah
do linie horizontu bychom velmi zvit. Nen ji mon
o dal kopce jako na Chlumu u Dub. Neoblben, ale
vhodn je jmov lom v rovn
mus vodu, dopravovat kmen nahoru a volit msto
budoucho odvalu. To stoj penze. Po se vak lom dlem
zatop vodou, jen tu a tam budou nad hladinu vystupovat skly. Pokud
se odstranit provozn budovy a tvarovat haldy do podoby
vlnitch (jako na Kruhovm lomu u Tetna), bt krajina
s takovmto lomem ne tm.
Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu 87
V oblasti ji let probhaj pravy vel komu
vy schody-zpad. Nejprve se dohodli mezi sebou, kter partie lomu by
zachovny v skalnch a kter je mon
na ikm pole. bylo opticky rozbt dlouh a monotn-
n geometrick prvky. V dobvacm prostoru velkolomu dolo k
rezervace Kobyla, ale mnohem jsou na vyhl-
en dalho zem Voskop, kter bude blokovat zsoby, je by
se dalch 50 let. To je velmi cenn kompromis.
je lep, kdy lom zaroste sm od sebe, ale je nutn pomoci
tak, e se v lomu ohnisek, odkud se mohou ulechtil
- duby. V pnvi probhala ir diskuse,
kter se ukzalo, e lomovch vsypek by bt ponechna sv-
mu osudu - postupnmu Trv to sice dle, ale vsledn krajiny
s loukami a rozptlenmi jsou velmi krsn. Proti nzo-
vystupuj zstupci firem, rekultivace a by ztratili
prci, kdyby pracovala za
Na Tlustci se zastavil Obludn plny na celho vrchu
velikosti odvl Lom byl v konkursnm nedvno jej kou-
pila nov firma, kter uvauje o mal pro mstn Snad se
nejedn o zastrac manvr. Refert ivotnho v d
na novm majiteli, aby definoval, jak bude lom po
vypadat. Poadavky jsou takov, e nesm zashnout vrcholovou
by se posouvat do nich parti a ete by bt
morfologicky do podoby ikmho pole s menmi
vystupujc skalkami, tedy do tvaru blzkmu okolnm - jako je
Ralsko Z tohoto pohledu probhaj velmi zajmav lomov pravy
v okol Brna a na Mokr v Moravskm krasu. Naopak nen lom
v cenn v okol tramberka.
a zmiz!
Diskuse ajednn o lomech m jednu zsadn
slabinu. - kdy lomy mohou bt tak krsn - ochrnci ne-
podporuj dal velkolomy jako monost vybudovn asn krajiny? jak
to, e organizace nepovaujeme za zachrnce evropsk krajiny
tolik devastovan a lesnm
a snadno "Jestli dostanu povolen k tak
vm tady krsnou dru do Jednou z toho bude rezervace".
krajiny 88
je - firmy jsou sice schopn vhodn
pravy lomu, ale nen to jejich zjem. tak teprve pod tlakem
sttn sprvy nevldnch organizac. Dal je ta, e vc ne lom
vad haldy, silnice a provozn budovy, ze kterch se stvaj centra dal indu-
strializace krajiny. je jednoduch - povolit teprve kdy firma
projekt pln likvidace budov po by pomo-
hl zkon, kter by recyklaci betonu, protoe by z krajiny
mizely jinak betonov rampy a ploiny. Zsoby vpence u Radotnsk
cementrny v Praze dejme tomu na dalch 20 let. Co bude dl? jeden
z s plnou likvidac stvajcch budova snvratem ji
m lom za sprvn budovou parametry rezervace.
Rezervace na tovrnm
slovo e jsme zatmco ony me-
zinrodn odvozeniny od zkladu "environs" se sp na
co ns obklopuje. Oboj je - my i okol. chrnme
a tak nm samm. Ale slovo nen jen o
ijeme rodinnch pracovnch pot, ekonomickch
radost i absurdit a tak ovem mezi poli a lukami. je
rozdl mezi radost nad rozkvetlm brvitm a nz-
kou mrou inflace, si snze sp tu prvn radost.
Od dob mineralogickho a mld mezi konstan-
ty mho star i lomy. Proel jsem jich nejsp stovky, ty
krsn - s doutnajcmi trampskmi ohniti, vrstvami plnmi
a tajemnmi otvory i lomy ohavn - pln smet. ivot
lomu je z hlediska krajiny vdycky ale hor je smrt lomu (kte-
r mezitm a v loui ve se dret pod
hromadou
nikoho", o kter Jaroslav Foglar nikomu (snad s oba-
vami nad banalitou msta) prozradit, kde le, se podle dvnch
rozkldala v systmu pod dne-
n skldkou nad Velkou Chuchl. skoro deseti lety jsem poprv za-
spolupracovat s gigantem Bohemia Cement a. s. (dnes
cement a. s.) na cli revitalizace velkolomu
tovy schody-zpad. Byl jsem v pozici podobn kusu vysokoprocentnho
vpence v vpenick mlnice - chycen mezi mysly
a poadavky ochrany dalch let a po jedn-
Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu 89
n o mnoha jinch lomech (zejmna Vyensk lom u Krumlova,
lomy Radotnskho dol, soubor na okresech Kutn Hora a Koln,
Tlustec v Ralsk ve Slovenskm krasu ad.) v
s kdekm, od a sttn
sprvy a po fanatiky veho druhu se s nkladem vym ne 30
k morfologickm pravm jin a zpadn velkolomu
tovy schody. Pokoum se shrnout let mnohostrannch diskus
nad osudem i i prvn zkuenosti.
Mt lomu ve strni a
"Mt stromu ve strni a v jednom svm textu Jan Skcel.
zde o lomech, protoe jsem v nich roky pracoval, ale tak by
jin mohl mluvit o starch odkalitch, potocch nebo
koutech zn. Je vdycky dvat se na
krajinu padesti let. Jak bude? Pokud ji nezastavme zby-
budovami, tak se velmi sama vrt do
stavu. je dobr j pomoci, aby nezarostla
bezu a kter je stl, ale jasany
lipami. Botanikov procesu spontnn tvorby nov
dy - ekologie obnovy, anebo se zlomyslnm zbleskem v oku pouij vraz
ekologie. Lomy jsou zajmavm objektem ekologie,
protoe v nich oboj - tvar skal i kvalitu porostu.
cementren a vpenek cel Evropy se schze-
j, aby si popovdali o svm Na jedno z setkn si (z
nch pozvali ekonoma, striptrku a mne. Pokusil jsem se pro
shrnout ty nejjednodu zsady, jak je zachzet s
lomy:
1. Lomy jsou krsn
Lomy sprvn morfologick nemus bt jizvami v ale
mohou mezi jej Nutn je vak e krsn
lomy bvaj sp men, vdy jsou a jejich
byla nebo za pomoci mal mechanizace. Tato se musela
mstnm podmnkm, tvrdosti kamene, tektonickm
linim apod. To vedlo k rzu ji Pro-
blm dnench je - se mocn technice
a vsledn tvar lomu je kubistick.
krajiny ... 90
2. revitalizace mus bt znmy novho lomu
praxe s tm, e loisko se a pak
a provede rekultivaci tm, e lom zaveze, nebo zeikm jeho (tm
ztratme tak douc "fenomm skalnatosti"). Dnen situace je
odlin v tom, e odbory ivotnho v cel poa-
dovat, aby jasnou o tom, jak bude vypadat prostor
lomu po vak nen mon jak hodnoty bu-
dou lomem odkryty, take se jedn sp o schvlen zsad. Me-
zi poadavek, aby z prostoru lomu byly po
vechny budovy a technick aby zde nevzniklo
dal industriln centrum. lomu by bt po-
nechna jako svisl skaln - vegetaci, i jako
geologick profi\.
3. Revitalizace je
by co nejrychleji doshnout okraje dobvacho prostoru
a k jeho Okrajov partie mohou zatm
tat, a protoe ivotnost lomu je 30-50 let, tak
lomu bt v okamiku v solidnm stavu.
Zmenuje se i e firma lom opust a zanikne, ani by slben
projekt je vhodn i pro firmu - v naich podmnkch
plat, e sama", take pozornost je
morfologii lomu. A ta se d tvarovat
4. rozhodnou, co zachovat
lomu je ji s tm, e vznikne instruk-
tivn geologick profil, blzk skalnm stepm a asi i
obvyklch z okoln krajiny. podob-
nho se d i u hmyzu, ale tam je plnovn V
a po jejm by orgny sttn sprvy ozna-
partie lomu, kter by bylo zachovat. Ostatn je mo-
n zeikmit, v les nebo v systm a rokl.
5. miluje - lom je esteticky do krajiny
V tto fzi mme sebou jmu, u vme, e bt krsn, ataky
nm jak partie jsou Zbv ji este-
ticky do krajiny. K tomu vude na slou krajinn architekti,
jene u ns se pod "krajinn architekt" skrv zahrad-
n architekt, kter toho v o tvaru konifer a mlo o
najdeme pravho nebo se spolehneme na pr "selskch" pravi-
del. kad lom, kter je je po zarosten krsn. Je
se vyhbat dlouhm - etm, pravohlm
velkm monotnnm Hrany et je srazit, velkou
Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu ... 91
rokl, nebo z n ustupujc skalnatinu.
tvary se daj jin dosypat. Ploch dno lomu neobvykle pozved-
ne pr - ty budou tak su a zarostou jinou vegetac.
a je k
6. a stromy samy
hornin masivu, zejmna sedimentrn vpence, rych-
le sama. kras je toho nejlepm dokladem. V jinch
dech, v proterozoickch horninch, je
revitalizaci. Ta vypadat tak, e tu a tam metr
hlubokou jmu, zasypete dobrou mstn zeminou a posadte do n
k ulechtil mstn) kter to vydr dub).
Nebo z navezete hlnu a zasadte
pr vhodnch Spontnn reprodukce je pomalej, ale
probhat tak, e jsou pod dozo-
rem botanika vysvna semena doucch dokonce
rostlin. V. Loek takto ji roky po krasu trous nejenom znalosti,
ale tak horsk, kter revitalizaci urychluje.
7. Dvejte jednoduchm
je zvltn tvor a pokud se rozhodne upravit lom, tak
chce, aby to lo podle a ne podle nebez-
jsou technick typy, kter okouzl mylenka nvratu do lo-
mu, a navrhnou lanovku, aby se vichni na tu krsu mohli podvat
Pokud schz nebo zjem s lomem
pak nejjednodu je to nejlep - lom je a zmizet. Vo-
lat do malch krajinnho architekta znamen komplikovat
ivot i vak je navzt lom
bariru - z velkch tak aby turista proel, ale auto
s odpadky ne.
8. s budovami
Mnoho jinak doplatilo na existenci budov, ze kterch po
vznikla ohavnost, sklad nebo gar, kter
m nezlomnho majitele, ctcho svch pr praivch cihel. Ned se s tm
mnoho ale budete-Ii schvalovat nov lom, trvejte na podmnce, e
po mus zmizet i budovy. Toto jsem navrhl i u tak roz-
shlho objektu jako je Radotnsk cementrna Ci kdy je tak pravda, e se
mstnmi pracovnky, a s obrovskm nkladem
z bvalho objektu jednu z ce-
mentren postkomunistick Evropy, ostchm o tto
li i star radotnsk cementrna ustoupila v letech 1965-
1966 pln demolici. I u ns bude nutn dbt na recyklaci betonu.
krajiny .& 92
9. je
Aby v lomech nedochzelo k je nutnje zabez-
doba byla alibistick, vyadovala velk plot kolem celho lomu,
kter vak vydrel tak dva roky. Jsou - se msto plotu
asi 1,5 m vysok val ze zeminy nebo odpadnho kamene. Je
do lomu, zachyt nhodnho ale dobrodruhovi umo-
n (na jeho vlastn riziko) spustit se do lomu po ukrade-
n hadici takje nutn, aby do lomu vedla
jedna protoe lid do lzt budou. Roz-
hodnou-Ii se vak pro horolezeckou cestou, tak na vlastn
Lomov opadvaj a destky let. Plot pod nen
ale val z kter odrad, minimalizuje.
10. Dokumentace
VJaponsku mus firma, kter usiluje o novho lomu, doloit, co
s tm starm. Fotografick dokumentace projektu
uklidnit environmentln citlivost mstnch apo-
mh vst dialog mezi a komunitou, kter na jednu stranu vt pra-
covn na druhou stranu se boj Bvaly doby, kdy
i u ns lomy vydvaly vlastn pohlednice a chlubily se svou upravenost.
Je podivuhodn, jak um zacelovat jizvy. lomy
krasu jsou toho dobrm Jeden ze slavnch dokonce
e je tak mocn, e i ochranu Chud skalnat
dnes i v mstech, kde rostla jen trva, jak je
patrn na archivnch fotografich. Mohou za to zejmna
nan amonn, kter padaj s a hnoj z nich vznik
automobilovm provozu z dusku, kter jsou procesu
spalovn. skaln vegetace jsou tak
z mst a nalzaj sv nov stle v lomech.
Pozorn si e mluvm nejenom o lomech, ale tak
o jedn velk mentln - v 60. letech jsme nad
v 70. letech jsme snili o panensk v 80. letech
jsme uvaovat a od 90. let minulho stolet se s
dou t pod jednou Mon se mlm, ale poku-
sy o ochranu zanedbanch jako jsou neje-
nom lomy, ale tak mosty, nspy, parky a
vnmm jako stejnho procesu, kter ns vede k hledn spolu-
it s romskou komunitou nebo k osobn mentln - k objevov-
n a opatrnmu svn s upravenmi strnkami
krajiny a ns samch.
Krajina jako artefakt - pohled z jmy velkolomu .& 93
Krajina
v
mezI mestem
a
letyjsempoprvvypracovval nvrh vyhlenlabskho mezi
a nrodn pamtky. Je to tma, protoe se
zatm vdycky nael kdo na dolnm Labi postavit
jsou zde tak velk, e nenjist, zda k vyhlen dojde. Jak v tto
situaci reaguj ochrnci Obvm se, e a Hj neporuen
Labe vskytem bobra avzcn drobnokvtku. Bobrjesympatick ale ve
ho schopn. VHolandsku si sedukanlu achroust Jak se dbobr
napochod, nicjej nezastav. Rychlese rozkouk. e tak do dvaceti let obsad
a snmproblmy. Nen to dobr argument. To, co na
dolnm Labi, je mfsta na hranici mezi a Tdy si
shnout na celkem neporuenou Hlavn ochrany ne-
podle mne vjeho ale kulturn Prochzely tady ci-
vilizace, pruskvojska i Cranachovy obrazy. tady se zrodila evropskturistika
a kus romantismu. Apak - pokudzde postavte mohutn
jez, tak nejspzabrnte monmu budoudmu zpisu do
tv UNESCO. Argumentypro ochranu labskkrajinyjesp hledat vhuma-
nitnch oborech. podobnho platpro nejednsejen oto, e
ztrdme krajinu, ale tak o podstatnho zlidskch vzta-
nebo suburbie?Neptejte se ptejte se
Ochrana krajiny zvis na stupni urbanizace. lid
sk sdla a budou rz krajiny domova. se dnes
odehrv dvojm - jednak zvelebovnm zstavby, tak-
zavou gentrifikac (podle anglickho slova gentry, kter ni
lechtu), a dle rozvojem suburbi, kter E. Kohk nazv "krlkrnami
naplacato", na rozdl od socialistickch jako "krlkren na vku".
Suburbie, replikovan soukrom prostor, je vhodn pro mlad lidi svlast-
nm automobilem a nedostatkem volnho se v klidu
krajiny .... 94
v 19. stolet padly hradby a se dvou, desetilet
lila do okoln krajiny. ikov po roce 1850. V stoj cihelna, v kter se na
cihly pro Jednotliv domy "vyskakuj" z pol jako v Kali-
fornii" - tak psalo Ignt Herrmann. Vpravo v pozad je hol, kozami vypasen
Vtkova, kter je z obou stran ohlodan lomy. Vitkovem tuit na-
zasypan fortifikace (xylografie podle kresby F. Chalupy).
se vysp, v sobotu pozve hosty, zaplave si v baznu. se do
koly voz automobilem a tm o to z - o spo-
cestu ze koly a do koly. Jste-Ii unaven, anebo kdy zdra
benzin, stv se suburbie
Dal rozvoj suburbie bude zviset na mnostv boha-
tch lid, na je americk tele-
vizn seril, jen prosazuje neexistujc ivotn styl, kter kdejak
z rozvojovho - - kopruje), ale tak na soci
lnm modelu. Je co je ajak
vzniklo z hlediska lidskch sociologie ukazuje, e po-
slednch tisc let je pro lidi bydlet v domech, kter maj sousedy
a kter ulice. Pokud bych se dnes do
Prahy a mohl si vybrat, neel bych do suburbie s vlastnm baznem, ale
na ikov, nebo bych se usdlil na v
Krajina mezi a .... 95
Evropsk vzniklo z dvojch jednak z antick prehis-
torick tradice, jednak z velk vlny zakldn kter v cel
na sever od Alp ve 13. stolet. Francouzsk a vcarsk
se z vojenskch ale
maj zklad. si myslme, e
vzniklo jakousi pozvolnou krystalizac, pomalm a
nm se vesnice, kter to e leela na obchodn To plat
jen pro jdra. Ve byly zklady
evropskch poloeny mezi lety 1240 a 1280 jako vel-
kolepho, ale velmi nejistho obchodnho projektu. Ve 13. stolet se zavr-
ila revoluce, v n hledat mnoha modernch
instituc i na je dodnes jdro evropskho kulturnho
srovnat oblasti: klasick zem
mezi Labem a Rnem jako kultury a Ruska
jako venkovsk kultury.
V dochz nejprve ke systmu. V roce
1200 je ji v milion ji nejsou vyb-
rny v naturlich, ale v To znamen, e rolnci mus mt monost
prodat sv K tomu slou trhy. Ty je nutn
organizovat - i monosti Loktor, obvykle
krl nebo vznamn velmo, navrhne zaloen To by leet pod
ochranou hradu, pokud mono na obchodnch cest.
jdrem bude velk - budouc trh. Trh, kter m fungovat,
vyaduje ekonomick svobody, kter se stanou zkladem
pro budovn svobod. Trn prvo pak ve bude
vat socha "divho mue" nebo "Rolanda". I Bruncvk na je
hranic mezi trnm prvem malostranskch a Kde
stoj Roland, tam vznikne Evropa. A sem sah dnes tolik diskutovan tr
n demokracie obchodn unie. Pozemky kolem budoucho jsou
podle plnu bohatm Ti jsou osvobozeni
od dan si na tma politiky pro inves-
tory"), ale mus jednoho a dvou let postavit kamenn kde se
bude skladovat zbo. platit a po letech.
jsou dny svobody - v den trhy,
v okol jedn mle, tedy 12 km, kmen na stavbu je ome
zena konkurence - v blzkm okol se nesm pivo ani jin
trhy. bohatne a za pr destek let se obklop hradbami. Z
se stvaj v mnoha konfliktech konkurovat
Vzjemnm zprvu ekonomickm, ale stle vce kulturnm
nm crkve, lechty a je nastartovn dal rozmach
krajiny 96
Barokn strom (ole?) za kostela v itenicch u Je ta-
k bohem lesa a na mezch, rostlinn motivy katedrl, barok-
n a staveb ukazuj, e a do '9. stolet byla stle posvtn,
jako zrcadlo Bo. Pak dolo k rozdlu mez duchem a hmotou.
se stvala brzdou pokroku. Teprve v posledn se rozpomnme na
to, e krajiny je jejm
.v
Jsme v horch balknskch nebo ve Velkolomu schody u Berouna? lomo-
v v 70. let 20. stolet.
I jezrko bvalo lomem. jeho v nepravidelnosti a
rozenosti, kter je dna odlamovnm vpencovch ploten. Dnen lomy jsou
bohuel a naruen
VI
lom na Mal a lomy s jezrky jsou v vta-
n a obohacuj ji. Krajina v stalet o sv i drobn skalky, lomy je
na mstech mohou nahradit.
VII
Hora le ekumeny. Je to optimln msto pro vybudovn pra-
ale nebyla vrcholov ploina nikdy osdlena. Zd se,
e osu a e msto na jeho vrcholu bylo vdy
vyhrazeno nikoliv lidem.
VIII
Secesn Vrovice. s jedn kter je tak typick pro urbansmus z let
1910-193. Chodnky jsou velmi irok. Mohou si zde hrt maminky se zastavovat
s pry korzovat a dvat se kolem. Dnes jsou tyto prostory zastaven parkuj-
cmi automobily, lid mohou prochzet jen zkou nemohou se zdrovat, kdy
ostatnm. Automobily socilnho prostoru.
Zbvajc men plochy jsou od Nechodme zde na korzo, ale rychle
prochzime, abychom u byli doma (pohlednice, kolem roku 1925).
A co se na zem venkovsk kultury? Cel stalet nic.
daj se vce spravedliv pni. Berou tolik dvek a prac, kolik je
mon. Lp na starch a nemus s a te-
dy Schz ekonomick a tm i kulturn
Schz svoboda a e venkov nem
se zhy stala ekonomickmi i vojenskmi pevnostmi. Pro kr-
le hlavn centrum opory v oblastech, kde vldnout
aristokracie sama. hradby stly u kolbky dalho
ho jevu. bylo omezen, muselo rust a nahoru. si,
e jedin americk kter vypad jako v evropskm smyslu
slova, je newyorsk Manhattan - nem sice hradby, ale je omezen svm
ostrovem. Po stalet se pamtky koncentrovaly hradeb. Lid
valo a bylo nutn je ubytovat. Vznikaly prvn njemn domy. Msta bylo
mlo atak se ivot, prce i obchod odehrvaly na dvorku nebo chodnku.
Soukrom ivot na chodnku. A ta hra mezi soukromm
a mezi rodinou a politikou, kompromis mezi mm a obecnm
typ si sv, ale respektuji
Krajina mezi a ... 97
ostatn, protoe i oni t. Nae ivoty se navzjem dotkaj v tolika
kter se nedaj postihnout zkonem nebo
e se s nimi domluvit a jejich toleranci jako oni
mou. byt je hrad, ale m to je kompromis.
V '9. stolet se hradby. Nov - jako
prask ikov - byly zakldny jako s kostely,
mi a radnicemi. Koncem '9. stolet vak stavba vilovch a poz-
domkovch suburbi. Cel se staly mainou na bydlen a span
a ztratily rz totijako velk v litera-
tu ajako m vyvenproporce, tak i ve mbt hlava neboli radnice
nedaleko aludku neboli trhu. nen jen prostor k bydlen, ale
k it. jenom aludek, ale tak ducha nebo dokonce dui.
V modernm se ji nechod ale jezd dopravou.
se mohou ztrcej lidsk dan dostupnost.
V Americe to je hor, protoe lacin automobily ob-
rovskch monotnnch suburbi, kter ji nejsou ale replikova-
nmi soukrommi prostory.
Mluvme-Ii o modern velmi slyme slova jako od-
samota davu, anonymita, odcizen. sociologic-
kch studi ukzalo to, co lid dvno m kontaktu.
Tento kontakt mt redukovanou formu - na a d-
vat se kolem sebe, jt si koupit noviny a prohodit pr slov s
Kontakt vak nen jet metrem a se mezi lidmi nebo za
volantem a reagovat na provoz. Organizovali jsme modern prostor
ta tak, abychom se mohli vyhnout, abychom nenareli na
sociln prostor, a nm to schz. Vzkumy ukazuj, e odkud
se d pozorovat vc lid a udlost, kde je vc kontaktu, jsou obsazovny
rychleji ne v koutech. na a dvat se kolem vypad ja-
ko pasivnho a skoro ale po mnoha letech vzku-
vme, e to lid Thneme k socilnch
ale nejedn se o velk emoce. Jedn se o to, aby ns
poznal v oblben restauraci, a Abych
rozeznal souseda ze stejn ulice a pozdravil jej.
nemus bt s konkrtn osobou, e je s lidmi.
prostoryjsou mstem setkvn. si, jak si hraj
ti. Potkaj se, neplnuj, nearanuj a najednou si hrt.
takovm bvalo Nhodn setkn, ale jak mo-
nost rozehrt hru na lsku, na vzjemnou pomoc, na
m nhodu.
ns informuj o a volbch, ale
krajiny .A. 98
rno, v Modern architektura se jak
srovnateln sociln a estetick prostor jak byl stoletm
standardem.
Krajina mezi a .A. 99
je Co je do volebnch preferenc? Ony
jak se lid oblkaj a chovaj, co si mysl. se nejedn o
kou hlubokou komunikaci, naopak; na se mus jednat o ty
bez kterch nen ivota: co se nos, o se po-
vd, kdo .. a o
Kdy tohle vezmete lidem tm, e ucpete automobily, tak jim
berete kus ivota. A nezle jak krsn jsou okoln budovy, ale na
tom, jestli se mohu potkat, zastavit av klidu prohodit pr slov. Na
sice stt socha, ale je lhostejn. Zato strom tam mus stt.
A kde bude strom, budou i lid.
Plat jedno sociln pravidlo. Lidi lidi, aktivity
jin aktivity. si z vaeho domova. nebudou
tam, kde maj budou tam, kde jste vy, a budou se vm plst pod
nohy. podobnho bylo pozorovno i ve Lid tam,
kde jsou jin lid.
Tento prostor vak mus bt klidn a mus mt vzduch. to
jsou vzkumy, kter ukazuj Kvalitu ivotnho auto-
maticky podle ovzdu.
Lid, klid a - jak to mme
Dejme slovo sociologickm na dlouh ulici se lid
bankami a ale tam, kde je k - sta-
vklad s pr vystavench fotografi, kiosek s novi-
nami. pozornost vak bud lidsk aktivity. Lidjsou tam, kde
jsou jin lid. Fotograf, hudebnk - to jsou pouta-
ne ten nejlep billboard. A jak se daj naplnovat? tm, e na
ulici umstte fontnku s vodou, kde se lid budou zastavovat. Pravidlo
vzjemnho plat i pro vandalismus. Grafitti grafitti,
odpadky maj tendenci se hromadit. Jak je vyzkouen lk?
a
Skryt kamera pozorovala obchodnho domu. Mnohem
vc lid se zastavovalo, aby pozorovalo ruch na Byl ne
patnct obchodnho centra. A kdy odeli na tak se
nezastavoval nikdo. V Kodani dolo v obdob k ztrojn-
soben velikosti zn a blou-
majcch lid se ztrojnsobil. Jene podobn mechanismus plat
tak automobilovho provozu se z ulic
vytratily a lid se znt a zdravit. V roce 1962 byla v Kodani
vybudovna prvn zna ve Skandinvii. Skeptici namtali, e bude
przdn, protoe chodit na promendu se se severskou tradic.
Dnes je nejenom pln, ale tak okoln ulice jsou lidmi.
krajiny 100
spokojen pes se na prask svmu soukrommu ivotu, do kter-
ho nm nic nen. Britov vymysleli zajmavou zsadu it ve kad m nrok na
rodu, mus bt dosaiteln do vzdlenosti 300 m od jakhokoliv domu.
svm postupnm sociln prostor.
Proto v tak rdi pobvme. Modern architektura je ovldna funci-
onalismem. Ten vznikal ve 30. letech 20. stolet a na a
skch poznatcch - poadoval dost slunce a vzduchu pro zdrav vvoj
la. Jene na vztahy... Bral v vahu fyziologii ale
ne sociologii. Domy jsou daleko od sebe, udlosti jsou Vude je
daleko, take se nikam nechod. Ztrc se tak monost setkvn.
jsou nahrazena A co - ze socilnho prostoru zbyly je-
nom ty hrozn, pinav a zapren trvnky. je znme. Stavitel
silnice vldne socilnmi vztahy
Podivnou nhrakou za pokaen urbanismus jsou modern obchod-
n centra. si, e svm plnovnm uli-
ci - vude dojdete, jsou tu kavrny, je to vc ne jenom obchod. Pak se
nedivte e na sobotu jezd nakupovat, aby si vynahradili
kadodenn zkuenost a nevyuvanho prostoru
a individuln sekn trvy v soukromm prostoru. i hotel Hilton
Krajina mezi a 101
Plazza na praskm Florenci) je plnovn jako piazzetta italskho

V "privtnm" suburbie schz socil-
n prostor. Ale i z hlediska krajiny a je vhodn udrovat vstavbu
v mezch. Byl jsem nedvno v Denveru ve Colorado - ob-
vykl americk, nikdy beztvar Nedaleko le Boulder,
to je tam, kde se kdysi opjel Jack Kerouack. jsem v pivovaru, mys-
lel na na sv lsky a na krajinu. Boulder kdysi zkon o zelen,
nezastaviteln kolem Omezil rozvoj, ale je tak hezk! Je
dra, ale lid se do rdi a protoe na to maj, tak plat
kter na menm prostoru vedou k dalmu zveleben sdla. Postavili
hrz urbanismu a zachrnili tm krajinu i sv
Kltern Skalice. Konec katedrln stavby, ze kter jedin Je
ne ve svatm Vtu. jsem k skupinu a Sedla pan pod
bez a zaplakala.
krajiny ... 102

nae krajina
nai dui?
Rozhovor o a hip hopu
Kdy byl inaugurovn prezident Kennedy, jeho dvorn bsnk Robert
Frost pronesl kde popsal pocity prvnch kdy vstupo-
vali do Ctili tehdy, e ta nebyla jejich nejen v tom
smyslu, e do n nepronikli, ale i proto, e si je
Bylo nutn ji ozvltnit a Ono je to dokonce tvrd-
: abyste byl doma, tak v t zemi muste vst vl-
ku. Zd se, e zkropit ji krv je v hlubokm magickm smyslu
nezbytn pro Frost tm podstatnou zkuenost, e
m tajemnou schopnost si To plat vude,
ale jsou msta, kde se to a ve Walesu, v Bre-
tani, v Tosknsku. A tak v kotlina je jednm z nej-
mst tohoto typu. Jeto dost na zdej idovsk
I za vlky to byla jejich dn Palestina - to byla
Je to i na cizincch, tu Ta si je
si je k obrazu svmu. Proto existuje jako
nrodn mentalita vychzejc z krajiny, i kdy se postihuje. Evi-
dentn je rozdl mezi a Moravany. Morava, to jsou valy,
spojnice mezi Panonskou ninou, dunajskm okruhem a Polskem.
Proto m vdy charakter: lid tam maj rdi
jsou vtaj. povaha je naproti tomu
na do kotliny. Je tvrd, se do n
pronik. Navc jako celek nemme kter dv rozlet a pojem
velikosti, z toho pramen malichernost, malost. Nae hranice
vude narej na sousedy, tm pdem i sousedi na sebe
narej, zvid si,jsou na sebe Pro nae byl vztah
due a krajiny A do 20. stolet stle edest a
osmdest procent obyvatel ilo v kontaktu s Kdy se
Rozhovor o a hip hopu 14
dotkte ona se dotk vs. Vy ji a ona vs.
i v metafyzickm smyslu. za sebou stovky let
experimentovn s To jim dvalo konzervativn pohled.
li, e kdy z Itlie, tak vechny jednou za patnct
let v celm kraji vymrznou. Kdy se to stane dvakrt, tak si
to lidi zapamatuj. se tomu "filozofick omezen" -
v tomto vm samotn vnucuje pravi-
dla, nzory. v e d-li a
neroda, tak vc budete pracovat, tm vc budete mt. Kdy ale
budete pochzet z hornick osady, tohle u neplat. Tam si muste na-
klonit permonky. Zle vc na na pnaboha, na
sil a mocnost. Mylenkov omezen v hornickm kraji vychz z po-
citu strachu, z zvltn typ zbonosti. Ta je na jednu
stranu velmi siln, na druhou stranu tak trochu pohansk. Hornk
pracuje se silami s podzemnm s aje
zvisl na tom, co mu tento d. chod do
kostela, ije ve smru, pojet magie je donkov, vesel.
Slaven je cyklus, Proti tomu z hornictv je ctit ritul mnohem
tvrd, v podzem, v dolech se rod ra
a jej mentalita. Magie stalinsk a heavy metalov. O tom, e
vlastnosti lid, se pe, ale se to doka-
zuje. Kdo se vak rozhl kolem sebe, ten to vid.
krajina je podle vs spe musk nebo ensk?
je v tom pomnonm - Je matka Indie nebo
matka Rus. maj Vaterland. Proto pe jak se
ten musk element tak s tm ruskm en-
skm, z plyne mystick vztah mezi Rusy a na mnoha
rovnch. Geomorfologicky jsou v dva typy
krajiny. Ploch kter se najednou propadne ve skalnat
jako na My u to ani nevnmme, ale tvr-
d skly a skalnatiny jsou u ns do
krajiny. To je jedna z hlavnch geomorfologickch cha-
rakteristik kombinace a tvrdch Tahle pluralita,
kombinace je obsaena v tom pomnonm
opravdu vypad jako prs matky Je star
krajiny a byl to axis mundi - kter sa-
haly od Krunch hor k Kdy je tak na dohld-
nete ze vech center Navc na nejsou
dn archeologick nlezy, nen tam dn jak by-
krajina 105
chom take to vypad, e to byljaksi Olymp, msto pro bohy,
a se dole na pat kopce. Ale kdy se z rozhldnete,
padne vm do oka druh mystick hora, Donnersberg - hora hromu,
Mileovka, odkud mimochodem V mytolo-
gich nejvy vdy vldne - Zeus, Perun - a vdy m
muskou podobu. Donnersberg je tedy druh pl sdlo mu-
nho boha, vldce Olympu. Take i v tom je pola-
rita enskho a muskho Donnersbergu vedle
sebe. jsou syntetick krajina. Nen to nikdy krajina jednoho
principu, jsou vdy
je "syntetick" i due?
Zajmav nastal v tomto smyslu v poslednch letech a souvis
trochu s vlnou keltstv. Za naich historie vdyc-
ky tak, e Slovani. e tu sice bylo, ale nen to a
tak A najednou je pro mlad lidi, ale i
n, e jejich u praotce se uvaova-
lo, e Slovani do krajiny, ale nen to prav-
da. V samotn Praze bylo dvacet keramickch kultur, to je
dvacet ztracench a ukazuje se, e kontinuita s tmto ztracenm
je mnohem ne jsme si kdysi Je to konti-
nuita kulturn. Duan ukazuje, e nae zvyky
se daj vysledovat a do doby bronzov. Ale je to i kontinuita "krve",
mme keltsk genetick rysy. Dnes u se tak pl-
na vce se na nobilit. To
jsou mlad kluci, u nesnesou ivot pod mstn gerontokraci,
vldou a tak se spoj s mldenci z okolnch vs a pust se do
a starce, take jsou schopn m-
lo let projet stovky Usad-li se na zem, dejme
tomu v nemaj zjem protoe
by si svou potravinovou zkladnu. Oni maj snahu dosadit
svho dan. Zestrnou a na tom kde ovldli horn
vrstvy a stali se dan, se oen. Pak ze sv bval vlasti po-
zvou nov osadnky. V archeologickm zznamu to dopadne tak, e
se jakoby civilizace, ale ten zklad obyvatelstva
tu Take my jsme mnoha
starch ne keltskch. To si dnes co je
v modern - nemm na mysli jen keltskou vlnu, ale i takov
ty gothic a doom metaly. To je zajmav Nae identita se
Ano, mon lze e syntetizuje.
Rozhovor o a hip hopu 106
ijeme v hlubok na vech monch
rovnch. Zkuste mi za pomoci krajiny "co se to

Na trochu V devatenctho stolet vyle-
zl Alexander von Humboldt na horu Ostr
u st nad Labem, a u v t procestoval roz-
hldl se a prohlsil: krajinu jsem vjeho do-
byl na krajinu kladen nesmrn tlak, byla velice ekonomicky
vyuvna. Ti lid tehdy odpovdajc technick
a proto museli moc vit, kam zasad vestku a kam
Toto celkov ekonomick vyuvn krajiny vedlo ke jej
krsy. podklad - suchost nebo monost
vlhy. V to lo tak daleko, e se na pat hor za-
kldala malinkat "jako protoe to lo. A kdy to lo,
tak se vedle vysadily stromy. A tak dle. Take krajina se
rozpadla na velice krsnou a ekonomicky vyuvanou mikromozai-
ku. Vichni lid t doby v historickch pramenech o tom, jak
tento ekonomick tlak zvyoval estetiku krajiny. A teprve
nedvno, vnucovat svou kdysi mo-
dern k hydroponii - ve
vivnch roztocch msto v zemi. o je minimln, proto-
e kdy narvete dostatek tak vm cokoli vyroste
i na psku. Od t chvle neustle pozorujeme klesn estetick sloky
krajiny. chci e dlouhodob ekonomick vy-
uvn krajiny j prospv. nen Nemusme vech-
no zakonzervovat a bt se kadho zsahu. Za poslednch deset let
mnoho sympozi o Ztrcme krajinu.
Znamen to, e se i v To, co se kolem
ns,je podobn tomu, co se v ns. U jsem mnohokrt
e chceme-li co se s nmi nemusme chodit k psy-
choanalytikovi, se podvat z okna. Emerson e takov
jako tvrdost kovu, barvy a ve, jsme obklopeni, ns zdravmu
rozumu. My si to nijak ale zkladn zkue-
nosti - e sklo je studen, e les je zelen, e list opadv -
automaticky z okol, z krajiny. Troku znepokojiv je to, e velk
lid, kter ije ve u m novou estetiku. Proitek materilu,
vnmn geometrie je moc Ta nov
generace, kterou potkvme na ulicch, vypad sice trochu
jako my, ale j mm pocit, e jsou to Jejich je ji-
n ne n. My v mme estetiku krajiny v t mnesovsk,
nae krajina nai dui? 107
krajina m sv musk i ensk prvky. Protip61em enskho je mun Mile-
ovka - Donnersberg, hora hromu. Tato kombinace se projevuje v malm
na je z obou stran obklopeno kultovnmi msty. ke
kmu je obrcen kmen jako mun symbol. Zde se podle pozd-
n rozejt praotec s bratrem Lechem, kter dl do Polska.
alovsk protoe v takov zemi jsme nebo jsme
tamjezdili k na przdniny. Tohleto vak fungovat.
Dochz ke zlomu.
Kjakmu?
lety jsem se v na Starm vyptval zn-
mho new-age fyzika Fritjofa Capry na edest lta. On u toho byl
a se dvat. e byjednou sestavit srov-
nvac tabulku, co se v te v v USA, v
sku a jinde po Nigerijsk Lagos byl v praskho Sema-
foru taky hudbou a optimismem, v Americe bojovali hipci
proti establishmentu a americk reim se v Chicagu brnil
mi vozy. se podoQnhojako u ns v srpnu 1968, jene u ns
je vechno Jako by v edestch letech zachvtilo
Rozhovor o a hip hopu 108
Ale na druh je ensk Libuinka, kultovn ndr pohanskho,
ranho se kter mohly bt obrazy bostev.
nejprve a optimismus a pak nsiln konec. Byla to
takov synchronn doba, na i v Senegalu.
devadestch let je podobnho. Vy mon myslte na politiku,
j myslm na klubovou scnu a triphopky. Bylo to, a nejenom u ns,
obdob objevovaly a se nov jako kyberprostor
a kuponov privatizace. Pravda, to zase komerc a
rovnm, ale novho vzniklo. je to neviditeln, to
dobr z nov kultury se rdo skrv a boj se
ale u je to tady. V atraktivn podivnosti drogov kultury a vech
se skrv pozoruhodn a i vel-
k, pozitivn nboj. Ti, to proili, o revoluci a
tom nemysl na tu "sametovou". Vnmm to Myslm si, e
se tady nov kultura, nov estetika, e jsme
v letech, tak zvanho jevu, jako bylo baroko. Ani
renesance tak, e by se lidi rno probudili a zjistili, e zrovna
gotika. ne, to - kamenkjim
nae krajina nai dui? 109
nov okna - a ejhle, dn lomen oblouk, ale velk obdlnk. Abylo
to tady. Myslm, e ta nov doba u ns, kdy kad druh
uprosilo aby mu koupili mobiln telefon. je
ale mobil sociln vztahy. Od t doby ijeme v mobiln
Jednou ji budeme studovat, abychom pochopili, co se sta-
10. Anglosasov pod slovem "civilizace" hmotnou zklad-
nu a pod pojmem kultura mylenkovou nstavbu. Civilizace bude
dl ale je ance, e kultura by mohla, msty,
lokln a globalizaci vyvaovat. Vdycky nm krajina
jako lokln zklad, ale se budou navzjem stle vc
podobat. abychom pochopili zrod
na nov krajiny.
vs vzruuje. Nedvno jsem vs slyel povdat
o tajemnch souvislostech, ktermi Prahu protkal Karel IV.
Povm vm, co nejvc vzruuje v Praze v tto
stavte si, e jste domorodec z Papuy-Nov Guiney a e vs kmen vy-
slal, abyste zjistil, co prat domorodci. do aje
jasn, e se budete dvat po budovch, proto-
e ty jsou a sdl v nich bohov. A tak objevte chrmy,
je na nich sice napsno banka, ale to vs nezajm. Ty chrmy jsou
osdlen povenmi mocnmi lidmi, si na dlku poslaj
ky moci. Je to magie - nic hmotnho nevidte,
na klvesnici a na druhm konci padaj vldy a hrout se
podniky. pojmem v takovm chrmu je "miliarda". Nikdo
ji na vlastn nikdo si ji neum A ona si
jen tak poletuje sem a tam a osudy lid. Je to velk kouzlo ajako
takov je iracionln. Kdy budete e dal miliarda, tak
se to stane. Domorodec vid, e v chrmu-bance to funguje po-
jako doma. Dokonce i s odpustky! Ono se pr miliard na-
jednou ztrat, nikdo nev kam; no a tehdyje nutn pokn
a rituln litby, klasick odpustkov situace - Jan Hus v va-
zved ruku - a pak je vechno Jak jedna moje
znm, nikdy stejn chyby, vdycky nov... Tento vy-
pad jako legrace, ale j chci e kdy si vmme iracionality ko-
lem ns, tak si
v ptm stolet. jsou obrovsk a kosmopolitn. Lidem se
nechce moc pracovat, ale se nechce rodit do takovho
Vudeje plno a orientlnch Vzkvt obchod
s luxusnm zbom z daleka. A pak padne. eko-
Rozhovor o a hip hopu 110
nomika na udrovn dlouh hranice, nebo nestlo za to tako-
v zmatek udrovat? Zahynula na barbary, nebo na
lhostejnost a egoismus? Tyhle otzky si kladu novmi praskmi
chrmy. Zmnil jste Karla IV. chodm do Emauzskho kltera.
To je poslednch 700 let takov centrum vzjem-
nosti. Tudy byzantsk legendy a tudy odely Husovy spisy do
V e Slovan jsou
Reci. Emauzy, to je kul-
tury zpadn, latinsk zplavy. Kdy se mte dojem, e
postavy na freskch v Rajskm jsou vchod-
nm a jako ze sna. A tady o Karlo-
manelce jak ji tituluje "Anna Bosensk, krlovna
dalmatsk", a taky o tom, e v historii neustle oscilujeme mezi tou
Byzanc a Zpadem. jsme zpadn, ale pod povrchem u
kus vchodu. Je to jako v hispnsk v New Yorku - oni se
ti Portoriknci svch hodnot a sv nemohou vzdt. A
tak my na tom problematickm mezi v-
chodem a zpadem, chvli jdeme na zpad, ale tam je nuda a chlad,
tak se vrtme na druh konec mostu, ale tam je a smrad,
a tak to A v tom je kultury devadestch let,
e neije na ale ve irokm jako sortiment world music
v se zbom etnickm.
Lid si ve vichru soudobosti, pod tlakem minulosti
a budoucnosti, vdy integrujc Vjakm
ijeme dnes?
u nen jeden je jich mnoho. Rdi mluvme o fragmen-
taci postmodernho ale ono se
Nejlpe se to d slyet v si hip hop nebo
jakoukoli modern elektronickou hudbu. Pracuje s novmi zvuky,
s hudebnmi plochami a citty. Jako by se snaila v jedn
spojit velmi mnoho Jeden ddej e jeho ivot
je soundtrack. Je to o tom, e sice kadou chvli slyte jinho,
ale ve je propojeno, namixovno dohromady, nen to rozbit
ale sloen z rozbitch Pod povrchem se rod
co integrujcho. bychom tomu nov ale on to u
nen dn Vojna a mr, je to klip, ale klip o jedn Dal-
m slovem modern muziky je cross-over neboli
Posledn roky jsou pln mezi metalem a symfonic-
km orchestrem. Je to velkolep, spontnn a na mnoha rovnch
nae krajina nai dui? 111
probhajc pokus nebo, chcete-li, vytvo-
Prostor k vahm o a nov
kultury mi techno hudba. Ne ty hlouposti, co v tom lepm
hraj v rdiu, ale ty pokusy shnout si na budouc-
nost. A kupodivu to jde i minulost - gothic a doom metal jsou
pln archaickch oblky fantasy knek a komiksy se hem
potvorami jako z gotick katedrly. Dnes jsem se ptal, jak
motivy nalzaj v keltskch Mabinogi a v
Pust zemi. To dnes u nen dn intelektuln Dotkli
jsme se Karla IV. a mon jste ode mne historky o tajemnch
bratrstvech katedrl. Ale j si pomoct.
splvaj morov rny a AIDS, a virtuln penze,
Parzival a Neuromancer do jaksi podivn symfonie. Symfo-
nie, kterou s radost a obavami iju.
Tento rozhovor je zkrcen interview, kter bylo v "Salonu" - literrn
loze "Prva", ze dne 19. 7. 2001 pod nzvem "Mobil zaloil novou civilizaci". Otzky kladl
Jan Stern.
V /
vnltrnl
krajiny
v
Ceskej zemi
Hoc moje slovboli bajako hlas
Viem, e bych nedospieval chvlu otebe
...
Rozhovor o a hip hopu 112
Hoc moje slovboli byjako slzy kajcnic
A viny stiekali po zohzdenom tele
...
Viem, e nedopoviem ani nedomyslm
chce! bych do a tebe

M slz na lci Libuinom
Atriaku v rukch bezmocnch,
Ktor dku s vinou
Zbitho te!a Vclava...
Emil Korba, teolog, z rukopisu vyszel a na vytiskl Alois
Chvla v roce 1968 v 100 o autorovi nen nic znmo.